21.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 300/1

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2264

ze dne 14. listopadu 2022,

kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu („Piadina Romagnola/Piada Romagnola“ (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Itálie o schválení změny specifikace chráněného zeměpisného označení „Piadina Romagnola/Piada Romagnola“ zapsaného do rejstříku podle prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1174/2014 (2).

(2)	Protože daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (3).

(3)	Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být změna specifikace schválena,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Piadina Romagnola/Piada Romagnola“ (CHZO) se schvaluje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2022.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Janusz WOJCIECHOWSKI

člen Komise

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1174/2014 ze dne 24. října 2014 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Piadina Romagnola/Piada Romagnola (CHZO)) (Úř. věst. L 316, 4.11.2014, s. 3).

(3) Úř. věst. C 278, 20.7.2022, s. 27.

21.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 300/3

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2265

ze dne 14. listopadu 2022

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení („Κατσικάκι Λήμνου / Katsikaki Limnou“ (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Žádost o zápis názvu „Κατσικάκι Λήμνου / Katsikaki Limnou“ předložená Řeckem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)	Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Κατσικάκι Λήμνου / Katsikaki Limnou“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Κατσικάκι Λήμνου / Katsikaki Limnou“ (CHZO) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.1 Čerstvé maso (a droby) podle přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2022.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Janusz WOJCIECHOWSKI

člen Komise

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. C 281, 22.7.2022, s. 12.

(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).

21.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 300/4

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2266

ze dne 14. listopadu 2022

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení („Samoborska češnjovka/Samoborska češnofka“ (CHZO))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Žádost o zápis názvu „Samoborska češnjovka/Samoborska češnofka“ předložená Chorvatskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)	Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Samoborska češnjovka/Samoborska češnofka“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Samoborska češnjovka/Samoborska češnofka“ (CHZO) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.2 Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.) podle přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2022.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Janusz WOJCIECHOWSKI

člen Komise

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. C 278, 20.7.2022, s. 35.

21.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 300/5

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2267

ze dne 14. listopadu 2022

o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení („Meso istarskog goveda - boškarina/Meso istrskega goveda - boškarina“ (CHOP))

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Žádost o zápis názvu „Meso istarskog goveda - boškarina/Meso istrskega goveda - boškarina“ předložená Chorvatskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)	Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Meso istarskog goveda - boškarina/Meso istrskega goveda - boškarina“ zapsán do rejstříku,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Meso istarskog goveda - boškarina/Meso istrskega goveda - boškarina“ (CHOP) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.1 Čerstvé maso (a droby) podle přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. listopadu 2022.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Janusz WOJCIECHOWSKI

člen Komise

(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2) Úř. věst. C 288, 29.7.2022, s. 46.

21.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 300/6

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2268

ze dne 18. listopadu 2022,

kterým se zastavuje přezkum pro „nového vývozce“ týkající se prováděcího nařízení (EU) 2019/1379 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 a ukončuje celní evidence dovozu

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 11 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1. PLATNÁ OPATŘENÍ

(1)	Nařízením (EHS) č. 2474/93 (2) (dále jen „původní šetření“) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky (dále též „Čína“) ve výši 30,6 %. Od té doby následovalo několik šetření, která původní opatření prodloužila nebo změnila.

(2)

Nařízením (EU) č. 502/2013 (3) Rada na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (4) opatření změnila. V rámci uvedeného šetření nebyl použit výběr vzorku pro vyvážející výrobce v Číně a na základě dumpingového rozpětí stanoveného nařízením Rady (ES) č. 1095/2005 (5) bylo zachováno celostátní antidumpingové clo ve výši 48,5 %.

(3)	V současné době jsou platnými opatřeními antidumpingová opatření uložená prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1379 (6), podle kterého dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu a který je vyráběn uvedeným žadatelem, podléhá konečnému antidumpingovému clu ve výši 48,5 %.

2. STÁVAJÍCÍ ŠETŘENÍ

2.1. Žádost o přezkum

(4)	Komise obdržela žádost o přezkum pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Žádost podala dne 10. září 2019 a aktualizovala dne 26. listopadu 2021 společnost Zhejiang Feishen Vehicle Industry Co., Ltd. (dále jen „žadatel“), která je vyvážejícím výrobcem jízdních kol v Číně.

(5)	Žadatel tvrdil, že není ve spojení s žádným z vyvážejících výrobců jízdních kol, na které se vztahují platná opatření. Kromě toho žadatel tvrdil, že jízdní kola vyvážel do Unie až po skončení období šetření v rámci původního šetření.

2.2. Zahájení přezkumu pro nového vývozce

(6)

Komise posoudila dostupné důkazy a dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení přezkumů pro „nového vývozce“ podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení. Poté, co byla výrobcům v Unii dána příležitost se k věci vyjádřit, zahájila Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/358 (7) přezkum prováděcího nařízení (EU) 2019/1379 týkající se žadatele.

2.3. Dotčený výrobek

(7)	Výrobkem, který je předmětem přezkumu, jsou jízdní a jiná kola (včetně dodávkových tříkolek, kromě jednokolek), bez motoru, v současnosti kódů KN 8712 00 30 a ex 8712 00 70 (kódy TARIC 8712007091, 8712007092 a 8712007099) a pocházející z Číny.

2.4. Dotčené strany

(8)	Komise o zahájení tohoto přezkumu oficiálně informovala žadatele, výrobní odvětví Unie a zástupce země vývozu. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a účastnit se slyšení.

(9)	V den zahájení přezkumu požádala Komise žadatele, aby vyplnil dotazník.

2.5. Období přezkumného šetření

(10)	Šetření se týkalo období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 (dále jen „období přezkumného šetření“).

2.6. Poskytnutí informací

(11)	Dne 29. července 2022 sdělila Komise zúčastněným stranám svůj záměr ukončit přezkumné šetření, aniž by stanovila individuální dumpingové rozpětí pro žadatele. Zúčastněné strany dostaly příležitost se vyjádřit.

(12)

Ve svých připomínkách předložených dne 12. srpna 2022 žadatel nesouhlasil s analýzou Komise, která zamítla status „nového vývozce“ na základě reprezentativnosti prodeje žadatele, a tvrdil, že pro takové rozhodnutí neexistuje právní základ a že toto rozhodnutí není v souladu se zprávami panelu WTO a Odvolacího orgánu ve věci Mexiko – konečná antidumpingová opatření na hovězí maso a rýži (8).

(13)

Komise poukazuje na to, že panel WTO a Odvolací orgán přezkoumaly podmínky pro přijetí nebo zamítnutí žádosti o provedení zrychleného přezkumu pro „nového vývozce“, jak je stanoveno v mexickém právu. V tomto případě Komise přijala žádost žadatele a řádně zahájila přezkum pro „nového vývozce“. K provedení spolehlivého výpočtu dumpingového rozpětí však Komise potřebuje spolehlivou vývozní cenu, o níž se má za to, že odráží běžnou cenovou politiku dotčeného vyvážejícího výrobce. Jak je vysvětleno v bodě odůvodnění (25)–(28), transakce provedená žadatelem nemůže být použita jako základ pro výpočet dumpingového rozpětí, neboť nepředstavuje dostatečně přesný odraz běžné a udržitelné politiky v oblasti vývozních cen, jež by mohla sloužit jako základ pro stanovení individuálního dumpingového rozpětí, které by se mohlo použít na budoucí transakce. Toto tvrzení se proto zamítá.

(14)	Žadatel odkázal na několik přezkumných šetření pro „nového vývozce“, kdy vývozci uskutečnili pouze jednu prodejní transakci, a přesto jim bylo přiznáno příznivé dumpingové rozpětí. Žadatel požádal Komisi, aby se řídila ustálenou praxí, pokud jde o žádost v projednávané věci.

(15)

Přezkumy, na které žadatel poukazoval, se však týkaly šetření, u nichž bylo k dispozici průměrné clo vzorku. Proto nebylo nutné stanovit individuální dumpingová rozpětí. V rozporu s tvrzením žadatele je metoda Komise pro posouzení situace „nového vývozce“ konzistentní. V rámci přezkumu týkajícího se kyseliny trichlorisokyanurové pocházející z Čínské lidové republiky (9) nemohla Komise použít vývozní cenu, a to vedlo k ukončení přezkumu, aniž by bylo možné žadateli přiznat individuální sazbu.

(16)	Žadatel tvrdil, že Komise nesprávně posoudila věcné důkazy v rámci určení reprezentativnosti prodeje, srovnání vývozní ceny se statistickými údaji a ceny dalšího prodeje jeho zákazníka.

(17)

Pokud jde o srovnání vývozní ceny, žadatel tvrdil, že jeho výrobky patří mezi špičkové výrobky a na mezinárodních soutěžích získávaly ocenění za design, a proto srovnání se statistikami týkajícími se smíšeného souboru, z čehož vyplynula vyšší cena, není relevantní. Žadatel rovněž zpochybnil relevanci informací poskytnutých rakouským dovozcem, který transakci označil za zkušební, a tvrdil, že z pohledu žadatele se jednalo o běžnou transakci, a nikoli zkušební.

(18)	Komise poznamenává, že žádný z argumentů žadatele neobsahoval nic, co by zpochybnilo informace, které Komise zohlednila ve svém posouzení skutečností. Proto se tyto argumenty zamítají.

(19)	Žadatel navrhl jako alternativu dohled nad opatřeními nebo stanovení minimální dovozní ceny.

(20)

Komise nemůže přijmout ani jeden z těchto dvou požadavků žadatele. Dohled ani minimální dovozní cena nejsou pro situaci nového vyvážejícího výrobce vhodné. Žadatel zmiňuje, že dohled byl využit v případě týkajícím se dovozu špendlíků a sponek (10); tam se však jednalo o dohled nad situací dovozu v případě neuložení antidumpingových opatření. Mechanismus minimálních dovozních cen je nástrojem ke stanovení výše cla z celkového vývozu dotčené země v řízeních, v nichž Komise považuje takovou podobu opatření s ohledem na zvláštní okolnosti daného případu za vhodnou. V daném případě mají opatření podobu valorických cel a účelem přezkumu pro nové dovozce není přezkoumat podobu opatření.

3. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ

3.1. Kritéria pro „nového vyvážejícího výrobce“

(21)

Podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení jsou pro nového vyvážejícího výrobce splněna tato kritéria:

a)	během období šetření, na němž jsou opatření založena, nevyvážel dotčený výrobek do Unie;

b)	není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem v Číně, na kterého se vztahují platná antidumpingová opatření, a

c)	vyvezl do Unie dotčený výrobek až po skončení období původního šetření, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt významné množství do Unie.

(22)	Šetření potvrdilo, že žadatel dotčený výrobek během původního období šetření nevyvážel.

(23)	Žadatel prokázal, že není ve spojení s žádným z čínských vyvážejících výrobců, na něž se vztahují platná antidumpingová opatření týkající se dotčeného výrobku.

(24)

Pokud jde o kritérium, že žadatel začal vyvážet dotčený výrobek do Unie až po skončení období původního šetření, posoudila Komise následující skutečnosti. Žadatel uskutečnil během období přezkumného šetření pouze jednu vývozní transakci omezeného objemu, a proto Komise zkoumala, zda lze tuto vývozní transakci považovat za dostatečnou k tomu, aby přesně odrážela současné a budoucí vývozní chování žadatele. Komise konkrétně dále analyzovala podíl vyváženého množství na celkové produkci a prodejní ceny do EU ve vztahu k průměrným cenám ostatních čínských vyvážejících výrobců, kteří během období přezkumného šetření vyváželi významné objemy do EU.

(25)

Žadatel uskutečnil jediný prodej 30 dětských jízdních kol, představujících 1 % jeho celkové výroby, rakouskému dovozci. Cena transakce žadatele na úrovni CIF byla o 73 % (11) vyšší než průměrná cena ostatních čínských vyvážejících výrobců na rakouském trhu. To naznačovalo, že tato transakce nebyla uskutečněna za běžných obchodních podmínek.

(26)	Komise kontaktovala dovozce, aby získala další informace o povaze transakce a hodnotě dalšího prodeje.

(27)	Rakouský dovozce rovněž potvrdil, že se jednalo pouze o zkušební transakci (nikoli o běžnou obchodní transakci), že kupní cena byla příliš vysoká, a že v důsledku toho prodal tato jízdní kola konečným zákazníkům za cenu nižší, než je kupní cena.

3.2. Závěr

(28)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se Komise domnívala, že transakce předložená žadatelem nepředstavuje dostatečně reprezentativní základ a dostatečně přesně neodráží jeho současné a budoucí chování v oblasti vývozních cen, aby mohla sloužit jako základ pro stanovení individuálního dumpingového rozpětí. Přezkumné šetření by proto mělo být zastaveno.

4. ULOŽENÍ ANTIDUMPINGOVÉHO CLA

(29)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním dospěla Komise k závěru, že přezkum týkající se dovozu jízdních kol vyrobených žadatelem a pocházejících z Číny by měl být zastaven. Na výrobky vyráběné žadatelem by se mělo vztahovat clo pro „všechny ostatní společnosti“ podle čl. 1 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/1379. V důsledku toho by se měla ukončit celní evidence dovozu žadatele a mělo by se z něj od data zahájení tohoto přezkumu vybrat celostátní clo platné pro všechny ostatní společnosti (ve výši 48,5 %), které bylo uloženo prováděcím nařízením (EU) 2019/1379. Tím nejsou dotčeny možnosti dovozců požádat o vrácení cla v souladu s čl. 11 odst. 8 základního nařízení.

(30)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Přezkum pro „nového vývozce“ zahájený prováděcím nařízením (EU) 2022/358 se zastavuje.

2. Článek 2 prováděcího nařízení (EU) 2022/358 se zrušuje.

3. Na dovoz výrobků vyráběných společností Zhejiang Feishen Vehicle Industry Co., Ltd. se ukládá antidumpingové clo použitelné podle článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/1379 na „všechny ostatní společnosti“ v Čínské lidové republice (doplňkový kód TARIC B999).

Článek 2

1. Celní orgány se vyzývají, aby ukončily celní evidenci dovozu vedenou podle článku 3 prováděcího nařízení (EU) 2022/358.

2. Antidumpingové clo uvedené v čl. 1 odst. 3 se s účinkem od 3. března 2022 vybírá z dovozu výrobků, které byly celně evidovány podle článku 3 prováděcího nařízení (EU) 2022/358.

3. Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. listopadu 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 2474/93 ze dne 8. září 1993 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky do Společenství a o konečném výběru prozatímního antidumpingového cla (Úř. věst. L 228, 9.9.1993, s. 1).

(3) Nařízení Rady (EU) č. 502/2013 ze dne 29. května 2013, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 990/2011 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 (Úř. věst. L 153, 5.6.2013, s. 17).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 51).

(5) Nařízení Rady (ES) č. 1095/2005 ze dne 12. července 2005 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Vietnamu a o změně nařízení (ES) č. 1524/2000 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 183, 14.7.2005, s. 1).

(6) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1379 ze dne 28. srpna 2019, kterým se na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky rozšířené na dovoz jízdních kol odesílaných z Indonésie, Malajsie, ze Šrí Lanky, z Tuniska, Kambodže, Pákistánu a Filipín, bez ohledu na to, zda je u něj deklarován původ z těchto zemí (Úř. věst. L 225, 29.8.2019, s. 1).

