ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 114

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 65
12. dubna 2022


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/590 ze dne 6. dubna 2022, kterým se mění nařízení (ES) č. 138/2004, pokud jde o regionální souhrnný zemědělský účet ( 1 )

1

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030

22

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/592 ze dne 11. dubna 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 359/2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Íránu

37

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/593 ze dne 1. března 2022 o povolení esenciálního oleje z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) jako doplňkové látky pro určité druhy zvířat ( 1 )

44

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/594 ze dne 8 dubna 2022, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006, pokud jde o seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy nebo provozním omezením v Unii ( 1 )

49

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/595 ze dne 11. dubna 2022, kterým se mění některá nařízení týkající se omezujících opatření a stanoví jednotný seznam pro přílohy těchto nařízení obsahující kontaktní údaje příslušných orgánů členských států a adresu pro účely oznamování Evropské komisi

60

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/596 ze dne 11. dubna 2022, kterým se mění rozhodnutí 2011/235/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Íránu

68

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/597 ze dne 11. dubna 2022 o podpoře evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření a odzbrojení

75

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2022/598 ze dne 5. dubna 2022 o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Smíšeném výboru zřízeném Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, pokud jde o změnu protokolu 4 o pravidlech původu k uvedené dohodě, a o zrušení rozhodnutí (EU) 2020/2058 ( 1 )

88

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/599 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu Biomass Biofuels Sustainability voluntary scheme (2BSvs) pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

173

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/600 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu Bonsucro EU pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

176

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/601 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu Better Biomass pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

179

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/602 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu International Sustainability & Carbon Certification - ISCC EU pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

182

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/603 ze dne 8. dubna 2022 o uznání režimu KZR INiG pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

185

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/604 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu Red Tractor Farm Assurance Crops and Sugar Beet Scheme pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

188

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/605 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu REDcert-EU pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

191

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/606 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu Round Table on Responsible Soy with EU RED Requirements (RTRS EU RED) pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

194

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/607 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu Roundtable on Sustainable Biomaterials (RSB) EU RED pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

197

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/608 ze dne 8. dubna 2022 o uznání režimu Scottish Quality Crops Farm Assurance Scheme (SQC) pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

200

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/609 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu SURE pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

203

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/610 ze dne 8. dubna 2022 o uznání režimu Trade Assurance Scheme for Combinable Crops (TASCC) pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

206

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/611 ze dne 8. dubna 2022 o uznání režimu Universal Feed Assurance Scheme (UFAS) pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku ( 1 )

209

 

 

Opravy

 

*

Oprava nařízení Rady (EU) 2022/328 ze dne 25. února 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině ( Úř. věst. L 49, 25.2.2022 )

212

 

*

Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/558 ze dne 6. dubna 2022, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Čínské lidové republiky ( Úř. věst. L 108, 7.4.2022 )

213

 

*

Oprava nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině ( Úř. věst. L 229, 31.7.2014 )

214

 

*

Oprava nařízení Rady (EU) č. 692/2014 ze dne 23. června 2014 o omezeních dovozu zboží pocházejícího z Krymu nebo ze Sevastopolu do Unie v reakci na jejich protiprávní anexi ( Úř. věst. L 183, 24.6.2014 )

215

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/590

ze dne 6. dubna 2022,

kterým se mění nařízení (ES) č. 138/2004, pokud jde o regionální souhrnný zemědělský účet

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 (2) zavádí Evropský systém účtů 2010 (dále jen „ESA 2010“) a obsahuje referenční rámec společných standardů, definic, klasifikací a účetních pravidel pro sestavování účtů členských států splňujících statistické požadavky Unie.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 (3) zakládá souhrnný zemědělský účet (dále jen „SZÚ“) v Unii, a to tak, že stanoví metodiku a lhůty pro předávání zemědělských účtů. SZÚ jsou satelitními účty národních účtů, jak je stanoveno v ESA 2010, jejichž účelem je získat výsledky, které jsou harmonizované a srovnatelné mezi členskými státy, aby bylo možné sestavit účty pro unijní účely. V roce 2016 zveřejnil Evropský účetní dvůr zvláštní zprávu č. 1/2016 nazvanou „Je Komisí zavedený systém měření výkonnosti ve vztahu k příjmům zemědělců dobře koncipovaný a vychází ze spolehlivých údajů?“. Uvedená zpráva obsahuje spolehlivé a relevantní připomínky a doporučení týkající se SZÚ a nařízení (ES) č. 138/2004.

(3)

Regionální souhrnný zemědělský účet (RSZÚ) představuje SZÚ přizpůsobený na regionální úrovni. Samotné národní údaje nemohou poskytnout úplný a někdy velmi složitý obraz toho, co se odehrává na podrobnější úrovni. Regionální údaje proto pomáhají lépe porozumět rozmanitosti, která panuje mezi regiony, doplňují údaje týkající se Unie, eurozóny a jednotlivých členských států a zároveň reagují na rostoucí potřebu statistik pro účely vymezení odpovědnosti a zvyšují úroveň harmonizace, účinnosti a soudržnosti zemědělských statistik Unie. Je proto nezbytné začlenit RSZÚ do nařízení (ES) č. 138/2004 z pohledu metodiky a programu předávání údajů.

(4)

Statistiky již nejsou považovány pouze za jeden z mnoha zdrojů informací pro účely tvorby politik, ale namísto toho hrají v tomto procesu ústřední roli. Rozhodování založené na faktech vyžaduje statistiky, které v souladu s účely, kterým slouží, splňují vysoká kritéria kvality, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (4).

(5)

Vysoce kvalitní regionální statistické údaje jsou hlavním nástrojem provádění, sledování, hodnocení, přezkumu a posuzování hospodářského, environmentálního a sociálního dopadu politik souvisejících se zemědělstvím v Unii, zejména společné zemědělské politiky (SZP), včetně opatření pro rozvoj venkova, nového modelu provádění SZP a národních strategických plánů, jakož i politik Unie týkajících se mimo jiné životního prostředí, změny klimatu, biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství, využívání půdy, vyváženého a udržitelného regionálního rozvoje, veřejného zdraví, dobrých životních podmínek zvířat, bezpečnosti potravin a jejich zabezpečení a cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů. RSZÚ má také zásadní význam pro přesné posouzení příspěvku odvětví zemědělství k dosažení Zelené dohody pro Evropu, zejména strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ a unijní strategie v oblasti biologické rozmanitosti. Stále více se uznává úloha regionů a regionálních údajů při provádění SZP. Regiony jsou důležitou hnací silou vytváření pracovních míst a udržitelného hospodářského růstu v Unii a poskytují lepší údaje pro posouzení udržitelnosti zemědělského odvětví z hlediska životního prostředí, obyvatel, regionů a hospodářství.

(6)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (5) by měl být veřejnosti umožněn přístup k údajům shromážděným podle tohoto nařízení, které nebyly zveřejněny.

(7)

Nařízení (ES) č. 223/2009 poskytuje právní rámec pro evropskou statistiku a požaduje, aby členské státy dodržovaly statistické zásady a kritéria kvality, jež jsou v něm stanoveny. Pro posuzování a zlepšování kvality evropských statistik a pro související komunikaci mají zásadní význam zprávy o kvalitě. Výbor pro Evropský statistický systém schválil jako normu Evropského statistického systému pro podávání zpráv o kvalitě jednotnou integrovanou strukturu metadat. Prostřednictvím jednotných norem a harmonizovaných metod by tak mělo dojít ke splnění požadavků na statistickou kvalitu stanovených v nařízení (ES) č. 223/2009, zejména v čl. 12 odst. 3 uvedeného nařízení. Zdroje by měly být využívány co nejlépe a zatížení respondentů by mělo být co nejmenší.

(8)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o podávání zpráv o kvalitě a jejich obsah. Komisi by dále měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o případné odchylky od uplatňování požadavků RSZÚ. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(9)

SZÚ poskytuje evropským tvůrcům politik třikrát za rok důležité roční makroekonomické údaje stanovené v příloze II tohoto nařízení. Stávající lhůta pro předání druhých odhadů SZÚ totiž jednoho z těchto tří předání, která mají být za rok uskutečněna, neposkytuje po skončení sledovaného období dostatek času pro shromáždění údajů, které by byly v porovnání s poskytnutými prvními odhady SZÚ kvalitnější. S cílem zvýšit kvalitu těchto druhých odhadů je třeba příslušnou lhůtu pro předání mírně posunout.

(10)

Nařízení (ES) č. 138/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž začlenění RSZÚ do stávajícího právního rámce evropské statistiky o SZÚ, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(12)

Návrh byl konzultován s Výborem pro Evropský statistický systém,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 138/2004 se mění takto:

1)

V článku 3 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   První předání údajů se uskuteční v listopadu 2003.

Nicméně první předání údajů u regionálního souhrnného zemědělského účtu (RSZÚ) na úrovni NUTS 2 ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (*1) se uskuteční do 30. září 2023.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).“ "

2)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 3a

Šíření statistik

Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 (*2) a nařízení (ES) č. 223/2009, zpřístupní Komise (Eurostat) online a bezplatně údaje, které jí byly předány podle článku 3 tohoto nařízení.

Článek 3b

Posouzení kvality

1.   Členské státy přijmou opatření nutná k zajištění kvality předávaných údajů a metadat.

2.   Pro účely tohoto nařízení se pro údaje, které mají být předány v souladu s článkem 3 tohoto nařízení, použijí kritéria kvality stanovená v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009.

3.   Komise (Eurostat) posoudí kvalitu předávaných údajů. Za tímto účelem předají členské státy Komisi (Eurostatu) zprávu o kvalitě, a to poprvé do 31. prosince 2025, a poté každých pět let, kdy zpráva o kvalitě bude zahrnovat soubory údajů předané během sledovaného období.

4.   Při uplatňování kritérií kvality stanovených v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009 na údaje, které mají být předávány v souladu s článkem 3 tohoto nařízení, stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů náležitosti, strukturu a hodnotící ukazatele pro zprávy o kvalitě uvedené v odstavci 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 4a odst. 2 tohoto nařízení. Uvedené akty nepředstavují další podstatnou zátěž nebo náklady pro členské státy.

5.   Členské státy poskytnou Komisi (Eurostat) bezodkladně všechny relevantní informace nebo změny týkající se provádění tohoto nařízení, které by jakýmkoli podstatným způsobem mohly ovlivnit kvalitu předávaných údajů.

6.   Na základě řádně odůvodněné žádosti Komise (Eurostatu) členské státy poskytnou bezodkladně jakékoli další upřesňující informace nezbytné pro posouzení kvality statistických údajů.

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Unie (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).“ "

3)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 4a

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 4b

Výjimky

1.   Pokud by použití tohoto nařízení vyžadovalo výrazné úpravy vnitrostátního statistického systému členského státu, pokud jde o provádění kapitoly VII přílohy I a programu předávání údajů pro RSZÚ, jak je uvedeno v příloze II, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými se uvedenému členskému státu uděluje výjimka na dobu nejvýše dvou let. První předání údajů pro RSZÚ se však v každém případě uskuteční nejpozději 30. září 2025. Uvedené prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 4a odst. 2.

2.   Členský stát, který se rozhodne požádat o výjimku podle odstavce 1, předloží Komisi řádně odůvodněnou žádost o udělení této výjimky do 21. srpna 2022.

3.   Unie může vnitrostátním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 poskytnout finanční příspěvky ze souhrnného rozpočtu Unie na pokrytí nákladů na provádění tohoto nařízení, pokud vytvoření RSZÚ vyžaduje zásadní úpravy vnitrostátního statistického systému členského státu.“

4)

Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

5)

Příloha II se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 6. dubna 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

C. BEAUNE


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 8. března 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. března 2022.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství (Úř. věst. L 33, 5.2.2004, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).


PŘÍLOHA I

Příloha I nařízení (ES) č. 138/2004 se mění takto:

1)

V části „Obsah“ se doplňuje nová kapitola, která zní:

„VII.

Regionální souhrnný zemědělský účet (RSZÚ)

A.

Obecné zásady

1.

Úvod

2.

Regionální hospodářství, regionální území

3.

Základní jednotka při sestavování RSZÚ

4.

Metody sestavování RSZÚ

5.

Pojetí sídla a území

6.

Odvětví zemědělství a charakteristické jednotky

B.

Transakce s produkty

1.

Produkce

2.

Mezispotřeba

3.

Tvorba hrubého kapitálu

C.

Rozdělovací transakce a jiné toky

1.

Všeobecná pravidla

2.

Přidaná hodnota

3.

Spotřeba fixního kapitálu

4.

Subvence

5.

Daně

6.

Náhrady zaměstnancům

7.

Čistý provozní přebytek

8.

Úroky, pachtovné a ostatní nájemné

9.

Zemědělský podnikatelský důchod: všeobecná pravidla pro výpočet

D.

Stručné zhodnocení provádění

1.

Úvod

2.

Vymezení regionálního zemědělství

3.

Měření zemědělské produkce

4.

Neoddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti

5.

Mezispotřeba“.

2)

V bodě 1.27 se třetí odrážka nahrazuje tímto:

„–

nemohou podle konvence zahrnovat THFK ve formě nezemědělských produktů vyrobených ve vlastní režii (např. budovy nebo stroje). Předpokládá se, že uvedená výroba THFK ve formě nezemědělských produktů pro vlastní konečné použití je oddělitelnou činností, a vykazuje se tedy jako výroba oddělené místní činnostní jednotky. Služby ubytování poskytnuté zaměstnancům jako naturální odměna musí být zaznamenány podobným způsobem (zachycují se jako naturální odměna na účtu tvorby důchodů);“.

3)

Bod 2.006 se nahrazuje tímto:

„2.006.

V SZÚ se ceny udávají zaokrouhlené na nejbližší celé číslo nebo na jedno či dvě desetinná místa v závislosti na statistické spolehlivosti dostupných cenových údajů. Pro sestavení SZÚ jsou zapotřebí příslušné informace o cenách vstupů a výstupů.“

4)

V bodě 2.108 se písmeno g) nahrazuje tímto:

„g)

v hrubém pojistném obsažená úhrada za služby pojištění za účelem pojistného krytí rizik, jako jsou ztráty na hospodářských zvířatech, škody způsobené krupobitím, mrazem, požárem a vichřicemi. Zbytek, tj. čisté pojistné, je složkou zaplaceného hrubého pojistného, které je k dispozici pojišťovnám pro likvidaci škod.

Rozdělit přesně hrubé pojistné na uvedené dvě složky je možné pouze na úrovni celého národního hospodářství, což se provádí v rámci národních účtů. Členění složky služeb podle výrobních odvětví se obecně provádí pomocí vhodných klíčů, a to v souvislosti se sestavováním tabulek vstupů a výstupů (input-output). Při vyplňování uvedené položky v SZÚ se proto postupuje podle metodiky národních účtů (k zachycení subvencí souvisejících s pojišťovacími službami – viz 3.063, poznámka pod čarou 1);“.

5)

V bodě 2.136 se třetí odrážka nahrazuje tímto:

„–

změny v zařazení nebo struktuře dlouhodobých aktiv: např. změna hospodářského účelu užití půdy, mléčného skotu určeného na výrobu masa (viz 2.149, poznámka pod čarou 1) nebo zemědělských budov přestavěných pro soukromé nebo jiné hospodářské využití.“

6)

Doplňuje se nová kapitola, která zní:

„VII.   REGIONÁLNÍ SOUHRNNÝ ZEMĚDĚLSKÝ ÚČET (RSZÚ)

A.   OBECNÉ ZÁSADY

1.   Úvod

7.01.

Regionální účty hrají důležitou roli při formulování, provádění a hodnocení regionálních politik. Objektivní, spolehlivé, konzistentní, ucelené, srovnatelné, relevantní a harmonizované regionální statistické ukazatele poskytují pevný základ politikám, které jsou zaměřeny na snižování hospodářských a sociálních rozdílů mezi regiony Unie.

7.02.

RSZÚ představuje SZÚ přizpůsobený na regionální úrovni.

7.03.

RSZÚ je tvořen stejnou sadou účtů jako SZÚ, koncepční problémy a problémy týkající se měření však způsobují, že se pro regiony používá sada účtů, které mají omezenější rozsah a míru podrobnosti než SZÚ na vnitrostátní úrovni.

7.04.

Jakožto regionální účet se RSZÚ sestavuje na základě přímo shromážděných regionálních údajů a na základě celostátních údajů s regionálním členěním založeným na předpokladech. Kvůli nedostatku úplných, včasných a spolehlivých regionálních informací je třeba používat při sestavování regionálních účtů předpoklady. To znamená, že některé rozdíly mezi regiony nejsou nutně v regionálních účtech podchyceny (ESA 2010, 13.08).

2.   Regionální hospodářství, regionální území

7.05.

Sestavování regionálních účtů, ať už se týkají odvětví nebo institucionálních sektorů, vždy vyžaduje jasnou definici regionálního hospodářství a regionálního území. V teoretické rovině zahrnuje odvětví zemědělství v regionu jednotky (zemědělské podniky) zabývající se zemědělskými činnostmi (viz 1.60 až 1.66) na regionálním území.

7.06.

Regionální hospodářství země je částí celkového hospodářství této země. Celkové hospodářství je vymezeno prostřednictvím institucionálních jednotek a sektorů. Skládá se ze všech institucionálních jednotek, jejichž převažující ekonomický zájem se soustřeďuje na ekonomickém území země. Ekonomické území se neshoduje zcela přesně se zeměpisným územím dané země (viz 7.08). Ekonomické území země se dělí na regionální území a extraregionální území (ESA 2010, 13.09).

7.07.

Regionální území, jak je definováno v ESA 2010, je tvořeno tou částí ekonomického území země, která je přímo přiřazena k regionu. Svobodná pásma, celní sklady a továrny pod celní kontrolou jsou přiřazeny k regionům, ve kterých se nacházejí.

7.08.

Uvedené rozdělení území se však zcela neshoduje s pojetím ekonomického území země používaným v rámci národních účtů. Extraregionální území je tvořeno částmi ekonomického území země, které nelze přiřadit k jednomu regionu a které jsou vyloučeny z RSZÚ, tj.:

a)

národní vzdušný prostor, teritoriální vody a kontinentální šelf, který se nachází v mezinárodních vodách, na něž daná země uplatňuje výhradní práva;

b)

teritoriální enklávy tj. zeměpisná území, která se nacházejí v zahraničí a jsou využívána podle mezinárodních dohod nebo smluv mezi státy vládními zastupitelstvími země (vyslanectvími, konzuláty, vojenskými základnami, vědeckými stanicemi atd.);

c)

ložiska ropy, zemního plynu apod. v mezinárodních vodách mimo kontinentální šelf dané země obhospodařovaná rezidentskými jednotkami.

7.09.

Klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) zavedená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (*1)poskytuje jednotné členění ekonomického území Unie. RSZÚ vyžaduje statistiky na úrovni NUTS 2 v podobě, v jaké jsou běžně stanovovány podle stávajícího režimu stanoveného v uvedeném nařízení. Pro vnitrostátní účely lze regionální účty také sestavit na podrobnější regionální úrovni, konkrétně v příslušných případech na úrovni NUTS 3 (ESA 2010, 13.12).

3.   Základní jednotka při sestavování RSZÚ

7.10.

Jednotkami používanými pro regionální účty podle odvětví jsou místní činnostní jednotky. Místní činnostní jednotka je pozorovatelnou formou výrobní jednotky.

7.11.

Statistický přístup (odvětví) „si vystačí“ s pozorovatelnou jednotkou, i když to znamená odchýlení se od jedné činnosti. Stejně jako v případě SNA 2008 upřednostňuje ESA 2010 statistický přístup a podporuje místní činnostní jednotky pro sestavování národních účtů podle odvětví. Vymezují tedy stejnou jednotku pro odvětví, ať už na regionální, či národní úrovni.

7.12.

Stejně jako SZÚ používá RSZÚ jako základní jednotku pro odvětví zemědělství zemědělský podnik – „přizpůsobený“ podle určitých konvencí, aby splňoval příslušné cíle. Pro tuto volbu existují dva zásadní důvody. Jednotka „zemědělský podnik“ je místní činnostní jednotkou pro odvětví zemědělství (viz 1.09 až 1.17), která je vymezena jako část činnostní jednotky, jež se vztahuje k místní úrovni. Místní činnostní jednotka je rovněž nejvhodnější jednotkou pro odvětví zemědělství, ačkoli zahrnuje nezemědělské vedlejší činnosti, které nelze uvádět odděleně od zemědělských činností (viz 1.15 a 1.16, 1.25 až 1.32).

7.13.

Použití zemědělského podniku jako základní jednotky znamená zahrnutí nezemědělské vedlejší činnosti těchto zemědělských podniků do RSZÚ (viz 7.12). Jelikož účelem SZÚ je změřit, popsat a analyzovat tvorbu příjmů ze zemědělské hospodářské činnosti, nezahrnuje jednotky, u kterých je zemědělská činnost pouze činností ve volném čase (např. domácí zahrady a domácí chov hospodářských zvířat). Oproti tomu jsou do SZÚ zahrnuty jednotky provádějící samozásobitelské hospodaření (viz 1.24).

7.14.

Zemědělský podnik je referenční jednotkou pro statistické zjišťování týkající se odvětví zemědělství, ať už na národní, nebo regionální úrovni. Výhoda spočívá v tom, že kvantitativní hodnocení produkce může být založeno přímo na statistických systémech pro měření ploch, výnosů, velikosti stáda atd. Volba zemědělského podniku rovněž přispívá k lepší účetní soudržnosti.

4.   Metody sestavování RSZÚ

7.15.

Systém ESA (ESA 2010, 13.24 až 13.32) navrhuje dvě metody, které se týkají odvětví nebo institucionálních sektorů: metodu zdola nahoru a metodu shora dolů. Metoda zdola nahoru spočívá ve shromažďování údajů na úrovni jednotek (místních činnostních jednotek, institucionálních jednotek) a jejich následném sčítání, aby se získala regionální hodnota pro různé souhrnné ukazatele. Metoda shora dolů získává regionální hodnoty rozčleněním národních údajů pomocí ukazatele, který co nejvíce zohledňuje regionální rozložení příslušné proměnné. Tyto dvě metody lze také různými způsoby kombinovat, což systém ESA označuje jako „kombinace metod zdola nahoru a shora dolů“. Nicméně je třeba se vyhnout shromažďování stejných informací více než jednou, protože to vede k nadbytečnosti při vykazování údajů. Ačkoli se upřednostňuje metoda zdola nahoru, ve skutečnosti se v mnoha případech používá „kombinace metod zdola nahoru a shora dolů“. Podrobnosti o konkrétní metodě a zdrojích se naprosto transparentně stanoví ve zprávách o kvalitě, přičemž se uvede, které regionální údaje byly shromážděny přímo a které údaje vycházejí z vnitrostátních údajů s regionálním členěním na základě předpokladů.

5.   Pojetí sídla a území

7.16.

Hospodářské transakce podniků i domácností mohou překračovat hranice regionů. Podniky mohou rovněž vykonávat svou činnost ve více než jednom regionu, a to buď trvale, nebo dočasně, např. velké farmy mohou vykonávat svou činnost v různých regionech. Je proto zapotřebí zformulovat jasnou zásadu, která by pomohla členským státům při řádném přiřazování této meziregionální činnosti k příslušnému regionu.

7.17.

Regionální účty odvětví jsou založeny na kritériu sídla výrobní jednotky. Každé odvětví na regionální úrovni zahrnuje skupinu místních činnostních jednotek se stejnou nebo podobnou hlavní hospodářskou činností, jejichž ekonomický zájem se soustřeďuje na daném regionálním území. Tento soustředěný zájem se často pojí s konkrétním dlouhotrvajícím umístěním v daném regionu, například institucionálních jednotek, ke kterým místní činnostní jednotky patří.

7.18.

Regionální účty však mají řadu odlišných funkcí. U některých činností není vždy snadné vymezit jako příslušnou oblast region. Vztah mezi umístěním vedení podniku a fyzickým umístěním zemědělského podniku může být zdrojem problémů, neboť činitele zemědělské výroby může řídit vedení podniku z jiného regionu. U RSZÚ je důležité tyto dva subjekty oddělit. Z tohoto důvodu musí být zemědělský podnik přiřazen k regionu, ve kterém jsou umístěny jeho výrobní činitelé, a nikoli k regionu, ve kterém se nachází jeho vedení. Od jednoho vedení podniku tedy může být odděleno několik jednotek v rámci RSZÚ tj. tolik jednotek, kolik je regionů, ve kterých jsou umístěny místní činnostní jednotky, které se nacházejí mimo region vedení podniku.

7.19.

Alternativní pojetí, které se obecně u národních a regionálních účtů nepoužívá, by bylo přísně územní. Podle tohoto pojetí jsou činnosti přiřazeny k území, ve kterém jsou skutečně vykonávány, bez ohledu na sídlo jednotek zapojených do příslušné činnosti.

7.20.

Přestože se přístup založený na sídle používá u regionálního přiřazování transakcí rezidentských jednotek přednostně, poskytuje systém ESA 2010 do určité míry i používání přístupu založeného na území (ESA 2010, 13.21). Tyto případy nastávají při vytváření fiktivních jednotek pro pozemky a budovy v regionu nebo zemi, ve které se tyto pozemky nebo budovy nacházejí.

7.21.

V hypotetickém případě, kdy rezidentské jednotky v regionu vykonávají činnost pouze na svém regionálním území, se pojetí sídla shoduje s pojetím území. Je tomu tak i v případě regionálního přiřazování založeného na fiktivních jednotkách vytvořených pro pozemky a budovy a pro podniky nezapsané v obchodním rejstříku v jiných zemích nebo v regionech, které se liší od regionu sídla vlastníka.

6.   Odvětví zemědělství a charakteristické jednotky

7.22.

Odvětví se skládá ze všech místních činnostních jednotek, které vykonávají stejnou nebo podobnou hospodářskou činnost (viz 1.59). Podle popisu v SZÚ odpovídá odvětví zemědělství v zásadě oddílu 01 NACE Revize 2, přičemž rozdíly jsou uvedeny v bodech 1.62 až 1.66. Oblast působnosti RSZÚ lze vymezit na základě seznamu charakteristických činností vypracovaného pro SZÚ. Mezi odvětvím zemědělství v SZÚ, a tedy i v RSZÚ, a odvětvím vytvořeným v rámci národních účtů (viz 1.93) existují rozdíly.

B.   TRANSAKCE S PRODUKTY

7.23.

Oceňování zemědělské produkce vytváří řadu specifických problémů. Nejdůležitější z nich se týkají sezónních produktů, živočišné výroby a časového rozvržení záznamů v účtech. Metodika SZÚ stanovuje přesná pravidla, která upravují, jak jsou zohledňovány dopady skladování sezónních produktů, jak je měřena živočišná výroba a jak musí být zaznamenávány produkty z nedokončené výroby. Tyto zásady se dodržují při sestavování RSZÚ. Nevylučuje to však možnost provedení určitých úprav na regionální úrovni, například pro živočišnou výrobu. Je třeba zdůraznit, že celková hodnota regionálního ocenění se musí shodovat s oceněním SZÚ.

1.   Produkce

a)   Měření produkce

7.24.

V RSZÚ představuje produkce regionu úhrn produktů v rámci SZÚ vytvořených během účetního období v tomto regionu všemi jednotkami odvětví zemědělství, ať už určených pro marketing mimo toto odvětví, pro prodej do jiných zemědělských podniků nebo v některých případech pro využití stejným zemědělským podnikem. Z tohoto důvodu:

a)

jakýkoli zemědělský produkt opouštějící zemědělský podnik v regionu je zaznamenán jako součást produkce tohoto regionu, a to bez ohledu na jeho místo určení nebo jednotku, která jej kupuje;

b)

některé zemědělské produkty používané jako mezispotřeba téhož zemědělského podniku se zahrnují do produkce regionu (viz 2.056).

7.25.

Výrobní proces obvykle trvá u hospodářských zvířat několik let. Při oceňování hospodářských zvířat je nutné rozlišovat mezi zvířaty klasifikovanými jako dlouhodobá aktiva (chovná a tažná zvířata, dojnice atd.) a zvířaty klasifikovanými jako zásoby (zvířata určená hlavně pro maso). Aby se zamezilo dvojímu započítávání, provádí se transakce zahrnující pohyb zvířat mezi zemědělskými podniky (které se považují za „kladný“ prodej pro zemědělský podnik prodávající hospodářská zvířata a za „záporný“ prodej pro zemědělský podnik nakupující hospodářská zvířata) tak, jak je uvedeno níže.

a)

transakce mezi zemědělskými podniky ve stejném regionu, které zahrnují zvířata klasifikovaná jako dlouhodobá aktiva, se vzájemně vyruší, kromě nákladů na převod vlastnictví (*2); nezaznamenávají se do prodeje zemědělských podniků, a proto nejsou zahrnuty do produkce daného regionu;

b)

zvířata klasifikovaná jako zásoby, která jsou předmětem transakce mezi regiony, se považují za kladný prodej (spolu s vývozem) pro region původu a zvířata zakoupená z jiných regionů jako záporný prodej (spolu s dovozem) (*3);

c)

pokud se náklady na převod vlastnictví (dopravní přirážky, obchodní rozpětí atd.) vztahují k obchodu se zvířaty klasifikovanými jako zásoby, odečtou se od produkce; k tomu dochází automaticky u nákupů od zemědělských podniků v jiných regionech, jelikož tyto náklady tvoří součást „záporného“ prodeje, zatímco v případě obchodu se zvířaty mezi zemědělskými podniky ve stejném regionu se upraví prodej, a tedy i produkce.

b)   Ocenění produkce

7.26.

Produkce je oceňována v základních cenách (viz 2.082.), tj. včetně dotací na produkty, minus daně z produktů. Tato metoda výpočtu znamená, že daně a dotace na produkty musí být rozčleněny podle regionů.

2.   Mezispotřeba

a)   Definice

7.27.

Mezispotřeba zahrnuje zboží (jiné než dlouhodobá aktiva) a tržní služby spotřebované během výrobního procesu při výrobě jiného zboží (viz 2.097 až 2.109).

