ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 276 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 65 |
Obsah |
|
I Legislativní akty |
Strana |
|
|
NAŘÍZENÍ |
|
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
I Legislativní akty
NAŘÍZENÍ
26.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 276/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2056
ze dne 19. října 2022,
kterým se stanoví opatření pro zachování a řízení rybolovných zdrojů použitelná v oblasti Úmluvy o rybolovu v západním a středním Tichém oceánu a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 520/2007
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Jedním z cílů společné rybářské politiky, jak jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3), je zajistit takové využívání živých vodních zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky. |
(2) |
Rozhodnutím Rady 98/392/ES (4) Unie schválila Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a rozhodnutím Rady 98/414/ES (5) ratifikovala dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, které obsahují zásady a pravidla týkající se zachování a řízení živých mořských zdrojů. V rámci svých širších mezinárodních závazků se Unie podílí na úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách a usiluje o posílení globální správy oceánů a o prosazování udržitelného řízení rybolovu. |
(3) |
Rozhodnutím Rady 2005/75/ES (6) schválilo Evropské společenství své přistoupení k Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (dále jen „úmluva“), kterou byla zřízena Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC). |
(4) |
WCPFC má pravomoc přijímat právně závazná rozhodnutí (dále jen „opatření pro zachování a řízení zdrojů“) pro zachování rybolovných zdrojů v její působnosti. Tato rozhodnutí jsou primárně určena smluvním stranám úmluvy, nicméně obsahují rovněž povinnosti určené provozovatelům (například velitelům rybářských plavidel). |
(5) |
Po vstupu v platnost jsou opatření pro zachování a řízení zdrojů závazná pro všechny smluvní strany úmluvy, včetně Unie. |
(6) |
Zatímco relevantní klíčová ustanovení opatření pro zachování a řízení zdrojů se provádějí každoročně v souvislosti s nařízením o rybolovných právech, zbývající ustanovení byla naposledy provedena podle hlavy V nařízení Rady (ES) č. 520/2007 (7). Je proto nezbytné zajistit, aby opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá WCPFC byla plně a včas provedena v právu Unie, a byla proto v Unii uplatňována jednotně a účinně, a aby byla jasná a předvídatelná pro provozovatele rybářských plavidel Unie. |
(7) |
Podle nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být činnosti Unie v mezinárodních rybolovných organizacích založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, aby bylo zajištěno řízení rybolovných zdrojů v souladu s cíli společné rybářské politiky, a zejména aby se zajistilo, že využívání živých biologických mořských zdrojů je dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a vede k obnově a zachování stavů lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos, aby byly zabezpečeny podmínek pro hospodářsky životaschopné a konkurenceschopné rybolovné a zpracovatelské odvětví a činnosti na pevnině související s rybolovem a aby se přispělo k dostupnosti udržitelných dodávek potravin. |
(8) |
V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 (8) má Evropská agentura pro kontrolu rybolovu na žádost Komise pomáhat Unii a členským státům v jejich vztazích se třetími zeměmi a s mezinárodními regionálními rybolovnými organizacemi, jichž je Unie členem. V souladu s uvedeným nařízením, je-li to zapotřebí pro plnění závazků Unie, má tato agentura na žádost Komise koordinovat kontrolní a inspekční činnosti vykonávané členskými státy na základě mezinárodních kontrolních a inspekčních programů, které mohou zahrnovat programy prováděné v rámci opatření WCPFC pro zachování a řízení zdrojů. Evropská agentura pro kontrolu rybolovu může za tímto účelem v součinnosti s dotčenými členskými státy vypracovat společné operační inspekční programy a programy dohledu, a to zavedením plánů společného nasazení. Je tedy vhodné přijmout v tomto nařízení ustanovení, která tuto agenturu zapojují, pokud ji Komise určí, jakožto subjekt určený Komisí, který od členských států dostává informace o kontrolách a inspekcích, jako jsou zprávy o inspekci provedené na moři a příslušná oznámení o regionálním pozorovatelském programu WCPFC, a aby tyto informace předával sekretariátu WCPFC. |
(9) |
Vzhledem k tomu, že opatření pro zachování a řízení zdrojů budou v budoucnu na výročních zasedáních WCPFC pravděpodobně měněna, měla by být za účelem rychlého provedení těchto opatření v právu Unie a posílení rovných podmínek a další podpory dlouhodobě udržitelného řízení populací na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o předkládání informací o plavidlech, požadavky systému sledování plavidel, procentní podíl přítomnosti pozorovatelů v rámci regionálního pozorovatelského programu, práva a povinnosti pozorovatelů, práva a povinnosti provozovatelů, velitelů a posádek plavidel, lhůty pro podávání zpráv a přílohy I až VI týkající se zmírňujících opatření pro ptactvo, označování a dalších technických specifikací pro plavidla, minimální normy pro automatické lokalizační komunikátory používané v systému sledování plavidel WCPFC, prohlášení WCPFC o překládce a znázornění žraločích šňůr. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
(10) |
Přenesené pravomoci stanovené v tomto nařízení by neměly mít vliv na provádění budoucích změn opatření pro zachování a řízení zdrojů v právu Unie řádným legislativním postupem. |
(11) |
V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (10) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který dne 14. června 2021 předložil formální připomínky. S osobními údaji zpracovávanými v rámci tohoto nařízení se má zacházet v souladu s použitelnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (11) a nařízení (EU) 2018/1725. S cílem zajistit plnění povinností podle tohoto nařízení by osobní údaje měly být uchovávány po dobu deseti let. Jsou-li dotčené osobní údaje zapotřebí pro účely opatření přijímaných v návaznosti na porušení předpisů, inspekci nebo soudní či správní řízení, mohou být uchovávány po dobu delší než deset let, nejdéle však dvacet let. |
(12) |
Vzhledem k tomu, že toto nařízení provádí všechna opatření WCPFC, měly by být čl. 4 bod 4 a článek 28 nařízení (ES) č. 520/2007 zrušeny, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví opatření pro řízení a zachování zdrojů týkající se rybolovu v oblasti, na kterou se vztahuje Úmluva o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu, k níž Unie přistoupila rozhodnutím 2005/75/ES, a pokud jde o druhy ryb spadající do oblasti působnosti uvedené úmluvy.
Článek 2
Oblast působnosti
Toto nařízení se vztahuje na rybářská plavidla Unie, která provádějí rybolov v oblasti úmluvy.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1) |
„úmluvou“ Úmluva o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu, v platném znění; |
2) |
„oblastí úmluvy“ oblast, na kterou se úmluva vztahuje podle svého čl. 3 odst. 1; |
3) |
„WCPFC“ Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu zřízená úmluvou; |
4) |
„rybářským plavidlem Unie“ každé plavidlo plující pod vlajkou členského státu, které se používá nebo je určeno k rybolovu, včetně podpůrných plavidel, přepravních plavidel a jakýchkoli jiných plavidel, jež jsou přímo zapojena do tohoto rybolovu; |
5) |
„rybolovem“:
|
6) |
„opatřením pro zachování a řízení zdrojů“ použitelná opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá WCPFC; |
7) |
„rybolovnými právy“ rybolovné kvóty, intenzita rybolovu přidělená členskému státu nebo období zákazu rybolovu, jak je stanoveno v právním aktu Unie, který platí pro oblast úmluvy; |
8) |
„nezpůsobilými k lidské spotřebě“:
|
9) |
„zařízením s uzavíracím mechanismem“ každý předmět nebo skupina předmětů jakékoli velikosti, které byly nebo nebyly použity, ať už jsou živé nebo neživé, včetně bójí, plováků, síťoviny, popruhů, plastů, bambusu, kulatiny a žraloků obrovských plavících se na hladině nebo v její blízkosti, ke kterým se mohou stahovat ryby; |
10) |
„lovem na mělčině“ rybolov, při němž je většina háčků umístěna v hloubce menší než 100 metrů; |
11) |
„rejstříkem“ rejstřík rybářských plavidel vedený WCPFC; |
12) |
„WIN“ identifikační číslo WCPFC; |
13) |
netýká se českého znění; |
14) |
„regionálním pozorovatelským programem“ systém zřízený WCPFC za účelem shromažďování ověřených údajů o úlovcích, dalších vědeckých údajů a ostatních informací, které se týkají rybolovu v oblasti úmluvy, a sledování provádění opatření pro zachování a řízení zdrojů; |
15) |
„instrumentální bójí“ bóje s jasně označeným referenčním číslem, které umožňuje její identifikaci, jež je vybavena satelitním systémem sledování polohy; |
16) |
„datovou bójí“ plovoucí zařízení, unášené nebo ukotvené, které je rozmístěno vládními nebo uznávanými vědeckými organizacemi nebo subjekty za účelem elektronického shromažďování a měření údajů o životním prostředí, a nikoli pro účely rybolovných činností; |
17) |
„prohlášením WCPFC o překládce“ dokument obsahující informace stanovené v příloze IV; |
18) |
„oblastí východního volného moře“ oblast volného moře ohraničená výlučnou ekonomickou zónou Cookových ostrovů na západě, Francouzskou Polynésií na východě a Kiribati na severu, se zeměpisnými souřadnicemi a odpovídající znázornění na mapě stanoveným v příloze V; |
19) |
„mantovitými“ druhy čeledi Mobulidae; |
20) |
„automatickým indikátorem polohy“ vysílač družicového určování polohy v téměř reálném čase; |
21) |
„výměty“ úlovky, které se vracejí zpět do moře; |
22) |
„pověřeným inspektorem“ inspektor smluvní strany úmluvy, jehož totožnost byla sdělena WCPFC; |
23) |
„pověřeným inspektorem Unie“ inspektor Unie, jehož totožnost byla sdělena WCPFC v souladu s jakýmkoli aktem, jenž byl přijat podle čl. 79 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (12). |
Článek 4
Oprávnění
1. Členské státy řídí počet oprávnění k rybolovu a úroveň rybolovu v souladu s rybolovnými právy.
2. Každé oprávnění stanoví pro rybářské plavidlo Unie, pro které je vydáno:
a) |
konkrétní oblasti, druhy ryb a období, pro něž dané oprávnění platí; |
b) |
činnosti, které je rybářské plavidlo Unie oprávněno provádět; |
c) |
zákaz rybolovu, uchovávání na palubě, překládky nebo vykládky prováděné rybářským plavidlem Unie v oblastech spadajících pod jurisdikci jiného státu, s výjimkou případů na základě licence, povolení nebo oprávnění, které tento jiný stát požaduje; |
d) |
požadavek, aby rybářské plavidlo Unie mělo na palubě oprávnění vydané podle tohoto odstavce nebo jeho ověřenou kopii a veškeré licence, povolení nebo oprávnění nebo jejich ověřenou kopii vydané pobřežním státem, jakož i platné osvědčení o registraci plavidla. |
KAPITOLA II
Opatření pro zachování a řízení zdrojů
Článek 5
Uchovávání úlovků při lovu tropických tuňáků pomocí košelkových nevodů
1. Plavidla Unie lovící košelkovými nevody ve výlučných ekonomických zónách a na volném moři v oblasti úmluvy, které jsou vymezeny 20° s. š. a 20° j. š., uchovávají na palubě všechny úlovky tuňáka velkookého, tuňáka pruhovaného a tuňáka žlutoploutvého s výjimkou těchto situací:
a) |
pokud při závěrečném ponoření sítí určitého výjezdu nezbývá dostatek místa pro uskladnění všech ryb ulovených při tomto ponoření sítí; v takovém případě mohou být přebytečné ryby odlovené při posledním ponoření sítí přemístěny na jiné plavidlo, které provádí rybolov košelkovými nevody, a uchovány na jeho palubě za předpokladu, že to není podle použitelného práva zakázáno; |
b) |
pokud jsou ryby nevhodné pro lidskou spotřebu a |
c) |
pokud nastane závažná porucha zařízení. |
2. Pokud velitel rybářského plavidla Unie rozhodne, že by ryby neměly být vytaženy na palubu z důvodů souvisejících s jejich velikostí, prodejností nebo druhovým složením, vypustí se ryby před úplným stažením sítě a před vytažením více než poloviny sítě.
3. Pokud velitel rybářského plavidla Unie rozhodne, že by ryby neměly být vytaženy na palubu, protože byly uloveny během posledního ponoření sítí při výjezdu a není k dispozici dostatečný úložný prostor pro všechny ryby ulovené při tomto ponoření sítí, může být proveden jejich výmět za předpokladu, že:
a) |
se velitel a posádka pokusí co nejdříve vypustit ryby živé a |
b) |
po výmětu se neprovádí žádný další rybolov, dokud nejsou ryby na palubě rybářského plavidla vyloženy nebo přeloženy. |
4. Výmět ryb z rybářských plavidel Unie se provede až poté, co pozorovatel z regionálního pozorovatelského programu odhadne druhové složení ryb, jejichž výmět se provádí.
5. Do 48 hodin po každém výmětu předloží velitel rybářského plavidla Unie sekretariátu WCPFC, a současně v kopii členskému státu vlajky a Komisi, zprávu obsahující:
a) |
jméno, vlajku a číslo WIN rybářského plavidla Unie a jméno a státní příslušnost velitele; |
b) |
číslo licence; |
c) |
jméno pozorovatele na palubě; |
d) |
datum, čas a místo (zeměpisná šířka/délka) výmětu; |
e) |
datum, čas a místo (zeměpisná šířka/délka) a typ ponoření sítí (unášené zařízení s uzavíracím mechanismem, ukotvené zařízení s uzavíracím mechanismem, rybolov ve volných hejnech); |
f) |
důvod pro výmět ryb, včetně prohlášení o stavu vytažení sítí, pokud byl výmět proveden z toho důvodu, že ryby byly nezpůsobilé k lidské spotřebě; |
g) |
odhadované množství a druhové složení výmětů; |
h) |
odhadované množství a druhové složení ryb ponechaných z tohoto ponoření sítí; |
i) |
pokud byl proveden výmět ryb v souladu s odstavcem 3, prohlášení, že dokud nebude úlovek na palubě vyložen, nebude prováděn žádný další rybolov, a |
j) |
jakékoli další informace, které velitel rybářského plavidla Unie považuje za důležité. |
6. Velitel rybářského plavidla Unie poskytne pozorovateli z regionálního pozorovatelského programu, který je na palubě, informace uvedené v odstavci 5 současně s jejich předáním sekretariátu WCPFC.
Článek 6
Sledování a kontrola lovu tropických tuňáků pomocí košelkových nevodů
1. Bez ohledu na článek 26 se četnost vyhledávání polohy plavidla v rámci systému sledování plavidel během období zákazu rybolovu, který se provádí pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem, jak je definováno v nařízení o rybolovných právech, zvyšuje na každých 30 minut.
2. Plavidla Unie lovící košelkovými nevody nesmějí během období zákazu rybolovu pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem používat manuální podávání hlášení.
3. Pokud u sekretariátu WCPFC dojde k přerušení automatického příjmu polohy v rámci systému sledování rybářských plavidel Unie, nesmí být plavidlu dán příkaz k návratu do přístavu, dokud sekretariát WCPFC nevyčerpá všechny přiměřené kroky k tomu, aby obnovil běžný automatický příjem polohy v rámci systému sledování plavidel.
4. Plavidla Unie lovící košelkovými nevody musí mít na palubě pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu, pokud toto plavidlo loví v oblasti vymezené 20° s. š. a 20° j. š.:
a) |
na volném moři; |
b) |
na volném moři a ve vodách spadajících do jurisdikce jednoho nebo více pobřežních států, nebo |
c) |
ve vodách spadajících do jurisdikce dvou nebo více pobřežních států. |
Článek 7
Zařízení s uzavíracím mechanismem a instrumentální bóje při lovu tropických tuňáků pomocí košelkových nevodů
1. Provedení a konstrukce zařízení s uzavíracím mechanismem, která mají být rozmístěna v oblasti úmluvy nebo která jsou do této oblasti unášena, musí splňovat tyto specifikace:
a) |
je-li plovoucí nebo trupová část (plochá nebo s válcovou konstrukcí) zařízení s uzavíracím mechanismem pokryta sítí s kosočtvercovými oky, musí být velikost napnutého oka menší než 7 cm a síť s kosočtvercovými oky musí být dobře ovinuta kolem celého trupu tak, aby při použití zařízení s uzavíracím mechanismem pod ním nevisela žádná síťovina; |
b) |
používá-li se síť s kosočtvercovými oky, musí být velikost napnutého oka menší než 7 cm nebo musí být tato síť těsně svázána ve svazcích neboli „párcích“ s dostatečnou hmotností na jejich konci, aby síťovina zůstala ve vodním sloupci natažená. Alternativně lze použít jediný zatížený dílec o velikosti ok menší než 7 cm nebo pevnou plachtu (například z plátna nebo nylonu). |
2. Během období zákazu rybolovu pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem, která stanoví akty Unie o přidělování rybolovných práv, se plavidlům Unie lovícím košelkovými nevody, včetně všech jejich lovných zařízení nebo člunů, zakazuje ponořování sítí blíže než ve vzdálenosti jedné námořní míle od zařízení s uzavíracím mechanismem.
3. Rybářská plavidla Unie se nesmějí používat ke shromažďování ryb ani k přemísťování shromážděných ryb, a to ani při používání podvodních světel a shazování návnad.
4. Rybářské plavidlo Unie nesmí vytáhnout zařízení s uzavíracím mechanismem ani související elektronické zařízení v období jejich zákazu, s výjimkou případů, kdy:
a) |
jsou zařízení s uzavíracím mechanismem nebo související elektronické zařízení vytažena a ponechána na palubě plavidla až do vykládky nebo do konce období zákazu rybolovu pomocí zařízení s uzavíracím mechanismem a |
b) |
rybářské plavidlo Unie neponoří sítě buď po dobu sedmi dnů po vytažení zařízení s uzavíracím mechanismem, nebo v okruhu 50 námořních mil od místa jeho vytažení. |
5. Nad rámec odstavce 4 rybářská plavidla Unie nesmějí působit v součinnosti za účelem odlovu nashromážděných ryb.
6. Rybářská plavidla Unie neponoří během období zákazu sítě do vzdálenosti jedné námořní míle od místa, kde bylo zařízení s uzavíracím mechanismem vytaženo jiným plavidlem během 24 hodin před ponořením sítí, pokud je velitel rybářského plavidla Unie obeznámen s místem a časem tohoto vytažení zařízení s uzavíracím mechanismem.
7. Členské státy zajistí, aby plavidla plující pod jejich vlajkou a působící ve vodách pobřežního státu dodržovala právní předpisy tohoto pobřežního státu, které se týkají správy zařízení s uzavíracím mechanismem, včetně jejich sledování.
Článek 8
Instrumentální bóje
Instrumentální bóje se aktivují výhradně na palubě plavidla, které loví pomocí košelkových nevodů.
Článek 9
Datové bóje
1. Rybolov ve vzdálenosti do jedné námořní míle od datové bóje nebo interakce s ní jsou zakázány. Tento zákaz zahrnuje obklopení bóje lovným zařízením, uvázání nebo připevnění plavidla nebo jakéhokoli lovného zařízení, části nebo kusu plavidla k datové bóji nebo jejímu kotvení a přeřezání kotevního lana datové bóje.
2. Pokud se rybářské plavidlo Unie do datové bóje zaplete, musí být zapletené lovné zařízení odstraněno s co nejmenším poškozením datové bóje.
3. Velitel rybářského plavidla Unie ohlásí členskému státu vlajky všechna tato zapletení s uvedením data, místa a povahy zapletení spolu s veškerými identifikačními informacemi na datové bóji. Tento členský stát vlajky zašle toto hlášení neprodleně Komisi.
4. Bez ohledu na odstavec 1 mohou do vzdálenosti jedné námořní míle od datové bóje provozovat rybářská plavidla Unie programy vědeckého výzkumu, které jsou oznámeny Komisi a jsou jí schválené, pokud s těmito datovými bójemi neinteragují způsobem uvedeným v odstavci 1.
Článek 10
Oblast zvláštní správy v oblasti východního volného moře
1. Velitelé rybářských plavidel Unie, která provozují rybolov v oblasti východního volného moře, nahlásí zpozorování každého rybářského plavidla svému členskému státu vlajky, Komisi nebo jí určenému subjektu a sekretariátu WCPFC. Informace, které je třeba hlásit, zahrnují: datum a čas (UTC), polohu (skutečné stupně zeměpisné šířky a délky), azimut, označení, rychlost (v uzlech) a typ plavidla. Rybářská plavidla zajistí, aby informace byly předány do šesti hodin od zpozorování.
2. Sousední pobřežní státy nebo území obdrží průběžné údaje ze systému sledování plavidel v téměř reálném čase.
Článek 11
Překládka
1. Všechny překládky prováděné v oblasti úmluvy, které se týkající vysoce stěhovavých druhů, na něž se úmluva vztahuje, se uskuteční v přístavu a překládané úlovky se váží v souladu s článkem 60 nařízení (ES) č. 1224/2009.
2. Členské státy hlásí Komisi překládky provedené plavidly, která plují pod jejich vlajkou, pokud není dané plavidlo provozováno v rámci nájmu, pronájmu nebo jiného podobného mechanismu jako nedílná součást domácího loďstva pobřežního státu v oblasti úmluvy.
3. Velitel rybářského plavidla Unie, které vykládá produkty rybolovu vysoce stěhovavých rybích populací, na něž se vztahuje úmluva a které byly získány v její oblasti během překládky v přístavu nebo mimo oblast úmluvy, vyplní prohlášení WCPFC o překládce pro každou překládku úlovků získaných v oblasti úmluvy. Prohlášení WCPFC o překládce se zašle příslušnému orgánu členského státu, pod jehož vlajkou rybářské plavidlo Unie pluje.
4. Velitel rybářského plavidla Unie, které přijímá produkty rybolovu vysoce stěhovavých rybích populací, na něž se vztahuje úmluva a které byly získány v její oblasti během překládky v přístavu nebo mimo oblast úmluvy, vyplní prohlášení WCPFC o překládce pro každou překládku úlovků získaných v oblasti úmluvy. Prohlášení WCPFC o překládce se zašle příslušnému orgánu členského státu, pod jehož vlajkou rybářské plavidlo Unie pluje.
5. Členské státy vlajky potvrdí tyto údaje v souladu s článkem 109 nařízení (ES) č. 1224/2009, a je-li to možné, opraví informace obdržené od rybářských plavidel Unie účastnících se překládek, přičemž použijí všechny dostupné informace, jako jsou údaje o úlovcích a intenzitě rybolovu, údaje o poloze, zprávy pozorovatelů a údaje ze sledování v přístavu.
Článek 12
Překládka na plavidla nesmluvní strany a z těchto plavidel
1. Rybářská plavidla Unie se nesmějí zúčastnit překládky na plavidlo plující pod vlajkou třetí strany nebo z tohoto plavidla, pokud tomuto plavidlu nebylo vydáno povolení na základě rozhodnutí WCPFC, například pokud jde o:
a) |
přepravní plavidlo nesmluvní strany, které je zapsáno v rejstříku, nebo |
b) |
rybářské plavidlo nesmluvní strany, které má licenci k rybolovu ve výlučné ekonomické zóně smluvní strany v souladu s rozhodnutím WCPFC. |
2. V situaci uvedené v odstavci 1 tohoto článku zašle velitel přepravního plavidla Unie nebo najímajícího členského státu příslušnému orgánu členského státu vlajky prohlášení WCPFC o překládce, přičemž se použije čl. 11 odst. 5.
KAPITOLA III
Ochrana mořských druhů
Článek 13
Mantovití
1. Je zakázáno zaměřovat se na mantovité (rod Mobula) prostřednictvím rybolovu nebo záměrného ponořování sítí.
2. Zakazuje se rovněž uchovávat na palubě, překládat, vykládat nebo nabízet k prodeji jakékoli části nebo celé upravené tělo mantovitých.
3. Rybářská plavidla Unie zajistí v maximální možné míře okamžité vypuštění živých a nezraněných mantovitých, a to způsobem, který povede k co nejmenší újmě chycenému jedinci, přičemž se zohlední bezpečnost posádky.
