ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 164 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 65 |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
20.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 164/1 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/939
ze dne 13. června 2022
o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení („Giresun Tombul Fındığı“ (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Žádost o zápis názvu „Giresun Tombul Fındığı“ předložená Tureckem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
(2) |
Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Giresun Tombul Fındığı“ zapsán do rejstříku, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Název „Giresun Tombul Fındığı“ (CHOP) se zapisuje do rejstříku.
Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované podle přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. června 2022.
Za Komisi,
jménem předsedkyně,
Janusz WOJCIECHOWSKI
člen Komise
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. C 69, 10.2.2022, s. 15.
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).
20.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 164/2 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/940
ze dne 13. června 2022
o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení („Maranho da Sertã“ (CHZO))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Žádost o zápis názvu „Maranho da Sertã“ předložená Portugalskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
(2) |
Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Maranho da Sertã“ zapsán do rejstříku, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Název „Maranho da Sertã“ (CHZO) se zapisuje do rejstříku.
Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.2 Masné výrobky (vařené, solené, uzené atd.) podle přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. června 2022.
Za Komisi,
jménem předsedkyně,
Janusz WOJCIECHOWSKI
člen Komise
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. C 63, 7.2.2022, s. 15.
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).
20.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 164/3 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/941
ze dne 13. června 2022
o zápisu názvu do rejstříku zaručených tradičních specialit
(„Sopa da Pedra de Almeirim“ (ZTS))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Žádost o zápis názvu „Sopa da Pedra de Almeirim“ předložená Portugalskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
(2) |
Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Sopa da Pedra de Almeirim“ zapsán do rejstříku, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Název „Sopa da Pedra de Almeirim“ (ZTS) se zapisuje do rejstříku.
Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 2.21 Hotová jídla podle přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. června 2022.
Za Komisi,
jménem předsedkyně,
Janusz WOJCIECHOWSKI
člen Komise
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. C 70, 11.2.2022, s. 23.
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).
20.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 164/4 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/942
ze dne 13. června 2022,
kterým se schvaluje změna, která není menšího rozsahu, ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení („Arroz del Delta del Ebro/Arròs del Delta de l’Ebre“ (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 53 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 přezkoumala Komise žádost Španělska o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Arroz del Delta del Ebro/Arròs del Delta de l’Ebre“ zapsaného do rejstříku podle nařízení Komise (ES) č. 1059/2008 (2) ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 563/2013 (3). |
(2) |
Protože daná změna není menšího rozsahu ve smyslu čl. 53 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, zveřejnila Komise žádost o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) uvedeného nařízení v Úředním věstníku Evropské unie (4). |
(3) |
Jelikož Komisi nebylo předloženo žádné prohlášení o námitce podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být změna specifikace schválena, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Arroz del Delta del Ebro/Arròs del Delta de l’Ebre“ (CHOP) se schvaluje.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. června 2022.
Za Komisi,
jménem předsedkyně,
Janusz WOJCIECHOWSKI
člen Komise
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 1059/2008 ze dne 27. října 2008 o zapsání názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Arroz del Delta del Ebro nebo Arròs del Delta de l’Ebre (CHOP)) (Úř. věst. L 283, 28.10.2008, s. 34).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 563/2013 ze dne 14. června 2013, kterým se schvaluje změna, která není menšího rozsahu, ve specifikaci názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení [Arroz del Delta del Ebro/Arròs del Delta de l’Ebre (CHOP)] (Úř. věst. L 167, 19.6.2013, s. 15).
20.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 164/6 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/943
ze dne 17. června 2022,
kterým se opravují některá jazyková znění přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. listopadu 2002 o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV) (1), a zejména na článek 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Estonské a chorvatské znění nařízení (ES) č. 2195/2002 obsahuje chybu v příloze I v tabulce „Hlavní slovník“ druhém sloupci, pokud jde o kód 79530000-8 společného slovníku pro veřejné zakázky (CPV). |
(2) |
Estonské a chorvatské znění přílohy I nařízení (ES) č. 2195/2002 by proto mělo být odpovídajícím způsobem opraveno. Ostatní jazyková znění nejsou dotčena. |
(3) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Poradního výboru pro veřejné zakázky, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
(netýká se českého znění)
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. června 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
20.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 164/7 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/944
ze dne 17. června 2022,
kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746, pokud jde o úkoly referenčních laboratoří Evropské unie v oblasti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a kritéria pro tyto laboratoře
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (1), a zejména na čl. 100 odst. 8 písm. a) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (EU) 2017/746 stanoví pravidla pro referenční laboratoře Evropské unie (dále jen „referenční laboratoře EU“). |
(2) |
Kritéria, která musí referenční laboratoře EU splňovat, jsou stanovena v čl. 100 odst. 4 nařízení (EU) 2017/746. Komise má stanovit podrobná pravidla pro zajištění souladu s uvedenými kritérii. |
(3) |
Aby se zajistilo splnění kritéria týkajícího se přiměřeného počtu patřičně kvalifikovaných pracovníků stanoveného v čl. 100 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) 2017/746, měly by mít referenční laboratoře EU dostatečný počet technických a vědeckých pracovníků. Měla by být určena minimální úroveň vzdělání a odborné praxe pro uvedené pracovníky a ředitele referenční laboratoře EU. Aby se zajistilo zachování odpovídající kvalifikace, znalostí a zkušeností pracovníků, referenční laboratoře EU by měly mít povinnost zavést program průběžné odborné přípravy a vzdělávání. |
(4) |
Aby se zajistilo splnění kritéria týkajícího se vybavení a referenčního materiálu stanoveného v čl. 100 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2017/746, měly by mít referenční laboratoře EU povinnost vést dokumentaci prokazující, že vlastní vybavení, včetně vzorků a kontrolních materiálů, a referenční materiály nezbytné k plnění svých úkolů stanovených v nařízení (EU) 2017/746. Jelikož vzorky, kontrolní materiály a referenční materiály mohou mít krátkou životnost, měly by mít referenční laboratoře EU zaveden plán nákupů, aby se zajistila jejich nepřetržitá dostupnost. |
(5) |
Aby se zajistilo splnění kritéria týkajícího se znalostí mezinárodních norem a osvědčených postupů stanoveného v čl. 100 odst. 4 písm. c) nařízení (EU) 2017/746, a vzhledem k různorodosti a změnám těchto mezinárodních norem a osvědčených postupů by referenční laboratoře EU měly určit, které z uvedených norem a postupů se vztahují na činnosti v rozsahu jejich jmenování, s cílem začlenit je do svých provozních postupů. |
(6) |
Aby se zajistilo, že referenční laboratoře EU mohou jakožto organizace převzít právní odpovědnost za úkoly uvedené v čl. 100 odst. 2 nařízení (EU) 2017/746, měly by být zřízeny jako právnické osoby. Aby se zajistila kontinuita činnosti, měly by být referenční laboratoře EU ekonomicky životaschopné a měly by mít k dispozici zdroje financování. |
(7) |
Jelikož referenční laboratoře EU mohou v souladu s čl. 100 odst. 6 nařízení (EU) 2017/746 obdržet příspěvek Unie, měla by jejich správní organizace splňovat podmínky pro příjemce finančních prostředků Unie stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (2). |
(8) |
Aby se zajistilo splnění kritéria týkajícího se správní organizace a struktury stanoveného v čl. 100 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) 2017/746, měly by mít referenční laboratoře EU dostatečný počet administrativních pracovníků a vést dokumentaci prokazující jejich strukturu a organizační postupy, jakož i záznamy o nákladech a vybraných poplatcích a roční přehled provedených úkolů. |
(9) |
Aby se zajistilo splnění kritéria týkajícího se důvěrnosti stanoveného v čl. 100 odst. 4 písm. e) nařízení (EU) 2017/746, měly by referenční laboratoře EU zajistit, aby jejich pracovníci s důvěrnými informacemi a údaji nakládali, uchovávali je a zpracovávali vhodným způsobem, a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 (3) by měly přijmout opatření s cílem zabránit neoprávněnému zpřístupnění těchto informací. |
(10) |
Aby se zajistilo splnění kritéria týkajícího se veřejného zájmu a nezávislosti stanoveného v čl. 100 odst. 4 písm. f) nařízení (EU) 2017/746, měl by příslušný orgán potvrdit, že laboratoř, pro kterou členský stát nebo Společné výzkumné středisko Komise podaly žádost o jmenování referenční laboratoří EU, plní úkoly veřejného zájmu v navrhovaném rozsahu jmenování. |
(11) |
Aby se zajistilo splnění kritéria stanoveného v čl. 100 odst. 4 písm. g) nařízení (EU) 2017/746, pokud jde o nestrannost pracovníků, měly by mít referenční laboratoře EU povinnost zavést strategii pro soustavné zjišťování jakéhokoli střetu zájmů svých pracovníků v souvislosti s plněním úkolů referenčních laboratoří EU a zamezování takovému střetu. |
(12) |
Vzhledem k objemu, specifické povaze a potenciální novosti laboratorních zkoušek, které mohou být od referenčních laboratoří EU v rozsahu jejich jmenování požadovány, by tyto laboratoře měly být oprávněny požádat vnitrostátní referenční laboratoře a jiné laboratoře zřízené v daném členském státě (společně dále jen „externí laboratoře“) nebo jiné referenční laboratoře EU o pomoc za účelem provádění laboratorních zkoušek, pokud jde o vybavení a pracovníky. Toto nařízení by mělo stanovit pravidla pro takové externí plnění úkolů, která jsou nezbytná ke splnění kritérií stanovených v čl. 100 odst. 4 nařízení (EU) 2017/746. Bez ohledu na pomoc získanou od jakékoli jiné laboratoře by za konečná stanoviska, zjištění nebo doporučení měla nést odpovědnost ta referenční laboratoř EU, která byla o provedení daného úkolu požádána. |
(13) |
Požadavky stanovené v harmonizované normě EN ISO/IEC 17025 (Všeobecné požadavky na kompetenci zkušebních a kalibračních laboratoří) jsou vhodné pro referenční laboratoře EU. Akreditace v souladu s uvedenou normou, na niž byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, kterou provedl vnitrostátní akreditační orgán působící v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (4), by proto měla laboratořím sloužit jako prostředek k prokázání souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení. |
(14) |
Jelikož Komise může jako referenční laboratoře EU jmenovat pouze laboratoře, pro něž členský stát nebo Společné výzkumné středisko Komise podaly žádost o jmenování, měly by mít členské státy povinnost ověřit, zda laboratoře, pro které hodlají takovou žádost podat, splňují kritéria stanovená v čl. 100 odst. 4 nařízení (EU) 2017/746, jak je dále upřesněno v tomto nařízení, a to ještě před podáním takové žádosti. Společné výzkumné středisko Komise by mělo ověřit, zda laboratoř splňuje daná kritéria, pokud hodlá podat žádost o své jmenování referenční laboratoří EU. |
(15) |
Úkoly, které musí referenční laboratoře EU plnit v rozsahu jejich jmenování, jsou stanoveny v čl. 100 odst. 2 nařízení (EU) 2017/746. Komise má stanovit podrobná pravidla pro snazší uplatňování zmíněného ustanovení. |
(16) |
V zájmu zajištění jasnosti, jistoty a transparentnosti by měly být úkoly požadované od referenčních laboratoří EU oznámenými subjekty a členskými státy prováděny v souladu s předem stanovenými podmínkami. Tyto činnosti by proto měly být předmětem smlouvy mezi žádajícími stranami a referenčními laboratořemi EU. Pokud jde o ověřování funkční způsobilosti, ověřování souladu se společnými specifikacemi nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem a testy vzorků nebo šarží uvedené v čl. 100 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/746, měl by oznámený subjekt podat žádost pro daný úkol a prostředek pouze u jedné referenční laboratoře EU, aby se zabránilo souběžnému posuzování téhož prostředku několika referenčními laboratořemi EU. |
(17) |
Aby mohly referenční laboratoře EU provádět ověřování funkční způsobilosti, ověřování souladu se společnými specifikacemi nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem a testy vzorků nebo šarží uvedené v čl. 100 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/746, potřebují konkrétní informace o prostředku, který má být testován. Oznámený subjekt jakožto zadavatel tohoto úkolu by měl mít povinnost tyto informace poskytnout. V případě, že referenční laboratoř EU potřebuje tyto informace vyjasnit, měla by být veškerá komunikace mezi referenční laboratoří EU a oznámeným subjektem zdokumentována, aby byla zajištěna nezávislost referenční laboratoře EU a sledovatelnost. |
(18) |
Aby bylo možné testovat prostředky, pro něž výrobce konkrétně vyvinul nebo předepsal vybavení nebo referenční materiály, měly by oznámené subjekty zajistit, aby referenční laboratoře EU měly k tomuto vybavení a materiálům bezplatný přístup. Aby se zajistilo správné používání tohoto vybavení a materiálů, měli by mít pracovníci referenčních laboratoří EU přístup k související odborné přípravě. |
(19) |
Aby se zajistil přístup bezpečných a účinných prostředků na trh, neměly by referenční laboratoře EU odmítat žádosti od oznámených subjektů o smlouvu na provedení úkolů uvedených v čl. 100 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/746, které spadají do rozsahu jejich jmenování. |
(20) |
Aby se zajistila nezávislost při ověřování funkční způsobilosti, ověřování souladu se společnými specifikacemi nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem podle čl. 100 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2017/746, měly by referenční laboratoře EU rozhodnout, které testy jsou nezbytné s ohledem na funkční způsobilost proklamovanou a řádně odůvodněnou výrobcem. |
