ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 32

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 66
3. února 2023


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/222 ze dne 1. prosince 2022 o dočasném pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro všechny státní příslušníky Vanuatu

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/223 ze dne 27. ledna 2023, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 a kterým se mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ( 1 )

5

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/224 ze dne 2. února 2023, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat ( 1 )

11

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (Euratom) 2023/225 ze dne 30. ledna 2023 o prodloužení statusu společného podniku uděleného Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH

51

 

*

Rozhodnutí Rady (Euratom) 2023/226 ze dne 30. ledna 2023 o prodloužení platnosti výhod udělených společnému podniku Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH

53

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2023/227 ze dne 30. ledna 2023 o jmenování jedné členky a jednoho náhradníka Výboru regionů, navržených Španělským královstvím

56

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2023/228 ze dne 30. ledna 2023 o jmenování tří členů a dvou náhradníků Výboru regionů, navržených Švédským královstvím

58

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/229 ze dne 2. února 2023, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil

60

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/230 ze dne 2. února 2023, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám

62

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2023/231 ze dne 2. února 2023 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil, jejichž výcvik zajišťuje vojenská pomocná mise Evropské unie na podporu Ukrajiny

64

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2023/232 ze dne 25. července 2022 o státní podpoře SA.55208 (2020/C) (ex 2022/NN), kterou poskytlo Česko společnosti Česká pošta (oznámeno pod číslem C(2022) 5136)  ( 1 )

68

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/233 ze dne 19. ledna 2023, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (oznámeno pod číslem C(2023) 626)  ( 1 )

123

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/234 ze dne 1. února 2023 kterým se povoluje odchylka požadovaná některými členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat pro účely oznámení o předložení zboží týkajícího se zboží vstupujícího na celní území Unie (oznámeno pod číslem C(2023) 662)

217

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/235 ze dne 1. února 2023, kterým se povoluje odchylka požadovaná některými členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat pro účely oznámení příjezdu námořního plavidla nebo letadla (oznámeno pod číslem C(2023) 663)

220

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/236 ze dne 1. února 2023, kterým se povoluje odchylka požadovaná některými členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat pro účely prohlášení pro dočasné uskladnění zboží, které není zbožím Unie, předloženého celním orgánům (oznámeno pod číslem C(2023) 664)

223

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/237 ze dne 1. února 2023, kterým se povoluje odchylka požadovaná některými členskými státy pro použití jiných způsobů pro výměnu a uchovávání informací týkajících se celního prohlášení pro zboží vstupující na celní území Unie podle článků 158, 162, 163, 166, 167, 170 až 174, 201, 240, 250, 254 a 256 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, než metod elektronického zpracování dat (oznámení pod číslem C(2023) 667)

226

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/222

ze dne 1. prosince 2022

o dočasném pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro všechny státní příslušníky Vanuatu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (1), a zejména na čl. 8 odst. 6 písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vanuatská republika je uvedena na seznamu v příloze II nařízení (EU) 2018/1806 mezi třetími zeměmi, jejichž státní příslušníci jsou od vízové povinnosti osvobozeni při překračování vnějších hranic členských států pro pobyty, jejichž celková délka nepřekročí 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů. Osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky Vanuatu je použitelné od 28. května 2015, kdy byla podepsána Dohoda mezi Evropskou unií a Vanuatskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (dále jen „dohoda“) (2) a kdy se tato dohoda začala prozatímně provádět v souladu s čl. 8 odst. 1 dohody. Dohoda vstoupila v platnost dne 1. dubna 2017.

(2)

Od 25. května 2015 poskytuje Vanuatu režim občanství pro investory, jehož prostřednictvím mají státní příslušníci třetích zemí, na které se jinak vztahuje vízová povinnost, možnost získat výměnou za investice občanství Vanuatu, čímž získají bezvízový přístup do Unie.

(3)

Z relevantních údajů, zpráv a statistik a z konkrétních a spolehlivých informací (3) vyplývá, že režimy občanství pro investory jsou ve své současné podobě a fungování v rozporu s cíli vízové politiky Unie, která stanoví prověřování státních příslušníků třetích zemí s vízovou povinností podle kritérií stanovených v článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (4) a v rovnocenných vnitrostátních právních předpisech těch členských států, v nichž nařízení (ES) č. 810/2009 dosud není použitelné v plném rozsahu. Způsob, jakým jsou uvedené režimy prováděny, představuje obcházení postupu Unie pro udělování krátkodobých víz a posouzení souvisejících bezpečnostních a migračních rizik.

(4)

V souladu s čl. 8 odst. 2 písm. d) a čl. 8 odst. 3 a 6 nařízení (EU) 2018/1806 dospěla Komise k závěru, že udělování občanství Vanuatu v rámci jeho režimů občanství pro investory představuje nárůst rizik pro vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek členských států.

(5)

Dne 3. března 2022 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2022/366 (5) o částečném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Vanuatskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty v souladu s čl. 8 odst. 4 dohody. Pozastavení uplatňování dohody je omezeno na běžné cestovní pasy vydané od 25. května 2015, kdy začal výrazně narůstat počet úspěšných žadatelů o udělení státního občanství Vanuatu v rámci režimu pro investory.

(6)

Dne 27. dubna 2022 přijala Komise v souladu s čl. 8 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) 2018/1806 prováděcí nařízení (EU) 2022/693 (6) o dočasném pozastavení osvobození státních příslušníků Vanuatu od vízové povinnosti. Pozastavení se použije ode dne 4. května 2022 do dne 3. února 2023.

(7)

Poté, co dne 4. května 2022 vstoupilo v platnost dočasné pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro výše uvedenou kategorii státních příslušníků Vanuatu, a v souladu s čl. 8 odst. 6 písm. a) třetím pododstavcem nařízení (EU) 2018/1806 zahájila Komise dne 12. května 2022 posílený dialog s Vanuatu za účelem nápravy okolností, které vedly k dočasnému pozastavení osvobození od vízové povinnosti.

(8)

Na prvním zasedání uspořádaném v rámci posíleného dialogu Komise dne 12. května 2022 vyjádřila ochotu nalézt řešení a za tímto účelem navrhla pořádat každý měsíc technické schůzky. Strany souhlasily s tím, že orgány Vanuatu budou jmenovat partnera pro dialog a že jej oznámí Komisi s cílem přistoupit k následným technickým schůzkám. Vanuatu informovalo Komisi o rozhodnutí vlády Vanuatu zřídit pracovní skupinu pro přezkum režimů občanství pro investory. Bylo dohodnuto, že orgány Vanuatu předají Komisi zprávu o pokroku vypracovanou pracovní skupinou.

(9)

Vanuatu však od té doby nepodniklo žádné významné kroky. K dnešnímu dni zůstávají režimy občanství pro investory ve Vanuatu v platnosti. Komise neobdržela od orgánů Vanuatu žádné informace o možných legislativních a nelegislativních opatřeních zaměřených na nápravu okolností, které vedly k dočasnému pozastavení.

(10)

Okolnosti uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2018/1806, totiž nárůst rizik pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost členských států, tedy přetrvávají.

(11)

Vzhledem k přetrvávání výše uvedených okolností a absenci závazku Vanuatu k jejich nápravě bylo uplatňování dohody úplně pozastaveno rozhodnutím Rady (EU) 2022/2198 (7), kterým se zrušuje rozhodnutí (EU) 2022/366 a pozastavuje se uplatňování dohody pro všechny státní příslušníky Vanuatu.

(12)

V souladu s čl. 8 odst. 6 písm. b) nařízení (EU) 2018/1806 je vzhledem k přetrvávající situaci nezbytné přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se dočasně pozastaví osvobození od vízové povinnosti pro všechny státní příslušníky Vanuatu na dobu 18 měsíců.

(13)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (8).

(14)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech B a C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (9).

(15)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech B a C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (10).

(16)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (11); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(17)

Toto nařízení představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Dočasné pozastavení osvobození od vízové povinnosti

V příloze II nařízení (EU) 2018/1806 se v bodě 1 („státy“) odkaz na „Vanuatu“ nahrazuje tímto:

„Vanuatu (*1)

Článek 2

Vstup v platnost a doba použitelnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 4. února 2023 do dne 3. srpna 2024.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 1. prosince 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39.

(2)  Úř. věst. L 173, 3.7.2015, s. 48.

(3)  Návrh rozhodnutí Rady o částečném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Vanuatskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (COM(2022) 6 final), 5.–12. bod odůvodnění.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).

(5)  Rozhodnutí Rady (EU) 2022/366 ze dne 3. března 2022 o částečném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Vanuatskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (Úř. věst. L 69, 4.3.2022, s. 105).

(6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/693 ze dne 27. dubna 2022 o dočasném pozastavení osvobození od vízové povinnosti pro státní příslušníky Vanuatu (Úř. věst. L 129, 3.5.2022, s. 18).

(7)  Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2198 ze dne 8. listopadu 2022 o úplném pozastavení uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Vanuatskou republikou o zrušení vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty (Úř. věst. L 292, 11.11.2022, s. 47).

(8)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(9)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(10)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).

(11)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).


3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/5


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/223

ze dne 27. ledna 2023,

kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 a kterým se mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 20 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnicí Komise 2004/71/ES (2) byla látka Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 zařazena jako účinná látka do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3).

(2)

Účinné látky zařazené do přílohy I směrnice 91/414/EHS se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (4).

(3)

Platnost schválení účinné látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, skončí dne 30. dubna 2023.

(4)

V souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (5) a ve lhůtě stanovené v uvedeném článku byla Nizozemsku jakožto zpravodajskému členskému státu předložena žádost o obnovení schválení účinné látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342.

(5)

Žadatel předložil doplňující dokumentaci požadovanou podle článku 6 prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012. Zpravodajský členský stát shledal žádost přijatelnou.

(6)

Nizozemsko vypracovalo po konzultaci s Dánskem jakožto spoluzpravodajským členským státem návrh hodnotící zprávy o obnovení a dne 11. ledna 2016 jej předložilo Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi. Ve svém návrhu hodnotící zprávy o obnovení Nizozemsko navrhlo schválení látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 obnovit.

(7)

Úřad zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti. Úřad rovněž předal návrh hodnotící zprávy o obnovení žadateli a členským státům, aby se k němu vyjádřili, a zahájil o něm veřejnou konzultaci. Obdržené připomínky úřad předal Komisi.

(8)

Dne 9. prosince 2016 oznámil úřad Komisi svůj závěr (6), ze kterého vyplynulo, že lze očekávat, že látka Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(9)

Na základě diskusí v rámci Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva požádala Komise dne 3. února 2020 úřad o vědecké poradenství ohledně translokačního potenciálu látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 v rostlinách po ošetření osiva obilovin a hrachu, a v příslušném případě o revizi posouzení rizika metabolitu 2,3-deepoxy-2,3-didehydro-rhizoxin (DDR) pro člověka. V reakci na to vydal úřad dne 23. září 2020 prohlášení o translokačním potenciálu látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 v rostlinách po ošetření osiva obilovin a hrachu a posouzení rizika pro člověka (7).

(10)

Komise předložila Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva dne 15. října 2022 zprávu o obnovení a dne 8. prosince 2022 předlohu tohoto nařízení týkajícího se látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342.

(11)

Komise vyzvala žadatele, aby předložil své připomínky k závěru a prohlášení úřadu a v souladu s čl. 14 odst. 1 třetím pododstavcem prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012 i ke zprávě o obnovení. Žadatel předložil své připomínky, které byly pečlivě přezkoumány a vhodným způsobem zohledněny.

(12)

Bylo zjištěno, že v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího účinnou látku Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 jsou kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 splněna.

(13)

Proto je vhodné schválení látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 obnovit. V souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení a s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky (8) a výsledek posouzení rizik je však nezbytné stanovit určité podmínky. Zejména je nezbytné zachovat stávající omezení použití látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 pouze jako fungicid k moření osiva v uzavřených zařízeních pro moření osiva a stanovit maximální obsah metabolitu DDR v přípravcích na ochranu rostlin obsahujících látku Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342.

(14)

Kromě toho, aby se zvýšila důvěra v závěr, že riziko pro člověka a životní prostředí vyplývající z expozice látce Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 je zanedbatelné nebo velmi nízké, měl by žadatel předložit potvrzující informace týkající se identifikace a charakterizace látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342, metabolitu DDR a potenciálu přenosu genů rezistence vůči antibiotikům z látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 na jiné mikroorganismy.

(15)

Prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(16)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/378 (9) byla prodloužena doba platnosti schválení látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 do 30. dubna 2023, aby bylo možno dokončit postup pro obnovení schválení před uplynutím doby platnosti schválení uvedené účinné látky. Avšak vzhledem k tomu, že rozhodnutí o obnovení bylo přijato před datem konce uvedené prodloužené doby platnosti schválení, mělo by se toto nařízení začít používat dříve než k uvedenému datu.

(17)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Obnovení schválení účinné látky

Schválení účinné látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342, specifikované v příloze I tohoto nařízení, se obnovuje za podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Změny prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011

Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 3

Vstup v platnost a datum použitelnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. března 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. ledna 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

(2)  Směrnice Komise 2004/71/ES ze dne 28. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinné látky Pseudomonas chlororaphis (Úř. věst. L 127, 29.4.2004, s. 104).

(3)  Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (Úř. věst. L 153, 11.6.2011, s. 1).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 844/2012 ze dne 18. září 2012, kterým se stanoví ustanovení nezbytná k provedení postupu obnovení schválení účinných látek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 252, 19.9.2012, s. 26). Toto nařízení bylo nahrazeno nařízením (EU) 2020/1740, avšak nadále se použije na postup pro obnovení schválení účinných látek: 1) u nichž doba platnosti schválení uplyne před 27. březnem 2024; 2) u nichž se doba platnosti schválení prodlužuje nařízením, které bylo přijato podle článku 17 nařízení (ES) č. 1107/2009 dne 27. března 2021 nebo po tomto dni, do 27. března 2024 nebo do pozdějšího data.

(6)  EFSA Journal 2017;15(1):4668. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu.

(7)  EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), 2020. Statement on the translocation potential by Pseudomonas chlororaphis MA342 in plants after seed treatment of cereals and peas and assessment of the risk to humans. https://doi.org/10.2903/j.efsa.2020.6276.

(8)  Guidance on the risk assessment of metabolites produced by microorganisms used as plant protection active substances (SANCO/2020/12258): https://food.ec.europa.eu/system/files/2020-11/pesticides_ppp_app-proc_guide_180653_microorganism-metabolites-concern_202011.pdf.

Guidance on the approval and low-risk criteria linked to „antimicrobial resistance“ applicable to microorganisms used for plant protection (SANTE/2020/12260): https://food.ec.europa.eu/system/files/2020-11/pesticides_ppp_app-proc_guide_180652_microorganism-amr_202011.pdf.

(9)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/378 ze dne 4. března 2022, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek abamektin, Bacillus subtilis (Cohn 1872) kmen QST 713, Bacillus thuringiensis subsp. aizawai kmeny ABTS-1857 a GC-91, Bacillus thuringiensis subsp. israeliensis (sérotyp H-14) kmen AM65-52, Bacillus thuringiensis subsp. kurstaki kmeny ABTS 351, PB 54, SA 11, SA12 a EG 2348, Beauveria bassiana kmeny ATCC 74040 a GHA, klodinafop, Cydia pomonella granulovirus (CpGV), cyprodinil, dichlorprop-P, fenpyroximát, fosetyl, malathion, mepanipyrim, metkonazol, metrafenon, pirimikarb, Pseudomonas chlororaphis kmen MA342, pyrimethanil, Pythium oligandrum M1, rimsulfuron, spinosad, Trichoderma asperellum (dříve T. harzianum) kmeny ICC012, T25 a TV1, Trichoderma atroviride (dříve T. harzianum) kmen T11, Trichoderma gamsii (dříve T. viride) kmen ICC080, Trichoderma harzianum kmeny T-22 a ITEM 908, triklopyr, trinexapak, tritikonazol a ziram (Úř. věst. L 72, 7.3.2022, s. 2).


PŘÍLOHA I

Obecný název, identifikační čísla

Název podle IUPAC

Čistota (1)

Datum schválení

Konec platnosti schválení

Zvláštní ustanovení

Pseudomonas chlororaphis

kmen MA 342

Sbírka kultur: NCIMB, UK: NCIMB 40616

Nepoužije se

Množství sekundárního metabolitu 2,3-deepoxy-2,3-didehydro-rhizoxin (DDR) v mikrobiální látce na ochranu proti škodlivým organismům (MPCA) nesmí překročit mez stanovitelnosti (LOQ = 2,0 μg/ml).

1. března 2023

28. února 2038

Povolena mohou být pouze použití jako fungicid k moření osiva v uzavřených zařízeních pro moření osiva.

Při uplatňování jednotných zásad podle čl. 29 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být zohledněny závěry zprávy o obnovení schválení látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy věnovat zvláštní pozornost:

úrovni metabolitu 2,3-deepoxy-2,3-didehydro-rhizoxin (DDR) v mikrobiální látce na ochranu proti škodlivým organismům (MPCA), která nesmí překročit 2 μg/ml,

ochraně obsluhy a pracovníků a brát přitom v úvahu, že látku Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 je třeba (jako jakýkoli jiný mikroorganismus) považovat za možný senzibilizátor, a věnovat zvláštní pozornost expozici prostřednictvím vdechování.

Výrobce odpovídá za přísné dodržování podmínek ochrany životního prostředí a analýzy kontroly kvality během výrobního procesu s cílem zajistit splnění mezních hodnot mikrobiologické kontaminace uvedených v pracovním dokumentu SANCO/12116/2012.

Podmínky použití musí v příslušném případě zahrnovat opatření ke zmírnění rizika.

Žadatel předloží Komisi, členským státům a úřadu potvrzující informace, pokud jde o:

1)

fylogenetickou taxonomickou identifikaci mikroorganismu v souladu s přílohou II částí B bodem 1.3 (Identita, taxonomie a fylogeneze mikroorganismu) nařízení Komise (EU) 2022/1439 (2);

2)

sekundární metabolit DDR v souladu s dokumentem SANCO/2020/12258 (3), zejména pokud jde o rychlost jeho rozkladu;

3)

potenciál přenosu genů rezistence vůči antibiotikům z látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 na jiné mikroorganismy v souladu s dokumentem SANTE/2020/12260 (4).

Žadatel předloží požadované informace uvedené v bodech 1, 2 a 3 do dne 23. února 2025.


(1)  Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o obnovení schválení.

(2)  Nařízení Komise (EU) 2022/1439 ze dne 31. srpna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 283/2013, pokud jde o informace, které mají být předloženy o účinných látkách, a zvláštní požadavky na údaje o mikroorganismech (Úř. věst. L 227, 1.9.2022, s. 8).

(3)  Guidance on the risk assessment of metabolites produced by microorganisms used as plant protection active substances (SANCO/2020/12258): https://food.ec.europa.eu/system/files/2020-11/pesticides_ppp_app-proc_guide_180653_microorganism-metabolites-concern_202011.pdf.

(4)  Guidance on the approval and low-risk criteria linked to „antimicrobial resistance“ applicable to microorganisms used for plant protection (SANTE/2020/12260): https://food.ec.europa.eu/system/files/2020-11/pesticides_ppp_app-proc_guide_180652_microorganism-amr_202011.pdf.


PŘÍLOHA II

Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se mění takto:

1)

v části A se zrušuje položka 89 pro látku Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342;

2)

v části B se doplňuje nová položka, která zní:

„156

Pseudomonas chlororaphis

kmen MA 342

Sbírka kultur: NCIMB, UK: NCIMB 40616

Nepoužije se

Množství sekundárního metabolitu 2,3-deepoxy-2,3-didehydro-rhizoxin (DDR) v mikrobiální látce na ochranu proti škodlivým organismům (MPCA) nesmí překročit mez stanovitelnosti (LOQ = 2,0 μg/ml).

1. března 2023

28. února 2038

Povolena mohou být pouze použití jako fungicid k moření osiva v uzavřených zařízeních pro moření osiva.

Při uplatňování jednotných zásad podle čl. 29 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být zohledněny závěry zprávy o obnovení schválení látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy věnovat zvláštní pozornost:

úrovni metabolitu 2,3-deepoxy-2,3-didehydro-rhizoxin (DDR) v mikrobiální látce na ochranu proti škodlivým organismům (MPCA), která nesmí překročit 2 μg/ml,

ochraně obsluhy a pracovníků a brát přitom v úvahu, že látku Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 je třeba (jako jakýkoli jiný mikroorganismus) považovat za možný senzibilizátor, a věnovat zvláštní pozornost expozici prostřednictvím vdechování.

Výrobce odpovídá za přísné dodržování podmínek ochrany životního prostředí a analýzy kontroly kvality během výrobního procesu s cílem zajistit splnění mezních hodnot mikrobiologické kontaminace uvedených v pracovním dokumentu SANCO/12116/2012.

Podmínky použití musí v příslušném případě zahrnovat opatření ke zmírnění rizika.

Žadatel předloží Komisi, členským státům a úřadu potvrzující informace, pokud jde o:

1)

fylogenetickou taxonomickou identifikaci mikroorganismu v souladu s přílohou II částí B bodem 1.3 (Identita, taxonomie a fylogeneze mikroorganismu) nařízení Komise (EU) 2022/1439 ((*));

2)

sekundární metabolit DDR v souladu s dokumentem SANCO/2020/12258 ((**)), zejména pokud jde o rychlost jeho rozkladu;

3)

potenciál přenosu genů rezistence vůči antibiotikům z látky Pseudomonas chlororaphis kmen MA 342 na jiné mikroorganismy v souladu s dokumentem SANTE/2020/12260  ((***)).

Žadatel předloží požadované informace uvedené v bodech 1, 2 a 3 do dne 23. února 2025.“


((*))  ařízení Komise (EU) 2022/1439 ze dne 31. srpna 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 283/2013, pokud jde o informace, které mají být předloženy o účinných látkách, a zvláštní požadavky na údaje o mikroorganismech (Úř. věst. L 227, 1.9.2022, s. 8).

((**))  Guidance on the risk assessment of metabolites produced by microorganisms used as plant protection active substances (SANCO/2020/12258): https://food.ec.europa.eu/system/files/2020-11/pesticides_ppp_app-proc_guide_180653_microorganism-metabolites-concern_202011.pdf.

((***))  Guidance on the approval and low-risk criteria linked to „antimicrobial resistance“ applicable to microorganisms used for plant protection (SANTE/2020/12260): https://food.ec.europa.eu/system/files/2020-11/pesticides_ppp_app-proc_guide_180652_microorganism-amr_202011.pdf“.


3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/11


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2023/224

ze dne 2. února 2023,

kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 71 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Africký mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 (2) bylo přijato v rámci nařízení (EU) 2016/429 a stanoví zvláštní opatření k tlumení nákazy týkající se afrického moru prasat, která mají členské státy uvedené na seznamu v příloze I zmíněného nařízení (dál jen „dotčené členské státy“) po omezenou dobu uplatňovat v uzavřených pásmech I, II a III uvedených na seznamu ve zmíněné příloze.

(3)

Oblasti uvedené jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 vycházejí z epizootologické situace afrického moru prasat v Unii. Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 byla naposledy změněna prováděcím nařízením (EU) 2023/141 (3), a sice v návaznosti na změny epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v Polsku a na Slovensku. Od data přijetí uvedeného prováděcího nařízení se epizootologická situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v některých dotčených členských státech změnila.

(4)

Veškeré změny uzavřených pásem I, II a III v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 by měly být založeny na epizootologické situaci, pokud jde o africký mor prasat, v oblastech postižených uvedenou nákazou, na celkové epizootologické situaci afrického moru prasat v dotčeném členském státě, na úrovni rizika dalšího šíření uvedené nákazy, i na vědecky podložených zásadách a kritériích pro zeměpisné vymezení pásem v důsledku afrického moru prasat a na pokynech Unie dohodnutých s členskými státy ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a uvedených na internetových stránkách Komise (4). Takové změny by měly rovněž zohledňovat mezinárodní normy, jako je Kodex zdraví suchozemských živočichů (5) Světové organizace pro zdraví zvířat a odůvodnění vymezení pásem poskytnuté příslušnými orgány dotčených členských států.

(5)

Od data přijetí prováděcího nařízení (EU) 2023/141 se objevilo několik ohnisek afrického moru prasat u volně žijících prasat v Řecku, Itálii a Polsku.

(6)

V lednu 2023 byla zaznamenána dvě ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat v regionu Serres v Řecku v oblasti, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Uvedená nová ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit ve zmíněné příloze. V důsledku toho by tato oblast Řecka zasažená zmíněnými nedávnými ohnisky afrického moru prasat, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu ve zmíněné příloze, nyní měla být uvedena na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřené pásmo II, přičemž v zájmu zohlednění uvedených nedávných ohnisek je rovněž třeba znovu vymezit stávající hranice uzavřeného pásma I.

(7)

V lednu 2023 bylo rovněž zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u volně žijícího prasete v Opolském vojvodství v Polsku v oblasti, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Toto nové ohnisko afrického moru prasat u volně žijícího prasete představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit ve zmíněné příloze. V důsledku toho by tato oblast Polska zasažená zmíněným nedávným ohniskem afrického moru prasat, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu ve zmíněné příloze, nyní měla být uvedena na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřené pásmo II, přičemž v zájmu zohlednění tohoto nedávného ohniska je rovněž třeba znovu vymezit stávající hranice uzavřeného pásma I.

(8)

V lednu 2023 bylo rovněž zaznamenáno několik ohnisek afrického moru prasat u volně žijících prasat v regionech Piemont a Ligurie v Itálii v oblastech uvedených v současné době jako uzavřené pásmo II na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, které se nachází v bezprostřední blízkosti oblastí, jež jsou v současnosti uvedeny na seznamu v uvedené příloze jako uzavřená pásma I. Uvedená nová ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit ve zmíněné příloze. V důsledku toho by uvedené oblasti Itálie zasažené zmíněnými nedávnými ohnisky afrického moru prasat, které jsou v současnosti uvedeny jako uzavřené pásmo I na seznamu ve zmíněné příloze, nyní měly být uvedeny na seznamu ve zmíněné příloze jako uzavřená pásma II, přičemž v zájmu zohlednění uvedených nedávných ohnisek je rovněž třeba znovu vymezit stávající hranice uzavřených pásem I.

(9)

V návaznosti na uvedená nedávná ohniska afrického moru prasat u volně žijících prasat v Řecku, Itálii a Polsku a s ohledem na stávající epizootologickou situaci, pokud jde o africký mor prasat v Unii, bylo vymezení pásem v uvedených členských státech znovu posouzeno a aktualizováno v souladu s články 5, 6 a 7 prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Kromě toho byla znovu posouzena a aktualizována zavedená opatření k řízení rizik. Tyto změny by měly být zohledněny v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605.

(10)

Má-li se zohlednit nedávný vývoj epizootologické situace, pokud jde o africký mor prasat v Unii, a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měla by být v případě Řecka, Itálie a Polska vymezena nová uzavřená pásma o dostatečné rozloze a tato pásma by měla být na seznamu uvedena jako uzavřená pásma I a II. Jelikož situace, pokud jde o africký mor prasat, je v Unii velmi dynamická, byla při vymezování uvedených nových uzavřených pásem zohledněna i epizootologická situace v okolních oblastech.

(11)

Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby změny přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 prostřednictvím tohoto prováděcího nařízení nabyly účinku co nejdříve.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 2. února 2023.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 ze dne 7. dubna 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření pro tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 129, 15.4.2021, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/141 ze dne 19. ledna 2023, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 19, 20.1.2023, s. 94).

(4)  Pracovní dokument SANTE/7112/2015/Rev. 3 „Zásady a kritéria pro zeměpisné vymezení regionalizace afrického moru prasat“. https://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/asf_en

(5)  Kodex zdraví suchozemských živočichů OIE, 29. vydání, 2021, svazky I a II, ISBN 978-92-95115-40-8; https://www.woah.org/en/what-we-do/standards/codes-and-manuals/terrestrial-code-online-access/


PŘÍLOHA

Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

UZAVŘENÁ PÁSMA

ČÁST I

1.   Německo

Tato uzavřená pásma I v Německu:

Bundesland Brandenburg:

Landkreis Dahme-Spreewald:

Gemeinde Alt Zauche-Wußwerk,

Gemeinde Byhleguhre-Byhlen,

Gemeinde Märkische Heide, mit den Gemarkungen Alt Schadow, Neu Schadow, Pretschen, Plattkow, Wittmannsdorf, Schuhlen-Wiese, Bückchen, Kuschkow, Gröditsch, Groß Leuthen, Leibchel, Glietz, Groß Leine, Dollgen, Krugau, Dürrenhofe, Biebersdorf und Klein Leine,

Gemeinde Neu Zauche,

Gemeinde Schwielochsee mit den Gemarkungen Groß Liebitz, Guhlen, Mochow und Siegadel,

Gemeinde Spreewaldheide,

Gemeinde Straupitz,

Landkreis Märkisch-Oderland:

Gemeinde Müncheberg mit den Gemarkungen Müncheberg, Eggersdorf bei Müncheberg und Hoppegarten bei Müncheberg,

Gemeinde Bliesdorf mit den Gemarkungen Kunersdorf - westlich der B167 und Bliesdorf - westlich der B167

Gemeinde Märkische Höhe mit den Gemarkungen Reichenberg und Batzlow,

Gemeinde Wriezen mit den Gemarkungen Haselberg, Frankenfelde, Schulzendorf, Lüdersdorf Biesdorf, Rathsdorf - westlich der B 167 und Wriezen - westlich der B167

Gemeinde Buckow (Märkische Schweiz),

Gemeinde Strausberg mit den Gemarkungen Hohenstein und Ruhlsdorf,

Gemeine Garzau-Garzin,

Gemeinde Waldsieversdorf,

Gemeinde Rehfelde mit der Gemarkung Werder,

Gemeinde Reichenow-Mögelin,

Gemeinde Prötzel mit den Gemarkungen Harnekop, Sternebeck und Prötzel östlich der B 168 und der L35,

Gemeinde Oberbarnim,

Gemeinde Bad Freienwalde mit der Gemarkung Sonnenburg,

Gemeinde Falkenberg mit den Gemarkungen Dannenberg, Falkenberg westlich der L 35, Gersdorf und Kruge,

Gemeinde Höhenland mit den Gemarkungen Steinbeck, Wollenberg und Wölsickendorf,

Landkreis Barnim:

Gemeinde Joachimsthal östlich der L220 (Eberswalder Straße), östlich der L23 (Töpferstraße und Templiner Straße), östlich der L239 (Glambecker Straße) und Schorfheide (JO) östlich der L238,

Gemeinde Friedrichswalde mit der Gemarkung Glambeck östlich der L 239,

Gemeinde Althüttendorf,

Gemeinde Ziethen mit den Gemarkungen Groß Ziethen und Klein Ziethen westlich der B198,

Gemeinde Chorin mit den Gemarkungen Golzow, Senftenhütte, Buchholz, Schorfheide (Ch), Chorin westlich der L200 und Sandkrug nördlich der L200,

Gemeinde Britz,

Gemeinde Schorfheide mit den Gemarkungen Altenhof, Werbellin, Lichterfelde und Finowfurt,

Gemeinde (Stadt) Eberswalde mit der Gemarkungen Finow und Spechthausen und der Gemarkung Eberswalde südlich der B167 und westlich der L200,

Gemeinde Breydin,

Gemeinde Melchow,

Gemeinde Sydower Fließ mit der Gemarkung Grüntal nördlich der K6006 (Landstraße nach Tuchen), östlich der Schönholzer Straße und östlich Am Postweg,

Hohenfinow südlich der B167,

Landkreis Uckermark:

Gemeinde Passow mit den Gemarkungen Briest, Passow und Schönow,

Gemeinde Mark Landin mit den Gemarkungen Landin nördlich der B2, Grünow und Schönermark,

Gemeinde Angermünde mit den Gemarkungen Frauenhagen, Mürow, Angermünde nördlich und nordwestlich der B2, Dobberzin nördlich der B2, Kerkow, Welsow, Bruchhagen, Greiffenberg, Günterberg, Biesenbrow, Görlsdorf, Wolletz und Altkünkendorf,

Gemeinde Zichow,

Gemeinde Casekow mit den Gemarkungen Blumberg, Wartin, Luckow-Petershagen und den Gemarkungen Biesendahlshof und Casekow westlich der L272 und nördlich der L27,

Gemeinde Hohenselchow-Groß Pinnow mit der Gemarkung Hohenselchow nördlich der L27,

Gemeinde Tantow,

Gemeinde Mescherin mit der Gemarkung Radekow, der Gemarkung Rosow südlich der K 7311 und der Gemarkung Neurochlitz westlich der B2,

Gemeinde Gartz (Oder) mit der Gemarkung Geesow westlich der B2 sowie den Gemarkungen Gartz und Hohenreinkendorf nördlich der L27 und der B2 bis zur Kastanienallee, dort links abbiegend dem Schülerweg folgend bis Höhe Bahnhof, von hier in östlicher Richtung den Salveybach kreuzend bis zum Tantower Weg, diesen in nördlicher Richtung bis zu Stettiner Straße, diese weiter folgend bis zur B2, dieser in nördlicher Richtung folgend,

Gemeinde Pinnow nördlich und westlich der B2,

Landkreis Oder-Spree:

Gemeinde Storkow (Mark),

Gemeinde Spreenhagen mit den Gemarkungen Braunsdorf, Markgrafpieske, Lebbin und Spreenhagen,

Gemeinde Grünheide (Mark) mit den Gemarkungen Kagel, Kienbaum und Hangelsberg,

Gemeinde Fürstenwalde westlich der B 168 und nördlich der L 36,

Gemeinde Rauen,

Gemeinde Wendisch Rietz bis zur östlichen Uferzone des Scharmützelsees und von der südlichen Spitze des Scharmützelsees südlich der B246,

Gemeinde Reichenwalde,

Gemeinde Bad Saarow mit der Gemarkung Petersdorf und der Gemarkung Bad Saarow-Pieskow westlich der östlichen Uferzone des Scharmützelsees und ab nördlicher Spitze westlich der L35,

Gemeinde Tauche mit der Gemarkung Werder,

Gemeinde Steinhöfel mit den Gemarkungen Jänickendorf, Schönfelde, Beerfelde, Gölsdorf, Buchholz, Tempelberg und den Gemarkungen Steinhöfel, Hasenfelde und Heinersdorf westlich der L36 und der Gemarkung Neuendorf im Sande nördlich der L36,

Landkreis Spree-Neiße:

Gemeinde Turnow-Preilack mit der Gemarkung Turnow,

Gemeinde Drachhausen,

Gemeinde Schmogrow-Fehrow,

Gemeinde Drehnow,

Gemeinde Teichland mit den Gemarkungen Maust und Neuendorf,

Gemeinde Guhrow,

Gemeinde Werben,

Gemeinde Dissen-Striesow,

Gemeinde Briesen,

Gemeinde Kolkwitz mit den Gemarkungen Klein Gaglow, Hähnchen, Kolkwitz, Glinzig und Krieschow nördl. der BAB 15, Gulben, Papitz, Babow, Eichow, Limberg und Milkersdorf,

Gemeinde Burg (Spreewald)

Kreisfreie Stadt Cottbus außer den Gemarkungen Kahren, Gallinchen, Groß Gaglow und der Gemarkung Kiekebusch südlich der BAB,

Landkreis Oberspreewald-Lausitz:

Gemeinde Lauchhammer,

Gemeinde Schwarzheide,

Gemeinde Schipkau,

Gemeinde Senftenberg mit den Gemarkungen Brieske, Niemtsch, Senftenberg und Reppist,

die Gemeinde Schwarzbach mit der Gemarkung Biehlen,

Gemeinde Großräschen mit den Gemarkungen Wormlage, Saalhausen, Barzig, Freienhufen, Großräschen,

Gemeinde Vetschau/Spreewald mit den Gemarkungen: Naundorf, Fleißdorf, Suschow, Stradow, Göritz, Koßwig, Vetschau, Repten, Tornitz, Missen und Orgosen,

Gemeinde Calau mit den Gemarkungen: Kalkwitz, Mlode, Saßleben, Reuden, Bolschwitz, Säritz, Calau, Kemmen, Werchow und Gollmitz,

Gemeinde Luckaitztal,

Gemeinde Bronkow,

Gemeinde Altdöbern mit der Gemarkung Altdöbern westlich der Bahnlinie,

Gemeinde Tettau,

Landkreis Elbe-Elster:

Gemeinde Großthiemig,

Gemeinde Hirschfeld,

Gemeinde Gröden,

Gemeinde Schraden,

Gemeinde Merzdorf,

Gemeinde Röderland mit der Gemarkung Wainsdorf, Prösen, Stolzenhain a.d. Röder,

Gemeinde Plessa mit der Gemarkung Plessa,

Landkreis Prignitz:

Gemeinde Groß Pankow mit den Gemarkungen Baek, Tangendorf, Tacken, Hohenvier, Strigleben, Steinberg und Gulow,

Gemeinde Perleberg mit der Gemarkung Schönfeld,

Gemeinde Karstädt mit den Gemarkungen Postlin, Strehlen, Blüthen, Klockow, Premslin, Glövzin, Waterloo, Karstädt, Dargardt, Garlin und die Gemarkungen Groß Warnow, Klein Warnow, Reckenzin, Streesow und Dallmin westlich der Bahnstrecke Berlin/Spandau-Hamburg/Altona,

Gemeinde Gülitz-Reetz,

Gemeinde Putlitz mit den Gemarkungen Lockstädt, Mansfeld und Laaske,

Gemeinde Triglitz,

Gemeinde Marienfließ mit der Gemarkung Frehne,

Gemeinde Kümmernitztal mit der Gemarkungen Buckow, Preddöhl und Grabow,

Gemeinde Gerdshagen mit der Gemarkung Gerdshagen,

Gemeinde Meyenburg,

Gemeinde Pritzwalk mit der Gemarkung Steffenshagen,

Bundesland Sachsen:

Stadt Dresden:

Stadtgebiet, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Landkreis Meißen:

Gemeinde Diera-Zehren, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Glaubitz, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Hirschstein,

Gemeinde Käbschütztal,

Gemeinde Klipphausen, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Niederau, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Nünchritz, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Röderaue, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Stadt Gröditz, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Stadt Lommatzsch,

Gemeinde Stadt Meißen, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Stadt Nossen,

Gemeinde Stadt Riesa,

Gemeinde Stadt Strehla,

Gemeinde Stauchitz,

Gemeinde Wülknitz, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Gemeinde Zeithain,

Landkreis Mittelsachsen:

Gemeinde Großweitzschen mit den Ortsteilen Döschütz, Gadewitz, Niederranschütz, Redemitz,

Gemeinde Ostrau mit den Ortsteilen Auerschütz, Beutig, Binnewitz, Clanzschwitz, Delmschütz, Döhlen, Jahna, Kattnitz, Kiebitz, Merschütz, Münchhof, Niederlützschera, Noschkowitz, Oberlützschera, Obersteina, Ostrau, Pulsitz, Rittmitz, Schlagwitz, Schmorren, Schrebitz, Sömnitz, Trebanitz, Zschochau,

Gemeinde Reinsberg,

Gemeinde Stadt Döbeln mit den Ortsteilen Beicha, Bormitz, Choren, Döbeln, Dreißig, Geleitshäuser, Gertitzsch, Gödelitz, Großsteinbach, Juchhöh, Kleinmockritz, Leschen, Lüttewitz, Maltitz, Markritz, Meila, Mochau, Nelkanitz, Oberranschütz, Petersberg, Präbschütz, Prüfern, Schallhausen, Schweimnitz, Simselwitz, Theeschütz, Zschackwitz, Zschäschütz,

Gemeinde Stadt Großschirma mit den Ortsteilen Obergruna, Siebenlehn,

Gemeinde Stadt Roßwein mit den Ortsteilen Gleisberg, Haßlau, Klinge, Naußlitz, Neuseifersdorf, Niederforst, Ossig, Roßwein, Seifersdorf, Wettersdorf, Wetterwitz,

Gemeinde Striegistal mit den Ortsteilen Gersdorf, Kummersheim, Marbach,

Gemeinde Zschaitz-Ottewig,

Landkreis Nordsachsen:

Gemeinde Arzberg mit den Ortsteilen Stehla, Tauschwitz,

Gemeinde Cavertitz mit den Ortsteilen Außig, Cavertitz, Klingenhain, Schirmenitz, Treptitz,

Gemeinde Liebschützberg mit den Ortsteilen Borna, Bornitz, Clanzschwitz, Ganzig, Kleinragewitz, Laas, Leckwitz, Liebschütz, Sahlassan, Schönnewitz, Terpitz östlich der Querung am Käferberg, Wadewitz, Zaußwitz,

Gemeinde Naundorf mit den Ortsteilen Casabra, Gastewitz, Haage, Hof, Hohenwussen, Kreina, Nasenberg, Raitzen, Reppen, Salbitz, Stennschütz, Zeicha,

Gemeinde Stadt Belgern-Schildau mit den Ortsteilen Ammelgoßwitz, Dröschkau, Liebersee östlich der B182, Oelzschau, Seydewitz, Staritz, Wohlau,

Gemeinde Stadt Mügeln mit den Ortsteilen Mahris, Schweta südlich der K8908, Zschannewitz,

Gemeinde Stadt Oschatz mit den Ortsteilen Lonnewitz östlich des Sandbaches und nördlich der B6, Oschatz östlich des Schmorkauer Wegs und nördlich der S28, Rechau, Schmorkau, Zöschau,

Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge:

Gemeinde Bannewitz,

Gemeinde Dürrröhrsdorf-Dittersbach,

Gemeinde Kreischa,

Gemeinde Lohmen,

Gemeinde Müglitztal,

Gemeinde Stadt Dohna,

Gemeinde Stadt Freital,

Gemeinde Stadt Heidenau,

Gemeinde Stadt Hohnstein,

Gemeinde Stadt Neustadt i. Sa.,

Gemeinde Stadt Pirna,

Gemeinde Stadt Rabenau mit den Ortsteilen Lübau, Obernaundorf, Oelsa, Rabenau und Spechtritz,

Gemeinde Stadt Stolpen,

Gemeinde Stadt Tharandt mit den Ortsteilen Fördergersdorf, Großopitz, Kurort Hartha, Pohrsdorf und Spechtshausen,

Gemeinde Stadt Wilsdruff, sofern nicht bereits Teil der Sperrzone II,

Bundesland Mecklenburg-Vorpommern:

Landkreis Vorpommern Greifswald

Gemeinde Penkun,

Gemeinde Nadrensee,

Gemeinde Krackow,

Gemeinde Glasow,

Gemeinde Grambow,

Landkreis Ludwigslust-Parchim:

Gemeinde Barkhagen mit den Ortsteilen und Ortslagen: Altenlinden, Kolonie Lalchow, Plauerhagen, Zarchlin, Barkow-Ausbau, Barkow,

Gemeinde Blievenstorf mit dem Ortsteil: Blievenstorf,

Gemeinde Brenz mit den Ortsteilen und Ortslagen: Neu Brenz, Alt Brenz,

Gemeinde Domsühl mit den Ortsteilen und Ortslagen: Severin, Bergrade Hof, Bergrade Dorf, Zieslübbe, Alt Dammerow, Schlieven, Domsühl, Domsühl-Ausbau, Neu Schlieven,

Gemeinde Gallin-Kuppentin mit den Ortsteilen und Ortslagen: Kuppentin, Kuppentin-Ausbau, Daschow, Zahren, Gallin, Penzlin,

Gemeinde Ganzlin mit den Ortsteilen und Ortslagen: Dresenow, Dresenower Mühle, Twietfort, Ganzlin, Tönchow, Wendisch Priborn, Liebhof, Gnevsdorf,

Gemeinde Granzin mit den Ortsteilen und Ortslagen: Lindenbeck, Greven, Beckendorf, Bahlenrade, Granzin,

Gemeinde Grabow mit den Ortsteilen und Ortslagen: Fresenbrügge, Grabow, Griemoor, Heidehof, Kaltehof, Winkelmoor,

Gemeinde Groß Laasch mit den Ortsteilen und Ortslagen: Groß Laasch,

Gemeinde Kremmin mit den Ortsteilen und Ortslagen: Beckentin, Kremmin,

Gemeinde Kritzow mit den Ortsteilen und Ortslagen: Schlemmin, Kritzow,

Gemeinde Lewitzrand mit dem Ortsteil und Ortslage: Matzlow-Garwitz (teilweise),

Gemeinde Lübz mit den Ortsteilen und Ortslagen: Bobzin, Broock, Broock Ausbau, Hof Gischow, Lübz, Lutheran, Lutheran Ausbau, Riederfelde, Ruthen, Wessentin, Wessentin Ausbau,

Gemeinde Neustadt-Glewe mit den Ortsteilen und Ortslagen: Hohes Feld, Kiez, Klein Laasch, Liebs Siedlung, Neustadt-Glewe, Tuckhude, Wabel,

Gemeinde Obere Warnow mit den Ortsteilen und Ortslagen: Grebbin und Wozinkel, Gemarkung Kossebade teilweise, Gemarkung Herzberg mit dem Waldgebiet Bahlenholz bis an die östliche Gemeindegrenze, Gemarkung Woeten unmittelbar östlich und westlich der L16,

Gemeinde Parchim mit den Ortsteilen und Ortslagen: Dargelütz, Neuhof, Kiekindemark, Neu Klockow, Möderitz, Malchow, Damm, Parchim, Voigtsdorf, Neu Matzlow,

Gemeinde Passow mit den Ortsteilen und Ortslagen: Unterbrüz, Brüz, Welzin, Neu Brüz, Weisin, Charlottenhof, Passow,

Gemeinde Plau am See mit den Ortsteilen und Ortslagen: Reppentin, Gaarz, Silbermühle, Appelburg, Seelust, Plau-Am See, Plötzenhöhe, Klebe, Lalchow, Quetzin, Heidekrug,

Gemeinde Rom mit den Ortsteilen und Ortslagen: Lancken, Stralendorf, Rom, Darze, Paarsch,

Gemeinde Spornitz mit den Ortsteilen und Ortslagen: Dütschow, Primark, Steinbeck, Spornitz,

Gemeinde Werder mit den Ortsteilen und Ortslagen: Neu Benthen, Benthen, Tannenhof, Werder.

2.   Estonsko

Tato uzavřená pásma I v Estonsku:

Hiiu maakond.

3.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma I v Lotyšsku:

Dienvidkurzemes novada, Grobiņas pagasts, Nīcas pagasta daļa uz ziemeļiem no apdzīvotas vietas Bernāti, autoceļa V1232, A11, V1222, Bārtas upes, Otaņķu pagasts, Grobiņas pilsēta,

Ropažu novada Stopiņu pagasta daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes.

4.   Litva

Tato uzavřená pásma I v Litvě:

Kalvarijos savivaldybė,

Klaipėdos rajono savivaldybė: Agluonėnų, Dovilų, Gargždų, Priekulės, Vėžaičių, Kretingalės ir Dauparų-Kvietinių seniūnijos,

Marijampolės savivaldybė išskyrus Šumskų ir Sasnavos seniūnijos,

Palangos miesto savivaldybė,

Vilkaviškio rajono savivaldybė: Bartninkų, Gražiškių, Keturvalakių, Pajevonio, Virbalio, Vištyčio seniūnijos.

5.   Maďarsko

Tato uzavřená pásma I v Maďarsku:

Békés megye 950950, 950960, 950970, 951950, 952050, 952750, 952850, 952950, 953050, 953150, 953650, 953660, 953750, 953850, 953960, 954250, 954260, 954350, 954450, 954550, 954650, 954750, 954850, 954860, 954950, 955050, 955150, 955250, 955260, 955270, 955350, 955450, 955510, 955650, 955750, 955760, 955850, 955950, 956050, 956060, 956150 és 956160 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Bács-Kiskun megye 600150, 600850, 601550, 601650, 601660, 601750, 601850, 601950, 602050, 603250, 603750 és 603850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Budapest 1 kódszámú, vadgazdálkodási tevékenységre nem alkalmas területe,

Csongrád-Csanád megye 800150, 800160, 800250, 802220, 802260, 802310 és 802450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Fejér megye 400150, 400250, 400351, 400352, 400450, 400550, 401150, 401250, 401350, 402050, 402350, 402360, 402850, 402950, 403050, 403450, 403550, 403650, 403750, 403950, 403960, 403970, 404650, 404750, 404850, 404950, 404960, 405050, 405750, 405850, 405950,

406050, 406150, 406550, 406650 és 406750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Győr-Moson-Sopron megye 100550, 100650, 100950, 101050, 101350, 101450, 101550, 101560 és 102150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750260, 750350, 750450, 750460, 754450, 754550, 754560, 754570, 754650, 754750, 754950, 755050, 755150, 755250, 755350 és 755450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Komárom-Esztergom megye 250150, 250250, 250450, 250460, 250550, 250650, 250750, 251050, 251150, 251250, 251350, 251360, 251650, 251750, 251850, 252250, kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Pest megye 571550, 572150, 572250, 572350, 572550, 572650, 572750, 572850, 572950, 573150, 573250, 573260, 573350, 573360, 573450, 573850, 573950, 573960, 574050, 574150, 574350, 574360, 574550, 574650, 574750, 574850, 574860, 574950, 575050, 575150, 575250, 575350, 575550, 575650, 575750, 575850, 575950, 576050, 576150, 576250, 576350, 576450, 576650, 576750, 576850, 576950, 577050, 577150, 577350, 577450, 577650, 577850, 577950, 578050, 578150, 578250, 578350, 578360, 578450, 578550, 578560, 578650, 578850, 578950, 579050, 579150, 579250, 579350, 579450, 579460, 579550, 579650, 579750, 580250 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

6.   Polsko

Tato uzavřená pásma I v Polsku:

w województwie kujawsko - pomorskim:

powiat rypiński,

powiat brodnicki,

powiat grudziądzki,

powiat miejski Grudziądz,

powiat wąbrzeski,

w województwie warmińsko-mazurskim:

gmina Rozogi w powiecie szczycieńskim,

w województwie podlaskim:

gminy Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew i część gminy Kulesze Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie wysokomazowieckim,

powiat łomżyński,

powiat kolneński,

powiat zambrowski,

powiat miejski Łomża,

w województwie mazowieckim:

powiat ostrołęcki,

powiat miejski Ostrołęka,

gminy Bielsk, Brudzeń Duży, Bulkowo, Drobin, Gąbin, Łąck, Nowy Duninów, Radzanowo, Słupno, Staroźreby i Stara Biała w powiecie płockim,

powiat miejski Płock,

powiat ciechanowski,

gminy Baboszewo, Dzierzążnia, Joniec, Nowe Miasto, Płońsk i miasto Płońsk, Raciąż i miasto Raciąż, Sochocin w powiecie płońskim,

powiat sierpecki,

gmina Bieżuń, Lutocin, Siemiątkowo i Żuromin w powiecie żuromińskim,

część powiatu ostrowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

gminy Dzieżgowo, Lipowiec Kościelny, Mława, Radzanów, Strzegowo, Stupsk, Szreńsk, Szydłowo, Wiśniewo w powiecie mławskim,

powiat przasnyski,

powiat makowski,

powiat pułtuski,

część powiatu wyszkowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

część powiatu węgrowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

część powiatu wołomińskiego niewymieniona w części II załącznika I,

gminy Mokobody i Suchożebry w powiecie siedleckim,

gminy Dobre, Jakubów, Kałuszyn, Stanisławów w powiecie mińskim,

gminy Bielany i gmina wiejska Sokołów Podlaski w powiecie sokołowskim,

powiat gostyniński,

w województwie podkarpackim:

gmina Krempna w powiecie jasielskim,

część powiatu ropczycko – sędziszowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

gminy Pruchnik, Rokietnica, Roźwienica, w powiecie jarosławskim,

gminy Fredropol, Krasiczyn, Krzywcza, Przemyśl, część gminy Orły położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 77, część gminy Żurawica na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 77 w powiecie przemyskim,

powiat miejski Przemyśl,

gminy Gać, Jawornik Polski, Kańczuga, część gminy Zarzecze położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Mleczka w powiecie przeworskim,

powiat łańcucki,

gminy Trzebownisko, Głogów Małopolski, część gminy Świlcza położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 94 i część gminy Sokołów Małopolski położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 875 w powiecie rzeszowskim,

gmina Raniżów w powiecie kolbuszowskim,

część powiatu dębickiego niewymieniona w części II załącznika I,

w województwie świętokrzyskim:

powiat buski,

powiat kazimierski,

powiat skarżyski,

część powiatu opatowskiego niewymieniona w części II załącznika I,

część powiatu sandomierskiego niewymieniona w części II załącznika I,

powiat staszowski,

gminy Pawłów, Wąchock, część gminy Brody położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 oraz na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogi: nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie, drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy i część gminy Mirzec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno - wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim,

powiat ostrowiecki,

gminy Fałków, Ruda Maleniecka, Radoszyce, Smyków, Słupia Konecka, część gminy Końskie położona na zachód od linii kolejowej, część gminy Stąporków położona na południe od linii kolejowej w powiecie koneckim,

powiat pińczowski,

powiat miejski Kielce,

powiat kielecki,

powiat jędrzejowski,

powiat włoszczowski,

w województwie łódzkim:

gminy Łyszkowice, Kocierzew Południowy, Kiernozia, Chąśno, Nieborów, część gminy wiejskiej Łowicz położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącej od granicy miasta Łowicz do zachodniej granicy gminy oraz część gminy wiejskiej Łowicz położona na wschód od granicy miasta Łowicz i na północ od granicy gminy Nieborów w powiecie łowickim,

gminy Cielądz, Rawa Mazowiecka z miastem Rawa Mazowiecka w powiecie rawskim,

gminy Bolimów, Głuchów, Godzianów, Lipce Reymontowskie, Maków, Nowy Kawęczyn, Skierniewice, Słupia w powiecie skierniewickim,

powiat miejski Skierniewice,

gminy Mniszków, Paradyż, Sławno i Żarnów w powiecie opoczyńskim,

gminy Czerniewice, Inowłódz, Lubochnia, Rzeczyca, Tomaszów Mazowiecki z miastem Tomaszów Mazowiecki, Żelechlinek w powiecie tomaszowskim,

gmina Przedbórz w powiecie radomszczańskim,

w województwie pomorskim:

gminy Ostaszewo, miasto Krynica Morska oraz część gminy Nowy Dwór Gdański położona na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

gminy Lichnowy, Miłoradz, Malbork z miastem Malbork, część gminy Nowy Staw położna na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 w powiecie malborskim,

gminy Mikołajki Pomorskie, Stary Targ i Sztum w powiecie sztumskim,

powiat gdański,

Miasto Gdańsk,

powiat tczewski,

część powiatu kwidzyńskiego niewymieniona w części II załącznika I,

w województwie lubuskim:

gmina Lubiszyn w powiecie gorzowskim,

gmina Dobiegniew w powiecie strzelecko – drezdeneckim,

w województwie dolnośląskim:

gminy Międzybórz, Syców, Twardogóra, część gminy wiejskiej Oleśnica położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr S8, część gminy Dobroszyce położona na wschód od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od północnej do południowej granicy gminy w powiecie oleśnickim,

gminy Jordanów Śląski, Kobierzyce, Mietków, Sobótka, część gminy Żórawina położona na zachód od linii wyznaczonej przez autostradę A4, część gminy Kąty Wrocławskie położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie wrocławskim,

część gminy Domaniów położona na południowy zachód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie oławskim,

gmina Wiązów w powiecie strzelińskim,

część powiatu średzkiego niewymieniona w części II załącznika I,

gminy Pielgrzymka, miasto Złotoryja, część gminy wiejskiej Złotoryja położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy w miejscowości Nowa Wieś Złotoryjska do granicy miasta Złotoryja oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 382 biegnącą od granicy miasta Złotoryja do wschodniej granicy gminy w powiecie złotoryjskim,

gminy Janowice Wielkie, Mysłakowice, Stara Kamienica, Szklarska Poręba w powiecie karkonoskim,

część powiatu miejskiego Jelenia Góra położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 366,

gminy Bolków, Mściwojów, Paszowice, miasto Jawor, część gminy Męcinka położona na południe od drogi nr 363 w powiecie jaworskim,

gminy Dobromierz, Jaworzyna Śląska, Marcinowice, Strzegom, Żarów w powiecie świdnickim,

gminy Dzierżoniów, Pieszyce, miasto Bielawa, miasto Dzierżoniów w powiecie dzierżoniowskim,

gminy Głuszyca, Mieroszów w powiecie wałbrzyskim,

gmina Nowa Ruda i miasto Nowa Ruda w powiecie kłodzkim,

gminy Kamienna Góra, Marciszów i miasto Kamienna Góra w powiecie kamiennogórskim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Koźmin Wielkopolski, Rozdrażew, miasto Sulmierzyce, część gminy Krotoszyn położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi: nr 15 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 36, nr 36 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 15 do skrzyżowana z drogą nr 444, nr 444 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 36 do południowej granicy gminy w powiecie krotoszyńskim,

gminy Brodnica, część gminy Dolsk położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 434 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 437, a nastęnie na wschód od drogi nr 437 biegnącej od skrzyżowania z drogąnr 434 do południowej granicy gminy, część gminy Śrem położóna na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 310 biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Śrem, następnie na wschód od drogi nr 432 w miejscowości Śrem oraz na wschód od drogi nr 434 biegnącej od skrzyżowania z drogą nr 432 do południowej granicy gminy w powiecie śremskim,

gminy Borek Wielkopolski, Piaski, Pogorzela, w powiecie gostyńskim,

gmina Grodzisk Wielkopolski i część gminy Kamieniec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 w powiecie grodziskim,

gmina Czempiń w powiecie kościańskim,

gminy Kleszczewo, Kostrzyn, Kórnik, Pobiedziska, Mosina, miasto Puszczykowo w powiecie poznańskim,

gmina Kiszkowo i część gminy Kłecko położona na zachód od rzeki Mała Wełna w powiecie gnieźnieńskim,

powiat czarnkowsko-trzcianecki,

część gminy Wronki położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Wartę biegnącą od zachodniej granicy gminy do przecięcia z droga nr 182, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 182 oraz 184 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 182 do południowej granicy gminy w powiecie szamotulskim,

gmina Budzyń w powiecie chodzieskim,

gminy Mieścisko, Skoki i Wągrowiec z miastem Wągrowiec w powiecie wągrowieckim,

gmina Dobrzyca w powiecie pleszewskim,

gminy Odolanów, Przygodzice, Raszków, Sośnie, część gminy wiejskiej Ostrów Wielkopolski położona na zachód od miasta Ostrów Wielkopolski w powiecie ostrowskim,

gmina Kobyla Góra w powiecie ostrzeszowskim,

gminy Baranów, Bralin, Perzów, Rychtal, Trzcinica, Łęka Opatowska w powiecie kępińskim,

w województwie opolskim:

gmina Byczyna, część gminy Kluczbork położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 42 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowana z drogą nr 45, a następnie od tego skrzyżowania na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 45 do skrzyżowania z ulicą Fabryczną w miejscowości Kluczbork i dalej na północ od linii wyznaczonej przez ulice Fabryczna -Dzierżonia – Strzelecka w miejscowości Kluczbork do wschodniej granicy gminy, część gminy Wołczyn położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 42 w powiecie kluczborskim,

gminy Praszka, Gorzów Śląski, Radłów, Olesno, Zębowice, część gminy Rudniki położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 42 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 43 i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 43 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 42 w powiecie oleskim,

gmina Grodków w powiecie brzeskim,

gminy Chrząstowice, Ozimek, Komprachcice, Niemodlin, Tułowice, część gminy Łubniany położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Świerkle – Masów, ulicę Leśną w miejscowości Masów oraz na południe od ulicy Kolanowskiej biegnącej do wschodniej granicy gminy, część gminy Turawa położona na południe od linii wyznaczonej przez ulice Powstańców Śląskich -Kolanowską -Opolską – Kotorską w miejscowości Węgry i dalej na południe od drogi łączącej miejscowości Węgry- Kotórz Mały – Turawa – Rzędów – Kadłub Turawski – Zakrzów Turawski biegnącą do wschodniej granicy gminy w powiecie opolskim,

powiat miejski Opole,

w województwie zachodniopomorskim:

gminy Nowogródek Pomorski, Barlinek, Myślibórz, część gminy Dębno położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 126 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 23 w miejscowości Dębno, następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 23 do skrzyżowania z ul. Jana Pawła II w miejscowości Cychry, następnie na północ od ul. Jana Pawła II do skrzyżowania z ul. Ogrodową i dalej na północ od linii wyznaczonej przez ul. Ogrodową, której przedłużenie biegnie do wschodniej granicy gminy w powiecie myśliborskim,

gmina Stare Czarnowo w powiecie gryfińskim,

gmina Bielice, Kozielice, Pyrzyce w powiecie pyrzyckim,

gminy Bierzwnik, Krzęcin, Pełczyce w powiecie choszczeńskim,

część powiatu miejskiego Szczecin położona na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę Odra Zachodnia biegnącą od północnej granicy gminy do przecięcia z drogą nr 10, następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 10 biegnącą od przecięcia z linią wyznaczoną przez rzekę Odra Zachodnia do wschodniej granicy gminy,

gminy Dobra (Szczecińska), Police w powiecie polickim,

w województwie małopolskim:

powiat brzeski,

powiat gorlicki,

powiat proszowicki,

część powiatu nowosądeckiego niewymieniona w części II załącznika I,

gminy Czorsztyn, Krościenko nad Dunajcem, Ochotnica Dolna w powiecie nowotarskim,

powiat miejski Nowy Sącz,

powiat tarnowski,

powiat miejski Tarnów,

powiat dąbrowski,

gminy Klucze, Bolesław, Bukowno w powiecie olkuskim,

w województwie śląskim:

gmina Sławków w powiecie będzińskim,

powiat miejski Jaworzno,

powiat miejski Mysłowice,

powiat miejski Katowice,

powiat miejski Siemianowice Śląskie,

powiat miejski Chorzów,

powiat miejski Piekary Śląskie,

powiat miejski Bytom,

gminy Kalety, Ożarowice, Świerklaniec, Miasteczko Śląskie, Radzionków w powiecie tarnogórskim,

gmina Woźniki w powiecie lublinieckim,

gminy Myszków i Koziegłowy w powiecie myszkowskim,

gminy Ogrodzieniec, Zawiercie, Włodowice w powiecie zawierciańskim.

7.   Slovensko

Tato uzavřená pásma I na Slovensku:

in the district of Nové Zámky, Sikenička, Pavlová, Bíňa, Kamenín, Kamenný Most, Malá nad Hronom, Belá, Ľubá, Šarkan, Gbelce, Bruty, Mužla, Obid, Štúrovo, Nána, Kamenica nad Hronom, Chľaba, Leľa, Bajtava, Salka, Malé Kosihy,

in the district of Veľký Krtíš, the municipalities of Ipeľské Predmostie, Veľká nad Ipľom, Hrušov, Kleňany, Sečianky,

in the district of Levice, the municipalities of Keť, Čata, Pohronský Ruskov, Hronovce, Želiezovce, Zalaba, Malé Ludince, Šalov, Sikenica, Pastovce, Bielovce, Ipeľský Sokolec, Lontov, Kubáňovo, Sazdice, Demandice, Dolné Semerovce, Vyškovce nad Ipľom, Preseľany nad Ipľom, Hrkovce, Tupá, Horné Semerovce, Hokovce, Slatina, Horné Turovce, Veľké Turovce, Šahy, Tešmak, Plášťovce, Ipeľské Uľany, Bátovce, Pečenice, Jabloňovce, Bohunice, Pukanec, Uhliská, Kalná nad Hronom, Nový Tekov, Malé Kozmálovce, Veľké Kozmálovce, Tlmače, Rybník, Hronské Kosihy, Čajkov, Nová Dedina, Devičany,

in the district of Krupina, the municipalities of Dudince, Terany, Hontianske Moravce, Sudince, Súdovce, Lišov,

the whole district of Ružomberok,

in the region of Turčianske Teplice, municipalties of Turček, Horná Štubňa, Čremošné, Háj, Rakša, Mošovce,

in the district of Martin, municipalties of Blatnica, Folkušová, Necpaly,

in the district of Dolný Kubín, the municipalities of Kraľovany, Žaškov, Jasenová, Vyšný Kubín, Oravská Poruba, Leštiny, Osádka, Malatiná, Chlebnice, Krivá,

in the district of Tvrdošín, the municipalities of Oravský Biely Potok, Habovka, Zuberec,

in the district of Prievidza, the municipalities of Handlová, Cígeľ, Podhradie, Lehota pod Vtáčnikom, Kamenec pod Vtáčnikom, Bystričany, Čereňany, Oslany, Horná Ves, Radobica,

in the district of Partizánske, the municipalities of Veľké Uherce, Pažiť, Kolačno, Veľký Klíž, Ješkova Ves, Klátová Nová Ves,

in the district of Topoľčany, the municipalities of Krnča, Prázdnovce, Solčany, Nitrianska Streda, Čeľadince, Kovarce, Súlovce,

in the district of Zlaté Moravce, the municipalities of Zlatno, Mankovce, Velčice, Kostoľany pod Tríbečom, Ladice, Sľažany, Neverice, Beladice, Choča, Vieska nad Žitavou, Slepčany, Červený Hrádok, Nevidzany, Malé Vozokany,

the whole district of Žiar nad Hronom, except municipalities included in zone II.

8.   Itálie

Tato uzavřená pásma I v Itálii:

Piedmont Region:

in the province of Alessandria, the municipalities Alessandria, of Casalnoceto, Oviglio, Tortona, Viguzzolo, Frugarolo, Bergamasco, Castellar Guidobono, Berzano Di Tortona, Cerreto Grue, Carbonara Scrivia, Casasco, Carentino, Frascaro, Paderna, Montegioco, Spineto Scrivia, Villaromagnano, Momperone, Merana, Monleale, Borgoratto Alessandrino, Casal Cermelli, Montemarzino, Castellazzo Bormida, Bosco Marengo, Castelspina, Volpeglino, Gamalero, Volpedo, Pozzol Groppo, Sarezzano,

in the province of Asti, the municipalities of Olmo Gentile, Nizza Monferrato, Incisa Scapaccino, Castel Boglione, Mombaruzzo, Maranzana, Rocchetta Palafea, Castelletto Molina, Castelnuovo Belbo, Quaranti, Fontanile, Calamandrana, Bruno, Bubbio, Cassinasco, Serole, Loazzolo, Cessole, Vesime, San Giorgio Scarampi, Canelli, San Marzano Oliveto,

in the province of Cuneo, the municipalities of Bergolo, Pezzolo Valle Uzzone, Cortemilia, Levice, Castelletto Uzzone, Perletto, Castino, Cossano Belbo, Rocchetta Belbo, Santo Stefano Belbo,

Liguria Region:

in the province of Genova, the Municipalities of Rovegno, Rapallo, Portofino, Cicagna, Avegno, Montebruno, Santa Margherita Ligure, Favale Di Malvaro, Recco, Camogli, Moconesi, Tribogna, Uscio, Fontanigorda, Neirone, Lorsica,

in the province of Savona, the municipalities of Cairo Montenotte, Quiliano, Dego (ovest SP29), Altare, Piana Crixia, Albissola Marina, Savona,

Emilia-Romagna Region:

in the province of Piacenza, the municipalities of Cerignale, Ottone (est fiume Trebbia),

Lombardia Region:

in the province of Pavia, the municipalities of Rocca Susella, Montesegale, Menconico, Val Di Nizza, Bagnaria, Santa Margherita Di Staffora, Ponte Nizza, Brallo Di Pregola, Varzi, Godiasco, Cecima,

Lazio Region:

in the province of Rome,

North: the municipalities of Riano, Castelnuovo di Porto, Capena, Fiano Romano, Morlupo, Sacrofano, Magliano Romano, Formello, Campagnano di Roma, Anguillara,

West: the municipality of Fiumicino,

South: the municipality of Rome between the boundaries of the municipality of Fiumicino (West), the limits of Zone 3 (North), the Tiber river up to the intersection with the Grande Raccordo Anulare GRA Highway, the Grande Raccordo Anulare GRA Highway up to the intersection with A24 Highway, A24 Highway up to the intersection with Viale del Tecnopolo, viale del Tecnopolo up to the intersection with the boundaries of the municipality of Guidonia Montecelio,

East: the municipalities of Guidonia Montecelio, Montelibretti, Palombara Sabina, Monterotondo, Mentana, Sant’Angelo Romano, Fonte Nuova.

Sardinia Region

in South Sardinia Province the Municipalities of Ballao, Barumini, Escalaplano, Escolca Isola Amministrativa, Genuri, Gergei, Gesico, Guamaggiore, Las Plassas, Mandas, Orroli, Pauli Arbarei, Selegas, Setzu, Siddi, Siurgus Donigala, Suelli, Tuili, Turri, Ussaramanna, Villanovafranca, Villaputzu,

in Nuoro Province the Municipalities of Arzana Isola Amministrativa, Birori, Borore, Bortigali a ovest della Strada Statale 131, Dualchi, Gairo Isola Amministrativa, Galtelli, Irgoli, Jerzu Isola Amministrativa, Lanusei Isola Amministrativa, Loceri Isola Amministrativa, Loculi, Macomer at ovest della Strada Statale 131, Noragugume, Onifai, Orosei, Ortueri, Osini Isola Amministrativa, Perdasdefogu, Posada, Sindia Isola Amministrativa, Siniscola, Tertenia Isola Amministrativa,

in Oristano Province the Municipalities of Aidomaggiore, Albagiara, Ardauli, Assolo, Asuni, Baradili, Baressa, Bidonì, Boroneddu, Busachi, Ghilarza, Gonnosnò, Mogorella, Neoneli, Nureci, Ruinas, Samugheo, Sedilo, Senis, Sini, Soddi, Sorradile Isola Amministrativa, Tadasuni, Ulà Tirso, Usellus, Villa Sant'antonio,

in Sassari Province the Municipalities of Ardara, Berchidda, Bonnanaro, Bonorva a ovest della Strada Statale 131, Borutta, Cheremule, Cossoine, Giave, Loiri Porto San Paolo, Monti, Mores a nord della Strada Statale 128bis – Strada Provinciale 63, Olbia a sud della Strada Statale 127, Oschiri a nord della E 840, Ozieri a nord della Strada Provinciale 63 – Strada Provinciale 1 – Strada Statale 199, Semestene, Telti, Torralba, Tula.

9.   Česká republika

Tato uzavřená pásma I v České republice:

Liberecký kraj:

Dolní Chrastava, Horní Chrastava, Chrastava I, Nová Ves u Chrastavy, Mlýnice, Albrechtice u Frýdlantu, Kristiánov, Heřmanice u Frýdlantu, Dětřichov u Frýdlantu, Mníšek u Liberce, , Oldřichov na Hranicích, Machnín, Svárov u Liberce, Desná I, Krásná Studánka, Stráž nad Nisou, Fojtka, Radčice u Krásné Studánky, Kateřinky u Liberce, Staré Pavlovice, Nové Pavlovice, Růžodol I, Františkov u Liberce, Liberec, Ruprechtice, Rudolfov, Horní Růžodol, Rochlice u Liberce, Starý Harcov, Vratislavice nad Nisou, Kunratice u Liberce, Proseč nad Nisou, Lukášov, Rýnovice, Jablonec nad Nisou, Jablonecké Paseky, Jindřichov nad Nisou, Mšeno nad Nisou, Lučany nad Nisou, Smržovka, Tanvald, Jiřetín pod Bukovou, Dolní Maxov, Antonínov, Horní Maxov, Karlov u Josefova Dolu, Loučná nad Nisou, Hraničná nad Nisou, Janov nad Nisou, Bedřichov u Jablonce nad Nisou, Josefův Důl u Jablonce nad Nisou, Albrechtice v Jizerských horách, Desná III, Polubný, Harrachov, Jizerka, Hejnice, Bílý Potok pod Smrkem v okrese Liberec obce Hrádek nad Nisou, Oldřichov v Hájích, Grabštejn, Václavice u Hrádku nad Nisou, Horní Vítkov, Dolní Vítkov, Bílý Kostel nad Nisou,

10.   Řecko

Tato uzavřená pásma I v Řecku:

in the regional unit of Drama:

the community departments of Sidironero and Skaloti and the municipal departments of Livadero and Ksiropotamo (in Drama municipality),

the municipal department of Paranesti (in Paranesti municipality),

the municipal departments of Prosotsani, Kokkinogeia, Mikropoli, Panorama, Pyrgoi (in Prosotsani municipality),

the municipal departments of Kato Nevrokopi, Chrysokefalo, Achladea, Vathytopos, Volakas, Granitis, Dasotos, Eksohi, Katafyto, Lefkogeia, Mikrokleisoura, Mikromilea, Ochyro, Pagoneri, Perithorio, Kato Vrontou and Potamoi (in Kato Nevrokopi municipality),

in the regional unit of Xanthi:

the municipal departments of Kimmerion, Stavroupoli, Gerakas, Dafnonas, Komnina, Kariofyto and Neochori (in Xanthi municipality),

the community departments of Satres, Thermes, Kotyli, and the municipal departments of Myki, Echinos and Oraio and (in Myki municipality),

the community department of Selero and the municipal department of Sounio (in Avdira municipality),

in the regional unit of Rodopi:

the municipal departments of Komotini, Anthochorio, Gratini, Thrylorio, Kalhas, Karydia, Kikidio, Kosmio, Pandrosos, Aigeiros, Kallisti, Meleti, Neo Sidirochori and Mega Doukato (in Komotini municipality),

the municipal departments of Ipio, Arriana, Darmeni, Archontika, Fillyra, Ano Drosini, Aratos and the Community Departments Kehros and Organi (in Arriana municipality),

the municipal departments of Iasmos, Sostis, Asomatoi, Polyanthos and Amvrosia and the community department of Amaxades (in Iasmos municipality),

the municipal department of Amaranta (in Maroneia Sapon municipality),

in the regional unit of Evros:

the municipal departments of Kyriaki, Mandra, Mavrokklisi, Mikro Dereio, Protokklisi, Roussa, Goniko, Geriko, Sidirochori, Megalo Derio, Sidiro, Giannouli, Agriani and Petrolofos (in Soufli municipality),

the municipal departments of Dikaia, Arzos, Elaia, Therapio, Komara, Marasia, Ormenio, Pentalofos, Petrota, Plati, Ptelea, Kyprinos, Zoni, Fulakio, Spilaio, Nea Vyssa, Kavili, Kastanies, Rizia, Sterna, Ampelakia, Valtos, Megali Doxipara, Neochori and Chandras (in Orestiada municipality),

the municipal departments of Asvestades, Ellinochori, Karoti, Koufovouno, Kiani, Mani, Sitochori, Alepochori, Asproneri, Metaxades, Vrysika, Doksa, Elafoxori, Ladi, Paliouri and Poimeniko (in Didymoteixo municipality),

in the regional unit of Serres:

the municipal departments of Kerkini, Livadia, Makrynitsa, Neochori, Platanakia, Akritochori, Vyroneia, Gonimo, Mandraki, Megalochori, Rodopoli, Ano Poroia, Katw Poroia, Sidirokastro, Vamvakophyto, Kamaroto, Strymonochori, Charopo, Kastanousi and Chortero and the community departments of Agkistro, Achladochori and Kapnophyto (in Sintiki municipality),

the municipal departments of Serres, Leukonas, Mitrousi, Skoutari, Elaionas and Oinoussa and the community departments of Orini and Ano Vrontou (in Serres municipality),

the municipal departments of Dasochoriou, Irakleia, Skotoussa, Strimoniko, Valtero, Karperi, Koimisi, Lithotopos, Limnochori, Podismeno and Chrysochorafa (in Irakleia municipality),

the municipal departments of Emmanouil Pappas and Strimonas (in Emmanouil Pappas municipality), the municipal department of Visaltia (in Visaltia municipality),

in the regional unit of Kilkis:

the municipal departments of Kroussa, Mouries and Doirani (in Kilkis municipality),

in the regional unit of Thessaloniki:

the municipal department of Lahanas (in Lagadas municipality).