4. Bez ohledu na odstavec 3, v případě neúmyslně ulovených mantovitých, kteří jsou vyloženi jako součást činnosti plavidla lovícího košelkovými nevody, předá plavidlo v místě vykládky nebo překládky celého mantovitého příslušným orgánům, nebo pokud možno provede výmět. Mantovití předaní uvedeným způsobem nesmějí být prodáni ani vyměněni, ale mohou být darováni za účelem domácí lidské spotřeby.
5. Úlovky uvedené v odstavci 4 tohoto článku se vykazují v lodním deníku v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009. Vykazované informace zahrnují i životní projevy při vypuštění (mrtvý nebo živý).
Článek 14
Obecné opatření na ochranu žraloků
Plavidla Unie lovící tuňáky a marlíny na dlouhou lovnou šňůru nesmějí používat odbočné šňůry vedoucí přímo od plováků s dlouhými šňůrami ani háčkové šňůry, tzv. žraločí šňůry znázorněné v příloze VI.
Článek 15
Žraloci dlouhoploutví
1. Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat, skladovat na rybářském plavidle, vykládat nebo nabízet k prodeji celé žraloky dlouhoploutvé (Carcharhinus longimanus), nebo jejich části.
2. Každý ulovený žralok dlouhoploutvý se vypustí co nejdříve poté, co je přitažen k boku plavidla, aby bylo možné zjistit před jeho uvolněním, o jaký druh se jedná, a vypustí se způsobem, který má za následek co nejmenší poškození žraloka.
3. Pozorovatelé z regionálního pozorovatelského programu mohou odebírat biologické vzorky žraloků dlouhoploutvých, kteří jsou při vytažení sítě uhynulí, pokud je odebírání vzorků součástí výzkumného projektu, který schválil vědecký výbor WCPFC.
4. Náhodné úlovky žraloka dlouhoploutvého se vykazují v lodním deníku v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009. Vykazované informace zahrnují i životní projevy při vypuštění (mrtvý nebo živý).
Článek 16
Žraloci obrovští
1. Je zakázáno nasadit košelkový nevod na hejno tuňáků přidružené k žraloku obrovskému (Rhincodon typus), jestliže je žralok obrovský spatřen před zahájením nasazení.
2. Je-li žralok obrovský nezáměrně obklíčen sítí košelkového nevodu, rybářské plavidlo Unie:
a) |
zajistí, aby byly podniknuty všechny přiměřené kroky k zajištění jeho bezpečného vypuštění, a |
b) |
ohlásí incident příslušnému orgánu členského státu vlajky, včetně informací o počtu jedinců, podrobností o tom, jak, proč a kde k obklíčení došlo, kroků podniknutých k zajištění bezpečného vypuštění a posouzení životních projevů žraloka obrovského při vypuštění (včetně toho, zda byl vypuštěn živý, ale následně uhynul). |
3. Náhodné úlovky žraloka obrovského se vykazují v lodním deníku v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009. Vykazované informace zahrnují i životní projevy při vypuštění (mrtvý nebo živý).
Článek 17
Žraloci hedvábní
1. Zakazuje se uchovávat na palubě, překládat, skladovat na rybářském plavidle nebo vykládat celé žraloky hedvábné (Carcharhinus falciformis) nebo jejich části.
2. Ulovený žralok hedvábný se vypustí co nejdříve poté, co je přitažen k boku plavidla, aby bylo možné zjistit před jeho uvolněním, o jaký druh se jedná, a vypustí se způsobem, který má za následek co nejmenší poškození žraloka.
3. Náhodné úlovky žraloka hedvábného se vykazují v lodním deníku v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009. Vykazované informace zahrnují i životní projevy při vypuštění (mrtvý nebo živý).
4. Členské státy odhadnou pomocí údajů shromážděných z pozorovatelských programů a jiných prostředků, jako jsou lodní deníky rybolovu nebo elektronické sledování, počet vypuštěných žraloků hedvábných, kteří byli uloveni, včetně jejich životních projevů při vypuštění (mrtví nebo živí), a oznámí tyto informace Komisi v souladu s čl. 38 odst. 3 písm. d).
5. Pozorovatelé z regionálního pozorovatelského programu mohou odebírat biologické vzorky žraloků hedvábných, kteří jsou při vytažení sítě uhynulí, pokud je odebírání vzorků součástí výzkumného projektu, který schválil vědecký výbor WCPFC.
Článek 18
Kytovci
1. Je zakázáno nasadit košelkový nevod na hejno tuňáků přidružené ke kytovci (podřád Cetacea), jestliže je jedinec spatřen před zahájením lovu.
2. Je-li kytovec nezáměrně obklíčen sítí košelkového nevodu, rybářské plavidlo Unie zajistí, aby byly podniknuty všechny přiměřené kroky k zajištění jeho bezpečného vypuštění. To zahrnuje zastavení navíjení sítě a opětovné zahájení rybolovných operací až poté, co je kytovec vypuštěn a již mu nehrozí opětovný odlov.
3. Náhodné úlovky kytovců se vykazují v lodním deníku v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009. Vykazované informace zahrnují i životní projevy při vypuštění (mrtvý nebo živý).
Článek 19
Zmírňující opatření pro mořské ptáky
1. Plavidla Unie lovící pomocí dlouhých lovných šňůr jižně od 30° j. š. použijí buď:
a) |
alespoň dvě z těchto zmírňujících opatření: zatížené vedlejší udice (návazce), noční instalaci zařízení nebo šňůry tori (šňůry na plašení ptáků), nebo |
b) |
zařízení na krytí háčků. |
2. Plavidla Unie lovící pomocí dlouhých lovných šňůr mezi rovnoběžkami 25° a 30° j. š. použijí jedno z následujících zmírňujících opatření: zatížené vedlejší udice (návazce); šňůry na plašení ptáků nebo zařízení na krytí háčků.
3. Plavidla Unie, která loví pomocí dlouhých lovných šňůr o celkové délce 24 metrů nebo větší severně od 23° s. š., použijí nejméně dvě zmírňující opatření uvedená v tabulce 1 přílohy I, včetně alespoň jednoho ze sloupce A uvedené tabulky.
4. Šňůry na plašení ptáků lze použít pouze v souladu se specifikacemi uvedenými v příloze I.
5. Opatření uvedená v tomto článku se vykazují v lodním deníku v souladu s článkem 14 nařízení (ES) č. 1224/2009. Vykazované informace zahrnují i životní projevy při vypuštění (mrtvý nebo živý).
Článek 20
Mořské želvy
1. Rybářské plavidlo Unie vezme na palubu každou ulovenou mořskou želvu (čeleď karetovití – Cheloniidae) s krunýřem, která je komatózní nebo neaktivní, a to co nejdříve po odlovu, a před jejím návratem do vody zajistí její zotavení, včetně poskytnutí resuscitace. Velitelé a provozovatelé rybářských plavidel Unie zajistí, aby posádka věděla o vhodných zmírňujících a manipulačních technikách a používala je.
2. Plavidla Unie lovící košelkovými nevody:
a) |
zabrání obklíčení mořských želv, a pokud je mořská želva neúmyslně obklíčena nebo se zamotá do sítě, přijmou proveditelná opatření k bezpečnému vypuštění želvy; |
b) |
vypustí všechny mořské želvy, u nichž bylo pozorováno, že jsou uvězněny v zařízeních s uzavíracím mechanismem nebo jiném lovném zařízení; |
c) |
zajistí, aby v případě, že se mořská želva zamotá do sítě, bylo navíjení sítě zastaveno, jakmile se želva vynoří z vody; vysvobodí želvu, aniž by ji zranila, předtím než znovu začnou navíjet síť a v proveditelné míře napomohou při zotavení želvy před jejím vrácením do vody; |
d) |
vozí s sebou a ve vhodných případech používají ponorné sítě pro manipulaci s mořskými želvami. |
3. Plavidla Unie lovící na dlouhou lovnou šňůru, která provádějí rybolov v mělkých vodách, použijí alespoň jeden z následujících způsobů ke zmírnění následků zachycení mořských želv:
a) |
používají pouze velké kruhové háčky, což jsou rybářské háčky, které mají obvykle kruhový nebo oválný tvar a které jsou původně navrženy a vyrobeny tak, že je špička obrácena kolmo zpět na dřík. Tyto háčky musí mít odsazení nepřesahující 10 stupňů; |
b) |
používají jako návnadu pouze ryby řádu ostnoploutvých; |
c) |
používají jakékoli jiné opatření, zmírňovací program nebo činnost, které byly přezkoumány vědeckým výborem WCPFC a Výborem pro technické otázky a dohled nad dodržováním povinností WCPFC a schváleny WCPFC tak, aby bylo možné snížit míru interakce (pozorovaná množství na počty lovných háčků) želv při rybolovu na dlouhé lovné šňůry v mělkých vodách. |
4. Odstavec 3 se nevztahuje na rybolov na dlouhé lovné šňůry v mělkých vodách, při němž je zjištěná průměrná míra interakce mořských želv nižší než 0,019 mořských želv (všech druhů dohromady) na 1 000 háčků za předchozí tři po sobě jdoucí roky a míra přítomnosti pozorovatelů činí nejméně 10 % během každého z těchto tří let.
Článek 21
Znečištění moře
Rybářským plavidlům Unie je zakázáno vypouštět do moře plasty, ropu, paliva nebo ropné zbytky, odpadky, potravinový odpad, odpad z domácností, popel ze spalování a odpadní vody. Tento zákaz se nevztahuje na lovná zařízení nebo zařízení podporující rybolov, jako jsou zařízení s uzavíracím mechanismem, vypouštěná do vody za účelem rybolovu.
KAPITOLA IV
Požadavky na plavidla a pronájem
Článek 22
Rejstřík
1. Členské státy zajistí, aby byla rybářská plavidla Unie zapsána do rejstříku v souladu s tímto nařízením.
2. Má se za to, že rybářské plavidlo Unie, které není zapsáno v rejstříku, nemá oprávnění lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat ani vykládat vysoce stěhovavé rybí populace v oblasti úmluvy.
3. Členské státy oznámí Komisi veškeré skutečnosti, které nasvědčují důvodnému podezření, že určité plavidlo, které není zapsáno v rejstříku, je nebo bylo zapojeno do rybolovu nebo překládky vysoce stěhovavých rybích populací v oblasti úmluvy.
Článek 23
Předkládání informací o plavidle
1. Každý členský stát vlajky předloží Komisi v elektronické podobě následující informace o každém rybářském plavidle Unie zapsaném v rejstříku:
a) |
název rybářského plavidla Unie, registrační číslo, WIN, předchozí názvy (jsou-li známy) a domovský přístav; |
b) |
jméno a adresu vlastníka nebo vlastníků; |
c) |
jméno a státní příslušnost velitele; |
d) |
případnou předchozí vlajku; |
e) |
mezinárodní rádiovou volací značku; |
f) |
typy a čísla komunikace plavidla (čísla Inmarsat A, B a C a satelitní telefonní číslo); |
g) |
barevnou fotografii plavidla; |
h) |
kde a kdy bylo plavidlo postaveno; |
i) |
druh plavidla; |
j) |
běžné složení posádky; |
k) |
typ metody nebo metod rybolovu; |
l) |
délku (uveďte typ a metriku); |
m) |
boční výšku (uveďte metrickou jednotku); |
n) |
šířku (uveďte metrickou jednotku); |
o) |
hrubou registrovanou prostornost (GRT) nebo hrubou prostornost (GT); |
p) |
výkon hlavního motoru nebo motorů (uveďte metrickou jednotku); |
q) |
nosnost, včetně typu, kapacity a počtu mrazicích zařízení, kapacitu prostoru pro skladování ryb a kapacitu mrazicích komor (uveďte metrickou jednotku); |
r) |
formu a číslo oprávnění uděleného členským státem vlajky, včetně zvláštních oblastí, druhů a období, pro něž je platné, a |
s) |
číslo Mezinárodní námořní organizace nebo číslo rejstříku Lloyd’s. |
2. Členské státy oznámí Komisi změny informací uvedených v odstavci 1 a každé rybářské plavidlo Unie, které má být zapsáno do rejstříku nebo z rejstříku vymazáno, do 12 dnů po jakémkoli provedení změny a v každém případě nejpozději sedm dnů před zahájením rybolovných činností, které toto plavidlo provádí v oblasti úmluvy.
3. Pokud Komise požádá členské státy o informace o rybářských plavidlech Unie zapsaných v rejstříku, předloží je jí do sedmi dnů od této žádosti.
4. Do 1. června každého roku předloží každý členský stát Komisi seznam všech rybářských plavidel Unie, která byla kdykoli během předchozího kalendářního roku zapsána v rejstříku, spolu s číslem WIN každého plavidla, přičemž uvede, zda jednotlivé plavidlo lovilo vysoce stěhovavé rybí populace v oblasti úmluvy mimo jurisdikci tohoto členského státu. Tato informace se podle potřeby vyjádří takto: plavidlo a) lovilo, nebo b) nelovilo.
5. Členské státy, které provozují plavidla pronajatá bez posádky či s posádkou nebo mají obdobná ujednání, jež vedou k tomu, že plnění ohlašovací povinnosti je svěřeno jiné straně než státu vlajky, přijmou opatření s cílem zajistit, aby stát vlajky mohl plnit své povinnosti podle odstavce 4.
6. Členské státy předloží Komisi úplné údaje z rejstříku rybářských plavidel, které splňují specifikace struktury a formátu stanovené v příloze 1 opatření pro zachování a řízení zdrojů 2014-03, a fotografie plavidel, které splňují specifikace stanovené v příloze 2 opatření pro zachování a řízení zdrojů 2014-03.
7. Údaje z rejstříku plavidel se předkládají Komisi v elektronické podobě, která splňuje specifikace pro elektronické formátování stanovené v příloze 3 opatření pro zachování a řízení zdrojů 2014-03.
Článek 24
Doplňování paliva
Členské státy zajistí, aby rybářská plavidla plující pod jejich vlajkou zajišťovala doplňování paliva, bylo jim doplňováno palivo nebo byla jinak podporována pouze ve vztahu k:
a) |
rybářským plavidlům pod vlajkou smluvních stran; |
b) |
rybářským plavidlům pod vlajkou nesmluvních stran, která jsou zapsána v rejstříku, nebo |
c) |
rybářským plavidlům provozovaným nesmluvními stranami na základě nájmu, pronájmu nebo podobných ujednání a v souladu s opatřeními pro zachování a řízení zdrojů. |
Článek 25
Značení a identifikace rybářských plavidel
1. Rybářská plavidla Unie, která působí v oblasti úmluvy, musí být označena pro účely identifikace rádiovými volacími značkami (IRCS) Mezinárodní telekomunikační unie.
2. Rybářská plavidla Unie musí splňovat požadavky na označení a další technické specifikace stanovené v příloze II.
Článek 26
Systém sledování plavidel
Rybářská plavidla Unie provozující rybolov v oblasti úmluvy používají dva systémy sledování:
a) |
systém sledování plavidel zavedený v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 1224/2009 a akty přijatými na jeho základě a |
b) |
systém sledování plavidel, který přijímá údaje přímo od rybářských plavidel Unie, jež provozují rybolov na volném moři v oblasti úmluvy, který je buď spravován WCPFC, nebo podává zprávy Rybolovné agentuře Fóra tichomořských ostrovů, a pro jehož účely členské státy:
|
Článek 27
Systém oznamování pronájmů
1. Do 20 dnů nebo v každém případě do 96 hodin před zahájením rybolovných činností na základě dohody o pronájmu oznámí najímající členský stát Komisi každé plavidlo, které má být určeno jako pronajaté, a to tak, že o každém pronajatém plavidle předloží následující informace v elektronické podobě:
a) |
název rybářského plavidla; |
b) |
WIN; |
c) |
jméno a adresa vlastníka nebo vlastníků; |
d) |
jméno a adresa pronajímatele; |
e) |
dobu trvání nájemní dohody a |
f) |
stát vlajky rybářského plavidla. |
2. Jakmile Komise obdrží informace uvedené v odstavci 1, neprodleně to oznámí sekretariátu WCPFC.
3. Každý najímající členský stát oznámí Komisi a státu vlajky do 20 dnů nebo v každém případě do 96 hodin před zahájením rybolovných činností na základě dohody o pronájmu:
a) |
všechna další pronajatá plavidla spolu s informacemi uvedenými v odstavci 1; |
b) |
každou změnu informací uvedených v odstavci 1 ve vztahu k některému pronajatému plavidlu a |
c) |
ukončení pronájmu plavidla, který byl dříve oznámen podle odstavce 1. |
4. K pronájmu jsou způsobilá pouze plavidla zapsaná v rejstříku.
5. Plavidla uvedená na seznamu plavidel, která provádějí nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, vedeném WCPFC nebo jinou regionální organizací pro řízení rybolovu nejsou způsobilá k pronájmu.
6. Úlovky a intenzita rybolovu plavidel, která byla oznámena jako pronajatá, se připisují najímajícím členským státům nebo smluvní straně. Najímající členský stát podává každoročně Komisi zprávu o úlovcích a intenzitě rybolovu pronajatých plavidel za předchozí rok.
7. Odstavec 6 se nevztahuje na lov tropických tuňáků pomocí košelkových nevodů, v kterémžto případě se úlovky a intenzita rybolovu připisují státu vlajky.
KAPITOLA V
Regionální pozorovatelský program
Článek 28
Regionální pozorovatelský program
1. Cílem regionálního pozorovatelského programu je shromažďovat ověřené údaje o úlovcích, další vědecké údaje a ostatní informace týkající se rybolovu v oblasti úmluvy a sledovat provádění opatření pro zachování a řízení zdrojů.
2. Regionální pozorovatelský program se vztahuje na plavidla, která loví:
a) |
výlučně na volném moři; |
b) |
na volném moři a ve vodách spadajících do jurisdikce jednoho nebo více pobřežních států a |
c) |
ve vodách spadajících do jurisdikce dvou nebo více pobřežních států. |
3. Členské státy odpovídají za zajištění úrovně přítomnosti pozorovatelů, kterou stanoví WCPFC.
4. Členské státy dosáhnou každým rokem 100 % přítomnosti pozorovatelů z regionálního pozorovatelského programu pro rybolov košelkovými nevody v oblasti vymezené 20° s. š. a 20° j. š. a nejméně 5 % přítomnosti pozorovatelů z regionálního pozorovatelského programu při jiných rybolovech.
5. Mezi úkoly pozorovatelů, kteří působí v rámci regionálního pozorovatelského programu, patří shromažďování údajů o úlovcích a jiných vědeckých údajů, sledování provádění opatření pro zachování a řízení zdrojů a shromažďování veškerých ostatních informací týkajících se rybolovu, o nichž může WCPFC rozhodnout.
6. Pozorovatelé z regionálního pozorovatelského programu věnují pozornost postupům, které by mohly poškozovat životní prostředí, a v souladu s použitelnými opatřeními pro zachování a řízení zdrojů shromažďují informace o nich.
7. Rybářská plavidla Unie, která provozují rybolov v oblasti úmluvy, přijmou na palubu pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu.
8. Členské státy využijí informace shromážděné pozorovateli pro účely vyšetřování možných případů nedodržení pravidel a spolupracují při výměně těchto informací, včetně proaktivního požadování kopií zpráv od pozorovatelů, reakce na ně a usnadnění vyhovění žádostem o ně, v souladu s normami, které přijala WCPFC.
