(1)

V čl. 3 písm. b) směrnice 2010/40/EU je jako prioritní akce pro vývoj a používání specifikací a norem stanoveno poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé EU.

(2)

Podle čl. 6 odst. 1 směrnice 2010/40/EU musí Komise přijmout specifikace nezbytné k zajištění kompatibility, interoperability a návaznosti, pokud jde o zavádění a provozní využití inteligentních dopravních systémů (ITS) pro poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé EU. Komise stanoví tyto specifikace v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/962 (2) s cílem zlepšit přístupnost, výměnu, opakované použití a aktualizaci dat požadovaných pro poskytování vysoce kvalitních a kontinuálních informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé Unii.

(3)

Data nadále poskytují kontextuální základ pro získávání informací o dopravním provozu v reálném čase. Vzhledem k tomu, že se zavádění ITS v celé Unii zrychluje, vyžaduje trvalou podporu ve formě zvýšeného a bezproblémového přístupu ke stávajícím a novým druhům dat, které jsou důležité pro poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase, a to s větším zeměpisným pokrytím. Je proto nezbytné aktualizovat požadavky na poskytování dat, aby bylo konečným uživatelům i nadále zajištěno účinné opakované použití v informačních službách. Tyto aktualizované požadavky mohou potenciálně ovlivnit celý datový řetězec, od získávání, formátování a agregace dat až po distribuci a zahrnutí do informačních služeb o dopravním provozu.

(4)

Článek 5 směrnice 2010/40/EU stanoví, že by se specifikace přijaté podle článku 6 uvedené směrnice měly použít na aplikace a služby ITS při jejich zavádění, aniž by bylo dotčeno právo jednotlivých členských států rozhodnout o vlastním zavedení těchto aplikací a služeb na svém území.

(5)

Tyto specifikace by se měly vztahovat na poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase, aniž by byly dotčeny zvláštní specifikace přijaté v jiných aktech podle směrnice 2010/40/EU, zejména nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 885/2013 (3) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 886/2013 (4).

(6)

V Unii již existuje trh pro poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase a je v zájmu uživatelů a zákazníků i poskytovatelů těchto služeb, aby byly pro tento trh vytvořeny náležité podmínky, které zajistí jeho zachování a další rozvoj inovativním způsobem. Ohledně poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 (5) stanoví minimální pravidla pro opakované použití informací veřejného sektoru v celé Unii. Pokud jde o opakované použití dat, která mají v držení silniční orgány a správci veřejných pozemních komunikací, pravidla stanovená tímto nařízením, zejména pravidla týkající se aktualizace dat, jsou použitelná, aniž by byla dotčena pravidla stanovená ve směrnici (EU) 2019/1024. Pokud jde o opakované použití dat, která mají v držení soukromí držitelé dat, pravidla stanovená tímto nařízením neukládají bezplatné sdílení dat. Data držená soukromými držiteli dat mohou podléhat licenčním dohodám upravujícím jejich opakované použití.

(7)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (6) zřizuje infrastrukturu pro prostorové informace v Evropské unii s cílem umožnit v Unii sdílení prostorových informací a přístup k těmto informacím (včetně tématu prostorových dat „dopravní sítě“) na podporu politiky Unie v oblasti životního prostředí a politik nebo činností, které mohou mít vliv na životní prostředí. Specifikace stanovené v tomto nařízení by měly být slučitelné se specifikacemi uvedenými ve směrnici 2007/2/ES a jejích prováděcích aktech, zejména nařízení Komise (EU) č. 1089/2010 (7). Rozšíření použitelnosti těchto specifikací na veškeré druhy dat o infrastruktuře může podpořit rovněž další harmonizaci v této oblasti.

(8)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (8) vymezuje infrastrukturu pro silniční dopravu, která je součástí hlavní a globální transevropské dopravní sítě. Opakující se externality v dopravě a jiné problémy při řízení provozu, jako je kongesce, znečištění ovzduší nebo hluk, nejsou omezeny na transevropskou silniční síť nebo dálnice. Ke značnému podílu opakující se kongesce ve skutečnosti dochází v městských oblastech. Kromě toho by informační služby o dopravním provozu v reálném čase v celé EU měly umožňovat přepravu „ode dveří ke dveřím“ a neměly by být omezeny na globální transevropskou silniční síť a jiné dálnice. Členské státy by proto měly tyto specifikace uplatňovat na celou silniční síť, s výjimkou pozemních komunikací, které nevlastní veřejný silniční nebo dopravní orgán. Součástí této výjimky by neměly být pozemní komunikace ve vlastnictví veřejného silničního nebo dopravního orgánu, které jsou však přiděleny soukromému subjektu ve formě koncese na provozování.

(9)

Silniční orgány nebo správci pozemních komunikací by měli zpřístupnit konkrétní druhy dat, která jsou považována za klíčová pro další rozvoj spolehlivých informačních služeb o dopravním provozu a pro zlepšení bezpečnosti silničního provozu, jako jsou dopravní předpisy, omezení a uzavírky pozemních komunikací nebo jízdních pruhů. Vzhledem k jejich významu musí být zpřístupnění uvedených druhů dat dřívějším cílem než zpřístupnění jiných druh dat.

(10)

Aby bylo možné dosáhnout nezbytného vývoje v oblasti přístupnosti a normalizace dat, mělo by se zvážit postupné provádění. Toto postupné provádění by mělo zajistit proveditelné a pozvolné zvyšování zeměpisného pokrytí a přístupnosti dat. Za tímto účelem by členské státy měly vymezit síť hlavních silnic na svém území. K vymezení této sítě hlavních silnic mohou členské státy opakovaně použít definici sítě, jak vyžaduje článek 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES (9).