(21) |
V zájmu zajištění právní jistoty je nezbytné vyjasnit počátek lhůty 60 dnů, kterou mají referenční laboratoře EU k dispozici pro poskytnutí stanoviska uvedeného v příloze IX bodě 4.9 nařízení (EU) 2017/746, příloze X bodě 3 písm. j) a příloze X bodě 5.4 uvedeného nařízení. |
(22) |
Aby referenční laboratoře EU fungovaly transparentně, měly poskytnout dostatečné důvody pro své závěry týkající se ověřování funkční způsobilosti, ověřování souladu se společnými specifikacemi nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem a testů vzorků nebo šarží uvedených v čl. 100 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/746. Zmíněné důvody by měly být uvedeny ve stanoviscích nebo zjištěních poskytnutých referenčními laboratořemi EU. |
(23) |
Aby se zajistilo jednotné posuzování prostředků a usnadnilo se následné testování vzorků nebo šarží referenčními laboratořemi EU, mělo by stanovisko uvedené v příloze IX bodě 4.9 nařízení (EU) 2017/746, příloze X bodě 3 písm. j) a příloze X bodě 5.4 uvedeného nařízení obsahovat doporučení týkající se následného testování vzorků nebo šarží, které má provést tatáž referenční laboratoř EU nebo jiné referenční laboratoře EU. |
(24) |
Oznámené subjekty by měly vypracovat plán pro testování vzorků nebo šarží, aby se zajistilo náležité ověřování výrobků. Aby mohly oznámené subjekty využívat odborných znalostí referenčních laboratoří EU v souvislosti s testováním vzorků nebo šarží podle čl. 100 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2017/746, měla by mít referenční laboratoř EU možnost navrhnout změny plánu oznámeného subjektu pro testování vzorků nebo šarží, včetně důvodů pro tyto změny. Aby se zajistila soudržnost při posuzování prostředku, měl by konečný plán vypracovaný oznámeným subjektem zohledňovat všechny příslušné informace, včetně doporučení týkajících se testování vzorků nebo šarží obsažených ve stanovisku referenční laboratoře EU uvedeném v příloze IX bodě 4.9 nařízení (EU) 2017/746, příloze X bodě 3 písm. j) a příloze X bodě 5.4 uvedeného nařízení, a výsledky veškerých předchozích testů vzorků nebo šarží provedených na prostředku. |
(25) |
S ohledem na přílohu IX bod 4.13 nařízení (EU) 2017/746 a přílohu XI bod 5.2 nařízení (EU) 2017/746 by měla být přijata logistická opatření, aby referenční laboratoř EU měla dostatek času na to, aby provedla testy a předložila oznámenému subjektu svá zjištění, s přihlédnutím k tomu, že oznámený subjekt musí výrobci sdělit případné rozhodnutí ve lhůtě dohodnuté s výrobcem, avšak nejpozději do 30 dnů po převzetí vzorků. |
(26) |
Úkoly uvedené v čl. 100 odst. 2 písm. c), d), f), g), h) a i) nařízení (EU) 2017/746 se mohou týkat horizontálních záležitostí, které by se měly řešit harmonizovaným způsobem. Pokud tedy určitý úkol spadá do rozsahu jmenování více než jedné referenční laboratoře EU, měly by být do plnění uvedeného úkolu zapojeny všechny zmíněné referenční laboratoře EU. |
(27) |
Pokud se žádosti oznámených subjektů o provedení úkolů uvedených v čl. 100 odst. 2 písm. c), d) a g) nařízení (EU) 2017/746 týkají více než jednoho oznámeného subjektu, měly by se tyto subjekty vzájemně koordinovat, aby bylo zajištěno jednotné posuzování shody prostředků v celé Unii. |
(28) |
Aby mohly referenční laboratoře EU zřídit a spravovat síť vnitrostátních referenčních laboratoří uvedenou v čl. 100 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) 2017/746, mělo by být upřesněno, jak mají být tyto vnitrostátní referenční laboratoře identifikovány a jak mají být tyto sítě zřízeny a spravovány. |
(29) |
Pro účely úkolu uvedeného v čl. 100 odst. 2 písm. h) nařízení (EU) 2017/746, totiž poskytování doporučení ohledně vhodných referenčních materiálů a referenčních postupů měření vyšší úrovně, by referenční laboratoře EU měly vést veřejný seznam těchto materiálů a postupů v rozsahu svého jmenování, jelikož tyto informace jsou v obecném zájmu příslušných aktérů v celé Unii. |
(30) |
Pomoc, poradenství, příspěvky a doporučení poskytované referenčními laboratořemi EU by se měly řídit příslušnými normami. Pokud tomu tak není, například v důsledku omezené dostupnosti materiálů, které splňují příslušné normy, měly by referenční laboratoře EU v zájmu zajištění transparentnosti poskytnout náležité odůvodnění pro používání metod, postupů a materiálů, které se od uvedených norem odchylují. |
(31) |
Aby mohly referenční laboratoře EU plnit své úkoly harmonizovaným způsobem, je nezbytné, aby si vyměňovaly zkušenosti týkající se specializovaných témat. Za tímto účelem by referenční laboratoře EU měly v rámci sítě referenčních laboratoří EU uvedené v čl. 100 odst. 5 nařízení (EU) 2017/746 (dále jen „síť referenčních laboratoří EU“) vytvářet dílčí sítě pro konkrétní prostředek, kategorii či skupinu prostředků nebo pro zvláštní riziko související s danou kategorií či skupinou prostředků nebo dílčí sítě věnující se jiným specializovaným tématům. Uvedené dílčí sítě by měly pravidelně porovnávat výsledky testů, aby se zajistila konzistentnost těchto výsledků ve všech referenčních laboratořích EU. |
(32) |
Aby se zajistilo, že referenční laboratoře EU budou plnit své úkoly harmonizovaným způsobem, měl by být po dohodě s Komisí stanoven společný jednací řád pro všechny referenční laboratoře EU. Uvedený společný jednací řád by měl být z důvodů transparentnosti veřejně přístupný a měl by být pravidelně přezkoumáván, aby se zajistilo, že bude účinný a bude v souladu s aktuálním stavem vývoje. |
(33) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro zdravotnické prostředky, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
KRITÉRIA PRO REFERENČNÍ LABORATOŘE EU
Článek 1
Pracovníci
1. Referenční laboratoře EU zdokumentují a odůvodní požadavky na znalosti a zkušenosti u pracovníků, včetně ředitele a vědeckých a technických pracovníků, které jsou nutné k plnění úkolů referenční laboratoře EU v oblasti konkrétních prostředků, kategorií či skupin prostředků nebo zvláštních rizik souvisejících s danou kategorií či skupinou prostředků, pro něž jsou tyto referenční laboratoře EU jmenovány (dále jen „rozsah jmenování“).
2. Referenční laboratoře EU musí mít pracovníky, kteří splňují požadavky uvedené v odstavci 1, a zdokumentují, jak jsou uvedené požadavky plněny.
3. Referenční laboratoře EU musí mít dostatečný počet pracovníků uvedených v odstavci 2 ve vztahu k objemu úkolů, které mají referenční laboratoře EU v rozsahu svého jmenování plnit.
4. Referenční laboratoře EU zavedou pro své pracovníky program průběžné odborné přípravy a vzdělávání.
Článek 2
Vybavení a referenční materiály
Referenční laboratoře EU vedou aktualizovanou dokumentaci obsahující:
a) |
vysvětlení, jaké vybavení, včetně vzorků a kontrolních materiálů, a referenční materiály jsou nezbytné k plnění úkolů, které jim byly přiděleny v rozsahu jejich jmenování; |
b) |
důkazy o tom, že vlastní vybavení a dostatečné množství referenčních materiálů uvedených v písmeni a); |
c) |
plán nákupu vzorků, kontrolních materiálů a referenčních materiálů uvedených v písmeni a). |
Referenční laboratoře EU zpřístupní dokumentaci uvedenou v prvním pododstavci Komisi na její žádost.
Článek 3
Mezinárodní normy a osvědčené postupy
Referenční laboratoře EU vedou aktualizovanou dokumentaci obsahující:
a) |
seznam mezinárodních norem a osvědčených postupů, včetně společných specifikací, které se vztahují na úkoly, které jim byly přiděleny v rozsahu jejich jmenování, a odůvodnění významu těchto norem a postupů, není-li jejich význam zřejmý; |
b) |
důkazy o tom, že začlenily mezinárodní normy a osvědčené postupy uvedené v písmeni a) do provozních postupů pro příslušné úkoly. |
Referenční laboratoře EU zpřístupní dokumentaci uvedenou v prvním pododstavci Komisi na její žádost.
Článek 4
Správní organizace a struktura
1. Referenční laboratoře EU určí v rámci svého vedení alespoň jednu osobu, která nese obecnou odpovědnost za plnění úkolů uvedených v čl. 100 odst. 2 nařízení (EU) 2017/746.
2. Referenční laboratoře EU musí mít dostatečný počet administrativních pracovníků, aby mohly poskytovat nezbytnou administrativní podporu pro plnění úkolů uvedených v čl. 100 odst. 2 nařízení (EU) 2017/746, ve vztahu k objemu těchto úkolů.
3. Referenční laboratoře EU zavedou a aktualizují dokumentaci obsahující:
a) |
důkazy o jejich statusu jakožto právnické osoby; |
b) |
pokud jsou součástí větší organizace, popis činností této organizace, její organizační struktury a řízení; |
c) |
pokud jsou přímo či nepřímo ovládány jinými subjekty, totožnost těchto subjektů a jejich řídící postavení; |
d) |
popis jejich vnitřní organizační struktury s jasně vymezenými povinnostmi a hierarchickými vztahy; |
e) |
popis jejich provozních postupů, včetně řízení a plnění úkolů, řízení pracovníků, plánu zastupitelnosti pracovníků, jakož i evidenci dokumentace a korespondence s externími subjekty; |
f) |
prohlášení, že se na ně nevztahuje žádná ze situací zakládajících vyloučení uvedených v článku 136 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046; |
g) |
důkazy o jejich zdrojích financování a o ekonomické životaschopnosti bez finanční pomoci Unie; |
h) |
podrobné záznamy o výpočtu nákladů a o odpovídajících poplatcích vybíraných za každý úkol, o jehož provedení byly požádány; |
i) |
roční přehled provedených úkolů. |
Referenční laboratoře EU zpřístupní dokumentaci uvedenou v prvním pododstavci Komisi na její žádost.
Článek 5
Důvěrnost
1. Referenční laboratoře EU mají zavedenu politiku důvěrnosti, která zahrnuje:
a) |
typ informací, které se považují za důvěrné; |
b) |
pravidla pro vhodné zabezpečené nakládání s důvěrnými informacemi, jejich uchovávání a zpracovávání a opatření proti neoprávněnému zpřístupnění; |
c) |
pravidla pro sdílení důvěrných a nedůvěrných informací s pracovníky a veřejností; |
d) |
pravidla pro udělení přístupu k důvěrným informacím příslušnému orgánu členského státu na jeho žádost v souvislosti s činnostmi dozoru nad trhem nebo vigilance prováděnými tímto příslušným orgánem; |
e) |
pravidla pro sdílení důvěrných informací z podnětu referenční laboratoře EU s příslušným orgánem členského státu a s Komisí, pokud má referenční laboratoř EU důvod se domnívat, že je takové sdílení v zájmu ochrany veřejného zdraví. |
2. Referenční laboratoře EU zavedou a dokumentují opatření k zajištění toho, aby pracovníci dodržovali politiku důvěrnosti uvedenou v odstavci 1.
Článek 6
Veřejný zájem, nezávislost a střet zájmů
1. Členské státy potvrdí, že laboratoře, pro něž podaly žádost o jmenování podle čl. 100 odst. 1 nařízení (EU) 2017/746, budou plnit své úkoly referenčních laboratoří EU ve veřejném zájmu a nezávisle v rámci navrhovaného rozsahu jejich jmenování. Zmíněné potvrzení se zahrne do žádosti.
2. Referenční laboratoře EU musí mít politiku zajišťující, že jejich pracovníci nemají finanční ani jiné zájmy v odvětví zdravotnických prostředků in vitro, které by mohly ovlivnit jejich nestrannost, pokud jde o plnění jejich úkolů.
Politika uvedená v prvním pododstavci zahrnuje opatření k prevenci, zjišťování a řešení střetu zájmů a je na požádání zpřístupněna Komisi.
3. Referenční laboratoř EU nesmí být navrhovatelem, výrobcem, dodavatelem, osobou odpovědnou za instalaci, kupujícím, vlastníkem, nebo osobou provádějící údržbu prostředků v rozsahu svého jmenování ani zplnomocněným zástupcem žádné z uvedených stran a nesmí se podílet na navrhování, výrobě nebo konstrukci, uvádění na trh, instalaci, používání nebo údržbě prostředků v rozsahu svého jmenování.
Referenční laboratoř EU nesmí působit jako oznámený subjekt pro prostředky v rozsahu svého jmenování.
V rozsahu svého jmenování nesmí referenční laboratoř EU na žádost oznámeného subjektu plnit žádné jiné úkoly související s posuzováním shody podle nařízení (EU) 2017/746, než jsou úkoly uvedené v čl. 100 odst. 2 nařízení (EU) 2017/746.
4. Referenční laboratoř EU nesmí navázat spolupráci s výrobcem prostředku nebo oznámeným subjektem, pokud jde o společné obchodní využití, jestliže tato spolupráce spadá do rozsahu jejího jmenování.
Článek 7
Externí zajišťování testování a přístup k vybavení z jiných laboratoří
1. Vyžaduje-li to objem laboratorního testování pro úkol přidělený referenční laboratoři EU v rozsahu jejího jmenování, může tato laboratoř prostřednictvím smlouvy zadat testování nebo část testování vnitrostátním referenčním laboratořím a jiným laboratořím zřízeným v daném členském státě (společně dále jen „externí laboratoře“) nebo jiné referenční laboratoři EU.
2. Vyžaduje-li to objem, specifická povaha nebo novost úkolu přiděleného referenční laboratoři EU, může tato laboratoř uzavřít smlouvu s externí laboratoří nebo jinou referenční laboratoří EU za účelem získání přístupu ke zvláštnímu dodatečnému vybavení nebo materiálům, které jsou k provedení tohoto úkolu zapotřebí.
3. Referenční laboratoř EU může uzavírat smlouvy uvedené v odstavci 1 pouze s externími laboratořemi, které splňují tyto podmínky:
a) |
jejich způsobilost k plnění úkolů, jež jsou předmětem smlouvy, včetně pracovníků a vybavení, splňuje požadavky stanovené referenční laboratoří EU; |
b) |
zavedou a zdokumentují opatření uvedená v čl. 5 odst. 2 s cílem zajistit, aby pracovníci podílející se na plnění úkolů, na něž se vztahuje smlouva, dodržovali politiku důvěrnosti uvedenou v čl. 5 odst. 1; |
c) |
potvrdí neexistenci střetu zájmů v souladu s politikou referenční laboratoře EU uvedenou v čl. 6 odst. 2, pokud jde o činnosti, jež jsou předmětem smlouvy. |
4. Referenční laboratoře EU zpřístupní smlouvy uvedené v prvním pododstavci Komisi na její žádost.
5. Referenční laboratoř EU nese obecnou odpovědnost za výsledky testů a plnění úkolů v rozsahu svého jmenování bez ohledu na jakoukoli pomoc získanou od externích laboratoří nebo jiných referenčních laboratoří EU v souladu s tímto článkem.
Článek 8
Akreditace
1. Členské státy nebo Komise mohou předpokládat, že laboratoře, které jsou akreditovány v souladu s harmonizovanou normou EN ISO/IEC 17025, na niž byl zveřejněn odkaz v Úředním věstníku Evropské unie, vnitrostátním akreditačním orgánem působícím v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008, jsou ve shodě s požadavky uvedenými v následujících ustanoveních tohoto nařízení:
a) |
článek 1; |
b) |
čl. 2 odst. 1 písm. b); |
c) |
čl. 4 odst. 1 a 2 a čl. 4 odst. 3 písm. a), d) a e); |
d) |
čl. 5 odst. 1 písm. a) až c) a čl. 5 odst. 2; |
e) |
čl. 6 odst. 2; |
f) |
čl. 7 odst. 3 písm. a) až c). |
2. Rozsah akreditace uvedené v odstavci 1:
a) |
musí zahrnovat metody laboratorní analýzy nebo testování, které jsou relevantní pro rozsah jmenování dané referenční laboratoře EU; |
b) |
může zahrnovat jednu nebo několik metod laboratorní analýzy či testování nebo skupin metod; |
c) |
může být definován flexibilním způsobem, který umožní zahrnout do rozsahu akreditace i změněné verze metod používaných laboratořemi v době, kdy byla akreditace udělena, nebo nové metody vedle uvedených metod na základě vlastních validací daných laboratoří a bez zvláštního posouzení vnitrostátními akreditačními orgány před použitím uvedených změněných nebo nových metod. |
Článek 9
Ověřování souladu s kritérii
1. Před podáním žádosti o jmenování laboratoře v souladu s čl. 100 odst. 1 nařízení (EU) 2017/746 ověří členské státy, zda daná laboratoř splňuje kritéria stanovená v čl. 100 odst. 4 uvedeného nařízení, jak je dále upřesněno v článcích 1 až 7 tohoto nařízení.
