(1)

Článek 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2170 (2) stanoví, že zboží dovážené z území mimo Unii má být způsobilé k zacházení podle dovozních celních kvót nebo jiných dovozních kvót Unie pouze tehdy, je-li toto zboží propuštěno do volného oběhu na územích stanovených v uvedeném článku. Uvedené ustanovení řeší rizika pro řádné fungování vnitřního trhu Unie a integritu společné obchodní politiky, která by vyvstala z možného obcházení celních kvót nebo jiných dovozních kvót Unie. Území uvedená v článku 1 zmíněného nařízení nezahrnují Severní Irsko.

(2)

Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (3) (dále jen „dohoda o obchodu a spolupráci“) stanoví, že Unie otevře kvóty pro dovoz některých produktů pocházejících ze Spojeného království do Unie. Dohoda o obchodu a spolupráci navíc uděluje Unii právo zavést za určitých okolností celní kvóty nebo jiné dovozní kvóty, pokud jde o dovoz zboží pocházejícího ze Spojeného království, a to i v rámci uplatňování mnohostranných ochranných opatření v souladu s Dohodou o WTO. Je proto nezbytné vyjasnit, zda zboží pocházející ze Spojeného království a propuštěné do volného oběhu v Severním Irsku je způsobilé k zacházení v rámci těchto celních kvót nebo jiných dovozních kvót.

(3)

Spojené království je vázáno ujednáními stanovenými v Protokolu o Irsku/Severním Irsku (dále jen „protokol“) k Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (4) (dále jen „dohoda o vystoupení“). Právní vztah mezi Unií a Spojeným královstvím, pokud jde o zboží pocházející ze Spojeného království a propuštěné do volného oběhu v Severním Irsku, se proto zásadně liší od právního vztahu mezi Unií a jakoukoli jinou třetí zemí, pokud jde o zboží pocházející z této třetí země a propuštěné do volného oběhu v Severním Irsku.

(4)

Spojené království poskytlo důkazy o tom, že některé výrobky z oceli pocházející ze Spojeného království, na které se v současnosti vztahují ochranná opatření podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/159 (5) (dále jen „dotčené výrobky“), byly ve značném množství přemísťovány z jiných částí Spojeného království do Severního Irska. Za účelem zajištění hospodářské životaschopnosti tohoto přemísťování a s ohledem na zvláštní okolnosti v Severním Irsku je vhodné umožnit, aby dotčené výrobky mohly při svém propuštění do volného oběhu v Severním Irsku využívat příslušné celní kvóty Unie.

(5)

Za účelem omezení rizika obcházení celních kvót Unie vztahujících se na dotčené výrobky dovozem týchž výrobků pocházejících z jiných zemí, pokud jsou tyto výrobky propuštěny do volného oběhu v Severním Irsku, by měly být dotčené výrobky zasílány přímo z jiných částí Spojeného království.

(6)

Spojené království se navíc zavázalo, že v souladu s protokolem přijme nezbytná opatření k zajištění toho, aby stejným způsobem, který je uplatňován u zboží dovezeného do Unie, bylo přemístění dotčených výrobků využívajících celní kvóty Unie do těchto kvót započteno, jakmile budou tyto výrobky propuštěny do volného oběhu v Severním Irsku.

(7)

Vzhledem k tomu, že by se potřeba dovozu dotčených výrobků do Severního Irska mohla postupem času měnit, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o úpravy seznamu dotčených výrobků. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (6). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(8)

Nařízení (EU) 2020/2170 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Na základě čl. 5 odst. 3 a 4 ve spojení s čl. 13 odst. 3 protokolu se toto nařízení použije rovněž na Spojené království a ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko.

(10)

Aby se zabránilo jakémukoli možnému narušení přemísťování dotčených výrobků z jiných částí Spojeného království do Severního Irska, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve,

(1)

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (dále jen „centrum“) bylo zřízeno nařízením Rady (EHS) č. 302/93 (3). Uvedené nařízení bylo přepracováno v roce 2006 nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1920/2006 (4).

(2)

Centrum bylo zřízeno s cílem poskytovat Unii, členským státům a zúčastněným třetím zemím věcné, objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace o drogách, drogové závislosti a jejich důsledcích na evropské úrovni, aby jim pomohlo podat celkový přehled o těchto informacích pro tvorbu politik a vedení iniciativ zaměřených na řešení problematiky drog, a tím těmto iniciativám poskytnout přidanou hodnotu, když v rámci svých oblastí působnosti přijímají opatření nebo rozhodují o krocích k řešení drogové problematiky. Zřízení a fungování centra prokazatelně zlepšilo v celé Unii i v mezinárodním měřítku dostupnost informací o drogách a drogové závislosti a o jejich důsledcích.

(3)

Ačkoli obecný cíl nařízení (ES) č. 1920/2006 stále platí a měl by zůstat zachován, uvedené nařízení jako takové již neposkytuje dostatečný rámec pro řešení současných a budoucích výzev souvisejících s drogami. Mandát centra by proto měl být revidován, mimo jiné za účelem ho nahradit a posílit. Centrum by se mělo přejmenovat na „Agenturu Evropské unie pro drogy (EUDA)“ (dále jen „agentura“). Vzhledem k tomu, že je třeba provést podstatné změny nařízení (ES) č. 1920/2006, aby se zohlednil společný přístup k decentralizovaným agenturám Unie, který dne 19. července 2012 přijaly Evropský parlament, Rada a Komise, a vývoj drogové problematiky, mělo by být uvedené nařízení v zájmu jasnosti a účinnosti zrušeno a nahrazeno tímto nařízením.

(4)

V nařízení (ES) č. 1920/2006 byl kladen důraz především na otázky související se zdravím. Ačkoli je důležité toto zaměření zachovat, jelikož otázky drogové problematiky týkající se zdraví a nabídky jsou neoddělitelně spjaty, je nutné zabývat se rovněž nabídkou drog, aby se v Unii snížila dostupnost drog a omezila se poptávka po nich a aby se tak přispělo k řešení souvisejících otázek týkajících se bezpečnosti a ochrany. Za účelem poskytování věcných, objektivních, spolehlivých a srovnatelných významných údajů a analýz z celé Unie by se agentura měla zabývat drogovou problematikou tak, že k drogám, užívání drog, poruchám a závislostem způsobeným užíváním drog, k prevenci, léčbě, péči, snižování rizika a škod, rehabilitaci, opětovnému začleňování do společnosti a zotavení, k trhům s drogami a nabídce drog, včetně jejich nezákonné výroby a obchodování s nimi, a k dalším relevantním otázkám souvisejícím s drogami a jejich důsledky zaujme vědecky podložený, integrovaný, vyvážený a multidisciplinární přístup. Přístup agentury by měl zohledňovat perspektivu lidských práv, genderu a genderové rovnosti, věku, zdraví a rovnosti v oblasti zdraví a sociálních záležitostí.

(5)

Činnost agentury by měla být prováděna s náležitým ohledem na příslušné pravomoci Unie a jejích členských států v oblasti drog. Měla by se zabývat různými aspekty drogové problematiky a uplatňovanými řešeními. Agentura by měla dbát zejména všech aspektů souvisejících s ochranou a zlepšováním zdraví, včetně aspektů tělesného a duševního zdraví, a zabývat se možnými dopady na veřejné zdraví. Agentura by rovněž měla zkoumat sociální aspekty drogové problematiky včetně otázek stigmatizace a marginalizace osob, které užívají drogy, a jejich opětovného začleňování do společnosti. Přitom by agentura měla vycházet ze strategických dokumentů Unie v oblasti drog.

(6)

Při provádění svých činností by agentura měla spolupracovat s dalšími relevantními institucemi a jinými subjekty Unie v rámci jejich mandátů a měla by zohledňovat jejich činnosti, aby se zabránilo dvojímu provádění těchto činností. S náležitým ohledem na jejich mandáty by agentura měla spolupracovat zejména s Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/794 (5), aby zajistila sběr údajů a monitorování trendů v oblasti nabídky drog, včetně nezákonné výroby drog a obchodování s nimi a další související trestné činnosti, používání nových technologií a používání nových psychoaktivních látek. Agentura by měla rovněž spolupracovat na mezinárodní úrovni s relevantními orgány a subjekty ve třetích, zejména kandidátských zemích a měla by podporovat činnost Unie a členských států na úrovni Organizace spojených národů (OSN). Je nezbytné, aby tato spolupráce byla v souladu se standardy v oblasti lidských práv.

(7)

Pro dosažení maximální účinnosti při řešení drogové problematiky by agentura měla komunikovat s relevantními zúčastněnými subjekty, zejména s vědeckou a také s akademickou obcí a organizacemi občanské společnosti, včetně organizací osob, které užívají drogy, a komunit zasažených užíváním a prodejem drog nebo trestnou činností související s drogami. S ohledem na mimořádnou relevantnost zkušeností těchto organizací občanské společnosti v oblasti působnosti agentury by agentura měla při své činnosti zachovat spolupráci s těmito organizacemi, například s organizacemi působícími v příslušných odborných skupinách Komise pro drogy složených z organizací občanské společnosti. Agentura by měla na konzultace, výměnu informací a sdílení poznatků s těmito organizacemi, mimo jiné i v oblasti nových psychoaktivních látek, vyčlenit nezbytné prostředky. Ve vhodných případech by agentura měla provádět v rámci svého mandátu konzultace zaměřené na daná témata.

(8)

Za účelem šíření spolehlivých informací o drogách a o drogové situaci by se agentura měla věnovat komunikačním činnostem o tématech v rámci svého mandátu. Komunikace se širší veřejností v oblasti drog však někdy může mít nezamýšlené negativní důsledky. V zájmu minimalizace možných škod souvisejících s drogami by proto měla agentura v rámci svých komunikačních činností a ve vhodných případech zvážit šíření svých zpráv vědecké obci a organizacím občanské společnosti, a to včetně úvodních zpráv a zpráv o posouzení rizik týkajících se nových psychoaktivních látek. Pokud by agentura nemohla svou zprávu šířit, zejména kvůli obsaženým utajovaným nebo citlivým neutajovaným informacím, mohla by v zájmu minimalizace možných škod souvisejících s drogami zvážit zveřejnění shrnutí těchto zpráv.

(9)

Agentura by ve své práci měla věnovat náležitou pozornost polyvalentnímu užívání, které se stává stále častějším.