(11)

Vzhledem k rozmanitosti zdrojů dat, které sahají od senzorů integrovaných v infrastruktuře po vozidla fungující jako senzory, je důležité, aby specifikace byly sladěny s příslušnými kategoriemi dat a druhy dat a aby zahrnovaly více možných zdrojů dat a technologii použitou k vytvoření nebo aktualizaci dat.

(12)

Pokud opatření stanovená tímto nařízením zahrnují zpracování osobních údajů, měla by se provádět v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů a soukromí, zejména nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (10) a popřípadě směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (11). Části směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES se rovněž vztahují na zpracování neosobních údajů.

(13)

V zájmu rozvoje harmonizovaného a bezproblémového poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase by členské státy měly vycházet z existujících technických řešení a norem poskytnutých evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi, jako je DATEX II (CEN/TS 16157 a následně zdokonalené verze) a normy ISO. S ohledem na kategorie dat, pro něž není k dispozici standardizovaný formát, je třeba členské státy a zúčastněné strany vybízet ke spolupráci v zájmu dosažení dohody o definici dat, formátu dat a metadatech.

(14)

V Unii již existuje řada způsobů dynamického odkazování na polohu, které jsou používány v členských státech. Používání různých způsobů odkazování na polohu by mělo být přípustné i nadále. Členské státy a zúčastněné strany by se však měly vybízet ke spolupráci v zájmu dosažení dohody o přípustných způsobech odkazování na polohu, v případě potřeby prostřednictvím evropských normalizačních orgánů.

(15)

Přístupnost a pravidelná aktualizace dat ze strany silničních orgánů a správců pozemních komunikací jsou nezbytné, aby bylo možno vypracovat aktuální a přesné digitální mapy, které jsou klíčovým faktorem pro spolehlivé aplikace ITS. Výrobce digitálních map je třeba vybízet, aby do stávajících map a služeb aktualizace map včas začlenili příslušná aktualizovaná data. K zajištění souladu s veřejnými politikami, jako je bezpečnost silničního provozu, by poskytovatelé služeb a výrobci digitálních map měli spolupracovat s veřejnými orgány na opravě nepřesností ve svých datech.

(16)

Pro poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé Unii je nezbytná přístupnost přesných a aktuálních dat. Příslušná data shromažďují a uchovávají silniční orgány, správci pozemních komunikací, držitelé dat generovaných ve vozidle, zúčastněné strany v oblasti dobíjení a čerpání paliva, provozovatelé mýtného a poskytovatelé informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase. K usnadnění výměny a opakovaného použití těchto dat pro poskytování dotyčných služeb by silniční orgány, správci pozemních komunikací, držitelé dat generovaných ve vozidle, zúčastněné strany v oblasti dobíjení a čerpání paliva, provozovatelé mýtného a poskytovatelé informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase měli ostatním silničním orgánům, správcům pozemních komunikací, zúčastněným stranám v oblasti dobíjení a čerpání paliva, provozovatelům mýtného, poskytovatelům informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase a výrobcům digitálních map umožnit vyhledání a zpřístupnění dat, odpovídajících metadat a informací o kvalitě dat, a to prostřednictvím vnitrostátního nebo společného přístupového bodu. Přístupový bod může mít v závislosti na druhu dat podobu datového úložiště, registru, internetového portálu apod. Vnitrostátní nebo společné přístupové body mohou rovněž odkazovat na jiná místa, kde lze k datům získat přístup, aniž by tato data spravovaly. Členské státy by měly seskupit stávající veřejné a soukromé přístupové body do jediného místa, které umožní přístup ke všem druhům příslušných dostupných dat, jež spadají do oblasti působnosti těchto specifikací. Členské státy mohou i nadále využívat přístupové body zřízené v rámci nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/962 a měly by mít možnost rozhodnout o používání přístupových bodů zřízených podle jiných aktů v přenesené pravomoci, které byly přijaty podle směrnice 2010/40/EU, jako vnitrostátních přístupových bodů pro data spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(17)

Aby mohly silniční orgány, správci pozemních komunikací, zúčastněné strany v oblasti dobíjení a čerpání paliva, provozovatelé mýtného, poskytovatelé služeb a výrobci digitálních map příslušná data úspěšně a nákladově efektivně vyhledávat a používat, je nezbytné obsah a strukturu těchto dat náležitě popsat pomocí odpovídajících metadat.

(18)

Informační služby o dopravním provozu v reálném čase musí být přesné, aby konečným uživatelům poskytovaly co nejlepší informace z hlediska spolehlivosti a včasnosti. Za účelem větších přínosů pro účastníky silničního provozu, pokud jde o zvýšení bezpečnosti silničního provozu a snížení kongesce, by tyto služby měly rovněž odrážet priority silničních orgánů vyjádřené například prostřednictvím digitálně přístupných plánů dispozičních řešení dopravních komunikací.

(19)

Tyto specifikace by neměly zúčastněným stranám ukládat povinnost začít shromažďovat data, která ještě neshromažďují, nebo digitalizovat data, která ještě nejsou dostupná v digitálním strojově čitelném formátu. Zvláštní požadavky týkající se aktualizace dat by se měly vztahovat pouze na data, která jsou skutečně shromažďována a jsou dostupná v digitálním strojově čitelném formátu. Členské státy by zároveň měly být vybídnuty k tomu, aby hledaly nákladově efektivní způsoby, které odpovídají jejich potřebám, pokud jde o digitalizaci stávajících dat o infrastruktuře a dat o předpisech a omezeních.

