4.8.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 196/3

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2023/1594

ze dne 3. srpna 2023,

kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 215 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině (1),

s ohledem na společný návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 18. května 2006 přijala Rada nařízení (ES) č. 765/2006 (2).

(2)	Nařízením (ES) č. 765/2006 se uvádí v účinnost opatření stanovená rozhodnutím 2012/642/SZBP.

(3)

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1601 (3) zakazuje prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet palné zbraně, jejich součásti, hlavní díly a střelivo do Běloruska. Na zboží, které tomuto zákazu podléhá, se rovněž vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 (4). V této souvislosti je třeba nařízení (ES) č. 765/2006 považovat za lex specialis, a proto má v případě rozporu přednost před nařízením (EU) č. 258/2012.

(4)

Rozhodnutím (SZBP) 2023/1601 se rozšiřuje seznam položek, které přispívají k vojenskému a technologickému posílení Běloruska nebo k rozvoji jeho obranného a bezpečnostního sektoru, doplněním položek, které Rusko používá pro účely své útočné války proti Ukrajině, a položek, které přispívají k vývoji nebo výrobě vojenských systémů Běloruska, včetně polovodičových zařízení, elektronických integrovaných obvodů, výrobního a zkušebního vybavení, fotografických přístrojů a optických součástí, dalších elektrických/magnetických součástí a elektronických zařízení, modulů a sestav.

(5)

Je vhodné zavést zákaz vývozu na zboží a technologie vhodné pro použití v letectví a kosmickém průmyslu, včetně leteckých motorů a jejich částí, a to jak pro letadla s posádkou, tak pro bezpilotní letadla. Kromě toho rozhodnutí (SZBP) 2023/1601 zavádí možnost, aby příslušné vnitrostátní orgány udělily výjimky, které umožní vývoz určitého leteckého zboží, které je rovněž široce využíváno v lékařské oblasti, pro lékařské, farmaceutické nebo humanitární účely.

(6)

Dne 26. ledna 2023 předložil vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP, a téhož dne vysoký představitel a Komise předložili společný návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006. Vzhledem k naléhavosti spojené s bojem proti obcházení zákazů u určitého citlivého zboží se k přijetí opatření týkajících se tohoto zboží uplatňuje zrychlený postup, aniž jsou dotčeny zbývající části řečených návrhů.

(7)	Nařízení (ES) č. 765/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 765/2006 se mění takto:

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 1ba

1. Aniž je dotčen článek 1a tohoto nařízení, zakazuje se přímo či nepřímo prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet palné zbraně, jejich součásti, hlavní díly a střelivo, jak jsou uvedeny na seznamu v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 (*1), a palné zbraně a jiné zbraně uvedené v příloze XVI tohoto nařízení, bez ohledu na to, zda pocházejí z Unie, či nikoli, jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku.

2. Zakazuje se:

přímo či nepřímo poskytovat technickou pomoc, zprostředkovatelské služby nebo jiné služby související se zbožím uvedeným v odstavci 1 a s poskytováním, výrobou, údržbou a používáním uvedeného zboží jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku, nebo

přímo či nepřímo poskytovat financování nebo finanční pomoc související se zbožím uvedeným v odstavci 1 pro jakýkoli prodej, dodávku, převod nebo vývoz uvedeného zboží nebo pro poskytování související technické pomoci, zprostředkovatelských služeb nebo jiných služeb jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku.

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit palných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 1).“ "

Články 1e a 1f se nahrazují tímto:

„Článek 1e

1. Zakazuje se přímo či nepřímo prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet zboží a technologie dvojího užití bez ohledu na to, zda pocházejí z Unie, či nikoli, jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku.

2. Zakazuje se:

přímo či nepřímo poskytovat technickou pomoc, zprostředkovatelské nebo jiné služby související se zbožím a technologiemi uvedenými v odstavci 1 a s poskytováním, výrobou, údržbou a používáním tohoto zboží a technologií jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku, nebo

přímo či nepřímo poskytovat financování nebo finanční pomoc související se zbožím a technologiemi uvedenými v odstavci 1 pro jakýkoli prodej, dodávku, převod nebo vývoz tohoto zboží a technologií nebo pro poskytování související technické pomoci, zprostředkovatelských služeb nebo jiných služeb jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku.

3. Aniž jsou dotčeny požadavky na povolení podle nařízení (EU) 2021/821, zákazy stanovené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na prodej, dodávku, převod nebo vývoz zboží a technologií dvojího užití ani na související poskytování technické nebo finanční pomoci pro nevojenské použití a pro nevojenské konečné uživatele, jsou-li určeny:

a)	pro humanitární účely, mimořádné situace v oblasti zdraví, naléhavé zabránění událostem s pravděpodobným závažným a významným dopadem na lidské zdraví a bezpečnost nebo na životní prostředí či zmírnění takových událostí nebo k reakci na přírodní katastrofy;

b)	pro lékařské nebo farmaceutické účely;

c)	pro účely dočasného vývozu položek pro potřeby zpravodajských médií;

d)	k aktualizaci softwaru;

e)	k použití jako komunikační zařízení pro spotřebitele nebo

f)	pro osobní potřebu fyzických osob cestujících do Běloruska nebo jejich nejbližších rodinných příslušníků, kteří cestují s nimi, a to pouze pokud jde o osobní věci, vybavení domácnosti, vozidla nebo pracovní nástroje, které jsou ve vlastnictví uvedených osob a nejsou určeny k prodeji.

S výjimkou prvního pododstavce písm. f) vývozce v celním prohlášení uvede, že položky jsou vyváženy v rámci příslušné výjimky stanovené v tomto odstavci, a do 30 dnů ode dne prvního vývozu oznámí příslušnému orgánu členského státu, v němž má sídlo nebo je usazen, první použití příslušné výjimky.

4. Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku a aniž jsou dotčeny požadavky na povolení podle nařízení (EU) 2021/821, mohou příslušné orgány povolit prodej, dodávku, převod nebo vývoz zboží a technologií dvojího užití nebo poskytnutí související technické nebo finanční pomoci pro nevojenské použití a pro nevojenské konečné uživatele, pokud shledaly, že toto zboží nebo technologie nebo související technická nebo finanční pomoc jsou určeny:

a)	pro účely spolupráce mezi Unií, státními správami členských států a státní správou Běloruska v čistě civilních záležitostech;

b)	pro účely mezivládní spolupráce v oblasti kosmických programů;

c)	k zajištění provozu, údržby, přepracování paliva a bezpečnosti civilních jaderných kapacit, jakož i pro účely civilní jaderné spolupráce, zejména v oblasti výzkumu a vývoje;

d)	pro účely námořní bezpečnosti;

e)	pro civilní sítě elektronických komunikací, jež nejsou veřejně dostupné a nejsou majetkem subjektu, který je pod veřejnou kontrolou nebo z více než 50 % ve veřejném vlastnictví;

f)	k výhradnímu použití subjekty vlastněnými nebo výhradně či společně ovládanými právnickou osobou, subjektem nebo orgánem založenými nebo zřízenými podle práva členského státu nebo partnerské země;

g)	pro diplomatická zastoupení Unie, členských států a partnerských zemí, včetně delegací, velvyslanectví a misí, nebo

h)	k zajištění kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti informací fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů v Bělorusku s výjimkou jeho státní správy a podniků přímo či nepřímo ovládaných touto státní správou.

5. Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku a aniž jsou dotčeny požadavky na povolení podle nařízení (EU) 2021/821, mohou příslušné orgány povolit prodej, dodávku, převod nebo vývoz zboží a technologií dvojího užití nebo poskytnutí související technické nebo finanční pomoci pro nevojenské použití a pro nevojenské konečné uživatele, pokud shledaly, že toto zboží nebo technologie nebo tato související technická nebo finanční pomoc mají být dodány podle smlouvy uzavřené před 3. březnem 2022 nebo doplňkových smluv, které jsou k plnění takové smlouvy nezbytné, pokud je o povolení požádáno přede dnem 1. května 2022.

6. Veškerá povolení požadovaná podle tohoto článku udělují příslušné orgány v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EU) 2021/821, které se použije obdobně. Tato povolení jsou platná v celé Unii.

7. Při rozhodování o žádostech o povolení podle odstavců 4 a 5 příslušné orgány povolení neudělí, pokud mají přiměřené důvody se domnívat, že:

konečným uživatelem by mohl být vojenský konečný uživatel, fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo orgán uvedení v příloze V nebo že by zboží mohlo být určeno k vojenskému konečnému použití, ledaže jsou tento prodej, dodávka, převod nebo vývoz zboží a technologií uvedených v odstavci 1 tohoto článku či poskytnutí související technické nebo finanční pomoci povoleny podle čl. 1fa odst. 1 písm. a), nebo

ii)

prodej, dodávka, převod nebo vývoz zboží a technologií uvedených v odstavci 1 nebo poskytování související technické nebo finanční pomoci jsou určeny pro letecký nebo kosmický průmysl, ledaže jsou tento prodej, dodávka, převod nebo vývoz či poskytnutí související technické nebo finanční pomoci povoleny podle čl. 4 písm. b).

8. Příslušné orgány moou povolení, které udělily podle odstavců 4 a 5, prohlásit za neplatné, pozastavit, změnit nebo zrušit, pokud se domnívají, že to je nezbytné pro účinné provádění tohoto nařízení.

Článek 1f

1. Zakazuje se přímo či nepřímo prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet zboží a technologie, které by mohly přispět k vojenskému nebo technologickému posílení Běloruska nebo k rozvoji jeho odvětví obrany a bezpečnosti, jak jsou uvedeny v příloze Va, bez ohledu na to, zda pocházejí z Unie, či nikoli, jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku.

2. Zakazuje se:

3. Zákazy stanovené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na prodej, dodávku, převod nebo vývoz zboží a technologií uvedených v odstavci 1 ani na související poskytování technické nebo finanční pomoci pro nevojenské použití a pro nevojenské konečné uživatele, jsou-li určeny:

a)	pro humanitární účely, mimořádné situace v oblasti zdraví, naléhavé zabránění událostem s pravděpodobným závažným a významným dopadem na lidské zdraví a bezpečnost nebo na životní prostředí či zmírnění takových událostí nebo k reakci na přírodní katastrofy;

b)	pro lékařské nebo farmaceutické účely;

c)	pro účely dočasného vývozu položek pro potřeby zpravodajských médií;

d)	k aktualizaci softwaru;

e)	k použití jako komunikační zařízení pro spotřebitele nebo

f)	pro osobní potřebu fyzických osob cestujících do Běloruska nebo jejich nejbližších rodinných příslušníků, kteří cestují s nimi, a to pouze pokud jde o osobní věci, vybavení domácnosti, vozidla nebo pracovní nástroje, které jsou ve vlastnictví uvedených osob a nejsou určeny k prodeji.

4. Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou příslušné orgány povolit prodej, dodávku, převod nebo vývoz zboží a technologií uvedených v odstavci 1 nebo poskytnutí související technické nebo finanční pomoci pro nevojenské použití a pro nevojenské konečné uživatele, pokud shledaly, že toto zboží nebo technologie nebo související technická nebo finanční pomoc jsou určeny:

a)	pro účely spolupráce mezi Unií, státními správami členských států a státní správou Běloruska v čistě civilních záležitostech;

b)	pro účely mezivládní spolupráce v oblasti kosmických programů;

c)	k zajištění provozu, údržby, přepracování paliva a bezpečnosti civilních jaderných kapacit, jakož i pro účely civilní jaderné spolupráce, zejména v oblasti výzkumu a vývoje;

d)	pro účely námořní bezpečnosti;

e)	pro civilní sítě elektronických komunikací, jež nejsou veřejně dostupné a nejsou majetkem subjektu, který je pod veřejnou kontrolou nebo z více než 50 % ve veřejném vlastnictví;

f)	k výhradnímu použití subjekty vlastněnými nebo výhradně či společně ovládanými právnickou osobou, subjektem nebo orgánem založenými nebo zřízenými podle práva členského státu nebo partnerské země;

g)	pro diplomatická zastoupení Unie, členských států a partnerských zemí, včetně delegací, velvyslanectví a misí, nebo

h)	k zajištění kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti informací fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů v Bělorusku s výjimkou jeho státní správy a podniků přímo či nepřímo ovládaných touto státní správou.

4a. Aniž je dotčen odst. 4 písm. e), a odchylně od odstavců 1 a 2 mohou příslušné orgány povolit prodej, dodávku, převod nebo vývoz zboží a technologií uvedených v odstavci 1 nebo poskytnutí související technické nebo finanční pomoci pro nevojenské použití a pro nevojenské koncové uživatele, pokud shledaly, že toto zboží nebo technologie nebo související technická nebo finanční pomoc jsou určeny k tomu, aby do 6. února 2024 byly ukončeny smlouvy a operace probíhající ke dni 5. srpna 2023, jež jsou nezbytné pro poskytování civilních telekomunikačních služeb běloruskému civilnímu obyvatelstvu.

5. Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou příslušné orgány povolit prodej, dodávku, převod nebo vývoz zboží a technologií uvedených v odstavci 1 nebo poskytnutí související technické nebo finanční pomoci pro nevojenské použití a pro nevojenské konečné uživatele, pokud shledaly, že toto zboží nebo technologie nebo související technická nebo finanční pomoc mají být dodány nebo poskytnuty podle smlouvy uzavřené před 3. březnem 2022 nebo doplňkových smluv, které jsou k plnění takové smlouvy nezbytné, pokud je o povolení požádáno přede dnem 1. května 2022.

5a. Odchylně od odstavců 1 a 2 může příslušný orgán členského státu do dne 6. února 2024 povolit prodej, dodávku, převod nebo vývoz zboží kódů KN 8536 69, 8536 90, 8541 30 a 8541 60 uvedeného v příloze Va nebo poskytnutí související technické nebo finanční pomoci, pokud je to nezbytné pro zpracování tohoto zboží v Bělorusku společným podnikem, v němž má společnost usazená v Unii většinový vlastnický podíl ke dni 5. srpna 2023, za účelem následného dovozu do Unie a následné výroby zboží určeného pro použití ve zdravotnictví nebo farmaceutickém odvětví nebo v oblasti výzkumu a vývoje v Unii.

6. Veškerá povolení požadovaná podle tohoto článku udělují příslušné orgány v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EU) 2021/821, které se použije přiměřeně. Tato povolení jsou platná v celé Unii.

7. Při rozhodování o žádostech o povolení podle odstavců 4 a 5 příslušné orgány povolení neudělí, pokud mají přiměřené důvody se domnívat, že:

konečným uživatelem by mohl být vojenský konečný uživatel, fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo orgán uvedení v příloze V nebo že by zboží mohlo být určeno k vojenskému konečnému použití, ledaže jsou tento prodej, dodávka, převod nebo vývoz zboží a technologií uvedených v odstavci 1 tohoto článku nebo poskytnutí související technické nebo finanční pomoci povoleny podle čl. 1fa odst. 1; nebo

ii)

prodej, dodávka, převod nebo vývoz zboží a technologií uvedených v odstavci 1 nebo poskytnutí související technické nebo finanční pomoci jsou určeny pro letecký nebo kosmický průmysl, ledaže jsou tento prodej, dodávka, převod nebo vývoz nebo poskytnutí související technické nebo finanční pomoci povoleny podle čl. 4 písm. b).

8. Příslušné orgány mohou povolení, které udělily podle odstavců 4 a 5, prohlásit za neplatné, pozastavit, změnit nebo zrušit, pokud se domnívají, že to je nezbytné pro účinné provádění tohoto nařízení.“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 1sa

1. Zakazuje se přímo či nepřímo prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet zboží a technologie vhodné pro použití v letectví či kosmickém průmyslu uvedené v příloze XVII, bez ohledu na to, zda pocházejí z Unie, či nikoli, jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku.

2. Zakazuje se přímo či nepřímo poskytovat pojištění a zajištění v souvislosti se zbožím a technologiemi uvedenými na seznamu v příloze XVII jakékoli osobě, subjektu či orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku.

3. Zakazuje se přímo či nepřímo poskytovat některou z následujících činností nebo jejich kombinaci: generální opravu, opravu, prohlídku, výměnu, změnu nebo opravu závad letadla nebo letadlového celku, s výjimkou předletové prohlídky, týkající se zboží a technologií uvedených na seznamu v příloze XVII jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku.

4. Zakazuje se:

přímo či nepřímo poskytovat technickou pomoc, zprostředkovatelské služby nebo jiné služby související se zbožím nebo technologiemi uvedenými v odstavci 1 a s poskytováním, výrobou, údržbou a používáním uvedeného zboží a technologií jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku, nebo

přímo či nepřímo poskytovat financování nebo finanční pomoc související se zbožím a technologiemi uvedenými v odstavci 1 pro jakýkoli prodej, dodávku, převod nebo vývoz uvedeného zboží a technologií nebo pro poskytování související technické pomoci, zprostředkovatelských služeb nebo jiných služeb jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku.

