ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 114

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 65
12. dubna 2022


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/590 ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění nařízení (ES) č. 138/2004, pokud jde o regionální souhrnný zemědělský účet ( 1 )

1

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030

22

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/592 ze dne 11. dubna 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 359/2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Íránu

37

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/593 ze dne 1. března 2022 o povolení esenciálního oleje z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) jako doplňkové látky pro určité druhy zvířat ( 1 )

44

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/594 ze dne 8 dubna 2022, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006, pokud jde o seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy nebo provozním omezením v Unii ( 1 )

49

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/595 ze dne 11. dubna 2022, kterým se mění některá nařízení týkající se omezujících opatření a stanoví jednotný seznam pro přílohy těchto nařízení obsahující kontaktní údaje příslušných orgánů členských států a adresu pro účely oznamování Evropské komisi

60

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/596 ze dne 11. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí 2011/235/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Íránu

68

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/597 ze dne 11. dubna 2022 o podpoře evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření a odzbrojení

75

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2022/598 ze dne 5. dubna 2022 o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Smíšeném výboru zřízeném Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, pokud jde o změnu protokolu 4 o pravidlech původu k uvedené dohodě, a o zrušení rozhodnutí (EU) 2020/2058 ( 1 )

88

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/599 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu Biomass Biofuels Sustainability voluntary scheme (2BSvs) pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

173

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/600 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu Bonsucro EU pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

176

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/601 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu Better Biomass pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

179

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/602 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu International Sustainability & Carbon Certification - ISCC EU pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

182

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/603 ze dne 8. dubna 2022 o uznání režimu KZR INiG pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

185

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/604 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu Red Tractor Farm Assurance Crops and Sugar Beet Scheme pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

188

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/605 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu REDcert-EU pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

191

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/606 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu Round Table on Responsible Soy with EU RED Requirements (RTRS EU RED) pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

194

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/607 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu Roundtable on Sustainable Biomaterials (RSB) EU RED pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

197

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/608 ze dne 8. dubna 2022 o uznání režimu Scottish Quality Crops Farm Assurance Scheme (SQC) pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

200

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/609 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu SURE pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

203

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/610 ze dne 8. dubna 2022 o uznání režimu Trade Assurance Scheme for Combinable Crops (TASCC) pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

206

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/611 ze dne 8. dubna 2022 o uznání režimu Universal Feed Assurance Scheme (UFAS) pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

209

 

 

Opravy

 

*

Oprava nařízení Rady (EU) 2022/328 ze dne 25. února 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině ( Úř. věst. L 49, 25.2.2022 )

212

 

*

Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/558 ze dne 6. dubna 2022, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Čínské lidové republiky ( Úř. věst. L 108, 7.4.2022 )

213

 

*

Oprava nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině ( Úř. věst. L 229, 31.7.2014 )

214

 

*

Oprava nařízení Rady (EU) č. 692/2014 ze dne 23. června 2014 o omezeních dovozu zboží pocházejícího z Krymu nebo ze Sevastopolu do Unie v reakci na jejich protiprávní anexi ( Úř. věst. L 183, 24.6.2014 )

215

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/590

ze dne 6. dubna 2022,

kterým se mění nařízení (ES) č. 138/2004, pokud jde o regionální souhrnný zemědělský účet

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (2) zavádí Evropský systém účtů 2010 (dále jen „ESA 2010“) a obsahuje referenční rámec společných standardů, definic, klasifikací a účetních pravidel pro sestavování účtů členských států splňujících statistické požadavky Unie.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 (3) zakládá souhrnný zemědělský účet (dále jen „SZÚ“) v Unii, a to tak, že stanoví metodiku a lhůty pro předávání zemědělských účtů. SZÚ jsou satelitními účty národních účtů, jak je stanoveno v ESA 2010, jejichž účelem je získat výsledky, které jsou harmonizované a srovnatelné mezi členskými státy, aby bylo možné sestavit účty pro unijní účely. V roce 2016 zveřejnil Evropský účetní dvůr zvláštní zprávu č. 1/2016 nazvanou „Je Komisí zavedený systém měření výkonnosti ve vztahu k příjmům zemědělců dobře koncipovaný a vychází ze spolehlivých údajů?“. Uvedená zpráva obsahuje spolehlivé a relevantní připomínky a doporučení týkající se SZÚ a nařízení (ES) č. 138/2004.

(3)

Regionální souhrnný zemědělský účet (RSZÚ) představuje SZÚ přizpůsobený na regionální úrovni. Samotné národní údaje nemohou poskytnout úplný a někdy velmi složitý obraz toho, co se odehrává na podrobnější úrovni. Regionální údaje proto pomáhají lépe porozumět rozmanitosti, která panuje mezi regiony, doplňují údaje týkající se Unie, eurozóny a jednotlivých členských států a zároveň reagují na rostoucí potřebu statistik pro účely vymezení odpovědnosti a zvyšují úroveň harmonizace, účinnosti a soudržnosti zemědělských statistik Unie. Je proto nezbytné začlenit RSZÚ do nařízení (ES) č. 138/2004 z pohledu metodiky a programu předávání údajů.

(4)

Statistiky již nejsou považovány pouze za jeden z mnoha zdrojů informací pro účely tvorby politik, ale namísto toho hrají v tomto procesu ústřední roli. Rozhodování založené na faktech vyžaduje statistiky, které v souladu s účely, kterým slouží, splňují vysoká kritéria kvality, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (4).

(5)

Vysoce kvalitní regionální statistické údaje jsou hlavním nástrojem provádění, sledování, hodnocení, přezkumu a posuzování hospodářského, environmentálního a sociálního dopadu politik souvisejících se zemědělstvím v Unii, zejména společné zemědělské politiky (SZP), včetně opatření pro rozvoj venkova, nového modelu provádění SZP a národních strategických plánů, jakož i politik Unie týkajících se mimo jiné životního prostředí, změny klimatu, biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství, využívání půdy, vyváženého a udržitelného regionálního rozvoje, veřejného zdraví, dobrých životních podmínek zvířat, bezpečnosti potravin a jejich zabezpečení a cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů. RSZÚ má také zásadní význam pro přesné posouzení příspěvku odvětví zemědělství k dosažení Zelené dohody pro Evropu, zejména strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a unijní strategie v oblasti biologické rozmanitosti. Stále více se uznává úloha regionů a regionálních údajů při provádění SZP. Regiony jsou důležitou hnací silou vytváření pracovních míst a udržitelného hospodářského růstu v Unii a poskytují lepší údaje pro posouzení udržitelnosti zemědělského odvětví z hlediska životního prostředí, obyvatel, regionů a hospodářství.

(6)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (5) by měl být veřejnosti umožněn přístup k údajům shromážděným podle tohoto nařízení, které nebyly zveřejněny.

(7)

Nařízení (ES) č. 223/2009 poskytuje právní rámec pro evropskou statistiku a požaduje, aby členské státy dodržovaly statistické zásady a kritéria kvality, jež jsou v něm stanoveny. Pro posuzování a zlepšování kvality evropských statistik a pro související komunikaci mají zásadní význam zprávy o kvalitě. Výbor pro Evropský statistický systém schválil jako normu Evropského statistického systému pro podávání zpráv o kvalitě jednotnou integrovanou strukturu metadat. Prostřednictvím jednotných norem a harmonizovaných metod by tak mělo dojít ke splnění požadavků na statistickou kvalitu stanovených v nařízení (ES) č. 223/2009, zejména v čl. 12 odst. 3 uvedeného nařízení. Zdroje by měly být využívány co nejlépe a zatížení respondentů by mělo být co nejmenší.

(8)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o podávání zpráv o kvalitě a jejich obsah. Komisi by dále měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o případné odchylky od uplatňování požadavků RSZÚ. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(9)

SZÚ poskytuje evropským tvůrcům politik třikrát za rok důležité roční makroekonomické údaje stanovené v příloze II tohoto nařízení. Stávající lhůta pro předání druhých odhadů SZÚ totiž jednoho z těchto tří předání, která mají být za rok uskutečněna, neposkytuje po skončení sledovaného období dostatek času pro shromáždění údajů, které by byly v porovnání s poskytnutými prvními odhady SZÚ kvalitnější. S cílem zvýšit kvalitu těchto druhých odhadů je třeba příslušnou lhůtu pro předání mírně posunout.

(10)

Nařízení (ES) č. 138/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž začlenění RSZÚ do stávajícího právního rámce evropské statistiky o SZÚ, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(12)

Návrh byl konzultován s Výborem pro Evropský statistický systém,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 138/2004 se mění takto:

1)

V článku 3 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   První předání údajů se uskuteční v listopadu 2003.

Nicméně první předání údajů u regionálního souhrnného zemědělského účtu (RSZÚ) na úrovni NUTS 2 ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (*1) se uskuteční do 30. září 2023.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).“"

2)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 3a

Šíření statistik

Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (*2) a nařízení (ES) č. 223/2009, zpřístupní Komise (Eurostat) online a bezplatně údaje, které jí byly předány podle článku 3 tohoto nařízení.

Článek 3b

Posouzení kvality

1.   Členské státy přijmou opatření nutná k zajištění kvality předávaných údajů a metadat.

2.   Pro účely tohoto nařízení se pro údaje, které mají být předány v souladu s článkem 3 tohoto nařízení, použijí kritéria kvality stanovená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

3.   Komise (Eurostat) posoudí kvalitu předávaných údajů. Za tímto účelem předají členské státy Komisi (Eurostatu) zprávu o kvalitě, a to poprvé do 31. prosince 2025, a poté každých pět let, kdy zpráva o kvalitě bude zahrnovat soubory údajů předané během sledovaného období.

4.   Při uplatňování kritérií kvality stanovených v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009 na údaje, které mají být předávány v souladu s článkem 3 tohoto nařízení, stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů náležitosti, strukturu a hodnotící ukazatele pro zprávy o kvalitě uvedené v odstavci 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 4a odst. 2 tohoto nařízení. Uvedené akty nepředstavují další podstatnou zátěž nebo náklady pro členské státy.

5.   Členské státy poskytnou Komisi (Eurostat) bezodkladně všechny relevantní informace nebo změny týkající se provádění tohoto nařízení, které by jakýmkoli podstatným způsobem mohly ovlivnit kvalitu předávaných údajů.

6.   Na základě řádně odůvodněné žádosti Komise (Eurostatu) členské státy poskytnou bezodkladně jakékoli další upřesňující informace nezbytné pro posouzení kvality statistických údajů.

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Unie (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).“"

3)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 4a

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 4b

Výjimky

1.   Pokud by použití tohoto nařízení vyžadovalo výrazné úpravy vnitrostátního statistického systému členského státu, pokud jde o provádění kapitoly VII přílohy I a programu předávání údajů pro RSZÚ, jak je uvedeno v příloze II, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými se uvedenému členskému státu uděluje výjimka na dobu nejvýše dvou let. První předání údajů pro RSZÚ se však v každém případě uskuteční nejpozději 30. září 2025. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 4a odst. 2.

2.   Členský stát, který se rozhodne požádat o výjimku podle odstavce 1, předloží Komisi řádně odůvodněnou žádost o udělení této výjimky do 21. srpna 2022.

3.   Unie může vnitrostátním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 poskytnout finanční příspěvky ze souhrnného rozpočtu Unie na pokrytí nákladů na provádění tohoto nařízení, pokud vytvoření RSZÚ vyžaduje zásadní úpravy vnitrostátního statistického systému členského státu.“

4)

Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

5)

Příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 6. dubna 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

C. BEAUNE


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. března 2022.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství (Úř. věst. L 33, 5.2.2004, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).


PŘÍLOHA I

Příloha I nařízení (ES) č. 138/2004 se mění takto:

1)

V části „Obsah“ se doplňuje nová kapitola, která zní:

„VII.

Regionální souhrnný zemědělský účet (RSZÚ)

A.

Obecné zásady

1.

Úvod

2.

Regionální hospodářství, regionální území

3.

Základní jednotka při sestavování RSZÚ

4.

Metody sestavování RSZÚ

5.

Pojetí sídla a území

6.

Odvětví zemědělství a charakteristické jednotky

B.

Transakce s produkty

1.

Produkce

2.

Mezispotřeba

3.

Tvorba hrubého kapitálu

C.

Rozdělovací transakce a jiné toky

1.

Všeobecná pravidla

2.

Přidaná hodnota

3.

Spotřeba fixního kapitálu

4.

Subvence

5.

Daně

6.

Náhrady zaměstnancům

7.

Čistý provozní přebytek

8.

Úroky, pachtovné a ostatní nájemné

9.

Zemědělský podnikatelský důchod: všeobecná pravidla pro výpočet

D.

Stručné zhodnocení provádění

1.

Úvod

2.

Vymezení regionálního zemědělství

3.

Měření zemědělské produkce

4.

Neoddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti

5.

Mezispotřeba“.

2)

V bodě 1.27 se třetí odrážka nahrazuje tímto:

„–

nemohou podle konvence zahrnovat THFK ve formě nezemědělských produktů vyrobených ve vlastní režii (např. budovy nebo stroje). Předpokládá se, že uvedená výroba THFK ve formě nezemědělských produktů pro vlastní konečné použití je oddělitelnou činností, a vykazuje se tedy jako výroba oddělené místní činnostní jednotky. Služby ubytování poskytnuté zaměstnancům jako naturální odměna musí být zaznamenány podobným způsobem (zachycují se jako naturální odměna na účtu tvorby důchodů);“.

3)

Bod 2.006 se nahrazuje tímto:

„2.006.

V SZÚ se ceny udávají zaokrouhlené na nejbližší celé číslo nebo na jedno či dvě desetinná místa v závislosti na statistické spolehlivosti dostupných cenových údajů. Pro sestavení SZÚ jsou zapotřebí příslušné informace o cenách vstupů a výstupů.“

4)

V bodě 2.108 se písmeno g) nahrazuje tímto:

„g)

v hrubém pojistném obsažená úhrada za služby pojištění za účelem pojistného krytí rizik, jako jsou ztráty na hospodářských zvířatech, škody způsobené krupobitím, mrazem, požárem a vichřicemi. Zbytek, tj. čisté pojistné, je složkou zaplaceného hrubého pojistného, které je k dispozici pojišťovnám pro likvidaci škod.

Rozdělit přesně hrubé pojistné na uvedené dvě složky je možné pouze na úrovni celého národního hospodářství, což se provádí v rámci národních účtů. Členění složky služeb podle výrobních odvětví se obecně provádí pomocí vhodných klíčů, a to v souvislosti se sestavováním tabulek vstupů a výstupů (input-output). Při vyplňování uvedené položky v SZÚ se proto postupuje podle metodiky národních účtů (k zachycení subvencí souvisejících s pojišťovacími službami – viz 3.063, poznámka pod čarou 1);“.

5)

V bodě 2.136 se třetí odrážka nahrazuje tímto:

„–

změny v zařazení nebo struktuře dlouhodobých aktiv: např. změna hospodářského účelu užití půdy, mléčného skotu určeného na výrobu masa (viz 2.149, poznámka pod čarou 1) nebo zemědělských budov přestavěných pro soukromé nebo jiné hospodářské využití.“

6)

Doplňuje se nová kapitola, která zní:

„VII.   REGIONÁLNÍ SOUHRNNÝ ZEMĚDĚLSKÝ ÚČET (RSZÚ)

A.   OBECNÉ ZÁSADY

1.   Úvod

7.01.

Regionální účty hrají důležitou roli při formulování, provádění a hodnocení regionálních politik. Objektivní, spolehlivé, konzistentní, ucelené, srovnatelné, relevantní a harmonizované regionální statistické ukazatele poskytují pevný základ politikám, které jsou zaměřeny na snižování hospodářských a sociálních rozdílů mezi regiony Unie.

7.02.

RSZÚ představuje SZÚ přizpůsobený na regionální úrovni.

7.03.

RSZÚ je tvořen stejnou sadou účtů jako SZÚ, koncepční problémy a problémy týkající se měření však způsobují, že se pro regiony používá sada účtů, které mají omezenější rozsah a míru podrobnosti než SZÚ na vnitrostátní úrovni.

7.04.

Jakožto regionální účet se RSZÚ sestavuje na základě přímo shromážděných regionálních údajů a na základě celostátních údajů s regionálním členěním založeným na předpokladech. Kvůli nedostatku úplných, včasných a spolehlivých regionálních informací je třeba používat při sestavování regionálních účtů předpoklady. To znamená, že některé rozdíly mezi regiony nejsou nutně v regionálních účtech podchyceny (ESA 2010, 13.08).

2.   Regionální hospodářství, regionální území

7.05.

Sestavování regionálních účtů, ať už se týkají odvětví nebo institucionálních sektorů, vždy vyžaduje jasnou definici regionálního hospodářství a regionálního území. V teoretické rovině zahrnuje odvětví zemědělství v regionu jednotky (zemědělské podniky) zabývající se zemědělskými činnostmi (viz 1.60 až 1.66) na regionálním území.

7.06.

Regionální hospodářství země je částí celkového hospodářství této země. Celkové hospodářství je vymezeno prostřednictvím institucionálních jednotek a sektorů. Skládá se ze všech institucionálních jednotek, jejichž převažující ekonomický zájem se soustřeďuje na ekonomickém území země. Ekonomické území se neshoduje zcela přesně se zeměpisným územím dané země (viz 7.08). Ekonomické území země se dělí na regionální území a extraregionální území (ESA 2010, 13.09).

7.07.

Regionální území, jak je definováno v ESA 2010, je tvořeno tou částí ekonomického území země, která je přímo přiřazena k regionu. Svobodná pásma, celní sklady a továrny pod celní kontrolou jsou přiřazeny k regionům, ve kterých se nacházejí.

7.08.

Uvedené rozdělení území se však zcela neshoduje s pojetím ekonomického území země používaným v rámci národních účtů. Extraregionální území je tvořeno částmi ekonomického území země, které nelze přiřadit k jednomu regionu a které jsou vyloučeny z RSZÚ, tj.:

a)

národní vzdušný prostor, teritoriální vody a kontinentální šelf, který se nachází v mezinárodních vodách, na něž daná země uplatňuje výhradní práva;

b)

teritoriální enklávy tj. zeměpisná území, která se nacházejí v zahraničí a jsou využívána podle mezinárodních dohod nebo smluv mezi státy vládními zastupitelstvími země (vyslanectvími, konzuláty, vojenskými základnami, vědeckými stanicemi atd.);

c)

ložiska ropy, zemního plynu apod. v mezinárodních vodách mimo kontinentální šelf dané země obhospodařovaná rezidentskými jednotkami.

7.09.

Klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) zavedená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (*1)poskytuje jednotné členění ekonomického území Unie. RSZÚ vyžaduje statistiky na úrovni NUTS 2 v podobě, v jaké jsou běžně stanovovány podle stávajícího režimu stanoveného v uvedeném nařízení. Pro vnitrostátní účely lze regionální účty také sestavit na podrobnější regionální úrovni, konkrétně v příslušných případech na úrovni NUTS 3 (ESA 2010, 13.12).

3.   Základní jednotka při sestavování RSZÚ

7.10.

Jednotkami používanými pro regionální účty podle odvětví jsou místní činnostní jednotky. Místní činnostní jednotka je pozorovatelnou formou výrobní jednotky.

7.11.

Statistický přístup (odvětví) „si vystačí“ s pozorovatelnou jednotkou, i když to znamená odchýlení se od jedné činnosti. Stejně jako v případě SNA 2008 upřednostňuje ESA 2010 statistický přístup a podporuje místní činnostní jednotky pro sestavování národních účtů podle odvětví. Vymezují tedy stejnou jednotku pro odvětví, ať už na regionální, či národní úrovni.

7.12.

Stejně jako SZÚ používá RSZÚ jako základní jednotku pro odvětví zemědělství zemědělský podnik – „přizpůsobený“ podle určitých konvencí, aby splňoval příslušné cíle. Pro tuto volbu existují dva zásadní důvody. Jednotka „zemědělský podnik“ je místní činnostní jednotkou pro odvětví zemědělství (viz 1.09 až 1.17), která je vymezena jako část činnostní jednotky, jež se vztahuje k místní úrovni. Místní činnostní jednotka je rovněž nejvhodnější jednotkou pro odvětví zemědělství, ačkoli zahrnuje nezemědělské vedlejší činnosti, které nelze uvádět odděleně od zemědělských činností (viz 1.15 a 1.16, 1.25 až 1.32).

7.13.

Použití zemědělského podniku jako základní jednotky znamená zahrnutí nezemědělské vedlejší činnosti těchto zemědělských podniků do RSZÚ (viz 7.12). Jelikož účelem SZÚ je změřit, popsat a analyzovat tvorbu příjmů ze zemědělské hospodářské činnosti, nezahrnuje jednotky, u kterých je zemědělská činnost pouze činností ve volném čase (např. domácí zahrady a domácí chov hospodářských zvířat). Oproti tomu jsou do SZÚ zahrnuty jednotky provádějící samozásobitelské hospodaření (viz 1.24).

7.14.

Zemědělský podnik je referenční jednotkou pro statistické zjišťování týkající se odvětví zemědělství, ať už na národní, nebo regionální úrovni. Výhoda spočívá v tom, že kvantitativní hodnocení produkce může být založeno přímo na statistických systémech pro měření ploch, výnosů, velikosti stáda atd. Volba zemědělského podniku rovněž přispívá k lepší účetní soudržnosti.

4.   Metody sestavování RSZÚ

7.15.

Systém ESA (ESA 2010, 13.24 až 13.32) navrhuje dvě metody, které se týkají odvětví nebo institucionálních sektorů: metodu zdola nahoru a metodu shora dolů. Metoda zdola nahoru spočívá ve shromažďování údajů na úrovni jednotek (místních činnostních jednotek, institucionálních jednotek) a jejich následném sčítání, aby se získala regionální hodnota pro různé souhrnné ukazatele. Metoda shora dolů získává regionální hodnoty rozčleněním národních údajů pomocí ukazatele, který co nejvíce zohledňuje regionální rozložení příslušné proměnné. Tyto dvě metody lze také různými způsoby kombinovat, což systém ESA označuje jako „kombinace metod zdola nahoru a shora dolů“. Nicméně je třeba se vyhnout shromažďování stejných informací více než jednou, protože to vede k nadbytečnosti při vykazování údajů. Ačkoli se upřednostňuje metoda zdola nahoru, ve skutečnosti se v mnoha případech používá „kombinace metod zdola nahoru a shora dolů“. Podrobnosti o konkrétní metodě a zdrojích se naprosto transparentně stanoví ve zprávách o kvalitě, přičemž se uvede, které regionální údaje byly shromážděny přímo a které údaje vycházejí z vnitrostátních údajů s regionálním členěním na základě předpokladů.

5.   Pojetí sídla a území

7.16.

Hospodářské transakce podniků i domácností mohou překračovat hranice regionů. Podniky mohou rovněž vykonávat svou činnost ve více než jednom regionu, a to buď trvale, nebo dočasně, např. velké farmy mohou vykonávat svou činnost v různých regionech. Je proto zapotřebí zformulovat jasnou zásadu, která by pomohla členským státům při řádném přiřazování této meziregionální činnosti k příslušnému regionu.

7.17.

Regionální účty odvětví jsou založeny na kritériu sídla výrobní jednotky. Každé odvětví na regionální úrovni zahrnuje skupinu místních činnostních jednotek se stejnou nebo podobnou hlavní hospodářskou činností, jejichž ekonomický zájem se soustřeďuje na daném regionálním území. Tento soustředěný zájem se často pojí s konkrétním dlouhotrvajícím umístěním v daném regionu, například institucionálních jednotek, ke kterým místní činnostní jednotky patří.

7.18.

Regionální účty však mají řadu odlišných funkcí. U některých činností není vždy snadné vymezit jako příslušnou oblast region. Vztah mezi umístěním vedení podniku a fyzickým umístěním zemědělského podniku může být zdrojem problémů, neboť činitele zemědělské výroby může řídit vedení podniku z jiného regionu. U RSZÚ je důležité tyto dva subjekty oddělit. Z tohoto důvodu musí být zemědělský podnik přiřazen k regionu, ve kterém jsou umístěny jeho výrobní činitelé, a nikoli k regionu, ve kterém se nachází jeho vedení. Od jednoho vedení podniku tedy může být odděleno několik jednotek v rámci RSZÚ tj. tolik jednotek, kolik je regionů, ve kterých jsou umístěny místní činnostní jednotky, které se nacházejí mimo region vedení podniku.

7.19.

Alternativní pojetí, které se obecně u národních a regionálních účtů nepoužívá, by bylo přísně územní. Podle tohoto pojetí jsou činnosti přiřazeny k území, ve kterém jsou skutečně vykonávány, bez ohledu na sídlo jednotek zapojených do příslušné činnosti.

7.20.

Přestože se přístup založený na sídle používá u regionálního přiřazování transakcí rezidentských jednotek přednostně, poskytuje systém ESA 2010 do určité míry i používání přístupu založeného na území (ESA 2010, 13.21). Tyto případy nastávají při vytváření fiktivních jednotek pro pozemky a budovy v regionu nebo zemi, ve které se tyto pozemky nebo budovy nacházejí.

7.21.

V hypotetickém případě, kdy rezidentské jednotky v regionu vykonávají činnost pouze na svém regionálním území, se pojetí sídla shoduje s pojetím území. Je tomu tak i v případě regionálního přiřazování založeného na fiktivních jednotkách vytvořených pro pozemky a budovy a pro podniky nezapsané v obchodním rejstříku v jiných zemích nebo v regionech, které se liší od regionu sídla vlastníka.

6.   Odvětví zemědělství a charakteristické jednotky

7.22.

Odvětví se skládá ze všech místních činnostních jednotek, které vykonávají stejnou nebo podobnou hospodářskou činnost (viz 1.59). Podle popisu v SZÚ odpovídá odvětví zemědělství v zásadě oddílu 01 NACE Revize 2, přičemž rozdíly jsou uvedeny v bodech 1.62 až 1.66. Oblast působnosti RSZÚ lze vymezit na základě seznamu charakteristických činností vypracovaného pro SZÚ. Mezi odvětvím zemědělství v SZÚ, a tedy i v RSZÚ, a odvětvím vytvořeným v rámci národních účtů (viz 1.93) existují rozdíly.

B.   TRANSAKCE S PRODUKTY

7.23.

Oceňování zemědělské produkce vytváří řadu specifických problémů. Nejdůležitější z nich se týkají sezónních produktů, živočišné výroby a časového rozvržení záznamů v účtech. Metodika SZÚ stanovuje přesná pravidla, která upravují, jak jsou zohledňovány dopady skladování sezónních produktů, jak je měřena živočišná výroba a jak musí být zaznamenávány produkty z nedokončené výroby. Tyto zásady se dodržují při sestavování RSZÚ. Nevylučuje to však možnost provedení určitých úprav na regionální úrovni, například pro živočišnou výrobu. Je třeba zdůraznit, že celková hodnota regionálního ocenění se musí shodovat s oceněním SZÚ.

1.   Produkce

a)   Měření produkce

7.24.

V RSZÚ představuje produkce regionu úhrn produktů v rámci SZÚ vytvořených během účetního období v tomto regionu všemi jednotkami odvětví zemědělství, ať už určených pro marketing mimo toto odvětví, pro prodej do jiných zemědělských podniků nebo v některých případech pro využití stejným zemědělským podnikem. Z tohoto důvodu:

a)

jakýkoli zemědělský produkt opouštějící zemědělský podnik v regionu je zaznamenán jako součást produkce tohoto regionu, a to bez ohledu na jeho místo určení nebo jednotku, která jej kupuje;

b)

některé zemědělské produkty používané jako mezispotřeba téhož zemědělského podniku se zahrnují do produkce regionu (viz 2.056).

7.25.

Výrobní proces obvykle trvá u hospodářských zvířat několik let. Při oceňování hospodářských zvířat je nutné rozlišovat mezi zvířaty klasifikovanými jako dlouhodobá aktiva (chovná a tažná zvířata, dojnice atd.) a zvířaty klasifikovanými jako zásoby (zvířata určená hlavně pro maso). Aby se zamezilo dvojímu započítávání, provádí se transakce zahrnující pohyb zvířat mezi zemědělskými podniky (které se považují za „kladný“ prodej pro zemědělský podnik prodávající hospodářská zvířata a za „záporný“ prodej pro zemědělský podnik nakupující hospodářská zvířata) tak, jak je uvedeno níže.

a)

transakce mezi zemědělskými podniky ve stejném regionu, které zahrnují zvířata klasifikovaná jako dlouhodobá aktiva, se vzájemně vyruší, kromě nákladů na převod vlastnictví (*2); nezaznamenávají se do prodeje zemědělských podniků, a proto nejsou zahrnuty do produkce daného regionu;

b)

zvířata klasifikovaná jako zásoby, která jsou předmětem transakce mezi regiony, se považují za kladný prodej (spolu s vývozem) pro region původu a zvířata zakoupená z jiných regionů jako záporný prodej (spolu s dovozem) (*3);

c)

pokud se náklady na převod vlastnictví (dopravní přirážky, obchodní rozpětí atd.) vztahují k obchodu se zvířaty klasifikovanými jako zásoby, odečtou se od produkce; k tomu dochází automaticky u nákupů od zemědělských podniků v jiných regionech, jelikož tyto náklady tvoří součást „záporného“ prodeje, zatímco v případě obchodu se zvířaty mezi zemědělskými podniky ve stejném regionu se upraví prodej, a tedy i produkce.

b)   Ocenění produkce

7.26.

Produkce je oceňována v základních cenách (viz 2.082.), tj. včetně dotací na produkty, minus daně z produktů. Tato metoda výpočtu znamená, že daně a dotace na produkty musí být rozčleněny podle regionů.

2.   Mezispotřeba

a)   Definice

7.27.

Mezispotřeba zahrnuje zboží (jiné než dlouhodobá aktiva) a tržní služby spotřebované během výrobního procesu při výrobě jiného zboží (viz 2.097 až 2.109).

7.28.

Při sestavování RSZÚ mezispotřeba zahrnuje:

a)

zemědělské produkty pořízené ke spotřebě během výrobního procesu od jiných zemědělských podniků (v témže regionu nebo v jiném regionu);

b)

některé produkty používané jako spotřeba uvnitř jednotky a zachycené jako produkce (viz 2.054 až 2.058 a 7.24).

7.29.

S FISIM se v konkrétních případech zachází v regionálních účtech stejným způsobem jako v národních účtech. Pokud je odhad stavu úvěrů a vkladů k dispozici podle regionů, lze použít metodu zdola nahoru. Odhad stavu úvěrů a vkladů však obvykle nebývá podle regionů k dispozici. V takovém případě se rozvržení FISIM do uživatelských odvětví provádí druhou nejlepší metodou: jako ukazatel pro rozdělení se použije regionální hrubá produkce nebo hrubá přidaná hodnota podle odvětví (ESA 2010, 13.40).

b)   Ocenění mezispotřeby

7.30.

Všechny produkty a služby používané pro mezispotřebu jsou oceňovány v kupních cenách (bez odpočitatelné DPH) (viz 2.110 až 2.114).

3.   Tvorba hrubého kapitálu

7.31.

Tvorba hrubého kapitálu pro zemědělství se dělí na:

a)

THFK;

b)

změny zásob.

a)   THFK

7.32.

