(1)

Pařížská dohoda (4) přijatá dne 12. prosince 2015 na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost dnem 4. listopadu 2016. Smluvní strany Pařížské dohody se shodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a budou usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Uvedený závazek byl dne 13. listopadu 2021 posílen přijetím Klimatického paktu z Glasgow v rámci UNFCCC, v němž konference smluvních stran UNFCCC, plnící roli zasedání smluvních stran Pařížské dohody, uznává, že dopady změny klimatu budou při nárůstu teploty o 1,5 °C mnohem nižší než při nárůstu o 2 °C, a vyslovuje odhodlání pokračovat v úsilí o to, aby byl nárůst teploty omezen na 1,5 °C.

(2)

Sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“) vytyčuje novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která bude mít nejpozději do roku 2050 nulové čisté emise skleníkových plynů a ve které nebude mít hospodářský růst vazbu na využívání zdrojů. Cílem Zelené dohody pro Evropu je rovněž obnovit, chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Zelená dohoda pro Evropu konečně také zmiňuje, že by tato transformace měla být inkluzivní a spravedlivá a že by nikdo neměl být opomenut.

(3)

Přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (5) Unie zakotvila v právních předpisech cíl dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality v celém hospodářství a cíl dosáhnout v následujících letech negativních emisí. Uvedené nařízení rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcených emisí) alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Očekává se, že k dosažení tohoto cíle přispějí všechna hospodářská odvětví.

(4)

V závěrech Evropské rady ze dnů 10. a 11. prosince 2020 byl potvrzen závazný domácí cíl Unie v oblasti snižování čistých emisí skleníkových plynů, přičemž byl zdůrazněn význam zohledňování spravedlnosti a solidarity i toho, aby nikdo nebyl opomenut. Tyto závěry byly potvrzeny v závěrech Evropské rady ze dnů 24. a 25. května 2021, kdy Evropská rada vyzvala Komisi, aby urychleně předložila svůj legislativní balíček spolu s podrobným posouzením environmentálního, hospodářského a sociálního dopadu na úrovni členských států.

(5)

Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv, potvrzený v závěrech Evropské rady ze dnů 24. a 25. června 2021, vyzdvihuje potřebu posilovat sociální práva a evropský sociální rozměr ve všech politikách Unie. Zásada č. 20 evropského pilíře sociálních práv uvádí, že „každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody, hygienického zařízení, energií, dopravy, finančních služeb a digitálních komunikací. Osobám v nouzi musí být k dispozici pomoc pro přístup k těmto službám.“

(6)

V Portském prohlášení ze dne 8. května 2021 byl opětovně potvrzen závazek Evropské rady pracovat na dosažení sociální Evropy posilováním spravedlivé transformace a její odhodlání nadále prohlubovat provádění evropského pilíře sociálních práv na unijní i vnitrostátní úrovni s náležitým ohledem na příslušné pravomoci a zásady subsidiarity a proporcionality.

(7)

Za účelem provádění závazku týkajícího se směřování ke klimatické neutralitě byly přezkoumány a pozměněny právní předpisy Unie v oblasti klimatu a energetiky s cílem urychlit snižování emisí skleníkových plynů.

(8)

Tyto změny mají různé hospodářské a sociální dopady na jednotlivá odvětví hospodářství, občany a členské státy. Zejména začlenění emisí skleníkových plynů z budov, silniční dopravy a dalších odvětví, která odpovídají průmyslovým činnostem, na něž se nevztahuje příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (6), do oblasti působnosti uvedené směrnice by mělo zajistit další hospodářskou pobídku pro investice do snižování spotřeby fosilních paliv, a tím do urychlení snižování emisí skleníkových plynů. V kombinaci s dalšími opatřeními by to mělo ve střednědobém až dlouhodobém horizontu přispět ke snížení energetické chudoby a dopravní chudoby, snížit náklady na budovy a silniční dopravu a případně poskytnout nové příležitosti pro vytváření kvalitních pracovních míst a udržitelné investice v plném souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu.

(9)

K financování těchto investic jsou však zapotřebí zdroje. Před vynaložením těchto investic se navíc pravděpodobně zvýší náklady domácností a uživatelů dopravy na vytápění, chlazení a vaření a na silniční dopravu, protože dodavatelé paliv, na které se vztahují povinnosti podle systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu, přenesou uhlíkové náklady na spotřebitele.

(10)

Klimatická transformace bude mít hospodářský a sociální dopad, který je obtížné posuzovat předem. Dosažení vyšších ambicí v oblasti klimatu bude vyžadovat značné veřejné a soukromé zdroje. Investice do opatření v oblasti energetické účinnosti a do systémů vytápění založených na obnovitelných zdrojích energie, jako jsou vytápění elektrickými tepelnými čerpadly, ústřední vytápění a chlazení a účast ve společenstvích pro obnovitelné zdroje, jsou účinnou metodou snižování závislosti na dovozu a emisí při současném zvyšování odolnosti Unie. Je nezbytné vyčlenit zvláštní finanční prostředky na podporu zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy.

(11)

Zvýšení ceny fosilních paliv může neúměrně zasáhnout zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy, kteří vynakládají na energii a dopravu větší část svých příjmů, kteří v některých regionech nemají přístup k alternativním, cenově dostupným řešením v oblasti mobility a dopravy a kteří nemusí mít finanční kapacitu na investice do snižování spotřeby fosilních paliv. Specifické zeměpisné podmínky – jaké mají ostrovy, nejvzdálenější regiony a území, venkovské nebo odlehlé oblasti, méně přístupné periferie, horské oblasti nebo zaostávající oblasti – mohou mít konkrétní dopady v souvislosti s dopravní chudobou na zranitelnost domácností, mikropodniků a uživatelů dopravy. Tyto případné specifické zeměpisné podmínky by proto v relevantních případech měly být zohledněny při přípravě opatření a investic na podporu zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy.

(12)

Část příjmů generovaných začleněním budov, silniční dopravy a dalších odvětví do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES by měla být využita k řešení sociálních dopadů vyplývajících z tohoto začlenění, aby transformace byla spravedlivá a inkluzivní a nikdo nebyl opomenut. Celková částka v Sociálním klimatickém fondu zřízeném tímto nařízením (dále jen „fond“) by měla odrážet úroveň ambicí v oblasti dekarbonizace vyplývající ze začlenění emisí skleníkových plynů z budov, silniční dopravy a dalších odvětví do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES.

(13)

S ohledem na stávající úrovně energetické chudoby je ještě důležitější využít část příjmů k řešení sociálních dopadů vyplývajících ze začlenění budov, silniční dopravy a dalších odvětví do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES. Energetická chudoba je stav, kdy domácnosti nejsou schopny získat přístup k základním energetickým službám, které podporují důstojnou životní úroveň a zdraví, jako jsou přiměřené teplo z vytápění, chlazení, když teploty stoupají, osvětlení a elektřina pro elektrospotřebiče. V celounijním průzkumu z roku 2021 přibližně 34 milionů Evropanů, bezmála 6,9 % obyvatel Unie, uvedlo, že si nemohou dovolit dostatečně vytápět své domovy. Energetická chudoba je proto pro Unii jedním z významných problémů. Ačkoliv sociální tarify nebo dočasná přímá podpora příjmů mohou domácnostem čelícím energetické chudobě poskytnout okamžitou úlevu krátkodobě, zajistit trvalá řešení a přispět k účinnému boji proti energetické chudobě mohou pouze cílená strukturální opatření, zejména renovace budov, včetně pomocí přístupu k energii z obnovitelných zdrojů a aktivní propagace těchto zdrojů energie prostřednictvím informačních a osvětových opatření zaměřených na domácnosti, a renovace budov, které přispívají k cílům stanoveným ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU (7). Mělo by být možné aktualizovat definici energetické chudoby podle tohoto nařízení tak, aby odrážela výsledek jednání o přepracovaném znění směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti.

(14)

Celostní přístup k renovacím budov, který účinněji zohledňuje osoby ohrožené vyloučením, zejména ty, které jsou v Unii nejvíce postiženy energetickou chudobou, by mohl vést k nižší poptávce po energii. Proto by se podpora odvětví budov z fondu měla zaměřit na zlepšení energetické účinnosti, což povede k úsporám spotřeby energie pro každou domácnost, které budou patrné z hlediska ušetřených peněz, a v důsledku toho budou představovat jeden z prostředků boje proti energetické chudobě. Revize směrnice 2010/31/EU by položila základy k dosažení těchto cílů, a proto by měla být zohledněna při provádění tohoto nařízení.

(15)

Vzhledem k tomu, že dopravní chudoba dosud nebyla na úrovni Unie definována, měla by být taková definice zavedena pro účely tohoto nařízení. Dopravní chudoba by se mohla stát ještě naléhavější otázkou, jak se uznává v doporučení Rady ze dne 16. června 2022 o zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu (8), a mohla by vést k omezenému přístupu k základním socioekonomickým činnostem a službám, jako jsou zaměstnání, vzdělávání nebo zdravotní péče, zejména pro zranitelné osoby a domácnosti. Dopravní chudoba je obvykle způsobena jedním z faktorů, jako jsou nízké příjmy, vysoké výdaje na pohonné hmoty či nedostatek cenově dostupné nebo přístupné soukromé nebo veřejné dopravy, nebo jejich kombinací. Dopravní chudoba může postihnout zejména jednotlivce a domácnosti ve venkovských, ostrovních, okrajových, horských, odlehlých a méně přístupných oblastech nebo méně rozvinutých regionech či územích, včetně méně rozvinutých příměstských oblastí a nejvzdálenějších regionů.