5. Zákazy stanovené v odstavcích 1 a 4 se do 4. září 2023 nevztahují na plnění smluv uzavřených před 5. srpnem 2023 nebo doplňkových smluv, které jsou pro plnění těchto smluv nezbytné.

6. Odchylně od odstavců 1 a 4 mohou příslušné vnitrostátní orgány za podmínek, které považují za vhodné, povolit plnění finančního leasingu letadla uzavřeného před 5. srpnem 2023, pokud shledaly, že:

a)	je naprosto nezbytné zajistit splátky leasingu právnické osobě, subjektu nebo orgánu, které byly založeny nebo zřízeny podle práva členského státu a na které se nevztahují žádná omezující opatření stanovená v tomto nařízení, a

b)	běloruskému protějšku nebudou poskytnuty žádné hospodářské zdroje, s výjimkou převodu vlastnictví letadla po úplné úhradě finančního leasingu.

7. Odchylně od odstavců 1 a 4 mohou příslušné orgány za podmínek, které považují za vhodné, povolit prodej, dodávku, převod nebo vývoz zboží kódů KN 8517 71 00, 8517 79 00 a 9026 00 00 uvedeného v příloze XVII nebo poskytnutí související technické pomoci, zprostředkovatelské služby, financování nebo finanční pomoci, pokud shledaly, že je to nezbytné pro zdravotnické nebo farmaceutické účely nebo pro humanitární účely, jako jsou dodávky pomoci nebo jejich usnadnění, včetně zdravotnického vybavení a potravin, či přesun humanitárních pracovníků a související pomoci, nebo pro evakuace.

Při rozhodování o žádosti o povolení pro zdravotnické, farmaceutické nebo humanitární účely v souladu s tímto odstavcem neudělí příslušné vnitrostátní orgány povolení k vývozu žádné fyzické či právnické osobě, subjektu ani orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku, pokud mají přiměřené důvody se domnívat, že by dané zboží mohlo být určeno ke koncovému vojenskému použití.

8. Dotčený členský stát informuje ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto článku do dvou týdnů od jeho udělení.

9. Zákazem stanoveným v odstavci 1 nejsou dotčeny čl. 1e odst. 4 písm. b) a čl. 1f odst. 4 písm. b).

10. Zákaz stanovený v odst. 4 písm. a) se nevztahuje na výměnu informací za účelem stanovení technických norem v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví, pokud jde o zboží a technologie uvedené v odstavci 1“

4)	Příloha Va nařízení (ES) č. 765/2006 se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

5)	Znění obsažené v příloze II tohoto nařízení se doplňuje jako přílohy XVI a XVII nařízení (ES) č. 765/2006.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. srpna 2023.

Za Radu

předseda

P. NAVARRO RÍOS

(1) Úř. věst. L 285, 17.10.2012, s. 1.

(2) Nařízení Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině (Úř. věst. L 134, 20.5.2006, s. 1).

(3) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1601 ze dne 3. srpna 2023, kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině (viz strana 37 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit palných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 1).

PŘÍLOHA I

Příloha Va nařízení (ES) č. 765/2006 se mění takto:

1)	za slova „SEZNAM ZBOŽÍ A TECHNOLOGIÍ PODLE ČL. 1f ODST. 1 A ČL. 1fa ODST. 1“ se vkládá nový nadpis: „Část A“;

v oddíle „Kategorie I – elektronika“ se v položce „X.A.I.003 Specifická vyhodnocovací zařízení, jiná než uvedená ve společném vojenském seznamu nebo v nařízení (EU) 2021/821“ písmeno a. nahrazuje tímto:

„a.	měniče frekvencí a jejich speciálně konstruované součásti, jiné než uvedené ve společném vojenském seznamu nebo v nařízení (EU) 2021/821“;

doplňuje se nová část, která zní:

„Část B

1. Polovodičová zařízení

Kód KN	Popis
8541 10	Diody, jiné než fotosenzitivní nebo diody vyzařující světlo (LED)
8541 21	Tranzistory, jiné než fotosenzitivní tranzistory se ztrátovým výkonem nižším než 1 W
8541 29	Jiné tranzistory, jiné než fotosenzitivní tranzistory
8541 30	Tyristory, diaky a triaky (kromě fotosenzitivních polovodičových zařízení)
8541 49	Fotosenzitivní polovodičová zařízení (kromě fotovoltaických generátorů)
8541 51	Ostatní polovodičová zařízení: měniče na bázi polovodičů
8541 59	Ostatní polovodičová zařízení
8541 60	Zamontované piezoelektrické krystaly

2. Elektronické integrované obvody, výrobní a zkušební zařízení

Kód KN	Popis
8486 10	Stroje, přístroje a zařízení pro výrobu polovodičových ingotů (boules) nebo destiček
8486 20	Stroje, přístroje a zařízení pro výrobu polovodičových součástek nebo elektronických integrovaných obvodů
8486 40	Stroje, přístroje a zařízení specifikované v poznámce 11 C) k této kapitole
8534 00	Tištěné obvody
8542 31	Procesory a řídící jednotky, též kombinované s paměťmi, měniči, logickými obvody, zesilovači, hodinovými a časovými obvody nebo s jinými obvody
8542 32	Paměti
8542 33	Zesilovače
8542 39	Ostatní elektronické integrované obvody
8543 20	Generátory signálů
9030 20	Osciloskopy a oscilografy
9030 32	Univerzální měřicí přístroje s registračním zařízením
9030 39	Přístroje a zařízení na měření nebo kontrolu napětí, proudu, odporu nebo výkonu, s registračním zařízením
9030 82	Přístroje a zařízení na měření nebo kontrolu polovodičových destiček nebo polovodičových zařízení

3. Fotografické přístroje a optické součásti

Kód KN	Popis
8525 89	Televizní kamery, digitální fotoaparáty a videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry)
9013 10	Zaměřovací dalekohledy k upevnění na zbraně; periskopy; dalekohledy konstruované jako části a součásti strojů, přístrojů, nástrojů nebo zařízení této kapitoly nebo třídy XVI
9013 80	Ostatní zařízení, přístroje a nástroje

4. Ostatní elektrické/magnetické součásti

Kód KN	Popis
8532 21	Ostatní pevné kondenzátory tantalové
8532 24	Kondenzátory s keramickým dielektrikem, vícevrstvé
8536 69	Zásuvky a zástrčky
8536 90	Ostatní zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů, nebo k jejich zapojování, spojování a připojování (například vypínače, spínače, relé, pojistky, omezovače proudu, zástrčky, zásuvky, objímky žárovek a jiné konektory, rozvodné skříně), pro napětí nepřesahující 1 000 V; konektory pro optická vlákna, pro svazky optických vláken nebo pro kabely z optických vláken
8548 00	Elektrické části a součásti strojů nebo přístrojů, jinde v kapitole 85 neuvedené ani nezahrnuté

5. Elektronická zařízení, moduly a sestavy

Kód KN	Popis
8471 50	Procesorové jednotky, jiné než položek 8471 41 nebo 8471 49 , též obsahující pod společným krytem jednu nebo dvě z následujících typů jednotek: paměťové jednotky, vstupní jednotky, výstupní jednotky
8471 80	Jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat (jiné než procesorové jednotky, vstupní nebo výstupní jednotky a paměťové jednotky)
8517 62	Zařízení pro příjem, konverzi a vysílání nebo regeneraci hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přepínacích a směrovacích přístrojů
8517 69	Ostatní přístroje pro vysílání nebo přijímání hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přístrojů pro komunikaci v drátových nebo bezdrátových sítích
8526 91	Radionavigační přístroje
9014 20	Nástroje a přístroje pro leteckou nebo kosmickou navigaci (jiné než kompasy)
9014 80	Ostatní navigační přístroje a nástroje“

PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA XVI

Seznam palných zbraní a jiných zbraní podle článku 1ba

Kód KN	Popis
9303	Ostatní palné zbraně a podobná zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně
ex 9304	Ostatní zbraně (například pušky, karabiny a pistole na pružinu, na stlačený vzduch nebo na plyn), kromě zbraní čísla 9307

PŘÍLOHA XVII

Seznam zboží a technologií podle článku 1sa

Kód KN	Popis
88	Letadla, kosmické lodě a jejich části a součásti
ex 2710 19 83	Hydraulické oleje pro použití ve vozidlech kapitoly 88
ex 2710 19 99	Ostatní mazací oleje a jiné oleje pro použití v letectví
4011 30 00	Nové pneumatiky z kaučuku, typy používané pro letadla
ex 6813 20 00	Brzdové kotouče a destičky pro použití v letadlech
6813 81 00	Brzdová obložení a destičky
8411 11	Proudové motory s tahem ≤ 25 kN
8411 12	Proudové motory s tahem > 25 kN
8411 21	Turbovrtulové pohony s výkonem ≤ 1 100 kW
8411 22	Turbovrtulové pohony s výkonem > 1 100 kW
8411 91	Části a součásti proudových motorů nebo turbovrtulových pohonů, j. n.
8517 71 00	Antény a parabolické antény všech druhů; části a součásti vhodné pro použití s nimi
ex 8517 79 00	Ostatní části a součásti vztahující se k anténám
9024 10 00	Stroje a přístroje pro zkoušení tvrdosti, pevnosti, stlačitelnosti, pružnosti nebo jiných mechanických vlastností materiálů: stroje a přístroje pro zkoušení kovů
9026 00 00	Přístroje a zařízení na měření nebo kontrolu průtoku, hladiny, tlaku nebo jiných proměnných charakteristik kapalin nebo plynů (například průtokoměry, hladinoměry, manometry, měřiče spotřeby tepla), kromě přístrojů a zařízení čísel 9014 , 9015 , 9028 nebo 9032

“

4.8.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 196/13

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1595

ze dne 3. srpna 2023,

kterým se přijímá žádost o udělení statusu nového vyvážejícího výrobce s ohledem na konečná antidumpingová opatření uložená na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky a mění prováděcí nařízení (EU) 2019/1198

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (dále jen „základní nařízení“) (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1198 ze dne 12. července 2019 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (2), a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PLATNÁ OPATŘENÍ

(1)	Dne 13. května 2013 uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 412/2013 (dále jen „původní nařízení“) (3) konečné antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní (dále jen „dotčený výrobek“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Unie.

(2)	Dne 12. července 2019 Komise na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení prodloužila prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1198 platnost opatření původního nařízení na dalších pět let.

(3)	Dne 28. listopadu 2019 Komise na základě šetření obcházení antidumpingových opatření podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení změnila prováděcí nařízení (EU) 2019/1198 prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/2131 (4).

(4)	V původním šetření byl v souladu s článkem 17 základního nařízení pro účely šetření vyvážejících výrobců v ČLR proveden výběr vzorku.

(5)

Pro vyvážející výrobce z ČLR zařazené do vzorku Komise na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní uložila individuální sazby antidumpingového cla v rozsahu od 13,1 % do 18,3 %. Pro spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku byla uložena celní sazba ve výši 17,9 %. Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku jsou uvedeni v příloze 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/2131. Dále byla uložena celostátní celní sazba ve výši 36,1 % na dotčený výrobek od společností v ČLR, které se buď nepřihlásily, nebo při šetření nespolupracovaly.

(6)

V souladu s článkem 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/1198 může být příloha 1 uvedeného nařízení změněna tak, že novému vyvážejícímu výrobci bude přiznána celní sazba použitelná na spolupracující společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku, tj. vážená průměrná sazba cla ve výši 17,9 %, pokud nový vyvážející výrobce v ČLR poskytne Komisi dostatečné důkazy, že:

a)	v období šetření, z něhož příslušná opatření vycházejí, tj. od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen „období původního šetření“), do Unie nevyvážel dotčený výrobek;

b)	není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem v ČLR, na nějž se vztahují antidumpingová opatření uložená prováděcím nařízením (EU) 2019/1198, a

c)	po skončení období původního šetření buď skutečně vyvezl dotčený výrobek do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek jeho značné množství do Unie vyvézt.

B. ŽÁDOST O UDĚLENÍ STATUSU NOVÉHO VYVÁŽEJÍCÍHO VÝROBCE

(7)

Společnost Chaozhou Jingmei Craft Products Co., Ltd. (dále jen „Jingmei“ nebo „žadatel“) předložila Komisi žádost o udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, a tedy o přiznání celní sazby ve výši 17,9 % platné pro spolupracující společnosti v ČLR nezařazené do vzorku. Žadatel tvrdil, že splňuje všechny tři podmínky stanovené v článku 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/1198 (dále jen „podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce“).

(8)	Pro účely rozhodnutí o tom, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, Komise žadateli nejprve zaslala dotazník s žádostí o poskytnutí důkazů o splnění uvedených podmínek.

(9)	Na základě analýzy odpovědi na dotazník požádala Komise o další informace a důkazy, které žadatel předložil.

(10)

Komise se snažila ověřit veškeré informace, které považovala za nezbytné k rozhodnutí o tom, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce. Za tímto účelem Komise analyzovala důkazy, které žadatel předložil ve svých odpovědích na dotazník a písemná upozornění na nedostatky; nahlížela také do různých on-line databází, včetně databází Orbis (5), D&B (6), Qichacha, Aiqicha, Baidu (7), internetových stránek společnosti na platformě Alibaba a dalších veřejně dostupných zdrojů. Souběžně s tím Komise o žádosti žadatele rovněž informovala výrobní odvětví Unie a vyzvala je, aby v případě potřeby případně poskytlo připomínky. Předložené připomínky výrobního odvětví Unie byly zváženy.

C. ANALÝZA ŽÁDOSTI

(11)

(12)

Žadatelem je společnost založená již v roce 1993, u níž se však zjistilo, že dotčený výrobek vyvezla do Unie pouze jednou – jednalo se o nepřímý prodej do EU – v roce 2012, tedy po období původního šetření, když žadatel zboží prodal australskému obchodníkovi, avšak objednávku zaslal přímo irskému konečnému odběrateli (Dublin, Irsko) tohoto australského obchodníka. Uskutečnění tohoto nepřímého prodeje bylo potvrzeno podle přepravních dokladů a další předložené dokumentace. Vzhledem k tomu, že tento australský obchodník byl významným zákazníkem žadatele a Komise chtěla vyloučit možnost, že by došlo k jakémukoli jinému takovému nepřímému prodeji prostřednictvím tohoto australského obchodníka během období původního šetření, požádala o předložení úplné dokumentace k veškerým transakcím společnosti Jingmei s tímto australským obchodníkem v roce 2011. Mezi těmito transakcemi nebyly nalezeny žádné důkazy o nepřímém prodeji do EU.

(13)

Komise rovněž zkontrolovala všechny příslušné účetní záznamy žadatele za období původního šetření, včetně výkazů zisků, přiznání k DPH, účetních knih, prodejních rejstříků, účetní knihy k hlavnímu příjmu z podnikání, peněžního deníku australského obchodníka, jakož i systému Golden Tax. Všechny tyto podklady byly zkontrolovány pomocí videosouborů, snímků obrazovky, fotografií fyzických účetních knih a přímých výpisů z informačních systémů, čímž byly sesouhlaseny vykázané číselné údaje. Žádná z těchto kontrol neodhalila, že by se v roce 2011 uskutečnil prodej na vývoz do Unie. Komise proto dospěla k závěru, že žadatel poskytnutím všech požadovaných velmi podrobných informací, které byly konzistentní, úplné a jasné, prokázal, že v období původního šetření do Unie nevyvážel.

(14)	Komise tudíž dospěla k závěru, že žadatel předmětnou podmínku stanovenou v čl. 2 písm. a) prováděcího nařízení (EU) 2019/1198 splňuje.

(15)

Pokud jde o podmínku stanovenou v čl. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2019/1198, aby žadatel nebyl ve spojení s žádným vyvážejícím výrobcem, který vyvážel dotčený výrobek do Unie během období původního šetření, zjistila Komise v průběhu šetření, že společnost Jingmei není ve spojení s žádným čínským vyvážejícím výrobcem, na nějž se vztahují daná antidumpingová opatření. Během období původního šetření měl žadatel tři akcionáře, včetně dvou fyzických osob. Nebylo zjištěno, že by některá z těchto fyzických osob byla ve spojení s čínskými vyvážejícími výrobci, na něž se vztahují antidumpingová opatření. U třetího akcionáře – právnické osoby – se zjistilo, že s dotčeným výrobkem neobchoduje ani není ve spojení s žádnou čínskou společností, na niž se vztahují antidumpingová opatření. V roce 2017 došlo u žadatele ke změně vlastnické struktury, při níž výše uvedená právnická osoba, jakož i jedna ze dvou fyzických osob prodala své podíly novému akcionáři, který se stal generálním ředitelem žadatele. Tato vlastnická struktura se do dnešního dne nezměnila, akcionáři jsou dvě fyzické osoby. Nový akcionář je rovněž jednatelem holdingové společnosti Guangdong Green Sunshine Tourism Co. Ltd., v níž vlastní 6,87 % akcií. Tato holdingová společnost nemá souvislost s dotčeným výrobkem. Podle databáze Qichacha je však jeden z jejích akcionářů, který vlastní 0,41 % akcií, současně akcionářem a jednatelem společnosti Chaozhou Chenhui Ceramics, která je čínským výrobcem, na nějž se vztahují v současnosti platná antidumpingová opatření. Vzhledem k tomu, že tento vztah je velmi nepřímý a zdaleka pod prahovou hodnotou 5 % (pouze 0,41 %), nezjistila Komise u stávajících akcionářů žádný vztah, jak je definován v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/2447 (8). Žadatel tedy druhé kritérium splnil.

