ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 130

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 66
16. května 2023


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023, kterým se zřizuje Sociální klimatický fond a mění nařízení (EU) 2021/1060

1

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích ( 1 )

52

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/957 ze dne 10. května 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 s cílem zajistit, aby byly do systému EU pro obchodování s emisemi začleněny činnosti v oblasti námořní dopravy a aby byly monitorovány, vykazovány a ověřovány emise dalších skleníkových plynů a emise z dalších typů lodí ( 1 )

105

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o příspěvek letectví k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního opatření ( 1 )

115

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ( 1 )

134

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

16.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 130/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/955

ze dne 10. května 2023,

kterým se zřizuje Sociální klimatický fond a mění nařízení (EU) 2021/1060

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 písm. d), čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2 a čl. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pařížská dohoda (4) přijatá dne 12. prosince 2015 na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost dnem 4. listopadu 2016. Smluvní strany Pařížské dohody se shodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a budou usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Uvedený závazek byl dne 13. listopadu 2021 posílen přijetím Klimatického paktu z Glasgow v rámci UNFCCC, v němž konference smluvních stran UNFCCC, plnící roli zasedání smluvních stran Pařížské dohody, uznává, že dopady změny klimatu budou při nárůstu teploty o 1,5 °C mnohem nižší než při nárůstu o 2 °C, a vyslovuje odhodlání pokračovat v úsilí o to, aby byl nárůst teploty omezen na 1,5 °C.

(2)

Sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“) vytyčuje novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která bude mít nejpozději do roku 2050 nulové čisté emise skleníkových plynů a ve které nebude mít hospodářský růst vazbu na využívání zdrojů. Cílem Zelené dohody pro Evropu je rovněž obnovit, chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Zelená dohoda pro Evropu konečně také zmiňuje, že by tato transformace měla být inkluzivní a spravedlivá a že by nikdo neměl být opomenut.

(3)

Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (5) Unie zakotvila v právních předpisech cíl dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality v celém hospodářství a cíl dosáhnout v následujících letech negativních emisí. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcených emisí) alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Očekává se, že k dosažení tohoto cíle přispějí všechna hospodářská odvětví.

(4)

V závěrech Evropské rady ze dnů 10. a 11. prosince 2020 byl potvrzen závazný domácí cíl Unie v oblasti snižování čistých emisí skleníkových plynů, přičemž byl zdůrazněn význam zohledňování spravedlnosti a solidarity i toho, aby nikdo nebyl opomenut. Tyto závěry byly potvrzeny v závěrech Evropské rady ze dnů 24. a 25. května 2021, kdy Evropská rada vyzvala Komisi, aby urychleně předložila svůj legislativní balíček spolu s podrobným posouzením environmentálního, hospodářského a sociálního dopadu na úrovni členských států.

(5)

Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, potvrzený v závěrech Evropské rady ze dnů 24. a 25. června 2021, vyzdvihuje potřebu posilovat sociální práva a evropský sociální rozměr ve všech politikách Unie. Zásada č. 20 evropského pilíře sociálních práv uvádí, že „každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody, hygienického zařízení, energií, dopravy, finančních služeb a digitálních komunikací. Osobám v nouzi musí být k dispozici pomoc pro přístup k těmto službám.“

(6)

V Portském prohlášení ze dne 8. května 2021 byl opětovně potvrzen závazek Evropské rady pracovat na dosažení sociální Evropy posilováním spravedlivé transformace a její odhodlání nadále prohlubovat provádění evropského pilíře sociálních práv na unijní i vnitrostátní úrovni s náležitým ohledem na příslušné pravomoci a zásady subsidiarity a proporcionality.

(7)

Za účelem provádění závazku týkajícího se směřování ke klimatické neutralitě byly přezkoumány a pozměněny právní předpisy Unie v oblasti klimatu a energetiky s cílem urychlit snižování emisí skleníkových plynů.

(8)

Tyto změny mají různé hospodářské a sociální dopady na jednotlivá odvětví hospodářství, občany a členské státy. Zejména začlenění emisí skleníkových plynů z budov, silniční dopravy a dalších odvětví, která odpovídají průmyslovým činnostem, na něž se nevztahuje příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (6), do oblasti působnosti uvedené směrnice by mělo zajistit další hospodářskou pobídku pro investice do snižování spotřeby fosilních paliv, a tím do urychlení snižování emisí skleníkových plynů. V kombinaci s dalšími opatřeními by to mělo ve střednědobém až dlouhodobém horizontu přispět ke snížení energetické chudoby a dopravní chudoby, snížit náklady na budovy a silniční dopravu a případně poskytnout nové příležitosti pro vytváření kvalitních pracovních míst a udržitelné investice v plném souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu.

(9)

K financování těchto investic jsou však zapotřebí zdroje. Před vynaložením těchto investic se navíc pravděpodobně zvýší náklady domácností a uživatelů dopravy na vytápění, chlazení a vaření a na silniční dopravu, protože dodavatelé paliv, na které se vztahují povinnosti podle systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu, přenesou uhlíkové náklady na spotřebitele.

(10)

Klimatická transformace bude mít hospodářský a sociální dopad, který je obtížné posuzovat předem. Dosažení vyšších ambicí v oblasti klimatu bude vyžadovat značné veřejné a soukromé zdroje. Investice do opatření v oblasti energetické účinnosti a do systémů vytápění založených na obnovitelných zdrojích energie, jako jsou vytápění elektrickými tepelnými čerpadly, ústřední vytápění a chlazení a účast ve společenstvích pro obnovitelné zdroje, jsou účinnou metodou snižování závislosti na dovozu a emisí při současném zvyšování odolnosti Unie. Je nezbytné vyčlenit zvláštní finanční prostředky na podporu zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy.

(11)

Zvýšení ceny fosilních paliv může neúměrně zasáhnout zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy, kteří vynakládají na energii a dopravu větší část svých příjmů, kteří v některých regionech nemají přístup k alternativním, cenově dostupným řešením v oblasti mobility a dopravy a kteří nemusí mít finanční kapacitu na investice do snižování spotřeby fosilních paliv. Specifické zeměpisné podmínky – jaké mají ostrovy, nejvzdálenější regiony a území, venkovské nebo odlehlé oblasti, méně přístupné periferie, horské oblasti nebo zaostávající oblasti – mohou mít konkrétní dopady v souvislosti s dopravní chudobou na zranitelnost domácností, mikropodniků a uživatelů dopravy. Tyto případné specifické zeměpisné podmínky by proto v relevantních případech měly být zohledněny při přípravě opatření a investic na podporu zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy.

(12)

Část příjmů generovaných začleněním budov, silniční dopravy a dalších odvětví do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES by měla být využita k řešení sociálních dopadů vyplývajících z tohoto začlenění, aby transformace byla spravedlivá a inkluzivní a nikdo nebyl opomenut. Celková částka v Sociálním klimatickém fondu zřízeném tímto nařízením (dále jen „fond“) by měla odrážet úroveň ambicí v oblasti dekarbonizace vyplývající ze začlenění emisí skleníkových plynů z budov, silniční dopravy a dalších odvětví do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES.

(13)

S ohledem na stávající úrovně energetické chudoby je ještě důležitější využít část příjmů k řešení sociálních dopadů vyplývajících ze začlenění budov, silniční dopravy a dalších odvětví do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES. Energetická chudoba je stav, kdy domácnosti nejsou schopny získat přístup k základním energetickým službám, které podporují důstojnou životní úroveň a zdraví, jako jsou přiměřené teplo z vytápění, chlazení, když teploty stoupají, osvětlení a elektřina pro elektrospotřebiče. V celounijním průzkumu z roku 2021 přibližně 34 milionů Evropanů, bezmála 6,9 % obyvatel Unie, uvedlo, že si nemohou dovolit dostatečně vytápět své domovy. Energetická chudoba je proto pro Unii jedním z významných problémů. Ačkoliv sociální tarify nebo dočasná přímá podpora příjmů mohou domácnostem čelícím energetické chudobě poskytnout okamžitou úlevu krátkodobě, zajistit trvalá řešení a přispět k účinnému boji proti energetické chudobě mohou pouze cílená strukturální opatření, zejména renovace budov, včetně pomocí přístupu k energii z obnovitelných zdrojů a aktivní propagace těchto zdrojů energie prostřednictvím informačních a osvětových opatření zaměřených na domácnosti, a renovace budov, které přispívají k cílům stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (7). Mělo by být možné aktualizovat definici energetické chudoby podle tohoto nařízení tak, aby odrážela výsledek jednání o přepracovaném znění směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti.

(14)

Celostní přístup k renovacím budov, který účinněji zohledňuje osoby ohrožené vyloučením, zejména ty, které jsou v Unii nejvíce postiženy energetickou chudobou, by mohl vést k nižší poptávce po energii. Proto by se podpora odvětví budov z fondu měla zaměřit na zlepšení energetické účinnosti, což povede k úsporám spotřeby energie pro každou domácnost, které budou patrné z hlediska ušetřených peněz, a v důsledku toho budou představovat jeden z prostředků boje proti energetické chudobě. Revize směrnice 2010/31/EU by položila základy k dosažení těchto cílů, a proto by měla být zohledněna při provádění tohoto nařízení.

(15)

Vzhledem k tomu, že dopravní chudoba dosud nebyla na úrovni Unie definována, měla by být taková definice zavedena pro účely tohoto nařízení. Dopravní chudoba by se mohla stát ještě naléhavější otázkou, jak se uznává v doporučení Rady ze dne 16. června 2022 o zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (8), a mohla by vést k omezenému přístupu k základním socioekonomickým činnostem a službám, jako jsou zaměstnání, vzdělávání nebo zdravotní péče, zejména pro zranitelné osoby a domácnosti. Dopravní chudoba je obvykle způsobena jedním z faktorů, jako jsou nízké příjmy, vysoké výdaje na pohonné hmoty či nedostatek cenově dostupné nebo přístupné soukromé nebo veřejné dopravy, nebo jejich kombinací. Dopravní chudoba může postihnout zejména jednotlivce a domácnosti ve venkovských, ostrovních, okrajových, horských, odlehlých a méně přístupných oblastech nebo méně rozvinutých regionech či územích, včetně méně rozvinutých příměstských oblastí a nejvzdálenějších regionů.

(16)

Fond by měl být zřízen, aby poskytoval finanční prostředky členským státům za účelem podpory jejich politik zaměřených na řešení sociálních dopadů zavedení systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Toho by mělo být dosaženo zejména dočasnou přímou podporou příjmů a opatřeními a investicemi, jejich účelem je omezit závislost na fosilních palivech pomocí větší energetické účinnosti budov, dekarbonizace vytápění a chlazení budov bez ohledu na jejich vlastníka, včetně integrace energie z obnovitelných zdrojů, a poskytováním lepšího přístupu k mobilitě a dopravě s nulovými a nízkými emisemi ve prospěch zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy. Pozornost je třeba věnovat různým formám nájemního bydlení, a to i na trhu se soukromými pronájmy. Mezi opatření by mohly být zahrnuty finanční podpora nebo daňové pobídky, jako je možnost odpočtu nákladů na renovaci z nájemného, aby byl brán ohled na nájemníky a osoby žijící v sociálním bydlení.

(17)

Každý členský stát by měl Komisi předložit sociální klimatický plán (dále jen „plán“). Plány by měly být předloženy do 30. června 2025, aby mohly být pečlivě a včas prozkoumány. Měly by mít investiční složku prosazující dlouhodobé řešení, jímž je snižování závislosti na fosilních palivech, a mohou obsahovat i jiná opatření, včetně dočasné přímé podpory příjmů s cílem zmírnit v krátkodobém horizontu negativní dopady na příjmy. Tyto plány by měly sledovat dva cíle. Zaprvé by měly poskytovat zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy nezbytné zdroje na financování a provádění investic do energetické účinnosti, do dekarbonizace vytápění a chlazení a do vozidel a mobility s nulovými a nízkými emisemi, a to i prostřednictvím poukázek, dotací nebo půjček s nulovým úrokem. Zadruhé by měly zmírňovat dopad zvýšení nákladů na fosilní paliva na ty nejzranitelnější a tím zabránit energetické chudobě a dopravní chudobě během přechodného období, dokud tyto investice nebudou provedeny. Plány by mohly podpořit přístup k cenově dostupnému energeticky účinnému bydlení, včetně sociálního bydlení. Při provádění opatření na podporu zranitelných uživatelů dopravy by členské státy měly mít možnost upřednostnit ve svých plánech podporu vozidel s nulovými emisemi za předpokladu, že se jedná o cenově dostupné a proveditelné řešení.

(18)

Členské státy mohou po konzultaci s místními a regionálními orgány, hospodářskými a sociálními partnery a relevantními organizacemi občanské společnosti samy nejlépe navrhovat, provádět a případně měnit plány, které jsou upravené a zacílené s ohledem na jejich místní, regionální a celostátní poměry, jejich stávající politiky v příslušných oblastech a plánované využití jiných relevantních fondů Unie. Pokaždé, když je Komise povinna plán posoudit, by měla proběhnout veřejná konzultace se zúčastněnými stranami. Tímto způsobem je možné nejlépe zohlednit širokou rozmanitost různých situací, konkrétní znalosti místních a regionálních správních orgánů, hospodářských a sociálních partnerů, relevantních organizací občanské společnosti, institucí pro výzkum a inovace zúčastněných stran ze strany průmyslu a zástupců ze sociálního dialogu, jakož i vnitrostátní okolnosti, a přispět k účinné a efektivní celkové podpoře zranitelných osob a podniků.

(19)

Plány by měly být navrhovány v úzké spolupráci s Komisí a vypracovány podle poskytnutého vzoru. Aby se zabránilo nadměrné administrativní zátěži, měly by mít členské státy možnost provádět drobné úpravy či opravovat administrativní chyby v plánech prostým oznámením těchto změn Komisi. Drobné úpravy by měly představovat zvýšení nebo snížení cíle stanoveného v plánu o méně než 5 %.

(20)

Klíčem ke spravedlivé transformaci směrem ke klimatické neutralitě je zajistit, aby tato opatření a investice byly zvlášť zacílené na domácnosti trpící energetickou chudobou nebo na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Podpůrná opatření na podporu omezování emisí skleníkových plynů by měla pomoci členským státům řešit sociální dopady vyplývající z obchodování s emisemi pro odvětví budov a silniční dopravy.

(21)

Než se projeví dopad těchto investic na snižování nákladů a emisí, dobře cílená přímá podpora příjmů pro zranitelné domácnosti a zranitelné uživatele dopravy by přispěla ke snížení nákladů na energii a mobilitu a napomohla spravedlivé transformaci. Přímou podporu příjmů je třeba chápat jako dočasné opatření doprovázející dekarbonizaci odvětví bydlení a dopravy. Nejedná se o trvalé opatření, protože neřeší základní příčiny energetické chudoby a dopravní chudoby. Tato podpora by se měla používat pouze k řešení přímých dopadů začlenění emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES a neměla by se používat k řešení nákladů na elektřinu či vytápění vyplývajících ze začlenění výroby elektřiny a tepla do oblasti působnosti uvedené směrnice. Způsobilost pro obdržení této přímé podpory příjmů by měla být časově omezena. Na příjemce přímé podpory příjmů by se mělo cílit jakožto na členy obecné skupiny příjemců opatřeními a investicemi, jejichž cílem je účinně pomoci příjemcům vymanit se z energetické chudoby a dopravní chudoby. Plány by proto měly zahrnovat přímou podporu příjmů za předpokladu, že rovněž obsahují opatření nebo investice s trvalými dopady zaměřené na zranitelné domácnosti a zranitelné uživatele dopravy, kteří dostávají přímou podporu příjmů.

(22)

Členské státy by měly zvyšovat povědomí zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy poskytováním cílených, přístupných a cenově dostupných informací, vzdělávání a poradenství o nákladově efektivních opatřeních a investicích a dostupné podpoře, mimo jiné prostřednictvím energetických auditů budov, jakož i konzultací v oblasti energetiky na míru nebo služeb řízení mobility přizpůsobených na míru.

(23)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky uvedenými v Pařížské dohodě a se závazky týkajícími se cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů by opatření a investice podle tohoto nařízení měly být v souladu s cílem, aby bylo alespoň 30 % celkové částky rozpočtu Unie v rámci víceletého finančního rámce na období let 2021 až 2027, stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (9), (dále jen „VFR na období 2021–2027“) a celkové částky Nástroje Evropské unie na podporu oživení, zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/2094 (10), a nejméně 37 % celkové částky Nástroje pro oživení a odolnost, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (11),vynaloženo na zohledňování cílů v oblasti klimatu. Záměrem rovněž je, aby opatření a investice podle tohoto nařízení byly v souladu s ambicí poskytnout na cíle v oblasti biologické rozmanitosti 7,5 % ročních výdajů v rámci VFR na období 2021–2027 v roce 2024 a 10 % ročních výdajů v rámci VFR na období 2021–2027 v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat stávající přesahy mezi cíli v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti.

Za tímto účelem by se ke sledování výdajů fondu měla použít metodika stanovená v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (12). Fond by měl podporovat opatření a investice, jež plně dodržují klimatické a environmentální normy a priority Unie a zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (13). Pouze taková opatření a investice by měly být začleněny do plánů. Na opatření v oblasti přímé podpory příjmů by se zpravidla mělo pohlížet jako na opatření, která mají nevýznamný předvídatelný dopad na environmentální cíle, a jako taková by měla být považována za opatření v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“. Komise by měla vydat technické pokyny pro členské státy v řádném předstihu před vypracováním plánů. Tyto pokyny by měly objasnit, jak mají být opatření a investice uvedeny do souladu se zásadou „významně nepoškozovat“.

(24)

Ženy jsou neúměrně postiženy energetickou chudobou a dopravní chudobou, zejména matky samoživitelky, které představují 85 % neúplných rodin s jedním rodičem, jakož i svobodné ženy, ženy se zdravotním postižením a starší ženy, které žijí samy. Ženy mají navíc odlišné a složitější vzorce mobility. Neúplným rodinám s jedním rodičem a s nezaopatřenými dětmi hrozí zvlášť vysoké riziko dětské chudoby. Je třeba prosazovat genderovou rovnost a rovné příležitosti pro všechny a začleňování těchto cílů, jakož i práva na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, a propagovat je v rámci celého vypracovávání a provádění plánů s cílem zajistit, aby nikdo nebyl opomenut.

(25)

Aktivní zákazníci, občanská energetická společenství a přímé obchodování s energií z obnovitelných zdrojů mohou členským státům pomoci dosáhnout cílů tohoto nařízení prostřednictvím přístupu zdola nahoru iniciovaného občany. Posilují postavení spotřebitelů, zvyšují jejich angažovanost a umožňují určitým skupinám zákazníků z řad domácností účastnit se opatření a investic v oblasti energetické účinnosti, podporují využívání energie z obnovitelných zdrojů v domácnostech a zároveň přispívají k boji proti energetické chudobě. Členské státy by proto měly podporovat úlohu občanských energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje a uznat je za způsobilé příjemce prostředků z fondu.

(26)

Členské státy by měly do plánů zahrnout opatření a investice, které mají být financovány, odhadované náklady na tato opatření a tyto investice a vlastní příspěvek. Při předkládání svých plánů by členské státy měly předložit odhadované celkové náklady bez daně z přidané hodnoty (DPH), aby bylo možné jednotlivé plány porovnávat. Plány by měly rovněž obsahovat klíčové milníky a cíle, aby bylo možné posoudit efektivitu provádění opatření a investic.

(27)

Fond a plány by měly být v souladu s plánovanými reformami a závazky učiněnými členskými státy v rámci jejich aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (14), podle přepracovaného znění směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti, podle Akčního plánu evropského pilíře sociálních práv, podle programů politiky soudržnosti v souladu s nařízením (EU) 2021/1060, podle plánů spravedlivé územní transformace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (15), podle plánů pro oživení a odolnost v souladu s nařízením (EU) 2021/241, v rámci Modernizačního fondu zřízeného na základě článku 10d směrnice 2003/87/ES a podle dlouhodobých strategií členských států v oblasti renovace budov v souladu se směrnicí 2010/31/EU. Za účelem zajištění administrativní efektivity by informace obsažené v plánech měly být v příslušných případech v souladu s uvedenými legislativními akty a plány.

(28)

V zájmu efektivnějšího plánování by členské státy měly ve svých plánech uvést důsledky odkladu systému obchodování s emisemi zřízeného v souladu s kapitolou IVa směrnice 2003/87/ES podle článku 30k uvedené směrnice. Za tímto účelem by měly být veškeré relevantní informace, jež mají být v plánu uvedeny, důkladně odlišeny svým rozdělením do dvou scénářů, a to popisem a vyčíslením nezbytných úprav opatření, investic, milníků, cílů, výše příspěvku členského státu a jakýchkoli dalších relevantních prvků plánu.

(29)

Unie by měla členské státy při provádění jejich plánů prostřednictvím fondu podporovat finančními prostředky. Platby z fondu by měly být podmíněny dosažením milníků a cílů uvedených v plánech. To by umožnilo zohledňovat vnitrostátní poměry a priority a současně zjednodušovat financování a usnadňovat začlenění finančních prostředků z fondu do jiných vnitrostátních výdajových programů při zaručení dopadu a integrity vynakládání prostředků Unií.

(30)

Fond by měl být výjimečně a dočasně financován z příjmů z dražeb 50 milionů povolenek podle čl. 10a odst. 8b směrnice 2003/87/ES, 150 milionů povolenek podle čl. 30d odst. 3 uvedené směrnice a objemu dodatečných povolenek podle čl. 30d odst. 4 uvedené směrnice, jež by měly představovat vnější účelově vázané příjmy. Na provádění fondu v období 2026–2032 by měla být v zásadě uvolněna maximální částka ve výši 65 000 000 000 EUR. Dražbu povolenek, na něž se vztahuje kapitola IVa uvedené směrnice, má zajistit Komise. Bude-li na základě článku 30k uvedené směrnice systém obchodování s emisemi zřízený v souladu s uvedenou kapitolou odložen do roku 2028, měla by maximální částka dostupná pro provádění fondu činit 54 600 000 000 EUR. Uvedená částka a roční částky odrážejí větší potřebu financování na začátku fungování fondu. Pro každý členský stát by měl být vypočten maximální finanční příděl v souladu s metodikou pro přidělování prostředků, která poskytuje zejména dodatečnou podporu těm členským státům, na něž má zahrnutí emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES větší dopad. Vzhledem k tomu, že vnější účelově vázané příjmy mají být zpřístupněny po dražbě povolenek podle čl. 10a odst. 8b a čl. 30d odst. 3 a 4 směrnice 2003/87/ES, je nezbytné stanovit odchylku od čl. 22 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (16), aby Unie mohla každý rok přidělit částky nezbytné pro platby členským státům, které mají být provedeny v souladu s tímto nařízením, na zajištění prostředků odpovídajících účelově vázaným příjmům.

(31)

Členské státy by měly přispívat alespoň 25 % odhadovaných celkových nákladů svých plánů.

(32)

Rozpočtové závazky by mělo být možné ve vhodných případech rozdělit na roční splátky. Dohody s členskými státy, které představují individuální právní závazky, by měly mimo jiné zohlednit událost uvedenou v článku 30k směrnice 2003/87/ES, která by mohla vyvolat roční zpoždění zahájení obchodování s emisemi pro budovy, silniční dopravu a další odvětví. Uvedené dohody by rovněž měly zohlednit veškerá potenciální finanční rizika pro Unii, která by mohla vyžadovat změnu individuálních právních závazků vzhledem ke zvláštnostem dočasného a výjimečného financování fondu z vnějších účelově vázaných příjmů generovaných z povolenek systému obchodování s emisemi.

(33)

Aby byly pro fond zajištěny dodatečné zdroje, měly by mít členské státy možnost požádat o převedení zdrojů do fondu z programů politiky soudržnosti ve sdíleném řízení zřízených nařízením (EU) 2021/1060 za podmínek stanovených v uvedeném nařízení. Aby měly členské státy dostatečnou flexibilitu při využívání svých přídělů z fondu, mělo by být možné převést zdroje z jejich ročního finančního přídělu do fondů ve sdíleném řízení uvedených v nařízení (EU) 2021/1060 až do výše 15 %. Za účelem zmírnění administrativní zátěže způsobené po sobě jdoucími převody zdrojů z jejich ročního finančního přídělu z fondu do fondů ve sdíleném řízení spadajících do oblasti působnosti nařízení (EU) 2021/1060 by odpovídající změna jednoho nebo více programů měla být v zásadě vyžadována pouze jednou, a to za určitých podmínek, aby byla zajištěna účinná finanční kontrola. V následujících letech by mělo být možné provést další převody oznámením finančních tabulek Komisi, pokud se budou změny týkat výhradně zvýšení finančních zdrojů, aniž by došlo k dalším změnám dotčeného programu.

(34)

Fond by měl podporovat opatření, která respektují zásadu adicionality financování Unie. Fond by neměl být náhradou za opakované vnitrostátní výdaje, s výjimkou řádně odůvodněných případů, včetně plateb nákladů na opatření technické pomoci uvedená v plánech.

(35)

Za účelem zajištění efektivního, transparentního a konzistentního přidělování finančních prostředků a respektování zásady řádného finančního řízení by opatření podle tohoto nařízení měla být v souladu se stávajícími programy Unie a s celostátními a případně regionálními programy a měla by je doplňovat a současně předcházet dvojímu financování téže výdajové položky z fondu a z jiných programů Unie. Zejména by Komise a členské státy měly ve všech fázích procesu zajistit účinnou koordinaci s cílem zabezpečit jednotnost, soudržnost, doplňkovost a synergie mezi zdroji financování. Za tímto účelem by členské státy měly být povinny při předkládání svých plánů Komisi předložit relevantní informace o stávajícím a plánovaném financování Unie. Finanční podpora v rámci fondu by měla doplňovat podporu poskytovanou v rámci jiných programů a nástrojů Unie. Opatření a investice financované z fondu by měly mít možnost obdržet financování z jiných programů a nástrojů Unie, pokud tato podpora nepokrývá totožné nákladové položky.

(36)

Platby by měly probíhat na základě rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvolnění prostředků dotčenému členskému státu. Proto je nezbytné odchýlit se od čl. 116 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, aby lhůta pro platby mohla začít plynout ode dne, kdy Komise toto rozhodnutí sdělí dotčenému členskému státu, a nikoliv ode dne, kdy je obdržena žádost o platbu.

(37)

Po analýze všech žádostí o platby obdržených v daném kole a v případě, že příjmy účelově vázané na fond v souladu s čl. 30d odst. 4 směrnice 2003/87/ES nestačí k pokrytí žádostí o platby podaných členskými státy, by Komise měla členským státům provést úhradu poměrně, aby bylo zajištěno rovné zacházení s členskými státy. V následujícím kole žádostí o platby by Komise měla upřednostnit členské státy se zpožděnými platbami z předchozího kola žádostí o platby a teprve poté proplatit nově podané žádosti o platbu.

(38)

Za účelem usnadnění vypracovávání plánů a zajištění transparentních pravidel pro monitorování a hodnocení by měl být v přílohách tohoto nařízení uveden seznam společných ukazatelů a vzor plánů. Členské státy by měly mít možnost používat ke stanovení milníků a cílů ve svých plánech relevantní společné ukazatele. Seznam společných ukazatelů by měl obsahovat společné ukazatele pro podávání zpráv o pokroku a pro účely monitorování a hodnocení provádění plánů a fondu.

(39)

Fond by měl být prováděn v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně účinného předcházení podvodům, daňovým únikům, daňovým podvodům, korupci a střetům zájmů a jejich stíhání. Fond podléhá obecnému režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie v případě porušení zásad právního státu v členských státech, který byl zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 (17).

(40)

Pro účely řádného finančního řízení by při současném respektování povahy fondu založené na výkonnosti měla být stanovena zvláštní pravidla pro rozpočtové závazky, platby, pozastavení a zpětné získání finančních prostředků, jakož i pro ukončení dohod o finanční podpoře. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření s cílem zajistit, aby užívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními podporovanými z fondu bylo v souladu s použitelným unijním a vnitrostátním právem. Členské státy by měly v příslušných případech zajistit, aby tato podpora byla poskytována v souladu s pravidly Unie pro státní podporu. Zejména by měly zajistit předcházení podvodům, korupci a střetu zájmů a jejich odhalování a nápravu a to, aby nedocházelo ke dvojímu financování z fondu a z jiných programů Unie. Mělo by být možné pozastavit a ukončit dohody o finanční podpoře, jakož i snížit a omezit finanční příděly, pokud dotčený členský stát uspokojivě neprovedl plán, nebo v případě závažných nesrovnalostí, totiž podvodů, korupce a střetů zájmů týkajících se opatření podporovaných z fondu, nebo závažných porušení některých povinností stanovených dohodami o finanční podpoře. V případě ukončení dohody týkající se finanční podpory nebo snížení a zpětného získání finančních přídělů by tyto částky měly být členským státům v souladu s pravidly pro rozdělování povolenek stanovenými v čl. 30d odst. 5 směrnice 2003/87/ES přiděleny do 31. prosince 2033. Je třeba zavést vhodná řízení o sporných otázkách s cílem zajistit, aby rozhodnutí Komise týkající se pozastavení a zpětného získávání vyplacených částek nebo ukončení dohod o finanční podpoře respektovala právo členských států předložit připomínky.

(41)

Komise by měla zajistit, aby byly účinně chráněny finanční zájmy Unie. I když je primárně odpovědností samotného členského státu zajistit, aby byl fond prováděn v souladu s příslušným unijním a vnitrostátním právem, měla by Komise v tomto ohledu od členských států získat dostatečné záruky. Za tímto účelem by členské státy při provádění fondu měly zajistit fungování účinného a efektivního systému vnitřní kontroly a měly by zpětně získávat částky, které byly vyplaceny neodůvodněně nebo byly využity nesprávným způsobem. V tomto ohledu by členské státy měly využívat své standardní vnitrostátní systémy řízení rozpočtu. Členské státy by měly shromažďovat, zaznamenávat a uchovávat v elektronickém systému standardizované kategorie údajů a informací, které umožní předcházení závažným nesrovnalostem v souvislosti s opatřeními a investicemi podporovanými z fondu, totiž podvodům, korupci a střetům zájmů, a jejich odhalování a nápravu. Komise by měla zpřístupnit informační a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, který umožní získat přístup k těmto údajům a informacím. Komise by měla vybízet k využívání tohoto informačního a monitorovacího systému za účelem všeobecného uplatňování členskými státy.

(42)

Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce by měly mít možnost využívat uvedený informační a monitorovací systém v rámci svých pravomocí a oprávnění.

(43)

Členské státy a Komise by měly mít možnost zpracovávat osobní údaje, pouze pokud je to nezbytné za účelem zajišťování udělování absolutoria, auditu a kontroly, informací, komunikace a viditelnosti v souvislosti s užíváním finančních prostředků na opatření za účelem provádění v rámci fondu. Osobní údaje by měly být zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (18) nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (19), podle toho, které z nich je v daném případě použitelné.

(44)

V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (20) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (21), (Euratom, ES) č. 2185/96 (22) a (EU) 2017/1939 (23) je třeba chránit finanční zájmy Unie přiměřenými opatřeními, včetně opatření týkajících se předcházení podvodům, korupci a střetům zájmů, jejich odhalování a nápravy a vyšetřování a případně ukládání správních sankcí. Zejména pak v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 má OLAF pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda došlo k podvodům, korupci, střetům zájmů nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Úřad evropského veřejného žalobce je v souladu s nařízením (EU) 2017/1939 oprávněn vyšetřovat a trestně stíhat podvody, korupci, střety zájmů a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (24). V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(45)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Uvedená pravidla jsou stanovena v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu Unie prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého řízení, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(46)

Nařízení (EU) 2021/1060 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(47)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž přispívat k sociálně spravedlivému přechodu ke klimatické neutralitě řešením sociálních dopadů začlenění emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Tímto nařízením se zřizuje Sociální klimatický fond (dále jen „fond“) na období 2026-2032.

Fond poskytuje finanční podporu členským státům na opatření a investice uvedené v jejich sociálních klimatických plánech (dále jen „plány“).

Z opatření a investic podporovaných z fondu mají prospěch domácnosti, mikropodniky a uživatelé dopravy, kteří jsou zranitelní a zvlášť zasaženi začleněním emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, zejména domácnosti trpící energetickou chudobou nebo dopravní chudobou.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„energetickou chudobou“ nedostatečný přístup domácnosti k základním energetickým službám, které podporují důstojnou životní úroveň a důstojnou úroveň zdraví, včetně přiměřeného tepla, chlazení, osvětlení a energie k napájení spotřebičů, a to v relevantním vnitrostátním kontextu a kontextu stávající sociální politiky a dalších relevantních politik;

2)

„dopravní chudobou“ stav, kdy jednotlivci a domácnosti nejsou vůbec či jen obtížně schopni pokrýt náklady na soukromou nebo veřejnou dopravu, nebo kdy nemají žádný či jen omezený přístup k dopravě nezbytné k získání přístupu k základním socioekonomickým službám a činnostem, s přihlédnutím k vnitrostátním a prostorovým souvislostem;

3)

„odhadovanými celkovými náklady plánu“ odhadované celkové náklady na opatření a investice uvedené v plánu;

4)

„finančním přídělem“ nevratná finanční podpora z fondu, která je k dispozici pro přidělení nebo která byla přidělena členskému státu;

5)

„milníkem“ kvalitativní výsledek používaný k měření pokroku při provedení opatření nebo investice;

6)

„cílem“ kvantitativní výsledek používaný k měření pokroku na cestě k provedení opatření nebo investice;

7)

„energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (25);

8)

„domácností“ soukromá domácnost ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 (26);

9)

„mikropodnikem“ podnik, který zaměstnává méně než deset osob a jehož roční obrat nebo roční rozvaha nepřekračuje 2 miliony EUR podle metodiky výpočtu uvedené v článcích 3 až 6 přílohy I nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (27);

10)

„zranitelnými domácnostmi“ domácnosti trpící energetickou chudobou nebo domácnosti, včetně domácností s nízkými a nižšími středními příjmy, které jsou významně postiženy cenovými dopady začlenění emisí skleníkových plynů z budov do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES a které postrádají prostředky na renovaci budovy, již obývají;

11)

„zranitelnými mikropodniky“ mikropodniky, které jsou významně postiženy cenovými dopady zahrnutí emisí skleníkových plynů z budov nebo silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES a které pro účely své činnosti postrádají buď prostředky na renovaci budovy, již využívají, nebo na nákup vozidel s nulovými a nízkými emisemi či na přechod na alternativní udržitelné druhy dopravy, včetně veřejné dopravy, podle toho, co je pro ně relevantní;

12)

„zranitelnými uživateli dopravy“ jednotlivci a domácnosti potýkající se s dopravní chudobou, avšak rovněž jednotlivci a domácnosti, včetně těch s nízkými a nižšími středními příjmy, kteří jsou významně postiženi cenovými dopady začlenění emise skleníkových plynů ze silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES a postrádají prostředky na nákup vozidel s nulovými a nízkými emisemi nebo na přechod na alternativní udržitelné druhy dopravy, včetně veřejné dopravy;

13)

„renovací budov“ jakýkoli druh renovace budov související se spotřebou energie, jejímž cílem je snížit energetickou náročnost budov, jako jsou izolace obvodového pláště budovy, tj. izolace zdi, střechy a podlahy a výměna oken, a instalace technických systémů budov, které jsou v souladu s příslušnými vnitrostátními bezpečnostními normami, včetně příspěvku k požadavkům na renovaci stanoveným v přepracovaném znění směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov;

14)

„technickým systémem budovy“ technické zařízení budovy nebo její ucelené části určené k vytápění prostor, chlazení prostor, větrání, přípravě teplé vody, automatizaci a kontrole budov, výrobě energie z obnovitelných zdrojů a jejího ukládání na místě nebo kombinace takového technického zařízení, včetně systémů, které využívají energii z obnovitelných zdrojů;

15)

„aktivním zákazníkem“ aktivní zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (28);

16)

„občanským energetickým společenstvím“ občanské energetické společenství ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice (EU) 2019/944;

17)

„společenstvím pro obnovitelné zdroje“ společenství pro obnovitelné zdroje ve smyslu čl. 2 bodu 16 směrnice (EU) 2018/2001;

18)

„přímým obchodováním s energií z obnovitelných zdrojů“ přímé obchodování s energií z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 18 směrnice (EU) 2018/2001;

19)

„vozidlem s nulovými a nízkými emisemi“ vozidlo s nulovými a nízkými emisemi ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. m) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 (29).

Článek 3

Cíle

1.   Obecným cílem fondu je přispívat k sociálně spravedlivému přechodu ke klimatické neutralitě prostřednictvím řešení sociálních dopadů spojených se začleněním emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES.

2.   Specifické cíle fondu spočívají v podpoře zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy prostřednictvím dočasné přímé podpory příjmů a prostřednictvím opatření a investic, které mají zvýšit energetickou účinnost budov, dekarbonizaci vytápění a chlazení budov, mimo jiné prostřednictvím integrace výroby energie z obnovitelných zdrojů a jejího ukládání do budov, a v poskytnutí lepšího přístupu k mobilitě a dopravě s nulovými a nízkými emisemi.

KAPITOLA II

Sociální klimatické plány

Článek 4

Sociální klimatické plány

1.   Každý členský stát předloží Komisi svůj plán. Plán obsahuje konzistentní soubor stávajících nebo nových vnitrostátních opatření a investic k řešení dopadu stanovení ceny uhlíku na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy s cílem zajistit cenově dostupné vytápění, chlazení a mobilitu a zároveň doplnit a urychlit nezbytná opatření ke splnění cílů Unie v oblasti klimatu.

2.   Každý členský stát zajistí soulad mezi svým plánem a svým aktualizovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu uvedeným v čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1999.

3.   Plán může obsahovat vnitrostátní opatření, jež stanoví dočasnou přímou podporu příjmů zranitelných domácností a zranitelných uživatelů dopravy s cílem snížit dopad zvýšení ceny fosilních paliv vyplývající ze začlenění emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES.

4.   Plán zahrnuje celostátní a případná místní a regionální opatření a investice v souladu s článkem 8 s cílem:

a)

provádět renovace budov a dekarbonizovat vytápění a chlazení budov, včetně integrace výroby energie z obnovitelných zdrojů a jejího ukládání;

b)

zvýšit využívání mobility a dopravy s nulovými a nízkými emisemi.

5.   Pokud členský stát již zavedl vnitrostátní systém obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu nebo uhlíkovou daň, mohou se do plánu zahrnout již zavedená vnitrostátní opatření ke zmírnění sociálních dopadů a výzev, pokud jsou v souladu s tímto nařízením.

Článek 5

Veřejná konzultace

1.   Každý členský stát předloží plán Komisi po provedení veřejné konzultace s místními a regionálními orgány, zástupci hospodářských a sociálních partnerů, relevantními organizacemi občanské společnosti, mládežnickými organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami. Tuto konzultaci provede každý členský stát v souladu s požadavky článku 10 nařízení (EU) 2018/1999 a v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem.

2.   Každý členský stát ve svém plánu uvede shrnutí:

a)

konzultace konané podle odstavce 1 a

b)

toho, jak se v plánu odrážejí připomínky zúčastněných stran, které se dotyčné konzultace zúčastnily.

3.   Pro účely čl. 16 odst. 3 Komise posoudí, zda byl plán vypracován po konzultaci se zúčastněnými stranami v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

4.   Komise podporuje členské státy tím, že v souladu s čl. 6 odst. 4 poskytne příklady osvědčených postupů konzultací o plánech.