V zemědělství dochází k tvorbě fixního kapitálu v případě, kdy držitel získá nebo vytvoří dlouhodobá aktiva, která jsou určena k použití po dobu delší než jeden rok jako výrobní prostředek v procesu zemědělské výroby. Kritériem přiřazení pro zachycení THFK jsou odvětví uživatelů, nikoli odvětví, do kterého patří vlastník.

7.33.

Dlouhodobá aktiva ve vlastnictví jednotky působící v několika regionech současně se rozvrhují do místních činnostních jednotek, kde se používají. Dlouhodobá aktiva používaná v rámci operativního leasingu se zaznamenávají v regionu vlastníka aktiv a aktiva používaná v rámci finančního leasingu se zaznamenávají v regionu uživatele (ESA 2010, 13.33).

7.34.

Nová aktiva zahrnutá do fixního kapitálu se zaznamenávají v hrubé výši, tj. bez odečtení spotřeby fixního kapitálu. Kromě toho platí, že se u těchto aktiv obecně počítá spotřeba fixního kapitálu. Tvorba čistého kapitálu se získá odečtením spotřeby dlouhodobých aktiv od tvorby hrubého kapitálu.

7.35.

Výrobní jednotky si mohou mezi sebou prodávat stávající aktiva, např. použité stroje. Pokud se aktiva pohybují napříč odvětvími a regiony, celková zaplacená cena je zahrnuta do THFK v jednom odvětví nebo regionu a obdržená cena je odečtena od THFK v druhém odvětví nebo regionu. Transakční náklady na převod vlastnictví aktiv, například právní poplatky za prodej pozemků a stávajících budov, nabyvatel započítá jako další THFK i v případě, že některé z nákladů hradí prodávající.

7.36.

THFK pro hospodářská zvířata v jednom regionu se stanoví v souladu s ESA 2010 (3.124 až 3.138) a body 2.149 až 2.161 této přílohy. THFK pro hospodářská zvířata se zjišťuje jako rozdíl mezi nabytými hospodářskými zvířaty za rok (přirozený přírůstek a nákup mimo region včetně dovozu), včetně přírůstků pocházejících z produkce ve vlastní režii, a úbytky hospodářských zvířat (porážkou, prodejem do jiných regionů včetně vývozu nebo jiným konečným užitím). Po agregaci všech regionů je důležité zajistit, aby se meziregionální toky vzájemně vyrušily (bez nákladů na převod vlastnictví), aby tak součet celkové regionální THFK odpovídal THFK národních zemědělských účtů. V případě použití metody zdola nahoru se použije toto pravidlo: prodej zvířat zemědělským podnikům v jiných regionech představuje zápornou THFK, zatímco nákup z jiných regionů představuje kladnou THFK. Pro výpočet THFK pro hospodářská zvířata v rámci regionu lze použít doporučovanou metodu nepřímého výpočtu (viz 2.156).

b)   Změny zásob

7.37.

Zásoby zahrnují veškerá aktiva, která nejsou součástí fixního kapitálu a která jsou k určitému okamžiku dočasně v držení výrobními jednotkami. Rozlišují se dva druhy zásob: výrobní zásoby a odbytové zásoby (viz 2.171).

7.38.

U zvířat klasifikovaných jako zásoby zahrnuje obchod, který se má zohlednit při výpočtu změn zásob, prodej a nákup z jiných regionů, jakož i dovoz a vývoz.

C.   ROZDĚLOVACÍ TRANSAKCE A JINÉ TOKY

7.39.

Praktické potíže se zajišťováním spolehlivých regionálních údajů o rozdělovacích transakcích v některých případech, zejména pokud jednotky vykonávají činnosti ve více než jednom regionu, nebo pokud region, ve kterém se určité činnosti provádějí, není vždy jasně vymezenou oblastí, objasňují, proč systém ESA zahrnuje regionální účty odvětví zemědělství pouze s ohledem na několik souhrnných ukazatelů: přidanou hodnotu, subvence, daně, náhrady zaměstnancům, pachtovné a jiný důchod, úroky a THFK.

1.   Všeobecná pravidla

7.40.

Rozdělovací transakce jsou zaznamenány na akruálním základě, jinými slovy v okamžiku, kdy se ekonomická hodnota vytváří, přeměňuje nebo mizí, nebo když pohledávky a dluhy vznikají, přeměňují se nebo se ruší, nikoliv když se uskutečňuje platba. Uvedená zásada zaznamenávání rozdělovacích transakcí (založená na okamžiku vzniku, změny nebo zániku práv a povinností) se používá pro všechny toky, bez ohledu na to, zda se jedná o toky peněžní nebo zda k nim dochází mezi jednotkami či uvnitř téže jednotky.

7.41.

Pokud však nelze přesně určit okamžik vzniku pohledávky (dluhu), lze použít okamžik placení nebo jiné přijatelné aproximační kritérium na akruálním základě (viz 3.007).

2.   Přidaná hodnota

a)   Všeobecná pravidla

7.42.

Přidaná hodnota je výsledkem výrobní činnosti hospodářství nebo některého z jeho odvětví během daného období a je vyrovnávací položkou účtu výroby. Jde o rozdíl mezi hodnotou produkce a hodnotou mezispotřeby. Představuje klíčovou položku při měření produktivity hospodářství nebo odvětví (viz 3.013) nebo regionu či odvětví regionu.

b)   Ocenění přidané hodnoty

7.43.

Přidaná hodnota může být uváděna v hrubém vyjádření (hrubá přidaná hodnota v základních cenách) nebo čistém vyjádření (čistá přidaná hodnota v základních cenách), tj. před odečtením spotřeby fixního kapitálu nebo poté. V souladu s metodou oceňování produkce (základní cena) a mezispotřeby (kupní cena) se čistá přidaná hodnota měří v základních cenách (viz 3.013).

7.44.

Z použití základních cen vyplývá, že daně z produktů a subvence na produkty musí být přiřazeny ke konkrétním výrobkům a službám, které následně musí být rozděleny mezi regiony.

7.45.

Odečtením ostatních daní z výroby od přidané hodnoty v základních cenách a přičtením ostatních subvencí na výrobu se získá přidaná hodnota v nákladech výrobních činitelů. Čistá přidaná hodnota v nákladech výrobních činitelů představuje důchod výrobních činitelů (viz 3.014).

3.   Spotřeba fixního kapitálu

7.46.

V RSZÚ podléhá zboží a služby, které tvoří fixní kapitál zemědělského podniku (například výsadby kultur s opakovanou úrodou, stroje a budovy, velká vylepšení půdy, software, náklady na převod vlastnictví nevyráběných aktiv) opotřebení a zastarávání jako u výrobních prostředků ve výrobním procesu. Toto opotřebení a zastarávání se měří jako spotřeba fixního kapitálu. Obdobně jako v rámci SZÚ se spotřeba fixního kapitálu nezjišťuje za produktivní zvířata.

4.   Subvence

7.47.

RSZÚ používá stejná pravidla jako SZÚ: toky, které jsou v SZÚ klasifikovány jako provozní subvence, jsou klasifikovány stejným způsobem v RSZÚ, přičemž obdobný přístup platí v případě toků ve formě kapitálových transferů.

5.   Daně

7.48.

RSZÚ používá stejná pravidla jako SZÚ: různé druhy daní jsou klasifikovány stejně v RSZÚ i SZÚ.

6.   Náhrady zaměstnancům

7.49.

U výrobců se náhrady zaměstnancům rozvrhují do místních činnostních jednotek, kde jsou lidé zaměstnáni. Pokud nejsou tyto údaje k dispozici, náhrady zaměstnancům se rozvrhují pomocí druhé nejlepší metody, která je založena na počtu odpracovaných hodin. Pokud nejsou k dispozici náhrady zaměstnancům ani počty odpracovaných hodin, používá se počet osob zaměstnaných u místních činnostních jednotek (viz ESA 2010, 13.42).

7.   Čistý provozní přebytek

7.50.

Čistý provozní přebytek se získá z čisté přidané hodnoty v základních cenách odečtením náhrad zaměstnancům a ostatních daní z výroby a přičtením ostatních subvencí na výrobu.

8.   Úroky, pachtovné a ostatní nájemné

7.51.

RSZÚ používá stejná pravidla jako SZÚ: toky, které jsou klasifikovány jako úroky, pachtovné a ostatní nájemné v SZÚ, jsou klasifikovány stejným způsobem v RSZÚ.

9.   Zemědělský podnikatelský důchod: všeobecná pravidla pro výpočet

7.52.

Přímo splatný důchod z vlastnictví vyplývající ze zemědělských činností a nezemědělských vedlejších činnosti, tj. nákladové úroky z půjček uzavřených v souvislosti s těmito činnostmi, včetně nákupu zemědělské půdy, a pachtovné placené vlastníkům pozemku, se odečte od provozního přebytku (viz 3.070 až 3.087).

D.   STRUČNÉ POZNÁMKY K PROVÁDĚNÍ

1.   Úvod

7.53.

Tento oddíl má za cíl zdůraznit některé aspekty metodiky, zejména výběr zemědělského podniku a měření produkce.

7.54.

Zemědělský podnik je referenční jednotkou pro statistické zjišťování týkající se zemědělství na národní a i nižší než národní úrovni. Představuje to pro RSZÚ velkou výhodu, neboť to znamená, že ocenění objemu produkce může být založeno přímo na statistických systémech pro měření ploch půdy, výnosů, velikostí stád atd. Výběr zemědělského podniku má rovněž tu výhodu, že umožňuje větší konzistentnost účtů. Produkce a náklady se totiž vztahují k totožným souborům jednotek, ačkoli se u jednotlivých zdrojů liší metody extrapolace. Na základě výběru zemědělského podniku spolu s příslušnými charakteristickými činnostmi a jednotkami není nutné provádět úpravy, které by mohly být sporné, například v případě domácích zahrad a domácího chovu hospodářských zvířat bez držitele. Tato konvence usnadňuje srovnávání mezi zeměmi. Propojenost se statistickými údaji ve skutečných množstvích, které jsou pro zemědělství klíčové a které zaručují konzistentnost měření účetních záznamů z důvodu omezení úprav nebo mimo statistických oprav, zjevně zjednodušuje a zkvalitňuje výpočty. Tyto aspekty jsou rovněž v souladu s cílem spočívajícím v upřednostňování přístupu zdola nahoru na RSZÚ.

2.   Vymezení regionálního zemědělství

7.55.

Odvětví zemědělství každého regionu se skládá ze všech zemědělských podniků, jejichž výrobní činitelé se nacházejí v tomto regionu. Tento princip, který je v souladu s pojetím sídla výrobních jednotek, může vyvolávat několik problémů: zemědělská statistika obvykle definuje umístění zemědělských podniků podle jejich vedení, nikoli přímo podle umístění výrobních činitelů. Tato dvě umístění nejsou vždy totožná, což bude pravděpodobně častým jevem, jelikož se zemědělské podniky zvětšují. Při sestavování RSZÚ se proto některé zemědělské podniky přeřazují do jiných regionů, a v některých případech jsou dokonce rozdělovány. V praxi by to mohlo být obtížné. Jako vhodnější by se proto mohlo jevit zachování stejného umístění zemědělských podniků jako u statistického zjišťování. Tento návrh však závisí na dvou podmínkách: zaprvé, způsob stanovení umístění musí být u všech regionů v dané zemi totožný a zadruhé, všechny účetní položky musí být oceňovány ze zdrojů, které používají stejná pravidla pro stanovení umístění zemědělských podniků.

3.   Měření zemědělské produkce

7.56.

Zemědělská produkce zahrnuje některé rostlinné výrobky, které jsou opětovně použity stejným zemědělským podnikem ve formě mezispotřeby; jedná se zejména o krmiva. Zejména u plodin na orné půdě lze regionální produkci často určit na základě množství sklizeného v každém regionu, jehož hodnota je určena následným oceněním. V tomto případě se ocení veškerá produkce, ať už určená pro marketing mimo odvětví, pro prodej do jiných zemědělských podniků nebo pro využití stejným zemědělským podnikem. Produkce každého regionu se tedy získává přímo, v souladu s koncepcí přijatou pro SZÚ a RSZÚ. Ceny, kterými se oceňuje produkce, jež představuje spotřebu uvnitř jednotky, mohou také vycházet z regionálních údajů a odpovídat cenám, za které je tato produkce uváděna na trh. Nedostatek regionálních cenových údajů však představuje při oceňování produkce všeobecný problém, a to jak u (regionální) produkce, která je uváděna na trh, tak produkce, která představuje spotřebu uvnitř jednotky. Ocenění produktů představujících spotřebu uvnitř jednotky na RSZÚ proto způsobuje stejné problémy jako ocenění produktů, které jsou uváděny na trh. V situaci, kdy množství nelze ocenit na regionální úrovni, se samozřejmě jedná o něco jiného. V takovém případě lze obecně použít pouze metodu shora dolů založenou na ocenění na národní úrovni (*4).

7.57.

U zvířat, ať už jsou klasifikována jako zásoby nebo fixní kapitál, se zohlední následující prvky:

oceňování změn zásob a THFK týkajících se zvířat na regionální úrovni, přičemž tyto dva toky jsou součástí nepřímé metody výpočtu produkce;

oceňování obchodu se zvířaty mezi regiony, přičemž tento obchod je součástí nepřímé metody výpočtu produkce;

rozdělení toků dovozu a vývozu zvířat mezi regiony;

odpovídající přístup k nákladům na převod vlastnictví;

způsob úpravy RSZÚ podle SZÚ.

7.58.

V některých případech může být nepřímá metoda výpočtu živočišné produkce na regionální úrovni příliš složitá. V takových případech je vhodnější vypočítat produkci na základě modelu pomocí reálných údajů a následně upravit hodnoty na hodnoty v SZÚ.

4.   Neoddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti

7.59.

Existuje několik způsobů, jak zahrnout neoddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti do RSZÚ, a to v závislosti na druhu činnosti. Některé z těchto vedlejších činností jsou na regionální úrovni vysoce koncentrované, například zpracování zemědělských produktů. V takovém případě může ocenění produkce z hlediska množství i cen vycházet z místních statistických údajů. U této produkce jsou hodnoty v SZÚ v podstatě shodné s hodnotami v RSZÚ. V jiných případech to však může být obtížnější. U některých činností například nemusí být dostupný žádný regionální zdroj, zejména pokud tyto činnosti nejsou od samého začátku v některých regionech koncentrované. U ostatních činností jsou regionální údaje poskytovány ze statistických zjišťování nebo mikroekonomických účetních údajů (například zemědělské účetní datové sítě (FADN)), nelze však zaručit jejich regionální reprezentativnost. Údaje mohou být rovněž zastaralé, přičemž pro jejich spolehlivou aktualizaci nemusí být k dispozici žádné zdroje. Někdy nejsou k dispozici kvalitativní ukazatele na regionální úrovni. Ve všech těchto případech jsou výchozími hodnotami pro RSZÚ hodnoty SZÚ a často se musí používat metoda shora dolů.

5.   Mezispotřeba

7.60.

Mezispotřeba v RSZÚ zahrnuje zemědělské produkty používané zemědělskými podniky, ať už s nimi jejich držitelé obchodují přímo ve stejném regionu nebo v různých regionech, nebo se jejich držitelé mění prostřednictvím zprostředkovatelů, kteří se mohou nebo nemusí stát vlastníky těchto produktů před jejich dalším prodejem. Některé zemědělské produkty spotřeby uvnitř jednotky se rovněž zachycují jako mezispotřeba, zejména některé plodiny používané jako krmiva. Jako mezispotřeba se nezachycuje nákup zvířat, ani jsou-li dovážena.

7.61.

První metodou výpočtu mezispotřeby zemědělských produktů na regionální úrovni je výpočet rozdílu mezi produkcí RSZÚ a částí produkce, která má opustit odvětví, a to podle jednotlivých produktů (*5). Nejedná se však o zcela přesné vyjádření mezispotřeby zemědělských produktů ve všech regionech, byť jsou do ní zahrnuty zemědělské produkty určené k mezispotřebě zemědělskými podniky v jiných regionech, neboť do ní nejsou zahrnuty zemědělské produkty pocházející ze zemědělských podniků v jiných regionech. Mezispotřebu je proto nutné upravit podle hodnot v SZÚ.

7.62.

Další metoda výpočtu, kterou lze použít, používá jako zdroj FADN. Pomocí tohoto zdroje lze ocenit mezispotřebu zemědělských produktů bez ohledu na to, zda pochází z prodeje jinými zemědělskými podniky nebo z jiných zdrojů, například z dovozu. FADN však nezahrnuje úplně všechny produkty, které jsou používány jako mezispotřeba konkrétním zemědělským podnikem, a proto je nutné provést opravy. Mezispotřebu je proto obdobně nutné upravit podle hodnot v SZÚ.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1)."

(*2)  Pokud odpovídající prodej a nákup spadají do stejného účetního období."

(*3)  Nákup zvířete se nikdy nezaznamenává jako mezispotřeba (v zásadě se jedná o pořízení nedokončené výroby, viz 2.067.), přičemž výpočet živočišné produkce lze provést pouze nepřímo, na základě prodeje, tvorby hrubého fixního kapitálu a změny zásob."

(*4)  Podle použité metody se spotřeba uvnitř jednotky upraví na hodnoty SZÚ."

(*5)  V tomto případě nejsou zahrnuty dovážené zemědělské produkty (mimo zvířata).“"


(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(*2)  Pokud odpovídající prodej a nákup spadají do stejného účetního období.

(*3)  Nákup zvířete se nikdy nezaznamenává jako mezispotřeba (v zásadě se jedná o pořízení nedokončené výroby, viz 2.067.), přičemž výpočet živočišné produkce lze provést pouze nepřímo, na základě prodeje, tvorby hrubého fixního kapitálu a změny zásob.

(*4)  Podle použité metody se spotřeba uvnitř jednotky upraví na hodnoty SZÚ.

(*5)  V tomto případě nejsou zahrnuty dovážené zemědělské produkty (mimo zvířata).““


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA II

PROGRAM PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ

Za každou položku produkce (položky 01 až 18 včetně podpoložek) i za její složky se předává hodnota v základních cenách (hodnota ve výrobních cenách, subvence na produkty a daně z produktů).

Údaje za účet výroby a za tvorbu hrubého fixního kapitálu se předávají v běžných cenách i v cenách předchozího roku.

Všechny hodnoty se vykazují v milionech jednotek národní měny. Vstup práce se vyjadřuje v tisících ročních pracovních jednotek.

Údaje pro regionální souhrnný zemědělský účet (RSZÚ) se uvádějí na úrovni NUTS 2 a předávají pouze v běžných cenách.

1.   Účet výroby

 

 

Předání týkající se sledovaného roku n

a

b

c

d

Položka

Seznam proměnných

Listopad roku n

(odhady SZÚ)

Březen

roku n + 1 (odhady SZÚ)

Září

roku n + 1 (údaje SZÚ)

Září

roku n + 2 (údaje RSZÚ)

01

OBILOVINY (včetně osiva)

X

X

X

X

01.1

Pšenice a špalda

X

X

X

X

01.1/1

Pšenice obecná a špalda

X

X

01.1/2

Pšenice tvrdá

X

X

01.2

Žito a sourež

X

X

X

X

01.3

Ječmen

X

X

X

X

01.4

Oves a letní obilné směsky

X

X

X

X

01.5

Kukuřice na zrno

X

X

X

X

01.6

Rýže

X

X

X

X

01.7

Ostatní obiloviny

X

X

X

X

02

TECHNICKÉ PLODINY

X

X

X

X

02.1

Olejnatá semena a olejnaté plody (včetně osiva)

X

X

X

X

02.1/1

Semeno řepky a řepice

X

X

02.1/2

Slunečnice

X

X

02.1/3

Sójové boby

X

X

02.1/4

Ostatní olejniny

X

X

02.2

Bílkovinné plodiny (včetně osiva)

X

X

X

X

02.3

Surový tabák

X

X

X

X

02.4

Cukrovka

X

X

X

X

02.5

Ostatní technické plodiny

X

X

X

X

02.5/1

Přadné rostliny

X

02.5/2

Chmel

X

02.5/3

Ostatní technické plodiny: ostatní

X

03

PÍCNINY

X

X

X

X

03.1

Krmná kukuřice

X

X

03.2

Krmné okopaniny (včetně krmné řepy)

X

X

03.3

Ostatní pícniny

X

X

04

ZELENINA A ZAHRADNICKÉ PRODUKTY

X

X

X

X

04.1

Čerstvá zelenina

X

X

X

X

04.1/1

Květák

X

04.1/2

Rajčata

X

04.1/3

Ostatní čerstvá zelenina

X

04.2

Sazenice a květiny

X

X

X

X

04.2/1

Školkařské výpěstky

X

04.2/2

Okrasné rostliny a květiny (včetně vánočních stromků)

X

04.2/3

Výsadby

X

05

BRAMBORY (včetně sadby)

X

X

X

X

06

OVOCE

X

X

X

X

06.1

Čerstvé ovoce

X

X

X

X

06.1/1

Stolní jablka

X

06.1/2

Stolní hrušky

X

06.1/3

Broskve

X

06.1/4

Ostatní čerstvé ovoce

X

06.2

Citrusové plody

X

X

X

X

06.2/1

Sladké pomeranče

X

06.2/2

Mandarinky

X

06.2/3

Citrony

X

06.2/4

Ostatní citrusové plody

X

06.3

Tropické plody

X

X

X

X

06.4

Vinné hrozny

X

X

X

X

06.4/1

Stolní hrozny

X

06.4/2

Ostatní hrozny

X

06.5

Olivy

X

X

X

X

06.5/1

Stolní olivy

X

06.5/2

Ostatní olivy

X

07

VÍNO

X

X

X

X

07.1

Stolní víno

X

07.2

Jakostní víno

X

08

OLIVOVÝ OLEJ

X

X

X

X

09

OSTATNÍ ROSTLINNÉ PRODUKTY

X

X

X

X

09.1

Košíkářské a pletací materiály

X

09.2

Osivo

X

09.3

Ostatní rostlinné produkty: ostatní

X

10

ROSTLINNÁ PRODUKCE (01 AŽ 09)

X

X

X

X

11

ZVÍŘATA

X

X

X

X

11.1

Skot

X

X

X

X

11.2

Prasata

X

X

X

X

11.3

Koňovití a jiní lichokopytníci

X

X

X

X

11.4

Ovce a kozy

X

X

X

X

11.5

Drůbež

X

X

X

X

11.6

Ostatní zvířata

X

X

X

X

12

ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY

X

X

X

X

12.1

Mléko

X

X

X

X

12.2

Vejce

X

X

X

X

12.3

Ostatní živočišné produkty

X

X

X

X

12.3/1

Surová vlna

X

12.3/2

Zámotky (kokony) bource morušového

X

12.3/3

Ostatní živočišné produkty: ostatní

X

13

ŽIVOČIŠNÁ PRODUKCE (11 + 12)

X

X

X

X

14

PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ (10 + 13)

X

X

X

X

15

PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÝCH SLUŽEB

X

X

X

X

15.1

Zemědělské služby

X

15.2

Pronájem mléčných kvót

X

16

ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE (14 + 15)

X

X

X

X

17

NEZEMĚDĚLSKÉ VEDLEJŠÍ ČINNOSTI (NEODDĚLITELNÉ)

X

X

X

X

17.1

Zpracování zemědělských produktů

X

X

X

X

17.2

Ostatní neoddělitelné vedlejší činnosti (výrobky a služby)

X

X

X

X

18

PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÉHO ODVĚTVÍ (16 + 17)

X

X

X

X

19

MEZISPOTŘEBA CELKEM

X

X

X

X

19.01

Osivo a sadba

X

X

X

X

19.02

Energie, maziva

X

X

X

X

19.02/1

elektrická energie

X

19.02/2

plyn

X

19.02/3

ostatní paliva a pohonné hmoty

X

19.02/4

ostatní

X

19.03

Hnojiva a prostředky zlepšující půdu

X

X

X

X

19.04

Prostředky na ochranu rostlin a pesticidy

X

X

X

X

19.05

Veterinární náklady

X

X

X

X

19.06

Krmiva

X

X

X

X

19.06/1

krmiva dodávaná jinými zemědělskými podniky

X

X

X

X

19.06/2

krmiva nakupovaná mimo zemědělské odvětví

X

X

X

X

19.06/3

krmiva vyrobená a spotřebovaná uvnitř zemědělského podniku

X

X

X

X

19.07

Údržba strojů a zařízení

X

X

X

X

19.08

Údržba budov

X

X

X

X

19.09

Zemědělské služby

X

X

X

X

19.10

Nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby (FISIM)

X

X

X

X

19.11

Ostatní výrobky a služby

X

X

X

X

20

HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA V ZÁKLADNÍCH CENÁCH (18 – 19)

X

X

X

X

21

SPOTŘEBA FIXNÍHO KAPITÁLU

X

X

X

X

21.1

Stroje a zařízení

X

21.2

Budovy

X

21.3

Výsadby

X

21.4

Ostatní

X

22

ČISTÁ PŘIDANÁ HODNOTA V ZÁKLADNÍCH CENÁCH (20 – 21)

X

X

X

X

2.   Účet tvorby důchodů

 

 

Předání týkající se sledovaného roku n

a

b

c

d

Položka

Seznam proměnných

Listopad roku n

(odhady SZÚ)

Březen

roku n + 1 (odhady SZÚ)

Září

roku n + 1 (údaje SZÚ)

Září

roku n + 2 (údaje RSZÚ)

23

NÁHRADY ZAMĚSTNANCŮM

X

X

X

X

24

OSTATNÍ DANĚ Z VÝROBY

X

X

X

X

25

OSTATNÍ SUBVENCE NA VÝROBU

X

X

X

X

26

DŮCHOD Z ČINITELŮ (22 – 24 + 25)

X

X

X

X

27

PROVOZNÍ PŘEBYTEK / SMÍŠENÝ DŮCHOD (22 – 23 – 24 + 25)

X

X

X

X

3.   Účet podnikatelských důchodů

 

 

Předání týkající se sledovaného roku n

a

b

c

d

Položka

Seznam proměnných

Listopad

roku n (odhady SZÚ)

Březen

roku n + 1 (odhady SZÚ)

Září

roku n + 1 (údaje SZÚ)

Září

roku n + 2 (údaje RSZÚ)

28

PŘEDEPSANÉ PACHTOVNÉ A OSTATNÍ NÁJEMNÉ NEMOVITOSTÍ

X

X

X

X

29

Nákladové ÚROKY

X

X

X

X

30

Výnosové ÚROKY

X

X

X

X

31

PODNIKATELSKÝ DŮCHOD (27 – 28 – 29 + 30)

X

X

X

X

4.   Součásti kapitálového účtu

 

 

Předání týkající se sledovaného roku n

a

b

c

d

Položka

Seznam proměnných

Listopad

roku n (odhady SZÚ)

Březen

roku n + 1 (odhady SZÚ)

Září

roku n + 1 (údaje SZÚ)

Září

roku n + 2 (údaje RSZÚ)

32

TVORBA HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU V ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTECH

X

X

32.1

Tvorba hrubého fixního kapitálu ve výsadbách kultur

X

32.2

Tvorba hrubého fixního kapitálu ve zvířatech

X

33

TVORBA HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU V NEZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTECH

X

X

33.1

Tvorba hrubého fixního kapitálu ve strojích, zařízení a dopravních prostředcích

X

33.2

Tvorba hrubého fixního kapitálu v budovách

X

33.3

Ostatní tvorba hrubého fixního kapitálu

X

34

TVORBA HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU (BEZ ODPOČITATELNÉ DPH) (32 + 33)

X

X

35

TVORBA ČISTÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU (BEZ ODPOČITATELNÉ DPH) (34 – 21)

X

X

36

ZMĚNY STAVU ZÁSOB

X

X

37

KAPITÁLOVÉ TRANSFERY

X

X

37.1

Investiční dotace

X

37.2

Ostatní kapitálové transfery

X

5.   Vstup práce v zemědělství

 

 

Předání týkající se sledovaného roku n

a

b

c

Položka

Seznam proměnných

Listopad

roku n (odhady SZÚ)

Březen

roku n + 1 (odhady SZÚ)

Září

roku n + 1 (údaje SZÚ)

38

ZEMĚDĚLSKÁ PRACOVNÍ SÍLA CELKEM

X

X

X

38.1

Neplacená zemědělská pracovní síla

X

X

X

38.2

Placená zemědělská pracovní síla

X

X

X


ROZHODNUTÍ

12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/22


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/591

ze dne 6. dubna 2022

o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 192 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) navazující všeobecné akční programy pro životní prostředí od roku 1973 řídí rozvoj a koordinaci politiky Unie v oblasti životního prostředí a vytvářejí rámec pro činnost Unie v oblasti životního prostředí a klimatu.

(2)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU (4) stanovilo 7. akční program pro životní prostředí. 7. akční program pro životní prostředí stanovuje environmentální program Unie na období do 31. prosince 2020, jakož i dlouhodobou vizi do roku 2050.

(3)

Zpráva Komise ze dne 15. května 2019 o hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí dospěla k závěru, že jeho vize do roku 2050 a prioritní cíle jsou i nadále platné; že 7. akční program pro životní prostředí pomohl stanovit předvídatelnější, rychlejší a lépe koordinovaná opatření v oblasti environmentální politiky a že struktura a podpůrný rámec 7. akčního programu pro životní prostředí pomohly vytvářet synergie, čímž učinily politiku v oblasti životního prostředí účelnější a účinnější. Zpráva došla kromě toho k závěru, že 7. akční program pro životní prostředí předjímal agendu Organizace spojených národů (OSN) pro udržitelný rozvoj 2030 tím, že zdůrazňoval, že hospodářský růst a sociální blahobyt závisí na zdravém základu přírodních zdrojů, usnadňoval plnění cílů udržitelného rozvoje a umožnil Unii vystupovat na mezinárodní scéně v oblasti klimatu a životního prostředí jednotně, avšak že pokrok související s ochranou přírody, zdravím a začleňováním environmentálních hledisek do jiných oblastí politik nebyl dostatečný. Zpráva rovněž došla k závěru, že 7. akční program pro životní prostředí mohl více zohlednit sociální otázky, a to na základě stávajících vazeb mezi environmentální a sociální politikou, pokud jde o dopad na zranitelné skupiny, pracovní místa, sociální začleňování a nerovnost. Navíc zpráva Komise uvedla, že navzdory stále ambicióznějším environmentálním cílům v mnoha oblastech politiky zůstávají výdaje na ochranu životního prostředí v Evropě po mnoho let stálé (přibližně 2 % HDP) a že neprovádění právních předpisů v oblasti životního prostředí stojí hospodářství Unie každoročně přibližně 55 miliard EUR, pokud jde o náklady na zdravotní péči a přímé náklady na životní prostředí. Ze zprávy Komise dále vyplynulo, že provádění 7. akčního programu pro životní prostředí mohlo být posíleno prostřednictvím důkladnějšího monitorovacího mechanismu.