7.28.

Při sestavování RSZÚ mezispotřeba zahrnuje:

a)

zemědělské produkty pořízené ke spotřebě během výrobního procesu od jiných zemědělských podniků (v témže regionu nebo v jiném regionu);

b)

některé produkty používané jako spotřeba uvnitř jednotky a zachycené jako produkce (viz 2.054 až 2.058 a 7.24).

7.29.

S FISIM se v konkrétních případech zachází v regionálních účtech stejným způsobem jako v národních účtech. Pokud je odhad stavu úvěrů a vkladů k dispozici podle regionů, lze použít metodu zdola nahoru. Odhad stavu úvěrů a vkladů však obvykle nebývá podle regionů k dispozici. V takovém případě se rozvržení FISIM do uživatelských odvětví provádí druhou nejlepší metodou: jako ukazatel pro rozdělení se použije regionální hrubá produkce nebo hrubá přidaná hodnota podle odvětví (ESA 2010, 13.40).

b)   Ocenění mezispotřeby

7.30.

Všechny produkty a služby používané pro mezispotřebu jsou oceňovány v kupních cenách (bez odpočitatelné DPH) (viz 2.110 až 2.114).

3.   Tvorba hrubého kapitálu

7.31.

Tvorba hrubého kapitálu pro zemědělství se dělí na:

a)

THFK;

b)

změny zásob.

a)   THFK

7.32.

V zemědělství dochází k tvorbě fixního kapitálu v případě, kdy držitel získá nebo vytvoří dlouhodobá aktiva, která jsou určena k použití po dobu delší než jeden rok jako výrobní prostředek v procesu zemědělské výroby. Kritériem přiřazení pro zachycení THFK jsou odvětví uživatelů, nikoli odvětví, do kterého patří vlastník.

7.33.

Dlouhodobá aktiva ve vlastnictví jednotky působící v několika regionech současně se rozvrhují do místních činnostních jednotek, kde se používají. Dlouhodobá aktiva používaná v rámci operativního leasingu se zaznamenávají v regionu vlastníka aktiv a aktiva používaná v rámci finančního leasingu se zaznamenávají v regionu uživatele (ESA 2010, 13.33).

7.34.

Nová aktiva zahrnutá do fixního kapitálu se zaznamenávají v hrubé výši, tj. bez odečtení spotřeby fixního kapitálu. Kromě toho platí, že se u těchto aktiv obecně počítá spotřeba fixního kapitálu. Tvorba čistého kapitálu se získá odečtením spotřeby dlouhodobých aktiv od tvorby hrubého kapitálu.

7.35.

Výrobní jednotky si mohou mezi sebou prodávat stávající aktiva, např. použité stroje. Pokud se aktiva pohybují napříč odvětvími a regiony, celková zaplacená cena je zahrnuta do THFK v jednom odvětví nebo regionu a obdržená cena je odečtena od THFK v druhém odvětví nebo regionu. Transakční náklady na převod vlastnictví aktiv, například právní poplatky za prodej pozemků a stávajících budov, nabyvatel započítá jako další THFK i v případě, že některé z nákladů hradí prodávající.

7.36.

THFK pro hospodářská zvířata v jednom regionu se stanoví v souladu s ESA 2010 (3.124 až 3.138) a body 2.149 až 2.161 této přílohy. THFK pro hospodářská zvířata se zjišťuje jako rozdíl mezi nabytými hospodářskými zvířaty za rok (přirozený přírůstek a nákup mimo region včetně dovozu), včetně přírůstků pocházejících z produkce ve vlastní režii, a úbytky hospodářských zvířat (porážkou, prodejem do jiných regionů včetně vývozu nebo jiným konečným užitím). Po agregaci všech regionů je důležité zajistit, aby se meziregionální toky vzájemně vyrušily (bez nákladů na převod vlastnictví), aby tak součet celkové regionální THFK odpovídal THFK národních zemědělských účtů. V případě použití metody zdola nahoru se použije toto pravidlo: prodej zvířat zemědělským podnikům v jiných regionech představuje zápornou THFK, zatímco nákup z jiných regionů představuje kladnou THFK. Pro výpočet THFK pro hospodářská zvířata v rámci regionu lze použít doporučovanou metodu nepřímého výpočtu (viz 2.156).

b)   Změny zásob

7.37.

Zásoby zahrnují veškerá aktiva, která nejsou součástí fixního kapitálu a která jsou k určitému okamžiku dočasně v držení výrobními jednotkami. Rozlišují se dva druhy zásob: výrobní zásoby a odbytové zásoby (viz 2.171).

7.38.

U zvířat klasifikovaných jako zásoby zahrnuje obchod, který se má zohlednit při výpočtu změn zásob, prodej a nákup z jiných regionů, jakož i dovoz a vývoz.

C.   ROZDĚLOVACÍ TRANSAKCE A JINÉ TOKY

7.39.

Praktické potíže se zajišťováním spolehlivých regionálních údajů o rozdělovacích transakcích v některých případech, zejména pokud jednotky vykonávají činnosti ve více než jednom regionu, nebo pokud region, ve kterém se určité činnosti provádějí, není vždy jasně vymezenou oblastí, objasňují, proč systém ESA zahrnuje regionální účty odvětví zemědělství pouze s ohledem na několik souhrnných ukazatelů: přidanou hodnotu, subvence, daně, náhrady zaměstnancům, pachtovné a jiný důchod, úroky a THFK.

1.   Všeobecná pravidla

7.40.

Rozdělovací transakce jsou zaznamenány na akruálním základě, jinými slovy v okamžiku, kdy se ekonomická hodnota vytváří, přeměňuje nebo mizí, nebo když pohledávky a dluhy vznikají, přeměňují se nebo se ruší, nikoliv když se uskutečňuje platba. Uvedená zásada zaznamenávání rozdělovacích transakcí (založená na okamžiku vzniku, změny nebo zániku práv a povinností) se používá pro všechny toky, bez ohledu na to, zda se jedná o toky peněžní nebo zda k nim dochází mezi jednotkami či uvnitř téže jednotky.

7.41.

Pokud však nelze přesně určit okamžik vzniku pohledávky (dluhu), lze použít okamžik placení nebo jiné přijatelné aproximační kritérium na akruálním základě (viz 3.007).

2.   Přidaná hodnota

a)   Všeobecná pravidla

7.42.

Přidaná hodnota je výsledkem výrobní činnosti hospodářství nebo některého z jeho odvětví během daného období a je vyrovnávací položkou účtu výroby. Jde o rozdíl mezi hodnotou produkce a hodnotou mezispotřeby. Představuje klíčovou položku při měření produktivity hospodářství nebo odvětví (viz 3.013) nebo regionu či odvětví regionu.

b)   Ocenění přidané hodnoty

7.43.

Přidaná hodnota může být uváděna v hrubém vyjádření (hrubá přidaná hodnota v základních cenách) nebo čistém vyjádření (čistá přidaná hodnota v základních cenách), tj. před odečtením spotřeby fixního kapitálu nebo poté. V souladu s metodou oceňování produkce (základní cena) a mezispotřeby (kupní cena) se čistá přidaná hodnota měří v základních cenách (viz 3.013).

7.44.

Z použití základních cen vyplývá, že daně z produktů a subvence na produkty musí být přiřazeny ke konkrétním výrobkům a službám, které následně musí být rozděleny mezi regiony.

7.45.

Odečtením ostatních daní z výroby od přidané hodnoty v základních cenách a přičtením ostatních subvencí na výrobu se získá přidaná hodnota v nákladech výrobních činitelů. Čistá přidaná hodnota v nákladech výrobních činitelů představuje důchod výrobních činitelů (viz 3.014).

3.   Spotřeba fixního kapitálu

7.46.

V RSZÚ podléhá zboží a služby, které tvoří fixní kapitál zemědělského podniku (například výsadby kultur s opakovanou úrodou, stroje a budovy, velká vylepšení půdy, software, náklady na převod vlastnictví nevyráběných aktiv) opotřebení a zastarávání jako u výrobních prostředků ve výrobním procesu. Toto opotřebení a zastarávání se měří jako spotřeba fixního kapitálu. Obdobně jako v rámci SZÚ se spotřeba fixního kapitálu nezjišťuje za produktivní zvířata.

4.   Subvence

7.47.

RSZÚ používá stejná pravidla jako SZÚ: toky, které jsou v SZÚ klasifikovány jako provozní subvence, jsou klasifikovány stejným způsobem v RSZÚ, přičemž obdobný přístup platí v případě toků ve formě kapitálových transferů.

5.   Daně

7.48.

RSZÚ používá stejná pravidla jako SZÚ: různé druhy daní jsou klasifikovány stejně v RSZÚ i SZÚ.

6.   Náhrady zaměstnancům

7.49.

U výrobců se náhrady zaměstnancům rozvrhují do místních činnostních jednotek, kde jsou lidé zaměstnáni. Pokud nejsou tyto údaje k dispozici, náhrady zaměstnancům se rozvrhují pomocí druhé nejlepší metody, která je založena na počtu odpracovaných hodin. Pokud nejsou k dispozici náhrady zaměstnancům ani počty odpracovaných hodin, používá se počet osob zaměstnaných u místních činnostních jednotek (viz ESA 2010, 13.42).

7.   Čistý provozní přebytek

7.50.

Čistý provozní přebytek se získá z čisté přidané hodnoty v základních cenách odečtením náhrad zaměstnancům a ostatních daní z výroby a přičtením ostatních subvencí na výrobu.

8.   Úroky, pachtovné a ostatní nájemné

7.51.

RSZÚ používá stejná pravidla jako SZÚ: toky, které jsou klasifikovány jako úroky, pachtovné a ostatní nájemné v SZÚ, jsou klasifikovány stejným způsobem v RSZÚ.

9.   Zemědělský podnikatelský důchod: všeobecná pravidla pro výpočet

7.52.

Přímo splatný důchod z vlastnictví vyplývající ze zemědělských činností a nezemědělských vedlejších činnosti, tj. nákladové úroky z půjček uzavřených v souvislosti s těmito činnostmi, včetně nákupu zemědělské půdy, a pachtovné placené vlastníkům pozemku, se odečte od provozního přebytku (viz 3.070 až 3.087).

D.   STRUČNÉ POZNÁMKY K PROVÁDĚNÍ

1.   Úvod

7.53.

Tento oddíl má za cíl zdůraznit některé aspekty metodiky, zejména výběr zemědělského podniku a měření produkce.

7.54.

Zemědělský podnik je referenční jednotkou pro statistické zjišťování týkající se zemědělství na národní a i nižší než národní úrovni. Představuje to pro RSZÚ velkou výhodu, neboť to znamená, že ocenění objemu produkce může být založeno přímo na statistických systémech pro měření ploch půdy, výnosů, velikostí stád atd. Výběr zemědělského podniku má rovněž tu výhodu, že umožňuje větší konzistentnost účtů. Produkce a náklady se totiž vztahují k totožným souborům jednotek, ačkoli se u jednotlivých zdrojů liší metody extrapolace. Na základě výběru zemědělského podniku spolu s příslušnými charakteristickými činnostmi a jednotkami není nutné provádět úpravy, které by mohly být sporné, například v případě domácích zahrad a domácího chovu hospodářských zvířat bez držitele. Tato konvence usnadňuje srovnávání mezi zeměmi. Propojenost se statistickými údaji ve skutečných množstvích, které jsou pro zemědělství klíčové a které zaručují konzistentnost měření účetních záznamů z důvodu omezení úprav nebo mimo statistických oprav, zjevně zjednodušuje a zkvalitňuje výpočty. Tyto aspekty jsou rovněž v souladu s cílem spočívajícím v upřednostňování přístupu zdola nahoru na RSZÚ.

2.   Vymezení regionálního zemědělství

7.55.

Odvětví zemědělství každého regionu se skládá ze všech zemědělských podniků, jejichž výrobní činitelé se nacházejí v tomto regionu. Tento princip, který je v souladu s pojetím sídla výrobních jednotek, může vyvolávat několik problémů: zemědělská statistika obvykle definuje umístění zemědělských podniků podle jejich vedení, nikoli přímo podle umístění výrobních činitelů. Tato dvě umístění nejsou vždy totožná, což bude pravděpodobně častým jevem, jelikož se zemědělské podniky zvětšují. Při sestavování RSZÚ se proto některé zemědělské podniky přeřazují do jiných regionů, a v některých případech jsou dokonce rozdělovány. V praxi by to mohlo být obtížné. Jako vhodnější by se proto mohlo jevit zachování stejného umístění zemědělských podniků jako u statistického zjišťování. Tento návrh však závisí na dvou podmínkách: zaprvé, způsob stanovení umístění musí být u všech regionů v dané zemi totožný a zadruhé, všechny účetní položky musí být oceňovány ze zdrojů, které používají stejná pravidla pro stanovení umístění zemědělských podniků.

3.   Měření zemědělské produkce

7.56.

Zemědělská produkce zahrnuje některé rostlinné výrobky, které jsou opětovně použity stejným zemědělským podnikem ve formě mezispotřeby; jedná se zejména o krmiva. Zejména u plodin na orné půdě lze regionální produkci často určit na základě množství sklizeného v každém regionu, jehož hodnota je určena následným oceněním. V tomto případě se ocení veškerá produkce, ať už určená pro marketing mimo odvětví, pro prodej do jiných zemědělských podniků nebo pro využití stejným zemědělským podnikem. Produkce každého regionu se tedy získává přímo, v souladu s koncepcí přijatou pro SZÚ a RSZÚ. Ceny, kterými se oceňuje produkce, jež představuje spotřebu uvnitř jednotky, mohou také vycházet z regionálních údajů a odpovídat cenám, za které je tato produkce uváděna na trh. Nedostatek regionálních cenových údajů však představuje při oceňování produkce všeobecný problém, a to jak u (regionální) produkce, která je uváděna na trh, tak produkce, která představuje spotřebu uvnitř jednotky. Ocenění produktů představujících spotřebu uvnitř jednotky na RSZÚ proto způsobuje stejné problémy jako ocenění produktů, které jsou uváděny na trh. V situaci, kdy množství nelze ocenit na regionální úrovni, se samozřejmě jedná o něco jiného. V takovém případě lze obecně použít pouze metodu shora dolů založenou na ocenění na národní úrovni (*4).

7.57.

U zvířat, ať už jsou klasifikována jako zásoby nebo fixní kapitál, se zohlední následující prvky:

oceňování změn zásob a THFK týkajících se zvířat na regionální úrovni, přičemž tyto dva toky jsou součástí nepřímé metody výpočtu produkce;

oceňování obchodu se zvířaty mezi regiony, přičemž tento obchod je součástí nepřímé metody výpočtu produkce;

rozdělení toků dovozu a vývozu zvířat mezi regiony;

odpovídající přístup k nákladům na převod vlastnictví;

způsob úpravy RSZÚ podle SZÚ.

7.58.

V některých případech může být nepřímá metoda výpočtu živočišné produkce na regionální úrovni příliš složitá. V takových případech je vhodnější vypočítat produkci na základě modelu pomocí reálných údajů a následně upravit hodnoty na hodnoty v SZÚ.

4.   Neoddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti

7.59.

Existuje několik způsobů, jak zahrnout neoddělitelné nezemědělské vedlejší činnosti do RSZÚ, a to v závislosti na druhu činnosti. Některé z těchto vedlejších činností jsou na regionální úrovni vysoce koncentrované, například zpracování zemědělských produktů. V takovém případě může ocenění produkce z hlediska množství i cen vycházet z místních statistických údajů. U této produkce jsou hodnoty v SZÚ v podstatě shodné s hodnotami v RSZÚ. V jiných případech to však může být obtížnější. U některých činností například nemusí být dostupný žádný regionální zdroj, zejména pokud tyto činnosti nejsou od samého začátku v některých regionech koncentrované. U ostatních činností jsou regionální údaje poskytovány ze statistických zjišťování nebo mikroekonomických účetních údajů (například zemědělské účetní datové sítě (FADN)), nelze však zaručit jejich regionální reprezentativnost. Údaje mohou být rovněž zastaralé, přičemž pro jejich spolehlivou aktualizaci nemusí být k dispozici žádné zdroje. Někdy nejsou k dispozici kvalitativní ukazatele na regionální úrovni. Ve všech těchto případech jsou výchozími hodnotami pro RSZÚ hodnoty SZÚ a často se musí používat metoda shora dolů.

5.   Mezispotřeba

7.60.

Mezispotřeba v RSZÚ zahrnuje zemědělské produkty používané zemědělskými podniky, ať už s nimi jejich držitelé obchodují přímo ve stejném regionu nebo v různých regionech, nebo se jejich držitelé mění prostřednictvím zprostředkovatelů, kteří se mohou nebo nemusí stát vlastníky těchto produktů před jejich dalším prodejem. Některé zemědělské produkty spotřeby uvnitř jednotky se rovněž zachycují jako mezispotřeba, zejména některé plodiny používané jako krmiva. Jako mezispotřeba se nezachycuje nákup zvířat, ani jsou-li dovážena.

7.61.

První metodou výpočtu mezispotřeby zemědělských produktů na regionální úrovni je výpočet rozdílu mezi produkcí RSZÚ a částí produkce, která má opustit odvětví, a to podle jednotlivých produktů (*5). Nejedná se však o zcela přesné vyjádření mezispotřeby zemědělských produktů ve všech regionech, byť jsou do ní zahrnuty zemědělské produkty určené k mezispotřebě zemědělskými podniky v jiných regionech, neboť do ní nejsou zahrnuty zemědělské produkty pocházející ze zemědělských podniků v jiných regionech. Mezispotřebu je proto nutné upravit podle hodnot v SZÚ.

7.62.

Další metoda výpočtu, kterou lze použít, používá jako zdroj FADN. Pomocí tohoto zdroje lze ocenit mezispotřebu zemědělských produktů bez ohledu na to, zda pochází z prodeje jinými zemědělskými podniky nebo z jiných zdrojů, například z dovozu. FADN však nezahrnuje úplně všechny produkty, které jsou používány jako mezispotřeba konkrétním zemědělským podnikem, a proto je nutné provést opravy. Mezispotřebu je proto obdobně nutné upravit podle hodnot v SZÚ.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1)."

(*2)  Pokud odpovídající prodej a nákup spadají do stejného účetního období."

(*3)  Nákup zvířete se nikdy nezaznamenává jako mezispotřeba (v zásadě se jedná o pořízení nedokončené výroby, viz 2.067.), přičemž výpočet živočišné produkce lze provést pouze nepřímo, na základě prodeje, tvorby hrubého fixního kapitálu a změny zásob."

(*4)  Podle použité metody se spotřeba uvnitř jednotky upraví na hodnoty SZÚ."

(*5)  V tomto případě nejsou zahrnuty dovážené zemědělské produkty (mimo zvířata).“ "


(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(*2)  Pokud odpovídající prodej a nákup spadají do stejného účetního období.

(*3)  Nákup zvířete se nikdy nezaznamenává jako mezispotřeba (v zásadě se jedná o pořízení nedokončené výroby, viz 2.067.), přičemž výpočet živočišné produkce lze provést pouze nepřímo, na základě prodeje, tvorby hrubého fixního kapitálu a změny zásob.

(*4)  Podle použité metody se spotřeba uvnitř jednotky upraví na hodnoty SZÚ.

(*5)  V tomto případě nejsou zahrnuty dovážené zemědělské produkty (mimo zvířata).“ “


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA II

PROGRAM PŘEDÁVÁNÍ ÚDAJŮ

Za každou položku produkce (položky 01 až 18 včetně podpoložek) i za její složky se předává hodnota v základních cenách (hodnota ve výrobních cenách, subvence na produkty a daně z produktů).

Údaje za účet výroby a za tvorbu hrubého fixního kapitálu se předávají v běžných cenách i v cenách předchozího roku.

Všechny hodnoty se vykazují v milionech jednotek národní měny. Vstup práce se vyjadřuje v tisících ročních pracovních jednotek.

Údaje pro regionální souhrnný zemědělský účet (RSZÚ) se uvádějí na úrovni NUTS 2 a předávají pouze v běžných cenách.

1.   Účet výroby

 

 

Předání týkající se sledovaného roku n

a

b

c

d

Položka

Seznam proměnných

Listopad roku n

(odhady SZÚ)

Březen

roku n + 1 (odhady SZÚ)

Září

roku n + 1 (údaje SZÚ)

Září

roku n + 2 (údaje RSZÚ)

01

OBILOVINY (včetně osiva)

X

X

X

X

01.1

Pšenice a špalda

X

X

X

X

01.1/1

Pšenice obecná a špalda

X

X

01.1/2

Pšenice tvrdá

X

X

01.2

Žito a sourež

X

X

X

X

01.3

Ječmen

X

X

X

X

01.4

Oves a letní obilné směsky

X

X

X

X

01.5

Kukuřice na zrno

X

X

X

X

01.6

Rýže

X

X

X

X

01.7

Ostatní obiloviny

X

X

X

X

02

TECHNICKÉ PLODINY

X

X

X

X

02.1

Olejnatá semena a olejnaté plody (včetně osiva)

X

X

X

X

02.1/1

Semeno řepky a řepice

X

X

02.1/2

Slunečnice

X

X

02.1/3

Sójové boby

X

X

02.1/4

Ostatní olejniny

X

X

02.2

Bílkovinné plodiny (včetně osiva)

X

X

X

X

02.3

Surový tabák

X

X

X

X

02.4

Cukrovka

X

X

X

X

02.5

Ostatní technické plodiny

X

X

X

X

02.5/1

Přadné rostliny

X

02.5/2

Chmel

X

02.5/3

Ostatní technické plodiny: ostatní

X

03

PÍCNINY

X

X

X

X

03.1

Krmná kukuřice

X

X

03.2

Krmné okopaniny (včetně krmné řepy)

X

X

03.3

Ostatní pícniny

X

X

04

ZELENINA A ZAHRADNICKÉ PRODUKTY

X

X

X

X

04.1

Čerstvá zelenina

X

X

X

X

04.1/1

Květák

X

04.1/2

Rajčata

X

04.1/3

Ostatní čerstvá zelenina

X

04.2

Sazenice a květiny

X

X

X

X

04.2/1

Školkařské výpěstky

X

04.2/2

Okrasné rostliny a květiny (včetně vánočních stromků)

X

04.2/3

Výsadby

X

05

BRAMBORY (včetně sadby)

X

X

X

X

06

OVOCE

X

X

X

X

06.1

Čerstvé ovoce

X

X

X

X

06.1/1

Stolní jablka

X

06.1/2

Stolní hrušky

X

06.1/3

Broskve

X

06.1/4

Ostatní čerstvé ovoce

X

06.2

Citrusové plody

X

X

X

X

06.2/1

Sladké pomeranče

X

06.2/2

Mandarinky

X

06.2/3

Citrony

X

06.2/4

Ostatní citrusové plody

X

06.3

Tropické plody

X

X

X

X

06.4

Vinné hrozny

X

X

X

X

06.4/1

Stolní hrozny

X

06.4/2

Ostatní hrozny

X

06.5

Olivy

X

X

X

X

06.5/1

Stolní olivy

X

06.5/2

Ostatní olivy

X

07

VÍNO

X

X

X

X

07.1

Stolní víno

X

07.2

Jakostní víno

X

08

OLIVOVÝ OLEJ

X

X

X

X

09

OSTATNÍ ROSTLINNÉ PRODUKTY

X

X

X

X

09.1

Košíkářské a pletací materiály

X

09.2

Osivo

X

09.3

Ostatní rostlinné produkty: ostatní

X

10

ROSTLINNÁ PRODUKCE (01 AŽ 09)

X

X

X

X

11

ZVÍŘATA

X

X

X

X

11.1

Skot

X

X

X

X

11.2

Prasata

X

X

X

X

11.3

Koňovití a jiní lichokopytníci

X

X

X

X

11.4

Ovce a kozy

X

X

X

X

11.5

Drůbež

X

X

X

X

11.6

Ostatní zvířata

X

X

X

X

12

ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY

X

X

X

X

12.1

Mléko

X

X

X

X

12.2

Vejce

X

X

X

X

12.3

Ostatní živočišné produkty

X

X

X

X

12.3/1

Surová vlna

X

12.3/2

Zámotky (kokony) bource morušového

X

12.3/3

Ostatní živočišné produkty: ostatní

X

13

ŽIVOČIŠNÁ PRODUKCE (11 + 12)

X

X

X

X

14

PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ (10 + 13)

X

X

X

X

15

PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÝCH SLUŽEB

X

X

X

X

15.1

Zemědělské služby

X

15.2

Pronájem mléčných kvót

X

16

ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE (14 + 15)

X

X

X

X

17

NEZEMĚDĚLSKÉ VEDLEJŠÍ ČINNOSTI (NEODDĚLITELNÉ)

X

X

X

X

17.1

Zpracování zemědělských produktů

X

X

X

X

17.2

Ostatní neoddělitelné vedlejší činnosti (výrobky a služby)

X

X

X

X

18

PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÉHO ODVĚTVÍ (16 + 17)

X

X

X

X

19

MEZISPOTŘEBA CELKEM

X

X

X

X

19.01

Osivo a sadba

X

X

X

X

19.02

Energie, maziva

X

X

X

X

19.02/1

elektrická energie

X

19.02/2

plyn

X

19.02/3

ostatní paliva a pohonné hmoty

X

19.02/4

ostatní

X

19.03

Hnojiva a prostředky zlepšující půdu

X

X

X

X

19.04

Prostředky na ochranu rostlin a pesticidy

X

X

X

X

19.05

Veterinární náklady

X

X

X

X

19.06

Krmiva

X

X

X

X

19.06/1

krmiva dodávaná jinými zemědělskými podniky

X

X

X

X

19.06/2

krmiva nakupovaná mimo zemědělské odvětví

X

X

X

X

19.06/3

krmiva vyrobená a spotřebovaná uvnitř zemědělského podniku

X

X

X

X

19.07

Údržba strojů a zařízení

X

X

X

X

19.08

Údržba budov

X

X

X

X

19.09

Zemědělské služby

X

X

X

X

19.10

Nepřímo měřené finanční zprostředkovatelské služby (FISIM)

X

X

X

X

19.11

Ostatní výrobky a služby

X

X

X

X

20

HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA V ZÁKLADNÍCH CENÁCH (18 – 19)

X

X

X

X

21

SPOTŘEBA FIXNÍHO KAPITÁLU

X

X

X

X

21.1

Stroje a zařízení

X

21.2

Budovy

X

21.3

Výsadby

X

21.4

Ostatní

X

22

ČISTÁ PŘIDANÁ HODNOTA V ZÁKLADNÍCH CENÁCH (20 – 21)

X

X

X

X

2.   Účet tvorby důchodů

 

 

Předání týkající se sledovaného roku n

a

b

c

d

Položka

Seznam proměnných

Listopad roku n

(odhady SZÚ)

Březen

roku n + 1 (odhady SZÚ)

Září

roku n + 1 (údaje SZÚ)

Září

roku n + 2 (údaje RSZÚ)

23

NÁHRADY ZAMĚSTNANCŮM

X

X

X

X

24

OSTATNÍ DANĚ Z VÝROBY

X

X

X

X

25

OSTATNÍ SUBVENCE NA VÝROBU

X

X

X

X

26

DŮCHOD Z ČINITELŮ (22 – 24 + 25)

X

X

X

X

27

PROVOZNÍ PŘEBYTEK / SMÍŠENÝ DŮCHOD (22 – 23 – 24 + 25)

X

X

X

X

3.   Účet podnikatelských důchodů

 

 

Předání týkající se sledovaného roku n

a

b

c

d

Položka

Seznam proměnných

Listopad

roku n (odhady SZÚ)

Březen

roku n + 1 (odhady SZÚ)

Září

roku n + 1 (údaje SZÚ)

Září

roku n + 2 (údaje RSZÚ)

28

PŘEDEPSANÉ PACHTOVNÉ A OSTATNÍ NÁJEMNÉ NEMOVITOSTÍ

X

X

X

X

29

Nákladové ÚROKY

X

X

X

X

30

Výnosové ÚROKY

X

X

X

X

31

PODNIKATELSKÝ DŮCHOD (27 – 28 – 29 + 30)

X

X

X

X

4.   Součásti kapitálového účtu

 

 

Předání týkající se sledovaného roku n

a

b

c

d

Položka

Seznam proměnných

Listopad

roku n (odhady SZÚ)

Březen

roku n + 1 (odhady SZÚ)

Září

roku n + 1 (údaje SZÚ)

Září

roku n + 2 (údaje RSZÚ)

32

TVORBA HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU V ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTECH

X

X

32.1

Tvorba hrubého fixního kapitálu ve výsadbách kultur

X

32.2

Tvorba hrubého fixního kapitálu ve zvířatech

X

33

TVORBA HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU V NEZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTECH

X

X

33.1

Tvorba hrubého fixního kapitálu ve strojích, zařízení a dopravních prostředcích

X

33.2

Tvorba hrubého fixního kapitálu v budovách

X

33.3

Ostatní tvorba hrubého fixního kapitálu

X

34

TVORBA HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU (BEZ ODPOČITATELNÉ DPH) (32 + 33)

X

X

35

TVORBA ČISTÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU (BEZ ODPOČITATELNÉ DPH) (34 – 21)

X

X

36

ZMĚNY STAVU ZÁSOB

X

X

37

KAPITÁLOVÉ TRANSFERY

X

X

37.1

Investiční dotace

X

37.2

Ostatní kapitálové transfery

X

5.   Vstup práce v zemědělství

 

 

Předání týkající se sledovaného roku n

a

b

c

Položka

Seznam proměnných

Listopad

roku n (odhady SZÚ)

Březen

roku n + 1 (odhady SZÚ)

Září

roku n + 1 (údaje SZÚ)

38

ZEMĚDĚLSKÁ PRACOVNÍ SÍLA CELKEM

X

X

X

38.1

Neplacená zemědělská pracovní síla

X

X

X

38.2

Placená zemědělská pracovní síla

X

X

X


ROZHODNUTÍ

12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/22


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/591

ze dne 6. dubna 2022

o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s čl. 192 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) navazující všeobecné akční programy pro životní prostředí od roku 1973 řídí rozvoj a koordinaci politiky Unie v oblasti životního prostředí a vytvářejí rámec pro činnost Unie v oblasti životního prostředí a klimatu.