Článek 6

Obsah sociálních klimatických plánů

1.   Plán musí obsahovat tyto prvky:

a)

konkrétní opatření a investice v souladu s články 4 a 8 s cílem omezit dopady uvedené v písmenu d) tohoto odstavce spolu s vysvětlením, jak by tato opatření a investice účinně přispěly k dosažení cílů stanovených v článku 3 v rámci celkového nastavení relevantních politik daného členského státu;

b)

případná konkrétní, vzájemně konzistentní a posílená doprovodná opatření k provedení opatření a investic a snížení účinků uvedených v písmenu d);

c)

informace o stávajícím nebo plánovaném financování opatření a investic z jiných unijních, mezinárodních, veřejných nebo případně soukromých zdrojů, které přispívají k opatřením a investicím stanoveným v plánu, včetně informací o dočasné přímé podpoře příjmů;

d)

odhad pravděpodobných dopadů zvýšení cen v důsledku zahrnutí emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES na domácnosti, zejména na výskyt energetické chudoby a dopravní chudoby, a na mikropodniky; tyto dopady je třeba analyzovat na vhodné územní úrovni definované každým členským státem, s přihlédnutím ke specifické vnitrostátní situaci a k aspektům, jako jsou přístup k veřejné dopravě a základním službám a vymezení nejpostiženějších oblastí;

e)

odhadovaný počet a určení zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy;

f)

vysvětlení toho, jak mají být definice energetické chudoby a dopravní chudoby uplatňovány na vnitrostátní úrovni;

g)

pokud plán stanoví opatření uvedená v čl. 4 odst. 3, kritéria pro určení způsobilých konečných příjemců, uvedení zamýšlené lhůty pro tato opatření a jejich odůvodnění na základě kvantitativního odhadu a kvalitativního vysvětlení toho, jak se očekává, že tato opatření sníží energetickou chudobu a dopravní chudobu a zranitelnost domácností vůči zvýšení ceny paliv v oblasti silniční dopravy a vytápění;

h)

zamýšlené milníky, cíle a orientační komplexní harmonogram pro provádění opatření a investic, které budou realizovány do 31. července 2032;

i)

případný harmonogram pro postupné snižování podpory pro vozidla s nízkými emisemi;

j)

odhadované celkové náklady plánu doplněné o vhodné odůvodnění a vysvětlení toho, jak jsou v souladu se zásadou nákladové efektivity a odpovídající očekávanému dopadu plánu;

k)

zamýšlený příspěvek členského státu k odhadovaným celkovým nákladům plánu vypočtený podle článku 15;

l)

s výjimkou opatření uvedených v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení vysvětlení, jak plán zajišťuje, aby žádné z opatření nebo investic významně nepoškozovalo environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852;

m)

ustanovení pro účinné monitorování a provádění plánu dotčeným členským státem, zejména pak navrhované milníky a cíle, relevantní společné ukazatele uvedené v příloze IV, a pokud žádný z uvedených ukazatelů není pro konkrétní opatření nebo investici relevantní, doplňující jednotlivé ukazatele navržené dotčeným členským státem;

n)

pro účely vypracování a případně provádění plánu, shrnutí procesu veřejné konzultace uvedeného v článku 5;

o)

vysvětlení systému členského státu určeného k předcházení podvodům, korupci a střetům zájmů, jejich odhalování a nápravě při využívání finančního přídělu poskytnutého z fondu a mechanismů, které mají za cíl předcházet dvojímu financování z fondu a jiných programů Unie;

p)

je-li to relevantní, vysvětlení, jak byly v plánu zohledněny případné specifické zeměpisné podmínky, například ostrovů, nejvzdálenějších regionů a území, venkovských nebo odlehlých oblastí, méně přístupných periferií, horských oblastí nebo zaostávajících oblastí;

q)

je-li to relevantní, vysvětlení toho, jak jsou daná opatření a investice zaměřeny na řešení genderové nerovnosti.

2.   Plán může zahrnovat opatření technické pomoci nezbytná pro účinnou správu a provádění opatření a investic.

3.   Plán musí být konzistentní s informacemi, které členský stát uvedl, a se závazky, které členský stát učinil v:

a)

akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv;

b)

svých programech politiky soudržnosti podle nařízení (EU) 2021/1060;

c)

svém plánu pro oživení a odolnost podle nařízení (EU) 2021/241;

d)

svém plánu renovace budov podle přepracovaného znění směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov;

e)

svém aktualizovaném integrovaném vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení (EU) 2018/1999 a

f)

svých plánech spravedlivé územní transformace podle nařízení (EU) 2021/1056.

4.   Během vypracovávání plánů Komise pořádá výměnu osvědčených postupů, týkající se mimo jiné nákladově efektivních opatření a investic, jež mají být v plánech uvedeny. Členské státy mohou požádat o technickou podporu v rámci nástroje evropské energetické pomoci na místní úrovni (ELENA), který byl zřízen dohodou mezi Komisí a Evropskou investiční bankou v roce 2009, nebo v rámci Nástroje pro technickou podporu, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (30).

5.   Pro účely odst. 1 písm. l) tohoto článku poskytne Komise členským státům technické pokyny, přizpůsobené působnosti fondu, k souladu opatření a investic se zásadou „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852.

6.   S cílem pomoci členským státům při poskytování informací uvedených v odst. 1 písm. d) tohoto článku poskytne Komise společnou hodnotu pro použití jako odhadu ceny uhlíku vyplývající ze zahrnutí emisí skleníkových plynů z budov, silniční dopravy a dalších odvětví do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES.

7.   Každý členský stát použije pro plán vzor obsažený v příloze V.

KAPITOLA III

Podpora z fondu určená na sociální klimatické plány

Článek 7

Zásady, jimiž se fond řídí

1.   Fond poskytuje finanční podporu členským státům na financování opatření a investic stanovených v jejich plánech.

2.   Vyplacení finanční podpory podle odstavce 1 tohoto článku každému členskému státu je podmíněno tím, že tento členský stát dosáhne milníků a cílů pro opatření a investice podle článku 8 tohoto nařízení. Tyto milníky a cíle musí být slučitelné s cíli Unie v oblasti klimatu a cílem stanoveným v nařízení (EU) 2021/1119 a zahrnovat zejména:

a)

energetickou účinnost;

b)

renovaci budov;

c)

mobilitu a dopravu s nulovými a nízkými emisemi;

d)

snižování emisí skleníkových plynů;

e)

snižování počtu zranitelných domácností, zejména domácností trpících energetickou chudobou, počtu zranitelných mikropodniků a počtu zranitelných uživatelů dopravy.

3.   Fond podpoří pouze opatření a investice, které jsou v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852.

4.   Opatření a investice podporované z fondu musí snižovat závislost na fosilních palivech a v relevantních případech přispívat k provádění evropského pilíře sociálních práv, jakož i k udržitelným a kvalitním pracovním místům v oblastech, na něž se vztahují opatření a investice fondu.

Článek 8

Způsobilá opatření a investice, jež mají být zahrnuty do sociálních klimatických plánů

1.   Členské státy mohou do odhadovaných celkových nákladů plánu zahrnout následující opatření a investice s trvalým účinkem, pokud se zaměřují především na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky nebo zranitelné uživatele dopravy a jejich účelem je:

a)

podporovat renovace budov, zejména pro zranitelné domácnosti a zranitelné mikropodniky, které využívají budovy s nejhorší energetickou náročností, a to i pro nájemníky a osoby žijící v sociálním bydlení;

b)

podporovat přístup k cenově dostupnému energeticky účinnému bydlení, včetně sociálního bydlení;

c)

přispívat k dekarbonizaci vytápění a chlazení budov a vaření v nich, například elektrifikací, poskytováním přístupu k cenově dostupným a energeticky účinným systémům a integrací výroby energie z obnovitelných zdrojů a jejího ukládání, mimo jiné prostřednictvím společenství pro obnovitelné zdroje, občanských energetických společenství a dalších aktivních zákazníků, s cílem podpořit využívání vlastní spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, jako jsou sdílení energie a přímé obchodování s energií z obnovitelných zdrojů, připojení k inteligentním sítím a sítím dálkového vytápění, což přispívá k dosažení úspor energie nebo ke snížení energetické chudoby;

d)

poskytovat cílené, přístupné a cenově dostupné informace, vzdělávání, osvětu a poradenství o nákladově efektivních opatřeních a investicích, o dostupné podpoře renovace budov a energetické účinnosti, jakož i o udržitelné a cenově dostupné mobilitě a dopravních alternativách;

e)

podporovat veřejné a soukromé subjekty, mimo jiné poskytovatele sociálního bydlení, zejména družstva veřejného a soukromého sektoru, při vytváření a zajišťování cenově dostupných řešení v oblasti energetické účinnosti a vhodných nástrojů financování v souladu se sociálními cíli fondu;

f)

při zachování technologické neutrality poskytovat přístup k vozidlům s nulovými a nízkými emisemi a jízdním kolům, včetně finanční podpory nebo daňových pobídek na jejich nákup, i k vhodné veřejné a soukromé infrastruktuře, zejména tam, kde je to relevantní, na nákup vozidel s nulovými a nízkými emisemi, infrastrukturu pro dobíjení a doplňování paliva a rozvoj trhu s ojetými vozidly s nulovými emisemi; členské státy se snaží zajistit, aby v případech, kdy jsou vozidla s nulovými emisemi cenově dostupným a proveditelným řešením, ve svých plánech podporu těchto vozidel upřednostnily;

g)

motivovat k využívání cenově dostupné a přístupné veřejné dopravy a podporovat soukromé a veřejné subjekty, včetně družstev, při rozvoji a poskytování udržitelné mobility jako služby, sdílených služeb mobility a možností aktivní mobility;

2.   Členské státy mohou do odhadovaných celkových nákladů plánů zahrnout náklady na opatření poskytující přímou podporu příjmů zranitelným domácnostem a zranitelným uživatelům dopravy s cílem snížit dopad zvýšení cen paliv pro silniční dopravu a vytápění. Taková podpora musí být dočasná a postupem času se snižovat. Členské státy mohou poskytovat dočasnou přímou podporu příjmů, pokud jejich plány obsahují opatření nebo investice zaměřené na tyto zranitelné domácnosti a zranitelné uživatele dopravy v souladu s čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení. Tato podpora musí být omezena na přímý dopad související se začleněním emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES. Náklady na opatření poskytující dočasnou přímou podporu příjmů nesmějí činit více než 37,5 % odhadovaných celkových nákladů plánu podle čl. 6 odst. 1 písm. j) tohoto nařízení.

3.   Členské státy mohou do odhadovaných celkových nákladů plánů zahrnout náklady na technickou pomoc na pokrytí výdajů souvisejících s činnostmi v oblasti odborné přípravy, programování, monitorování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou nezbytné pro řízení fondu a pro dosažení jeho cílů, například výdajů na studie, na informační technologie (IT), veřejné konzultace se zúčastněnými stranami a na informační a komunikační akce. Náklady na tuto technickou pomoc smějí činit až 2,5 % odhadovaných celkových nákladů plánu podle čl. 6 odst. 1 písm. j).

Článek 9

Přenášení přínosů na domácnosti, mikropodniky a uživatele dopravy

1.   Členské státy mohou do plánů začlenit podporu poskytovanou prostřednictvím veřejných nebo soukromých subjektů jiných než zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy, pokud tyto subjekty provádějí opatření a investice, které budou v konečném důsledku ku prospěchu zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům nebo zranitelným uživatelům dopravy.

2.   Členské státy stanoví nezbytné zákonné a smluvní záruky, aby zajistily, že veškeré přínosy budou přeneseny na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky nebo zranitelné uživatele dopravy.

Článek 10

Finanční zdroje fondu

1.   V souladu s čl. 10a odst. 8b a čl. 30d odst. 3 a 4 směrnice 2003/87/ES se na provádění fondu v období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2032 poskytne maximální částka ve výši 65 000 000 000 EUR v běžných cenách. Tato částka představuje vnější účelově vázané příjmy pro účely čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, aniž je dotčen čl. 30d odst. 4 šestý pododstavec směrnice 2003/87/ES.

Roční částky přidělené fondu, v mezích maximální částky stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce, nesmějí překročit částky uvedené v čl. 30d odst. 4 čtvrtém pododstavci směrnice 2003/87/ES.

Pokud bude systém obchodování s emisemi zřízený v souladu s kapitolou IVa směrnice 2003/87/ES podle článku 30k uvedené směrnice odložen na rok 2028, činí maximální částka, která má být fondu poskytnuta, 54 600 000 000 EUR a roční částky přidělené fondu nepřekročí příslušné částky uvedené v čl. 30d odst. 4 pátém pododstavci směrnice 2003/87/ES.

2.   Odchylně od čl. 22 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, a aniž je dotčen článek 19 tohoto nařízení, se prostředky na závazky pokrývající příslušnou maximální částku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku automaticky poskytují na začátku každého rozpočtového roku počínaje 1. lednem 2026 až do výše příslušných použitelných ročních částek uvedených v odst. 1 druhém a třetím pododstavci.

3.   Částky uvedené v odstavci 1 mohou rovněž hradit výdaje na přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, které jsou nezbytné pro řízení fondu a pro dosažení jeho cílů, zejména na studie, setkání odborníků, konzultace se zúčastněnými stranami, informační a komunikační akce, včetně informativních činností podporujících začleňování, a na institucionální komunikaci o politických prioritách Unie, pokud se týkají cílů tohoto nařízení, výdaje spojené se sítěmi IT se zaměřením na zpracování informací a jejich výměnu, nástroje IT na úrovni organizace a veškeré další výdaje na technickou a správní pomoc, které vznikly Komisi v souvislosti s řízením fondu. Výdaje mohou rovněž zahrnovat náklady na jiné podpůrné činnosti, jako jsou kontrola kvality a monitorování projektů na místě, a náklady na vzájemné poradenství a odborníky za účelem posuzování a provádění způsobilých opatření.

Článek 11

Zdroje z programů ve sdíleném řízení a do nich určené a využívání zdrojů

1.   Zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení mohou být na jejich žádost převedeny do fondu, jsou-li splněny podmínky stanovené v příslušných ustanoveních nařízení (EU) 2021/1060. Komise provádí tyto zdroje přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Tyto zdroje se využijí výlučně ku prospěchu dotčeného členského státu.

2.   Členské státy mohou ve svých plánech předložených v souladu s čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení požádat o převod až 15 % svého maximálního ročního finančního přídělu do fondů ve sdíleném řízení stanovených v nařízení (EU) 2021/1060. Převedené zdroje financují opatření a investice uvedené v článku 8 tohoto nařízení a provádějí se v souladu s pravidly fondů, do nichž se zdroje převádějí. Zdroje převádějí členské státy změnou jednoho nebo více programů, s výjimkou programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg), v souladu s článkem 26a nařízení (EU) 2021/1060, a provádějí se v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném nařízení a pravidly fondů, do nichž se zdroje převádějí.

3.   Členské státy mohou pověřit řídicí orgány programů politiky soudržnosti podle nařízení (EU) 2021/1060 prováděním opatření a investice čerpajících z fondu, v relevantních případech s ohledem na synergie s těmito programy politiky soudržnosti a v souladu s cíli fondu. Členské státy uvedou svůj záměr pověřit tyto orgány ve svých plánech. V takových případech se má za to, že stávající řídící a kontrolní systémy zavedené členskými státy a oznámené Komisi splňují požadavky tohoto nařízení.

4.   Členské státy mohou do svých plánů začlenit jako součást odhadovaných celkových nákladů platby za další technickou podporu podle článku 7 nařízení (EU) 2021/240 a částky hotovostních příspěvků pro účely dané složky členského státu podle příslušných ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (31). Tyto náklady nesmějí překročit 4 % maximálního finančního přídělu na daný plán a příslušná opatření stanovená v plánu musí být v souladu s tímto nařízením.

Článek 12

Provádění

Fond provádí Komise v přímém řízení v souladu s příslušnými pravidly přijatými podle článku 322 Smlouvy o fungování EU, zejména s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 a nařízením (EU, Euratom) 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

Článek 13

Adicionalita a doplňkové financování

1.   Podpora z fondu doplňuje podporu poskytovanou z jiných fondů, programů a nástrojů Unie. Opatření a investice podporované z fondu mohou obdržet podporu z jiných fondů, programů a nástrojů Unie, pokud tato podpora nepokrývá tutéž nákladovou položku.

2.   Podpora z fondu, včetně dočasné přímé podpory příjmů podle čl. 4 odst. 3, musí být doplňková a nesmí nahrazovat opakující se výdaje z vnitrostátního rozpočtu.

3.   V případě technické pomoci členským státům se správní náklady přímo spojené s prováděním plánu nepovažují za opakující se výdaje z vnitrostátního rozpočtu.

Článek 14

Maximální finanční příděl

1.   Maximální finanční příděl se vypočte pro každý členský stát podle článku 10 a postupem stanoveným v přílohách I a II.

2.   Každý členský stát může podat žádost o částku až do výše svého maximálního finančního přídělu na provedení svého plánu.

Článek 15

Příspěvek členského státu k odhadovaným celkovým nákladům

Členské státy přispějí nejméně k 25 % odhadovaných celkových nákladů svých plánů.

Článek 16

Posouzení Komise

1.   Komise posoudí plán a veškeré jeho případné změny předložené členským státem v souladu s článkem 18 z hlediska souladu s tímto nařízením. Při provádění tohoto posouzení Komise postupuje v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Do dvou měsíců ode dne předložení plánu tímto členským státem může Komise vznést připomínky nebo si vyžádat dodatečné informace. Členský stát poskytne požadované další informace a může plán v případě potřeby pozměnit, a to i po jeho předložení. Členský stát a Komise se mohou dohodnout na prodloužení lhůty pro posouzení o přiměřenou dobu, pokud to bude nutné.

2.   Komise posoudí, zda převody požadované v souladu s článkem 11 splňují cíle tohoto nařízení.

3.   Komise posoudí relevanci, účinnost, účelnost a soudržnost plánu s přihlédnutím ke specifickým výzvám a finančnímu přídělu členského státu takto:

a)

pro účely posouzení relevance zohlední tato kritéria:

i)

zda plán přiměřeně přispívá k řešení sociálního dopadu začlenění emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy v dotčeném členském státě, zejména na domácnosti trpící energetickou chudobou nebo dopravní chudobou, jakož i výzev, jimž tyto subjekty v této souvislosti čelí, a zda plán náležitě zohledňuje výzvy určené v posouzeních Komise týkajících se aktualizace integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dotčeného členského státu a jeho pokroku podle čl. 9 odst. 3 a článků 13 a 29 nařízení (EU) 2018/1999, jakož i v doporučeních Komise členským státům vydaným podle článku 34 nařízení (EU) 2018/1999 s ohledem na cíle Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a dlouhodobý cíl klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050;

ii)

zda se očekává, že plán zajistí, aby v něm obsažené opatření a investice významně nepoškozovaly environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, a zda plán pomáhá snižovat závislost na fosilních palivech;

iii)

zda plán obsahuje opatření a investice, které přispívají k zelené transformaci, včetně řešení sociálních dopadů a výzev z ní vyplývajících, a zejména k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a dlouhodobého cíle klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050, jakož i milníků do roku 2030 obsažených v unijní Strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu;

b)

pro účely posouzení účinnosti zohlední tato kritéria:

i)

zda se očekává, že plán bude mít v členském státě dlouhodobý dopad v souvislosti s výzvami, jimiž se zabývá, v souladu s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a dlouhodobým cílem klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050, a zejména na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy, zvláště domácnosti trpící energetickou chudobou nebo domácnosti trpící dopravní chudobou;

ii)

zda se očekává, že mechanismy navržené členským státem zajistí účinné monitorování a provádění plánu, včetně zamýšleného harmonogramu, milníků a cílů, a provádění souvisejících ukazatelů;

iii)

zda jsou opatření a investice navrhované členským státem v souladu s požadavky přepracovaného znění směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti, směrnice (EU) 2018/2001, nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2009/33/ES (32) a směrnice 2010/31/EU a

iv)

zda opatření a investice navržené členským státem podporují doplňkovost, synergii, soudržnost a soulad s nástroji Unie uvedenými v čl. 6 odst. 3;

c)

pro účely posouzení účelnosti zohlední tato kritéria:

i)

zda je odůvodnění poskytnuté daným členským státem pro výši odhadovaných celkových nákladů plánu přiměřené, věrohodné, v souladu se zásadou nákladové efektivity a úměrné očekávanému vnitrostátnímu environmentálnímu a sociálnímu dopadu při zohlednění specifické vnitrostátní situace, která by mohla ovlivnit náklady uvedené v plánu;

ii)

zda se očekává, že mechanismy navržené členským státem předejdou korupci, podvodům a střetům zájmů při využívání finančních přídělů poskytnutých z fondu, odhalí je a napraví, včetně mechanismů, která mají za cíl předcházet dvojímu financování z fondu a z jiných programů Unie;

iii)

zda jsou milníky a cíle navržené daným členským státem efektivní z hlediska oblasti působnosti, cílů a způsobilých akcí fondu;

d)

pro účely posouzení soudržnosti zohlední, zda plán obsahuje opatření a investice, které představují slučitelná opatření.

Článek 17

Rozhodnutí Komise

1.   Na základě posouzení provedeného podle článku 16 Komise rozhodne o plánu daného členského státu prostřednictvím prováděcího aktu do pěti měsíců ode dne předložení tohoto plánu v souladu s čl. 4 odst. 1.

2.   Pokud Komise vydá kladné posouzení plánu, prováděcí akt uvedený v odstavci 1 stanoví:

a)

opatření a investice, které má daný členský stát provádět, částku odhadovaných celkových nákladů plánu a milníky a cíle;

b)

maximální finanční příděl přidělený v souladu s čl. 14 odst. 1, jenž bude vyplacen ve splátkách v souladu s článkem 20, jakmile daný členský stát úspěšně dosáhne příslušných milníků a cílů určených ve vztahu k provádění plánu;

c)

příspěvek členského státu;

d)

opatření a harmonogram pro monitorování a provádění plánu, včetně případných opatření nezbytných pro dosažení souladu s článkem 21;

e)

relevantní ukazatele týkající se dosahování zamýšlených milníků a cílů a

f)

mechanismy poskytování přístupu k výchozím relevantním údajům ze strany Komise.

3.   Maximální finanční příděl uvedený v odst. 2 písm. b) tohoto článku se určí na základě odhadovaných celkových nákladů plánu navrhovaného členským státem posouzených podle kritérií stanovených v čl. 16 odst. 3.

Maximální finanční příděl uvedený v odst. 2 písm. b) tohoto článku se stanoví takto:

a)

pokud plán uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 16 odst. 3 a částka odhadovaných celkových nákladů plánu po odečtení příspěvku členského státu je rovna maximálnímu finančnímu přídělu pro daný členský stát uvedenému v čl. 14 odst. 1 nebo je vyšší, rovná se finanční příděl přidělený tomuto členskému státu celkové částce maximálního finančního přídělu uvedeného v čl. 14 odst. 1;

b)

pokud plán uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 16 odst. 3 a částka odhadovaných celkových nákladů plánu po odečtení příspěvku členského státu je nižší než maximální finanční příděl pro daný členský stát uvedený v čl. 14 odst. 1, rovná se finanční příděl přidělený tomuto členskému státu částce odhadovaných celkových nákladů plánu po odečtení příspěvku členského státu;

c)

pokud plán uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 16 odst. 3, ale při posouzení se zjistí nedostatky v systémech vnitřní kontroly, může Komise požadovat, aby členský stát před provedením první platby zařadil do plánu a uskutečnil opatření k jejich nápravě;

d)

pokud plán nesplňuje uspokojivě kritéria stanovená v čl. 16 odst. 3, nepřidělí se členskému státu žádný finanční příděl.

4.   Pokud Komise vydá záporné posouzení plánu, uvede v rozhodnutí podle odstavce 1 důvody tohoto záporného posouzení. Členský stát plán opětovně předloží po zohlednění posouzení Komise.

Článek 18

Změna sociálních klimatických plánů

1.   Pokud již členský stát nemůže plán, včetně příslušných milníků a cílů, uskutečnit nebo ho musí zcela nebo zčásti podstatně upravit z důvodu objektivních okolností, zejména kvůli skutečným přímým dopadům začlenění emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, předloží tento členský stát Komisi pozměněný plán obsahující nezbytné a řádně odůvodněné úpravy. K vypracování pozměněného plánu mohou členské státy požádat o technickou podporu v souladu s čl. 11 odst. 4.

2.   Komise posoudí pozměněný plán v souladu s článkem 16.

3.   Pokud Komise vydá kladné posouzení pozměněného plánu, přijme v souladu s čl. 17 odst. 1 rozhodnutí, kterým své kladné posouzení odůvodní, prostřednictvím prováděcího aktu. Odchylně od čl. 17 odst. 1 přijme Komise rozhodnutí podle tohoto odstavce do tří měsíců ode dne předložení pozměněného plánu dotčeným členským státem.

4.   Pokud Komise vydá záporné posouzení pozměněného plánu, zamítne pozměněný plán ve lhůtě uvedené v odstavci 3 poté, co poskytne dotčenému členskému státu možnost předložit připomínky do tří měsíců ode dne, kdy byl o posouzení svého pozměněného plánu provedeném Komisí vyrozuměn.

5.   Do 15. března 2029 každý členský stát posoudí vhodnost svého plánu s ohledem na skutečné přímé dopady začlenění emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES. Tato posouzení se předkládají Komisi společně s integrovanými vnitrostátními zprávami o pokroku v oblasti energetiky a klimatu předkládanými podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999.

6.   O drobných úpravách plánu obnášejících zvýšení nebo snížení cíle stanoveného v plánu o méně než 5 %, jako jsou drobné aktualizace opatření a investic stanovených v plánu nebo opravy administrativních chyb, členský stát vyrozumí Komisi.

Článek 19

Závazek vyplatit finanční příděl

1.   Poté, co Komise přijme kladné rozhodnutí uvedené v článku 17 tohoto nařízení, včas uzavře s dotčeným členským státem dohodu, jež představuje individuální právní závazek ve smyslu nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 na období 2026–2032, aniž jsou dotčeny čl. 30d odst. 4 a články 30i a 30k směrnice 2003/87/ES. Tato dohoda se uzavře nejdříve jeden rok před rokem zahájení dražeb podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES, nebo použije-li se čl. 10 odst. 1 třetí pododstavec tohoto nařízení, dva roky před uvedeným rokem.

2.   Rozpočtové závazky mohou být založeny na souhrnných závazcích a tam, kde je to vhodné, mohou být rozděleny do ročních splátek rozložených do několika let.

Článek 20

Pravidla týkající se plateb, pozastavení a ukončení dohod o finančních přídělech

1.   Finanční příděly podle tohoto článku se členskému státu vyplatí po dosažení příslušných dohodnutých milníků a cílů uvedených v plánu v podobě, v jaké byl schválen v souladu s článkem 17, a v závislosti na dostupnosti finančních prostředků. Po dosažení těchto milníků a cílů podá členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost o platbu. Tyto žádosti o platbu členský stát Komisi podává jednou nebo dvakrát ročně, a to do 31. července, nebo do 31. prosince.

2.   Po obdržení žádosti členského státu o platbu Komise posoudí, zda bylo uspokojivě dosaženo příslušných milníků a cílů stanovených v rozhodnutí Komise uvedeném v článku 17. Podmínkou uspokojivého dosažení milníků a cílů je, aby dotčený členský stát nezvrátil opatření týkající se milníků a cílů, jichž bylo v minulosti uspokojivě dosaženo.

3.   Pokud Komise posoudí individuální žádost o platbu kladně, přijme individuální rozhodnutí, kterými povolí uvolnění finančního přídělu v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 v závislosti na dostupnosti finančních prostředků a při zajištění rovného zacházení s členskými státy. Komise přijme toto individuální rozhodnutí nejdříve dva měsíce a nejpozději tři měsíce po uplynutí příslušné lhůty pro podání žádosti o platbu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

4.   Pokud v důsledku posouzení uvedeného v odstavci 3 tohoto článku Komise shledá, že milníků a cílů stanovených v rozhodnutí Komise uvedeném v článku 17 nebylo uspokojivě dosaženo, platba části finančního přídělu úměrné cíli nebo milníku, jehož nebylo dosaženo, se pozastaví. Dotčený členský stát může předložit připomínky do jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo posouzení Komise sděleno.

Pozastavení se zruší pouze tehdy, pokud bylo milníků a cílů uspokojivě dosaženo, jak je stanoveno v rozhodnutí Komise uvedeném v článku 17.

5.   Odchylně od čl. 116 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 začne běžet lhůta k provedení platby dnem sdělení rozhodnutí Komise, jímž se povoluje uvolnění finančního přídělu pro dotčený členský stát podle odstavce 3 tohoto článku, nebo dnem sdělení o zrušení pozastavení podle odst. 4 druhého pododstavce tohoto článku.

6.   Pokud milníků a cílů není uspokojivě dosaženo do devíti měsíců od pozastavení podle odst. 4 prvního pododstavce, Komise částku finančního přídělu úměrně sníží poté, co danému členskému státu poskytla možnost předložit připomínky do dvou měsíců ode dne, kdy mu sdělila své závěry o dosažení milníků a cílů.

7.   Pokud do 15 měsíců ode dne uzavření příslušných dohod uvedených v článku 19 členský stát nedosáhl z hlediska žádných relevantních milníků a cílů hmatatelného pokroku, Komise tyto dohody ukončí a zruší vyčlenění dané částky finančního přídělu, aniž je dotčen čl. 14 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Komise přijme rozhodnutí o ukončení těchto dohod poté, co členskému státu poskytla možnost předložit připomínky do dvou měsíců ode dne, kdy mu sdělila, že podle jejího posouzení nedosáhl hmatatelného pokroku.

8.   Všechny platby se provedou do 31. prosince 2033.

9.   Odchylně od článku 116 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a od odstavce 5 tohoto článku, pokud příjmy účelově vázané na fond v souladu s čl. 30d odst. 4 směrnice 2003/87/ES nestačí v daném kole žádostí o platby podle odstavce 1 tohoto článku k pokrytí podaných žádostí o platby, vyplatí Komise členským státům poměrnou část, jež se určí jako podíl dostupných platebních prostředků z celkových schválených plateb. V následujícím kole žádostí o platby Komise upřednostní členské státy se zpožděnými platbami z předchozího kola žádostí o platby a teprve poté vyhoví nově podaným žádostem o platbu.

10.   Odchylně od čl. 12 odst. 4 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, a aniž je dotčen čl. 30d odst. 4 šestý pododstavec směrnice 2003/87/ES, přidělí Komise za účelem dosažení cílů uvedených v článku 3 tohoto nařízení členským státům částky odpovídající veškerým prostředkům nevyužitým do 31. prosince 2033 v souladu s pravidly pro rozdělování povolenek stanovenými v čl. 30d odst. 5 směrnice 2003/87/ES.

Článek 21

Ochrana finančních zájmů Unie

1.   Při provádění plánů členské státy jakožto příjemci finančních prostředků z fondu přijmou veškerá vhodná opatření, aby ochránily finanční zájmy Unie a zajistily, aby použití finančních přídělů na opatření a investice podporované z fondu, včetně opatření a investic prováděných veřejnými či soukromými subjekty jinými než zranitelnými domácnostmi, zranitelnými mikropodniky a zranitelnými uživateli dopravy podle článku 9, bylo v souladu s použitelným unijním a vnitrostátním právem, zejména s ohledem na předcházení podvodům, korupci a střetům zájmů a na jejich odhalování a nápravu. Za tímto účelem členské státy zajistí účinný a efektivní systém vnitřní kontroly, jak je dále stanoveno v příloze III, a zpětné získávání částek neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých. Členské státy mohou využívat své standardní vnitrostátní systémy řízení rozpočtu.

2.   Dohodami uvedenými v článku 19 se stanoví tyto povinnosti členských států:

a)

pravidelně kontrolovat, zda je poskytnuté financování náležitě využíváno v souladu se všemi platnými pravidly a zda veškerá opatření nebo investice v rámci plánu byly provedeny náležitě podle veškerých platných pravidel, zejména pokud jde o předcházení podvodům, korupci a střetům zájmů a o jejich odhalování a nápravu;

b)

přijmout vhodná opatření k předcházení podvodům, korupci a střetům zájmů ve smyslu článku 61 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, které ohrožují nebo poškozují finanční zájmy Unie, a k jejich odhalování a nápravě a podniknout právní kroky vedoucí ke zpětnému získání finančních prostředků získaných neoprávněně, mimo jiné v souvislosti s veškerými opatřeními či investicemi provedenými v rámci plánu;

c)

doplnit žádost o platbu těmito dokumenty:

i)

prohlášením řídícího subjektu, že finanční příděly byly použity na zamýšlený účel, že informace předložené v žádosti o platbu jsou úplné, přesné a spolehlivé a že zavedené systémy vnitřní kontroly poskytují nezbytné záruky, že finanční příděly byly řádně spravovány v souladu se všemi platnými pravidly, zejména pravidly o předcházení střetům zájmů, podvodům, korupci a dvojímu financování z fondu a z jiných programů Unie v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a

ii)

shrnutím auditů provedených v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy, včetně oblasti působnosti těchto auditů z hlediska částky výdajů, která byla zkoumána, a zahrnutého období a analýzy zjištěných slabých stránek a veškerých přijatých nápravných opatření;

d)

pro účely auditu a kontroly a za účelem poskytnutí porovnatelných informací o využívání finančních přídělů v souvislosti s opatřeními a investicemi provedenými v rámci plánu shromažďovat, zaznamenávat a ukládat v elektronickém systému tyto standardizované kategorie údajů a zajistit k nim přístup:

i)

jména konečných příjemců finančních přídělů, jejich identifikační čísla pro DPH nebo daňová identifikační čísla a částku finančních přídělů z fondu;

ii)

název dodavatele (dodavatelů) a subdodavatele (subdodavatelů) a jejich registrační číslo (čísla) pro DPH nebo daňové (daňová) identifikační číslo (čísla) a hodnota zakázky (zakázek), pokud je konečným příjemcem finančních přídělů veřejný zadavatel v souladu s unijními nebo vnitrostátními právními předpisy o zadávání veřejných zakázek;

iii)

jméno (jména), příjmení, datum (data) narození a registrační číslo (čísla) pro DPH nebo daňové (daňová) identifikační číslo (čísla) skutečného majitele (skutečných majitelů) příjemce finančních přídělů nebo dodavatele ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (33);

iv)

seznam veškerých opatření a investic provedených v rámci fondu spolu s celkovou částkou veřejného financování těchto opatření a investic a uvedením částky finančních prostředků vyplacených z jiných fondů financovaných z rozpočtu Unie;

e)

výslovně zmocnit Komisi, OLAF, Účetní dvůr, a pokud jde o členské státy, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jejich pravomocí, jak stanoví čl. 129 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, a uložit všem konečným příjemcům finančních přídělů vyplacených na opatření a investice uvedené v plánu a veškerým dalším osobám nebo subjektům zapojeným do jejich provádění povinnost výslovně zmocnit Komisi, OLAF, Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jejich pravomocí, jak stanoví čl. 129 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, a uložit podobné povinnosti všem konečným příjemcům uvolněných finančních prostředků;

f)

vést záznamy v souladu s článkem 132 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, přičemž referenčním bodem je platební transakce relevantní pro příslušné opatření nebo investici.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) tohoto článku se vyžadují pouze v případech, kdy hodnota veřejných zakázek převyšuje finanční limity Unie stanovené v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (34). Pokud jde o subdodavatele, tyto informace se požadují pouze:

a)

na první úrovni subdodávek;

b)

jsou-li zaznamenány ohledně konkrétního dodavatele a

c)

u subdodávek o celkové hodnotě vyšší než 50 000 EUR.

3.   Osobní údaje uvedené v odst. 2 písm. d) tohoto článku zpracovávají členské státy a Komise pro účely udělování absolutoria, provádění postupů auditu a kontroly a informování, činností v oblasti komunikace a viditelnosti v souvislosti s užíváním finančních přídělů na provádění dohod uvedených v článku 19 po odpovídající dobu. Osobní údaje se zpracovávají v souladu s nařízením (EU) 2016/679 nebo nařízením (EU) 2018/1725, podle toho, které z nich je v daném případě použitelné. V rámci udělování absolutoria Komisi v souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování EU se na fond vztahuje povinnost podávat zprávy v rámci integrovaných finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti, jež jsou uvedeny v článku 247 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, a zejména samostatně ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti.

4.   Dohody uvedené v článku 19 musí rovněž stanovit právo Komise poměrně snížit podporu z fondu a získat zpět jakoukoliv částku dlužnou do rozpočtu Unie v případě podvodů, korupce a střetu zájmů, které ohrožují finanční zájmy Unie a které členský stát nenapravil, nebo v případě závažného porušení povinnosti vyplývající z těchto dohod.

Při rozhodování o částce, která má být zpětně získána, a o snížení podpory Komise dodržuje zásadu proporcionality a zohlední závažnost podvodu, korupce a střetu zájmů, které ohrožují finanční zájmy Unie, nebo závažnost porušení povinnosti. Před snížením podpory Komise členskému státu poskytne možnost předložit připomínky.

KAPITOLA IV

Doplňkovost, monitorování a hodnocení

Článek 22

Koordinace a doplňkovost

Komise a dotčené členské státy podporují úměrně svým povinnostem synergie a zajišťují účinnou koordinaci mezi fondem a programy a nástroji Unie uvedenými v čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení, jakož i Modernizačním fondem podle článku 10d směrnice 2003/87/ES. Za tímto účelem:

a)

zajišťují doplňkovost, synergii, soudržnost a soulad mezi různými nástroji na úrovni Unie, členských států a případně místní či regionální úrovni, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění;

b)

optimalizují mechanismy pro koordinaci s cílem předcházet zdvojování úsilí a

c)

zajišťují úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění a kontrolu na úrovni Unie, členských států a případně místní či regionální úrovni za účelem dosažení cílů fondu.

Článek 23

Informace, komunikace a viditelnost

1.   Členské státy veřejně zpřístupní a soustavně aktualizují údaje uvedené v čl. 21 odst. 2 písm. d) bodech i), ii) a iv) tohoto nařízení na jednotných webových stránkách v otevřených, strojově čitelných formátech, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (35), které umožňují třídění, vyhledávání, získávání, porovnávání a opakované použití dat. Informace uvedené v čl. 21 odst. 2 písm. d) bodech i) a ii) tohoto nařízení se nezveřejní v případech uvedených v čl. 38 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 nebo v případě dočasné přímé podpory příjmů zranitelných domácností.

2.   Příjemci podpory z fondu musí být informováni o původu těchto finančních prostředků, a to i tehdy, pokud jich využívají prostřednictvím zprostředkovatelů. Tyto informace zahrnují znak Unie a vhodné prohlášení o financování, které zní „financováno Evropskou unií – Sociálním klimatickým fondem“, v dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se provádění opatření, které jsou určeny příjemcům. Příjemci podpory z fondu, s výjimkou podpory pro fyzické osoby nebo v případech, kde existuje riziko zveřejnění obchodně citlivých informací, zajišťují viditelnost financování Unie, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují konzistentní, efektivní a přiměřené informace různým cílovým skupinám, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

3.   Komise provádí informační a komunikační opatření týkající se fondu, opatření přijatých podle tohoto nařízení a dosažených výsledků, a to ve vhodných případech a po dohodě s vnitrostátními orgány i prostřednictvím společných komunikačních činností s vnitrostátními orgány a zastupitelskými kancelářemi Evropského parlamentu a Komise v dotčeném členském státě.

Článek 24

Monitorování provádění

1.   Každý členský stát předloží Komisi jednou za dva roky zprávu o provádění svého plánu spolu se svou integrovanou vnitrostátní zprávou o pokroku v oblasti energetiky a klimatu podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1999 a v souladu s článkem 28 uvedeného nařízení. Monitorování provádění probíhá cíleně a je přiměřené činnostem prováděným v rámci plánu. Členské státy do svých zpráv o pokroku zahrnou ukazatele stanovené v příloze IV tohoto nařízení.

2.   Komise monitoruje provádění fondu a měří míru dosažení jeho cílů. Monitorování provádění probíhá cíleně a je přiměřené vzhledem k činnostem prováděným v rámci fondu.

3.   Systém Komise pro podávání zpráv o výkonnosti musí zajišťovat, aby údaje o monitorování provádění činností a výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům podpory z fondu uloží přiměřené povinnosti v oblasti podávání zpráv.

4.   Pro podávání zpráv o pokroku a pro účely monitorování a hodnocení fondu z hlediska dosahování cílů stanovených v článku 3 Komise používá společné ukazatele uvedené v příloze IV.

Článek 25

Transparentnost

1.   Komise předá plány předložené členskými státy a rozhodnutí zveřejněná Komisí současně, za stejných podmínek a bez zbytečného odkladu Evropskému parlamentu a Radě.

2.   Informace, které Komise v souvislosti s tímto nařízením nebo jeho prováděním předává Radě, se současně poskytnou Evropskému parlamentu, v případě potřeby pod podmínkou zachování důvěrnosti.

3.   Příslušné výbory Evropského parlamentu mohou Komisi vyzvat, aby poskytla informace o aktuálním stavu posuzování plánů Komisí.

Článek 26

Dialog o sociálně klimatických opatřeních

1.   Za účelem posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména mezi Evropským parlamentem a Komisí, a s cílem zajistit větší transparentnost a odpovědnost mohou příslušné výbory Evropského parlamentu dvakrát ročně vyzvat Komisi k diskuzi o těchto záležitostech:

a)

plány předložené členskými státy;

b)

posouzení plánů předložených členskými státy Komisí;

c)

stav dosahování milníků a cílů stanovených v plánech předložených členskými státy;

d)

postupy pro platby, pozastavení a ukončení, včetně veškerých předložených připomínek a nápravných opatření přijatých členskými státy k zajištění uspokojivého dosažení milníků a cílů stanovených v plánech, které předložily.

2.   Komise zohlední veškeré prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o sociálně klimatických opatřeních, včetně případných usnesení Evropského parlamentu.

KAPITOLA V

Závěrečná ustanovení

Článek 27

Hodnocení a přezkum fondu

1.   Dva roky po zahájení provádění plánů předloží Komise se zohledněním výsledků prvních zpráv předložených členskými státy v souladu s článkem 24 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů hodnotící zprávu o provádění a fungování fondu, a je-li to vhodné, předloží případné návrhy na změnu tohoto nařízení.