9. Práva pozorovatelů zahrnují:
a) |
úplný přístup k veškerému zařízení a vybavení plavidla, které může pozorovatel určit jako nezbytné k plnění jeho úkolů, a jejich používání, včetně plného přístupu na můstek, k rybám na palubě a do prostor, které lze využívat k uchovávání, zpracování, vážení nebo skladování ryb; |
b) |
úplný přístup k záznamům plavidla, včetně jeho lodních deníků a dokumentace, pro účely kontroly a kopírování záznamů a přiměřený přístup k navigačnímu zařízení, mapám a rádiu a k dalším informacím, které se týkají rybolovu; |
c) |
na žádost přístup ke komunikačnímu zařízení a k posádce a jejich využívání k zadávání, přenosu a příjmu údajů nebo informací souvisejících s prací; |
d) |
přístup k veškerému doplňkovému zařízení na palubě s cílem usnadnit práci pozorovatele na palubě plavidla, například k dalekohledům s vysokým výkonem, elektronickým komunikačním prostředkům atd.; |
e) |
přístup na pracovní palubu během vytahování sítě nebo lovné šňůry a k biologickým exemplářům (živým nebo mrtvým) za účelem odběru a odnětí vzorků; |
f) |
oznámení o vytažení nebo ponoření sítí nejméně patnáct minut před započetím těchto činností, pokud pozorovatel výslovně nepožaduje, aby mu tyto činnosti nebyly oznamovány; |
g) |
přístup k potravinám, ubytování, zdravotnickým zařízením a hygienickým zařízením na přiměřené úrovni, která je rovnocenná té, kterou má běžně k dispozici důstojník na palubě plavidla; |
h) |
zajištění přiměřeného prostoru na můstku nebo jiném určeném prostoru pro administrativní práci a přiměřeného prostoru na palubě pro plnění úkolů pozorovatele; |
i) |
volnost vykonávat úkoly pozorovatele, aniž by byl vystaven útokům, obstrukcím, odporu, zdržování, zastrašování nebo jinému vměšování do výkonu svých úkolů. |
10. Povinnosti pozorovatelů jsou tyto:
a) |
schopnost plnit úkoly stanovené tímto nařízením a použitelnými opatřeními pro zachování a řízení zdrojů; |
b) |
přijetí a dodržování dohodnutých pravidel a postupů důvěrnosti, pokud jde o rybolovné operace plavidel a vlastníků plavidel; |
c) |
zachování nezávislosti a nestrannosti po celou dobu výkonu služby v regionálním pozorovatelském programu; |
d) |
dodržování protokolů regionálního pozorovatelského programu určených pro jeho pozorovatele na palubě plavidla; |
e) |
dodržování právních předpisů smluvní strany a spolupracující nesmluvní strany ve smyslu úmluvy, pod jejichž jurisdikci plavidlo spadá; |
f) |
dodržování hierarchie a obecných pravidel chování, která platí pro všechny členy posádky plavidla; |
g) |
plnění úkolů způsobem, který nenarušuje zákonný provoz plavidla nepřiměřeným způsobem, s náležitým přihlédnutím k provozním požadavkům plavidla, přičemž za tímto účelem pravidelně komunikují s velitelem plavidla; |
h) |
obeznámenost s nouzovými postupy na palubě plavidla, včetně umístění záchranných člunů, hasicích přístrojů a lékárniček; |
i) |
pravidelná komunikace s velitelem plavidla o příslušných záležitostech a úkolech pozorovatele; |
j) |
dodržování etnických tradic posádky a zvyklostí státu vlajky plavidla; |
k) |
dodržování platného kodexu chování pozorovatelů; |
l) |
neprodlené vypracování zpráv a jejich předložení Komisi v souladu s postupy přijatými WCPFC; |
m) |
nezasahování nepřiměřeným způsobem do zákonných činností plavidla a při plnění svých úkolů náležité zohlednění provozních požadavků plavidla a, nakolik je to možné, minimalizace narušení provozu plavidel lovících v oblasti úmluvy. |
Článek 29
Práva a povinnosti provozovatelů, velitelů a posádek plavidel
1. Práva provozovatelů a velitelů plavidel zahrnují:
a) |
přiměřenou lhůtu pro předchozí oznámení o umístění pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu; |
b) |
dodržování obecných pravidel chování, hierarchie a platných právních předpisů tímto pozorovatelem a |
c) |
možnost přezkoumat zprávu pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu a vyjádřit se k ní a právo uvést další informace považované za důležité nebo osobní prohlášení. |
2. Provozovatelé rybářských plavidel, včetně jejich velitelů, plní tyto povinnosti:
a) |
přijmou na palubu plavidla kteroukoli osobu určenou jako pozorovatel v rámci regionálního pozorovatelského programu, pokud to WCPFC požaduje; |
b) |
informují posádku o době vstupu pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu na palubu, jakož i o jeho právech a povinnostech poté, co se pozorovatel nalodí na plavidlo; |
c) |
pomáhají pozorovateli z regionálního pozorovatelského programu při bezpečném nalodění na plavidlo a vylodění z plavidla v dohodnutém místě a čase; |
d) |
oznámí pozorovateli z regionálního pozorovatelského programu ponoření sítě nebo její vytažení na palubu nejméně patnáct minut před započetím těchto činností, pokud pozorovatel výslovně nepožádá, aby o nich nebyl informován; |
e) |
umožní a pomohou pozorovateli z regionálního pozorovatelského programu bezpečně plnit všechny úkoly; |
f) |
umožní pozorovateli z regionálního pozorovatelského programu úplný přístup k záznamům plavidla, včetně lodních deníků a dokumentace, pro účely kontroly evidence a kopírování; |
g) |
umožní pozorovateli z regionálního pozorovatelského programu přiměřený přístup k navigačnímu vybavení, mapám a rádiu a k dalším informacím, které se týkají rybolovu; |
h) |
umožní pozorovateli z regionálního pozorovatelského programu přístup k veškerému stávajícímu doplňkovému zařízení s cílem mu usnadnit práci na palubě plavidla, například k dalekohledům s vysokým výkonem, elektronickým komunikačním prostředkům atd.; |
i) |
umožní a pomohou pozorovateli z regionálního pozorovatelského programu odebírat a skladovat vzorky z úlovku; |
j) |
poskytnou pozorovateli z regionálního pozorovatelského programu na palubě plavidla stravu, ubytování, a odpovídající hygienické zařízení, a to bez jakýchkoli nákladů pro pozorovatele nebo poskytovatele regionálního pozorovatelského programu nebo pro vládu, která pozorovatele vysílá, jakož i lékařské vybavení na přiměřené úrovni, které odpovídá tomu, co má běžně k dispozici důstojník na palubě plavidla; |
k) |
poskytnou pozorovateli z regionálního pozorovatelského programu během jeho pobytu na palubě plavidla pojištění, a to po dobu jeho přítomnosti na palubě; |
l) |
umožní a pomohou pozorovateli z regionálního pozorovatelského programu, zajistit přístup ke všem zařízením a vybavení plavidla, který může považovat za nezbytný k plnění svých úkolů, včetně plného přístupu na můstek, k rybám na palubě a do prostor, které lze využívat k uchovávání, zpracování, vážení nebo skladování ryb; |
m) |
zajistí, aby pozorovatel z regionálního pozorovatelského programu při výkonu svých úkolů nebyl vystaven útokům, obstrukcím, odporu, zdržování, zastrašování, vměšování, ovlivňování, uplácení ani pokusu o uplácení; |
n) |
zajistí, aby pozorovatel z regionálního pozorovatelského programu nebyl nucen ani přesvědčován k tomu, aby porušil své povinnosti. |
3. Práva posádky rybářského plavidla zahrnují:
a) |
dodržování obecných pravidel chování, hierarchie a platných právních předpisů pozorovatelem z regionálního pozorovatelského programu; |
b) |
přiměřenou lhůtu pro předchozí oznámení velitele plavidla o umístění pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu a |
c) |
soukromí v osobních prostorách posádky. |
4. Posádka rybářského plavidla plní tyto povinnosti:
a) |
zdržuje se toho, aby bránila pozorovateli z regionálního pozorovatelského programu v plnění úkolů nebo jej zdržovala, nutila nebo přesvědčovala, aby porušil své povinnosti; |
b) |
dodržuje toto nařízení, předpisy a postupy stanovené úmluvou a pokyny, předpisy nebo podmínky stanovené členským státem, který vykonává jurisdikci nad plavidlem; |
c) |
umožňuje a pomáhá zajistit úplný přístup k veškerým zařízením a vybavení plavidla a jejich používání, u kterých může pozorovatel určit, že jsou nezbytné k plnění jeho úkolů, včetně plného přístupu na můstek, k rybám na palubě a do prostor, které lze využívat k uchovávání, zpracování, vážení nebo skladování ryb; |
d) |
umožňuje a pomáhá pozorovateli z regionálního pozorovatelského programu bezpečně plnit všechny úkoly; |
e) |
umožňuje a pomáhá pozorovateli z regionálního pozorovatelského programu odebírat a skladovat vzorky z úlovku; |
f) |
dodržuje pokyny vydané velitelem rybářského plavidla, pokud jde o úkoly pozorovatelů z regionálního pozorovatelského programu. |
Článek 30
Bezpečnost pozorovatelů
1. V případě, že je pozorovatel z regionálního pozorovatelského programu nezvěstný nebo se předpokládá, že spadl přes palubu, velitel plavidla:
a) |
ihned ukončí veškeré rybolovné činnosti; |
b) |
ihned zahájí pátrací a záchranné činnosti a pátrá nejméně 72 hodin, ledaže vyšší moc členské státy vlajky nutí, aby umožnily plavidlům plujícím pod jejich vlajkou ukončit pátrací a záchranné operace v době před uplynutím 72 hodin, nebo ledaže členský stát vlajky požádá o pokračování v pátrání po uplynutí 72 hodinové lhůty; |
c) |
neprodleně o tom uvědomí svůj členský stát vlajky; |
d) |
neprodleně upozorní ostatní plavidla v blízkosti za použití všech dostupných komunikačních prostředků; |
e) |
plně spolupracuje při jakékoli pátrací a záchranné činnosti; |
f) |
ať je pátrání úspěšné či nikoliv, vrátí se s plavidlem k dalšímu šetření do nejbližšího přístavu, jak bylo dohodnuto členským státem vlajky a poskytovatelem regionálního pozorovatelského programu; |
g) |
podá zprávu o incidentu poskytovateli regionálního pozorovatelského programu a příslušným orgánům a |
h) |
plně spolupracuje na veškerých úředních vyšetřováních a uchovává veškeré případné důkazy a osobní věci a ubytovací prostory zemřelého nebo nezvěstného pozorovatele. |
2. V případě, že pozorovatel z regionálního pozorovatelského programu zemře, použije se rovněž odst. 1 písm. a), c) a h). Kromě toho velitel rybářského plavidla zajistí, aby bylo tělo dobře zachováno pro účely pitvy a vyšetřování.
3. V případě, že pozorovatel z regionálního pozorovatelského programu trpí vážnou nemocí nebo utrpěl úraz, který ohrožuje jeho život nebo zdraví, velitel rybářského plavidla:
a) |
okamžitě ukončí rybolovné činnosti; |
b) |
neprodleně o tom uvědomí svůj členský stát vlajky; |
c) |
postará se o pozorovatele a poskytne mu veškeré lékařské ošetření, které je dostupné a možné na palubě plavidla; |
d) |
pomůže při vylodění a přepravě pozorovatele do zdravotnického zařízení, které je vybaveno k poskytování požadované péče, podle pokynů členského státu vlajky, nebo v případě, že neexistují, podle pokynů poskytovatele regionálního pozorovatelského programu, jakmile to bude prakticky proveditelné, a |
e) |
plně spolupracuje na veškerých oficiálních vyšetřováních příčiny nemoci nebo úrazu. |
4. Pro účely odstavců 1, 2 a 3 členský stát vlajky zajistí, aby byli neprodleně informováni příslušné centrum pro koordinaci záchranných akcí na moři, poskytovatel regionálního pozorovatelského programu a sekretariát WCPFC.
5. Existuje-li důvodné podezření, že byl pozorovatel z regionálního pozorovatelského programu napaden, zastrašován, ohrožován nebo obtěžován tak, že je ohroženo jeho zdraví nebo bezpečnost, a pozorovatel nebo poskytovatel regionálního pozorovatelského programu oznámí členskému státu vlajky, že si přejí, aby byl pozorovatel z rybářského plavidla přemístěn, členský stát vlajky zajistí, aby velitel rybářského plavidla:
a) |
okamžitě přijal opatření k zachování bezpečnosti pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu a ke zmírnění a řešení situace na palubě; |
b) |
neprodleně informoval členský stát vlajky a poskytovatele regionálního pozorovatelského programu o situaci, včetně stavu a umístění pozorovatele; |
c) |
napomohl bezpečnému vylodění pozorovatele způsobem a na místě, na kterých se dohodli členský stát vlajky a poskytovatel regionálního pozorovatelského programu, aby usnadnil přístup k jakémukoli potřebnému lékařskému ošetření, a |
d) |
plně spolupracoval na veškerých oficiálních vyšetřováních incidentu. |
6. Existuje-li důvodné podezření, že byl pozorovatel z regionálního pozorovatelského programu napaden, zastrašován, ohrožován nebo obtěžován tak, že je ohroženo jeho zdraví nebo bezpečnost, ale ani pozorovatel, ani poskytovatel regionálního pozorovatelského programu si nepřejí, aby byl pozorovatel z rybářského plavidla přemístěn, členský stát vlajky zajistí, aby velitel rybářského plavidla:
a) |
okamžitě přijal opatření k ochraně bezpečnosti pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu a k co nejrychlejšímu zmírnění a řešení situace na palubě; |
b) |
neprodleně informoval o situaci členský stát vlajky a poskytovatele regionálního pozorovatelského programu a |
c) |
plně spolupracoval na veškerých oficiálních vyšetřováních incidentu. |
7. Pokud po vylodění pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu z rybářského plavidla zjistí poskytovatel regionálního pozorovatelského programu možné porušení předpisů, včetně napadení nebo obtěžování pozorovatele, když byl na palubě rybářského plavidla, poskytovatel regionálního pozorovatelského programu uvědomí písemně členský stát vlajky a sekretariát WCPFC. Členský stát informuje o obdrženém uvědomění Komisi nebo subjekt jí určený.
8. Po obdržení oznámení podle odstavce 7 členský stát vlajky:
a) |
vyšetří incident na základě informací poskytnutých poskytovatelem regionálního pozorovatelského programu a přijme veškerá vhodná opatření v reakci na výsledky vyšetřování; |
b) |
plně spolupracuje při jakémkoli vyšetřování prováděném poskytovatelem regionálního pozorovatelského programu, včetně podání zprávy o incidentu poskytovateli regionálního pozorovatelského programu a příslušným orgánům, a |
c) |
informuje poskytovatele regionálního pozorovatelského programu a sekretariát WCPFC, a zároveň v kopii Komisi nebo subjekt jí určený, o výsledcích svého vyšetřování a veškerých přijatých opatřeních. |
9. Členské státy zajistí, aby jejich národní poskytovatelé pozorovatelských programů:
a) |
neprodleně informovali členský stát v případě, že pozorovatel z regionálního pozorovatelského programu při plnění úkolů zemře, je nezvěstný nebo se předpokládá, že spadl přes palubu; |
b) |
plně spolupracovali při jakékoli pátrací a záchranné činnosti; |
c) |
plně spolupracovali na veškerých oficiálních vyšetřováních jakéhokoli incidentu týkajícího se pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu; |
d) |
pomohli při vylodění a nahrazení pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu v situaci související s jeho vážnou nemocí nebo zraněním, jakmile je to možné; |
e) |
pomohli při vylodění pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu v situaci související s jeho ohrožením, napadením, zastrašováním nebo obtěžováním, pokud si pozorovatel přeje být co nejdříve z plavidla přemístěn, jakmile je to možné, a |
f) |
poskytli členskému státu na vyžádání kopii zprávy pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu o údajných incidentech, které se týkají pozorovatele vyslaného poskytovatelem tohoto regionálního pozorovatelského programu. |
10. Členské státy vlajky zajistí, aby jejich oprávněná inspekční plavidla spolupracovala při každé pátrací a záchranné operaci, která se týká pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu.
KAPITOLA VI
Vstup na palubu a inspekce
Článek 31
Povinnosti velitele rybářského plavidla Unie během inspekce
1. Aniž jsou dotčeny jakékoli povinnosti velitele rybářského plavidla Unie během inspekce stanovené v aktu přijatém podle nařízení (ES) č. 1224/2009, velitel rybářského plavidla Unie během vstupu na palubu a provádění inspekce:
a) |
dodržuje mezinárodně uznávaná námořní pravidla, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti pověřených inspekčních plavidel a inspektorů; |
b) |
akceptuje a usnadňuje rychlý a bezpečný vstup pověřených inspektorů na palubu; |
c) |
spolupracuje s pověřenými inspektory a pomáhá při inspekci plavidla prováděné v souladu s postupy WCPFC pro vstup na palubu a kontrolu; |
d) |
zdrží se nepatřičného ztěžování nebo zdržování výkonu úkolů pověřených inspektorů; |
e) |
umožňuje pověřeným inspektorům komunikovat s posádkou inspekčního plavidla, orgány inspekčního plavidla a orgány rybářského plavidla, které je podrobováno inspekci; |
f) |
poskytuje pověřeným inspektorům přiměřené materiální zabezpečení, které odpovídá vybavení běžně dostupnému důstojníkovi na palubě plavidla, včetně případné stravy a ubytování, a |
g) |
umožňuje pověřeným inspektorům bezpečné opuštění paluby. |
2. Odmítne-li velitel rybářského plavidla Unie povolit pověřenému inspektorovi vstup na palubu a provádění inspekční činnosti v souladu s postupy stanovenými v tomto nařízení, musí to vysvětlit. Orgány inspekčního plavidla neprodleně informují orgány členského státu vlajky rybářského plavidla, jakož i Komisi nebo jí určený subjekt, o odmítnutí velitele plavidla a o všech poskytnutých vysvětleních. Komise o tomto oznámení neprodleně informuje sekretariát WCPFC.
3. Jakmile je odmítnutí oznámeno podle odstavce 2, orgány členského státu vlajky rybářského plavidla nařídí veliteli, aby dovolil vstup na palubu a inspekci, ledaže by obecně uznávané mezinárodní předpisy, postupy a zvyklosti, které se týkají bezpečnosti na moři, vyžadovaly odklad vstupu na palubu a inspekce.
4. Pokud velitel neuposlechne nařízení podle odstavce 3, členský stát vlajky pozastaví oprávnění plavidla k rybolovu a nařídí mu, aby se okamžitě vrátilo do přístavu. Členský stát vlajky neprodleně uvědomí orgány inspekčního plavidla a Komisi nebo jí určený subjekt o opatřeních, která přijal.
Článek 32
Postup v případě závažného porušení předpisů
1. Jakmile členský stát vlajky příslušného rybářského plavidla obdrží od pověřeného inspektora smluvní strany oznámení o možném závažném porušení předpisů podle článku 33:
a) |
převezme svou povinnost vést vyšetřování v souladu s článkem 43 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (13), a pokud to důkazy odůvodňují, přijmout donucovací opatření vůči dotčenému rybářskému plavidlu a informovat o tom orgány pověřeného inspektora, Komisi nebo subjekt jí určený a sekretariát WCPFC, nebo |
b) |
pověří orgány pověřeného inspektora, aby dokončily vyšetřování možného porušení předpisů, a informuje o tom Komisi nebo subjekt jí určený a sekretariát WCPFC. |
2. Pověření inspektoři Unie nakládají s inspekčními zprávami v souladu s článkem 76 nařízení (ES) č. 1224/2009.
3. V případě uvedeném v odst. 1 písm. b) předloží orgány členského státu pověřeného inspektora orgánům státu vlajky rybářského plavidla konkrétní důkazy, které pověření inspektoři shromáždili, spolu s výsledky jejich šetření, a to ihned po ukončení šetření. Poté, co členský stát vlajky rybářského plavidla obdrží oznámení podle odstavce 1, odpoví na ně neprodleně a v každém případě do tří pracovních dnů.
Článek 33
Závažné porušení předpisů
1. Závažné porušení předpisů ve smyslu článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009 představuje:
a) |
rybolov bez licence, povolení či oprávnění vystaveného členským státem vlajky; |
b) |
nevedení dostatečných záznamů o úlovcích a údajů o nich v souladu s ohlašovacími požadavky stanovenými v tomto nařízení nebo závažné nesprávné vykazování těchto úlovků nebo údajů o nich; |
c) |
rybolov v uzavřené oblasti; |
d) |
rybolov v období zákazu rybolovu; |
e) |
úmyslný odchyt či zadržování druhů v rozporu s některým použitelným opatřením pro zachování a řízení zdrojů a tímto nařízením; |
f) |
závažné porušení omezení odlovu nebo kvót v rámci rybolovných práv; |
g) |
použití zakázaných lovných zařízení; |
h) |
falšování nebo úmyslné zatajování označení, totožnosti nebo registrace rybářského plavidla; |
i) |
zatajování či odstranění důkazů důležitých pro šetření případů porušení předpisů nebo manipulace s těmito důkazy; |
j) |
opakovaná porušení předpisů, která ve svém souhrnu představují závažné nedodržování opatření, která jsou platná podle tohoto nařízení; |
k) |
odmítnutí vstupu na palubu a inspekce; |
l) |
nepatřičné ztěžování práce nebo zdržování pověřeného inspektora; |
m) |
zastrašování pozorovatele z regionálního pozorovatelského programu nebo fyzické útoky na něj; |
n) |
úmyslná manipulace se systémem sledování plavidel nebo jeho úmyslná deaktivace; |
o) |
rybolov prováděný rybářskými plavidly Unie nezapsanými v rejstříku; |
p) |
rybolov v blízkosti datové bóje nebo vyzvednutí datové bóje na palubu v rozporu s čl. 9 odst. 1 nebo 2. |
2. Pokud se prokáže, že se rybářské plavidlo Unie účastnilo závažného porušení předpisů, odejmou mu orgány členského státu vlajky licenci a zajistí, aby neprovádělo rybolov v oblasti úmluvy, dokud nebudou splněny sankce uložené za toto porušení členským státem vlajky.
Článek 34
Prosazování
1. Orgány členského státu vlajky posuzují zásahy rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou nebo velitele či posádky těchto plavidel do činnosti pověřeného inspektora nebo pověřeného inspekčního plavidla stejným způsobem jako jakékoli zásahy, k nimž dochází v jeho výlučné jurisdikci.
2. Pověření inspektoři Unie se při uskutečňování činností za účelem provádění postupů stanovených v tomto nařízení podílejí na dohledu, který se zaměřuje na identifikaci rybářských plavidel nesmluvních stran či rybářských plavidel, která nemají zjevnou státní příslušnost, jež provozují rybolovné činnosti na volném moři v oblasti úmluvy. Všechna takto určená plavidla se neprodleně oznámí členskému státu vlajky, Komisi nebo jí určenému subjektu a sekretariátu WCPFC.
3. Členské státy ohlásí rybářská plavidla nesmluvních stran uvedená v odstavci 2 Komisi nebo jí určenému subjektu a státu vlajky dotčeného plavidla.
KAPITOLA VII
Opatření států přístavu
Článek 35
Opatření států přístavu
Velitel rybářského plavidla Unie spolupracuje s přístavními orgány každé smluvní strany při provádění opatření států přístavu podle úmluvy a tohoto nařízení.
Článek 36
Postup v případě podezření na nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov
Pokud členský stát po inspekci v přístavu obdrží inspekční zprávu, v níž je uvedeno, že existují jasné důvody se domnívat, že plavidlo plující pod jeho vlajkou provádělo nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov nebo související činnosti na jeho podporu, neprodleně a v plném rozsahu tuto záležitost vyšetří v souladu s článkem 43 nařízení (ES) č. 1005/2008 a článkem 25 úmluvy.
KAPITOLA VIII
Závěrečná ustanovení
Článek 37
Pokyny
1. Komise poskytne členským státům, které mají rybolovná práva v lovištích spravovaných WCPFC, veškeré pokyny vydané WCPFC, zejména pokud jde o:
a) |
postupy zacházení s mantovitými; |
b) |
osvědčené postupy zacházení se žraloky obrovskými a jinými druhy žraloků; |
c) |
zacházení s mořskými želvami a |
d) |
bezpečné vypouštění kytovců. |
2. Dotčené členské státy zajistí, aby pokyny uvedené v odstavci 1 byly poskytnuty velitelům plavidel plujících pod jejich vlajkou a provozujících rybolov v těchto oblastech. Tito velitelé přijmou veškeré přiměřené kroky k uplatňování těchto pokynů.
Článek 38
Poskytování údajů
1. Členské státy předloží Komisi do 20. dubna každého roku vědecké údaje v souladu s příslušnými ohlašovacími požadavky WCPFC týkajícími se vědeckých údajů a do 15. června každého roku výroční zprávu o provádění tohoto nařízení, která splňuje ohlašovací požadavky WCPFC v rámci opatření pro zachování a řízení zdrojů, v níž uvedou rovněž informace o veškerých kontrolách, které uložily svým loďstvům, a o veškerých opatřeních pro sledování, kontrolu a dodržování povinností, která stanovily s cílem zajistit, aby byly požadavky těchto kontrol splněny.
2. Úlovky a intenzita rybolovu plavidel Unie se vykazují v rámci použitelných opatření pro zachování a řízení zdrojů podle těchto skupin druhů: tuňák křídlatý, tuňák velkooký, tuňák pruhovaný, tuňák žlutoploutvý, mečoun obecný, marlíni a žraloci. Pro každý z těchto druhů se rovněž uvedou odhady výmětů a vypuštění. Odhady odlovu se poskytují rovněž pro další druhy, jak stanoví Komise.
3. Výroční zpráva uvedená v odstavci 1 zahrnuje zejména:
a) |
úrovně úlovků rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou, která ulovila marlína pruhovaného (Kajikia audax) jako vedlejší úlovek, jakož i počet a úrovně úlovků plavidel lovících marlína pruhovaného v oblasti úmluvy jižně od 15° j. š.; |
b) |
roční úrovně úlovků každého z rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou, která lovila tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v jižním Tichomoří, jakož i počet plavidel aktivně lovících tuňáka křídlatého v oblasti úmluvy jižně od 20° j. š.; |
c) |
pokrok při provádění tohoto nařízení, pokud jde o ochranu mořských želv, včetně informací shromážděných o interakcích s mořskými želvami při rybolovu, který se řídí úmluvou; |
d) |
na základě údajů shromážděných z pozorovatelských programů a jinými prostředky odhad počtu vypuštěných žraloků hedvábných a žraloků dlouhoploutvých, včetně jejich životních projevů při vypuštění (mrtví nebo živí); |
e) |
počet prohlášení WCPFC o překládce obdržených podle čl. 11 odst. 3 a 4, která zaslaly Komisi; |
f) |
všechny případy, kdy byli žraloci obklíčeni v síti košelkového nevodu plavidel plujících pod jejich vlajkou, včetně údajů požadovaných podle čl. 16 odst. 2 písm. b); |
g) |
všechny případy, kdy byli kytovci obklíčeni v síti košelkového nevodu plavidel plujících pod jejich vlajkou podle čl. 18 odst. 2; |
h) |
veškeré překládky, na něž se vztahuje článek 11, v souladu s pokyny stanovenými v příloze II opatření pro zachování a řízení zdrojů 2009-06; |
i) |
každoroční prohlášení o dodržování opatření podle čl. 25 odst. 8 úmluvy týkající se opatření, jež přijaly v reakci na jakékoli údajné porušení tohoto nařízení, včetně vstupů na palubu a inspekcí rybářských plavidel plujících pod jejich vlajkou, které vedly ke zjištění údajných porušení, včetně veškerých zahájených řízení a uplatněných sankcí. |
4. Členské státy ve své výroční zprávě uvedené v odstavci 1 Komisi rovněž oznámí celkový počet plavidel, která lovila mečouna obecného (Xiphias gladius), a celkový úlovek mečouna obecného, pokud jde o:
a) |
plavidla, která plují pod jejich vlajkou v oblasti jižně od 20° j. š., jiná než ta, jež jsou provozována v rámci nájmu, pronájmu nebo jiného podobného mechanismu jako součást domácího rybolovu jiné smluvní strany; |
b) |
plavidla provozující rybolov v rámci nájmu, pronájmu nebo jiného podobného mechanismu v rámci svého domácího rybolovu jižně od 20° j. š. a |
c) |
všechna ostatní plavidla, která loví v jejich vodách jižně od 20° j. š. |
5. Členské státy rovněž co nejdříve oznámí Komisi nebo jí určenému subjektu veškerá pozorování rybářských plavidel, která nemají zjevnou státní příslušnost a u kterých je možné, že loví na volném moři oblasti úmluvy druhy, na něž se úmluva vztahuje.