(20)

Tyto specifikace by neměly silničním orgánům ani správcům pozemních komunikací ukládat povinnost vypracovat nebo provést plány dispozičních řešení dopravních komunikací a dočasná opatření v oblasti řízení provozu. Specifikace by neměly poskytovatelům služeb ukládat povinnost sdílet data s ostatními poskytovateli služeb. Poskytovatelé služeb by měli mít možnost uzavřít mezi sebou komerční dohody týkající se opakovaného použití příslušných dat.

(21)

Členské státy a zúčastněné strany v oblasti ITS by se měly vybízet ke spolupráci v zájmu dosažení dohody ohledně společných definic kvality dat s cílem používat v celém hodnotovém řetězci pro data o dopravním provozu společné ukazatele kvality dat, jako je úplnost, přesnost a aktuálnost dat, způsob jejich získání a používaný způsob odkazování na polohu, jakož i prováděné kontroly kvality. Je třeba je vybízet i k další práci na stanovení souvisejících způsobů měření a sledování kvality u různých druhů dat. Členské státy by se měly vybízet, aby si vzájemně vyměňovaly své znalosti, zkušenosti a osvědčené postupy v této oblasti v rámci probíhajících a budoucích koordinačních projektů.

(22)

Uznává se, že používání dat a informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase, které poskytují soukromí poskytovatelé služeb a držitelé dat generovaných ve vozidle, mohou pro silniční orgány a správce pozemních komunikací představovat nákladově efektivní způsob zlepšení řízení provozu, bezpečnosti silničního provozu a také správy a údržby infrastruktury. Veřejné orgány by měly při přijímání těchto dat nebo služeb pro výše uvedené úkoly používat společné podmínky FRAND, aby se snížily překážky přístupu a aby podmínky pro opakované použití byly transparentní. Členské státy a příslušné zúčastněné strany se vyzývají, aby definovaly společné podmínky FRAND vztahující se na opakované použití příslušných druhů dat pro provádění těchto veřejných úkolů.

(23)

Soukromí poskytovatelé služeb mohou používat data, která shromáždili silniční orgány a správci pozemních komunikací jako vstupní údaje pro vlastní informační služby o dopravním provozu v reálném čase. Stanovení konkrétních podmínek vztahujících se na opakované použití těchto dat by mělo být přenecháno dotyčným stranám, aniž by byla dotčena ustanovení směrnice (EU) 2019/1024 (12). Některé druhy dat, které poskytují silniční orgány a správci pozemních komunikací, jako jsou plány dispozičních řešení dopravních komunikací, dopravní předpisy a omezení a dočasná opatření v oblasti řízení provozu, by měli poskytovatelé soukromých služeb opakovaně používat, aby účastníkům silničního provozu zajistili přístup k příslušným informacím prostřednictvím informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase.

(24)

V zájmu zajištění řádného uplatňování těchto specifikací by členské státy měly posoudit shodu s požadavky týkajícími se přístupnosti, výměny, opakovaného použití a aktualizace dat ze strany silničních orgánů, správců pozemních komunikací, výrobců digitálních map, provozovatelů mýtného, zúčastněných stran v oblasti dobíjení a čerpání paliva, držitelů dat generovaných ve vozidle a poskytovatelů služeb. Za tímto účelem by měly mít příslušné orgány možnost spoléhat se na prohlášení o shodě podložená důkazy, jež předloží silniční orgány, správci pozemních komunikací, výrobci digitálních map, provozovatelé mýtného, zúčastněné strany v oblasti dobíjení a čerpání paliva, držitelé dat generovaných ve vozidle a poskytovatelé služeb. Členské státy by měly spolupracovat na harmonizaci svého přístupu k posuzování souladu v rámci probíhajících a budoucích koordinačních projektů, které pomáhají provádět specifikace tohoto nařízení.

(25)

Tyto specifikace neomezují svobodu slova provozovatelů rozhlasového vysílání, jelikož jim neukládají povinnost zaujmout s ohledem na informace, které mají být šířeny, konkrétní stanovisko a ponechávají členským státům dostatečný prostor k tomu, aby zohlednily své ústavní tradice, pokud jde o svobodu slova provozovatelů rozhlasového vysílání.

(26)

S ohledem na rozsah požadovaných změn by nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/962 mělo být zrušeno,

1)

„hlavní transevropskou silniční sítí“ se rozumí infrastruktura pro silniční dopravu, která je součástí hlavní sítě, jak je vymezena v nařízení (EU) č. 1315/2013;

2)

„globální transevropskou silniční sítí“ se rozumí infrastruktura pro silniční dopravu, která je součástí globální sítě, jak je vymezena v nařízení (EU) č. 1315/2013;

3)

„dálnicí“ se rozumí pozemní komunikace označená jako taková členským státem, ve kterém se nachází;

4)

„přístupností dat“ se rozumí možnost kdykoli požadovat a obdržet data v digitálním strojově čitelném formátu;

5)

„statickými daty“ se rozumí data, u nichž nedochází k častým nebo pravidelným změnám;

6)

„dynamickými daty“ se rozumí data, která se často nebo pravidelně mění;

7)

„aktualizací dat“ se rozumí změny stávajících dat, včetně jejich výmazu nebo vložení nových či dodatečných údajů;

8)

„informacemi o dopravním provozu v reálném čase“ se rozumí informace odvozené z dat o infrastruktuře, dat o předpisech a omezeních, dat o stavu sítě a dat o využívání sítě v reálném čase, nebo jejich kombinace;

9)

„informační službou o dopravním provozu v reálném čase“ se rozumí služba ITS, která konečným uživatelům neprodleně poskytuje informace o dopravním provozu v reálném čase;

10)

„silničním orgánem“ se rozumí orgán veřejné moci odpovědný za plánování, kontrolu nebo správu pozemních komunikací spadajících do jeho územní působnosti;