2.   Hodnotící zpráva uvedená v odstavci 1 posuzuje zejména:

a)

do jaké míry bylo dosaženo cílů fondu uvedených v článku 3, efektivitu využívání zdrojů a přidanou hodnotu Unie;

b)

efektivitu opatření a investic a využití přímé podpory příjmů s ohledem na dosahování milníků a cílů stanovených v plánech, podle členských států;

c)

jak jsou v členských státech uplatňovány definice energetické chudoby a dopravní chudoby, na základě informací uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. f), a zda jsou nezbytné změny těchto definic;

d)

zda jsou nadále relevantní všechny cíle a opatření a investice uvedené v článku 8 tohoto nařízení s ohledem na dopad zahrnutí emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES a na dopad vnitrostátních opatření přijatých za účelem splnění závazného každoročního snižování emisí skleníkových plynů členskými státy na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (36), zda jsou nadále relevantní účelově vázané příjmy ve vztahu k možnému vývoji v souvislosti s dražbou povolenek v systému obchodování s emisemi pro budovy, silniční dopravu a další odvětví na základě kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES, jakož i další relevantní faktory.

3.   Do 31. prosince 2033 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů následnou nezávislou hodnotící zprávu. Následná hodnotící zpráva sestává z celkového posouzení fondu a obsahuje informace o jeho dopadu.

4.   Aniž je dotčen víceletý finanční rámec na období po roce 2027, budou-li příjmy z dražeb povolenek uvedené v čl. 30d odst. 5 směrnice 2003/87/ES určeny jakožto vlastní zdroj v souladu s čl. 311 třetím pododstavcem Smlouvy o fungování EU, Komise případně předloží nezbytné návrhy s cílem zajistit v rámci víceletého finančního rámce na období po roce 2027 efektivitu a kontinuitu provádění fondu, který je dočasně a výjimečně financován z vnějších účelově vázaných příjmů generovaných z povolenek systému obchodování s emisemi.

Článek 28

Změna nařízení (EU) 2021/1060

V nařízení (EU) 2021/1060 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 26a

Zdroje převedené ze Sociálního klimatického fondu

1.   Zdroje převedené ze Sociálního klimatického fondu, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 (*1), se vynakládají v souladu s tímto nařízením a ustanoveními, jimiž se řídí fond, do něhož jsou zdroje převáděny, a jsou definitivní. Tyto zdroje pro účely čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 představují vnější účelově vázané příjmy a doplňují zdroje uvedené v článku 110 tohoto nařízení.

2.   Pokud členské státy vynakládají zdroje uvedené v odstavci 1 tohoto článku ve sdíleném řízení, předloží změny jednoho nebo více programů v souladu s článkem 24 tohoto nařízení. Členské státy plánují využití těchto zdrojů k dosažení cílů v oblasti klimatu uvedených pro rozpočet Unie v souladu s čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení. Tyto zdroje musí přispívat k dosahování relevantních cílů Sociálního klimatického fondu uvedených v článku 3 nařízení (EU) 2023/955 a použijí se na podporu opatření a investic uvedených v článku 8 uvedeného nařízení. Plánují se v rámci jedné nebo více vyhrazených priorit odpovídajících jednomu nebo více specifickým cílům fondu, do něhož jsou zdroje převáděny, a případně pro jednu nebo více kategorií regionů, s uvedením ročního rozpisu zdrojů. Nezohledňují se při výpočtu souladu s požadavky na tematické zaměření uvedenými ve zvláštních pravidlech týkajících se fondů.

3.   Pokud Komise již schválila žádost členského státu o změnu programu týkající se převodu zdrojů ze Sociálního klimatického fondu, smí členský stát pro jakýkoli další převod zdrojů v následujících letech, pokud se navrhované změny týkají výhradně zvýšení finančních zdrojů, aniž by došlo k dalším změnám programu, namísto změny programu předložit oznámení finančních tabulek.

4.   Odchylně od článku 18 a čl. 86 odst. 1 druhého pododstavce tohoto nařízení se zdroje převedené v souladu s tímto článkem a čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2023/955 nezohledňují pro přezkum v polovině období a částku pro účely flexibility.

5.   Odchylně od čl. 14 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 začíná lhůta, po jejímž uplynutí Komise zruší přidělení prostředků na závazek v souladu s čl. 105 odst. 1 tohoto nařízení, běžet od roku, v němž byly přijaty odpovídající rozpočtové závazky. Zdroje se nepřevádějí do programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

Článek 29

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 30. června 2024, totiž dne, do kterého mají členské státy uvést v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 (37), kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o kapitolu IVa uvedené směrnice.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 10. května 2023.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předsedkyně

J. ROSWALL


(1)  Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 158.

(2)  Úř. věst. C 301, 5.8.2022, s. 70.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2023.

(4)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).

(8)  Úř. věst. C 243, 27.6.2022, s. 35.

(9)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).

(10)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(21)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(22)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(23)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98 (Úř. věst. L 261 I, 14.10.2019, s. 1).

(27)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 ze dne 17. dubna 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nové osobní automobily a pro nová lehká užitková vozidla a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 443/2009 a (EU) č. 510/2011 (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 13).

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(32)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5).

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(35)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(37)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (viz strana 134 v tomto čísle Úředního věstníku).


PŘÍLOHA I

Metodika výpočtu maximálního finančního přídělu z fondu pro každý členský stát podle článku 14

V této příloze se stanoví metodika výpočtu maximálního finančního přídělu, který je k dispozici pro každý členský stát v souladu s články 10 a 14.

Metodika zohledňuje následující proměnné týkající se každého členského státu:

obyvatelstvo ohrožené chudobou, které žije ve venkovských oblastech (2019),

emise oxidu uhličitého vypouštěné při spalování paliv domácnostmi (průměr za období 2016–2018),

procentní podíl domácností ohrožených chudobou s nedoplatky za veřejné služby (2019),

celkový počet obyvatel (2019),

hrubý národní důchod (HND) členského státu na obyvatele měřený standardem kupní síly (2019),

podíl referenčních emisí podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842 pro zdroje emisí 1A3b, 1A4a a 1A4b vymezené v pokynech IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 (průměr za období 2016–2018), jak byly komplexně přezkoumány podle čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení.

Maximální finanční příděl členskému státu v rámci fondu (MFAi ) se vypočítá takto:

Formula

Kde:

maximální částka (MA) na provádění fondu je uvedena v čl. 10 odst. 1 a α i představuje podíl členského státu i na maximální částce, který je určen na základě těchto kroků:

Formula

přičemž

Formula

Formula

Formula

Formula

fi  = 1 pokud

Formula
; fi  = 2,5 pokud
Formula

Pro každý členský stát i jsou proměnné v tomto vzorci definovány takto:

rural pop i je podíl obyvatelstva ohroženého chudobou, které žije ve venkovských oblastech členského státu i,

rural pop EU je celkový počet obyvatel ohrožených chudobou, kteří žijí ve venkovských oblastech členských států EU-27,

pop i je počet obyvatel členského státu i;

pop EU je celkový počet obyvatel členských států EU-27,

HCO2 i jsou emise oxidu uhličitého vypouštěné při spalování paliv domácnostmi členského státu i,

HCO2 EU je součet emisí oxidu uhličitého vypouštěných při spalování paliv domácnostmi členských států EU-27,

arrears i je procentní podíl domácností členského státu i ohrožených chudobou s nedoplatky za veřejné služby,

arrears EU je procentní podíl domácností EU-27 ohrožených chudobou s nedoplatky za veřejné služby,

Formula
je HND na obyvatele členského státu i,

Formula
je HND na obyvatele EU-27.

Hodnoty βi těch členských států, které mají HND na obyvatele nižší, než je hodnota EU-27, a u nichž podíl

Formula
představuje minimální složku, se poměrným způsobem upraví, aby se zajistilo, že se součet hodnot βi všech členských států rovná 100 %. Všechny hodnoty λi se poměrným způsobem upraví tak, aby se zajistilo, že se jejich součet rovná 100 %.

U všech členských států nesmí být α i nižší než 0,07 % maximální částky uvedené v čl. 10 odst. 1. Hodnota α i všech členských států s α i vyšší než 0,07 % se poměrným způsobem upraví, aby se zajistilo, že se součet všech hodnot α i rovná 100 %.

V případě členských států, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % hodnoty EU-27, nemůže být hodnota α i nižší než podíl referenčních emisí podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2018/842 pro zdroje emisí 1A3b, 1A4a a 1A4b vymezené v pokynech IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 v průměru za období 2016–2018, jak byly komplexně přezkoumány podle čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení. Hodnota α i členských států, které mají HND na obyvatele vyšší, než je průměrná hodnota EU-27, se poměrným způsobem upraví, aby se zajistilo, že se součet všech hodnot α i rovná 100 %.


PŘÍLOHA II

Maximální finanční příděl z fondu pro každý členský stát podle článků 10 a 14

Na základě metodiky stanovené v příloze I na částky uvedené v čl. 10 odst. 1 se stanoví následující podíl a maximální finanční příděl pro každý členský stát.

Veškeré částky týkající se čl. 10 odst. 3 budou hrazeny do výše maximálního finančního přídělu pro každý členský stát poměrným dílem.

Maximální finanční příděl pro každý členský stát

Členský stát

Podíl jako % celku

CELKEM

2026–2032

(v EUR, v běžných cenách)

Podle čl. 10 odst. 1 prvního a druhého pododstavce

Podle čl. 10 odst. 1 třetího pododstavce

Belgie

2,55

1 659 606 425

1 394 069 397

Bulharsko

3,85

2 499 490 282

2 099 571 836

Česko

2,40

1 562 617 717

1 312 598 882

Dánsko

0,50

324 991 338

272 992 724

Německo

8,18

5 317 778 511

4 466 933 949

Estonsko

0,29

186 244 570

156 445 439

Irsko

1,02

663 390 868

557 248 329

Řecko

5,52

3 586 843 608

3 012 948 631

Španělsko

10,52

6 837 784 631

5 743 739 090

Francie

11,19

7 276 283 944

6 112 078 513

Chorvatsko

1,94

1 263 071 899

1 060 980 395

Itálie

10,81

7 023 970 924

5 900 135 577

Kypr

0,20

131 205 466

110 212 591

Lotyšsko

0,71

463 676 528

389 488 284

Litva

1,02

664 171 367

557 903 948

Lucembursko

0,10

66 102 592

55 526 177

Maďarsko

4,33

2 815 968 174

2 365 413 267

Malta

0,07

45 500 000

38 220 000

Nizozemsko

1,11

720 463 632

605 189 451

Rakousko

0,89

578 936 189

486 306 399

Polsko

17,60

11 439 026 446

9 608 782 215

Portugalsko

1,88

1 223 154 017

1 027 449 374

Rumunsko

9,25

6 012 677 290

5 050 648 923

Slovinsko

0,55

357 971 733

300 696 256

Slovensko

2,35

1 530 553 074

1 285 664 582

Finsko

0,54

348 132 328

292 431 155

Švédsko

0,62

400 386 447

336 324 616

EU-27

100  %

65 000 000 000

54 600 000 000


PŘÍLOHA III

Klíčové požadavky na systém vnitřní kontroly členského státu

1.

Členský stát zajistí v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem účinný a efektivní systém vnitřní kontroly, zahrnující mimo jiné oddělení funkcí, podávání zpráv, dohled a monitorování.

To zahrnuje:

a)

určení orgánů pověřených prováděním plánu a přidělení souvisejících povinností a funkcí;

b)

určení orgánu nebo orgánů odpovědných za podpis prohlášení řídicího subjektu, které se přikládá k žádostem o platbu;

c)

postupy, které zajistí, aby tento orgán nebo tyto orgány získaly záruky ohledně dosahování milníků a cílů stanovených v plánu a aby finanční prostředky byly spravovány podle veškerých platných pravidel, zejména pravidel o předcházení střetům zájmů, podvodům, korupci a dvojímu financování;

d)

vhodné oddělení řídicí funkce a funkce auditu.

2.

Členské státy účinně provádějí přiměřená opatření pro boj proti podvodům a korupci, jakož i veškerá nezbytná opatření pro účinné předcházení střetu zájmů.

To zahrnuje:

a)

přiměřená opatření týkající se předcházení podvodům, korupci a střetu zájmů, jejich odhalování a nápravy, jakož i zamezení dvojího financování a podnikání právních kroků ke zpětnému získání prostředků, které byly získány neoprávněně;

b)

posouzení rizika podvodů a vymezení vhodných opatření pro zmírňování rizika podvodů.

3.

Členské státy udržují vhodné postupy pro vypracování prohlášení řídicího subjektu a shrnutí auditů prováděných na vnitrostátní úrovni.

To zahrnuje:

a)

účinný postup pro vypracování prohlášení řídicího subjektu, který dokumentuje souhrn auditů a uchovává podkladové informace pro potřeby auditní stopy;

b)

účinné postupy pro zajištění toho, aby všechny případy podvodů, korupce a střetu zájmů byly řádně oznámeny a napraveny zpětným získáním prostředků.

4.

Za účelem poskytnutí nezbytných informací členské státy zajišťují vhodné řídicí kontroly, včetně postupů pro kontrolu dosahování milníků a cílů a souladu s horizontálními zásadami řádného finančního řízení.

To zahrnuje:

a)

vhodné řídicí kontroly, jimiž prováděcí orgány kontrolují dosahování milníků a cílů fondu (například přezkum dokumentace, kontroly na místě);

b)

vhodné řídicí kontroly, jimiž prováděcí orgány kontrolují, zda nedochází k závažným nesrovnalostem, totiž podvodům, korupci a střetu zájmů, a ke dvojímu financování (například přezkum dokumentace, kontroly na místě).

5.

Členské státy provádějí přiměřené a nezávislé audity systémů a operací v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy.

To zahrnuje:

a)

určení subjektu nebo subjektů, které budou provádět audity systémů a operací, a to, jak je zajištěna jejich funkční nezávislost;

b)

přidělení dostatečných prostředků pro tento subjekt nebo subjekty pro účely fondu;

c)

účinné zakročení uvedeného subjektu nebo subjektů proti riziku podvodů, korupce, střetu zájmů a dvojího financování prostřednictvím jak auditů systému, tak auditů operací.

6.

Členské státy udržují účinný systém zajišťující uchovávání veškerých informací a dokumentů nezbytných pro účely auditní stopy.

To zahrnuje:

a)

efektivní shromažďování, zaznamenávání a ukládání údajů o konečných příjemcích opatření nebo investic nezbytných k dosažení milníků a cílů v elektronickém systému;

b)

přístup k údajům o konečných příjemcích pro Komisi, OLAF, Evropský účetní dvůr a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 pro Úřad evropského veřejného žalobce.


PŘÍLOHA IV

Společné ukazatele pro orientační milníky a cíle v sociálních klimatických plánech členských států uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. m), monitorování provádění plánu členským státem podle čl. 24 odst. 1 a posuzování pokroku dosaženého při plnění cílů fondu podle čl. 24 odst. 4 Komisí

Opatření a investice mohou přispívat k více společným ukazatelům. Pokud plán některého členského státu neobsahuje žádné opatření ani investici přispívající k některým ukazatelům, může tento členský stát uvést „nepoužije se“.

Číslo

Společný ukazatel týkající se podpory ze Sociálního klimatického fondu

Vysvětlení

Jednotka

Odvětví budov

Kontextové ukazatele

1

Počet zranitelných domácností

V souladu s definicí v čl. 2 bodě 10.

Počet domácností

2

Počet domácností trpících energetickou chudobou

V souladu s definicí v čl. 2 bodě 1.

Počet domácností

Ukazatele výstupů

3

Počet zranitelných domácností, které využily alespoň jedno strukturální opatření ke snížení svých emisí v odvětví budov

V souladu s čl. 2 bodem 10 a čl. 8 odst. 1. Pouze opatření vyplývající z podpory z fondu.

Počet domácností

4

Počet budov, které prošly rozsáhlou renovací (tj. renovace, která přeměňuje budovu nebo její ucelené části a) před 1. lednem 2030 na budovu s téměř nulovou spotřebou energie, b) od 1. ledna 2030 na budovu s nulovými emisemi)

Tento ukazatel označuje počet budov a odpovídající podlahovou plochu plně nebo částečně renovovanou na základě podpory z fondu prostřednictvím opatření a investic, přičemž „renovace budov“ je definována v čl. 2 bodě 13. Vedle toho ukazatel rozlišuje budovy podle třídy jejich certifikátu energetické náročnosti a konkrétně určuje, kolik budov s nejhorší energetickou účinností bylo renovováno.

Ucelené části budov

5

Celková užitná podlahová plocha budov, které prošly rozsáhlou renovací (tj. renovace, která přeměňuje budovu nebo její ucelené části a) před 1. lednem 2030 na budovu s téměř nulovou spotřebou energie b) od 1. ledna 2030 na budovu s nulovými emisemi)

Renovovaná podlahová plocha (m2/rok)

6

Počet budov, které prošly jinou energetickou renovací (tj. všechny energetické renovace kromě rozsáhlých renovací, které se vykazují výše)

Ucelené části budov

7

Celková užitná podlahová plocha budov, které prošly jinou energetickou renovací (tj. všechny energetické renovace s výjimkou rozsáhlých renovací, které se vykazují výše)

Renovovaná podlahová plocha (m2/rok)

8

Nahrazení zařízení na vytápění fosilním palivem zařízením založeným na obnovitelných zdrojích energie a/nebo vysoce účinným zařízením na základě třídy energetického štítku, jak je stanoveno v příslušném právním aktu.

Tato opatření splňují referenční hodnotu EU pro obnovitelné zdroje a orientační podíl energie z obnovitelných zdrojů (v konečné spotřebě energie) stanovené na vnitrostátní úrovni v odvětví budov podle příslušného ustanovení směrnice (EU) 2018/2001. Ke splnění této referenční hodnoty mohou přispět systémy vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů i elektřina z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by rovněž přispěla ke splnění cíle v oblasti vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů podle příslušného ustanovení uvedené směrnice. To se týká pouze dodatečného nahrazení zařízení na vytápění fosilních paliv vyplývajícího z podpory z fondu.

Počet nahrazených jednotek zařízení na vytápění fosilními palivy (například tepelným čerpadlem nebo solárním tepelným zařízením)

9

Dodatečně instalovaná kapacita pro energii z obnovitelných zdrojů

Počet a kapacita střešních fotovoltaických a solárních tepelných kolektorů nebo fotovoltaických tepelných panelů; počet a výkon tepelných čerpadel; počet a kapacita jiných technologií vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, včetně kotlů založených na obnovitelných zdrojích energie. To se týká pouze dodatečné provozní kapacity vyplývající z podpory z fondu.

MW

10

počet jednotek

Ukazatele výsledků

11

Snížení počtu zranitelných domácností

Snížení počtu zranitelných domácností v důsledku opatření a investic financovaných z fondu.

%

12

Odhadované snížení emisí skleníkových plynů v odvětví budov

Snížení emisí skleníkových plynů v odvětví budov v důsledku opatření a investic financovaných z fondu.

Emise v odvětví budov jsou stanoveny jako emise, na které se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/ES (pro odvětví budov, zdroje emisí 1A4a a 1A4b vymezené v pokynech IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006).

ktCO2e

13

Snížení počtu domácností trpících energetickou chudobou

Snížení počtu domácností trpících energetickou chudobou v důsledku opatření a investic financovaných z fondu.

Členské státy, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) 2018/1999, zahrnou do svých integrovaných vnitrostátních zpráv o pokroku v oblasti energetiky a klimatu kvantitativní informace o počtu domácností trpících energetickou chudobou podle čl. 24 písm. b) uvedeného nařízení. Členské státy mohou použít ukazatele dostupné ve Statistickém úřadu Evropské unie (Eurostat), které jsou určeny jako relevantní v doporučení Komise (EU) 2020/1563 ze dne 14. října 2020 o energetické chudobě (1) a uvedeny ve vzoru pro podávání zpráv pro integrované vnitrostátní zprávy o pokroku v oblasti energetiky a klimatu, nemusí se však omezovat pouze na tyto ukazatele.

Tento ukazatel nezahrnuje kolektivní obydlí, jako jsou nemocnice, domovy důchodců, věznice, vojenská kasárna, náboženské instituce, penziony, ubytovny pracovníků atd.

%

14

Úspory ve spotřebě primární energie za rok

Dosažené úspory energie se pro tento účel vypočítají pouze na základě finanční podpory z fondu.

Členské státy podají zprávu o ročním snížení konečné spotřeby nebo spotřeby primární energie, jehož bylo dosaženo u zranitelných domácností, osob postižených energetickou chudobou a v příslušných případech osob žijících v sociálním bydlení podle příslušných ustanovení přepracovaného znění směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti v důsledku podpory z fondu, jež doplňuje vnitrostátní fond pro energetickou účinnost podle příslušných ustanovení uvedené směrnice, a to i prostřednictvím podpory ze systémů povinného zvyšování energetické účinnosti a alternativních politických opatření podle příslušného ustanovení uvedené směrnice a včetně intervencí ke splnění minimálních norem energetické náročnosti podle příslušných ustanovení uvedené směrnice.

MWh/rok

15

kWh/m2 (je-li k dispozici celková podlahová plocha)

16

Úspory v konečné spotřebě energie za rok

Výchozí hodnotou se rozumí roční konečná spotřeba energie a spotřeba primární energie před intervencí a dosaženou hodnotou se rozumí roční konečná spotřeba a spotřeba primární energie za rok následující po intervenci.

Úspory energie v jednotlivých budovách se dokumentují na základě certifikátů energetické náročnosti nebo jiných kritérií pro určení cílových nebo dosažených úspor energie stanovených v příslušném ustanovení přepracovaného znění směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické náročnosti budov.

kWh/m2 (je-li k dispozici celková podlahová plocha)

17

MWh/rok

Odvětví silniční dopravy

Kontextové ukazatele

18

Počet zranitelných uživatelů dopravy

V souladu s definicí v čl. 2 bodě 12.

Počet domácností

19

Počet domácností trpících dopravní chudobou

V souladu s definicí v čl. 2 bodě 2.

Počet domácností

Ukazatele výstupů

20

Počet zranitelných uživatelů dopravy, kteří využili alespoň jedno strukturální opatření ke snížení svých emisí v odvětví silniční dopravy

V souladu s čl. 2 bodem 12 a čl. 8 odst. 1. Pouze opatření vyplývající z podpory z fondu.

Počet domácností

21

Nákup vozidel s nulovými emisemi

Počet vozidel s nulovými emisemi podpořených opatřeními a investicemi financovanými z fondu.

Počet vozidel s nulovými emisemi

22

Nákup vozidel s nízkými emisemi

Počet vozidel s nízkými emisemi podpořených opatřeními a investicemi financovanými z fondu.

Počet vozidel s nízkými emisemi

23

Nákup jízdních kol a prostředků tzv. mikromobility

Počet jízdních kol a prostředků tzv. mikromobility podpořených opatřeními a investicemi financovanými z fondu.

Počet jízdních kol a prostředků tzv. mikromobility

24

Další infrastruktura pro alternativní paliva (výdejní stojany/dobíjecí body)

Počet výdejních stojanů a dobíjecích bodů (nových nebo modernizovaných) pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi podpořených opatřeními a investicemi financovanými z fondu, s dodatečným zaměřením na vzdálené regiony.

Pojmy „alternativní palivo“, „dobíjecí body“ a „výdejní stojany“ mají stejný význam jako stejné pojmy definované v nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU.

Tento ukazatel se shromažďuje a vykazuje samostatně pro i) dobíjecí body a ii) výdejní stojany.

V rámci tohoto systému se iii) stojany pro doplňování vodíku vykazují samostatně.

Počet výdejních stojanů a dobíjecích bodů

25

Jízdenky na veřejnou dopravu za sníženou cenu nebo bezplatné jízdenky

Počet uživatelů veřejné dopravy podpořených opatřeními a investicemi financovanými z fondu.

Ukazatel se shromažďuje a vykazuje samostatně pro i) jízdenky za sníženou cenu a ii) bezplatné jízdenky.

Počet uživatelů

26

Další sdílená mobilita a mobilita na vyžádání

Počet uživatelů sdílené mobility a mobility na vyžádání podpořených opatřeními a investicemi financovanými z fondu.

Počet uživatelů

27

Jednotky

28

Podpořená specializovaná cyklistická infrastruktura

Délka specializované cyklistické infrastruktury nově vybudované nebo výrazně modernizované v rámci projektů podpořených z fondu. Specializovaná cyklistická infrastruktura zahrnuje cyklistická zařízení oddělená od silnic pro provoz vozidel nebo jiných částí téže silnice strukturálními prostředky (například obrubníky a zábrany), cyklistické stezky, cyklistické tunely atd. U cyklistické infrastruktury s oddělenými jednosměrnými pruhy (například na každé straně silnice) se délka měří jako délka jízdního pruhu.

Počet km

Ukazatele výsledků

29

Snížení počtu zranitelných uživatelů dopravy

Snížení počtu zranitelných uživatelů dopravy v důsledku opatření a investic financovaných z fondu.

%

30

Snížení počtu domácností trpících dopravní chudobou

Snížení počtu domácností trpících dopravní chudobou v důsledku opatření a investic financovaných z fondu.

%

31

Snížení emisí skleníkových plynů v odvětví silniční dopravy

Členské státy podají zprávu o snížení emisí skleníkových plynů v odvětví silniční dopravy v důsledku opatření a investic financovaných z fondu.

Emise v odvětví silniční dopravy jsou definovány jako emise, na které se vztahuje kapitola IVa směrnice 2003/87/ES (pro odvětví silniční dopravy, zdroje emisí 1A3b vymezené v pokynech IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006).

ktCO2e

Mikropodniky (odvětví budov i odvětví silniční dopravy)

Kontextové ukazatele

32

Počet zranitelných mikropodniků

V souladu s definicí v čl. 2 bodě 11.

Počet mikropodniků

Ukazatele výstupů

33

Počet zranitelných mikropodniků, které využily alespoň jedno strukturální opatření ke snížení svých emisí v odvětví budov a v odvětví silniční dopravy

V souladu s čl. 2 bodem 11 a čl. 8 odst. 1. Pouze opatření vyplývající z podpory z fondu.

Počet mikropodniků

Ukazatele výsledků

34

Počet zranitelných mikropodniků

Snížení počtu zranitelných mikropodniků v důsledku opatření a investic financovaných z fondu.

%

Dočasná přímá podpora příjmů

Kontextové ukazatele

35

Podíl dočasné přímé podpory příjmů na celkových nákladech sociálních klimatických plánů

V souladu s čl. 4 odst. 3 a článkem 10.

%

Ukazatele výstupů

36

Počet zranitelných domácností a zranitelných uživatelů dopravy, kteří obdrželi dočasnou přímou podporu příjmů

Tento ukazatel uvádí počet zranitelných domácností a zranitelných uživatelů dopravy, kteří obdrželi dočasnou přímou podporu příjmů, čímž se započítávají všichni koneční příjemci dočasné přímé podpory příjmů vyplacené z fondu.

Tento ukazatel se shromažďuje a vykazuje odděleně za zranitelné domácnosti a za zranitelné uživatele dopravy v souladu s čl. 2 body 10 a 12 a čl. 4 odst. 3.

Počet zranitelných domácností

(jednotka: domácnost)

37

Počet zranitelných uživatelů dopravy

(jednotka: domácnost)

Ukazatele výsledků

38

Průměrná dočasná přímá podpora příjmů na zranitelnou domácnost a zranitelného uživatele dopravy

Tento ukazatel uvádí průměrnou výši dočasné přímé podpory příjmů obdržené v rámci fondu na zranitelnou domácnost a zranitelného uživatele dopravy.

EUR/domácnost (odvětví budov)

39

EUR/domácnost (odvětví silniční dopravy)


(1)  Úř. věst. L 357, 27.10.2020, s. 35.


PŘÍLOHA V

Vzor pro sociální klimatické plány pro klimatická opatření uvedený v čl. 6 odst. 7

Obsah

1.

PŘEHLED SOCIÁLNÍHO KLIMATICKÉHO PLÁNU A POSTUP PŘI JEHO VYPRACOVÁVÁNÍ 43

1.1.

Shrnutí 43

1.2.

Přehled současné politické situace 43

1.3.

Proces veřejných konzultací 43

2.

POPIS OPATŘENÍ A INVESTIC, MILNÍKŮ A CÍLŮ 44

2.1.

SLOŽKA [1][2]: [odvětví budov][odvětví dopravy] 44

i)

Popis složky 44

ii)

Popis opatření a investic v rámci složky 44

iii)

Zásada „významně nepoškozovat“ 44

iv)

Milníky, cíle a harmonogram 45

v)

Financování a náklady 45

vi)

Odůvodnění pro případné přijímací subjekty jiné než zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy 45

vii)

Odhad celkových nákladů složky 46

viii)

Scénář v případě pozdějšího spuštění systému obchodování s emisemi 46

2.2.

SLOŽKA [3]: přímá podpora příjmů 46

i)

Popis složky 46

ii)

Popis opatření a investic v rámci složky 46

iii)

Milníky a cíle u opatření týkajících se přímé podpory příjmů 47

iv)

Odůvodnění opatření 47

v)

Náklady na opatření 47

vi)

Odůvodnění pro případné přijímací subjekty jiné než zranitelné domácnosti a zranitelné uživatele dopravy 47

vii)

Odhadované náklady plánu na složku dočasné přímé podpory příjmů 48

viii)

Scénář v případě pozdějšího spuštění systému obchodování s emisemi 48

2.3.

Technická pomoc 48

2.4.

Zdroje převedené do programů ve sdíleném řízení 48

2.5.

Odhadované celkové náklady plánu 48

3.

ANALÝZA A CELKOVÝ DOPAD 49

3.1.

Definice 49

3.2.

Předpokládaný dopad na zranitelné skupiny 49

3.3.

Předpokládaný dopad plánovaných opatření a investic 49

4.

DOPLŇKOVOST, ADICIONALITA A PROVÁDĚNÍ PLÁNU 50

4.1.

Monitorování a provádění plánu 50

4.2.

Soulad s jinými iniciativami 50

4.3.

Doplňkové financování 50

4.4.

Adicionalita 50

4.5.

Specifické zeměpisné podmínky 51

4.6.

Předcházení korupci, podvodům a střetům zájmů 51

4.7.

Informace, komunikace a viditelnost 51

1.   PŘEHLED SOCIÁLNÍHO KLIMATICKÉHO PLÁNU A POSTUP PŘI JEHO VYPRACOVÁVÁNÍ

1.1.   Shrnutí

Souvislosti zelené transformace v členském státě se zvláštním důrazem na hlavní výzvy související se sociálními dopady začlenění emisí skleníkových plynů z odvětví budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES a na to, jak bude plán na tyto výzvy reagovat.

Souhrnná tabulka zahrnující hlavní cíle plánu spolu s jeho odhadovanými celkovými náklady, včetně příspěvku z fondu, příspěvku členského státu a zdrojů z programů ve sdíleném řízení, které mají být převedeny do fondu, rozdělené do tří oblastí intervence: opatření a investice pro odvětví budov, opatření a investice pro odvětví silniční dopravy a opatření pro přímou podporu příjmů na základě níže uvedeného vzoru:

Oblast intervence

Celkové náklady (absolutní a % celkového financování) podle zdroje financování

Přehled hlavních plánovaných opatření a investic

Cíle opatření a investic

Dopad opatření a investic

Snížení počtu zranitelných domácností a zranitelných uživatelů dopravy (jednotka: domácnost)

Snížení emisí CO2

Odvětví budov

 

 

 

 

 

Odvětví dopravy

 

 

 

 

 

Dočasná přímá podpora příjmů

 

 

 

 

 

Technická pomoc (čl. 8 odst. 3)

 

 

 

 

 

Příspěvek do nástroje pro technickou podporu (čl. 11 odst. 3)

 

 

 

 

 

Příspěvek do složky členského státu v InvestEU (čl. 11 odst. 3)

 

 

 

 

 

1.2.   Přehled současné politické situace

Informace o stávajících vnitrostátních politikách v oblasti energetiky a klimatu a o tom, jak jsou uplatňovány ve vnitrostátním kontextu, se zvláštním zaměřením na odvětví budov a dopravy a na nejzranitelnější skupiny.

1.3.   Proces konzultací

Shrnutí procesu konzultace s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, mládežnickými organizacemi a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, jak se uplatňuje v souladu s vnitrostátním právním rámcem, za účelem vypracování a případně provádění plánu, včetně rozsahu, druhu a načasování konzultačních činností, jakož i toho, jak jsou v plánu zohledněny názory zúčastněných stran.

2.   POPIS OPATŘENÍ A INVESTIC, MILNÍKŮ A CÍLŮ

Informace o každé složce v rámci tří oblastí plánu (odděleně):

odvětví budov,

odvětví silniční dopravy,

dočasná přímá podpora příjmů.

Složka může zahrnovat několik dílčích složek zaměřených na konkrétní výzvu nebo potřebu. Každá složka nebo dílčí složka může zahrnovat jedno nebo více úzce propojených nebo vzájemně závislých opatření nebo investic.

2.1.   SLOŽKA [1][2]: [odvětví budov][odvětví dopravy]

Informace o složce:

i)   Popis složky

Souhrnný rámeček:

Souhrnný rámeček ke složce [1][2] [odvětví budov][odvětví dopravy]

Oblast intervence: [odvětví budov][odvětví dopravy]

Cíl:

Opatření a investice:

Odhadované celkové náklady: xx EUR, z toho

Požadované náklady, které mají být hrazeny z fondu: xx EUR

Náklady, které mají být hrazeny z příspěvku členského státu: xx EUR

ii)   Popis opatření a investic v rámci složky

Podrobný popis složky a jejích konkrétních opatření a investic, jakož i vzájemných vazeb a synergií mezi nimi, zahrnující:

jasnou a fakticky podloženou analýzu stávajících výzev a způsobu, jakým je opatření a investice řeší,

povahu, druh a velikost opatření nebo investic, jež mohou zahrnovat i opatření dodatečné technické podpory v souladu s čl. 11 odst. 4, přičemž se uvede, zda se jedná o nová opatření či investice či o opatření či investice stávající, jež mají být rozšířeny s podporou z fondu,

podrobné informace o cíli opatření nebo investic a o tom, na koho nebo na co se zaměřují; vysvětlení způsobu, jakým by opatření a investice účinně přispěly k dosažení cílů fondu v rámci celkového uspořádání relevantních politik členského státu a jakým sníží závislost na fosilních palivech,

popis způsobu, jakým se opatření nebo investice provádějí (prováděcí prostředky) s odkazem na správní kapacity členských států na celostátní a případně i na regionální a místní úrovni, s vysvětlením, jak bude zajištěno včasné použití prostředků a jejich případné nasměrování na nižší než celostátní úrovně,

vysvětlení způsobu, jakým budou opatření nebo investice v příslušných případech usilovat o řešení problematiky genderové nerovnosti,

harmonogram opatření nebo investic; harmonogram pro postupné snižování uvedené podpory v případě podpory týkající se nízkoemisních vozidel.

iii)   Zásada „významně nepoškozovat“

Informace o tom, jakým způsobem opatření a investice zahrnuté do složky dosahují souladu se zásadou „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852. Komise poskytne technické pokyny podle čl. 6 odst. 5 tohoto nařízení.

iv)   Milníky, cíle a harmonogram

Informace o každém milníku a cíli, které budou odrážet pokrok při provádění opatření a investic této složky, včetně toho:

proč byl konkrétní milník nebo cíl zvolen,

co daný milník nebo cíl měří,

jak se bude měření provádět, jaké metodiky a zdroje budou použity a jak bude řádné dosažení milníku nebo cíle objektivně ověřováno,

jaké je východisko (počáteční bod) a jaká je úroveň nebo konkrétní bod, jichž má být dosaženo,

do kdy bude této úrovně nebo tohoto bodu dosaženo (čtvrtletí a rok),

kdo a který orgán bude pověřen prováděním, měřením a podáváním zpráv.

Tabulka milníků, cílů a harmonogramu složek obsahující tyto informace:

Pořadové číslo

Název opatření/investice

Milník nebo cíl

Název milníku/cíle

Kvalitativní ukazatele

(milníky)

Kvantitativní ukazatele (cíle)

Harmonogram pro dosažení milníku/cíle

Popis každého milníku a cíle

Jednotka opatření/investice

Východisko

Cíl

Čtvrtletí

Rok

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

v)   Financování a náklady

Informace a vysvětlení k odhadovaným celkovým nákladům složky a za každé opatření a za každou investici, podepřené odpovídajícím odůvodněním, včetně:

použité metodologie a výchozích předpokladů (například o jednotkových nákladech a nákladech na vstupy), včetně odůvodnění těchto předpokladů,

orientačního komplexního harmonogramu, v kterém by tyto očekávané náklady měly nastat,

informací o příspěvku členského státu k celkovým nákladům opatření a investic;

jakýchkoli informací o tom, jaké financování z jiných nástrojů Unie je nebo by mohlo být plánováno v souvislosti s touž složkou,

jakýchkoli informací o plánovaném financování ze soukromých zdrojů a v relevantních případech o cílové úrovni pákového efektu,

v nutných případech odůvodnění věrohodnosti a přiměřenosti odhadovaných nákladů, v případě potřeby s přihlédnutím k vnitrostátním specifikům.

vi)   Odůvodnění pro případné přijímací subjekty jiné než zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy

Je-li podpora z fondu poskytována prostřednictvím veřejných nebo soukromých subjektů jiných než zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků či zranitelných uživatelů dopravy, vysvětlení toho, jaká opatření nebo investice tyto subjekty přijmou a jakým způsobem budou tato opatření a investice v konečném důsledku ku prospěchu zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy.

Je-li podpora z fondu poskytována prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, popis opatření, která členský stát hodlá přijmout k zajištění toho, aby finanční zprostředkovatelé přenesli veškeré přínosy na konečné příjemce.

vii)   Odhad celkových nákladů složky

Vyplňte tabulku odhadovaných nákladů na opatření a investice zahrnuté do složky podle tohoto vzoru:

Pořadové číslo

Související opatření (opatření nebo investice)

Příslušné období

Odhadované náklady, jež jsou předmětem žádosti o financování z fondu

Celková požadovaná částka

Je-li to možné: rozdělení po rocích

Od (datum)

Do (datum)

Částka (v milionech EUR)

2026

2027

2028

2029

2030

2031

2032

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

viii)   Scénář v případě pozdějšího spuštění systému obchodování s emisemi

Popis a kvantifikace nezbytných úprav opatření, investic, milníků, cílů, částky příspěvku členského státu a jakýchkoli dalších relevantních prvků plánu vyplývajících z odkladu spuštění systému obchodování s emisemi zřízeného podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES v souladu s článkem 30k uvedené směrnice.

Samostatná verze souhrnného rámečku, tabulky milníků, cílů a harmonogramu a tabulky odhadovaných nákladů.

2.2.   SLOŽKA [3]: přímá podpora příjmů

Informace o složce týkající se přímé podpory příjmů:

i)   Popis složky

Souhrnný rámeček:

Souhrnný rámeček ke složce 3 – přímá podpora příjmů

Oblast intervence: přímá podpora příjmů

Cíl:

Opatření:

Odhadované celkové náklady: xx EUR, z toho

Požadované náklady, které mají být hrazeny z fondu: xx EUR

Náklady, které mají být hrazeny z příspěvku členského státu: xx EUR

ii)   Popis opatření a investic v rámci složky

Podrobný popis složky a jejích konkrétních opatření a investic, jakož i vzájemných vazeb a synergií mezi nimi, zahrnující:

jasnou a fakticky podloženou analýzu stávajících výzev a způsobu, jakým je opatření a investice řeší,

povahu, druh a míru podpory,

podrobné informace o konečných příjemcích podpory a kritéria používaná pro jejich určení,

harmonogram snižování přímé podpory příjmů v souladu s harmonogramem fondu, včetně konkrétního data ukončení podpory,

vysvětlení způsobu, jakým bude podpora v příslušných případech usilovat o řešení problematiky genderové nerovnosti,

popis způsobu provádění podpory,

informace o příspěvku členského státu k nákladům opatření.

iii)   Milníky a cíle u opatření týkajících se přímé podpory příjmů

Informace o každém milníku a cíli, které budou odrážet pokrok při provádění této složky, včetně toho:

proč byl konkrétní milník nebo cíl zvolen,

co daný milník nebo cíl měří,

jak se bude měření provádět, jaké metodiky a zdroje budou použity a jak bude řádné dosažení milníku nebo cíle objektivně ověřováno,

jaké je východisko (počáteční bod) a jaká je úroveň nebo konkrétní bod, jichž má být dosaženo,

do kdy bude této úrovně nebo tohoto bodu dosaženo,

kdo a který orgán bude pověřen prováděním, měřením a podáváním zpráv.