(10)

Agentura by měla rozvíjet své činnosti ve třech hlavních oblastech kompetencí, zejména v oblasti monitorování, což povede k informovanějším politikám; připravenosti, což povede k informovanějším opatřením; a rozvoje kompetencí, což povede k důraznější reakci Unie a členských států na problematiku drog.

(11)

Hlavním úkolem agentury by mělo být i nadále shromažďování, analýza a šíření údajů. Při shromažďování, analýze nebo šíření údajů by agentura měla dodržovat právní rámec pro zpracování osobních údajů a neměla by šířit ani předávat žádné údaje, které by umožňovaly identifikovat jednotlivce nebo malé skupiny jednotlivců. Standardní údaje jsou shromažďovány prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst, která by měla pro agenturu zůstat prvořadými poskytovateli údajů. Agentura by rovněž mohla využívat další zdroje a organizovat setkávání odborníků, mimo jiné i ve virtuálním formátu. Díky inovativním metodám shromažďování údajů jsou stále dostupnější i další zdroje údajů, které odpovídají aktuální situaci. Agentura by proto měla mít přístup k relevantním dostupným údajům, aby získala ucelený obraz o drogové problematice v Unii a o vnějších faktorech, které ji ovlivňují. S cílem zajistit, aby všechna vnitrostátní kontaktní místa měla přehled o situaci ve svém členském státě, měla by být pravidelně informována o údajích týkajících se jejich členského státu, které byly shromážděny z dalších zdrojů informací, a o činnostech sítě forenzních a toxikologických laboratoří zřízené tímto nařízením.

(12)

Vnitrostátní kontaktní místa jsou klíčovými subjekty systému Unie pro monitorování drog a podávání zpráv o drogách. Shromažďují informace a poskytují srovnatelné a vědecky podložené údaje o vnitrostátní situaci v oblasti drog, které jsou podkladem pro monitorování situace v celé Unii. Mají klíčový význam také v procesu zlepšování metodik a nástrojů shromažďování údajů a vypracovávají příslušné pokyny pro jejich uplatňování. Vnitrostátní kontaktní místa se kromě toho účastní systému včasného varování a informují o nových trendech v užívání stávajících psychoaktivních látek. Proto je nezbytné, aby se agentura a vnitrostátní kontaktní místa vzájemně podporovaly. Ve vnitrostátních kontaktních místech by měly být zohledněny požadavky agentury na údaje. Vnitrostátní kontaktní místa by měla mít v členských státech pravomoc přijímat veškeré relevantní údaje od různých vnitrostátních orgánů. Mandát agentury by měl v členských státech umožňovat co největší zefektivnění v oblasti shromažďování údajů, aby se pokud možno zabránilo dvojímu vykazování a zdvojování úsilí, přičemž je třeba vyhnout se jakýmkoli harmonizačním opatřením a v souladu se Smlouvami ponechat rozhodování o správě, struktuře nebo základních úkolech vnitrostátních kontaktních míst ve vztahu k jiným vnitrostátním příslušným orgánům v pravomoci členských států.

(13)

Vztah mezi agenturou a vnitrostátními kontaktními místy je nezbytné postavit na vzájemné důvěře a soustavném dialogu, na základě jasného a účinného mechanismu fungování a souboru pravidel. Agentura by proto měla mít pravomoc vnitrostátní kontaktní místa finančně podporovat a přispívat k jejich účinnému fungování, mimo jiné i posuzováním každého vnitrostátního kontaktního místa přímo hodnotícím jeho přínos ke koordinované činnosti Unie v oblasti drog.

(14)

Aby mohla vnitrostátní kontaktní místa podporovat účinnou činnost Unie v oblasti drog a přispívat k práci agentury, měla by mimo jiné převzít koordinační úlohu při činnostech souvisejících se zajišťováním soudržného shromažďování a monitorování údajů o drogách, komunikace s agenturou a podpory vědecky podloženého rozhodování, meziodvětvového a komplexního vnitrostátního pohledu na drogovou situaci, včetně veškerých relevantních informací o nových trendech a výzvách a s přispíváním ke stanovení relevantních ukazatelů. Vnitrostátní kontaktní místa by dále a v souladu s vnitrostátními pravomocemi měla hrát klíčovou úlohu při prosazování a podpoře vědecky podloženého rozhodování, podpoře systémů spolupráce a posuzování informačních potřeb příslušných zúčastněných subjektů a sestavování aktualizovaného seznamu vnitrostátních zdrojů informací o drogách.

(15)

S cílem usnadnit a strukturovat shromažďování údajů a výměnu informací, kvalitativních i kvantitativních, a podpořit vytvoření integrovaného a interoperabilního monitorovacího systému, který umožní monitorování v reálném čase, by agentura měla vyvinout a uplatňovat vhodná digitální řešení, jež potřebuje k plnění svých úkolů.

(16)

Aby agentura mohla lépe využívat dostupné informace, například k přijímání proaktivnějších opatření, jako jsou posouzení hrozeb, strategická zpravodajská hlášení a výstrahy, a aby se zvýšila připravenost Unie na budoucí vývoj, měla by být ve srovnání s centrem posílena monitorovací a analytická kapacita agentury.

(17)

V zájmu zlepšení připravenosti Unie je nezbytné mít ucelený obraz o možném budoucím vývoji drogové problematiky. Aby se agentura na tento budoucí vývoj připravila a aby na něj lépe vybavila tvůrce politik, měla by provádět pravidelné prognózy s ohledem na megatrendy, což jsou dlouhodobé tendence, které jsou v současnosti pozorovatelné a pravděpodobně budou mít významný vliv na utváření budoucnosti, s cílem určit nové výzvy a příležitosti pro reakci na drogové problémy.

(18)

V oblasti drog jsou stále více využívány technologie, což se opět ukázalo během pandemie COVID-19, kdy byl zaznamenán větší příklon k novým technologiím za účelem usnadnění distribuce drog. Odhaduje se, že přibližně dvě třetiny nabídek na darknetu se týkají drog. Při obchodování s drogami jsou využívány různé platformy, včetně sociálních sítí a mobilních aplikací. Tento vývoj se odráží v reakcích na drogovou problematiku, kdy dochází k většímu využívání internetové komunikace a intervencí online včetně mobilních aplikací a intervencí v oblasti elektronického zdravotnictví. V rámci svého uceleného přístupu k drogové problematice by agentura společně s dalšími příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie měla tento vývoj monitorovat, přičemž by se mělo zamezovat zdvojování úsilí těchto aktérů.

(19)

Je nutné se odpovídajícím způsobem zabývat novými psychoaktivními látkami, které přinášejí v celé Unii rizika pro veřejné zdraví a společnost. Je proto nezbytné monitorovat nové psychoaktivní látky a zachovat systém včasného varování zřízený nařízením (ES) č. 1920/2006, aby bylo možné rychle reagovat. Ustanovení uvedeného nařízení týkající se výměny informací a systém včasného varování týkající se nových psychoaktivních látek, včetně úvodní zprávy a posouzení rizik nových psychoaktivních látek, byla nedávno změněna a v tomto nařízení by měla již zůstat nezměněna.

(20)

Na základě posíleného monitorování agenturou a zkušeností získaných při posouzení rizik nových psychoaktivních látek by agentura měla rozvíjet obecné schopnosti posouzení hrozeb v oblasti zdraví a bezpečnosti. Je naléhavě nutné mít větší kapacitu proaktivně a rychle určovat nové hrozby a poskytovat informace o vypracování protiopatření, neboť s ohledem na současnou dynamickou povahu drogové problematiky se související problémy mohou rychle šířit přes hranice.

(21)

Vzhledem k tomu, že nebezpečné látky a některé vzorce užívání by mohly vést k poškození zdraví, měla by mít agentura možnost vydávat výstrahy doplňující příslušné vnitrostátní výstražné systémy, aniž by tím byly tyto systémy dotčeny. Na podporu této funkce by agentura měla vytvořit evropský drogový výstražný systém, k němuž by měly mít přístup vnitrostátní orgány. Tento systém by měl usnadnit rychlou výměnu informací, na jejichž základě mohou být nutná rychlá opatření s cílem zajistit zdraví, sociální aspekty, bezpečnost a ochranu. Agentura by měla být za podmínek stanovených v tomto nařízení schopna vytvořit výstražný systém s cílem zpřístupnit informace o zjištěných rizicích osobám, které užívají či potenciálně užívají konkrétní drogu.

(22)

Prekursory drog jsou látky nezbytné pro výrobu drog, například amfetaminů, kokainu a heroinu. Vzhledem k tomu, že výroba nelegálních drog je v Unii na vzestupu, měla by být posílena prevence odklonu prekursorů drog z legálních distribučních cest do výroby nedovolených drog a obchodování s nimi. Na podporu tohoto úsilí by agentura měla plnit svou úlohu při monitorování odklonu prekursorů drog a obchodování s nimi a měla by být nápomocna Komisi při provádění práva Unie v oblasti prekursorů drog.

(23)

Vzhledem k rostoucí potřebě forenzních a toxikologických údajů a odborných znalostí, s níž souvisí i potřeba lepší koordinace mezi laboratořemi v členských státech, by měla být zřízena síť forenzních a toxikologických laboratoří, které budou mít znalosti v oblasti drog a škod souvisejících s drogami. Tato síť by měla agentuře umožnit přístup k relevantním informacím, zlepšit kapacity agentury v této oblasti a podpořit výměnu poznatků mezi příslušnými laboratořemi v členských státech, aniž by agentuře vznikly vysoké náklady na vytvoření a provoz vlastní laboratoře.

(24)

Síť forenzních a toxikologických laboratoří by měla být reprezentativní pro členské státy tím, že by každému z nich mělo být umožněno jmenovat do této sítě až tři laboratoře se zaměřením na toxikologickou a forenzní odbornost. Aby bylo zajištěno co nejširší pokrytí, možnost zapojit se do sítě by měla být poskytnuta i odborníkům z jiných laboratoří, jež jsou pro práci agentury relevantní, včetně odborníků z evropské sítě celních laboratoří. Tato spolupráce by všem zúčastněným laboratořím skýtala možnost vzájemného učení v různých oblastech, podpory sdílení informací mezi příslušnými laboratořemi a snížení nákladů pro jednotlivé laboratoře.