(2)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU (4) stanovilo 7. akční program pro životní prostředí. 7. akční program pro životní prostředí stanovuje environmentální program Unie na období do 31. prosince 2020, jakož i dlouhodobou vizi do roku 2050.

(3)

Zpráva Komise ze dne 15. května 2019 o hodnocení 7. akčního programu pro životní prostředí dospěla k závěru, že jeho vize do roku 2050 a prioritní cíle jsou i nadále platné; že 7. akční program pro životní prostředí pomohl stanovit předvídatelnější, rychlejší a lépe koordinovaná opatření v oblasti environmentální politiky a že struktura a podpůrný rámec 7. akčního programu pro životní prostředí pomohly vytvářet synergie, čímž učinily politiku v oblasti životního prostředí účelnější a účinnější. Zpráva došla kromě toho k závěru, že 7. akční program pro životní prostředí předjímal agendu Organizace spojených národů (OSN) pro udržitelný rozvoj 2030 tím, že zdůrazňoval, že hospodářský růst a sociální blahobyt závisí na zdravém základu přírodních zdrojů, usnadňoval plnění cílů udržitelného rozvoje a umožnil Unii vystupovat na mezinárodní scéně v oblasti klimatu a životního prostředí jednotně, avšak že pokrok související s ochranou přírody, zdravím a začleňováním environmentálních hledisek do jiných oblastí politik nebyl dostatečný. Zpráva rovněž došla k závěru, že 7. akční program pro životní prostředí mohl více zohlednit sociální otázky, a to na základě stávajících vazeb mezi environmentální a sociální politikou, pokud jde o dopad na zranitelné skupiny, pracovní místa, sociální začleňování a nerovnost. Navíc zpráva Komise uvedla, že navzdory stále ambicióznějším environmentálním cílům v mnoha oblastech politiky zůstávají výdaje na ochranu životního prostředí v Evropě po mnoho let stálé (přibližně 2 % HDP) a že neprovádění právních předpisů v oblasti životního prostředí stojí hospodářství Unie každoročně přibližně 55 miliard EUR, pokud jde o náklady na zdravotní péči a přímé náklady na životní prostředí. Ze zprávy Komise dále vyplynulo, že provádění 7. akčního programu pro životní prostředí mohlo být posíleno prostřednictvím důkladnějšího monitorovacího mechanismu.

(4)

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) nazvané „Životní prostředí v Evropě – stav a výhled do roku 2020, znalosti pro transformaci na udržitelnou Evropu“ (dále jen „zpráva EEA“) bude mít Unie v příštím desetiletí jedinečnou příležitost, aby prokázala celosvětové vedení v oblasti udržitelnosti řešením naléhavých výzev v této oblasti, jež vyžadují systémová řešení. Systémová změna musí mít zásadní, transformační a průřezovou povahu a vést k důležitým posunům a přeorientování v rámci systémových cílů, pobídek, technologií, sociálních postupů a norem, jakož i v rámci znalostních systémů a přístupů ke správě. Jak je uvedeno ve zprávě EEA, jedním z nejdůležitějších faktorů, jenž je příčinou přetrvávajících výzev Evropy v oblasti životního prostředí a udržitelnosti, je skutečnost, že jsou dané výzvy neoddělitelně spjaty s hospodářskou činností a životním stylem, zejména se společenskými systémy, které Evropanům zajišťují nezbytné potřeby, jako jsou potraviny, energie a mobilita. Zajištění soudržnosti politik se stávajícími politikami v oblasti životního prostředí a jejich plné provádění by Evropě velmi pomohlo ke splnění jejích environmentálních cílů pro rok 2030 a ke splnění agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a cílů udržitelného rozvoje.

(5)

Komise reagovala na výzvy identifikované ve zprávě EEA přijetím sdělení ze dne 11. prosince 2019 nazvaného „Zelená dohoda pro Evropu“, nové strategie růstu pro dvojí zelenou i digitální transformaci, jejímž cílem je přeměnit Unii na spravedlivou a prosperující společnost s udržitelným, konkurenceschopným a klimaticky neutrálním hospodářstvím účinně využívajícím zdroje a chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a tím současně zlepšovat kvalitu života stávajících a budoucích generací. Prioritou by mělo být rychlé splnění klimatických a environmentálních cílů, přičemž je nutné chránit zdraví a dobré životní podmínky obyvatel před environmentálními riziky a dopady, a zajištění spravedlivé a inkluzivní transformace. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (5) zakotvuje v právu cíl Unie dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality.

(6)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze zdůraznil, že okamžitá a ambiciózní opatření mají zásadní význam, a naléhavě vyzval Komisi, aby přijala konkrétní opatření, mimo jiné tím, že zajistí, aby všechny relevantní budoucí legislativní a rozpočtové návrhy byly plně v souladu s cílem udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C a aby nepřispívaly k úbytku biologické rozmanitosti, a aby řešila nejednotnost v současných unijních politikách týkajících se klimatické a environmentální krize, zejména prostřednictvím dalekosáhlých reforem politik v oblasti zemědělství, obchodu, dopravy, energetiky a investic do infrastruktury.

(7)

Zelená dohoda pro Evropu je základem plánu na podporu oživení Next Generation EU, jenž podporuje investice do odvětví, jež jsou klíčová pro zelenou a digitální transformaci za účelem vybudování odolnosti a vytváření růstu a pracovních míst v rámci spravedlivé a inkluzivní společnosti. Nástroj pro oživení a odolnost, který bude pohánět hospodářské oživení Unie po krizi v souvislosti s onemocněním COVID-19, spolu s rozpočtem Unie na období 2021–2027 je také založen na prioritních cílech stanovených v Zelené dohodě pro Evropu. Kromě toho mají všechny iniciativy v rámci plánu na podporu oživení Next Generation EU ve vhodných případech respektovat zásadu „významně nepoškozovat“ uvedenou v článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (6) (dále jen „nařízení o taxonomii“). Plán na podporu oživení Next Generation EU je významnou příležitostí k tomu, aby byla urychlena transformace na klimatickou neutralitu a ochranu životního prostředí.

(8)

Platnost 7. akčního programu pro životní prostředí skončila dne 31. prosince 2020 a čl. 4 odst. 3 programu požadoval, aby Komise, bude-li to vhodné, včas předložila návrh 8. akčního programu pro životní prostředí, aby se tak zamezilo proluce mezi 7. a 8. akčním programem pro životní prostředí. Ve svém sdělení o Zelené dohodě pro Evropu Komise oznámila, že 8. akční program pro životní prostředí bude obsahovat nový monitorovací mechanismus, jehož cílem bude zajistit, aby Unie zůstala na dobré cestě ke splnění environmentálních cílů.

(9)

V souladu s čl. 192 odst. 3 Smlouvy o fungování EU stanoví 8. akční program pro životní prostředí prioritní cíle, kterých má být dosaženo. Opatření nezbytná pro provádění 8. akčního programu pro životní prostředí mají být přijata podle čl. 192 odst. 1 nebo 2 Smlouvy o fungování EU.

(10)

Opatření, kterými se provádí 8. akční program pro životní prostředí, jako jsou iniciativy, programy, investice, projekty a dohody, by měla zohledňovat zásadu „významně nepoškozovat“ stanovenou v článku 17 nařízení o taxonomii.

(11)

8. akční program pro životní prostředí by měl podporovat cíle Zelené dohody pro Evropu v souladu s dlouhodobým cílem „žít spokojeně v mezích naší planety“ do roku 2050, v souladu s tím, co již bylo stanoveno v 7. akčním programu pro životní prostředí. 8. akční program pro životní prostředí, který je celkovým akčním programem Unie pro životní prostředí probíhajícím do roku 2030, přesahuje rámec Zelené dohody pro Evropu. Prioritní cíle 8. akčního programu pro životní prostředí stanoví směr pro tvorbu politik Unie, přičemž vycházejí mimo jiné ze závazků obsažených ve strategiích a iniciativách Zelené dohody pro Evropu, jako je strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, nový akční plán pro oběhové hospodářství, strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek a akční plán pro nulové znečištění.

(12)

Cílem Pařížské dohody přijaté na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (7) (dále jen „Pařížská dohoda“) je posílit globální reakci na hrozbu změny klimatu, a to mimo jiné pomocí udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a uznání, že by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu.

(13)

8. akční program pro životní prostředí tvoří základ pro dosažení environmentálních a klimatických cílů vymezených v rámci agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje a měl by být v souladu s cíli Pařížské dohody, Úmluv z Ria a dalších relevantních mezinárodních dohod. 8. akční program pro životní prostředí umožňuje systémovou změnu hospodářství Unie, která zajistí dobré životní podmínky v mezích naší planety, kde růst je regenerativní, a měl by rovněž zajistit, aby bylo zelené transformace dosaženo spravedlivým a inkluzivním způsobem a aby tato transformace přispěla ke zmírnění nerovností. Podle modelu vypracovaného Stockholmským centrem pro odolnost podporuje dosažení environmentálních a klimatických cílů udržitelného rozvoje sociální a hospodářské cíle udržitelného rozvoje, neboť naše společnost a ekonomiky závisejí na zdravé biosféře a k udržitelnému rozvoji může dojít pouze v bezpečném operačním prostoru stabilní a odolné planety. Má-li Unie prokázat celosvětové vedení při dosažení transformace k udržitelnosti, bude zásadní, aby splnila cíle udržitelného rozvoje a podporovala v tom rovněž třetí země.

(14)

Opatření pro dosažení environmentálních a klimatických cílů Unie musí být uskutečňována v souladu s prováděním evropského pilíře sociálních práv.

(15)

Podle čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování EU má být politika Unie v oblasti životního prostředí zaměřena na vysokou úroveň ochrany, přičemž přihlíží k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Unie. Má být založena na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“.

(16)

8. akční program pro životní prostředí by měl spravedlivým a inkluzivním způsobem urychlit zelenou transformaci na klimaticky neutrální, udržitelné, netoxické, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství založené na energii z obnovitelných zdrojů a účinně využívající zdroje, které planetě vrací víc, než si bere. Zelená transformace by měla probíhat v kontextu ekonomiky blahobytu, ve které je růst regenerativní a která umožňuje systémovou změnu, která uznává, že dobré životní podmínky a prosperita naší společnosti závisí na stabilním klimatu, zdravém životním prostředí a prosperujících ekosystémech, a která poskytuje bezpečný operační prostor v mezích naší planety. Jak světová populace a poptávka po přírodních zdrojích neustále rostou, ekonomická aktivita by se měla vyvíjet udržitelným způsobem, který neškodí, ale naopak zvrátí změnu klimatu, chrání, obnovuje a zlepšuje stav životního prostředí, mimo jiné zastavením a zvrácením úbytku biologické rozmanitosti, předchází zhoršování stavu životního prostředí, chrání zdraví a dobré životní podmínky před negativními environmentálními riziky a dopady, brání znečištění, minimalizuje je a vede k zachování a obohacení přírodního kapitálu a podpoře udržitelné bioekonomiky, a zajišťuje tak hojnost obnovitelných i neobnovitelných zdrojů. Ekonomika blahobytu prostřednictvím neustálého výzkumu a inovací, transformace výrobních a spotřebních vzorců a adaptace na nové výzvy a spoluvytváření posiluje odolnost a chrání dobré životní podmínky současných i budoucích generací.

(17)

8. akční program pro životní prostředí by měl stanovit tematické prioritní cíle v oblastech zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se změně klimatu, ochrany a obnovy suchozemské a mořské biologické rozmanitosti, netoxického oběhového hospodářství, prostředí s nulovým znečištěním a minimalizace tlaků na životní prostředí z výroby a spotřeby ve všech hospodářských odvětvích. Tyto tematické prioritní cíle, které se zabývají příčinami i dopady škod na životním prostředí, jsou ze své podstaty vzájemně propojeny. Proto je k jejich dosažení nezbytný systémový přístup. 8. akční program pro životní prostředí by dále měl určit soudržným způsobem základní podmínky pro dosažení dlouhodobých a tematických prioritních cílů pro všechny zúčastněné aktéry.

(18)

Posouzení dopadů provedená v souvislosti s 8. akčním programem pro životní prostředí by měla zohlednit úplnou škálu bezprostředních a dlouhodobých dopadů na životní prostředí a klima v rámci integrované analýzy hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů, včetně jejich kumulativních účinků, jakož i nákladů souvisejících s činností a nečinností. Tato posouzení dopadů by měla vycházet z rozsáhlých a transparentních konzultací. Komise by měla do osmi týdnů po ukončení veřejné konzultace předložit podrobné informace o odpovědích, které byly během tohoto procesu získány od zúčastněných stran, přičemž rozliší příspěvky od různých druhů zúčastněných stran.

(19)

Transformace na ekonomiku blahobytu, ve které je růst regenerativní, je zakotven v 8. akčním programu pro životní prostředí a v prioritních cílech do roku 2030 i do roku 2050. K zajištění této transformace bude nutné, aby Unie vypracovala ucelenější přístup k tvorbě politik, mimo jiné prostřednictvím využívání souhrnného přehledu, který bude měřit hospodářský, sociální a environmentální pokrok „nad rámec HDP“. Soubor souhrnných ukazatelů, jenž by byl součástí úsilí Unie při provádění agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, by shrnoval stávající procesy týkající se ukazatelů a monitorování a také by pokud možno poskytoval informace o vzdálenosti od dosažení cíle, přičemž by v konečném důsledku sloužil jako politický souhrn, jímž by se řídila tvorba politik. Vypracování tohoto souboru ukazatelů je proto do 8. akčního programu pro životní prostředí zahrnuto jako základní podmínka.

(20)

Program OSN pro životní prostředí a Globální fórum OECD pro životní prostředí poukázaly na to, že environmentální změny mají genderové dopady. Genderově odlišené role rovněž vedou k tomu, že ženy a muži jsou rozdílně zranitelní vůči účinkům změny klimatu, a dopady změny klimatu tak zhoršují genderové nerovnosti. K zajištění toho, aby genderové nerovnosti nepřetrvávaly, je proto nezbytný genderový pohled na opatření a cíle spojené s dosažením prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí.

(21)

V článku 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (8) se uvádí, že zpráva o stavu energetické unie má zahrnovat prvek týkající se pokroku členských států při postupném odstraňování dotací v energetice, zejména dotací na fosilní paliva. Článek 17 uvedeného nařízení stanoví, že Komise, jíž je nápomocen Výbor pro energetickou unii, má přijmout prováděcí akty, včetně metodiky pro podávání zpráv o postupném odstraňování dotací v energetice, zejména dotací na fosilní paliva. Kromě toho bude Komise na základě výsledků probíhající studie podporovat členské státy při postupném odstraňování dalších environmentálně škodlivých dotací.

(22)

Komise vyhodnotila, že pokud má být vyhověno potřebám strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, včetně investičních priorit pro síť Natura 2000 a zelenou infrastrukturu, mělo by být na výdaje na přírodu uvolněno nejméně 20 miliard EUR ročně. To si vyžádá uvolnění soukromých a veřejných finančních prostředků na vnitrostátní i unijní úrovni, mimo jiné prostřednictvím řady různých programů.

(23)

V souladu se sdělením Komise ze dne 14. října 2020 nazvaným „Strategie pro udržitelnost v oblasti chemických látek – K životnímu prostředí bez toxických látek“ by 8. akční program pro životní prostředí měl podporovat úsilí Unie o prosazování řádného nakládání s chemickými látkami prostřednictvím mezinárodní spolupráce a partnerství, a to na dvoustranných, regionálních a mnohostranných fórech, jakož i ve spolupráci se třetími zeměmi. Unie v souladu s mezinárodními závazky zajistí, aby nebezpečné chemické látky, jež jsou v Unii zakázány, nebyly vyráběny na vývoz, mimo jiné prostřednictvím případné změny příslušných právních předpisů.

(24)

Jak v Unii, tak na celém světě i nadále dochází k degradaci půdy a krajiny v důsledku široké škály lidských činností, jako je špatné hospodaření s půdou, změna ve využívání půdy, neudržitelné zemědělské postupy, opouštění půdy, znečišťování, neudržitelné lesnické postupy a zábor půdy, a vlivem úbytku biologické rozmanitosti a změny klimatu, často v kombinaci s dalšími faktory, což snižuje schopnost půdy a krajiny plnit ekosystémové služby a funkce.

(25)

Jedním z hlavních hybatelů změny klimatu a zhoršování životního prostředí, včetně celosvětového odlesňování, zůstává globální potravinový systém, včetně zemědělství, rybolovu a akvakultury. V Unii je transformace unijního potravinového systému nezbytná, má-li být zajištěno dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí.

(26)

Podle zprávy ze semináře o biologické rozmanitosti a pandemiích ze dne 29. října 2020 vypracované Mezivládní vědecko-politickou platformou pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby jsou základními příčinami pandemií tytéž globální environmentální změny, jaké vedou k úbytku biologické rozmanitosti a ke změně klimatu, včetně změn ve využívání půdy, rozšiřování a intenzifikace zemědělství, obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy a konzumace těchto druhů a dalších faktorů. Změna klimatu vede ke vzniku nemocí a pravděpodobně významně zvýší riziko budoucích pandemií, zatímco úbytek biologické rozmanitosti je rovněž spojován s přeměnou krajiny a v některých případech může zvýšit riziko vzniku nových onemocnění. Ve zprávě se uvádí, že náklady související s nečinností výrazně převyšují náklady spojené s prováděním globálních strategií pro prevenci pandemií, jejichž základem je omezení obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy a změna využívání půdy a zpřísnění dohledu v rámci přístupu „jedno zdraví“.

(27)

Pandemie COVID-19, která vedla k bezprecedentní celosvětové zdravotní a hospodářské krizi, znovu ukázala, že při tvorbě politik je důležité uplatňovat víceodvětvový přístup „jedno zdraví“, který uznává, že lidské zdraví závisí na stavu životního prostředí a souvisí s jeho složkami a faktory, včetně zdraví zvířat, a že opatření, jež mají řešit zdravotní hrozby, musí zohledňovat složitost vzájemných vztahů mezi zdravím a životním prostředím. 8. akční program pro životní prostředí by měl přispět k plnému začlenění přístupu „jedno zdraví“ do tvorby politik na všech úrovních.

(28)

Pokrok směrem k uznání práva na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí, jak je stanoveno v rezoluci Rady OSN pro lidská práva 48/13, je základní podmínkou pro dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí.

(29)

Pojem „ekosystémový přístup“, jenž byl stanoven v Úmluvě OSN o biologické rozmanitosti, vymezuje strategii pro integrovanou správu půdy, vody a živých zdrojů, jež podporuje jejich ochranu a udržitelné a spravedlivé využívání s cílem přispět k dosažení rovnováhy mezi třemi cíli úmluvy, totiž ochranou, udržitelným využíváním a sdílením přínosů biologické rozmanitosti.

(30)

Podle zprávy EEA nazvané „Evropská řešení vycházející z přírody: politika, znalosti a praxe ve službách přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof“ jsou řešení vycházející z přírody, která usilují o přizpůsobení se změně klimatu a snižování rizika katastrof, opatřeními, jež jsou v souladu s potřebami přírody a posilují ji s cílem obnovit a chránit ekosystémy, pomoci společnosti přizpůsobit se dopadům změny klimatu a zpomalit další oteplování, a přinášejí také mnoho dalších výhod. Provádění řešení vycházejících z přírody by mělo být v souladu s prioritními cíli 8. akčního programu pro životní prostředí.

(31)

Účetnictví přírodního kapitálu, nástroj, jehož cílem je měřit změny stavu přírodního kapitálu pomocí různých měřítek a začleňovat hodnotu ekosystémových služeb do účetních systémů a systémů vykazování, by mělo podporovat měření pokroku při plnění ambiciózních cílů a opatření, jež usilují o snížení emisí skleníkových plynů a ochranu a obnovu biologické rozmanitosti, které však nemůže nahradit.

(32)

Stav mořských a pobřežních ekosystémů, jako jsou mangrovové porosty, korálové útesy, slaniska a porosty mořské trávy, se zhoršuje v důsledku škodlivých praktik, znečištění a procesů, jako je eutrofizace a acidifikace, což se negativně projevuje na jejich biologické rozmanitosti, ekosystémových službách a funkcích i na jejich schopnosti sloužit jako propady uhlíku. Je třeba urychleně přijmout opatření na ochranu a obnovu mořských a pobřežních ekosystémů, včetně mořského dna. Ochrana a zachování oceánů je globální výzvou a kolektivní odpovědností a je třeba zvyšovat povědomí o oceánech a zlepšovat oceánskou gramotnost s cílem podpořit přijímání a provádění účinných opatření na všech úrovních společnosti i všemi společenskými aktéry.

(33)

Očekává se, že v nadcházejících letech dojde k dalšímu zhoršování životního prostředí a stupňování nepříznivých účinků změny klimatu, což nejvíce dolehne na rozvojové země a zranitelné populace. Má-li finanční pomoc Unie a členských států poskytovaná třetím zemím podporovat posilování odolnosti a úsilí třetích zemí v oblasti zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí, jakož i ochrany biologické rozmanitosti, měla by prosazovat agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030, Pařížskou dohodu a celosvětový rámec Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti po roce 2020 a být v souladu s prioritními cíli 8. akčního programu pro životní prostředí. Unie a členské státy by navíc měly rovněž zajistit, aby byla Pařížská dohoda a další mezinárodní klimatické a environmentální dohody prováděny způsobem, který zohledňuje zásadu rovnosti a společných, i když rozdílných odpovědností a odpovídajících schopností, jak stanoví také čl. 2 odst. 2 Pařížské dohody.

(34)

Zelená diplomacie a posílená spolupráce se třetími zeměmi, včetně rozvojových zemí, a podpora dobré celosvětové správy záležitostí týkajících se životního prostředí, včetně podpory přístupu k informacím, veřejné účasti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, jsou klíčem k dosažení cílů udržitelného rozvoje, jakož i unijních environmentálních a klimatických cílů. Je rovněž zásadní zajistit synergii a soudržnost všech vnitřních a vnějších politik Unie, včetně obchodních politik a dohod, a dodržování soudržnosti politik udržitelného rozvoje.

(35)

Jelikož je environmentální politika vysoce decentralizovaná, opatření k dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by měla být přijímána na různých úrovních správy, totiž na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, s přístupem k víceúrovňové správě založené na spolupráci. K zajištění soudržnosti politik je zásadní jejich účinné monitorování, provádění, vymáhání a odpovědnost a je rovněž nezbytná účinná správa. Integrovaný přístup k rozvoji a provádění politiky by měl být posílen s cílem maximalizovat synergie mezi environmentálními, sociálními a hospodářskými cíli prostřednictvím jejich systematické kontroly a případného posuzování potenciálních kompromisů mezi nimi, jakož i systematického vyhodnocování potřeb zranitelných a marginalizovaných skupin. Tento integrovaný přístup by měl odpovídat zvláštním potřebám všech regionů, včetně městských a venkovských oblastí a nejvzdálenějších regionů. Pro zajištění úspěchu 8. akčního programu pro životní prostředí je navíc důležitý přístup k informacím o životním prostředí, účast veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí a přístup k právní ochraně, včetně transparentní spolupráce s veřejnými orgány na všech úrovních rozhodování i vzájemné spolupráce těchto orgánů, jakož i spolupráce s nevládními subjekty a širší veřejností v souladu s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (9) (dále jen „Aarhuská úmluva“).

(36)

Komise by měla posoudit pokrok při dosahování prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí Unií a členskými státy v souvislosti se spravedlivou a inkluzivní transformací k udržitelnosti, dobrým životním podmínkám a odolnosti v mezích naší planety. To je v souladu s výzvami hlav státu a předsedů vlád členských států obsaženými v Portském prohlášení, výzvami Rady obsaženými v jejích závěrech ze dne 24. října 2019 o ekonomice blahobytu a výzvami Evropského hospodářského a sociálního výboru obsaženými v diskusním dokumentu nazvaném „Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030“, jež se týkaly měření hospodářské výkonnosti a sociálního pokroku „nad rámec HDP“ a posunu k použití „dobrých životních podmínek“ jako kompasu pro politiku, což je krok, který podporuje také OECD.

(37)

Posouzení pokroku při dosahování prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by mělo odrážet nejnovější vývoj, pokud jde o dostupnost a relevanci údajů a ukazatelů. Mělo by být v souladu s nástroji pro monitorování a správu, jež se týkají specifičtějších aspektů politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, jako jsou zejména nařízení (EU) 2018/1999, přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí oznámený Komisí v jejím sdělení ze dne 27. května 2016 nazvaný „Dosahování přínosů politik EU v oblasti životního prostředí s pomocí pravidelného přezkumu jejich provádění“ a nástroji pro monitorování týkající se oběhového hospodářství, nulového znečištění, biologické rozmanitosti, vzduchu, vody, půdy, odpadu nebo jiných environmentálních politik, a aniž by jím byly uvedené nástroje dotčeny. Spolu s nástroji používanými v rámci evropského semestru, při monitorování cílů udržitelného rozvoje Eurostatem a podle sdělení Komise ze dne 9. září 2020 nazvaného „Zpráva o strategickém výhledu z roku 2020“ by posouzení pokroku při dosahování prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí mělo být součástí průřezového, uceleného a propojeného souboru nástrojů pro monitorování a správu, jenž by se nezabýval pouze environmentálními, ale i sociálními a hospodářskými faktory.

(38)

S ohledem na prioritní cíle 8. akčního programu pro životní prostředí, zejména na jeho dlouhodobý prioritní cíl, je důležitý další rozvoj vědecké znalostní základny o mezích naší planety a environmentální stopě a vypracování příslušných souborů ukazatelů.

(39)

K monitorování pokroku při dosahování prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí jsou zapotřebí spolehlivé a smysluplné údaje a ukazatele. Komise, EEA a další příslušné agentury by měly mít přístup k údajům a ukazatelům poskytnutým členskými státy, opakovaně je používat a opírat se o ně v souladu s použitelnými právními akty Unie. Kromě toho by měly být využity jiné zdroje dat, jako jsou družicová data a zpracované informace z programu Unie pro pozorování Země (Copernicus), Evropského systému informací o lesních požárech, Evropského informačního systému pro biologickou rozmanitost, systému evidence půdy a Evropského systému informací o povodních nebo datových platforem, jako jsou Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat či informační platforma pro monitorování chemických látek. Používání moderních digitálních nástrojů a umělé inteligence umožňuje správu a analýzu dat účinným způsobem a snižuje administrativní zátěž, přičemž zároveň zvyšuje včasnost a kvalitu. K posouzení pokroku při dosahování prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by vedle právně závazných cílů stanovených v právu Unie mohly být použity i právně nezávazné cíle.

(40)

Kromě toho by členské státy měly v souladu s požadavky stanovenými ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES (10), 2007/2/ES (11) a (EU) 2019/1024 (12) zajistit, aby byly příslušné údaje, informace a ukazatele pro monitorování provádění 8. akčního programu pro životní prostředí volně dostupné, nediskriminační, s otevřeným přístupem, přiměřené, vysoce kvalitní, srovnatelné, aktuální, uživatelsky přívětivé a snadno přístupné online.

(41)

K dosažení prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí by EEA a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA), jakož i členské státy měly být vybaveny dostatečnou kapacitou a dostatečnými zdroji k zajištění řádné, přístupné a transparentní znalostní a faktické základny, aby podpořily provádění strategických priorit Zelené dohody pro Evropu a posouzení pokroku v rámci 8. akčního programu pro životní prostředí. Ve vhodných případech by měly být rovněž zapojeny další subjekty a agentury, které by měly přispívat k provádění uvedených strategických priorit a k uvedenému posouzení pokroku.

(42)

V čl. 192 odst. 3 prvním pododstavci Smlouvy o fungování EU se stanoví, že Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem všeobecné programy činnosti, v nichž stanoví přednostní cíle, kterých má být dosaženo v oblasti politiky Unie týkající se životního prostředí. Jelikož sdělení Komise o Zelené dohodě pro Evropu obsahuje plán klíčových opatření relevantních pro oblast životního prostředí a klimatu v nadcházejících letech, toto rozhodnutí výjimečně nevymezuje opatření pro dosažení svých prioritních cílů na období do roku 2025. Bude však nutné taková opatření vymezit pro období následující po očekávaném zavedení klíčových opatření Zelené dohody pro Evropu do roku 2024, aby se tak zajistilo, že budou moci být dosaženy tematické prioritní cíle stanovené v tomto rozhodnutí a že 8. akční program pro životní prostředí bude i nadále určovat celkovou vizi politiky Unie v oblasti životního prostředí. Je to rovněž nezbytné, aby byly respektovány výsady Evropského parlamentu a Rady podle čl. 192 odst. 3 prvního pododstavce Smlouvy o fungování EU, aniž by byly dotčeny výsady Komise podle článku 17 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Za tímto účelem by Komise měla do 31. března 2024 provést přezkum v polovině období, po němž by měl v zájmu dosažení tematických prioritních cílů případně následovat do 31. března 2025 legislativní návrh, kterým se k tomuto rozhodnutí doplní příslušná příloha.

(43)

Za účelem zohlednění vyvíjejících se cílů politik a dosaženého pokroku by měl být 8. akční program pro životní prostředí hodnocen Komisí v roce 2029. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu obsahující zjištění tohoto hodnocení, po níž bude případně následovat legislativní návrh týkající se příštího akčního programu pro životní prostředí. Tento legislativní návrh by měl být předložen včas, aby se zamezilo prodlevě mezi 8. a 9. akčním programem pro životní prostředí.