Tabulka milníků, cílů a harmonogramu týkající se opatření dočasné přímé podpory příjmů podle tohoto vzoru:

Pořadové číslo

Opatření

Milník nebo cíl

Název milníku/cíle

Kvalitativní ukazatele

(milníky)

Kvantitativní ukazatele (cíle)

Harmonogram pro dosažení milníku/cíle

Popis každého milníku a cíle

Jednotka opatření

Východisko

Cíl

Čtvrtletí

Rok

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

iv)   Odůvodnění opatření

Odůvodnění potřeby dočasné přímé podpory příjmů na základě kritérií stanovených v čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 2:

kvantitativní odhad a kvalitativní vysvětlení očekávaného způsobu, jakým opatření obsažená v plánu sníží energetickou chudobu, dopravní chudobu a zranitelnost domácností a uživatelů dopravy vůči zvýšení cen paliv v oblasti silniční dopravy a vytápění,

odůvodnění navrženého harmonogramu snižování dočasné přímé podpory příjmů a podmínek, za kterých už se nebude používat,

popis způsobu, jakým se budou na skupiny příjemců dočasné přímé podpory příjmů zaměřovat rovněž strukturální opatření a investice s cílem účinně jim pomoci vymanit se z energetické chudoby a dopravní chudoby, a popis doplňkovosti dočasné přímé podpory příjmů se strukturálními opatřeními a investicemi na podporu zranitelných domácností a zranitelných uživatelů dopravy.

v)   Náklady na opatření

Informace o odhadovaných celkových nákladech složky, podepřené odpovídajícím odůvodněním, včetně:

použité metodologie a výchozích předpokladů spolu s odůvodněním těchto předpokladů,

porovnatelných údajů o skutečných nákladech, pokud byla v minulosti provedena podobná podpůrná opatření,

jakýchkoli informací o tom, jaké financování z jiných nástrojů Unie je nebo by mohlo být plánováno v souvislosti s danou podporou,

náležitého podrobného odůvodnění věrohodnosti a přiměřenosti odhadovaných nákladů, včetně veškerých použitých údajů nebo důkazů přiložených k plánu.

vi)   Odůvodnění pro případné přijímací subjekty jiné než zranitelné domácnosti a zranitelné uživatele dopravy

Je-li podpora z fondu poskytována prostřednictvím veřejných nebo soukromých subjektů jiných než zranitelných domácností či zranitelných uživatelů dopravy, vysvětlení toho, jaká opatření tyto subjekty přijmou a jakým způsobem budou tato opatření v konečném důsledku ku prospěchu zranitelným domácnostem či zranitelným uživatelům dopravy.

Je-li podpora z fondu poskytována prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, popis opatření, která členský stát hodlá přijmout k zajištění toho, aby finanční zprostředkovatelé přenesli veškeré přínosy na konečné příjemce.

vii)   Odhadované náklady plánu na složku dočasné přímé podpory příjmů

Vyplňte tabulku odhadovaných nákladů na podporu zahrnutou do složky podle tohoto vzoru:

Pořadové číslo

Druh podpory

Příslušné období

Odhadované náklady, které jsou předmětem žádosti o financování z fondu

Celková požadovaná částka

Je-li to možné: rozdělení po rocích

Od (datum)

Do (datum)

Částka (v milionech EUR)

2026

2027

2028

2029

2030

2031

2032

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

viii)   Scénář v případě pozdějšího spuštění systému obchodování s emisemi

Popis a vyčíslení nezbytných úprav opatření, investic, milníků, cílů, částky příspěvku členského státu a jakýchkoli dalších relevantních prvků plánu vyplývajících z odkladu spuštění systému obchodování s emisemi zřízeného podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES v souladu s článkem 30k uvedené směrnice.

Samostatná verze souhrnného rámečku, tabulky milníků, cílů a harmonogramu a tabulky odhadovaných nákladů.

2.3.   Technická pomoc

Popis opatření technické pomoci, která budou zahrnuta pro účinnou správu a provádění opatření a investic stanovených v plánu v souladu s čl. 8 odst. 3, včetně:

povahy, druhu a rozsahu opatření technické pomoci,

odhadovaných nákladů na opatření technické pomoci.

2.4.   Zdroje převedené do programů ve sdíleném řízení

Mají-li být zdroje převedeny z fondu do fondů ve sdíleném řízení podle čl. 11 odst. 2, informace o tom, do kterých programů budou tyto zdroje převedeny a podle jakého harmonogramu, a o způsobu, jakým budou opatření a investice prováděné v rámci těchto programů dosahovat souladu s cíli uvedenými v článku 3, včetně toho, zda spadají pod opatření a investice stanovené v článku 8.

2.5.   Odhadované celkové náklady plánu

Odhadované celkové náklady plánu, včetně veškerých částek poskytnutých na dodatečnou technickou podporu podle čl. 11 odst. 4 tohoto nařízení, částky příspěvků v hotovosti pro účely dané složky členského státu podle příslušných ustanovení nařízení (EU) 2021/523 a jakékoli částky poskytnuté na dodatečnou technickou pomoc podle čl. 8 odst. 3 tohoto nařízení.

Uvedení příspěvku členského státu k celkovým nákladům jeho plánu, včetně uvedení veškerých zdrojů, které mají být převedeny do fondu z programů ve sdíleném řízení podle čl. 11 odst. 1 tohoto nařízení, a jakýchkoli zdrojů, které mají být převedeny z fondu do programů ve sdíleném řízení podle čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení.

Popis způsobu, jakým se u nákladů dosahuje souladu se zásadou nákladové efektivnosti a úměrnosti vzhledem k očekávanému dopadu plánu.

Vyplňte tabulku shrnující náklady fondu podle zdroje financování podle tohoto vzoru:

Celkové náklady sociálního klimatického plánu

Základní případ

V případě článku 30k směrnice 2003/87/ES

ODHAD CELKOVÝCH NÁKLADŮ PLÁNU,

z toho

XXX EUR

XXX EUR

Příspěvek fondu

XXX EUR

XXX EUR

Příspěvek členského státu

XXX EUR

XXX EUR

Zdroje převedené z programů ve sdíleném řízení

XXX EUR

XXX EUR

(Zdroje převedené do programů ve sdíleném řízení)

-XXX EUR

-XXX EUR

3.   ANALÝZA A CELKOVÝ DOPAD

3.1.   Definice

Vysvětlení toho, jak mají být definice energetické chudoby a dopravní chudoby uplatňovány na vnitrostátní úrovni.

3.2.   Předpokládaný dopad na zranitelné skupiny

Odhad pravděpodobných dopadů zvýšení cen v důsledku zavedení systému obchodování s emisemi zřízeného podle kapitoly IVa směrnice 2003/87/ES na domácnosti, a zejména na výskyt případů energetické chudoby a dopravní chudoby, a na mikropodniky, sestávající zejména z odhadovaného počtu a určení zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy. Tyto dopady je třeba analyzovat na vhodné územní úrovni stanovené každým členským státem s přihlédnutím ke specifické vnitrostátní situaci a k aspektům, jako je přístup k veřejné dopravě a základním službám a určení nejpostiženějších oblastí.

Popis metodiky použité v odhadech při zajištění toho, aby tyto odhady byly vypočteny s dostatečnou úrovní regionálního členění.

3.3.   Předpokládaný dopad plánovaných opatření a investic

Odhad předpokládaných dopadů opatření a investic plánovaných v části 2 týkající se emisí skleníkových plynů, energetické chudoby a dopravní chudoby, v porovnání s výše popsaným výchozím scénářem.

Popis metodiky použité v odhadech.

Kvantitativní a kvalitativní tabulky týkající se dopadu plánu podle tohoto vzoru:

Složka

Popis očekávaných dopadů složky na:

(značka zahrnuje příslušné kvantitativní ukazatele)

Energetická účinnost

Renovace budov

Mobilita a doprava s nulovými a nízkými emisemi

Snižování emisí skleníkových plynů

Snížení počtu zranitelných domácností a zranitelných uživatelů dopravy (jednotka: domácnost)

Celkový plán

 

 

 

 

 

Odvětví budov

 

 

 

 

 

Odvětví silniční dopravy

 

 

 

 

 


Složka

Kvantifikace dopadu (je-li k dispozici)

tedy % rozdílu oproti politicky neutrálnímu výchozímu scénáři

Krátkodobý (výhled na tři roky)

Střednědobý (konec plánu)

Emise skleníkových plynů

Domácnosti trpící energetickou chudobou

Domácnosti trpící dopravní chudobou

Emise skleníkových plynů

Domácnosti trpící energetickou chudobou

Domácnosti trpící dopravní chudobou

Celkový plán

 

 

 

 

 

 

Odvětví budov

 

 

 

 

 

 

Odvětví silniční dopravy

 

 

 

 

 

 

Kvalitativní a kvantitativní tabulka očekávaného dopadu opatření dočasné přímé podpory příjmů na snížení počtu zranitelných domácností a zranitelných uživatelů dopravy, jakož i domácností trpících energetickou chudobou a dopravní chudobou podle tohoto vzoru:

Složka: přímá podpora příjmů

Snížení počtu zranitelných domácností a zranitelných uživatelů dopravy

Popis očekávaných dopadů

Odhad očekávaných dopadů; jednotka: domácnost

Snížení počtu domácností trpících energetickou chudobou a dopravní chudobou

Popis očekávaných dopadů

Odhad očekávaných dopadů; jednotka: domácnost

4.   DOPLŇKOVOST, ADICIONALITA A PROVÁDĚNÍ PLÁNU

Tato část se týká celého plánu. Jednotlivá níže uvedená kritéria musí být odůvodněna za plán jako celek.

4.1.   Monitorování a provádění plánu

Vysvětlení, jakým způsobem členský stát hodlá provádět navrhovaná opatření a investice, se zaměřením na opatření a harmonogram pro monitorování a provádění, případně včetně opatření nezbytných pro dosažení souladu s článkem 21.

4.2.   Soulad s jinými iniciativami

Vysvětlení, jakým způsobem je plán v souladu s obsaženými informacemi a se závazky členského státu v rámci jiných relevantních plánů a fondů, a vzájemného vztahu mezi jednotlivými plány s výhledem do budoucna, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 3 a čl. 16 odst. 3 písm. b) bodě iii).

4.3.   Doplňkové financování

Informace o stávajícím nebo plánovaném financování opatření a investic z jiných unijních, mezinárodních, veřejných nebo případně soukromých zdrojů, které přispívají k opatřením a investicím stanoveným v plánu, včetně informací o dočasné přímé podpoře příjmů podle čl. 6 odst. 1 písm. c).

4.4.   Adicionalita

Vysvětlení a odůvodnění toho, jakým způsobem jsou nové nebo stávající opatření nebo investice doplňkové a že nenahrazují opakované výdaje z vnitrostátního rozpočtu, v souladu s čl. 13 odst. 2, přičemž je třeba podat takové vysvětlení i v souvislosti s opatřeními a investicemi zahrnutými do plánu podle čl. 4 odst. 5.

4.5.   Specifické zeměpisné podmínky

Vysvětlení, jak byly v plánu zohledněny specifické zeměpisné podmínky, například ostrovů, nejvzdálenějších regionů a území, venkovských nebo odlehlých oblastí, méně přístupných periferií, horských oblastí nebo zaostávajících oblastí.

4.6.   Předcházení korupci, podvodům a střetům zájmů

Systém určený k předcházení korupci, podvodům a střetům zájmů, jejich odhalování a nápravě při využívání finančních prostředků poskytnutých z fondu a ujednání, která mají za cíl předcházet dvojímu financování z fondu a jiných programů Unie, v souladu s článkem 21 a přílohou III, včetně finančních prostředků poskytovaných prostřednictvím veřejných či soukromých subjektů jiných než zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy podle článku 9.

4.7.   Informace, komunikace a viditelnost

Dodržování ustanovení článku 23 týkajících se přístupu veřejnosti k údajům s uvedením internetových stránek, na kterých budou údaje zveřejněny, jakož i opatření v oblasti informací, komunikace, reklamy a zviditelňování.

Nástin zamýšlené vnitrostátní komunikační strategie zaměřené na zajištění povědomí veřejnosti o finančních prostředcích poskytovaných Unií.


16.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 130/52


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/956

ze dne 10. května 2023,

kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ Komise vytyčila novou strategii růstu. Cílem této strategie je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která nejpozději v roce 2050 nebude produkovat žádné čisté emise (emise po odečtení pohlcených emisí) skleníkových plynů (dále jen „emise skleníkových plynů“) a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Cílem Zelené dohody pro Evropu je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace musí současně být spravedlivá a podporující začlenění, aby nikdo nezůstal opomenut. Komise ve svém sdělení ze dne 12. května 2021 nazvaném „Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ rovněž oznámila, že bude prosazovat příslušné nástroje a pobídky k lepšímu provádění zásady „znečišťovatel platí“ vymezené v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a k postupnému ukončení činností probíhajících ve smyslu „znečišťování zdarma“ s cílem maximalizovat synergie mezi snižováním emisí uhlíku a cílem nulového znečištění.

(2)

Pařížská dohoda (4) přijatá dne 12. prosince 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016. Smluvní strany Pařížské dohody se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. V rámci Klimatického paktu z Glasgow přijatého dne 13. listopadu 2021 bylo na konferenci stran UNFCCC, což bylo setkání stran Pařížské dohody, rovněž uznáno, že omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí by významně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a byl přijat závazek, že do konce roku 2022 dojde ke zpřísnění cílů na rok 2030, aby se odstranily rozdíly ve vytyčených ambicích.

(3)

Jádrem Zelené dohody pro Evropu je řešení klimatických problémů a dalších problémů souvisejících se životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody. S ohledem na závažné dopady pandemie COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt občanů Unie hodnota Zelené dohody pro Evropu jenom vzrostla.

(4)

Unie se zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v celém svém hospodářství nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990, jak je uvedeno ve zprávě o aktualizaci vnitrostátně stanoveného příspěvku Evropské unie a jejích členských států předložené sekretariátu UNFCCC jménem Evropské unie a jejích členských států.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (5) zakotvilo v právním řádu cíl dosažení klimatické neutrality v celém hospodářství nejpozději do roku 2050. Uvedeným nařízením se rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.

(6)

Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2018 o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů poskytuje pevný vědecký základ pro boj proti změně klimatu a dokládá potřebu posílit opatření v této oblasti. Tato zpráva potvrzuje, že má-li se snížit pravděpodobnost výskytu extrémních povětrnostních jevů, je třeba bezodkladně snížit emise skleníkových plynů, a že nárůst celosvětové teploty v rámci změny klimatu nesmí přesáhnout hranici 1,5 °C. Pokud navíc nedojde k rychlé aktivaci zmírňujících opatření, která by byla v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, bude nutné přijmout mnohem nákladnější a složitější adaptační opatření, aby se zabránilo dopadům vyšší úrovně globálního oteplování. Příspěvek pracovní skupiny I k šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu nazvaný „Změna klimatu 2021: Fyzikální základy“ připomíná, že změna klimatu již ovlivňuje všechny regiony na Zemi, a předpokládá, že v nadcházejících desetiletích se klimatické změny ve všech regionech zvýší. Tato zpráva zdůrazňuje, že pokud nedojde k okamžitému, rychlému a rozsáhlému snížení emisí skleníkových plynů, omezit oteplování na téměř 1,5 °C nebo dokonce ani na 2 °C nebude možné.

(7)

Unie provádí ambiciózní politiku v oblasti klimatu a zavedla regulační rámec pro dosažení svého cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Právní předpisy provádějící tento cíl zahrnují mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (6), kterou se vytváří systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (dále jen „EU ETS“ nebo „systém EU ETS“) a jednotná cenová politika u emisí skleníkových plynů na úrovni Unie pro energeticky náročná odvětví a pododvětví, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (7), které zavádí vnitrostátní cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (8), které členským státům ukládá, aby vyvážily emise skleníkových plynů vznikající při využívání půdy pohlcováním emisí skleníkových plynů z atmosféry.

(8)

Ačkoli Unie podstatně snížila své domácí emise skleníkových plynů, emise těchto plynů obsažené v dovozech do Unie neustále rostou, což podrývá úsilí Unie o snížení její globální stopy emisí skleníkových plynů. Unie má za úkol i nadále hrát vůdčí úlohu při přijímání celosvětových opatření v oblasti ochrany klimatu.

(9)

Pokud významný počet mezinárodních partnerů Unie zastává politický přístup, v jehož důsledku není dosahováno stejné úrovně cílů v oblasti klimatu jako v Unii, existuje riziko úniku uhlíku. K úniku uhlíku dojde, pokud podniky v některých průmyslových odvětvích nebo pododvětvích kvůli nákladům souvisejícím s politickými opatřeními v oblasti klimatu přesunou výrobu do jiných zemí nebo pokud dovozy z těchto zemí nahradí podobné výrobky, jejichž výroba je však spojena s nižšími emisemi skleníkových plynů. Tyto situace by mohly vést k celosvětovému nárůstu celkových emisí, což by ohrozilo snížení emisí skleníkových plynů, kterého je třeba nutně dosáhnout, má-li svět udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. S tím, jak Unie zvyšuje své klimatické ambice, by toto riziko úniku uhlíku mohlo ohrozit účinnost politik Unie v oblasti snižování emisí.

(10)

Iniciativa pro zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „CBAM“) je součástí legislativního balíku „Fit for 55“. CBAM má sloužit jako základní prvek souboru nástrojů Unie pro splnění cíle dosažení klimatické neutrality Unie nejpozději do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou, a to tak, že bude řešit rizika úniku uhlíku vyplývající z navýšení cílů Unie v oblasti klimatu. Očekává se, že CBAM přispěje také k podpoře dekarbonizace ve třetích zemích.

(11)

Stávajícími mechanismy, které mají řešit riziko úniku uhlíku v odvětvích nebo pododvětvích, v nichž únik uhlíku hrozí, jsou přechodné přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU ETS a finanční opatření, kterými jsou kompenzovány nepřímé náklady vynaložené na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny. Tyto mechanismy jsou stanoveny v čl. 10a odst. 6 a. článku 10b směrnice 2003/87/ES. Bezplatné přidělování povolenek v rámci systému EU ETS na úrovni nejlepších výsledků bylo pro některá průmyslová odvětví politickým nástrojem k řešení rizika úniku uhlíku. Takové přidělování bezplatných povolenek však oproti plnému obchodování s povolenkami formou dražby oslabuje cenový signál, který systém vysílá, a ovlivňuje tak motivaci k investicím do dalšího snižování emisí skleníkových plynů.

(12)

Cílem CBAM je nahradit tyto stávající mechanismy jiným přístupem k řešení rizika úniku uhlíku, který by zajišťoval, že se na dovozy i na domácí výrobky bude vztahovat stejný systém pro stanovení ceny uhlíku. Aby byl zajištěn plynulý přechod ze stávajícího systému bezplatných povolenek na CBAM, měl by být CBAM zaváděn postupně při současném postupném ukončování přidělování bezplatných povolenek v odvětvích, na něž se CBAM vztahuje. Přechodné používání bezplatně přidělovaných povolenek EU ETS v kombinaci se CBAM by v žádném případě nemělo vést k tomu, že se zbožím Unie bude zacházeno příznivěji než se zbožím dovezeným na celní území Unie.

(13)

Cena uhlíku roste a společnosti potřebují dlouhodobý přehled, předvídatelnost a právní jistotu, aby mohly činit rozhodnutí o dekarbonizaci v průmyslových procesech. V zájmu posílení právního rámce pro boj proti úniku uhlíku by proto měl být stanoven jasný postup pro postupné další rozšiřování působnosti CBAM na produkty, odvětví a pododvětví ohrožené únikem uhlíku.

(14)

I když cílem CBAM je zabránit riziku úniku uhlíku, toto nařízení by rovněž stimulovalo výrobce ze třetích zemí, aby používali technologie, které jsou účinnější z hlediska snižování emisí skleníkových plynů, a produkovali tak méně emisí. Z tohoto důvodu se očekává, že CBAM účinně podpoří snižování emisí skleníkových plynů ve třetích zemích.

(15)

CBAM by měl jakožto nástroj sloužící k zamezení úniku uhlíku a snížení emisí skleníkových plynů zajistit, aby dovážené produkty podléhaly regulačnímu systému, který uplatňuje stejné uhlíkové náklady jako náklady, které by byly hrazeny v rámci systému EU ETS, což by vedlo ke stejné ceně uhlíku pro dovážené a domácí výrobky. CBAM je klimatické opatření, které by mělo snižovat celosvětové emise skleníkových plynů a bránit riziku úniku uhlíku, při zajištění souladu s pravidly Světové obchodní organizace.

(16)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na zboží dovezené na celní území Unie ze třetích zemí, kromě případů, kdy se na výrobu takového zboží již vztahuje systém EU ETS, vztažený na třetí země nebo území, nebo systém pro stanovení ceny uhlíku, který je plně provázán se systémem EU ETS.

(17)

S cílem zajistit, aby byl přechod na uhlíkově neutrální hospodářství trvale doprovázen hospodářskou a sociální soudržností, by měly být při budoucím přezkumu tohoto nařízení zohledněny zvláštní charakteristiky a omezení nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, jakož i ostrovních států, které jsou součástí celního území Unie, aniž by byla narušena integrita a soudržnost právního řádu Unie, včetně vnitřního trhu a společných politik.

(18)

Aby se zabránilo riziku úniku uhlíku v zařízeních na moři, mělo by se toto nařízení vztahovat na zboží nebo zušlechtěné výrobky z tohoto zboží, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku a jsou dopraveny na umělý ostrov, pevnou nebo plovoucí konstrukci, nebo na jakoukoli jinou konstrukci na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně členského státu, pokud tato konstrukce nebo výlučná ekonomická zóna sousedí s celním územím Unie. Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení podrobných podmínek pro uplatňování CBAM na takové zboží.

(19)

Emise skleníkových plynů, které by měly podléhat CBAM, by měly odpovídat emisím skleníkových plynů, na něž se vztahuje příloha I směrnice 2003/87/ES, a to emisím oxidu uhličitého (CO2), případně oxidu dusného a perfluorovaných uhlovodíků. CBAM by se měl nejprve vztahovat na přímé emise těchto skleníkových plynů vyprodukované od okamžiku výroby zboží až do doby jeho dovozu na celní území Unie, aby odrážel oblast působnosti systému EU ETS pro zajištění soudržnosti. CBAM by se měl vztahovat i na nepřímé emise. Tyto nepřímé emise jsou emise vznikající při výrobě elektřiny používané k výrobě zboží, na které se vztahuje toto nařízení. Zahrnutí nepřímých emisí by dále zvýšilo environmentální účinnost CBAM a jeho ambice přispět k boji proti změně klimatu. Nepřímé emise by však neměly být na počátku zohledněny u zboží, na které se v Unii vztahují finanční opatření, jež kompenzují náklady na nepřímé emise vzniklé v důsledku nákladů na emise skleníkových plynů promítnutých do cen elektřiny. Tyto druhy zboží jsou stanoveny v příloze II tohoto nařízení. Budoucí přezkumy systému EU ETS ve směrnici 2003/87/ES, a zejména přezkumy kompenzačních opatření nepřímých nákladů, by měly být náležitě zohledněny, pokud jde o působnost CBAM. Během přechodného období by měly být shromažďovány údaje pro účely dalšího upřesnění metodiky výpočtu nepřímých emisí. Tato metodika by měla zohledňovat množství elektřiny spotřebované na výrobu zboží uvedeného v příloze I tohoto nařízení, jakož i zemi původu, zdroj výroby a emisní faktory v souvislosti s touto elektřinou. Konkrétní metodika by měla být dále upřesněna, aby se dosáhlo nejvhodnějšího způsobu, jak zabránit úniku uhlíku a zajistit environmentální integritu CBAM.

(20)

Společným cílem systému EU ETS a CBAM je stanovit cenu emisí skleníkových plynů obsažených ve stejných odvětvích a v souvislosti se stejným zbožím pomocí zvláštních povolenek nebo certifikátů. Oba systémy mají regulační povahu a jsou odůvodněny potřebou omezit emise skleníkových plynů v souladu se závazným environmentálním cílem podle unijního práva, stanoveným v nařízení (EU) 2021/1119, snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v Unii alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990, a s cílem nejpozději do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality v celém hospodářství.

(21)

Avšak zatímco systém EU ETS stanoví celkový počet povolenek (dále jen „strop“) vydaných pro emise skleníkových plynů z činností, na něž se tento systém vztahuje, a umožňuje s povolenkami obchodovat (dále jen „obchodní systém stanovující stropy emisí“), v rámci CBAM by neměla být stanovena množstevní omezení pro dovoz, aby nebyly omezovány obchodní toky. Systém EU ETS se kromě toho vztahuje na zařízení v Unii, kdežto CBAM by se měl vztahovat na některé zboží dovážené na celní území Unie.

(22)

Systém CBAM má v porovnání se systémem EU ETS určité specifické rysy, včetně výpočtu ceny certifikátů CBAM, možností s uvedenými certifikáty obchodovat a jejich doby platnosti. Důvodem je potřeba zachovat účinnost CBAM jakožto dlouhodobého opatření zamezujícího úniku uhlíku. Rovněž to zajišťuje, aby správa systému CBAM nebyla nepřiměřeně zatěžující, pokud jde o povinnosti uložené hospodářským subjektům a zdroje vynakládané na tuto správu, a zároveň byla zachována stejná míra flexibility, která je k dispozici hospodářským subjektům v rámci systému EU ETS. Zajištění této rovnováhy má zvláštní význam pro malé a střední podniky.

(23)

Aby byla zachována účinnost jakožto opatření zamezujícího úniku uhlíku, musí CBAM co nejvěrněji odrážet cenu v rámci systému EU ETS. Zatímco na trhu systému EU ETS se cena povolenek uvolněných na trh stanoví prostřednictvím dražeb, cena certifikátů CBAM by měla přiměřeně odrážet cenu dosaženou v dražbách na základě průměrných hodnot počítaných jednou týdně. Tyto průměrné týdenní ceny věrně odrážejí cenové výkyvy v rámci systému EU ETS a poskytují dovozcům přiměřenou možnost využít změn cen v systému EU ETS, zároveň však zajistí, že správní orgány budou stále schopny systém spravovat.

(24)

V rámci systému EU ETS určuje strop nabídku emisí a poskytuje jistotu ohledně maximálních emisí skleníkových plynů. Cena uhlíku se určí na základě rovnováhy mezi touto nabídkou a poptávkou na trhu. Aby existoval cenový stimul, musí být povolenek na trhu omezené množství. Záměrem tohoto nařízení není stanovit strop pro počet certifikátů CBAM, které jsou k dispozici dovozcům, protože by se v případě, že by dovozci měli možnost převést uvedené certifikáty do následujícího období a obchodovat s nimi, mohlo stát, že by cena těchto certifikátů již neodrážela vývoj ceny v rámci systému EU ETS. To by oslabilo motivaci ke snižování emisí uhlíku, podpořilo únik uhlíku a narušilo celkový klimatický cíl CBAM. Mohlo by to rovněž vést k tomu, že by hospodářské subjekty z různých zemí platily různé ceny. Omezení možnosti obchodovat s certifikáty CBAM a převést je do následujícího období je tudíž odůvodněno potřebou zabránit narušení účinnosti CBAM a ohrožení jeho klimatického cíle a zajistit rovné zacházení s hospodářskými subjekty z různých zemí. Aby však dovozci měli i nadále možnost optimalizovat své náklady, mělo by toto nařízení stanovit systém, v jehož rámci mohou správní orgány odkoupit od dovozců určité množství nadbytečných certifikátů. Toto množství by mělo být stanoveno tak, aby dovozci měli přiměřenou možnost optimálně ovlivnit své náklady po dobu platnosti certifikátů a zároveň byl zachován celkový účinek přenosu cen, čímž bude zajištěno dodržení environmentálního cíle CBAM.

(25)

Jelikož by se CBAM vztahoval na zboží dovážené na celní území Unie, a nikoli na zařízení, bylo by nezbytné provést v CBAM i určité úpravy a zjednodušení. Jedním z těchto zjednodušení by mělo být zavedení jednoduchého a dostupného deklarativního systému, v jehož rámci by byli dovozci povinni vykázat celkové ověřené emise skleníkových plynů obsažené ve zboží dovezeném v daném kalendářním roce. Měl by být rovněž použit jiný harmonogram než u cyklu dodržování požadavků systému EU ETS, aby se zabránilo případným nesnázím vyplývajícím ze souběhu povinností uložených akreditovaným ověřovatelům na základě tohoto nařízení a směrnice 2003/87/ES.

(26)

Členské státy by měly ukládat sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich vymáhání. Konkrétněji by výše pokuty za nevyřazení certifikátů CBAM schváleným deklarantem pro CBAM měla být stejná jako částka podle čl. 16 odst. 3 a 4 směrnice 2003/87/ES. Pokud je však zboží uvedeno do Unie jinou osobou než schváleným deklarantem pro CBAM, aniž by byly splněny povinnosti podle tohoto nařízení, měla by být tato pokuta vyšší, aby byla účinná, přiměřená a odrazující, a rovněž by se mělo zohledňovat, že taková osoba nemá povinnost vyřadit certifikáty CBAM. Uložením pokuty podle tohoto nařízení není dotčeno ukládání sankcí podle unijního nebo vnitrostátního práva za porušení jiných příslušných povinností, zejména sankcí týkajících se celních pravidel.

(27)

Systém EU ETS se vztahuje na některé výrobní procesy a činnosti, kdežto předmětem CBAM by měl být dovoz odpovídajícího zboží. To vyžaduje jednoznačnou identifikaci dováženého zboží na základě jeho zařazení v kombinované nomenklatuře (KN) stanovené v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (9) a určení obsažených emisí.

(28)

Okruh zboží a zušlechtěných výrobků pokrytý CBAM by měl odrážet činnosti, na něž se vztahuje systém EU ETS, neboť tento systém je založen na kvantitativních a kvalitativních kritériích souvisejících s environmentálním cílem směrnice 2003/87/ES a představuje nejkomplexnější systém pro regulaci emisí skleníkových plynů v Unii.

(29)

Stanovení oblasti působnosti CBAM tak, aby odrážel činnosti, na něž se vztahuje systém EU ETS, by rovněž napomohlo k zajištění toho, že s dováženými výrobky nebude zacházeno méně příznivě než s obdobnými výrobky domácího původu.

(30)

Ačkoli konečným cílem CBAM je pokrytí širokého okruhu výrobků, bylo by rozumné začít s vybraným počtem odvětví s poměrně stejnorodým zbožím, u něhož hrozí únik uhlíku. Unijní odvětví, která se považují za ohrožená únikem uhlíku, jsou uvedena v rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/708 (10).

(31)

Zboží, na něž by se mělo vztahovat toto nařízení, by mělo být vybráno po pečlivém vyhodnocení jeho významu z hlediska kumulovaných emisí skleníkových plynů a rizika úniku uhlíku v příslušných odvětvích, na něž se vztahuje systém EU ETS, při současném omezení složitosti a administrativní zátěže pro dotčené hospodářské subjekty. Při výběru by měly být vzaty v potaz zejména základní materiály a základní produkty, na něž se vztahuje systém EU ETS, s cílem zajistit, aby emise obsažené ve výrobcích náročných na emise dovážených do Unie podléhaly z hlediska stanovení ceny uhlíku stejným podmínkám jako produkty vyrobené v Unii, a zmírnit riziko úniku uhlíku. Relevantními kritérii pro zúžení výběru by měly být: za prvé, význam odvětví z hlediska emisí, zejména zda je dané odvětví jedním z největších celkových producentů emisí skleníkových plynů; za druhé, skutečnost, že danému odvětví hrozí značné riziko úniku uhlíku, jak je definováno ve směrnici 2003/87/ES; za třetí, potřeba najít rovnováhu mezi širokým vymezením okruhu produktů, pokud jde o emise skleníkových plynů, a snahou o omezení složitosti a administrativní zátěže.

(32)

Použití prvního kritéria by umožnilo z hlediska kumulovaných emisí zahrnout následující odvětví: výrobu železa a oceli, rafinerie, výrobu cementu, hliníku, základních organických chemických látek, vodíku a hnojiv.

(33)

Na některá odvětví uvedená v rozhodnutí v přenesené pravomoci (EU) 2019/708 by se však toto nařízení nemělo v této fázi vzhledem k jejich zvláštním charakteristikám vztahovat.

(34)

Do oblasti působnosti tohoto nařízení by neměly být zahrnuty zejména organické chemické látky, a to z důvodu technických omezení, která v době přijetí tohoto nařízení neumožňují jednoznačně stanovit emise obsažené v takovém dováženém zboží. U tohoto zboží je příslušná referenční úroveň v rámci systému EU ETS základním parametrem, který neumožňuje jednoznačné přiřazení emisí obsažených v jednotlivých druzích dováženého zboží. Cílenější přiřazení emisí k organickým chemickým látkám vyžaduje více údajů a analýz.

(35)

Podobná technická omezení se týkají rafinérských produktů, u nichž není možné jednoznačně přiřadit emise skleníkových plynů k jednotlivým výstupním produktům. Příslušná referenční úroveň v systému EU ETS se přitom nevztahuje přímo ke konkrétním produktům, jako je benzin, motorová nafta nebo petrolej, ale k veškerému rafinérskému výstupu.

(36)

CBAM by se měl vztahovat na výrobky z hliníku, neboť u nich existuje vysoké riziko úniku uhlíku. Navíc v případě některých způsobů průmyslového využití přímo konkurují výrobkům z oceli kvůli svým velmi podobným vlastnostem.

(37)

V době přijetí tohoto nařízení je dovoz vodíku do Unie poměrně nízký. Očekává se však, že se tato situace v nadcházejících letech výrazně změní, protože balík Unie „Fit for 55“ podporuje využívání obnovitelného vodíku. Pro dekarbonizaci průmyslu jako celku se poptávka po obnovitelném vodíku zvýší, což povede k neintegrovaným výrobním procesům v navazujících produktech, kde je vodík prekurzorem. Zahrnutí vodíku do oblasti působnosti CBAM je vhodným prostředkem k další podpoře dekarbonizace vodíku.

(38)

Podobně by oblast působnosti CBAM měla zahrnovat některé výrobky i přes jejich nízkou úroveň obsažených emisí, které vznikají při jejich výrobě, neboť vzhledem k zahrnutí výrobků z oceli do CBAM by jejich vyloučení zvýšilo pravděpodobnost obcházení pravidel pozměněním struktury obchodu směrem k navazujícím výrobkům.

(39)

Toto nařízení by se naopak zpočátku nemělo vztahovat na některé výrobky, jejichž výroba není spojena s produkcí významného objemu emisí, jako jsou šrot ze železa nebo oceli, některé feroslitiny a některá hnojiva.

(40)

Do oblasti působnosti tohoto nařízení by měl být zahrnut dovoz elektřiny, neboť toto odvětví je odpovědné za 30 % celkových emisí skleníkových plynů v Unii. Zvýšení cílů Unie v oblasti klimatu by prohloubilo rozdíly mezi výrobou elektřiny v Unii a ve třetích zemích z hlediska uhlíkových nákladů. Tyto rozdíly spolu s postupným propojováním elektrické rozvodné sítě Unie s elektrickou rozvodnou sítí sousedních zemí by zvýšilo riziko úniku uhlíku v důsledku zvýšeného dovozu elektřiny, jejíž významnou část vyrábějí uhelné elektrárny.

(41)

Aby se zabránilo nadměrné administrativní zátěži příslušných vnitrostátních správ a dovozců, je vhodné stanovit mezní případy, v nichž by se povinnosti podle tohoto nařízení neměly uplatňovat. Tímto ustanovením de minimis však není dotčeno další uplatňování ustanovení unijního nebo vnitrostátního práva, která jsou nezbytná pro zajištění souladu s povinnostmi podle tohoto nařízení, a zejména s celními právními předpisy, včetně předcházení podvodům.

(42)

Jelikož by dovozci zboží, na něž se toto nařízení vztahuje, neměli být povinni plnit své povinnosti podle tohoto nařízení v okamžiku dovozu zboží, měla by být uplatněna zvláštní správní opatření, která zajistí, že takové povinnosti budou splněny později. Dovozci by proto měli být oprávněni dovézt zboží podléhající tomuto nařízení teprve poté, co jim příslušný orgán udělí příslušné povolení.

(43)

Celní orgány by neměly povolit dovoz zboží jinou osobou než schváleným deklarantem pro CBAM. V souladu s články 46 a 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (11) jsou celní orgány oprávněny provádět kontroly zboží, a to i pokud jde o identifikaci schváleného deklaranta pro CBAM, osmimístný kód KN, množství a zemi původu dováženého zboží, datum prohlášení a celní režim. Komise by měla zahrnout rizika vztahující se k CBAM do zavedení společných kritérií rizik a norem podle článku 50 nařízení (EU) č. 952/2013.

(44)

Během přechodného období by celní orgány měly celní deklaranty informovat o povinnosti oznamovat informace, aby tak přispěly ke shromažďování informací a případně k informovanosti o potřebě požádat o status schváleného deklaranta pro CBAM. Tyto informace by měly celní orgány sdělovat vhodným způsobem, aby se zajistilo, že celní deklaranti budou o této povinnosti informováni.

(45)

CBAM by měl být založen na deklarativním systému, kdy schválený deklarant pro CBAM, který by mohl zastupovat více než jednoho dovozce, by každoročně podal prohlášení o emisích obsažených ve zboží dovezeném na celní území Unie a vyřadil určitý počet certifikátů CBAM odpovídající těmto deklarovaným emisím. První prohlášení CBAM, týkající se kalendářního roku 2026, by mělo být podáno do 31. května 2027.

(46)

Schválený deklarant pro CBAM by měl mít možnost požadovat, aby byl počet certifikátů CBAM, které je povinen vyřadit, snížen tak, aby to odpovídalo ceně uhlíku, která byla za obsažené emise již skutečně zaplacena v zemi původu.

(47)

Deklarované obsažené emise by měla ověřit osoba akreditovaná vnitrostátním akreditačním orgánem jmenovaným v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (12) nebo podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2067 (13).

(48)

CBAM by měl provozovatelům výrobních zařízení ve třetích zemích umožnit, aby se zaregistrovali do rejstříku CBAM a zpřístupnili své ověřené obsažené emise produkované při výrobě zboží schváleným deklarantům pro CBAM. Provozovatel by měl mít možnost si zvolit, že jeho jméno či název, adresa a kontaktní údaje uvedené v rejstříku CBAM nebudou veřejně přístupné.

(49)

Certifikáty CBAM by se lišily od povolenek přidělovaných v rámci systému EU ETS, jejichž podstatným rysem je to, že je s nimi denně obchodováno formou dražby. Každodenní zveřejňování ceny certifikátů CBAM by bylo s ohledem na potřebu jejího jednoznačného stanovení pro hospodářské subjekty nepřiměřeně zatěžující a matoucí, neboť hrozí, že ceny stanovené pro daný den nebudou při svém zveřejnění již aktuální. Pokud by tedy byly ceny v rámci CBAM zveřejňovány jednou týdně, odráželo by to přesněji cenový trend u povolenek uvolněných na trh v rámci systému EU ETS a byl by tím sledován stejný klimatický cíl. Výpočet ceny certifikátů CBAM by proto měl být prováděn v delším časovém rozpětí, a to jednou týdně, oproti časovému rozpětí stanovenému systémem EU ETS, totiž každý den. Výpočtem a zveřejňováním této průměrné ceny by měla být pověřena Komise.

(50)

Aby měli schválení deklaranti pro CBAM určitou flexibilitu při plnění povinností podle tohoto nařízení a mohli využít ve svůj prospěch kolísání ceny povolenek v rámci systému EU ETS, měly by být certifikáty CBAM platné po omezenou dobu ode dne jejich zakoupení. Schválený deklarant pro CBAM by měl mít možnost prodat část zakoupených certifikátů, které nevyužil. Za účelem vyřazení certifikátů CBAM by měl schválený deklarant pro CBAM v průběhu roku shromáždit požadované množství certifikátů, které odpovídá prahovým hodnotám stanoveným na konci každého čtvrtletí.

(51)

Fyzikální vlastnosti elektřiny jakožto produktu odůvodňují mírně odlišné nastavení v rámci CBAM v porovnání s jiným zbožím. Standardní hodnoty by se měly používat za jasně vymezených podmínek a schválení deklaranti pro CBAM by měli mít možnost požadovat, aby byla výše závazků podle tohoto nařízení vypočtena na základě skutečných emisí. Obchodování s elektřinou se liší od obchodování s jiným zbožím zejména proto, že se s ní obchoduje prostřednictvím vzájemně propojených elektrických rozvodných sítí za použití energetických burz a zvláštních forem obchodování. Propojení trhů je silně regulovanou formou obchodování s elektřinou, která umožňuje seskupení nabídek ke koupi a prodeji v celé Unii.

(52)

Aby se zabránilo riziku obcházení a zlepšila se sledovatelnost skutečných emisí CO2 produkovaných v souvislosti s dovozem elektřiny a jejím využitím ve zboží, měl by být výpočet skutečných emisí povolen pouze za určitých přísných podmínek. Zejména by mělo být nezbytné prokázat trvalou nominaci přidělené propojovací kapacity a existenci přímého smluvního vztahu mezi kupujícím a výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo mezi kupujícím a výrobcem elektřiny, při jejíž výrobě jsou produkovány nižší emise, než odpovídá příslušné standardní hodnotě.