2. Před podáním žádosti o jmenování v souladu s čl. 100 odst. 1 nařízení (EU) 2017/746 ověří Společné výzkumné středisko Komise, zda splňuje kritéria stanovená v čl. 100 odst. 4 uvedeného nařízení, jak je dále upřesněno v článcích 1 až 7 tohoto nařízení.
3. Členské státy nebo Společné výzkumné středisko Komise zdokumentují v žádosti ověření uvedené v odstavcích 1 a 2 a jeho výsledek.
KAPITOLA II
ÚKOLY REFERENČNÍCH LABORATOŘÍ EU
Článek 10
Smlouvy mezi referenčními laboratořemi EU a žádajícími stranami
1. V případě úkolů, které si vyžádá oznámený subjekt nebo členský stát, uzavřou referenční laboratoře EU před provedením daného úkolu s žádající stranou smlouvu. Uvedená smlouva stanoví podmínky pro plnění úkolu, včetně časového harmonogramu. Uvedená smlouva se uzavírá s:
a) |
oznámenými subjekty pro úkoly uvedené v čl. 100 odst. 2 písm. a), b), c), d) nebo g) nařízení (EU) 2017/746; |
b) |
členským státem pro úkoly uvedené v čl. 100 odst. 2 písm. c) a d) nařízení (EU) 2017/746. |
2. Referenční laboratoř EU může odmítnout žádosti oznámených subjektů týkající se uzavření smlouvy o provedení úkolů uvedených v čl. 100 odst. 2 písm. a) nebo b) nařízení (EU) 2017/746 pouze tehdy, pokud uvedené úkoly nespadají do rozsahu jejího jmenování.
3. Pokud byla uzavřena smlouva mezi oznámeným subjektem a referenční laboratoří EU, oznámený subjekt tuto smlouvu na požádání zpřístupní orgánu odpovědnému za oznámený subjekt.
Článek 11
Žádosti od oznámených subjektů týkající se úkolů uvedených v čl. 100 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/746
1. Pro každý prostředek a každý úkol uvedený v čl. 100 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/746 může oznámený subjekt uzavřít smlouvu podle čl. 10 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení pouze s jednou referenční laboratoří EU.
2. Oznámený subjekt poskytne referenční laboratoři EU veškerou dokumentaci týkající se prostředku a další relevantní informace, které má k dispozici a které jsou nezbytné pro splnění úkolu uvedeného v odstavci 1. Uvedená dokumentace musí být k dispozici ve všech úředních jazycích Unie přijatelných pro danou referenční laboratoř EU.
3. Referenční laboratoř EU může oznámený subjekt požádat o objasnění poskytnuté dokumentace a informací. Referenční laboratoř EU vede o těchto žádostech záznamy.
4. Oznámený subjekt zajistí, aby výrobce bezplatně poskytl referenční laboratoři EU veškeré vybavení a referenční materiály vyvinuté nebo předepsané výrobcem pro konkrétní prostředek pro účely testování daného prostředku, pokud referenční laboratoř EU takové vybavení dosud k dispozici nemá. Pokud výrobce povolí použití prostředku s vybavením dodaným různými výrobci, oznámený subjekt zajistí, aby výrobce poskytl referenční laboratoři EU vybavení alespoň od jednoho z těchto výrobců a aby svou volbu zdůvodnil. Výrobce může referenční laboratoři EU bezplatně poskytnout i jakékoli jiné komerčně dostupné vybavení nebo referenční materiály pro účely testování prostředku výrobce.
Vybavení nebo referenční materiály uvedené v prvním pododstavci se buď zašlou referenční laboratoři EU, nebo (za řádně odůvodněných okolností) se referenční laboratoři EU zpřístupní v prostorách výrobce.
Oznámený subjekt zajistí, aby výrobce zajistil pro pracovníky referenční laboratoře EU školení o používání vybavení uvedeného v prvním pododstavci, pokud referenční laboratoř EU takové školení pro používání tohoto vybavení považuje za nezbytné.
5. Oznámený subjekt neprodleně informuje referenční laboratoř EU o veškerých nových informacích týkajících se daného prostředku, o nichž se dozvěděl a které mohou mít dopad na plnění úkolu uvedeného v odstavci 1.
Článek 12
Ověřování funkční způsobilosti a souladu se společnými specifikacemi nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem
1. Pro účely úkolu uvedeného v čl. 100 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2017/746 ověří referenční laboratoře EU funkční způsobilost prostředku a jeho soulad s použitelnými společnými specifikacemi nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem na základě tvrzení o funkční způsobilosti řádně odůvodněných výrobcem ve zprávě o hodnocení funkční způsobilosti.
2. Referenční laboratoře EU rozhodnou, které laboratorní zkoušky jsou nezbytné k ověření funkční způsobilosti daného prostředku a jeho souladu se společnými specifikacemi nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem, jak je stanoveno v odstavci 1. Referenční laboratoře EU uvedou důvody pro výběr zkoušek podle svého mínění.
3. Referenční laboratoře EU ověří funkční způsobilost prostředku a jeho soulad se společnými specifikacemi nebo s jinými řešeními zvolenými výrobcem podle odstavce 1 na základě výsledků laboratorních zkoušek uvedených v odstavci 2.
4. Referenční laboratoře EU předloží své stanovisko do 60 dnů od posledního z těchto dat:
a) |
datum podpisu smlouvy uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. a) všemi smluvními stranami; |
b) |
datum obdržení veškeré nezbytné dokumentace a informací od oznámeného subjektu podle čl. 11 odst. 2 a vysvětlení uvedených v čl. 11 odst. 3; |
c) |
datum obdržení vybavení od výrobce a dokončení veškerých školení ze strany výrobce podle čl. 11 odst. 4; |
d) |
datum přijetí vzorků prostředku, který má být testován. |
5. Stanovisko referenčních laboratoří EU musí být podrobné a obsahovat odůvodnění učiněných závěrů a doporučení.
Stanovisko uvedené v prvním pododstavci musí obsahovat doporučení pro testování uvedené v čl. 100 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2017/746, včetně vzorků, které mají být testovány, počtu vzorků daného prostředku a četnosti testování vzorků nebo šarží referenční laboratoří EU, pokud nejsou přijaty žádné požadavky v souladu s čl. 48 odst. 13 písm. c) nařízení (EU) 2017/746.
Článek 13
Testování vzorků nebo šarží
1. Pro účely úkolu uvedeného v čl. 100 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2017/746 navrhne oznámený subjekt referenční laboratoři EU plán testování vzorků nebo šarží daného prostředku, přičemž v příslušných případech zohlední doporučení referenční laboratoře EU uvedená v čl. 12 odst. 5 druhém pododstavci tohoto nařízení.
Referenční laboratoř EU může navrhnout změny plánu testování uvedeného v prvním pododstavci. Referenční laboratoř EU tyto návrhy zdůvodní.
Oznámený subjekt a referenční laboratoř EU se dohodnou na konečné verzi plánu testování uvedeného v prvním pododstavci. Zmíněný plán musí být v souladu s použitelnými společnými specifikacemi a veškerými požadavky přijatými v souladu s čl. 48 odst. 13 písm. c) nařízení (EU) 2017/746.
2. Oznámený subjekt zpřístupní referenční laboratoři EU, která provádí testování vzorků nebo šarží, tuto dokumentaci:
a) |
v příslušných případech stanovisko referenční laboratoře EU vydané po provedení úkolu uvedeného v čl. 100 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2017/746, pokud daný úkol provedla jiná referenční laboratoř EU; |
b) |
zjištění z jakýchkoli předchozích testů vzorků nebo šarží provedených na daném prostředku jinými referenčními laboratořemi EU v souladu s čl. 100 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2017/746. |
Referenční laboratoř EU zohlední stanovisko a zjištění uvedená v prvním pododstavci při navrhování změn konečné verze plánu uvedeného v odstavci 1 nebo při schvalování této verze.
3. Oznámený subjekt po dohodě s výrobcem zavede spolu s referenční laboratoří EU logistická opatření s cílem zajistit, aby referenční laboratoř EU měla po přijetí vzorků dostatek času na to, aby provedla testy a předložila oznámenému subjektu svá zjištění. Tato opatření zohlední dobu potřebnou k tomu, aby oznámený subjekt sdělil výrobci případné rozhodnutí v dohodnuté lhůtě, avšak nejpozději do 30 dnů od převzetí vzorků.
4. Zjištění referenční laboratoře EU týkající se výsledků testování vzorků nebo šarží musí být podrobná a musí obsahovat odůvodnění učiněných závěrů.
Článek 14
Žádosti o provedení úkolů uvedených v čl. 100 odst. 2 písm. c), d), f), g) a i) nařízení (EU) 2017/746
1. Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost Koordinační skupiny pro zdravotnické prostředky podat žádost o provedení úkolů uvedených v čl. 100 odst. 2 písm. c), d), f) nebo i) nařízení (EU) 2017/746 referenční laboratoři EU nebo, pokud žádost spadá do rozsahu jmenování více než jedné referenční laboratoře EU, síti referenčních laboratoří EU uvedené v čl. 100 odst. 5 nařízení (EU) 2017/746 (dále jen „síť referenčních laboratoří EU“) nebo příslušné dílčí síti uvedené v čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení (dále jen „dílčí síť“).
Členské státy mohou podat žádost o provedení úkolu uvedeného v čl. 100 odst. 2 písm. c) nebo d) nařízení (EU) 2017/746 referenční laboratoři EU nebo, pokud žádost spadá do rozsahu jmenování více než jedné referenční laboratoře EU, síti referenčních laboratoří EU nebo příslušné dílčí síti.
2. Oznámené subjekty mohou podat žádost o provedení úkolu uvedeného v čl. 100 odst. 2 písm. c), d) nebo g) nařízení (EU) 2017/746 referenční laboratoři EU nebo, pokud žádost spadá do rozsahu jmenování více než jedné referenční laboratoře EU, síti referenčních laboratoří EU nebo příslušné dílčí síti. Pokud se předmět žádosti týká více než jednoho oznámeného subjektu, dané oznámené subjekty žádost koordinují.
3. Referenční laboratoř EU, síť referenčních laboratoří EU nebo dílčí síť mohou při plnění daného úkolu spolupracovat s příslušnými vnitrostátními referenčními laboratořemi.
4. Pokud pomoc, poradenství nebo příspěvek poskytnuté referenčními laboratořemi EU v reakci na žádosti podle tohoto článku obsahují prvky, které se odchylují od příslušných norem, uvede referenční laboratoř EU, síť referenčních laboratoří EU nebo dílčí síť důvody těchto rozdílů v dokumentech popisujících danou pomoc, poradenství nebo příspěvek.
Článek 15
Zřízení sítě vnitrostátních referenčních laboratoří
1. Příslušné orgány informují příslušné referenční laboratoře EU o každé laboratoři jmenované vnitrostátní referenční laboratoří v souladu s vnitrostátními právními předpisy, jejíž rozsah jmenování spadá do rozsahu jmenování uvedených referenčních laboratoří EU.
2. Pokud rozsah jmenování vnitrostátní referenční laboratoře spadá do rozsahu jmenování referenční laboratoře EU nebo dílčí sítě, musí být uvedená vnitrostátní referenční laboratoř součástí odpovídající sítě vnitrostátních referenčních laboratoří.
3. Referenční laboratoře EU nebo dílčí sítě sdílejí relevantní informace a propagují používání společných metod testování v rámci svých sítí vnitrostátních referenčních laboratoří.
4. Referenční laboratoře EU zveřejní na svých internetových stránkách seznamy vnitrostátních referenčních laboratoří, které jsou součástí jejich sítě uvedené v odstavci 2, a seznam úkolů uvedených vnitrostátních referenčních laboratoří.
Článek 16
Doporučení týkající se vhodných referenčních materiálů a referenčních postupů měření vyšší úrovně
1. Referenční laboratoře EU přezkoumají dostupné referenční materiály a referenční postupy měření vyšší úrovně, které spadají do rozsahu jejich jmenování, a na svých internetových stránkách zveřejní doporučení týkající se vhodných referenčních materiálů a referenčních postupů měření vyšší úrovně.
2. Pokud jsou referenční materiály nebo referenční postupy měření vyšší úrovně relevantní pro více než jednu referenční laboratoř EU, síť referenčních laboratoří EU nebo dílčí síť koordinuje přezkum a dohodne se na společných doporučeních.
3. Referenční laboratoře EU doporučení aktualizují, jakmile jsou k dispozici nové referenční materiály nebo nové referenční postupy měření vyšší úrovně.
4. Pokud referenční laboratoře EU doporučí referenční materiály nebo referenční postupy měření vyšší úrovně, které se odchylují od příslušných norem, uvedou referenční laboratoře EU ve svých doporučeních důvody těchto rozdílů.
Článek 17
Dílčí sítě referenčních laboratoří EU
1. Je-li pro konkrétní prostředek, kategorii či skupinu prostředků nebo pro zvláštní riziko související s danou kategorií či skupinou prostředků jmenována více než jedna referenční laboratoř EU, vytvoří uvedené referenční laboratoře EU dílčí síť sítě referenčních laboratoří EU.
2. Referenční laboratoře EU mohou vytvořit další dílčí sítě pro specializovaná témata.
3. Dílčí sítě pro své členy vypracují a průběžně aktualizují společné postupy pro plnění úkolů uvedených v čl. 100 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (EU) 2017/746.
4. Dílčí sítě alespoň jednou za dva roky určí, které metody a materiály používané pro plnění úkolů uvedených v čl. 100 odst. 2 písm. a) nebo b) nařízení (EU) 2017/746 vyžadují zkoušky odborné způsobilosti, aby byly zajištěny shodné výsledky v referenčních laboratořích EU v celé dílčí síti.
Dílčí sítě vypracují pro zkoušky odborné způsobilosti metodiku. Členové dílčí sítě provedou zkoušky odborné způsobilosti v souladu s metodikou vypracovanou uvedenou dílčí sítí a:
a) |
nahlásí výsledky zkoušek odborné způsobilosti dílčí síti; |
b) |
zajistí po zkouškách odborné způsobilosti vhodná navazující opatření, v případě potřeby včetně nápravných opatření k úpravě metod a materiálů uvedených v prvním pododstavci, aby se zajistila konzistentnost v celé dílčí síti. |
Dílčí síť informuje síť referenčních laboratoří EU o výsledcích zkoušek odborné způsobilosti a o veškerých navazujících opatřeních.
Článek 18
Společný jednací řád
1. Na návrh Komise a po dohodě s ní přijmou referenční laboratoře EU prostou většinou společný jednací řád pro všechny referenční laboratoře EU, který musí zahrnovat alespoň plnění úkolů stanovených v čl. 100 odst. 2 nařízení (EU) 2017/746.