ČÁST II

1.   Bulharsko

Tato uzavřená pásma II v Bulharsku:

the whole region of Haskovo,

the whole region of Yambol,

the whole region of Stara Zagora,

the whole region of Pernik,

the whole region of Kyustendil,

the whole region of Plovdiv, excluding the areas in Part III,

the whole region of Pazardzhik, excluding the areas in Part III,

the whole region of Smolyan,

the whole region of Dobrich,

the whole region of Sofia city,

the whole region of Sofia Province,

the whole region of Blagoevgrad excluding the areas in Part III,

the whole region of Razgrad,

the whole region of Kardzhali,

the whole region of Burgas,

the whole region of Varna excluding the areas in Part III,

the whole region of Silistra,

the whole region of Ruse,

the whole region of Veliko Tarnovo,

the whole region of Pleven,

the whole region of Targovishte,

the whole region of Shumen,

the whole region of Sliven,

the whole region of Vidin,

the whole region of Gabrovo,

the whole region of Lovech,

the whole region of Montana,

the whole region of Vratza.

2.   Německo

Tato uzavřená pásma II v Německu:

Bundesland Brandenburg:

Landkreis Oder-Spree:

Gemeinde Grunow-Dammendorf,

Gemeinde Mixdorf

Gemeinde Schlaubetal,

Gemeinde Neuzelle,

Gemeinde Neißemünde,

Gemeinde Lawitz,

Gemeinde Eisenhüttenstadt,

Gemeinde Vogelsang,

Gemeinde Ziltendorf,

Gemeinde Wiesenau,

Gemeinde Friedland,

Gemeinde Siehdichum,

Gemeinde Müllrose,

Gemeinde Briesen,

Gemeinde Jacobsdorf

Gemeinde Groß Lindow,

Gemeinde Brieskow-Finkenheerd,

Gemeinde Ragow-Merz,

Gemeinde Beeskow,

Gemeinde Rietz-Neuendorf,

Gemeinde Tauche mit den Gemarkungen Stremmen, Ranzig, Trebatsch, Sabrodt, Sawall, Mitweide, Lindenberg, Falkenberg (T), Görsdorf (B), Wulfersdorf, Giesensdorf, Briescht, Kossenblatt und Tauche,

Gemeinde Langewahl,

Gemeinde Berkenbrück,

Gemeinde Steinhöfel mit den Gemarkungen Arensdorf und Demitz und den Gemarkungen Steinhöfel, Hasenfelde und Heinersdorf östlich der L 36 und der Gemarkung Neuendorf im Sande südlich der L36,

Gemeinde Fürstenwalde östlich der B 168 und südlich der L36,

Gemeinde Diensdorf-Radlow,

Gemeinde Wendisch Rietz östlich des Scharmützelsees und nördlich der B 246,

Gemeinde Bad Saarow mit der Gemarkung Neu Golm und der Gemarkung Bad Saarow-Pieskow östlich des Scharmützelsees und ab nördlicher Spitze östlich der L35,

Landkreis Dahme-Spreewald:

Gemeinde Jamlitz,

Gemeinde Lieberose,

Gemeinde Schwielochsee mit den Gemarkungen Goyatz, Jessern, Lamsfeld, Ressen, Speichrow und Zaue,

Landkreis Spree-Neiße:

Gemeinde Schenkendöbern,

Gemeinde Guben,

Gemeinde Jänschwalde,

Gemeinde Tauer,

Gemeinde Peitz,

Gemeinde Kolkwitz mit den Gemarkungen Klein Gaglow, Hähnchen, Kolkwitz, Glinzig und Krieschow südlich der BAB 15,

Gemeinde Turnow-Preilack mit der Gemarkung Preilack,

Gemeinde Teichland mit der Gemarkung Bärenbrück,

Gemeinde Heinersbrück,

Gemeinde Forst,

Gemeinde Groß Schacksdorf-Simmersdorf,

Gemeinde Neiße-Malxetal,

Gemeinde Jämlitz-Klein Düben,

Gemeinde Tschernitz,

Gemeinde Döbern,

Gemeinde Felixsee,

Gemeinde Wiesengrund,

Gemeinde Spremberg,

Gemeinde Welzow,

Gemeinde Neuhausen/Spree,

Gemeinde Drebkau,

Kreisfreie Stadt Cottbus mit den Gemarkungen Kahren, Gallinchen, Groß Gaglow und der Gemarkung Kiekebusch südlich der BAB 15,

Landkreis Märkisch-Oderland:

Gemeinde Bleyen-Genschmar,

Gemeinde Neuhardenberg

Gemeinde Golzow,

Gemeinde Küstriner Vorland,

Gemeinde Alt Tucheband,

Gemeinde Reitwein,

Gemeinde Podelzig,

Gemeinde Gusow-Platkow,

Gemeinde Seelow,

Gemeinde Vierlinden,

Gemeinde Lindendorf,

Gemeinde Fichtenhöhe,

Gemeinde Lietzen,

Gemeinde Falkenhagen (Mark),

Gemeinde Zeschdorf,

Gemeinde Treplin,

Gemeinde Lebus,

Gemeinde Müncheberg mit den Gemarkungen Jahnsfelde, Trebnitz, Obersdorf, Münchehofe und Hermersdorf,

Gemeinde Märkische Höhe mit der Gemarkung Ringenwalde,

Gemeinde Bliesdorf mit der Gemarkung Metzdorf und Gemeinde Bliesdorf – östlich der B167 bis östlicher Teil, begrenzt aus Richtung Gemarkungsgrenze Neutrebbin südlich der Bahnlinie bis Straße „Sophienhof“ dieser westlich folgend bis „Ruesterchegraben“ weiter entlang Feldweg an den Windrädern Richtung „Herrnhof“, weiter entlang „Letschiner Hauptgraben“ nord-östlich bis Gemarkungsgrenze Alttrebbin und Kunersdorf – östlich der B167,

Gemeinde Bad Freienwalde mit den Gemarkungen Altglietzen, Altranft, Bad Freienwalde, Bralitz, Hohenwutzen, Schiffmühle, Hohensaaten und Neuenhagen,

Gemeinde Falkenberg mit der Gemarkung Falkenberg östlich der L35,

Gemeinde Oderaue,

Gemeinde Wriezen mit den Gemarkungen Altwriezen, Jäckelsbruch, Neugaul, Beauregard, Eichwerder, Rathsdorf – östlich der B167 und Wriezen – östlich der B167,

Gemeinde Neulewin,

Gemeinde Neutrebbin,

Gemeinde Letschin,

Gemeinde Zechin,

Landkreis Barnim:

Gemeinde Lunow-Stolzenhagen,

Gemeinde Parsteinsee,

Gemeinde Oderberg,

Gemeinde Liepe,

Gemeinde Hohenfinow (nördlich der B167),

Gemeinde Niederfinow,

Gemeinde (Stadt) Eberswalde mit den Gemarkungen Eberswalde nördlich der B167 und östlich der L200, Sommerfelde und Tornow nördlich der B167,

Gemeinde Chorin mit den Gemarkungen Brodowin, Chorin östlich der L200, Serwest, Neuehütte, Sandkrug östlich der L200,

Gemeinde Ziethen mit der Gemarkung Klein Ziethen östlich der Serwester Dorfstraße und östlich der B198,

Landkreis Uckermark:

Gemeinde Angermünde mit den Gemarkungen Crussow, Stolpe, Gellmersdorf, Neukünkendorf, Bölkendorf, Herzsprung, Schmargendorf und den Gemarkungen Angermünde südlich und südöstlich der B2 und Dobberzin südlich der B2,

Gemeinde Schwedt mit den Gemarkungen Criewen, Zützen, Schwedt, Stendell, Kummerow, Kunow, Vierraden, Blumenhagen, Oderbruchwiesen, Enkelsee, Gatow, Hohenfelde, Schöneberg, Flemsdorf und der Gemarkung Felchow östlich der B2,

Gemeinde Pinnow südlich und östlich der B2,

Gemeinde Berkholz-Meyenburg,

Gemeinde Mark Landin mit der Gemarkung Landin südlich der B2,

Gemeinde Casekow mit der Gemarkung Woltersdorf und den Gemarkungen Biesendahlshof und Casekow östlich der L272 und südlich der L27,

Gemeinde Hohenselchow-Groß Pinnow mit der Gemarkung Groß Pinnow und der Gemarkung Hohenselchow südlich der L27,

Gemeinde Gartz (Oder) mit der Gemarkung Friedrichsthal und den Gemarkungen Gartz und Hohenreinkendorf südlich der L27 und der B2 bis Kastanienallee, dort links abbiegend dem Schülerweg folgend bis Höhe Bahnhof, von hier in östlicher Richtung den Salveybach kreuzend bis zum Tantower Weg, diesen in nördlicher Richtung bis zu Stettiner Straße, diese weiter folgend bis zur B2, dieser in nördlicher Richtung folgend,

Gemeinde Mescherin mit der Gemarkung Mescherin, der Gemarkung Neurochlitz östlich der B2 und der Gemarkung Rosow nördlich der K 7311,

Gemeinde Passow mit der Gemarkung Jamikow,

Kreisfreie Stadt Frankfurt (Oder),

Landkreis Prignitz:

Gemeinde Karstädt mit den Gemarkungen Neuhof und Kribbe und den Gemarkungen Groß Warnow, Klein Warnow, Reckenzin, Streesow und Dallmin östlich der Bahnstrecke Berlin/Spandau-Hamburg/Altona,

Gemeinde Berge,

Gemeinde Pirow mit den Gemarkungen Hülsebeck, Pirow, Bresch und Burow,

Gemeinde Putlitz mit den Gemarkungen Sagast, Nettelbeck, Porep, Lütkendorf, Putlitz, Weitgendorf und Telschow,

Gemeinde Marienfließ mit den Gemarkungen Jännersdorf, Stepenitz und Krempendorf,

Landkreis Oberspreewald-Lausitz:

Gemeinde Vetschau mit den Gemarkungen Wüstenhain und Laasow,

Gemeinde Altdöbern mit den Gemarkungen Reddern, Ranzow, Pritzen, Altdöbern östlich der Bahnstrecke Altdöbern –Großräschen,

Gemeinde Großräschen mit den Gemarkungen Woschkow, Dörrwalde, Allmosen,

Gemeinde Neu-Seeland,

Gemeinde Neupetershain,

Gemeinde Senftenberg mit der Gemarkungen Peickwitz, Sedlitz, Kleinkoschen, Großkoschen und Hosena,

Gemeinde Hohenbocka,

Gemeinde Grünewald,

Gemeinde Hermsdorf,

Gemeinde Kroppen,

Gemeinde Ortrand,

Gemeinde Großkmehlen,

Gemeinde Lindenau,

Gemeinde Frauendorf,

Gemeinde Ruhland,

Gemeinde Guteborn

Gemeinde Schwarzbach mit der Gemarkung Schwarzbach,

Bundesland Sachsen:

Landkreis Bautzen,

Stadt Dresden:

Stadtgebiet nördlich der BAB4 bis zum Verlauf westlich der Elbe, dann nördlich der B6,

Landkreis Görlitz,

Landkreis Meißen:

Gemeinde Diera-Zehren östlich der Elbe,

Gemeinde Ebersbach,

Gemeinde Glaubitz östlich des Grödel-Elsterwerdaer-Floßkanals,

Gemeinde Klipphausen östlich der S177,

Gemeinde Lampertswalde,

Gemeinde Moritzburg,

Gemeinde Niederau östlich der B101,

Gemeinde Nünchritz östlich der Elbe und südlich des Grödel-Elsterwerdaer-Floßkanals,

Gemeinde Priestewitz,

Gemeinde Röderaue östlich des Grödel-Elsterwerdaer-Floßkanals,

Gemeinde Schönfeld,

Gemeinde Stadt Coswig,

Gemeinde Stadt Gröditz östlich des Grödel-Elsterwerdaer-Floßkanals,

Gemeinde Stadt Großenhain,

Gemeinde Stadt Meißen östlich des Straßenverlaufs der S177 bis zur B6, dann B6 bis zur B101, ab der B101 Elbtalbrücke Richtung Norden östlich der Elbe,

Gemeinde Stadt Radebeul,

Gemeinde Stadt Radeburg,

Gemeinde Thiendorf,

Gemeinde Weinböhla,

Gemeinde Wülknitz östlich des Grödel-Elsterwerdaer-Floßkanals,

Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge:

Gemeinde Stadt Wilsdruff nördlich der BAB4 zwischen den Abfahren Wilsdruff und Dreieck Dresden-West,

Bundesland Mecklenburg-Vorpommern:

Landkreis Ludwigslust-Parchim:

Gemeinde Balow mit dem Ortsteil: Balow,

Gemeinde Brunow mit den Ortsteilen und Ortslagen: Bauerkuhl, Brunow (bei Ludwigslust), Klüß, Löcknitz (bei Parchim),

Gemeinde Dambeck mit dem Ortsteil und der Ortslage: Dambeck (bei Ludwigslust),

Gemeinde Ganzlin mit den Ortsteilen und Ortslagen: Barackendorf, Hof Retzow, Klein Damerow, Retzow, Wangelin,

Gemeinde Gehlsbach mit den Ortsteilen und Ortslagen: Ausbau Darß, Darß, Hof Karbow, Karbow, Karbow-Ausbau, Quaßlin, Quaßlin Hof, Quaßliner Mühle, Vietlübbe, Wahlstorf

Gemeinde Groß Godems mit den Ortsteilen und Ortslagen: Groß Godems, Klein Godems,

Gemeinde Karrenzin mit den Ortsteilen und Ortslagen: Herzfeld, Karrenzin, Karrenzin-Ausbau, Neu Herzfeld, Repzin, Wulfsahl,

Gemeinde Kreien mit den Ortsteilen und Ortslagen: Ausbau Kreien, Hof Kreien, Kolonie Kreien, Kreien, Wilsen,

Gemeinde Kritzow mit dem Ortsteil und der Ortslage: Benzin,

Gemeinde Lübz mit den Ortsteilen und Ortslagen: Burow, Gischow, Meyerberg,

Gemeinde Möllenbeck mit den Ortsteilen und Ortslagen: Carlshof, Horst, Menzendorf, Möllenbeck,

Gemeinde Muchow mit dem Ortsteil und Ortslage: Muchow,

Gemeinde Parchim mit dem Ortsteil und Ortslage: Slate,

Gemeinde Prislich mit den Ortsteilen und Ortslagen: Marienhof, Neese, Prislich, Werle,

Gemeinde Rom mit dem Ortsteil und Ortslage: Klein Niendorf,

Gemeinde Ruhner Berge mit den Ortsteilen und Ortslagen: Dorf Poltnitz, Drenkow, Griebow, Jarchow, Leppin, Malow, Malower Mühle, Marnitz, Mentin, Mooster, Poitendorf, Poltnitz, Suckow, Tessenow, Zachow,

Gemeinde Siggelkow mit den Ortsteilen und Ortslagen: Groß Pankow, Klein Pankow, Neuburg, Redlin, Siggelkow,

Gemeinde Stolpe mit den Ortsteilen und Ortslagen: Barkow, Granzin, Stolpe Ausbau, Stolpe,

Gemeinde Ziegendorf mit den Ortsteilen und Ortslagen: Drefahl, Meierstorf, Neu Drefahl, Pampin, Platschow, Stresendorf, Ziegendorf,

Gemeinde Zierzow mit den Ortsteilen und Ortslagen: Kolbow, Zierzow.

3.   Estonsko

Tato uzavřená pásma II v Estonsku:

Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond).

4.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma II v Lotyšsku:

Aizkraukles novads,

Alūksnes novads,

Augšdaugavas novads,

Ādažu novads,

Balvu novads,

Bauskas novads,

Cēsu novads,

Dienvidkurzemes novada Aizputes, Cīravas, Lažas, Durbes, Dunalkas, Tadaiķu, Vecpils, Bārtas, Sakas, Bunkas, Priekules, Gramzdas, Kalētu, Virgas, Dunikas, Vaiņodes, Gaviezes, Rucavas, Vērgales, Medzes pagasts, Nīcas pagasta daļa uz dienvidiem no apdzīvotas vietas Bernāti, autoceļa V1232, A11, V1222, Bārtas upes, Embūtes pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa P116, P106, autoceļa no apdzīvotas vietas Dinsdurbe, Kalvenes pagasta daļa uz rietumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz dienvidiem no autoceļa A9, uz rietumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz rietumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296, Aizputes, Durbes, Pāvilostas, Priekules pilsēta,

Dobeles novads,

Gulbenes novads,

Jelgavas novads,

Jēkabpils novads,

Krāslavas novads,

Kuldīgas novada Alsungas, Gudenieku, Kurmāles, Rendas, Kabiles, Vārmes, Pelču, Snēpeles, Turlavas, Ēdoles, Īvandes, Rumbas, Padures pagasts, Laidu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1296, Kuldīgas pilsēta,

Ķekavas novads,

Limbažu novads,

Līvānu novads,

Ludzas novads,

Madonas novads,

Mārupes novads,

Ogres novads,

Olaines novads,

Preiļu novads,

Rēzeknes novads,

Ropažu novada Garkalnes, Ropažu pagasts, Stopiņu pagasta daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes, Vangažu pilsēta,

Salaspils novads,

Saldus novads,

Saulkrastu novads,

Siguldas novads,

Smiltenes novads,

Talsu novads,

Tukuma novads,

Valkas novads,

Valmieras novads,

Varakļānu novads,

Ventspils novads,

Daugavpils valstspilsētas pašvaldība,

Jelgavas valstspilsētas pašvaldība,

Jūrmalas valstspilsētas pašvaldība,

Rēzeknes valstspilsētas pašvaldība.

5.   Litva

Tato uzavřená pásma II v Litvě:

Alytaus miesto savivaldybė,

Alytaus rajono savivaldybė,

Anykščių rajono savivaldybė,

Akmenės rajono savivaldybė,

Birštono savivaldybė,

Biržų miesto savivaldybė,

Biržų rajono savivaldybė,

Druskininkų savivaldybė,

Elektrėnų savivaldybė,

Ignalinos rajono savivaldybė,

Jonavos rajono savivaldybė,

Joniškio rajono savivaldybė,

Jurbarko rajono savivaldybė: Eržvilko, Juodaičių, Seredžiaus, Smalininkų ir Viešvilės seniūnijos,

Kaišiadorių rajono savivaldybė,

Kauno miesto savivaldybė,

Kauno rajono savivaldybė,

Kazlų rūdos savivaldybė: Kazlų Rūdos seniūnija, išskyrus vakarinė dalis iki kelio 2602 ir 183, Plutiškių seniūnija,

Kelmės rajono savivaldybė: Kelmės, Kražių, Liolių, Tytuvėnų, Tytuvėnų apylinkių, Pakražančio ir Vaiguvos seniūnijos,

Kėdainių rajono savivaldybė,

Klaipėdos rajono savivaldybė: Judrėnų, Endriejavo ir Veiviržėnų seniūnijos,

Kupiškio rajono savivaldybė,

Kretingos rajono savivaldybė,

Lazdijų rajono savivaldybė,

Mažeikių rajono savivaldybė,

Molėtų rajono savivaldybė: Alantos, Balninkų, Čiulėnų, Inturkės, Joniškio, Luokesos, Mindūnų, Suginčių ir Videniškių seniūnijos,

Pagėgių savivaldybė,

Pakruojo rajono savivaldybė,

Panevėžio rajono savivaldybė,

Panevėžio miesto savivaldybė,

Pasvalio rajono savivaldybė,

Radviliškio rajono savivaldybė,

Rietavo savivaldybė,

Prienų rajono savivaldybė,

Plungės rajono savivaldybė,

Raseinių rajono savivaldybė,

Rokiškio rajono savivaldybė,

Skuodo rajono savivaldybė,

Šakių rajono savivaldybė: Kriūkų, Lekėčių ir Lukšių seniūnijos,

Šalčininkų rajono savivaldybė,

Šiaulių miesto savivaldybė,

Šiaulių rajono savivaldybė: Ginkūnų, Gruzdžių, Kairių, Kužių, Meškuičių, Raudėnų, Šakynos ir Šiaulių kaimiškosios seniūnijos,

Šilutės rajono savivaldybė,

Širvintų rajono savivaldybė: Čiobiškio, Gelvonų, Jauniūnų, Kernavės, Musninkų ir Širvintų seniūnijos,

Šilalės rajono savivaldybė,

Švenčionių rajono savivaldybė,

Tauragės rajono savivaldybė,

Telšių rajono savivaldybė,

Trakų rajono savivaldybė,

Ukmergės rajono savivaldybė: Deltuvos, Lyduokių, Pabaisko, Pivonijos, Siesikų, Šešuolių, Taujėnų, Ukmergės miesto, Veprių, Vidiškių ir Žemaitkiemo seniūnijos,

Utenos rajono savivaldybė,

Varėnos rajono savivaldybė,

Vilniaus miesto savivaldybė,

Vilniaus rajono savivaldybė: Avižienių, Bezdonių, Buivydžių, Dūkštų, Juodšilių, Kalvelių, Lavoriškių, Maišiagalos, Marijampolio, Medininkų, Mickūnų, Nemenčinės, Nemenčinės miesto, Nemėžio, Pagirių, Riešės, Rudaminos, Rukainių, Sudervės, Sužionių, Šatrininkų ir Zujūnų seniūnijos,

Visagino savivaldybė,

Zarasų rajono savivaldybė.

6.   Maďarsko

Tato uzavřená pásma II v Maďarsku:

Békés megye 950150, 950250, 950350, 950450, 950550, 950650, 950660, 950750, 950850, 950860, 951050, 951150, 951250, 951260, 951350, 951450, 951460, 951550, 951650, 951750, 952150, 952250, 952350, 952450, 952550, 952650, 953250, 953260, 953270, 953350, 953450, 953550, 953560, 953950, 954050, 954060, 954150, 956250, 956350, 956450, 956550, 956650 és 956750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Borsod-Abaúj-Zemplén megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Fejér megye 403150, 403160, 403250, 403260, 403350, 404250, 404550, 404560, 404570, 405450, 405550, 405650, 406450 és 407050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Hajdú-Bihar megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Heves megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750250, 750550, 750650, 750750, 750850, 750970, 750980, 751050, 751150, 751160, 751250, 751260, 751350, 751360, 751450, 751460, 751470, 751550, 751650, 751750, 751850, 751950, 752150, 752250, 752350, 752450, 752460, 752550, 752560, 752650, 752750, 752850, 752950, 753060, 753070, 753150, 753250, 753310, 753450, 753550, 753650, 753660, 753750, 753850, 753950, 753960, 754050, 754150, 754250, 754360, 754370, 754850, 755550, 755650 és 755750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Komárom-Esztergom megye: 250350, 250850, 250950, 251450, 251550, 251950, 252050, 252150, 252350, 252450, 252460, 252550, 252650, 252750, 252850, 252860, 252950, 252960, 253050, 253150, 253250, 253350, 253450 és 253550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Nógrád megye valamennyi vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Pest megye 570150, 570250, 570350, 570450, 570550, 570650, 570750, 570850, 570950, 571050, 571150, 571250, 571350, 571650, 571750, 571760, 571850, 571950, 572050, 573550, 573650, 574250, 577250, 580050 és 580150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe.

7.   Polsko

Tato uzavřená pásma II v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Kalinowo, Stare Juchy, Prostki oraz gmina wiejska Ełk w powiecie ełckim,

powiat elbląski,

powiat miejski Elbląg,

powiat gołdapski,

powiat piski,

powiat bartoszycki,

powiat olecki,

powiat giżycki,

powiat braniewski,

powiat kętrzyński,

powiat lidzbarski,

gminy Dźwierzuty Jedwabno, Pasym, Świętajno, Wielbark, Szczytno i miasto Szczytno w powiecie szczycieńskim,

powiat mrągowski,

powiat węgorzewski,

powiat olsztyński,

powiat miejski Olsztyn,

powiat nidzicki,

część powiatu ostródzkiego niewymieniona w części III załącznika I,

część powiatu nowomiejskiego niewymieniona w części III załącznika I,

część powiatu iławskiego niewymieniona w części III załącznika I,

część powiatu działdowskiego niewymieniona w części III załącznika I,

w województwie podlaskim:

powiat bielski,

powiat grajewski,

powiat moniecki,

powiat sejneński,

powiat siemiatycki,

powiat hajnowski,

gminy Ciechanowiec, Klukowo, Szepietowo, Kobylin-Borzymy, Nowe Piekuty, Sokoły i część gminy Kulesze Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie wysokomazowieckim,

powiat białostocki,

powiat suwalski,

powiat miejski Suwałki,

powiat augustowski,

powiat sokólski,

powiat miejski Białystok,

w województwie mazowieckim:

gminy Domanice, Korczew, Kotuń, Mordy, Paprotnia, Przesmyki, Siedlce, Skórzec, Wiśniew, Wodynie, Zbuczyn w powiecie siedleckim,

powiat miejski Siedlce,

gminy Ceranów, Jabłonna Lacka, Kosów Lacki, Repki, Sabnie, Sterdyń w powiecie sokołowskim,

powiat łosicki,

powiat sochaczewski,

powiat zwoleński,

powiat kozienicki,

powiat lipski,

powiat radomski

powiat miejski Radom,

powiat szydłowiecki,

gminy Lubowidz i Kuczbork Osada w powiecie żuromińskim,

gmina Wieczfnia Kościelna w powicie mławskim,

gminy Bodzanów, Słubice, Wyszogród i Mała Wieś w powiecie płockim,

powiat nowodworski,

gminy Czerwińsk nad Wisłą, Naruszewo, Załuski w powiecie płońskim,

gminy: miasto Kobyłka, miasto Marki, miasto Ząbki, miasto Zielonka, część gminy Tłuszcz ograniczona liniami kolejowymi: na północ od linii kolejowej biegnącej od wschodniej granicy gminy do miasta Tłuszcz oraz na wschód od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy gminy do miasta Tłuszcz, część gminy Jadów położona na północ od linii kolejowej biegnącej od wschodniej do zachodniej granicy gminy w powiecie wołomińskim,

powiat garwoliński,

gminy Boguty – Pianki, Brok, Zaręby Kościelne, Nur, Małkinia Górna, część gminy Wąsewo położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 60, część gminy wiejskiej Ostrów Mazowiecka położona na południe od miasta Ostrów Mazowiecka i na południe od linii wyznaczonej przez drogę 60 biegnącą od zachodniej granicy miasta Ostrów Mazowiecka do zachodniej granicy gminy w powiecie ostrowskim,

część gminy Sadowne położona na północny- zachód od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Łochów położona na północny – zachód od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie węgrowskim,

gminy Brańszczyk, Długosiodło, Rząśnik, Wyszków, część gminy Zabrodzie położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S8 w powiecie wyszkowskim,

gminy Cegłów, Dębe Wielkie, Halinów, Latowicz, Mińsk Mazowiecki i miasto Mińsk Mazowiecki, Mrozy, Siennica, miasto Sulejówek w powiecie mińskim,

powiat otwocki,

powiat warszawski zachodni,

powiat legionowski,

powiat piaseczyński,

powiat pruszkowski,

powiat grójecki,

powiat grodziski,

powiat żyrardowski,

powiat białobrzeski,

powiat przysuski,

powiat miejski Warszawa,

w województwie lubelskim:

powiat bialski,

powiat miejski Biała Podlaska,

powiat janowski,

powiat puławski,

powiat rycki,

powiat łukowski,

powiat lubelski,

powiat miejski Lublin,

powiat lubartowski,

powiat łęczyński,

powiat świdnicki,

powiat biłgorajski,

powiat hrubieszowski,

powiat krasnostawski,

powiat chełmski,

powiat miejski Chełm,

powiat tomaszowski,

powiat kraśnicki,

powiat opolski,

powiat parczewski,

powiat włodawski,

powiat radzyński,

powiat miejski Zamość,

powiat zamojski,

w województwie podkarpackim:

powiat stalowowolski,

powiat lubaczowski,

gminy Medyka, Stubno, część gminy Orły położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 77, część gminy Żurawica na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 77 w powiecie przemyskim,

część powiatu jarosławskiego niewymieniona w części I załącznika I,

gmina Kamień w powiecie rzeszowskim,

gminy Cmolas, Dzikowiec, Kolbuszowa, Majdan Królewski i Niwiska powiecie kolbuszowskim,

powiat leżajski,

powiat niżański,

powiat tarnobrzeski,

gminy Adamówka, Sieniawa, Tryńcza, Przeworsk z miastem Przeworsk, Zarzecze w powiecie przeworskim,

gmina Ostrów, część gminy Sędziszów Małopolski położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4,

część gminy Czarna położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4, część gminy Żyraków położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4, część gminy wiejskiej Dębica położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4 w powiecie dębickim,

powiat mielecki,

w województwie małopolskim:

gminy Nawojowa, Piwniczna Zdrój, Rytro, Stary Sącz, część gminy Łącko położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Dunajec w powiecie nowosądeckim,

gmina Szczawnica w powiecie nowotarskim,

w województwie pomorskim:

gminy Dzierzgoń i Stary Dzierzgoń w powiecie sztumskim,

gmina Stare Pole, część gminy Nowy Staw położna na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 w powiecie malborskim,

gminy Stegny, Sztutowo i część gminy Nowy Dwór Gdański położona na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

gmina Prabuty w powiecie kwidzyńskim,

w województwie świętokrzyskim:

gmina Tarłów i część gminy Ożarów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 biegnącą od miejscowości Honorów do zachodniej granicy gminy w powiecie opatowskim,

część gminy Brody położona wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 i na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie oraz przez drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy i część gminy Mirzec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno – wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim,

gmina Gowarczów, część gminy Końskie położona na wschód od linii kolejowej, część gminy Stąporków położona na północ od linii kolejowej w powiecie koneckim,

gminy Dwikozy i Zawichost w powiecie sandomierskim,

w województwie lubuskim:

gminy Bogdaniec, Deszczno, Kłodawa, Kostrzyn nad Odrą, Santok, Witnica w powiecie gorzowskim,

powiat miejski Gorzów Wielkopolski,

gminy Drezdenko, Strzelce Krajeńskie, Stare Kurowo, Zwierzyn w powiecie strzelecko – drezdeneckim,

powiat żarski,

powiat słubicki,

gminy Brzeźnica, Iłowa, Gozdnica, Małomice Wymiarki, Żagań i miasto Żagań w powiecie żagańskim,

powiat krośnieński,

powiat zielonogórski

powiat miejski Zielona Góra,

powiat nowosolski,

powiat sulęciński,

powiat międzyrzecki,

powiat świebodziński,

powiat wschowski,

w województwie dolnośląskim:

powiat zgorzelecki,

część powiatu polkowickiego niewymieniona w częsci III załącznika I,

część powiatu wołowskiego niewymieniona w części III załącznika I,

gmina Jeżów Sudecki w powiecie karkonoskim,

gminy Rudna, Ścinawa, miasto Lubin i część gminy Lubin niewymieniona w części III załącznika I w powiecie lubińskim,

gmina Malczyce, Miękinia, Środa Śląska, część gminy Kostomłoty położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4, część gminy Udanin położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4 w powiecie średzkim,

gmina Wądroże Wielkie, część gminy Męcinka położona na północ od drogi nr 363 w powiecie jaworskim,

gminy Kunice, Legnickie Pole, Prochowice, Ruja w powiecie legnickim,

gminy Wisznia Mała, Trzebnica, Zawonia, część gminy Oborniki Śląskie położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 340 w powiecie trzebnickim,

powiat lubański,

powiat miejski Wrocław,

gminy Czernica, Długołęka, Siechnice, część gminy Żórawina położona na wschód od linii wyznaczonej przez autostradę A4, część gminy Kąty Wrocławskie położona na północ od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie wrocławskim,

gminy Jelcz - Laskowice, Oława z miastem Oława i część gminy Domaniów położona na północny wschód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie oławskim,

gmina Bierutów, Dziadowa Kłoda, miasto Oleśnica, część gminy wiejskiej Oleśnica położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr S8, część gminy Dobroszyce położona na zachód od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od północnej do południowej granicy gminy w powiecie oleśnickim,

powiat bolesławiecki,

powiat milicki,

powiat górowski,

powiat głogowski,

gmina Świerzawa, Wojcieszów, część gminy Zagrodno położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Jadwisin – Modlikowice Zagrodno oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 382 biegnącą od miejscowości Zagrodno do południowej granicy gminy w powiecie złotoryjskim,

powiat lwówecki,

gminy Czarny Bór, Stare Bogaczowice, Walim, miasto Boguszów - Gorce, miasto Jedlina – Zdrój, miasto Szczawno – Zdrój w powiecie wałbrzyskim,

powiat miejski Wałbrzych,

gmina Świdnica, miasto Świdnica, miasto Świebodzice w powiecie świdnickim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Siedlec, Wolsztyn, część gminy Przemęt położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Borek – Kluczewo – Sączkowo – Przemęt – Błotnica – Starkowo – Boszkowo – Letnisko w powiecie wolsztyńskim,

gmina Wielichowo, Rakoniewice, Granowo, część gminy Kamieniec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 w powiecie grodziskim,

powiat międzychodzki,

powiat nowotomyski,

powiat obornicki,

część gminy Połajewo na położona na południe od drogi łączącej miejscowości Chraplewo, Tarnówko-Boruszyn, Krosin, Jakubowo, Połajewo - ul. Ryczywolska do północno-wschodniej granicy gminy w powiecie czarnkowsko-trzcianeckim,

powiat miejski Poznań,

gminy Buk, Czerwonak, Dopiewo, Komorniki, Rokietnica, Stęszew, Swarzędz, Suchy Las, Tarnowo Podgórne, Murowana Goślina w powiecie poznańskim,

powiat rawicki,

część powiatu szamotulskiego niewymieniona w części I załącznika I,

część powiatu gostyńskiego niewymieniona w części I i III załącznika I,

gminy Kobylin, Zduny, część gminy Krotoszyn położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi: nr 15 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 36, nr 36 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 15 do skrzyżowana z drogą nr 444, nr 444 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 36 do południowej granicy gminy w powiecie krotoszyńskim,

gmina Wijewo w powiecie leszczyńskim,

w województwie łódzkim:

gminy Białaczów, Drzewica, Opoczno i Poświętne w powiecie opoczyńskim,

gminy Biała Rawska, Regnów i Sadkowice w powiecie rawskim,

gmina Kowiesy w powiecie skierniewickim,

w województwie zachodniopomorskim:

gmina Boleszkowice i część gminy Dębno położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 126 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 23 w miejscowości Dębno, następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 23 do skrzyżowania z ul. Jana Pawła II w miejscowości Cychry, następnie na południe od ul. Jana Pawła II do skrzyżowania z ul. Ogrodową i dalej na południe od linii wyznaczonej przez ul. Ogrodową, której przedłużenie biegnie do wschodniej granicy gminy w powiecie myśliborskim,

gminy Cedynia, Gryfino, Mieszkowice, Moryń, część gminy Chojna położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 31 biegnącą od północnej granicy gminy i 124 biegnącą od południowej granicy gminy w powiecie gryfińskim,

gmina Kołbaskowo w powiecie polickim,

w województwie opolskim:

gminy Brzeg, Lubsza, Lewin Brzeski, Olszanka, Skarbimierz w powiecie brzeskim,

gminy Dąbrowa, Dobrzeń Wielki, Popielów, Murów, część gminy Łubniany położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Świerkle – Masów, ulicę Leśną w miejscowości Masów oraz na północ od ulicy Kolanowskiej biegnącej do wschodniej granicy gminy, część gminy Turawa położona na północ od linii wyznaczonej przez ulice Powstańców Śląskich -Kolanowską -Opolską – Kotorską w miejscowości Węgry i dalej na północ od drogi łączącej miejscowości Węgry- Kotórz Mały – Turawa – Rzędów – Kadłub Turawski – Zakrzów Turawski biegnącą do wschodniej granicy gminy w powiecie opolskim,

gmina Lasowice Wielkie, część gminy Kluczbork położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 42 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowana z drogą nr 45, a następnie od tego skrzyżowania na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 45 do skrzyżowania z ulicą Fabryczną w miejscowości Kluczbork i dalej na południe od linii wyznaczonej przez ulice Fabryczna -Dzierżonia – Strzelecka w miejscowości Kluczbork do wschodniej granicy gminy, część gminy Wołczyn położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 42 w powiecie kluczborskim,

powiat namysłowski,

w województwie śląskim:

powiat miejski Sosnowiec,

powiat miejski Dąbrowa Górnicza,

gminy Bobrowniki, Mierzęcice, Psary, Siewierz, miasto Będzin, miasto Czeladź, miasto Wojkowice w powiecie będzińskim,

gminy Łazy i Poręba w powiecie zawierciańskim.

8.   Slovensko

Tato uzavřená pásma II na Slovensku:

the whole district of Gelnica,

the whole district of Poprad

the whole district of Spišská Nová Ves,

the whole district of Levoča,

the whole district of Kežmarok,

in the whole district of Michalovce except municipalities included in zone III,

the whole district of Košice-okolie,

the whole district of Rožnava,

the whole city of Košice,

in the district of Sobrance: Remetské Hámre, Vyšná Rybnica, Hlivištia, Ruská Bystrá, Podhoroď, Choňkovce, Ruský Hrabovec, Inovce, Beňatina, Koňuš,

the whole district of Vranov nad Topľou,

the whole district of Humenné except municipalities included in zone III,

the whole district of Snina,

the whole district of Prešov,

the whole district of Sabinov,

the whole district of Svidník, except municipalities included in zone III,

the whole district of Stropkov, except municipalities included in zone III,

the whole district of Bardejov,

the whole district of Stará Ľubovňa,

the whole district of Revúca,

the whole district of Rimavská Sobota,

in the district of Veľký Krtíš, the whole municipalities not included in part I,

the whole district of Lučenec,

the whole district of Poltár,

the whole district of Zvolen,

the whole district of Detva,

the whole district of Krupina, except municipalities included in zone I,

the whole district of Banska Stiavnica,

the whole district of Žarnovica,

in the district of Žiar nad Hronom the municipalities of Hronská Dúbrava, Trnavá Hora,

the whole district of Banska Bystica,

the whole district of Brezno,

the whole district of Liptovsky Mikuláš,

the whole district of Trebišov’,

in the district of Zlaté Moravce, the whole municipalities not included in part I,

in the district of Levice the municipality of Kozárovce.

9.   Itálie

Tato uzavřená pásma II v Itálii:

Piedmont Region:

in the Province of Alessandria, the municipalities of Alice Bel Colle, Terzo, Bistagno, Cavatore Cavatore, Castelnuovo Bormida, Cabella Ligure, Carrega Ligure, Francavilla Bisio, Carpeneto, Costa Vescovato, Grognardo, Orsara Bormida, Pasturana, Melazzo, Mornese, Ovada, Predosa, Lerma, Fraconalto, Rivalta Bormida, Fresonara, Malvicino, Ponzone, San Cristoforo, Sezzadio, Rocca Grimalda, Garbagna, Tassarolo, Mongiardino Ligure, Morsasco, Montaldo Bormida, Prasco, Montaldeo, Belforte Monferrato, Albera Ligure, Bosio, Cantalupo Ligure, Castelletto D'orba, Cartosio, Acqui Terme, Arquata Scrivia, Parodi Ligure, Ricaldone, Gavi, Cremolino, Brignano-Frascata, Novi Ligure, Molare, Cassinelle, Morbello, Avolasca, Carezzano, Basaluzzo, Dernice, Trisobbio, Strevi, Sant'Agata Fossili, Pareto, Visone, Voltaggio, Tagliolo Monferrato, Casaleggio Boiro, Capriata D'orba, Castellania, Carrosio, Cassine, Vignole Borbera, Serravalle Scrivia, Silvano D'orba, Villalvernia, Roccaforte Ligure, Rocchetta Ligure, Sardigliano, Stazzano, Borghetto Di Borbera, Grondona, Cassano Spinola, Montacuto, Gremiasco, San Sebastiano Curone, Fabbrica Curone, Spigno Monferrato, Montechiaro d'Acqui, Castelletto d'Erro, Ponti, Denice, Pozzolo Formigaro,

in the province of Asti, the municipality of Mombaldone, Castel Rocchero, Montabone, Sessame, Monastero Bormida, Roccaverano,

Liguria Region:

in the province of Genova, the municipalities of Bogliasco, Arenzano, Ceranesi, Ronco Scrivia, Mele, Isola Del Cantone, Lumarzo, Genova, Masone, Serra Riccò, Campo Ligure, Mignanego, Busalla, Bargagli, Savignone, Torriglia, Rossiglione, Sant'Olcese, Valbrevenna, Sori, Tiglieto, Campomorone, Cogoleto, Pieve Ligure, Davagna, Casella, Montoggio, Crocefieschi, Vobbia, Fascia, Gorreto, Propata, Rondanina,

in the province of Savona, the municipalities of Albisola Superiore, Celle Ligure, Stella, Pontinvrea, Varazze, Urbe, Sassello, Mioglia, Giusvalla, Dego (est SP 29)

Emilia-Romagna Region:

in the province of Piacenza, the municipalities of Ottone (ovest fiume Trebbia), Zerba,

Lazio Region:

the Area of the Municipality of Rome within the administrative boundaries of the Local Heatlh Unit “ASL RM1”,

Sardinia Region:

In South Sardinia Province the Municipalities of Escolca, Esterzili, Genoni, Gesturi, Isili, Nuragus, Nurallao, Nurri, Sadali, Serri, Seui, Seulo, Villanova Tulo,

In Nuoro Province the Municipalities of Atzara, Austis, Bari Sardo, Bitti, Bolotana, Bortigali a ovest della Strada Statale 131, Cardedu, Dorgali, Elini, Fonni, Gadoni, Gairo, Girasole, Ilbono, Jerzu, Lanusei, Lei, Loceri, Lodè, Lodine, Lotzorai, Lula, Macomer a ovest della Strada Statale 131, Meana Sardo, Nuoro, Oliena, Onani, Orune, Osidda, Osini, Ovodda, Silanus, Sorgono, Teti, Tiana, Torpè, Tortolì, Ulassai, Ussassai,

In Oristano Province the Municipalities of Laconi, Nughedu Santa Vittoria, Sorradile,

In Sassari Province the Municipalities of Alà dei Sardi, Anela, Benetutti, Bono, Bonorva East of SS 131, Bottidda, Buddusò, Budoni, Bultei, Burgos, Esporlatu, Illorai, Ittireddu, Mores a sud della Strada Statale 128bis – Strada Provinciale 63, Nughedu di San Nicolò, Nule, Olbia Isola Amministrativa (Berchiddeddu), Oschiri a sud della E 840, Ozieri a sud della Strada Provinciale 63 – Strada Provinciale 1 – Strada Statale 199, Padru, Pattada, San Teodoro.

10.   Česká republika

Tato uzavřená pásma II v České republice:

Liberecký kraj:

v okrese Liberec obce Arnoltice u Bulovky, Hajniště pod Smrkem, Nové Město pod Smrkem, Dětřichovec, Bulovka, Horní Řasnice, Dolní Pertoltice, Krásný Les u Frýdlantu, Jindřichovice pod Smrkem, Horní Pertoltice, Dolní Řasnice, Raspenava, Dolní Oldřiš, Ludvíkov pod Smrkem, Lázně Libverda, Háj u Habartic, Habartice u Frýdlantu, Kunratice u Frýdlantu, Víska u Frýdlantu, Poustka u Frýdlantu, Višňová u Frýdlantu, Předlánce, Černousy, Boleslav, Ves, Andělka, Frýdlant, Srbská.

11.   Řecko

Tato uzavřená pásma II v Řecku:

in the regional unit of Serres:

part of the municipal departments of Kerkini, Agkistro, Petritsi, Sidirokastro, Promahonas, Achladochori (in Sintiki Municipality),

part of municipal departments of Irakleia and Skotoussa (in Irakleia municipality).

ČÁST III

1.   Bulharsko

Tato uzavřená pásma III v Bulharsku:

in Blagoevgrad region:

the whole municipality of Sandanski

the whole municipality of Strumyani

the whole municipality of Petrich,

the Pazardzhik region:

the whole municipality of Pazardzhik,

the whole municipality of Panagyurishte,

the whole municipality of Lesichevo,

the whole municipality of Septemvri,

the whole municipality of Strelcha,

in Plovdiv region

the whole municipality of Hisar,

the whole municipality of Suedinenie,

the whole municipality of Maritsa

the whole municipality of Rodopi,

the whole municipality of Plovdiv,

in Varna region:

the whole municipality of Byala,

the whole municipality of Dolni Chiflik.

2.   Itálie

Tato uzavřená pásma III v Itálii:

Sardinia Region:

in Nuoro Province the Municipalities of Aritzo, Arzana, Baunei, Belvi, Desulo, Gavoi, Mamoiada, Ollolai, Olzai, Oniferi, Orani, Orgosolo, Orotelli, Ottana, Sarule, Talana, Tonara, Triei, Urzulei, Villagrande Strisaili.

3.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma III v Lotyšsku:

Dienvidkurzemes novada Embūtes pagasta daļa uz ziemeļiem autoceļa P116, P106, autoceļa no apdzīvotas vietas Dinsdurbe, Kalvenes pagasta daļa uz austrumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz ziemeļiem no autoceļa A9, uz austrumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz austrumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296,

Kuldīgas novada Rudbāržu, Nīkrāces, Raņķu, Skrundas pagasts, Laidu pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V1296, Skrundas pilsēta.

4.   Litva

Tato uzavřená pásma III v Litvě:

Jurbarko rajono savivaldybė: Jurbarko miesto seniūnija, Girdžių, Jurbarkų Raudonės, Skirsnemunės, Veliuonos ir Šimkaičių seniūnijos,

Molėtų rajono savivaldybė: Dubingių ir Giedraičių seniūnijos,

Marijampolės savivaldybė: Sasnavos ir Šunskų seniūnijos,

Šakių rajono savivaldybė: Barzdų, Gelgaudiškio, Griškabūdžio, Kidulių, Kudirkos Naumiesčio, Sintautų, Slavikų, Sudargo, Šakių, Plokščių ir Žvirgždaičių seniūnijos.

Kazlų rūdos savivaldybė: Antanavos, Jankų ir Kazlų Rūdos seniūnijos: vakarinė dalis iki kelio 2602 ir 183,

Kelmės rajono savivaldybė: Kelmės apylinkių, Kukečių, Šaukėnų ir Užvenčio seniūnijos,

Vilkaviškio rajono savivaldybė: Gižų, Kybartų, Klausučių, Pilviškių, Šeimenos ir Vilkaviškio miesto seniūnijos.

Širvintų rajono savivaldybė: Alionių ir Zibalų seniūnijos,

Šiaulių rajono savivaldybė: Bubių, Kuršėnų kaimiškoji ir Kuršėnų miesto seniūnijos,

Ukmergės rajono savivaldybė: Želvos seniūnija,

Vilniaus rajono savivaldybė: Paberžės seniūnija.

5.   Polsko

Tato uzavřená pásma III v Polsku:

w województwie zachodniopomorskim:

gminy Banie, Trzcińsko – Zdrój, Widuchowa, część gminy Chojna położona na wschód linii wyznaczonej przez drogi nr 31 biegnącą od północnej granicy gminy i 124 biegnącą od południowej granicy gminy w powiecie gryfińskim,

w województwie warmińsko-mazurskim:

gmina Rybno, część gminy Działdowo położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 538, część gminy Płośnica położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Burkat – Skurpie – Rutkowice – Płośnica – Turza Mała – Koty, część gminy Lidzbark położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 544 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 541 oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 541 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 544 w powiecie działdowskim,

część gminy Grodziczno położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 541 w powiecie nowomiejskim,

część gminy Lubawa położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 537 biegnącą od wschodniej graniczy gminy do skrzyżowana z drogą nr 541, a następnie na wschód od liini wyznaczonej przez drogę nr 541 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 537 do południowej granicy gminy w powiecie iławskim,

gmina Dąbrówno, część gminy Grunwald położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 537 biegnącej od zachodniej granicy gminy do miejscowości Stębark, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od miejscowości Stębark do południowej granicy gminy i łączącej miejscowości Stębark – Łodwigowo w powiecie ostródzkim,

w województwie lubuskim:

gminy Niegosławice, Szprotawa w powiecie żagańskim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Krzemieniewo, Lipno, Osieczna, Rydzyna, Święciechowa, Włoszakowice w powiecie leszczyńskim,

powiat miejski Leszno,

gminy Kościan i miasto Kościan, Krzywiń, Śmigiel w powiecie kościańskim,

część gminy Dolsk położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 434 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 437, a następnie na zachód od drogi nr 437 biegnącej od skrzyżowania z drogą nr 434 do południowej granicy gminy, część gminy Śrem położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 310 biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Śrem, następnie na zachód od drogi nr 432 w miejscowości Śrem oraz na zachód od drogi nr 434 biegnącej od skrzyżowania z drogą nr 432 do południowej granicy gminy w powiecie śremskim,

część gminy Gostyń położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie gostyńskim,

część gminy Przemęt położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Borek – Kluczewo – Sączkowo – Przemęt – Błotnica – Starkowo – Boszkowo – Letnisko w powiecie wolsztyńskim,

w województwie dolnośląskim:

część gminy Lubin położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 335 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Lubin oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 333 biegnącą od granicy miasta Lubin do południowej granicy gminy w powiecie lubińskim

gminy Prusice, Żmigród, część gminy Oborniki Śląskie położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 340 w powiecie trzebnickim,

część gminy Zagrodno położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Jadwisin – Modlikowice - Zagrodno oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 382 biegnącą od miejscowości Zagrodno do południowej granicy gminy, część gminy wiejskiej Złotoryja położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy w miejscowości Nowa Wieś Złotoryjska do granicy miasta Złotoryja oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 382 biegnącą od granicy miasta Złotoryja do wschodniej granicy gminy w powiecie złotoryjskim,

część gminy Chocianów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 335 biegnącą od wschodniej granicy gminy do miejscowości Żabice, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Żabice – Trzebnice – Chocianowiec - Chocianów – Pasternik biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie polkowickim,

gminy Chojnów i miasto Chojnów, Krotoszyce, Miłkowice w powiecie legnickim,

powiat miejski Legnica,

część gminy Wołów położona na wschód od linii wyznaczonej przez lnię kolejową biegnącą od północnej do południowej granicy gminy, część gminy Wińsko położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 36 biegnącą od północnej do zachodniej granicy gminy, część gminy Brzeg Dolny położona na wschód od linii wyznaczonej przez linię kolejową od północnej do południowej granicy gminy w powiecie wołowskim.

6.   Rumunsko

Tato uzavřená pásma III v Rumunsku:

Zona orașului București,

Județul Constanța,

Județul Satu Mare,

Județul Tulcea,

Județul Bacău,

Județul Bihor,

Județul Bistrița Năsăud,

Județul Brăila,

Județul Buzău,

Județul Călărași,

Județul Dâmbovița,

Județul Galați,

Județul Giurgiu,

Județul Ialomița,

Județul Ilfov,

Județul Prahova,

Județul Sălaj,

Județul Suceava

Județul Vaslui,

Județul Vrancea,

Județul Teleorman,

Judeţul Mehedinţi,

Județul Gorj,

Județul Argeș,

Judeţul Olt,

Judeţul Dolj,

Județul Arad,

Județul Timiș,

Județul Covasna,

Județul Brașov,

Județul Botoșani,

Județul Vâlcea,

Județul Iași,

Județul Hunedoara,

Județul Alba,

Județul Sibiu,

Județul Caraș-Severin,

Județul Neamț,

Județul Harghita,

Județul Mureș,

Județul Cluj,

Județul Maramureş.

7.   Slovensko

Tato uzavřená pásma III na Slovensku:

In the district of Humenné: Závada, Nižná Sitnica, Vyšná Sitnica, Rohožník, Prituľany, Ruská Poruba, Ruská Kajňa,

In the district of Michalovce: Strážske, Staré, Oreské, Zbudza, Voľa, Nacina Ves, Pusté Čemerné, Lesné, Rakovec nad Ondavou, Petrovce nad Laborcom, Trnava pri Laborci, Vinné, Kaluža, Klokočov, Kusín, Jovsa, Poruba pod Vihorlatom, Hojné, Lúčky,Závadka, Hažín, Zalužice, Michalovce, Krásnovce, Šamudovce, Vŕbnica, Žbince, Lastomír, Zemplínska Široká, Čečehov, Jastrabie pri Michalovciach, Iňačovce, Senné, Palín, Sliepkovce, Hatalov, Budkovce, Stretava, Stretávka, Pavlovce nad Uhom, Vysoká nad Uhom, Bajany,

the whole district of Medzilaborce,

In the district of Stropkov: Havaj, Malá Poľana, Bystrá, Mikové, Varechovce, Vladiča, Staškovce, Makovce, Veľkrop, Solník, Korunková, Bukovce, Krišľovce, Jakušovce, Kolbovce,

In the district of Svidník: Pstruša,

The whole district of Sobrance except municipalities included in zone II.


ROZHODNUTÍ

3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/51


ROZHODNUTÍ RADY (Euratom) 2023/225

ze dne 30. ledna 2023

o prodloužení statusu společného podniku uděleného Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 49 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím 74/295/Euratom (1) Rada zřídila Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (dále jen „HKG“) jako společný podnik na dobu 25 let počínaje 1. lednem 1974.

(2)

Cílem HKG bylo vybudovat, vybavit a provozovat jadernou elektrárnu o výkonu přibližně 300 MWe v Uentropu (okres Unna) ve Spolkové republice Německo.

(3)

V letech 1987 až 1988 byla jaderná elektrárna v provozu, avšak v důsledku technických a hospodářských problémů byla s konečnou platností odstavena ke dni 1. září 1989.

(4)

Od 1. září 1989 je cílem HKG uskutečnit program vyřazení jaderné elektrárny z provozu až do fáze vybudování bezpečného krytu a následně provádět program dohledu nad krytými jadernými zařízeními.

(5)

Rozhodnutím 2011/362/Euratom (2) Rada prodloužila HKG status společného podniku až do 31. prosince 2017, aby jí umožnila dokončit program vyřazení z provozu a program dohledu, zejména snížením finanční zátěže.

(6)

Zmíněné prodloužené období odpovídalo době platnosti ujednání mezi Spolkovou republikou Německo, spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko, HKG a jejími členy o financování činností HKG.

(7)

Dopisem ze dne 7. října 2021 HKG požádala o další prodloužení statusu společného podniku se zpětným účinkem od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022, což odpovídá době platnosti dalšího ujednání mezi Spolkovou republikou Německo, spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko, HKG a jejími členy o financování činností HKG.

(8)

Status společného podniku udělený HKG by tedy měl být prodloužen na požadované období.

(9)

Po 31. prosinci 2022 je jakékoli další prodloužení statusu společného podniku HKG podmíněno tím, že HKG předloží žádost o povolení k vyřazení z provozu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Status společného podniku ve smyslu Smlouvy udělený Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (dále jen „HKG“) se s účinkem od 1. ledna 2018 prodlužuje o pět let.

2.   Cílem HKG je uskutečňovat program vyřazení jaderné elektrárny v Uentropu (okres Unna) ve Spolkové republice Německo z provozu až do fáze vybudování bezpečného krytu a následně provádět program dohledu nad krytými jadernými zařízeními.

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno HKG.

V Bruselu dne 30. ledna 2023.

Za Radu

předseda

P. KULLGREN


(1)  Rozhodnutí Rady 74/295/Euratom ze dne 4. června 1974 o zřízení společného podniku Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (HKG) (Úř. věst. L 165, 20.6.1974, s. 7).

(2)  Rozhodnutí Rady 2011/362/Euratom ze dne 17. června 2011 o prodloužení statusu společného podniku uděleného Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (HKG) (Úř. věst. L 163, 23.6.2011, s. 24).


3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/53


ROZHODNUTÍ RADY (Euratom) 2023/226

ze dne 30. ledna 2023

o prodloužení platnosti výhod udělených společnému podniku Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 48 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím 74/295/Euratom (1) Rada zřídila Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (dále jen „HKG“) jako společný podnik ve smyslu Smlouvy na dobu 25 let počínaje 1. lednem 1974.

(2)

Rozhodnutím 2011/362/Euratom (2) Rada status společného podniku udělený HKG prodloužila s účinkem do 31. prosince 2017.

(3)

Rozhodnutím 74/296/Euratom (3) a rozhodnutím ze dne 16. listopadu 1992 (4) Rada HKG udělila několik výhod uvedených v příloze III Smlouvy na dobu 25 let počínaje 1. lednem 1974.

(4)

Rozhodnutím 2011/374/Euratom (5) Rada platnost výhod udělených HKG prodloužila do 31. prosince 2017.

(5)

Dopisem ze dne 7. října 2021 HKG požádala o další prodloužení statusu společného podniku. Toto prodloužení by se mělo vztahovat i na příslušná osvobození od daně z převodu nemovitostí, pozemkové daně a daně z příjmů z dlouhodobého dluhového úroku. Kromě toho HKG požádala o osvobození ode všech přímých daní, kterým by jinak společné podniky a jejich majetek, aktiva a příjmy podléhaly. Požádala, aby toto osvobození bylo formulováno co možná nejšířeji a aby bylo použitelné od 1. ledna 2018. Z důvodu jasnosti, avšak aniž to mělo být chápáno jako úplný seznam, HKG usilovala o osvobození od těchto přímých daní platných ve Spolkové republice Německo: Körperschaftsteuer (daň z příjmů právnických osob), Solidaritätszuschlag („solidární přirážka“ k dani z příjmů právnických osob), Gewerbesteuer (místní obchodní daň), Grunderwerbsteuer (daň z převodu nemovitostí) a Grundsteuer (pozemková daň).

(6)

Současným cílem HKG je uskutečnit program vyřazení jaderné elektrárny z provozu až do fáze vybudování bezpečného krytu a následně provádět program dohledu nad krytými jadernými zařízeními.

(7)

Tyto programy nemají ve Společenství obdobu, neboť žádný vysokoteplotní reaktor dosud nebyl ve Společenství definitivně odstaven.

(8)

Provádění těchto programů je tudíž důležité, neboť poskytují užitečné zkušenosti pro jaderný průmysl a budoucí rozvoj jaderné energetiky ve Společenství, zejména pokud jde o vyřazování jaderných zařízení z provozu.

(9)

HKG je proto třeba pomoci s prováděním programu vyřazení jaderné elektrárny z provozu až do fáze vybudování bezpečného krytu a programu dohledu nad krytými jadernými zařízeními, a to snížením finanční zátěže a udělením požadovaných dodatečných daňových výhod.

(10)

Mezi Spolkovou republikou Německo, spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko, HKG a jejími členy byla uzavřena ujednání o financování činností HKG na dobu do 31. prosince 2022.

(11)

Platnost výhod udělených HKG by proto měla být prodloužena se zpětným účinkem na stejné období jako prodloužení jejího statusu společného podniku, a sice od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022.

(12)

Po 31. prosinci 2022 je jakékoli další prodloužení výhod udělených společnému podniku HKG podmíněno tím, že HKG předloží žádost o povolení k vyřazení z provozu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Tyto výhody udělené společnému podniku Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (dále jen „HKG“), které jsou uvedeny v příloze III Smlouvy, se prodlužují o pět let s účinkem ode dne 1. ledna 2018:

a)

podle bodu 4 uvedené přílohy osvobození od Grunderwerbsteuer (daně z převodu nemovitostí);

b)

podle bodu 5 uvedené přílohy osvobození ode všech přímých daní, kterým by jinak společný podnik a jeho majetek, aktiva a příjmy podléhaly.

Článek 2

Udělení výhod uvedených v článku 1 HKG je podmíněno tím, že Komise má přístup ke všem průmyslovým, technickým a hospodářským informacím, včetně informací týkajících se bezpečnosti, jež HKG nabyla při provádění programu vyřazení jaderné elektrárny z provozu až do fáze vybudování bezpečného krytu a při provádění programu dohledu nad krytými jadernými zařízeními.

Tato podmínka se vztahuje na všechny informace, jež je HKG oprávněna postoupit v souladu se smlouvami, které uzavřela. Komise určí, které informace jí musí být sděleny, a způsob tohoto sdělení a zajistí, aby tyto informace byly rozšířeny.

Článek 3

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení.

Článek 4

Toto rozhodnutí je určeno HKG.

V Bruselu dne 30. ledna 2023.

Za Radu

předseda

P. KULLGREN


(1)  Rozhodnutí Rady 74/295/Euratom ze dne 4. června 1974 o zřízení společného podniku Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (HKG) (Úř. věst. L 165, 20.6.1974, s. 7).

(2)  Rozhodnutí Rady 2011/362/Euratom ze dne 17. června 2011 o prodloužení statusu společného podniku uděleného Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (HKG) (Úř. věst. L 163, 23.6.2011, s. 24).

(3)  Rozhodnutí Rady 74/296/Euratom ze dne 4. června 1974 o udělení výhod společnému podniku Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (HKG) (Úř. věst. L 165, 20.6.1974, s. 14).

(4)  Nezveřejněno v Úředním věstníku.

(5)  Rozhodnutí Rady 2011/374/Euratom ze dne 17. června 2011 o prodloužení platnosti výhod udělených společnému podniku Hochtemperatur-Kernkraftwerk GmbH (HKG) (Úř. věst. L 168, 28.6.2011, s. 8).


3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/56


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2023/227

ze dne 30. ledna 2023

o jmenování jedné členky a jednoho náhradníka Výboru regionů, navržených Španělským královstvím

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2019/852 ze dne 21. května 2019, kterým se stanoví složení Výboru regionů (1),

s ohledem na návrhy španělské vlády,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 300 odst. 3 Smlouvy se má Výbor regionů skládat ze zástupců regionálních a místních samosprávných celků, kteří buď mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění.

(2)

Dne 15. listopadu 2021 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2021/2013 (2) o jmenování jedné členky a jednoho náhradníka Výboru regionů, navržených španělským královstvím.

(3)

Po skončení vnitrostátního mandátu, na jehož základě byla paní Victòria ALSINA I BURGUÉSOVÁ navržena na jmenování, se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů.

(4)

Po skončení vnitrostátního mandátu, na jehož základě byl pan Gerard Martí FIGUERAS I ALBA navržen na jmenování, se uvolnilo jedno místo náhradníka Výboru regionů.

(5)

Španělská vláda navrhla paní Meritxell SERRET I ALEUOVOU, která je zástupkyní regionálního samosprávného celku a má volební mandát v regionálním samosprávném celku, Consejera de Acción Exterior y Unión Europea, Gobierno de la Generalitat de Cataluña (regionální ministryně pro vnější činnost a Evropskou unii, vláda autonomní oblasti Katalánsko), jako členku Výboru regionů na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025.

(6)

Španělská vláda navrhla pana Miquela ROYA VIDALA, který je zástupcem regionálního samosprávného celku a je politicky odpovědný volenému shromáždění, Secretario de Acción Exterior del Gobierno, Gobierno de la Generalitat de Cataluña (tajemník pro vnější činnost vlády, vláda autonomní oblasti Katalánsko), jako náhradníka Výboru regionů na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Do Výboru regionů jsou na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025, jmenováni tito zástupci regionálních samosprávných celků, kteří mají volební mandát nebo kteří jsou politicky odpovědní volenému shromáždění:

a)

jako členka:

paní Meritxell SERRET I ALEUOVÁ, Consejera de Acción Exterior y Unión Europea, Gobierno de la Generalitat de Cataluña (regionální ministryně pro vnější činnost a Evropskou unii, vláda autonomní oblasti Katalánsko),

a

b)

jako náhradník:

pan Miquel ROYO VIDAL, Secretario de Acción Exterior del Gobierno, Gobierno de la Generalitat de Cataluña (tajemník pro vnější činnost vlády, vláda autonomní oblasti Katalánsko).

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 30. ledna 2023.

Za Radu

předseda

P. KULLGREN


(1)  Úř. věst. L 139, 27.5.2019, s. 13.

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2021/2013 ze dne 15. listopadu 2021 o jmenování jedné členky a jednoho náhradníka Výboru regionů, navržených Španělským královstvím (Úř. věst. L 410, 18.11.2021, s. 178).


3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/58


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2023/228

ze dne 30. ledna 2023

o jmenování tří členů a dvou náhradníků Výboru regionů, navržených Švédským královstvím

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2019/852 ze dne 21. května 2019, kterým se stanoví složení Výboru regionů (1),

s ohledem na návrhy švédské vlády,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 300 odst. 3 Smlouvy se má Výbor regionů skládat ze zástupců regionálních a místních samosprávných celků, kteří buď mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku, nebo jsou politicky odpovědní volenému shromáždění.

(2)

Dne 10. prosince 2019 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2019/2157 (2) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2020 do 25. ledna 2025.

(3)

Po odstoupení pana Samuela GONZALEZE WESTLINGA, paní Ulriky LANDERGRENOVÉ a pana Tomase RISTEHO se uvolnila tři místa členů Výboru regionů.

(4)

Po odstoupení paní Emmy NOHRÉNOVÉ a pana Alexandera WENDTA se uvolnila dvě místa náhradníků Výboru regionů.

(5)

Švédská vláda navrhla jako členy (členky) Výboru regionů na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025, tyto zástupce (zástupkyně) místních samosprávných celků, kteří (které) mají volební mandát v některém místním samosprávném celku: paní Marta AGUIRREOVÁ, Ledamot i kommunfullmäktige, Sigtuna kommun (členka zastupitelstva obce Sigtuna), pan Pär LÖFSTRAND, Ledamot i kommunfullmäktige, Östersunds kommun (člen zastupitelstva obce Östersund) a na základě jiného volebního mandátu pan Tomas RISTE, Ledamot i kommunfullmäktige i Karlstads kommun (člen zastupitelstva obce Karlstad).

(6)

Švédská vláda navrhla jako náhradníky (náhradnice) Výboru regionů na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025, tyto zástupce (zástupkyně) regionálních samosprávných celků, kteří (které) mají volební mandát v některém regionálním samosprávném celku: paní Mätta IVARSSONOVÁ, Ledamot i regionfullmäktige, Region Skåne (členka zemské rady regionu Skåne) a pan Kristoffer TAMSONS, Ledamot i regionfullmäktige, Region Stockholm (člen zemské rady regionu Stockholm),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Do Výboru regionů jsou na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2025, jmenováni (jmenovány) tito zástupci (tyto zástupkyně) místních či regionálních samosprávných celků, kteří (které) mají volební mandát:

a)

jako členové (členky):

paní Marta AGUIRREOVÁ, Ledamot i kommunfullmäktige, Sigtuna kommun (členka zastupitelstva obce Sigtuna),

pan Pär LÖFSTRAND, Ledamot i kommunfullmäktige, Östersunds kommun (člen zastupitelstva obce Östersund),

pan Tomas RISTE, Ledamot i kommunfullmäktige i Karlstads kommun (člen zastupitelstva obce Karlstad) (změna mandátu),

a

b)

jako náhradníci (náhradnice):

paní Mätta IVARSSONOVÁ, Ledamot i regionfullmäktige, Region Skåne (členka zemské rady regionu Skåne),

pan Kristoffer TAMSONS, Ledamot i regionfullmäktige, Region Stockholm (člen zemské rady regionu Stockholm).

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 30. ledna 2023.

Za Radu

předseda

P. KULLGREN


(1)  Úř. věst. L 139, 27.5.2019, s. 13.

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2019/2157 ze dne 10. prosince 2019 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2020 do 25. ledna 2025 (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 78).


3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/60


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2023/229

ze dne 2. února 2023,

kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 28. února 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/339 (1), kterým bylo zavedeno opatření pomoci s finanční referenční částkou 50 000 000 EUR za účelem pokrytí financování pro poskytování vybavení a dodávek, které nejsou určeny k použití smrtící síly, jako jsou například osobní ochranné prostředky, soupravy první pomoci a palivo, ukrajinským ozbrojeným silám.

(2)

Dne 23. března 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/472 (2), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/339 a navýšila finanční referenční částku na 100 000 000 EUR.

(3)

Dne 13. dubna 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/637 (3), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/339 a navýšila finanční referenční částku na 150 000 000 EUR.

(4)

Dne 23. května 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/810 (4), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/339 a navýšila finanční referenční částku na 160 000 000 EUR.

(5)

Dne 21. července 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/1284 (5), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/339 a navýšila finanční referenční částku na 170 000 000 EUR.

(6)

Dne 17. října 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/1972 (6), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/339 a navýšila finanční referenční částku na 180 000 000 EUR.

(7)

S ohledem na pokračující ozbrojenou agresi Ruské federace vůči Ukrajině by měla být finanční referenční částka navýšena o dalších 200 000 000 EUR za účelem pokrytí financování pro poskytování vybavení a dodávek, které nejsou určeny k použití smrtící síly, jako jsou například osobní ochranné prostředky, soupravy první pomoci a palivo, ukrajinským ozbrojeným silám.

(8)

Rozhodnutí (SZBP) 2022/339 by tudíž mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí (SZBP) 2022/339 se mění takto:

1)

v článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   K dosažení cíle stanoveného v odstavci 2 je z opatření pomoci financováno poskytování vybavení a dodávek, které nejsou určeny k použití smrtící síly, jako jsou například osobní ochranné prostředky, soupravy první pomoci a palivo, ukrajinským ozbrojeným silám, jakož i údržba, opravy a úpravy vybavení a dodávek, které jsou financovány v rámci Evropského mírového nástroje a které nejsou určeny k použití smrtící síly, jakož i identického vybavení, a to v souladu s požadavkem Ukrajiny.“

;

2)

v článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 380 000 000 EUR.“

;

3)

v článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   V souladu s čl. 29 odst. 5 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 může správce pro opatření pomoci po přijetí tohoto rozhodnutí vyzvat k úhradě příspěvků až do výše 380 000 000 EUR. Finanční prostředky, jichž se výzva správce pro opatření pomoci týká, se použijí pouze k úhradě výdajů v mezích schválených výborem zřízeným rozhodnutím (SZBP) 2021/509 v souvisejících opravných a ročních rozpočtech odpovídajících dotyčnému opatření pomoci.“

;

4)

v článku 2 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Výdaje související s prováděním opatření pomoci jsou způsobilé od 1. ledna 2022 do dne, který určí Rada. Maximální způsobilé výdaje vzniklé před 11. březnem 2022 činí 50 000 000 EUR. Částka 220 000 000 EUR je způsobilá od 21. července 2022. Výdaje související s údržbou a opravami jsou způsobilé od 17. října 2022. Výdaje související s úpravami jsou způsobilé ode dne 2. února 2023“.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 2. února 2023.

Za Radu

předsedkyně

J. ROSWALL


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/339 ze dne 28. února 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 61, 28.2.2022, s. 1).

(2)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/472 ze dne 23. března 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 96, 24.3.2022, s. 45).

(3)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/637 ze dne 13. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 117, 19.4.2022, s. 36).

(4)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/810 ze dne 23. května 2022, kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 145, 24.5.2022, s. 42).

(5)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1284 ze dne 21. července 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 195, 22.7.2022, s. 91).

(6)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1972 ze dne 17. října 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/339 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil (Úř. věst. L 270, 18.10.2022, s. 97).


3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/62


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2023/230

ze dne 2. února 2023,

kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 28. února 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/338 (1), kterým bylo zavedeno opatření pomoci s finanční referenční částkou 450 000 000 EUR za účelem pokrytí dodávek vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám.

(2)

Dne 23. března 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/471 (2), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/338 a navýšila finanční referenční částku na 900 000 000 EUR.

(3)

Dne 13. dubna 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/636 (3), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/338 a navýšila finanční referenční částku na 1 350 000 000 EUR.

(4)

Dne 23. května 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/809 (4), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/338 a navýšila finanční referenční částku na 1 840 000 000 EUR.

(5)

Dne 21. července 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/1285 (5), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/338 a navýšila finanční referenční částku na 2 330 000 000 EUR.

(6)

Dne 17. října 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/1971 (6), kterým změnila rozhodnutí (SZBP) 2022/338 a navýšila finanční referenční částku na 2 820 000 000 EUR.

(7)

S ohledem na pokračující ozbrojenou agresi Ruské federace vůči Ukrajině by měla být finanční referenční částka navýšena o dalších 300 000 000 EUR.

(8)

Rozhodnutí (SZBP) 2022/338 by tudíž mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí (SZBP) 2022/338 se mění takto:

1)

v článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   K dosažení cíle stanoveného v odstavci 2 je z opatření pomoci financováno poskytnutí vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám, jakož i údržba, opravy a úpravy vojenského vybavení a platforem, které jsou financovány v rámci Evropského mírového nástroje a které jsou určeny k použití smrtící síly, jakož i identického vybavení, a to vojenským personálem ve vojenských areálech nebo smíšenou formou civilně-vojenské spolupráce nebo v továrnách, v souladu s požadavkem Ukrajiny.“

;

2)

v článku 2 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 3 120 000 000.“

;

3)

v článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   V souladu s čl. 29 odst. 5 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 může správce pro opatření pomoci po přijetí tohoto rozhodnutí vyzvat k úhradě příspěvků až do výše 3 120 000 000 EUR. Finanční prostředky, jichž se výzva správce pro opatření pomoci týká, se použijí pouze k úhradě výdajů v mezích schválených výborem zřízeným rozhodnutím (SZBP) 2021/509 v souvisejících opravných a ročních rozpočtech odpovídajících dotyčnému opatření pomoci.“

;

4)

v článku 2 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Výdaje související s prováděním opatření pomoci jsou způsobilé od 1. ledna 2022 do dne, který určí Rada. Maximální způsobilé výdaje vzniklé před 11. březnem 2022 činí 450 000 000 EUR. Částka 1 280 000 000 EUR je způsobilá od 21. července 2022. Výdaje související s údržbou a opravami jsou způsobilé od 17. října 2022. Výdaje související s úpravami jsou způsobilé ode dne 2. února 2023.“

;

5)

v čl. 4 odst. 4 se písmeno j) nahrazuje tímto:

„j)

ministerstvo obrany, spolkový úřad pro zahraniční záležitosti a spolkové ministerstvo vnitra a vlasti Německa;“.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 2. února 2023.

Za Radu

předsedkyně

J. ROSWALL


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/338 ze dne 28. února 2022 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 60, 28.2.2022, s. 1).