Článek 39
Údajná nedodržení povinností nahlášená WCPFC
1. Obdrží-li Komise od WCPFC informaci svědčící o podezření na nedodržení úmluvy nebo opatření pro zachování a řízení zdrojů ze strany některého členského státu nebo rybářských plavidel, která plují pod jeho vlajkou, neprodleně tuto informaci předá dotčenému členskému státu.
2. Dotčený členský stát Komisi nebo jí určený subjekt informuje o závěrech jakéhokoli šetření provedeného v souvislosti s tvrzeními o nedodržení povinností a o případných opatřeních přijatých za účelem nápravy situace vzbuzující obavy ohledně dodržování povinností do jednoho měsíce po obdržení informací od Komise uvedených v odstavci 1.
3. Komise předá závěry uvedené v odstavci 2 WCPFC nejméně 60 dnů před zasedáním výboru WCPFC pro technické otázky a dohled nad dodržováním závazků.
Článek 40
Důvěrnost a ochrana údajů
1. Vedle povinností stanovených v článcích 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009 zajistí členské státy a Komise nebo subjekt jí určený podle tohoto nařízení důvěrné zacházení s elektronickými zprávami a sděleními, které se předávají sekretariátu WCPFC a jsou od sekretariátu WCPFC přijímány.
2. Veškeré osobní údaje shromážděné, předané a uchovávané podle tohoto nařízení musí být zpracovávány v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725.
3. Osobní údaje zpracovávané podle tohoto nařízení se neuchovávají po dobu delší než deset let s výjimkou případů, kdy jsou nezbytné k tomu, aby bylo možné přijmout opatření v návaznosti na porušení předpisů nebo inspekci nebo pro účely soudního či správního řízení. V těchto případech mohou být osobní údaje uchovávány po dobu dvaceti let. Pokud jsou osobní údaje uchovávány po delší dobu, anonymizují se.
Článek 41
Postup pro provádění změn
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 42 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení mění, pokud jde o:
a) |
informace o plavidle, které mají být předloženy Komisi v souladu s čl. 23 odst. 1; |
b) |
požadavky na systém sledování plavidel podle článku 26; |
c) |
procentní podíl přítomnosti pozorovatelů v rámci regionálního pozorovatelského programu podle čl. 28 odst. 4; |
d) |
práva a povinnosti pozorovatelů z regionálního pozorovatelského programu podle čl. 28 odst. 9 a 10; |
e) |
práva a povinnosti provozovatelů, velitelů a posádek plavidel uvedené v článku 29; |
f) |
lhůty pro podávání zpráv v souvislosti s povinností podávat zprávy podle čl. 38 odst. 1; |
g) |
přílohy I až VI. |
2. Přenesené pravomoci uvedené v odstavci 1 se přísně omezují na provedení změn nebo nahrazení opatření pro zachování a řízení zdrojů, jež jsou pro Unii závazná, v právu Unie.
Článek 42
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 41 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 15. listopadu 2022. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 41 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 41 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 43
Změna nařízení (ES) č. 520/2007
V nařízení (ES) č. 520/2007 se zrušují čl. 4 bod 4 a článek 28.
Článek 44
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Ve Štrasburku dne 19. října 2022.
Za Evropský parlament
předsedkyně
R. METSOLA
Za Radu
předseda
M. BEK
(1) Úř. věst. C 341, 24.8.2021, s. 108.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. září 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. října 2022.
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).
(4) Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1).
(5) Rozhodnutí Rady 98/414/ES ze dne 8. června 1998 týkající se ratifikace dohody o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací Evropským společenstvím (Úř. věst. L 189, 3.7.1998, s. 14).
(6) Rozhodnutí Rady 2005/75/ES ze dne 26. dubna 2004 o přistoupení Společenství k Úmluvě o zachování a řízení vysoce stěhovavých rybích populací v západním a středním Tichém oceánu (Úř. věst. L 32, 4.2.2005, s. 1).
(7) Nařízení Rady (ES) č. 520/2007 ze dne 7. května 2007, kterým se stanoví určitá technická opatření pro zachování některých populací vysoce stěhovavých druhů a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 973/2001 (Úř. věst. L 123, 12.5.2007, s. 3).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 ze dne 19. března 2019 o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 18).
(9) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(12) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).
(13) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).
PŘÍLOHA I
ZMÍRŇUJÍCÍ OPATŘENÍ PRO PTÁKY
Tabulka 1: Zmírňující opatření
Sloupec A |
Sloupec B |
Kladení nástrahy ze strany plavidla se zástěnami proti ptákům a zatížené vedlejší udice (návazce) (1) |
Šňůra na plašení ptáků (tori) (2) |
Noční instalace zařízení s minimálním osvětlením paluby |
Na modro nabarvená návnada |
Šňůra na plašení ptáků |
Nahazovací dělo |
Zatížené vedlejší udice (návazce) |
Vyhazování vnitřností z ryb |
Zařízení na krytí háčků (3) |
|
Specifikace
1. |
Šňůry na plašení ptáků (jižně od 25° jižní šířky)
|
2. |
Šňůry na plašení ptáků (severně od 23° severní šířky)
|
3. |
Kladení nástrahy ze strany plavidla se zástěnami proti ptákům a zatížené vedlejší udice (návazce)
|
4. |
Noční instalace zařízení
|
5. |
Zatížené vedlejší udice (návazce)
Je třeba dodržovat tyto požadavky na minimální hmotnost:
|
6. |
Zařízení na krytí háčků
Zařízení na krytí háčků musí obklopovat hrot a ozubec háčků s návnadou, aby se zabránilo náletům mořských ptáků během kladení šňůr. Pro použití při rybolovu WCPFC byla schválena tato zařízení: Zařízení Hookpod, které má tyto funkční vlastnosti:
|
7. |
Vyhazování vnitřností z ryb
|
8. |
Na modro nabarvená návnada
|
9. |
Nahazovací dělo
|
(1) Pokud se použijí kladení nástrahy ze strany plavidla se zástěnami proti ptákům a zatížené vedlejší udice (návazce) ze sloupce A, považuje se to za dvě zmírňující opatření.
(2) Je-li ze sloupce A i ze sloupce B vybrána šňůra na plašení ptáků, znamená to současné použití dvou (tj. párových) šňůr na plašení ptáků.
(3) Zařízení na krytí háčků lze použít jako samostatné opatření.
PŘÍLOHA II
ZNAČENÍ A JINÉ TECHNICKÉ SPECIFIKACE RYBÁŘSKÝCH PLAVIDEL
1.
Na rybářských plavidlech Unie musí být vždy zřetelně vidět číslo WIN v anglickém jazyce:
a) |
na trupu plavidla nebo nástavbě, na levoboku a pravoboku. Provozovatelé mohou instalovat upevňovací prvky, které jsou nakloněny pod určitým úhlem k boku nebo nástavbě plavidla, za předpokladu, že úhel náklonu nebrání zpozorování označení z jiného plavidla nebo ze vzduchu; |
b) |
na palubě, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3. Je-li použita markýza nebo jiný dočasný kryt tak, že zakrývá označení na palubě, musí být označena také tato markýza nebo kryt. Tato označení by měla být umístěna napříč lodi na horní straně čísel nebo písmen směrem k přídi. |
2.
Číslo WIN se umístí:
a) |
co nejvýše nad vodoryskou po obou stranách plavidla, přičemž musí být zajištěno, že se nepoužijí určité části trupu, například hřeben přídě nebo zádě; |
b) |
tak, aby označení nebylo možné zakrýt lovným zařízením bez ohledu na to, zda je uloženo nebo právě používáno; |
c) |
tak, aby bylo mimo výtoky z palubních odtoků nebo palubní výpusti, včetně oblastí, které by mohlo být náchylné k poškození nebo změně zabarvení způsobené úlovky určitých biologických druhů, a |
d) |
tak, že nezasahují pod vodorysku. |
3.
Plavidla bez paluby nemusí mít číslo WIN viditelné na vodorovném povrchu. Provozovatelé jsou však vybízeni k tomu, aby instalovali desku, na které je číslo WIN umístěno tak, aby bylo jasně viditelné ze vzduchu.
4.
Čluny, veslice a lodě přepravované plavidlem pro rybolovné činnosti musí nést stejné číslo WIN jako toto plavidlo.
5.
Rybářská plavidla Unie musí při umisťování čísla WIN na plavidlo dodržovat tyto požadavky:
a) |
používají se jen tiskací písmena a číslice; |
b) |
šířka písmen a číslic je úměrná jejich výšce; |
c) |
výška (v) písmen a číslic je úměrná velikosti plavidla a je v souladu s následujícími požadavky:
|
d) |
délka pomlčky je poloviční k výšce písmen a číslic; |
e) |
tloušťka tahů všech písmen, číslic a spojovníku je v/6; |
f) |
mezery mezi písmeny a/nebo čísly nejsou větší než v/4 ani menší než v/6; |
g) |
mezera mezi sousedními písmeny s nakloněnými stranami není větší než v/8 ani menší než v/10; |
h) |
číslo WIN je bílé na černém pozadí nebo černé na bílém pozadí; |
i) |
pozadí přesahuje tak, aby ohraničení kolem čísla WIN bylo nejméně v/6; |
j) |
vždy se používají kvalitní námořní barvy; |
k) |
číslo WIN splňuje požadavky těchto specifikací v případě, že se používají reflexní látky nebo látky vytvářející teplo, a |
l) |
číslo WIN a jeho pozadí se vždy udržují v dobrém stavu. |
PŘÍLOHA III
MINIMÁLNÍ NORMY PRO AUTOMATICKÉ INDIKÁTORY POLOHY POUŽÍVANÉ V SYSTÉMU SLEDOVÁNÍ PLAVIDEL WCPFC
1.
Automatický indikátor polohy sděluje automaticky a nezávisle na jakémkoliv zásahu do plavidla tyto údaje:
i) |
staticky jedinečný identifikátor automatického indikátoru polohy; |
ii) |
aktuální zeměpisnou polohu (zeměpisná šířka a délka) plavidla a |
iii) |
datum a čas (vyjádřené v koordinovaném světovém čase [UTC]), kdy byla určena poloha plavidla uvedená v bodě ii). |
2.
Údaje uvedené v odst. 1 bodech ii) a iii) se získávají ze satelitního systému určování polohy.
3.
Automatické indikátory polohy instalované na rybářských plavidlech musí být schopny předávat údaje uvedené v odstavci 1 každou hodinu.
4.
Údaje uvedené v odstavci 1 musí WCPFC za běžných provozních podmínek obdržet do 90 minut od jejich vygenerování automatickým indikátorem polohy.
5.
Automatické indikátory polohy, které jsou instalovány na rybářských plavidlech, musí být chráněny tak, aby byla zachována bezpečnost a neporušenost údajů uvedených v odstavci 1.
6.
Uchovávání informací v rámci automatického indikátoru polohy musí být za běžných provozních podmínek zabezpečeno, zajištěno a integrováno.
7.
Nesmí být reálně možné, aby kdokoli jiný než orgán dohledu změnil údaje tohoto orgánu uložené v automatickém indikátoru polohy, včetně četnosti hlášení pozic tomuto orgánu.
8.
Žádné funkce zabudované do automatického indikátoru polohy nebo softwaru terminálu jako pomoc při servisu nesmějí umožnit neoprávněný přístup do částí automatického indikátoru polohy, které by mohly potenciálně ohrozit provoz systému sledování plavidel.
9.
Automatické indikátory polohy musí být instalovány na plavidlech v souladu se specifikacemi výrobce a příslušnými normami.
10.
Za běžných provozních podmínek družicové navigace musí být polohy, které jsou odvozeny z předaných údajů, přesné na 100 čtverečních metrů v kvadratickém průměru (tj. 98 % poloh musí být v tomto rozsahu).
11.
Automatický indikátor polohy a/nebo poskytovatel služeb musí být schopni podporovat možnost zasílání údajů do více na sobě nezávislých míst určení.
12.
Dekodér družicové navigace a vysílač musí být plně integrovány a umístěny ve stejném fyzickém krytu odolném proti nedovolené manipulaci.
13.
Standardní formát pro manuální hlášení polohy v případě chybné funkce nebo selhání automatického indikátoru polohy je tento:
a) |
WIN |
b) |
název plavidla |
c) |
datum: dd/mm/rr |
d) |
čas: 24 hodinový formát HH:MM (UTC) |
e) |
zeměpisná šířka – SS-MM-VV (S/J) |
f) |
zeměpisná délka – SSS-MM-VV (V/Z) |
g) |
činnost (rybolov/vyhledávání/tranzit/překládka) |
PŘÍLOHA IV
INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT UVEDENY V PROHLÁŠENÍ WCPFC O PŘEKLÁDCE
1. |
Jedinečný identifikátor dokumentu |
2. |
Název rybářského plavidla a jeho WIN |
3. |
Název přepravního plavidla a jeho WIN |
4. |
Lovné zařízení používané k rybolovu |
5. |
Množství produktu (1) (včetně druhů a jeho stavu zpracování (2)), které má být přeloženo |
6. |
Stav ryb (čerstvé, nebo zmrazené) |
7. |
Množství vedlejšího produktu (3), které má být přeloženo |
8. |
Zeměpisná poloha (4) úlovků vysoce stěhovavých rybích populací |
9. |
Datum a místo (5) překládky |
10. |
Jméno a podpis případného pozorovatele WCPFC |
11. |
Množství produktu, které je již na palubě přijímajícího plavidla, a zeměpisný původ (6) tohoto produktu. |
(1) Tuňák a druhy tuňákům příbuzné.
(2) Celé; vykuchané a bez hlav; vykuchané, bez hlav a ocasů; pouze vykuchané, nikoli bez žaber; vykuchané a bez žaber; vykuchané, bez žaber a bez ocasu; žraločí ploutve.
(3) Jiné ryby než tuňák a druhy tuňákům příbuzné.
(4) Zeměpisnou polohou úlovku se rozumí dostatečné informace umožňující určit, jaký podíl úlovku byl uloven v těchto oblastech: na volném moři, mimo oblast úmluvy, ve výlučných ekonomických zónách (uvedených samostatně). Přijímající plavidla zeměpisnou polohu úlovku uvádět nemusí.
(5) Místo překládky musí být zaokrouhleno na desetinnou šířku a délku s přesností na 0,1 stupně a musí být doplněno popisem místa, například na volném moři, mimo oblast úmluvy nebo uvnitř specifikované výlučné ekonomické zóny.
(6) Původ produktu se vykazuje podle oblasti regionální organizace pro řízení rybolovu a zahrnuje množství produktu z každé jednotlivé oblasti.
PŘÍLOHA V
SOUŘADNICE A MAPA OBLASTI VÝCHODNÍHO VOLNÉHO MOŘE
ZEMĚPISNÁ DÉLKA |
ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA |
-155,495308 |
-11,375548 |
-155,498321 |
-11,391248 |
-155,375667 |
-11,6652 |
-155,144789 |
-12,031226 |
-155,087069 |
-12,286791 |
-155,011312 |
-12,527927 |
-154,988916 |
-12,541928 |
-155,011131 |
-12,528155 |
-155,4405 |
-12,58823 |
-155,8398 |
-12,7045 |
-156,3396 |
-12,96024 |
-156,748 |
-13,26971 |
-157,0805 |
-13,57845 |
-157,4277 |
-13,99567 |
-157,6434 |
-14,37697 |
-157,7986 |
-14,73752 |
-157,9131 |
-15,11709 |
-157,962 |
-15,46605 |
-158,039622 |
-15,653761 |
-158,122829 |
-15,877123 |
-158,127739 |
-15,869203 |
-158,231024 |
-15,803568 |
-158,36955 |
-15,745447 |
-158,496828 |
-15,694033 |
-158,661362 |
-15,634953 |
-158,821586 |
-15,583395 |
-159,026918 |
-15,539192 |
-159,190663 |
-15,503491 |
-159,372631 |
-15,472738 |
-159,548569 |
-15,453715 |
-159,736692 |
-15,448871 |
-159,90316 |
-15,449959 |
-160,083542 |
-15,463548 |
-160,226654 |
-15,480612 |
-160,365423 |
-15,495182 |
-160,451319 |
-15,514117 |
-160,406016 |
-15,448192 |
-160,316351 |
-15,338878 |
-160,217964 |
-15,213622 |
-160,156932 |
-15,110787 |
-160,074995 |
-14,978629 |
-160,011413 |
-14,890788 |
-159,926847 |
-14,750107 |
-159,87787 |
-14,621808 |
-159,79653 |
-14,407807 |
-159,75968 |
-14,275899 |
-159,711458 |
-14,113648 |
-159,682425 |
-13,98575 |
-159,655144 |
-13,863674 |
-159,621745 |
-13,726376 |
-159,619708 |
-13,634445 |
-159,616001 |
-13,561895 |
-159,614094 |
-13,509574 |
-159,561966 |
-13,476838 |
-159,464666 |
-13,417237 |
-159,323121 |
-13,349332 |
-159,212807 |
-13,287211 |
-159,104174 |
-13,209011 |
-158,983445 |
-13,143509 |
-158,882253 |
-13,049931 |
-158,744371 |
-12,94646 |
-158,649624 |
-12,872332 |
-158,560938 |
-12,795621 |
-158,495677 |
-12,723884 |
-158,424306 |
-12,639442 |
-158,333838 |
-12,548261 |
-158,2853 |
-12,45563 |
-158,071642 |
-12,43816 |
-157,8909 |
-12,42376 |
-157,747379 |
-12,436771 |
-157,631174 |
-12,428707 |
-157,4811 |
-12,39678 |
-157,229515 |
-12,356368 |
-157,039477 |
-12,306157 |
-156,868471 |
-12,243143 |
-156,665366 |
-12,174288 |
-156,495214 |
-12,106995 |
-156,3649 |
-12,01769 |
-156,25113 |
-11,967768 |
-156,113903 |
-11,894359 |
-156,012144 |
-11,844092 |
-155,895851 |
-11,761728 |
-155,77415 |
-11,66355- |
-155,688884 |
-11,572012 |
-155,593209 |
-11,478779 |
-155,495308 |
-11,375548 |
Vysvětlivky:
1) |
Oblast východního volného moře (E-HSP) |
2) |
Volné moře |
3) |
Kiribati |
4) |
Cookovy ostrovy |
5) |
Francouzská Polynésie |
PŘÍLOHA VI
SCHEMATICKÉ ZOBRAZENÍ LOVNÉ ŠNŮRY NA ŽRALOKY
Vysvětlivky:
1) |
Dlouhá lovná šňůra |
2) |
Plovák |
3) |
Plováková šňůra |
4) |
Šňůry na žraloky |
5) |
Hlavní šňůra |
6) |
Návazce |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
26.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 276/37 |
NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2022/2057
ze dne 13. října 2022,
kterým se mění nařízení (EU) 2020/1706 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé produkty rybolovu na období 2021–2023
(Text s významem pro EHP)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 31 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Zásobování Unie některými produkty rybolovu v současnosti závisí na dovozu ze třetích zemí. V posledních desetiletích se závislost Unie na dovozech za účelem pokrytí spotřeby produktů rybolovu zvýšila. Aby nedošlo k ohrožení produkce produktů rybolovu v Unii a aby se zajistilo přiměřené zásobování zpracovatelského průmyslu v Unii, je třeba v mezích celních kvót pro patřičný objem zrušit nebo snížit dovozní cla na řadu produktů rybolovu. |
(2) |
Nařízením Rady (EU) 2020/1706 (1) byly otevřeny autonomní celní kvóty Unie pro některé produkty rybolovu na období 2021–2023 a byl stanoven způsob jejich správy. U každé celní kvóty bylo rozhodnuto o odpovídajících objemech tak, aby bylo v daném období zajištěno přiměřené zásobování zpracovatelského průmyslu Unie. |
(3) |
Dne 19. července 2021 bylo nařízení (EU) 2020/1706 změněno nařízením Rady 2021/1203 (2), a to mimo jiné doplněním nových kvót platných do 31. října 2022, neboť skončila platnost dvoustranných protokolů s Islandskou republikou a Norským královstvím, které stanoví kvóty pro některé ryby a produkty rybolovu. |
(4) |
Jednání o nových dodatkových protokolech s Islandskou republikou a Norským královstvím, kterými se stanoví kvóty pro některé ryby a produkty rybolovu, však nebudou uzavřena před 31. říjnem 2022. |
(5) |
Je proto nezbytné zavést nové kvóty platné do konce použitelnosti nařízení (EU) 2020/1706. |
(6) |
Z naléhavých důvodů a s cílem zabránit nedostatku bezcelních produktů rybolovu určených ke zpracování v Unii by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha nařízení (EU) 2020/1706 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. listopadu 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Lucemburku dne 13. října 2022.
Za Radu
předseda
P. BLAŽEK
(1) Nařízení Rady (EU) 2020/1706 ze dne 13. listopadu 2020 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé produkty rybolovu na období 2021–2023 (Úř. věst. L 385, 17.11.2020, s. 3).
(2) Nařízení Rady (EU) 2021/1203 ze dne 19. července 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2020/1706, pokud jde o zahrnutí autonomních celních kvót Unie pro některé produkty rybolovu (Úř. věst. L 261, 22.7.2021, s. 1).
PŘÍLOHA
V tabulce v příloze nařízení (EU) 2020/1706 se doplňují nové položky, které znějí:
Pořadové číslo |
Kód KN |
Kód TARIC |
Popis |
Roční objem kvóty (v tunách) (1) |
Celní sazba v rámci kvóty |
Kvótové období |
09.2509 |
ex 1604 12 91 |
13 |
Sledi, kořenění a/nebo naložení v octu, ve slaném nálevu, ke zpracování |
17 500 (čistá hmotnost po odkapání) |
0 % |
1.11.2022–31.12.2023 |
93 |
||||||
ex 1604 12 99 |
16 |
|||||
17 |
||||||
09.2510 |
ex 0303 51 00 |
10 |
Sledi (Clupea harengus, Clupea pallasii), zmrazení, ke zpracování (2) |
11 670 |
0 % |
1.11.2022–31.12.2023 |
20 |
||||||
09.2512 |
|
|
Zmrazené ryby, ke zpracování |
3 850 |
0 % |
1.11.2022–31.12.2023 |
0303 55 30 |
10 |
Kranas Murphyho (Trachurus murphyi) |
||||
ex 0303 55 90 |
95 |
Ostatní ryby rodu Trachurus spp., kromě Trachurus trachurus, Trachurus murphyi a kranase (Caranx trachurus) |
||||
0303 56 00 |
10 |
Kranasovec štíhlý (Rachycentron canadum) |
||||
0303 69 90 |
10 |
Ostatní ryby |
||||
0303 89 90 |
11 |
|||||
21 |
||||||
30 |
||||||
91 |
||||||
0303 82 00 |
10 |
Rejnokovití (Rajidae) |
||||
0303 89 55 |
10 |
Mořan zlatý (Sparus aurata) |
||||
09.2513 |
0304 86 00 |
20 |
Filé ze sleďů (Clupea harengus, Clupea pallasii), zmrazené, ke zpracování |
29 170 |
0 % |
1.11.2022–31.12.2023 |
ex 0304 99 23 |
10 |
Řezy ze sleďů (Clupea harengus, Clupea pallasii) (podélně rozříznuté), zmrazené, ke zpracování (2) |
||||
20 |
||||||
09.2514 |
0304 49 50 |
10 |
Filé z okouníků (Sebastes spp.), čerstvé nebo chlazené, ke zpracování |
1 520 |
0 % |
1.11.2022–31.12.2023 |
(1) Vyjádřeno v čisté hmotnosti, není-li uvedeno jinak.
(2) Od 15. února do 15. června nelze celní kvótu využít pro zboží deklarované k propuštění do volného oběhu.