(16)	Komise tedy dospěla k závěru, že žadatel předmětnou podmínku stanovenou v čl. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2019/1198 splňuje.

(17)

Pokud jde o podmínku stanovenou v čl. 2 písm. c) prováděcího nařízení (EU) 2019/1198, aby žadatel po skončení období původního šetření buď skutečně vyvážel dotčený výrobek do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství dotčeného výrobku do Unie, Komise během šetření zjistila, že žadatel opravdu uskutečnil jeden vývoz do Unie (do Irska) v roce 2012, tj. po období původního šetření. Jednalo se o nepřímý prodej do Unie, protože žadatel prodával australskému obchodníkovi, ovšem objednávku odeslal přímo jeho konečnému zákazníkovi, konkrétně konečnému zákazníkovi v irském Dublinu. K této transakci byla předložena úplná dokumentace, včetně objednávky, faktury, přepravních dokladů a bankovních plateb, a informace byly podrobeny křížové kontrole prostřednictvím těchto a jiných dokumentů, které byly k žádosti předloženy. Žadatel tedy třetí kritérium splnil.

(18)	Komise proto dospěla k závěru, že žadatel předmětnou podmínku stanovenou v čl. 2 písm. c) prováděcího nařízení (EU) 2019/1198 splňuje.

(19)

S ohledem na to učinila Komise závěr, že žadatel splňuje všechny tři podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, jak je stanoveno v článku 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/1198, a žádost by proto měla být přijata. Žadateli by proto mělo být přiznáno antidumpingové clo ve výši 17,9 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku v rámci původního šetření.

D. POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

(20)

Žadatel a výrobní odvětví Unie byli informováni o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se považuje za vhodné přiznat společnosti Chaozhou Jingmei Craft Products Co., Ltd., sazbu antidumpingového cla platnou pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku v rámci původního šetření.

(21)	Stranám byla poskytnuta možnost předložit připomínky. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(22)	Nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Do seznamu spolupracujících společností, které nebyly zařazeny do vzorku, stanoveného v příloze 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/2131 se doplňuje tato společnost:

Společnost	Doplňkový kód TARIC
„Chaozhou Jingmei Craft Products Co., Ltd.	C933“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. srpna 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Úř. věst. L 189, 15.7.2019, s. 8.

(3) Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 ze dne 13. května 2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 131, 15.5.2013, s. 1).

(4) Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2019/2131 ze dne 28. listopadu 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/1198 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 321, 12.12.2019, s. 139).

(5) Orbis je celosvětový poskytovatel informací o podnicích, které se týkají více než 220 milionů společností na celém světě. Poskytuje zejména standardizované informace o soukromých společnostech a podnikových strukturách.

(6) Softwarové řešení Dun a Bradstreet (D&B) poskytuje podnikům komerční data, analýzy a poznatky o soukromých společnostech a podnikových strukturách.

(7) Qichacha, Aiqicha a Baidu jsou soukromé ziskové databáze v čínském vlastnictví, které spotřebitelům a odborníkům poskytují obchodní údaje, informace o úvěrech a analytické údaje o soukromých a veřejných společnostech usazených v Číně.

(8) Článek 127 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558) (celní kodex EU) stanoví, že se za osoby ve spojení považují dvě osoby, které splňují jednu z těchto podmínek: a) jsou členy vedení nebo správní rady podniku druhé osoby; b) jsou právně uznanými obchodními společníky; c) jsou vůči sobě v zaměstnaneckém poměru; d) třetí strana přímo nebo nepřímo drží, kontroluje nebo vlastní nejméně 5 % vydaných akcií nebo podílů s hlasovacími právy obou osob; e) jedna z nich přímo nebo nepřímo kontroluje druhou; f) obě přímo nebo nepřímo kontroluje třetí osoba; g) společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu; h) jsou členy jedné rodiny. Osoby, které jsou spolu ve spojení tak, že jedna z nich je výhradním zástupcem, distributorem nebo koncesionářem druhé, se nezávisle na použitém označení považují za osoby ve spojení pouze tehdy, jestliže se na ně vztahuje některé z kritérií uvedených v předchozí větě.

4.8.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 196/17

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/1596

ze dne 3. srpna 2023,

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“),

vzhledem k těmto důvodům:

A. PLATNÁ OPATŘENÍ

(1)	Dne 13. května 2013 uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 412/2013 (dále jen „původní nařízení“) (3) konečné antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní (dále jen „dotčený výrobek“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Unie.

(2)	Dne 12. července 2019 Komise na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení prodloužila prováděcím nařízením (EU) 2019/1198 platnost opatření původního nařízení na dalších pět let.

(3)	Dne 28. listopadu 2019 Komise na základě šetření obcházení antidumpingových opatření podle čl. 13 odst. 3 základního nařízení změnila prováděcí nařízení (EU) 2019/1198 prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/2131 (4).

(4)	V původním šetření byl v souladu s článkem 17 základního nařízení pro účely šetření vyvážejících výrobců v ČLR proveden výběr vzorku.

(5)

(6)

a)	v období šetření, z něhož příslušná opatření vycházejí, tj. od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen „období původního šetření“), do Unie nevyvážel dotčený výrobek;

b)	není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem v ČLR, na nějž se vztahují antidumpingová opatření uložená prováděcím nařízením (EU) 2019/1198, a

c)	po skončení období původního šetření buď skutečně vyvážel dotčený výrobek do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství dotčeného výrobku do Unie.

B. ŽÁDOST O UDĚLENÍ STATUSU NOVÉHO VYVÁŽEJÍCÍHO VÝROBCE

(7)

Společnost Shenzhen M&G Ceramics Co., Ltd. (dále jen „M&G“ nebo „žadatel“) předložila Komisi žádost o udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, a tedy o přiznání celní sazby ve výši 17,9 % platné pro spolupracující společnosti v ČLR nezařazené do vzorku. Žadatel tvrdil, že splňuje všechny tři podmínky stanovené v článku 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/1198 (dále jen „podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce“).

(8)	Pro účely rozhodnutí o tom, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, zaslala Komise žadateli nejprve dotazník s žádostí o poskytnutí důkazů o splnění uvedených podmínek.

(9)	Na základě analýzy odpovědi na dotazník požádala Komise o další informace a důkazy, které žadatel předložil.

(10)

Komise se snažila ověřit veškeré informace, které považovala za nezbytné k rozhodnutí o tom, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce. Za tímto účelem Komise analyzovala důkazy, které žadatel předložil ve svých odpovědích na dotazník a písemná upozornění na nedostatky; nahlížela do různých on-line databází, včetně databází Orbis (5), D&B (6) a Qichacha (7), a provedla křížovou kontrolu informací o společnosti s informacemi, jež byly předloženy v předchozích případech. Souběžně s tím Komise o žádosti žadatele rovněž informovala výrobní odvětví Unie a vyzvala je, aby v případě potřeby případně poskytlo připomínky. Od výrobního odvětví Unie nebyly obdrženy žádné připomínky.

C. ANALÝZA ŽÁDOSTI

(11)

Pokud jde o podmínku stanovenou v čl. 2 písm. a) prováděcího nařízení (EU) 2019/1198, aby žadatel v období šetření, z něhož příslušná opatření vycházejí, tj. od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen „období původního šetření“), do Unie nevyvážel dotčený výrobek, Komise při šetření zjistila, že žadatel v té době jako společnost neexistoval. Podle obchodních a vývozních licencí byl jako datum usazení žadatele potvrzen prosinec 2019, což bylo rovněž porovnáno s jinými veřejně dostupnými zdroji. Žadatel tedy nemohl v období šetření vyvážet dotčený výrobek do Unie.

(12)	Komise tudíž dospěla k závěru, že žadatel předmětnou podmínku stanovenou v čl. 2 písm. a) prováděcího nařízení (EU) 2019/1198 splňuje.

(13)

Pokud jde o podmínku stanovenou v čl. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2019/1198, aby žadatel nebyl ve spojení s vyvážejícím výrobcem, který v období původního šetření vyvážel dotčený výrobek do Unie, zjistila Komise během šetření, že podle odpovědí na dotazník a na písemné upozornění na nedostatky vlastní dva akcionáři společnosti M&G 60 %, resp. 40 % akcií. Tuto skutečnost potvrdila databáze Qichacha. Šetření potvrdilo, že jeden z akcionářů neměl žádnou vazbu na jiné společnosti, na něž se vztahují výše uvedená antidumpingová opatření. Druhý akcionář působil od roku 1995 ve čtyřech jiných společnostech v tomto odvětví, z nichž tři již neexistují. Pokud jde o dosud existující společnost, po vysvětleních učiněných prostřednictvím odpovědí na písemná upozornění na nedostatky a dalšího šetření nebylo zjištěno, že by tento akcionář měl vazby na výrobce, na něž se vztahují původní antidumpingová opatření. Komise tudíž nezjistila žádný vztah podle definice v prováděcím nařízení Komise (EU) 2015/2447 (8).

(14)	Komise tedy dospěla k závěru, že žadatel předmětnou podmínku stanovenou v čl. 2 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2019/1198 splňuje.

(15)

Pokud jde o podmínku stanovenou v čl. 2 písm. c) prováděcího nařízení (EU) 2019/1198, aby žadatel po skončení období původního šetření buď skutečně vyvážel dotčený výrobek do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství dotčeného výrobku do Unie, Komise během šetření zjistila, že podnik M&G uskutečnil první vývoz do Unie (do Španělska) v dubnu 2020, tj. po období původního šetření. Žadatel předložil objednávku, fakturu, seznam nakládky, formulář celního prohlášení, konosament a bankovní platební doklady. Výrobky z objednávky byly rovněž identifikovány na internetových stránkách dovozce v EU.

(16)	Komise tedy dospěla k závěru, že žadatel předmětnou podmínku stanovenou v čl. 2 písm. c) prováděcího nařízení (EU) 2019/1198 splňuje.

(17)

Žadatel tedy splňuje všechny tři podmínky pro udělení statusu nového vyvážejícího výrobce, jak je stanoveno v článku 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/1198, a žádost by proto měla být přijata. Žadateli by proto mělo být přiznáno antidumpingové clo ve výši 17,9 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku v rámci původního šetření.

D. POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

(18)

Žadatel a výrobní odvětví Unie byli informováni o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se považuje za vhodné přiznat společnosti Shenzhen M&G Ceramics Co., Ltd. („M&G“) sazbu antidumpingového cla platnou pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku v rámci původního šetření.

(19)	Stranám byla poskytnuta možnost předložit připomínky. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(20)	Nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Do seznamu spolupracujících společností, které nebyly zařazeny do vzorku, stanoveného v příloze 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/2131 se doplňuje tato společnost:

„Společnost	Doplňkový kód TARIC
Shenzhen M&G Ceramics Co., Ltd.	C932“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 3. srpna 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Úř. věst. L 189, 15.7.2019, s. 8.

(6) Softwarové řešení Dun a Bradstreet (D&B) poskytuje podnikům komerční data, analýzy a poznatky o soukromých společnostech a podnikových strukturách.

(7) Qichacha je soukromá zisková databáze v čínském vlastnictví, která spotřebitelům/odborníkům poskytuje obchodní údaje, informace o úvěrech a analytické údaje o soukromých a veřejných společnostech usazených v Číně.

4.8.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 196/25

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2023/1599

ze dne 3. srpna 2023

o iniciativě Evropské unie v oblasti bezpečnosti a obrany na podporu západoafrických zemí Guinejského zálivu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 42 odst. 4 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 23. ledna 2023 proběhla v Radě výměna názorů na oblast Sahelu a pobřežních zemí západní Afriky, která potvrdila, že navzdory zhoršující se bezpečnostní a politické situaci tento region zůstává pro Unii prioritou. Rada se dohodla na vypracování koncepce řešení krize s cílem nabídnout pobřežním státům Guinejského zálivu konkrétní zapojení a cílený výcvik a podporu. Rada připomněla, že Unie má rovněž nasadit vojenské poradce v delegacích Unie, aby toto úsilí řídili.

(2)

Dne 29. června 2023 Rada schválila koncepci řešení krize pro možné partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany se západoafrickými zeměmi Guinejského zálivu (dále jen „koncepce řešení krize“). Koncepce řešení krize je založena na integrovaném přístupu k partnerství s těmito zeměmi v oblasti bezpečnosti a obrany, a zahrnuje zřízení mise v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) (dále jen „mise“), doplněné nasazením vojenských poradců v delegacích Unie, ve spojení s opatřeními pomoci v rámci Evropského mírového nástroje pro poskytování vojenského vybavení a v součinnosti s projekty souvisejícími s bezpečností. Koncepce řešení krize doporučuje, aby byla mise označena jako „iniciativa Evropské Unie v oblasti bezpečnosti a obrany na podporu západoafrických zemí Guinejského zálivu“.

(3)	Dopisem ze dne 6. července 2023 vyzval prezident Beninské republiky Unii k nasazení mise na území této republiky.

(4)	Dopisem ze dne 10. července 2023 vyzval prezident Ghanské republiky k nasazení mise na území této republiky.

(5)	Mise by proto měla být zřízena v Beninu a Ghaně. Rada by měla mít možnost později rozhodnout o rozšíření mise na další západoafrické země Guinejského zálivu uvedené v koncepci řešení krize, a to na jejich žádost.

(6)

Politický a bezpečnostní výbor by měl z pověření Rady a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vykonávat nad misí politickou kontrolu, zajišťovat její strategické řízení a přijímat vhodná rozhodnutí v souladu s čl. 38 třetím pododstavcem Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU).

(7)

Mise by měla mít civilní pilíř pod strategickým velením a řízením velitele civilní operace a vojenský pilíř pod strategickým velením a řízením vojenského velitele. Společná podpůrná koordinační jednotka, které společně předsedá velitel civilní operace a vojenský velitel, by měla zajistit soudržnost linie velení.

(8)	Velitel civilní operace by měl mít pro plánování a provádění civilního pilíře mise k dispozici útvar schopnosti civilního plánování a vedení. Pro účely mise by tento útvar měl být posílen civilní velitelskou a podpůrnou jednotkou.

(9)	Útvar schopnosti vojenského plánování a vedení by měl být statickou velitelskou a řídící strukturou na vojensko-strategické úrovni, která by měla odpovídat za operační plánování a vedení vojenského pilíře mise. Pro účely mise by měl být posílen vojenskou velitelskou a podpůrnou jednotkou.

(10)

Vedoucí útvaru civilního velení a řízení by měl vykonávat stejné funkce, pokud jde o civilní pilíř mise, jako vedoucí mise v rámci civilní mise SBOP. Vedoucí útvaru vojenského velení a řízení by měl vykonávat stejné funkce, pokud jde o vojenský pilíř mise, jako velitel sil mise v rámci vojenské mise SBOP.

(11)	Je nutné vyjednat a uzavřít mezinárodní dohody o postavení jednotek a personálu pod vedením Unie a o účasti třetích států na dané misi.

(12)	Podle čl. 41 odst. 2 Smlouvy o EU by operační výdaje vyplývající z civilního pilíře mise měly být hrazeny z rozpočtu Unie, zatímco operační výdaje vyplývající z vojenského pilíře mise by měly nést členské státy v souladu s rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/509 (1).

(13)	Mise bude probíhat za situace, která se může zhoršit a která by mohla ohrozit dosažení cílů vnější činnosti Unie stanovených v článku 21 Smlouvy o EU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Oddíl I

Obecná ustanovení

Článek 1

Zřízení

1. Unie provádí misi v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) se strategickým cílem pomoci západoafrickým zemím Guinejského zálivu, v nichž je tato mise zřízena, při rozvoji odpovídajících schopností jejich bezpečnostních a obranných sil s cílem omezit tlak vyvíjený teroristickými ozbrojenými skupinami a reagovat na něj.

2. Mise podle odstavce 1 je označena jako „iniciativa Evropské unie v oblasti bezpečnosti a obrany na podporu západoafrických zemí Guinejského zálivu“ (dále jen „iniciativa“).

