European flag

Úřední věstník
Evropské unie

CS

Série L


2023/2172

17.10.2023

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2023/2172

ze dne 28. září 2023

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném podle Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů, pokud jde o změny přílohy I a doplnění nezbytných vyjasnění do přílohy IV dohody

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů (1) (dále jen „dohoda“) byla podepsána dne 23. listopadu 2017 v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2017/2240 (2).

(2)

Dohoda byla uzavřena rozhodnutím Rady (EU) 2018/219 (3)a vstoupila v platnost dne 1. ledna 2020.

(3)

Podle čl. 12 odst. 3 dohody může smíšený výbor přijímat rozhodnutí, která jsou po jejich vstupu v platnost pro strany závazná.

(4)

Podle čl. 13 odst. 2 dohody může smíšený výbor měnit přílohy dohody.

(5)

Je vhodné obnovit soulad s právními ustanoveními použitelnými na systémy obchodování s emisemi Evropské unie a Švýcarské konfederace od začátku nového obchodovacího období dne 1. ledna 2021 změnou přílohy I dohody za účelem zohlednění změn právní úpravy, včetně doplnění nezbytných vyjasnění základních kritérií stanovených v této příloze a změnou přílohy IV dohody za účelem vyloučení nedorozumění a nejasnosti ve vztahu k definici citlivých informací stanovené v příloze IV dohody.

(6)

Smíšený výbor má na svém šestém zasedání nebo dříve písemným postupem podle čl. 8 odst. 4 jednacího řádu smíšeného výboru přijmout rozhodnutí o změně příloh I a IV dohody.

(7)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie ve smíšeném výboru ke změně příloh I a IV, jelikož změněné přílohy I a IV budou pro Unii závazné.

(8)

Postoj Unie v rámci smíšeného výboru by proto měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Unie ve smíšeném výboru zřízeném podle Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů během jeho šestého zasedání nebo dříve písemným postupem podle čl. 8 odst. 4 jednacího řádu smíšeného výboru, vychází z návrhu rozhodnutí smíšeného výboru připojeného k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 28. září 2023.

Za Radu

předseda

F. GRANDE-MARLASKA GÓMEZ


(1)   Úř. věst. L 322, 7.12.2017, s. 3.

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2017/2240 ze dne 10. listopadu 2017 o podpisu jménem Unie a o prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů (Úř. věst. L 322, 7.12.2017, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2018/219 ze dne 23. ledna 2018 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů (Úř. věst. L 43, 16.2.2018, s. 1).


NÁVRH

ROZHODNUTÍ č. 1/2023 SMÍŠENÉHO VÝBORU ZŘÍZENÉHO PODLE DOHODY MEZI EVROPSKOU UNIÍ A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ O PROPOJENÍ JEJICH SYSTÉMŮ OBCHODOVÁNÍ S EMISEMI SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ

ze dne …,

pokud jde o změny přílohy I a doplnění potřebných vyjasnění do přílohy IV dohody

SMÍŠENÝ VÝBOR,

s ohledem na dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů (1) (dále jen „dohoda“), a zejména na čl. 13 odst. 2 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přijetím rozhodnutí smíšeného výboru č. 2/2019 (2) byly splněny podmínky pro propojení stanovené v dohodě a umožnilo se, aby dohoda vstoupila v platnost dne 1. ledna 2020.

(2)

V souladu s čl. 13 odst. 2 dohody může smíšený výbor měnit přílohy dohody.

(3)

Dne 1. ledna 2021 začalo nové obchodovací období v systému Evropské unie pro obchodování s emisemi a v systému Švýcarska pro obchodování s emisemi.

(4)

Nové obchodovací období zavedlo regulační změny obou systémů pro obchodování s emisemi.

(5)

S ohledem na podstatný vývoj v obou systémech obchodování s emisemi, jak je zmiňován v čl. 13 odst. 7 dohody je vhodné změnou přílohy I dohody zohlednit regulační změny doplněním nezbytných vyjasnění základních kritérií stanovených v této příloze, aby byla zachována slučitelnost obou systémů obchodování s emisemi, zajištěna integrita trhu a vyloučeno narušení hospodářské soutěže.

(6)

Rozhodnutím smíšeného výboru č. 1/2022 ze dne 9. prosince 2022 byla změněna příloha IV dohody, pokud jde o bezpečnostní označení. Aby se předešlo nedorozuměním a nejasnostem, je vhodné tuto přílohu dále doplnit s cílem vyjasnit pro účely dohody definici citlivých informací s vysokou úrovní důvěrnosti a integrity,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Přílohy I a IV dohody se nahrazují zněním uvedeným v přílohách I a IV v dodatku tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V … dne …

Za smíšený výbor

tajemník nebo tajemnice

pro Evropskou unii

předseda nebo předsedkyně

tajemník nebo tajemnice pro Švýcarsko


(1)   Úř. věst. L 322, 7.12.2017, s. 3.

(2)  Rozhodnutí č. 2/2019 smíšeného výboru zřízeného dohodou mezi Evropskou unií a švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů ze dne 5. prosince 2019, kterým se mění přílohy I a II Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o propojení jejich systémů obchodování s emisemi skleníkových plynů [2020/1359] (Úř. věst. EU L 314, 29.9.2020, s. 68).


Dodatek

1.

Příloha I se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

ZÁKLADNÍ KRITÉRIA

A.   Základní kritéria pro stacionární zařízení

 

Základní kritéria

V rámci unijního ETS

V rámci švýcarského ETS

1.

Povinný charakter účasti v ETS

Účast v ETS je povinná pro zařízení provádějící činnosti a vypouštějící skleníkové plyny uvedené níže.

Účast v ETS je povinná pro zařízení provádějící činnosti a vypouštějící skleníkové plyny uvedené níže.

2.

ETS zahrnuje alespoň činnosti uvedené v:

příloze I směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

ustanovení čl. 40 odst. 1 a příloze 6 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

3.

ETS zahrnuje alespoň skleníkové plyny uvedené v:

příloze II směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

ustanovení čl. 1 odst. 1 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

4.