(44)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků navrhovaného opatření, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

1.   Toto rozhodnutí stanoví všeobecný akční program v oblasti životního prostředí na období do 31. prosince 2030 (dále jen „8. akční program pro životní prostředí“). Stanoví prioritní cíle 8. akčního programu pro životní prostředí a určuje základní podmínky nezbytné pro jejich dosažení. Zavádí monitorovací rámec pro měření pokroku Unie a jejích členských států při dosahování prioritních cílů 8. akčního programu pro životní prostředí a mechanismus správy, jehož cílem je zajistit dosažení uvedených prioritních cílů.

2.   8. akční program pro životní prostředí se zaměřuje na urychlení zelené transformace na klimaticky neutrální, udržitelné, netoxické, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství, které účinně využívá zdroje a je založeno na energii z obnovitelných zdrojů, a to spravedlivým, rovným a inkluzivním způsobem, a na ochranu, obnovu a zlepšení stavu životního prostředí, mimo jiné zastavením a zvrácením úbytku biologické rozmanitosti. Podporuje a posiluje integrovaný přístup k politikám a jejich provádění a je založen na Zelené dohodě pro Evropu.

3.   8. akční program pro životní prostředí vytváří základ pro dosažení environmentálních a klimatických cílů vymezených v rámci agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje, jakož i cílů stanovených v mnohostranných dohodách o životním prostředí a klimatu.

4.   Monitorovací rámec 8. akčního programu pro životní prostředí přispívá k úsilí Unie měřit pokrok k udržitelnosti, dobrým životním podmínkám a odolnosti.

5.   8. akční program pro životní prostředí je založen na zásadě obezřetnosti, zásadě preventivních opatření a odvrácení ohrožení životního prostředí u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“.

Článek 2

Prioritní cíle

1.   Dlouhodobým prioritním cílem 8. akčního programu pro životní prostředí je to, aby nejpozději do roku 2050 obyvatelé žili spokojeně v mezích naší planety v udržitelné ekonomice blahobytu, v níž se ničím neplýtvá, růst je regenerativní, v Unii bylo dosaženo klimatické neutrality a nerovnosti byly výrazně omezeny. Zdravé životní prostředí je základem dobrých životních podmínek všech lidí a je prostředím, v němž je zachována biologická rozmanitost, ekosystémům se daří a příroda je chráněna a obnovována, což vede k posílení odolnosti vůči změně klimatu, katastrofám souvisejícím s počasím a klimatem a jiným environmentálním rizikům. Unie udává tempo pro zajištění prosperity současných i budoucích generací na celém světě, přičemž se řídí zásadou mezigenerační odpovědnosti.

2.   8. akční program pro životní prostředí má pro období do 31. prosince 2030 těchto šest vzájemně provázaných tematických prioritních cílů:

a)

rychlé a předvídatelné snižování emisí skleníkových plynů a současně posílení pohlcování pomocí přírodních propadů uhlíku v Unii, aby se dosáhlo cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1119, v souladu s klimatickými a environmentálními cíli Unie při současném zajištění spravedlivé transformace, v jejímž rámci nebude nikdo opomenut;

b)

nepřetržitý pokrok při zvyšování a začleňování adaptační kapacity, a to i na základě ekosystémových přístupů, posílení odolnosti a přizpůsobování se změně klimatu a snížení zranitelnosti životního prostředí, společnosti a všech hospodářských odvětví vůči této změně, při současném zdokonalování předcházení katastrofám souvisejícím s počasím a klimatem a připravenosti na ně;

c)

postup k modelu ekonomiky blahobytu, která vrací planetě víc, než si bere, a zrychlení transformace na netoxické oběhové hospodářství, v němž je růst regenerativní, zdroje jsou využívány účinně a udržitelně a je uplatňována hierarchie způsobů nakládání s odpady;

d)

sledování cíle nulového znečištění, a to i v souvislosti se škodlivými chemickými látkami, aby se dosáhlo životního prostředí bez toxických látek, včetně vzduchu, vody a půdy, jakož i v souvislosti se světelným znečištěním a znečištěním hlukem, a ochrana zdraví a dobrých životních podmínek lidí, zvířat a ekosystémů proti rizikům a negativním dopadům souvisejícím s životním prostředím;

e)

ochrana, zachování a obnova mořské a suchozemské biologické rozmanitosti, jakož i biologické rozmanitosti vnitrozemských vod v chráněných oblastech i mimo ně, mimo jiné zastavením a zvrácením úbytku biologické rozmanitosti a zlepšením stavu ekosystémů a jejich funkcí a služeb, které poskytují, a zlepšením stavu životního prostředí, zejména vzduchu, vody a půdy, jakož i bojem proti desertifikaci a degradaci půdy;

f)

podpora environmentálních aspektů udržitelnosti a výrazné snížení klíčových tlaků na životní prostředí a klima spojených s výrobou a spotřebou v Unii, zejména v oblasti energetiky, průmyslu, budov a infrastruktury, mobility, cestovního ruchu, mezinárodního obchodu a potravinového systému.

Článek 3

Základní podmínky pro dosažení prioritních cílů

K dosažení prioritních cílů stanovených v článku 2 se od Komise, členských států, regionálních a místních orgánů a zúčastněných stran podle potřeby vyžaduje:

a)

zajištění účinného, rychlého a plného provádění právních předpisů a strategií Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a usilování o vynikající environmentální výkonnost na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, a to i prostřednictvím zajištění dostatečné správní kapacity a kapacity zajišťování dodržování předpisů, jak je stanoveno v pravidelném přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, a podporu sítí odborníků, jako je Síť Evropské unie pro provádění a vymáhání práva v oblasti životního prostředí, Evropská síť státních zástupců pro životní prostředí, Fórum soudců Evropské unie pro životní prostředí a Evropská síť pro potírání trestné činnosti proti životnímu prostředí, a spolupráci s nimi;

b)

upřednostnění vymáhání práva Unie v oblasti životního prostředí tam, kde je jeho provádění nedostatečné, a to i prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti, jakož i zajištění toho, aby byly na tento účel vyčleněny dostatečné finanční a lidské zdroje a aby informace o těchto řízeních byly úplné a snadno dostupné, v souladu s právem Unie;

c)

zdokonalení pokynů a doporučení, včetně účinných, odrazujících a přiměřených sankcí, s cílem snížit riziko nedodržování práva Unie v oblasti životního prostředí, jakož i posílení opatření v oblasti odpovědnosti za škody na životním prostředí a reakce na nedodržování předpisů a posílení spolupráce soudů a donucovacích orgánů v oblasti trestné činnosti proti životnímu prostředí, jak je stanoveno v příslušných právních předpisech Unie, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (13);

d)

posilování integrovaného přístupu k rozvoji a provádění politiky, zejména:

i)

začleněním prioritních cílů stanovených v článku 2 a v relevantních případech cílů udržitelného rozvoje do všech příslušných strategií, legislativních i nelegislativních iniciativ, programů, investic a projektů na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, jakož i do příslušných mezinárodních dohod uzavřených Unií po 2. květnu 2022 s cílem zajistit, aby tyto strategie, legislativní a nelegislativní iniciativy, programy, investice, projekty a mezinárodní dohody a jejich provádění byly v souladu se všemi prioritními cíli stanovenými v článku 2, případně k těmto cílům přispívaly, a aby tyto cíle nepoškozovaly;

ii)

maximalizací přínosů vyplývajících z provedení směrnic Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (14) a 2001/42/ES (15);

iii)

systematickou kontrolou a případně posouzením synergií a potenciálních kompromisů mezi environmentálními, sociálními a ekonomickými cíli všech iniciativ, aby se zajistilo, že budou udržitelným způsobem, jenž nikoho neopomene, zajištěny dobré životní podmínky lidí, zejména pak jejich potřeby týkající se zdravého životního prostředí, čistého vzduchu a cenově dostupných, vysoce kvalitních a přístupných potravin, vody, energie, bydlení, zelené infrastruktury a mobility;

iv)

přijetím přístupu „udržitelnost v první řadě“, včetně případného začlenění cílů udržitelného rozvoje do pokynů a souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy, jakož i začleňování a uplatňování zásady „nepoškozovat“;

v)

pravidelným hodnocením stávajících politik a případně navrhováním nových právních předpisů, přičemž základem budou v relevantních případech posouzení dopadů, jež vycházejí z rozsáhlých a transparentních konzultací dodržujících postupy, které jsou odpovědné, inkluzivní, založené na informacích a snadno proveditelné, a jež plně zohledňují okamžité a dlouhodobé dopady na životní prostředí a klima jakožto součást integrovaných analýz hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů, včetně jejich kumulativních účinků, a náklady související s činností a nečinností;

vi)

předložením podrobné zpětné vazby k odpovědím zúčastněných stran během konzultací, a to do osmi týdnů od ukončení veřejné konzultace Komisí, přičemž se rozliší příspěvky od různých druhů zúčastněných stran;

e)

vypracování souhrnného přehledu a souboru ukazatelů měřících „nad rámec HDP“, mimo jiné na základě cílené konzultace se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, jakož i zprávy, která identifikuje vzájemné vazby mezi stávajícími soubory ukazatelů, monitorovacími rámci a procesy na unijní úrovni, které měří sociální, hospodářský a environmentální pokrok, a ve které budou navržena opatření, jak lze stávající přehledy a soubory ukazatelů zjednodušit;

f)

zajištění toho, aby sociální nerovnosti vyplývající z dopadů a politik souvisejících s klimatem a životním prostředím byly minimalizovány a aby opatření přijatá na ochranu životního prostředí a klimatu byla prováděna sociálně spravedlivým a inkluzivním způsobem;

g)

začleňování genderového hlediska do politik v oblasti klimatu a životního prostředí, mimo jiné začleněním genderového pohledu do všech fází procesu tvorby politik;

h)

bezodkladné posílení pobídek příznivých pro životní prostředí a postupné odstraňování environmentálně škodlivých dotací, zejména dotací na fosilní paliva, na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni, mimo jiné prostřednictvím:

i)

závazného rámce Unie pro monitorování pokroku členských států při postupném odstraňování dotací na fosilní paliva na základě dohodnuté metodiky a podávání zpráv o tomto pokroku;

ii)

stanovení lhůty pro postupné odstranění dotací na fosilní paliva v souladu s ambicí udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C;

iii)

metodiky pro identifikaci dalších environmentálně škodlivých dotací, kterou Komise po konzultaci s členskými státy stanoví do roku 2023; na základě této metodiky členské státy určí další environmentálně škodlivé dotace a pravidelně o nich podávají zprávy Komisi, aby mohla podávat zprávu o úrovni a typu těchto dotací v Unii a o pokroku dosaženém při jejich postupném odstraňování;

i)

začleňování opatření v oblasti biologické rozmanitosti do politik Unie a přispění k dosažení celkové ambice, aby v roce v roce 2024 bylo na cíle v oblasti biologické rozmanitosti poskytnuto 7,5 % ročních výdajů víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a v letech 2026 a 2027 pak 10 % ročních výdajů víceletého finančního rámce, přičemž tyto výdaje budou sledovány pomocí účinné, transparentní a komplexní metodiky a bude zohledněno, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti v současnosti překrývají;

j)

zajištění účinného začleňování problematiky klimatu a biologické rozmanitosti do rozpočtu Unie, odolnosti rozpočtu a rovněž souladu mezi financováním v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti;

k)

podporu řádného nakládání s chemickými látkami na mezinárodní úrovni, přičemž je nutné současně prosazovat, aby bylo na celém světě postupně ukončováno používání látek, které nejsou v Unii povoleny;

l)

rychlé nahrazení látek vzbuzujících obavy, včetně látek vyvolávajících mimořádné obavy, endokrinních disruptorů, vysoce perzistentních chemických látek, neurotoxických látek a imunotoxických látek, jakož i řešení kombinovaných účinků chemických látek, nanoforem látek a expozice nebezpečným chemickým látkám z výrobků, posuzování jejich dopadů na zdraví a životní prostředí, včetně klimatu, a na biologickou rozmanitost, při současné podpoře chemických látek a materiálů bezpečných a udržitelných již ve fázi návrhu a zvýšení a koordinace úsilí o podporu vývoje a validace alternativ ke zkouškám na zvířatech;

m)

řešení degradace půdy a zajištění ochrany a udržitelného využívání půdy, mimo jiné tím, že bude do roku 2023 předložen zvláštní legislativní návrh týkající se zdraví půdy;

n)

transformaci potravinového systému Unie tak, aby mimo jiné přispíval k ochraně a obnově biologické rozmanitosti v rámci Unie i mimo ni a zajišťoval vysokou úroveň dobrých životních podmínek zvířat a zároveň zaručil spravedlivou transformaci pro dotčené zúčastněné strany;

o)

komplexní uznání vzájemné provázanosti mezi lidským zdravím, zdravím zvířat a životním prostředím tím, že bude do tvorby politiky začleňován přístup „jedno zdraví“;

p)

pokrok směrem k tomu, aby bylo na mezinárodní úrovni uznáno právo na čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí;

q)

plné využívání ekosystémových přístupů a zelené infrastruktury, včetně řešení vycházejících z přírody a šetrných k biologické rozmanitosti, a zároveň zajištění toho, aby jejich provádění obnovilo biologickou rozmanitost a posílilo integritu a propojenost ekosystémů, mělo jasné vedlejší přínosy pro společnost, což si vyžádá plné zapojení a souhlas původních obyvatel a místních komunit, aniž by byla nahrazována nebo oslabována opatření přijatá za účelem ochrany biologické rozmanitosti nebo snížení emisí skleníkových plynů v Unii;

r)

využívání stávajících nástrojů a metodik, jakož i další zlepšování metod monitorování, hodnotících nástrojů a měřitelných ukazatelů pro řešení vycházející z přírody;

s)

výrazné snížení materiálové a spotřební stopy Unie s cílem sladit ji co nejdříve s mezemi naší planety, a to případně i prostřednictvím zavedení cílů Unie pro snížení této stopy do roku 2030;

t)

účinnou integraci cílů udržitelného rozvoje, jakož i environmentálních a klimatických cílů do evropského semestru správy ekonomických záležitostí, aniž by byl dotčen jeho původní účel, a to i v rámci národních programů reforem a národních plánů na podporu oživení a odolnosti;

u)

mobilizaci zdrojů a zajištění dostatečných udržitelných investic z veřejných a soukromých zdrojů, včetně finančních prostředků a nástrojů dostupných v rámci rozpočtu Unie, a to prostřednictvím Evropské investiční banky a na vnitrostátní úrovni, v souladu s politickým programem Unie pro udržitelné finance;

v)

co nejlepší využití environmentálního zdanění, tržních nástrojů a zelených rozpočtových nástrojů a nástrojů financování, včetně těch, které jsou nezbytné pro zajištění sociálně spravedlivé transformace, a podporu podniků a jiných zúčastněných stran při vypracovávání a uplatňování standardizovaných účetních postupů pro přírodní kapitál;

w)

zajištění toho, aby environmentální politiky a opatření na unijní, celostátní, regionální a místní úrovni byly založeny na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a technologiích, a posílení vědomostní základny o životním prostředí, včetně tradičních a místních znalostí, a jejího využívání, a to i prostřednictvím výzkumu, inovací, podpory zelených dovedností, odborné přípravy, rekvalifikace, a dalšího rozvoje environmentálního a ekosystémového účetnictví;

x)

rozvoj a upevňování znalostní základny, mimo jiné požadavků na systémovou změnu, zabývající se tím, jak přejít od izolovaného a odvětvového zaměření politiky k systémovému přístupu k soudržnosti politik, jakož i schopností různých ekosystémů působit jako úložiště a zásoby skleníkových plynů;

y)

využití potenciálu digitálních a datových technologií pro podporu environmentální politiky, mimo jiné tam, kde je to možné, poskytováním údajů a informací o stavu ekosystémů v reálném čase, a zároveň zvýšení úsilí o minimalizaci environmentální stopy těchto technologií a zajištění transparentnosti, hodnověrnosti, interoperability a veřejné dostupnosti údajů a informací;

z)

odstranění nedostatků v příslušných souborech ukazatelů a jejich optimalizace, například těch, které se týkají systémové změny, mezí naší planety a stopy výroby a spotřeby v Unii, jakož i těch, které se zabývají rozhraním mezi environmentálními a socioekonomickými faktory, jako jsou nerovnosti vyplývající ze změny životního prostředí, při současném zajištění toho, aby byly soubory ukazatelů srovnatelné na všech úrovních tvorby politik;

aa)

mobilizaci široké podpory ze strany občanské společnosti, spolupráci s podniky, zejména malými a středními podniky, sociálními partnery, občany, komunitami a dalšími zúčastněnými stranami;

ab)

zvyšování povědomí o významu dosažení prioritních cílů stanovených v článku 2, jakož i posilování schopnosti občanů jednat mimo jiné prostřednictvím podpory diskuse a komunikace na všech úrovních, celoživotního vzdělávání v oblasti životního prostředí, zapojení občanů a opatření iniciovaných komunitami;

ac)

podporu občanské společnosti, veřejných orgánů, občanů a komunit, sociálních partnerů a soukromého sektoru při určování rizik v oblasti klimatu a životního prostředí, posuzování jejich dopadu a přijímání opatření k předcházení, zmírňování a přizpůsobování se těmto rizikům, jakož i posílení zapojení těchto skupin do odstraňování nedostatků ve znalostech, mimo jiné vybízením občanů k tomu, aby sledovali environmentální otázky a nedostatky v dodržování předpisů a informovali o nich, včetně prosazování osvědčených postupů v oblasti občanské vědy s využitím digitálních technologií;

ad)

podporu spolupráce při rozvoji a provádění strategií, politik nebo právních předpisů souvisejících s 8. akčním programem pro životní prostředí a zajištění plné účasti regionálních a místních orgánů v městských a venkovských oblastech, včetně nejvzdálenějších regionů, ve všech dimenzích tvorby politik v oblasti životního prostředí prostřednictvím společného a víceúrovňového přístupu a zajištění toho, aby regionální a místní komunity měly dostatečné zdroje pro jejich provádění v praxi;

ae)

posílení spolupráce mezi všemi orgány Unie, pokud jde o politiku v oblasti klimatu a životního prostředí, a to i mezi Komisí a Výborem regionů v rámci jejich posílené spolupráce, a přezkoumání možností zlepšení dialogu a sdílení informací;

af)

účinné uplatňování vysokých standardů transparentnosti, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v souladu s Aarhuskou úmluvou na unijní i vnitrostátní úrovni;

ag)

zajištění toho, aby údaje a důkazy spojené s prováděním 8. akčního programu pro životní prostředí byly veřejně dostupné, snadno přístupné a srozumitelné, aniž by byla dotčena ustanovení týkající se důvěrnosti v právních předpisech specifických pro tuto oblast;

ah)

podporu celosvětového uplatňování prioritních cílů stanovených v článku 2, zajištění soudržnosti mezi vnitřními a vnějšími přístupy a koordinovaný postup, zejména pokud jde o:

i)

spolupráci se třetími zeměmi na opatřeních v oblasti klimatu a životního prostředí, jejich povzbuzování a podporu, aby v těchto oblastech přijaly a prováděly pravidla, která jsou nejméně stejně ambiciózní jako pravidla Unie, a zajištění toho, aby u všech výrobků uváděných na trh Unie byly zcela splněny příslušné požadavky Unie v souladu s jejími mezinárodními závazky, a to i pokud jde o zastavení odlesňování a degradaci půdy;

ii)

podporu udržitelné správy a řízení podniků, včetně stanovení povinných požadavků náležité péče na úrovni Unie, a podporu začlenění odpovědného chování podniků do vnějších politik Unie, včetně obchodní politiky;

iii)

posílení spolupráce s vládami, podniky, sociálními partnery a občanskou společností ve třetích zemích a mezinárodními organizacemi za účelem vytvoření partnerství a spojenectví na ochranu životního prostředí a klimatu a podporu spolupráce v oblasti životního prostředí a změny klimatu, a to i v rámci skupin G7 a G20;

iv)

prokazování vedoucího postavení na mezinárodních fórech, mimo jiné dosažením cílů udržitelného rozvoje Unií, jakož i cílů stanovených v Pařížské dohodě, Úmluvě o biologické rozmanitosti, Úmluvě o boji proti desertifikaci a dalších mnohostranných dohodách o životním prostředí, zejména posílením jejich provádění, a podpora třetích zemí, aby rovněž dosahovaly těchto cílů, a to i prostřednictvím zvýšení transparentnosti a odpovědnosti, pokud jde o pokrok v plnění závazků učiněných v rámci těchto dohod;

v)

posilování mezinárodní správy záležitostí týkajících se životního prostředí odstraňováním zbývajících nedostatků a posílením dodržování a uplatňování mezinárodně uznávaných environmentálních zásad;

vi)

zajištění toho, aby finanční pomoc Unie a členských států třetím zemím podporovala agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030.

Článek 4

Monitorovací rámec a správa

1.   Komise s podporou Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) a Evropské agentury pro chemické látky (ECHA), aniž je tím dotčena jejich nezávislost, každoročně monitoruje a posuzuje pokrok Unie a členských států při dosahování prioritních cílů stanovených v článku 2 a podává o tomto pokroku zprávu, přičemž přihlíží k základním podmínkám stanoveným v článku 3 a k celkovému cíli, kterým je dosažení systémové změny. Informace, které vycházejí z tohoto monitorování, posuzování a podávání zpráv musí být veřejně dostupné a snadno přístupné.

2.   Cílem monitorování, posuzování a podávání zpráv podle odstavce 1 je usnadnění strategické politické komunikace na vysoké úrovni. Po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami předloží Komise do 2. května 2022 monitorovací rámec založený na omezeném počtu hlavních ukazatelů, které zahrnují, jsou-li k dispozici, systémové ukazatele, které se zabývají mimo jiné environmentálně-sociálními a environmentálně-hospodářskými souvislostmi. Seznam hlavních ukazatelů je stálý, aby byla zajištěna odpovědnost. V případě potřeby se však aktualizuje tak, aby odrážel nejnovější vývoj politiky a ukazatelů.

3.   Monitorování a posouzení podle odstavce 1 musí odrážet nejnovější vývoj, pokud jde o dostupnost a relevanci údajů a ukazatelů a vycházet z údajů dostupných v členských státech a na úrovni Unie, a to zejména z údajů a ukazatelů poskytnutých EEA a Evropským statistickým systémem, s cílem minimalizovat administrativní zátěž. Musí být v souladu s ostatními rámci a opatřeními v oblasti monitorování, podávání zpráv a správy, které se týkají politiky v oblasti životního prostředí a klimatu, a tyto rámce a opatření jimi nesmí být dotčeny. Vychází z metodiky, která, je-li to proveditelné, umožňuje měřit „vzdálenost k dosažení cílů“ s ohledem na prioritní cíle stanovené v článku 2 a vybrané hlavní ukazatele.

4.   Evropský parlament, Rada a Komise každý rok vezmou na vědomí posouzení uvedené v odstavci 1, jakož i přijatá opatření a případná budoucí opatření, a vymění si o něm své názory.

5.   EEA a ECHA podporují Komisi při zlepšování dostupnosti a relevantnosti údajů, ukazatelů a poznatků, zejména:

a)

shromažďováním údajů a důkazů, jejich zpracováním a podáváním zpráv o nich pomocí moderních digitálních nástrojů, a současně zlepšováním metodik pro shromažďování a zpracování údajů a pro vývoj harmonizovaných ukazatelů;

b)

posílením a poskytováním podpory základnímu výzkumu, mapování a monitorování;

c)

společným úsilím s členskými státy o odstranění relevantních rozdílů při monitorování údajů a s ohledem na potřebu systémových změn;

d)

poskytováním systémových analýz souvisejících s politikou a přispíváním k provádění cílů politik na unijní a vnitrostátní úrovni, a to i navrhováním doporučení pro zlepšení pokroku při dosahování cílů;

e)

integrací údajů o environmentálních, zdravotních, sociálních a ekonomických dopadech a plným využíváním jiných dostupných údajů a služeb, jako jsou údaje a služby poskytované programem Copernicus;

f)

přispíváním k překlenutí kritických mezer ve znalostech o ekologických bodech zlomu při současném zohlednění geografických a ekologických rozdílů mezi regiony;

g)

rozvojem kvantitativních a kvalitativních nástrojů, včetně prognóz a modelů, které by mohly mimo jiné poskytovat informace o možných budoucích systémových dopadech politik týkajících se životního prostředí a klimatu a o „vzdálenosti k dosažení cílů“;

h)

dalším zlepšením dostupnosti a interoperability údajů a přístupu k nim prostřednictvím programů Unie;

i)

zajištěním transparentnosti a odpovědnosti.

6.   Komise pravidelně přezkoumává potřeby v oblasti údajů a znalostí na unijní a vnitrostátní úrovni, včetně kapacity EEA a ECHA a případně dalších evropských subjektů a agentur, k plnění úkolů uvedených v odstavci 5.

Článek 5

Přezkum v polovině období

1.   Do 31. března 2024 provede Komise přezkum v polovině období týkající se pokroku při dosahování tematických prioritních cílů stanovených v čl. 2 odst. 2, přičemž zohlední stav základních podmínek stanovených v článku 3, a pokroku dosaženého při monitorování a posuzování systémových změn. Komise případně s ohledem na výsledek přezkumu v polovině období navrhne změny hlavních ukazatelů uvedených v čl. 4 odst. 2. Přezkum v polovině období vychází z posouzení provedených podle čl. 4 odst. 1 a z jakýchkoli dalších relevantních zjištění. Komise předloží zprávu o přezkumu v polovině období Evropskému parlamentu a Radě.

2.   Za účelem dosažení tematických prioritních cílů stanovených v čl. 2 odst. 2 a s ohledem na přezkum v polovině období uvedený v odstavci 1 tohoto článku, na možnou reakci Evropského parlamentu a Rady na tento přezkum, na další relevantní politický vývoj a na poslední zprávu EEA o stavu a výhledu evropského životního prostředí předloží Komise případně legislativní návrh, kterým doplní do 8. akčního programu pro životní prostředí přílohu na období po roce 2025, která bude obsahovat seznam opatření k dosažení uvedených cílů, jakož i časový rámec pro provedení příslušných opatření.

Článek 6

Hodnocení

Do 31. března 2029 provede Komise hodnocení 8. akčního programu pro životní prostředí. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující hlavní zjištění tohoto hodnocení, po níž bude případně následovat legislativní návrh na příští akční program pro životní prostředí, a to do 31. prosince 2029.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 6. dubna 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

C. BEAUNE


(1)   Úř. věst. C 123, 9.4.2021, s. 76.

(2)   Úř. věst. C 106, 26.3.2021, s. 44.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 10. března 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 29. března 2022.

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(7)   Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(9)   Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/37


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2022/592

ze dne 11. dubna 2022,

kterým se provádí nařízení (EU) č. 359/2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Íránu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 359/2011 ze dne 12. dubna 2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům s ohledem na situaci v Íránu (1), a zejména na čl. 12 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 12. dubna 2011 přijala Rada nařízení (EU) č. 359/2011.

(2)

Na základě přezkumu rozhodnutí Rady 2011/235/SZBP (2) Rada rozhodla, že by platnost omezujících opatření stanovených v uvedeném rozhodnutí měla být prodloužena do 13. dubna 2023.

(3)

Tři osoby označené v příloze I nařízení (EU) č. 359/2011 zemřely a položky, které se jich týkají, by měly být z uvedené přílohy vypuštěny. Rada rovněž dospěla k závěru, že položky týkající se 25 osob uvedených v příloze I nařízení (EU) č. 359/2011 by měly být aktualizovány.

(4)

Příloha I nařízení (EU) č. 359/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (EU) č. 359/2011 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 11. dubna 2022.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES


(1)   Úř. věst. L 100, 14.4.2011, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Rady 2011/235/SZBP ze dne 12. dubna 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Íránu (Úř. věst. L 100, 14.4.2011, s. 51).


PŘÍLOHA

Příloha I nařízení (EU) č. 359/2011 („Seznam fyzických a právnických osob, subjektů a orgánů podle čl. 2 odst. 1“) se mění takto:

1)

z části seznamu nadepsaného „Osoby“ se vypouští položky 27 (týkající se osoby ZARGAR Ahmad), 38 (týkající se osoby FIRUZABADI Maj-Gen Dr Seyyed Hasan) a 41 (týkající se osoby HEJAZI Mohammad);

2)

položky týkající se následujících 25 osob se nahrazují tímto:

Osoby

 

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„1.

AHMADI-MOQADDAM Esmail

Místo narození: Teherán (Írán)

Datum narození: 1961

Pohlaví: muž

Od 20. září 2021 ředitel Univerzity a Vyššího výzkumného ústavu národní obrany. Bývalý vyšší poradce pro bezpečnostní otázky náčelníka generálního štábu ozbrojených sil. Od roku 2005 do začátku roku 2015 velitel Íránské národní policie. Od ledna 2011 do začátku roku 2015 rovněž ředitel Íránského policejního útvaru pro počítačovou trestnou činnost (subjekt uvedený na seznamu EU). Jednotky pod jeho velením prováděly brutální útoky na účastníky pokojných protestů a 15. června 2009 v noci tvrdě zasáhly na kolejích Teheránské univerzity. Bývalý vedoucí Íránského ústředí na podporu jemenského lidu.

12.4.2011

20.

MOGHISSEH Mohammad (též znám jako NASSERIAN)

Pohlaví: muž

Soudce Nejvyššího soudu od listopadu 2020. Bývalý předseda Teheránského revolučního soudu, oddělení 28. Rovněž je považován za odpovědného za rozsudky vynesené nad příslušníky společenství Bahá'í. Zabýval se povolebními případy. V nespravedlivých procesech vynesl tresty dlouhodobého odnětí svobody společenským a politickým aktivistům a novinářům a několik trestů smrti pro protestující a společenské a politické aktivisty.

12.4.2011

21.