(16)

Fond by měl být zřízen, aby poskytoval finanční prostředky členským státům za účelem podpory jejich politik zaměřených na řešení sociálních dopadů zavedení systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Toho by mělo být dosaženo zejména dočasnou přímou podporou příjmů a opatřeními a investicemi, jejich účelem je omezit závislost na fosilních palivech pomocí větší energetické účinnosti budov, dekarbonizace vytápění a chlazení budov bez ohledu na jejich vlastníka, včetně integrace energie z obnovitelných zdrojů, a poskytováním lepšího přístupu k mobilitě a dopravě s nulovými a nízkými emisemi ve prospěch zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy. Pozornost je třeba věnovat různým formám nájemního bydlení, a to i na trhu se soukromými pronájmy. Mezi opatření by mohly být zahrnuty finanční podpora nebo daňové pobídky, jako je možnost odpočtu nákladů na renovaci z nájemného, aby byl brán ohled na nájemníky a osoby žijící v sociálním bydlení.

(17)

Každý členský stát by měl Komisi předložit sociální klimatický plán (dále jen „plán“). Plány by měly být předloženy do 30. června 2025, aby mohly být pečlivě a včas prozkoumány. Měly by mít investiční složku prosazující dlouhodobé řešení, jímž je snižování závislosti na fosilních palivech, a mohou obsahovat i jiná opatření, včetně dočasné přímé podpory příjmů s cílem zmírnit v krátkodobém horizontu negativní dopady na příjmy. Tyto plány by měly sledovat dva cíle. Zaprvé by měly poskytovat zranitelným domácnostem, zranitelným mikropodnikům a zranitelným uživatelům dopravy nezbytné zdroje na financování a provádění investic do energetické účinnosti, do dekarbonizace vytápění a chlazení a do vozidel a mobility s nulovými a nízkými emisemi, a to i prostřednictvím poukázek, dotací nebo půjček s nulovým úrokem. Zadruhé by měly zmírňovat dopad zvýšení nákladů na fosilní paliva na ty nejzranitelnější a tím zabránit energetické chudobě a dopravní chudobě během přechodného období, dokud tyto investice nebudou provedeny. Plány by mohly podpořit přístup k cenově dostupnému energeticky účinnému bydlení, včetně sociálního bydlení. Při provádění opatření na podporu zranitelných uživatelů dopravy by členské státy měly mít možnost upřednostnit ve svých plánech podporu vozidel s nulovými emisemi za předpokladu, že se jedná o cenově dostupné a proveditelné řešení.

(18)

Členské státy mohou po konzultaci s místními a regionálními orgány, hospodářskými a sociálními partnery a relevantními organizacemi občanské společnosti samy nejlépe navrhovat, provádět a případně měnit plány, které jsou upravené a zacílené s ohledem na jejich místní, regionální a celostátní poměry, jejich stávající politiky v příslušných oblastech a plánované využití jiných relevantních fondů Unie. Pokaždé, když je Komise povinna plán posoudit, by měla proběhnout veřejná konzultace se zúčastněnými stranami. Tímto způsobem je možné nejlépe zohlednit širokou rozmanitost různých situací, konkrétní znalosti místních a regionálních správních orgánů, hospodářských a sociálních partnerů, relevantních organizací občanské společnosti, institucí pro výzkum a inovace zúčastněných stran ze strany průmyslu a zástupců ze sociálního dialogu, jakož i vnitrostátní okolnosti, a přispět k účinné a efektivní celkové podpoře zranitelných osob a podniků.

(19)

Plány by měly být navrhovány v úzké spolupráci s Komisí a vypracovány podle poskytnutého vzoru. Aby se zabránilo nadměrné administrativní zátěži, měly by mít členské státy možnost provádět drobné úpravy či opravovat administrativní chyby v plánech prostým oznámením těchto změn Komisi. Drobné úpravy by měly představovat zvýšení nebo snížení cíle stanoveného v plánu o méně než 5 %.

(20)

Klíčem ke spravedlivé transformaci směrem ke klimatické neutralitě je zajistit, aby tato opatření a investice byly zvlášť zacílené na domácnosti trpící energetickou chudobou nebo na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy. Podpůrná opatření na podporu omezování emisí skleníkových plynů by měla pomoci členským státům řešit sociální dopady vyplývající z obchodování s emisemi pro odvětví budov a silniční dopravy.

(21)

Než se projeví dopad těchto investic na snižování nákladů a emisí, dobře cílená přímá podpora příjmů pro zranitelné domácnosti a zranitelné uživatele dopravy by přispěla ke snížení nákladů na energii a mobilitu a napomohla spravedlivé transformaci. Přímou podporu příjmů je třeba chápat jako dočasné opatření doprovázející dekarbonizaci odvětví bydlení a dopravy. Nejedná se o trvalé opatření, protože neřeší základní příčiny energetické chudoby a dopravní chudoby. Tato podpora by se měla používat pouze k řešení přímých dopadů začlenění emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES a neměla by se používat k řešení nákladů na elektřinu či vytápění vyplývajících ze začlenění výroby elektřiny a tepla do oblasti působnosti uvedené směrnice. Způsobilost pro obdržení této přímé podpory příjmů by měla být časově omezena. Na příjemce přímé podpory příjmů by se mělo cílit jakožto na členy obecné skupiny příjemců opatřeními a investicemi, jejichž cílem je účinně pomoci příjemcům vymanit se z energetické chudoby a dopravní chudoby. Plány by proto měly zahrnovat přímou podporu příjmů za předpokladu, že rovněž obsahují opatření nebo investice s trvalými dopady zaměřené na zranitelné domácnosti a zranitelné uživatele dopravy, kteří dostávají přímou podporu příjmů.

(22)

Členské státy by měly zvyšovat povědomí zranitelných domácností, zranitelných mikropodniků a zranitelných uživatelů dopravy poskytováním cílených, přístupných a cenově dostupných informací, vzdělávání a poradenství o nákladově efektivních opatřeních a investicích a dostupné podpoře, mimo jiné prostřednictvím energetických auditů budov, jakož i konzultací v oblasti energetiky na míru nebo služeb řízení mobility přizpůsobených na míru.

(23)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky uvedenými v Pařížské dohodě a se závazky týkajícími se cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů by opatření a investice podle tohoto nařízení měly být v souladu s cílem, aby bylo alespoň 30 % celkové částky rozpočtu Unie v rámci víceletého finančního rámce na období let 2021 až 2027, stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (9), (dále jen „VFR na období 2021–2027“) a celkové částky Nástroje Evropské unie na podporu oživení, zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/2094 (10), a nejméně 37 % celkové částky Nástroje pro oživení a odolnost, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (11),vynaloženo na zohledňování cílů v oblasti klimatu. Záměrem rovněž je, aby opatření a investice podle tohoto nařízení byly v souladu s ambicí poskytnout na cíle v oblasti biologické rozmanitosti 7,5 % ročních výdajů v rámci VFR na období 2021–2027 v roce 2024 a 10 % ročních výdajů v rámci VFR na období 2021–2027 v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat stávající přesahy mezi cíli v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti.

Za tímto účelem by se ke sledování výdajů fondu měla použít metodika stanovená v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (12). Fond by měl podporovat opatření a investice, jež plně dodržují klimatické a environmentální normy a priority Unie a zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (13). Pouze taková opatření a investice by měly být začleněny do plánů. Na opatření v oblasti přímé podpory příjmů by se zpravidla mělo pohlížet jako na opatření, která mají nevýznamný předvídatelný dopad na environmentální cíle, a jako taková by měla být považována za opatření v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“. Komise by měla vydat technické pokyny pro členské státy v řádném předstihu před vypracováním plánů. Tyto pokyny by měly objasnit, jak mají být opatření a investice uvedeny do souladu se zásadou „významně nepoškozovat“.

(24)

Ženy jsou neúměrně postiženy energetickou chudobou a dopravní chudobou, zejména matky samoživitelky, které představují 85 % neúplných rodin s jedním rodičem, jakož i svobodné ženy, ženy se zdravotním postižením a starší ženy, které žijí samy. Ženy mají navíc odlišné a složitější vzorce mobility. Neúplným rodinám s jedním rodičem a s nezaopatřenými dětmi hrozí zvlášť vysoké riziko dětské chudoby. Je třeba prosazovat genderovou rovnost a rovné příležitosti pro všechny a začleňování těchto cílů, jakož i práva na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, a propagovat je v rámci celého vypracovávání a provádění plánů s cílem zajistit, aby nikdo nebyl opomenut.

(25)

Aktivní zákazníci, občanská energetická společenství a přímé obchodování s energií z obnovitelných zdrojů mohou členským státům pomoci dosáhnout cílů tohoto nařízení prostřednictvím přístupu zdola nahoru iniciovaného občany. Posilují postavení spotřebitelů, zvyšují jejich angažovanost a umožňují určitým skupinám zákazníků z řad domácností účastnit se opatření a investic v oblasti energetické účinnosti, podporují využívání energie z obnovitelných zdrojů v domácnostech a zároveň přispívají k boji proti energetické chudobě. Členské státy by proto měly podporovat úlohu občanských energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje a uznat je za způsobilé příjemce prostředků z fondu.

(26)

Členské státy by měly do plánů zahrnout opatření a investice, které mají být financovány, odhadované náklady na tato opatření a tyto investice a vlastní příspěvek. Při předkládání svých plánů by členské státy měly předložit odhadované celkové náklady bez daně z přidané hodnoty (DPH), aby bylo možné jednotlivé plány porovnávat. Plány by měly rovněž obsahovat klíčové milníky a cíle, aby bylo možné posoudit efektivitu provádění opatření a investic.