26.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 276/40 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/2058
ze dne 28. února 2022,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy týkající se horizontů likvidity pro přístup založený na alternativních interních modelech, jak je uvedeno v čl. 325bd odst. 7
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 325bd odst. 7 třetí pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Obecná metodika pro přiřazování rizikového faktoru pozice k obecné kategorii rizikových faktorů pro účely čl. 325bd odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 by měla institucím umožnit určit obecné kategorie rizikových faktorů a obecné podkategorie rizikových faktorů, které odpovídají rizikům obsaženým v rizikovém faktoru za účelem určení jeho příslušného horizontu likvidity. Obecná metodika by měla být dostatečně obecná na to, aby byla použitelná na většinu rizikových faktorů. |
(2) |
Vzhledem k zvláštnostem některých rizikových faktorů, včetně těch, které nespadají do žádné obecné kategorie rizikových faktorů v tabulce 2 v článku 325bd nařízení (EU) č. 575/2013, by obecná metodika mohla vést k rozdílným výsledkům mezi institucemi, pokud by se na tyto rizikové faktory uplatnila, což by vedlo k nedostatečné harmonizaci a možné regulatorní arbitráži. V důsledku toho je nezbytné doplnit obecnou metodiku o konkrétní pravidla. |
(3) |
Vysoký objem průměrného denního obratu čistých mimoburzovních (OTC) úrokových derivátů představuje dobrý ukazatel likvidní povahy jejich příslušných podkladových měn. Tento ukazatel obratu je proto vhodné vzít v úvahu za účelem upřesnění, které měny by měly představovat podkategorii nejlikvidnějších měn v obecné kategorii úrokových rizikových faktorů v tabulce 2 v článku 325bd nařízení (EU) č. 575/2013. Průzkum obratu OTC úrokových derivátů u centrálních bank prováděný jednou za tři roky Bankou pro mezinárodní platby (BIS) (2) představuje spolehlivý zdroj statistických údajů pro hodnocení obratu OTC úrokových derivátů podle nástroje a měny. Z tohoto důvodu a v zájmu zajištění souladu s mezinárodními postupy je vhodné přihlédnout k výsledkům tohoto průzkumu pro účely určení měn tvořících podkategorii nejlikvidnějších měn. |
(4) |
Obdobně vysoký objem denního průměrného obratu čistých OTC měnových derivátů představuje dobrý ukazatel likvidní povahy jejich příslušných podkladových měnových párů. Je proto vhodné vzít tento ukazatel v úvahu pro upřesnění, které měnové páry by měly představovat nejlikvidnější podkategorii měnových párů v obecné kategorii měnových rizikových faktorů v tabulce 2 v článku 325bd nařízení (EU) č. 575/2013. Průzkum obratu OTC měnových derivátů u centrálních bank prováděný jednou za tři roky bankou BIS (3) představuje spolehlivý zdroj statistických údajů pro hodnocení obratu OTC měnových derivátů podle nástroje a měny. Z tohoto důvodu a v zájmu zajištění souladu s mezinárodními postupy je vhodné přihlédnout k výsledkům tohoto průzkumu pro účely určení měnových párů tvořících podkategorii nejlikvidnějších měnových párů. |
(5) |
Vzhledem k rozmanitosti akciových trhů v Unii je nezbytné definovat malou a velkou tržní kapitalizaci pro účely podkategorie ceny akcií a volatility v obecné kategorii akciových rizikových faktorů v tabulce 2 v článku 325bd nařízení (EU) č. 575/2013 na základě kombinace absolutní a relativní prahové hodnoty. Vzhledem k potřebě souladu s mezinárodními regulačními standardy je vhodné založit absolutní prahovou hodnotu na prahové hodnotě stanovené Basilejským výborem pro bankovní dohled (4). Vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1646 (5) stanoví seznam hlavních indexů založených na likviditě složek indexů, a vzhledem k tomu, že metodika pro sestavení uvedeného seznamu vychází z tržní kapitalizace a volně obchodovaného objemu a z podmínky minimální prahové hodnoty likvidity, je vhodné stanovit relativní prahovou hodnotu v souladu s uvedeným prováděcím nařízením. Akcie v hlavních indexech uvedených v prováděcím nařízení (EU) 2016/1646, jejichž všechny složky jsou kótovány v Unii, by proto měly být považovány za akcie s velkou tržní kapitalizací, zatímco všechny ostatní akcie by měly být považovány za akcie s malou tržní kapitalizací. |
(6) |
Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví. |
(7) |
Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval možné související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (6), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA 1
Přiřazování rizikových faktorů
Článek 1
Obecná metodika
1. Při přiřazování rizikových faktorů k obecným kategoriím rizikových faktorů v tabulce 2 v článku 325bd nařízení (EU) č. 575/2013 přiřadí instituce každý rizikový faktor k nejvhodnější obecné kategorii rizikových faktorů s ohledem na povahu rizika představovaného rizikovým faktorem a na údaje použité jako vstupní údaje pro rizikový faktor v modelu měření rizika.
Při přiřazování rizikových faktorů k obecným podkategoriím rizikových faktorů v rámci obecné kategorie rizikových faktorů uvedené tabulky přiřadí instituce rizikový faktor k nejvhodnější obecné podkategorii rizikových faktorů v této obecné kategorii rizikových faktorů s ohledem na povahu rizika představovaného rizikovým faktorem a na údaje použité jako vstupní údaje pro rizikový faktor v modelu měření rizika.
2. Pro účely odstavce 1, pokud povaha rizikového faktoru neodpovídá žádné obecné kategorii rizikových faktorů v tabulce 2 v článku 325bd nařízení (EU) č. 575/2013, přiřadí instituce tento rizikový faktor k obecné kategorii rizikových faktorů „Komodity“ v uvedené tabulce a k obecné podkategorii rizikových faktorů „Jiné typy“ této kategorie.
3. Pro účely odstavce 1 určí instituce pro rizikový faktor, který by mohl být přiřazen k více než jedné obecné kategorii rizikových faktorů nebo obecné podkategorii rizikových faktorů, všechny tyto odpovídající kategorie a odpovídající podkategorie.
Z těchto obecných kategorií rizikových faktorů nebo odpovídajících obecných podkategorií rizikových faktorů se rizikový faktor přiřadí k obecné kategorii rizikových faktorů a odpovídající obecné podkategorii rizikových faktorů s nejdelším horizontem likvidity.
Pokud má více než jedna obecná kategorie rizikových faktorů nebo odpovídající obecná podkategorie rizikových faktorů stejný nejdelší horizont likvidity, může být rizikový faktor přiřazen ke kterékoli z těchto obecných kategorií rizikových faktorů a k jejich odpovídajícím obecným podkategoriím rizikových faktorů.
Článek 2
Specifická metodika pro nástroje homogenního indexu
1. Odchylně od článku 1, pokud instituce ve svém modelu měření rizika popisuje pozici v nástroji homogenního indexu jako jediný rizikový faktor, může se rozhodnout, že tento rizikový faktor přiřadí v souladu s metodikou stanovenou v odstavci 2.
Pro účely tohoto článku se „homogenním indexem“ rozumí index, který má jedno z těchto složení:
a) |
akcie nebo jiné indexy složené pouze z akcií; |
b) |
dluhopisy nebo jiné indexy složené pouze z dluhopisů; |
c) |
swapy úvěrového selhání nebo jiné indexy složené pouze ze swapů úvěrového selhání; |
d) |
komodity nebo jiné indexy složené pouze z komodit. |
2. Horizont likvidity jediného rizikového faktoru modelujícího nástroj homogenního indexu, jak je uvedeno v odstavci 1, může instituce určit takto:
a) |
instituce přiřadí rizikový faktor k obecné kategorii rizikových faktorů v tabulce 2 v článku 325bd nařízení (EU) č. 575/2013, která odpovídá příslušné kategorii pro složení homogenního indexu; |
b) |
instituce použije obecnou metodiku stanovenou v článku 1 samostatně pro každou složku homogenního indexu s cílem určit její příslušné horizonty likvidity; |
c) |
instituce vypočítá vážený průměr horizontů likvidity stanovený v souladu s písmenem b) na základě příslušné váhy každé složky v indexu; |
d) |
horizontem likvidity rizikového faktoru modelujícího nástroj homogenního indexu, je nejkratší horizont likvidity podkategorií složek indexu, který je větší nebo roven váženému průměru uvedenému v písmenu c). |
Pro účely písmene a) se rizikový faktor nástroje homogenního indexu se složením uvedeným v odst. 1 písm. b) a c) přiřadí k obecné kategorii rizikových faktorů „Úvěrové rozpětí“.
Článek 3
Specifická metodika pro faktory inflačního, jednoměnového a křížového měnového bazického rizika
1. Odchylně od článku 1 přiřadí instituce faktory inflačního rizika pro danou měnu k obecné kategorii rizikových faktorů „Úroková míra“ a k obecné podkategorii rizikových faktorů dané měny.
2. Odchylně od článku 1 přiřadí instituce faktory jednoměnového bazického rizika a faktory křížového měnového bazického rizika k obecné kategorii rizikových faktorů „Úroková míra“ a k obecné podkategorii rizikových faktorů měny, ve které je denominována báze.
Článek 4
Specifická metodika pro faktory rizika repo sazeb a dividend
1. Odchylně od článku 1 přiřadí instituce faktory rizika akciových repo sazeb a dividend k obecné kategorii rizikových faktorů „Akcie“.
2. Odchylně od článku 1 se pro účely určení obecné podkategorie rizikových faktorů zachází s faktory rizika akciových repo sazeb a dividend pro danou akcii jako s rizikovými faktory, které odpovídají volatilitě této akcie.
KAPITOLA 2
Určení podkategorie nejlikvidnějších měn, určení podkategorie nejlikvidnějších měnových párů a definice podkategorií malé a velké tržní kapitalizace
Článek 5
Podkategorie nejlikvidnějších měn
Měny, které tvoří podkategorii nejlikvidnějších měn v obecné kategorii úrokových rizikových faktorů v tabulce 2 v článku 325bd nařízení (EU) č. 575/2013, jsou měny uvedené v příloze I tohoto nařízení.
Článek 6
Pod-kategorie nejlikvidnějších měnových párů
Měnové páry, které tvoří podkategorii nejlikvidnějších měnových párů v obecné kategorii měnových rizikových faktorů v tabulce 2 v článku 325bd nařízení (EU) č. 575/2013, jsou měnové páry uvedené v příloze II tohoto nařízení.
Článek 7
Definice malé a velké tržní kapitalizace
1. Pro účely podkategorie ceny akcií a volatility v obecné kategorii akciových rizikových faktorů v tabulce 2 v článku 325bd nařízení (EU) č. 575/2013 musí akcie s velkou tržní kapitalizací splňovat alespoň jednu z těchto podmínek:
a) |
tržní kapitalizace akcie je vyšší než 1,75 miliardy EUR; |
b) |
akcie patří do jednoho z hlavních indexů uvedených v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2016/1646, jehož všechny složky jsou kótovány v Unii. |
2. Všechny ostatní akcie, než akcie uvedené v odstavci 1, se považují za akcie s malou tržní kapitalizací.
Článek 8
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 28. února 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.
(2) „Interest rate derivatives market turnover in 2019“ (Obrat na trhu s úrokovými deriváty v roce 2019), BIS Triennial Central Bank Survey 2019, Měnový a hospodářský odbor.
(3) „Global foreign exchange market turnover in 2019“ (Globální obrat na devizovém trhu v roce 2019), BIS Triennial Central Bank Survey 2019, Měnový a hospodářský odbor.
(4) Minimální kapitálové požadavky na krytí tržního rizika, leden 2019 (rev. únor 2019).
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1646 ze dne 13. září 2016, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o hlavní indexy a uznané burzy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (Úř. věst. L 245, 14.9.2016, s. 5).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
PŘÍLOHA I
Seznam nejlikvidnějších měn, na něž odkazuje článek 5
— |
euro (EUR), |
— |
americký dolar (USD), |
— |
libra šterlinků (GBP), |
— |
japonský jen (JPY), |
— |
australský dolar (AUD), |
— |
švédská koruna (SEK), |
— |
kanadský dolar (CAD). |
PŘÍLOHA II
Seznam nejlikvidnějších měnových párů, na něž odkazuje článek 6
Pro účely této přílohy se používají tyto kódy měn:
|
EUR (euro), USD (americký dolar), JPY (japonský jen), GBP (libra šterlinků), CHF (švýcarský frank), CAD (kanadský dolar), MXN (mexické peso), CNY (čínský juan), NZD (novozélandský dolar), RUB (ruský rubl), HKD (hongkongský dolar), SGD (singapurský dolar), TRY (turecká lira), KRW (jihokorejský won), SEK (švédská koruna), ZAR (jihoafrický rand), INR (indická rupie), NOK (norská koruna), BRL (brazilský real), AUD (australský dolar), DKK (dánská koruna), BGN (bulharský lev), HRK (chorvatská kuna). |
|
EUR/USD, EUR/JPY, EUR/GBP, EUR/CHF, EUR/CAD, EUR/MXN, EUR/CNY, EUR/NZD, EUR/RUB, EUR/HKD, EUR/SGD, EUR/TRY, EUR/KRW, EUR/SEK, EUR/ZAR, EUR/INR, EUR/NOK, EUR/BRL, EUR/AUD. |
|
USD/JPY, USD/GBP, USD/AUD, USD/CAD, USD/CHF, USD/MXN, USD/CNY, USD/NZD, USD/RUB, USD/HKD, USD/SGD, USD/TRY, USD/KRW, USD/SEK, USD/ZAR, USD/INR, USD/NOK, USD/BRL, USD/DKK, USD/BGN, USD/HRK. |
|
JPY/GBP, JPY/CAD, JPY/CHF, JPY/MXN, JPY/CNY, JPY/NZD, JPY/RUB, JPY/HKD, JPY/SGD, JPY/TRY, JPY/KRW, JPY/SEK, JPY/ZAR, JPY/INR, JPY/NOK, JPY/BRL, JPY/DKK, JPY/AUD, JPY/BGN, JPY/HRK. |
|
GBP/AUD, GBP/CAD, GBP/CHF, GBP/MXN, GBP/CNY, GBP/NZD, GBP/RUB, GBP/HKD, GBP/SGD, GBP/TRY, GBP/KRW, GBP/SEK, GBP/ZAR, GBP/INR, GBP/NOK, GBP/BRL, GBP/DKK, GBP/BGN, GBP/HRK. |
|
AUD/CAD, AUD/CHF, AUD/MXN, AUD/CNY, AUD/NZD, AUD/RUB, AUD/HKD, AUD/SGD, AUD/TRY, AUD/KRW, AUD/SEK, AUD/ZAR, AUD/INR, AUD/NOK, AUD/BRL. |
|
CAD/CHF, CAD/MXN, CAD/CNY, CAD/NZD, CAD/RUB, CAD/HKD, CAD/SGD, CAD/TRY, CAD/KRW, CAD/SEK, CAD/ZAR, CAD/INR, CAD/NOK, CAD/BRL. |
|
CHF/MXN, CHF/CNY, CHF/NZD, CHF/RUB, CHF/HKD, CHF/SGD, CHF/TRY, CHF/KRW, CHF/SEK, CHF/ZAR, CHF/INR, CHF/NOK, CHF/BRL, CHF/DKK, CHF/BGN, CHF/HRK. |
|
MXN/CNY, MXN/NZD, MXN/RUB, MXN/HKD, MXN/SGD, MXN/TRY, MXN/KRW, MXN/SEK, MXN/ZAR, MXN/INR, MXN/NOK, MXN/BRL. |
|
CNY/NZD, CNY/RUB, CNY/HKD, CNY/SGD, CNY/TRY, CNY/KRW, CNY/SEK, CNY/ZAR, CNY/INR, CNY/NOK, CNY/BRL. |
|
NZD/RUB, NZD/HKD, NZD/SGD, NZD/TRY, NZD/KRW, NZD/SEK, NZD/ZAR, NZD/INR, NZD/NOK, NZD/BRL. |
|
RUB/HKD, RUB/SGD, RUB/TRY, RUB/KRW, RUB/SEK, RUB/ZAR, RUB/INR, RUB/NOK, RUB/BRL. |
|
HKD/SGD, HKD/TRY, HKD/KRW, HKD/SEK, HKD/ZAR, HKD/INR, HKD/NOK, HKD/BRL. |
|
SGD/TRY, SGD/KRW, SGD/SEK, SGD/ZAR, SGD/INR, SGD/NOK, SGD/BRL. |
|
TRY/KRW, TRY/SEK, TRY/ZAR, TRY/INR, TRY/NOK, TRY/BRL. |
|
KRW/SEK, KRW/ZAR, KRW/INR, KRW/NOK, KRW/BRL. |
|
SEK/ZAR, SEK/INR, SEK/NOK, SEK/BRL. |
|
ZAR/INR, ZAR/NOK, ZAR/BRL. |
|
INR/NOK, INR/BRL. |
|
NOK/BRL. |
26.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 276/47 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/2059
ze dne 14. června 2022,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s ohledem na regulační technické normy upřesňující technické podrobnosti požadavků na zpětné testování a přiřazování zisků a ztrát podle článků 325bf a 325bg nařízení (EU) č. 575/2013
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 325bf odst. 9 třetí pododstavec a čl. 325bg odst. 4 třetí pododstavec uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Ustanovení čl. 325bf odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 vyžaduje, aby instituce počítaly denní překročení na základě zpětného testování hypotetických a skutečných změn v hodnotě svého portfolia tvořeného všemi pozicemi přiřazenými jejich obchodním útvarům. Toto zpětné testování má v závislosti na úrovni, na jaké je prováděno, posoudit, zdali je vhodné vypočítávat kapitálové požadavky pro pozice v obchodním útvaru pomocí přístupu založeného na alternativních interních modelech a zdali jsou kapitálové požadavky spojené s modelovatelnými rizikovými faktory přiměřené. Ustanovení čl. 325bf odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013 vyžaduje, aby instituce jako výchozí bod pro toto zpětné testování používaly hodnotu portfolia ke konci dne, včetně veškerých úprav, jako jsou rezervy nebo jakékoliv úpravy ocenění. |
(2) |
Při zpětném testování výše hodnoty v riziku by měly být do skutečných změn hodnoty portfolia zahrnuty i některé vlivy tržního rizika, které nejsou zachyceny interním modelem měření rizika. V souladu s tím by do skutečných změn hodnoty portfolia měly být zahrnuty všechny úpravy související s tržním rizikem bez ohledu na četnost, s jakou je instituce aktualizují. Zpětné testování výše hodnoty v riziku s hypotetickými změnami hodnoty portfolia by však mělo být prováděno na základě předpokladu statického portfolia. Instituce by tudíž do výpočtu těchto hypotetických změn hodnoty portfolia měly zahrnout pouze ty úpravy, které se vypočítávají denně a které jsou zahrnuty do interního modelu měření rizika. |
(3) |
V některých případech je možné, že s ohledem na povahu dané úpravy a na interní řízení rizik, které se na tuto úpravu vztahuje, se taková úprava vypočte pro soubory pozic, které jsou přiřazeny více než jednomu obchodnímu útvaru. Pro zajištění harmonizace v celé Unii by instituce při výpočtu skutečných a hypotetických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru měly mít povinnost buď přepočíst tuto úpravu pro každý obchodní útvar pouze na základě samostatných pozic přiřazených obchodnímu útvaru, nebo, jsou-li splněny konkrétní podmínky, zohlednit změny vyplývající z této úpravy pouze v souvislosti se zpětným testováním uvedeným v čl. 325bf odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013. V případě, že instituce provádějí proces oceňování ke konci dne s cílem odvodit hodnoty portfolia obchodních útvarů ke konci dne, neměly by mít při výpočtu hypotetických a skutečných změn na úrovni obchodního útvaru možnost přiřadit úpravu obchodním útvarům způsobem, který je úměrný příspěvku jednotlivých obchodních útvarů k hodnotě dané úpravy. |
(4) |
Požadavek na přiřazování zisků a ztrát stanovený v článku 325bg nařízení (EU) č. 575/2013 hraje významnou roli při zajišťování toho, aby teoretické změny a hypotetické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru byly dostatečně blízké. Pro praktické provedení požadavku na přiřazování zisků a ztrát jsou vhodné statistické testy obsažené v mezinárodních normách vypracovaných Basilejským výborem pro bankovnictví a dohled, Spearmanův korelační koeficient a metrika Kolmogorovova-Smirnovova testu, instituce by je tudíž měly pro tento účel používat. |
(5) |
V mezinárodních normách je stanoveno, že by instituce měly splnit dodatečný kapitálový požadavek, pokud teoretické a hypotetické změny hodnoty portfolií obchodních útvarů nejsou dostatečně blízké. V této situaci by měly mít instituce povinnost pro tyto obchodní útvary tento dodatečný kapitálový požadavek vypočíst a oznámit jej příslušným orgánům. |
(6) |
Při podávání zpráv o výsledcích přiřazování zisků a ztrát v souladu s čl. 325az odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 by instituce také měly zdůraznit, kde se hypotetické změny a teoretické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru významně liší. To by mělo institucím pomoci určit případné nedostatky při výpočtu teoretických změn. |
(7) |
Při posuzování souladu s požadavkem na přiřazování zisků a ztrát jsou teoretické změny hodnoty portfolia porovnávány s hypotetickými změnami, které jsou vypočteny na základě předpokladu statického portfolia. Cílem tohoto porovnání je určit významnost rozdílů v procesech oceňování modelu měření rizika instituce, jehož výsledkem jsou teoretické změny, a v procesech oceňování interních systémů instituce, jehož výsledkem jsou hypotetické změny. Aby bylo zajištěno, že toto porovnání nebude ovlivněno změnami ve složení portfolia, měly by být teoretické změny hodnoty portfolia používané u požadavku na přiřazování zisků a ztrát vypočteny také na základě předpokladu statického portfolia. |
(8) |
Aby byl zajištěn soulad s mezinárodními normami, hypotetické změny hodnoty portfolia, které jsou vypočteny za účelem posouzení souladu s požadavkem na přiřazování zisků a ztrát, by měly být sladěny s hypotetickými změnami hodnoty portfolia, které instituce vypočítává pro účely zpětného testování. |
(9) |
Rozdíly mezi procesy oceňování, jejichž výsledkem jsou hypotetické a teoretické změny hodnoty portfolia, mohou být způsobeny opomenutím určitých rizikových faktorů v modelu měření rizika nebo zjednodušeními modelu měření rizika. Další rozdíly mohou být způsobeny nesladěním údajů, které instituce používá jako vstupy pro stanovení hodnoty svých portfolií. Aby se předešlo dalším zdrojům nesrovnatelností vyplývajícím z těchto rozdílů ve vstupních údajích, mělo by být institucím umožněno sladit vstupní údaje, pokud jsou splněny některé konkrétní podmínky. |
(10) |
Četnost, s jakou mají být vykazovány výsledky požadavku na přiřazování zisků a ztrát, by měla být sladěna s četností, s níž je posuzována modelovatelnost rizikových faktorů, a s četností, s níž jsou vykazovány kapitálové požadavky k tržnímu riziku. Tímto způsobem budou instituce schopny stanovit kapitálové požadavky k tržnímu riziku na základě konzistentních výsledků pro požadavky na zpětné testování, požadavky na přiřazování zisků a ztrát a posuzování modelovatelnosti. |
(11) |
Způsob, jakým by instituce měly agregovat své celkové kapitálové požadavky k tržnímu riziku, by měl být sladěn s mezinárodními normami. Agregační vzorec by tudíž měl odrážet výsledky požadavku na přiřazování zisků a ztrát, včetně dodatečného kapitálového požadavku v případě, že teoretické a hypotetické změny nejsou dostatečně blízké. Kromě toho by měl agregační vzorec odrážet snížení přínosů diverzifikace v případě, že jsou kapitálové požadavky pro obchodní útvar vypočteny na základě alternativního standardizovaného přístupu, a nikoliv na základě přístupu založeného na alternativních interních modelech. |
(12) |
S cílem pomoci příslušným orgánům kontrolovat, zdali instituce dodržují toto nařízení, by instituce měly být povinny dokumentovat, jak toto nařízení provádějí. |
(13) |
Ustanovení tohoto nařízení jsou navzájem úzce propojena, jelikož se všechna zabývají prvky, které mají být zahrnuty do změn hodnoty portfolia obchodního útvaru pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku na základě přístupu založeného na alternativních interních modelech. Za účelem zajištění jednotnosti uvedených ustanovení, která by měla vstoupit v platnost současně, usnadnění komplexního chápání těchto ustanovení a zajištění jednoduchého přístupu k těmto ustanovením pro osoby, na něž se povinnosti v nich stanovené vztahují, je žádoucí zařadit všechny regulační technické normy požadované čl. 325bf odst. 9 třetím pododstavcem a čl. 325bg odst. 4 třetím pododstavcem nařízení (EU) č. 575/2013 do jediného nařízení. |
(14) |
Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předloženého Komisi orgánem EBA. |
(15) |
Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, ze kterých toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o vyjádření skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA 1
TECHNICKÉ PRVKY, KTERÉ SE ZAHRNOU DO SKUTEČNÝCH A HYPOTETICKÝCH ZMĚN HODNOTY PORTFOLIA PRO ÚČELY POŽADAVKŮ NA ZPĚTNÉ TESTOVÁNÍ
Článek 1
Technické prvky, které se zahrnou do skutečných změn hodnoty portfolia obchodního útvaru pro požadavky na zpětné testování prováděné na úrovni obchodního útvaru
1. Pro účely zpětného testování obchodního útvaru uvedeného v čl. 325bf odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 vypočtou instituce skutečné změny hodnoty portfolia obchodního útvaru pomocí stejných technik, včetně stejných metod oceňování, modelových parametrizací a tržních údajů, jaké se používají v procesu používaném pro výpočet hodnot ke konci dne („proces oceňování ke konci dne“), včetně výsledků nezávislého ověření cen uvedeného v čl. 105 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013.