11)

„správcem pozemní komunikace“ se rozumí veřejný nebo soukromý subjekt, který odpovídá za údržbu a správu pozemní komunikace a řízení dopravních toků;

12)

„poskytovatelem služeb“ se rozumí veřejný nebo soukromý poskytovatel informační služby o dopravním provozu v reálném čase, vyjma subjektu, který pouze předává data konečným uživatelům;

13)

„provozovatelem mýtného“ se rozumí veřejný nebo soukromý subjekt, který zastává úlohu poskytovatele služby mýtného nebo subjektu pro výběr mýtného, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/520 (13);

14)

„držitelem dat“ se rozumí každá právnická osoba, každý subjekt údajů nebo každý veřejný či soukromý subjekt s právem povolit přístup k druhům dat pod jeho kontrolou uvedeným v příloze nebo sdílet tyto druhy dat, a to v souladu s použitelným právem Unie nebo vnitrostátním právem;

15)

„uživatelem dat“ se rozumí silniční orgán, správce pozemní komunikace, provozovatel mýtného, poskytovatel služeb a výrobce digitálních map nebo jiný subjekt, který používá data k vytváření informací o dopravním provozu v reálném čase, nebo, pokud to umožňují podmínky stanovené držitelem dat, který tato data používá pro jiné účely související s mobilitou;

16)

„konečným uživatelem“ se rozumí účastník silničního provozu (fyzická nebo právnická osoba), který má přístup k informačním službám o dopravním provozu v reálném čase;

17)

„přístupovým bodem“ se rozumí digitální rozhraní pro zpřístupnění dat uvedených v příloze spolu s odpovídajícími metadaty uživatelům dat pro opakované použití nebo pro zpřístupnění zdrojů a metadat těchto dat uživatelům dat pro opakované použití;

18)

„metadaty“ se rozumí strukturovaný popis obsahu dat usnadňující vyhledávání a používání těchto dat;

19)

„vyhledávacími službami“ se rozumí služby umožňující vyhledání požadovaných dat pomocí obsahu odpovídajících metadat a zobrazování tohoto obsahu;

20)

„dočasnými opatřeními v oblasti řízení provozu“ se rozumí dočasná opatření k řešení daného narušení dopravy, která mají například kontrolovat a řídit dopravní toky;

21)

„plány dispozičních řešení dopravních komunikací“ se rozumí trvalá opatření v oblasti řízení provozu, která určí subjekty řízení provozu za účelem kontroly a řízení dopravních toků v reakci na trvalá nebo opakující se narušení dopravy;

22)

„dopravním značením“ se rozumí každá dopravní značka, každé návěstidlo, zařízení, upozornění nebo silniční značení upozorňující na nebezpečí, informující osoby o opatřeních, která je třeba přijmout na ochranu proti takovému nebezpečí, upozorňující na existenci silničního předpisu nebo provádějící takový předpis v souladu s Vídeňskou úmluvou o silničních značkách a signálech;

23)

„hlavní silnicí“ se rozumí silnice mimo městské oblasti, která spojuje velká města nebo regiony, nebo obojí, a která není klasifikována jako součást globální transevropské silniční sítě nebo jako dálnice;

24)

„soukromou pozemní komunikací“ se rozumí pozemní komunikace, která není ve vlastnictví veřejného silničního nebo dopravního orgánu, s výjimkou pozemní komunikace ve vlastnictví veřejného silničního nebo dopravního orgánu, která je však přidělena soukromému subjektu ve formě koncese na provozování;

25)

„daty o infrastruktuře“ se rozumí data popisující silniční síť nebo zařízení na silniční síti či podél ní;

26)

„daty o předpisech a omezeních“ se rozumí data, která se týkají dopravního předpisu nebo omezení vztahujícího se na vozidla v silniční síti;

27)

„daty o stavu sítě“ se rozumí data, která popisují dočasné situace, jež by mohly bránit dopravnímu provozu nebo jej zpomalit, nebo která mohou informovat konečného uživatele v nebezpečných situacích;

28)

„daty o využívání sítě v reálném čase“ se rozumí data popisující současné využívání silniční sítě a možnosti využívání silniční sítě;

29)

„druhy klíčových dat“ se rozumí druhy dat, která jsou považována za klíčová pro zvýšení spolehlivosti informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase a která podporují bezpečnou a účinnou přepravu „ode dveří ke dveřím“ a budoucí služby mobility;

30)

„daty generovanými ve vozidle“ se rozumí data vytvořená vozidlem nebo palubním zařízením zabudovaným ve vozidle či osobními zařízeními, která nabízejí aplikace ITS během používání vozidla;

31)

„držitelem dat generovaných ve vozidle“ se rozumí subjekt zapojený do sběru dat generovaných ve vozidle, agregace dat nebo jiných druhů zpracování za účelem splnění požadavků na ochranu soukromí;

32)

„podmínkami FRAND (spravedlivými, přiměřenými a nediskriminačními)“ se rozumí licenční podmínky sjednané v dobré víře, které umožňují přístup ke službám nebo datům výměnou za spravedlivou odměnu, a to za stejných nebo podobných podmínek, jaké byly stanoveny s ostatními uživateli.

a)

globální transevropskou silniční síť;

b)

jiné dálnice nezahrnuté do globální transevropské silniční sítě;

c)

hlavní silnice.

(1)

Nařízení (EU) 2017/625 stanoví obecná pravidla pro úřední kontroly prováděné příslušnými orgány za účelem ověření souladu s pravidly v řadě oblastí, včetně požadavků týkajících se zdraví zvířat. Uvedené nařízení rovněž stanoví metody a techniky úředních kontrol, které zahrnují inspekce prostor, zvířat a zboží pod kontrolou provozovatelů. Kromě toho nařízení (EU) 2017/625 stanoví možná opatření, která mají příslušné orgány přijmout v případě zjištěného nesouladu mimo jiné s požadavky týkajícími se zdraví zvířat uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. d) uvedeného nařízení.