(4)

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) nazvané „Životní prostředí v Evropě – stav a výhled do roku 2020, znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“ (dále jen „zpráva EEA“) bude mít Unie v příštím desetiletí jedinečnou příležitost, aby prokázala celosvětové vedení v oblasti udržitelnosti řešením naléhavých výzev v této oblasti, jež vyžadují systémová řešení. Systémová změna musí mít zásadní, transformační a průřezovou povahu a vést k důležitým posunům a přeorientování v rámci systémových cílů, pobídek, technologií, sociálních postupů a norem, jakož i v rámci znalostních systémů a přístupů ke správě. Jak je uvedeno ve zprávě EEA, jedním z nejdůležitějších faktorů, jenž je příčinou přetrvávajících výzev Evropy v oblasti životního prostředí a udržitelnosti, je skutečnost, že jsou dané výzvy neoddělitelně spjaty s hospodářskou činností a životním stylem, zejména se společenskými systémy, které Evropanům zajišťují nezbytné potřeby, jako jsou potraviny, energie a mobilita. Zajištění soudržnosti politik se stávajícími politikami v oblasti životního prostředí a jejich plné provádění by Evropě velmi pomohlo ke splnění jejích environmentálních cílů pro rok 2030 a ke splnění agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje.

(5)

Komise reagovala na výzvy identifikované ve zprávě EEA přijetím sdělení ze dne 11. prosince 2019 nazvaného „Zelená dohoda pro Evropu“, nové strategie růstu pro dvojí zelenou i digitální transformaci, jejímž cílem je přeměnit Unii na spravedlivou a prosperující společnost s udržitelným, konkurenceschopným a klimaticky neutrálním hospodářstvím účinně využívajícím zdroje a chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a tím současně zlepšovat kvalitu života stávajících a budoucích generací. Prioritou by mělo být rychlé splnění klimatických a environmentálních cílů, přičemž je nutné chránit zdraví a dobré životní podmínky obyvatel před environmentálními riziky a dopady, a zajištění spravedlivé a inkluzivní transformace. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (5) zakotvuje v právu cíl Unie dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality.

(6)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze zdůraznil, že okamžitá a ambiciózní opatření mají zásadní význam, a naléhavě vyzval Komisi, aby přijala konkrétní opatření, mimo jiné tím, že zajistí, aby všechny relevantní budoucí legislativní a rozpočtové návrhy byly plně v souladu s cílem udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C a aby nepřispívaly k úbytku biologické rozmanitosti, a aby řešila nejednotnost v současných unijních politikách týkajících se klimatické a environmentální krize, zejména prostřednictvím dalekosáhlých reforem politik v oblasti zemědělství, obchodu, dopravy, energetiky a investic do infrastruktury.

(7)

Zelená dohoda pro Evropu je základem plánu na podporu oživení Next Generation EU, jenž podporuje investice do odvětví, jež jsou klíčová pro zelenou a digitální transformaci za účelem vybudování odolnosti a vytváření růstu a pracovních míst v rámci spravedlivé a inkluzivní společnosti. Nástroj pro oživení a odolnost, který bude pohánět hospodářské oživení Unie po krizi v souvislosti s onemocněním COVID-19, spolu s rozpočtem Unie na období 2021–2027 je také založen na prioritních cílech stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Kromě toho mají všechny iniciativy v rámci plánu na podporu oživení Next Generation EU ve vhodných případech respektovat zásadu „významně nepoškozovat“ uvedenou v článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (6) (dále jen „nařízení o taxonomii“). Plán na podporu oživení Next Generation EU je významnou příležitostí k tomu, aby byla urychlena transformace na klimatickou neutralitu a ochranu životního prostředí.

(8)

Platnost 7. akčního programu pro životní prostředí skončila dne 31. prosince 2020 a čl. 4 odst. 3 programu požadoval, aby Komise, bude-li to vhodné, včas předložila návrh 8. akčního programu pro životní prostředí, aby se tak zamezilo proluce mezi 7. a 8. akčním programem pro životní prostředí. Ve svém sdělení o Zelené dohodě pro Evropu Komise oznámila, že 8. akční program pro životní prostředí bude obsahovat nový monitorovací mechanismus, jehož cílem bude zajistit, aby Unie zůstala na dobré cestě ke splnění environmentálních cílů.

(9)

V souladu s čl. 192 odst. 3 Smlouvy o fungování EU stanoví 8. akční program pro životní prostředí prioritní cíle, kterých má být dosaženo. Opatření nezbytná pro provádění 8. akčního programu pro životní prostředí mají být přijata podle čl. 192 odst. 1 nebo 2 Smlouvy o fungování EU.

(10)

Opatření, kterými se provádí 8. akční program pro životní prostředí, jako jsou iniciativy, programy, investice, projekty a dohody, by měla zohledňovat zásadu „významně nepoškozovat“ stanovenou v článku 17 nařízení o taxonomii.

(11)

8. akční program pro životní prostředí by měl podporovat cíle Zelené dohody pro Evropu v souladu s dlouhodobým cílem „žít spokojeně v mezích naší planety“ do roku 2050, v souladu s tím, co již bylo stanoveno v 7. akčním programu pro životní prostředí. 8. akční program pro životní prostředí, který je celkovým akčním programem Unie pro životní prostředí probíhajícím do roku 2030, přesahuje rámec Zelené dohody pro Evropu. Prioritní cíle 8. akčního programu pro životní prostředí stanoví směr pro tvorbu politik Unie, přičemž vycházejí mimo jiné ze závazků obsažených ve strategiích a iniciativách Zelené dohody pro Evropu, jako je strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, nový akční plán pro oběhové hospodářství, strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek a akční plán pro nulové znečištění.

(12)

Cílem Pařížské dohody přijaté na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (7) (dále jen „Pařížská dohoda“) je posílit globální reakci na hrozbu změny klimatu, a to mimo jiné pomocí udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a uznání, že by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu.

(13)

8. akční program pro životní prostředí tvoří základ pro dosažení environmentálních a klimatických cílů vymezených v rámci agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje a měl by být v souladu s cíli Pařížské dohody, Úmluv z Ria a dalších relevantních mezinárodních dohod. 8. akční program pro životní prostředí umožňuje systémovou změnu hospodářství Unie, která zajistí dobré životní podmínky v mezích naší planety, kde růst je regenerativní, a měl by rovněž zajistit, aby bylo zelené transformace dosaženo spravedlivým a inkluzivním způsobem a aby tato transformace přispěla ke zmírnění nerovností. Podle modelu vypracovaného Stockholmským centrem pro odolnost podporuje dosažení environmentálních a klimatických cílů udržitelného rozvoje sociální a hospodářské cíle udržitelného rozvoje, neboť naše společnost a ekonomiky závisejí na zdravé biosféře a k udržitelnému rozvoji může dojít pouze v bezpečném operačním prostoru stabilní a odolné planety. Má-li Unie prokázat celosvětové vedení při dosažení transformace k udržitelnosti, bude zásadní, aby splnila cíle udržitelného rozvoje a podporovala v tom rovněž třetí země.

(14)

Opatření pro dosažení environmentálních a klimatických cílů Unie musí být uskutečňována v souladu s prováděním evropského pilíře sociálních práv.

(15)

Podle čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování EU má být politika Unie v oblasti životního prostředí zaměřena na vysokou úroveň ochrany, přičemž přihlíží k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Unie. Má být založena na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“.

(16)

8. akční program pro životní prostředí by měl spravedlivým a inkluzivním způsobem urychlit zelenou transformaci na klimaticky neutrální, udržitelné, netoxické, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů a účinně využívající zdroje, které planetě vrací víc, než si bere. Zelená transformace by měla probíhat v kontextu ekonomiky blahobytu, ve které je růst regenerativní a která umožňuje systémovou změnu, která uznává, že dobré životní podmínky a prosperita naší společnosti závisí na stabilním klimatu, zdravém životním prostředí a prosperujících ekosystémech, a která poskytuje bezpečný operační prostor v mezích naší planety. Jak světová populace a poptávka po přírodních zdrojích neustále rostou, ekonomická aktivita by se měla vyvíjet udržitelným způsobem, který neškodí, ale naopak zvrátí změnu klimatu, chrání, obnovuje a zlepšuje stav životního prostředí, mimo jiné zastavením a zvrácením úbytku biologické rozmanitosti, předchází zhoršování stavu životního prostředí, chrání zdraví a dobré životní podmínky před negativními environmentálními riziky a dopady, brání znečištění, minimalizuje je a vede k zachování a obohacení přírodního kapitálu a podpoře udržitelné bioekonomiky, a zajišťuje tak hojnost obnovitelných i neobnovitelných zdrojů. Ekonomika blahobytu prostřednictvím neustálého výzkumu a inovací, transformace výrobních a spotřebních vzorců a adaptace na nové výzvy a spoluvytváření posiluje odolnost a chrání dobré životní podmínky současných i budoucích generací.

(17)

8. akční program pro životní prostředí by měl stanovit tematické prioritní cíle v oblastech zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, ochrany a obnovy suchozemské a mořské biologické rozmanitosti, netoxického oběhového hospodářství, prostředí s nulovým znečištěním a minimalizace tlaků na životní prostředí z výroby a spotřeby ve všech hospodářských odvětvích. Tyto tematické prioritní cíle, které se zabývají příčinami i dopady škod na životním prostředí, jsou ze své podstaty vzájemně propojeny. Proto je k jejich dosažení nezbytný systémový přístup. 8. akční program pro životní prostředí by dále měl určit soudržným způsobem základní podmínky pro dosažení dlouhodobých a tematických prioritních cílů pro všechny zúčastněné aktéry.

(18)

Posouzení dopadů provedená v souvislosti s 8. akčním programem pro životní prostředí by měla zohlednit úplnou škálu bezprostředních a dlouhodobých dopadů na životní prostředí a klima v rámci integrované analýzy hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů, včetně jejich kumulativních účinků, jakož i nákladů souvisejících s činností a nečinností. Tato posouzení dopadů by měla vycházet z rozsáhlých a transparentních konzultací. Komise by měla do osmi týdnů po ukončení veřejné konzultace předložit podrobné informace o odpovědích, které byly během tohoto procesu získány od zúčastněných stran, přičemž rozliší příspěvky od různých druhů zúčastněných stran.

(19)

Transformace na ekonomiku blahobytu, ve které je růst regenerativní, je zakotven v 8. akčním programu pro životní prostředí a v prioritních cílech do roku 2030 i do roku 2050. K zajištění této transformace bude nutné, aby Unie vypracovala ucelenější přístup k tvorbě politik, mimo jiné prostřednictvím využívání souhrnného přehledu, který bude měřit hospodářský, sociální a environmentální pokrok „nad rámec HDP“. Soubor souhrnných ukazatelů, jenž by byl součástí úsilí Unie při provádění agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, by shrnoval stávající procesy týkající se ukazatelů a monitorování a také by pokud možno poskytoval informace o vzdálenosti od dosažení cíle, přičemž by v konečném důsledku sloužil jako politický souhrn, jímž by se řídila tvorba politik. Vypracování tohoto souboru ukazatelů je proto do 8. akčního programu pro životní prostředí zahrnuto jako základní podmínka.

(20)

Program OSN pro životní prostředí a Globální fórum OECD pro životní prostředí poukázaly na to, že environmentální změny mají genderové dopady. Genderově odlišené role rovněž vedou k tomu, že ženy a muži jsou rozdílně zranitelní vůči účinkům změny klimatu, a dopady změny klimatu tak zhoršují genderové nerovnosti. K zajištění toho, aby genderové nerovnosti nepřetrvávaly, je proto nezbytný genderový pohled na opatření a cíle spojené s dosažením prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí.

(21)

V článku 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (8) se uvádí, že zpráva o stavu energetické unie má zahrnovat prvek týkající se pokroku členských států při postupném odstraňování dotací v energetice, zejména dotací na fosilní paliva. Článek 17 uvedeného nařízení stanoví, že Komise, jíž je nápomocen Výbor pro energetickou unii, má přijmout prováděcí akty, včetně metodiky pro podávání zpráv o postupném odstraňování dotací v energetice, zejména dotací na fosilní paliva. Kromě toho bude Komise na základě výsledků probíhající studie podporovat členské státy při postupném odstraňování dalších environmentálně škodlivých dotací.

(22)

Komise vyhodnotila, že pokud má být vyhověno potřebám strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, včetně investičních priorit pro síť Natura 2000 a zelenou infrastrukturu, mělo by být na výdaje na přírodu uvolněno nejméně 20 miliard EUR ročně. To si vyžádá uvolnění soukromých a veřejných finančních prostředků na vnitrostátní i unijní úrovni, mimo jiné prostřednictvím řady různých programů.

(23)

V souladu se sdělením Komise ze dne 14. října 2020 nazvaným „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek“ by 8. akční program pro životní prostředí měl podporovat úsilí Unie o prosazování řádného nakládání s chemickými látkami prostřednictvím mezinárodní spolupráce a partnerství, a to na dvoustranných, regionálních a mnohostranných fórech, jakož i ve spolupráci se třetími zeměmi. Unie v souladu s mezinárodními závazky zajistí, aby nebezpečné chemické látky, jež jsou v Unii zakázány, nebyly vyráběny na vývoz, mimo jiné prostřednictvím případné změny příslušných právních předpisů.

(24)

Jak v Unii, tak na celém světě i nadále dochází k degradaci půdy a krajiny v důsledku široké škály lidských činností, jako je špatné hospodaření s půdou, změna ve využívání půdy, neudržitelné zemědělské postupy, opouštění půdy, znečišťování, neudržitelné lesnické postupy a zábor půdy, a vlivem úbytku biologické rozmanitosti a změny klimatu, často v kombinaci s dalšími faktory, což snižuje schopnost půdy a krajiny plnit ekosystémové služby a funkce.

(25)

Jedním z hlavních hybatelů změny klimatu a zhoršování životního prostředí, včetně celosvětového odlesňování, zůstává globální potravinový systém, včetně zemědělství, rybolovu a akvakultury. V Unii je transformace unijního potravinového systému nezbytná, má-li být zajištěno dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí.

(26)

Podle zprávy ze semináře o biologické rozmanitosti a pandemiích ze dne 29. října 2020 vypracované Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby jsou základními příčinami pandemií tytéž globální environmentální změny, jaké vedou k úbytku biologické rozmanitosti a ke změně klimatu, včetně změn ve využívání půdy, rozšiřování a intenzifikace zemědělství, obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy a konzumace těchto druhů a dalších faktorů. Změna klimatu vede ke vzniku nemocí a pravděpodobně významně zvýší riziko budoucích pandemií, zatímco úbytek biologické rozmanitosti je rovněž spojován s přeměnou krajiny a v některých případech může zvýšit riziko vzniku nových onemocnění. Ve zprávě se uvádí, že náklady související s nečinností výrazně převyšují náklady spojené s prováděním globálních strategií pro prevenci pandemií, jejichž základem je omezení obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy a změna využívání půdy a zpřísnění dohledu v rámci přístupu „jedno zdraví“.

(27)

Pandemie COVID-19, která vedla k bezprecedentní celosvětové zdravotní a hospodářské krizi, znovu ukázala, že při tvorbě politik je důležité uplatňovat víceodvětvový přístup „jedno zdraví“, který uznává, že lidské zdraví závisí na stavu životního prostředí a souvisí s jeho složkami a faktory, včetně zdraví zvířat, a že opatření, jež mají řešit zdravotní hrozby, musí zohledňovat složitost vzájemných vztahů mezi zdravím a životním prostředím. 8. akční program pro životní prostředí by měl přispět k plnému začlenění přístupu „jedno zdraví“ do tvorby politik na všech úrovních.

(28)

Pokrok směrem k uznání práva na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí, jak je stanoveno v rezoluci Rady OSN pro lidská práva 48/13, je základní podmínkou pro dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí.

(29)

Pojem „ekosystémový přístup“, jenž byl stanoven v Úmluvě OSN o biologické rozmanitosti, vymezuje strategii pro integrovanou správu půdy, vody a živých zdrojů, jež podporuje jejich ochranu a udržitelné a spravedlivé využívání s cílem přispět k dosažení rovnováhy mezi třemi cíli úmluvy, totiž ochranou, udržitelným využíváním a sdílením přínosů biologické rozmanitosti.

(30)

Podle zprávy EEA nazvané „Evropská řešení vycházející z přírody: politika, znalosti a praxe ve službách přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof“ jsou řešení vycházející z přírody, která usilují o přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof, opatřeními, jež jsou v souladu s potřebami přírody a posilují ji s cílem obnovit a chránit ekosystémy, pomoci společnosti přizpůsobit se dopadům změny klimatu a zpomalit další oteplování, a přinášejí také mnoho dalších výhod. Provádění řešení vycházejících z přírody by mělo být v souladu s prioritními cíli 8. akčního programu pro životní prostředí.

(31)

Účetnictví přírodního kapitálu, nástroj, jehož cílem je měřit změny stavu přírodního kapitálu pomocí různých měřítek a začleňovat hodnotu ekosystémových služeb do účetních systémů a systémů vykazování, by mělo podporovat měření pokroku při plnění ambiciózních cílů a opatření, jež usilují o snížení emisí skleníkových plynů a ochranu a obnovu biologické rozmanitosti, které však nemůže nahradit.

(32)

Stav mořských a pobřežních ekosystémů, jako jsou mangrovové porosty, korálové útesy, slaniska a porosty mořské trávy, se zhoršuje v důsledku škodlivých praktik, znečištění a procesů, jako je eutrofizace a acidifikace, což se negativně projevuje na jejich biologické rozmanitosti, ekosystémových službách a funkcích i na jejich schopnosti sloužit jako propady uhlíku. Je třeba urychleně přijmout opatření na ochranu a obnovu mořských a pobřežních ekosystémů, včetně mořského dna. Ochrana a zachování oceánů je globální výzvou a kolektivní odpovědností a je třeba zvyšovat povědomí o oceánech a zlepšovat oceánskou gramotnost s cílem podpořit přijímání a provádění účinných opatření na všech úrovních společnosti i všemi společenskými aktéry.

(33)

Očekává se, že v nadcházejících letech dojde k dalšímu zhoršování životního prostředí a stupňování nepříznivých účinků změny klimatu, což nejvíce dolehne na rozvojové země a zranitelné populace. Má-li finanční pomoc Unie a členských států poskytovaná třetím zemím podporovat posilování odolnosti a úsilí třetích zemí v oblasti zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí, jakož i ochrany biologické rozmanitosti, měla by prosazovat agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížskou dohodu a celosvětový rámec Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti po roce 2020 a být v souladu s prioritními cíli 8. akčního programu pro životní prostředí. Unie a členské státy by navíc měly rovněž zajistit, aby byla Pařížská dohoda a další mezinárodní klimatické a environmentální dohody prováděny způsobem, který zohledňuje zásadu rovnosti a společných, i když rozdílných odpovědností a odpovídajících schopností, jak stanoví také čl. 2 odst. 2 Pařížské dohody.

(34)

Zelená diplomacie a posílená spolupráce se třetími zeměmi, včetně rozvojových zemí, a podpora dobré celosvětové správy záležitostí týkajících se životního prostředí, včetně podpory přístupu k informacím, veřejné účasti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, jsou klíčem k dosažení cílů udržitelného rozvoje, jakož i unijních environmentálních a klimatických cílů. Je rovněž zásadní zajistit synergii a soudržnost všech vnitřních a vnějších politik Unie, včetně obchodních politik a dohod, a dodržování soudržnosti politik udržitelného rozvoje.

(35)

Jelikož je environmentální politika vysoce decentralizovaná, opatření k dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by měla být přijímána na různých úrovních správy, totiž na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, s přístupem k víceúrovňové správě založené na spolupráci. K zajištění soudržnosti politik je zásadní jejich účinné monitorování, provádění, vymáhání a odpovědnost a je rovněž nezbytná účinná správa. Integrovaný přístup k rozvoji a provádění politiky by měl být posílen s cílem maximalizovat synergie mezi environmentálními, sociálními a hospodářskými cíli prostřednictvím jejich systematické kontroly a případného posuzování potenciálních kompromisů mezi nimi, jakož i systematického vyhodnocování potřeb zranitelných a marginalizovaných skupin. Tento integrovaný přístup by měl odpovídat zvláštním potřebám všech regionů, včetně městských a venkovských oblastí a nejvzdálenějších regionů. Pro zajištění úspěchu 8. akčního programu pro životní prostředí je navíc důležitý přístup k informacím o životním prostředí, účast veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí a přístup k právní ochraně, včetně transparentní spolupráce s veřejnými orgány na všech úrovních rozhodování i vzájemné spolupráce těchto orgánů, jakož i spolupráce s nevládními subjekty a širší veřejností v souladu s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (9) (dále jen „Aarhuská úmluva“).

(36)

Komise by měla posoudit pokrok při dosahování prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí Unií a členskými státy v souvislosti se spravedlivou a inkluzivní transformací k udržitelnosti, dobrým životním podmínkám a odolnosti v mezích naší planety. To je v souladu s výzvami hlav státu a předsedů vlád členských států obsaženými v Portském prohlášení, výzvami Rady obsaženými v jejích závěrech ze dne 24. října 2019 o ekonomice blahobytu a výzvami Evropského hospodářského a sociálního výboru obsaženými v diskusním dokumentu nazvaném „Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030“, jež se týkaly měření hospodářské výkonnosti a sociálního pokroku „nad rámec HDP“ a posunu k použití „dobrých životních podmínek“ jako kompasu pro politiku, což je krok, který podporuje také OECD.

(37)

Posouzení pokroku při dosahování prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by mělo odrážet nejnovější vývoj, pokud jde o dostupnost a relevanci údajů a ukazatelů. Mělo by být v souladu s nástroji pro monitorování a správu, jež se týkají specifičtějších aspektů politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, jako jsou zejména nařízení (EU) 2018/1999, přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí oznámený Komisí v jejím sdělení ze dne 27. května 2016 nazvaný „Dosahování přínosů politik EU v oblasti životního prostředí s pomocí pravidelného přezkumu jejich provádění“ a nástroji pro monitorování týkající se oběhového hospodářství, nulového znečištění, biologické rozmanitosti, vzduchu, vody, půdy, odpadu nebo jiných environmentálních politik, a aniž by jím byly uvedené nástroje dotčeny. Spolu s nástroji používanými v rámci evropského semestru, při monitorování cílů udržitelného rozvoje Eurostatem a podle sdělení Komise ze dne 9. září 2020 nazvaného „Zpráva o strategickém výhledu z roku 2020“ by posouzení pokroku při dosahování prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí mělo být součástí průřezového, uceleného a propojeného souboru nástrojů pro monitorování a správu, jenž by se nezabýval pouze environmentálními, ale i sociálními a hospodářskými faktory.

(38)

S ohledem na prioritní cíle 8. akčního programu pro životní prostředí, zejména na jeho dlouhodobý prioritní cíl, je důležitý další rozvoj vědecké znalostní základny o mezích naší planety a environmentální stopě a vypracování příslušných souborů ukazatelů.

(39)

K monitorování pokroku při dosahování prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí jsou zapotřebí spolehlivé a smysluplné údaje a ukazatele. Komise, EEA a další příslušné agentury by měly mít přístup k údajům a ukazatelům poskytnutým členskými státy, opakovaně je používat a opírat se o ně v souladu s použitelnými právními akty Unie. Kromě toho by měly být využity jiné zdroje dat, jako jsou družicová data a zpracované informace z programu Unie pro pozorování Země (Copernicus), Evropského systému informací o lesních požárech, Evropského informačního systému pro biologickou rozmanitost, systému evidence půdy a Evropského systému informací o povodních nebo datových platforem, jako jsou Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat či informační platforma pro monitorování chemických látek. Používání moderních digitálních nástrojů a umělé inteligence umožňuje správu a analýzu dat účinným způsobem a snižuje administrativní zátěž, přičemž zároveň zvyšuje včasnost a kvalitu. K posouzení pokroku při dosahování prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by vedle právně závazných cílů stanovených v právu Unie mohly být použity i právně nezávazné cíle.

(40)

Kromě toho by členské státy měly v souladu s požadavky stanovenými ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (10), 2007/2/ES (11) a (EU) 2019/1024 (12) zajistit, aby byly příslušné údaje, informace a ukazatele pro monitorování provádění 8. akčního programu pro životní prostředí volně dostupné, nediskriminační, s otevřeným přístupem, přiměřené, vysoce kvalitní, srovnatelné, aktuální, uživatelsky přívětivé a snadno přístupné online.

(41)

K dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by EEA a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), jakož i členské státy měly být vybaveny dostatečnou kapacitou a dostatečnými zdroji k zajištění řádné, přístupné a transparentní znalostní a faktické základny, aby podpořily provádění strategických priorit Zelené dohody pro Evropu a posouzení pokroku v rámci 8. akčního programu pro životní prostředí. Ve vhodných případech by měly být rovněž zapojeny další subjekty a agentury, které by měly přispívat k provádění uvedených strategických priorit a k uvedenému posouzení pokroku.

(42)

V čl. 192 odst. 3 prvním pododstavci Smlouvy o fungování EU se stanoví, že Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem všeobecné programy činnosti, v nichž stanoví přednostní cíle, kterých má být dosaženo v oblasti politiky Unie týkající se životního prostředí. Jelikož sdělení Komise o Zelené dohodě pro Evropu obsahuje plán klíčových opatření relevantních pro oblast životního prostředí a klimatu v nadcházejících letech, toto rozhodnutí výjimečně nevymezuje opatření pro dosažení svých prioritních cílů na období do roku 2025. Bude však nutné taková opatření vymezit pro období následující po očekávaném zavedení klíčových opatření Zelené dohody pro Evropu do roku 2024, aby se tak zajistilo, že budou moci být dosaženy tematické prioritní cíle stanovené v tomto rozhodnutí a že 8. akční program pro životní prostředí bude i nadále určovat celkovou vizi politiky Unie v oblasti životního prostředí. Je to rovněž nezbytné, aby byly respektovány výsady Evropského parlamentu a Rady podle čl. 192 odst. 3 prvního pododstavce Smlouvy o fungování EU, aniž by byly dotčeny výsady Komise podle článku 17 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Za tímto účelem by Komise měla do 31. března 2024 provést přezkum v polovině období, po němž by měl v zájmu dosažení tematických prioritních cílů případně následovat do 31. března 2025 legislativní návrh, kterým se k tomuto rozhodnutí doplní příslušná příloha.

(43)

Za účelem zohlednění vyvíjejících se cílů politik a dosaženého pokroku by měl být 8. akční program pro životní prostředí hodnocen Komisí v roce 2029. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu obsahující zjištění tohoto hodnocení, po níž bude případně následovat legislativní návrh týkající se příštího akčního programu pro životní prostředí. Tento legislativní návrh by měl být předložen včas, aby se zamezilo prodlevě mezi 8. a 9. akčním programem pro životní prostředí.

(44)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků navrhovaného opatření, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

1.   Toto rozhodnutí stanoví všeobecný akční program v oblasti životního prostředí na období do 31. prosince 2030 (dále jen „8. akční program pro životní prostředí“). Stanoví prioritní cíle 8. akčního programu pro životní prostředí a určuje základní podmínky nezbytné pro jejich dosažení. Zavádí monitorovací rámec pro měření pokroku Unie a jejích členských států při dosahování prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí a mechanismus správy, jehož cílem je zajistit dosažení uvedených prioritních cílů.

2.   8. akční program pro životní prostředí se zaměřuje na urychlení zelené transformace na klimaticky neutrální, udržitelné, netoxické, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství, které účinně využívá zdroje a je založeno na energii z obnovitelných zdrojů, a to spravedlivým, rovným a inkluzivním způsobem, a na ochranu, obnovu a zlepšení stavu životního prostředí, mimo jiné zastavením a zvrácením úbytku biologické rozmanitosti. Podporuje a posiluje integrovaný přístup k politikám a jejich provádění a je založen na Zelené dohodě pro Evropu.

3.   8. akční program pro životní prostředí vytváří základ pro dosažení environmentálních a klimatických cílů vymezených v rámci agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje, jakož i cílů stanovených v mnohostranných dohodách o životním prostředí a klimatu.

4.   Monitorovací rámec 8. akčního programu pro životní prostředí přispívá k úsilí Unie měřit pokrok k udržitelnosti, dobrým životním podmínkám a odolnosti.

5.   8. akční program pro životní prostředí je založen na zásadě obezřetnosti, zásadě preventivních opatření a odvrácení ohrožení životního prostředí u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“.

Článek 2

Prioritní cíle

1.   Dlouhodobým prioritním cílem 8. akčního programu pro životní prostředí je to, aby nejpozději do roku 2050 obyvatelé žili spokojeně v mezích naší planety v udržitelné ekonomice blahobytu, v níž se ničím neplýtvá, růst je regenerativní, v Unii bylo dosaženo klimatické neutrality a nerovnosti byly výrazně omezeny. Zdravé životní prostředí je základem dobrých životních podmínek všech lidí a je prostředím, v němž je zachována biologická rozmanitost, ekosystémům se daří a příroda je chráněna a obnovována, což vede k posílení odolnosti vůči změně klimatu, katastrofám souvisejícím s počasím a klimatem a jiným environmentálním rizikům. Unie udává tempo pro zajištění prosperity současných i budoucích generací na celém světě, přičemž se řídí zásadou mezigenerační odpovědnosti.

2.   8. akční program pro životní prostředí má pro období do 31. prosince 2030 těchto šest vzájemně provázaných tematických prioritních cílů:

a)

rychlé a předvídatelné snižování emisí skleníkových plynů a současně posílení pohlcování pomocí přírodních propadů uhlíku v Unii, aby se dosáhlo cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119, v souladu s klimatickými a environmentálními cíli Unie při současném zajištění spravedlivé transformace, v jejímž rámci nebude nikdo opomenut;

b)

nepřetržitý pokrok při zvyšování a začleňování adaptační kapacity, a to i na základě ekosystémových přístupů, posílení odolnosti a přizpůsobování se změně klimatu a snížení zranitelnosti životního prostředí, společnosti a všech hospodářských odvětví vůči této změně, při současném zdokonalování předcházení katastrofám souvisejícím s počasím a klimatem a připravenosti na ně;

c)

postup k modelu ekonomiky blahobytu, která vrací planetě víc, než si bere, a zrychlení transformace na netoxické oběhové hospodářství, v němž je růst regenerativní, zdroje jsou využívány účinně a udržitelně a je uplatňována hierarchie způsobů nakládání s odpady;

d)

sledování cíle nulového znečištění, a to i v souvislosti se škodlivými chemickými látkami, aby se dosáhlo životního prostředí bez toxických látek, včetně vzduchu, vody a půdy, jakož i v souvislosti se světelným znečištěním a znečištěním hlukem, a ochrana zdraví a dobrých životních podmínek lidí, zvířat a ekosystémů proti rizikům a negativním dopadům souvisejícím s životním prostředím;

e)

ochrana, zachování a obnova mořské a suchozemské biologické rozmanitosti, jakož i biologické rozmanitosti vnitrozemských vod v chráněných oblastech i mimo ně, mimo jiné zastavením a zvrácením úbytku biologické rozmanitosti a zlepšením stavu ekosystémů a jejich funkcí a služeb, které poskytují, a zlepšením stavu životního prostředí, zejména vzduchu, vody a půdy, jakož i bojem proti desertifikaci a degradaci půdy;

f)

podpora environmentálních aspektů udržitelnosti a výrazné snížení klíčových tlaků na životní prostředí a klima spojených s výrobou a spotřebou v Unii, zejména v oblasti energetiky, průmyslu, budov a infrastruktury, mobility, cestovního ruchu, mezinárodního obchodu a potravinového systému.

