ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 32 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 66 |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/1 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/222
ze dne 1. prosince 2022
o dočasném pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro všechny státní příslušníky Vanuatu
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (1), a zejména na čl. 8 odst. 6 písm. b) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Vanuatská republika je uvedena na seznamu v příloze II nařízení (EU) 2018/1806 mezi třetími zeměmi, jejichž státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni při překračování vnějších hranic členských států pro pobyty, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů. Osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky Vanuatu je použitelné od 28. května 2015, kdy byla podepsána Dohoda mezi Evropskou unií a Vanuatskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (dále jen „dohoda“) (2) a kdy se tato dohoda začala prozatímně provádět v souladu s čl. 8 odst. 1 dohody. Dohoda vstoupila v platnost dne 1. dubna 2017. |
(2) |
Od 25. května 2015 poskytuje Vanuatu režim občanství pro investory, jehož prostřednictvím mají státní příslušníci třetích zemí, na které se jinak vztahuje vízová povinnost, možnost získat výměnou za investice občanství Vanuatu, čímž získají bezvízový přístup do Unie. |
(3) |
Z relevantních údajů, zpráv a statistik a z konkrétních a spolehlivých informací (3) vyplývá, že režimy občanství pro investory jsou ve své současné podobě a fungování v rozporu s cíli vízové politiky Unie, která stanoví prověřování státních příslušníků třetích zemí s vízovou povinností podle kritérií stanovených v článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (4) a v rovnocenných vnitrostátních právních předpisech těch členských států, v nichž nařízení (ES) č. 810/2009 dosud není použitelné v plném rozsahu. Způsob, jakým jsou uvedené režimy prováděny, představuje obcházení postupu Unie pro udělování krátkodobých víz a posouzení souvisejících bezpečnostních a migračních rizik. |
(4) |
V souladu s čl. 8 odst. 2 písm. d) a čl. 8 odst. 3 a 6 nařízení (EU) 2018/1806 dospěla Komise k závěru, že udělování občanství Vanuatu v rámci jeho režimů občanství pro investory představuje nárůst rizik pro vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek členských států. |
(5) |
Dne 3. března 2022 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2022/366 (5) o částečném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Vanuatskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty v souladu s čl. 8 odst. 4 dohody. Pozastavení uplatňování dohody je omezeno na běžné cestovní pasy vydané od 25. května 2015, kdy začal výrazně narůstat počet úspěšných žadatelů o udělení státního občanství Vanuatu v rámci režimu pro investory. |
(6) |
Dne 27. dubna 2022 přijala Komise v souladu s čl. 8 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) 2018/1806 prováděcí nařízení (EU) 2022/693 (6) o dočasném pozastavení osvobození státních příslušníků Vanuatu od vízové povinnosti. Pozastavení se použije ode dne 4. května 2022 do dne 3. února 2023. |
(7) |
Poté, co dne 4. května 2022 vstoupilo v platnost dočasné pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro výše uvedenou kategorii státních příslušníků Vanuatu, a v souladu s čl. 8 odst. 6 písm. a) třetím pododstavcem nařízení (EU) 2018/1806 zahájila Komise dne 12. května 2022 posílený dialog s Vanuatu za účelem nápravy okolností, které vedly k dočasnému pozastavení osvobození od vízové povinnosti. |
(8) |
Na prvním zasedání uspořádaném v rámci posíleného dialogu Komise dne 12. května 2022 vyjádřila ochotu nalézt řešení a za tímto účelem navrhla pořádat každý měsíc technické schůzky. Strany souhlasily s tím, že orgány Vanuatu budou jmenovat partnera pro dialog a že jej oznámí Komisi s cílem přistoupit k následným technickým schůzkám. Vanuatu informovalo Komisi o rozhodnutí vlády Vanuatu zřídit pracovní skupinu pro přezkum režimů občanství pro investory. Bylo dohodnuto, že orgány Vanuatu předají Komisi zprávu o pokroku vypracovanou pracovní skupinou. |
(9) |
Vanuatu však od té doby nepodniklo žádné významné kroky. K dnešnímu dni zůstávají režimy občanství pro investory ve Vanuatu v platnosti. Komise neobdržela od orgánů Vanuatu žádné informace o možných legislativních a nelegislativních opatřeních zaměřených na nápravu okolností, které vedly k dočasnému pozastavení. |
(10) |
Okolnosti uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2018/1806, totiž nárůst rizik pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost členských států, tedy přetrvávají. |
(11) |
Vzhledem k přetrvávání výše uvedených okolností a absenci závazku Vanuatu k jejich nápravě bylo uplatňování dohody úplně pozastaveno rozhodnutím Rady (EU) 2022/2198 (7), kterým se zrušuje rozhodnutí (EU) 2022/366 a pozastavuje se uplatňování dohody pro všechny státní příslušníky Vanuatu. |
(12) |
V souladu s čl. 8 odst. 6 písm. b) nařízení (EU) 2018/1806 je vzhledem k přetrvávající situaci nezbytné přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se dočasně pozastaví osvobození od vízové povinnosti pro všechny státní příslušníky Vanuatu na dobu 18 měsíců. |
(13) |
Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (8). |
(14) |
Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech B a C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (9). |
(15) |
Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech B a C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (10). |
(16) |
Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (11); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. |
(17) |
Toto nařízení představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Dočasné pozastavení osvobození od vízové povinnosti
V příloze II nařízení (EU) 2018/1806 se v bodě 1 („státy“) odkaz na „Vanuatu“ nahrazuje tímto:
„Vanuatu (*1)
Článek 2
Vstup v platnost a doba použitelnosti
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 4. února 2023 do dne 3. srpna 2024.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
V Bruselu dne 1. prosince 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39.
(2) Úř. věst. L 173, 3.7.2015, s. 48.
(3) Návrh rozhodnutí Rady o částečném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Vanuatskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (COM(2022) 6 final), 5.–12. bod odůvodnění.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).
(5) Rozhodnutí Rady (EU) 2022/366 ze dne 3. března 2022 o částečném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Vanuatskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (Úř. věst. L 69, 4.3.2022, s. 105).
(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/693 ze dne 27. dubna 2022 o dočasném pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky Vanuatu (Úř. věst. L 129, 3.5.2022, s. 18).
(7) Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2198 ze dne 8. listopadu 2022 o úplném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Vanuatskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (Úř. věst. L 292, 11.11.2022, s. 47).
(8) Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).
(9) Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).
(10) Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).
(11) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/5 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/223
ze dne 27. ledna 2023,
kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 a kterým se mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 20 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnicí Komise 2004/71/ES (2) byla látka Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 zařazena jako účinná látka do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3). |
(2) |
Účinné látky zařazené do přílohy I směrnice 91/414/EHS se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (4). |
(3) |
Platnost schválení účinné látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, skončí dne 30. dubna 2023. |
(4) |
V souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (5) a ve lhůtě stanovené v uvedeném článku byla Nizozemsku jakožto zpravodajskému členskému státu předložena žádost o obnovení schválení účinné látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342. |
(5) |
Žadatel předložil doplňující dokumentaci požadovanou podle článku 6 prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012. Zpravodajský členský stát shledal žádost přijatelnou. |
(6) |
Nizozemsko vypracovalo po konzultaci s Dánskem jakožto spoluzpravodajským členským státem návrh hodnotící zprávy o obnovení a dne 11. ledna 2016 jej předložilo Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi. Ve svém návrhu hodnotící zprávy o obnovení Nizozemsko navrhlo schválení látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 obnovit. |
(7) |
Úřad zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti. Úřad rovněž předal návrh hodnotící zprávy o obnovení žadateli a členským státům, aby se k němu vyjádřili, a zahájil o něm veřejnou konzultaci. Obdržené připomínky úřad předal Komisi. |
(8) |
Dne 9. prosince 2016 oznámil úřad Komisi svůj závěr (6), ze kterého vyplynulo, že lze očekávat, že látka Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. |
(9) |
Na základě diskusí v rámci Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva požádala Komise dne 3. února 2020 úřad o vědecké poradenství ohledně translokačního potenciálu látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 v rostlinách po ošetření osiva obilovin a hrachu, a v příslušném případě o revizi posouzení rizika metabolitu 2,3-deepoxy-2,3-didehydro-rhizoxin (DDR) pro člověka. V reakci na to vydal úřad dne 23. září 2020 prohlášení o translokačním potenciálu látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 v rostlinách po ošetření osiva obilovin a hrachu a posouzení rizika pro člověka (7). |
(10) |
Komise předložila Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva dne 15. října 2022 zprávu o obnovení a dne 8. prosince 2022 předlohu tohoto nařízení týkajícího se látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342. |
(11) |
Komise vyzvala žadatele, aby předložil své připomínky k závěru a prohlášení úřadu a v souladu s čl. 14 odst. 1 třetím pododstavcem prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012 i ke zprávě o obnovení. Žadatel předložil své připomínky, které byly pečlivě přezkoumány a vhodným způsobem zohledněny. |
(12) |
Bylo zjištěno, že v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 jsou kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 splněna. |
(13) |
Proto je vhodné schválení látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 obnovit. V souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení a s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky (8) a výsledek posouzení rizik je však nezbytné stanovit určité podmínky. Zejména je nezbytné zachovat stávající omezení použití látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 pouze jako fungicid k moření osiva v uzavřených zařízeních pro moření osiva a stanovit maximální obsah metabolitu DDR v přípravcích na ochranu rostlin obsahujících látku Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342. |
(14) |
Kromě toho, aby se zvýšila důvěra v závěr, že riziko pro člověka a životní prostředí vyplývající z expozice látce Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 je zanedbatelné nebo velmi nízké, měl by žadatel předložit potvrzující informace týkající se identifikace a charakterizace látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342, metabolitu DDR a potenciálu přenosu genů rezistence vůči antibiotikům z látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 na jiné mikroorganismy. |
(15) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(16) |
Prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/378 (9) byla prodloužena doba platnosti schválení látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 do 30. dubna 2023, aby bylo možno dokončit postup pro obnovení schválení před uplynutím doby platnosti schválení uvedené účinné látky. Avšak vzhledem k tomu, že rozhodnutí o obnovení bylo přijato před datem konce uvedené prodloužené doby platnosti schválení, mělo by se toto nařízení začít používat dříve než k uvedenému datu. |
(17) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Obnovení schválení účinné látky
Schválení účinné látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342, specifikované v příloze I tohoto nařízení, se obnovuje za podmínek stanovených v uvedené příloze.
Článek 2
Změny prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.
Článek 3
Vstup v platnost a datum použitelnosti
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. března 2023.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 27. ledna 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(2) Směrnice Komise 2004/71/ES ze dne 28. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky Pseudomonas chlororaphis (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 104).
(3) Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (Úř. věst. L 153, 11.6.2011, s. 1).
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 844/2012 ze dne 18. září 2012, kterým se stanoví ustanovení nezbytná k provedení postupu obnovení schválení účinných látek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 252, 19.9.2012, s. 26). Toto nařízení bylo nahrazeno nařízením (EU) 2020/1740, avšak nadále se použije na postup pro obnovení schválení účinných látek: 1) u nichž doba platnosti schválení uplyne před 27. březnem 2024; 2) u nichž se doba platnosti schválení prodlužuje nařízením, které bylo přijato podle článku 17 nařízení (ES) č. 1107/2009 dne 27. března 2021 nebo po tomto dni, do 27. března 2024 nebo do pozdějšího data.
(6) EFSA Journal 2017;15(1):4668. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu.
(7) EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), 2020. Statement on the translocation potential by Pseudomonas chlororaphis MA342 in plants after seed treatment of cereals and peas and assessment of the risk to humans. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2020.6276.
(8) Guidance on the risk assessment of metabolites produced by microorganisms used as plant protection active substances (SANCO/2020/12258): https://food.ec.europa.eu/system/files/2020-11/pesticides_ppp_app-proc_guide_180653_microorganism-metabolites-concern_202011.pdf.
Guidance on the approval and low-risk criteria linked to „antimicrobial resistance“ applicable to microorganisms used for plant protection (SANTE/2020/12260): https://food.ec.europa.eu/system/files/2020-11/pesticides_ppp_app-proc_guide_180652_microorganism-amr_202011.pdf.
(9) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/378 ze dne 4. března 2022, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek abamektin, Bacillus subtilis (Cohn 1872) kmen QST 713, Bacillus thuringiensis subsp. aizawai kmeny ABTS-1857 a GC-91, Bacillus thuringiensis subsp. israeliensis (sérotyp H-14) kmen AM65-52, Bacillus thuringiensis subsp. kurstaki kmeny ABTS 351, PB 54, SA 11, SA12 a EG 2348, Beauveria bassiana kmeny ATCC 74040 a GHA, klodinafop, Cydia pomonella granulovirus (CpGV), cyprodinil, dichlorprop-P, fenpyroximát, fosetyl, malathion, mepanipyrim, metkonazol, metrafenon, pirimikarb, Pseudomonas chlororaphis kmen MA342, pyrimethanil, Pythium oligandrum M1, rimsulfuron, spinosad, Trichoderma asperellum (dříve T. harzianum) kmeny ICC012, T25 a TV1, Trichoderma atroviride (dříve T. harzianum) kmen T11, Trichoderma gamsii (dříve T. viride) kmen ICC080, Trichoderma harzianum kmeny T-22 a ITEM 908, triklopyr, trinexapak, tritikonazol a ziram (Úř. věst. L 72, 7.3.2022, s. 2).
PŘÍLOHA I
Obecný název, identifikační čísla |
Název podle IUPAC |
Čistota (1) |
Datum schválení |
Konec platnosti schválení |
Zvláštní ustanovení |
||||||||||
Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 Sbírka kultur: NCIMB, UK: NCIMB 40616 |
Nepoužije se |
Množství sekundárního metabolitu 2,3-deepoxy-2,3-didehydro-rhizoxin (DDR) v mikrobiální látce na ochranu proti škodlivým organismům (MPCA) nesmí překročit mez stanovitelnosti (LOQ = 2,0 μg/ml). |
1. března 2023 |
28. února 2038 |
Povolena mohou být pouze použití jako fungicid k moření osiva v uzavřených zařízeních pro moření osiva. Při uplatňování jednotných zásad podle čl. 29 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být zohledněny závěry zprávy o obnovení schválení látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy. Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy věnovat zvláštní pozornost:
Výrobce odpovídá za přísné dodržování podmínek ochrany životního prostředí a analýzy kontroly kvality během výrobního procesu s cílem zajistit splnění mezních hodnot mikrobiologické kontaminace uvedených v pracovním dokumentu SANCO/12116/2012. Podmínky použití musí v příslušném případě zahrnovat opatření ke zmírnění rizika. Žadatel předloží Komisi, členským státům a úřadu potvrzující informace, pokud jde o:
Žadatel předloží požadované informace uvedené v bodech 1, 2 a 3 do dne 23. února 2025. |
(1) Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o obnovení schválení.
(2) Nařízení Komise (EU) 2022/1439 ze dne 31. srpna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 283/2013, pokud jde o informace, které mají být předloženy o účinných látkách, a zvláštní požadavky na údaje o mikroorganismech (Úř. věst. L 227, 1.9.2022, s. 8).
(3) Guidance on the risk assessment of metabolites produced by microorganisms used as plant protection active substances (SANCO/2020/12258): https://food.ec.europa.eu/system/files/2020-11/pesticides_ppp_app-proc_guide_180653_microorganism-metabolites-concern_202011.pdf.
(4) Guidance on the approval and low-risk criteria linked to „antimicrobial resistance“ applicable to microorganisms used for plant protection (SANTE/2020/12260): https://food.ec.europa.eu/system/files/2020-11/pesticides_ppp_app-proc_guide_180652_microorganism-amr_202011.pdf.
PŘÍLOHA II
Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se mění takto:
1) |
v části A se zrušuje položka 89 pro látku Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342; |
2) |
v části B se doplňuje nová položka, která zní:
|
((*)) ařízení Komise (EU) 2022/1439 ze dne 31. srpna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 283/2013, pokud jde o informace, které mají být předloženy o účinných látkách, a zvláštní požadavky na údaje o mikroorganismech (Úř. věst. L 227, 1.9.2022, s. 8).
((**)) Guidance on the risk assessment of metabolites produced by microorganisms used as plant protection active substances (SANCO/2020/12258): https://food.ec.europa.eu/system/files/2020-11/pesticides_ppp_app-proc_guide_180653_microorganism-metabolites-concern_202011.pdf.
((***)) Guidance on the approval and low-risk criteria linked to „antimicrobial resistance“ applicable to microorganisms used for plant protection (SANTE/2020/12260): https://food.ec.europa.eu/system/files/2020-11/pesticides_ppp_app-proc_guide_180652_microorganism-amr_202011.pdf“.
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/11 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/224
ze dne 2. února 2023,
kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 71 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Africký mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí. |
(2) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 (2) bylo přijato v rámci nařízení (EU) 2016/429 a stanoví zvláštní opatření k tlumení nákazy týkající se afrického moru prasat, která mají členské státy uvedené na seznamu v příloze I zmíněného nařízení (dál jen „dotčené členské státy“) po omezenou dobu uplatňovat v uzavřených pásmech I, II a III uvedených na seznamu ve zmíněné příloze. |
(3) |
Oblasti uvedené jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 vycházejí z epizootologické situace afrického moru prasat v Unii. Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 byla naposledy změněna prováděcím nařízením (EU) 2023/141 (3), a sice v návaznosti na změny epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v Polsku a na Slovensku. Od data přijetí uvedeného prováděcího nařízení se epizootologická situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v některých dotčených členských státech změnila. |
(4) |
Veškeré změny uzavřených pásem I, II a III v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 by měly být založeny na epizootologické situaci, pokud jde o africký mor prasat, v oblastech postižených uvedenou nákazou, na celkové epizootologické situaci afrického moru prasat v dotčeném členském státě, na úrovni rizika dalšího šíření uvedené nákazy, i na vědecky podložených zásadách a kritériích pro zeměpisné vymezení pásem v důsledku afrického moru prasat a na pokynech Unie dohodnutých s členskými státy ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a uvedených na internetových stránkách Komise (4). Takové změny by měly rovněž zohledňovat mezinárodní normy, jako je Kodex zdraví suchozemských živočichů (5) Světové organizace pro zdraví zvířat a odůvodnění vymezení pásem poskytnuté příslušnými orgány dotčených členských států. |
(5) |
Od data přijetí prováděcího nařízení (EU) 2023/141 se objevilo několik ohnisek afrického moru prasat u volně žijících prasat v Řecku, Itálii a Polsku. |
(6) |
V lednu 2023 byla zaznamenána dvě ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat v regionu Serres v Řecku v oblasti, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Uvedená nová ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit ve zmíněné příloze. V důsledku toho by tato oblast Řecka zasažená zmíněnými nedávnými ohnisky afrického moru prasat, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu ve zmíněné příloze, nyní měla být uvedena na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřené pásmo II, přičemž v zájmu zohlednění uvedených nedávných ohnisek je rovněž třeba znovu vymezit stávající hranice uzavřeného pásma I. |
(7) |
V lednu 2023 bylo rovněž zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u volně žijícího prasete v Opolském vojvodství v Polsku v oblasti, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Toto nové ohnisko afrického moru prasat u volně žijícího prasete představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit ve zmíněné příloze. V důsledku toho by tato oblast Polska zasažená zmíněným nedávným ohniskem afrického moru prasat, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu ve zmíněné příloze, nyní měla být uvedena na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřené pásmo II, přičemž v zájmu zohlednění tohoto nedávného ohniska je rovněž třeba znovu vymezit stávající hranice uzavřeného pásma I. |
(8) |
V lednu 2023 bylo rovněž zaznamenáno několik ohnisek afrického moru prasat u volně žijících prasat v regionech Piemont a Ligurie v Itálii v oblastech uvedených v současné době jako uzavřené pásmo II na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, které se nachází v bezprostřední blízkosti oblastí, jež jsou v současnosti uvedeny na seznamu v uvedené příloze jako uzavřená pásma I. Uvedená nová ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit ve zmíněné příloze. V důsledku toho by uvedené oblasti Itálie zasažené zmíněnými nedávnými ohnisky afrického moru prasat, které jsou v současnosti uvedeny jako uzavřené pásmo I na seznamu ve zmíněné příloze, nyní měly být uvedeny na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřená pásma II, přičemž v zájmu zohlednění uvedených nedávných ohnisek je rovněž třeba znovu vymezit stávající hranice uzavřených pásem I. |
(9) |
V návaznosti na uvedená nedávná ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat v Řecku, Itálii a Polsku a s ohledem na stávající epizootologickou situaci, pokud jde o africký mor prasat v Unii, bylo vymezení pásem v uvedených členských státech znovu posouzeno a aktualizováno v souladu s články 5, 6 a 7 prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Kromě toho byla znovu posouzena a aktualizována zavedená opatření k řízení rizik. Tyto změny by měly být zohledněny v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. |
(10) |
Má-li se zohlednit nedávný vývoj epizootologické situace, pokud jde o africký mor prasat v Unii, a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měla by být v případě Řecka, Itálie a Polska vymezena nová uzavřená pásma o dostatečné rozloze a tato pásma by měla být na seznamu uvedena jako uzavřená pásma I a II. Jelikož situace, pokud jde o africký mor prasat, je v Unii velmi dynamická, byla při vymezování uvedených nových uzavřených pásem zohledněna i epizootologická situace v okolních oblastech. |
(11) |
Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby změny přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 prostřednictvím tohoto prováděcího nařízení nabyly účinku co nejdříve. |
(12) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 2. února 2023.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 ze dne 7. dubna 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření pro tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 129, 15.4.2021, s. 1).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/141 ze dne 19. ledna 2023, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 19, 20.1.2023, s. 94).
(4) Pracovní dokument SANTE/7112/2015/Rev. 3 „Zásady a kritéria pro zeměpisné vymezení regionalizace afrického moru prasat“. https://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/asf_en
(5) Kodex zdraví suchozemských živočichů OIE, 29. vydání, 2021, svazky I a II, ISBN 978-92-95115-40-8; https://www.woah.org/en/what-we-do/standards/codes-and-manuals/terrestrial-code-online-access/
PŘÍLOHA
Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA I
UZAVŘENÁ PÁSMA
ČÁST I
1. Německo
Tato uzavřená pásma I v Německu:
Bundesland Brandenburg:
|
Bundesland Sachsen:
|
Bundesland Mecklenburg-Vorpommern:
|
2. Estonsko
Tato uzavřená pásma I v Estonsku:
— |
Hiiu maakond. |
3. Lotyšsko
Tato uzavřená pásma I v Lotyšsku:
— |
Dienvidkurzemes novada, Grobiņas pagasts, Nīcas pagasta daļa uz ziemeļiem no apdzīvotas vietas Bernāti, autoceļa V1232, A11, V1222, Bārtas upes, Otaņķu pagasts, Grobiņas pilsēta, |
— |
Ropažu novada Stopiņu pagasta daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes. |
4. Litva
Tato uzavřená pásma I v Litvě:
— |
Kalvarijos savivaldybė, |
— |
Klaipėdos rajono savivaldybė: Agluonėnų, Dovilų, Gargždų, Priekulės, Vėžaičių, Kretingalės ir Dauparų-Kvietinių seniūnijos, |
— |
Marijampolės savivaldybė išskyrus Šumskų ir Sasnavos seniūnijos, |
— |
Palangos miesto savivaldybė, |
— |
Vilkaviškio rajono savivaldybė: Bartninkų, Gražiškių, Keturvalakių, Pajevonio, Virbalio, Vištyčio seniūnijos. |
5. Maďarsko
Tato uzavřená pásma I v Maďarsku:
— |
Békés megye 950950, 950960, 950970, 951950, 952050, 952750, 952850, 952950, 953050, 953150, 953650, 953660, 953750, 953850, 953960, 954250, 954260, 954350, 954450, 954550, 954650, 954750, 954850, 954860, 954950, 955050, 955150, 955250, 955260, 955270, 955350, 955450, 955510, 955650, 955750, 955760, 955850, 955950, 956050, 956060, 956150 és 956160 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Bács-Kiskun megye 600150, 600850, 601550, 601650, 601660, 601750, 601850, 601950, 602050, 603250, 603750 és 603850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Budapest 1 kódszámú, vadgazdálkodási tevékenységre nem alkalmas területe, |
— |
Csongrád-Csanád megye 800150, 800160, 800250, 802220, 802260, 802310 és 802450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Fejér megye 400150, 400250, 400351, 400352, 400450, 400550, 401150, 401250, 401350, 402050, 402350, 402360, 402850, 402950, 403050, 403450, 403550, 403650, 403750, 403950, 403960, 403970, 404650, 404750, 404850, 404950, 404960, 405050, 405750, 405850, 405950, |
— |
406050, 406150, 406550, 406650 és 406750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Győr-Moson-Sopron megye 100550, 100650, 100950, 101050, 101350, 101450, 101550, 101560 és 102150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750260, 750350, 750450, 750460, 754450, 754550, 754560, 754570, 754650, 754750, 754950, 755050, 755150, 755250, 755350 és 755450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Komárom-Esztergom megye 250150, 250250, 250450, 250460, 250550, 250650, 250750, 251050, 251150, 251250, 251350, 251360, 251650, 251750, 251850, 252250, kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Pest megye 571550, 572150, 572250, 572350, 572550, 572650, 572750, 572850, 572950, 573150, 573250, 573260, 573350, 573360, 573450, 573850, 573950, 573960, 574050, 574150, 574350, 574360, 574550, 574650, 574750, 574850, 574860, 574950, 575050, 575150, 575250, 575350, 575550, 575650, 575750, 575850, 575950, 576050, 576150, 576250, 576350, 576450, 576650, 576750, 576850, 576950, 577050, 577150, 577350, 577450, 577650, 577850, 577950, 578050, 578150, 578250, 578350, 578360, 578450, 578550, 578560, 578650, 578850, 578950, 579050, 579150, 579250, 579350, 579450, 579460, 579550, 579650, 579750, 580250 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe. |
6. Polsko
Tato uzavřená pásma I v Polsku:
w województwie kujawsko - pomorskim:
|
w województwie warmińsko-mazurskim:
|
w województwie podlaskim:
|
w województwie mazowieckim:
|
w województwie podkarpackim:
|
w województwie świętokrzyskim:
|
w województwie łódzkim:
|
w województwie pomorskim:
|
w województwie lubuskim:
|
w województwie dolnośląskim:
|
w województwie wielkopolskim:
|
w województwie opolskim:
|
w województwie zachodniopomorskim:
|
w województwie małopolskim:
|
w województwie śląskim:
|
7. Slovensko
Tato uzavřená pásma I na Slovensku:
— |
in the district of Nové Zámky, Sikenička, Pavlová, Bíňa, Kamenín, Kamenný Most, Malá nad Hronom, Belá, Ľubá, Šarkan, Gbelce, Bruty, Mužla, Obid, Štúrovo, Nána, Kamenica nad Hronom, Chľaba, Leľa, Bajtava, Salka, Malé Kosihy, |
— |
in the district of Veľký Krtíš, the municipalities of Ipeľské Predmostie, Veľká nad Ipľom, Hrušov, Kleňany, Sečianky, |
— |
in the district of Levice, the municipalities of Keť, Čata, Pohronský Ruskov, Hronovce, Želiezovce, Zalaba, Malé Ludince, Šalov, Sikenica, Pastovce, Bielovce, Ipeľský Sokolec, Lontov, Kubáňovo, Sazdice, Demandice, Dolné Semerovce, Vyškovce nad Ipľom, Preseľany nad Ipľom, Hrkovce, Tupá, Horné Semerovce, Hokovce, Slatina, Horné Turovce, Veľké Turovce, Šahy, Tešmak, Plášťovce, Ipeľské Uľany, Bátovce, Pečenice, Jabloňovce, Bohunice, Pukanec, Uhliská, Kalná nad Hronom, Nový Tekov, Malé Kozmálovce, Veľké Kozmálovce, Tlmače, Rybník, Hronské Kosihy, Čajkov, Nová Dedina, Devičany, |
— |
in the district of Krupina, the municipalities of Dudince, Terany, Hontianske Moravce, Sudince, Súdovce, Lišov, |
— |
the whole district of Ružomberok, |
— |
in the region of Turčianske Teplice, municipalties of Turček, Horná Štubňa, Čremošné, Háj, Rakša, Mošovce, |
— |
in the district of Martin, municipalties of Blatnica, Folkušová, Necpaly, |
— |
in the district of Dolný Kubín, the municipalities of Kraľovany, Žaškov, Jasenová, Vyšný Kubín, Oravská Poruba, Leštiny, Osádka, Malatiná, Chlebnice, Krivá, |
— |
in the district of Tvrdošín, the municipalities of Oravský Biely Potok, Habovka, Zuberec, |
— |
in the district of Prievidza, the municipalities of Handlová, Cígeľ, Podhradie, Lehota pod Vtáčnikom, Kamenec pod Vtáčnikom, Bystričany, Čereňany, Oslany, Horná Ves, Radobica, |
— |
in the district of Partizánske, the municipalities of Veľké Uherce, Pažiť, Kolačno, Veľký Klíž, Ješkova Ves, Klátová Nová Ves, |
— |
in the district of Topoľčany, the municipalities of Krnča, Prázdnovce, Solčany, Nitrianska Streda, Čeľadince, Kovarce, Súlovce, |
— |
in the district of Zlaté Moravce, the municipalities of Zlatno, Mankovce, Velčice, Kostoľany pod Tríbečom, Ladice, Sľažany, Neverice, Beladice, Choča, Vieska nad Žitavou, Slepčany, Červený Hrádok, Nevidzany, Malé Vozokany, |
— |
the whole district of Žiar nad Hronom, except municipalities included in zone II. |
8. Itálie
Tato uzavřená pásma I v Itálii:
Piedmont Region:
|
Liguria Region:
|
Emilia-Romagna Region:
|
Lombardia Region:
|
Lazio Region:
|
Sardinia Region
|
9. Česká republika
Tato uzavřená pásma I v České republice:
Liberecký kraj:
|
10. Řecko
Tato uzavřená pásma I v Řecku:
— |
in the regional unit of Drama:
|
— |
in the regional unit of Xanthi:
|
— |
in the regional unit of Rodopi:
|
— |
in the regional unit of Evros:
|
— |
in the regional unit of Serres:
|
— |
in the regional unit of Kilkis:
|
— |
in the regional unit of Thessaloniki:
|
ČÁST II
1. Bulharsko
Tato uzavřená pásma II v Bulharsku:
— |
the whole region of Haskovo, |
— |
the whole region of Yambol, |
— |
the whole region of Stara Zagora, |
— |
the whole region of Pernik, |
— |
the whole region of Kyustendil, |
— |
the whole region of Plovdiv, excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Pazardzhik, excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Smolyan, |
— |
the whole region of Dobrich, |
— |
the whole region of Sofia city, |
— |
the whole region of Sofia Province, |
— |
the whole region of Blagoevgrad excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Razgrad, |
— |
the whole region of Kardzhali, |
— |
the whole region of Burgas, |
— |
the whole region of Varna excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Silistra, |
— |
the whole region of Ruse, |
— |
the whole region of Veliko Tarnovo, |
— |
the whole region of Pleven, |
— |
the whole region of Targovishte, |
— |
the whole region of Shumen, |
— |
the whole region of Sliven, |
— |
the whole region of Vidin, |
— |
the whole region of Gabrovo, |
— |
the whole region of Lovech, |
— |
the whole region of Montana, |
— |
the whole region of Vratza. |
2. Německo
Tato uzavřená pásma II v Německu:
Bundesland Brandenburg:
|
Bundesland Sachsen:
|
Bundesland Mecklenburg-Vorpommern:
|
3. Estonsko
Tato uzavřená pásma II v Estonsku:
— |
Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond). |
4. Lotyšsko
Tato uzavřená pásma II v Lotyšsku:
— |
Aizkraukles novads, |
— |
Alūksnes novads, |
— |
Augšdaugavas novads, |
— |
Ādažu novads, |
— |
Balvu novads, |
— |
Bauskas novads, |
— |
Cēsu novads, |
— |
Dienvidkurzemes novada Aizputes, Cīravas, Lažas, Durbes, Dunalkas, Tadaiķu, Vecpils, Bārtas, Sakas, Bunkas, Priekules, Gramzdas, Kalētu, Virgas, Dunikas, Vaiņodes, Gaviezes, Rucavas, Vērgales, Medzes pagasts, Nīcas pagasta daļa uz dienvidiem no apdzīvotas vietas Bernāti, autoceļa V1232, A11, V1222, Bārtas upes, Embūtes pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa P116, P106, autoceļa no apdzīvotas vietas Dinsdurbe, Kalvenes pagasta daļa uz rietumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz dienvidiem no autoceļa A9, uz rietumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz rietumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296, Aizputes, Durbes, Pāvilostas, Priekules pilsēta, |
— |
Dobeles novads, |
— |
Gulbenes novads, |
— |
Jelgavas novads, |
— |
Jēkabpils novads, |
— |
Krāslavas novads, |
— |
Kuldīgas novada Alsungas, Gudenieku, Kurmāles, Rendas, Kabiles, Vārmes, Pelču, Snēpeles, Turlavas, Ēdoles, Īvandes, Rumbas, Padures pagasts, Laidu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1296, Kuldīgas pilsēta, |
— |
Ķekavas novads, |
— |
Limbažu novads, |
— |
Līvānu novads, |
— |
Ludzas novads, |
— |
Madonas novads, |
— |
Mārupes novads, |
— |
Ogres novads, |
— |
Olaines novads, |
— |
Preiļu novads, |
— |
Rēzeknes novads, |
— |
Ropažu novada Garkalnes, Ropažu pagasts, Stopiņu pagasta daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes, Vangažu pilsēta, |
— |
Salaspils novads, |
— |
Saldus novads, |
— |
Saulkrastu novads, |
— |
Siguldas novads, |
— |
Smiltenes novads, |
— |
Talsu novads, |
— |
Tukuma novads, |
— |
Valkas novads, |
— |
Valmieras novads, |
— |
Varakļānu novads, |
— |
Ventspils novads, |
— |
Daugavpils valstspilsētas pašvaldība, |
— |
Jelgavas valstspilsētas pašvaldība, |
— |
Jūrmalas valstspilsētas pašvaldība, |
— |
Rēzeknes valstspilsētas pašvaldība. |
5. Litva
Tato uzavřená pásma II v Litvě:
— |
Alytaus miesto savivaldybė, |
— |
Alytaus rajono savivaldybė, |
— |
Anykščių rajono savivaldybė, |
— |
Akmenės rajono savivaldybė, |
— |
Birštono savivaldybė, |
— |
Biržų miesto savivaldybė, |
— |
Biržų rajono savivaldybė, |
— |
Druskininkų savivaldybė, |
— |
Elektrėnų savivaldybė, |
— |
Ignalinos rajono savivaldybė, |
— |
Jonavos rajono savivaldybė, |
— |
Joniškio rajono savivaldybė, |
— |
Jurbarko rajono savivaldybė: Eržvilko, Juodaičių, Seredžiaus, Smalininkų ir Viešvilės seniūnijos, |
— |
Kaišiadorių rajono savivaldybė, |
— |
Kauno miesto savivaldybė, |
— |
Kauno rajono savivaldybė, |
— |
Kazlų rūdos savivaldybė: Kazlų Rūdos seniūnija, išskyrus vakarinė dalis iki kelio 2602 ir 183, Plutiškių seniūnija, |
— |
Kelmės rajono savivaldybė: Kelmės, Kražių, Liolių, Tytuvėnų, Tytuvėnų apylinkių, Pakražančio ir Vaiguvos seniūnijos, |
— |
Kėdainių rajono savivaldybė, |
— |
Klaipėdos rajono savivaldybė: Judrėnų, Endriejavo ir Veiviržėnų seniūnijos, |
— |
Kupiškio rajono savivaldybė, |
— |
Kretingos rajono savivaldybė, |
— |
Lazdijų rajono savivaldybė, |
— |
Mažeikių rajono savivaldybė, |
— |
Molėtų rajono savivaldybė: Alantos, Balninkų, Čiulėnų, Inturkės, Joniškio, Luokesos, Mindūnų, Suginčių ir Videniškių seniūnijos, |
— |
Pagėgių savivaldybė, |
— |
Pakruojo rajono savivaldybė, |
— |
Panevėžio rajono savivaldybė, |
— |
Panevėžio miesto savivaldybė, |
— |
Pasvalio rajono savivaldybė, |
— |
Radviliškio rajono savivaldybė, |
— |
Rietavo savivaldybė, |
— |
Prienų rajono savivaldybė, |
— |
Plungės rajono savivaldybė, |
— |
Raseinių rajono savivaldybė, |
— |
Rokiškio rajono savivaldybė, |
— |
Skuodo rajono savivaldybė, |
— |
Šakių rajono savivaldybė: Kriūkų, Lekėčių ir Lukšių seniūnijos, |
— |
Šalčininkų rajono savivaldybė, |
— |
Šiaulių miesto savivaldybė, |
— |
Šiaulių rajono savivaldybė: Ginkūnų, Gruzdžių, Kairių, Kužių, Meškuičių, Raudėnų, Šakynos ir Šiaulių kaimiškosios seniūnijos, |
— |
Šilutės rajono savivaldybė, |
— |
Širvintų rajono savivaldybė: Čiobiškio, Gelvonų, Jauniūnų, Kernavės, Musninkų ir Širvintų seniūnijos, |
— |
Šilalės rajono savivaldybė, |
— |
Švenčionių rajono savivaldybė, |
— |
Tauragės rajono savivaldybė, |
— |
Telšių rajono savivaldybė, |
— |
Trakų rajono savivaldybė, |
— |
Ukmergės rajono savivaldybė: Deltuvos, Lyduokių, Pabaisko, Pivonijos, Siesikų, Šešuolių, Taujėnų, Ukmergės miesto, Veprių, Vidiškių ir Žemaitkiemo seniūnijos, |
— |
Utenos rajono savivaldybė, |
— |
Varėnos rajono savivaldybė, |
— |
Vilniaus miesto savivaldybė, |
— |
Vilniaus rajono savivaldybė: Avižienių, Bezdonių, Buivydžių, Dūkštų, Juodšilių, Kalvelių, Lavoriškių, Maišiagalos, Marijampolio, Medininkų, Mickūnų, Nemenčinės, Nemenčinės miesto, Nemėžio, Pagirių, Riešės, Rudaminos, Rukainių, Sudervės, Sužionių, Šatrininkų ir Zujūnų seniūnijos, |
— |
Visagino savivaldybė, |
— |
Zarasų rajono savivaldybė. |
6. Maďarsko
Tato uzavřená pásma II v Maďarsku:
— |
Békés megye 950150, 950250, 950350, 950450, 950550, 950650, 950660, 950750, 950850, 950860, 951050, 951150, 951250, 951260, 951350, 951450, 951460, 951550, 951650, 951750, 952150, 952250, 952350, 952450, 952550, 952650, 953250, 953260, 953270, 953350, 953450, 953550, 953560, 953950, 954050, 954060, 954150, 956250, 956350, 956450, 956550, 956650 és 956750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Borsod-Abaúj-Zemplén megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe, |
— |
Fejér megye 403150, 403160, 403250, 403260, 403350, 404250, 404550, 404560, 404570, 405450, 405550, 405650, 406450 és 407050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Hajdú-Bihar megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe, |
— |
Heves megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe, |
— |
Jász-Nagykun-Szolnok megye 750250, 750550, 750650, 750750, 750850, 750970, 750980, 751050, 751150, 751160, 751250, 751260, 751350, 751360, 751450, 751460, 751470, 751550, 751650, 751750, 751850, 751950, 752150, 752250, 752350, 752450, 752460, 752550, 752560, 752650, 752750, 752850, 752950, 753060, 753070, 753150, 753250, 753310, 753450, 753550, 753650, 753660, 753750, 753850, 753950, 753960, 754050, 754150, 754250, 754360, 754370, 754850, 755550, 755650 és 755750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Komárom-Esztergom megye: 250350, 250850, 250950, 251450, 251550, 251950, 252050, 252150, 252350, 252450, 252460, 252550, 252650, 252750, 252850, 252860, 252950, 252960, 253050, 253150, 253250, 253350, 253450 és 253550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Nógrád megye valamennyi vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Pest megye 570150, 570250, 570350, 570450, 570550, 570650, 570750, 570850, 570950, 571050, 571150, 571250, 571350, 571650, 571750, 571760, 571850, 571950, 572050, 573550, 573650, 574250, 577250, 580050 és 580150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Szabolcs-Szatmár-Bereg megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe. |
7. Polsko
Tato uzavřená pásma II v Polsku:
w województwie warmińsko-mazurskim:
|
w województwie podlaskim:
|
w województwie mazowieckim:
|
w województwie lubelskim:
|
w województwie podkarpackim:
|
w województwie małopolskim:
|
w województwie pomorskim:
|
w województwie świętokrzyskim:
|
w województwie lubuskim:
|
w województwie dolnośląskim:
|
w województwie wielkopolskim:
|
w województwie łódzkim:
|
w województwie zachodniopomorskim:
|
w województwie opolskim:
|
w województwie śląskim:
|
8. Slovensko
Tato uzavřená pásma II na Slovensku:
— |
the whole district of Gelnica, |
— |
the whole district of Poprad |
— |
the whole district of Spišská Nová Ves, |
— |
the whole district of Levoča, |
— |
the whole district of Kežmarok, |
— |
in the whole district of Michalovce except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Košice-okolie, |
— |
the whole district of Rožnava, |
— |
the whole city of Košice, |
— |
in the district of Sobrance: Remetské Hámre, Vyšná Rybnica, Hlivištia, Ruská Bystrá, Podhoroď, Choňkovce, Ruský Hrabovec, Inovce, Beňatina, Koňuš, |
— |
the whole district of Vranov nad Topľou, |
— |
the whole district of Humenné except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Snina, |
— |
the whole district of Prešov, |
— |
the whole district of Sabinov, |
— |
the whole district of Svidník, except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Stropkov, except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Bardejov, |
— |
the whole district of Stará Ľubovňa, |
— |
the whole district of Revúca, |
— |
the whole district of Rimavská Sobota, |
— |
in the district of Veľký Krtíš, the whole municipalities not included in part I, |
— |
the whole district of Lučenec, |
— |
the whole district of Poltár, |
— |
the whole district of Zvolen, |
— |
the whole district of Detva, |
— |
the whole district of Krupina, except municipalities included in zone I, |
— |
the whole district of Banska Stiavnica, |
— |
the whole district of Žarnovica, |
— |
in the district of Žiar nad Hronom the municipalities of Hronská Dúbrava, Trnavá Hora, |
— |
the whole district of Banska Bystica, |
— |
the whole district of Brezno, |
— |
the whole district of Liptovsky Mikuláš, |
— |
the whole district of Trebišov’, |
— |
in the district of Zlaté Moravce, the whole municipalities not included in part I, |
— |
in the district of Levice the municipality of Kozárovce. |
9. Itálie
Tato uzavřená pásma II v Itálii:
Piedmont Region:
|
Liguria Region:
|
Emilia-Romagna Region:
|
Lazio Region:
|
Sardinia Region:
|
10. Česká republika
Tato uzavřená pásma II v České republice:
Liberecký kraj:
|
11. Řecko
Tato uzavřená pásma II v Řecku:
— |
in the regional unit of Serres:
|
ČÁST III
1. Bulharsko
Tato uzavřená pásma III v Bulharsku:
— |
in Blagoevgrad region:
|
— |
the Pazardzhik region:
|
— |
in Plovdiv region
|
— |
in Varna region:
|
2. Itálie
Tato uzavřená pásma III v Itálii:
Sardinia Region:
|
3. Lotyšsko
Tato uzavřená pásma III v Lotyšsku:
— |
Dienvidkurzemes novada Embūtes pagasta daļa uz ziemeļiem autoceļa P116, P106, autoceļa no apdzīvotas vietas Dinsdurbe, Kalvenes pagasta daļa uz austrumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz ziemeļiem no autoceļa A9, uz austrumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz austrumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296, |
— |
Kuldīgas novada Rudbāržu, Nīkrāces, Raņķu, Skrundas pagasts, Laidu pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V1296, Skrundas pilsēta. |
4. Litva
Tato uzavřená pásma III v Litvě:
— |
Jurbarko rajono savivaldybė: Jurbarko miesto seniūnija, Girdžių, Jurbarkų Raudonės, Skirsnemunės, Veliuonos ir Šimkaičių seniūnijos, |
— |
Molėtų rajono savivaldybė: Dubingių ir Giedraičių seniūnijos, |
— |
Marijampolės savivaldybė: Sasnavos ir Šunskų seniūnijos, |
— |
Šakių rajono savivaldybė: Barzdų, Gelgaudiškio, Griškabūdžio, Kidulių, Kudirkos Naumiesčio, Sintautų, Slavikų, Sudargo, Šakių, Plokščių ir Žvirgždaičių seniūnijos. |
— |
Kazlų rūdos savivaldybė: Antanavos, Jankų ir Kazlų Rūdos seniūnijos: vakarinė dalis iki kelio 2602 ir 183, |
— |
Kelmės rajono savivaldybė: Kelmės apylinkių, Kukečių, Šaukėnų ir Užvenčio seniūnijos, |
— |
Vilkaviškio rajono savivaldybė: Gižų, Kybartų, Klausučių, Pilviškių, Šeimenos ir Vilkaviškio miesto seniūnijos. |
— |
Širvintų rajono savivaldybė: Alionių ir Zibalų seniūnijos, |
— |
Šiaulių rajono savivaldybė: Bubių, Kuršėnų kaimiškoji ir Kuršėnų miesto seniūnijos, |
— |
Ukmergės rajono savivaldybė: Želvos seniūnija, |
— |
Vilniaus rajono savivaldybė: Paberžės seniūnija. |
5. Polsko
Tato uzavřená pásma III v Polsku:
w województwie zachodniopomorskim:
|
w województwie warmińsko-mazurskim:
|
w województwie lubuskim:
|
w województwie wielkopolskim:
|
w województwie dolnośląskim:
|
6. Rumunsko
Tato uzavřená pásma III v Rumunsku:
— |
Zona orașului București, |
— |
Județul Constanța, |
— |
Județul Satu Mare, |
— |
Județul Tulcea, |
— |
Județul Bacău, |
— |
Județul Bihor, |
— |
Județul Bistrița Năsăud, |
— |
Județul Brăila, |
— |
Județul Buzău, |
— |
Județul Călărași, |
— |
Județul Dâmbovița, |
— |
Județul Galați, |
— |
Județul Giurgiu, |
— |
Județul Ialomița, |
— |
Județul Ilfov, |
— |
Județul Prahova, |
— |
Județul Sălaj, |
— |
Județul Suceava |
— |
Județul Vaslui, |
— |
Județul Vrancea, |
— |
Județul Teleorman, |
— |
Judeţul Mehedinţi, |
— |
Județul Gorj, |
— |
Județul Argeș, |
— |
Judeţul Olt, |
— |
Judeţul Dolj, |
— |
Județul Arad, |
— |
Județul Timiș, |
— |
Județul Covasna, |
— |
Județul Brașov, |
— |
Județul Botoșani, |
— |
Județul Vâlcea, |
— |
Județul Iași, |
— |
Județul Hunedoara, |
— |
Județul Alba, |
— |
Județul Sibiu, |
— |
Județul Caraș-Severin, |
— |
Județul Neamț, |
— |
Județul Harghita, |
— |
Județul Mureș, |
— |
Județul Cluj, |
— |
Județul Maramureş. |
7. Slovensko
Tato uzavřená pásma III na Slovensku:
— |
In the district of Humenné: Závada, Nižná Sitnica, Vyšná Sitnica, Rohožník, Prituľany, Ruská Poruba, Ruská Kajňa, |
— |
In the district of Michalovce: Strážske, Staré, Oreské, Zbudza, Voľa, Nacina Ves, Pusté Čemerné, Lesné, Rakovec nad Ondavou, Petrovce nad Laborcom, Trnava pri Laborci, Vinné, Kaluža, Klokočov, Kusín, Jovsa, Poruba pod Vihorlatom, Hojné, Lúčky,Závadka, Hažín, Zalužice, Michalovce, Krásnovce, Šamudovce, Vŕbnica, Žbince, Lastomír, Zemplínska Široká, Čečehov, Jastrabie pri Michalovciach, Iňačovce, Senné, Palín, Sliepkovce, Hatalov, Budkovce, Stretava, Stretávka, Pavlovce nad Uhom, Vysoká nad Uhom, Bajany, |
— |
the whole district of Medzilaborce, |
— |
In the district of Stropkov: Havaj, Malá Poľana, Bystrá, Mikové, Varechovce, Vladiča, Staškovce, Makovce, Veľkrop, Solník, Korunková, Bukovce, Krišľovce, Jakušovce, Kolbovce, |
— |
In the district of Svidník: Pstruša, |
— |
The whole district of Sobrance except municipalities included in zone II. |
ROZHODNUTÍ
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/51 |
ROZHODNUTÍ RADY (Euratom) 2023/225
ze dne 30. ledna 2023
o prodloužení statusu společného podniku uděleného Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 49 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rozhodnutím 74/295/Euratom (1) Rada zřídila Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (dále jen „HKG“) jako společný podnik na dobu 25 let počínaje 1. lednem 1974. |
(2) |
Cílem HKG bylo vybudovat, vybavit a provozovat jadernou elektrárnu o výkonu přibližně 300 MWe v Uentropu (okres Unna) ve Spolkové republice Německo. |
(3) |
V letech 1987 až 1988 byla jaderná elektrárna v provozu, avšak v důsledku technických a hospodářských problémů byla s konečnou platností odstavena ke dni 1. září 1989. |
(4) |
Od 1. září 1989 je cílem HKG uskutečnit program vyřazení jaderné elektrárny z provozu až do fáze vybudování bezpečného krytu a následně provádět program dohledu nad krytými jadernými zařízeními. |
(5) |
Rozhodnutím 2011/362/Euratom (2) Rada prodloužila HKG status společného podniku až do 31. prosince 2017, aby jí umožnila dokončit program vyřazení z provozu a program dohledu, zejména snížením finanční zátěže. |
(6) |
Zmíněné prodloužené období odpovídalo době platnosti ujednání mezi Spolkovou republikou Německo, spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko, HKG a jejími členy o financování činností HKG. |
(7) |
Dopisem ze dne 7. října 2021 HKG požádala o další prodloužení statusu společného podniku se zpětným účinkem od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022, což odpovídá době platnosti dalšího ujednání mezi Spolkovou republikou Německo, spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko, HKG a jejími členy o financování činností HKG. |
(8) |
Status společného podniku udělený HKG by tedy měl být prodloužen na požadované období. |
(9) |
Po 31. prosinci 2022 je jakékoli další prodloužení statusu společného podniku HKG podmíněno tím, že HKG předloží žádost o povolení k vyřazení z provozu, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Status společného podniku ve smyslu Smlouvy udělený Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (dále jen „HKG“) se s účinkem od 1. ledna 2018 prodlužuje o pět let.
2. Cílem HKG je uskutečňovat program vyřazení jaderné elektrárny v Uentropu (okres Unna) ve Spolkové republice Německo z provozu až do fáze vybudování bezpečného krytu a následně provádět program dohledu nad krytými jadernými zařízeními.
Článek 2
Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno HKG.
V Bruselu dne 30. ledna 2023.
Za Radu
předseda
P. KULLGREN
(1) Rozhodnutí Rady 74/295/Euratom ze dne 4. června 1974 o zřízení společného podniku Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (HKG) (Úř. věst. L 165, 20.6.1974, s. 7).
(2) Rozhodnutí Rady 2011/362/Euratom ze dne 17. června 2011 o prodloužení statusu společného podniku uděleného Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (HKG) (Úř. věst. L 163, 23.6.2011, s. 24).
