(1)

Nařízení (EHS) č. 2821/71 zmocňuje Komisi, aby nařízením a v souladu s čl. 101 odst. 3 Smlouvy prohlásila, že čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na některé kategorie dohod o výzkumu a vývoji.

(2)

Nařízení Komise (EU) č. 1217/2010 (3) definuje kategorie dohod o výzkumu a vývoji, u nichž má Komise za to, že zpravidla splňují podmínky stanovené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Uvedené nařízení pozbyde platnosti dne 31. prosince 2022.

(3)

Dne 5. září 2019 zahájila Komise hodnocení nařízení (EU) č. 1217/2010. Důkazy shromážděné v hodnocení naznačují, že nařízení (EU) č. 1217/2010 je užitečným nástrojem a jeho pravidla zůstávají pro zúčastněné strany relevantní. Na základě výsledků hodnocení zahájila Komise dne 7. června 2021 posouzení dopadů možností politiky pro přijetí nového nařízení o blokových výjimkách pro dohody o výzkumu a vývoji.

(4)

Aby měla Komise dostatek času na dokončení procesu přijímání nového nařízení o blokových výjimkách pro dohody o výzkumu a vývoji a v souladu s pravomocemi Komise podle čl. 2 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2821/71, měla by být doba použitelnosti nařízení (EU) č. 1217/2010 prodloužena o šest měsíců.

(5)

Nařízení (EU) č. 1217/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Nařízení (EHS) č. 2821/71 zmocňuje Komisi, aby nařízením a v souladu s čl. 101 odst. 3 Smlouvy prohlásila, že čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na některé kategorie specializačních dohod.

(2)

Nařízení Komise (EU) č. 1218/2010 (3) definuje kategorie specializačních dohod, u nichž má Komise za to, že zpravidla splňují podmínky stanovené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Uvedené nařízení pozbyde platnosti dne 31. prosince 2022.

(3)

Dne 5. září 2019 zahájila Komise hodnocení nařízení (EU) č. 1218/2010. Důkazy shromážděné v hodnocení naznačují, že nařízení (EU) č. 1218/2010 je užitečným nástrojem a jeho pravidla zůstávají pro zúčastněné strany relevantní. Na základě výsledků hodnocení zahájila Komise dne 7. června 2021 posouzení dopadů možností politiky pro přijetí nového nařízení o blokových výjimkách pro specializační dohody.

(4)

Aby měla Komise dostatek času na dokončení procesu přijímání nového nařízení o blokových výjimkách pro specializační dohody a v souladu s pravomocemi Komise podle čl. 2 odst. 1 nařízení (EHS) č. 2821/71, měla by být doba použitelnosti nařízení (EU) č. 1218/2010 prodloužena o šest měsíců.

(5)

Nařízení (EU) č. 1218/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Prováděcím nařízením (EU) č. 791/2011 (3) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (ČLR).

(2)

V návaznosti na šetření zaměřená proti obcházení byla tato opatření prováděcími nařízeními Rady (EU) č. 672/2012 (4), (EU) č. 21/2013 (5) a (EU) č. 1371/2013 (6), naposledy pozměněnými prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/1711 (7), rozšířena na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken zasílaných z Indie, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z těchto zemí, s výjimkou uvedených síťovin vyráběných společností Montex Glass Fibre Industries Pvt. Ltd. a společností Pyrotek India Pvt. Ltd.

(3)

Tato opatření byla prováděcím nařízením Komise (EU) č. 976/2014 (8) dále rozšířena na dovoz mírně upravených otevřených síťovin ze skleněných vláken.

(4)

V současné době platná opatření jsou uložena prováděcím nařízením (EU) 2017/1993 na základě přezkumu před pozbytím platnosti, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/788 (9), kterým bylo společnosti SPG Glass Fibre PVT. Ltd uděleno osvobození.

(5)

Dne 23. srpna 2021 obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o osvobození od antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz některých otevřených síťovin ze skleněných vláken zasílaných z Indie, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Indie. Žádost podala společnost Urja Products Private Limited (dále jen „žadatel“).

(6)

Žádost obsahovala důkazy o tom, že žadatel je novým vyvážejícím výrobcem a splňuje kritéria pro osvobození podle čl. 13 odst. 4 základního antidumpingového nařízení, konkrétně: 1) v období šetření, z něhož příslušná opatření vycházejí, tj. od 1. dubna 2012 do 31. března 2013 (dále jen „období původního šetření“), výrobek, který je předmětem přezkumu, do Unie nevyvážel; 2) není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem, na nějž se vztahují antidumpingová opatření uložená původním nařízením; 3) po skončení období původního šetření skutečně vyvezl do Unie výrobek, který je předmětem přezkumu, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství výrobku do Unie a 4) nepodílel se na praktikách obcházení.

(7)

Komise zjistila, že žádost obsahuje dostatečné důkazy pro zahájení šetření podle čl. 13 odst. 4 základního antidumpingového nařízení, jehož účelem je zjistit, zda lze žadatele osvobodit od rozšířených opatření.