Článek 3

Základní podmínky pro dosažení prioritních cílů

K dosažení prioritních cílů stanovených v článku 2 se od Komise, členských států, regionálních a místních orgánů a zúčastněných stran podle potřeby vyžaduje:

a)

zajištění účinného, rychlého a plného provádění právních předpisů a strategií Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a usilování o vynikající environmentální výkonnost na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, a to i prostřednictvím zajištění dostatečné správní kapacity a kapacity zajišťování dodržování předpisů, jak je stanoveno v pravidelném přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, a podporu sítí odborníků, jako je Síť Evropské unie pro provádění a vymáhání práva v oblasti životního prostředí, Evropská síť státních zástupců pro životní prostředí, Fórum soudců Evropské unie pro životní prostředí a Evropská síť pro potírání trestné činnosti proti životnímu prostředí, a spolupráci s nimi;

b)

upřednostnění vymáhání práva Unie v oblasti životního prostředí tam, kde je jeho provádění nedostatečné, a to i prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti, jakož i zajištění toho, aby byly na tento účel vyčleněny dostatečné finanční a lidské zdroje a aby informace o těchto řízeních byly úplné a snadno dostupné, v souladu s právem Unie;

c)

zdokonalení pokynů a doporučení, včetně účinných, odrazujících a přiměřených sankcí, s cílem snížit riziko nedodržování práva Unie v oblasti životního prostředí, jakož i posílení opatření v oblasti odpovědnosti za škody na životním prostředí a reakce na nedodržování předpisů a posílení spolupráce soudů a donucovacích orgánů v oblasti trestné činnosti proti životnímu prostředí, jak je stanoveno v příslušných právních předpisech Unie, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (13);

d)

posilování integrovaného přístupu k rozvoji a provádění politiky, zejména:

i)

začleněním prioritních cílů stanovených v článku 2 a v relevantních případech cílů udržitelného rozvoje do všech příslušných strategií, legislativních i nelegislativních iniciativ, programů, investic a projektů na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, jakož i do příslušných mezinárodních dohod uzavřených Unií po 2. květnu 2022 s cílem zajistit, aby tyto strategie, legislativní a nelegislativní iniciativy, programy, investice, projekty a mezinárodní dohody a jejich provádění byly v souladu se všemi prioritními cíli stanovenými v článku 2, případně k těmto cílům přispívaly, a aby tyto cíle nepoškozovaly;

ii)

maximalizací přínosů vyplývajících z provedení směrnic Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (14) a 2001/42/ES (15);

iii)

systematickou kontrolou a případně posouzením synergií a potenciálních kompromisů mezi environmentálními, sociálními a ekonomickými cíli všech iniciativ, aby se zajistilo, že budou udržitelným způsobem, jenž nikoho neopomene, zajištěny dobré životní podmínky lidí, zejména pak jejich potřeby týkající se zdravého životního prostředí, čistého vzduchu a cenově dostupných, vysoce kvalitních a přístupných potravin, vody, energie, bydlení, zelené infrastruktury a mobility;

iv)

přijetím přístupu „udržitelnost v první řadě“, včetně případného začlenění cílů udržitelného rozvoje do pokynů a souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy, jakož i začleňování a uplatňování zásady „nepoškozovat“;

v)

pravidelným hodnocením stávajících politik a případně navrhováním nových právních předpisů, přičemž základem budou v relevantních případech posouzení dopadů, jež vycházejí z rozsáhlých a transparentních konzultací dodržujících postupy, které jsou odpovědné, inkluzivní, založené na informacích a snadno proveditelné, a jež plně zohledňují okamžité a dlouhodobé dopady na životní prostředí a klima jakožto součást integrovaných analýz hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů, včetně jejich kumulativních účinků, a náklady související s činností a nečinností;

vi)

předložením podrobné zpětné vazby k odpovědím zúčastněných stran během konzultací, a to do osmi týdnů od ukončení veřejné konzultace Komisí, přičemž se rozliší příspěvky od různých druhů zúčastněných stran;

e)

vypracování souhrnného přehledu a souboru ukazatelů měřících „nad rámec HDP“, mimo jiné na základě cílené konzultace se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, jakož i zprávy, která identifikuje vzájemné vazby mezi stávajícími soubory ukazatelů, monitorovacími rámci a procesy na unijní úrovni, které měří sociální, hospodářský a environmentální pokrok, a ve které budou navržena opatření, jak lze stávající přehledy a soubory ukazatelů zjednodušit;

f)

zajištění toho, aby sociální nerovnosti vyplývající z dopadů a politik souvisejících s klimatem a životním prostředím byly minimalizovány a aby opatření přijatá na ochranu životního prostředí a klimatu byla prováděna sociálně spravedlivým a inkluzivním způsobem;

g)

začleňování genderového hlediska do politik v oblasti klimatu a životního prostředí, mimo jiné začleněním genderového pohledu do všech fází procesu tvorby politik;

h)

bezodkladné posílení pobídek příznivých pro životní prostředí a postupné odstraňování environmentálně škodlivých dotací, zejména dotací na fosilní paliva, na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, mimo jiné prostřednictvím:

i)

závazného rámce Unie pro monitorování pokroku členských států při postupném odstraňování dotací na fosilní paliva na základě dohodnuté metodiky a podávání zpráv o tomto pokroku;

ii)

stanovení lhůty pro postupné odstranění dotací na fosilní paliva v souladu s ambicí udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C;

iii)

metodiky pro identifikaci dalších environmentálně škodlivých dotací, kterou Komise po konzultaci s členskými státy stanoví do roku 2023; na základě této metodiky členské státy určí další environmentálně škodlivé dotace a pravidelně o nich podávají zprávy Komisi, aby mohla podávat zprávu o úrovni a typu těchto dotací v Unii a o pokroku dosaženém při jejich postupném odstraňování;

i)

začleňování opatření v oblasti biologické rozmanitosti do politik Unie a přispění k dosažení celkové ambice, aby v roce v roce 2024 bylo na cíle v oblasti biologické rozmanitosti poskytnuto 7,5 % ročních výdajů víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a v letech 2026 a 2027 pak 10 % ročních výdajů víceletého finančního rámce, přičemž tyto výdaje budou sledovány pomocí účinné, transparentní a komplexní metodiky a bude zohledněno, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti v současnosti překrývají;

j)

zajištění účinného začleňování problematiky klimatu a biologické rozmanitosti do rozpočtu Unie, odolnosti rozpočtu a rovněž souladu mezi financováním v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti;

k)

podporu řádného nakládání s chemickými látkami na mezinárodní úrovni, přičemž je nutné současně prosazovat, aby bylo na celém světě postupně ukončováno používání látek, které nejsou v Unii povoleny;

l)

rychlé nahrazení látek vzbuzujících obavy, včetně látek vyvolávajících mimořádné obavy, endokrinních disruptorů, vysoce perzistentních chemických látek, neurotoxických látek a imunotoxických látek, jakož i řešení kombinovaných účinků chemických látek, nanoforem látek a expozice nebezpečným chemickým látkám z výrobků, posuzování jejich dopadů na zdraví a životní prostředí, včetně klimatu, a na biologickou rozmanitost, při současné podpoře chemických látek a materiálů bezpečných a udržitelných již ve fázi návrhu a zvýšení a koordinace úsilí o podporu vývoje a validace alternativ ke zkouškám na zvířatech;

m)

řešení degradace půdy a zajištění ochrany a udržitelného využívání půdy, mimo jiné tím, že bude do roku 2023 předložen zvláštní legislativní návrh týkající se zdraví půdy;

n)

transformaci potravinového systému Unie tak, aby mimo jiné přispíval k ochraně a obnově biologické rozmanitosti v rámci Unie i mimo ni a zajišťoval vysokou úroveň dobrých životních podmínek zvířat a zároveň zaručil spravedlivou transformaci pro dotčené zúčastněné strany;

o)

komplexní uznání vzájemné provázanosti mezi lidským zdravím, zdravím zvířat a životním prostředím tím, že bude do tvorby politiky začleňován přístup „jedno zdraví“;

p)

pokrok směrem k tomu, aby bylo na mezinárodní úrovni uznáno právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí;

q)

plné využívání ekosystémových přístupů a zelené infrastruktury, včetně řešení vycházejících z přírody a šetrných k biologické rozmanitosti, a zároveň zajištění toho, aby jejich provádění obnovilo biologickou rozmanitost a posílilo integritu a propojenost ekosystémů, mělo jasné vedlejší přínosy pro společnost, což si vyžádá plné zapojení a souhlas původních obyvatel a místních komunit, aniž by byla nahrazována nebo oslabována opatření přijatá za účelem ochrany biologické rozmanitosti nebo snížení emisí skleníkových plynů v Unii;

r)

využívání stávajících nástrojů a metodik, jakož i další zlepšování metod monitorování, hodnotících nástrojů a měřitelných ukazatelů pro řešení vycházející z přírody;

s)

výrazné snížení materiálové a spotřební stopy Unie s cílem sladit ji co nejdříve s mezemi naší planety, a to případně i prostřednictvím zavedení cílů Unie pro snížení této stopy do roku 2030;

t)

účinnou integraci cílů udržitelného rozvoje, jakož i environmentálních a klimatických cílů do evropského semestru správy ekonomických záležitostí, aniž by byl dotčen jeho původní účel, a to i v rámci národních programů reforem a národních plánů na podporu oživení a odolnosti;

u)

mobilizaci zdrojů a zajištění dostatečných udržitelných investic z veřejných a soukromých zdrojů, včetně finančních prostředků a nástrojů dostupných v rámci rozpočtu Unie, a to prostřednictvím Evropské investiční banky a na vnitrostátní úrovni, v souladu s politickým programem Unie pro udržitelné finance;

v)

co nejlepší využití environmentálního zdanění, tržních nástrojů a zelených rozpočtových nástrojů a nástrojů financování, včetně těch, které jsou nezbytné pro zajištění sociálně spravedlivé transformace, a podporu podniků a jiných zúčastněných stran při vypracovávání a uplatňování standardizovaných účetních postupů pro přírodní kapitál;

w)

zajištění toho, aby environmentální politiky a opatření na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni byly založeny na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a technologiích, a posílení vědomostní základny o životním prostředí, včetně tradičních a místních znalostí, a jejího využívání, a to i prostřednictvím výzkumu, inovací, podpory zelených dovedností, odborné přípravy, rekvalifikace, a dalšího rozvoje environmentálního a ekosystémového účetnictví;

x)

rozvoj a upevňování znalostní základny, mimo jiné požadavků na systémovou změnu, zabývající se tím, jak přejít od izolovaného a odvětvového zaměření politiky k systémovému přístupu k soudržnosti politik, jakož i schopností různých ekosystémů působit jako úložiště a zásoby skleníkových plynů;

y)

využití potenciálu digitálních a datových technologií pro podporu environmentální politiky, mimo jiné tam, kde je to možné, poskytováním údajů a informací o stavu ekosystémů v reálném čase, a zároveň zvýšení úsilí o minimalizaci environmentální stopy těchto technologií a zajištění transparentnosti, hodnověrnosti, interoperability a veřejné dostupnosti údajů a informací;

z)

odstranění nedostatků v příslušných souborech ukazatelů a jejich optimalizace, například těch, které se týkají systémové změny, mezí naší planety a stopy výroby a spotřeby v Unii, jakož i těch, které se zabývají rozhraním mezi environmentálními a socioekonomickými faktory, jako jsou nerovnosti vyplývající ze změny životního prostředí, při současném zajištění toho, aby byly soubory ukazatelů srovnatelné na všech úrovních tvorby politik;

aa)

mobilizaci široké podpory ze strany občanské společnosti, spolupráci s podniky, zejména malými a středními podniky, sociálními partnery, občany, komunitami a dalšími zúčastněnými stranami;

ab)

zvyšování povědomí o významu dosažení prioritních cílů stanovených v článku 2, jakož i posilování schopnosti občanů jednat mimo jiné prostřednictvím podpory diskuse a komunikace na všech úrovních, celoživotního vzdělávání v oblasti životního prostředí, zapojení občanů a opatření iniciovaných komunitami;

ac)

podporu občanské společnosti, veřejných orgánů, občanů a komunit, sociálních partnerů a soukromého sektoru při určování rizik v oblasti klimatu a životního prostředí, posuzování jejich dopadu a přijímání opatření k předcházení, zmírňování a přizpůsobování se těmto rizikům, jakož i posílení zapojení těchto skupin do odstraňování nedostatků ve znalostech, mimo jiné vybízením občanů k tomu, aby sledovali environmentální otázky a nedostatky v dodržování předpisů a informovali o nich, včetně prosazování osvědčených postupů v oblasti občanské vědy s využitím digitálních technologií;

ad)

podporu spolupráce při rozvoji a provádění strategií, politik nebo právních předpisů souvisejících s 8. akčním programem pro životní prostředí a zajištění plné účasti regionálních a místních orgánů v městských a venkovských oblastech, včetně nejvzdálenějších regionů, ve všech dimenzích tvorby politik v oblasti životního prostředí prostřednictvím společného a víceúrovňového přístupu a zajištění toho, aby regionální a místní komunity měly dostatečné zdroje pro jejich provádění v praxi;

ae)

posílení spolupráce mezi všemi orgány Unie, pokud jde o politiku v oblasti klimatu a životního prostředí, a to i mezi Komisí a Výborem regionů v rámci jejich posílené spolupráce, a přezkoumání možností zlepšení dialogu a sdílení informací;

af)

účinné uplatňování vysokých standardů transparentnosti, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v souladu s Aarhuskou úmluvou na unijní i vnitrostátní úrovni;

ag)

zajištění toho, aby údaje a důkazy spojené s prováděním 8. akčního programu pro životní prostředí byly veřejně dostupné, snadno přístupné a srozumitelné, aniž by byla dotčena ustanovení týkající se důvěrnosti v právních předpisech specifických pro tuto oblast;

ah)

podporu celosvětového uplatňování prioritních cílů stanovených v článku 2, zajištění soudržnosti mezi vnitřními a vnějšími přístupy a koordinovaný postup, zejména pokud jde o:

i)

spolupráci se třetími zeměmi na opatřeních v oblasti klimatu a životního prostředí, jejich povzbuzování a podporu, aby v těchto oblastech přijaly a prováděly pravidla, která jsou nejméně stejně ambiciózní jako pravidla Unie, a zajištění toho, aby u všech výrobků uváděných na trh Unie byly zcela splněny příslušné požadavky Unie v souladu s jejími mezinárodními závazky, a to i pokud jde o zastavení odlesňování a degradaci půdy;

ii)

podporu udržitelné správy a řízení podniků, včetně stanovení povinných požadavků náležité péče na úrovni Unie, a podporu začlenění odpovědného chování podniků do vnějších politik Unie, včetně obchodní politiky;

iii)

posílení spolupráce s vládami, podniky, sociálními partnery a občanskou společností ve třetích zemích a mezinárodními organizacemi za účelem vytvoření partnerství a spojenectví na ochranu životního prostředí a klimatu a podporu spolupráce v oblasti životního prostředí a změny klimatu, a to i v rámci skupin G7 a G20;

iv)

prokazování vedoucího postavení na mezinárodních fórech, mimo jiné dosažením cílů udržitelného rozvoje Unií, jakož i cílů stanovených v Pařížské dohodě, Úmluvě o biologické rozmanitosti, Úmluvě o boji proti desertifikaci a dalších mnohostranných dohodách o životním prostředí, zejména posílením jejich provádění, a podpora třetích zemí, aby rovněž dosahovaly těchto cílů, a to i prostřednictvím zvýšení transparentnosti a odpovědnosti, pokud jde o pokrok v plnění závazků učiněných v rámci těchto dohod;

v)

posilování mezinárodní správy záležitostí týkajících se životního prostředí odstraňováním zbývajících nedostatků a posílením dodržování a uplatňování mezinárodně uznávaných environmentálních zásad;

vi)

zajištění toho, aby finanční pomoc Unie a členských států třetím zemím podporovala agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030.

Článek 4

Monitorovací rámec a správa

1.   Komise s podporou Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), aniž je tím dotčena jejich nezávislost, každoročně monitoruje a posuzuje pokrok Unie a členských států při dosahování prioritních cílů stanovených v článku 2 a podává o tomto pokroku zprávu, přičemž přihlíží k základním podmínkám stanoveným v článku 3 a k celkovému cíli, kterým je dosažení systémové změny. Informace, které vycházejí z tohoto monitorování, posuzování a podávání zpráv musí být veřejně dostupné a snadno přístupné.

2.   Cílem monitorování, posuzování a podávání zpráv podle odstavce 1 je usnadnění strategické politické komunikace na vysoké úrovni. Po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami předloží Komise do 2. května 2022 monitorovací rámec založený na omezeném počtu hlavních ukazatelů, které zahrnují, jsou-li k dispozici, systémové ukazatele, které se zabývají mimo jiné environmentálně-sociálními a environmentálně-hospodářskými souvislostmi. Seznam hlavních ukazatelů je stálý, aby byla zajištěna odpovědnost. V případě potřeby se však aktualizuje tak, aby odrážel nejnovější vývoj politiky a ukazatelů.

3.   Monitorování a posouzení podle odstavce 1 musí odrážet nejnovější vývoj, pokud jde o dostupnost a relevanci údajů a ukazatelů a vycházet z údajů dostupných v členských státech a na úrovni Unie, a to zejména z údajů a ukazatelů poskytnutých EEA a Evropským statistickým systémem, s cílem minimalizovat administrativní zátěž. Musí být v souladu s ostatními rámci a opatřeními v oblasti monitorování, podávání zpráv a správy, které se týkají politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, a tyto rámce a opatření jimi nesmí být dotčeny. Vychází z metodiky, která, je-li to proveditelné, umožňuje měřit „vzdálenost k dosažení cílů“ s ohledem na prioritní cíle stanovené v článku 2 a vybrané hlavní ukazatele.

4.   Evropský parlament, Rada a Komise každý rok vezmou na vědomí posouzení uvedené v odstavci 1, jakož i přijatá opatření a případná budoucí opatření, a vymění si o něm své názory.

5.   EEA a ECHA podporují Komisi při zlepšování dostupnosti a relevantnosti údajů, ukazatelů a poznatků, zejména:

a)

shromažďováním údajů a důkazů, jejich zpracováním a podáváním zpráv o nich pomocí moderních digitálních nástrojů, a současně zlepšováním metodik pro shromažďování a zpracování údajů a pro vývoj harmonizovaných ukazatelů;

b)

posílením a poskytováním podpory základnímu výzkumu, mapování a monitorování;

c)

společným úsilím s členskými státy o odstranění relevantních rozdílů při monitorování údajů a s ohledem na potřebu systémových změn;

d)

poskytováním systémových analýz souvisejících s politikou a přispíváním k provádění cílů politik na unijní a vnitrostátní úrovni, a to i navrhováním doporučení pro zlepšení pokroku při dosahování cílů;

e)

integrací údajů o environmentálních, zdravotních, sociálních a ekonomických dopadech a plným využíváním jiných dostupných údajů a služeb, jako jsou údaje a služby poskytované programem Copernicus;

f)

přispíváním k překlenutí kritických mezer ve znalostech o ekologických bodech zlomu při současném zohlednění geografických a ekologických rozdílů mezi regiony;

g)

rozvojem kvantitativních a kvalitativních nástrojů, včetně prognóz a modelů, které by mohly mimo jiné poskytovat informace o možných budoucích systémových dopadech politik týkajících se životního prostředí a klimatu a o „vzdálenosti k dosažení cílů“;

h)

dalším zlepšením dostupnosti a interoperability údajů a přístupu k nim prostřednictvím programů Unie;

i)

zajištěním transparentnosti a odpovědnosti.

6.   Komise pravidelně přezkoumává potřeby v oblasti údajů a znalostí na unijní a vnitrostátní úrovni, včetně kapacity EEA a ECHA a případně dalších evropských subjektů a agentur, k plnění úkolů uvedených v odstavci 5.

Článek 5

Přezkum v polovině období

1.   Do 31. března 2024 provede Komise přezkum v polovině období týkající se pokroku při dosahování tematických prioritních cílů stanovených v čl. 2 odst. 2, přičemž zohlední stav základních podmínek stanovených v článku 3, a pokroku dosaženého při monitorování a posuzování systémových změn. Komise případně s ohledem na výsledek přezkumu v polovině období navrhne změny hlavních ukazatelů uvedených v čl. 4 odst. 2. Přezkum v polovině období vychází z posouzení provedených podle čl. 4 odst. 1 a z jakýchkoli dalších relevantních zjištění. Komise předloží zprávu o přezkumu v polovině období Evropskému parlamentu a Radě.

2.   Za účelem dosažení tematických prioritních cílů stanovených v čl. 2 odst. 2 a s ohledem na přezkum v polovině období uvedený v odstavci 1 tohoto článku, na možnou reakci Evropského parlamentu a Rady na tento přezkum, na další relevantní politický vývoj a na poslední zprávu EEA o stavu a výhledu evropského životního prostředí předloží Komise případně legislativní návrh, kterým doplní do 8. akčního programu pro životní prostředí přílohu na období po roce 2025, která bude obsahovat seznam opatření k dosažení uvedených cílů, jakož i časový rámec pro provedení příslušných opatření.

Článek 6

Hodnocení

Do 31. března 2029 provede Komise hodnocení 8. akčního programu pro životní prostředí. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující hlavní zjištění tohoto hodnocení, po níž bude případně následovat legislativní návrh na příští akční program pro životní prostředí, a to do 31. prosince 2029.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 6. dubna 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

C. BEAUNE


(1)  Úř. věst. C 123, 9.4.2021, s. 76.

(2)  Úř. věst. C 106, 26.3.2021, s. 44.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. března 2022.

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(7)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(9)  Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/37


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2022/592

ze dne 11. dubna 2022,

kterým se provádí nařízení (EU) č. 359/2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Íránu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 359/2011 ze dne 12. dubna 2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům s ohledem na situaci v Íránu (1), a zejména na čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 12. dubna 2011 přijala Rada nařízení (EU) č. 359/2011.

(2)

Na základě přezkumu rozhodnutí Rady 2011/235/SZBP (2) Rada rozhodla, že by platnost omezujících opatření stanovených v uvedeném rozhodnutí měla být prodloužena do 13. dubna 2023.

(3)

Tři osoby označené v příloze I nařízení (EU) č. 359/2011 zemřely a položky, které se jich týkají, by měly být z uvedené přílohy vypuštěny. Rada rovněž dospěla k závěru, že položky týkající se 25 osob uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 359/2011 by měly být aktualizovány.

(4)

Příloha I nařízení (EU) č. 359/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EU) č. 359/2011 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 11. dubna 2022.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES


(1)  Úř. věst. L 100, 14.4.2011, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Rady 2011/235/SZBP ze dne 12. dubna 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Íránu (Úř. věst. L 100, 14.4.2011, s. 51).


PŘÍLOHA

Příloha I nařízení (EU) č. 359/2011 („Seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle čl. 2 odst. 1“) se mění takto:

1)

z části seznamu nadepsaného „Osoby“ se vypouští položky 27 (týkající se osoby ZARGAR Ahmad), 38 (týkající se osoby FIRUZABADI Maj-Gen Dr Seyyed Hasan) a 41 (týkající se osoby HEJAZI Mohammad);

2)

položky týkající se následujících 25 osob se nahrazují tímto:

Osoby

 

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„1.

AHMADI-MOQADDAM Esmail

Místo narození: Teherán (Írán)

Datum narození: 1961

Pohlaví: muž

Od 20. září 2021 ředitel Univerzity a Vyššího výzkumného ústavu národní obrany. Bývalý vyšší poradce pro bezpečnostní otázky náčelníka generálního štábu ozbrojených sil. Od roku 2005 do začátku roku 2015 velitel Íránské národní policie. Od ledna 2011 do začátku roku 2015 rovněž ředitel Íránského policejního útvaru pro počítačovou trestnou činnost (subjekt uvedený na seznamu EU). Jednotky pod jeho velením prováděly brutální útoky na účastníky pokojných protestů a 15. června 2009 v noci tvrdě zasáhly na kolejích Teheránské univerzity. Bývalý vedoucí Íránského ústředí na podporu jemenského lidu.

12.4.2011

20.

MOGHISSEH Mohammad (též znám jako NASSERIAN)

Pohlaví: muž

Soudce Nejvyššího soudu od listopadu 2020. Bývalý předseda Teheránského revolučního soudu, oddělení 28. Rovněž je považován za odpovědného za rozsudky vynesené nad příslušníky společenství Bahá'í. Zabýval se povolebními případy. V nespravedlivých procesech vynesl tresty dlouhodobého odnětí svobody společenským a politickým aktivistům a novinářům a několik trestů smrti pro protestující a společenské a politické aktivisty.

12.4.2011

21.

MOHSENI-EJEI Gholam-Hossein

Místo narození: Edžijeh (Írán)

Datum narození: přibližně 1956

Pohlaví: muž

Od července 2021 předseda Nejvyššího soudu. Člen Rady pro určování zájmů režimu. Od září 2009 do roku 2014 generální prokurátor Íránu. Bývalý zástupce nejvyššího představitele soudní moci (od roku 2014 do července 2021) a mluvčí orgánů soudní moci (2010–2019). Ministr zpravodajských služeb od roku 2005 do roku 2009. Během jeho působení ve funkci ministra zpravodajských služeb v období voleb v roce 2009 byli příslušníci rozvědky pod jeho velením odpovědní za zadržování a mučení stovek aktivistů, novinářů, disidentů a reformních politiků a vymáhání od nich falešných přiznání. Kromě toho byli političtí činitelé nuceni k falešným přiznáním při nesnesitelných výsleších, jejichž součástí bylo mučení, násilí, vydírání a výhrůžky členům rodiny.

12.4.2011

22.

MORTAZAVI Said (také znám jako MORTAZAVI Saeed)

Místo narození: Mejbod, Jazd (Írán)

Datum narození: 1967

Pohlaví: muž

V letech 2011 až 2013 vedoucí Systému sociálního zabezpečení. Do srpna 2009 teheránský generální prokurátor. Jako generální prokurátor Teheránu vydal paušální příkaz, na jehož základě byly zatčeny stovky aktivistů, novinářů a studentů. V lednu roku 2010 byl na základě parlamentního vyšetřování označen jako přímo odpovědný za zadržení tří vězňů, kteří následně ve vazbě zemřeli. V srpnu roku 2010 byl dočasně postaven mimo službu poté, co íránská justice vyšetřovala, jakou hrál roli v případě úmrtí tří mužů zadržených po volbách na jeho příkaz.

Íránské orgány v listopadu roku 2014 jeho roli v případě úmrtí zadržených oficiálně uznaly. V bodech souvisejících s mučením a smrtí tří mladých mužů v roce 2009 ve vazebním zařízení v Kahrízaku jej dne 19. srpna 2015 íránský soud zprostil obvinění. V roce 2017 odsouzen k trestu odnětí svobody, propuštěn v září 2019. V srpnu 2021 vydal íránský Nejvyšší soud rozhodnutí na plnou podporu Saida Mortazaviho, jímž zrušil jeho předchozí dvouletý trest odnětí svobody.

12.4.2011

25.

SALAVATI Abdolghassem

Pohlaví: muž

Od roku 2019 soudce Zvláštního soudu pro finanční trestné činy, oddělení 4. Bývalý předseda Teheránského revolučního soudu, oddělení 15. Vyšetřující soudce Teheránského soudu. Jako soudce předsedal v létě roku 2009 povolebním zinscenovaným procesům a odsoudil k smrti dva monarchisty, s nimiž byly procesy vedeny. Více než sto politických vězňů, aktivistů v oblasti lidských práv a demonstrantů odsoudil k trestům dlouhodobého odnětí svobody.

Podle dostupných informací pokračoval ve vydávání obdobných rozsudků v rozporu s pravidly spravedlivého procesu i v roce 2018.

12.4.2011

28.

YASAGHI Ali-Akbar

Pohlaví: muž

Soudce Nejvyššího soudu, vedoucí 13. úseku. Náměstek výkonného ředitele nadace Setad-e Dieh. Vrchní soudce Mašhadského revolučního soudu (2001–2011). Procesy v jeho pravomoci byly vedeny exemplárně, na uzavřených zasedáních, aniž by byla dodržována základní práva obviněných. Vzhledem k tomu, že rozsudky o popravách byly vydávány hromadně (v období od léta 2009 do léta 2011 jich bylo vyneseno až 550), nebyla při udělování trestu smrti dodržována pravidla spravedlivého procesu.

12.4.2011

30.

ESMAILI Gholam-Hossein (také znám jako ESMAILI Gholam Hossein)

Pohlaví: muž

Od srpna 2021 náčelník štábu íránského prezidenta Ebráhíma Raísího. Mluvčí orgánů soudné moci od dubna 2019 do července 2021. Bývalý předseda Teheránského soudu. Bývalý velitel Íránské vězeňské služby. Z titulu své funkce se podílel na hromadných zadržováních politických protestujících a zastírání násilností páchaných v nápravných zařízeních.

12.4.2011

33.

ABBASZADEH-MESHKINI, Mahmoud

Pohlaví: muž

Poslanec (od února 2020) a předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční věci. Bývalý poradce íránské Vrchní rady pro lidská práva (do roku 2019). Bývalý tajemník Rady pro lidská práva. Bývalý guvernér provincie Ílám. Bývalý politický ředitel ministerstva vnitra. Jako předseda Výboru článku 10 zákona o činnosti politických stran a uskupení byl odpovědný za povolování demonstrací a dalších veřejných událostí a za registraci politických stran.

V roce 2010 pozastavil činnost dvou reformních politických stran spojených s Mírem Husajnem Músavím – Fronty účasti na islámském Íránu a Organizace bojovníků islámské revoluce. Od roku 2009 důsledně a soustavně odmítá povolovat jakákoli nevládní shromáždění, a znemožňuje tak uplatňování ústavního práva na protest, což v rozporu s právem na svobodu shromažďování vede k mnoha případům zatčení pokojných demonstrantů.

V roce 2009 rovněž odmítl opozici povolit obřad na uctění památky osob, jež byly zabity během protestů v souvislosti s prezidentskými volbami.

10.10.2011

35.

AKHARIAN Hassan

Pohlaví: muž

Od roku 2015 velitel oddělení 5 věznice Radžaj-Šahr, odpovědný za samovazbu ve věznici Radžaj-Šahr, která je zařazena na seznam EU; dříve dozorce na oddělení č. 1 věznice Radžaj-Šahr ve městě Karadž (do července roku 2010). Několik bývalých vězňů vypovědělo, že používal mučení a že na základě jeho rozkazů nebyla vězňům poskytována lékařská pomoc. Podle záznamu výpovědi jednoho z uvedených vězňů ve věznici Radžaj-Šahr jej všichni dozorci tvrdě bili, a to s plným vědomím Hassana Akhariana. Existuje rovněž nejméně jeden ohlášený případ trýznivého zacházení a následného úmrtí zadržovaného (Mohsen Beikvand), k němuž došlo v době Akharianovy služby. Mohsen Beikvand zemřel v září roku 2010. Podle důvěryhodných výpovědí spoluvězňů byl zabit na příkaz Hassana Akhariana.

10.10.2011

36.