2. Referenční laboratoře EU dodržují společný jednací řád uvedený v odstavci 1 a zveřejní jej na svých internetových stránkách.
3. Referenční laboratoře EU po dohodě s Komisí společný jednací řád uvedený v odstavci 1 alespoň každé tři roky přezkoumají a aktualizují jej tak, aby byl účinný a odrážel nejmodernější praxi.
KAPITOLA III
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
Článek 19
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. června 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176.
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).
20.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 164/20 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/945
ze dne 17. června 2022,
kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746, pokud jde o poplatky, které mohou vybírat referenční laboratoře EU v oblasti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (1), a zejména na čl. 100 odst. 8 první pododstavec písm. b) uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Pokud oznámené subjekty a členské státy požádají referenční laboratoře EU o vědeckou nebo technickou pomoc nebo o vědecké stanovisko v souladu s nařízením (EU) 2017/746, mohou uvedené laboratoře vybírat poplatky, které zcela nebo částečně pokryjí náklady vzniklé při provádění požadovaných úkolů. |
(2) |
Pro upřesnění struktury těchto poplatků je nezbytné určit kategorie nákladů, jež mohou uvedené poplatky pokrývat. |
(3) |
Pokud je provedení testování zadáno vnitrostátním referenčním laboratořím nebo jiným laboratořím, tvoří náklady vzniklé uvedeným laboratořím součást nákladů na požadovaný úkol. Referenční laboratoře EU by proto měly mít možnost pokrýt tyto náklady z vybraných poplatků. |
(4) |
Vzhledem k široké škále diagnostických zdravotnických prostředků in vitro na trhu Unie a k různým úkolům, které mohou být referenčním laboratořím EU přiděleny, by výpočet přesného poplatku za každý úkol měl být ponechán na uvážení jednotlivým referenčním laboratořím EU. |
(5) |
Výpočet poplatků na základě vzniklých nákladů je nejtransparentnější metodou stanovení výše poplatku za konkrétní úkol. Uvedená metoda by proto měla být pro tento výpočet použita. Pokud by stanovení skutečných vzniklých nákladů bylo u některé kategorie nákladů nepřiměřeně zatěžující, měly by mít referenční laboratoře EU možnost vypočítat poplatky na základě odhadovaných průměrných nákladů v dané kategorii. Aby byl tento výpočet možný, měly by referenční laboratoře EU provádět odhady průměrných nákladů pro odpovídající kategorie nákladů. |
(6) |
Jelikož není možné přesně vypočítat náklady vzniklé v souvislosti s obecným provozem laboratoře pro každý úkol, měly by referenční laboratoře EU tyto náklady účtovat výpočtem procentního podílu ostatních nákladů dohromady. Pro uvedený procentní podíl by měla být stanovena maximální výše, aby se zajistila nákladová efektivnost a předvídatelnost. |
(7) |
V zájmu dosažení transparentnosti, pokud jde o strukturu a výši poplatků, by referenční laboratoře EU měly stanovit pravidla, podle nichž se poplatky vypočítávají, včetně pravidel pro odhad nákladů na základě průměrných nákladů, a zveřejnit je. |
(8) |
Aby se zajistilo, že poplatky odpovídajícím způsobem odrážejí náklady vzniklé při provádění požadovaných úkolů, měly by referenční laboratoře EU pravidla pro výpočet poplatků pravidelně přezkoumávat. |
(9) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro zdravotnické prostředky, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Struktura poplatků
1. Poplatky vybírané referenčními laboratořemi EU mohou pokrývat tyto kategorie nákladů:
a) |
náklady na pracovníky, včetně cestovních nákladů a souvisejících výdajů na ubytování a pobyt; |
b) |
náklady na vybavení, pokud není vybavení poskytnuto výrobcem prostředku, který má být testován; |
c) |
náklady na spotřební materiály, zkušební vzorky a referenční materiály; |
d) |
náklady na přepravu vzorků; |
e) |
náklady na překlad; |
f) |
režijní náklady na provoz laboratoře. |
2. Aniž je dotčen odstavec 1, má-li referenční laboratoř EU smlouvu s jinou laboratoří v souladu s čl. 7 odst. 1 nebo 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/944 (2), může poplatek vybíraný referenční laboratoří EU pokrývat částku, kterou zaplatila uvedené laboratoři podle zmíněné smlouvy za provedení požadovaného úkolu.
Článek 2
Výše poplatků
1. Poplatky vybírané referenčními laboratořemi EU musí být nediskriminační, spravedlivé, rozumné a přiměřené poskytovaným službám.
2. Referenční laboratoře EU stanoví poplatky na základě vzniklých nákladů.
Pokud výpočet vzniklých nákladů představuje u určité kategorie nákladů uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) až e) nepřiměřenou zátěž, mohou referenční laboratoře EU odhadnout vzniklé náklady na základě průměrných nákladů pro danou kategorii.
Výše poplatku pokrývajícího náklady uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. f) se určí na základě výpočtu procentního podílu nákladů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. a) až e) dohromady a nepřesáhne 7 % těchto nákladů.
Článek 3
Pravidla pro výpočet poplatků
1. Referenční laboratoře EU stanoví pravidla, podle nichž vypočítávají poplatky za plnění požadovaných úkolů, včetně pravidel pro odhad vzniklých nákladů na základě průměrných nákladů, a zveřejní je na svých internetových stránkách.
2. Referenční laboratoře EU přezkoumají pravidla uvedená v odstavci 1 nejméně jednou za dva roky a v případě potřeby je upraví.
Článek 4
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. června 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176.
(2) Prováděcí nařízení Komise 2022/944 ze dne 17. června 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746, pokud jde o úkoly referenčních laboratoří Evropské unie v oblasti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro a kritéria pro tyto laboratoře (viz strana 7 v tomto čísle Úředního věstníku).
20.6.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 164/23 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/946
ze dne 17. června 2022,
kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 71 odst. 3 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Africký mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí. |
(2) |
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 (2) bylo přijato v rámci nařízení (EU) 2016/429 a stanoví zvláštní opatření k tlumení nákazy týkající se afrického moru prasat, která mají členské státy uvedené na seznamu v příloze I zmíněného nařízení (dál jen „dotčené členské státy“) po omezenou dobu uplatňovat v uzavřených pásmech I, II a III uvedených na seznamu ve zmíněné příloze. |
(3) |
Oblasti uvedené jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 vycházejí z epizootologické situace afrického moru prasat v Unii. Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 byla naposledy změněna prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/917 (3), a sice v návaznosti na změny epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v Německu a Polsku. |
(4) |
Veškeré změny uzavřených pásem I, II a III v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 by měly být založeny na epizootologické situaci, pokud jde o africký mor prasat, v oblastech postižených uvedenou nákazou, na celkové epizootologické situaci afrického moru prasat v dotčeném členském státě, na úrovni rizika dalšího šíření uvedené nákazy, i na vědecky podložených zásadách a kritériích pro zeměpisné vymezení pásem v důsledku afrického moru prasat a na pokynech Unie dohodnutých s členskými státy ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a uvedených na internetových stránkách Komise (4). Takové změny by měly rovněž zohledňovat mezinárodní normy, jako je Kodex zdraví suchozemských živočichů (5) Světové organizace pro zdraví zvířat a odůvodnění vymezení pásem poskytnuté příslušnými orgány dotčených členských států. |
(5) |
Vyskytlo se ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat v Itálii. |
(6) |
V červnu 2022 bylo zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat v obci Řím v Itálii v oblasti, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo II na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Toto nové ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat představuje zvýšení úrovně rizika, které by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Itálie, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo II na seznamu ve zmíněné příloze pro Itálii a která je zasažena tímto nedávným ohniskem afrického moru prasat, měla být nyní uvedena na seznamu v uvedené příloze jako uzavřené pásmo III, a nikoli jako uzavřené pásmo II a stávající hranice uzavřeného pásma II je rovněž třeba znovu vymezit, aby se zohlednilo uvedené nedávné ohnisko. |
(7) |
V návaznosti na toto nedávné ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat v Itálii a s ohledem na stávající epizootologickou situaci, pokud jde o africký mor prasat v Unii, bylo vymezení pásem v tomto členském státě znovu posouzeno a aktualizováno. Kromě toho byla znovu posouzena a aktualizována zavedená opatření k řízení rizik. Tyto změny by měly být zohledněny v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. |
(8) |
Má-li se zohlednit nedávný vývoj epizootologické situace, pokud jde o africký mor prasat v Unii, a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měla by být v případě Itálie vymezena nová uzavřená pásma o dostatečné rozloze a tato pásma by měla být náležitě uvedena jako uzavřená pásma II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Jelikož situace, pokud jde o africký mor prasat, je v Unii velmi dynamická, byla při vymezování uvedených nových uzavřených pásem zohledněna i situace v okolních oblastech. |
(9) |
Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby změny přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 prostřednictvím tohoto prováděcího nařízení nabyly účinku co nejdříve. |
(10) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. června 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 ze dne 7. dubna 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření pro tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 129, 15.4.2021, s. 1).
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/917 ze dne 13. června 2022, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 159, 14.6.2022, s. 3).
(4) Pracovní dokument SANTE/7112/2015/Rev. 3 „Zásady a kritéria pro zeměpisné vymezení regionalizace afrického moru prasat“. https://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/asf_en
(5) Kodex zdraví suchozemských živočichů OIE, 28. vydání, 2019. ISBN svazku I: 978-92-95108-85-1; ISBN svazku II: 978-92-95108-86-8. https://www.oie.int/standard-setting/terrestrial-code/access-online/
PŘÍLOHA
Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA I
UZAVŘENÁ PÁSMA
ČÁST I
1. Německo
Tato uzavřená pásma I v Německu:
Bundesland Brandenburg:
— |
Landkreis Dahme-Spreewald:
|
— |
Landkreis Märkisch-Oderland:
|
— |
Landkreis Barnim:
|
— |
Landkreis Uckermark:
|
— |
Landkreis Oder-Spree:
|
— |
Landkreis Spree-Neiße:
|
— |
Landkreis Oberspreewald-Lausitz:
|
— |
Landkreis Elbe-Elster:
|
— |
Landkreis Prignitz:
|
Bundesland Sachsen:
— |
Landkreis Bautzen
|
— |
Stadt Dresden:
|
— |
Landkreis Meißen:
|
— |
Landkreis Sächsische Schweiz-Osterzgebirge:
|
Bundesland Mecklenburg-Vorpommern:
— |
Landkreis Vorpommern Greifswald
|
— |
Landkreis Ludwigslust-Parchim:
|
2. Estonsko
Tato uzavřená pásma I v Estonsku:
— |
Hiiu maakond. |
3. Řecko
Tato uzavřená pásma I v Řecku:
— |
in the regional unit of Drama:
|
— |
in the regional unit of Xanthi:
|
— |
in the regional unit of Rodopi:
|
— |
in the regional unit of Evros:
|
— |
in the regional unit of Serres:
|
4. Lotyšsko
Tato uzavřená pásma I v Lotyšsku:
— |
Dienvidkurzemes novada, Grobiņas pagasts, Nīcas pagasta daļa uz ziemeļiem no apdzīvotas vietas Bernāti, autoceļa V1232, A11, V1222, Bārtas upes, Otaņķu pagasts, Grobiņas pilsēta, |
— |
Ropažu novada Stopiņu pagasta daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes. |
5. Litva
Tato uzavřená pásma I v Litvě:
— |
Kalvarijos savivaldybė, |
— |
Klaipėdos rajono savivaldybė: Agluonėnų, Dovilų, Gargždų, Priekulės, Vėžaičių, Kretingalės ir Dauparų-Kvietinių seniūnijos, |
— |
Marijampolės savivaldybė, |
— |
Palangos miesto savivaldybė, |
— |
Vilkaviškio rajono savivaldybė. |
6. Maďarsko
Tato uzavřená pásma I v Maďarsku:
— |
Békés megye 950950, 950960, 950970, 951950, 952050, 952750, 952850, 952950, 953050, 953150, 953650, 953660, 953750, 953850, 953960, 954250, 954260, 954350, 954450, 954550, 954650, 954750, 954850, 954860, 954950, 955050, 955150, 955250, 955260, 955270, 955350, 955450, 955510, 955650, 955750, 955760, 955850, 955950, 956050, 956060, 956150 és 956160 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Bács-Kiskun megye 600150, 600850, 601550, 601650, 601660, 601750, 601850, 601950, 602050, 603250, 603750 és 603850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Budapest 1 kódszámú, vadgazdálkodási tevékenységre nem alkalmas területe, |
— |
Csongrád-Csanád megye 800150, 800160, 800250, 802220, 802260, 802310 és 802450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Fejér megye 400150, 400250, 400351, 400352, 400450, 400550, 401150, 401250, 401350, 402050, 402350, 402360, 402850, 402950, 403050, 403450, 403550, 403650, 403750, 403950, 403960, 403970, 404650, 404750, 404850, 404950, 404960, 405050, 405750, 405850, 405950, |
— |
406050, 406150, 406550, 406650 és 406750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Győr-Moson-Sopron megye 100550, 100650, 100950, 101050, 101350, 101450, 101550, 101560 és 102150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750260, 750350, 750450, 750460, 754450, 754550, 754560, 754570, 754650, 754750, 754950, 755050, 755150, 755250, 755350 és 755450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Komárom-Esztergom megye 250150, 250250, 250450, 250460, 250550, 250650, 250750, 251050, 251150, 251250, 251350, 251360, 251650, 251750, 251850, 252250, kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Pest megye 571550, 572150, 572250, 572350, 572550, 572650, 572750, 572850, 572950, 573150, 573250, 573260, 573350, 573360, 573450, 573850, 573950, 573960, 574050, 574150, 574350, 574360, 574550, 574650, 574750, 574850, 574860, 574950, 575050, 575150, 575250, 575350, 575550, 575650, 575750, 575850, 575950, 576050, 576150, 576250, 576350, 576450, 576650, 576750, 576850, 576950, 577050, 577150, 577350, 577450, 577650, 577850, 577950, 578050, 578150, 578250, 578350, 578360, 578450, 578550, 578560, 578650, 578850, 578950, 579050, 579150, 579250, 579350, 579450, 579460, 579550, 579650, 579750, 580250 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe. |