(2)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (2) bylo od 21. dubna 2021 zrušeno a nahrazeno 39 aktů v oblasti zdraví zvířat. Některé požadavky obsažené v aktech zrušených nařízením (EU) 2016/429 nebo na jeho základě se však týkají určitých zvláštních aspektů úředních kontrol v oblasti zdraví zvířat a následných opatření, která mají být přijata v případě zjištěného nesouladu podle nařízení (EU) 2017/625, jak je stanoveno v článku 138 uvedeného nařízení. Tato zvláštní pravidla pro úřední kontroly a následná opatření, která má příslušný orgán přijmout v případě zjištěného nesouladu, by proto měla být stanovena v tomto nařízení.

(3)

Zvláštní aspekty úředních kontrol a následná opatření v případě zjištěného nesouladu týkajícího se zdraví zvířat spolu vzájemně souvisejí. Kontroly a opatření se provádějí v na sebe navazujících fázích dané situace a velmi často se týkají stejných typů provozovatelů a zařízení. V případech, kdy jsou zapotřebí zvláštní následná opatření, by tato opatření měla být stanovena společně s požadavky týkajícími se zvláštních aspektů úředních kontrol v oblasti zdraví zvířat. Vznikne tak komplexní soubor opatření, který umožní snadnější provádění a přispěje k celkovému zjednodušení právního rámce v této oblasti.

(4)

Provádění úředních kontrol a následných opatření v zařízeních schválených v souladu s nařízeními Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 (3), (EU) 2020/686 (4), (EU) 2020/688 (5) nebo (EU) 2020/990 (6) vyžaduje zvláštní kvalifikaci a kompetence ve veterinární oblasti. Úřední kontroly v uvedených schválených zařízeních zahrnují posuzování a ověřování široké škály specifických údajů a informací týkajících se zvířat v nich chovaných. Některé tyto údaje a informace jsou výsledkem pozorování provedených u zvířat, zatímco jiné jsou shromažďovány a zaznamenávány provozovateli, odborníky zabývajícími se zdravím zvířat, veterinárními lékaři nebo odborníky zabývajícími se zdravím vodních živočichů. Tyto údaje a informace se mohou týkat mimo jiné fyziologického nebo patologického stavu zvířat, epizootologických faktorů, výsledků fyzických, klinických nebo postmortálních vyšetření a laboratorních testů, jakož i údajů a informací shromážděných v souvislosti s opatřeními biologické bezpečnosti v zařízeních a vhodného používání a údržby vybavení a zařízení.

(5)

V zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty je navíc z důvodů složitosti a technické povahy tohoto konkrétního odvětví potřeba, aby měl příslušný orgán odpovědný za úřední kontroly pro zajištění účinného a účelného plnění svých povinností zvláštní znalosti.

(6)

Je proto vhodné, aby úřední kontroly ve schválených zařízeních, která chovají zvířata nebo nakládají se zárodečnými produkty v souladu s nařízením (EU) 2016/429, prováděli úřední veterinární lékaři. Pravidla pro provádění úředních kontrol v uvedených zařízeních by měla být stanovena v tomto nařízení.

(7)

Kromě toho v některých členských státech z historických důvodů nebo v důsledku nedostatku veterinárních lékařů, kteří se zabývají nákazami vodních živočichů, existuje zvláštní povolání nazývané „odborníci zabývající se zdravím vodních živočichů“. Tito odborníci obvykle nejsou veterinárními lékaři, věnují se však léčení vodních živočichů. Toto nařízení by tudíž rozhodnutí těch členských států, které uvedené povolání uznávají, mělo respektovat. V uvedených případech by při provádění úředních kontrol ve schválených zařízeních akvakultury měli mít úřední odborníci zabývající se zdravím vodních živočichů možnost provádět činnosti přiřazené úředním veterinárním lékařům. V souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 mohou tito odborníci zabývající se zdravím vodních živočichů provádět činnosti přiřazené v oblasti zdraví zvířat veterinárním lékařům, jsou-li k tomu oprávněni vnitrostátním právem dotyčného členského státu. Tato zásada by se měla použít i v tomto nařízení.

(8)

Mezi zařízení schválená na základě nařízení (EU) 2016/429 patří i uzavřená zařízení, která představují zvláštní případ, neboť jsou v nich často trvale chovány různé druhy zvířat, která si zařízení vyměňují s jinými uzavřenými zařízeními. Při zajišťování, aby výměny zvířat nepředstavovaly riziko šíření nákaz zvířat uvedených na seznamu nebo nově se objevujících nákaz zvířat mezi členskými státy nebo uvnitř členských států, hrají důležitou úlohu požadavky pro schválení a bezpečný provoz uzavřených zařízení, pokud jde o karanténu, izolaci a další opatření biologické bezpečnosti, dozor nad nákazami a opatření k tlumení nákaz, za něž odpovídají veterinární lékaři zařízení. Je proto vhodné upřesnit úřední kontroly, které by se měly provádět v uzavřených zařízeních.

(9)

Pokud jde o úřední kontroly za účelem ověření souladu s pravidly pro identifikaci a evidenci skotu, ovcí a koz, měla by být stanovena zvláštní kritéria, která příslušným orgánům pomohou při analýze rizik pro výběr zvířat a zařízení, která mají být kontrolována. Pokud jsou uvedené úřední kontroly prováděny u reprezentativního vzorku zvířat a je při nich zjištěn nesoulad s požadavky na identifikaci a evidenci, měly by příslušné orgány jako následné opatření provést inspekci všech zvířat v uvedeném zařízení.