Pro ETS je stanoven strop, který je alespoň stejně přísný, jako je strop stanovený v:

článcích 9 a 9a směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Lineární redukční koeficient ve výši 1,74 % ročně se od roku 2021 zvýší na 2,2 % ročně a použije se pro všechna odvětví v souladu se směrnicí (EU) 2018/410, ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

ustanovení čl. 18 odst. 1 a 2 zákona o CO2,

ustanovení čl. 45 odst. 1 a bodě 1 přílohy 8 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

Od roku 2021 činí lineární redukční koeficient 2,2 % ročně.

5.

Mechanismus tržní stability

V roce 2015 zavedla EU rezervu tržní stability (rozhodnutí (EU) 2015/1814), jejíž fungování posílila směrnice (EU) 2018/410.

V právních předpisech EU se uvádí, že do 15. května každého roku, počínaje rokem 2017, Komise zveřejní celkový počet povolenek v oběhu. Tento údaj rozhoduje o tom, zda by některé povolenky, které mají být vydraženy, měly být umístěny do rezervy nebo by z ní měly být uvolněny.

ustanovení čl. 19 odst. 5 zákona o CO2,

ustanovení čl. 48 odst. 1a a 5 a bod 2 přílohy 8 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

Švýcarské právní předpisy předpokládají snížení draženého objemu v závislosti na celkovém počtu povolenek v oběhu. Kromě toho se emisní povolenky, které nejsou přiděleny na dražbu, na konci obchodovacího období zruší.

6.

Úroveň dohledu nad trhem souvisejícím s ETS je alespoň stejně přísná, jako je úroveň stanovená ve:

směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (MIFID II),

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (MIFIR),

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (MAR),

směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 16. dubna 2014 o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice o zneužívání trhu) (CS-MAD),

směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (AMLD),

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

federálním zákoně o švýcarském úřadu pro dohled nad finančním trhem ze dne 22. června 2007,

federálním zákoně o infrastruktuře finančního trhu a chování na trhu při obchodování s cennými papíry a deriváty ze dne 19. června 2015,

federálním zákoně o finančních institucích ze dne 15. června 2018,

federálním zákoně o boji proti praní peněz a financování terorismu ze dne 10. října 1997,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Právní regulace švýcarského finančního trhu nedefinuje právní povahu emisních povolenek. Emisní povolenky zejména nejsou v zákoně o infrastruktuře finančního trhu považovány za cenné papíry, a proto nejsou obchodovatelné v regulovaných obchodních systémech. Vzhledem k tomu, že emisní povolenky nejsou považovány za cenné papíry, se švýcarská právní úprava cenných papírů nevztahuje na obchodování s emisními povolenkami v rámci mimoburzovních transakcí („OTC“) na sekundárních trzích.

Podle zákona o infrastruktuře finančního trhu jsou za cenné papíry považovány derivátové smlouvy. Mezi ně patří i deriváty, které mají emisní povolenky jako svůj podkladový nástroj. Na deriváty na emisní povolenky mimoburzovně obchodované mezi nefinančními i finančními smluvními stranami se vztahují ustanovení zákona o infrastruktuře finančního trhu.

7.

Spolupráce v oblasti dozoru nad trhem

Strany stanoví vhodná ujednání o spolupráci v oblasti dozoru nad trhem. Tato ujednání o spolupráci se týkají výměny informací a vymáhání povinností vyplývajících z jejich příslušného režimu dozoru nad trhem. Strany informují smíšený výbor o veškerých takových ujednáních.

8.

Kvalitativní omezení pro mezinárodní kredity jsou alespoň stejně přísná jako ta stanovená v:

V právu Unie se od roku 2021 nepředpokládají žádné nároky na využívání mezinárodních kreditů.

Ve švýcarském právu se od roku 2021 nepředpokládají žádné nároky na využívání mezinárodních kreditů.

9.

Kvantitativní omezení pro mezinárodní kredity jsou alespoň stejně přísná jako ta stanovená v:

V právu Unie se od roku 2021 nepředpokládají žádné nároky na využívání mezinárodních kreditů.

Ve švýcarském právu se od roku 2021 nepředpokládají žádné nároky na využívání mezinárodních kreditů.

10.

Bezplatné přidělení povolenek se vypočítá na základě referenčních hodnot a faktorů úpravy. Povolenky, které nejsou přiděleny bezplatně, se vydraží nebo se prohlásí za neplatné. Za tímto účelem musí ETS vyhovovat alespoň:

článkům 10, 10a, 10b a 10c směrnice 2003/87/ES,

prováděcímu nařízení Komise (EU) 2021/447 ze dne 12. března 2021, kterým se stanoví revidované hodnoty referenční úrovně pro přidělování bezplatných povolenek na emise na období 2021 až 2025 podle čl. 10a odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, ve znění použitelném od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2025,

směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií, a rozhodnutí (EU) 2015/1814,

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných emisních povolenek platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,

rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/708 ze dne 15. února 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o stanovení odvětví a pododvětví, která se považují za ohrožená únikem uhlíku, na období 2021 až 2030,

veškerým meziodvětvovým opravným faktorům v unijním ETS v období 2021–2025 nebo 2026–2030,

prováděcímu nařízení Komise (EU) 2019/1842 ze dne 31. října 2019, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o další opatření k úpravám přídělu bezplatných povolenek na emise v důsledku změn úrovní činnosti,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2021.

ustanovení čl. 18 odst. 3 a článku 19 zákona o CO2,

ustanovení čl. 45 odst. 2 až 6 a článkům 46, 46a, 46b a 48 a příloze 9 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

V období od roku 2021 do roku 2025 bezplatně přidělené povolenky nepřekročí množství povolenek přidělených zařízením v rámci EU ETS,

11.

ETS stanoví sankce za stejných okolností a ve stejném rozsahu jako stanoví:

článek 16 směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

článek 21 zákona o CO2,

článek 56 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

12.

Monitorování a vykazování v ETS je alespoň stejně přísné jako v:

článku 14 a příloze IV směrnice 2003/87/ES,

prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2021.