(53)

Aby se snížilo riziko úniku uhlíku, měla by Komise přijmout opatření, kterými by řešila praktiky obcházení. Komise by měla posoudit riziko tohoto obcházení ve všech odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení.

(54)

Smluvní strany Smlouvy o Energetickém společenství uzavřené rozhodnutím Rady 2006/500/ES (14) a smluvní strany dohod o přidružení, které zahrnují prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, se zavázaly zavést postupy ke snížení emisí uhlíku, které by měly nakonec vyústit v přijetí obdobných či stejných mechanismů pro stanovení ceny uhlíku, jakým je systém EU ETS, nebo v jejich zapojení do tohoto systému.

(55)

Začlenění třetích zemí do unijního trhu s elektřinou je pro tyto země důležitým podnětem k urychlení jejich přechodu na energetické systémy s vysokým podílem energie z obnovitelných zdrojů. Propojení trhů s elektřinou, jak je vymezeno v nařízení Komise (EU) 2015/1222 (15), pomáhá třetím zemím začlenit elektřinu z obnovitelných zdrojů energie do trhu s elektřinou, účinně ji směňovat na větším území při vyrovnání nabídky a poptávky na větším unijním trhu a snížit náročnost emisí CO2 při výrobě elektřiny, kterou produkují. Začlenění třetích zemí do unijního trhu s elektřinou rovněž přispívá k bezpečnosti dodávek elektřiny v těchto zemích a sousedních členských státech.

(56)

Jakmile dojde k těsnému začlenění trhů s elektřinou ve třetích zemích do unijního trhu s elektřinou prostřednictvím propojení trhů, měla by být nalezena technická řešení, která zajistí, že se CBAM bude vztahovat na elektřinu vyváženou z těchto zemí na celní území Unie. Nebude-li možné technická řešení nalézt, měly by třetí země, jejichž trh je propojen s unijním, při splnění určitých podmínek využívat časově omezeného vynětí ze CBAM do roku 2030, pokud jde výhradně o vývoz elektřiny. Tyto třetí země by však měly vypracovat plán a zavázat se k zavedení mechanismu pro stanovení ceny uhlíku, který by uplatňoval stejnou cenu jako systém EU ETS, a k dosažení uhlíkové neutrality nejpozději do roku 2050 a ke sladění právních předpisů v oblasti životního prostředí, klimatu, hospodářské soutěže a energetiky s unijními předpisy. Toto vynětí by mělo být kdykoli zrušeno, pokud se lze důvodně domnívat, že dotyčná země neplní své závazky, nebo jestliže do roku 2030 nepřijala systém pro obchodování s emisemi rovnocenný systému EU ETS.

(57)

Po omezenou dobu by měla platit přechodná ustanovení. Pro tento účel by se měl uplatňovat CBAM bez finančního vyrovnání s cílem usnadnit jeho hladké zavedení, a snížit tak riziko narušení obchodu. Dovozci by měli mít povinnost čtvrtletně vykazovat emise obsažené ve zboží dovezeném během předchozího čtvrtletí kalendářního roku, včetně podrobností o přímých a nepřímých emisích, jakož i o ceně uhlíku skutečně zaplacené v zahraničí. Poslední zpráva CBAM, předkládaná za poslední čtvrtletí roku 2025, by měla být předložena do 31. ledna 2026.

(58)

V zájmu usnadnění a zajištění řádného fungování CBAM by Komise měla napomáhat příslušným orgánům při plnění jejich úkolů a povinností podle tohoto nařízení. Komise by měla koordinovat, vydávat pokyny a podporovat výměnu osvědčených postupů.

(59)

V zájmu nákladově efektivního uplatňování tohoto nařízení by měla rejstřík CBAM obsahující údaje o schválených deklarantech pro CBAM, provozovatelích a zařízeních ve třetích zemích spravovat Komise.

(60)

Měla by být zřízena společná centrální platforma pro prodej a zpětný odkup certifikátů CBAM. V zájmu dohledu nad transakcemi na společné centrální platformě by měla Komise usnadňovat výměnu informací a spolupráci mezi příslušnými orgány jakožto i mezi těmito orgány a Komisí. Dále by měl být zaveden rychlý tok informací mezi společnou centrální platformou a rejstříkem CBAM.

(61)

S cílem přispět k účinnému uplatňování tohoto nařízení by Komise měla provádět kontroly založené na posouzení rizik a odpovídajícím způsobem prověřovat obsah prohlášení CBAM.

(62)

S cílem dále umožnit jednotné uplatňování tohoto nařízení by měla Komise jako předběžný vstupní podnět příslušným orgánům zpřístupnit své vlastní výpočty týkající se certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, a to na základě svého přezkumu prohlášení CBAM. Tento předběžný vstupní podnět by měla poskytnout pouze pro orientační účely, aniž je tím dotčen konečný výpočet, který provede příslušný orgán. Proti takovému předběžnému vstupnímu podnětu Komise by zejména nemělo být možné podat žádné odvolání nebo jiný opravný prostředek.

(63)

Členské státy by rovněž měly mít možnost provádět přezkum jednotlivých prohlášení CBAM pro účely vymáhání. Závěry přezkumu jednotlivých prohlášení CBAM by měly být sděleny Komisi. Tyto závěry by měly být také poskytnuty dalším příslušným orgánům prostřednictvím rejstříku CBAM.

(64)

Členské státy by měly být odpovědné za správné stanovení a výběr příjmů plynoucích z uplatňování tohoto nařízení.

(65)

Komise by měla pravidelně vyhodnocovat uplatňování tohoto nařízení a podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě. Tyto zprávy by se měly zaměřit zejména na možnosti posílení opatření v oblasti klimatu s cílem dosáhnout klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050. Komise by v rámci těchto zpráv měla sbírat informace potřebné k dalšímu rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na obsažené nepřímé emise u zboží uvedeného v příloze II, a to co nejdříve, jakož i na další zboží a služby, u nichž by mohl hrozit únik uhlíku, například navazujících výrobků, a k vypracování metod výpočtu obsažených emisí na základě metod pro stanovení environmentální stopy, jak je stanoveno v doporučení Komise 2013/179/EU (16).Tyto zprávy by měly rovněž obsahovat posouzení dopadu CBAM na únik uhlíku, a to i v souvislosti s vývozem, a jeho ekonomický, sociální a územní dopad v celé Unii, přičemž by měly být zohledněny i zvláštní charakteristiky a omezení nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU a ostrovních států, které jsou součástí celního území Unie.

(66)

Komise by měla monitorovat a řešit praktiky obcházení tohoto nařízení, a to i v případech, kdy by provozovatelé mohli mírně pozměnit své zboží, aniž by změnili jeho základní vlastnosti, nebo uměle rozdělit zásilky, aby se vyhnuli povinnostem podle tohoto nařízení. Rovněž by měly být monitorovány situace, kdy je zboží odesláno do třetí země nebo regionu předtím, než je dovezeno na trh Unie, s cílem vyhnout se povinnostem podle tohoto nařízení, nebo kdy provozovatelé ve třetích zemích vyvážejí své výrobky s nižšími emisemi skleníkových plynů do Unie a ponechávají si výrobky s vyššími emisemi skleníkových plynů pro jiné trhy, nebo kdy vývozci či výrobci reorganizují své vzorce a kanály prodeje a výroby, nebo jiné praktiky dvojí výroby a dvojího prodeje s cílem vyhnout se povinnostem podle tohoto nařízení.

(67)

Při plném dodržování zásad stanovených v tomto nařízení by cílem práce na rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení mělo být zahrnout do roku 2030 všechna odvětví, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES. Při přezkumu a hodnocení uplatňování tohoto nařízení by proto Komise měla zachovat odkaz na tento harmonogram a upřednostnit zahrnutí emisí skleníkových plynů obsažených ve zboží, které je nejvíce vystaveno úniku uhlíku a je uhlíkově nejnáročnější, do oblasti působnosti tohoto nařízení, a to i v navazujících výrobcích, které obsahují významný podíl alespoň jednoho zboží spadajícího do oblasti působnosti tohoto nařízení. Pokud Komise nepředloží legislativní návrh na takové rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení do roku 2030, měla by informovat Evropský parlament a Radu o důvodech a podniknout nezbytné kroky k dosažení cíle co nejdříve zahrnout všechna odvětví, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES.

(68)

Komise by také měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení dva roky po skončení přechodného období a následně každé dva roky. Harmonogram předkládání těchto zpráv by měl odpovídat harmonogramu pro fungování trhu s uhlíkem podle čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES. Zprávy by měly obsahovat posouzení dopadů CBAM.

(69)

Aby bylo možné rychle a účinně reagovat na nepředvídatelné, výjimečné a nevyprovokované okolnosti, jež mají ničivý dopad na hospodářskou a průmyslovou infrastrukturu jedné nebo více třetích zemí, na které se vztahuje CBAM, měla by Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě případně legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. Tento legislativní návrh by měl stanovit opatření, která jsou nejvhodnější vzhledem k okolnostem, jimž daná třetí země nebo více třetích zemí čelí, a současně zachovat cíle tohoto nařízení. Tato opatření by měla být časově omezená.

(70)

Měl by pokračovat dialog se třetími zeměmi a měl by existovat prostor pro spolupráci a řešení, které by mohly být základem pro konkrétní rozhodnutí, která budou učiněna ohledně podrobností CBAM během jeho provádění, zejména pak během přechodného období.

(71)

Komise by se měla snažit jednat nestranným způsobem a v souladu s mezinárodními závazky Unie se třetími zeměmi, jejichž obchod s Unií je tímto nařízením dotčen, aby posoudila možnost dialogu a spolupráce ohledně provádění konkrétních prvků CBAM. Komise by měla rovněž posoudit možnost uzavřít dohody, které by zohledňovaly mechanismus třetích zemí pro stanovení ceny uhlíku. Unie by pro tyto účely měla poskytnout technickou pomoc rozvojovým zemím a nejméně rozvinutým zemím určeným Organizací spojených národů.

(72)

Zavedení CBAM vyžaduje rozvoj dvoustranné, mnohostranné a mezinárodní spolupráce se třetími zeměmi. Pro tento účel by mělo být vytvořeno fórum zemí s nástroji pro stanovení ceny uhlíku nebo jinými srovnatelnými nástroji (dále jen „klimatický klub“) s cílem podporovat provádění ambiciózních politik v oblasti klimatu ve všech zemích a připravit půdu pro celosvětový rámec pro stanovování cen uhlíku. Členství v klimatickém klubu by mělo být otevřené, dobrovolné, neexkluzivní a zaměřené zejména na dosažení ambiciózních cílů v oblasti klimatu v souladu s Pařížskou dohodou. Klimatický klub by mohl fungovat pod záštitou mnohostranné mezinárodní organizace a měl by usnadňovat porovnání a případně koordinaci příslušných opatření s dopadem na snižování emisí. Klimatický klub by měl rovněž podporovat srovnatelnost příslušných klimatických opatření tím, že u svých členů zajistí v oblasti klimatu kvalitní monitorování, podávání zpráv a ověřování příslušných údajů a poskytne prostředky pro spolupráci mezi Unií a jejími obchodními partnery i pro vzájemnou transparentnost.

(73)

V zájmu další podpory dosažení cílů Pařížské dohody ve třetích zemích je žádoucí, aby Unie i nadále poskytovala finanční podporu prostřednictvím rozpočtu Unie na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v nejméně rozvinutých zemích, včetně jejich úsilí o dekarbonizaci a transformaci jejich výrobních odvětví. Tato podpora Unie by také měla přispívat k přizpůsobení se dotčených průmyslových odvětví novým regulačním požadavkům vyplývajícím z tohoto nařízení.

(74)

Jelikož cílem CBAM je podpora čistší výroby, je Unie odhodlána spolupracovat se třetími zeměmi s nízkými a středními příjmy na snižování emisí uhlíku v jejich zpracovatelském průmyslu v rámci vnějšího rozměru Zelené dohody pro Evropu a v souladu s Pařížskou dohodou a podporovat je. Unie by měla tyto země i nadále podporovat prostřednictvím rozpočtu Unie, a to především nejméně rozvinuté země, aby přispěla k zajištění jejich přizpůsobení se novým povinnostem podle tohoto nařízení. Unie by měla rovněž nadále podporovat zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v těchto zemích, včetně jejich úsilí o dekarbonizaci a transformaci jejich výrobních odvětví, a to v rámci stropu víceletého finančního rámce a finanční podpory poskytované Unií na mezinárodní financování opatření v oblasti klimatu. Unie pracuje na zavedení nového vlastního zdroje založeného na příjmech plynoucích z prodeje certifikátů CBAM.

(75)

Tímto nařízením nejsou dotčena nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (17) a (EU) 2018/1725 (18).

(76)

V zájmu účinnosti by se mělo na toto nařízení obdobně použít nařízení Rady (ES) č. 515/97 (19).

(77)

Za účelem doplnění a změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o:

doplnění tohoto nařízení stanovením požadavků a postupů ve vztahu ke třetím zemím nebo územím, které byly odstraněny ze seznamu uvedeného v příloze III bodu 2, aby bylo zajištěno, že se toto nařízení vztahuje na tyto země nebo území, pokud jde o elektřinu;

změnu seznamu třetích zemí a území uvedeného v příloze III bodech 1 nebo 2, a to buď doplněním těchto zemí nebo území na tento seznam, s cílem vyloučit ze CBAM v případě budoucích dohod ty třetí země nebo území, které jsou plně začleněny do systému EU ETS nebo s ním spojené, nebo odstraněním třetích zemí nebo území z tohoto seznamu, čímž se na ně bude vztahovat CBAM, pokud skutečně neúčtují cenu EU ETS za zboží vyvážené do Unie;

doplnění tohoto nařízení upřesněním podmínek pro udělení akreditace ověřovatelů, kontrolu a dohled nad akreditovanými ověřovateli, odnětí akreditace a vzájemné uznávání a vzájemné hodnocení akreditačních orgánů;

doplnění tohoto nařízení dalším vymezením harmonogramu, správy a dalších aspektů prodeje a zpětného odkupu certifikátů CBAM a

změnu seznamu zboží v příloze I tím, že za určitých okolností bude doplněno zboží, které bylo mírně pozměněno, aby se zpřísnila opatření, která řeší praktiky obcházení pravidel.

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (20). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(78)

Tyto konzultace by měly být vedeny transparentním způsobem a mohou zahrnovat předběžné konzultace se zúčastněnými stranami, jako jsou příslušné orgány, průmysl (včetně malých a středních podniků), sociální partneři, jako jsou odbory, organizace občanské společnosti a environmentální organizace.

(79)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (21).

(80)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí. CBAM by se proto měl opírat o vhodné a účinné mechanismy, které by ztrátě příjmů bránily.

(81)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž předcházení riziku úniku uhlíku, a tím snížení celosvětových emisí uhlíku, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(82)

S cílem umožnit včasné přijetí aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů stanovených tímto nařízením by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

1.   Toto nařízení zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „CBAM“), kterým mají být řešeny emise skleníkových plynů obsažené ve zboží uvedeném v příloze I při jeho dovozu na celní území Unie, aby se zabránilo riziku úniku uhlíku, a tím se snížily celosvětové emise uhlíku a podpořily cíle Pařížské dohody, a to i vytvořením pobídek ke snížení emisí ze strany provozovatelů ve třetích zemích.

2.   CBAM doplňuje systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů vytvořený v Unii směrnicí 2003/87/ES (dále jen „systém EU ETS“ nebo „EU ETS“) uplatňováním stejného souboru pravidel na dovoz zboží uvedeného v článku 2 tohoto nařízení na celní území Unie.

3.   CBAM má nahradit mechanismy zavedené na základě směrnice 2003/87/ES k zamezení rizika úniku uhlíku tím, že odráží míru, v níž jsou povolenky EU ETS bezplatně přidělovány podle článku 10a uvedené směrnice.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se vztahuje na zboží uvedené v příloze I, které pochází ze třetí země, pokud se toto zboží nebo zušlechtěné výrobky z tohoto zboží, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, dováží na celní území Unie.

2.   Toto nařízení se rovněž vztahuje na zboží uvedené v příloze I tohoto nařízení, které pochází ze třetí země, pokud se toto zboží nebo zušlechtěné výrobky z tohoto zboží, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, dopravují na umělý ostrov, pevnou nebo plovoucí konstrukci nebo jakoukoli jinou konstrukci na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně členského státu, které sousedí s celním územím Unie.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví podrobné podmínky pro uplatňování CBAM na toto zboží, zejména pokud jde o pojmy rovnocenné pojmům souvisejícím s dovozem na celní území Unie a propuštěním do volného oběhu, postupy týkající se podávání prohlášení CBAM v souvislosti s tímto zbožím a kontroly, které mají provádět celní orgány. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.

3.   Odchylně od odstavce 1 se toto nařízení nevztahuje na:

a)

zboží uvedené v příloze I tohoto nařízení, které je dováženo na celní území Unie za předpokladu, že vlastní hodnota tohoto zboží nepřevyšuje na zásilku hodnotu stanovenou pro zboží nepatrné hodnoty podle článku 23 nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 (22);

b)

zboží v osobních zavazadlech cestujících ze třetí země, pokud vlastní hodnota tohoto zboží nepřevyšuje hodnotu stanovenou pro zboží nepatrné hodnoty podle článku 23 nařízení (ES) č. 1186/2009;

c)

zboží, které má být přepraveno nebo použito v souvislosti s vojenskými činnostmi podle čl. 1 bodu 49 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (23).

4.   Odchylně od odstavců 1 a 2 se toto nařízení nevztahuje na zboží pocházející ze třetích zemí a území uvedených v příloze III bodu 1.

5.   Dovážené zboží se považuje za zboží pocházející ze třetích zemí v souladu s pravidly nepreferenčního původu podle článku 59 nařízení (EU) č. 952/2013.

6.   V příloze III bodu 1 jsou uvedeny třetí země a území, pokud současně splňují všechny následující podmínky:

a)

na tuto třetí zemi nebo území se vztahuje systém EU ETS nebo byla mezi touto třetí zemí nebo územím a Unií uzavřena dohoda, která plně propojuje systém EU ETS se systémem pro obchodování s emisemi této třetí země nebo území;

b)

cena uhlíku zaplacená v zemi, z níž toto zboží pochází, se fakticky účtuje za emise skleníkových plynů obsažené v tomto zboží, přičemž se na ni nevztahují žádné slevy nad rámec slev, které jsou uplatňovány v souladu se systémem EU ETS.

7.   Pokud je trh s elektřinou třetí země nebo území začleněn do vnitřního trhu Unie s elektřinou prostřednictvím propojení trhů a neexistuje technické řešení umožňující uplatnění CBAM na dovoz elektřiny z této třetí země nebo území na celní území Unie, CBAM se na tento dovoz elektřiny z této země nebo území neuplatní, usoudí-li Komise, že jsou v souladu s odstavcem 8 splněny všechny následující podmínky:

a)

třetí země nebo území uzavřely s Unií dohodu, která stanoví povinnost uplatňovat právo Unie v oblasti elektřiny, včetně právních předpisů o rozvoji obnovitelných zdrojů energie, jakož i další pravidla v oblasti energetiky, životního prostředí a hospodářské soutěže;

b)

vnitrostátní právní předpisy této třetí země nebo území provádějí hlavní ustanovení právních předpisů Unie o trhu s elektřinou, včetně ustanovení o rozvoji obnovitelných zdrojů energie a propojení trhů s elektřinou;

c)

třetí země nebo území předložily Komisi plán obsahující harmonogram pro přijetí opatření k provedení podmínek stanovených v písmenech d) a e);

d)

třetí země nebo území se zavázaly k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a případně v souladu s tím oficiálně formulovaly a oznámily sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) dlouhodobou strategii rozvoje pro snížení emisí skleníkových plynů do poloviny století, která je v souladu s tímto cílem, a tento závazek provedly ve svých vnitrostátních právních předpisech;

e)

třetí země nebo území při provádění plánu uvedeného v písmenu c) prokázaly plnění stanovených lhůt a značný pokrok ve sbližování vnitrostátních právních předpisů s právem Unie v oblasti klimatických opatření na základě uvedeného plánu, včetně stanovení ceny uhlíku na stejné úrovni jako v Unii, zejména pokud jde o výrobu elektřiny; zavedení systému pro obchodování s emisemi ve vztahu k elektřině s cenou odpovídající systému EU ETS má být dokončeno do 1. ledna 2030;

f)

třetí země nebo území zavedly účinný systém, který má zabránit nepřímému dovozu elektřiny do Unie z jiných třetích zemí nebo území, které nesplňují podmínky stanovené v písmenech a) až e).

8.   Třetí země nebo území splňující podmínky stanovené v odstavci 7 jsou uvedeny v příloze III bodu 2 a předloží dvě zprávy o splnění uvedených podmínek, první z nich do 1. července 2025 a druhou do 31. prosince 2027. Do 31. prosince 2025 a do 1. července 2028 Komise posoudí, a to zejména na základě plánu podle odst. 7 písm. c) a zpráv, které od dané třetí země nebo území obdrží, zda tato třetí země nebo území nadále splňuje podmínky stanovené v odstavci 7.

9.   Třetí země nebo území uvedené v příloze III bodu 2 jsou odstraněny z uvedeného seznamu, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a)

Komise se důvodně domnívá, že daná třetí země nebo území neprokázaly dostatečný pokrok při plnění některé z podmínek uvedených v odstavci 7, nebo pokud daná třetí země nebo území přijaly opatření neslučitelná s cíli stanovenými v právních předpisech Unie v oblasti klimatu a životního prostředí;

b)

daná třetí země nebo území podnikly kroky, které jsou v rozporu s cíli snižování emisí uhlíku, jako je poskytnutí veřejné podpory na vybudování nové výrobní kapacity, která vypouští více než 550 gramů emisí oxidu uhličitého (CO2) pocházejících z fosilních paliv na kilowatthodinu elektřiny;

c)

Komise má důkazy, že v důsledku zvýšeného vývozu elektřiny do Unie se emise na kilowatthodinu elektřiny vyrobené v dané třetí zemi nebo území zvýšily alespoň o 5 % ve srovnání s 1. lednem 2026.

10.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením požadavků a postupů ve vztahu k třetím zemím nebo územím, které byly odstraněny ze seznamu uvedeného v příloze III bodu 2, aby bylo zajištěno, že se toto nařízení vztahuje na tyto země a území, pokud jde o elektřinu. Pokud v takových případech zůstane propojení trhů neslučitelné s uplatňováním tohoto nařízení, může Komise rozhodnout o vyloučení těchto třetích zemí nebo území z propojení trhů na úrovni Unie a požadovat explicitní přidělení kapacity na hranicích mezi Unií a těmito třetími zeměmi nebo územími, aby se mohl uplatnit CBAM.

11.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamů třetích zemí nebo území uvedených v příloze III bodu 1 nebo 2 doplněním třetí země nebo území na tyto seznamy, nebo jejich odstraněním z těchto seznamů, v závislosti na tom, zda jsou ve vztahu k dané třetí zemi nebo území splněny podmínky uvedené v odstavcích 6, 7 nebo 9 tohoto článku.

12.   Unie může uzavírat dohody se třetími zeměmi nebo územími za účelem zohlednění mechanismů pro stanovení ceny uhlíku zavedených v těchto zemích nebo na těchto územích pro účely uplatňování článku 9.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„zbožím“ zboží uvedené v příloze I;

2)

„skleníkovými plyny“ skleníkové plyny uvedené v příloze I ve vztahu ke každému jednotlivému zboží uvedenému v uvedené příloze;

3)

„emisemi“ uvolňování skleníkových plynů do atmosféry při výrobě zboží;

4)

„dovozem“ propuštění do volného oběhu podle článku 201 nařízení (EU) č. 952/2013;

5)

„systémem EU pro obchodování s emisemi“ (EU ETS) systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii ve vztahu k činnostem uvedeným v příloze I směrnice 2003/87/ES kromě činností v oblasti letectví;

6)

„celním územím Unie“ území vymezené v článku 4 nařízení (EU) č. 952/2013;

7)

„třetí zemí“ země nebo území mimo celní území Unie;

8)

„kontinentálním šelfem“ kontinentální šelf ve smyslu článku 76 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu;

9)

„výlučnou ekonomickou zónou“ výlučná ekonomická zóna ve smyslu článku 55 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, kterou členský stát prohlásil za výlučnou ekonomickou zónu podle uvedené úmluvy;

10)

„vlastní hodnotou“ vlastní hodnota obchodního zboží ve smyslu čl. 1 bodu 48 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446;

11)

„propojením trhů“ přidělování přenosové kapacity prostřednictvím systému Unie, který současně páruje pokyny k prodeji a koupi a přiděluje kapacity mezi zónami, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2015/1222;

12)

„explicitním přidělováním kapacity“ přidělování přeshraniční přenosové kapacity mimo rámec obchodování s elektřinou;

13)

„příslušným orgánem“ orgán, který každý členský stát určí v souladu s článkem 11;

14)

„celními orgány“ celní správy členských států ve smyslu čl. 5 bodu 1 nařízení (EU) č. 952/2013;

15)

„dovozcem“ osoba podávající celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu vlastním jménem a na vlastní účet, nebo podává-li celní prohlášení nepřímý celní zástupce v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 952/2013, osoba, jejímž jménem je toto prohlášení podáno;

16)

„celním deklarantem“ deklarant ve smyslu čl. 5 bodu 15 nařízení (EU) č. 952/2013, který podává celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu vlastním jménem, nebo osoba, jejímž jménem je toto prohlášení podáno;

17)

„schváleným deklarantem pro CBAM“ osoba schválená příslušným orgánem v souladu s článkem 17;

18)

„osobou“ fyzická osoba, právnická osoba nebo jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle práva Unie nebo vnitrostátního práva způsobilé k právním úkonům;

19)

„usazením v členském státě“:

a)

v případě fyzické osoby skutečnost, že má tato osoba bydliště v členském státě;

b)

v případě právnické osoby nebo sdružení osob skutečnost, že má tato osoba nebo toto sdružení sídlo, správní ústředí nebo stálou provozovnu v členském státě;

20)

„registračním a identifikačním číslem hospodářských subjektů“ (číslo EORI) číslo přidělené celním orgánem během registrace pro celní účely v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 952/2013;

21)

„přímými emisemi“ emise z procesů výroby zboží, včetně emisí z vytápění a chlazení spotřebovaného během výrobních procesů, bez ohledu na místo výroby tepla nebo chlazení,

22)

obsaženými emisemi“ přímé emise uvolněné během výroby zboží a nepřímé emise uvolněné během výroby elektřiny spotřebované během výrobních procesů, vypočtené podle metod stanovených v příloze IV a blíže určené prostřednictvím prováděcích aktů přijatých podle čl. 7 odst. 7;

23)

„tunou CO2 ekv.“ jedna metrická tuna CO2 nebo množství jakéhokoli jiného skleníkového plynu uvedeného v příloze I s rovnocenným potenciálem globálního oteplování;

24)

„certifikátem CBAM“ certifikát v elektronické podobě odpovídající jedné tuně emisí CO2 ekv. obsažených ve zboží;

25)

„vyřazením“ započtení certifikátů CBAM vůči deklarovaným emisím obsaženým v dovezeném zboží nebo proti emisím obsaženým v dovezeném zboží, jež měly být deklarovány;

26)

„výrobními procesy“ chemické a fyzikální procesy, pomocí nichž se v určitém zařízení vyrábí zboží;

27)

„standardní hodnotou“ hodnota vyjadřující emise obsažené ve zboží, která se vypočítá nebo vyvodí na základě sekundárních údajů;

28)

„skutečnými emisemi“ emise vypočítané na základě primárních údajů vztahujících se k výrobním procesům zboží a k výrobě elektřiny spotřebované během těchto procesů, jak jsou stanoveny v souladu s metodami uvedenými v příloze IV;

29)

„cenou uhlíku“ peněžní částka zaplacená ve třetí zemi v rámci systému pro snižování emisí uhlíku formou daně, odvodu nebo poplatku nebo ve formě emisních povolenek v rámci systému pro obchodování s emisemi skleníkových plynů, vypočtená na základě skleníkových plynů, na které se takové opatření vztahuje a které byly uvolněny při výrobě zboží;

30)

„zařízením“ stacionární technická jednotka, v níž probíhá výrobní proces;

31)

„provozovatelem“ jakákoli osoba, která provozuje nebo řídí zařízení ve třetí zemi;

32)

„vnitrostátním akreditačním orgánem“ vnitrostátní akreditační orgán, který stanoví každý členský stát podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 765/2008;

33)

„povolenkou EU ETS“ povolenka ve smyslu čl. 3 písm. a) směrnice 2003/87/ES vztahující se k činnostem uvedeným v příloze I uvedené směrnice kromě činností v oblasti letectví;

34)

„nepřímými emisemi“ emise vznikající při výrobě elektřiny spotřebované během procesu výroby zboží, bez ohledu na místo výroby spotřebované elektřiny.

KAPITOLA II

POVINNOSTI A PRÁVA SCHVÁLENÝCH DEKLARANTŮ PRO CBAM

Článek 4

Dovoz zboží

Zboží smí na celní území Unie dovážet pouze schválený deklarant pro CBAM.

Článek 5

Žádost o povolení

1.   Každý dovozce usazený v členském státě požádá před dovozem zboží na celní území Unie o status schváleného deklaranta pro CBAM (dále jen „žádost o povolení“). Je-li tento dovozce zastupován nepřímým celním zástupcem v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 952/2013 a souhlasí-li nepřímý celní zástupce, že bude vykonávat činnost schváleného deklaranta pro CBAM, žádost o povolení podá tento nepřímý celní zástupce.

2.   Není-li dovozce usazen v členském státě, podá žádost o povolení nepřímý celní zástupce.

3.   Žádost o povolení se podává prostřednictvím rejstříku CBAM zřízeného v souladu s článkem 14.

4.   Odchylně od odstavce 1, je-li přenosová kapacita pro dovoz elektřiny přidělena prostřednictvím explicitního přidělení kapacity, považuje se osoba, které byla kapacita pro dovoz přidělena a která tuto kapacitu nominuje pro dovoz, pro účely tohoto nařízení za schváleného deklaranta pro CBAM v členském státě, v němž tato osoba deklaruje dovoz elektřiny v celním prohlášení. Objem dovozů se stanoví ve vztahu k jednotlivým hranicím za dobu nepřesahující jednu hodinu a v téže hodině nelze odečíst vývoz nebo přenos.

Příslušný orgán členského státu, v němž bylo celní prohlášení podáno, zaznamená osobu v rejstříku CBAM.

5.   V žádosti o povolení se uvedou následující informace o žadateli:

a)

jméno či název, adresa a kontaktní údaje;

b)

číslo EORI;

c)

hlavní hospodářská činnost vykonávaná v Unii;

d)

potvrzení správce daně v členském státě, v němž je žadatel usazen, že vůči žadateli nebyl vydán splatný inkasní příkaz týkající se dlužných daní v tomto státě;

e)

čestné prohlášení, že se žadatel v průběhu pěti let předcházejících roku podání žádosti nedopustil žádného závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů, daňových předpisů nebo pravidel proti zneužívání trhu a nemá ani záznam o spáchání žádného závažného trestného činu souvisejícího s jeho hospodářskou činností;

f)

informace potřebné k prokázání žadatelovy finanční a provozní způsobilosti plnit povinnosti podle tohoto nařízení a, rozhodne-li tak příslušný orgán na základě posouzení rizik, podklady, které tyto informace potvrzují, jako je výkaz zisků a ztrát a účetní rozvaha, a to až za poslední tři již uzavřená účetní období;

g)

odhadovaná peněžní hodnota a objem dovozů zboží na celní území Unie podle druhu zboží za kalendářní rok, během něhož se žádost podává, a ve vztahu k následujícímu kalendářnímu roku;

h)

popřípadě jména či názvy a kontaktní údaje osob, jejichž jménem žadatel jedná.

6.   Žadatel může vzít svou žádost kdykoli zpět.

7.   Schválený deklarant pro CBAM neprodleně informuje příslušný orgán prostřednictvím rejstříku CBAM o veškerých změnách informací poskytnutých podle odstavce 5 tohoto článku, k nimž došlo po přijetí rozhodnutí o udělení statusu schváleného deklaranta pro CBAM podle článku 17 a které mohou mít vliv na dané rozhodnutí nebo obsah povolení, jež bylo na jeho základě uděleno.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o komunikaci mezi žadatelem, příslušným orgánem a Komisí, standardní formát žádosti o povolení a postupy pro podání takové žádosti prostřednictvím rejstříku CBAM, postup a lhůty, které má příslušný orgán dodržovat při vyřizování žádostí o povolení podle odstavce 1 tohoto článku, a pravidla pro identifikaci schválených deklarantů pro CBAM příslušným orgánem pro účely dovozu elektřiny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 6

Prohlášení CBAM

1.   Do 31. května každého roku podá každý schválený deklarant pro CBAM prohlášení CBAM za předcházející kalendářní rok prostřednictvím rejstříku uvedeného v článku 14, přičemž poprvé tak učiní v roce 2027 s prohlášením za rok 2026.

2.   Prohlášení CBAM obsahuje tyto informace:

a)

celkové množství každého jednotlivého druhu zboží dovezeného během předcházejícího kalendářního roku vyjádřené v případě elektřiny v megawatthodinách a v případě ostatního zboží v tunách;

b)

celkové emise obsažené ve zboží uvedeném v písmenu a) tohoto odstavce vyjádřené v případě elektřiny v tunách emisí CO2 ekv. na megawatthodinu nebo v případě ostatního zboží v tunách emisí CO2 ekv. na tunu každého jednotlivého druhu zboží, vypočtené v souladu s článkem 7 a ověřené v souladu s článkem 8;

c)

celkový počet certifikátů CBAM, jež mají být vyřazeny, odpovídající celkovým obsaženým emisím podle písmene b) tohoto odstavce, po uplatnění snížení na základě ceny uhlíku zaplacené v zemi původu v souladu s článkem 9 a úpravě nezbytné k zohlednění toho, v jakém rozsahu jsou přidělovány bezplatné povolenky v rámci systému EU ETS v souladu s článkem 31;

d)

kopie ověřovacích zpráv vydaných akreditovanými ověřovateli podle článku 8 a přílohy VI.

3.   V případě dovozu zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, uvede schválený deklarant pro CBAM v prohlášení CBAM emise obsažené ve zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a jehož výsledkem byly dovezené zušlechtěné výrobky, a to i pokud dané zušlechtěné výrobky nejsou zbožím uvedeným v příloze I tohoto nařízení. Tento odstavec se použije rovněž v případě, že zušlechtěné výrobky, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku, jsou vráceným zbožím podle článku 205 nařízení (EU) č. 952/2013.

4.   Pokud dovezené zboží uvedené v příloze I tohoto nařízení představuje zušlechtěné výrobky, které jsou výsledkem pasivního zušlechťovacího styku podle článku 259 nařízení (EU) č. 952/2013, uvede schválený deklarant pro CBAM v prohlášení CBAM pouze emise vzniklé během zušlechťovací operace provedené mimo celní území Unie.

5.   Pokud dovezené zboží představuje vrácené zboží podle článku 203 nařízení (EU) č. 952/2013, uvede schválený deklarant pro CBAM v prohlášení CBAM zvlášť „nulu“ u celkových obsažených emisí odpovídajících tomuto zboží.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se standardního formátu prohlášení CBAM, včetně podrobných informací podle jednotlivých zařízení a zemí původu a druhů zboží, jež mají být vykázány na podporu celkových údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, a to zejména pokud jde o obsažené emise a zaplacenou cenu uhlíku, a postupu pro podávání prohlášení CBAM prostřednictvím rejstříku CBAM a podmínek pro vyřazování certifikátů CBAM podle odst. 2 písm. c) tohoto článku, v souladu s čl. 22 odst. 1, a to zejména pokud jde o postup a výběr certifikátů, jež mají být vyřazeny, schváleným deklarantem pro CBAM. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 7

Výpočet obsažených emisí

1.   Emise obsažené ve zboží se vypočítají pomocí metod stanovených v příloze IV. U zboží uvedeného v příloze II se vypočítávají a zohledňují pouze přímé emise.

2.   Emise obsažené v jiném zboží než elektřině se stanoví na základě skutečných emisí v souladu s metodami stanovenými v příloze IV bodech 2 a 3. Nelze-li skutečné emise odpovídajícím způsobem stanovit, jako je tomu v případě nepřímých emisí, stanoví se obsažené emise odkazem na standardní hodnoty v souladu s metodami stanovenými v příloze IV bodu 4.1.

3.   Emise obsažené v dovážené elektřině se stanoví odkazem na standardní hodnoty v souladu s metodou stanovenou v příloze IV bodě 4.2, ledaže schválený deklarant pro CBAM prokáže, že jsou splněna kritéria pro stanovení obsažených emisí na základě skutečných emisí uvedená v příloze IV bodu 5.

4.   Obsažené nepřímé emise se vypočítají podle metody stanovené v příloze IV bodu 4.3 a dále upřesněné v prováděcích aktech přijatých podle odstavce 7 tohoto článku, ledaže schválený deklarant pro CBAM prokáže, že jsou splněna kritéria pro stanovení obsažených emisí na základě skutečných emisí, která jsou uvedena v příloze IV bodu 6.

5.   Schválený deklarant pro CBAM vede záznamy o údajích potřebných k výpočtu obsažených emisí v souladu s požadavky stanovenými v příloze V. Tyto záznamy musí být dostatečně podrobné, aby ověřovatelé akreditovaní podle článku 18 mohli ověřit obsažené emise v souladu s článkem 8 a přílohou VI a aby Komise a příslušný orgán mohly přezkoumat prohlášení CBAM v souladu s čl. 19 odst. 2.

6.   Schválený deklarant pro CBAM uchovává tyto záznamy o údajích podle odstavce 5, včetně zprávy ověřovatele, do konce čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo nebo mělo být prohlášení CBAM podáno.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se:

a)

použití prvků metod výpočtu stanovených v příloze IV, včetně stanovení systémových hranic výrobních procesů a příslušných vstupních materiálů (prekurzorů), emisních faktorů, hodnot skutečných emisí specifických pro dané zařízení a standardních hodnot a jejich příslušného uplatnění na jednotlivé zboží, jakož i stanovení metod pro zajištění spolehlivosti údajů, na jejichž základě se stanoví standardní hodnoty, včetně úrovně podrobnosti a ověření údajů a včetně další specifikace zboží, které má být pro účely přílohy IV bodu 1 považováno za „jednoduché zboží“ a „složené zboží“; tyto prováděcí akty rovněž upřesní podmínky, za nichž se má za to, že skutečné emise nelze odpovídajícím způsobem určit, jakož i prvky důkazů prokazujících, že jsou splněna kritéria požadovaná pro odůvodnění použití skutečných emisí pro elektřinu spotřebovanou ve výrobních procesech zboží pro účely odstavce 2, která jsou uvedena v příloze IV bodech 5 a 6; a

b)

uplatnění prvků metod výpočtu podle odstavce 4 v souladu s přílohou IV bodem 4.3.

Je-li to objektivně odůvodněné, prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci stanoví, že standardní hodnoty lze upravit s ohledem na jednotlivé oblasti, regiony nebo země tak, aby zohledňovaly specifické objektivní faktory ovlivňující emise, jako jsou převládající zdroje energie nebo průmyslové procesy. Tyto prováděcí akty vycházejí ze stávajících právních předpisů týkajících se monitorování a ověřování emisí a údajů o činnostech u zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, zejména z prováděcích nařízení Komise (EU) 2018/2066 (24), (EU) 2018/2067 a (EU) 2019/331 (25). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 8

Ověření obsažených emisí

1.   Schválený deklarant pro CBAM zajistí, aby celkové obsažené emise uvedené v prohlášení CBAM podaném v souladu s článkem 6 ověřil ověřovatel akreditovaný podle článku 18 na základě zásad ověřování stanovených v příloze VI.

2.   Pokud jde o emise obsažené ve zboží vyrobeném v registrovaných zařízeních ve třetí zemi podle článku 10, může se schválený deklarant pro CBAM rozhodnout, že ke splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku použije ověřené informace, které mu byly zpřístupněny v souladu s čl. 10 odst. 7.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se uplatňování zásad ověřování stanovených v příloze VI, pokud jde o:

a)

možnost upuštění od povinnosti ověřovatele navštívit zařízení, kde se příslušné zboží vyrábí, a to za řádně odůvodněných okolností a aniž by byl ohrožen spolehlivý odhad obsažených emisí;

b)

vymezení prahových hodnot, na jejichž základě se určí, zda jsou dané nesprávné údaje nebo porušení pravidel závažné a

c)

podklady nezbytné k vypracování ověřovací zprávy, včetně jejího formátu.