AVAEE Seyyed Ali-Reza (také znám jako: AVAEE Seyyed Alireza, AVAIE Alireza)

Místo narození: Dezful (Írán)

Datum narození: 20.5.1956

Pohlaví: muž

Ministr spravedlnosti do 25. srpna 2021. Bývalý ředitel zvláštního vyšetřovacího úřadu. Do července roku 2016 náměstek ministra vnitra a vedoucí veřejného registru. Od dubna roku 2014 poradce Disciplinárního soudu pro soudce. Bývalý předseda Teheránského soudnictví. Jako předseda Teheránského soudnictví nese odpovědnost za porušování lidských práv, svévolné zatýkání, porušování práv vězňů a vysoký počet poprav.

10.10.2011

46.

KAMALIAN Behrouz (také znám jako: Hackers Brain, Behrooz_Ice)

Místo narození: Teherán (Írán)

Datum narození: 1983

Pohlaví: muž

Vedoucí kyberskupiny „Ashiyaneh“ spojené s íránským režimem. Skupina „Ashiyaneh“ pro oblast digitální bezpečnosti, založená Behrúzem Kamalianem, je odpovědná za intenzivní počítačové útoky proti domácím oponentům a reformistům i proti zahraničním institucím. Činnost Kamalianovy organizace „Ashiyaneh“ napomáhala tvrdým zásahům režimu proti opozici, které v roce 2009 zahrnovaly četné případy porušení lidských práv. Kamalian i kyberskupina „Ashiyaneh“ pokračovaly ve své činnosti přinejmenším do prosince 2021.

10.10.2011

47.

KHALILOLLAHI Moussa (také znám jako: KHALILOLLAHI Mousa, ELAHI Mousa Khalil)

Místo narození: Tabríz (Írán)

Datum narození: 1963

Pohlaví: muž

Předseda soudu v provincii Východní Ázerbájdžán. Bývalý prokurátor v Tabrízu, v letech 2010 až 2019. Byl zapojen do případu Sakíne Muhammadí Aštíániové a je spoluodpovědný za hrubé porušování práva na spravedlivý proces.

10.10.2011

53.

TALA Hossein (také znám jako: TALA Hosseyn)

Místo narození: Teherán (Írán)

Datum narození: 1969

Pohlaví: muž

Starosta města Eslamšár do roku 2020. Bývalý íránský poslanec. Do září roku 2010 působil jako generální guvernér („farmandar“) provincie Teherán, odpovědný za zásah policejních sil, a tedy za potlačení demonstrací. V prosinci roku 2010 mu byla udělena cena za jeho úlohu v povolebních represích.

10.10.2011

55.

ZEBHI Hossein

Pohlaví: muž

První náměstek soudního poradce a soudce Nejvyššího soudu (vedoucí oddělení 41 Nejvyššího soudu, které se zabývá zejména bezpečnostními trestnými činy a drogami). Náměstek generálního prokurátora Íránu (2007–2015). Ve výše uvedené funkci byl odpovědný za soudní řízení související s povolebními protesty v roce 2009, která byla vedena v rozporu s lidskými právy. Dále v této funkci toleroval neúměrně přísné tresty za trestnou činnost související s drogami.

10.10.2011

56.

BAHRAMI Mohammad-Kazem

Pohlaví: muž

Předseda správního soudu do dubna 2021. Jako vedoucí představitel vojenského soudnictví se v roce 2009 podílel na represích namířených proti pokojným demonstrantům.

10.10.2011

60.

HOSSEINI Dr Mohammad (také znám jako HOSSEYNI Dr Seyyed Mohammad; Seyed, Sayyed and Sayyid)

Místo narození: Rafsandžán, Kermán (Írán)

Datum narození: 23.7.1961

Pohlaví: muž

Místopředseda pro parlamentní záležitosti pod vedením prezidenta Raísího od srpna 2021. Bývalý poradce prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda a mluvčí radikální politické frakce YEKTA. Ministr kultury a otázek islámu (2009–2013). Bývalý člen Islámských revolučních gard (IRGC), podílel se na represích vůči novinářům.

10.10.2011

62.

ZARGHAMI Ezzatollah

Místo narození: Dezful (Írán)

Datum narození: 22.7.1959

Pohlaví: muž

Od 25. srpna 2021 ministr kultury, řemesel a cestovního ruchu. Od roku 2014 člen nejvyšší rady pro kyberprostor a Rady kulturní revoluce. Do listopadu roku 2014 působil jako vedoucí státního vysílání Íránské islámské republiky (Islamic Republic of Iran Broadcasting – IRIB). Během svého působení v této funkci byl odpovědný za veškerá programová rozhodnutí. IRIB vysílal v srpnu roku 2009 a v prosinci roku 2011 vynucená doznání zadržovaných osob a řadu zinscenovaných procesů. Tyto pořady představují jasné porušení mezinárodních ustanovení o spravedlivém soudním řízení a práva na spravedlivý proces.

23.3.2012

64.

KAZEMI Toraj

Pohlaví: muž

Do června 2020 velitel divize policie Velkého Teheránu pro počítačovou trestnou činnost, která je uvedena na seznamu EU. V rámci výkonu této funkce oznámil kampaň zaměřenou na nábor vládních hackerů s cílem lépe kontrolovat informace na internetu a poškodit „nebezpečné“ internetové stránky.

23.3.2012

65.

LARIJANI Sadeq

Místo narození: Nadžaf (Irák)

Datum narození: 1960 nebo srpen 1961

Pohlaví: muž

Od 29. prosince 2018 vedoucí Rady pro určování zájmů režimu. Bývalý člen Rady dohlížitelů (do září 2021). Bývalý nejvyšší představitel soudní moci (2009–2019). Nejvyšší představitel soudní moci musí odsouhlasit a podepsat veškeré rozsudky kisás (odplata), hodúd (trestné činy rouhání) a ta’zirat (trestné činy proti státu). To zahrnuje vynesení rozsudku a uložení trestu smrti, bičování a amputace. V tomto ohledu osobně schválil řadu rozsudků trestu smrti, v rozporu s mezinárodními normami, včetně kamenování, poprav udušením, poprav mladistvých a veřejných poprav, jako v případech, kdy tisíce osob přihlížely popravám vězňů oběšením na mostech. Přispěl tak k vysokému počtu poprav. Rovněž umožňoval ukládání tělesných trestů, jako byly například amputace nebo kapání kyseliny do očí odsouzené osoby. Od doby, kdy Sadík Laridžání převzal funkci, se značně zvýšila četnost svévolného zatýkání politických vězňů, obránců lidských práv a příslušníků menšin. Je rovněž odpovědný za systematické porušování dodržování práva na spravedlivý proces při soudních řízeních v Íránu.

23.3.2012

69.

MORTAZAVI Seyyed Solat

Místo narození: Farsán, Čahármahál i Bahtijárí (jih) – (Írán)

Datum narození: 1967

Pohlaví: muž

Od 5. září 2021 viceprezident Íránu pro výkonné záležitosti a vedoucí kanceláře prezidenta. Od 16. září 2019 do září 2021 vedoucí realitní pobočky Nadace Mostazafan, kterou přímo řídí Nejvyšší vůdce Chomejní. Do listopadu 2019 ředitel teheránské pobočky nadace Astan Qods Razavi. Bývalý starosta Mašhadu, druhého největšího íránského města, kde se pravidelně vykonávají veřejné popravy. Bývalý náměstek ministra vnitra pro politické záležitosti, jmenovaný v roce 2009. V této funkci byl odpovědný za represe namířené proti osobám, které veřejně vystupovaly na obranu svých legitimních práv, včetně svobody projevu. Později jmenován předsedou Íránské volební komise pro parlamentní volby v roce 2012 a prezidentské volby v roce 2013.

23.3.2012

74.

REZVANMA-NESH Ali

Pohlaví: muž

Náměstek prokurátora v provincii Karadž, oblast Alborz v letech 2010–2016. Odpovědný za hrubé porušování lidských práv, včetně účasti na popravě mladistvého.

23.3.2012

79.

RASHIDI AGHDAM, Ali Ashraf

Pohlaví: muž

Zástupce ředitele teheránských věznic pro oblast zdravotnictví, nápravu a převýchovu. Bývalý ředitel věznice Evín (2012–2015). Během jeho působení se podmínky ve věznici zhoršily a zprávy uvádějí, že se trýznivé zacházení s vězni stupňuje. V říjnu 2012 drželo devět vězeňkyň hladovku na protest proti porušování jejich práv a násilnému zacházení ze strany vězeňské stráže.

12.3.2013

80.

KIASATI Morteza

Pohlaví: muž

Soudce oddělení 54 Teheránského revolučního soudu a Ahwázského revolučního soudu, oddělení 4; vynesl tresty smrti nad čtyřmi arabskými politickými vězni (tři bratři Taha Hejdariján, Abás Hejdariján a Abd al-Rahman Hejdariján, a dále Alí Šarífí). Uvedení muži byli zatčeni, mučeni a popraveni oběšením bez řádného soudního řízení. Tyto případy, jakož i absence řádného řízení jsou zmíněny ve zprávě zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Íránu ze dne 13. září 2012 a ve zprávě generálního tajemníka OSN o Íránu ze dne 22. srpna 2012.

12.3.2013

83.

JAFARI, Asadollah

Pohlaví: muž

Současný generální prokurátor v Isfahánu. V této funkci nařídil násilné potlačení demonstrace, při níž se v listopadu 2021 lidé vydali do ulic, aby protestovali proti nedostatku vody. Podle některých zpráv oznámil Džafarí vytvoření zvláštního úřadu pro vyšetřování zatčených demonstrantů.

Ve funkci bývalého prokurátora v provincii Mázandarán Džafarí v trestních řízeních, která vedl, navrhoval uložení trestu smrti, což vedlo k řadě poprav, včetně poprav veřejných, přičemž uložení trestu smrti bylo v daných případech v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, mimo jiné bylo zcela nepřiměřené. Džafarí byl rovněž odpovědný za nezákonné zatýkání a porušování práv zadržených představitelů společenství Bahá'í od jejich prvotního zatčení po jejich držení v izolaci vazební věznice zpravodajských služeb.

12.3.2013

95.

VASEGHI Leyla (též známa jako VASEQI Layla, VASEGHI Leila, VASEGHI Layla)

Místo narození: Sárí, provincie Mázandarán (Írán)

Datum narození: 1352 (íránský islámský kalendář), 1972 nebo 1973 (gregoriánský kalendář)

Pohlaví: žena

Funkce: bývalá guvernérka Šahr-e Qods a předsedkyně Městské bezpečnostní rady

Jako guvernérka Šahr-e Qods a předsedkyně Městské bezpečnostní rady od září 2019 do listopadu 2021 nařídila Leyla Vaseghiová policii a dalším ozbrojeným silám, aby během protestů v listopadu 2019 použily smrtící prostředky, což způsobilo smrt a zranění mnoha neozbrojených demonstrantů a dalších civilistů. Jako guvernérka Šahr-e Qods a ředitelka Městské bezpečnostní rady je Leyla Vaseghiová odpovědná za závažné porušování lidských práv v Íránu.

12.4.2021“


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/44


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/593

ze dne 1. března 2022

o povolení esenciálního oleje z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) jako doplňkové látky pro určité druhy zvířat

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje. V čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení se stanoví přehodnocení doplňkových látek povolených podle směrnice Rady 70/524/EHS (2).

(2)

Esenciální olej z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) byl v souladu se směrnicí 70/524/EHS povolen bez časového omezení jako doplňková látka pro všechny druhy zvířat. Uvedená doplňková látka byla v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1831/2003 následně zapsána do Registru pro doplňkové látky jako stávající produkt.

(3)

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/2003 ve spojení s článkem 7 uvedeného nařízení byla podána žádost o přehodnocení esenciálního oleje z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat.

(4)

Žadatel požádal o zařazení uvedené doplňkové látky do kategorie „senzorické doplňkové látky“ a funkční skupiny „zchutňující látky“. Uvedená žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(5)

Žadatel požádal, aby byl esenciální olej z vavřínu kubébového povolen (Litsea cubeba) také pro použití ve vodě k napájení. Nařízení (ES) č. 1831/2003 však neumožňuje povolení „zchutňujících látek“ pro použití ve vodě k napájení. Proto by použití esenciálního oleje z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) ve vodě k napájení nemělo být povoleno.

(6)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 5. května 2021 (3) k závěru, že za navrhovaných podmínek použití nemá esenciální olej z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví ani na životní prostředí. Úřad rovněž konstatoval, že esenciální olej z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) by měl být považován za dráždivý pro kůži a oči a za látku senzibilizující kůži a dýchací cesty. Komise se proto domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele uvedené doplňkové látky.

(7)

Úřad dále dospěl k závěru, že esenciální olej z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) je uznáván jako potravinářské aroma a že jeho funkce v krmivech by byla v podstatě stejná jako u potravin. Proto se další prokazování jeho účinnosti nepovažuje za nezbytné. Úřad také ověřil zprávu o metodách analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(8)

Posouzení esenciálního oleje z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by mělo být používání uvedené látky povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(9)

V zájmu lepší kontroly by měly být stanoveny určité podmínky. Na etiketě doplňkové látky by měl být zejména uveden doporučený obsah. Pokud je doporučený obsah překročen, měly by být na etiketě premixů uvedeny určité informace.

(10)

Skutečnost, že použití esenciálního oleje z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) jako zchutňující látky se nepovoluje ve vodě k napájení, nebrání jeho použití v krmných směsích podávaných s vodou.

(11)

Vzhledem k tomu, že bezpečnostní důvody nevyžadují okamžité provedení změn v podmínkách pro povolení dotčené látky, je vhodné stanovit přechodné období, které by zúčastněným stranám umožnilo připravit se na plnění nových požadavků vyplývajících z povolení.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Povolení

Látka uvedená v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „senzorické doplňkové látky“ a funkční skupiny „zchutňující látky“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Přechodná opatření

1.   Látka uvedená v příloze a premixy obsahující tuto látku, vyrobené a označené před dnem 2. listopadu 2022 v souladu s pravidly platnými před dnem 2. května 2022, mohou být uváděny na trh a používány až do vyčerpání stávajících zásob.

2.   Krmné směsi a krmné suroviny obsahující látku uvedenou v příloze, vyrobené a označené před dnem 2. května 2023 v souladu s pravidly platnými před dnem 2. května 2022, mohou být uváděny na trh a používány až do vyčerpání stávajících zásob, jestliže jsou určeny pro zvířata určená k produkci potravin.

3.   Krmné směsi a krmné suroviny obsahující látku uvedenou v příloze, vyrobené a označené před dnem 2. května 2024 v souladu s pravidly platnými před dnem 2. května 2022, mohou být uváděny na trh a používány až do vyčerpání stávajících zásob, jestliže jsou určeny pro zvířata neurčená k produkci potravin.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. března 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)  Směrnice Rady 70/524/EHS ze dne 23. listopadu 1970 o doplňkových látkách v krmivech(Úř. věst. L 270, 14.12.1970, s. 1).

(3)  EFSA Journal 2021;19(6):6623.


PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Jméno držitele povolení

Doplňková látka

Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

mg účinné látky/kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 %

Kategorie: senzorické doplňkové látky Funkční skupina: zchutňující látky

2b491-eo

Esenciální olej z vavřínu kubébového (Litsea cubeba)

Složení doplňkové látky

Esenciální olej získaný z plodů vavřínu kubébového (Litsea cubeba) (Lour.) Pers.

Kapalná forma

Charakteristika účinné látky

Esenciální olej získaný parní destilací z plodů vavřínu kubébového (Litsea cubeba) (Lour.) Pers. podle definice Rady Evropy (1)

geranial: 36–45 %

neral: 25–35 %

limonen: 9–15 %

linalol: 0,4–3 %

geraniol: 1–4 %

Číslo CAS: 68855-99-2

Číslo EINECS: 290-018-7

Číslo FEMA: 3846

Číslo CoE: 491

Analytická metoda  (2)

Pro identifikaci fytochemického markeru neralu v doplňkové látce nebo ve směsi zchutňujících látek:

plynová chromatografie/hmotnostní spektrometrie s retention time locking (RTL-GC-MS)

výkrm kuřat

nosnice

výkrm krůt

výkrm prasat

selata

prasnice produkující mléko

telata

dojnice

výkrm skotu

ovce/kozy

koně

králíci

lososovití

psi

kočky

okrasné ryby

1.

Doplňková látka se do krmiva musí zapracovat ve formě premixu.

2.

V návodu pro použití doplňkové látky a premixů musí být uvedeny podmínky skladování a stabilita při tepelném ošetření.

3.

Na etiketě doplňkové látky musí být uvedeno:

„Doporučený maximální obsah účinné látky na 1 kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 %:

výkrm kuřat: 11 mg,

nosnice: 16 mg,

výkrm krůt: 14 mg,

výkrm prasat: 23 mg,

selata: 19 mg,

prasnice produkující mléko: 28 mg,

telata (mléčné krmné směsi): 48 mg,

výkrm skotu, ovce, kozy a koně: 43 mg,

dojnice: 28 mg,

králíci: 17 mg,

lososovití: 47 mg,

psi: 50 mg,

kočky: 8,5 mg,

okrasné ryby: 125 mg.“

4.

Na etiketě premixů musí být uveden název funkční skupiny, identifikační číslo, název a přidané množství účinné látky, pokud by množství použití uvedené na etiketě premixů vedlo k překročení množství uvedeného v bodě 3.

5.

Pro uživatele doplňkové látky a premixů musí provozovatelé krmivářských podniků stanovit provozní postupy a organizační opatření, která budou řešit případná rizika vyplývající z vdechnutí, zasažení kůže nebo zasažení očí. Pokud uvedená rizika nelze těmito postupy a opatřeními vyloučit nebo snížit na minimum, musí se doplňková látka a premixy používat s vhodnými osobními ochrannými prostředky, včetně ochrany kůže, očí a dýchacích cest.

2. května 2032


(1)  Natural sources of flavourings – zpráva č. 2 (2007)

(2)  Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/49


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/594

ze dne 8 dubna 2022,

kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006, pokud jde o seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy nebo provozním omezením v Unii

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES (1), a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 474/2006 (2) vytváří seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii.

(2)

Letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od ruské federální agentury pro leteckou dopravu (dále jen „agentura FATA“), nejsou v příloze A nebo B nařízení (ES) č. 474/2006 zahrnuti, s výjimkou leteckého dopravce SKOL Airline LLC, který byl do přílohy A zařazen prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/2070 (3).

(3)

Podle čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 2111/2005 sdělily některé členské státy Evropské unie (dále jen „EU“) a Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) Komisi informace, které mohou být podstatné v souvislosti s aktualizací uvedeného seznamu. Podstatné informace poskytly i třetí země a mezinárodní organizace. Poskytnuté informace Komise řádně zvážila při svém rozhodování o tom, zda je vhodné seznam aktualizovat.

(4)

Podle dohody uzavřené v roce 1999 mezi Bermudami a Ruskem o provádění článku 83 bis Úmluvy o mezinárodním civilním letectví podepsané dne 7. prosince 1944 v Chicagu (dále jen „Chicagská úmluva“), pokud jde o letadla zapsaná v rejstříku Bermud a provozovaná leteckými dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA, jež se týká převodu funkcí a povinností regulačního dohledu obsažených v přílohách 1, 2 a 6 Chicagské úmluvy, oznámil bermudský úřad pro civilní letectví (dále jen „úřad BCAA“) dne 14. března 2022 prostřednictvím obecného oznámení GEN-01-2022 agentuře FATA, že platnost osvědčení letové způsobilosti všech pronajatých letadel registrovaných na Bermudách a provozovaných leteckými dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA, bude pozastavena s účinkem ode dne 12. března 2022, 23:59 UTC na základě závěru, že již nemůže být zajištěno zachování letové způsobilosti těchto letadel.

(5)

Podle dohody uzavřené v roce 2002 mezi Irskem a Ruskem o provádění článku 83 bis Chicagské úmluvy, pokud jde o letadla zapsaná v rejstříku Irska a provozovaná leteckými dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA, jež se týká převodu funkcí a povinností regulačního dohledu obsažených v přílohách 1, 2 a 6 Chicagské úmluvy, vydal irský letecký úřad (dále jen „úřad IAA“) dne 15. března 2022 letecké oznámení A.114, v němž oznámil skončení platnosti všech osvědčení letové způsobilosti letadel provozovaných leteckými dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA, s účinkem od data uvedeného oznámení na základě závěru, že není možné zajistit letovou způsobilost těchto letadel.

(6)

Navzdory těmto rozhodnutím úřadů BCAA a IAA, jednajících z pozice příslušných orgánů států zápisu do rejstříku, je řada dotčených letadel stále provozována leteckými dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA, jak v rámci Ruska, tak i do některých dalších třetích zemí. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „ICAO“) ve svém elektronickém věstníku 2022/12 ze dne 11. března 2022 připomněla, že takové jednání je přímým porušením článků 29 a 31 Chicagské úmluvy. Podle uvedeného elektronického věstníku neměla agentura FATA, jakožto orgán odpovědný za zajištění toho, aby letečtí dopravci, kteří získali osvědčení v Rusku, dodržovali příslušné mezinárodní bezpečnostní normy, povolit, aby k tomuto provozování docházelo. Kromě toho letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA a provozují tyto lety s letadly uvedenými ve 4. a 5. bodě odůvodnění, tak činili vědomě v rozporu s příslušnými mezinárodními bezpečnostními normami, zejména s ustanovením přílohy 6 části I hlavy 5 standardu 5.2.3 leteckých předpisů ICAO, které zní „[l]etoun musí být provozován v souladu s podmínkami v Osvědčení letové způsobilosti a v mezích schválených provozních omezení obsažených v letové příručce“, přičemž se rozumí, že toto osvědčení letové způsobilosti vydává stát zápisu do rejstříku.

(7)

Kromě toho byl velký počet zmíněných letadel zapsán do rejstříku letadel Ruska bez souhlasu vlastníků a bez následné spolupráce v oblasti bezpečnosti s úřadem BCAA, či úřadem IAA. Jak se též uvádí v elektronickém věstníku ICAO zmíněném v 6. bodě odůvodnění, takové jednání je v rozporu s články 17 a 18 Chicagské úmluvy.

(8)

Dne 18. března 2022 vydala ICAO dopis státům AN 3/1.1-22/41, v němž všem smluvním státům Chicagské úmluvy připomíná povinnosti a závazky v oblasti dohledu vyplývající z uvedené úmluvy a jejích příloh, pokud jde o odpovídající výkon dohledu nad bezpečností.

(9)

Dne 18. března 2022 oznámilo Rusko Bermudám, že s okamžitým účinkem pozastavuje uplatňování dohody o provádění článku 83 bis uvedené ve 4. bodě odůvodnění. V důsledku toho přešly v souladu s příslušnými mezinárodními normami v oblasti bezpečnosti civilního letectví veškeré povinnosti v oblasti regulačního dohledu, které byly dříve podle uvedené dohody převedeny na Rusko, zpět na Bermudy jako na stát zápisu do rejstříku.

(10)

V rozporu s platnými mezinárodními normami v oblasti bezpečnosti civilního letectví si agentura FATA ponechala převedené povinnosti v oblasti regulačního dohledu uvedené ve 4. a 5. bodě odůvodnění a bez jakékoli koordinace s Bermudami a Irskem, jakožto se státy zápisu do rejstříku, na sebe vzala regulační funkce a povinnosti obsažené v příloze 8 Chicagské úmluvy. Neexistují žádné ověřitelné důkazy, které by umožnily dospět k závěru, že agentura FATA rozvinula nezbytnou kapacitu pro dohled nad bezpečností, aby mohla odpovídajícím způsobem v takto krátké době vykonávat takto rozšířenou povinnost dohledu nad takto rozsáhlým počtem letadel.

(11)

Dne 21. března 2022 Komise podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 473/2006 (4) informovala agenturu FATA o svých vážných obavách, pokud jde o situaci týkající se dohledu nad provozní bezpečností v Rusku, a uvědomila ji o základních skutečnostech a úvahách, které by mohly být základem pro rozhodnutí uložit leteckým dopravcům, kteří získali osvědčení od agentury FATA, zákaz provozování letecké dopravy v Unii.

(12)

Komise poskytla agentuře FATA možnost předložit písemné připomínky a přednést dne 5. dubna 2022 ústně své stanovisko Komisi a Výboru EU pro leteckou bezpečnost. Agentura FATA byla požádána, aby do 1. dubna 2022 uvedla, zda hodlá využít svého práva na obranu a chce předstoupit před Výbor EU pro leteckou bezpečnost.

(13)

Dne 21. března 2022 informovala Komise Výbor EU pro leteckou bezpečnost o probíhajících společných konzultacích s agenturou FATA v rámci nařízení (ES) č. 2111/2005 a nařízení Komise (ES) č. 473/2006.

(14)

Dne 31. března 2022 agentura FATA v dopise zaslaném Komisi oznámila, že odmítá tvrzení týkající se úrovně bezpečnosti leteckých dopravců, kteří získali osvědčení od agentury FATA, a že má za to, že v plném rozsahu plní povinnosti uložené smluvním státům ICAO. Agentura FATA však neposkytla žádné důkazy ani informace na podporu svých tvrzení a neprokázala, jak plní své povinnosti týkající se regulačních funkcí a povinností obsažených v příloze 8 Chicagské úmluvy, zejména pokud jde o letecké dopravce provozující letadla uvedená ve 4. a 5. bodě odůvodnění.

(15)

Dne 1. dubna 2022 Komise konstatovala, že agentura FATA nedala najevo úmysl využít svého práva na obranu stanoveného v nařízení (ES) č. 2111/2005, jak bylo požadováno v dopise, který Komise této agentuře předala dne 21. března 2022.

(16)

Dne 5. dubna 2022 se sešel Výbor EU pro leteckou bezpečnost, aby projednal situaci týkající se úrovně bezpečnosti leteckých dopravců, kteří získali osvědčení od agentury FATA, jakož i schopnost agentury FATA dodržovat mezinárodní normy v oblasti bezpečnosti letectví. Výbor EU pro leteckou bezpečnost konstatoval porušení Chicagské úmluvy uvedená v 6. a 7. bodě odůvodnění, jakož i porušení platných mezinárodních norem v oblasti bezpečnosti civilního letectví uvedených v 10. bodě odůvodnění. Rovněž konstatoval neochotu spolupracovat s Komisí a členskými státy EU v otázce kapacity agentury FATA a leteckých dopravců, kterým vydala osvědčení, zajistit zachování letové způsobilosti a provozní bezpečnosti letadlového parku leteckých dopravců, včetně letadel uvedených ve 4. a 5. bodě odůvodnění.

(17)

Dále byl zvážen i následný dopad omezujících opatření vyplývajících z nařízení Rady (EU) 2022/328 (5), kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014, a zejména krátkodobý provozní dopad dostupnosti pouze omezeného přístupu k aktualizacím navigačních databází a databází systémů signalizace nebezpečného přiblížení k zemi, což vážně snižuje schopnosti bezpečné navigace letadel provozovaných leteckými dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA.

(18)

Bylo vzato na vědomí, že v důsledku platných omezujících opatření se omezila inženýrská a technická podpora poskytovaná leteckým dopravcům, kteří získali osvědčení od agentury FATA. Nedostatek této inženýrské a technické podpory spolu se zvýšenou činností v oblasti dohledu vyplývající z přírůstku značného počtu nových letadel v rejstříku Ruska navíc zvýší pracovní zátěž agentury FATA a potřebu odborných znalostí, čehož pravděpodobně nebude možné okamžitě dosáhnout s ohledem jednak na podmínky dohody o provádění článku 83 bis, za nichž byla tato činnost dosud v Rusku vykonávána, a jednak na důsledky platných omezujících opatření.

(19)

Vzhledem k výše uvedeným porušením a neochotě spolupracovat s Komisí a členskými státy EU prostřednictvím řešení konkrétních bodů a obav, na něž Komise upozornila ve svém dopise ze dne 21. března 2022, dospěly Komise a Výbor EU pro leteckou bezpečnost v souladu se společnými kritérii stanovenými v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005, zejména včetně třetího kritéria, k závěru, že neexistují důkazy o tom, že je agentura FATA schopna plnit své povinnosti podle Chicagské úmluvy a norem obsažených v jejích přílohách, pokud jde o letecké dopravce, kteří získali osvědčení od agentury FATA a provozují letadla uvedená ve 4. a 5. bodě odůvodnění.

(20)

Kromě toho v souladu se společnými kritérii stanovenými v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005, a zejména s prvním kritériem, letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA a provozovali jedno nebo více letadel uvedených ve 4. a 5. bodě odůvodnění, tak prokázali závažné bezpečnostní nedostatky tím, že umožnili, aby letový provoz probíhal v rozporu s příslušnými mezinárodními bezpečnostními normami platnými pro obchodní leteckou dopravu.

(21)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se Komise domnívá, že by měl být seznam leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, stanovený v příloze A nařízení (ES) č. 474/2006 změněn tak, aby zahrnoval všechny letecké dopravce, kteří získali osvědčení v Rusku a provozují letadla uvedená ve 4. a 5. bodě odůvodnění.

(22)

Členské státy by měly nadále ověřovat skutečné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem u leteckých dopravců, kteří získali osvědčení od agentury FATA, stanovováním priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše u těchto leteckých dopravců podle nařízení Komise (EU) č. 965/2012 (6).

(23)

Situace týkající se schopnosti a kapacity agentury FATA plnit svou úlohu a povinnosti, pokud jde o dohled nad jejím leteckým průmyslem, jakož i všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Rusku, zejména včetně leteckých dopravců provozujících letadla uvedená ve 4. a 5. bodě odůvodnění, bude pečlivě sledována a bude podléhat další kontrole ze strany Komise, jíž bude nápomocna agentura, za účelem přezkumu na příštích zasedáních Výboru EU pro leteckou bezpečnost.

(24)

Nařízení (ES) č. 474/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(25)

Články 5 a 6 nařízení (ES) č. 2111/2005 uznávají potřebu přijímat rozhodnutí rychle a vzhledem k dopadům na bezpečnost případně i naléhavým postupem. Pro ochranu citlivých informací a cestující veřejnosti je proto nezbytné, aby jakákoli rozhodnutí přijatá v souvislosti s aktualizací seznamu leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy nebo omezení v rámci Unie, byla zveřejněna a vstoupila v platnost bezprostředně po jejich přijetí.

(26)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru EU pro leteckou bezpečnost zřízeného článkem 15 nařízení (ES) č. 2111/2005,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 474/2006 se mění takto:

1)

příloha A se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení;

2)

příloha B se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8 dubna 2022.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Adina VĂLEAN

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 474/2006 ze dne 22. března 2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedeného v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 (Úř. věst. L 84, 23.3.2006, s. 14).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2070 ze dne 25. listopadu 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006, pokud jde o seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy nebo provozním omezením v Unii (Úř. věst. L 421, 26.11.2021, s. 31).

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 473/2006 ze dne 22. března 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedený v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 (Úř. věst. L 84, 23.3.2006, s. 8).

(5)  Nařízení Rady (EU) 2022/328 ze dne 25. února 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 49, 25.2.2022, s. 1).

(6)  Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 296, 25.10.2012, s. 1).


PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA A

SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ AŽ NA VÝJIMKY PODLÉHAJÍ ZÁKAZU PROVOZOVAT LETECKOU DOPRAVU V UNII (1)

Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého provozovatele (AOC) (a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné)

Číslo osvědčení leteckého provozovatele (AOC) nebo číslo provozní licence

Třípísmenný kód ICAO

Stát provozovatele

AVIOR AIRLINES

ROI-RNR-011

ROI

Venezuela

BLUE WING AIRLINES

SRBWA-01/2002

BWI

Surinam

IRAN ASEMAN AIRLINES

FS-102

IRC

Írán

IRAQI AIRWAYS

001

IAW

Irák

MED-VIEW AIRLINE

MVA/AOC/10-12/05

MEV

Nigérie

AIR ZIMBABWE (PVT)

177/04

AZW

Zimbabwe

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Afghánistánu odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Afghánistán

ARIANA AFGHAN AIRLINES

AOC 009

AFG

Afghánistán

KAM AIR

AOC 001

KMF

Afghánistán

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Angoly odpovědných za regulační dohled (s výjimkou TAAG Angola AirlinesHeli Malongo), včetně

 

 

Angola

AEROJET

AO-008/11-07/17 TEJ

TEJ

Angola

GUICANGO

AO-009/11-06/17 YYY

Není známo

Angola

AIR JET

AO-006/11-08/18 MBC

MBC

Angola

BESTFLYA AIRCRAFT MANAGEMENT

AO-015/15-06/17YYY

Není známo

Angola

HELIANG

AO 007/11-08/18 YYY

Není známo

Angola

SJL

AO-014/13-08/18YYY

Není známo

Angola

SONAIR

AO-002/11-08/17 SOR

SOR

Angola

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Arménie odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Arménie

AIRCOMPANY ARMENIA

AM AOC 065

NGT

Arménie

ARMENIA AIRWAYS

AM AOC 063

AMW

Arménie

ARMENIAN HELICOPTERS

AM AOC 067

KAV

Arménie

FLYONE ARMENIA

AM AOC 074

 

Arménie

NOVAIR

AM AOC 071

NAI

Arménie

SHIRAK AVIA

AM AOC 072

SHS

Arménie

SKYBALL

AM AOC 073

Neuvedeno

Arménie

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Konga (Brazzaville) odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Kongo (Brazzaville)

CANADIAN AIRWAYS CONGO

CG-CTA 006

TWC

Kongo (Brazzaville)

EQUAFLIGHT SERVICES

CG-CTA 002

EKA

Kongo (Brazzaville)

EQUAJET

RAC06-007

EKJ

Kongo (Brazzaville)

TRANS AIR CONGO

CG-CTA 001

TSG

Kongo (Brazzaville)

SOCIETE NOUVELLE AIR CONGO

CG-CTA 004

Není známo

Kongo (Brazzaville)

Všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění od orgánů Demokratické republiky Kongo (DRK) odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Demokratická republika Kongo (DRK)

AIR FAST CONGO

AAC/DG/OPS-09/03

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

AIR KATANGA

AAC/DG/OPS-09/08

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

BUSY BEE CONGO

AAC/DG/OPS-09/04

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

COMPAGNIE AFRICAINE D’AVIATION (CAA)

AAC/DG/OPS-09/02

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

CONGO AIRWAYS

AAC/DG/OPS-09/01

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

KIN AVIA

AAC/DG/OPS-09/10

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

MALU AVIATION

AAC/DG/OPS-09/05

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

SERVE AIR CARGO

AAC/DG/OPS-09/07

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

SWALA AVIATION

AAC/DG/OPS-09/06

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

MWANT JET

AAC/DG/OPS-09/09

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Džibutska odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Džibutsko

DAALLO AIRLINES

Není známo

DAO

Džibutsko

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Rovníkové Guineje odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Rovníková Guinea

CEIBA INTERCONTINENTAL

2011/0001/MTTCT/DGAC/SOPS

CEL

Rovníková Guinea

CRONOS AIRLINES

2011/0004/MTTCT/DGAC/SOPS

Není známo

Rovníková Guinea

Všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění od orgánů Eritreje odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Eritrea

ERITREAN AIRLINES

AOC No 004

ERT

Eritrea

NASAIR ERITREA

AOC No 005

NAS

Eritrea

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Kyrgyzstánu odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Kyrgyzstán

AEROSTAN

08

BSC

Kyrgyzstán

AIR COMPANY AIR KG

50

Není známo

Kyrgyzstán

AIR MANAS

17

MBB

Kyrgyzstán

AVIA TRAFFIC COMPANY

23

AVJ

Kyrgyzstán

FLYSKY AIRLINES

53

FSQ

Kyrgyzstán

HELI SKY

47

HAC

Kyrgyzstán

KAP.KG AIRCOMPANY

52

KGS

Kyrgyzstán

SKY KG AIRLINES

41

KGK

Kyrgyzstán

TEZ JET

46

TEZ

Kyrgyzstán

VALOR AIR

07

VAC

Kyrgyzstán

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Libérie odpovědných za regulační dohled.

 

 

Libérie

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Libye odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Libye

AFRIQIYAH AIRWAYS

007/01

AAW

Libye

AIR LIBYA

004/01

TLR

Libye

AL MAHA AVIATION

030/18

Není známo

Libye

BERNIQ AIRWAYS

032/21

BNL

Libye

BURAQ AIR

002/01

BRQ

Libye

GLOBAL AIR TRANSPORT

008/05

GAK

Libye

HALA AIRLINES

033/21

HTP

Libye

LIBYAN AIRLINES

001/01

LAA

Libye

LIBYAN WINGS AIRLINES

029/15

LWA

Libye

PETRO AIR

025/08

PEO

Libye

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Nepálu odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Nepál

AIR DYNASTY HELI. S.

035/2001

Není známo

Nepál

ALTITUDE AIR

085/2016

Není známo

Nepál

BUDDHA AIR

014/1996

BHA

Nepál

FISHTAIL AIR

017/2001

Není známo

Nepál

SUMMIT AIR

064/2010

Není známo

Nepál

HELI EVEREST

086/2016

Není známo

Nepál

HIMALAYA AIRLINES

084/2015

HIM

Nepál

KAILASH HELICOPTER SERVICES

087/2018

Není známo

Nepál

MAKALU AIR

057A/2009

Není známo

Nepál

MANANG AIR PVT

082/2014

Není známo

Nepál

MOUNTAIN HELICOPTERS

055/2009

Není známo

Nepál

PRABHU HELICOPTERS

081/2013

Není známo

Nepál

NEPAL AIRLINES CORPORATION

003/2000

RNA

Nepál

SAURYA AIRLINES

083/2014

Není známo

Nepál

SHREE AIRLINES

030/2002

SHA

Nepál

SIMRIK AIR

034/2000

Není známo

Nepál

SIMRIK AIRLINES

052/2009

RMK

Nepál

SITA AIR

033/2000

Není známo

Nepál

TARA AIR

053/2009

Není známo

Nepál

YETI AIRLINES

037/2004

NYT

Nepál

Následující letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Ruska odpovědných za regulační dohled

 

 

Rusko

AURORA AIRLINES

486

SHU

Rusko

AVIACOMPANY "AVIASTAR-TU" CO. LTD

458

TUP

Rusko

IZHAVIA

479

IZA

Rusko

JOINT STOCK COMPANY "AIR COMPANY "YAKUTIA"

464

SYL

Rusko

JOINT STOCK COMPANY "RUSJET"

498

RSJ

Rusko

JOINT STOCK COMPANY "UVT AERO"

567

UVT

Rusko

JOINT STOCK COMPANY SIBERIA AIRLINES

31

SBI

Rusko

JOINT STOCK COMPANY SMARTAVIA AIRLINES

466

AUL

Rusko

JOINT-STOCK COMPANY "IRAERO" AIRLINES

480

IAE

Rusko

JOINT-STOCK COMPANY "URAL AIRLINES"

18

SVR

Rusko

JOINT–STOCK COMPANY ALROSA AIR COMPANY

230

DRU

Rusko

JOINT-STOCK COMPANY NORDSTAR AIRLINES

452

TYA

Rusko

JS AVIATION COMPANY "RUSLINE"

225

RLU

Rusko

JSC YAMAL AIRLINES

142

LLM

Rusko

LLC "NORD WIND"

516

NWS

Rusko

LLC “AIRCOMPANY IKAR”

36

KAR

Rusko

POBEDA AIRLINES LIMITED LIABILITY COMPANY

562

PBD

Rusko

PUBLIC JOINT STOCK COMPANY "AEROFLOT - RUSSIAN AIRLINES"

1

AFL

Rusko

ROSSIYA AIRLINES, JOINT STOCK COMPANY

2

SMD

Rusko

SKOL AIRLINE LLC

228

CDV

Rusko

UTAIR AVIATION, JOINT-STOCK COMPANY

6

UTA

Rusko

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Svatého Tomáše a Princova ostrova odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Svatý Tomáš a Princův ostrov

AFRICA'S CONNECTION

10/AOC/2008

ACH

Svatý Tomáš a Princův ostrov

STP AIRWAYS

03/AOC/2006

STP

Svatý Tomáš a Princův ostrov

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Sierry Leone odpovědných za regulační dohled

 

 

Sierra Leone

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Súdánu odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Súdán

ALFA AIRLINES SD

54

AAJ

Súdán

BADR AIRLINES

35

BDR

Súdán

BLUE BIRD AVIATION

11

BLB

Súdán

ELDINDER AVIATION

8

DND

Súdán

GREEN FLAG AVIATION

17

GNF

Súdán

HELEJETIC AIR

57

HJT

Súdán

KATA AIR TRANSPORT

9

KTV

Súdán

KUSH AVIATION CO.

60

KUH

Súdán

NOVA AIRWAYS

46

NOV

Súdán

SUDAN AIRWAYS CO.

1

SUD

Súdán

SUN AIR

51

SNR

Súdán

TARCO AIR

56

TRQ

Súdán


(1)  Leteckým dopravcům uvedeným v příloze A by mohlo být dovoleno uplatňovat přepravní práva tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se zákaz provozování letecké dopravy nevztahuje, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA B

SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ PODLÉHAJÍ PROVOZNÍM OMEZENÍM V UNII (1)

Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého provozovatele (AOC) (a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné)

Číslo osvědčení leteckého provozovatele (AOC)

Třípísmenný kód ICAO

Stát provozovatele

Typ letadla podléhající omezení

Poznávací značka/značky a případně výrobní číslo/čísla letadla podléhajícího omezení

Stát zápisu do rejstříku

IRAN AIR

FS100

IRA

Írán

Všechna letadla typu Fokker F100 a typu Boeing B747

Letadla typu Fokker F100, jak je uvedeno v AOC; letadla typu Boeing B747, jak je uvedeno v AOC

Írán

AIR KORYO

GAC-AOC/KOR-01

KOR

Severní Korea

Celý letadlový park s výjimkou: 2 letadel typu TU-204

Celý letadlový park s výjimkou: P-632 a P-633

Severní Korea


(1)  Leteckým dopravcům uvedeným v příloze B by mohlo být dovoleno uplatňovat přepravní práva tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se zákaz provozování letecké dopravy nevztahuje, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/60


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/595

ze dne 11. dubna 2022,

kterým se mění některá nařízení týkající se omezujících opatření a stanoví jednotný seznam pro přílohy těchto nařízení obsahující kontaktní údaje příslušných orgánů členských států a adresu pro účely oznamování Evropské komisi

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 215 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (1), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s organizacemi ISIL (Dá'iš) a Al-Kajdá (2), a zejména na čl. 7 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 147/2003 ze dne 27. ledna 2003 o některých omezujících opatřeních vůči Somálsku (3), a zejména na článek 6a uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 ze dne 7. července 2003 o některých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96 (4), a zejména na čl. 11 písm. c) uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 314/2004 ze dne 19. února 2004 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Zimbabwe (5), a zejména na čl. 11 písm. a) uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 1183/2005 ze dne 18. července 2005 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Demokratické republice Kongo (6), a zejména na čl. 9 odst. 6 uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 305/2006 ze dne 21. února 2006 o zavedení zvláštních omezujících opatření proti některým osobám podezřelým z účasti na zavraždění bývalého předsedy libanonské vlády Rafíka Harírího (7), a zejména na čl. 8 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině (8), a zejména na článek 8 uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 1412/2006 ze dne 25. září 2006 o některých omezujících opatření vůči Libanonu (9), a zejména na článek 5 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 1284/2009 ze dne 22. prosince 2009 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření vůči Guinejské republice (10), a zejména na článek 15 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 356/2010 ze dne 26. dubna 2010 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým fyzickým a právnickým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Somálsku (11), a zejména na článek 11 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 101/2011 ze dne 4. února 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku (12), a zejména na článek 11 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 359/2011 ze dne 12. dubna 2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům s ohledem na situaci v Íránu (13), a zejména na článek 11 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 753/2011 ze dne 1. srpna 2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, skupinám, podnikům a subjektům vzhledem k situaci v Afghánistánu (14), a zejména na článek 10 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 36/2012 ze dne 18. ledna 2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii a o zrušení nařízení (EU) č. 442/2011 (15), a zejména na článek 31 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (16), a zejména na článek 45 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 377/2012 ze dne 3. května 2012 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu v Republice Guineji-Bissau (17), a zejména na článek 10 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 401/2013 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Myanmaru/Barmě a o zrušení nařízení (ES) č. 194/2008 (18), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (19), a zejména na článek 13 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 224/2014 ze dne 10. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Středoafrické republice (20), a zejména na článek 16 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (21), a zejména na článek 13 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 747/2014 ze dne 10. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Súdánu a o zrušení nařízení (ES) č. 131/2004 a (ES) č. 1184/2005 (22), a zejména na článek 14 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (23), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 1352/2014 ze dne 18. prosince 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Jemenu (24), a zejména na článek 14 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2015/735 ze dne 7. května 2015 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Jižním Súdánu a o zrušení nařízení (EU) č. 748/2014 (25), a zejména na článek 19 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2015/1755 ze dne 1. října 2015 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Burundi (26), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2016/44 ze dne 18. ledna 2016 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi a o zrušení nařízení (EU) č. 204/2011 (27), a zejména na čl. 20 písm. a) uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2016/1686 ze dne 20. září 2016 o uložení dalších omezujících opatření namířených proti ISIL (Dá'iš) a al-Káidě a fyzickým a právnickým osobám, subjektům a orgánům, které jsou s nimi spojeny (28), a zejména na článek 17 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2017/1509 ze dne 30. srpna 2017 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice a o zrušení nařízení (ES) č. 329/2007 (29), a zejména na čl. 46 písm. a) uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2017/1770 ze dne 28. září 2017 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Mali (30), a zejména na čl. 12 odst. 7 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2017/2063 ze dne 13. listopadu 2017 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele (31), a zejména na čl. 17 odst. 5 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2018/1542 ze dne 15. října 2018 o omezujících opatřeních proti šíření a používání chemických zbraní (32), a zejména na čl. 12 odst. 5 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2019/796 ze dne 17. května 2019 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy (33), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2019/1890 ze dne 11. listopadu 2019 o omezujících opatřeních vzhledem k nepovoleným vrtným činnostem Turecka ve východním Středomoří (34), a zejména na čl. 12 odst. 5 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2020/1998 ze dne 7. prosince 2020 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv (35), a zejména na čl. 14 odst. 5 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2021/1275 ze dne 30. července 2021 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Libanonu (36), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2022/263 ze dne 23. února 2022, o omezujících opatřeních v reakci na uznání nezávislosti území Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou vlády, a vyslání ruských ozbrojených sil na tato území (37), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Za účelem harmonizace a aktualizace kontaktních údajů příslušných orgánů členských států v rámci určitých nařízení, která se týkají omezujících opatření, stanoví toto nařízení jednotný seznam kontaktních údajů příslušných orgánů členských států a adresu pro účely oznamování Komisi.

(2)

Jednotný seznam kontaktních údajů příslušných orgánů členských států a adresa pro účely oznamování Komisi stanovené v tomto nařízení nahrazují specifické seznamy stanovené v nařízení Rady (ES) No 2580/2001, nařízení Rady (ES) č. 881/2002, nařízení Rady (ES) č. 147/2003, nařízení Rady (ES) č. 1210/2003, nařízení Rady (ES) č. 314/2004, nařízení Rady (ES) č. 1183/2005, nařízení Rady (ES) č. 305/2006, nařízení Rady (ES) č. 765/2006, nařízení Rady (ES) č. 1412/2006, nařízení Rady (EU) č. 1284/2009, nařízení Rady (EU) č. 356/2010, nařízení Rady (EU) č. 101/2011, nařízení Rady (EU) č. 359/2011, nařízení Rady (EU) č. 753/2011, nařízení Rady (EU) č. 36/2012, nařízení Rady (EU) č. 267/2012, nařízení Rady (EU) č. 377/2012, nařízení Rady (EU) č. 401/2013, nařízení Rady (EU) č. 208/2014, nařízení Rady (EU) č. 224/2014, nařízení Rady (EU) č. 269/2014, nařízení Rady (EU) č. 747/2014, nařízení Rady (EU) č. 833/2014, nařízení Rady (EU) č. 1352/2014, nařízení Rady (EU) 2015/735, nařízení Rady (EU) 2015/1755, nařízení Rady (EU) 2016/44, nařízení Rady (EU) 2016/1686, nařízení Rady (EU) 2017/1509, nařízení Rady (EU) 2017/1770, nařízení Rady (EU) 2017/2063, nařízení Rady (EU) 2018/1542, nařízení Rady (EU) 2019/796, nařízení Rady (EU) 2019/1890, nařízení Rady (EU) 2020/1998, nařízení Rady (EU) 2021/1275 a nařízení Rady (EU) 2022/263, a uvedená nařízení by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Příloha II nařízení Rady (ES) č. 881/2002 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 3

Příloha I nařízení Rady (ES) č. 147/2003 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 4

Příloha V nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 5

Příloha II nařízení Rady (ES) č. 314/2004 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 6

Příloha II nařízení Rady (ES) č. 1183/2005 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 7

Příloha II nařízení Rady (ES) č. 305/2006 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 8

Příloha II nařízení Rady (ES) č. 765/2006 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 9

Příloha nařízení Rady (ES) č. 1412/2006 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 10

Příloha III nařízení Rady (EU) č. 1284/2009 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 11

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 356/2010 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 12

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 101/2011 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 13

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 359/2011 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 14

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 753/2011 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 15

Příloha III nařízení Rady (EU) č. 36/2012 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 16

Příloha X nařízení Rady (EU) č. 267/2012 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 17

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 377/2012 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 18

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 401/2013 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 19

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 208/2014 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 20

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 224/2014 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 21

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 269/2014 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 22

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 747/2014 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 23

Příloha I nařízení Rady (EU) č. 833/2014 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 24

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 1352/2014 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 25

Příloha III nařízení Rady (EU) 2015/735 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 26

Příloha II nařízení Rady (EU) 2015/1755 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 27

Příloha IV nařízení Rady (EU) 2016/44 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 28

Příloha II nařízení Rady (EU) 2016/1686 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 29

Příloha I nařízení Rady (EU) 2017/1509 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 30

Příloha II nařízení Rady (EU) 2017/1770 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 31

Příloha III nařízení Rady (EU) 2017/2063 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 32

Příloha II nařízení Rady (EU) 2018/1542 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 33

Příloha II nařízení Rady (EU) 2019/796 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 34

Příloha II nařízení Rady (EU) 2019/1890 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 35

Příloha II nařízení Rady (EU) 2020/1998 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 36

Příloha II nařízení Rady (EU) 2021/1275 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 37

Příloha I nařízení Rady (EU) 2022/263 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 38

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. dubna 2022.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

generální ředitel

Generální ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů


(1)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70.

(2)  Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9.

(3)  Úř. věst. L 24, 29.1.2003, s. 2.

(4)  Úř. věst. L 169, 8.7.2003, s. 6.

(5)  Úř. věst. L 55, 24.2.2004, s. 1.

(6)  Úř. věst. L 193, 23.7.2005, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 51, 22.2.2006, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 134, 20.5.2006, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 267, 27.9.2006, s. 2.

(10)  Úř. věst. L 346, 23.12.2009, s. 26.

(11)  Úř. věst. L 105, 27.4.2010, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 31, 5.2.2011, s. 1.

(13)  Úř. věst. L 100, 14.4.2011, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 16, 19.1.2012, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 88, 24.3.2012, s. 1.

(17)  Úř. věst. L 119, 4.5.2012, s. 1.

(18)  Úř. věst. L 121, 3.5.2013, s. 1.

(19)  Úř. věst. L 66, 6.3.2014, s. 1.

(20)  Úř. věst. L 70, 11.3.2014, s. 1.

(21)  Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 6.

(22)  Úř. věst. L 203, 11.7.2014, s. 1.

(23)  Úř. věst. L 229, 31.7.2014, s. 1.

(24)  Úř. věst. L 365, 19.12.2014, s. 60.

(25)  Úř. věst. L 117, 8.5.2015, s. 13.

(26)  Úř. věst. L 257, 2.10.2015, s. 1.

(27)  Úř. věst. L 12, 19.1.2016, s. 1.

(28)  Úř. věst. L 255, 21.9.2016, s. 1.

(29)  Úř. věst. L 224, 31.8.2017, s. 1.

(30)  Úř. věst. L 251, 29.9.2017, s. 1.

(31)  Úř. věst. L 295, 14.11.2017, s. 21.

(32)  Úř. věst. L 259, 16.10.2018, s. 12.

(33)  Úř. věst. L 129I, 17.5.2019, s. 1.

(34)  Úř. věst. L 291, 12.11.2019, s. 3.

(35)  Úř. věst. L 410I, 7.12.2020, s. 1.

(36)  Úř. věst. L 277I, 2.8.2021, s. 1.

(37)  Úř. věst. L 42I, 23.2.2022, s. 77.


PŘÍLOHA

„BELGIE

https://diplomatie.belgium.be/en/policy/policy_areas/peace_and_security/sanctions

BULHARSKO

https://www.mfa.bg/en/EU-sanctions

ČESKO

www.financnianalytickyurad.cz/mezinarodni-sankce.html

DÁNSKO

http://um.dk/da/Udenrigspolitik/folkeretten/sanktioner/

NĚMECKO

https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Artikel/Aussenwirtschaft/embargos-aussenwirtschaftsrecht.html

ESTONSKO

https://vm.ee/et/rahvusvahelised-sanktsioonid

IRSKO

https://www.dfa.ie/our-role-policies/ireland-in-the-eu/eu-restrictive-measures/

ŘECKO

http://www.mfa.gr/en/foreign-policy/global-issues/international-sanctions.html

ŠPANĚLSKO

https://www.exteriores.gob.es/es/PoliticaExterior/Paginas/SancionesInternacionales.aspx

FRANCIE

http://www.diplomatie.gouv.fr/fr/autorites-sanctions/

CHORVATSKO

https://mvep.gov.hr/vanjska-politika/medjunarodne-mjere-ogranicavanja/22955

ITÁLIE

https://www.esteri.it/it/politica-estera-e-cooperazione-allo-sviluppo/politica_europea/misure_deroghe/

KYPR

https://mfa.gov.cy/themes/

LOTYŠSKO

http://www.mfa.gov.lv/en/security/4539

LITVA

http://www.urm.lt/sanctions

LUCEMBURSKO

https://maee.gouvernement.lu/fr/directions-du-ministere/affaires-europeennes/organisations-economiques-int/mesures-restrictives.html

MAĎARSKO

https://kormany.hu/kulgazdasagi-es-kulugyminiszterium/ensz-eu-szankcios-tajekoztato

MALTA

https://foreignandeu.gov.mt/en/Government/SMB/Pages/SMB-Home.aspx

NIZOZEMSKO

https://www.rijksoverheid.nl/onderwerpen/internationale-sancties

RAKOUSKO

https://www.bmeia.gv.at/themen/aussenpolitik/europa/eu-sanktionen-nationale-behoerden/

POLSKO

https://www.gov.pl/web/dyplomacja/sankcje-miedzynarodowe

https://www.gov.pl/web/diplomacy/international-sanctions

PORTUGALSKO

https://www.portaldiplomatico.mne.gov.pt/politica-externa/medidas-restritivas

RUMUNSKO

http://www.mae.ro/node/1548

SLOVINSKO

http://www.mzz.gov.si/si/omejevalni_ukrepi

SLOVENSKO

https://www.mzv.sk/europske_zalezitosti/europske_politiky-sankcie_eu

FINSKO

https://um.fi/pakotteet

ŠVÉDSKO

https://www.regeringen.se/sanktioner

Adresa pro účely oznamování Evropské komisi:

European Commission

Directorate-General for Financial Stability, Financial Services and Capital Markets Union (DG FISMA)

Rue de Spa / Spaastraat 2

B-1049 Bruxelles/Brussel, Belgie

E-mail: relex-sanctions@ec.europa.eu“


ROZHODNUTÍ

12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/68


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/596

ze dne 11. dubna 2022,

kterým se mění rozhodnutí 2011/235/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Íránu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 12. dubna 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/235/SZBP (1).

(2)

Na základě přezkumu rozhodnutí 2011/235/SZBP má Rada za to, že by platnost omezujících opatření stanovených v uvedeném rozhodnutí měla být prodloužena do 13. dubna 2023.

(3)

Tři osoby označené v příloze rozhodnutí 2011/235/SZBP zemřely a položky, které se jich týkaly, by měly být z uvedené přílohy vypuštěny. Rada rovněž dospěla k závěru, že údaje týkající se 25 osob uvedených v příloze rozhodnutí 2011/235/SZBP by měly být aktualizovány.

(4)

Rozhodnutí 2011/235/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2011/235/SZBP se mění takto:

1)

v článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Toto rozhodnutí se použije do 13. dubna 2023. Je průběžně přezkoumáváno. Pokud bude mít Rada za to, že jeho cílů nebylo dosaženo, odpovídajícím způsobem prodlouží jeho použitelnost nebo je změní.“;

2)

příloha se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 11. dubna 2022.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES


(1)  Rozhodnutí Rady 2011/235/SZBP ze dne 12. dubna 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Íránu (Úř. věst. L 100, 14.4.2011, s. 51).


PŘÍLOHA

Příloha rozhodnutí 2011/235/SZBP („Seznam osob a subjektů podle článků 1 a 2“) se mění takto:

1)

z části seznamu nadepsaného „Osoby“ se vypouští položky 27 (týkající se osoby ZARGAR Ahmad), 38 (týkající se osoby FIRUZABADI Maj-Gen Dr Seyyed Hasan) a 41 (týkající se osoby HEJAZI Mohammad);

2)

položky týkající se následujících 25 osob se nahrazují tímto:

Osoby

 

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„1.

AHMADI-MOQADDAM Esmail

Místo narození: Teherán (Írán)

Datum narození: 1961

Pohlaví: muž

Od 20. září 2021 ředitel Univerzity a Vyššího výzkumného ústavu národní obrany. Bývalý vyšší poradce pro bezpečnostní otázky náčelníka generálního štábu ozbrojených sil. Od roku 2005 do začátku roku 2015 velitel Íránské národní policie. Od ledna 2011 do začátku roku 2015 rovněž ředitel Íránského policejního útvaru pro počítačovou trestnou činnost (subjekt uvedený na seznamu EU). Jednotky pod jeho velením prováděly brutální útoky na účastníky pokojných protestů a 15. června 2009 v noci tvrdě zasáhly na kolejích Teheránské univerzity. Bývalý vedoucí Íránského ústředí na podporu jemenského lidu.

12.4.2011

20.

MOGHISSEH Mohammad (též znám jako NASSERIAN)

Pohlaví: muž

Soudce Nejvyššího soudu od listopadu 2020. Bývalý předseda Teheránského revolučního soudu, oddělení 28. Rovněž je považován za odpovědného za rozsudky vynesené nad příslušníky společenství Bahá'í. Zabýval se povolebními případy. V nespravedlivých procesech vynesl tresty dlouhodobého odnětí svobody společenským a politickým aktivistům a novinářům a několik trestů smrti pro protestující a společenské a politické aktivisty.

12.4.2011

21.

MOHSENI-EJEI Gholam-Hossein

Místo narození: Edžijeh (Írán)

Datum narození: přibližně 1956

Pohlaví: muž

Od července 2021 předseda Nejvyššího soudu. Člen Rady pro určování zájmů režimu. Od září 2009 do roku 2014 generální prokurátor Íránu. Bývalý zástupce nejvyššího představitele soudní moci (od roku 2014 do července 2021) a mluvčí orgánů soudní moci (2010–2019). Ministr zpravodajských služeb od roku 2005 do roku 2009. Během jeho působení ve funkci ministra zpravodajských služeb v období voleb v roce 2009 byli příslušníci rozvědky pod jeho velením odpovědní za zadržování a mučení stovek aktivistů, novinářů, disidentů a reformních politiků a vymáhání od nich falešných přiznání. Kromě toho byli političtí činitelé nuceni k falešným přiznáním při nesnesitelných výsleších, jejichž součástí bylo mučení, násilí, vydírání a výhrůžky členům rodiny.

12.4.2011

22.

MORTAZAVI Said (také znám jako MORTAZAVI Saeed)

Místo narození: Mejbod, Jazd (Írán)

Datum narození: 1967

Pohlaví: muž

V letech 2011 až 2013 vedoucí Systému sociálního zabezpečení. Do srpna 2009 teheránský generální prokurátor. Jako generální prokurátor Teheránu vydal paušální příkaz, na jehož základě byly zatčeny stovky aktivistů, novinářů a studentů. V lednu roku 2010 byl na základě parlamentního vyšetřování označen jako přímo odpovědný za zadržení tří vězňů, kteří následně ve vazbě zemřeli. V srpnu roku 2010 byl dočasně postaven mimo službu poté, co íránská justice vyšetřovala, jakou hrál roli v případě úmrtí tří mužů zadržených po volbách na jeho příkaz.

Íránské orgány v listopadu roku 2014 jeho roli v případě úmrtí zadržených oficiálně uznaly. V bodech souvisejících s mučením a smrtí tří mladých mužů v roce 2009 ve vazebním zařízení v Kahrízaku jej dne 19. srpna 2015 íránský soud zprostil obvinění. V roce 2017 odsouzen k trestu odnětí svobody, propuštěn v září 2019. V srpnu 2021 vydal íránský Nejvyšší soud rozhodnutí na plnou podporu Saida Mortazaviho, jímž zrušil jeho předchozí dvouletý trest odnětí svobody.

12.4.2011

25.

SALAVATI Abdolghassem

Pohlaví: muž

Od roku 2019 soudce Zvláštního soudu pro finanční trestné činy, oddělení 4. Bývalý předseda Teheránského revolučního soudu, oddělení 15. Vyšetřující soudce Teheránského soudu. Jako soudce předsedal v létě roku 2009 povolebním zinscenovaným procesům a odsoudil k smrti dva monarchisty, s nimiž byly procesy vedeny. Více než sto politických vězňů, aktivistů v oblasti lidských práv a demonstrantů odsoudil k trestům dlouhodobého odnětí svobody.

Podle dostupných informací pokračoval ve vydávání obdobných rozsudků v rozporu s pravidly spravedlivého procesu i v roce 2018.

12.4.2011

28.

YASAGHI Ali-Akbar

Pohlaví: muž

Soudce Nejvyššího soudu, vedoucí 13. úseku. Náměstek výkonného ředitele nadace Setad-e Dieh. Vrchní soudce Mašhadského revolučního soudu (2001–2011). Procesy v jeho pravomoci byly vedeny exemplárně, na uzavřených zasedáních, aniž by byla dodržována základní práva obviněných. Vzhledem k tomu, že rozsudky o popravách byly vydávány hromadně (v období od léta 2009 do léta 2011 jich bylo vyneseno až 550), nebyla při udělování trestu smrti dodržována pravidla spravedlivého procesu.