článku 20 zákona o CO2,

článcích 50 až 53, jakož i bodě 1 přílohy 16 a bodě 1 přílohy 17 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

13.

Ověřování a akreditace v ETS je alespoň stejně přísné jako v:

článku 15 a příloze V směrnice 2003/87/ES,

prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

článcích 51 až 54 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

B.   Základní kritéria pro leteckou dopravu

 

Základní kritéria

Pro EU

Pro Švýcarsko

1.

Povinný charakter účasti v ETS

Účast v ETS je pro letecké činnosti povinná v souladu s níže uvedenými kritérii.

Účast v ETS je pro letecké činnosti povinná v souladu s níže uvedenými kritérii.

2.

Pokrytí leteckých činností a skleníkových plynů a rozdělení letů a jejich příslušných emisí podle zásady vzlétajícího letu, jak je stanoveno ve:

směrnici 2003/87/ES ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392 ze dne 13. prosince 2017; tímto nařízením se stanoví dočasná výjimka pro nucený výkon, pokud jde o lety do zemí a ze zemí, se kterými nebylo dosaženo dohody podle článku 25 směrnice 2003/87/ES,

rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1071 ze dne 18. května 2020, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o vyloučení letů přilétajících ze Švýcarska ze systému EU pro obchodování s emisemi,

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2021.

Od 1. ledna 2020 jsou lety z letiště nacházejícího se na území Evropského hospodářského prostoru (EHP) na letiště, která se nacházejí na území Švýcarska, pokryty unijním ETS, zatímco lety z letišť nacházejících se na území Švýcarska na letiště nacházející se na území EHP jsou podle článku 25a směrnice 2003/87/ES z unijního ETS vyloučeny.

1.

Rozsah pokrytí

Lety, které přilétají na letiště nacházející se na území Švýcarska nebo které z takového letiště odlétají, s výjimkou letů, které odlétají z letišť nacházejících se na území EHP.

Ve švýcarském ETS mohou platit veškeré dočasné výjimky týkající se rozsahu ETS, jako například výjimky ve smyslu článku 28a směrnice 2003/87/ES, a to v souladu s výjimkami zavedenými v unijním ETS. V případě leteckých činností jsou do systému zahrnuty pouze emise CO2.

2.

Omezení pokrytí

Obecné pokrytí uvedené v bodě 1 nezahrnuje:

1.

lety vykonávané výhradně za účelem přepravy vládnoucího panovníka a jeho nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a ministrů během jejich služebních cest, pokud je tato skutečnost doložena příslušným označením statusu na letovém plánu;

2.

vojenské lety a lety celních a policejních orgánů;

3.

pátrací a záchranné lety, lety pro účely hašení požárů, humanitární lety a lety záchranné lékařské služby;

4.

lety vykonávané výlučně podle pravidel letu za viditelnosti podle přílohy 2 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví ze dne 7. prosince 1944;

5.

lety končící na letišti, ze kterého letadlo vzlétlo, během nichž nedošlo k plánovanému mezipřistání;

6.

cvičné lety vykonávané výlučně za účelem získání nebo zachování licence nebo získání kvalifikace v případě letové posádky v kabině pilota, pokud je tato skutečnost doložena příslušnou poznámkou v letovém plánu a za předpokladu, že let neslouží k přepravě cestujících nebo nákladu ani k přemístění nebo dopravení letadla;

7.

lety vykonávané výlučně za účelem vědeckého výzkumu;

8.

lety vykonávané výlučně za účelem kontroly, testování či udělování osvědčení pro letadla nebo vybavení, a to leteckého i pozemního;

9.

lety vykonávané letadly o certifikované maximální vzletové hmotnosti nižší než 5 700  kilogramů;

10.

lety komerčních provozovatelů letadel, jejichž celkové roční emise jsou na letech zahrnutých do švýcarského ETS nižší než 10 000  tun nebo jejichž počet letů za období tří po sobě jdoucích čtyřměsíčních období je v rámci působnosti švýcarského ETS nižší než 243 letů, nejsou-li provozovatelé pokryti unijním ETS;

11.

lety nekomerčních provozovatelů letadel zahrnuté do švýcarského ETS, jejichž celkové roční emise jsou nižší než 1 000 tun v souladu s příslušnou výjimkou uplatněnou v rámci unijního ETS, nejsou-li provozovatelé pokryti unijním ETS.

Tato omezení pokrytí jsou stanovena v:

článku 16a zákona o CO2,

článku 46d a čl. 55 odst. 2 a příloze 13 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

3.

Výměna příslušných údajů týkajících se uplatňování omezení pokrytí leteckých činností

Obě strany spolupracují pokud jde o uplatňování omezení pokrytí ve švýcarském ETS a v unijním ETS pro komerční a nekomerční provozovatele v souladu s touto přílohou. Obě strany zejména zajistí včasné předání veškerých příslušných údajů, aby umožnily správnou identifikaci letů a provozovatelů letadel, kteří jsou pokryti švýcarským ETS a unijním ETS.

4.

Strop (celkové množství povolenek, které mají být přiděleny provozovatelům letadel)

Článek 3c směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Článek 3c směrnice 2003/87/ES původně přiděloval povolenky takto:

15 % se vydraží,

3 % se vyčlení do zvláštní rezervy,

82 % se přidělí bezplatně.

Tyto příděly byly pozměněny nařízením (EU) č. 421/2014, které omezilo přidělování bezplatných povolenek úměrně ke snížení počtu vyřazených povolenek (čl. 28a odst. 2 směrnice 2003/87/ES). Nařízení (EU) 2017/2392, ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost, tento přístup prodloužilo do roku 2023 a od 1. ledna 2021 stanoví použití lineárního redukčního koeficientu ve výši 2,2 %.

Strop musí vykazovat podobnou míru přísnosti jako strop v unijním ETS, zejména pokud jde o omezení úrovně procentního podílu mezi lety a obchodovacími obdobími. Povolenky v rámci stropu se přidělí následovně:

15 % se vydraží,

3 % se vyčlení do zvláštní rezervy,

82 % se přidělí bezplatně.