(8)

Dne 20. dubna 2022 zahájila Komise prováděcím nařízením (EU) 2022/651 (10) přezkum prováděcího nařízení (EU) 2017/1993 za účelem zjištění, zda lze žadatele osvobodit od rozšířených opatření. Stejným nařízením Komise zrušila antidumpingová cla uložená prováděcím nařízením (EU) 2017/1993, pokud jde o dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, žadatelem, a celním orgánům bylo uloženo, aby přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence tohoto dovozu (dále jen „zahajovací nařízení“).

(9)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se na ni za účelem účasti na přezkumném šetření obrátily. Všechny zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat ve lhůtách stanovených v prováděcím nařízení (EU) 2022/651 o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Nebyly obdrženy žádné připomínky ani žádosti o slyšení.

(10)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, jsou otevřené síťoviny ze skleněných vláken o velikosti buňky větší než 1,8 mm na délku i na šířku a o plošné hmotnosti větší než 35 g/m2, kromě kotoučů ze skleněných vláken, zasílané z Indie, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Indie, v současnosti kódů KN ex 7019 63 00, ex 7019 64 00, ex 7019 65 00, ex 7019 66 00 a ex 7019 69 90 (kódy TARIC 7019 63 00 14, 7019 64 00 14, 7019 65 00 14, 7019 66 00 14 a 7019 69 90 14). Kódy KN a TARIC se uvádějí pouze pro informaci.

(11)

Otevřené síťoviny ze skleněných vláken mohou mít různé velikosti buněk a různou plošnou hmotnost na metr čtvereční a používají se většinou jako výztužný materiál ve stavebnictví (vnější tepelná izolace, výztuha podlah a pro opravy stěn).

(12)

Období přezkumného šetření se týkalo období od 1. dubna 2012 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(13)

Komise požádala žadatele, aby vyplnil dotazník s cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné. Žadatel předložil odpověď na dotazník dne 2. června 2022.

(14)

Komise pak v září 2022 provedla inspekci v prostorách žadatele. Snažila se ověřit veškeré informace, které považovala za nezbytné pro rozhodnutí o tom, zda žadatel splňuje potřebné podmínky.

(15)

Pokud jde o podmínku 1), Komise odkázala na předchozí zjištění (11), že žadatel během období původního šetření nevyráběl výrobek, který je předmětem šetření, ani jej nevyvážel do Unie. Proto se dospělo k závěru, že podmínka 1) byla splněna.

(16)

Pokud jde o podmínku 2), šetření zjistilo několik společností ve spojení, konkrétně společnost Jayatma Industries Ltd působící v textilním a oděvním odvětví, společnost Mihikita Enterprises Ltd působící v oblasti budov a stavebnictví a společnost Denis Chem Lab Ltd působící v oblasti zdravotnických prostředků. Žádná z těchto společností se nepodílela na výrobě, zpracování, prodeji nebo nákupu výrobku, který je předmětem šetření. Proto se dospělo k závěru, že podmínka 2) byla splněna.

(17)

Pokud jde o podmínku 3), žadatel v roce 2021 vyvážel výrobek, který je předmětem šetření, dvěma společnostem v EU. Proto se dospělo k závěru, že žadatel podmínku 3) splnil.

(18)

A nakonec bylo během šetření zjištěno, že žadatel vyrobil celé množství, které vyvezl do Unie. Bylo rovněž zjištěno, že žadatel pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, nedovážel žádné suroviny z Číny. Šetření proto potvrdilo, že se žadatel nedopouštěl obcházení ve smyslu článku 13 základního nařízení. Komise proto dospěla k závěru, že i kritérium 4) bylo splněno.

(19)

Komise tudíž dospěla k závěru, že žadatel splňuje kritéria podle čl. 13 odst. 4 základního antidumpingového nařízení. Žadatel by proto měl být osvobozen od platných antidumpingových opatření v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2017/1993.

(20)

Prováděcí nařízení (EU) 2017/1993 by proto mělo být změněno.

(21)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním a v souladu s čl. 13 odst. 4 a čl. 11 odst. 4 základního nařízení dospěla Komise k závěru, že žadatel by měl být doplněn na seznam společností, které jsou osvobozeny od antidumpingových opatření uložených prováděcím nařízením (EU) 2017/1993.

(22)

Žadatel a výrobní odvětví Unie byli informováni o záměru Komise osvobodit společnost Urja Products Private Limited od platných antidumpingových opatření.

(23)

Stranám byla poskytnuta možnost předložit připomínky. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

(24)

Toto nařízení je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

(1)

Rybolovné kvóty na rok 2021 byly stanoveny nařízeními Rady (EU) 2020/1579 (2), (EU) 2021/90 (3), (EU) 2021/91 (4) a (EU) 2021/92 (5).