(27)

Fond a plány by měly být v souladu s plánovanými reformami a závazky učiněnými členskými státy v rámci jejich aktualizovaných integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (14), podle přepracovaného znění směrnice Evropského parlamentu a Rady o energetické účinnosti, podle Akčního plánu evropského pilíře sociálních práv, podle programů politiky soudržnosti v souladu s nařízením (EU) 2021/1060, podle plánů spravedlivé územní transformace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (15), podle plánů pro oživení a odolnost v souladu s nařízením (EU) 2021/241, v rámci Modernizačního fondu zřízeného na základě článku 10d směrnice 2003/87/ES a podle dlouhodobých strategií členských států v oblasti renovace budov v souladu se směrnicí 2010/31/EU. Za účelem zajištění administrativní efektivity by informace obsažené v plánech měly být v příslušných případech v souladu s uvedenými legislativními akty a plány.

(28)

V zájmu efektivnějšího plánování by členské státy měly ve svých plánech uvést důsledky odkladu systému obchodování s emisemi zřízeného v souladu s kapitolou IVa směrnice 2003/87/ES podle článku 30k uvedené směrnice. Za tímto účelem by měly být veškeré relevantní informace, jež mají být v plánu uvedeny, důkladně odlišeny svým rozdělením do dvou scénářů, a to popisem a vyčíslením nezbytných úprav opatření, investic, milníků, cílů, výše příspěvku členského státu a jakýchkoli dalších relevantních prvků plánu.

(29)

Unie by měla členské státy při provádění jejich plánů prostřednictvím fondu podporovat finančními prostředky. Platby z fondu by měly být podmíněny dosažením milníků a cílů uvedených v plánech. To by umožnilo zohledňovat vnitrostátní poměry a priority a současně zjednodušovat financování a usnadňovat začlenění finančních prostředků z fondu do jiných vnitrostátních výdajových programů při zaručení dopadu a integrity vynakládání prostředků Unií.

(30)

Fond by měl být výjimečně a dočasně financován z příjmů z dražeb 50 milionů povolenek podle čl. 10a odst. 8b směrnice 2003/87/ES, 150 milionů povolenek podle čl. 30d odst. 3 uvedené směrnice a objemu dodatečných povolenek podle čl. 30d odst. 4 uvedené směrnice, jež by měly představovat vnější účelově vázané příjmy. Na provádění fondu v období 2026–2032 by měla být v zásadě uvolněna maximální částka ve výši 65 000 000 000 EUR. Dražbu povolenek, na něž se vztahuje kapitola IVa uvedené směrnice, má zajistit Komise. Bude-li na základě článku 30k uvedené směrnice systém obchodování s emisemi zřízený v souladu s uvedenou kapitolou odložen do roku 2028, měla by maximální částka dostupná pro provádění fondu činit 54 600 000 000 EUR. Uvedená částka a roční částky odrážejí větší potřebu financování na začátku fungování fondu. Pro každý členský stát by měl být vypočten maximální finanční příděl v souladu s metodikou pro přidělování prostředků, která poskytuje zejména dodatečnou podporu těm členským státům, na něž má zahrnutí emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES větší dopad. Vzhledem k tomu, že vnější účelově vázané příjmy mají být zpřístupněny po dražbě povolenek podle čl. 10a odst. 8b a čl. 30d odst. 3 a 4 směrnice 2003/87/ES, je nezbytné stanovit odchylku od čl. 22 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (16), aby Unie mohla každý rok přidělit částky nezbytné pro platby členským státům, které mají být provedeny v souladu s tímto nařízením, na zajištění prostředků odpovídajících účelově vázaným příjmům.

(31)

Členské státy by měly přispívat alespoň 25 % odhadovaných celkových nákladů svých plánů.

(32)

Rozpočtové závazky by mělo být možné ve vhodných případech rozdělit na roční splátky. Dohody s členskými státy, které představují individuální právní závazky, by měly mimo jiné zohlednit událost uvedenou v článku 30k směrnice 2003/87/ES, která by mohla vyvolat roční zpoždění zahájení obchodování s emisemi pro budovy, silniční dopravu a další odvětví. Uvedené dohody by rovněž měly zohlednit veškerá potenciální finanční rizika pro Unii, která by mohla vyžadovat změnu individuálních právních závazků vzhledem ke zvláštnostem dočasného a výjimečného financování fondu z vnějších účelově vázaných příjmů generovaných z povolenek systému obchodování s emisemi.

(33)

Aby byly pro fond zajištěny dodatečné zdroje, měly by mít členské státy možnost požádat o převedení zdrojů do fondu z programů politiky soudržnosti ve sdíleném řízení zřízených nařízením (EU) 2021/1060 za podmínek stanovených v uvedeném nařízení. Aby měly členské státy dostatečnou flexibilitu při využívání svých přídělů z fondu, mělo by být možné převést zdroje z jejich ročního finančního přídělu do fondů ve sdíleném řízení uvedených v nařízení (EU) 2021/1060 až do výše 15 %. Za účelem zmírnění administrativní zátěže způsobené po sobě jdoucími převody zdrojů z jejich ročního finančního přídělu z fondu do fondů ve sdíleném řízení spadajících do oblasti působnosti nařízení (EU) 2021/1060 by odpovídající změna jednoho nebo více programů měla být v zásadě vyžadována pouze jednou, a to za určitých podmínek, aby byla zajištěna účinná finanční kontrola. V následujících letech by mělo být možné provést další převody oznámením finančních tabulek Komisi, pokud se budou změny týkat výhradně zvýšení finančních zdrojů, aniž by došlo k dalším změnám dotčeného programu.

(34)

Fond by měl podporovat opatření, která respektují zásadu adicionality financování Unie. Fond by neměl být náhradou za opakované vnitrostátní výdaje, s výjimkou řádně odůvodněných případů, včetně plateb nákladů na opatření technické pomoci uvedená v plánech.

(35)

Za účelem zajištění efektivního, transparentního a konzistentního přidělování finančních prostředků a respektování zásady řádného finančního řízení by opatření podle tohoto nařízení měla být v souladu se stávajícími programy Unie a s celostátními a případně regionálními programy a měla by je doplňovat a současně předcházet dvojímu financování téže výdajové položky z fondu a z jiných programů Unie. Zejména by Komise a členské státy měly ve všech fázích procesu zajistit účinnou koordinaci s cílem zabezpečit jednotnost, soudržnost, doplňkovost a synergie mezi zdroji financování. Za tímto účelem by členské státy měly být povinny při předkládání svých plánů Komisi předložit relevantní informace o stávajícím a plánovaném financování Unie. Finanční podpora v rámci fondu by měla doplňovat podporu poskytovanou v rámci jiných programů a nástrojů Unie. Opatření a investice financované z fondu by měly mít možnost obdržet financování z jiných programů a nástrojů Unie, pokud tato podpora nepokrývá totožné nákladové položky.

(36)

Platby by měly probíhat na základě rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvolnění prostředků dotčenému členskému státu. Proto je nezbytné odchýlit se od čl. 116 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, aby lhůta pro platby mohla začít plynout ode dne, kdy Komise toto rozhodnutí sdělí dotčenému členskému státu, a nikoliv ode dne, kdy je obdržena žádost o platbu.

(37)

Po analýze všech žádostí o platby obdržených v daném kole a v případě, že příjmy účelově vázané na fond v souladu s čl. 30d odst. 4 směrnice 2003/87/ES nestačí k pokrytí žádostí o platby podaných členskými státy, by Komise měla členským státům provést úhradu poměrně, aby bylo zajištěno rovné zacházení s členskými státy. V následujícím kole žádostí o platby by Komise měla upřednostnit členské státy se zpožděnými platbami z předchozího kola žádostí o platby a teprve poté proplatit nově podané žádosti o platbu.

(38)

Za účelem usnadnění vypracovávání plánů a zajištění transparentních pravidel pro monitorování a hodnocení by měl být v přílohách tohoto nařízení uveden seznam společných ukazatelů a vzor plánů. Členské státy by měly mít možnost používat ke stanovení milníků a cílů ve svých plánech relevantní společné ukazatele. Seznam společných ukazatelů by měl obsahovat společné ukazatele pro podávání zpráv o pokroku a pro účely monitorování a hodnocení provádění plánů a fondu.

(39)

Fond by měl být prováděn v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně účinného předcházení podvodům, daňovým únikům, daňovým podvodům, korupci a střetům zájmů a jejich stíhání. Fond podléhá obecnému režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie v případě porušení zásad právního státu v členských státech, který byl zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 (17).

(40)

Pro účely řádného finančního řízení by při současném respektování povahy fondu založené na výkonnosti měla být stanovena zvláštní pravidla pro rozpočtové závazky, platby, pozastavení a zpětné získání finančních prostředků, jakož i pro ukončení dohod o finanční podpoře. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření s cílem zajistit, aby užívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními podporovanými z fondu bylo v souladu s použitelným unijním a vnitrostátním právem. Členské státy by měly v příslušných případech zajistit, aby tato podpora byla poskytována v souladu s pravidly Unie pro státní podporu. Zejména by měly zajistit předcházení podvodům, korupci a střetu zájmů a jejich odhalování a nápravu a to, aby nedocházelo ke dvojímu financování z fondu a z jiných programů Unie. Mělo by být možné pozastavit a ukončit dohody o finanční podpoře, jakož i snížit a omezit finanční příděly, pokud dotčený členský stát uspokojivě neprovedl plán, nebo v případě závažných nesrovnalostí, totiž podvodů, korupce a střetů zájmů týkajících se opatření podporovaných z fondu, nebo závažných porušení některých povinností stanovených dohodami o finanční podpoře. V případě ukončení dohody týkající se finanční podpory nebo snížení a zpětného získání finančních přídělů by tyto částky měly být členským státům v souladu s pravidly pro rozdělování povolenek stanovenými v čl. 30d odst. 5 směrnice 2003/87/ES přiděleny do 31. prosince 2033. Je třeba zavést vhodná řízení o sporných otázkách s cílem zajistit, aby rozhodnutí Komise týkající se pozastavení a zpětného získávání vyplacených částek nebo ukončení dohod o finanční podpoře respektovala právo členských států předložit připomínky.