(2)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/471 ze dne 23. března 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 96, 24.3.2022, s. 43).

(3)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/636 ze dne 13. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 117, 19.4.2022, s. 34).

(4)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/809 ze dne 23. května 2022, kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 145, 24.5.2022, s. 40).

(5)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1285 ze dne 21. července 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 195, 22.7.2022, s. 93).

(6)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1971 ze dne 17. října 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2022/338 o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na dodávky vojenského vybavení a platforem určených k použití smrtící síly ukrajinským ozbrojeným silám (Úř. věst. L 270, 18.10.2022, s. 95).


3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/64


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2023/231

ze dne 2. února 2023

o opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu ukrajinských ozbrojených sil, jejichž výcvik zajišťuje vojenská pomocná mise Evropské unie na podporu Ukrajiny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 41 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/509 (1) byl zřízen Evropský mírový nástroj, kterým členské státy financují činnost Unie v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) zaměřenou na zachovávání míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu s čl. 21 odst. 2 písm. c) Smlouvy. Podle čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) rozhodnutí (SZBP) 2021/509 mají být z Evropského mírového nástroje financovány opatření pomoci, jako jsou akce k posílení kapacit třetích států a regionálních a mezinárodních organizací souvisejících s vojenskými a obrannými záležitostmi.

(2)

Jedním z hlavních cílů dohody o přidružení mezi Unií a Ukrajinou (2) je prohloubení dialogu a spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany. Jedním z výsledků 22. summitu mezi Evropskou unií a Ukrajinou, konaného dne 6. října 2020, který byl dále posílen na jejich 23. summitu, jenž se konal dne 12. října 2021 v Kyjevě, byla posílená spolupráce v oblasti (SBOP) a sladění se SZBP mezi Unií a Ukrajinou.

(3)

Agrese Ruska vůči Ukrajině, probíhající od roku 2014, se v únoru 2022 dramaticky vystupňovala nevyprovokovanou invazí na Ukrajinu. Ukrajinské ozbrojené síly nadále s dostupnými omezenými zdroji brání územní celistvost Ukrajiny a chrání její civilní obyvatelstvo.

(4)

Dne 30. září 2022 ministr zahraničních věcí Ukrajiny a ministr obrany Ukrajiny společně uvítali podporu ukrajinských ozbrojených sil ze strany Unie a požádali Unii, aby zahájila vojenskou pomocnou misi Evropské unie na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) za účelem posílení schopností ukrajinských ozbrojených sil.

(5)

Dne 17. října 2022 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2022/1968 o vojenské pomocné misi Evropské unie na podporu Ukrajiny (3). Jak je v uvedeném rozhodnutí zdůrazněno, mise je součástí integrovaného přístupu EU v oblasti poskytování podpory Ukrajině, což zahrnuje opatření pomoci na podporu ukrajinských ozbrojených sil.

(6)

Prováděním opatření pomoci bude pověřena mise EUMAM Ukraine. Bude odpovídat za úhradu osobních výcvikových sad a veškerého dalšího vybavení a dodávek, které nejsou určeny k použití smrtící síly, poskytnutých členskými státy na podporu výcvikových činností. Mezi Vojenským štábem EU, misí EUMAM Ukraine a dalšími velitelstvími mise, jakož i mezi členskými státy zapojenými do výcvikových činností, bude zapotřebí úzké koordinace.

(7)

Jak stanoví čl. 11 odst. 3 rozhodnutí (SZBP) 2022/1968, jakmile jsou osobní výcvikové sady poskytnuty prostřednictvím opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje, nepovažují se již za společné náklady.

(8)

Opatření pomoci má být prováděno s přihlédnutím k zásadám a požadavkům stanoveným v rozhodnutí (SZBP) 2021/509, zejména se zvláštním zřetelem ke společnému postoji Rady 2008/944/SZBP (4), a v souladu s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje.

(9)

Rada znovu potvrzuje své odhodlání chránit, prosazovat a naplňovat lidská práva, základní svobody a demokratické zásady a posilovat právní stát a řádnou správu věcí veřejných v souladu s Chartou Organizace spojených národů (OSN), Všeobecnou deklarací lidských práv a mezinárodním právem, zejména s mezinárodním právem v oblasti lidských práv a mezinárodním humanitárním právem,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Zřízení, cíle, oblast působnosti a doba trvání

1.   Zřizuje se opatření pomoci ve prospěch Ukrajiny (dále jen „příjemce“), jež bude financováno v rámci Evropského mírového nástroje (dále jen „opatření pomoci“).

2.   Cílem opatření pomoci je podpořit budování kapacit ukrajinských ozbrojených sil ze strany vojenské pomocné mise Evropské unie na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine), aby byly ukrajinské ozbrojené síly schopny bránit územní celistvost a svrchovanost Ukrajiny a chránit civilní obyvatelstvo před pokračující vojenskou agresí.

3.   K dosažení cíle stanoveného v odstavci 2 se z opatření pomoci financuje poskytování tohoto vybavení a služeb členskými státy:

a)

vybavení a zásob, které nejsou určeny k použití smrtící síly a které jsou třeba ke splnění operačních požadavků mise EUMAM Ukraine a o něž Ukrajina požádá; a

b)

služeb, včetně přepravy, úschovy, údržby a oprav položek uvedených v písmenu a), které členské státy poskytly pro účely výcviku v rámci mise EUMAM Ukraine.

4.   Po dokončení výcviku nebo po ukončení mise EUMAM Ukraine se držené vybavení a zásoby, které nejsou určeny k použití smrtící síly a byly poskytnuty v rámci tohoto opatření pomoci, vrátí zpět příjemci. Na základě potřeb Ukrajiny mohou být položky v osobních sadách bezprostředně poté, co byly použity ve výcviku, převedeny zpět příjemci.

5.   Doba trvání opatření pomoci je 24 měsíců od data přijetí tohoto rozhodnutí, nebo do okamžiku pozbytí platnosti rozhodnutí, kterým se zřizuje mise EUMAM Ukraine, podle toho, co nastane dříve.

Článek 2

Finanční ustanovení

1.   Finanční referenční částka určená na krytí výdajů souvisejících s opatřením pomoci činí 45 000 000 EUR.

2.   Veškeré výdaje jsou spravovány v souladu s pravidly pro plnění příjmů a výdajů určených pro operace financované z Evropského mírového nástroje.

3.   V souladu s čl. 29 odst. 5 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 může správce pro operace po přijetí tohoto rozhodnutí vyzvat k úhradě příspěvků až do výše 45 000 000 EUR. Finanční prostředky, jichž se výzva správce pro operace týká, se použijí pouze k úhradě výdajů v mezích schválených výborem zřízeným rozhodnutím (SZBP) 2021/509 v souvisejícím opravném rozpočtu odpovídajícím dotyčnému opatření pomoci.

4.   Výdaje související s prováděním opatření pomoci jsou způsobilé ode dne zahájení mise EUMAM Ukraine. Výdaje související s osobními výcvikovými sadami jsou v rámci tohoto opatření pomoci způsobilé ode dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

Článek 3

Ujednání s příjemcem

1.   Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) uzavře s příjemcem ujednání nezbytná k zajištění toho, aby příjemce dodržoval požadavky a podmínky stanovené tímto rozhodnutím, jakožto podmínku pro poskytování podpory v rámci opatření pomoci.

2.   Ujednání uvedená v odstavci 1 musí obsahovat ustanovení zavazující příjemce, aby zajistil:

a)

dodržování příslušného mezinárodního práva, zejména mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva ze strany jednotek ukrajinských ozbrojených sil podporovaných opatřením pomoci;

b)

řádné a efektivní používání veškerých prostředků poskytnutých v rámci opatření pomoci k účelům, k nimž byly poskytnuty;

c)

dostatečnou údržbu veškerých prostředků poskytnutých v rámci opatření pomoci, aby se zajistila jejich použitelnost a operační dostupnost během celého jejich životního cyklu;

d)

že žádné prostředky poskytnuté v rámci opatření pomoci nebudou na konci svého životního cyklu ztraceny nebo převedeny bez souhlasu výboru Evropského mírového nástroje, zřízeného rozhodnutím (SZBP) 2021/509, ve prospěch jiných osob či subjektů, než které jsou určeny v ujednáních podle odstavce 1.

3.   Ujednání uvedená v odstavci 1 musí obsahovat ustanovení o pozastavení a ukončení podpory v rámci opatření pomoci v případě, že je zjištěno, že příjemce porušuje povinnosti stanovené v odstavci 2.

Článek 4

Využívání

1.   Vysoký představitel odpovídá za zajištění toho, aby toto rozhodnutí bylo prováděno v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509 a s pravidly pro plnění příjmů a výdajů financovaných z Evropského mírového nástroje, a to v souladu s integrovaným metodickým rámcem pro hodnocení a identifikaci požadovaných opatření a kontrol pro opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje.

2.   Činnosti uvedené v čl. 1 odst. 3 týkající se úhrady a monitorování vybavení a zásob, které nejsou určeny k použití smrtící síly, poskytnutých členskými státy, provádí mise EUMAM Ukraine.

Článek 5

Monitorování, kontrola a hodnocení

1.   Vysoký představitel monitoruje, zda příjemce dodržuje povinnosti stanovené v článku 3. Uvedeným monitorováním se zajistí informovanost o souvislostech a rizicích porušování povinností stanovených v souladu s článkem 3 a přispěje se k předcházení tohoto porušování, včetně porušování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a mezinárodního humanitárního práva jednotkami ukrajinských ozbrojených sil podporovaných z opatření pomoci.

2.   Kontrola vybavení po odeslání je organizována v souladu s integrovaným metodickým rámcem pro hodnocení a identifikaci požadovaných opatření a kontrol pro opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje.

3.   Po dokončení opatření pomoci provede vysoký představitel závěrečné hodnocení s cílem posoudit, zda dané opatření pomoci přispělo k dosažení cíle uvedeného v čl. 1 odst. 2.

Článek 6

Podávání zpráv

Během období provádění předkládá vysoký představitel Politickému a bezpečnostnímu výboru pololetní zprávy o provádění opatření pomoci v souladu s článkem 63 rozhodnutí (SZBP) 2021/509. Správce pro operace za podpory velitele mise pravidelně informuje výbor nástroje zřízený rozhodnutím (SZBP) 2021/509 o plnění příjmů a výdajů v souladu s článkem 38 uvedeného rozhodnutí.

Článek 7

Pozastavení a ukončení

1.   Politický a bezpečnostní výbor může v souladu s článkem 64 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 rozhodnout o úplném nebo částečném pozastavení provádění opatření pomoci.

2.   Politický a bezpečnostní výbor může rovněž doporučit, aby Rada opatření pomoci ukončila.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 2. února 2023.

Za Radu

předsedkyně

J. ROSWALL


(1)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/509 ze dne 22. března 2021 o zřízení Evropského mírového nástroje a o zrušení rozhodnutí (SZBP) 2015/528 (Úř. věst. L 102, 24.3.2021, s. 14).

(2)  Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé (Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3).

(3)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/1968 ze dne 17. října 2022 o vojenské pomocné misi Evropské unie na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) (Úř. věst. L 270, 18.10.2022, s. 85).

(4)  Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).


3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/68


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/232

ze dne 25. července 2022

o státní podpoře SA.55208 (2020/C) (ex 2022/NN), kterou poskytlo Česko společnosti Česká pošta

(oznámeno pod číslem C(2022) 5136)

(Pouze anglické znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními, a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

(1)

Dne 18. ledna 2018 české orgány předběžně oznámily, že České poště bude poskytnuta náhrada za plnění povinnosti univerzální poštovní služby v období 2018–2022. Dne 8. března 2019 české orgány po jednáních v souvislosti s předběžným oznámením, jež se týkala především metodiky čistých ušetřených nákladů, uvedené předběžné oznámení stáhly.

(2)

Dne 20. srpna 2019 české orgány znovu oznámily vyrovnávací platbu určenou pro Českou poštu za povinnost poskytovat všeobecné služby v období 2018–2022 (dále jen „opatření“). Ve srovnání s předběžným oznámením ze dne 18. ledna 2018 bylo opatření pozměněno, zejména pokud jde o výpočet čistých ušetřených nákladů.

(3)

Dne 8. a 22. listopadu 2019 obdržela Komise dvě formální stížnosti od dvou konkurentů České pošty, od společnosti Zásilkovna s.r.o. (dále jen „Zásilkovna“) a od První novinové společnosti a.s. (dále jen „PNS“, dříve „Mediaservis“). Stížnosti byly zaevidovány pod čísly SA.55686 (2019/FC), resp. SA.55497 (2019/FC) (1).

(4)

Tyto stížnosti byly českým orgánům zaslány dne 4. prosince 2019. České orgány odpověděly dopisem ze dne 31. ledna 2020.

(5)

Dne 28. ledna 2020 české orgány oznámily vyrovnávací platbu, která má být České poště poskytnuta za povinnost poskytovat všeobecné služby v období 2018–2022.

(6)

Dne 12. března 2020 požádala Komise české orgány o doplňující informace a české orgány odpověděly dopisem ze dne 24. dubna 2020.

(7)

Rozhodnutím ze dne 23. června 2020 Komise českým orgánům sdělila, že se rozhodla zahájit ve věci podpory řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“) (2) (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“). Komise české orgány požádala, aby předložily své připomínky a poskytly veškeré informace, které mohou pomoci podporu posoudit, a vyzvala rovněž zúčastněné strany, aby podaly své připomínky k podpoře.

(8)

Připomínky českých orgánů a České pošty k rozhodnutí o zahájení řízení obdržela Komise dopisem ze dne 24. července 2020.

(9)

Připomínky společnosti Zásilkovna k rozhodnutí o zahájení řízení obdržela Komise dopisem ze dne 2. října 2020 a připomínky PNS dopisem ze dne 3. října 2020.

(10)

Připomínky všech třetích stran předložila Komise českým orgánům dne 9. listopadu 2020.

(11)

České orgány se k připomínkám třetích stran vyjádřily dopisem ze dne 3. února 2021.

(12)

Dne 9. července 2021 zaslaly útvary Komise společnostem Zásilkovna a PNS dopis, v němž je informovaly o tom, že věci SA.55686 (2019/FC) a SA.55497 (2019/FC) budou uzavřeny a že formální vyšetřovací řízení bude vedeno společně pod číslem jednacím SA.55208 (2020/C). Připomínky a informace poskytnuté v souvislosti se stížnostmi ve věcech SA.55686 (2019/FC) a SA.55497 (2019/FC) budou proto posouzeny v rámci formálního vyšetřovacího řízení SA.55208 (2020/C).

(13)

Dne 12. listopadu 2021 požádala Komise české orgány o doplňující informace. České orgány odpověděly dopisem ze dne 10. prosince 2021.

(14)

Dne 2. prosince 2021 zaslala společnost Zásilkovna Komisi další připomínky.

(15)

Ve dnech 17. února 2022 a 29. března 2022 si Komise vyžádala vysvětlení k informacím, jež české orgány předložily dopisem ze dne 10. prosince 2021. České orgány odpověděly dopisy ze dne 16. března 2022, resp. 1. dubna 2022.

(16)

Česko výjimečně souhlasilo s tím, že se vzdá svých práv vyplývajících z článku 342 SFEU ve spojení s článkem 3 nařízení č. 1/1958 (3) a že nechá toto rozhodnutí přijmout a oznámit v angličtině.

2.   PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ/PODPORY

2.1   Příjemce: Česká pošta

(17)

Jediným příjemcem opatření je Česká pošta, která je hlavním provozovatelem poštovních služeb v Česku.

(18)

Česká pošta je zcela ve vlastnictví státu a byla založena v roce 1993 Ministerstvem hospodářství České republiky podle zákona o státním podniku (4). Její právní postavení a vlastnická struktura jsou upraveny zákonem o státním podniku (5).

(19)

Kromě poštovních služeb poskytuje Česká pošta také řadu dalších služeb, jako jsou finanční služby (bankovní služby, služby nakládání s hotovostí a služby související s výplatou důchodů).

(20)

Navzdory liberalizaci českého poštovního trhu, k níž došlo dne 1. ledna 2013, se hospodářská soutěž na trhu s listovními zásilkami významně nerozvinula. Nejvýznamnějšími konkurenty České pošty na trhu s listovními zásilkami jsou společnosti PNS a Česká distribuční a na trhu s balíkovými službami společnosti PPL CZ (Professional Parcel Logistic), Direct Parcel Distribution CZ (DPD), General Logistics Systems Czech Republic (GLS) a Zásilkovna.

2.2   Povinnost poskytovat všeobecné služby svěřená České poště

(21)

Rozhodnutím národního poštovního regulátora (Český telekomunikační úřad, dále jen „ČTÚ“) ze dne 12. prosince 2017 (6) byla Česká pošta pověřena povinností poskytovat všeobecné služby od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022.

(22)

Rozsah povinnosti poskytovat všeobecné služby, kterou byla Česká pošta pověřena, je definován ve vnitrostátních právních předpisech, konkrétně v § 3 odst. 1 zákona o poštovních službách (7), a zahrnuje:

a)

službu dodání poštovních zásilek do 2 kg (v tuzemsku a do zahraničí);

b)

službu dodání poštovních balíků do 10 kg (v tuzemsku a do zahraničí);

c)

službu dodání doporučených zásilek do 2 kg (v tuzemsku a do zahraničí);

d)

službu dodání cenných zásilek do 10 kg (v tuzemsku a do zahraničí);

e)

poštovní peněžní poukázky;

f)

službu bezúplatného dodání poštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé a slabozraké osoby (v tuzemsku a do zahraničí);

g)

službu dodání poštovních zásilek ze zahraničí v rámci služeb uvedených v písmenech a) až d) a f);

h)

službu dodání poštovních balíků ze zahraničí do 20 kg;

i)

službu dodání tiskovinových pytlů do 30 kg (pouze do zahraničí a ze zahraničí); tato služba sestává ze zvláštních pytlů obsahujících noviny, časopisy, knihy a obdobné písemnosti rozmnožené pomocí tisku pro jednoho adresáta na jednu adresu;

j)

službu odpovědních zásilek v mezinárodním styku; tato služba umožňuje osobě odesílající listovní zásilku do jiné země zaplatit poštovné za odpověď předem; nejedná se o nezávislou poštovní službu, neboť to zahrnuje pouze jinou metodu uhrazení ceny za poštovní zásilky do 2 kg v rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby;

k)

mezinárodní odpovědní kupony: jedná se o jinou metodu úhrady poštovného za poštovní zásilky. Kupón lze vyměnit za známky odpovídající minimálnímu poštovnému za prioritní dopis do 20 gramů zasílaný leteckou poštou do jiného členského státu Světové poštovní unie.

(23)

Jako poskytovatel všeobecných služeb je Česká pošta povinna zajistit přístupnost všech všeobecných poštovních služeb za dostupné ceny na celém území Česka, a to alespoň jednou denně každý pracovní den.

(24)

Právním základem plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby je:

a)

zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách);

b)

rozhodnutí ČTÚ ze dne 12. prosince 2017 (8), kterým se Česká pošta pověřuje povinností poskytovat všeobecné služby od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022;

c)

nařízení vlády č. 178/2015 Sb., o stanovení minimálního počtu provozoven pro poskytování základních služeb (9);

d)

vyhláška č. 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování;

e)

vyhláška č. 465/2012 Sb., o způsobu vedení oddělené evidence nákladů a výnosů držitele poštovní licence a

f)

vyhláška č. 466/2012 Sb., o postupu Českého telekomunikačního úřadu při výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat základní služby.

2.3   Informační systém datových schránek („ISDS“)

(25)

Česká pošta je v období 2018–2022 rovněž pověřena provozem Informačního systému datových schránek („ISDS“). Dne 2. února 2018 přijala Komise rozhodnutí (10), v němž došla k závěru, že částka ve výši 2,3 mld. CZK (85,1 mil. EUR), která má být České poště poskytnuta na zajištění provozu ISDS v období 2018–2022, představuje státní podporu slučitelnou s vnitřním trhem podle rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 (11).

(26)

ISDS je elektronický kanál pro interní komunikaci v rámci veřejné správy a pro zabezpečenou komunikaci mezi veřejnou správou a občany a podniky, který v některých případech nahrazuje konvenční poštovní služby, například doporučenou poštu.

2.4   Oznámené opatření a mechanismus vyplácení vyrovnávacích plateb za povinnost poskytovat všeobecné služby

2.4.1   Oblast působnosti oznámení a výše vyrovnávací platby

(27)

Oznámené opatření se týká veřejného financování povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány (viz 22. bod odůvodnění) ze strany České pošty v období 2018–2022, které má být poskytnuto na základě zákona o poštovních službách. Podle § 34e odst. 3 zákona o poštovních službách nepřevede ČTÚ peněžní prostředky k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, dokud Komise nerozhodne o slučitelnosti náhrady s vnitřním trhem.

(28)

Výše vyrovnávací platby, která má být České poště poskytnuta, bude záviset na čistých nákladech na povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány, což bude ověřeno ČTÚ, přičemž jejich maximální výše bude každoročně omezena na 1,5 mld. CZK (55,5 mil. EUR (12)) (viz 33. bod odůvodnění).

2.4.2   Postup pro stanovení částky, která má být poskytnuta jako vyrovnávací platba

(29)

Podle § 34c zákona o poštovních službách není výše vyrovnávací platby za povinnost poskytovat všeobecné služby pro každý rok stanovena předem, nýbrž se každoročně vypočítává a vyplácí ve třech krocích.

Krok 1: Financování předběžných čistých nákladů v roce t (rovnající se 50 % čistých nákladů v roce t-1)

(30)

V případě předběžných čistých nákladů vzniklých v daném roce může Česká pošta podle § 34c zákona o poštovních službách od 1. července do 31. prosince uvedeného roku podat u ČTÚ žádost o úhradu předběžných čistých nákladů za uvedený rok (rok t). V takových případech ČTÚ rozhodnutím určí předběžné čisté náklady ve výši 50 % čistých nákladů vypočtených (metodou popsanou v oddíle 8.2.8) za předchozí rok (rok t-1), za nějž byla výše čistých nákladů ověřena. Česko prostřednictvím ČTÚ uhradí České poště předběžné čisté náklady nejpozději do 30 dnů ode dne právní moci rozhodnutí.

Krok 2: Uhrazení zbývajících čistých nákladů vzniklých v roce t v roce t+1

(31)

V případě skutečných čistých nákladů vzniklých v daném roce může Česká pošta podle § 34d zákona o poštovních službách do 31. srpna následujícího roku (rok t+1) podat u ČTÚ žádost o úhradu. ČTÚ ověří výši čistých nákladů vypočtenou Českou poštou za použití metodiky čistých ušetřených nákladů. ČTÚ rozhodnutím určí čisté náklady odpovídající výši čistých nákladů ověřených podle § 34b zákona o poštovních službách. Na úhradu čistých nákladů ČTÚ započte předběžné čisté náklady již uhrazené České poště. Pokud jsou vyplacené předběžné čisté náklady vyšší než čisté náklady vzniklé v daném roce, uhradí Česká pošta tento rozdíl státu.

(32)

ČTÚ ověří původ a výši čistých nákladů způsobem stanoveným v § 34b zákona o poštovních službách. Jestliže toto ověření prokáže, že výpočet čistých nákladů je správný, bude mít Česká pošta právní nárok na úhradu čistých nákladů.

Krok 3: Výše úhrady nesmí překročit částku 1,5 mld. CZK za každý rok

(33)

ČTÚ ověřuje čisté náklady na plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány podle § 34b zákona o poštovních službách. Čisté náklady jsou každoročně propláceny do maximální výše 1,5 mld. CZK v souladu s § 34d zákona o poštovních službách, a to na základě analýzy nespravedlivé finanční zátěže spojené s povinností poskytovat všeobecné služby.

3.   STÍŽNOSTI

3.1   Stížnost společnosti Zásilkovna

(34)

Společnost Zásilkovna, konkurent České pošty působící na trhu s doručováním balíků, tvrdí, že Česká pošta měla prospěch z protiprávní podpory „minimálně“ od roku 2013. Stížnost podaná společností Zásilkovna je shrnuta níže.

(35)

Společnost Zásilkovna má za to, že pověřovací akt není v souladu s rámcem pro služby obecného hospodářského zájmu, neboť způsob výpočtu výše vyrovnávací platby pro Českou poštu není objektivní a transparentní. Společnost Zásilkovna tvrdí, že české orgány ani Česká pošta nevysvětlily ani nezveřejnily žádné podrobnosti o výpočtu čistých nákladů, na jejichž základě byla stanovena výše vyrovnávací platby.

(36)

Společnost Zásilkovna se rovněž domnívá, že Česká pošta obdržela nadměrné finanční prostředky jako vyrovnávací platbu za povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány v období 2013–2017 a že tomu tak bude „tím spíše“ v případě období 2018–2022. V tomto ohledu společnost Zásilkovna poukazuje na skutečnost, že se roční limit nespravedlivé finanční zátěže v období 2018–2022 ztrojnásobil, a to na 1,5 mld. CZK, ve srovnání s částkou přijatou v rozhodnutí Komise, které se vztahuje na vyrovnávací platby za povinnost poskytovat všeobecné služby v období 2013–2017 (dále jen „rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018“) (13). Společnost Zásilkovna se domnívá, že Česká pošta využívá nadměrné vyrovnávací platby ke křížovému subvencování svých služeb, které nespadají do povinnosti všeobecných služeb, zejména na trhu s balíkovými službami (14).

(37)

Společnost Zásilkovna má zejména za to, že Česká pošta dostává nadměrnou vyrovnávací platbu, neboť plné náklady na svou doručovací a přepravní síť alokuje na povinnost poskytovat všeobecné služby, a proto odpovídajícím způsobem nepřipisuje podíl těchto nákladů službě „Balíkovna“ (dodání balíků jiným výdejním místům než poštovním pobočkám), tuto službu tudíž křížově subvencuje z údajně nadměrné vyrovnávací platby za plnění povinnosti všeobecných služeb. Podle společnosti Zásilkovna je služba nazývaná „Balíkovna“ nabízena „podstatně pod cenou“. Zdá se, že společnost Zásilkovna má za to, že Česká pošta od roku 2013 nesprávně alokovala náklady.

(38)

Společnost Zásilkovna dokládá své tvrzení týkající se cen za službu „Balíkovna“ odkazem na vlastní ceny a na ceny ostatních soukromých konkurentů za službu dodání balíků na výdejní místa (všechny tyto ceny jsou údajně vyšší). Společnost Zásilkovna mimoto uvádí, že ceny za službu České pošty spočívající v dodání balíků do poštovních poboček, což je služba, která je podle společnosti Zásilkovna velmi podobná službě „Balíkovna“, protože obě mají vysokou výši společných nákladů a stejnou úroveň účinnosti vyřízení, jsou dva až třikrát vyšší.

3.2   Stížnost společnosti PNS

(39)

Společnost PNS tvrdí, že České poště bude poskytnuta nadměrná vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány. Společnost PNS uvádí, že hypotetický srovnávací scénář čistých ušetřených nákladů není věrohodný, neboť významné snížení počtu poštovních poboček by mělo značný vliv na výnosy České pošty ze služeb, jež nespadají do povinnosti všeobecných služeb. Společnost PNS tvrdí, že by hypotetický srovnávací scénář znamenal ztrátu všech výnosů ze služeb nespadajících do povinnosti všeobecných služeb ve výši 4,25 mld. CZK (157,3 mil. EUR) ročně, což výpočty českých orgánů a České pošty údajně řádně nezohlednily.

(40)

Společnost PNS rovněž tvrdí, že Česká pošta klasifikovala některé služby jako služby nespadající do povinnosti všeobecné služby nesprávně, čímž uměle snížila výnosy plynoucí z povinnosti poskytovat všeobecné služby. To podle společnosti PNS vede k uměle vyšším čistým nákladům, které mají být vyrovnávací platbou kompenzovány.

(41)

Společnost PNS v tomto ohledu rovněž podotýká, že zákon o poštovních službách byl změněn tak, aby výrazně zvýšil limity pro úhradu čistých nákladů na 1,5 mld. CZK (55,5 mil. EUR) ročně, a to z předchozích 500 mil. CZK (18,5 mil. EUR) ročně. Společnost PNS poukazuje na to, že v rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018 české orgány odhadly čisté náklady na povinnost poskytovat všeobecné služby v maximální výši 984 mil. CZK (36,4 mil. EUR) ročně, což je výrazně pod tímto stropem.

(42)

Společnost PNS se rovněž domnívá, že Česká pošta porušila požadavky na transparentnost stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES (15), zejména v příloze 1 části C pododstavci 1, jakož i v čl. 7 odst. 5 uvedené směrnice, a to tím, že zveřejnila pouze výši vyrovnávací platby, a nikoli výpočty čistých ušetřených nákladů.

(43)

Společnost PNS tvrdí, že výpočet čistých nákladů České pošty není v souladu s přílohou 1 částí B pododstavcem 5 směrnice 97/67/ES. V posledně zmíněném ustanovení se uvádí, že „výpočet vychází z nákladů připadajících na prvky vymezených služeb, které lze poskytovat pouze se ztrátou nebo za nákladových podmínek, které nejsou běžnými obchodními podmínkami“. Společnost PNS se také domnívá, že Česká pošta porušuje § 33 zákona o poštovních službách, který jí ukládá povinnost nabízet služby v rámci všeobecné služby za nákladově orientované ceny.

(44)

Společnost PNS tvrdí, že Česká pošta nabízí velkým odesílatelům „obrovské“ slevy až do výše 60 %, což vede k „mimořádně“ nízkým cenám, jež jsou nižší než náklady. Podle společnosti PNS je tato skutečnost výsledkem vlastní cenové politiky České pošty a neměla by být chápána jako něco, co spadá mimo běžné obchodní podmínky ve smyslu směrnice 97/67/ES, tj. povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány nenutí Českou poštu k tomu, aby si účtovala ceny pod úrovní nákladů. Výpočet vyrovnávací platby pro Českou poštu tak nemůže zohlednit žádné ztráty vyplývající z uvedené praxe.

(45)

K doložení tohoto tvrzení zmínila společnost PNS jiný příklad a uvedla, že se ceny hybridních poštovních služeb (16) v roce 2019 zvýšily téměř o 20 %, což podle společnosti PNS znamená, že nová cena je buď příliš vysoká a přesahuje přiměřené ziskové rozpětí, nebo že předchozí, nižší cena nebyla nákladově orientovaná, neboť by byla příliš nízká k pokrytí nákladů.

4.   DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ

(46)

Dne 23. června 2020 zahájila Komise formální vyšetřovací řízení týkající se náhrady za plnění povinnosti všeobecné služby pro Českou poštu v období 2018–2022 kvůli pochybnostem ohledně její slučitelnosti s vnitřním trhem.

(47)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise za prvé pochybnosti týkající se rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány. Povinnost poskytovat všeobecné služby svěřená České poště (popsaná v 22. bodě odůvodnění) je ve skutečnosti širší než služby popsané v článku 3 směrnice 97/67/ES. Komise podotkla, že povinnost poskytovat všeobecné služby zahrnuje zejména poštovní peněžní poukázky, které v uvedeném ustanovení nefigurují a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES (17) jsou uvedeny jako další či doplňující služby. Komise se mimoto domnívala, že neproběhla veřejná konzultace týkající se konkrétně zahrnutí poštovních peněžních poukázek do rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby v oznámeném období. Komise proto dospěla k závěru, že existují pochybnosti o tom, zda lze povinnost poskytovat všeobecné služby, které Česko vymezilo v zákonu o poštovních službách, (nebo přinejmenším poštovní peněžní poukázky) považovat za skutečnou službu obecného hospodářského zájmu.

(48)

Za druhé, v souvislosti s pochybnostmi ohledně rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány vyslovila Komise pochybnosti rovněž ohledně souladu s pravidly EU pro zadávání veřejných zakázek, pokud jde o přímé zadání povinnosti všeobecných služeb. Podle čl. 4 odst. 2 směrnice 97/67/ES je možné poskytovatele všeobecných služeb určit tehdy, pokud lze rozsah činností vykonávaných poskytovatelem všeobecných služeb považovat za všeobecnou službu definovanou v článku 3 zmíněné směrnice.

(49)

V rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise za třetí pochybnosti ohledně výše vyrovnávací platby poskytnuté České poště. Komise v tomto ohledu vyjádřila pochybnosti týkající se věrohodnosti hypotetického srovnávacího scénáře České pošty. Komise zejména pochybovala o tom, že by Česká pošta podle hypotetického srovnávacího scénáře uzavřela více než 1 000 poštovních poboček, které dobrovolně provozovala do konce roku 2015. Komise uvedla, že pouhý vstup prováděcího nařízení v platnost v roce 2016, které brání uzavření některých poštovních poboček, sám o sobě nečiní z těchto poboček zátěž, a Česká pošta je mohla uzavřít kdykoli před vstupem prováděcího nařízení v platnost, a rozhodla se tak neučinit.

(50)

Komise vyjádřila navíc pochybnosti ohledně vyčíslení dopadů změn, které Česká pošta navrhla v hypotetickém srovnávacím scénáři pro svou poštovní infrastrukturu a četnost doručování. Co se týče vyčíslení účinků omezení infrastruktury (18) na poptávku v hypotetickém srovnávacím scénáři, české orgány provedly průzkum, z něhož mimo jiné vyplynulo, že by 29 % respondentů přestalo používat finanční služby České pošty, pokud by byla uzavřena pošta, kterou doposud využívali, přičemž by výrazně ovlivněny byly i poštovní služby, jelikož 20 % respondentů by přestalo využívat Českou poštu k odesílání doporučených dopisů. Ačkoli reakce poptávky podle průzkumů nevede nutně k odpovídajícímu poklesu poptávky, podle českých orgánů by v hypotetickém srovnávacím scénáři klesly výnosy ze služeb nespadajících do povinnosti všeobecných služeb pouze o 4 %, zatímco poptávka po doporučených dopisech by se snížila o pouhých 1,1 %. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem měla Komise pochybnosti, zda byly účinky uzavírání poštovních poboček na poptávku vyčísleny správně.

(51)

Pokud jde o vyčíslení účinků snížení četnosti doručování (19) na poptávku v hypotetickém srovnávacím scénáři, české orgány provedly další průzkum vzorku 1 002 občanů, kteří v posledních šesti měsících použili Českou poštu k zasílání dopisů, a zjišťovaly, zda by podle nich bylo „přijatelné“, aby listovní zásilky, které posílají, byly doručeny do dvou pracovních dnů, a nikoli do následujícího dne. Podle průzkumu by to [70–95] % respondentů považovalo za přijatelné, [2,5–15] % respondentů za nepřijatelné a dalších [2,5–15] % by to nepovažovalo ani za přijatelné, ani za nepřijatelné. Podle českých orgánů by se v důsledku snížení četnosti doručování objemy jiných než doporučených dopisů snížily v hypotetickém srovnávacím scénáři o [5–15] %. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem vyjádřila Komise za prvé pochybnosti, zda tento průzkum umožňuje jakékoli pevné závěry ohledně přesných účinků snížení četnosti doručování na poptávku, neboť to, že respondent považuje změnu četnosti doručování Českou poštou za přijatelnou, či nikoli, nemusí nutně ilustrovat, jaký dopad by tato skutečnost na poptávku měla. Komise měla za druhé pochybnosti, zda české orgány vyčíslily tento účinek na poptávku správně, a to s ohledem na rozdíl mezi výsledky průzkumu a snížením objemu.

(52)

Pokud jde o čisté ušetřené náklady na povinnost všeobecných služeb, Komise vyslovila pochybnosti, zda české orgány správně zohlednily čisté náklady na zajišťování ISDS. Při výpočtu čistých ušetřených nákladů souvisejících s povinností poskytovat všeobecné služby je nutné se vyhnout jakémukoli dvojímu započtení čistých ušetřených nákladů na ISDS, jehož zajišťováním byla Česká pošta pověřena v témže období („rozhodnutí o ISDS“) (20). V daném případě české orgány vypočítaly, že čisté ušetřené náklady (povinnost všeobecných služeb + ISDS) v období 2018–2022 činí 15,2 mld. CZK (562,6 mil. EUR). Čisté ušetřené náklady (ISDS) v témže období činí 5,2 mld. CZK (192,5 mil. EUR) (21). Výsledkem jsou čisté ušetřené náklady (povinnost všeobecných služeb) ve výši 10,0 mld. CZK (370,1 mil. EUR). České orgány však dospěly k výsledné hodnotě čistých ušetřených nákladů (povinnost všeobecných služeb) ve výši 12,3 mld. CZK (455,3 mil. EUR), tj. průměrně 2,5 mld. CZK (92,5 mil. EUR) ročně. Zdá se tudíž, že se české orgány dopustily metodické chyby.

(53)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že existují pochybnosti ohledně odhadu hodnoty čistých ušetřených nákladů na povinnost všeobecných služeb v období 2018–2022. Komise uvedla, že navzdory stropu ve výši 7,5 mld. CZK (277,6 mil. EUR) byla hodnota čistých ušetřených nákladů odhadnuta na 12,3 mld. CZK, nejistoty spojené s čistými ušetřenými náklady jsou příliš velké na to, aby vyloučily, že by jejich hodnota mohla být potenciálně dokonce nižší než předem stanovená maximální výše vyrovnávací platby, a že Česká pošta mohla za povinnost poskytovat všeobecné služby potenciálně získat nadměrnou vyrovnávací platbu.

(54)

Komise za čtvrté vyslovila pochybnosti ohledně pobídky ke zvyšování efektivity. Maximální částka vyrovnávací platby pro Českou poštu za období 2018–2022 je uvedena v zákoně o poštovních službách a je stanovena na dobu trvání pověření. Pokud je strop vyrovnávací platby pro Českou poštu nižší než čisté ušetřené náklady, považovala by Komise tento přístup za přijatelný, aby se zajistila pobídka ke zvyšování efektivity. S ohledem na nejistoty zmíněné v 53. bodě odůvodnění však měla Komise pochybnosti, zda povinnost všeobecných služeb splňuje požadavek týkající se pobídek ke zvyšování efektivity, jak je uvedeno v bodě 39 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 (22).

(55)

Komise měla za páté pochybnosti ohledně toho, zda byly splněny požadavky na transparentnost stanovené v bodě 60 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. Komise se domnívala, že veřejná konzultace uvedená v 47. bodě odůvodnění by za předpokladu nezbytnosti jejího konání měla být zveřejněna.

5.   PŘÍPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

5.1   Zásilkovna

(56)

Společnost Zásilkovna má stejné pochybnosti, jaké Komise uvedla v rozhodnutí o zahájení řízení, a předložila další připomínky, pokud jde o slučitelnost opatření.

(57)

Společnost Zásilkovna zastává zejména názor, že povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány, nebo přinejmenším služby dodání balíků mohou plnit i soukromí provozovatelé, jak je tomu v Německu, Nizozemsku a Švédsku, a to na komerční bázi bez státní podpory. Za tímto účelem tvrdí, že stávající tržní podmínky neodpovídají selhání trhu pro plnění povinnosti všeobecných služeb na komerční bázi, a že tudíž povinnost poskytovat všeobecné služby nelze považovat za skutečnou službu obecného hospodářského zájmu.

(58)

Společnost Zásilkovna objasňuje, že její síť pro dodání poštovních balíků splňuje požadavek týkající se nejméně 3 200 poštovních poboček stanovený v nařízení vlády č. 178/2015 Sb. Rovněž uvádí, že její poštovní síť splňuje všechna základní kritéria kvality, aby byla zajištěna dostatečná dostupnost, a velkou většinu kritérií pro zajištění dostatečné hustoty sítě. Poštovní síť společnosti Zásilkovna by mohla velmi rychle splnit i zbývající kritéria, aby byla způsobilá jako celostátní poštovní síť potřebná pro plnění povinnosti všeobecných služeb, jak je stanoveno ve vyhlášce č. 464/2012.

(59)

Společnost Zásilkovna tvrdí, že doby amortizace aktiv potřebných pro plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby stanovené českými orgány pro účely doby trvání pověření jsou neopodstatněné, neboť není zřejmé: která aktiva uvedená v tabulce 1 rozhodnutí o zahájení řízení mají být financována z vyrovnávací platby za povinnost všeobecných služeb; kdy byla tato aktiva pořízena nebo kdy mají být pořízena nebo zda již uplynula doba jejich amortizace. V seznamu chybí taktéž jakékoli odůvodnění týkající se nezbytnosti aktiv pro plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby. Podle názoru společnosti Zásilkovna je tento seznam naprosto netransparentní a nelze jej použít jako důkaz.

(60)

Podle společnosti Zásilkovna není vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby v souladu s požadavky na finanční transparentnost, které jsou stanoveny v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu. Společnost Zásilkovna je názoru, že Česká pošta již část vyrovnávací platby formálně zahrnula do výroční zprávy za rok 2019 před schválením Komisí a vyplacením náhrady. Společnost Zásilkovna navíc tvrdí, že Česká pošta dobrovolně subvencuje ceny svých služeb nespadajících do povinnosti všeobecných služeb, které jsou nižší než náklady, a to z vyrovnávací platby za povinnost poskytovat všeobecné služby, zvyšuje své ztráty a přiřazuje je činnostem v rámci povinnosti všeobecných služeb, jak je vymezily české orgány.

(61)

Společnost Zásilkovna také tvrdí, že české orgány porušily pravidla pro zadávání veřejných zakázek stanovená v čl. 4 odst. 2 směrnice 97/67/ES, neboť příslušná kritéria stanovil regulační orgán (tj. ČTÚ) diskriminačním způsobem tak, aby byla přizpůsobena České poště. Společnost tvrdí, že: i) do rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby byly záměrně zahrnuty poštovní peněžní poukázky, což zvýhodnilo Českou poštu, která byla jediným provozovatelem poštovních služeb, který mohl takovéto služby nabízet (tj. infrastrukturu, síť, zvláštní logistiku atd.), a ii) hodnotící kritéria / body byly stanoveny tak, aby Česká pošta mohla získat většinu přidělovaných bodů.

(62)

Podle společnosti Zásilkovna vede oznámená výše čistých ušetřených nákladů k nadměrné vyrovnávací platbě za povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány, a to z řady důvodů, například:

a)

Česká pošta není správně řízeným podnikem, neboť ve faktickém scénáři přesně nevysvětluje a neodůvodňuje veškeré náklady, jež jsou údajně nezbytné pro plnění povinnosti všeobecných služeb;

b)

Česká pošta neodečítá od konečných čistých ušetřených nákladů ztráty, jichž dobrovolně dosahuje poskytováním služeb mimo povinnost všeobecných služeb za ceny, které jsou nižší než náklady;

c)

uzavření 67,1 % poštovních poboček a přeměna 14,4 % z nich na pošty Partner v hypotetickém srovnávacím scénáři jsou zcela nereálné a byly přizpůsobeny tak, aby odůvodnily předem stanovenou vyrovnávací platbu za povinnost všeobecných služeb;

d)

snížení četnosti doručování (z pěti dní v týdnu na pět dní každé dva týdny), jež se předpokládá v hypotetickém srovnávacím scénáři, představuje skutečnou situaci u doručování listovních zásilek již od roku 2020, kdy Česká pošta zavedla dvourychlostní doručování, což Česká pošta údajně nevzala v rámci hypotetického srovnávacího scénáře v potaz při odhadu příslušných úspor nákladů;

e)

snížení četnosti doručování by dále snížilo ziskovost České pošty v hypotetickém srovnávacím scénáři a čisté ušetřené náklady a

f)

metodika výpočtu čistých nákladů na plnění povinnosti všeobecných služeb se nezakládá na metodice alokace nákladů, jež by údajně byla obecně vhodnější, zabránila křížovému subvencování a zajistila rovnoměrné rozdělení společných nákladů mezi služby obecného hospodářského zájmu a ostatní komerční činnosti.

(63)

Společnost Zásilkovna se rovněž domnívá, že křížové subvencování činností čistě mimo povinnost všeobecných služeb, jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění, představuje samostatnou státní podporu, kterou by Komise měla posoudit zvlášť. Podle společnosti Zásilkovna Česká pošta křížově subvencuje ceny svých činností mimo povinnost všeobecných služeb, jež jsou nižší než náklady. Česká pošta je mimoto schopna poskytovat tyto služby za ceny, jež jsou nižší než náklady, v důsledku toho, že nerozděluje správně náklady na infrastrukturu a provozování sítě mezi činnosti v rámci povinnosti všeobecných služeb a mimo tuto povinnost.

5.2   PNS (dříve Mediaservis)

(64)

Společnost PNS zastává názor, že pověření povinností poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány není v souladu s bodem 13 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, podle něhož nemohou členské státy připojit specifické závazky veřejné služby ke službám, které již jsou nebo mohou být uspokojivě poskytovány podniky působícími v běžných tržních podmínkách. Společnost PNS v této souvislosti tvrdí, že existuje řada konkurentů, přičemž jedním z nich je i PNS, kteří jsou nejenže připraveni a ochotni plnit povinnost poskytovat všeobecné služby v Česku, nýbrž ve skutečnosti již poskytují služby, jež jsou zaměnitelné se službami spadajícími do rozsahu povinnosti všeobecných služeb v celém Česku, což by mohlo zajistit plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby ve stejném rozsahu a se stejnou kvalitou jako v případě České pošty a za mnohem nižší náhradu čistých nákladů, pokud by vůbec byla taková vyrovnávací platba nezbytná.

(65)

Podle společnosti PNS jsou poštovní peněžní poukázky mimo rámec povinnosti poskytovat všeobecné služby, jak jsou vymezeny v článku 3 směrnice 97/67/ES. Toto ustanovení zákona o poštovních službách je proto v přímém rozporu se směrnicí 97/67/ES. Společnost PNS také tvrdí, že zahrnutí poštovních peněžních poukázek do povinnosti všeobecných služeb nemá z ekonomického hlediska smysl, neboť služby spojené s poštovními peněžními poukázkami by mohly snadno poskytovat banky, jakož i jiné profesionální peněžní instituce, a to bez dodatečných nákladů a jistě levněji než Česká pošta. Co se týče čistých ušetřených nákladů na poštovní peněžní poukázky, společnost PNS se domnívá, že tyto musí být z povinnosti poskytovat všeobecné služby vyňaty, což znamená snížení nejméně o 200 mil. CZK (přibližně 8 mil. EUR) ročně (23).

(66)

Společnost PNS je rovněž názoru, že pověření České pošty plněním povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány prostřednictvím přímého zadání porušuje pravidla zadávání veřejných zakázek. Společnost PNS v této souvislosti tvrdí, že výběrové řízení týkající se povinnosti všeobecných služeb bylo pro jiné provozovatele než Českou poštu diskriminační. Podle názoru společnosti PNS byly poštovní peněžní poukázky úmyslně zahrnuty do povinnosti veřejných služeb, což zvýhodnilo Českou poštu, která je jediným provozovatelem poštovních služeb, který mohl takovéto služby nabízet (tj. infrastrukturu, síť, zvláštní logistiku atd.), a hodnotící kritéria / body byly stanoveny tak, aby Česká pošta mohla získat většinu přidělovaných bodů.

(67)

Podle společnosti PNS pouhý vstup prováděcího nařízení v platnost v roce 2016, které brání uzavření některých poštovních poboček, sám o sobě nečiní z těchto poboček zátěž – Česká pošta je mohla uzavřít kdykoli před vstupem prováděcího nařízení v platnost, a rozhodla se tak neučinit.

(68)

Podle společnosti PNS se vyrovnávací platba za povinnost veřejných služeb zakládá na nerealistickém hypotetickém srovnávacím scénáři spočívajícím v uzavření poštovních poboček, což neodráží běžné nebo tržně orientované chování řádného účastníka trhu, přičemž počet uzavřených poštovních poboček je zvolen záměrně na podporu nové náhrady čistých nákladů stanovené od roku 2018, která je tak vyšší než předchozí vyrovnávací platba za období 2013–2017. Uzavření poštovních poboček je v rozporu s trendem na trhu, neboť hlavní konkurenti České pošty, jako jsou společnosti PNS a Zásilkovna, provozují více než 3 000 poštovních poboček bez povinnosti poskytovat všeobecné služby.

(69)

Podle společnosti PNS jsou čisté ušetřené náklady na povinnost poskytovat všeobecné služby vykonstruovány a vypočítány nesprávně, aniž by se zohlednily tyto skutečnosti: i) řádné vyčíslení čistých nákladů plynoucích z provozování poboček, které mají být ve srovnávacím hypotetickém scénáři uzavřeny; ii) úspory generované novým režimem České pošty týkajícím se méně častého doručování a iii) dobrovolné ztráty České pošty spojené se službami mimo povinnost všeobecných služeb, jež je třeba odečíst od výše čistých ušetřených nákladů.

(70)

Společnost PNS rovněž tvrdí, že Česká pošta nevede řádně systém oddělených účtů a že nesprávně přiřazuje náklady související se službami mimo povinnost všeobecných služeb všeobecným službám vymezeným českými orgány a poté požaduje náhradu těchto uměle navýšených čistých nákladů na povinnost poskytovat všeobecné služby, přičemž křížově subvencuje ztráty plynoucí z činností mimo povinnost všeobecných služeb. Společnost PNS uvádí, že ČTÚ pravidelně vyvozuje závěr, že Česká pošta plní požadavky vnitrostátních právních předpisů týkajících se oddělení účtů, ve skutečnosti však neprověřuje, zda jsou alokační klíče v zásadě správné. Podle názoru společnosti PNS auditor pouze potvrzuje, že Česká pošta správně vložila čísla do připravených tabulek, přičemž nebylo provedeno věcné hodnocení metodiky oddělených účtů, a to ani ze strany ČTÚ, ani ze strany auditora, od doby, kdy ČTÚ přijal tuto metodiku oddělení účtů před více než sedmi lety.

(71)

Společnost PNS podotýká, že řada skutečností naznačuje, že Česká pošta neplní svou povinnost poskytovat všeobecné služby efektivně jako správně řízený podnik. Například nezisková organizace Hlídač státu, jejímž úkolem je objasňovat a zajišťovat transparentnost fungování české vlády a nakládání s veřejnými financemi, uvádí Českou poštu na druhém místě na černé listině údajně nejméně transparentních subjektů, což naznačuje extrémně vysoké riziko korupce. Společnost PNS je rovněž názoru, že finanční prostředky České pošty nejsou vynakládány rozumně, účelně a efektivně. Veškeré výdaje tohoto druhu je proto třeba z výpočtu čistých ušetřených nákladů vyloučit, jelikož tyto náklady nejsou relevantní pro plnění povinnosti všeobecných služeb ani poskytování služeb nespadajících do této povinnosti, jelikož jsou vynakládány zbytečně (24).

(72)

Společnost PNS upozorňuje Komisi také na smlouvu mezi Českou poštou a Českým statistickým úřadem týkající se sčítání lidu v roce 2021, přičemž tato zakázka byla zadána České poště bez veřejného výběrového řízení, třebaže hodnota této zakázky činí 876 859 000 CZK (přibližně 33 mil. EUR). Společnost PNS tvrdí, že by Komise měla tuto zakázku zadanou České poště pečlivě prověřit, jelikož protiplnění poskytnuté České poště v rámci této zakázky by mohlo představovat neoznámenou státní podporu České pošty v rozporu s čl. 108 odst. 3 SFEU.

5.3   Česká pošta

(73)

Česká pošta se domnívá, že zahrnutí poštovních peněžních poukázek do rozsahu povinnosti všeobecných služeb bylo předmětem veřejné konzultace, a i v případě, že by Komise nepovažovala konzultaci, která se uskutečnila, za „řádnou veřejnou konzultaci“, se Česká pošta domnívá, že představuje „[jiný] vhodný nástroj, jehož prostřednictvím ověřila, že zahrnutí poštovních peněžních poukázek do povinnosti všeobecných služeb je nezbytné v zájmu uživatelů. Česká pošta má za to, že veřejnost byla konzultována ohledně povinnosti všeobecných služeb obecně, včetně poštovních peněžních poukázek, prostřednictvím těchto nástrojů:

a)

ČTÚ provedl přezkum, který měl ověřit, zda kvalita všeobecných (základních) služeb odpovídá potřebám veřejnosti a zda by ČTÚ měl znovu uložit povinnost poskytovat jednotlivé všeobecné služby a zda by (některé) všeobecné služby byly či nebyly poskytovány v případě neexistence těchto příslušných povinností, a to způsobem srovnatelným s požadavky na všeobecné služby. V rámci tohoto přezkumu byla kontaktována řada subjektů (25) a bylo zadáno rovněž šetření ve formě průzkumu veřejného mínění;

b)

ČTÚ poté konzultoval veřejnost v roce 2016 v souvislosti se svým záměrem uložit povinnost poskytovat všeobecné služby (včetně poštovních peněžních poukázek) na dobu pěti let;

c)

v roce 2016 byl rozsah povinnosti všeobecných služeb předmětem přezkumu, který se zabýval konkrétně zahrnutím služby související s poštovními peněžními poukázkami do rozsahu všeobecných služeb a jednoznačně tuto službu kvalifikoval jako veřejnou službu;

d)

kromě přezkumu v roce 2016 měl i proces přijímání novely zákona o poštovních službách, jež zahrnuje poštovní peněžní poukázky, povahu veřejné konzultace, v jejímž rámci se s dotčenými subjekty konala řada konzultací, pracovních skupin a dvoustranných jednání;

e)

diskuse o návrhu novely zákona o poštovních službách během legislativního procesu ve vnitrostátním parlamentu je otevřená veřejnosti, jelikož se široká veřejnost může zúčastnit semináře, a má tudíž další možnost získat dodatečné informace a rovněž přitom případně předložit své návrhy k novele (26).

(74)

Podle České pošty má služba poštovních peněžních poukázek pozitivní dopad na výši čistých nákladů na plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány (konkrétně výši těchto nákladů snižuje). Služba poštovních peněžních poukázek tudíž pokrývá vlastní náklady a přispívá k uhrazení nákladů na jiné prvky povinnosti poskytovat všeobecné služby. Poskytování služby poštovních peněžních poukázek Českou poštou tudíž nevyžaduje platby z veřejných prostředků. Není proto nutné, aby byly s ohledem na tuto službu splněny podmínky rámce pro služby obecného hospodářského zájmu (včetně požadavku na veřejnou konzultaci), jelikož České poště není v souvislosti s touto službou poskytována žádná státní podpora.

(75)

Česká pošta nesouhlasí s tvrzením Komise, že uložení další nebo doplňující služby ve smyslu 30. bodu odůvodnění směrnice 2008/6/ES vylučuje přímé zadání podle čl. 4 odst. 2 směrnice 97/67/ES, neboť bylo řádně ověřeno, že existoval veřejný zájem na zajištění, aby byla povinnost poskytovat služby poštovních peněžních poukázek uložena poskytovateli všeobecných služeb, a současně bylo postupem uvedeným v zákoně o poštovních službách ověřeno, že Česká pošta je jediným subjektem, který je schopen plnit povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány.

(76)

Co se týče pochybností Komise ohledně hypotetického srovnávacího scénáře (107. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení), Česká pošta uvedla, že až do roku 2016 sice neexistovala formální povinnost udržovat určitý (vyšší) počet poštovních poboček, na základě dostupných informací a politické debaty v té době nebylo pochybností o tom, že teoretická možnost snížení počtu poštovních poboček na 2 100 je pouze dočasná, jelikož Česká pošta by byla ze zákona povinna znovu otevřít poštovní pobočky, které uzavřela. Tento postup by byl z ekonomického hlediska naprosto neracionální. Česká pošta dále tvrdí, že z tohoto nelze odvozovat nic v souvislosti s hypotetickým srovnávacím scénářem, který modeluje situaci, kdy by Česká pošta nebyla vázána povinností poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány, a uzavření určitých poštovních poboček by tudíž nebylo pouze dočasné.

(77)

Česká pošta uvádí, že pochybnosti Komise ohledně vyčíslení účinku uzavření poštovních poboček na poptávku v hypotetickém srovnávacím scénáři nejsou odůvodněné, jelikož:

a)

procentuální ztráta příjmů vztahující se na všechny poštovní pobočky, které mají být podle hypotetického srovnávacího scénáře uzavřeny, byla stejná jako u poštovních poboček, jež měly být uzavřeny podle hypotetického srovnávacího scénáře, z něhož vycházelo rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018 (27), a

b)

procentuální pokles poptávky je celkově menší vzhledem k mnohem vyšším výnosům dosaženým poštovními pobočkami a depy, jež budou zachovány.

(78)

Česká pošta rovněž uvádí, že pochybnosti Komise ohledně vyčíslení účinku snížení četnosti doručování na poptávku v hypotetickém srovnávacím scénáři jsou neopodstatněné, a to ze dvou důvodů. Za prvé, z hlediska zákazníků se jedná pouze o menší pravděpodobnost, že jejich zásilky budou doručeny následující den, kdy ve většině případů tuto změnu ve způsobu doručování nezaznamenají, pokud na ni nejsou výslovně upozorněni. Za druhé, hypotetický srovnávací scénář předpokládá, že pro poštovní zásilky se zaručenou dobou dodání není nabízen jiný adekvátní náhradní produkt (28), což by mohlo přispět k odpovídajícím ztrátám příjmů.

(79)

Česká pošta je názoru, že ani zdaleka nedostává náhradu za celkové náklady na plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány, a je tudíž trvale motivována k zvyšování efektivity služeb poskytovaných v rámci této povinnosti.

(80)

Česká pošta také tvrdí, že je splněn bod 60 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu, který se týká požadavku na transparentnost. Za tímto účelem Česká pošta uvádí, že: i) výsledky přezkumu, který ČTÚ provedl v roce 2016 (29), a veřejné konzultace uspořádané ČTÚ v roce 2016 byly zveřejněny na internetových stránkách ČTÚ (30); ii) výsledky veřejných konzultací, které se konaly v rámci přípravy a přijetí novely zákona o poštovních službách v letech 2011 a 2012, byly zveřejněny jako součást důvodové zprávy k novele (31) v knihovně eKLEP pro veřejnost (32) a na internetových stránkách Poslanecké sněmovny a iii) výsledky jednotlivých fází legislativního procesu jsou dostupné společně s těsnopisnými záznamy z každé schůze Poslanecké sněmovny a Senátu, na níž byl návrh novely zákona o poštovních službách projednáván (33).

6.   PŘIPOMÍNKY ČESKA

6.1   Připomínky Česka k rozhodnutí o zahájení řízení

(81)

České orgány zastávají názor, že se služba poštovních peněžních poukázek pokládá za službu obecného hospodářského zájmu, a proto by měla být zahrnuta do rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby. České orgány se za prvé domnívají, že na komerční bázi nejsou poskytovány žádné služby podobné poštovním peněžním poukázkám (34). Za druhé, poštovní peněžní poukázky mají povahu veřejné služby, která má uspokojit potřeby veřejnosti (zejména zranitelných skupin obyvatelstva). Za třetí, rozsah povinnosti poskytovat všeobecné služby byl předmětem diskusí a konzultací se širokou veřejností a zúčastněnými stranami při přípravě novely zákona o poštovních službách v roce 2012. A v neposlední řadě se záměr uložit povinnost všeobecných služeb včetně poštovních peněžních poukázek na období 2018–2022 zakládal na závěrech vyvozených z rozsáhlého přezkumu kvality a způsobu poskytování a zajišťování všeobecných služeb a jejich obecné dostupnosti na území Česka, který provedl regulační orgán, ČTÚ. Výsledkem přezkumu bylo to, že poštovní služby i služby poštovních peněžních poukázek zahrnuté v povinnosti všeobecných služeb nemůže poskytovat trh.

(82)

České orgány vysvětlily, že povinnost poskytovat a zajišťovat všeobecné služby je podle § 22 zákona o poštovních službách uložena na základě výběrového řízení. Podmínky tohoto výběrového řízení byly stanoveny tak, aby se jej mohla zúčastnit kterákoli osoba, která má zájem poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány a aby byly splněny platné požadavky na transparentnost, rovné zacházení a nediskriminaci. Před vyhlášením výběrového řízení byl ČTÚ neoficiálně vyrozuměn o tom, že zájem o účast má několik provozovatelů; ve výběrovém řízení se však nakonec zaregistroval pouze jeden zájemce – Česká pošta. Kvůli nesplnění jedné z podmínek pro účast ve výběrovém řízení byla její žádost zamítnuta.

(83)

S cílem zajistit trvalé poskytování všeobecných služeb v souladu s platnými kvalitativními požadavky na celém území Česka uložily české orgány povinnost všeobecných služeb České poště, jelikož nejlépe splňovala hodnotící kritéria. České orgány přitom použily postup podle § 22 odst. 9 zákona o poštovních službách, podle něhož může ČTÚ uložit rozhodnutím o udělení poštovní licence povinnost poskytovat a zajišťovat všeobecné služby uvedené ve vyhlášení výběrového řízení provozovateli, který nejlépe vyhovuje kritériím hodnocení žádosti. Z tohoto důvodu zahájil ČTÚ z moci úřední s Českou poštou správní řízení o udělení poštovní licence na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022, neboť Česká pošta nejlépe splňovala kritéria stanovená ve vyhlášení výběrového řízení. Vzhledem ke skutečnostem uvedeným v 81. a 82. bodě odůvodnění byly podle českých orgánů v procesu ukládání povinnosti poskytovat všeobecné služby splněny všechny platné požadavky na transparentnost, rovné zacházení a nediskriminaci, jak vyplývají ze směrnice 97/67/ES a pravidel pro zadávání veřejných zakázek, splněny tudíž byly i požadavky bodu 19 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu.

(84)

Pokud jde o hodnověrnost hypotetického srovnávacího scénáře, české orgány objasňují, že v tomto scénáři budou služby přijímání a doručování doporučených dopisů a balíků poskytovány nejen na poštovních pobočkách, nýbrž také na poštách Partner spolu s doručováním expresních balíků, jež v současné době nespadá do povinnosti všeobecných služeb vymezených českými orgány (např. služby Balík do ruky, Balík na poštu, Balík do Balíkovny), jakož i sítí Balíkoven (tj. sítí výdejních míst nabízejících pouze jednu službu „Balík do Balíkovny“), a to přidáním poboček třetích stran, čímž bude vytvořena externí síť výdejních míst provozovaných podobným způsobem, jaký využívají konkurenti na českém trhu s balíkovými službami. Česká pošta bude proto poskytovat poštovní služby prostřednictvím pošt Partner a sítě Balíkoven, nebude však na těchto místech nabízet komerční nepoštovní služby (např. bankovní služby, prodej loterijních tiketů). České orgány uvádějí, že to, co konkurenti považují za „poštovní pobočky“ v rámci své sítě poboček, jsou pouze prodejní místa (např. novinové stánky) a výdejní místa (obslužná místa třetích osob na základě provize), jež nelze považovat za rovnocenná poštovním pobočkám ve smyslu zákona o poštovních službách, neboť nesplňují příslušné požadavky na poskytování celého rozsahu všeobecných služeb. Poštovní pobočky České pošty poskytují více služeb, a jsou tudíž nákladnější než prodejní místa a výdejní místa konkurentů.

(85)

Podle českých orgánů byla povinnost zajistit dostupnost všeobecných služeb na nejméně 3 200 poštovních pobočkách uložena ještě před určením poskytovatele všeobecných služeb na oznámené období (2018–2022). Tato povinnost se bude vztahovat na kteréhokoli určeného poskytovatele všeobecných služeb v Česku. Z tohoto důvodu se české orgány domnívají, že počet poštovních poboček, kde Česká pošta nabízela své služby v období 2013–2015, není relevantní pro posouzení hodnověrnosti hypotetického srovnávacího scénáře, pokud jde o uzavření poštovních poboček. České orgány však objasnily, že z ekonomického hlediska bylo pro Českou poštu smysluplné v období 2013–2015 dobrovolně udržovat 1 118 (nepovinných) ztrátových poštovních poboček, jelikož v té době bylo předem známo, že by tyto pobočky byly v roce 2016 znovu otevřeny.

(86)

České orgány rovněž uvádějí, že na základě finančních údajů by odhadované ztráty příjmů kvůli uzavření poštovních poboček podle hypotetického srovnávacího scénáře byly omezené, neboť uzavřené poštovní pobočky vytvářejí pouze malý zlomek ([15–35] %) celkových výnosů vytvořených celou poštovní sítí, přičemž některé výnosy plynoucí z poštovních poboček, které budou uzavřeny, budou převedeny na pošty Partner. Ztráty příjmů jsou odvozeny nejen z výsledků příslušného průzkumu, nýbrž také z jiných skutečností, jako je vzdálenost k nejbližší poštovní pobočce a dostupnost podobné služby na trhu.

(87)

Co se týká pochybností Komise ohledně použití výsledků průzkumů k vyčíslení účinků zmenšení velikosti sítě poštovních poboček na poptávku v hypotetickém srovnávacím scénáři, české orgány objasnily, že zohlednily výsledky průzkumu (35), podle nichž by 23 % respondentů přestalo využívat finanční služby České pošty, které nespadají do rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány, pokud by byla uzavřena pošta, kterou doposud využívali. Tento procentní podíl poklesu poptávky se vztahoval jen na výnosy plynoucí z finančních služeb realizovaných pouze na uzavřených poštovních pobočkách v hypotetickém srovnávacím scénáři (nikoli na všechny výnosy plynoucí z finančních služeb realizovaných na všech poštovních pobočkách provozovaných Českou poštou). Finanční služby však představují pouze okrajovou obchodní činnost České pošty, jelikož příjmy z finančních služeb představují méně než [5–20] % celkových příjmů České pošty. Odpovídající pokles poptávky podle hypotetického srovnávacího scénáře by byl proto rovněž pouze zanedbatelný. Pokles poptávky u doporučených dopisů byl vypočítán stejně. Jelikož zákazníci odesílají z poštovních poboček přibližně pouze [20–45] % doporučených dopisů, očekává se v hypotetickém srovnávacím scénáři poměrně omezený pokles poptávky v tomto ohledu.

(88)

Pokud jde o vyčíslení zbývající poptávky, která podle hypotetického srovnávacího scénáře přešla z uzavřených poboček na ponechané pobočky, české orgány objasnily, že nepředpokládají, že by zbývající poptávka s ohledem na uzavřené poštovní pobočky byla procentuálně stejná u všech uzavřených poboček a u všech druhů poštovních služeb (tj. bez ohledu na blízkost ponechané poštovní pobočky a přítomnost konkurence). Konkrétně, procentní podíl ztráty příjmů z listovních zásilek závisí na vzdálenosti, kterou musí zákazníci urazit na nejbližší poštovní pobočku (např. u obyčejných listovních zásilek do 3 km [0,5–2] %, do 5 km [1–3] %, do 10 km [2–6] % a více než 10 km [3–8] %). U balíků byl použit jiný přístup, kdy české orgány použily jiný procentní podíl (tj. [30–55] %) poklesu poptávky bez ohledu na vzdálenost mezi uzavřenou pobočkou a nejbližší ponechanou otevřenou poštovní pobočkou. Tento přístup vycházel ze skutečnosti, že trh s balíkovými službami je v Česku vysoce konkurenční, služby konkurentů jsou dostupné v celé zemi, proto nezvažují rozdílný dopad na poptávku v závislosti na vzdálenosti od nejbližší poštovní pobočky. Podle jejich názoru přesun zbývající poptávky na nejbližší tři poštovní pobočky nejlépe simuluje skutečný přechod zákazníků na ponechané poštovní pobočky na základě pravděpodobnosti pohybu zákazníků. České orgány rovněž uvedly, že provedly cílený průzkum s cílem výše zmíněné předpoklady vyčíslit.

(89)

Co se týče dopadu zmenšení velikosti sítě poštovních poboček v hypotetickém srovnávacím scénáři na celkové fungování České pošty, české orgány objasnily, že Česká pošta zajišťuje výběr z poštovních schránek, třídění a doručování nezávisle na poštovních pobočkách. Snížení počtu poštovních poboček proto nezpůsobuje nárůst nákladů na třídění.

(90)

Navzdory pochybnostem, které Komise uvedla v 114. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, české orgány tvrdí, že účinek snížení četnosti doručování na poptávku byl vyčíslen správně, neboť ČTÚ vzal v potaz nabídku náhradních služeb, které by mohly ovlivnit změnu poptávky, spolu s průzkumem trhu, jenž byl zmíněn v 113. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení (dále jen „průzkum trhu“). České orgány uvedly, že Česká pošta změnila četnost doručování v únoru 2020 a že nabízí „ekonomické zásilky“ s doručením D+n (36) a „prioritní zásilky“ s doručením D+1 (37). Ekonomické zásilky jsou o 7 CZK levnější než prioritní zásilky (tento rozdíl platí u obyčejných i doporučených dopisů). Zdá se, že z údajů (38) odpovídajících omezenému období od února do května 2020 vyplývá, že účinek snížení četnosti doručování na poptávku bude v hypotetickém srovnávacím scénáři spíše omezený.

(91)

České orgány rovněž objasnily, že v hypotetickém srovnávacím scénáři odhadly věrohodnou dodatečnou kapacitu nezbytnou k tomu, aby mohla Česká pošta fungovat i nadále. Za prvé odhadly, jaká kapacita je zapotřebí pro přesun z jednotlivých uzavřených poštovních poboček, poté převedly odkloněný objem (v odpracovaných hodinách) na ponechané poštovní pobočky a nakonec otestovaly novou kapacitu ponechaných poštovních poboček. České orgány uvedly, že se nadměrná kapacita na komerčních (39) poštovních pobočkách týká povinnosti poskytovat všeobecné služby, neboť poptávka po službách je rozložena na všechny povinné poštovní pobočky, a tyto poštovní pobočky nejsou proto plně využity a nejsou ziskové (poptávka po poštovních službách se nezvyšuje úměrně s počtem poštovních poboček, tj. více poštovních poboček nevede nutně k vyšším výnosům). Nízké pracovní vytížení na těchto komerčních poštovních pobočkách je zapříčiněno také výkyvy v době špičky a mimo špičku během otevírací doby. Česká pošta pružně mění počet otevřených přepážek, aby se těmto výkyvům přizpůsobila, toto přizpůsobování má však své meze kvůli pracovní době zaměstnanců.

(92)

Pokud jde o názor Komise uvedený v 115. bodě odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, že se české orgány mohly při výpočtu čistých ušetřených nákladů dopustit metodologické chyby, české orgány předpokládají, že se jedná o nedorozumění, a trvají na svém názoru, že ve výpočtu čistých ušetřených nákladů na plnění služby poskytovat všeobecné povinnosti řádně zvážily čisté ušetřené náklady na ISDS. Podle jejich názoru se významně neodchýlily od zásad výpočtu, které byly použity pro období 2013–2017, nýbrž pouze přepracovaly hypotetický srovnávací scénář tak, aby zohledňoval současnou situaci na českém poštovním trhu.

(93)

Pokud jde o pochybnosti Komise ohledně toho, zda je splněn požadavek uvedený v bodě 39 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu, české orgány tvrdí, že stanovení maximální přípustné částky k uhrazení čistých nákladů představuje běžný nástroj k zajištění efektivity poskytovatele všeobecných služeb, který je tudíž motivován k snižování nákladů a zlepšení organizace práce s cílem snížit náklady, jež nebudou nahrazeny. České orgány se také domnívají, že kontrolu kvality (40) všeobecných služeb ze strany ČTÚ lze považovat za jiný dostupný nástroj k vyloučení nadměrné vyrovnávací platby a k zajištění efektivního poskytování všeobecných služeb.

(94)

České orgány také uvádějí, že rozsah povinnosti všeobecných služeb splňuje požadavek na transparentnost stanovený v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, neboť byl uložen po řádné konzultaci, jak je objasněno v 81. bodě odůvodnění, včetně zveřejnění výsledků konzultace.

6.2   Vyjádření Česka k připomínkám třetích stran

6.2.1   Vyjádření Česka k připomínkám společnosti Zásilkovna

(95)

Česko nepokládá za náležitou argumentaci, v jejímž rámci společnost Zásilkovna používá stávající údaje o situaci na trhu s ohledem na závěry ČTÚ týkající se potřeby uložit povinnosti všeobecných služeb po dokončení přezkumu z roku 2016, jelikož se situace na trhu v roce 2020 liší od situace, na jejímž základě byla uložena povinnost poskytovat všeobecné služby. Rozhodnutí o uložení povinnosti poskytovat všeobecné služby se zakládá na výsledku přezkumu, který byl proveden v roce 2016. Při posuzování řádnosti přístupu, který Česko zaujalo při rozhodování o nutnosti uložit tyto povinnosti, je nutné vyhodnotit situaci v době přijetí tohoto rozhodnutí, a nikoli stávající situaci.

(96)

Co se týká tvrzení společnosti Zásilkovna, že by se povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány neměla považovat za skutečnou službu obecného hospodářského zájmu, neboť ji mohou poskytovat soukromí provozovatelé na komerční bázi bez jakékoli podpory, Česko tvrdí, že při ukládání povinnosti postupovalo v souladu s požadavky zákona o poštovních službách, který provádí směrnici 97/67/ES. Tento postup potvrdil, že služby v rámci povinnosti poskytovat všeobecné služby představují i nadále objektivní veřejnou potřebu, která by měla být uložena jako povinnost. Záměr uložit povinnost poskytovat službu poštovních peněžních poukázek byl zahrnut do veřejné konzultace, jež byla součástí přezkumu, a byl rovněž představen na pracovním setkání se zúčastněnými stranami, které bylo uspořádáno dne 5. ledna 2017. Společnost Zásilkovna však nevyužila svého práva podat připomínky a během veřejné konzultace nevznesla proti tomuto záměru námitky.

(97)

Co se týče tvrzení společnosti Zásilkovna, že doby amortizace aktiv potřebných pro poskytování všeobecných služeb vymezených českými orgány za účelem doby trvání pověření jsou neodůvodněné, Česko tvrdí, že předpokládaná doba amortizace aktiv České pošty byla předložena Komisi pro účely oznámení státní podpory na období 2018–2022. Tento přehled je v souladu s očekávanou dobou životnosti aktiv podle finanční části výroční zprávy České pošty, která byla ověřena auditorem, přičemž výrok auditora je součástí výroční zprávy. ČTÚ posuzuje aktiva uvedená jako nezbytná pro poskytování všeobecných služeb a pokládá jejich předpokládané doby amortizace za přiměřené.

(98)

Pokud jde o tvrzení společnosti Zásilkovna týkající se údajného porušení pravidel finanční transparentnosti vztahujících se na veřejné podniky, Česko tvrdí, že účtování odhadovaných aktiv a závazků je v souladu s účetními pravidly platnými v České republice, přičemž účetnictví České pošty je ověřováno příslušným subjektem (nezávislým auditorem). Podle názoru Česka nevede skutečnost, že část vyrovnávací platby za povinnost poskytovat všeobecné služby byla zaevidována v účetnictví za rok 2019, k podezření z porušení transparentnosti finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky, nýbrž spíše naznačuje, že společnost Zásilkovna nesprávně pochopila informace uvedené ve výroční zprávě.