MOHSENI-EJEI Gholam-Hossein

Místo narození: Edžijeh (Írán)

Datum narození: přibližně 1956

Pohlaví: muž

Od července 2021 předseda Nejvyššího soudu. Člen Rady pro určování zájmů režimu. Od září 2009 do roku 2014 generální prokurátor Íránu. Bývalý zástupce nejvyššího představitele soudní moci (od roku 2014 do července 2021) a mluvčí orgánů soudní moci (2010–2019). Ministr zpravodajských služeb od roku 2005 do roku 2009. Během jeho působení ve funkci ministra zpravodajských služeb v období voleb v roce 2009 byli příslušníci rozvědky pod jeho velením odpovědní za zadržování a mučení stovek aktivistů, novinářů, disidentů a reformních politiků a vymáhání od nich falešných přiznání. Kromě toho byli političtí činitelé nuceni k falešným přiznáním při nesnesitelných výsleších, jejichž součástí bylo mučení, násilí, vydírání a výhrůžky členům rodiny.

12.4.2011

22.

MORTAZAVI Said (také znám jako MORTAZAVI Saeed)

Místo narození: Mejbod, Jazd (Írán)

Datum narození: 1967

Pohlaví: muž

V letech 2011 až 2013 vedoucí Systému sociálního zabezpečení. Do srpna 2009 teheránský generální prokurátor. Jako generální prokurátor Teheránu vydal paušální příkaz, na jehož základě byly zatčeny stovky aktivistů, novinářů a studentů. V lednu roku 2010 byl na základě parlamentního vyšetřování označen jako přímo odpovědný za zadržení tří vězňů, kteří následně ve vazbě zemřeli. V srpnu roku 2010 byl dočasně postaven mimo službu poté, co íránská justice vyšetřovala, jakou hrál roli v případě úmrtí tří mužů zadržených po volbách na jeho příkaz.

Íránské orgány v listopadu roku 2014 jeho roli v případě úmrtí zadržených oficiálně uznaly. V bodech souvisejících s mučením a smrtí tří mladých mužů v roce 2009 ve vazebním zařízení v Kahrízaku jej dne 19. srpna 2015 íránský soud zprostil obvinění. V roce 2017 odsouzen k trestu odnětí svobody, propuštěn v září 2019. V srpnu 2021 vydal íránský Nejvyšší soud rozhodnutí na plnou podporu Saida Mortazaviho, jímž zrušil jeho předchozí dvouletý trest odnětí svobody.

12.4.2011

25.

SALAVATI Abdolghassem

Pohlaví: muž

Od roku 2019 soudce Zvláštního soudu pro finanční trestné činy, oddělení 4. Bývalý předseda Teheránského revolučního soudu, oddělení 15. Vyšetřující soudce Teheránského soudu. Jako soudce předsedal v létě roku 2009 povolebním zinscenovaným procesům a odsoudil k smrti dva monarchisty, s nimiž byly procesy vedeny. Více než sto politických vězňů, aktivistů v oblasti lidských práv a demonstrantů odsoudil k trestům dlouhodobého odnětí svobody.

Podle dostupných informací pokračoval ve vydávání obdobných rozsudků v rozporu s pravidly spravedlivého procesu i v roce 2018.

12.4.2011

28.

YASAGHI Ali-Akbar

Pohlaví: muž

Soudce Nejvyššího soudu, vedoucí 13. úseku. Náměstek výkonného ředitele nadace Setad-e Dieh. Vrchní soudce Mašhadského revolučního soudu (2001–2011). Procesy v jeho pravomoci byly vedeny exemplárně, na uzavřených zasedáních, aniž by byla dodržována základní práva obviněných. Vzhledem k tomu, že rozsudky o popravách byly vydávány hromadně (v období od léta 2009 do léta 2011 jich bylo vyneseno až 550), nebyla při udělování trestu smrti dodržována pravidla spravedlivého procesu.

12.4.2011

30.

ESMAILI Gholam-Hossein (také znám jako ESMAILI Gholam Hossein)

Pohlaví: muž

Od srpna 2021 náčelník štábu íránského prezidenta Ebráhíma Raísího. Mluvčí orgánů soudné moci od dubna 2019 do července 2021. Bývalý předseda Teheránského soudu. Bývalý velitel Íránské vězeňské služby. Z titulu své funkce se podílel na hromadných zadržováních politických protestujících a zastírání násilností páchaných v nápravných zařízeních.

12.4.2011

33.

ABBASZADEH-MESHKINI, Mahmoud

Pohlaví: muž

Poslanec (od února 2020) a předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční věci. Bývalý poradce íránské Vrchní rady pro lidská práva (do roku 2019). Bývalý tajemník Rady pro lidská práva. Bývalý guvernér provincie Ílám. Bývalý politický ředitel ministerstva vnitra. Jako předseda Výboru článku 10 zákona o činnosti politických stran a uskupení byl odpovědný za povolování demonstrací a dalších veřejných událostí a za registraci politických stran.

V roce 2010 pozastavil činnost dvou reformních politických stran spojených s Mírem Husajnem Músavím – Fronty účasti na islámském Íránu a Organizace bojovníků islámské revoluce. Od roku 2009 důsledně a soustavně odmítá povolovat jakákoli nevládní shromáždění, a znemožňuje tak uplatňování ústavního práva na protest, což v rozporu s právem na svobodu shromažďování vede k mnoha případům zatčení pokojných demonstrantů.

V roce 2009 rovněž odmítl opozici povolit obřad na uctění památky osob, jež byly zabity během protestů v souvislosti s prezidentskými volbami.

10.10.2011

35.

AKHARIAN Hassan

Pohlaví: muž

Od roku 2015 velitel oddělení 5 věznice Radžaj-Šahr, odpovědný za samovazbu ve věznici Radžaj-Šahr, která je zařazena na seznam EU; dříve dozorce na oddělení č. 1 věznice Radžaj-Šahr ve městě Karadž (do července roku 2010). Několik bývalých vězňů vypovědělo, že používal mučení a že na základě jeho rozkazů nebyla vězňům poskytována lékařská pomoc. Podle záznamu výpovědi jednoho z uvedených vězňů ve věznici Radžaj-Šahr jej všichni dozorci tvrdě bili, a to s plným vědomím Hassana Akhariana. Existuje rovněž nejméně jeden ohlášený případ trýznivého zacházení a následného úmrtí zadržovaného (Mohsen Beikvand), k němuž došlo v době Akharianovy služby. Mohsen Beikvand zemřel v září roku 2010. Podle důvěryhodných výpovědí spoluvězňů byl zabit na příkaz Hassana Akhariana.

10.10.2011

36.

AVAEE Seyyed Ali-Reza (také znám jako: AVAEE Seyyed Alireza, AVAIE Alireza)

Místo narození: Dezful (Írán)

Datum narození: 20.5.1956

Pohlaví: muž

Ministr spravedlnosti do 25. srpna 2021. Bývalý ředitel zvláštního vyšetřovacího úřadu. Do července roku 2016 náměstek ministra vnitra a vedoucí veřejného registru. Od dubna roku 2014 poradce Disciplinárního soudu pro soudce. Bývalý předseda Teheránského soudnictví. Jako předseda Teheránského soudnictví nese odpovědnost za porušování lidských práv, svévolné zatýkání, porušování práv vězňů a vysoký počet poprav.

10.10.2011

46.

KAMALIAN Behrouz (také znám jako: Hackers Brain, Behrooz_Ice)

Místo narození: Teherán (Írán)

Datum narození: 1983

Pohlaví: muž

Vedoucí kyberskupiny „Ashiyaneh“ spojené s íránským režimem. Skupina „Ashiyaneh“ pro oblast digitální bezpečnosti, založená Behrúzem Kamalianem, je odpovědná za intenzivní počítačové útoky proti domácím oponentům a reformistům i proti zahraničním institucím. Činnost Kamalianovy organizace „Ashiyaneh“ napomáhala tvrdým zásahům režimu proti opozici, které v roce 2009 zahrnovaly četné případy porušení lidských práv. Kamalian i kyberskupina „Ashiyaneh“ pokračovaly ve své činnosti přinejmenším do prosince 2021.

10.10.2011

47.

KHALILOLLAHI Moussa (také znám jako: KHALILOLLAHI Mousa, ELAHI Mousa Khalil)

Místo narození: Tabríz (Írán)

Datum narození: 1963

Pohlaví: muž

Předseda soudu v provincii Východní Ázerbájdžán. Bývalý prokurátor v Tabrízu, v letech 2010 až 2019. Byl zapojen do případu Sakíne Muhammadí Aštíániové a je spoluodpovědný za hrubé porušování práva na spravedlivý proces.

10.10.2011

53.

TALA Hossein (také znám jako: TALA Hosseyn)

Místo narození: Teherán (Írán)

Datum narození: 1969

Pohlaví: muž

Starosta města Eslamšár do roku 2020. Bývalý íránský poslanec. Do září roku 2010 působil jako generální guvernér („farmandar“) provincie Teherán, odpovědný za zásah policejních sil, a tedy za potlačení demonstrací. V prosinci roku 2010 mu byla udělena cena za jeho úlohu v povolebních represích.

10.10.2011

55.

ZEBHI Hossein

Pohlaví: muž

První náměstek soudního poradce a soudce Nejvyššího soudu (vedoucí oddělení 41 Nejvyššího soudu, které se zabývá zejména bezpečnostními trestnými činy a drogami). Náměstek generálního prokurátora Íránu (2007–2015). Ve výše uvedené funkci byl odpovědný za soudní řízení související s povolebními protesty v roce 2009, která byla vedena v rozporu s lidskými právy. Dále v této funkci toleroval neúměrně přísné tresty za trestnou činnost související s drogami.

10.10.2011

56.

BAHRAMI Mohammad-Kazem

Pohlaví: muž

Předseda správního soudu do dubna 2021. Jako vedoucí představitel vojenského soudnictví se v roce 2009 podílel na represích namířených proti pokojným demonstrantům.

10.10.2011

60.

HOSSEINI Dr Mohammad (také znám jako HOSSEYNI Dr Seyyed Mohammad; Seyed, Sayyed and Sayyid)

Místo narození: Rafsandžán, Kermán (Írán)

Datum narození: 23.7.1961

Pohlaví: muž

Místopředseda pro parlamentní záležitosti pod vedením prezidenta Raísího od srpna 2021. Bývalý poradce prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda a mluvčí radikální politické frakce YEKTA. Ministr kultury a otázek islámu (2009–2013). Bývalý člen Islámských revolučních gard (IRGC), podílel se na represích vůči novinářům.

10.10.2011

62.

ZARGHAMI Ezzatollah

Místo narození: Dezful (Írán)

Datum narození: 22.7.1959

Pohlaví: muž

Od 25. srpna 2021 ministr kultury, řemesel a cestovního ruchu. Od roku 2014 člen nejvyšší rady pro kyberprostor a Rady kulturní revoluce. Do listopadu roku 2014 působil jako vedoucí státního vysílání Íránské islámské republiky (Islamic Republic of Iran Broadcasting – IRIB). Během svého působení v této funkci byl odpovědný za veškerá programová rozhodnutí. IRIB vysílal v srpnu roku 2009 a v prosinci roku 2011 vynucená doznání zadržovaných osob a řadu zinscenovaných procesů. Tyto pořady představují jasné porušení mezinárodních ustanovení o spravedlivém soudním řízení a práva na spravedlivý proces.

23.3.2012

64.

KAZEMI Toraj

Pohlaví: muž

Do června 2020 velitel divize policie Velkého Teheránu pro počítačovou trestnou činnost, která je uvedena na seznamu EU. V rámci výkonu této funkce oznámil kampaň zaměřenou na nábor vládních hackerů s cílem lépe kontrolovat informace na internetu a poškodit „nebezpečné“ internetové stránky.

23.3.2012

65.

LARIJANI Sadeq

Místo narození: Nadžaf (Irák)

Datum narození: 1960 nebo srpen 1961

Pohlaví: muž

Od 29. prosince 2018 vedoucí Rady pro určování zájmů režimu. Bývalý člen Rady dohlížitelů (do září 2021). Bývalý nejvyšší představitel soudní moci (2009–2019). Nejvyšší představitel soudní moci musí odsouhlasit a podepsat veškeré rozsudky kisás (odplata), hodúd (trestné činy rouhání) a ta’zirat (trestné činy proti státu). To zahrnuje vynesení rozsudku a uložení trestu smrti, bičování a amputace. V tomto ohledu osobně schválil řadu rozsudků trestu smrti, v rozporu s mezinárodními normami, včetně kamenování, poprav udušením, poprav mladistvých a veřejných poprav, jako v případech, kdy tisíce osob přihlížely popravám vězňů oběšením na mostech. Přispěl tak k vysokému počtu poprav. Rovněž umožňoval ukládání tělesných trestů, jako byly například amputace nebo kapání kyseliny do očí odsouzené osoby. Od doby, kdy Sadík Laridžání převzal funkci, se značně zvýšila četnost svévolného zatýkání politických vězňů, obránců lidských práv a příslušníků menšin. Je rovněž odpovědný za systematické porušování dodržování práva na spravedlivý proces při soudních řízeních v Íránu.

23.3.2012

69.

MORTAZAVI Seyyed Solat

Místo narození: Farsán, Čahármahál i Bahtijárí (jih) – (Írán)

Datum narození: 1967

Pohlaví: muž

Od 5. září 2021 viceprezident Íránu pro výkonné záležitosti a vedoucí kanceláře prezidenta. Od 16. září 2019 do září 2021 vedoucí realitní pobočky Nadace Mostazafan, kterou přímo řídí Nejvyšší vůdce Chomejní. Do listopadu 2019 ředitel teheránské pobočky nadace Astan Qods Razavi. Bývalý starosta Mašhadu, druhého největšího íránského města, kde se pravidelně vykonávají veřejné popravy. Bývalý náměstek ministra vnitra pro politické záležitosti, jmenovaný v roce 2009. V této funkci byl odpovědný za represe namířené proti osobám, které veřejně vystupovaly na obranu svých legitimních práv, včetně svobody projevu. Později jmenován předsedou Íránské volební komise pro parlamentní volby v roce 2012 a prezidentské volby v roce 2013.

23.3.2012

74.

REZVANMA-NESH Ali

Pohlaví: muž

Náměstek prokurátora v provincii Karadž, oblast Alborz v letech 2010–2016. Odpovědný za hrubé porušování lidských práv, včetně účasti na popravě mladistvého.

23.3.2012

79.

RASHIDI AGHDAM, Ali Ashraf

Pohlaví: muž

Zástupce ředitele teheránských věznic pro oblast zdravotnictví, nápravu a převýchovu. Bývalý ředitel věznice Evín (2012–2015). Během jeho působení se podmínky ve věznici zhoršily a zprávy uvádějí, že se trýznivé zacházení s vězni stupňuje. V říjnu 2012 drželo devět vězeňkyň hladovku na protest proti porušování jejich práv a násilnému zacházení ze strany vězeňské stráže.

12.3.2013

80.

KIASATI Morteza

Pohlaví: muž

Soudce oddělení 54 Teheránského revolučního soudu a Ahwázského revolučního soudu, oddělení 4; vynesl tresty smrti nad čtyřmi arabskými politickými vězni (tři bratři Taha Hejdariján, Abás Hejdariján a Abd al-Rahman Hejdariján, a dále Alí Šarífí). Uvedení muži byli zatčeni, mučeni a popraveni oběšením bez řádného soudního řízení. Tyto případy, jakož i absence řádného řízení jsou zmíněny ve zprávě zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Íránu ze dne 13. září 2012 a ve zprávě generálního tajemníka OSN o Íránu ze dne 22. srpna 2012.

12.3.2013

83.

JAFARI, Asadollah

Pohlaví: muž

Současný generální prokurátor v Isfahánu. V této funkci nařídil násilné potlačení demonstrace, při níž se v listopadu 2021 lidé vydali do ulic, aby protestovali proti nedostatku vody. Podle některých zpráv oznámil Džafarí vytvoření zvláštního úřadu pro vyšetřování zatčených demonstrantů.

Ve funkci bývalého prokurátora v provincii Mázandarán Džafarí v trestních řízeních, která vedl, navrhoval uložení trestu smrti, což vedlo k řadě poprav, včetně poprav veřejných, přičemž uložení trestu smrti bylo v daných případech v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, mimo jiné bylo zcela nepřiměřené. Džafarí byl rovněž odpovědný za nezákonné zatýkání a porušování práv zadržených představitelů společenství Bahá'í od jejich prvotního zatčení po jejich držení v izolaci vazební věznice zpravodajských služeb.

12.3.2013

95.

VASEGHI Leyla (též známa jako VASEQI Layla, VASEGHI Leila, VASEGHI Layla)

Místo narození: Sárí, provincie Mázandarán (Írán)

Datum narození: 1352 (íránský islámský kalendář), 1972 nebo 1973 (gregoriánský kalendář)

Pohlaví: žena

Funkce: bývalá guvernérka Šahr-e Qods a předsedkyně Městské bezpečnostní rady

Jako guvernérka Šahr-e Qods a předsedkyně Městské bezpečnostní rady od září 2019 do listopadu 2021 nařídila Leyla Vaseghiová policii a dalším ozbrojeným silám, aby během protestů v listopadu 2019 použily smrtící prostředky, což způsobilo smrt a zranění mnoha neozbrojených demonstrantů a dalších civilistů. Jako guvernérka Šahr-e Qods a ředitelka Městské bezpečnostní rady je Leyla Vaseghiová odpovědná za závažné porušování lidských práv v Íránu.

12.4.2021“


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/44


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/593

ze dne 1. března 2022

o povolení esenciálního oleje z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) jako doplňkové látky pro určité druhy zvířat

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje. V čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení se stanoví přehodnocení doplňkových látek povolených podle směrnice Rady 70/524/EHS (2).

(2)

Esenciální olej z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) byl v souladu se směrnicí 70/524/EHS povolen bez časového omezení jako doplňková látka pro všechny druhy zvířat. Uvedená doplňková látka byla v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1831/2003 následně zapsána do Registru pro doplňkové látky jako stávající produkt.

(3)

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/2003 ve spojení s článkem 7 uvedeného nařízení byla podána žádost o přehodnocení esenciálního oleje z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat.

(4)

Žadatel požádal o zařazení uvedené doplňkové látky do kategorie „senzorické doplňkové látky“ a funkční skupiny „zchutňující látky“. Uvedená žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(5)

Žadatel požádal, aby byl esenciální olej z vavřínu kubébového povolen (Litsea cubeba) také pro použití ve vodě k napájení. Nařízení (ES) č. 1831/2003 však neumožňuje povolení „zchutňujících látek“ pro použití ve vodě k napájení. Proto by použití esenciálního oleje z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) ve vodě k napájení nemělo být povoleno.

(6)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 5. května 2021 (3) k závěru, že za navrhovaných podmínek použití nemá esenciální olej z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví ani na životní prostředí. Úřad rovněž konstatoval, že esenciální olej z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) by měl být považován za dráždivý pro kůži a oči a za látku senzibilizující kůži a dýchací cesty. Komise se proto domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele uvedené doplňkové látky.

(7)

Úřad dále dospěl k závěru, že esenciální olej z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) je uznáván jako potravinářské aroma a že jeho funkce v krmivech by byla v podstatě stejná jako u potravin. Proto se další prokazování jeho účinnosti nepovažuje za nezbytné. Úřad také ověřil zprávu o metodách analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(8)

Posouzení esenciálního oleje z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by mělo být používání uvedené látky povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(9)

V zájmu lepší kontroly by měly být stanoveny určité podmínky. Na etiketě doplňkové látky by měl být zejména uveden doporučený obsah. Pokud je doporučený obsah překročen, měly by být na etiketě premixů uvedeny určité informace.

(10)

Skutečnost, že použití esenciálního oleje z vavřínu kubébového (Litsea cubeba) jako zchutňující látky se nepovoluje ve vodě k napájení, nebrání jeho použití v krmných směsích podávaných s vodou.

(11)

Vzhledem k tomu, že bezpečnostní důvody nevyžadují okamžité provedení změn v podmínkách pro povolení dotčené látky, je vhodné stanovit přechodné období, které by zúčastněným stranám umožnilo připravit se na plnění nových požadavků vyplývajících z povolení.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Povolení

Látka uvedená v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „senzorické doplňkové látky“ a funkční skupiny „zchutňující látky“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Přechodná opatření

1.   Látka uvedená v příloze a premixy obsahující tuto látku, vyrobené a označené před dnem 2. listopadu 2022 v souladu s pravidly platnými před dnem 2. května 2022, mohou být uváděny na trh a používány až do vyčerpání stávajících zásob.

2.   Krmné směsi a krmné suroviny obsahující látku uvedenou v příloze, vyrobené a označené před dnem 2. května 2023 v souladu s pravidly platnými před dnem 2. května 2022, mohou být uváděny na trh a používány až do vyčerpání stávajících zásob, jestliže jsou určeny pro zvířata určená k produkci potravin.

3.   Krmné směsi a krmné suroviny obsahující látku uvedenou v příloze, vyrobené a označené před dnem 2. května 2024 v souladu s pravidly platnými před dnem 2. května 2022, mohou být uváděny na trh a používány až do vyčerpání stávajících zásob, jestliže jsou určeny pro zvířata neurčená k produkci potravin.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. března 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)  Směrnice Rady 70/524/EHS ze dne 23. listopadu 1970 o doplňkových látkách v krmivech(Úř. věst. L 270, 14.12.1970, s. 1).

(3)  EFSA Journal 2021;19(6):6623.


PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Jméno držitele povolení

Doplňková látka

Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

mg účinné látky/kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 %

Kategorie: senzorické doplňkové látky Funkční skupina: zchutňující látky

2b491-eo

Esenciální olej z vavřínu kubébového (Litsea cubeba)

Složení doplňkové látky

Esenciální olej získaný z plodů vavřínu kubébového (Litsea cubeba) (Lour.) Pers.

Kapalná forma

Charakteristika účinné látky

Esenciální olej získaný parní destilací z plodů vavřínu kubébového (Litsea cubeba) (Lour.) Pers. podle definice Rady Evropy (1)

geranial: 36–45 %

neral: 25–35 %

limonen: 9–15 %

linalol: 0,4–3 %

geraniol: 1–4 %

Číslo CAS: 68855-99-2

Číslo EINECS: 290-018-7

Číslo FEMA: 3846

Číslo CoE: 491

Analytická metoda  (2)

Pro identifikaci fytochemického markeru neralu v doplňkové látce nebo ve směsi zchutňujících látek:

plynová chromatografie/hmotnostní spektrometrie s retention time locking (RTL-GC-MS)

výkrm kuřat

nosnice

výkrm krůt

výkrm prasat

selata

prasnice produkující mléko

telata

dojnice

výkrm skotu

ovce/kozy

koně

králíci

lososovití

psi

kočky

okrasné ryby

1.

Doplňková látka se do krmiva musí zapracovat ve formě premixu.

2.

V návodu pro použití doplňkové látky a premixů musí být uvedeny podmínky skladování a stabilita při tepelném ošetření.

3.

Na etiketě doplňkové látky musí být uvedeno:

„Doporučený maximální obsah účinné látky na 1 kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 %:

výkrm kuřat: 11 mg,

nosnice: 16 mg,

výkrm krůt: 14 mg,

výkrm prasat: 23 mg,

selata: 19 mg,

prasnice produkující mléko: 28 mg,

telata (mléčné krmné směsi): 48 mg,

výkrm skotu, ovce, kozy a koně: 43 mg,

dojnice: 28 mg,

králíci: 17 mg,

lososovití: 47 mg,

psi: 50 mg,

kočky: 8,5 mg,

okrasné ryby: 125 mg.“

4.

Na etiketě premixů musí být uveden název funkční skupiny, identifikační číslo, název a přidané množství účinné látky, pokud by množství použití uvedené na etiketě premixů vedlo k překročení množství uvedeného v bodě 3.

5.

Pro uživatele doplňkové látky a premixů musí provozovatelé krmivářských podniků stanovit provozní postupy a organizační opatření, která budou řešit případná rizika vyplývající z vdechnutí, zasažení kůže nebo zasažení očí. Pokud uvedená rizika nelze těmito postupy a opatřeními vyloučit nebo snížit na minimum, musí se doplňková látka a premixy používat s vhodnými osobními ochrannými prostředky, včetně ochrany kůže, očí a dýchacích cest.

2. května 2032


(1)  Natural sources of flavourings – zpráva č. 2 (2007)

(2)  Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/49


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/594

ze dne 8 dubna 2022,

kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006, pokud jde o seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy nebo provozním omezením v Unii

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES (1), a zejména na čl. 4 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 474/2006 (2) vytváří seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii.

(2)

Letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od ruské federální agentury pro leteckou dopravu (dále jen „agentura FATA“), nejsou v příloze A nebo B nařízení (ES) č. 474/2006 zahrnuti, s výjimkou leteckého dopravce SKOL Airline LLC, který byl do přílohy A zařazen prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/2070 (3).

(3)

Podle čl. 4 odst. 3 nařízení (ES) č. 2111/2005 sdělily některé členské státy Evropské unie (dále jen „EU“) a Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) Komisi informace, které mohou být podstatné v souvislosti s aktualizací uvedeného seznamu. Podstatné informace poskytly i třetí země a mezinárodní organizace. Poskytnuté informace Komise řádně zvážila při svém rozhodování o tom, zda je vhodné seznam aktualizovat.

(4)

Podle dohody uzavřené v roce 1999 mezi Bermudami a Ruskem o provádění článku 83 bis Úmluvy o mezinárodním civilním letectví podepsané dne 7. prosince 1944 v Chicagu (dále jen „Chicagská úmluva“), pokud jde o letadla zapsaná v rejstříku Bermud a provozovaná leteckými dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA, jež se týká převodu funkcí a povinností regulačního dohledu obsažených v přílohách 1, 2 a 6 Chicagské úmluvy, oznámil bermudský úřad pro civilní letectví (dále jen „úřad BCAA“) dne 14. března 2022 prostřednictvím obecného oznámení GEN-01-2022 agentuře FATA, že platnost osvědčení letové způsobilosti všech pronajatých letadel registrovaných na Bermudách a provozovaných leteckými dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA, bude pozastavena s účinkem ode dne 12. března 2022, 23:59 UTC na základě závěru, že již nemůže být zajištěno zachování letové způsobilosti těchto letadel.

(5)

Podle dohody uzavřené v roce 2002 mezi Irskem a Ruskem o provádění článku 83 bis Chicagské úmluvy, pokud jde o letadla zapsaná v rejstříku Irska a provozovaná leteckými dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA, jež se týká převodu funkcí a povinností regulačního dohledu obsažených v přílohách 1, 2 a 6 Chicagské úmluvy, vydal irský letecký úřad (dále jen „úřad IAA“) dne 15. března 2022 letecké oznámení A.114, v němž oznámil skončení platnosti všech osvědčení letové způsobilosti letadel provozovaných leteckými dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA, s účinkem od data uvedeného oznámení na základě závěru, že není možné zajistit letovou způsobilost těchto letadel.

(6)

Navzdory těmto rozhodnutím úřadů BCAA a IAA, jednajících z pozice příslušných orgánů států zápisu do rejstříku, je řada dotčených letadel stále provozována leteckými dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA, jak v rámci Ruska, tak i do některých dalších třetích zemí. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „ICAO“) ve svém elektronickém věstníku 2022/12 ze dne 11. března 2022 připomněla, že takové jednání je přímým porušením článků 29 a 31 Chicagské úmluvy. Podle uvedeného elektronického věstníku neměla agentura FATA, jakožto orgán odpovědný za zajištění toho, aby letečtí dopravci, kteří získali osvědčení v Rusku, dodržovali příslušné mezinárodní bezpečnostní normy, povolit, aby k tomuto provozování docházelo. Kromě toho letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA a provozují tyto lety s letadly uvedenými ve 4. a 5. bodě odůvodnění, tak činili vědomě v rozporu s příslušnými mezinárodními bezpečnostními normami, zejména s ustanovením přílohy 6 části I hlavy 5 standardu 5.2.3 leteckých předpisů ICAO, které zní „[l]etoun musí být provozován v souladu s podmínkami v Osvědčení letové způsobilosti a v mezích schválených provozních omezení obsažených v letové příručce“, přičemž se rozumí, že toto osvědčení letové způsobilosti vydává stát zápisu do rejstříku.

(7)

Kromě toho byl velký počet zmíněných letadel zapsán do rejstříku letadel Ruska bez souhlasu vlastníků a bez následné spolupráce v oblasti bezpečnosti s úřadem BCAA, či úřadem IAA. Jak se též uvádí v elektronickém věstníku ICAO zmíněném v 6. bodě odůvodnění, takové jednání je v rozporu s články 17 a 18 Chicagské úmluvy.

(8)

Dne 18. března 2022 vydala ICAO dopis státům AN 3/1.1-22/41, v němž všem smluvním státům Chicagské úmluvy připomíná povinnosti a závazky v oblasti dohledu vyplývající z uvedené úmluvy a jejích příloh, pokud jde o odpovídající výkon dohledu nad bezpečností.

(9)

Dne 18. března 2022 oznámilo Rusko Bermudám, že s okamžitým účinkem pozastavuje uplatňování dohody o provádění článku 83 bis uvedené ve 4. bodě odůvodnění. V důsledku toho přešly v souladu s příslušnými mezinárodními normami v oblasti bezpečnosti civilního letectví veškeré povinnosti v oblasti regulačního dohledu, které byly dříve podle uvedené dohody převedeny na Rusko, zpět na Bermudy jako na stát zápisu do rejstříku.

(10)

V rozporu s platnými mezinárodními normami v oblasti bezpečnosti civilního letectví si agentura FATA ponechala převedené povinnosti v oblasti regulačního dohledu uvedené ve 4. a 5. bodě odůvodnění a bez jakékoli koordinace s Bermudami a Irskem, jakožto se státy zápisu do rejstříku, na sebe vzala regulační funkce a povinnosti obsažené v příloze 8 Chicagské úmluvy. Neexistují žádné ověřitelné důkazy, které by umožnily dospět k závěru, že agentura FATA rozvinula nezbytnou kapacitu pro dohled nad bezpečností, aby mohla odpovídajícím způsobem v takto krátké době vykonávat takto rozšířenou povinnost dohledu nad takto rozsáhlým počtem letadel.