Toto přidělení může být přezkoumáno v souladu s články 6 a 7 této dohody.

Do roku 2020 se množství povolenek v rámci stropu vypočítá zdola na základě povolenek, které mají být v souladu s výše uvedeným rozdělením v rámci stropu přiděleny zdarma. Jakékoliv dočasné výjimky týkající se rozsahu ETS vyžadují odpovídající úměrné úpravy množství, která mají být přidělena.

Od roku 2021 se množství povolenek v rámci stropu určí podle stropu v roce 2020, přičemž se zohlední případné omezení procentní sazby v souladu s unijním ETS.

To je stanoveno v:

článku 18 zákona o CO2,

článku 46e a příloze 15 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

5.

Přidělování povolenek pro letectví prostřednictvím dražby povolenek

článek 3d a čl. 28a odst. 3 směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Švýcarské povolenky na emise určené k dražbě vydraží příslušný švýcarský orgán. Švýcarsko má nárok na příjmy z dražeb švýcarských povolenek.

To je stanoveno v:

ustanovení čl. 19a odst. 2 a 4 zákona o CO2,

článku 48 a příloze 15 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

6.

Zvláštní rezerva pro určité provozovatele letadel

článek 3f směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Pro nové účastníky na trhu a pro rychle rostoucí účastníky jsou vyčleněny povolenky do zvláštní rezervy, s výjimkou toho, že vzhledem k tomu, že referenčním rokem pro získání údajů pro švýcarské letecké činnosti je rok 2018, Švýcarsko nebude mít do roku 2020 zvláštní rezervu.

Tato zvláštní rezerva je stanovena v:

ustanovení čl. 18 odst. 3 zákona o CO2,

článku 46e a příloze 15 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

7.

Referenční hodnota pro bezplatné přidělení povolenek provozovatelům letadel

článek 3e směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Roční referenční hodnota je 0,000642186914222035 povolenek na tunokilometr.

Referenční hodnota nesmí být vyšší než hodnota v unijním ETS.

Roční referenční hodnota je 0,000642186914222035 povolenek na tunokilometr.

Tato referenční hodnota je stanovena v:

ustanovení čl. 46f odst. 1 a příloze 15 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

8.

Bezplatné přidělení povolenek na emise provozovatelům letadel

článek 3e směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Úpravy týkající se vydávání povolenek úměrně k odpovídajícím povinnostem týkajícím se vykazování a vyřazování vyplývajícím ze skutečného pokrytí letů mezi EHP a Švýcarskem v rámci unijního ETS se provedou podle článku 25a směrnice 2003/87/ES.

Počet povolenek na emise bezplatně přidělených provozovatelům letadel se vypočítá vynásobením vykázaných údajů o tunokilometrech nalétaných v referenčním roce použitelnou referenční hodnotou.

Toto bezplatné přidělení je stanoveno v:

ustanovení čl. 19a odst. 3 a 4 zákona o CO2,

ustanovení čl. 46f odst. 1 a 3 a příloze 15 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

9.

Kvalitativní omezení pro mezinárodní kredity jsou alespoň stejně přísná jako ta stanovená v:

V právu Unie se od roku 2021 nepředpokládají žádné nároky na využívání mezinárodních kreditů.

Ve švýcarském právu se od roku 2021 nepředpokládají žádné nároky na využívání mezinárodních kreditů.

10.

Kvantitativní omezení pro používání mezinárodních kreditů

V právu Unie se od roku 2021 nepředpokládají žádné nároky na využívání mezinárodních kreditů.

Ve švýcarském právu se od roku 2021 nepředpokládají žádné nároky na využívání mezinárodních kreditů.

11.

Získání údajů o tunokilometrech za referenční rok

článek 3e směrnice 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Aniž je dotčeno další ustanovení, získání nových údajů o tunokilometrech se provede zároveň se získáním údajů o tunokilometrech z unijního ETS a za použití stejného přístupu.

Dokud se nezískají nové údaje o tunokilometrech a v souladu s nařízením o získávání údajů o tunokilometrech a přípravě monitorovacích plánů o vzdálenostech nalétaných letadly, ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost, je referenčním rokem pro získání údajů o švýcarských leteckých činnostech rok 2018.

To je stanoveno v:

ustanovení čl. 19a odst. 3 a 4 zákona o CO2,

ustanovení čl. 46f odst. 1 a příloze 15 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

12.

Monitorování a vykazování

článek 14 a příloha IV směrnice 2003/87/ES,

prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012,

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1603 ze dne 18. července 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o opatření přijatá Mezinárodní organizací pro civilní letectví pro monitorování, vykazování a ověřování emisí z letectví pro účely provádění celosvětového tržního opatření,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2021.

Ustanovení týkající se monitorování a vykazování musí odrážet stejnou míru přísnosti jako v unijním ETS.

To je stanoveno v:

článku 20 zákona o CO2,

článcích 50 až 52 a přílohách 16 a 17 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

13.

Ověřování a akreditace

článek 15 a příloha V směrnice 2003/87/ES,

prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,

ve znění platném ke dni vstupu této dohody v platnost.

Ustanovení týkající se ověřování a akreditace musí odrážet stejnou míru přísnosti jako ustanovení v unijním ETS.

To je stanoveno v:

ustanovení čl. 52 odst. 4 a 5 a příloze 18 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

14.

Správa

Použijí se kritéria stanovená v článku 18a směrnice 2003/87/ES. Za tímto účelem a podle článku 25a směrnice 2003/87/ES je Švýcarsko považováno za členský stát správy, pokud jde o přidělení správy provozovatelů letadel Švýcarsku a členským státům EU (EHP).

Podle článku 25a směrnice 2003/87/ES jsou příslušné orgány členských států EU (EHP) odpovědné za veškeré úkoly související se správou provozovatelů letadel, kteří jim byli přiděleni, včetně úkolů souvisejících se švýcarským ETS (např. přijímání výkazů ověřených emisí pokrývajících letecké činnosti EU a Švýcarska, správa provozovatelů letadel a účtů, dodržování a donucování).