Přijímá-li Komise prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci, usiluje o rovnocennost a soudržnost s postupy stanovenými v prováděcím nařízení (EU) 2018/2067. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 9

Cena uhlíku zaplacená ve třetí zemi

1.   Schválený deklarant pro CBAM se může v prohlášení CBAM domáhat snížení počtu certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, aby byla zohledněna cena uhlíku, která byla za deklarované obsažené emise zaplacena v zemi původu. Snížení lze uplatnit pouze v případě, že cena uhlíku byla skutečně zaplacena v zemi původu. V takovém případě se zohlední jakákoli sleva nebo jiná forma náhrady dostupná v dané zemi, která by vedla ke snížení ceny uhlíku.

2.   Schválený deklarant pro CBAM vede záznamy o dokumentaci potřebné k prokázání toho, že se na deklarované obsažené emise vztahovala cena uhlíku v zemi původu zboží, která byla skutečně zaplacena, jak je uvedeno v odstavci 1. Schválený deklarant pro CBAM uchovává především doklady o jakékoli slevě nebo jiné formě dostupné náhrady, zejména odkazy na příslušné právní předpisy dané země. Informace obsažené v této dokumentaci ověří osoba nezávislá na schváleném deklarantovi pro CBAM a na orgánech země původu. V dokumentaci musí být uvedeno jméno a kontaktní údaje této nezávislé osoby. Schválený deklarant pro CBAM rovněž uchovává doklady o skutečném zaplacení ceny uhlíku.

3.   Schválený deklarant pro CBAM uchovává záznamy podle odstavce 2 do konce čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo nebo mělo být prohlášení CBAM podáno.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o převod průměrné roční ceny uhlíku skutečně zaplacené v souladu s odstavcem 1 na odpovídající snížení počtu certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, včetně převodu ceny uhlíku skutečně zaplacené v cizí měně na eura na základě ročního průměrného směnného kurzu, požadovaných dokladů o skutečném zaplacení ceny uhlíku, příkladů jakékoli příslušné slevy či jiné formy náhrady uvedené v odstavci 1 tohoto článku, kvalifikace nezávislé osoby podle odstavce 2 tohoto článku a podmínek pro zajištění její nezávislosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 10

Registrace provozovatelů a zařízení ve třetích zemích

1.   Na žádost provozovatele zařízení, které se nachází ve třetí zemi, zaznamená Komise informace o tomto provozovateli a jeho zařízení v rejstříku CBAM uvedeném v článku 14.

2.   Žádost o registraci podle odstavce 1 obsahuje následující informace, které je při registraci třeba zadat do rejstříku CBAM:

a)

jméno či název, adresu a kontaktní údaje provozovatele;

b)

umístění každého jednotlivého zařízení včetně jeho úplné adresy a zeměpisných souřadnic vyjádřených šestimístnými údaji o zeměpisné délce a šířce;

c)

hlavní hospodářskou činnost zařízení.

3.   Komise oznámí provozovateli, že byl zaregistrován v rejstříku CBAM. Registrace zůstane v platnosti po dobu pěti let ode dne, kdy byla oznámena provozovateli zařízení.

4.   Provozovatel Komisi neprodleně oznámí veškeré změny informací uvedených v odstavci 2, které nastanou po registraci, a Komise provede aktualizaci příslušných informací v rejstříku CBAM.

5.   Provozovatel:

a)

stanoví obsažené emise vypočítané v souladu s metodami stanovenými v příloze IV podle druhu zboží vyrobeného v zařízení podle odstavce 1 tohoto článku;

b)

zajistí, aby obsažené emise podle písmene a) tohoto odstavce byly ověřeny ověřovatelem akreditovaným podle článku 18 v souladu se zásadami ověřování stanovenými v příloze VI;

c)

uchovává po dobu čtyř let po provedení ověření kopii ověřovací zprávy, jakož i záznamy o informacích potřebných k výpočtu emisí obsažených ve zboží v souladu s požadavky stanovenými v příloze V.

6.   Záznamy podle odst. 5 písm. c) tohoto článku jsou dostatečně podrobné, aby bylo možné ověřit obsažené emise v souladu s článkem 8 a přílohou VI a aby bylo možné přezkoumat v souladu s článkem 19 prohlášení CBAM vypracované schváleným deklarantem pro CBAM, jemuž byly relevantní informace zpřístupněny v souladu s odstavcem 7 tohoto článku.

7.   Provozovatel může schválenému deklarantovi pro CBAM zpřístupnit informace o ověření obsažených emisí podle odstavce 5 tohoto článku. Schválený deklarant pro CBAM je oprávněn tyto zpřístupněné informace využít ke splnění povinnosti podle článku 8.

8.   Provozovatel může kdykoli požádat o zrušení registrace v rejstříku CBAM. Komise na základě této žádosti a po oznámení příslušným orgánům zruší registraci provozovatele a vymaže informace o tomto provozovateli a o jeho zařízení z rejstříku CBAM, pokud tyto informace nejsou nezbytné pro přezkum podaných prohlášení CBAM. Komise může poté, co umožnila slyšení dotčeného hospodářského subjektu, a po konzultaci s příslušnými orgány rovněž zrušit registraci informací, pokud Komise zjistí, že informace o tomto subjektu již nejsou přesné. Komise o zrušení registrací informuje příslušné orgány.

KAPITOLA III

PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

Článek 11

Příslušné orgány

1.   Každý členský stát určí příslušný orgán, který bude plnit úkoly a povinnosti podle tohoto nařízení, a uvědomí o tom Komisi.

Komise zpřístupní členským státům seznam všech příslušných orgánů a zveřejní tyto informace v Úředním věstníku Evropské unie a zpřístupní tyto informace v rejstříku CBAM.

2.   Příslušné orgány si vyměňují veškeré informace, které jsou nezbytné nebo relevantní pro výkon jejich úkolů a povinností podle tohoto nařízení.

Článek 12

Komise

Kromě dalších úkolů, které vykonává podle tohoto nařízení, napomáhá Komise také příslušným orgánům při plnění úkolů a povinností podle tohoto nařízení a koordinuje jejich činnosti tím, že podporuje výměnu osvědčených postupů v oblasti působnosti tohoto nařízení a vydávání pokynů týkajících se těchto postupů a prosazuje odpovídající výměnu informací a spolupráci mezi příslušnými orgány vzájemně, jakož i mezi příslušnými orgány a Komisí.

Článek 13

Profesní tajemství a zveřejňování informací

1.   Na veškeré informace, které jsou důvěrné povahy nebo jsou poskytovány jako důvěrné a které příslušný orgán nebo Komise získaly při plnění svých povinností, se vztahuje povinnost zachovávat profesní tajemství. Tyto informace smí příslušný orgán nebo Komise zveřejnit pouze s výslovným předchozím souhlasem osoby nebo orgánu, které je poskytly, nebo v případech stanovených právem Unie nebo vnitrostátním právem.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány a Komise tyto informace sdílet mezi sebou, s celními orgány, orgány odpovědnými za správní nebo trestní sankce a Úřadem evropského veřejného žalobce s cílem zajistit, aby osoby plnily své povinnosti podle tohoto nařízení a aby byly uplatňovány celní předpisy. Na takto sdílené informace se vztahuje profesní tajemství a nesmějí být sděleny žádné jiné osobě nebo orgánu, s výjimkou případů stanovených právem Unie nebo vnitrostátním právem.

Článek 14

Rejstřík CBAM

1.   Komise zřídí rejstřík CBAM schválených deklarantů pro CBAM v podobě standardizované elektronické databáze obsahující údaje týkající se certifikátů CBAM těchto schválených deklarantů pro CBAM. Komise informace v rejstříku CBAM automaticky a v reálném čase zpřístupní celním orgánům a příslušným orgánům.

2.   Rejstřík CBAM podle odstavce 1 obsahuje účty s informacemi o každém schváleném deklarantovi pro CBAM, zejména pak:

a)

jméno či název, adresu a kontaktní údaje schváleného deklaranta pro CBAM;

b)

číslo EORI schváleného deklaranta pro CBAM;

c)

číslo účtu CBAM;

d)

identifikační čísla, prodejní ceny, datum prodeje a datum vyřazení, zpětného odkupu nebo zrušení platnosti certifikátů CBAM ve vztahu ke každému jednotlivému schválenému deklarantovi pro CBAM.

3.   Rejstřík CBAM obsahuje v samostatné části rejstříku informace o provozovatelích a zařízeních ve třetích zemích zaregistrovaných v souladu s čl. 10 odst. 2.

4.   Informace v rejstříku CBAM uvedené v odstavcích 2 a 3 jsou důvěrné, s výjimkou jmen či názvů, adres a kontaktních údajů provozovatelů a umístění zařízení ve třetích zemích. Provozovatel se může rozhodnout, že jeho jméno či název, adresa a kontaktní údaje nebudou zpřístupněny veřejnosti. Veřejné informace v rejstříku CBAM Komise zpřístupní v interoperabilním formátu.

5.   Pro každé zboží uvedené v příloze I Komise každoročně zveřejní úhrnné emise obsažené v dováženém zboží.

6.   Komise přijme prováděcí akty týkající se infrastruktury a konkrétních procesů a postupů rejstříku CBAM, včetně analýzy rizik uvedené v článku 15, elektronických databází obsahujících informace uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, údajů z účtů v rejstříku CBAM uvedených v článku 16, předávání informací o prodeji, zpětném odkupu a zrušení platnosti certifikátů CBAM do rejstříku CBAM podle článku 20 a křížovém ověřování informací podle čl. 25 odst. 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 15

Analýza rizik

1.   Komise provádí kontroly na základě rizik u údajů a transakcí zaznamenaných v rejstříku CBAM uvedeném v článku 14, aby se zajistilo, že při koupi certifikátů CBAM, jejich vlastnictví, vyřazení, zpětném odkupu a zrušení jejich platnosti nedochází k žádným nesrovnalostem.

2.   Pokud Komise v důsledku kontrol provedených podle odstavce 1 zjistí nesrovnalosti, oznámí to dotčeným příslušným orgánům za účelem provedení dalšího šetření, aby byly zjištěné nesrovnalosti napraveny.

Článek 16

Účty v rejstříku CBAM

1.   Komise přidělí každému schválenému deklarantovi pro CBAM jedinečné číslo účtu CBAM.

2.   Každý schválený deklarant pro CBAM má přístup ke svému účtu v rejstříku CBAM.

3.   Komise účet zřídí, jakmile je uděleno povolení podle čl. 17 odst. 1, a schváleného deklaranta pro CBAM o tom uvědomí.

4.   Pokud schválený deklarant pro CBAM ukončí svou hospodářskou činnost nebo je zrušena platnost jeho povolení, Komise účet tohoto schváleného deklaranta pro CBAM zruší, jestliže schválený deklarant pro CBAM splnil všechny své povinnosti podle tohoto nařízení.

Článek 17

Povolení

1.   Je-li žádost o povolení podána v souladu s článkem 5, příslušný orgán členského státu, v němž je žadatel usazen, udělí status schváleného deklaranta pro CBAM, pokud jsou splněna kritéria stanovená v odstavci 2 tohoto článku. Status schváleného deklaranta pro CBAM se uznává ve všech členských státech.

Před udělením statusu schváleného deklaranta pro CBAM vede příslušný orgán ohledně žádosti o povolení konzultační postup prostřednictvím rejstříku CBAM. Konzultační postup zahrnuje příslušné orgány ostatních členských států a Komisi a nepřesáhne 15 pracovních dnů.

2.   Kritéria pro udělení statusu schváleného deklaranta pro CBAM jsou následující:

a)

v průběhu pěti let předcházejících podání žádosti se žadatel nedopustil závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů, daňových předpisů, pravidel proti zneužívání trhu nebo tohoto nařízení a aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých podle tohoto nařízení a zejména nemá žadatel záznam o spáchání závažného trestného činu souvisejícího s jeho hospodářskou činností;

b)

žadatel prokáže svou finanční a provozní způsobilost plnit povinnosti podle tohoto nařízení;

c)

žadatel je usazen v členském státě, v němž je žádost podávána, a

d)

žadateli bylo přiděleno číslo EORI v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 952/2013.

3.   Pokud příslušný orgán zjistí, že kritéria stanovená v odstavci 2 tohoto článku nejsou splněna, nebo pokud žadatel neposkytl informace uvedené v čl. 5 odst. 5, udělení statusu schváleného deklaranta pro CBAM se zamítne. V tomto rozhodnutí o zamítnutí statusu schváleného deklaranta pro CBAM se uvedou důvody zamítnutí a informace o možnosti odvolání.

4.   Rozhodnutí příslušného orgánu, kterým se uděluje status schváleného deklaranta pro CBAM, se zaznamená v rejstříku CBAM a obsahuje tyto informace:

a)

jméno či název, adresu a kontaktní údaje schváleného deklaranta pro CBAM;

b)

číslo EORI schváleného deklaranta pro CBAM;

c)

číslo účtu CBAM přidělené schválenému deklarantovi pro CBAM v souladu s čl. 16 odst. 1;

d)

jistotu požadovanou v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

5.   Za účelem splnění kritérií stanovených v odst. 2 písm. b) tohoto článku požádá příslušný orgán o poskytnutí jistoty, pokud mezi okamžikem usazení žadatele a rokem, kdy byla podána žádost podle čl. 5 odst. 1, neuplynula dvě celá účetní období.

Příslušný orgán stanoví výši této jistoty na základě výpočtu tak, aby odpovídala výši úhrnné hodnoty počtu certifikátů CBAM, které by schválený deklarant pro CBAM musel vyřadit v souladu s článkem 22, pokud jde o dovozy zboží uvedené v souladu s čl. 5 odst. 5 písm. g). Poskytnutá jistota má formu bankovní záruky finanční instituce působící v Unii, splatné na první výzvu, nebo jinou formu, která poskytuje rovnocennou záruku.

6.   Pokud příslušný orgán zjistí, že poskytnutá jistota nezajišťuje finanční a provozní způsobilost schváleného deklaranta pro CBAM plnit povinnosti podle tohoto nařízení nebo ji již dostatečně nezajišťuje, požádá schváleného deklaranta pro CBAM, aby podle své volby buď poskytl dodatečnou jistotu, nebo nahradil původní jistotu jistotou novou v souladu s odstavcem 5.

7.   Příslušný orgán uvolní jistotu ihned po 31. květnu druhého roku, v němž schválený deklarant pro CBAM v souladu s článkem 22 vyřadil certifikáty CBAM.

8.   Příslušný orgán zruší status schváleného deklaranta pro CBAM, pokud:

a)

schválený deklarant pro CBAM požádá o jeho zrušení nebo

b)

schválený deklarant pro CBAM již nesplňuje kritéria stanovená v odstavcích 2 nebo 6 tohoto článku nebo se dopustil závažného nebo opakovaného porušení povinnosti vyřadit certifikáty CBAM uvedené v čl. 22 odst. 1 nebo povinnosti zajistit dostatečný počet certifikátů CBAM na svém účtu v rejstříku CBAM na konci každého čtvrtletí uvedených v čl. 22 odst. 2.

Před zrušením statusu schváleného deklaranta pro CBAM příslušný orgán schválenému deklarantovi pro CBAM umožní, aby se mohl vyjádřit, a vede konzultační postup ohledně možného zrušení tohoto statusu. Konzultační postup zahrnuje příslušné orgány ostatních členských států a Komisi a nepřesáhne 15 pracovních dnů.

Každé rozhodnutí o zrušení statusu musí obsahovat důvody rozhodnutí a informace o právu na odvolání.

9.   Příslušný orgán zaznamená v rejstříku CBAM informace o:

a)

žadatelích, jejichž žádost o povolení byla zamítnuta podle odstavce 3 a

b)

osobách, jejichž status schváleného deklaranta pro CBAM byl zrušen podle odstavce 8.

10.   Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů podmínky pro:

a)

uplatňování kritérií uvedených v odstavci 2 tohoto článku, včetně kritéria nedopuštění se závažného nebo opakovaného porušení předpisů podle odst. 2 písm. a) tohoto článku;

b)

uplatňování jistoty podle odstavců 5, 6 a 7 tohoto článku;

c)

uplatňování kritérií závažného nebo opakovaného porušení povinnosti podle odstavce 8 tohoto článku;

d)

důsledky zrušení statusu schváleného deklaranta pro CBAM podle odstavce 8 tohoto článku a

e)

konkrétní lhůty a formát konzultačního postupu uvedeného v odstavcích 1 a 8 tohoto článku.

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 18

Akreditace ověřovatelů

1.   Každá osoba akreditovaná v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/2067 pro příslušnou skupinu činností se považuje za akreditovaného ověřovatele pro účely tohoto nařízení. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem určení příslušných skupin činností tím, že zajistí sladění kvalifikací akreditovaného ověřovatele, které jsou nezbytné k provádění ověření pro účely tohoto nařízení, s příslušnou skupinou činností uvedenou v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2018/2067 a v osvědčení o akreditaci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení.

2.   Vnitrostátní akreditační orgán může na žádost akreditovat osobu jako ověřovatele pro účely tohoto nařízení, pokud se na základě dokumentace předložené spolu s žádostí domnívá, že je tato osoba způsobilá uplatňovat zásady ověřování uvedené v příloze VI při plnění úkolů souvisejících s ověřením obsažených emisí podle článků 8 a 10.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 28 za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním podmínek pro udělení akreditace podle odstavce 2 tohoto článku, pro kontrolu a dohled nad akreditovanými ověřovateli, pro odnětí akreditace a pro vzájemné uznávání a vzájemné hodnocení akreditačních orgánů.

Článek 19

Přezkum prohlášení CBAM

1.   Při přezkumu prohlášení CBAM plní Komise úlohu dohledu.

2.   Komise může prohlášení CBAM přezkoumat, a to v souladu se strategií přezkumu, včetně rizikových faktorů, ve lhůtě, která končí uplynutím čtyř let následujících po roce, v němž měla být prohlášení CBAM podána.

Přezkum může spočívat v ověření informací uvedených v prohlášení CBAM a v ověřovacích zprávách na základě informací sdělených celními orgány v souladu s článkem 25 a jakýchkoli dalších relevantních důkazů a na základě jakéhokoli auditu, který je považován za nezbytný, a to i v prostorách schváleného deklaranta pro CBAM.

Komise informuje o zahájení přezkumu a jeho výsledcích příslušný orgán členského státu, v němž je deklarant pro CBAM usazen, prostřednictvím rejstříku CBAM.

Ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce může rovněž prohlášení CBAM přezkoumat příslušný orgán členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen. Příslušný orgán informuje o zahájení přezkumu a jeho výsledcích Komisi prostřednictvím rejstříku CBAM.

3.   Komise pravidelně stanoví konkrétní rizikové faktory a body, jimž je třeba věnovat pozornost, a to na základě analýzy rizik v souvislosti s prováděním CBAM na úrovni Unie, přičemž zohlední informace obsažené v rejstříku CBAM, údaje sdělené celními orgány a další relevantní zdroje informací, včetně kontrol a ověřování prováděných podle čl. 15 odst. 2 a článku 25.

Komise rovněž usnadní výměnu informací s příslušnými orgány o podvodných činnostech a sankcích uložených v souladu s článkem 26.

4.   Pokud schválený deklarant pro CBAM prohlášení CBAM podle článku 6 nepodá nebo pokud se Komise na základě svého přezkumu podle odstavce 2 tohoto článku domnívá, že deklarovaný počet certifikátů CBAM není správný, Komise posoudí závazky podle tohoto nařízení uvedeného schváleného deklaranta pro CBAM na základě informací, které má k dispozici. Komise stanoví předběžný výpočet celkového počtu certifikátů CBAM, které měly být vyřazeny, a to nejpozději do 31. prosince roku následujícího po roce, kdy mělo být prohlášení CBAM podáno, nebo nejpozději do 31. prosince čtvrtého roku následujícího po roce, v němž bylo podáno nesprávné prohlášení CBAM. Komise poskytne příslušným orgánům tento předběžný výpočet pro orientační účely, aniž je dotčen konečný výpočet stanovený příslušným orgánem členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen.

5.   Pokud příslušný orgán dojde k závěru, že deklarovaný počet certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, není správný nebo že prohlášení CBAM nebylo podáno v souladu s odstavcem 6, stanoví počet certifikátů CBAM, které měl schválený deklarant pro CBAM vyřadit, a zohlední přitom informace předložené Komisí.

Příslušný orgán oznámí schválenému deklarantovi pro CBAM své rozhodnutí ohledně počtu stanovených certifikátů CBAM a požádá ho, aby do jednoho měsíce vyřadil dodatečné certifikáty CBAM.

Rozhodnutí příslušného orgánu musí obsahovat důvody tohoto rozhodnutí a informace o právu na odvolání. Rozhodnutí se rovněž oznamuje prostřednictvím rejstříku CBAM.

Pokud se příslušný orgán po obdržení předběžného výpočtu od Komise v souladu s odstavci 2 a 4 tohoto článku rozhodne, že žádné opatření nepřijme, informuje o tom Komisi prostřednictvím rejstříku CBAM.

6.   Pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že byl vyřazen větší počet certifikátů CBAM, než měl být vyřazen, neprodleně o tom informuje Komisi. Certifikáty CBAM, jež byly vyřazeny navíc, se zpětně odkoupí v souladu s článkem 23.

KAPITOLA IV

CERTIFIKÁTY CBAM

Článek 20

Prodej certifikátů CBAM

1.   Členský stát prodává certifikáty CBAM na společné centrální platformě schváleným deklarantům pro CBAM usazeným v tomto členském státě.

2.   Komise zřídí a spravuje společnou centrální platformu na základě společného zadávacího řízení mezi Komisí a členskými státy.

Komise a příslušné orgány mají přístup k informacím na společné ústřední platformě.

3.   Informace o prodeji, zpětném odkupu a zrušení platnosti certifikátů CBAM v rámci společné centrální platformy se na konci každého pracovního dne převedou do rejstříku CBAM.

4.   Certifikáty CBAM se prodávají schváleným deklarantům pro CBAM za cenu vypočtenou v souladu s článkem 21.

5.   Komise zajistí, aby bylo každému certifikátu CBAM při jeho vytvoření přiděleno jedinečné identifikační číslo. Komise jedinečné identifikační číslo, cenu a datum prodeje certifikátu CBAM zaznamená v rejstříku CBAM na účtu schváleného deklaranta pro CBAM, který tento certifikát kupuje.

6.   Komise přijme v souladu s článkem 28 akty v přenesené pravomoci, kterými doplní toto nařízení tím, že dále vymezí harmonogram, správu a další aspekty související s řízením prodeje a zpětného odkupu certifikátů CBAM, přičemž usiluje o soulad s postupy nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 (26).

Článek 21

Cena certifikátů CBAM

1.   Komise vypočítá cenu certifikátů CBAM jako průměr uzavíracích cen povolenek EU ETS na dražební platformě v souladu s postupy stanovenými v nařízení (EU) č. 1031/2010 za každý kalendářní týden.

Ve vztahu k těm kalendářním týdnům, v nichž se na dražební platformě neplánují žádné dražby, se cenou certifikátů CBAM rozumí průměr uzavíracích cen povolenek EU ETS za poslední týden, v němž se dražby na dražební platformě konaly.

2.   Komise zveřejní průměrnou cenu uvedenou v odst. 1 druhém pododstavci na svých internetových stránkách nebo jiným vhodným způsobem první pracovní den následujícího kalendářního týdne. Tato cena se použije od prvního pracovního dne následujícího po dni zveřejnění do prvního pracovního dne následujícího kalendářního týdne.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, pokud jde o uplatňování metodiky výpočtu průměrné ceny certifikátů CBAM podle odstavce 1 tohoto článku a praktická opatření pro zveřejnění této ceny. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

Článek 22

Vyřazení certifikátů CBAM

1.   Do 31. května každého roku vyřadí schválený deklarant pro CBAM prostřednictvím rejstříku CBAM za kalendářní rok předcházející roku daného vyřazení takový počet certifikátů CBAM, který odpovídá obsaženým emisím deklarovaným v souladu s čl. 6 odst. 2 písm. c) a ověřeným v souladu s článkem 8, přičemž poprvé tak učiní v roce 2027 za rok 2026. Vyřazené certifikáty CBAM Komise odstraní z rejstříku CBAM. Schválený deklarant pro CBAM zajistí, aby byl na jeho účtu v rejstříku CBAM k dispozici požadovaný počet certifikátů CBAM.

2.   Schválený deklarant pro CBAM zajistí, aby počet certifikátů CBAM na jeho účtu v rejstříku CBAM na konci každého čtvrtletí odpovídal nejméně 80 % emisí obsažených ve veškerém zboží dovezeném deklarantem od počátku kalendářního roku, které se stanoví na základě standardních hodnot v souladu s metodami stanovenými v příloze IV.

3.   Pokud Komise zjistí, že počet certifikátů CBAM na účtu schváleného deklaranta pro CBAM neodpovídá povinnostem stanoveným v odstavci 2, oznámí to prostřednictvím rejstříku CBAM příslušnému orgánu členského státu, ve kterém je tento schválený deklarant pro CBAM usazen.

Příslušný orgán oznámí schválenému deklarantovi pro CBAM, že je třeba, aby do jednoho měsíce od tohoto oznámení zajistil na svém účtu dostatečný počet certifikátů CBAM.

Příslušný orgán zaznamená oznámení schválenému deklarantovi pro CBAM i odpověď od něj v rejstříku CBAM.

Článek 23

Zpětný odkup certifikátů CBAM

1.   Pokud o to schválený deklarant pro CBAM požádá, členský stát, ve kterém je tento schválený deklarant pro CBAM usazen, zpětně odkoupí přebytečné certifikáty CBAM, které zůstanou na účtu deklaranta v rejstříku CBAM po vyřazení certifikátů v souladu s článkem 22.

Komise zpětně odkoupí přebytečné certifikáty prostřednictvím společné centrální platformy uvedené v článku 20 jménem členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen. Schválený deklarant pro CBAM předloží žádost o zpětný odkup do 30. června každého roku, během nějž byly certifikáty CBAM vyřazeny.

2.   Počet certifikátů, na nějž se vztahuje zpětný odkup podle odstavce 1, je omezen na jednu třetinu celkového počtu certifikátů CBAM zakoupených schváleným deklarantem pro CBAM během předchozího kalendářního roku.

3.   Každý certifikát CBAM je zpětně odkoupen za cenu, kterou schválený deklarant pro CBAM za tento certifikát zaplatil v okamžiku jeho koupě.

Článek 24

Zrušení platnosti certifikátů CBAM

Dne 1. července každého roku zruší Komise platnost veškerých certifikátů CBAM, které byly zakoupeny během roku před předchozím kalendářním rokem a které zůstaly na účtu schváleného deklaranta pro CBAM v rejstříku CBAM. Platnost těchto certifikátů CBAM se zruší bez jakékoli náhrady.

Pokud je počet certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, zpochybněn v probíhajícím sporu v členském státě, pozastaví Komise zrušení platnosti certifikátů CBAM v rozsahu odpovídajícím jejich spornému počtu. Příslušný orgán členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen, neprodleně sdělí Komisi veškeré relevantní informace.

KAPITOLA V

PRAVIDLA VZTAHUJÍCÍ SE NA DOVOZ ZBOŽÍ

Článek 25

Pravidla vztahující se na dovoz zboží

1.   Celní orgány nepovolí dovoz zboží jinou osobou než schváleným deklarantem pro CBAM.

2.   Celní orgány předávají Komisi pravidelně a automaticky, zejména prostřednictvím mechanismu dohledu zavedeného podle čl. 56 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013, specifické informace o zboží navrženém v celním prohlášení k dovozu. Tyto informace zahrnují číslo EORI a číslo účtu CBAM schváleného deklaranta pro CBAM, osmimístný kód KN zboží, jeho množství a země původu, datum celního prohlášení a celní režim.

3.   Komise sdělí informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku příslušnému orgánu členského státu, v němž je schválený deklarant pro CBAM usazen, a u každého deklaranta pro CBAM tyto informace křížově ověří srovnáním s údaji v rejstříku CBAM podle článku 14.

4.   Celní orgány mohou v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 sdělit Komisi a příslušnému orgánu členského státu, který udělil status schváleného deklaranta pro CBAM, důvěrné informace, které celní orgány získaly při plnění svých povinností nebo které jim byly poskytnuty jako důvěrné.

5.   Na toto nařízení se použije obdobně nařízení (ES) č. 515/97.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, které vymezí rozsah informací a periodicitu, časový rozvrh a způsoby jejich předávání podle odstavce 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

KAPITOLA VI

VYMÁHÁNÍ

Článek 26

Sankce

1.   Schválený deklarant pro CBAM, který do 31. května každého roku nevyřadí takový počet certifikátů CBAM, který odpovídá emisím obsaženým ve zboží dovezeném během předchozího kalendářního roku, je povinen zaplatit pokutu. Tato pokuta je totožná s pokutou za překročení emisí stanovenou v čl. 16 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, zvýšenou podle čl. 16 odst. 4 uvedené směrnice, a to podle roku dovozu zboží. Tato pokuta se použije na každý certifikát CBAM, který schválený deklarant pro CBAM nevyřadil.

2.   Pokud jiná osoba než schválený deklarant pro CBAM uvede zboží na celní území Unie, aniž by splnila povinnosti podle tohoto nařízení, je povinna zaplatit pokutu. Tato pokuta musí být účinná, přiměřená a odrazující a činí – v závislosti zejména na době trvání, závažnosti, rozsahu, úmyslné povaze a opakování tohoto porušení povinnosti a na úrovni spolupráce dané osoby s příslušným orgánem trojnásobek až pětinásobek pokuty uvedené v odstavci 1, a to podle roku uvedení zboží na celní území Unie, za každý certifikát CBAM, který daná osoba nevyřadila.

3.   Zaplacení pokuty nezbavuje schváleného deklaranta pro CBAM povinnosti vyřadit zbývající počet certifikátů CBAM, který měl v příslušném roce vyřadit.

4.   Pokud příslušný orgán mimo jiné na základě předběžných výpočtů provedených Komisí v souladu s článkem 19 zjistí, že schválený deklarant pro CBAM nesplnil povinnost vyřadit certifikáty CBAM, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, nebo že určitá osoba uvedla zboží na celní území Unie, aniž by splnila povinnosti podle tohoto nařízení, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku, uloží příslušný orgán pokutu podle odstavce 1 nebo 2 tohoto článku. Za tímto účelem příslušný orgán informuje schváleného deklaranta pro CBAM nebo v případě použití odstavce 2 tohoto článku dotyčnou osobu:

a)

o tom, že příslušný orgán dospěl k závěru, že schválený deklarant pro CBAM nebo osoba uvedená v odstavci 2 tohoto článku nesplnili povinnosti podle tohoto nařízení;

b)

o důvodech, na jejichž základě k tomuto závěru dospěl;

c)

o výši pokuty uložené schválenému deklarantovi pro CBAM nebo osobě uvedené v odstavci 2 tohoto článku;

d)

o datu splatnosti pokuty;

e)

o opatřeních, která má schválený deklarant pro CBAM nebo osoba uvedená v odstavci 2 tohoto článku přijmout k zaplacení pokuty a

f)

o právu schváleného deklaranta pro CBAM nebo osoby uvedené v odstavci 2 tohoto článku podat odvolání.

5.   Není-li pokuta do data splatnosti uvedeného v odst. 4 písm. d) zaplacena, zajistí příslušný orgán zaplacení této pokuty všemi prostředky, které má podle vnitrostátního práva dotyčného členského státu k dispozici.

6.   Členské státy sdělí Komisi rozhodnutí o pokutách podle odstavců 1 a 2 a zaznamenají konečnou platbu uvedenou v odstavci 5 do rejstříku CBAM.

Článek 27

Obcházení pravidel

1.   Komise přijme na základě relevantních a objektivních údajů v souladu s tímto článkem opatření, která řeší praktiky, pomocí nichž je toto nařízení obcházeno.

2.   Praktikami obcházení se rozumí změna struktury obchodu se zbožím způsobená praktikami, postupy nebo pracemi, pro něž neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod kromě úplného nebo částečného vyhýbání se některé z povinností stanovených v tomto nařízení. Tyto praktiky, postupy nebo práce mohou mimo jiné spočívat v:

a)

mírné úpravě daného zboží tak, aby spadalo pod kódy KN neuvedené v příloze I, kromě případů, kdy tato změna mění jeho základní vlastnosti;

b)

umělém rozdělení zásilek tak, aby vlastní hodnota na zásilku nepřesahovala prahovou hodnotu uvedenou v čl. 2 odst. 3.

3.   Komise provádí soustavné monitorování situace na úrovni Unie s cílem odhalit praktiky obcházení, a to i prostřednictvím dozoru nad trhem nebo na základě jakéhokoli relevantního zdroje informací, jako je předkládání a podávání zpráv organizacemi občanské společnosti.

4.   Členský stát nebo kterákoli strana, která je dotčena některou ze situací uvedených v odstavci 2, nebo z nich má prospěch, mohou učinit oznámení Komisi, že čelí praktikám obcházení. Oznámení Komisi mohou učinit rovněž jiné zúčastněné strany než strany přímo dotčené nebo přímo mající prospěch, jako jsou organizace na ochranu životního prostředí a nevládní organizace, které naleznou konkrétní důkazy o praktikách obcházení.

5.   Oznámení podle odstavce 4 obsahuje důvody, na nichž se zakládá, a příslušné údaje a statistiky na podporu tvrzení o obcházení tohoto nařízení. Komise zahájí šetření tvrzení o obcházení na základě oznámení členského státu nebo dotčené strany, strany mající prospěch nebo jiné zúčastněné strany, pokud oznámení splňuje požadavky podle tohoto odstavce nebo pokud Komise sama rozhodne, že je takové šetření nezbytné. Při provádění šetření mohou být Komisi nápomocny příslušné orgány a celní orgány. Komise ukončí šetření do devíti měsíců ode dne oznámení. Je-li zahájeno šetření, Komise o tom uvědomí všechny příslušné orgány.

6.   Pokud má Komise s přihlédnutím k příslušným údajům, zprávám a statistikám, včetně těch dodaných celními orgány, dostatečné důvody se domnívat, že v jednom či více členských státech dochází k situacím uvedeným v odst. 2 písm. a) tohoto článku ustáleným způsobem, je jí svěřena pravomoc v souladu s článkem 28 přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu zboží v příloze I doplněním příslušných mírně upravených produktů uvedených v odst. 2 písm. a) tohoto článku v zájmu zamezení takovému obcházení.

KAPITOLA VII

VÝKON PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

Článek 28

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 6 a čl. 27 odst. 6 je Komisi svěřena na dobu pěti let od 17. května 2023. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 6 a čl. 27 odst. 6 kdykoli zrušit.

4.   Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

5.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

6.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

7.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 10 a 11, čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 6 nebo čl. 27 odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 29

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor pro CBAM. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA VIII

PODÁVÁNÍ ZPRÁV A PŘEZKUM

Článek 30

Přezkum a podávání zpráv ze strany Komise

1.   Komise v rámci konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami shromáždí informace potřebné k rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení podle odst. 2 písm. a) a za účelem vypracování metod výpočtu obsažených emisí na základě metod pro stanovení environmentální stopy.

2.   Před koncem přechodného období uvedeného v článku 32 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

Tato zpráva obsahuje posouzení:

a)

možnosti rozšíření oblasti působnosti na:

i)

obsažené nepřímé emise ze zboží uvedeného v příloze II;

ii)

emise obsažené v přepravě zboží uvedeného v příloze I a v dopravních službách;

iii)

jiné zboží, u něhož hrozí únik uhlíku, než zboží uvedené v příloze I, a zejména organické chemické látky a polymery;

iv)

jiné vstupní materiály (prekurzory) pro zboží uvedené v příloze I;

b)

kritérií, která se použijí k určení zboží, které má být zařazeno na seznam v příloze I tohoto nařízení, na základě odvětví s rizikem úniku uhlíku určených podle článku 10b směrnice 2003/87/ES; k tomuto posouzení se připojí harmonogram do roku 2030 pro postupné začleňování zboží do oblasti působnosti tohoto nařízení, zejména s ohledem na úroveň rizika úniku uhlíku jednotlivého zboží;

c)

technických požadavků na výpočet obsažených emisí u jiného zboží, které má být zařazeno na seznam v příloze I;

d)

pokroku dosaženého v mezinárodních diskusích o opatřeních v oblasti klimatu;

e)

systému správy, včetně administrativních nákladů;

f)

dopadu tohoto nařízení na zboží uvedené v příloze I dovážené z rozvojových zemí se zvláštním zřetelem k nejméně rozvinutým zemím určeným Organizací spojených národů a na účinky poskytované technické pomoci;

g)

metodiky výpočtu nepřímých emisí podle čl. 7 odst. 7 a přílohy IV bodu 4.3.

3.   Nejméně jeden rok před koncem přechodného období předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž určí výrobky nacházející se dále v hodnotovém řetězci zboží uvedeného v příloze I, u nichž se doporučuje zvážit zahrnutí do oblasti působnosti tohoto nařízení. Za tímto účelem Komise včas vypracuje metodiku, která by měla být založena na významu z hlediska kumulovaných emisí skleníkových plynů a rizika úniku uhlíku.

4.   Ke zprávám uvedeným v odstavcích 2 a 3 se do konce přechodného období případně připojí legislativní návrh, včetně podrobného posouzení dopadů, zejména za účelem rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na základě závěrů vyvozených v těchto zprávách.

5.   Každé dva roky od konce přechodného období Komise v rámci své výroční zprávy Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES posoudí účinnost CBAM při řešení rizika úniku uhlíku u zboží vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo podobný mechanismus pro stanovení ceny uhlíku. Zpráva zejména posoudí vývoj vývozu Unie v odvětvích, na něž se vztahuje CBAM, a vývoj, pokud jde o obchodní toky a emise obsažené v tomto zboží na světovém trhu. Pokud zpráva dospěje k závěru, že u zboží vyrobeného v Unii na vývoz do třetích zemí, které neuplatňují systém EU ETS nebo podobný mechanismus pro stanovení ceny uhlíku, existuje riziko úniku uhlíku, Komise případně předloží legislativní návrh na řešení tohoto rizika způsobem, který je v souladu s pravidly Světové obchodní organizace a zohledňuje dekarbonizaci zařízení v Unii.

6.   Komise monitoruje fungování CBAM s cílem vyhodnotit dopady a případné úpravy jeho uplatňování.

Před 1. lednem 2028 a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení a fungování CBAM. Tato zpráva obsahuje alespoň:

a)

posouzení dopadu CBAM na:

i)

únik uhlíku, a to i v souvislosti s vývozem;

ii)

zahrnutá odvětví;

iii)

vnitřní trh, hospodářský a územní dopad v celé Unii;

iv)

inflaci a cenu komodit;

v)

dopad na odvětví používající zboží uvedené v příloze I;

vi)

mezinárodní obchod, včetně přesouvání zdrojů a

vii)

nejméně rozvinuté země;

b)

posouzení:

i)

systému správy, včetně posouzení provádění a správy schvalování deklarantů pro CBAM členskými státy;

ii)

oblasti působnosti tohoto nařízení;

iii)

praktik obcházení;

iv)

uplatňování pokut v členských státech;

c)

výsledky vyšetřování a uložené pokuty;

d)

souhrnné informace o intenzitě emisí jednotlivých zemí původu u různého zboží uvedeného v příloze I.

7.   Dojde-li k nepředvídatelné, výjimečné a nevyvolané události, kterou jedna nebo více třetích zemí podléhajících CBAM nemůže nikterak ovlivnit a která má ničivý dopad na hospodářskou a průmyslovou infrastrukturu dotčené země nebo zemí, Komise posoudí situaci a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které případně připojí legislativní návrh na změnu tohoto nařízení stanovením nezbytných prozatímních opatření k řešení těchto výjimečných okolností.

8.   Od konce přechodného období uvedeného v článku 32 tohoto nařízení Komise v rámci podávání výročních zpráv podle článku 41 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (27) vyhodnotí, jak financování podle uvedeného nařízení přispělo k dekarbonizaci výrobního průmyslu v nejméně rozvinutých zemích, a podá o tom zprávu.

KAPITOLA IX

KOORDINACE S PŘIDĚLOVÁNÍM BEZPLATNÝCH POVOLENEK V RÁMCI SYSTÉMU EU ETS

Článek 31

Přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU ETS a povinnost vyřadit certifikáty CBAM

1.   Počet certifikátů CBAM, které je třeba vyřadit v souladu s článkem 22 tohoto nařízení, se upraví tak, aby odrážel rozsah, v jakém jsou zařízením, která v Unii vyrábějí zboží uvedené v příloze I tohoto nařízení, přidělovány bezplatné povolenky EU ETS v souladu s článkem 10a směrnice 2003/87/ES.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla pro výpočet úpravy podle odstavce 1 tohoto článku. Tato podrobná pravidla se vypracují s odkazem na zásady uplatňované v systému EU ETS pro přidělování bezplatných povolenek zařízením vyrábějícím v rámci Unie zboží uvedené v příloze I, přičemž se zohlední různé referenční hodnoty používané v systému EU ETS pro přidělování bezplatných povolenek s cílem sloučit tyto referenční hodnoty do odpovídajících hodnot pro dotčené zboží a zohlednit příslušné vstupní materiály (prekurzory). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2.