(99)

Co se týče tvrzení společnosti Zásilkovna uvedeného v 61. bodě odůvodnění, že byla porušena pravidla pro zadávání veřejných zakázek, Česko uvádí toto: i) výběrové řízení bylo zrušeno z objektivních zákonných důvodů a způsobem stanoveným v zákoně, jelikož žádný z účastníků nesplňoval kritéria způsobilosti pro účast ve výběrovém řízení; ii) společnost Zásilkovna neprojevila každopádně o účast ve výběrovém řízení zájem; iii) před podáním nabídek umožnil ČTÚ všem potenciálním žadatelům položit otázky týkající se podmínek a rozsahu výběrového řízení pro zajištění maximální transparentnosti a s cílem umožnit všem získat potřebné informace pro přípravu nabídek a iv) ČTÚ začal hodnotit nabídky po uplynutí stanovené lhůty v souladu s běžnou praxí. Výběrové řízení bylo navrženo tak, aby umožnilo účast řadě žadatelů, třebaže neposkytují celé portfolio služeb v rámci povinnosti všeobecných služeb, jak jsou vymezeny českými orgány, a umožňovalo taktéž udělit různým poskytovatelům všeobecných služeb řadu licencí na poskytování jednotlivých všeobecných služeb. Nebylo třeba zaručit poskytování veškerých požadovaných všeobecných služeb jediným provozovatelem. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Česko domnívá, že výběrové řízení nebylo diskriminační, nýbrž naopak bylo navrženo tak, aby umožnilo kterémukoliv provozovateli poštovních služeb požádat o určení jakožto poskytovatele všeobecných služeb.

(100)

Pokud jde o tvrzení společnosti Zásilkovna, že hypotetický srovnávací scénář není realistický a byl vypracován pouze za účelem vytvoření dostatečné rezervy k odůvodnění čistých nákladů v období 2018–2022 ve výši 10 mld. CZK, Česko uvádí toto: i) metodika čistých ušetřených nákladů, která byla použita při výpočtu čistých nákladů, není držitelem poštovní licence uplatněna libovolně, nýbrž je stanovena v zákoně o poštovních službách; ii) ceny České pošty nespadající do povinnosti všeobecných služeb jsou ve faktickém i hypotetickém srovnávacím scénáři zvažovány ve stejné výši a povinnost týkající se orientace na náklady se na ně nevztahuje, na rozdíl od cen za služby, jež jsou součástí všeobecných služeb; iii) uhrazení čistých nákladů je omezeno ekonomickými ztrátami plynoucími z všeobecných služeb zaevidovanými v oddělené evidenci nákladů a výnosů; iv) před vydáním nařízení vlády č. 178/2015 Sb. bylo k výpočtu čistých nákladů podle faktického scénáře použito pouze 2 108 povinných poštovních poboček, zatímco od roku 2016 se povinnost rozšířila na 3 200 poštovních poboček, a v) hypotetický srovnávací scénář je věrohodný a je vyčíslen správně (viz 82. až 89. bod odůvodnění), přičemž Česká pošta působí v souladu s tržními trendy. Česko se domnívá, že stávající maximální výše vyrovnávací platby představuje účinnou pobídku k dosažení nákladové efektivnosti, přičemž z výše uvedených důvodů není tvrzení, že hypotetický srovnávací scénář byl upraven tak, aby odpovídal vyššímu stropu, odůvodněné.

(101)

Pokud jde o tvrzení společnosti Zásilkovna, že Česká pošta nadhodnotila čisté ušetřené náklady tím, že v hypotetickém srovnávacím scénáři nezohlednila náležitě zavedení ekonomického režimu doručování D+n, Česko tvrdí, že toto bylo skutečně zohledněno, jak dokládá podrobná dokumentace, která byla Komisi předložena dne 18. ledna 2020.

(102)

Česko popírá tvrzení společnosti Zásilkovna, že Česká pošta křížově subvencuje čistě komerční činnosti zřízením 781 výdejních míst Balíkovny a následným přesměrováním balíků a příslušných výnosů z méně ziskových poštovních poboček na těchto 781 výdejních míst s cílem uměle navýšit čisté ušetřené náklady, což zase vede k nadměrné vyrovnávací platbě pro Českou poštu. Česko tvrdí, že tomu tak není, neboť: i) Česká pošta musí hledat způsoby zefektivnění svých činností a zajištění větší přitažlivosti svých služeb pro zákazníky a ii) výpočet čistých ušetřených nákladů náležitě zohledňuje čisté náklady služby Balíkovna jak ve faktickém, tak i v hypotetickém srovnávacím scénáři, služby Balíkovna tudíž nevedou k nadměrné náhradě, a neexistuje proto křížové subvencování služeb mimo povinnost všeobecných služeb.

6.2.2   Připomínky Česka k připomínkám společnosti PNS

(103)

Analogicky s názorem Česka uvedeným v 95. bodě odůvodnění ohledně připomínek společnosti Zásilkovna pokládá Česko za zcela nepodloženou argumentaci, v jejímž rámci společnost PNS používá stávající údaje o situaci na trhu s ohledem na závěry ČTÚ týkající se potřeby uložit povinnost po dokončení přezkumu v roce 2016.

(104)

Stejně jako v případě názoru Česka uvedeného v 96. bodě odůvodnění ohledně toho, zda povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány mohou plnit soukromí provozovatelé na komerční bázi bez jakékoli podpory, Česko tvrdí, že při ukládání povinnosti postupovalo v souladu s požadavky zákona o poštovních službách, který provádí směrnici 97/67/ES. V rámci veřejné konzultace uskutečněné ČTÚ v souvislosti s přezkumem v roce 2016 vyslovila společnost PNS (tj. v té době Mediaservis s.r.o.) názor, že uložení povinnosti všeobecných služeb bylo v té době dosud nezbytné, neboť trh by nebyl schopen tyto služby poskytovat. Česko dodává, že během přezkumu v roce 2016 nebyli zjištění žádní jiní provozovatelé, kteří by byli schopni zajistit na komerční bázi poskytování poštovních služeb způsobem odpovídajícím poskytování všeobecných služeb.

(105)

Pokud jde o tvrzení společnosti PNS, že službu poštovních peněžních poukázek mohou poskytovat finanční instituce stejně jako Česká pošta, avšak levněji, a proto by měla být tato služba z rozsahu povinnosti všeobecných služeb vyloučena, Česko uvádí, že přezkum v roce 2016, v jehož rámci společnost PNS nevznesla proti zahrnutí poštovních peněžních poukázek do rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby námitky, dospěl k těmto závěrům: i) služba poštovních peněžních poukázek představuje objektivní veřejnou potřebu; ii) žádná jiná služba na trhu by nemohla peněžní poštovní poukázky nahradit a iii) je třeba tuto službu zahrnout do rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby. Česko rovněž uvádí, že na základě informací z oddělené evidence nákladů a výnosů nebyla služba poštovních peněžních poukázek v roce 2018 ani 2019 ztrátová (ziskovost v obou letech překročila [5–25] %) a při poskytování této služby nevznikly žádné dodatečné náklady, jak potvrdila také Česká pošta ve svém dopise Komisi ze dne 21. července 2020 (bod [18]).

(106)

Analogicky s názorem Česka uvedeným v 99. bodě odůvodnění ohledně toho, zda došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek, neboť kritéria pro účast ve výběrovém řízení za účelem výběru držitele poštovní licence byla údajně navržena diskriminačním způsobem, Česko zastává názor, že výběrové řízení nebylo diskriminační, nýbrž bylo naopak navrženo tak, aby kterémukoli provozovateli poštovních služeb umožnilo požádat o určení jakožto poskytovatele všeobecných služeb.

(107)

Co se týče tvrzení společnosti PNS, že Česká pošta dostává nadměrnou náhradu, jelikož počet poštovních poboček, které by Česká pošta neprovozovala, pokud by nebyla uložena žádná povinnost, byl záměrně pozměněn tak, aby vedl k vyšším čistým ušetřeným nákladům ve spojení s vyšším stropem vyrovnávací platby od roku 2018, Česko v souladu se svými vysvětleními uvedenými ve 100. bodě odůvodnění, uvádí toto: i) změna počtu poštovních poboček, které mají být v hypotetickém srovnávacím scénáři uzavřeny, vyplývá ze změny povinnosti provozovat vyšší počet poštovních poboček; ii) uzavření poštovních poboček bylo v hypotetickém srovnávacím scénáři vyčísleno správně a iii) celkový provoz a rozvoj sítě České pošty je v souladu s tržními trendy.

(108)

Pokud jde o tvrzení společnosti PNS, že dvourychlostní doručování České pošty (prioritní zásilky D+1 a ekonomické zásilky D+n), jež bylo zavedeno v únoru 2020, porušuje povinnost zaručit doručování poštovních zásilek každý pracovní den, Česko uvádí toto: i) Česká pošta má i nadále povinnost zaručit doručování na jakoukoli adresu každý pracovní den, pokud to zákazníci vyžadují; ii) zákazníci tento požadavek vyjadřují uhrazením poštovného za prioritní poštovní zásilky a poštovní zásilka je doručena v režimu D+1 a iii) změna služeb poskytovaných Českou poštou ve formě dvourychlostního doručování a výsledné úspory nákladů byly při vypracovávání odhadu čistých nákladů pro účely tohoto oznámení řádně zohledněny.

(109)

Co se týče tvrzení společnosti PNS, že Česká pošta zneužívá vyrovnávací platbu za plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby ke křížovému financování služeb, které jsou poskytovány mimo rozsah povinnosti všeobecných služeb, a nabízí služby mimo tuto povinnost za mimořádné nízké ceny, Česko tvrdí, že příklad srovnání cen mezi dvěma službami, „ekonomickým obyčejným psaním“ v porovnání s „obchodním psaním“, který uvedla společnost PNS k doložení tohoto tvrzení, není vhodný. Zatímco služba „obyčejné psaní“ je dostupná každému a psaní lze odeslat podáním na kterékoliv poštovní pobočce České pošty nebo jeho vhozením do poštovní schránky a není stanoven minimální objem jednotlivých poštovních zásilek (41), služba „obchodní psaní“ je určena pro odesílatele hromadné pošty s minimálním objemem 500 ks daných poštovních zásilek stejných rozměrů a tyto poštovní zásilky lze odesílat pouze na základě smlouvy s Českou poštou a pouze z vybraných poštovních poboček, přičemž poštovní zásilky musí být předem zpracovány (roztříděny a svázány) podle požadavků, které jsou stanoveny předem ve smlouvě. Tyto poštovní zásilky mohou mimoto obsahovat pouze noviny, časopisy, knihy, brožury, katalogy, letáky nebo tiskoviny výhradně propagační povahy, informace určené pro členy zákaznických a věrnostních klubů, jakož i sdělení určená k získání finančních prostředků nebo jiných zdrojů na činnosti vykonávané organizacemi nebo jednotlivci ve veřejném zájmu. Rozdíl v cenách obou služeb odráží výše zmíněné rozdíly v kvalitě a zdrojích společnosti vynaložených na poskytování každé služby. Česko mimoto připomíná rozsudek Tribunálu ve věci První novinová společnost (42), který obsahuje závěr, že rámec pro služby obecného hospodářského zájmu nijak nevylučuje, že poskytovatel všeobecných služeb může přidělit náhradu vyplacenou za tímto účelem na jiné služby.

(110)

Česko odmítá tvrzení společnosti PNS, že: i) náklady na služby mimo povinnost všeobecných služeb jsou nesprávně přidělovány všeobecným službám vymezeným českými orgány s cílem vyvolat dojem, že plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby představuje pro Českou poštu významnou finanční zátěž; ii) pravidla upravující alokaci nákladů a výnosů pro účely vedení oddělené evidence jsou zcela na uvážení držitele poštovní licence a iii) ČTÚ nezkoumá, zda jsou alokační pravidla (klíče) věcně správná. Česko uvádí, že držitelé poštovní licence v České republice mají podle § 33a odst. 4 zákona o poštovních službách povinnost předložit alokační pravidla ČTÚ ke schválení, přičemž toto ustanovení stanoví rovněž pravomoc ČTÚ tato pravidla přezkoumat a schválit. Schválená alokační pravidla obsahují podrobný popis zásady upravující přiřazování nákladů a výnosů z finančního účetnictví s mírou podrobnosti potřebnou pro oddělenou evidenci nákladů a výnosů, jak od držitelů poštovní licence vyžaduje zákon o poštovních službách, a v souladu s vyhláškou č. 465/2012 Sb., kterou se tento zákon provádí. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Česko domnívá, že účetnictví České pošty náležitě odděluje všeobecné služby vymezené českými orgány od služeb mimo povinnost poskytovat všeobecné služby.

(111)

Pokud jde o tvrzení společnosti PNS uvedená v 71. bodě odůvodnění, že Česká pošta vynakládá prostředky „nerozumně, neúčelně a neefektivně“ v rámci „pochybných smluv, transakcí a situací“, Česko tvrdí, že to, zda jsou výdaje České pošty vynakládány účinně a efektivně, sleduje její zakladatel, tj. Ministerstvo vnitra, přičemž Česká pošta zavedla rovněž vlastní podnikový compliance program proti korupci a jiným formám nekalého jednání (43), a pokud navzdory všem zavedeným opatřením existují pochybnosti ohledně nekalých praktik při zadávání konkrétní zakázky, řeší dotyčnou záležitost příslušné orgány, jako je Městský soud v Praze.

7.   POSOUZENÍ OPATŘENÍ

7.1   Existence podpory

(112)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU „ [p]odpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem“.

(113)

Z toho plyne, že se opatření považuje za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud jsou splněny tyto čtyři kumulativní podmínky: i) opatření musí být přičitatelné členskému státu a poskytované ze státních prostředků; ii) musí podnikům poskytovat hospodářskou výhodu; iii) toto zvýhodnění musí být selektivní a iv) opatření musí nebo může narušovat hospodářskou soutěž a ovlivňovat obchod mezi členskými státy.

7.2   Opatření je přičitatelné státu a poskytované ze státních prostředků

(114)

Aby mohlo být opatření kvalifikováno jako státní podpora, musí být přičitatelné státu a musí být přímo nebo nepřímo poskytnuto ze státních prostředků.

(115)

Vyrovnávací platbu za povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány vyplácí český stát ze svého vlastního rozpočtu a spravuje ji ČTÚ. ČTÚ určuje výši vyrovnávací platby postupem stanoveným v zákoně o poštovních službách (viz oddíl 8.2.2).

(116)

Vyrovnávací platba přiznaná České poště za plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby je tudíž přičitatelná státu a poskytuje se ze státních prostředků.

7.3   Podpora poskytnutá podniku

(117)

Poskytování veřejných finančních prostředků určitému subjektu může být kvalifikováno jako státní podpora jen tehdy, pokud je tento subjekt „podnikem“ ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Podle ustálené judikatury Soudního dvora zahrnuje pojem „podnik“ jakýkoli subjekt vykonávající hospodářskou činnost (44). Označení konkrétního subjektu za podnik proto závisí zcela na povaze jeho činnosti, bez ohledu na právní postavení tohoto subjektu nebo způsob jeho financování (45). Obecně je třeba mít za to, že určitá činnost má hospodářskou povahu, pokud spočívá v nabízení zboží a služeb na trhu (46). Subjekt, který vykonává jak hospodářské, tak nehospodářské činnosti, se považuje za podnik pouze v souvislosti s činnostmi hospodářskými (47).

(118)

V daném případě poskytuje Česká pošta na českém poštovním trhu poštovní služby za úplatu, přičemž soutěží s ostatními poskytovateli. Poskytování poštovních služeb na tomto trhu proto představuje hospodářskou činnost. Stát poskytuje České poště vyrovnávací platbu za poskytování některých z uvedených poštovních služeb (povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány), a uděluje tudíž vyrovnávací platbu za hospodářskou činnost. S ohledem na činnosti financované dotyčnými opatřeními je tudíž nutné pokládat Českou poštu za podnik.

7.4   Zvýhodnění

(119)

Zvýhodnění ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU je jakýkoli ekonomický prospěch, jejž by podnik nezískal za normálních tržních podmínek, tj. bez zásahu státu (48). Důležitý je pouze účinek opatření na podnik, a nikoli důvod či cíl státního zásahu (49). Pokud se v důsledku státního zásahu zlepší finanční situace podniku, jedná se o zvýhodnění.

(120)

Vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby má pokrývat veškeré čisté náklady vynaložené Českou poštou při plnění povinnosti všeobecných služeb vymezených českými orgány nebo část těchto nákladů. Bez zásahu státu by Česká pošta musela nést tyto náklady sama. Předmětné opatření osvobozuje Českou poštu od některých nákladů na její hospodářské činnosti a zlepšuje finanční situaci České pošty. Aniž by byla dotčena otázka, zda opatření splňuje podmínky stanovené Soudním dvorem v rozsudku ve věci Altmark, C-280/00 (50), poskytuje tudíž předmětné opatření České poště prima facie výhodu.

Soulad s kritérii stanovenými v rozsudku ve věci Altmark

(121)

Má se za to, že vyrovnávací platba za závazek veřejné služby udělená určitému podniku, který splňuje čtyři kritéria stanovená v rozsudku ve věci Altmark, neposkytuje hospodářskou výhodu, a nepředstavuje tudíž státní podporu. Jedná se o tato čtyři kumulativní kritéria:

a)

podnik-příjemce musí být skutečně pověřen plněním povinností veřejné služby a tyto povinnosti musí být jasně definovány;

b)

parametry, na jejichž základě je vyrovnání vypočteno, musejí být předem stanoveny objektivním a transparentním způsobem;

c)

vyrovnání nemůže přesahovat meze toho, co je nezbytné k pokrytí všech nebo části nákladů vynaložených k plnění povinností veřejných služeb se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností;

d)

není-li výběr podniku, který má být pověřen plněním povinností veřejných služeb, v konkrétním případě učiněn v rámci řízení o zadání veřejné zakázky umožňujícího vybrat zájemce schopného poskytovat tyto služby za nejmenších nákladů pro územně správní celek, musí být úroveň nutného vyrovnání určena na základě analýzy nákladů, které by průměrný, správně řízený a přiměřeně vybavený podnik ve stejném odvětví vynaložil při plnění těchto povinností se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností.

(122)

Pokud jde o vyrovnávací platbu poskytnutou České poště během období, které je předmětem přezkumu, české orgány uznávají, že čtvrté kritérium podle rozsudku ve věci Altmark není splněno. Komise se rovněž domnívá, že čtvrté kritérium podle rozsudku ve věci Altmark splněno není, jelikož při neexistenci postupu zadávání veřejných zakázek, jenž umožňuje vybrat uchazeče, který je schopen poskytnout službu za nejmenších nákladů pro územně správní celek (51), české orgány neprokázaly, že výše vyrovnávací platby byla stanovena na základě analýzy nákladů správně řízeného podniku ve stejném odvětví s přihlédnutím k příjmům a přiměřenému zisku.

(123)

Kvůli kumulativní povaze čtyř kritérií podle rozsudku ve věci Altmark se v případě, není-li některé z těchto kritérií splněno, má za to, že vyrovnávací platba představuje výhodu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Jelikož v daném případě není splněno minimálně jedno za čtyř kritérií stanovených v rozsudku ve věci Altmark, vyvozuje Komise závěr, že vyrovnávací platba za plnění povinnosti všeobecných služeb poskytuje České poště výhodu.

7.5   Selektivita

(124)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU se opatření považuje za státní podporu, pokud zvýhodňuje „určité podniky nebo určitá odvětví výroby“. Komise konstatuje, že vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby bude poskytnuta výhradně České poště. Jelikož se projednávaná věc týká individuálního opatření podpory, zjištění hospodářského zvýhodnění (viz 119. až 123. bod odůvodnění) umožňuje předpokládat, že opatření je selektivní (52). V každém případě se nezdá, že by ze stejného zvýhodnění měly prospěch i jiné podniky ve stejném nebo jiném odvětví ve srovnatelné skutkové a právní situaci. Opatření je tudíž selektivní ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

7.6   Ovlivnění obchodu a narušení hospodářské soutěže

(125)

Veřejná podpora poskytovaná podnikům představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, pokud „narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž“ a „ovlivňuje obchod mezi členskými státy“.

(126)

Co se týká narušení hospodářské soutěže, má se za to, že opatření provedené státem narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž, pokud může posílit soutěžní postavení příjemce ve vztahu k ostatním podnikům, s nimiž soutěží (53). Z praktického hlediska se proto narušení hospodářské soutěže předpokládá tehdy, poskytne-li stát finanční výhodu určitému podniku v liberalizovaném odvětví, v němž existuje nebo může existovat hospodářská soutěž.

(127)

Co se týče ovlivnění obchodu, v judikatuře Soudního dvora je stanoveno, že obchod mezi členskými státy může ovlivnit poskytnutí podpory jakémukoli podniku vykonávajícímu činnosti na vnitřním trhu (54). V oblasti pravidel státní podpory není ovlivnění obchodu předem vyloučeno místní či regionální povahou poskytované služby. Ačkoliv neexistuje striktní prahová hodnota nebo procentní podíl, při jejichž nedosažení by bylo možné mít za to, že obchod mezi členskými státy není ovlivněn, omezený rozsah hospodářské činnosti doložený velmi nízkým obratem znamená menší pravděpodobnost ovlivnění obchodu.

(128)

Pokud jde o projednávanou věc, Komise uvádí, že Česká pošta působí na českém poštovním trhu, který je liberalizován od 1. ledna 2013. Česká pošta proto působí v konkurenci s ostatními provozovateli.

(129)

Někteří konkurenti České pošty, zejména konkurenti, kteří poskytují služby doručování balíků, jsou součástí mezinárodních skupin, jež působí rovněž v jiných členských státech (např. DPD).

(130)

V poštovním odvětví tak existuje obchod mezi členskými státy a vyrovnávací platba za závazek veřejné služby poskytnutá České poště posiluje její postavení vůči ostatním poštovním podnikům soutěžícím v rámci obchodu uvnitř Unie.

(131)

Komise proto vyvozuje závěr, že vyrovnávací platba přiznaná České poště za plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány může ovlivnit obchod a narušit hospodářskou soutěž.

7.7   Závěr

(132)

Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že vyrovnávací platba, která má být poskytnuta České poště za poskytování všeobecných služeb v období 2018–2022, splňuje kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 SFEU, a proto opatření představuje státní podporu ve smyslu uvedeného ustanovení.

7.8   Zákonnost opatření podpory oznámených Komisi

(133)

Podle § 34c a § 34d zákona o poštovních službách má Česká pošta nárok na obdržení roční vyrovnávací platby odpovídající čistým nákladům (v maximální výši 1,5 mld. CZK, pokud čisté náklady překročí 1,5 mld. CZK), jakmile ČTÚ ověří čisté náklady České pošty. V § 34c odst. 3 zákona o poštovních službách je stanoveno, že „stát prostřednictvím [ČTÚ] uhradí předběžné čisté náklady držiteli poštovní licence […]. V čl. 34d odst. 4 zákona o poštovních službách je dále uvedeno, že „stát prostřednictvím [ČTÚ] uhradí částku ve výši rozdílu [mezi předběžnými čistými náklady a konečnými čistými náklady představujícími nespravedlivou finanční zátěž] držiteli poštovní licence […].

(134)

Po ověření čistých nákladů České pošty ze strany ČTÚ již Česká pošta zaevidovala ve svém účetnictví roční vyrovnávací platby za období 2018–2022, ačkoli tato náhrada dosud vyplacena nebyla (55).

(135)

Komise se proto domnívá, že vyrovnávací platba za povinnost poskytovat všeobecné služby představuje protiprávní podporu ve smyslu čl. 1 písm. f) procesního nařízení.

8.   POSOUZENÍ SLUČITELNOSTI

8.1   Slučitelnost na základě čl. 106 odst. 2 SFEU

(136)

Jelikož vyrovnávací platba za plnění povinnosti všeobecných služeb udělená České poště představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, je třeba posoudit její slučitelnost s vnitřním trhem.

(137)

České orgány se domnívají, že vyrovnávací platba za plnění povinnosti všeobecných služeb představuje náhradu za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. Slučitelnost tohoto opatření s vnitřním trhem je proto třeba posoudit podle čl. 106 odst. 2 SFEU.

(138)

V čl. 106 odst. 2 SFEU je stanoveno: „Podniky pověřené poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo ty, které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají pravidlům obsaženým ve Smlouvách, zejména pravidlům hospodářské soutěže, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. Rozvoj obchodu nesmí být dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem Unie.“

(139)

Podle tohoto ustanovení může Komise prohlásit vyrovnávací platby za služby obecného hospodářského zájmu za slučitelné s vnitřním trhem, jsou-li splněny určité podmínky. Komise stanovila podmínky, podle nichž uplatňuje ustanovení čl. 106 odst. 2 SFEU, v rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu z roku 2012 (56) a v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012.

(140)

České orgány oznámily vyrovnávací platbu v maximální roční výši 1,5 mld. CZK (55,5 mil. EUR). Vzhledem k tomu, že výše vyrovnávací platby, která má být poskytnuta České poště, přesahuje 15 mil. EUR ročně, nespadá uvedená vyrovnávací platba do působnosti rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu z roku 2012, jak je stanoveno v článku 2 uvedeného rozhodnutí.

(141)

Státní podporu, která nespadá do oblasti působnosti rozhodnutí o službách obecného hospodářského zájmu z roku 2012, lze prohlásit za slučitelnou s čl. 106 odst. 2 SFEU, je-li to nutné pro poskytování dané služby obecného hospodářského zájmu a jestliže není narušen vývoj obchodu do takové míry, která by byla v rozporu se zájmy Unie (57). V tomto ohledu stanoví pokyny pro posuzování slučitelnosti vyrovnávací platby za služby obecného hospodářského zájmu rámec pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012.

8.2   Soulad s rámcem pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012

(142)

Za účelem posouzení slučitelnosti vyrovnávací platby za plnění povinnosti všeobecných služeb, která má být poskytnuta České poště, popisuje rámec pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 příslušné podmínky, které musí být splněny. Tyto podmínky jsou uvedeny níže.

8.2.1   Skutečná služba obecného hospodářského zájmu, jak je uvedeno v článku 106 SFEU

(143)

Jak je uvedeno v bodě 46 sdělení Komise o službách obecného hospodářského zájmu (58), mají členské státy široké rozhodovací pravomoci při označení určité služby za službu obecného hospodářského zájmu. Pravomoc Komise je omezena na ověření toho, zda jsou rozhodovací pravomoci uplatňovány bez zjevného pochybení, pokud jde o definici služby obecného hospodářského zájmu, a na posouzení každé státní podpory, která je předmětem vyrovnávací platby. Bod 56 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 potvrzuje širokou rozhodovací pravomoc členských států při definování služby obecného hospodářského zájmu.

(144)

Za účelem prokázání toho, že vyrovnávací platba je poskytnuta za skutečnou službu obecného hospodářského zájmu, „členské státy by měly [při poskytování vyrovnávací platby podle rámce pro služby obecného hospodářského zájmu (59)] prokázat, že řádně zvážily potřeby veřejné služby veřejnou konzultací nebo jinými vhodnými nástroji, jimiž přihlédly k zájmům uživatelů a poskytovatelů“.

(145)

Povinnost poskytovat všeobecné služby vymezená v článku 3 směrnice 97/67/ES je uznána jako skutečná služba obecného hospodářského zájmu (60). V důsledku toho nemusí členské státy prostřednictvím veřejné konzultace nebo jiných vhodných nástrojů prokázat, že při pověření provozovatele povinností poskytovat všeobecné služby vymezené v uvedeném článku 3 vzaly v úvahu potřeby veřejné služby.

(146)

Povinnost poskytovat všeobecné služby svěřená České poště (popsaná v 22. bodě odůvodnění) je však ve skutečnosti širší než služby popsané v článku 3 směrnice 97/67/ES. Konkrétně povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány zahrnuje poštovní služby (dále jen „poštovní služby obecného hospodářského zájmu“) definované ve zmíněném ustanovení, jakož i služby poštovních peněžních poukázek, jež nejsou ve zmíněném ustanovení uvedeny a na něž se ve směrnici 2008/6/ES odkazuje jako na další či doplňující služby, jež mohou být dostupné na vnitrostátní úrovni.

(147)

České orgány objasnily, že jelikož jsou služby poštovních peněžních poukázek ziskové, zahrnutí těchto služeb do povinnosti poskytovat všeobecné služby nezvyšuje čisté náklady, nýbrž má naopak pozitivní dopad na výši čistých nákladů na plnění povinnosti všeobecných služeb (jejich výši snižuje). České orgány rovněž objasnily, že služby poštovních peněžních poukázek nepředstavují výhradní právo. Jedná se o služby, které jsou nezbytné k uspokojení potřeb veřejnosti a orgánů ve vztahu k určitým platbám. Z hlediska zákona o poštovních službách jsou služby poštovních peněžních poukázek součástí povinnosti všeobecných služeb, přičemž povinnost poskytovat služby poštovních peněžních poukázek lze uložit zvlášť nebo společně s jinými základními poštovními službami.

(148)

Komise se domnívá, že služby poštovních peněžních poukázek nejsou zahrnuty do rozsahu povinnosti poskytovat všeobecné služby, jak jsou vymezeny v článku 3 směrnice 97/67/ES. Podle 30. bodu odůvodnění směrnice 2008/6/ES se však členské státy mohou rozhodnout zpřístupnit veřejnosti na svém území další či doplňující služby, jako jsou poštovní peněžní poukázky, s výjimkou služeb vázaných na povinnosti všeobecných služeb, jak jsou vymezeny ve směrnici 97/67/ES. Členské státy mohou uložit povinnosti poskytovat takovéto služby poskytovateli všeobecných služeb.

(149)

Komise podotýká, že ČTÚ přijal rozhodnutí o klasifikaci poštovních služeb a služeb poštovních peněžních poukázek, které jsou zahrnuty v povinnosti všeobecných služeb, jako skutečných služeb obecného hospodářského zájmu v roce 2016 v rámci pravidelného pětiletého přezkumu, přičemž byly zohledněny tržní podmínky v té době, tj. v roce 2016. V rámci přezkumu v roce 2016 mimoto společnosti Zásilkovna ani PNS nevznesly námitky proti veřejné potřebě těchto poštovních služeb a služeb poštovních peněžních poukázek. Tyto společnosti nevznesly rovněž námitky proti rozhodnutí ČTÚ o uložení těchto služeb obecného hospodářského zájmu na základě selhání trhu.

(150)

Co se týká tvrzení společnosti Zásilkovna uvedených v 57. a 58. bodě odůvodnění a tvrzení společnosti PNS uvedených v 64. a 65. bodě odůvodnění, že na základě stávajících tržních podmínek neexistuje s ohledem na poštovní služby ani služby poštovních peněžních poukázek selhání trhu, Komise podotýká, že české orgány mají pravomoc týkající se organizování a zajištění poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. Za tímto účelem zavedly české orgány pravidelný pětiletý přezkum poštovních služeb i služeb poštovních peněžních poukázek, na jehož základě posuzují veřejné potřeby společně s tržními podmínkami v době přezkumu. Přezkum posuzující potřebu uložit povinnost poskytovat oboje služby ve stávajícím období 2018–2022 se uskutečnil v roce 2016 a došel k závěru, že u obou druhů služeb, tj. poštovních služeb i služeb poštovních peněžních poukázek, existuje selhání trhu. Stávající podmínky na trhu i budoucí možný vývoj byly vzaty v úvahu v přezkumu v roce 2021, který se týkal období 2023–2027.

(151)

Jak je uvedeno v 4. až 8. bodě odůvodnění směrnice 2008/6/ES, poštovní všeobecné služby vymezené na základě článku 3 směrnice 97/67/ES jsou uznány jako skutečná služba obecného hospodářského zájmu (61). Jelikož poštovní služby zahrnuté do povinnosti všeobecných služeb vymezených českými orgány, která byla svěřena České poště, odpovídají požadavkům stanoveným ve směrnici 97/67/ES, má Komise za to, že Česko nemusí prokázat, že vzalo v úvahu potřeby veřejné služby formou veřejné konzultace nebo jiných vhodných nástrojů. Komise se proto domnívá, že s ohledem na tyto služby je dodržen bod 14 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu.

(152)

Co se týče služeb poštovních peněžních poukázek, Komise má za to, že Česko prokázalo, že vzalo v úvahu potřeby veřejné služby formou veřejné konzultace nebo jiných vhodných nástrojů, jak je uvedeno v 73., 81., 95., 96. a 103. až 105. bodě odůvodnění. Na základě informací poskytnutých v průběhu vyšetřovacího řízení se Komise domnívá, že služba poštovních peněžních poukázek, kterou poskytuje Česká pošta, představuje skutečnou službu obecného hospodářského zájmu. České orgány zejména objasnily, že podobné služby, které jsou na trhu dostupné, nesplňují požadavky z hlediska dodání, územní působnosti nebo dostupné ceny. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že s ohledem na poštovní peněžní poukázky je splněn bod 14 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012.

8.2.2   Nutnost existence pověřujícího aktu, který stanoví závazky veřejné služby a způsoby výpočtu vyrovnávací platby

(153)

Jak je uvedeno v bodě 15 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, pojem služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu článku 106 SFEU vyžaduje, aby dotčený podnik byl pověřen poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu prostřednictvím jednoho nebo více aktů. Jak vyžaduje bod 16 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, tyto pověřovací akty stanoví zejména:

a)

náplň a délku trvání závazků veřejné služby;

b)

o který podnik a případně o které území se jedná;

c)

povahu výhradních práv udělených podniku orgánem poskytujícím vyrovnávací platbu;

d)

popis vyrovnávacího mechanismu a parametry pro výpočet, sledování a přezkum vyrovnávací platby;

e)

ujednání, která vyloučí vyplacení jakékoli nadměrné vyrovnávací platby a zajistí její navrácení.

(154)

Česká pošta byla určena jakožto poskytovatel všeobecných služeb na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022 rozhodnutím ČTÚ (viz 21. bod odůvodnění). Pověření České pošty upřesňuje náplň závazku veřejné služby a dotčené území (viz 22.–23. bod odůvodnění). Mechanismus vyplácení vyrovnávacích plateb a metodika použitá pro jejich výpočet jsou stanoveny v zákoně o poštovních službách, jak je popsáno v oddíle 2.4.2.

(155)

České orgány potvrdily, že České poště nejsou udělena žádná výhradní práva, pokud jde o poštovní služby přidělené České poště v souladu s čl. 7 odst. 1 směrnice 97/67/ES. Pokud jde o ujednání k vyloučení vyplacení nadměrné vyrovnávací platby a zajištění jejího navrácení, vyrovnávací mechanismus zajišťuje, aby byla výše vyrovnávací platby vypočtena a následně přezkoumána, čímž se zabraňuje vyplacení nadměrné vyrovnávací platby ve prospěch České pošty (viz oddíl 8.2.10).

(156)

S ohledem na tvrzení stěžovatelů uvedená v 35. a 42. bodě odůvodnění, že Česká pošta porušuje požadavky na transparentnost stanovené v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu, jakož i ve směrnici 97/67/ES tím, že nezveřejňuje výpočty čistých ušetřených nákladů, Komise podotýká, že se požadavky na transparentnost uvedené v bodě 60 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu týkají: i) výsledků veřejné konzultace nebo jiných příslušných nástrojů; ii) náplně a délky trvání závazků veřejné služby; iii) toho, o který podnik a případně o které území se jedná, a iv) částky podpory udělené danému podniku za rok. V čl. 7 odst. 5 směrnice 97/67/ES se stanoví, že pokud se členský stát rozhodne zavést mechanismus náhrad poskytovaných poskytovateli či poskytovatelům všeobecných služeb z veřejných prostředků, mělo by se toto rozhodnutí zakládat na objektivních a ověřitelných kritériích a mělo by být zveřejněno. Rámec pro služby obecného hospodářského zájmu ani směrnice 97/96/ES proto nevyžadují, aby byly zveřejněny výpočty čistých ušetřených nákladů. Jak již bylo objasněno v 155. bodě odůvodnění, mechanismus a parametry použité pro výpočet vyrovnávací platby jsou stanoveny v zákoně o poštovních službách, a jsou tudíž veřejně přístupné. Komise se proto domnívá, že tato tvrzení stěžovatelů jsou nepodložená.

(157)

Komise dále uvádí, že povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány, která byla svěřena České poště, sestává ze dvou služeb obecného hospodářského zájmu, a sice z poštovních služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu směrnice 97/67/ES a služby obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek. Pověřovací akt obsahuje náplň a délku trvání závazků veřejné služby; to, o který podnik a o které území se jedná, a částku podpory udělené danému podniku za rok pro oba druhy služeb obecného hospodářského zájmu. Komise má za to, že skutečnost, že oba druhy služeb obecného hospodářského zájmu jsou svěřeny stejným pověřovacím aktem, neporušuje požadavky na transparentnost stanovené v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu ani požadavky uvedené ve směrnici 97/67/ES.

(158)

Komise závěrem uvádí, že pověření České pošty na období 2018–2022 je v souladu s požadavky rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012.

8.2.3   Doba trvání pověření

(159)

Jak je stanoveno v oddíle 2.4 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, „doba trvání pověření by měla být odůvodněná objektivními kritérii, například potřebou amortizovat nepřevoditelná fixní aktiva. Trvání pověření by v zásadě nemělo být delší než doba nutná k odpisu nejvýznamnějších aktiv nezbytných k poskytování SOHZ.“

(160)

Česká pošta byla ČTÚ určena jakožto poskytovatel všeobecných služeb na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022, tj. na období pěti let.

(161)

Podle českých orgánů byla doba trvání pověření stanovena v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 97/67/ES, podle něhož délka trvání určení zajišťuje dostatečně dlouhou dobu pro návratnost investic.

(162)

České orgány objasnily, že pětiletá doba trvání pověření České pošty může být odůvodněna odkazem na předpokládanou dobu amortizace nejvýznamnějších aktiv nezbytných pro poskytování všeobecných služeb. Investice do fixních aktiv, které Česká pošta uskutečnila s cílem zajistit poskytování všeobecných služeb, mají účetní doby amortizace, jež se velmi liší (viz tabulka 4). České orgány také vysvětlily, že v České republice musí podle § 28 odst. 6 zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) každý podnik sestavit odpisový plán. Zákon o účetnictví nestanoví přesnou dobu amortizace jednotlivých druhů aktiv; doba amortizace by však měla odpovídat době používání, jelikož účetní údaje musí podávat věrný a poctivý obraz skutečnosti. Dobu amortizace ověřuje rovněž finanční auditor. Podniky zveřejňují odpisový plán ve svých účetních závěrkách a tento plán by měl být každoročně aktualizován. Zdrojem údajů použitým ke stanovení předpokládané doby amortizace byla účetní závěrka České pošty. Doba trvání pověření je každopádně stanovena v době zahájení řízení o udělení poštovní licence, tj. před udělením poštovní licence konkrétnímu provozovateli poštovních služeb. Pětileté období představuje běžné období stanovené českými orgány v rámci jejich postupů za účelem organizování a zajištění poskytování služeb obecného hospodářského zájmu s přihlédnutím k vývoji trhu a společenským potřebám. České orgány také tvrdí, že doba trvání pověření je v souladu s praxí uplatňovanou v jiných členských státech (62).

(163)

S ohledem na tvrzení společnosti Zásilkovna uvedené v 59. bodě odůvodnění, že pro účely stanovení doby pověření nejsou doby amortizace podstatné, jelikož není zřejmé, která aktiva uvedená v tabulce 1 rozhodnutí o zahájení řízení mají být financována z vyrovnávací platby za plnění povinnosti všeobecných služeb, nebo kdy byla tato aktiva pořízena či mají být pořízena, nebo zda již doba jejich amortizace uplynula, Komise uvádí, že doba trvání pověření je stanovena předem v rámci postupů, které Česko zavedlo za účelem organizování a zajištění poskytování všeobecných služeb a byla uvedena předem v rámci původního výběrového řízení na provozovatele poštovních služeb. Tudíž dříve, než byl znám držitel poštovní licence. Dále není reálné, aby orgán poskytující vyrovnávací platbu znal předem dobu amortizace veškerých aktiv všech potenciálních provozovatelů poštovních služeb, kteří se mohou případně zúčastnit výběrového řízení, aby stanovil dobu trvání pověření. Doba amortizace aktiv se používá pouze jako referenční údaj pro určení doby pověření. V čistých ušetřených nákladech se neberou v potaz amortizační náklady, jelikož nepředstavují skutečné náklady, nýbrž pouze nehotovostní výdaje pro daňové účely. Podle judikatury (63) může Česká pošta použít vyrovnávací platbu za plnění povinnosti všeobecných služeb k jakémukoli účelu. Ve výpočtech čistých ušetřených nákladů však nejsou zohledněny investiční náklady, jako jsou pořizovací náklady aktiv souvisejících se změnou ve fungování České pošty podle faktického scénáře a hypotetického srovnávacího scénáře, a proto nemají na vyrovnávací platbu za plnění povinnosti všeobecných služeb žádný dopad.

Tabulka 4

Doba amortizace aktiv České pošty (potřebných pro poskytování všeobecných služeb)

Druh aktiva

Doba amortizace (roky)

Budovy

30 –45

Vozidla

6

Železniční doprava

15

Zařízení IT v ústředí

4 –6

Zařízení IT na pobočkách

3 –6

Kancelářská technika

4 –6

Skladovací zařízení

4 –6

Zařízení na poštovních přepážkách

3 –8

Nábytek

6

Vybavení budov

6 –12

Manipulační technika

5 –12

Trezory a jiný majetek spojený s bezpečností

5 –20

Třídicí zařízení

10

(164)

Podle oddílu 2.4 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 by doba trvání pověření měla být odůvodněna objektivními kritérii a v zásadě by neměla být delší než doba nutná k odpisu nejvýznamnějších aktiv nezbytných k poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. Komise se domnívá, že svěření povinnosti poskytovat všeobecné služby na pětileté období je odůvodněno odkazem na dobu amortizace nejvýznamnějších aktiv nezbytných k poskytování obou druhů služeb obecného hospodářského zájmu, které jsou zahrnuty v povinnosti všeobecných služeb. Tabulka 4 dokládá, že doba amortizace většiny aktiv České pošty nezbytných k poskytování všeobecných služeb překračuje pět let. Doba trvání pověření je navíc stanovena předem s přihlédnutím k dobám amortizace obvykle používaným u těchto aktiv, a to bez ohledu na výběr poskytovatele všeobecných služeb. Komise se proto domnívá, že české orgány dobu trvání pověření dostatečně odůvodnily.

8.2.4   Soulad se směrnicí 2006/111/ES

(165)

Podle bodu 18 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 se „podpora považuje za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 106 odst. 2 [SFEU], pouze pokud podnik v příslušném případě splňuje požadavky směrnice [Komise] 2006/111/ES o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků (64)“.

(166)

V bodě 44 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 se dále vyžaduje: „Vykonává-li podnik činnosti spadající do rozsahu SOHZ i mimo něj, musí ve svém vnitropodnikovém účetnictví uvádět náklady a příjmy spojené s SOHZ odděleně od nákladů a příjmů za poskytování jiných služeb v souladu se zásadami stanovenými v odstavci 31.“

(167)

Zákon o poštovních službách v § 33a stanoví, že držitel poštovní licence je povinen vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů spojených s poskytováním jednotlivých služeb zahrnutých v rozsahu povinnosti všeobecných služeb, pro něž je určen (poštovních služeb obecného hospodářského zájmu i služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek), a ostatních služeb. Zákon dále předpokládá, že způsob vedení oddělené evidence bude stanoven prováděcí vyhláškou a že oddělená evidence bude každoročně ověřena nezávislým auditorem.

(168)

ČTÚ přijal prováděcí vyhlášku (65), která v § 1 stanoví, že přímé náklady musí být přiřazeny službě, se kterou přímo souvisejí, zatímco nepřímé náklady nebo společné náklady se přiřazují na základě příčinné souvislosti s dotčenými procesy, činnostmi nebo službami. Jak je stanoveno v § 33a zákona o poštovních službách, zvláštní pravidla pro přiřazování společných nákladů navržená Českou poštou musí schválit ČTÚ.

(169)

Systém oddělených účtů České pošty a způsob alokace nákladů vychází především z metodiky účtování nákladů zvané ABC (Activity Based Costing, metoda stanovování nákladů podle činností). V prvním kroku jsou náklady přiřazovány nákladovým střediskům, jako jsou pošta, depo, třídící uzel atd. Náklady se přiřazují nákladovým střediskům pro každou činnost, která může být zaznamenána odděleně. V současné době obsahuje účetní systém České pošty 5 740 nákladových středisek. Nákladové položky, které se nezaznamenávají v provozních nákladových střediscích (např. DPH, režijní náklady), jsou přiřazovány podle předem schválených pravidel na základě výpočtu na úrovni provozních nákladových středisek. Přiřazení těchto nákladů je úměrné k přiřazení přímých nákladů.

(170)

České orgány uvedly, že oddělení účtů je předmětem kontroly ze strany nezávislé profesionální společnosti. Auditor musí ověřit, že držitel poštovní licence použil v účetní praxi schválená pravidla a že roční výsledky oddělení účtů jsou správné. Česko předložilo mimoto zprávy nezávislého auditora pro roky 2018, 2019 a 2020, které osvědčují, že interní účetnictví České pošty je v souladu se směrnicí 97/67/ES, vnitrostátními právními předpisy a pravidly schválenými ČTÚ, a je tudíž vhodné pro vyčíslení čistých nákladů na plnění povinnosti všeobecných služeb, která jí byla svěřena.

(171)

Společnost PNS v 70. bodě odůvodnění tvrdí, že Česká pošta nevede oddělenou evidenci řádně a že nesprávně přiděluje náklady související se službami mimo povinnost všeobecných služeb všeobecným službám vymezeným českými orgány, takže křížově subvencuje ztráty z činností nespadajících do povinnosti všeobecných služeb. Společnost PNS také tvrdí, že ČTÚ ani auditor ve skutečnosti neověřují, zda je oddělená evidence vedena řádně nebo zda jsou alokační klíče věcně správné. Komise se v tomto ohledu domnívá, že české orgány prokázaly, že systém oddělených účtů a přiřazování nákladů České pošty umožňuje rozdělení nákladů a výnosů mezi činnosti s dostatečnou úrovní přiměřenosti. Jak uvedly české orgány, náklady jsou alokovány na základě zásady proporcionality s přihlédnutím k využívání jednotlivých prvků poštovní sítě. Jak je objasněno v 171. bodě odůvodnění, při osvědčování, že interní účetnictví České pošty v období 2018–2020 je v souladu se směrnicí 97/67/ES, vnitrostátními právními předpisy a pravidly schválenými ČTÚ, nezávislý auditor kontroluje oddělení účtů a klíče pro alokaci nákladů, a tudíž to, zda jsou vhodné pro vyčíslení čistých nákladů na služby obecného hospodářského zájmu (poštovní služby i služby poštovních peněžních poukázek), které jí byly svěřeny. Komise připomíná rovněž 139. bod odůvodnění rozhodnutí o zahájení řízení, v němž je objasněno, že údajné nesprávné alokování nákladů je záležitostí chybného vyúčtování a neimplikuje převod státních prostředků, a tudíž nepředstavuje státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU.

(172)

Co se týká obdobně tvrzení společnosti Zásilkovna v 37., 38., 60. a 63. bodě odůvodnění, že Česká pošta dobrovolně subvencuje ceny svých služeb nespadajících do povinnosti všeobecných služeb, jako je Balíkovna, které jsou nižší než náklady, a přiřazuje náklady a ztráty související s činnostmi mimo povinnost všeobecných služeb činnostem v rámci povinnosti poskytovat všeobecné služby, jak jsou vymezeny českými orgány, Komise se domnívá (analogicky se svým závěrem v 172. bodě odůvodnění), že české orgány dostatečně prokázaly, že účty České pošty jsou odděleny v souladu s požadavky směrnice 97/67/ES, a tudíž křížové subvencování poštovních služeb obecného hospodářského zájmu i služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek nesprávným alokováním nákladů je vyloučeno. Křížové subvencování nelze každopádně považovat za samostatnou otázku, jelikož může nastat pouze tehdy, existuje-li nadměrná vyrovnávací platba z důvodu nesprávného alokování nákladů či nepřiměřeného vyčíslení v hypotetickém srovnávacím scénáři. U daného opatření neplatí ani jedno, jak je objasněno v 206. bodě odůvodnění.

(173)

Co se týče tvrzení společnosti Zásilkovna uvedeného v 60. bodě odůvodnění, že vyrovnávací platba za plnění povinnosti všeobecných služeb není v souladu s požadavky na finanční transparentnost stanovenými v rámci pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, jelikož Česká pošta formálně zahrnula část vyrovnávací platby již do výroční zprávy za rok 2019, Komise uvádí, že skutečnost, že tato položka byla zaevidována v účetnictví, nesouvisí jako taková s porušením výše zmíněných požadavků na finanční transparentnost, pokud jde o oddělení účtů.

(174)

Komise podotýká, že účetní systém České pošty je týž jako v předchozím období pověření. Otázku účetního systému nadnesla rovněž společnost PNS v odvolání proti rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018 ve věci T-316/18 (66), kdy Tribunál dospěl k závěru, že Komise provedla důkladnou analýzu účetního systému, zejména jeho spolehlivosti, a proto se Komise při hodnocení v tomto ohledu nedopustila zjevné chyby.

(175)

Komise tudíž vyvozuje závěr, že uplatňované oddělení účtů mezi činnostmi nespadajícími do služeb obecného hospodářského zájmu a činnostmi v rámci služeb obecného hospodářského zájmu je vhodné. Z toho vyplývá, že Česká pošta dodržuje směrnici 2006/111/ES i bod 44 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012.

8.2.5   Dodržování pravidel Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek

(176)

V bodě 19 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 se uvádí: „Podpora se považuje za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 106 odst. 2 [SFEU] pouze za předpokladu, že odpovědný orgán při pověřování dotyčného podniku poskytováním služby dodržel nebo se zavázal dodržet platná pravidla Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Patří sem veškeré platné požadavky na transparentnost, rovné zacházení a nediskriminaci, které vyplývají přímo ze [SFEU] a případně ze sekundárního práva Unie. Podpora, která neodpovídá těmto pravidlům a požadavkům, se považuje za podporu, která by narušila obchod v míře, která by byla v rozporu se zájmy Unie ve smyslu čl. 106 odst. 2 [SFEU].“

(177)

Zákon o poštovních službách stanoví, že poskytovatel všeobecných služeb bude určen prostřednictvím výběrového řízení. ČTÚ provedl v souladu s § 22 zákona o poštovních službách výběrové řízení na držitele poštovní licence pro období 2018–2022. ČTÚ v tomto řízení žádného poskytovatele nevybral kvůli nesplnění podmínek účasti.

(178)

České orgány uvedly, že po ukončení neúspěšného výběrového řízení zahájily z moci úřední správní řízení s cílem uložit České poště povinnost poskytovat všeobecné služby, jak je stanoveno v § 22 odst. 9 zákona o poštovních službách.

(179)

Pokud jde o tvrzení společnosti Zásilkovna uvedené v 61. bodě odůvodnění a společnosti PNS uvedené v 65. bodě odůvodnění, že české orgány porušily pravidla pro zadávání veřejných zakázek uvedená v čl. 4 odst. 2 směrnice 97/67/ES tím, že do rozsahu povinnosti všeobecných služeb záměrně zahrnuly službu poštovních peněžních poukázek, přičemž stanovily kritéria pro hodnocení/zadání v rámci výběrového řízení ve prospěch České pošty, Komise uvádí, že (jak objasnily české orgány) výběrové řízení (67) bylo navrženo tak, aby se jej mohla zúčastnit řada žadatelů, třebaže nemohli poskytovat celé portfolio služeb, a rovněž umožňovalo udělit několik poštovních licencí na jednotlivé služby. Bylo proto možné určit různé poskytovatele za účelem poskytování jednotlivých služeb zahrnutých do povinnosti všeobecných služeb v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice 97/67/ES. Uchazeč mohl podat také nabídky na jednotlivé poštovní služby, které jsou součástí povinnosti všeobecných služeb vymezených zákonem, vyjma služeb poštovních peněžních poukázek. ČTÚ mimoto umožnil všem potenciálním žadatelům položit otázky týkající se podmínek a rozsahu výběrového řízení pro zajištění maximální transparentnosti a s cílem umožnit všem získat potřebné informace pro přípravu nabídek. Společnost Zásilkovna v tomto ohledu neprojevila každopádně zájem o účast ve výběrovém řízení. Podle názoru Komise nebylo výběrové řízení diskriminační, nýbrž naopak bylo navrženo tak, aby umožnilo kterémukoliv provozovateli poštovních služeb požádat o určení jakožto poskytovatele všeobecných služeb.

(180)

Komise se domnívá, že by se pravidla pro zadávání veřejných zakázek uplatnila pouze v případě, že se členský stát rozhodne uspořádat výběrové řízení na poskytovatele všeobecných služeb, a že by tudíž slučitelnost financování povinnosti všeobecných služeb s vnitřním trhem závisela na tom, zda byla tato pravidla skutečně dodržena. V daném případě se české orgány po neúspěšném výběrovém řízení nakonec rozhodly pro přímé určení zavedeného provozovatele jakožto poskytovatele všeobecných služeb, jak povoluje čl. 7 odst. 2 směrnice 97/67/ES. České orgány přitom použily postup podle § 22 odst. 9 zákona o poštovních službách, podle něhož může ČTÚ uložit rozhodnutím o udělení poštovní licence povinnost poskytovat a zajišťovat všeobecné služby uvedené ve vyhlášení výběrového řízení provozovateli, který nejlépe vyhovuje kritériím hodnocení žádosti. Z tohoto důvodu zahájil ČTÚ z moci úřední s Českou poštou správní řízení o udělení poštovní licence na období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2022, neboť Česká pošta nejlépe splňovala kritéria stanovená ve vyhlášení výběrového řízení. Z toho vyplývá, že přímé pověření České pošty jako poskytovatele všeobecných služeb s ohledem na poštovní služby obecného hospodářského zájmu je v souladu s bodem 19 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. Skutečnost, že české orgány zahrnuly do rozsahu povinnosti všeobecných služeb i služby obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek, neznamená, že přímé svěření poštovních služeb obecného hospodářského zájmu je nezákonné, neboť české orgány uskutečnily výběrové řízení, které nebylo úspěšné, a teprve poté se rozhodly určit Českou poštu jakožto poskytovatele všeobecných služeb, jelikož se jednalo o provozovatele, který splňoval požadavky na poskytování všech všeobecných služeb, jak byly vymezeny českými orgány. Komise každopádně podotýká, že české orgány mohou využít jednací řízení bez předchozího zveřejnění, pokud ve výběrovém řízení nebyly podány žádné nabídky nebo žádné vhodné nabídky nebo žádné žádosti o účast nebo žádné vhodné žádosti o účast, a to podle čl. 32 odst. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (68).

(181)

Co se týká přímého zadání služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek, Komise se domnívá, že české orgány přezkoumaly stávající síť poštovních a finančních institucí (viz 81. bod odůvodnění) a dospěly k závěru, že na trhu nepůsobí žádný jiný provozovatel, který by mohl poskytovat na komerční bázi na celém území České republiky služby poštovních peněžních poukázek způsobem, který se vyžaduje u všeobecné služby, a který by tudíž splňoval technické specifikace stanovené ve výběrovém řízení. Služby obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek mají zvláštní povahu a způsob poskytování a v době provádění přezkumu všeobecných služeb neexistoval na trhu náhradní produkt poskytovaný na komerční bázi. Za účelem poskytování služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek musí mít provozovatel hustou a rozsáhlou distribuční síť a zajišťovat každodenní činnosti dodávání ve spojení s vysokými bezpečnostními zárukami. Ostatní provozovatelé takovéto kapacity, které jsou nezbytné pro poskytování služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek v souladu s požadavky českého státu, neměli k dispozici. Žádný jiný provozovatel nebyl mimoto schopen tyto kapacity rozvinout před obdobím 2018–2022. Pouze Česká pošta vlastnila síť potřebné hustoty, velikosti a kvality, která mohla uspokojovat cíle služby obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek. I když nelze vyloučit, že konkurenti vyvinou takovouto síť v budoucnu, Česká pošta je jediným provozovatelem, který může v období 2018–2022 spolehlivě poskytovat služby obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek. Z tohoto důvodu Komise uznává, že Česká pošta vlastní jedinečnou logistickou síť poboček, pokud jde o hustotu, velikost a každodenní činnosti dodávání, což z ní činí během tohoto období jediného možného poskytovatele služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek. Na tomto základě se Komise domnívá, že se na přímé zadání služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních poukázek může vztahovat výjimka týkající se jediného poskytovatele a že tyto služby mohou být svěřeny prostřednictvím jednacího řízení bez předchozího zveřejnění podle čl. 32 odst. 2 písm. b) směrnice 2014/24/EU (69).

8.2.6   Vyloučení diskriminace

(182)

Bod 20 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 uvádí: „Jestliže určitý orgán pověří poskytováním stejné služby obecného hospodářského zájmu několik podniků, měla by se vyrovnávací platba počítat pro každý podnik podle stejné metody.“

(183)

Jelikož oba druhy služeb obecného hospodářského zájmu byly přiděleny pouze České poště, má Komise za to, že požadavek bodu 20 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 není použitelný.

8.2.7   Výše vyrovnávací platby

(184)

V bodě 21 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 je uvedeno, že „[v]ýše vyrovnávací platby nesmí překročit částku, která je nezbytná k pokrytí čistých nákladů na plnění závazků veřejné služby, včetně přiměřeného zisku“. V této souvislosti je v bodě 24 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 stanoveno: „Čisté náklady, které jsou nebo podle očekávání budou nezbytné ke splnění závazků veřejné služby, by se měly vypočítat za použití metodiky čistých ušetřených nákladů, pokud to vyžadují právní předpisy Unie nebo členského státu i v jiných případech, v nichž je to možné.“

8.2.8   Výpočet čistých nákladů: metodika čistých ušetřených nákladů

(185)

V bodě 25 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 se uvádí: „Podle metodiky čistých ušetřených nákladů se čisté náklady, které jsou nezbytné nebo které budou podle očekávání nezbytné k plnění závazků veřejné služby, vypočítají jako rozdíl mezi čistými náklady poskytovatele, který vykonává svou činnost se závazkem veřejné služby, a čistými náklady nebo ziskem téhož poskytovatele, který vykonává svou činnost bez takového závazku.“

(186)

Prováděcí vyhláška č. 466/2012 Sb. stanoví postup ČTÚ při výpočtu čistých nákladů na poskytování všeobecných služeb, jak jsou vymezeny v zákoně o poštovních službách, Českou poštou.

(187)

Metodika čistých ušetřených nákladů použitá českými orgány vychází ze čtyř hlavních prvků:

a)

stanovení faktického a hypotetického srovnávacího scénáře;

b)

výpočtu dopadu hypotetického srovnávacího scénáře na náklady a výnosy České pošty;

c)

výpočtu nehmotných výhod pro Českou poštu;

d)

výpočtu čistých nákladů.

(188)

Co se týká tvrzení společnosti Zásilkovna uvedeného v 62. bodě odůvodnění písm. f), že při výpočtu čistých ušetřených nákladů je vhodnější metodika alokace nákladů, Komise podotýká, že v souladu s bodem 27 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu považuje „metodiku čistých ušetřených nákladů za nejpřesnější metodu určování nákladů na závazek veřejné služby“. Rovněž v příloze I směrnice 97/67/ES je použita metodika čistých ušetřených nákladů ke stanovení čistých nákladů na poskytování všeobecných služeb.

I.   Faktický a hypotetický srovnávací scénář

Faktický scénář

(189)

Ve faktickém scénáři jsou zohledněny skutečné výnosy a náklady České pošty související s jednotlivými prvky a veškerými jejími činnostmi v letech 2018–2020. Pro roky 2021 a 2022 se bere v úvahu odhad nákladů a výnosů České pošty. Použití skutečných údajů pro období 2018–2020 a odhadovaných údajů pro roky 2021 a 2022 se považuje za přiměřené a přesné, neboť pro období 2018–2020 jsou k dispozici skutečné údaje. Tyto vstupní údaje se považují za vhodné a schopné vyloučit nadměrnou vyrovnávací platbu, neboť jsou odvozeny z účetního systému České pošty, který je (jak je objasněno v 176. bodě odůvodnění) v souladu se směrnicí 2006/111/ES a s bodem 44 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012.

Hypotetický srovnávací scénář

Krok 1: Určení prvků povinnosti poskytovat všeobecné služby a ISDS, které by společnost za běžných tržních podmínek neprovozovala

(190)

V hypotetickém srovnávacím scénáři se bere v úvahu chování České pošty v případě, že by nebyla pověřena poskytováním všeobecných služeb (poštovních služeb obecného hospodářského zájmu a služeb obecného hospodářského zájmu ve formě poštovních peněžních poukázek) ani provozováním ISDS. Česká pošta uvážila možnosti optimalizace činnosti a ve srovnání s faktickým scénářem provedla v hypotetickém srovnávacím scénáři změny, které se týkají těchto čtyř prvků:

a)

služeb ISDS;

b)

poštovních poboček: požadavek na hustotu sítě poštovních poboček (počet poštovních poboček);

c)

četnosti doručování: požadavek na doručování na celém území země s četností pět dní v týdnu;

d)

podpůrných procesů: jiné administrativní úkoly přidělené pouze poskytovateli všeobecných služeb (viz 196. bod odůvodnění).

(191)

S ohledem na výše uvedené čtyři prvky české orgány uvádějí, že by Česká pošta: i) ukončila poskytování služeb ISDS, ii) uzavřela řadu poštovních poboček a mimoto přeměnila řadu z nich na pošty Partner (70), iii) snížila četnost doručování u některých poštovních zásilek a iv) ukončila provádění některých administrativních činností souvisejících s požadavky týkajícími se povinnosti všeobecných služeb, nebo by tyto činnosti vykonávala v menším rozsahu. Čtyři prvky hypotetického srovnávacího scénáře jsou blíže popsány níže:

1.   Ukončení služby ISDS

(192)

Zavedení ISDS změnilo u všech uživatelů komunikujících s veřejnou správou formu doručování některých poštovních zásilek, především obyčejných a doporučených dopisů („kanibalizované“ zásilky), a to z doručování ve fyzické formě na doručování v elektronické podobě. V hypotetickém srovnávacím scénáři, kdy by Česká pošta přestala služby ISDS poskytovat, by byly kanibalizované poštovní zásilky doručovány tradičním způsobem, tj. fyzicky. Na straně jedné by se náklady a výnosy České pošty snížily o výnosy z ISDS a související náklady a na straně druhé by výnosy a náklady České pošty vzrostly v důsledku opětovného doručování kanibalizovaných poštovních zásilek ve fyzické podobě. Počet poštovních zásilek ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři s přihlédnutím k údajům o kanibalizovaných zásilkách podle odhadu ve 152. bodě odůvodnění rozhodnutí o ISDS je uveden v tabulce 5:

Tabulka 5

Počet poštovních zásilek ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři s přihlédnutím k zásilkám kanibalizovaným datovými schránkami (ISDS) podle odhadu v rozhodnutí o ISDS:

Počet poštovních zásilek (v tisících)

 

2018

2019

2020

2021

2022

Faktický scénář (A)

obyčejné dopisy

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

 

doporučené dopisy

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

Kanibalizované zásilky (B)

obyčejné dopisy

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

 

doporučené dopisy

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

Hypotetický srovnávací scénář (C=A+B)

obyčejné dopisy

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

 

doporučené dopisy

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

2.   Uzavření řady poštovních poboček a přeměna některých z nich na pošty Partner:

(193)

Pro období 2018–2022 bere Česká pošta ve faktickém scénáři v úvahu 3 210 poštovních poboček, které budou součástí sítě poštovních poboček. Tento počet zahrnuje 3 200 povinných poštovních poboček v rámci povinnosti všeobecných služeb a deset dobrovolně provozovaných poboček ve zvláštních turistických oblastech (např. na horách nebo v muzeích v přírodě), jež umožňují turistům posílat dopisy nebo pohlednice se zvláštními známkami. Bez povinnosti poskytovat všeobecné služby by Česká pošta provozovala méně hustou síť a zachovala by pouze ziskové poštovní pobočky s přihlédnutím ke skutečnosti, že držitel poštovní licence je národním provozovatelem poštovních služeb a využívá své prostory tak, aby byla zajištěna dostupnost jeho služeb na území celého státu. Podle interního účetního systému přiřazuje Česká pošta výnosy a náklady poštovním pobočkám s cílem určit ziskovost každé pobočky. Česká pošta analyzovala tyto informace společně s řadou provozních kritérií a kritérií týkajících se dostupnosti, aby rozhodla, zda bude v hypotetickém srovnávacím scénáři daná poštovní pobočka zachována. Na základě analýzy České pošty by v hypotetickém srovnávacím scénáři její síť sestávala z 583 poštovních poboček z povinných poštovních poboček, které Česká pošta provozuje v rámci povinnosti poskytovat všeobecné služby, deseti poštovních poboček nad rámec povinných poštovních poboček a 462 pošt Partner. Jelikož by podle hypotetického srovnávacího scénáře bylo uzavřeno přibližně 80 % poštovních poboček, činila by maximální vzdálenost mezi většinou (přibližně 89 %) komerčních poštovních poboček a pošt Partner (třebaže by byla větší než ve faktickém scénáři) méně než 10 km. Podle názoru České pošty by se v takovém případě výrazně snížila dostupnost všech služeb nabízených na poštovních pobočkách (včetně poštovních služeb a služeb poštovních peněžních poukázek). Počet povinných poboček, které budou v hypotetickém srovnávacím scénáři ponechány, se během doby trvání pověření pokládá za stálý a představuje předběžné výhledové rozhodnutí o optimalizaci činnosti. Tabulka 6 udává síť poštovních poboček (počet poboček) v rámci faktického a hypotetického srovnávacího scénáře:

Tabulka 6

Počet poštovních poboček podle faktického a hypotetického srovnávacího scénáře

Rok

pobočky ve faktickém scénáři

pobočky, které mají být podle hypotetického srovnávacího scénáře uzavřeny

pobočky v hypotetickém srovnávacím scénáři

celkem (povinné + nepovinné poštovní pobočky)

povinné

nepovinné

zachované z povinných poštovních poboček

zachované z nepovinných poštovních poboček

pobočky, které budou přeměněny na pošty Partner

celkový počet poboček

 

a=b+c

b

c

d=a-h

e

f

g

h=e+f+g

2018

3 231

3 200

31

2 155

583

31

462

1 076

2019

3 232

3 200

32

2 155

583

32

462

1 077

2020

3 237

3 200

37

2 149

583

37

468

1 088

2021

3 237

3 200

37

2 149

583

37

468

1 088

2022

3 237

3 200

37

2 149

583

37

468

1 088

3.   Nižší četnost doručování konkrétních poštovních zásilek

(194)

České orgány uvedly, že nižší četnost doručování listovních zásilek by znamenala přechod z doručování pět dní v týdnu na pět dní každé dva týdny. Trh s doručováním balíků je dostatečně konkurenční, a u balíků by se tudíž četnost doručování nesnížila. České orgány také objasnily, že se v období 2018–2022 očekávají změny v doručování listovních zásilek. Ve faktickém scénáři byl v roce 2020 zaveden nový režim doručování. Stávající režim doručování D+1 (71) bude prodloužen na doručování D+n a předpokládá se, že se většina poptávky přesune na doručování D+n, jelikož zákazníci upřednostňují úsporu nákladů na doručení před rychlostí doručení. V hypotetickém srovnávacím scénáři nabídka spočívá v doručování D+n. V rámci celostátního monitorování přezkoumala Česká pošta četnost a počet doručených listovních zásilek u jednotlivých adres (tj. domácností). Tabulky 6a a 6b ukazují počet potřebných pracovníků v ekvivalentech plného pracovního úvazku (FTE), jakož i počet vozidel potřebných ve faktickém scénáři a v hypotetickém srovnávacím scénáři pro doručování pět dní každé dva týdny.

Tabulka 7a

Doručovací síť v roce 2018

2018

FTE

počet vozidel

přeprava (v km)

Faktický scénář (D+1)

[…]

[…]

[…]

Hypotetický srovnávací scénář (D+n)

[…]

[…]

[…]

rozdíl

[2 000 –2 500 ]

[750 –900 ]

[10 000 000 –15 000 000 ]

Tabulka 7b

Doručovací síť v roce 2019

2019

FTE

počet vozidel

přeprava (v km)

Faktický scénář (D+1)

[…]

[…]

[…]

Hypotetický srovnávací scénář (D+n)

[…]

[…]

[…]

rozdíl

[2 000 –2 500 ]

[750 –900 ]

[11 000 000 –16 000 000 ]

Tabulka 7c

Doručovací síť v letech 2020, 2021 a 2022

2020, 2021, 2022

FTE

počet vozidel

přeprava (v km)

Faktický scénář (D+n, D+1)

[…]

[…]

[…]

Hypotetický srovnávací scénář (D+n)

[…]

[…]

[…]

rozdíl

[350 –500 ]

[700 –850 ]

[11 000 000 –16 000 000 ]

4.   Méně administrativních činností

(195)

Česká pošta by přestala rovněž vykonávat určité administrativní činnosti související s poskytováním všeobecných služeb. Jedná se o tyto administrativní činnosti související s poskytováním všeobecných služeb, které by podle hypotetického srovnávacího scénáře Česká pošta přestala vykonávat:

a)

měření přepravních dob a přepravních toků a hlášení údajů regulačnímu orgánu;

b)

vedení oddělené evidence nákladů a výnosů, výpočet čistých nákladů na plnění povinnosti všeobecných služeb a hlášení těchto údajů regulačnímu orgánu;

c)

audity oddělené evidence;

d)

pořizování zdrojových dokumentů pro výpočet čistých nákladů na plnění povinnosti všeobecných služeb;

e)

provozování divize poštovních technologií, která odpovídá za přepracování kvalitativních požadavků na všeobecné služby na provozní normy, sledování kvality služeb a zajištění nápravných opatření.

Věrohodnost a vyčíslení hypotetického srovnávacího scénáře

(196)

Co se týká věrohodnosti hypotetického srovnávacího scénáře, podle něhož by se významně zmenšila síť poštovních poboček, české orgány objasnily, že Česká pošta provozuje několik typů poštovních poboček, od malých poštovních poboček s jednou přepážkou v malých obcích po velké poštovní pobočky s mnoha přepážkami ve velkých městech. Počet zákazníků obsloužených konkrétní poštovní pobočkou závisí na její velikosti. Nejvyšší počet zákazníků obsluhují velké a střední poštovní pobočky nacházející se v hustě obydlených oblastech. V hypotetickém srovnávacím scénáři jsou tyto poštovní pobočky většinou zachovány. Na druhou stranu by v hypotetickém srovnávacím scénáři nebyly ponechány malé poštovní pobočky obsluhující menší počty zákazníků. Podle názoru českých orgánů není zjednodušený předpoklad, že uzavření 81,5 % poštovních poboček (většinou menších a ztrátových) povede k přesunu 81,5 % poptávky na zbývající poštovní pobočky, správný a neodpovídá situaci v České republice. Podle finančních údajů vytváří 583 poštovních poboček, které jsou v hypotetickém srovnávacím scénáři ponechány, [50–75] % výnosů (poptávky) z celkového objemu výnosů zaznamenaných na poštovních pobočkách v roce 2018. Celkem 2 155 poštovních poboček, jež mají být uzavřeny, vytvořilo v roce 2018 pouze [15–35] % výnosů a v ostatních letech je tento poměr podobný. Některé z výnosů plynoucích z poštovních poboček, které mají být uzavřeny, jsou převedeny na pošty Partner, neboť na ně se přesune poptávka zákazníků u doporučených dopisů a balíků, o zbývající část poptávky Česká pošta přijde, jelikož někteří zákazníci přestanou využívat její služby, včetně poštovních peněžních poukázek. Co se týče poštovních peněžních poukázek, ztraceno bude [30–55] % výnosů vytvořených uzavřenými pobočkami. Celkový účinek na poptávku byl odhadnut nejen na základě výsledků průzkumu, nýbrž také jiných skutečností, jako je vzdálenost k nejbližší poštovní pobočce a dostupnost podobné služby na trhu.

(197)

Pokud jde o účinek snížení četnosti doručování na poptávku, české orgány uvedly, že ČTÚ vzal v potaz řadu okolností, jež by mohly ovlivnit změnu poptávky, nejen průzkum trhu (viz 90. bod odůvodnění). Dalším důležitým prvkem bylo například to, nakolik jsou dostupné služby, které mohou nahradit doručování listovních zásilek. Zatímco doručování expresních balíků nabízí v Česku několik provozovatelů, zaručené doručení listovních zásilek podle modelu D+1 nabízejí pouze kurýrní služby. Očekává se, že jednotliví zákazníci zpravidla nepřejdou ke kurýrním službám či elektronické komunikaci za účelem doručení D+1. Místo toho by přešli na režim doručování D+n. Jednotliví zákazníci mohou využít kurýrní služby nebo elektronickou komunikaci, důvod pro využití těchto služeb namísto odeslání listovních zásilek však bude pravděpodobně jiný a nesouvisí se změnou v četnosti doručování z D+1 na D+n, neboť ani zásilka doručená podle modelu D+1 nemůže konkurovat elektronické komunikaci, pokud jde o rychlost a cenu; kurýrní služby jsou navíc mnohem dražší. Česká pošta změnila v únoru 2020 četnost doručování a nabízí „ekonomické zásilky“ s doručením D+n a „prioritní zásilky“ s doručením D+1. Ekonomické zásilky jsou o 7 CZK levnější než prioritní zásilky (tento rozdíl platí u obyčejných i doporučených dopisů). Podle údajů České pošty týkajících se poměru ekonomických a prioritních zásilek pro období od února do května 2020, které jsou uvedeny v tabulce 7, upřednostňuje většina zákazníků nižší ceny oproti rychlejšímu, avšak dražšímu doručení (přibližně [93–96] % zákazníků volí ekonomický model u obyčejných dopisů a zhruba [82–87] % u doporučených dopisů), což odpovídá výsledkům průzkumu.