(10)

Pravidla Unie povolují tranzit skotu určeného k chovu a produkci, který jinak nesplňuje veterinární požadavky na vstup do Unie, přes území Unie na základě zvláštních odchylek a podmínek stanovených v nařízeních Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2124 (7) a (EU) 2020/692 (8). Tento tranzit by neměl ohrozit zdraví zvířat a veřejné zdraví v Unii. V případě nesplněn požadavků, neobvyklé nebo mimořádné situace během tranzitu by proto měl příslušný orgán nařídit porážku nebo usmrcení uvedených zvířat, neboť se jedná o nejvhodnější opatření k ochraně zdraví zvířat a veřejného zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. V uvedených případech by měl příslušný orgán rovněž nařídit bezpečné neškodné odstranění výsledných vedlejších produktů živočišného původu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (9).

(11)

Nařízení Komise (ES) č. 494/98 (10) stanoví správní sankce, které se použijí v případě nedodržení podmínek nebo požadavků týkajících se identifikace a registrace skotu. Uvedené nařízení nebylo výslovně zrušeno nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035. Kromě toho se správní sankce stanovené v nařízení (ES) č. 494/98 staly nadbytečnými s ohledem na opatření stanovená v čl. 138 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625. V zájmu zajištění právní jistoty a soudržnosti by nařízení (ES) č. 494/98 mělo být tímto nařízením zrušeno.

(12)

Pravidla stanovená v tomto nařízení by se měla vztahovat na Spojené království s ohledem na Severní Irsko v souladu s čl. 5 odst. 4 Protokolu o Irsku/Severním Irsku k Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii ve spojení s přílohou 2 uvedeného protokolu,

a)

„zařízení“ podle definice v čl. 4 bodě 27 nařízení (EU) 2016/429;

b)

„líheň“ podle definice v čl. 4 bodě 47 nařízení (EU) 2016/429;

c)

„svod“ podle definice v čl. 4 bodě 49 nařízení (EU) 2016/429;

d)

„středisko pro svody psů, koček a fretek“ podle definice v čl. 2 bodě 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

e)

„útulek“ podle definice v čl. 2 bodě 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

f)

„kontrolní stanoviště“ podle definice v čl. 2 bodě 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

g)

„zařízení pro produkci oddělené od okolního prostředí“ podle definice v čl. 2 bodě 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

h)

„schválené karanténní zařízení“ podle definice v čl. 3 bodě 9 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688;

i)

„uzavřené zařízení“ podle definice v čl. 4 bodě 48 nařízení (EU) 2016/429;

j)

„schválené zařízení zacházející se zárodečnými produkty“ podle definice v čl. 2 bodě 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/686;

k)

„schválené zařízení akvakultury“ podle definice v čl. 2 bodě 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/990;

l)

„schválená skupina zařízení akvakultury“ podle definice v čl. 2 bodě 11 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/990;

m)

„veterinární lékař zařízení“ podle definice v čl. 2 bodě 14 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

n)

„skot“ podle definice v čl. 2 bodě 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/692.

a)

na základě záznamů o přemísťování ověří, že zvířata vstupující do daného uzavřeného zařízení pocházejí výhradně z jiného uzavřeného zařízení nebo jsou v karanténě v souladu s přílohou I částí 9 bodem 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

b)

ověří, že výsledky klinických, laboratorních a postmortálních vyšetření provedených veterinárním lékařem uzavřeného zařízení vylučují jakékoli podezření na nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy;

c)

ověří, že existuje-li podezření na výskyt nákaz uvedených na seznamu nebo nově se objevujících nákaz, provozovatel odpovědný za uzavřené zařízení toto podezření oznámí příslušnému orgánu a zmírní potenciální rizika šíření těchto nákaz v rámci uzavřeného zařízení i mimo něj a

d)

provede audit činnosti veterinárního lékaře uzavřeného zařízení a provádění a výsledků plánu dozoru nad nákazami uvedeného v příloze I části 9 bodě 2 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 a zejména ověří, zda byl plán dozoru nad nákazami alespoň jednou za rok přezkoumán a aktualizován v souladu s uvedenými požadavky.

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie pro nové potraviny.

(2)

V souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2015/2283 zřídilo prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 (2) seznam Unie pro nové potraviny.

(3)

Seznam Unie stanovený v příloze prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 zahrnuje trans-resveratrol ze syntetických a mikrobiálních zdrojů jako povolenou novou potravinu.

(4)

Nová potravina trans-resveratrol z mikrobiálního zdroje byla povolena jako nová složka potravin podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (3) pro použití v doplňcích stravy, jak jsou definovány ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES (4), ve formě tobolek nebo tablet pro dospělé na základě její podstatné rovnocennosti s resveratrolem s historií konzumace před 15. květnem 1997 extrahovaným z křídlatky japonské (Fallopia japonica).

(5)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1190 (5) povolilo uvedení syntetického trans-resveratrolu na trh Unie jako nové složky potravin podle nařízení (ES) č. 258/97 rovněž pro použití v doplňcích stravy, jak je definuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES, ve formě tobolek nebo tablet určených dospělým.

(6)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/51 (6) změnilo podmínky použití trans-resveratrolu. Zejména byla zrušena omezení týkající se formy dodání u doplňků stravy obsahujících tuto novou potravinu.

(7)

Dne 29. července 2021 podala společnost Evolva AG (dále jen „žadatel“) Komisi v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283 žádost o změnu specifikací trans-resveratrolu z mikrobiálního zdroje. Žadatel požádal o zrušení požadavku, aby 100 % částic nové potraviny získávané ze S. cerevisiae mělo velikost menší než 62,23 mikrometrů (< 62,23 μm).