7. Polsko
Tato uzavřená pásma I v Polsku:
w województwie kujawsko - pomorskim:
— |
powiat rypiński, |
— |
powiat brodnicki, |
— |
powiat grudziądzki, |
— |
powiat miejski Grudziądz, |
— |
powiat wąbrzeski, |
w województwie warmińsko-mazurskim:
— |
gminy Wielbark i Rozogi w powiecie szczycieńskim, |
w województwie podlaskim:
— |
gminy Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew i część gminy Kulesze Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie wysokomazowieckim, |
— |
gminy Miastkowo, Nowogród, Śniadowo i Zbójna w powiecie łomżyńskim, |
— |
gminy Szumowo, Zambrów z miastem Zambrów i część gminy Kołaki Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim, |
— |
gminy Grabowo, Kolno i miasto Kolno, Turośl w powiecie kolneńskim, |
w województwie mazowieckim:
— |
powiat ostrołęcki, |
— |
powiat miejski Ostrołęka, |
— |
gminy Bielsk, Brudzeń Duży, Bulkowo, Drobin, Gąbin, Łąck, Nowy Duninów, Radzanowo, Słupno, Staroźreby i Stara Biała w powiecie płockim, |
— |
powiat miejski Płock, |
— |
powiat ciechanowski, |
— |
gminy Baboszewo, Dzierzążnia, Joniec, Nowe Miasto, Płońsk i miasto Płońsk, Raciąż i miasto Raciąż, Sochocin w powiecie płońskim, |
— |
powiat sierpecki, |
— |
gmina Bieżuń, Lutocin, Siemiątkowo i Żuromin w powiecie żuromińskim, |
— |
część powiatu ostrowskiego niewymieniona w części II załącznika I, |
— |
gminy Dzieżgowo, Lipowiec Kościelny, Mława, Radzanów, Strzegowo, Stupsk, Szreńsk, Szydłowo, Wiśniewo w powiecie mławskim, |
— |
powiat przasnyski, |
— |
powiat makowski, |
— |
powiat pułtuski, |
— |
część powiatu wyszkowskiego niewymieniona w części II załącznika I, |
— |
część powiatu węgrowskiego niewymieniona w części II załącznika I, |
— |
część powiatu wołomińskiego niewymieniona w części II załącznika I, |
— |
gminy Mokobody i Suchożebry w powiecie siedleckim, |
— |
gminy Dobre, Jakubów, Kałuszyn, Stanisławów w powiecie mińskim, |
— |
gminy Bielany i gmina wiejska Sokołów Podlaski w powiecie sokołowskim, |
— |
powiat gostyniński, |
w województwie podkarpackim:
— |
powiat jasielski, |
— |
powiat strzyżowski, |
— |
część powiatu ropczycko – sędziszowskiego niewymieniona w części II i II załącznika I, |
— |
gminy Pruchnik, Rokietnica, Roźwienica, w powiecie jarosławskim, |
— |
gminy Fredropol, Krasiczyn, Krzywcza, Przemyśl, część gminy Orły położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 77, część gminy Żurawica na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 77 w powiecie przemyskim, |
— |
powiat miejski Przemyśl, |
— |
gminy Gać, Jawornik Polski, Kańczuga, część gminy Zarzecze położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Mleczka w powiecie przeworskim, |
— |
powiat łańcucki, |
— |
gminy Trzebownisko, Głogów Małopolski, część gminy Świlcza położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 94 i część gminy Sokołów Małopolski położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 875 w powiecie rzeszowskim, |
— |
gmina Raniżów w powiecie kolbuszowskim, |
— |
gminy Brzostek, Jodłowa, Pilzno, miasto Dębica, część gminy Czarna położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr A4, część gminy Żyraków położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr A4, część gminy wiejskiej Dębica położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr A4 w powiecie dębickim, |
w województwie świętokrzyskim:
— |
gminy Nowy Korczyn, Solec–Zdrój, Wiślica, Stopnica, Tuczępy, Busko Zdrój w powiecie buskim, |
— |
powiat kazimierski, |
— |
powiat skarżyski, |
— |
część powiatu opatowskiego niewymieniona w części II załącznika I, |
— |
część powiatu sandomierskiego niewymieniona w części II załącznika I, |
— |
gminy Bogoria, Osiek, Staszów i część gminy Rytwiany położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 764, część gminy Szydłów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 756 w powiecie staszowskim, |
— |
gminy Pawłów, Wąchock, część gminy Brody położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 oraz na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogi: nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie, drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy i część gminy Mirzec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno - wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim, |
— |
powiat ostrowiecki, |
— |
gminy Fałków, Ruda Maleniecka, Radoszyce, Smyków, Słupia Konecka, część gminy Końskie położona na zachód od linii kolejowej, część gminy Stąporków położona na południe od linii kolejowej w powiecie koneckim, |
— |
gminy Bodzentyn, Bieliny, Łagów, Morawica, Nowa Słupia, część gminy Raków położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 756 i 764, część gminy Chęciny położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 762, część gminy Górno położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy gminy łączącą miejscowości Leszczyna – Cedzyna oraz na południe od linii wyznaczonej przez ul. Kielecką w miejscowości Cedzyna biegnącą do wschodniej granicy gminy, część gminy Daleszyce położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 764 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Daleszyce – Słopiec – Borków, dalej na północ od linii wyznaczonej przez tę drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 764 do przecięcia z linią rzeki Belnianka, następnie na północ od linii wyznaczonej przez rzeki Belnianka i Czarna Nida biegnącej do zachodniej granicy gminy w powiecie kieleckim, |
— |
gminy Działoszyce, Michałów, Pińczów, Złota w powiecie pińczowskim, |
— |
gminy Imielno, Jędrzejów, Nagłowice, Sędziszów, Słupia, Sobków, Wodzisław w powiecie jędrzejowskim, |
— |
gminy Moskorzew, Radków, Secemin, część gminy Włoszczowa położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 742 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Konieczno, i dalej na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Konieczno – Rogienice – Dąbie – Podłazie, część gminy Kluczewsko położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy gminy i łączącą miejscowości Krogulec – Nowiny - Komorniki do przecięcia z linią rzeki Czarna, następnie na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Czarna biegnącą do przecięcia z linią wyznaczoną przez drogę nr 742 i dalej na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 742 biegnącą od przecięcia z linią rzeki Czarna do południowej granicy gminy w powiecie włoszczowskim, |
w województwie łódzkim:
— |
gminy Łyszkowice, Kocierzew Południowy, Kiernozia, Chąśno, Nieborów, część gminy wiejskiej Łowicz położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącej od granicy miasta Łowicz do zachodniej granicy gminy oraz część gminy wiejskiej Łowicz położona na wschód od granicy miasta Łowicz i na północ od granicy gminy Nieborów w powiecie łowickim, |
— |
gminy Cielądz, Rawa Mazowiecka z miastem Rawa Mazowiecka w powiecie rawskim, |
— |
gminy Bolimów, Głuchów, Godzianów, Lipce Reymontowskie, Maków, Nowy Kawęczyn, Skierniewice, Słupia w powiecie skierniewickim, |
— |
powiat miejski Skierniewice, |
— |
gminy Mniszków, Paradyż, Sławno i Żarnów w powiecie opoczyńskim, |
— |
powiat tomaszowski, |
— |
powiat brzeziński, |
— |
powiat łaski, |
— |
powiat miejski Łódź, |
— |
powat łódzki wschodni, |
— |
powiat pabianicki, |
— |
powiat wieruszowski, |
— |
gminy Aleksandrów Łódzki, Stryków, miasto Zgierz w powiecie zgierskim, |
— |
gminy Bełchatów z miastem Bełchatów, Drużbice, Kluki, Rusiec, Szczerców, Zelów w powiecie bełchatowskim, |
— |
powiat wieluński, |
— |
powiat sieradzki, |
— |
powiat zduńskowolski, |
— |
gminy Aleksandrów, Czarnocin, Grabica, Moszczenica, Ręczno, Sulejów, Wola Krzysztoporska, Wolbórz w powiecie piotrkowskim, |
— |
powiat miejski Piotrków Trybunalski, |
— |
gminy Masłowice, Przedbórz, Wielgomłyny i Żytno w powiecie radomszczańskim, |
w województwie śląskim:
— |
gmina Koniecpol w powiecie częstochowskim, |
w województwie pomorskim:
— |
gminy Ostaszewo, miasto Krynica Morska oraz część gminy Nowy Dwór Gdański położona na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim, |
— |
gminy Lichnowy, Miłoradz, Malbork z miastem Malbork, część gminy Nowy Staw położna na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 w powiecie malborskim, |
— |
gminy Mikołajki Pomorskie, Stary Targ i Sztum w powiecie sztumskim, |
— |
powiat gdański, |
— |
Miasto Gdańsk, |
— |
powiat tczewski, |
— |
powiat kwidzyński, |
w województwie lubuskim:
— |
gmina Lubiszyn w powiecie gorzowskim, |
— |
gmina Dobiegniew w powiecie strzelecko – drezdeneckim, |
w województwie dolnośląskim:
— |
gminyDziadowa Kłoda, Międzybórz, Syców, Twardogóra, część gminy wiejskiej Oleśnica położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr S8, część gminy Dobroszyce położona na wschód od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od północnej do południowej granicy gminy w powiecie oleśnickim, |
— |
gminy Jordanów Śląski, Kobierzyce, Mietków, Sobótka, część gminy Żórawina położona na zachód od linii wyznaczonej przez autostradę A4, część gminy Kąty Wrocławskie położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie wrocławskim, |
— |
część gminy Domaniów położona na południowy zachód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie oławskim, |
— |
gmina Wiązów w powiecie strzelińskim, |
— |
część powiatu średzkiego niewymieniona w części II załącznika I, |
— |
miasto Świeradów - Zdrój w powiecie lubańskim, |
— |
gmina Krotoszyce w powiecie legnickim, |
— |
gminy Pielgrzymka, Świerzawa, Złotoryja z miastem Złotoryja, miasto Wojcieszów w powiecie złotoryjskim, |
— |
część powiatu lwóweckiego niewymieniona w części II załącznika I, |
— |
gminy Bolków, Męcinka, Mściwojów, Paszowice, miasto Jawor w powiecie jaworskim, |
— |
gminy Dobromierz, Jaworzyna Śląska, Marcinowice, Strzegom, Żarów w powiecie świdnickim, |
— |
gminy Dzierżoniów, Pieszyce, miasto Bielawa, miasto Dzierżoniów w powiecie dzierżoniowskim, |
— |
gminy Głuszyca, Mieroszów w powiecie wałbrzyskim, |
— |
gmina Nowa Ruda i miasto Nowa Ruda w powiecie kłodzkim, |
— |
gminy Kamienna Góra, Marciszów i miasto Kamienna Góra w powiecie kamiennogórskim, |
w województwie wielkopolskim:
— |
gminy Koźmin Wielkopolski, Rozdrażew, miasto Sulmierzyce, część gminy Krotoszyn położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi: nr 15 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 36, nr 36 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 15 do skrzyżowana z drogą nr 444, nr 444 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 36 do południowej granicy gminy w powiecie krotoszyńskim, |
— |
gminy Brodnica, część gminy Dolsk położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 434 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 437, a nastęnie na wschód od drogi nr 437 biegnącej od skrzyżowania z drogąnr 434 do południowej granicy gminy, część gminy Śrem położóna na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 310 biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Śrem, następnie na wschód od drogi nr 432 w miejscowości Śrem oraz na wschód od drogi nr 434 biegnącej od skrzyżowania z drogą nr 432 do południowej granicy gminy w powiecie śremskim, |
— |
gminy Borek Wielkopolski, Piaski, Pogorzela, w powiecie gostyńskim, |
— |
gmina Grodzisk Wielkopolski i część gminy Kamieniec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 w powiecie grodziskim, |
— |
gminy Czempiń, Kościan i miasto Kościan w powiecie kościańskim, |
— |
gminy Kleszczewo, Kostrzyn, Kórnik, Tarnowo Podgórne, Pobiedziska, Mosina, miasto Puszczykowo, część gminy Rokietnica położona na południowy zachód od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy gminy w miejscowości Krzyszkowo do południowej granicy gminy w miejscowości Kiekrz oraz część gminy wiejskiej Murowana Goślina położona na południe od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy miasta Murowana Goślina do północno-wschodniej granicy gminy w powiecie poznańskim, |
— |
gmina Kiszkowo i część gminy Kłecko położona na zachód od rzeki Mała Wełna w powiecie gnieźnieńskim, |
— |
powiat czarnkowsko-trzcianecki, |
— |
gmina Kaźmierz, część gminy Duszniki położona na południowy – wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Duszniki, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez ul. Niewierską oraz drogę biegnącą przez miejscowość Niewierz do zachodniej granicy gminy, część gminy Ostroróg położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 186 i 184 biegnące od granicy gminy do miejscowości Ostroróg, a następnie od miejscowości Ostroróg przez miejscowości Piaskowo – Rudki do południowej granicy gminy, część gminy Wronki położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Wartę biegnącą od zachodniej granicy gminy do przecięcia z droga nr 182, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 182 oraz 184 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 182 do południowej granicy gminy, miasto Szamotuły i część gminy Szamotuły położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 i drogę łączącą miejscowości Lipnica - Ostroróg do linii wyznaczonej przez wschodnią granicę miasta Szamotuły i na południe od linii kolejowej biegnącej od południowej granicy miasta Szamotuły, do południowo-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Obrzycko położona na zachód od drogi nr 185 łączącej miejscowości Gaj Mały, Słopanowo i Obrzycko do północnej granicy miasta Obrzycko, a następnie na zachód od drogi przebiegającej przez miejscowość Chraplewo w powiecie szamotulskim, |
— |
gmina Budzyń w powiecie chodzieskim, |
— |
gminy Mieścisko, Skoki i Wągrowiec z miastem Wągrowiec w powiecie wągrowieckim, |
— |
powiat pleszewski, |
— |
gmina Zagórów w powiecie słupeckim, |
— |
gmina Pyzdry w powiecie wrzesińskim, |
— |