Tabulka 8

Poměr prioritních a ekonomických zásilek (všichni zákazníci):

Produkt

Model služeb

Únor 2020

Březen 2020

Duben 2020

Květen 2020

Obyčejné dopisy

Prioritní

[5 –7 ] %

[5 –7 ] %

[3,5 –6,5 ] %

[3,5 –6,5 ] %

Ekonomické

[93 –95 ] %

[93 –95 ] %

[93,5 –96,5 ] %

[93,5 –96,5 ] %

Doporučené dopisy

Prioritní

[13 –18 ] %

[13 –18 ] %

[13 –18 ] %

[13 –18 ] %

Ekonomické

[82 –87 ] %

[82 –87 ] %

[82 –87 ] %

[82 –87 ] %

(198)

Co se týká tvrzení společnosti PNS uvedeného v 67. bodě odůvodnění, že se Česká pošta rozhodla dobrovolně provozovat do roku 2016 řadu poštovních poboček, Komise uvádí, že rozhodnutí České pošty ohledně dobrovolného provozování řady poboček v období 2013–2015 nevede nutné k závěru, že by Česká pošta měla zvolit stejný přístup i v období 2018–2020. Jak mimoto české orgány objasnily v 85. bodě odůvodnění, rozhodnutí České pošty o dočasném zachování těchto poštovních poboček mělo z ekonomického hlediska smysl vzhledem k chystanému politickému rozhodnutí zvýšit počet povinných poštovních poboček na 3 200. Komise také podotýká, že členské státy v zásadě nemusí v každém oznámení vyrovnávací platby za plnění povinnosti všeobecné služby použít stejný hypotetický scénář, nýbrž se mohou rozhodnout přizpůsobit jej vývoji na trhu. Takovýto vývoj na trhu se reálně odráží v nákladech a výnosech každé poštovní pobočky, jelikož jsou vzaty v úvahu v analýze za účelem rozhodnutí, která pobočka by měla být v hypotetickém srovnávacím scénáři uzavřena a která by měla zůstat otevřená. Rozhodujícím faktorem je však každopádně to, zda byl zvolený hypotetický srovnávací scénář vyčíslen správně a realisticky, jak je uvedeno v 205. a 206. bodě odůvodnění.

(199)

Co se týče tvrzení společnosti Zásilkovna v 62. bodě odůvodnění a tvrzení společnosti PNS v 71. a 72. bodě odůvodnění, že Česká pošta není správně řízeným podnikem, jelikož přesně nevysvětluje a neodůvodňuje nezbytnost veškerých nákladů potřebných pro efektivní plnění povinnosti, Komise uvádí, že výdaje České pošty sleduje Ministerstvo vnitra, přičemž Česká pošta současně zavedla vlastní podnikový compliance program proti korupci a jiným formám nekalého jednání, a pokud navzdory všem zavedeným opatřením existují pochybnosti ohledně udělení konkrétní zakázky, je dotyčná záležitost předložena příslušným orgánům, jako je Městský soud v Praze. Komise se proto domnívá, že společnost Zásilkovna neprokázala, že Česká pošta není správně řízeným podnikem. Komise dále opakuje svůj závěr uvedený ve 175. bodě odůvodnění, že zavedené oddělení účtů mezi činnostmi mimo služby obecného hospodářského zájmu a činnostmi v rámci těchto služeb je v souladu se směrnicí 2006/111/ES a s bodem 44 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. Výpočet čistých ušetřených nákladů tudíž skutečně zahrnuje pouze nezbytné náklady České pošty na plnění povinnosti. Metodika čistých nákladů navíc nezohledňuje pouze náklady, které by vynaložil průměrný, správně řízený a přiměřeně vybavený podnik ve stejném odvětví, jelikož by to znamenalo, že dotyčné opatření daný podnik nezvýhodňuje (bylo by splněno i čtvrté kritérium stanovené v rozsudku ve věci Altmark – 120. a 121. bod odůvodnění). Komise rovněž uvádí, že přímé zadání ohledně sčítání lidu v roce 2021 České poště zmíněné v 72. bodě odůvodnění není předmětem tohoto rozhodnutí.

(200)

S ohledem na tvrzení společnosti Zásilkovna v 62. bodě odůvodnění a tvrzení společnosti PNS ve 44., 45. a 69. bodě odůvodnění, že Česká pošta neodečetla od konečných čistých ušetřených nákladů ztráty, které jí vznikly dobrovolně poskytováním služeb mimo povinnost všeobecných služeb za ceny, které jsou nižší než náklady, Komise uvádí, že slevy mohou být v zásadě poskytnuty i u služeb v rámci povinnosti poskytovat všeobecné služby. V článku 12 směrnice 97/67/ES je stanoveno, že ceny musí vycházet z nákladů. Na produkty nespadající do rozsahu všeobecných služeb se však povinnost týkající se orientace na náklady nevztahuje a Česká pošta může své ceny stanovit libovolně na základě poptávky a nabídky. Kromě tvrzení stěžovatelů týkajících se produktů mimo rozsah povinnosti všeobecných služeb Komise každopádně posoudila snížené ceny i u produktů v rámci povinnosti všeobecných služeb a na základě informací předložených českými orgány zjistila, že dobrovolně snížené ceny produktů v rámci povinnosti všeobecných služeb jsou vyšší než jejich průměrné variabilní náklady a jako takové nemají nepatřičný dopad na čisté ušetřené náklady. Závěrem Komise uvádí, že alokace nákladů, fixních i variabilních, různým produktům nesouvisí s cenou jednotlivých produktů, ať už sníženou, či nikoli. Jelikož náklady každého produktu vycházejí ze spotřeby zdrojů a neorientují se na cenu, metodika alokace nákladů a příslušné alokační klíče představují rozhodující prvky při přiřazování nákladů jednotlivým produktům. Jak je však objasněno ve 169. až 172. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že metodika alokace nákladů a příslušné alokační klíče jsou v souladu se směrnicí 97/67/ES, vnitrostátními právními předpisy a pravidly schválenými ČTÚ, jak osvědčil nezávislý auditor pro období 2018–2020. Komise proto vyvozuje závěr, že Česká pošta nepřiřazuje náklady na produkty mimo povinnost všeobecných služeb nepatřičně produktům v rámci povinnosti všeobecných služeb, aby zvýšila čisté ušetřené náklady.

(201)

Pokud jde o tvrzení společnosti Zásilkovna uvedené v 62. bodě odůvodnění a tvrzení společnosti PNS v 69. bodě odůvodnění, že výrazné snížení počtu poštovních poboček je zcela nereálné a v rozporu s tržními trendy a že nebylo správně vyčísleno, Komise opakuje své připomínky uvedené ve 197. bodě odůvodnění, že v hypotetickém srovnávacím scénáři je odhadovaný účinek nejen činnosti v rámci povinnosti všeobecných služeb, jak jsou vymezeny českými orgány, nýbrž také činnosti mimo tuto povinnost na poptávku spolehlivý. V reakci na rychlý rozvoj segmentu výdejních míst (segment meziročně roste o 70–100 % a v současnosti na něj připadá přibližně 20 % distribuce zboží z internetových obchodů) zavedla Česká pošta podobný produkt s nízkými náklady nazvaný Balík do Balíkovny, což prokazuje, že přeměna poštovních poboček na pošty Partner je v souladu s vývojem trhu.

(202)

Co se týká tvrzení společnosti Zásilkovna v 66. bodě odůvodnění a tvrzení společnosti PNS v 72. bodě odůvodnění, že snížení četnosti doručování představuje současnou situaci České pošty, která nebyla při vyčíslení příslušného účinku na poptávku zohledněna, Komise uvádí, že i v případě nového režimu dvourychlostního doručování má Česká pošta i nadále povinnost doručovat každý den, pokud to zákazníci vyžadují a za tuto službu zaplatí. V hypotetickém srovnávacím scénáři takovéto doručování neexistuje. České orgány ve výpočtech čistých ušetřených nákladů každopádně rozlišují období před zavedením dvourychlostního doručování a posléze, přičemž vyčíslení příslušného účinku na poptávku vycházelo z řádného průzkumu trhu a je podpořeno nedávnými zjištěními týkajícími se zákaznických trendů.

(203)

S ohledem na tvrzení společnosti Zásilkovna v 36. bodě odůvodnění, že v období 2013–2017 byla České poště vyplácena nadměrná náhrada za plnění povinnosti všeobecných služeb a že Česká pošta tuto nadměrnou vyrovnávací platbu využila ke křížovému subvencování svých komerčních činností, Komise uvádí, že vyrovnávací platba za plnění povinnosti všeobecných služeb v období 2013–2017 byla schválena v rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018, jež potvrdil Tribunál v rozsudku ve věci T-316/18 (72). Jelikož toto rozhodnutí nebylo napadeno, platí zjištění Komise uvedená v tomto rozhodnutí a jsou konečná.

(204)

Komise podotýká, že v průběhu formálního vyšetřovacího řízení revidovalo Česko oznámené výpočty čistých ušetřených nákladů uvážením konzervativnějších předpokladů v hypotetickém srovnávacím scénáři (tj. snížení čistých ušetřených nákladů). Česko konkrétně předpokládalo: i) vyšší posílení kapacit ponechaných komerčních poštovních poboček za účelem uspokojení odkloněné poptávky z uzavřených poboček a ii) vyšší ztráty příjmů v důsledku konzervativnějšího výkladu výsledků průzkumů trhu. Česko rovněž ve faktickém scénáři zohlednilo skutečné údaje, pokud byly k dispozici, namísto odhadovaných údajů, takže výpočty čistých ušetřených nákladů jsou realističtější; pomocí náhradních výpočtů prokázalo, že by Česká pošta dosáhla dodatečných úspor nákladů v rámci svých činností v oblasti vyzvedávání/doručování, aniž by však tyto úspory nákladů zohlednila ve výpočtech čistých ušetřených nákladů; prokázalo, že dobrovolně snížené ceny produktů v rámci povinnosti všeobecných služeb, které jsou nabízeny velkým zákazníkům, jsou vyšší než příslušné průměrné variabilní náklady, a neovlivňují tudíž nepatřičně čisté ušetřené náklady, a ve výpočtu ušetřených čistých nákladů na plnění povinnosti všeobecných služeb správně zohlednilo čisté ušetřené náklady na ISDS, které byly aktualizovány pomocí skutečných údajů. Česko proto snížilo oznámenou celkovou výši čistých ušetřených nákladů v období 2018–2022 z 12 300 433 665 CZK na 9 996 852 907 CZK, což je úprava o minus 18,73 %, jak je podrobně uvedeno pro každý rok v tabulce 9:

Tabulka 9

Oznámené čisté ušetřené náklady a upravené čisté ušetřené náklady

Částky v CZK

2018

2019

2020

2021

2022

Celkem

2018–2022

oznámené čisté ušetřené náklady

2 694 652 078

2 967 587 686

2 100 283 382

2 230 483 704

2 307 426 815

12 300 433 665

upravené čisté ušetřené náklady

2 402 212 803

2 498 215 225

1 631 363 967

1 723 251 833

1 741 809 079

9 996 852 907

úprava v %

–10,85  %

–15,82  %

–22,33  %

–22,74  %

–24,51  %

–18,73  %

(205)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem má Komise za to, že popsaný hypotetický srovnávací scénář je věrohodný a vychází z racionálních předpokladů, které zohledňují úsilí České pošty o optimalizaci činnosti úsporou nákladů a zvýšením výnosů, přičemž odhad účinku poptávky na služby České pošty byl správný, na rozdíl od tvrzení stěžovatelů uvedených v 62. bodě odůvodnění písm. c) a v 68. bodě odůvodnění. Komise se dále domnívá, že vysvětlení, která poskytly Česká pošta (jak je uvedeno v 73. až 80. bodě odůvodnění) a české orgány (jak je uvedeno v 81. až 93. a 197. až 198. bodě odůvodnění), jsou přiměřená a postačují k rozptýlení pochybností, jež Komise vyslovila v rozhodnutí o zahájení řízení. Za tržních podmínek je pochopitelné, že by Česká pošta uzavřela poštovní pobočky, které jsou ztrátové, a zachovala ziskové pobočky. Komise nepokládá porovnání poštovní sítě uvedené v hypotetickém srovnávacím scénáři se sítěmi stěžovatelů za smysluplné z toho důvodu, že tzv. „poštovní pobočky“ stěžovatelů jsou převážně prodejní místa (např. novinové stánky) a výdejní místa (tj. prostory třetích osob poskytnuté za provizi), jež nelze považovat za rovnocenná poštovním pobočkám ve smyslu zákona o poštovních službách. Tato prodejní místa nesplňují příslušné požadavky stanovené ve vnitrostátních právních předpisech a nemohou nabízet celou škálu služeb v rámci povinnosti všeobecných služeb. Stejně tak je také logické, že by se četnost doručování změnila s cílem přizpůsobit se tržním podmínkám a nutnosti snížit ztráty. Ačkoliv by nižší četnost doručování a omezení sítě poštovních poboček mělo negativní dopad na poptávku, české orgány toto vzaly při navrhování hypotetického srovnávacího scénáře v úvahu.

II.   Výpočet dopadu hypotetického srovnávacího scénáře na náklady a výnosy České pošty

Krok 1: Určení dopadu uzavření některých poštovních poboček a ukončení služeb ISDS na náklady a výnosy v hypotetickém srovnávacím scénáři

(206)

Je nutné zjistit výši nákladů a výnosů odpovídajících zrušeným činnostem a prvkům sítě. Zdrojem těchto informací je interní účetnictví České pošty, tj. oddělená účetní evidence nákladů a výnosů, zejména nákladů a výnosů zjištěných v jednotlivých skupinách nákladů (nákladových střediscích). Používá se metoda ABC. Pokud by nebyla dotyčná činnost vykonávána nebo pokud by nebyly určité prvky sítě provozovány, související náklady by byly ušetřeny. Náklady spojené s provozem jednotlivých poštovních poboček jsou zaznamenány ve zvláštních nákladových střediscích. Každá poštovní pobočka má ve svém účetnictví individuální evidenci veškerých nákladů na provoz budovy a vybavení a na údržbu a opravy, veškerých mzdových nákladů na zaměstnance přepážek a jiných přímých nákladů souvisejících s poskytováním určitých služeb (např. používání štítků, ceniny, poplatky za přístup do externích databází atd.). V účetnictví jednotlivých poštovních poboček jsou zaznamenány rovněž výnosy z poštovních a jiných služeb poskytovaných poštovními pobočkami. Výnosy plynoucí z určité poštovní pobočky jsou dále zaznamenány (v plné výši) v jejím nákladovém středisku bez ohledu na skutečnost, že tyto výnosy pokrývají také náklady na jiné části poštovního řetězce (tj. třídění, přeprava a doručení). Výnosy z poštovních služeb jsou rozděleny mezi tyto části poštovního řetězce, aby bylo možno porovnat náklady poštovních poboček s příslušnou částí výnosů generovaných těmito pobočkami. Účelem je posoudit, zda je určitá poštovní pobočka zisková, či nikoli, což je důležité pro rozhodnutí, zda bude tato poštovní pobočka v hypotetickém srovnávacím (alternativním) scénáři zachována.

(207)

Tabulky 10–14 porovnávají náklady poštovních poboček ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři a určují ušetřené náklady v důsledku omezení navrženého v hypotetickém srovnávacím scénáři pro období 2018–2022.

Tabulka 10

Porovnání nákladů všech poštovních poboček ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři (rok 2018)

Náklady na poštovní pobočky (2018), v CZK

Faktický scénář

Hypotetický srovnávací scénář

Ušetřené náklady

(1)

Povinné pobočky v rámci povinnosti všeobecné služby, z toho:

[…]

 

 

a)

Poštovní pobočky, které budou uzavřeny

[…]

[…]

[…]

(b1)

Ponechané poštovní pobočky

[…]

[…]

[…]

(b2)

Poštovní pobočky přeměněné na pošty Partner

[…]

[…]

[…]

(2)

Nepovinné poštovní pobočky

[…]

[…]

[…]

Náklady celkem

[…]

[…]

1 971 954 710

Tabulka 11

Porovnání nákladů všech poštovních poboček ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři (rok 2019)

Náklady na poštovní pobočky (2019), v CZK

Faktický scénář

Hypotetický srovnávací scénář

Ušetřené náklady

(1)

Povinné pobočky v rámci povinnosti všeobecné služby, z toho:

[…]

 

 

a)

Poštovní pobočky, které budou uzavřeny

[…]

[…]

[…]

(b1)

Ponechané poštovní pobočky

[…]

[…]

[…]

(b2)

Poštovní pobočky přeměněné na pošty Partner

[…]

[…]

[…]

(2)

Nepovinné poštovní pobočky

[…]

[…]

[…]

Náklady celkem

[…]

[…]

2 068 972 772

Tabulka 12

Porovnání nákladů všech poštovních poboček ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři (rok 2020)

Náklady na poštovní pobočky (2020), v CZK

Faktický scénář

Hypotetický srovnávací scénář

Ušetřené náklady

(1)

Povinné pobočky v rámci povinnosti všeobecné služby, z toho:

[…]

 

 

a)

Poštovní pobočky, které budou uzavřeny

[…]

[…]

[…]

(b1)

Ponechané poštovní pobočky

[…]

[…]

[…]

(b2)

Poštovní pobočky přeměněné na pošty Partner

[…]

[…]

[…]

(2)

Nepovinné poštovní pobočky

[…]

[…]

[…]

Náklady celkem

[…]

[…]

2 087 416 256

Tabulka 13

Porovnání nákladů všech poštovních poboček ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři (rok 2021)

Náklady na poštovní pobočky (2021), v CZK

Faktický scénář

Hypotetický srovnávací scénář

Ušetřené náklady

(1)

Povinné pobočky v rámci povinnosti všeobecné služby, z toho:

[…]

 

 

a)

Poštovní pobočky, které budou uzavřeny

[…]

[…]

[…]

(b1)

Ponechané poštovní pobočky

[…]

[…]

[…]

(b2)

Poštovní pobočky přeměněné na pošty Partner

[…]

[…]

[…]

(2)

Nepovinné poštovní pobočky

[…]

[…]

[…]

Náklady celkem

[…]

[…]

2 092 609 307

Tabulka 14

Porovnání nákladů všech poštovních poboček ve faktickém a hypotetickém srovnávacím scénáři (rok 2022)

Náklady na poštovní pobočky (2022), v CZK

Faktický scénář

Hypotetický srovnávací scénář

Ušetřené náklady

(1)

Povinné pobočky v rámci povinnosti všeobecné služby, z toho:

[…]

 

 

a)

Poštovní pobočky, které budou uzavřeny

[…]

[…]

[…]

(b1)

Ponechané poštovní pobočky

[…]

[…]

[…]

(b2)

Poštovní pobočky přeměněné na pošty Partner

[…]

[…]

[…]

(2)

Nepovinné poštovní pobočky

[…]

[…]

[…]

Náklady celkem

[…]

[…]

2 102 282 619

(208)

Nelze však očekávat, že je možné v plné výši dosáhnout všech odhadovaných úspor nákladů v důsledku navrhovaného uzavření některých poštovních poboček a ukončení služeb ISDS v hypotetickém srovnávacím scénáři. Pokud je určitá poštovní pobočka uzavřena nebo služba ISDS již není poskytována, poptávka po službách poskytovaných danou pobočkou nezmizí zcela, zatímco poštovní zásilky, které byly kanibalizovány službou ISDS, budou v hypotetickém srovnávacím scénáři nadále doručovány tradiční poštou (tj. v papírové podobě) Tato změna poptávky ovlivňuje náklady i výnosy, a proto musí být v hypotetickém srovnávacím scénáři zohledněna. České orgány objasnily, že za účelem modelování změny poptávky použily tržní průzkumy a analýzu uvedenou v rozhodnutí o ISDS (viz 193. bod odůvodnění). Podle provedených průzkumů by se někteří zákazníci rozhodli po uzavření jejich poštovní pobočky dále využívat služby České pošty a svou poptávku po službách by uspokojili na jiné poštovní pobočce. Určitá poptávka by však byla nevyhnutelně ztracena, jelikož někteří zákazníci by přešli ke konkurentům a někteří zákazníci by se rozhodli svou poptávku snížit. Česká pošta by proto přišla o výnosy plynoucí ze služeb obecného hospodářského zájmu i z jiných služeb. Vyčíslení předpokládaného poklesu výnosů kvůli změně poptávky po uzavření poštovních poboček je uvedeno v tabulce 15.

Tabulka 15

Pokles výnosů (2018–2022)

Rok

Výnosy – faktický scénář

Výnosy – hypotetický srovnávací scénář

Pokles výnosů (dopad povinnosti všeobecných služeb)

Zvýšení výnosů (dopad ISDS)

Rozdíl ve výnosech

2018 (2 135 uzavřených poštovních poboček + 462 pošt Partner)

[…]

[…]

[…]

[…]

509 492 440

2019 (2 155 uzavřených poštovních poboček + 462 pošt Partner)

[…]

[…]

[…]

[…]

567 578 636

2020 (2 149 uzavřených poštovních poboček + 462 pošt Partner)

[…]

[…]

[…]

[…]

825 285 436

2021 (2 149 uzavřených poštovních poboček + 468 pošt Partner)

[…]

[…]

[…]

[…]

667 351 242

2022 (2 149 uzavřených poštovních poboček + 468 pošt Partner)

[…]

[…]

[…]

[…]

769 075 085

(209)

Česko objasnilo, že by v hypotetickém srovnávacím scénáři nebyly vynaloženy veškeré náklady spojené s poskytováním služby ISDS (ve faktickém scénáři). ISDS je z provozního a technologického hlediska oddělený od činností v rámci tradiční poštovní sítě a mezi ISDS a poštovními a jinými procesy zavedenými v poštovních pobočkách, přepravní síti nebo místech dodání neexistují žádné společné procesy, takže lze přesně určit ušetřené přímé náklady na ISDS.

(210)

V návaznosti na analýzu dopadu na výnosy skutečnost, že zákazníci uspokojují svou poptávku po poštovních a jiných službách na jiné poštovní pobočce, znamená, že v této pobočce musí být k dispozici dostatečná kapacita. Je-li zapotřebí dodatečná kapacita, zvyšuje to náklady této poštovní pobočky na lidské zdroje a vybavení. Náklady na vytvoření dostatečné (dodatečné) kapacity na poštovních pobočkách, které zůstanou otevřené, proto představují položku, která snižuje náklady ušetřené uzavřením jiných poštovních poboček (tj. snížení částky, která má být podle odhadu ušetřena, v tabulkách 10–14). Výpočet této dodatečné kapacity vychází z objemu služeb, jež by se podle očekávání přesunuly z uzavřených poštovních poboček. Objem se promítá do odpracovaných hodin na základě norem pracovní doby u daných činností a dále se promítá do (dodatečných) nákladů. Náklady spojené s nutností zvýšit kapacitu na ponechaných poštovních pobočkách a dopad na ušetřené náklady jsou uvedeny v tabulce 16.

Tabulka 16

Úspory nákladů u sítě poštovních poboček po zohlednění navýšení kapacity (2018–2022)

Částky v CZK

Úspory nákladů 2018

Úspory nákladů 2019

Úspory nákladů 2020

Úspory nákladů 2021

Úspory nákladů 2022

Ušetřené náklady v důsledku uzavření poštovních poboček

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

Náklady na zvýšení kapacity ponechaných poštovních poboček*

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

Náklady na zvýšení kapacity ponechaných poštovních poboček – ISDS**

[…]

[…]

[…]

[…]

[…]

Konečné úspory nákladů v důsledku uzavření poštovních poboček

1 665 731 514

1 678 453 114

1 704 858 692

1 756 093 539

1 753 203 324

Krok 2: Určení dopadu snížení četnosti doručování listovních zásilek na náklady a výnosy v hypotetickém srovnávacím scénáři

(211)

Česká pošta provedla s pomocí externího poradce analýzu množství a četnosti listovních zásilek doručovaných na území celého státu. Analýza vycházela z četnosti návštěv individuálních prostor zákazníků v jednotlivých listovních doručovacích okrscích, jakož i ze struktury doručovaných zásilek.

(212)

Česká pošta nemá v úmyslu změnit doručování balíků, jelikož trh s doručováním balíků je dostatečně konkurenční. Četnost doručování balíků proto v hypotetickém srovnávacím scénáři nepodléhá žádným změnám.

(213)

Pro období 2018–2019 zahrnuje u obyčejných a doporučených dopisů faktický scénář režim doručování D+1 a hypotetický srovnávací scénář režim doručování D+n. Nižší četnost doručování v hypotetickém srovnávacím scénáři vede k úsporám u vozidel a pracovních sil (tj. počtu poštovních doručovatelů). Úspory nákladů jsou odvozeny z analýzy nákladů zaznamenaných v účetnictví v nákladových střediscích a ve specializovaných provozních systémech (tj. systém měření produktivity doručování). Náklady jsou rozděleny na dva typy: fixní náklady spojené s doručováním poštovních zásilek a variabilní náklady související s manipulací s listovními zásilkami (vhození dopisů do schránek, předání doporučených dopisů, provedení záznamů o doručení – podpisy příjemců). Náklady na uskutečnění doručovací trasy lze považovat za náklady, které lze ušetřit, pokud by poštovní doručovatel doručovací trasu neuskutečnil (ušetřené náklady na vozidlo, palivo a zaměstnance). Náklady na činnosti spojené s vlastním doručením (předáním) zásilek adresátům jsou částečně ušetřeny v závislosti na přesném snížení poptávky po službách.

(214)

V období 2020–2022 zahrnuje u listovních zásilek faktický scénář režim doručování D+1 a D+n a hypotetický srovnávací scénář režim doručování D+n. Čisté náklady na doručování jsou pro období 2020–2022 nižší, neboť zahrnují pouze dodatečné náklady a dodatečné výnosy spojené s doručováním listovních zásilek v režimu D+1. Neočekává se, že snížení četnosti doručování sníží poptávku po službách. Pokles poptávky se předpokládá pouze v důsledku omezení sítě poštovních poboček.

(215)

Předpoklady uvedené v 215. bodě odůvodnění potvrdil nejen průzkum trhu, nýbrž také nedávná pozorování trhu, jak je uvedeno v 203. bodě odůvodnění. Při měření ušetřených nákladů je každý typ úspor nákladů vyčíslen zvlášť. Úspory nákladů jsou podrobně uvedeny v tabulkách 17–21.

Tabulka 17

Úspory nákladů v důsledku snížení četnosti doručování s přihlédnutím k dopadu způsobenému zrušením ISDS (2018)

Úspory (CZK) 2018

Faktický scénář

Hypotetický srovnávací scénář

Ušetřené náklady

Doručovací síť – listovní zásilky

 

 

 

doručovací trasy při doručování v daném okrsku

[…]

[…]

[…]

dopad ISDS (vyšší počet listovních zásilek)*

[…]

[…]

[…]

přeprava

[…]

[…]

[…]

počet potřebných vozidel

[…]

[…]

[…]

režijní náklady

[…]

[…]

[…]

Doručovací síť – balíky

[…]

[…]

0

Celkové náklady – celá doručovací síť

[…]

[…]

964 172 812

Tabulka 18

Úspory nákladů v důsledku snížení četnosti doručování s přihlédnutím k dopadu způsobenému zrušením ISDS (2019)

Úspory (CZK) 2019

Faktický scénář

Hypotetický srovnávací scénář

Ušetřené náklady

Doručovací síť – listovní zásilky

 

 

 

doručovací trasy při doručování v daném okrsku

[…]

[…]

[…]

dopad ISDS (vyšší počet listovních zásilek)*

[…]

[…]

[…]

přeprava

[…]

[…]

[…]

počet potřebných vozidel

[…]

[…]

[…]

režijní náklady

[…]

[…]

[…]

Doručovací síť – balíky

[…]

[…]

0

Celkové náklady – celá doručovací síť

[…]

[…]

984 317 954

Tabulka 19

Úspory nákladů v důsledku snížení četnosti doručování s přihlédnutím k dopadu způsobenému zrušením ISDS (2020)

Úspory (CZK) 2020

Faktický scénář

Hypotetický srovnávací scénář

Ušetřené náklady

Doručovací síť – listovní zásilky

 

 

 

doručovací trasy při doručování v daném okrsku

[…]

[…]

[…]

dopad ISDS (vyšší počet listovních zásilek)*

[…]

[…]

[…]

přeprava

[…]

[…]

[…]

počet potřebných vozidel

[…]

[…]

[…]

režijní náklady

[…]

[…]

[…]

Doručovací síť – balíky

[…]

[…]

0

Celkové náklady – celá doručovací síť

[…]

[…]

30 535 370

Tabulka 20

Úspory nákladů v důsledku snížení četnosti doručování s přihlédnutím k dopadu způsobenému zrušením ISDS (2021)

Úspory (CZK) 2021

Faktický scénář

Hypotetický srovnávací scénář

Ušetřené náklady

Doručovací síť – listovní zásilky

 

 

 

doručovací trasy při doručování v daném okrsku

[…]

[…]

[…]

dopad ISDS (vyšší počet listovních zásilek)*

[…]

[…]

[…]

přeprava

[…]

[…]

[…]

počet potřebných vozidel

[…]

[…]

[…]

režijní náklady

[…]

[…]

[…]

Doručovací síť – balíky

[…]

[…]

0

Celkové náklady – celá doručovací síť

[…]

[…]

155 551 623

Tabulka 21

Úspory nákladů v důsledku snížení četnosti doručování s přihlédnutím k dopadu způsobenému zrušením ISDS (2022)

Úspory (CZK) 2022

Faktický scénář

Hypotetický srovnávací scénář

Ušetřené náklady

Doručovací síť – listovní zásilky

 

 

 

doručovací trasy při doručování v daném okrsku

[…]

[…]

[…]

dopad ISDS (vyšší počet listovních zásilek)*

[…]

[…]

[…]

přeprava

[…]

[…]

[…]

počet potřebných vozidel

[…]

[…]

[…]

režijní náklady

[…]

[…]

[…]

Doručovací síť – balíky

[…]

[…]

0

Celkové náklady – celá doručovací síť

[…]

[…]

143 084 135

Krok 3: Určení ušetřených nákladů v souvislosti s omezením administrativních činností spojených s poskytováním všeobecných služeb

(216)

Ve faktickém scénáři existují administrativní činnosti, které jsou přímo spojené s poskytováním všeobecných služeb, jak jsou vymezeny českými orgány. Česká pošta předpokládá v hypotetickém srovnávacím scénáři ukončení některých těchto činností.

(217)

Existují jiné administrativní činnosti, které by v hypotetickém srovnávacím scénáři Česká pošta vykonávala dobrovolně, ačkoli v menším rozsahu než ve faktickém scénáři. Česká pošta by například nadále vedla systém nákladového účetnictví, i kdyby jí nebyla svěřena povinnost poskytovat všeobecné služby vymezené českými orgány.

(218)

Příslušnými administrativními činnostmi, které Česká pošta podle hypotetického srovnávacího scénáře plánuje ukončit, jsou:

a)

měření času přepravy a času přepravních toků: Česká pošta má povinnost doručovat v režimu D+1 podle určitých norem kvality. Výsledek měření času přepravy, včetně všech zdrojových dokumentů, musí být předán regulačnímu orgánu. Česká pošta provedením těchto měření pověřila nezávislou agenturu;

b)

vedení podrobné oddělené evidence nákladů a výnosů spojených s povinností všeobecných služeb: Česká pošta je povinna vést oddělené účty nákladů a výnosů spojených s činnostmi v rámci povinnosti všeobecných služeb. Náklady na tuto povinnost jsou vypočítány jako náklady na zpracování a údržbu modelu oddělené evidence nákladů a výnosů a na související vykazování;

c)

audit oddělených účtů: Česká pošta je povinna vést oddělenou evidenci nákladů a výnosů ověřenou nezávislým subjektem. Pokud by Česká pošta neměla povinnost vést oddělené účty, podléhala by pouze povinnému auditu;

d)

zdrojové dokumenty pro čisté náklady na povinnost všeobecných služeb: Česká pošta potřebuje příslušné zdrojové dokumenty, aby mohla vypočítat náklady na plnění povinnosti všeobecných služeb. Za tímto účelem Česká pošta pověřila nezávislou společnost specializující se na geodetické výpočty (spojení produkce s mapami a určení doručovacích okrsků). Výše těchto ročních nákladů byla zahrnuta do čistých nákladů na plnění povinnosti všeobecných služeb;

e)

divize regulace: náklady organizační jednotky zajišťující komunikaci s regulačním orgánem v souvislosti s plněním povinností všeobecných služeb, včetně zpracování jeho pobídek týkajících kvality všeobecných služeb;

f)

divize poštovních technologií: náklady organizační jednotky, která zajišťuje předpoklady pro dodržení požadovaných kvalitativních parametrů všeobecných služeb v provozu České pošty (např. rozpracování kvalitativních požadavků všeobecných služeb do provozních norem, sledování kvality služeb a ujednání o nápravných opatřeních) a povinnost provozovatele poštovních služeb podávat zprávy.

(219)

Související úspory nákladů plynoucí z omezení těchto administrativních činností jsou uvedeny v tabulkách 22 až 26.

Tabulka 22

Úspory nákladů plynoucí z administrativních činností (2018)

Částky pro rok 2018 v CZK

Faktický scénář

Hypotetický srovnávací scénář

Ušetřené náklady

Měření času přepravy a přepravních toků

[…]

[…]

[…]

Vedení oddělené evidence nákladů a výnosů

[…]

[…]

[…]

Audit oddělených účtů

[…]

[…]

[…]

Referenční materiály pro výpočet čistých nákladů

[…]

[…]

[…]

Divize poštovní licence

[…]

[…]

[…]

Divize poštovních technologií

[…]

[…]

[…]

Celkové ušetřené náklady v důsledku omezení administrativních činností

[…]

[…]

26 074 775


Tabulka 23

Úspory nákladů plynoucí z administrativních činností (2019)

Částky pro rok 2019 v CZK

Faktický scénář

Hypotetický srovnávací scénář

Ušetřené náklady

Měření času přepravy a přepravních toků

[…]

[…]

[…]

Vedení oddělené evidence nákladů a výnosů

[…]

[…]

[…]

Audit oddělených účtů

[…]

[…]

[…]

Referenční materiály pro výpočet čistých nákladů

[…]

[…]

[…]

Divize poštovní licence

[…]

[…]

[…]

Divize poštovních technologií

[…]

[…]

[…]

Celkové ušetřené náklady v důsledku omezení administrativních činností

[…]

[…]

25 869 244


Tabulka 24

Úspory nákladů plynoucí z administrativních činností (2020)

Částky pro rok 2020 v CZK

Faktický scénář

Hypotetický srovnávací scénář

Ušetřené náklady

Měření času přepravy a přepravních toků

[…]

[…]

[…]

Vedení oddělené evidence nákladů a výnosů

[…]

[…]

[…]

Audit oddělených účtů

[…]

[…]

[…]

Referenční materiály pro výpočet čistých nákladů

[…]

[…]

[…]

Divize poštovní licence

[…]

[…]

[…]

Divize poštovních technologií

[…]

[…]

[…]

Celkové ušetřené náklady v důsledku omezení administrativních činností

[…]

[…]

28 386 061


Tabulka 25

Úspory nákladů plynoucí z administrativních činností (2021)

Částky pro rok 2021 v CZK

Faktický scénář

Hypotetický srovnávací scénář

Ušetřené náklady

Měření času přepravy a přepravních toků

[…]

[…]

[…]

Vedení oddělené evidence nákladů a výnosů

[…]

[…]

[…]

Audit oddělených účtů

[…]

[…]

[…]

Referenční materiály pro výpočet čistých nákladů

[…]

[…]

[…]

Divize poštovní licence

[…]

[…]

[…]

Divize poštovních technologií

[…]

[…]

[…]

Celkové ušetřené náklady v důsledku omezení administrativních činností

[…]

[…]

28 652 075


Tabulka 26

Úspory nákladů plynoucí z administrativních činností (2022)

Částky pro rok 2022 v CZK

Faktický scénář

Hypotetický srovnávací scénář

Ušetřené náklady

Měření času přepravy a přepravních toků

[…]

[…]

[…]

Vedení oddělené evidence nákladů a výnosů

[…]

[…]

[…]

Audit oddělených účtů

[…]

[…]

[…]

Referenční materiály pro výpočet čistých nákladů

[…]

[…]

[…]

Divize poštovní licence

[…]

[…]

[…]

Divize poštovních technologií

[…]

[…]

[…]

Celkové ušetřené náklady v důsledku omezení administrativních činností

[…]

[…]

29 222 379

III.   Určení a výpočet nehmotných a tržních výhod

(220)

Nehmotné a tržní výhody jsou výhody, které plynou poskytovateli z jeho statusu poskytovatele všeobecných služeb a které vedou ke zvýšení jeho ziskovosti.

(221)

Mezi typické nehmotné výhody v odvětví poštovních služeb uváděné v literatuře patří:

a)

zvýšení hodnoty značky;

b)

výhradní prodej poštovních známek a filatelistických produktů;

c)

posílený účinek reklamy;

d)

účinky na poptávku v důsledku osvobození od daně z přidané hodnoty (DPH);

e)

úspory z rozsahu a úspory ze sortimentu;

f)

výhody všudypřítomnosti a výhody sítě;

g)

nižší transakční náklady a větší schopnost získávat nové zákazníky díky jednotné ceně.

(222)

Nehmotné a tržní výhody související se statusem poskytovatele všeobecných služeb, které byly určeny Českou poštou, jsou uvedeny níže:

(223)

Zvýšení hodnoty značky se považuje za výhodu, jelikož poskytovatel všeobecných služeb dosáhne vyšších výnosů, neboť značka je dobře známá a lidé věří, že zaručuje určitou kvalitu služeb. Tato výhoda je vyjádřena finančně jako výše výnosů odpovídajících procentu zákazníků držitele licence, kteří by jeho poštovních služeb nevyužívali, pokud by neposkytoval všeobecné služby, jak jsou vymezeny českými orgány. Pro výpočet této výhody byl použit procentní poměr 0,4 % (73) a byly zohledněny závěry vyvozené v rámci „Studie o zásadách používaných pro výpočet čistých nákladů na povinnost všeobecných poštovních služeb“ (Study on the principles used to calculate the net costs of the postal USO(74).

(224)

Výhoda vyplývající z výhradního práva poskytovatele všeobecných služeb prodávat poštovní známky a jiné ceniny je dána skutečností, že některé prodané známky a ceniny nejsou nikdy použity (jsou například sbírány pro filatelistické účely). Hodnota této výhody je vyjádřena finančně jako součet: i) odhadu hodnoty prodaných a nepoužitých poštovních známek a cenin a ii) odhadu výnosů z prodeje poštovních známek, cenin a ostatních podobných produktů pro filatelistické účely.

(225)

Posílený účinek reklamy se považuje pro poskytovatele všeobecných služeb za výhodu, neboť mu umožňuje používat vybrané části jeho majetku (například automobily nebo budovy) pro účely marketingu. Tuto výhodu lze vyčíslit jako úspory poskytovatele všeobecných služeb v oblasti marketingových nákladů (např. nákladů, které by musel platit na trhu za propagaci své značky a produktů v tom samém místě), přičemž se zohlední skutečné výnosy získané z pronájmu reklamních ploch v jeho prostorách jiným podnikům. Například pro výpočet hodnoty reklamní plochy v prostorách se použily ceníky reklamních společností nebo obcí. Tyto ceny byly následně přepočteny na velikost reklamní plochy v prostorách České pošty. Na tomto základě odhadly české orgány hodnotu plynoucí z reklamy na budovách a na vozidlech.

(226)

Poštovní služby, které jsou součástí povinnosti poskytovat všeobecných služeb, jak jsou vymezeny českými orgány, jsou osvobozeny od daně z přidané hodnoty (DPH). Osvobození těchto služeb od DPH ovlivňuje poskytovatele v hypotetickém srovnávacím scénáři dvěma způsoby: i) v oblasti jeho výnosů (výhoda závisí na cenové elasticitě u různých kategorií zákazníků) a ii) v oblasti jeho nákladů (poskytovatel všeobecných služeb v současné době nemůže uplatnit DPH na vstupu u faktur, které se týkají všeobecných služeb).

(227)

Při výpočtu této nehmotné výhody byly zohledněny oba dopady DPH a výsledná hodnota se rovná rozdílu těchto prvků.

(228)

Dopad v oblasti výnosů se vypočítá na základě toho, jak by zákazníci poštovních služeb vnímali zavedení DPH ve výši 21 %. Pro stanovení výše výhody vyplývající z DPH má zásadní význam struktura zákazníků z hlediska toho, zda jsou plátci DPH (či nikoliv). Zákazníci, kteří si nemohou uplatnit DPH ve svém daňovém přiznání (podniky – neplátci DPH), by zvýšení cen v důsledku zavedení DPH vnímali jako absolutní nárůst cen, což by je mohlo od využívání poštovních služeb České pošty odradit. U zákazníků se zvláštním režimem (státní orgány) lze očekávat určité snížení výnosů; pouze u doporučených dopisů je elasticita nízká, neboť některé typy dokumentů musí být zasílány doporučeně. Hodnota výhody DPH byla u doporučených dopisů stanovena (75) ve výši [2–8] % výnosů z doporučených dopisů veřejné správy. Zvýšení ceny v důsledku DPH by se mohlo projevit ve velké míře u koncových (maloobchodních) zákazníků. Výhoda DPH ve vztahu k těmto zákazníkům byla vyčíslena ve výši [4–9] % výnosů ze služeb. Zákazníci, kteří jsou plátci DPH, si mohou DPH uplatnit ve svém daňovém přiznání, a zvýšení ceny o DPH by proto na ně nemělo negativní dopad a jejich chování by nárůstem ceny o DPH nebylo ovlivněno. Z tohoto důvodu nepředstavuje DPH ve vztahu k těmto zákazníkům výhodu.

(229)

České orgány objasnily, že zvážily rovněž potenciální nehmotné výhody uvedené ve 215. bodě odůvodnění písm. e) až g), domnívají se však, že by v případě České pošty nebyly relevantní. Podle českých orgánů jsou v hypotetickém srovnávacím scénáři započítány úspory z rozsahu, takže výpočet nehmotné výhody tohoto typu by vedl ke dvojímu započtení. Pokud jde o výhodu všudypřítomnosti a výhodu sítě České pošty, české orgány zastávají názor, že tyto prvky (jak se zdá) představují pro určeného držitele poštovní licence spíše nevýhodu, neboť tento je povinen provozovat poštovní pobočky i v místech s nízkou (nedostatečnou) poptávkou. Tuto nevýhodu vyrovnává jen mírně možnost komerčního využití poštovních poboček s velkým portfoliem služeb. Konkurenti České pošty navíc rovněž nabízejí doručovací služby na území celého státu bez nutnosti udržovat takovouto hustou síť poštovních poboček, která musí splňovat minimální požadavky z hlediska dostupných služeb. Co se týče uplatňování jednotných cen, české orgány vysvětlily, že by Česká pošta nabízela jednotné ceny rovněž v hypotetickém srovnávacím scénáři, a proto by z nich neplynula žádná výhoda. Jednotné ceny navíc nabízejí i jiní provozovatelé poštovních služeb.

(230)

V tabulce 27 je uvedena roční odhadovaná výše nehmotných výhod podle kategorie nehmotné výhody, jakož i souhrnná hodnota.

Tabulka 27

Nehmotné výhody v období 2018–2022

Částky v CZK

Hodnota (2018)

Hodnota (2019)

Hodnota (2020)

Hodnota (2021)

Hodnota (2022)

a)

Zvýšení hodnoty značky

[47 000 000 –49 000 000 ]

[47 000 000 –49 000 000 ]

[47 000 000 –49 000 000 ]

[46 000 000 –48 000 000 ]

[48 000 000 –50 000 000 ]

b)

Výhradní prodej poštovních známek a filatelistických produktů

[29 000 000 –31 000 000 ]

[20 000 000 –24 000 000 ]

[25 000 000 –29 000 000 ]

[24 000 000 –26 000 000 ]

[23 000 000 –25 000 000 ]

c)

Posílený účinek reklamy

[5 000 000 –6 000 000 ]

[5 000 000 –6 000 000 ]

[5 000 000 –6 000 000 ]

[5 000 000 –6 000 000 ]

[5 000 000 –6 000 000 ]

d)

Výhoda z osvobození od DPH

[1 000 000 –3 000 000 ]

[10 000 000 –15 000 000 ]

[10 000 000 –15 000 000 ]

[500 000 –1 000 000 ]

[3 000 000 –6 000 000 ]

Celková hodnota nehmotných a tržních výhod

85 243 182

89 520 368

90 441 323

77 782 080

83 283 689

IV.   Výpočet celkových čistých nákladů vynaložených Českou poštou na ISDS i na plnění povinnosti všeobecných služeb

(231)

Tabulky 28 až 32 podávají přehled různých prvků výpočtu celkových čistých nákladů na ISDS i povinnost všeobecných služeb vymezených českými orgány, jak je vysvětleno výše.

Tabulka 28

Souhrn výpočtu čistých celkových nákladů na ISDS a povinnost všeobecných služeb za rok 2018

Rozdíl mezi faktickým scénářem a hypotetickým srovnávacím scénářem v roce 2018 v CZK

Ušetřené náklady

Výnosy (rozdíl)

Čisté náklady

Poštovní infrastruktura

 

 

 

Důsledek uzavření poštovních poboček – včetně kanibalizace (A)

[…]

[…]

[…]

Důsledek snížení četnosti doručování – včetně kanibalizace (B)

[…]

[…]

[…]

Důsledek omezení administrativních činností (c)

[…]

[…]

[…]

jiný dopad ISDS (vyšší počet listovních zásilek)*

[…]

[…]

[…]

Poštovní infrastruktura celkem (D)

[…]

[…]

2 961 954 995

Celková hodnota nehmotných a tržních výhod (E)

 

 

–85 243 182

Přiměřený zisk (F)

 

 

70 395 489

Zrušení ISDS (G)

[…]

[…]

399 895 500

Čisté ušetřené náklady na povinnost všeobecných služeb a ISDS (G+D+E+F)

[…]

[…]

3 347 002 803


Tabulka 29

Souhrn výpočtu čistých celkových nákladů na ISDS a povinnost všeobecných služeb za rok 2019

Rozdíl mezi faktickým scénářem a hypotetickým srovnávacím scénářem v roce 2019 v CZK

Ušetřené náklady

Výnosy (rozdíl)

Čisté náklady

Poštovní infrastruktura

 

 

 

Důsledek uzavření poštovních poboček – včetně kanibalizace (A)

[…]

[…]

[…]

Důsledek snížení četnosti doručování – včetně kanibalizace (B)

[…]

[…]

[…]

Důsledek omezení administrativních činností (c)

[…]

[…]

[…]

jiný dopad ISDS (vyšší počet listovních zásilek)*

[…]

[…]

[…]

Poštovní infrastruktura celkem (D)

[…]

[…]

3 056 279 020

Celková hodnota nehmotných a tržních výhod (E)

 

 

–89 520 368

Přiměřený zisk (F)

 

 

51 039 074

Zrušení ISDS (G)

[…]

[…]

365 740 500

Čisté ušetřené náklady na povinnost všeobecných služeb a ISDS (G+D+E+F)

[…]

[…]

3 383 538 225


Tabulka 30

Souhrn výpočtu čistých celkových nákladů na ISDS a povinnost všeobecných služeb za rok 2020

Rozdíl mezi faktickým scénářem a hypotetickým srovnávacím scénářem v roce 2020 v CZK

Ušetřené náklady

Výnosy (rozdíl)

Čisté náklady

Poštovní infrastruktura

 

 

 

Důsledek uzavření poštovních poboček – včetně kanibalizace (A)

[…]

[…]

[…]

Důsledek snížení četnosti doručování – včetně kanibalizace (B)

[…]

[…]

[…]

Důsledek omezení administrativních činností (c)

[…]

[…]

[…]

jiný dopad ISDS (vyšší počet listovních zásilek)*

[…]

[…]

[…]

Poštovní infrastruktura celkem (D)

[…]

[…]

2 364 647 327

Celková hodnota nehmotných a tržních výhod (E)

 

 

–90 441 323

Přiměřený zisk (F)

 

 

54 711 963

Zrušení ISDS (G)

[…]

[…]

405 093 000

Čisté ušetřené náklady na povinnost všeobecných služeb a ISDS (G+D+E+F)

[…]

[…]

2 734 010 967


Tabulka 31

Souhrn výpočtu čistých celkových nákladů na ISDS a povinnost všeobecných služeb za rok 2021

Rozdíl mezi faktickým scénářem a hypotetickým srovnávacím scénářem v roce 2021 v CZK

Ušetřené náklady

Výnosy (rozdíl)

Čisté náklady

Poštovní infrastruktura

 

 

 

Důsledek uzavření poštovních poboček – včetně kanibalizace (A)

[…]

[…]

[…]

Důsledek snížení četnosti doručování – včetně kanibalizace (B)

[…]

[…]

[…]

Důsledek omezení administrativních činností (c)

[…]

[…]

[…]

jiný dopad ISDS (vyšší počet listovních zásilek)*

[…]

[…]

[…]

Poštovní infrastruktura celkem (D)

[…]

[…]

2 388 112 789

Celková hodnota nehmotných a tržních výhod (E)

 

 

–77 782 080

Přiměřený zisk (F)

 

 

87 966 118

Zrušení ISDS (G)

[…]

[…]

385 330 000

Čisté ušetřené náklady na povinnost všeobecných služeb a ISDS (G+D+E+F)

[…]

[…]

2 783 626 828


Tabulka 32

Souhrn výpočtu čistých celkových nákladů na ISDS a povinnost všeobecných služeb za rok 2022

Rozdíl mezi faktickým scénářem a hypotetickým srovnávacím scénářem v roce 2022 v CZK

Ušetřené náklady

Výnosy (rozdíl)

Čisté náklady

Poštovní infrastruktura

 

 

 

Důsledek uzavření poštovních poboček – včetně kanibalizace (A)

[…]

[…]

[…]

Důsledek snížení četnosti doručování – včetně kanibalizace (B)

[…]

[…]

[…]

Důsledek omezení administrativních činností (c)

[…]

[…]

[…]

jiný dopad ISDS (vyšší počet listovních zásilek)*

[…]

[…]

[…]

Poštovní infrastruktura celkem (D)

[…]

[…]

2 459 402 481

Celková hodnota nehmotných a tržních výhod (E)

 

 

–83 283 689

Přiměřený zisk (F)

 

 

85 139 498

Zrušení ISDS (G)

[…]

[…]

377 178 000

Čisté ušetřené náklady na povinnost všeobecných služeb a ISDS (G+D+E+F)

[…]

[…]

2 838 436 290

(232)

Tabulka 33 podává přehled čistých ušetřených nákladů České pošty na povinnost všeobecných služeb, které odpovídají rozdílu mezi čistými ušetřenými náklady na povinnost všeobecných služeb a ISDS a čistými ušetřenými náklady na ISDS přepočítanými podle metodiky schválené v rozhodnutí o ISDS, avšak s přihlédnutím ke skutečným údajům ve faktickém scénáři pro období 2018–2021.

Tabulka 33

Čisté ušetřené náklady České pošty na povinnost všeobecných služeb v období 2018–2022

Rok

2018

2019

2020

2021

2022

Čisté ušetřené náklady na povinnost všeobecných služeb + ISDS (a)

3 347 002 803

3 383 538 225

2 734 010 967

2 783 626 828

2 838 436 290

Čisté ušetřené náklady na ISDS (b)

944 790 000

885 323 000

1 102 647 000

1 060 374 995

1 096 627 211

Čisté ušetřené náklady na povinnost všeobecných služeb (c=a-b)

2 402 212 803

2 498 215 225

1 631 363 967

1 723 251 833

1 741 809 079

8.2.8.1   Důvěryhodnost metodiky čistých ušetřených nákladů navržené českými orgány

(233)

Komise uvádí, že metodika pro výpočet čistých nákladů České pošty na povinnost poskytovat všeobecné služby, jak byly vymezeny českými orgány, není založena na metodice přiřazování nákladů, která počítá čisté náklady nezbytné k plnění závazků veřejné služby jako rozdíl mezi náklady a výnosy určeného poskytovatele v souvislosti s plněním závazku veřejné služby, nýbrž na metodice čistých ušetřených nákladů. Podle metodiky čistých ušetřených nákladů se čisté náklady, které budou podle očekávání nezbytné k plnění závazku veřejné služby, v tomto případě povinnosti poskytovat všeobecné služby, vypočítají jako rozdíl mezi čistými náklady poskytovatele (Česká pošta), který vykonává svou činnost se závazkem veřejné služby, a čistými náklady, které by uvedenému poskytovateli vznikly, kdyby uvedený závazek veřejné služby plnit nemusel. Bez ohledu na existenci cenové politiky všeobecných poštovních služeb stanovenou zákonem o poštovních službách, u níž se má za to, že již zajišťuje přiměřenou výši zisku, proto mohou České poště vznikat při plnění závazku veřejné služby, jako je povinnost poskytovat všeobecné služby, čisté náklady. Metodika čistých ušetřených nákladů totiž oproti hypotetické situaci, kdy poskytovatel nemusí poskytovat veřejnou službu, zohledňuje dodatečné náklady vzniklé poskytovateli při plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby.

(234)

Komise proto vyvozuje závěr, že metodika čistých ušetřených nákladů navržená českými orgány je pro určení čistých nákladů vynaložených Českou poštou při plnění povinnosti všeobecných služeb vhodná. Metodika splňuje požadavky rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012. Hypotetický srovnávací scénář je důvěryhodný, stejně jako odhad jeho finančních dopadů na činnosti České pošty. Mimoto byly dostatečně zohledněny opravy nehmotných výhod.

8.2.8.2   Přiměřený zisk

(235)

Bod 21 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 umožňuje zahrnout do čistých nákladů na poskytování služeb obecného hospodářského zájmu přiměřený zisk. České orgány připočetly přiměřený zisk k výpočtu čistých ušetřených nákladů, který byl stanoven jako rozdíl v nákladech České pošty na investovaný kapitál při přechodu z faktického scénáře na hypotetický srovnávací scénář (76). Tyto náklady na kapitál vycházely z metodiky vážených průměrných nákladů kapitálu (WACC). Hodnoty WACC pro faktický scénář (tj. 8,22 %) i hypotetický srovnávací scénář (tj. 8,92 %) pro období pověření 2018–2022 vypočítal ČTÚ ve spolupráci s poradci ve druhém pololetí roku 2018.

(236)

Podle pracovního dokumentu útvarů Komise z roku 2015 (77) se pojem „náklady na kapitál“ používá jako přiměřené ekonomické měřítko ziskovosti. Jako koncept nákladů na kapitál se obvykle používají vážené průměrné náklady kapitálu. Ty udávají míru návratnosti, které musí být dosaženo, aby bylo zajištěno, že investoři budou ochotni zachovat své investice za podmínek hospodářské soutěže. Vážené průměrné náklady kapitálu spojené s poskytováním všeobecné služby jsou vhodné k zajištění toho, aby byly zohledněny veškeré příslušné náklady poskytovatele všeobecných služeb. Komise uvádí, že použitá metodika, která je podrobně popsána ve výročních zprávách ČTÚ o ověření čistých ušetřených nákladů, i hodnota vážených průměrných nákladů kapitálu ve faktickém i hypotetickém srovnávacím scénáři jsou vhodné pro odhad přiměřeného zisku České pošty při poskytování všeobecných služeb vymezených českými orgány. Komise se závěrem domnívá, že přiměřený zisk, který se bere v úvahu ve výpočtech čistých ušetřených nákladů, je přijatelný.

8.2.8.3   Stanovení nespravedlivé zátěže

(237)

České poště je poskytována vyrovnávací platba pouze za část čistých nákladů na plnění povinnosti všeobecných služeb, které se považují za nespravedlivou zátěž poskytovatele. V § 34d zákona o poštovních službách je uvedeno, že čisté náklady, které překročí v daném roce 1,5 mld. CZK, nejsou považovány za nespravedlivou zátěž (78).

(238)

Podle českých orgánů spočívá poslední krok administrativního postupu v porovnání čistých nákladů na povinnost poskytovat všeobecné služby s limitem (stropem) nespravedlivé zátěže uvedeným v zákoně o poštovních službách. Maximální částka vyrovnávací platby, kterou je možné udělit České poště za plnění povinnosti poskytovat všeobecné služby, je omezena na částku uvedenou v 238. bodě odůvodnění. Pro účely státní podpory je důležité, že České poště není poskytována nadměrná náhrada (tj. nedostává vyrovnávací platbu přesahující výsledek výpočtu čistých ušetřených nákladů). Určení nespravedlivé zátěže a její výše představuje regulační otázku, která neovlivňuje posouzení slučitelnosti podle rámce pro služby obecného hospodářského zájmu.

8.2.9   Pobídky ke zvyšování efektivity

(239)

Bod 39 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 uvádí: „Při stanovení metody vyrovnání musí členské státy začlenit pobídky k efektivnímu poskytování SOHZ vysoké kvality, pokud nemohou řádně odůvodnit, že zavedení takových pobídek není proveditelné nebo vhodné.“

(240)

České orgány objasnily, že pobídky ke zvyšování efektivity jsou ve vyrovnávacím mechanismu stanoveny takto:

(241)

Maximální výše vyrovnávací platby je stanovena v zákoně o poštovních službách (tj. 1,5 mld. CZK za každý rok). Tato částka je pevně stanovena a nebude upravena o inflaci. V případě, že čisté náklady na plnění povinnosti všeobecných služeb převýší 1,5 mld. CZK ročně, musí Česká pošta takovýto rozdíl pokrýt z vlastních prostředků. To Českou poštu motivuje k tomu, aby byl její provoz efektivní.

8.2.10   Ověření neexistence nadměrné vyrovnávací platby

(242)

České orgány potvrdily, že je zaveden mechanismus, který má zabránit nadměrným vyrovnávacím platbám: v souladu s § 34d zákona o poštovních službách může držitel poštovní licence podat ČTÚ žádost o úhradu čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž. Žádost za předchozí rok (zúčtovací období) musí být podána do 31. srpna běžného roku. ČTÚ provádí administrativní postup ověření čistých nákladů vypočtených Českou poštou za použití metodiky čistých ušetřených nákladů. Po ověření ČTÚ určí, zda čisté náklady představují nespravedlivou finanční zátěž podle limitů stanovených v § 34d zákona o poštovních službách. To konkrétně znamená, že úhrada nesmí překročit částku 1,5 mld. CZK za každý rok. Komise navíc uvádí, že maximální částky vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, které mohou být vyplaceny České poště v období 2018–2022, jsou podstatně nižší než čisté náklady vypočtené pro toto období. Tabulka 43 udává odhadované čisté ušetřené náklady na povinnost poskytovat všeobecné služby a porovnává je s maximální částkou vyrovnávací platby za závazek veřejné služby, která může být České poště vyplacena za období 2018–2022. Na tomto základě a vzhledem ke skutečnosti, že ČTÚ bude provádět následné kontroly za účelem zjištění nadměrné vyrovnávací platby, se Komise domnívá, že je zabráněno riziku nadměrné vyrovnávací platby udělené České poště za poskytování všeobecných služeb v období 2018–2022.

8.2.11   Dodatečné požadavky, které mohou být nezbytné pro to, aby rozvoj obchodu nebyl ovlivněn v míře, která by byla v rozporu se zájmy Unie

(243)

Jak je vysvětleno v bodě 51 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, „požadavky stanovené v oddílech 2.1 až 2.8 obvykle dostačují k zajištění toho, že podpora nenarušuje hospodářskou soutěž způsobem, který by byl v rozporu se zájmy Unie“.

(244)

Komise se domnívá, že v daném případě neexistují důvody vyžadovat od Česka podmínky nebo závazky.

8.2.12   Transparentnost

(245)

V bodě 60 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012 se uvádí: „U každé vyrovnávací platby za SOHZ, která spadá do rámce tohoto sdělení, musí příslušný členský stát zveřejnit na internetu nebo jiným vhodným způsobem následující informace:

1)

výsledky veřejné konzultace nebo jiných příslušných nástrojů uvedených v odstavci 14;

2)

náplň a délku trvání závazků veřejné služby;

3)

o který podnik a případně o které území se jedná;

4)

částku podpory udělenou danému podniku za rok.“

(246)

České orgány se ve svém oznámení zavázaly dodržet u vyrovnávací platby za období 2018–2022 požadavky uvedené v bodě 60 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu. České orgány uvedly zejména toto:

a)

konzultace ohledně rozsahu služeb obecného hospodářského zájmu se uskutečnila v rámci pravidelného přezkumu, během něhož ČTÚ posoudil nutnost uložení povinnosti poskytovat všeobecné služby v období 2018–2022. V souladu s výsledky pravidelného přezkumu a veřejné konzultace rozhodl ČTÚ o rozsahu služeb obecného hospodářského zájmu pro období 2018–2022. Výsledky přezkumu a veřejné konzultace jsou k dispozici na internetových stránkách ČTÚ (79);

b)

náplň a délka trvání závazku veřejné služby jsou stanoveny rozhodnutím ČTÚ, které je zveřejněno na internetových stránkách ČTÚ (80) a rovněž v Poštovním věstníku (81);

c)

podnik, který má plnit závazek veřejné služby, a územní působnost tohoto závazku jsou rovněž stanoveny v rozhodnutí o udělení poštovní licence, jak je objasněno v písmenu b);

d)

částka podpory bude zveřejněna na internetových stránkách ČTÚ. Povinnost zveřejňovat informace o výši podpory je stanovena v § 37 odst. 3 písm. e) zákona o poštovních službách. ČTÚ zveřejňuje informace o uhrazení čistých nákladů v Poštovním věstníku (82). ČTÚ dobrovolně zveřejňuje také informace o čistých nákladech ve svých pravidelných monitorovacích zprávách (83).

8.2.13   Závěr

(247)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že vyrovnávací platba za závazek veřejné služby udělená České poště za poskytování všeobecných služeb, jak jsou vymezeny v zákoně o poštovních službách, v období 2018–2022 představuje státní podporu podle čl. 107 odst. 1 SFEU, která je slučitelná s vnitřním trhem na základě čl. 106 odst. 2 SFEU.

9.   ZÁVĚR

(248)

Komise konstatuje, že Česko poskytlo protiprávně České poště vyrovnávací platbu za plnění povinnosti poskytovat všeobecné poštovní služby vymezené českými orgány v období 2018–2022 v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(249)

Komise nicméně Česku sděluje, že po přezkoumání informací poskytnutých jeho orgány ohledně výše uvedených opatření představuje státní vyrovnávací platba udělená České poště za plnění povinnosti všeobecných služeb vymezených v zákoně o poštovních službách v období 2018–2022 státní podporu, která je slučitelná s vnitřním trhem podle rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, který stanoví podmínky, jež by měly být splněny, aby byla podpora slučitelná podle čl. 106 odst. 2 SFEU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Státní podpora pro Českou poštu, kterou Česko poskytlo za plnění povinnosti všeobecných služeb, jak jsou vymezeny v zákoně o poštovních službách, v období 2018–2022 je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno České republice.

V Bruselu dne 25. července 2022.

Za Komisi

Margrethe VESTAGER

členka Komise


(1)  Stížnost původně podala společnost Mediaservis. Dne 1. ledna 2020 se společnost Mediaservis spojila s PNS. Společnost PNS, která je právním nástupcem společnosti Mediaservis, převzala veškerá práva a povinnosti společnosti Mediaservis.

(2)  Státní podpora – Česko – Státní podpora SA.55208 (2020/C) (ex 2020/N) – Náhrada za plnění povinnosti univerzální služby pro Českou poštu – Výzva k podání připomínek podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. (Úř. věst. C 294, 4.9.2020, s. 24).

(3)  Nařízení č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58).

(4)  Zákon č. 111/1990 Sb.

(5)  Zákon č. 77/1997 Sb.

(6)  Rozhodnutí Rady ČTÚ č. ČTÚ-70580/2017-610/ V. vyř. Viz: https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/stranky/26768/soubory/70580-2017-610-v-pm.pdf

(7)  Zákon č. 29/2000 Sb.

(8)  Rozhodnutí Rady ČTÚ č. ČTÚ-70580/2017-610/ V. vyř. Viz: https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/stranky/26768/soubory/70580-2017-610-v-pm.pdf

(9)  Toto nařízení stanoví, že ode dne 1. ledna 2016 je poskytovatel všeobecných služeb povinen poskytovat všeobecné služby prostřednictvím sítě nejméně 3 200 poštovních poboček.

(10)  Rozhodnutí Komise C(2018)561 final ze dne 2. února 2018 ve věci státní podpory SA.47293 (2017/N), Česká republika – Státní vyrovnávací platby udělené České poště za provozování Informačního systému datových schránek v období 2018–2022 (2017/N) (Úř. věst. C 180, 25.5.2018, s. 1) (dále jen „rozhodnutí o ISDS“).

(11)  Sdělení Komise: Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 15).

(12)  Směnný kurz: 1 CZK = 0,03701 EUR, převzato v červnu 2020 z: https://ec.europa.eu/budget/graphs/inforeuro.html

(13)  Rozhodnutí Komise ve věci SA.45281 (2017/N) a státní podpory SA.44859 (2016/FC) ze dne 19. února 2018 – Česká republika – Státní vyrovnávací platby udělené České poště za poskytování všeobecné poštovní služby v období 2013–2017, Úř. věst. C 158, 4.5.2018, s. 2, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_45281

(14)  Např. nedávno zavedená služba dodání balíků na výdejní místa pod obchodním názvem „Balíkovna“.

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14).

(16)  Služba, na jejímž základě je dopis/dokument vytvořen on-line a zaslán digitálně poskytovateli poštovních služeb, který jej vytiskne a odešle ve stejný den.

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/6/ES ze dne 20. února 2008, kterou se mění směrnice 97/67/ES s ohledem na úplné dotvoření vnitřního trhu poštovních služeb Společenství (Úř. věst. L 52, 27.2.2008, s. 3).

(18)  V rámci omezení infrastruktury navrhuje Česká pošta uzavřít 2 155 ze svých 3 210 poštovních poboček (67,1 %) a dalších 462 poštovních poboček přeměnit na tzv. „pošty Partner“ (14,4 %). Pošty Partner poskytují veškeré služby související s povinností všeobecných služeb jako ve faktickém scénáři, např. služby doručování listovních zásilek a dodání balíků na výdejní místa v partnerství se soukromými společnostmi, s výjimkou služeb nespadajících do povinnosti poskytovat všeobecné služby.

(19)  Pokud by Česká pošta nebyla pověřena povinností poskytovat všeobecné služby, zkrátila by četnost doručení z pěti dní v týdnu na pět dní každé dva týdny (tj. pondělí, středa, pátek, úterý, čtvrtek atd.).

(20)  Rozhodnutí Komise ve věci SA.47293 (2017/N) ze dne 2. února 2018, Česká republika – Státní vyrovnávací platby udělené České poště za provozování Informačního systému datových schránek v období 2018–2022 (Úř. věst. C 180, 25.5.2018, s. 4), k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/case_details.cfm?proc_code=3_SA_47293

(21)  Viz tabulka 15 v rozhodnutí o ISDS.

(22)  Sdělení Komise: Rámec Evropské unie pro státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby (Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 15).

(23)  Společnost PNS nepředložila žádný výpočet v tomto ohledu ani použitý směnný kurz pro přepočet na eura.

(24)  Společnost PNS uvádí některé příklady zbytečných nákladů: i) rámcová smlouva se společností Profinit EU, s.r.o. týkající se poradenských služeb; ii) připravované výběrové řízení na dodavatele IT; iii) údajně zmanipulovaná výběrová řízení České pošty týkající se zlepšení interiérů poštovních poboček a modernizace přepážek na poštovních pobočkách v letech 2012 až 2014; iv) podplácení vedoucích pracovníků České pošty a v) netransparentní smlouva mezi Českou poštou a její dceřinou společností Česká pošta Security, s.r.o.

(25)  Např. ostatní provozovatelé poštovních služeb, profesní sdružení, sdružení spotřebitelů, regionální orgány a vybrané orgány ústřední správy.

(26)  Pozvánka na seminář organizovaný Hospodářským výborem Poslanecké sněmovny České republiky dne 10. ledna 2012 pod názvem „Novela zákona 29/2000 Sb., o poštovních službách – sněmovní tisk 535“ je k dispozici na adrese: https://www.psp.cz/sqw/text/text2.sqw?idd=88779

(27)  Viz pozn. pod čarou č. 13.

(28)  Jelikož zásilka se zaručenou dobou dodání D+1 nemůže konkurovat elektronickým zásilkám, pokud jde o rychlost nebo cenu, není pravděpodobné, že by změna modelu doručování výrazně přispěla k rychlejšímu nahrazování elektronickými službami, a tudíž ke ztrátě příjmů.

(29)  K dispozici na adrese: https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/ctu/vyzva-k-uplatneni-pripominek-k-zameru-ulozit-jako-povinnost-poskytovat-zajistovat-jednotlive/obrazky/prezkumpodless37odst.4zakonaopostovnichsluzbach.pdf

(30)  K dispozici na adrese: https://www.ctu.cz/vyzva-k-uplatneni-pripominek-k-zameru-ulozit-jako-povinnost-poskytovat-zajistovat-jednotlive

(31)  K dispozici na adrese: https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=535&ct1=0

(32)  K dispozici na adrese: http://apps.odok.cz/veklep

(33)  K dispozici na adrese: https://www.psp.cz/saw/historie.saw?o=6&t=535

(34)  Podle § 37 odst. 4 zákona o poštovních službách musí ČTÚ pravidelně přezkoumávat úroveň kvality a způsob poskytování a zajišťování základních služeb a jejich všeobecnou dostupnost na celém území České republiky podle základních kvalitativních požadavků. ČTÚ musí pravidelně přezkoumávat povinnost držitele poštovní licence poskytovat a zajišťovat základní služby. V přezkumu, jehož výsledky jsou veřejně přístupné a který se uskutečnil v roce 2016, odůvodnilo Česko podrobněji dostupnost poštovních peněžních poukázek na trhu a způsob jejich zohlednění jako služby obecného hospodářského zájmu. V přezkumu je zejména vyvozen závěr, že způsob poskytování služeb poštovních peněžních poukázek jinými poskytovateli platebních služeb neodpovídá požadavkům uloženým na základní služby, neboť není zajištěno doručení na adresu každé fyzické nebo právnické osoby, nýbrž příslušná peněžní částka musí být vyzvednuta ve stanovené provozovně; nebo je územní rozsah platebních služeb velmi omezený; nebo je cena podstatně vyšší; nebo je využívání některých služeb určitým způsobem omezeno, jako je například povinnost provést nákup v určité hodnotě. Přezkum je k dispozici na adrese: https://www.ctu.cz/vyzva-k-uplatneni-pripominek-k-zameru-ulozit-jako-povinnost-poskytovat-zajistovat-jednotlive

(35)  Ze s. 155 v dokumentu Annex4b_3_survey (Inboox).pdf připojeného k oznámení.

(36)  D+n: doručení za více než jeden ode dne podání.

(37)  D+1: doručení do jednoho dne ode dne podání.

(38)  Většina zákazníků (85 % až 95 %) upřednostňuje (jak se zdá) nižší ceny s doručením D+n oproti vyšším cenám za doručení D+1, přičemž pouze malý procentní podíl zákazníků z řad podniků je ochoten platit vyšší cenu za rychlejší doručení a považuje za nezbytné doručení D+1.

(39)  Komerční poštovní pobočky: poštovní pobočky podle faktického scénáře, které budou zachovány (zůstanou otevřené) v hypotetickém srovnávacím scénáři.

(40)  Je-li během ověřování konkrétního účetního období zjištěno, že Česká pošta nesplnila stanovené kvalitativní ukazatele pro poskytování všeobecných služeb, odrazí se to ve výpočtu čistých nákladů; pokud např. Česká pošta dočasně neposkytuje na určité pobočce některou všeobecnou službu, jsou veškeré náklady, které lze přičíst době dočasného uzavření této pobočky, z čistých nákladů vyloučeny, a nebudou tudíž nahrazeny, a to ani v případě, jsou-li celkové ověřené čisté náklady nižší než maximální částka vyrovnávací platby.

(41)  Podrobný popis služby viz https://www.ceskaposta.cz/sluzby/psani/cr/obycejne-psani#popis

(42)  Rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2020 ve věci První novinová společnost v. Komise, T-316/18, EU:T:2020:489, bod 202.

(43)  https://www.ceskaposta.cz/o-ceske-poste/profil/compliance-v-cp

(44)  Rozsudek ve spojených věcech Pavel Pavlov a další v. Stichting Pensioenfonds Medische Specialisten, C-180/98 až C-184/98, ECLI:EU:C:2000:428, bod 74.

(45)  Rozsudek ve věci Höfner & Fritz Elser v. Macrotron GmbH, C-41/90, ECLI:EU:C:1991:161, bod 21 a rozsudek ve spojených věcech Pavel Pavlov a další v. Stichting Pensioenfonds Medische Specialisten, C-180/98 až C-184/98, ECLI:EU:C:2000:428, bod 74.

(46)  Rozsudek ve věci Komise v. Italská republika, C-118/85, ECLI:EU:C:1987:283, bod 7.

(47)  Rozsudek ve věci Aéroports de Paris v. Komise, C-82/01 P, ECLI:EU:C:2002:617, bod 74 a rozsudek ve věci Motosykletistiki Omospondia Ellados NPID (MOTOE) v. Elliniko Dimosio, C-49/07, ECLI:EU:C:2008:376, bod 25. Viz rovněž sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 2), bod 9.

(48)  Rozsudek ve věci Syndicat français de l'Express international (SFEI) a další v. La Poste a další, C-39/94, ECLI:EU:C:1996:285, bod 60 a rozsudek ve věci Španělské království v. Komise, C-342/96, ECLI:EU:C:1999:210, bod 41.

(49)  Rozsudek ve věci Italská republika v. Komise, C-173/73, ECLI:EU:C:1974:71, bod 13.

(50)  Rozsudek ve věci Altmark Trans GmbH a Regierungspräsidium Magdeburg v. Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH, C-280/00, ECLI:EU:C:2003:415.

(51)  Viz sdělení o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 4), bod 65.

(52)  Viz rozsudek ve věci Komise v. MOL, C-15/14 P, ECLI:EU:C:2015:362, bod 60; rozsudek ve věci Belgie v. Komise, C-270/15 P, ECLI:EU:C:2016:489, bod 49; rozsudek ve věci Řecko v. Komise, T-314/15, ELCI:EU:T:2017:903, bod 79.

(53)  Rozsudek ve věci Philip Morris Holland BV v. Komise, 730/79, ECLI:EU:C:1980:209, bod 11 a rozsudek ve spojených věcech Alzetta Mauro a další v. Komise, T-298/97, T-312/97, T-313/97, T-315/97, T-600/97 až 607/97, T-1/98, T-3/98 až T-6/98 a T-23/98, ECLI:EU:T:2000:151, bod 80.

(54)  Rozsudek ve věci Philip Morris Holland BV v. Komise, 730/79, ELCI:EU:C:1980:209, body 11 a 12 a rozsudek ve věci Het Vlaamse Gewest (Région flamande) v. Komise, T-214/95, ECLI:EU:T:1998:77, body 48–50.

(55)  Platba je podmíněna souhlasem Komise (viz § 34e zákona o poštovních službách, který stanoví, že „[ČTÚ] nepřevede peněžní prostředky k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, dokud Evropská komise nerozhodne o oprávněnosti jejich poskytnutí“).

(56)  Rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 7, 11.1.2012, s. 3).

(57)  Rámec pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012, bod 11.

(58)  Sdělení Komise o použití pravidel Evropské unie v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. C 8, 11.1.2012, s. 4).

(59)  Viz bod 14 rámce pro služby obecného hospodářského zájmu z roku 2012.