Evropská komise se s příslušnými švýcarskými orgány oboustranně dohodne na předávání příslušné dokumentace a informací.

Evropská komise zejména zajistí, aby byl objem bezplatných povolenek EU převeden na provozovatele letadel spravované Švýcarskem.

V případě dvoustranné dohody týkající se správy letů provozovaných v souvislosti s euroletištěm Basel-Mulhouse-Freiburg, která nevyžaduje žádnou změnu směrnice 2003/87/ES, Evropská komise případně usnadní provádění dohody za předpokladu, že to nepovede ke dvojímu započtení.

Švýcarsko je odpovědné za správu provozovatelů letadel:

s platnou provozní licencí udělenou Švýcarskem, nebo

s největšími odhadovanými emisemi způsobenými letectvím ve Švýcarsku v rámci propojených ETS.

Příslušné švýcarské orgány jsou odpovědné za veškeré úkoly související se správou provozovatelů letadel, kteří byli přiděleni Švýcarsku, včetně úkolů souvisejících s unijním ETS (např. přijímání výkazů ověřených emisí pokrývajících letecké činnosti EU a Švýcarska, správa provozovatelů letadel a účtů, dodržování a donucování).

Příslušné švýcarské orgány se s Evropskou komisí oboustranně dohodnou na předávání příslušné dokumentace a informací.

Příslušné švýcarské orgány zejména převedou objem bezplatných švýcarských povolenek na provozovatele letadel spravované členskými státy EU (EHP).

To je stanoveno v:

ustanovení čl. 39 odst. 1a zákona o CO2,

článku 46d a příloze 14 nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

15.

Vyřazení povolenek

Příslušné orgány EU (EHP) členských států při posuzování, jak provozovatelé letadel dodržují požadavky, prováděném na základě množství vyřazených povolenek nejprve zohlední emise pokryté švýcarským ETS a zbývající množství vyřazených povolenek započtou vůči povolenkám pokrytým unijním ETS.

Příslušné švýcarské orgány při posuzování, jak provozovatelé letadel dodržují požadavky, prováděném na základě množství vyřazených povolenek nejprve zohlední emise pokryté unijním ETS a zbývající množství vyřazených povolenek započtou vůči povolenkám pokrytým švýcarským ETS.

To je stanoveno v:

ustanovení čl. 55 odst. 2a nařízení o CO2,

ve znění platném ke dni 1. ledna 2022.

16.

Prosazování práva

Strany vymáhají ustanovení svých příslušných ETS ve vztahu k provozovatelům letadel, kteří neplní své povinnosti v rámci příslušných ETS, bez ohledu na to, zda je provozovatel spravován příslušným orgánem EU (EHP) nebo Švýcarska, pokud vymáhání ze strany orgánu spravujícího daného provozovatele vyžaduje další opatření.

17.

Správní přidělování provozovatelů letadel

Podle článku 25a směrnice 2003/87/ES seznam provozovatelů letadel zveřejňovaný Evropskou komisí v souladu s čl. 18a odst. 3 směrnice 2003/87/ES upřesní spravující stát, včetně Švýcarska, pro každého provozovatele letadel.

Provozovatelé letadel, kteří jsou Švýcarsku poprvé přiděleni po vstupu této dohody v platnost, jsou spravováni Švýcarskem po 30. dubnu roku přidělení a po zprovoznění prozatímního propojení registrů.

Obě strany spolupracují při sdílení příslušné dokumentace a informací.

Přidělení provozovatele letadel neovlivní pokrytí daného provozovatele letadel příslušným ETS (tj. provozovatel pokrytý unijním ETS, který je spravován příslušným švýcarským orgánem, má kromě svého pokrytí švýcarským ETS stejnou míru povinností v rámci unijního ETS a naopak).

18.

Způsoby provádění

Veškeré další způsoby potřebné pro organizaci práce a pro spolupráci s držiteli účtů z řad letecké dopravy v rámci jednoho správního místa po podpisu dohody vypracuje a přijme smíšený výbor v souladu s články 12, 13 a 22 této dohody. Tyto způsoby provádění se začnou uplatňovat ode dne provedení této dohody.

19.

Pomoc ze strany Eurocontrolu

Pro účely části této dohody týkající se letectví Evropská komise zahrne Švýcarsko do mandátu uděleného organizaci Eurocontrol v souvislosti s unijním ETS.

C.   Základní kritéria pro registry

ETS každé strany musí zahrnovat registr a protokol transakcí, které musí splňovat následující základní kritéria, pokud jde o bezpečnostní mechanismy a postupy a o otevírání a správu účtů.

Základní kritéria týkající se bezpečnostních mechanismů a postupů

Registry a protokoly transakcí musí chránit důvěrnost, integritu, dostupnost a pravost údajů uložených v systému. Za tímto účelem strany uplatní následující bezpečnostní mechanismy:

Základní kritéria

Pro přístup k účtům se pro všechny uživatele přistupující k účtu vyžaduje dvouúrovňový ověřovací mechanismus.

Pro zahájení i schválení transakce se vyžaduje mechanismus pro podpis transakce. Potvrzující kód se uživatelům zašle mimo pásmo.

Jakákoliv z následujících operací musí být zahájena jednou osobou a potvrzena jinou osobou (zásada čtyř očí):

veškeré operace uskutečněné správcem, ledaže se použijí odůvodněné výjimky definované v technických normách pro propojování,

veškeré převody jednotek, ledaže jsou odůvodněny alternativním opatřením poskytujícím stejnou úroveň bezpečnosti.

Musí být zaveden systém oznámení, která uživatele upozorní, kdy jsou prováděny operace zahrnující jejich účty a jimi držené povolenky.

Mezi zahájením převodu a jeho provedením je odklad po dobu nejméně 24 hodin, aby všichni uživatelé mohli obdržet informace a zastavit jakékoliv podezřelé nelegitimní převody, ledaže stejnou úroveň bezpečnosti zajistí systém důvěryhodných účtů.