(25)

Za účelem prohloubení znalostí v oblasti působnosti agentury a podpory členských států by agentura měla určit a financovat relevantní projekty, například vypracování referenčních standardů pro nové drogy, vypracování toxikologických nebo farmakologických studií, uplatňování inovativních přístupů k výzkumu a vypracování charakteristiky drog. Projekty, které agentura financuje, by měly být zahrnuty do konsolidované výroční zprávy o činnosti agentury a zveřejněny.

(26)

Agentura bude mít možnost přístupu k údajům a bude moci získat nezbytné vědecké zkušenosti, aby mohla rozvíjet a prosazovat vědecky podložené intervence a osvědčené postupy, zvyšovat povědomí o nežádoucích účincích drog, prevenci, opatřeních ke snížení rizika a škod, léčbě, péči, rehabilitaci a zotavení, a v relevantních případech zaujímat genderově specifický přístup a zohledňovat věkový aspekt. Agentura by měla prosazovat provádění a aktualizaci stávajících standardů kvality pro drogovou prevenci (Evropské standardy kvality v oblasti drogové prevence) a osnov poskytujících subjektům s rozhodovacími pravomocemi a tvůrcům politik znalosti o nejúčinnějších vědecky podložených preventivních intervencích a přístupech (osnovy Evropské unie pro oblast prevence), včetně způsobů, jak oslovit vysoce rizikové skupiny obyvatel.

(27)

Agentura by vzhledem ke své celounijní perspektivě měla být schopna posoudit vnitrostátní opatření a odbornou přípravu, například v oblastech prevence, včetně genderově specifické prevence a prevence přizpůsobené věku, léčby, snižování škod, a zotavení a dalších souvisejících opatření za účelem zjištění, zda odpovídají nejnovějšímu stavu vědeckého poznání a zda prokázaly svou účinnost. Pozitivní hodnocení vnitrostátních opatření by mohlo sloužit jako značka kvality.

(28)

Vzhledem k tomu, že agentura bude mít na úrovni Unie jedinečné postavení, které jí umožňuje porovnávat údaje a osvědčené postupy, měla by mít možnost nabízet podporu, mimo jiné pokud o to členské státy požádají, pomáhající strukturovaněji hodnotit a vypracovávat vnitrostátní strategie pro oblast drog napříč členskými státy. Kromě toho by měla být posílena úloha agentury při poskytování odborné přípravy a podpory členským státům při uplatňování standardů kvality a osvědčených postupů s ohledem na odborné znalosti, které v těchto oblastech bude získávat.

(29)

Mezinárodní spolupráce by měla být součástí hlavních úkolů agentury, přičemž její povinnosti by měly být jasně vymezeny, aby se mohla do těchto činností plně zapojit a reagovat na žádosti mezinárodních organizací a jiných subjektů a třetích zemí. Agentura by měla být schopna nabídnout vhodné vědecké a vědecky podložené nástroje k vypracování a uskutečňování vnějšího rozměru politiky Unie v oblasti drog a k vykonávání významné úlohy Unie na multilaterální úrovni v souladu se Smlouvami, jakožto prostředku k zajištění účinného a soudržného provádění politiky Unie v oblasti drog jak na vnitřní, tak i na mezinárodní úrovni. Činnost v této oblasti by měla být založena na rámci mezinárodní spolupráce vypracovaném agenturou. Rámec mezinárodní spolupráce by měl být v souladu se Smlouvami a s prioritami, které Unie v oblasti mezinárodní spolupráce má, a měla by se řídit příslušnými nástroji OSN. Agentura by měla tento rámec mezinárodní spolupráce pravidelně revidovat s cílem zajistit, aby náležitě odrážel vývoj a priority na mezinárodní úrovni.

(30)

S cílem pomoci financování výzkumu v oblasti bezpečnosti a zdraví Unií za účelem rozvinutí jeho plného potenciálu a řešení potřeb politiky v oblasti drog by agentura měla být Komisi nápomocna při určování klíčových témat výzkumu a při tvorbě a provádění rámcových programů Unie pro výzkum a inovace, které jsou pro cíle agentury relevantní. Pokud je agentura nápomocna Komisi při určování klíčových témat výzkumu nebo při tvorbě a provádění některého rámcového programu Unie, neměla by z tohoto programu dostávat finanční prostředky a měla by přijmout všechna opatření nezbytná k tomu, aby se zabránilo střetům zájmů. Agentura by se měla podílet na celounijních iniciativách zabývajících se výzkumem a inovacemi s cílem zajistit, že budou vyvíjeny technologie nezbytné pro její činnosti a budou k dispozici pro použití. Plánované výzkumné a inovační činnosti by měly být stanoveny v jednotném programovém dokumentu obsahujícím víceletý a roční pracovní program agentury.

(31)

V zájmu účinné kontroly činnosti agentury by v její správní radě měla být zastoupena Komise a členské státy. Členové a náhradníci správní rady by měli být jmenováni na základě svých příslušných řídicích, administrativních a rozpočtových dovedností. Náhradníci by v případě nepřítomnosti členů měli jednat jako členové. Náhradníci se mohou účastnit schůzí i za přítomnosti členů, aniž by jejich přítomnost znamenala pro agenturu dodatečné náklady a aniž by se účastnili hlasování.

(32)

Správní radě by měly být svěřeny nezbytné pravomoci, zejména pravomoc přijímat rozpočet a vhodná finanční pravidla a plánovací dokumenty, jakož i konsolidovanou výroční zprávu o činnosti. V zájmu zajištění nezávislého fungování a integrity agentury by správní rada měla také přijmout pravidla pro předcházení střetům zájmů a jejich řešení ve vztahu ke svým členům, členům výkonné rady, členům vědeckého výboru, členům evropské informační sítě o drogách a drogové závislosti (dále jen „síť Reitox“), k vyslaným národním odborníkům nebo jiným zaměstnancům, kteří nejsou zaměstnanci agentury. Při tom je důležité, aby agentura náležitě zohlednila doporučení a pokyny v této záležitosti, zejména doporučení a pokyny evropského veřejného ochránce práv a pokyny Komise ze dne 10. prosince 2013 pro předcházení střetům zájmů v decentralizovaných agenturách EU a jejich řešení. Správní rada by měla ve vztahu k zaměstnancům agentury, včetně výkonného ředitele, vykonávat pravomoci svěřené orgánu oprávněnému ke jmenování.

(33)

Je důležité, aby se všechny strany zastoupené ve správní radě vynasnažily znásobit perspektivy a zkušenosti zastoupené v její práci a přispívat k ní a současně zajistit kontinuitu její práce. Všechny strany by měly usilovat o dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen ve správní radě.

(34)

Správní radě by měla být při přípravě jejích rozhodnutí nápomocna výkonná rada. V čele agentury by měl stát výkonný ředitel. Správní radě a výkonnému řediteli by měl být v příslušných vědeckých záležitostech i nadále nápomocen vědecký výbor.

(35)

Správní rada by měla jmenovat výkonného ředitele na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení uspořádaného a vedeného Komisí. Komise by měla zvážit, zda by do tohoto řízení neměl být v souladu s praxí uplatňovanou při jmenování výkonného ředitele centrem zapojen jako pozorovatel jeden zástupce správní rady. Posouzení, které Komise vydá na konci prvního pětiletého funkčního období výkonného ředitele, by mělo zahrnovat předchozí vyjádření správní rady k výsledkům výkonného ředitele.

(36)

Je důležité, aby agentura měla dostatečné zdroje k plnění svých úkolů, cílů a povinností podle tohoto nařízení a aby jí byl přiznán samostatný rozpočet odrážející její poslání. Agentura by měla být financována především z příspěvku ze souhrnného rozpočtu Unie. Na příspěvek Unie a veškeré jiné subvence ze souhrnného rozpočtu Unie by se měl vztahovat rozpočtový proces Unie. Účetní dvůr by měl provádět účetní audit agentury.

(37)

S cílem dále podpořit členské státy a další zúčastněné subjekty při porozumění a řešení drogové problematiky by měla být zavedena možnost, aby agentura za poplatek poskytovala další služby nad rámec svých hlavních úkolů stanovených v tomto nařízení. Způsob výpočtu poplatků vybíraných agenturou by měl být transparentní. Poplatky vybírané agenturou by měly pokrývat veškeré náklady na provádění činností souvisejících s poskytovanými službami, včetně nákladů na zaměstnance a provozních nákladů. Pokud byly poplatky vybrány v rozpočtovém roce, měla by být k předběžné účetní závěrce agentury přiložena zpráva o těchto poplatcích. Tyto zprávy by rovněž podléhaly auditu Účetního dvora. Poplatky by měly být stanoveny v takové výši, aby se zamezilo schodku či hromadění značných přebytků, a pokud tomu tak není, měly by být revidovány.

(38)

Výkonný ředitel by měl předkládat výroční zprávu agentury Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament a Rada by dále měly mít možnost vyzvat výkonného ředitele, aby podal zprávu o plnění svých povinností.

(39)

Na agenturu by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (6). Agentura by měla být ohledně svých činností co nejtransparentnější, aniž by však ohrozila dosažení cíle svých činností.

(40)

Na agenturu by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (7) a interinstitucionální dohoda ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (8), k níž centrum přistoupilo.

(41)

Agentura zpracovává údaje vyžadující zvláštní ochranu, zejména utajované informace Evropské unie (EU) a citlivé neutajované informace. Měla by proto vypracovat pravidla týkající se důvěrnosti a zpracovávání těchto informací. Pravidla týkající se ochrany utajovaných informací EU by měla být v souladu s rozhodnutími Komise (EU, Euratom) 2015/443 (9) a (EU, Euratom) 2015/444 (10). V souladu s těmito právními akty by se agentura měla zdržet zveřejňování citlivých údajů. Měla by se rovněž zdržet zveřejňování důvěrných obchodních informací třetích stran.

(42)

Za účelem kontroly a zajištění výkonnosti agentury a toho, aby jí její mandát umožňoval provádět nezbytné činnosti, které vyžaduje vývoj trhu s drogami a vývoj politik, by mělo být pravidelně prováděno externí hodnocení činnosti agentury a v případě potřeby by její mandát měl být odpovídajícím způsobem upraven.

(43)

Agentura by měla, v plném souladu se základními právy a v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv, při provádění svého pracovního programu úzce spolupracovat s příslušnými mezinárodními organizacemi a dalšími vládními a nevládními subjekty, včetně příslušných odborných subjektů z Unie i mimo ni, zejména s cílem zamezit zdvojování činnosti a zajistit přístup ke všem údajům a nástrojům potřebným k plnění jejího mandátu.