gminy Kotlin, Żerków i część gminy Jarocin położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr S11 i 15 w powiecie jarocińskim, |
— |
powiat ostrowski, |
— |
powiat miejski Kalisz, |
— |
powiat kaliski, |
— |
powiat turecki, |
— |
gminy Rzgów, Grodziec, Krzymów, Stare Miasto, Rychwał w powiecie konińskim, |
— |
powiat kępiński, |
— |
powiat ostrzeszowski, |
w województwie opolskim:
— |
gminy Domaszowice, Pokój, część gminy Namysłów położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od wschodniej do zachodniej granicy gminy w powiecie namysłowskim, |
— |
gminy Wołczyn, Kluczbork, Byczyna w powiecie kluczborskim, |
— |
gminy Praszka, Gorzów Śląski część gminy Rudniki położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 42 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 43 i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 43 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 42 w powiecie oleskim, |
— |
gmina Grodkóww powiecie brzeskim, |
— |
gminy Komprachcice, Łubniany, Murów, Niemodlin, Tułowice w powiecie opolskim, |
— |
powiat miejski Opole, |
w województwie zachodniopomorskim:
— |
gminy Nowogródek Pomorski, Barlinek, Myślibórz, część gminy Dębno położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 126 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 23 w miejscowości Dębno, następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 23 do skrzyżowania z ul. Jana Pawła II w miejscowości Cychry, następnie na północ od ul. Jana Pawła II do skrzyżowania z ul. Ogrodową i dalej na północ od linii wyznaczonej przez ul. Ogrodową, której przedłużenie biegnie do wschodniej granicy gminy w powiecie myśliborskim, |
— |
gmina Stare Czarnowo w powiecie gryfińskim, |
— |
gmina Bielice, Kozielice, Pyrzyce w powiecie pyrzyckim, |
— |
gminy Bierzwnik, Krzęcin, Pełczyce w powiecie choszczeńskim, |
— |
część powiatu miejskiego Szczecin położona na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę Odra Zachodnia biegnącą od północnej granicy gminy do przecięcia z drogą nr 10, następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 10 biegnącą od przecięcia z linią wyznaczoną przez rzekę Odra Zachodnia do wschodniej granicy gminy, |
— |
gminy Dobra (Szczecińska), Kołbaskowo, Police w powiecie polickim, |
w województwie małopolskim:
— |
powiat brzeski, |
— |
powiat gorlicki, |
— |
powiat proszowicki, |
— |
część powiatu nowosądeckiego niewymieniona w części II załącznika I, |
— |
gminy Czorsztyn, Krościenko nad Dunajcem, Ochotnica Dolna w powiecie nowotarskim, |
— |
powiat miejski Nowy Sącz, |
— |
powiat tarnowski, |
— |
powiat miejski Tarnów, |
— |
część powiatu dąbrowskiego niewymieniona w części III załącznika I. |
8. Slovensko
Tato uzavřená pásma I na Slovensku:
— |
in the district of Nové Zámky, Sikenička, Pavlová, Bíňa, Kamenín, Kamenný Most, Malá nad Hronom, Belá, Ľubá, Šarkan, Gbelce, Bruty, Mužla, Obid, Štúrovo, Nána, Kamenica nad Hronom, Chľaba, Leľa, Bajtava, Salka, Malé Kosihy, |
— |
in the district of Veľký Krtíš, the municipalities of Ipeľské Predmostie, Veľká nad Ipľom, Hrušov, Kleňany, Sečianky, |
— |
in the district of Levice, the municipalities of Keť, Čata, Pohronský Ruskov, Hronovce, Želiezovce, Zalaba, Malé Ludince, Šalov, Sikenica, Pastovce, Bielovce, Ipeľský Sokolec, Lontov, Kubáňovo, Sazdice, Demandice, Dolné Semerovce, Vyškovce nad Ipľom, Preseľany nad Ipľom, Hrkovce, Tupá, Horné Semerovce, Hokovce, Slatina, Horné Turovce, Veľké Turovce, Šahy, Tešmak, Plášťovce, Ipeľské Uľany, Bátovce, Pečenice, Jabloňovce, Bohunice, Pukanec, Uhliská, |
— |
in the district of Krupina, the municipalities of Dudince, Terany, Hontianske Moravce, Sudince, Súdovce, Lišov, |
— |
the whole district of Ružomberok, |
— |
in the region of Turčianske Teplice, municipalties of Turček, Horná Štubňa, Čremošné, Háj, Rakša, Mošovce, |
— |
in the district of Martin, municipalties of Blatnica, Folkušová, Necpaly, |
— |
in the district of Dolný Kubín, the municipalities of Kraľovany, Žaškov, Jasenová, Vyšný Kubín, Oravská Poruba, Leštiny, Osádka, Malatiná, Chlebnice, Krivá, |
— |
in the district of Tvrdošín, the municipalities of Oravský Biely Potok, Habovka, Zuberec, |
— |
in the district of Žarnovica, the municipalities of Rudno nad Hronom, Voznica, Hodruša-Hámre, |
— |
the whole district of Žiar nad Hronom, except municipalities included in zone II. |
9. Itálie
Tato uzavřená pásma I v Itálii:
Piedmont Region:
— |
in the province of Alessandria, the municipalities of Casalnoceto, Oviglio, Tortona, Viguzzolo, Ponti, Frugarolo, Bergamasco, Castellar Guidobono, Berzano Di Tortona, Castelletto D'erro, Cerreto Grue, Carbonara Scrivia, Casasco, Carentino, Frascaro, Paderna, Montegioco, Spineto Scrivia, Villaromagnano, Pozzolo Formigaro, Momperone, Merana, Monleale, Terzo, Borgoratto Alessandrino, Casal Cermelli, Montemarzino, Bistagno, Castellazzo Bormida, Bosco Marengo, Spigno Monferrato, Castelspina, Denice, Volpeglino, Alice Bel Colle, Gamalero, Volpedo, Pozzol Groppo, Montechiaro D'acqui, Sarezzano, |
— |
in the province of Asti, the municipalities of Olmo Gentile, Nizza Monferrato, Incisa Scapaccino, Roccaverano, Castel Boglione, Mombaruzzo, Maranzana, Castel Rocchero, Rocchetta Palafea, Castelletto Molina, Castelnuovo Belbo, Montabone, Quaranti, Mombaldone, Fontanile, Calamandrana, Bruno, Sessame, Monastero Bormida, Bubbio, Cassinasco, Serole, |
Liguria Region:
— |
in the province of Genova, the Municipalities of Rovegno, Rapallo, Portofino, Cicagna, Avegno, Montebruno, Santa Margherita Ligure, Favale Di Malvaro, Recco, Camogli, Moconesi, Tribogna, Fascia, Uscio, Gorreto, Fontanigorda, Neirone, Rondanina, Lorsica, Propata; |
— |
in the province of Savona, the municipalities of Cairo Montenotte, Quiliano, Dego, Altare, Piana Crixia, Mioglia, Giusvalla, Albissola Marina, Savona, |
Emilia-Romagna Region:
— |
in the province of Piacenza, the municipalities of Ottone, Zerba, |
Lombardia Region:
— |
in the province of Pavia, the municipalities of Rocca Susella, Montesegale, Menconico, Val Di Nizza, Bagnaria, Santa Margherita Di Staffora, Ponte Nizza, Brallo Di Pregola, Varzi, Godiasco, Cecima, |
Lazio Region:
— |
in the province of Rome, North: the municipalities of Riano, Castelnuovo di Porto, Capena, Fiano Romano, Morlupo, Sacrofano, Magliano Romano, Formello, Campagnano di Roma, Anguillara; West: the municipality of Fiumicino; South: the municipality of Rome between the boundaries of the municipality of Fiumicino (West), the limits of Zone 3 (North), the Tiber river up to the intersection with the Grande Raccordo Anulare GRA Highway, the Grande Raccordo Anulare GRA Highway up to the intersection with A24 Highway, A24 Highway up to the intersection with Viale del Tecnopolo, viale del Tecnopolo up to the intersection with the boundaries of the municipality of Guidonia Montecelio; East: the municipalities of Guidonia Montecelio, Montelibretti, Palombara Sabina, Monterotondo, Mentana, Sant’Angelo Romano, Fonte Nuova. |
ČÁST II
1. Bulharsko
Tato uzavřená pásma II v Bulharsku:
— |
the whole region of Haskovo, |
— |
the whole region of Yambol, |
— |
the whole region of Stara Zagora, |
— |
the whole region of Pernik, |
— |
the whole region of Kyustendil, |
— |
the whole region of Plovdiv, excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Pazardzhik, excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Smolyan, |
— |
the whole region of Dobrich, |
— |
the whole region of Sofia city, |
— |
the whole region of Sofia Province, |
— |
the whole region of Blagoevgrad excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Razgrad, |
— |
the whole region of Kardzhali, |
— |
the whole region of Burgas, |
— |
the whole region of Varna excluding the areas in Part III, |
— |
the whole region of Silistra, |
— |
the whole region of Ruse, |
— |
the whole region of Veliko Tarnovo, |
— |
the whole region of Pleven, |
— |
the whole region of Targovishte, |
— |
the whole region of Shumen, |
— |
the whole region of Sliven, |
— |
the whole region of Vidin, |
— |
the whole region of Gabrovo, |
— |
the whole region of Lovech, |
— |
the whole region of Montana, |
— |
the whole region of Vratza. |
2. Německo
Tato uzavřená pásma II v Německu:
Bundesland Brandenburg:
— |
Landkreis Oder-Spree:
|
— |
Landkreis Dahme-Spreewald:
|
— |
Landkreis Spree-Neiße:
|
— |
Landkreis Märkisch-Oderland:
|
— |
Landkreis Barnim:
|
— |
Landkreis Uckermark:
|
— |
Kreisfreie Stadt Frankfurt (Oder), |
— |
Landkreis Prignitz:
|
— |
Landkreis Oberspreewald-Lausitz:
|
Bundesland Sachsen:
— |
Landkreis Bautzen:
|
— |
Stadt Dresden:
|
— |
Landkreis Görlitz, |
— |
Landkreis Meißen:
|
Bundesland Mecklenburg-Vorpommern:
— |
Landkreis Ludwigslust-Parchim:
|
3. Estonsko
Tato uzavřená pásma II v Estonsku:
— |
Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond). |
4. Lotyšsko
Tato uzavřená pásma II v Lotyšsku:
— |
Aizkraukles novads, |
— |
Alūksnes novads, |
— |
Augšdaugavas novads, |
— |
Ādažu novads, |
— |
Balvu novads, |
— |
Bauskas novads, |
— |
Cēsu novads, |
— |
Dienvidkurzemes novada Aizputes, Cīravas, Lažas, Kalvenes, Kazdangas, Durbes, Dunalkas, Tadaiķu, Vecpils, Bārtas, Sakas, Bunkas, Priekules, Gramzdas, Kalētu, Virgas, Dunikas, Embūtes, Vaiņodes, Gaviezes, Rucavas, Vērgales, Medzes pagasts, Nīcas pagasta daļa uz dienvidiem no apdzīvotas vietas Bernāti, autoceļa V1232, A11, V1222, Bārtas upes, Aizputes, Durbes, Pāvilostas, Priekules pilsēta, |
— |
Dobeles novads, |
— |
Gulbenes novads, |
— |
Jelgavas novads, |
— |
Jēkabpils novads, |
— |
Krāslavas novads, |
— |
Kuldīgas novads, |
— |
Ķekavas novads, |
— |
Limbažu novads, |
— |
Līvānu novads, |
— |
Ludzas novads, |
— |
Madonas novads, |
— |
Mārupes novads, |
— |
Ogres novads, |
— |
Olaines novads, |
— |
Preiļu novads, |
— |
Rēzeknes novads, |
— |
Ropažu novada Garkalnes, Ropažu pagasts, Stopiņu pagasta daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes, Vangažu pilsēta, |
— |
Salaspils novads, |
— |
Saldus novads, |
— |
Saulkrastu novads, |
— |
Siguldas novads, |
— |
Smiltenes novads, |
— |
Talsu novads, |
— |
Tukuma novads, |
— |
Valkas novads, |
— |
Valmieras novads, |
— |
Varakļānu novads, |
— |
Ventspils novads, |
— |
Daugavpils valstspilsētas pašvaldība, |
— |
Jelgavas valstspilsētas pašvaldība, |
— |
Jūrmalas valstspilsētas pašvaldība, |
— |
Rēzeknes valstspilsētas pašvaldība. |
5. Litva
Tato uzavřená pásma II v Litvě:
— |
Alytaus miesto savivaldybė, |
— |
Alytaus rajono savivaldybė, |
— |
Anykščių rajono savivaldybė, |
— |
Akmenės rajono savivaldybė, |
— |
Birštono savivaldybė, |
— |
Biržų miesto savivaldybė, |
— |
Biržų rajono savivaldybė, |
— |
Druskininkų savivaldybė, |
— |
Elektrėnų savivaldybė, |
— |
Ignalinos rajono savivaldybė, |
— |
Jonavos rajono savivaldybė, |
— |
Joniškio rajono savivaldybė, |
— |
Jurbarko rajono savivaldybė, |
— |
Kaišiadorių rajono savivaldybė, |
— |
Kauno miesto savivaldybė, |
— |
Kauno rajono savivaldybė, |
— |
Kazlų rūdos savivaldybė, |
— |
Kelmės rajono savivaldybė, |
— |
Kėdainių rajono savivaldybė, |
— |
Klaipėdos rajono savivaldybė: Judrėnų, Endriejavo ir Veiviržėnų seniūnijos, |
— |
Kupiškio rajono savivaldybė, |
— |
Kretingos rajono savivaldybė, |
— |
Lazdijų rajono savivaldybė, |
— |
Mažeikių rajono savivaldybė, |
— |
Molėtų rajono savivaldybė, |
— |
Pagėgių savivaldybė, |
— |
Pakruojo rajono savivaldybė, |
— |
Panevėžio rajono savivaldybė, |
— |
Panevėžio miesto savivaldybė, |
— |
Pasvalio rajono savivaldybė, |
— |
Radviliškio rajono savivaldybė, |
— |
Rietavo savivaldybė, |
— |
Prienų rajono savivaldybė, |
— |
Plungės rajono savivaldybė, |
— |
Raseinių rajono savivaldybė, |
— |
Rokiškio rajono savivaldybė, |
— |
Skuodo rajono savivaldybės, |
— |
Šakių rajono savivaldybė, |
— |
Šalčininkų rajono savivaldybė, |
— |
Šiaulių miesto savivaldybė, |
— |
Šiaulių rajono savivaldybė, |
— |
Šilutės rajono savivaldybė, |
— |
Širvintų rajono savivaldybė, |
— |
Šilalės rajono savivaldybė, |
— |
Švenčionių rajono savivaldybė, |
— |
Tauragės rajono savivaldybė, |
— |
Telšių rajono savivaldybė, |
— |
Trakų rajono savivaldybė, |
— |
Ukmergės rajono savivaldybė, |
— |
Utenos rajono savivaldybė, |
— |
Varėnos rajono savivaldybė, |
— |
Vilniaus miesto savivaldybė, |
— |
Vilniaus rajono savivaldybė, |
— |
Visagino savivaldybė, |
— |
Zarasų rajono savivaldybė. |
6. Maďarsko
Tato uzavřená pásma II v Maďarsku:
— |
Békés megye 950150, 950250, 950350, 950450, 950550, 950650, 950660, 950750, 950850, 950860, 951050, 951150, 951250, 951260, 951350, 951450, 951460, 951550, 951650, 951750, 952150, 952250, 952350, 952450, 952550, 952650, 953250, 953260, 953270, 953350, 953450, 953550, 953560, 953950, 954050, 954060, 954150, 956250, 956350, 956450, 956550, 956650 és 956750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Borsod-Abaúj-Zemplén megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe, |
— |
Fejér megye 403150, 403160, 403250, 403260, 403350, 404250, 404550, 404560, 404570, 405450, 405550, 405650, 406450 és 407050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Hajdú-Bihar megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe, |
— |
Heves megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe, |
— |
Jász-Nagykun-Szolnok megye 750250, 750550, 750650, 750750, 750850, 750970, 750980, 751050, 751150, 751160, 751250, 751260, 751350, 751360, 751450, 751460, 751470, 751550, 751650, 751750, 751850, 751950, 752150, 752250, 752350, 752450, 752460, 752550, 752560, 752650, 752750, 752850, 752950, 753060, 753070, 753150, 753250, 753310, 753450, 753550, 753650, 753660, 753750, 753850, 753950, 753960, 754050, 754150, 754250, 754360, 754370, 754850, 755550, 755650 és 755750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Komárom-Esztergom megye: 250350, 250850, 250950, 251450, 251550, 251950, 252050, 252150, 252350, 252450, 252460, 252550, 252650, 252750, 252850, 252860, 252950, 252960, 253050, 253150, 253250, 253350, 253450 és 253550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Nógrád megye valamennyi vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Pest megye 570150, 570250, 570350, 570450, 570550, 570650, 570750, 570850, 570950, 571050, 571150, 571250, 571350, 571650, 571750, 571760, 571850, 571950, 572050, 573550, 573650, 574250, 577250, 580050 és 580150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe, |
— |
Szabolcs-Szatmár-Bereg megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe. |