12.4.2011

30.

ESMAILI Gholam-Hossein (také znám jako ESMAILI Gholam Hossein)

Pohlaví: muž

Od srpna 2021 náčelník štábu íránského prezidenta Ebráhíma Raísího. Mluvčí orgánů soudné moci od dubna 2019 do července 2021. Bývalý předseda Teheránského soudu. Bývalý velitel Íránské vězeňské služby. Z titulu své funkce se podílel na hromadných zadržováních politických protestujících a zastírání násilností páchaných v nápravných zařízeních.

12.4.2011

33.

ABBASZADEH-MESHKINI, Mahmoud

Pohlaví: muž

Poslanec (od února 2020) a předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční věci. Bývalý poradce íránské Vrchní rady pro lidská práva (do roku 2019). Bývalý tajemník Rady pro lidská práva. Bývalý guvernér provincie Ílám. Bývalý politický ředitel ministerstva vnitra. Jako předseda Výboru článku 10 zákona o činnosti politických stran a uskupení byl odpovědný za povolování demonstrací a dalších veřejných událostí a za registraci politických stran.

V roce 2010 pozastavil činnost dvou reformních politických stran spojených s Mírem Husajnem Músavím – Fronty účasti na islámském Íránu a Organizace bojovníků islámské revoluce. Od roku 2009 důsledně a soustavně odmítá povolovat jakákoli nevládní shromáždění, a znemožňuje tak uplatňování ústavního práva na protest, což v rozporu s právem na svobodu shromažďování vede k mnoha případům zatčení pokojných demonstrantů.

V roce 2009 rovněž odmítl opozici povolit obřad na uctění památky osob, jež byly zabity během protestů v souvislosti s prezidentskými volbami.

10.10.2011

35.

AKHARIAN Hassan

Pohlaví: muž

Od roku 2015 velitel oddělení 5 věznice Radžaj-Šahr, odpovědný za samovazbu ve věznici Radžaj-Šahr, která je zařazena na seznam EU; dříve dozorce na oddělení č. 1 věznice Radžaj-Šahr ve městě Karadž (do července roku 2010). Několik bývalých vězňů vypovědělo, že používal mučení a že na základě jeho rozkazů nebyla vězňům poskytována lékařská pomoc. Podle záznamu výpovědi jednoho z uvedených vězňů ve věznici Radžaj-Šahr jej všichni dozorci tvrdě bili, a to s plným vědomím Hassana Akhariana. Existuje rovněž nejméně jeden ohlášený případ trýznivého zacházení a následného úmrtí zadržovaného (Mohsen Beikvand), k němuž došlo v době Akharianovy služby. Mohsen Beikvand zemřel v září roku 2010. Podle důvěryhodných výpovědí spoluvězňů byl zabit na příkaz Hassana Akhariana.

10.10.2011

36.

AVAEE Seyyed Ali-Reza (také znám jako: AVAEE Seyyed Alireza, AVAIE Alireza)

Místo narození: Dezful (Írán)

Datum narození: 20.5.1956

Pohlaví: muž

Ministr spravedlnosti do 25. srpna 2021. Bývalý ředitel zvláštního vyšetřovacího úřadu. Do července roku 2016 náměstek ministra vnitra a vedoucí veřejného registru. Od dubna roku 2014 poradce Disciplinárního soudu pro soudce. Bývalý předseda Teheránského soudnictví. Jako předseda Teheránského soudnictví nese odpovědnost za porušování lidských práv, svévolné zatýkání, porušování práv vězňů a vysoký počet poprav.

10.10.2011

46.

KAMALIAN Behrouz (také znám jako: Hackers Brain, Behrooz_Ice)

Místo narození: Teherán (Írán)

Datum narození: 1983

Pohlaví: muž

Vedoucí kyberskupiny „Ashiyaneh“ spojené s íránským režimem. Skupina „Ashiyaneh“ pro oblast digitální bezpečnosti, založená Behrúzem Kamalianem, je odpovědná za intenzivní počítačové útoky proti domácím oponentům a reformistům i proti zahraničním institucím. Činnost Kamalianovy organizace „Ashiyaneh“ napomáhala tvrdým zásahům režimu proti opozici, které v roce 2009 zahrnovaly četné případy porušení lidských práv. Kamalian i kyberskupina „Ashiyaneh“ pokračovaly ve své činnosti přinejmenším do prosince 2021.

10.10.2011

47.

KHALILOLLAHI Moussa (také znám jako: KHALILOLLAHI Mousa, ELAHI Mousa Khalil)

Místo narození: Tabríz (Írán)

Datum narození: 1963

Pohlaví: muž

Předseda soudu v provincii Východní Ázerbájdžán. Bývalý prokurátor v Tabrízu, v letech 2010 až 2019. Byl zapojen do případu Sakíne Muhammadí Aštíániové a je spoluodpovědný za hrubé porušování práva na spravedlivý proces.

10.10.2011

53.

TALA Hossein (také znám jako: TALA Hosseyn)

Místo narození: Teherán (Írán)

Datum narození: 1969

Pohlaví: muž

Starosta města Eslamšár do roku 2020. Bývalý íránský poslanec. Do září roku 2010 působil jako generální guvernér („farmandar“) provincie Teherán, odpovědný za zásah policejních sil, a tedy za potlačení demonstrací. V prosinci roku 2010 mu byla udělena cena za jeho úlohu v povolebních represích.

10.10.2011

55.

ZEBHI Hossein

Pohlaví: muž

První náměstek soudního poradce a soudce Nejvyššího soudu (vedoucí oddělení 41 Nejvyššího soudu, které se zabývá zejména bezpečnostními trestnými činy a drogami). Náměstek generálního prokurátora Íránu (2007–2015). Ve výše uvedené funkci byl odpovědný za soudní řízení související s povolebními protesty v roce 2009, která byla vedena v rozporu s lidskými právy. Dále v této funkci toleroval neúměrně přísné tresty za trestnou činnost související s drogami.

10.10.2011

56.

BAHRAMI Mohammad-Kazem

Pohlaví: muž

Předseda správního soudu do dubna 2021. Jako vedoucí představitel vojenského soudnictví se v roce 2009 podílel na represích namířených proti pokojným demonstrantům.

10.10.2011

60.

HOSSEINI Dr Mohammad (také znám jako HOSSEYNI Dr Seyyed Mohammad; Seyed, Sayyed and Sayyid)

Místo narození: Rafsandžán, Kermán (Írán)

Datum narození: 23.7.1961

Pohlaví: muž

Místopředseda pro parlamentní záležitosti pod vedením prezidenta Raísího od srpna 2021. Bývalý poradce prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda a mluvčí radikální politické frakce YEKTA. Ministr kultury a otázek islámu (2009–2013). Bývalý člen Islámských revolučních gard (IRGC), podílel se na represích vůči novinářům.

10.10.2011

62.

ZARGHAMI Ezzatollah

Místo narození: Dezful (Írán)

Datum narození: 22.7.1959

Pohlaví: muž

Od 25. srpna 2021 ministr kultury, řemesel a cestovního ruchu. Od roku 2014 člen nejvyšší rady pro kyberprostor a Rady kulturní revoluce. Do listopadu roku 2014 působil jako vedoucí státního vysílání Íránské islámské republiky (Islamic Republic of Iran Broadcasting – IRIB). Během svého působení v této funkci byl odpovědný za veškerá programová rozhodnutí. IRIB vysílal v srpnu roku 2009 a v prosinci roku 2011 vynucená doznání zadržovaných osob a řadu zinscenovaných procesů. Tyto pořady představují jasné porušení mezinárodních ustanovení o spravedlivém soudním řízení a práva na spravedlivý proces.

23.3.2012

64.

KAZEMI Toraj

Pohlaví: muž

Do června 2020 velitel divize policie Velkého Teheránu pro počítačovou trestnou činnost, která je uvedena na seznamu EU. V rámci výkonu této funkce oznámil kampaň zaměřenou na nábor vládních hackerů s cílem lépe kontrolovat informace na internetu a poškodit „nebezpečné“ internetové stránky.

23.3.2012

65.

LARIJANI Sadeq

Místo narození: Nadžaf (Irák)

Datum narození: 1960 nebo srpen 1961

Pohlaví: muž

Od 29. prosince 2018 vedoucí Rady pro určování zájmů režimu. Bývalý člen Rady dohlížitelů (do září 2021). Bývalý nejvyšší představitel soudní moci (2009–2019). Nejvyšší představitel soudní moci musí odsouhlasit a podepsat veškeré rozsudky kisás (odplata), hodúd (trestné činy rouhání) a ta’zirat (trestné činy proti státu). To zahrnuje vynesení rozsudku a uložení trestu smrti, bičování a amputace. V tomto ohledu osobně schválil řadu rozsudků trestu smrti, v rozporu s mezinárodními normami, včetně kamenování, poprav udušením, poprav mladistvých a veřejných poprav, jako v případech, kdy tisíce osob přihlížely popravám vězňů oběšením na mostech. Přispěl tak k vysokému počtu poprav. Rovněž umožňoval ukládání tělesných trestů, jako byly například amputace nebo kapání kyseliny do očí odsouzené osoby. Od doby, kdy Sadík Laridžání převzal funkci, se značně zvýšila četnost svévolného zatýkání politických vězňů, obránců lidských práv a příslušníků menšin. Je rovněž odpovědný za systematické porušování dodržování práva na spravedlivý proces při soudních řízeních v Íránu.

23.3.2012

69.

MORTAZAVI Seyyed Solat

Místo narození: Farsán, Čahármahál i Bahtijárí (jih) – (Írán)

Datum narození: 1967

Pohlaví: muž

Od 5. září 2021 viceprezident Íránu pro výkonné záležitosti a vedoucí kanceláře prezidenta. Od 16. září 2019 do září 2021 vedoucí realitní pobočky Nadace Mostazafan, kterou přímo řídí Nejvyšší vůdce Chomejní. Do listopadu 2019 ředitel teheránské pobočky nadace Astan Qods Razavi. Bývalý starosta Mašhadu, druhého největšího íránského města, kde se pravidelně vykonávají veřejné popravy. Bývalý náměstek ministra vnitra pro politické záležitosti, jmenovaný v roce 2009. V této funkci byl odpovědný za represe namířené proti osobám, které veřejně vystupovaly na obranu svých legitimních práv, včetně svobody projevu. Později jmenován předsedou Íránské volební komise pro parlamentní volby v roce 2012 a prezidentské volby v roce 2013.

23.3.2012

74.

REZVANMA-NESH Ali

Pohlaví: muž

Náměstek prokurátora v provincii Karadž, oblast Alborz v letech 2010–2016. Odpovědný za hrubé porušování lidských práv, včetně účasti na popravě mladistvého.

23.3.2012

79.

RASHIDI AGHDAM, Ali Ashraf

Pohlaví: muž

Zástupce ředitele teheránských věznic pro oblast zdravotnictví, nápravu a převýchovu. Bývalý ředitel věznice Evín (2012–2015). Během jeho působení se podmínky ve věznici zhoršily a zprávy uvádějí, že se trýznivé zacházení s vězni stupňuje. V říjnu 2012 drželo devět vězeňkyň hladovku na protest proti porušování jejich práv a násilnému zacházení ze strany vězeňské stráže.

12.3.2013

80.

KIASATI Morteza

Pohlaví: muž

Soudce oddělení 54 Teheránského revolučního soudu a Ahwázského revolučního soudu, oddělení 4; vynesl tresty smrti nad čtyřmi arabskými politickými vězni (tři bratři Taha Hejdariján, Abás Hejdariján a Abd al-Rahman Hejdariján, a dále Alí Šarífí). Uvedení muži byli zatčeni, mučeni a popraveni oběšením bez řádného soudního řízení. Tyto případy, jakož i absence řádného řízení jsou zmíněny ve zprávě zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Íránu ze dne 13. září 2012 a ve zprávě generálního tajemníka OSN o Íránu ze dne 22. srpna 2012.

12.3.2013

83.

JAFARI, Asadollah

Pohlaví: muž

Současný generální prokurátor v Isfahánu. V této funkci nařídil násilné potlačení demonstrace, při níž se v listopadu 2021 lidé vydali do ulic, aby protestovali proti nedostatku vody. Podle některých zpráv oznámil Džafarí vytvoření zvláštního úřadu pro vyšetřování zatčených demonstrantů.

Ve funkci bývalého prokurátora v provincii Mázandarán Džafarí v trestních řízeních, která vedl, navrhoval uložení trestu smrti, což vedlo k řadě poprav, včetně poprav veřejných, přičemž uložení trestu smrti bylo v daných případech v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, mimo jiné bylo zcela nepřiměřené. Džafarí byl rovněž odpovědný za nezákonné zatýkání a porušování práv zadržených představitelů společenství Bahá'í od jejich prvotního zatčení po jejich držení v izolaci vazební věznice zpravodajských služeb.

12.3.2013

95.

VASEGHI Leyla (též známa jako VASEQI Layla, VASEGHI Leila, VASEGHI Layla)

Místo narození: Sárí, provincie Mázandarán (Írán)

Datum narození: 1352 (íránský islámský kalendář), 1972 nebo 1973 (gregoriánský kalendář)

Pohlaví: žena

Funkce: bývalá guvernérka Šahr-e Qods a předsedkyně Městské bezpečnostní rady

Jako guvernérka Šahr-e Qods a předsedkyně Městské bezpečnostní rady od září 2019 do listopadu 2021 nařídila Leyla Vaseghiová policii a dalším ozbrojeným silám, aby během protestů v listopadu 2019 použily smrtící prostředky, což způsobilo smrt a zranění mnoha neozbrojených demonstrantů a dalších civilistů. Jako guvernérka Šahr-e Qods a ředitelka Městské bezpečnostní rady je Leyla Vaseghiová odpovědná za závažné porušování lidských práv v Íránu.

12.4.2021“


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/75


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/597

ze dne 11. dubna 2022

o podpoře evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření a odzbrojení

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003 strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení (dále jen „strategie EU proti šíření“), jejíž kapitola III obsahuje výčet opatření k boji proti šíření těchto zbraní, která je třeba přijmout v Unii i ve třetích zemích.

(2)

Unie strategii EU proti šíření aktivně provádí a uplatňuje opatření uvedená v její kapitole III, jako je vytváření nezbytných struktur v rámci Unie.

(3)

Rada přijala dne 8. prosince 2008 závěry a dokument nazvaný „Nové pokyny pro činnost Evropské unie v oblasti boje proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů“ (dále jen „nové pokyny pro činnost“), kde se uvádí, že šíření zbraní hromadného ničení i nadále představuje jedno z největších ohrožení bezpečnosti a že politika nešíření je zásadní součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

(4)

Rada v nových pokynech pro činnost vyzývá svá příslušná složení a orgány, Komisi, další orgány a členské státy, aby v návaznosti na tento dokument přijaly konkrétní opatření.

(5)

V nových pokynech pro činnost Rada zdůrazňuje, že činnost Unie zaměřenou na předcházení šíření by mohla podporovat síť nevládních subjektů pro nešíření, ve které by byly sdruženy instituce zabývající se zahraniční politikou a výzkumná střediska specializovaná na strategické oblasti politik Unie a která by současně vycházela z již existujících užitečných sítí. Taková síť by mohla být rozšířena o instituce ve třetích zemích.

(6)

Dne 19. listopadu 2018 přijala Rada strategii EU proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně, nazvanou „Zajištění zbraní, ochrana občanů“ (dále jen „strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně“). Strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně nahrazuje strategii EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi přijatou v roce 2005. Nedovolené ruční palné a lehké zbraně i nadále přispívají k nestabilitě a násilí v Unii, v jejím bezprostředním sousedství i ve zbytku světa. Podněcují ozbrojené násilí a organizovanou trestnou činnost, jakož i globální terorismus a konflikty, a maří úsilí v oblasti udržitelného rozvoje a řešení krizí. Destabilizují celé regiony i státy a jejich společnosti a zvyšují dopad teroristických útoků. Rada je proto odhodlána předcházet nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi a střelivem pro ně a tento obchod potírat a podporuje zodpovědnost, pokud jde o zákonný obchod s nimi. Zohledňuje vývoj bezpečnostní situace, včetně hrozby terorismu v Unii a včetně vývoje v oblasti konstrukce a technologií ručních palných a lehkých zbraní, jenž má dopad na schopnost vlád čelit této hrozbě. Bere rovněž v úvahu hlavní zásady globální strategie EU z roku 2016.

(7)

Dne 26. července 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/430/SZBP (1), kterým byla zřízena evropská síť nezávislých analytických středisek pro nešíření a které stanovilo, že technickým prováděním uvedeného rozhodnutí má být pověřeno Konsorcium EU pro nešíření (dále jen „konsorcium“).

(8)

Výběr konsorcia jakožto jediného příjemce grantu je v tomto případě oprávněný, neboť Unie hodlá za podpory svých členských států pokračovat v přínosné spolupráci s evropskou sítí nezávislých analytických středisek pro nešíření, která přispívá ke zřízení společné evropské kultury, pokud jde o nešíření a odzbrojení, a zároveň napomáhá Unii při formulování politiky v těchto oblastech a zvyšuje zviditelnění Unie. Vzhledem k samotné povaze konsorcia, které vzniklo z podnětu Unie a je zcela závislé na její podpoře, je třeba v tomto případě poskytnout financování ve výši 100 %. Konsorcium nemá žádné nezávislé finanční zdroje nebo oprávnění získávat jiné finanční prostředky. Kromě toho konsorcium vybudovalo síť spravovanou šesti analytickými středisky a sdružující více než 100 analytických středisek, výzkumných středisek a univerzitních kateder, jež soustřeďuje téměř veškeré odborné poznatky nevládní sféry v Unii ohledně nešíření a odzbrojení a jsou v ní zastoupeny subjekty ze všech členských států.

(9)

Dne 10. března 2014 Rada přijala rozhodnutí 2014/129/SZBP (2), jímž soustavnou propagaci a finanční podporu Unie věnovanou činnostem evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření prodloužila o tři roky a jeho technickým prováděním pověřila konsorcium.

(10)

Dne 3. dubna 2017 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2017/632 (3), jímž prodloužila platnost rozhodnutí 2014/129/SZBP, aby bylo možné pokračovat v provádění činností do dne 2. července 2017.

(11)

Dne 4. července 2017 Rada přijala rozhodnutí (SZBP) 2017/1195 (4), jímž prováděcí období rozhodnutí 2014/129/SZBP prodloužila na období od 3. července do 31. prosince 2017, aby bylo možné v roce 2017 uspořádat významnou výroční konferenci o nešíření a odzbrojení a pokračovat v údržbě a aktualizaci internetové platformy konsorcia.

(12)

Dne 26. února 2018 Rada přijala rozhodnutí (SZBP) 2018/299 (5), jímž soustavnou propagaci a finanční podporu Unie věnovanou činnostem evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření prodloužila o tři roky a jeho technickým prováděním pověřila konsorcium.

(13)

Dne 16. dubna 2021 Rada přijala rozhodnutí (SZBP) 2021/648 (6), jímž prováděcí období rozhodnutí (SZBP) 2018/299 prodloužila do 17. května 2022 z důvodu výzev, jež v oblasti provádění vyvstaly v souvislosti s pokračující pandemií COVID-19,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Za účelem přispění k lepšímu provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení a strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně, které jsou založeny na zásadách účinného multilateralismu, prevence a spolupráce se třetími zeměmi, se prodlužuje soustavná propagace a podpora činností evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření za účelem sledování těchto cílů:

a)

podpořit politický dialog týkající se bezpečnosti a dlouhodobé diskuse ohledně opatření zaměřených na boj proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, přičemž tyto diskuse by byly vedeny v rámci občanské společnosti, a zejména mezi odborníky a výzkumnými a akademickými pracovníky;

b)

poskytnout osobám zapojeným do činnosti příslušných přípravných orgánů Rady příležitost konzultovat síť v otázkách týkajících se nešíření, odzbrojení a kontroly vývozu zbraní a umožnit zástupcům členských států účastnit se zasedání konsorcia;

c)

fungovat jako užitečné východisko pro činnost Unie a mezinárodního společenství v oblasti nešíření a odzbrojení, zejména poskytováním zpráv nebo doporučení zástupcům vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“);

d)

přispívat ke zvyšování povědomí třetích zemí o výzvách týkajících se šíření zbraní hromadného ničení a odzbrojení a o potřebě spolupracovat s Unií, jakož i v rámci mnohostranných fór, zejména v rámci Organizace spojených národů, za účelem předcházení programům šíření zbraní hromadného ničení, které jsou zdrojem celosvětového znepokojení, odrazování od nich, jejich zastavení a pokud možno odstranění;

e)

přispívat k rozvoji odborných poznatků a institucionální kapacity analytických středisek a vlád v Unii i v třetích zemích, pokud jde o nešíření a odzbrojení, a mimo jiné za tímto účelem posilovat vzdělávání věnované nešíření a odzbrojení, zvyšovat povědomí mladších generací o daných otázkách a podporovat nastupující generaci výzkumných pracovníků a odborníků z praxe činných v této oblasti a v přírodních a technických vědách, zejména pak ženy.

2.   Projekty podporované Unií se vztahují na tyto konkrétní činnosti:

a)

poskytování prostředků na konání významných výročních konferencí se třetími zeměmi a občanskou společností o nešíření a odzbrojení s cílem projednávat a určovat další opatření k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů a s nimi spojené cíle v oblasti odzbrojení, jakož i řešit výzvy související s konvenčními zbraněmi, včetně boje proti nedovolenému obchodování s ručními palnými a střelnými zbraněmi a střelivem pro ně a proti jejich nadměrnému hromadění. Konference budou rovněž na mezinárodní úrovni propagovat strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení a strategii EU pro ruční palné a lehké zbraně, jakož i úlohu orgánů Unie a analytických středisek v Unii v této oblasti s cílem zvýšit viditelnost politik Unie v této oblasti a předkládat zprávy nebo doporučení zástupcům vysokého představitele;

b)

poskytování prostředků na pořádání výročních poradních zasedání mezí zástupci orgánů Unie, zástupci členských států a odborníky v zájmu výměny názorů na hlavní otázky a kritický vývoj v oblasti odzbrojení, nešíření a kontroly vývozu zbraní s cílem předložit zprávy nebo doporučení zástupcům vysokého představitele;

c)

poskytování prostředků na uspořádání ad hoc seminářů pro odborníky a praktiky věnovaných plnému rozsahu otázek nešíření a odzbrojení, zahrnujících nekonvenční i konvenční zbraně s cílem předkládat zprávy nebo doporučení zástupcům vysokého představitele;

d)

poskytování prostředků na přípravu a zveřejnění politických studií, jež budou pojednávat o tématech spadajících do mandátu konsorcia a navrhnou politické nebo operační možnosti politiky;

e)

poskytování prostředků na pokračující zvyšování povědomí, vzdělávání a vývoj odbornosti a institucionální kapacity v oblasti nešíření a odzbrojení v rámci analytických středisek a vládních orgánů v Unii a ve třetích zemích prostřednictvím:

zachování a dalšího vývoje kurzu elektronického učení pokrývajícího všechny relevantní aspekty nešíření a odzbrojení,

zavedení stáží v oblasti nešíření a odzbrojení pro studenty vyšších stupňů vysokoškolského studia nebo mladé diplomaty z Unie a třetích zemí,

pokračování činností iniciativy „Young Women and Next Generation“ a jejího mentorského programu,

uspořádání výročních studijních návštěv v Bruselu pro účastníky stipendijního programu OSN pro odzbrojení s cílem propagovat politiky Unie v oblasti nešíření, odzbrojení a kontroly vývozu zbraní a zvýšit viditelnost těchto politik,

uspořádání kurzu odborné přípravy zaměřeného na zvyšování povědomí studentů přírodních věd o rizicích šíření zbraní hromadného ničení, včetně rizik vznikajících v důsledku vědeckého a technického vývoje;

f)

poskytování prostředků na další údržbu, správu a rozvoj internetové platformy a souvisejících účtů na sociálních sítích s cílem usnadnit kontakty, poskytnout jedinečné fórum pro evropský výzkum v oblasti odzbrojení a nešíření, podpořit evropskou síť nezávislých analytických středisek pro nešíření, navázat kontakty s celosvětovým společenstvím zabývajícím se nešířením a odzbrojením a podporovat vzdělávací nabídky konsorcia, pokud jde o kurzy odborné přípravy na místě i elektronické učení.

Podrobný popis těchto projektů je uveden v příloze.

Článek 2

1.   Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel.

2.   Technickým prováděním činností uvedených v čl. 1 odst. 2 se pověřuje konsorcium zahrnující La Fondation pour la Recherche Stratégique (FRS), The Peace Research Institute Frankfurt (HSFK/PRIF), The International Institute for Strategic Studies Europe (IISS Europe), The Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI), International Affairs Institute (IAI) v Římě a Vienna Center for Disarmament and Non-Proliferation (VCDNP). Konsorcium plní tento úkol pod vedením vysokého představitele. Za tímto účelem uzavře vysoký představitel s konsorciem nezbytná ujednání.

3.   Členské státy a Evropská služba pro vnější činnost navrhnou priority a témata zvláštního zájmu pro posouzení v rámci výzkumných programů konsorcia, jež budou v souladu s politikami Unie předmětem pracovních dokumentů a seminářů.

Článek 3

1.   Finanční referenční částka pro provádění projektů týkajících se činností uvedených v čl. 1 odst. 2 činí 4 700 000 EUR.

2.   Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly, kterými se řídí souhrnný rozpočet Unie.

3.   Na řádnou správu výdajů uvedených v odstavci 1 dohlíží Komise. Za tímto účelem uzavře s konsorciem grantovou dohodu. Tato dohoda musí obsahovat ustanovení, že konsorcium zajistí zviditelnění příspěvku Unie úměrné jeho výši.

4.   Komise usiluje o uzavření dohody uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Informuje Radu o veškerých obtížích v tomto procesu a o dni uzavření uvedené dohody.

Článek 4

1.   Vysoký představitel podává Radě zprávy o provádění tohoto rozhodnutí na základě pravidelných zpráv vypracovaných konsorciem. Rada na základě těchto zpráv provádí hodnocení.

2.   Komise podává zprávy o finančních aspektech projektů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Článek 5

1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

2.   Toto rozhodnutí pozbývá platnosti 36 měsíců ode dne uzavření dohody uvedené v čl. 3 odst. 3. Pozbývá však platnosti šest měsíců po svém vstupu v platnost, nebude-li do té doby uvedená dohoda uzavřena

V Lucemburku dne 11. dubna 2022.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES


(1)  Rozhodnutí Rady 2010/430/SZBP ze dne 26. července 2010 o zřízení evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření na podporu provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 202, 4.8.2010, s. 5).

(2)  Rozhodnutí Rady 2014/129/SZBP ze dne 10. března 2014 o podpoře evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření na podporu provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 71, 12.3.2014, s. 3).

(3)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/632 ze dne 3. dubna 2017, kterým se mění rozhodnutí 2014/129/SZBP o podpoře evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření na podporu provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 90, 4.4.2017, s. 10).

(4)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/1195 ze dne 4. července 2017, kterým se mění rozhodnutí 2014/129/SZBP o podpoře evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření na podporu provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 172, 5.7.2017, s. 14).

(5)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/299 ze dne 26. února 2018 o podpoře evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření a odzbrojení na podporu provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 56, 28.2.2018, s. 46).

(6)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/648 ze dne 16. dubna 2021, kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/299 o podpoře evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření a odzbrojení na podporu provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 133, 20.4.2021, s. 57).


PŘÍLOHA

PROJEKTOVÝ DOKUMENT

Konsorcium EU pro nešíření a odzbrojení (fáze IV) – HR(2022) 34

17. ledna 2022

Konsorcium EU pro nešíření a odzbrojení (dále jen „konsorcium“) zřídila Rada Evropské unie s cílem vytvořit evropskou síť nezávislých analytických středisek (dále jen „síť“), jež bude podporovat politický dialog a dialog týkající se bezpečnosti, jakož i dlouhodobou diskusi o opatřeních pro boj proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů. Tento dialog zahrnuje i otázky související s konvenčními zbraněmi včetně ručních palných a lehkých zbraní. Podporu projektu, jenž byl zahájen v roce 2010 rozhodnutím Rady 2010/430/SZBP, EU prodloužila o další dvě fáze, a to v roce 2014 (rozhodnutím Rady EU 2014/129/SZBP) a v roce 2018 (rozhodnutím Rady 2018/299/SZBP). Provádění fáze III bude završeno v květnu 2022.

V současné době konsorcium zahrnuje La Fondation pour la Recherche Stratégique (FRS), Istituto Affari Internazionali (IAI), The International Institute for Strategic Studies Europe (IISS), The Peace Research Institute Frankfurt (HSFK/PRIF), The Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI), a The Vienna Center for Disarmament and Non-Proliferation (VCDNP). Síť se v průběhu let rozrostla a nyní zahrnuje 104 členů ze všech členských států EU a ze šesti dalších zemí (Norsko, Srbsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina a Spojené království), mezi nimiž jsou analytická střediska, výzkumná střediska a univerzitní katedry.

Úlohou konsorcia je koordinovat a propagovat síť a poskytovat EU své odborné poznatky, a to s cílem poskytnout informace pro diskusi v rámci jejích příslušných orgánů ohledně politik nešíření, kontroly zbraní a odzbrojení a předkládat podněty, analýzy a doporučení. Konsorcium tento úkol plní formou obsáhlé škály činností, obnášející mimo jiné mezinárodní konference a jednání, vzdělávací činnosti, publikační činnost a osvětu. Během třetí projektové fáze se rozsah práce konsorcia postupně rozšířil tak, aby bylo možno reagovat na potřebu budovat v otázkách odzbrojení, nešíření a kontroly zbraní další kapacity v rámci nastupující generace odborníků z praxe a akademických pracovníků, jakož i odborných pracovníků v oblasti přírodních věd, zvyšovat jejich povědomí o předmětné problematice a vytvářet pro ně další příležitosti. Zvláštní pozornost je rovněž věnována potřebě zapojit do této oblasti více žen.

Činnost konsorcia a sítě věnovaná organizaci jednání, výzkumu a osvětě je pro EU i její členské státy obzvláště relevantní, neboť oblast odzbrojení, nešíření a kontroly zbraní se neustále vyvíjí a vyvstávají v ní soustavně nové výzvy. Fáze IV projektu konsorcia, jež je popsána v tomto dokumentu, vychází z činnosti prováděné ve fázích předchozích a je věnována způsobům, jak lze projektovými činnostmi i nadále zajišťovat, aby konsorcium a síť byly s to předkládat v této důležité oblasti vstupní informace pro práci EU.

1.   Celkové řízení

Dohled nad činnostmi konsorcia a sítě a koordinaci těchto činností bude v rámci celkového řízení nadále zajišťovat institut SIPRI, jenž bude v tomto směru mimo jiné pořádat zasedání řídícího výboru mezi zástupci Evropské služby pro vnější činnost („ESVČ“), Evropské komise a konsorcia a plnit povinnosti obnášející podávání zpráv. V této souvislosti bude také pověřen úkolem dále prohlubovat rozmanitost sítě, pokud jde o akademické obory, geografické zastoupení, pohlaví a věk. Do celkového řízení je dále zahrnut čas, jejž všichni členové konsorcia potřebují k plnění obecných úkolů souvisejících s řízením (jako je např. účast na koordinačních zasedáních, předkládání vstupních informací koordinátorovi), a náklady na zviditelnění.