3. Iniciativa se zřizuje v Beninu a Ghaně.

4. Rada může rozhodnout, že iniciativa má být rovněž zřízena v dalších západoafrických zemích Guinejského zálivu uvedených v koncepci řešení krize pro možné partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany se západoafrickými zeměmi Guinejského zálivu schválené Radou dne 29. června 2023, a to na jejich žádost.

Článek 2

Mandát

1. Při sledování strategického cíle stanoveného v čl. 1 odst. 1, iniciativa ve vztahu k zemím uvedeným v čl. 1 odst. 3:

a)	přispívá ke zvyšování odolnosti ve zranitelných oblastech jejich severních regionů budováním kapacit jejich bezpečnostních a obranných sil;

b)	zajišťuje operační výcvik jejich bezpečnostních a obranných sil před nasazením;

c)	podporuje vzestup technických oblastí jejich bezpečnostních a obranných sil;

d)	prosazuje právní stát a řádnou správu věcí veřejných v bezpečnostním sektoru se zaměřením na jejich bezpečnostní a obranné síly a podporuje budování důvěry mezi občanskou společností a bezpečnostními a obrannými silami.

2. Do strategického a operačního plánování, činností a podávání zpráv v rámci iniciativy jsou plně začleněny a proaktivně zařazovány otázky mezinárodního humanitárního práva, lidských práv, zásady genderové rovnosti, ochrany civilního obyvatelstva a agendy rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti, rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2250 (2015) o mládeži, míru a bezpečnosti a rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1612 (2005) o dětech a ozbrojených konfliktech.

3. Na základě flexibilního a modulárního přístupu a podle potřeby k plnění svých úkolů jsou v rámci iniciativy do zemí uvedených v čl. 1 odst. 3 nasazeny zejména mobilní školicí týmy, hostující odborníci a týmy pro reakci na krize. V rámci iniciativy se v těchto zemích provádějí civilní a vojenské projekty zaměřené na dosažení jejího strategického cíle stanoveného v čl. 1 odst. 1 a úkolů stanovených v čl. 2 odst. 1.

4. Iniciativa usnadňuje provádění opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu zemí uvedených v čl. 1 odst. 3, o nichž může rozhodnout Rada.

Článek 3

Politická kontrola a strategické řízení

1. Politickou kontrolu a strategické řízení iniciativy vykonává z pověření Rady a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (vysoký představitel) Politický a bezpečností výbor. Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor k přijímání vhodných rozhodnutí v souladu s článkem 38 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU). Toto zmocnění zahrnuje pravomoc měnit plánovací dokumenty, včetně operačního plánu pro civilní pilíř iniciativy, a plán mise pro vojenský pilíř iniciativy a linii velení. Zahrnuje rovněž pravomoc přijímat rozhodnutí o jmenování vedoucích civilních a vojenských velitelských a podpůrných jednotek. Rozhodovací pravomoc, pokud jde o cíle a ukončení iniciativy, si ponechává Rada.

2. Politický a bezpečnostní výbor pravidelně podává zprávy Radě.

3. Politický a bezpečnostní výbor dostává pravidelně zprávy o činnostech vojenského pilíře iniciativy od předsedy Vojenského výboru EU. Politický a bezpečnostní výbor dostává pravidelně a podle potřeby zprávy o činnostech civilního pilíře iniciativy od velitele civilní operace. Politický a bezpečnostní výbor může v případě potřeby přizvat velitele civilní operace a vojenského velitele k účasti na svých zasedáních.

Článek 4

Linie velení a struktura

1. Iniciativa má jako operace pro řešení krize jednotnou linii velení.

2. Iniciativa má ústředí v Bruselu.

3. Iniciativa má civilní pilíř pod strategickým velením a řízením velitele civilní operace (dále jen „civilní pilíř“) a vojenský pilíř pod strategickým velením a řízením vojenského velitele (dále jen „vojenský pilíř“).

4. Společná podpůrná koordinační jednotka, které v rámci iniciativy společně předsedá velitel civilní operace a vojenský velitel, zajistí jednotu linie velení.

Oddíl II

Civilní pilíř

Článek 5

Velitel civilní operace

1. Výkonný ředitel útvaru schopnosti civilního plánování a vedení je velitelem civilní operace pro civilní pilíř.

2. Útvar schopnosti civilního plánování je veliteli civilní operace k dispozici za účelem plánování a vedení civilního pilíře.

3. Velitel civilní operace vykonává velení a řízení civilního pilíře na strategické úrovni pod politickou kontrolou a strategickým řízením Politického a bezpečnostního výboru a v rámci obecné pravomoci vysokého představitele.

4. Velitel civilní operace zajišťuje řádné a účinné provádění rozhodnutí Rady i Politického a bezpečnostního výboru ve vztahu k vedení operací, včetně vydávání potřebných strategických pokynů personálu civilního pilíře a poskytování poradenství a technické podpory.

5. Velitel civilní operace podává prostřednictvím vysokého představitele zprávy Radě.

6. Veškerý vyslaný personál civilního pilíře zůstává zcela pod velením vnitrostátních orgánů příslušného vysílajícího státu v souladu s vnitrostátními předpisy nebo dotčeného orgánu Unie či Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), podle toho, který orgán jej vyslal. Vnitrostátní orgán, orgán Unie nebo ESVČ, převedou operační řízení svého vyslaného personálu na velitele civilní operace.

7. Velitel civilní operace nese celkovou odpovědnost za zajištění řádné péče o personál civilního pilíře ze strany Unie.

8. Velitel civilní operace a vedoucí delegací Unie v zemích uvedených v čl. 1 odst. 3 se podle potřeby navzájem konzultují.

Článek 6

Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky

1. Pro účely iniciativy by měl být útvar schopnosti civilního plánování a vedení posílen civilní velitelskou a podpůrnou jednotkou.

2. Vedoucí této civilní velitelské a podpůrné jednotky přebírá odpovědnost za civilní pilíř a vykonává jeho velení a řízení na operační úrovni. Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky je přímo odpovědný veliteli civilní operace a jedná v souladu s jeho pokyny.

3. Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky zastupuje civilní pilíř v oblasti její pravomoci.

4. Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky nese za civilní pilíř administrativní a logistickou odpovědnost, včetně odpovědnosti za majetek, zdroje a informace, které byly civilnímu pilíři dány k dispozici. Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky může v rámci své celkové pravomoci pověřit členy personálu civilního pilíře řídícími úkoly v personálních a finančních záležitostech.

5. Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky odpovídá za kázeňský dohled nad personálem civilního pilíře. Kázeňskou pravomoc vůči vyslanému personálu vykonávají příslušné vnitrostátní orgány vysílajícího státu v souladu s vnitrostátními předpisy nebo dotčený orgán Unie či ESVČ, podle toho, kdo jej vyslal.

6. Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky zajišťuje odpovídající zviditelnění civilního pilíře.

Článek 7

Personál

1. Civilní pilíř tvoří zejména personál vyslaný členskými státy, orgány Unie nebo ESVČ. Každý členský stát, každý orgán Unie a ESVČ nese náklady na členy personálu, které vyslal, včetně cestovních výdajů na cestu do místa určení a zpět, platů, nákladů na zdravotní péči a příspěvků jiných než použitelné denní dávky.

2. Členský stát, orgán Unie nebo ESVČ odpovídají za řešení veškerých stížností týkajících se vyslání členů svého personálu do civilního pilíře nebo těchto vyslaných členů personálu, a podávají proti nim žaloby.

3. Civilní pilíř může na smluvním základě nabírat mezinárodní a místní personál, pokud požadované funkce nemohou být zajištěny personálem vyslaným členskými státy. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy nejsou k dispozici vhodní uchazeči z členských států, mohou být na smluvním základě nabíráni státní příslušníci zúčastněných třetích států.

4. Pracovní podmínky a práva a povinnosti mezinárodního a místního personálu civilního pilíře se stanoví ve smlouvách uzavřených mezi civilním pilířem a dotyčným členem personálu.

Článek 8

Bezpečnost

1. Velitel civilní operace řídí plánování bezpečnostních opatření v rámci civilního pilíře a zajišťuje jejich řádné a účinné provádění ze strany iniciativy v souladu s článkem 5.

2. Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky odpovídá za bezpečnost civilního pilíře a za zajištění plnění minimálních bezpečnostních požadavků kladených na iniciativu v souladu s politikou Unie v oblasti bezpečnosti personálu nasazeného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy o EU a jejími podpůrnými nástroji.

3. Personál civilního pilíře se před svým nástupem do funkce účastní povinného bezpečnostního školení v souladu s operačním plánem. Dostane se mu také pravidelného udržovacího výcviku v místě působení organizovaného bezpečnostním pracovníkem.

4. Velitel civilní operace zajistí ochranu utajovaných informací EU v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU (2).

Článek 9

Právní ujednání

Civilní pilíř je způsobilý k zadávání zakázek na služby a dodávky, uzavírání smluv a správních ujednání, zaměstnávání personálu, disponování s bankovními účty, nabývání a zcizování majetku, plnění svých závazků a k účastenství na soudním řízení v rozsahu nezbytném k provedení tohoto rozhodnutí.

Článek 10

Finanční ujednání

1. Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů souvisejících s civilním pilířem na období prvních šesti měsíců od vstupu tohoto rozhodnutí v platnost činí 1 075 000 EUR. Finanční referenční částku na jakékoli následující období stanoví Rada.

2. Veškeré výdaje určené na civilní pilíř se spravují podle pravidel a postupů použitelných na souhrnný rozpočet Unie. Fyzickým a právnickým osobám je umožněno se bez omezení účastnit veřejných zakázek zadávaných civilním pilířem. Na zboží zakoupené civilním pilířem se navíc nevztahují žádná pravidla původu. S výhradou schválení Komisí může civilní pilíř uzavírat technická ujednání s členskými státy, státy uvedenými v čl. 1 odst. 3, zúčastněnými třetími státy a dalšími mezinárodními aktéry o poskytování vybavení, služeb a prostor pro civilní pilíř.

3. Civilní pilíř odpovídá za plnění svého rozpočtu. Za tímto účelem podepíše civilní pilíř smlouvu s Komisí. Finanční ujednání musí respektovat linii velení stanovenou v článcích 4, 5 a 6 a operační požadavky iniciativy.

4. Civilní pilíř podává Komisi podrobné zprávy o finančních činnostech prováděných v rámci finanční dohody podle odstavce 3 a v tomto rozsahu podléhá jejímu dohledu.

5. Výdaje související s civilním pilířem jsou způsobilé ode dne přijetí tohoto rozhodnutí.

Článek 11

Civilní projektová jednotka

1. Civilní pilíř má civilní projektovou jednotku pro určování a provádění civilních projektů na podporu jeho úkolů stanovených v čl. 2 odst. 1.

2. Tato civilní projektová jednotka podle potřeby usnadňuje projekty prováděné členskými státy a třetími státy na jejich odpovědnost v oblastech týkajících se civilního pilíře a na podporu jeho cílů a poskytuje k nim poradenství.

3. S výhradou odstavce 5 je civilní pilíř oprávněn použít k provádění projektů, které jsou považovány za projekty, jež soudržným způsobem doplňují ostatní akce iniciativy, finanční příspěvky členských států nebo třetích států, je-li projekt:

a)	uveden ve finančním výkazu týkajícím se tohoto rozhodnutí nebo

b)	během mandátu iniciativy začleněn do finančního výkazu jeho změnou požadovanou velitelem civilní operace.

4. Civilní pilíř uzavře s příslušnými orgány států podle odstavce 3 ujednání týkající se zejména zvláštních postupů pro vyřizování stížností třetích stran na škody způsobené jednáním nebo opomenutím civilního pilíře při využívání prostředků poskytnutých těmito státy.

5. Za žádných okolností nesmějí státy podle odstavce 3 činit Unii nebo vysokého představitele odpovědnými za jednání nebo opomenutí civilního pilíře při využívání prostředků poskytnutých těmito státy.

6. Přijetí finančního příspěvku pro civilní projektovou jednotku od třetích států schvaluje Politický a bezpečnostní výbor.

Oddíl III

Vojenský pilíř

Článek 12

Vojenský velitel

1. Vojenským velitelem vojenského pilíře je ředitel útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC).

2. Útvar MPCC je statickou velitelskou a řídící strukturou na vojensko-strategické úrovni umístěnou mimo prostor operací, jež odpovídá za operační plánování a vedení vojenského pilíře.

3. Vojenský velitel vykonává velení a řízení vojenského pilíře na strategické úrovni pod politickou kontrolou a strategickým řízením Politického a bezpečnostního výboru a v rámci obecné pravomoci vysokého představitele.

4. Vojenský velitel zajišťuje řádné a účinné provádění rozhodnutí Rady i Politického a bezpečnostního výboru v souvislosti s vedením operací vojenského pilíře, včetně vydávání pokynů jeho personálu.

5. Vojenský velitel podává prostřednictvím vysokého představitele zprávy Radě.

6. Veškerý personál vyslaný k vojenskému pilíři zůstává zcela pod velením vnitrostátních orgánů příslušného vysílajícího státu v souladu s vnitrostátními předpisy nebo s předpisy dotčeného orgánu Unie či ESVČ, podle toho, který orgán jej vyslal. Vnitrostátní orgán, orgán Unie nebo ESVČ převede operační řízení svého personálu na vojenského velitele.

7. Vojenský velitel nese celkovou odpovědnost za zajištění řádné péče o personál vojenského pilíře ze strany Unie.

Článek 13

Vedoucí vojenské velitelské a podpůrné jednotky

1. Pro účely iniciativy by měl být útvar MPCC posílen vojenskou velitelskou a podpůrnou jednotkou.

2. Vedoucí této vojenské velitelské a podpůrné jednotky přebírá odpovědnost za vojenský pilíř a vykonává jeho velení a řízení na operační úrovni.

3. Vedoucí vojenské velitelské a podpůrné jednotky je přímo odpovědný vojenskému veliteli a jedná v souladu s jeho pokyny.

Článek 14

Vojenské řízení

1. Vojenský výbor Evropské unie sleduje řádné plnění úkolů vojenským pilířem, za který odpovídá vojenský velitel.

2. Vojenský výbor Evropské unie pravidelně dostává zprávy od vojenského velitele. Vojenský výbor Evropské unie může v případě potřeby na svá zasedání pozvat vojenského velitele a vedoucího velitelské a podpůrné vojenské jednotky.

3. Předseda Vojenského výboru Evropské unie je hlavní kontaktní osobou pro vojenského velitele.

Článek 15

Finanční ujednání

1. Společné náklady vojenského pilíře jsou spravovány v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509.

2. Finanční referenční částka určená na pokrytí společných nákladů vojenského pilíře na období šesti měsíců po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost činí 179 000 EUR. Procentní sazba referenční částky podle čl. 51 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 činí 30 % v prostředcích na závazky a 15 % v prostředcích na platby. Finanční referenční částku na jakékoli následující období stanoví Rada.

Článek 16

Vojenská projektová jednotka

1. Vojenský pilíř má vojenskou projektovou jednotku pro určování a provádění projektů s vojenskými důsledky na podporu jeho úkolů stanovených v čl. 2 odst. 1.

2. Tato vojenská projektová jednotka podle potřeby usnadňuje projekty prováděné členskými státy a třetími státy v rámci jejich odpovědnosti v oblastech týkajících se vojenského pilíře a na podporu jejích cílů a poskytuje k nim poradenství.

3. S výhradou odstavce 5 je vojenský velitel oprávněn použít k provádění projektů, které jsou považovány za projekty, jež soudržným způsobem doplňují ostatní akce vojenského pilíře, finanční příspěvky členských států nebo třetích států.

4. Evropský mírový nástroj může spravovat finanční příspěvky uvedené v odstavci 3 tohoto článku v souladu s článkem 30 rozhodnutí (SZBP) 2021/509.

5. Za žádných okolností nesmějí státy podle odstavce 3 činit Unii nebo vysokého představitele odpovědnými za jednání nebo opomenutí vojenského pilíře při využívání prostředků poskytnutých těmito státy.

6. Přijetí finančního příspěvku pro vojenskou projektovou jednotku od třetích států schvaluje Politický a bezpečnostní výbor.

Oddíl IV

Závěrečná ustanovení

Článek 17

Soulad reakce a koordinace ze strany Unie

1. Provádění tohoto rozhodnutí a rovněž jeho soulad s vnější činností Unie jako celku, včetně návaznosti na její rozvojové programy a programy humanitární pomoci, zajišťuje vysoký představitel.

2. Velitel civilní operace, vojenský velitel a vedoucí delegací EU v zemích uvedených v čl. 1 odst. 3 se podle potřeby navzájem konzultují.

3. Aniž je dotčena linie velení, v otázkách místní politické situace poskytují vedoucím civilních a vojenských řídících a podpůrných jednotek vedení vedoucí delegace Unie v zemích uvedených v čl. 1 odst. 3.