2. Při výpočtu skutečných změn hodnoty portfolia obchodního útvaru zohlední instituce změny hodnoty tohoto portfolia, které jsou způsobeny zastaráváním.
3. Při výpočtu skutečných změn hodnoty portfolia obchodního útvaru zahrnou instituce do této hodnoty veškeré úpravy, které byly zohledněny v procesu oceňování ke konci dne uvedeném v odstavci 1 a které souvisejí s tržním rizikem, a to s výjimkou veškerých následujících úprav:
a) |
úvěrových úprav v ocenění zohledňujících současnou tržní hodnotu úvěrového rizika protistran instituce; |
b) |
úprav připadajících na vlastní úvěrové riziko instituce, které byly vyloučeny z kapitálu v souladu s čl. 33 odst. 1 písm. b) nebo c) nařízení (EU) č. 575/2013; |
c) |
dodatečných úprav ocenění odečtených od kmenového kapitálu tier 1 v souladu s článkem 34 nařízení (EU) č. 575/2013. |
4. Instituce vypočtou hodnotu úpravy uvedenou v odstavci 3 na základě veškerých pozic přiřazených stejnému obchodnímu útvaru. Instituce zahrnou změny hodnoty úpravy pouze k datu, k němuž se daná úprava vypočítává.
5. Kromě výluk stanovených v odst. 3 písm. a), b) a c) mohou instituce vyloučit z výpočtu skutečných změn hodnoty portfolia obchodního útvaru i úpravu, která se vypočte v rámci procesu oceňování ke konci dne pro soubory pozic přiřazených více než jednomu obchodnímu útvaru na čistém základě v případě, že jsou splněny všechny následující podmínky:
a) |
tato úprava se vzhledem ke své povaze vypočítává na čistém základě pro soubory pozic, které jsou přiřazeny více než jednomu obchodnímu útvaru; |
b) |
interní řízení rizika této úpravy je v souladu s úrovní, na které je daná úprava vypočtena; |
c) |
příslušná instituce doloží veškeré následující skutečnosti:
|
Článek 2
Technické prvky, které se zahrnou do skutečných změn hodnoty portfolia pro požadavky na zpětné testování prováděné na úrovni instituce
1. Pro účely zpětného testování uvedeného v čl. 325bf odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013 vypočtou instituce skutečné změny hodnoty portfolia pomocí stejných technik, včetně stejných metod oceňování, modelových parametrizací a tržních údajů, jaké se používají v procesu oceňování ke konci dne, včetně výsledků nezávislého ověření cen uvedeného v čl. 105 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013.
2. Při výpočtu skutečných změn hodnoty portfolia zohlední instituce změny hodnoty tohoto portfolia, které jsou způsobeny zastaráváním.
3. Při výpočtu skutečných změn hodnoty portfolia zahrnou instituce do této hodnoty veškeré úpravy, které byly zohledněny v procesu oceňování ke konci dne uvedeném v odstavci 1 a které souvisejí s tržním rizikem, a to s výjimkou veškerých následujících úprav:
a) |
úvěrových úprav v ocenění zohledňujících současnou tržní hodnotu úvěrového rizika protistran instituce; |
b) |
úprav připadajících na vlastní úvěrové riziko instituce, které byly vyloučeny z kapitálu v souladu s čl. 33 odst. 1 písm. b) nebo c) nařízení (EU) č. 575/2013; |
c) |
dodatečných úprav ocenění odečtených od kmenového kapitálu tier 1 v souladu s článkem 34 nařízení (EU) č. 575/2013. |
4. Instituce vypočtou změnu hodnoty úprav uvedených v odstavci 3 na základě kterékoliv z následujících skutečností:
a) |
veškerých pozic, které jsou přiřazeny obchodním útvarům, pro něž instituce vypočítávají kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s přístupem založeným na alternativních interních modelech stanoveným v části třetí hlavě IV kapitole 1b nařízení (EU) č. 575/2013; |
b) |
veškerých pozic podléhajících kapitálovým požadavkům k tržnímu riziku. |
5. Instituce zahrnou změny hodnoty úpravy pouze k datu, k němuž se daná úprava vypočítává.
Článek 3
Technické prvky, které se zahrnou do hypotetických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru pro požadavky na zpětné testování prováděné na úrovni obchodního útvaru
1. Pro účely zpětného testování obchodního útvaru uvedeného v čl. 325bf odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 vypočtou instituce hypotetické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru pomocí stejných technik, včetně stejných metod oceňování, modelových parametrizací a tržních údajů, jaké se používají v procesu oceňování ke konci dne, bez ohledu na poplatky a provize.
2. Při výpočtu hypotetických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru zohlední instituce změny hodnoty portfolia obchodního útvaru, které jsou způsobeny zastaráváním stejným způsobem, jakým tyto změny zohledňují při výpočtu:
a) |
rizikového ukazatele očekávaného deficitu uvedeného v čl. 325ba odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013; |
b) |
rizikového ukazatele zátěžového scénáře uvedeného v čl. 325bk nařízení (EU) č. 575/2013. |
3. Při výpočtu hypotetických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru zahrnou instituce do této hodnoty veškeré úpravy, které byly zohledněny v procesu oceňování ke konci dne uvedeném v odstavci 1 a které souvisejí s tržním rizikem, které jsou vypočítávány na denní bázi a které jsou zahrnuty do modelu měření rizika instituce, a to s výjimkou veškerých následujících úprav:
a) |
úvěrových úprav v ocenění zohledňujících současnou tržní hodnotu úvěrového rizika protistran instituce; |
b) |
úprav připadajících na vlastní úvěrové riziko instituce, které byly vyloučeny z kapitálu v souladu s čl. 33 odst. 1 písm. b) nebo c) nařízení (EU) č. 575/2013; |
c) |
dodatečných úprav ocenění odečtených od kmenového kapitálu tier 1 v souladu s článkem 34 nařízení (EU) č. 575/2013. |
4. Instituce vypočtou hodnotu úpravy uvedenou v odstavci 3 na základě veškerých pozic přiřazených tomuto obchodnímu útvaru. Instituce zahrnou změny hodnoty úpravy na základě srovnání mezi hodnotou úpravy ke konci dne s hodnotou úpravy na konci následujícího dne za předpokladu nezměněných pozic v portfoliu obchodního útvaru.
5. Kromě výluk stanovených v odst. 3 písm. a), b) a c) mohou instituce také vyloučit z výpočtu hypotetických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru úpravu, která se vypočte na čistém základě v rámci procesu oceňování ke konci dne pro soubory pozic přiřazených více než jednomu obchodnímu útvaru v případě, že jsou splněny všechny následující podmínky:
a) |
tato úprava se vzhledem ke své povaze vypočítává na čistém základě pro soubory pozic, které jsou přiřazeny více než jednomu obchodnímu útvaru; |
b) |
interní řízení rizika této úpravy je v souladu s úrovní, na které je daná úprava vypočtena; |
c) |
instituce doloží veškeré následující skutečnosti:
|
Článek 4
Technické prvky, které se zahrnou do hypotetických změn hodnoty portfolia pro požadavky na zpětné testování prováděné na úrovni instituce
1. Pro účely zpětného testování uvedeného v čl. 325bf odst. 6 nařízení (EU) č. 575/2013 vypočtou instituce hypotetické změny hodnoty portfolia pomocí stejných technik, včetně stejných metod oceňování, modelových parametrizací a tržních údajů, jaké se používají v procesu oceňování ke konci dne, bez ohledu na poplatky a provize.
2. Při výpočtu hypotetických změn hodnoty portfolia zohlední instituce změny hodnoty portfolia, které jsou způsobeny zastaráváním, stejným způsobem, jakým tyto změny zohledňují při výpočtu:
a) |
rizikového ukazatele očekávaného deficitu uvedeného v čl. 325ba odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013; |
b) |
rizikového ukazatele zátěžového scénáře uvedeného v čl. 325bk nařízení (EU) č. 575/2013. |
3. Při výpočtu hypotetických změn hodnoty portfolia zahrnou instituce do této hodnoty veškeré úpravy, které byly zohledněny v procesu oceňování ke konci dne uvedeném v odstavci 1 a které souvisejí s tržním rizikem, které jsou vypočítávány na denní bázi a které jsou zahrnuty do modelu měření rizika instituce, a to s výjimkou veškerých následujících úprav:
a) |
úvěrových úprav v ocenění zohledňujících současnou tržní hodnotu úvěrového rizika protistran instituce; |
b) |
úprav připadajících na vlastní úvěrové riziko instituce, které byly vyloučeny z kapitálu v souladu s čl. 33 odst. 1 písm. b) nebo c) nařízení (EU) č. 575/2013; |
c) |
dodatečných úprav ocenění odečtených od kmenového kapitálu tier 1 v souladu s článkem 34 nařízení (EU) č. 575/2013. |
4. Instituce vypočtou změny hodnoty úprav uvedených v odstavci 3 na základě kterékoliv z následujících skutečností:
a) |
veškerých pozic, které jsou přiřazeny obchodním útvarům, pro něž instituce vypočítávají kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s přístupem založeným na alternativních interních modelech stanoveným v části třetí hlavě IV kapitole 1b nařízení (EU) č. 575/2013; |
b) |
veškerých pozic podléhajících kapitálovým požadavkům k tržnímu riziku. |
Článek 5
Požadavky na dokumentaci
Instituce musí mít zavedeny politiky a postupy stanovující způsob, jakým vypočítávají skutečné a hypotetické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru nebo hodnoty portfolia v souladu s články 1 až 4 tohoto nařízení. Tyto politiky a postupy musí obsahovat všechny následující prvky:
a) |
při popisu způsobu výpočtu skutečných změn hodnoty příslušného portfolia nástin rozdílů mezi změnami hodnot portfolia ke konci dne, které jsou výsledkem procesu oceňování ke konci dne, a skutečnými změnami hodnoty příslušného portfolia; |
b) |
poplatky a provize a způsob, jakým se uplatňuje výluka uvedená v čl. 325bf odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013; |
c) |
seznam všech úprav, přičemž pro každou úpravu budou uvedeny všechny následující skutečnosti:
|
KAPITOLA 2
TECHNICKÁ SPECIFIKACE POŽADAVKU NA PŘIŘAZOVÁNÍ ZISKŮ A ZTRÁT
Článek 6
Obecné požadavky
1. Pro účely čl. 325bg odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 vypočítají instituce pro dané portfolio obchodního útvaru Spearmanův korelační koeficient stanovený v článku 7 tohoto nařízení a metriku Kolmogorovova-Smirnovova testu stanovenou v článku 8 tohoto nařízení a na základě výsledků těchto výpočtů uplatní kritéria uvedená v článku 9 tohoto nařízení. V případě, že podle těchto kritérií nejsou teoretické změny a hypotetické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru dostatečně blízké, vztahují se na instituce důsledky stanovené v článku 10 tohoto nařízení.
2. Pro účely odstavce 1 mohou instituce sladit časový okamžik (časový snímek), pro nějž vypočítávají teoretické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru, s časovým snímkem, pro nějž vypočítávají hypotetické změny této hodnoty.
Článek 7
Výpočet Spearmanova korelačního koeficientu
1. Instituce vypočtou Spearmanův korelační koeficient uvedený v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení na základě provedení následujících kroků v tomto pořadí:
a) |
určí časovou řadu pozorování hypotetických a teoretických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru za posledních 250 pracovních dnů; |
b) |
z časové řady hypotetických a teoretických změn uvedené v písmenu a) vytvoří instituce odpovídající časovou řadu pořadí v souladu s odstavcem 2, přičemž časovou řadu hypotetických a teoretických změn považují za výchozí časovou řadu; |
c) |
vypočtou Spearmanův korelační koeficient podle následujícího vzorce: kde:
|
2. Instituce vytvoří časovou řadu pořadí uvedenou v odst. 1 písm. b) z výchozí časové řady na základě provedení následujících kroků v tomto pořadí:
a) |
pro každé pozorování v rámci výchozí časové řady spočítají instituce počet pozorování s nižší hodnotou než je dané pozorování v rámci této časové řady; |
b) |
instituce označí každé pozorování číslem, které je výsledkem výpočtu stanoveného v písmenu a), zvětšeným o jedničku; |
c) |
pokud jsou v důsledku označení podle písmene b) dvě nebo více pozorování označena stejným číslem, zvýší instituce dále čísla těchto označení o následující zlomek: kde N se rovná množství označení se stejným číslem; |
d) |
instituce za časovou řadu pořadí považují časovou řadu označení získanou podle písmen b) a c). |
3. Instituce vypočtou směrodatnou odchylku časové řady pořadí RHPL podle vzorce stanoveného v písmenu a), směrodatnou odchylku časové řady pořadí RRTPL podle vzorce stanoveného v písmenu b) a kovarianci mezi těmito časovými řadami podle vzorce stanoveného v písmenu c) takto:
a) |
; |
b) |
; |
c) |
; kde:
|
Článek 8
Výpočet metriky Kolmogorovova-Smirnovova testu
1. Instituce vypočtou metriku Kolmogorovova-Smirnovova testu uvedenou v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení na základě provedení následujících kroků v tomto pořadí:
a) |
určí časovou řadu posledních 250 pracovních dnů pozorování hypotetických a teoretických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru; |
b) |
vypočtou empirickou kumulativní distribuční funkci hypotetických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru z časové řady hypotetických změn uvedené v písmenu a); |
c) |
vypočtou empirickou kumulativní distribuční funkci teoretických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru z časové řady teoretických změn uvedené v písmenu a); |
d) |
zjistí metriku Kolmogorovova-Smirnovova testu vypočtením maximálního rozdílu mezi dvěma empirickými kumulativními rozděleními vypočtenými podle písmen b) a c) při jakékoliv možné hodnotě zisku a ztráty. |
2. Pro účely odstavce 1 se empirickou distribuční funkcí získanou z časové řady rozumí funkce, která při zadání jakéhokoliv vstupního čísla vede k poměru počtu pozorování v rámci dané časové řady s nižší nebo stejnou hodnotou, než je dané vstupní číslo, k celkovému počtu pozorování v rámci dané časové řady.
Článek 9
Specifikace kritérií k zajištění toho, aby teoretické změny a hypotetické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru byly dostatečně blízké
1. Pro účely čl. 325bg odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 klasifikují instituce jednotlivé obchodní útvary jako útvar zelené, oranžové, žluté nebo červené zóny v souladu s odstavci 2 až 5.
V případě, že je obchodní útvar klasifikován jako útvar zelené zóny, teoretické změny a hypotetické změny hodnoty portfolia tohoto obchodního útvaru se považují za dostatečně blízké.
V případě, že je obchodní útvar klasifikován jako útvar oranžové, žluté nebo červené zóny, teoretické změny a hypotetické změny hodnoty portfolia tohoto obchodního útvaru se nepovažují za dostatečně blízké.
2. Obchodní útvar je klasifikován jako „útvar zelené zóny“, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
a) |
Spearmanův korelační koeficient pro obchodní útvar vypočtený v souladu s článkem 7 tohoto nařízení je vyšší než 0,8; |
b) |
metrika Kolmogorovova-Smirnovova testu pro obchodní útvar vypočtená v souladu s článkem 8 tohoto nařízení je nižší než 0,09. |
3. Obchodní útvar je klasifikován jako „útvar červené zóny“, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:
a) |
Spearmanův korelační koeficient pro obchodní útvar vypočtený v souladu s článkem 7 tohoto nařízení je nižší než 0,7; |
b) |
metrika Kolmogorovova-Smirnovova testu pro obchodní útvar vypočtená v souladu s článkem 8 tohoto nařízení je vyšší než 0,12. |
4. Obchodní útvar je klasifikován jako „útvar oranžové zóny“, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
a) |
obchodní útvar není klasifikován ani jako útvar zelené ani červené zóny; |
b) |
kapitálové požadavky pro všechny pozice přiřazené tomuto obchodnímu útvaru byly v předchozím čtvrtletí vypočteny na základě alternativního standardizovaného přístupu stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1a nařízení (EU) č. 575/2013. |
5. Obchodní útvar, který není klasifikován jako útvar zelené, oranžové ani červené zóny je klasifikován jako „útvar žluté zóny“.
Článek 10
Důsledky pro obchodní útvary, které jsou klasifikovány jako útvary žluté, oranžové nebo červené zóny
1. Instituce, které vypočítávají kapitálové požadavky podle přístupu založeného na alternativních interních modelech stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1b nařízení (EU) č. 575/2013 pro pozice přiřazené obchodním útvarům, které byly klasifikovány jako útvary červené, oranžové nebo žluté zóny v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, vypočítají ve vztahu k těmto pozicím kapitálový příplatek podle následujícího vzorce:
kde:
k |
= |
jak je uvedeno v odstavci 2; |
SAima |
= |
kapitálové požadavky k tržním rizikům vypočtené podle alternativního standardizovaného přístupu stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1a nařízení (EU) č. 575/2013 pro portfolio veškerých pozic přiřazených obchodním útvarům, pro něž daná instituce vypočítává kapitálové požadavky k tržním rizikům podle přístupu založeného na alternativních interních modelech stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1b nařízení (EU) č. 575/2013; |
IMAima |
= |
kapitálové požadavky k tržním rizikům vypočtené podle přístupu založeného na alternativních interních modelech stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1b nařízení (EU) č. 575/2013 pro portfolio veškerých pozic přiřazených obchodním útvarům, pro něž daná instituce vypočítává kapitálové požadavky podle části třetí hlavy IV kapitoly 1b nařízení (EU) č. 575/2013. |
2. Pro účely odstavce 1 se koeficient k vypočte podle následujícího vzorce:
kde:
SA i |
= |
kapitálové požadavky k tržním rizikům vypočtené podle alternativního standardizovaného přístupu stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1a nařízení (EU) č. 575/2013 pro všechny pozice přiřazené obchodnímu útvaru „i“; |
|
= |
indexy všech obchodních útvarů, které byly klasifikovány jako útvary červené, oranžové nebo žluté zóny v souladu s článkem 9 tohoto nařízení mezi těmi, pro které jsou kapitálové požadavky k tržním rizikům vypočteny podle přístupu založeného na alternativních interních modelech stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1b nařízení (EU) č. 575/2013; |
|
= |
indexy všech obchodních útvarů, pro které jsou kapitálové požadavky k tržním rizikům vypočteny podle přístupu založeného na alternativních interních modelech stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1b nařízení (EU) č. 575/2013. |
3. Instituce, které vypočítávají kapitálové požadavky k tržním rizikům podle přístupu založeného na alternativních interních modelech stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1b nařízení (EU) č. 575/2013 pro pozice přiřazené obchodním útvarům, které byly klasifikovány jako útvary červené nebo oranžové zóny v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, o tom informují příslušný orgán při podávání zpráv o výsledcích požadavku na přiřazování zisků a ztrát v souladu s čl. 325az odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 2013/575.
Článek 11
Četnost posuzování souladu s požadavkem na přiřazování zisků a ztrát
Instituce čtvrtletně posuzují soulad s požadavkem na přiřazování zisků a ztrát u všech obchodních útvarů, pro něž mají tyto instituce svolení uvedené v čl. 325az odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 k výpočtu kapitálových požadavků pomocí interních modelů.
Článek 12
Technické prvky, které je třeba zahrnout do teoretických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru
1. Pro účely článku 325bg nařízení (EU) č. 575/2013 vypočtou instituce teoretické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru na základě srovnání mezi hodnotou portfolia ke konci dne a hodnotou tohoto portfolia na konci následujícího dne za předpokladu nezměněných pozic v portfoliu obchodního útvaru.
2. Instituce vypočtou teoretické změny portfolia obchodního útvaru pomocí stejných technik, včetně stejných metod oceňování, modelových parametrizací a tržních údajů, jaké se používají v modelu měření rizika.
3. Teoretické změny portfolia obchodního útvaru zahrnují pouze změny hodnoty veškerých rizikových faktorů zahrnutých do modelu měření rizika, na které instituce používají scénáře budoucích šoků.
Článek 13
Technické prvky, které se zahrnou do hypotetických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru pro požadavek na přiřazování zisků a ztrát
Pro účely článku 325bg nařízení (EU) č. 575/2013 vypočítají instituce hypotetické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru v souladu s článkem 3 tohoto nařízení.
Článek 14
Sladění údajů pro požadavky na přiřazování zisků a ztrát
1. Pro účely článku 325bg nařízení (EU) č. 575/2013 mohou instituce u daného rizikového faktoru nahradit hodnotu vstupních údajů použitou při výpočtu teoretických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru hodnotou vstupních údajů stejné povahy u stejného rizikového faktoru použitého při výpočtu hypotetických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:
a) |
rozdíly ve vstupních údajích jsou způsobeny skutečností, že tyto údaje jsou získávány od různých poskytovatelů údajů; |
b) |
rozdíly ve vstupních údajích jsou způsobeny skutečností, že vstupní údaje jsou získávány ze zdroje tržních údajů v různých časových okamžicích během stejného pracovního dne. |
2. Pro účely článku 325bg nařízení (EU) č. 575/2013 mohou instituce nahradit hodnotu daného rizikového faktoru použitou při výpočtu teoretických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru hodnotou stejného rizikového faktoru použitou při výpočtu hypotetických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
a) |
rizikový faktor použitý při výpočtu hypotetických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru neodpovídá přímo vstupním údajům; |
b) |
rizikový faktor byl odvozen ze vstupních údajů pomocí technik systémů oceňování používaných u hypotetických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru; |
c) |
žádná z technik systémů oceňování uvedených v písmenu b) nebyla přebudována v systémech oceňování používaných v modelu měření rizika za účelem odvození hodnoty rizikového faktoru, který se používá při výpočtu teoretických změn hodnoty portfolia obchodního útvaru. |
Článek 15
Požadavky na dokumentaci
1. Instituce musí mít zavedeny politiky a postupy stanovující způsob, jakým vypočítávají teoretické změny podle článků 12 a 14 tohoto nařízení, které obsahují vysvětlení způsobu výpočtu teoretických změn hodnoty portfolia obchodního oddělení pro modelovatelné a nemodelovatelné rizikové faktory.