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/53 |
ROZHODNUTÍ RADY (Euratom) 2023/226
ze dne 30. ledna 2023
o prodloužení platnosti výhod udělených společnému podniku Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 48 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rozhodnutím 74/295/Euratom (1) Rada zřídila Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (dále jen „HKG“) jako společný podnik ve smyslu Smlouvy na dobu 25 let počínaje 1. lednem 1974. |
(2) |
Rozhodnutím 2011/362/Euratom (2) Rada status společného podniku udělený HKG prodloužila s účinkem do 31. prosince 2017. |
(3) |
Rozhodnutím 74/296/Euratom (3) a rozhodnutím ze dne 16. listopadu 1992 (4) Rada HKG udělila několik výhod uvedených v příloze III Smlouvy na dobu 25 let počínaje 1. lednem 1974. |
(4) |
Rozhodnutím 2011/374/Euratom (5) Rada platnost výhod udělených HKG prodloužila do 31. prosince 2017. |
(5) |
Dopisem ze dne 7. října 2021 HKG požádala o další prodloužení statusu společného podniku. Toto prodloužení by se mělo vztahovat i na příslušná osvobození od daně z převodu nemovitostí, pozemkové daně a daně z příjmů z dlouhodobého dluhového úroku. Kromě toho HKG požádala o osvobození ode všech přímých daní, kterým by jinak společné podniky a jejich majetek, aktiva a příjmy podléhaly. Požádala, aby toto osvobození bylo formulováno co možná nejšířeji a aby bylo použitelné od 1. ledna 2018. Z důvodu jasnosti, avšak aniž to mělo být chápáno jako úplný seznam, HKG usilovala o osvobození od těchto přímých daní platných ve Spolkové republice Německo: Körperschaftsteuer (daň z příjmů právnických osob), Solidaritätszuschlag („solidární přirážka“ k dani z příjmů právnických osob), Gewerbesteuer (místní obchodní daň), Grunderwerbsteuer (daň z převodu nemovitostí) a Grundsteuer (pozemková daň). |
(6) |
Současným cílem HKG je uskutečnit program vyřazení jaderné elektrárny z provozu až do fáze vybudování bezpečného krytu a následně provádět program dohledu nad krytými jadernými zařízeními. |
(7) |
Tyto programy nemají ve Společenství obdobu, neboť žádný vysokoteplotní reaktor dosud nebyl ve Společenství definitivně odstaven. |
(8) |
Provádění těchto programů je tudíž důležité, neboť poskytují užitečné zkušenosti pro jaderný průmysl a budoucí rozvoj jaderné energetiky ve Společenství, zejména pokud jde o vyřazování jaderných zařízení z provozu. |
(9) |
HKG je proto třeba pomoci s prováděním programu vyřazení jaderné elektrárny z provozu až do fáze vybudování bezpečného krytu a programu dohledu nad krytými jadernými zařízeními, a to snížením finanční zátěže a udělením požadovaných dodatečných daňových výhod. |
(10) |
Mezi Spolkovou republikou Německo, spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko, HKG a jejími členy byla uzavřena ujednání o financování činností HKG na dobu do 31. prosince 2022. |
(11) |
Platnost výhod udělených HKG by proto měla být prodloužena se zpětným účinkem na stejné období jako prodloužení jejího statusu společného podniku, a sice od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022. |
(12) |
Po 31. prosinci 2022 je jakékoli další prodloužení výhod udělených společnému podniku HKG podmíněno tím, že HKG předloží žádost o povolení k vyřazení z provozu, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Tyto výhody udělené společnému podniku Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (dále jen „HKG“), které jsou uvedeny v příloze III Smlouvy, se prodlužují o pět let s účinkem ode dne 1. ledna 2018:
a) |
podle bodu 4 uvedené přílohy osvobození od Grunderwerbsteuer (daně z převodu nemovitostí); |
b) |
podle bodu 5 uvedené přílohy osvobození ode všech přímých daní, kterým by jinak společný podnik a jeho majetek, aktiva a příjmy podléhaly. |
Článek 2
Udělení výhod uvedených v článku 1 HKG je podmíněno tím, že Komise má přístup ke všem průmyslovým, technickým a hospodářským informacím, včetně informací týkajících se bezpečnosti, jež HKG nabyla při provádění programu vyřazení jaderné elektrárny z provozu až do fáze vybudování bezpečného krytu a při provádění programu dohledu nad krytými jadernými zařízeními.
Tato podmínka se vztahuje na všechny informace, jež je HKG oprávněna postoupit v souladu se smlouvami, které uzavřela. Komise určí, které informace jí musí být sděleny, a způsob tohoto sdělení a zajistí, aby tyto informace byly rozšířeny.
Článek 3
Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení.
Článek 4
Toto rozhodnutí je určeno HKG.
V Bruselu dne 30. ledna 2023.
Za Radu
předseda
P. KULLGREN
(1) Rozhodnutí Rady 74/295/Euratom ze dne 4. června 1974 o zřízení společného podniku Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (HKG) (Úř. věst. L 165, 20.6.1974, s. 7).
(2) Rozhodnutí Rady 2011/362/Euratom ze dne 17. června 2011 o prodloužení statusu společného podniku uděleného Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (HKG) (Úř. věst. L 163, 23.6.2011, s. 24).
(3) Rozhodnutí Rady 74/296/Euratom ze dne 4. června 1974 o udělení výhod společnému podniku Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (HKG) (Úř. věst. L 165, 20.6.1974, s. 14).
(4) Nezveřejněno v Úředním věstníku.
(5) Rozhodnutí Rady 2011/374/Euratom ze dne 17. června 2011 o prodloužení platnosti výhod udělených společnému podniku Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (HKG) (Úř. věst. L 168, 28.6.2011, s. 8).
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/56 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2023/227
ze dne 30. ledna 2023
o jmenování jedné členky a jednoho náhradníka Výboru regionů, navržených Španělským královstvím
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,
s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2019/852 ze dne 21. května 2019, kterým se stanoví složení Výboru regionů (1),
s ohledem na návrhy španělské vlády,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle čl. 300 odst. 3 Smlouvy se má Výbor regionů skládat ze zástupců regionálních a místních samosprávných celků, kteří buď mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění. |
(2) |
Dne 15. listopadu 2021 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2021/2013 (2) o jmenování jedné členky a jednoho náhradníka Výboru regionů, navržených španělským královstvím. |
(3) |
Po skončení vnitrostátního mandátu, na jehož základě byla paní Victòria ALSINA I BURGUÉSOVÁ navržena na jmenování, se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů. |
(4) |
Po skončení vnitrostátního mandátu, na jehož základě byl pan Gerard Martí FIGUERAS I ALBA navržen na jmenování, se uvolnilo jedno místo náhradníka Výboru regionů. |
(5) |
Španělská vláda navrhla paní Meritxell SERRET I ALEUOVOU, která je zástupkyní regionálního samosprávného celku a má volební mandát v regionálním samosprávném celku, Consejera de Acción Exterior y Unión Europea, Gobierno de la Generalitat de Cataluña (regionální ministryně pro vnější činnost a Evropskou unii, vláda autonomní oblasti Katalánsko), jako členku Výboru regionů na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025. |
(6) |
Španělská vláda navrhla pana Miquela ROYA VIDALA, který je zástupcem regionálního samosprávného celku a je politicky odpovědný volenému shromáždění, Secretario de Acción Exterior del Gobierno, Gobierno de la Generalitat de Cataluña (tajemník pro vnější činnost vlády, vláda autonomní oblasti Katalánsko), jako náhradníka Výboru regionů na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Do Výboru regionů jsou na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025, jmenováni tito zástupci regionálních samosprávných celků, kteří mají volební mandát nebo kteří jsou politicky odpovědní volenému shromáždění:
a) |
jako členka:
a |
b) |
jako náhradník:
|
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 30. ledna 2023.
Za Radu
předseda
P. KULLGREN
(1) Úř. věst. L 139, 27.5.2019, s. 13.
(2) Rozhodnutí Rady (EU) 2021/2013 ze dne 15. listopadu 2021 o jmenování jedné členky a jednoho náhradníka Výboru regionů, navržených Španělským královstvím (Úř. věst. L 410, 18.11.2021, s. 178).
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/58 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2023/228
ze dne 30. ledna 2023
o jmenování tří členů a dvou náhradníků Výboru regionů, navržených Švédským královstvím
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,
s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2019/852 ze dne 21. května 2019, kterým se stanoví složení Výboru regionů (1),
s ohledem na návrhy švédské vlády,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle čl. 300 odst. 3 Smlouvy se má Výbor regionů skládat ze zástupců regionálních a místních samosprávných celků, kteří buď mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění. |
(2) |
Dne 10. prosince 2019 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2019/2157 (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2020 do 25. ledna 2025. |
(3) |
Po odstoupení pana Samuela GONZALEZE WESTLINGA, paní Ulriky LANDERGRENOVÉ a pana Tomase RISTEHO se uvolnila tři místa členů Výboru regionů. |
(4) |
Po odstoupení paní Emmy NOHRÉNOVÉ a pana Alexandera WENDTA se uvolnila dvě místa náhradníků Výboru regionů. |
(5) |
Švédská vláda navrhla jako členy (členky) Výboru regionů na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025, tyto zástupce (zástupkyně) místních samosprávných celků, kteří (které) mají volební mandát v některém místním samosprávném celku: paní Marta AGUIRREOVÁ, Ledamot i kommunfullmäktige, Sigtuna kommun (členka zastupitelstva obce Sigtuna), pan Pär LÖFSTRAND, Ledamot i kommunfullmäktige, Östersunds kommun (člen zastupitelstva obce Östersund) a na základě jiného volebního mandátu pan Tomas RISTE, Ledamot i kommunfullmäktige i Karlstads kommun (člen zastupitelstva obce Karlstad). |
(6) |
Švédská vláda navrhla jako náhradníky (náhradnice) Výboru regionů na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025, tyto zástupce (zástupkyně) regionálních samosprávných celků, kteří (které) mají volební mandát v některém regionálním samosprávném celku: paní Mätta IVARSSONOVÁ, Ledamot i regionfullmäktige, Region Skåne (členka zemské rady regionu Skåne) a pan Kristoffer TAMSONS, Ledamot i regionfullmäktige, Region Stockholm (člen zemské rady regionu Stockholm), |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Do Výboru regionů jsou na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025, jmenováni (jmenovány) tito zástupci (tyto zástupkyně) místních či regionálních samosprávných celků, kteří (které) mají volební mandát:
a) |
jako členové (členky):
a |
b) |
jako náhradníci (náhradnice):
|
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 30. ledna 2023.
Za Radu
předseda
P. KULLGREN
(1) Úř. věst. L 139, 27.5.2019, s. 13.
(2) Rozhodnutí Rady (EU) 2019/2157 ze dne 10. prosince 2019 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2020 do 25. ledna 2025 (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 78).
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/60 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2023/229
ze dne 2. února 2023,
kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 28. února 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/339 (1), kterým bylo zavedeno opatření pomoci s finanční referenční částkou 50 000 000 EUR za účelem pokrytí financování pro poskytování vybavení a dodávek, které nejsou určeny k použití smrtící síly, jako jsou například osobní ochranné prostředky, soupravy první pomoci a palivo, ukrajinským ozbrojeným silám. |
(2) |
Dne 23. března 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/472 (2), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/339 a navýšila finanční referenční částku na 100 000 000 EUR. |
(3) |
Dne 13. dubna 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/637 (3), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/339 a navýšila finanční referenční částku na 150 000 000 EUR. |
(4) |
Dne 23. května 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/810 (4), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/339 a navýšila finanční referenční částku na 160 000 000 EUR. |
(5) |
Dne 21. července 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/1284 (5), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/339 a navýšila finanční referenční částku na 170 000 000 EUR. |
(6) |
Dne 17. října 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/1972 (6), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/339 a navýšila finanční referenční částku na 180 000 000 EUR. |
(7) |
S ohledem na pokračující ozbrojenou agresi Ruské federace vůči Ukrajině by měla být finanční referenční částka navýšena o dalších 200 000 000 EUR za účelem pokrytí financování pro poskytování vybavení a dodávek, které nejsou určeny k použití smrtící síly, jako jsou například osobní ochranné prostředky, soupravy první pomoci a palivo, ukrajinským ozbrojeným silám. |
(8) |
Rozhodnutí (SZBP) 2022/339 by tudíž mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rozhodnutí (SZBP) 2022/339 se mění takto:
1) |
v článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. K dosažení cíle stanoveného v odstavci 2 je z opatření pomoci financováno poskytování vybavení a dodávek, které nejsou určeny k použití smrtící síly, jako jsou například osobní ochranné prostředky, soupravy první pomoci a palivo, ukrajinským ozbrojeným silám, jakož i údržba, opravy a úpravy vybavení a dodávek, které jsou financovány v rámci Evropského mírového nástroje a které nejsou určeny k použití smrtící síly, jakož i identického vybavení, a to v souladu s požadavkem Ukrajiny.“ |
2) |
v článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 380 000 000 EUR.“ |
3) |
v článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. V souladu s čl. 29 odst. 5 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 může správce pro opatření pomoci po přijetí tohoto rozhodnutí vyzvat k úhradě příspěvků až do výše 380 000 000 EUR. Finanční prostředky, jichž se výzva správce pro opatření pomoci týká, se použijí pouze k úhradě výdajů v mezích schválených výborem zřízeným rozhodnutím (SZBP) 2021/509 v souvisejících opravných a ročních rozpočtech odpovídajících dotyčnému opatření pomoci.“ |
4) |
v článku 2 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Výdaje související s prováděním opatření pomoci jsou způsobilé od 1. ledna 2022 do dne, který určí Rada. Maximální způsobilé výdaje vzniklé před 11. březnem 2022 činí 50 000 000 EUR. Částka 220 000 000 EUR je způsobilá od 21. července 2022. Výdaje související s údržbou a opravami jsou způsobilé od 17. října 2022. Výdaje související s úpravami jsou způsobilé ode dne 2. února 2023“. |
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 2. února 2023.
Za Radu
předsedkyně
J. ROSWALL
(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/339 ze dne 28. února 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 61, 28.2.2022, s. 1).
(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/472 ze dne 23. března 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 96, 24.3.2022, s. 45).
(3) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/637 ze dne 13. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 117, 19.4.2022, s. 36).
(4) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/810 ze dne 23. května 2022, kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 145, 24.5.2022, s. 42).
(5) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1284 ze dne 21. července 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 195, 22.7.2022, s. 91).
(6) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1972 ze dne 17. října 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 270, 18.10.2022, s. 97).
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/62 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2023/230
ze dne 2. února 2023,
kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 28. února 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/338 (1), kterým bylo zavedeno opatření pomoci s finanční referenční částkou 450 000 000 EUR za účelem pokrytí dodávek vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám. |
(2) |
Dne 23. března 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/471 (2), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/338 a navýšila finanční referenční částku na 900 000 000 EUR. |
(3) |
Dne 13. dubna 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/636 (3), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/338 a navýšila finanční referenční částku na 1 350 000 000 EUR. |
(4) |
Dne 23. května 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/809 (4), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/338 a navýšila finanční referenční částku na 1 840 000 000 EUR. |
(5) |
Dne 21. července 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/1285 (5), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/338 a navýšila finanční referenční částku na 2 330 000 000 EUR. |
(6) |
Dne 17. října 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/1971 (6), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/338 a navýšila finanční referenční částku na 2 820 000 000 EUR. |
(7) |
S ohledem na pokračující ozbrojenou agresi Ruské federace vůči Ukrajině by měla být finanční referenční částka navýšena o dalších 300 000 000 EUR. |
(8) |
Rozhodnutí (SZBP) 2022/338 by tudíž mělo být odpovídajícím způsobem změněno, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Rozhodnutí (SZBP) 2022/338 se mění takto:
1) |
v článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. K dosažení cíle stanoveného v odstavci 2 je z opatření pomoci financováno poskytnutí vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám, jakož i údržba, opravy a úpravy vojenského vybavení a platforem, které jsou financovány v rámci Evropského mírového nástroje a které jsou určeny k použití smrtící síly, jakož i identického vybavení, a to vojenským personálem ve vojenských areálech nebo smíšenou formou civilně-vojenské spolupráce nebo v továrnách, v souladu s požadavkem Ukrajiny.“ |
2) |
v článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 3 120 000 000.“ |
3) |
v článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3. V souladu s čl. 29 odst. 5 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 může správce pro opatření pomoci po přijetí tohoto rozhodnutí vyzvat k úhradě příspěvků až do výše 3 120 000 000 EUR. Finanční prostředky, jichž se výzva správce pro opatření pomoci týká, se použijí pouze k úhradě výdajů v mezích schválených výborem zřízeným rozhodnutím (SZBP) 2021/509 v souvisejících opravných a ročních rozpočtech odpovídajících dotyčnému opatření pomoci.“ |
4) |
v článku 2 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4. Výdaje související s prováděním opatření pomoci jsou způsobilé od 1. ledna 2022 do dne, který určí Rada. Maximální způsobilé výdaje vzniklé před 11. březnem 2022 činí 450 000 000 EUR. Částka 1 280 000 000 EUR je způsobilá od 21. července 2022. Výdaje související s údržbou a opravami jsou způsobilé od 17. října 2022. Výdaje související s úpravami jsou způsobilé ode dne 2. února 2023.“ |
5) |
v čl. 4 odst. 4 se písmeno j) nahrazuje tímto:
|
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 2. února 2023.
Za Radu
předsedkyně
J. ROSWALL
(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/338 ze dne 28. února 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 60, 28.2.2022, s. 1).
(2) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/471 ze dne 23. března 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 96, 24.3.2022, s. 43).
(3) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/636 ze dne 13. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 117, 19.4.2022, s. 34).
(4) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/809 ze dne 23. května 2022, kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 145, 24.5.2022, s. 40).
(5) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1285 ze dne 21. července 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 195, 22.7.2022, s. 93).
(6) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1971 ze dne 17. října 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 270, 18.10.2022, s. 95).
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/64 |
ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2023/231
ze dne 2. února 2023
o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil, jejichž výcvik zajišťuje vojenská pomocná mise Evropské unie na podporu Ukrajiny
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/509 (1) byl zřízen Evropský mírový nástroj, kterým členské státy financují činnost Unie v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) zaměřenou na zachovávání míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy. Podle čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) rozhodnutí (SZBP) 2021/509 mají být z Evropského mírového nástroje financovány opatření pomoci, jako jsou akce k posílení kapacit třetích států a regionálních a mezinárodních organizací souvisejících s vojenskými a obrannými záležitostmi. |
(2) |
Jedním z hlavních cílů dohody o přidružení mezi Unií a Ukrajinou (2) je prohloubení dialogu a spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany. Jedním z výsledků 22. summitu mezi Evropskou unií a Ukrajinou, konaného dne 6. října 2020, který byl dále posílen na jejich 23. summitu, jenž se konal dne 12. října 2021 v Kyjevě, byla posílená spolupráce v oblasti (SBOP) a sladění se SZBP mezi Unií a Ukrajinou. |
(3) |
Agrese Ruska vůči Ukrajině, probíhající od roku 2014, se v únoru 2022 dramaticky vystupňovala nevyprovokovanou invazí na Ukrajinu. Ukrajinské ozbrojené síly nadále s dostupnými omezenými zdroji brání územní celistvost Ukrajiny a chrání její civilní obyvatelstvo. |
(4) |
Dne 30. září 2022 ministr zahraničních věcí Ukrajiny a ministr obrany Ukrajiny společně uvítali podporu ukrajinských ozbrojených sil ze strany Unie a požádali Unii, aby zahájila vojenskou pomocnou misi Evropské unie na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) za účelem posílení schopností ukrajinských ozbrojených sil. |
(5) |
Dne 17. října 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/1968 o vojenské pomocné misi Evropské unie na podporu Ukrajiny (3). Jak je v uvedeném rozhodnutí zdůrazněno, mise je součástí integrovaného přístupu EU v oblasti poskytování podpory Ukrajině, což zahrnuje opatření pomoci na podporu ukrajinských ozbrojených sil. |
(6) |
Prováděním opatření pomoci bude pověřena mise EUMAM Ukraine. Bude odpovídat za úhradu osobních výcvikových sad a veškerého dalšího vybavení a dodávek, které nejsou určeny k použití smrtící síly, poskytnutých členskými státy na podporu výcvikových činností. Mezi Vojenským štábem EU, misí EUMAM Ukraine a dalšími velitelstvími mise, jakož i mezi členskými státy zapojenými do výcvikových činností, bude zapotřebí úzké koordinace. |
(7) |
Jak stanoví čl. 11 odst. 3 rozhodnutí (SZBP) 2022/1968, jakmile jsou osobní výcvikové sady poskytnuty prostřednictvím opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje, nepovažují se již za společné náklady. |
(8) |
Opatření pomoci má být prováděno s přihlédnutím k zásadám a požadavkům stanoveným v rozhodnutí (SZBP) 2021/509, zejména se zvláštním zřetelem ke společnému postoji Rady 2008/944/SZBP (4), a v souladu s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje. |
(9) |
Rada znovu potvrzuje své odhodlání chránit, prosazovat a naplňovat lidská práva, základní svobody a demokratické zásady a posilovat právní stát a řádnou správu věcí veřejných v souladu s Chartou Organizace spojených národů (OSN), Všeobecnou deklarací lidských práv a mezinárodním právem, zejména s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Zřízení, cíle, oblast působnosti a doba trvání
1. Zřizuje se opatření pomoci ve prospěch Ukrajiny (dále jen „příjemce“), jež bude financováno v rámci Evropského mírového nástroje (dále jen „opatření pomoci“).
2. Cílem opatření pomoci je podpořit budování kapacit ukrajinských ozbrojených sil ze strany vojenské pomocné mise Evropské unie na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine), aby byly ukrajinské ozbrojené síly schopny bránit územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny a chránit civilní obyvatelstvo před pokračující vojenskou agresí.
3. K dosažení cíle stanoveného v odstavci 2 se z opatření pomoci financuje poskytování tohoto vybavení a služeb členskými státy:
a) |
vybavení a zásob, které nejsou určeny k použití smrtící síly a které jsou třeba ke splnění operačních požadavků mise EUMAM Ukraine a o něž Ukrajina požádá; a |
b) |
služeb, včetně přepravy, úschovy, údržby a oprav položek uvedených v písmenu a), které členské státy poskytly pro účely výcviku v rámci mise EUMAM Ukraine. |
4. Po dokončení výcviku nebo po ukončení mise EUMAM Ukraine se držené vybavení a zásoby, které nejsou určeny k použití smrtící síly a byly poskytnuty v rámci tohoto opatření pomoci, vrátí zpět příjemci. Na základě potřeb Ukrajiny mohou být položky v osobních sadách bezprostředně poté, co byly použity ve výcviku, převedeny zpět příjemci.
5. Doba trvání opatření pomoci je 24 měsíců od data přijetí tohoto rozhodnutí, nebo do okamžiku pozbytí platnosti rozhodnutí, kterým se zřizuje mise EUMAM Ukraine, podle toho, co nastane dříve.
Článek 2
Finanční ustanovení
1. Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 45 000 000 EUR.
2. Veškeré výdaje jsou spravovány v souladu s pravidly pro plnění příjmů a výdajů určených pro operace financované z Evropského mírového nástroje.
3. V souladu s čl. 29 odst. 5 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 může správce pro operace po přijetí tohoto rozhodnutí vyzvat k úhradě příspěvků až do výše 45 000 000 EUR. Finanční prostředky, jichž se výzva správce pro operace týká, se použijí pouze k úhradě výdajů v mezích schválených výborem zřízeným rozhodnutím (SZBP) 2021/509 v souvisejícím opravném rozpočtu odpovídajícím dotyčnému opatření pomoci.
4. Výdaje související s prováděním opatření pomoci jsou způsobilé ode dne zahájení mise EUMAM Ukraine. Výdaje související s osobními výcvikovými sadami jsou v rámci tohoto opatření pomoci způsobilé ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.
Článek 3
Ujednání s příjemcem
1. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) uzavře s příjemcem ujednání nezbytná k zajištění toho, aby příjemce dodržoval požadavky a podmínky stanovené tímto rozhodnutím, jakožto podmínku pro poskytování podpory v rámci opatření pomoci.
2. Ujednání uvedená v odstavci 1 musí obsahovat ustanovení zavazující příjemce, aby zajistil:
a) |
dodržování příslušného mezinárodního práva, zejména mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva ze strany jednotek ukrajinských ozbrojených sil podporovaných opatřením pomoci; |
b) |
řádné a efektivní používání veškerých prostředků poskytnutých v rámci opatření pomoci k účelům, k nimž byly poskytnuty; |
c) |
dostatečnou údržbu veškerých prostředků poskytnutých v rámci opatření pomoci, aby se zajistila jejich použitelnost a operační dostupnost během celého jejich životního cyklu; |
d) |
že žádné prostředky poskytnuté v rámci opatření pomoci nebudou na konci svého životního cyklu ztraceny nebo převedeny bez souhlasu výboru Evropského mírového nástroje, zřízeného rozhodnutím (SZBP) 2021/509, ve prospěch jiných osob či subjektů, než které jsou určeny v ujednáních podle odstavce 1. |
3. Ujednání uvedená v odstavci 1 musí obsahovat ustanovení o pozastavení a ukončení podpory v rámci opatření pomoci v případě, že je zjištěno, že příjemce porušuje povinnosti stanovené v odstavci 2.
Článek 4
Využívání
1. Vysoký představitel odpovídá za zajištění toho, aby toto rozhodnutí bylo prováděno v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 a s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje, a to v souladu s integrovaným metodickým rámcem pro hodnocení a identifikaci požadovaných opatření a kontrol pro opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje.
2. Činnosti uvedené v čl. 1 odst. 3 týkající se úhrady a monitorování vybavení a zásob, které nejsou určeny k použití smrtící síly, poskytnutých členskými státy, provádí mise EUMAM Ukraine.
Článek 5
Monitorování, kontrola a hodnocení
1. Vysoký představitel monitoruje, zda příjemce dodržuje povinnosti stanovené v článku 3. Uvedeným monitorováním se zajistí informovanost o souvislostech a rizicích porušování povinností stanovených v souladu s článkem 3 a přispěje se k předcházení tohoto porušování, včetně porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva jednotkami ukrajinských ozbrojených sil podporovaných z opatření pomoci.
2. Kontrola vybavení po odeslání je organizována v souladu s integrovaným metodickým rámcem pro hodnocení a identifikaci požadovaných opatření a kontrol pro opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje.
3. Po dokončení opatření pomoci provede vysoký představitel závěrečné hodnocení s cílem posoudit, zda dané opatření pomoci přispělo k dosažení cíle uvedeného v čl. 1 odst. 2.
Článek 6
Podávání zpráv
Během období provádění předkládá vysoký představitel Politickému a bezpečnostnímu výboru pololetní zprávy o provádění opatření pomoci v souladu s článkem 63 rozhodnutí (SZBP) 2021/509. Správce pro operace za podpory velitele mise pravidelně informuje výbor nástroje zřízený rozhodnutím (SZBP) 2021/509 o plnění příjmů a výdajů v souladu s článkem 38 uvedeného rozhodnutí.
Článek 7
Pozastavení a ukončení
1. Politický a bezpečnostní výbor může v souladu s článkem 64 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 rozhodnout o úplném nebo částečném pozastavení provádění opatření pomoci.
2. Politický a bezpečnostní výbor může rovněž doporučit, aby Rada opatření pomoci ukončila.
Článek 8
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
V Bruselu dne 2. února 2023.
Za Radu
předsedkyně
J. ROSWALL
(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14).
(2) Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3).
(3) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1968 ze dne 17. října 2022 o vojenské pomocné misi Evropské unie na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) (Úř. věst. L 270, 18.10.2022, s. 85).
(4) Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/68 |
ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/232
ze dne 25. července 2022
o státní podpoře SA.55208 (2020/C) (ex 2022/NN), kterou poskytlo Česko společnosti Česká pošta
(oznámeno pod číslem C(2022) 5136)
(Pouze anglické znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,
s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,
poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními, a s ohledem na tyto připomínky,
vzhledem k těmto důvodům:
1. POSTUP
(1) |
Dne 18. ledna 2018 české orgány předběžně oznámily, že České poště bude poskytnuta náhrada za plnění povinnosti univerzální poštovní služby v období 2018–2022. Dne 8. března 2019 české orgány po jednáních v souvislosti s předběžným oznámením, jež se týkala především metodiky čistých ušetřených nákladů, uvedené předběžné oznámení stáhly. |
(2) |
Dne 20. srpna 2019 české orgány znovu oznámily vyrovnávací platbu určenou pro Českou poštu za povinnost poskytovat všeobecné služby v období 2018–2022 (dále jen „opatření“). Ve srovnání s předběžným oznámením ze dne 18. ledna 2018 bylo opatření pozměněno, zejména pokud jde o výpočet čistých ušetřených nákladů. |
(3) |
Dne 8. a 22. listopadu 2019 obdržela Komise dvě formální stížnosti od dvou konkurentů České pošty, od společnosti Zásilkovna s.r.o. (dále jen „Zásilkovna“) a od První novinové společnosti a.s. (dále jen „PNS“, dříve „Mediaservis“). Stížnosti byly zaevidovány pod čísly SA.55686 (2019/FC), resp. SA.55497 (2019/FC) (1). |
(4) |
Tyto stížnosti byly českým orgánům zaslány dne 4. prosince 2019. České orgány odpověděly dopisem ze dne 31. ledna 2020. |
(5) |
Dne 28. ledna 2020 české orgány oznámily vyrovnávací platbu, která má být České poště poskytnuta za povinnost poskytovat všeobecné služby v období 2018–2022. |
(6) |
Dne 12. března 2020 požádala Komise české orgány o doplňující informace a české orgány odpověděly dopisem ze dne 24. dubna 2020. |
(7) |
Rozhodnutím ze dne 23. června 2020 Komise českým orgánům sdělila, že se rozhodla zahájit ve věci podpory řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“) (2) (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“). Komise české orgány požádala, aby předložily své připomínky a poskytly veškeré informace, které mohou pomoci podporu posoudit, a vyzvala rovněž zúčastněné strany, aby podaly své připomínky k podpoře. |
(8) |
Připomínky českých orgánů a České pošty k rozhodnutí o zahájení řízení obdržela Komise dopisem ze dne 24. července 2020. |
(9) |
Připomínky společnosti Zásilkovna k rozhodnutí o zahájení řízení obdržela Komise dopisem ze dne 2. října 2020 a připomínky PNS dopisem ze dne 3. října 2020. |
(10) |
Připomínky všech třetích stran předložila Komise českým orgánům dne 9. listopadu 2020. |
(11) |
České orgány se k připomínkám třetích stran vyjádřily dopisem ze dne 3. února 2021. |
(12) |
Dne 9. července 2021 zaslaly útvary Komise společnostem Zásilkovna a PNS dopis, v němž je informovaly o tom, že věci SA.55686 (2019/FC) a SA.55497 (2019/FC) budou uzavřeny a že formální vyšetřovací řízení bude vedeno společně pod číslem jednacím SA.55208 (2020/C). Připomínky a informace poskytnuté v souvislosti se stížnostmi ve věcech SA.55686 (2019/FC) a SA.55497 (2019/FC) budou proto posouzeny v rámci formálního vyšetřovacího řízení SA.55208 (2020/C). |
(13) |
Dne 12. listopadu 2021 požádala Komise české orgány o doplňující informace. České orgány odpověděly dopisem ze dne 10. prosince 2021. |
(14) |
Dne 2. prosince 2021 zaslala společnost Zásilkovna Komisi další připomínky. |
(15) |
Ve dnech 17. února 2022 a 29. března 2022 si Komise vyžádala vysvětlení k informacím, jež české orgány předložily dopisem ze dne 10. prosince 2021. České orgány odpověděly dopisy ze dne 16. března 2022, resp. 1. dubna 2022. |
(16) |
Česko výjimečně souhlasilo s tím, že se vzdá svých práv vyplývajících z článku 342 SFEU ve spojení s článkem 3 nařízení č. 1/1958 (3) a že nechá toto rozhodnutí přijmout a oznámit v angličtině. |
2. PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ/PODPORY
2.1 Příjemce: Česká pošta
(17) |
Jediným příjemcem opatření je Česká pošta, která je hlavním provozovatelem poštovních služeb v Česku. |
(18) |
Česká pošta je zcela ve vlastnictví státu a byla založena v roce 1993 Ministerstvem hospodářství České republiky podle zákona o státním podniku (4). Její právní postavení a vlastnická struktura jsou upraveny zákonem o státním podniku (5). |
(19) |
Kromě poštovních služeb poskytuje Česká pošta také řadu dalších služeb, jako jsou finanční služby (bankovní služby, služby nakládání s hotovostí a služby související s výplatou důchodů). |
(20) |
Navzdory liberalizaci českého poštovního trhu, k níž došlo dne 1. ledna 2013, se hospodářská soutěž na trhu s listovními zásilkami významně nerozvinula. Nejvýznamnějšími konkurenty České pošty na trhu s listovními zásilkami jsou společnosti PNS a Česká distribuční a na trhu s balíkovými službami společnosti PPL CZ (Professional Parcel Logistic), Direct Parcel Distribution CZ (DPD), General Logistics Systems Czech Republic (GLS) a Zásilkovna. |
2.2 Povinnost poskytovat všeobecné služby svěřená České poště
(21) |
Rozhodnutím národního poštovního regulátora (Český telekomunikační úřad, dále jen „ČTÚ“) ze dne 12. prosince 2017 (6) byla Česká pošta pověřena povinností poskytovat všeobecné služby od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022. |
(22) |
Rozsah povinnosti poskytovat všeobecné služby, kterou byla Česká pošta pověřena, je definován ve vnitrostátních právních předpisech, konkrétně v § 3 odst. 1 zákona o poštovních službách (7), a zahrnuje:
|
(23) |
Jako poskytovatel všeobecných služeb je Česká pošta povinna zajistit přístupnost všech všeobecných poštovních služeb za dostupné ceny na celém území Česka, a to alespoň jednou denně každý pracovní den. |
(24) |
Právním základem plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby je:
|
2.3 Informační systém datových schránek („ISDS“)
(25) |
Česká pošta je v období 2018–2022 rovněž pověřena provozem Informačního systému datových schránek („ISDS“). Dne 2. února 2018 přijala Komise rozhodnutí (10), v němž došla k závěru, že částka ve výši 2,3 mld. CZK (85,1 mil. EUR), která má být České poště poskytnuta na zajištění provozu ISDS v období 2018–2022, představuje státní podporu slučitelnou s vnitřním trhem podle rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 (11). |
(26) |
ISDS je elektronický kanál pro interní komunikaci v rámci veřejné správy a pro zabezpečenou komunikaci mezi veřejnou správou a občany a podniky, který v některých případech nahrazuje konvenční poštovní služby, například doporučenou poštu. |
2.4 Oznámené opatření a mechanismus vyplácení vyrovnávacích plateb za povinnost poskytovat všeobecné služby
2.4.1 Oblast působnosti oznámení a výše vyrovnávací platby
(27) |
Oznámené opatření se týká veřejného financování povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány (viz 22. bod odůvodnění) ze strany České pošty v období 2018–2022, které má být poskytnuto na základě zákona o poštovních službách. Podle § 34e odst. 3 zákona o poštovních službách nepřevede ČTÚ peněžní prostředky k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, dokud Komise nerozhodne o slučitelnosti náhrady s vnitřním trhem. |
(28) |
Výše vyrovnávací platby, která má být České poště poskytnuta, bude záviset na čistých nákladech na povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány, což bude ověřeno ČTÚ, přičemž jejich maximální výše bude každoročně omezena na 1,5 mld. CZK (55,5 mil. EUR (12)) (viz 33. bod odůvodnění). |
2.4.2 Postup pro stanovení částky, která má být poskytnuta jako vyrovnávací platba
(29) |
Podle § 34c zákona o poštovních službách není výše vyrovnávací platby za povinnost poskytovat všeobecné služby pro každý rok stanovena předem, nýbrž se každoročně vypočítává a vyplácí ve třech krocích. |
Krok 1: Financování předběžných čistých nákladů v roce t (rovnající se 50 % čistých nákladů v roce t-1)
(30) |
V případě předběžných čistých nákladů vzniklých v daném roce může Česká pošta podle § 34c zákona o poštovních službách od 1. července do 31. prosince uvedeného roku podat u ČTÚ žádost o úhradu předběžných čistých nákladů za uvedený rok (rok t). V takových případech ČTÚ rozhodnutím určí předběžné čisté náklady ve výši 50 % čistých nákladů vypočtených (metodou popsanou v oddíle 8.2.8) za předchozí rok (rok t-1), za nějž byla výše čistých nákladů ověřena. Česko prostřednictvím ČTÚ uhradí České poště předběžné čisté náklady nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí. |
Krok 2: Uhrazení zbývajících čistých nákladů vzniklých v roce t v roce t+1
(31) |
V případě skutečných čistých nákladů vzniklých v daném roce může Česká pošta podle § 34d zákona o poštovních službách do 31. srpna následujícího roku (rok t+1) podat u ČTÚ žádost o úhradu. ČTÚ ověří výši čistých nákladů vypočtenou Českou poštou za použití metodiky čistých ušetřených nákladů. ČTÚ rozhodnutím určí čisté náklady odpovídající výši čistých nákladů ověřených podle § 34b zákona o poštovních službách. Na úhradu čistých nákladů ČTÚ započte předběžné čisté náklady již uhrazené České poště. Pokud jsou vyplacené předběžné čisté náklady vyšší než čisté náklady vzniklé v daném roce, uhradí Česká pošta tento rozdíl státu. |
(32) |
ČTÚ ověří původ a výši čistých nákladů způsobem stanoveným v § 34b zákona o poštovních službách. Jestliže toto ověření prokáže, že výpočet čistých nákladů je správný, bude mít Česká pošta právní nárok na úhradu čistých nákladů. |
Krok 3: Výše úhrady nesmí překročit částku 1,5 mld. CZK za každý rok
(33) |
ČTÚ ověřuje čisté náklady na plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány podle § 34b zákona o poštovních službách. Čisté náklady jsou každoročně propláceny do maximální výše 1,5 mld. CZK v souladu s § 34d zákona o poštovních službách, a to na základě analýzy nespravedlivé finanční zátěže spojené s povinností poskytovat všeobecné služby. |
3. STÍŽNOSTI
3.1 Stížnost společnosti Zásilkovna
(34) |
Společnost Zásilkovna, konkurent České pošty působící na trhu s doručováním balíků, tvrdí, že Česká pošta měla prospěch z protiprávní podpory „minimálně“ od roku 2013. Stížnost podaná společností Zásilkovna je shrnuta níže. |
(35) |
Společnost Zásilkovna má za to, že pověřovací akt není v souladu s rámcem pro služby obecného hospodářského zájmu, neboť způsob výpočtu výše vyrovnávací platby pro Českou poštu není objektivní a transparentní. Společnost Zásilkovna tvrdí, že české orgány ani Česká pošta nevysvětlily ani nezveřejnily žádné podrobnosti o výpočtu čistých nákladů, na jejichž základě byla stanovena výše vyrovnávací platby. |
(36) |
Společnost Zásilkovna se rovněž domnívá, že Česká pošta obdržela nadměrné finanční prostředky jako vyrovnávací platbu za povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány v období 2013–2017 a že tomu tak bude „tím spíše“ v případě období 2018–2022. V tomto ohledu společnost Zásilkovna poukazuje na skutečnost, že se roční limit nespravedlivé finanční zátěže v období 2018–2022 ztrojnásobil, a to na 1,5 mld. CZK, ve srovnání s částkou přijatou v rozhodnutí Komise, které se vztahuje na vyrovnávací platby za povinnost poskytovat všeobecné služby v období 2013–2017 (dále jen „rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018“) (13). Společnost Zásilkovna se domnívá, že Česká pošta využívá nadměrné vyrovnávací platby ke křížovému subvencování svých služeb, které nespadají do povinnosti všeobecných služeb, zejména na trhu s balíkovými službami (14). |
(37) |
Společnost Zásilkovna má zejména za to, že Česká pošta dostává nadměrnou vyrovnávací platbu, neboť plné náklady na svou doručovací a přepravní síť alokuje na povinnost poskytovat všeobecné služby, a proto odpovídajícím způsobem nepřipisuje podíl těchto nákladů službě „Balíkovna“ (dodání balíků jiným výdejním místům než poštovním pobočkám), tuto službu tudíž křížově subvencuje z údajně nadměrné vyrovnávací platby za plnění povinnosti všeobecných služeb. Podle společnosti Zásilkovna je služba nazývaná „Balíkovna“ nabízena „podstatně pod cenou“. Zdá se, že společnost Zásilkovna má za to, že Česká pošta od roku 2013 nesprávně alokovala náklady. |
(38) |
Společnost Zásilkovna dokládá své tvrzení týkající se cen za službu „Balíkovna“ odkazem na vlastní ceny a na ceny ostatních soukromých konkurentů za službu dodání balíků na výdejní místa (všechny tyto ceny jsou údajně vyšší). Společnost Zásilkovna mimoto uvádí, že ceny za službu České pošty spočívající v dodání balíků do poštovních poboček, což je služba, která je podle společnosti Zásilkovna velmi podobná službě „Balíkovna“, protože obě mají vysokou výši společných nákladů a stejnou úroveň účinnosti vyřízení, jsou dva až třikrát vyšší. |
3.2 Stížnost společnosti PNS
(39) |
Společnost PNS tvrdí, že České poště bude poskytnuta nadměrná vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány. Společnost PNS uvádí, že hypotetický srovnávací scénář čistých ušetřených nákladů není věrohodný, neboť významné snížení počtu poštovních poboček by mělo značný vliv na výnosy České pošty ze služeb, jež nespadají do povinnosti všeobecných služeb. Společnost PNS tvrdí, že by hypotetický srovnávací scénář znamenal ztrátu všech výnosů ze služeb nespadajících do povinnosti všeobecných služeb ve výši 4,25 mld. CZK (157,3 mil. EUR) ročně, což výpočty českých orgánů a České pošty údajně řádně nezohlednily. |
(40) |
Společnost PNS rovněž tvrdí, že Česká pošta klasifikovala některé služby jako služby nespadající do povinnosti všeobecné služby nesprávně, čímž uměle snížila výnosy plynoucí z povinnosti poskytovat všeobecné služby. To podle společnosti PNS vede k uměle vyšším čistým nákladům, které mají být vyrovnávací platbou kompenzovány. |
(41) |
Společnost PNS v tomto ohledu rovněž podotýká, že zákon o poštovních službách byl změněn tak, aby výrazně zvýšil limity pro úhradu čistých nákladů na 1,5 mld. CZK (55,5 mil. EUR) ročně, a to z předchozích 500 mil. CZK (18,5 mil. EUR) ročně. Společnost PNS poukazuje na to, že v rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018 české orgány odhadly čisté náklady na povinnost poskytovat všeobecné služby v maximální výši 984 mil. CZK (36,4 mil. EUR) ročně, což je výrazně pod tímto stropem. |
(42) |
Společnost PNS se rovněž domnívá, že Česká pošta porušila požadavky na transparentnost stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES (15), zejména v příloze 1 části C pododstavci 1, jakož i v čl. 7 odst. 5 uvedené směrnice, a to tím, že zveřejnila pouze výši vyrovnávací platby, a nikoli výpočty čistých ušetřených nákladů. |
(43) |
Společnost PNS tvrdí, že výpočet čistých nákladů České pošty není v souladu s přílohou 1 částí B pododstavcem 5 směrnice 97/67/ES. V posledně zmíněném ustanovení se uvádí, že „výpočet vychází z nákladů připadajících na prvky vymezených služeb, které lze poskytovat pouze se ztrátou nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami“. Společnost PNS se také domnívá, že Česká pošta porušuje § 33 zákona o poštovních službách, který jí ukládá povinnost nabízet služby v rámci všeobecné služby za nákladově orientované ceny. |
(44) |
Společnost PNS tvrdí, že Česká pošta nabízí velkým odesílatelům „obrovské“ slevy až do výše 60 %, což vede k „mimořádně“ nízkým cenám, jež jsou nižší než náklady. Podle společnosti PNS je tato skutečnost výsledkem vlastní cenové politiky České pošty a neměla by být chápána jako něco, co spadá mimo běžné obchodní podmínky ve smyslu směrnice 97/67/ES, tj. povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány nenutí Českou poštu k tomu, aby si účtovala ceny pod úrovní nákladů. Výpočet vyrovnávací platby pro Českou poštu tak nemůže zohlednit žádné ztráty vyplývající z uvedené praxe. |
(45) |
K doložení tohoto tvrzení zmínila společnost PNS jiný příklad a uvedla, že se ceny hybridních poštovních služeb (16) v roce 2019 zvýšily téměř o 20 %, což podle společnosti PNS znamená, že nová cena je buď příliš vysoká a přesahuje přiměřené ziskové rozpětí, nebo že předchozí, nižší cena nebyla nákladově orientovaná, neboť by byla příliš nízká k pokrytí nákladů. |
4. DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ
(46) |
Dne 23. června 2020 zahájila Komise formální vyšetřovací řízení týkající se náhrady za plnění povinnosti všeobecné služby pro Českou poštu v období 2018–2022 kvůli pochybnostem ohledně její slučitelnosti s vnitřním trhem. |
(47) |
V rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise za prvé pochybnosti týkající se rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány. Povinnost poskytovat všeobecné služby svěřená České poště (popsaná v 22. bodě odůvodnění) je ve skutečnosti širší než služby popsané v článku 3 směrnice 97/67/ES. Komise podotkla, že povinnost poskytovat všeobecné služby zahrnuje zejména poštovní peněžní poukázky, které v uvedeném ustanovení nefigurují a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES (17) jsou uvedeny jako další či doplňující služby. Komise se mimoto domnívala, že neproběhla veřejná konzultace týkající se konkrétně zahrnutí poštovních peněžních poukázek do rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby v oznámeném období. Komise proto dospěla k závěru, že existují pochybnosti o tom, zda lze povinnost poskytovat všeobecné služby, které Česko vymezilo v zákonu o poštovních službách, (nebo přinejmenším poštovní peněžní poukázky) považovat za skutečnou službu obecného hospodářského zájmu. |
(48) |
Za druhé, v souvislosti s pochybnostmi ohledně rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány vyslovila Komise pochybnosti rovněž ohledně souladu s pravidly EU pro zadávání veřejných zakázek, pokud jde o přímé zadání povinnosti všeobecných služeb. Podle čl. 4 odst. 2 směrnice 97/67/ES je možné poskytovatele všeobecných služeb určit tehdy, pokud lze rozsah činností vykonávaných poskytovatelem všeobecných služeb považovat za všeobecnou službu definovanou v článku 3 zmíněné směrnice. |
(49) |
V rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise za třetí pochybnosti ohledně výše vyrovnávací platby poskytnuté České poště. Komise v tomto ohledu vyjádřila pochybnosti týkající se věrohodnosti hypotetického srovnávacího scénáře České pošty. Komise zejména pochybovala o tom, že by Česká pošta podle hypotetického srovnávacího scénáře uzavřela více než 1 000 poštovních poboček, které dobrovolně provozovala do konce roku 2015. Komise uvedla, že pouhý vstup prováděcího nařízení v platnost v roce 2016, které brání uzavření některých poštovních poboček, sám o sobě nečiní z těchto poboček zátěž, a Česká pošta je mohla uzavřít kdykoli před vstupem prováděcího nařízení v platnost, a rozhodla se tak neučinit. |
(50) |
Komise vyjádřila navíc pochybnosti ohledně vyčíslení dopadů změn, které Česká pošta navrhla v hypotetickém srovnávacím scénáři pro svou poštovní infrastrukturu a četnost doručování. Co se týče vyčíslení účinků omezení infrastruktury (18) na poptávku v hypotetickém srovnávacím scénáři, české orgány provedly průzkum, z něhož mimo jiné vyplynulo, že by 29 % respondentů přestalo používat finanční služby České pošty, pokud by byla uzavřena pošta, kterou doposud využívali, přičemž by výrazně ovlivněny byly i poštovní služby, jelikož 20 % respondentů by přestalo využívat Českou poštu k odesílání doporučených dopisů. Ačkoli reakce poptávky podle průzkumů nevede nutně k odpovídajícímu poklesu poptávky, podle českých orgánů by v hypotetickém srovnávacím scénáři klesly výnosy ze služeb nespadajících do povinnosti všeobecných služeb pouze o 4 %, zatímco poptávka po doporučených dopisech by se snížila o pouhých 1,1 %. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem měla Komise pochybnosti, zda byly účinky uzavírání poštovních poboček na poptávku vyčísleny správně. |
(51) |
Pokud jde o vyčíslení účinků snížení četnosti doručování (19) na poptávku v hypotetickém srovnávacím scénáři, české orgány provedly další průzkum vzorku 1 002 občanů, kteří v posledních šesti měsících použili Českou poštu k zasílání dopisů, a zjišťovaly, zda by podle nich bylo „přijatelné“, aby listovní zásilky, které posílají, byly doručeny do dvou pracovních dnů, a nikoli do následujícího dne. Podle průzkumu by to [70–95] % respondentů považovalo za přijatelné, [2,5–15] % respondentů za nepřijatelné a dalších [2,5–15] % by to nepovažovalo ani za přijatelné, ani za nepřijatelné. Podle českých orgánů by se v důsledku snížení četnosti doručování objemy jiných než doporučených dopisů snížily v hypotetickém srovnávacím scénáři o [5–15] %. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyjádřila Komise za prvé pochybnosti, zda tento průzkum umožňuje jakékoli pevné závěry ohledně přesných účinků snížení četnosti doručování na poptávku, neboť to, že respondent považuje změnu četnosti doručování Českou poštou za přijatelnou, či nikoli, nemusí nutně ilustrovat, jaký dopad by tato skutečnost na poptávku měla. Komise měla za druhé pochybnosti, zda české orgány vyčíslily tento účinek na poptávku správně, a to s ohledem na rozdíl mezi výsledky průzkumu a snížením objemu. |
(52) |
Pokud jde o čisté ušetřené náklady na povinnost všeobecných služeb, Komise vyslovila pochybnosti, zda české orgány správně zohlednily čisté náklady na zajišťování ISDS. Při výpočtu čistých ušetřených nákladů souvisejících s povinností poskytovat všeobecné služby je nutné se vyhnout jakémukoli dvojímu započtení čistých ušetřených nákladů na ISDS, jehož zajišťováním byla Česká pošta pověřena v témže období („rozhodnutí o ISDS“) (20). V daném případě české orgány vypočítaly, že čisté ušetřené náklady (povinnost všeobecných služeb + ISDS) v období 2018–2022 činí 15,2 mld. CZK (562,6 mil. EUR). Čisté ušetřené náklady (ISDS) v témže období činí 5,2 mld. CZK (192,5 mil. EUR) (21). Výsledkem jsou čisté ušetřené náklady (povinnost všeobecných služeb) ve výši 10,0 mld. CZK (370,1 mil. EUR). České orgány však dospěly k výsledné hodnotě čistých ušetřených nákladů (povinnost všeobecných služeb) ve výši 12,3 mld. CZK (455,3 mil. EUR), tj. průměrně 2,5 mld. CZK (92,5 mil. EUR) ročně. Zdá se tudíž, že se české orgány dopustily metodické chyby. |
(53) |
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že existují pochybnosti ohledně odhadu hodnoty čistých ušetřených nákladů na povinnost všeobecných služeb v období 2018–2022. Komise uvedla, že navzdory stropu ve výši 7,5 mld. CZK (277,6 mil. EUR) byla hodnota čistých ušetřených nákladů odhadnuta na 12,3 mld. CZK, nejistoty spojené s čistými ušetřenými náklady jsou příliš velké na to, aby vyloučily, že by jejich hodnota mohla být potenciálně dokonce nižší než předem stanovená maximální výše vyrovnávací platby, a že Česká pošta mohla za povinnost poskytovat všeobecné služby potenciálně získat nadměrnou vyrovnávací platbu. |