(41)

Komise by měla zajistit, aby byly účinně chráněny finanční zájmy Unie. I když je primárně odpovědností samotného členského státu zajistit, aby byl fond prováděn v souladu s příslušným unijním a vnitrostátním právem, měla by Komise v tomto ohledu od členských států získat dostatečné záruky. Za tímto účelem by členské státy při provádění fondu měly zajistit fungování účinného a efektivního systému vnitřní kontroly a měly by zpětně získávat částky, které byly vyplaceny neodůvodněně nebo byly využity nesprávným způsobem. V tomto ohledu by členské státy měly využívat své standardní vnitrostátní systémy řízení rozpočtu. Členské státy by měly shromažďovat, zaznamenávat a uchovávat v elektronickém systému standardizované kategorie údajů a informací, které umožní předcházení závažným nesrovnalostem v souvislosti s opatřeními a investicemi podporovanými z fondu, totiž podvodům, korupci a střetům zájmů, a jejich odhalování a nápravu. Komise by měla zpřístupnit informační a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, který umožní získat přístup k těmto údajům a informacím. Komise by měla vybízet k využívání tohoto informačního a monitorovacího systému za účelem všeobecného uplatňování členskými státy.

(42)

Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce by měly mít možnost využívat uvedený informační a monitorovací systém v rámci svých pravomocí a oprávnění.

(43)

Členské státy a Komise by měly mít možnost zpracovávat osobní údaje, pouze pokud je to nezbytné za účelem zajišťování udělování absolutoria, auditu a kontroly, informací, komunikace a viditelnosti v souvislosti s užíváním finančních prostředků na opatření za účelem provádění v rámci fondu. Osobní údaje by měly být zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (18) nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (19), podle toho, které z nich je v daném případě použitelné.

(44)

V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (20) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (21), (Euratom, ES) č. 2185/96 (22) a (EU) 2017/1939 (23) je třeba chránit finanční zájmy Unie přiměřenými opatřeními, včetně opatření týkajících se předcházení podvodům, korupci a střetům zájmů, jejich odhalování a nápravy a vyšetřování a případně ukládání správních sankcí. Zejména pak v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 má OLAF pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda došlo k podvodům, korupci, střetům zájmů nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Úřad evropského veřejného žalobce je v souladu s nařízením (EU) 2017/1939 oprávněn vyšetřovat a trestně stíhat podvody, korupci, střety zájmů a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (24). V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(45)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Uvedená pravidla jsou stanovena v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu Unie prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého řízení, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(46)

Nařízení (EU) 2021/1060 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(47)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž přispívat k sociálně spravedlivému přechodu ke klimatické neutralitě řešením sociálních dopadů začlenění emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,

(1)

Ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ Komise vytyčila novou strategii růstu. Cílem této strategie je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která nejpozději v roce 2050 nebude produkovat žádné čisté emise (emise po odečtení pohlcených emisí) skleníkových plynů (dále jen „emise skleníkových plynů“) a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Cílem Zelené dohody pro Evropu je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady. Tato transformace musí současně být spravedlivá a podporující začlenění, aby nikdo nezůstal opomenut. Komise ve svém sdělení ze dne 12. května 2021 nazvaném „Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“ rovněž oznámila, že bude prosazovat příslušné nástroje a pobídky k lepšímu provádění zásady „znečišťovatel platí“ vymezené v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a k postupnému ukončení činností probíhajících ve smyslu „znečišťování zdarma“ s cílem maximalizovat synergie mezi snižováním emisí uhlíku a cílem nulového znečištění.

(2)

Pařížská dohoda (4) přijatá dne 12. prosince 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016. Smluvní strany Pařížské dohody se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a že budou usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. V rámci Klimatického paktu z Glasgow přijatého dne 13. listopadu 2021 bylo na konferenci stran UNFCCC, což bylo setkání stran Pařížské dohody, rovněž uznáno, že omezení nárůstu průměrné globální teploty na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí by významně snížilo rizika a dopady změny klimatu, a byl přijat závazek, že do konce roku 2022 dojde ke zpřísnění cílů na rok 2030, aby se odstranily rozdíly ve vytyčených ambicích.

(3)

Jádrem Zelené dohody pro Evropu je řešení klimatických problémů a dalších problémů souvisejících se životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody. S ohledem na závažné dopady pandemie COVID-19 na zdraví a hospodářský blahobyt občanů Unie hodnota Zelené dohody pro Evropu jenom vzrostla.

(4)

Unie se zavázala snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v celém svém hospodářství nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990, jak je uvedeno ve zprávě o aktualizaci vnitrostátně stanoveného příspěvku Evropské unie a jejích členských států předložené sekretariátu UNFCCC jménem Evropské unie a jejích členských států.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (5) zakotvilo v právním řádu cíl dosažení klimatické neutrality v celém hospodářství nejpozději do roku 2050. Uvedeným nařízením se rovněž stanoví závazný cíl Unie dosáhnout do roku 2030 alespoň 55% domácího snížení čistých emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.

(6)

Zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) z roku 2018 o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů poskytuje pevný vědecký základ pro boj proti změně klimatu a dokládá potřebu posílit opatření v této oblasti. Tato zpráva potvrzuje, že má-li se snížit pravděpodobnost výskytu extrémních povětrnostních jevů, je třeba bezodkladně snížit emise skleníkových plynů, a že nárůst celosvětové teploty v rámci změny klimatu nesmí přesáhnout hranici 1,5 °C. Pokud navíc nedojde k rychlé aktivaci zmírňujících opatření, která by byla v souladu s omezením globálního oteplování na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, bude nutné přijmout mnohem nákladnější a složitější adaptační opatření, aby se zabránilo dopadům vyšší úrovně globálního oteplování. Příspěvek pracovní skupiny I k šesté hodnotící zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu nazvaný „Změna klimatu 2021: Fyzikální základy“ připomíná, že změna klimatu již ovlivňuje všechny regiony na Zemi, a předpokládá, že v nadcházejících desetiletích se klimatické změny ve všech regionech zvýší. Tato zpráva zdůrazňuje, že pokud nedojde k okamžitému, rychlému a rozsáhlému snížení emisí skleníkových plynů, omezit oteplování na téměř 1,5 °C nebo dokonce ani na 2 °C nebude možné.

(7)

Unie provádí ambiciózní politiku v oblasti klimatu a zavedla regulační rámec pro dosažení svého cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Právní předpisy provádějící tento cíl zahrnují mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (6), kterou se vytváří systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (dále jen „EU ETS“ nebo „systém EU ETS“) a jednotná cenová politika u emisí skleníkových plynů na úrovni Unie pro energeticky náročná odvětví a pododvětví, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 (7), které zavádí vnitrostátní cíle pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (8), které členským státům ukládá, aby vyvážily emise skleníkových plynů vznikající při využívání půdy pohlcováním emisí skleníkových plynů z atmosféry.

(8)

Ačkoli Unie podstatně snížila své domácí emise skleníkových plynů, emise těchto plynů obsažené v dovozech do Unie neustále rostou, což podrývá úsilí Unie o snížení její globální stopy emisí skleníkových plynů. Unie má za úkol i nadále hrát vůdčí úlohu při přijímání celosvětových opatření v oblasti ochrany klimatu.

(9)

Pokud významný počet mezinárodních partnerů Unie zastává politický přístup, v jehož důsledku není dosahováno stejné úrovně cílů v oblasti klimatu jako v Unii, existuje riziko úniku uhlíku. K úniku uhlíku dojde, pokud podniky v některých průmyslových odvětvích nebo pododvětvích kvůli nákladům souvisejícím s politickými opatřeními v oblasti klimatu přesunou výrobu do jiných zemí nebo pokud dovozy z těchto zemí nahradí podobné výrobky, jejichž výroba je však spojena s nižšími emisemi skleníkových plynů. Tyto situace by mohly vést k celosvětovému nárůstu celkových emisí, což by ohrozilo snížení emisí skleníkových plynů, kterého je třeba nutně dosáhnout, má-li svět udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. S tím, jak Unie zvyšuje své klimatické ambice, by toto riziko úniku uhlíku mohlo ohrozit účinnost politik Unie v oblasti snižování emisí.

(10)

Iniciativa pro zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (dále jen „CBAM“) je součástí legislativního balíku „Fit for 55“. CBAM má sloužit jako základní prvek souboru nástrojů Unie pro splnění cíle dosažení klimatické neutrality Unie nejpozději do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou, a to tak, že bude řešit rizika úniku uhlíku vyplývající z navýšení cílů Unie v oblasti klimatu. Očekává se, že CBAM přispěje také k podpoře dekarbonizace ve třetích zemích.