2. Při navrhování postupů pro slaďování údajů podle článku 14 tohoto nařízení provedou instituce oba následující úkony:
a) |
porovnají teoretické změny hodnoty portfolia obchodního útvaru bez sladění údajů podle článku 14 tohoto nařízení s teoretickými změnami hodnoty portfolia obchodního útvaru se sladěním údajů podle článku 14 tohoto nařízení a toto porovnání zdokumentují; |
b) |
posoudí vliv sladění údajů na metriky testů používaných pro posouzení souladu s požadavkem na přiřazení zisků a ztrát uvedeným v článcích 7 a 8 tohoto nařízení a toto posouzení zdokumentují. |
3. Instituce zdokumentují veškeré úpravy vstupních údajů pro rizikové faktory provedené v souladu s článkem 14 tohoto nařízení v rámci výpočtu teoretických změn v portfoliu obchodního útvaru, jakož i odůvodnění těchto úprav.
Článek 16
Výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku na základě přístupu založeného na alternativních interních modelech pro instituce, které mají obchodní útvary
Instituce, které vypočítávají kapitálové požadavky k tržnímu riziku v souladu s přístupem založeným na alternativních interních modelech stanoveným v části třetí hlavě IV kapitole 1b nařízení (EU) č. 575/2013 pro pozice přiřazované některým svým obchodním útvarům, vypočtou kapitálové požadavky pro všechny své pozice v obchodním portfoliu a všechny své pozice v neobchodním portfoliu vytvářející měnové nebo komoditní riziko jako součet výsledků vzorců stanovených v písmenech a) a b) takto:
a) |
|
b) |
kde:
|
Článek 17
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 14. června 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
26.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 276/60 |
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/2060
ze dne 14. června 2022,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy, které upřesňují kritéria pro posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů na základě přístupu interního modelu (IMA), jakož i četnost tohoto posuzování podle čl. 325be odst. 3 uvedeného nařízení
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 325be odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Posouzení modelovatelnosti rizikových faktorů uvedené v čl. 325be odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 by mělo určit vhodné měření rizika, které instituce mají použít k výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku každého rizikového faktoru zahrnutého nebo nacházejícího se v procesu zahrnutí do přístupu založeného na alternativních interních modelech instituce stanoveného v části třetí hlavě IV kapitole 1b nařízení (EU) č. 575/2013. Modelovatelné rizikové faktory by měly podléhat rizikovému ukazateli očekávaného deficitu vypočítanému v souladu s článkem 325bb nařízení (EU) č. 575/2013, zatímco nemodelovatelné rizikové faktory by měly podléhat rizikovému ukazateli zátěžového scénáře vypočítanému v souladu s článkem 325bk uvedeného nařízení. |
(2) |
Rizikový ukazatel očekávaného deficitu by měl zachycovat rozdělení pravděpodobnosti rizikových faktorů během dostatečně dlouhého historického období, v němž lze u těchto rizikových faktorů pozorovat údaje o relevantním trhu. Rizikový faktor by tedy měl být považován za modelovatelný, pokud je k dispozici dostatečný počet pozorovatelných ověřitelných cen, které jsou pro tento rizikový faktor reprezentativní. K provedení tohoto posouzení by mělo být dostatečné období sledování trvající dvanáct měsíců, které končí předchozím referenčním datem vykazování. Aby však bylo možné zohlednit případné prodlevy v dostupnosti údajů, mělo by být institucím umožněno nahradit uvedené dvanáctiměsíční období sledování posunutým dvanáctiměsíčním obdobím. V zájmu zajištění srovnatelnosti postupů v celé Unii by měl být tento posun omezen na jeden měsíc. Ze stejného důvodu by instituce měly tato posunutá období uplatňovat konzistentně u všech rizikových faktorů stejného druhu a příslušnému orgánu poskytnout podrobnou dokumentaci týkající se uplatňování těchto posunutých období. |
(3) |
Předpokládá se, že instituce nemusí mít všechny informace o cenách nutné pro posouzení modelovatelnosti z vlastní obchodní činnosti. Při posuzování toho, zda jsou rizikové faktory modelovatelné, by tedy mělo být institucím umožněno používat také informace o cenách získané od třetích stran za předpokladu, že tyto ceny jsou ověřitelné a že tyto třetí strany podléhají nezávislému auditu týkajícímu se platnosti jejich informací o cenách. |
(4) |
Klíčovým krokem při posuzování toho, zda jsou rizikové faktory modelovatelné, je posouzení reprezentativnosti zjištěných ověřitelných cen pro tyto rizikové faktory. Ověřitelná cena by měla být považována za reprezentativní pro rizikový faktor dané instituce, pokud je instituce schopna extrahovat hodnotu rizikového faktoru z hodnoty ověřitelné ceny za použití běžně používaných kvantitativních metod. Řada těchto metod vyžaduje k tomu, aby mohly instituce extrahovat hodnotu rizikového faktoru, dodatečné vstupní údaje, v důsledku čehož je prokázání reprezentativnosti ověřitelných cen složitější. Proto by tyto metody, jakož i případné dodatečné vstupní údaje, měly vycházet z objektivních a řádně zdokumentovaných informací, což by zabránilo tomu, aby instituce používaly nevhodné předpoklady. V souladu s mezinárodními normami by za způsobilé zdroje ověřitelných cen neměla být vzhledem k nedostatečné ověřitelnosti a reprezentativnosti považována sesouhlasení nebo ocenění zajištění. |
(5) |
Jsou-li rizikovými faktory body křivky, plochy nebo krychle, měla by být modelovatelnost těchto rizikových faktorů posuzována podle modelovatelnosti každého koše dané křivky, plochy nebo krychle vzhledem ke společným charakteristikám rizikových faktorů náležejících do daného koše. Modelovatelnost uvedeného koše by tedy měla být posuzována s ohledem na všechny ověřitelné ceny, které jsou do tohoto koše zařazeny, přičemž ověřitelné ceny reprezentativní pro jeden rizikový faktor v koši by měly být považovány za reprezentativní pro všechny rizikové faktory náležející do tohoto koše. Kromě toho by instituce měly mít možnost zvolit si standardní koše, nebo pokud to bude považováno za vhodnější pro danou křivku, plochu nebo krychli alternativní koše, které si samy vytvoří. |
(6) |
Kritéria modelovatelnosti rizikových faktorů by navíc měla zahrnovat případy, kdy instituce ve svém modelu měření rizika používá k zobrazení křivky, plochy nebo krychle parametrickou funkci a funkční parametry stanoví jako rizikové faktory. V těchto případech by uvedená kritéria měla stanovit, jak by mělo být provedeno posouzení modelovatelnosti s přihlédnutím ke zvláštnostem těchto parametrických funkcí a funkčních parametrů. |
(7) |
Aby mohly příslušné orgány posoudit soulad s tímto nařízením, je nezbytné upřesnit, jakým způsobem by měly instituce při posuzování toho, zda je daný rizikový faktor modelovatelný, uplatňovat obecný požadavek na dokumentaci stanovený v čl. 325bi odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013. |
(8) |
Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví. |
(9) |
Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, otevřené veřejné konzultace, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2), |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Kritéria pro posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů, které nejsou součástí křivky, plochy nebo krychle
1. Rizikové faktory pozic uvedených v čl. 325be odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, které nejsou součástí křivky, plochy nebo krychle, se vyhodnotí jako modelovatelné, je-li splněno některé z těchto kritérií:
a) |
během dvanáctiměsíčního období sledování, které končí předchozím referenčním datem vykazování uvedeným v čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/451 (3), jsou splněny obě tyto podmínky:
|
b) |
během dvanáctiměsíčního období sledování uvedeného v písmenu a) instituce u daného rizikového faktoru zjistila existenci nejméně 100 cen ověřitelných v souladu s článkem 2 tohoto nařízení, které mají odlišná data zjištění a které jsou považovány za reprezentativní pro tento rizikový faktor v souladu s článkem 3 tohoto nařízení. |
2. Dvanáctiměsíční období uvedené v odstavci 1 může instituce nahradit dvanáctiměsíčním obdobím, které končí nejdříve jeden měsíc před předchozím referenčním datem vykazování uvedeným v čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2021/451 (dále jen „posunuté období“), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
a) |
instituce uplatňuje toto posunuté období konzistentně u všech rizikových faktorů stejného druhu jako je dotčený rizikový faktor; |
b) |
instituce uplatňuje toto posunuté období konzistentně v průběhu času; |
c) |
instituce poskytne příslušnému orgánu podrobný popis uplatňování tohoto posunutého období. |
Článek 2
Ověřitelné ceny
1. Cena se považuje za ověřitelnou, je-li splněna některá z těchto podmínek:
a) |
cena je získána z transakce, v níž byla instituce jednou ze stran a která byla uzavřena za obvyklých tržních podmínek; |
b) |
cena je získána z transakce, kterou uzavřely třetí strany za obvyklých tržních podmínek a která splňuje všechny podmínky stanovené v odstavci 5; |
c) |
cena je získána ze skutečných konkurenčních nabídek na nákup a prodej učiněných samotnou institucí nebo třetími stranami v dobré víře za obvyklých tržních podmínek z hodnot, v nichž se instituce nebo třetí strany zavázaly provést transakci v souladu s obchodními zvyklostmi a které splňují všechny podmínky stanovené v odstavci 5. |
2. Bez ohledu na odstavec 1 se cena nepovažuje za ověřitelnou, je-li splněna některá z těchto podmínek:
a) |
cena je získána z transakce nebo nabídek na nákup a prodej mezi dvěma subjekty téže skupiny; |
b) |
cena je získána z transakce nebo nabídek na nákup a prodej zanedbatelného objemu ve srovnání s obvyklým objemem transakcí nebo nabídek odrážejících současné tržní podmínky; |
c) |
cena je získána z nabídek s rozpětím nákup/prodej, které se podstatně liší od rozpětí nákup/prodej odrážejících současné tržní podmínky; |
d) |
cena je získána z transakce, která byla provedena výhradně za účelem zjištění dostatečného počtu ověřitelných cen, které splňují kritéria stanovená v článku 1 tohoto nařízení; |
e) |
cena je získána z nabídek, které byly učiněny výhradně za účelem zjištění dostatečného počtu ověřitelných cen, které splňují kritéria stanovená v článku 1 tohoto nařízení. |
3. Datum zjištění ověřitelné ceny je shodné s datem, kdy byla provedena transakce, nebo s datem, kdy byly učiněny nabídky na nákup a prodej. Data zjištění ověřitelných cen se zaznamenávají na základě jednotného časového pásma u všech zdrojů údajů.
4. Pro účely tohoto článku se třetí stranou rozumí podnik, který institucím poskytuje údaje o transakcích nebo nabídkách pro účely článku 1 tohoto nařízení, včetně poskytovatelů služeb hlášení údajů definovaných v čl. 2 odst. 1, bodě 36a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (4) a mnohostranných systémů definovaných v čl. 4 odst. 1 bodě 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (5).
5. Transakce nebo nabídky na nákup a prodej se pro účely odst. 1 písm. b) a c) použijí pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
a) |
transakce nebo nabídky byly zpracovány nebo shromážděny prostřednictvím třetí strany; |
b) |
třetí strana nebo instituce souhlasila s tím, že příslušnému orgánu instituce na požádání předloží doklady o transakci nebo nabídkách a doklady o ověřitelnosti ceny získané z uvedené transakce nebo uvedených nabídek; |
c) |
třetí strana sdělila instituci datum, kdy byly transakce nebo nabídky zjištěny, a minimální soubor informací o transakci nebo nabídkách, který instituci umožní přiřadit ověřitelnou cenu k rizikovým faktorům, pro které je tato cena získaná z uvedené transakce nebo z uvedených nabídek reprezentativní v souladu s článkem 3 tohoto nařízení; |
d) |
instituce ověřila, že třetí strana podléhá alespoň jednou ročně nezávislému auditu třetí stranou ve smyslu čl. 325bi odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o platnost informací o cenách, správu a řízení a postupy, a má přístup k výsledkům a zprávám auditu, aby mohla tyto výsledky a zprávy na požádání sdělit svému příslušnému orgánu. |
6. Pro účely odst. 5 písm. d) posoudí nezávislý audit všechny tyto skutečnosti:
a) |
zda má třetí strana informace nezbytné ke kontrole toho, zda je cena ověřitelná, a k přiřazení ověřitelné ceny k rizikovým faktorům, pro které je tato cena reprezentativní v souladu s článkem 3 tohoto nařízení; |
b) |
zda je třetí strana schopna prokázat integritu informací uvedených v písmenu a); |
c) |
zda má třetí strana k dispozici interní procesy a dostatečný počet zaměstnanců s dovednostmi na úrovni vhodné pro správu informací uvedených v písmenu a); |
d) |
zda v případě, že třetí strana neposkytne instituci informace nezbytné ke kontrole ověřitelnosti ceny, má třetí strana smluvní povinnost provést kontrolu ověřitelnosti ceny. |
7. Pokud třetí strana neposkytne instituci informace nezbytné ke kontrole ověřitelnosti ceny, musí být instituce schopna příslušnému orgánu prokázat, že třetí strana má smluvní povinnost provést kontrolu ověřitelnosti ceny.
Článek 3
Reprezentativnost ověřitelných cen pro rizikové faktory
1. Ověřitelná cena se považuje za reprezentativní pro rizikový faktor ke dni, kdy byla zjištěna, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
a) |
mezi rizikovým faktorem a ověřitelnou cenou existuje úzký vztah; |
b) |
instituce stanovila koncepčně správnou metodu extrakce hodnoty rizikového faktoru z hodnoty ověřitelné ceny. |
Pro účely písmene b) vycházejí veškeré vstupní údaje nebo rizikový faktor použité v této metodě kromě ověřitelné ceny z objektivních údajů.
2. Za zjištění pro účely článku 1 lze pokládat jakoukoli ověřitelnou cenu u všech rizikových faktorů, pro které je reprezentativní v souladu s odstavcem 1.
3. Pokud instituce používá k zachycení pohybů na celém trhu u daných atributů skupiny emitentů, včetně země, regionu nebo odvětví těchto emitentů, faktor systémového úvěrového rizika nebo faktor akciového rizika, považují se ověřitelné ceny tržních indexů nebo nástrojů jednotlivých emitentů za reprezentativní pro tento faktor systémového rizika pouze tehdy, pokud sdílejí stejné atributy jako uvedený faktor systémového rizika.
Článek 4
Kritéria pro posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů, které jsou součástí křivky, plochy nebo krychle
1. Rizikové faktory pozic uvedených v čl. 325be odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, které jsou součástí křivky, plochy nebo krychle, se vyhodnotí jako modelovatelné použitím těchto kroků v tomto pořadí:
a) |
u každé křivky, plochy nebo krychle stanoví instituce příslušné koše rizikových faktorů v souladu s článkem 5 tohoto nařízení; |
b) |
instituce stanoví modelovatelnost příslušných košů uvedených v písmenu a) v souladu s odstavcem 2; |
c) |
instituce považuje za modelovatelný jakýkoli rizikový faktor patřící do koše, který byl považován za modelovatelný v souladu s odstavcem 2. |
2. Kritéria pro posouzení toho, zda je koš modelovatelný, představují jednu z těchto skutečností:
a) |
během dvanáctiměsíčního období sledování, které končí předchozím referenčním datem vykazování uvedeným v čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2021/451:
|
b) |
během dvanáctiměsíčního období sledování uvedeného v písmenu a) instituce u tohoto koše zjistila existenci nejméně 100 cen ověřitelných v souladu s článkem 2 tohoto nařízení, které mají odlišná data zjištění a které jsou zařazeny do tohoto koše. |
3. Dvanáctiměsíční období uvedené v odstavci 2 může instituce nahradit dvanáctiměsíčním obdobím, které končí nejdříve jeden měsíc před předchozím referenčním datem vykazování uvedeným v čl. 2 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2021/451 (dále jen „posunuté období“), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
a) |
instituce uplatňuje toto posunuté období konzistentně u všech košů křivky, plochy nebo krychle; |
b) |
instituce uplatňuje toto posunuté období konzistentně v průběhu času; |
c) |
instituce poskytne svému příslušnému orgánu podrobný popis uplatňování tohoto posunutého období. |
4. Ověřitelná cena se zařadí do koše, pokud je reprezentativní v souladu s článkem 3 tohoto nařízení pro rizikový faktor, který do tohoto koše patří.
5. Pro účely odstavce 4 může instituce považovat za rizikový faktor jakýkoli bod křivky, plochy nebo krychle náležející do koše bez ohledu na to, zda je tento bod rizikovým faktorem zahrnutým do jejího modelu měření rizika.
Článek 5
Metody košů pro rizikové faktory, které jsou součástí křivek, ploch nebo krychlí
1. U každé křivky, plochy nebo krychle, jíž náleží rizikový faktor, instituce určí koše této křivky, plochy nebo krychle buď s použitím standardních předem definovaných košů uvedených v odstavci 2, nebo s použitím košů definovaných samotnými institucemi za předpokladu, že tyto instituce splňují požadavky odstavce 3.
2. Pro účely odstavce 1 se standardními předem definovanými koši rozumí:
a) |
devět košů uvedených v řádku i tabulky 1 odstavce 3 pro rizikové faktory s jedním rozměrem splatnosti „t“ vyjádřeným v letech, které byly přiřazeny k těmto obecným kategoriím rizikových faktorů:
|
b) |
šest košů uvedených v řádku ii tabulky 1 odstavce 3 pro každý rozměr splatnosti „t“ rizikových faktorů s více než jedním rozměrem splatnosti vyjádřený v letech, které byly přiřazeny k těmto obecným kategoriím rizikových faktorů:
|
c) |
pět košů uvedených v řádku iii tabulky 1 odstavce 3 pro každý rozměr splatnosti „t“ rizikových faktorů s jedním nebo více rozměry splatnosti vyjádřený v letech, které byly přiřazeny k těmto obecným kategoriím rizikových faktorů:
|
d) |
pět košů uvedených v řádku iv tabulky 1 odstavce 3 pro jakékoli rizikové faktory s jedním nebo několika rozměry zpeněžitelnosti vyjádřenými pomocí delta opcí („δ“); |
e) |
pět košů uvedených v řádku iii tabulky 1 odstavce 3 a pět košů uvedených v řádku iv tabulky 1 odstavce 3 pro rizikové faktory, které byly přiřazeny k těmto obecným kategoriím rizikových faktorů:
|
f) |
šest košů uvedených v řádku ii tabulky 1 odstavce 3, pět košů uvedených v řádku iii tabulky 1 odstavce 3 a pět košů uvedených v řádku iv tabulky 1 odstavce 3 pro rizikové faktory přiřazené k obecné kategorii rizikových faktorů „úrokové“ a k obecné kategorii rizikových faktorů „volatilita“ s rozměrem splatnosti, uplynutí doby platnosti a zpeněžitelnosti. |
Pro účely písmene d) platí, že v případě trhů s opcemi používajícími pro definici zpeněžitelnosti jiné konvence než delta opce převedou instituce koše uvedené v řádku iv tabulky 1 odstavce 3 na konvence převládající na uvedených trzích s opcemi za použití kvantitativních technik odvozených z vlastních modelů oceňování instituce za předpokladu, že tyto modely oceňování byly dobře zdokumentovány a nezávisle přezkoumány.
3. Pro účely odstavce 2 lze standardní koš dále rozdělit na menší koše.
Tabulka 1
Koš č. |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
i. |
0 ≤ t < 0,75 |
0,75 ≤ t <1,5 |
1,5 ≤ t <4 |
4 ≤ t < 7 |
7 ≤ t < 12 |
12 ≤ t < 18 |
18 ≤ t < 25 |
25 ≤ t < 35 |
35 ≤ t |
ii. |
0 ≤ t <0,75 |
0,75 ≤ t < 4 |
4 ≤ t < 10 |
10 ≤ t < 18 |
18 ≤ t < 30 |
30 ≤ t |
|
|
|
iii. |
0 ≤ t < 1,5 |
1,5 ≤ t < 3,5 |
3,5 ≤ t < 7,5 |
7,5 ≤ t < 15 |
15 ≤ t |
|
|
|
|
iv. |
0 ≤ δ < 0,05 |
0,05 ≤ δ < 0,3 |
0,3 ≤ δ < 0.7 |
0,7 ≤ δ < 0,95 |
0,95 ≤ δ ≤ 1 |
|
|
|
|
4. Pro účely odstavce 1 mohou instituce samy stanovit koše pro danou křivku, plochu nebo krychli, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
a) |
koše pokrývají celou křivku, plochu nebo krychli; |
b) |
koše se nepřekrývají; |
c) |
každý koš obsahuje přesně jeden rizikový faktor, který je součástí výpočtu teoretických změn hodnoty portfolia jednoho z obchodních útvarů instituce pro posouzení souladu s požadavky na přiřazování zisků a ztrát stanovenými v článku 325bg nařízení (EU) č. 575/2013. |
5. Pro posouzení modelovatelnosti rizikových faktorů z obecné kategorie rizikových faktorů „úvěrového rozpětí“, které patří do určitého koše splatnosti, může instituce znovu přidělit ověřitelné ceny koše do sousedního koše spojeného s kratší dobou splatnosti pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
a) |
instituce nemá expozici vůči žádnému rizikovému faktoru náležejícímu do koše, který odpovídá delší době splatnosti, a proto nepoužívá žádný z těchto rizikových faktorů v rámci svého modelu řízení rizik; |
b) |
jakákoli ověřitelná cena se počítá pouze v jednom koši splatnosti; |
c) |
jakoukoli ověřitelnou cenu lze znovu přidělit pouze jednou. |
Článek 6
Kritéria pro posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů představujících funkční parametry parametrické křivky, plochy nebo krychle
1. Instituce, které ke znázornění křivky, plochy nebo krychle používají jednu nebo více parametrických funkcí a funkční parametry začleňují jako rizikové faktory do svých interních modelů měření rizika, posuzují modelovatelnost těchto funkčních parametrů tak, že u každé parametrické funkce použijí tyto kroky v tomto pořadí:
a) |
uvedené instituce stanoví soubor bodů křivky, plochy nebo krychle, které byly použity ke kalibraci parametrické funkce; |
b) |
uvedené instituce použijí metodu košů stanovenou v čl. 5 odst. 2, jako by rizikové faktory v jejich modelu měření rizika byly body stanovené podle písmene a); |
c) |
uvedené instituce posoudí v souladu s čl. 4 odst. 2 a 3 modelovatelnost košů vyplývajících z použití metody košů stanovené v čl. 5 odst. 2, jako by rizikové faktory v jejich modelu měření rizika byly body stanovené podle písmene a). |
2. Modelovatelnost parametru parametrické funkce podle odstavce 1 se posoudí stanovením množiny bodů křivky, plochy nebo krychle, které byly použity ke kalibraci tohoto funkčního parametru. Pokud stanovené body náleží pouze do košů vyhodnocených jako modelovatelné podle odst. 1 písm. c), vyhodnotí se funkční parametr jako modelovatelný.
Článek 7
Dokumentace
1. Instituce ve svých interních strategiích dokumentují všechny tyto prvky:
a) |
soubor rizikových faktorů a jejich popis ve svém interním modelu měření rizika, na které se vztahuje posouzení modelovatelnosti; |
b) |
zdroje informací o ověřitelných cenách používané k posuzování modelovatelnosti rizikových faktorů; |
c) |
kritéria pro to, aby cena mohla být považována za ověřitelnou v souladu s článkem 2, včetně přehledu toho, jak instituce hodnotí, zda je objem transakce nebo pevné nabídky nezanedbatelný, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 písm. b), a zda je rozpětí nákup/prodej nabídky přiměřené podle čl. 2 odst. 2 písm. c); |
d) |
postup pro přiřazování a kritéria použitá ke stanovení reprezentativnosti ověřitelných cen rizikových faktorů podle článku 3, včetně nástinu metody stanovené pro extrakci hodnoty rizikového faktoru z ověřitelných cen a jakýchkoli dodatečných vstupních údajů, které metoda případně vyžaduje; |
e) |
posouzení modelovatelnosti u parametrických křivek, ploch nebo krychlí podle článku 6; |
f) |
použití metod košů uvedených v článku 5, přičemž se rovněž uvede, zda a jak instituce uplatňuje čl. 5 odst. 5; |
g) |
použití dvanáctiměsíčního posunutého období v souladu s čl. 1 odst. 2 nebo čl. 4 odst. 3. |
2. U každého rizikového faktoru vedou instituce záznamy o výsledcích svého posouzení modelovatelnosti po dobu nejméně jednoho roku, včetně dokumentace uvedené v odstavci 1. U rizikových faktorů, u nichž dosud není k dispozici záznam výsledků za jeden rok, vedou instituce o výsledcích maximální dostupné záznamy.