Švýcarský správce a ústřední správce Unie podniknou kroky k informování uživatelů o jejich odpovědnosti ve vztahu k bezpečnosti jejich systémů (např. PC, síť) a k nakládání s údaji/úkony na internetu.

Pokud jde o soulad a s výhradou příslušných právních a správních předpisů stran, emise mohou být pokryty pouze povolenkami vydanými v témže období nebo před ním.

Základní kritéria týkající se otevírání a správy účtů

Základní kritéria

Otevření účtu provozovatele / vkladního účtu provozovatele

Žádost provozovatele nebo příslušného orgánu týkající se otevření účtu provozovatele / vkladního účtu provozovatele musí být zaslána vnitrostátnímu správci (v případě Švýcarska Federální úřad pro životní prostředí, FOEN). Žádost musí obsahovat dostatečné informace, aby bylo možné identifikovat zařízení ETS a příslušnou totožnost zařízení.

Otevření účtu provozovatele letadel / vkladního účtu provozovatele letadel

Každý provozovatel letadel zahrnutý do švýcarského nebo unijního ETS musí mít jeden účet provozovatele letadel / vkladní účet provozovatele letadel. V případě provozovatelů letadel spravovaných švýcarským příslušným orgánem je tento účet veden ve švýcarském registru. Žádost provozovatele letadel nebo zmocněného zástupce provozovatele letadel musí být zaslána vnitrostátnímu správci (v případě Švýcarska FOEN) do 30 pracovních dnů od schválení monitorovacího plánu provozovatele nebo od jeho převodu z členského státu EU (EHP) na švýcarské orgány. Žádost musí obsahovat jedinečný kód (kódy) letadla, které je provozováno žadatelem a které spadá do švýcarského nebo unijního ETS.

Otevření obchodního účtu/ osobního vkladního účtu

Žádost o otevření obchodního účtu/osobního vkladního účtu musí být zaslána vnitrostátnímu správci (v případě Švýcarska FOEN). Musí obsahovat dostatečné informace, aby bylo možné identifikovat držitele účtu / žadatele, a to alespoň:

v případě fyzické osoby: doklad totožnosti a kontaktní údaje

pro právnické osoby:

kopii výpisu z obchodního rejstříku nebo

dokument dokládající registraci daného právního subjektu a případně nástroj zřizující daný právní subjekt,

rejstřík trestů fyzické osob nebo v případě právnických osob jejich ředitelů.

Zmocnění zástupci / Zástupci účtu

Každý účet musí mít alespoň jednoho zmocněného zástupce / zástupce účtu, který je jmenován potenciálním držitelem účtu. Zmocnění zástupci / zástupci účtu provádí transakce a jiné postupy jménem držitele účtu. Při jmenování zmocněného zástupce / zástupce účtu musí být předány tyto informace týkající se zmocněného zástupce / zástupce účtu:

jméno a kontaktní údaje,

doklad dokládající totožnost,

záznamy v rejstřících trestů.

Kontrola dokladů

Kopie dokladů předložených jako důkaz pro otevření obchodního účtu / osobního vkladního účtu nebo pro jmenování zmocněného zástupce / zástupce účtu musí být ověřené jako věrné kopie. V případě dokumentů vystavených mimo stát, který kopii požaduje, musí být kopie legalizována, nestanoví-li vnitrostátní právní předpisy jinak. Datum ověření a případně legalizace nesmí být starší než tři měsíce před datem žádosti.

Odmítnutí otevřít nebo aktualizovat účet nebo jmenovat zmocněného zástupce / zástupce účtu

Vnitrostátní správce (v případě Švýcarska FOEN) může odmítnout otevření nebo aktualizaci účtu nebo jmenování zmocněného zástupce / zástupce účtu za předpokladu, že odmítnutí je přiměřené a opodstatněné. Odmítnutí musí být zdůvodněno alespoň na základě jednoho z těchto důvodů:

předložené informace a dokumenty jsou neúplné, zastaralé nebo jinak nepřesné nebo nepravdivé,

potenciální zástupce je vyšetřován nebo v předchozích pěti letech byl odsouzen za podvod týkající se povolenek nebo kjótských jednotek, za praní peněz, financování terorismu nebo za jiné závažné trestné činy, pro které může účet sloužit jako nástroj,

důvody uvedené ve vnitrostátním právu nebo v právu Unie.

Pravidelný přezkum informací o účtu

Držitelé účtů musí vnitrostátnímu správci (v případě Švýcarska FOEN) do 10 pracovních dnů oznámit jakékoliv změny týkající se účtu nebo údajů o uživateli, podložené informacemi požadovanými vnitrostátním správcem, který je odpovědný za včasné schválení aktualizace informací.

Alespoň jednou za tři roky vnitrostátní správce přezkoumá, zda jsou informace týkající se účtu stále úplné, aktuální, přesné a pravdivé, a požaduje, aby držitel účtu oznámil veškeré případné změny. V případě účtů provozovatelů / vkladních účtů provozovatelů / účtů provozovatelů letadel / vkladních účtů provozovatelů letadel a ověřovatelů se přezkum provádí nejméně jednou za pět let.

Pozastavení přístupu k účtu

Pokud jsou porušena ustanovení článku 3 této dohody týkající se registrů nebo probíhá vyšetřování týkající se možného porušení těchto ustanovení, může být přístup k účtu pozastaven.

Důvěrnost a zveřejňování informací

Informace, zejména informace o držení veškerých účtů, o veškerých transakcích, o jedinečném identifikačním kódu jednotek u povolenek a o jedinečné numerické hodnotě pořadového čísla jednotek u kjótských jednotek držených nebo ovlivněných transakcí, které jsou drženy v EUTL nebo v SSTL, v registru Unie, ve švýcarském registru nebo jakémkoliv jiném registru Kjótského protokolu, se považují za důvěrné.