(54) |
Komise za čtvrté vyslovila pochybnosti ohledně pobídky ke zvyšování efektivity. Maximální částka vyrovnávací platby pro Českou poštu za období 2018–2022 je uvedena v zákoně o poštovních službách a je stanovena na dobu trvání pověření. Pokud je strop vyrovnávací platby pro Českou poštu nižší než čisté ušetřené náklady, považovala by Komise tento přístup za přijatelný, aby se zajistila pobídka ke zvyšování efektivity. S ohledem na nejistoty zmíněné v 53. bodě odůvodnění však měla Komise pochybnosti, zda povinnost všeobecných služeb splňuje požadavek týkající se pobídek ke zvyšování efektivity, jak je uvedeno v bodě 39 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 (22). |
(55) |
Komise měla za páté pochybnosti ohledně toho, zda byly splněny požadavky na transparentnost stanovené v bodě 60 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. Komise se domnívala, že veřejná konzultace uvedená v 47. bodě odůvodnění by za předpokladu nezbytnosti jejího konání měla být zveřejněna. |
5. PŘÍPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN
5.1 Zásilkovna
(56) |
Společnost Zásilkovna má stejné pochybnosti, jaké Komise uvedla v rozhodnutí o zahájení řízení, a předložila další připomínky, pokud jde o slučitelnost opatření. |
(57) |
Společnost Zásilkovna zastává zejména názor, že povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány, nebo přinejmenším služby dodání balíků mohou plnit i soukromí provozovatelé, jak je tomu v Německu, Nizozemsku a Švédsku, a to na komerční bázi bez státní podpory. Za tímto účelem tvrdí, že stávající tržní podmínky neodpovídají selhání trhu pro plnění povinnosti všeobecných služeb na komerční bázi, a že tudíž povinnost poskytovat všeobecné služby nelze považovat za skutečnou službu obecného hospodářského zájmu. |
(58) |
Společnost Zásilkovna objasňuje, že její síť pro dodání poštovních balíků splňuje požadavek týkající se nejméně 3 200 poštovních poboček stanovený v nařízení vlády č. 178/2015 Sb. Rovněž uvádí, že její poštovní síť splňuje všechna základní kritéria kvality, aby byla zajištěna dostatečná dostupnost, a velkou většinu kritérií pro zajištění dostatečné hustoty sítě. Poštovní síť společnosti Zásilkovna by mohla velmi rychle splnit i zbývající kritéria, aby byla způsobilá jako celostátní poštovní síť potřebná pro plnění povinnosti všeobecných služeb, jak je stanoveno ve vyhlášce č. 464/2012. |
(59) |
Společnost Zásilkovna tvrdí, že doby amortizace aktiv potřebných pro plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby stanovené českými orgány pro účely doby trvání pověření jsou neopodstatněné, neboť není zřejmé: která aktiva uvedená v tabulce 1 rozhodnutí o zahájení řízení mají být financována z vyrovnávací platby za povinnost všeobecných služeb; kdy byla tato aktiva pořízena nebo kdy mají být pořízena nebo zda již uplynula doba jejich amortizace. V seznamu chybí taktéž jakékoli odůvodnění týkající se nezbytnosti aktiv pro plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby. Podle názoru společnosti Zásilkovna je tento seznam naprosto netransparentní a nelze jej použít jako důkaz. |
(60) |
Podle společnosti Zásilkovna není vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby v souladu s požadavky na finanční transparentnost, které jsou stanoveny v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu. Společnost Zásilkovna je názoru, že Česká pošta již část vyrovnávací platby formálně zahrnula do výroční zprávy za rok 2019 před schválením Komisí a vyplacením náhrady. Společnost Zásilkovna navíc tvrdí, že Česká pošta dobrovolně subvencuje ceny svých služeb nespadajících do povinnosti všeobecných služeb, které jsou nižší než náklady, a to z vyrovnávací platby za povinnost poskytovat všeobecné služby, zvyšuje své ztráty a přiřazuje je činnostem v rámci povinnosti všeobecných služeb, jak je vymezily české orgány. |
(61) |
Společnost Zásilkovna také tvrdí, že české orgány porušily pravidla pro zadávání veřejných zakázek stanovená v čl. 4 odst. 2 směrnice 97/67/ES, neboť příslušná kritéria stanovil regulační orgán (tj. ČTÚ) diskriminačním způsobem tak, aby byla přizpůsobena České poště. Společnost tvrdí, že: i) do rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby byly záměrně zahrnuty poštovní peněžní poukázky, což zvýhodnilo Českou poštu, která byla jediným provozovatelem poštovních služeb, který mohl takovéto služby nabízet (tj. infrastrukturu, síť, zvláštní logistiku atd.), a ii) hodnotící kritéria / body byly stanoveny tak, aby Česká pošta mohla získat většinu přidělovaných bodů. |
(62) |
Podle společnosti Zásilkovna vede oznámená výše čistých ušetřených nákladů k nadměrné vyrovnávací platbě za povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány, a to z řady důvodů, například:
|
(63) |
Společnost Zásilkovna se rovněž domnívá, že křížové subvencování činností čistě mimo povinnost všeobecných služeb, jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění, představuje samostatnou státní podporu, kterou by Komise měla posoudit zvlášť. Podle společnosti Zásilkovna Česká pošta křížově subvencuje ceny svých činností mimo povinnost všeobecných služeb, jež jsou nižší než náklady. Česká pošta je mimoto schopna poskytovat tyto služby za ceny, jež jsou nižší než náklady, v důsledku toho, že nerozděluje správně náklady na infrastrukturu a provozování sítě mezi činnosti v rámci povinnosti všeobecných služeb a mimo tuto povinnost. |
5.2 PNS (dříve Mediaservis)
(64) |
Společnost PNS zastává názor, že pověření povinností poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány není v souladu s bodem 13 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, podle něhož nemohou členské státy připojit specifické závazky veřejné služby ke službám, které již jsou nebo mohou být uspokojivě poskytovány podniky působícími v běžných tržních podmínkách. Společnost PNS v této souvislosti tvrdí, že existuje řada konkurentů, přičemž jedním z nich je i PNS, kteří jsou nejenže připraveni a ochotni plnit povinnost poskytovat všeobecné služby v Česku, nýbrž ve skutečnosti již poskytují služby, jež jsou zaměnitelné se službami spadajícími do rozsahu povinnosti všeobecných služeb v celém Česku, což by mohlo zajistit plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby ve stejném rozsahu a se stejnou kvalitou jako v případě České pošty a za mnohem nižší náhradu čistých nákladů, pokud by vůbec byla taková vyrovnávací platba nezbytná. |
(65) |
Podle společnosti PNS jsou poštovní peněžní poukázky mimo rámec povinnosti poskytovat všeobecné služby, jak jsou vymezeny v článku 3 směrnice 97/67/ES. Toto ustanovení zákona o poštovních službách je proto v přímém rozporu se směrnicí 97/67/ES. Společnost PNS také tvrdí, že zahrnutí poštovních peněžních poukázek do povinnosti všeobecných služeb nemá z ekonomického hlediska smysl, neboť služby spojené s poštovními peněžními poukázkami by mohly snadno poskytovat banky, jakož i jiné profesionální peněžní instituce, a to bez dodatečných nákladů a jistě levněji než Česká pošta. Co se týče čistých ušetřených nákladů na poštovní peněžní poukázky, společnost PNS se domnívá, že tyto musí být z povinnosti poskytovat všeobecné služby vyňaty, což znamená snížení nejméně o 200 mil. CZK (přibližně 8 mil. EUR) ročně (23). |
(66) |
Společnost PNS je rovněž názoru, že pověření České pošty plněním povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány prostřednictvím přímého zadání porušuje pravidla zadávání veřejných zakázek. Společnost PNS v této souvislosti tvrdí, že výběrové řízení týkající se povinnosti všeobecných služeb bylo pro jiné provozovatele než Českou poštu diskriminační. Podle názoru společnosti PNS byly poštovní peněžní poukázky úmyslně zahrnuty do povinnosti veřejných služeb, což zvýhodnilo Českou poštu, která je jediným provozovatelem poštovních služeb, který mohl takovéto služby nabízet (tj. infrastrukturu, síť, zvláštní logistiku atd.), a hodnotící kritéria / body byly stanoveny tak, aby Česká pošta mohla získat většinu přidělovaných bodů. |
(67) |
Podle společnosti PNS pouhý vstup prováděcího nařízení v platnost v roce 2016, které brání uzavření některých poštovních poboček, sám o sobě nečiní z těchto poboček zátěž – Česká pošta je mohla uzavřít kdykoli před vstupem prováděcího nařízení v platnost, a rozhodla se tak neučinit. |
(68) |
Podle společnosti PNS se vyrovnávací platba za povinnost veřejných služeb zakládá na nerealistickém hypotetickém srovnávacím scénáři spočívajícím v uzavření poštovních poboček, což neodráží běžné nebo tržně orientované chování řádného účastníka trhu, přičemž počet uzavřených poštovních poboček je zvolen záměrně na podporu nové náhrady čistých nákladů stanovené od roku 2018, která je tak vyšší než předchozí vyrovnávací platba za období 2013–2017. Uzavření poštovních poboček je v rozporu s trendem na trhu, neboť hlavní konkurenti České pošty, jako jsou společnosti PNS a Zásilkovna, provozují více než 3 000 poštovních poboček bez povinnosti poskytovat všeobecné služby. |
(69) |
Podle společnosti PNS jsou čisté ušetřené náklady na povinnost poskytovat všeobecné služby vykonstruovány a vypočítány nesprávně, aniž by se zohlednily tyto skutečnosti: i) řádné vyčíslení čistých nákladů plynoucích z provozování poboček, které mají být ve srovnávacím hypotetickém scénáři uzavřeny; ii) úspory generované novým režimem České pošty týkajícím se méně častého doručování a iii) dobrovolné ztráty České pošty spojené se službami mimo povinnost všeobecných služeb, jež je třeba odečíst od výše čistých ušetřených nákladů. |
(70) |
Společnost PNS rovněž tvrdí, že Česká pošta nevede řádně systém oddělených účtů a že nesprávně přiřazuje náklady související se službami mimo povinnost všeobecných služeb všeobecným službám vymezeným českými orgány a poté požaduje náhradu těchto uměle navýšených čistých nákladů na povinnost poskytovat všeobecné služby, přičemž křížově subvencuje ztráty plynoucí z činností mimo povinnost všeobecných služeb. Společnost PNS uvádí, že ČTÚ pravidelně vyvozuje závěr, že Česká pošta plní požadavky vnitrostátních právních předpisů týkajících se oddělení účtů, ve skutečnosti však neprověřuje, zda jsou alokační klíče v zásadě správné. Podle názoru společnosti PNS auditor pouze potvrzuje, že Česká pošta správně vložila čísla do připravených tabulek, přičemž nebylo provedeno věcné hodnocení metodiky oddělených účtů, a to ani ze strany ČTÚ, ani ze strany auditora, od doby, kdy ČTÚ přijal tuto metodiku oddělení účtů před více než sedmi lety. |
(71) |
Společnost PNS podotýká, že řada skutečností naznačuje, že Česká pošta neplní svou povinnost poskytovat všeobecné služby efektivně jako správně řízený podnik. Například nezisková organizace Hlídač státu, jejímž úkolem je objasňovat a zajišťovat transparentnost fungování české vlády a nakládání s veřejnými financemi, uvádí Českou poštu na druhém místě na černé listině údajně nejméně transparentních subjektů, což naznačuje extrémně vysoké riziko korupce. Společnost PNS je rovněž názoru, že finanční prostředky České pošty nejsou vynakládány rozumně, účelně a efektivně. Veškeré výdaje tohoto druhu je proto třeba z výpočtu čistých ušetřených nákladů vyloučit, jelikož tyto náklady nejsou relevantní pro plnění povinnosti všeobecných služeb ani poskytování služeb nespadajících do této povinnosti, jelikož jsou vynakládány zbytečně (24). |
(72) |
Společnost PNS upozorňuje Komisi také na smlouvu mezi Českou poštou a Českým statistickým úřadem týkající se sčítání lidu v roce 2021, přičemž tato zakázka byla zadána České poště bez veřejného výběrového řízení, třebaže hodnota této zakázky činí 876 859 000 CZK (přibližně 33 mil. EUR). Společnost PNS tvrdí, že by Komise měla tuto zakázku zadanou České poště pečlivě prověřit, jelikož protiplnění poskytnuté České poště v rámci této zakázky by mohlo představovat neoznámenou státní podporu České pošty v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU. |
5.3 Česká pošta
(73) |
Česká pošta se domnívá, že zahrnutí poštovních peněžních poukázek do rozsahu povinnosti všeobecných služeb bylo předmětem veřejné konzultace, a i v případě, že by Komise nepovažovala konzultaci, která se uskutečnila, za „řádnou veřejnou konzultaci“, se Česká pošta domnívá, že představuje „[jiný] vhodný nástroj, jehož prostřednictvím ověřila, že zahrnutí poštovních peněžních poukázek do povinnosti všeobecných služeb je nezbytné v zájmu uživatelů. Česká pošta má za to, že veřejnost byla konzultována ohledně povinnosti všeobecných služeb obecně, včetně poštovních peněžních poukázek, prostřednictvím těchto nástrojů:
|
(74) |
Podle České pošty má služba poštovních peněžních poukázek pozitivní dopad na výši čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány (konkrétně výši těchto nákladů snižuje). Služba poštovních peněžních poukázek tudíž pokrývá vlastní náklady a přispívá k uhrazení nákladů na jiné prvky povinnosti poskytovat všeobecné služby. Poskytování služby poštovních peněžních poukázek Českou poštou tudíž nevyžaduje platby z veřejných prostředků. Není proto nutné, aby byly s ohledem na tuto službu splněny podmínky rámce pro služby obecného hospodářského zájmu (včetně požadavku na veřejnou konzultaci), jelikož České poště není v souvislosti s touto službou poskytována žádná státní podpora. |
(75) |
Česká pošta nesouhlasí s tvrzením Komise, že uložení další nebo doplňující služby ve smyslu 30. bodu odůvodnění směrnice 2008/6/ES vylučuje přímé zadání podle čl. 4 odst. 2 směrnice 97/67/ES, neboť bylo řádně ověřeno, že existoval veřejný zájem na zajištění, aby byla povinnost poskytovat služby poštovních peněžních poukázek uložena poskytovateli všeobecných služeb, a současně bylo postupem uvedeným v zákoně o poštovních službách ověřeno, že Česká pošta je jediným subjektem, který je schopen plnit povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány. |
(76) |
Co se týče pochybností Komise ohledně hypotetického srovnávacího scénáře (107. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení), Česká pošta uvedla, že až do roku 2016 sice neexistovala formální povinnost udržovat určitý (vyšší) počet poštovních poboček, na základě dostupných informací a politické debaty v té době nebylo pochybností o tom, že teoretická možnost snížení počtu poštovních poboček na 2 100 je pouze dočasná, jelikož Česká pošta by byla ze zákona povinna znovu otevřít poštovní pobočky, které uzavřela. Tento postup by byl z ekonomického hlediska naprosto neracionální. Česká pošta dále tvrdí, že z tohoto nelze odvozovat nic v souvislosti s hypotetickým srovnávacím scénářem, který modeluje situaci, kdy by Česká pošta nebyla vázána povinností poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány, a uzavření určitých poštovních poboček by tudíž nebylo pouze dočasné. |
(77) |
Česká pošta uvádí, že pochybnosti Komise ohledně vyčíslení účinku uzavření poštovních poboček na poptávku v hypotetickém srovnávacím scénáři nejsou odůvodněné, jelikož:
|
(78) |
Česká pošta rovněž uvádí, že pochybnosti Komise ohledně vyčíslení účinku snížení četnosti doručování na poptávku v hypotetickém srovnávacím scénáři jsou neopodstatněné, a to ze dvou důvodů. Za prvé, z hlediska zákazníků se jedná pouze o menší pravděpodobnost, že jejich zásilky budou doručeny následující den, kdy ve většině případů tuto změnu ve způsobu doručování nezaznamenají, pokud na ni nejsou výslovně upozorněni. Za druhé, hypotetický srovnávací scénář předpokládá, že pro poštovní zásilky se zaručenou dobou dodání není nabízen jiný adekvátní náhradní produkt (28), což by mohlo přispět k odpovídajícím ztrátám příjmů. |
(79) |
Česká pošta je názoru, že ani zdaleka nedostává náhradu za celkové náklady na plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány, a je tudíž trvale motivována k zvyšování efektivity služeb poskytovaných v rámci této povinnosti. |
(80) |
Česká pošta také tvrdí, že je splněn bod 60 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu, který se týká požadavku na transparentnost. Za tímto účelem Česká pošta uvádí, že: i) výsledky přezkumu, který ČTÚ provedl v roce 2016 (29), a veřejné konzultace uspořádané ČTÚ v roce 2016 byly zveřejněny na internetových stránkách ČTÚ (30); ii) výsledky veřejných konzultací, které se konaly v rámci přípravy a přijetí novely zákona o poštovních službách v letech 2011 a 2012, byly zveřejněny jako součást důvodové zprávy k novele (31) v knihovně eKLEP pro veřejnost (32) a na internetových stránkách Poslanecké sněmovny a iii) výsledky jednotlivých fází legislativního procesu jsou dostupné společně s těsnopisnými záznamy z každé schůze Poslanecké sněmovny a Senátu, na níž byl návrh novely zákona o poštovních službách projednáván (33). |
6. PŘIPOMÍNKY ČESKA
6.1 Připomínky Česka k rozhodnutí o zahájení řízení
(81) |
České orgány zastávají názor, že se služba poštovních peněžních poukázek pokládá za službu obecného hospodářského zájmu, a proto by měla být zahrnuta do rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby. České orgány se za prvé domnívají, že na komerční bázi nejsou poskytovány žádné služby podobné poštovním peněžním poukázkám (34). Za druhé, poštovní peněžní poukázky mají povahu veřejné služby, která má uspokojit potřeby veřejnosti (zejména zranitelných skupin obyvatelstva). Za třetí, rozsah povinnosti poskytovat všeobecné služby byl předmětem diskusí a konzultací se širokou veřejností a zúčastněnými stranami při přípravě novely zákona o poštovních službách v roce 2012. A v neposlední řadě se záměr uložit povinnost všeobecných služeb včetně poštovních peněžních poukázek na období 2018–2022 zakládal na závěrech vyvozených z rozsáhlého přezkumu kvality a způsobu poskytování a zajišťování všeobecných služeb a jejich obecné dostupnosti na území Česka, který provedl regulační orgán, ČTÚ. Výsledkem přezkumu bylo to, že poštovní služby i služby poštovních peněžních poukázek zahrnuté v povinnosti všeobecných služeb nemůže poskytovat trh. |
(82) |
České orgány vysvětlily, že povinnost poskytovat a zajišťovat všeobecné služby je podle § 22 zákona o poštovních službách uložena na základě výběrového řízení. Podmínky tohoto výběrového řízení byly stanoveny tak, aby se jej mohla zúčastnit kterákoli osoba, která má zájem poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány a aby byly splněny platné požadavky na transparentnost, rovné zacházení a nediskriminaci. Před vyhlášením výběrového řízení byl ČTÚ neoficiálně vyrozuměn o tom, že zájem o účast má několik provozovatelů; ve výběrovém řízení se však nakonec zaregistroval pouze jeden zájemce – Česká pošta. Kvůli nesplnění jedné z podmínek pro účast ve výběrovém řízení byla její žádost zamítnuta. |
(83) |
S cílem zajistit trvalé poskytování všeobecných služeb v souladu s platnými kvalitativními požadavky na celém území Česka uložily české orgány povinnost všeobecných služeb České poště, jelikož nejlépe splňovala hodnotící kritéria. České orgány přitom použily postup podle § 22 odst. 9 zákona o poštovních službách, podle něhož může ČTÚ uložit rozhodnutím o udělení poštovní licence povinnost poskytovat a zajišťovat všeobecné služby uvedené ve vyhlášení výběrového řízení provozovateli, který nejlépe vyhovuje kritériím hodnocení žádosti. Z tohoto důvodu zahájil ČTÚ z moci úřední s Českou poštou správní řízení o udělení poštovní licence na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022, neboť Česká pošta nejlépe splňovala kritéria stanovená ve vyhlášení výběrového řízení. Vzhledem ke skutečnostem uvedeným v 81. a 82. bodě odůvodnění byly podle českých orgánů v procesu ukládání povinnosti poskytovat všeobecné služby splněny všechny platné požadavky na transparentnost, rovné zacházení a nediskriminaci, jak vyplývají ze směrnice 97/67/ES a pravidel pro zadávání veřejných zakázek, splněny tudíž byly i požadavky bodu 19 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu. |
(84) |
Pokud jde o hodnověrnost hypotetického srovnávacího scénáře, české orgány objasňují, že v tomto scénáři budou služby přijímání a doručování doporučených dopisů a balíků poskytovány nejen na poštovních pobočkách, nýbrž také na poštách Partner spolu s doručováním expresních balíků, jež v současné době nespadá do povinnosti všeobecných služeb vymezených českými orgány (např. služby Balík do ruky, Balík na poštu, Balík do Balíkovny), jakož i sítí Balíkoven (tj. sítí výdejních míst nabízejících pouze jednu službu „Balík do Balíkovny“), a to přidáním poboček třetích stran, čímž bude vytvořena externí síť výdejních míst provozovaných podobným způsobem, jaký využívají konkurenti na českém trhu s balíkovými službami. Česká pošta bude proto poskytovat poštovní služby prostřednictvím pošt Partner a sítě Balíkoven, nebude však na těchto místech nabízet komerční nepoštovní služby (např. bankovní služby, prodej loterijních tiketů). České orgány uvádějí, že to, co konkurenti považují za „poštovní pobočky“ v rámci své sítě poboček, jsou pouze prodejní místa (např. novinové stánky) a výdejní místa (obslužná místa třetích osob na základě provize), jež nelze považovat za rovnocenná poštovním pobočkám ve smyslu zákona o poštovních službách, neboť nesplňují příslušné požadavky na poskytování celého rozsahu všeobecných služeb. Poštovní pobočky České pošty poskytují více služeb, a jsou tudíž nákladnější než prodejní místa a výdejní místa konkurentů. |
(85) |
Podle českých orgánů byla povinnost zajistit dostupnost všeobecných služeb na nejméně 3 200 poštovních pobočkách uložena ještě před určením poskytovatele všeobecných služeb na oznámené období (2018–2022). Tato povinnost se bude vztahovat na kteréhokoli určeného poskytovatele všeobecných služeb v Česku. Z tohoto důvodu se české orgány domnívají, že počet poštovních poboček, kde Česká pošta nabízela své služby v období 2013–2015, není relevantní pro posouzení hodnověrnosti hypotetického srovnávacího scénáře, pokud jde o uzavření poštovních poboček. České orgány však objasnily, že z ekonomického hlediska bylo pro Českou poštu smysluplné v období 2013–2015 dobrovolně udržovat 1 118 (nepovinných) ztrátových poštovních poboček, jelikož v té době bylo předem známo, že by tyto pobočky byly v roce 2016 znovu otevřeny. |
(86) |
České orgány rovněž uvádějí, že na základě finančních údajů by odhadované ztráty příjmů kvůli uzavření poštovních poboček podle hypotetického srovnávacího scénáře byly omezené, neboť uzavřené poštovní pobočky vytvářejí pouze malý zlomek ([15–35] %) celkových výnosů vytvořených celou poštovní sítí, přičemž některé výnosy plynoucí z poštovních poboček, které budou uzavřeny, budou převedeny na pošty Partner. Ztráty příjmů jsou odvozeny nejen z výsledků příslušného průzkumu, nýbrž také z jiných skutečností, jako je vzdálenost k nejbližší poštovní pobočce a dostupnost podobné služby na trhu. |
(87) |
Co se týká pochybností Komise ohledně použití výsledků průzkumů k vyčíslení účinků zmenšení velikosti sítě poštovních poboček na poptávku v hypotetickém srovnávacím scénáři, české orgány objasnily, že zohlednily výsledky průzkumu (35), podle nichž by 23 % respondentů přestalo využívat finanční služby České pošty, které nespadají do rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány, pokud by byla uzavřena pošta, kterou doposud využívali. Tento procentní podíl poklesu poptávky se vztahoval jen na výnosy plynoucí z finančních služeb realizovaných pouze na uzavřených poštovních pobočkách v hypotetickém srovnávacím scénáři (nikoli na všechny výnosy plynoucí z finančních služeb realizovaných na všech poštovních pobočkách provozovaných Českou poštou). Finanční služby však představují pouze okrajovou obchodní činnost České pošty, jelikož příjmy z finančních služeb představují méně než [5–20] % celkových příjmů České pošty. Odpovídající pokles poptávky podle hypotetického srovnávacího scénáře by byl proto rovněž pouze zanedbatelný. Pokles poptávky u doporučených dopisů byl vypočítán stejně. Jelikož zákazníci odesílají z poštovních poboček přibližně pouze [20–45] % doporučených dopisů, očekává se v hypotetickém srovnávacím scénáři poměrně omezený pokles poptávky v tomto ohledu. |
(88) |
Pokud jde o vyčíslení zbývající poptávky, která podle hypotetického srovnávacího scénáře přešla z uzavřených poboček na ponechané pobočky, české orgány objasnily, že nepředpokládají, že by zbývající poptávka s ohledem na uzavřené poštovní pobočky byla procentuálně stejná u všech uzavřených poboček a u všech druhů poštovních služeb (tj. bez ohledu na blízkost ponechané poštovní pobočky a přítomnost konkurence). Konkrétně, procentní podíl ztráty příjmů z listovních zásilek závisí na vzdálenosti, kterou musí zákazníci urazit na nejbližší poštovní pobočku (např. u obyčejných listovních zásilek do 3 km [0,5–2] %, do 5 km [1–3] %, do 10 km [2–6] % a více než 10 km [3–8] %). U balíků byl použit jiný přístup, kdy české orgány použily jiný procentní podíl (tj. [30–55] %) poklesu poptávky bez ohledu na vzdálenost mezi uzavřenou pobočkou a nejbližší ponechanou otevřenou poštovní pobočkou. Tento přístup vycházel ze skutečnosti, že trh s balíkovými službami je v Česku vysoce konkurenční, služby konkurentů jsou dostupné v celé zemi, proto nezvažují rozdílný dopad na poptávku v závislosti na vzdálenosti od nejbližší poštovní pobočky. Podle jejich názoru přesun zbývající poptávky na nejbližší tři poštovní pobočky nejlépe simuluje skutečný přechod zákazníků na ponechané poštovní pobočky na základě pravděpodobnosti pohybu zákazníků. České orgány rovněž uvedly, že provedly cílený průzkum s cílem výše zmíněné předpoklady vyčíslit. |
(89) |
Co se týče dopadu zmenšení velikosti sítě poštovních poboček v hypotetickém srovnávacím scénáři na celkové fungování České pošty, české orgány objasnily, že Česká pošta zajišťuje výběr z poštovních schránek, třídění a doručování nezávisle na poštovních pobočkách. Snížení počtu poštovních poboček proto nezpůsobuje nárůst nákladů na třídění. |
(90) |
Navzdory pochybnostem, které Komise uvedla v 114. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, české orgány tvrdí, že účinek snížení četnosti doručování na poptávku byl vyčíslen správně, neboť ČTÚ vzal v potaz nabídku náhradních služeb, které by mohly ovlivnit změnu poptávky, spolu s průzkumem trhu, jenž byl zmíněn v 113. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení (dále jen „průzkum trhu“). České orgány uvedly, že Česká pošta změnila četnost doručování v únoru 2020 a že nabízí „ekonomické zásilky“ s doručením D+n (36) a „prioritní zásilky“ s doručením D+1 (37). Ekonomické zásilky jsou o 7 CZK levnější než prioritní zásilky (tento rozdíl platí u obyčejných i doporučených dopisů). Zdá se, že z údajů (38) odpovídajících omezenému období od února do května 2020 vyplývá, že účinek snížení četnosti doručování na poptávku bude v hypotetickém srovnávacím scénáři spíše omezený. |
(91) |
České orgány rovněž objasnily, že v hypotetickém srovnávacím scénáři odhadly věrohodnou dodatečnou kapacitu nezbytnou k tomu, aby mohla Česká pošta fungovat i nadále. Za prvé odhadly, jaká kapacita je zapotřebí pro přesun z jednotlivých uzavřených poštovních poboček, poté převedly odkloněný objem (v odpracovaných hodinách) na ponechané poštovní pobočky a nakonec otestovaly novou kapacitu ponechaných poštovních poboček. České orgány uvedly, že se nadměrná kapacita na komerčních (39) poštovních pobočkách týká povinnosti poskytovat všeobecné služby, neboť poptávka po službách je rozložena na všechny povinné poštovní pobočky, a tyto poštovní pobočky nejsou proto plně využity a nejsou ziskové (poptávka po poštovních službách se nezvyšuje úměrně s počtem poštovních poboček, tj. více poštovních poboček nevede nutně k vyšším výnosům). Nízké pracovní vytížení na těchto komerčních poštovních pobočkách je zapříčiněno také výkyvy v době špičky a mimo špičku během otevírací doby. Česká pošta pružně mění počet otevřených přepážek, aby se těmto výkyvům přizpůsobila, toto přizpůsobování má však své meze kvůli pracovní době zaměstnanců. |
(92) |
Pokud jde o názor Komise uvedený v 115. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, že se české orgány mohly při výpočtu čistých ušetřených nákladů dopustit metodologické chyby, české orgány předpokládají, že se jedná o nedorozumění, a trvají na svém názoru, že ve výpočtu čistých ušetřených nákladů na plnění služby poskytovat všeobecné povinnosti řádně zvážily čisté ušetřené náklady na ISDS. Podle jejich názoru se významně neodchýlily od zásad výpočtu, které byly použity pro období 2013–2017, nýbrž pouze přepracovaly hypotetický srovnávací scénář tak, aby zohledňoval současnou situaci na českém poštovním trhu. |
(93) |
Pokud jde o pochybnosti Komise ohledně toho, zda je splněn požadavek uvedený v bodě 39 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu, české orgány tvrdí, že stanovení maximální přípustné částky k uhrazení čistých nákladů představuje běžný nástroj k zajištění efektivity poskytovatele všeobecných služeb, který je tudíž motivován k snižování nákladů a zlepšení organizace práce s cílem snížit náklady, jež nebudou nahrazeny. České orgány se také domnívají, že kontrolu kvality (40) všeobecných služeb ze strany ČTÚ lze považovat za jiný dostupný nástroj k vyloučení nadměrné vyrovnávací platby a k zajištění efektivního poskytování všeobecných služeb. |
(94) |
České orgány také uvádějí, že rozsah povinnosti všeobecných služeb splňuje požadavek na transparentnost stanovený v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, neboť byl uložen po řádné konzultaci, jak je objasněno v 81. bodě odůvodnění, včetně zveřejnění výsledků konzultace. |
6.2 Vyjádření Česka k připomínkám třetích stran
6.2.1 Vyjádření Česka k připomínkám společnosti Zásilkovna
(95) |
Česko nepokládá za náležitou argumentaci, v jejímž rámci společnost Zásilkovna používá stávající údaje o situaci na trhu s ohledem na závěry ČTÚ týkající se potřeby uložit povinnosti všeobecných služeb po dokončení přezkumu z roku 2016, jelikož se situace na trhu v roce 2020 liší od situace, na jejímž základě byla uložena povinnost poskytovat všeobecné služby. Rozhodnutí o uložení povinnosti poskytovat všeobecné služby se zakládá na výsledku přezkumu, který byl proveden v roce 2016. Při posuzování řádnosti přístupu, který Česko zaujalo při rozhodování o nutnosti uložit tyto povinnosti, je nutné vyhodnotit situaci v době přijetí tohoto rozhodnutí, a nikoli stávající situaci. |
(96) |
Co se týká tvrzení společnosti Zásilkovna, že by se povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány neměla považovat za skutečnou službu obecného hospodářského zájmu, neboť ji mohou poskytovat soukromí provozovatelé na komerční bázi bez jakékoli podpory, Česko tvrdí, že při ukládání povinnosti postupovalo v souladu s požadavky zákona o poštovních službách, který provádí směrnici 97/67/ES. Tento postup potvrdil, že služby v rámci povinnosti poskytovat všeobecné služby představují i nadále objektivní veřejnou potřebu, která by měla být uložena jako povinnost. Záměr uložit povinnost poskytovat službu poštovních peněžních poukázek byl zahrnut do veřejné konzultace, jež byla součástí přezkumu, a byl rovněž představen na pracovním setkání se zúčastněnými stranami, které bylo uspořádáno dne 5. ledna 2017. Společnost Zásilkovna však nevyužila svého práva podat připomínky a během veřejné konzultace nevznesla proti tomuto záměru námitky. |
(97) |
Co se týče tvrzení společnosti Zásilkovna, že doby amortizace aktiv potřebných pro poskytování všeobecných služeb vymezených českými orgány za účelem doby trvání pověření jsou neodůvodněné, Česko tvrdí, že předpokládaná doba amortizace aktiv České pošty byla předložena Komisi pro účely oznámení státní podpory na období 2018–2022. Tento přehled je v souladu s očekávanou dobou životnosti aktiv podle finanční části výroční zprávy České pošty, která byla ověřena auditorem, přičemž výrok auditora je součástí výroční zprávy. ČTÚ posuzuje aktiva uvedená jako nezbytná pro poskytování všeobecných služeb a pokládá jejich předpokládané doby amortizace za přiměřené. |
(98) |
Pokud jde o tvrzení společnosti Zásilkovna týkající se údajného porušení pravidel finanční transparentnosti vztahujících se na veřejné podniky, Česko tvrdí, že účtování odhadovaných aktiv a závazků je v souladu s účetními pravidly platnými v České republice, přičemž účetnictví České pošty je ověřováno příslušným subjektem (nezávislým auditorem). Podle názoru Česka nevede skutečnost, že část vyrovnávací platby za povinnost poskytovat všeobecné služby byla zaevidována v účetnictví za rok 2019, k podezření z porušení transparentnosti finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky, nýbrž spíše naznačuje, že společnost Zásilkovna nesprávně pochopila informace uvedené ve výroční zprávě. |
(99) |
Co se týče tvrzení společnosti Zásilkovna uvedeného v 61. bodě odůvodnění, že byla porušena pravidla pro zadávání veřejných zakázek, Česko uvádí toto: i) výběrové řízení bylo zrušeno z objektivních zákonných důvodů a způsobem stanoveným v zákoně, jelikož žádný z účastníků nesplňoval kritéria způsobilosti pro účast ve výběrovém řízení; ii) společnost Zásilkovna neprojevila každopádně o účast ve výběrovém řízení zájem; iii) před podáním nabídek umožnil ČTÚ všem potenciálním žadatelům položit otázky týkající se podmínek a rozsahu výběrového řízení pro zajištění maximální transparentnosti a s cílem umožnit všem získat potřebné informace pro přípravu nabídek a iv) ČTÚ začal hodnotit nabídky po uplynutí stanovené lhůty v souladu s běžnou praxí. Výběrové řízení bylo navrženo tak, aby umožnilo účast řadě žadatelů, třebaže neposkytují celé portfolio služeb v rámci povinnosti všeobecných služeb, jak jsou vymezeny českými orgány, a umožňovalo taktéž udělit různým poskytovatelům všeobecných služeb řadu licencí na poskytování jednotlivých všeobecných služeb. Nebylo třeba zaručit poskytování veškerých požadovaných všeobecných služeb jediným provozovatelem. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Česko domnívá, že výběrové řízení nebylo diskriminační, nýbrž naopak bylo navrženo tak, aby umožnilo kterémukoliv provozovateli poštovních služeb požádat o určení jakožto poskytovatele všeobecných služeb. |
(100) |
Pokud jde o tvrzení společnosti Zásilkovna, že hypotetický srovnávací scénář není realistický a byl vypracován pouze za účelem vytvoření dostatečné rezervy k odůvodnění čistých nákladů v období 2018–2022 ve výši 10 mld. CZK, Česko uvádí toto: i) metodika čistých ušetřených nákladů, která byla použita při výpočtu čistých nákladů, není držitelem poštovní licence uplatněna libovolně, nýbrž je stanovena v zákoně o poštovních službách; ii) ceny České pošty nespadající do povinnosti všeobecných služeb jsou ve faktickém i hypotetickém srovnávacím scénáři zvažovány ve stejné výši a povinnost týkající se orientace na náklady se na ně nevztahuje, na rozdíl od cen za služby, jež jsou součástí všeobecných služeb; iii) uhrazení čistých nákladů je omezeno ekonomickými ztrátami plynoucími z všeobecných služeb zaevidovanými v oddělené evidenci nákladů a výnosů; iv) před vydáním nařízení vlády č. 178/2015 Sb. bylo k výpočtu čistých nákladů podle faktického scénáře použito pouze 2 108 povinných poštovních poboček, zatímco od roku 2016 se povinnost rozšířila na 3 200 poštovních poboček, a v) hypotetický srovnávací scénář je věrohodný a je vyčíslen správně (viz 82. až 89. bod odůvodnění), přičemž Česká pošta působí v souladu s tržními trendy. Česko se domnívá, že stávající maximální výše vyrovnávací platby představuje účinnou pobídku k dosažení nákladové efektivnosti, přičemž z výše uvedených důvodů není tvrzení, že hypotetický srovnávací scénář byl upraven tak, aby odpovídal vyššímu stropu, odůvodněné. |
(101) |
Pokud jde o tvrzení společnosti Zásilkovna, že Česká pošta nadhodnotila čisté ušetřené náklady tím, že v hypotetickém srovnávacím scénáři nezohlednila náležitě zavedení ekonomického režimu doručování D+n, Česko tvrdí, že toto bylo skutečně zohledněno, jak dokládá podrobná dokumentace, která byla Komisi předložena dne 18. ledna 2020. |
(102) |
Česko popírá tvrzení společnosti Zásilkovna, že Česká pošta křížově subvencuje čistě komerční činnosti zřízením 781 výdejních míst Balíkovny a následným přesměrováním balíků a příslušných výnosů z méně ziskových poštovních poboček na těchto 781 výdejních míst s cílem uměle navýšit čisté ušetřené náklady, což zase vede k nadměrné vyrovnávací platbě pro Českou poštu. Česko tvrdí, že tomu tak není, neboť: i) Česká pošta musí hledat způsoby zefektivnění svých činností a zajištění větší přitažlivosti svých služeb pro zákazníky a ii) výpočet čistých ušetřených nákladů náležitě zohledňuje čisté náklady služby Balíkovna jak ve faktickém, tak i v hypotetickém srovnávacím scénáři, služby Balíkovna tudíž nevedou k nadměrné náhradě, a neexistuje proto křížové subvencování služeb mimo povinnost všeobecných služeb. |
6.2.2 Připomínky Česka k připomínkám společnosti PNS
(103) |
Analogicky s názorem Česka uvedeným v 95. bodě odůvodnění ohledně připomínek společnosti Zásilkovna pokládá Česko za zcela nepodloženou argumentaci, v jejímž rámci společnost PNS používá stávající údaje o situaci na trhu s ohledem na závěry ČTÚ týkající se potřeby uložit povinnost po dokončení přezkumu v roce 2016. |
(104) |
Stejně jako v případě názoru Česka uvedeného v 96. bodě odůvodnění ohledně toho, zda povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány mohou plnit soukromí provozovatelé na komerční bázi bez jakékoli podpory, Česko tvrdí, že při ukládání povinnosti postupovalo v souladu s požadavky zákona o poštovních službách, který provádí směrnici 97/67/ES. V rámci veřejné konzultace uskutečněné ČTÚ v souvislosti s přezkumem v roce 2016 vyslovila společnost PNS (tj. v té době Mediaservis s.r.o.) názor, že uložení povinnosti všeobecných služeb bylo v té době dosud nezbytné, neboť trh by nebyl schopen tyto služby poskytovat. Česko dodává, že během přezkumu v roce 2016 nebyli zjištění žádní jiní provozovatelé, kteří by byli schopni zajistit na komerční bázi poskytování poštovních služeb způsobem odpovídajícím poskytování všeobecných služeb. |
(105) |
Pokud jde o tvrzení společnosti PNS, že službu poštovních peněžních poukázek mohou poskytovat finanční instituce stejně jako Česká pošta, avšak levněji, a proto by měla být tato služba z rozsahu povinnosti všeobecných služeb vyloučena, Česko uvádí, že přezkum v roce 2016, v jehož rámci společnost PNS nevznesla proti zahrnutí poštovních peněžních poukázek do rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby námitky, dospěl k těmto závěrům: i) služba poštovních peněžních poukázek představuje objektivní veřejnou potřebu; ii) žádná jiná služba na trhu by nemohla peněžní poštovní poukázky nahradit a iii) je třeba tuto službu zahrnout do rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby. Česko rovněž uvádí, že na základě informací z oddělené evidence nákladů a výnosů nebyla služba poštovních peněžních poukázek v roce 2018 ani 2019 ztrátová (ziskovost v obou letech překročila [5–25] %) a při poskytování této služby nevznikly žádné dodatečné náklady, jak potvrdila také Česká pošta ve svém dopise Komisi ze dne 21. července 2020 (bod [18]). |
(106) |
Analogicky s názorem Česka uvedeným v 99. bodě odůvodnění ohledně toho, zda došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, neboť kritéria pro účast ve výběrovém řízení za účelem výběru držitele poštovní licence byla údajně navržena diskriminačním způsobem, Česko zastává názor, že výběrové řízení nebylo diskriminační, nýbrž bylo naopak navrženo tak, aby kterémukoli provozovateli poštovních služeb umožnilo požádat o určení jakožto poskytovatele všeobecných služeb. |
(107) |
Co se týče tvrzení společnosti PNS, že Česká pošta dostává nadměrnou náhradu, jelikož počet poštovních poboček, které by Česká pošta neprovozovala, pokud by nebyla uložena žádná povinnost, byl záměrně pozměněn tak, aby vedl k vyšším čistým ušetřeným nákladům ve spojení s vyšším stropem vyrovnávací platby od roku 2018, Česko v souladu se svými vysvětleními uvedenými ve 100. bodě odůvodnění, uvádí toto: i) změna počtu poštovních poboček, které mají být v hypotetickém srovnávacím scénáři uzavřeny, vyplývá ze změny povinnosti provozovat vyšší počet poštovních poboček; ii) uzavření poštovních poboček bylo v hypotetickém srovnávacím scénáři vyčísleno správně a iii) celkový provoz a rozvoj sítě České pošty je v souladu s tržními trendy. |
(108) |
Pokud jde o tvrzení společnosti PNS, že dvourychlostní doručování České pošty (prioritní zásilky D+1 a ekonomické zásilky D+n), jež bylo zavedeno v únoru 2020, porušuje povinnost zaručit doručování poštovních zásilek každý pracovní den, Česko uvádí toto: i) Česká pošta má i nadále povinnost zaručit doručování na jakoukoli adresu každý pracovní den, pokud to zákazníci vyžadují; ii) zákazníci tento požadavek vyjadřují uhrazením poštovného za prioritní poštovní zásilky a poštovní zásilka je doručena v režimu D+1 a iii) změna služeb poskytovaných Českou poštou ve formě dvourychlostního doručování a výsledné úspory nákladů byly při vypracovávání odhadu čistých nákladů pro účely tohoto oznámení řádně zohledněny. |
(109) |
Co se týče tvrzení společnosti PNS, že Česká pošta zneužívá vyrovnávací platbu za plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby ke křížovému financování služeb, které jsou poskytovány mimo rozsah povinnosti všeobecných služeb, a nabízí služby mimo tuto povinnost za mimořádné nízké ceny, Česko tvrdí, že příklad srovnání cen mezi dvěma službami, „ekonomickým obyčejným psaním“ v porovnání s „obchodním psaním“, který uvedla společnost PNS k doložení tohoto tvrzení, není vhodný. Zatímco služba „obyčejné psaní“ je dostupná každému a psaní lze odeslat podáním na kterékoliv poštovní pobočce České pošty nebo jeho vhozením do poštovní schránky a není stanoven minimální objem jednotlivých poštovních zásilek (41), služba „obchodní psaní“ je určena pro odesílatele hromadné pošty s minimálním objemem 500 ks daných poštovních zásilek stejných rozměrů a tyto poštovní zásilky lze odesílat pouze na základě smlouvy s Českou poštou a pouze z vybraných poštovních poboček, přičemž poštovní zásilky musí být předem zpracovány (roztříděny a svázány) podle požadavků, které jsou stanoveny předem ve smlouvě. Tyto poštovní zásilky mohou mimoto obsahovat pouze noviny, časopisy, knihy, brožury, katalogy, letáky nebo tiskoviny výhradně propagační povahy, informace určené pro členy zákaznických a věrnostních klubů, jakož i sdělení určená k získání finančních prostředků nebo jiných zdrojů na činnosti vykonávané organizacemi nebo jednotlivci ve veřejném zájmu. Rozdíl v cenách obou služeb odráží výše zmíněné rozdíly v kvalitě a zdrojích společnosti vynaložených na poskytování každé služby. Česko mimoto připomíná rozsudek Tribunálu ve věci První novinová společnost (42), který obsahuje závěr, že rámec pro služby obecného hospodářského zájmu nijak nevylučuje, že poskytovatel všeobecných služeb může přidělit náhradu vyplacenou za tímto účelem na jiné služby. |
(110) |
Česko odmítá tvrzení společnosti PNS, že: i) náklady na služby mimo povinnost všeobecných služeb jsou nesprávně přidělovány všeobecným službám vymezeným českými orgány s cílem vyvolat dojem, že plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby představuje pro Českou poštu významnou finanční zátěž; ii) pravidla upravující alokaci nákladů a výnosů pro účely vedení oddělené evidence jsou zcela na uvážení držitele poštovní licence a iii) ČTÚ nezkoumá, zda jsou alokační pravidla (klíče) věcně správná. Česko uvádí, že držitelé poštovní licence v České republice mají podle § 33a odst. 4 zákona o poštovních službách povinnost předložit alokační pravidla ČTÚ ke schválení, přičemž toto ustanovení stanoví rovněž pravomoc ČTÚ tato pravidla přezkoumat a schválit. Schválená alokační pravidla obsahují podrobný popis zásady upravující přiřazování nákladů a výnosů z finančního účetnictví s mírou podrobnosti potřebnou pro oddělenou evidenci nákladů a výnosů, jak od držitelů poštovní licence vyžaduje zákon o poštovních službách, a v souladu s vyhláškou č. 465/2012 Sb., kterou se tento zákon provádí. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Česko domnívá, že účetnictví České pošty náležitě odděluje všeobecné služby vymezené českými orgány od služeb mimo povinnost poskytovat všeobecné služby. |
(111) |
Pokud jde o tvrzení společnosti PNS uvedená v 71. bodě odůvodnění, že Česká pošta vynakládá prostředky „nerozumně, neúčelně a neefektivně“ v rámci „pochybných smluv, transakcí a situací“, Česko tvrdí, že to, zda jsou výdaje České pošty vynakládány účinně a efektivně, sleduje její zakladatel, tj. Ministerstvo vnitra, přičemž Česká pošta zavedla rovněž vlastní podnikový compliance program proti korupci a jiným formám nekalého jednání (43), a pokud navzdory všem zavedeným opatřením existují pochybnosti ohledně nekalých praktik při zadávání konkrétní zakázky, řeší dotyčnou záležitost příslušné orgány, jako je Městský soud v Praze. |
7. POSOUZENÍ OPATŘENÍ
7.1 Existence podpory
(112) |
Podle čl. 107 odst. 1 SFEU „ [p]odpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem“. |
(113) |
Z toho plyne, že se opatření považuje za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud jsou splněny tyto čtyři kumulativní podmínky: i) opatření musí být přičitatelné členskému státu a poskytované ze státních prostředků; ii) musí podnikům poskytovat hospodářskou výhodu; iii) toto zvýhodnění musí být selektivní a iv) opatření musí nebo může narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi členskými státy. |
7.2 Opatření je přičitatelné státu a poskytované ze státních prostředků
(114) |
Aby mohlo být opatření kvalifikováno jako státní podpora, musí být přičitatelné státu a musí být přímo nebo nepřímo poskytnuto ze státních prostředků. |
(115) |
Vyrovnávací platbu za povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány vyplácí český stát ze svého vlastního rozpočtu a spravuje ji ČTÚ. ČTÚ určuje výši vyrovnávací platby postupem stanoveným v zákoně o poštovních službách (viz oddíl 8.2.2). |
(116) |
Vyrovnávací platba přiznaná České poště za plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby je tudíž přičitatelná státu a poskytuje se ze státních prostředků. |
7.3 Podpora poskytnutá podniku
(117) |
Poskytování veřejných finančních prostředků určitému subjektu může být kvalifikováno jako státní podpora jen tehdy, pokud je tento subjekt „podnikem“ ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Podle ustálené judikatury Soudního dvora zahrnuje pojem „podnik“ jakýkoli subjekt vykonávající hospodářskou činnost (44). Označení konkrétního subjektu za podnik proto závisí zcela na povaze jeho činnosti, bez ohledu na právní postavení tohoto subjektu nebo způsob jeho financování (45). Obecně je třeba mít za to, že určitá činnost má hospodářskou povahu, pokud spočívá v nabízení zboží a služeb na trhu (46). Subjekt, který vykonává jak hospodářské, tak nehospodářské činnosti, se považuje za podnik pouze v souvislosti s činnostmi hospodářskými (47). |
(118) |
V daném případě poskytuje Česká pošta na českém poštovním trhu poštovní služby za úplatu, přičemž soutěží s ostatními poskytovateli. Poskytování poštovních služeb na tomto trhu proto představuje hospodářskou činnost. Stát poskytuje České poště vyrovnávací platbu za poskytování některých z uvedených poštovních služeb (povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány), a uděluje tudíž vyrovnávací platbu za hospodářskou činnost. S ohledem na činnosti financované dotyčnými opatřeními je tudíž nutné pokládat Českou poštu za podnik. |
7.4 Zvýhodnění
(119) |
Zvýhodnění ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU je jakýkoli ekonomický prospěch, jejž by podnik nezískal za normálních tržních podmínek, tj. bez zásahu státu (48). Důležitý je pouze účinek opatření na podnik, a nikoli důvod či cíl státního zásahu (49). Pokud se v důsledku státního zásahu zlepší finanční situace podniku, jedná se o zvýhodnění. |
(120) |
Vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby má pokrývat veškeré čisté náklady vynaložené Českou poštou při plnění povinnosti všeobecných služeb vymezených českými orgány nebo část těchto nákladů. Bez zásahu státu by Česká pošta musela nést tyto náklady sama. Předmětné opatření osvobozuje Českou poštu od některých nákladů na její hospodářské činnosti a zlepšuje finanční situaci České pošty. Aniž by byla dotčena otázka, zda opatření splňuje podmínky stanovené Soudním dvorem v rozsudku ve věci Altmark, C-280/00 (50), poskytuje tudíž předmětné opatření České poště prima facie výhodu. |
Soulad s kritérii stanovenými v rozsudku ve věci Altmark
(121) |
Má se za to, že vyrovnávací platba za závazek veřejné služby udělená určitému podniku, který splňuje čtyři kritéria stanovená v rozsudku ve věci Altmark, neposkytuje hospodářskou výhodu, a nepředstavuje tudíž státní podporu. Jedná se o tato čtyři kumulativní kritéria:
|
(122) |
Pokud jde o vyrovnávací platbu poskytnutou České poště během období, které je předmětem přezkumu, české orgány uznávají, že čtvrté kritérium podle rozsudku ve věci Altmark není splněno. Komise se rovněž domnívá, že čtvrté kritérium podle rozsudku ve věci Altmark splněno není, jelikož při neexistenci postupu zadávání veřejných zakázek, jenž umožňuje vybrat uchazeče, který je schopen poskytnout službu za nejmenších nákladů pro územně správní celek (51), české orgány neprokázaly, že výše vyrovnávací platby byla stanovena na základě analýzy nákladů správně řízeného podniku ve stejném odvětví s přihlédnutím k příjmům a přiměřenému zisku. |
(123) |
Kvůli kumulativní povaze čtyř kritérií podle rozsudku ve věci Altmark se v případě, není-li některé z těchto kritérií splněno, má za to, že vyrovnávací platba představuje výhodu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Jelikož v daném případě není splněno minimálně jedno za čtyř kritérií stanovených v rozsudku ve věci Altmark, vyvozuje Komise závěr, že vyrovnávací platba za plnění povinnosti všeobecných služeb poskytuje České poště výhodu. |
7.5 Selektivita
(124) |
Podle čl. 107 odst. 1 SFEU se opatření považuje za státní podporu, pokud zvýhodňuje „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“. Komise konstatuje, že vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby bude poskytnuta výhradně České poště. Jelikož se projednávaná věc týká individuálního opatření podpory, zjištění hospodářského zvýhodnění (viz 119. až 123. bod odůvodnění) umožňuje předpokládat, že opatření je selektivní (52). V každém případě se nezdá, že by ze stejného zvýhodnění měly prospěch i jiné podniky ve stejném nebo jiném odvětví ve srovnatelné skutkové a právní situaci. Opatření je tudíž selektivní ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. |
7.6 Ovlivnění obchodu a narušení hospodářské soutěže
(125) |
Veřejná podpora poskytovaná podnikům představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud „narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž“ a „ovlivňuje obchod mezi členskými státy“. |
(126) |
Co se týká narušení hospodářské soutěže, má se za to, že opatření provedené státem narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, pokud může posílit soutěžní postavení příjemce ve vztahu k ostatním podnikům, s nimiž soutěží (53). Z praktického hlediska se proto narušení hospodářské soutěže předpokládá tehdy, poskytne-li stát finanční výhodu určitému podniku v liberalizovaném odvětví, v němž existuje nebo může existovat hospodářská soutěž. |
(127) |
Co se týče ovlivnění obchodu, v judikatuře Soudního dvora je stanoveno, že obchod mezi členskými státy může ovlivnit poskytnutí podpory jakémukoli podniku vykonávajícímu činnosti na vnitřním trhu (54). V oblasti pravidel státní podpory není ovlivnění obchodu předem vyloučeno místní či regionální povahou poskytované služby. Ačkoliv neexistuje striktní prahová hodnota nebo procentní podíl, při jejichž nedosažení by bylo možné mít za to, že obchod mezi členskými státy není ovlivněn, omezený rozsah hospodářské činnosti doložený velmi nízkým obratem znamená menší pravděpodobnost ovlivnění obchodu. |
(128) |
Pokud jde o projednávanou věc, Komise uvádí, že Česká pošta působí na českém poštovním trhu, který je liberalizován od 1. ledna 2013. Česká pošta proto působí v konkurenci s ostatními provozovateli. |
(129) |
Někteří konkurenti České pošty, zejména konkurenti, kteří poskytují služby doručování balíků, jsou součástí mezinárodních skupin, jež působí rovněž v jiných členských státech (např. DPD). |
(130) |
V poštovním odvětví tak existuje obchod mezi členskými státy a vyrovnávací platba za závazek veřejné služby poskytnutá České poště posiluje její postavení vůči ostatním poštovním podnikům soutěžícím v rámci obchodu uvnitř Unie. |
(131) |
Komise proto vyvozuje závěr, že vyrovnávací platba přiznaná České poště za plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány může ovlivnit obchod a narušit hospodářskou soutěž. |