(7) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/358 ze dne 2. března 2022, kterým se zahajuje přezkum pro „nového vývozce“ prováděcího nařízení (EU) 2019/1379 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky pro jednoho čínského vyvážejícího výrobce, zrušuje clo na dovoz uvedeného vyvážejícího výrobce a zavádí celní evidence tohoto dovozu (Úř. věst. L 68, 3.3.2022, s. 9).

(8) Zpráva Odvolacího orgánu, Mexiko – antidumpingová opatření týkající se rýže, bod 323.

(9) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/619 ze dne 12. dubna 2022, kterým se zastavují přezkumy pro „nového vývozce“ týkající se prováděcího nařízení (EU) 2017/2230 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny trichlorisokyanurové pocházející z Čínské lidové republiky, pokud jde o tři čínské vyvážející výrobce, ukládá clo na dovoz těchto výrobců a ukončuje celní evidence tohoto dovozu (Úř. věst. L 115, 13.4.2022, s. 66).

(10) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/1202 ze dne 14. srpna 2020, kterým se zastavuje antidumpingové řízení týkající se dovozu špendlíků a sponek pocházejících z Čínské lidové republiky a zavádí dohled nad dovozem špendlíků a sponek pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 269, 17.8.2020, s. 40).

(11) Porovnání ceny, za kterou společnost prodávala v EU, s průměrnou dovozní cenou z Číny na konkrétním trhu EU ve stejném období. Toto srovnání bylo provedeno na úrovni CIF, tj. na úrovni ceny, za kterou jízdní kola dorazila na hranici EU. Vzhledem k antidumpingovému clu ve výši 48,5 % byla cena o 99 % vyšší.

21.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 300/11

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/2269

ze dne 18. listopadu 2022

o unijní podpoře provádění projektu nazvaného „Podpora odpovědných inovací v oblasti umělé inteligence v zájmu míru a bezpečnosti“

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z roku 2016 zdůrazňuje, že Unie zvýší míru, v níž přispívá ke kolektivní bezpečnosti.

(2)

Ve strategii Unie proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně z roku 2018 nazvané „Zajistit bezpečnost zbraní a chránit občany“ se uvádí, že Unie bude využívat příslušné nástroje k podpoře výzkumu a vývoje v oblasti spolehlivých a nákladově efektivních technologií k zabezpečení ručních palných a lehkých zbraní a střeliva do nich a k omezení rizik odklonu. Mimoto Rada ve svých závěrech o přijetí uvedené strategie poukázala na vývoj bezpečnostní situace, včetně hrozby terorismu uvnitř Unie, jakož i na vývoj v oblasti konstrukce a technologií ručních palných a lehkých zbraní, jenž má dopad na schopnost vlád čelit této hrozbě.

(3)

Ve sdělení Komise nazvaném „Umělá inteligence pro Evropu“ z roku 2018 se uvádí, že hlavní zásadou veškeré podpory výzkumu souvisejícího s umělou inteligencí bude rozvoj „odpovědné umělé inteligence“. Dále se v ní konstatuje, že jelikož s umělou inteligencí lze snadno obchodovat v mezinárodním měřítku, budou v této oblasti udržitelná pouze globální řešení a že Unie bude podporovat využívání umělé inteligence a souvisejících technologií obecně s cílem napomoci řešení globálních výzev, podpořit provádění Pařížské dohody o klimatu a dosáhnout cílů Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje.

(4)

Generální tajemník OSN na celosvětovém summitu platformy „AI for Good“ v roce 2019 uvedl, že máme-li využít přínosů umělé inteligence a řešit související rizika, musíme všichni – vlády, průmysl, akademická obec a občanská společnost – spolupracovat na vývoji rámců a systémů, které umožní odpovědné inovace.

(5)	Unie hodlá přispět k rozvoji „odpovědné umělé inteligence“, kolektivní bezpečnosti a možností využívání příležitostí, které skýtá umělá inteligence, k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, a hodlá řešit relevantní výzvy, které umělá inteligence představuje pro a mír a bezpečnost.

(6)	Unie by měla podporovat provádění projektu nazvaného „Podpora odpovědných inovací v oblasti umělé inteligence v zájmu míru a bezpečnosti“,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. S ohledem na provádění Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie a na strategii Unie proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně nazvané „Zajistit bezpečnost zbraní a chránit občany“, jakož i na sdělení Komise nazvané „Umělá inteligence pro Evropu“ Unie podporuje provádění projektu nazvaného „Podpora odpovědných inovací v oblasti umělé inteligence v zájmu míru a bezpečnosti“.

2. Projektové činnosti, jež má Unie podporovat, mají tento konkrétní cíl: podporovat větší zapojení civilní komunity v oblasti umělé inteligence do zmírňování rizik, která může odklon a zneužití civilního výzkumu a inovací v oblasti umělé inteligence nezodpovědnými subjekty představovat pro mezinárodní mír a bezpečnost, a sice:

—	zprostředkováním hlubšího pochopení způsobu, jak mohou mít rozhodnutí týkající se vývoje a šíření výzkumu a inovací v oblasti umělé inteligence dopad na riziko odklonu a zneužití a následně vytvářet rizika nebo příležitosti pro mír a bezpečnost;

—

podporou postupů, metod a nástrojů v oblasti odpovědných inovací, které mohou pomoci zajistit mírové uplatňování civilních inovací a odpovědné šíření znalostí v oblasti umělé inteligenci. Za tímto účelem bude projekt podporovat činnosti v oblasti budování kapacit, výzkumu a zapojení, které: prostřednictvím procesů v oblasti odpovědných inovací posílí kapacitu v rámci globální civilní komunity v oblasti umělé inteligence umožňující zohledňovat a řešit rizika pro mír a bezpečnost, která představuje odklon a zneužití civilní umělé inteligence nezodpovědnými subjekty; a posílí vazbu mezi úsilím o zmírnění rizik v oblasti odpovědné umělé inteligence v civilní sféře a úsilím, které již probíhá v komunitě zabývající se odzbrojením, kontrolou a nešířením zbraní na mezivládní úrovni.

3. Projekt a činnosti podle odstavců 1 a 2 nemají za cíl stanovit jakékoli nové standardy, zásady nebo regulaci ani jinak zasahovat do oblastí spadajících do pravomoci členských států. Záměrem je naopak rozvíjet úsilí v oblasti civilních odpovědných inovací s cílem zohledňovat rizika pro mír a bezpečnost, která představuje odklon a zneužití civilní umělé inteligence nezodpovědnými aktéry, a poskytovat vzdělávání ohledně stávajícího relevantního úsilí na mezivládní úrovni.

4. Podrobný popis projektu je obsažen v příloze.

Článek 2

1. Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

2. Projekt uvedený v článku 1 po technické stránce provádí Úřad Organizace spojených národů pro otázky odzbrojení (dále jen „UNODA“) za podpory Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (dále jen „SIPRI“).

3. UNODA s podporou SIPRI plní své úkoly pod vedením vysokého představitele. Za tím účelem vysoký představitel uzavře s UNODA a SIPRI nezbytná ujednání.

Článek 3

1. Finanční referenční částka na provádění projektu financovaného Unií podle článku 1 činí 1 782 285,71 EUR.

2. Výdaje financované referenční částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly, kterými se řídí rozpočet Unie.

3. Na řádnou správu výdajů financovaných referenční částkou stanovenou v odstavci 1 dohlíží Komise. Za tímto účelem uzavře s UNODA dohodu o příspěvcích. Tato dohoda o příspěvcích stanoví, že UNODA zajistí viditelnost příspěvku Unie úměrnou jeho výši.

4. Komise usiluje o uzavření dohody o příspěvcích uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Informuje Radu o veškerých obtížích v rámci tohoto procesu a o dni uzavření uvedené dohody.

Článek 4

1. Vysoký představitel podává Radě zprávy o provádění tohoto rozhodnutí, založené na čtvrtletních společných zprávách vypracovaných UNODA a SIPRI. Rada na základě těchto zpráv provádí hodnocení.

2. Komise informuje o finančních aspektech provádění projektu uvedeného v článku 1.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Použitelnost tohoto rozhodnutí končí 36 měsíců po uzavření dohody o příspěvcích podle čl. 3 odst. 3. Toto rozhodnutí nicméně pozbude platnosti za šest měsíců ode dne svého vstupu v platnost, nebude-li uvedená dohoda v této lhůtě uzavřena.

V Bruselu dne 18. listopadu 2022.

Za Radu

předseda

M. BEK

PŘÍLOHA

PROJEKTOVÝ DOKUMENT

Podpora odpovědných inovací v oblasti umělé inteligence v zájmu míru a bezpečnosti

1. KONTEXT

Nedávný pokrok v oblasti umělé inteligence (UI) otevřel nové možnosti, jak podporovat a udržovat mír a bezpečnost, například prostřednictvím technologických zlepšení v oblastech, jako je včasné varování v případě konfliktů a ověřování kontroly zbraní a kontroly vývozu. Na druhé straně tento pokrok umožnil vznik nových prostředků k vyvolávání – nebo prohlubování – napětí, konfliktů a nejistoty mezi státy i v jejich rámci. Rizika, jež představují některé aplikace UI jako například smrtící autonomní zbraňové systémy, se stala pro komunitu v oblasti kontroly zbraní vážným důvodem ke znepokojení. Jedním ze způsobů vzniku rizik, který si zaslouží větší pozornost a na nějž nemusí být dostatečné reagovat prostřednictvím stávajícího úsilí v oblasti kontroly zbraní a diplomacie, je odklon a zneužití výzkumu a inovací v oblasti UI pro civilní účely nezodpovědnými subjekty, včetně nepřátelských nestátních subjektů, jako je zneužívání generativních adversariálních sítí (GAN) k vytváření tzv. „deepfakes“ pro účely dezinformačních kampaní.

UI je základní technologií s velkým potenciálem k tomu, aby byla všeobecně využívána. K výzkumu a inovacím v oblasti UI, jež jsou realizovány pro účely civilních aplikací, by mohly (relativně snadno) získat přístup některé subjekty a ty by je mohly využít k jiným než původním účelům, které by byly škodlivé nebo destabilizující, což by mohlo mít důsledky pro mezinárodní mír a bezpečnost. Odklon a zneužití civilních technologií nejsou novými fenomény ani k nim nedochází výhradně v oblasti UI. Názorným příkladem takového vývoje v související oblasti robotiky je to, jak organizace Dá’iš/ISIS v Sýrii začala využívat rekreační drony jako zbraně. V případě umělé inteligence je však problém komplikován řadou faktorů, mezi něž patří: nehmotná a rychle se měnící povaha algoritmů a dat v oblasti UI, která ztěžuje kontrolu jejich přenosu nebo šíření; skutečnost, že v ekosystému výzkumu, vývoje a inovací hraje vedoucí úlohu soukromý sektor, který si jako takový potřebuje chránit své vlastní algoritmy; a globální dostupnost lidských odborných znalostí a materiálních zdrojů umožňujících, aby byly technologie UI využity k jiným než původním účelům. Pracovníci v oblasti UI, kteří působí v civilním sektoru, si příliš často stále ještě nejsou vědomi možných důsledků, které by odklon a zneužití výsledků jejich práce mohly mít pro mezinárodní mír a bezpečnost, nebo se zdráhají účastnit se diskusí o rizicích spojených s UI, jež v současnosti probíhají v odborných kruzích zabývajících se problematikou kontroly zbraní a nešíření.

Je třeba podporovat, aby byla komunita v oblasti UI pro civilní účely více zapojena do chápání a zmírňování rizik pro mír a bezpečnost, jež souvisejí s odklonem a zneužitím technologií UI pro civilní účely nezodpovědnými subjekty. Podle Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) a Úřadu OSN pro otázky odzbrojení (UNODA) by toho mohlo být dosaženo větší podporou odpovědných inovací v rámci globální komunity v oblasti UI pro civilní účely. Z práce, kterou ústav SIPRI a úřad UNODA vykonaly v minulosti, vyplývá, že odpovědné inovace jakožto mechanismus seberegulace by mohly globální komunitě v oblasti UI pro civilní účely poskytnout praktické nástroje a metody, jak identifikovat rizika, jež by odklon a zneužití výzkumu a inovací v uvedené oblasti mohly představovat pro mír a bezpečnost, a jak pomoci těmto rizikům předcházet a zmírňovat je. Ústav SIPRI a úřad UNODA v rámci své činnosti rovněž identifikovaly metodiky a několik probíhajících iniciativ v oblasti odpovědné UI zaměřených na civilní sektor, na něž by bylo možné navázat s cílem zvýšit povědomí komunity v oblasti UI pro civilní účely ohledně problematiky kontroly zbraní a nešíření, odborných diskusí a postojů různých států k odpovědnému rozvoji, šíření a využívání umělé inteligence, jakož i o poznatků, jež lze vyvodit z činnosti týkající se problematiky odpovědnosti, která je vyvíjena v odvětví obrany. (1) Zásadním výstupem této dřívější činnosti, bylo zjištění, že stěžejním prvkem jakéhokoli efektivního úsilí v oblasti odpovědných inovací je spolupráce se studenty oborů v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM), kteří se umělou inteligencí zabývají ještě v rámci vzdělávání.

2. CÍLE

Cílem těchto projektů je podpořit větší zapojení komunity v oblasti UI pro civilní účely do zmírňování rizik, jež může odklon a zneužití výzkumu a inovací v uvedené oblasti nezodpovědnými subjekty představovat pro mezinárodní mír a bezpečnost. Uvedeného cíle má být v rámci těchto projektů dosaženo za prvé zajištěním lepšího porozumění tomu, jaký dopad mohou rozhodnutí související s rozvojem výzkumu a inovací v oblasti UI a šířením jejich výsledků mít na rizika odklonu a zneužití a jak následně mohou tato rozhodnutí vytvářet rizika nebo příležitosti pro mír a bezpečnost, a za druhé podporou procesů, metod a nástrojů zaměřených na odpovědné inovace, které mohou pomoci zajistit mírové využívání civilních inovací a odpovědné šíření znalostí v oblasti UI. Za tímto účelem jsou v uvedených projektech podporovány činnosti v oblasti budování kapacit, výzkumu a zapojení, které i) posílí kapacitu v rámci globální komunity v oblasti UI pro civilní účely, jež umožní prostřednictvím procesů zaměřených na odpovědné inovace zohledňovat a řešit rizika pro mír a bezpečnost, jež představuje odklon a zneužití UI pro civilní účely nezodpovědnými subjekty; a ii) upevní provázanost na mezivládní úrovni mezi úsilím o zmírňování rizik v oblasti odpovědné UI, jež je vyvíjeno v civilním sektoru, a úsilím, které již probíhá v komunitě v oblasti odzbrojení, kontroly zbraní a nešíření. Zásadní je to, že cílem uvedených projektů není zavádět jakékoli nové standardy, zásady nebo regulaci ani jinak zasahovat do oblastí spadajících do pravomoci států. Namísto toho má být v jejich rámci rozvíjeno úsilí v oblasti civilních odpovědných inovací s cílem zohledňovat rizika pro mír a bezpečnost, jež představuje odklon a zneužití UI pro civilní účely nezodpovědnými subjekty, a poskytováno vzdělávání ohledně relevantního úsilí, které je v současnosti vyvíjeno na mezivládní úrovni.