(44)

Agentura by měla nahradit centrum a být jeho nástupkyní. Měla by proto být právním nástupcem pro všechny smlouvy centra, včetně pracovních smluv, závazků a nabytého majetku. Mezinárodní dohody uzavřené centrem před 2. červencem 2024 by měly zůstat v platnosti.

(45)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení agentury, která se zabývá drogovou problematikou, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale z důvodu rozsahu a účinků opatření jej lze lépe dosáhnout spíše na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

(1)

Dne 22. května 2018 zmocnila Rada Komisi, aby sjednala dohodu o volném obchodu s Novým Zélandem.

(2)

Dne 30. června 2022 byla jednání o Dohodě o volném obchodu mezi Evropskou unií a Novým Zélandem (dále jen „dohoda“) úspěšně uzavřena.

(3)

Dohoda by měla být podepsána,

(1)

Nařízení Rady (EU) 2023/194 (1) stanoví pro rok 2023 rybolovná práva pro některé rybí populace ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii. Celkové přípustné odlovy (dále jen „TAC“) a opatření funkčně spojená s TAC, stanovené nařízením (EU) 2023/194, by měly být změněny tak, aby zohledňovaly zveřejnění vědeckého doporučení a výsledky konzultací s třetími zeměmi.

(2)

Nařízení (EU) 2023/194 stanoví nulový TAC pro sardel obecnou (Engraulis encrasicolus) v podoblastech Mezinárodní rady pro průzkum moří (dále jen „ICES“) 9 a 10 a ve vodách Unie v rámci divize Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (dále jen „CECAF“) 34.1.1 na období od 1. července 2023 do 30. června 2024, dokud ICES nezveřejní své vědecké doporučení pro uvedenou populaci na zmíněné období. Aby mohl rybolov pokračovat do doby, než bude na základě uvedeného vědeckého doporučení stanoven konečný TAC pro tuto populaci, měl by být stanoven prozatímní TAC ve výši 4 564 tun na období od 1. července 2023 do 30. září 2023. Tato úroveň odpovídá úlovkům této populace ve třetím čtvrtletí roku 2022.

(3)

Dne 12. května 2023 vedly Unie, Spojené království a Norsko konzultace o výši TAC pro šprota obecného (Sprattus sprattus) v podoblasti ICES 4 a divizi 3a na období od 1. července 2023 do 30. června 2024 a rovněž o výši TAC pro šprota obecného pro uvedené období ve vodách Unie a Spojeného království podoblasti ICES 4 a divize 2a a ve vodách Unie a Norska v divizi ICES 3a. Tyto konzultace probíhaly na základě postoje Unie potvrzeného Radou dne 4. května 2023. Uvedené TAC by proto měly být stanoveny na úrovních dohodnutých se Spojeným královstvím a Norskem.

(4)

Dne 4. května 2023 vedly Unie a Spojené království konzultace o výši TAC pro šprota obecného ve vodách Unie a Spojeného království divizí ICES 7d a 7e na období od 1. července 2023 do 30. června 2024. Tyto konzultace byly vedeny podle čl. 498 odst. 2, 4 a 6 dohody o obchodu a spolupráci (2) a na základě postoje Unie potvrzeného Radou dne 27. dubna 2023. Výsledek těchto konzultací byl zdokumentován v písemném záznamu. Uvedený TAC by proto měl být stanoven na úrovni dohodnuté se Spojeným královstvím.

(5)

Vzhledem k tomu, že biomasa několika populací je buďto pod mezním referenčním bodem pro biomasu („Blim“) nebo ICES nedefinuje referenční body pro zachování zdrojů, ale doporučuje nulové odlovy nebo pozastavení cíleného rybolovu, měla by být v roce 2023 zakázána meziroční flexibilita podle článků 3 a 4 nařízení Rady (ES) č. 847/96 (3).

(6)

Kódy pro několik podmínek týkajících se norských kvót v rámci TAC uvedených v části B přílohy IA nařízení (EU) 2023/194, které stanoví, v jakých oblastech může Norsko lovit množství, která má k dispozici, chybí nebo jsou nesprávné. Příloha IA uvedeného nařízení by proto měla být změněna.

(7)

Články 15 a 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2056 (4) zakazují v oblasti, na kterou se vztahuje Úmluva o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (dále jen „WCPFC“), uchovávat na palubě, překládat, skladovat na rybářském plavidle nebo vykládat žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) a žraloka hedvábného (Carcharhinus falciformis), a to jak vcelku, tak jejich části. Aby se jednotlivá ustanovení obsahově nepřekrývala, je vhodné zrušit článek 45 nařízení (EU) 2023/194.

(8)

Podle několika doporučení Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (dále jen „ICCAT“) může Unie na žádost převést určitý procentní podíl své nevyužité kvóty populací v oblasti úmluvy ICCAT z předposledního nebo předchozího roku do daného roku v souladu s pravidly stanovenými ICCAT pro každou populaci ICCAT. Nařízení Rady (EU) 2022/109 (5) a (EU) 2023/194 stanovila kvóty Unie pro populace ICCAT na roky 2022 a 2023 v daném pořadí v souladu s výsledkem výročního zasedání ICCAT v předešlém roce, v němž jsou v příslušných případech zohledněny převody nevyužitých kvót Unie. Nemělo by být možné kombinovat tyto převody s převody kvót podle článku 4 nařízení (ES) č. 847/96, a proto by mělo být využívání těchto převodů pro uvedené období zakázáno.

(9)

Pět členských států předalo Komisi změny svého plánu řízení chovu v souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 (6). Na základě těchto změn Komise dne 9. května 2023 předala upravený plán řízení chovu Unie na rok 2023 sekretariátu ICCAT a ten tyto změny plánu Unie dne 11. května 2023 zveřejnil. Maximální kapacita vysazení a kapacita chovu Unie by měly být proto změněny v souladu s těmito změnami.

(10)

Nařízení (EU) 2023/194 a (EU) 2022/109 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(11)

Aby mohl rybolov dne 1. července 2023 a v období následujícím pokračovat, mělo by toto nařízení neprodleně vstoupit v platnost.

(12)

Ustanovení tohoto nařízení pozměňující určitá ustanovení nařízení (EU) 2023/194 by se měla použít ode dne 1. ledna 2023 v souladu s dobou použitelnosti uvedených pozměněných ustanovení. Ustanovení tohoto nařízení týkající se rybolovných práv pro sardel obecnou a šprota obecného a zrušení článku 45 nařízení (EU) 2023/194 by se měla použít ode dne 1. července 2023. Ustanovení tohoto nařízení týkající se ICCAT a pozměňující určitá ustanovení nařízení (EU) 2022/109 by se měla použít ode dne 1. ledna 2022 v souladu s dobou použitelnosti uvedených pozměněných ustanovení. Touto zpětnou působností nejsou dotčeny zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, neboť příslušná rybolovná práva jsou danými změnami zvýšena nebo podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 847/96 nebyla příslušná množství dosud převedena,

(1)

Komise přezkoumala žádost o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Extremadura“, kterou podalo Španělsko v souladu s článkem 105 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(2)

Komise v souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 zveřejnila žádost o schválení změny specifikace v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(3)

Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(4)

Změna specifikace by proto měla být v souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 schválena.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Komise přezkoumala žádost o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Balaton/Balatoni“, kterou podalo Maďarsko v souladu s článkem 105 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(2)

Komise v souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 zveřejnila žádost o schválení změny specifikace v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(3)

Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(4)

Změna specifikace by proto měla být v souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 schválena.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

V souladu s čl. 97 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 byla žádost Itálie o zápis názvu „Canelli“ do evidence posouzena Komisí a následně zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(3)

V souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 by měl být název „Canelli“ chráněn a zapsán do evidence uvedené v článku 104 zmíněného nařízení.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovoz některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1484/95 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

(1)

Příloha II nařízení (ES) č. 1333/2008 stanoví seznam potravinářských přídatných látek Unie schválených pro použití v potravinách a podmínky jejich použití.

(2)

Nařízení Komise (EU) č. 231/2012 (3) stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení (ES) č. 1333/2008.

(3)

Seznam potravinářských přídatných látek Unie a specifikace lze aktualizovat v souladu s jednotným postupem uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1331/2008 buď z podnětu Komise, nebo na základě podání žádosti.

(4)

Glycerol (E 422), estery polyglycerolu s mastnými kyselinami (E 475) a polyglycerolpolyricinoleát (E 476) jsou látky schválené v souladu s přílohami II a III nařízení (ES) č. 1333/2008.

(5)

Dne 15. března 2017 vydal Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) vědecké stanovisko k přehodnocení glycerolu (E 422) jako potravinářské přídatné látky (4), v němž dospěl k závěru, že není zapotřebí číselně vyjádřit přijatelný denní přívod a že potravinářská přídatná látka nepředstavuje při oznámených způsobech použití žádné bezpečnostní riziko. Úřad doporučil některé změny specifikací stanovených pro E 422 v nařízení (EU) č. 231/2012 a že by měl mít úřad k dispozici více informací o množstvích a způsobech použití.

(6)

Dne 23. listopadu 2018 vyhlásila Komise veřejnou výzvu k poskytnutí technických údajů o potravinářské přídatné látce glycerol (E 422) se zaměřením na potřebu údajů zjištěnou úřadem.

(7)

Po předložení údajů ze strany zúčastněných provozovatelů podniků požádala Komise úřad, aby poskytl vědecké stanovisko a potvrdil, že technické údaje poskytnuté zúčastněnými provozovateli podniků adekvátně dokládají změnu specifikací pro potravinářskou přídatnou látku glycerol (E 422) za účelem jejich uvedení souladu se stávajícími normami, jak doporučil úřad.

(8)

Ve svém vědeckém stanovisku přijatém dne 18. května 2022 (5) dospěl úřad k závěru, že stávající specifikace pro glycerol (E 422) je třeba upravit, a to konkrétně tak, že by měly být sníženy maximální limity pro toxické prvky (arsen, olovo, rtuť a kadmium), zrušeny metody identifikace založené na tvorbě akroleinu zahřátím, zrušena zkouška na přítomnost akroleinu, zahrnut maximální limit pro akrolein a změněna definice glycerolu (E 422).