(11)

Dne 21. března 2022 Komise podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 473/2006 (4) informovala agenturu FATA o svých vážných obavách, pokud jde o situaci týkající se dohledu nad provozní bezpečností v Rusku, a uvědomila ji o základních skutečnostech a úvahách, které by mohly být základem pro rozhodnutí uložit leteckým dopravcům, kteří získali osvědčení od agentury FATA, zákaz provozování letecké dopravy v Unii.

(12)

Komise poskytla agentuře FATA možnost předložit písemné připomínky a přednést dne 5. dubna 2022 ústně své stanovisko Komisi a Výboru EU pro leteckou bezpečnost. Agentura FATA byla požádána, aby do 1. dubna 2022 uvedla, zda hodlá využít svého práva na obranu a chce předstoupit před Výbor EU pro leteckou bezpečnost.

(13)

Dne 21. března 2022 informovala Komise Výbor EU pro leteckou bezpečnost o probíhajících společných konzultacích s agenturou FATA v rámci nařízení (ES) č. 2111/2005 a nařízení Komise (ES) č. 473/2006.

(14)

Dne 31. března 2022 agentura FATA v dopise zaslaném Komisi oznámila, že odmítá tvrzení týkající se úrovně bezpečnosti leteckých dopravců, kteří získali osvědčení od agentury FATA, a že má za to, že v plném rozsahu plní povinnosti uložené smluvním státům ICAO. Agentura FATA však neposkytla žádné důkazy ani informace na podporu svých tvrzení a neprokázala, jak plní své povinnosti týkající se regulačních funkcí a povinností obsažených v příloze 8 Chicagské úmluvy, zejména pokud jde o letecké dopravce provozující letadla uvedená ve 4. a 5. bodě odůvodnění.

(15)

Dne 1. dubna 2022 Komise konstatovala, že agentura FATA nedala najevo úmysl využít svého práva na obranu stanoveného v nařízení (ES) č. 2111/2005, jak bylo požadováno v dopise, který Komise této agentuře předala dne 21. března 2022.

(16)

Dne 5. dubna 2022 se sešel Výbor EU pro leteckou bezpečnost, aby projednal situaci týkající se úrovně bezpečnosti leteckých dopravců, kteří získali osvědčení od agentury FATA, jakož i schopnost agentury FATA dodržovat mezinárodní normy v oblasti bezpečnosti letectví. Výbor EU pro leteckou bezpečnost konstatoval porušení Chicagské úmluvy uvedená v 6. a 7. bodě odůvodnění, jakož i porušení platných mezinárodních norem v oblasti bezpečnosti civilního letectví uvedených v 10. bodě odůvodnění. Rovněž konstatoval neochotu spolupracovat s Komisí a členskými státy EU v otázce kapacity agentury FATA a leteckých dopravců, kterým vydala osvědčení, zajistit zachování letové způsobilosti a provozní bezpečnosti letadlového parku leteckých dopravců, včetně letadel uvedených ve 4. a 5. bodě odůvodnění.

(17)

Dále byl zvážen i následný dopad omezujících opatření vyplývajících z nařízení Rady (EU) 2022/328 (5), kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014, a zejména krátkodobý provozní dopad dostupnosti pouze omezeného přístupu k aktualizacím navigačních databází a databází systémů signalizace nebezpečného přiblížení k zemi, což vážně snižuje schopnosti bezpečné navigace letadel provozovaných leteckými dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA.

(18)

Bylo vzato na vědomí, že v důsledku platných omezujících opatření se omezila inženýrská a technická podpora poskytovaná leteckým dopravcům, kteří získali osvědčení od agentury FATA. Nedostatek této inženýrské a technické podpory spolu se zvýšenou činností v oblasti dohledu vyplývající z přírůstku značného počtu nových letadel v rejstříku Ruska navíc zvýší pracovní zátěž agentury FATA a potřebu odborných znalostí, čehož pravděpodobně nebude možné okamžitě dosáhnout s ohledem jednak na podmínky dohody o provádění článku 83 bis, za nichž byla tato činnost dosud v Rusku vykonávána, a jednak na důsledky platných omezujících opatření.

(19)

Vzhledem k výše uvedeným porušením a neochotě spolupracovat s Komisí a členskými státy EU prostřednictvím řešení konkrétních bodů a obav, na něž Komise upozornila ve svém dopise ze dne 21. března 2022, dospěly Komise a Výbor EU pro leteckou bezpečnost v souladu se společnými kritérii stanovenými v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005, zejména včetně třetího kritéria, k závěru, že neexistují důkazy o tom, že je agentura FATA schopna plnit své povinnosti podle Chicagské úmluvy a norem obsažených v jejích přílohách, pokud jde o letecké dopravce, kteří získali osvědčení od agentury FATA a provozují letadla uvedená ve 4. a 5. bodě odůvodnění.

(20)

Kromě toho v souladu se společnými kritérii stanovenými v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005, a zejména s prvním kritériem, letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od agentury FATA a provozovali jedno nebo více letadel uvedených ve 4. a 5. bodě odůvodnění, tak prokázali závažné bezpečnostní nedostatky tím, že umožnili, aby letový provoz probíhal v rozporu s příslušnými mezinárodními bezpečnostními normami platnými pro obchodní leteckou dopravu.

(21)

Na základě společných kritérií stanovených v příloze nařízení (ES) č. 2111/2005 se Komise domnívá, že by měl být seznam leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy v Unii, stanovený v příloze A nařízení (ES) č. 474/2006 změněn tak, aby zahrnoval všechny letecké dopravce, kteří získali osvědčení v Rusku a provozují letadla uvedená ve 4. a 5. bodě odůvodnění.

(22)

Členské státy by měly nadále ověřovat skutečné dodržování příslušných mezinárodních bezpečnostních norem u leteckých dopravců, kteří získali osvědčení od agentury FATA, stanovováním priorit při provádění prohlídek na odbavovací ploše u těchto leteckých dopravců podle nařízení Komise (EU) č. 965/2012 (6).

(23)

Situace týkající se schopnosti a kapacity agentury FATA plnit svou úlohu a povinnosti, pokud jde o dohled nad jejím leteckým průmyslem, jakož i všech leteckých dopravců, kteří získali osvědčení v Rusku, zejména včetně leteckých dopravců provozujících letadla uvedená ve 4. a 5. bodě odůvodnění, bude pečlivě sledována a bude podléhat další kontrole ze strany Komise, jíž bude nápomocna agentura, za účelem přezkumu na příštích zasedáních Výboru EU pro leteckou bezpečnost.

(24)

Nařízení (ES) č. 474/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(25)

Články 5 a 6 nařízení (ES) č. 2111/2005 uznávají potřebu přijímat rozhodnutí rychle a vzhledem k dopadům na bezpečnost případně i naléhavým postupem. Pro ochranu citlivých informací a cestující veřejnosti je proto nezbytné, aby jakákoli rozhodnutí přijatá v souvislosti s aktualizací seznamu leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy nebo omezení v rámci Unie, byla zveřejněna a vstoupila v platnost bezprostředně po jejich přijetí.

(26)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru EU pro leteckou bezpečnost zřízeného článkem 15 nařízení (ES) č. 2111/2005,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 474/2006 se mění takto:

1)

příloha A se nahrazuje zněním uvedeným v příloze I tohoto nařízení;

2)

příloha B se nahrazuje zněním uvedeným v příloze II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8 dubna 2022.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Adina VĂLEAN

členka Komise


(1)   Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 474/2006 ze dne 22. března 2006 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedeného v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 (Úř. věst. L 84, 23.3.2006, s. 14).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2070 ze dne 25. listopadu 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 474/2006, pokud jde o seznam uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy nebo provozním omezením v Unii (Úř. věst. L 421, 26.11.2021, s. 31).

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 473/2006 ze dne 22. března 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, uvedený v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 (Úř. věst. L 84, 23.3.2006, s. 8).

(5)  Nařízení Rady (EU) 2022/328 ze dne 25. února 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 49, 25.2.2022, s. 1).

(6)  Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 296, 25.10.2012, s. 1).


PŘÍLOHA I

„PŘÍLOHA A

SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ AŽ NA VÝJIMKY PODLÉHAJÍ ZÁKAZU PROVOZOVAT LETECKOU DOPRAVU V UNII  (1)

Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého provozovatele (AOC) (a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné)

Číslo osvědčení leteckého provozovatele (AOC) nebo číslo provozní licence

Třípísmenný kód ICAO

Stát provozovatele

AVIOR AIRLINES

ROI-RNR-011

ROI

Venezuela

BLUE WING AIRLINES

SRBWA-01/2002

BWI

Surinam

IRAN ASEMAN AIRLINES

FS-102

IRC

Írán

IRAQI AIRWAYS

001

IAW

Irák

MED-VIEW AIRLINE

MVA/AOC/10-12/05

MEV

Nigérie

AIR ZIMBABWE (PVT)

177/04

AZW

Zimbabwe

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Afghánistánu odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Afghánistán

ARIANA AFGHAN AIRLINES

AOC 009

AFG

Afghánistán

KAM AIR

AOC 001

KMF

Afghánistán

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Angoly odpovědných za regulační dohled (s výjimkou TAAG Angola AirlinesHeli Malongo), včetně

 

 

Angola

AEROJET

AO-008/11-07/17 TEJ

TEJ

Angola

GUICANGO

AO-009/11-06/17 YYY

Není známo

Angola

AIR JET

AO-006/11-08/18 MBC

MBC

Angola

BESTFLYA AIRCRAFT MANAGEMENT

AO-015/15-06/17YYY

Není známo

Angola

HELIANG

AO 007/11-08/18 YYY

Není známo

Angola

SJL

AO-014/13-08/18YYY

Není známo

Angola

SONAIR

AO-002/11-08/17 SOR

SOR

Angola

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Arménie odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Arménie

AIRCOMPANY ARMENIA

AM AOC 065

NGT

Arménie

ARMENIA AIRWAYS

AM AOC 063

AMW

Arménie

ARMENIAN HELICOPTERS

AM AOC 067

KAV

Arménie

FLYONE ARMENIA

AM AOC 074

 

Arménie

NOVAIR

AM AOC 071

NAI

Arménie

SHIRAK AVIA

AM AOC 072

SHS

Arménie

SKYBALL

AM AOC 073

Neuvedeno

Arménie

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Konga (Brazzaville) odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Kongo (Brazzaville)

CANADIAN AIRWAYS CONGO

CG-CTA 006

TWC

Kongo (Brazzaville)

EQUAFLIGHT SERVICES

CG-CTA 002

EKA

Kongo (Brazzaville)

EQUAJET

RAC06-007

EKJ

Kongo (Brazzaville)

TRANS AIR CONGO

CG-CTA 001

TSG

Kongo (Brazzaville)

SOCIETE NOUVELLE AIR CONGO

CG-CTA 004

Není známo

Kongo (Brazzaville)

Všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění od orgánů Demokratické republiky Kongo (DRK) odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Demokratická republika Kongo (DRK)

AIR FAST CONGO

AAC/DG/OPS-09/03

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

AIR KATANGA

AAC/DG/OPS-09/08

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

BUSY BEE CONGO

AAC/DG/OPS-09/04

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

COMPAGNIE AFRICAINE D’AVIATION (CAA)

AAC/DG/OPS-09/02

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

CONGO AIRWAYS

AAC/DG/OPS-09/01

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

KIN AVIA

AAC/DG/OPS-09/10

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

MALU AVIATION

AAC/DG/OPS-09/05

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

SERVE AIR CARGO

AAC/DG/OPS-09/07

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

SWALA AVIATION

AAC/DG/OPS-09/06

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

MWANT JET

AAC/DG/OPS-09/09

Není známo

Demokratická republika Kongo (DRK)

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Džibutska odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Džibutsko

DAALLO AIRLINES

Není známo

DAO

Džibutsko

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Rovníkové Guineje odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Rovníková Guinea

CEIBA INTERCONTINENTAL

2011/0001/MTTCT/DGAC/SOPS

CEL

Rovníková Guinea

CRONOS AIRLINES

2011/0004/MTTCT/DGAC/SOPS

Není známo

Rovníková Guinea

Všichni letečtí dopravci, kteří získali oprávnění od orgánů Eritreje odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Eritrea

ERITREAN AIRLINES

AOC No 004

ERT

Eritrea

NASAIR ERITREA

AOC No 005

NAS

Eritrea

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Kyrgyzstánu odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Kyrgyzstán

AEROSTAN

08

BSC

Kyrgyzstán

AIR COMPANY AIR KG

50

Není známo

Kyrgyzstán

AIR MANAS

17

MBB

Kyrgyzstán

AVIA TRAFFIC COMPANY

23

AVJ

Kyrgyzstán

FLYSKY AIRLINES

53

FSQ

Kyrgyzstán

HELI SKY

47

HAC

Kyrgyzstán

KAP.KG AIRCOMPANY

52

KGS

Kyrgyzstán

SKY KG AIRLINES

41

KGK

Kyrgyzstán

TEZ JET

46

TEZ

Kyrgyzstán

VALOR AIR

07

VAC

Kyrgyzstán

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Libérie odpovědných za regulační dohled.

 

 

Libérie

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Libye odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Libye

AFRIQIYAH AIRWAYS

007/01

AAW

Libye

AIR LIBYA

004/01

TLR

Libye

AL MAHA AVIATION

030/18

Není známo

Libye

BERNIQ AIRWAYS

032/21

BNL

Libye

BURAQ AIR

002/01

BRQ

Libye

GLOBAL AIR TRANSPORT

008/05

GAK

Libye

HALA AIRLINES

033/21

HTP

Libye

LIBYAN AIRLINES

001/01

LAA

Libye

LIBYAN WINGS AIRLINES

029/15

LWA

Libye

PETRO AIR

025/08

PEO

Libye

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Nepálu odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Nepál

AIR DYNASTY HELI. S.

035/2001

Není známo

Nepál

ALTITUDE AIR

085/2016

Není známo

Nepál

BUDDHA AIR

014/1996

BHA

Nepál

FISHTAIL AIR

017/2001

Není známo

Nepál

SUMMIT AIR

064/2010

Není známo

Nepál

HELI EVEREST

086/2016

Není známo

Nepál

HIMALAYA AIRLINES

084/2015

HIM

Nepál

KAILASH HELICOPTER SERVICES

087/2018

Není známo

Nepál

MAKALU AIR

057A/2009

Není známo

Nepál

MANANG AIR PVT

082/2014

Není známo

Nepál

MOUNTAIN HELICOPTERS

055/2009

Není známo

Nepál

PRABHU HELICOPTERS

081/2013

Není známo

Nepál

NEPAL AIRLINES CORPORATION

003/2000

RNA

Nepál

SAURYA AIRLINES

083/2014

Není známo

Nepál

SHREE AIRLINES

030/2002

SHA

Nepál

SIMRIK AIR

034/2000

Není známo

Nepál

SIMRIK AIRLINES

052/2009

RMK

Nepál

SITA AIR

033/2000

Není známo

Nepál

TARA AIR

053/2009

Není známo

Nepál

YETI AIRLINES

037/2004

NYT

Nepál

Následující letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Ruska odpovědných za regulační dohled

 

 

Rusko

AURORA AIRLINES

486

SHU

Rusko

AVIACOMPANY "AVIASTAR-TU" CO. LTD

458

TUP

Rusko

IZHAVIA

479

IZA

Rusko

JOINT STOCK COMPANY "AIR COMPANY "YAKUTIA"

464

SYL

Rusko

JOINT STOCK COMPANY "RUSJET"

498

RSJ

Rusko

JOINT STOCK COMPANY "UVT AERO"

567

UVT

Rusko

JOINT STOCK COMPANY SIBERIA AIRLINES

31

SBI

Rusko

JOINT STOCK COMPANY SMARTAVIA AIRLINES

466

AUL

Rusko

JOINT-STOCK COMPANY "IRAERO" AIRLINES

480

IAE

Rusko

JOINT-STOCK COMPANY "URAL AIRLINES"

18

SVR

Rusko

JOINT–STOCK COMPANY ALROSA AIR COMPANY

230

DRU

Rusko

JOINT-STOCK COMPANY NORDSTAR AIRLINES

452

TYA

Rusko

JS AVIATION COMPANY "RUSLINE"

225

RLU

Rusko

JSC YAMAL AIRLINES

142

LLM

Rusko

LLC "NORD WIND"

516

NWS

Rusko

LLC “AIRCOMPANY IKAR”

36

KAR

Rusko

POBEDA AIRLINES LIMITED LIABILITY COMPANY

562

PBD

Rusko

PUBLIC JOINT STOCK COMPANY "AEROFLOT - RUSSIAN AIRLINES"

1

AFL

Rusko

ROSSIYA AIRLINES, JOINT STOCK COMPANY

2

SMD

Rusko

SKOL AIRLINE LLC

228

CDV

Rusko

UTAIR AVIATION, JOINT-STOCK COMPANY

6

UTA

Rusko

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Svatého Tomáše a Princova ostrova odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Svatý Tomáš a Princův ostrov

AFRICA'S CONNECTION

10/AOC/2008

ACH

Svatý Tomáš a Princův ostrov

STP AIRWAYS

03/AOC/2006

STP

Svatý Tomáš a Princův ostrov

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Sierry Leone odpovědných za regulační dohled

 

 

Sierra Leone

Všichni letečtí dopravci, kteří získali osvědčení od orgánů Súdánu odpovědných za regulační dohled, včetně

 

 

Súdán

ALFA AIRLINES SD

54

AAJ

Súdán

BADR AIRLINES

35

BDR

Súdán

BLUE BIRD AVIATION

11

BLB

Súdán

ELDINDER AVIATION

8

DND

Súdán

GREEN FLAG AVIATION

17

GNF

Súdán

HELEJETIC AIR

57

HJT

Súdán

KATA AIR TRANSPORT

9

KTV

Súdán

KUSH AVIATION CO.

60

KUH

Súdán

NOVA AIRWAYS

46

NOV

Súdán

SUDAN AIRWAYS CO.

1

SUD

Súdán

SUN AIR

51

SNR

Súdán

TARCO AIR

56

TRQ

Súdán


(1)  Leteckým dopravcům uvedeným v příloze A by mohlo být dovoleno uplatňovat přepravní práva tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se zákaz provozování letecké dopravy nevztahuje, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.


PŘÍLOHA II

„PŘÍLOHA B

SEZNAM LETECKÝCH DOPRAVCŮ, KTEŘÍ PODLÉHAJÍ PROVOZNÍM OMEZENÍM V UNII  (1)

Jméno právnické osoby leteckého dopravce, jak je uvedeno na jeho osvědčení leteckého provozovatele (AOC) (a jeho obchodní jméno, pokud je odlišné)

Číslo osvědčení leteckého provozovatele (AOC)

Třípísmenný kód ICAO

Stát provozovatele

Typ letadla podléhající omezení

Poznávací značka/značky a případně výrobní číslo/čísla letadla podléhajícího omezení

Stát zápisu do rejstříku

IRAN AIR

FS100

IRA

Írán

Všechna letadla typu Fokker F100 a typu Boeing B747

Letadla typu Fokker F100, jak je uvedeno v AOC; letadla typu Boeing B747, jak je uvedeno v AOC

Írán

AIR KORYO

GAC-AOC/KOR-01

KOR

Severní Korea

Celý letadlový park s výjimkou: 2 letadel typu TU-204

Celý letadlový park s výjimkou: P-632 a P-633

Severní Korea


(1)  Leteckým dopravcům uvedeným v příloze B by mohlo být dovoleno uplatňovat přepravní práva tím, že použijí letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se zákaz provozování letecké dopravy nevztahuje, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/60


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/595

ze dne 11. dubna 2022,

kterým se mění některá nařízení týkající se omezujících opatření a stanoví jednotný seznam pro přílohy těchto nařízení obsahující kontaktní údaje příslušných orgánů členských států a adresu pro účely oznamování Evropské komisi

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 215 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (1), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 881/2002 ze dne 27. května 2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s organizacemi ISIL (Dá'iš) a Al-Kajdá (2), a zejména na čl. 7 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 147/2003 ze dne 27. ledna 2003 o některých omezujících opatřeních vůči Somálsku (3), a zejména na článek 6a uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 ze dne 7. července 2003 o některých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96 (4), a zejména na čl. 11 písm. c) uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 314/2004 ze dne 19. února 2004 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Zimbabwe (5), a zejména na čl. 11 písm. a) uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 1183/2005 ze dne 18. července 2005 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Demokratické republice Kongo (6), a zejména na čl. 9 odst. 6 uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 305/2006 ze dne 21. února 2006 o zavedení zvláštních omezujících opatření proti některým osobám podezřelým z účasti na zavraždění bývalého předsedy libanonské vlády Rafíka Harírího (7), a zejména na čl. 8 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 765/2006 ze dne 18. května 2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku a k zapojení Běloruska do ruské agrese proti Ukrajině (8), a zejména na článek 8 uvedeného nařízení, nařízení Rady (ES) č. 1412/2006 ze dne 25. září 2006 o některých omezujících opatření vůči Libanonu (9), a zejména na článek 5 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 1284/2009 ze dne 22. prosince 2009 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření vůči Guinejské republice (10), a zejména na článek 15 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 356/2010 ze dne 26. dubna 2010 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým fyzickým a právnickým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Somálsku (11), a zejména na článek 11 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 101/2011 ze dne 4. února 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci v Tunisku (12), a zejména na článek 11 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 359/2011 ze dne 12. dubna 2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům s ohledem na situaci v Íránu (13), a zejména na článek 11 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 753/2011 ze dne 1. srpna 2011 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, skupinám, podnikům a subjektům vzhledem k situaci v Afghánistánu (14), a zejména na článek 10 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 36/2012 ze dne 18. ledna 2012 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Sýrii a o zrušení nařízení (EU) č. 442/2011 (15), a zejména na článek 31 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení (EU) č. 961/2010 (16), a zejména na článek 45 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 377/2012 ze dne 3. května 2012 o omezujících opatřeních namířených proti některým osobám, subjektům a orgánům, které ohrožují mír, bezpečnost nebo stabilitu v Republice Guineji-Bissau (17), a zejména na článek 10 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 401/2013 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Myanmaru/Barmě a o zrušení nařízení (ES) č. 194/2008 (18), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 208/2014 ze dne 5. března 2014 o omezujících opatřeních vůči některým osobám, subjektům a orgánům vzhledem k situaci na Ukrajině (19), a zejména na článek 13 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 224/2014 ze dne 10. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Středoafrické republice (20), a zejména na článek 16 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 269/2014 ze dne 17. března 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny (21), a zejména na článek 13 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 747/2014 ze dne 10. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Súdánu a o zrušení nařízení (ES) č. 131/2004 a (ES) č. 1184/2005 (22), a zejména na článek 14 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (23), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) č. 1352/2014 ze dne 18. prosince 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Jemenu (24), a zejména na článek 14 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2015/735 ze dne 7. května 2015 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Jižním Súdánu a o zrušení nařízení (EU) č. 748/2014 (25), a zejména na článek 19 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2015/1755 ze dne 1. října 2015 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Burundi (26), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2016/44 ze dne 18. ledna 2016 o omezujících opatřeních s ohledem na situaci v Libyi a o zrušení nařízení (EU) č. 204/2011 (27), a zejména na čl. 20 písm. a) uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2016/1686 ze dne 20. září 2016 o uložení dalších omezujících opatření namířených proti ISIL (Dá'iš) a al-Káidě a fyzickým a právnickým osobám, subjektům a orgánům, které jsou s nimi spojeny (28), a zejména na článek 17 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2017/1509 ze dne 30. srpna 2017 o omezujících opatřeních vůči Korejské lidově demokratické republice a o zrušení nařízení (ES) č. 329/2007 (29), a zejména na čl. 46 písm. a) uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2017/1770 ze dne 28. září 2017 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Mali (30), a zejména na čl. 12 odst. 7 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2017/2063 ze dne 13. listopadu 2017 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci ve Venezuele (31), a zejména na čl. 17 odst. 5 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2018/1542 ze dne 15. října 2018 o omezujících opatřeních proti šíření a používání chemických zbraní (32), a zejména na čl. 12 odst. 5 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2019/796 ze dne 17. května 2019 o omezujících opatřeních proti kybernetickým útokům ohrožujícím Unii nebo její členské státy (33), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2019/1890 ze dne 11. listopadu 2019 o omezujících opatřeních vzhledem k nepovoleným vrtným činnostem Turecka ve východním Středomoří (34), a zejména na čl. 12 odst. 5 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2020/1998 ze dne 7. prosince 2020 o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv (35), a zejména na čl. 14 odst. 5 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2021/1275 ze dne 30. července 2021 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Libanonu (36), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedeného nařízení, nařízení Rady (EU) 2022/263 ze dne 23. února 2022, o omezujících opatřeních v reakci na uznání nezávislosti území Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou vlády, a vyslání ruských ozbrojených sil na tato území (37), a zejména na článek 12 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Za účelem harmonizace a aktualizace kontaktních údajů příslušných orgánů členských států v rámci určitých nařízení, která se týkají omezujících opatření, stanoví toto nařízení jednotný seznam kontaktních údajů příslušných orgánů členských států a adresu pro účely oznamování Komisi.

(2)

Jednotný seznam kontaktních údajů příslušných orgánů členských států a adresa pro účely oznamování Komisi stanovené v tomto nařízení nahrazují specifické seznamy stanovené v nařízení Rady (ES) No 2580/2001, nařízení Rady (ES) č. 881/2002, nařízení Rady (ES) č. 147/2003, nařízení Rady (ES) č. 1210/2003, nařízení Rady (ES) č. 314/2004, nařízení Rady (ES) č. 1183/2005, nařízení Rady (ES) č. 305/2006, nařízení Rady (ES) č. 765/2006, nařízení Rady (ES) č. 1412/2006, nařízení Rady (EU) č. 1284/2009, nařízení Rady (EU) č. 356/2010, nařízení Rady (EU) č. 101/2011, nařízení Rady (EU) č. 359/2011, nařízení Rady (EU) č. 753/2011, nařízení Rady (EU) č. 36/2012, nařízení Rady (EU) č. 267/2012, nařízení Rady (EU) č. 377/2012, nařízení Rady (EU) č. 401/2013, nařízení Rady (EU) č. 208/2014, nařízení Rady (EU) č. 224/2014, nařízení Rady (EU) č. 269/2014, nařízení Rady (EU) č. 747/2014, nařízení Rady (EU) č. 833/2014, nařízení Rady (EU) č. 1352/2014, nařízení Rady (EU) 2015/735, nařízení Rady (EU) 2015/1755, nařízení Rady (EU) 2016/44, nařízení Rady (EU) 2016/1686, nařízení Rady (EU) 2017/1509, nařízení Rady (EU) 2017/1770, nařízení Rady (EU) 2017/2063, nařízení Rady (EU) 2018/1542, nařízení Rady (EU) 2019/796, nařízení Rady (EU) 2019/1890, nařízení Rady (EU) 2020/1998, nařízení Rady (EU) 2021/1275 a nařízení Rady (EU) 2022/263, a uvedená nařízení by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Příloha II nařízení Rady (ES) č. 881/2002 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 3

Příloha I nařízení Rady (ES) č. 147/2003 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 4

Příloha V nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 5

Příloha II nařízení Rady (ES) č. 314/2004 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 6

Příloha II nařízení Rady (ES) č. 1183/2005 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 7

Příloha II nařízení Rady (ES) č. 305/2006 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 8

Příloha II nařízení Rady (ES) č. 765/2006 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 9

Příloha nařízení Rady (ES) č. 1412/2006 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 10

Příloha III nařízení Rady (EU) č. 1284/2009 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 11

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 356/2010 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 12

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 101/2011 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 13

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 359/2011 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 14

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 753/2011 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 15

Příloha III nařízení Rady (EU) č. 36/2012 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 16

Příloha X nařízení Rady (EU) č. 267/2012 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 17

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 377/2012 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 18

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 401/2013 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 19

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 208/2014 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 20

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 224/2014 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 21

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 269/2014 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 22

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 747/2014 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 23

Příloha I nařízení Rady (EU) č. 833/2014 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 24

Příloha II nařízení Rady (EU) č. 1352/2014 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 25

Příloha III nařízení Rady (EU) 2015/735 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 26

Příloha II nařízení Rady (EU) 2015/1755 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 27

Příloha IV nařízení Rady (EU) 2016/44 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 28

Příloha II nařízení Rady (EU) 2016/1686 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 29

Příloha I nařízení Rady (EU) 2017/1509 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 30

Příloha II nařízení Rady (EU) 2017/1770 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 31

Příloha III nařízení Rady (EU) 2017/2063 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 32

Příloha II nařízení Rady (EU) 2018/1542 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 33

Příloha II nařízení Rady (EU) 2019/796 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 34

Příloha II nařízení Rady (EU) 2019/1890 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 35

Příloha II nařízení Rady (EU) 2020/1998 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 36

Příloha II nařízení Rady (EU) 2021/1275 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 37

Příloha I nařízení Rady (EU) 2022/263 se nahrazuje seznamem uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 38

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. dubna 2022.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

generální ředitel

Generální ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů


(1)   Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70.

(2)   Úř. věst. L 139, 29.5.2002, s. 9.

(3)   Úř. věst. L 24, 29.1.2003, s. 2.

(4)   Úř. věst. L 169, 8.7.2003, s. 6.

(5)   Úř. věst. L 55, 24.2.2004, s. 1.

(6)   Úř. věst. L 193, 23.7.2005, s. 1.

(7)   Úř. věst. L 51, 22.2.2006, s. 1.

(8)   Úř. věst. L 134, 20.5.2006, s. 1.

(9)   Úř. věst. L 267, 27.9.2006, s. 2.

(10)   Úř. věst. L 346, 23.12.2009, s. 26.

(11)   Úř. věst. L 105, 27.4.2010, s. 1.

(12)   Úř. věst. L 31, 5.2.2011, s. 1.

(13)   Úř. věst. L 100, 14.4.2011, s. 1.

(14)   Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 1.

(15)   Úř. věst. L 16, 19.1.2012, s. 1.