(2)

Rybolovné kvóty na rok 2022 byly stanoveny nařízeními Rady (EU) 2021/91, (EU) 2021/1888 (6), (EU) 2022/109 (7) a (EU) 2022/110 (8).

(3)

Podle čl. 105 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 platí, že zjistí-li Komise, že členský stát překročil přidělené rybolovné kvóty, provede odpočty z budoucích rybolovných kvót tohoto členského státu.

(4)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/1926 (9) byly stanoveny odpočty z rybolovných kvót dostupných u určitých populací ryb v roce 2022 z důvodu nadměrného rybolovu v předchozích letech.

(5)

U některých členských států, konkrétně Španělska, Francie, Litvy a Polska nebylo možné na základě prováděcího nařízení (EU) 2022/1926 provést odpočty z rybolovných kvót přidělených pro nadměrně odlovené populace, protože kvóty pro tyto populace nejsou pro tyto členské státy v roce 2022 k dispozici.

(6)

Podle čl. 105 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 by se v případě, kdy není možné provést odpočty z nadměrně odlovené populace v roce následujícím po roce, v němž k přečerpání došlo, z důvodu, že daný členský stát nemá kvótu na uvedenou populaci ryb k dispozici, lze po konzultaci s dotčeným členským státem odpočty provést z jiných populací, které jsou dostupné v téže zeměpisné oblasti nebo které mají stejnou komerční hodnotu.

(7)

Podle sdělení Komise 2022/C 369/03 o pokynech pro odpočet kvót podle čl. 105 odst. 1, 2 a 5 nařízení (ES) č. 1224/2009 (10) (dále jen „pokyny“) by se odpočty měly provést pokud možno z kvót přidělených na populace, které ulovilo totéž loďstvo, které kvótu přečerpalo.

(8)

S dotčenými členskými státy proběhly konzultace ohledně některých odpočtů z rybolovných kvót přidělených pro jiné než nadměrně odlovené populace. Je proto vhodné provést odpočty z těchto alternativních rybolovných kvót, které byly přiděleny dotčeným členským státům na rok 2022.

(9)

Vzhledem k tomu, že rejnok ostnatý v oblasti 7d (RJC/07D.) je poddruhem populace „rejnokovitých“ v oblasti 7d (SRX/07D.), provádí se odpočet splatný Irskem z důvodu jím nadměrně odloveného rejnoka ostnatého v oblasti 7d podle prováděcího nařízení (EU) 2022/1926, na základě rybolovné kvóty pro rejnokovité v oblasti 7d, kterou má Irsko k dispozici na rok 2022.

(10)

V roce 2021 Portugalsko přečerpalo svou rybolovnou kvótu pro sardel obecnou v oblastech 9 a 10 a ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 (ANE/9/3411). Dne 22. srpna 2022 Portugalsko požádalo o rozložení odpočtu splatného – včetně násobícího koeficientu 1,4 podle čl. 105 odst. 2 nařízení (ES) č. 1224/2009 – do tří let. Podle bodu 3 písm. a) pokynů lze povolit rozložení odpočtu na dva roky nebo více let, pokud je populace ryb řízena udržitelným způsobem na základě příslušných relevantních vědeckých stanovisek týkajících se dané populace. Podle akustických průzkumů monitorujících rozložení hojnosti druhů a biomasy a každoročně prováděné studie několika biologických parametrů sardele obecné se biomasa sardele obecné v roce 2022 ve srovnání s průzkumy z roku 2021 podle odhadů zvýšila o 64 %. Portugalský vědecký institut IPMA (Instituto Português do Mar e da Atmosfera) ve spolupráci se španělským vědeckým institutem IEO (Instituto Español de Oceanografía) testuje nové pravidlo kontroly odlovu prostřednictvím hodnocení strategie řízení. Během čekání na plánovanou referenční hodnotu Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) pro tuto populaci lze rozložení odpočtu na dva roky namísto tří let akceptovat.

(11)

Na základě posledních aktualizovaných údajů předaných Francií dne 9. září 2022 se zdá, že byla překročena sdílená kvóta činící jednu tunu přidělená na rok 2021 v části „Ostatní“ pro marlína bělavého v Atlantském oceánu (WHM/ATLANT_AMS) a stanovená v nařízení (EU) 2021/92, v jejímž rámci bylo Francii povoleno lovit. Vzhledem k tomu, že Francie vykázala odlovy ve výši 2 972 kilogramů v rámci této kvóty v části „Ostatní“, měl by se odpočet provést z důvodu tohoto nadměrného rybolovu – včetně násobícího koeficientu 1,5 podle čl. 105 odst. 3 písm. c) nařízení (ES) č. 1224/2009 – z rybolovné kvóty marlína bělavého v Atlantském oceánu, kterou má Francie k dispozici na rok 2022. Do přílohy prováděcího nařízení (EU) 2022/1926 by proto měl být přidán odpovídající odpočet.