(9)

Je proto vhodné změnit specifikace pro glycerol (E 422). Definice potravinářské přídatné látky by měla být změněna tak, aby se omezila na výrobní postupy, pro něž úřad posoudil údaje. Stávající maximální limity pro toxické prvky by měly být sníženy v souladu s vědeckým stanoviskem úřadu a s přihlédnutím k množstvím, kterých je v současné době možno dosáhnout uplatňováním správné výrobní praxe. Metoda identifikace glycerolu založená na tvorbě akroleinu zahřátím by měla být zrušena vzhledem k tomu, že obsah glycerolu v E 422 se má stanovit vhodnou analytickou metodou. Zkouška na přítomnost akroleinu by měla být zrušena a maximální číselně vyjádřený limit pro akrolein by měl být stanoven v souladu s vědeckým stanoviskem úřadu a s přihlédnutím k množství, kterého je v současné době možno dosáhnout uplatňováním správné výrobní praxe.

(10)

Vzhledem k tomu, že úřad nezjistil bezprostřední zdravotní riziko spojené s přítomností toxických prvků a akroleinu, je vhodné během přechodného období povolit používání potravinářské přídatné látky glycerol (E 422), která byla v souladu s právními předpisy uvedena na trh před datem vstupu tohoto nařízení v platnost.

(11)

Ze stejných důvodů je vhodné, aby potraviny obsahující potravinářskou přídatnou látku glycerol (E 422), která byla v souladu s právními předpisy uvedena na trh přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, mohly být během přechodného období nadále uváděny na trh a zůstat na trhu až do data jejich minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.

(12)

Dne 20. prosince 2017 vydal úřad vědecké stanovisko k přehodnocení esterů polyglycerolu s mastnými kyselinami (E 475) jako potravinářské přídatné látky (6), ve kterém dospěl k závěru, že není zapotřebí číselně vyjádřit přijatelný denní přívod a že potravinářská přídatná látka nepředstavuje při oznámených množstvích a způsobech použití žádné bezpečnostní riziko. Úřad doporučil některé změny specifikací stanovených pro E 475 v nařízení (EU) č. 231/2012.

(13)

Dne 23. listopadu 2018 vyhlásila Komise veřejnou výzvu k poskytnutí technických údajů o potravinářské přídatné látce estery polyglycerolu s mastnými kyselinami (E 475) se zaměřením na potřebu údajů zjištěnou úřadem.

(14)

Po předložení údajů ze strany zúčastněných provozovatelů podniků požádala Komise úřad, aby poskytl vědecké stanovisko a potvrdil, že technické údaje poskytnuté zúčastněnými provozovateli podniků adekvátně dokládají změnu specifikací pro potravinářskou přídatnou látku estery polyglycerolu s mastnými kyselinami (E 475) za účelem jejich uvedení do souladu se stávajícími normami, jak doporučil úřad.

(15)

Ve svém vědeckém stanovisku přijatém dne 1. dubna 2022 (7) dospěl úřad k závěru, že stávající specifikace pro estery polyglycerolu s mastnými kyselinami (E 475) by měly být upraveny, a to konkrétně tak, že by měly být sníženy maximální limity pro toxické prvky, zahrnuty maximální limity pro nečistoty a složky vzbuzující obavy z hlediska bezpečnosti a změněna definice esterů polyglycerolu s mastnými kyselinami (E 475).

(16)

Je proto vhodné změnit specifikace pro estery polyglycerolu s mastnými kyselinami (E 475). Definice potravinářské přídatné látky by měla být změněna tak, aby se použití glycerolu při výrobě potravinářské přídatné látky omezilo na glycerol, který je v souladu se specifikacemi pro potravinářskou přídatnou látku (E 422). Stávající maximální limity pro toxické prvky by měly být sníženy a maximální limity pro sumu 3-monochlorpropandiolu (3-MCPD) a esterů 3-MCPD s mastnými kyselinami (vyjádřeno jako 3-MCPD), glycidylestery mastných kyselin (vyjádřené jako glycidol) a kyselinu erukovou by měly být stanoveny v souladu s vědeckým stanoviskem úřadu a s přihlédnutím k množství, kterého je v současné době možno dosáhnout uplatňováním správné výrobní praxe.

(17)

Vzhledem k tomu, že se zavádějí nové výrobní postupy, jejichž výsledkem je výroba potravinářské přídatné látky estery polyglycerolu s mastnými kyselinami (E 475) s nižším obsahem glycidylesterů mastných kyselin (vyjádřených jako glycidol), je vhodné poskytnout výrobcům potravinářských přídatných látek přechodné období pro dosažení maximálního množství glycidylesterů mastných kyselin (vyjádřených jako glycidol) ve výši 5 mg/kg v potravinářské přídatné látce (E 475). Avšak vzhledem k tomu, že glycidylestery mastných kyselin jsou genotoxické a karcinogenní, měl by se ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost u glycidylesterů mastných kyselin (vyjádřených jako glycidol) používat intermediární maximální množství 10 mg/kg.

(18)

Vzhledem k tomu, že úřad nezjistil bezprostřední zdravotní riziko spojené s přítomností toxických prvků, 3-monochlorpropandiolu (3-MCPD), 3-MCPD esterů mastných kyselin, kyseliny erukové a glycidylesterů mastných kyselin, je vhodné během přechodného období povolit používání potravinářské přídatné látky estery polyglycerolu s mastnými kyselinami (E 475), která byla v souladu s právními předpisy uvedena na trh přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, a povolit, aby potraviny obsahující tuto potravinářskou přídatnou látku mohly být po stejné přechodné období nadále uváděny na trh a zůstat na trhu až do data jejich minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.

(19)

Ze stejných důvodů a s ohledem na snížený obsah glycidylesterů mastných kyselin by mělo být povoleno používat potravinářskou přídatnou látku estery polyglycerolu s mastnými kyselinami (E 475), která byla v souladu s právními předpisy uvedena na trh po dni vstupu tohoto nařízení v platnost a která splňuje snížené intermediární maximální množství pro glycidylestery mastných kyselin (vyjádřené jako glycidol), až do vyčerpání zásob a povolit, aby potraviny obsahující tuto potravinářskou přídatnou látku mohly být uváděny na trh a zůstat na trhu až do data jejich minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.

(20)

Dne 24. března 2017 vydal úřad vědecké stanovisko k přehodnocení polyglycerolpolyricinoleátu (E 476) jako potravinářské přídatné látky (8). Úřad dospěl k závěru, že soubor údajů je důvodem pro zvýšení přijatelného denního přívodu na 25 mg/kg tělesné hmotnosti za den. Úřad doporučil některé změny specifikací stanovených pro E 476 v nařízení (EU) č. 231/2012.

(21)

Dne 23. listopadu 2018 vyhlásila Komise veřejnou výzvu k poskytnutí technických údajů o potravinářské přídatné látce polyglycerolpolyricinoleát (E 476) se zaměřením na potřebu údajů zjištěnou úřadem.

(22)

Dne 18. března 2020 byla podána žádost o povolení použití polyglycerolpolyricinoleátu (E 476) jako emulgátoru ve zmrzlinách v případě tukové a olejové emulze typu voda-olej a v emulgovaných omáčkách s obsahem tuku vyšším než 20 %. Žádost Komise následně zpřístupnila členským státům na základě článku 4 nařízení (ES) č. 1331/2008.

(23)

Polyglycerolpolyricinoleát (E 476) umožňuje získat stabilní emulzi typu voda-olej s menšími kapičkami, kterou lze zmrazit do podoby jemné, krémové zmrzliny, jejíž výrobní proces vyžaduje méně energie a jež vykazuje lepší stabilitu při zmrazení v rámci dodavatelského řetězce. Umožňuje ve zmrzlinách používat tuky a oleje s nízkým obsahem nasycených mastných kyselin a nižší množství cukrů. Množství polyglycerolpolyricinoleátu (E 476) potřebné k dosažení zamýšlené technologické funkce je 4 000 mg/kg.

(24)

Polyglycerolpolyricinoleát (E 476) rovněž umožňuje snížit množství oleje v emulgovaných omáčkách (např. majonézách nebo salátových dresincích), aniž by to mělo negativní dopad na pocit v ústech. V současné době povolené maximální množství 4 000 mg/kg není dostatečné pro výrobky s obsahem tuku vyšším než 20 %. Množství použitého polyglycerolpolyricinoleátu (E 476) potřebné k dosažení zamýšlené technologické funkce ve výrobcích s obsahem tuku vyšším než 20 % je 8 000 mg/kg.

(25)

Po předložení údajů ze strany zúčastněných provozovatelů podniků v návaznosti na veřejnou výzvu k poskytnutí technických údajů a podání žádosti o rozšíření použití polyglycerolpolyricinoleátu (E 476) požádala Komise úřad, aby poskytl vědecké stanovisko a potvrdil, že technické údaje poskytnuté zúčastněnými provozovateli podniků adekvátně dokládají změnu specifikací pro potravinářskou přídatnou látku polyglycerolpolyricinoleát (E 476) za účelem jejich uvedení do souladu se stávajícími normami, jak doporučil úřad.

(26)

Ve svém vědeckém stanovisku přijatém dne 30. března 2022 (9) dospěl úřad k závěru, že navrhované rozšíření použití by nevyvolalo bezpečnostní riziko. Úřad rovněž dospěl k závěru, že stávající specifikace pro polyglycerolpolyricinoleát (E 476) by měly být upraveny, a to konkrétně tak, že by měly být sníženy maximální limity pro toxické prvky, zahrnuty maximální limity pro nečistoty vzbuzující obavy z hlediska bezpečnosti a změněna definice polyglycerolpolyricinoleátu (E 476).

(27)

Je proto vhodné povolit polyglycerolpolyricinoleát (E 476) v kategorii potravin 03 „Zmrzliny“ v maximálním množství 4 000 mg/kg, zvýšit povolené maximální množství v kategorii potravin 12.6 „Omáčky“ na 8 000 mg/kg v případě emulgovaných omáček s obsahem tuku 20 % nebo vyšším a změnit jeho specifikace s ohledem na vědecké stanovisko úřadu. Definice potravinářské přídatné látky by měla být změněna tak, aby se použití glycerolu při výrobě potravinářské přídatné látky omezilo na glycerol, který je v souladu se specifikacemi pro potravinářskou přídatnou látku (E 422). Stávající maximální limity pro toxické prvky by měly být sníženy a maximální limity pro sumu 3-monochlorpropandiolu (3-MCPD) a esterů 3-MCPD s mastnými kyselinami (vyjádřeno jako 3-MCPD) a glycidylestery mastných kyselin (vyjádřené jako glycidol) by měly být stanoveny v souladu s vědeckým stanoviskem úřadu a s přihlédnutím k množství, kterého je v současné době možno dosáhnout uplatňováním správné výrobní praxe.