(11)

Stávajícími mechanismy, které mají řešit riziko úniku uhlíku v odvětvích nebo pododvětvích, v nichž únik uhlíku hrozí, jsou přechodné přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU ETS a finanční opatření, kterými jsou kompenzovány nepřímé náklady vynaložené na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny. Tyto mechanismy jsou stanoveny v čl. 10a odst. 6 a. článku 10b směrnice 2003/87/ES. Bezplatné přidělování povolenek v rámci systému EU ETS na úrovni nejlepších výsledků bylo pro některá průmyslová odvětví politickým nástrojem k řešení rizika úniku uhlíku. Takové přidělování bezplatných povolenek však oproti plnému obchodování s povolenkami formou dražby oslabuje cenový signál, který systém vysílá, a ovlivňuje tak motivaci k investicím do dalšího snižování emisí skleníkových plynů.

(12)

Cílem CBAM je nahradit tyto stávající mechanismy jiným přístupem k řešení rizika úniku uhlíku, který by zajišťoval, že se na dovozy i na domácí výrobky bude vztahovat stejný systém pro stanovení ceny uhlíku. Aby byl zajištěn plynulý přechod ze stávajícího systému bezplatných povolenek na CBAM, měl by být CBAM zaváděn postupně při současném postupném ukončování přidělování bezplatných povolenek v odvětvích, na něž se CBAM vztahuje. Přechodné používání bezplatně přidělovaných povolenek EU ETS v kombinaci se CBAM by v žádném případě nemělo vést k tomu, že se zbožím Unie bude zacházeno příznivěji než se zbožím dovezeným na celní území Unie.

(13)

Cena uhlíku roste a společnosti potřebují dlouhodobý přehled, předvídatelnost a právní jistotu, aby mohly činit rozhodnutí o dekarbonizaci v průmyslových procesech. V zájmu posílení právního rámce pro boj proti úniku uhlíku by proto měl být stanoven jasný postup pro postupné další rozšiřování působnosti CBAM na produkty, odvětví a pododvětví ohrožené únikem uhlíku.

(14)

I když cílem CBAM je zabránit riziku úniku uhlíku, toto nařízení by rovněž stimulovalo výrobce ze třetích zemí, aby používali technologie, které jsou účinnější z hlediska snižování emisí skleníkových plynů, a produkovali tak méně emisí. Z tohoto důvodu se očekává, že CBAM účinně podpoří snižování emisí skleníkových plynů ve třetích zemích.

(15)

CBAM by měl jakožto nástroj sloužící k zamezení úniku uhlíku a snížení emisí skleníkových plynů zajistit, aby dovážené produkty podléhaly regulačnímu systému, který uplatňuje stejné uhlíkové náklady jako náklady, které by byly hrazeny v rámci systému EU ETS, což by vedlo ke stejné ceně uhlíku pro dovážené a domácí výrobky. CBAM je klimatické opatření, které by mělo snižovat celosvětové emise skleníkových plynů a bránit riziku úniku uhlíku, při zajištění souladu s pravidly Světové obchodní organizace.

(16)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na zboží dovezené na celní území Unie ze třetích zemí, kromě případů, kdy se na výrobu takového zboží již vztahuje systém EU ETS, vztažený na třetí země nebo území, nebo systém pro stanovení ceny uhlíku, který je plně provázán se systémem EU ETS.

(17)

S cílem zajistit, aby byl přechod na uhlíkově neutrální hospodářství trvale doprovázen hospodářskou a sociální soudržností, by měly být při budoucím přezkumu tohoto nařízení zohledněny zvláštní charakteristiky a omezení nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, jakož i ostrovních států, které jsou součástí celního území Unie, aniž by byla narušena integrita a soudržnost právního řádu Unie, včetně vnitřního trhu a společných politik.

(18)

Aby se zabránilo riziku úniku uhlíku v zařízeních na moři, mělo by se toto nařízení vztahovat na zboží nebo zušlechtěné výrobky z tohoto zboží, které jsou výsledkem aktivního zušlechťovacího styku a jsou dopraveny na umělý ostrov, pevnou nebo plovoucí konstrukci, nebo na jakoukoli jinou konstrukci na kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně členského státu, pokud tato konstrukce nebo výlučná ekonomická zóna sousedí s celním územím Unie. Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení podrobných podmínek pro uplatňování CBAM na takové zboží.

(19)

Emise skleníkových plynů, které by měly podléhat CBAM, by měly odpovídat emisím skleníkových plynů, na něž se vztahuje příloha I směrnice 2003/87/ES, a to emisím oxidu uhličitého (CO2), případně oxidu dusného a perfluorovaných uhlovodíků. CBAM by se měl nejprve vztahovat na přímé emise těchto skleníkových plynů vyprodukované od okamžiku výroby zboží až do doby jeho dovozu na celní území Unie, aby odrážel oblast působnosti systému EU ETS pro zajištění soudržnosti. CBAM by se měl vztahovat i na nepřímé emise. Tyto nepřímé emise jsou emise vznikající při výrobě elektřiny používané k výrobě zboží, na které se vztahuje toto nařízení. Zahrnutí nepřímých emisí by dále zvýšilo environmentální účinnost CBAM a jeho ambice přispět k boji proti změně klimatu. Nepřímé emise by však neměly být na počátku zohledněny u zboží, na které se v Unii vztahují finanční opatření, jež kompenzují náklady na nepřímé emise vzniklé v důsledku nákladů na emise skleníkových plynů promítnutých do cen elektřiny. Tyto druhy zboží jsou stanoveny v příloze II tohoto nařízení. Budoucí přezkumy systému EU ETS ve směrnici 2003/87/ES, a zejména přezkumy kompenzačních opatření nepřímých nákladů, by měly být náležitě zohledněny, pokud jde o působnost CBAM. Během přechodného období by měly být shromažďovány údaje pro účely dalšího upřesnění metodiky výpočtu nepřímých emisí. Tato metodika by měla zohledňovat množství elektřiny spotřebované na výrobu zboží uvedeného v příloze I tohoto nařízení, jakož i zemi původu, zdroj výroby a emisní faktory v souvislosti s touto elektřinou. Konkrétní metodika by měla být dále upřesněna, aby se dosáhlo nejvhodnějšího způsobu, jak zabránit úniku uhlíku a zajistit environmentální integritu CBAM.

(20)

Společným cílem systému EU ETS a CBAM je stanovit cenu emisí skleníkových plynů obsažených ve stejných odvětvích a v souvislosti se stejným zbožím pomocí zvláštních povolenek nebo certifikátů. Oba systémy mají regulační povahu a jsou odůvodněny potřebou omezit emise skleníkových plynů v souladu se závazným environmentálním cílem podle unijního práva, stanoveným v nařízení (EU) 2021/1119, snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů v Unii alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990, a s cílem nejpozději do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality v celém hospodářství.

(21)

Avšak zatímco systém EU ETS stanoví celkový počet povolenek (dále jen „strop“) vydaných pro emise skleníkových plynů z činností, na něž se tento systém vztahuje, a umožňuje s povolenkami obchodovat (dále jen „obchodní systém stanovující stropy emisí“), v rámci CBAM by neměla být stanovena množstevní omezení pro dovoz, aby nebyly omezovány obchodní toky. Systém EU ETS se kromě toho vztahuje na zařízení v Unii, kdežto CBAM by se měl vztahovat na některé zboží dovážené na celní území Unie.

(22)

Systém CBAM má v porovnání se systémem EU ETS určité specifické rysy, včetně výpočtu ceny certifikátů CBAM, možností s uvedenými certifikáty obchodovat a jejich doby platnosti. Důvodem je potřeba zachovat účinnost CBAM jakožto dlouhodobého opatření zamezujícího úniku uhlíku. Rovněž to zajišťuje, aby správa systému CBAM nebyla nepřiměřeně zatěžující, pokud jde o povinnosti uložené hospodářským subjektům a zdroje vynakládané na tuto správu, a zároveň byla zachována stejná míra flexibility, která je k dispozici hospodářským subjektům v rámci systému EU ETS. Zajištění této rovnováhy má zvláštní význam pro malé a střední podniky.

(23)

Aby byla zachována účinnost jakožto opatření zamezujícího úniku uhlíku, musí CBAM co nejvěrněji odrážet cenu v rámci systému EU ETS. Zatímco na trhu systému EU ETS se cena povolenek uvolněných na trh stanoví prostřednictvím dražeb, cena certifikátů CBAM by měla přiměřeně odrážet cenu dosaženou v dražbách na základě průměrných hodnot počítaných jednou týdně. Tyto průměrné týdenní ceny věrně odrážejí cenové výkyvy v rámci systému EU ETS a poskytují dovozcům přiměřenou možnost využít změn cen v systému EU ETS, zároveň však zajistí, že správní orgány budou stále schopny systém spravovat.