(12)

Prováděcí nařízení (EU) 2022/1926 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

Pro účely současného nebo předchozího rybářského hospodářského roku se ještě mohou provést další aktualizace nebo opravy, a to v návaznosti na zjištění chyb, opomenutí nebo poskytnutí nesprávných údajů o úlovcích oznámených členskými státy podle článku 33 nařízení (ES) č. 1224/2009,

(1)

Podle čl. 25a odst. 2 nařízení (ES) č. 810/2009 má Komise pravidelně posuzovat spolupráci třetích zemí v oblasti zpětného přebírání osob. Spolupráce s Gambií v oblasti zpětného přebírání osob byla na základě hodnocení provedeného podle uvedeného ustanovení vyhodnocena jako nedostatečná. S ohledem na kroky uskutečněné ke zlepšení úrovně spolupráce a na celkové vztahy Unie s Gambií se dospělo k závěru, že spolupráce Gambie s Unií v oblasti zpětného přebírání osob není dostatečná, a proto je třeba, aby Unie přijala opatření.

(2)

V souladu s čl. 25a odst. 5 písm. a) nařízení (ES) č. 810/2009 bylo dne 7. října 2021 přijato prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2021/1781 (2), kterým se dočasně pozastavilo uplatňování některých ustanovení nařízení (ES) č. 810/2009, pokud jde o některé státní příslušníky Gambie.

(3)

V souladu s čl. 25a odst. 2 nařízení (ES) č. 810/2009 Komise průběžně posuzuje spolupráci s Gambií v oblasti zpětného přebírání osob po vstupu prováděcího rozhodnutí (EU) 2021/1781 v platnost. Z hodnocení vyplývá, že nedošlo k žádnému významnému zlepšení, protože spolupráce v oblasti zjišťování totožnosti a navracení je stále obtížná, nebyl dodržován časový rámec stanovený v ujednání EU-Gambie o zpětném přebírání osob a až do března 2022 zůstávalo v platnosti moratorium na navracení charterovými lety, jež Gambie jednostranně zavedla. Navzdory určitému omezenému vývoji, zejména vydání tří povolení k přistání pro návratové operace, k němuž došlo po pozastavení moratoria zavedeného Gambií, je spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob stále nedostatečná a je třeba dosáhnout zásadního a trvalého zlepšení.

(4)

Podle posouzení Komise je spolupráce Gambie s Unií v oblasti zpětného přebírání osob i přes opatření přijatá v prováděcím rozhodnutí (EU) 2021/1781 nadále nedostatečná, a proto je třeba přijmout další opatření, aniž by bylo dotčeno prováděcí rozhodnutí (EU) 2021/1781.

(5)

Postupné uplatnění zvýšeného vízového poplatku na státní příslušníky Gambie by mělo být jasným signálem pro gambijské orgány, že je třeba přijmout nezbytná opatření ke zlepšení spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob.

(6)

Na státní příslušníky Gambie, kteří podléhají vízové povinnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 (3), by se proto měl uplatnit vízový poplatek ve výši 120 EUR, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 810/2009. V souladu s uvedeným nařízením se tento poplatek nevztahuje na děti mladší 12 let. Neměl by se rovněž vztahovat na žadatele, kteří jsou osvobozeni od vízového poplatku podle nařízení (ES) č. 810/2009.

(7)

Tímto rozhodnutím by nemělo být dotčeno uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES (4), která rozšiřuje právo volného pohybu na rodinné příslušníky doprovázející nebo následující občana Unie, nezávisle na jejich státní příslušnosti. Toto rozhodnutí by se tedy nemělo uplatnit na rodinné příslušníky občana Unie, na něhož se vztahuje směrnice 2004/38/ES, ani na rodinné příslušníky státního příslušníka třetí země požívajícího práva na volný pohyb, které je rovnocenné právu občanů Unie na základě dohody mezi Unií a třetí zemí.

(8)

Opatřeními stanovenými v tomto rozhodnutí by neměly být dotčeny povinnosti členských států podle mezinárodního práva, včetně závazků, které mají jako hostitelské země mezinárodních mezivládních organizací nebo mezinárodních konferencí svolaných Organizací spojených národů nebo jinými mezinárodními mezivládními organizacemi se sídlem v členských státech. Zvýšený vízový poplatek by se tedy neměl vztahovat na státní příslušníky Gambie žádající o víza, jestliže je to nezbytné k tomu, aby členské státy splnily své povinnosti jakožto hostitelské země těchto organizací nebo konferencí.

(9)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(10)

Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (5); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(11)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (6), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (7).

(12)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (8), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (9).

(13)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto rozhodnutí ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (10), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (11).

(14)

Toto rozhodnutí představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2011,

(1)

Rozhodnutím 96/228/ES (1) Komise schválila režim dlouhodobé vnitrostátní podpory pro zemědělství v severních oblastech Švédska (dále jen „režim severské podpory“) oznámený Švédskem podle článku 143 aktu o přistoupení za účelem povolení podle článku 142 aktu o přistoupení. Rozhodnutí 96/228/ES bylo nahrazeno rozhodnutím Komise C(2010) 6050 (2). Uvedené rozhodnutí bylo nahrazeno rozhodnutím Komise (EU) 2018/479 (3).