(60)  Např. v čl. 3 odst. 1 směrnice 97/67/ES se stanoví: „Členské státy zajistí, aby uživatelé mohli využívat práva na všeobecnou službu zahrnující trvalé poskytování poštovní služby ve stanovené kvalitě ve všech místech na jejich území za dostupné ceny pro všechny uživatele.“

(61)  Např. v čl. 3 odst. 1 směrnice o poštovních službách je uvedeno: „Členské státy zajistí, aby uživatelé mohli využívat práva na všeobecnou službu zahrnující trvalé poskytování poštovní služby ve stanovené kvalitě ve všech místech na jejich území za dostupné ceny pro všechny uživatele.“

(62)  České orgány odkazují na Francii (La Poste), Itálii (Poste Italiane), Španělsko (Correos) a Řecko (ELTA) s dobou trvání pověření v délce až patnácti let.

(63)  Rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2020 ve věci První novinová společnost v. Komise, T-316/18, ECLI:EU:T:2020:489, bod 202.

(64)  Směrnice Komise 2006/111/ES ze dne 16. listopadu 2006 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků (Úř. věst. L 318, 17.11.2006, s. 17).

(65)  Vyhláška č. 465/2012 Sb.

(66)  Rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2020 ve věci První novinová společnost v. Komise, T-316/18, ECLI:EU:T:2020:489, body 244–254.

(67)  Výběrové řízení pro období 2018–2022 bylo vyhlášeno v Poštovním věstníku: https://www.ctu.cz/postovni-vestnik-castka-8-z-30-cervna-2017 a na úřední desce ČTÚ včetně elektronické verze: https://www.ctu.cz/oznameni-o-vyhlaseni-vyberoveho-rizeni-na-drzitele-postovni-licence-pro-obdobi-1-1-2018-31-12-2022

(68)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(69)  Kromě vysvětlení uvedených v 179. bodě odůvodnění, která se týkají možnosti využít ustanovení čl. 32 odst. 2 písm. a) směrnice 2014/24/EU.

(70)  Pošta Partner je externí pobočka, která zajišťuje pouze příjem a dodání doporučených dopisů a balíků. Česká pošta neplatí externímu provozovateli pošty Partner žádnou pevně stanovenou odměnu, nýbrž odměnu za transakci. Česká pošta neplatí vybavení (s výjimkou čtečky čárových kódů). Pošty Partner nejsou ve faktickém scénáři zvažovány, v úvahu se berou pouze v hypotetickém srovnávacím scénáři.

(71)  „D“ znamená den podání listovní zásilky.

(72)  Viz body 244 až 254.

(73)  Výhoda v podobě zvýšení hodnoty značky byla vyčíslena pomocí stejné metodiky jako v předchozím období pověření 2013–2017 v rozhodnutí o poskytování všeobecné poštovní služby z roku 2018. Komise se domnívá, že se český trh od roku 2018 nezměnil natolik, že by tato metodika nebyla pro výpočet výhody v podobě hodnoty značky vhodná.

(74)  https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/13f857cc-74d4-430f-ab13-df744da42bea

(75)  Výhody DPH / koeficienty byly stanoveny na základě průzkumu trhu, který byl proveden v roce 2019.

(76)  Náklady kapitálu jsou definovány jako: CC = investovaný kapitál x WACC. Rozdíl v nákladech na kapitál = investovaný kapitál (faktický scénář) x WACC (faktický scénář) minus investovaný kapitál (hypotetický srovnávací scénář) x WACC (hypotetický srovnávací scénář).

(77)  Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2015) 207 ze dne 17. listopadu 2015 připojený ke zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování směrnice o poštovních službách (směrnice 97/67/ES ve znění směrnic 2002/39/ES a 2008/6/ES), viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52015SC0207

(78)  Analýza nespravedlivé povahy zátěže spojené s povinností všeobecných služeb je provedena podle příslušných ustanovení směrnice 97/67/ES.

(79)  https://www.ctu.cz/vyzva-k-uplatneni-pripominek-k-zameru-ulozit-jako-povinnost-poskytovat-zajistovat-jednotlive

(80)  https://www.ctu.cz/sites/default/files/obsah/stranky/26768/soubory/70580-2017-610-v-pm.pdf

(81)  https://www.ctu.cz/postovni-vestnik-castka-16-z-12-prosince-2017

(82)  https://www.ctu.cz/vyrocni-zpravy

(83)  https://www.ctu.eu/monitoring-reports, viz např. https://www.ctu.eu/sites/default/files/obsah/ctu/monthly-monitoring-report-no.3/2018/obrazky/mmz032018enfin.pdf


3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/123


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/233

ze dne 19. ledna 2023,

kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech

(oznámeno pod číslem C(2023) 626)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 259 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vysoce patogenní influenza ptáků (HPAI) je infekční virová nákaza ptáků, která může mít vážný dopad na výnosnost drůbežářského odvětví, což způsobuje narušení obchodu uvnitř Unie a vývozu do třetích zemí. Viry HPAI mohou infikovat stěhovavé ptáky, kteří tyto viry mohou během podzimní a jarní migrace šířit na velké vzdálenosti. Výskyt virů HPAI u volně žijících ptáků proto představuje stálou hrozbu přímého či nepřímého zavlečení těchto virů do zařízení s chovem drůbeže nebo ptáků chovaných v zajetí. V případě ohniska HPAI hrozí, že se původce nákazy může rozšířit do dalších zařízení s chovem drůbeže nebo ptáků chovaných v zajetí.

(2)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví nový legislativní rámec pro prevenci a tlumení nákaz přenosných na zvířata nebo na člověka. HPAI spadá pod definici nákazy uvedené na seznamu ve zmíněném nařízení a vztahují se na ni pravidla pro prevenci a tlumení nákaz v něm stanovená. Kromě toho nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 (2) doplňuje nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu, včetně opatření k tlumení HPAI.

(3)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/641 (3) bylo přijato v rámci nařízení (EU) 2016/429 a stanoví mimořádná opatření na úrovni Unie v souvislosti s ohnisky HPAI.

(4)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2021/641 konkrétně stanoví, že ochranná pásma, pásma dozoru a další uzavřená pásma vymezená členskými státy v návaznosti na ohniska HPAI v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 mají zahrnovat přinejmenším oblasti uvedené jako ochranná pásma, pásma dozoru a další uzavřená pásma v příloze uvedeného prováděcího rozhodnutí.

(5)

Příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 byla nedávno změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2023/125 (4), a sice v návaznosti na ohniska HPAI u drůbeže nebo ptáků chovaných v zajetí v Belgii, Česku, Dánsku, Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Maďarsku, Nizozemsku a Polsku, která bylo třeba v uvedené příloze zohlednit.

(6)

Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2023/125 oznámily Belgie, Česko, Německo, Francie, Maďarsko, Rakousko a Polsko Komisi další ohniska HPAI v zařízeních s chovem drůbeže nebo ptáků chovaných v zajetí, která se nacházejí ve Vlámském regionu v Belgii, ve Středočeském, Jihočeském a Zlínském kraji v Česku, ve spolkových zemích Bavorsko a Dolní Sasko v Německu, ve správních oblastech Auvergne-Rhône-Alpes, Bretagne, Nouvelle-Aquitaine, Occitanie a Pays de la Loire ve Francii, v župě Békés v Maďarsku, v okrese Braunau v Rakousku a v Kujavsko-Pomořském, Lubušském, Lodžském a Velkopolském vojvodství v Polsku.

(7)

Příslušné orgány Belgie, Česka, Německa, Francie, Maďarska, Rakouska a Polska přijaly nezbytná opatření k tlumení nákazy požadovaná v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, včetně vymezení ochranných pásem a pásem dozoru kolem uvedených ohnisek.

(8)

Kromě toho se příslušný orgán Francie rozhodl zřídit další uzavřená pásma nad rámec ochranných pásem a pásem dozoru vymezených v návaznosti na některá ohniska v uvedeném členském státě.

(9)

Kromě toho se ohnisko potvrzené Maďarskem nachází v bezprostřední blízkosti hranice s Rumunskem. Příslušné orgány těchto členských států proto při vymezení nezbytného pásma dozoru řádně spolupracovaly, jelikož pásmo dozoru zasahuje až na území Rumunska.

(10)

Komise ve spolupráci s Belgií, Českem, Německem, Francií, Maďarskem, Rakouskem, Polskem a Rumunskem prozkoumala opatření k tlumení nákazy, která uvedené členské státy přijaly, a s uspokojením konstatovala, že hranice ochranných pásem a pásem dozoru v Belgii, Česku, Německu, Francii, Maďarsku, Rakousku a Polsku a pásma dozoru v Rumunsku vymezených příslušným orgánem uvedených členských států jsou v dostatečné vzdálenosti od zařízení, kde byla ohniska HPAI potvrzena.

(11)

V příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 nejsou v současné době uvedeny žádné oblasti jako ochranná pásma a pásma dozoru pro Rakousko ani žádné oblasti jako pásma dozoru pro Rumunsko.

(12)

Aby se předešlo jakémukoli zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a kladení neopodstatněných překážek obchodu ze strany třetích zemí, je nutné na úrovni Unie ve spolupráci s Belgií, Českem, Německem, Francií, Maďarskem, Rakouskem, Polskem a Rumunskem urychleně popsat ochranná pásma a pásma dozoru vymezená Belgií, Českem, Německem, Francií, Maďarskem, Rakouskem a Polskem a pásmo dozoru řádně vymezené Rumunskem v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, jakož i další uzavřená pásma vymezená Francií.

(13)

Oblasti uvedené jako ochranná pásma a pásma dozoru pro Belgii, Česko, Německo, Francii, Maďarsko a Polsko, jakož i oblasti uvedené jako další uzavřená pásma pro Francii v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 by proto měly být změněny.

(14)

Kromě toho by měla být v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 uvedena ochranná pásma a pásma dozoru pro Rakousko a pásmo dozoru pro Rumunsko.

(15)

Příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 by proto měla být za účelem aktualizace regionalizace na úrovni Unie změněna tak, aby zohledňovala ochranná pásma a pásma dozoru řádně vymezená Belgií, Českem, Německem, Francií, Maďarskem, Rakouskem a Polskem, pásmo dozoru řádně vymezené Rumunskem a další uzavřená pásma vymezená Francií v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 a dobu trvání opatření, která mají být v těchto pásmech uplatňována.

(16)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2021/641 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(17)

Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření HPAI, je důležité, aby změny, které mají být prostřednictvím tohoto rozhodnutí provedeny v prováděcím rozhodnutí (EU) 2021/641, nabyly účinku co nejdříve.

(18)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 19. ledna 2023.

Za Komisi

Stella KYRIAKIDES

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 64).

(3)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/641 ze dne 16. dubna 2021 o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (Úř. věst. L 134, 20.4.2021, s. 166).

(4)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/125 ze dne 10. ledna 2023, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/641 o mimořádných opatřeních v souvislosti s ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v určitých členských státech (Úř. věst. L 16, 18.1.2023, s. 42).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

Část A

Ochranná pásma v dotčených členských státech* podle článků 1 a 2:

Členský stát: Belgie

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

BE-HPAI(P)-2023-00001

Those parts of the municipalities Borgloon, Hoeselt, Kortessem and Tongeren contained within a circle of a radius of 3 kilometres, centered on WGS84 dec. coordinates long 5,44421, lat 50,79007.

1.2.2023

Členský stát: Česko

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

Moravskoslezský kraj

CZ-HPAI(P)-2022-00018

Kozlovice (671771); Kunčice pod Ondřejníkem (677094); Tichá na Moravě (766992);

Frenštát pod Radhoštěm (634719) – severovýchodní část katastrálního území, kdy hranici tvoří železniční trať ze směru Veřovice - Kunčice p. O. po železniční přejezd na silnici Nádražní, silnice Nádražní, silnice Bezručova a silnice Lomná.

19.1.2023

Plzeňský kraj

CZ-HPAI(P)-2022-00019

Brod nad Tichou (612651); Kočov (667676); Lom u Tachova (686603); Týnec u Plané (721298); Ústí nad Mží (667684); Vítovice u Pavlovic (718530); Vysoké Sedliště (721301).

23.1.2023

Ústecký kraj

CZ-HPAI(P)-2023-00001

Karlovka (778265); Malá Bukovina (690031); Malý Šachov (755214); Starý Šachov (755222); Velká Bukovina (778273).

25.1.2023

Liberecký kraj

CZ-HPAI(P)-2023-00001

Horní Police (643823); Mistrovice u Nového Oldřichova (707821); Volfartice (784907); Dolní Police (794473); Radeč u Horní Police (737445); Žandov u České Lípy (794481).

25.1.2023

Středočeský kraj

CZ-HPAI(P)-2023-00002

Janov u Kosovy Hory (670006); Kosova Hora (670014); Bor u Sedlčan (702234); Doubravice u Sedlčan (682802); Libíň (682811); Sedlčany (746533); Sestrouň (746568);

Vysoká u Kosovy Hory (788198) - část obce Dohnalova Lhota.

24.1.2023

CZ-HPAI(P)-2023-00006

Boudy (695483); Minice u Mišovic (696188); Lučkovice (695491); Mišovice (696196); Pohoří u Mirovic (696200); Svučice (761621); Kožlí u Myštic (700835); Myštice (700851); Výšice (700908); Rakovice (623849); Uzeničky (775789);

Uzenice (775771) - východní část katastrálního území, přičemž hranici na západě tvoří silnice č. 1735 vedoucí od severní hranice katastrálního území k jižní hranici katastrálního území.

26.1.2023

CZ-HPAI(P)-2023-00007

Dolánky (628239); Ctiměřice (618055); Bojetice (606928); Dobrovice (627470); Holé Vrchy (640905); Týnec u Dobrovice (772267); Úherce (772780); Kolomuty (668541); Semčice (747165); Vinařice u Dobrovice (782297).

30.1.2023

Moravskoslezský kraj

CZ-HPAI(P)-2023-00003

Bartovice (715085); Radvanice (715018); Šenov u Ostravy (762342);

Horní Datyně (642720) – severní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Vratimovská a ul. Václavovická; Petřvald u Karviné (720488) - jihozápadní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Ostravská, ul. Závodní a ul. Šumbarská; Šumbark (637734) - západní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Školní, ul. Lidická, ul. Opletalova a ul. U Nádraží; Vratimov (785601) - severní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Buničitá, ul. Frýdecká, ul. Datyňská a ul. Václavovická.

24.1.2023

Královéhradecký kraj

CZ-HPAI(P)-2023-00004

Češov (623466); Kozojedy u Žlunic (797677); Sběř (746321); Slavhostice (797693); Volanice (784664); Žlunice (797707).

25.1.2023

CZ-HPAI(P)-2023-00008

Dřevěnice (737801); Robousy (740225); Kacákova Lhota (771783); Lužany u Jičína (689238); Radim u Jičína (737828); Studeňany (737836); Řeheč (774154); Úlibice (774162).

3.2.2023

Zlínský kraj

CZ-HPAI(P)-2023-00005

Šumice u Uherského Brodu (764230); Těšov (766828); Újezdec u Luhačovic (774081);

Uherský Brod (772984) - severní část katastrálního území od silnice č. 50.

25.1.2023

Členský stát: Dánsko

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

DK-HPAI(P)-2022-00007

The parts of Lolland municipality that are contained within a circle of radius 3 km, centered on GPS coordinates N 54,8728; E 11,3967

17.1.2023

DK-HPAI(P)-2022-00008

The parts of Hedensted municipality that are contained within a circle of radius 3 km, centered on GPS coordinates

N 55.7343; E 9.7477

27.1.2023

Členský stát: Německo

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

BAYERN

DE-HPAI(NON-P)-2023-00017

Landkreis Tirschenreuth

An der Landkreisgrenze zu Wunsiedel der ST 2178 nach Osten Richtung Waldsassen folgend, an Münchenreuth vorbei nach Schottenhof. Weiter entlang der Straße TIR 20 bis zum südlichen Ende von Hundsbach, entlang der Wondreb bis zum Skilift, dem östlichen Waldrand bis zum Sammelhof folgend. Weiter Richtung Süden entlang dem Feldweg bis zur ST 2175 und dieser Richtung Osten nach Bad Neualbenreuth bis zur Kreuzung Hatzenreuth/Pfudermühle folgend. Richtung Süden an der Pfudermühle vorbei, der Gemeindegrenze Waldsassen bis zum Egnermühlbach folgend, an diesem entlang bis zum Socksteich. Über den Feldweg zur Straße TIR 25 bei Pfaffenreuth, dieser Richtung Waldsassen zur Straße TIR 22 folgend. Entlang der TIR 22 nach Süden, an Pfaffenreuth vorbei bis zur Hohe Straße. Dieser folgend Richtung Königshütte und über Altenhammer nach Forkatshof. Dem Feldweg zur Gemeindegrenze Waldsassen folgend, dann entlang der Gemeindegrenze bis zur B 299. Entlang der B 299 Richtung Süden nach Mitterteich und bei Neupleußen der Straße TIR 3 nach Fockenfeld folgend. Weiter entlang der TIR 15 nach Norden Richtung Neudorf, vor Neudorf dem Feldweg zur ST 2175 folgend, weiter Richtung Waldsassen bis zur Abzweigung nach Wolfsbühl, an Wolfsbühl vorbei zur Gemeindegrenze Waldsassen und dieser nach Norden zur Landkreisgrenze zu Wunsiedel bis zur ST 2178 folgend.

26.1.2023

MECKLENBURG-VORPOMMERN

DE-HPAI(P)-2023-00002

Landkreis Vorpommern-Rügen

Gemeinde Süderholz, die Ortsteile: Behnkenhagen, Kandelin, Klein Bisdorf, Klein Zarnewanz, Lüssow, Neuendorf, Poggendorf, Wüsteney

31.1.2023

NIEDERSACHSEN

DE-HPAI(P)-2022-00103

Landkreis Cloppenburg

3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.982109/52.959481)

Betroffen sind Teile der Gemeinden Garrel, Bösel und Friesoythe.

24.1.2023

DE-HPAI(P)-2022-00102

Landkreis Cuxhaven

3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 8.656393/53.671901)

Betroffen sind Teile der Gemeinde Geestland.

21.1.2022

DE-HPAI(P)-2023-00001

Landkreis Cloppenburg

3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.998687/52.959784)

Betroffen sind Teile der Gemeinde Garrel, Bösel und Friesoythe.

26.1.2023

Členský stát: Francie

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

Département: Côtes-d’Armor (22)

FR-HPAI(P)-2022-01619

CANIHUEL

HAUT-CORLAY

CORLAY

PLUSSULIEN

SAINT-IGEAUX

SAINT-NICOLAS DU PELEM

24.1.2023

FR-HPAI(P)-2023-00014

CAVAN

CAOUENNEC-LANVÉZÉAC

LANNION

PLOUBEZRE

TONQUÉDEC

31.1.2023

Département:Creuse (23)

FR-HPAI(NON-P)-2023-00005

FLAYAT

8.2.2023

Département: Dordogne (24)

FR-HPAI(P)-2022-01481

FR-HPAI(P)-2022-01480

FR-HPAI(P)-2022-01517

FR-HPAI(P)-2022-01558

FR-HPAI(P)-2022-01559

FR-HPAI(P)-2022-01581

ARCHIGNAC

MARCILLAC SAINT QUENTIN

PAULIN

SAINT CREPIN ET CARLUCET

SAINT GENIES

SALIGNAC EYVIGUES

18.1.2023

Département: Gers (32)

FR-HPAI(P)-2022-01605

FR-HPAI(P)-2022-01612

FR-HPAI(P)-2023-00008

FR-HPAI(P)-2023-00012

FR-HPAI(P)-2023-00013

AIGNAN

BEAUMARCHES

BOUZON-GELLENAVE

COULOUME-MONDEBAT

FUSTEROUAU

IZOTGES

LASSERADE

LOUSSOUS-DEBAT

POUYDRAGUIN

SABAZAN

TASQUE

TERMES-D’ARMAGNAC

28.1.2023

Département: Ille-et-Vilaine (35)

FR-HPAI(NON-P)-2023-00004

LECOUSSE

FOUGERES

LAIGNELET

SAINT GERMAIN EN COGLES,

LE CHATELIER,

PARIGNE

LANDEAN

28.1.2023

Département: Indre (36)

FR-HPAI(NON-P)-2022-00405

POULAINES Partie de commune située au Sud de la D960

VALENCAY Partie de commune située au Sud- Est du Nahon

VICQ-SUR-NAHON Partie de commune située à l’Est de la D956 et au Nord de la D109

16.1.2023

Département: Loire-Atlantique (44)

FR-HPAI(P)-2022-01466

FR-HPAI(P)-2022-01591

FR-HPAI(P)-2022-01592

FR-HPAI(P)-2022-01609

FR-HPAI(P)-2022-01616

FR-HPAI(P)-2023-00001

FR-HPAI(P)-2023-00015

FR-HPAI(P)-2023-00009

VIEILLEVIGNE

CORCOUE SUR LORGNE

LEGE

SAINT LUMINE DE COUTAIS

SAINT PHILBERT DE GRAND LIEU

LA LIMOUZINIERE

PAULX

TOUVOIS

REMOUILLE

AIGREFEUILLE SUR MAINE

SAINTE LUMINE DE CLISSON

28.1.2023

FR-HPAI(P)-2022-01554

BOUSSAY

GETIGNE

19.1.2023

FR-HPAI(P)-2022-01498

Andrezé

Beaupréau

Gesté

Jallais

La Chapelle-du-Genêt

La Jubaudière

La Poitevinière

Le Pin-en-Mauges

Saint-Philbert-en-Mauges

Villedieu-la-Blouère

La Romagne

Le Fief-Sauvin

La Renaudière

Montfaucon-Montigné

Roussay

Saint-André-de-la-Marche

Saint-Macaire-en-Mauges

18.1.2023

FR-HPAI(P)-2023-00010

MESANGER

TEILLE

27.1.2023

Département: Maine-et-Loire (49)

FR-HPAI(P)-2022-01457

FR-HPAI(P)-2022-01471

FR-HPAI(P)-2022-01472

FR-HPAI(P)-2022-01483

FR-HPAI(P)-2022-01485

FR-HPAI(P)-2022-01486

FR-HPAI(P)-2022-01487

FR-HPAI(P)-2022-01489

FR-HPAI(P)-2022-01496

FR-HPAI(P)-2022-01498

FR-HPAI(P)-2022-01506

FR-HPAI(P)-2022-01511

FR-HPAI(P)-2022-01512

FR-HPAI(P)-2022-01516

FR-HPAI(P)-2022-01518

FR-HPAI(P)-2022-01519

FR-HPAI(P)-2022-01524

FR-HPAI(P)-2022-01458

FR-HPAI(P)-2022-01467

FR-HPAI(P)-2022-01535

FR-HPAI(P)-2022-01545

FR-HPAI(P)-2022-01547

FR-HPAI(P)-2022-01549

FR-HPAI(P)-2022-01548

FR-HPAI(P)-2022-01564

FR-HPAI(P)-2022-01571

FR-HPAI(P)-2022-01573

FR-HPAI(P)-2022-01578

FR-HPAI(P)-2022-01579

FR-HPAI(P)-2022-01580

FR-HPAI(P)-2022-01586

FR-HPAI(P)-2022-01594

FR-HPAI(P)-2022-01603

FR-HPAI(P)-2023-00016

Andrezé

Beaupréau

Gesté

Jallais

La Chapelle-du-Genêt

La Jubaudière

La Poitevinière

Le Pin-en-Mauges

Saint-Philbert-en-Mauges

Villedieu-la-Blouère

La Romagne

Le Fief-Sauvin

La Renaudière

Montfaucon-Montigné

Roussay

Saint-André-de-la-Marche

Saint-Macaire-en-Mauges

Torfou

LES CERQUEUX

YZERNAY

SEVREMOINE

30.1.2023

FR-HPAI(P)-2022-01606

LOUVAINES

NYOISEAU

SEGRE‘

16.1.2023

Département: Manche (50)

FR-HPAI(NON-P)-2022-00420

HUBERVILLE

MONTAIGU LA BRISETTE

SAINT CYR

SAINT GERMAIN DE TOURNEBUT

SAUSSEMESNIL

TAMERVILLE

VALOGNES

19.1.2023

Département: Rhône (69)

FR-HPAI(P)-2022-01597

L’ARBRESLE

SAIN BEL

SAVIGNY

18.1.2023

Département: Deux – Sèvres (79)

FR-HPAI(P)-2022-01411

FR-HPAI(P)-2022-01415

FR-HPAI(P)-2022-01414

FR-HPAI(P)-2022-01417

FR-HPAI(P)-2022-01430

FR-HPAI(P)-2022-01436

FR-HPAI(P)-2022-01428

FR-HPAI(P)-2022-01447

FR-HPAI(P)-2022-01448

FR-HPAI(P)-2022-01449

FR-HPAI(P)-2022-01477

FR-HPAI(P)-2022-01450

FR-HPAI(P)-2022-01475

FR-HPAI(P)-2022-01474

FR-HPAI(P)-2022-01482

FR-HPAI(P)-2022-01484

FR-HPAI(P)-2022-01473

FR-HPAI(P)-2022-01502

FR-HPAI(P)-2022-01504

FR-HPAI(P)-2022-01515

FR-HPAI(P)-2022-01499

FR-HPAI(P)-2022-01521

FR-HPAI(P)-2022-01522

FR-HPAI(P)-2022-01532

FR-HPAI(P)-2022-01541

FR-HPAI(P)-2022-01534

FR-HPAI(P)-2022-01538

FR-HPAI(P)-2022-01544

FR-HPAI(P)-2022-01532

FR-HPAI(P)-2022-01544

FR-HPAI(P)-2022-01541

FR-HPAI(P)-2022-01538

FR-HPAI(P)-2022-01534

FR-HPAI(P)-2022-01569

FR-HPAI(P)-2022-01587

FR-HPAI(P)-2022-01588

L’ABSIE

ARGENTONNAY

BOISME

BRESSUIRE

BRETIGNOLLES

LE BREUIL-BERNARD

LE BUSSEAU

CERIZAY

CHANTELOUP

LA CHAPELLE-SAINT-ETIENNE

LA CHAPELLE-SAINT-LAURENT

CIRIERES

COMBRAND

COURLAY

GENNETON

LARGEASSE

MAULEON

MONTRAVERS

NEUVY-BOUIN

NUEIL-LES-AUBIERS

LA PETITE-BOISSIERE

LE PIN

PUGNY

SAINT-AMAND-SUR-SEVRE

SAINT-ANDRE-SUR-SEVRE

SAINT-AUBIN-DU-PLAIN

SAINT-PAUL-EN-GATINE

SAINT PIERRE DES ECHAUBROGNES

TRAYES

VAL-EN-VIGNES

VERNOUX-EN-GATINE

19.1.2023

FR-HPAI(P)-2022-01449

MENIGOUTE

VASLES

19.1.2023

FR-HPAI(P)-2022-01476

FR-HPAI(P)-2022-01501

BRULAIN

MOUGON-THORIGNE

PRAHECQ

SAINTE-BLANDINE

SAINT-MARTIN-DE-BERNEGOUE

19.1.2023

FR-HPAI(P)-2022-01617

LAGEON

VIENNAY

6.2.2023

Département: Vendée (85)

FR-HPAI(P)-2022-01523

GROSBREUIL

CHÂTEAU D’OLONNE

SAINTE FOY

LE GIROUARD

GROSBREUIL

TALMONT SAINT HILAIRE

LES ACHARDS

SAINT MATHURIN

SAINTE FLAIVE DES LOUPS

23.1.2023

FR-HPAI(P)-2022-01526

AUIGNY LES CLOUZEAUX

BEAULIEU SOUS LA ROCHE

LANDERONDE

LA ROCHE SUR YON

VENANSAULT

23.1.2023

FR-HPAI(P)-2022-01465

FR-HPAI(P)-2022-01468

FR-HPAI(P)-2022-01439

FR-HPAI(P)-2022-01453

CHALLANS

LE PERRIER

SALLERTAINE

SOULLANS

APPREMONT

COMMEQUIERS

LA CHAPELLE PALLAU

SAINT PAUL MONT PENIT

SAINT CHRISTOPHE DU LIGNERON

23.1.2023

FR-HPAI(P)-2022-01536

LES LUCS SUR BOULOGNE

MONTREVERD

ROCHESERVIERE

SAINT PHILBERT DE BOUAINE

23.1.2023

FR-HPAI(P)-2022-01424

FR-HPAI(P)-2022-01426

FR-HPAI(P)-2022-01438

FR-HPAI(P)-2022-01440 FR-HPAI(P)-2022-01441

FR-HPAI(P)-2022-01442

FR-HPAI(P)-2022-01446

FR-HPAI(P)-2022-01451

FR-HPAI(P)-2022-01454

FR-HPAI(P)-2022-01455

FR-HPAI(P)-2022-01456

FR-HPAI(P)-2022-01459

FR-HPAI(P)-2022-01460

FR-HPAI(P)-2022-01461

FR-HPAI(P)-2022-01462

FR-HPAI(P)-2022-01463

FR-HPAI(P)-2022-01464

FR-HPAI(P)-2022-01469

FR-HPAI(P)-2022-01470

FR-HPAI(P)-2022-01478

FR-HPAI(P)-2022-01479

FR-HPAI(P)-2022-01488

FR-HPAI(P)-2022-01490

FR-HPAI(P)-2022-01491

FR-HPAI(P)-2022-01493

FR-HPAI(P)-2022-01494

FR-HPAI(P)-2022-01495

FR-HPAI(P)-2022-01500

FR-HPAI(P)-2022-01503

FR-HPAI(P)-2022-01507

FR-HPAI(P)-2022-01508

FR-HPAI(P)-2022-01509

FR-HPAI(P)-2022-01510

FR-HPAI(P)-2022-01513

FR-HPAI(P)-2022-01514

FR-HPAI(P)-2022-01520

FR-HPAI(P)-2022-01525

FR-HPAI(P)-2022-01527

FR-HPAI(P)-2022-01528

FR-HPAI(P)-2022-01529

FR-HPAI(P)-2022-01530

FR-HPAI(P)-2022-01531

FR-HPAI(P)-2022-01533

FR-HPAI(P)-2022-01537

FR-HPAI(P)-2022-01539

FR-HPAI(P)-2022-01540

FR-HPAI(P)-2022-01542

FR-HPAI(P)-2022-01543

FR-HPAI(P)-2022-01546

FR-HPAI(P)-2022-01551

FR-HPAI(P)-2022-01552

FR-HPAI(P)-2022-01553

FR-HPAI(P)-2022-01555

FR-HPAI(P)-2022-01556

FR-HPAI(P)-2022-01557 FR-HPAI(P)-2022-01560

FR-HPAI(P)-2022-01561

FR-HPAI(P)-2022-01562

FR-HPAI(P)-2022-01563

FR-HPAI(P)-2022-01565

FR-HPAI(P)-2022-01566

FR-HPAI(P)-2022-01567

FR-HPAI(P)-2022-01568

FR-HPAI(P)-2022-01570

FR-HPAI(P)-2022-01572

FR-HPAI(P)-2022-01574

FR-HPAI(P)-2022-01575

FR-HPAI(P)-2022-01576

FR-HPAI(P)-2022-01577

FR-HPAI(P)-2022-01583

FR-HPAI(P)-2022-01585

FR-HPAI(P)-2022-01589

FR-HPAI(P)-2022-01590

FR-HPAI(P)-2022-01593

FR-HPAI(P)-2022-01595

FR-HPAI(P)-2022-01596

FR-HPAI(P)-2022-01599

FR-HPAI(P)-2022-01600

FR-HPAI(P)-2022-01601

FR-HPAI(P)-2022-01602

FR-HPAI(P)-2022-01604

FR-HPAI(P)-2022-01607

FR-HPAI(P)-2022-01608

FR-HPAI(P)-2022-01610

FR-HPAI(P)-2022-01611

FR-HPAI(P)-2022-01613

FR-HPAI(P)-2022-01614

FR-HPAI(P)-2022-01615

FR-HPAI(P)-2022-01618

FR-HPAI(P)-2022-01620

FR-HPAI(P)-2023-00002

FR-HPAI(P)-2023-00003

FR-HPAI(P)-2023-00004

FR-HPAI(P)-2023-00005

FR-HPAI(P)-2023-00006

ANTIGNY

BAZOGES EN PAILLERS

BAZOGES EN PAREDS

BEAUREPAIRE

BOUFFERE

BOURNEZEAU

CHANTONNAY

CHANVERRIE

CHAVAGNES EN PAILLERS

CHAVAGNES LES REDOUX

CHEFFOIS

FOUGERE

LA BOISSIERE DE MONT TAIGU

LA BRUFFIERE

LA CAILLERE SAINT HILAIRE

LA CHATAIGNERAIE

LA GUYONNIERE

LA JAUDONNIERE

LA MEILLERAIE TILLAY

LA TARDIERE

LE BOUPERE

LES EPESSES

LES HERBIERS

LES LANDES GENUSSON

MENOMBLET

MONSIREIGNE

MONTAIGU

MONTOURNAIS

MORTAGNE SUR SEVRE

MOUCHAMPS

MOUILLERON SAINT GERMAIN

POUZAUGES

REAUMUR

ROCHETREJOUX

SAINT AUBIN DES ORMEAUX

SAINT CYR DES GATS

SAINT GEORGES DE MONTAIGU

SAINT GERMAIN DE PRINCAY

SAINT HILAIRE DE LOULAY

SAINT HILAIRE LE VOUHIS

SAINT LAURENT SUR SEVRE

SAINT MALO DU BOIS

SAINT MARS LA REORTHE

SAINT MARTIN DES NOYERS

SAINT MARTINS DES TILLEULS

SAINT LMAURICE LE GIRARD

SAINT MESMIN

SAINT PAUL EN PÄREDS

SAINT PIERRE DU CHEMIN

SAINT PROUANT

SAINT SULPICE EN PAREDS

SAINT VINCENT STERLANGES

SAINTE CECILE

SEVREMONT

SIGOURNAIS

TALLUD SAINTE GEMME

THOUARSAIS BOUILDROUX

TIFFAUGES

VENDRENNES

23.1.2023

Členský stát: Itálie

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

Region: Veneto

IT-HPAI(P)-2022-00054

The area of the parts of Veneto Region (contained within a circle of radius of three kilometres, centred on WGS84 dec. coordinates N45.355299708, E10.860377854

19.1.2023

Členský stát: Maďarsko

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

Bács-Kiskun vármegye

HU-HPAI(P)-2023-00002

Császártöltés, Hajós és Homokhegy települések közigazgatási területeinek a 46.417287 és a 19.158443 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 3 km sugarú körön belül eső területe.

27.1.2023

Hajdú-Bihar vármegye

HU-HPAI(P)-2022-00298

HU-HPAI(P)-2022-00299

HU-HPAI(P)-2023-00001

Hajdúszoboszló és Nádudvar települések közigazgatási területének a 47.471520 és a 21.203237, a 47.485876 és a 21.170037, valamint a 47.448133 és a 21.156837 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 3 km sugarú körön belül eső területe.

27.1.2023

Békés vármegye

HU-HPAI(P)-2023-00003

Battonya és Dombegyház települések közigazgatási területének a 46.298611 és a 21.048904 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 3 km sugarú körön belül eső területe.

3.2.2023

Členský stát: Rakousko

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

AT-HPAI(NON-P)-2023-15

Bezirk Braunau:

 

in der Gemeinde Eggelsberg die Katastralgemeinden Eggelsberg, Gundertshausen, Ibm; in der Gemeinde Feldkirchen bei Mattighofen die Katastralgemeinden Aschau, Vormoosen; in der Gemeinde Franking die Katastralgemeinden Eggenham; in der Gemeinde Geretsberg die Katastralgemeinde Lehrsberg; in der Gemeinde Moosdorf die Katastralgemeinden Moosdorf, Stadl

6.2.2023

Členský stát: Polsko

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 39 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

PL-HPAI(P)-2022-00052

PL-HPAI(P)-2022-00053

PL-HPAI(P)-2022-00060

PL-HPAI(P)-2022-00061

PL-HPAI(P)-2022-00067

PL-HPAI(P)-2022-00069

W województwie łódzkim powiat zduńskowolski:

1.

w gminie Sędziejowice: Bilew, Dobra, Kustrzyce, Marzenin, Niecenia, Pruszków, Rososza, Wola Marzeńska, Wrzesiny;

W województwie łódzkim powiat łaski:

1.

w gminie Łask - obszar wiejski: Bałucz, Kolonia Bałucz, Młynisko, Borszewice, Grabina, Kolonia Bilew, Kopyść, Mikołajówek, Okup Mały, Okup Wielki, Ulejów, Wincentów, Sięganów, Wola Bałucka, Zielęcice;

2.

w gminie Zduńska Wola: Zduńska Wola, Annopole Nowe, Biały Ług, Czechy, Gajewniki, Gajewniki Kolonia, Henryków, Izabelów, Janiszewice, Karsznice, Kłady, Korczew, Krobanów, Michałów, Ochraniew, Opiesin, Pratków, Rębieskie Nowe, Rębieskie Stare, Suchoczasy, Tymienice, Wojsławice, Wólka Wojsławska, Wymysłów, Izabelów Mały, Andrzejów, Krobanówek, Ostrówek;

3.

w gminie Zapolice: Swędzieniejewice, Swędzieniejewice Kolonia, Wygiełzów;

4.

w gminie Szadek - obszar wiejski: Kotlinki, Kotliny, Kromolin Stary, Kromolin Nowy, Wielka Wieś;

5.

gmina Szadek (gm. miejska): Szadek;

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.56326/19.03881

22.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00055

PL-HPAI(P)-2022-00056

HPAI(P)-2023-00002

PL-HPAI(P)-2023-00003

W województwie pomorskim w powiecie człuchowskim:

1.

W gminie Debrzno: Buchowo, Grzymisław, Kamień, Strzeczona, Strzeczonka.

W gminie Człuchów: Barkówko

25.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00057

W województwie łódzkim część gminy Uniejów,

W województwie wielkopolskim część gminy Przykona

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.97360/18.73595

25.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00058

W województwie łódzkim:

1.

Część gminy: Koluszki, Koluszki miasto w powiecie łódzkim wschodnim

2.

Część gminy Rokiciny w powiecie tomaszowskim zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.71136/19.82636

19.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00059

W województwie wielkopolskim części gmin: Gołuchów i Pleszew w powiecie pleszewskim zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.86127/17.84609

20.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00062

W województwie wielkopolskim część gmin: Żelazków, Ceków-Kolonia i Mycielin w powiecie kaliskim zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS:

51.851222/18.235528

19.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00063

W województwie śląskim część gminy Łazy zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 50.42754/19.34959

20.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00064

W województwie wielkopolskim części gmin: Turek, Przykona, Dobra, Kawęczyn w powiecie tureckim zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.96866/18.58093

21.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00065

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Grabów nad Prosną i Kraszewice w powiecie ostrzeszowskim.

2.

Część gminy Sieroszewice w powiecie ostrowskim.

3.

Część gminy Brzeziny w powiecie kaliskim.

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.5270/18.16422

22.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00066

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Duszniki, Kaźmierz w powiecie szamotulskim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 52.48160/16.43688

22.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00068

W województwie dolnośląskim:

1.

Część gminy Wińsko w powiecie wołowskim,

2.

Część gminy Wąsosz w powiecie górowskim,

3.

Część gminy Żmigród w powiecie trzebnickim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.47256/16.75511

21.1.2023

PL-HPAI(P)-2023-00001

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Pleszew, Chocz, Czermin w powiecie pleszewskim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.93958/17.85476

26.1.2023

PL-HPAI(P)-2023-00004

W województwie wielkopolskim część gmin: Żelazków, Opatówek, Ceków-Kolonia w powiecie kaliskim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.79300/18.19184

26.1.2023

PL-HPAI(P)-2023-00005

PL-HPAI(P)-2023-00006

PL-HPAI(P)-2023-00007

W województwie wielkopolskim

1.

W gminie Opatówek: Szałe, Chełmce, Zduny, Trojanów, Cienia Pierwsza, Cienia Druga, Cienia Trzecia, Porwity, Opatówek, Tłokinia Nowa, Tłokinia Kościelna, Zawady

2.

W gminie Kalisz, osiedle Winiary w mieście Kalisz;

3.

W gminie Godziesze Wielkie, miejscowość Wolica;

w powiecie kaliskim.

1.

W gminie Sieroszewice: Wielowieś, Namysłaki, Masanów, Strzyżew

w powiecie ostrowskim

1.

W gminie Mikstat: Biskupice Zabaryczne, Kaliszkowice Ołobockie, Kaliszkowice Kaliskie, Mikstat, Kotłów, część miejscowości Mikstat Pustkowie - na północ od drogi gminnej G832559, część miejscowości Przedborów - na północ od drogi wojewódzkiej nr 447

w powiecie ostrzeszowskim.

31.1.2023

PL-HPAI(P)-2023-00008

W województwie kujawsko – pomorskim w powiecie grudziądzkim:

1.

W gminie Świecie nad Osą: Linowo, Rychnowo, Świecie nad Osą,

2.

W gminie Gruta: Boguszewo, Słup, Gruta, Jasiewo, Mełno

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 53.44146/19.03353

28.1.2023

PL-HPAI(P)-2023-00009

W województwie lubuskim:

Osiedla miasta Zielona Góra: Ochla, Jarogniewice, Kiełpin i Jeleniów w Dzielnicy Nowe Miasto w powiecie zielonogórskim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.87236/15.47649

7.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00010

W województwie łódzkim część gmin: Łęczyca, Witonia, Góry św. Małgorzaty w powiecie łęczyckim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 52.10725/19.25505

31.1.2023

PL-HPAI(P)-2023-00011

PL-HPAI(P)-2023-00014

W województwie wielkopolskim w powiecie kaliskim:

1.

W gminie Koźminek: Dąbrowa, Gać Kaliska, Ksawerów, Marianów, Nowy Karolew, Oszczeklin, Smółki, Stary Nakwasin,

2.

W gminie Opatówek: miasto Opatówek, Borów, Cienia-Folwark, Cienia Pierwsza, Janików, Józefów, Rajsko, Rożdżały, Sierzchów, Szulec, Tłokinia Mała, Tłokinia Nowa, Tłokinia Wielka, Warszew, Michałów Czwarty, Modła, Słoneczna, Zmyślanka,

W gminie Szczytniki: Cieszyków, Gorzuchy, Krowica Pusta, Krowica Zawodnia, Marchwacz, Marchwacz-Kolonia, Mroczki Wielkie, Radliczyce, Trzęsów, Tymieniec

5.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00012

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gminy Opatówek w powiecie kaliskim

zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.733997/18.209118

2.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00013

W województwie opolskim w powiecie namysłowskim:

1.

W gminie Pokój: Domaradz, Krogulna, Pokój, Siedlice, Zieleniec, Jagienna, Kozuby, Żabiniec.

2.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00015

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gminy Kępno w powiecie kępińskim.

2.

Część gminy Doruchów w powiecie ostrzeszowskim.

W województwie łódzkim:

1.

Część gminy Wieruszów w powiecie wieruszowskim.

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.35345/18.05265

5.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00016

PL-HPAI(P)-2023-00018

W województwie wielkopolskim:

1.

W gminie Koźminek: Bogdanów, Pietrzyków, Stary Nakwasin;

2.

W gminie Opatówek: miasto Opatówek, Borów, Cienia-Folwark, Cienia Pierwsza, Janików, Józefów, Michałów Drugi, Rajsko, Rożdżały, Sierzchów, Szulec, Tłokinia Nowa, Tłokinia Wielka, Warszew, Michałów Czwarty, Modła, Słoneczna, Zmyślanka;

3.

W gminie Szczytnik: Krowica Zawodnia, Marchwacz.

w powiecie kaliskim.

6.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00017

W województwie opolskim w gminie Strzeleczki: Dobra, Kujawy, Moszna, Racławiczki, Smolarnia, Strzeleczki, Ścigów, Zielina w powiecie krapkowickim.

6.2.2023

Část B

Pásma dozoru v dotčených členských státech* podle článků 1 a 3:

Členský stát: Belgie

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

BE-HPAI(P)-2022-00012

BE-HPAI(P)-2022-00013

Those parts of the municipalities Alveringem, Diksmuide, Houthulst, Ieper, Kortemark, Langemark-Poelkapelle,Lo-Reninge, Poperinge, Staden and Vleteren, extending beyond the area described in the protection zone and contained within a circle of a radius of 10 kilometres, centered on WGS84 dec. coordinates long 2,854729, lat 50,961658.

25.1.2023

Those parts of the municipalities Diksmuide, Houthulst, Ieper, Langemark-Poelkapelle and Lo-Reninge contained within a circle of a radius of 3 kilometres, centered on WGS84 dec. coordinates long 2,854729, lat 50,961658.

17.1.2023 – 25.1.2023

BE-HPAI(P)-2023-00001

Those parts of the municipalities Awans, Bassenge, Bilzen, Borgloon, Crisnée, Heers, Herstappe, Hoeselt, Juprelle, Kortessem, Oreye, Riemst, Tongeren and Wellen, extending beyond the area described in the protection zone and contained within a circle of a radius of 10 kilometres, centered on WGS84 dec. coordinates long 5,44421, lat 50,79007.

10.2.2023

Those parts of the municipalities Borgloon, Hoeselt, Kortessem and Tongeren contained within a circle of a radius of 3 kilometres, centered on WGS84 dec. coordinates long 5,44421, lat 50,79007.

2.2.2023- 10.2.2023

Členský stát: Česko

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

Jihočeský kraj

CZ-HPAI(P)-2023-00006

Bělčice (601870); Hostišovice (645796); Podruhlí (645818); Závišín u Bělčic (791288); Bezdědovice (603457); Blatná (605247); Drahenický Málkov (631558); Hněvkov u Mačkova (689726); Skaličany (748005); Buzice (616401); Cerhonice (617571); Čimelice (623822); Krsice (623831); Hornosín (644765); Horosedly (644781); Chlum u Blatné (651494); Chobot (775754); Králova Lhota (672581); Laziště (672599); Lety (680770); Lom u Blatné (86549); Míreč (686557); Bořice u Mirotic (756822); Jarotice (756831); Mirotice (695505); Radobytce (617601); Stráž u Mirotic (756849); Strážovice u Mirotic (756857); Boješice (606898); Kakovice (696170); Mirovice (695726); Ohař (606901); Plíškovice (721875); Ráztely (721883); Touškov (767883); Myslín (700631); Vahlovice (700894); Dolní Nerestce (703699); Horní Nerestce (703702); Mužetice (700509); Němčice u Sedlice (746886); Smetanova Lhota (750867); Pacelice (762750); Škvořetice (762768);

Uzenice (775771) – západní část katastrálního území, přičemž hranici na východě tvoří silnice č. 1735 vedoucí od severní hranice katastrálního území k jižní hranici katastrálního území.

4.2.2023

Boudy (695483); Minice u Mišovic (696188); Lučkovice (695491); Mišovice (696196); Pohoří u Mirovic (696200); Svučice (761621); Kožlí u Myštic (700835); Myštice (700851); Výšice (700908); Rakovice (623849); Uzeničky (775789);

Uzenice (775771) - východní část katastrálního území, přičemž hranici na západě tvoří silnice č. 1735 vedoucí od severní hranice katastrálního území k jižní hranici katastrálního území.

27.1.2023 - 4.2.2023

Středočeský kraj

CZ-HPAI(P)-2023-00002

Břekova Lhota (633569); Dublovice (633577); Chramosty (653667); Líchovy (683825); Zvírotice (793990); Velké Heřmanice (778796); Bolechovice II (798479); Dobrošovice (658626); Jesenice u Sedlčan (658651); Mezné (788180); Kňovice (667153); Plešiště (673536); Hořetice (645133); Krchleby (674427); Křečovice u Neveklova (675547); Nahoruby (701131); Vlkonice u Neveklova (789631); Živohošť (701157); Křepenice (675938); Strnadice (762105); Nalžovice (701491); Nalžovické Podhájí (701505); Kamenice u Nedrahovic (702242); Nedrahovice (702251); Nedrahovické Podhájí (702269); Radeč u Nedrahovic (702277); Bratřejov (702536); Křemenice (702552); Libčice u Nechvalic (702561); Nechvalice (702587); Ředice (744913); Osečany (712701); Velběhy (712728); Počepice (723151); Rovina (742091); Skuhrov u Počepic (723169); Vitín u Počepic (723177); Luhy u Prosenické Lhoty (733326); Prosenická Lhota (733342); Suchdol u Prosenické Lhoty (733351); Příčovy (735833); Radíč (737674); Oříkov (646571); Solopysky u Třebnic (770043); Třebnice (770116); Bolechovice I (626279); Divišovice (626287); Kvasejovice (678104); Měšetice (678139); Nové Dvory u Kvasejovic (678155); Skrýšov u Svatého Jana (760188); Štětkovice (763730); Bezmíř (784435); Minartice (784451); Vojkov u Votic (784486); Martinice u Votic (692051); Šebáňovice (762113); Vrchotovy Janovice (786489); Hrabří (646563); Pořešice (725927); Vápenice u Vysokého Chlumce (788406); Vysoký Chlumec (788414);

Vysoká u Kosovy Hory (788198) - vyjma části obce Dohnalova Lhota; Zderadice (792331) - vyjma části obce Zderadice.

2.2.2023

Janov u Kosovy Hory (670006); Kosova Hora (670014); Bor u Sedlčan (702234); Doubravice u Sedlčan (682802); Libíň (682811); Sedlčany (746533); Sestrouň (746568);

Vysoká u Kosovy Hory (788198) - část obce Dohnalova Lhota.

25.1.2023 – 2.2.2023

CZ-HPAI(P)-2023-00004

Dubečno (666912); Dvořiště (712868); Chroustov (654248); Kamilov (750689); Kněžice u Městce Králové (666921); Malá Strana u Chotěšic (653080); Nouzov u Dymokur (704920); Nová Ves u Chotěšic (653098); Osek (712876); Sloveč (750697); Střihov (750701); Záhornice u Městce Králové (789828).

3.2.2023

CZ-HPAI(P)-2023-00006

Bor u Březnice (607240); Březnice (614271); Bubovice u Březnice (784800); Drahenice (631540); Hudčice (649236); Koupě (671207); Martinice u Březnice (692085); Nestrašovice (761320); Počaply u Březnice (722952); Stražiště (722961); Zalužany (790761).

4.2.2023

CZ-HPAI(P)-2023-00007

Chudoplesy (654809); Bradlec (608980); Brodce nad Jizerou (612685); Březno u Mladé Boleslavi (614467); Struhy (757098); Dalovice u Mladé Boleslavi (624578); Dlouhá Lhota u Mladé Boleslavi (626384); Chloumek u Mladé Boleslavi (651371); Libichov (682799); Sýčina (761630); Bechov (601501); Dolní Stakory (630195); Domousnice (631001); Skyšice (745821); Hrušov nad Jizerou (648736); Husí Lhota (649660); Charvatce u Jabkenic (650641); Chudíř (654795); Jabkenice (655864); Jizerní Vtelno (661457); Lítkovice u Kněžmostu (708771); Násedlnice (669369); Úhelnice (772771); Kobylnice (667463); Horní Stakory (644137); Kosmonosy (669857); Kosořice (669989); Krnsko (674788); Řehnice (674818); Ledce u Mladé Boleslavi (679623); Lhotky u Mladé Boleslavi (681466); Loučeň (686930); Luštěnice (689106); Voděrady u Luštěnic (689114); Mcely (692344); Bezděčín u Mladé Boleslavi (696579; Čejetice u Mladé Boleslavi (696641); Debř (696692); Chrást u Mladé Boleslavi (696587); Jemníky u Mladé Boleslavi (696455); Mladá Boleslav (696293); Podlázky (900125); Němčice u Luštěnic (702943); Nepřevázka (703559); Nová Telib (705276); Obrubce (708798); Pěčice (718742); Petkovy (719609); Písková Lhota (720968); Plazy (721590); Prodašice (733121); Rabakov (737089); Řepov (745286); Řitonice (745812); Seletice (670855); Bratronice u Luštěnic (609625); Rejšice (740055); Smilovice u Luštěnic (751014); Újezd u Luštěnic (773581); Újezdec u Luštěnic (773590); Strašnov (756300); Sukorady u Mladé Boleslavi (759350); Ujkovice (774103); Vinec (782327); Žerčice (796468); Židněves (796786);

Bakov nad Jizerou (600831) - východní část katastru Bakov nad Jizerou na západě ohraničená dálnicí D10.

8.2.2023

Dolánky (628239); Ctiměřice (618055); Bojetice (606928); Dobrovice (627470); Holé Vrchy (640905); Týnec u Dobrovice (772267); Úherce (772780); Kolomuty (668541); Semčice (747165); Vinařice u Dobrovice (782297).

31.1.2023 – 8.2.2023

Moravskoslezský kraj

CZ-HPAI(P)-2022-00018

Bordovice (607444); Čeladná (619116); Frýdlant nad Ostravicí (635171); Hájov (636771); Chlebovice (651150); Kopřivnice (669393); Měrkovice (671789); Lhotka u Frýdku-Místku (681407); Lichnov u Nového Jičína (683787); Drnholec nad Lubinou (687961); Větřkovice u Lubiny (687987); Metylovice (693545); Mniší (697664); Myslík (700606); Nová Ves u Frýdlantu nad Ostravicí (705705); Ostravice 1 (715671); Palkovice (717452); Pstruží (736465); Sklenov (748293); Rychaltice (748307); Štramberk (764116); Trojanovice (768499); Veřovice (780367); Vlčovice (783901); Ženklava (796409);

Frenštát pod Radhoštěm (634719) – jihozápadní část katastrálního území, kdy hranici tvoří železniční trať ze směru Veřovice - Kunčice p. O. po železniční přejezd na silnici Nádražní, silnice Nádražní, silnice Bezručova a silnice Lomná.

28.1.2023

Kozlovice (671771); Kunčice pod Ondřejníkem (677094); Tichá na Moravě (766992);

Frenštát pod Radhoštěm (634719) – severovýchodní část katastrálního území, kdy hranici tvoří železniční trať ze směru Veřovice - Kunčice p. O. po železniční přejezd na silnici Nádražní, silnice Nádražní, silnice Bezručova a silnice Lomná.

20.1.2023 – 28.1.2023

CZ-HPAI(P)-2023-00003

Bruzovice (613398); Havířov-město (637556); Bludovice (637696); Prostřední Suchá (637742); Dolní Suchá (637777); Horní Suchá (644404); Horní Bludovice (642401); Prostřední Bludovice (642410); Kaňovice (663051); Karviná-Doly (664103); Lískovec u Frýdku-Místku (684899); Nová Bělá (704946); Oprechtice ve Slezsku (712035); Orlová (712361); Lazy u Orlové (712434); Poruba u Orlové (712493); Horní Lutyně (712531); Moravská Ostrava (713520); Přívoz (713767); Mariánské Hory (713830); Muglinov (714941); Nová Ves u Ostravy (713937); Zábřeh-Hulváky (713970); Vítkovice (714071); Zábřeh (714089); Kunčice nad Ostravicí (714224); Kunčičky (714241); Zábřeh nad Odrou (714305); Hrabová (714534); Hrabůvka (714585); Heřmanice (714691); Michálkovice (714747); Slezská Ostrava (714828); Hrušov (714917); Výškovice u Ostravy (715620); Paskov (718211); Rychvald (744441); Řepiště (745197); Sedliště ve Slezsku (746983); Pitrov (751928); Dolní Soběšovice (751944); Stará Bělá (753661); Václavovice u Frýdku-Místku (776033); Vrbice nad Odrou (785971); Záblatí u Bohumína (789216); Žabeň (794139); Žermanice (796514); Dubina u Ostravy (798894); Dolní Datyně (628905);

Horní Datyně (642720) – jižní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Vratimovská a ul. Václavovická; Šumbark (637734) – východní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Školní, ul. Lidická, ul.Opletalova a ul. U Nádraží; Petřvald u Karviné (720488) – severovýchodní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Ostravská, ul. Závodní a ul. Šumbarská; Vratimov (785601) – jižní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Buničitá, ul. Frýdecká, ul. Datyňská a ul. Václavovická; Lučina (688371) – západní část katastrálního území, kdy hranici tvoří silnice č.4737; Horní Těrlicko (766577) – západní část katastrálního území, kdy hranici tvoří vodní nádrž Těrlicko a řeka Stonávka; Dolní Těrlicko (766607) – západní část katastrálního území, kdy hranici tvoří vodní nádrž Těrlicko; Doubrava u Orlové (631167) – západní část katastrálního území, kdy hranici tvoří silnice vedoucí od čísla popisného 608 přes Doubravský kopec k hasičské zbrojnici a dále ke křižovatce se silnicí č. 47215, silnice č. 47215 a silnice č. 47214.

2.2.2023

Bartovice (715085); Radvanice (715018); Šenov u Ostravy (762342);

Horní Datyně (642720) – severní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Vratimovská a ul. Václavovická; Petřvald u Karviné (720488) - jihozápadní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Ostravská, ul. Závodní a ul. Šumbarská; Šumbark (637734) - západní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Školní, ul. Lidická, ul. Opletalova a ul. U Nádraží; Vratimov (785601) - severní část katastrálního území, kdy hranici tvoří ul. Buničitá, ul. Frýdecká, ul. Datyňská a ul. Václavovická.

25.1.2023 – 2.2.2023

Zlínský kraj

CZ-HPAI(P)-2022-00018

Rožnov pod Radhoštěm (742937) – severní část katastrálního území, která je na jihu vymezena zeměpisnou rovnoběžnou linií protínající křižovatku ulic Ostravská a Kročákov.

28.1.2023

CZ-HPAI(P)-2023-00005

Bánov (600865); Biskupice u Luhačovic (604780); Bojkovice (606979); Bystřice pod Lopeníkem (617130); Částkov (618608); Dobrkovice (627275); Dolní Němčí (629839); Drslavice (632643); Havřice (638064); Hradčovice (646725); Hřivínův Újezd (649163); Kaňovice u Luhačovic (663034); Kelníky (664782); Kladná Žilín (664944); Komňa (668800); Lhotka u Hradčovic (646733); Ludkovice (688444); Luhačovice (688576); Maršov u Uherského Brodu (691950); Nedachlebice (702137); Nezdenice (704415); Nivnice (704679); Pašovice na Moravě (718254); Polichno (725463); Prakšice (732826); Přečkovice (734195); Rudice (743241); Suchá Loz (759031); Svárov u Uherského Hradiště (759911); Veletiny (777919); Velký Ořechov (779679); Vlčnov (783897); Záhorovice (789836);

Uherský Brod (772984) - jižní část katastrálního území od silnice č. 50.

3.2.2023

Šumice u Uherského Brodu (764230); Těšov (766828); Újezdec u Luhačovic (774081);

Uherský Brod (772984) - severní část katastrálního území od silnice č. 50.

26.1.2023 – 3.2.2023

Plzeňský kraj

CZ-HPAI(P)-2022-00019

Bezděkov u Damnova (624705); Boněnov (693995); Březí u Tachova (618021); Ctiboř u Tachova (618039); Částkov u Tachova (618560); Čečkovice (607321); Černošín (620408); Damnov (624713); Dolní Jadruž (629201); Dolní Kramolín (652199); Dolní Plezom (716405); Dolní Víska (680281); Doly u Boru (607339); Horní Jadruž (652288); Horní Plezom (716413); Hostíčkov (694002); Chodová Planá (652211); Chodský Újezd (652296); Jemnice u Tisové (767204); Kořen (680311); Klíčov (667668); Křínov (721255); Kříženec (721263); Kumpolec (767212); Kurojedy (677604); Kyjov u Zadního Chodova (789577); Lažany u Černošína (620424); Lhota u Tachova (715964); Malý Rapotín (764922); Michalovy Hory (694011); Neblažov (652300); Nahý Újezdec (701246); Olbramov (709824); Oldřichov u Tachova (764949); Ostrov u Tachova (715972); Ošelín (716430); Otín u Plané (721271); Pavlovice nad Mží (718521); Pernolec (618586); Planá u Mariánských Lázní (721280); Stan u Lestkova (680338); Staré Sedliště (754668); Svahy (759856); Štokov (652318); Tachov (764914); Tisová u Tachova (767221); Trnová u Tachova (767239); Třebel (620467); Velká Ves u Damnova (624721); Velký Rapotín (618594); Vítkov u Tachova (764833); Vížka (759864); Vysoké Jamné (680354); Výškov u Chodové Plané (652237); Záhoří u Černošína (620475); Zliv nad Mží (759872).

1.2.2023

Brod nad Tichou (612651); Kočov (667676); Lom u Tachova (686603); Týnec u Plané (721298); Ústí nad Mží (667684); Vítovice u Pavlovic (718530); Vysoké Sedliště (721301).

24.1.2023 – 1.2.2023

Ústecký kraj

CZ-HPAI(P)-2023-00001

Benešov nad Ploučnicí (602451); Blankartice (638633); Brložec (627283); Česká Kamenice (621285); Dobrná (627291); Dolní Habartice (629049); Dolní Kamenice (621293); Fojtovice u Heřmanova (638641); Františkov nad Ploučnicí (634603); Heřmanov (638650); Horní Habartice (642916); Horní Kamenice (621315); Janská (657204); Kamenická Nová Víska (780600); Kerhartice (664791); Loučky u Verneřic (780103); Malá Veleň (690392); Markvartice u Děčína (691780); Merboltice (693111); Oldřichov nad Ploučnicí (634620); Ovesná (602469); Stará Oleška (649554); Valkeřice (776629); Verneřice (780146); Veselé (780618).

3.2.2023

Karlovka (778265); Malá Bukovina (690031); Malý Šachov (755214); Starý Šachov (755222); Velká Bukovina (778273).

26.1.2023 – 3.2.2023

Liberecký kraj

CZ-HPAI(P)-2023-00001

Častolovice u České Lípy (621609); Dolní Libchava (621544); Dubice u České Lípy (621528); Manušice (691542); Horní Libchava (643319); Kamenický Šenov (662640); Prácheň (732770); Kozly u České Lípy (671819); Janovice u Kravař (657034); Rané (674192); Nový Oldřichov (707830); Okrouhlá u Nového Boru (709573); Dolní Prysk (734039); Horní Prysk (734047); Skalice u České Lípy (747904; Slunečná u České Lípy (750760); Jezvé (757306); Stráž u České Lípy (757314); Stružnice (757322); Stvolínecké Petrovice (758647); Volfartická Nová Ves (784893); Heřmanice u Žandova (638579); Valteřice u Žandova (776653); Velká Javorská (778397).

3.2.2023

Horní Police (643823); Mistrovice u Nového Oldřichova (707821); Volfartice (784907); Dolní Police (794473); Radeč u Horní Police (737445); Žandov u České Lípy (794481).

26.1.2023 – 3.2.2023

CZ-HPAI(P)-2023-00008

Bradlecká Lhota (608998); Chlum pod Táborem (686735); Nová Ves nad Popelkou (705802); Ploužnice pod Táborem (686786); Syřenov (761851); Žďár u Kumburku (761877).

12.2.2023

Královéhradecký kraj

CZ-HPAI(P)-2023-00004

Bartoušov u Jičíněvsi (659631); Běchary (601462); Bílsko u Kopidlna (772658); Budčeves (615188); Butoves (771767); Červeněves (750913); Dolany u Chyjic (655422); Drahoraz (631809); Hlušice (639923); Hlušičky (639931); Hradíšťko (796484); Hrobičany (746312); Hubálov (771775); Cholenice (652334); Chomutice (652423); Chomutičky (652431); Chotělice (653021); Chyjice (655431); Janovice u Vinar (782157); Jičíněves (659649); Keteň (631817); Kopidlno (669296); Kostelec u Jičíněvsi (659657); Kovač (669016); Kozojídky u Vinar (782165); Křičov (750921); Labouň (678813); Liběšice (623474); Loučná Hora (750930); Milíčeves (749842); Mlýnec u Kopidlna (697371); Nečas (615196); Nemyčeves (703273); Nevratice (754765); Ohnišťany (709280); Pševes (631825); Sekeřice (797685); Skochovice (748331); Skřeněř (754927); Skřivany (748960); Slatiny (749851); Sloupno nad Cidlinou (750671); Smidarská Lhota (782173); Smidary (750948); Staré Místo (723754); Staré Smrkovice (754773); Starý Bydžov (754943); Stříbrnice v Čechách (757713); Třtěnice (771147); Tuř (771791); Údrnická Lhota (772674); Únětice (772682); Velešice (746339); Vesec u Jičína (778141); Veselská Lhota (788341); Vinary u Smidar (782181); Vitiněves (782912); Vlhošť (796492); Vrbice nad Cidlinou (785954); Vršce (786608); Vysoké Veselí (788350); Žeretice (796506); Židovice (796832); Žitětín (659665).

3.2.2023

Češov (623466); Kozojedy u Žlunic (797677); Sběř (746321); Slavhostice (797693); Volanice (784664); Žlunice (797707).

26.1.2023 – 3.2.2023

CZ-HPAI(P)-2023-00008

Brada (724521); Březina u Jičína (638871); Butoves (771767); Dílce (724530); Holín (641243); Prachov (641286); Chomutice (652423); Chomutičky (652431); Obora u Chomutic (652440); Choteč u Lázní Bělohradu (697214); Jičín (659541); Moravčice (740217); Popovice u Jičína (725838); Jičíněves (659649); Jinolice (724564); Kbelnice u Jičína (724572); Kamenice u Konecchlumí (668991); Konecchlumí (669008); Kostelec u Jičíněvsi (659657); Kovač (669016); Kyje u Jičína (678406); Horní Nová Ves (679305); Hřídelec (679313); Lány u Lázní Bělohradu (679321); Lázně Bělohrad (679330); Prostřední Nová Ves (679348); Uhlíře (601861); Mlázovice (697249); Nemyčeves (703273); Nevratice (754765); Heřmanice u Nové Paky (758329); Kumburský Újezd (758337); Nová Paka (705128); Přibyslav u Nové Paky (776548); Pustá Proseč (776556); Radkyně (601853); Studénka u Nové Paky (758345); Štikov (763764); Valdov (776564); Ohaveč (641260); Ostroměř (715727); Podhorní Újezd (723665); Vojice (723673); Čejkovice u Jičína (723738); Hlásná Lhota u Jičína (638889); Podhradí u Jičína (723746); Podůlší (724556); Lháň (737810); Tužín (737844); Milíčeves (749842); Slatiny (749851); Sobčice (751499); Soběraz (751685); Brdo (609790); Krsmol (609803); Roškopov (741469); Stará Paka (753823); Ústí u Staré Paky (741477); Staré Místo (723754); Svatojanský Újezd (697257); Šárovcova Lhota (697265); Třtěnice (771147); Hubálov (771775); Tuř (771791); Česká Proseč (772461); Stav (772496); Úbislavice (772518); Zboží u Nové Paky (772526); Valdice (776530); Veliš u Jičína (778133); Vesec u Jičína (778141); Vitiněves (782912); Stříbrnice v Čechách (757713); Vrbice nad Cidlinou (785954); Veselská Lhota (788341); Cidlina (617709); Těšín (751693); Zámezí (617725); Železnice (796123); Hradíšťko (796484); Vlhošť (796492); Žeretice (796506).

12.2.2023

Dřevěnice (737801); Robousy (740225); Kacákova Lhota (771783); Lužany u Jičína (689238); Radim u Jičína (737828); Studeňany (737836); Řeheč (774154); Úlibice (774162).

4.2.2023 – 12.2.2023

Členský stát: Dánsko

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

DK-HPAI(P)-2022-00007

The parts of Lolland municipality beyond the area described in the protection zone and within the circle of radius 10 kilometres, centred on GPS koordinates coordinates N N 54,8728; E 11,3967

26.1.2023

The parts of Lolland municipality that are contained within a circle of radius 3 km, centered on GPS coordinates N N 54,8728; E 11,3967

18.1.2023 – 26.1.2023

DK-HPAI(P)-2022-00008

The parts of Hedensted, Horsens and Vejle municipality beyond the area described in the protection zone and within the circle of radius 10 kilometres, centred on GPS koordinates coordinates N 55.7343; E 9.7477

5.2.2023

The parts of Hedensted municipality that are contained within a circle of radius 3 km, centered on GPS coordinates N 55.7343; E 9.7477

28.1.2023 – 5.2.2023

Členský stát: Německo

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

BAYERN

DE-HPAI(NON-P)-2023-00017

Landkreis Tirschenreuth

An der Staatsgrenze zur Tschechischen Republik der ST 2175 nach Osten Richtung Mähring durch Bad Neualbenreuth folgend und bei Ernestgrün entlang der ST 2174 nach Süden bis Wondreb. Entlang des Flusses Wondreb nach Norden zur Gemeindegrenze Leonberg. Ab hier den südlichen Gemeindegrenzen Leonberg, Mitterteich und Pechbrunn bis zur Landkreisgrenze zu Wunsiedel folgend.

4.2.2023

Landkreis Tirschenreuth

An der Landkreisgrenze zu Wunsiedel der ST 2178 nach Osten Richtung Waldsassen folgend, an Münchenreuth vorbei nach Schottenhof. Weiter entlang der Straße TIR 20 bis zum südlichen Ende von Hundsbach, entlang der Wondreb bis zum Skilift, dem östlichen Waldrand bis zum Sammelhof folgend. Weiter Richtung Süden entlang dem Feldweg bis zur ST 2175 und dieser Richtung Osten nach Bad Neualbenreuth bis zur Kreuzung Hatzenreuth/Pfudermühle folgend. Richtung Süden an der Pfudermühle vorbei, der Gemeindegrenze Waldsassen bis zum Egnermühlbach folgend, an diesem entlang bis zum Socksteich. Über den Feldweg zur Straße TIR 25 bei Pfaffenreuth, dieser Richtung Waldsassen zur Straße TIR 22 folgend. Entlang der TIR 22 nach Süden, an Pfaffenreuth vorbei bis zur Hohe Straße. Dieser folgend Richtung Königshütte und über Altenhammer nach Forkatshof. Dem Feldweg zur Gemeindegrenze Waldsassen folgend, dann entlang der Gemeindegrenze bis zur B 299. Entlang der B 299 Richtung Süden nach Mitterteich und bei Neupleußen der Straße TIR 3 nach Fockenfeld folgend. Weiter entlang der TIR 15 nach Norden Richtung Neudorf, vor Neudorf dem Feldweg zur ST 2175 folgend, weiter Richtung Waldsassen bis zur Abzweigung nach Wolfsbühl, an Wolfsbühl vorbei zur Gemeindegrenze Waldsassen und dieser nach Norden zur Landkreisgrenze zu Wunsiedel bis zur ST 2178 folgend.

27.1.2023 - 4.2.2023

Landkreis Wunsiedel i. Fichtelgebirge

 

Stadt Arzberg

 

Stadt Arzberg

 

Elisenfels

 

Elmberg

 

Forellenmühle (bei Arzberg)

 

Hagenhaus

 

Haid

 

Heiligenfurt

 

Kieselmühle bei Arzberg

 

Klausen (bei Seußen)

 

Oschwitz

 

Preisdorf

 

Schlottenhof

 

Seußen (nur Hauptstr. Hsnr. 036 bis 46, Niebitz und Am Altenberg)

 

Steinau bei Konnersreuth

 

Theresienfeld

 

Trögerhäuser

 

Trompetenberg

 

Waldenfelswarte (At)

 

Stadt Marktredwitz

 

Fridau

 

Glashütte (bei Brand)

 

Katharinenhöhe (bei Marktredwitz)

 

Gemeinde Schirnding

 

Markt Schirnding

 

Raithenbach

 

Seedorf (bei Münchenreuth)

4.2.2023

BREMEN

DE-HPAI(P)-2022-00102

Stadtgemeinde Bremerhaven

10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb GPS-Koordinaten 8.656393/53.671901

Betroffen sind Leherheide-West, Königsheide, Fehrmoor inklusive der Enklave Fehrmoor

30.1.2023

MECKLENBURG-VORPOMMERN

DE-HPAI(P)-2022-00100

Landkreis Nordwestmecklenburg

10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb mit den GPS Koordinaten 11.122477, 53.771366. Betroffen sind folgende Gemeinden mit den Orten und Ortsteilen:

Gemeinde Stepenitztal: Börzow, Bonnhagen, Volkenhagen und Teschow

Gemeinde Grieben: Grieben und Zehmen

Gemeinde Roduchelstorf: Roduchelstorf und Cordshagen

Gemeinde Rehna: Falkenhagen, Löwitz, Rehna, Gletzow, Vitense, Neu Vitense, Törber, Törberhals, Parber, Nesow und Dorf Nesow

Gemeinde Königsfeld: Bülow, Klein Rünz, Groß Rünz, Warnekow, Bestenrade und Demern

Gemeinde Roggendorf: Breesen

Gemeinde Holdorf: Holdorf und Meetzen

Gemeinde Gadebusch: Ganzow, Dorf Ganzow, Neu Bauhof, Gadebusch, Reinhardtsdorf, Güstow, Buchholz, Klein Hundorf und Möllin

Gemeinde Lützow: Bendhof

Gemeinde Dragun: Dragun, Neu Dragun und Vietlübbe

Gemeinde Mühlen Eichsen: Mühlen Eichsen, Goddin, Webelsfelde und Groß Eichsen

Gemeinde Testorf-Steinfort: Testorf-Steinfort, Testorf, Wüstenmark und Seefeld

Gemeinde Upahl: Upahl, Kastahn, Boienhagen, Groß Pravtshagen, Sievershagen und Hanshagen

Gemeinde Grevesmühlen: Grevesmühlen Süd ab Bahnschienen Rehnaer Straße/Heinrich-Heine-Straße/Jahnstraße bis Ortsschild Wotenitz, Poischow, Wotenitz, Büttlingen und Questin

Gemeinde Menzendorf: Lübsee

Gemeinde Wedendorfersee: Benzin

Gemeinde Veelböken: Frauenmark, Passow, Paetrow, Veelböken, Rambeel und Hindenberg

Gemeinde Rüting: Rüting, Diedrichshagen und Schildberg

Gemeinde Bernstorf: Bernstorf, Bernstorf-Ausbau, Jeese, Strohkirchen, Pieverstorf, Wilkenhagen und Wölschendorf

19.1.2023

DE-HPAI(P)-2023-00002

Landkreis Vorpommern-Greifswald

10 km Radius um den im Landkreis Vorpommern-Rügen liegenden Ausbruchsbetrieb mit den GPS-Koordinaten 13.147556/54.072837 die tangierten Orte und Ortsteile in den betroffenen Gemeinden in Gänze.

9.2.2023

Landkreis Vorpommern- Rügen

Gemeinde Süderholz, die Ortsteile: Behnkenhagen, Kandelin, Klein Bisdorf, Klein Zarnewanz, Lüssow, Neuendorf, Poggendorf, Wüsteney

31.1.2023 - 9.2.2023

Landkreis Vorpommern-Rügen

Gemeinde Süderholz, die Ortsteile: Barkow, Bartmannshagen, Boltenhagen, Bretwisch, Dönnie, Grabow, Griebenow, Grischow, Groß Bisdorf, Gülzow-Dorf, Kaschow, Kreutzmannshagen, Prützmannshagen, Rakow, Schmietkow, Willershusen, Willerswalde, Wüst Eldena, Wüstenbilow, Zarnewanz

Gemeinde Sundhagen, die Ortsteile: Bremerhagen, Gerdeswalde, Horst, Segebadenhau, Wendorf

Stadt Grimmen mit den Ortsteilen: Appelshof, Jessin, Gerlachsruh, Groß Lehmhagen, Hohenwarth, Hohenwieden, Klein Lehmhagen, Vietlipp

Gemeinde Wendisch-Baggendorf, der Ortsteil: Borgstedt

9.2.2023

NIEDERSACHSEN

DE-HPAI(P)-2022-00099

Landkreis Cloppenburg

10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 8.005787/52.950081)

Betroffen sind Teile der Gemeinden Bösel, Emstek, Garrel, Großenkneten, Molbergen, Wardenburg und der Städte Cloppenburg und Friesoythe.