7.7 Závěr
(132) |
Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že vyrovnávací platba, která má být poskytnuta České poště za poskytování všeobecných služeb v období 2018–2022, splňuje kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 SFEU, a proto opatření představuje státní podporu ve smyslu uvedeného ustanovení. |
7.8 Zákonnost opatření podpory oznámených Komisi
(133) |
Podle § 34c a § 34d zákona o poštovních službách má Česká pošta nárok na obdržení roční vyrovnávací platby odpovídající čistým nákladům (v maximální výši 1,5 mld. CZK, pokud čisté náklady překročí 1,5 mld. CZK), jakmile ČTÚ ověří čisté náklady České pošty. V § 34c odst. 3 zákona o poštovních službách je stanoveno, že „stát prostřednictvím [ČTÚ] uhradí předběžné čisté náklady držiteli poštovní licence […]“. V čl. 34d odst. 4 zákona o poštovních službách je dále uvedeno, že „stát prostřednictvím [ČTÚ] uhradí částku ve výši rozdílu [mezi předběžnými čistými náklady a konečnými čistými náklady představujícími nespravedlivou finanční zátěž] držiteli poštovní licence […]“. |
(134) |
Po ověření čistých nákladů České pošty ze strany ČTÚ již Česká pošta zaevidovala ve svém účetnictví roční vyrovnávací platby za období 2018–2022, ačkoli tato náhrada dosud vyplacena nebyla (55). |
(135) |
Komise se proto domnívá, že vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby představuje protiprávní podporu ve smyslu čl. 1 písm. f) procesního nařízení. |
8. POSOUZENÍ SLUČITELNOSTI
8.1 Slučitelnost na základě čl. 106 odst. 2 SFEU
(136) |
Jelikož vyrovnávací platba za plnění povinnosti všeobecných služeb udělená České poště představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, je třeba posoudit její slučitelnost s vnitřním trhem. |
(137) |
České orgány se domnívají, že vyrovnávací platba za plnění povinnosti všeobecných služeb představuje náhradu za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. Slučitelnost tohoto opatření s vnitřním trhem je proto třeba posoudit podle čl. 106 odst. 2 SFEU. |
(138) |
V čl. 106 odst. 2 SFEU je stanoveno: „Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo ty, které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají pravidlům obsaženým ve Smlouvách, zejména pravidlům hospodářské soutěže, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. Rozvoj obchodu nesmí být dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem Unie.“ |
(139) |
Podle tohoto ustanovení může Komise prohlásit vyrovnávací platby za služby obecného hospodářského zájmu za slučitelné s vnitřním trhem, jsou-li splněny určité podmínky. Komise stanovila podmínky, podle nichž uplatňuje ustanovení čl. 106 odst. 2 SFEU, v rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu z roku 2012 (56) a v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. |
(140) |
České orgány oznámily vyrovnávací platbu v maximální roční výši 1,5 mld. CZK (55,5 mil. EUR). Vzhledem k tomu, že výše vyrovnávací platby, která má být poskytnuta České poště, přesahuje 15 mil. EUR ročně, nespadá uvedená vyrovnávací platba do působnosti rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu z roku 2012, jak je stanoveno v článku 2 uvedeného rozhodnutí. |
(141) |
Státní podporu, která nespadá do oblasti působnosti rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu z roku 2012, lze prohlásit za slučitelnou s čl. 106 odst. 2 SFEU, je-li to nutné pro poskytování dané služby obecného hospodářského zájmu a jestliže není narušen vývoj obchodu do takové míry, která by byla v rozporu se zájmy Unie (57). V tomto ohledu stanoví pokyny pro posuzování slučitelnosti vyrovnávací platby za služby obecného hospodářského zájmu rámec pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. |
8.2 Soulad s rámcem pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012
(142) |
Za účelem posouzení slučitelnosti vyrovnávací platby za plnění povinnosti všeobecných služeb, která má být poskytnuta České poště, popisuje rámec pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 příslušné podmínky, které musí být splněny. Tyto podmínky jsou uvedeny níže. |
8.2.1 Skutečná služba obecného hospodářského zájmu, jak je uvedeno v článku 106 SFEU
(143) |
Jak je uvedeno v bodě 46 sdělení Komise o službách obecného hospodářského zájmu (58), mají členské státy široké rozhodovací pravomoci při označení určité služby za službu obecného hospodářského zájmu. Pravomoc Komise je omezena na ověření toho, zda jsou rozhodovací pravomoci uplatňovány bez zjevného pochybení, pokud jde o definici služby obecného hospodářského zájmu, a na posouzení každé státní podpory, která je předmětem vyrovnávací platby. Bod 56 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 potvrzuje širokou rozhodovací pravomoc členských států při definování služby obecného hospodářského zájmu. |
(144) |
Za účelem prokázání toho, že vyrovnávací platba je poskytnuta za skutečnou službu obecného hospodářského zájmu, „členské státy by měly [při poskytování vyrovnávací platby podle rámce pro služby obecného hospodářského zájmu (59)] prokázat, že řádně zvážily potřeby veřejné služby veřejnou konzultací nebo jinými vhodnými nástroji, jimiž přihlédly k zájmům uživatelů a poskytovatelů“. |
(145) |
Povinnost poskytovat všeobecné služby vymezená v článku 3 směrnice 97/67/ES je uznána jako skutečná služba obecného hospodářského zájmu (60). V důsledku toho nemusí členské státy prostřednictvím veřejné konzultace nebo jiných vhodných nástrojů prokázat, že při pověření provozovatele povinností poskytovat všeobecné služby vymezené v uvedeném článku 3 vzaly v úvahu potřeby veřejné služby. |
(146) |
Povinnost poskytovat všeobecné služby svěřená České poště (popsaná v 22. bodě odůvodnění) je však ve skutečnosti širší než služby popsané v článku 3 směrnice 97/67/ES. Konkrétně povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány zahrnuje poštovní služby (dále jen „poštovní služby obecného hospodářského zájmu“) definované ve zmíněném ustanovení, jakož i služby poštovních peněžních poukázek, jež nejsou ve zmíněném ustanovení uvedeny a na něž se ve směrnici 2008/6/ES odkazuje jako na další či doplňující služby, jež mohou být dostupné na vnitrostátní úrovni. |
(147) |
České orgány objasnily, že jelikož jsou služby poštovních peněžních poukázek ziskové, zahrnutí těchto služeb do povinnosti poskytovat všeobecné služby nezvyšuje čisté náklady, nýbrž má naopak pozitivní dopad na výši čistých nákladů na plnění povinnosti všeobecných služeb (jejich výši snižuje). České orgány rovněž objasnily, že služby poštovních peněžních poukázek nepředstavují výhradní právo. Jedná se o služby, které jsou nezbytné k uspokojení potřeb veřejnosti a orgánů ve vztahu k určitým platbám. Z hlediska zákona o poštovních službách jsou služby poštovních peněžních poukázek součástí povinnosti všeobecných služeb, přičemž povinnost poskytovat služby poštovních peněžních poukázek lze uložit zvlášť nebo společně s jinými základními poštovními službami. |
(148) |
Komise se domnívá, že služby poštovních peněžních poukázek nejsou zahrnuty do rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby, jak jsou vymezeny v článku 3 směrnice 97/67/ES. Podle 30. bodu odůvodnění směrnice 2008/6/ES se však členské státy mohou rozhodnout zpřístupnit veřejnosti na svém území další či doplňující služby, jako jsou poštovní peněžní poukázky, s výjimkou služeb vázaných na povinnosti všeobecných služeb, jak jsou vymezeny ve směrnici 97/67/ES. Členské státy mohou uložit povinnosti poskytovat takovéto služby poskytovateli všeobecných služeb. |
(149) |
Komise podotýká, že ČTÚ přijal rozhodnutí o klasifikaci poštovních služeb a služeb poštovních peněžních poukázek, které jsou zahrnuty v povinnosti všeobecných služeb, jako skutečných služeb obecného hospodářského zájmu v roce 2016 v rámci pravidelného pětiletého přezkumu, přičemž byly zohledněny tržní podmínky v té době, tj. v roce 2016. V rámci přezkumu v roce 2016 mimoto společnosti Zásilkovna ani PNS nevznesly námitky proti veřejné potřebě těchto poštovních služeb a služeb poštovních peněžních poukázek. Tyto společnosti nevznesly rovněž námitky proti rozhodnutí ČTÚ o uložení těchto služeb obecného hospodářského zájmu na základě selhání trhu. |
(150) |
Co se týká tvrzení společnosti Zásilkovna uvedených v 57. a 58. bodě odůvodnění a tvrzení společnosti PNS uvedených v 64. a 65. bodě odůvodnění, že na základě stávajících tržních podmínek neexistuje s ohledem na poštovní služby ani služby poštovních peněžních poukázek selhání trhu, Komise podotýká, že české orgány mají pravomoc týkající se organizování a zajištění poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. Za tímto účelem zavedly české orgány pravidelný pětiletý přezkum poštovních služeb i služeb poštovních peněžních poukázek, na jehož základě posuzují veřejné potřeby společně s tržními podmínkami v době přezkumu. Přezkum posuzující potřebu uložit povinnost poskytovat oboje služby ve stávajícím období 2018–2022 se uskutečnil v roce 2016 a došel k závěru, že u obou druhů služeb, tj. poštovních služeb i služeb poštovních peněžních poukázek, existuje selhání trhu. Stávající podmínky na trhu i budoucí možný vývoj byly vzaty v úvahu v přezkumu v roce 2021, který se týkal období 2023–2027. |
(151) |
Jak je uvedeno v 4. až 8. bodě odůvodnění směrnice 2008/6/ES, poštovní všeobecné služby vymezené na základě článku 3 směrnice 97/67/ES jsou uznány jako skutečná služba obecného hospodářského zájmu (61). Jelikož poštovní služby zahrnuté do povinnosti všeobecných služeb vymezených českými orgány, která byla svěřena České poště, odpovídají požadavkům stanoveným ve směrnici 97/67/ES, má Komise za to, že Česko nemusí prokázat, že vzalo v úvahu potřeby veřejné služby formou veřejné konzultace nebo jiných vhodných nástrojů. Komise se proto domnívá, že s ohledem na tyto služby je dodržen bod 14 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu. |
(152) |
Co se týče služeb poštovních peněžních poukázek, Komise má za to, že Česko prokázalo, že vzalo v úvahu potřeby veřejné služby formou veřejné konzultace nebo jiných vhodných nástrojů, jak je uvedeno v 73., 81., 95., 96. a 103. až 105. bodě odůvodnění. Na základě informací poskytnutých v průběhu vyšetřovacího řízení se Komise domnívá, že služba poštovních peněžních poukázek, kterou poskytuje Česká pošta, představuje skutečnou službu obecného hospodářského zájmu. České orgány zejména objasnily, že podobné služby, které jsou na trhu dostupné, nesplňují požadavky z hlediska dodání, územní působnosti nebo dostupné ceny. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že s ohledem na poštovní peněžní poukázky je splněn bod 14 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. |
8.2.2 Nutnost existence pověřujícího aktu, který stanoví závazky veřejné služby a způsoby výpočtu vyrovnávací platby
(153) |
Jak je uvedeno v bodě 15 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, pojem služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu článku 106 SFEU vyžaduje, aby dotčený podnik byl pověřen poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu prostřednictvím jednoho nebo více aktů. Jak vyžaduje bod 16 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, tyto pověřovací akty stanoví zejména:
|
(154) |
Česká pošta byla určena jakožto poskytovatel všeobecných služeb na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022 rozhodnutím ČTÚ (viz 21. bod odůvodnění). Pověření České pošty upřesňuje náplň závazku veřejné služby a dotčené území (viz 22.–23. bod odůvodnění). Mechanismus vyplácení vyrovnávacích plateb a metodika použitá pro jejich výpočet jsou stanoveny v zákoně o poštovních službách, jak je popsáno v oddíle 2.4.2. |
(155) |
České orgány potvrdily, že České poště nejsou udělena žádná výhradní práva, pokud jde o poštovní služby přidělené České poště v souladu s čl. 7 odst. 1 směrnice 97/67/ES. Pokud jde o ujednání k vyloučení vyplacení nadměrné vyrovnávací platby a zajištění jejího navrácení, vyrovnávací mechanismus zajišťuje, aby byla výše vyrovnávací platby vypočtena a následně přezkoumána, čímž se zabraňuje vyplacení nadměrné vyrovnávací platby ve prospěch České pošty (viz oddíl 8.2.10). |
(156) |
S ohledem na tvrzení stěžovatelů uvedená v 35. a 42. bodě odůvodnění, že Česká pošta porušuje požadavky na transparentnost stanovené v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu, jakož i ve směrnici 97/67/ES tím, že nezveřejňuje výpočty čistých ušetřených nákladů, Komise podotýká, že se požadavky na transparentnost uvedené v bodě 60 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu týkají: i) výsledků veřejné konzultace nebo jiných příslušných nástrojů; ii) náplně a délky trvání závazků veřejné služby; iii) toho, o který podnik a případně o které území se jedná, a iv) částky podpory udělené danému podniku za rok. V čl. 7 odst. 5 směrnice 97/67/ES se stanoví, že pokud se členský stát rozhodne zavést mechanismus náhrad poskytovaných poskytovateli či poskytovatelům všeobecných služeb z veřejných prostředků, mělo by se toto rozhodnutí zakládat na objektivních a ověřitelných kritériích a mělo by být zveřejněno. Rámec pro služby obecného hospodářského zájmu ani směrnice 97/96/ES proto nevyžadují, aby byly zveřejněny výpočty čistých ušetřených nákladů. Jak již bylo objasněno v 155. bodě odůvodnění, mechanismus a parametry použité pro výpočet vyrovnávací platby jsou stanoveny v zákoně o poštovních službách, a jsou tudíž veřejně přístupné. Komise se proto domnívá, že tato tvrzení stěžovatelů jsou nepodložená. |
(157) |
Komise dále uvádí, že povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány, která byla svěřena České poště, sestává ze dvou služeb obecného hospodářského zájmu, a sice z poštovních služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu směrnice 97/67/ES a služby obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek. Pověřovací akt obsahuje náplň a délku trvání závazků veřejné služby; to, o který podnik a o které území se jedná, a částku podpory udělené danému podniku za rok pro oba druhy služeb obecného hospodářského zájmu. Komise má za to, že skutečnost, že oba druhy služeb obecného hospodářského zájmu jsou svěřeny stejným pověřovacím aktem, neporušuje požadavky na transparentnost stanovené v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu ani požadavky uvedené ve směrnici 97/67/ES. |
(158) |
Komise závěrem uvádí, že pověření České pošty na období 2018–2022 je v souladu s požadavky rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. |
8.2.3 Doba trvání pověření
(159) |
Jak je stanoveno v oddíle 2.4 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, „doba trvání pověření by měla být odůvodněná objektivními kritérii, například potřebou amortizovat nepřevoditelná fixní aktiva. Trvání pověření by v zásadě nemělo být delší než doba nutná k odpisu nejvýznamnějších aktiv nezbytných k poskytování SOHZ.“ |
(160) |
Česká pošta byla ČTÚ určena jakožto poskytovatel všeobecných služeb na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022, tj. na období pěti let. |
(161) |
Podle českých orgánů byla doba trvání pověření stanovena v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 97/67/ES, podle něhož délka trvání určení zajišťuje dostatečně dlouhou dobu pro návratnost investic. |
(162) |
České orgány objasnily, že pětiletá doba trvání pověření České pošty může být odůvodněna odkazem na předpokládanou dobu amortizace nejvýznamnějších aktiv nezbytných pro poskytování všeobecných služeb. Investice do fixních aktiv, které Česká pošta uskutečnila s cílem zajistit poskytování všeobecných služeb, mají účetní doby amortizace, jež se velmi liší (viz tabulka 4). České orgány také vysvětlily, že v České republice musí podle § 28 odst. 6 zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) každý podnik sestavit odpisový plán. Zákon o účetnictví nestanoví přesnou dobu amortizace jednotlivých druhů aktiv; doba amortizace by však měla odpovídat době používání, jelikož účetní údaje musí podávat věrný a poctivý obraz skutečnosti. Dobu amortizace ověřuje rovněž finanční auditor. Podniky zveřejňují odpisový plán ve svých účetních závěrkách a tento plán by měl být každoročně aktualizován. Zdrojem údajů použitým ke stanovení předpokládané doby amortizace byla účetní závěrka České pošty. Doba trvání pověření je každopádně stanovena v době zahájení řízení o udělení poštovní licence, tj. před udělením poštovní licence konkrétnímu provozovateli poštovních služeb. Pětileté období představuje běžné období stanovené českými orgány v rámci jejich postupů za účelem organizování a zajištění poskytování služeb obecného hospodářského zájmu s přihlédnutím k vývoji trhu a společenským potřebám. České orgány také tvrdí, že doba trvání pověření je v souladu s praxí uplatňovanou v jiných členských státech (62). |
(163) |
S ohledem na tvrzení společnosti Zásilkovna uvedené v 59. bodě odůvodnění, že pro účely stanovení doby pověření nejsou doby amortizace podstatné, jelikož není zřejmé, která aktiva uvedená v tabulce 1 rozhodnutí o zahájení řízení mají být financována z vyrovnávací platby za plnění povinnosti všeobecných služeb, nebo kdy byla tato aktiva pořízena či mají být pořízena, nebo zda již doba jejich amortizace uplynula, Komise uvádí, že doba trvání pověření je stanovena předem v rámci postupů, které Česko zavedlo za účelem organizování a zajištění poskytování všeobecných služeb a byla uvedena předem v rámci původního výběrového řízení na provozovatele poštovních služeb. Tudíž dříve, než byl znám držitel poštovní licence. Dále není reálné, aby orgán poskytující vyrovnávací platbu znal předem dobu amortizace veškerých aktiv všech potenciálních provozovatelů poštovních služeb, kteří se mohou případně zúčastnit výběrového řízení, aby stanovil dobu trvání pověření. Doba amortizace aktiv se používá pouze jako referenční údaj pro určení doby pověření. V čistých ušetřených nákladech se neberou v potaz amortizační náklady, jelikož nepředstavují skutečné náklady, nýbrž pouze nehotovostní výdaje pro daňové účely. Podle judikatury (63) může Česká pošta použít vyrovnávací platbu za plnění povinnosti všeobecných služeb k jakémukoli účelu. Ve výpočtech čistých ušetřených nákladů však nejsou zohledněny investiční náklady, jako jsou pořizovací náklady aktiv souvisejících se změnou ve fungování České pošty podle faktického scénáře a hypotetického srovnávacího scénáře, a proto nemají na vyrovnávací platbu za plnění povinnosti všeobecných služeb žádný dopad. Tabulka 4 Doba amortizace aktiv České pošty (potřebných pro poskytování všeobecných služeb)
|
(164) |
Podle oddílu 2.4 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 by doba trvání pověření měla být odůvodněna objektivními kritérii a v zásadě by neměla být delší než doba nutná k odpisu nejvýznamnějších aktiv nezbytných k poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. Komise se domnívá, že svěření povinnosti poskytovat všeobecné služby na pětileté období je odůvodněno odkazem na dobu amortizace nejvýznamnějších aktiv nezbytných k poskytování obou druhů služeb obecného hospodářského zájmu, které jsou zahrnuty v povinnosti všeobecných služeb. Tabulka 4 dokládá, že doba amortizace většiny aktiv České pošty nezbytných k poskytování všeobecných služeb překračuje pět let. Doba trvání pověření je navíc stanovena předem s přihlédnutím k dobám amortizace obvykle používaným u těchto aktiv, a to bez ohledu na výběr poskytovatele všeobecných služeb. Komise se proto domnívá, že české orgány dobu trvání pověření dostatečně odůvodnily. |
8.2.4 Soulad se směrnicí 2006/111/ES
(165) |
Podle bodu 18 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 se „podpora považuje za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 106 odst. 2 [SFEU], pouze pokud podnik v příslušném případě splňuje požadavky směrnice [Komise] 2006/111/ES o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků (64)“. |
(166) |
V bodě 44 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 se dále vyžaduje: „Vykonává-li podnik činnosti spadající do rozsahu SOHZ i mimo něj, musí ve svém vnitropodnikovém účetnictví uvádět náklady a příjmy spojené s SOHZ odděleně od nákladů a příjmů za poskytování jiných služeb v souladu se zásadami stanovenými v odstavci 31.“ |
(167) |
Zákon o poštovních službách v § 33a stanoví, že držitel poštovní licence je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů spojených s poskytováním jednotlivých služeb zahrnutých v rozsahu povinnosti všeobecných služeb, pro něž je určen (poštovních služeb obecného hospodářského zájmu i služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek), a ostatních služeb. Zákon dále předpokládá, že způsob vedení oddělené evidence bude stanoven prováděcí vyhláškou a že oddělená evidence bude každoročně ověřena nezávislým auditorem. |
(168) |
ČTÚ přijal prováděcí vyhlášku (65), která v § 1 stanoví, že přímé náklady musí být přiřazeny službě, se kterou přímo souvisejí, zatímco nepřímé náklady nebo společné náklady se přiřazují na základě příčinné souvislosti s dotčenými procesy, činnostmi nebo službami. Jak je stanoveno v § 33a zákona o poštovních službách, zvláštní pravidla pro přiřazování společných nákladů navržená Českou poštou musí schválit ČTÚ. |
(169) |
Systém oddělených účtů České pošty a způsob alokace nákladů vychází především z metodiky účtování nákladů zvané ABC (Activity Based Costing, metoda stanovování nákladů podle činností). V prvním kroku jsou náklady přiřazovány nákladovým střediskům, jako jsou pošta, depo, třídící uzel atd. Náklady se přiřazují nákladovým střediskům pro každou činnost, která může být zaznamenána odděleně. V současné době obsahuje účetní systém České pošty 5 740 nákladových středisek. Nákladové položky, které se nezaznamenávají v provozních nákladových střediscích (např. DPH, režijní náklady), jsou přiřazovány podle předem schválených pravidel na základě výpočtu na úrovni provozních nákladových středisek. Přiřazení těchto nákladů je úměrné k přiřazení přímých nákladů. |
(170) |
České orgány uvedly, že oddělení účtů je předmětem kontroly ze strany nezávislé profesionální společnosti. Auditor musí ověřit, že držitel poštovní licence použil v účetní praxi schválená pravidla a že roční výsledky oddělení účtů jsou správné. Česko předložilo mimoto zprávy nezávislého auditora pro roky 2018, 2019 a 2020, které osvědčují, že interní účetnictví České pošty je v souladu se směrnicí 97/67/ES, vnitrostátními právními předpisy a pravidly schválenými ČTÚ, a je tudíž vhodné pro vyčíslení čistých nákladů na plnění povinnosti všeobecných služeb, která jí byla svěřena. |
(171) |
Společnost PNS v 70. bodě odůvodnění tvrdí, že Česká pošta nevede oddělenou evidenci řádně a že nesprávně přiděluje náklady související se službami mimo povinnost všeobecných služeb všeobecným službám vymezeným českými orgány, takže křížově subvencuje ztráty z činností nespadajících do povinnosti všeobecných služeb. Společnost PNS také tvrdí, že ČTÚ ani auditor ve skutečnosti neověřují, zda je oddělená evidence vedena řádně nebo zda jsou alokační klíče věcně správné. Komise se v tomto ohledu domnívá, že české orgány prokázaly, že systém oddělených účtů a přiřazování nákladů České pošty umožňuje rozdělení nákladů a výnosů mezi činnosti s dostatečnou úrovní přiměřenosti. Jak uvedly české orgány, náklady jsou alokovány na základě zásady proporcionality s přihlédnutím k využívání jednotlivých prvků poštovní sítě. Jak je objasněno v 171. bodě odůvodnění, při osvědčování, že interní účetnictví České pošty v období 2018–2020 je v souladu se směrnicí 97/67/ES, vnitrostátními právními předpisy a pravidly schválenými ČTÚ, nezávislý auditor kontroluje oddělení účtů a klíče pro alokaci nákladů, a tudíž to, zda jsou vhodné pro vyčíslení čistých nákladů na služby obecného hospodářského zájmu (poštovní služby i služby poštovních peněžních poukázek), které jí byly svěřeny. Komise připomíná rovněž 139. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, v němž je objasněno, že údajné nesprávné alokování nákladů je záležitostí chybného vyúčtování a neimplikuje převod státních prostředků, a tudíž nepředstavuje státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU. |
(172) |
Co se týká obdobně tvrzení společnosti Zásilkovna v 37., 38., 60. a 63. bodě odůvodnění, že Česká pošta dobrovolně subvencuje ceny svých služeb nespadajících do povinnosti všeobecných služeb, jako je Balíkovna, které jsou nižší než náklady, a přiřazuje náklady a ztráty související s činnostmi mimo povinnost všeobecných služeb činnostem v rámci povinnosti poskytovat všeobecné služby, jak jsou vymezeny českými orgány, Komise se domnívá (analogicky se svým závěrem v 172. bodě odůvodnění), že české orgány dostatečně prokázaly, že účty České pošty jsou odděleny v souladu s požadavky směrnice 97/67/ES, a tudíž křížové subvencování poštovních služeb obecného hospodářského zájmu i služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek nesprávným alokováním nákladů je vyloučeno. Křížové subvencování nelze každopádně považovat za samostatnou otázku, jelikož může nastat pouze tehdy, existuje-li nadměrná vyrovnávací platba z důvodu nesprávného alokování nákladů či nepřiměřeného vyčíslení v hypotetickém srovnávacím scénáři. U daného opatření neplatí ani jedno, jak je objasněno v 206. bodě odůvodnění. |
(173) |
Co se týče tvrzení společnosti Zásilkovna uvedeného v 60. bodě odůvodnění, že vyrovnávací platba za plnění povinnosti všeobecných služeb není v souladu s požadavky na finanční transparentnost stanovenými v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, jelikož Česká pošta formálně zahrnula část vyrovnávací platby již do výroční zprávy za rok 2019, Komise uvádí, že skutečnost, že tato položka byla zaevidována v účetnictví, nesouvisí jako taková s porušením výše zmíněných požadavků na finanční transparentnost, pokud jde o oddělení účtů. |
(174) |
Komise podotýká, že účetní systém České pošty je týž jako v předchozím období pověření. Otázku účetního systému nadnesla rovněž společnost PNS v odvolání proti rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018 ve věci T-316/18 (66), kdy Tribunál dospěl k závěru, že Komise provedla důkladnou analýzu účetního systému, zejména jeho spolehlivosti, a proto se Komise při hodnocení v tomto ohledu nedopustila zjevné chyby. |
(175) |
Komise tudíž vyvozuje závěr, že uplatňované oddělení účtů mezi činnostmi nespadajícími do služeb obecného hospodářského zájmu a činnostmi v rámci služeb obecného hospodářského zájmu je vhodné. Z toho vyplývá, že Česká pošta dodržuje směrnici 2006/111/ES i bod 44 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. |
8.2.5 Dodržování pravidel Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek
(176) |
V bodě 19 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 se uvádí: „Podpora se považuje za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 106 odst. 2 [SFEU] pouze za předpokladu, že odpovědný orgán při pověřování dotyčného podniku poskytováním služby dodržel nebo se zavázal dodržet platná pravidla Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Patří sem veškeré platné požadavky na transparentnost, rovné zacházení a nediskriminaci, které vyplývají přímo ze [SFEU] a případně ze sekundárního práva Unie. Podpora, která neodpovídá těmto pravidlům a požadavkům, se považuje za podporu, která by narušila obchod v míře, která by byla v rozporu se zájmy Unie ve smyslu čl. 106 odst. 2 [SFEU].“ |
(177) |
Zákon o poštovních službách stanoví, že poskytovatel všeobecných služeb bude určen prostřednictvím výběrového řízení. ČTÚ provedl v souladu s § 22 zákona o poštovních službách výběrové řízení na držitele poštovní licence pro období 2018–2022. ČTÚ v tomto řízení žádného poskytovatele nevybral kvůli nesplnění podmínek účasti. |
(178) |
České orgány uvedly, že po ukončení neúspěšného výběrového řízení zahájily z moci úřední správní řízení s cílem uložit České poště povinnost poskytovat všeobecné služby, jak je stanoveno v § 22 odst. 9 zákona o poštovních službách. |
(179) |
Pokud jde o tvrzení společnosti Zásilkovna uvedené v 61. bodě odůvodnění a společnosti PNS uvedené v 65. bodě odůvodnění, že české orgány porušily pravidla pro zadávání veřejných zakázek uvedená v čl. 4 odst. 2 směrnice 97/67/ES tím, že do rozsahu povinnosti všeobecných služeb záměrně zahrnuly službu poštovních peněžních poukázek, přičemž stanovily kritéria pro hodnocení/zadání v rámci výběrového řízení ve prospěch České pošty, Komise uvádí, že (jak objasnily české orgány) výběrové řízení (67) bylo navrženo tak, aby se jej mohla zúčastnit řada žadatelů, třebaže nemohli poskytovat celé portfolio služeb, a rovněž umožňovalo udělit několik poštovních licencí na jednotlivé služby. Bylo proto možné určit různé poskytovatele za účelem poskytování jednotlivých služeb zahrnutých do povinnosti všeobecných služeb v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 97/67/ES. Uchazeč mohl podat také nabídky na jednotlivé poštovní služby, které jsou součástí povinnosti všeobecných služeb vymezených zákonem, vyjma služeb poštovních peněžních poukázek. ČTÚ mimoto umožnil všem potenciálním žadatelům položit otázky týkající se podmínek a rozsahu výběrového řízení pro zajištění maximální transparentnosti a s cílem umožnit všem získat potřebné informace pro přípravu nabídek. Společnost Zásilkovna v tomto ohledu neprojevila každopádně zájem o účast ve výběrovém řízení. Podle názoru Komise nebylo výběrové řízení diskriminační, nýbrž naopak bylo navrženo tak, aby umožnilo kterémukoliv provozovateli poštovních služeb požádat o určení jakožto poskytovatele všeobecných služeb. |
(180) |
Komise se domnívá, že by se pravidla pro zadávání veřejných zakázek uplatnila pouze v případě, že se členský stát rozhodne uspořádat výběrové řízení na poskytovatele všeobecných služeb, a že by tudíž slučitelnost financování povinnosti všeobecných služeb s vnitřním trhem závisela na tom, zda byla tato pravidla skutečně dodržena. V daném případě se české orgány po neúspěšném výběrovém řízení nakonec rozhodly pro přímé určení zavedeného provozovatele jakožto poskytovatele všeobecných služeb, jak povoluje čl. 7 odst. 2 směrnice 97/67/ES. České orgány přitom použily postup podle § 22 odst. 9 zákona o poštovních službách, podle něhož může ČTÚ uložit rozhodnutím o udělení poštovní licence povinnost poskytovat a zajišťovat všeobecné služby uvedené ve vyhlášení výběrového řízení provozovateli, který nejlépe vyhovuje kritériím hodnocení žádosti. Z tohoto důvodu zahájil ČTÚ z moci úřední s Českou poštou správní řízení o udělení poštovní licence na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022, neboť Česká pošta nejlépe splňovala kritéria stanovená ve vyhlášení výběrového řízení. Z toho vyplývá, že přímé pověření České pošty jako poskytovatele všeobecných služeb s ohledem na poštovní služby obecného hospodářského zájmu je v souladu s bodem 19 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. Skutečnost, že české orgány zahrnuly do rozsahu povinnosti všeobecných služeb i služby obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek, neznamená, že přímé svěření poštovních služeb obecného hospodářského zájmu je nezákonné, neboť české orgány uskutečnily výběrové řízení, které nebylo úspěšné, a teprve poté se rozhodly určit Českou poštu jakožto poskytovatele všeobecných služeb, jelikož se jednalo o provozovatele, který splňoval požadavky na poskytování všech všeobecných služeb, jak byly vymezeny českými orgány. Komise každopádně podotýká, že české orgány mohou využít jednací řízení bez předchozího zveřejnění, pokud ve výběrovém řízení nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti o účast nebo žádné vhodné žádosti o účast, a to podle čl. 32 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (68). |
(181) |
Co se týká přímého zadání služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek, Komise se domnívá, že české orgány přezkoumaly stávající síť poštovních a finančních institucí (viz 81. bod odůvodnění) a dospěly k závěru, že na trhu nepůsobí žádný jiný provozovatel, který by mohl poskytovat na komerční bázi na celém území České republiky služby poštovních peněžních poukázek způsobem, který se vyžaduje u všeobecné služby, a který by tudíž splňoval technické specifikace stanovené ve výběrovém řízení. Služby obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek mají zvláštní povahu a způsob poskytování a v době provádění přezkumu všeobecných služeb neexistoval na trhu náhradní produkt poskytovaný na komerční bázi. Za účelem poskytování služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek musí mít provozovatel hustou a rozsáhlou distribuční síť a zajišťovat každodenní činnosti dodávání ve spojení s vysokými bezpečnostními zárukami. Ostatní provozovatelé takovéto kapacity, které jsou nezbytné pro poskytování služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek v souladu s požadavky českého státu, neměli k dispozici. Žádný jiný provozovatel nebyl mimoto schopen tyto kapacity rozvinout před obdobím 2018–2022. Pouze Česká pošta vlastnila síť potřebné hustoty, velikosti a kvality, která mohla uspokojovat cíle služby obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek. I když nelze vyloučit, že konkurenti vyvinou takovouto síť v budoucnu, Česká pošta je jediným provozovatelem, který může v období 2018–2022 spolehlivě poskytovat služby obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek. Z tohoto důvodu Komise uznává, že Česká pošta vlastní jedinečnou logistickou síť poboček, pokud jde o hustotu, velikost a každodenní činnosti dodávání, což z ní činí během tohoto období jediného možného poskytovatele služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek. Na tomto základě se Komise domnívá, že se na přímé zadání služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních poukázek může vztahovat výjimka týkající se jediného poskytovatele a že tyto služby mohou být svěřeny prostřednictvím jednacího řízení bez předchozího zveřejnění podle čl. 32 odst. 2 písm. b) směrnice 2014/24/EU (69). |
8.2.6 Vyloučení diskriminace
(182) |
Bod 20 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 uvádí: „Jestliže určitý orgán pověří poskytováním stejné služby obecného hospodářského zájmu několik podniků, měla by se vyrovnávací platba počítat pro každý podnik podle stejné metody.“ |
(183) |
Jelikož oba druhy služeb obecného hospodářského zájmu byly přiděleny pouze České poště, má Komise za to, že požadavek bodu 20 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 není použitelný. |
8.2.7 Výše vyrovnávací platby
(184) |
V bodě 21 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 je uvedeno, že „[v]ýše vyrovnávací platby nesmí překročit částku, která je nezbytná k pokrytí čistých nákladů na plnění závazků veřejné služby, včetně přiměřeného zisku“. V této souvislosti je v bodě 24 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 stanoveno: „Čisté náklady, které jsou nebo podle očekávání budou nezbytné ke splnění závazků veřejné služby, by se měly vypočítat za použití metodiky čistých ušetřených nákladů, pokud to vyžadují právní předpisy Unie nebo členského státu i v jiných případech, v nichž je to možné.“ |
8.2.8 Výpočet čistých nákladů: metodika čistých ušetřených nákladů
(185) |
V bodě 25 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 se uvádí: „Podle metodiky čistých ušetřených nákladů se čisté náklady, které jsou nezbytné nebo které budou podle očekávání nezbytné k plnění závazků veřejné služby, vypočítají jako rozdíl mezi čistými náklady poskytovatele, který vykonává svou činnost se závazkem veřejné služby, a čistými náklady nebo ziskem téhož poskytovatele, který vykonává svou činnost bez takového závazku.“ |
(186) |
Prováděcí vyhláška č. 466/2012 Sb. stanoví postup ČTÚ při výpočtu čistých nákladů na poskytování všeobecných služeb, jak jsou vymezeny v zákoně o poštovních službách, Českou poštou. |
(187) |
Metodika čistých ušetřených nákladů použitá českými orgány vychází ze čtyř hlavních prvků:
|
(188) |
Co se týká tvrzení společnosti Zásilkovna uvedeného v 62. bodě odůvodnění písm. f), že při výpočtu čistých ušetřených nákladů je vhodnější metodika alokace nákladů, Komise podotýká, že v souladu s bodem 27 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu považuje „metodiku čistých ušetřených nákladů za nejpřesnější metodu určování nákladů na závazek veřejné služby“. Rovněž v příloze I směrnice 97/67/ES je použita metodika čistých ušetřených nákladů ke stanovení čistých nákladů na poskytování všeobecných služeb. |
I. Faktický a hypotetický srovnávací scénář
Faktický scénář
(189) |
Ve faktickém scénáři jsou zohledněny skutečné výnosy a náklady České pošty související s jednotlivými prvky a veškerými jejími činnostmi v letech 2018–2020. Pro roky 2021 a 2022 se bere v úvahu odhad nákladů a výnosů České pošty. Použití skutečných údajů pro období 2018–2020 a odhadovaných údajů pro roky 2021 a 2022 se považuje za přiměřené a přesné, neboť pro období 2018–2020 jsou k dispozici skutečné údaje. Tyto vstupní údaje se považují za vhodné a schopné vyloučit nadměrnou vyrovnávací platbu, neboť jsou odvozeny z účetního systému České pošty, který je (jak je objasněno v 176. bodě odůvodnění) v souladu se směrnicí 2006/111/ES a s bodem 44 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. |
Hypotetický srovnávací scénář
Krok 1: Určení prvků povinnosti poskytovat všeobecné služby a ISDS, které by společnost za běžných tržních podmínek neprovozovala
(190) |
V hypotetickém srovnávacím scénáři se bere v úvahu chování České pošty v případě, že by nebyla pověřena poskytováním všeobecných služeb (poštovních služeb obecného hospodářského zájmu a služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek) ani provozováním ISDS. Česká pošta uvážila možnosti optimalizace činnosti a ve srovnání s faktickým scénářem provedla v hypotetickém srovnávacím scénáři změny, které se týkají těchto čtyř prvků:
|
(191) |
S ohledem na výše uvedené čtyři prvky české orgány uvádějí, že by Česká pošta: i) ukončila poskytování služeb ISDS, ii) uzavřela řadu poštovních poboček a mimoto přeměnila řadu z nich na pošty Partner (70), iii) snížila četnost doručování u některých poštovních zásilek a iv) ukončila provádění některých administrativních činností souvisejících s požadavky týkajícími se povinnosti všeobecných služeb, nebo by tyto činnosti vykonávala v menším rozsahu. Čtyři prvky hypotetického srovnávacího scénáře jsou blíže popsány níže: |
1. Ukončení služby ISDS
(192) |
Zavedení ISDS změnilo u všech uživatelů komunikujících s veřejnou správou formu doručování některých poštovních zásilek, především obyčejných a doporučených dopisů („kanibalizované“ zásilky), a to z doručování ve fyzické formě na doručování v elektronické podobě. V hypotetickém srovnávacím scénáři, kdy by Česká pošta přestala služby ISDS poskytovat, by byly kanibalizované poštovní zásilky doručovány tradičním způsobem, tj. fyzicky. Na straně jedné by se náklady a výnosy České pošty snížily o výnosy z ISDS a související náklady a na straně druhé by výnosy a náklady České pošty vzrostly v důsledku opětovného doručování kanibalizovaných poštovních zásilek ve fyzické podobě. Počet poštovních zásilek ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři s přihlédnutím k údajům o kanibalizovaných zásilkách podle odhadu ve 152. bodě odůvodnění rozhodnutí o ISDS je uveden v tabulce 5: Tabulka 5 Počet poštovních zásilek ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři s přihlédnutím k zásilkám kanibalizovaným datovými schránkami (ISDS) podle odhadu v rozhodnutí o ISDS:
|
2. Uzavření řady poštovních poboček a přeměna některých z nich na pošty Partner:
(193) |
Pro období 2018–2022 bere Česká pošta ve faktickém scénáři v úvahu 3 210 poštovních poboček, které budou součástí sítě poštovních poboček. Tento počet zahrnuje 3 200 povinných poštovních poboček v rámci povinnosti všeobecných služeb a deset dobrovolně provozovaných poboček ve zvláštních turistických oblastech (např. na horách nebo v muzeích v přírodě), jež umožňují turistům posílat dopisy nebo pohlednice se zvláštními známkami. Bez povinnosti poskytovat všeobecné služby by Česká pošta provozovala méně hustou síť a zachovala by pouze ziskové poštovní pobočky s přihlédnutím ke skutečnosti, že držitel poštovní licence je národním provozovatelem poštovních služeb a využívá své prostory tak, aby byla zajištěna dostupnost jeho služeb na území celého státu. Podle interního účetního systému přiřazuje Česká pošta výnosy a náklady poštovním pobočkám s cílem určit ziskovost každé pobočky. Česká pošta analyzovala tyto informace společně s řadou provozních kritérií a kritérií týkajících se dostupnosti, aby rozhodla, zda bude v hypotetickém srovnávacím scénáři daná poštovní pobočka zachována. Na základě analýzy České pošty by v hypotetickém srovnávacím scénáři její síť sestávala z 583 poštovních poboček z povinných poštovních poboček, které Česká pošta provozuje v rámci povinnosti poskytovat všeobecné služby, deseti poštovních poboček nad rámec povinných poštovních poboček a 462 pošt Partner. Jelikož by podle hypotetického srovnávacího scénáře bylo uzavřeno přibližně 80 % poštovních poboček, činila by maximální vzdálenost mezi většinou (přibližně 89 %) komerčních poštovních poboček a pošt Partner (třebaže by byla větší než ve faktickém scénáři) méně než 10 km. Podle názoru České pošty by se v takovém případě výrazně snížila dostupnost všech služeb nabízených na poštovních pobočkách (včetně poštovních služeb a služeb poštovních peněžních poukázek). Počet povinných poboček, které budou v hypotetickém srovnávacím scénáři ponechány, se během doby trvání pověření pokládá za stálý a představuje předběžné výhledové rozhodnutí o optimalizaci činnosti. Tabulka 6 udává síť poštovních poboček (počet poboček) v rámci faktického a hypotetického srovnávacího scénáře: Tabulka 6 Počet poštovních poboček podle faktického a hypotetického srovnávacího scénáře
|
3. Nižší četnost doručování konkrétních poštovních zásilek
(194) |
České orgány uvedly, že nižší četnost doručování listovních zásilek by znamenala přechod z doručování pět dní v týdnu na pět dní každé dva týdny. Trh s doručováním balíků je dostatečně konkurenční, a u balíků by se tudíž četnost doručování nesnížila. České orgány také objasnily, že se v období 2018–2022 očekávají změny v doručování listovních zásilek. Ve faktickém scénáři byl v roce 2020 zaveden nový režim doručování. Stávající režim doručování D+1 (71) bude prodloužen na doručování D+n a předpokládá se, že se většina poptávky přesune na doručování D+n, jelikož zákazníci upřednostňují úsporu nákladů na doručení před rychlostí doručení. V hypotetickém srovnávacím scénáři nabídka spočívá v doručování D+n. V rámci celostátního monitorování přezkoumala Česká pošta četnost a počet doručených listovních zásilek u jednotlivých adres (tj. domácností). Tabulky 6a a 6b ukazují počet potřebných pracovníků v ekvivalentech plného pracovního úvazku (FTE), jakož i počet vozidel potřebných ve faktickém scénáři a v hypotetickém srovnávacím scénáři pro doručování pět dní každé dva týdny. Tabulka 7a Doručovací síť v roce 2018
Tabulka 7b Doručovací síť v roce 2019
Tabulka 7c Doručovací síť v letech 2020, 2021 a 2022
|
4. Méně administrativních činností
(195) |
Česká pošta by přestala rovněž vykonávat určité administrativní činnosti související s poskytováním všeobecných služeb. Jedná se o tyto administrativní činnosti související s poskytováním všeobecných služeb, které by podle hypotetického srovnávacího scénáře Česká pošta přestala vykonávat:
|
Věrohodnost a vyčíslení hypotetického srovnávacího scénáře
(196) |
Co se týká věrohodnosti hypotetického srovnávacího scénáře, podle něhož by se významně zmenšila síť poštovních poboček, české orgány objasnily, že Česká pošta provozuje několik typů poštovních poboček, od malých poštovních poboček s jednou přepážkou v malých obcích po velké poštovní pobočky s mnoha přepážkami ve velkých městech. Počet zákazníků obsloužených konkrétní poštovní pobočkou závisí na její velikosti. Nejvyšší počet zákazníků obsluhují velké a střední poštovní pobočky nacházející se v hustě obydlených oblastech. V hypotetickém srovnávacím scénáři jsou tyto poštovní pobočky většinou zachovány. Na druhou stranu by v hypotetickém srovnávacím scénáři nebyly ponechány malé poštovní pobočky obsluhující menší počty zákazníků. Podle názoru českých orgánů není zjednodušený předpoklad, že uzavření 81,5 % poštovních poboček (většinou menších a ztrátových) povede k přesunu 81,5 % poptávky na zbývající poštovní pobočky, správný a neodpovídá situaci v České republice. Podle finančních údajů vytváří 583 poštovních poboček, které jsou v hypotetickém srovnávacím scénáři ponechány, [50–75] % výnosů (poptávky) z celkového objemu výnosů zaznamenaných na poštovních pobočkách v roce 2018. Celkem 2 155 poštovních poboček, jež mají být uzavřeny, vytvořilo v roce 2018 pouze [15–35] % výnosů a v ostatních letech je tento poměr podobný. Některé z výnosů plynoucích z poštovních poboček, které mají být uzavřeny, jsou převedeny na pošty Partner, neboť na ně se přesune poptávka zákazníků u doporučených dopisů a balíků, o zbývající část poptávky Česká pošta přijde, jelikož někteří zákazníci přestanou využívat její služby, včetně poštovních peněžních poukázek. Co se týče poštovních peněžních poukázek, ztraceno bude [30–55] % výnosů vytvořených uzavřenými pobočkami. Celkový účinek na poptávku byl odhadnut nejen na základě výsledků průzkumu, nýbrž také jiných skutečností, jako je vzdálenost k nejbližší poštovní pobočce a dostupnost podobné služby na trhu. |
(197) |
Pokud jde o účinek snížení četnosti doručování na poptávku, české orgány uvedly, že ČTÚ vzal v potaz řadu okolností, jež by mohly ovlivnit změnu poptávky, nejen průzkum trhu (viz 90. bod odůvodnění). Dalším důležitým prvkem bylo například to, nakolik jsou dostupné služby, které mohou nahradit doručování listovních zásilek. Zatímco doručování expresních balíků nabízí v Česku několik provozovatelů, zaručené doručení listovních zásilek podle modelu D+1 nabízejí pouze kurýrní služby. Očekává se, že jednotliví zákazníci zpravidla nepřejdou ke kurýrním službám či elektronické komunikaci za účelem doručení D+1. Místo toho by přešli na režim doručování D+n. Jednotliví zákazníci mohou využít kurýrní služby nebo elektronickou komunikaci, důvod pro využití těchto služeb namísto odeslání listovních zásilek však bude pravděpodobně jiný a nesouvisí se změnou v četnosti doručování z D+1 na D+n, neboť ani zásilka doručená podle modelu D+1 nemůže konkurovat elektronické komunikaci, pokud jde o rychlost a cenu; kurýrní služby jsou navíc mnohem dražší. Česká pošta změnila v únoru 2020 četnost doručování a nabízí „ekonomické zásilky“ s doručením D+n a „prioritní zásilky“ s doručením D+1. Ekonomické zásilky jsou o 7 CZK levnější než prioritní zásilky (tento rozdíl platí u obyčejných i doporučených dopisů). Podle údajů České pošty týkajících se poměru ekonomických a prioritních zásilek pro období od února do května 2020, které jsou uvedeny v tabulce 7, upřednostňuje většina zákazníků nižší ceny oproti rychlejšímu, avšak dražšímu doručení (přibližně [93–96] % zákazníků volí ekonomický model u obyčejných dopisů a zhruba [82–87] % u doporučených dopisů), což odpovídá výsledkům průzkumu. Tabulka 8 Poměr prioritních a ekonomických zásilek (všichni zákazníci):
|
(198) |
Co se týká tvrzení společnosti PNS uvedeného v 67. bodě odůvodnění, že se Česká pošta rozhodla dobrovolně provozovat do roku 2016 řadu poštovních poboček, Komise uvádí, že rozhodnutí České pošty ohledně dobrovolného provozování řady poboček v období 2013–2015 nevede nutné k závěru, že by Česká pošta měla zvolit stejný přístup i v období 2018–2020. Jak mimoto české orgány objasnily v 85. bodě odůvodnění, rozhodnutí České pošty o dočasném zachování těchto poštovních poboček mělo z ekonomického hlediska smysl vzhledem k chystanému politickému rozhodnutí zvýšit počet povinných poštovních poboček na 3 200. Komise také podotýká, že členské státy v zásadě nemusí v každém oznámení vyrovnávací platby za plnění povinnosti všeobecné služby použít stejný hypotetický scénář, nýbrž se mohou rozhodnout přizpůsobit jej vývoji na trhu. Takovýto vývoj na trhu se reálně odráží v nákladech a výnosech každé poštovní pobočky, jelikož jsou vzaty v úvahu v analýze za účelem rozhodnutí, která pobočka by měla být v hypotetickém srovnávacím scénáři uzavřena a která by měla zůstat otevřená. Rozhodujícím faktorem je však každopádně to, zda byl zvolený hypotetický srovnávací scénář vyčíslen správně a realisticky, jak je uvedeno v 205. a 206. bodě odůvodnění. |
(199) |
Co se týče tvrzení společnosti Zásilkovna v 62. bodě odůvodnění a tvrzení společnosti PNS v 71. a 72. bodě odůvodnění, že Česká pošta není správně řízeným podnikem, jelikož přesně nevysvětluje a neodůvodňuje nezbytnost veškerých nákladů potřebných pro efektivní plnění povinnosti, Komise uvádí, že výdaje České pošty sleduje Ministerstvo vnitra, přičemž Česká pošta současně zavedla vlastní podnikový compliance program proti korupci a jiným formám nekalého jednání, a pokud navzdory všem zavedeným opatřením existují pochybnosti ohledně udělení konkrétní zakázky, je dotyčná záležitost předložena příslušným orgánům, jako je Městský soud v Praze. Komise se proto domnívá, že společnost Zásilkovna neprokázala, že Česká pošta není správně řízeným podnikem. Komise dále opakuje svůj závěr uvedený ve 175. bodě odůvodnění, že zavedené oddělení účtů mezi činnostmi mimo služby obecného hospodářského zájmu a činnostmi v rámci těchto služeb je v souladu se směrnicí 2006/111/ES a s bodem 44 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. Výpočet čistých ušetřených nákladů tudíž skutečně zahrnuje pouze nezbytné náklady České pošty na plnění povinnosti. Metodika čistých nákladů navíc nezohledňuje pouze náklady, které by vynaložil průměrný, správně řízený a přiměřeně vybavený podnik ve stejném odvětví, jelikož by to znamenalo, že dotyčné opatření daný podnik nezvýhodňuje (bylo by splněno i čtvrté kritérium stanovené v rozsudku ve věci Altmark – 120. a 121. bod odůvodnění). Komise rovněž uvádí, že přímé zadání ohledně sčítání lidu v roce 2021 České poště zmíněné v 72. bodě odůvodnění není předmětem tohoto rozhodnutí. |
(200) |
S ohledem na tvrzení společnosti Zásilkovna v 62. bodě odůvodnění a tvrzení společnosti PNS ve 44., 45. a 69. bodě odůvodnění, že Česká pošta neodečetla od konečných čistých ušetřených nákladů ztráty, které jí vznikly dobrovolně poskytováním služeb mimo povinnost všeobecných služeb za ceny, které jsou nižší než náklady, Komise uvádí, že slevy mohou být v zásadě poskytnuty i u služeb v rámci povinnosti poskytovat všeobecné služby. V článku 12 směrnice 97/67/ES je stanoveno, že ceny musí vycházet z nákladů. Na produkty nespadající do rozsahu všeobecných služeb se však povinnost týkající se orientace na náklady nevztahuje a Česká pošta může své ceny stanovit libovolně na základě poptávky a nabídky. Kromě tvrzení stěžovatelů týkajících se produktů mimo rozsah povinnosti všeobecných služeb Komise každopádně posoudila snížené ceny i u produktů v rámci povinnosti všeobecných služeb a na základě informací předložených českými orgány zjistila, že dobrovolně snížené ceny produktů v rámci povinnosti všeobecných služeb jsou vyšší než jejich průměrné variabilní náklady a jako takové nemají nepatřičný dopad na čisté ušetřené náklady. Závěrem Komise uvádí, že alokace nákladů, fixních i variabilních, různým produktům nesouvisí s cenou jednotlivých produktů, ať už sníženou, či nikoli. Jelikož náklady každého produktu vycházejí ze spotřeby zdrojů a neorientují se na cenu, metodika alokace nákladů a příslušné alokační klíče představují rozhodující prvky při přiřazování nákladů jednotlivým produktům. Jak je však objasněno ve 169. až 172. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že metodika alokace nákladů a příslušné alokační klíče jsou v souladu se směrnicí 97/67/ES, vnitrostátními právními předpisy a pravidly schválenými ČTÚ, jak osvědčil nezávislý auditor pro období 2018–2020. Komise proto vyvozuje závěr, že Česká pošta nepřiřazuje náklady na produkty mimo povinnost všeobecných služeb nepatřičně produktům v rámci povinnosti všeobecných služeb, aby zvýšila čisté ušetřené náklady. |
(201) |
Pokud jde o tvrzení společnosti Zásilkovna uvedené v 62. bodě odůvodnění a tvrzení společnosti PNS v 69. bodě odůvodnění, že výrazné snížení počtu poštovních poboček je zcela nereálné a v rozporu s tržními trendy a že nebylo správně vyčísleno, Komise opakuje své připomínky uvedené ve 197. bodě odůvodnění, že v hypotetickém srovnávacím scénáři je odhadovaný účinek nejen činnosti v rámci povinnosti všeobecných služeb, jak jsou vymezeny českými orgány, nýbrž také činnosti mimo tuto povinnost na poptávku spolehlivý. V reakci na rychlý rozvoj segmentu výdejních míst (segment meziročně roste o 70–100 % a v současnosti na něj připadá přibližně 20 % distribuce zboží z internetových obchodů) zavedla Česká pošta podobný produkt s nízkými náklady nazvaný Balík do Balíkovny, což prokazuje, že přeměna poštovních poboček na pošty Partner je v souladu s vývojem trhu. |