(2)

Jelikož platnost povolení na provádění severské podpory v případě Švédska jak stanoví rozhodnutí (EU) 2018/479 vyprší 31. prosince 2022, je třeba přijmout nové rozhodnutí.

(3)

Dopisem ze dne 1. července 2022 oznámilo Švédsko Komisi svůj návrh na prodloužení režimu severské podpory. Švédsko navrhlo, aby Komise změnila rozhodnutí (EU) 2018/479 s cílem pokračovat v režimu s dobou platnosti delší o rok, zvýšit celkovou roční referenční hodnotu, což znamená určitou úpravu úrovní podpory, a změnit datum, kdy by Švédsko mělo předložit návrhy na změnu a prodloužení režimu.

(4)

Dlouhodobá vnitrostátní podpora podle článku 142 aktu o přistoupení má zajistit, aby byla zemědělská činnost v severních oblastech zachována tak, jak stanovila Komise.

(5)

S přihlédnutím k faktorům uvedeným v čl. 142 odst. 1 a 2 aktu o přistoupení je vhodné stanovit správní jednotky, seskupené podle podoblastí, které se nacházejí severně od 62. rovnoběžky nebo k této rovnoběžce přiléhají a které jsou dotčeny srovnatelnými klimatickými podmínkami, jež mimořádně ztěžují zemědělskou činnost. Tyto podoblasti mají hustotu zalidnění nepřesahující deset obyvatel na kilometr čtvereční a předpokládá se, že využívaná zemědělská půda tvoří nejvýše 10 % celkové plochy obce a část využívané zemědělské půdy vyhrazená polním plodinám určeným pro lidskou spotřebu nejvýše 20 %. Podoblasti obklopené jinými podoblastmi v rámci těchto oblastí je zapotřebí zahrnout, i když nesplňují stejné požadavky.

(6)

Pro usnadnění správy režimu a pro jeho koordinaci s podporou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (4) je vhodné zahrnout do oblastí přijímajících podporu podle tohoto rozhodnutí tytéž obce, které náleží do oblasti vymezené podle čl. 32 odst. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (5) a čl. 71 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115 ve strategickém plánu SZP pro provádění společné zemědělské politiky ve Švédsku na období 2023–2027.

(7)

Referenčním obdobím, k němuž by měly být vztaženy rozvoj zemědělské produkce a úroveň celkové podpory, s využitím dostupné vnitrostátní statistiky jako základu a za účelem zajištění jednotného uplatňování na všechna odvětví produkce, by měl být rok 1993.

(8)

Podle článku 142 aktu o přistoupení by celková výše poskytnuté podpory měla být dostatečná pro zachování zemědělské činnosti ve zmíněných severních oblastech Švédska, nesmí však vést k celkové podpoře přesahující úroveň podpory během předvstupního referenčního období, které bude určeno. Aby bylo možné poskytnout podporu podle článku 142 aktu o přistoupení v přiměřené výši s ohledem na stávající náklady produkce a zároveň nepřesáhnout úroveň podpory během určeného předvstupního referenčního období, je vhodné při určování maximální povolené výše podpory podle uvedeného článku přihlédnout k vývoji indexu spotřebitelských cen ve Švédsku v období let 1993 až 2022.

(9)

Na základě údajů z roku 1993 do konce dubna 2022 by tak maximální roční výše podpory, která se vypočítá jako průměr za šestileté období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2028, měla být stanovena na 473,75 milionu SEK.

(10)

Pro zjednodušení režimu severské podpory a umožnění flexibility Švédska při směrování podpory do různých odvětví produkce by měla být pro celkovou podporu stanovena jedna maximální průměrná roční výše podpory, včetně samostatné maximální podpory na produkci a přepravu kravského mléka, aby bylo zajištěno vyvážené rozložení podpory.

(11)

Podpora by měla být poskytována ročně na základě výrobních činitelů (velkých dobytčích jednotek a hektarů), s výjimkou kravského mléka, kde by měla být poskytována na základě výrobních jednotek (kilogramů) v rámci celkových limitů stanovených tímto rozhodnutím.

(12)

Pro umožnění rychlých reakcí na kolísání výrobních cen zemědělských produktů a pro zachování zemědělské činnosti v severních oblastech Švédska je vhodné Švédsku umožnit pro každý kalendářní rok stanovit výši podpory na odvětví v rámci kategorie podpory a na výrobní jednotku.