KAPITOLA X

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 32

Rozsah přechodného období

Během přechodného období od 1. října 2023 do 31. prosince 2025 jsou povinnosti dovozce podle tohoto nařízení omezeny na oznamovací povinnosti stanovené v článcích 33, 34 a 35 tohoto nařízení. Je-li dovozce usazen v členském státě a jmenuje nepřímého celního zástupce v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 952/2013 a tento nepřímý celní zástupce s tím souhlasí, vztahují se na tohoto nepřímého celního zástupce oznamovací povinnosti. Není-li dovozce usazen v členském státě, vztahují se oznamovací povinnosti na nepřímého celního zástupce.

Článek 33

Dovoz zboží

1.   Celní orgány informují dovozce nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímého celního zástupce o oznamovací povinnosti uvedené v článku 35 nejpozději v okamžiku propuštění zboží do volného oběhu.

2.   Celní orgány předají pravidelně a automaticky, zejména prostřednictvím mechanismu dohledu zavedeného na základě čl. 56 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013 nebo elektronickými prostředky předávání údajů, Komisi informace o dováženém zboží, včetně zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem pasivního zušlechťovacího styku. Tyto informace zahrnují číslo EORI celního deklaranta a dovozce, osmimístný kód KN, množství, zemi původu, datum celního prohlášení a celní režim.

3.   Komise sdělí informace uvedené v odstavci 2 příslušným orgánům členských států, kde je usazen celní deklarant a v příslušných případech dovozce.

Článek 34

Oznamovací povinnost u některých celních režimů

1.   V případě dovozu zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku podle článku 256 nařízení (EU) č. 952/2013, se oznamovací povinnost podle článku 35 tohoto nařízení vztahuje i na informace o zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku a jehož výsledkem byly dovezené zušlechtěné výrobky, a to i pokud dané zušlechtěné výrobky nejsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení. Tento odstavec se použije rovněž v případě, že zušlechtěné výrobky, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku, jsou vráceným zbožím podle článku 205 nařízení (EU) č. 952/2013.

2.   Oznamovací povinnost podle článku 35 tohoto nařízení se nevztahuje na dovoz:

a)

zušlechtěných výrobků, které jsou výsledkem pasivního zušlechťovacího styku podle článku 259 nařízení (EU) č. 952/2013;

b)

zboží, které se považuje za vrácené zboží podle článku 203 nařízení (EU) č. 952/2013.

Článek 35

Oznamovací povinnost

1.   Nejpozději jeden měsíc po skončení každého čtvrtletí podá každý dovozce nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímý celní zástupce, který v průběhu daného čtvrtletí kalendářního roku dovezl zboží, Komisi za dané čtvrtletí zprávu (dále jen „zpráva CBAM“) obsahující informace o zboží dovezeném během tohoto čtvrtletí.

2.   Zpráva CBAM obsahuje tyto informace:

a)

celkové množství každého jednotlivého druhu zboží vyjádřené v případě elektřiny v megawatthodinách a v případě ostatního zboží v tunách, uvedené ve vztahu ke každému jednotlivému zařízení vyrábějícímu zboží v zemi původu;

b)

celkové skutečné obsažené emise vyjádřené v tunách emisí CO2 ekv. na megawatthodinu elektřiny nebo v případě ostatního zboží v tunách emisí CO2 ekv. na tunu každého jednotlivého druhu zboží, vypočtené v souladu s metodou stanovenou v příloze IV;

c)

celkové nepřímé emise vypočtené v souladu s prováděcím aktem podle odstavce 7;

d)

cenu uhlíku splatnou v zemi původu za emise obsažené v dovezeném zboží s ohledem na veškeré slevy či jiné dostupné formy náhrady.

3.   Komise pravidelně předává příslušným orgánům seznam dovozců nebo nepřímých celních zástupců, usazených v členském státě, u nichž má důvody se domnívat, že nesplnili povinnost předložit zprávu CBAM v souladu s odstavcem 1, a to včetně odpovídajících odůvodnění.

4.   Pokud se Komise domnívá, že zpráva CBAM je neúplná nebo nesprávná, sdělí příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen dovozce nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímý celní zástupce dodatečné informace, které považuje za nezbytné k doplnění nebo opravě této zprávy. Tyto informace se poskytují pro orientační účely, aniž je dotčeno konečné hodnocení tohoto příslušného orgánu. Daný příslušný orgán zahájí postup opravy a oznámí dovozci nebo v situacích, na něž se vztahuje článek 32, nepřímému celnímu zástupci dodatečné informace nezbytné k opravě této zprávy. Příslušný dovozce nebo nepřímý celní zástupce předloží opravenou zprávu dotčenému příslušnému orgánu a Komisi.

5.   Pokud příslušný orgán členského státu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku zahájí postup opravy, a to i s ohledem na informace obdržené v souladu s odstavcem 4 tohoto článku, a rozhodne, že dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímý celní zástupce nepřijali kroky nezbytné k opravě zprávy CBAM, nebo pokud dotčený příslušný orgán rozhodne, a to i s ohledem na informace obdržené v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, že dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímý celní zástupce nesplnili povinnost předložit zprávu CBAM v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, uloží tento příslušný orgán dovozci nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímému celnímu zástupci účinnou, přiměřenou a odrazující pokutu. Za tímto účelem příslušný orgán informuje dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímého celního zástupce a Komisi o:

a)

závěru, že dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímý celní zástupce nesplnili povinnost podat zprávu za dané čtvrtletí nebo přijmout kroky nezbytné k opravě zprávy, a o důvodech pro tento závěr;

b)

výši pokuty uložené dovozci nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímému celnímu zástupci;

c)

datu splatnosti pokuty;

d)

opatřeních, která má dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímý celní zástupce přijmout k zaplacení pokuty a

e)

právu dovozce nebo v příslušných případech v souladu s článkem 32 nepřímého celního zástupce podat odvolání.

6.   Pokud se příslušný orgán po obdržení informací od Komise podle tohoto článku rozhodne nepřijmout žádné opatření, informuje o tom Komisi.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se

a)

informací, které podléhají oznamovací povinnosti, prostředků a formátu jejich oznamování, včetně podrobných informací podle země původu a druhu zboží na podporu součtů uvedených v odst. 2 písm. a), b) a c), a příkladů jakékoli příslušné slevy nebo jiné dostupné formy náhrady, jak je uvedeno v odst. 2 písm. d);

b)

orientačního rozsahu pokut, které mají být uloženy podle odstavce 5, a kritérií, která je třeba zohlednit při stanovení skutečné částky, včetně závažnosti a délky trvání nesplnění oznamovací povinnosti;

c)

podrobných pravidel přepočtu roční průměrné ceny uhlíku podle odst. 2 písm. d) vyjádřené v cizí měně na eura na základě průměrného ročního směnného kurzu;

d)

podrobných pravidel ohledně prvků metody výpočtu stanovené v příloze IV, včetně stanovení hranic systému výrobních procesů, emisních faktorů, hodnot skutečných emisí specifických pro dané zařízení a jejich příslušného uplatnění na jednotlivé zboží, jakož i stanovení metod pro zajištění spolehlivosti údajů, včetně úrovně podrobnosti a

e)

prostředků a formátu pro požadavky na podávání zpráv v případě nepřímých emisí v dováženém zboží; Tento formát zahrnuje množství elektřiny spotřebované na výrobu zboží uvedeného v příloze I, jakož i zemi původu, zdroj výroby a emisní faktory v souvislosti s touto elektřinou.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení. Použijí se na zboží dovážené během přechodného období uvedeného v článku 32 tohoto nařízení a vycházejí ze stávajících právních předpisů pro zařízení, která spadají do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES.

KAPITOLA XI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

Vstup v platnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne 1. října 2023. Avšak:

a)

články 5, 10, 14, 16 a 17 se použijí ode dne 31. prosince 2024;

b)

ustanovení čl. 2 odst. 2 a články 4, 6 až 9, 15 a 19, čl. 20 odst. 1, 3, 4 a 5 a články 21 až 27 a 31 se použijí ode dne 1. ledna 2026.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 10. května 2023.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předsedkyně

J. ROSWALL


(1)  Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 181.

(2)  Úř. věst. C 301, 5.8.2022, s. 116.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2023.

(4)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).

(9)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(10)  Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/708 ze dne 15. února 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o stanovení odvětví a pododvětví, která se považují za ohrožená únikem uhlíku, na období 2021 až 2030 (Úř. věst. L 120, 8.5.2019, s. 20).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(13)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 94).

(14)  Rozhodnutí Rady 2006/500/ES ze dne 29. května 2006 o uzavření Smlouvy o Energetickém společenství Evropským společenstvím (Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 15).

(15)  Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24).

(16)  Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(19)  Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1).

(20)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(22)  Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla (Úř. věst. L 324, 10.12.2009, s. 23).

(23)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(24)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (Úř. věst. L 334, 31.12.2018, s. 1).

(25)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 59, 27.2.2019, s. 8).

(26)  Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (Úř. věst. L 302, 18.11.2010, s. 1).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).


PŘÍLOHA I

Seznam zboží a skleníkových plynů

1.   

Pro účely identifikace zboží se toto nařízení vztahuje na zboží zahrnuté pod kódy kombinované nomenklatury (KN) uvedené v následující tabulce. Tyto kódy KN odpovídají kódům uvedeným v nařízení (EHS) č. 2658/87.

2.   

Pro účely tohoto nařízení se skleníkovými plyny vztahujícími se ke zboží uvedenému v bodě 1 rozumějí skleníkové plyny uvedené v následující tabulce u dotčeného zboží.

Cement

Kód KN

Skleníkový plyn

2507 00 80 – Jiné kaolinitické jíly

Oxid uhličitý

2523 10 00 – Cementové slínky

Oxid uhličitý

2523 21 00 – Bílý portlandský cement, též uměle barvený

Oxid uhličitý

2523 29 00 – Ostatní portlandský cement

Oxid uhličitý

2523 30 00 – Hlinitanový cement

Oxid uhličitý

2523 90 00 – Ostatní hydraulické cementy

Oxid uhličitý

Elektřina

Kód KN

Skleníkový plyn

2716 00 00 – Elektrická energie

Oxid uhličitý

Hnojiva

Kód KN

Skleníkový plyn

2808 00 00 – Kyselina dusičná; směs kyseliny sírové a dusičné (nitrační směs)

Oxid uhličitý a oxid dusný

2814 – Amoniak (čpavek) bezvodý nebo ve vodném roztoku

Oxid uhličitý

2834 21 00 – Dusičnany draslíku

Oxid uhličitý a oxid dusný

3102 – Minerální nebo chemická hnojiva dusíkatá

Oxid uhličitý a oxid dusný

3105 – Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva nebo tři z hnojivých prvků: dusík, fosfor a draslík; ostatní hnojiva; výrobky této kapitoly ve formě tablet nebo v podobných formách nebo v balení o celkové hmotnosti nepřesahující 10 kg

Až na: 3105 60 00 – Minerální nebo chemická hnojiva obsahující dva hnojivé prvky: fosfor a draslík

Oxid uhličitý a oxid dusný

Železo a ocel

Kód KN

Skleníkový plyn

72

– Železo a ocel

Až na:

 

7202 2 – Ferosilicium

 

7202 30 00 – Ferosilikomangan

 

7202 50 00 – Ferosilikochrom

 

7202 70 00 – Feromolybden

 

7202 80 00 – Ferowolfram a ferosilikowolfram

 

7202 91 00 – Ferotitan a ferosilikotitan

 

7202 92 00 – Ferovanad

 

7202 93 00 – Feroniob

 

7202 99 – Ostatní:

 

7202 99 10 – Ferofosfor

 

7202 99 30 – Ferosilikomagnezium

 

7202 99 80 – Ostatní

 

7204 – Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech

Oxid uhličitý

2601 12 00 – Aglomerované železné rudy a koncentráty, jiné než kyzové výpražky (výpalky)

Oxid uhličitý

7301 – Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků; svařované úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7302 – Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, přestavné tyče výměny a ostatní přejezdová zařízení, pražce (příčné pražce), kolejnicové spojky, kolejnicové stoličky, klíny kolejnicových stoliček, podkladnice (kořenové desky), kolejnicové přídržky, úložné desky výhybky, kleštiny (táhla) a jiný materiál speciálně přizpůsobený pro spojování nebo upevňování kolejnic

Oxid uhličitý

7303 00 – Trouby, trubky a duté profily z litiny

Oxid uhličitý

7304 – Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli

Oxid uhličitý

7305 – Ostatní trouby a trubky (například svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), s kruhovým příčným průřezem, s vnějším průměrem převyšujícím 406,4 mm, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7306 – Ostatní trouby, trubky a duté profily (například s netěsným švem nebo svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7307 – Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena, nátrubky), ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7308 – Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích

Oxid uhličitý

7309 00 – Nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý

7310 – Cisterny, sudy, barely, plechovky, krabice a podobné nádoby, pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý

7311 00 – Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7318 – Šrouby a vruty, svorníky (maticové šrouby), matice, vrtule (do pražců), háky se závitem, nýty, závlačky, příčné klíny, podložky (včetně pružných podložek) a podobné výrobky, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7326 – Ostatní výrobky ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

Hliník

Kód KN

Skleníkový plyn

7601 – Netvářený (surový) hliník

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7603 – Hliníkový prášek a šupiny (vločky)

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7604 – Hliníkové tyče, pruty a profily

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7605 – Hliníkové dráty

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7606 – Hliníkové desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,2 mm

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7607 – Hliníkové fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu, lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu), o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,2 mm

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7608 – Hliníkové trouby a trubky

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7609 00 00 – Hliníkové příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena a nátrubky)

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7610 – Hliníkové konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky); hliníkové desky, tyče, profily, trubky a podobné výrobky, připravené pro použití v konstrukcích

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7611 00 00 – Hliníkové nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7612 – Hliníkové sudy, barely, plechovky, krabice nebo podobné nádoby (včetně pevných nebo stlačitelných válcovitých (trubkovitých) zásobníků), pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7613 00 00 – Hliníkové nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7614 – Splétaná lanka, kabely, splétané pásy a podobné výrobky, z hliníku, elektricky neizolované

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7616 – Ostatní výrobky z hliníku

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

Chemické látky

Kód KN

Skleníkový plyn

2804 10 00 – Vodík

Oxid uhličitý


PŘÍLOHA II

Seznam zboží, u něhož mají být zohledněny pouze přímé emise podle čl. 7 odst. 1

Železo a ocel

Kód KN

Skleníkový plyn

72

– Železo a ocel

Až na:

 

7202 2 – Ferosilicium

 

7202 30 00 – Ferosilikomangan

 

7202 50 00 – Ferosilikochrom

 

7202 70 00 – Feromolybden

 

7202 80 00 – Ferowolfram a ferosilikowolfram

 

7202 91 00 – Ferotitan a ferosilikotitan

 

7202 92 00 – Ferovanad

 

7202 93 00 – Feroniob

 

7202 99 – Ostatní:

 

7202 99 10 – Ferofosfor

 

7202 99 30 – Ferosilikomagnezium

 

7202 99 80 – Ostatní

 

7204 – Odpad a šrot ze železa nebo oceli; přetavený odpad ze železa nebo oceli v ingotech

Oxid uhličitý

7301 – Štětovnice ze železa nebo oceli, též vrtané, ražené nebo vyrobené ze sestavených prvků; svařované úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7302 – Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, přestavné tyče výměny a ostatní přejezdová zařízení, pražce (příčné pražce), kolejnicové spojky, kolejnicové stoličky, klíny kolejnicových stoliček, podkladnice (kořenové desky), kolejnicové přídržky, úložné desky výhybky, kleštiny (táhla) a jiný materiál speciálně přizpůsobený pro spojování nebo upevňování kolejnic

Oxid uhličitý

7303 00 – Trouby, trubky a duté profily z litiny

Oxid uhličitý

7304 – Trouby, trubky a duté profily, bezešvé, ze železa (jiného než litiny) nebo z oceli

Oxid uhličitý

7305 – Ostatní trouby a trubky (například svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), s kruhovým příčným průřezem, s vnějším průměrem převyšujícím 406,4 mm, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7306 – Ostatní trouby, trubky a duté profily (například s netěsným švem nebo svařované, nýtované nebo podobně uzavírané), ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7307 – Příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena, nátrubky), ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7308 – Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích

Oxid uhličitý

7309 00 – Nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý

7310 – Cisterny, sudy, barely, plechovky, krabice a podobné nádoby, pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), ze železa nebo oceli, o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý

7311 00 – Nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7318 – Šrouby a vruty, svorníky (maticové šrouby), matice, vrtule (do pražců), háky se závitem, nýty, závlačky, příčné klíny, podložky (včetně pružných podložek) a podobné výrobky, ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

7326 – Ostatní výrobky ze železa nebo oceli

Oxid uhličitý

Hliník

Kód KN

Skleníkový plyn

7601 – Netvářený (surový) hliník

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7603 – Hliníkový prášek a šupiny (vločky)

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7604 – Hliníkové tyče, pruty a profily

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7605 – Hliníkové dráty

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7606 – Hliníkové desky, plechy a pásy, o tloušťce převyšující 0,2 mm

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7607 – Hliníkové fólie (též potištěné nebo na podložce z papíru, kartónu, lepenky, plastů nebo na podobném podkladovém materiálu), o tloušťce (s výjimkou jakékoliv podložky) nepřesahující 0,2 mm

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7608 – Hliníkové trouby a trubky

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7609 00 00 – Hliníkové příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky (například spojky, kolena a nátrubky)

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7610 – Hliníkové konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky); hliníkové desky, tyče, profily, trubky a podobné výrobky, připravené pro použití v konstrukcích

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7611 00 00 – Hliníkové nádrže, cisterny, kádě a podobné nádoby pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu převyšujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7612 – Hliníkové sudy, barely, plechovky, krabice nebo podobné nádoby (včetně pevných nebo stlačitelných válcovitých (trubkovitých) zásobníků), pro jakékoliv materiály (jiné než stlačený nebo zkapalněný plyn), o objemu nepřesahujícím 300 l, též vybavené vložkou nebo tepelnou izolací, avšak nevybavené mechanickým nebo tepelným zařízením

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7613 00 00 – Hliníkové nádoby na stlačený nebo zkapalněný plyn

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7614 – Splétaná lanka, kabely, splétané pásy a podobné výrobky, z hliníku, elektricky neizolované

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

7616 – Ostatní výrobky z hliníku

Oxid uhličitý a zcela fluorované uhlovodíky

Chemické látky

Kód KN

Skleníkový plyn

2804 10 00 – Vodík

Oxid uhličitý


PŘÍLOHA III

Třetí země a území mimo oblast působnosti tohoto nařízení pro účely článku 2

1.   TŘETÍ ZEMĚ A ÚZEMÍ MIMO OBLAST PŮSOBNOSTI TOHOTO NAŘÍZENÍ

Toto nařízení se nevztahuje na zboží pocházející z těchto zemí:

Island

Lichtenštejnsko

Norsko

Švýcarsko

Toto nařízení se nevztahuje na zboží pocházející z těchto území:

Büsingen

Helgoland

Livigno

Ceuta

Melilla

2.   TŘETÍ ZEMĚ A ÚZEMÍ MIMO OBLAST PŮSOBNOSTI TOHOTO NAŘÍZENÍ, POKUD JDE O DOVOZ ELEKTŘINY NA CELNÍ ÚZEMÍ UNIE

[Třetí země nebo území budou doplněny nebo odstraněny Komisí podle čl. 2 odst. 11.]


PŘÍLOHA IV

Metody výpočtu obsažených emisí pro účely článku 7

1.   DEFINICE

Pro účely této přílohy a příloh V a VI se rozumí:

a)

„jednoduchým zbožím“ zboží vyrobené výrobním procesem, který vyžaduje výhradně vstupní materiály (prekurzory) a paliva s nulovými obsaženými emisemi;

b)

„složeným zbožím“ zboží jiné než jednoduché zboží;

c)

„specifickými obsaženými emisemi“ emise obsažené v jedné tuně zboží vyjádřené v tunách emisí CO2 ekv. na tunu zboží;

d)

„emisním faktorem CO2“ vážený průměr intenzity CO2 elektřiny vyrobené z fosilních paliv v rámci určité zeměpisné oblasti; emisní faktor CO2 je podílem údajů o emisích CO2 elektroenergetického odvětví a hrubé výroby elektřiny získané z fosilních paliv v příslušné zeměpisné oblasti; vyjadřuje se v tunách CO2 na megawatthodinu;

e)

„emisním faktorem pro elektřinu“ standardní hodnota vyjádřená v CO2 ekv. představující intenzitu emisí elektřiny spotřebované při výrobě zboží;

f)

„smlouvou o nákupu elektřiny“ smlouva, na jejímž základě se určitá osoba zavazuje k nákupu elektřiny přímo od jejího výrobce;

g)

„provozovatelem přenosové soustavy“ provozovatel ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (1).

2.   STANOVENÍ SKUTEČNÝCH SPECIFICKÝCH OBSAŽENÝCH EMISÍ U JEDNODUCHÉHO ZBOŽÍ

Při stanovení skutečných specifických obsažených emisí u jednoduchého zboží vyrobeného v daném zařízení se započítají přímé a případně i nepřímé emise. Pro tento účel se použije tato rovnice:

Formula

Kde:

SEEg

jsou specifické obsažené emise vztahující se ke zboží g vyjádřené v CO2 ekv. na tunu;

AttrEmg

jsou přiřazené emise vztahující se ke zboží g a

ALg

je úroveň činnosti vztahující se ke zboží, což je množství zboží vyrobeného ve vykazovaném období v tomto zařízení.

„Přiřazenými emisemi“ se rozumí část emisí zařízení během vykazovaného období, které jsou důsledkem výrobního procesu, jehož výsledkem je zboží g, při uplatnění hranic systému výrobního procesu vymezených prováděcími akty přijatými podle čl. 7 odst. 7. Přiřazené emise se vypočítají pomocí této rovnice:

Formula

Kde:

DirEm

jsou přímé emise vznikající při výrobním procesu, vyjádřené v tunách CO2 ekv., v rámci hranic systému uvedených v prováděcím aktu přijatém podle čl. 7 odst. 7, a

IndirEm

jsou nepřímé emise vznikající při výrobě elektřiny spotřebované při výrobních procesech zboží, vyjádřené v tunách CO2 ekv., v rámci hranic systému uvedených v prováděcím aktu přijatém podle čl. 7 odst. 7.

3.   STANOVENÍ SKUTEČNÝCH OBSAŽENÝCH EMISÍ U SLOŽENÉHO ZBOŽÍ

Při stanovení skutečných specifických obsažených emisí u složeného zboží vyrobeného v daném zařízení se použije tato rovnice:

Formula

Kde:

AttrEmg

jsou přiřazené emise vztahující se ke zboží g;

ALg

je úroveň činnosti vztahující se k tomuto zboží, což je množství zboží vyrobeného ve vykazovaném období v tomto zařízení, a

EEInpMat

jsou obsažené emise vztahující se ke vstupním materiálům (prekurzorům) spotřebovaným při výrobním procesu. Zohlednit je třeba pouze vstupní materiály (prekurzory), které jsou relevantní pro hranice systému výrobního procesu, jak je stanoveno v prováděcím aktu přijatém podle čl. 7 odst. 7. Příslušné EEInpMat se vypočítají takto:

Formula

Kde:

Mi

je hmotnost vstupního materiálu (prekurzoru) i použitého při výrobním procesu, a

SEEi

jsou specifické obsažené emise vztahující se ke vstupnímu materiálu (prekurzoru) i. Pro SEEi použije provozovatel zařízení hodnotu emisí vznikajících v zařízení, v němž byl vstupní materiál (prekurzor) vyroben, za předpokladu, že údaje týkající se tohoto zařízení lze odpovídajícím způsobem změřit.

4.   STANOVENÍ STANDARDNÍCH HODNOT PODLE ČL. 7 ODST. 2 A 3

Pro účely stanovení standardních hodnot se ke stanovení obsažených emisí použijí pouze skutečné hodnoty. Nejsou-li k dispozici skutečné údaje, lze použít hodnoty uvedené v literatuře. Předtím než Komise shromáždí údaje potřebné ke stanovení příslušných standardních hodnot pro každý jednotlivý druh zboží uvedený v příloze I, zveřejní pokyny ohledně toho, jak provést korekci s ohledem na odpadní plyny nebo skleníkové plyny použité jako vstup do procesu. Standardní hodnoty se stanoví na základě nejlepších dostupných údajů. Nejlepší dostupné údaje jsou založeny na spolehlivých a veřejně dostupných informacích. Standardní hodnoty se pravidelně revidují prostřednictvím prováděcích aktů přijatých podle čl. 7 odst. 7 na základě nejaktuálnějších a nejspolehlivějších informací, včetně informací poskytnutých třetí zemí nebo skupinou třetích zemí.

4.1.   Standardní hodnoty podle čl. 7 odst. 2

Pokud není schválený deklarant pro CBAM schopen odpovídajícím způsobem stanovit skutečné emise, použijí se standardní hodnoty. Tyto hodnoty se stanoví na základě průměrné intenzity emisí každé jednotlivé země vývozu a ve vztahu ke každému jednotlivému zboží uvedenému v příloze I kromě elektřiny, zvýšené o proporčně stanovenou přirážku. Tato přirážka se určí v prováděcích aktech přijatých podle čl. 7 odst. 7 a stanoví se na vhodné úrovni s cílem zajistit environmentální vyváženost CBAM, a to na základě nejaktuálnějších a nejspolehlivějších informací, včetně informací shromážděných v průběhu přechodného období. Nelze-li u určitého druhu zboží použít spolehlivé údaje vztahující se k zemi vývozu, budou standardní hodnoty vycházet z průměrné intenzity emisí vztahující se k X % zařízení v systému EU ETS, která u daného druhu zboží dosahují nejhorších výsledků. Hodnota X se určí v prováděcích aktech přijatých podle čl. 7 odst. 7 a stanoví se na vhodné úrovni s cílem zajistit environmentální vyváženost CBAM, a to na základě nejnovějších a nejspolehlivějších informací, včetně informací shromážděných v průběhu přechodného období.

4.2.   Standardní hodnoty pro dováženou elektřinu podle čl. 7 odst. 3

Standardní hodnoty pro dováženou elektřinu se stanoví pro třetí zemi, skupinu třetích zemí nebo region ve třetí zemi buď na základě specifických standardních hodnot v souladu s bodem 4.2.1, nebo, nejsou-li tyto hodnoty k dispozici, na základě alternativních standardních hodnot v souladu s bodem 4.2.2.

Pokud se elektřina vyrábí ve třetí zemi, skupině třetích zemí nebo v regionu ve třetí zemi a je přepravována přes třetí země, skupiny třetích zemí, regiony ve třetí zemi nebo členské státy za účelem dovozu do Unie, použijí se standardní hodnoty dané třetí země, skupiny třetích zemí nebo regionu ve třetí zemi, v níž se elektřina vyrábí.

4.2.1.   Standardní hodnoty specifické pro třetí zemi, skupinu třetích zemí nebo region ve třetí zemi

Specifické standardní hodnoty se stanoví jako emisní faktor CO2 ve třetí zemi, skupině třetích zemí nebo regionu ve třetí zemi, a to na základě nejlepších údajů, které má Komise k dispozici.

4.2.2.   Alternativní standardní hodnoty

Pokud není pro třetí zemi, skupinu třetích zemí nebo region ve třetí zemi specifická standardní hodnota k dispozici, stanoví se alternativní standardní hodnota pro elektřinu na úrovni emisního faktoru CO2 platného v Unii.

Pokud lze na základě spolehlivých údajů prokázat, že emisní faktor CO2 ve třetí zemi, skupině třetích zemí nebo v regionu ve třetí zemi je nižší než specifická standardní hodnota stanovená Komisí nebo nižší než emisní faktor CO2 v Unii, může se pro tuto třetí zemi, skupinu třetích zemí nebo region ve třetí zemi použít alternativní standardní hodnota založená na tomto emisním faktoru CO2.

4.3   Standardní hodnoty pro obsažené nepřímé emise

Standardní hodnoty pro nepřímé emise obsažené ve zboží vyrobeném ve třetí zemi se stanoví na základě standardní hodnoty vypočítané z průměru buď emisního faktoru elektrické rozvodné sítě Unie, emisního faktoru elektrické rozvodné sítě země původu, nebo emisního faktoru CO2 cenotvorných zdrojů v zemi původu elektřiny použité k výrobě daného zboží.

Pokud je třetí země nebo skupina třetích zemí schopna na základě spolehlivých údajů Komisi prokázat, že průměrný emisní faktor skladby zdrojů nebo emisní faktor CO2 cenotvorných zdrojů v této třetí zemi nebo skupině třetích zemí je nižší než standardní hodnota pro nepřímé emise, stanoví se pro tuto zemi nebo skupinu zemí alternativní standardní hodnota založená na tomto průměrném emisním faktoru CO2.

Komise do 30. června 2025 přijme prováděcí akt podle čl. 7 odst. 7 s cílem dále upřesnit, které z metod výpočtu stanovených v souladu s prvním pododstavcem se použijí k výpočtu standardních hodnot. Pro tento účel musí Komise vycházet z nejnovějších a nejspolehlivějších údajů, včetně údajů shromážděných během přechodného období, pokud jde o množství elektřiny použité k výrobě zboží uvedeného v příloze I, jakož i zemi původu, zdroj výroby a emisní faktory související s touto elektřinou. Konkrétní metoda výpočtu se stanoví na základě nejvhodnějšího způsobu, jak dosáhnout obou těchto kritérií:

prevence úniku uhlíku;

zajištění environmentální vyváženosti CBAM.

5.   PODMÍNKY PRO POUŽITÍ SKUTEČNÝCH OBSAŽENÝCH EMISÍ U DOVÁŽENÉ ELEKTŘINY

Schválený deklarant pro CBAM může pro výpočet podle čl. 7 odst. 3 místo standardních hodnot použít skutečné obsažené emise, pokud jsou splněna níže uvedená kumulativní kritéria:

a)

na množství elektřiny, pro které se požaduje použití skutečných obsažených emisí, se vztahuje smlouva o nákupu elektřiny mezi schváleným deklarantem pro CBAM a výrobcem elektřiny nacházejícím se ve třetí zemi;

b)

zařízení vyrábějící elektřinu je buď přímo připojeno k přenosové soustavě Unie, nebo lze prokázat, že v době vývozu nedošlo v žádném místě sítě mezi zařízením a přenosovou soustavou Unie k jejímu fyzickému přetížení;

c)

zařízení vyrábějící elektřinu nevypouští více než 550 gramů CO2 pocházejících z fosilních paliv na kilowatthodinu elektřiny;

d)

do přidělené propojovací kapacity bylo všemi odpovědnými provozovateli přenosových soustav v zemi původu, zemi určení a případně v každé tranzitní zemi pevně nominováno množství elektřiny, ve vztahu k němuž se žádá použití skutečných obsažených emisí, a tato nominovaná kapacita a výroba elektřiny zařízením se vztahují ke stejnému časovému období, které nesmí být delší než jedna hodina;

e)

splnění výše uvedených kritérií je ověřeno akreditovaným ověřovatelem, který obdrží alespoň jednou měsíčně průběžné zprávy dokládající, jak jsou uvedená kritéria plněna.

Akumulované množství elektřiny podle smlouvy o nákupu elektřiny a odpovídající skutečné obsažené emise se vyloučí z výpočtu emisního faktoru země nebo emisního faktoru CO2 použitého pro účely výpočtu nepřímých obsažených emisí z elektřiny ve zboží v souladu s bodem 4.3.

6.   PODMÍNKY PRO POUŽITÍ SKUTEČNÝCH OBSAŽENÝCH EMISÍ PRO NEPŘÍMÉ EMISE

Schválený deklarant pro CBAM může místo standardních hodnot pro výpočet uvedený v čl. 7 odst. 4 použít skutečné obsažené emise, pokud může prokázat přímou technickou vazbu mezi zařízením, v němž se dovážené zboží vyrábí, a zdrojem elektřiny, nebo pokud provozovatel tohoto zařízení uzavřel s výrobcem elektřiny nacházejícím se ve třetí zemi smlouvu o nákupu elektřiny na množství elektřiny, které odpovídá množství, pro které se požaduje použití konkrétní hodnoty.

7.   ÚPRAVA STANDARDNÍCH HODNOT PODLE ČL. 7 ODST. 2 S OHLEDEM NA CHARAKTERISTIKY SPECIFICKÉ PRO DANÝ REGION

Standardní hodnoty lze upravit ve vztahu k jednotlivým oblastem, regionům ve třetích zemích, které se vyznačují specifickými charakteristikami, pokud jde o objektivní emisní faktory. Pokud jsou k dispozici údaje zohledňující tyto specifické místní charakteristiky a lze stanovit přesnější standardní hodnoty, lze použít tyto hodnoty.

Pokud jsou deklaranti zboží pocházejícího ze třetí země, skupiny třetích zemí nebo regionu ve třetí zemi schopni na základě spolehlivých údajů prokázat, že alternativní úpravy standardních hodnot specifických pro daný region odpovídají hodnotám nižším, než jsou standardní hodnoty stanovené Komisí, lze použít tyto upravené hodnoty.


(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).


PŘÍLOHA V

Požadavky na evidenci informací použitých k výpočtu obsažených emisí pro účely čl. 7 odst. 5

1.   MINIMÁLNÍ ÚDAJE, KTERÉ JE SCHVÁLENÝ DEKLARANT PRO CBAM POVINEN UCHOVÁVAT OHLEDNĚ DOVÁŽENÉHO ZBOŽÍ:

1.

Údaje identifikující schváleného deklaranta pro CBAM:

a)

jméno či název;

b)

číslo účtu CBAM.

2.

Údaje o dováženém zboží:

a)

druh a množství každého jednotlivého druhu zboží;

b)

země původu;

c)

skutečné emise nebo standardní hodnoty.

2.   MINIMÁLNÍ ÚDAJE, KTERÉ JE SCHVÁLENÝ DEKLARANT PRO CBAM POVINEN UCHOVÁVAT OHLEDNĚ OBSAŽENÝCH EMISÍ U DOVÁŽENÉHO ZBOŽÍ, KTERÉ SE STANOVÍ NA ZÁKLADĚ SKUTEČNÝCH EMISÍ:

Ohledně každého jednotlivého druhu dováženého zboží, u něhož se obsažené emise stanoví na základě skutečných emisí, je třeba uchovávat další níže uvedené údaje:

a)

identifikaci zařízení, kde bylo zboží vyrobeno;

b)

kontaktní údaje provozovatele zařízení, kde bylo zboží vyrobeno;

c)

ověřovací zprávy uvedené v příloze VI;

d)

specifické obsažené emise vztahující se ke zboží.


PŘÍLOHA VI

Zásady ověřování a obsah ověřovacích zpráv pro účely článku 8

1.   ZÁSADY OVĚŘOVÁNÍ

Uplatní se tyto zásady:

a)

ověřovatelé k provádění ověřování přistupují s profesní skepsí;

b)

celkové obsažené emise, které mají být vykázány v prohlášení CBAM, se považují za ověřené pouze tehdy, pokud ověřovatel s přiměřenou jistotou shledá, že ověřovací zpráva neobsahuje žádné závažné nesprávnosti a závažná porušení pravidel výpočtu obsažených emisí podle přílohy IV;

c)

ověřovatel je povinen provádět inspekční prohlídky zařízení, ledaže jsou splněna zvláštní kritéria pro upuštění od prohlídky zařízení;

d)

při rozhodování, zda jsou nesprávnosti nebo porušení pravidel závažné, použije ověřovatel prahové hodnoty stanovené v prováděcích aktech přijatých v souladu s článkem 8 odst. 3.

U parametrů, pro které nejsou tyto prahové hodnoty stanoveny, uplatní ověřovatel odborný úsudek ohledně toho, zda je třeba nesprávnosti či porušení pravidel, ať již jednotlivě, nebo v kombinaci s jinými nesprávnostmi nebo porušeními pravidel, s ohledem na jejich rozsah a povahu považovat za závažné.

2.   OBSAH OVĚŘOVACÍ ZPRÁVY

Ověřovatel vypracuje ověřovací zprávu, v níž jsou stanoveny obsažené emise týkající se zboží a upřesněny všechny otázky relevantní pro vykonávanou práci a která obsahuje přinejmenším tyto informace:

a)

identifikaci zařízení, kde bylo zboží vyrobeno;

b)

kontaktní údaje provozovatele zařízení, kde bylo zboží vyrobeno;

c)

příslušné vykazované období;

d)

jméno a kontaktní údaje ověřovatele;

e)

akreditační číslo ověřovatele a název akreditačního orgánu;

f)

případně datum inspekčních prohlídek zařízení nebo důvody, pro které bylo od inspekční prohlídky zařízení upuštěno;

g)

množství každého jednotlivého druhu deklarovaného zboží vyrobeného ve vykazovaném období;

h)

kvantifikaci přímých emisí zařízení během vykazovaného období;

i)

popis způsobu, jakým jsou emise ze zařízení přiřazovány k různým druhům zboží;

j)

kvantitativní informace o zboží, emisích a energetických tocích, které s tímto zbožím nesouvisejí;

k)

v případě složeného zboží:

i)

množství každého použitého vstupního materiálu (prekurzoru);

ii)

specifické obsažené emise související s každým použitým vstupním materiálem (prekurzorem);

iii)

v případě použití skutečných emisí: identifikaci zařízení, kde byl vstupní materiál (prekurzor) vyroben, a skutečné emise vzniklé při výrobě tohoto materiálu;

l)

prohlášení ověřovatele potvrzující, že s přiměřenou jistotou shledal, že zpráva neobsahuje žádné závažné nesprávnosti a závažná porušení pravidel výpočtu uvedených v příloze IV;

m)

informace o zjištěných a opravených závažných nesprávnostech;

n)

informace o závažných porušeních pravidel výpočtu stanovených v příloze IV, která byla zjištěna a opravena.


16.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 130/105


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/957

ze dne 10. května 2023,

kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 s cílem zajistit, aby byly do systému EU pro obchodování s emisemi začleněny činnosti v oblasti námořní dopravy a aby byly monitorovány, vykazovány a ověřovány emise dalších skleníkových plynů a emise z dalších typů lodí

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pařížská dohoda (4) přijatá dne 12. prosince 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016. Smluvní strany Pařížské dohody se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a že budou usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Uvedený závazek byl dne 13. listopadu 2021 posílen přijetím Klimatického paktu z Glasgow v rámci UNFCCC, v němž konference smluvních stran UNFCCC, plnící roli zasedání smluvních stran Pařížské dohody, uznává, že dopady změny klimatu budou při nárůstu teploty o 1,5 °C mnohem nižší než při nárůstu o 2 °C, a vyslovuje odhodlání usilovat o to, aby se nárůst teploty omezil na 1,5 °C.

(2)

Naléhavá potřeba i nadále v rámci Pařížské dohody usilovat o splnění cíle omezit nárůst teploty na 1,5 °C se nabyla na významu poté, co Mezivládní panel pro změnu klimatu ve své šesté hodnotící zprávě uvedl, že globální oteplování lze omezit na 1,5 °C pouze tehdy, bude-li v tomto desetiletí okamžitě dosaženo výrazného a trvalého snížení celosvětových emisí skleníkových plynů.

(3)

Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 s názvem „Zelená dohoda pro Evropu“ (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“).

(4)

Zelená dohoda pro Evropu spojuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jež mají za cíl dosáhnout v Unii do roku 2050 klimatické neutrality, a stanoví novou strategii růstu, jejímž cílem je přeměnit Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím efektivně využívajícím zdroje, kde bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Jejím dalším cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace má odlišný dopad na pracovníky z různých odvětví. Tato transformace má zároveň určité aspekty týkající se genderové rovnosti, jakož i zvláštní dopad na některé znevýhodněné a zranitelné skupiny, jako jsou například starší lidé, osoby se zdravotním postižením, osoby menšinového rasového nebo etnického původu a osoby a domácnosti s nízkými nebo nižšími středními příjmy. Větší výzvy rovněž klade na některé regiony, zejména regiony strukturálně znevýhodněné a okrajové, jakož i na ostrovy. Je proto třeba zajistit, aby byla transformace spravedlivá a inkluzivní a nikdo při ní nezůstal opomenut.

(5)

Nezbytnost a hodnota naplnění Zelené dohody pro Evropu vzrostly zejména s ohledem na velmi závažné dopady pandemie onemocnění COVID-19 na zdraví, životní a pracovní podmínky a blahobyt občanů Unie. Tyto dopady ukázaly, že naše společnost a hospodářství musí zlepšit svou odolnost vůči vnějším otřesům a jednat včas, aby těmto otřesům zabránila či zmírnila jejich dopad, způsobem, který bude spravedlivý a nikdo při něm nezůstane opomenut, a to ani osoby ohrožené energetickou chudobou. Evropští občané neustále vyjadřují své silné přesvědčení, že to se vztahuje zejména na změny klimatu.