V zájmu toho, aby se výsledky projektů efektivním způsobem dostaly ke komunitě v oblasti UI pro civilní účely a měly na ni kýžený dopad, uplatňuje se v rámci uvedených projektů přístup skládající se ze tří složek, jehož cílem je:

(a)

spolupracovat s pedagogy – spolupracovat s vybranými pedagogy a pracovníky vytvářejícími akademické vzdělávací programy na vypracování a propagaci vzdělávacích materiálů, které bude možné používat k zohledňování problematiky rizik pro mír a bezpečnost, jež vyplývají z odklonu a zneužití výzkumu a inovací v oblasti UI pro civilní účely nezodpovědnými subjekty, při odborné přípravě budoucích odborníků v oblasti UI (např. v rámci kurzů o etice umělé inteligence a odpovědných inovacích);

(b)

spolupracovat se studenty – zasvětit vybrané studenty oborů STEM z celého světa do toho, jak lze v rámci výzkumného a inovačního procesu nebo prostřednictvím jiných procesů správy identifikovat rizika pro mír a bezpečnost, jež představuje odklon a zneužití rozvoje v oblasti UI pro civilní účely nezodpovědnými subjekty, předcházet těmto rizikům nebo je zmírňovat; a

(c)

spolupracovat s odvětvím UI – spolupracovat s profesními sdruženími a normalizačními orgány, jako je Institut pro elektrotechnické a elektronické inženýrství (IEEE), s cílem i) šířit mezi technickými odborníky specificky uzpůsobené vzdělávací materiály a činnosti podporující zapojení; ii) podporovat pozitivní způsoby využití UI v zájmu míru a bezpečnosti; a iii) usnadňovat dialog a sdílení informací mezi odborníky z akademické obce, soukromého sektoru a státní správy o tom, jak lze riziko odklonu a zneužití výzkumu a inovací v oblasti UI pro civilní účely nezodpovědnými subjekty zmírnit.

Tento přístup umožňuje, aby se výsledky projektů dostaly ke komunitě v oblasti UI na všech úrovních, a to včetně nejen současných odborníků, ale i budoucích generací. Umožňuje rovněž spolupráci napříč odbornými kruhy v rámci akademické obce, průmyslu a dalších oblastí, které by jinak zůstaly vzájemně izolovány, a podporuje to, aby byla udržitelnost budoucího úsilí zajištěna vytvořením sítí, které budou tyto hranice překračovat.

Cílem projektů je rovněž využít zkušeností ústavu SIPRI a úřadu UNODA a jejich schopnosti stimulovat kolektivní řešení k tomu, aby byl zajištěn kýžený dopad na komunitu v oblasti UI v celosvětovém měřítku, a nikoli pouze na zúčastněné strany z EU. Ústav SIPRI a úřad UNODA mají jedinečné postavení, které jim umožňuje, aby navazovaly kontakty s aktéry v oblasti UI z Afriky, Asie a Tichomoří, Evropy a Severní a Jižní Ameriky a usnadňovaly jejich vzájemnou spolupráci. Oba subjekty mají rovněž zkušenosti s činností v jiných oblastech vědy a techniky, které čelí podobným výzvám souvisejícím s problematikou dvojího užití a šíření, včetně oblasti biotechnologií. Cílem projektů je rovněž využít podmínek, jež Evropská unie skýtá, jako je a) existence pokročilých procesů s účastí mnoha zúčastněných stran zaměřených na problematiku odpovědné UI; b) vysoká úroveň angažovanosti a odborných znalostí v problematice odzbrojení, kontroly zbraní a nešíření, která v EU existuje; c) rozmanitost vazeb, jež akademické a výzkumné organizace a organizace v soukromém sektoru v EU mají s jinými regiony, zejména na globálním Jihu, který bude rovněž jednou z hlavních cílových oblastí, v nichž bude zapojení podporováno; a d) rozmanitost národností studentů, pedagogů a inženýrů na univerzitách, ve výzkumných institucích a v soukromém sektoru.

Při realizaci projektových činností bude jakožto jeden z hlavních aspektů zohledňováno začleňování. V zájmu toho, aby byla komunita v oblasti UI efektivně podporována, se v rámci projektů uznává, že tuto komunitu tvoří různorodá škála aktérů, a zejména to, že jedním z velice důležitých faktorů je problematika genderu.

(a)	Z tohoto důvodu bude uvedená problematika zohledňována v souladu se strategiemi pro začleňování genderového hlediska a pro dosažení genderové parity, jež jsou uplatňovány v rámci celého systému OSN. Bude podporována a vyžadována účast žen na všech činnostech v rámci daného projektu a

(b)

ve všech jeho fázích budou začleňovány osoby se zdravotním postižením a přiměřeným způsobem budou zohledňovány jejich potřeby. To bude zahrnovat i řešení překážek, které účasti osob se zdravotním postižením brání, jakož i zajištění toho, aby byly podniknuty kroky, které těmto osobám umožní se zapojit a usnadní to, aby byly reprezentovány jejich názory a zkušenosti, které jsou v daném ohledu relevantní.

3. PROJEKTY

Tři níže popsané projekty se mají vzájemně doplňovat a podporovat, přičemž jejich jednotlivé prvky budou realizovány v průběhu celé stanovené doby 36 měsíců.

3.1. Projekt č. 1 – Vypracování materiálů pro vzdělávání a budování kapacit určených pro komunitu v oblasti UI pro civilní účely

3.1.1. Účel projektu

Projekt č. 1 je zaměřen na to, aby byly aktérům v oblasti UI pro civilní účely poskytnuty znalosti a prostředky pro hodnocení a zmírňování rizik, jež může odklon a zneužití výzkumu a inovací v uvedené oblasti nezodpovědnými subjekty představovat pro mezinárodní mír a bezpečnost. Jeho cílem je vypracovat materiály pro vzdělávání a budování kapacit, které odborníkům v oblasti UI ze všech regionů, úrovní a odvětví (včetně pedagogů zaměřených na problematiku UI, pracovníků vytvářejících vzdělávací programy, studentů oborů STEM a inženýrů a výzkumných pracovníků v oblasti UI působících v akademické sféře a v soukromém sektoru) poskytnou informace a nástroje nezbytné pro

(a)

porozumění tomu, jak by výzkum a inovace v oblasti UI pro civilní účely mohly být odkloněny a zneužity způsobem, který by mohl představovat rizika pro mezinárodní mír a bezpečnost, a jak mohou rozhodnutí související s rozvojem výzkumu a inovací a šířením jejich výsledků riziko odklonu a zneužití zvýšit, nebo naopak snížit;

(b)	porozumění úsilí, které s cílem zmírnit rizika odklonu a zneužití civilního výzkumu a inovací již vyvíjí komunita v oblasti odzbrojení, kontroly zbraní a nešíření; a

(c)	realizaci odpovědných inovací způsobem, který při rozvoji výzkumu a inovací a šíření jejich výsledků zmírňuje riziko odklonu a zneužití.

3.1.2. Popis projektu

V rámci tohoto projektu budou vypracovány tři samostatné soubory materiálů pro vzdělávání a budování kapacit.

(a)

Příručka (1) – V příručce budou shromážděny základní znalosti a prostředky pro aktéry v oblasti UI, které umožňují, aby byla v rámci výzkumného a inovačního procesu vyhodnocována a zmírňována rizika odklonu a zneužití technologií UI pro civilní účely nezodpovědnými subjekty. Bude se v ní diskutovat o tom, proč a jak mohou rozhodnutí související s rozvojem výzkumu a inovací a šířením jejich výsledků mít dopad na rizika odklonu a zneužití, a následně vytvářet rizika nebo příležitosti pro mír a bezpečnost. Kromě otázek bezpečnosti a zabezpečení, jež jsou v současnosti projednávány ve vojenských kruzích, jakož i v odborných kruzích zabývajících se problematikou odzbrojení, kontroly zbraní a nešíření, v ní budou rovněž představeny relevantní mezinárodní právní předpisy a povinnosti v oblasti kontroly vývozu; a dále v ní budou uvedeny i příklady procesů a nástrojů pro realizaci odpovědných inovací, jako jsou metodiky pro posuzování dopadů příslušných technologií a vzory formulářů pro posuzování rizik.

(b)

Podcastová série (~10) – Tyto podcasty budou fungovat jako přístupné a poutavé médium, které aktérům v oblasti UI osvětlí, proč a jak mohou procesy týkající se odpovědných inovací v oblasti UI podporovat mezinárodní mír a bezpečnost zmírňováním rizik, jež představuje odklon a zneužití nezodpovědnými subjekty. Uvedená série se bude zabývat důležitými tématy (jako je například obvyklý způsob odklonu a zneužití výzkumu a inovací v oblasti zboží dvojího nebo všeobecného užití; humanitární, strategické a politické výzvy související s potenciálním zneužitím výzkumu a inovací v oblasti UI pro civilní účely; výzvy, kterým v rámci úsilí o zmírnění rizik čelí odborné kruhy zabývající se problematikou odzbrojení, kontroly zbraní a nešíření; způsob, jak provádět odpovědné inovace prostřednictvím posuzování rizik; dodržování kontrol vývozu; snižování rizik již od fáze návrhu; odpovědná vydavatelská činnost; zásada „poznej svého klienta“ a zkušenosti s table-top cvičeními) a bude strukturována na základě rozhovorů, které projektový tým povede se zástupci relevantních komunit.

(c)

Série blogových příspěvků (9–10) – Tým vytvoří pečlivě uspořádanou sérii blogových příspěvků zaměřenou na zviditelnění úsilí, které je vyvíjeno s cílem pokusit se překračovat hranice mezi civilní komunitou v oblasti „odpovědné UI“ a komunitou v oblasti kontroly zbraní a nešíření. Uvedená série poskytne platformu pro šíření poznatků, nápadů a řešení týkajících se toho, jak v rámci výzkumného a inovačního procesu identifikovat a řešit rizika související s odklonem a zneužitím UI pro civilní účely. Blog se pokusí reprezentovat rozmanitost způsobů myšlení a pohledů, která v odvětví UI existuje.

Tyto materiály budou veřejně šířeny prostřednictvím internetových stránek aktérů, kteří budou projekt realizovat, jejich přítomnosti v sociálních médiích a přímé komunikace s relevantními akademickými subjekty, profesními sdruženími v oblasti UI pro civilní účely a dalšími vhodnými skupinami.

3.1.3 Očekávané výsledky projektu

Očekává se, že v rámci tohoto projektu bude vytvořen nový soubor materiálů, jehož prostřednictvím bude možné zvýšit povědomí odborníků v oblasti UI pro civilní účely ohledně toho, a) jak by výzkum a inovace v uvedené oblasti mohly být odkloněny a zneužity způsobem, který může představovat rizika pro mezinárodní mír a bezpečnost, b) jak jsou tato rizika řešena v rámci komunity v oblasti odzbrojení, kontroly zbrojení a nešíření a c) jak by odborníci v oblasti UI mohli prostřednictvím procesů zaměřených na odpovědné inovace dále přispět ke zmírnění těchto rizik.

Má se tím posílit zapojení odvětví UI pro civilní účely do zmírňování rizik, jež může odklon a zneužití této UI nezodpovědnými subjekty představovat pro mezinárodní mír a bezpečnost; zlepšit schopnost technických odborníků z praxe zapojovat se do relevantních procesů v rámci komunity v oblasti odzbrojení, kontroly zbraní a nešíření, jakož i podpořit zapojení nových cílových skupin, které obvykle nebývají do úsilí zaměřeného na vzdělávání v oblasti odzbrojení a nešíření zahrnuty.

Uvedené materiály mají rovněž podpořit provádění ostatních projektů a budou sloužit jako základ pro činnosti zaměřené na vzdělávání a budování kapacit v rámci projektu č. 2, jakož i pro činnosti zaměřené na dialog a zapojení v rámci projektu č. 3. Očekává se, že tyto činnosti následně zpětně přispějí k vypracování a zdokonalení daných materiálů. Tento iterativní přístup má pomoci řešit potenciální překážky bránící propagaci, šíření a používání těchto materiálů v rámci komunity v oblasti UI, včetně problémů souvisejících s jazykem, obsahem, kontextem a dostupností, které by mohly zabránit tomu, aby měly uvedené materiály kýžený dopad na globální úrovni, zejména na globálním Jihu.

3.2. Projekt č. 2 – Činnosti v oblasti vzdělávání a budování kapacit pro budoucí odborníky v oblasti UI

3.2.1. Účel projektu

Účelem projektu č. 2 je podpořit to, aby byla problematika odklonu a zneužití výzkumu v oblasti UI pro civilní účely nezodpovědnými subjekty začleňována do vzdělávání budoucích generací odborníků v oblasti UI. V dlouhodobém horizontu se tím zajistí, aby si studenti oborů STEM, kteří utvářejí budoucnost UI, byli vědomi negativních dopadů, jež by mohl odklon a zneužití výsledků jejich práce nezodpovědnými subjekty mít na mezinárodní mír a bezpečnost, a aby měli k dispozici základní nástroje nezbytné k tomu, aby mohli v rámci výzkumného a inovačního procesu toto riziko identifikovat a zmírnit.

V rámci tohoto projektu bude ve spolupráci s vybranými mezinárodními univerzitami a aktéry působícími v daném odvětví uspořádána série seminářů zaměřených na vzdělávání a budování kapacit, jichž se budou účastnit pedagogové a studenti. Projekt má tak za cíl rozvíjet činnosti v oblasti budování kapacit, které by pedagogové a pracovníci vytvářející akademické vzdělávací programy mohli využít k tomu, aby je zahrnuli do odborné přípravy budoucích odborníků v oblasti UI (např. kurzy o etice umělé inteligence a odpovědných inovacích) a do úvah o rizicích odklonu a zneužití výzkumu a inovací v oblasti UI pro civilní účely nezodpovědnými subjekty a propojili je s širším kontextem v oblasti míru a bezpečnosti. Prostřednictvím těchto seminářů bude projekt usilovat rovněž o to, aby byla identifikována síť pedagogů, osob vytvářejících vzdělávací programy a studentů se zájmem o danou problematiku, kteří by podporovali šíření a propagaci vzdělávacích materiálů a činností zaměřených na budování kapacit, jež budou na základě projektu vytvořeny, v rámci komunity zapojené do vzdělávání v oblasti UI a v rámci komunity odborníků v oblasti UI. Účelem této složky zaměřené na vytváření sítí je zajistit udržitelnost projektů nad rámec doby jejich bezprostřední realizace a umožnit budování pevnějších vazeb na podporu zapojení civilních technických odborníků v zájmu dosažení obecnějších cílů v oblasti míru, bezpečnosti, odzbrojení a kontroly zbraní.