(13)

Švédsko by mělo diferencovat podporu ve svých severních oblastech a stanovit roční výši podpory podle závažnosti přírodního znevýhodnění a jiných objektivních, transparentních a odůvodněných kritérií týkajících se cílů stanovených v čl. 142 odst. 3 třetím pododstavci aktu o přistoupení, které spočívají v zachování tradiční primární produkce a zpracování zvláště vhodných pro klimatické podmínky dotčených oblastí, aby se zlepšily struktury pro produkci, uvádění na trh a zpracování zemědělských produktů, zjednodušilo se nakládání s nimi a zajistila se ochrana životního prostředí a zachování krajiny.

(14)

Podpora by měla být vyplácena ročně na základě skutečného počtu způsobilých výrobních činitelů. Švédsko by však mělo mít možnost vyplácet podporu na kravské mléko, nosnice a prasata na porážku, jakož i na přepravu kravského mléka měsíčně. Podpora na kravské mléko má vycházet ze skutečné produkce, aby se zajistila kontinuita produkce.

(15)

Je zapotřebí se vyhýbat nadměrné kompenzaci producentů zpětným získáváním neoprávněně vyplacených částek, a to bezodkladně a nejpozději do 1. června následujícího roku.

(16)

Podle čl. 142 odst. 2 aktu o přistoupení by podpora poskytnutá podle tohoto rozhodnutí neměla vést ke zvýšení celkové produkce nad rámec tradiční úrovně produkce v oblasti, na kterou se vztahuje režim severské podpory.

(17)

Je tedy nezbytné stanovit maximální roční počet způsobilých výrobních činitelů pro každou kategorii podpory a maximální roční způsobilou výši produkce pro kravské mléko na úrovni odpovídající úrovni v referenčních obdobích nebo nižší.

(18)

Pokud počet výrobních činitelů v kategorii nebo výše produkce kravského mléka přesáhne maximální úroveň v daném roce, počet způsobilých výrobních činitelů nebo množství kravského mléka by se měly snížit (aby byly dodrženy pětileté průměry) o odpovídající počet výrobních činitelů v kalendářních letech následujících po roce, v němž bylo maximum překročeno, s výjimkou podpory na přepravu kravského mléka, nosnice a prasata na porážku a kravské mléko, v jejichž souvislosti lze způsobilou výši snížit o výši odpovídající nadměrné výši v posledním měsíci roku, v němž bylo maximum překročeno.

(19)

Vzhledem k tomu, že oznámení návrhů Komisi na prodloužení a změnu podpory povolené podle tohoto rozhodnutí by mělo umožnit včasnou přípravu posouzení režimu, je nezbytné umožnit, aby k oznámení došlo ve stejném roce, v němž se předkládá zpráva za pět let, a prodloužit dobu platnosti povoleného režimu severské podpory z pěti na šest let.

(20)

Podle čl. 143 odst. 2 aktu o přistoupení má Švédsko poskytnout Komisi informace o provádění a důsledcích podpory. Aby bylo možné lépe posoudit dlouhodobé účinky podpory a stanovit úrovně podpory jako víceleté průměry, je vhodné podávat každých pět let zprávu o socioekonomických účincích podpory a předkládat výroční zprávy obsahující finanční a jiné prováděcí informace nezbytné k tomu, aby se zajistilo splnění podmínek stanovených v tomto rozhodnutí.

(21)

Je vhodné stanovit pravidla použitelná pro změny režimu zavedené Komisí nebo navržené Švédskem s cílem ochránit legitimní očekávání příjemců podpory a zajistit kontinuitu režimu tak, aby bylo možné účinně sledovat cíle článku 142 aktu o přistoupení.

(22)

Švédsko by mělo zajistit přijetí vhodných kontrolních opatření ve vztahu k příjemcům podpory. Aby se zajistila účinnost těchto opatření a transparentnost provádění režimu severské podpory, měla by tato kontrolní opatření být maximálně sladěna s opatřeními prováděnými podle společné zemědělské politiky.

(23)

K dosažení cíle zachování produkce podle článku 142 aktu o přistoupení a k usnadnění správy podpory by se toto rozhodnutí mělo použít od 1. ledna 2023.

(24)

V zájmu jasnosti by rozhodnutí (EU) 2018/479 mělo být zrušeno. Je vhodné stanovit přechodná opatření týkající se podávání zpráv o podpoře podle článku 142 aktu o přistoupení vyplacené v letech 2018–2022 podle rozhodnutí Komise (EU) 2018/479,

(1)

Směrnice (EU) 2018/2001 stanoví požadavky na některá paliva, zejména biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku. Díky těmto požadavkům lze zaručit, že tato paliva budou do cílů stanovených v uvedené směrnici započítána pouze tehdy, pokud byla vyrobena udržitelným způsobem a ve srovnání s fosilními palivy uspoří značné množství emisí skleníkových plynů. Článek 29 uvedené směrnice stanoví kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Článek 26 uvedené směrnice a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 (2) dále stanoví kritéria k určení toho: i) která surovina pro biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy vykazuje vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy a ii) která biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, která splňují určité podmínky, mohou být certifikována jako paliva s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Ustanovení čl. 25 odst. 2 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku používaná v dopravě. Ustanovení čl. 28 odst. 2 uvedené směrnice vyžaduje, aby hospodářské subjekty zadávaly do databáze Unie informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti některých obnovitelných paliv (biopaliv, bioplynu a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu) a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku používaných v dopravě.