Článek 8
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 14. června 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014 (Úř. věst. L 97, 19.3.2021, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
26.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 276/69 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2061
ze dne 24. října 2022,
kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o položky pro Spojené království a Spojené státy americké v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 230 odst. 1 a čl. 232 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu pocházely ze třetí země nebo území či jejich oblasti nebo jednotky uvedených na seznamu v souladu s čl. 230 odst. 1 zmíněného nařízení, aby mohly vstoupit do Unie. |
(2) |
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 (2) stanoví veterinární požadavky, které musí zásilky některých druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu z třetích zemí nebo území či jejich oblastí nebo (v případě živočichů pocházejících z akvakultury) jednotek splňovat, aby mohly vstoupit do Unie. |
(3) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 (3) stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí či jednotek, z nichž je povolen vstup druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu, které spadají do oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692, do Unie. |
(4) |
Konkrétně přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 stanoví seznamy třetích zemí nebo území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže, resp. čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie. |
(5) |
Spojené království oznámilo Komisi 17 ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže v okresech Norfolk (11), Essex (3), Somerset (1), Lincolnshire (1) v Anglii ve Spojeném království a na ostrově Lewis (1) ve Skotsku ve Spojeném království, která byla mezi 6. říjnem 2022 a 12. říjnem 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(6) |
Spojené státy navíc oznámily Komisi 10 ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků u drůbeže ve státech Colorado (1), Kentucky (1), Michigan (2), Pensylvánie (1), Jižní Dakota (3) a Utah (2) ve Spojených státech, která byla mezi 5. říjnem 2022 a 12. říjnem 2022 potvrzena laboratorní analýzou (RT-PCR). |
(7) |
V návaznosti na uvedená ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků veterinární orgány Spojeného království a Spojených států vymezily ochranné pásmo kolem postižených hospodářství v okruhu 10 km a zavedly politiku depopulace s cílem tlumit přítomnost vysoce patogenní influenzy ptáků a omezit šíření uvedené nákazy. |
(8) |
Spojené království a Spojené státy americké předložily Komisi informace o epizootologické situaci na svém území a o opatřeních, která přijaly s cílem zabránit dalšímu šíření vysoce patogenní influenzy ptáků. Komise uvedené informace vyhodnotila. Na základě tohoto hodnocení a za účelem ochrany nákazového statusu Unie by již neměl být povolen vstup do Unie pro zásilky drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře z oblastí, na něž se vztahují omezení stanovená veterinárními orgány Spojeného království a Spojených států v důsledku nedávných ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků. |
(9) |
Spojené království navíc předložilo aktualizované informace o epizootologické situaci na svém území v souvislosti s jedním ohniskem vysoce patogenní influenzy ptáků v hospodářství s chovem drůbeže v obci Birsay na Orknejích ve Skotsku ve Spojeném království, které bylo potvrzeno dne 6. července 2022. |
(10) |
Spojené státy navíc předložily aktualizované informace o epizootologické situaci na svém území v souvislosti se 71 ohnisky vysoce patogenní influenzy ptáků v hospodářstvích s chovem drůbeže ve státech Colorado (1), Delaware (2), Indiana (1), Iowa (3), Kansas (1), Maryland (3), Michigan (1), Minnesota (31), Missouri (2), Severní Karolina (9), Severní Dakota (1), Pensylvánie (11), Jižní Dakota (1) a Wisconsin (4) ve Spojených státech, která byla potvrzena mezi 22. únorem 2022 a 7. červnem 2022. |
(11) |
Spojené království a Spojené státy rovněž předložily informace o opatřeních, která přijaly s cílem zabránit dalšímu šíření uvedené nákazy. V návaznosti na tato ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků Spojené království a Spojené státy zejména zavedly politiku depopulace za účelem tlumení a omezení šíření uvedené nákazy a rovněž v návaznosti na provedení politiky depopulace dokončily nezbytná čisticí a dezinfekční opatření v infikovaných hospodářstvích s chovem drůbeže na svém území. |
(12) |
Komise informace předložené Spojeným královstvím a Spojenými státy vyhodnotila a dospěla k závěru, že ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků v hospodářstvích s chovem drůbeže byla odstraněna a že již neexistuje žádné riziko spojené se vstupem drůbežích komodit do Unie z oblastí Spojeného království a Spojených států, z nichž byl v důsledku uvedených ohnisek vstup drůbežích komodit do Unie pozastaven. |
(13) |
Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 by proto měly být změněny, aby zohledňovaly epizootologickou situaci, pokud jde o vysoce patogenní influenzu ptáků ve Spojeném království a ve Spojených státech. |
(14) |
S ohledem na stávající epizootologickou situaci ve Spojeném království a ve Spojených státech, pokud jde o vysoce patogenní influenzu ptáků, a na vážné riziko zavlečení této nákazy do Unie by změny prováděcího nařízení (EU) 2021/404, jež mají být provedeny tímto nařízením, měly nabýt účinku co nejdříve. |
(15) |
Prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/1961 (4) byla změněna část 2 přílohy V prováděcího nařízení (EU) 2021/404 doplněním řádku GB-2.156, který vymezuje jednu postiženou oblast v položce pro Spojené království v uvedené příloze V. Jelikož byla zjištěna chyba, měl by se řádek pro oblast GB-2.156 odpovídajícím způsobem opravit. Tato oprava by se měla použít od data použitelnosti prováděcího nařízení (EU) 2022/1961. |
(16) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny prováděcího nařízení (EU) 2021/404
Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.
Článek 2
Oprava prováděcího nařízení (EU) 2021/404
V příloze V části 2 v položce pro Spojené království se řádek pro oblasti GB-2.156 nahrazuje tímto:
„Spojené království |
GB-2.156 |
Near Selby, Selby, North Yorkshire, England, GB The area contained with a circle of a radius of 10 km, centred on WGS84 dec, coordinates N53.85 and W0.98.“ |
Článek 3
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 2 se však použije ode dne 19. října 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 24. října 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.
(2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 379).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/404 ze dne 24. března 2021, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich oblastí, z nichž je povolen vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (Úř. věst. L 114, 31.3.2021, s. 1).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1961 ze dne 17. října 2022, kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o položky pro Kanadu, Spojené království a Spojené státy americké v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie (Úř. věst. L 270, 18.10.2022, s. 16).
PŘÍLOHA
Přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404 se mění takto:
1) |
příloha V se mění takto:
|
2) |
v příloze XIV se část 1 mění takto:
|
ROZHODNUTÍ
26.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 276/139 |
ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/2062
ze dne 25. října 2022
o finančních příspěvcích stran do Evropského rozvojového fondu určených pro financování tohoto fondu, pokud jde o třetí splátku na rok 2022
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na Vnitřní dohodu mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (1), a zejména na čl. 7 odst. 2 ve spojení s čl. 14 odst. 3 uvedené vnitřní dohody,
s ohledem na nařízení Rady (EU) 2018/1877 ze dne 26. listopadu 2018 o finančním nařízení pro 11. Evropský rozvojový fond a o zrušení nařízení (EU) 2015/323 (2), a zejména na čl. 19 odst. 5 uvedeného nařízení,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s postupem uvedeným v článcích 19 až 22 nařízení (EU) 2018/1877 má Komise do 10. října 2022 předložit návrh, ve kterém se stanoví výše třetí splátky příspěvku na rok 2022. |
(2) |
Podle článku 46 nařízení (EU) 2018/1877 zašle Evropská investiční banka (EIB) Komisi aktualizované odhady závazků a plateb pro nástroje, jejichž správu zajišťuje. |
(3) |
Podle čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1877 mají výzvy k poskytnutí příspěvků využít nejdříve částky stanovené pro předchozí Evropské rozvojové fondy (dále jen „ERF“). Měla by být proto učiněna výzva k poskytnutí příspěvků podle nařízení (EU) 2018/1877 pro Komisi a pro EIB. |
(4) |
Podle článku 152 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (3) (dále jen „dohoda o vystoupení“) zůstává Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) stranou ERF do ukončení 11. ERF a všech předchozích neukončených ERF. Podle článku 153 dohody o vystoupení se však podíl Spojeného království na prostředcích uvolněných z projektů v rámci 11. ERF, pokud tyto prostředky byly uvolněny po dni 31. prosince 2020, nebo v rámci předchozích ERF, znovu nepoužije. |
(5) |
Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1941 (4) stanoví roční příspěvky stran ERF na rok 2022 ve výši 2 500 000 000 EUR pro Komisi a 300 000 000 EUR pro EIB. |
(6) |
Aby bylo možné urychleně začít uplatňovat opatření stanovená v tomto rozhodnutí, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Strany Evropského rozvojového fondu uhradí Komisi a Evropské investiční bance jednotlivé příspěvky do ERF ve formě třetí splátky na rok 2022 v souladu s přílohou.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
V Lucemburku dne 25. října 2022.
Za Radu
předseda
J. SÍKELA
(1) Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.
(2) Úř. věst. L 307, 3.12.2018, s. 1.
(3) Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.
(4) Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1941 ze dne 9. listopadu 2021 o finančních příspěvcích stran Evropského rozvojového fondu určených pro financování tohoto fondu, včetně stropu na rok 2023, výše příspěvku na rok 2022, první splátky na rok 2022 a orientační a nezávazné prognózy očekávaných ročních objemů příspěvků na roky 2024 a 2025 (Úř. věst. L 396, 10.11.2021, s. 61).
PŘÍLOHA
Třetí splátka na rok 2022 (v EUR), která má být vyplacena Komisi a EIB
ČLENSKÉ STÁTY A SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ |
Klíč pro 11. ERF (v %) |
|
Komise |
|
EIB |
|
Komise + EIB |
11. ERF |
11. ERF |
Celková částka pro třetí splátku na rok 2022 |
|||||
BELGIE |
3,24927 |
|
19 495 620 |
|
3 249 270 |
|
22 744 890 |
BULHARSKO |
0,21853 |
|
1 311 180 |
|
218 530 |
|
1 529 710 |
ČESKO |
0,79745 |
|
4 784 700 |
|
797 450 |
|
5 582 150 |
DÁNSKO |
1,98045 |
|
11 882 700 |
|
1 980 450 |
|
13 863 150 |
NĚMECKO |
20,57980 |
|
123 478 800 |
|
20 579 800 |
|
144 058 600 |
ESTONSKO |
0,08635 |
|
518 100 |
|
86 350 |
|
604 450 |
IRSKO |
0,94006 |
|
5 640 360 |
|
940 060 |
|
6 580 420 |
ŘECKO |
1,50735 |
|
9 044 100 |
|
1 507 350 |
|
10 551 450 |
ŠPANĚLSKO |
7,93248 |
|
47 594 880 |
|
7 932 480 |
|
55 527 360 |
FRANCIE |
17,81269 |
|
106 876 140 |
|
17 812 690 |
|
124 688 830 |
CHORVATSKO |
0,22518 |
|
1 351 080 |
|
225 180 |
|
1 576 260 |
ITÁLIE |
12,53009 |
|
75 180 540 |
|
12 530 090 |
|
87 710 630 |
KYPR |
0,11162 |
|
669 720 |
|
111 620 |
|
781 340 |
LOTYŠSKO |
0,11612 |
|
696 720 |
|
116 120 |
|
812 840 |
LITVA |
0,18077 |
|
1 084 620 |
|
180 770 |
|
1 265 390 |
LUCEMBURSKO |
0,25509 |
|
1 530 540 |
|
255 090 |
|
1 785 630 |
MAĎARSKO |
0,61456 |
|
3 687 360 |
|
614 560 |
|
4 301 920 |
MALTA |
0,03801 |
|
228 060 |
|
38 010 |
|
266 070 |
NIZOZEMSKO |
4,77678 |
|
28 660 680 |
|
4 776 780 |
|
33 437 460 |
RAKOUSKO |
2,39757 |
|
14 385 420 |
|
2 397 570 |
|
16 782 990 |
POLSKO |
2,00734 |
|
12 044 040 |
|
2 007 340 |
|
14 051 380 |
PORTUGALSKO |
1,19679 |
|
7 180 740 |
|
1 196 790 |
|
8 377 530 |
RUMUNSKO |
0,71815 |
|
4 308 900 |
|
718 150 |
|
5 027 050 |
SLOVINSKO |
0,22452 |
|
1 347 120 |
|
224 520 |
|
1 571 640 |
SLOVENSKO |
0,37616 |
|
2 256 960 |
|
376 160 |
|
2 633 120 |
FINSKO |
1,50909 |
|
9 054 540 |
|
1 509 090 |
|
10 563 630 |
ŠVÉDSKO |
2,93911 |
|
17 634 660 |
|
2 939 110 |
|
20 573 770 |
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ |
14,67862 |
|
88 071 720 |
|
14 678 620 |
|
102 750 340 |
EU-27 A SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ CELKEM |
100,00 |
|
600 000 000 |
|
100 000 000 |
|
700 000 000 |
26.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 276/142 |
ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2022/2063
ze dne 13. října 2022,
kterým se mění rozhodnutí (EU) 2020/637 o postupech pro akreditaci výrobců ochraňovaných hodnot eura a hodnot eura
(ECB/2022/35)
RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 128 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 12.1, článek 16 a článek 34.3 tohoto statutu,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (1), a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V zájmu zajištění účinného a praktického provádění etických požadavků týkajících se akreditace výrobců podle rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/637 (ECB/2020/24) (2) by uvedené rozhodnutí mělo být aktualizováno. |
(2) |
Uvedené rozhodnutí by mělo být aktualizováno, aby se vyjasnilo, že nezávislí auditoři by se měli zaměřit na osvědčování zavedení a provádění podnikového programu dodržování předpisů, a měl by se rovněž přesněji upravit rozsah definice „nezávislého auditora“ tak, aby případně zahrnovala útvar interního auditu národní centrální banky. |
(3) |
Je rovněž nezbytné upřesnit, že odsouzení pravomocným rozsudkem by se mělo brát v úvahu, jen pokud k neetickému jednání došlo v rámci přesně vymezeného a harmonizovaného období. |
(4) |
Rovněž je třeba upřesnit rozsah podnikového programu dodržování předpisů tak, aby byl účinně proveden alespoň jeden standard dodržování předpisů. |
(5) |
Dodržování etických norem stanovených v rozhodnutí (EU) 2020/637 (ECB/2020/24) by měl akreditovaný výrobce doložit vlastním prohlášením, aby se zajistilo, že je jejich dodržování jasně prokázáno a zaznamenáno. Aby měli výrobci dostatek času na přípravu, je nezbytné stanovit datum, do kterého by mělo být předloženo první vlastní prohlášení potvrzující takové dodržování. |
(6) |
V zájmu zajištění právní jistoty by se navrhované změny měly použít od data uvedeného v čl. 24 odst. 3 rozhodnutí (EU) 2020/637, tj. od 16. listopadu 2022. |
(7) |
Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/637 (ECB/2020/24) je proto třeba příslušným způsobem změnit, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Změny
Rozhodnutí (EU) 2020/637 (ECB/2020/24) se mění takto:
1) |
Článek 1 se mění takto:
|
2) |
v článku 3 odstavci 1 se doplňuje nové písmeno e), které zní:
|
3) |
Článek 4 se nahrazuje tímto: „Článek 4 Etické požadavky 1. Akreditovaný výrobce nebo kterýkoli z jeho kontrolujících subjektů musí splňovat všechny tyto etické požadavky:
(*2) Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 2." (*3) Rámcové rozhodnutí Rady 2003/568/JHA ze dne 22. července 2003 o boji proti korupci v soukromém sektoru (Úř. věst. L 192, 31.7.2003, s. 54)." (*4) Úmluva o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. C 316, 27.11.1995, p. 48)." (*5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV (Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6)." (*6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73)." (*7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1)." (*8) K dispozici na internetových stránkách Mezinárodní obchodní komory na adrese www.iccwbo.org." (*9) K dispozici na internetových stránkách iniciativy pro etiku v oblasti bankovek na adrese www.bnei.com.;" |
4) |
V článku 5 se odstavec 2 mění takto:
|
b) |
písmeno g) nahrazuje tímto:
|
5) |
Článek 6 se mění takto:
|
6) |
Článek 9 se mění takto:
|
Článek 2
Závěrečná ustanovení
1. Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem oznámení adresátům.
2. Použije se ode dne 16. listopadu 2022.
Článek 3
Určení
Toto rozhodnutí je určeno výrobcům a akreditovaným výrobcům ochraňovaných hodnot eura a hodnot eura.
Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 13. října 2022.
Za Radu guvernérů ECB
Prezidentka ECB
Christine LAGARDE
(1) Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4..
(2) Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/637 ze dne 27. dubna 2020 o postupech pro akreditaci výrobců ochraňovaných hodnot eura a hodnot eura (ECB/2020/24) (Úř. věst. L 149, 12.5.2020, s. 12).
AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU
26.10.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 276/147 |
ROZHODNUTÍ SPECIALIZOVANÉHO OBCHODNÍHO VÝBORU EU A SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ PRO CELNÍ SPOLUPRÁCI A PRAVIDLA PŮVODU č. 1/2022
ze dne 17. října 2022
o postupu konzultace v případě odepření preferenčního sazebního zacházení podle Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé [2022/2064]
SPECIALIZOVANÝ OBCHODNÍ VÝBOR PRO CELNÍ SPOLUPRÁCI A PRAVIDLA PŮVODU,
s ohledem na Dohodu o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé, a zejména na čl. 63 odst. 3 této dohody, kterým se stanoví postup konzultací v případě odepření preferencí,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dohoda o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“), byla uzavřena rozhodnutím Rady (EU) 2021/689 (2) a vstoupila v platnost dnem 1. května 2021. |
(2) |
V čl. 121 odst. 2 písm. d) dohody se stanoví, že specializovaný obchodní výbor pro celní spolupráci a pravidla původu (dále jen „výbor“) může přijmout rozhodnutí nebo doporučení ohledně postupů konzultace stanovených v čl. 63 odst. 3 dohody. |
(3) |
V čl. 63 odst. 3 dohody se stanoví, že pokud celní orgán dovážející strany oznámí celnímu orgánu vyvážející strany svůj záměr odepřít preferenční sazební zacházení poté, co obdrží stanovisko vyvážející strany potvrzující původ produktu, má se na žádost jedné ze stran do tří měsíců ode dne uvedeného oznámení uskutečnit konzultace, která může probíhat v souladu s postupem stanoveným výborem. |
(4) |
V souladu s čl. 63 odst. 3 dohody má být stanoven postup konzultace, která usnadní dohodu mezi stranami v případě odepření preferenčního sazebního zacházení navzdory stanovisku vyvážející strany potvrzujícímu původ produktu, |
PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Konzultace podle čl. 63 odst. 3 Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé se uskutečňují v souladu s postupem konzultace stanoveným v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
Použije se od téhož dne.
V Bruselu dne 17. října 2022.
Za specializovaný obchodní výbor
spolupředsedové
Fernando PERREAU DE PINNINCK
Peter KOVACS
Oliver HAYDON
(1) Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 10.
(2) Rozhodnutí Rady (EU) 2021/689 ze dne 29. dubna 2021 o uzavření Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé a Dohody mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o bezpečnostních postupech pro výměnu a ochranu utajovaných informací jménem Unie (Úř. věst. L 149, 30.4.2021, s. 2).
PŘÍLOHA
POSTUP KONZULTACE V SOULADU S ČL. 63 ODST. 3 DRUHÝM PODODSTAVCEM DOHODY O OBCHODU A SPOLUPRÁCIMEZI EVROPSKOU UNIÍ A EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM PRO ATOMOVOU ENERGII NA JEDNÉ STRANĚ A SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA NA STRANĚ DRUHÉ
Pravidlo 1
1. Poté, co celní orgán dovážející strany oznámí celnímu orgánu vyvážející strany svůj záměr odepřít preferenční sazební zacházení, může strana podat druhé straně žádost o konzultace podle čl. 63 odst. 3 druhého pododstavce Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (dále jen „dohoda“).
2. Žádost podává člen sekretariátu specializovaného obchodního výboru pro celní spolupráci a pravidla původu (dále jen „výbor“) žádající strany členovi sekretariátu druhé strany elektronickou poštou nebo ve vhodných případech jiným způsobem komunikace, který poskytuje záznam o odeslání. Není-li prokázáno jinak, považuje se taková žádost za doručenou v den odeslání.
Pravidlo 2
1. Konzultace se svolávají a uzavírají do tří měsíců ode dne oznámení záměru uvedeného v pravidle 1, pokud se strany nedohodnou na prodloužení lhůty pro konzultace. Strany se během tohoto období mohou setkat jednou nebo vícekrát.
2. Konzultace se konají na osobním setkání nebo prostřednictvím jiných komunikačních prostředků, na kterých se strany dohodnou. Pokud se konzultace konají osobně, uskuteční se na území strany, jíž jsou požadované konzultace určeny, nedohodnou-li se strany jinak.
Pravidlo 3
Každá strana informuje patnáct kalendářních dnů před každým konzultačním zasedáním prostřednictvím sekretariátu druhou stranu o zamýšleném složení své delegace a upřesní jméno a funkci každého jejího člena.
Pravidlo 4
1. Konzultace se konají v angličtině.
2. Písemné dokumenty relevantní pro konzultace se prostřednictvím sekretariátu rozešlou druhé straně. Mohou být v kterémkoli úředním jazyce Unie.
Pravidlo 5
1. Návrh zápisu z každého konzultačního zasedání vypracuje úředník jednající jako člen sekretariátu odpovídající strany, která zasedání pořádá, do osmi kalendářních dnů. Návrh zápisu z jednání se předá k vyjádření členovi sekretariátu druhé strany, jenž může do osmi kalendářních dnů předložit připomínky.
2. Zápis z jednání shrne konzultační zasedání a uvede veškeré případné:
a) |
předložené dokumenty; |
b) |
prohlášení, o jejichž zařazení do zápisu požádala některá ze stran, a |
c) |
dosažené závěry, které mohou zahrnovat prodloužení doby trvání konzultací. |
3. Zápis v příloze obsahuje seznam účastníků, v němž jsou za každou delegaci uvedena jména a funkce všech osob, které se zasedání zúčastnily.
4. Sekretariát upraví návrh zápisu na základě obdržených připomínek. Strany schválí návrh zápisu z jednání ve znění změn do 28 kalendářních dnů od konce zasedání, nebo do dne, na kterém se strany dohodnou. Po schválení zápisu z jednání nabude dosažená dohoda účinku mezi stranami na konzultačním zasedání, na němž byl tento závěr přijat.
5. Jestliže se konzultace konají písemně, zaznamená se jejich výsledek v zápisu z následujícího zasedání výboru. Jakákoli dohoda dosažená během písemných konzultací nabude účinku mezi stranami na konzultačním zasedání, na němž byl tento závěr přijat.
Pravidlo 6
1. Strany se vynasnaží dosáhnout oboustranně uspokojivého řešení věci ve lhůtě pro konzultace uvedené v pravidle 2. Pokud strany dosáhnou dohody, je tato dohoda pro strany závazná.
2. Pro účely čl. 63 odst. 3 třetího pododstavce dohody se má za to, že lhůta pro konzultaci uvedená v pravidle 2 uplynula, jakmile je tato konzultace uzavřena, a strany se nedohodnou na jejím prodloužení, s výjimkou případů, kdy se konzultace neuskutečnila z důvodů přičitatelných dovážející straně.