(28)

Vzhledem k tomu, že úřad nezjistil bezprostřední zdravotní riziko spojené s přítomností toxických prvků, 3-monochloropropandiolu (3-MCPD), esterů 3-MCPD s mastnými kyselinami a glycidylesterů mastných kyselin, je vhodné během přechodného období povolit používání potravinářské přídatné látky polyglycerolpolyricinoleát (E 476), která byla v souladu s právními předpisy uvedena na trh před datem vstupu tohoto nařízení v platnost.

(29)

Ze stejných důvodů je vhodné, aby potraviny obsahující potravinářskou přídatnou látku polyglycerolpolyricinoleát (E 476), která byla v souladu s právními předpisy uvedena na trh přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, mohly být během přechodného období nadále uváděny na trh a zůstat na trhu až do data jejich minimální trvanlivosti nebo data spotřeby.

(30)

Nařízení (ES) č. 1333/2008 a (EU) č. 231/2012 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(31)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Evropská komise (dále jen „Komise“) uložila prováděcím nařízením (EU) 2017/763 (2) antidumpingové clo na dovoz určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky (dále jen „původní opatření“). Na šetření, které vedlo k uložení původních opatření, se zde dále odkazuje jako na „původní šetření“. Opatření měla podobu pevných celních sazeb ve výši 104,46 EUR na tunu čisté hmotnosti uplatňovaných ve vztahu k jediné spolupracující vyvážející skupině i všem ostatním společnostem.

(2)

Rozsudky ve věcech T-383/17 (3) a C-260/20 P (4) vedly ke zrušení opatření pro jedinou spolupracující vyvážející skupinu. Prováděcím nařízením (EU) 2023/593 (5) Evropská komise znovu uložila antidumpingové clo na dovoz určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky v revidované výši 103,16 EUR na tunu čisté hmotnosti, a to jak pro jedinou spolupracující vyvážející skupinu, tak pro všechny ostatní společnosti.

(3)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (6) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost o přezkum podala dne 1. února 2022 Evropská asociace výrobců termografického papíru (dále jen „žadatel“) jménem výrobního odvětví Unie vyrábějícího určitý typ lehkého termografického papíru ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Žádost o přezkum vycházela ze skutečnosti, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a přetrvání nebo obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(5)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 3. května 2022 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu určitého typu lehkého termografického papíru pocházejícího z Korejské republiky (dále jen „dotčená země“) na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (7) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(6)

Šetření ohledně přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které jsou důležité pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2018 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(7)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Navíc Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, známého výrobce v Korejské republice, a příslušné orgány Korejské republiky, známé dovozce, uživatele a obchodníky a vyzvala je k účasti.

(8)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(9)

Komise obdržela připomínky k zahájení přezkumu od společnosti Hansol Paper Co. Ltd. (dále jen „Hansol Paper“). Tato strana tvrdila, že údaje v žádosti neprokazují, že by výrobnímu odvětví Unie byla působena podstatná újma.

(10)

Komise připomněla, že společnost Hansol Paper provedla posouzení žádosti v souladu s čl. 11 odst. 2 a dalšími příslušnými odstavci článku 11 základního nařízení a dospěla k závěru, že požadavky na zahájení šetření byly splněny, tj. že přiměřenost a přesnost důkazů předložených žadateli jsou dostatečnými důkazy prokazujícími pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu působícího újmu.

(11)

V této souvislosti rovněž připomněla, že ve fázi žádosti není nutné, aby Komise měla k dispozici takové důkazy o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy, které by množstvím a kvalitou odpovídaly důkazům nezbytným pro rozšíření opatření. Antidumpingové šetření je proces, v jehož průběhu se jistota ohledně toho, zda existují prvky nezbytné k přijetí nebo prodloužení opatření nebo k ukončení řízení, získává postupně. Kromě toho není vyloučeno, že se v žádosti vyskytnou určité chyby nebo nepřesnosti. Jejich existence však nemusí mít nutně vliv na celkový závěr, že žádost obsahuje dostatečné důkazy o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu působícího újmu a že spis vyžaduje šetření.

(12)

Kromě toho z právně potvrzených důkazů požadovaných pro žádost (dostatečných důkazů) jasně vyplývá, že množství a kvalita informací obsažených v žádosti nejsou stejné jako množství a kvalita informací dostupných na konci šetření. Není vyloučeno, že mezi fázemi, kdy je podána žádost a kdy je šetření ukončeno, dojde ke změnám. Tyto změny však nemusí mít nutně dopad na celkový závěr, že spis vyžaduje šetření, neboť existují dostatečné důkazy o pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu působícího újmu.

(13)

Pokud jde o tvrzení, že údaje v žádosti neprokazují, že by výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma, společnost Hansol Paper uvedla, že hospodářské ukazatele uvedené v žádosti prokazují, že by dovoz z Koreje měl být na úrovni, která nepůsobí újmu, podíl Koreje na trhu by měl být zanedbatelný a výrobní odvětví Unie by měla dosahovat dobrých výsledků, pokud jde o objem prodeje, podíl na trhu, investice a provozní efektivitu. Podle společnosti Hansol Paper se v žádosti uznává, že prodejní ceny výrobců v Unii v posuzovaném období klesly, ale to je podle ní způsobeno jinými faktory na celém trhu, které nemají nic společného s dovozem z Koreje.

(14)

Komise objasnila, že žadatel v žádosti uvádí pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy ze strany dotčené země. Komise měla skutečně za to, že žadatel v žádosti poskytl dostatečné důkazy prokazující, že po počátečním období zotavení byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, když se dovoz z dotčené země v období od 1. října 2020 do 30. září 2021 zvýšil. V této souvislosti připomněla, že zjištění podstatné újmy vyžaduje, aby byly mimo jiné posouzeny příslušné činitele popsané v čl. 5 odst. 2 písm. d) základního nařízení. Znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení ve skutečnosti uvádí, že podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doloženém příslušnými činiteli a ukazateli, jako jsou činitele a ukazatele (nikoli nutně všechny) uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie. To platí obdobně pro analýzu pravděpodobnosti v přezkumu před pozbytím platnosti. Stejně tak nemusí všechny činitele vykazovat zhoršení, aby bylo možné prokázat podstatnou újmu (a tedy pravděpodobnost jejího přetrvání nebo obnovení). Kromě toho existence jiných činitelů, které mohou mít vliv na situaci výrobního odvětví Unie, nemusí nutně znamenat, že účinek dumpingového dovozu na toto výrobní odvětví není podstatný (to platí obdobně i pro analýzu pravděpodobnosti). To platí tím spíše v případě přezkumu před pozbytím platnosti, kdy se pozornost soustřeďuje na to, co by se stalo, kdyby byla opatření zrušena. V případě přezkumů před pozbytím platnosti mohou mít antidumpingová opatření navíc určitý pozitivní účinek, i když újma celkově přetrvává. V každém případě Komise dále uvedla, že žádost obsahovala dostatečné důkazy o pravděpodobnosti obnovení újmy. Zejména prokázala, že korejský trh se vyznačuje značnou nadbytečnou výrobní kapacitou. Korejský domácí trh není schopen tuto přebytečnou produkci absorbovat. Proto je trh Unie, který je celosvětově největším trhem s termografickým papírem, pro korejské vývozce z hlediska velikosti atraktivní. Kromě toho je z několika důvodů obtížné získat přístup na další vývozní trhy (8). Na tomto základě byla Komise oprávněna zahájit šetření.

(15)

Pokud jde o tvrzení společnosti Hansol Paper týkající se pozitivního vývoje některých ukazatelů újmy uvedených v žádosti, např. podílu na trhu a objemu prodeje, Komise uvedla, že antidumpingová opatření mají často příznivý vliv na stav výrobního odvětví Unie – tento faktor byl samozřejmě v analýze Komise zohledněn.

(16)

Pokud jde o připomínku týkající se zájmu Unie, Komise nemá právní povinnost zkoumat zájem Unie ve fázi zahájení přezkumu.

(17)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

(18)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek tří výrobců v Unii. Kritériem použitým pro výběr vzorku byl největší reprezentativní objem prodeje a výroby obdobného výrobku v EU v období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 86 % odhadovaného celkového objemu výroby a prodeje v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Byla obdržena jedna připomínka od asociace v Unii, která předběžný vzorek podpořila. Vzorek byl potvrzen 12. května 2022. Vzorek je reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytli. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(20)

Komise vyzvala tři výrobce v Unii zařazené do vzorku a hlavního známého vyvážejícího výrobce v Koreji, aby vyplnili příslušné dotazníky, které byly v den zahájení šetření k dispozici na internetu (9).

(21)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, hlavního známého vyvážejícího výrobce, společnosti Hansol Paper, a jeho dovozců ve spojení, společností Hansol Europe B.V. a Hansol America Inc. Kromě toho žadatel poskytl odpovědi na dotazník s makrodaty.

(22)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobci v Unii

Vyvážející výrobce v Korejské republice

Dovozci ve spojení

(23)

Dne 27. dubna 2023 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Dne 10. května 2023 zaslala Komise aktualizovaný výpočet cenového podbízení pouze společnosti Hansol Paper. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit. Připomínky byly obdrženy od žadatelů a společnosti Hansol Paper.

(24)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami Komise zvážila a ve vhodných případech zohlednila. Žádná ze stran nepožádala o slyšení.

(25)

Vzhledem k omezenému počtu stran, které předložily údaje, musela mít některá čísla uvedená níže formu rozpětí, aby se zabránilo porušení důvěrnosti. Údaje od jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce jsou rovněž uvedeny v rozpětích, neboť se jedná o jedinou spolupracující společnost.

(26)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, konkrétně se jedná o určitý typ lehkého termografického papíru o hmotnosti 65 g/m2 nebo nižší; v rolích o šířce 20 cm nebo více, o hmotnosti role (včetně papíru) 50 kg nebo více a průměru role (včetně papíru) 40 cm nebo více (dále jen „role jumbo“); také s podkladovým nátěrem na jedné nebo na obou stranách; potaženého termosenzitivní látkou na jedné nebo na obou stranách; také s povrchovým nátěrem (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN ex 4809 90 00, ex 4811 90 00, ex 4816 90 00 a ex 4823 90 85 (kódy TARIC: 4809900010, 4811900010, 4816900010, 4823908520).