Tyto důvěrné informace mohou být poskytnuty příslušným veřejným subjektům na jejich žádost, pokud tyto žádosti sledují oprávněný cíl a pokud jsou odůvodněné, nezbytné a přiměřené pro účely vyšetřování, zjišťování a stíhání, správu daní, vymáhání, provádění auditů a finančního dohledu za účelem zamezení a boje proti podvodům, a dále pro účely vyšetřování praní peněz, financování terorismu nebo jiných závažných trestných činů, zneužívání trhu nebo jiných porušení práva Unie nebo vnitrostátního práva členského státu EHP nebo Švýcarska, aby se zajistilo řádné fungování unijního ETS a švýcarského ETS.

D.   Základní kritéria pro dražební platformy a dražební činnosti

Subjekty provádějící dražby povolenek v rámci ETS stran musí splňovat následující základní kritéria a provádět dražby s ohledem na ně.

 

Základní kritéria

1.

Výběr subjektu provádějícího dražbu se provede prostřednictvím procesu, který na základě právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů pro zadávání veřejných zakázek zajišťuje transparentnost, proporcionalitu, rovné zacházení, nediskriminaci a hospodářskou soutěž mezi různými potenciálními dražebními platformami.

2.

Subjekt provádějící dražbu musí mít pro tuto činnost povolení a při provádění svých operací poskytuje nezbytné záruky, tyto záruky mimo jiné zahrnují opatření k určení a řízení potenciálních negativních důsledků jakéhokoli střetu zájmů, opatření k určení a řízení rizik, kterým je trh vystaven, transparentní a pevně stanovená pravidla a postupy zajišťující spravedlivou a řádnou dražbu a dostatečné finanční prostředky k usnadnění řádného fungování.

3.

Přístup k dražbám je podmíněn splněním minimálních požadavků na přiměřené hloubkové kontroly zákazníků, aby se zajistilo, že účastníci nenarušují chod dražeb.

4.

Proces dražby musí být předvídatelný, zejména pokud jde o načasování a sled dražeb a o předpokládaný objem povolenek, jež budou v dražbách nabízeny. Hlavní prvky dražební metody včetně rozvrhu, dat a odhadovaných objemů prodeje se zveřejní na internetové stránce subjektu uskutečňujícího dražbu, a to alespoň měsíc před zahájením dražeb. Veškeré významné úpravy se rovněž oznámí předem a co možná nejdříve.

5.

Dražba povolenek musí být prováděna s cílem minimalizovat jakékoliv dopady na ETS každé ze stran. Subjekt odpovědný za dražbu musí zajistit, že dražební zúčtovací ceny se významně neodchylují od odpovídající ceny povolenek na sekundárním trhu během dražebního období, což je situace, která by naznačovala nedostatek v konání dražby. Metodika pro určení odchylky uvedené v předchozí větě by měla být oznámena příslušným orgánům vykonávajícím funkce dohledu nad trhem.

6.

Veškeré nedůvěrné informace související s dražbami včetně veškerých právních předpisů, pokynů a formulářů se otevřeným a transparentním způsobem zveřejňují. Výsledky každé uspořádané dražby se zveřejňují, jakmile je to prakticky proveditelné, a zahrnují příslušné nedůvěrné informace. Zprávy o výsledcích dražeb se zveřejňují alespoň jednou ročně.

7.

Dražba povolenek musí podléhat odpovídajícím pravidlům a postupům ke zmírnění rizik zneužívání trhu v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, praní peněz a financování terorismu při dražbách. Tato pravidla a postupy nesmí být, pokud možno, méně přísné než pravidla a postupy, které se v rámci příslušných právních předpisů každé ze stran vztahují na finanční trhy. Subjekt uskutečňující dražbu především odpovídá za zavedení opatření, postupů a procesů zajišťujících integritu dražeb. Rovněž monitoruje chování účastníků trhu a v případě jednání, které je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, a v případě zneužití trhu, praní peněz nebo financování terorismu o tom informuje příslušné veřejné orgány.

8.

Subjekt provádějící dražby a dražící povolenky musí podléhat odpovídajícímu dohledu příslušných orgánů. Určené příslušné orgány musí mít nezbytné právní pravomoci a technická opatření, aby mohly dohlížet na:

organizaci a jednání provozovatelů dražebních platforem,

organizaci a jednání profesionálních prostředníků jednajících jménem klientů,

chování a transakce účastníků trhu, aby se tak zabránilo obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem,

transakce účastníků trhu, aby se tak zabránilo praní peněz a financování terorismu.

Dohled nesmí být, pokud možno, méně přísný než dohled, který se v rámci příslušných právních předpisů každé ze stran uplatňuje nad finančními trhy.

Švýcarsko v souladu s právními předpisy pro zadávání veřejných zakázek usiluje o využití soukromých subjektů pro dražbu svých povolenek.

Dokud není s takovýmto subjektem uzavřena smlouva a pokud je počet povolenek určených v daném roce k dražbě pod pevně stanovenou prahovou hodnotou, může Švýcarsko použít stávající opatření týkající se dražeb, konkrétně dražeb provozovaných FOEN, a to za těchto podmínek:

1.

prahová hodnota je 1 000 000 povolenek včetně povolenek určených ke dražbě pro letecké činnosti;

2.

použijí se základní kritéria uvedená v bodech 1 až 8, s výjimkou kritérií 1 a 2, přičemž poslední věta kritéria 5 a kritérií 7 a 8 se v možné míře použijí pouze na FOEN.

Základní kritérium 3 platí spolu s následujícím ustanovením: pro všechny subjekty v EHP, které mají povolení k podávání nabídek při dražbách v Unii, musí být zaručeno povolení k podávání nabídek při dražbách švýcarských povolenek v rámci opatření pro provádění dražeb, která byla platná v době podepsání této dohody.

Švýcarsko může pověřovat subjekty provádějící dražbu, které se nacházejí v EHP.

2.

Příloha IV se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA IV

DEFINICE ÚROVNÍ CITLIVOSTI ETS

A.1 –   Hodnocení důvěrnosti a integrity

„Důvěrností“ se rozumí důvěrný charakter informací nebo informačního systému jako celku či jeho části (např. algoritmů, programů a dokumentace), k nimž mají přístup pouze oprávněné osoby a subjekty v rámci daných postupů.