(16)   Úř. věst. L 88, 24.3.2012, s. 1.

(17)   Úř. věst. L 119, 4.5.2012, s. 1.

(18)   Úř. věst. L 121, 3.5.2013, s. 1.

(19)   Úř. věst. L 66, 6.3.2014, s. 1.

(20)   Úř. věst. L 70, 11.3.2014, s. 1.

(21)   Úř. věst. L 78, 17.3.2014, s. 6.

(22)   Úř. věst. L 203, 11.7.2014, s. 1.

(23)   Úř. věst. L 229, 31.7.2014, s. 1.

(24)   Úř. věst. L 365, 19.12.2014, s. 60.

(25)   Úř. věst. L 117, 8.5.2015, s. 13.

(26)   Úř. věst. L 257, 2.10.2015, s. 1.

(27)   Úř. věst. L 12, 19.1.2016, s. 1.

(28)   Úř. věst. L 255, 21.9.2016, s. 1.

(29)   Úř. věst. L 224, 31.8.2017, s. 1.

(30)   Úř. věst. L 251, 29.9.2017, s. 1.

(31)   Úř. věst. L 295, 14.11.2017, s. 21.

(32)   Úř. věst. L 259, 16.10.2018, s. 12.

(33)   Úř. věst. L 129I, 17.5.2019, s. 1.

(34)   Úř. věst. L 291, 12.11.2019, s. 3.

(35)   Úř. věst. L 410I, 7.12.2020, s. 1.

(36)   Úř. věst. L 277I, 2.8.2021, s. 1.

(37)   Úř. věst. L 42I, 23.2.2022, s. 77.


PŘÍLOHA

„BELGIE

https://diplomatie.belgium.be/en/policy/policy_areas/peace_and_security/sanctions

BULHARSKO

https://www.mfa.bg/en/EU-sanctions

ČESKO

www.financnianalytickyurad.cz/mezinarodni-sankce.html

DÁNSKO

http://um.dk/da/Udenrigspolitik/folkeretten/sanktioner/

NĚMECKO

https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Artikel/Aussenwirtschaft/embargos-aussenwirtschaftsrecht.html

ESTONSKO

https://vm.ee/et/rahvusvahelised-sanktsioonid

IRSKO

https://www.dfa.ie/our-role-policies/ireland-in-the-eu/eu-restrictive-measures/

ŘECKO

http://www.mfa.gr/en/foreign-policy/global-issues/international-sanctions.html

ŠPANĚLSKO

https://www.exteriores.gob.es/es/PoliticaExterior/Paginas/SancionesInternacionales.aspx

FRANCIE

http://www.diplomatie.gouv.fr/fr/autorites-sanctions/

CHORVATSKO

https://mvep.gov.hr/vanjska-politika/medjunarodne-mjere-ogranicavanja/22955

ITÁLIE

https://www.esteri.it/it/politica-estera-e-cooperazione-allo-sviluppo/politica_europea/misure_deroghe/

KYPR

https://mfa.gov.cy/themes/

LOTYŠSKO

http://www.mfa.gov.lv/en/security/4539

LITVA

http://www.urm.lt/sanctions

LUCEMBURSKO

https://maee.gouvernement.lu/fr/directions-du-ministere/affaires-europeennes/organisations-economiques-int/mesures-restrictives.html

MAĎARSKO

https://kormany.hu/kulgazdasagi-es-kulugyminiszterium/ensz-eu-szankcios-tajekoztato

MALTA

https://foreignandeu.gov.mt/en/Government/SMB/Pages/SMB-Home.aspx

NIZOZEMSKO

https://www.rijksoverheid.nl/onderwerpen/internationale-sancties

RAKOUSKO

https://www.bmeia.gv.at/themen/aussenpolitik/europa/eu-sanktionen-nationale-behoerden/

POLSKO

https://www.gov.pl/web/dyplomacja/sankcje-miedzynarodowe

https://www.gov.pl/web/diplomacy/international-sanctions

PORTUGALSKO

https://www.portaldiplomatico.mne.gov.pt/politica-externa/medidas-restritivas

RUMUNSKO

http://www.mae.ro/node/1548

SLOVINSKO

http://www.mzz.gov.si/si/omejevalni_ukrepi

SLOVENSKO

https://www.mzv.sk/europske_zalezitosti/europske_politiky-sankcie_eu

FINSKO

https://um.fi/pakotteet

ŠVÉDSKO

https://www.regeringen.se/sanktioner

Adresa pro účely oznamování Evropské komisi:

European Commission

Directorate-General for Financial Stability, Financial Services and Capital Markets Union (DG FISMA)

Rue de Spa / Spaastraat 2

B-1049 Bruxelles/Brussel, Belgie

E-mail: relex-sanctions@ec.europa.eu“


ROZHODNUTÍ

12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/68


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/596

ze dne 11. dubna 2022,

kterým se mění rozhodnutí 2011/235/SZBP o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Íránu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 12. dubna 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/235/SZBP (1).

(2)

Na základě přezkumu rozhodnutí 2011/235/SZBP má Rada za to, že by platnost omezujících opatření stanovených v uvedeném rozhodnutí měla být prodloužena do 13. dubna 2023.

(3)

Tři osoby označené v příloze rozhodnutí 2011/235/SZBP zemřely a položky, které se jich týkaly, by měly být z uvedené přílohy vypuštěny. Rada rovněž dospěla k závěru, že údaje týkající se 25 osob uvedených v příloze rozhodnutí 2011/235/SZBP by měly být aktualizovány.

(4)

Rozhodnutí 2011/235/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí 2011/235/SZBP se mění takto:

1)

v článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Toto rozhodnutí se použije do 13. dubna 2023. Je průběžně přezkoumáváno. Pokud bude mít Rada za to, že jeho cílů nebylo dosaženo, odpovídajícím způsobem prodlouží jeho použitelnost nebo je změní.“;

2)

příloha se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Lucemburku dne 11. dubna 2022.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES


(1)  Rozhodnutí Rady 2011/235/SZBP ze dne 12. dubna 2011 o omezujících opatřeních vůči některým osobám a subjektům s ohledem na situaci v Íránu (Úř. věst. L 100, 14.4.2011, s. 51).


PŘÍLOHA

Příloha rozhodnutí 2011/235/SZBP („Seznam osob a subjektů podle článků 1 a 2“) se mění takto:

1)

z části seznamu nadepsaného „Osoby“ se vypouští položky 27 (týkající se osoby ZARGAR Ahmad), 38 (týkající se osoby FIRUZABADI Maj-Gen Dr Seyyed Hasan) a 41 (týkající se osoby HEJAZI Mohammad);

2)

položky týkající se následujících 25 osob se nahrazují tímto:

Osoby

 

Jméno

Identifikační údaje

Odůvodnění

Datum zařazení na seznam

„1.

AHMADI-MOQADDAM Esmail

Místo narození: Teherán (Írán)

Datum narození: 1961

Pohlaví: muž

Od 20. září 2021 ředitel Univerzity a Vyššího výzkumného ústavu národní obrany. Bývalý vyšší poradce pro bezpečnostní otázky náčelníka generálního štábu ozbrojených sil. Od roku 2005 do začátku roku 2015 velitel Íránské národní policie. Od ledna 2011 do začátku roku 2015 rovněž ředitel Íránského policejního útvaru pro počítačovou trestnou činnost (subjekt uvedený na seznamu EU). Jednotky pod jeho velením prováděly brutální útoky na účastníky pokojných protestů a 15. června 2009 v noci tvrdě zasáhly na kolejích Teheránské univerzity. Bývalý vedoucí Íránského ústředí na podporu jemenského lidu.

12.4.2011

20.

MOGHISSEH Mohammad (též znám jako NASSERIAN)

Pohlaví: muž

Soudce Nejvyššího soudu od listopadu 2020. Bývalý předseda Teheránského revolučního soudu, oddělení 28. Rovněž je považován za odpovědného za rozsudky vynesené nad příslušníky společenství Bahá'í. Zabýval se povolebními případy. V nespravedlivých procesech vynesl tresty dlouhodobého odnětí svobody společenským a politickým aktivistům a novinářům a několik trestů smrti pro protestující a společenské a politické aktivisty.

12.4.2011

21.

MOHSENI-EJEI Gholam-Hossein

Místo narození: Edžijeh (Írán)

Datum narození: přibližně 1956

Pohlaví: muž

Od července 2021 předseda Nejvyššího soudu. Člen Rady pro určování zájmů režimu. Od září 2009 do roku 2014 generální prokurátor Íránu. Bývalý zástupce nejvyššího představitele soudní moci (od roku 2014 do července 2021) a mluvčí orgánů soudní moci (2010–2019). Ministr zpravodajských služeb od roku 2005 do roku 2009. Během jeho působení ve funkci ministra zpravodajských služeb v období voleb v roce 2009 byli příslušníci rozvědky pod jeho velením odpovědní za zadržování a mučení stovek aktivistů, novinářů, disidentů a reformních politiků a vymáhání od nich falešných přiznání. Kromě toho byli političtí činitelé nuceni k falešným přiznáním při nesnesitelných výsleších, jejichž součástí bylo mučení, násilí, vydírání a výhrůžky členům rodiny.

12.4.2011

22.

MORTAZAVI Said (také znám jako MORTAZAVI Saeed)

Místo narození: Mejbod, Jazd (Írán)

Datum narození: 1967

Pohlaví: muž

V letech 2011 až 2013 vedoucí Systému sociálního zabezpečení. Do srpna 2009 teheránský generální prokurátor. Jako generální prokurátor Teheránu vydal paušální příkaz, na jehož základě byly zatčeny stovky aktivistů, novinářů a studentů. V lednu roku 2010 byl na základě parlamentního vyšetřování označen jako přímo odpovědný za zadržení tří vězňů, kteří následně ve vazbě zemřeli. V srpnu roku 2010 byl dočasně postaven mimo službu poté, co íránská justice vyšetřovala, jakou hrál roli v případě úmrtí tří mužů zadržených po volbách na jeho příkaz.

Íránské orgány v listopadu roku 2014 jeho roli v případě úmrtí zadržených oficiálně uznaly. V bodech souvisejících s mučením a smrtí tří mladých mužů v roce 2009 ve vazebním zařízení v Kahrízaku jej dne 19. srpna 2015 íránský soud zprostil obvinění. V roce 2017 odsouzen k trestu odnětí svobody, propuštěn v září 2019. V srpnu 2021 vydal íránský Nejvyšší soud rozhodnutí na plnou podporu Saida Mortazaviho, jímž zrušil jeho předchozí dvouletý trest odnětí svobody.

12.4.2011

25.

SALAVATI Abdolghassem

Pohlaví: muž

Od roku 2019 soudce Zvláštního soudu pro finanční trestné činy, oddělení 4. Bývalý předseda Teheránského revolučního soudu, oddělení 15. Vyšetřující soudce Teheránského soudu. Jako soudce předsedal v létě roku 2009 povolebním zinscenovaným procesům a odsoudil k smrti dva monarchisty, s nimiž byly procesy vedeny. Více než sto politických vězňů, aktivistů v oblasti lidských práv a demonstrantů odsoudil k trestům dlouhodobého odnětí svobody.

Podle dostupných informací pokračoval ve vydávání obdobných rozsudků v rozporu s pravidly spravedlivého procesu i v roce 2018.

12.4.2011

28.

YASAGHI Ali-Akbar

Pohlaví: muž

Soudce Nejvyššího soudu, vedoucí 13. úseku. Náměstek výkonného ředitele nadace Setad-e Dieh. Vrchní soudce Mašhadského revolučního soudu (2001–2011). Procesy v jeho pravomoci byly vedeny exemplárně, na uzavřených zasedáních, aniž by byla dodržována základní práva obviněných. Vzhledem k tomu, že rozsudky o popravách byly vydávány hromadně (v období od léta 2009 do léta 2011 jich bylo vyneseno až 550), nebyla při udělování trestu smrti dodržována pravidla spravedlivého procesu.

12.4.2011

30.

ESMAILI Gholam-Hossein (také znám jako ESMAILI Gholam Hossein)

Pohlaví: muž

Od srpna 2021 náčelník štábu íránského prezidenta Ebráhíma Raísího. Mluvčí orgánů soudné moci od dubna 2019 do července 2021. Bývalý předseda Teheránského soudu. Bývalý velitel Íránské vězeňské služby. Z titulu své funkce se podílel na hromadných zadržováních politických protestujících a zastírání násilností páchaných v nápravných zařízeních.

12.4.2011

33.

ABBASZADEH-MESHKINI, Mahmoud

Pohlaví: muž

Poslanec (od února 2020) a předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční věci. Bývalý poradce íránské Vrchní rady pro lidská práva (do roku 2019). Bývalý tajemník Rady pro lidská práva. Bývalý guvernér provincie Ílám. Bývalý politický ředitel ministerstva vnitra. Jako předseda Výboru článku 10 zákona o činnosti politických stran a uskupení byl odpovědný za povolování demonstrací a dalších veřejných událostí a za registraci politických stran.

V roce 2010 pozastavil činnost dvou reformních politických stran spojených s Mírem Husajnem Músavím – Fronty účasti na islámském Íránu a Organizace bojovníků islámské revoluce. Od roku 2009 důsledně a soustavně odmítá povolovat jakákoli nevládní shromáždění, a znemožňuje tak uplatňování ústavního práva na protest, což v rozporu s právem na svobodu shromažďování vede k mnoha případům zatčení pokojných demonstrantů.

V roce 2009 rovněž odmítl opozici povolit obřad na uctění památky osob, jež byly zabity během protestů v souvislosti s prezidentskými volbami.

10.10.2011

35.

AKHARIAN Hassan

Pohlaví: muž

Od roku 2015 velitel oddělení 5 věznice Radžaj-Šahr, odpovědný za samovazbu ve věznici Radžaj-Šahr, která je zařazena na seznam EU; dříve dozorce na oddělení č. 1 věznice Radžaj-Šahr ve městě Karadž (do července roku 2010). Několik bývalých vězňů vypovědělo, že používal mučení a že na základě jeho rozkazů nebyla vězňům poskytována lékařská pomoc. Podle záznamu výpovědi jednoho z uvedených vězňů ve věznici Radžaj-Šahr jej všichni dozorci tvrdě bili, a to s plným vědomím Hassana Akhariana. Existuje rovněž nejméně jeden ohlášený případ trýznivého zacházení a následného úmrtí zadržovaného (Mohsen Beikvand), k němuž došlo v době Akharianovy služby. Mohsen Beikvand zemřel v září roku 2010. Podle důvěryhodných výpovědí spoluvězňů byl zabit na příkaz Hassana Akhariana.

10.10.2011

36.

AVAEE Seyyed Ali-Reza (také znám jako: AVAEE Seyyed Alireza, AVAIE Alireza)

Místo narození: Dezful (Írán)

Datum narození: 20.5.1956

Pohlaví: muž

Ministr spravedlnosti do 25. srpna 2021. Bývalý ředitel zvláštního vyšetřovacího úřadu. Do července roku 2016 náměstek ministra vnitra a vedoucí veřejného registru. Od dubna roku 2014 poradce Disciplinárního soudu pro soudce. Bývalý předseda Teheránského soudnictví. Jako předseda Teheránského soudnictví nese odpovědnost za porušování lidských práv, svévolné zatýkání, porušování práv vězňů a vysoký počet poprav.

10.10.2011

46.

KAMALIAN Behrouz (také znám jako: Hackers Brain, Behrooz_Ice)

Místo narození: Teherán (Írán)

Datum narození: 1983

Pohlaví: muž

Vedoucí kyberskupiny „Ashiyaneh“ spojené s íránským režimem. Skupina „Ashiyaneh“ pro oblast digitální bezpečnosti, založená Behrúzem Kamalianem, je odpovědná za intenzivní počítačové útoky proti domácím oponentům a reformistům i proti zahraničním institucím. Činnost Kamalianovy organizace „Ashiyaneh“ napomáhala tvrdým zásahům režimu proti opozici, které v roce 2009 zahrnovaly četné případy porušení lidských práv. Kamalian i kyberskupina „Ashiyaneh“ pokračovaly ve své činnosti přinejmenším do prosince 2021.

10.10.2011

47.

KHALILOLLAHI Moussa (také znám jako: KHALILOLLAHI Mousa, ELAHI Mousa Khalil)

Místo narození: Tabríz (Írán)

Datum narození: 1963

Pohlaví: muž

Předseda soudu v provincii Východní Ázerbájdžán. Bývalý prokurátor v Tabrízu, v letech 2010 až 2019. Byl zapojen do případu Sakíne Muhammadí Aštíániové a je spoluodpovědný za hrubé porušování práva na spravedlivý proces.

10.10.2011

53.

TALA Hossein (také znám jako: TALA Hosseyn)

Místo narození: Teherán (Írán)

Datum narození: 1969

Pohlaví: muž

Starosta města Eslamšár do roku 2020. Bývalý íránský poslanec. Do září roku 2010 působil jako generální guvernér („farmandar“) provincie Teherán, odpovědný za zásah policejních sil, a tedy za potlačení demonstrací. V prosinci roku 2010 mu byla udělena cena za jeho úlohu v povolebních represích.

10.10.2011

55.

ZEBHI Hossein

Pohlaví: muž

První náměstek soudního poradce a soudce Nejvyššího soudu (vedoucí oddělení 41 Nejvyššího soudu, které se zabývá zejména bezpečnostními trestnými činy a drogami). Náměstek generálního prokurátora Íránu (2007–2015). Ve výše uvedené funkci byl odpovědný za soudní řízení související s povolebními protesty v roce 2009, která byla vedena v rozporu s lidskými právy. Dále v této funkci toleroval neúměrně přísné tresty za trestnou činnost související s drogami.

10.10.2011

56.

BAHRAMI Mohammad-Kazem

Pohlaví: muž

Předseda správního soudu do dubna 2021. Jako vedoucí představitel vojenského soudnictví se v roce 2009 podílel na represích namířených proti pokojným demonstrantům.

10.10.2011

60.

HOSSEINI Dr Mohammad (také znám jako HOSSEYNI Dr Seyyed Mohammad; Seyed, Sayyed and Sayyid)

Místo narození: Rafsandžán, Kermán (Írán)

Datum narození: 23.7.1961

Pohlaví: muž

Místopředseda pro parlamentní záležitosti pod vedením prezidenta Raísího od srpna 2021. Bývalý poradce prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda a mluvčí radikální politické frakce YEKTA. Ministr kultury a otázek islámu (2009–2013). Bývalý člen Islámských revolučních gard (IRGC), podílel se na represích vůči novinářům.

10.10.2011

62.

ZARGHAMI Ezzatollah

Místo narození: Dezful (Írán)

Datum narození: 22.7.1959

Pohlaví: muž

Od 25. srpna 2021 ministr kultury, řemesel a cestovního ruchu. Od roku 2014 člen nejvyšší rady pro kyberprostor a Rady kulturní revoluce. Do listopadu roku 2014 působil jako vedoucí státního vysílání Íránské islámské republiky (Islamic Republic of Iran Broadcasting – IRIB). Během svého působení v této funkci byl odpovědný za veškerá programová rozhodnutí. IRIB vysílal v srpnu roku 2009 a v prosinci roku 2011 vynucená doznání zadržovaných osob a řadu zinscenovaných procesů. Tyto pořady představují jasné porušení mezinárodních ustanovení o spravedlivém soudním řízení a práva na spravedlivý proces.

23.3.2012

64.

KAZEMI Toraj

Pohlaví: muž

Do června 2020 velitel divize policie Velkého Teheránu pro počítačovou trestnou činnost, která je uvedena na seznamu EU. V rámci výkonu této funkce oznámil kampaň zaměřenou na nábor vládních hackerů s cílem lépe kontrolovat informace na internetu a poškodit „nebezpečné“ internetové stránky.

23.3.2012

65.

LARIJANI Sadeq

Místo narození: Nadžaf (Irák)

Datum narození: 1960 nebo srpen 1961

Pohlaví: muž

Od 29. prosince 2018 vedoucí Rady pro určování zájmů režimu. Bývalý člen Rady dohlížitelů (do září 2021). Bývalý nejvyšší představitel soudní moci (2009–2019). Nejvyšší představitel soudní moci musí odsouhlasit a podepsat veškeré rozsudky kisás (odplata), hodúd (trestné činy rouhání) a ta’zirat (trestné činy proti státu). To zahrnuje vynesení rozsudku a uložení trestu smrti, bičování a amputace. V tomto ohledu osobně schválil řadu rozsudků trestu smrti, v rozporu s mezinárodními normami, včetně kamenování, poprav udušením, poprav mladistvých a veřejných poprav, jako v případech, kdy tisíce osob přihlížely popravám vězňů oběšením na mostech. Přispěl tak k vysokému počtu poprav. Rovněž umožňoval ukládání tělesných trestů, jako byly například amputace nebo kapání kyseliny do očí odsouzené osoby. Od doby, kdy Sadík Laridžání převzal funkci, se značně zvýšila četnost svévolného zatýkání politických vězňů, obránců lidských práv a příslušníků menšin. Je rovněž odpovědný za systematické porušování dodržování práva na spravedlivý proces při soudních řízeních v Íránu.

23.3.2012

69.

MORTAZAVI Seyyed Solat

Místo narození: Farsán, Čahármahál i Bahtijárí (jih) – (Írán)

Datum narození: 1967

Pohlaví: muž

Od 5. září 2021 viceprezident Íránu pro výkonné záležitosti a vedoucí kanceláře prezidenta. Od 16. září 2019 do září 2021 vedoucí realitní pobočky Nadace Mostazafan, kterou přímo řídí Nejvyšší vůdce Chomejní. Do listopadu 2019 ředitel teheránské pobočky nadace Astan Qods Razavi. Bývalý starosta Mašhadu, druhého největšího íránského města, kde se pravidelně vykonávají veřejné popravy. Bývalý náměstek ministra vnitra pro politické záležitosti, jmenovaný v roce 2009. V této funkci byl odpovědný za represe namířené proti osobám, které veřejně vystupovaly na obranu svých legitimních práv, včetně svobody projevu. Později jmenován předsedou Íránské volební komise pro parlamentní volby v roce 2012 a prezidentské volby v roce 2013.

23.3.2012

74.

REZVANMA-NESH Ali

Pohlaví: muž

Náměstek prokurátora v provincii Karadž, oblast Alborz v letech 2010–2016. Odpovědný za hrubé porušování lidských práv, včetně účasti na popravě mladistvého.

23.3.2012

79.

RASHIDI AGHDAM, Ali Ashraf

Pohlaví: muž

Zástupce ředitele teheránských věznic pro oblast zdravotnictví, nápravu a převýchovu. Bývalý ředitel věznice Evín (2012–2015). Během jeho působení se podmínky ve věznici zhoršily a zprávy uvádějí, že se trýznivé zacházení s vězni stupňuje. V říjnu 2012 drželo devět vězeňkyň hladovku na protest proti porušování jejich práv a násilnému zacházení ze strany vězeňské stráže.

12.3.2013

80.

KIASATI Morteza

Pohlaví: muž

Soudce oddělení 54 Teheránského revolučního soudu a Ahwázského revolučního soudu, oddělení 4; vynesl tresty smrti nad čtyřmi arabskými politickými vězni (tři bratři Taha Hejdariján, Abás Hejdariján a Abd al-Rahman Hejdariján, a dále Alí Šarífí). Uvedení muži byli zatčeni, mučeni a popraveni oběšením bez řádného soudního řízení. Tyto případy, jakož i absence řádného řízení jsou zmíněny ve zprávě zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v Íránu ze dne 13. září 2012 a ve zprávě generálního tajemníka OSN o Íránu ze dne 22. srpna 2012.

12.3.2013

83.

JAFARI, Asadollah

Pohlaví: muž

Současný generální prokurátor v Isfahánu. V této funkci nařídil násilné potlačení demonstrace, při níž se v listopadu 2021 lidé vydali do ulic, aby protestovali proti nedostatku vody. Podle některých zpráv oznámil Džafarí vytvoření zvláštního úřadu pro vyšetřování zatčených demonstrantů.

Ve funkci bývalého prokurátora v provincii Mázandarán Džafarí v trestních řízeních, která vedl, navrhoval uložení trestu smrti, což vedlo k řadě poprav, včetně poprav veřejných, přičemž uložení trestu smrti bylo v daných případech v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, mimo jiné bylo zcela nepřiměřené. Džafarí byl rovněž odpovědný za nezákonné zatýkání a porušování práv zadržených představitelů společenství Bahá'í od jejich prvotního zatčení po jejich držení v izolaci vazební věznice zpravodajských služeb.

12.3.2013

95.

VASEGHI Leyla (též známa jako VASEQI Layla, VASEGHI Leila, VASEGHI Layla)

Místo narození: Sárí, provincie Mázandarán (Írán)

Datum narození: 1352 (íránský islámský kalendář), 1972 nebo 1973 (gregoriánský kalendář)

Pohlaví: žena

Funkce: bývalá guvernérka Šahr-e Qods a předsedkyně Městské bezpečnostní rady

Jako guvernérka Šahr-e Qods a předsedkyně Městské bezpečnostní rady od září 2019 do listopadu 2021 nařídila Leyla Vaseghiová policii a dalším ozbrojeným silám, aby během protestů v listopadu 2019 použily smrtící prostředky, což způsobilo smrt a zranění mnoha neozbrojených demonstrantů a dalších civilistů. Jako guvernérka Šahr-e Qods a ředitelka Městské bezpečnostní rady je Leyla Vaseghiová odpovědná za závažné porušování lidských práv v Íránu.

12.4.2021“


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/75


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2022/597

ze dne 11. dubna 2022

o podpoře evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření a odzbrojení

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropská rada přijala dne 12. prosince 2003 strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení (dále jen „strategie EU proti šíření“), jejíž kapitola III obsahuje výčet opatření k boji proti šíření těchto zbraní, která je třeba přijmout v Unii i ve třetích zemích.

(2)

Unie strategii EU proti šíření aktivně provádí a uplatňuje opatření uvedená v její kapitole III, jako je vytváření nezbytných struktur v rámci Unie.

(3)

Rada přijala dne 8. prosince 2008 závěry a dokument nazvaný „Nové pokyny pro činnost Evropské unie v oblasti boje proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů“ (dále jen „nové pokyny pro činnost“), kde se uvádí, že šíření zbraní hromadného ničení i nadále představuje jedno z největších ohrožení bezpečnosti a že politika nešíření je zásadní součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

(4)

Rada v nových pokynech pro činnost vyzývá svá příslušná složení a orgány, Komisi, další orgány a členské státy, aby v návaznosti na tento dokument přijaly konkrétní opatření.

(5)

V nových pokynech pro činnost Rada zdůrazňuje, že činnost Unie zaměřenou na předcházení šíření by mohla podporovat síť nevládních subjektů pro nešíření, ve které by byly sdruženy instituce zabývající se zahraniční politikou a výzkumná střediska specializovaná na strategické oblasti politik Unie a která by současně vycházela z již existujících užitečných sítí. Taková síť by mohla být rozšířena o instituce ve třetích zemích.

(6)

Dne 19. listopadu 2018 přijala Rada strategii EU proti nedovoleným palným zbraním, ručním palným a lehkým zbraním a střelivu pro ně, nazvanou „Zajištění zbraní, ochrana občanů“ (dále jen „strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně“). Strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně nahrazuje strategii EU pro boj proti nedovolenému hromadění ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně a proti nedovolenému obchodování s nimi přijatou v roce 2005. Nedovolené ruční palné a lehké zbraně i nadále přispívají k nestabilitě a násilí v Unii, v jejím bezprostředním sousedství i ve zbytku světa. Podněcují ozbrojené násilí a organizovanou trestnou činnost, jakož i globální terorismus a konflikty, a maří úsilí v oblasti udržitelného rozvoje a řešení krizí. Destabilizují celé regiony i státy a jejich společnosti a zvyšují dopad teroristických útoků. Rada je proto odhodlána předcházet nedovolenému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi a střelivem pro ně a tento obchod potírat a podporuje zodpovědnost, pokud jde o zákonný obchod s nimi. Zohledňuje vývoj bezpečnostní situace, včetně hrozby terorismu v Unii a včetně vývoje v oblasti konstrukce a technologií ručních palných a lehkých zbraní, jenž má dopad na schopnost vlád čelit této hrozbě. Bere rovněž v úvahu hlavní zásady globální strategie EU z roku 2016.

(7)

Dne 26. července 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/430/SZBP (1), kterým byla zřízena evropská síť nezávislých analytických středisek pro nešíření a které stanovilo, že technickým prováděním uvedeného rozhodnutí má být pověřeno Konsorcium EU pro nešíření (dále jen „konsorcium“).

(8)

Výběr konsorcia jakožto jediného příjemce grantu je v tomto případě oprávněný, neboť Unie hodlá za podpory svých členských států pokračovat v přínosné spolupráci s evropskou sítí nezávislých analytických středisek pro nešíření, která přispívá ke zřízení společné evropské kultury, pokud jde o nešíření a odzbrojení, a zároveň napomáhá Unii při formulování politiky v těchto oblastech a zvyšuje zviditelnění Unie. Vzhledem k samotné povaze konsorcia, které vzniklo z podnětu Unie a je zcela závislé na její podpoře, je třeba v tomto případě poskytnout financování ve výši 100 %. Konsorcium nemá žádné nezávislé finanční zdroje nebo oprávnění získávat jiné finanční prostředky. Kromě toho konsorcium vybudovalo síť spravovanou šesti analytickými středisky a sdružující více než 100 analytických středisek, výzkumných středisek a univerzitních kateder, jež soustřeďuje téměř veškeré odborné poznatky nevládní sféry v Unii ohledně nešíření a odzbrojení a jsou v ní zastoupeny subjekty ze všech členských států.

(9)

Dne 10. března 2014 Rada přijala rozhodnutí 2014/129/SZBP (2), jímž soustavnou propagaci a finanční podporu Unie věnovanou činnostem evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření prodloužila o tři roky a jeho technickým prováděním pověřila konsorcium.