4. Aniž je dotčena linie velení, v otázkách místní politické situace poskytuje personálu nasazenému v delegaci Unie v zemích uvedených v čl. 1 odst. 3vedení vedoucí této delegace.

5. Iniciativa koordinuje své činnosti s dvoustrannými činnostmi členských států v oblasti bezpečnosti a obrany v zemích uvedených v čl. 1 odst. 3 a případně s podobně smýšlejícími partnery a regionálními organizacemi, zejména s Hospodářským společenstvím států západní Afriky a iniciativou z Akkry.

Článek 18

Účast třetích států

1. Aniž je dotčena rozhodovací samostatnost Unie a její jednotný institucionální rámec, mohou být k účasti na iniciativě v souladu s příslušnými pokyny Evropské rady vyzvány třetí státy.

2. Rada tímto zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor, aby vyzval třetí státy k poskytnutí příspěvků a aby na doporučení vojenského velitele a Vojenského výboru EU nebo velitele civilní operace přijal příslušná rozhodnutí o přijetí navrhovaných příspěvků.

3. Podrobná ujednání o účasti třetích států musí být předmětem dohod, které budou uzavřeny podle článku 37 Smlouvy o EU a postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské Unie (Smlouva o fungování EU). Jestliže Unie a některý třetí stát uzavřely dohodu, kterou se vytváří rámec pro účast tohoto třetího státu na misích Unie pro řešení krizí, použijí se v souvislosti s iniciativou ustanovení uvedené dohody.

4. Třetí státy poskytující příspěvky do civilního pilíře nebo významné vojenské příspěvky do jejího vojenského pilíře mají ve vztahu k běžnému řízení iniciativy stejná práva a povinnosti jako členské státy, které se iniciativy účastní.

5. Pokud třetí státy poskytnou příspěvky do civilního pilíře nebo významné vojenské příspěvky do vojenského pilíře, zmocňuje Rada Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí o zřízení civilního nebo vojenského výboru přispěvatelů.

Článek 19

Postavení iniciativy a jejího personálu

Postavení iniciativy a jejího personálu, včetně výsad, imunit a dalších záruk nezbytných pro plnění a řádný průběh jejich mise, se stanoví v dohodě, kterou Unie uzavře s každou ze zemí uvedených v čl. 1 odst. 3 podle článku 37 Smlouvy o EU a postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU.

Článek 20

Poskytování informací

1. Vysoký představitel je v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU oprávněn podle potřeby a v souladu s potřebami iniciativy předávat třetím státům přidruženým k tomuto rozhodnutí utajované informace EU vytvořené pro účely iniciativy:

a)	až do stupně utajení stanoveného v použitelných dohodách o bezpečnosti informací, které byly uzavřeny mezi Unií a dotčeným třetím státem, nebo

b)	až do stupně utajení „CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL“ v ostatních případech.

2. V případě zvláštní a neodkladné operační potřeby je vysoký představitel v souladu s rozhodnutím 2013/488/EU rovněž oprávněn předávat příslušné zemi uvedené v čl. 1 odst. 3 veškeré utajované informace EU vytvořené pro účely iniciativy až do stupně utajení „RESTREINT UE/EU RESTRICTED“. Za tímto účelem budou vypracována ujednání mezi vysokým představitelem a příslušnými orgány dané země.

3. Vysoký představitel je oprávněn poskytovat třetím státům přidruženým k tomuto rozhodnutí neutajované dokumenty EU o jednáních Rady týkajících se této iniciativy, na které se vztahuje služební tajemství podle čl. 6 odst. 1 jednacího řádu Rady (3).

4. Vysoký představitel může oprávnění uvedená v odstavcích 1 až 3 i způsobilost uzavírat ujednání uvedená v odstavci 2 přenést na zaměstnance Evropské služby pro vnější činnost, na velitele civilní operace nebo na vojenského velitele.

Článek 21

Plánování a zahájení iniciativy

Rozhodnutí o zahájení iniciativy přijme Rada po schválení operačního plánu pro civilní pilíř a plánu mise, včetně pravidel zapojení, pro její vojenský pilíř.

Článek 22

Vstup v platnost a ukončení iniciativy

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

2. Toto rozhodnutá se použije po dobu dvou let ode dne zahájení iniciativy postupem dle článku 21.

3. Toto rozhodnutí se zrušuje v souladu se schválenými plány ukončení iniciativy, a aniž jsou dotčeny postupy týkající se auditu a předkládání účtů vojenského pilíře stanovené v rozhodnutí (SZBP) 2021/509.

V Bruselu dne 3. srpna 2023.

Za Radu

předseda

P. NAVARRO RÍOS

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14).

(2) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

(3) Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35).

4.8.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 196/37

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2023/1601

ze dne 3. srpna 2023,

kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 15. října 2012 přijala Rada rozhodnutí 2012/642/SZBP (1).

(2)	Dne 24. února 2022 oznámil prezident Ruské federace vojenskou operaci na Ukrajině a ruské ozbrojené síly zahájily na Ukrajinu útok, mimo jiné i z území Běloruska. Uvedený útok je zjevným porušením územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.

(3)	Dne 2. března 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/356 (2), kterým byl změněn název rozhodnutí 2012/642/SZBP a zavedena další omezující opatření v reakci na zapojení Běloruska do ruské agrese vůči Ukrajině.

(4)

Evropská rada ve svých závěrech ze dnů 20. a 21. října 2022 vyzvala běloruské orgány, aby přestaly umožňovat ruskou válečnou agresi tím, že ruským ozbrojeným silám dovolují využívat běloruské území a poskytují podporu ruské armádě. Evropská rada prohlásila, že běloruský režim musí plně dodržovat své závazky podle mezinárodního práva a že Unie je i nadále připravena urychleně přistoupit k dalším sankcím vůči Bělorusku.

(5)

Na zasedání Výboru ministrů Rady Evropy dne 18. ledna 2023 vydala Unie prohlášení o situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku, v němž vyjádřila hluboké znepokojení nad tíživou a dále se zhoršující situací v oblasti lidských práv v Bělorusku za režimu prezidenta Lukašenka a znovu odsoudila činnosti běloruského režimu, jejichž účelem je podporovat barbarskou ruskou agresi vůči Ukrajině, jakož i opětovné pokusy o cynické a násilné využívání migrantů k vytváření krizových situací na hranicích Unie.

(6)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 23. března 2023 a ze dnů 29. a 30. června 2023 odsoudila pokračující vojenskou podporu, kterou Bělorusko poskytuje válečné agresi Ruska, a zdůraznila, že Bělorusko musí přestat umožňovat ruským ozbrojeným silám využívání svého území, a to i pokud jde o rozmístění taktických jaderných zbraní.

(7)	Vzhledem k závažnosti situace a v reakci na pokračující zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině je vhodné zavést další omezující opatření.

(8)

Zejména je vhodné zakázat prodej, dodávky, převod nebo vývoz palných zbraní, jejich součástí, hlavních dílů a střeliva. Na zboží, které tomuto zákazu podléhá, se rovněž vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 (3). V této souvislosti je třeba rozhodnutí 2012/642/SZBP považovat za lex specialis, a proto má uvedené rozhodnutí v případě rozporu přednost před nařízením (EU) č. 258/2012.

(9)

Je také vhodné dále prodloužit zákaz vývozu zboží dvojího užití a pokročilého zboží a technologií a zavést další omezení vývozu zboží, které by mohlo přispět zejména k vojenskému a technologickému posílení Běloruska nebo k rozvoji jeho obranného a bezpečnostního sektoru, zejména v případě položek, které Rusko používá pro svou útočnou válku proti Ukrajině.

(10)	Je rovněž vhodné zavést zákaz vývozu zboží a technologií vhodných pro použití v leteckém a kosmickém průmyslu, včetně leteckých motorů a jejich součástí, a to jak pro letadla s posádkou, tak pro bezpilotní letadla.

(11)	K provedení tohoto opatření je nezbytná další činnost Unie.

(12)	Rozhodnutí 2012/642/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2012/642/SZBP se mění takto:

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 1a

1. Aniž je dotčen článek 1 tohoto rozhodnutí, zakazuje se přímo či nepřímo prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet palné zbraně, jejich součásti, hlavní díly a střelivo, jak jsou uvedeny na seznamu v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 (*1), a palné a jiné zbraně uvedené v příloze VI tohoto rozhodnutí, bez ohledu na to, zda pocházejí z Unie či nikoli, jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku.

2. Zakazuje se:

V článku 2c se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Zakazuje se přímý či nepřímý prodej, dodávka, převod nebo vývoz veškerého zboží a technologií dvojího užití, jak je stanoveno v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 (*2), státními příslušníky členských států nebo z území členských států nebo za použití plavidel či letadel pod vlajkou členských států jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku, bez ohledu na to, zda toto zboží a technologie pocházejí z území členských států, či nikoli.

(*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (Úř. věst. L 206, 11.6.2021, s. 1).“ "

V čl. 2c odst. 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)	dočasný vývoz položek pro potřeby zpravodajských médií;“.

V čl. 2c odst. 3 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)	použití jako komunikační zařízení pro spotřebitele nebo“.

5)	V čl. 2c odst. 3 se zrušuje písmeno f).

V čl. 2c odst. 3 se písmeno g) nahrazuje tímto:

„f)	osobní potřebu fyzických osob cestujících do Běloruska nebo jejich nejbližších rodinných příslušníků, kteří cestují s nimi, a to pouze pokud jde o osobní věci, vybavení domácnosti, vozidla nebo pracovní nástroje, které jsou ve vlastnictví uvedených osob a nejsou určeny k prodeji.“

V čl. 2c odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„S výjimkou prvního pododstavce písm. f) vývozce v celním prohlášení uvede, že položky jsou vyváženy v rámci příslušné výjimky stanovené v tomto odstavci, a do 30 dnů ode dne prvního vývozu oznámí příslušnému orgánu členského státu, v němž má vývozce bydliště nebo je usazen, první použití příslušné výjimky.“

V čl. 2c odst. 4 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)	pro civilní sítě elektronických komunikací, jež nejsou veřejně dostupné a nejsou majetkem subjektu, který je pod veřejnou kontrolou nebo z více než 50 % ve veřejném vlastnictví;“.

V čl. 2c odst. 4 se písmeno g) nahrazuje tímto:

„g)	pro diplomatická zastoupení Unie, členských států a partnerských zemí, včetně delegací, velvyslanectví a misí, nebo“;

10)

V čl. 2c odst. 4 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„h)	pro zajištění kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti informací fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů v Bělorusku s výjimkou jeho státní správy a podniků přímo či nepřímo ovládaných touto státní správou.“

11)

V článku 2c se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku a aniž jsou dotčeny požadavky povolení podle nařízení (EU) 2021/821, mohou příslušné orgány povolit prodej, dodávku, převod nebo vývoz zboží a technologií dvojího užití nebo poskytnutí související technické nebo finanční pomoci pro nevojenské použití a pro nevojenské konečné uživatele, pokud shledaly, že toto zboží nebo technologie nebo tato související technická nebo finanční pomoc mají být dodány nebo poskytnuty na základě smlouvy uzavřené před 3. březnem 2022 nebo doplňkových smluv, které jsou k plnění takové smlouvy nezbytné, pokud je o povolení požádáno přede dnem 1. května 2022.“

12)	V článku 2c se odstavec 6 nahrazuje tímto: „6. Veškerá povolení požadovaná podle tohoto článku udělují příslušné orgány v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EU) 2021/821, které se použije obdobně. Tato povolení jsou platná v celé Unii.“

13)

V čl. 2c odst. 7 se body i) a ii) nahrazují tímto:

„i)

konečným uživatelem by mohl být vojenský konečný uživatel, fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo orgán uvedení v příloze II nebo že by zboží mohlo být určeno k vojenskému konečnému použití, ledaže jsou tento prodej, dodávka, převod nebo vývoz zboží a technologií uvedených v odstavci 1 nebo poskytnutí související technické nebo finanční pomoci povoleny podle čl. 2da odst. 1 písm. a), nebo

ii)

prodej, dodávka, převod nebo vývoz zboží a technologií uvedených v odstavci 1 nebo poskytování související technické nebo finanční pomoci jsou určeny pro letecký nebo kosmický průmysl, ledaže jsou tento prodej, dodávka, převod nebo vývoz nebo poskytování související technické nebo finanční pomoci povoleny podle čl. 4 písm. b).“

14)

V čl. 2d odst. 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)	dočasný vývoz položek pro potřeby zpravodajských médií;“.

15)	V čl. 2d odst. 3 se zrušuje písmeno f).

16)

V čl. 2d odst. 3 se písmeno g) nahrazuje tímto:

„f)	osobní potřebu fyzických osob cestujících do Běloruska nebo jejich nejbližších rodinných příslušníků, kteří cestují s nimi, a to pouze pokud jde o osobní věci, vybavení domácnosti, vozidla nebo pracovní nástroje, které jsou ve vlastnictví uvedených osob a nejsou určeny k prodeji.“

17)

V čl. 2d odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

18)

V čl. 2d odst. 4 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)	pro civilní sítě elektronických komunikací, jež nejsou veřejně dostupné a nejsou majetkem subjektu, který je pod veřejnou kontrolou nebo z více než 50 % ve veřejném vlastnictví;“.

19)

V čl. 2d odst. 4 se písmeno g) nahrazuje tímto:

„g)	pro diplomatická zastoupení Unie, členských států a partnerských zemí, včetně delegací, velvyslanectví a misí, nebo“.

20)

V čl. 2d odst. 4 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„h)	pro zajištění kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti informací fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů v Bělorusku s výjimkou jeho státní správy a podniků přímo či nepřímo ovládaných touto státní správou.“

21)

V článku 2d se vkládá nový pododstavec, který zní:

„4a. Aniž je dotčen odst. 4 písm. e), a odchylně od odstavců 1 a 2 může příslušný orgán povolit prodej, dodávku, převod nebo vývoz zboží a technologií uvedených v odstavci 1 nebo poskytnutí související technické nebo finanční pomoci pro nevojenské použití a pro nevojenské koncové uživatele, pokud shledal, že toto zboží nebo technologie nebo související technická nebo finanční pomoc jsou určeny k tomu, aby do 6. února 2024 byly ukončeny smlouvy a operace, které probíhají ke dni 5. srpna 2023 a jež jsou nezbytné pro poskytování civilních telekomunikačních služeb běloruskému civilnímu obyvatelstvu.“

22)

V článku 2d se vkládá nový pododstavec, který zní:

„5a. Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou příslušné orgány členských států do dne 6. února 2024 povolit prodej, dodávku, převod nebo vývoz zboží kódů KN 8536 69, 8536 90, 8541 30 a 8541 60 nebo poskytnutí související technické nebo finanční pomoci, pokud je to nezbytné pro zpracování tohoto zboží v Bělorusku společným podnikem, v němž má společnost usazená v Unii většinový vlastnický podíl ke dni 5. srpna 2023, za účelem následného dovozu do Unie a následné výroby zboží určeného pro použití ve zdravotnictví nebo farmaceutickém odvětví nebo v oblasti výzkumu a vývoje v Unii.“

23)	V článku 2d se odstavec 6 nahrazuje tímto: „6. Veškerá povolení požadovaná podle tohoto článku udělují příslušné orgány v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EU) 2021/821, které se použije obdobně. Tato povolení jsou platná v celé Unii.“

24)

V čl. 2d odst. 7 se body i) a ii) nahrazují tímto:

„i)

konečným uživatelem by mohl být vojenský konečný uživatel, fyzická nebo právnická osoba, subjekt nebo orgán uvedení v příloze II nebo že by zboží mohlo být určeno k vojenskému konečnému použití, ledaže jsou tento prodej, dodávka, převod nebo vývoz zboží a technologií uvedených v odstavci 1 tohoto článku nebo poskytnutí související technické nebo finanční pomoci povoleny podle čl. 2da odst. 1 písm. a), nebo

ii)

prodej, dodávka, převod nebo vývoz zboží a technologií uvedených v odstavci 1 nebo poskytování související technické nebo finanční pomoci jsou určeny pro letecký nebo kosmický průmysl, ledaže jsou tento prodej, dodávka, převod nebo vývoz nebo poskytování související technické nebo finanční pomoci povoleny podle čl. 4 písm. b).“

25)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 2sa

1. Zakazuje se přímo či nepřímo prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet zboží a technologie vhodné pro použití v leteckém nebo kosmickém průmyslu, bez ohledu na to, zda pocházejí z Unie či nikoli, jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku.

2. Zakazuje se přímo či nepřímo poskytovat pojištění a zajištění v souvislosti se zbožím a technologiemi uvedenými v odstavci 1 jakékoli osobě, subjektu či orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku.