21.1.2023

Landkreis Cloppenburg

3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 8.005787/52.950081)

Betroffen sind Teile der Gemeinde Garrel.

12.1.2023 -21.1.2023

DE-HPAI(P)-2022-00101

Landkreis Cloppenburg

3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 8.012005/52.952218)

Betroffen sind Teile der Gemeinde Garrel.

15.1.2023 – 23.1.2023

Landkreis Cloppenburg

10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 8.012005/52.952218)

Betroffen sind Teile der Gemeinden Bösel, Emstek, Garrel, Großenkneten, Molbergen, Wardenburg und der Städte Cloppenburg und Friesoythe.

23.1.2023

DE-HPAI(P)-2022-00103

Landkreis Cloppenburg

3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.982109/52.959481)

Betroffen sind Teile der Gemeinden Garrel, Bösel und Friesoythe.

25.1.2023 – 2.2.2023

Landkreis Cloppenburg

10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.982109/52.959481)

Betroffen sind Teile der Gemeinden Garrel, Bösel, Friesoythe, Molbergen, Stadt Cloppenburg, Emstek und Großenkneten.

2.2.2023

DE-HPAI(P)-2023-00001

Landkreis Cloppenburg

3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.998687/52.959784)

Betroffen sind Teile der Gemeinde Garrel, Bösel und Friesoythe.

27.1.2023 – 4.2.2023

Landkreis Cloppenburg

10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.998687/52.959784)

Betroffen sind Teile der Gemeinde Garrel, Bösel, Friesoythe, Molbergen, Stadt Cloppenburg und Emstek.

4.2.2023

DE-HPAI(P)-2022-00102

Landkreis Cuxhaven

3 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 8.656393/53.671901)

Betroffen sind Teile der Gemeinde Geestland.

22.1.2023 – 30.1.2023

Landkreis Cuxhaven

10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 8.656393/53.671901)

Betroffen sind Teile der Gemeinde Geestland.

30.1.2023

DE-HPAI(P)-2022-00103

Landkreis Oldenburg

10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.982109/52.959481)

Betroffen sind Teile der Gemeinde Großenkneten.

2.2.2023

DE-HPAI(P)-2023-00001

Landkreis Oldenburg

10 km Radius um den Ausbruchsbetrieb (GPS-Koordinaten 7.998687/52.959784)

Betroffen sind Teile der Gemeinde Großenkneten und Wardenburg.

4.2.2023

Členský stát: Španělsko

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

ES-HPAI(P)-2022-00038

Those parts in the province of Valladolid of the comarca of Tordesillas beyond the area described in the protection zone and contained within a circle of a radius of 10 kilometres, centered on UTM 30, ETRS89 coordinates long -4,6551761, lat 41,5811216

21.1.2023

Those parts in the province of Valladolid of the comarca of Tordesillas contained within a circle of a radius of 3 kilometres, centered on UTM 30, ETRS89 coordinates long -4,6551761, lat 41,5811216

13.1.2023 -21.1.2023

Členský stát: Francie

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

Département: Côtes-d’Armor (22)

FR-HPAI(P)-2022-01619

CANIHUEL

HAUT-CORLAY

CORLAY

PLUSSULIEN

SAINT-IGEAUX

SAINT-NICOLAS DU PELEM

SAINT-GILLES-PLIGEAUX

KERPERT

SAINTE-TREPHINE

SAINT-MAYEUX

CAUREL

BON REPOS SUR BLAVET

PLOUNEVEZ-QUINTIN

LANRIVAIN

LE VIEUX-BOURG

SAINT-BIHY

LA HARMOYE

SAINT-MARTIN-DES-PRES

SAINT-GILLES-VIEUX-MARCHE

2.2.2023

CANIHUEL

HAUT-CORLAY

CORLAY

PLUSSULIEN

SAINT-IGEAUX

SAINT-NICOLAS DU PELEM

25.1.2023 - 2.2.2023

FR-HPAI(P)-2023-00014

BÉGARD

BERHET

COATRÉVEN

CAVAN

COATASCORN

KERMARIA-SULARD

LANGOAT

LANMERIN

LANNION

LE-VIEUX-MARCHÉ

LOUANNEC

LOUARGAT

MANTALLOT

PLOUARET

PLOUBEZRE

PLOULEC’H

PLOUMILLIAU

PLOUZÉLAMBRE

PRAT

QUEMPERVEN

ROSPEZ

SAINT-QUAY-PERROS

TRÉGROM

TRÉZÉNY

PLUZUNET

9.2.2023

CAVAN

CAOUENNEC-LANVÉZÉAC

LANNION

PLOUBEZRE

TONQUÉDEC

1.2.2023 – 9.2.2023

Département: Creuse (23)

FR-HPAI(NON-P)-2023-00005

BASVILLE

BEISSAT

CROCQ

MAGNAT-L’ÉTRANGE

MALLERET

SAINT-AGNANT-PRÈS-CROCQ

SAINT-GEORGES-NIGREMONT

SAINT-MARTIAL-LE-VIEUX

SAINT-MAURICE-PRÈS-CROCQ

SAINT-MERD-LA-BREUILLE

SAINT-ORADOUX-DE-CHIROUZE

17.2.2023

FLAYAT

9.2.2023 – 17.2.2023

Département: Dordogne (24)

FR-HPAI(P)-2022-01481

FR-HPAI(P)-2022-01480

FR-HPAI(P)-2022-01517

FR-HPAI(P)-2022-01558

FR-HPAI(P)-2022-01559

FR-HPAI(P)-2022-01581

VALOJOULX

LA DORNAC

NADAILLAC

SAINT-VINCENT-LE-PALUEL

PRATS6DE-CARLUX

BORREZE

MARQUAY

SAINT-AMAND-DE-COLY

PROISSANS

SAINT-ANDRE-D’ALLAS

SARLAT-LA-CANEDA

SIMEYROLS

TAMNIES

AUBAS

MONTIGNAC

JAYAC

LA CASSAGNE

LA CHAPELLE-AUBAREIL

COLY

ORLIAGUET

SAINTE-NATHALENE

SALIGNAC-EYVIGUES

MARCILLAC SAINT QUENTIN

27.1.2023

ARCHIGNAC

MARCILLAC SAINT QUENTIN

PAULIN

SAINT CREPIN ET CARLUCET

SAINT GENIES

SALIGNAC EYVIGUES

19.1.2023 – 27.1.2023

Département: Gers (32)

FR-HPAI(P)-2022-01605

FR-HPAI(P)-2022-01612

FR-HPAI(P)-2023-00008

FR-HPAI(P)-2023-00012

FR-HPAI(P)-2023-00013

ARBLADE-LE-HAUT

ARMOUS-ET-CAU

AVERON-BERGELLE

BETOUS

CAHUZAC-SUR-ADOUR

CASTELNAVET

CASTILLON-DEBATS

CAUMONT

COURTIES

CRAVENCERES

DEMU

ESPAS

GALIAX

GAZAX-ET-BACCARISSE

GOUX

JU-BELLOC

JUILLAC

LADEVEZE-RIVIERE

LANNE-SOUBIRAN

LOUBEDAT

LOUSLITGES

LUPIAC

MARGOUET-MEYMES

MAULICHERES

MAUMUSSON-LAGUIAN

NOGARO

PEYRUSSE-GRANDE

PEYRUSSE-VIEILLE

PLAISANCE

PRECHAC-SUR-ADOUR

RISCLE

SAINT-AUNIX-LENGROS

SAINT-GRIEDE

SAINT-MARTIN-D’ARMAGNAC

SAINT-PIERRE-D’AUBEZIES

SAINTE-CHRISTIE-D’ARMAGNAC

SARRAGACHIES

SEAILLES

SION

SORBETS

TARSAC

TIESTE-URAGNOUX

TOURDUN

URGOSSE

6.2.2023

AIGNAN

BEAUMARCHES

BOUZON-GELLENAVE

COULOUME-MONDEBAT

FUSTEROUAU

IZOTGES

LASSERADE

LOUSSOUS-DEBAT

POUYDRAGUIN

SABAZAN

TASQUE

TERMES-D’ARMAGNAC

29.1.2023 – 6.2.2023

Département: Ille-et-Vilaine (35)

FR-HPAI(NON-P)-2023-00004

LA BAZOUGE-DU-DÉSERT

BEAUCÉ

LE CHATELIER,

FLEURIGNÉ

JAVENÉ

LANDEAN

LE LOROUX

PARIGNE,

ROMAGNÉ

SAINT GERMAIN EN COGLES,

LA SELLE-EN-LUITRÉ

VILLAMÉE

LOUVIGNÉ-DU-DÉSERT

MELLE

POILLEY

LES PORTES DU COGLAIS

MAEN-ROCH

SAINT-SAUVEUR DES LANDES

LUITRE-DOMPIERRE

LA CHAPELLE JANSON

6.2.2023

LECOUSSE

FOUGERES

LAIGNELET

SAINT GERMAIN EN COGLES,

LE CHATELIER,

PARIGNE

LANDEAN

29.1.2023 – 6.2.2023

 

Département: Indre (36)

 

FR-HPAI(NON-P)-2022-00405

AIZE

BAGNEUX Partie de commune située à l’Ouest de la D25

BAUDRES

BOUGES-LE-CHATEAU Partie de commune située au Nord de la D2, puis de la D34 A

BUXEUIL

FONTGUENAND Partie de commune située au Sud de la D52

GUILLY

LANGE

POULAINES Partie de commune située au Nord de D960

ROUVRES LES BOIS

SAINT-CHRISTOPHE-EN-BAZELLE partie de commune située au Sud-Ouest de D25

SEMBLECAY Partie de commune située au Sud de D25

VALENCAY Partie de commune située au Nord-Ouest du Nahon

VAL-FOUZON

VEUIL

VICQ-SUR-NAHON Partie de commune située à l’Ouest de la D956 et au Sud de la D109

26.1.2023

POULAINES Partie de commune située au Sud de la D960

VALENCAY Partie de commune située au Sud- Est du Nahon

VICQ-SUR-NAHON Partie de commune située à l’Est de la D956 et au Nord de la D109

17.1.2023 – 26.1.2023

Département: Loire-Atlantique (44)

FR-HPAI(P)-2022-01492

FR-HPAI(P)-2022-01497

FR-HPAI(P)-2022-01505

CASSON

LE CELLIER

COUFFE

HERIC

JOUE-SUR-ERDRE

MESANGER

MOUZEIL

NORT-SUR-ERDRE

RIAILLE

SAFFRE

SAINT-MARS-DU-DESERT

SUCE-SUR-ERDRE

TEILLE

TRANS-SUR-ERDRE

18.1.2023

LIGNE

NORT-SUR-ERDRE

PETIT-MARS

LES TOUCHES

9.1.2023 - 18.1.2023

FR-HPAI(P)-2022-01466

FR-HPAI(P)-2022-01591

FR-HPAI(P)-2022-01592

FR-HPAI(P)-2022-01609

FR-HPAI(P)-2022-01616

FR-HPAI(P)-2023-00001

2023-00015

FR-HPAI(P)-2023-00009

LA PLANCHE

REMOUILLE

MONTBERT

AIGREFEUILLE

SAINT LUMINE DE CLISSON

LA CHEVROLIERE

CORCOUE SUR LORGNE

GENESTON

LA LIMOUZINIERE

MACHECOUL SAINT MEME

LA MARNE

SAINT MARS DE COUTAIS

PAULX

SAINT COLOMBAN

SAINT PHILBERT DE GRAND LIEU

SAINT ETIENNE DE MER MORTE

SAINT HILAIRE DE CLISSON

6.2.2023

VIEILLEVIGNE

CORCOUE SUR LORGNE

LEGE

SAINT LUMINE DE COUTAIS

SAINT PHILBERT DE GRAND LIEU

LA LIMOUZINIERE

PAULX

TOUVOIS

29.1.2023 – 6.2.2023

FR-HPAI(P)-2022-01498

Bégrolles-en-Mauges

Chanteloup-les-Bois

Chemillé-en-Anjou

Chemillé-en-Anjou

Chemillé-en-Anjou

Chemillé-en-Anjou

Chemillé-en-Anjou

Chemillé-en-Anjou

Cholet

Cléré-sur-Layon

La Plaine

La Séguinière

La Tessouale

Le May-sur-Evre

Le Puy-Saint-Bonnet

Les Cerqueux-sous-Passavant

Nueil-sur-Layon

En entier

En entier

Chaudron-en-Mauges

La Boissière-sur-Evre

La Chaussaire

La Salle-et-Chapelle-Aubry

Montrevault-sur-Evre

Montrevault-sur-Evre

Montrevault-sur-Evre

Montrevault-sur-Evre

Montrevault-sur-Evre

Montrevault-sur-Evre

Nuaillé

Passavant-sur-Layon

Saint-Christophe-du-Bois

Saint-Léger-sous-Cholet

Le Longeron

Saint-Crespin-sur-Moine

Saint-Germain-sur-Moine

Tillières

Somloire

Toutlemonde

Trémentines

27.1.2023

Andrezé

Beaupréau

Gesté

Jallais

La Chapelle-du-Genêt

La Jubaudière

La Poitevinière

Le Pin-en-Mauges

Saint-Philbert-en-Mauges

Villedieu-la-Blouère

La Romagne

Le Fief-Sauvin

La Renaudière

Montfaucon-Montigné

Roussay

Saint-André-de-la-Marche

Saint-Macaire-en-Mauges

19.1.2023 – 27.1.2023

FR-HPAI(P)-2022-01504

LA BOISSIERE-DU-DORE

LA REGRIPPIERE

LA REMAUDIERE

2.2.2023

FR-HPAI(P)-2022-01554

CLISSON

GORGES

MOUZILLON

SAINT HILAIRE DE CLISSON

VALLETS

7.2.2023

BOUSSAY

GETIGNE

19.1.2023 – 7.2.2023

FR-HPAI(P)-2023-00010

RIAILLE

BONNEUVRE

PANNECE

TEILLE

TRANS SUR ERDRE

MOUZEIL

LIGNE

COUFFE

OUDON

ANCENIS SAINT GEREON

VAIR SUR LOIRE

LA ROCHE BLANCHE

POUILLE LES COTEAUX

5.2.2023

MESANGER

TEILLE

27.1.2023 – 5.2.2023

Departement: Maine-et-Loire (49)

FR-HPAI(P)-2022-01457

FR-HPAI(P)-2022-01471

FR-HPAI(P)-2022-01472

FR-HPAI(P)-2022-01483

FR-HPAI(P)-2022-01485

FR-HPAI(P)-2022-01486

FR-HPAI(P)-2022-01487

FR-HPAI(P)-2022-01489

FR-HPAI(P)-2022-01496

FR-HPAI(P)-2022-01498

FR-HPAI(P)-2022-01506

FR-HPAI(P)-2022-01511

FR-HPAI(P)-2022-01512

FR-HPAI(P)-2022-01516

FR-HPAI(P)-2022-01518

FR-HPAI(P)-2022-01519

FR-HPAI(P)-2022-01524

FR-HPAI(P)-2022-01458

FR-HPAI(P)-2022-01467

FR-HPAI(P)-2022-01535

FR-HPAI(P)-2022-01545

FR-HPAI(P)-2022-01547

FR-HPAI(P)-2022-01549

FR-HPAI(P)-2022-01548

FR-HPAI(P)-2022-01564

FR-HPAI(P)-2022-01571

FR-HPAI(P)-2022-01573

FR-HPAI(P)-2022-01578

FR-HPAI(P)-2022-01579

FR-HPAI(P)-2022-01580

FR-HPAI(P)-2022-01586

FR-HPAI(P)-2022-01594

FR-HPAI(P)-2022-01603

FR-HPAI(P)-2023-00016

Bégrolles-en-Mauges

Chanteloup-les-Bois

Chemillé-en-Anjou

Chemillé-en-Anjou

Chemillé-en-Anjou

Chemillé-en-Anjou

Chemillé-en-Anjou

Chemillé-en-Anjou

Cholet

Cléré-sur-Layon

La Plaine

La Séguinière

La Tessouale

Le May-sur-Evre

Le Puy-Saint-Bonnet

Les Cerqueux-sous-Passavant

Nueil-sur-Layon

En entier

En entier

Chaudron-en-Mauges

La Boissière-sur-Evre

La Chaussaire

La Salle-et-Chapelle-Aubry

Montrevault-sur-Evre

Montrevault-sur-Evre

Montrevault-sur-Evre

Montrevault-sur-Evre

Montrevault-sur-Evre

Montrevault-sur-Evre

Nuaillé

Passavant-sur-Layon

Saint-Christophe-du-Bois

Saint-Léger-sous-Cholet

Le Longeron

Saint-Crespin-sur-Moine

Saint-Germain-sur-Moine

Tillières

Somloire

Toutlemonde

Trémentines

8.2.2023

ANDREZÉ

BEAUPRÉAU

GESTÉ

JALLAIS

LA CHAPELLE-DU-GENÊT

LA JUBAUDIÈRE

LA POITEVINIÈRE

LE PIN-EN-MAUGES

SAINT-PHILBERT-EN-MAUGES

VILLEDIEU-LA-BLOUÈRE

LA ROMAGNE

LE FIEF-SAUVIN

LA RENAUDIÈRE

MONTFAUCON-MONTIGNÉ

ROUSSAY

SAINT-ANDRÉ-DE-LA-MARCHE

SAINT-MACAIRE-EN-MAUGES

TORFOU

31.1.2023 – 8.2.2023

FR-HPAI(P)-2022-01606

BOUILLE MENARD

CHAZE SUR ARGOS

GENE

VERN D ANJOU

LION D’ANGERS

AVIRE

LE BOURG D’IRE

LA CHAPELLE SUR OUDON

CHATELAIS

LA FERRIERE DE FLEE

L“HOTELLERIE DE FLEE

LOUVAINES

MARANS

MONTGUILLON

NOYANT LA GRAVOYERE

NYOISEAU

SAINTE GEMMES D’ANDIGNE

SAINT MARTIN DU BOIS

SAINT SAUVEUR DE FLEE

25.1.2023

LOUVAINES

NYOISEAU

SEGRE‘

17.1.2023 – 25.1.2023

Departement: Manche (50)

FR-HPAI(NON-P)-2022-00420

AUMEVILLE LESTRE

BRILLEVAST

BRIX

CHERBOURG EN COTENTIN

COLOMBY

CRASVILLE

DIGOSVILLE

ECAUSSEVILLE

EMONDEVILLE

EROUDEVILLE

FLOTTEMANVILLE

FONTENAY SUR MER

FRESVILLE

GOLLEVILLE

GONNEVILLE LE THEIL

HAUTTEVILLE BOCAGE

HEMEVEZ

HUBERVILLE

JOGANVILLE

L’ETANG BERTRAND

LE HAM

LE MESNIL AU VAL

LE VAST

LESTRE

LIEUSAINT

MAGNEVILLE

MONTAIGU LA BRISETTE

MONTEBOURG

MORSALINES

MORVILLE

NEGREVILLE

OCTEVILLE L’AVENEL

ORGLANDES

OZEVILLE

QUETTEHOU

QUINEVILLE

ROCHEVILLE

SAINT CYR

SAINT FLOXEL

SAINT GERMAIN DE TOURNEBUT

SAINT JOSEPH

SAINT MARTIN D’AUDOUVILLE

SAUSSEMESNIL

SORTOSVILLE

SOTTEVAST

TEMERVILLE

TEURTHEVILLE BOCAGE

URVILLE

VALOGNES

VAUDREVILLE

VIDECOSVILLE

YVETOT BOCAGE

28.1.2023

HUBERVILLE

MONTAIGU LA BRISETTE

SAINT CYR

SAINT GERMAIN DE TOURNEBUT

SAUSSEMESNIL

TAMERVILLE

VALOGNES

20.1.2023 – 28.1.2023

Departement: Morbihan (56)

FR-HPAI(P)-2022-01422

FR-HPAI(P)-2022-01435

FR-HPAI(P)-2022-01443

FR-HPAI(P)-2022-01444

FR-HPAI(P)-2022-01445

BIGNAN - Commune entière

BILLIO - Commune entière

BULEON - Commune entière

CREDIN - Partie de la commune à l’ouest de la D11 jusqu’à Bellevue puis au sud de la route allant de Bellevue à Le Pont du redressement

CRUGUEL - Commune entière

GUEGON -Partie de la commune au sud de la N24

GUEHENNO - Commune entière

EVELLYS - Partie de la commune à l’ouest de la D767 jusqu’à Siviac puis au nord-ouest de la route allant à Naizin puis au nord de la D203

JOSSELIN - Commune entière

KERFOURN - Partie de la commmune au sud de la route allant de Le Guéric à Le Lindreu

LA CROIX HELLEAN - Commune entière

LANOUEE - Partie de la commune à l’est de la rivière de l’Oust jusqu’à Pomeleuc puis au nord de la D155 jusqu’à la Ville Hervieux puis au nord de la 764 jusqu’à la N24

LANTILLAC - Commune entière

LES FORGES - Partie de la commune à l’ouest de la D778

LOCMINE - Commune entière

MOREAC - Partie de la commune à l’ouest de la D767 jusqu’à Porh Legal puis au sud de la D181 jusqu’à Keranna puis au sud de la route allant de Keranna à Kervalo en passant par Le Petit Kerimars, Bolcalpère et le Faouët d’En Haut

MOUSTOIR-AC - Partie de la commune au nord de la route allant de Plumelin à Moustoir-Ac puis au nord de la D318 et à l’ouest de la D767

PLEUGRIFFET - Commune entière

PLUMELIAU-BIEUZY - Partie de la commune au sud de la D203 et à l’est de la route allant du bourg à Talhouet Avalec en passant par Kerjegu et Beau Soleil

PLUMELIN - Partie de la commune au nord de la D117 jusqu’à Kerfourchec puis à l’est de la route allant à Moustoir-Ac

RADENAC - Commune entière

REGUINY - Partie de la commune au nord de la D203 jusqu’à Le Pont Saint Fiacre

SAINT-ALLOUESTRE - Commune entière

17.1.2023

EVELLYS -Partie de la commune à l’est de la D767 jusqu’à Siviac puis à l’est de la route allant à Naizin puis au sud de la D203

MOREAC - Partie de la commune à l’est de la D767 jusqu’à Porh Legal puis au nord de la D181 jusqu’à Keranna puis au nord de la route allant de Keranna à Kervalo en passant par Le Petit Kerimars, Bolcalpère et le Faouët d’En Haut

REGUINY - Partie de la commune au sud de la D203 jusqu’à Le Pont Saint Fiacre

RADENAC -Partie de la commune à l’ouest de la D11

BULEON - Partie de la commune au nord de la N24

GUEGON - Partie de la commune au nord de la N24

LANOUEE - Partie de la commune à l’ouest de la rivière de l’Oust jusqu’à Pomeleuc puis au sud de la D155 jusqu’à la Ville Hervieux puis au sud de la 764 jusqu’à la N24

LANTILLAC - Commune entière

PLEUGRIFFET - Partie de la commune au sud de la D117

9.1.2023 – 17.1.2023

Département: Nord (59)

FR-HPAI(P)-2022-01434

ALLENES-LES-MARAIS

ANNOEULLIN

BAILLEUL

BAUVIN

BEAUCAMPS-LIGNY

BOIS-GRENIER

DON

ERQUINGHEM-LE-SEC

ERQUINGHEM-LYS

ESCOBECQUES

FOURNES-EN-WEPPES

FROMELLES

HALLENNE-LES-HAUBOURDIN

HANTAY

LA BASSEE

LA GORGUE

LE MAISNIL

MARQUILLIES

MERRIS

MERVILLE

METEREN

NIEPPE

PROVIN

RADINGHEM-EN-WEPPES

SAINGHIN-EN-WEPPES

SALOME

STRAZEELE

VIEUX-BERQUIN

WAVRIN

WICRES

17.1.2023

NEUF-BERQUIN

STEENWERCK

ESTAIRES

LE DOULIEU

AUBERS

HERLIES

ILLIES

9.1.2023 – 17.1.2023

Département: Puy-de-Dôme (63)

FR-HPAI(NON-P)-2023-00005

FERNOEL

GIAT

VERNEUGHEOL

17.2.2023

Département: Hautes-Pyrénées (65)

FR-HPAI(P)-2022-01598

ALLIER

ANGOS

ANTIST

ARTIGUEMY

AUBAREDE

AUREILHAN

BARBAZAN-DEBAT

BARBAZAN-DESSUS

BEGOLE

BERNAC-DEBAT

BERNAC-DESSUS

BERNADETS-DESSUS

BONNEFONT

BONNEMAZON

BOULIN

BUGARD

BURG

CABANAC

CAHARET

CALAVANTE

CASTELVIEILH

CASTERA-LANUSSE

CASTILLON

CHELLE-SPOU

CIEUTAT

CLARAC

COUSSAN

FRECHOU-FRECHET

GONEZ

GOUDON

GOURGUE

HITTE

HOURC

LANESPEDE

LANSAC

LASLADES

LESPOUEY

LIZOS

LUC

LUTILHOUS

MARQUERIE

MAUVEZIN

MERILHEU

MONTASTRUC

MONTGAILLARD

MONTIGNAC

MOULEDOUS

ORIEUX

ORIGNAC

PERE

PEYRIGUERE

POUYASTRUC

RICAUD

SALLES-ADOUR

SARROUILLES

SEMEAC

SERE-RUSTAING

SOUES

SOUYEAUX

THUY

VIELLE-ADOUR

23.1.2023

BORDES

LHEZ

MASCARAS

OLEAC-DESSUS

OUEILLOUX

OZON

PEYRAUBE

POUMAROUS

SINZOS

TOURNAY

15.1.2023 – 23.1.2023

Département: Rhône (69)

FR-HPAI(P)-2022-01597

ANCY

BAGNOLS

BELMONT-D’AZERGUES

BESSENAY

BIBOST

BULLY

EVEUX

BRULLIOLES

BRUSSIEU

BULLY

CHARNAY

CHATILLON

CHAZAY-D’AZERGUES

CHESSY

CHEVINAY

CIVRIEUX-D’AZERGUES

COURZIEU

DAREIZE

DOMMARTIN

EVEUX

FLEURIEUX-SUR-L’ARBRESLE

GREZIEU-LA-VARENNE

LEGNY

LENTILLY

LOZANNE

MARCY-L’ETOILE

MONTROTTIER

MORANCE

LES OLMES

POLLIONNAY

PONTCHARRA-SUR-TURDINE

SARCEY

SOURCIEUX-LES-MINES

SAINTE-CONSORCE

SAINT-FORGEUX

SAINT-GERMAIN-NUELLES

SAINT-JEAN-DES-VIGNES

SAINT-JULIEN-SUR-BIBOST

SAINT-LOUP

SAINT-PIERRE-LA-PALUD

SAINT-ROMAIN-DE-POPEY

SAINT-VERAND

LA TOUR-DE-SALVAGNY

VAUGNERAY

27.1.2023

L’ARBRESLE

SAIN BEL

SAVIGNY

19.1.2023 – 27.1.2023

Département: Sarthe (72)

FR-HPAI(P)-2022-01584

ASSE LE RIBOUL

BALLON SAINT MARS

BEAUMONT SUR SARTHE

CHERANCE

CONGE-SUR-ORNE

COURGAINS

DANGEUL

FRESNAY-SUR-SARTHE

GRANDCHAMP

JUILLE

LOUVIGNY

LUCE-SOUS-BALLON

MARESCHE

MAROLLES-LES-BRAULTS

LES MEES

MEZIERE-SOUS-PONTHOUIN

MOITRON-SUR-SARTHE

MONHOUDOU

MONTBIZOT

PIACE

RENE

ROUESSE-FONTAINE

SAINT-AIGNAN

SAINT-CHRISTOPHE-DU-JAMBET

SAINT-MARCEAU

SAOSNES

TEILLE

THOIGNE

THOIREE-SOUS-CONTENSOR

VIVOIN

18.1.2023

CHERANCE

DANGEUL

DOUCELLES

MEURCE

NOUANS

RENE

VIVOIN

9.1.2023 – 18.1.2023

Département: Deux-Sèvres (79)

FR-HPAI(P)-2022-01411

FR-HPAI(P)-2022-01415

FR-HPAI(P)-2022-01414

FR-HPAI(P)-2022-01417

FR-HPAI(P)-2022-01430

FR-HPAI(P)-2022-01436

FR-HPAI(P)-2022-01428

FR-HPAI(P)-2022-01447

FR-HPAI(P)-2022-01448

FR-HPAI(P)-2022-01477

FR-HPAI(P)-2022-01450

FR-HPAI(P)-2022-01475

FR-HPAI(P)-2022-01474

FR-HPAI(P)-2022-01482

FR-HPAI(P)-2022-01484

FR-HPAI(P)-2022-01473

FR-HPAI(P)-2022-01502

FR-HPAI(P)-2022-01504

FR-HPAI(P)-2022-01515

FR-HPAI(P)-2022-01499

FR-HPAI(P)-2022-01521

FR-HPAI(P)-2022-01522

FR-HPAI(P)-2022-01532

FR-HPAI(P)-2022-01541

FR-HPAI(P)-2022-01534

FR-HPAI(P)-2022-01538

FR-HPAI(P)-2022-01544

FR-HPAI(P)-2022-01541

FR-HPAI(P)-2022-01538

FR-HPAI(P)-2022-01534

FR-HPAI(P)-2022-01569

FR-HPAI(P)-2022-01587

FR-HPAI(P)-2022-01588

ADILLY

AMAILLOUX

ARDIN

ARGENTON-L’EGLISE

BECELEUF

LE BEUGNON

BOUILLE-LORETZ

LA CHAPELLE-THIREUIL

CHICHE

CLESSÉ

COULONGES-SUR-L’AUTIZE

COULONGES-THOUARSAIS

FAYE-L’ABESSE

FÉNERY

FENIOUX

LA FORÊT-SUR-SÈVRE

GEAY

LUCHE-THOUARSAIS

MAUZE-THOUARSAIS

MONCOUTANT

MOUTIERS-SOUS-CHANTEMERLE

POUGNE-HÉRISSON

PUIHARDY

SAINT-AUBIN-LE-CLOUD

SAINT-GERMAIN-DE-LONGUE-CHAUME

SAINT-JOUIN-DE-MILLY

SAINT-LAURS

SAINT-MAIXENT-DE-BEUGNE

SAINT-MAURICE-ETUSSON

SAINT-POMPAIN

SCILLÉ

SECONDIGNY

VILLIERS-EN-PLAINE

VOULMENTIN

28.1.2023

L’ABSIE

ARGENTONNAY

BOISME

BRESSUIRE

BRETIGNOLLES

LE BREUIL-BERNARD

LE BUSSEAU

CERIZAY

CHANTELOUP

LA CHAPELLE-SAINT-ETIENNE

LA CHAPELLE-SAINT-LAURENT

CIRIERES

COMBRAND

COURLAY

GENNETON

LARGEASSE

MAULEON

MONTRAVERS

NEUVY-BOUIN

NUEIL-LES-AUBIERS

LA PETITE-BOISSIERE

LE PIN

PUGNY

SAINT-AMAND-SUR-SEVRE

SAINT-ANDRE-SUR-SEVRE

SAINT-AUBIN-DU-PLAIN

SAINT-PAUL-EN-GATINE

SAINT PIERRE DES ECHAUBROGNES

TRAYES

VAL-EN-VIGNES

VERNOUX-EN-GATINE

20.1.2023 – 28.1.2023

FR-HPAI(P)-2022-01449

CHANTECORPS

CLAVE

COUTIERES

EXIREUIL

FOMPERRON

LES FORGES

NANTEUIL

PAMPROUX

REFFANNES

SAINT-GERMIER

SAINT-MARTIN-DU-FOUILLOUX

SOUDAN

VAUSSEROUX

VAUTEBIS

29.2.2023

MENIGOUTE

VASLES

20.1.2023 –29.2.2023

Département: Vendée (85)

FR-HPAI(P)-2022-01424

FR-HPAI(P)-2022-01426

FR-HPAI(P)-2022-01438

FR-HPAI(P)-2022-01440

FR-HPAI(P)-2022-01441

FR-HPAI(P)-2022-01442

FR-HPAI(P)-2022-01446

FR-HPAI(P)-2022-01451

FR-HPAI(P)-2022-01454

FR-HPAI(P)-2022-01455

FR-HPAI(P)-2022-01456

FR-HPAI(P)-2022-01459

FR-HPAI(P)-2022-01460

FR-HPAI(P)-2022-01461

FR-HPAI(P)-2022-01462

FR-HPAI(P)-2022-01463

FR-HPAI(P)-2022-01464

FR-HPAI(P)-2022-01469

FR-HPAI(P)-2022-01470

FR-HPAI(P)-2022-01478

FR-HPAI(P)-2022-01479

FR-HPAI(P)-2022-01488

FR-HPAI(P)-2022-01490

FR-HPAI(P)-2022-01491

FR-HPAI(P)-2022-01493

FR-HPAI(P)-2022-01494

FR-HPAI(P)-2022-01495

FR-HPAI(P)-2022-01500

FR-HPAI(P)-2022-01503

FR-HPAI(P)-2022-01507

FR-HPAI(P)-2022-01508

FR-HPAI(P)-2022-01509

FR-HPAI(P)-2022-01510

FR-HPAI(P)-2022-01513

FR-HPAI(P)-2022-01514

FR-HPAI(P)-2022-01520

FR-HPAI(P)-2022-01525

FR-HPAI(P)-2022-01527

FR-HPAI(P)-2022-01528

FR-HPAI(P)-2022-01529

FR-HPAI(P)-2022-01530

FR-HPAI(P)-2022-01531

FR-HPAI(P)-2022-01533

FR-HPAI(P)-2022-01537

FR-HPAI(P)-2022-01539

FR-HPAI(P)-2022-01540

FR-HPAI(P)-2022-01542

FR-HPAI(P)-2022-01543

FR-HPAI(P)-2022-01546

FR-HPAI(P)-2022-01551

FR-HPAI(P)-2022-01552

FR-HPAI(P)-2022-01553

FR-HPAI(P)-2022-01555

FR-HPAI(P)-2022-01556

FR-HPAI(P)-2022-01557

FR-HPAI(P)-2022-01583

FR-HPAI(P)-2022-01585

FR-HPAI(P)-2022-01589

FR-HPAI(P)-2022-01590

FR-HPAI(P)-2022-01593

FR-HPAI(P)-2022-01595

FR-HPAI(P)-2022-01596

FR-HPAI(P)-2022-01599

FR-HPAI(P)-2022-01600

FR-HPAI(P)-2022-01601

FR-HPAI(P)-2022-01602

FR-HPAI(P)-2022-01604

FR-HPAI(P)-2022-01607

FR-HPAI(P)-2022-01608

FR-HPAI(P)-2022-01610

FR-HPAI(P)-2022-01611

FR-HPAI(P)-2022-01613

FR-HPAI(P)-2022-01614

FR-HPAI(P)-2022-01615

FR-HPAI(P)-2022-01618

FR-HPAI(P)-2022-01620

FR-HPAI(P)-2023-00002

FR-HPAI(P)-2023-00003

FR-HPAI(P)-2023-00004

FR-HPAI(P)-2023-00005

FR-HPAI(P)-2023-00006

SAINT HILAIRE DES LOGES au sud de la D745

FOUSSAIS PAYRE a l’ouest de la D49

FAYMOREAU

MARILLET

ANTIGNY

BOURNEAU

CEZAIS

FONTENAY-LE-COMTE

L’ORBRIE

LA CHATAIGNERAIE

LA TARDIERE

LOGE-FOUGEREUSE

MARSAIS-SAINTE-RADEGONDE

SAINT-MARTIN-DE-FRAIGNEAU

SAINT-MAURICE-DES-NOUES

SAINT-PIERRE-DU-CHEMIN

SERIGNE

PISSOTTE

MARVENT

NIEUL-SUR-L’AUTISTE

PUY-DE-SERRE

SAINT-HILAIRE-DE-VOUST

VOUVANT

SAINT-MICHEL-LE-CLOUCQ

XANTON-CHASSENON

SAINT HILAIRE DES LOGES au nord de la D745

FOUSSAIS PAYRE à l’est de la D49

BREUIL-BARRET

LA CHAPELLE-AUX-LYS

LOGE-FOUGEREUSE

SAINT-HILAIRE-DE-VOUST

BAZOGES-EN-PAILLERS

BEAUREPAIRE

BESSAY

BOURNEZEAU au nord de la D948 et de la D949B

CHAILLE-LES-MARAIS

CHAMPAGNE-LES-MARAIS

CHANTONNAY à l’ouest de la D137

CHÂTEAU-GUIBERT à l’est de la D746

CHAUCHE à l’ouest de l’A83

CHAVAGNES-EN-PAILLERS au nord de la D6

CORPE

DOMPIERRE-SUR-YON

ESSARTS EN BOCAGE

FOUGERE

LA BOISSIERE-DE-MONTAIGU au sud de la D23 et D72

LA CHAIZE-LE-VICOMTE au sud de la D948

LA COPECHAGNIERE

LA FERRIERE

LA MERLATIERE

LA RABATELIERE

LA REORTHE

LA ROCHE-SUR-YON à l’est de la D746 et D763

LES BROUZILS

LES HERBIERS au nord de la D160 et à l’ouest de la D23

LES LANDES-GENUSSON au sud de la D72 et D755

MAREUIL-SUR-LAY-DISSAIS à l’est de la D746

MESNARD-LA-BAROTIERE

MOUTIERS-SUR-LE-LAY au sud de la D19

RIVES-DE-L’YON à l’est de la D746

SAINT-ANDRE-GOULE-D’OIE au sud de l’A87

SAINTE-CECILE

SAINTE-HERMINE

SAINTE-PEXINE au sud de la D19

SAINT-FULGENT à l’est de l’A87

SAINT-GEORGES-DE-MONTAIGU

SAINT-HILAIRE-LE-VOUHIS

SAINT-JEAN-DE-BEUGNE

SAINT-JUIRE-CHAMPGILLON

SAINT-MARTIN-DES-NOYERS à l’est de la D7

THORIGNY

LES MAGNILS-REIGNIERS

LUCON

MOUZEUIL-SAINT-MARTIN

NALLIERS

PUYRAVAULT

SAINT-AUBIN-LA-PLAINE

SAINTE-GEMME-LA-PLAINE

SAINTE-RADEGONDE-DES6NOYERS

SAINTE-ETIENNE-DE6BRILLOUET

TRIAIZE

VENDRENNES

BOURNEZEAU au sud de la D498 et de la D949B

LES PINEAUX

MOUTIERS-SUR-LE-LAY

SAINTE-PEXINE au nord de la D19

SAINT-MARTIN-DES-NOYERS à l’ouest de la D7

LA CHAIZE-LE-VICOME au nord de la D948

LA FERRIERE au sud de la D160

CHAUCHE à l’est de l’A83

CHAVAGNES-EN-PAILLERS au sud de la D6

SAINT-ANDRE-GOULE-D’OIE au nord de l’A87

SAINT-FULGENT à l’ouest de l’A87

BREM-SUR-MER

BRETIGNOLLES-SUR-MER

COEX

GIVRAND

LA CHAIZE-GIRAUD

LA CHAPELLE-HERMIER

L’AIUGUILLON-SUR-VIE

LES ACHARDS

L’ILE-D’OLONNE

MARTINET

OLONNE-SUR-MER

SAINTE-FOY

SAINT-GEORGES-DES-POINTINDOUX

SAINT-JULIEN-DES-LANDES

SAINT-MATHURIN

SAINT-REVEREND

BREM-SUR-MER

LANDEVIEILLE

SAINT-JULIEN-DES-LANDES

VAIRE

2.2.2023

Département: Vienne (86)

FR-HPAI(P)-2023-00019

CURZAY SUR VONNE

JAZENEUIL

ROUILLE

SAINT SAUVANT

SANXAY

15.2.2023

Členský stát: Itálie

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

Region: Veneto

IT-HPAI(P)-2022-00054

The area of the parts of Veneto Region extending beyond the area described in the protection zone and within the circle of a radius of ten kilometres, centred on WGS84 dec. coordinates N45.355299708, E10.860377854

28.1.2023

The area of the parts of Veneto Region contained within a circle of radius of three kilometres, centred on WGS84 dec. coordinates N45.355299708, E10.860377854

20.1.2023 – 28.1.2023

Členský stát: Maďarsko

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

Bács-Kiskun, Békés és Csongrád-Csanád vármegye

HU-HPAI(P)-2022-00211-00295

HU-HPAI(P)-2022-00297

Ágasegyháza, Bácsalmás, Bácsszőlős, Balotaszállás, Borota, Csengőd, Csikéria, Csólyospálos, Felsőszentiván, Fülöpjakab, Gátér, Harkakötöny, Helvécia, Imrehegy, Izsák, Jakabszállás, Jánoshalma, Jászszentlászló, Kelebia, Kéleshalom, Kiskunfélegyháza, Kiskunmajsa, Kisszállás, Kömpöc, Kunfehértó, Kunszállás, Mátételke, Mélykút, Móricgát, Orgovány, Páhi, Pálmonostora, Petőfiszállás, Tabdi, Tataháza, Tiszaalpár, Tompa, Városföld, Zsana, Békéssámson, Csanádapáca, Kardoskút, Kaszaper, Mezőhegyes, Mezőkovácsháza, Nagybánhegyes, Orosháza, Pusztaföldvár, Tótkomlós, Végegyháza, Algyő, Ambrózfalva, Árpádhalom, Baks, Balástya, Bordány, Csanytelek, Csengele, Csongrád, Derekegyház, Dóc, Domaszék, Fábiánsebestyén, Felgyő, Forráskút, Hódmezővásárhely, Kistelek, Mártély, Mindszent, Nagyér, Nagymágocs, Nagytőke, Ópusztaszer, Öttömös, Pusztamérges, Pusztaszer, Ruzsa, Sándorfalva, Szatymaz, Szeged, Szegvár, Székkutas, Szentes, Tömörkény, Üllés, Zákányszék és Zsombó települések teljes közigazgatási területe

Kecskemét település közigazgatási területének a 46.686318 és a 19.661755, valamint a 46.695600 és a 19.681280 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 10 km sugarú körön belül eső területe.

Bócsa, Bugac, Bugacpusztaháza, Kaskantyú, Kiskőrös, Kiskunhalas, Pirtó, Soltvadkert, Szank, Tázlár települések közigazgatási területének a 46.598273 és a 19.462954 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 10 km sugarú körön kívül eső teljes közigazgatási területe.

Borota, Imrehegy és Kéleshalom települések közigazgatási területének a 46.598273 és a 19.462954 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 10 km sugarú körön kívül eső teljes közigazgatási területe.

18.1.2023

HU-HPAI(P)-2022-00296

Bócsa, Bugac, Bugacpusztaháza, Kaskantyú, Kiskőrös, Kiskunhalas, Pirtó, Soltvadkert, Szank, Tázlár települések közigazgatási területének a 46.598273 és a 19.462954 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 10 km sugarú körön belül eső területe.

21.1.2023

HU-HPAI(P)-2023-00002

Borota, Császártöltés, Drágszél, Dusnok, Érsekhalma, Hajós, Homokhegy, Imrehegy, Kecel, Kéleshalom, Miske, Nemesnádudvar, Öregcsertő települések közigazgatási területének a 46.417287 és a 19.158443 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 10 km sugarú körön belül és védőkörzeten kívül eső területe.

5.2.2023

HU-HPAI(P)-2023-00003

Battonya, Dombegyház, Kisdombegyház, Kunágota, Magyardombegyház, Mezőhegyes és Mezőkovácsháza települések közigazgatási területének a 46.298611 és a 21.048904 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 10 km sugarú körön belül és védőkörzeten kívül eső területe.

12.2.2023

HU-HPAI(P)-2023-00002

Császártöltés, Hajós és Homokhegy települések közigazgatási területeinek a 46.417287 és a 19.158443 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 3 km sugarú körön belül eső területe.

28.1.2023 - 5.2.2023

HU-HPAI(P)-2023-00003

Battonya és Dombegyház települések közigazgatási területének a 46.298611 és a 21.048904 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 3 km sugarú körön belül eső területe.

4.2.2023 -12.2.2023

Hajdú-Bihar vármegye

HU-HPAI(P)-2022-00298

HU-HPAI(P)-2022-00299

HU-HPAI(P)-2023-00001

Hajdúszoboszló, Hortobágy, Kaba, Nádudvar, Nagyhegyes és Püspökladány települések közigazgatási területének a a 47.471520 és a 21.203237, a 47.485876 és a 21.170037, valamint a 47.448133 és a 21.156837 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 10 km sugarú körön belül és védőkörzeten kívül eső területe.

5.2.2023

HU-HPAI(P)-2022-00298

HU-HPAI(P)-2022-00299

HU-HPAI(P)-2023-00001

Hajdúszoboszló és Nádudvar települések közigazgatási területének a 47.471520 és a 21.203237, a 47.485876 és a 21.170037, valamint a 47.448133 és a 21.156837 GPS-koordináták által meghatározott pont körüli 3 km sugarú körön belül eső területe.

28.1.2023 - 5.2.2023

Členský stát: Nizozemsko

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

Municipality De Ronde Venen, province Utrecht

 

Bewakingszone (10 kilometer) Mijdrecht

1.

via Bennebroekerweg naar Nelson Mandela Dreef

2.

via Nelson Mandela Dreef naar Hoofddorp-Zuid 3a

3.

via Hoofddorp-Zuid 3a naar Hoofddorp

4.

via Hoofddorp naar Rijksweg A4

5.

via Rijksweg a4 naar Hoofddorp

6.

via Hoofddorp naar Rijksweg A4

7.

via Rijksweg A4 naar Schiphol 2

8.

via Schiphol 2 naar Spoorbaan

9.

via Spoorbaan naar Schiphol 2

10.

via Schiphol 2 naar Ceintuurbaan Zuid

11.

via Ceintuurbaan Zuid naar Vertrekpassage

12.

via Vertrekpassage naar Spoorbaan

13.

via Spoorbaan naar Loevesteinse Randweg

14.

via Loevesteinse Randweg naar Hugo de Grootstraat

15.

via Hugo de Grootstraat naar Schipholweg

16.

via Schipholweg naar Aalsmeer 6

17.

via Aalsmeer 6 naar Rijksweg A9

18.

via Rijksweg A9 naar Ringvaart van de Haarlemmermeerpolder (oostelijk deel)

19.

via Ringvaart van de Haarlemmermeerpolder (oostelijk deel) naar Schipholweg

20.

via Schipholweg naar Schipholdijk

21.

via Schipholdijk naar Nieuwe Meerlaan

22.

via Nieuwe Meerlaan naar Bosbaanweg

23.

via Bosbaanweg naar van Nijenrodeweg

24.

via van Nijenrodeweg naar Buitenveldertselaan

25.

via Buitenveldertselaan naar Uilenstede

26.

via Uilenstede naar Laan van Kronenburg

27.

via Laan van Kronenburg naar Kalfjeslaan

28.

via Kalfjeslaan naar Amsteldijk

29.

via Amsteldijk naar de Smient

30.

via de Smient naar Ouderkerkerdijk

31.

via Ouderkerkerdijk naar fietspad Oudekerkerdijk

32.

via Fietspadoudekerkerdijk naar Machineweg

33.

via Machineweg naar Burgemeester Stramanweg

34.

via Burgemeester Stramanweg naar Holterbergweg

35.

via Holterbergweg naar Muntbergweg

36.

via Muntbergweg naar Meibergdreef

37.

via Meibergdreef naar Tafelbergweg

38.

via Tafelbergweg naar Abcouderstraatweg

39.

via Abcouderstraatweg naar Nieuwe Amsterdamseweg

40.

via Nieuwe Amsterdamseweg naar Broekzijdselaan

41.

via Broekzijdselaan naar Dokter van Doornplein

42.

via Dokter van Doornplein naar Kerkplein

43.

via Kerkplein naar Hoogstraat

44.

via Hoogstraat naar Molenweg

45.

via Molenweg naar Lange Coupure

46.

via Lange Coupure naar Rijksstraatweg

47.

via Rijksstraatweg naar Provincialeweg

48.

via Provincialeweg naar Spoorbaan

49.

via Spoorbaan naar Polderweg

50.

via Polderweg naar Westkanaaldijk

51.

via Westkanaaldijk naar Ter Aaseweg

52.

via Ter Aaseweg naar Dorpsstraat

53.

via Dorpsstraat naar Julianalaan

54.

via Julianalaan naar Laantje

55.

via Laantje naar Oud Aa

56.

via Oud Aa naar Provincialeweg

57.

via Provincialeweg naar ir. Enschedéweg

58.

via ir. Enschedéweg naar Oortjespad

59.

via Oortjespad naar van Teylingenweg

60.

via van Teylingenweg naar Houtkade

61.

via Houtkade naar fietspad

62.

via fietspad naar Grechtkade

63.

via Grechtkade naar toegang

64.

via toegang naar Oude Meije

65.

via Oude Meije naar Hollandsekade

66.

via Hollandsekade naar Zonneveer

67.

via Zonneveer naar Simon van Capelweg

68.

via Simon van Capelweg naar Noordenseweg

69.

via Noordenseweg naar Nieuwveenseweg

70.

via Nieuwveenseweg naar Achterweg

71.

via Achterweg naar Kennedylaan

72.

via Kennedylaan naar provinciale weg

73.

via provinciale weg naar Achttienkavels

74.

via Achttienkavels naar Achttienkavelseweg

75.

via Achttienkavelseweg naar Zevenhovenseweg

76.

via Zevenhovenseweg naar Kerkweg

77.

via Kerkweg naar Korteraarseweg

78.

via Korteraarseweg naar Oude Kerkpad

79.

via Oude Kerkpad naar Oostkanaalweg

80.

via Oostkanaalweg naar Schilkerweg

81.

via Schilkerweg naar Westkanaalweg

82.

via Westkanaalweg naar Sluispad

83.

via Sluispad naar Bloemenstraat

84.

via Bloemenstraat naar Kerkpad

85.

via Kerkpad naar de Strooplikker

86.

via de Strooplikker naar Langeraarseweg

87.

via Langeraarseweg naar Hazepad

88.

via Hazepad naar van Brederodeplein

89.

via van Brederodeplein naar Sportweg

90.

via Sportweg naar Landerij

91.

via Landerij naar Langeraarseweg

92.

via Langeraarseweg naar Geerweg

93.

via Geerweg naar Vriezenweg

94.

via Vriezenweg naar Provincialeweg

95.

via Provincialeweg naar Leimuiderweg

96.

via Leimuiderweg naar Weteringweg

97.

via Weteringweg naar Aalsmeerderweg

98.

via Aalsmeerderweg naar Bennebroekerweg

20.1.2023

Those parts of the municipality Ronde Venen contained within a circle of a radius of 3 kilometres, centered on WGS84 dec. coordinates long 4,85 lat 52,24.

12.1.2023 – 20.1.2023

Členský stát: Rakousko

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

AT-HPAI(NON-P)-2023-15

Bezirk Braunau:

 

in der Gemeinde Auerbach die Katastralgemeinden Auerbach, Irnprechting; in der Gemeinde Eggelsberg die Katastralgemeinden Haimhausen, Haselreith; in der Gemeinde Feldkirchen bei Mattighofen die Katastralgemeinden Feldkirchen bei Mattighofen, Gstaig, Wiesing; in der Gemeinde Franking die Katastralgemeinde Holzöster; in der Gemeinde Geretsberg die Katastralgemeinden Geretsberg, Werberg; in der Gemeinde Gilgenberg am Weilhart die Katastralgemeinden Gilgenberg, Mairhof, Ruderstallgassen; in der Gemeinde Haigermoos die Katastralgemeinde Haigermoos; in der Gemeinde Handenberg die Katastralgemeinden Adenberg, Sandthal; in der Gemeinde Kirchberg bei Mattighofen die Katastralgemeinden Sauldorf, Siegertshaft; in der Gemeinde Ostermiething die Katastralgemeinde Ernsting; in der Gemeinde Palting die Katastralgemeinde Palting; in der Gemeinde Perwang am Grabensee die Katastralgemeinden Perwang, Rudersberg; in der Gemeinde Pischelsdorf am Engelbach die Katastralgemeinden Gschwendt, Humertsham; in der Gemeinde St. Georgen am Fillmannsbach die Katastralgemeinde St. Georgen; in der Gemeinde St. Pantaleon die Katastralgemeinden St. Pantaleon, Steinwag, Wildshut; in der Gemeinde Tarsdorf die Katastralgemeinde Hofstatt;

15.2.2023

Bezirk Salzburg-Umgebung:

 

in der Gemeinde Berndorf bei Salzburg die Katastralgemeinde Berndorf; in der Gemeinde Bürmoos die Katastralgemeinde Bürmoos; in der Gemeinde Dorfbeuern die Katastralgemeinde Dorfbeuern; in der Gemeinde Lamprechtshausen die Katastralgemeinden Arnsdorf, Lamprechtshausen, St. Alban, Schwerting; in der Gemeinde Nußdorf am Haunsberg die Katastralgemeinde Pinswag;in der Gemeinde Sankt Georgen bei Salzburg die Katastralgemeinden Holzhausen, St. Georgen;

15.2.2023

Bezirk Braunau:

 

in der Gemeinde Eggelsberg die Katastralgemeinden Eggelsberg, Gundertshausen, Ibm; in der Gemeinde Feldkirchen bei Mattighofen die Katastralgemeinden Aschau, Vormoosen; in der Gemeinde Franking die Katastralgemeinden Eggenham; in der Gemeinde Geretsberg die Katastralgemeinde Lehrsberg; in der Gemeinde Moosdorf die Katastralgemeinden Moosdorf, Stadl

7.2.2023- 15.2.2023

Členský stát: Polsko

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

PL-HPAI(P)-2022-00042

W województwie lubelskim:

1.

Miasto Łęczna oraz część gmin: Cyców, Puchaczów, Ludwin, Łęczna w powiecie łęczyńskim,

2.

Część gmin: Uścimów, Ostrów Lubelski w powiecie lubartowskim,

3.

Część gminy Sosnowica w powiecie parczewskim

4.

Część gminy Urszulin w powiecie włodawskim

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.36494/23.00283

17.1.2023

W województwie lubelskim część gmin: Ludwin, Puchaczów w powiecie łęczyńskim

zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.36494/23.00283

9.1.2023 – 17.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00043

W województwie mazowieckim:

1.

Część gminy Gostynin oraz miasto Gostynin, część gminy Szczawin Kościelny w powiecie gostynińskim,

2.

Część gminy Łąck w powiecie płockim.

W województwie łódzkim część gmin:

1.

Strzelce, Oporów w powiecie kutnowskim

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 52.3515/19.4839

18.1.2023

W województwie mazowieckim część gmin: Gostynin, Szczawin Kościelny w powiecie gostynińskim.

W województwie łódzkim część gminy Strzelce w powiecie kutnowskim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 52.3515/19.4839

10.1.2023 – 18.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00044

PL-HPAI(P)-2022-00046

W województwie łódzkim w powiecie sieradzkim:

1.

W gminie Błaszki: Borysławice, Brudzew, Cienia, Chociszew, Chrzanowice, Chabierów, Gruszczyce, Grzymaczew, Grzymaczew Kolonia, Jasionna, Kąśnie, Kije-Pęczek, Kobylniki, Kołdów, Korzenica, Lubna-Jarosłaj, Łubna-Jakusy, Marianów, Mroczki Małe, Mroczki Wielkie, Nacesławice, Niedoń, Równa, Samy, Sędzimirowice, Skalmierz, Sudoły, Suliszewice, Sudoły, Wojków, Włocin, Włocin Kolonia, Wrzącą Zaborów, Żelisław, Żelisław Kolonia.

2.

W gminie Goszczanów: Chlewo, Chwalęcice, Gawłowice, Poprężniki, Poradzew, Stojanów, Świnice Kaliskie, Sulmówek, Wacławów, Waliszewice, Wilkszyce, Wójcinek.

3.

W gminie Warta: Augustynów, Bartochów, Cielce, Czartki, Duszniki, Głaniszew, Gołuchy, Góra, Grzybki, Jakubice-Baszków, Kawęczynek, Krąków, Łabędzie, Małków, Piotrowice, Popów, Raczków, Socha, Socha Kolonia, Upuszczew, Warta na zachód od drogi 83, Witów, Zagajew, Zielęcin.

4.

W gminie Wróblew: Bliźniew, Dziebędów, Gaj, Inczew, Kobierzycko, Orzeł Biały, Próchna, Sędzice, Słomków Mokry, Słomków Suchy, Tubądzin, Wągłczew Kolonia, Wągłczew.

5.

W gminie Brąszewice: Budy, Gałki, Kamienniki, Orły, Pokrzywniak, Trzcinka.

W województwie wielkopolskim część gmin:

1.

Szczytniki, Koźminek w powiecie kaliskim

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.6761/18.4844

19.1.2023

W województwie łódzkim, powiat sieradzki:

1.

W gminie Błaszki: Adamki, Brończyn, Bukowina, Domaniew, Garbów, Gołków, Gorzałów, Gzików, Kamienna, Kamienna Kolonia, Kalinowa, Kociołki, Kwasków, Lubanów, Maciszewice, Orzeżyn, Romanów, Stok Polski, Stok Nowy, Smaszków, Zawady, Morawki, Wójcice,

2.

W gminie Warta: Gać Warcka

W województwie wielkopolskim, powiat kaliski:

2.

W części gmin: Brzeziny, Szczytniki

zawierających się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.6761/18.4844

11.1.2023 – 19.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00045

W województwie warmińsko – mazurskim:

1.

Część gmin Zalewo, Iława w powiecie iławskim,

2.

Część gmin Miłomłyn, Małdyty w powiecie ostródzkim

W województwie pomorskim część gminy Stary Dzierzgoń w powiecie sztumskim

Zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 53.80560/19.64087

19.1.2023

W województwie warmińsko – mazurskim część gminy Zalewo w powiecie iławskim zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 53.80560/19.64087

11.1.2023 – 19.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00047

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Ostrzeszów, Mikstat, miasto Mikstat, Grabów n/Prosną w powiecie ostrzeszowskim,

2.

Część gmin: Przygodzice, Ostrów Wielkopolski, Sieroszowice w powiecie ostrowskim,

3.

Część gminy Godziesze Wielkie w powiecie kaliskim

zawierająca się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.54409/17.99438

21.1.2023

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gminy: Mikstat, miasto Mikstat w powiecie ostrzeszowskim,

2.

Część gminy: Sieroszowice w powiecie ostrowskim

zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.54409/17.99438

13.1.2023 – 21.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00048

W województwie łódzkim:

1.

Część gmin: Rokiciny, Będków, Ujazd w powiecie tomaszowskim,

2.

Część gmin: Brójce, Koluszki, Andrespol, Tuszyn w powiecie łódzkim wschodnim,

3.

Część gmin: Czarnocin, Moszczenica, Wolbórz w powiecie piotrkowskim

zawierająca się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.63575/19.74504

21.1.2023

W województwie łódzkim:

1.

Część gmin: Rokiciny, Będków w powiecie tomaszowskim,

2.

Część gminy Brójce w powiecie łódzkim wschodnim,

3.

Część gminy Czarnocin w powiecie piotrkowskim

zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.63575/19.74504

13.1.2023 – 21.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00049

W województwie mazowieckim:

1.

Cześć gmin: Łosice, Platerów, Olszanki, Stara Kornica, Huszlew, Sarnaki, część miasta Łosice w powiecie łosickim,

2.

Cześć gmin: Przesmyki, Mordy w powiecie siedleckim

Zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 52.24032/22.74160

21.1.2023

W województwie mazowieckim:

1.

Cześć gminy Łosice w powiecie łosickim,

2.

Cześć gmin: Przesmyki w powiecie siedleckim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 52.24032/22.74160

13.1.2023 – 21.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00050

W województwie wielkopolskim

1.

Część gmin: Brzeziny i Godziesze Wielkie w powiecie kaliskim

2.

Część gmin: Sieroszewice, Mikstat, Ostrzeszów, Grabów nad Prosną, Doruchów, Czajków, Kraszewice w powiecie ostrzeszowskim.

3.

Część gminy Sieroszewice w powiecie ostrowskim

W województwie łódzkim część gminy Galewice w powiecie wieruszowskim

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.51032/18.06508

23.1.2023

W województwie wielkopolskim

1.

Część gminy Sieroszewice w powiecie ostrowskim

2.

Część gmin: Grabów n/Prosną, Kraszewice w powiecie ostrzeszowskim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.51032/18.06508

15.1.2023 – 23.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00051

PL-HPAI(P)-2022-00054

W województwie wielkopolskim:

1.

Części gminy: Brzeziny, Godziesze Wielkie w powiecie kaliskim

2.

Części gmin: Mikstat, Ostrzeszów, Grabów nad Prosną, Doruchów, Kraszewice w powiecie ostrzeszowskim

3.

Część gminy Sieroszewice w powiecie ostrowskim

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.510/18.065

24.1.2023

W województwie wielkopolskim:

1.

Części gmin: Grabów nad Prosną, Mikstat w powiecie ostrzeszowskim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.510/18.065

16.1.2023 – 24.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00052

PL-HPAI(P)-2022-00053

PL-HPAI(P)-2022-00060

PL-HPAI(P)-2022-00061

PL-HPAI(P)-2022-00067

PL-HPAI(P)-2022-00069

W województwie łódzkim powiat łaski:

1.

W gminie Łask (gm. miejska): Łask,

2.

W gminie Łask (gm. wiejska): Anielin, Budy Stryjewskie, Gorczyn, Karszew, Krzucz, Łopatki, Mauryca, Orchów, Ostrów, Remiszew, Stryje Księże, Stryje Paskowe, Teodory, Wiewiórczyn, Wola Łaska, Wola Stryjewska, Wronowice, Wrzeszczewice, Wrzeszczewice Nowe, Wrzeszczewice Skrejnia, Wydrzyn,

3.

W gminie Buczek: Brodnia Dolna, Brodnia Górna, Buczek, Czestków A, Czestków B, Czestków F, Dąbrowa, Gucin, Kowalew, Luciejów, Sycanów, Wola Buczkowska;

4.

W gminie Sędziejowice: Brody Emilianów, Brzeski, Grabia, Grabica, Grabno, Kamostek, Kolonia Sędziejowice, Korczyska, Kozuby Stare i Nowe, Lichawa, Osiny, Podule, Sędziejowice, Sobiepany, Wola Wężykowa, Żagliny;

5.

W gminie Wodzierady: Elodia, Kiki, Przyrownica, Piorunów, Magnusy, Wrząsawa, Dobruchów, Leśnica;

6.

W gminie Widawa: Górki Grabieńskie, Ligota;

W województwie łódzkim powiat powiat zduńskowolski:

1.

W gminie Zduńska Wola (gm. wiejska): Annopole Stare, Laskowiec, Mostki, Ogrodzisko, Piaski, Polków, Poręby, Zamłynie, Zborowskie;

2.

W gminie Zapolice: Beleń, Branica, Holendry, Jelno, Kalinowa, Marcelów, Młodawin Górny i Dolny, Paprotnia, Pstrokonie, Ptaszkowice, Rembieszów, Rojków, Strońsko, Świerzyny, Zapolice, Rembieszów Kolonia, Woźniki, Zamoście;

3.

W gminie Szadek (gminie wiejska): Boczki, Dziadkowice, Kolonia Góry Prusinowskie, Piaski, Przatów, Reduchów, Sikucin, Borki Prusinowskie, Choszczewo, Tarnówka, Wola Krokocka, Wilamów, Lichawa, Wola Łobudzka, Krokocice, Łobudzice, Rzepiszew, Przatów Górny, Górna Wola;

W województwie łódzkim powiat sieradzki:

1.

W gminie Warta (gminie wiejska): Lipiny, Lipiny Kolonia, Miedźno, Mogilno Rossoszyca, Rożdżały, Miedze;

2.

W gminie Sieradz (gm. miejska): Obręb 26, Obręb 27, Obręb 28, Obręb 29, Obręb 30, Obręb 31, Obręb 32, Obręb 33, Obręb 34 (wschodnia część miasta Sieradz ograniczona od wschodu parkiem miejskim przy stadionie);

3.

W gminie Sieradz: Chałupki, Czartki, Męcka Wola, Podłężyce-Rzechta, Ruda, Rzechta, Stawiszcze, Woźniki;

W województwie łódzkim powiat pabianicki:

1.

W gminie Dobroń: Barycz, Poleszyn;

W województwie łódzkim powiat poddębicki:

1.

W gminie Zadzim: Ralewice, Rzeczyca, Bąki, Bogucice, Chodaki, Dzierzązna Szlachecka, Górki Zadzimskie, Kłoniszew, Małyń, Marcinów, Otok, PGR Zalesie, Pietrachy, Stefanów, Wola Zaleska, Zadzim-Kazimierzew, Zygry, Dąbrówka Szadkowska, Budy Jeżewskie, Zaborów, Stefanów, Głogowiec, Maksymilianów, Nowy Świat, Sikory

31.1.2023

W województwie łódzkim powiat zduńskowolski:

1.

w gminie Sędziejowice: Bilew, Dobra, Kustrzyce, Marzenin, Niecenia, Pruszków, Rososza, Wola Marzeńska, Wrzesiny;

W województwie łódzkim powiat łaski:

1.

w gminie Łask - obszar wiejski: Bałucz, Kolonia Bałucz, Młynisko, Borszewice, Grabina, Kolonia Bilew, Kopyść, Mikołajówek, Okup Mały, Okup Wielki, Ulejów, Wincentów, Sięganów, Wola Bałucka, Zielęcice;

2.

w gminie Zduńska Wola: Zduńska Wola, Annopole Nowe, Biały Ług, Czechy, Gajewniki, Gajewniki Kolonia, Henryków, Izabelów, Janiszewice, Karsznice, Kłady, Korczew, Krobanów, Michałów, Ochraniew, Opiesin, Pratków, Rębieskie Nowe, Rębieskie Stare, Suchoczasy, Tymienice, Wojsławice, Wólka Wojsławska, Wymysłów, Izabelów Mały, Andrzejów, Krobanówek, Ostrówek;

3.

w gminie Zapolice: Swędzieniejewice, Swędzieniejewice Kolonia, Wygiełzów;

4.

w gminie Szadek - obszar wiejski: Kotlinki, Kotliny, Kromolin Stary, Kromolin Nowy, Wielka Wieś;

5.

gmina Szadek (gm. miejska): Szadek;

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.56326/19.03881

23.1.2023 – 31.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00055

PL-HPAI(P)-2022-00056

PL-HPAI(P)-2023-00002

PL-HPAI(P)-2023-00003

W województwie pomorskim w powiecie człuchowskim:

1.

gmina Debrzno: Boboszewo, Bolesławowo, Cierznie, Debrzno, Gniewno, Główna, Jakubowo, Jeleniec, Kostrzyca, Krzepiszyn, Miłachowo, Myśligoszcz, Myśligoszcz Wybudowanie, Nierybie, Pokrzywy, Prusinowo Wybudowanie, Pędziszewo, Przypólsko, Rozdoły, Rozwory, Skowarnki, Słupia, Służewo, Smug, Stanisławka, Strzeszyn, Uniechówek, Uniechów, Uniechów Wybudowanie.

2.

W gminie Człuchów: Barkowo, Biskupnica, Biskupnica Wybudowanie, Chrząstowo, Chrząstowo Wybudowanie, Chrząstówko, Dziewiątka, Gębarzewo, Jaromierz, Migi, Mosiny, Rogowo.

W gminie Czarne: Bińcze, Gliniana Góra, Wiśniowa Aleja, Wygonki

3.2.2023

W województwie pomorskim w powiecie człuchowskim:

1.

W gminie Debrzno: Buchowo, Grzymisław, Kamień, Strzeczona, Strzeczonka.

W gminie Człuchów: Barkówko

26.1.2023 – 3.2.2023

PL-HPAI(P)-2022-00057

W województwie łódzkim:

1.

Części gmin: Uniejów, Poddębice, Wartkowice, Pęczniew w powiecie poddębickim

2.

Części gmin: Świnice Warckie w powiecie łęczyckim

W województwie wielkopolskim części gmin Brudzew, Przykona, Dobra w powiecie tureckim

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.97360/18.73595

30.1.2023

W województwie łódzkim część gminy Uniejów powiecie poddębickim

W województwie wielkopolskim część gminy Przykona w powiecie tureckim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS:

51.97360/18.73595

17.1.2023 – 30.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00058

W województwie łódzkim:

1.

Części gmin: Budziszewice, Ujazd, Rokiciny, Żechlinek w powiecie tomaszowskim.

2.

Części gmin: Andrespol, Brójce, Koluszki, Koluszki - miasto w powiecie łódzkim wschodnim.

3.

Części gmin: Brzeziny, Jeżów, Rogów w powiecie brzezińskim

Zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.71136/19.82636

28.1.2023

W województwie łódzkim:

1.

Część gmin: Koluszki, Koluszki miasto w powiecie łódzkim wschodnim

2.

Część gmin: Rokiciny w powiecie tomaszowskim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.71136/19.82636

20.1.2023 – 28.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00059

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Pleszew, Dobrzyca, Czermin, Chocz, Gołuchów w powiecie pleszewskim,

2.

Część gmin: Blizanów w powiecie kaliskim,

3.

Część gmin: Raszków, Ostrów Wielkopolski, Nowe Skalmierzyce w powiecie ostrowskim.

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.861277/17.846092

29.1.2023

W województwie wielkopolskim części gmin: Gołuchów i Pleszew w powiecie pleszewskim zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.86127/17.84609

21.1.2023 – 29.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00062

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Żelazków, Opatówek, Ceków-Kolonia, Koźminek, Lisków, Mycielin i Stawiszyn w powiecie kaliskim.

2.

Część gminy Malanów w powiecie tureckim

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.85122/18.23552

28.1.2023

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Żelazków, Ceków-Kolonia i Mycielin w powiecie kaliskim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.85122/18.23552

20.1.2023 – 28.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00063

W województwie śląskim:

1.

Część gmin: Łazy, Zawiercie miasto, Ogrodzieniec, Poręba, w powiecie zawierciańskim,

2.

Część gmin: Siewierz, Dąbrowa Górnicza miasto w powiecie będzińskim,

3.

Część gmin: Myszków miasto w powiecie myszkowskim

Zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 50.42754/19.34959

29.1.2023

W województwie śląskim część gminy Łazy zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 50.42754/19.34959

21.1.2023 – 29.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00064

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Turek, Przykona, Dobra, Kawęczyn, Brudzew, Malanów w powiecie tureckim w województwie wielkopolskim.

2.

Część gminy Uniejów w powiecie poddębickim w województwie wielkopolskim.

W województwie łódzkim część gminy Uniejów w powiecie poddębicki.

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.96866/18.58093

30.1.2023

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Turek, Przykona, Dobra, Kawęczyn w powiecie tureckim w województwie wielkopolskim.

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.96866/18.58093

22.1.2023 – 30.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00065

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Grabów nad Prosną, Mikstat, Kraszewice, Doruchów, Czajków w powiecie ostrzeszowskim.

2.

Część gminy Sieroszewice w powiecie ostrowskim.

3.

Część gmin: Brzeziny i Godziesze Wielkie w powiecie kaliskim.

W województwie łódzkim część gminy Galewice w powiecie wieruszowskim

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.52703/18.16422

31.1.2023

W województwie wielkopolskim:

1.

Części gmin: Grabów nad Prosną i Kraszewice w powiecie ostrzeszowskim.

2.

Część gminy Sieroszewice w powiecie ostrowskim.

3.

Część gminy Brzeziny w powiecie kaliskim.

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.52703/18.164223

23.1.2023 – 31.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00066

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Duszniki, Kaźmierz, Pniewy, Szamotuły w powiecie szamotulskim.

2.

Część gmin: Lwówek, Kuślin w powiecie nowotomyskim.

3.

Część gminy Tarnowo Podgórne w powiecie poznańskim.

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 52.48160/16.43688

31.1.2023

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Duszniki, Kaźmierz w powiecie szamotulskim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 52.48160/16.43688

23.1.2023 – 31.1.2023

PL-HPAI(P)-2022-00068

W województwie dolnośląskim:

1.

Część gmin: Wińsko, Wołów w powiecie wołowskim,

2.

Część gmin: Wąsosz, miasto Wąsosz, Jemielno w powiecie górowskim,

3.

Część gmin: Żmigród, Prusice w powiecie trzebnickim

Zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: GPS: 51.47256/16.75511

30.1.2023

W województwie dolnośląskim:

1.

Część gmin: Wińsko w powiecie wołowskim,

2.

Część gmin: Wąsosz w powiecie górowskim,

3.

Część gmin: Żmigród w powiecie trzebnickim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.47256/16.75511

22.1.2023 – 30.1.2023

PL-HPAI(P)-2023-00001

PL-HPAI(P)-2023-00001 W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Chocz, Czermin, Gizałki, Gołuchów, Pleszew w powiecie pleszewskim

2.

Część gminy Blizanów w powiecie kaliskim

3.

Część gminy Grodziec powiecie konińskim

4.

Część gminy Kotlin w powiecie jarocińskim

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS:

51.93958/17.854769

4.2.2023

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Pleszew, Chocz, Czermin w powiecie pleszewskim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.939588/17.854769

27.1.2023 – 4.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00004

W województwie wielkopolskim część gmin: Żelazków, Kalisz, Opatówek, Koźminek, Ceków-Kolonia, Lisków w powiecie kaliskim

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.79300/18.19184

5.2.2023

W województwie wielkopolskim część gmin: Żelazków, Opatówek, Ceków-Kolonia w powiecie kaliskim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.79300/18.19184

28.1.2023 – 5.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00005

PL-HPAI(P)-2023-00006

PL-HPAI(P)-2023-00007

W województwie wielkopolskim:

1.

W gminie Żelazków: Dębe, Florentyna, Kokanin, Kolonia Skarszewek, Pólko, Skarszew, Skarszewek, Szosa Turecka, Wojciechówka, Borków Nowy, Koronka, Niedźwiady, Biernatki;

2.

W gminie Ceków-Kolonia: Beznatka, Kamień;

3.

W gminie Koźminek: Stary Nakwasin, Bogdanów, Rogal, Nowy Nakwasin, Józefina, Pietrzyków, Smółki;

4.

W gminie Opatówek: Borów, Sierzchów, Rajsko, Warszew, Szulec, Józefów, Cienia Folwark, Michałów Pierwszy, Michałów Drugi, Michałów Trzeci, Michałów Czwarty, Tłokinia Mała, Tłokinia Wielka, Rożdżały, Kobierno, Dębe Kolonia, Nędzerzew, Janików, Modła, Zmyślanka;

5.

W gminie Szczytniki: Marchwacz, Marchwacz Kolonia, Trzęsów, Krowica Zawodnia, Krowica Pusta, Cieszyków, Marcjanów, Borek, Kuczewola, Włodzimierz, Pośrednik, Murowaniec, Popów, Szczytniki, Radliczyce, Gorzuchy, Bronibór;

6.