(24)

V rámci systému EU ETS určuje strop nabídku emisí a poskytuje jistotu ohledně maximálních emisí skleníkových plynů. Cena uhlíku se určí na základě rovnováhy mezi touto nabídkou a poptávkou na trhu. Aby existoval cenový stimul, musí být povolenek na trhu omezené množství. Záměrem tohoto nařízení není stanovit strop pro počet certifikátů CBAM, které jsou k dispozici dovozcům, protože by se v případě, že by dovozci měli možnost převést uvedené certifikáty do následujícího období a obchodovat s nimi, mohlo stát, že by cena těchto certifikátů již neodrážela vývoj ceny v rámci systému EU ETS. To by oslabilo motivaci ke snižování emisí uhlíku, podpořilo únik uhlíku a narušilo celkový klimatický cíl CBAM. Mohlo by to rovněž vést k tomu, že by hospodářské subjekty z různých zemí platily různé ceny. Omezení možnosti obchodovat s certifikáty CBAM a převést je do následujícího období je tudíž odůvodněno potřebou zabránit narušení účinnosti CBAM a ohrožení jeho klimatického cíle a zajistit rovné zacházení s hospodářskými subjekty z různých zemí. Aby však dovozci měli i nadále možnost optimalizovat své náklady, mělo by toto nařízení stanovit systém, v jehož rámci mohou správní orgány odkoupit od dovozců určité množství nadbytečných certifikátů. Toto množství by mělo být stanoveno tak, aby dovozci měli přiměřenou možnost optimálně ovlivnit své náklady po dobu platnosti certifikátů a zároveň byl zachován celkový účinek přenosu cen, čímž bude zajištěno dodržení environmentálního cíle CBAM.

(25)

Jelikož by se CBAM vztahoval na zboží dovážené na celní území Unie, a nikoli na zařízení, bylo by nezbytné provést v CBAM i určité úpravy a zjednodušení. Jedním z těchto zjednodušení by mělo být zavedení jednoduchého a dostupného deklarativního systému, v jehož rámci by byli dovozci povinni vykázat celkové ověřené emise skleníkových plynů obsažené ve zboží dovezeném v daném kalendářním roce. Měl by být rovněž použit jiný harmonogram než u cyklu dodržování požadavků systému EU ETS, aby se zabránilo případným nesnázím vyplývajícím ze souběhu povinností uložených akreditovaným ověřovatelům na základě tohoto nařízení a směrnice 2003/87/ES.

(26)

Členské státy by měly ukládat sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich vymáhání. Konkrétněji by výše pokuty za nevyřazení certifikátů CBAM schváleným deklarantem pro CBAM měla být stejná jako částka podle čl. 16 odst. 3 a 4 směrnice 2003/87/ES. Pokud je však zboží uvedeno do Unie jinou osobou než schváleným deklarantem pro CBAM, aniž by byly splněny povinnosti podle tohoto nařízení, měla by být tato pokuta vyšší, aby byla účinná, přiměřená a odrazující, a rovněž by se mělo zohledňovat, že taková osoba nemá povinnost vyřadit certifikáty CBAM. Uložením pokuty podle tohoto nařízení není dotčeno ukládání sankcí podle unijního nebo vnitrostátního práva za porušení jiných příslušných povinností, zejména sankcí týkajících se celních pravidel.

(27)

Systém EU ETS se vztahuje na některé výrobní procesy a činnosti, kdežto předmětem CBAM by měl být dovoz odpovídajícího zboží. To vyžaduje jednoznačnou identifikaci dováženého zboží na základě jeho zařazení v kombinované nomenklatuře (KN) stanovené v nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (9) a určení obsažených emisí.

(28)

Okruh zboží a zušlechtěných výrobků pokrytý CBAM by měl odrážet činnosti, na něž se vztahuje systém EU ETS, neboť tento systém je založen na kvantitativních a kvalitativních kritériích souvisejících s environmentálním cílem směrnice 2003/87/ES a představuje nejkomplexnější systém pro regulaci emisí skleníkových plynů v Unii.

(29)

Stanovení oblasti působnosti CBAM tak, aby odrážel činnosti, na něž se vztahuje systém EU ETS, by rovněž napomohlo k zajištění toho, že s dováženými výrobky nebude zacházeno méně příznivě než s obdobnými výrobky domácího původu.

(30)

Ačkoli konečným cílem CBAM je pokrytí širokého okruhu výrobků, bylo by rozumné začít s vybraným počtem odvětví s poměrně stejnorodým zbožím, u něhož hrozí únik uhlíku. Unijní odvětví, která se považují za ohrožená únikem uhlíku, jsou uvedena v rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/708 (10).

(31)

Zboží, na něž by se mělo vztahovat toto nařízení, by mělo být vybráno po pečlivém vyhodnocení jeho významu z hlediska kumulovaných emisí skleníkových plynů a rizika úniku uhlíku v příslušných odvětvích, na něž se vztahuje systém EU ETS, při současném omezení složitosti a administrativní zátěže pro dotčené hospodářské subjekty. Při výběru by měly být vzaty v potaz zejména základní materiály a základní produkty, na něž se vztahuje systém EU ETS, s cílem zajistit, aby emise obsažené ve výrobcích náročných na emise dovážených do Unie podléhaly z hlediska stanovení ceny uhlíku stejným podmínkám jako produkty vyrobené v Unii, a zmírnit riziko úniku uhlíku. Relevantními kritérii pro zúžení výběru by měly být: za prvé, význam odvětví z hlediska emisí, zejména zda je dané odvětví jedním z největších celkových producentů emisí skleníkových plynů; za druhé, skutečnost, že danému odvětví hrozí značné riziko úniku uhlíku, jak je definováno ve směrnici 2003/87/ES; za třetí, potřeba najít rovnováhu mezi širokým vymezením okruhu produktů, pokud jde o emise skleníkových plynů, a snahou o omezení složitosti a administrativní zátěže.

(32)

Použití prvního kritéria by umožnilo z hlediska kumulovaných emisí zahrnout následující odvětví: výrobu železa a oceli, rafinerie, výrobu cementu, hliníku, základních organických chemických látek, vodíku a hnojiv.

(33)

Na některá odvětví uvedená v rozhodnutí v přenesené pravomoci (EU) 2019/708 by se však toto nařízení nemělo v této fázi vzhledem k jejich zvláštním charakteristikám vztahovat.

(34)

Do oblasti působnosti tohoto nařízení by neměly být zahrnuty zejména organické chemické látky, a to z důvodu technických omezení, která v době přijetí tohoto nařízení neumožňují jednoznačně stanovit emise obsažené v takovém dováženém zboží. U tohoto zboží je příslušná referenční úroveň v rámci systému EU ETS základním parametrem, který neumožňuje jednoznačné přiřazení emisí obsažených v jednotlivých druzích dováženého zboží. Cílenější přiřazení emisí k organickým chemickým látkám vyžaduje více údajů a analýz.

(35)

Podobná technická omezení se týkají rafinérských produktů, u nichž není možné jednoznačně přiřadit emise skleníkových plynů k jednotlivým výstupním produktům. Příslušná referenční úroveň v systému EU ETS se přitom nevztahuje přímo ke konkrétním produktům, jako je benzin, motorová nafta nebo petrolej, ale k veškerému rafinérskému výstupu.

(36)

CBAM by se měl vztahovat na výrobky z hliníku, neboť u nich existuje vysoké riziko úniku uhlíku. Navíc v případě některých způsobů průmyslového využití přímo konkurují výrobkům z oceli kvůli svým velmi podobným vlastnostem.

(37)

V době přijetí tohoto nařízení je dovoz vodíku do Unie poměrně nízký. Očekává se však, že se tato situace v nadcházejících letech výrazně změní, protože balík Unie „Fit for 55“ podporuje využívání obnovitelného vodíku. Pro dekarbonizaci průmyslu jako celku se poptávka po obnovitelném vodíku zvýší, což povede k neintegrovaným výrobním procesům v navazujících produktech, kde je vodík prekurzorem. Zahrnutí vodíku do oblasti působnosti CBAM je vhodným prostředkem k další podpoře dekarbonizace vodíku.

(38)

Podobně by oblast působnosti CBAM měla zahrnovat některé výrobky i přes jejich nízkou úroveň obsažených emisí, které vznikají při jejich výrobě, neboť vzhledem k zahrnutí výrobků z oceli do CBAM by jejich vyloučení zvýšilo pravděpodobnost obcházení pravidel pozměněním struktury obchodu směrem k navazujícím výrobkům.

(39)

Toto nařízení by se naopak zpočátku nemělo vztahovat na některé výrobky, jejichž výroba není spojena s produkcí významného objemu emisí, jako jsou šrot ze železa nebo oceli, některé feroslitiny a některá hnojiva.

(40)

Do oblasti působnosti tohoto nařízení by měl být zahrnut dovoz elektřiny, neboť toto odvětví je odpovědné za 30 % celkových emisí skleníkových plynů v Unii. Zvýšení cílů Unie v oblasti klimatu by prohloubilo rozdíly mezi výrobou elektřiny v Unii a ve třetích zemích z hlediska uhlíkových nákladů. Tyto rozdíly spolu s postupným propojováním elektrické rozvodné sítě Unie s elektrickou rozvodnou sítí sousedních zemí by zvýšilo riziko úniku uhlíku v důsledku zvýšeného dovozu elektřiny, jejíž významnou část vyrábějí uhelné elektrárny.

(41)

Aby se zabránilo nadměrné administrativní zátěži příslušných vnitrostátních správ a dovozců, je vhodné stanovit mezní případy, v nichž by se povinnosti podle tohoto nařízení neměly uplatňovat. Tímto ustanovením de minimis však není dotčeno další uplatňování ustanovení unijního nebo vnitrostátního práva, která jsou nezbytná pro zajištění souladu s povinnostmi podle tohoto nařízení, a zejména s celními právními předpisy, včetně předcházení podvodům.

(42)

Jelikož by dovozci zboží, na něž se toto nařízení vztahuje, neměli být povinni plnit své povinnosti podle tohoto nařízení v okamžiku dovozu zboží, měla by být uplatněna zvláštní správní opatření, která zajistí, že takové povinnosti budou splněny později. Dovozci by proto měli být oprávněni dovézt zboží podléhající tomuto nařízení teprve poté, co jim příslušný orgán udělí příslušné povolení.