(27)

Lehký termografický papír je speciální papír. Má termoaktivní nátěr, který reaguje a působením tepla tiskárnami s termálními tiskovými hlavami vytváří obraz. Lehký termografický papír se používá v místech prodeje pro účely, jako jsou stvrzenky vydávané v maloobchodě, ale také pro samolepicí štítky pro obaly e-shopů, vstupenky a jiné štítky.

(28)

Lehký termografický papír lze vyrábět s několika druhy chemických vývojek. Do tohoto šetření byly zahrnuty všechny druhy.

(29)

Dotčeným výrobkem je výrobek, který je předmětem přezkumu, pocházející z Korejské republiky.

(30)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(31)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(32)

V podání ze dne 1. července 2022 požádal vyvážející výrobce o objasnění, zda budou nové typy výrobku vyráběné výrobním odvětvím Unie zahrnuty do rozsahu přezkumu před pozbytím platnosti, nebo z něj budou vyloučeny. Tyto nové typy produktů nepoužívají žádné chemické vývojky a obraz se objevuje na základě fyzikálního, a nikoliv chemického procesu. V poznámce ke spisu ze dne 19. září 2022 byl vyjasněn rozsah šetření v tom smyslu, že řízení se týká pouze lehkého termografického papíru s chemickou vývojkou.

(33)

Během období přezkumného šetření pokračoval dovoz lehkého termografického papíru z Korejské republiky, ačkoli na nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2015). Podle níže uvedené tabulky 2 představoval dovoz lehkého termografického papíru z Korejské republiky v období přezkumného šetření 2,7 % podílu na trhu Unie oproti podílu na trhu ve výši 13,6 % během původního šetření.

(34)

Společnost Hansol Paper při šetření spolupracovala. Tvořila (téměř) veškerý dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Korejské republiky. Žádný další vyvážející výrobce se nepřihlásil. Zjištění týkající se přetrvávání dumpingu vycházejí z ověřených údajů společnosti Hansol Paper.

(35)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Objem domácího prodeje je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření představoval u každého vyvážejícího výrobce alespoň 5 % jeho celkového objemu prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie. Podle tohoto kritéria byl celkový objem prodeje obdobného výrobku vyvážejícím výrobcem na domácím trhu reprezentativní.

(36)

Komise následně určila u vyvážejícího výrobce s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(37)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného vyvážejícím výrobcem na domácím trhu, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, pokud celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období přezkumného šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie. Komise zjistila, že u některých typů výrobku, které byly v období přezkumného šetření vyváženy do Unie, nedošlo k žádnému domácímu prodeji, a proto nejsou reprezentativní.

(38)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období přezkumného šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(39)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda je jejich prodej ziskový, či nikoli, pokud:

(40)

V takovém případě odpovídá běžná hodnota váženému průměru cen veškerého domácího prodeje tohoto typu výrobku během období přezkumného šetření.

(41)

Běžná hodnota je skutečná domácí cena jednotlivých typů výrobku pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období přezkumného šetření, pokud:

(42)

Analýza domácího prodeje ukázala, že v závislosti na typu výrobku 32 % až 100 % veškerého objemu domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena každého typu výrobku byla vyšší než výrobní náklady. V závislosti na typu výrobku proto byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr ceny veškerého domácího prodeje během období přezkumného šetření nebo jako vážený průměr pouze ziskového prodeje.

(43)

Pokud se typ výrobku na domácím trhu neprodával a pokud žádný další vyvážející výrobce neuváděl cenu domácího prodeje takového typu výrobku, Komise početně zjistila běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(44)

Běžná hodnota byla vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci v období přezkumného šetření, byly připočteny tyto položky:

(45)

Společnost Hansol Paper vyvážela výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím své společnosti ve spojení Hansol Europe.

(46)

U prodeje uskutečněného vyvážejícím výrobcem přímo nezávislým odběratelům v Unii byla vývozní cenou cena skutečně zaplacená nebo splatná za výrobek, který je předmětem přezkumu, při prodeji na vývoz do Unie v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(47)

Pokud jde o prodej uskutečněný vyvážejícím výrobcem do Unie prostřednictvím společnosti Hansol Europe, která působila jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk.

(48)

Pokud jde o použité ziskové rozpětí, Komise v souladu s ustálenou judikaturou soudů Unie (10) nepoužila ziskové rozpětí společnosti ve spojení, protože je považováno za nespolehlivé. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné další informace, uplatnila jako náhradní řešení ziskové rozpětí ve výši 4,5 %, které bylo použito i v původním šetření (11).

(49)

Komise srovnala pro každý typ výrobku běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku na základě ceny ze závodu.

(50)

Tam, kde to bylo opodstatněné v zájmu spravedlivého srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Od domácích a/nebo vývozních prodejních cen byly odečteny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, manipulaci a nakládku, bankovní poplatky, cla EU, slevy na konci roku, provize a vrácení cla, pokud byly vykázány a shledány oprávněnými. Komise shledala nároky na úpravy týkající se nákladů na balení a úvěrových nákladů neoprávněnými.

(51)

Balení pro vývoz a pro domácí prodej bylo v podstatě totožné, a proto nebyl důvod nárokům na úpravu vyhovět.

(52)

Ustanovení čl. 2 odst. 10 písm. g) základního nařízení stanoví, že pokud je úvěr činitelem zohledněným při určování účtovaných cen, může být úprava odůvodněná. Komise zamítla úpravu týkající se úvěrových nákladů na základě odůvodnění, které bylo vzhledem k citlivé povaze sděleno pouze vyvážejícímu výrobci. Komise dospěla k závěru, že náklady na poskytnutý úvěr nebyly činitelem, který by účastník řízení zohlednil při stanovení účtovaných cen.

(53)

Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu výrobku, který je předmětem přezkumu, podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(54)

Na tomto základě vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF na hranici Unie před proclením činilo pro společnost Hansol Paper 29 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(55)

Po poskytnutí konečných informací společnost Hansol Paper konstatovala, že většina dumpingu pocházela z termografického papíru pro výrobu štítků, a poukázala na rozdíl z hlediska sortimentu výrobků mezi jejím prodejem do Unie v původním šetření a v přezkumném šetření. Komise připomíná, že běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány pro každý typ výrobku, jak je popsáno v oddílech výše, a že nakonec muselo být stanoveno pouze jedno dumpingové rozpětí pro prodej všech výrobků, na které se vztahují platná opatření. Rozdíl v sortimentu výrobků mezi původním šetřením a přezkumem byl tedy při stanovování dumpingového rozpětí zohledněn.

(56)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud by byla opatření zrušena. Byly analyzovány tyto prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Korejské republice a atraktivita trhu Unie ve srovnání s jinými trhy.

(57)

Podle informací o trhu byla společnost Hansol Paper zdaleka největším výrobcem výrobku, který je předmětem přezkumu, v Korejské republice. Její výrobní kapacita se lišila v závislosti na zdroji. Podle zprávy 2019 Hansol Paper Sustainability Report (Zpráva o udržitelnosti společnosti Hansol Paper za rok 2019) byla pro divizi zahrnující lehký termografický papír stanovena ve výši 355 000 tun ročně (12). V průběhu šetření společnost Hansol Paper sice připustila, že tento údaj je projektovanou kapacitou tepelného potahování, ale předložila údaje o výrobní kapacitě v rozmezí 250 000 až 300 000 tun ročně. Během ověřování na místě společnost tvrdila, že údaj uvedený ve zprávě za rok 2019 je nepřesný. Společnost se domnívala, že údaje o kapacitě uvedené ve studii Thermal Paper 2019-2024 World Market Study (Studie světového trhu s termografickým papírem v období 2019–2024) společnosti Laves Chemie Consulting jsou přesnější. Tato studie odhaduje kapacitu výroby termografického papíru společnosti Hansol Paper na 260 000 tun ročně (13).

(58)

Podle výše uvedené studie společnosti Laves Chemie Consulting měli donedávna v Korejské republice působit tři další výrobci termografického papíru s celkovou výrobní kapacitou 45 000 tun (14). Zůstává však nejasné, do jaké míry by tato kapacita mohla být aktivována pro lehký termografický papír, pokud by k tomu vedly okolnosti na trhu. Podle výrobců v Unii je jediným dalším korejským výrobcem, který ještě vyrábí termografický papír, společnost Donghwa Ind co. Ltd s výrobní kapacitou 15 000 tun ročně (15).

(59)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise sice nebyla schopna vyčíslit celkovou volnou kapacitu v Koreji, mohla však konstatovat, že výrobní kapacita je významná, neboť je přibližně desetkrát větší než domácí spotřeba v Koreji a představuje téměř dvojnásobek spotřeby v Unii. Kromě toho společnost Hansol Paper opakovaně oznámila svůj záměr rozšířit své podnikání v oblasti termografického papíru, jak vyplývá z její finanční zprávy za první pololetí roku 2021 (16) a následných finančních zpráv (rovněž v roce 2022 (17)). Takové rozšíření by v období přezkumného šetření představovalo navýšení korejské výrobní kapacity termografického papíru, která již byla výrazně vyšší než spotřeba lehkého termografického papíru v Unii (viz tabulka 1).

(60)

Po poskytnutí konečných informací společnost Hansol Paper uvedla, že zjištění Komise týkající se kapacity v Koreji byla nepodložená a nesprávná, zejména proto, že: i) společnost Hansol Paper je jediným výrobcem výrobku, který je předmětem přezkumu, v Koreji, ii) Komise si nesprávně vyložila oznámení společnosti Hansol Paper o rozšíření a iii) tvrzení Komise, že výrobní kapacita společnosti Hansol Paper je výrazně pružná, je zveličené.