(2)

Směrnice (EU) 2018/2001 rovněž stanoví pravidla pro výpočet příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů k cílům v oblasti dopravy. Zejména čl. 27 odst. 3 uvedené směrnice stanoví pravidla, jak tento příspěvek vypočítat v případě, kdy je elektřina přímo využívána k pohonu elektrických vozidel, a v případě, kdy je používána k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, která jsou používána v dopravě.

(3)

Nepovinné režimy hrají významnou roli při poskytování důkazů o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny. Podle směrnice (EU) 2018/2001 mohou nepovinné režimy sloužit k: i) certifikaci souladu všech paliv vyráběných z biomasy, včetně plynných a pevných paliv, s kritérii udržitelnosti stanovenými v uvedené směrnici; ii) poskytnutí přesných údajů o jejich úsporách emisí skleníkových plynů; iii) certifikaci souladu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku s jejich kritérii úspor emisí skleníkových plynů a iv) prokázání souladu s pravidly, která čl. 27 odst. 3 uvedené směrnice stanoví pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě. Nepovinné režimy mohou být rovněž použity k prokázání skutečnosti, že hospodářské subjekty zadávají do databází Unie nebo vnitrostátních databází přesné informace o některých obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Kromě toho lze nepovinné režimy využít k certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy mohou sloužit všem nebo některým z těchto účelů.

(4)

Ustanovení čl. 30 odst. 9 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví, že v případě, že hospodářský subjekt předloží doklady nebo údaje o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů získané v souladu s nepovinným režimem uznaným Komisí, nevyžaduje členský stát v rozsahu příslušného rozhodnutí o uznání, aby dodavatel poskytl další doklady.

(5)

Žádost o uznání režimu „KZR INiG“ podle čl. 30 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001 byla Komisi předložena dne 28. srpna 2020. Tato žádost vedla Komisi k posouzení režimu, přičemž byly zjištěny některé otázky bránící tomu, aby mohl být považován za režim splňující kritéria udržitelnosti stanovená v článku 29 směrnice (EU) 2018/2001. Ve svém opakovaném podání ze dne 25. června 2021 režim tyto otázky správně vyřešil. Komise ve svém posouzení dospěla k závěru, že režim: i) v odpovídající míře zahrnoval kritéria udržitelnosti pro zemědělskou biomasu stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001; ii) obsahoval přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 a iii) uplatnil metodiku hmotnostní bilance v souladu s požadavky čl. 30 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2018/2001. Dle Komise však režim v odpovídající míře nezahrnoval kritéria udržitelnosti pro lesní biomasu stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 směrnice (EU) 2018/2001. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/603 (3) proto uznalo prokázání souladu režimu „KZR INiG“ pouze s požadavky stanovenými v čl. 29 odst. 2 až 5 a 10 směrnice (EU) 2018/2001.

(6)

Režim „KZR INiG“ provedl další úpravy, aby bylo zajištěno, že budou rovněž v odpovídající míře zahrnuta kritéria udržitelnosti pro lesní biomasu stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 směrnice (EU) 2018/2001. V rámci opakovaného podání ze dne 23. září 2022 byly všechny zbývající otázky, které byly dříve zjištěny, odpovídajícím způsobem vyřešeny.

(7)

Režim „KZR INiG“ se vztahuje na následující suroviny: zemědělská biomasa, lesní biomasa, odpady a zbytky. Režim se rovněž vztahuje na všechny druhy paliv. Má globální zeměpisné pokrytí a zahrnuje celý dodavatelský řetězec (pro biomethan až po výrobní jednotku). Od opakovaného podání ze dne 23. září 2022 Komise režim „KZR INiG“ znovu posoudila a zjistila, že: i) v odpovídající míře zahrnuje kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 směrnice (EU) 2018/2001; ii) obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 uvedené směrnice a iii) uplatňuje metodiku hmotnostní bilance v souladu s požadavky čl. 30 odst. 1 a 2 uvedené směrnice.

(8)

Toto posouzení Komise nezohledňuje připravovaný prováděcí akt, který má být přijat v souladu s čl. 29 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001, o poskytování pokynů pro prokázání souladu s kritérii udržitelnosti stanovenými v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice (4). Režim „KZR INiG“ bude proto v tomto ohledu znovu posouzen.

(9)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/996 (5) je použitelné až od 30. prosince 2023. Vzhledem k novému prováděcímu nařízení by měl být režim „KZR INiG“ znovu posouzen.

(10)

Posouzením režimu „KZR INiG“ Komise zjistila, že režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a že splňuje metodické požadavky stanovené v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001.