3.2.2. Popis projektu

V rámci tohoto projektu bude uspořádána série seminářů zaměřených na vzdělávání a budování kapacit, jichž se budou účastnit pedagogové a studenti z vybraných univerzit z celého světa. Uvedené semináře by spojovaly přednášky s interaktivními činnostmi, které pedagogům a studentům poskytnou příležitost zamyslet se nad tím, jak by bylo možné výzkum a inovace v oblasti UI pro civilní účely odklonit a zneužít způsoby, jež mohou představovat rizika pro mezinárodní mír a bezpečnost, a jak lze v rámci výzkumného a inovačního procesu nebo prostřednictvím jiných procesů správy tato rizika identifikovat, předcházet jim nebo je zmírňovat. Tyto činnosti budou vycházet z pilotní činnosti menšího rozsahu, kterou v minulosti vykonal úřad UNODA a v jejímž rámci se experimentovalo s metodami, jak zapojit studenty oborů STEM a zvýšit jejich povědomí o tom, že je důležité brát v potaz širší dopad jejich práce a obeznámit se s odbornými znalostmi z oblastí mimo rámec jejich vlastního oboru. Konkrétně by se jednalo o:

(a)

regionální semináře zaměřené na budování kapacit a určené pro pedagogy a studenty (4) – v rámci regionálních seminářů budou prováděny a propagovány činnosti, které mohou pedagogové využívat k budování kapacit studentů oborů STEM v problematice odpovědných inovací v oblasti UI, se zvláštním důrazem na to, jak hodnotit a zmírňovat rizika odklonu a zneužití technologií UI pro civilní účely nezodpovědnými subjekty. Jednotlivé semináře budou uspořádány ve spolupráci s některou z univerzit se sídlem v EU a s některou z prestižních univerzit z jiného světového regionu, čímž se vždy zajistí, aby mohl různorodý soubor účastníků se sídlem v EU navázat kontakty s obdobnou skupinou účastníků se sídlem mimo EU. Semináře se poté zaměří na Latinskou Ameriku a Karibik, Severní Ameriku, Afriku a Asii a Tichomoří. Tím bude umožněna účast studentů (na magisterské a doktorské úrovni) z celého světa, a to i z globálního Jihu. Seminář by měl probíhat především v angličtině, ale tam, kde to bude proveditelné, by měli účastníci možnost zapojit se do činností ve skupinách sestavených na základě jiných jazyků; a

(b)

mezinárodní seminář o udržitelném budování kapacit (1) – seminář bude vycházet z poznatků získaných v rámci regionálních seminářů a usnadní výměnu informací a zkušeností mezi pedagogy a vybranými studenty z univerzit, jež budou do projektu zapojeny. Na semináři by se diskutovalo o tom, jak zdokonalit činnosti a nástroje vypracované v průběhu projektu a jak je šířit mimo rámec skupiny zúčastněných univerzit. Bude se na něm debatovat rovněž o tom, jak podpořit, aby se studenti po vstupu na trh práce zapojovali do problematiky odpovědné UI, v jejímž rámci se řeší rizika, jež odklon a zneužití představují pro mezinárodní mír a bezpečnost.

K tomu, aby byly usnadněny a podpořeny relevantní aspekty uvedených činností, budou případně využity kontaktní sítě ústavu SIPRI a úřadu UNODA a jejich přítomnost v Africe, Asii a Tichomoří, Evropě a Severní a Jižní Americe.

3.2.3. Očekávané výsledky projektu

V rámci projektu mají být vytvořeny modely činností zaměřených na budování kapacit a podporu zapojení, které by pedagogové a pracovníci vytvářející vzdělávací programy mohli replikovat s cílem zvýšit povědomí budoucích odborníků v oblasti UI ohledně problémů spočívajících v odklonu a zneužití UI pro civilní účely nezodpovědnými subjekty a ohledně toho, jak mohou prostřednictvím procesů zaměřených na odpovědné inovace pomoci tyto problémy zmírnit. Očekává se, že po dokončení projektových činností budou účastníci (pedagogové, ale rovněž studenti oborů STEM) schopni využívat a propagovat nástroje, metody a koncepce v oblasti odpovědných inovací k tomu, aby při rozvoji výzkumu a inovací v oblasti UI pro civilní účely a šíření jejich výsledků identifikovali rizika odklonu a zneužití a zmírňovali je.

Na základě projektových činností má být rovněž vytvořena síť pedagogů, pracovníků vytvářejících vzdělávací programy a studentů, kteří by nejen propagovali projektové činnosti v rámci komunity zapojené do vzdělávání v oblasti UI a příslušné profesní komunity (např. během konferencí pořádaných společností The IEEE Computational Intelligence Society), ale byli by rovněž k dispozici pro to, aby technickou kapacitou přispívali k mezinárodním procesům správy vedeným jednotlivými státy (např. k procesu probíhajícímu na základě Úmluvy o některých konvenčních zbraních, který je zaměřen na nově vznikající technologie v oblasti smrtících autonomních zbraňových systémů).

Krátkodobá a dlouhodobá hodnota těchto činností bude doložena prostřednictvím průzkumů, jež budou provedeny před realizací daných činností a po ní.

3.3. Projekt 3 – Usnadnění dlouhodobějšího udržitelného rozvoje, šíření a dopadu odpovědných inovací v oblasti UI v zájmu míru a bezpečnosti

3.3.1. Účel projektu

Účelem projektu č. 3 je usnadnit dlouhodobější udržitelný rozvoj, šíření a dopad odpovědných inovací v oblasti UI jakožto prostředek ke zmírňování rizik, jež může odklon a zneužití výzkumu a inovací v oblasti UI pro civilní účely představovat pro mír a bezpečnost. Tohoto cíle má být dosaženo prostřednictvím diskusí u kulatého stolu se zástupci odvětví UI, mnohostranných dialogů, vypracování veřejné zprávy a činností zaměřených na cílené šíření informací. Projekt má zajistit, aby se výsledky vykonané práce, zejména činnosti v oblasti vzdělávání, budování kapacit a podpory zapojení, dostaly ke komunitě v oblasti UI jako celku a měly na ni kýžený dopad, a to na všech úrovních (od studentů po inženýry a další odborníky v oblasti UI) a napříč zeměpisnými, odvětvovými a jinými hranicemi. Aby se zvýšila možnost dosáhnout rozsáhlého a výrazného dopadu, je nezbytné spolupracovat s profesními organizacemi působícími v této oblasti, jako je institut IEEE, a provádět činnosti zaměřené na vícerozměrnou spolupráci napříč odbornými kruhy v rámci akademické obce, průmyslu a dalších oblastí, které by jinak zůstaly vzájemně izolovány. Díky tomuto úsilí budou mít zástupci z různých komunit v oblasti UI, kteří o to budou mít zájem, příležitost k tomu, aby se ujali odpovědnosti za řešení tohoto problému a představili své vlastní názory na to, jak lze v rámci globální komunity v oblasti UI udržitelným způsobem vyvíjet a propagovat úsilí o zmírňování rizik. Pro to, aby byla zajištěna dlouhodobá hodnota projektu pro státy, mezivládní organizace a další subjekty, je rovněž důležité, aby se odborníci v oblasti UI mohli učit od odborníků ze státní správy, kteří jsou zapojeni do zmírňování rizik v souvislosti s problematikou odzbrojení, kontroly zbraní a nešíření, a aby s nimi mohli spolupracovat. Z hlediska udržitelnosti je rovněž kriticky důležité zajistit, aby byly poznatky získané prostřednictvím činností podporujících zapojení analyzovány, konsolidovány a vhodným způsobem šířeny.

3.3.2. Popis projektu

Tento projekt sestává z těchto klíčových složek:

(a)

mnohostranné dialogy na téma „odpovědné inovace v oblasti UI v zájmu míru a bezpečnosti“ (až 9) – tato série virtuálních setkání na bázi dialogu by odborníkům z akademické obce, soukromého sektoru a z oblasti výzkumu a tradiční kontroly zbraní z EU i z dalších zemí umožnila, aby se setkali a diskutovali

i.	o technologických trendech, které mohou vést ke vzniku rizik šíření, odklonu a zneužití, jež by měla dopad na mezinárodní mír a bezpečnost;

ii.

o tom, jak se zapojit do zmírňování rizik prostřednictvím procesů, metod a prostředků zaměřených na odpovědné inovace, a o příležitostech a výzvách pro dialog a sdílení znalostí mezi komunitami zúčastněných stran, včetně těch, které působí v jiných odvětvích, jako je biotechnologický a chemický průmysl; a

iii.	o potenciální hodnotě, účelu a formátu samostatně fungující sítě odborníků a činností zaměřených na dialog. Skupina odborníků se bude setkávat několikrát ročně a bude usilovat o to, aby byly uspořádány dvě veřejné akce pro širší komunitu.

Dvě z výše uvedených devíti virtuálních setkání mají být v zájmu usnadnění širší konzultace přístupná veřejnosti.

(b)

diskuse u kulatého stolu se zástupci soukromého sektoru (až 6) – touto sérií virtuálních setkání u kulatého stolu bude s aktéry, kteří jsou v soukromém sektoru zapojeni do procesů souvisejících s odpovědnými inovacemi v oblasti UI (např. partnerství v oblasti UI), zahájen dialog zaměřený na to, jak mohou tito aktéři přispět k minimalizaci rizik odklonu a zneužití technologií UI pro civilní účely nezodpovědnými subjekty, a rovněž na prozkoumání možných pobídek v rámci rozvoje soukromého sektoru, jež by mohly sloužit k tomuto účelu. Mezi témata bude patřit:

i.	relevance kontextu mezinárodní bezpečnosti a odzbrojení pro soukromý sektor;

ii.	právní prostředí, v němž (nichž) je UI v různých částech světa rozvíjena, zaváděna a uplatňována;

iii.	jak navázat na mechanismy posuzování rizik a další opatření, které jsou součástí procesů zaměřených na odpovědné inovace a institucionálních programů dodržování předpisů nebo které by mohly být do těchto procesů a programů začleněny; a

iv.	poznatky z jiných odvětví, procesů a rámců týkajících se kontroly zbraní (například biotechnologický a chemický průmysl).

(c)

zpráva o pohledech komunity v oblasti UI na problematiku kontroly zbraní a zmírňování rizik v oblasti UI, zaměřená na komunity v oblasti UI a v oblasti kontroly zbraní (1) – díky vypracování této zprávy budou zjištění a doporučení, která z daného projekt vyplynou, zaznamenána a konsolidována do jediného referenčního dokumentu, který bude zaměřen na komunitu v oblasti odpovědné UI pro civilní účely i na komunitu v oblasti kontroly zbraní. Zpráva by se zabývala tím, jak lze identifikovat, vyhodnocovat a řešit rizika pro mezinárodní mír a bezpečnost, jež souvisejí s odklonem a zneužitím výzkumu a inovací v oblasti UI pro civilní účely.

(d)

akce k šíření výsledků zaměřené na konzultace a spolupráci s komunitami v oblasti UI a v oblasti kontroly zbraní (bude upřesněno) – tým bude hledat příležitosti k tomu, aby v průběhu celého projektu informoval o prováděné práci a o zjištěních a doporučeních, jež z ní vyplynou. Formát akcí a obsah prezentací by byly přizpůsobeny potřebám cílových skupin. Mezi ně mohou patřit zasedání Pracovní skupiny pro nešíření (CONOP) a shromáždění Evropské aliance pro umělou inteligenci, skupina vládních odborníků na vznikající technologie v oblasti smrtících autonomních zbraňových systémů, Meziagenturní pracovní skupina pro umělou inteligenci (IAWG-AI); iniciativa Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) nazvaná „AI for Good“; každoroční dialog o inovacích pořádaný Výzkumným institutem OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR) a Institut pro elektrotechnické a elektronické inženýrství. Tým by rovněž usiloval o dvoustrannou spolupráci s relevantními zúčastněnými stranami ze státní správy, akademické obce a soukromého sektoru.

3.3.3. Očekávané výsledky projektu

Očekává se, že tento projekt položí základy pro udržitelný rozvoj, šíření a dopad procesů, které jsou zaměřeny na odpovědné inovace v oblasti UI a které se zabývají riziky šíření, odklonu a zneužití a jejich důsledky pro mír a bezpečnost, a to i po uplynutí doby platnosti daného rozhodnutí Rady.

Mnohostranný dialog má poskytnout model pro sdílení informací a spolupráci v problematice zmírňování rizik nejen v rámci globální komunity v oblasti UI, ale také mezi komunitou v oblasti odpovědné UI pro civilní účely a komunitami v oblasti odzbrojení, kontroly zbraní a nešíření. Tento model by se mohl používat k tomu, aby byli tvůrci politik obeznámeni s nejdůležitějšími výsledky technologického a vědeckého pokroku, které jsou pro problematiku odpovědných inovací v oblasti UI relevantní, a rovněž k tomu, aby byla technická veřejnost obeznámena s prostředím, v němž tvůrci politik v současné době působí. Projekt má usnadnit udržitelné vztahy a spolupráci mezi zainteresovanými aktéry v rámci těchto různých komunit i mezi těmito komunitami navzájem. Očekává se, že tyto heterogenní síťové účinky umožní, aby byly odpovědné inovace v oblasti UI v zájmu míru a bezpečnosti více rozvíjeny a široce propagovány, a to i po uplynutí doby realizace projektu.

Dialog se soukromým sektorem má umožnit, aby se soukromý sektor v oblasti UI více a hlouběji zapojil do identifikace, prevence a zmírňování rizik pro mír a bezpečnost, jež vyplývají z odklonu a zneužití výzkumu a inovací v oblasti UI pro civilní účely. Očekává se, že projekt umožní klíčovým aktérům v rámci procesů realizovaných v soukromém sektoru, aby lépe porozuměli problémům, které se tento projekt snaží řešit, a nesli za jejich řešení větší odpovědnost. Kromě toho má za cíl usnadnit to, aby byly v rámci stávajících mechanismů a postupů pro institucionální řízení rizik (v rozsáhlejší míře) přijímány a uplatňovány procesy, metody a prostředky zaměřené na odpovědné inovace.

Očekává se rovněž, že mnohostranný dialog a diskuse u kulatého stolu se zástupci soukromého sektoru povedou k poznatkům o řadě podstatných otázek, včetně a) toho, jak lze metody a prostředky v oblasti odpovědných inovací dále zdokonalovat a používat je k identifikaci, prevenci a zmírňování rizik, jež představuje odklon a zneužití výzkumu a inovací v oblasti UI pro civilní účely; b) jak lze výzkum a inovace v oblasti UI pozitivně využívat k podpoře cílů v oblasti míru a bezpečnosti (například v rámci aplikací týkajících se humanitární pomoci a včasného varování v případě konfliktů); a c) jak usnadnit intenzivnější dialog a sdílení informací na mezivládní úrovni mezi úsilím o zmírňování rizik, které je vyvíjeno v rámci komunity v oblasti odpovědné UI pro civilní účely (tj. různými iniciativami realizovanými pod vedením institutu IEEE), a úsilím, které již probíhá v rámci komunity v oblasti odzbrojení, kontroly zbraní a nešíření.

V rámci činností souvisejících se zprávou a šířením výsledků budou analyzovány, konsolidovány a šířeny poznatky získané na základě projektů č. 1, 2 a 3, a bude tak podpořena propagace zjištění a doporučení, jež z projektových činností vyplynou, v rámci globální komunity v oblasti UI, jakož i v rámci komunity v oblasti politiky. Očekává se rovněž, že uvedené činnosti pomohou zajistit, aby dosažený dopad přetrval i po uplynutí doby realizace projektů.