7. Polsko
Tato uzavřená pásma II v Polsku:
w województwie warmińsko-mazurskim:
— |
gminy Kalinowo, Stare Juchy, Prostki oraz gmina wiejska Ełk w powiecie ełckim, |
— |
powiat elbląski, |
— |
powiat miejski Elbląg, |
— |
powiat gołdapski, |
— |
powiat piski, |
— |
powiat bartoszycki, |
— |
powiat olecki, |
— |
powiat giżycki, |
— |
powiat braniewski, |
— |
powiat kętrzyński, |
— |
powiat lidzbarski, |
— |
gminy Dźwierzuty Jedwabno, Pasym, Świętajno, Szczytno i miasto Szczytno w powiecie szczycieńskim, |
— |
powiat mrągowski, |
— |
powiat węgorzewski, |
— |
powiat olsztyński, |
— |
powiat miejski Olsztyn, |
— |
powiat nidzicki, |
— |
gminy Kisielice, Susz, Zalewo w powiecie iławskim, |
— |
część powiatu ostródzkiego niewymieniona w części III załącznika I, |
— |
gmina Iłowo – Osada, część gminy wiejskiej Działdowo położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od wchodniej do zachodniej granicy gminy, część gminy Płośnica położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od wchodniej do zachodniej granicy gminy, część gminy Lidzbark położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 544 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 541 oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 541 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 544 w powiecie działdowskim, |
w województwie podlaskim:
— |
powiat bielski, |
— |
powiat grajewski, |
— |
powiat moniecki, |
— |
powiat sejneński, |
— |
gminy Łomża, Piątnica, Jedwabne, Przytuły i Wizna w powiecie łomżyńskim, |
— |
powiat miejski Łomża, |
— |
powiat siemiatycki, |
— |
powiat hajnowski, |
— |
gminy Ciechanowiec, Klukowo, Szepietowo, Kobylin-Borzymy, Nowe Piekuty, Sokoły i część gminy Kulesze Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie wysokomazowieckim, |
— |
gmina Rutki i część gminy Kołaki Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim, |
— |
gminy Mały Płock i Stawiski w powiecie kolneńskim, |
— |
powiat białostocki, |
— |
powiat suwalski, |
— |
powiat miejski Suwałki, |
— |
powiat augustowski, |
— |
powiat sokólski, |
— |
powiat miejski Białystok, |
w województwie mazowieckim:
— |
gminy Domanice, Korczew, Kotuń, Mordy, Paprotnia, Przesmyki, Siedlce, Skórzec, Wiśniew, Wodynie, Zbuczyn w powiecie siedleckim, |
— |
powiat miejski Siedlce, |
— |
gminy Ceranów, Jabłonna Lacka, Kosów Lacki, Repki, Sabnie, Sterdyń w powiecie sokołowskim, |
— |
powiat łosicki, |
— |
powiat sochaczewski, |
— |
powiat zwoleński, |
— |
powiat kozienicki, |
— |
powiat lipski, |
— |
powiat radomski |
— |
powiat miejski Radom, |
— |
powiat szydłowiecki, |
— |
gminy Lubowidz i Kuczbork Osada w powiecie żuromińskim, |
— |
gmina Wieczfnia Kościelna w powicie mławskim, |
— |
gminy Bodzanów, Słubice, Wyszogród i Mała Wieś w powiecie płockim, |
— |
powiat nowodworski, |
— |
gminy Czerwińsk nad Wisłą, Naruszewo, Załuski w powiecie płońskim, |
— |
gminy: miasto Kobyłka, miasto Marki, miasto Ząbki, miasto Zielonka, część gminy Tłuszcz ograniczona liniami kolejowymi: na północ od linii kolejowej biegnącej od wschodniej granicy gminy do miasta Tłuszcz oraz na wschód od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy gminy do miasta Tłuszcz, część gminy Jadów położona na północ od linii kolejowej biegnącej od wschodniej do zachodniej granicy gminy w powiecie wołomińskim, |
— |
powiat garwoliński, |
— |
gminy Boguty – Pianki, Brok, Zaręby Kościelne, Nur, Małkinia Górna, część gminy Wąsewo położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 60, część gminy wiejskiej Ostrów Mazowiecka położona na południe od miasta Ostrów Mazowiecka i na południe od linii wyznaczonej przez drogę 60 biegnącą od zachodniej granicy miasta Ostrów Mazowiecka do zachodniej granicy gminy w powiecie ostrowskim, |
— |
część gminy Sadowne położona na północny- zachód od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Łochów położona na północny – zachód od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie węgrowskim, |
— |
gminy Brańszczyk, Długosiodło, Rząśnik, Wyszków, część gminy Zabrodzie położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S8 w powiecie wyszkowskim, |
— |
gminy Cegłów, Dębe Wielkie, Halinów, Latowicz, Mińsk Mazowiecki i miasto Mińsk Mazowiecki, Mrozy, Siennica, miasto Sulejówek w powiecie mińskim, |
— |
powiat otwocki, |
— |
powiat warszawski zachodni, |
— |
powiat legionowski, |
— |
powiat piaseczyński, |
— |
powiat pruszkowski, |
— |
powiat grójecki, |
— |
powiat grodziski, |
— |
powiat żyrardowski, |
— |
powiat białobrzeski, |
— |
powiat przysuski, |
— |
powiat miejski Warszawa, |
w województwie lubelskim:
— |
powiat bialski, |
— |
powiat miejski Biała Podlaska, |
— |
gminy Batorz, Godziszów, Janów Lubelski, Modliborzyce w powiecie janowskim, |
— |
powiat puławski, |
— |
powiat rycki, |
— |
powiat łukowski, |
— |
powiat lubelski, |
— |
powiat miejski Lublin, |
— |
powiat lubartowski, |
— |
powiat łęczyński, |
— |
powiat świdnicki, |
— |
gminy Aleksandrów, Biszcza, Józefów, Księżpol, Łukowa, Obsza, Potok Górny, Tarnogród w powiecie biłgorajskim, |
— |
gminy Dołhobyczów, Mircze, Trzeszczany, Uchanie i Werbkowice w powiecie hrubieszowskim, |
— |
powiat krasnostawski, |
— |
powiat chełmski, |
— |
powiat miejski Chełm, |
— |
powiat tomaszowski, |
— |
część powiatu kraśnickiego niewymieniona w części III załącznika I, |
— |
powiat opolski, |
— |
powiat parczewski, |
— |
powiat włodawski, |
— |
powiat radzyński, |
— |
powiat miejski Zamość, |
— |
gminy Adamów, Grabowiec, Komarów – Osada, Krasnobród, Łabunie, Miączyn, Nielisz, Sitno, Skierbieszów, Stary Zamość, Zamość w powiecie zamojskim, |
w województwie podkarpackim:
— |
część powiatu stalowowolskiego niewymieniona w części III załącznika I, |
— |
gminy Cieszanów, Horyniec - Zdrój, Narol, Stary Dzików, Oleszyce, Lubaczów z miastem Lubaczów w powiecie lubaczowskim, |
— |
gminy Medyka, Stubno, część gminy Orły położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 77, część gminy Żurawica na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 77 w powiecie przemyskim, |
— |
gminy Chłopice, Jarosław z miastem Jarosław, Pawłosiów i Wiązownice w powiecie jarosławskim, |
— |
gmina Kamień w powiecie rzeszowskim, |
— |
gminy Cmolas, Dzikowiec, Kolbuszowa, Majdan Królewski i Niwiska powiecie kolbuszowskim, |
— |
powiat leżajski, |
— |
powiat niżański, |
— |
powiat tarnobrzeski, |
— |
gminy Adamówka, Sieniawa, Tryńcza, Przeworsk z miastem Przeworsk, Zarzecze w powiecie przeworskim, |
— |
część gminy Sędziszów Małopolski położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4, część gminy Ostrów nie wymieniona w części III załącznika I w powiecie ropczycko – sędziszowskim, |
w województwie małopolskim:
— |
gminy Nawojowa, Piwniczna Zdrój, Rytro, Stary Sącz, część gminy Łącko położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Dunajec w powiecie nowosądeckim, |
— |
gmina Szczawnica w powiecie nowotarskim, |
w województwie pomorskim:
— |
gminy Dzierzgoń i Stary Dzierzgoń w powiecie sztumskim, |
— |
gmina Stare Pole, część gminy Nowy Staw położna na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 w powiecie malborskim, |
— |
gminy Stegny, Sztutowo i część gminy Nowy Dwór Gdański położona na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim, |
w województwie świętokrzyskim:
— |
gmina Tarłów i część gminy Ożarów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 biegnącą od miejscowości Honorów do zachodniej granicy gminy w powiecie opatowskim, |
— |
część gminy Brody położona wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 i na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie oraz przez drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy i część gminy Mirzec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno – wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim, |
— |
gmina Gowarczów, część gminy Końskie położona na wschód od linii kolejowej, część gminy Stąporków położona na północ od linii kolejowej w powiecie koneckim, |
— |
gminy Dwikozy i Zawichost w powiecie sandomierskim, |
w województwie lubuskim:
— |
gminy Bogdaniec, Deszczno, Kłodawa, Kostrzyn nad Odrą, Santok, Witnica w powiecie gorzowskim, |
— |
powiat miejski Gorzów Wielkopolski, |
— |
gminy Drezdenko, Strzelce Krajeńskie, Stare Kurowo, Zwierzyn w powiecie strzelecko – drezdeneckim, |
— |
powiat żarski, |
— |
powiat słubicki, |
— |
gminy Brzeźnica, Iłowa, Gozdnica, Wymiarki i miasto Żagań w powiecie żagańskim, |
— |
powiat krośnieński, |
— |
powiat zielonogórski |
— |
powiat miejski Zielona Góra, |
— |
powiat nowosolski, |
— |
część powiatu sulęcińskiego niewymieniona w części III załącznika I, |
— |
część powiatu międzyrzeckiego niewymieniona w części III załącznika I, |
— |
część powiatu świebodzińskiego niewymieniona w części III załącznika I, |
— |
powiat wschowski, |
w województwie dolnośląskim:
— |
powiat zgorzelecki, |
— |
gminy Gaworzyce, Grębocice, Polkowice i Radwanice w powiecie polkowickim, |
— |
część powiatu wołowskiego niewymieniona w części III załącznika I, |
— |
powiat lubiński, |
— |
gmina Malczyce, Miękinia, Środa Śląska, część gminy Kostomłoty położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4, część gminy Udanin położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4 w powiecie średzkim, |
— |
gmina Wądroże Wielkie w powiecie jaworskim, |
— |
powiat miejski Legnica, |
— |
część powiatu legnickiego niewymieniona w części I i III załącznika I, |
— |
gmina Oborniki Śląskie, Wisznia Mała, Trzebnica, Zawonia w powiecie trzebnickim, |
— |
gminy Leśna, Lubań i miasto Lubań, Olszyna, Platerówka, Siekierczyn w powiecie lubańskim, |
— |
powiat miejski Wrocław, |
— |
gminy Czernica, Długołęka, Siechnice, część gminy Żórawina położona na wschód od linii wyznaczonej przez autostradę A4, część gminy Kąty Wrocławskie położona na północ od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie wrocławskim, |
— |
gminy Jelcz - Laskowice, Oława z miastem Oława i część gminy Domaniów położona na północny wschód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 w powiecie oławskim, |
— |
gmina Bierutów, miasto Oleśnica, część gminy wiejskiej Oleśnica położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr S8, część gminy Dobroszyce położona na zachód od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od północnej do południowej granicy gminy w powiecie oleśnickim, |
— |
gmina Cieszków, Krośnice, część gminy Milicz położona na wschód od linii łączącej miejscowości Poradów – Piotrkosice – Sulimierz – Sułów - Gruszeczka w powiecie milickim, |
— |
część powiatu bolesławieckiego niewymieniona w części III załącznika I, |
— |
powiat głogowski, |
— |
gmina Niechlów w powiecie górowskim, |
— |
gmina Zagrodno w powiecie złotoryjskim, |
— |
gmina Gryfów Śląski w powiecie lwóweckim, |
— |
gminy Czarny Bór, Stare Bogaczowice, Walim, miasto Boguszów - Gorce, miasto Jedlina – Zdrój, , miasto Szczawno – Zdrój w powiecie wałbrzyskim, |
— |
powiat miejski Wałbrzych, |
— |
gmina Świdnica, miasto Świdnica, miasto Świebodzice w powiecie świdnickim |
w województwie wielkopolskim:
— |
gminy Siedlec, Wolsztyn, część gminy Przemęt położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Borek – Kluczewo – Sączkowo – Przemęt – Błotnica – Starkowo – Boszkowo – Letnisko w powiecie wolsztyńskim, |
— |
gmina Wielichowo, Rakoniewice, Granowo, część gminy Kamieniec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 w powiecie grodziskim, |
— |
część powiatu międzychodzkiego niewymieniona w części III załącznika I, |
— |
część powiatu nowotomyskiego niewymieniona w części III załącznika I, |
— |
powiat obornicki, |
— |
część gminy Połajewo na położona na południe od drogi łączącej miejscowości Chraplewo, Tarnówko-Boruszyn, Krosin, Jakubowo, Połajewo - ul. Ryczywolska do północno-wschodniej granicy gminy w powiecie czarnkowsko-trzcianeckim, |
— |
powiat miejski Poznań, |
— |
gminy Buk, Czerwonak, Dopiewo, Komorniki, Stęszew, Swarzędz, Suchy Las, część gminy wiejskiej Murowana Goślina położona na północ od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy miasta Murowana Goślina do północno-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Rokietnica położona na północ i na wschód od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy gminy w miejscowości Krzyszkowo do południowej granicy gminy w miejscowości Kiekrz w powiecie poznańskim, |
— |
część gminy Ostroróg położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 186 i 184 biegnące od granicy gminy do miejscowości Ostroróg, a następnie od miejscowości Ostroróg przez miejscowości Piaskowo – Rudki do południowej granicy gminy, część gminy Wronki położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Wartę biegnącą od zachodniej granicy gminy do przecięcia z droga nr 182, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 182 oraz 184 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 182 do południowej granicy gminy, część gminy Pniewy położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Lubosinek – Lubosina – Buszewo biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 187 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 187 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Lubosinek – Lubosina – Buszewo część gminy Duszniki położona na północny – zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Duszniki, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez ul. Niewierską oraz drogę biegnącą przez miejscowość Niewierz do zachodniej granicy gminy, część gminy Szamotuły położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 i drogę łączącą miejscowości Lipnica – Ostroróg oraz część położona na wschód od wschodniej granicy miasta Szamotuły i na północ od linii kolejowej biegnącej od południowej granicy miasta Szamotuły do południowo-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Obrzycko położona na wschód od drogi nr 185 łączącej miejscowości Gaj Mały, Słopanowo i Obrzycko do północnej granicy miasta Obrzycko, a następnie na wschód od drogi przebiegającej przez miejscowość Chraplewo w powiecie szamotulskim, |
— |
gmina Pępowo w powiecie gostyńskim, |
— |