Fáze IV (2022–2025) bude rovněž obnášet:

Vytvoření programového výboru konsorcia, jenž bude sestávat ze zástupců členů konsorcia, ESVČ a Evropské komise a jenž bude poskytovat příspěvky k obsahu a organizaci výroční konference a k dalším projektům (např. konzultační zasedání, série publikací a ad hoc semináře).

Šest ústních (virtuálních nebo osobních) brífinků pro Pracovní skupinu pro nešíření (CONOP), Pracovní skupinu pro vývoz konvenčních zbraní (COARM) a případně pro další orgány EU, jež zajistí odborníci přidružení k členům sítě nebo konsorcia a na žádost ESVČ (dříve zajišťováno prostřednictvím projektu asistenční služby).

2.   Popis projektů

Všechny projekty sdílejí následující průřezové cíle:

Zajištění rozmanitosti z hlediska pohlaví a geografického zastoupení ve všech činnostech.

Podpora nastupující generace odborníků na otázky nešíření a odzbrojení.

2.1   Uspořádání výroční konference o nešíření a odzbrojení (řídící subjekt: institut IAI)

Účel a popis projektu

Na výroční konferenci s účastí odborníků ze státní správy a nezávislých analytických středisek a jiných akademických odborníků z Unie, přidružených států a třetích zemí budou projednána a identifikována další opatření k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů a navzájem související cíle v oblasti odzbrojení; předmětem jednání budou i výzvy související s konvenčními zbraněmi, včetně boje proti nedovolenému obchodování s ručními palnými a střelnými zbraněmi a střelivem pro ně a proti jejich nadměrnému hromadění a včetně souvisejících rizik a příležitostí plynoucích z nově vznikajících technologií.

Ve fázi IV (2022–2025) se výroční konference uskuteční každý rok. Konsorcium zamýšlí uspořádat konferenci s osobní účastí, avšak s možností živého přenosu její části nebo celé akce. Budou-li i nadále platit omezení cestování a setkávání související s pandemií COVID-19, je konsorcium připraveno formát akce upravit podobně, jak tomu bylo již ve fázi III. Kromě toho:

V návaznosti na výroční konferenci se uskuteční zasedání sítě s osobní účastí. Další jednání sítě se budou konat v průběhu roku ve virtuální podobě.

V návaznosti na výroční konferenci bude zorganizováno i zasedání nástroje Next Generation, které bude nicméně propojeno s dalšími činnostmi, jichž se zúčastní mladí odborníci (viz oddíl 2.6 tohoto dokumentu).

K účasti na konferenci budou pozvány osoby školené v rámci mentorského programu konsorcia.

Výsledky projektu

Pořádání významné mezinárodní konference pod vedením Unie zaměřené na nešíření a odzbrojení, která bude i nadále klíčovým místem pro prosazování strategických jednání o opatřeních k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů a o navzájem spojených cílech v oblasti odzbrojení v zájmu řešení výzev souvisejících s konvenčními zbraněmi, včetně potírání nedovoleného obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi a střelivem pro ně a jejich nadměrného hromadění.

Zvýšení viditelnosti a povědomí v oblasti politik Unie týkajících se nešíření zbraní hromadného ničení a ručních palných a lehkých zbraní a její činnosti v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti mezi státními úředníky, akademickými pracovníky a občanskou společností třetích zemí.

Podpora úlohy a soudržnosti sítě a úlohy Unie v této oblasti.

Vybudování základny odborných znalostí o nešíření a odzbrojení v zemích, kde jsou tyto znalosti nedostatečné, včetně třetích zemí, se zvláštním zaměřením na podporu nastupující generace.

Předložení prakticky zaměřených doporučení, která by zlepšila provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení a strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně a představovala užitečný odrazový můstek pro činnosti Unie a mezinárodního společenství v oblasti nešíření a konvenčních zbraní.

Zvýšení povědomí a znalosti orgánů Unie, členských států, občanské společnosti a třetích zemí, pokud jde o hrozby související se zbraněmi hromadného ničení a jejich nosiči, aby tak mohly lépe předjímat události.

2.2   Uspořádání výročního poradního zasedání o nešíření a odzbrojení (řídící subjekt: FRS)

Účel a popis projektu

Poradní zasedání, za účasti zástupců EU, členských států a analytických středisek, se budou zabývat krátkodobými i střednědobými výzvami pro Unii v oblasti nešíření a odzbrojení, zejména pokud jde o zbraně hromadného ničení a jejich nosiče, konvenční zbraně včetně ručních palných a lehkých zbraní, nové druhy zbraní a nosičů.

Ve fázi IV projektu zahrnuje tato činnost uspořádání jednoho poradního zasedání ročně, rozděleného do dvou částí, z nichž každá se zabývá otázkami souvisejícími s CONOP a COARM, a přípravu souvisejících zpráv nebo doporučení. Pořady jednání těchto akcí budou připravovány v úzké spolupráci s ESVČ a pracovními skupinami Rady v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky zabývajícími se nešířením a odzbrojením (CONOP) a vývozem konvenčních zbraní (COARM). V případě potřeby budou konzultovány další subjekty (např. Pracovní skupina ESVČ pro vesmír). Konkrétně:

Výroční poradní zasedání bude probíhat až dva dny a bude rozděleno mezi zasedání CONOP a COARM. Na každém z těchto dvou zasedání zaměřených na CONOP a COARM se předpokládá osobní účast až 50 osob z evropských analytických středisek, členských států EU a orgánů EU, které se specializují na otázky odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení a konvenčních zbraní, včetně ručních palných a lehkých zbraní, jakož i na vznikající technologie.

Poradní zasedání se bude konat v prezenčním formátu po dobu dvou dnů, aby se co nejvíce zvýšila výměna informací mezi účastníky.

Výsledky projektu

Výměna informací a analýz mezi politickými subjekty a akademickými odborníky z členských států a mezi specializovanými zaměstnanci ESVČ a orgánů Unie o současných trendech v oblasti šíření zbraní.

Diskuse o nejlepších způsobech a prostředcích k provádění politik Unie proti šíření zbraní.

Konstruktivní zpětná vazba poskytovaná Unii nezávislými evropskými analytickými středisky ohledně strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení a strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně a návrhy odborníků z praxe určené výzkumným pracovníkům ohledně témat pro další výzkum, která jsou z politického hlediska nejrelevantnější.

Určení důležitých otázek v oblasti nešíření a odzbrojení pro účely zpráv orientovaných na politiku.

Vypracování zpráv orientovaných na politiku, společně s prakticky zaměřeným souborem doporučení, určených zástupcům vysokého představitele.

2.3   Uspořádání 9 ad hoc seminářů o nešíření a odzbrojení

Účel a popis projektu

Ad hoc semináře slouží zejména k ad hoc konzultacím mezi sítí, Unií a jejími členskými státy s cílem řešit významné události a zvážit možnosti politiky EU a rovněž poskytují síti, členským státům a orgánům EU příležitost oslovit cílové skupiny v Unii i mimo ni.

Projekt stanoví uspořádání až devíti ad hoc odborných seminářů, včetně vypracování souvisejícího písemného shrnutí. Pokud jde o fázi IV:

Tři semináře budou uspořádány prezenčně a šest ve virtuálním formátu.

V rámci organizace seminářů bude příslušným odborníkům přidruženým k síti, konsorciu nebo případně jiným institutům zadáno ad hoc písemné shrnutí zaměřené na téma semináře. Tato shrnutí budou rozeslána buď před konáním semináře jako podkladový dokument, nebo po semináři s cílem poskytnout přehled klíčových poznatků. Budou zveřejněna na internetových stránkách konsorcia.

ESVČ může rovněž požádat o samostatná shrnutí (dříve dokumenty asistenční služby) namísto písemného shrnutí zaměřeného na téma určitého ad hoc semináře.

Výsledky projektu

Výměna informací a analýz mezi politickými subjekty a akademickými odborníky z členských států a mezi specializovanými zaměstnanci ESVČ a orgánů Unie o současných trendech v oblasti šíření zbraní.

Diskuse o nejlepších způsobech a prostředcích k provádění politik Unie proti šíření zbraní.

Konstruktivní zpětná vazba poskytovaná Unii nezávislými analytickými středisky Unie ohledně strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení a strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně a návrhy odborníků z praxe určené analytickým střediskům ohledně témat pro další výzkum, která jsou z politického hlediska nejrelevantnější.

Určení důležitých otázek v oblasti nešíření a odzbrojení pro účely zpráv orientovaných na politiku.

Vypracování zpráv orientovaných na politiku, společně s prakticky zaměřeným souborem doporučení, určeným zástupcům vysokého představitele. Tyto zprávy budou rozesílány příslušným orgánům Unie a členským státům.

2.4   Zveřejnění 15 politických studií EU týkajících se nešíření a odzbrojení (řídící subjekt: institut SIPRI)

Účel a popis projektu

Projekt stanoví vypracování a zveřejnění až patnácti politických studií. Politické studie budou zadány konsorciem a vypracovány především konsorciem nebo sítí s cílem zajistit vyvážené a rozmanité zastoupení názorů z hlediska genderu a tematických a regionálních odborných znalostí. Bude-li to možné, řady politických studií budou obsahovat příspěvky od odborníků z „nastupující generace“, aby tak přispěly k jejich profesnímu rozvoji. Tyto dokumenty budou pojednávat o tématech, jež spadají do mandátu konsorcia. Každý dokument navrhne doporučení / politické možnosti. Všechny politické studie budou zveřejněny na internetových stránkách konsorcia.

Výsledky projektu

Posílený politický a bezpečnostní dialog, zejména odborníků a výzkumných a akademických pracovníků, o opatřeních pro boj proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, kontrolu zbraní a odzbrojení.

Posílené povědomí, znalosti a pochopení v rámci občanské společnost, evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření a vlád ohledně otázek souvisejících s politikami Unie v oblasti nešíření, kontroly zbraní a odzbrojení.

Politické nebo operační možnosti politiky předložené vysokému představiteli, orgánům Unie a členským státům.

Rozvoj opatření na úrovni Unie v oblasti nešíření, kontroly zbraní a odzbrojení prostřednictvím podnětů, informací a analýzy.

2.5   Podpora a posílení vzdělávání v oblasti nešíření a odzbrojení

Projekt sestává z těchto činností:

2.5.1    Aktualizace infrastruktury a kurzů elektronického učení konsorcia (řídící subjekt: institut PRIF)

Účel a popis projektu

Tato činnost bude zaměřena na celosvětové šíření a využívání nástroje pro elektronické učení, který byl vyvinut v rámci fáze II a III. Kurz se v současné době skládá z 20 učebních jednotek o všech relevantních otázkách týkajících se nešíření a odzbrojení. Ve fázi IV bude všech 20 jednotek pravidelně aktualizováno, aby studentům poskytovaly nejnovější fakta a číselné údaje. Vzhledem k významným dramatickým změnám, jimiž nešíření a odzbrojení v posledních letech procházejí, se tato fáze zaměřuje na podstatnou aktualizaci 15 původních učebních jednotek vypracovaných v letech 2014 až 2017, pokud jde o: obsah; uživatelskou vstřícnost a uživatelské rozhraní; a grafický a obrazový design. Tyto změny usnadní průběžnou aktualizaci učebních jednotek.

Zvláštní pozornost bude opět věnována přístupnosti, tj. modernizaci pro uživatele se zrakovým nebo sluchovým postižením. Bude zlepšena srozumitelnost celého kurzu prostřednictvím jazykové revize provedené specializovanými rodilými mluvčími angličtiny. Pokračování v navazování kontaktů se vzdělávacími institucemi a podpora těchto institucí umožní snadné začlenění elektronického učení do vysokoškolských programů magisterských studií a dalších vzdělávacích nabídek a podpoří celosvětové využívání kurzu elektronického učení.

Výsledky projektu

Údržba, optimalizace a aktualizace stávajícího kurzu elektronického učení konsorcia pokrývajícího všechny příslušné aspekty nešíření a odzbrojení.

Poskytování informací a pomoci pedagogům a školitelům přednášejících ohledně využívání vzdělávacích zdrojů EU v oblasti nešíření a odzbrojení.

Poskytování informací a pomoci novinářům a juniorním diplomatům ohledně využívání vzdělávacích zdrojů EU v oblasti nešíření a odzbrojení.

Poskytování podpory při výuce týkající se kontroly zbraní, nešíření a odzbrojení v rámci univerzitních seminářů.

Poskytování podpory při kombinování online učení a prezenční výuky („kombinované učení“).

Důkladnější znalost politik EU v oblasti nešíření a odzbrojení v celé Unii a ve třetích zemích.

Poskytování neustále aktualizovaného otevřeného vzdělávacího zdroje pro všechny účastníky zapojené do výzkumu a tvorby programů v oblasti nešíření.

Poskytování kritických podpůrných znalostí odborníkům a akademickým pracovníkům v oblasti nešíření.

2.5.2    Výukové středisko (centrum výukových zdrojů) (řídící subjekt: PRIF)

Účel a popis projektu

Tato činnost naváže na práci zahájenou v letech 2021–2022 a bude zaměřena na posílení vzdělávání v oblasti odzbrojení, kontroly zbraní a nešíření v EU. Doposud bylo prostřednictvím rozsáhlého internetového vyhledávání identifikováno 59 vhodných kurzů, které v poslední době probíhaly na univerzitách v EU. Příslušní přednášející byli individuálně kontaktováni. Na základě toho bylo zpřístupněno 24 programů. Výsledkem předběžného vyhodnocení byly dva hlavní programy a krátká shrnutí klíčových textů. Ve fázi IV bude projekt zahrnovat kurzy na evropských a severoamerických univerzitách a vyhledávání kurzů bude rozšířeno i mimo západní země. Statistická analýza bude neustále zdokonalována a aktualizována. Pro přednášející a učitele budou navrženy další materiály.

Výsledky projektu

Na internetových stránkách konsorcia bude nabízena široká škála programů vzdělávacích akcí jako příklady a pro inspiraci.

Statistické hodnocení stávajících kurzů, pokud jde např. o vyučovaná témata, teoretické přístupy nebo genderovou rozmanitost, bude zveřejňováno na internetových stránkách konsorcia a prezentováno na konferencích nebo seminářích.

Budou vytvořeny a průběžně aktualizovány dva hlavní vzdělávací programy pro začínající učitele.

Na internetových stránkách konsorcia budou zveřejněna krátká shrnutí relevantní nebo chybějící literatury.

2.5.3    Kurz odborné přípravy zaměřený na zvyšování povědomí o šíření (řídící subjekt: SIPRI)

Účel a popis projektu

V rámci této činnosti bude pro studenty přírodních věd a jiných příslušných oborů na vyšších stupních vysokoškolské úrovně a postgraduální úrovni zorganizováno šest vzdělávacích kurzů zaměřených na zvýšení povědomí o rizicích šíření zbraní hromadného ničení. Bude rovněž vybudována vazba mezi sociálními a přírodními vědami, neboť v předchozí fázi bylo konstatováno, že je taková vazba naléhavě zapotřebí. Toto bude zahrnovat vypracování zvláštních vzdělávacích programů pro různé cílové skupiny (jako je biomedicína, inženýrství nebo jaderný výzkum) a uspořádání dvou kurzů ročně. Ve fázi IV budou tři z těchto kurzů uspořádány prezenčně ve Stockholmu a tři se uskuteční online.

Výsledky projektu

Posílení kapacity v oblasti nástrojů a politik nešíření u příští generace akademických pracovníků specializujících se na přírodní vědy a další příslušné obory.

Přispění k cílům politiky Unie v oblasti nešíření tím, že se v oborech se zvýšenými riziky šíření a rychlým technickým rozvojem zvýší povědomí o rizicích šíření zbraní hromadného ničení, jakož i o příležitostech k řešení rizik šíření prostřednictvím technologického vývoje.

Kombinace dálkového učení (online učení) a prezenční odborné přípravy („kombinované učení“).

2.6   Podpora otázek souvisejících s problematikou nešíření a odzbrojení u mladých žen a příští generace

Projekt sestává z těchto činností:

2.6.1    Program stáží (řídící subjekt: PRIF)

Účel a popis projektu

V rámci této činnosti jsou nabízeny evropské stáže v oblasti nešíření a odzbrojení až pro 30 studentů vyššího stupně vysokoškolského studia nebo juniorní diplomaty, vždy na dobu až tří měsíců. Stáže budou zřízeny a dokumentovány konsorciem a budou zahrnovat účast na akcích a seminářích, zadání v oblasti studia zdrojů a tvorby textů a integraci projektů. Hostitelskými subjekty se mohou stát všechny instituce náležející k síti. Ze 30 stáží je 24 stáží vyhrazeno evropským kandidátům a zbývajících šest stáží je určeno pro kandidáty ze zemí mimo Evropu. Všichni stážisté budou v co nejvyšší míře zváni k účasti na konferencích a seminářích pořádaných konsorciem konajících se během jejich stáže.

Výsledky projektu

Posílení kapacity týkající se politiky a tvorby programů v oblasti nešíření u příští generace akademických pracovníků a odborníků.

Prohloubení znalosti politik Unie v oblasti nešíření a odzbrojení v celé Unii.

Lepší pochopení strategií Unie, jejích politik a přístupů k nešíření ve třetích zemích.

Vytvoření sítí mladých specialistů a akademických pracovníků a zprostředkování praktické spolupráce.

Posílené budování kapacit pro politiky Unie v oblasti zbraní hromadného ničení a ručních lehkých a palných zbraní v rámci sítě.

2.6.2    Příští generace a mladé ženy – činnosti a mentorský program (řídící subjekt: VCDNP)

Účel a popis projektu

Projekt reaguje na obecně vnímanou věkovou a genderovou nerovnováhu, která panuje mezi odborníky a specialisty v oblasti nešíření, odzbrojení a kontroly zbraní, a jeho cílem je seznámit studenty vysokých škol a postgraduálního studia s otázkami nešíření, odzbrojení a kontroly zbraní, zvýšit jejich povědomí o nich a podpořit jejich zapojení do akcí a seminářů na příslušná témata. Ve fázi IV se v rámci této činnosti uskuteční každoročně dvě osobní návštěvy univerzit v Evropě s cílem zvýšit viditelnost této oblasti a rozšířit příležitosti pro mladé akademické pracovníky. V rámci této činnosti budou dále pořádány webináře na relevantní témata, které budou vždy zahrnovat informace o kariérních příležitostech a jiných možnostech pro mladé lidi.

Aby se zvýšila přítomnost žen v této oblasti, bude jakožto součást tohoto projektu ve fázi IV rovněž každý rok organizován formální mentorský program (trvající jeden rok), v jehož rámci bude 20 mladým ženám přiřazeno 20 mentorů, kteří jim pomohou zlepšit síť kontaktů, lépe porozumět této oblasti a vyhledat profesní poradenství. Mentorský program bude doplněn odbornými zasedáními, aktivitami věnovanými budování sociálních kontaktů a semináři zaměřené na budování dovedností.

Výsledky projektu

Posílení kapacity v oblasti nešíření, odzbrojení a kontroly zbraní u nastupující generace akademických pracovníků a odborníků.

Lepší pochopení této oblasti a příslušných politik EU.

Zvýšení povědomí o možnostech, jak se mohou mladí akademičtí pracovníci, zejména ženy, více zapojit do oblasti nešíření, odzbrojení a kontroly zbraní.

Posílení kontaktů mezi mladými odborníky a mezi začínajícími a zavedenými odborníky.

Lepší spolupráce s mladými akademickými pracovníky, kteří mají zájem dozvědět se více o tomto oboru a zapojit se do něj.

2.7   Návštěva stipendistů programu OSN pro otázky odzbrojení v Bruselu (řídící subjekt: VCDNP)

Účel a popis projektu

Tento projekt spočívá v zorganizování dvou až třídenní studijní návštěvy Bruselu (Belgie) pro stipendisty programu OSN pro otázky odzbrojení, která jim umožní dozvědět se více o EU, jejích politikách, fungování a institucích. Návštěva bude načasována tak, aby zapadala do evropské složky stipendijního programu. Cílem programu je poskytnout komplexní přehled o hlavních institucích EU a orgánech EU, které se zabývají tvorbou politik, zejména pokud jde o nešíření a odzbrojení, a zorganizovat tematické prezentace o činnosti EU v této oblasti, včetně podpůrných programů nabízených třetím zemím.

Výsledky projektu

Zlepšení povědomí a viditelnosti, pokud jde o fungování a instituce EU a její politiky, jakož i podpůrné programy v oblasti nešíření a odzbrojení ve třetích zemích.

Posílení odborných znalostí o otázkách v oblasti zbraní hromadného ničení a ručních palných a lehkých zbraní v partnerských a třetích zemích.

Intenzivnější spolupráce s Úřadem OSN pro otázky odzbrojení a přispění k úsilí v oblasti vzdělávání v rámci stipendia OSN pro otázky odzbrojení.

2.8   Informační činnost a komunikace (řídící subjekt: FRS)

Projekt sestává z těchto činností:

Internetové stránky, platforma sítě a informační činnost (vedoucí: FRS)

Účel a popis projektu

V rámci této činnosti jsou zajišťovány prostředky pro webhosting, tvorbu internetových stránek a technickou údržbu internetových stránek a sociálních sítí konsorcia (Twitter, LinkedIn, Youtube). Poté, co byla v předchozí fázi vytvořena digitální platforma pro spolupráci s cílem usnadnit komunikaci, spolupráci a sdílení osvědčených postupů v rámci sítě, se tato činnost bude týkat správy komunit, aktualizací a technické údržby platformy. Tato digitální platforma pro spolupráci umožní větší zapojení členů sítě tím, že budou spolupracovat na fóru, sdílet své zdroje a nadcházející akce a poskytovat aktuální informace o svých odbornících a instituci. Pro každý jednotlivý výzkum bude poskytnuta možnost vytvořit na platformě zvláštní profil, seznámit se s informacemi o konsorciu a síti a komunikovat s ostatními uživateli. Dále:

Publikace, akce a pracovní příležitosti konsorcia a dalších členů sítě budou nadále propagovány a podporovány na různých platformách.

Konference pořádané konsorciem budou nadále propagovány na internetových stránkách včetně příslušných podkladů (podkladové dokumenty, pořad jednání, prezentace, případně videozáznam otevřeného zasedání).

Část internetových stránek bude i nadále vyhrazena vzdělávacím příležitostem v rámci konsorcia, včetně kurzu online učení, výukových zdrojů, iniciativy pro mladé ženy a příští generaci, stipendia a příležitostí ke stážím.

Budou vytvořeny odkazy mezi internetovými stránkami a platformou s cílem zajistit integraci a pravidelnou aktualizaci všech informačních a komunikačních nástrojů používaných konsorciem.

I nadále bude každý měsíc vydáván zpravodaj. Každé vydání bude zahrnovat: a) fórum umožňující zástupcům sítě propagovat své výzkumné činnosti se zaměřením na ty, které byly zahájeny v poslední době; b) podrobné informace o činnosti konsorcia; c) zprávy o činnosti členů sítě; d) článek pojednávající o tématech nešíření a odzbrojení významných pro politiku EU.

2.8.1    Produkce podcastů konsorcia (řídící subjekt: IISS-Evropa)

Účel a popis projektu

Tato činnost předpokládá spuštění podcastu konsorcia, který se bude zabývat tematickými otázkami v rámci mandátu konsorcia. Ve fázi IV projektu bude v rámci této řady podcastů, kterou zaštiťuje IISS-Evropa, vytvořeno až 36 epizod.

Výsledky činností v rámci projektu

Zvýšení povědomí a znalostí orgánů Unie, členských států, občanské společnosti a třetích zemí o hrozbách souvisejících s konvenčními zbraněmi, zbraněmi hromadného ničení a jejich nosiči, důsledkem čehož bude lepší schopnost předjímat události.

Podpora toho, aby občanská společnost lépe porozuměla strategiím EU v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení a ručních palných a lehkých zbraní.

Zajištění rozhraní mezi Unií a sítí analytických středisek.

Správa platformy, na níž mohou analytická střediska v oblasti nešíření průběžně sdílet své nezávislé názory a analýzy, pokud jde o otázky šíření zbraní hromadného ničení a konvenčních zbraní včetně ručních palných a lehkých zbraní.

Rozšíření, správa a aktualizace stávající sítě nezávislých analytických středisek.

Umožnění trvalého bezplatného stahování dokumentů ze zasedání sítě a od nezávislých analytických středisek, která by se ráda podělila o výsledky svého výzkumu bez nároku na finanční odměnu.


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/88


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/598

ze dne 5. dubna 2022

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Smíšeném výboru zřízeném Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, pokud jde o změnu protokolu 4 o pravidlech původu k uvedené dohodě, a o zrušení rozhodnutí (EU) 2020/2058

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady a Komise 94/1/ESUO, ES (1) a vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1994.

(2)

Protokol 4 k Dohodě o EHP stanoví pravidla původu. V souladu s článkem 98 Dohody o EHP může Smíšený výbor EHP zřízený článkem 92 Dohody o EHP (dále jen „Smíšený výbor“) rozhodnout o změnách protokolu 4.

(3)

Smíšený výbor přijme rozhodnutí o změně protokolu 4 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání před koncem roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat ve Smíšeném výboru, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Smluvní strany Dohody o EHP se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“) (3) až do uzavření a vstupu změny úmluvy v platnost. Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(7)

Znění návrhu rozhodnutí Smíšeného výboru, o něž se Rada opírala v rozhodnutí Rady (EU) 2020/2058 (4), státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) z technických důvodů odmítly na zasedání Smíšeného podvýboru EHP pro volný pohyb zboží dne 30. června 2021. V zájmu jasnosti a právní jistoty by proto rozhodnutí (EU) 2020/2058 mělo být zrušeno a Rada by měla stanovit nový postoj, který má Unie zaujmout ve smíšeném výboru e změně protokolu.

(8)

Smluvní strany Dohody o EHP začaly mezi sebou dvoustranně uplatňovat přechodná pravidla od 1. září 2021. Rozhodnutí je proto vhodné za podmínek stanovených v jeho článku 4 uplatňovat rovněž zpětně ode dne 1. září 2021, aby byl zajištěn soulad při uplatňování pravidel původu uvnitř EHP.

(9)

Postoj Unie ve Smíšeném výboru by proto měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat ve Smíšeném výboru zřízeném Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, pokud jde o změnu protokolu 4 k uvedené dohodě, vychází z návrhu rozhodnutí Smíšeného výboru připojeného k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Rozhodnutí (EU) 2020/2058 se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí a pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2023.

V Lucemburku dne 5. dubna 2022.

Za Radu

předseda

B. LE MAIRE


(1)  Rozhodnutí Rady a Komise 94/1/ESUO, ES ze dne 13. prosince 1993 o uzavření Dohody o Evropském hospodářském prostoru mezi Evropskými společenstvími, jejich členskými státy a Rakouskou republikou, Finskou republikou, Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím, Švédským královstvím a Švýcarskou konfederací (Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 1).

(2)  Rozhodnutí Rady 2013/94/EU ze dne 26. března 2012 o uzavření Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 3).

(3)  Viz Rozhodnutí Rady (EU) 2020/2056 ze dne 7. prosince 2020 o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím ke změně uvedené dohody nahrazením protokolu č. 3 k ní o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 15) a rozhodnutí Rady (EU) 2020/2057 ze dne 7. prosince 2020 o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou ke změně uvedené dohody nahrazením protokolu č. 3 k ní o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 17).

(4)  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/2058 ze dne 7. prosince 2020 o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou o Evropském hospodářském prostoru ke změně protokolu 4 (o pravidlech původu) k ní (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 19).


NÁVRH

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP č. …/2022

ze dne …,

kterým se mění protokol 4 o pravidlech původu k Dohodě o EHP

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na článek 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 9 Dohody o EHP odkazuje na protokol 4 k Dohodě o EHP (dále jen „protokol 4“), který stanoví pravidla původu.

(2)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (1) (dále jen „celoevropsko-středomořská úmluva“) má za cíl převést stávající dvoustranné systémy pravidel původu stanovené ve dvoustranných dohodách o volném obchodu uzavřených mezi smluvními stranami této úmluvy na mnohostranný rámec, aniž by byly dotčeny zásady stanovené v uvedených dohodách.

(3)

Unie, Norsko a Lichtenštejnsko podepsaly celoevropsko-středomořskou úmluvu dne 15. června 2011 a Island ji podepsal dne 30. června 2011.

(4)

Unie uložila své listiny o přijetí u depozitáře úmluvy dne 26. března 2012, Norsko tak učinilo dne 9. listopadu 2011, Island dne 12. března 2012 a Lichtenštejnsko dne 28. listopadu 2011. V důsledku toho a v souladu s čl. 10 odst. 3 celoevropsko-středomořské úmluvy vstoupila tato úmluva v platnost pro Lichtenštejnsko a Norsko dnem 1. ledna 2012 a pro Island a Unii dnem 1. května 2012.

(5)

Tím, že k protokolu 4 doplnily dodatek A, se smluvní strany Dohody o EHP dohodly na používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné celoevropsko-středomořské úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v této úmluvě až do uzavření a vstupu změny úmluvy v platnost.

(6)

Protokol 4 by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Protokol 4 se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem […], za předpokladu, že byla učiněna veškerá oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody o EHP (*1) Použije se ode dne 1. září 2021.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

Článek 4

Pro účely uplatňování tohoto rozhodnutí mohou být doklady o původu zboží vydány dodatečně pro vývoz uskutečněný v období od 1. září 2021 do dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

V … dne ….

Za Smíšený výbor EHP

předseda nebo předsedkyně

tajemníci

Smíšeného výboru EHP


(1)  Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.

(*1)  [Nebyly oznámeny žádné ústavní požadavky.] [Byly oznámeny ústavní požadavky.]


PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP č. .../...

Na konci protokolu 4 se doplňuje následující:

„DODATEK A

ALTERNATIVNÍ POUŽITELNÁ PRAVIDLA PŮVODU

Pravidla určená k dobrovolnému uplatňování smluvními stranami Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu („celoevropsko-středomořská úmluva“) do uzavření a vstupu její změny v platnost

(„pravidla“ nebo „přechodná pravidla“)

DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“ A METODY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

OBSAH

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

HLAVA II

DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“

Článek 2

Obecné požadavky

Článek 3

Zcela získané produkty

Článek 4

Dostatečné opracování nebo zpracování

Článek 5

Pravidlo týkající se přípustných odchylek

Článek 6

Nedostatečné opracování nebo zpracování

Článek 7

Kumulace původu

Článek 8

Podmínky pro použití kumulace původu

Článek 9

Určující jednotka

Článek 10

Soupravy

Článek 11

Neutrální prvky

Článek 12

Odděleně vedené účetnictví

HLAVA III

ÚZEMNÍ POŽADAVKY

Článek 13

Územní zásada

Článek 14

Nezměnitelnost

Článek 15

Výstavy

HLAVA IV

NAVRACENÍ CLA NEBO OSVOBOZENÍ OD CLA

Článek 16

Zákaz navracení cla nebo osvobo