(202) |
Co se týká tvrzení společnosti Zásilkovna v 66. bodě odůvodnění a tvrzení společnosti PNS v 72. bodě odůvodnění, že snížení četnosti doručování představuje současnou situaci České pošty, která nebyla při vyčíslení příslušného účinku na poptávku zohledněna, Komise uvádí, že i v případě nového režimu dvourychlostního doručování má Česká pošta i nadále povinnost doručovat každý den, pokud to zákazníci vyžadují a za tuto službu zaplatí. V hypotetickém srovnávacím scénáři takovéto doručování neexistuje. České orgány ve výpočtech čistých ušetřených nákladů každopádně rozlišují období před zavedením dvourychlostního doručování a posléze, přičemž vyčíslení příslušného účinku na poptávku vycházelo z řádného průzkumu trhu a je podpořeno nedávnými zjištěními týkajícími se zákaznických trendů. |
(203) |
S ohledem na tvrzení společnosti Zásilkovna v 36. bodě odůvodnění, že v období 2013–2017 byla České poště vyplácena nadměrná náhrada za plnění povinnosti všeobecných služeb a že Česká pošta tuto nadměrnou vyrovnávací platbu využila ke křížovému subvencování svých komerčních činností, Komise uvádí, že vyrovnávací platba za plnění povinnosti všeobecných služeb v období 2013–2017 byla schválena v rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018, jež potvrdil Tribunál v rozsudku ve věci T-316/18 (72). Jelikož toto rozhodnutí nebylo napadeno, platí zjištění Komise uvedená v tomto rozhodnutí a jsou konečná. |
(204) |
Komise podotýká, že v průběhu formálního vyšetřovacího řízení revidovalo Česko oznámené výpočty čistých ušetřených nákladů uvážením konzervativnějších předpokladů v hypotetickém srovnávacím scénáři (tj. snížení čistých ušetřených nákladů). Česko konkrétně předpokládalo: i) vyšší posílení kapacit ponechaných komerčních poštovních poboček za účelem uspokojení odkloněné poptávky z uzavřených poboček a ii) vyšší ztráty příjmů v důsledku konzervativnějšího výkladu výsledků průzkumů trhu. Česko rovněž ve faktickém scénáři zohlednilo skutečné údaje, pokud byly k dispozici, namísto odhadovaných údajů, takže výpočty čistých ušetřených nákladů jsou realističtější; pomocí náhradních výpočtů prokázalo, že by Česká pošta dosáhla dodatečných úspor nákladů v rámci svých činností v oblasti vyzvedávání/doručování, aniž by však tyto úspory nákladů zohlednila ve výpočtech čistých ušetřených nákladů; prokázalo, že dobrovolně snížené ceny produktů v rámci povinnosti všeobecných služeb, které jsou nabízeny velkým zákazníkům, jsou vyšší než příslušné průměrné variabilní náklady, a neovlivňují tudíž nepatřičně čisté ušetřené náklady, a ve výpočtu ušetřených čistých nákladů na plnění povinnosti všeobecných služeb správně zohlednilo čisté ušetřené náklady na ISDS, které byly aktualizovány pomocí skutečných údajů. Česko proto snížilo oznámenou celkovou výši čistých ušetřených nákladů v období 2018–2022 z 12 300 433 665 CZK na 9 996 852 907 CZK, což je úprava o minus 18,73 %, jak je podrobně uvedeno pro každý rok v tabulce 9: Tabulka 9 Oznámené čisté ušetřené náklady a upravené čisté ušetřené náklady
|
(205) |
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem má Komise za to, že popsaný hypotetický srovnávací scénář je věrohodný a vychází z racionálních předpokladů, které zohledňují úsilí České pošty o optimalizaci činnosti úsporou nákladů a zvýšením výnosů, přičemž odhad účinku poptávky na služby České pošty byl správný, na rozdíl od tvrzení stěžovatelů uvedených v 62. bodě odůvodnění písm. c) a v 68. bodě odůvodnění. Komise se dále domnívá, že vysvětlení, která poskytly Česká pošta (jak je uvedeno v 73. až 80. bodě odůvodnění) a české orgány (jak je uvedeno v 81. až 93. a 197. až 198. bodě odůvodnění), jsou přiměřená a postačují k rozptýlení pochybností, jež Komise vyslovila v rozhodnutí o zahájení řízení. Za tržních podmínek je pochopitelné, že by Česká pošta uzavřela poštovní pobočky, které jsou ztrátové, a zachovala ziskové pobočky. Komise nepokládá porovnání poštovní sítě uvedené v hypotetickém srovnávacím scénáři se sítěmi stěžovatelů za smysluplné z toho důvodu, že tzv. „poštovní pobočky“ stěžovatelů jsou převážně prodejní místa (např. novinové stánky) a výdejní místa (tj. prostory třetích osob poskytnuté za provizi), jež nelze považovat za rovnocenná poštovním pobočkám ve smyslu zákona o poštovních službách. Tato prodejní místa nesplňují příslušné požadavky stanovené ve vnitrostátních právních předpisech a nemohou nabízet celou škálu služeb v rámci povinnosti všeobecných služeb. Stejně tak je také logické, že by se četnost doručování změnila s cílem přizpůsobit se tržním podmínkám a nutnosti snížit ztráty. Ačkoliv by nižší četnost doručování a omezení sítě poštovních poboček mělo negativní dopad na poptávku, české orgány toto vzaly při navrhování hypotetického srovnávacího scénáře v úvahu. |
II. Výpočet dopadu hypotetického srovnávacího scénáře na náklady a výnosy České pošty
Krok 1: Určení dopadu uzavření některých poštovních poboček a ukončení služeb ISDS na náklady a výnosy v hypotetickém srovnávacím scénáři
(206) |
Je nutné zjistit výši nákladů a výnosů odpovídajících zrušeným činnostem a prvkům sítě. Zdrojem těchto informací je interní účetnictví České pošty, tj. oddělená účetní evidence nákladů a výnosů, zejména nákladů a výnosů zjištěných v jednotlivých skupinách nákladů (nákladových střediscích). Používá se metoda ABC. Pokud by nebyla dotyčná činnost vykonávána nebo pokud by nebyly určité prvky sítě provozovány, související náklady by byly ušetřeny. Náklady spojené s provozem jednotlivých poštovních poboček jsou zaznamenány ve zvláštních nákladových střediscích. Každá poštovní pobočka má ve svém účetnictví individuální evidenci veškerých nákladů na provoz budovy a vybavení a na údržbu a opravy, veškerých mzdových nákladů na zaměstnance přepážek a jiných přímých nákladů souvisejících s poskytováním určitých služeb (např. používání štítků, ceniny, poplatky za přístup do externích databází atd.). V účetnictví jednotlivých poštovních poboček jsou zaznamenány rovněž výnosy z poštovních a jiných služeb poskytovaných poštovními pobočkami. Výnosy plynoucí z určité poštovní pobočky jsou dále zaznamenány (v plné výši) v jejím nákladovém středisku bez ohledu na skutečnost, že tyto výnosy pokrývají také náklady na jiné části poštovního řetězce (tj. třídění, přeprava a doručení). Výnosy z poštovních služeb jsou rozděleny mezi tyto části poštovního řetězce, aby bylo možno porovnat náklady poštovních poboček s příslušnou částí výnosů generovaných těmito pobočkami. Účelem je posoudit, zda je určitá poštovní pobočka zisková, či nikoli, což je důležité pro rozhodnutí, zda bude tato poštovní pobočka v hypotetickém srovnávacím (alternativním) scénáři zachována. |
(207) |
Tabulky 10–14 porovnávají náklady poštovních poboček ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři a určují ušetřené náklady v důsledku omezení navrženého v hypotetickém srovnávacím scénáři pro období 2018–2022. Tabulka 10 Porovnání nákladů všech poštovních poboček ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři (rok 2018)
Tabulka 11 Porovnání nákladů všech poštovních poboček ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři (rok 2019)
Tabulka 12 Porovnání nákladů všech poštovních poboček ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři (rok 2020)
Tabulka 13 Porovnání nákladů všech poštovních poboček ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři (rok 2021)
Tabulka 14 Porovnání nákladů všech poštovních poboček ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři (rok 2022)
|
(208) |
Nelze však očekávat, že je možné v plné výši dosáhnout všech odhadovaných úspor nákladů v důsledku navrhovaného uzavření některých poštovních poboček a ukončení služeb ISDS v hypotetickém srovnávacím scénáři. Pokud je určitá poštovní pobočka uzavřena nebo služba ISDS již není poskytována, poptávka po službách poskytovaných danou pobočkou nezmizí zcela, zatímco poštovní zásilky, které byly kanibalizovány službou ISDS, budou v hypotetickém srovnávacím scénáři nadále doručovány tradiční poštou (tj. v papírové podobě) Tato změna poptávky ovlivňuje náklady i výnosy, a proto musí být v hypotetickém srovnávacím scénáři zohledněna. České orgány objasnily, že za účelem modelování změny poptávky použily tržní průzkumy a analýzu uvedenou v rozhodnutí o ISDS (viz 193. bod odůvodnění). Podle provedených průzkumů by se někteří zákazníci rozhodli po uzavření jejich poštovní pobočky dále využívat služby České pošty a svou poptávku po službách by uspokojili na jiné poštovní pobočce. Určitá poptávka by však byla nevyhnutelně ztracena, jelikož někteří zákazníci by přešli ke konkurentům a někteří zákazníci by se rozhodli svou poptávku snížit. Česká pošta by proto přišla o výnosy plynoucí ze služeb obecného hospodářského zájmu i z jiných služeb. Vyčíslení předpokládaného poklesu výnosů kvůli změně poptávky po uzavření poštovních poboček je uvedeno v tabulce 15. Tabulka 15 Pokles výnosů (2018–2022)
|
(209) |
Česko objasnilo, že by v hypotetickém srovnávacím scénáři nebyly vynaloženy veškeré náklady spojené s poskytováním služby ISDS (ve faktickém scénáři). ISDS je z provozního a technologického hlediska oddělený od činností v rámci tradiční poštovní sítě a mezi ISDS a poštovními a jinými procesy zavedenými v poštovních pobočkách, přepravní síti nebo místech dodání neexistují žádné společné procesy, takže lze přesně určit ušetřené přímé náklady na ISDS. |
(210) |
V návaznosti na analýzu dopadu na výnosy skutečnost, že zákazníci uspokojují svou poptávku po poštovních a jiných službách na jiné poštovní pobočce, znamená, že v této pobočce musí být k dispozici dostatečná kapacita. Je-li zapotřebí dodatečná kapacita, zvyšuje to náklady této poštovní pobočky na lidské zdroje a vybavení. Náklady na vytvoření dostatečné (dodatečné) kapacity na poštovních pobočkách, které zůstanou otevřené, proto představují položku, která snižuje náklady ušetřené uzavřením jiných poštovních poboček (tj. snížení částky, která má být podle odhadu ušetřena, v tabulkách 10–14). Výpočet této dodatečné kapacity vychází z objemu služeb, jež by se podle očekávání přesunuly z uzavřených poštovních poboček. Objem se promítá do odpracovaných hodin na základě norem pracovní doby u daných činností a dále se promítá do (dodatečných) nákladů. Náklady spojené s nutností zvýšit kapacitu na ponechaných poštovních pobočkách a dopad na ušetřené náklady jsou uvedeny v tabulce 16. Tabulka 16 Úspory nákladů u sítě poštovních poboček po zohlednění navýšení kapacity (2018–2022)
|
Krok 2: Určení dopadu snížení četnosti doručování listovních zásilek na náklady a výnosy v hypotetickém srovnávacím scénáři
(211) |
Česká pošta provedla s pomocí externího poradce analýzu množství a četnosti listovních zásilek doručovaných na území celého státu. Analýza vycházela z četnosti návštěv individuálních prostor zákazníků v jednotlivých listovních doručovacích okrscích, jakož i ze struktury doručovaných zásilek. |
(212) |
Česká pošta nemá v úmyslu změnit doručování balíků, jelikož trh s doručováním balíků je dostatečně konkurenční. Četnost doručování balíků proto v hypotetickém srovnávacím scénáři nepodléhá žádným změnám. |
(213) |
Pro období 2018–2019 zahrnuje u obyčejných a doporučených dopisů faktický scénář režim doručování D+1 a hypotetický srovnávací scénář režim doručování D+n. Nižší četnost doručování v hypotetickém srovnávacím scénáři vede k úsporám u vozidel a pracovních sil (tj. počtu poštovních doručovatelů). Úspory nákladů jsou odvozeny z analýzy nákladů zaznamenaných v účetnictví v nákladových střediscích a ve specializovaných provozních systémech (tj. systém měření produktivity doručování). Náklady jsou rozděleny na dva typy: fixní náklady spojené s doručováním poštovních zásilek a variabilní náklady související s manipulací s listovními zásilkami (vhození dopisů do schránek, předání doporučených dopisů, provedení záznamů o doručení – podpisy příjemců). Náklady na uskutečnění doručovací trasy lze považovat za náklady, které lze ušetřit, pokud by poštovní doručovatel doručovací trasu neuskutečnil (ušetřené náklady na vozidlo, palivo a zaměstnance). Náklady na činnosti spojené s vlastním doručením (předáním) zásilek adresátům jsou částečně ušetřeny v závislosti na přesném snížení poptávky po službách. |
(214) |
V období 2020–2022 zahrnuje u listovních zásilek faktický scénář režim doručování D+1 a D+n a hypotetický srovnávací scénář režim doručování D+n. Čisté náklady na doručování jsou pro období 2020–2022 nižší, neboť zahrnují pouze dodatečné náklady a dodatečné výnosy spojené s doručováním listovních zásilek v režimu D+1. Neočekává se, že snížení četnosti doručování sníží poptávku po službách. Pokles poptávky se předpokládá pouze v důsledku omezení sítě poštovních poboček. |
(215) |
Předpoklady uvedené v 215. bodě odůvodnění potvrdil nejen průzkum trhu, nýbrž také nedávná pozorování trhu, jak je uvedeno v 203. bodě odůvodnění. Při měření ušetřených nákladů je každý typ úspor nákladů vyčíslen zvlášť. Úspory nákladů jsou podrobně uvedeny v tabulkách 17–21. Tabulka 17 Úspory nákladů v důsledku snížení četnosti doručování s přihlédnutím k dopadu způsobenému zrušením ISDS (2018)
Tabulka 18 Úspory nákladů v důsledku snížení četnosti doručování s přihlédnutím k dopadu způsobenému zrušením ISDS (2019)
Tabulka 19 Úspory nákladů v důsledku snížení četnosti doručování s přihlédnutím k dopadu způsobenému zrušením ISDS (2020)
Tabulka 20 Úspory nákladů v důsledku snížení četnosti doručování s přihlédnutím k dopadu způsobenému zrušením ISDS (2021)
Tabulka 21 Úspory nákladů v důsledku snížení četnosti doručování s přihlédnutím k dopadu způsobenému zrušením ISDS (2022)
|
Krok 3: Určení ušetřených nákladů v souvislosti s omezením administrativních činností spojených s poskytováním všeobecných služeb
(216) |
Ve faktickém scénáři existují administrativní činnosti, které jsou přímo spojené s poskytováním všeobecných služeb, jak jsou vymezeny českými orgány. Česká pošta předpokládá v hypotetickém srovnávacím scénáři ukončení některých těchto činností. |
(217) |
Existují jiné administrativní činnosti, které by v hypotetickém srovnávacím scénáři Česká pošta vykonávala dobrovolně, ačkoli v menším rozsahu než ve faktickém scénáři. Česká pošta by například nadále vedla systém nákladového účetnictví, i kdyby jí nebyla svěřena povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány. |
(218) |
Příslušnými administrativními činnostmi, které Česká pošta podle hypotetického srovnávacího scénáře plánuje ukončit, jsou:
|
(219) |
Související úspory nákladů plynoucí z omezení těchto administrativních činností jsou uvedeny v tabulkách 22 až 26. Tabulka 22 Úspory nákladů plynoucí z administrativních činností (2018)
Tabulka 23 Úspory nákladů plynoucí z administrativních činností (2019)
Tabulka 24 Úspory nákladů plynoucí z administrativních činností (2020)
Tabulka 25 Úspory nákladů plynoucí z administrativních činností (2021)
Tabulka 26 Úspory nákladů plynoucí z administrativních činností (2022)
|
III. Určení a výpočet nehmotných a tržních výhod
(220) |
Nehmotné a tržní výhody jsou výhody, které plynou poskytovateli z jeho statusu poskytovatele všeobecných služeb a které vedou ke zvýšení jeho ziskovosti. |
(221) |
Mezi typické nehmotné výhody v odvětví poštovních služeb uváděné v literatuře patří:
|
(222) |
Nehmotné a tržní výhody související se statusem poskytovatele všeobecných služeb, které byly určeny Českou poštou, jsou uvedeny níže: |
(223) |
Zvýšení hodnoty značky se považuje za výhodu, jelikož poskytovatel všeobecných služeb dosáhne vyšších výnosů, neboť značka je dobře známá a lidé věří, že zaručuje určitou kvalitu služeb. Tato výhoda je vyjádřena finančně jako výše výnosů odpovídajících procentu zákazníků držitele licence, kteří by jeho poštovních služeb nevyužívali, pokud by neposkytoval všeobecné služby, jak jsou vymezeny českými orgány. Pro výpočet této výhody byl použit procentní poměr 0,4 % (73) a byly zohledněny závěry vyvozené v rámci „Studie o zásadách používaných pro výpočet čistých nákladů na povinnost všeobecných poštovních služeb“ (Study on the principles used to calculate the net costs of the postal USO) (74). |
(224) |
Výhoda vyplývající z výhradního práva poskytovatele všeobecných služeb prodávat poštovní známky a jiné ceniny je dána skutečností, že některé prodané známky a ceniny nejsou nikdy použity (jsou například sbírány pro filatelistické účely). Hodnota této výhody je vyjádřena finančně jako součet: i) odhadu hodnoty prodaných a nepoužitých poštovních známek a cenin a ii) odhadu výnosů z prodeje poštovních známek, cenin a ostatních podobných produktů pro filatelistické účely. |
(225) |
Posílený účinek reklamy se považuje pro poskytovatele všeobecných služeb za výhodu, neboť mu umožňuje používat vybrané části jeho majetku (například automobily nebo budovy) pro účely marketingu. Tuto výhodu lze vyčíslit jako úspory poskytovatele všeobecných služeb v oblasti marketingových nákladů (např. nákladů, které by musel platit na trhu za propagaci své značky a produktů v tom samém místě), přičemž se zohlední skutečné výnosy získané z pronájmu reklamních ploch v jeho prostorách jiným podnikům. Například pro výpočet hodnoty reklamní plochy v prostorách se použily ceníky reklamních společností nebo obcí. Tyto ceny byly následně přepočteny na velikost reklamní plochy v prostorách České pošty. Na tomto základě odhadly české orgány hodnotu plynoucí z reklamy na budovách a na vozidlech. |
(226) |
Poštovní služby, které jsou součástí povinnosti poskytovat všeobecných služeb, jak jsou vymezeny českými orgány, jsou osvobozeny od daně z přidané hodnoty (DPH). Osvobození těchto služeb od DPH ovlivňuje poskytovatele v hypotetickém srovnávacím scénáři dvěma způsoby: i) v oblasti jeho výnosů (výhoda závisí na cenové elasticitě u různých kategorií zákazníků) a ii) v oblasti jeho nákladů (poskytovatel všeobecných služeb v současné době nemůže uplatnit DPH na vstupu u faktur, které se týkají všeobecných služeb). |
(227) |
Při výpočtu této nehmotné výhody byly zohledněny oba dopady DPH a výsledná hodnota se rovná rozdílu těchto prvků. |
(228) |
Dopad v oblasti výnosů se vypočítá na základě toho, jak by zákazníci poštovních služeb vnímali zavedení DPH ve výši 21 %. Pro stanovení výše výhody vyplývající z DPH má zásadní význam struktura zákazníků z hlediska toho, zda jsou plátci DPH (či nikoliv). Zákazníci, kteří si nemohou uplatnit DPH ve svém daňovém přiznání (podniky – neplátci DPH), by zvýšení cen v důsledku zavedení DPH vnímali jako absolutní nárůst cen, což by je mohlo od využívání poštovních služeb České pošty odradit. U zákazníků se zvláštním režimem (státní orgány) lze očekávat určité snížení výnosů; pouze u doporučených dopisů je elasticita nízká, neboť některé typy dokumentů musí být zasílány doporučeně. Hodnota výhody DPH byla u doporučených dopisů stanovena (75) ve výši [2–8] % výnosů z doporučených dopisů veřejné správy. Zvýšení ceny v důsledku DPH by se mohlo projevit ve velké míře u koncových (maloobchodních) zákazníků. Výhoda DPH ve vztahu k těmto zákazníkům byla vyčíslena ve výši [4–9] % výnosů ze služeb. Zákazníci, kteří jsou plátci DPH, si mohou DPH uplatnit ve svém daňovém přiznání, a zvýšení ceny o DPH by proto na ně nemělo negativní dopad a jejich chování by nárůstem ceny o DPH nebylo ovlivněno. Z tohoto důvodu nepředstavuje DPH ve vztahu k těmto zákazníkům výhodu. |
(229) |
České orgány objasnily, že zvážily rovněž potenciální nehmotné výhody uvedené ve 215. bodě odůvodnění písm. e) až g), domnívají se však, že by v případě České pošty nebyly relevantní. Podle českých orgánů jsou v hypotetickém srovnávacím scénáři započítány úspory z rozsahu, takže výpočet nehmotné výhody tohoto typu by vedl ke dvojímu započtení. Pokud jde o výhodu všudypřítomnosti a výhodu sítě České pošty, české orgány zastávají názor, že tyto prvky (jak se zdá) představují pro určeného držitele poštovní licence spíše nevýhodu, neboť tento je povinen provozovat poštovní pobočky i v místech s nízkou (nedostatečnou) poptávkou. Tuto nevýhodu vyrovnává jen mírně možnost komerčního využití poštovních poboček s velkým portfoliem služeb. Konkurenti České pošty navíc rovněž nabízejí doručovací služby na území celého státu bez nutnosti udržovat takovouto hustou síť poštovních poboček, která musí splňovat minimální požadavky z hlediska dostupných služeb. Co se týče uplatňování jednotných cen, české orgány vysvětlily, že by Česká pošta nabízela jednotné ceny rovněž v hypotetickém srovnávacím scénáři, a proto by z nich neplynula žádná výhoda. Jednotné ceny navíc nabízejí i jiní provozovatelé poštovních služeb. |
(230) |
V tabulce 27 je uvedena roční odhadovaná výše nehmotných výhod podle kategorie nehmotné výhody, jakož i souhrnná hodnota. Tabulka 27 Nehmotné výhody v období 2018–2022
|
IV. Výpočet celkových čistých nákladů vynaložených Českou poštou na ISDS i na plnění povinnosti všeobecných služeb
(231) |
Tabulky 28 až 32 podávají přehled různých prvků výpočtu celkových čistých nákladů na ISDS i povinnost všeobecných služeb vymezených českými orgány, jak je vysvětleno výše. Tabulka 28 Souhrn výpočtu čistých celkových nákladů na ISDS a povinnost všeobecných služeb za rok 2018
Tabulka 29 Souhrn výpočtu čistých celkových nákladů na ISDS a povinnost všeobecných služeb za rok 2019
Tabulka 30 Souhrn výpočtu čistých celkových nákladů na ISDS a povinnost všeobecných služeb za rok 2020
Tabulka 31 Souhrn výpočtu čistých celkových nákladů na ISDS a povinnost všeobecných služeb za rok 2021
Tabulka 32 Souhrn výpočtu čistých celkových nákladů na ISDS a povinnost všeobecných služeb za rok 2022
|
(232) |
Tabulka 33 podává přehled čistých ušetřených nákladů České pošty na povinnost všeobecných služeb, které odpovídají rozdílu mezi čistými ušetřenými náklady na povinnost všeobecných služeb a ISDS a čistými ušetřenými náklady na ISDS přepočítanými podle metodiky schválené v rozhodnutí o ISDS, avšak s přihlédnutím ke skutečným údajům ve faktickém scénáři pro období 2018–2021. Tabulka 33 Čisté ušetřené náklady České pošty na povinnost všeobecných služeb v období 2018–2022
|
8.2.8.1
(233) |
Komise uvádí, že metodika pro výpočet čistých nákladů České pošty na povinnost poskytovat všeobecné služby, jak byly vymezeny českými orgány, není založena na metodice přiřazování nákladů, která počítá čisté náklady nezbytné k plnění závazků veřejné služby jako rozdíl mezi náklady a výnosy určeného poskytovatele v souvislosti s plněním závazku veřejné služby, nýbrž na metodice čistých ušetřených nákladů. Podle metodiky čistých ušetřených nákladů se čisté náklady, které budou podle očekávání nezbytné k plnění závazku veřejné služby, v tomto případě povinnosti poskytovat všeobecné služby, vypočítají jako rozdíl mezi čistými náklady poskytovatele (Česká pošta), který vykonává svou činnost se závazkem veřejné služby, a čistými náklady, které by uvedenému poskytovateli vznikly, kdyby uvedený závazek veřejné služby plnit nemusel. Bez ohledu na existenci cenové politiky všeobecných poštovních služeb stanovenou zákonem o poštovních službách, u níž se má za to, že již zajišťuje přiměřenou výši zisku, proto mohou České poště vznikat při plnění závazku veřejné služby, jako je povinnost poskytovat všeobecné služby, čisté náklady. Metodika čistých ušetřených nákladů totiž oproti hypotetické situaci, kdy poskytovatel nemusí poskytovat veřejnou službu, zohledňuje dodatečné náklady vzniklé poskytovateli při plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby. |
(234) |
Komise proto vyvozuje závěr, že metodika čistých ušetřených nákladů navržená českými orgány je pro určení čistých nákladů vynaložených Českou poštou při plnění povinnosti všeobecných služeb vhodná. Metodika splňuje požadavky rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. Hypotetický srovnávací scénář je důvěryhodný, stejně jako odhad jeho finančních dopadů na činnosti České pošty. Mimoto byly dostatečně zohledněny opravy nehmotných výhod. |
8.2.8.2
(235) |
Bod 21 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 umožňuje zahrnout do čistých nákladů na poskytování služeb obecného hospodářského zájmu přiměřený zisk. České orgány připočetly přiměřený zisk k výpočtu čistých ušetřených nákladů, který byl stanoven jako rozdíl v nákladech České pošty na investovaný kapitál při přechodu z faktického scénáře na hypotetický srovnávací scénář (76). Tyto náklady na kapitál vycházely z metodiky vážených průměrných nákladů kapitálu (WACC). Hodnoty WACC pro faktický scénář (tj. 8,22 %) i hypotetický srovnávací scénář (tj. 8,92 %) pro období pověření 2018–2022 vypočítal ČTÚ ve spolupráci s poradci ve druhém pololetí roku 2018. |
(236) |
Podle pracovního dokumentu útvarů Komise z roku 2015 (77) se pojem „náklady na kapitál“ používá jako přiměřené ekonomické měřítko ziskovosti. Jako koncept nákladů na kapitál se obvykle používají vážené průměrné náklady kapitálu. Ty udávají míru návratnosti, které musí být dosaženo, aby bylo zajištěno, že investoři budou ochotni zachovat své investice za podmínek hospodářské soutěže. Vážené průměrné náklady kapitálu spojené s poskytováním všeobecné služby jsou vhodné k zajištění toho, aby byly zohledněny veškeré příslušné náklady poskytovatele všeobecných služeb. Komise uvádí, že použitá metodika, která je podrobně popsána ve výročních zprávách ČTÚ o ověření čistých ušetřených nákladů, i hodnota vážených průměrných nákladů kapitálu ve faktickém i hypotetickém srovnávacím scénáři jsou vhodné pro odhad přiměřeného zisku České pošty při poskytování všeobecných služeb vymezených českými orgány. Komise se závěrem domnívá, že přiměřený zisk, který se bere v úvahu ve výpočtech čistých ušetřených nákladů, je přijatelný. |
8.2.8.3
(237) |
České poště je poskytována vyrovnávací platba pouze za část čistých nákladů na plnění povinnosti všeobecných služeb, které se považují za nespravedlivou zátěž poskytovatele. V § 34d zákona o poštovních službách je uvedeno, že čisté náklady, které překročí v daném roce 1,5 mld. CZK, nejsou považovány za nespravedlivou zátěž (78). |
(238) |
Podle českých orgánů spočívá poslední krok administrativního postupu v porovnání čistých nákladů na povinnost poskytovat všeobecné služby s limitem (stropem) nespravedlivé zátěže uvedeným v zákoně o poštovních službách. Maximální částka vyrovnávací platby, kterou je možné udělit České poště za plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby, je omezena na částku uvedenou v 238. bodě odůvodnění. Pro účely státní podpory je důležité, že České poště není poskytována nadměrná náhrada (tj. nedostává vyrovnávací platbu přesahující výsledek výpočtu čistých ušetřených nákladů). Určení nespravedlivé zátěže a její výše představuje regulační otázku, která neovlivňuje posouzení slučitelnosti podle rámce pro služby obecného hospodářského zájmu. |
8.2.9 Pobídky ke zvyšování efektivity
(239) |
Bod 39 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 uvádí: „Při stanovení metody vyrovnání musí členské státy začlenit pobídky k efektivnímu poskytování SOHZ vysoké kvality, pokud nemohou řádně odůvodnit, že zavedení takových pobídek není proveditelné nebo vhodné.“ |
(240) |
České orgány objasnily, že pobídky ke zvyšování efektivity jsou ve vyrovnávacím mechanismu stanoveny takto: |
(241) |
Maximální výše vyrovnávací platby je stanovena v zákoně o poštovních službách (tj. 1,5 mld. CZK za každý rok). Tato částka je pevně stanovena a nebude upravena o inflaci. V případě, že čisté náklady na plnění povinnosti všeobecných služeb převýší 1,5 mld. CZK ročně, musí Česká pošta takovýto rozdíl pokrýt z vlastních prostředků. To Českou poštu motivuje k tomu, aby byl její provoz efektivní. |
8.2.10 Ověření neexistence nadměrné vyrovnávací platby
(242) |
České orgány potvrdily, že je zaveden mechanismus, který má zabránit nadměrným vyrovnávacím platbám: v souladu s § 34d zákona o poštovních službách může držitel poštovní licence podat ČTÚ žádost o úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž. Žádost za předchozí rok (zúčtovací období) musí být podána do 31. srpna běžného roku. ČTÚ provádí administrativní postup ověření čistých nákladů vypočtených Českou poštou za použití metodiky čistých ušetřených nákladů. Po ověření ČTÚ určí, zda čisté náklady představují nespravedlivou finanční zátěž podle limitů stanovených v § 34d zákona o poštovních službách. To konkrétně znamená, že úhrada nesmí překročit částku 1,5 mld. CZK za každý rok. Komise navíc uvádí, že maximální částky vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, které mohou být vyplaceny České poště v období 2018–2022, jsou podstatně nižší než čisté náklady vypočtené pro toto období. Tabulka 43 udává odhadované čisté ušetřené náklady na povinnost poskytovat všeobecné služby a porovnává je s maximální částkou vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, která může být České poště vyplacena za období 2018–2022. Na tomto základě a vzhledem ke skutečnosti, že ČTÚ bude provádět následné kontroly za účelem zjištění nadměrné vyrovnávací platby, se Komise domnívá, že je zabráněno riziku nadměrné vyrovnávací platby udělené České poště za poskytování všeobecných služeb v období 2018–2022. |
8.2.11 Dodatečné požadavky, které mohou být nezbytné pro to, aby rozvoj obchodu nebyl ovlivněn v míře, která by byla v rozporu se zájmy Unie
(243) |
Jak je vysvětleno v bodě 51 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, „požadavky stanovené v oddílech 2.1 až 2.8 obvykle dostačují k zajištění toho, že podpora nenarušuje hospodářskou soutěž způsobem, který by byl v rozporu se zájmy Unie“. |
(244) |
Komise se domnívá, že v daném případě neexistují důvody vyžadovat od Česka podmínky nebo závazky. |
8.2.12 Transparentnost
(245) |
V bodě 60 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 se uvádí: „U každé vyrovnávací platby za SOHZ, která spadá do rámce tohoto sdělení, musí příslušný členský stát zveřejnit na internetu nebo jiným vhodným způsobem následující informace:
|
(246) |
České orgány se ve svém oznámení zavázaly dodržet u vyrovnávací platby za období 2018–2022 požadavky uvedené v bodě 60 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu. České orgány uvedly zejména toto:
|
8.2.13 Závěr
(247) |
Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že vyrovnávací platba za závazek veřejné služby udělená České poště za poskytování všeobecných služeb, jak jsou vymezeny v zákoně o poštovních službách, v období 2018–2022 představuje státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU, která je slučitelná s vnitřním trhem na základě čl. 106 odst. 2 SFEU. |
9. ZÁVĚR
(248) |
Komise konstatuje, že Česko poskytlo protiprávně České poště vyrovnávací platbu za plnění povinnosti poskytovat všeobecné poštovní služby vymezené českými orgány v období 2018–2022 v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. |
(249) |
Komise nicméně Česku sděluje, že po přezkoumání informací poskytnutých jeho orgány ohledně výše uvedených opatření představuje státní vyrovnávací platba udělená České poště za plnění povinnosti všeobecných služeb vymezených v zákoně o poštovních službách v období 2018–2022 státní podporu, která je slučitelná s vnitřním trhem podle rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, který stanoví podmínky, jež by měly být splněny, aby byla podpora slučitelná podle čl. 106 odst. 2 SFEU, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Státní podpora pro Českou poštu, kterou Česko poskytlo za plnění povinnosti všeobecných služeb, jak jsou vymezeny v zákoně o poštovních službách, v období 2018–2022 je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno České republice.
V Bruselu dne 25. července 2022.
Za Komisi
Margrethe VESTAGER
členka Komise
(1) Stížnost původně podala společnost Mediaservis. Dne 1. ledna 2020 se společnost Mediaservis spojila s PNS. Společnost PNS, která je právním nástupcem společnosti Mediaservis, převzala veškerá práva a povinnosti společnosti Mediaservis.
(2) Státní podpora – Česko – Státní podpora SA.55208 (2020/C) (ex 2020/N) – Náhrada za plnění povinnosti univerzální služby pro Českou poštu – Výzva k podání připomínek podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. (Úř. věst. C 294, 4.9.2020, s. 24).
(3) Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58).
(4) Zákon č. 111/1990 Sb.
(5) Zákon č. 77/1997 Sb.
(6) Rozhodnutí Rady ČTÚ č. ČTÚ-70580/2017-610/ V. vyř. Viz: https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/stranky/26768/soubory/70580-2017-610-v-pm.pdf
(7) Zákon č. 29/2000 Sb.
(8) Rozhodnutí Rady ČTÚ č. ČTÚ-70580/2017-610/ V. vyř. Viz: https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/stranky/26768/soubory/70580-2017-610-v-pm.pdf
(9) Toto nařízení stanoví, že ode dne 1. ledna 2016 je poskytovatel všeobecných služeb povinen poskytovat všeobecné služby prostřednictvím sítě nejméně 3 200 poštovních poboček.
(10) Rozhodnutí Komise C(2018)561 final ze dne 2. února 2018 ve věci státní podpory SA.47293 (2017/N), Česká republika – Státní vyrovnávací platby udělené České poště za provozování Informačního systému datových schránek v období 2018–2022 (2017/N) (Úř. věst. C 180, 25.5.2018, s. 1) (dále jen „rozhodnutí o ISDS“).
(11) Sdělení Komise: Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 15).
(12) Směnný kurz: 1 CZK = 0,03701 EUR, převzato v červnu 2020 z: https://ec.europa.eu/budget/graphs/inforeuro.html
(13) Rozhodnutí Komise ve věci SA.45281 (2017/N) a státní podpory SA.44859 (2016/FC) ze dne 19. února 2018 – Česká republika – Státní vyrovnávací platby udělené České poště za poskytování všeobecné poštovní služby v období 2013–2017, Úř. věst. C 158, 4.5.2018, s. 2, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_45281
(14) Např. nedávno zavedená služba dodání balíků na výdejní místa pod obchodním názvem „Balíkovna“.
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14).
(16) Služba, na jejímž základě je dopis/dokument vytvořen on-line a zaslán digitálně poskytovateli poštovních služeb, který jej vytiskne a odešle ve stejný den.
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství (Úř. věst. L 52, 27.2.2008, s. 3).
(18) V rámci omezení infrastruktury navrhuje Česká pošta uzavřít 2 155 ze svých 3 210 poštovních poboček (67,1 %) a dalších 462 poštovních poboček přeměnit na tzv. „pošty Partner“ (14,4 %). Pošty Partner poskytují veškeré služby související s povinností všeobecných služeb jako ve faktickém scénáři, např. služby doručování listovních zásilek a dodání balíků na výdejní místa v partnerství se soukromými společnostmi, s výjimkou služeb nespadajících do povinnosti poskytovat všeobecné služby.
(19) Pokud by Česká pošta nebyla pověřena povinností poskytovat všeobecné služby, zkrátila by četnost doručení z pěti dní v týdnu na pět dní každé dva týdny (tj. pondělí, středa, pátek, úterý, čtvrtek atd.).
(20) Rozhodnutí Komise ve věci SA.47293 (2017/N) ze dne 2. února 2018, Česká republika – Státní vyrovnávací platby udělené České poště za provozování Informačního systému datových schránek v období 2018–2022 (Úř. věst. C 180, 25.5.2018, s. 4), k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_47293
(21) Viz tabulka 15 v rozhodnutí o ISDS.
(22) Sdělení Komise: Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 15).
(23) Společnost PNS nepředložila žádný výpočet v tomto ohledu ani použitý směnný kurz pro přepočet na eura.
(24) Společnost PNS uvádí některé příklady zbytečných nákladů: i) rámcová smlouva se společností Profinit EU, s.r.o. týkající se poradenských služeb; ii) připravované výběrové řízení na dodavatele IT; iii) údajně zmanipulovaná výběrová řízení České pošty týkající se zlepšení interiérů poštovních poboček a modernizace přepážek na poštovních pobočkách v letech 2012 až 2014; iv) podplácení vedoucích pracovníků České pošty a v) netransparentní smlouva mezi Českou poštou a její dceřinou společností Česká pošta Security, s.r.o.
(25) Např. ostatní provozovatelé poštovních služeb, profesní sdružení, sdružení spotřebitelů, regionální orgány a vybrané orgány ústřední správy.
(26) Pozvánka na seminář organizovaný Hospodářským výborem Poslanecké sněmovny České republiky dne 10. ledna 2012 pod názvem „Novela zákona 29/2000 Sb., o poštovních službách – sněmovní tisk 535“ je k dispozici na adrese: https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=88779
(27) Viz pozn. pod čarou č. 13.
(28) Jelikož zásilka se zaručenou dobou dodání D+1 nemůže konkurovat elektronickým zásilkám, pokud jde o rychlost nebo cenu, není pravděpodobné, že by změna modelu doručování výrazně přispěla k rychlejšímu nahrazování elektronickými službami, a tudíž ke ztrátě příjmů.
(29) K dispozici na adrese: https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/ctu/vyzva-k-uplatneni-pripominek-k-zameru-ulozit-jako-povinnost-poskytovat-zajistovat-jednotlive/obrazky/prezkumpodless37odst.4zakonaopostovnichsluzbach.pdf
(30) K dispozici na adrese: https://www.ctu.cz/vyzva-k-uplatneni-pripominek-k-zameru-ulozit-jako-povinnost-poskytovat-zajistovat-jednotlive
(31) K dispozici na adrese: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=535&ct1=0
(32) K dispozici na adrese: http://apps.odok.cz/veklep
(33) K dispozici na adrese: https://www.psp.cz/saw/historie.saw?o=6&t=535
(34) Podle § 37 odst. 4 zákona o poštovních službách musí ČTÚ pravidelně přezkoumávat úroveň kvality a způsob poskytování a zajišťování základních služeb a jejich všeobecnou dostupnost na celém území České republiky podle základních kvalitativních požadavků. ČTÚ musí pravidelně přezkoumávat povinnost držitele poštovní licence poskytovat a zajišťovat základní služby. V přezkumu, jehož výsledky jsou veřejně přístupné a který se uskutečnil v roce 2016, odůvodnilo Česko podrobněji dostupnost poštovních peněžních poukázek na trhu a způsob jejich zohlednění jako služby obecného hospodářského zájmu. V přezkumu je zejména vyvozen závěr, že způsob poskytování služeb poštovních peněžních poukázek jinými poskytovateli platebních služeb neodpovídá požadavkům uloženým na základní služby, neboť není zajištěno doručení na adresu každé fyzické nebo právnické osoby, nýbrž příslušná peněžní částka musí být vyzvednuta ve stanovené provozovně; nebo je územní rozsah platebních služeb velmi omezený; nebo je cena podstatně vyšší; nebo je využívání některých služeb určitým způsobem omezeno, jako je například povinnost provést nákup v určité hodnotě. Přezkum je k dispozici na adrese: https://www.ctu.cz/vyzva-k-uplatneni-pripominek-k-zameru-ulozit-jako-povinnost-poskytovat-zajistovat-jednotlive
(35) Ze s. 155 v dokumentu Annex4b_3_survey (Inboox).pdf připojeného k oznámení.
(36) D+n: doručení za více než jeden ode dne podání.
(37) D+1: doručení do jednoho dne ode dne podání.
(38) Většina zákazníků (85 % až 95 %) upřednostňuje (jak se zdá) nižší ceny s doručením D+n oproti vyšším cenám za doručení D+1, přičemž pouze malý procentní podíl zákazníků z řad podniků je ochoten platit vyšší cenu za rychlejší doručení a považuje za nezbytné doručení D+1.
(39) Komerční poštovní pobočky: poštovní pobočky podle faktického scénáře, které budou zachovány (zůstanou otevřené) v hypotetickém srovnávacím scénáři.
(40) Je-li během ověřování konkrétního účetního období zjištěno, že Česká pošta nesplnila stanovené kvalitativní ukazatele pro poskytování všeobecných služeb, odrazí se to ve výpočtu čistých nákladů; pokud např. Česká pošta dočasně neposkytuje na určité pobočce některou všeobecnou službu, jsou veškeré náklady, které lze přičíst době dočasného uzavření této pobočky, z čistých nákladů vyloučeny, a nebudou tudíž nahrazeny, a to ani v případě, jsou-li celkové ověřené čisté náklady nižší než maximální částka vyrovnávací platby.
(41) Podrobný popis služby viz https://www.ceskaposta.cz/sluzby/psani/cr/obycejne-psani#popis
(42) Rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2020 ve věci První novinová společnost v. Komise, T-316/18, EU:T:2020:489, bod 202.
(43) https://www.ceskaposta.cz/o-ceske-poste/profil/compliance-v-cp
(44) Rozsudek ve spojených věcech Pavel Pavlov a další v. Stichting Pensioenfonds Medische Specialisten, C-180/98 až C-184/98, ECLI:EU:C:2000:428, bod 74.
(45) Rozsudek ve věci Höfner & Fritz Elser v. Macrotron GmbH, C-41/90, ECLI:EU:C:1991:161, bod 21 a rozsudek ve spojených věcech Pavel Pavlov a další v. Stichting Pensioenfonds Medische Specialisten, C-180/98 až C-184/98, ECLI:EU:C:2000:428, bod 74.
(46) Rozsudek ve věci Komise v. Italská republika, C-118/85, ECLI:EU:C:1987:283, bod 7.
(47) Rozsudek ve věci Aéroports de Paris v. Komise, C-82/01 P, ECLI:EU:C:2002:617, bod 74 a rozsudek ve věci Motosykletistiki Omospondia Ellados NPID (MOTOE) v. Elliniko Dimosio, C-49/07, ECLI:EU:C:2008:376, bod 25. Viz rovněž sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 2), bod 9.
(48) Rozsudek ve věci Syndicat français de l'Express international (SFEI) a další v. La Poste a další, C-39/94, ECLI:EU:C:1996:285, bod 60 a rozsudek ve věci Španělské království v. Komise, C-342/96, ECLI:EU:C:1999:210, bod 41.
(49) Rozsudek ve věci Italská republika v. Komise, C-173/73, ECLI:EU:C:1974:71, bod 13.
(50) Rozsudek ve věci Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg v. Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH, C-280/00, ECLI:EU:C:2003:415.
(51) Viz sdělení o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 4), bod 65.
(52) Viz rozsudek ve věci Komise v. MOL, C-15/14 P, ECLI:EU:C:2015:362, bod 60; rozsudek ve věci Belgie v. Komise, C-270/15 P, ECLI:EU:C:2016:489, bod 49; rozsudek ve věci Řecko v. Komise, T-314/15, ELCI:EU:T:2017:903, bod 79.
(53) Rozsudek ve věci Philip Morris Holland BV v. Komise, 730/79, ECLI:EU:C:1980:209, bod 11 a rozsudek ve spojených věcech Alzetta Mauro a další v. Komise, T-298/97, T-312/97, T-313/97, T-315/97, T-600/97 až 607/97, T-1/98, T-3/98 až T-6/98 a T-23/98, ECLI:EU:T:2000:151, bod 80.
(54) Rozsudek ve věci Philip Morris Holland BV v. Komise, 730/79, ELCI:EU:C:1980:209, body 11 a 12 a rozsudek ve věci Het Vlaamse Gewest (Région flamande) v. Komise, T-214/95, ECLI:EU:T:1998:77, body 48–50.
(55) Platba je podmíněna souhlasem Komise (viz § 34e zákona o poštovních službách, který stanoví, že „[ČTÚ] nepřevede peněžní prostředky k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, dokud Evropská komise nerozhodne o oprávněnosti jejich poskytnutí“).
(56) Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 7, 11.1.2012, s. 3).
(57) Rámec pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, bod 11.
(58) Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 4).
(59) Viz bod 14 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012.
(60) Např. v čl. 3 odst. 1 směrnice 97/67/ES se stanoví: „Členské státy zajistí, aby uživatelé mohli využívat práva na všeobecnou službu zahrnující trvalé poskytování poštovní služby ve stanovené kvalitě ve všech místech na jejich území za dostupné ceny pro všechny uživatele.“
(61) Např. v čl. 3 odst. 1 směrnice o poštovních službách je uvedeno: „Členské státy zajistí, aby uživatelé mohli využívat práva na všeobecnou službu zahrnující trvalé poskytování poštovní služby ve stanovené kvalitě ve všech místech na jejich území za dostupné ceny pro všechny uživatele.“
(62) České orgány odkazují na Francii (La Poste), Itálii (Poste Italiane), Španělsko (Correos) a Řecko (ELTA) s dobou trvání pověření v délce až patnácti let.
(63) Rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2020 ve věci První novinová společnost v. Komise, T-316/18, ECLI:EU:T:2020:489, bod 202.
(64) Směrnice Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků (Úř. věst. L 318, 17.11.2006, s. 17).
(65) Vyhláška č. 465/2012 Sb.
(66) Rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2020 ve věci První novinová společnost v. Komise, T-316/18, ECLI:EU:T:2020:489, body 244–254.
(67) Výběrové řízení pro období 2018–2022 bylo vyhlášeno v Poštovním věstníku: https://www.ctu.cz/postovni-vestnik-castka-8-z-30-cervna-2017 a na úřední desce ČTÚ včetně elektronické verze: https://www.ctu.cz/oznameni-o-vyhlaseni-vyberoveho-rizeni-na-drzitele-postovni-licence-pro-obdobi-1-1-2018-31-12-2022
(68) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(69) Kromě vysvětlení uvedených v 179. bodě odůvodnění, která se týkají možnosti využít ustanovení čl. 32 odst. 2 písm. a) směrnice 2014/24/EU.
(70) Pošta Partner je externí pobočka, která zajišťuje pouze příjem a dodání doporučených dopisů a balíků. Česká pošta neplatí externímu provozovateli pošty Partner žádnou pevně stanovenou odměnu, nýbrž odměnu za transakci. Česká pošta neplatí vybavení (s výjimkou čtečky čárových kódů). Pošty Partner nejsou ve faktickém scénáři zvažovány, v úvahu se berou pouze v hypotetickém srovnávacím scénáři.
(71) „D“ znamená den podání listovní zásilky.
(72) Viz body 244 až 254.
(73) Výhoda v podobě zvýšení hodnoty značky byla vyčíslena pomocí stejné metodiky jako v předchozím období pověření 2013–2017 v rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018. Komise se domnívá, že se český trh od roku 2018 nezměnil natolik, že by tato metodika nebyla pro výpočet výhody v podobě hodnoty značky vhodná.
(74) https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/13f857cc-74d4-430f-ab13-df744da42bea
(75) Výhody DPH / koeficienty byly stanoveny na základě průzkumu trhu, který byl proveden v roce 2019.
(76) Náklady kapitálu jsou definovány jako: CC = investovaný kapitál x WACC. Rozdíl v nákladech na kapitál = investovaný kapitál (faktický scénář) x WACC (faktický scénář) minus investovaný kapitál (hypotetický srovnávací scénář) x WACC (hypotetický srovnávací scénář).
(77) Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2015) 207 ze dne 17. listopadu 2015 připojený ke zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování směrnice o poštovních službách (směrnice 97/67/ES ve znění směrnic 2002/39/ES a 2008/6/ES), viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52015SC0207
(78) Analýza nespravedlivé povahy zátěže spojené s povinností všeobecných služeb je provedena podle příslušných ustanovení směrnice 97/67/ES.
(79) https://www.ctu.cz/vyzva-k-uplatneni-pripominek-k-zameru-ulozit-jako-povinnost-poskytovat-zajistovat-jednotlive
(80) https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/stranky/26768/soubory/70580-2017-610-v-pm.pdf
(81) https://www.ctu.cz/postovni-vestnik-castka-16-z-12-prosince-2017
(82) https://www.ctu.cz/vyrocni-zpravy
(83) https://www.ctu.eu/monitoring-reports, viz např. https://www.ctu.eu/sites/default/files/obsah/ctu/monthly-monitoring-report-no.3/2018/obrazky/mmz032018enfin.pdf
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/123 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/233
ze dne 19. ledna 2023,
kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech
(oznámeno pod číslem C(2023) 626)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 259 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Vysoce patogenní influenza ptáků (HPAI) je infekční virová nákaza ptáků, která může mít vážný dopad na výnosnost drůbežářského odvětví, což způsobuje narušení obchodu uvnitř Unie a vývozu do třetích zemí. Viry HPAI mohou infikovat stěhovavé ptáky, kteří tyto viry mohou během podzimní a jarní migrace šířit na velké vzdálenosti. Výskyt virů HPAI u volně žijících ptáků proto představuje stálou hrozbu přímého či nepřímého zavlečení těchto virů do zařízení s chovem drůbeže nebo ptáků chovaných v zajetí. V případě ohniska HPAI hrozí, že se původce nákazy může rozšířit do dalších zařízení s chovem drůbeže nebo ptáků chovaných v zajetí. |
(2) |
Nařízení (EU) 2016/429 stanoví nový legislativní rámec pro prevenci a tlumení nákaz přenosných na zvířata nebo na člověka. HPAI spadá pod definici nákazy uvedené na seznamu ve zmíněném nařízení a vztahují se na ni pravidla pro prevenci a tlumení nákaz v něm stanovená. Kromě toho nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 (2) doplňuje nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu, včetně opatření k tlumení HPAI. |
(3) |
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/641 (3) bylo přijato v rámci nařízení (EU) 2016/429 a stanoví mimořádná opatření na úrovni Unie v souvislosti s ohnisky HPAI. |
(4) |
Prováděcí rozhodnutí (EU) 2021/641 konkrétně stanoví, že ochranná pásma, pásma dozoru a další uzavřená pásma vymezená členskými státy v návaznosti na ohniska HPAI v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 mají zahrnovat přinejmenším oblasti uvedené jako ochranná pásma, pásma dozoru a další uzavřená pásma v příloze uvedeného prováděcího rozhodnutí. |
(5) |
Příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 byla nedávno změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2023/125 (4), a sice v návaznosti na ohniska HPAI u drůbeže nebo ptáků chovaných v zajetí v Belgii, Česku, Dánsku, Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Maďarsku, Nizozemsku a Polsku, která bylo třeba v uvedené příloze zohlednit. |
(6) |
Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2023/125 oznámily Belgie, Česko, Německo, Francie, Maďarsko, Rakousko a Polsko Komisi další ohniska HPAI v zařízeních s chovem drůbeže nebo ptáků chovaných v zajetí, která se nacházejí ve Vlámském regionu v Belgii, ve Středočeském, Jihočeském a Zlínském kraji v Česku, ve spolkových zemích Bavorsko a Dolní Sasko v Německu, ve správních oblastech Auvergne-Rhône-Alpes, Bretagne, Nouvelle-Aquitaine, Occitanie a Pays de la Loire ve Francii, v župě Békés v Maďarsku, v okrese Braunau v Rakousku a v Kujavsko-Pomořském, Lubušském, Lodžském a Velkopolském vojvodství v Polsku. |
(7) |
Příslušné orgány Belgie, Česka, Německa, Francie, Maďarska, Rakouska a Polska přijaly nezbytná opatření k tlumení nákazy požadovaná v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, včetně vymezení ochranných pásem a pásem dozoru kolem uvedených ohnisek. |
(8) |
Kromě toho se příslušný orgán Francie rozhodl zřídit další uzavřená pásma nad rámec ochranných pásem a pásem dozoru vymezených v návaznosti na některá ohniska v uvedeném členském státě. |
(9) |
Kromě toho se ohnisko potvrzené Maďarskem nachází v bezprostřední blízkosti hranice s Rumunskem. Příslušné orgány těchto členských států proto při vymezení nezbytného pásma dozoru řádně spolupracovaly, jelikož pásmo dozoru zasahuje až na území Rumunska. |
(10) |
Komise ve spolupráci s Belgií, Českem, Německem, Francií, Maďarskem, Rakouskem, Polskem a Rumunskem prozkoumala opatření k tlumení nákazy, která uvedené členské státy přijaly, a s uspokojením konstatovala, že hranice ochranných pásem a pásem dozoru v Belgii, Česku, Německu, Francii, Maďarsku, Rakousku a Polsku a pásma dozoru v Rumunsku vymezených příslušným orgánem uvedených členských států jsou v dostatečné vzdálenosti od zařízení, kde byla ohniska HPAI potvrzena. |
(11) |
V příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 nejsou v současné době uvedeny žádné oblasti jako ochranná pásma a pásma dozoru pro Rakousko ani žádné oblasti jako pásma dozoru pro Rumunsko. |
(12) |
Aby se předešlo jakémukoli zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a kladení neopodstatněných překážek obchodu ze strany třetích zemí, je nutné na úrovni Unie ve spolupráci s Belgií, Českem, Německem, Francií, Maďarskem, Rakouskem, Polskem a Rumunskem urychleně popsat ochranná pásma a pásma dozoru vymezená Belgií, Českem, Německem, Francií, Maďarskem, Rakouskem a Polskem a pásmo dozoru řádně vymezené Rumunskem v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, jakož i další uzavřená pásma vymezená Francií. |
(13) |
Oblasti uvedené jako ochranná pásma a pásma dozoru pro Belgii, Česko, Německo, Francii, Maďarsko a Polsko, jakož i oblasti uvedené jako další uzavřená pásma pro Francii v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 by proto měly být změněny. |
(14) |
Kromě toho by měla být v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 uvedena ochranná pásma a pásma dozoru pro Rakousko a pásmo dozoru pro Rumunsko. |
(15) |
Příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 by proto měla být za účelem aktualizace regionalizace na úrovni Unie změněna tak, aby zohledňovala ochranná pásma a pásma dozoru řádně vymezená Belgií, Českem, Německem, Francií, Maďarskem, Rakouskem a Polskem, pásmo dozoru řádně vymezené Rumunskem a další uzavřená pásma vymezená Francií v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a dobu trvání opatření, která mají být v těchto pásmech uplatňována. |
(16) |
Prováděcí rozhodnutí (EU) 2021/641 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(17) |
Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření HPAI, je důležité, aby změny, které mají být prostřednictvím tohoto rozhodnutí provedeny v prováděcím rozhodnutí (EU) 2021/641, nabyly účinku co nejdříve. |
(18) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 19. ledna 2023.