gminy Kobylin, Zduny, część gminy Krotoszyn położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi: nr 15 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 36, nr 36 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 15 do skrzyżowana z drogą nr 444, nr 444 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 36 do południowej granicy gminy w powiecie krotoszyńskim, |
w województwie łódzkim:
— |
gminy Białaczów, Drzewica, Opoczno i Poświętne w powiecie opoczyńskim, |
— |
gminy Biała Rawska, Regnów i Sadkowice w powiecie rawskim, |
— |
gmina Kowiesy w powiecie skierniewickim, |
w województwie zachodniopomorskim:
— |
gmina Boleszkowice i część gminy Dębno położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 126 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 23 w miejscowości Dębno, następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 23 do skrzyżowania z ul. Jana Pawła II w miejscowości Cychry, następnie na południe od ul. Jana Pawła II do skrzyżowania z ul. Ogrodową i dalej na południe od linii wyznaczonej przez ul. Ogrodową, której przedłużenie biegnie do wschodniej granicy gminy w powiecie myśliborskim, |
— |
gminy Banie, Cedynia, Chojna, Gryfino, Mieszkowice, Moryń, Trzcińsko – Zdrój, Widuchowa w powiecie gryfińskim, |
w województwie opolskim:
— |
gminy Brzeg, Lubsza, Lewin Brzeski, Olszanka, Skarbimierz w powiecie brzeskim, |
— |
gminy Dąbrowa, Dobrzeń Wielki, Popielów w powiecie opolskim, |
— |
gminy Świerczów, Wilków, część gminy Namysłów położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od wschodniej do zachodniej granicy gminy w powiecie namysłowskim. |
8. Slovensko
Tato uzavřená pásma II na Slovensku:
— |
the whole district of Gelnica except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Poprad |
— |
the whole district of Spišská Nová Ves, |
— |
the whole district of Levoča, |
— |
the whole district of Kežmarok |
— |
in the whole district of Michalovce except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Košice-okolie, |
— |
the whole district of Rožnava, |
— |
the whole city of Košice, |
— |
the whole district of Sobrance, |
— |
the whole district of Vranov nad Topľou, |
— |
the whole district of Humenné except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Snina, |
— |
the whole district of Prešov except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Sabinov except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Svidník, except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Stropkov, except municipalities included in zone III, |
— |
the whole district of Bardejov, |
— |
the whole district of Stará Ľubovňa, |
— |
the whole district of Revúca, |
— |
the whole district of Rimavská Sobota except municipalities included in zone III, |
— |
in the district of Veľký Krtíš, the whole municipalities not included in part I, |
— |
the whole district of Lučenec, |
— |
the whole district of Poltár, |
— |
the whole district of Zvolen, |
— |
the whole district of Detva, |
— |
the whole district of Krupina, except municipalities included in zone I, |
— |
the whole district of Banska Stiavnica, |
— |
in the district of Žiar nad Hronom the municipalities of Hronská Dúbrava, Trnavá Hora, |
— |
the whole district of Banska Bystica, |
— |
the whole district of Brezno, |
— |
the whole district of Liptovsky Mikuláš. |
9. Itálie
Tato uzavřená pásma II v Itálii:
Piedmont Region:
— |
in the Province of Alessandria, the municipalities of Cavatore, Castelnuovo Bormida, Cabella Ligure, Carrega Ligure, Francavilla Bisio, Carpeneto, Costa Vescovato, Grognardo, Orsara Bormida, Pasturana, Melazzo, Mornese, Ovada, Predosa, Lerma, Fraconalto, Rivalta Bormida, Fresonara, Malvicino, Ponzone, San Cristoforo, Sezzadio, Rocca Grimalda, Garbagna, Tassarolo, Mongiardino Ligure, Morsasco, Montaldo Bormida, Prasco, Montaldeo, Belforte Monferrato, Albera Ligure, Bosio, Cantalupo Ligure, Castelletto D'orba, Cartosio, Acqui Terme, Arquata Scrivia, Parodi Ligure, Ricaldone, Gavi, Cremolino, Brignano-Frascata, Novi Ligure, Molare, Cassinelle, Morbello, Avolasca, Carezzano, Basaluzzo, Dernice, Trisobbio, Strevi, Sant'Agata Fossili, Pareto, Visone, Voltaggio, Tagliolo Monferrato, Casaleggio Boiro, Capriata D'orba, Castellania, Carrosio, Cassine, Vignole Borbera, Serravalle Scrivia, Silvano D'orba, Villalvernia, Roccaforte Ligure, Rocchetta Ligure, Sardigliano, Stazzano, Borghetto Di Borbera, Grondona, Cassano Spinola, Montacuto, Gremiasco, San Sebastiano Curone, Fabbrica Curone, |
Liguria Region:
— |
in the province of Genova, the municipalities of Bogliasco, Arenzano, Ceranesi, Ronco Scrivia, Mele, Isola Del Cantone, Lumarzo, Genova, Masone, Serra Riccò, Campo Ligure, Mignanego, Busalla, Bargagli, Savignone, Torriglia, Rossiglione, Sant'Olcese, Valbrevenna, Sori, Tiglieto, Campomorone, Cogoleto, Pieve Ligure, Davagna, Casella, Montoggio, Crocefieschi, Vobbia; |
— |
in the province of Savona, the municipalities of Albisola Superiore, Celle Ligure, Stella, Pontinvrea, Varazze, Urbe, Sassello, |
Lazio Region:
— |
the Area of the Municipality of Rome having the following limits: South: from the intersection of Tiber River with Circonvallazione Clodia, Circonvallazione Clodia, Via di San Tommaso D’Acquino, Via Arturo Labriola, Via Simone Simoni, Via Pietro De Cristofaro, Via Anastasio II, Via Baldo Degli Ubaldi up to the intersection with Via di Boccea South-West: Via di Boccea up to the intersection with Via della Storta West-North West: Via della Storta, Via Cassia (SS2) up to the intersection with boundaries of Rome municipality North-North East: from the intersection between Via Cassia (SS2) and boundaries of Rome municipality -– administrative boundaries of Rome municipality East: administrative boundaries of Rome municipality up to the intersection with Via Nomentana (Sp22a) South-East: Via Nomentana (Sp22a) up to the intersection with Viale Sora Lella – Viale Sora Lella –Viale Ave Ninchi - Via Ugo Ojetti – Viale Jonio – Via dei Prati Fiscali crossing Via Salaria up to Via Marciana Marina – Via Marciana Marina up to the intersection with Tiber River. |
ČÁST III
1. Bulharsko
Tato uzavřená pásma III v Bulharsku:
— |
in Blagoevgrad region:
|
— |
the Pazardzhik region:
|
— |
in Plovdiv region
|
— |
in Varna region:
|
2. Itálie
Tato uzavřená pásma III v Itálii:
— |
Sardinia Region: the whole territory |
— |
Lazio Region: the Area of the Municipality of Rome within the administrative boundaries of the Local Heatlh Unit “ASL RM1”. |
3. Polsko
Tato uzavřená pásma III v Polsku:
w województwie warmińsko-mazurskim:
— |
część powiatu działdowskiego niewymieniona w części II załącznika I, |
— |
część powiatu iławskiego niewymieniona w części II załącznika I, |
— |
powiat nowomiejski, |
— |
gminy Dąbrówno, Grunwald i Ostróda z miastem Ostróda w powiecie ostródzkim, |
w województwie lubelskim:
— |
gminy Radecznica, Sułów, Szczebrzeszyn, Zwierzyniec w powiecie zamojskim, |
— |
gminy Biłgoraj z miastem Biłgoraj, Goraj, Frampol, Tereszpol i Turobin w powiecie biłgorajskim, |
— |
gminy Horodło, Hrubieszów z miastem Hrubieszów w powiecie hrubieszowskim, |
— |
gminy Dzwola, Chrzanów i Potok Wielki w powiecie janowskim, |
— |
gminy Gościeradów i Trzydnik Duży w powiecie kraśnickim, |
w województwie podkarpackim:
— |
powiat mielecki, |
— |
gminy Radomyśl nad Sanem i Zaklików w powiecie stalowowolskim, |
— |
część gminy Ostrów położona na północ od drogi linii wyznaczonej przez drogę nr A4 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 986, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 986 biegnącą od tego skrzyżowania do miejscowości Osieka i dalej na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Osieka_- Blizna w powiecie ropczycko – sędziszowskim, |
— |
część gminy Czarna położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4, część gminy Żyraków położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4, część gminy wiejskiej Dębica położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A4 w powiecie dębickim |
— |
gmina Wielkie Oczy w powiecie lubaczowskim, |
— |
gminy Laszki, Radymno z miastem Radymno, w powiecie jarosławskim, |
w województwie lubuskim:
— |
gminy Małomice, Niegosławice, Szprotawa, Żagań w powiecie żagańskim, |
— |
gmina Sulęcin w powiecie sulęcińskim, |
— |
gminy Bledzew, Międzyrzecz, Pszczew, Trzciel w powiecie międzyrzeckim, |
— |
część gminy Lubrza położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92, część gminy Łagów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92, część gminy Świebodzin położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 w powiecie świebodzińskim, |
w województwie wielkopolskim:
— |
powiat leszczyński, |
— |
powiat miejski Leszno, |
— |
gminy Krzywiń, Śmigiel w powiecie kościańskim, |
— |
część gminy Dolsk położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 434 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 437, a następnie na zachód od drogi nr 437 biegnącej od skrzyżowania z drogą nr 434 do południowej granicy gminy, część gminy Śrem położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 310 biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Śrem, następnie na zachód od drogi nr 432 w miejscowości Śrem oraz na zachód od drogi nr 434 biegnącej od skrzyżowania z drogą nr 432 do południowej granicy gminy w powiecie śremskim, |
— |
gminy Gostyń, Krobia i Poniec w powiecie gostyńskim, |
— |
część gminy Przemęt położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Borek – Kluczewo – Sączkowo – Przemęt – Błotnica – Starkowo – Boszkowo – Letnisko w powiecie wolsztyńskim, |
— |
gminy Krobia i Poniec w powiecie gostyńskim, |
— |
powiat rawicki, |
— |
gminy Kuślin, Lwówek, Miedzichowo, Nowy Tomyśl w powiecie nowotomyskim, |
— |
gminy Chrzypsko Wielkie, Kwilcz w powiecie międzychodzkim, |
— |
część gminy Pniewy położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Lubosinek – Lubosina – Buszewo biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 187 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 187 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Lubosinek – Lubosina – Buszewo w powiecie szamotulskim, |
w województwie dolnośląskim:
— |
część powiatu górowskiego niewymieniona w części II załącznika I, |
— |
gminy Prusice i Żmigród w powiecie trzebnickim, |
— |
gminy Gromadka i Osiecznica w powiecie bolesławieckim, |
— |
gminy Chocianów i Przemków w powiecie polkowickim, |
— |
gmina Chojnów i miasto Chojnów w powiecie legnickim, |
— |
część gminy Wołów położona na północ od linii wyznaczonej prze drogę nr 339 biegnącą od wschodniej granicy gminy do miejscowości Pełczyn, a następnie na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 339 i łączącą miejscowości Pełczyn – Smogorzówek, część gminy Wińsko polożona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 36 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Wińsko, a nastęnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 36 w miejscowości Wińsko i łączącą miejscowości Wińsko_- Smogorzów Wielki – Smogorzówek w powiecie wołowskim, |
— |
część gminy Milicz położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Poradów – Piotrkosice - Sulimierz-Sułów - Gruszeczka w powiecie milickim, |
w województwie świętokrzyskim:
— |
gminy Gnojno, Pacanów w powiecie buskim, |
— |
gminy Łubnice, Oleśnica, Połaniec, część gminy Rytwiany położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 764, część gminy Szydłów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 756 w powiecie staszowskim, |
— |
gminy Chmielnik, Masłów, Miedziana Góra, Mniów, Łopuszno, Piekoszów, Pierzchnica, Sitkówka-Nowiny, Strawczyn, Zagnańsk, część gminy Raków położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 756 i 764 , część gminy Chęciny położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 762, część gminy Górno położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy gminy łączącą miejscowości Leszczyna – Cedzyna oraz na północ od linii wyznczonej przez ul. Kielecką w miejscowości Cedzyna biegnącą do wschodniej granicy gminy, część gminy Daleszyce położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 764 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Daleszyce – Słopiec – Borków, dalej na południe od linii wyznaczonej przez tę drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 764 do przecięcia z linią rzeki Belnianka, następnie na południe od linii wyznaczonej przez rzeki Belnianka i Czarna Nida biegnącej do zachodniej granicy gminy w powiecie kieleckim, |
— |
powiat miejski Kielce, |
— |
gminy Krasocin, część gminy Włoszczowa położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 742 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Konieczno, i dalej na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Konieczno – Rogienice – Dąbie – Podłazie, część gminy Kluczewsko położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od wschodniej granicy gminy i łączącą miejscowości Krogulec – Nowiny - Komorniki do przecięcia z linią rzeki Czarna, następnie na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Czarna biegnącą do przecięcia z linią wyznaczoną przez drogę nr 742 i dalej na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 742 biegnącą od przecięcia z linią rzeki Czarna do południowej granicy gminyw powiecie włoszczowskim, |
— |
gmina Kije w powiecie pińczowskim, |
— |
gminy Małogoszcz, Oksa w powiecie jędrzejowskim, |
w województwie małopolskim:
— |
gminy Dąbrowa Tarnowska, Radgoszcz, Szczucin w powiecie dąbrowskim. |
4. Rumunsko
Tato uzavřená pásma III v Rumunsku:
— |
Zona orașului București, |
— |
Județul Constanța, |
— |
Județul Satu Mare, |
— |
Județul Tulcea, |
— |
Județul Bacău, |
— |
Județul Bihor, |
— |
Județul Bistrița Năsăud, |
— |
Județul Brăila, |
— |
Județul Buzău, |
— |
Județul Călărași, |
— |
Județul Dâmbovița, |
— |
Județul Galați, |
— |
Județul Giurgiu, |
— |
Județul Ialomița, |
— |
Județul Ilfov, |
— |
Județul Prahova, |
— |
Județul Sălaj, |
— |
Județul Suceava |
— |
Județul Vaslui, |
— |
Județul Vrancea, |
— |
Județul Teleorman, |
— |
Judeţul Mehedinţi, |
— |
Județul Gorj, |
— |
Județul Argeș, |
— |
Judeţul Olt, |
— |
Judeţul Dolj, |
— |
Județul Arad, |
— |
Județul Timiș, |
— |
Județul Covasna, |
— |
Județul Brașov, |
— |
Județul Botoșani, |
— |
Județul Vâlcea, |
— |
Județul Iași, |
— |
Județul Hunedoara, |
— |
Județul Alba, |
— |
Județul Sibiu, |
— |
Județul Caraș-Severin, |
— |
Județul Neamț, |
— |
Județul Harghita, |
— |
Județul Mureș, |