(6)

V aktualizovaném vnitrostátně stanoveném příspěvku ke snížení emisí předloženém sekretariátu UNFCCC dne 17. prosince 2020 se Unie zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v celém svém hospodářství alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

(7)

Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (5) Unie zakotvila v právních předpisech cíl dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality v celém hospodářství a cíl dosáhnout v následujících letech negativních emisí. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný cíl v rámci Unie dosáhnout do roku 2030 domácího snížení čistých skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcených emisí) alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a stanoví, že Komise má usilovat o to, aby všechny budoucí návrhy opatření nebo návrhy právních předpisů, včetně rozpočtových návrhů, byly v souladu s cíli tohoto nařízení, a aby v případě jakéhokoliv nesouladu Komise uvedla důvody tohoto nesouladu v rámci posouzení dopadu, který bude k těmto návrhům připojen.

(8)

K dosažení snížení emisí stanoveného v nařízení (EU) 2021/1119 musí přispět všechna hospodářská odvětví. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (6) se proto mění tak, aby do systému EU pro obchodování s emisemi (dále jen „systém EU ETS“) začleňovala činnosti v oblasti námořní dopravy s cílem zajistit, aby tyto činnosti přispívaly spravedlivým dílem ke zvýšeným cílům Unie v oblasti klimatu, jakož i k cílům Pařížské dohody. Je tudíž rovněž nezbytné změnit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 (7) tak, aby zohledňovalo začlenění činností v oblasti námořní dopravy do systému EU ETS.

(9)

Kromě toho by měla být v případě nařízení (EU) 2015/757 změněna i oblast působnosti, aby se zohlednily zvýšené cíle Unie v oblasti klimatu, jakož i cíle Pařížské dohody. Spolehlivý systém pro monitorování, vykazování a ověřování je základním předpokladem pro každé tržní opatření, normu účinnosti či jiné relevantní opatření, ať jsou uplatňovány na úrovni Unie či celosvětově. Zatímco velkou většinu emisí skleníkových plynů z lodní dopravy představují emise oxidu uhličitého (CO2), významný podíl těchto emisí představují i emise methanu (CH4) a oxidu dusného (N2O). Zahrnutí emisí CH4 a N2O do nařízení (EU) 2015/757 by bylo přínosné pro ekologickou vyváženost a podnítilo by osvědčené postupy a mělo by být prováděno od roku 2024. Významný podíl emisí skleníkových plynů všech lodí pro kusový náklad produkují lodě pro kusový náklad o hrubé prostornosti pod 5 000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun. Za účelem zvýšení environmentální účinnosti systému monitorování, vykazování a ověřování, zajištění rovných podmínek a snížení rizika obcházení by měly být lodě pro kusový náklad o hrubé prostornosti pod 5 000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun zahrnuty do nařízení (EU) 2015/757 od roku 2025. Významný podíl emisí skleníkových plynů produkují i pobřežní lodě. Uvedené nařízení by se proto mělo od roku 2025 vztahovat i na pobřežní lodě o hrubé prostornosti 400 rejstříkových tun a vice. Komise by měla do 31. prosince 2024 posoudit, zda by do nařízení (EU) 2015/757 neměly být zahrnuty i další typy lodí o hrubé prostornosti pod 5 000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun.

(10)

Nařízení (EU) 2015/757 by mělo být změněno tak, aby společnosti měly povinnost vykazovat souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti a předkládat je příslušnému správnímu orgánu, jakož i povinnost předkládat tomuto orgánu ke schválení své ověřené plány monitorování. Při ověřování na úrovni společnosti by ověřovatel neměl ověřovat výkazy emisí na úrovni lodi ani zprávy na úrovni lodi, které mají být předloženy v případě změny společnosti, neboť tyto zprávy na úrovni lodi již byly ověřeny. S cílem zajistit soudržnost správy a prosazování by měl být subjekt odpovědný za dodržování nařízení (EU) 2015/757 stejný jako subjekt odpovědný za dodržování směrnice 2003/87/ES.

(11)

S cílem zajistit, aby systém EU ETS na správní úrovni účinně fungoval, a zohlednit zahrnutí emisí CH4 a N2O, jakož i zahrnutí emisí skleníkových plynů z pobřežních lodí do oblasti působnosti nařízení (EU) 2015/757, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o metody a pravidla monitorování a pravidla pro vykazování emisí, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2015/757, jakož i o veškeré další relevantní informace stanovené v uvedeném nařízení, pravidla pro schvalování plánů monitorování a jejich změn ze strany příslušných správních orgánů, pravidla pro monitorování, vykazování a předkládání souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti a pravidla pro ověřování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti a pro vydávání ověřovacích zpráv o souhrnných údajích o emisích na úrovni společnosti. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (8). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(12)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovit pravidla pro monitorování, vykazování a ověřování, která jsou nezbytná pro rozšíření systému EU ETS na činnosti v oblasti námořní dopravy, a zajistit monitorování, vykazování a ověřování emisí dalších skleníkových plynů a emisí z dalších typů lodí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(13)

Nařízení (EU) 2015/757 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) 2015/757

Nařízení (EU) 2015/757 se mění takto:

1)

název se nahrazuje tímto:

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES“;

2)

v celém nařízení, s výjimkou článku 2, čl. 5 odst. 2 a čl. 21 odst. 5 a příloh I a II, se výraz „CO2“ nahrazuje výrazem „skleníkový plyn“ a provedou se veškeré nezbytné gramatické změny;

3)

článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla pro přesné monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších příslušných informací pocházejících z lodí, které připlouvají do přístavů spadajících do jurisdikce některého členského státu, nacházejí se v těchto přístavech nebo z nich odplouvají, s cílem podpořit nákladově efektivní snižování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy.“

;

4)

v článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Toto nařízení se vztahuje na lodě o hrubé prostornosti 5 000 rejstříkových tun a více, pokud jde o emise skleníkových plynů, které vypouštějí při plavbách za účelem obchodní přepravy nákladu nebo cestujících z posledního přístavu určení těchto lodí do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do příštího přístavu určení těchto lodí, jakož i uvnitř přístavů určení spadajících do jurisdikce některého členského státu.

1a.   Od 1. ledna 2025 se toto nařízení vztahuje rovněž na lodě pro kusový náklad o hrubé prostornosti pod 5 000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun, pokud jde o emise skleníkových plynů, které vypouštějí při plavbách za účelem obchodní přepravy nákladu z posledního přístavu určení těchto lodí do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do příštího přístavu určení těchto lodí, jakož i v přístavech určení spadajících do jurisdikce některého členského státu, a na pobřežní lodě o hrubé prostornosti pod 5 000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun, pokud jde o emise skleníkových plynů, které vypouštějí při plavbách z posledního přístavu těchto lodí určení do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do příštího přístavu určení těchto lodí, jakož i v přístavech určení spadajících do jurisdikce některého členského státu.

1b.   Od 1. ledna 2025 se toto nařízení vztahuje na pobřežní lodě o hrubé prostornosti 5 000 rejstříkových tun a více, pokud jde o emise skleníkových plynů, které vypouštějí při plavbách z posledního přístavu určení těchto lodí do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do příštího přístavu určení těchto lodí, jakož i v přístavech určení spadajících do jurisdikce některého členského státu.

1c.   Skleníkovými plyny, na něž se vztahuje toto nařízení, jsou:

a)

oxid uhličitý (CO2);

b)

methan (CH4), pokud jde o emise vypouštěné od roku 2024; a

c)

oxid dusný (N2O), pokud jde o emise vypouštěné od roku 2024.

Odkazuje-li se v tomto nařízení na celkové souhrnné emise skleníkových plynů nebo na celkový souhrnný emitovaný skleníkový plyn, rozumí se tím celková souhrnná množství každého plynu zvlášť.“

;

5)

článek 3 se mění takto:

a)

písmena a) až d) se nahrazují tímto:

„a)

„emisemi skleníkových plynů“ vypouštění skleníkových plynů, na něž se vztahuje toto nařízení v souladu s čl. 2 odst. 1c prvním pododstavcem, loděmi;

b)

„přístavem určení“ přístav určení ve smyslu čl. 3 písm. z) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (*1);

c)

„plavbou“ jakýkoli pohyb lodě počínající v přístavu určení nebo v něm končící;

d)

„společností“ rejdařská společnost ve smyslu čl. 3 písm. w) směrnice 2003/87/ES;

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).“;"

b)

písmeno m) se nahrazuje tímto:

„m)

„vykazovaným obdobím“ období od 1. ledna do 31. prosince kteréhokoli roku; u plaveb, které jsou zahájeny a ukončeny ve dvou různých rocích, se příslušné údaje započítají do příslušného roku;“;

c)

doplňují se nové body, které znějí:

„p)

„příslušným správním orgánem“ správní orgán ve vztahu k rejdařské společnosti uvedený v článku 3gf směrnice 2003/87/ES;

q)

„souhrnnými údaji o emisích na úrovni společnosti“ součet emisí skleníkových plynů, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, pokud jde o činnosti v oblasti námořní dopravy v souladu s přílohou I této směrnice, a jež má společnost podle uvedené směrnice vykázat, za všechny lodě, za něž společnost během vykazovaného období odpovídá.“;

6)

v článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„8.   Společnosti vykazují souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti pro lodě, za něž nesou odpovědnost, během vykazovaného období podle článku 11a.“

;

7)

v článku 5 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy I a II tohoto nařízení, za účelem zohlednění zahrnutí emisí CH4 a N2O a emisí skleníkových plynů z pobřežních lodí do oblasti působnosti tohoto nařízení a změn směrnice 2003/87/ES, jakož i uvedení těchto příloh do souladu s prováděcími akty přijatými podle čl. 14 odst. 1 uvedené směrnice, příslušnými mezinárodními pravidly a s mezinárodními i evropskými normami. Komisi je rovněž svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy I a II tohoto nařízení za účelem upřesnění prvků metod monitorování v nich stanovených s ohledem na technologický a vědecký vývoj a za účelem zajištění efektivního fungování systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) zřízeného podle směrnice 2003/87/ES.

Komise přijme do 1. října 2023 akty v přenesené pravomoci za účelem zohlednění zahrnutí emisí CH4 a N2O a emisí skleníkových plynů z pobřežních lodí do oblasti působnosti tohoto nařízení, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce. Metody monitorování emisí CH4 a N2O jsou založeny na stejných zásadách jako metody monitorování emisí CO2 stanovené v příloze I tohoto nařízení s nezbytnými úpravami s ohledem na povahu příslušných skleníkových plynů. Metody stanovené v příloze I tohoto nařízení a pravidla stanovená v příloze II tohoto nařízení se případně sladí s metodami a pravidly stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady o využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES.“

;

8)

článek 6 se mění takto:

a)

v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

název společnosti a adresu, telefonní číslo a e-mailovou adresu kontaktní osoby a jedinečné identifikační číslo společnosti a registrovaného vlastníka podle IMO“;

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Společnosti používají standardizované plány monitorování vycházející z šablon a předkládají uvedené plány za využití automatizovaných systémů a formátů pro výměnu údajů. Tyto šablony, včetně technických pravidel pro jejich jednotné uplatňování, a technická pravidla pro jejich automatické předkládání stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2."

;

c)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„6.   Do 1. dubna 2024 společnosti předloží příslušnému správnímu orgánu pro každou ze svých lodí spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení plán monitorování, u nějž ověřovatel nejprve posoudí jeho soulad s tímto nařízením a který zohlední zahrnutí emisí CH4 a N2O do oblasti působnosti tohoto nařízení.

7.   Aniž je dotčen odstavec 6, předloží společnosti u lodí, které budou do oblasti působnosti tohoto nařízení poprvé zařazeny po 1. lednu 2024, plán monitorování v souladu s požadavky tohoto nařízení příslušnému správnímu orgánu bez zbytečného prodlení a nejpozději tři měsíce po první zastávce každé lodě v přístavu spadajícím do jurisdikce členského státu.

8.   Do 6. června 2025 schválí příslušné správní orgány plány monitorování předložené společnostmi v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle třetího pododstavce tohoto odstavce. U lodí, které budou do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES poprvé zařazeny po 1. lednu 2024, příslušný správní orgán schválí předložený plán monitorování do čtyř měsíců od první zastávky lodě v přístavu spadajícím do jurisdikce členského státu v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle třetího pododstavce tohoto odstavce.

Do 1. října 2023 přijme Komise v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění články 6 až 10, pokud jde o pravidla pro plány monitorování uvedená v těchto článcích, za účelem zohlednění zahrnutí emisí CH4 a N2O a emisí skleníkových plynů z pobřežních plavidel do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení, pokud jde o pravidla pro schvalování plánů monitorování příslušnými správními orgány.“

;

9)

článek 7 se mění takto:

a)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.   Změny plánu monitorování podle odst. 2 písm. b), c) a d) tohoto článku posuzuje ověřovatel podle čl. 13 odst. 1. Po posouzení ověřovatel oznámí společnosti, zda jsou tyto změny v souladu s tímto nařízením. Společnost předloží svůj změněný plán monitorování příslušnému správnímu orgánu poté, co od ověřovatele obdrží oznámení, že plán monitorování je v souladu s tímto nařízením.“

;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.   Příslušný správní orgán schválí změny plánu monitorování podle odst. 2 písm. a) až d) v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých Komisí podle druhého pododstavce tohoto odstavce.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení, pokud jde o pravidla pro schvalování změn plánů monitorování příslušnými správními orgány.“

;

10)

v čl. 10 prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno, které zní:

„k)

celkové souhrnné emise skleníkových plynů, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, v souvislosti s činnostmi v oblasti námořní dopravy v souladu s přílohou I uvedené směrnice a které mají být podle uvedené směrnice v souvislosti s činnostmi v oblasti námořní dopravy vykázány, spolu s informacemi nezbytnými k odůvodnění použití jakékoli příslušné odchylky od čl. 12 odst. 3 uvedené směrnice stanovené v čl. 12 odst. 3-e až 3-b uvedené směrnice.“;

11)

článek 11 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Od roku 2025 společnosti každý rok do 31. března předkládají příslušnému správnímu orgánu, orgánům dotčených států vlajky pro lodě plující pod vlajkou členského státu a Komisi výkaz emisí, který se týká emisí za celé vykazované období předešlého roku pro každou loď, za niž nesou odpovědnost, a který ověřovatel v souladu s článkem 13 ověřil jakožto uspokojivý. Příslušný správní orgán může požadovat, aby společnosti předložily zprávy o emisích dříve než 31. března, nejdříve však 28. února.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Změní-li se společnost, předloží předchozí společnost příslušnému správnímu orgánu, orgánům dotčených států vlajky pro lodě plující pod vlajkou členského státu, nové společnosti a Komisi, co nejblíže dni dokončení změny a nejpozději do tří měsíců poté, ověřenou zprávu obsahující stejné prvky jako výkaz emisí uvedený v odstavci 1, avšak omezenou na období odpovídající činnostem prováděným v rámci její odpovědnosti.“

;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.   Do 1. října 2023 přijme Komise v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění články 11, 11a a 12 týkající se pravidel pro podávání zpráv s cílem zohlednit zahrnutí emisí CH4 a N2O, jakož i zahrnutí emisí skleníkových plynů z pobřežních plavidel, do oblasti působnosti tohoto nařízení.“

;

12)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 11a

Vykazování a předkládání souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti

1.   Společnosti stanoví souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti během vykazovaného období na základě údajů z výkazu emisí a zprávy podle čl. 11 odst. 2 za každou loď, za kterou během vykazovaného období nesou odpovědnost, v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku.

2.   Počínaje rokem 2025 předkládají společnosti příslušnému správnímu orgánu do 31. března každého roku souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti, které zahrnují emise ve vykazovaném období předešlého roku, jež mají být vykázány podle směrnice 2003/87/ES v souvislosti s činnostmi v oblasti námořní dopravě, v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 4 tohoto článku, a jež byly ověřeny v souladu s kapitolou III tohoto nařízení.

3.   Příslušný správní orgán může požadovat, aby společnosti předložily ověřené souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti uvedené v odstavci 2 dříve než 31. března, nejdříve však 28. února.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení o pravidla pro monitorování a vykazování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti a pro předkládání souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti příslušnému správnímu orgánu.“

;

13)

článek 12 se mění takto:

a)

nadpis se nahrazuje tímto:

„Formát výkazu emisí a vykazování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti“;

b)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Výkaz emisí a vykazování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti se předkládají za využití automatizovaných systémů a formátů pro výměnu údajů včetně elektronických šablon.“

;

14)

článek 13 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Ověřovatel posoudí, zda výkaz emisí a zpráva uvedená v čl. 11 odst. 2 splňují požadavky stanovené v článcích 8 až 12 a v přílohách I a II.“

;

b)

doplňují se nové odstavce, které znějí:

„5.   Ověřovatel posoudí, zda souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti splňují požadavky stanovené v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 6.

Pokud ověřovatel s přiměřenou jistotou dospěje k závěru, že souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti neobsahují významné nepřesnosti, vydá zprávu o ověření, v níž uvede, že souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti byly ověřeny jako uspokojivé v souladu s pravidly stanovenými v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle odstavce 6.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 23 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení o pravidla pro ověřování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti, včetně metod ověření a způsobu ověření, a pro vydávání zprávy o ověření.“

;

15)

článek 14 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

výpočtů vedoucích ke stanovení celkových emisí skleníkových plynů a celkových souhrnných emisí skleníkových plynů, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES v souvislosti s činnostmi v oblasti námořní dopravy v souladu s přílohou I uvedené směrnice a jež mají být podle uvedené směrnice vykázány;“;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„4.   Při zvažování ověření souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti ověřovatel posoudí úplnost vykazovaných údajů a soulad těchto vykazovaných údajů s informacemi poskytnutými společností včetně ověřených výkazů emisí společnosti a zpráv uvedených v čl. 11 odst. 2.“

;

16)

V článku 15 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6.   Pokud jde o ověřování souhrnných údajů o emisích na úrovni společnosti, ověřovatel a společnost dodrží pravidla ověřování stanovená v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 13 odst. 6. Ověřovatel neověřuje výkaz emisí a zprávu uvedenou v čl. 11 odst. 2 za každou loď, za niž společnost odpovídá.“

;

17)

V článku 16 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Ověřovatelé, kteří posuzují plány monitorování, výkazy emisí, zprávy uvedené v čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení a souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti a vydávají zprávy o ověření uvedené v čl. 13 odst. 3 a 5 tohoto nařízení a dokumenty o souladu uvedené v čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení, musí být pro činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení akreditováni vnitrostátním akreditačním orgánem v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008.“

;

18)

článek 20 se mění takto:

a)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   V případě, že určitá loď nesplní povinnosti ohledně monitorování a vykazování po dvě či více po sobě jdoucích vykazovaných obdobích a že selhala jiná donucovací opatření, jež měla zajistit plnění těchto požadavků, může příslušný orgán členského státu přístavu vstupu poté, co dané společnosti umožnil předložit připomínky, vydat příkaz k vyhoštění lodě, přičemž o tom uvědomí Komisi, Evropskou agenturu pro námořní bezpečnost (EMSA), další členské státy a dotčený stát vlajky. V důsledku vydání takovéhoto příkazu k vyhoštění lodě odepře každý členský stát s výjimkou členského státu, pod jehož vlajkou loď pluje, dané lodi vstup do svých přístavů, dokud společnost nesplní povinnosti ohledně monitorování a vykazování v souladu s články 11 a 18. Pokud tato loď pluje pod vlajkou členského státu a vplouvá do některého z jeho přístavů, nebo se v něm nachází, dotčený členský stát poté, co dané společnosti umožnil předložit připomínky, loď zadrží, dokud společnost nesplní povinnosti ohledně monitorování a vykazování.

Je-li loď, jak je uvedeno v prvním pododstavci, nalezena v některém z přístavů členského státu, pod jehož vlajkou loď pluje, může dotčený členský stát poté, co dotčené společnosti poskytl příležitost předložit své připomínky, vydat příkaz k zadržení lodi, dokud společnost nesplní povinnosti ohledně monitorování a vykazování. Informuje o tom Komisi, agenturu EMSA a ostatní členské státy.

Splnění těchto povinností monitorování a vykazování potvrdí tím, že příslušnému vnitrostátnímu orgánu, který příkaz k vyhoštění lodě vydal, předloží platný dokument o souladu. Tímto odstavcem nejsou dotčeny mezinárodní námořní předpisy platné v případě, že jsou lodě v tísni.“

;

b)

v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Možnost odchýlit se podle prvního pododstavce se nevztahuje na členský stát, je-li jeho orgánem příslušný správní orgán.“;

19)

článek 21 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

identifikaci lodě (název, společnost, identifikační číslo lodě podle IMO a rejstříkový přístav nebo domovský přístav);“

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Komise každé dva roky posoudí celkový dopad činností v oblasti námořní dopravy, včetně dopadu emisí skleníkových plynů a částic s potenciálem globálního oteplování jiných než CO2 nebo účinků těchto plynů a částic na světové klima, na něž se toto nařízení nevztahuje.“

;

20)

vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 22a

Přezkum

Komise provede nejpozději 31. prosince 2024 přezkum tohoto nařízení, přičemž zejména zohlední další zkušenosti získané při jeho provádění, mimo jiné pokud jde o lodě o hrubé prostornosti pod 5 000 rejstříkových tun, avšak ne nižší než 400 rejstříkových tun v působnosti tohoto nařízení za účelem případného následného zahrnutí těchto lodí do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES nebo navržení jiných opatření ke snížení emisí skleníkových plynů z těchto lodí. K tomuto přezkumu bude případně připojen legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.“

;

21)

článek 23 se mění takto:

a)

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 2, čl. 15 odst. 5 a čl. 16 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 1. července 2015.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 11 odst. 4, čl. 11a odst. 4 a čl. 13 odst. 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 5. června 2023.

Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem příslušného pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 11 odst. 4, čl. 11a odst. 4, čl. 13 odst. 6, čl. 15 odst. 5 a čl. 16 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“

;

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 8, čl. 7 odst. 5, čl. 11 odst. 4, čl. 11a odst. 4, čl. 13 odst. 6, čl. 15 odst. 5 nebo čl. 16 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty Komisi informují o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Poslední věta prvního pododstavce tohoto odstavce se však nepoužije na akty v přenesené pravomoci přijaté do 1. října 2023 podle čl. 5 odst. 2 druhého pododstavce, čl. 6 odst. 8 druhého pododstavce nebo čl. 11 odst. 4.“

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 5. června 2023. Avšak čl. 1 bod 5 písm. a) a b) tohoto nařízení, pokud jde o čl. 3 písm. b), d) a m) nařízení (EU) 2015/757, se použije ode dne 1. ledna 2024.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 10. května 2023.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předsedkyně

J. ROSWALL


(1)  Úř. věst. C 152, 6.4.2022, s. 175.

(2)  Úř. věst. C 301, 5.8.2022, s. 116.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2023 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2023.

(4)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).

(8)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.


SMĚRNICE

16.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 130/115


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/958

ze dne 10. května 2023,

kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o příspěvek letectví k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního opatření

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (4) vytvořila systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Činnosti v oblasti letectví byly do systému Evropské unie pro obchodování s emisemi (dále jen „systém EU ETS“) začleněny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES (5). Evropská unie má pravomoc rozšířit systém EU ETS na všechny lety, které přilétají na letiště nacházející se v členském státě nebo z něj odlétají.

(2)

Ochrana životního prostředí je jednou z nejdůležitějších výzev, kterým čelí Unie i zbytek světa. Pařížská dohoda (6) přijatá dne 12. prosince 2015 podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost dnem 4. listopadu 2016. Smluvní strany Pařížské dohody se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a že budou usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Uvedený závazek byl dne 13. listopadu 2021 posílen přijetím Klimatického paktu z Glasgow v rámci UNFCCC, v němž konference smluvních stran UNFCCC, plnící roli zasedání smluvních stran Pařížské dohody, uznává, že udržení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí by výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a tyto smluvní strany se zavázaly, že do konce roku 2022 posílí své cíle pro rok 2030, aby urychlily opatření v oblasti klimatu v tomto kritickém desetiletí a odstranily rozdíl v ambicích, pokud jde o cíl 1,5 °C. Aby bylo dosaženo cílů Pařížské dohody, je třeba, aby k dosažení snížení emisí skleníkových plynů přispěla všechna odvětví hospodářství, včetně mezinárodního letectví.

(3)

Na letectví připadá 2 až 3 % celosvětových emisí CO2 a celkový dopad letectví na klima je nejméně dvakrát vyšší než jeho dopad ze samotného CO2. Letectví je po silniční dopravě druhým největším zdrojem dopadů dopravy na klima. V roce 2022 předvídal Eurocontrol nárůst evropského leteckého provozu do roku 2050 o 44 % ve srovnání s rokem 2019. Potřeba přijmout opatření ke snížení emisí CO2 je stále naléhavější, jak uvedl Mezivládní panel pro změnu klimatu ve svých posledních zprávách ze dne 7. srpna 2021 nazvané „Změna klimatu 2021: fyzikální základy“, ze dne 28. února 2022 nazvané „Změna klimatu 2022: dopady, adaptace a zranitelnost“ a ze dne 4. dubna 2022 nazvané „Změna klimatu 2022: zmírňování změny klimatu“. V uvedené zprávě ze dne 4. dubna 2022 je mezinárodní letectví označeno za odvětví, v němž se v odvětvových dohodách přijaly cíle v oblasti zmírňování změny klimatu, které zdaleka nedosahují toho, co by bylo zapotřebí k dosažení dlouhodobého teplotního cíle Pařížské dohody. Unie by proto měla tuto naléhavou potřebu přijmout opatření řešit tím, že zintenzivní své úsilí a zaujme na mezinárodní úrovni vůdčí úlohu v boji proti změně klimatu.

(4)

Dne 27. června 2018 na desáté schůzi svého 214. zasedání přijala Rada Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) první vydání přílohy 16 svazku IV Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, podepsané dne 7. prosince 1944 (dále jen „Chicagská úmluva“) – Program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (dále jen „program CORSIA“), kterým se zavádějí mezinárodní normy a doporučené postupy v oblasti ochrany životního prostředí CORSIA (dále jen „normy a doporučené postupy pro program CORSIA“). Unie a její členské státy provádějí program CORSIA od začátku pilotní fáze 2021–2023 v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2020/954 (7).

(5)

V souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2018/2027 (8) oznámily členské státy sekretariátu ICAO rozdíly mezi programem CORSIA a systémem EU ETS. Cílem bylo zachovat acquis Unie a budoucí politické výsady, jakož i úroveň ambicí Unie v oblasti klimatu a výhradní úlohu Evropského parlamentu a Rady při rozhodování o obsahu práva Unie. Po přijetí této směrnice by mělo být oznámení o rozdílech mezi programem CORSIA a systémem EU ETS sekretariátu ICAO aktualizováno druhým oznámením o rozdílech v souladu s právem Unie tak, aby odráželo revize provedené ve směrnici 2003/87/ES.

(6)

Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 s názvem „Zelená dohoda pro Evropu“ (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“).

(7)

V aktualizovaném vnitrostátně stanoveném příspěvku ke snížení emisí předloženém sekretariátu UNFCCC dne 17. prosince 2020 se Unie zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v celém svém hospodářství alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Letectví by mělo k tomuto úsilí o snížení emisí přispět.

(8)

Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (9) Unie zakotvila v právních předpisech cíl snížit emise nejpozději do roku 2050 na čistou nulu a poté usilovat o dosažení negativních emisí. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 čistého domácího snížení emisí skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcených emisí) nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

(9)

Změny zavedené touto směrnicí mají zásadní význam pro zajištění integrity a účinného řízení systému EU ETS, aby tento systém jako politický nástroj přispíval k dosažení cílů Unie snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů o 55 % a nejpozději do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, a následně k dosažení cíle negativních emisí, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119. Cílem těchto změn je proto rovněž zavedení příspěvků Unie podle Pařížské dohody týkajících se letectví. Celkové množství povolenek pro letectví by proto mělo být konsolidováno a mělo by podléhat lineárnímu redukčnímu faktoru uvedenému v článku 9 směrnice 2003/87/ES.

(10)

Vedle CO2 má letectví vliv na klima prostřednictvím emisí jiných látek než CO2, jako jsou oxidy dusíku (NOx), částice sazí, oxidované sloučeniny síry a dopady vodních par, jakož i prostřednictvím atmosférických procesů způsobených těmito emisemi, například vytvářením ozonu a cirrů z kondenzačních stop po letadle. Dopad emisí jiných látek než CO2 na klima závisí na druhu použitého paliva a motorů, místě emisí, zejména na letové hladině letadla, jeho pozici z hlediska zeměpisné šířky a délky, čase uvolnění emisí a na povětrnostních podmínkách. Na základě posouzení dopadů začlenění letectví do systému EU ETS vypracovaného Komisí v roce 2006 bylo ve směrnici 2008/101/ES uznáno, že letectví má dopad na globální klima v důsledku uvolňování emisí jiných látek než CO2. V čl. 30 odst. 4 směrnice 2003/87/ES ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 (10) se požadovalo, aby Komise do 1. ledna 2020 předložila aktualizovanou analýzu dopadů letectví nesouvisejících s CO2, ke které měla případně připojit návrh, jak tyto dopady nejlépe řešit. Za účelem splnění tohoto požadavku provedla Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) aktualizovanou analýzu dopadů letectví na změnu klimatu, které nesouvisí s CO2, a dne 23. listopadu 2020 svou studii zveřejnila. Výsledky studie potvrdily dřívější předpoklady, totiž že dopad činností v oblasti letectví na klima, které nesouvisí s emisemi CO2, je celkově přinejmenším stejně důležitý jako dopad emisí CO2 samotných.

(11)

Ze zjištění studie EASA ze dne 23. listopadu 2020 vyplývá, že v souladu se zásadou předběžné opatrnosti již nelze dopady jiných látek z letectví než CO2 ignorovat. K dosažení snížení emisí podle Pařížské dohody jsou zapotřebí regulační opatření Unie. Komise by proto měla vytvořit rámec pro monitorování, vykazování a ověřování dopadů jiných látek z letectví než CO2. Na základě jeho výsledků by měla do 1. ledna 2028 předložit zprávu a případně na základě posouzení dopadů předložit legislativní návrh obsahující opatření ke snížení dopadů jiných látek z letectví než CO2 rozšířením oblasti působnosti systému EU ETS na tyto emise.

(12)

Dosažení vyššího cíle v oblasti klimatu bude vyžadovat nasměrování co největšího množství zdrojů na transformaci související s klimatem, která by rovněž měla být spravedlivou transformací. V důsledku toho by měly být všechny příjmy z dražby, které nejsou zahrnuty do rozpočtu Unie, použity na účely související s klimatem.

(13)

Celkové množství povolenek pro letectví by mělo být konsolidováno na úrovni přidělení pro lety nebo na úrovni povolenek, které je v souladu se směrnicí 2003/87/ES třeba vyřadit. Přidělení pro rok 2024 by mělo být založeno na celkovém množství přiděleném aktivním provozovatelům letadel v roce 2023 sníženém o lineární redukční faktor podle uvedené směrnice. Úroveň přidělení by měla být zvýšena, aby se zohlednily trasy, které nebyly zahrnuty do systému EU ETS v roce 2023, ale od roku 2024 se na ně systém EU ETS bude vztahovat.

(14)

Zvýšený podíl dražeb od roku následujícího po vstupu této směrnice v platnost by měl být pravidlem pro přidělování povolenek v odvětví letectví, s přihlédnutím ke schopnosti odvětví přenést zvýšené náklady z CO2. V letech 2024 a 2025 by mělo být postupně ukončováno přidělování bezplatných povolenek a od roku 2026 by měla být zavedena dražba všech povolenek.

(15)

Směrnice 2003/87/EC by měla přispět k pobídkám pro dekarbonizaci obchodní letecké dopravy. K dosažení této dekarbonizace by pomohl přechod od používání fosilních paliv. Vzhledem k velké konkurenci mezi provozovateli letadel, rozvoji trhu Unie s udržitelnými leteckými palivy a významnému cenovému rozdílu mezi fosilním petrolejem (kerosinem) a udržitelnými leteckými palivy by však tento přechod měl být podpořen pobídkami pro ty, kteří se k němu rozhodnou mezi prvními. V období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2030 by proto mělo být vyhrazeno 20 milionů povolenek, které budou přiděleny jednotlivým provozovatelům letadel na pokrytí části zbývajícího cenového rozdílu mezi fosilním leteckým palivem a způsobilými leteckými palivy. Tyto povolenky by měly pocházet ze souboru celkových povolenek dostupných pro letectví a měly by být přidělovány nediskriminačním způsobem pouze pro lety, na něž se vztahuje povinnost vyřazování povolenek podle směrnice 2003/87/ES. Na základě hodnocení fungování této rezervy by mohla Komise rozhodnout, že předloží legislativní návrh na přidělování omezeného množství povolenek s časovým omezením. Toto přidělování by mělo trvat pouze do 31. prosince 2034.

(16)

Nadzvukové obchodní lety přestaly být k dispozici mimo jiné z důvodu neúměrně zvýšených škod na životním prostředí, které způsobují. Současné trendy nicméně ukazují, že probíhá intenzivní výzkum opětovného zavedení nadzvukového letectví. Přímá úměrnost mezi rychlostí cestování a úrovní emisí v důsledku spalování paliva ospravedlňuje rozdíl v zacházení mezi podzvukovými a nadzvukovými lety. Je proto vhodné vyloučit možné budoucí nadzvukové lety z podpory poskytované podle této směrnice pro nefosilní paliva.

(17)

Směrnice 2003/87/ES by měla být rovněž pozměněna s ohledem na přijatelné emisní jednotky pro dosažení souladu, aby byla zohledněna kritéria způsobilosti emisních jednotek programu CORSIA přijatá Radou ICAO na jejím 216. zasedání v březnu 2019 jako podstatný prvek programu CORSIA. Provozovatelé letadel se sídlem v Unii by měli mít možnost využívat u letů do třetích zemí, které jsou považovány za účastníky programu CORSIA, z těchto zemí nebo mezi nimi emisní jednotky pro dosažení souladu s programem CORSIA. Aby se zajistilo, že provádění programu CORSIA v Unii podporuje cíle Pařížské dohody a poskytuje pobídky k široké účasti v programu CORSIA, měly by emisní jednotky pro dosažení souladu pocházet ze států, které jsou stranami Pařížské dohody a které se účastní programu CORSIA, a mělo by se zamezit dvojímu započtení.

(18)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro využívání emisních jednotek v souladu se směrnicí 2003/87/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přijetí seznamu emisních jednotek na základě emisních jednotek, které Rada ICAO považuje za přijatelné, pokud jde o jejich využití pro dosažení souladu programu CORSIA, a které splňují podmínky způsobilosti stanovené touto směrnicí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11).

(19)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro nezbytná opatření pro schvalování zúčastněnými stranami, pro včasné úpravy vykazování antropogenních emisí ze zdrojů a snížení pomocí propadů, na které se vztahují příspěvky stanovené zúčastněnými stranami na vnitrostátní úrovni, a pro zamezení dvojího započtení a čistého nárůstu globálních emisí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se stanovení podrobných požadavků na tato opatření. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(20)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro výpočet kompenzačních požadavků pro program CORSIA pro provozovatele letadel se sídlem v Unii by měly být Komisi svěřeny odpovídající prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(21)

Provádění a prosazování programu CORSIA pro provozovatele letadel se sídlem mimo Unii má být výlučnou odpovědností jejich domovské země, a proto by tito pozorovatelé neměli mít povinnost rušit emisní jednotky pro dosažení souladu programu CORSIA podle této směrnice.

(22)

Provádění a prosazování programu CORSIA pro provozovatele letadel se sídlem mimo Unii má být výlučnou odpovědností jejich domovské země, a proto může stát, v němž má sídlo takový provozovatel produkující značné emise z letů uvnitř Evropského hospodářského prostoru (EHP) nebo odlétajících z letiště nacházejícího se v EHP na letiště nacházející se ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království, oznámit rovněž rozdíly týkající se uplatňování programu CORSIA u vnitroevropských letů. Směrnice 2003/87/ES by měla být s ohledem na vývoj v tomto směru průběžně přezkoumávána.

(23)

K zajištění rovného zacházení na trasách by měly být lety do států a ze států, které neprovádějí program CORSIA pro účely práva Unie, kromě letů odlétajících z letiště nacházejícího se v EHP a přilétajících na letiště nacházející se v EHP, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království, osvobozeny od povinnosti vyřadit povolenky nebo povinnosti zrušit emisní jednotky. Za účelem podpory úplného zavedení programu CORSIA od roku 2027 by se tato výjimka měla v souvislosti s vyřazováním povolenek vztahovat pouze na emise vyprodukované do 31. prosince 2026.

(24)

Článek 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že politika Unie v oblasti životního prostředí přispívá k podpoře opatření na mezinárodní úrovni v boji proti změně klimatu, a požaduje, aby Unie a členské státy v rámci svých pravomocí spolupracovaly se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Tyto cíle jsou relevantní rovněž pro ICAO a další rozvoj programu CORSIA.

(25)

Transparentnost údajů a přístup veřejnosti k informacím mají zásadní význam pro zvýšení odpovědnosti a vymahatelnosti. Komise by proto měla uživatelsky vstřícným způsobem zveřejňovat údaje o emisích a kompenzaci provozovatelů letadel. Takové zveřejnění by usnadnilo posuzování dopadu programu CORSIA na celosvětové snížení emisí CO2 a jeho úlohy při dosahování cílů Pařížské dohody.

(26)

Lety do většiny a z většiny nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států, jak je definuje Organizace spojených národů, které neprovádějí program CORSIA pro účely práva Unie a nepatří mezi státy, jejichž HDP na obyvatele se rovná průměru Unie nebo jej překračuje, by měly být od povinnosti vyřazovat povolenky nebo povinnosti rušit emisní jednotky osvobozeny. Tato výjimka by neměla být časově omezena.

(27)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro osvobození provozovatelů letadel od kompenzačních požadavků podle této směrnice, pokud jde o emise z letů do států a ze států, které ve svém vnitrostátním právu používají program CORSIA méně přísně nebo nevymáhají ustanovení programu CORSIA od všech provozovatelů letadel stejně podle této směrnice, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k osvobození provozovatelů letadel se sídlem v Unii od kompenzačních požadavků týkajících se emisí z letů, u kterých dochází k významnému narušení hospodářské soutěže na úkor provozovatelů letadel se sídlem v Unii v důsledku méně přísného provádění nebo vymáhání programu CORSIA ve třetích zemích. Narušení hospodářské soutěže by mohlo být způsobeno méně přísným přístupem ke způsobilým emisním jednotkám nebo ustanoveními o dvojím započtení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(28)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro vytvoření rovných podmínek na trasách mezi dvěma různými státy uplatňujícími program CORSIA, umožňujícími provozovatelům letadel používat jiné emisní jednotky, než jsou emisní jednotky uvedené na seznamu emisních jednotek pro dosažení souladu přijatém podle prováděcího aktu v souladu s touto směrnicí, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci s cílem umožnit provozovatelům letadel se sídlem v členském státě používat typy emisních jednotek nad rámec uvedeného seznamu emisních jednotek pro dosažení souladu nebo nebýt vázáni podmínkami způsobilosti pro emisní jednotky zavedenými touto směrnicí. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(29)

Komise by měla podávat zprávy o provádění programu CORSIA a souboru opatření ICAO ke splnění dlouhodobého globálního aspiračního cíle pro mezinárodní letectví, kterým jsou nulové čisté emise uhlíku do roku 2050 (dále jen „dlouhodobý globální aspirační cíl“), jejž přijalo 41. shromáždění ICAO dne 7. října 2022.

(30)

V zájmu usnadnění pokroku v ICAO přijala Unie třikrát časově omezené odchylky od systému EU ETS, kterými omezila povinnosti dodržování předpisů pouze na emise z letů mezi letišti nacházejícími se v zemích EHP a zajistila provozovatelům letadel na stejných trasách stejné zacházení stejně bez ohledu na to, kde mají sídlo. Poslední odchylka od systému EU ETS, stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392 (12), omezila povinnosti dodržování na emise z letů uvnitř EHP vyprodukované do roku 2023 a předpokládala možné změny oblasti působnosti systému, pokud jde o lety na letiště a z letišť nacházejících se mimo EHP ode dne 1. ledna 2024 v návaznosti na přezkum stanovený v uvedeném nařízení. Aby bylo možné posoudit provádění programu CORSIA, jehož pilotní fáze již začala, a způsob jeho uplatňování v praxi, měla by být stávající odchylka od povinností v rámci systému EU ETS prodloužena pro povinnosti vyřazení povolenek do 31. prosince 2026 ve vztahu k letům provozovaným provozovateli letadel na trasách, na něž se nevztahuje program CORSIA, do relevantních třetích zemí a z nich, na něž by se jinak do 31. března