4. DOBA PLATNOSTI

Celková odhadovaná doba realizace projektů je 36 měsíců.

(1) Mezi metodiky patří například publikace s názvem „The Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE) recommended practices for assessing the impact of autonomous and intelligent systems on human well-being“ (Doporučené postupy Institutu pro elektrotechnické a elektronické inženýrství (IEEE) pro posuzování dopadu autonomních a inteligentních systémů na dobré životní podmínky člověka) (IEEE Std 7010–2020) a publikace s názvem „Assessment list for Trustworthy Artificial Intelligence (ALTAI)“ (Seznam kritérií pro posuzování důvěryhodné umělé inteligence (ALTAI)) vypracovaná odbornou skupinou na vysoké úrovni pro umělou inteligenci. Mezi uvedené iniciativy patří: Globální iniciativa pro etiku autonomních a inteligentních systémů realizovaná institutem IEEE; partnerství v oblasti UI; globální partnerství v oblasti UI.

21.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 300/21

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/2270

ze dne 18. listopadu 2022,

kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2019/2108 na podporu posílení biologické bezpečnosti a ochrany v Latinské Americe v souladu s prováděním rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1540 (2004) o nešíření zbraní romadného ničení a jejich nosičů

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 9. prosince 2019 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2019/2108 (1), které stanoví pro projekty uvedené v článku 1 uvedeného rozhodnutí prováděcí období 36 měsíců ode dne uzavření finanční dohody podle čl. 3 odst. 3 uvedeného rozhodnutí.

(2)	Prováděcí období dohody má skončit dne 20. prosince 2022.

(3)

Dne 12. září 2022 požádal výkonný tajemník Meziamerického výboru pro boj proti terorismu Organizace amerických států (OAS/CICTE), který odpovídá za technické provádění projektů uvedených v článku 1 rozhodnutí (SZBP) 2019/2108, o 14měsíční prodloužení prováděcího období uvedeného rozhodnutí bez zvýšení nákladů. Toto prodloužení umožní OAS/CICTE provádět několik projektů uvedených v článku 1 rozhodnutí 2019/2108, jejichž provádění bylo negativně ovlivněno pandemií COVID-19.

(4)	Prodloužení prováděcího období projektů uvedených v článku 1 rozhodnutí (SZBP) 2019/2108 do 20. února 2024 se obejde bez jakýchkoli dopadů na finanční zdroje.

(5)	Rozhodnutí 2019/2108 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V článku 5 rozhodnutí (SZBP) 2019/2108 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Toto rozhodnutí pozbývá platnosti dnem 20. února 2024.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 18. listopadu 2022.

Za Radu

předseda

M. BEK

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/2108 9. prosince 2019 na podporu posílení biologické bezpečnosti a ochrany v Latinské Americe v souladu s prováděním rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1540 (2004) o nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů (Úř. věst. L 318, 10.12.2019, s. 123).

21.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 300/23

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2271

ze dne 18. listopadu 2022

o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o postavení jednotek mezi Evropskou unií a Albánskou republikou o operativních činnostech prováděných v Albánské republice Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d), čl. 79 odst. 2 písm. c) a čl. 218 odst. 3 a 4 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Za okolností vyžadujících vyslání jednotek pro správu hranic ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže do třetí země, v níž budou příslušníci těchto jednotek vykonávat výkonné pravomoci, vyžaduje čl. 73 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (1), aby Unie uzavřela s dotčenou třetí zemí podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) dohodu o postavení jednotek.

(2)	Měla by být zahájena jednání za účelem uzavření dohody o postavení jednotek s Albánskou republikou o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž na území Albánské republiky.

(3)	Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (2). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(4)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Komise se zmocňuje, aby jménem Unie zahájila jednání o dohodě o postavení jednotek mezi Evropskou unií a Albánskou republikou o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž na území Albánské republiky.

Článek 2

Jednání se řídí směrnicemi Rady pro jednání stanovenými v dodatku k tomuto rozhodnutí; při jednání bude konzultována příslušná pracovní skupina Rady.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne 18. listopadu 2022.

Za Radu

předseda

M. BEK

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).

(2) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

21.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 300/25

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2272

ze dne 18. listopadu 2022

o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o postavení jednotek mezi Evropskou unií a Bosnou a Hercegovinou o operativních činnostech prováděných v Bosně a Hercegovině Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d), čl. 79 odst. 2 písm. c) a čl. 218 odst. 3 a 4 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

(2)	Měla by být zahájena jednání za účelem uzavření dohody o postavení jednotek s Bosnou a Hercegovinou o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž na území Bosny a Hercegoviny.

(3)	Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (2). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(4)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Komise se zmocňuje, aby jménem Unie zahájila jednání o dohodě o postavení jednotek mezi Evropskou unií a Bosnou a Hercegovinou o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž na území Bosny a Hercegoviny.

Článek 2

Jednání se řídí směrnicemi Rady pro jednání stanovenými v dodatku k tomuto rozhodnutí; při jednání bude konzultována příslušná pracovní skupina Rady.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne 18. listopadu 2022.

Za Radu

předseda

M. BEK

(2) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

21.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 300/27

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2273

ze dne 18. listopadu 2022

o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o postavení jednotek mezi Evropskou unií a Černou Horou o operativních činnostech prováděných v Černé Hoře Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d), čl. 79 odst. 2 písm. c) a čl. 218 odst. 3 a 4 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

(2)	Měla by být zahájena jednání za účelem uzavření dohody o postavení jednotek s Černou Horou o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž na území Černé Hory.

(3)	Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (2). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(4)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Komise se zmocňuje, aby jménem Unie zahájila jednání o dohodě o postavení jednotek mezi Evropskou unií a Černou Horou o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž na území Černé Hory.

Článek 2

Jednání se řídí směrnicemi Rady pro jednání stanovenými v dodatku k tomuto rozhodnutí; při jednání bude konzultována příslušná pracovní skupina Rady.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne 18. listopadu 2022.

Za Radu

předseda

M. BEK

(2) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

21.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 300/29

ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2274

ze dne 18. listopadu 2022

o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o postavení jednotek mezi Evropskou unií a Republikou Srbsko o operativních činnostech prováděných v Republice Srbsko Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d), čl. 79 odst. 2 písm. c) a čl. 218 odst. 3 a 4 této smlouvy,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

(2)	Měla by být zahájena jednání za účelem uzavření dohody o postavení jednotek s Republikou Srbsko o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž na území Republiky Srbsko.

(3)	Toto rozhodnutí rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (2). Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné.

(4)	V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto rozhodnutí a toto rozhodnutí pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Komise se zmocňuje, aby jménem Unie zahájila jednání o dohodě o postavení jednotek mezi Evropskou unií a Republikou Srbsko o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž na území Republiky Srbsko.

Článek 2

Jednání se řídí směrnicemi Rady pro jednání stanovenými v dodatku k tomuto rozhodnutí; při jednání bude konzultována příslušná pracovní skupina Rady.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

V Bruselu dne 18. listopadu 2022.

Za Radu

předseda

M. BEK

(2) Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

21.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 300/31

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/2275

ze dne 18. listopadu 2022

na podporu vytvoření mezinárodně uznávaného systému pro ověřování řízení zbraní a střeliva (AAMVS) s cílem předcházet nedovolenému šíření

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 19. listopadu 2018 přijala Rada strategii EU proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně „Zajištění zbraní, ochrana občanů“ (dále jen „strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně“). Jejím účelem je řídit integrovaná, kolektivní a koordinovaná evropská opatření zaměřená na prevenci a omezení nedovoleného nabývání ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně teroristy, zločinci a dalšími neoprávněnými aktéry a prosadit povinnosti a odpovědnost, pokud jde o zákonný obchod se zbraněmi.

(2)

Ve strategii EU pro ruční palné a lehké zbraně se poukazuje na to, že neuspokojivé zabezpečení zásob je klíčovým faktorem umožňujícím odklon zbraní a střeliva z legálního trhu na trh nelegální. Unie a její členské státy se zavázaly, že budou pomáhat dalším zemím ve zlepšování řízení a bezpečnosti státem držených zásob posilováním vnitrostátního legislativního a správního rámce a institucí, které regulují legální dodávky a řízení zásob ručních palných a lehkých zbraní.

(3)

Úřad OSN pro otázky odzbrojení (UNODA) vypracoval normy a osvědčené postupy pro řízení ručních palných zbraní a střeliva, zejména Mezinárodní technické pokyny k problematice munice (IATG) a Přehled modulů provádění kontroly ručních palných zbraní (MOSAIC), který byl dříve znám jako Mezinárodní normy v oblasti kontroly ručních palných (ISACS). Strategií EU pro ruční palné a lehké zbraně se Unie zavazuje k prosazování a provádění norem a osvědčených postupů.

(4)

Ve výsledném dokumentu třetí konference Organizace spojených národů (OSN) o přezkumu pokroku při provádění akčního programu OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi, jenž byl přijat dne 30. června 2018, státy obnovily svůj závazek předcházet odklánění ručních palných a lehkých zbraní a bojovat proti němu. Státy znovu zdůraznily, že na vnitrostátní úrovni musí znásobit úsilí o zajištění bezpečného, zabezpečeného a účinného řízení zásob ručních palných a lehkých zbraní, které jsou v držení vlád, zejména v situaci během konfliktu a po jeho skončení. Státy rovněž vzaly na vědomí uplatňování příslušných mezinárodních norem v zájmu posílení provádění zmíněného akčního programu OSN.

(5)

Dne 24. prosince 2021 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci č. 76/233, kterou se ustavuje otevřená pracovní skupina, jejímž úkolem je vypracovat soubor politických závazků jakožto nový globální rámec, který bude řešit stávající nedostatky v nakládání se střelivem během celé jeho životnosti. Na osmém bienálním zasedání států věnovaném posouzení provádění akčního programu OSN (BMS8), které se konalo v roce 2022, byla tato pracovní skupina vzata na vědomí.

(6)

Agenda OSN pro udržitelný rozvoj 2030 potvrzuje, že boj proti nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi je nezbytný pro dosažení mnoha cílů udržitelného rozvoje, včetně cílů týkajících se míru, spravedlnosti a silných institucí, omezování chudoby, jakož i cílů v oblasti hospodářského růstu, zdraví, genderové rovnosti a bezpečných měst. Prostřednictvím cíle udržitelného rozvoje č. 16.4 se tudíž všechny státy zavázaly výrazně omezit toky nelegálních finančních prostředků a zbraní.

(7)

V programu pro odzbrojení nazvaném „Zajištění naší společné budoucnosti“, který byl předložen dne 24. května 2018, vyzval generální tajemník OSN k řešení problému nadměrného hromadění konvenčních zbraní a nedovoleného obchodu s nimi a k podpoře přístupů k otázce ručních palných zbraní na úrovni jednotlivých zemí. Unie se rozhodla podpořit opatření č. 22: „Zabezpečení nadměrných a neuspokojivě udržovaných zásob“.

(8)

Dne 4. prosince 2017 přijalo Valné shromáždění OSN rezoluci č. 72/55 o problémech vyplývajících z hromadění zásob přebytečného konvenčního střeliva. Tato rezoluce podporuje iniciativy na mezinárodní, regionální a vnitrostátní úrovni, které objasňují, jak lze zlepšit udržitelné řízení střeliva, mimo jiné prováděním IATG.

(9)

Ženevské mezinárodní centrum pro humanitární odminování (GICHD) přispívá k vytváření, přezkumu a prosazování Mezinárodních standardů pro odminování a prostřednictvím svého Poradního týmu pro řízení střeliva (AMAT) k vypracovávání, přezkumu a šíření IATG. AMAT byl vytvořen jako výsledek společné iniciativy GICHD a UNODA v reakci na naléhavou potřebu podpořit státy v bezpečném, zabezpečeném a účinném řízení střeliva v souladu s IATG.

(10)

Unie zkoumá možnost vytvoření mezinárodně uznávaného systému pro ověřování politiky a praxe v oblasti zbraní a střeliva na úrovni státu a konečného uživatele. Rozhodnutím Rady (SZBP) 2020/979 (1) pověřila Unie AMAT projektem vytvoření mezinárodně uznávaného AAMVS s cílem předcházet nedovolenému šíření a náhodným výbuchům.

(11)

Ačkoli existují různé mezinárodní normy, pokyny a osvědčené postupy pro řízení zásob a bezpečnost, v současné době neexistuje mezinárodně uznávaná metodika, která by poskytovala záruky schopností třetích zemí nebo koncových uživatelů předcházet odklonu svých zásob zbraní a střeliva ve smyslu článku 11 Smlouvy o obchodu se zbraněmi. Díky mezinárodně uznávané metodice nezávislého ověřování dodržování mezinárodních norem pro řízení zbraní bude dopad unijní pomoci třetím zemím pro účely řízení zásob zbraní měřitelný a podpoří rovněž posuzování rizik v rámci kontroly vývozu zbraní,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. S ohledem na provádění strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně je účelem tohoto rozhodnutí podpořit úsilí o zajištění bezpečného a zabezpečeného řízení ručních palných a lehkých zbraní a střeliva zlepšením rozhodovacích procesů zúčastněných stran působících v oblasti kontroly vývozu a mezinárodní spolupráce a pomoci.

2. V souladu s odstavcem 1 jsou cíli tohoto rozhodnutí:

a)	vytvořit funkční systém pro ověřování řízení zbraní a střeliva (AAMVS) a

b)	podporovat úsilí regionálních organizací a jejich členských států o rozvoj vlastního AAMVS.

3. Podrobný popis projektu je uveden v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

1. Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

2. Technickým prováděním projektu uvedeného v článku 1 je pověřeno Ženevské mezinárodní centrum pro humanitární odminování (GICHD) a jeho specializovaná agentura, Poradní tým pro řízení střeliva (AMAT).

3. GICHD a AMAT plní své úkoly pod vedením vysokého představitele. Za tímto účelem uzavře vysoký představitel s GICHD nezbytná ujednání.

Článek 3

1. Finanční referenční částka na provádění projektu financovaného Unií činí 1 792 690,84 EUR.

2. Výdaje financované referenční částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly, kterými se řídí souhrnný rozpočet Unie.

3. Na řádnou správu výdajů uvedených v odstavci 1 dohlíží Komise. Za tímto účelem uzavře s GICHD nezbytnou dohodu. Tato dohoda musí obsahovat ustanovení o tom, že GICHD zajistí zviditelnění příspěvku Unie úměrné jeho výši.

4. Komise usiluje o uzavření dohody uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Informuje Radu o veškerých obtížích v tomto procesu a o dni uzavření dohody.

Článek 4

1. Vysoký představitel podává Radě zprávy o provádění tohoto rozhodnutí na základě pravidelných popisných zpráv vypracovávaných GICHD. Rada na základě těchto zpráv provádí hodnocení.