Za Komisi
Stella KYRIAKIDES
členka Komise
(1) Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 64).
(3) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/641 ze dne 16. dubna 2021 o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (Úř. věst. L 134, 20.4.2021, s. 166).
(4) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/125 ze dne 10. ledna 2023, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (Úř. věst. L 16, 18.1.2023, s. 42).
PŘÍLOHA
„PŘÍLOHA
Část A
Ochranná pásma v dotčených členských státech* podle článků 1 a 2:
Členský stát: Belgie
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
BE-HPAI(P)-2023-00001 |
Those parts of the municipalities Borgloon, Hoeselt, Kortessem and Tongeren contained within a circle of a radius of 3 kilometres, centered on WGS84 dec. coordinates long 5,44421, lat 50,79007. |
1.2.2023 |
Členský stát: Česko
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
Moravskoslezský kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2022-00018 |
Kozlovice (671771); Kunčice pod Ondřejníkem (677094); Tichá na Moravě (766992); Frenštát pod Radhoštěm (634719) – severovýchodní část katastrálního území, kdy hranici tvoří železniční trať ze směru Veřovice - Kunčice p. O. po železniční přejezd na silnici Nádražní, silnice Nádražní, silnice Bezručova a silnice Lomná. |
19.1.2023 |
Plzeňský kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2022-00019 |
Brod nad Tichou (612651); Kočov (667676); Lom u Tachova (686603); Týnec u Plané (721298); Ústí nad Mží (667684); Vítovice u Pavlovic (718530); Vysoké Sedliště (721301). |
23.1.2023 |
Ústecký kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2023-00001 |
Karlovka (778265); Malá Bukovina (690031); Malý Šachov (755214); Starý Šachov (755222); Velká Bukovina (778273). |
25.1.2023 |
Liberecký kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2023-00001 |
Horní Police (643823); Mistrovice u Nového Oldřichova (707821); Volfartice (784907); Dolní Police (794473); Radeč u Horní Police (737445); Žandov u České Lípy (794481). |
25.1.2023 |
Středočeský kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2023-00002 |
Janov u Kosovy Hory (670006); Kosova Hora (670014); Bor u Sedlčan (702234); Doubravice u Sedlčan (682802); Libíň (682811); Sedlčany (746533); Sestrouň (746568); Vysoká u Kosovy Hory (788198) - část obce Dohnalova Lhota. |
24.1.2023 |
CZ-HPAI(P)-2023-00006 |
Boudy (695483); Minice u Mišovic (696188); Lučkovice (695491); Mišovice (696196); Pohoří u Mirovic (696200); Svučice (761621); Kožlí u Myštic (700835); Myštice (700851); Výšice (700908); Rakovice (623849); Uzeničky (775789); Uzenice (775771) - východní část katastrálního území, přičemž hranici na západě tvoří silnice č. 1735 vedoucí od severní hranice katastrálního území k jižní hranici katastrálního území. |
26.1.2023 |
CZ-HPAI(P)-2023-00007 |
Dolánky (628239); Ctiměřice (618055); Bojetice (606928); Dobrovice (627470); Holé Vrchy (640905); Týnec u Dobrovice (772267); Úherce (772780); Kolomuty (668541); Semčice (747165); Vinařice u Dobrovice (782297). |
30.1.2023 |
Moravskoslezský kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2023-00003 |
Bartovice (715085); Radvanice (715018); Šenov u Ostravy (762342); Horní Datyně (642720) – severní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Vratimovská a ul. Václavovická; Petřvald u Karviné (720488) - jihozápadní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Ostravská, ul. Závodní a ul. Šumbarská; Šumbark (637734) - západní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Školní, ul. Lidická, ul. Opletalova a ul. U Nádraží; Vratimov (785601) - severní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Buničitá, ul. Frýdecká, ul. Datyňská a ul. Václavovická. |
24.1.2023 |
Královéhradecký kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2023-00004 |
Češov (623466); Kozojedy u Žlunic (797677); Sběř (746321); Slavhostice (797693); Volanice (784664); Žlunice (797707). |
25.1.2023 |
CZ-HPAI(P)-2023-00008 |
Dřevěnice (737801); Robousy (740225); Kacákova Lhota (771783); Lužany u Jičína (689238); Radim u Jičína (737828); Studeňany (737836); Řeheč (774154); Úlibice (774162). |
3.2.2023 |
Zlínský kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2023-00005 |
Šumice u Uherského Brodu (764230); Těšov (766828); Újezdec u Luhačovic (774081); Uherský Brod (772984) - severní část katastrálního území od silnice č. 50. |
25.1.2023 |
Členský stát: Dánsko
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
DK-HPAI(P)-2022-00007 |
The parts of Lolland municipality that are contained within a circle of radius 3 km, centered on GPS coordinates N 54,8728; E 11,3967 |
17.1.2023 |
DK-HPAI(P)-2022-00008 |
The parts of Hedensted municipality that are contained within a circle of radius 3 km, centered on GPS coordinates N 55.7343; E 9.7477 |
27.1.2023 |
Členský stát: Německo
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
BAYERN |
||
DE-HPAI(NON-P)-2023-00017 |
Landkreis Tirschenreuth An der Landkreisgrenze zu Wunsiedel der ST 2178 nach Osten Richtung Waldsassen folgend, an Münchenreuth vorbei nach Schottenhof. Weiter entlang der Straße TIR 20 bis zum südlichen Ende von Hundsbach, entlang der Wondreb bis zum Skilift, dem östlichen Waldrand bis zum Sammelhof folgend. Weiter Richtung Süden entlang dem Feldweg bis zur ST 2175 und dieser Richtung Osten nach Bad Neualbenreuth bis zur Kreuzung Hatzenreuth/Pfudermühle folgend. Richtung Süden an der Pfudermühle vorbei, der Gemeindegrenze Waldsassen bis zum Egnermühlbach folgend, an diesem entlang bis zum Socksteich. Über den Feldweg zur Straße TIR 25 bei Pfaffenreuth, dieser Richtung Waldsassen zur Straße TIR 22 folgend. Entlang der TIR 22 nach Süden, an Pfaffenreuth vorbei bis zur Hohe Straße. Dieser folgend Richtung Königshütte und über Altenhammer nach Forkatshof. Dem Feldweg zur Gemeindegrenze Waldsassen folgend, dann entlang der Gemeindegrenze bis zur B 299. Entlang der B 299 Richtung Süden nach Mitterteich und bei Neupleußen der Straße TIR 3 nach Fockenfeld folgend. Weiter entlang der TIR 15 nach Norden Richtung Neudorf, vor Neudorf dem Feldweg zur ST 2175 folgend, weiter Richtung Waldsassen bis zur Abzweigung nach Wolfsbühl, an Wolfsbühl vorbei zur Gemeindegrenze Waldsassen und dieser nach Norden zur Landkreisgrenze zu Wunsiedel bis zur ST 2178 folgend. |
26.1.2023 |
MECKLENBURG-VORPOMMERN |
||
DE-HPAI(P)-2023-00002 |
Landkreis Vorpommern-Rügen Gemeinde Süderholz, die Ortsteile: Behnkenhagen, Kandelin, Klein Bisdorf, Klein Zarnewanz, Lüssow, Neuendorf, Poggendorf, Wüsteney |
31.1.2023 |
NIEDERSACHSEN |
||
DE-HPAI(P)-2022-00103 |
Landkreis Cloppenburg 3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.982109/52.959481) Betroffen sind Teile der Gemeinden Garrel, Bösel und Friesoythe. |
24.1.2023 |
DE-HPAI(P)-2022-00102 |
Landkreis Cuxhaven 3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 8.656393/53.671901) Betroffen sind Teile der Gemeinde Geestland. |
21.1.2022 |
DE-HPAI(P)-2023-00001 |
Landkreis Cloppenburg 3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.998687/52.959784) Betroffen sind Teile der Gemeinde Garrel, Bösel und Friesoythe. |
26.1.2023 |
Členský stát: Francie
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
Département: Côtes-d’Armor (22) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01619 |
CANIHUEL HAUT-CORLAY CORLAY PLUSSULIEN SAINT-IGEAUX SAINT-NICOLAS DU PELEM |
24.1.2023 |
FR-HPAI(P)-2023-00014 |
CAVAN CAOUENNEC-LANVÉZÉAC LANNION PLOUBEZRE TONQUÉDEC |
31.1.2023 |
Département:Creuse (23) |
||
FR-HPAI(NON-P)-2023-00005 |
FLAYAT |
8.2.2023 |
Département: Dordogne (24) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01481 FR-HPAI(P)-2022-01480 FR-HPAI(P)-2022-01517 FR-HPAI(P)-2022-01558 FR-HPAI(P)-2022-01559 FR-HPAI(P)-2022-01581 |
ARCHIGNAC MARCILLAC SAINT QUENTIN PAULIN SAINT CREPIN ET CARLUCET SAINT GENIES SALIGNAC EYVIGUES |
18.1.2023 |
Département: Gers (32) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01605 FR-HPAI(P)-2022-01612 FR-HPAI(P)-2023-00008 FR-HPAI(P)-2023-00012 FR-HPAI(P)-2023-00013 |
AIGNAN BEAUMARCHES BOUZON-GELLENAVE COULOUME-MONDEBAT FUSTEROUAU IZOTGES LASSERADE LOUSSOUS-DEBAT POUYDRAGUIN SABAZAN TASQUE TERMES-D’ARMAGNAC |
28.1.2023 |
Département: Ille-et-Vilaine (35) |
||
FR-HPAI(NON-P)-2023-00004 |
LECOUSSE FOUGERES LAIGNELET SAINT GERMAIN EN COGLES, LE CHATELIER, PARIGNE LANDEAN |
28.1.2023 |
Département: Indre (36) |
||
FR-HPAI(NON-P)-2022-00405 |
POULAINES Partie de commune située au Sud de la D960 VALENCAY Partie de commune située au Sud- Est du Nahon VICQ-SUR-NAHON Partie de commune située à l’Est de la D956 et au Nord de la D109 |
16.1.2023 |
Département: Loire-Atlantique (44) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01466 FR-HPAI(P)-2022-01591 FR-HPAI(P)-2022-01592 FR-HPAI(P)-2022-01609 FR-HPAI(P)-2022-01616 FR-HPAI(P)-2023-00001 FR-HPAI(P)-2023-00015 FR-HPAI(P)-2023-00009 |
VIEILLEVIGNE CORCOUE SUR LORGNE LEGE SAINT LUMINE DE COUTAIS SAINT PHILBERT DE GRAND LIEU LA LIMOUZINIERE PAULX TOUVOIS REMOUILLE AIGREFEUILLE SUR MAINE SAINTE LUMINE DE CLISSON |
28.1.2023 |
FR-HPAI(P)-2022-01554 |
BOUSSAY GETIGNE |
19.1.2023 |
FR-HPAI(P)-2022-01498 |
Andrezé Beaupréau Gesté Jallais La Chapelle-du-Genêt La Jubaudière La Poitevinière Le Pin-en-Mauges Saint-Philbert-en-Mauges Villedieu-la-Blouère La Romagne Le Fief-Sauvin La Renaudière Montfaucon-Montigné Roussay Saint-André-de-la-Marche Saint-Macaire-en-Mauges |
18.1.2023 |
FR-HPAI(P)-2023-00010 |
MESANGER TEILLE |
27.1.2023 |
Département: Maine-et-Loire (49) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01457 FR-HPAI(P)-2022-01471 FR-HPAI(P)-2022-01472 FR-HPAI(P)-2022-01483 FR-HPAI(P)-2022-01485 FR-HPAI(P)-2022-01486 FR-HPAI(P)-2022-01487 FR-HPAI(P)-2022-01489 FR-HPAI(P)-2022-01496 FR-HPAI(P)-2022-01498 FR-HPAI(P)-2022-01506 FR-HPAI(P)-2022-01511 FR-HPAI(P)-2022-01512 FR-HPAI(P)-2022-01516 FR-HPAI(P)-2022-01518 FR-HPAI(P)-2022-01519 FR-HPAI(P)-2022-01524 FR-HPAI(P)-2022-01458 FR-HPAI(P)-2022-01467 FR-HPAI(P)-2022-01535 FR-HPAI(P)-2022-01545 FR-HPAI(P)-2022-01547 FR-HPAI(P)-2022-01549 FR-HPAI(P)-2022-01548 FR-HPAI(P)-2022-01564 FR-HPAI(P)-2022-01571 FR-HPAI(P)-2022-01573 FR-HPAI(P)-2022-01578 FR-HPAI(P)-2022-01579 FR-HPAI(P)-2022-01580 FR-HPAI(P)-2022-01586 FR-HPAI(P)-2022-01594 FR-HPAI(P)-2022-01603 FR-HPAI(P)-2023-00016 |
Andrezé Beaupréau Gesté Jallais La Chapelle-du-Genêt La Jubaudière La Poitevinière Le Pin-en-Mauges Saint-Philbert-en-Mauges Villedieu-la-Blouère La Romagne Le Fief-Sauvin La Renaudière Montfaucon-Montigné Roussay Saint-André-de-la-Marche Saint-Macaire-en-Mauges Torfou LES CERQUEUX YZERNAY SEVREMOINE |
30.1.2023 |
FR-HPAI(P)-2022-01606 |
LOUVAINES NYOISEAU SEGRE‘ |
16.1.2023 |
Département: Manche (50) |
||
FR-HPAI(NON-P)-2022-00420 |
HUBERVILLE MONTAIGU LA BRISETTE SAINT CYR SAINT GERMAIN DE TOURNEBUT SAUSSEMESNIL TAMERVILLE VALOGNES |
19.1.2023 |
Département: Rhône (69) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01597 |
L’ARBRESLE SAIN BEL SAVIGNY |
18.1.2023 |
Département: Deux – Sèvres (79) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01411 FR-HPAI(P)-2022-01415 FR-HPAI(P)-2022-01414 FR-HPAI(P)-2022-01417 FR-HPAI(P)-2022-01430 FR-HPAI(P)-2022-01436 FR-HPAI(P)-2022-01428 FR-HPAI(P)-2022-01447 FR-HPAI(P)-2022-01448 FR-HPAI(P)-2022-01449 FR-HPAI(P)-2022-01477 FR-HPAI(P)-2022-01450 FR-HPAI(P)-2022-01475 FR-HPAI(P)-2022-01474 FR-HPAI(P)-2022-01482 FR-HPAI(P)-2022-01484 FR-HPAI(P)-2022-01473 FR-HPAI(P)-2022-01502 FR-HPAI(P)-2022-01504 FR-HPAI(P)-2022-01515 FR-HPAI(P)-2022-01499 FR-HPAI(P)-2022-01521 FR-HPAI(P)-2022-01522 FR-HPAI(P)-2022-01532 FR-HPAI(P)-2022-01541 FR-HPAI(P)-2022-01534 FR-HPAI(P)-2022-01538 FR-HPAI(P)-2022-01544 FR-HPAI(P)-2022-01532 FR-HPAI(P)-2022-01544 FR-HPAI(P)-2022-01541 FR-HPAI(P)-2022-01538 FR-HPAI(P)-2022-01534 FR-HPAI(P)-2022-01569 FR-HPAI(P)-2022-01587 FR-HPAI(P)-2022-01588 |
L’ABSIE ARGENTONNAY BOISME BRESSUIRE BRETIGNOLLES LE BREUIL-BERNARD LE BUSSEAU CERIZAY CHANTELOUP LA CHAPELLE-SAINT-ETIENNE LA CHAPELLE-SAINT-LAURENT CIRIERES COMBRAND COURLAY GENNETON LARGEASSE MAULEON MONTRAVERS NEUVY-BOUIN NUEIL-LES-AUBIERS LA PETITE-BOISSIERE LE PIN PUGNY SAINT-AMAND-SUR-SEVRE SAINT-ANDRE-SUR-SEVRE SAINT-AUBIN-DU-PLAIN SAINT-PAUL-EN-GATINE SAINT PIERRE DES ECHAUBROGNES TRAYES VAL-EN-VIGNES VERNOUX-EN-GATINE |
19.1.2023 |
FR-HPAI(P)-2022-01449 |
MENIGOUTE VASLES |
19.1.2023 |
FR-HPAI(P)-2022-01476 FR-HPAI(P)-2022-01501 |
BRULAIN MOUGON-THORIGNE PRAHECQ SAINTE-BLANDINE SAINT-MARTIN-DE-BERNEGOUE |
19.1.2023 |
FR-HPAI(P)-2022-01617 |
LAGEON VIENNAY |
6.2.2023 |
Département: Vendée (85) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01523 |
GROSBREUIL CHÂTEAU D’OLONNE SAINTE FOY LE GIROUARD GROSBREUIL TALMONT SAINT HILAIRE LES ACHARDS SAINT MATHURIN SAINTE FLAIVE DES LOUPS |
23.1.2023 |
FR-HPAI(P)-2022-01526 |
AUIGNY LES CLOUZEAUX BEAULIEU SOUS LA ROCHE LANDERONDE LA ROCHE SUR YON VENANSAULT |
23.1.2023 |
FR-HPAI(P)-2022-01465 FR-HPAI(P)-2022-01468 FR-HPAI(P)-2022-01439 FR-HPAI(P)-2022-01453 |
CHALLANS LE PERRIER SALLERTAINE SOULLANS APPREMONT COMMEQUIERS LA CHAPELLE PALLAU SAINT PAUL MONT PENIT SAINT CHRISTOPHE DU LIGNERON |
23.1.2023 |
FR-HPAI(P)-2022-01536 |
LES LUCS SUR BOULOGNE MONTREVERD ROCHESERVIERE SAINT PHILBERT DE BOUAINE |
23.1.2023 |
FR-HPAI(P)-2022-01424 FR-HPAI(P)-2022-01426 FR-HPAI(P)-2022-01438 FR-HPAI(P)-2022-01440 FR-HPAI(P)-2022-01441 FR-HPAI(P)-2022-01442 FR-HPAI(P)-2022-01446 FR-HPAI(P)-2022-01451 FR-HPAI(P)-2022-01454 FR-HPAI(P)-2022-01455 FR-HPAI(P)-2022-01456 FR-HPAI(P)-2022-01459 FR-HPAI(P)-2022-01460 FR-HPAI(P)-2022-01461 FR-HPAI(P)-2022-01462 FR-HPAI(P)-2022-01463 FR-HPAI(P)-2022-01464 FR-HPAI(P)-2022-01469 FR-HPAI(P)-2022-01470 FR-HPAI(P)-2022-01478 FR-HPAI(P)-2022-01479 FR-HPAI(P)-2022-01488 FR-HPAI(P)-2022-01490 FR-HPAI(P)-2022-01491 FR-HPAI(P)-2022-01493 FR-HPAI(P)-2022-01494 FR-HPAI(P)-2022-01495 FR-HPAI(P)-2022-01500 FR-HPAI(P)-2022-01503 FR-HPAI(P)-2022-01507 FR-HPAI(P)-2022-01508 FR-HPAI(P)-2022-01509 FR-HPAI(P)-2022-01510 FR-HPAI(P)-2022-01513 FR-HPAI(P)-2022-01514 FR-HPAI(P)-2022-01520 FR-HPAI(P)-2022-01525 FR-HPAI(P)-2022-01527 FR-HPAI(P)-2022-01528 FR-HPAI(P)-2022-01529 FR-HPAI(P)-2022-01530 FR-HPAI(P)-2022-01531 FR-HPAI(P)-2022-01533 FR-HPAI(P)-2022-01537 FR-HPAI(P)-2022-01539 FR-HPAI(P)-2022-01540 FR-HPAI(P)-2022-01542 FR-HPAI(P)-2022-01543 FR-HPAI(P)-2022-01546 FR-HPAI(P)-2022-01551 FR-HPAI(P)-2022-01552 FR-HPAI(P)-2022-01553 FR-HPAI(P)-2022-01555 FR-HPAI(P)-2022-01556 FR-HPAI(P)-2022-01557 FR-HPAI(P)-2022-01560 FR-HPAI(P)-2022-01561 FR-HPAI(P)-2022-01562 FR-HPAI(P)-2022-01563 FR-HPAI(P)-2022-01565 FR-HPAI(P)-2022-01566 FR-HPAI(P)-2022-01567 FR-HPAI(P)-2022-01568 FR-HPAI(P)-2022-01570 FR-HPAI(P)-2022-01572 FR-HPAI(P)-2022-01574 FR-HPAI(P)-2022-01575 FR-HPAI(P)-2022-01576 FR-HPAI(P)-2022-01577 FR-HPAI(P)-2022-01583 FR-HPAI(P)-2022-01585 FR-HPAI(P)-2022-01589 FR-HPAI(P)-2022-01590 FR-HPAI(P)-2022-01593 FR-HPAI(P)-2022-01595 FR-HPAI(P)-2022-01596 FR-HPAI(P)-2022-01599 FR-HPAI(P)-2022-01600 FR-HPAI(P)-2022-01601 FR-HPAI(P)-2022-01602 FR-HPAI(P)-2022-01604 FR-HPAI(P)-2022-01607 FR-HPAI(P)-2022-01608 FR-HPAI(P)-2022-01610 FR-HPAI(P)-2022-01611 FR-HPAI(P)-2022-01613 FR-HPAI(P)-2022-01614 FR-HPAI(P)-2022-01615 FR-HPAI(P)-2022-01618 FR-HPAI(P)-2022-01620 FR-HPAI(P)-2023-00002 FR-HPAI(P)-2023-00003 FR-HPAI(P)-2023-00004 FR-HPAI(P)-2023-00005 FR-HPAI(P)-2023-00006 |
ANTIGNY BAZOGES EN PAILLERS BAZOGES EN PAREDS BEAUREPAIRE BOUFFERE BOURNEZEAU CHANTONNAY CHANVERRIE CHAVAGNES EN PAILLERS CHAVAGNES LES REDOUX CHEFFOIS FOUGERE LA BOISSIERE DE MONT TAIGU LA BRUFFIERE LA CAILLERE SAINT HILAIRE LA CHATAIGNERAIE LA GUYONNIERE LA JAUDONNIERE LA MEILLERAIE TILLAY LA TARDIERE LE BOUPERE LES EPESSES LES HERBIERS LES LANDES GENUSSON MENOMBLET MONSIREIGNE MONTAIGU MONTOURNAIS MORTAGNE SUR SEVRE MOUCHAMPS MOUILLERON SAINT GERMAIN POUZAUGES REAUMUR ROCHETREJOUX SAINT AUBIN DES ORMEAUX SAINT CYR DES GATS SAINT GEORGES DE MONTAIGU SAINT GERMAIN DE PRINCAY SAINT HILAIRE DE LOULAY SAINT HILAIRE LE VOUHIS SAINT LAURENT SUR SEVRE SAINT MALO DU BOIS SAINT MARS LA REORTHE SAINT MARTIN DES NOYERS SAINT MARTINS DES TILLEULS SAINT LMAURICE LE GIRARD SAINT MESMIN SAINT PAUL EN PÄREDS SAINT PIERRE DU CHEMIN SAINT PROUANT SAINT SULPICE EN PAREDS SAINT VINCENT STERLANGES SAINTE CECILE SEVREMONT SIGOURNAIS TALLUD SAINTE GEMME THOUARSAIS BOUILDROUX TIFFAUGES VENDRENNES |
23.1.2023 |
Členský stát: Itálie
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
Region: Veneto |
||
IT-HPAI(P)-2022-00054 |
The area of the parts of Veneto Region (contained within a circle of radius of three kilometres, centred on WGS84 dec. coordinates N45.355299708, E10.860377854 |
19.1.2023 |
Členský stát: Maďarsko
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
Bács-Kiskun vármegye |
||
HU-HPAI(P)-2023-00002 |
Császártöltés, Hajós és Homokhegy települések közigazgatási területeinek a 46.417287 és a 19.158443 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 3 km sugarú körön belül eső területe. |
27.1.2023 |
Hajdú-Bihar vármegye |
||
HU-HPAI(P)-2022-00298 HU-HPAI(P)-2022-00299 HU-HPAI(P)-2023-00001 |
Hajdúszoboszló és Nádudvar települések közigazgatási területének a 47.471520 és a 21.203237, a 47.485876 és a 21.170037, valamint a 47.448133 és a 21.156837 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 3 km sugarú körön belül eső területe. |
27.1.2023 |
Békés vármegye |
||
HU-HPAI(P)-2023-00003 |
Battonya és Dombegyház települések közigazgatási területének a 46.298611 és a 21.048904 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 3 km sugarú körön belül eső területe. |
3.2.2023 |
Členský stát: Rakousko
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
||
AT-HPAI(NON-P)-2023-15 |
Bezirk Braunau:
|
6.2.2023 |
Členský stát: Polsko
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00052 PL-HPAI(P)-2022-00053 PL-HPAI(P)-2022-00060 PL-HPAI(P)-2022-00061 PL-HPAI(P)-2022-00067 PL-HPAI(P)-2022-00069 |
W województwie łódzkim powiat zduńskowolski:
W województwie łódzkim powiat łaski:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.56326/19.03881 |
22.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00055 PL-HPAI(P)-2022-00056 HPAI(P)-2023-00002 PL-HPAI(P)-2023-00003 |
W województwie pomorskim w powiecie człuchowskim:
W gminie Człuchów: Barkówko |
25.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00057 |
W województwie łódzkim część gminy Uniejów, W województwie wielkopolskim część gminy Przykona zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.97360/18.73595 |
25.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00058 |
W województwie łódzkim:
|
19.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00059 |
W województwie wielkopolskim części gmin: Gołuchów i Pleszew w powiecie pleszewskim zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.86127/17.84609 |
20.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00062 |
W województwie wielkopolskim część gmin: Żelazków, Ceków-Kolonia i Mycielin w powiecie kaliskim zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.851222/18.235528 |
19.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00063 |
W województwie śląskim część gminy Łazy zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 50.42754/19.34959 |
20.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00064 |
W województwie wielkopolskim części gmin: Turek, Przykona, Dobra, Kawęczyn w powiecie tureckim zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.96866/18.58093 |
21.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00065 |
W województwie wielkopolskim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.5270/18.16422 |
22.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00066 |
W województwie wielkopolskim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 52.48160/16.43688 |
22.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00068 |
W województwie dolnośląskim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.47256/16.75511 |
21.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00001 |
W województwie wielkopolskim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.93958/17.85476 |
26.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00004 |
W województwie wielkopolskim część gmin: Żelazków, Opatówek, Ceków-Kolonia w powiecie kaliskim zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.79300/18.19184 |
26.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00005 PL-HPAI(P)-2023-00006 PL-HPAI(P)-2023-00007 |
W województwie wielkopolskim
w powiecie kaliskim.
w powiecie ostrowskim
w powiecie ostrzeszowskim. |
31.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00008 |
W województwie kujawsko – pomorskim w powiecie grudziądzkim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 53.44146/19.03353 |
28.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00009 |
W województwie lubuskim: Osiedla miasta Zielona Góra: Ochla, Jarogniewice, Kiełpin i Jeleniów w Dzielnicy Nowe Miasto w powiecie zielonogórskim zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.87236/15.47649 |
7.2.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00010 |
W województwie łódzkim część gmin: Łęczyca, Witonia, Góry św. Małgorzaty w powiecie łęczyckim zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 52.10725/19.25505 |
31.1.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00011 PL-HPAI(P)-2023-00014 |
W województwie wielkopolskim w powiecie kaliskim:
W gminie Szczytniki: Cieszyków, Gorzuchy, Krowica Pusta, Krowica Zawodnia, Marchwacz, Marchwacz-Kolonia, Mroczki Wielkie, Radliczyce, Trzęsów, Tymieniec |
5.2.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00012 |
W województwie wielkopolskim:
zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.733997/18.209118 |
2.2.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00013 |
W województwie opolskim w powiecie namysłowskim:
|
2.2.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00015 |
W województwie wielkopolskim:
W województwie łódzkim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.35345/18.05265 |
5.2.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00016 PL-HPAI(P)-2023-00018 |
W województwie wielkopolskim:
w powiecie kaliskim. |
6.2.2023 |
||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00017 |
W województwie opolskim w gminie Strzeleczki: Dobra, Kujawy, Moszna, Racławiczki, Smolarnia, Strzeleczki, Ścigów, Zielina w powiecie krapkowickim. |
6.2.2023 |
Část B
Pásma dozoru v dotčených členských státech* podle článků 1 a 3:
Členský stát: Belgie
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
BE-HPAI(P)-2022-00012 BE-HPAI(P)-2022-00013 |
Those parts of the municipalities Alveringem, Diksmuide, Houthulst, Ieper, Kortemark, Langemark-Poelkapelle,Lo-Reninge, Poperinge, Staden and Vleteren, extending beyond the area described in the protection zone and contained within a circle of a radius of 10 kilometres, centered on WGS84 dec. coordinates long 2,854729, lat 50,961658. |
25.1.2023 |
Those parts of the municipalities Diksmuide, Houthulst, Ieper, Langemark-Poelkapelle and Lo-Reninge contained within a circle of a radius of 3 kilometres, centered on WGS84 dec. coordinates long 2,854729, lat 50,961658. |
17.1.2023 – 25.1.2023 |
|
BE-HPAI(P)-2023-00001 |
Those parts of the municipalities Awans, Bassenge, Bilzen, Borgloon, Crisnée, Heers, Herstappe, Hoeselt, Juprelle, Kortessem, Oreye, Riemst, Tongeren and Wellen, extending beyond the area described in the protection zone and contained within a circle of a radius of 10 kilometres, centered on WGS84 dec. coordinates long 5,44421, lat 50,79007. |
10.2.2023 |
Those parts of the municipalities Borgloon, Hoeselt, Kortessem and Tongeren contained within a circle of a radius of 3 kilometres, centered on WGS84 dec. coordinates long 5,44421, lat 50,79007. |
2.2.2023- 10.2.2023 |
Členský stát: Česko
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
Jihočeský kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2023-00006 |
Bělčice (601870); Hostišovice (645796); Podruhlí (645818); Závišín u Bělčic (791288); Bezdědovice (603457); Blatná (605247); Drahenický Málkov (631558); Hněvkov u Mačkova (689726); Skaličany (748005); Buzice (616401); Cerhonice (617571); Čimelice (623822); Krsice (623831); Hornosín (644765); Horosedly (644781); Chlum u Blatné (651494); Chobot (775754); Králova Lhota (672581); Laziště (672599); Lety (680770); Lom u Blatné (86549); Míreč (686557); Bořice u Mirotic (756822); Jarotice (756831); Mirotice (695505); Radobytce (617601); Stráž u Mirotic (756849); Strážovice u Mirotic (756857); Boješice (606898); Kakovice (696170); Mirovice (695726); Ohař (606901); Plíškovice (721875); Ráztely (721883); Touškov (767883); Myslín (700631); Vahlovice (700894); Dolní Nerestce (703699); Horní Nerestce (703702); Mužetice (700509); Němčice u Sedlice (746886); Smetanova Lhota (750867); Pacelice (762750); Škvořetice (762768); Uzenice (775771) – západní část katastrálního území, přičemž hranici na východě tvoří silnice č. 1735 vedoucí od severní hranice katastrálního území k jižní hranici katastrálního území. |
4.2.2023 |
Boudy (695483); Minice u Mišovic (696188); Lučkovice (695491); Mišovice (696196); Pohoří u Mirovic (696200); Svučice (761621); Kožlí u Myštic (700835); Myštice (700851); Výšice (700908); Rakovice (623849); Uzeničky (775789); Uzenice (775771) - východní část katastrálního území, přičemž hranici na západě tvoří silnice č. 1735 vedoucí od severní hranice katastrálního území k jižní hranici katastrálního území. |
27.1.2023 - 4.2.2023 |
|
Středočeský kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2023-00002 |
Břekova Lhota (633569); Dublovice (633577); Chramosty (653667); Líchovy (683825); Zvírotice (793990); Velké Heřmanice (778796); Bolechovice II (798479); Dobrošovice (658626); Jesenice u Sedlčan (658651); Mezné (788180); Kňovice (667153); Plešiště (673536); Hořetice (645133); Krchleby (674427); Křečovice u Neveklova (675547); Nahoruby (701131); Vlkonice u Neveklova (789631); Živohošť (701157); Křepenice (675938); Strnadice (762105); Nalžovice (701491); Nalžovické Podhájí (701505); Kamenice u Nedrahovic (702242); Nedrahovice (702251); Nedrahovické Podhájí (702269); Radeč u Nedrahovic (702277); Bratřejov (702536); Křemenice (702552); Libčice u Nechvalic (702561); Nechvalice (702587); Ředice (744913); Osečany (712701); Velběhy (712728); Počepice (723151); Rovina (742091); Skuhrov u Počepic (723169); Vitín u Počepic (723177); Luhy u Prosenické Lhoty (733326); Prosenická Lhota (733342); Suchdol u Prosenické Lhoty (733351); Příčovy (735833); Radíč (737674); Oříkov (646571); Solopysky u Třebnic (770043); Třebnice (770116); Bolechovice I (626279); Divišovice (626287); Kvasejovice (678104); Měšetice (678139); Nové Dvory u Kvasejovic (678155); Skrýšov u Svatého Jana (760188); Štětkovice (763730); Bezmíř (784435); Minartice (784451); Vojkov u Votic (784486); Martinice u Votic (692051); Šebáňovice (762113); Vrchotovy Janovice (786489); Hrabří (646563); Pořešice (725927); Vápenice u Vysokého Chlumce (788406); Vysoký Chlumec (788414); Vysoká u Kosovy Hory (788198) - vyjma části obce Dohnalova Lhota; Zderadice (792331) - vyjma části obce Zderadice. |
2.2.2023 |
Janov u Kosovy Hory (670006); Kosova Hora (670014); Bor u Sedlčan (702234); Doubravice u Sedlčan (682802); Libíň (682811); Sedlčany (746533); Sestrouň (746568); Vysoká u Kosovy Hory (788198) - část obce Dohnalova Lhota. |
25.1.2023 – 2.2.2023 |
|
CZ-HPAI(P)-2023-00004 |
Dubečno (666912); Dvořiště (712868); Chroustov (654248); Kamilov (750689); Kněžice u Městce Králové (666921); Malá Strana u Chotěšic (653080); Nouzov u Dymokur (704920); Nová Ves u Chotěšic (653098); Osek (712876); Sloveč (750697); Střihov (750701); Záhornice u Městce Králové (789828). |
3.2.2023 |
CZ-HPAI(P)-2023-00006 |
Bor u Březnice (607240); Březnice (614271); Bubovice u Březnice (784800); Drahenice (631540); Hudčice (649236); Koupě (671207); Martinice u Březnice (692085); Nestrašovice (761320); Počaply u Březnice (722952); Stražiště (722961); Zalužany (790761). |
4.2.2023 |
CZ-HPAI(P)-2023-00007 |
Chudoplesy (654809); Bradlec (608980); Brodce nad Jizerou (612685); Březno u Mladé Boleslavi (614467); Struhy (757098); Dalovice u Mladé Boleslavi (624578); Dlouhá Lhota u Mladé Boleslavi (626384); Chloumek u Mladé Boleslavi (651371); Libichov (682799); Sýčina (761630); Bechov (601501); Dolní Stakory (630195); Domousnice (631001); Skyšice (745821); Hrušov nad Jizerou (648736); Husí Lhota (649660); Charvatce u Jabkenic (650641); Chudíř (654795); Jabkenice (655864); Jizerní Vtelno (661457); Lítkovice u Kněžmostu (708771); Násedlnice (669369); Úhelnice (772771); Kobylnice (667463); Horní Stakory (644137); Kosmonosy (669857); Kosořice (669989); Krnsko (674788); Řehnice (674818); Ledce u Mladé Boleslavi (679623); Lhotky u Mladé Boleslavi (681466); Loučeň (686930); Luštěnice (689106); Voděrady u Luštěnic (689114); Mcely (692344); Bezděčín u Mladé Boleslavi (696579; Čejetice u Mladé Boleslavi (696641); Debř (696692); Chrást u Mladé Boleslavi (696587); Jemníky u Mladé Boleslavi (696455); Mladá Boleslav (696293); Podlázky (900125); Němčice u Luštěnic (702943); Nepřevázka (703559); Nová Telib (705276); Obrubce (708798); Pěčice (718742); Petkovy (719609); Písková Lhota (720968); Plazy (721590); Prodašice (733121); Rabakov (737089); Řepov (745286); Řitonice (745812); Seletice (670855); Bratronice u Luštěnic (609625); Rejšice (740055); Smilovice u Luštěnic (751014); Újezd u Luštěnic (773581); Újezdec u Luštěnic (773590); Strašnov (756300); Sukorady u Mladé Boleslavi (759350); Ujkovice (774103); Vinec (782327); Žerčice (796468); Židněves (796786); Bakov nad Jizerou (600831) - východní část katastru Bakov nad Jizerou na západě ohraničená dálnicí D10. |
8.2.2023 |
Dolánky (628239); Ctiměřice (618055); Bojetice (606928); Dobrovice (627470); Holé Vrchy (640905); Týnec u Dobrovice (772267); Úherce (772780); Kolomuty (668541); Semčice (747165); Vinařice u Dobrovice (782297). |
31.1.2023 – 8.2.2023 |
|
Moravskoslezský kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2022-00018 |
Bordovice (607444); Čeladná (619116); Frýdlant nad Ostravicí (635171); Hájov (636771); Chlebovice (651150); Kopřivnice (669393); Měrkovice (671789); Lhotka u Frýdku-Místku (681407); Lichnov u Nového Jičína (683787); Drnholec nad Lubinou (687961); Větřkovice u Lubiny (687987); Metylovice (693545); Mniší (697664); Myslík (700606); Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí (705705); Ostravice 1 (715671); Palkovice (717452); Pstruží (736465); Sklenov (748293); Rychaltice (748307); Štramberk (764116); Trojanovice (768499); Veřovice (780367); Vlčovice (783901); Ženklava (796409); Frenštát pod Radhoštěm (634719) – jihozápadní část katastrálního území, kdy hranici tvoří železniční trať ze směru Veřovice - Kunčice p. O. po železniční přejezd na silnici Nádražní, silnice Nádražní, silnice Bezručova a silnice Lomná. |
28.1.2023 |
Kozlovice (671771); Kunčice pod Ondřejníkem (677094); Tichá na Moravě (766992); Frenštát pod Radhoštěm (634719) – severovýchodní část katastrálního území, kdy hranici tvoří železniční trať ze směru Veřovice - Kunčice p. O. po železniční přejezd na silnici Nádražní, silnice Nádražní, silnice Bezručova a silnice Lomná. |
20.1.2023 – 28.1.2023 |
|
CZ-HPAI(P)-2023-00003 |
Bruzovice (613398); Havířov-město (637556); Bludovice (637696); Prostřední Suchá (637742); Dolní Suchá (637777); Horní Suchá (644404); Horní Bludovice (642401); Prostřední Bludovice (642410); Kaňovice (663051); Karviná-Doly (664103); Lískovec u Frýdku-Místku (684899); Nová Bělá (704946); Oprechtice ve Slezsku (712035); Orlová (712361); Lazy u Orlové (712434); Poruba u Orlové (712493); Horní Lutyně (712531); Moravská Ostrava (713520); Přívoz (713767); Mariánské Hory (713830); Muglinov (714941); Nová Ves u Ostravy (713937); Zábřeh-Hulváky (713970); Vítkovice (714071); Zábřeh (714089); Kunčice nad Ostravicí (714224); Kunčičky (714241); Zábřeh nad Odrou (714305); Hrabová (714534); Hrabůvka (714585); Heřmanice (714691); Michálkovice (714747); Slezská Ostrava (714828); Hrušov (714917); Výškovice u Ostravy (715620); Paskov (718211); Rychvald (744441); Řepiště (745197); Sedliště ve Slezsku (746983); Pitrov (751928); Dolní Soběšovice (751944); Stará Bělá (753661); Václavovice u Frýdku-Místku (776033); Vrbice nad Odrou (785971); Záblatí u Bohumína (789216); Žabeň (794139); Žermanice (796514); Dubina u Ostravy (798894); Dolní Datyně (628905); Horní Datyně (642720) – jižní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Vratimovská a ul. Václavovická; Šumbark (637734) – východní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Školní, ul. Lidická, ul.Opletalova a ul. U Nádraží; Petřvald u Karviné (720488) – severovýchodní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Ostravská, ul. Závodní a ul. Šumbarská; Vratimov (785601) – jižní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Buničitá, ul. Frýdecká, ul. Datyňská a ul. Václavovická; Lučina (688371) – západní část katastrálního území, kdy hranici tvoří silnice č.4737; Horní Těrlicko (766577) – západní část katastrálního území, kdy hranici tvoří vodní nádrž Těrlicko a řeka Stonávka; Dolní Těrlicko (766607) – západní část katastrálního území, kdy hranici tvoří vodní nádrž Těrlicko; Doubrava u Orlové (631167) – západní část katastrálního území, kdy hranici tvoří silnice vedoucí od čísla popisného 608 přes Doubravský kopec k hasičské zbrojnici a dále ke křižovatce se silnicí č. 47215, silnice č. 47215 a silnice č. 47214. |
2.2.2023 |
Bartovice (715085); Radvanice (715018); Šenov u Ostravy (762342); Horní Datyně (642720) – severní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Vratimovská a ul. Václavovická; Petřvald u Karviné (720488) - jihozápadní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Ostravská, ul. Závodní a ul. Šumbarská; Šumbark (637734) - západní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Školní, ul. Lidická, ul. Opletalova a ul. U Nádraží; Vratimov (785601) - severní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Buničitá, ul. Frýdecká, ul. Datyňská a ul. Václavovická. |
25.1.2023 – 2.2.2023 |
|
Zlínský kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2022-00018 |
Rožnov pod Radhoštěm (742937) – severní část katastrálního území, která je na jihu vymezena zeměpisnou rovnoběžnou linií protínající křižovatku ulic Ostravská a Kročákov. |
28.1.2023 |
CZ-HPAI(P)-2023-00005 |
Bánov (600865); Biskupice u Luhačovic (604780); Bojkovice (606979); Bystřice pod Lopeníkem (617130); Částkov (618608); Dobrkovice (627275); Dolní Němčí (629839); Drslavice (632643); Havřice (638064); Hradčovice (646725); Hřivínův Újezd (649163); Kaňovice u Luhačovic (663034); Kelníky (664782); Kladná Žilín (664944); Komňa (668800); Lhotka u Hradčovic (646733); Ludkovice (688444); Luhačovice (688576); Maršov u Uherského Brodu (691950); Nedachlebice (702137); Nezdenice (704415); Nivnice (704679); Pašovice na Moravě (718254); Polichno (725463); Prakšice (732826); Přečkovice (734195); Rudice (743241); Suchá Loz (759031); Svárov u Uherského Hradiště (759911); Veletiny (777919); Velký Ořechov (779679); Vlčnov (783897); Záhorovice (789836); Uherský Brod (772984) - jižní část katastrálního území od silnice č. 50. |
3.2.2023 |
Šumice u Uherského Brodu (764230); Těšov (766828); Újezdec u Luhačovic (774081); Uherský Brod (772984) - severní část katastrálního území od silnice č. 50. |
26.1.2023 – 3.2.2023 |
|
Plzeňský kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2022-00019 |
Bezděkov u Damnova (624705); Boněnov (693995); Březí u Tachova (618021); Ctiboř u Tachova (618039); Částkov u Tachova (618560); Čečkovice (607321); Černošín (620408); Damnov (624713); Dolní Jadruž (629201); Dolní Kramolín (652199); Dolní Plezom (716405); Dolní Víska (680281); Doly u Boru (607339); Horní Jadruž (652288); Horní Plezom (716413); Hostíčkov (694002); Chodová Planá (652211); Chodský Újezd (652296); Jemnice u Tisové (767204); Kořen (680311); Klíčov (667668); Křínov (721255); Kříženec (721263); Kumpolec (767212); Kurojedy (677604); Kyjov u Zadního Chodova (789577); Lažany u Černošína (620424); Lhota u Tachova (715964); Malý Rapotín (764922); Michalovy Hory (694011); Neblažov (652300); Nahý Újezdec (701246); Olbramov (709824); Oldřichov u Tachova (764949); Ostrov u Tachova (715972); Ošelín (716430); Otín u Plané (721271); Pavlovice nad Mží (718521); Pernolec (618586); Planá u Mariánských Lázní (721280); Stan u Lestkova (680338); Staré Sedliště (754668); Svahy (759856); Štokov (652318); Tachov (764914); Tisová u Tachova (767221); Trnová u Tachova (767239); Třebel (620467); Velká Ves u Damnova (624721); Velký Rapotín (618594); Vítkov u Tachova (764833); Vížka (759864); Vysoké Jamné (680354); Výškov u Chodové Plané (652237); Záhoří u Černošína (620475); Zliv nad Mží (759872). |
1.2.2023 |
Brod nad Tichou (612651); Kočov (667676); Lom u Tachova (686603); Týnec u Plané (721298); Ústí nad Mží (667684); Vítovice u Pavlovic (718530); Vysoké Sedliště (721301). |
24.1.2023 – 1.2.2023 |
|
Ústecký kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2023-00001 |
Benešov nad Ploučnicí (602451); Blankartice (638633); Brložec (627283); Česká Kamenice (621285); Dobrná (627291); Dolní Habartice (629049); Dolní Kamenice (621293); Fojtovice u Heřmanova (638641); Františkov nad Ploučnicí (634603); Heřmanov (638650); Horní Habartice (642916); Horní Kamenice (621315); Janská (657204); Kamenická Nová Víska (780600); Kerhartice (664791); Loučky u Verneřic (780103); Malá Veleň (690392); Markvartice u Děčína (691780); Merboltice (693111); Oldřichov nad Ploučnicí (634620); Ovesná (602469); Stará Oleška (649554); Valkeřice (776629); Verneřice (780146); Veselé (780618). |
3.2.2023 |
Karlovka (778265); Malá Bukovina (690031); Malý Šachov (755214); Starý Šachov (755222); Velká Bukovina (778273). |
26.1.2023 – 3.2.2023 |
|
Liberecký kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2023-00001 |
Častolovice u České Lípy (621609); Dolní Libchava (621544); Dubice u České Lípy (621528); Manušice (691542); Horní Libchava (643319); Kamenický Šenov (662640); Prácheň (732770); Kozly u České Lípy (671819); Janovice u Kravař (657034); Rané (674192); Nový Oldřichov (707830); Okrouhlá u Nového Boru (709573); Dolní Prysk (734039); Horní Prysk (734047); Skalice u České Lípy (747904; Slunečná u České Lípy (750760); Jezvé (757306); Stráž u České Lípy (757314); Stružnice (757322); Stvolínecké Petrovice (758647); Volfartická Nová Ves (784893); Heřmanice u Žandova (638579); Valteřice u Žandova (776653); Velká Javorská (778397). |
3.2.2023 |
Horní Police (643823); Mistrovice u Nového Oldřichova (707821); Volfartice (784907); Dolní Police (794473); Radeč u Horní Police (737445); Žandov u České Lípy (794481). |
26.1.2023 – 3.2.2023 |
|
CZ-HPAI(P)-2023-00008 |
Bradlecká Lhota (608998); Chlum pod Táborem (686735); Nová Ves nad Popelkou (705802); Ploužnice pod Táborem (686786); Syřenov (761851); Žďár u Kumburku (761877). |
12.2.2023 |
Královéhradecký kraj |
||
CZ-HPAI(P)-2023-00004 |
Bartoušov u Jičíněvsi (659631); Běchary (601462); Bílsko u Kopidlna (772658); Budčeves (615188); Butoves (771767); Červeněves (750913); Dolany u Chyjic (655422); Drahoraz (631809); Hlušice (639923); Hlušičky (639931); Hradíšťko (796484); Hrobičany (746312); Hubálov (771775); Cholenice (652334); Chomutice (652423); Chomutičky (652431); Chotělice (653021); Chyjice (655431); Janovice u Vinar (782157); Jičíněves (659649); Keteň (631817); Kopidlno (669296); Kostelec u Jičíněvsi (659657); Kovač (669016); Kozojídky u Vinar (782165); Křičov (750921); Labouň (678813); Liběšice (623474); Loučná Hora (750930); Milíčeves (749842); Mlýnec u Kopidlna (697371); Nečas (615196); Nemyčeves (703273); Nevratice (754765); Ohnišťany (709280); Pševes (631825); Sekeřice (797685); Skochovice (748331); Skřeněř (754927); Skřivany (748960); Slatiny (749851); Sloupno nad Cidlinou (750671); Smidarská Lhota (782173); Smidary (750948); Staré Místo (723754); Staré Smrkovice (754773); Starý Bydžov (754943); Stříbrnice v Čechách (757713); Třtěnice (771147); Tuř (771791); Údrnická Lhota (772674); Únětice (772682); Velešice (746339); Vesec u Jičína (778141); Veselská Lhota (788341); Vinary u Smidar (782181); Vitiněves (782912); Vlhošť (796492); Vrbice nad Cidlinou (785954); Vršce (786608); Vysoké Veselí (788350); Žeretice (796506); Židovice (796832); Žitětín (659665). |
3.2.2023 |
Češov (623466); Kozojedy u Žlunic (797677); Sběř (746321); Slavhostice (797693); Volanice (784664); Žlunice (797707). |
26.1.2023 – 3.2.2023 |
|
CZ-HPAI(P)-2023-00008 |
Brada (724521); Březina u Jičína (638871); Butoves (771767); Dílce (724530); Holín (641243); Prachov (641286); Chomutice (652423); Chomutičky (652431); Obora u Chomutic (652440); Choteč u Lázní Bělohradu (697214); Jičín (659541); Moravčice (740217); Popovice u Jičína (725838); Jičíněves (659649); Jinolice (724564); Kbelnice u Jičína (724572); Kamenice u Konecchlumí (668991); Konecchlumí (669008); Kostelec u Jičíněvsi (659657); Kovač (669016); Kyje u Jičína (678406); Horní Nová Ves (679305); Hřídelec (679313); Lány u Lázní Bělohradu (679321); Lázně Bělohrad (679330); Prostřední Nová Ves (679348); Uhlíře (601861); Mlázovice (697249); Nemyčeves (703273); Nevratice (754765); Heřmanice u Nové Paky (758329); Kumburský Újezd (758337); Nová Paka (705128); Přibyslav u Nové Paky (776548); Pustá Proseč (776556); Radkyně (601853); Studénka u Nové Paky (758345); Štikov (763764); Valdov (776564); Ohaveč (641260); Ostroměř (715727); Podhorní Újezd (723665); Vojice (723673); Čejkovice u Jičína (723738); Hlásná Lhota u Jičína (638889); Podhradí u Jičína (723746); Podůlší (724556); Lháň (737810); Tužín (737844); Milíčeves (749842); Slatiny (749851); Sobčice (751499); Soběraz (751685); Brdo (609790); Krsmol (609803); Roškopov (741469); Stará Paka (753823); Ústí u Staré Paky (741477); Staré Místo (723754); Svatojanský Újezd (697257); Šárovcova Lhota (697265); Třtěnice (771147); Hubálov (771775); Tuř (771791); Česká Proseč (772461); Stav (772496); Úbislavice (772518); Zboží u Nové Paky (772526); Valdice (776530); Veliš u Jičína (778133); Vesec u Jičína (778141); Vitiněves (782912); Stříbrnice v Čechách (757713); Vrbice nad Cidlinou (785954); Veselská Lhota (788341); Cidlina (617709); Těšín (751693); Zámezí (617725); Železnice (796123); Hradíšťko (796484); Vlhošť (796492); Žeretice (796506). |
12.2.2023 |
Dřevěnice (737801); Robousy (740225); Kacákova Lhota (771783); Lužany u Jičína (689238); Radim u Jičína (737828); Studeňany (737836); Řeheč (774154); Úlibice (774162). |
4.2.2023 – 12.2.2023 |
Členský stát: Dánsko
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
DK-HPAI(P)-2022-00007 |
The parts of Lolland municipality beyond the area described in the protection zone and within the circle of radius 10 kilometres, centred on GPS koordinates coordinates N N 54,8728; E 11,3967 |
26.1.2023 |
The parts of Lolland municipality that are contained within a circle of radius 3 km, centered on GPS coordinates N N 54,8728; E 11,3967 |
18.1.2023 – 26.1.2023 |
|
DK-HPAI(P)-2022-00008 |
The parts of Hedensted, Horsens and Vejle municipality beyond the area described in the protection zone and within the circle of radius 10 kilometres, centred on GPS koordinates coordinates N 55.7343; E 9.7477 |