3. Zakazuje se přímo či nepřímo poskytovat některou z následujících činností nebo jakoukoli jejich kombinaci: generální opravu, opravu, prohlídku, výměnu, změnu nebo opravu závad letadla nebo letadlového celku, s výjimkou předletové prohlídky, týkající se zboží a technologií uvedených v odstavci 1 jakékoli fyzické či právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku.

4. Zakazuje se:

poskytovat financování nebo finanční pomoc související se zbožím a technologiemi uvedenými v odstavci 1 pro jakýkoli prodej, dodávku, převod nebo vývoz uvedeného zboží a technologií nebo pro poskytování související technické pomoci, zprostředkovatelských služeb nebo jiných služeb, ať už přímo či nepřímo, jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku.

5. Zákazy stanovené v odstavcích 1 a 4 se do 4. září 2023 nevztahují na plnění smluv uzavřených před 5. srpnem 2023 nebo doplňkových smluv, které jsou pro plnění takových smluv nezbytné.

a)	je naprosto nezbytné zajistit splátky leasingu právnické osobě, subjektu nebo orgánu založenému nebo zřízenému podle práva členského státu, na které se nevztahují žádná omezující opatření stanovená v tomto rozhodnutí, a

b)	běloruskému protějšku nebudou poskytnuty žádné hospodářské zdroje, s výjimkou převodu vlastnictví letadla po úplné úhradě finančního leasingu.

7. Odchylně od odstavců 1 a 4 mohou příslušné orgány za podmínek, které považují za vhodné, povolit prodej, dodávku, převod nebo vývoz zboží kódů KN 8517 71 00, 8517 79 00 a 9026 00 00 nebo poskytnutí související technické pomoci, zprostředkovatelských služeb, financování nebo finanční pomoci, pokud shledaly, že je to nezbytné pro zdravotnické nebo farmaceutické účely nebo pro humanitární účely, jako jsou dodávky pomoci nebo jejich usnadnění, včetně zdravotnického vybavení a potravin, či přesun humanitárních pracovníků a související pomoci, nebo pro evakuace.

Při rozhodování o žádosti o povolení pro zdravotnické, farmaceutické nebo humanitární účely v souladu s tímto odstavcem neudělí příslušné vnitrostátní orgány povolení k vývozu žádné fyzické či právnické osobě, subjektu ani orgánu v Bělorusku nebo pro použití v Bělorusku, pokud mají dostatečné důvody se domnívat, že by dané zboží mohlo být určeno ke koncovému vojenskému použití.

8. Dotčený členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o každém povolení uděleném podle tohoto článku do dvou týdnů od udělení povolení.

9. Zákazem stanoveným v odstavci 1 nejsou dotčeny čl. 2c odst. 4 písm. b) a čl. 2d odst. 4 písm. b).

11. Unie přijme opatření nezbytná k určení příslušných položek, na které se má tento článek vztahovat.“

26)	Znění obsažené v příloze tohoto rozhodnutí se doplňuje jako příloha VI rozhodnutí 2012/642/SZBP.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 3. srpna 2023.

Za Radu

předseda

P. NAVARRO RÍOS

(1) Rozhodnutí Rady 2012/642/SZBP ze dne 15. října 2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině (Úř. věst. L 285, 17.10.2012, s. 1).

(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/356 ze dne 2. března 2022, kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku (Úř. věst. L 67, 2.3.2022, s. 103).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 1).

PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA VI

Seznam palných a jiných zbraní podle článku 1a

Kód KN	Popis
9303	Jiné palné zbraně a podobná zařízení využívající ke střelbě výbušné náplně
ex 9304	Jiné zbraně (například pušky, karabiny a pistole na pružinu, na stlačený vzduch nebo na plyn), kromě zbraní čísla 9307

“.

4.8.2023

Úřední věstník Evropské unie

L 196/44

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/1602

ze dne 31. července 2023

o síti primárních dealerů a vymezení kritérií způsobilosti týkajících se hlavních a společných mandátů pro syndikované transakce pro účely výpůjček prováděných Komisí jménem Unie a Evropského společenství pro atomovou energii

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (1), a zejména na čl. 220a odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souvislosti s opatřeními přijatými Unií po krizi v důsledku COVID-19 byla rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2021/625 (2) zřízena síť primárních dealerů, která má fungovat jako kvalifikovaná síť úvěrových institucí a investičních podniků, na které se Komise obrací v případě primárního umístění dluhových cenných papírů, podpory takových umístění a případně poskytování příslušných finančních služeb, jako je poskytování nestranného poradenství a informací v oblasti trhu.

(2)

V souladu s článkem 220a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ve znění nařízení (EU, Euratom) 2022/2434 (3) by výpůjčky schválené podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (4) a s výjimkou řádně odůvodněných případů výpůjční operace a operace řízení dluhu za účelem financování programů finanční pomoci měla provádět Komise v rámci diverzifikované strategie financování. Diverzifikovaná strategie financování je obecná výpůjční metoda, která umožňuje flexibilitu, pokud jde o načasování a splatnost jednotlivých transakcí financování, a pravidelné a stabilní výplaty příjemcům.

(3)	Po dvou letech fungování sítě primárních dealerů je třeba provést určitá zlepšení, zejména pokud jde o postupy oznamování poskytovaných primárními dealery a o pozastavení členství nebo vyloučení primárního dealera ze sítě.

(4)	Využívání kapitálových trhů probíhá ve velkém měřítku a k emisím dluhových cenných papírů dochází velmi často. V důsledku toho by měla být organizace finančních operací flexibilní.

(5)

Primární dealeři přijatí do sítě jsou oprávněni účastnit se aukcí pořádaných Komisí za účelem výpůjček na kapitálových trzích. Definice kritérií způsobilosti vychází ze zkušeností Komise s výběrem úvěrových institucí a investičních podniků v rámci stávajících programů finanční pomoci. Vychází rovněž z osvědčeného postupu státních a nadnárodních emitentů.

(6)

Úvěrové instituce a investiční podniky by měly mít nárok na členství v síti primárních dealerů, pokud splní kritéria způsobilosti. Jejich cílem je zaručit účinné plnění funkce primárních dealerů, zejména úspěšné provádění operací na trhu a dodržování závazků týkajících se upisování. V tomto ohledu je zásadní, aby způsobilí primární dealeři prokázali pevnou organizační strukturu, odbornou a řídící kapacitu, významnou tržní činnost při upisování emisí státních a nadnárodních dluhopisů a soulad s příslušným regulačním rámcem, zejména pokud jde o obezřetnostní požadavky Unie (5) a dohled nad nimi (6). V souladu se zásadou transparentnosti by tato kritéria a rozhodnutí o uznání úvěrové instituce nebo investičního podniku za primárního dealera měla být zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

(7)

Členství v sítích primárních dealerů provozovaných členským státem nebo nadnárodním emitentem opravňuje úvěrovou instituci nebo investiční podnik k účasti na aukcích státních dluhopisů tohoto emitenta. Pravidelné a aktivní zapojení do aukcí na státní nebo nadnárodní úrovni je spolehlivým důkazem o zkušenostech s řízením státního dluhu. Způsobilost k členství v síti primárních dealerů Unie by proto měla být podmíněna členstvím alespoň v jedné ze sítí primárních dealerů v členském státě či evropského nadnárodního emitenta nebo mechanismu primárního dealerství.

(8)

Po přijetí do sítě primárních dealerů by měli mít primární dealeři možnost nést titul „člen sítě primárních dealerů Evropské unie“ a účastnit se všech aukcí dluhových cenných papírů Unie a Euratomu. Tito dealeři by měli kupovat minimální vážený průměr objemů prodávaných v aukci a měli by dodržovat určité oznamovací povinnosti.

(9)

Primární dealeři by rovněž měli dodržovat všeobecné podmínky upravující účast v síti primárních dealerů, zejména práva, závazky a povinnosti členů sítě primárních dealerů, každoroční přezkum, oznamovací povinnosti, jakož i pravidla týkající se kontrol, pozastavení členství, vyloučení ze sítě a možnosti vystoupit z této sítě.

(10)

Kromě aukcí se emise dluhových cenných papírů v rámci programů získávání finančních prostředků uskutečňuje prostřednictvím syndikace nebo soukromého umisťování. Komise proto pro účely každé výpůjčky určuje úvěrové instituce nebo investiční podniky, které splňují stanovené požadavky na způsobilost pro syndikované transakce a soukromé umisťování.

(11)

Členové sítě primárních dealerů, kteří nakupují vyšší procento váženého průměru objemů prodávaných v aukci, než je požadováno pro to, aby byli členy sítě primárních dealerů, kteří mají dostatečný podíl na sekundárním trhu s dluhovými cennými papíry Unie a Euratomu a kteří splňují minimální požadavky mechanismu kotace, by měli být způsobilí působit jako hlavní správci v syndikovaných transakcích. Tato skupina dealerů by se měla rovněž zavázat, že bude podporovat likviditu dluhových cenných papírů Unie a Euratomu prostřednictvím další tvorby trhu, poskytovat Komisi nestranné poradenství a informace o trhu a propagovat emise Unie a Euratomu u investorů.

(12)

Úkoly spojené s rolí hlavního správce a spolusprávce by měly být považovány za finanční služby podle přílohy I kapitoly 1 oddílu 2 bodu 11.1 písm. j) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Jmenování způsobilých primárních dealerů jako členů syndikátu pro konkrétní emisní transakci by proto mělo být založeno na jednacím řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení. Postup jmenování hlavních správců by měl zahrnovat zaslání výzvy k předkládání návrhů způsobilým dealerům a hodnocení návrhů, které Komise obdrží.

(13)

Vzhledem k očekávané vysoké četnosti využívání kapitálových trhů ze strany Komise je nezbytné zavést hladký, rychlý a účinný mechanismus pro jmenování bank jako hlavních správců pro syndikované transakce. Je proto nezbytné poskytnout spravedlivý a transparentní základ pro omezení výzev k předkládání návrhů na podskupinu primárních dealerů způsobilých k účasti na syndikátech. Tento doplňkový výběr je nezbytný, aby se vyvážila potřeba hospodářské soutěže v zadávacím řízení na služby podpory syndikátu s potřebou účinné přípravy časově citlivých transakcí a aby se zabránilo zdvojování úsilí primárních dealerů při podávání nabídek na mandáty v rámci tohoto syndikátu. Tento výběr bank by měl vycházet z kvalitativních a kvantitativních kritérií týkajících se prokázané schopnosti způsobilých primárních dealerů propagovat státní a nadnárodní emise na primárních a sekundárních trzích a jejich schopnosti distribuovat dluhové cenné papíry investorům. V tomto procesu by měl rovněž existovat mechanismus střídání, který zajistí rovné příležitosti pro účast všech způsobilých primárních dealerů.

(14)

Primární dealeři by měli Komisi oznamovat veškeré případy nedodržování tržních postupů a etiky, včetně oznamování veškerých řízení, rozsudků, rozhodnutí nebo sankcí v souvislosti s příslušnými ustanoveními nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 týkajícími se systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, zejména článků 135 až 142 uvedeného nařízení. Tato oznámení by se měla týkat pouze samotných primárních dealerů a jejich mateřských podniků. Tímto oznámením by neměla být dotčena povinnost primárních dealerů neprodleně informovat Komisi o jakýchkoli změnách v situaci oproti stavu vykázanému během procesu podávání žádostí.

(15)

S cílem zajistit větší likviditu dluhových cenných papírů Unie a Euratomu na sekundárním trhu a zlepšit určování cen a transparentnost je vhodné zavést mechanismus kotace, který by měl motivovat primární dealery k tomu, aby jednali jako tvůrci trhu a kótovali dluhové cenné papíry Unie a Euratomu na uznávaných elektronických platformách. Členům sítě primárních dealerů by měly být poskytnuty vhodné pobídky k účasti na těchto činnostech tvorby trhu. Za tímto účelem je vhodné stanovit kritéria pro splnění mechanismu kotace.

(16)

S cílem poskytnout všem primárním dealerům další pobídky k tomu, aby se zapojili do činností tvorby trhu, je vhodné poskytnout jednodušší přístup ke společným mandátům pro syndikované transakce i těm primárním dealerům, kteří podporují likviditu dluhových cenných papírů Unie a Euratomu na sekundárním trhu a splňují minimální kritéria mechanismu kotace, ale nesplňují kritéria způsobilosti, aby působili jako hlavní správci syndikovaných transakcí. Tento přístup ke společným mandátům by Komisi umožnil poskytnout další pobídky širší škále členů sítě primárních dealerů, kteří podnikají kroky k podpoře emise dluhopisů Unie a Euratomu. Proto by měla být stanovena kritéria způsobilosti pro společné mandáty pro syndikované transakce. Komise by měla zvážit společné mandáty pro alespoň jednu transakci v období, na které se vztahuje plán financování stanovený v souladu s článkem 4 prováděcího rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2022/2544 (7).

(17)

Je vhodné jasně definovat a rozlišovat závazky týkající se hlavních a společných mandátů a zajistit, aby kritéria způsobilosti společného mandátu byla úměrná přínosům dané úlohy. Za tímto účelem mohou být společné mandáty uděleny také primárním dealerům, kteří splňují příslušná kritéria způsobilosti, ale nemohou plnit všechny dodatečné závazky, které jsou vyžadovány pro získání hlavního mandátu. Všichni primární dealeři, kteří splňují kritéria způsobilosti společného mandátu, by měli být vyzváni, aby se účastnili jako spolusprávci v syndikované transakci, s výjimkou případů, kdy by provozní efektivnost byla lépe zajištěna podskupinou způsobilých spolusprávců. V takových případech by měli být způsobilí spolusprávci vybíráni podle abecedního pořadí na základě rotace.

(18)

V zájmu dalšího posílení ochrany finančních zájmů Unie by postupy pozastavení členství a vyloučení primárních dealerů měly být jasné a účinné. Je důležité zajistit, aby v případě potřeby mohlo být pozastavení členství primárního dealera provedeno bez zbytečného odkladu. V případech, kdy je zahájen postup vyloučení, by měl tento postup poskytnout primárním dealerům dostatek času na reakci na oznámení o nesouladu sdělené Komisí a případné přijetí nápravných opatření v případech, kdy lze tento nesoulad napravit.

(19)

S ohledem na potřebu chránit finanční zájmy Unie by měla být stanovena pravidla monitoringu, aby se zajistilo, že členové sítě primárních dealerů budou plnit povinnosti stanovené tímto rozhodnutím a dalšími příslušnými platnými předpisy, zejména pokud všeobecné podmínky. Do tohoto dohledu by měl být v případě potřeby zapojen Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).

(20)

Rozhodnutím (EU, Euratom) 2021/625 byla zřízena síť primárních dealerů a vymezena zejména kritéria způsobilosti pro výběr jejích členů. Rozhodnutím Komise (EU) 2021/857 (8) bylo změněno rozhodnutí (EU, Euratom) 2021/625 a byla rozšířena kritéria způsobilosti tím, že byly zahrnuty některé investiční podniky, které jsou oprávněné vykonávat činnosti upisování finančních nástrojů a/nebo umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (9). Toto rozhodnutí vychází ze zásad stanovených ve výše uvedených rozhodnutích. Toto rozhodnutí by proto mělo nahradit rozhodnutí (EU, Euratom) 2021/625, které by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA 1

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Tímto rozhodnutím se zřizuje síť primárních dealerů a stanoví kritéria způsobilosti a procesní ustanovení pro výběr jejích členů, jakož i práva a povinnosti těchto členů.

2. Toto rozhodnutí se vztahuje na veškeré činnosti v oblasti výpůjček a řízení dluhu prováděné Komisí jménem Unie a Euratomu, kdy Komise vybírá soukromé finanční protistrany.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)	„aukcí“ proces vydávání dluhových cenných papírů Unie a Euratomu založený na konkurenčních nabídkách prostřednictvím aukční platformy na primárním trhu;

2)	„programy získávání finančních prostředků“ programy Unie a Euratomu zahrnující výpůjční činnosti na finančních trzích;

3)	„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

4)	„dluhovými cennými papíry“ dluhopisy nebo krátkodobé finanční nástroje, jako jsou státní pokladniční poukázky, jakož i jakékoli jiné finanční nástroje vydané Unií nebo Euratomem;

5)	„investičními podniky“ investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/65/EU;

6)	„meziobchodní platformou“ elektronický obchodní systém dealerů zřízený v Evropské unii a vymezený v čl. 4 odst. 1 bodu 24 směrnice (EU) 2014/65/EU, v němž primární dealeři působí jako tvůrci trhu pro obchodování na sekundárním trhu;

7)	„kotací“ pevné nabídkové a poptávkové sazby nebo ceny umístěné na meziobchodních platformách, které vedou k automatickému uzavření transakce, pokud jiný účastník poskytl odpovídající nabídkové nebo poptávkové sazby nebo ceny (centrální evidence limitních pokynů);

8)	„členy sítě primárních dealerů“ úvěrové instituce nebo investiční podniky, které splňují kritéria způsobilosti stanovená v článku 4 a jsou uvedeny na seznamu podle článku 15;

9)	„evropským nadnárodním emitentem“ Rozvojová banka Rady Evropy, Evropský nástroj finanční stability, Evropský mechanismus stability, Evropská investiční banka nebo Severská investiční banka.