(8)

Žadatel odůvodňuje žádost tím, že uvádí, že změna je nezbytná, aby se zohlednily rozdíly ve velikosti částic trans-resveratrolu z mikrobiálního zdroje v průběhu jeho výrobního procesu a zpracování pro použití v doplňcích stravy. Na podporu žádosti předložil žadatel analytické údaje prokazující, že profil velikosti částic trans-resveratrolu z mikrobiálního zdroje je srovnatelný s profilem velikosti částic chemicky syntetizovaného trans-resveratrolu, který vyhodnotil Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) (7) a pro nějž nejsou na seznam Unie pro nové potraviny zařazeny žádné požadavky na velikost částic.

(9)

Komise se domnívá, že požadovaná aktualizace seznamu Unie pravděpodobně nemá vliv na lidské zdraví a že hodnocení bezpečnosti provedené úřadem v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) 2015/2283 není nutné, neboť požadované odstranění požadavku na velikost částic trans-resveratrolu z mikrobiálního zdroje nemění jeho bezpečnostní profil, protože analytické důkazy předložené žadatelem prokazují, že jeho profil distribuce velikosti částic je srovnatelný s profilem chemicky syntetizovaného trans-resveratrolu, který úřad vyhodnotil.

(10)

Informace uvedené v žádosti poskytují dostatečné odůvodnění k závěru, že požadované změny specifikací trans-resveratrolu jsou v souladu s podmínkami článku 12 nařízení (EU) 2015/2283 a měly by být schváleny.

(11)

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (EU) 2015/2283 stanoví, že na trh v Unii smějí být uváděny pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie.

(2)

Podle článku 8 nařízení (EU) 2015/2283 bylo přijato prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 (2), kterým se zřizuje seznam Unie pro povolené nové potraviny.

(3)

Dne 10. března 2020 podala společnost Eat Just, Inc. (dále jen „žadatel“) Komisi v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283 žádost o uvedení bílkoviny fazole mungo na trh Unie jako nové potraviny. Žadatel požadoval, aby se bílkovina fazole mungo extrahovaná ze semen rostliny Vigna radiata mohla používat v proteinových výrobcích, kromě náhražek mléčných výrobků a náhražek mléka do teplých nápojů, určených pro běžnou populaci. Do kategorie proteinových výrobků patří analogy a náhražky bílkovin pro standardní produkty, jako je maso, ryby nebo vejce.

(4)

Dne 10. března 2020 žadatel rovněž podal Komisi žádost o ochranu údajů, jež jsou předmětem průmyslového vlastnictví, pokud jde o řadu údajů předložených na podporu žádosti, konkrétně o analytické údaje o fytové kyselině, lektinech, inhibitorech trypsinu, kyanogenních glykosidech a tříslovinách (3).

(5)

V souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) 2015/2283 se Komise dne 5. srpna 2020 obrátila na Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a požádala jej, aby provedl posouzení vhodnosti bílkoviny fazole mungo jako nové potraviny a vydal vědecké stanovisko.

(6)

Dne 14. září 2021 přijal úřad v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2015/2283 vědecké stanovisko nazvané „Safety of mung bean protein as a novel food pursuant to Regulation (EU) 2015/2283“ (4).

(7)

Ve svém stanovisku dospěl úřad k závěru, že bílkovina fazole mungo je za podmínek použití navržených v žádosti bezpečná. Stanovisko úřadu tedy poskytuje dostatečné odůvodnění pro závěr, že bílkovina fazole mungo při použití jako složka potravin přidávaná do proteinových výrobků, kromě náhražek mléčných výrobků a náhražek mléka do teplých nápojů, pro běžnou populaci splňuje požadavky stanovené v čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2015/2283.

(8)

Úřad ve svém stanovisku dospěl na základě omezených zveřejněných důkazů o potravinových alergiích souvisejících s konzumací bílkovin fazole mungo a na základě důkazů prokazujících, že fazole mungo obsahuje řadu potenciálně alergenních bílkovin, k závěru, že konzumace této nové potraviny může vyvolat senzibilizaci. Vzhledem k tomu, že důkazy, které přímo spojují konzumaci bílkoviny fazole mungo s případy primární senzibilizace, nejsou jednoznačné, má Komise za to, že na seznam Unie pro povolené nové potraviny by neměly být zařazeny žádné zvláštní požadavky na označování týkající se potenciálu bílkovin fazole mungo způsobovat primární senzibilizaci.

(9)

Úřad ve svém stanovisku s použitím přístupu průkaznosti důkazů na základě několika studií a jedné homologické analýzy sekvence bílkovin, kterou provedl žadatel mezi bílkovinou fazole mungo a sójovými, arašídovými a lupinovými bílkovinami, dospěl k závěru, že konzumace bílkoviny fazole mungo může vést k alergické reakci u osob alergických na sóju, arašídy, lupinu a pyl břízy. Chybí však další in vivo experimentální nebo epidemiologické důkazy, které jsou obvykle zapotřebí k potvrzení, nebo vyloučení pravděpodobnosti, že se zjištěná potenciální křížová reaktivita může v populaci projevit. Vzhledem k chybějícím důkazům se Komise domnívá, že v současnosti se potenciál bílkovin fazole mungo způsobovat křížovou reaktivitu na sóju, arašídy, lupinu a pyl břízy pravděpodobně v populaci neprojeví, a proto by na seznam Unie pro povolené nové potraviny neměl být v tomto ohledu zařazen žádný zvláštní požadavek na označování.