5.2.2023 |
The parts of Hedensted municipality that are contained within a circle of radius 3 km, centered on GPS coordinates N 55.7343; E 9.7477 |
28.1.2023 – 5.2.2023 |
Členský stát: Německo
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
BAYERN |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DE-HPAI(NON-P)-2023-00017 |
Landkreis Tirschenreuth An der Staatsgrenze zur Tschechischen Republik der ST 2175 nach Osten Richtung Mähring durch Bad Neualbenreuth folgend und bei Ernestgrün entlang der ST 2174 nach Süden bis Wondreb. Entlang des Flusses Wondreb nach Norden zur Gemeindegrenze Leonberg. Ab hier den südlichen Gemeindegrenzen Leonberg, Mitterteich und Pechbrunn bis zur Landkreisgrenze zu Wunsiedel folgend. |
4.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Landkreis Tirschenreuth An der Landkreisgrenze zu Wunsiedel der ST 2178 nach Osten Richtung Waldsassen folgend, an Münchenreuth vorbei nach Schottenhof. Weiter entlang der Straße TIR 20 bis zum südlichen Ende von Hundsbach, entlang der Wondreb bis zum Skilift, dem östlichen Waldrand bis zum Sammelhof folgend. Weiter Richtung Süden entlang dem Feldweg bis zur ST 2175 und dieser Richtung Osten nach Bad Neualbenreuth bis zur Kreuzung Hatzenreuth/Pfudermühle folgend. Richtung Süden an der Pfudermühle vorbei, der Gemeindegrenze Waldsassen bis zum Egnermühlbach folgend, an diesem entlang bis zum Socksteich. Über den Feldweg zur Straße TIR 25 bei Pfaffenreuth, dieser Richtung Waldsassen zur Straße TIR 22 folgend. Entlang der TIR 22 nach Süden, an Pfaffenreuth vorbei bis zur Hohe Straße. Dieser folgend Richtung Königshütte und über Altenhammer nach Forkatshof. Dem Feldweg zur Gemeindegrenze Waldsassen folgend, dann entlang der Gemeindegrenze bis zur B 299. Entlang der B 299 Richtung Süden nach Mitterteich und bei Neupleußen der Straße TIR 3 nach Fockenfeld folgend. Weiter entlang der TIR 15 nach Norden Richtung Neudorf, vor Neudorf dem Feldweg zur ST 2175 folgend, weiter Richtung Waldsassen bis zur Abzweigung nach Wolfsbühl, an Wolfsbühl vorbei zur Gemeindegrenze Waldsassen und dieser nach Norden zur Landkreisgrenze zu Wunsiedel bis zur ST 2178 folgend. |
27.1.2023 - 4.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Landkreis Wunsiedel i. Fichtelgebirge
|
4.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
BREMEN |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DE-HPAI(P)-2022-00102 |
Stadtgemeinde Bremerhaven 10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb GPS-Koordinaten 8.656393/53.671901 Betroffen sind Leherheide-West, Königsheide, Fehrmoor inklusive der Enklave Fehrmoor |
30.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
MECKLENBURG-VORPOMMERN |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DE-HPAI(P)-2022-00100 |
Landkreis Nordwestmecklenburg 10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb mit den GPS Koordinaten 11.122477, 53.771366. Betroffen sind folgende Gemeinden mit den Orten und Ortsteilen:
|
19.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DE-HPAI(P)-2023-00002 |
Landkreis Vorpommern-Greifswald 10 km Radius um den im Landkreis Vorpommern-Rügen liegenden Ausbruchsbetrieb mit den GPS-Koordinaten 13.147556/54.072837 die tangierten Orte und Ortsteile in den betroffenen Gemeinden in Gänze. |
9.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Landkreis Vorpommern- Rügen Gemeinde Süderholz, die Ortsteile: Behnkenhagen, Kandelin, Klein Bisdorf, Klein Zarnewanz, Lüssow, Neuendorf, Poggendorf, Wüsteney |
31.1.2023 - 9.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Landkreis Vorpommern-Rügen Gemeinde Süderholz, die Ortsteile: Barkow, Bartmannshagen, Boltenhagen, Bretwisch, Dönnie, Grabow, Griebenow, Grischow, Groß Bisdorf, Gülzow-Dorf, Kaschow, Kreutzmannshagen, Prützmannshagen, Rakow, Schmietkow, Willershusen, Willerswalde, Wüst Eldena, Wüstenbilow, Zarnewanz Gemeinde Sundhagen, die Ortsteile: Bremerhagen, Gerdeswalde, Horst, Segebadenhau, Wendorf Stadt Grimmen mit den Ortsteilen: Appelshof, Jessin, Gerlachsruh, Groß Lehmhagen, Hohenwarth, Hohenwieden, Klein Lehmhagen, Vietlipp Gemeinde Wendisch-Baggendorf, der Ortsteil: Borgstedt |
9.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
NIEDERSACHSEN |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DE-HPAI(P)-2022-00099 |
Landkreis Cloppenburg 10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 8.005787/52.950081) Betroffen sind Teile der Gemeinden Bösel, Emstek, Garrel, Großenkneten, Molbergen, Wardenburg und der Städte Cloppenburg und Friesoythe. |
21.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Landkreis Cloppenburg 3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 8.005787/52.950081) Betroffen sind Teile der Gemeinde Garrel. |
12.1.2023 -21.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DE-HPAI(P)-2022-00101 |
Landkreis Cloppenburg 3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 8.012005/52.952218) Betroffen sind Teile der Gemeinde Garrel. |
15.1.2023 – 23.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Landkreis Cloppenburg 10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 8.012005/52.952218) Betroffen sind Teile der Gemeinden Bösel, Emstek, Garrel, Großenkneten, Molbergen, Wardenburg und der Städte Cloppenburg und Friesoythe. |
23.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DE-HPAI(P)-2022-00103 |
Landkreis Cloppenburg 3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.982109/52.959481) Betroffen sind Teile der Gemeinden Garrel, Bösel und Friesoythe. |
25.1.2023 – 2.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Landkreis Cloppenburg 10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.982109/52.959481) Betroffen sind Teile der Gemeinden Garrel, Bösel, Friesoythe, Molbergen, Stadt Cloppenburg, Emstek und Großenkneten. |
2.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DE-HPAI(P)-2023-00001 |
Landkreis Cloppenburg 3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.998687/52.959784) Betroffen sind Teile der Gemeinde Garrel, Bösel und Friesoythe. |
27.1.2023 – 4.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Landkreis Cloppenburg 10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.998687/52.959784) Betroffen sind Teile der Gemeinde Garrel, Bösel, Friesoythe, Molbergen, Stadt Cloppenburg und Emstek. |
4.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DE-HPAI(P)-2022-00102 |
Landkreis Cuxhaven 3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 8.656393/53.671901) Betroffen sind Teile der Gemeinde Geestland. |
22.1.2023 – 30.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Landkreis Cuxhaven 10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 8.656393/53.671901) Betroffen sind Teile der Gemeinde Geestland. |
30.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DE-HPAI(P)-2022-00103 |
Landkreis Oldenburg 10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.982109/52.959481) Betroffen sind Teile der Gemeinde Großenkneten. |
2.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
DE-HPAI(P)-2023-00001 |
Landkreis Oldenburg 10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.998687/52.959784) Betroffen sind Teile der Gemeinde Großenkneten und Wardenburg. |
4.2.2023 |
Členský stát: Španělsko
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
ES-HPAI(P)-2022-00038 |
Those parts in the province of Valladolid of the comarca of Tordesillas beyond the area described in the protection zone and contained within a circle of a radius of 10 kilometres, centered on UTM 30, ETRS89 coordinates long -4,6551761, lat 41,5811216 |
21.1.2023 |
Those parts in the province of Valladolid of the comarca of Tordesillas contained within a circle of a radius of 3 kilometres, centered on UTM 30, ETRS89 coordinates long -4,6551761, lat 41,5811216 |
13.1.2023 -21.1.2023 |
Členský stát: Francie
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
Département: Côtes-d’Armor (22) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01619 |
CANIHUEL HAUT-CORLAY CORLAY PLUSSULIEN SAINT-IGEAUX SAINT-NICOLAS DU PELEM SAINT-GILLES-PLIGEAUX KERPERT SAINTE-TREPHINE SAINT-MAYEUX CAUREL BON REPOS SUR BLAVET PLOUNEVEZ-QUINTIN LANRIVAIN LE VIEUX-BOURG SAINT-BIHY LA HARMOYE SAINT-MARTIN-DES-PRES SAINT-GILLES-VIEUX-MARCHE |
2.2.2023 |
CANIHUEL HAUT-CORLAY CORLAY PLUSSULIEN SAINT-IGEAUX SAINT-NICOLAS DU PELEM |
25.1.2023 - 2.2.2023 |
|
FR-HPAI(P)-2023-00014 |
BÉGARD BERHET COATRÉVEN CAVAN COATASCORN KERMARIA-SULARD LANGOAT LANMERIN LANNION LE-VIEUX-MARCHÉ LOUANNEC LOUARGAT MANTALLOT PLOUARET PLOUBEZRE PLOULEC’H PLOUMILLIAU PLOUZÉLAMBRE PRAT QUEMPERVEN ROSPEZ SAINT-QUAY-PERROS TRÉGROM TRÉZÉNY PLUZUNET |
9.2.2023 |
CAVAN CAOUENNEC-LANVÉZÉAC LANNION PLOUBEZRE TONQUÉDEC |
1.2.2023 – 9.2.2023 |
|
Département: Creuse (23) |
||
FR-HPAI(NON-P)-2023-00005 |
BASVILLE BEISSAT CROCQ MAGNAT-L’ÉTRANGE MALLERET SAINT-AGNANT-PRÈS-CROCQ SAINT-GEORGES-NIGREMONT SAINT-MARTIAL-LE-VIEUX SAINT-MAURICE-PRÈS-CROCQ SAINT-MERD-LA-BREUILLE SAINT-ORADOUX-DE-CHIROUZE |
17.2.2023 |
FLAYAT |
9.2.2023 – 17.2.2023 |
|
Département: Dordogne (24) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01481 FR-HPAI(P)-2022-01480 FR-HPAI(P)-2022-01517 FR-HPAI(P)-2022-01558 FR-HPAI(P)-2022-01559 FR-HPAI(P)-2022-01581 |
VALOJOULX LA DORNAC NADAILLAC SAINT-VINCENT-LE-PALUEL PRATS6DE-CARLUX BORREZE MARQUAY SAINT-AMAND-DE-COLY PROISSANS SAINT-ANDRE-D’ALLAS SARLAT-LA-CANEDA SIMEYROLS TAMNIES AUBAS MONTIGNAC JAYAC LA CASSAGNE LA CHAPELLE-AUBAREIL COLY ORLIAGUET SAINTE-NATHALENE SALIGNAC-EYVIGUES MARCILLAC SAINT QUENTIN |
27.1.2023 |
ARCHIGNAC MARCILLAC SAINT QUENTIN PAULIN SAINT CREPIN ET CARLUCET SAINT GENIES SALIGNAC EYVIGUES |
19.1.2023 – 27.1.2023 |
|
Département: Gers (32) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01605 FR-HPAI(P)-2022-01612 FR-HPAI(P)-2023-00008 FR-HPAI(P)-2023-00012 FR-HPAI(P)-2023-00013 |
ARBLADE-LE-HAUT ARMOUS-ET-CAU AVERON-BERGELLE BETOUS CAHUZAC-SUR-ADOUR CASTELNAVET CASTILLON-DEBATS CAUMONT COURTIES CRAVENCERES DEMU ESPAS GALIAX GAZAX-ET-BACCARISSE GOUX JU-BELLOC JUILLAC LADEVEZE-RIVIERE LANNE-SOUBIRAN LOUBEDAT LOUSLITGES LUPIAC MARGOUET-MEYMES MAULICHERES MAUMUSSON-LAGUIAN NOGARO PEYRUSSE-GRANDE PEYRUSSE-VIEILLE PLAISANCE PRECHAC-SUR-ADOUR RISCLE SAINT-AUNIX-LENGROS SAINT-GRIEDE SAINT-MARTIN-D’ARMAGNAC SAINT-PIERRE-D’AUBEZIES SAINTE-CHRISTIE-D’ARMAGNAC SARRAGACHIES SEAILLES SION SORBETS TARSAC TIESTE-URAGNOUX TOURDUN URGOSSE |
6.2.2023 |
AIGNAN BEAUMARCHES BOUZON-GELLENAVE COULOUME-MONDEBAT FUSTEROUAU IZOTGES LASSERADE LOUSSOUS-DEBAT POUYDRAGUIN SABAZAN TASQUE TERMES-D’ARMAGNAC |
29.1.2023 – 6.2.2023 |
|
Département: Ille-et-Vilaine (35) |
||
FR-HPAI(NON-P)-2023-00004 |
LA BAZOUGE-DU-DÉSERT BEAUCÉ LE CHATELIER, FLEURIGNÉ JAVENÉ LANDEAN LE LOROUX PARIGNE, ROMAGNÉ SAINT GERMAIN EN COGLES, LA SELLE-EN-LUITRÉ VILLAMÉE LOUVIGNÉ-DU-DÉSERT MELLE POILLEY LES PORTES DU COGLAIS MAEN-ROCH SAINT-SAUVEUR DES LANDES LUITRE-DOMPIERRE LA CHAPELLE JANSON |
6.2.2023 |
LECOUSSE FOUGERES LAIGNELET SAINT GERMAIN EN COGLES, LE CHATELIER, PARIGNE LANDEAN |
29.1.2023 – 6.2.2023 |
|
|
Département: Indre (36) |
|
FR-HPAI(NON-P)-2022-00405 |
AIZE BAGNEUX Partie de commune située à l’Ouest de la D25 BAUDRES BOUGES-LE-CHATEAU Partie de commune située au Nord de la D2, puis de la D34 A BUXEUIL FONTGUENAND Partie de commune située au Sud de la D52 GUILLY LANGE POULAINES Partie de commune située au Nord de D960 ROUVRES LES BOIS SAINT-CHRISTOPHE-EN-BAZELLE partie de commune située au Sud-Ouest de D25 SEMBLECAY Partie de commune située au Sud de D25 VALENCAY Partie de commune située au Nord-Ouest du Nahon VAL-FOUZON VEUIL VICQ-SUR-NAHON Partie de commune située à l’Ouest de la D956 et au Sud de la D109 |
26.1.2023 |
POULAINES Partie de commune située au Sud de la D960 VALENCAY Partie de commune située au Sud- Est du Nahon VICQ-SUR-NAHON Partie de commune située à l’Est de la D956 et au Nord de la D109 |
17.1.2023 – 26.1.2023 |
|
Département: Loire-Atlantique (44) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01492 FR-HPAI(P)-2022-01497 FR-HPAI(P)-2022-01505 |
CASSON LE CELLIER COUFFE HERIC JOUE-SUR-ERDRE MESANGER MOUZEIL NORT-SUR-ERDRE RIAILLE SAFFRE SAINT-MARS-DU-DESERT SUCE-SUR-ERDRE TEILLE TRANS-SUR-ERDRE |
18.1.2023 |
LIGNE NORT-SUR-ERDRE PETIT-MARS LES TOUCHES |
9.1.2023 - 18.1.2023 |
|
FR-HPAI(P)-2022-01466 FR-HPAI(P)-2022-01591 FR-HPAI(P)-2022-01592 FR-HPAI(P)-2022-01609 FR-HPAI(P)-2022-01616 FR-HPAI(P)-2023-00001 2023-00015 FR-HPAI(P)-2023-00009 |
LA PLANCHE REMOUILLE MONTBERT AIGREFEUILLE SAINT LUMINE DE CLISSON LA CHEVROLIERE CORCOUE SUR LORGNE GENESTON LA LIMOUZINIERE MACHECOUL SAINT MEME LA MARNE SAINT MARS DE COUTAIS PAULX SAINT COLOMBAN SAINT PHILBERT DE GRAND LIEU SAINT ETIENNE DE MER MORTE SAINT HILAIRE DE CLISSON |
6.2.2023 |
VIEILLEVIGNE CORCOUE SUR LORGNE LEGE SAINT LUMINE DE COUTAIS SAINT PHILBERT DE GRAND LIEU LA LIMOUZINIERE PAULX TOUVOIS |
29.1.2023 – 6.2.2023 |
|
FR-HPAI(P)-2022-01498 |
Bégrolles-en-Mauges Chanteloup-les-Bois Chemillé-en-Anjou Chemillé-en-Anjou Chemillé-en-Anjou Chemillé-en-Anjou Chemillé-en-Anjou Chemillé-en-Anjou Cholet Cléré-sur-Layon La Plaine La Séguinière La Tessouale Le May-sur-Evre Le Puy-Saint-Bonnet Les Cerqueux-sous-Passavant Nueil-sur-Layon En entier En entier Chaudron-en-Mauges La Boissière-sur-Evre La Chaussaire La Salle-et-Chapelle-Aubry Montrevault-sur-Evre Montrevault-sur-Evre Montrevault-sur-Evre Montrevault-sur-Evre Montrevault-sur-Evre Montrevault-sur-Evre Nuaillé Passavant-sur-Layon Saint-Christophe-du-Bois Saint-Léger-sous-Cholet Le Longeron Saint-Crespin-sur-Moine Saint-Germain-sur-Moine Tillières Somloire Toutlemonde Trémentines |
27.1.2023 |
Andrezé Beaupréau Gesté Jallais La Chapelle-du-Genêt La Jubaudière La Poitevinière Le Pin-en-Mauges Saint-Philbert-en-Mauges Villedieu-la-Blouère La Romagne Le Fief-Sauvin La Renaudière Montfaucon-Montigné Roussay Saint-André-de-la-Marche Saint-Macaire-en-Mauges |
19.1.2023 – 27.1.2023 |
|
FR-HPAI(P)-2022-01504 |
LA BOISSIERE-DU-DORE LA REGRIPPIERE LA REMAUDIERE |
2.2.2023 |
FR-HPAI(P)-2022-01554 |
CLISSON GORGES MOUZILLON SAINT HILAIRE DE CLISSON VALLETS |
7.2.2023 |
BOUSSAY GETIGNE |
19.1.2023 – 7.2.2023 |
|
FR-HPAI(P)-2023-00010 |
RIAILLE BONNEUVRE PANNECE TEILLE TRANS SUR ERDRE MOUZEIL LIGNE COUFFE OUDON ANCENIS SAINT GEREON VAIR SUR LOIRE LA ROCHE BLANCHE POUILLE LES COTEAUX |
5.2.2023 |
MESANGER TEILLE |
27.1.2023 – 5.2.2023 |
|
Departement: Maine-et-Loire (49) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01457 FR-HPAI(P)-2022-01471 FR-HPAI(P)-2022-01472 FR-HPAI(P)-2022-01483 FR-HPAI(P)-2022-01485 FR-HPAI(P)-2022-01486 FR-HPAI(P)-2022-01487 FR-HPAI(P)-2022-01489 FR-HPAI(P)-2022-01496 FR-HPAI(P)-2022-01498 FR-HPAI(P)-2022-01506 FR-HPAI(P)-2022-01511 FR-HPAI(P)-2022-01512 FR-HPAI(P)-2022-01516 FR-HPAI(P)-2022-01518 FR-HPAI(P)-2022-01519 FR-HPAI(P)-2022-01524 FR-HPAI(P)-2022-01458 FR-HPAI(P)-2022-01467 FR-HPAI(P)-2022-01535 FR-HPAI(P)-2022-01545 FR-HPAI(P)-2022-01547 FR-HPAI(P)-2022-01549 FR-HPAI(P)-2022-01548 FR-HPAI(P)-2022-01564 FR-HPAI(P)-2022-01571 FR-HPAI(P)-2022-01573 FR-HPAI(P)-2022-01578 FR-HPAI(P)-2022-01579 FR-HPAI(P)-2022-01580 FR-HPAI(P)-2022-01586 FR-HPAI(P)-2022-01594 FR-HPAI(P)-2022-01603 FR-HPAI(P)-2023-00016 |
Bégrolles-en-Mauges Chanteloup-les-Bois Chemillé-en-Anjou Chemillé-en-Anjou Chemillé-en-Anjou Chemillé-en-Anjou Chemillé-en-Anjou Chemillé-en-Anjou Cholet Cléré-sur-Layon La Plaine La Séguinière La Tessouale Le May-sur-Evre Le Puy-Saint-Bonnet Les Cerqueux-sous-Passavant Nueil-sur-Layon En entier En entier Chaudron-en-Mauges La Boissière-sur-Evre La Chaussaire La Salle-et-Chapelle-Aubry Montrevault-sur-Evre Montrevault-sur-Evre Montrevault-sur-Evre Montrevault-sur-Evre Montrevault-sur-Evre Montrevault-sur-Evre Nuaillé Passavant-sur-Layon Saint-Christophe-du-Bois Saint-Léger-sous-Cholet Le Longeron Saint-Crespin-sur-Moine Saint-Germain-sur-Moine Tillières Somloire Toutlemonde Trémentines |
8.2.2023 |
ANDREZÉ BEAUPRÉAU GESTÉ JALLAIS LA CHAPELLE-DU-GENÊT LA JUBAUDIÈRE LA POITEVINIÈRE LE PIN-EN-MAUGES SAINT-PHILBERT-EN-MAUGES VILLEDIEU-LA-BLOUÈRE LA ROMAGNE LE FIEF-SAUVIN LA RENAUDIÈRE MONTFAUCON-MONTIGNÉ ROUSSAY SAINT-ANDRÉ-DE-LA-MARCHE SAINT-MACAIRE-EN-MAUGES TORFOU |
31.1.2023 – 8.2.2023 |
|
FR-HPAI(P)-2022-01606 |
BOUILLE MENARD CHAZE SUR ARGOS GENE VERN D ANJOU LION D’ANGERS AVIRE LE BOURG D’IRE LA CHAPELLE SUR OUDON CHATELAIS LA FERRIERE DE FLEE L“HOTELLERIE DE FLEE LOUVAINES MARANS MONTGUILLON NOYANT LA GRAVOYERE NYOISEAU SAINTE GEMMES D’ANDIGNE SAINT MARTIN DU BOIS SAINT SAUVEUR DE FLEE |
25.1.2023 |
LOUVAINES NYOISEAU SEGRE‘ |
17.1.2023 – 25.1.2023 |
|
Departement: Manche (50) |
||
FR-HPAI(NON-P)-2022-00420 |
AUMEVILLE LESTRE BRILLEVAST BRIX CHERBOURG EN COTENTIN COLOMBY CRASVILLE DIGOSVILLE ECAUSSEVILLE EMONDEVILLE EROUDEVILLE FLOTTEMANVILLE FONTENAY SUR MER FRESVILLE GOLLEVILLE GONNEVILLE LE THEIL HAUTTEVILLE BOCAGE HEMEVEZ HUBERVILLE JOGANVILLE L’ETANG BERTRAND LE HAM LE MESNIL AU VAL LE VAST LESTRE LIEUSAINT MAGNEVILLE MONTAIGU LA BRISETTE MONTEBOURG MORSALINES MORVILLE NEGREVILLE OCTEVILLE L’AVENEL ORGLANDES OZEVILLE QUETTEHOU QUINEVILLE ROCHEVILLE SAINT CYR SAINT FLOXEL SAINT GERMAIN DE TOURNEBUT SAINT JOSEPH SAINT MARTIN D’AUDOUVILLE SAUSSEMESNIL SORTOSVILLE SOTTEVAST TEMERVILLE TEURTHEVILLE BOCAGE URVILLE VALOGNES VAUDREVILLE VIDECOSVILLE YVETOT BOCAGE |
28.1.2023 |
HUBERVILLE MONTAIGU LA BRISETTE SAINT CYR SAINT GERMAIN DE TOURNEBUT SAUSSEMESNIL TAMERVILLE VALOGNES |
20.1.2023 – 28.1.2023 |
|
Departement: Morbihan (56) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01422 FR-HPAI(P)-2022-01435 FR-HPAI(P)-2022-01443 FR-HPAI(P)-2022-01444 FR-HPAI(P)-2022-01445 |
BIGNAN - Commune entière BILLIO - Commune entière BULEON - Commune entière CREDIN - Partie de la commune à l’ouest de la D11 jusqu’à Bellevue puis au sud de la route allant de Bellevue à Le Pont du redressement CRUGUEL - Commune entière GUEGON -Partie de la commune au sud de la N24 GUEHENNO - Commune entière EVELLYS - Partie de la commune à l’ouest de la D767 jusqu’à Siviac puis au nord-ouest de la route allant à Naizin puis au nord de la D203 JOSSELIN - Commune entière KERFOURN - Partie de la commmune au sud de la route allant de Le Guéric à Le Lindreu LA CROIX HELLEAN - Commune entière LANOUEE - Partie de la commune à l’est de la rivière de l’Oust jusqu’à Pomeleuc puis au nord de la D155 jusqu’à la Ville Hervieux puis au nord de la 764 jusqu’à la N24 LANTILLAC - Commune entière LES FORGES - Partie de la commune à l’ouest de la D778 LOCMINE - Commune entière MOREAC - Partie de la commune à l’ouest de la D767 jusqu’à Porh Legal puis au sud de la D181 jusqu’à Keranna puis au sud de la route allant de Keranna à Kervalo en passant par Le Petit Kerimars, Bolcalpère et le Faouët d’En Haut MOUSTOIR-AC - Partie de la commune au nord de la route allant de Plumelin à Moustoir-Ac puis au nord de la D318 et à l’ouest de la D767 PLEUGRIFFET - Commune entière PLUMELIAU-BIEUZY - Partie de la commune au sud de la D203 et à l’est de la route allant du bourg à Talhouet Avalec en passant par Kerjegu et Beau Soleil PLUMELIN - Partie de la commune au nord de la D117 jusqu’à Kerfourchec puis à l’est de la route allant à Moustoir-Ac RADENAC - Commune entière REGUINY - Partie de la commune au nord de la D203 jusqu’à Le Pont Saint Fiacre SAINT-ALLOUESTRE - Commune entière |
17.1.2023 |
EVELLYS -Partie de la commune à l’est de la D767 jusqu’à Siviac puis à l’est de la route allant à Naizin puis au sud de la D203 MOREAC - Partie de la commune à l’est de la D767 jusqu’à Porh Legal puis au nord de la D181 jusqu’à Keranna puis au nord de la route allant de Keranna à Kervalo en passant par Le Petit Kerimars, Bolcalpère et le Faouët d’En Haut REGUINY - Partie de la commune au sud de la D203 jusqu’à Le Pont Saint Fiacre RADENAC -Partie de la commune à l’ouest de la D11 BULEON - Partie de la commune au nord de la N24 GUEGON - Partie de la commune au nord de la N24 LANOUEE - Partie de la commune à l’ouest de la rivière de l’Oust jusqu’à Pomeleuc puis au sud de la D155 jusqu’à la Ville Hervieux puis au sud de la 764 jusqu’à la N24 LANTILLAC - Commune entière PLEUGRIFFET - Partie de la commune au sud de la D117 |
9.1.2023 – 17.1.2023 |
|
Département: Nord (59) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01434 |
ALLENES-LES-MARAIS ANNOEULLIN BAILLEUL BAUVIN BEAUCAMPS-LIGNY BOIS-GRENIER DON ERQUINGHEM-LE-SEC ERQUINGHEM-LYS ESCOBECQUES FOURNES-EN-WEPPES FROMELLES HALLENNE-LES-HAUBOURDIN HANTAY LA BASSEE LA GORGUE LE MAISNIL MARQUILLIES MERRIS MERVILLE METEREN NIEPPE PROVIN RADINGHEM-EN-WEPPES SAINGHIN-EN-WEPPES SALOME STRAZEELE VIEUX-BERQUIN WAVRIN WICRES |
17.1.2023 |
NEUF-BERQUIN STEENWERCK ESTAIRES LE DOULIEU AUBERS HERLIES ILLIES |
9.1.2023 – 17.1.2023 |
|
Département: Puy-de-Dôme (63) |
||
FR-HPAI(NON-P)-2023-00005 |
FERNOEL GIAT VERNEUGHEOL |
17.2.2023 |
Département: Hautes-Pyrénées (65) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01598 |
ALLIER ANGOS ANTIST ARTIGUEMY AUBAREDE AUREILHAN BARBAZAN-DEBAT BARBAZAN-DESSUS BEGOLE BERNAC-DEBAT BERNAC-DESSUS BERNADETS-DESSUS BONNEFONT BONNEMAZON BOULIN BUGARD BURG CABANAC CAHARET CALAVANTE CASTELVIEILH CASTERA-LANUSSE CASTILLON CHELLE-SPOU CIEUTAT CLARAC COUSSAN FRECHOU-FRECHET GONEZ GOUDON GOURGUE HITTE HOURC LANESPEDE LANSAC LASLADES LESPOUEY LIZOS LUC LUTILHOUS MARQUERIE MAUVEZIN MERILHEU MONTASTRUC MONTGAILLARD MONTIGNAC MOULEDOUS ORIEUX ORIGNAC PERE PEYRIGUERE POUYASTRUC RICAUD SALLES-ADOUR SARROUILLES SEMEAC SERE-RUSTAING SOUES SOUYEAUX THUY VIELLE-ADOUR |
23.1.2023 |
BORDES LHEZ MASCARAS OLEAC-DESSUS OUEILLOUX OZON PEYRAUBE POUMAROUS SINZOS TOURNAY |
15.1.2023 – 23.1.2023 |
|
Département: Rhône (69) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01597 |
ANCY BAGNOLS BELMONT-D’AZERGUES BESSENAY BIBOST BULLY EVEUX BRULLIOLES BRUSSIEU BULLY CHARNAY CHATILLON CHAZAY-D’AZERGUES CHESSY CHEVINAY CIVRIEUX-D’AZERGUES COURZIEU DAREIZE DOMMARTIN EVEUX FLEURIEUX-SUR-L’ARBRESLE GREZIEU-LA-VARENNE LEGNY LENTILLY LOZANNE MARCY-L’ETOILE MONTROTTIER MORANCE LES OLMES POLLIONNAY PONTCHARRA-SUR-TURDINE SARCEY SOURCIEUX-LES-MINES SAINTE-CONSORCE SAINT-FORGEUX SAINT-GERMAIN-NUELLES SAINT-JEAN-DES-VIGNES SAINT-JULIEN-SUR-BIBOST SAINT-LOUP SAINT-PIERRE-LA-PALUD SAINT-ROMAIN-DE-POPEY SAINT-VERAND LA TOUR-DE-SALVAGNY VAUGNERAY |
27.1.2023 |
L’ARBRESLE SAIN BEL SAVIGNY |
19.1.2023 – 27.1.2023 |
|
Département: Sarthe (72) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01584 |
ASSE LE RIBOUL BALLON SAINT MARS BEAUMONT SUR SARTHE CHERANCE CONGE-SUR-ORNE COURGAINS DANGEUL FRESNAY-SUR-SARTHE GRANDCHAMP JUILLE LOUVIGNY LUCE-SOUS-BALLON MARESCHE MAROLLES-LES-BRAULTS LES MEES MEZIERE-SOUS-PONTHOUIN MOITRON-SUR-SARTHE MONHOUDOU MONTBIZOT PIACE RENE ROUESSE-FONTAINE SAINT-AIGNAN SAINT-CHRISTOPHE-DU-JAMBET SAINT-MARCEAU SAOSNES TEILLE THOIGNE THOIREE-SOUS-CONTENSOR VIVOIN |
18.1.2023 |
CHERANCE DANGEUL DOUCELLES MEURCE NOUANS RENE VIVOIN |
9.1.2023 – 18.1.2023 |
|
Département: Deux-Sèvres (79) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01411 FR-HPAI(P)-2022-01415 FR-HPAI(P)-2022-01414 FR-HPAI(P)-2022-01417 FR-HPAI(P)-2022-01430 FR-HPAI(P)-2022-01436 FR-HPAI(P)-2022-01428 FR-HPAI(P)-2022-01447 FR-HPAI(P)-2022-01448 FR-HPAI(P)-2022-01477 FR-HPAI(P)-2022-01450 FR-HPAI(P)-2022-01475 FR-HPAI(P)-2022-01474 FR-HPAI(P)-2022-01482 FR-HPAI(P)-2022-01484 FR-HPAI(P)-2022-01473 FR-HPAI(P)-2022-01502 FR-HPAI(P)-2022-01504 FR-HPAI(P)-2022-01515 FR-HPAI(P)-2022-01499 FR-HPAI(P)-2022-01521 FR-HPAI(P)-2022-01522 FR-HPAI(P)-2022-01532 FR-HPAI(P)-2022-01541 FR-HPAI(P)-2022-01534 FR-HPAI(P)-2022-01538 FR-HPAI(P)-2022-01544 FR-HPAI(P)-2022-01541 FR-HPAI(P)-2022-01538 FR-HPAI(P)-2022-01534 FR-HPAI(P)-2022-01569 FR-HPAI(P)-2022-01587 FR-HPAI(P)-2022-01588 |
ADILLY AMAILLOUX ARDIN ARGENTON-L’EGLISE BECELEUF LE BEUGNON BOUILLE-LORETZ LA CHAPELLE-THIREUIL CHICHE CLESSÉ COULONGES-SUR-L’AUTIZE COULONGES-THOUARSAIS FAYE-L’ABESSE FÉNERY FENIOUX LA FORÊT-SUR-SÈVRE GEAY LUCHE-THOUARSAIS MAUZE-THOUARSAIS MONCOUTANT MOUTIERS-SOUS-CHANTEMERLE POUGNE-HÉRISSON PUIHARDY SAINT-AUBIN-LE-CLOUD SAINT-GERMAIN-DE-LONGUE-CHAUME SAINT-JOUIN-DE-MILLY SAINT-LAURS SAINT-MAIXENT-DE-BEUGNE SAINT-MAURICE-ETUSSON SAINT-POMPAIN SCILLÉ SECONDIGNY VILLIERS-EN-PLAINE VOULMENTIN |
28.1.2023 |
L’ABSIE ARGENTONNAY BOISME BRESSUIRE BRETIGNOLLES LE BREUIL-BERNARD LE BUSSEAU CERIZAY CHANTELOUP LA CHAPELLE-SAINT-ETIENNE LA CHAPELLE-SAINT-LAURENT CIRIERES COMBRAND COURLAY GENNETON LARGEASSE MAULEON MONTRAVERS NEUVY-BOUIN NUEIL-LES-AUBIERS LA PETITE-BOISSIERE LE PIN PUGNY SAINT-AMAND-SUR-SEVRE SAINT-ANDRE-SUR-SEVRE SAINT-AUBIN-DU-PLAIN SAINT-PAUL-EN-GATINE SAINT PIERRE DES ECHAUBROGNES TRAYES VAL-EN-VIGNES VERNOUX-EN-GATINE |
20.1.2023 – 28.1.2023 |
|
FR-HPAI(P)-2022-01449 |
CHANTECORPS CLAVE COUTIERES EXIREUIL FOMPERRON LES FORGES NANTEUIL PAMPROUX REFFANNES SAINT-GERMIER SAINT-MARTIN-DU-FOUILLOUX SOUDAN VAUSSEROUX VAUTEBIS |
29.2.2023 |
MENIGOUTE VASLES |
20.1.2023 –29.2.2023 |
|
Département: Vendée (85) |
||
FR-HPAI(P)-2022-01424 FR-HPAI(P)-2022-01426 FR-HPAI(P)-2022-01438 FR-HPAI(P)-2022-01440 FR-HPAI(P)-2022-01441 FR-HPAI(P)-2022-01442 FR-HPAI(P)-2022-01446 FR-HPAI(P)-2022-01451 FR-HPAI(P)-2022-01454 FR-HPAI(P)-2022-01455 FR-HPAI(P)-2022-01456 FR-HPAI(P)-2022-01459 FR-HPAI(P)-2022-01460 FR-HPAI(P)-2022-01461 FR-HPAI(P)-2022-01462 FR-HPAI(P)-2022-01463 FR-HPAI(P)-2022-01464 FR-HPAI(P)-2022-01469 FR-HPAI(P)-2022-01470 FR-HPAI(P)-2022-01478 FR-HPAI(P)-2022-01479 FR-HPAI(P)-2022-01488 FR-HPAI(P)-2022-01490 FR-HPAI(P)-2022-01491 FR-HPAI(P)-2022-01493 FR-HPAI(P)-2022-01494 FR-HPAI(P)-2022-01495 FR-HPAI(P)-2022-01500 FR-HPAI(P)-2022-01503 FR-HPAI(P)-2022-01507 FR-HPAI(P)-2022-01508 FR-HPAI(P)-2022-01509 FR-HPAI(P)-2022-01510 FR-HPAI(P)-2022-01513 FR-HPAI(P)-2022-01514 FR-HPAI(P)-2022-01520 FR-HPAI(P)-2022-01525 FR-HPAI(P)-2022-01527 FR-HPAI(P)-2022-01528 FR-HPAI(P)-2022-01529 FR-HPAI(P)-2022-01530 FR-HPAI(P)-2022-01531 FR-HPAI(P)-2022-01533 FR-HPAI(P)-2022-01537 FR-HPAI(P)-2022-01539 FR-HPAI(P)-2022-01540 FR-HPAI(P)-2022-01542 FR-HPAI(P)-2022-01543 FR-HPAI(P)-2022-01546 FR-HPAI(P)-2022-01551 FR-HPAI(P)-2022-01552 FR-HPAI(P)-2022-01553 FR-HPAI(P)-2022-01555 FR-HPAI(P)-2022-01556 FR-HPAI(P)-2022-01557 FR-HPAI(P)-2022-01583 FR-HPAI(P)-2022-01585 FR-HPAI(P)-2022-01589 FR-HPAI(P)-2022-01590 FR-HPAI(P)-2022-01593 FR-HPAI(P)-2022-01595 FR-HPAI(P)-2022-01596 FR-HPAI(P)-2022-01599 FR-HPAI(P)-2022-01600 FR-HPAI(P)-2022-01601 FR-HPAI(P)-2022-01602 FR-HPAI(P)-2022-01604 FR-HPAI(P)-2022-01607 FR-HPAI(P)-2022-01608 FR-HPAI(P)-2022-01610 FR-HPAI(P)-2022-01611 FR-HPAI(P)-2022-01613 FR-HPAI(P)-2022-01614 FR-HPAI(P)-2022-01615 FR-HPAI(P)-2022-01618 FR-HPAI(P)-2022-01620 FR-HPAI(P)-2023-00002 FR-HPAI(P)-2023-00003 FR-HPAI(P)-2023-00004 FR-HPAI(P)-2023-00005 FR-HPAI(P)-2023-00006 |
SAINT HILAIRE DES LOGES au sud de la D745 FOUSSAIS PAYRE a l’ouest de la D49 FAYMOREAU MARILLET ANTIGNY BOURNEAU CEZAIS FONTENAY-LE-COMTE L’ORBRIE LA CHATAIGNERAIE LA TARDIERE LOGE-FOUGEREUSE MARSAIS-SAINTE-RADEGONDE SAINT-MARTIN-DE-FRAIGNEAU SAINT-MAURICE-DES-NOUES SAINT-PIERRE-DU-CHEMIN SERIGNE PISSOTTE MARVENT NIEUL-SUR-L’AUTISTE PUY-DE-SERRE SAINT-HILAIRE-DE-VOUST VOUVANT SAINT-MICHEL-LE-CLOUCQ XANTON-CHASSENON SAINT HILAIRE DES LOGES au nord de la D745 FOUSSAIS PAYRE à l’est de la D49 BREUIL-BARRET LA CHAPELLE-AUX-LYS LOGE-FOUGEREUSE SAINT-HILAIRE-DE-VOUST BAZOGES-EN-PAILLERS BEAUREPAIRE BESSAY BOURNEZEAU au nord de la D948 et de la D949B CHAILLE-LES-MARAIS CHAMPAGNE-LES-MARAIS CHANTONNAY à l’ouest de la D137 CHÂTEAU-GUIBERT à l’est de la D746 CHAUCHE à l’ouest de l’A83 CHAVAGNES-EN-PAILLERS au nord de la D6 CORPE DOMPIERRE-SUR-YON ESSARTS EN BOCAGE FOUGERE LA BOISSIERE-DE-MONTAIGU au sud de la D23 et D72 LA CHAIZE-LE-VICOMTE au sud de la D948 LA COPECHAGNIERE LA FERRIERE LA MERLATIERE LA RABATELIERE LA REORTHE LA ROCHE-SUR-YON à l’est de la D746 et D763 LES BROUZILS LES HERBIERS au nord de la D160 et à l’ouest de la D23 LES LANDES-GENUSSON au sud de la D72 et D755 MAREUIL-SUR-LAY-DISSAIS à l’est de la D746 MESNARD-LA-BAROTIERE MOUTIERS-SUR-LE-LAY au sud de la D19 RIVES-DE-L’YON à l’est de la D746 SAINT-ANDRE-GOULE-D’OIE au sud de l’A87 SAINTE-CECILE SAINTE-HERMINE SAINTE-PEXINE au sud de la D19 SAINT-FULGENT à l’est de l’A87 SAINT-GEORGES-DE-MONTAIGU SAINT-HILAIRE-LE-VOUHIS SAINT-JEAN-DE-BEUGNE SAINT-JUIRE-CHAMPGILLON SAINT-MARTIN-DES-NOYERS à l’est de la D7 THORIGNY LES MAGNILS-REIGNIERS LUCON MOUZEUIL-SAINT-MARTIN NALLIERS PUYRAVAULT SAINT-AUBIN-LA-PLAINE SAINTE-GEMME-LA-PLAINE SAINTE-RADEGONDE-DES6NOYERS SAINTE-ETIENNE-DE6BRILLOUET TRIAIZE VENDRENNES BOURNEZEAU au sud de la D498 et de la D949B LES PINEAUX MOUTIERS-SUR-LE-LAY SAINTE-PEXINE au nord de la D19 SAINT-MARTIN-DES-NOYERS à l’ouest de la D7 LA CHAIZE-LE-VICOME au nord de la D948 LA FERRIERE au sud de la D160 CHAUCHE à l’est de l’A83 CHAVAGNES-EN-PAILLERS au sud de la D6 SAINT-ANDRE-GOULE-D’OIE au nord de l’A87 SAINT-FULGENT à l’ouest de l’A87 BREM-SUR-MER BRETIGNOLLES-SUR-MER COEX GIVRAND LA CHAIZE-GIRAUD LA CHAPELLE-HERMIER L’AIUGUILLON-SUR-VIE LES ACHARDS L’ILE-D’OLONNE MARTINET OLONNE-SUR-MER SAINTE-FOY SAINT-GEORGES-DES-POINTINDOUX SAINT-JULIEN-DES-LANDES SAINT-MATHURIN SAINT-REVEREND BREM-SUR-MER LANDEVIEILLE SAINT-JULIEN-DES-LANDES VAIRE |
2.2.2023 |
Département: Vienne (86) |
||
FR-HPAI(P)-2023-00019 |
CURZAY SUR VONNE JAZENEUIL ROUILLE SAINT SAUVANT SANXAY |
15.2.2023 |
Členský stát: Itálie
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
Region: Veneto |
||
IT-HPAI(P)-2022-00054 |
The area of the parts of Veneto Region extending beyond the area described in the protection zone and within the circle of a radius of ten kilometres, centred on WGS84 dec. coordinates N45.355299708, E10.860377854 |
28.1.2023 |
The area of the parts of Veneto Region contained within a circle of radius of three kilometres, centred on WGS84 dec. coordinates N45.355299708, E10.860377854 |
20.1.2023 – 28.1.2023 |
Členský stát: Maďarsko
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
Bács-Kiskun, Békés és Csongrád-Csanád vármegye |
||
HU-HPAI(P)-2022-00211-00295 HU-HPAI(P)-2022-00297 |
Ágasegyháza, Bácsalmás, Bácsszőlős, Balotaszállás, Borota, Csengőd, Csikéria, Csólyospálos, Felsőszentiván, Fülöpjakab, Gátér, Harkakötöny, Helvécia, Imrehegy, Izsák, Jakabszállás, Jánoshalma, Jászszentlászló, Kelebia, Kéleshalom, Kiskunfélegyháza, Kiskunmajsa, Kisszállás, Kömpöc, Kunfehértó, Kunszállás, Mátételke, Mélykút, Móricgát, Orgovány, Páhi, Pálmonostora, Petőfiszállás, Tabdi, Tataháza, Tiszaalpár, Tompa, Városföld, Zsana, Békéssámson, Csanádapáca, Kardoskút, Kaszaper, Mezőhegyes, Mezőkovácsháza, Nagybánhegyes, Orosháza, Pusztaföldvár, Tótkomlós, Végegyháza, Algyő, Ambrózfalva, Árpádhalom, Baks, Balástya, Bordány, Csanytelek, Csengele, Csongrád, Derekegyház, Dóc, Domaszék, Fábiánsebestyén, Felgyő, Forráskút, Hódmezővásárhely, Kistelek, Mártély, Mindszent, Nagyér, Nagymágocs, Nagytőke, Ópusztaszer, Öttömös, Pusztamérges, Pusztaszer, Ruzsa, Sándorfalva, Szatymaz, Szeged, Szegvár, Székkutas, Szentes, Tömörkény, Üllés, Zákányszék és Zsombó települések teljes közigazgatási területe Kecskemét település közigazgatási területének a 46.686318 és a 19.661755, valamint a 46.695600 és a 19.681280 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 10 km sugarú körön belül eső területe. Bócsa, Bugac, Bugacpusztaháza, Kaskantyú, Kiskőrös, Kiskunhalas, Pirtó, Soltvadkert, Szank, Tázlár települések közigazgatási területének a 46.598273 és a 19.462954 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 10 km sugarú körön kívül eső teljes közigazgatási területe. Borota, Imrehegy és Kéleshalom települések közigazgatási területének a 46.598273 és a 19.462954 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 10 km sugarú körön kívül eső teljes közigazgatási területe. |
18.1.2023 |
HU-HPAI(P)-2022-00296 |
Bócsa, Bugac, Bugacpusztaháza, Kaskantyú, Kiskőrös, Kiskunhalas, Pirtó, Soltvadkert, Szank, Tázlár települések közigazgatási területének a 46.598273 és a 19.462954 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 10 km sugarú körön belül eső területe. |
21.1.2023 |
HU-HPAI(P)-2023-00002 |
Borota, Császártöltés, Drágszél, Dusnok, Érsekhalma, Hajós, Homokhegy, Imrehegy, Kecel, Kéleshalom, Miske, Nemesnádudvar, Öregcsertő települések közigazgatási területének a 46.417287 és a 19.158443 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 10 km sugarú körön belül és védőkörzeten kívül eső területe. |
5.2.2023 |
HU-HPAI(P)-2023-00003 |
Battonya, Dombegyház, Kisdombegyház, Kunágota, Magyardombegyház, Mezőhegyes és Mezőkovácsháza települések közigazgatási területének a 46.298611 és a 21.048904 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 10 km sugarú körön belül és védőkörzeten kívül eső területe. |
12.2.2023 |
HU-HPAI(P)-2023-00002 |
Császártöltés, Hajós és Homokhegy települések közigazgatási területeinek a 46.417287 és a 19.158443 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 3 km sugarú körön belül eső területe. |
28.1.2023 - 5.2.2023 |
HU-HPAI(P)-2023-00003 |
Battonya és Dombegyház települések közigazgatási területének a 46.298611 és a 21.048904 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 3 km sugarú körön belül eső területe. |
4.2.2023 -12.2.2023 |
Hajdú-Bihar vármegye |
||
HU-HPAI(P)-2022-00298 HU-HPAI(P)-2022-00299 HU-HPAI(P)-2023-00001 |
Hajdúszoboszló, Hortobágy, Kaba, Nádudvar, Nagyhegyes és Püspökladány települések közigazgatási területének a a 47.471520 és a 21.203237, a 47.485876 és a 21.170037, valamint a 47.448133 és a 21.156837 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 10 km sugarú körön belül és védőkörzeten kívül eső területe. |
5.2.2023 |
HU-HPAI(P)-2022-00298 HU-HPAI(P)-2022-00299 HU-HPAI(P)-2023-00001 |
Hajdúszoboszló és Nádudvar települések közigazgatási területének a 47.471520 és a 21.203237, a 47.485876 és a 21.170037, valamint a 47.448133 és a 21.156837 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 3 km sugarú körön belül eső területe. |
28.1.2023 - 5.2.2023 |
Členský stát: Nizozemsko
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Municipality De Ronde Venen, province Utrecht |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Bewakingszone (10 kilometer) Mijdrecht
|
20.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Those parts of the municipality Ronde Venen contained within a circle of a radius of 3 kilometres, centered on WGS84 dec. coordinates long 4,85 lat 52,24. |
12.1.2023 – 20.1.2023 |
Členský stát: Rakousko
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
||
AT-HPAI(NON-P)-2023-15 |
Bezirk Braunau:
|
15.2.2023 |
||
Bezirk Salzburg-Umgebung:
|
15.2.2023 |
|||
Bezirk Braunau:
|
7.2.2023- 15.2.2023 |
Členský stát: Polsko
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00042 |
W województwie lubelskim:
zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.36494/23.00283 |
17.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie lubelskim część gmin: Ludwin, Puchaczów w powiecie łęczyńskim zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.36494/23.00283 |
9.1.2023 – 17.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00043 |
W województwie mazowieckim:
W województwie łódzkim część gmin:
zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 52.3515/19.4839 |
18.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie mazowieckim część gmin: Gostynin, Szczawin Kościelny w powiecie gostynińskim. W województwie łódzkim część gminy Strzelce w powiecie kutnowskim zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 52.3515/19.4839 |
10.1.2023 – 18.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00044 PL-HPAI(P)-2022-00046 |
W województwie łódzkim w powiecie sieradzkim:
W województwie wielkopolskim część gmin:
zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.6761/18.4844 |
19.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie łódzkim, powiat sieradzki:
W województwie wielkopolskim, powiat kaliski:
zawierających się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.6761/18.4844 |
11.1.2023 – 19.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00045 |
W województwie warmińsko – mazurskim:
W województwie pomorskim część gminy Stary Dzierzgoń w powiecie sztumskim Zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 53.80560/19.64087 |
19.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie warmińsko – mazurskim część gminy Zalewo w powiecie iławskim zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 53.80560/19.64087 |
11.1.2023 – 19.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00047 |
W województwie wielkopolskim:
|
21.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie wielkopolskim:
|
13.1.2023 – 21.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00048 |
W województwie łódzkim:
zawierająca się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.63575/19.74504 |
21.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie łódzkim:
zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.63575/19.74504 |
13.1.2023 – 21.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00049 |
W województwie mazowieckim:
Zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 52.24032/22.74160 |
21.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie mazowieckim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 52.24032/22.74160 |
13.1.2023 – 21.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00050 |
W województwie wielkopolskim
W województwie łódzkim część gminy Galewice w powiecie wieruszowskim zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.51032/18.06508 |
23.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie wielkopolskim
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.51032/18.06508 |
15.1.2023 – 23.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00051 PL-HPAI(P)-2022-00054 |
W województwie wielkopolskim:
zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.510/18.065 |
24.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie wielkopolskim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.510/18.065 |
16.1.2023 – 24.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00052 PL-HPAI(P)-2022-00053 PL-HPAI(P)-2022-00060 PL-HPAI(P)-2022-00061 PL-HPAI(P)-2022-00067 PL-HPAI(P)-2022-00069 |
W województwie łódzkim powiat łaski:
W województwie łódzkim powiat powiat zduńskowolski:
W województwie łódzkim powiat sieradzki:
W województwie łódzkim powiat pabianicki:
W województwie łódzkim powiat poddębicki:
|
31.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie łódzkim powiat zduńskowolski:
W województwie łódzkim powiat łaski:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.56326/19.03881 |
23.1.2023 – 31.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00055 PL-HPAI(P)-2022-00056 PL-HPAI(P)-2023-00002 PL-HPAI(P)-2023-00003 |
W województwie pomorskim w powiecie człuchowskim:
W gminie Czarne: Bińcze, Gliniana Góra, Wiśniowa Aleja, Wygonki |
3.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie pomorskim w powiecie człuchowskim:
W gminie Człuchów: Barkówko |
26.1.2023 – 3.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00057 |
W województwie łódzkim:
W województwie wielkopolskim części gmin Brudzew, Przykona, Dobra w powiecie tureckim zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.97360/18.73595 |
30.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie łódzkim część gminy Uniejów powiecie poddębickim W województwie wielkopolskim część gminy Przykona w powiecie tureckim zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.97360/18.73595 |
17.1.2023 – 30.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00058 |
W województwie łódzkim:
Zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.71136/19.82636 |
28.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie łódzkim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.71136/19.82636 |
20.1.2023 – 28.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00059 |
W województwie wielkopolskim:
zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.861277/17.846092 |
29.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie wielkopolskim części gmin: Gołuchów i Pleszew w powiecie pleszewskim zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.86127/17.84609 |
21.1.2023 – 29.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00062 |
W województwie wielkopolskim:
zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.85122/18.23552 |
28.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie wielkopolskim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.85122/18.23552 |
20.1.2023 – 28.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00063 |
W województwie śląskim:
Zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 50.42754/19.34959 |
29.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie śląskim część gminy Łazy zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 50.42754/19.34959 |
21.1.2023 – 29.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00064 |
W województwie wielkopolskim:
W województwie łódzkim część gminy Uniejów w powiecie poddębicki. zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.96866/18.58093 |
30.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie wielkopolskim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.96866/18.58093 |
22.1.2023 – 30.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00065 |
W województwie wielkopolskim:
W województwie łódzkim część gminy Galewice w powiecie wieruszowskim zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.52703/18.16422 |
31.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie wielkopolskim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.52703/18.164223 |
23.1.2023 – 31.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00066 |
W województwie wielkopolskim:
zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 52.48160/16.43688 |
31.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie wielkopolskim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 52.48160/16.43688 |
23.1.2023 – 31.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2022-00068 |
W województwie dolnośląskim:
Zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: GPS: 51.47256/16.75511 |
30.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie dolnośląskim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.47256/16.75511 |
22.1.2023 – 30.1.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00001 |
PL-HPAI(P)-2023-00001 W województwie wielkopolskim:
zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.93958/17.854769 |
4.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie wielkopolskim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.939588/17.854769 |
27.1.2023 – 4.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00004 |
W województwie wielkopolskim część gmin: Żelazków, Kalisz, Opatówek, Koźminek, Ceków-Kolonia, Lisków w powiecie kaliskim zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.79300/18.19184 |
5.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie wielkopolskim część gmin: Żelazków, Opatówek, Ceków-Kolonia w powiecie kaliskim zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.79300/18.19184 |
28.1.2023 – 5.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00005 PL-HPAI(P)-2023-00006 PL-HPAI(P)-2023-00007 |
W województwie wielkopolskim:
w powiecie kaliskim.