(11)

Z důvodu zachování transparentnosti a právní jistoty je vhodné, aby byla všechna kritéria udržitelnosti a emisí skleníkových plynů, která režim „KZR INiG“ odpovídajícím způsobem splňuje, přehledně obsažena v jediném aktu Komise. Prováděcí rozhodnutí (EU) 2022/603 by proto mělo být nahrazeno.

(12)

Uznaný režim „KZR INiG“ by měl být dostupný v oddíle věnovaném nepovinným režimům na internetových stránkách Komise Europa.

(13)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy,

(1)

Ustanovení čl. 6 odst. 2 nařízení (EU) č. 1257/2013 vyžaduje, aby majitelé lodí zajistili, aby lodě určené k recyklaci byly recyklovány pouze v zařízeních na recyklaci lodí (dále jen „evropský seznam“), která jsou uvedena na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí zveřejněném podle článku 16 uvedeného nařízení.

(2)

Evropský seznam je stanoven v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2016/2323 (2).

(3)

Platnost povolení pro společnosti UAB Armar a Démonaval Recycling, zařízení na recyklaci lodí nacházející se v Litvě a ve Francii, vypršela dne 19. dubna 2022 a 11. prosince 2022. Komise obdržela od Litvy a Francie informace o tom, že oprávnění udělené těmto zařízením k provádění recyklace lodí bylo obnoveno před koncem jeho platnosti v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 1257/2013. Datum konce platnosti zařazení těchto zařízení na evropský seznam by proto mělo být aktualizováno.

(4)

Bulharsko informovalo Komisi, že příslušný orgán udělil v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 1257/2013 oprávnění pro Ship and Industrial Service Ltd., zařízení na recyklaci lodí nacházející se na jeho území. Bulharsko poskytlo Komisi všechny informace nezbytné pro zařazení tohoto zařízení na evropský seznam. Evropský seznam by proto měl být aktualizován a o zmíněné zařízení rozšířen.

(5)

Komise byla informována o změnách kontaktních údajů společností Dales Marine Services Ltd a Gardet & De Bezenac Recycling, zařízení na recyklaci lodí, která se nacházejí ve Spojeném království a ve Francii. Evropský seznam by proto měl být odpovídajícím způsobem aktualizován.

(6)

Společnost Kishorn Port Ltd. informovala Komisi o změně licence, která omezuje provoz a stanoví podmínky pro provozovatele zařízení. Změna zvyšuje maximální přípustné rozměry lodě. Evropský seznam by proto měl být odpovídajícím způsobem aktualizován.

(7)

Komise v souladu s čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1257/2013 provedla přezkum v polovině období týkající se Işıksan, zařízení na recyklaci lodí nacházejícího se v Türkiye, který nemohl potvrdit, že dotyčné zařízení nadále splňuje příslušné požadavky čl. 13 odst. 1, zejména písm. b), f) a i) nařízení (EU) č. 1257/2013. Dále bylo zjištěno, že dotyčné zařízení nesplnilo požadavky týkající se recyklace lodí plujících pod vlajkou členských států EU stanovené v čl. 13 odst. 2 písm. a) až c) nařízení (EU) č. 1257/2013. Kromě toho dostupné informace neumožňují dospět k závěru, že řada lodí plujících pod vlajkou členských států EU, které mají být recyklovány v lokalitě Işıksan, byla v tomto zařízení nakonec demontována, ale naznačují, že místo toho byla převezena do blízkých zařízení, která nejsou uvedena na evropském seznamu. Tento postup představuje porušení požadavků podle čl. 13 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 1257/2013, který vyžaduje, aby provozovatelé zařízení uvedených na evropském seznamu museli ve svém zařízení recyklovat lodě plující pod vlajkou členských států EU v souladu s plánem recyklace pro konkrétní loď. Evropský seznam by proto měl být aktualizován a zmíněné zařízení z něj vymazáno.

(8)

Komise provedla posouzení vyšetřování nehod a analýzu hlavních příčin dvou smrtelných nehod, k nimž došlo v únoru 2021 a červnu 2022 v jiném zařízení na recyklaci lodí nacházejícím se v Türkiye, konkrétně v Simsekleru. Hodnocení dospělo k závěru, že příčiny nehod byly způsobeny nejen individuálními opatřeními, ale spíše základními organizačními faktory, na které by se loděnice měla zaměřit, aby zlepšila svou kontrolu rizik. Kromě toho zpráva o první smrtelné nehodě předaná zařízení v červnu 2021 obsahovala řadu konkrétních doporučení ke zlepšení bezpečnosti pracovníků. Žádostí Komise, aby byla informována o opatřeních přijatých v tomto ohledu, se zařízení nezabývalo. Dotyčné zařízení proto nesplnilo příslušné požadavky čl. 13 odst. 1, zejména písm. b), f) a i) nařízení (EU) č. 1257/2013. Evropský seznam by proto měl být aktualizován a zmíněné zařízení z něj vymazáno.

(9)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/2323 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 25 nařízení (EU) č. 1257/2013,