(43)

Celní orgány by neměly povolit dovoz zboží jinou osobou než schváleným deklarantem pro CBAM. V souladu s články 46 a 48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (11) jsou celní orgány oprávněny provádět kontroly zboží, a to i pokud jde o identifikaci schváleného deklaranta pro CBAM, osmimístný kód KN, množství a zemi původu dováženého zboží, datum prohlášení a celní režim. Komise by měla zahrnout rizika vztahující se k CBAM do zavedení společných kritérií rizik a norem podle článku 50 nařízení (EU) č. 952/2013.

(44)

Během přechodného období by celní orgány měly celní deklaranty informovat o povinnosti oznamovat informace, aby tak přispěly ke shromažďování informací a případně k informovanosti o potřebě požádat o status schváleného deklaranta pro CBAM. Tyto informace by měly celní orgány sdělovat vhodným způsobem, aby se zajistilo, že celní deklaranti budou o této povinnosti informováni.

(45)

CBAM by měl být založen na deklarativním systému, kdy schválený deklarant pro CBAM, který by mohl zastupovat více než jednoho dovozce, by každoročně podal prohlášení o emisích obsažených ve zboží dovezeném na celní území Unie a vyřadil určitý počet certifikátů CBAM odpovídající těmto deklarovaným emisím. První prohlášení CBAM, týkající se kalendářního roku 2026, by mělo být podáno do 31. května 2027.

(46)

Schválený deklarant pro CBAM by měl mít možnost požadovat, aby byl počet certifikátů CBAM, které je povinen vyřadit, snížen tak, aby to odpovídalo ceně uhlíku, která byla za obsažené emise již skutečně zaplacena v zemi původu.

(47)

Deklarované obsažené emise by měla ověřit osoba akreditovaná vnitrostátním akreditačním orgánem jmenovaným v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (12) nebo podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/2067 (13).

(48)

CBAM by měl provozovatelům výrobních zařízení ve třetích zemích umožnit, aby se zaregistrovali do rejstříku CBAM a zpřístupnili své ověřené obsažené emise produkované při výrobě zboží schváleným deklarantům pro CBAM. Provozovatel by měl mít možnost si zvolit, že jeho jméno či název, adresa a kontaktní údaje uvedené v rejstříku CBAM nebudou veřejně přístupné.

(49)

Certifikáty CBAM by se lišily od povolenek přidělovaných v rámci systému EU ETS, jejichž podstatným rysem je to, že je s nimi denně obchodováno formou dražby. Každodenní zveřejňování ceny certifikátů CBAM by bylo s ohledem na potřebu jejího jednoznačného stanovení pro hospodářské subjekty nepřiměřeně zatěžující a matoucí, neboť hrozí, že ceny stanovené pro daný den nebudou při svém zveřejnění již aktuální. Pokud by tedy byly ceny v rámci CBAM zveřejňovány jednou týdně, odráželo by to přesněji cenový trend u povolenek uvolněných na trh v rámci systému EU ETS a byl by tím sledován stejný klimatický cíl. Výpočet ceny certifikátů CBAM by proto měl být prováděn v delším časovém rozpětí, a to jednou týdně, oproti časovému rozpětí stanovenému systémem EU ETS, totiž každý den. Výpočtem a zveřejňováním této průměrné ceny by měla být pověřena Komise.

(50)

Aby měli schválení deklaranti pro CBAM určitou flexibilitu při plnění povinností podle tohoto nařízení a mohli využít ve svůj prospěch kolísání ceny povolenek v rámci systému EU ETS, měly by být certifikáty CBAM platné po omezenou dobu ode dne jejich zakoupení. Schválený deklarant pro CBAM by měl mít možnost prodat část zakoupených certifikátů, které nevyužil. Za účelem vyřazení certifikátů CBAM by měl schválený deklarant pro CBAM v průběhu roku shromáždit požadované množství certifikátů, které odpovídá prahovým hodnotám stanoveným na konci každého čtvrtletí.

(51)

Fyzikální vlastnosti elektřiny jakožto produktu odůvodňují mírně odlišné nastavení v rámci CBAM v porovnání s jiným zbožím. Standardní hodnoty by se měly používat za jasně vymezených podmínek a schválení deklaranti pro CBAM by měli mít možnost požadovat, aby byla výše závazků podle tohoto nařízení vypočtena na základě skutečných emisí. Obchodování s elektřinou se liší od obchodování s jiným zbožím zejména proto, že se s ní obchoduje prostřednictvím vzájemně propojených elektrických rozvodných sítí za použití energetických burz a zvláštních forem obchodování. Propojení trhů je silně regulovanou formou obchodování s elektřinou, která umožňuje seskupení nabídek ke koupi a prodeji v celé Unii.

(52)

Aby se zabránilo riziku obcházení a zlepšila se sledovatelnost skutečných emisí CO2 produkovaných v souvislosti s dovozem elektřiny a jejím využitím ve zboží, měl by být výpočet skutečných emisí povolen pouze za určitých přísných podmínek. Zejména by mělo být nezbytné prokázat trvalou nominaci přidělené propojovací kapacity a existenci přímého smluvního vztahu mezi kupujícím a výrobcem elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo mezi kupujícím a výrobcem elektřiny, při jejíž výrobě jsou produkovány nižší emise, než odpovídá příslušné standardní hodnotě.

(53)

Aby se snížilo riziko úniku uhlíku, měla by Komise přijmout opatření, kterými by řešila praktiky obcházení. Komise by měla posoudit riziko tohoto obcházení ve všech odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení.

(54)

Smluvní strany Smlouvy o Energetickém společenství uzavřené rozhodnutím Rady 2006/500/ES (14) a smluvní strany dohod o přidružení, které zahrnují prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, se zavázaly zavést postupy ke snížení emisí uhlíku, které by měly nakonec vyústit v přijetí obdobných či stejných mechanismů pro stanovení ceny uhlíku, jakým je systém EU ETS, nebo v jejich zapojení do tohoto systému.

(55)

Začlenění třetích zemí do unijního trhu s elektřinou je pro tyto země důležitým podnětem k urychlení jejich přechodu na energetické systémy s vysokým podílem energie z obnovitelných zdrojů. Propojení trhů s elektřinou, jak je vymezeno v nařízení Komise (EU) 2015/1222 (15), pomáhá třetím zemím začlenit elektřinu z obnovitelných zdrojů energie do trhu s elektřinou, účinně ji směňovat na větším území při vyrovnání nabídky a poptávky na větším unijním trhu a snížit náročnost emisí CO2 při výrobě elektřiny, kterou produkují. Začlenění třetích zemí do unijního trhu s elektřinou rovněž přispívá k bezpečnosti dodávek elektřiny v těchto zemích a sousedních členských státech.

(56)

Jakmile dojde k těsnému začlenění trhů s elektřinou ve třetích zemích do unijního trhu s elektřinou prostřednictvím propojení trhů, měla by být nalezena technická řešení, která zajistí, že se CBAM bude vztahovat na elektřinu vyváženou z těchto zemí na celní území Unie. Nebude-li možné technická řešení nalézt, měly by třetí země, jejichž trh je propojen s unijním, při splnění určitých podmínek využívat časově omezeného vynětí ze CBAM do roku 2030, pokud jde výhradně o vývoz elektřiny. Tyto třetí země by však měly vypracovat plán a zavázat se k zavedení mechanismu pro stanovení ceny uhlíku, který by uplatňoval stejnou cenu jako systém EU ETS, a k dosažení uhlíkové neutrality nejpozději do roku 2050 a ke sladění právních předpisů v oblasti životního prostředí, klimatu, hospodářské soutěže a energetiky s unijními předpisy. Toto vynětí by mělo být kdykoli zrušeno, pokud se lze důvodně domnívat, že dotyčná země neplní své závazky, nebo jestliže do roku 2030 nepřijala systém pro obchodování s emisemi rovnocenný systému EU ETS.

(57)

Po omezenou dobu by měla platit přechodná ustanovení. Pro tento účel by se měl uplatňovat CBAM bez finančního vyrovnání s cílem usnadnit jeho hladké zavedení, a snížit tak riziko narušení obchodu. Dovozci by měli mít povinnost čtvrtletně vykazovat emise obsažené ve zboží dovezeném během předchozího čtvrtletí kalendářního roku, včetně podrobností o přímých a nepřímých emisích, jakož i o ceně uhlíku skutečně zaplacené v zahraničí. Poslední zpráva CBAM, předkládaná za poslední čtvrtletí roku 2025, by měla být předložena do 31. ledna 2026.

(58)

V zájmu usnadnění a zajištění řádného fungování CBAM by Komise měla napomáhat příslušným orgánům při plnění jejich úkolů a povinností podle tohoto nařízení. Komise by měla koordinovat, vydávat pokyny a podporovat výměnu osvědčených postupů.

(59)

V zájmu nákladově efektivního uplatňování tohoto nařízení by měla rejstřík CBAM obsahující údaje o schválených deklarantech pro CBAM, provozovatelích a zařízeních ve třetích zemích spravovat Komise.

(60)

Měla by být zřízena společná centrální platforma pro prodej a zpětný odkup certifikátů CBAM. V zájmu dohledu nad transakcemi na společné centrální platformě by měla Komise usnadňovat výměnu informací a spolupráci mezi příslušnými orgány jakožto i mezi těmito orgány a Komisí. Dále by měl být zaveden rychlý tok informací mezi společnou centrální platformou a rejstříkem CBAM.

(61)

S cílem přispět k účinnému uplatňování tohoto nařízení by Komise měla provádět kontroly založené na posouzení rizik a odpovídajícím způsobem prověřovat obsah prohlášení CBAM.