Článek 3

Zřízení sítě primárních dealerů

Síť primárních dealerů Unie (dále jen „síť primárních dealerů“) tvoří skupina úvěrových institucí a investičních podniků, která je způsobilá účastnit se následujících činností Komise v oblasti výpůjček a řízení dluhu:

a)	umístění dluhových cenných papírů na primární kapitálové trhy, zejména prostřednictvím aukcí a syndikovaných transakcí;

b)	podpora likvidity dluhových cenných papírů Unie a Euratomu na finančních trzích;

c)	poskytování nestranného poradenství a informací o trhu Komisi;

d)	propagace a rozvoj umisťování dluhových cenných papírů Unie a Euratomu.

KAPITOLA 2

ČLENSTVÍ V SÍTI PRIMÁRNÍCH DEALERŮ

Článek 4

Kritéria způsobilosti pro síť primárních dealerů

Pro členství v síti primárních dealerů jsou způsobilé úvěrové instituce a investiční podniky, které splňují tato kritéria:

a)	jedná se o právnickou osobu usazenou v Unii nebo v zemi Evropského hospodářského prostoru a mající zde správní ústředí;

podléhají dohledu příslušného orgánu Unie a jsou oprávněny vykonávat činnost buď:

i)	úvěrové instituce v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (10) nebo

ii)	investičního podniku, který je oprávněn k upisování finančních nástrojů nebo k umisťování finančních nástrojů na základě pevného závazku převzetí v souladu se směrnicí 2014/65/EU, a

jsou členem některé evropské státní nebo nadnárodní sítě primárních dealerů, která byla zřízena, aby sloužila jako protistrana členského státu nebo evropského nadnárodního emitenta. Pro účely tohoto rozhodnutí se evropskou státní nebo nadnárodní sítí primárních dealerů rozumí jeden z těchto subjektů:

i)	síť, skupina nebo organizovaný systém finančních institucí, které určí státní nebo nadnárodní emitent, aby sloužily jako tržní protistrana v rámci řízení státního dluhu, a jejichž členství obvykle zahrnuje účast na vydávání státních dluhových cenných papírů prostřednictvím aukcí;

ii)	mechanismus primárního dealerství, který je v podstatě rovnocenný síti, skupině nebo organizovanému systému uvedenému v bodě i).

Článek 5

Závazky

1. Členové sítě primárních dealerů přijmou tyto závazky:

a)	jednou za půl roku nakoupit minimální vážený průměr ve výši 0,05 % objemů prodávaných v aukci Unií nebo Euratomem v souladu s částí 1 přílohy I;

plnit povinnost podávat Komisi přesné, včasné a ucelené měsíční zprávy o obchodovaných objemech dluhových cenných papírů Unie a Euratomu, a to v harmonizovaném formátu pro podávání zpráv týkajících se obchodování na sekundárním evropském trhu se státními dluhopisy, který stanovil podvýbor pro trhy se státními dluhopisy EU zřízený Hospodářským a finančním výborem Evropské unie;

c)	předložit podepsanou kopii „Všeobecných podmínek pro primární dealery Evropské unie (dále jen „všeobecné podmínky“);

d)	zajistit, aby oprávnění k obchodování, kterými disponují jeho obchodníci, byla každé čtvrtletí přezkoumávána a byla v platnosti;

dodržovat tržní postupy a etiku, zejména

i)	zajistit soulad s pravidly chování a nejvyššími standardy tržních postupů, které se vztahují na jejich operace s pevným výnosem v eurech;

ii)	primární dealeři a jejich mateřské podniky uplatňují opatření týkající se boje proti praní peněz a financování boje proti terorismu v souladu s platnými vnitrostátními a unijními právními předpisy;

iii)

každý primární dealer neprodleně oznámí Komisi každé řízení zahájené proti němu příslušným orgánem členského státu, které se týká činnosti vykonávané primárním dealerem jakožto úvěrovou institucí nebo investičním podnikem; každý primární dealer oznámí Komisi každé opatření nebo rozhodnutí přijaté v důsledku tohoto řízení;

iv)

každý primární dealer neprodleně uvědomí Komisi, pokud je primární dealer nebo jeho mateřský podnik odsouzen za trestný čin, včetně daňových úniků, nebo podléhá správním nebo disciplinárním sankcím, nebo je-li pozastavena jeho činnost u některé odvětvové organizace v kterémkoli členském státě či je z této organizace vyloučen;

v)	pokud příslušný orgán členského státu zjistí nedostatky v oblasti boje proti praní peněz nebo financování boje proti terorismu nebo uloží jakoukoli sankci v těchto oblastech, primární dealeři to okamžitě oznámí Komisi a podají zprávu o nápravných opatřeních;

vi)

primární dealer zajistí, aby neuzavíral transakce týkající se dluhových cenných papírů Unie a Euratomu, které by zahrnovaly jakoukoli protistranu, jež je registrována nebo usazena v zemi uvedené na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti nebo identifikované jako vysoce riziková třetí země podle čl. 9 odst. 2 směrnice (EU) 2015/849 a uvedené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, nebo která účinně nesplňuje unijní nebo mezinárodně dohodnuté daňové standardy týkající se transparentnosti a výměny informací nebo porušuje sankční režimy, zejména restriktivní opatření podle článku 215 Smlouvy o fungování EU;

f)	nakládat se všemi informacemi, které obdrží od Komise, jako s důvěrnými.

2. Pro účely odst. 1 písm. b) se kvalita podávání zpráv pravidelně posuzuje a výsledky se oznamují zúčastněnému primárnímu dealerovi. Primární dealer je informován, pokud jsou údaje nepřesné.

3. Pro účely odst. 1 písm. e) Komise hodnotí chování primárních dealerů během provádění syndikované transakce a jiných operací v oblasti řízení dluhu z hlediska připravenosti, neutrality trhu a řádného a účinného provádění.

Článek 6

Všeobecné podmínky

1. Všeobecné podmínky se vztahují na veškeré činnosti v oblasti výpůjček a řízení dluhu prováděné Komisí v rámci programů získávání finančních prostředků podle tohoto rozhodnutí.

2. Všeobecné podmínky v souladu s tímto rozhodnutím:

a)	podrobně stanoví povinnosti po dobu trvání účasti v síti primárních dealerů a kritéria způsobilosti pro hlavní a společné mandáty;

b)	stanoví obsah a postup každoročního přezkumu;

c)	stanoví podrobná pravidla pro oznamovací povinnosti;

d)	stanoví pravidla pro kontroly;

e)	stanoví podrobná pravidla a postupy pro pozastavení členství, zrušení tohoto pozastavení a vyloučení ze sítě primárních dealerů a

f)	upravují možnost vystoupit ze sítě primárních dealerů;

g)	stanoví podrobná pravidla pro mechanismus kotace, včetně sledovaného období a požadavků a postupu pro uznávání meziobchodní platformy.

3. Všechny lhůty se vypočtou takto:

a)	je-li lhůta vyjádřena ve dnech nebo měsících od určitého data nebo události, nezapočítává se do této lhůty den nebo měsíc, na které toto datum nebo událost připadne;

b)	lhůty vyjádřené ve dnech zahrnují pouze pracovní dny. Pracovní dny se stanoví v souladu s lucemburským kalendářem státních svátků a dnů pracovního klidu (https://www.abbl.lu/fr/topic/bank-holidays/);

c)	lhůta vyjádřená v měsících končí uplynutím dne v posledním měsíci, který odpovídá témuž dni, na který připadl den nebo událost, od které se lhůta počítá;

d)	chybí-li v případě lhůty vyjádřené v měsících v posledním měsíci den, který je pro uplynutí lhůty rozhodný, končí lhůta uplynutím posledního dne uvedeného měsíce;

e)	uplyne-li lhůta vyjádřená v měsících v den státního svátku nebo pracovního klidu, prodlužuje se do konce prvního následujícího pracovního dne.

Článek 7

Práva členů sítě primárních dealerů

Členové sítě primárních dealerů mají tato práva:

a)	prezentovat se jako „člen sítě primárních dealerů Evropské unie“;

b)	účastnit se jakékoli aukce dluhových cenných papírů Unie nebo Euratomu a podávat v ní nabídky;

pravidelně, alespoň jednou ročně, dostat zpětnou vazbu ohledně své výkonnosti, zejména pokud jde o místo v žebříčku na aukcích a na sekundárních trzích; tato zpětná vazba vychází z postupu interního hodnocení uvedeného v článku 13 na základě objektivních kritérií, která mají být primárním dealerům sdělena;

aniž je dotčena kapitola 3, být způsobilými pro operace v oblasti řízení dluhu, včetně těchto operací:

i)	soukromého umisťování;

ii)	repoobchodů podle čl. 3 odst. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (11);

iii)	swapů definovaných v příloze III oddílu 1 bodu 10 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/583 (12);

e)	kdykoli se vzdát členství v síti primárních dealerů tím, že vzdání se členství oznámí Komisi; toto vzdání se členství nabývá účinku prvním pracovním dnem prvního měsíce následujícího po dni oznámení.

KAPITOLA 3

HLAVNÍ A SPOLEČNÝ MANDÁT PRO SYNDIKOVANÉ TRANSAKCE

Článek 8

Kritéria způsobilosti pro hlavní mandáty pro syndikované transakce

Členové sítě primárních dealerů jsou způsobilí působit jako hlavní správci pro syndikované transakce, pokud jsou splněna tato kritéria:

a)	na základě váženého průměru nakoupili průběžně v posledních aukcích minimální podíl objemu prodávaného v aukci Unií a Euratomem;

b)	poskytli na základě údajů o transakcích vykázaných v souladu s tímto rozhodnutím důkazy o tom, že mají průběžně mezi primárními dealery minimální podíl na trhu s dluhovými cennými papíry Unie a Euratomu na sekundárních trzích;

c)	splnili minimální požadavky mechanismu kotace během sledovaného období;

d)	souhlasili s obecnými podmínkami mandátů pro syndikované transakce a se sazebníkem poplatků jako součástí všeobecných podmínek.

Minimální podíly uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b), minimální požadavky uvedené v prvním pododstavci písm. c), jakož i další podrobná pravidla pro hlavní mandáty vycházejí z osvědčených tržních postupů, zejména pokud jde o rovnocenné emitenty, a odrážejí rovnováhu přínosů a povinností členů sítě primárních dealerů. Pokud kritérium zahrnuje relativní podíly, zohlední se v procentech celkový počet primárních dealerů.

Článek 9

Kritéria způsobilosti pro společné mandáty pro syndikované transakce

Členové sítě primárních dealerů jsou způsobilí působit jako spolusprávci pro syndikované transakce, pokud jsou splněna tato kritéria:

a)	souhlasili s obecnými podmínkami společných mandátů pro syndikované transakce a se sazebníkem poplatků jako součástí všeobecných podmínek;

b)	splnili minimální požadavky mechanismu kotace během sledovaného období a

c)	nebyl jim udělen hlavní mandát během sledovaného období.

Minimální požadavky uvedené v prvním pododstavci písm. b) a sledované období uvedené v prvním pododstavci písm. b) a c), jakož i další podrobná pravidla pro společné mandáty vycházejí z osvědčených tržních postupů, včetně postupů týkajících se rovnocenných emitentů, a odrážejí rovnováhu přínosů a povinností členů sítě primárních dealerů.

Článek 10

Sazebník poplatků

Sazebník poplatků uvedený v čl. 8 prvním pododstavci písm. d) a v čl. 9 písm. a) se použije na činnosti v oblasti výpůjček a řízení dluhu. Sazebník poplatků stanoví odměnu úměrnou nákladům a rizikům, které nesou způsobilí primární dealeři při provádění činností Unie a Euratomu v oblasti výpůjček a řízení dluhu, při zajišťování nákladové efektivnosti pro Unii, a s přihlédnutím ke zvláštnostem emisí dluhopisů Unie, zejména k objemům a splatnosti. Sazebník poplatků je uveden v příloze všeobecných podmínek pro hlavní a společný mandáty pro syndikované transakce.

Článek 11

Mechanismus kotace

Minimální požadavky na mechanismus kotace uvedený v čl. 8 prvním pododstavci písm. c) a čl. 9 prvním pododstavci písm. b) se vztahují na dobu obchodování, počet kotací a rozpětí kótovaná pro konkrétní dluhové cenné papíry Unie a na uznané meziobchodní platformě během sledovaného období.

Článek 12

Dodatečné závazky pro hlavní mandáty

Členům sítě primárních dealerů splňujícím kritéria stanovená v článku 8 může být udělen mandát pro hlavní správce pro syndikované transakce na základě posouzení jejich závazku provádět některou z těchto činností:

a)	s vynaložením maximálního úsilí podporovat tvorbou trhu likviditu dluhových cenných papírů Unie a Euratomu, a tím přispívat k určování cen, účinnosti sekundárního trhu a řádnému průběhu obchodování;

poskytovat Komisi nestranné poradenství a informace o trhu, aby mohla navrhovat a realizovat programy získávání finančních prostředků, a zejména poskytovat poradenství před zveřejněním programu financování a v souvislosti s přípravou operací v oblasti řízení dluhu v rámci těchto programů získávání prostředků;

c)	poskytovat Komisi pravidelné informace o tržních trendech, analýzy a průzkum týkající se fungování trhů s pevným výnosem, a zejména informace o státních a nadnárodních subjektech a agenturách;

d)	podporovat a rozvíjet umisťování dluhových cenných papírů Unie a Euratomu v rámci diverzifikovaného a širokého společenství investorů v rámci své obchodní strategie.

Článek 13

Výběr syndikátu

1. Syndikáty se vybírají podle přílohy I kapitoly 1 oddílu 2 bodu 11.1 písm. j) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 v jednacím řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.

2. Komise zašle výzvy k předkládání návrhů podskupině způsobilých členů sítě primárních dealerů, která splňuje kritéria stanovená v článcích 8 a 12, a nabídne účast ve funkci hlavního správce.

3. Při výběru podskupiny způsobilých primárních dealerů, jíž Komise zašle výzvu k předkládání návrhů, se vychází z objektivních kvalitativních a kvantitativních kritérií týkajících se prokázané schopnosti způsobilých primárních dealerů propagovat státní a nadnárodní emise na primárních a sekundárních trzích a jejich schopnosti distribuovat dluhové cenné papíry investorům. Tato kritéria zahrnují rovněž posouzení výkonu činností uvedených v článku 12. Komise zavede kritérium střídání, aby bylo zajištěno, že všichni způsobilí členové sítě primárních dealerů jsou pravidelně vyzýváni k tomu, aby odpovídali na výzvy k předkládání návrhů.

4. Návrhy, které zašlou způsobilí členové uvedení v odstavci 2, se hodnotí na základě dalšího souboru objektivních kvalitativních a kvantitativních kritérií a s ohledem na to, aby byl vytvořen syndikát, který bude složen ze správců, jejichž kombinace bude optimální pro provedení dané transakce.

5. Kritéria pro předávání výzev k předkládání návrhů a hodnocení obdržených návrhů se podskupině členů sítě primárních dealerů předají společně s výzvou k předkládání návrhů.

6. Komise může vyzvat primární dealery, aby vyjádřili svůj zájem o mandát spolusprávců syndikované transakce, vedle společného hlavního správce nebo správců, a to na základě tržních podmínek a s cílem zajistit optimální výkonnost dané transakce. Komise může vyzvat buď všechny primární dealery způsobilé v souladu s článkem 8, nebo jejich podskupinu podle abecedního pořadí a na základě rotace. Tuto výzvu zváží pro alespoň jednu syndikovanou transakci v období, na které se vztahuje plán financování stanovený v souladu s článkem 4 prováděcího rozhodnutí (EU, Euratom) 2022/2544.

7. Komise udělí všem primárním dealerům, kteří přijali výzvu uvedenou v odstavci 6, mandát spolusprávce.

KAPITOLA 4

ŽÁDOST O ČLENSTVÍ A SESTAVENÍ SEZNAMU ČLENŮ SÍTĚ PRIMÁRNÍCH DEALERŮ A MONITORING

Článek 14

Žádost o členství a seznam primárních dealerů

1. Zainteresované úvěrové instituce a investiční podniky předloží Komisi žádost o členství v síti primárních dealerů tak, že vyplní a předloží formulář žádosti a přiložený kontrolní seznam s kritérii pro přijetí, které jsou k dispozici na internetových stránkách Komise.

2. Žádosti o přijetí do sítě primárních dealerů musí obsahovat doklad o splnění požadavků uvedených v článcích 4 a 5. Ve formuláři žádosti a v přílohách je podrobně uvedeno, jaké doklady a podpůrné dokumenty je třeba přiložit.