w powiecie ostrowskim.
w powiecie ostrzeszowskim. |
9.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie wielkopolskim
w powiecie kaliskim.
w powiecie ostrowskim.
w powiecie ostrzeszowskim. |
1.2.2023- 9.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00008 |
W województwie kujawsko-pomorskim:
w powiecie grudziądzkim.
w powiecie brodnickim.
zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 53.44146/19.03353 |
6.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie kujawsko – pomorskim w powiecie grudziądzkim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 53.44146/19.03353 |
29.1.2023 – 6.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00009 |
W województwie lubuskim:
zawierająca się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.87236/15.47649 |
16.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie lubuskim: Osiedla miasta Zielona Góra: Ochla, Jarogniewice, Kiełpin i Jeleniów w Dzielnicy Nowe Miasto w powiecie zielonogórskim zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.87236/15.47649 |
8.2.2023 – 16.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00010 |
W województwie łódzkim część gmin:
zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 52.10725/19.25505 |
9.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie łódzkim część gmin: Łęczyca, Witonia, Góry św. Małgorzaty w powiecie łęczyckim zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 52.10725/19.25505 |
1.2.2023- 9.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00011 PL-HPAI(P)-2023-00014 |
W województwie wielkopolskim w powiecie kaliskim:
|
14.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie wielkopolskim w powiecie kaliskim:
W gminie Szczytniki: Cieszyków, Gorzuchy, Krowica Pusta, Krowica Zawodnia, Marchwacz, Marchwacz-Kolonia, Mroczki Wielkie, Radliczyce, Trzęsów, Tymieniec. |
6.2.2023 – 14.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00012 |
W województwie wielkopolskim:
zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.73399/18.20911 |
11.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie wielkopolskim:
zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.73399/18.20911 |
3.2.2023 – 11.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00013 |
W województwie opolskim:
w powiecie namysłowskim.
w powiecie opolskim. |
11.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie opolskim w powiecie namysłowskim:
|
3.2.2023 -11.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00015 |
W województwie wielkopolskim:
W województwie łódzkim:
zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.35345/18.05265 |
14.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie wielkopolskim:
W województwie łódzkim:
zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.35345/18.05265 |
6.2.2023 – 14.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00016 PL-HPAI(P)-2023-00018 |
W województwie wielkopolskim:
w powiecie kaliskim. |
15.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie wielkopolskim:
w powiecie kaliskim. |
7.2.2023 – 15.2.2023 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||
PL-HPAI(P)-2023-00017 |
W województwie opolskim:
w powiecie krapkowickim.
w powiecie prudnickim.
w powiecie opolskim.
w powiecie nyskim. |
15.2.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||
W województwie opolskim w gminie Strzeleczki: Dobra, Kujawy, Moszna, Racławiczki, Smolarnia, Strzeleczki, Ścigów, Zielina w powiecie krapkowickim |
7.2.2023 -15.2.2023 |
Členský stát: Rumunsko
Referenční číslo ADIS příslušného ohniska |
Oblast zahrnující: |
Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 |
||||||||
County: Arad |
||||||||||
HU-HPAI(P)-2023-00003 |
Following localities:
|
12.2.2023 |
Část C
Další uzavřená pásma v dotčených členských státech* podle článků 1 a 3a:
Členský stát: Francie
Oblast zahrnující: |
Datum, do kterého zůstávají použitelná opatření v souladu s článkem 3a |
Les communes suivantes dans le département: Creuse (23) |
|
CLAIRAVAUX LA COURTINE CROZE LIOUX-LES-MONGES LE MAS-D’ARTIGE MAUTES LA MAZIÈRE-AUX-BONS-HOMMES MERINCHAL MOUTIER-ROZEILLE NÉOUX PONTCHARRAUD POUSSANGES SAINT-AVIT-DE-TARDES SAINT-BARD SAINTE-FEYRE-LA-MONTAGNE SAINT-FRION SAINT-ORADOUX-PRÈS-CROCQ SAINT-PARDOUX-D’ARNET LA VILLENEUVE LA VILLETELLE |
17.1.2023 |
Les communes suivantes dans le département: Dordogne (24) |
|
LES COTEAUX PERIGOURDINS DOMME CAZOULES FANLAC LFLEURAC PEYZAC-LE-MOUSTIER PEYRILLAC-ET-MILLAC SAINT-JULIEN-DE-LAMPON SAINT-VINCENT-DE-COSSE LA ROQUE-GAGEAC CARSAC-AILLAC LES EYZIES-DE-TAYAC-SIREUIL CONDAT-SUR-VEZERE VITRAC BEYNAC-ET-CAZENAC GROLEJAC SAINTE-MONDANE LA FEUILLADE SERGEAC THONAC BEAUREGARD-DE-TERRASSON PLAZAC PAZAYAC TURSAC LES FARGES CALVIAC-EN-PERIGORD BARS LA BACHELLERIE VEYRIGNAC CARLUX AURIAC-DU-PERIGORD SAINT-LEON-SUR-VEZERE CASTELS ET BEZENAC LE LARDIN-SAINT-LAZARE MEYRALS VEZAC TERRASSON-LAVILLEDIEU |
27.1.2023 |
Les communes suivantes dans le département: Gers (32) |
|
ARBLADE-LE-BAS ARBLADE-LE-HAUT ARMENTIEUX ARMOUS-ET-CAU BARCELONNE-DU-GERS BASCOUS BASSOUES BAZIAN BELMONT BOURROUILLAN CAILLAVET CALLIAN CASTELNAU-D’ANGLES CAUMONT CAUPENNE-D’ARMAGNAC CAZAUX-D’ANGLES COURTIES EAUZE JU-BELLOC JUILLAC LABARTHETE LADEVEZE-RIVIERE LADEVEZE-VILLE LANNE-SOUBIRAN LANNEPAX LAUJUZAN LAVERAET LELIN-LAPUJOLLE LUPPE-VIOLLES MAGNAN MANCIET MARCIAC MASCARAS MAULICHERES MAUMUSSON-LAGUIAN MONTESQUIOU NOGARO NOULENS PANJAS PERCHEDE PEYRUSSE-GRANDE PRENERON RAMOUZENS RIGUEPEU RISCLE ROQUEBRUNE SAINT-AUNIX-LENGROS SAINT-GERME SAINT-GRIEDE SAINT-MONT SAINTE-CHRISTIE-D’ARMAGNAC SALLES-D’ARMAGNAC SCIEURAC-ET-FLOURES TARSAC TIESTE-URAGNOUX TOURDUN TUDELLE VERGOIGNAN VIC-FEZENSAC VIELLA |
6.2.2023 |
Les communes suivantes dans le département: Indre (36) |
|
AIZE BAGNEUX Partie de commune située à l’Ouest de la D25 BAUDRES BOUGES-LE-CHATEAU Partie de commune située au Nord de la D2, puis de la D34 A BUXEUIL FONTGUENAND Partie de commune située au Sud de la D52 GUILLY LANGE POULAINES Partie de commune située au Nord de D960 ROUVRES LES BOIS SAINT-CHRISTOPHE-EN-BAZELLE partie de commune située au Sud-Ouest de D25 SEMBLECAY Partie de commune située au Sud de D25 VALENCAY Partie de commune située au Nord-Ouest du Nahon VAL-FOUZON VEUIL VICQ-SUR-NAHON Partie de commune située à l’Ouest de la D956 et au Sud de la D109 ANJOUIN BAGNEUX Partie de commune à l’Est de D25 BOUGES-LE-CHATEAU Partie de commune au Sud de D2 puis de D34 A BRETAGNE CHABRIS LA CHAPELLE-SAINT-LAURIAN DUN-LE-POELIER ECUEILLE Partie de la commune au Sud de D13et à l’Est de D8 FONTENAY FONTGUENAND Partie de commune au Nord de la D52 FREDILLE GEHEE HEUGNES Partie de commune à l’Est de la voie ferrée JEU-MALOCHES LEVROUX LINIEZ LUCAY-LE-MALE LYE MENETOU-SUR-NAHON MEUNET-SUR-VATAN MOULINS-SUR-CEPHONS ORVILLE REBOURSIN SAINT-CHRISTOPHE-EN-BAZELLE Partie de commune au Nord Est de la D25 SAINT-FLORENTIN SELLES-SUR-NAHON SEMBLECAY partie de commune au Nord de D25 VATAN LA VERNELLE VEUIL VILLENTROIS FAVEROLLES EN BERRY |
26.1.2023 |
Les communes suivantes dans le département: Manche (50) |
|
ANNEVILLE-EN-SAIRE AUDOUVILLE-LA-HUBERT AUMEVILLE-LESTRE AZEVILLE BARFLEUR BESNEVILLE BEUZEVILLE-LA-BASTILLE BINIVILLE BLOSVILLE BRETTEVILLE BREUVILLE BRICQUEBEC-EN-COTENTIN BRICQUEBOSQ BRILLEVAST BRIX CANTELOUP CARNEVILLE CARQUEBUT CATTEVILLE CHERBOURG-EN-COTENTIN CLITOURPS COLOMBY COUVILLE CRASVILLE CROSVILLE-SUR-DOUVE DIGOSVILLE ECAUSSEVILLE EMONDEVILLE EROUDEVILLE ETIENVILLE FERMANVILLE FIERVILLE-LES-MINES FLOTTEMANVILLE FONTENAY-SUR-MER FRESVILLE GATTEVILLE-LE-Phare GOLLEVILLE GONNEVILLE-LE THEIL GROSVILLE HARDINVAST HAUTTEVILLE-BOCAGE HEMEVEZ HUBERVILLE JOGANVILLE L’ETANG-BERTRAND LA BONNEVILLE LA HAGUE LA PERNELLE LE HAM LE MESNIL-AU-VAL LE VAST LE VICEL LESTRE LIEUSAINT MAGNEVILLE MARTINVAST MAUPERTUS-SUR-MER MONTAIGU-LA-BRISETTE MONTEBOURG MONTFARVILLE MORSALINES MORVILLE NEGREVILLE NEHOU NEUVILLE-AU-PLAIN NOUAINVILLE OCTEVILLE-L’AVENEL ORGLANDES OZEVILLE PICAUVILLE QUETTEHOU QUINEVILLE RAUVILLE-LA-BIGOT RAUVILLE-LA-PLACE RAVENOVILLE REIGNEVILLE-BOCAGE REVILLE ROCHEVILLE SAINT-CHRISTOPHE-DU-FOC SAINT-CYR SAINT-FLOXEL SAINT-GERMAIN-DE-TOURNEBUT SAINT-GERMAIN-DE-VARREVILLE SAINT-JACQUES-DE-NEHOU SAINT-JOSEPH SAINT-MARCOUF SAINT-MARTIN-D’AUDOUVILLE SAINT-MARTIN-DE-VARREVILLE SAINT-MARTIN-LE-GREARD SAINT-PIERRE-D’ARTHEGLISE SAINT-PIERRE-EGLISE SAINT-SAUVEUR-LE-VICOMTE SAINT-VAAST-LA-HOUGUE SAINTE-COLOMBE SAINTE-GENEVIEVE SAINTE-MERE-EGLISE SAUSSEMESNIL SEBEVILLE SIDEVILLE SORTOSVILLE SORTOSVILLE-EN-BEAUMONT SOTTEVAST TAILLEPIED TAMERVILLE TEURTHEVILLE-BOCAGE TEURTHEVILLE-HAGUE THEVILLE TOCQUEVILLE TOLLEVAST TURQUEVILLE URVILLE VALCANVILLE VALOGNES VARENGUEBEC VAROUVILLE VAUDREVILLE VICQ-SUR-MER VIDECOSVILLE VIRANDEVILLE YVETOT-BOCAGE ANNEVILLE-EN-SAIRE |
28.1.2023 |
Les communes suivantes dans le département: Puy-de-Dôme (63) |
|
BOURG-LASTIC BRIFFONS LA CELLE CONDAT-EN-COMBRAILLE HERMENT LASTIC MESSEIX PUY-SAINT-GULMIER SAINT-AVIT SAINT-ETIENNE-DES-CHAMPS SAINT-GERMAIN-PRES-HERMENT SAUVAGNAT VOINGT |
17.2.2023 |
Les communes suivantes dans le département: Pyrénées-Atlantiques (64) |
|
ARROSES AYDIE CROUSEILLES AUBOUS AURIONS IDERNES BETRACQ CONCHEZ DE BEARN DIUSSE LASSERRE MONPEZAT MONT DISSE PORTET |
6.2.2023 |
Les communes suivantes dans le département: Hautes-Pyrénées (65) |
|
ADE ANDREST ANTIN ARCIZAC-ADOUR ARCIZAC-EZ-ANGLES ARGELES-BAGNERES ARNE ARRODETS-EZ-ANGLES ARRODETS ASQUE ASTE ASTUGUE AURENSAN AURIEBAT AVERAN AVEZAC-PRAT-LAHITTE AZEREIX BAGNERES-DE-BIGORRE BANIOS BARRY LA BARTHE-DE-NESTE BATSERE BAZET BAZILLAC BEAUDEAN BENAC BENQUE-MOLERE BERNADETS-DEBAT BETPOUY BETTES BONREPOS BORDERES-SUR-L’ECHEZ BOUILH-DEVANT BOUILH-PEREUILH BOURG-DE-BIGORRE BOURREAC BOURS BULAN CAMPAN CAMPISTROUS CAMPUZAN CAPVERN CASTELBAJAC CASTELNAU-RIVIERE-BASSE CASTERA-LOU CAUBOUS CAUSSADE-RIVIERE CHELLE-DEBAT CHIS CLARENS COLLONGUES DOURS ESCALA ESCONDEAUX ESCONNETS ESCOTS ESCOUBES-POUTS ESPARROS ESPECHE ESPIEILH ESTIRAC FONTRAILLES FRECHEDE FRECHENDETS GALAN GALEZ GAUSSAN GAYAN GERDE GERMS-SUR-L’OUSSOUET GEZ-EZ-ANGLES GONEZ HAGEDET HAUBAN HERES HIBARETTE HIIS HORGUES HOUEYDETS IBOS IZAUX JACQUE JUILLAN JULOS LABASSERE LABASTIDE LABATUT-RIVIERE LABORDE LACASSAGNE LAGARDE LAGRANGE ARRAYOU-LAHITTE LALANNE-TRIE LALOUBERE LAMARQUE-RUSTAING LAMEAC LANNE LANNEMEZAN LAPEYRE LARAN LASCAZERES LAYRISSE LESCURRY LEZIGNAN LIBAROS LIES LOMNE LORTET LOUCRUP LOUEY LOUIT LUBRET-SAINT-LUC LUBY-BETMONT LUSTAR MADIRAN MANSAN MARSAC MARSAS MARSEILLAN MAUBOURGUET MAZEROLLES MOMERES MONLONG MONTOUSSE MOUMOULOUS MUN NEUILH ODOS OLEAC-DEBAT ORDIZAN ORINCLES ORLEIX OSMETS OSSUN OSSUN-EZ-ANGLES OURSBELILLE PAREAC PEYRUN PINAS POUZAC PUYDARRIEUX RECURT REJAUMONT SABALOS SABARROS SADOURNIN SAINT-LANNE SAINT-MARTIN SAINT-SEVER-DE-RUSTAN SARLABOUS SARNIGUET SENAC SENTOUS SIARROUY SOREAC SOUBLECAUSE TAJAN TARBES TILHOUSE TOSTAT TOURNOUS-DARRE TOURNOUS-DEVANT TREBONS TRIE-SUR-BAISE TROULEY-LABARTHE TUZAGUET UGLAS UGNOUAS UZER VIDOU VIEUZOS VILLEFRANQUE VILLEMBITS VILLENAVE-PRES-MARSAC VISKER CANTAOUS |
23.1.2023 |
VILLEFRANQUE LABATUT RIVIERE CASTELNAU RIVIERE BASSE ESTIRAC HAGEDET MAUBOURGUET CAUSSADE-RIVIERE SAINT LANNE AURIEBAT MADIRAN SOUBLECAUSE LASCAZERES HERES |
6.2.2023 |
Les communes suivantes dans le département: Rhône (69) |
|
AFFOUX ALBIGNY-SUR-SAONE ALIX AMBERIEUX AMPLEPUIS ANCY ANSE L’ARBRESLE AVEIZE BAGNOLS BELMONT-D’AZERGUES BESSENAY BIBOST VAL D’OINGT LE BREUIL BRIGNAIS BRINDAS BRULLIOLES BRUSSIEU BULLY CALUIRE-ET-CUIRE CHAMBOST-ALLIERES CHAMBOST-LONGESSAIGNE CHAMELET CHAMPAGNE-AU-MONT-D’OR LA CHAPELLE-SUR-COISE CHAPONOST CHARBONNIERES-LES-BAINS CHARNAY CHASSELAY CHATILLON CHAUSSAN CHAZAY-D’AZERGUES LES CHERES CHESSY CHEVINAY CIVRIEUX-D’AZERGUES COGNY COLLONGES-AU-MONT-D’OR COURZIEU COUZON-AU-MONT-D’OR CRAPONNE CURIS-AU-MONT-D’OR DARDILLY DAREIZE DENICE DIEME DOMMARTIN DUERNE ECULLY EVEUX FLEURIEUX-SUR-L’ARBRESLE FRANCHEVILLE FRONTENAS GENAY GLEIZE GREZIEU-LA-VARENNE GREZIEU-LE-MARCHE LES HALLES HAUTE-RIVOIRE JARNIOUX JOUX LACENAS LACHASSAGNE LEGNY LENTILLY LETRA LIMAS LIMONEST LISSIEU LONGESSAIGNE LOZANNE LUCENAY LYON MARCILLY-D’AZERGUES MARCY MARCY-L’ETOILE MESSIMY MEYS MOIRE MONTROMANT MONTROTTIER MORANCE NEUVILLE-SUR-SAONE LES OLMES ORLIENAS OULLINS POLEYMIEUX-AU-MONT-D’OR POLLIONNAY POMEYS POMMIERS PONTCHARRA-SUR-TURDINE PORTE DES PIERRES DOREES QUINCIEUX RIVOLET ROCHETAILLEE-SUR-SAONE RONTALON SAIN-BEL SARCEY LES SAUVAGES SAVIGNY SOUCIEU-EN-JARREST SOURCIEUX-LES-MINES SOUZY SAINT-ANDRE-LA-COTE SAINT-APPOLINAIRE SAINT-CLEMENT-LES-PLACES SAINT-CLEMENT-SUR-VALSONNE SAINTE-CONSORCE SAINT-CYR-AU-MONT-D’OR SAINT-DIDIER-AU-MONT-D’OR SAINT-FORGEUX SAINTE-FOY-L’ARGENTIERE SAINTE-FOY-LES-LYON SAINT-GENIS-L’ARGENTIERE SAINT-GENIS-LAVAL SAINT-GENIS-LES-OLLIERES SAINT-GERMAIN-AU-MONT-D’OR SAINT-GERMAIN-NUELLES SAINT-JEAN-DES-VIGNES SAINT-JULIEN-SUR-BIBOST SAINT-JUST-D’AVRAY SAINT-LAURENT-D’AGNY SAINT-LAURENT-DE-CHAMOUSSET SAINT-LOUP SAINT-MARCEL-L’ECLAIRE SAINT-MARTIN-EN-HAUT SAINTE-PAULE SAINT-PIERRE-LA-PALUD SAINT-ROMAIN-AU-MONT-D’OR SAINT-ROMAIN-DE-POPEY SAINT-VERAND TARARE TASSIN-LA-DEMI-LUNE TERNAND THEIZE THURINS LA TOUR-DE-SALVAGNY VALSONNE VAUGNERAY VILLECHENEVE VILLEFRANCHE-SUR-SAONE VILLE-SUR-JARNIOUX YZERON |
27.1.2023 |
Les communes suivantes dans le département: Deux – Sèvres (79) |
|
BOUSSAIS GLENAY LUZAY MAISONTIERS PIERREFITE SAINTE-GEMME SAINT-VARENT |
28.1.2023 |
Les communes suivantes dans le département: Vendée (85) |
|
AUCHAY SUR VENDEE BESSAY BOURNEZEAU CHÂTEAU GUIBERT CORPE FONTENAY LE COMTE FOUGERE L’HERMANAULT LA COUTURE LE LANGON LE TABLIER LES MAGNILS REIGNIERS LES VELLUIRE SUR VENDEE LONGEVES LUCON MAREUIL SUR LAY DISSAIS MOUZEUIL SAINT MARTIN NALLIERS PEAULT PETOSSE POUILLE RIVE DE L’YON ROSNAY SAINT AUBIN LA PLAINE SAINT ETIENNE DE BRILLOUET SAINT JEAN DE BEUGNE SAINTE GEMME LA PLAINE SAINTE PEXINE SERIGNE THIRE |
2.2.2023 |
Les communes suivantes dans le département: Vienne (86) |
|
BENASSAY CELLE LEVESCAULT CHATILLON CLOUE COUHE COULOMBIERS LA CHAPELLE MONTREUIL LAVAUSSEAU LUSIGNAN PAYRE |
15.2.2023 |
Členský stát: Itálie
Oblast zahrnující: |
Datum, do kterého zůstávají použitelná opatření v souladu s článkem 3a |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Region: Lombardia |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
31.1.2023 |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Region: Veneto |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Municipality of Arquà Petrarca (Padova)
|
31.1.2023 |
* |
V souladu s Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s čl. 5 odst. 4 Protokolu o Irsku/Severním Irsku ve spojení s přílohou 2 uvedeného protokolu, zahrnují pro účely této přílohy odkazy na členský stát Spojené království s ohledem na Severní Irsko. |
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/217 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/234
ze dne 1. února 2023
kterým se povoluje odchylka požadovaná některými členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat pro účely oznámení o předložení zboží týkajícího se zboží vstupujícího na celní území Unie
(oznámeno pod číslem C(2023) 662)
(Pouze anglické, české, dánské, estonské, francouzské, chorvatské, maďarské, maltské, německé, nizozemské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské, španělské a švédské znění je závazné)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 6 odst. 4 ve spojení s čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,
po konzultaci s Výborem pro celní kodex,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 se veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a uchovávání těchto informací podle celních předpisů mají uskutečňovat prostřednictvím elektronického zpracování dat. Za tímto účelem a v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 vypracovává Komise společné požadavky na údaje. |
(2) |
Ustanovení čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 952/2013 umožňuje, aby Komise ve výjimečných případech přijala rozhodnutí, jimiž jednomu nebo několika členským státům povolí odchýlit se od používání metod elektronického zpracování dat pro výměnu a uchovávání informací, pokud je taková odchylka odůvodněna zvláštní situací žádajícího členského státu a je udělena na omezenou dobu. |
(3) |
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 (2) zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (dále jen „pracovní program“). Pracovní program uvádí elektronické systémy, které mají být vyvinuty, a data, k nimž mají být tyto systémy zprovozněny. Mimo jiné upřesňuje i provádění a data zprovoznění oznámení o předložení zboží (PN) v souladu s čl. 6 odst. 1 a články 16 a 139 nařízení (EU) č. 952/2013. |
(4) |
Kromě toho čl. 278 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013 stanoví lhůtu, do níž lze k provádění ustanovení týkajících se oznámení o předložení zboží pro zboží dovezené na území Unie přechodně používat jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat. |
(5) |
Vzhledem k významu systému oznámení o předložení zboží pro dohled nad zbožím dovezeným na celní území Unie již některé členské státy vyvinuly pro správu takových oznámení elektronické systémy, například společné přístavní systémy. Tyto systémy musejí být upraveny podle ustanovení nařízení (EU) č. 952/2013 a souvisejících aktů Komise, zejména pokud jde o společné požadavky na údaje. Podle čl. 278 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013 mají být tyto úpravy dokončeny do 31. prosince 2022. |
(6) |
Nastaly však tři závažné a částečně nepředvídané okolnosti, které mají významný dopad na zdroje celních orgánů a představují pro ně dodatečné výzvy: pandemie COVID-19 způsobila značné zpoždění vývoje IT v Rakousku, Belgii, Česku, Francii, Řecku, na Maltě, v Nizozemsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku a ve Španělsku. Vystoupení Spojeného království z Evropské unie a z toho vyplývající prudký nárůst počtu celních prohlášení vyžadovaly, aby Belgie, Francie, Nizozemsko a Španělsko přerozdělily zdroje a priority. Finanční důsledky ruské invaze na Ukrajinu na celní činnosti sousedních nebo zeměpisně blízkých zemí situaci dále zhoršily a vyžádaly si dodatečné zdroje v Rakousku a Polsku. Na schopnost členských států dodržet lhůty, jak uvedly Rakousko, Kypr, Česko, Dánsko, Estonsko, Španělsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Chorvatsko, Lucembursko, Malta, Portugalsko, Rumunsko, Švédsko, Slovensko a Slovinsko, měly významný dopad zejména obtíže při zadávání veřejných zakázek a pořádání nabídkových řízení, jakož i rozpočtové a personální problémy vyplývající z výše uvedených okolností. |
(7) |
Tyto zvláštní okolnosti způsobily významná zpoždění v probíhajícím vývoji v oblasti IT a zabránily některým členským státům dokončit zavádění IT prostředků pro zpracování oznámení o předložení zboží do 31. prosince 2022. Proto dne 21. dubna 2022 Rakousko, dne 3. května 2022 Kypr, dne 6. května 2022 Španělsko, dne 23. května 2022 Slovinsko, dne 3. června 2022 Řecko, dne 7. června 2022 Francie, dne 7. června 2022 Portugalsko, dne 24. června 2022 Belgie, dne 24. června 2022 Švédsko, dne 29. června 2022 Dánsko, dne 4. července 2022 Slovensko, dne 4. července 2022 Nizozemsko, dne 6. července 2022 Estonsko, dne 7. července 2022 Polsko, dne 13. července 2022 Malta, dne 19. července 2022 Chorvatsko, dne 22. července 2022 Maďarsko, dne 22. července 2022 Lucembursko, dne 10. října 2022 Česko a dne 17. října 2022 Rumunsko požádaly o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat v souladu s čl. 6 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 952/2013. |
(8) |
Je proto vhodné členským státům umožnit, aby po omezenou dobu nadále používaly své stávající postupy, včetně příslušných informačních systémů členských států, které jsou v souladu s požadavky na údaje, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 druhém pododstavci nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (3). |
(9) |
Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Kypr, Česko, Dánsko, Estonsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko mají Komisi oznámit pokrok ve vývoji elektronického systému pro účely oznámení o předložení zboží v rámci procesu podávání zpráv o pokroku stanoveného v článku 278a nařízení (EU) č. 952/2013. Je třeba zajistit sdělování a sdílení informací o vnitrostátním plánování, jak je uvedeno v článku 4 prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/2151. |
(10) |
Aby se zabránilo zrušení platnosti vstupního souhrnného celního prohlášení v souladu s čl. 129 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013 do 200 dnů po podání, a to i v případě, že zboží, na které se toto vstupní souhrnné celní prohlášení vztahuje, bylo předloženo celnímu úřadu v členském státě, na který se vztahuje odchylka, měl by tento členský stát uchovávat údaje požadované pro oznámení o předložení zboží ve svých záznamech a v této lhůtě je sdělit do elektronického systému uvedeného v článku 182 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (4) (ICS2). |
(11) |
S ohledem na dopady výjimečných okolností, které v členských státech způsobily zpoždění v probíhajícím vývoji IT v souvislosti se zpracováním oznámení o předložení zboží, na současný stav tohoto vývoje v členských státech a na potřebu zabránit dalším významným zpožděním by odchylka měla trvat nejdéle do 31. prosince 2023, pokud jde o zboží vstupující na celní území Unie letecky, a nejpozději do 29. února 2024, pokud jde o zboží vstupující na celní území Unie ostatními druhy dopravy, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Členské státy mohou pro oznámení o předložení zboží požadované podle článku 139 nařízení (EU) č. 952/2013 pro zboží vstupující na celní území letecky do 31. prosince 2023 a pro oznámení předložení zboží vstupujícího na celní území ostatními druhy dopravy do 29. února 2024 použít jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat za předpokladu, že použitím jiných způsobů než metod elektronického zpracování dat není dotčena výměna informací mezi členskými státy a jinými členskými státy nebo výměna a uchovávání informací v jiných členských státech pro účely uplatňování celních předpisů.
2. Pro účely splnění podmínky stanovené v odstavci 1 uloží členské státy údaje požadované pro oznámení o předložení zboží do svých záznamů a sdělí je ve lhůtě 200 dnů uvedené v čl. 129 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013 do elektronického systému uvedeného v článku 182 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 (ICS2), pokud bylo v tomto elektronickém systému podáno vstupní souhrnné celní prohlášení týkající se zboží, které je předmětem oznámení o předložení.
Článek 2
Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2023 a nejpozději do dne 31. prosince 2023, pokud jde o zboží vstupující na celní území Unie letecky, a nejpozději do dne 29. února 2024, pokud jde o zboží, které na celní území Unie vstupuje ostatními druhy dopravy.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, České republice, Dánskému království, Estonské republice, Francouzské republice, Chorvatské republice, Kyperské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarsku, Republice Malta, Nizozemskému království, Polské republice, Portugalské republice, Rakouské republice, Rumunsku, Řecké republice, Republice Slovinsko, Slovenské republice, Španělskému království a Švédskému království.
V Bruselu dne 1. února 2023.
Za Komisi
Paolo GENTILONI
člen Komise
(1) Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.
(2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/220 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/235
ze dne 1. února 2023,
kterým se povoluje odchylka požadovaná některými členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat pro účely oznámení příjezdu námořního plavidla nebo letadla
(oznámeno pod číslem C(2023) 663)
(Pouze anglické, bulharské, české, dánské, estonské, francouzské, chorvatské, maďarské, maltské, německé, nizozemské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské, španělské a švédské znění je závazné)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 6 odst. 4 ve spojení s čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,
po konzultaci s Výborem pro celní kodex,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 se veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a uchovávání těchto informací podle celních předpisů mají uskutečňovat prostřednictvím elektronického zpracování dat. Za tímto účelem a v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 vypracovává Komise společné požadavky na údaje. |
(2) |
Ustanovení čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 952/2013 umožňuje, aby Komise ve výjimečných případech přijala rozhodnutí, jimiž jednomu nebo několika členským státům povolí odchýlit se od používání metod elektronického zpracování dat pro výměnu a uchovávání informací, pokud je taková odchylka odůvodněna zvláštní situací žádajícího členského státu a je udělena na omezenou dobu. |
(3) |
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 (2), kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (dále jen „pracovní program“). Pracovní program obsahuje seznam elektronických systémů, které je třeba vyvinout, a data, k nimž je třeba tyto systémy uvést do provozu. Mimo jiné upřesňuje i rámec pro vývoj systému pro oznámení příjezdu a uvedení tohoto systému do provozu v souladu s čl. 6 odst. 1 a články 16 a 133 nařízení (EU) č. 952/2013. |
(4) |
Kromě toho čl. 278 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013 stanoví lhůtu, do níž lze k provádění ustanovení týkajících se oznámení o oznámení příjezdu v souvislosti se zbožím dovezeným na území Unie přechodně používat jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat. |
(5) |
Vzhledem k významu oznamování příjezdů pro dohled nad zbožím dovezeným na celní území Unie již některé členské státy vyvinuly pro správu takových oznámení elektronické systémy, například společné přístavní systémy. Tyto systémy musejí být upraveny podle ustanovení nařízení (EU) č. 952/2013 a souvisejících aktů Komise, zejména pokud jde o společné požadavky na údaje. Podle čl. 278 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013 mají být tyto úpravy dokončeny do 31. prosince 2022. |
(6) |
Nastaly však tři závažné a částečně nepředvídané okolnosti, které mají významný dopad na zdroje členských států a představují pro ně dodatečné výzvy: pandemie COVID-19 způsobila značné zpoždění vývoje IT v Belgii, Česku, Francii, na Maltě, v Nizozemsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, na Slovensku a ve Španělsku. Vystoupení Spojeného království z Evropské unie a z toho vyplývající prudký nárůst počtu celních prohlášení vyžadovaly, aby Belgie, Francie, Nizozemsko a Španělsko přerozdělily zdroje a priority. Finanční důsledky ruské invaze na Ukrajinu na celní činnosti sousedních nebo zeměpisně blízkých zemí situaci dále zhoršily a vyžádaly si dodatečné zdroje v Polsku a Rakousku. Na schopnost členských států dodržet lhůty, jak uvedly Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko, měly významný dopad zejména obtíže při zadávání veřejných zakázek a pořádání nabídkových řízení, jakož i rozpočtové a personální problémy vyplývající z výše uvedených okolností. |
(7) |
Tyto zvláštní okolnosti způsobily významná zpoždění v probíhajícím vývoji v oblasti IT a zabránily některým členským státům dokončit zavádění IT prostředků pro zpracování oznámení o příjezdu do 31. prosince 2022. Proto dne 21. dubna 2022 Rakousko, dne 3. května 2022 Kypr, dne 6. května 2022 Španělsko, dne 23. května 2022 Slovinsko, dne 3. června 2022 Bulharsko, dne 3. června 2022 Řecko, dne 7. června 2022 Francie, dne 7. června 2022 Portugalsko, dne 24. června 2022 Belgie, dne 24. června 2022 Švédsko, dne 29. června 2022 Dánsko, dne 4. července 2022 Slovensko, dne 4. července 2022 Nizozemsko, dne 6. července 2022 Estonsko, dne 7. července 2022 Polsko, dne 13. července 2022 Malta, dne 19. července 2022 Chorvatsko, 22. července 2022 Maďarsko, 22. července 2022 Lucembursko, 10. října 2022 Česko a 17. října 2022 Rumunsko požádaly o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat v souladu s čl. 6 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 952/2013. V souladu s čl. 6 odst. 4 třetím pododstavcem tyto odchylky neovlivní výměnu informací mezi členským státem, kterému jsou určeny, a jinými členskými státy, ani výměnu a uchovávání informací v jiných členských státech pro účely uplatňování celních předpisů. |
(8) |
Je proto vhodné těmto členským státům umožnit, aby po omezenou dobu nadále používaly své stávající informační systémy v souladu s požadavky na údaje členských států, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 druhém pododstavci nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (3). |
(9) |
Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko mají Komisi oznámit pokrok ve vývoji elektronického systému pro dočasné uskladnění v rámci procesu podávání zpráv o pokroku stanoveného v článku 278a nařízení (EU) č. 952/2013. Je třeba zajistit sdělování a sdílení informací o vnitrostátním plánování, jak je uvedeno v článku 4 prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/2151. |
(10) |
Tímto rozhodnutím není dotčena povinnost provozovatele letadel podle čl. 43 odst. 1 písm. c) prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/414 (4) předložit prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 182 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (5) (dále jen „ICS2“) údaje požadované pro oznámení příjezdu stanovené v příloze B nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 a v příloze B prováděcího nařízení (EU) 2015/2447, jakmile se k tomuto systému připojí během doby pro uvedení do provozu stanovené pro vydání 2 uvedeného systému v prováděcím rozhodnutí (EU) 2019/2151. |
(11) |
S ohledem na dopady výjimečných okolností, které v členských státech způsobily zpoždění v probíhajícím vývoji IT v souvislosti s oznámením příjezdu, na současný stav tohoto vývoje v členských státech a na potřebu zabránit dalším významným zpožděním by odchylka měla trvat nejdéle do 31. prosince 2023, pokud jde o letadla vstupující na celní území Unie, a nejpozději do 29. února 2024, pokud jde o námořní plavidla vstupující na celní území Unie, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Členské státy mohou do 31. prosince 2023 pro oznamování příjezdu letadla podle článku 133 nařízení (EU) č. 952/2013 a do 29. února 2024 pro oznamování příjezdu námořního plavidla používat jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat.
Článek 2
Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2023 a nejpozději do 31. prosince 2023, pokud jde o letadla vstupující na celní území Unie, a nejpozději do 29. února 2024, pokud jde o námořní plavidla vstupující na celní území Unie.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, Bulharské republice, České republice, Dánskému království, Estonské republice, Francouzské republice, Chorvatské republice, Kyperské republice, Litevské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarsku, Republice Malta, Nizozemskému království, Polské republice, Portugalské republice, Rakouské republice, Rumunsku, Řecké republice, Republice Slovinsko, Slovenské republice, Španělskému království a Švédskému království.
V Bruselu dne 1. února 2023.
Za Komisi
Paolo GENTILONI
člen Komise
(1) Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.
(2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/414 ze dne 8. března 2021 o technických postupech pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu a uchovávání informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, C/2021/1454 (Úř. věst. L 81, 9.3.2021, s. 37).
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/223 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/236
ze dne 1. února 2023,
kterým se povoluje odchylka požadovaná některými členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat pro účely prohlášení pro dočasné uskladnění zboží, které není zbožím Unie, předloženého celním orgánům
(oznámeno pod číslem C(2023) 664)
(Pouze anglické, české, dánské, estonské, francouzské, chorvatské, litevské, maďarské, maltské, německé, nizozemské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské, španělské a švédské znění je závazné)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 6 odst. 4 ve spojení s čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,
po konzultaci s Výborem pro celní kodex,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 se veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a uchovávání těchto informací podle celních předpisů mají uskutečňovat prostřednictvím elektronického zpracování dat. Za tímto účelem a v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 vypracovává Komise společné požadavky na údaje. |
(2) |
Ustanovení čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 952/2013 umožňuje, aby Komise ve výjimečných případech přijala rozhodnutí, jimiž jednomu nebo několika členským státům povolí odchýlit se od používání metod elektronického zpracování dat pro výměnu a uchovávání informací, pokud je taková odchylka odůvodněna zvláštní situací žádajícího členského státu a je udělena na omezenou dobu. |
(3) |
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 (2), kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (dále jen „pracovní program“). Pracovní program obsahuje seznam elektronických systémů, které je třeba vyvinout, a data, k nimž je třeba tyto systémy uvést do provozu. Mimo jiné upřesňuje i rámec pro vývoj systému pro prohlášení o dočasném uskladnění a jeho uvedení do provozu v souladu s čl. 6 odst. 1 a články 16, 145 a 146 nařízení (EU) č. 952/2013. |
(4) |
Kromě toho čl. 278 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013 stanoví lhůtu, do níž lze k provádění ustanovení týkajících se prohlášení pro dočasné uskladnění přechodně používat jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat. |
(5) |
Vzhledem k významu dočasného uskladnění pro dohled nad zbožím vstupujícím na celní území EU již některé členské státy vyvinuly pro správu tohoto typu celních prohlášení elektronické systémy. Tyto systémy musejí být upraveny podle ustanovení nařízení (EU) č. 952/2013 a souvisejících aktů Komise, zejména pokud jde o společné požadavky na údaje. Podle čl. 278 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013 mají být tyto úpravy dokončeny do 31. prosince 2022. |
(6) |
Nastaly však tři závažné a částečně nepředvídané okolnosti, které mají významný dopad na zdroje členských států a představují pro ně dodatečné výzvy: pandemie COVID-19 způsobila značné zpoždění vývoje IT v Belgii, Česku, Francii, Litvě, na Maltě, v Nizozemsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, na Slovensku a ve Španělsku. Vystoupení Spojeného království z Evropské unie a z toho vyplývající prudký nárůst počtu celních prohlášení vyžadovaly, aby Belgie, Francie, Litva, Nizozemsko a Španělsko přerozdělily zdroje a priority. Finanční důsledky ruské invaze na Ukrajinu na celní činnosti sousedních nebo zeměpisně blízkých zemí situaci dále zhoršily a vyžádaly si dodatečné zdroje v Litvě, Polsku a Rakousku. Na schopnost členských států dodržet lhůty, jak uvedly Česko, Dánsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko, měly významný dopad zejména obtíže při zadávání veřejných zakázek a pořádání nabídkových řízení, jakož i rozpočtové a personální problémy vyplývající z výše uvedených okolností. |
(7) |
Tyto zvláštní okolnosti způsobily významná zpoždění v probíhajícím vývoji v oblasti IT a zabránily některým členským státům dokončit zavádění IT prostředků pro zpracování prohlášení o dočasném uskladnění do 31. prosince 2022. Proto dne 21. dubna 2022 Rakousko, dne 3. května 2022 Kypr, dne 3. května 2022 Litva, dne 6. května 2022 Španělsko, dne 23. května 2022 Slovinsko, dne 3. června 2022 Řecko, dne 7. června 2022 Francie, dne 7. června 2022 Portugalsko, dne 24. června 2022 Belgie, dne 24. června 2022 Švédsko, dne 29. června 2022 Dánsko, dne 4. července 2022 Slovensko, dne 4. července 2022 Nizozemsko, dne 6. července 2022 Estonsko, dne 7. července 2022 Polsko, dne 13. července 2022 Malta, dne 19. července 2022 Chorvatsko, 22. července 2022 Maďarsko, 22. července 2022 Lucembursko, 10. října 2022 Česko a 17. října 2022 Rumunsko požádaly o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat v souladu s čl. 6 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 952/2013. V souladu s čl. 6 odst. 4 třetím pododstavcem tyto odchylky neovlivní výměnu informací mezi členským státem, kterému jsou určeny, a jinými členskými státy, ani výměnu a uchovávání informací v jiných členských státech pro účely uplatňování celních předpisů. |
(8) |
Je proto vhodné členským státům umožnit, aby po omezenou dobu nadále používaly své stávající postupy, včetně příslušných informačních systémů v souladu s požadavky na údaje členských států, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 druhém pododstavci nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (3). |
(9) |
Belgie, Česko, Dánsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko mají Komisi oznámit pokrok ve vývoji elektronického systému pro dočasné uskladnění v rámci procesu podávání zpráv o pokroku stanoveného v článku 278a nařízení (EU) č. 952/2013. Je třeba zajistit sdělování a sdílení informací o vnitrostátním plánování, jak je uvedeno v článku 4 prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/2151. |
(10) |
S ohledem na dopady výjimečných okolností, které v členských státech způsobily zpoždění v probíhajícím vývoji IT v souvislosti s dočasným uskladněním, na současný stav tohoto vývoje v členských státech a na potřebu zabránit dalším významným zpožděním by odchylka měla trvat nejdéle do 31. prosince 2023, pokud jde o zboží vstupující na celní území Unie letecky, a nejpozději do 29. února 2024, pokud jde o zboží vstupující na celní území Unie ostatními druhy dopravy, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Členské státy mohou v případě prohlášení pro dočasné uskladnění požadované podle článku 145 nařízení (EU) č. 952/2013 použít jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat, a to do 31. prosince 2023 pro zboží vstupující na celní území Unie letecky a do 29. února 2024 pro zboží vstupující na celní území Unie ostatními druhy dopravy.
Článek 2
Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2023 a nejpozději do 31. prosince 2023, pokud jde o zboží vstupující na celní území Unie letecky, a nejpozději do 29. února 2024, pokud jde o zboží, které na celní území Unie vstupuje ostatními druhy dopravy.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, České republice, Dánskému království, Estonské republice, Francouzské republice, Chorvatské republice, Kyperské republice, Litevské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarsku, Republice Malta, Nizozemskému království, Polské republice, Portugalské republice, Rakouské republice, Rumunsku, Řecké republice, Republice Slovinsko, Slovenské republice, Španělskému království a Švédskému království.
V Bruselu dne 1. února 2023.
Za Komisi
Paolo GENTILONI
člen Komise
(1) Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.
(2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).
3.2.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 32/226 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/237
ze dne 1. února 2023,
kterým se povoluje odchylka požadovaná některými členskými státy pro použití jiných způsobů pro výměnu a uchovávání informací týkajících se celního prohlášení pro zboží vstupující na celní území Unie podle článků 158, 162, 163, 166, 167, 170 až 174, 201, 240, 250, 254 a 256 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, než metod elektronického zpracování dat
(oznámení pod číslem C(2023) 667)
(Pouze anglické, české, dánské, francouzské, litevské, maďarské, maltské, německé, nizozemské, portugalské, rumunské, řecké, španělské a švédské znění je závazné)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 6 odst. 4 ve spojení s čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,
po konzultaci s Výborem pro celní kodex,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 se veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a uchovávání těchto informací podle celních předpisů mají uskutečňovat prostřednictvím elektronického zpracování dat. Za tímto účelem a v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 vypracovává Komise společné požadavky na údaje. |
(2) |
Ustanovení čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 952/2013 umožňuje, aby Komise ve výjimečných případech přijala rozhodnutí, jimiž jednomu nebo několika členským státům povolí odchýlit se od používání metod elektronického zpracování dat pro výměnu a uchovávání informací, pokud je taková odchylka odůvodněna zvláštní situací žádajícího členského státu a je udělena na omezenou dobu. |
(3) |
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 (2), kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (dále jen „pracovní program“). Pracovní program uvádí elektronické systémy, které mají být vyvinuty, a data, k nimž mají být tyto systémy zprovozněny. Tento program mimo jiné upřesňuje provádění a data uvedení do provozu vnitrostátního systému dovozu a složky 2 zvláštních režimů, které se společně vztahují na celní režimy pro zboží vstupující na celní území Unie podle článků 158, 162, 163, 166, 167, 170 až 174, 201, 240, 250, 254 a 256 nařízení (EU) č. 952/2013. |
(4) |
Kromě toho čl. 278 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013 stanoví lhůtu, do níž lze k provádění ustanovení týkající se celního prohlášení pro zboží dovezené na území Unie přechodně používat jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat. |
(5) |
Vzhledem k významu vnitrostátního systému dovozu pro ochranu příjmů a boj proti nekalému a nezákonnému obchodu již všechny členské státy vyvinuly elektronické systémy pro správu prohlášení předkládaných v souvislosti se zbožím dováženým do EU. Několik členských států rovněž vyvinulo elektronické systémy pro řízení zvláštních postupů. Tyto systémy musejí být upraveny podle ustanovení nařízení (EU) č. 952/2013 a souvisejících aktů Komise, zejména pokud jde o společné požadavky na údaje. Podle čl. 278 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013 mají být tyto úpravy dokončeny do 31. prosince 2022. |
(6) |
Nastaly však tři závažné a částečně nepředvídané okolnosti, které mají významný dopad na zdroje členských států a představují pro ně dodatečné výzvy: pandemie COVID-19 způsobila značné zpoždění vývoje IT v Rakousku, Belgii, Česku, Francii, Řecku, na Maltě, v Nizozemsku, Rumunsku a ve Španělsku. Vystoupení Spojeného království z Evropské unie a z toho vyplývající prudký nárůst počtu celních prohlášení vyžadovaly, aby Belgie, Francie, Litva, Nizozemsko a Španělsko přerozdělily zdroje a priority. Finanční důsledky ruské invaze na Ukrajinu na celní činnosti sousedních nebo zeměpisně blízkých zemí situaci dále zhoršily a vyžádaly si dodatečné zdroje v Rakousku, Maďarsku a Litvě. Na schopnost členských států dodržet lhůty, jak uvedly Rakousko, Kypr, Česko, Dánsko, Španělsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Litva, Lucembursko, Malta, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko, měly významný dopad zejména obtíže při zadávání veřejných zakázek a pořádání nabídkových řízení, jakož i rozpočtové a personální problémy vyplývající z výše uvedených okolností. |
(7) |
Tyto zvláštní okolnosti způsobily významná zpoždění v probíhajícím vývoji v oblasti IT a zabránily celním orgánům dokončit zavádění IT prostředků pro provádění vnitrostátního systému dovozu a složky 2 zvláštních režimů do 31. prosince 2022. Proto dne 21. dubna 2022 Rakousko, dne 3. května 2022 Kypr, dne 3. května 2022 Litva, dne 6. května 2022 Španělsko, dne 25. května 2022 Rumunsko, dne 26. května 2022 Česko, dne 3. června 2022 Řecko, dne 7. června 2022 Francie, dne 7. června 2022 Portugalsko, dne 24. června 2022 Belgie, dne 24. června 2022 Švédsko, dne 29. června 2022 Dánsko, dne 4. července 2022 Nizozemsko, dne 13. července 2022 Malta, dne 22. července 2022 Lucembursko a dne 7. října 2022 Maďarsko požádaly o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat v souladu s čl. 6 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 952/2013. V souladu s čl. 6 odst. 4 třetím pododstavcem tyto odchylky neovlivní výměnu informací mezi členským státem, kterému jsou určeny, a jinými členskými státy, ani výměnu a uchovávání informací v jiných členských státech pro účely uplatňování celních předpisů. |
(8) |
Je proto vhodné těmto členským státům umožnit, aby po omezenou dobu nadále používaly své stávající informační systémy v souladu s požadavky na údaje členských států stanovené v příloze 9 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 (3), jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 prvním pododstavci písm. g) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (4). |
(9) |
V důsledku odchylky mohou celní orgány nadále poskytovat Komisi údaje pro dohled nad propuštěním zboží do volného oběhu v souladu s čl. 55 odst. 6 prováděcího nařízení Komise 2015/2447 (5). |
(10) |
Rakousko, Belgie, Kypr, Česko, Dánsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko mají Komisi oznámit pokrok ve vývoji vnitrostátního systému dovozu a složky 2 zvláštních režimů v rámci procesu podávání zpráv o pokroku stanoveného v článku 278a nařízení (EU) č. 952/2013. Je třeba zajistit sdělování a sdílení informací o vnitrostátním plánování, jak je uvedeno v článku 4 prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/2151. |
(11) |
Vnitrostátní systém dovozu a složka 2 zvláštních režimů jsou klíčovými prvky celního informačního prostředí členských států, neboť jsou propojeny s různými dalšími vnitrostátními aplikacemi, přičemž vnitrostátní systém dovozu má ústřední úlohu mimo jiné při výběru příjmů a prosazování unijních a vnitrostátních zákazů a omezení v souvislosti s dovozem zboží. Vzhledem ke složitosti vnitrostátního systému dovozu a složky 2 zvláštních režimů mají změny nezbytné pro sladění s požadavky celního kodexu Unie dopad také na související nebo závislé informační systémy. Doba trvání odchylky by proto měla být omezena na naprosté minimum. S ohledem na tuto skutečnost a na dopady výjimečných okolností, které způsobily zpoždění v probíhajícím vývoji informačních technologií v oblasti vnitrostátního systému dovozu a složky 2 zvláštních režimů v členských státech, a na současný stav tohoto vývoje v členských státech by výjimka měla trvat nejdéle do 31. prosince 2023, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Členské státy mohou do 31. prosince 2023 pro provádění ustanovení týkajících se celního prohlášení pro zboží vstupující na celní území Unie podle článků 158, 162, 163, 166, 167, 170 až 174, 201, 240, 250, 254 a 256 celního kodexu Unie, používat jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat.
Článek 2
Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2023 a nejpozději do dne 31. prosince 2023.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, České republice, Dánskému království, Řecké republice, Španělskému království, Francouzské republice, Kyperské republice, Litevské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarsku, Republice Malta, Nizozemskému království, Rakouské republice, Portugalské republice, Rumunsku a Švédskému království.
V Bruselu dne 1. února 2023.
Za Komisi
Paolo GENTILONI
člen Komise
(1) Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.
(2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (Úř. věst. L 69, 15.3.2016, s. 1).
(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).