(62)

S cílem dále umožnit jednotné uplatňování tohoto nařízení by měla Komise jako předběžný vstupní podnět příslušným orgánům zpřístupnit své vlastní výpočty týkající se certifikátů CBAM, které mají být vyřazeny, a to na základě svého přezkumu prohlášení CBAM. Tento předběžný vstupní podnět by měla poskytnout pouze pro orientační účely, aniž je tím dotčen konečný výpočet, který provede příslušný orgán. Proti takovému předběžnému vstupnímu podnětu Komise by zejména nemělo být možné podat žádné odvolání nebo jiný opravný prostředek.

(63)

Členské státy by rovněž měly mít možnost provádět přezkum jednotlivých prohlášení CBAM pro účely vymáhání. Závěry přezkumu jednotlivých prohlášení CBAM by měly být sděleny Komisi. Tyto závěry by měly být také poskytnuty dalším příslušným orgánům prostřednictvím rejstříku CBAM.

(64)

Členské státy by měly být odpovědné za správné stanovení a výběr příjmů plynoucích z uplatňování tohoto nařízení.

(65)

Komise by měla pravidelně vyhodnocovat uplatňování tohoto nařízení a podávat zprávy Evropskému parlamentu a Radě. Tyto zprávy by se měly zaměřit zejména na možnosti posílení opatření v oblasti klimatu s cílem dosáhnout klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050. Komise by v rámci těchto zpráv měla sbírat informace potřebné k dalšímu rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na obsažené nepřímé emise u zboží uvedeného v příloze II, a to co nejdříve, jakož i na další zboží a služby, u nichž by mohl hrozit únik uhlíku, například navazujících výrobků, a k vypracování metod výpočtu obsažených emisí na základě metod pro stanovení environmentální stopy, jak je stanoveno v doporučení Komise 2013/179/EU (16).Tyto zprávy by měly rovněž obsahovat posouzení dopadu CBAM na únik uhlíku, a to i v souvislosti s vývozem, a jeho ekonomický, sociální a územní dopad v celé Unii, přičemž by měly být zohledněny i zvláštní charakteristiky a omezení nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU a ostrovních států, které jsou součástí celního území Unie.

(66)

Komise by měla monitorovat a řešit praktiky obcházení tohoto nařízení, a to i v případech, kdy by provozovatelé mohli mírně pozměnit své zboží, aniž by změnili jeho základní vlastnosti, nebo uměle rozdělit zásilky, aby se vyhnuli povinnostem podle tohoto nařízení. Rovněž by měly být monitorovány situace, kdy je zboží odesláno do třetí země nebo regionu předtím, než je dovezeno na trh Unie, s cílem vyhnout se povinnostem podle tohoto nařízení, nebo kdy provozovatelé ve třetích zemích vyvážejí své výrobky s nižšími emisemi skleníkových plynů do Unie a ponechávají si výrobky s vyššími emisemi skleníkových plynů pro jiné trhy, nebo kdy vývozci či výrobci reorganizují své vzorce a kanály prodeje a výroby, nebo jiné praktiky dvojí výroby a dvojího prodeje s cílem vyhnout se povinnostem podle tohoto nařízení.

(67)

Při plném dodržování zásad stanovených v tomto nařízení by cílem práce na rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení mělo být zahrnout do roku 2030 všechna odvětví, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES. Při přezkumu a hodnocení uplatňování tohoto nařízení by proto Komise měla zachovat odkaz na tento harmonogram a upřednostnit zahrnutí emisí skleníkových plynů obsažených ve zboží, které je nejvíce vystaveno úniku uhlíku a je uhlíkově nejnáročnější, do oblasti působnosti tohoto nařízení, a to i v navazujících výrobcích, které obsahují významný podíl alespoň jednoho zboží spadajícího do oblasti působnosti tohoto nařízení. Pokud Komise nepředloží legislativní návrh na takové rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení do roku 2030, měla by informovat Evropský parlament a Radu o důvodech a podniknout nezbytné kroky k dosažení cíle co nejdříve zahrnout všechna odvětví, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES.

(68)

Komise by také měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení dva roky po skončení přechodného období a následně každé dva roky. Harmonogram předkládání těchto zpráv by měl odpovídat harmonogramu pro fungování trhu s uhlíkem podle čl. 10 odst. 5 směrnice 2003/87/ES. Zprávy by měly obsahovat posouzení dopadů CBAM.

(69)

Aby bylo možné rychle a účinně reagovat na nepředvídatelné, výjimečné a nevyprovokované okolnosti, jež mají ničivý dopad na hospodářskou a průmyslovou infrastrukturu jedné nebo více třetích zemí, na které se vztahuje CBAM, měla by Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě případně legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. Tento legislativní návrh by měl stanovit opatření, která jsou nejvhodnější vzhledem k okolnostem, jimž daná třetí země nebo více třetích zemí čelí, a současně zachovat cíle tohoto nařízení. Tato opatření by měla být časově omezená.

(70)

Měl by pokračovat dialog se třetími zeměmi a měl by existovat prostor pro spolupráci a řešení, které by mohly být základem pro konkrétní rozhodnutí, která budou učiněna ohledně podrobností CBAM během jeho provádění, zejména pak během přechodného období.

(71)

Komise by se měla snažit jednat nestranným způsobem a v souladu s mezinárodními závazky Unie se třetími zeměmi, jejichž obchod s Unií je tímto nařízením dotčen, aby posoudila možnost dialogu a spolupráce ohledně provádění konkrétních prvků CBAM. Komise by měla rovněž posoudit možnost uzavřít dohody, které by zohledňovaly mechanismus třetích zemí pro stanovení ceny uhlíku. Unie by pro tyto účely měla poskytnout technickou pomoc rozvojovým zemím a nejméně rozvinutým zemím určeným Organizací spojených národů.

(72)

Zavedení CBAM vyžaduje rozvoj dvoustranné, mnohostranné a mezinárodní spolupráce se třetími zeměmi. Pro tento účel by mělo být vytvořeno fórum zemí s nástroji pro stanovení ceny uhlíku nebo jinými srovnatelnými nástroji (dále jen „klimatický klub“) s cílem podporovat provádění ambiciózních politik v oblasti klimatu ve všech zemích a připravit půdu pro celosvětový rámec pro stanovování cen uhlíku. Členství v klimatickém klubu by mělo být otevřené, dobrovolné, neexkluzivní a zaměřené zejména na dosažení ambiciózních cílů v oblasti klimatu v souladu s Pařížskou dohodou. Klimatický klub by mohl fungovat pod záštitou mnohostranné mezinárodní organizace a měl by usnadňovat porovnání a případně koordinaci příslušných opatření s dopadem na snižování emisí. Klimatický klub by měl rovněž podporovat srovnatelnost příslušných klimatických opatření tím, že u svých členů zajistí v oblasti klimatu kvalitní monitorování, podávání zpráv a ověřování příslušných údajů a poskytne prostředky pro spolupráci mezi Unií a jejími obchodními partnery i pro vzájemnou transparentnost.

(73)

V zájmu další podpory dosažení cílů Pařížské dohody ve třetích zemích je žádoucí, aby Unie i nadále poskytovala finanční podporu prostřednictvím rozpočtu Unie na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v nejméně rozvinutých zemích, včetně jejich úsilí o dekarbonizaci a transformaci jejich výrobních odvětví. Tato podpora Unie by také měla přispívat k přizpůsobení se dotčených průmyslových odvětví novým regulačním požadavkům vyplývajícím z tohoto nařízení.

(74)

Jelikož cílem CBAM je podpora čistší výroby, je Unie odhodlána spolupracovat se třetími zeměmi s nízkými a středními příjmy na snižování emisí uhlíku v jejich zpracovatelském průmyslu v rámci vnějšího rozměru Zelené dohody pro Evropu a v souladu s Pařížskou dohodou a podporovat je. Unie by měla tyto země i nadále podporovat prostřednictvím rozpočtu Unie, a to především nejméně rozvinuté země, aby přispěla k zajištění jejich přizpůsobení se novým povinnostem podle tohoto nařízení. Unie by měla rovněž nadále podporovat zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně v těchto zemích, včetně jejich úsilí o dekarbonizaci a transformaci jejich výrobních odvětví, a to v rámci stropu víceletého finančního rámce a finanční podpory poskytované Unií na mezinárodní financování opatření v oblasti klimatu. Unie pracuje na zavedení nového vlastního zdroje založeného na příjmech plynoucích z prodeje certifikátů CBAM.

(75)

Tímto nařízením nejsou dotčena nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (17) a (EU) 2018/1725 (18).

(76)

V zájmu účinnosti by se mělo na toto nařízení obdobně použít nařízení Rady (ES) č. 515/97 (19).

(77)

Za účelem doplnění a změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o:

Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (20). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(78)

Tyto konzultace by měly být vedeny transparentním způsobem a mohou zahrnovat předběžné konzultace se zúčastněnými stranami, jako jsou příslušné orgány, průmysl (včetně malých a středních podniků), sociální partneři, jako jsou odbory, organizace občanské společnosti a environmentální organizace.

(79)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (21).

(80)

Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných správních a finančních sankcí. CBAM by se proto měl opírat o vhodné a účinné mechanismy, které by ztrátě příjmů bránily.

(81)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž předcházení riziku úniku uhlíku, a tím snížení celosvětových emisí uhlíku, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(82)

S cílem umožnit včasné přijetí aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů stanovených tímto nařízením by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,