2. Komise podává zprávy o finančních aspektech projektu uvedeného v článku 1.

Článek 5

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

2. Použitelnost tohoto rozhodnutí končí 36 měsíců po dni uzavření dohody podle čl. 3 odst. 3. Pozbývá však platnosti šest měsíců ode dne svého vstupu v platnost, nebude-li uvedená dohoda v této lhůtě uzavřena.

V Bruselu dne 18. listopadu 2022.

Za Radu

předseda

M. BEK

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/979 ze dne 7. července 2020 na podporu vytvoření mezinárodně uznávaného systému pro ověřování řízení zbraní a střeliva podle otevřených mezinárodních norem (Úř. věst. L 218, 8.7.2020, s. 1).

PŘÍLOHA

PROJEKTOVÝ DOKUMENT

VYTVOŘENÍ MEZINÁRODNĚ UZNÁVANÉHO SYSTÉMU PRO OVĚŘOVÁNÍ ŘÍZENÍ ZBRANÍ A STŘELIVA (AAMVS) S CÍLEM PŘEDCHÁZET NEDOVOLENÉMU ŠÍŘENÍ

1. Souvislosti

V prostředí kontroly zbraní panuje stále větší shoda, že při posilování opatření na předcházení odklonu kontroly vývozu hraje ústřední úlohu účinné řízení zásob. V pracovním dokumentu vypracovaném pro sedmou konferenci smluvních stran (CSP7) Smlouvy o obchodu se zbraněmi vyzvalo předsednictví CSP7 smluvní strany, aby „zvážily všechny aspekty řízení zásob před vydáním vývozního povolení, jakož i bezpečné a zabezpečené skladování po jeho dodávce.“ Mimoto a nad rámec sdílení informací o nezákonných činnostech (čl. 11 odst. 5 a čl. 15 odst. 4 Smlouvy o obchodu se zbraněmi) předsednictví CSP7 vyzvalo „státy dovozu a státy vývozu, aby se před vývozem dohodly na specifických podmínkách a zárukách týkajících se skladovacích zařízení, označení položek či kontrol konečného uživatele.“ V neposlední řadě a jakožto prostředek prokazující soulad s čl. 13 odst. 2 navrhlo předsednictví CSP7, že by smluvní strany mohly informovat o opatřeních přijatých za účelem posílení fyzické bezpečnosti a řízení zásob, což je důkazem kroků přijatých k předcházení a řešení problematiky odklonů (1).

Jak je popsáno v pracovním dokumentu CSP7, pokud jde o postupy třetí země v oblasti řízení zásob, výzvou zůstává poskytování záruky. Tato oblast je technická a s informacemi se zachází jako s vysoce citlivými. To komplikuje úsilí o sdílení informací. V mnoha odvětvích (soukromého i veřejného sektoru) se k poskytování záruk v oblasti účinnosti, bezpečnosti a zabezpečení výrobků a služeb používá posuzování shody. Posuzování shody poskytuje mezinárodně uznávané metody pro určení toho, zda výrobek nebo služba splňuje uznávané normy a standardy. Ačkoli existují různé mezinárodní normy, pokyny a osvědčené postupy pro řízení zásob a bezpečnost, v současné době neexistuje mezinárodně uznávaná metodika, která by poskytovala záruky v oblasti schopností třetích zemí nebo konečných uživatelů předcházet odklonu (čl. 11 odst. 1 Smlouvy o obchodu se zbraněmi) ve svých zásobách zbraní a střeliva.

V této souvislosti Evropská unie (EU) od roku 2020 zkoumá možnost vytvoření mezinárodně uznávaného systému pro ověřování politiky a praxe v oblasti zbraní a střeliva na úrovni státu a konečných uživatelů. Přijetím rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/979 ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/2075 pověřila EU Poradní tým pro řízení střeliva (AMAT) při Ženevském mezinárodním centru pro humanitární odminování (GICHD) projektem „Vytvoření mezinárodně uznávaného systému pro ověřování řízení zbraní a střeliva (AAMVS) s cílem předcházet nedovolenému šíření a náhodným výbuchům“. Jednalo se o víceleté úsilí rozdělené do konkrétních fází se specifickými cíli a výstupy.

Cílem první fáze (SZBP 2020/979) bylo prozkoumat proveditelnost vytvoření mezinárodně uznávaného systému pro ověřování postupů řízení ručních palných a lehkých zbraní a střeliva. Proveditelnost systému byla posuzována v sedmi kategoriích: technické otázky, politické otázky, právní otázky, hospodářské otázky, otázky týkající se vojenské bezpečnosti, bezpečnosti a ochrany společenství a včasnosti. Ze studie vyplynulo, že ačkoli neexistují žádné „varovné signály“, které by bránily vytvoření takového systému, politická vůle zúčastněných stran k účasti na takovém systému by v konečném důsledku závisela na konečné podobě. Zúčastněné strany by se proto nemohly zavázat, dokud nebudou existovat jasné otázky týkající se konečné podoby systému.

Druhá fáze (SZBP 2021/2075) usilovala o vytvoření nástroje pro posuzování, který by sloužil jako základ systému, a o vymezení vhodných možností pro AAMVS. Byl vytvořen nástroj pro sebehodnocení a byly prozkoumány potenciální možnosti systému pro ověřování. Na konci projektu byl vydán doporučený přístup k vypracování operativního AAMVS.

Co je AAMVS?

Informace o obecném stavu postupů v oblasti řízení zbraní a střeliva jsou předmětem zájmu pro řadu zúčastněných stran, a to jak domácích, tak zahraničních. Orgány pro kontrolu vývozu by například mohly posílit svá posuzování rizika odklonu provedená před schválením vývozní licence tím, že zlepšení analýzu fáze skladování po dodávce, zatímco mezinárodní spolupráci a poskytování pomoci je možné lépe zacílit na potřeby na základě analýzy stávajících schopností.

Systém AAMVS je navržen tak, aby usnadňoval výměnu informací o schopnosti konečných uživatelů udržovat bezpečné a zabezpečené zásoby. Činí tak na základě posouzení schopností struktury systému řízení konečných uživatelů na základě mezinárodně uznávaných osvědčených postupů, které jsou uvedeny v mezinárodních technických pokynech k problematice munice (IATG) a v Přehledu modulů provádění kontroly ručních palných zbraní (MOSAIC).

Ústředním prvkem AAMVS jsou nástroje vyvinuté během provádění rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/2075. Standardizované sebehodnocení, jeden z hlavních výstupů vypracovaných během provádění SZBP 2021/2075, poskytuje metodiku, která analyzuje propracovanost rámce systému řízení, jak je definován v liniích umožňujících schopnosti uvedených v IATG 01:35. Toto sebehodnocení je spojeno s dokumentem, který slouží jako vodítko pro interpretaci výsledků. Tento nástroj může sám o sobě sloužit jako dvoustranný nástroj pro výměnu informací o obecném stavu postupů ozbrojených sil v oblasti řízení zbraní a střeliva.

AAMVS se stává „systémem“, když se nástroj běžně používá v rámci celé organizace na podporu společných potřeb. Z vytvoření systému by měly největší prospěch organizace tvořené členskými státy se společnými požadavky na kontrolu vývozu, dovozními předpisy, cíli v oblasti budování kapacit nebo sledováním potřeb provádění nástrojů. Výměnu informací v každém případě dále usnadňuje společná platforma. Potřebám mnoha zúčastněných stran by mohlo sloužit standardizované posouzení. Sebehodnocení by mohlo být platné několik let, což by umožnilo sdílení již schválených analýz se schválenými zúčastněnými stranami. Mohla by se tak snížit zátěž pro konečného uživatele spojená s podáváním zpráv a úředníci provádějící kontrolu vývozu by zároveň během fáze před udělením povolení mohli účinněji získávat informace o podmínkách skladování potenciálního dovážejícího konečného uživatele po dodávce.

Existuje několik možností, jak vytvořit systém AAMVS. To organizaci umožňuje přizpůsobit systém jejím specifickým potřebám. Některé organizace mohou mít prospěch z vytvoření systému pro ověřování, v jehož rámci mohou oprávnění uživatelé sdílet jednu standardizovanou analýzu. Jiné organizace mohou považovat ověřování za problematické, a proto mohou zvolit méně konkrétní možnosti sdílení informací. Při vývoji systémů AAMVS bude klíčové určit, které prvky jsou pro každou organizaci přijatelné.

Na základě výše uvedených výstupů a zjištění se fáze III projektu zaměří na další rozvoj systému AAMVS. Přijme se regionální přístup k rozvoji systémů pro ověřování, přičemž bude kladen důraz na určení a další rozvoj stávajících regionálních organizačních struktur a mechanismů pro sdílení informací a na vypracování individuálně uzpůsobených metodik a nástrojů pro ověřování vnitrostátních systémů řízení zbraní a střeliva (mimo jiné prostřednictvím vytvoření nástroje pro sebehodnocení a odpovídajících pokynů pro provádění hodnocení a interpretaci výsledků hodnocení).

2. Technický přístup

Cílem tohoto projektu bude vyvinout nezávislé systémy pro ověřování řízení zbraní a střeliva (AAMVS) v rámci stávajících regionálních organizačních struktur. Každý systém bude fungovat nezávisle a bude vycházet z nástrojů a metodických pokynů vypracovaných během provádění rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/2075. Nástroj zahrnuje standardizovanou metodiku sebehodnocení přizpůsobenou kontextu a normám regionu, dohodnutý postup ověřování nebo bodování, který může využívat odborných znalostí z regionu k analýze výsledků sebehodnocení, platformu pro sdílení informací usnadňující předávání určitých informací oprávněným žádajícím orgánům a malý správní rámec pro zachování udržitelnosti systému.

Prováděním tohoto projektu by EU navrhla, vyvinula, otestovala a zavedla první regionální systém AAMVS. Unijní systém AAMVS („EU AAMVS“) by sloužil jako platforma pro členské státy pro sdílení informací o postupech řízení zbraní a střeliva a přístup k nim ve standardizovaném formátu na základě sebehodnocení provedených konečnými uživateli ve třetích zemích. EU by aktivně přispívala k navrhování všech prvků systému a využívala by síť odborníků v rámci EU a členských států EU, kteří by poskytovali poradenství ve všech oblastech návrhu. Za usnadnění jednání se sítí a provádění návrhu bude odpovídat centrum GICHD.

Systém EU AAMVS by posílil schopnost Pracovní skupiny pro nešíření a vývoz zbraní (podskupina COARM), orgánů členských států pro kontrolu vývozu a Evropského mírového nástroje analyzovat rizika konečného uživatele týkající se odklonu a náhodných výbuchů po dodávce spojená se systémy řízení zbraní a střeliva. Tyto informace by podpořily jejich posouzení rizika odklonu provedená před udělením povolení. Sebehodnocení AAMVS by rovněž mohlo podpořit Pracovní skupinu pro nešíření a vývoz zbraní (podskupina CONOP) a postupy členských států EU v oblasti mezinárodní pomoci a budování kapacit tím, že poskytne standardizované posouzení, zda je rámec pro řízení zbraní a střeliva v souladu s mezinárodními osvědčenými postupy. To by podpořilo určení slabých stránek a potřeb, čímž by se úsilí o budování kapacit zaměřilo na oblasti, kde jsou zdroje nejvíce zapotřebí.

Tento projekt bude rovněž citlivě informovat o dalších subregionech AAMVS a o přínosech vypracování standardizovaného přístupu k posuzování a sdílení informací o postupech řízení zbraní a střeliva. Cílem této senzibilizace je povzbudit další regionální organizace, aby vyvinuly uzpůsobené systémy AAMVS a podpořily používání nástroje pro sebehodnocení. Toto úsilí bude navazovat na informační úsilí vynaložené během provádění rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/979 a (SZBP) 2021/2075. Pokud regionální organizace v průběhu senzibilizace požádá o podporu při vývoji AAMVS, mohl by projekt přesměrovat zdroje na podporu tohoto úsilí.

3. Obecné cíle

Hlavním cílem tohoto projektu je podpořit úsilí o zajištění bezpečného a zabezpečeného řízení ručních palných a lehkých zbraní a střeliva zlepšením rozhodovacích procesů zúčastněných stran působících v oblasti kontroly vývozu a mezinárodní spolupráce a pomoci.

Tohoto cíle bude dosaženo zvýšením transparentnosti postupů řízení ručních palných a lehkých zbraní a střeliva uplatňovaných konečnými uživateli ve třetí zemi. Díky většímu povědomí o těchto postupech budou zúčastněné strany moci lépe rozhodovat o schvalování převodů a iniciativách v oblasti budování kapacit.

K dosažení tohoto záměru bude projekt usilovat o splnění těchto dvou hlavních cílů:

1)	vytvořit funkční systém AAMVS;

2)	podporovat úsilí regionálních organizací a jejich členské státy o rozvoj vlastních AAMVS.

4. Popis činností

Cíl 1: Vytvořit funkční systém AAMVS;

První rok: Konsolidovat rámec systému AAMVS

ČINNOSTI

VÝSTUPY

Zřídit poradní síť EU složenou ze zúčastněných stran, které mohou poskytovat odborné poradenství ohledně věcných a operativních pokynů v otázkách politiky a činností EU. Tito poradci budou vyzváni, aby poskytli vstupní informace během fáze vývoje systému EU AAMVS s cílem zajistit, aby byl tento systém vhodný pro účely EU. Projektový tým GICHD bude odpovědný za provádění svých doporučení. V průběhu roku bude vyvinuto úsilí s cílem zprostředkovat několik osobních setkání. Účelem poradenské sítě je zajistit, aby zúčastněné strany v EU převzaly vedoucí úlohu při navrhování systému, který odpovídá jejich potřebám a pracovním procesům. Poradci budou přispívat k definování těchto systémových prvků:

—	vypracovat politiku pro provoz, kontrolu a údržbu systému AAMVS;

—	přezkoumat, zda jsou nástroje pro sebehodnocení vhodné a přiměřené s ohledem na potřeby;

—	určit vhodné subjekty pro ověřování a kontrolu provádění systému AAMVS;

—	určit druh sdílení informací, které bude povoleno na elektronické platformě a na dvoustranné bázi.

Provádění nástrojů EU přizpůsobených kritériím EU a ověřených EU.

Vypracování rámcového dokumentu pro systém EU AAMVS společně s rozvojovou strategií.

Ověřit analýzu sebehodnocení a ověřování. Obecné nástroje pro sebehodnocení vyvinuté během provádění rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/2075 musí být přezkoumány, přizpůsobeny a ověřovány technickými odborníky EU, aby se zajistilo, že jsou vhodné pro požadavky zúčastněných stran EU.

Provést technické ověření nástrojů pro sebehodnocení schválených tematickými odborníky (řízení zbraní a střeliva a kontrola vývozu).

Posoudit požadavky na návrh internetových stránek pro vytvoření platformy pro sdílení informací. Na základě doporučení poradců EU se v posouzení určí programové požadavky na vytvoření požadované internetové platformy.

Začlenění poznámek a korespondence převzaté z komunikace s poradenskou sítí EU.

Sestavení plánu rozvoje internetových platforem, který zahrnuje návrh, vývoj, testování a finalizaci.