„Integritou“ se rozumí záruka, že informační systém a informace v něm zpracovávané bude možné změnit pouze záměrnými a legitimními zásahy a že systém zpracuje očekávaný výsledek přesně a v úplnosti.

U každé informace ETS považované za citlivou musí být aspekt důvěrnosti zvážen z hlediska potenciálního dopadu na úrovni podniků v případě, že by tato informace byla zveřejněna, a aspekt integrity musí být zvážen z hlediska potenciálního dopadu na úrovni podniků v případě, že by tato informace byla nechtěně upravena nebo částečně či zcela zničena.

Úrovně důvěrnosti a integrity informací se vyhodnotí na základě posouzení založeného na kritériu obsaženém v oddíle A.2. Tyto úrovně umožní vyhodnotit celkovou úroveň citlivosti informací pomocí mapovací tabulky uvedené v oddíle A.3.

A.2 –   Hodnocení důvěrnosti a integrity

A.2.1 –   Úroveň „nízká“

Nízká úroveň se udělí veškerým informacím týkajícím se ETS, jejichž zveřejnění nepovolaným osobám nebo jejichž ztráta integrity by způsobily mírnou újmu stranám nebo jiným institucím, což by pak patrně:

mírně ovlivnilo politické nebo diplomatické vztahy,

způsobilo místní negativní publicitu související s reputací či pověstí stran nebo jiných institucí,

způsobilo jednotlivcům obtíže a rozpaky,

ovlivnilo morálku/produktivitu zaměstnanců,

způsobilo omezenou finanční ztrátu nebo mírně usnadnilo nekalý zisk nebo získání výhody pro jednotlivce nebo společnosti,

mírně ovlivnilo účinný rozvoj nebo fungování politik stran,

mírně ovlivnilo řádnou správu stran a jejich činnosti.

A.2.2 –   Úroveň „střední“

Střední úroveň se udělí veškerým informacím týkajícím se ETS, jejichž zveřejnění nepovolaným osobám nebo jejichž ztráta integrity by způsobily újmu stranám nebo jiným institucím, což by pak patrně:

způsobilo obtíže a rozpaky v oblasti politických nebo diplomatických vztahů,

způsobilo újmu na reputaci či pověsti stran nebo jiných institucí,

způsobilo jednotlivcům nesnáze,

způsobilo závažné snížení morálky/produktivity zaměstnanců,

způsobilo stranám nebo jiným institucím obtíže a rozpaky při obchodních nebo politických jednáních s ostatními,

způsobilo finanční ztrátu nebo usnadnilo nekalý zisk nebo získání výhody pro jednotlivce nebo společnosti,

ovlivnilo vyšetřování trestné činnosti,

porušilo právní nebo smluvní závazky týkající se důvěrnosti informací,

ovlivnilo rozvoj nebo fungování politik stran,

ovlivnilo řádnou správu stran a jejich činnosti.

A.2.3 –   Úroveň „vysoká“ (1)

Vysoká úroveň se udělí veškerým informacím týkajícím se ETS, jejichž zveřejnění nepovolaným osobám nebo jejichž ztráta integrity by způsobily mimořádnou nebo nepřijatelnou újmu stranám nebo jiným institucím, což by pak patrně:

nepříznivě ovlivnilo diplomatické vztahy,

způsobilo jednotlivcům značné nesnáze,

zkomplikovalo zachování operativní účinnosti nebo bezpečnosti ozbrojených sil stran nebo jiných přispěvatelů,

způsobilo finanční ztrátu nebo usnadnilo nekalý zisk nebo získání výhody pro jednotlivce nebo společnosti,

porušilo náležité úsilí o zachování důvěrnosti informací poskytnutých třetími stranami,

porušilo zákonná omezení týkající se zveřejňování informací,

ohrozilo vyšetřování nebo usnadnilo páchání trestné činnosti,

znevýhodnilo strany při obchodních nebo politických jednáních s jinými stranami,

bránilo účinnému rozvoji nebo fungování politik stran,

narušilo řádnou správu stran a jejich činnosti.

A.3 –   Posouzení úrovně citlivosti informací ETS

Na základě hodnocení důvěrnosti a integrity podle oddílu A.2 a v souladu s úrovněmi citlivosti podle přílohy III této dohody se stanoví celková úroveň citlivosti informací s použitím následující mapovací tabulky:

Hodnocení důvěrnosti

Hodnocení integrity

Nízká

Střední

Vysoká

Nízká

Označení EU:

SENSITIVE: ETS Joint Procurement

Označení CH:

LIMITED: ETS

Označení EU/CH:

SENSITIVE: ETS

(nebo  (*1)

Označení EU:

SENSITIVE: ETS Joint Procurement

Označení CH:

LIMITED: ETS)

Označení EU/CH:

SPECIAL HANDLING: ETS Critical

Střední

Označení EU/CH:

SENSITIVE: ETS

(nebo  (*1)

Označení EU:

SENSITIVE: ETS Joint Procurement

Označení CH:

LIMITED: ETS)

Označení EU/CH:

SENSITIVE: ETS

(nebo  (*1)

Označení EU/CH:

SPECIAL HANDLING: ETS Critical)

Označení EU/CH:

SPECIAL HANDLING: ETS Critical

Vysoká

Označení EU/CH:

SPECIAL HANDLING:

ETS Critical

Označení EU/CH:

SPECIAL HANDLING: ETS Critical

Označení EU/CH:

SPECIAL HANDLING: ETS Critical

“.

(1)  Pro vyjasnění - znění tohoto bodu A.2.3 se týká pouze „citlivých informací“ ve smyslu článků 8 a 9 této dohody, i když je téměř totožné se zněním použitým pro definici utajovaných informací v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2019/1962 ze dne 17. října 2019, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro nakládání s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED (Úř. věst. L 311, 2.12.2019, s. 21).

(*1)  Možné rozdíly se posoudí zvlášť u každého případu.


ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2023/2172/oj

ISSN 1977-0626 (electronic edition)