(61)

Komise s tím nesouhlasila. K tvrzení, že společnost Hansol Paper je jediným výrobcem výrobku, který je předmětem přezkumu, v Koreji, Komise uvedla, že toto tvrzení je v rozporu s ostatními informacemi uvedenými ve spisu a je mimo jiné v rozporu i s prohlášeními učiněnými samotnou společností Hansol Paper v průběhu přezkumu před pozbytím platnosti (18). Ačkoli je Komise přesvědčena, že společnost Hansol Paper je jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem v tomto přezkumném šetření, nedospěla k závěru, že by společnost Hansol Paper byla jediným výrobcem lehkého termografického papíru v Korejské republice. Naopak, jak je vysvětleno v 58. bodě odůvodnění, z důkazů obsažených ve spisu vyplývá, že by alespoň jeden další výrobce lehkého termografického papíru v Korejské republice, a to společnost Donghwa Ind co. Ltd, mohl vyrábět výrobek, který je předmětem přezkumu. Komise konstatovala, že internetové stránky společnosti Donghwa Ind (19) obecně zmiňují výrobu termografického papíru a obsahují fotografie výrobků, jako jsou účtenky používané v místech prodeje, které jsou obvykle vyrobeny z lehkého termografického papíru. Komise dále uvedla, že z hlediska důkazů prokazujících opak společnost Hansol Paper své tvrzení, že je jediným výrobcem lehkého termografického papíru v Korejské republice, neprokázala. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(62)

Komise nesouhlasila s tvrzením společnosti Hansol, že je volná kapacita v Koreji nulová. Společnost Hansol Paper poskytla údaje o tak nízké kapacitě, že by její vykázané využití kapacity v některých letech posuzovaného období přesáhlo 100 %.

(63)

Komise dále nesouhlasila s tvrzeními o nesprávné interpretaci oznámení společnosti Hansol Paper o rozšíření a otázky pružné výrobní kapacity. Sama společnost Hansol Paper ve svých finančních zprávách opakovaně veřejně oznámila svůj záměr rozšířit své podnikání v oblasti termografického papíru (20). Skutečnost, že investiční plány dostupné v době inspekce na místě nezahrnovaly investice zaměřené na zvýšení kapacity, nebrání společnosti Hansol Paper v tom, aby v pozdější fázi postupovala dle svých oznámení. Společnost Hansol Paper má každopádně k rozšíření svého podnikání v oblasti termografického papíru různorodé prostředky, včetně schopnosti přeorientovat výrobu. Ve své zprávě 2022 Hansol Paper Sustainability Report (Zpráva o udržitelnosti společnosti Hansol Paper za rok 2022) (21) společnost sama uvedla, že má nesporně pružná výrobní zařízení. I když tato pružnost není jasně vyčíslena, skutečnost, že byla ve zprávě zmíněna, naznačuje, že není zanedbatelná, a stojí tedy za uveřejnění. Sortiment výrobků ve výrobním plánu společnosti Hansol Paper na rok 2023 nebrání účastníkovi řízení, aby v případě potřeby přeorientoval nezanedbatelné množství kapacit na výrobek, který je předmětem přezkumu.

(64)

Domácí trh Korejské republiky je malý, roční spotřeba se pohybuje mezi 20 000 a 37 200 tunami (22). Samotná roční výroba společnosti Hansol Paper je 4 až 9krát vyšší než spotřeba výrobku, který je předmětem přezkumu, na domácím trhu. Šetřením bylo zjištěno, že z hlediska objemu se domácí spotřeba snižuje, neboť domácí prodej lehkého termografického papíru společnosti Hansol Paper, dominantního výrobce v zemi, klesl v posuzovaném období o 29 % (23). Korejský průmysl lehkého termografického papíru je proto orientován na vývoz. Ziskovost prodeje společnosti Hansol Paper na domácím trhu viz oddíl 3.2.1 výše.

(65)

Na základě ověřených údajů společnosti Hansol Paper Komise zjistila, že objem korejského vývozu do jiných míst určení, než je Unie, v posuzovaném období vzrostl (24). Zjistila také, že korejský vývoz, zejména do USA, byl významný (25). Prodejní ceny korejského vývozu do jiných míst určení, než je Unie, však v posuzovaném období klesly. To je jasně patrné na americkém trhu (26). Dne 27. září 2021 navíc americké orgány uložily antidumpingová opatření na dovoz termografického papíru pocházejícího mimo jiné z Korejské republiky (27). Z těchto důvodů se americký trh stal z hlediska cen pro korejský vývoz méně atraktivní.

(66)

Trh Unie je největším trhem s lehkým termografickým papírem na světě, který představuje přibližně 25 % celosvětové spotřeby a má vysoký potenciál růstu v absolutním vyjádření (28). Šetřením bylo zjištěno, že trh Unie je ve srovnání s ostatními trhy cenově atraktivní. Po uložení antidumpingových opatření v roce 2017 dovoz z Korejské republiky výrazně poklesl a v roce 2020 činil pouze 1 000 až 2 500 tun. Od té doby však navzdory platným antidumpingovým clům korejský prodej do Unie opět vzrostl (29) a v období přezkumného šetření činil 4 500 až 6 000 tun, což představuje podíl na trhu ve výši 2,7 %.

(67)

Po poskytnutí konečných informací požádala společnost Hansol Paper Komisi, aby vypočítala dumpingové rozpětí pro prodej společnosti Hansol Paper na trhy třetích zemí z toho důvodu, že tento výpočet byl ustálenou praxí při přezkumech před pozbytím platnosti prováděných Komisí a že Komise neposoudila, zda vývozní ceny společnosti Hansol Paper na trhy mimo EU naznačovaly dumping. Komise uvedla, že účelem přezkumu před pozbytím platnosti je zjistit, zda by pozbytí platnosti opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy. Vzhledem k tomu, že během období přezkumného šetření byl u prodeje do Unie zjištěn významný dumping, a následně byl učiněn závěr, že dumping pravděpodobně přetrvá, nebyla Komise v tomto šetření povinna žádným dalším způsobem zjišťovat existenci dumpingu. Pokud jde o vývozní ceny společnosti Hansol Paper na trhy mimo EU, tyto ceny byly analyzovány v 65. bodě odůvodnění výše. Podrobněji jsou analyzovány v níže uvedených bodech odůvodnění.

(68)

Po poskytnutí konečných informací společnost Hansol Paper tvrdila, že Komise měla zjistit, že trh Unie s lehkým termografickým papírem již není atraktivní, a to s ohledem na informace, které již společnost Hansol Paper poskytla (a kterými se Komise údajně dostatečně nezabývala), a zejména na tvrzení, že se společnost Hansol Paper již nebude soustřeďovat na trh Unie, na význam trhu USA pro společnost Hansol Paper, na úroveň antidumpingových opatření uložených USA na termografický papír a na skutečnost, že Komise v tomto nařízení nepopsala činnosti společnosti Hansol Paper na trzích jiných třetích zemí.

(69)

Komise s tvrzením, že je trh Unie pro korejský vývoz neatraktivní, nesouhlasila. Skutečnost, že během období přezkumného šetření nebyl trh Unie hlavním trhem společnosti Hansol Paper z hlediska objemu a že společnost Hansol Paper vykázala významný prodej do USA, nesnižuje atraktivitu trhu Unie. Komise dále tvrdila, že samotná existence antidumpingových opatření v USA činí trh USA méně atraktivním než před uložením jakýchkoli opatření, i když úroveň těchto opatření není prohibitivní. Pokud jde o prodej společnosti Hansol Paper na jiných trzích, Komise v tomto nařízení nemohla zveřejnit objem prodeje a ceny na jiných trzích v jednotlivých zemích, jestliže účastník řízení tyto informace (tj. jediný zdroj dotyčných údajů) považoval za citlivé. Komise však prověřila prodejní a cenovou strategii společnosti Hansol Paper na jiných trzích a tyto informace účastníkovi řízení poskytla prostřednictvím zpráv o ověření. V tomto ohledu Komise zjistila, že celosvětově se termografický papír vyrábí v několika zemích, což potvrzuje studie celosvětového trhu s termografickým papírem za období 2019–2024 (Thermal Paper 2019–2024 World Market Study) společnosti Laves Chemie. Výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, tedy čelí konkurenci místních výrobců pouze v několika oblastech světa. Čistými dovozci termografického papíru (30), především z Koreje, tedy byla Jižní a Střední Amerika, Afrika, Austrálie a většina asijských zemí. I když by se trhy bez (významné) domácí výroby mohly zdát zprvu v zásadě atraktivnější, Komise zjistila, že prodejní ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, společnosti Hansol Paper na vývozní trhy mimo EU, včetně USA, během posuzovaného období obecně klesly v podobné míře jako prodejní ceny do Unie. Srovnání prodejních cen společnosti Hansol Paper na všechny vývozní trhy mimo EU s prodejními cenami společnosti Hansol Paper do Unie odhalilo, že během posuzovaného období byly ceny v EU obecně trvale vyšší než prodejní ceny společnosti Hansol Paper do zbytku světa. Komise proto dospěla k závěru, že trh Unie, největší trh s lehkým termografickým papírem na světě a trh s vysokým potenciálem růstu v absolutních číslech, je z hlediska objemu a ceny pro korejský vývoz atraktivním trhem, a to bez ohledu na změny prodejní sítě společnosti Hansol Paper, k nimž došlo od původního šetření.

(70)

S ohledem na zjištění o přetrvání dumpingu během období přezkumného šetření, jak je uvedeno v 54. bodě odůvodnění, existenci nezanedbatelné pružné výrobní kapacity v Korejské republice, opětovně rostoucí zájem Koreje o velký trh Unie s atraktivními cenami a nedávno uložená antidumpingová opatření na jejím v současnosti hlavním vývozním trhu (31) lze v případě zrušení opatření očekávat další nárůst dumpingového dovozu dotčeného výrobku. Komise proto dospěla k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření na dovoz dotčeného výrobku by vedlo k přetrvání dumpingu.

(71)

Obdobný výrobek vyrábělo v Unii v posuzovaném období pět výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(72)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 360 727 tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako jsou odpovědi na dotazník poskytnuté žadatelem, které byly porovnány s jednotlivými odpověďmi na dotazník, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku. Jak je uvedeno v 18. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii představující 86 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(73)

Komise stanovila spotřebu Unie na základě: a) údajů žadatele týkajících se prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Unie, které byly částečně porovnány s údaji o objemu prodeje od výrobců v Unii zařazených do vzorku (32), a b) dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu a analýzy údajů o vývozu spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(74)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(75)

Spotřeba v Unii se od roku 2018 do roku 2020 snížila o 8 %. Spotřeba v Unii byla v roce 2020 ovlivněna celosvětovou koronavirovou pandemií, avšak během období přezkumného šetření se spotřeba v Unii opět zvýšila a v posuzovaném období došlo k celkovému poklesu o 2 %.

(76)

Objem dovozu stanovila Komise na základě odpovědí na dotazník poskytnutých spolupracujícím vyvážejícím výrobcem a statistik Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii.

(77)

Dovoz z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu