(1)

Žádost o zápis názvu „Olio Campania“ předložená Itálií byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Olio Campania“ zapsán do rejstříku,

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie pro nové potraviny. Na základě definice stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2015/2283 se tradiční potravina ze třetí země považuje za novou potravinu.

(2)

V souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2015/2283 byl prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/2470 (2) zřízen seznam Unie pro nové potraviny.

(3)

Dne 26. března 2020 předložila společnost Kawanasi Sehat Dasacatur, PT (dále jen „žadatel“) Komisi oznámení o svém záměru uvést ořechy z Canarium indicum L. („Kenari“) na trh Unie jako tradiční potravinu ze třetí země v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2015/2283. Žadatel požadoval, aby dotčená potravina byla používána jako taková nebo přidávána jako složka do cereálních a pekařských výrobků, cukrovinek, snacků a hotových pokrmů určených pro běžnou populaci.

(4)

Uvedené oznámení je v souladu s požadavky stanovenými v článku 14 nařízení (EU) 2015/2283. Údaje předložené žadatelem zejména prokazují, že sušené ořechy z Canarium indicum L. mají historii bezpečného používání potraviny na souostroví Moluky v Indonésii.

(5)

V souladu s čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283 zaslala Komise dne 13. června 2022 platné oznámení členským státům a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).

(6)

Členské státy ani úřad v rámci lhůty stanovené v čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2283 nepředložily Komisi žádné řádně odůvodněné námitky týkající se bezpečnosti uvedení dotčené potraviny na trh v Unii.

(7)

Dne 11. listopadu 2022 zveřejnil úřad technickou zprávu o oznámení sušených ořechů z Canarium indicum L. jako tradiční potraviny ze třetí země podle článku 14 nařízení (EU) 2015/2283 (3). V uvedené zprávě dospěl úřad k závěru, že dostupné údaje o složení a historii požadovaného použití sušených ořechů z Canarium indicum L. nevyvolávají obavy o bezpečnost.

(8)

Úřad ve své zprávě na základě omezených zveřejněných důkazů o potravinové alergii související s ořechy z Canarium indicum L. rovněž uvedl, že po konzumaci ořechů z Canarium indicum L. lze očekávat alergické reakce. Studie zejména prokázaly zkříženou reaktivitu ořechů z Canarium indicum L. s lískovými ořechy, kešú ořechy a pistáciemi. Je důležité, aby informace o přítomnosti potravin, které mohou vyvolat alergické reakce, byly poskytovány jasným způsobem, aby spotřebitelé mohli činit informovaná rozhodnutí, která jsou pro ně bezpečná. Je proto vhodné, aby ořechy z Canarium indicum L. dodávané spotřebitelům byly náležitě označeny podle požadavků článku 9 nařízení (EU) 2015/2283 a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 (4).

(9)

Komise by proto měla povolit uvedení sušených ořechů z Canarium indicum L. na trh v Unii jako tradiční potraviny ze třetí země a odpovídajícím způsobem aktualizovat seznam Unie pro nové potraviny.

(10)

Sušené ořechy z Canarium indicum L. by měly být zařazeny jako tradiční potravina ze třetí země na seznam Unie pro nové potraviny zřízený prováděcím nařízením (EU) 2017/2470. Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku endo-1,4-beta-xylanázy z Komagataella phaffii ATCC PTA-127053. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Uvedená žádost se týká povolení přípravku endo-1,4-beta-xylanázy z Komagataella phaffii ATCC PTA-127053 jako doplňkové látky pro veškerou drůbež určenou ke snášce se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „látky zvyšující stravitelnost“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 29. června 2022 (2) k závěru, že za navržených podmínek použití nemá přípravek endo-1,4-beta-xylanázy z Komagataella phaffii ATCC PTA-127053 nepříznivý účinek na zdraví zvířat, bezpečnost spotřebitelů ani na životní prostředí. Pokud jde o cílový druh, dospěl úřad k závěru, že doplňková látka je bezpečná a může být účinná pro nosnice, je-li přidána do krmiva v množství 45 000 U/kg, a že závěry týkající se nosnic lze extrapolovat na všechny druhy drůbeže určené ke snášce.

(5)

Úřad dospěl k závěru, že uvedená doplňková látka není dráždivá pro oči a kůži, ale je považována za látku senzibilizující kůži a dýchací cesty.

(6)

Úřad nepovažoval zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(7)

Posouzení přípravku endo-1,4-beta-xylanázy z Komagataella phaffii ATCC PTA-127053 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Používání uvedeného přípravku by proto mělo být povoleno. Komise se domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele doplňkové látky.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku endo-1,4-beta-xylanázy z Komagataella phaffii DSM 33574. Tato žádost byla předložena spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Uvedená žádost se týká povolení přípravku endo-1,4-beta-xylanázy z Komagataella phaffii DSM 33574 jako doplňkové látky pro výkrm všech druhů drůbeže a snášku a odchov všech druhů drůbeže se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „látky zvyšující stravitelnost“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 29. června 2022 (2) k závěru, že za navržených podmínek použití nemá přípravek endo-1,4-beta-xylanázy z Komagataella phaffii DSM 33574 nepříznivý účinek na zdraví zvířat, pokud jde o cílové druhy, na bezpečnost spotřebitelů ani na životní prostředí. Úřad dále dospěl k závěru, že expozice uživatelů přípravku prostřednictvím vdechnutí je velmi pravděpodobná, že přípravek je látkou senzibilizující dýchací cesty a že může dráždit oči. Ohledně potenciálu přípravku vyvolat senzibilizaci kůže nebylo možné vyvodit žádné závěry.

(5)

Úřad dále dospěl k závěru, že přípravek může být účinný pro výkrm všech druhů drůbeže a pro snášku a odchov všech druhů drůbeže. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)

Posouzení přípravku endo-1,4-beta-xylanázy z Komagataella phaffii DSM 33574 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení. Komise se domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele uvedeného přípravku.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Účetnictví Evropské centrální banky (ECB) a národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro, mají ověřovat nezávislí externí auditoři doporučení Radou guvernérů ECB a schválení Radou Evropské unie.

(2)

Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland vybrala v roce 2016 za svého externího auditora pro účetní roky 2016 až 2020 společnost Mazars. Dne 15. listopadu 2021 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2021/2018 (2), kterým se mandát společnosti Mazars jako externího auditora Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland prodlužuje o účetní roky 2021 a 2022.

(3)

Mandát společnosti Mazars jako stávajícího externího auditora Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland skončí po provedení auditu za účetní rok 2022. Je proto nezbytné jmenovat externího auditora od účetního roku 2023.

(4)

Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland vybrala za svého externího auditora pro účetní roky 2023 až 2027 společnost Grant Thornton Ireland s možností prodloužení mandátu na účetní roky 2028 a 2029.

(5)

Rada guvernérů ECB doporučila, aby společnost Grant Thornton Ireland byla jmenována externím auditorem Banc Ceannais na hÉireann/Central Bank of Ireland pro účetní roky 2023 až 2027 s možností prodloužení mandátu na účetní roky 2028 až 2029.

(6)

Na základě doporučení Rady guvernérů ECB by mělo být rozhodnutí Rady 1999/70/ES (3) odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Jako reakci na hromadný příliv osob prchajících z Ukrajiny v důsledku ruské invaze na Ukrajinu přijala Rada na svém zasedání dne 4. března 2022 jednomyslně prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/382 (1), kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob a zavádí se jejich dočasná ochrana.

(2)

Na uvedeném zasedání Rady bylo vydáno prohlášení podporující členské státy, které jsou hlavními vstupními místy hromadného přílivu vysídlených osob prchajících před útočnou válkou Ruska z Ukrajiny do Unie, jakož i rovnováhu mezi úsilím všech členských států při přijímání těchto osob.

(3)

Členské státy se v uvedeném prohlášení rovněž shodly na tom, že nebudou uplatňovat článek 11 směrnice Rady 2001/55/ES (2) na osoby v Unii, které prchají před útočnou válkou Ruska, požívají dočasné ochrany v daném členském státě a přesouvají se bez povolení na území jiného členského státu, pokud se dotčené členské státy na dvoustranném základě nedohodnou jinak.

(4)

Podle článku 10 směrnice 2001/55/ES mají členské státy povinnost evidovat na vnitrostátní úrovni osobní údaje osob požívajících na jejich území dočasné ochrany. Kromě toho čl. 27 odst. 1 uvedené směrnice stanoví, že za účelem správní spolupráce potřebné k poskytování dočasné ochrany mají členské státy s pomocí Komise přijmout veškerá příslušná opatření k navázání přímé spolupráce a k výměně informací mezi příslušnými orgány.

(5)

Je v zájmu členských států, aby si vyměňovaly informace s třetími zeměmi, které jsou součástí schengenského prostoru. Švýcarsko, které ke dni 25. října 2022 evidovalo celkem 65 953 osob požívajících dočasné ochrany na svém území a které vyjádřilo zájem o takovou výměnu informací. Jelikož je možné, že osobní údaje mnoha osob požívajících dočasné ochrany ve Švýcarsku byly předtím zaevidovány v některém členském státě podle směrnice 2001/55/ES, může usnadnění výměny těchto údajů dotčeným členským státům dovolit pozastavit poskytování pomoci spojené s právy vyplývajícími z dočasné ochrany osobám, které se již na jejich území nenacházejí.

(6)

Dále je v zájmu členských států, aby zajistily určitou míru stability a rovnováhu mezi sebou při přijímání osob prchajících před útočnou válkou Ruska na Ukrajině a současně zaručily, že systém nebude možné zneužívat.

(7)

Měla by být proto zahájena jednání s cílem uzavřít dohodu mezi Unií a Švýcarskou konfederací, kterou se stanoví základ pro výměnu informací o osobách požívajících dočasné ochrany

(1)

V rámci stanoveném v článku 6 nařízení (EU) č. 1024/2013 plní Evropská centrální banka (ECB) výlučnou úlohu spočívající v dohledu nad úvěrovými institucemi s cílem zajistit jednotné uplatňování norem v oblasti dohledu, podpořit finanční stabilitu a zajistit rovné podmínky.

(2)

Podle článku 12 nařízení (EU) č. 1024/2013 může ECB v zájmu plnění úkolů, které jsou jí svěřeny uvedeným nařízením, provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách právnických osob uvedených v čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení i kteréhokoli jiného podniku zahrnutého do dohledu na konsolidovaném základě, vykonává-li ECB dohled na konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 písm. g) uvedeného nařízení.

(3)

Podle čl. 99 odst. 1 směrnice 2013/36/EU přijímá ECB jako příslušný orgán každoročně rozhodnutí ECB o programu dohledových šetření (dále jen „rozhodnutí o programu dohledových šetření“), které obsahuje mimo jiné plán kontrol v objektu používaném institucí, včetně jejích poboček a dceřiných společností usazených v jiných členských státech, v souladu s články 52, 119 a 122 směrnice 2013/36/EU. Program dohledových šetření se týká zejména kontrol na místě, pokud jde o rizika instituce, kontroly rizik a správu a řízení instituce, a kontrol na místě týkajících se hloubkového posouzení interních modelů, které instituce používá pro výpočet kapitálových požadavků, zejména pokud jde o metodiky, ekonomickou vhodnost, rizika, kontroly rizik a správu a řízení.

(4)

Rozhodnutí o programu dohledových šetření může být v průběhu roku změněno s cílem reagovat na provozní potřeby ECB, změny situace dohlížených subjektů nebo požadavky dohlížených subjektů a zajistit účinné provádění plánovaných kontrol. Změny rozhodnutí o programu dohledových šetření musí být provedeny prostřednictvím rozhodnutí přijatého ECB. Toto pozměňující rozhodnutí může v rámci programu dohledových šetření na daný rok zrušit schválené inspekce, změnit rozsah plánovaných inspekcí nebo zahrnout dodatečné inspekce. Podle čl. 12 odst. 3 nařízení (EU) č. 1024/2013 je kontrolované právnické osobě oznámeno rozhodnutí ECB provést kontrolu na místě nebo šetření interního modelu před zahájením kontroly.

(5)

S cílem usnadnit rozhodovací proces a umožnit ECB účinně reagovat na změny situace dohlížených subjektů, které ovlivňují provádění a rozsah plánovaných kontrol, je v souvislosti s přijetím takových rozhodnutí, kterými se mění rozhodnutí o programu dohledových šetření, nezbytné rozhodnutí o přenesení pravomoci. Takové rozhodnutí o přenesení pravomoci by mělo umožňovat, aby na základě jediného rozhodnutí v přenesené pravomoci byly přijaty změny více než jedné plánované inspekce. Soudní dvůr Evropské unie uznal, že přenesení pravomoci je nezbytné pro to, aby se instituci, která musí přijmout značný počet rozhodnutí, umožnilo plnit její funkce. Obdobně uznal nutnost zajistit schopnost fungování rozhodovacích orgánů jakožto zásadu vlastní každému organizačnímu systému (5).

(6)

Přenesení rozhodovacích pravomocí by mělo být omezené a přiměřené, přičemž rozsah přenesení pravomocí by měl být jednoznačně vymezen.

(7)

Dne 24. června 2020 Rada guvernérů rozhodla o navázání úzké spolupráce mezi ECB a Bulharskou republikou (6). V čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 se stanoví, že za účelem plnění určitých úkolů ve vztahu k úvěrovým institucím usazeným v členském státě, jehož měnou není euro, může ECB v případech, kdy byla v souladu s uvedeným článkem navázána úzká spolupráce, udělovat pokyny vnitrostátnímu příslušnému orgánu daného členského státu. Je proto vhodné zahrnout tyto pokyny mezi akty, které může ECB přijmout na základě přenesení pravomoci na vedoucí pracovních útvarů podle příslušných ustanovení tohoto rozhodnutí.

(8)

Rozhodnutí (EU) 2017/933 (ECB/2016/40) stanoví postup, který je třeba dodržet při přijímání rozhodnutí o přenesení pravomoci v oblasti dohledu, a osoby, na něž lze rozhodovací pravomoc přenést. Tímto rozhodnutím není dotčen výkon úkolů ECB v oblasti dohledu ani pravomoc Rady dohledu předkládat konečné návrhy rozhodnutí Radě guvernérů.

(9)

Nejsou-li splněna kritéria pro přijetí rozhodnutí v přenesené pravomoci ve smyslu tohoto rozhodnutí, měla by být rozhodnutí přijímána v souladu s postupem neuplatnění námitek vymezeným v čl. 26 odst. 8 nařízení (EU) č. 1024/2013 a článku 13g rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2004/2 (7). Postup neuplatnění námitek by se měl použít i tehdy, kdy mají vedoucí pracovních útvarů pochybnosti o splnění hodnotících kritérií z důvodu složitosti hodnocení nebo citlivosti dané záležitosti a pokud má výsledek příslušného hodnocení přímý dopad na jiné rozhodnutí, a proto by měl příslušná rozhodnutí posuzovat stejný rozhodovací orgán současně, aby se předešlo protichůdným výsledkům.

(10)

Rozhodnutí ECB v oblasti dohledu mohou být předmětem správního přezkumu v souladu s článkem 24 nařízení (EU) č. 1024/2013 a jak je dále upřesněno v rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2014/16 (8). V případě správního přezkumu by Rada dohledu měla zohlednit stanovisko správní revizní komise a předložit nový návrh rozhodnutí k přijetí Radě guvernérů postupem neuplatnění námitek,

1)

„program dohledových šetření“ má stejný význam jako v čl. 99 odst. 1 směrnice 2013/36/EU;

2)

„rozhodnutím o programu dohledových šetření“ se rozumí rozhodnutí ECB o programu dohledových šetření;

3)

„kontrolou na místě“ se rozumí kontrola prováděná v provozních prostorách jakékoli právnické osoby uvedené v čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013 a jakéhokoli jiného podniku zahrnutého do dohledu na konsolidovaném základě, vykonává-li ECB dohled na konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1024/2013;

4)

„šetřením interního modelu“ se rozumí kontrola na místě v souvislosti s používáním interních modelů pro výpočet kapitálových požadavků stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (9) za účelem přijetí rozhodnutí o interních modelech;

5)

„kontrolou“ se rozumí kontrola na místě nebo šetření interního modelu;

6)

„rozhodnutím ECB v oblasti dohledu“ se rozumí rozhodnutí v ECB v oblasti dohledu ve smyslu čl. 2 bodu 26 rozhodnutí (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17);

7)

„významným dohlíženým subjektem“ se rozumí významný dohlížený subjekt ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17);

8)

„méně významným dohlíženým subjektem“ se rozumí méně významný dohlížený subjekt ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17);

9)

„kontrolovaným právním subjektem“ se rozumí:

10)

„zdroji jednotného mechanismu dohledu“ se rozumějí pracovníci ECB a příslušných vnitrostátních orgánů, kteří tvoří tým pro provádění kontroly na místě v souladu s článkem 144 nařízení (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17);

11)

„rozhodnutím o kontrolách na místě“ se rozumí jakékoli rozhodnutí ECB, kterým se mění schválené rozhodnutí o programu dohledových šetření v souvislosti s jednou nebo více plánovanými kontrolami na místě;

12)

„rozhodnutím o šetření interních modelů“ se rozumí jakékoli rozhodnutí ECB, kterým se mění schválené rozhodnutí o programu dohledových šetření v souvislosti s jedním nebo více plánovanými šetřeními interních modelů;

13)

„rozhodnutím o přenesení pravomoci“ se rozumí rozhodnutí o přenesení pravomoci ve smyslu čl. 3 bodu 2 rozhodnutí (EU) 2017/933 (ECB/2016/40);

14)

„rozhodnutím v přenesené pravomoci“ se rozumí rozhodnutí v přenesené pravomoci ve smyslu čl. 3 bodu 4 rozhodnutí (EU) 2017/933 (ECB/2016/40);

15)

„vedoucími pracovních útvarů“ se rozumějí vedoucí pracovních útvarů ECB, na něž byla přenesena pravomoc přijímat rozhodnutí o kontrolách na místě a rozhodnutí o šetření interních modelů;

16)

„postupem neuplatnění námitek“ se rozumí postup stanovený v čl. 26 odst. 8 nařízení (EU) č. 1024/2013 a dále upřesněný v článku 13g rozhodnutí ECB/2004/2;

17)

„záporným rozhodnutím“ se rozumí rozhodnutí, které rozšiřuje rozsah plánované kontroly na místě nebo plánovaného šetření interního modelu, pokud toto rozhodnutí není přijato na základě žádosti dohlíženého subjektu. Rozhodnutí, která obsahují vedlejší ujednání jako např. podmínky, povinnosti či omezení, se považují za záporná rozhodnutí s výjimkou situací, kdy tato vedlejší ujednání a) zajišťují, že dohlížený subjekt splňuje požadavky příslušných právních předpisů Unie, a byla dohodnuta v písemné formě nebo b) pouze znovu uvádějí jeden či více stávajících požadavků, které musí dohlížený subjekt splňovat podle právních předpisů Unie, nebo vyžadují informace o plnění jednoho či více těchto požadavků;

18)

„citlivostí“ vlastnost nebo faktor, které mohou mít negativní dopad na pověst ECB a/nebo na účinné a jednotné fungování jednotného mechanismu dohledu, a to mimo jiné včetně situací, kdy: a) se na příslušný dohlížený subjekt dříve vztahovaly nebo v současné době vztahují přísná opatření v oblasti dohledu, jako jsou opatření včasné intervence; b) jakmile bude návrh rozhodnutí přijat, vytvoří nový precedens, který by mohl být pro ECB v budoucnu závazný; c) návrh rozhodnutí, jakmile bude přijat, může přitáhnout negativní pozornost sdělovacích prostředků nebo veřejnosti; nebo d) vnitrostátní příslušný orgán, který navázal úzkou spolupráci s ECB, sdělí ECB svůj nesouhlas s předkládaným návrhem pokynů.

(1)

S ohledem na značný počet rozhodnutí, jež má Evropská centrální banka (ECB) přijímat v souvislosti s plněním svých úkolů v oblasti dohledu, byl zaveden postup pro přijímání určitých rozhodnutí v přenesené pravomoci.

(2)

Rozhodnutí o přenesení pravomoci nabývá účinnosti přijetím rozhodnutí Výkonné rady o jmenování jednoho nebo více vedoucích pracovních útvarů za účelem přijímání rozhodnutí na základě rozhodnutí o přenesení pravomoci.

(3)

Výkonná rada by měla při jmenování vedoucích pracovních útvarů zohlednit význam rozhodnutí o přenesení pravomoci a počet adresátů, jimž je třeba rozhodnutí v přenesené pravomoci zaslat.

(4)

Článek 10.1 rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2004/2 stanoví, že Výkonná rada rozhoduje o počtu, názvech a oblastech působnosti jednotlivých pracovních útvarů ECB.

(5)

Předseda Rady dohledu byl konzultován ohledně vedoucích pracovních útvarů, na které by měla být přenesena pravomoc přijímat rozhodnutí v přenesené pravomoci týkající se kontrol na místě a šetření interních modelů,