(10)

Úřad ve svém stanovisku uvedl, že k závěrům o bezpečnosti bílkoviny fazole mungo by nebyl schopen dospět, aniž by žadatel poskytl analytické údaje, které se týkají fytové kyseliny, lektinů, inhibitorů trypsinu, kyanogenních glykosidů a tříslovin a jsou předmětem průmyslového vlastnictví.

(11)

Žadatel uvedl, že v době podání žádosti byly uvedené vědecké důkazy poskytnuté v době podání žádosti předmětem jeho průmyslového vlastnictví a měl výhradní právo je používat. Třetí strany proto nemohou mít v souladu s platnými předpisy ke zmíněným údajům přístup, používat je nebo na ně odkazovat.

(12)

Komise posoudila veškeré informace, jež žadatel předložil, a dospěla k závěru, že žadatel dostatečně doložil splnění požadavků stanovených v čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2015/2283. Údaje obsažené ve spisu žadatele, které úřadu sloužily jako základ k prokázání bezpečnosti nové potraviny a k dosažení závěru ohledně bezpečnosti bílkoviny fazole mungo a bez nichž by tato nová potravina nemohla být úřadem posouzena, by tudíž neměly být úřadem použity ve prospěch žádného dalšího žadatele po dobu pěti let od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Uvádění bílkoviny fazole mungo na trh v Unii by tedy mělo být po uvedenou dobu omezeno na žadatele.

(13)

Omezení povolení bílkoviny fazole mungo a využívání údajů obsažených ve spisu žadatele pro výhradní použití žadatelem však nebrání tomu, aby o povolení uvádět na trh tutéž novou potravinu požádali další žadatelé, pokud se jejich žádost zakládá na zákonně získaných informacích, jež jsou podkladem pro takové povolení podle nařízení (EU) 2015/2283.

(14)

Příloha nařízení (EU) 2017/2470 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/95 (2), Komise uložila konečné antidumpingové clo na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále také „ČLR“), rozšířené na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli odesílaných z Tchaj-wanu, Indonésie, Šrí Lanky a Filipín, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z těchto zemí.

(2)

Podle článku 1 nařízení Rady (ES) č. 763/2000 (3) byli od rozšíření cla osvobozeni tři tchajwanští výrobci, společnosti Chup Hsin Enterprise Co. Ltd, Niang Hong Pipe Fittings Co. Ltd. a Rigid Industries Co. Ltd., neboť bylo zjištěno, že uvedené společnosti opatření neobcházejí.

(3)

Osvobození od rozšíření cla na dovoz tvarovek vyráběných společnostmi Chup Hsin Enterprise Co. Ltd., Kaohsiung (Tchaj-wan) (doplňkový kód TARIC A098) a Niang Hong Pipe Fittings Co. Ltd., Kaohsiung (Tchaj-wan) (doplňkový kód TARIC A100) bylo však zrušeno nařízením Rady (ES) č. 803/2009 (4).

(4)

Ustanovení čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2022/95 chybně uvádí, že dovoz tvarovek vyráběných společnostmi Chup Hsin Enterprise Co. Ltd, Kaohsiung (Tchaj-wan) (doplňkový kód TARIC A098) a Niang Hong Pipe Fittings Co. Ltd, Kaohsiung (Tchaj-wan) (doplňkový kód TARIC A100) je i nadále od antidumpingového cla osvobozen.

(5)

Komise se proto rozhodla opravit čl. 2 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2022/95 s cílem napravit chybu uvedenou ve 4. bodě odůvodnění. Tato oprava by měla nabýt účinku od vstupu prováděcího nařízení (EU) 2022/95 v platnost, tj. od 26. ledna 2022.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

(1)

Unie přistoupila k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě ze dne 9. května 1980 ve znění Vilniuského protokolu ze dne 3. června 1999 (dále též „úmluva COTIF“) na základě rozhodnutí Rady 2013/103/EU (1).

(2)

Podle článku 6 úmluvy COTIF se v mezinárodní železniční přepravě a při technické admisi železničního materiálu v mezinárodní přepravě použijí předpisy, jejichž seznam je stanoven v uvedeném článku; zejména se jedná o Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který tvoří přípojek C k úmluvě COTIF.

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES (2) stanoví požadavky pro přepravu nebezpečných věcí po silnici, železnici nebo vnitrozemských vodních cestách uvnitř členských států nebo mezi nimi odkazující na RID.

(4)

Podle čl. 13 § 1 písm. d) a čl. 33 § 5 úmluvy COTIF může změny přílohy RID přijímat Odborná komise pro přepravu nebezpečných věcí (dále též „Odborná komise RID“) Mezivládní organizace pro mezinárodní železniční přepravu (OTIF).

(5)

Odborná komise RID má na svém 57. zasedání dne 24. května 2022 přijmout změny, které přílohu RID přizpůsobí vědeckému a technickému pokroku.

(6)

Je vhodné stanovit postoj, který má být v Odborné komisi RID jménem Unie zaujat, neboť změny RID budou pro Unii závazné.

(7)

Navrhované změny mají za cíl zajistit bezpečnou a efektivní přepravu nebezpečných věcí s přihlédnutím k vědeckému a technickému pokroku v daném odvětví a k vývoji nových látek a předmětů, které mohou při přepravě představovat nebezpečí.

(8)

Navrhované změny se považují za vhodné pro bezpečnou přepravu nebezpečných věcí nákladově efektivním způsobem a lze je tedy podpořit.

(9)

Může se ukázat jako nutné, aby byly drobné změny dokumentů uvedených v příloze odsouhlaseny na technické úrovni na 14. zasedání stálé pracovní skupiny Odborné komise RID dne 23. května 2022, a to na základě doporučení společné schůze mezi Odbornou komisí RID Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů a pracovní skupinou pro přepravu nebezpečných věcí,