3. V případě neúplného formuláře žádosti, neúplných informací nebo nedostatečných údajů může být žadatel Komisí požádán, aby předložil potřebné doplňující informace. Nebudou-li požadované doplňující informace předloženy ve stanovené lhůtě, bude žádost zamítnuta.

4. Poskytnutí nepravdivých, zavádějících nebo nesprávných informací či dokumentů při podávání žádosti má za následek nepřijetí do sítě primárních dealerů nebo případně může vést k vyloučení ze sítě primárních dealerů v souladu s článkem 17.

5. Každý primární dealer ve formuláři žádosti uvede, že akceptuje všeobecné podmínky, čímž uznává jejich závaznou povahu a zavazuje se k jejich plnění.

6. Formulář žádosti a všeobecné podmínky musí být podepsány a všeobecné podmínky je také třeba na každé stránce parafovat řádně zmocněným zástupcem primárního dealera, který je na základě platných právních předpisů příslušné jurisdikce a příslušných korporátních dokumentů oprávněn zavázat tohoto primárního dealera k plnění povinností a provádění činností podle všeobecných podmínek. Za tímto účelem se při předkládání formuláře žádosti předloží výpis z příslušného obchodního rejstříku.

7. Veškerá sdělení, oznámení nebo informace týkající se tohoto rozhodnutí a všeobecných podmínek se zasílají na adresu, kterou si primární dealeři vyberou ve formuláři žádosti, a jsou adresovány osobě, která je ve formuláři žádosti označena jako „koordinátor“.

Článek 15

Přijetí do sítě primárních dealerů

1. Rozhodnutí o zařazení žadatele na seznam sítě primárních dealerů musí být přijato nejpozději do dvou měsíců od předložení příslušné žádosti. Je-li žadatel vyzván, aby předložil doplňující informace v souladu s čl. 14 odst. 3, lhůta pro rozhodnutí týkající se tohoto žadatele se pozastaví do dne předložení těchto doplňujících informací. Pokud žadatel informuje Komisi, že považuje žádost za úplnou, rozhodnutí se přijme do dvou měsíců. Rozhodnutí se oznámí žadateli.

2. Rozhodnutí o nepřijetí musí být odůvodněno.

3. Aktualizovaný seznam členů sítě primárních dealerů se jednou ročně zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

4. K provedení každoročního přezkumu jsou primární dealeři vyzváni, aby Komisi předložili prohlášení, že stále splňují všechna kritéria způsobilosti pro členství stanovená v článku 4.

Článek 16

Monitorování

Komise může ověřovat, zda členové sítě primárních dealerů dodržují toto rozhodnutí, nebo tímto ověřením pověřit třetí stranu. Členové sítě primárních dealerů při tomto ověřování spolupracují a usnadňují jeho provádění, zejména poskytováním nezbytných informací a údajů, jakož i přístupem k nim.

Každý člen sítě primárních dealerů:

a)	poskytne Komisi limit rizik stanovený pro obchodní činnost v oblasti dluhových cenných papírů Unie a Euratomu v souladu s všeobecnými podmínkami;

b)	oznámí Komisi jakékoli snížení hodnocení ratingovými agenturami v Unii uznanými Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy;

c)	neprodleně oznámí Komisi veškeré neočekávané nedodržení jakéhokoli kritéria způsobilosti stanoveného v článku 4.

Přijetím všeobecných podmínek uděluje primární dealer svůj souhlas s případnými audity a ověřováním údajů předávaných Komisi v rámci jeho oznamovací povinnosti, zejména pokud jde o údaje, které mají být použity k posouzení jeho výkonnosti na sekundárním trhu.

Článek 17

Pozastavení členství a vyloučení ze sítě primárních dealerů

1. Členství primárního dealera v síti primárních dealerů může být pozastaveno v těchto případech:

a)	zahájení řízení proti primárnímu dealerovi podle čl. 5 odst. 1 písm. e) bodu iii);

b)	zahájení postupu, který může vést k ukončení členství v síti nebo v mechanismu uvedeném v čl. 4 písm. c);

c)	existuje důvod pro vyloučení primárního dealera podle článku 136 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Primární dealer je vyzván oznámením o předběžném pozastavení, aby předložil své připomínky ve lhůtě nejméně tří dnů od obdržení oznámení, s výjimkou řádně odůvodněných výjimečných případů, včetně zejména těch, které se týkají rizika poškození pověsti. Rozhodnutí o pozastavení nabývá účinku prvním pracovním dnem následujícím po dni oznámení primárnímu dealerovi, který nesplňuje požadavky. Primární dealeři, jimž bylo pozastaveno členství, neobdrží hlavní ani společné mandáty po dobu pozastavení jejich členství.

Pozastavení může být zrušeno na žádost primárního dealera, jehož členství bylo pozastaveno. Primární dealer předloží spolu se žádostí dostatečné důkazy o tom, že buď řízení podle odst. 1 písm. a) již neprobíhá a nevedlo k sankcím jakékoli povahy vůči dotčenému dealerovi, nebo že řízení podle odst. 1 písm. b) již neprobíhá a nevedlo k ukončení členství v síti nebo v mechanismu uvedeném v čl. 4 písm. c). Předložené důkazy se posoudí a rozhodnutí se přijme do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti, pokud byly předloženy dostatečné důkazy.

2. Primární dealer je vyloučen ze sítě primárních dealerů v těchto případech:

a)	primární dealer přestane splňovat kteroukoli z podmínek uvedených v článku 4;

b)	primární dealer je vyloučen podle článků 135 až 142 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046;

c)	nesplnění povinností stanovených v čl. 5 písm. a) a c).

3. Na vyloučení ze sítě primárních dealerů v případech uvedených v odstavci 2 se použije tento postup:

a)	primární dealer je vyzván prostřednictvím předběžného oznámení o vyloučení, aby předložil své připomínky ve lhůtě nejméně sedmi dnů od obdržení oznámení;

b)	rozhodnutí o vyloučení se oznámí primárnímu dealerovi. Rozhodnutí o vyloučení nabývá účinku prvním pracovním dnem následujícím po dni oznámení vyloučenému primárnímu dealerovi.

4. Primární dealer může být vyloučen ze sítě primárních dealerů v případě:

a)	nesplnění povinností stanovených v čl. 5 písm. b), d), e) a f);

b)	porušení povinností podle článku 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (13), o němž dotčený příslušný orgán rozhodl s konečnou platností;

c)	konečného rozhodnutí příslušného orgánu přijatého v důsledku jakéhokoli řízení podle čl. 5 odst. 1 písm. e) bodu v) nebo týkajícího se právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz a financování boje proti terorismu.

5. V případech stanovených v odstavci 4 se použije tento postup:

dotčený primární dealer obdrží oznámení uvádějící důvody nesouladu, žádost o předložení připomínek a nápravná opatření, která hodlá přijmout za účelem obnovení a/nebo zajištění souladu s příslušnými kritérii a/nebo povinnostmi, a stanovící lhůtu pro předložení připomínek v délce nejméně sedmi dnů ode dne, kdy primární dealer obdržel oznámení;

b)	s přihlédnutím k případně předloženým připomínkám a sděleným nápravným opatřením může být přijato rozhodnutí o vyloučení primárního dealera nesplňujícího požadavky ze sítě primárních dealerů;

c)	rozhodnutí o vyloučení musí být odůvodněno;

d)	rozhodnutí o vyloučení nabývá účinku prvním pracovním dnem následujícím po dni oznámení vyloučenému primárnímu dealerovi.

6. Pozastavení členství podle odstavce 1, vyloučení ze sítě podle odstavců 2 až 5 a vzdání se členství v síti primárních dealerů podle čl. 7 písm. e) nemá vliv na práva a povinnosti dotyčného primárního dealera, pokud jde o smlouvy uzavřené přede dnem účinnosti vyloučení ze sítě, pozastavení členství nebo vzdání se členství.

7. Pozastavení členství nemá za následek pozastavení povinností podle čl. 5 odst. 1 písm. f) a článku 16.

KAPITOLA 5

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2021/625 se zrušuje.

Odkazy na zrušené rozhodnutí se považují za odkazy na toto rozhodnutí v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 19

Na syndikované transakce zahájené před 1. listopadem 2023 se nadále použije čl. 8 písm. a) a b) rozhodnutí (EU, Euratom) 2021/625.

Na syndikované transakce zahájené dnem 1. listopadu 2023 se použije čl. 8 první pododstavec písm. a) a b), čl. 9 první pododstavec písm. a) a c) a článek 11.

Na syndikované transakce zahájené dnem 1. července 2024 se použije čl. 8 první pododstavec písm. c), čl. 9 první pododstavec písm. b) a čl. 13 odst. 6 a 7.

Článek 20

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 31. července 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014, a rozhodnutí č. 541/2014/EU a o zrušení nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(2) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2021/625 ze dne 14. dubna 2021 o zřízení sítě primárních dealerů a vymezení kritérií způsobilosti týkajících se hlavních a společných mandátů pro syndikované transakce pro účely výpůjček prováděných Komisí jménem Unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 131, 16.4.2021, s. 170).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2022/2434 ze dne 6. prosince 2022, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, pokud jde o zavedení diverzifikované strategie financování jako obecné výpůjční metody (Úř. věst. L 319, 13.12.2022, s. 1).

(4) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

(5) Viz zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(6) Viz zejména nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (Úř. věst. L 141, 14.5.2014, s. 1), a nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(7) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2544 ze dne 19. prosince 2022, kterým se stanoví opatření pro správu a provádění výpůjčních operací a operací řízení dluhu EU v rámci diverzifikované strategie financování a souvisejících úvěrových operací (Úř. věst. L 328, 22.12.2022, s. 109).

(8) Rozhodnutí Komise (EU) 2021/857 ze dne 27. května 2021, kterým se mění rozhodnutí (EU, Euratom) 2021/625, pokud jde o zahrnutí některých investičních podniků do kritérií způsobilosti pro členství v síti primárních dealerů Unie (Úř. věst. L 188, 28.5.2021, s. 103).

(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

(12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/583 ze dne 14. července 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, pokud jde o regulační technické normy týkající se požadavků na transparentnost pro obchodní systémy a investiční podniky v souvislosti s dluhopisy, strukturovanými finančními produkty, povolenkami na emise a deriváty (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 229).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

PŘÍLOHA I

1. Splnění povinnosti nakoupit jednou za půl roku minimální vážený průměr ve výši 0,05 % objemů prodávaných v aukci Unií nebo Euratomem

a)	Aukce se provádějí prostřednictvím aukčního systému provozovaného provozovatelem aukce vybraným Komisí (dále jen „provozovatel aukce“).

b)	Účast v aukcích a nákup dluhových cenných papírů prodávaných v aukci se uskutečňuje v souladu s pravidly aukce, která stanovil provozovatel aukce a která schválila Komise. Primární dealeři podepíší pravidla aukce a dodržují je.

Všichni primární dealeři by si měli být vědomi, že jednají a účastní se aukce na vlastní riziko a že Komise žádným způsobem nenese odpovědnost za rozhodnutí kteréhokoli účastníka aukcí, a zejména za jakékoli přímé nebo nepřímé ztráty, které vzniknou v souvislosti s jakoukoli transakcí uzavřenou těmito účastníky.

d)	Primární dealeři přijmou veškerá opatření, aby zajistili, že se aukce budou moci účastnit, zejména uzavřou smlouvy s provozovatelem aukce, dokončí veškeré kroky a formality nezbytné k účasti v aukcích a budou mít k dispozici technickou infrastrukturu pro účast.

e)	Komise nenese žádné náklady ani odpovědnost vůči primárnímu dealerovi v souvislosti se smlouvami mezi provozovatelem aukce a primárním dealerem ani v souvislosti s technickou infrastrukturou potřebnou pro aukci.

f)	Primární dealeři mohou být zproštěni své povinnosti podle čl. 5 písm. a) pouze v případě vyšší moci, která nezahrnuje zejména případy poruchy ani technické problémy týkající se infrastruktury.

Výpočty objemu zakoupeného primárními dealery za příslušné šestiměsíční období se zvažují podle této tabulky:

Zbytková splatnost	< 3,5 měsíce	3,5 měsíce – 1 rok	1 rok – 4 roky	4 roky – 8 let	8 let –12 let	12 let – 17 let	17 let – 23 let	> 23 let
Koef.	0,5	1	2,5	5,5	10	15	20	25

Tento výpočet se použije pro šestiměsíční období od dubna do září a od října do března. V roce 2023 se použije toto období: od ledna do června a od července do března následujícího období. Ustanovení čl. 5 písm. a) tohoto rozhodnutí se dočasně nepoužije na primární dealery, kteří byli přijati do sítě primárních dealerů po začátku šestiměsíčního období vymezeného v písmenu h). Začne se používat na konci následujícího šestiměsíčního období následujícího po dni, kdy je příslušný primární dealer přijat do sítě primárních dealerů.

2. Oznamovací povinnosti

Primární dealer předloží na žádost informace o limitu rizik, který tento primární dealer stanovil pro účely svého vlastního řízení pozic pro obchodní činnost v oblasti dluhových cenných papírů Unie a Euratomu, jakož i o rozsahu, v jakém se tento limit rizik používá. Informace, které mají být předloženy, musí být uvedeny v žádosti.

b)	Primární dealer okamžitě uvědomí Komisi v případě, že mu byl zvýšen nebo snížen rating jednou z externích ratingových agentur uznaných Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 (1).

c)	Primární dealeři neprodleně oznámí Komisi nedodržení jakéhokoli kritéria způsobilosti stanoveného v článku 4.

d)	Primární dealeři upozorní Komisi na jakoukoli změnu kontaktních údajů, které byly uvedeny ve formuláři žádosti, za použití vzoru připojeného k formuláři žádosti, a to do dvou týdnů ode dne, kdy změna nabyla účinku.

e)	Primární dealeři předloží Komisi na její žádost veškeré informace důležité pro výkon jejich činností primárního dealera, zejména o činnostech na primárním nebo sekundárním trhu souvisejících s dluhovými cennými papíry Unie a Euratomu.

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1)

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Srovnávací tabulka
Rozhodnutí (EU, Euratom) 2021/625 ze dne 14. dubna 2021	Toto rozhodnutí
Článek 1	Článek 1
Článek 2	Článek 2
Článek 3	Článek 3
Článek 4	Článek 4
Článek 5	Článek 5
Článek 6	Článek 6
Článek 7	Článek 7
Článek 8	Článek 8
Článek 9	Článek 10
Článek 10	Článek 12
Článek 11	Článek 13
Článek 12	Článek 14
Článek 13	Článek 15
Článek 14	Článek 16
Článek 15	Článek 17
Článek 16	Články 18 a 19
Článek 17	Článek 20

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 196

České vydání	Právní předpisy	Ročník 66 4. srpna 2023

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (EU) 2023/1593 ze dne 28. července 2023, kterým se mění nařízení (EU) č. 377/2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Guineji-Bissau	1
	*	Nařízení Rady (EU) 2023/1594 ze dne 3. srpna 2023, kterým se mění nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině	3
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1595 ze dne 3. srpna 2023, kterým se přijímá žádost o udělení statusu nového vyvážejícího výrobce s ohledem na konečná antidumpingová opatření uložená na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky a mění prováděcí nařízení (EU) 2019/1198	13
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1596 ze dne 3. srpna 2023, kterým se přijímá žádost o udělení statusu nového vyvážejícího výrobce s ohledem na konečná antidumpingová opatření uložená na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky a mění prováděcí nařízení (EU) 2019/1198	17
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1597 ze dne 3. srpna 2023, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2023/265 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu keramických obkládaček pocházejících z Indie a Turecka	21
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1598 ze dne 28. července 2023, kterým se mění rozhodnutí 2012/285/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Guineji-Bissau	23
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1599 ze dne 3. srpna 2023 o iniciativě Evropské unie v oblasti bezpečnosti a obrany na podporu západoafrických zemí Guinejského zálivu	25
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1600 ze dne 3. srpna 2023, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2016/610 o vojenské výcvikové misi Evropské unie SBOP ve Středoafrické republice (EUTM RCA)	35
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/1601 ze dne 3. srpna 2023, kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do agrese Ruska vůči Ukrajině	37
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/1602 ze dne 31. července 2023 o síti primárních dealerů a vymezení kritérií způsobilosti týkajících se hlavních a společných mandátů pro syndikované transakce pro účely výpůjček prováděných Komisí jménem Unie a Evropského společenství pro atomovou energii	44

		Opravy
	*	Oprava nařízení Rady (EU) 2023/1529 ze dne 20. července 2023 o omezujících opatřeních vzhledem k vojenské podpoře útočné války Ruska proti Ukrajině ze strany Íránu ( Úř. věst. L 186, 25.7.2023 )	61