Druhý rok: Testování nástrojů a systémů

ČINNOSTI

VÝSTUPY

Testovat nástroje pro sebehodnocení ve třetích zemích. Testy se budou skládat ze tří prvků:

—	podporovat třetí země a všechny subjekty (zprostředkovatele atd.) zapojené do jejich úsilí o dokončení uspokojivého sebehodnocení;

—	posuzovat problémy při provádění, s nimiž se setkaly všechny zúčastněné subjekty ve snaze o dokončení posouzení, a jejich obavy ohledně sdílení informací;

—	vypracovat hodnotící zprávu zdůrazňující výzvy a získané poznatky.

Hodnotící zpráva o sebehodnocení.

Navrhnout, vyzkoušet a ověřit internetovou platformu podle návrhu specifikací vypracovaného poradenskou sítí EU.

Samostatné školicí materiály pro provádění sebehodnocení a ověřování.

Vypracovat školicí materiály a operační postupy na podporu úsilí o dokončení sebehodnocení, standardizovat proces ověřování a řídit kontrolu systémového mechanismu.

Navržené politiky a operační postupy pro provádění ověřování a pro mechanismus kontroly systému.

Vypracovat politické dokumenty pro fungování systému AAMVS a pro jeho kontrolu.

Internetová platforma pro sdílení informací systému AAMVS.

Informovat poradenskou síť EU ohledně stavu provádění a diskutovat o problémech a otázkách, které vyvstanou.

Poznámky pro poradce EU.

Cíl 2: Povzbuzovat další organizace, aby rozvíjely vlastní regionální systémy AAMVS.

První rok: Představit systém AAMVS dvěma regionálním organizacím; pokračovat v posuzování vazeb s mezinárodními nástroji

ČINNOSTI

VÝSTUPY

Provádět osvětové činnosti ve vztahu ke dvěma regionálním organizacím a jejich členskými státům na podporu myšlenky vytvoření regionálního systému AAMVS.

Budou realizovány až tři návštěvy v dotčeném regionu. První setkání s regionální organizací bude využito k podpoře rozvoje regionálního systému AAMVS a v případě potřeby k zahájení plánování dalších kroků. Druhého setkání by se účastnily všechny členské státy EU a byl by na něm představen systém a jeho přínosy. Očekává se, že na navazujících schůzkách se bude dále podporovat a plánovat vytvoření regionálního systému AAMVS.

Regionální organizace a jejich členské státy mají povědomí o unijním systému AAMVS a o výhodách vytvoření vlastního systému AAMVS.

Účastnit se zasedání regionálních a mezinárodních nástrojů pro kontrolu zbraní.

To by mohlo zahrnovat pořádání doprovodných akcí nebo jiných akcí na podporu systému AAMVS a rozvoje systému EU AAMVS.

Druhý a třetí rok: Představit systém AAMVS ve dvou regionálních organizacích ročně, pokračovat v propagaci na mezinárodní úrovni

Poznámka: v druhém a třetím roce má plán projektu jednu odchylku v závislosti na výsledku úsilí předchozího roku o regionální propagaci systému AAMVS. Původní plán spočívá v uspořádání dvou regionálních osvětových akcí ročně v souladu s formátem popsaným v prvním roce. Pokud však regionální organizace potvrdí přání zavést systém AAMVS, požádá agentura AMAT EU o povolení přesměrovat některé zdroje na rozvoj systému AAMVS v regionu, který o zavedení tohoto systému požádal. To by vedlo ke snížení počtu zainteresovaných regionálních organizací za rok, ale potenciálně by to mohlo vést ke zvýšení počtu států, které využívají rámec systému AAMVS a mají z něj prospěch.

5. Agentura pověřená technickým prováděním

Ženevské mezinárodní centrum pro humanitární odminování (GICHD) bude prostřednictvím své specializované agentury AMAT řídit provádění projektu. Konkrétně bude agentura AMAT stát v čele řízení a provádění všech činností v rámci tohoto projektu a bude i nadále odpovídat za rozpočet a podávání zpráv. Tým agentury AMAT byl podobně odpovědný za řízení a provádění činností v rámci rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/979 a (SZBP) 2021/2075.

Agentura AMAT má v úmyslu zapojit odborné konzultanty na podporu různých aspektů tohoto projektu. Na podporu provádění aspektů projektu budou najati zejména odborníci v oblasti rozvoje internetových stránek, posuzování shody a řízení ručních palných a lehkých zbraní. Tito konzultanti budou vybráni na základě schváleného výběrového řízení.

6. Relevantnost

Tento projekt, včetně jeho cílů, činností a výstupů, je v souladu s řadou strategií a politických dohod Evropské unie.

Strategie EU z roku 2018 proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně (strategie pro ruční palné a lehké zbraně)

Účelem strategie pro ruční palné a lehké zbraně z roku 2018 je „poskytnout pokyny pro integrovaná, kolektivní a koordinovaná evropská opatření zaměřená na prevenci a omezení nedovoleného nabývání ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a prosadit povinnosti a odpovědnost, pokud jde o legální obchod se zbraněmi“ (2). Strategie pro ruční palné a lehké zbraně z roku 2018 stanoví konkrétní opatření v oblasti řízení zásob a zavazuje EU k podpoře spolupráce a pomoci při provádění akčního programu OSN, včetně řízení zásob; prosazování a provádění norem a osvědčených postupů pro nakládání s ručními palnými zbraněmi (ISACS [nyní MOSAIC]) a střelivem (IATG).

Systém EU AAMVS by přispěl k úsilí EU o provádění strategie pro ruční palné a lehké zbraně z roku 2018:

—	Předcházení odklonu a prosazování odpovědnosti v rámci legálního obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi je deklarovaným cílem systému AAMVS. Systém EU AAMVS může podporovat posouzení rizika odklonu provedená před udělením vývozní licence.

—	Systém EU AAMVS může podporovat spolupráci a pomoc v oblasti řízení zásob tím, že určí nedostatky v systému řízení a že bude sloužit jako monitorovací nástroj ke sledování změn nebo zlepšení v praxi.

—	Metodika sebehodnocení podporuje provádění MOSAIC a IATG jako norem, podle nichž se posuzování shody měří.

Akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025

Akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025 s cílem řešit nedovolené obchodování v rámci EU a partnerských zemí jihovýchodní Evropy (západní Balkán, Moldavsko a Ukrajina) uznává, že je zapotřebí zvýšit bezpečnost zásob v jihovýchodní Evropě, a podporuje oblast západního Balkánu (3). Tento plán rovněž stanoví zvýšení bezpečnosti řízení zásob, pokrok v oblasti regulace a sledování řádného dodržování předpisů (4). Opatření 4.2 navíc vyžaduje podporu lepšího řízení zásob v oblasti Sahelu.

Ačkoli systém EU AAMVS nemá regionální zaměření, může podporovat úsilí o zjištění strukturálních nedostatků v postupech řízení zásob konečného uživatele. Metodika sebehodnocení je obzvláště vhodná pro zjišťování nedostatků v bezpečnostních předpisech.

Společný postoj EU k vývozu zbraní z roku 2008 (společný postoj EU) a dobrovolná uživatelská příručka ke společnému postoji (5)

Společný postoj EU obsahuje osm kritérií, která vymezují čtyři soubory rizik, která musí členské státy považovat za důvody pro zamítnutí vývozní licence, a čtyři soubory faktorů, které musí státy „zohlednit“ při posuzování žádosti o vývozní licenci. Kritérium č. 7 odkazuje na „existenci rizika, že vojenské technologie nebo vojenský materiál budou v kupující zemi dodány jinému než deklarovanému odběrateli nebo znovu vyvezeny za nežádoucích podmínek“ jako na jeden z faktorů, který by měl vývozce zvážit. Společný postoj dodává, že vývozce by měl při posuzování rizika zneužití zvážit „schopnost přijímající země provádět účinnou kontrolu vývozu“.

Uživatelská příručka ke společnému postoji EU, která obsahuje další, avšak nezávazné pokyny k provádění ustanovení tohoto dokumentu, vyzývá vývozce, aby zvážili, zda je v přijímající zemi a) „řízení zásob a bezpečnost“„na dostatečné úrovni (včetně MOSAIC a IATG)“; a b) zda existují „známé případy problémů s únikem zásob“ (6).

Uživatelská příručka odkazuje na význam účinného řízení bezpečnosti a zásob nejen ve vztahu k provádění kritéria 7 a posouzení rizika odklonu, ale také ve vztahu k uplatňování kritérií 1 a 2 společného postoje EU, která se týkají dodržování mezinárodních závazků a dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Příručka se zejména zabývá dodržováním norem stanovených v akčním programu OSN, včetně norem týkajících se řízení zásob, které jsou relevantní pro posouzení toho, jak příjemci dodržují mezinárodní závazky podle kritéria 1 (7). Příručka dále odkazuje na existenci „přiměřených postupů“ pro „řízení zásob a bezpečnost, včetně nadbytečných zbraní a střeliva“ a na existenci problému, pokud jde o „krácení a úniky ze zásob“ v zemi uvedeného konečného uživatele, což jsou prvky, které je třeba zvážit při posuzování existence rizika, že vyvážené zbraně mohou být použity v rozporu s lidskými právy nebo mezinárodním humanitárním právem podle kritéria 2 (8).

Společný postoj EU a uživatelská příručka rovněž poskytují příslušné pokyny pro sdílení informací, které jsou důležitou součástí systému AAMVS. Článek 4 společného postoje EU vyžaduje, aby si členské státy vyměňovaly informace o zamítnutích vývozních licencí a aby konzultovaly, pokud uvažují o schválení licence, která je „v zásadě totožná“ s licencí dříve zamítnutou jiným členským státem. Toto ustanovení je dále posíleno článkem 7 společného postoje EU, který vyžaduje, aby členské státy „posílily svou spolupráci a podporovaly vzájemné sbližování“ v oblasti kontrol vývozu zbraní „výměnou příslušných informací“ nejen o zamítnutích, ale také o politikách vývozu zbraní. Uživatelská příručka vybízí členské státy, aby sdílely informace v rámci Pracovní skupiny pro nešíření a vývoz zbraní (COARM) a také prostřednictvím online systému COARM, nebo pokud je klasifikace „Restricted“ považována za vhodnou, prostřednictvím zprávy COREU. Výměna informací by měla zahrnovat rovněž informace, které mohou být užitečné pro jiné členské státy, aby se předcházelo riziku odklonu (9).

Společný postoj EU stanoví jasné souvislosti mezi zavedenou politikou a systémem AAMVS. Souvislost byla stanovena v rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/979 a systém EU AAMVS byl konkrétně navržen tak, aby podporoval orgány pro kontrolu vývozu při uplatňování kritéria 7 společného postoje EU tím, že slouží jako technický nástroj, který může poskytnout analýzu opatření v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, která provádí potenciální dovážející stát. Použitá metodika je v souladu s uživatelskou příručkou, pokud jde o posuzování normy ve srovnání se stávajícími mezinárodně uznávanými osvědčenými postupy. Článek 4 společného postoje rovněž stanoví politické odůvodnění pro složku systému EU AAMVS týkající se sdílení informací.

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/38 ze dne 15. ledna 2021, kterým se stanoví společný přístup týkající se prvků certifikátů konečného uživatele pro účely vývozu ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně

Rozhodnutím Rady 2021/38/SZBP se stanoví společný přístup týkající se prvků certifikátů konečného uživatele pro účely vývozu ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně (10). Rozhodnutí obsahuje dva „nepovinné prvky“, které státy považují za přímo relevantní pro systém AAMVS: c) umožnit po dodávce zástupcům vyvážejícího členského státu provést ověření vyvezeného zboží na místě; d) poskytnout záruky prokazující, že konečný uživatel disponuje kapacitami potřebnými pro bezpečné a zabezpečené řízení zbraní a střeliva včetně bezpečného a zabezpečeného řízení prostor, kde bude zboží skladováno.

Systém AAMVS může zahrnovat metodiku ověřování po dodávce s cílem podpořit ověřování tvrzení uvedených v sebehodnocení na místě. To by poskytlo ještě větší míru záruky.

7. Strategie pro komunikaci a viditelnost

Agentura AMAT přijme veškerá vhodná opatření pro zveřejnění skutečnosti, že je tento projekt financován Unií, v souladu s požadavky na komunikaci a viditelnost pro vnější činnost EU 2018, kterou vydala Evropská komise. Podpora Evropské unie bude rovněž uvedena na pozvánkách a v dalších dokumentech sdílených s účastníky jednotlivých akcí. Agentura AMAT zajistí, aby byla EU pokud možno zastoupena na všech akcích podporovaných podle tohoto rozhodnutí.

Konkrétně bude EU uznána jako lídr projektu na všech regionálních a mezinárodních akcích, na nichž je systém AAMVS představen. Systém EU AAMVS by mohl sloužit jako skvělá motivace pro další regionální organizace, takže agentura AMAT bude podněcovat a podporovat úsilí EU o prosazování tohoto nástroje při různých příležitostech souvisejících s kontrolou zbraní. Zástupci EU budou vyzváni, aby poskytli poznámky, a logo EU bude zobrazeno v rámci prezentací a v propagačních materiálech.

(1) Návrh pracovního dokumentu předsednictví CSP7: Posílení úsilí o vymýcení nezákonného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi a zajištění účinného řízení zásob.

(2) Rada Evropské unie, závěry Rady o přijetí strategie EU proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně, Brusel, 19. listopadu 2018, 13581/18. https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13581-2018-INIT/cs/pdf

(3) Evropská komise: Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025 (poznámka 30).

(4) Viz cíl č. 7 plánu pro udržitelné řešení nezákonného držení ručních palných a lehkých zbraní/palných zbraní a střeliva pro ně, jejich zneužívání a obchodování s nimi na západním Balkáně do roku 2024“, Londýn, 10. července 2018. https://www.seesac.org/f/docs/publications-salw-control-roadmap/Regional-Roadmap-for-a-sustainable-solution-to-the.pdf.

(5) Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (poznámka 7).

(6) Rada Evropské unie, Uživatelská příručka ke společnému postoji Rady 2008/944/SZBP (ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1560), s. 129.

(7) Rada Evropské unie, Uživatelská příručka ke společnému postoji Rady 2008/944/SZBP (ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1560), s. 24.

(8) Rada Evropské unie, Uživatelská příručka ke společnému postoji Rady 2008/944/SZBP (ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1560), s. 58.

(9) Rada Evropské unie, Uživatelská příručka ke společnému postoji Rady 2008/944/SZBP (ve znění rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1560), s. 159.

(10) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/38 ze dne 15. ledna 2021, kterým se stanoví společný přístup týkající se prvků certifikátů konečného uživatele pro účely vývozu ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně, Úřední věstník Evropské unie, L14, 18.1 2021,s 4. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32021D0038&from=EN

21.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 300/42

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/2276

ze dne 18. listopadu 2022,

kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2019/2009 na podporu ukrajinského úsilí v boji proti nedovolenému obchodu se zbraněmi, střelivem a výbušninami, ve spolupráci s OBSE

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Dne 2. prosince 2019 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2019/2009 (1).

(2)	Rozhodnutí (SZBP) 2019/2009 stanoví prováděcí období u činností podle článku 1 uvedeného rozhodnutí na 36 měsíců ode dne uzavření finanční dohody podle čl. 3 odst. 3 uvedeného rozhodnutí.