W gminie Godziesze Wielkie: Borek, Żydów, Stobno, Stobno Siódme, Józefów, Saczyn, Bałdoń, Sobocin, Zadowice, Kąpie, Wola Droszewska, Godziesze Małe, Godziesze Wielkie, Skrzatki, Końska Wieś, Godzieszki, Zajączki Bankowe, Takomyśle, Wola Droszewska, Stara Kakawa, Nowa Kakawa, Kakawa-Kolonia, Krzemionka, Biała, Rafałów;

7.

W gminie Brzeziny: Wrząca, Zajączki, Moczalec, Przystajnia, Przystajnia Kolonia, Ostrów Kaliski;

8.

W mieście Kalisz: Dobrzec, Sulisławice, Sulisławice Kolonia, osiedla: Adama Asnyka, Chmielnik, Czaszki, Dobro, Dobrzec P, Dobrzec W, Kaliniec, Korczak, Majków, Ogrody, Piskorzewie, Piwonice, Rajsków, Rogatka, Rypinek, Serbinów, Szczypiorno, Śródmieście I, Śródmieście II, Tyniec, Widok, Zagorzynek

w powiecie kaliskim.

1.

W gminie Nowe Skalmierzyce: Węgry, Chotów, Strzegowa, Leziona, Gostyczyna, Osiek, Śmiłów;

2.

W gminie Sieroszewice: Parczew, Sieroszewice, Rososzyca, Biernacice, Zamość, Raduchów, Psary, Latowice, Sławin, Kania, Kęszyce, Bibianki, Ołobok, Westrza;

3.

W gminie Ostrów Wielkopolski: Sadowie, Nowe Kamienice, Wysocko Wielkie, Smardowskie Olendry;

4.

W gminie Przygodzice: Przygodzice, Bogufałów, Chynowa, Przygodziczki, Antonin, Trzcieliny

w powiecie ostrowskim.

1.

W gminie Mikstat: Komorów, Jaźwiny, część miejscowości Mikstat Pustkowie - na południe od drogi gminnej G832559, część miejscowości Przedborów - na południe od drogi wojewódzkiej nr 447;

2.

W gminie Ostrzeszów: Marydół, Korpysy, Siedlików, Zajączki, Rejmanka;

3.

W gminie Grabów nad Prosną: Grabów nad Prosną, Grabów Pustkowie, Grabów Wójtostwo, Książenice, Smolniki, Bukownica, Marszałki, Giżyce, Palaty, Kamola, Chlewo;

4.

W gminie Kraszewice: Racławice, Mączniki.

w powiecie ostrzeszowskim.

9.2.2023

W województwie wielkopolskim

1.

W gminie Opatówek: Szałe, Chełmce, Zduny, Trojanów, Cienia Pierwsza, Cienia Druga, Cienia Trzecia, Porwity, Opatówek, Tłokinia Nowa, Tłokinia Kościelna, Zawady

2.

W gminie Kalisz, osiedle Winiary w mieście Kalisz;

3.

W gminie Godziesze Wielkie, miejscowość Wolica;

w powiecie kaliskim.

1.

W gminie Sieroszewice: Wielowieś, Namysłaki, Masanów, Strzyżew

w powiecie ostrowskim.

1.

W gminie Mikstat: Biskupice Zabaryczne, Kaliszkowice Ołobockie, Kaliszkowice Kaliskie, Mikstat, Kotłów, część miejscowości Mikstat Pustkowie - na północ od drogi gminnej G832559, część miejscowości Przedborów - na północ od drogi wojewódzkiej nr 447

w powiecie ostrzeszowskim.

1.2.2023- 9.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00008

W województwie kujawsko-pomorskim:

1.

W gminie Świecie nad Osą: Białobłoty, Bursztynowo, Karolewo, Kitnówko, Lisnowo, Lisnówko, Mędrzyce, Szarnoś, Widlice, Partęczyny

2.

W gminie Łasin: Bogdanki, Jakubkowo, Łasin, Nowe Mosty, Przesławice, Szczepanki, Wybudowanie Łasińskie, Szonowo Szlacheckie, Nowe Błonowo

3.

W gminie Rogóźno: Rogóźno Zamek, Bukowiec

4.

W gminie Gruta: Annowo, Dąbrówka Królewska, Gołębiewko, Kitnowo, Okonin, Orle, Salno, Plemięta, Niewałd

5.

W gminie Radzyń Chełmiński: Czeczewo, Gołębiewo, Nowy Dwór, Radzyń Chełmiński, Rywałd, Stara Ruda, Szumiłowo, Zakrzewo, Kneblowo, Mazanki, Radzyń Wybudowanie

w powiecie grudziądzkim.

1.

W gminie Jabłonowo Pomorskie: Adamowo, Budziszewo, Buk Pomorski, Jabłonowo Pomorskie, Jabłonowo-Zamek, Szczepanki, Nowa Wieś

w powiecie brodnickim.

1.

W gminie Książki: Blizno, Blizienko, Szczuplinki w powiecie wąbrzeskim.

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 53.44146/19.03353

6.2.2023

W województwie kujawsko – pomorskim w powiecie grudziądzkim:

1.

W gminie Świecie nad Osą: Linowo, Rychnowo, Świecie nad Osą,

2.

W gminie Gruta: Boguszewo, Słup, Gruta, Jasiewo, Mełno

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 53.44146/19.03353

29.1.2023 – 6.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00009

W województwie lubuskim:

1.

Część gminy: Nowogród Bobrzański w powiecie zielonogórskim,

2.

Część gminy: Czerwieńsk w powiecie zielonogórskim,

3.

Część gminy Świdnica w powiecie zielonogórskim,

4.

Część miasta Zielona Góra w powiecie zielonogórskim,

5.

Część gminy: Kożuchów w powiecie nowosolskim,

6.

Część gminy Otyń w powiecie nowosolskim,

7.

Część gminy: Nowa Sól w powiecie nowosolskim,

zawierająca się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.87236/15.47649

16.2.2023

W województwie lubuskim:

Osiedla miasta Zielona Góra: Ochla, Jarogniewice, Kiełpin i Jeleniów w Dzielnicy Nowe Miasto w powiecie zielonogórskim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.87236/15.47649

8.2.2023 – 16.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00010

W województwie łódzkim część gmin:

1.

Łęczyca, Witonia, Góry św. Małgorzaty, Daszyna, Piątek, Grabków, miasto Łęczyca w powiecie łęczyckim

2.

Kutno, Krzyżanów w powiecie kutnowskim

3.

Ozorków w powiecie zgierskim

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 52.10725/19.25505

9.2.2023

W województwie łódzkim część gmin: Łęczyca, Witonia, Góry św. Małgorzaty w powiecie łęczyckim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 52.10725/19.25505

1.2.2023- 9.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00011

PL-HPAI(P)-2023-00014

W województwie wielkopolskim w powiecie kaliskim:

1.

W gminie Ceków-Kolonia: Beznatka, Kamień, Morawin, Podzborów;

2.

W gminie Godziesze Wielkie: Bałdoń, Borek, Józefów, Saczyn, Stobno, Stobno Siódme, Takomyśle, Wolica, Zajączki Bankowe, Żydów;

3.

W gminie Koźminek: Bogdanów, Chodybki, Dębsko, Emilianów, Józefina, Koźminek, Krzyżówki, Młynisko, Moskurnia, Nowy Nakwasin, Osuchów, Pietrzyków, Rogal, Słowiki, Stary Karolew, Tymianek, Złotniki;

4.

W gminie Lisków: Budy Liskowskie, Ciepielew, Koźlątków, Lisków, Lisków-Rzgów, Trzebienie, Żychów;

5.

W gminie Opatówek: Chełmce, Cienia Druga, Cienia Trzecia, Dębe-Kolonia, Kobierno, Michałów Drugi, Michałów Trzeci, Nędzerzew, Porwity, Szałe, Tłokinia Kościelna, Trojanów, Zawady, Zduny;

6.

W gminie Szczytniki: Antonin, Borek, Bronibór, Chojno, Główczyn, Guzdek, Iwanowice, Joanka, Korzekwin, Kościany, Kuczewola, Lipka, Marcjanów, Murowaniec, Niemiecka Wieś, Popów, Pośrednik, Staw, Szczytniki, Włodzimierz;

7.

W gminie Żelazków: Biernatki, Borków Nowy, Borków Stary, Czartki, Dębe, Florentyna, Góry Zborowskie, Ilno, Kolonia Skarszewek, Koronka, Pólko, Skarszew, Skarszewek, Szosa Turecka, Wojciechówka, Zborów.

14.2.2023

W województwie wielkopolskim w powiecie kaliskim:

1.

W gminie Koźminek: Dąbrowa, Gać Kaliska, Ksawerów, Marianów, Nowy Karolew, Oszczeklin, Smółki, Stary Nakwasin,

2.

W gminie Opatówek: miasto Opatówek, Borów, Cienia-Folwark, Cienia Pierwsza, Janików, Józefów, Rajsko, Rożdżały, Sierzchów, Szulec, Tłokinia Mała, Tłokinia Nowa, Tłokinia Wielka, Warszew, Michałów Czwarty, Modła, Słoneczna, Zmyślanka,

W gminie Szczytniki: Cieszyków, Gorzuchy, Krowica Pusta, Krowica Zawodnia, Marchwacz, Marchwacz-Kolonia, Mroczki Wielkie, Radliczyce, Trzęsów, Tymieniec.

6.2.2023 – 14.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00012

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Opatówek, Koźminek, Szczytniki, Godziesze Wielkie, Kalisz, Żelazków, Ceków Kolonia w powiecie kaliskim.

2.

Część gminy Nowe Skalmierzyce w powiecie ostrowskim.

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.73399/18.20911

11.2.2023

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gminy Opatówek w powiecie kaliskim

zawierająca się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.73399/18.20911

3.2.2023 – 11.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00013

W województwie opolskim:

1.

W gminie Pokój: Dąbrówka Dolna, Domaradzka Kuźnia, Fałkowice, Kopalina; Krzywa Góra, Lubnów, Ładza,

2.

W gminie Domaszowice: Nowa Wieś, Siemysłów, Zofijówka,

3.

W gminie Namysłów: Jastrzębie,

4.

W gminie Świerczów: Biestrzykowice, Bąkowice, Bielice, Dąbrowa, Gola, Kuźnica Dąbrowska, Miejsce, Miodary, Osiek Duży, Pieczyska, Starościn, Świerczów, Wężowice; Zbica;

w powiecie namysłowskim.

1.

W gminie Murów: Grabczok, Grabice, Okoły, Zagwiździe, Święciny,

2.

W gminie Popielów: Kaniów, Kuźnica Katowska, Lubienia, część miejscowości Kurznie, Karłowice, Popielów- na wschód od linii kolejowej nr 277 oraz część miejscowości Nowe Siołkowice – na północ od ulic Dworcowej i Kupskiej,

3.

W gminie Dobrzeń Wielki: Kup

w powiecie opolskim.

11.2.2023

W województwie opolskim w powiecie namysłowskim:

1.

W gminie Pokój: Domaradz, Krogulna, Pokój, Siedlice, Zieleniec, Jagienna, Kozuby, Żabiniec.

3.2.2023 -11.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00015

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gmin: Kępno, Bralin, Kobyla Góra, Baranów w powiecie kępińskim.

2.

Część gmin: Doruchów, Ostrzeszów, Grabów nad Prosną w powiecie ostrzeszowskim.

W województwie łódzkim:

1.

Część gmin: Wieruszów, Galewice w powiecie wieruszowskim.

zawierające się w promieniu 10 km od współrzędnych GPS: 51.35345/18.05265

14.2.2023

W województwie wielkopolskim:

1.

Część gminy Kępno w powiecie kępińskim

2.

Część gminy Doruchów w powiecie ostrzeszowskim

W województwie łódzkim:

1.

Część gminy Wieruszów w powiecie wieruszowskim

zawierające się w promieniu 3 km od współrzędnych GPS: 51.35345/18.05265

6.2.2023 – 14.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00016

PL-HPAI(P)-2023-00018

W województwie wielkopolskim:

1.

W gminie Ceków-Kolonia, miejscowość: Beznatka (wraz z Korek), Kamień (wraz z Bystrek, Cierpiatka, Kamień-Kolonia, Magdalenów, Orzeł), Morawin, Podzborów;

2.

W gminie Godziesze Wielkie: Bałdoń, Borek, Saczyn, Stobno, Stobno Siódme, Takomyśle, Wolica, Zajączki Bankowe, Żydów;

3.

W gminie Koźminek: Chodybki, Dąbrowa, Dębsko, Emilianów, Gać Kaliska, Józefina, Koźminek, Krzyżówki, Ksawerów, Marianów, Młynisko, Nowy Karolew, Nowy Nakwasin, Osuchów, Oszczeklin, Rogal, Słowiki, Smółki, Stary Karolew, Tymianek, Złotniki

4.

W gminie Lisków: Koźlątków;

5.

W gminie Opatówek, miejscowości: Chełmce, Cienia Druga, Cienia Trzecia, Dębe-Kolonia, Kobierno, Michałów Trzeci, Nędzerzew, Porwity, Szałe, Tłokinia Kościelna, Tłokinia Mała, Trojanów, Zawady, Zduny;

6.

W gminie Szczytniki: Borek, Bronibór, Cieszyków, Gorzuchy, Guzdek, Iwanowice, Korzekwin, Kościany, Krowica Pusta, Kuczewola, Lipka, Marchwacz-Kolonia, Marcjanów, Mroczki Wielkie, Murowaniec, Popów, Pośrednik, Radliczyce, Staw, Szczytniki, Trzęsów, Tymieniec, Włodzimierz;

7.

W gminie Żelazków: Biernatki, Czartki, Dębe, Florentyna, Góry Zborowskie, Ilno, Kolonia Skarszewek, Pólko, Skarszew, Skarszewek, Szosa Turecka, Wojciechówka, Zborów

w powiecie kaliskim.

15.2.2023

W województwie wielkopolskim:

1.

W gminie Koźminek: Bogdanów, Pietrzyków, Stary Nakwasin;

2.

W gminie Opatówek: miasto Opatówek, Borów, Cienia-Folwark, Cienia Pierwsza, Janików, Józefów, Michałów Drugi, Rajsko, Rożdżały, Sierzchów, Szulec, Tłokinia Nowa, Tłokinia Wielka, Warszew, Michałów Czwarty, Modła, Słoneczna, Zmyślanka;

3.

W gminie Szczytnik: Krowica Zawodnia, Marchwacz.

w powiecie kaliskim.

7.2.2023 – 15.2.2023

PL-HPAI(P)-2023-00017

W województwie opolskim:

1.

W gminie Walce: Brożec;

2.

W gminie Krapkowice: Dąbrówka Górna, Gwoździce, Kórnica, Krapkowice, Ligota Krapkowicka, Nowy Dwór Prudnicki, Pietna, Rogów Opolski, Steblów, Ściborowice, Żywocice;

3.

W gminie Strzeleczki: Dziedzice, Komorniki, Łowkowice, Pisarzowice, Wawrzyńcowice;

4.

W gminie Gogolin: Odrowąż;

w powiecie krapkowickim.

1.

W gminie Biała: Chrzelice, Czartowice, Gostomia, Górka Prudnicka, Krobusz, Łącznik, Mokra, Nowa Wieś Prudnicka, Ogiernicze, Pogórze, Radostynia, Wilków;

2.

W gminie Głogówek: Błażejowice Dolne, Kierpień, Leśnik, Mionów, Rzepcze, Zawada, część miejscowości Głogówek - na północ od DK 40;

w powiecie prudnickim.

1.

W gminie Prószków: Ligota Prószkowska, Przysiecz - na południe od Potoku Prószkowskiego;

w powiecie opolskim.

1.

W gminie Korfantów: Przechód; Borek, Rzymkowice

w powiecie nyskim.

15.2.2023

W województwie opolskim w gminie Strzeleczki: Dobra, Kujawy, Moszna, Racławiczki, Smolarnia, Strzeleczki, Ścigów, Zielina w powiecie krapkowickim

7.2.2023 -15.2.2023

Členský stát: Rumunsko

Referenční číslo ADIS příslušného ohniska

Oblast zahrnující:

Datum ukončení platnosti podle článku 55 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687

County: Arad

HU-HPAI(P)-2023-00003

Following localities:

 

Peregu Mic - comuna Pergu Mare

 

Turnu - oraș Pecica

 

Variașu Mare - comuna Iartoșu

 

Variașu Mic - comuna Iartoșu

12.2.2023

Část C

Další uzavřená pásma v dotčených členských státech* podle článků 1 a 3a:

Členský stát: Francie

Oblast zahrnující:

Datum, do kterého zůstávají použitelná opatření v souladu s článkem 3a

Les communes suivantes dans le département: Creuse (23)

CLAIRAVAUX

LA COURTINE

CROZE

LIOUX-LES-MONGES

LE MAS-D’ARTIGE

MAUTES

LA MAZIÈRE-AUX-BONS-HOMMES

MERINCHAL

MOUTIER-ROZEILLE

NÉOUX

PONTCHARRAUD

POUSSANGES

SAINT-AVIT-DE-TARDES

SAINT-BARD

SAINTE-FEYRE-LA-MONTAGNE

SAINT-FRION

SAINT-ORADOUX-PRÈS-CROCQ

SAINT-PARDOUX-D’ARNET

LA VILLENEUVE

LA VILLETELLE

17.1.2023

Les communes suivantes dans le département: Dordogne (24)

LES COTEAUX PERIGOURDINS

DOMME

CAZOULES

FANLAC

LFLEURAC

PEYZAC-LE-MOUSTIER

PEYRILLAC-ET-MILLAC

SAINT-JULIEN-DE-LAMPON

SAINT-VINCENT-DE-COSSE

LA ROQUE-GAGEAC

CARSAC-AILLAC

LES EYZIES-DE-TAYAC-SIREUIL

CONDAT-SUR-VEZERE

VITRAC

BEYNAC-ET-CAZENAC

GROLEJAC

SAINTE-MONDANE

LA FEUILLADE

SERGEAC

THONAC

BEAUREGARD-DE-TERRASSON

PLAZAC

PAZAYAC

TURSAC

LES FARGES

CALVIAC-EN-PERIGORD

BARS

LA BACHELLERIE

VEYRIGNAC

CARLUX

AURIAC-DU-PERIGORD

SAINT-LEON-SUR-VEZERE

CASTELS ET BEZENAC

LE LARDIN-SAINT-LAZARE

MEYRALS

VEZAC

TERRASSON-LAVILLEDIEU

27.1.2023

Les communes suivantes dans le département: Gers (32)

ARBLADE-LE-BAS

ARBLADE-LE-HAUT

ARMENTIEUX

ARMOUS-ET-CAU

BARCELONNE-DU-GERS

BASCOUS

BASSOUES

BAZIAN

BELMONT

BOURROUILLAN

CAILLAVET

CALLIAN

CASTELNAU-D’ANGLES

CAUMONT

CAUPENNE-D’ARMAGNAC

CAZAUX-D’ANGLES

COURTIES

EAUZE

JU-BELLOC

JUILLAC

LABARTHETE

LADEVEZE-RIVIERE

LADEVEZE-VILLE

LANNE-SOUBIRAN

LANNEPAX

LAUJUZAN

LAVERAET

LELIN-LAPUJOLLE

LUPPE-VIOLLES

MAGNAN

MANCIET

MARCIAC

MASCARAS

MAULICHERES

MAUMUSSON-LAGUIAN

MONTESQUIOU

NOGARO

NOULENS

PANJAS

PERCHEDE

PEYRUSSE-GRANDE

PRENERON

RAMOUZENS

RIGUEPEU

RISCLE

ROQUEBRUNE

SAINT-AUNIX-LENGROS

SAINT-GERME

SAINT-GRIEDE

SAINT-MONT

SAINTE-CHRISTIE-D’ARMAGNAC

SALLES-D’ARMAGNAC

SCIEURAC-ET-FLOURES

TARSAC

TIESTE-URAGNOUX

TOURDUN

TUDELLE

VERGOIGNAN

VIC-FEZENSAC

VIELLA

6.2.2023

Les communes suivantes dans le département: Indre (36)

AIZE

BAGNEUX Partie de commune située à l’Ouest de la D25

BAUDRES

BOUGES-LE-CHATEAU Partie de commune située au Nord de la D2, puis de la D34 A

BUXEUIL

FONTGUENAND Partie de commune située au Sud de la D52

GUILLY

LANGE

POULAINES Partie de commune située au Nord de D960

ROUVRES LES BOIS

SAINT-CHRISTOPHE-EN-BAZELLE partie de commune située au Sud-Ouest de D25

SEMBLECAY Partie de commune située au Sud de D25

VALENCAY Partie de commune située au Nord-Ouest du Nahon

VAL-FOUZON

VEUIL

VICQ-SUR-NAHON Partie de commune située à l’Ouest de la D956 et au Sud de la D109

ANJOUIN

BAGNEUX Partie de commune à l’Est de D25

BOUGES-LE-CHATEAU Partie de commune au Sud de D2 puis de D34 A

BRETAGNE

CHABRIS

LA CHAPELLE-SAINT-LAURIAN

DUN-LE-POELIER

ECUEILLE Partie de la commune au Sud de D13et à l’Est de D8

FONTENAY

FONTGUENAND Partie de commune au Nord de la D52

FREDILLE

GEHEE

HEUGNES Partie de commune à l’Est de la voie ferrée

JEU-MALOCHES

LEVROUX

LINIEZ

LUCAY-LE-MALE

LYE

MENETOU-SUR-NAHON

MEUNET-SUR-VATAN

MOULINS-SUR-CEPHONS

ORVILLE

REBOURSIN

SAINT-CHRISTOPHE-EN-BAZELLE Partie de commune au Nord Est de la D25

SAINT-FLORENTIN

SELLES-SUR-NAHON

SEMBLECAY partie de commune au Nord de D25

VATAN

LA VERNELLE

VEUIL

VILLENTROIS FAVEROLLES EN BERRY

26.1.2023

Les communes suivantes dans le département: Manche (50)

ANNEVILLE-EN-SAIRE

AUDOUVILLE-LA-HUBERT

AUMEVILLE-LESTRE

AZEVILLE

BARFLEUR

BESNEVILLE

BEUZEVILLE-LA-BASTILLE

BINIVILLE

BLOSVILLE

BRETTEVILLE

BREUVILLE

BRICQUEBEC-EN-COTENTIN

BRICQUEBOSQ

BRILLEVAST

BRIX

CANTELOUP

CARNEVILLE

CARQUEBUT

CATTEVILLE

CHERBOURG-EN-COTENTIN

CLITOURPS

COLOMBY

COUVILLE

CRASVILLE

CROSVILLE-SUR-DOUVE

DIGOSVILLE

ECAUSSEVILLE

EMONDEVILLE

EROUDEVILLE

ETIENVILLE

FERMANVILLE

FIERVILLE-LES-MINES

FLOTTEMANVILLE

FONTENAY-SUR-MER

FRESVILLE

GATTEVILLE-LE-Phare

GOLLEVILLE

GONNEVILLE-LE THEIL

GROSVILLE

HARDINVAST

HAUTTEVILLE-BOCAGE

HEMEVEZ

HUBERVILLE

JOGANVILLE

L’ETANG-BERTRAND

LA BONNEVILLE

LA HAGUE

LA PERNELLE

LE HAM

LE MESNIL-AU-VAL

LE VAST

LE VICEL

LESTRE

LIEUSAINT

MAGNEVILLE

MARTINVAST

MAUPERTUS-SUR-MER

MONTAIGU-LA-BRISETTE

MONTEBOURG

MONTFARVILLE

MORSALINES

MORVILLE

NEGREVILLE

NEHOU

NEUVILLE-AU-PLAIN

NOUAINVILLE

OCTEVILLE-L’AVENEL

ORGLANDES

OZEVILLE

PICAUVILLE

QUETTEHOU

QUINEVILLE

RAUVILLE-LA-BIGOT

RAUVILLE-LA-PLACE

RAVENOVILLE

REIGNEVILLE-BOCAGE

REVILLE

ROCHEVILLE

SAINT-CHRISTOPHE-DU-FOC

SAINT-CYR

SAINT-FLOXEL

SAINT-GERMAIN-DE-TOURNEBUT

SAINT-GERMAIN-DE-VARREVILLE

SAINT-JACQUES-DE-NEHOU

SAINT-JOSEPH

SAINT-MARCOUF

SAINT-MARTIN-D’AUDOUVILLE

SAINT-MARTIN-DE-VARREVILLE

SAINT-MARTIN-LE-GREARD

SAINT-PIERRE-D’ARTHEGLISE

SAINT-PIERRE-EGLISE

SAINT-SAUVEUR-LE-VICOMTE

SAINT-VAAST-LA-HOUGUE

SAINTE-COLOMBE

SAINTE-GENEVIEVE

SAINTE-MERE-EGLISE

SAUSSEMESNIL

SEBEVILLE

SIDEVILLE

SORTOSVILLE

SORTOSVILLE-EN-BEAUMONT

SOTTEVAST

TAILLEPIED

TAMERVILLE

TEURTHEVILLE-BOCAGE

TEURTHEVILLE-HAGUE

THEVILLE

TOCQUEVILLE

TOLLEVAST

TURQUEVILLE

URVILLE

VALCANVILLE

VALOGNES

VARENGUEBEC

VAROUVILLE

VAUDREVILLE

VICQ-SUR-MER

VIDECOSVILLE

VIRANDEVILLE

YVETOT-BOCAGE

ANNEVILLE-EN-SAIRE

28.1.2023

Les communes suivantes dans le département: Puy-de-Dôme (63)

BOURG-LASTIC

BRIFFONS

LA CELLE

CONDAT-EN-COMBRAILLE

HERMENT

LASTIC

MESSEIX

PUY-SAINT-GULMIER

SAINT-AVIT

SAINT-ETIENNE-DES-CHAMPS

SAINT-GERMAIN-PRES-HERMENT

SAUVAGNAT

VOINGT

17.2.2023

Les communes suivantes dans le département: Pyrénées-Atlantiques (64)

ARROSES

AYDIE

CROUSEILLES

AUBOUS

AURIONS IDERNES

BETRACQ

CONCHEZ DE BEARN

DIUSSE

LASSERRE

MONPEZAT

MONT DISSE

PORTET

6.2.2023

Les communes suivantes dans le département: Hautes-Pyrénées (65)

ADE

ANDREST

ANTIN

ARCIZAC-ADOUR

ARCIZAC-EZ-ANGLES

ARGELES-BAGNERES

ARNE

ARRODETS-EZ-ANGLES

ARRODETS

ASQUE

ASTE

ASTUGUE

AURENSAN

AURIEBAT

AVERAN

AVEZAC-PRAT-LAHITTE

AZEREIX

BAGNERES-DE-BIGORRE

BANIOS

BARRY

LA BARTHE-DE-NESTE

BATSERE

BAZET

BAZILLAC

BEAUDEAN

BENAC

BENQUE-MOLERE

BERNADETS-DEBAT

BETPOUY

BETTES

BONREPOS

BORDERES-SUR-L’ECHEZ

BOUILH-DEVANT

BOUILH-PEREUILH

BOURG-DE-BIGORRE

BOURREAC

BOURS

BULAN

CAMPAN

CAMPISTROUS

CAMPUZAN

CAPVERN

CASTELBAJAC

CASTELNAU-RIVIERE-BASSE

CASTERA-LOU

CAUBOUS

CAUSSADE-RIVIERE

CHELLE-DEBAT

CHIS

CLARENS

COLLONGUES

DOURS

ESCALA

ESCONDEAUX

ESCONNETS

ESCOTS

ESCOUBES-POUTS

ESPARROS

ESPECHE

ESPIEILH

ESTIRAC

FONTRAILLES

FRECHEDE

FRECHENDETS

GALAN

GALEZ

GAUSSAN

GAYAN

GERDE

GERMS-SUR-L’OUSSOUET

GEZ-EZ-ANGLES

GONEZ

HAGEDET

HAUBAN

HERES

HIBARETTE

HIIS

HORGUES

HOUEYDETS

IBOS

IZAUX

JACQUE

JUILLAN

JULOS

LABASSERE

LABASTIDE

LABATUT-RIVIERE

LABORDE

LACASSAGNE

LAGARDE

LAGRANGE

ARRAYOU-LAHITTE

LALANNE-TRIE

LALOUBERE

LAMARQUE-RUSTAING

LAMEAC

LANNE

LANNEMEZAN

LAPEYRE

LARAN

LASCAZERES

LAYRISSE

LESCURRY

LEZIGNAN

LIBAROS

LIES

LOMNE

LORTET

LOUCRUP

LOUEY

LOUIT

LUBRET-SAINT-LUC

LUBY-BETMONT

LUSTAR

MADIRAN

MANSAN

MARSAC

MARSAS

MARSEILLAN

MAUBOURGUET

MAZEROLLES

MOMERES

MONLONG

MONTOUSSE

MOUMOULOUS

MUN

NEUILH

ODOS

OLEAC-DEBAT

ORDIZAN

ORINCLES

ORLEIX

OSMETS

OSSUN

OSSUN-EZ-ANGLES

OURSBELILLE

PAREAC

PEYRUN

PINAS

POUZAC

PUYDARRIEUX

RECURT

REJAUMONT

SABALOS

SABARROS

SADOURNIN

SAINT-LANNE

SAINT-MARTIN

SAINT-SEVER-DE-RUSTAN

SARLABOUS

SARNIGUET

SENAC

SENTOUS

SIARROUY

SOREAC

SOUBLECAUSE

TAJAN

TARBES

TILHOUSE

TOSTAT

TOURNOUS-DARRE

TOURNOUS-DEVANT

TREBONS

TRIE-SUR-BAISE

TROULEY-LABARTHE

TUZAGUET

UGLAS

UGNOUAS

UZER

VIDOU

VIEUZOS

VILLEFRANQUE

VILLEMBITS

VILLENAVE-PRES-MARSAC

VISKER

CANTAOUS

23.1.2023

VILLEFRANQUE

LABATUT RIVIERE

CASTELNAU RIVIERE BASSE

ESTIRAC

HAGEDET

MAUBOURGUET

CAUSSADE-RIVIERE

SAINT LANNE

AURIEBAT

MADIRAN

SOUBLECAUSE

LASCAZERES

HERES

6.2.2023

Les communes suivantes dans le département: Rhône (69)

AFFOUX

ALBIGNY-SUR-SAONE

ALIX

AMBERIEUX

AMPLEPUIS

ANCY

ANSE

L’ARBRESLE

AVEIZE

BAGNOLS

BELMONT-D’AZERGUES

BESSENAY

BIBOST

VAL D’OINGT

LE BREUIL

BRIGNAIS

BRINDAS

BRULLIOLES

BRUSSIEU

BULLY

CALUIRE-ET-CUIRE

CHAMBOST-ALLIERES

CHAMBOST-LONGESSAIGNE

CHAMELET

CHAMPAGNE-AU-MONT-D’OR

LA CHAPELLE-SUR-COISE

CHAPONOST

CHARBONNIERES-LES-BAINS

CHARNAY

CHASSELAY

CHATILLON

CHAUSSAN

CHAZAY-D’AZERGUES

LES CHERES

CHESSY

CHEVINAY

CIVRIEUX-D’AZERGUES

COGNY

COLLONGES-AU-MONT-D’OR

COURZIEU

COUZON-AU-MONT-D’OR

CRAPONNE

CURIS-AU-MONT-D’OR

DARDILLY

DAREIZE

DENICE

DIEME

DOMMARTIN

DUERNE

ECULLY

EVEUX

FLEURIEUX-SUR-L’ARBRESLE

FRANCHEVILLE

FRONTENAS

GENAY

GLEIZE

GREZIEU-LA-VARENNE

GREZIEU-LE-MARCHE

LES HALLES

HAUTE-RIVOIRE

JARNIOUX

JOUX

LACENAS

LACHASSAGNE

LEGNY

LENTILLY

LETRA

LIMAS

LIMONEST

LISSIEU

LONGESSAIGNE

LOZANNE

LUCENAY

LYON

MARCILLY-D’AZERGUES

MARCY

MARCY-L’ETOILE

MESSIMY

MEYS

MOIRE

MONTROMANT

MONTROTTIER

MORANCE

NEUVILLE-SUR-SAONE

LES OLMES

ORLIENAS

OULLINS

POLEYMIEUX-AU-MONT-D’OR

POLLIONNAY

POMEYS

POMMIERS

PONTCHARRA-SUR-TURDINE

PORTE DES PIERRES DOREES

QUINCIEUX

RIVOLET

ROCHETAILLEE-SUR-SAONE

RONTALON

SAIN-BEL

SARCEY

LES SAUVAGES

SAVIGNY

SOUCIEU-EN-JARREST

SOURCIEUX-LES-MINES

SOUZY

SAINT-ANDRE-LA-COTE

SAINT-APPOLINAIRE

SAINT-CLEMENT-LES-PLACES

SAINT-CLEMENT-SUR-VALSONNE

SAINTE-CONSORCE

SAINT-CYR-AU-MONT-D’OR

SAINT-DIDIER-AU-MONT-D’OR

SAINT-FORGEUX

SAINTE-FOY-L’ARGENTIERE

SAINTE-FOY-LES-LYON

SAINT-GENIS-L’ARGENTIERE

SAINT-GENIS-LAVAL

SAINT-GENIS-LES-OLLIERES

SAINT-GERMAIN-AU-MONT-D’OR

SAINT-GERMAIN-NUELLES

SAINT-JEAN-DES-VIGNES

SAINT-JULIEN-SUR-BIBOST

SAINT-JUST-D’AVRAY

SAINT-LAURENT-D’AGNY

SAINT-LAURENT-DE-CHAMOUSSET

SAINT-LOUP

SAINT-MARCEL-L’ECLAIRE

SAINT-MARTIN-EN-HAUT

SAINTE-PAULE

SAINT-PIERRE-LA-PALUD

SAINT-ROMAIN-AU-MONT-D’OR

SAINT-ROMAIN-DE-POPEY

SAINT-VERAND

TARARE

TASSIN-LA-DEMI-LUNE

TERNAND

THEIZE

THURINS

LA TOUR-DE-SALVAGNY

VALSONNE

VAUGNERAY

VILLECHENEVE

VILLEFRANCHE-SUR-SAONE

VILLE-SUR-JARNIOUX

YZERON

27.1.2023

Les communes suivantes dans le département: Deux – Sèvres (79)

BOUSSAIS

GLENAY

LUZAY

MAISONTIERS

PIERREFITE

SAINTE-GEMME

SAINT-VARENT

28.1.2023

Les communes suivantes dans le département: Vendée (85)

AUCHAY SUR VENDEE

BESSAY

BOURNEZEAU

CHÂTEAU GUIBERT

CORPE

FONTENAY LE COMTE

FOUGERE

L’HERMANAULT

LA COUTURE

LE LANGON

LE TABLIER

LES MAGNILS REIGNIERS

LES VELLUIRE SUR VENDEE

LONGEVES

LUCON

MAREUIL SUR LAY DISSAIS

MOUZEUIL SAINT MARTIN

NALLIERS

PEAULT

PETOSSE

POUILLE

RIVE DE L’YON

ROSNAY

SAINT AUBIN LA PLAINE

SAINT ETIENNE DE BRILLOUET

SAINT JEAN DE BEUGNE

SAINTE GEMME LA PLAINE

SAINTE PEXINE

SERIGNE

THIRE

2.2.2023

Les communes suivantes dans le département: Vienne (86)

BENASSAY

CELLE LEVESCAULT

CHATILLON

CLOUE

COUHE

COULOMBIERS

LA CHAPELLE MONTREUIL

LAVAUSSEAU

LUSIGNAN

PAYRE

15.2.2023

Členský stát: Itálie

Oblast zahrnující:

Datum, do kterého zůstávají použitelná opatření v souladu s článkem 3a

Region: Lombardia

Municipality of Acquafredda (Brescia)

Municipality of Alfianello (Brescia)

Municipality of Bassano Bresciano (Brescia)

Municipality of Borgo San Giacomo (Brescia)

Municipality of Calvisano (Brescia)

Municipality of Carpenedolo (Brescia)

Municipality of Cigole (Brescia)

Municipality of Desenzano del Garda (Brescia) South of A4

Municipality of Fiesse (Brescia)

Municipality of Gambara (Brescia)

Municipality of Ghedi (Brescia)

Municipality of Gottolengo (Brescia)

Municipality of Isorella (Brescia)

Municipality of Leno (Brescia) East of A21

Municipality of Lonato del Garda (Brescia) South of A4

Municipality of Manerbio (Brescia)

Municipality of Milzano (Brescia)

Municipality of Montichiari (Brescia)

Municipality of Offlaga (Brescia)

Municipality of Orzinuovi (Brescia)

Municipality of Pavone del Mella (Brescia)

Municipality of Pontevico (Brescia)

Municipality of Pozzolengo (Brescia) South of A4

Municipality of Pralboino (Brescia)

Municipality of Quinzano d’Oglio (Brescia)

Municipality of Remedello (Brescia)

Municipality of San Gervasio Bresciano (Brescia)

Municipality of San Paolo (Brescia)

Municipality of Seniga (Brescia)

Municipality of Verolanuova (Brescia)

Municipality of Verolavecchia (Brescia)

Municipality of Villachiara (Brescia)

Municipality of Visano (Brescia)

Municipality of Annicco (Cremona)

Municipality of Azzanello (Cremona)

Municipality of Bordolano (Cremona)

Municipality of Casalbuttano ed Uniti (Cremona)

Municipality of Casalmorano (Cremona)

Municipality of Castelverde (Cremona)

Municipality of Castelvisconti (Cremona)

Municipality of Corte de‘ Cortesi con Cignone (Cremona)

Municipality of Corte de‘ Frati (Cremona)

Municipality of Genivolta (Cremona)

Municipality of Olmeneta (Cremona)

Municipality of Paderno Ponchielli (Cremona)

Municipality of Pozzaglio ed Uniti (Cremona)

Municipality of Robecco d’Oglio (Cremona)

Municipality of Soresina (Cremona)

Municipality of Acquanegra sul Chiese (Mantova)

Municipality of Asola (Mantova)

Municipality of Canneto sull’Oglio (Mantova)

Municipality of Casalmoro (Mantova)

Municipality of Casaloldo (Mantova)

Municipality of Casalromano (Mantova)

Municipality of Castel Goffredo (Mantova)

Municipality of Castelbelforte (Mantova)

Municipality of Castellucchio (Mantova) North of SP64 ex SS10

Municipality of Castiglione delle Stiviere (Mantova)

Municipality of Cavriana (Mantova)

Municipality of Ceresara (Mantova)

Municipality of Curtatone (Mantova) North of SP64 ex SS10

Municipality of Gazoldo degli Ippoliti (Mantova)

Municipality of Goito (Mantova)

Municipality of Guidizzolo (Mantova)

Municipality of Mantova (Mantova) North of SP64 ex SS10

Municipality of Marcaria (Mantova) North of SP64 ex SS10

Municipality of Mariana Mantovana (Mantova)

Municipality of Marmirolo (Mantova)

Municipality of Medole (Mantova)

Municipality of Monzambano (Mantova)

Municipality of Piubega (Mantova)

Municipality of Ponti sul Mincio (Mantova)

Municipality of Porto Mantovano (Mantova)

Municipality of Redondesco (Mantova)

Municipality of Rodigo (Mantova)

Municipality of Roverbella (Mantova)

Municipality of San Giorgio Bigarello (Mantova) North of SP64 ex SS10

Municipality of Solferino (Mantova)

Municipality of Volta Mantovana (Mantova)

31.1.2023

Region: Veneto

Municipality of Arquà Petrarca (Padova)

Municipality of Baone (Padova)

Municipality of Barbona (Padova)

Municipality of Borgo Veneto (Padova)

Municipality of Carceri (Padova)

Municipality of Casale di Scodosia (Padova)

Municipality of Castelbaldo (Padova)

Municipality of Cervarese Santa Croce (Padova)

Municipality of Cinto Euganeo (Padova)

Municipality of Este (Padova)

Municipality of Galzignano Terme (Padova)

Municipality of Granze (Padova)

Municipality of Lozzo Atestino (Padova)

Municipality of Masi (Padova)

Municipality of Megliadino San Vitale (Padova)

Municipality of Merlara (Padova)

Municipality of Mestrino (Padova) South of A4

Municipality of Monselice (Padova) West of A13

Municipality of Montagnana (Padova)

Municipality of Ospedaletto Euganeo (Padova)

Municipality of Piacenza d’Adige (Padova)

Municipality of Ponso (Padova)

Municipality of Pozzonovo (Padova) West of A13

Municipality of Rovolon (Padova)

Municipality of Rubano (Padova) South of A4

Municipality of Saccolongo (Padova)

Municipality of Sant’Elena (Padova)

Municipality of Sant’Urbano (Padova)

Municipality of Solesino (Padova) West of A13

Municipality of Stanghella (Padova) West of A13

Municipality of Teolo (Padova)

Municipality of Torreglia (Padova)

Municipality of Urbana (Padova)

Municipality of Veggiano (Padova)

Municipality of Vescovana (Padova) West of A13

Municipality of Vighizzolo d’Este (Padova)

Municipality of Villa Estense (Padova)

Municipality of Villafranca Padovana (Padova) South of A4

Municipality of Vo‘ (Padova)

Municipality of Albaredo d’Adige (Verona)

Municipality of Angiari (Verona)

Municipality of Arcole (Verona)

Municipality of Belfiore (Verona)

Municipality of Bevilacqua (Verona)

Municipality of Bonavigo (Verona)

Municipality of Boschi Sant’Anna (Verona)

Municipality of Bovolone (Verona)

Municipality of Buttapietra (Verona)

Municipality of Caldiero (Verona) South of A4

Municipality of Casaleone (Verona)

Municipality of Castagnaro (Verona)

Municipality of Castel d’Azzano (Verona)

Municipality of Castelnuovo del Garda (Verona) South of A4

Municipality of Cerea (Verona)

Municipality of Cologna Veneta (Verona)

Municipality of Colognola ai Colli (Verona) South of A4

Municipality of Concamarise (Verona)

Municipality of Erbè (Verona)

Municipality of Gazzo Veronese (Verona)

Municipality of Isola della Scala (Verona)

Municipality of Isola Rizza (Verona)

Municipality of Lavagno (Verona) South of A4

Municipality of Legnago (Verona)

Municipality of Minerbe (Verona)

Municipality of Monteforte d’Alpone (Verona) South of A4

Municipality of Mozzecane (Verona)

Municipality of Nogara (Verona)

Municipality of Nogarole Rocca (Verona)

Municipality of Oppeano (Verona)

Municipality of Palù (Verona)

Municipality of Peschiera del Garda (Verona) South of A4

Municipality of Povegliano Veronese (Verona)

Municipality of Pressana (Verona)

Municipality of Ronco all’Adige (Verona)

Municipality of Roverchiara (Verona)

Municipality of Roveredo di Guá (Verona)

Municipality of Salizzole (Verona)

Municipality of San Bonifacio (Verona) South of A4

Municipality of San Giovanni Lupatoto (Verona) South of A4

Municipality of San Martino Buon Albergo (Verona) South of A4

Municipality of San Pietro di Morubio (Verona)

Municipality of Sanguinetto (Verona)

Municipality of Soave (Verona) South of A4

Municipality of Sommacampagna (Verona) South of A4

Municipality of Sona (Verona) South of A4

Municipality of Sorgá (Verona)

Municipality of Terrazzo (Verona)

Municipality of Trevenzuolo (Verona)

Municipality of Valeggio sul Mincio (Verona)

Municipality of Verona (Verona) South of A4

Municipality of Veronella (Verona)

Municipality of Vigasio (Verona)

Municipality of Villa Bartolomea (Verona)

Municipality of Villafranca di Verona (Verona)

Municipality of Zevio (Verona)

Municipality of Zimella (Verona)

Municipality of Agugliaro (Vicenza)

Municipality of Albettone (Vicenza)

Municipality of Alonte (Vicenza)

Municipality of Altavilla Vicentina (Vicenza) South of A4

Municipality of Arcugnano (Vicenza) South of A4

Municipality of Asigliano Veneto (Vicenza)

Municipality of Barbarano Mossano (Vicenza)

Municipality of Brendola (Vicenza) East of A4

Municipality of Campiglia dei Berici (Vicenza)

Municipality of Castegnero (Vicenza)

Municipality of Gambellara (Vicenza) South of A4

Municipality of Grisignano di Zocco (Vicenza) South of A4

Municipality of Grumolo delle Abbadesse (Vicenza) South of A4

Municipality of Longare (Vicenza)

Municipality of Lonigo (Vicenza)

Municipality of Montebello Vicentino (Vicenza) East of A4

Municipality of Montecchio Maggiore (Vicenza) East of A4

Municipality of Montegalda (Vicenza)

Municipality of Montegaldella (Vicenza)

Municipality of Nanto (Vicenza)

Municipality of Noventa Vicentina (Vicenza)

Municipality of Orgiano (Vicenza)

Municipality of Pojana Maggiore (Vicenza)

Municipality of Sarego (Vicenza)

Municipality of Sossano (Vicenza)

Municipality of Torri di Quartesolo (Vicenza) South of A4

Municipality of Val Liona (Vicenza)

Municipality of Vicenza (Vicenza) South of A4

Municipality of Villaga (Vicenza)

Municipality of Zovencedo (Vicenza)

31.1.2023

*

V souladu s Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s čl. 5 odst. 4 Protokolu o Irsku/Severním Irsku ve spojení s přílohou 2 uvedeného protokolu, zahrnují pro účely této přílohy odkazy na členský stát Spojené království s ohledem na Severní Irsko.

3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/217


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/234

ze dne 1. února 2023

kterým se povoluje odchylka požadovaná některými členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat pro účely oznámení o předložení zboží týkajícího se zboží vstupujícího na celní území Unie

(oznámeno pod číslem C(2023) 662)

(Pouze anglické, české, dánské, estonské, francouzské, chorvatské, maďarské, maltské, německé, nizozemské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské, španělské a švédské znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 6 odst. 4 ve spojení s čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem pro celní kodex,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 se veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a uchovávání těchto informací podle celních předpisů mají uskutečňovat prostřednictvím elektronického zpracování dat. Za tímto účelem a v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 vypracovává Komise společné požadavky na údaje.

(2)

Ustanovení čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 952/2013 umožňuje, aby Komise ve výjimečných případech přijala rozhodnutí, jimiž jednomu nebo několika členským státům povolí odchýlit se od používání metod elektronického zpracování dat pro výměnu a uchovávání informací, pokud je taková odchylka odůvodněna zvláštní situací žádajícího členského státu a je udělena na omezenou dobu.

(3)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 (2) zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (dále jen „pracovní program“). Pracovní program uvádí elektronické systémy, které mají být vyvinuty, a data, k nimž mají být tyto systémy zprovozněny. Mimo jiné upřesňuje i provádění a data zprovoznění oznámení o předložení zboží (PN) v souladu s čl. 6 odst. 1 a články 16 a 139 nařízení (EU) č. 952/2013.

(4)

Kromě toho čl. 278 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013 stanoví lhůtu, do níž lze k provádění ustanovení týkajících se oznámení o předložení zboží pro zboží dovezené na území Unie přechodně používat jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat.

(5)

Vzhledem k významu systému oznámení o předložení zboží pro dohled nad zbožím dovezeným na celní území Unie již některé členské státy vyvinuly pro správu takových oznámení elektronické systémy, například společné přístavní systémy. Tyto systémy musejí být upraveny podle ustanovení nařízení (EU) č. 952/2013 a souvisejících aktů Komise, zejména pokud jde o společné požadavky na údaje. Podle čl. 278 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013 mají být tyto úpravy dokončeny do 31. prosince 2022.

(6)

Nastaly však tři závažné a částečně nepředvídané okolnosti, které mají významný dopad na zdroje celních orgánů a představují pro ně dodatečné výzvy: pandemie COVID-19 způsobila značné zpoždění vývoje IT v Rakousku, Belgii, Česku, Francii, Řecku, na Maltě, v Nizozemsku, Polsku, Rumunsku, Slovensku a ve Španělsku. Vystoupení Spojeného království z Evropské unie a z toho vyplývající prudký nárůst počtu celních prohlášení vyžadovaly, aby Belgie, Francie, Nizozemsko a Španělsko přerozdělily zdroje a priority. Finanční důsledky ruské invaze na Ukrajinu na celní činnosti sousedních nebo zeměpisně blízkých zemí situaci dále zhoršily a vyžádaly si dodatečné zdroje v Rakousku a Polsku. Na schopnost členských států dodržet lhůty, jak uvedly Rakousko, Kypr, Česko, Dánsko, Estonsko, Španělsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Chorvatsko, Lucembursko, Malta, Portugalsko, Rumunsko, Švédsko, Slovensko a Slovinsko, měly významný dopad zejména obtíže při zadávání veřejných zakázek a pořádání nabídkových řízení, jakož i rozpočtové a personální problémy vyplývající z výše uvedených okolností.

(7)

Tyto zvláštní okolnosti způsobily významná zpoždění v probíhajícím vývoji v oblasti IT a zabránily některým členským státům dokončit zavádění IT prostředků pro zpracování oznámení o předložení zboží do 31. prosince 2022. Proto dne 21. dubna 2022 Rakousko, dne 3. května 2022 Kypr, dne 6. května 2022 Španělsko, dne 23. května 2022 Slovinsko, dne 3. června 2022 Řecko, dne 7. června 2022 Francie, dne 7. června 2022 Portugalsko, dne 24. června 2022 Belgie, dne 24. června 2022 Švédsko, dne 29. června 2022 Dánsko, dne 4. července 2022 Slovensko, dne 4. července 2022 Nizozemsko, dne 6. července 2022 Estonsko, dne 7. července 2022 Polsko, dne 13. července 2022 Malta, dne 19. července 2022 Chorvatsko, dne 22. července 2022 Maďarsko, dne 22. července 2022 Lucembursko, dne 10. října 2022 Česko a dne 17. října 2022 Rumunsko požádaly o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat v souladu s čl. 6 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 952/2013.

(8)

Je proto vhodné členským státům umožnit, aby po omezenou dobu nadále používaly své stávající postupy, včetně příslušných informačních systémů členských států, které jsou v souladu s požadavky na údaje, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 druhém pododstavci nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (3).

(9)

Rakousko, Belgie, Chorvatsko, Kypr, Česko, Dánsko, Estonsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko mají Komisi oznámit pokrok ve vývoji elektronického systému pro účely oznámení o předložení zboží v rámci procesu podávání zpráv o pokroku stanoveného v článku 278a nařízení (EU) č. 952/2013. Je třeba zajistit sdělování a sdílení informací o vnitrostátním plánování, jak je uvedeno v článku 4 prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/2151.

(10)

Aby se zabránilo zrušení platnosti vstupního souhrnného celního prohlášení v souladu s čl. 129 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013 do 200 dnů po podání, a to i v případě, že zboží, na které se toto vstupní souhrnné celní prohlášení vztahuje, bylo předloženo celnímu úřadu v členském státě, na který se vztahuje odchylka, měl by tento členský stát uchovávat údaje požadované pro oznámení o předložení zboží ve svých záznamech a v této lhůtě je sdělit do elektronického systému uvedeného v článku 182 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (4) (ICS2).

(11)

S ohledem na dopady výjimečných okolností, které v členských státech způsobily zpoždění v probíhajícím vývoji IT v souvislosti se zpracováním oznámení o předložení zboží, na současný stav tohoto vývoje v členských státech a na potřebu zabránit dalším významným zpožděním by odchylka měla trvat nejdéle do 31. prosince 2023, pokud jde o zboží vstupující na celní území Unie letecky, a nejpozději do 29. února 2024, pokud jde o zboží vstupující na celní území Unie ostatními druhy dopravy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Členské státy mohou pro oznámení o předložení zboží požadované podle článku 139 nařízení (EU) č. 952/2013 pro zboží vstupující na celní území letecky do 31. prosince 2023 a pro oznámení předložení zboží vstupujícího na celní území ostatními druhy dopravy do 29. února 2024 použít jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat za předpokladu, že použitím jiných způsobů než metod elektronického zpracování dat není dotčena výměna informací mezi členskými státy a jinými členskými státy nebo výměna a uchovávání informací v jiných členských státech pro účely uplatňování celních předpisů.

2.   Pro účely splnění podmínky stanovené v odstavci 1 uloží členské státy údaje požadované pro oznámení o předložení zboží do svých záznamů a sdělí je ve lhůtě 200 dnů uvedené v čl. 129 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013 do elektronického systému uvedeného v článku 182 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 (ICS2), pokud bylo v tomto elektronickém systému podáno vstupní souhrnné celní prohlášení týkající se zboží, které je předmětem oznámení o předložení.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2023 a nejpozději do dne 31. prosince 2023, pokud jde o zboží vstupující na celní území Unie letecky, a nejpozději do dne 29. února 2024, pokud jde o zboží, které na celní území Unie vstupuje ostatními druhy dopravy.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, České republice, Dánskému království, Estonské republice, Francouzské republice, Chorvatské republice, Kyperské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarsku, Republice Malta, Nizozemskému království, Polské republice, Portugalské republice, Rakouské republice, Rumunsku, Řecké republice, Republice Slovinsko, Slovenské republice, Španělskému království a Švédskému království.

V Bruselu dne 1. února 2023.

Za Komisi

Paolo GENTILONI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).


3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/220


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/235

ze dne 1. února 2023,

kterým se povoluje odchylka požadovaná některými členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat pro účely oznámení příjezdu námořního plavidla nebo letadla

(oznámeno pod číslem C(2023) 663)

(Pouze anglické, bulharské, české, dánské, estonské, francouzské, chorvatské, maďarské, maltské, německé, nizozemské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské, španělské a švédské znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 6 odst. 4 ve spojení s čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem pro celní kodex,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 se veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a uchovávání těchto informací podle celních předpisů mají uskutečňovat prostřednictvím elektronického zpracování dat. Za tímto účelem a v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 vypracovává Komise společné požadavky na údaje.

(2)

Ustanovení čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 952/2013 umožňuje, aby Komise ve výjimečných případech přijala rozhodnutí, jimiž jednomu nebo několika členským státům povolí odchýlit se od používání metod elektronického zpracování dat pro výměnu a uchovávání informací, pokud je taková odchylka odůvodněna zvláštní situací žádajícího členského státu a je udělena na omezenou dobu.

(3)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 (2), kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (dále jen „pracovní program“). Pracovní program obsahuje seznam elektronických systémů, které je třeba vyvinout, a data, k nimž je třeba tyto systémy uvést do provozu. Mimo jiné upřesňuje i rámec pro vývoj systému pro oznámení příjezdu a uvedení tohoto systému do provozu v souladu s čl. 6 odst. 1 a články 16 a 133 nařízení (EU) č. 952/2013.

(4)

Kromě toho čl. 278 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013 stanoví lhůtu, do níž lze k provádění ustanovení týkajících se oznámení o oznámení příjezdu v souvislosti se zbožím dovezeným na území Unie přechodně používat jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat.

(5)

Vzhledem k významu oznamování příjezdů pro dohled nad zbožím dovezeným na celní území Unie již některé členské státy vyvinuly pro správu takových oznámení elektronické systémy, například společné přístavní systémy. Tyto systémy musejí být upraveny podle ustanovení nařízení (EU) č. 952/2013 a souvisejících aktů Komise, zejména pokud jde o společné požadavky na údaje. Podle čl. 278 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013 mají být tyto úpravy dokončeny do 31. prosince 2022.

(6)

Nastaly však tři závažné a částečně nepředvídané okolnosti, které mají významný dopad na zdroje členských států a představují pro ně dodatečné výzvy: pandemie COVID-19 způsobila značné zpoždění vývoje IT v Belgii, Česku, Francii, na Maltě, v Nizozemsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, na Slovensku a ve Španělsku. Vystoupení Spojeného království z Evropské unie a z toho vyplývající prudký nárůst počtu celních prohlášení vyžadovaly, aby Belgie, Francie, Nizozemsko a Španělsko přerozdělily zdroje a priority. Finanční důsledky ruské invaze na Ukrajinu na celní činnosti sousedních nebo zeměpisně blízkých zemí situaci dále zhoršily a vyžádaly si dodatečné zdroje v Polsku a Rakousku. Na schopnost členských států dodržet lhůty, jak uvedly Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko, měly významný dopad zejména obtíže při zadávání veřejných zakázek a pořádání nabídkových řízení, jakož i rozpočtové a personální problémy vyplývající z výše uvedených okolností.

(7)

Tyto zvláštní okolnosti způsobily významná zpoždění v probíhajícím vývoji v oblasti IT a zabránily některým členským státům dokončit zavádění IT prostředků pro zpracování oznámení o příjezdu do 31. prosince 2022. Proto dne 21. dubna 2022 Rakousko, dne 3. května 2022 Kypr, dne 6. května 2022 Španělsko, dne 23. května 2022 Slovinsko, dne 3. června 2022 Bulharsko, dne 3. června 2022 Řecko, dne 7. června 2022 Francie, dne 7. června 2022 Portugalsko, dne 24. června 2022 Belgie, dne 24. června 2022 Švédsko, dne 29. června 2022 Dánsko, dne 4. července 2022 Slovensko, dne 4. července 2022 Nizozemsko, dne 6. července 2022 Estonsko, dne 7. července 2022 Polsko, dne 13. července 2022 Malta, dne 19. července 2022 Chorvatsko, 22. července 2022 Maďarsko, 22. července 2022 Lucembursko, 10. října 2022 Česko a 17. října 2022 Rumunsko požádaly o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat v souladu s čl. 6 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 952/2013. V souladu s čl. 6 odst. 4 třetím pododstavcem tyto odchylky neovlivní výměnu informací mezi členským státem, kterému jsou určeny, a jinými členskými státy, ani výměnu a uchovávání informací v jiných členských státech pro účely uplatňování celních předpisů.

(8)

Je proto vhodné těmto členským státům umožnit, aby po omezenou dobu nadále používaly své stávající informační systémy v souladu s požadavky na údaje členských států, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 druhém pododstavci nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (3).

(9)

Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko mají Komisi oznámit pokrok ve vývoji elektronického systému pro dočasné uskladnění v rámci procesu podávání zpráv o pokroku stanoveného v článku 278a nařízení (EU) č. 952/2013. Je třeba zajistit sdělování a sdílení informací o vnitrostátním plánování, jak je uvedeno v článku 4 prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/2151.

(10)

Tímto rozhodnutím není dotčena povinnost provozovatele letadel podle čl. 43 odst. 1 písm. c) prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/414 (4) předložit prostřednictvím elektronického systému uvedeného v článku 182 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (5) (dále jen „ICS2“) údaje požadované pro oznámení příjezdu stanovené v příloze B nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 a v příloze B prováděcího nařízení (EU) 2015/2447, jakmile se k tomuto systému připojí během doby pro uvedení do provozu stanovené pro vydání 2 uvedeného systému v prováděcím rozhodnutí (EU) 2019/2151.

(11)

S ohledem na dopady výjimečných okolností, které v členských státech způsobily zpoždění v probíhajícím vývoji IT v souvislosti s oznámením příjezdu, na současný stav tohoto vývoje v členských státech a na potřebu zabránit dalším významným zpožděním by odchylka měla trvat nejdéle do 31. prosince 2023, pokud jde o letadla vstupující na celní území Unie, a nejpozději do 29. února 2024, pokud jde o námořní plavidla vstupující na celní území Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Členské státy mohou do 31. prosince 2023 pro oznamování příjezdu letadla podle článku 133 nařízení (EU) č. 952/2013 a do 29. února 2024 pro oznamování příjezdu námořního plavidla používat jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2023 a nejpozději do 31. prosince 2023, pokud jde o letadla vstupující na celní území Unie, a nejpozději do 29. února 2024, pokud jde o námořní plavidla vstupující na celní území Unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, Bulharské republice, České republice, Dánskému království, Estonské republice, Francouzské republice, Chorvatské republice, Kyperské republice, Litevské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarsku, Republice Malta, Nizozemskému království, Polské republice, Portugalské republice, Rakouské republice, Rumunsku, Řecké republice, Republice Slovinsko, Slovenské republice, Španělskému království a Švédskému království.

V Bruselu dne 1. února 2023.

Za Komisi

Paolo GENTILONI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/414 ze dne 8. března 2021 o technických postupech pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu a uchovávání informací podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, C/2021/1454 (Úř. věst. L 81, 9.3.2021, s. 37).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).


3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/223


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/236

ze dne 1. února 2023,

kterým se povoluje odchylka požadovaná některými členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat pro účely prohlášení pro dočasné uskladnění zboží, které není zbožím Unie, předloženého celním orgánům

(oznámeno pod číslem C(2023) 664)

(Pouze anglické, české, dánské, estonské, francouzské, chorvatské, litevské, maďarské, maltské, německé, nizozemské, polské, portugalské, rumunské, řecké, slovenské, slovinské, španělské a švédské znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 6 odst. 4 ve spojení s čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem pro celní kodex,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 se veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a uchovávání těchto informací podle celních předpisů mají uskutečňovat prostřednictvím elektronického zpracování dat. Za tímto účelem a v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 vypracovává Komise společné požadavky na údaje.

(2)

Ustanovení čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 952/2013 umožňuje, aby Komise ve výjimečných případech přijala rozhodnutí, jimiž jednomu nebo několika členským státům povolí odchýlit se od používání metod elektronického zpracování dat pro výměnu a uchovávání informací, pokud je taková odchylka odůvodněna zvláštní situací žádajícího členského státu a je udělena na omezenou dobu.

(3)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 (2), kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (dále jen „pracovní program“). Pracovní program obsahuje seznam elektronických systémů, které je třeba vyvinout, a data, k nimž je třeba tyto systémy uvést do provozu. Mimo jiné upřesňuje i rámec pro vývoj systému pro prohlášení o dočasném uskladnění a jeho uvedení do provozu v souladu s čl. 6 odst. 1 a články 16, 145 a 146 nařízení (EU) č. 952/2013.

(4)

Kromě toho čl. 278 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013 stanoví lhůtu, do níž lze k provádění ustanovení týkajících se prohlášení pro dočasné uskladnění přechodně používat jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat.

(5)

Vzhledem k významu dočasného uskladnění pro dohled nad zbožím vstupujícím na celní území EU již některé členské státy vyvinuly pro správu tohoto typu celních prohlášení elektronické systémy. Tyto systémy musejí být upraveny podle ustanovení nařízení (EU) č. 952/2013 a souvisejících aktů Komise, zejména pokud jde o společné požadavky na údaje. Podle čl. 278 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 952/2013 mají být tyto úpravy dokončeny do 31. prosince 2022.

(6)

Nastaly však tři závažné a částečně nepředvídané okolnosti, které mají významný dopad na zdroje členských států a představují pro ně dodatečné výzvy: pandemie COVID-19 způsobila značné zpoždění vývoje IT v Belgii, Česku, Francii, Litvě, na Maltě, v Nizozemsku, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Řecku, na Slovensku a ve Španělsku. Vystoupení Spojeného království z Evropské unie a z toho vyplývající prudký nárůst počtu celních prohlášení vyžadovaly, aby Belgie, Francie, Litva, Nizozemsko a Španělsko přerozdělily zdroje a priority. Finanční důsledky ruské invaze na Ukrajinu na celní činnosti sousedních nebo zeměpisně blízkých zemí situaci dále zhoršily a vyžádaly si dodatečné zdroje v Litvě, Polsku a Rakousku. Na schopnost členských států dodržet lhůty, jak uvedly Česko, Dánsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko, měly významný dopad zejména obtíže při zadávání veřejných zakázek a pořádání nabídkových řízení, jakož i rozpočtové a personální problémy vyplývající z výše uvedených okolností.

(7)

Tyto zvláštní okolnosti způsobily významná zpoždění v probíhajícím vývoji v oblasti IT a zabránily některým členským státům dokončit zavádění IT prostředků pro zpracování prohlášení o dočasném uskladnění do 31. prosince 2022. Proto dne 21. dubna 2022 Rakousko, dne 3. května 2022 Kypr, dne 3. května 2022 Litva, dne 6. května 2022 Španělsko, dne 23. května 2022 Slovinsko, dne 3. června 2022 Řecko, dne 7. června 2022 Francie, dne 7. června 2022 Portugalsko, dne 24. června 2022 Belgie, dne 24. června 2022 Švédsko, dne 29. června 2022 Dánsko, dne 4. července 2022 Slovensko, dne 4. července 2022 Nizozemsko, dne 6. července 2022 Estonsko, dne 7. července 2022 Polsko, dne 13. července 2022 Malta, dne 19. července 2022 Chorvatsko, 22. července 2022 Maďarsko, 22. července 2022 Lucembursko, 10. října 2022 Česko a 17. října 2022 Rumunsko požádaly o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat v souladu s čl. 6 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 952/2013. V souladu s čl. 6 odst. 4 třetím pododstavcem tyto odchylky neovlivní výměnu informací mezi členským státem, kterému jsou určeny, a jinými členskými státy, ani výměnu a uchovávání informací v jiných členských státech pro účely uplatňování celních předpisů.

(8)

Je proto vhodné členským státům umožnit, aby po omezenou dobu nadále používaly své stávající postupy, včetně příslušných informačních systémů v souladu s požadavky na údaje členských států, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 druhém pododstavci nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (3).

(9)

Belgie, Česko, Dánsko, Estonsko, Francie, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko mají Komisi oznámit pokrok ve vývoji elektronického systému pro dočasné uskladnění v rámci procesu podávání zpráv o pokroku stanoveného v článku 278a nařízení (EU) č. 952/2013. Je třeba zajistit sdělování a sdílení informací o vnitrostátním plánování, jak je uvedeno v článku 4 prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/2151.

(10)

S ohledem na dopady výjimečných okolností, které v členských státech způsobily zpoždění v probíhajícím vývoji IT v souvislosti s dočasným uskladněním, na současný stav tohoto vývoje v členských státech a na potřebu zabránit dalším významným zpožděním by odchylka měla trvat nejdéle do 31. prosince 2023, pokud jde o zboží vstupující na celní území Unie letecky, a nejpozději do 29. února 2024, pokud jde o zboží vstupující na celní území Unie ostatními druhy dopravy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Členské státy mohou v případě prohlášení pro dočasné uskladnění požadované podle článku 145 nařízení (EU) č. 952/2013 použít jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat, a to do 31. prosince 2023 pro zboží vstupující na celní území Unie letecky a do 29. února 2024 pro zboží vstupující na celní území Unie ostatními druhy dopravy.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2023 a nejpozději do 31. prosince 2023, pokud jde o zboží vstupující na celní území Unie letecky, a nejpozději do 29. února 2024, pokud jde o zboží, které na celní území Unie vstupuje ostatními druhy dopravy.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, České republice, Dánskému království, Estonské republice, Francouzské republice, Chorvatské republice, Kyperské republice, Litevské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarsku, Republice Malta, Nizozemskému království, Polské republice, Portugalské republice, Rakouské republice, Rumunsku, Řecké republice, Republice Slovinsko, Slovenské republice, Španělskému království a Švédskému království.

V Bruselu dne 1. února 2023.

Za Komisi

Paolo GENTILONI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).


3.2.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 32/226


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2023/237

ze dne 1. února 2023,

kterým se povoluje odchylka požadovaná některými členskými státy pro použití jiných způsobů pro výměnu a uchovávání informací týkajících se celního prohlášení pro zboží vstupující na celní území Unie podle článků 158, 162, 163, 166, 167, 170 až 174, 201, 240, 250, 254 a 256 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, než metod elektronického zpracování dat

(oznámení pod číslem C(2023) 667)

(Pouze anglické, české, dánské, francouzské, litevské, maďarské, maltské, německé, nizozemské, portugalské, rumunské, řecké, španělské a švédské znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na čl. 6 odst. 4 ve spojení s čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem pro celní kodex,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 se veškeré výměny informací mezi celními orgány navzájem a mezi hospodářskými subjekty a celními orgány a uchovávání těchto informací podle celních předpisů mají uskutečňovat prostřednictvím elektronického zpracování dat. Za tímto účelem a v souladu s čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 vypracovává Komise společné požadavky na údaje.

(2)

Ustanovení čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) č. 952/2013 umožňuje, aby Komise ve výjimečných případech přijala rozhodnutí, jimiž jednomu nebo několika členským státům povolí odchýlit se od používání metod elektronického zpracování dat pro výměnu a uchovávání informací, pokud je taková odchylka odůvodněna zvláštní situací žádajícího členského státu a je udělena na omezenou dobu.

(3)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 (2), kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (dále jen „pracovní program“). Pracovní program uvádí elektronické systémy, které mají být vyvinuty, a data, k nimž mají být tyto systémy zprovozněny. Tento program mimo jiné upřesňuje provádění a data uvedení do provozu vnitrostátního systému dovozu a složky 2 zvláštních režimů, které se společně vztahují na celní režimy pro zboží vstupující na celní území Unie podle článků 158, 162, 163, 166, 167, 170 až 174, 201, 240, 250, 254 a 256 nařízení (EU) č. 952/2013.

(4)

Kromě toho čl. 278 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013 stanoví lhůtu, do níž lze k provádění ustanovení týkající se celního prohlášení pro zboží dovezené na území Unie přechodně používat jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat.

(5)

Vzhledem k významu vnitrostátního systému dovozu pro ochranu příjmů a boj proti nekalému a nezákonnému obchodu již všechny členské státy vyvinuly elektronické systémy pro správu prohlášení předkládaných v souvislosti se zbožím dováženým do EU. Několik členských států rovněž vyvinulo elektronické systémy pro řízení zvláštních postupů. Tyto systémy musejí být upraveny podle ustanovení nařízení (EU) č. 952/2013 a souvisejících aktů Komise, zejména pokud jde o společné požadavky na údaje. Podle čl. 278 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013 mají být tyto úpravy dokončeny do 31. prosince 2022.

(6)

Nastaly však tři závažné a částečně nepředvídané okolnosti, které mají významný dopad na zdroje členských států a představují pro ně dodatečné výzvy: pandemie COVID-19 způsobila značné zpoždění vývoje IT v Rakousku, Belgii, Česku, Francii, Řecku, na Maltě, v Nizozemsku, Rumunsku a ve Španělsku. Vystoupení Spojeného království z Evropské unie a z toho vyplývající prudký nárůst počtu celních prohlášení vyžadovaly, aby Belgie, Francie, Litva, Nizozemsko a Španělsko přerozdělily zdroje a priority. Finanční důsledky ruské invaze na Ukrajinu na celní činnosti sousedních nebo zeměpisně blízkých zemí situaci dále zhoršily a vyžádaly si dodatečné zdroje v Rakousku, Maďarsku a Litvě. Na schopnost členských států dodržet lhůty, jak uvedly Rakousko, Kypr, Česko, Dánsko, Španělsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Litva, Lucembursko, Malta, Portugalsko, Rumunsko a Švédsko, měly významný dopad zejména obtíže při zadávání veřejných zakázek a pořádání nabídkových řízení, jakož i rozpočtové a personální problémy vyplývající z výše uvedených okolností.

(7)

Tyto zvláštní okolnosti způsobily významná zpoždění v probíhajícím vývoji v oblasti IT a zabránily celním orgánům dokončit zavádění IT prostředků pro provádění vnitrostátního systému dovozu a složky 2 zvláštních režimů do 31. prosince 2022. Proto dne 21. dubna 2022 Rakousko, dne 3. května 2022 Kypr, dne 3. května 2022 Litva, dne 6. května 2022 Španělsko, dne 25. května 2022 Rumunsko, dne 26. května 2022 Česko, dne 3. června 2022 Řecko, dne 7. června 2022 Francie, dne 7. června 2022 Portugalsko, dne 24. června 2022 Belgie, dne 24. června 2022 Švédsko, dne 29. června 2022 Dánsko, dne 4. července 2022 Nizozemsko, dne 13. července 2022 Malta, dne 22. července 2022 Lucembursko a dne 7. října 2022 Maďarsko požádaly o použití jiných způsobů výměny a uchovávání informací než metod elektronického zpracování dat v souladu s čl. 6 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 952/2013. V souladu s čl. 6 odst. 4 třetím pododstavcem tyto odchylky neovlivní výměnu informací mezi členským státem, kterému jsou určeny, a jinými členskými státy, ani výměnu a uchovávání informací v jiných členských státech pro účely uplatňování celních předpisů.

(8)

Je proto vhodné těmto členským státům umožnit, aby po omezenou dobu nadále používaly své stávající informační systémy v souladu s požadavky na údaje členských států stanovené v příloze 9 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 (3), jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 prvním pododstavci písm. g) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (4).

(9)

V důsledku odchylky mohou celní orgány nadále poskytovat Komisi údaje pro dohled nad propuštěním zboží do volného oběhu v souladu s čl. 55 odst. 6 prováděcího nařízení Komise 2015/2447 (5).

(10)

Rakousko, Belgie, Kypr, Česko, Dánsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Litva, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko mají Komisi oznámit pokrok ve vývoji vnitrostátního systému dovozu a složky 2 zvláštních režimů v rámci procesu podávání zpráv o pokroku stanoveného v článku 278a nařízení (EU) č. 952/2013. Je třeba zajistit sdělování a sdílení informací o vnitrostátním plánování, jak je uvedeno v článku 4 prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/2151.

(11)

Vnitrostátní systém dovozu a složka 2 zvláštních režimů jsou klíčovými prvky celního informačního prostředí členských států, neboť jsou propojeny s různými dalšími vnitrostátními aplikacemi, přičemž vnitrostátní systém dovozu má ústřední úlohu mimo jiné při výběru příjmů a prosazování unijních a vnitrostátních zákazů a omezení v souvislosti s dovozem zboží. Vzhledem ke složitosti vnitrostátního systému dovozu a složky 2 zvláštních režimů mají změny nezbytné pro sladění s požadavky celního kodexu Unie dopad také na související nebo závislé informační systémy. Doba trvání odchylky by proto měla být omezena na naprosté minimum. S ohledem na tuto skutečnost a na dopady výjimečných okolností, které způsobily zpoždění v probíhajícím vývoji informačních technologií v oblasti vnitrostátního systému dovozu a složky 2 zvláštních režimů v členských státech, a na současný stav tohoto vývoje v členských státech by výjimka měla trvat nejdéle do 31. prosince 2023,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Členské státy mohou do 31. prosince 2023 pro provádění ustanovení týkajících se celního prohlášení pro zboží vstupující na celní území Unie podle článků 158, 162, 163, 166, 167, 170 až 174, 201, 240, 250, 254 a 256 celního kodexu Unie, používat jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. ledna 2023 a nejpozději do dne 31. prosince 2023.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Belgickému království, České republice, Dánskému království, Řecké republice, Španělskému království, Francouzské republice, Kyperské republice, Litevské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarsku, Republice Malta, Nizozemskému království, Rakouské republice, Portugalské republice, Rumunsku a Švédskému království.

V Bruselu dne 1. února 2023.

Za Komisi

Paolo GENTILONI

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o přechodná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie, pokud příslušné elektronické systémy dosud nejsou v provozu, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (Úř. věst. L 69, 15.3.2016, s. 1).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).