(3)

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) požádala o prodloužení prováděcího období rozhodnutí (SZBP) 2019/2009 o třináct měsíců do 23. ledna 2024, neboť v důsledku dopadu pandemie COVID-19 a nevyprovokované a neodůvodněné agrese Ruska vůči Ukrajině se zpozdilo provádění projektových činností podle rozhodnutí (SZBP) 2019/2009.

(4)	V činnostech podle článku 1 rozhodnutí (SZBP) 2019/2009 lze pokračovat do 23. ledna 2024 bez jakýchkoli dopadů na finanční zdroje.

(5)	Žádosti o prodloužení by mělo být vyhověno změnou čl. 5 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2019/2009,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rozhodnutí (SZBP) 2019/2009 se čl. 5 odst. 2 nahrazuje tímto:

„2. Toto rozhodnutí pozbývá platnosti dne 23. ledna 2024.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 18. listopadu 2022.

Za Radu

předseda

M. BEK

(1) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/2009 ze dne 2. prosince 2019 na podporu ukrajinského úsilí v boji proti nedovolenému obchodu se zbraněmi, střelivem a výbušninami, ve spolupráci s OBSE (Úř. věst. L 312, 3.12.2019, s. 42).

21.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 300/43

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/2277

ze dne 15. listopadu 2022

o přijetí žádosti o neuplatnění bodu 4.2.1.5.2 písm. b) bodu 1 přílohy nařízení Komise (EU) č. 1303/2014 podané Italskou republikou podle čl. 7 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797

(oznámeno pod číslem C(2022) 8068)

(Pouze italské znění je závazné)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (1), a zejména na čl. 7 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 28. července 2022 podala Itálie Komisi žádost o neuplatnění bodu 4.2.1.5.2 písm. b) bodu 1 přílohy nařízení Komise (EU) č. 1303/2014 (2) v případě tunelu Miglionico, který je součástí železniční tratě Ferrandina – Matera La Martella. Aby byla žádost kompletní, Komise dne 8. srpna 2022 požádala o další informace, které Itálie poskytla dne 16. srpna 2022. Žádost byla podána na základě čl. 7 odst. 1 písm. c) směrnice (EU) 2016/797.

(2)

Zmíněný tunel je jednokolejný, měří 6,6 km a jeho stavba již byla zahájena. Část stavebních prací na trati Ferrandina – Matera La Martella proběhla v souladu s vnitrostátními normami v letech 1984 až 2000, stavba však nebyla dokončena. Trať nebyla nikdy zprovozněna vzhledem k tomu, že stavební práce nebyly dokončeny kvůli nedostatku finančních prostředků. Zadávací řízení na dokončení stavby, modernizaci a zprovoznění tratě Ferrandina – Matera La Martella bylo po značném prodlení zahájeno a mělo by být dokončeno do konce roku 2022 (dále jen „projekt“). Dostavba, modernizace a zprovoznění tunelu Miglionico předpokládají provedení všech relevantních ustanovení technické specifikace pro interoperabilitu (TSI) stanovených nařízením (EU) č. 1303/2014 kromě bodu 4.2.1.5.2 písm. b) bodu 1 přílohy uvedeného nařízení, který vyžaduje realizaci horizontálních a/nebo vertikálních únikových cest vedoucích na povrch, jež mají být k dispozici nejméně každých 1 000 m. Alternativu k tomuto řešení uvedenou v bodě 4.2.1.5.2 písm. b) bodě 2 nelze uplatnit, neboť se jedná o tunel s jediným tubusem.

(3)

Jako alternativní opatření je v rámci projektu plánováno vytvoření přístupu do bezpečné oblasti prostřednictvím vertikální únikové cesty vedoucí na povrch ve vzdálenosti 3,895 km od vstupu do tunelu Miglionico, jež má sloužit k evakuaci cestujících a umožnit přístup záchranným vozidlům. Navrhované opatření splňuje požadavek italské ministerské vyhlášky ze dne 28. října 2005 týkající se bezpečnosti v železničních tunelech (3), na základě kterého musí být v případě tunelů delších než 5 km vybudována úniková cesta přibližně každé 4 km. V souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 402/2013 (4) provedl italský provozovatel infrastruktury konkrétní a podrobnou analýzu rizik, která prokázala, že v případě uvedeného tunelu žádné ze zjištěných rizik nelze označit jako nepřijatelné, a proto lze bezpečnost dotčeného tunelu považovat za přijatelnou a po zavedení zmírňujících opatření nebude v důsledku neuplatnění bodu 4.2.1.5.2 písm. b) bodu 1 přílohy nařízení (EU) č. 1303/2014 ohrožena bezpečnost dotčeného tunelu.

(4)

Zamítnutí žádosti podané Italskou republikou by ohrozilo hospodářskou životaschopnost projektu. Podle informací, které poskytl italský provozovatel infrastruktury, dosahují celkové náklady současného projektu 315,49 milionu EUR. Náklady na dodatečné práce pro zajištění souladu s bodem 4.2.1.5.2 písm. b) bodem 1 přílohy nařízení (EU) č. 1303/2014 byly vyčísleny na 165 milionů EUR, z nichž 137 milionů by pokrylo provedení prací a zbytek by financoval studie a podklady. Tak by se investiční náklady projektu zvýšily o více než 50 %, a to na částku 500 milionů EUR. V souladu s čl. 2 odst. 2 písm. b) bodem i) prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/424 (5) zohlednila ekonomická analýza životaschopnosti projektu provedená italským provozovatelem infrastruktury a předložená Komisi provozní výnosy, pokud neuplatnění umožňuje dřívější spuštění a dlouhodobější hospodářskou životaschopnost projektu v rámci vnitrostátního nebo evropského železničního systému. Z poskytnutých informací vyplývá, že dotčená trať nebude tvořit součást globální sítě TEN-T a bude sloužit převážně místním přepravním funkcím pro propojení města Matera s hlavní italskou železniční sítí. Bude-li žádost o neuplatnění bodu 4.2.1.5.2 písm. b) bodu 1 přílohy nařízení Komise (EU) č. 1303/2014 přijata, očekává se, že dotčený projekt přinese komunitě výhody převyšující využité zdroje. Naopak v případě zamítnutí žádosti lze očekávat, že dotčený projekt nepřinese výhody, které by převýšily náklady.

(5)	Vzhledem k těmto důvodům lze podmínky stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. c) a čl. 7 odst. 4 směrnice (EU) 2016/797 považovat za splněné.

(6)	Neuplatnění bodu 4.2.1.5.2 písm. b) bodu 1 přílohy nařízení (EU) č. 1303/2014 by mělo být umožněno do příští modernizace nebo obnovy dotčeného tunelu.

(7)

Před použitím uvedené odchylky se mohou změnit základní předpoklady nebo hlediska, z nichž vychází analýza rizik uvedená v 3. bodě odůvodnění. V takovém případě je proto vhodné požádat Italskou republiku, aby o takových změnách a o záměru zavést jakákoli další možná zmírňující opatření neprodleně uvědomila Komisi.

(8)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 51 odst. 1 směrnice (EU) 2016/797,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Žádost Italské republiky o neuplatnění bodu 4.2.1.5.2 písm. b) bodu 1 přílohy nařízení Komise (EU) č. 1303/2014 v případě tunelu Miglionico se přijímá do příští modernizace nebo obnovy uvedeného tunelu, pokud se použije alternativní opatření navržené Italskou republikou.

Italská republika neprodleně uvědomí Komisi, pokud bude mít informace, které by mohly důvodně zpochybnit zjištění, že neuplatnění bodu 4.2.1.5.2 písm. b) bodu 1 přílohy nařízení (EU) č. 1303/2014 neohrožuje bezpečnost tunelu Miglionico.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Italské republice.

V Bruselu dne 15. listopadu 2022.

Za Komisi

Adina VĂLEAN

členka Komise

(1) Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44.

(2) Nařízení Komise (EU) č. 1303/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se „bezpečnosti v železničních tunelech“ železničního systému Evropské unie (Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 394).

(3) Italská ministerská vyhláška ze dne 28. října 2005 týkající se bezpečnosti v železničních tunelech je předmětem přezkumu v důsledku nepříznivého výsledku posouzení, které bylo provedeno na základě článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 402/2013 ze dne 30. dubna 2013 o společné bezpečnostní metodě pro hodnocení a posuzování rizik a o zrušení nařízení (ES) č. 352/2009 (Úř. věst. L 121, 3.5.2013, s. 8).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/424 ze dne 19. března 2020 o předkládání informací Komisi ohledně neuplatnění technických specifikací pro interoperabilitu v souladu se směrnicí (EU) 2016/797 (Úř. věst. L 84, 20.3.2020, s. 20).

21.11.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 300/46

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2022/2278

ze dne 8. listopadu 2022

o schválení objemu emise mincí v roce 2023 (ECB/2022/40)

Výkonná rada Evropské centrální banky,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 128 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2015/2332 ze dne 4. prosince 2015 o procesním rámci pro schvalování objemu emise euromincí (ECB/2015/43) (1), a zejména na čl. 2 odst. 9 uvedeného rozhodnutí,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Evropská centrální banka (ECB) má od 1. ledna 1999 výlučné právo schvalovat objem mincí vydávaných členskými státy, jejichž měnou je euro (dále jen „členské státy eurozóny“).

(2)

Devatenáct členských států eurozóny a Chorvatsko, které euro jako jednotnou měnu přijme ode dne 1. ledna 2023, předložily ECB své žádosti o schválení objemu mincí, které mají být vydány v roce 2023, doplněné vysvětlivkami o metodologii odhadu. Některé z těchto členských států poskytly rovněž dodatečné informace o oběžných mincích, pokud měly takové informace k dispozici a považovaly je za důležité k odůvodnění žádosti.

(3)	Jelikož právo členských států eurozóny vydávat euromince je omezeno objemem emise, který schvaluje ECB, členské státy v souladu s čl. 3 odst. 1 rozhodnutí (EU) 2015/2332 (ECB/2015/43) nesmějí překročit objemy schválené ECB bez jejího předchozího souhlasu.

(4)	Vzhledem k tomu, že není zapotřebí změnit požadovaný objem emise mincí, je Výkonná rada podle čl. 2 odst. 9 rozhodnutí (EU) 2015/2332 (ECB/2015/43) oprávněna přijmout toto rozhodnutí o ročních žádostech předložených členskými státy eurozóny a Chorvatskem o schválení objemu emise mincí v roce 2023,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí definice obsažené v článku 1 rozhodnutí (EU) 2015/2332 (ECB/2015/43).

Článek 2

Schválení objemu euromincí, které mají být vydány v roce 2023

ECB schvaluje objem euromincí, které mají členské státy eurozóny vydat v roce 2023, jak je uvedeno v této tabulce:

(v milionech EUR)
	Schválený objem euromincí, které mají být vydány v roce 2023
	Oběžné mince	Sběratelské mince (nikoli pro peněžní oběh)	Objem emise mincí
Belgie	38,00	0,40	38,40
Německo	427,00	206,00	633,00
Estonsko	15,30	0,29	15,59
Irsko	32,60	0,50	33,10
Řecko	125,50	0,62	126,12
Španělsko	303,00	40,00	343,00
Francie	284,00	55,00	339,00
Chorvatsko	316,34	0,43	316,77
Itálie	257,00	4,55	261,55
Kypr	6,00	0,01	6,01
Lotyšsko	10,00	0,20	10,20
Litva	12,00	0,41	12,41
Lucembursko	13,20	0,26	13,46
Malta	8,00	0,50	8,50
Nizozemsko	49,00	1,00	50,00
Rakousko	81,00	175,51	256,51
Portugalsko	71,50	2,00	73,50
Slovinsko	25,50	1,50	27,00
Slovensko	16,00	2,00	18,00
Finsko	10,00	5,00	15,00
Celkem	2 100,94	496,18	2 597,12

Článek 3

Nabytí účinku

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení adresátům.

Článek 4

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům, jejichž měnou je euro, a Chorvatsku.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 8. listopadu 2022.

Prezidentka ECB

Christine LAGARDE

(1) Úř. věst. L 328, 12.12.2015, s. 123.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 300

České vydání	Právní předpisy	Ročník 65 21. listopadu 2022

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2264 ze dne 14. listopadu 2022, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Piadina Romagnola/Piada Romagnola (CHZO))	1
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2265 ze dne 14. listopadu 2022 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Κατσικάκι Λήμνου / Katsikaki Limnou (CHZO))	3
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2266 ze dne 14. listopadu 2022 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Samoborska češnjovka/Samoborska češnofka (CHZO))	4
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2267 ze dne 14. listopadu 2022 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Meso istarskog goveda - boškarina/Meso istrskega goveda - boškarina (CHOP))	5
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2268 ze dne 18. listopadu 2022, kterým se zastavuje přezkum pro nového vývozce týkající se prováděcího nařízení (EU) 2019/1379 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu jízdních kol pocházejících z Čínské lidové republiky na základě prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 a ukončuje celní evidence dovozu	6
		ROZHODNUTÍ
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2269 ze dne 18. listopadu 2022 o unijní podpoře provádění projektu nazvaného Podpora odpovědných inovací v oblasti umělé inteligence v zájmu míru a bezpečnosti	11
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2270 ze dne 18. listopadu 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2019/2108 na podporu posílení biologické bezpečnosti a ochrany v Latinské Americe v souladu s prováděním rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů č. 1540 (2004) o nešíření zbraní romadného ničení a jejich nosičů	21
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2271 ze dne 18. listopadu 2022 o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o postavení jednotek mezi Evropskou unií a Albánskou republikou o operativních činnostech prováděných v Albánské republice Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž	23
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2272 ze dne 18. listopadu 2022 o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o postavení jednotek mezi Evropskou unií a Bosnou a Hercegovinou o operativních činnostech prováděných v Bosně a Hercegovině Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž	25
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2273 ze dne 18. listopadu 2022 o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o postavení jednotek mezi Evropskou unií a Černou Horou o operativních činnostech prováděných v Černé Hoře Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž	27
	*	Rozhodnutí Rady (EU) 2022/2274 ze dne 18. listopadu 2022 o zmocnění k zahájení jednání o dohodě o postavení jednotek mezi Evropskou unií a Republikou Srbsko o operativních činnostech prováděných v Republice Srbsko Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž	29
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2275 ze dne 18. listopadu 2022 na podporu vytvoření mezinárodně uznávaného systému pro ověřování řízení zbraní a střeliva (AAMVS) s cílem předcházet nedovolenému šíření	31
	*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/2276 ze dne 18. listopadu 2022, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2019/2009 na podporu ukrajinského úsilí v boji proti nedovolenému obchodu se zbraněmi, střelivem a výbušninami, ve spolupráci s OBSE	42
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2277 ze dne 15. listopadu 2022 o přijetí žádosti o neuplatnění bodu 4.2.1.5.2 písm. b) bodu 1 přílohy nařízení Komise (EU) č. 1303/2014 podané Italskou republikou podle čl. 7 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 (oznámeno pod číslem C(2022) 8068)	43
	*	Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2022/2278 ze dne 8. listopadu 2022 o schválení objemu emise mincí v roce 2023 (ECB/2022/40)	46