(10)

Dne 3. dubna 2017 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2017/632 (3), jímž prodloužila platnost rozhodnutí 2014/129/SZBP, aby bylo možné pokračovat v provádění činností do dne 2. července 2017.

(11)

Dne 4. července 2017 Rada přijala rozhodnutí (SZBP) 2017/1195 (4), jímž prováděcí období rozhodnutí 2014/129/SZBP prodloužila na období od 3. července do 31. prosince 2017, aby bylo možné v roce 2017 uspořádat významnou výroční konferenci o nešíření a odzbrojení a pokračovat v údržbě a aktualizaci internetové platformy konsorcia.

(12)

Dne 26. února 2018 Rada přijala rozhodnutí (SZBP) 2018/299 (5), jímž soustavnou propagaci a finanční podporu Unie věnovanou činnostem evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření prodloužila o tři roky a jeho technickým prováděním pověřila konsorcium.

(13)

Dne 16. dubna 2021 Rada přijala rozhodnutí (SZBP) 2021/648 (6), jímž prováděcí období rozhodnutí (SZBP) 2018/299 prodloužila do 17. května 2022 z důvodu výzev, jež v oblasti provádění vyvstaly v souvislosti s pokračující pandemií COVID-19,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Za účelem přispění k lepšímu provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení a strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně, které jsou založeny na zásadách účinného multilateralismu, prevence a spolupráce se třetími zeměmi, se prodlužuje soustavná propagace a podpora činností evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření za účelem sledování těchto cílů:

a)

podpořit politický dialog týkající se bezpečnosti a dlouhodobé diskuse ohledně opatření zaměřených na boj proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, přičemž tyto diskuse by byly vedeny v rámci občanské společnosti, a zejména mezi odborníky a výzkumnými a akademickými pracovníky;

b)

poskytnout osobám zapojeným do činnosti příslušných přípravných orgánů Rady příležitost konzultovat síť v otázkách týkajících se nešíření, odzbrojení a kontroly vývozu zbraní a umožnit zástupcům členských států účastnit se zasedání konsorcia;

c)

fungovat jako užitečné východisko pro činnost Unie a mezinárodního společenství v oblasti nešíření a odzbrojení, zejména poskytováním zpráv nebo doporučení zástupcům vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“);

d)

přispívat ke zvyšování povědomí třetích zemí o výzvách týkajících se šíření zbraní hromadného ničení a odzbrojení a o potřebě spolupracovat s Unií, jakož i v rámci mnohostranných fór, zejména v rámci Organizace spojených národů, za účelem předcházení programům šíření zbraní hromadného ničení, které jsou zdrojem celosvětového znepokojení, odrazování od nich, jejich zastavení a pokud možno odstranění;

e)

přispívat k rozvoji odborných poznatků a institucionální kapacity analytických středisek a vlád v Unii i v třetích zemích, pokud jde o nešíření a odzbrojení, a mimo jiné za tímto účelem posilovat vzdělávání věnované nešíření a odzbrojení, zvyšovat povědomí mladších generací o daných otázkách a podporovat nastupující generaci výzkumných pracovníků a odborníků z praxe činných v této oblasti a v přírodních a technických vědách, zejména pak ženy.

2.   Projekty podporované Unií se vztahují na tyto konkrétní činnosti:

a)

poskytování prostředků na konání významných výročních konferencí se třetími zeměmi a občanskou společností o nešíření a odzbrojení s cílem projednávat a určovat další opatření k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů a s nimi spojené cíle v oblasti odzbrojení, jakož i řešit výzvy související s konvenčními zbraněmi, včetně boje proti nedovolenému obchodování s ručními palnými a střelnými zbraněmi a střelivem pro ně a proti jejich nadměrnému hromadění. Konference budou rovněž na mezinárodní úrovni propagovat strategii EU proti šíření zbraní hromadného ničení a strategii EU pro ruční palné a lehké zbraně, jakož i úlohu orgánů Unie a analytických středisek v Unii v této oblasti s cílem zvýšit viditelnost politik Unie v této oblasti a předkládat zprávy nebo doporučení zástupcům vysokého představitele;

b)

poskytování prostředků na pořádání výročních poradních zasedání mezí zástupci orgánů Unie, zástupci členských států a odborníky v zájmu výměny názorů na hlavní otázky a kritický vývoj v oblasti odzbrojení, nešíření a kontroly vývozu zbraní s cílem předložit zprávy nebo doporučení zástupcům vysokého představitele;

c)

poskytování prostředků na uspořádání ad hoc seminářů pro odborníky a praktiky věnovaných plnému rozsahu otázek nešíření a odzbrojení, zahrnujících nekonvenční i konvenční zbraně s cílem předkládat zprávy nebo doporučení zástupcům vysokého představitele;

d)

poskytování prostředků na přípravu a zveřejnění politických studií, jež budou pojednávat o tématech spadajících do mandátu konsorcia a navrhnou politické nebo operační možnosti politiky;

e)

poskytování prostředků na pokračující zvyšování povědomí, vzdělávání a vývoj odbornosti a institucionální kapacity v oblasti nešíření a odzbrojení v rámci analytických středisek a vládních orgánů v Unii a ve třetích zemích prostřednictvím:

zachování a dalšího vývoje kurzu elektronického učení pokrývajícího všechny relevantní aspekty nešíření a odzbrojení,

zavedení stáží v oblasti nešíření a odzbrojení pro studenty vyšších stupňů vysokoškolského studia nebo mladé diplomaty z Unie a třetích zemí,

pokračování činností iniciativy „Young Women and Next Generation“ a jejího mentorského programu,

uspořádání výročních studijních návštěv v Bruselu pro účastníky stipendijního programu OSN pro odzbrojení s cílem propagovat politiky Unie v oblasti nešíření, odzbrojení a kontroly vývozu zbraní a zvýšit viditelnost těchto politik,

uspořádání kurzu odborné přípravy zaměřeného na zvyšování povědomí studentů přírodních věd o rizicích šíření zbraní hromadného ničení, včetně rizik vznikajících v důsledku vědeckého a technického vývoje;

f)

poskytování prostředků na další údržbu, správu a rozvoj internetové platformy a souvisejících účtů na sociálních sítích s cílem usnadnit kontakty, poskytnout jedinečné fórum pro evropský výzkum v oblasti odzbrojení a nešíření, podpořit evropskou síť nezávislých analytických středisek pro nešíření, navázat kontakty s celosvětovým společenstvím zabývajícím se nešířením a odzbrojením a podporovat vzdělávací nabídky konsorcia, pokud jde o kurzy odborné přípravy na místě i elektronické učení.

Podrobný popis těchto projektů je uveden v příloze.

Článek 2

1.   Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel.

2.   Technickým prováděním činností uvedených v čl. 1 odst. 2 se pověřuje konsorcium zahrnující La Fondation pour la Recherche Stratégique (FRS), The Peace Research Institute Frankfurt (HSFK/PRIF), The International Institute for Strategic Studies Europe (IISS Europe), The Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI), International Affairs Institute (IAI) v Římě a Vienna Center for Disarmament and Non-Proliferation (VCDNP). Konsorcium plní tento úkol pod vedením vysokého představitele. Za tímto účelem uzavře vysoký představitel s konsorciem nezbytná ujednání.

3.   Členské státy a Evropská služba pro vnější činnost navrhnou priority a témata zvláštního zájmu pro posouzení v rámci výzkumných programů konsorcia, jež budou v souladu s politikami Unie předmětem pracovních dokumentů a seminářů.

Článek 3

1.   Finanční referenční částka pro provádění projektů týkajících se činností uvedených v čl. 1 odst. 2 činí 4 700 000 EUR.

2.   Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly, kterými se řídí souhrnný rozpočet Unie.

3.   Na řádnou správu výdajů uvedených v odstavci 1 dohlíží Komise. Za tímto účelem uzavře s konsorciem grantovou dohodu. Tato dohoda musí obsahovat ustanovení, že konsorcium zajistí zviditelnění příspěvku Unie úměrné jeho výši.

4.   Komise usiluje o uzavření dohody uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Informuje Radu o veškerých obtížích v tomto procesu a o dni uzavření uvedené dohody.

Článek 4

1.   Vysoký představitel podává Radě zprávy o provádění tohoto rozhodnutí na základě pravidelných zpráv vypracovaných konsorciem. Rada na základě těchto zpráv provádí hodnocení.

2.   Komise podává zprávy o finančních aspektech projektů uvedených v čl. 1 odst. 2.

Článek 5

1.   Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

2.   Toto rozhodnutí pozbývá platnosti 36 měsíců ode dne uzavření dohody uvedené v čl. 3 odst. 3. Pozbývá však platnosti šest měsíců po svém vstupu v platnost, nebude-li do té doby uvedená dohoda uzavřena

V Lucemburku dne 11. dubna 2022.

Za Radu

předseda

J. BORRELL FONTELLES


(1)  Rozhodnutí Rady 2010/430/SZBP ze dne 26. července 2010 o zřízení evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření na podporu provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 202, 4.8.2010, s. 5).

(2)  Rozhodnutí Rady 2014/129/SZBP ze dne 10. března 2014 o podpoře evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření na podporu provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 71, 12.3.2014, s. 3).

(3)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/632 ze dne 3. dubna 2017, kterým se mění rozhodnutí 2014/129/SZBP o podpoře evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření na podporu provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 90, 4.4.2017, s. 10).

(4)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/1195 ze dne 4. července 2017, kterým se mění rozhodnutí 2014/129/SZBP o podpoře evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření na podporu provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 172, 5.7.2017, s. 14).

(5)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/299 ze dne 26. února 2018 o podpoře evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření a odzbrojení na podporu provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 56, 28.2.2018, s. 46).

(6)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/648 ze dne 16. dubna 2021, kterým se mění rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/299 o podpoře evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření a odzbrojení na podporu provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení (Úř. věst. L 133, 20.4.2021, s. 57).


PŘÍLOHA

PROJEKTOVÝ DOKUMENT

Konsorcium EU pro nešíření a odzbrojení (fáze IV) – HR(2022) 34

17. ledna 2022

Konsorcium EU pro nešíření a odzbrojení (dále jen „konsorcium“) zřídila Rada Evropské unie s cílem vytvořit evropskou síť nezávislých analytických středisek (dále jen „síť“), jež bude podporovat politický dialog a dialog týkající se bezpečnosti, jakož i dlouhodobou diskusi o opatřeních pro boj proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů. Tento dialog zahrnuje i otázky související s konvenčními zbraněmi včetně ručních palných a lehkých zbraní. Podporu projektu, jenž byl zahájen v roce 2010 rozhodnutím Rady 2010/430/SZBP, EU prodloužila o další dvě fáze, a to v roce 2014 (rozhodnutím Rady EU 2014/129/SZBP) a v roce 2018 (rozhodnutím Rady 2018/299/SZBP). Provádění fáze III bude završeno v květnu 2022.

V současné době konsorcium zahrnuje La Fondation pour la Recherche Stratégique (FRS), Istituto Affari Internazionali (IAI), The International Institute for Strategic Studies Europe (IISS), The Peace Research Institute Frankfurt (HSFK/PRIF), The Stockholm International Peace Research Institute (SIPRI), a The Vienna Center for Disarmament and Non-Proliferation (VCDNP). Síť se v průběhu let rozrostla a nyní zahrnuje 104 členů ze všech členských států EU a ze šesti dalších zemí (Norsko, Srbsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina a Spojené království), mezi nimiž jsou analytická střediska, výzkumná střediska a univerzitní katedry.

Úlohou konsorcia je koordinovat a propagovat síť a poskytovat EU své odborné poznatky, a to s cílem poskytnout informace pro diskusi v rámci jejích příslušných orgánů ohledně politik nešíření, kontroly zbraní a odzbrojení a předkládat podněty, analýzy a doporučení. Konsorcium tento úkol plní formou obsáhlé škály činností, obnášející mimo jiné mezinárodní konference a jednání, vzdělávací činnosti, publikační činnost a osvětu. Během třetí projektové fáze se rozsah práce konsorcia postupně rozšířil tak, aby bylo možno reagovat na potřebu budovat v otázkách odzbrojení, nešíření a kontroly zbraní další kapacity v rámci nastupující generace odborníků z praxe a akademických pracovníků, jakož i odborných pracovníků v oblasti přírodních věd, zvyšovat jejich povědomí o předmětné problematice a vytvářet pro ně další příležitosti. Zvláštní pozornost je rovněž věnována potřebě zapojit do této oblasti více žen.

Činnost konsorcia a sítě věnovaná organizaci jednání, výzkumu a osvětě je pro EU i její členské státy obzvláště relevantní, neboť oblast odzbrojení, nešíření a kontroly zbraní se neustále vyvíjí a vyvstávají v ní soustavně nové výzvy. Fáze IV projektu konsorcia, jež je popsána v tomto dokumentu, vychází z činnosti prováděné ve fázích předchozích a je věnována způsobům, jak lze projektovými činnostmi i nadále zajišťovat, aby konsorcium a síť byly s to předkládat v této důležité oblasti vstupní informace pro práci EU.

1.   Celkové řízení

Dohled nad činnostmi konsorcia a sítě a koordinaci těchto činností bude v rámci celkového řízení nadále zajišťovat institut SIPRI, jenž bude v tomto směru mimo jiné pořádat zasedání řídícího výboru mezi zástupci Evropské služby pro vnější činnost („ESVČ“), Evropské komise a konsorcia a plnit povinnosti obnášející podávání zpráv. V této souvislosti bude také pověřen úkolem dále prohlubovat rozmanitost sítě, pokud jde o akademické obory, geografické zastoupení, pohlaví a věk. Do celkového řízení je dále zahrnut čas, jejž všichni členové konsorcia potřebují k plnění obecných úkolů souvisejících s řízením (jako je např. účast na koordinačních zasedáních, předkládání vstupních informací koordinátorovi), a náklady na zviditelnění.

Fáze IV (2022–2025) bude rovněž obnášet:

Vytvoření programového výboru konsorcia, jenž bude sestávat ze zástupců členů konsorcia, ESVČ a Evropské komise a jenž bude poskytovat příspěvky k obsahu a organizaci výroční konference a k dalším projektům (např. konzultační zasedání, série publikací a ad hoc semináře).

Šest ústních (virtuálních nebo osobních) brífinků pro Pracovní skupinu pro nešíření (CONOP), Pracovní skupinu pro vývoz konvenčních zbraní (COARM) a případně pro další orgány EU, jež zajistí odborníci přidružení k členům sítě nebo konsorcia a na žádost ESVČ (dříve zajišťováno prostřednictvím projektu asistenční služby).

2.   Popis projektů

Všechny projekty sdílejí následující průřezové cíle:

Zajištění rozmanitosti z hlediska pohlaví a geografického zastoupení ve všech činnostech.

Podpora nastupující generace odborníků na otázky nešíření a odzbrojení.

2.1   Uspořádání výroční konference o nešíření a odzbrojení (řídící subjekt: institut IAI)

Účel a popis projektu

Na výroční konferenci s účastí odborníků ze státní správy a nezávislých analytických středisek a jiných akademických odborníků z Unie, přidružených států a třetích zemí budou projednána a identifikována další opatření k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů a navzájem související cíle v oblasti odzbrojení; předmětem jednání budou i výzvy související s konvenčními zbraněmi, včetně boje proti nedovolenému obchodování s ručními palnými a střelnými zbraněmi a střelivem pro ně a proti jejich nadměrnému hromadění a včetně souvisejících rizik a příležitostí plynoucích z nově vznikajících technologií.

Ve fázi IV (2022–2025) se výroční konference uskuteční každý rok. Konsorcium zamýšlí uspořádat konferenci s osobní účastí, avšak s možností živého přenosu její části nebo celé akce. Budou-li i nadále platit omezení cestování a setkávání související s pandemií COVID-19, je konsorcium připraveno formát akce upravit podobně, jak tomu bylo již ve fázi III. Kromě toho:

V návaznosti na výroční konferenci se uskuteční zasedání sítě s osobní účastí. Další jednání sítě se budou konat v průběhu roku ve virtuální podobě.

V návaznosti na výroční konferenci bude zorganizováno i zasedání nástroje Next Generation, které bude nicméně propojeno s dalšími činnostmi, jichž se zúčastní mladí odborníci (viz oddíl 2.6 tohoto dokumentu).

K účasti na konferenci budou pozvány osoby školené v rámci mentorského programu konsorcia.

Výsledky projektu

Pořádání významné mezinárodní konference pod vedením Unie zaměřené na nešíření a odzbrojení, která bude i nadále klíčovým místem pro prosazování strategických jednání o opatřeních k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů a o navzájem spojených cílech v oblasti odzbrojení v zájmu řešení výzev souvisejících s konvenčními zbraněmi, včetně potírání nedovoleného obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi a střelivem pro ně a jejich nadměrného hromadění.

Zvýšení viditelnosti a povědomí v oblasti politik Unie týkajících se nešíření zbraní hromadného ničení a ručních palných a lehkých zbraní a její činnosti v chemické, biologické, radiologické a jaderné oblasti mezi státními úředníky, akademickými pracovníky a občanskou společností třetích zemí.

Podpora úlohy a soudržnosti sítě a úlohy Unie v této oblasti.

Vybudování základny odborných znalostí o nešíření a odzbrojení v zemích, kde jsou tyto znalosti nedostatečné, včetně třetích zemí, se zvláštním zaměřením na podporu nastupující generace.

Předložení prakticky zaměřených doporučení, která by zlepšila provádění strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení a strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně a představovala užitečný odrazový můstek pro činnosti Unie a mezinárodního společenství v oblasti nešíření a konvenčních zbraní.

Zvýšení povědomí a znalosti orgánů Unie, členských států, občanské společnosti a třetích zemí, pokud jde o hrozby související se zbraněmi hromadného ničení a jejich nosiči, aby tak mohly lépe předjímat události.

2.2   Uspořádání výročního poradního zasedání o nešíření a odzbrojení (řídící subjekt: FRS)

Účel a popis projektu

Poradní zasedání, za účasti zástupců EU, členských států a analytických středisek, se budou zabývat krátkodobými i střednědobými výzvami pro Unii v oblasti nešíření a odzbrojení, zejména pokud jde o zbraně hromadného ničení a jejich nosiče, konvenční zbraně včetně ručních palných a lehkých zbraní, nové druhy zbraní a nosičů.

Ve fázi IV projektu zahrnuje tato činnost uspořádání jednoho poradního zasedání ročně, rozděleného do dvou částí, z nichž každá se zabývá otázkami souvisejícími s CONOP a COARM, a přípravu souvisejících zpráv nebo doporučení. Pořady jednání těchto akcí budou připravovány v úzké spolupráci s ESVČ a pracovními skupinami Rady v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky zabývajícími se nešířením a odzbrojením (CONOP) a vývozem konvenčních zbraní (COARM). V případě potřeby budou konzultovány další subjekty (např. Pracovní skupina ESVČ pro vesmír). Konkrétně:

Výroční poradní zasedání bude probíhat až dva dny a bude rozděleno mezi zasedání CONOP a COARM. Na každém z těchto dvou zasedání zaměřených na CONOP a COARM se předpokládá osobní účast až 50 osob z evropských analytických středisek, členských států EU a orgánů EU, které se specializují na otázky odzbrojení a nešíření zbraní hromadného ničení a konvenčních zbraní, včetně ručních palných a lehkých zbraní, jakož i na vznikající technologie.

Poradní zasedání se bude konat v prezenčním formátu po dobu dvou dnů, aby se co nejvíce zvýšila výměna informací mezi účastníky.

Výsledky projektu

Výměna informací a analýz mezi politickými subjekty a akademickými odborníky z členských států a mezi specializovanými zaměstnanci ESVČ a orgánů Unie o současných trendech v oblasti šíření zbraní.

Diskuse o nejlepších způsobech a prostředcích k provádění politik Unie proti šíření zbraní.

Konstruktivní zpětná vazba poskytovaná Unii nezávislými evropskými analytickými středisky ohledně strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení a strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně a návrhy odborníků z praxe určené výzkumným pracovníkům ohledně témat pro další výzkum, která jsou z politického hlediska nejrelevantnější.

Určení důležitých otázek v oblasti nešíření a odzbrojení pro účely zpráv orientovaných na politiku.

Vypracování zpráv orientovaných na politiku, společně s prakticky zaměřeným souborem doporučení, určených zástupcům vysokého představitele.

2.3   Uspořádání 9 ad hoc seminářů o nešíření a odzbrojení

Účel a popis projektu

Ad hoc semináře slouží zejména k ad hoc konzultacím mezi sítí, Unií a jejími členskými státy s cílem řešit významné události a zvážit možnosti politiky EU a rovněž poskytují síti, členským státům a orgánům EU příležitost oslovit cílové skupiny v Unii i mimo ni.

Projekt stanoví uspořádání až devíti ad hoc odborných seminářů, včetně vypracování souvisejícího písemného shrnutí. Pokud jde o fázi IV:

Tři semináře budou uspořádány prezenčně a šest ve virtuálním formátu.

V rámci organizace seminářů bude příslušným odborníkům přidruženým k síti, konsorciu nebo případně jiným institutům zadáno ad hoc písemné shrnutí zaměřené na téma semináře. Tato shrnutí budou rozeslána buď před konáním semináře jako podkladový dokument, nebo po semináři s cílem poskytnout přehled klíčových poznatků. Budou zveřejněna na internetových stránkách konsorcia.

ESVČ může rovněž požádat o samostatná shrnutí (dříve dokumenty asistenční služby) namísto písemného shrnutí zaměřeného na téma určitého ad hoc semináře.

Výsledky projektu

Výměna informací a analýz mezi politickými subjekty a akademickými odborníky z členských států a mezi specializovanými zaměstnanci ESVČ a orgánů Unie o současných trendech v oblasti šíření zbraní.

Diskuse o nejlepších způsobech a prostředcích k provádění politik Unie proti šíření zbraní.

Konstruktivní zpětná vazba poskytovaná Unii nezávislými analytickými středisky Unie ohledně strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení a strategie EU pro ruční palné a lehké zbraně a návrhy odborníků z praxe určené analytickým střediskům ohledně témat pro další výzkum, která jsou z politického hlediska nejrelevantnější.

Určení důležitých otázek v oblasti nešíření a odzbrojení pro účely zpráv orientovaných na politiku.

Vypracování zpráv orientovaných na politiku, společně s prakticky zaměřeným souborem doporučení, určeným zástupcům vysokého představitele. Tyto zprávy budou rozesílány příslušným orgánům Unie a členským státům.

2.4   Zveřejnění 15 politických studií EU týkajících se nešíření a odzbrojení (řídící subjekt: institut SIPRI)

Účel a popis projektu

Projekt stanoví vypracování a zveřejnění až patnácti politických studií. Politické studie budou zadány konsorciem a vypracovány především konsorciem nebo sítí s cílem zajistit vyvážené a rozmanité zastoupení názorů z hlediska genderu a tematických a regionálních odborných znalostí. Bude-li to možné, řady politických studií budou obsahovat příspěvky od odborníků z „nastupující generace“, aby tak přispěly k jejich profesnímu rozvoji. Tyto dokumenty budou pojednávat o tématech, jež spadají do mandátu konsorcia. Každý dokument navrhne doporučení / politické možnosti. Všechny politické studie budou zveřejněny na internetových stránkách konsorcia.

Výsledky projektu

Posílený politický a bezpečnostní dialog, zejména odborníků a výzkumných a akademických pracovníků, o opatřeních pro boj proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, kontrolu zbraní a odzbrojení.

Posílené povědomí, znalosti a pochopení v rámci občanské společnost, evropské sítě nezávislých analytických středisek pro nešíření a vlád ohledně otázek souvisejících s politikami Unie v oblasti nešíření, kontroly zbraní a odzbrojení.

Politické nebo operační možnosti politiky předložené vysokému představiteli, orgánům Unie a členským státům.

Rozvoj opatření na úrovni Unie v oblasti nešíření, kontroly zbraní a odzbrojení prostřednictvím podnětů, informací a analýzy.

2.5   Podpora a posílení vzdělávání v oblasti nešíření a odzbrojení

Projekt sestává z těchto činností:

2.5.1    Aktualizace infrastruktury a kurzů elektronického učení konsorcia (řídící subjekt: institut PRIF)

Účel a popis projektu

Tato činnost bude zaměřena na celosvětové šíření a využívání nástroje pro elektronické učení, který byl vyvinut v rámci fáze II a III. Kurz se v současné době skládá z 20 učebních jednotek o všech relevantních otázkách týkajících se nešíření a odzbrojení. Ve fázi IV bude všech 20 jednotek pravidelně aktualizováno, aby studentům poskytovaly nejnovější fakta a číselné údaje. Vzhledem k významným dramatickým změnám, jimiž nešíření a odzbrojení v posledních letech procházejí, se tato fáze zaměřuje na podstatnou aktualizaci 15 původních učebních jednotek vypracovaných v letech 2014 až 2017, pokud jde o: obsah; uživatelskou vstřícnost a uživatelské rozhraní; a grafický a obrazový design. Tyto změny usnadní průběžnou aktualizaci učebních jednotek.

Zvláštní pozornost bude opět věnována přístupnosti, tj. modernizaci pro uživatele se zrakovým nebo sluchovým postižením. Bude zlepšena srozumitelnost celého kurzu prostřednictvím jazykové revize provedené specializovanými rodilými mluvčími angličtiny. Pokračování v navazování kontaktů se vzdělávacími institucemi a podpora těchto institucí umožní snadné začlenění elektronického učení do vysokoškolských programů magisterských studií a dalších vzdělávacích nabídek a podpoří celosvětové využívání kurzu elektronického učení.

Výsledky projektu

Údržba, optimalizace a aktualizace stávajícího kurzu elektronického učení konsorcia pokrývajícího všechny příslušné aspekty nešíření a odzbrojení.

Poskytování informací a pomoci pedagogům a školitelům přednášejících ohledně využívání vzdělávacích zdrojů EU v oblasti nešíření a odzbrojení.

Poskytování informací a pomoci novinářům a juniorním diplomatům ohledně využívání vzdělávacích zdrojů EU v oblasti nešíření a odzbrojení.

Poskytování podpory při výuce týkající se kontroly zbraní, nešíření a odzbrojení v rámci univerzitních seminářů.

Poskytování podpory při kombinování online učení a prezenční výuky („kombinované učení“).

Důkladnější znalost politik EU v oblasti nešíření a odzbrojení v celé Unii a ve třetích zemích.

Poskytování neustále aktualizovaného otevřeného vzdělávacího zdroje pro všechny účastníky zapojené do výzkumu a tvorby programů v oblasti nešíření.

Poskytování kritických podpůrných znalostí odborníkům a akademickým pracovníkům v oblasti nešíření.

2.5.2    Výukové středisko (centrum výukových zdrojů) (řídící subjekt: PRIF)

Účel a popis projektu

Tato činnost naváže na práci zahájenou v letech 2021–2022 a bude zaměřena na posílení vzdělávání v oblasti odzbrojení, kontroly zbraní a nešíření v EU. Doposud bylo prostřednictvím rozsáhlého internetového vyhledávání identifikováno 59 vhodných kurzů, které v poslední době probíhaly na univerzitách v EU. Příslušní přednášející byli individuálně kontaktováni. Na základě toho bylo zpřístupněno 24 programů. Výsledkem předběžného vyhodnocení byly dva hlavní programy a krátká shrnutí klíčových textů. Ve fázi IV bude projekt zahrnovat kurzy na evropských a severoamerických univerzitách a vyhledávání kurzů bude rozšířeno i mimo západní země. Statistická analýza bude neustále zdokonalována a aktualizována. Pro přednášející a učitele budou navrženy další materiály.

Výsledky projektu

Na internetových stránkách konsorcia bude nabízena široká škála programů vzdělávacích akcí jako příklady a pro inspiraci.

Statistické hodnocení stávajících kurzů, pokud jde např. o vyučovaná témata, teoretické přístupy nebo genderovou rozmanitost, bude zveřejňováno na internetových stránkách konsorcia a prezentováno na konferencích nebo seminářích.

Budou vytvořeny a průběžně aktualizovány dva hlavní vzdělávací programy pro začínající učitele.

Na internetových stránkách konsorcia budou zveřejněna krátká shrnutí relevantní nebo chybějící literatury.

2.5.3    Kurz odborné přípravy zaměřený na zvyšování povědomí o šíření (řídící subjekt: SIPRI)

Účel a popis projektu

V rámci této činnosti bude pro studenty přírodních věd a jiných příslušných oborů na vyšších stupních vysokoškolské úrovně a postgraduální úrovni zorganizováno šest vzdělávacích kurzů zaměřených na zvýšení povědomí o rizicích šíření zbraní hromadného ničení. Bude rovněž vybudována vazba mezi sociálními a přírodními vědami, neboť v předchozí fázi bylo konstatováno, že je taková vazba naléhavě zapotřebí. Toto bude zahrnovat vypracování zvláštních vzdělávacích programů pro různé cílové skupiny (jako je biomedicína, inženýrství nebo jaderný výzkum) a uspořádání dvou kurzů ročně. Ve fázi IV budou tři z těchto kurzů uspořádány prezenčně ve Stockholmu a tři se uskuteční online.

Výsledky projektu

Posílení kapacity v oblasti nástrojů a politik nešíření u příští generace akademických pracovníků specializujících se na přírodní vědy a další příslušné obory.

Přispění k cílům politiky Unie v oblasti nešíření tím, že se v oborech se zvýšenými riziky šíření a rychlým technickým rozvojem zvýší povědomí o rizicích šíření zbraní hromadného ničení, jakož i o příležitostech k řešení rizik šíření prostřednictvím technologického vývoje.

Kombinace dálkového učení (online učení) a prezenční odborné přípravy („kombinované učení“).

2.6   Podpora otázek souvisejících s problematikou nešíření a odzbrojení u mladých žen a příští generace

Projekt sestává z těchto činností:

2.6.1    Program stáží (řídící subjekt: PRIF)

Účel a popis projektu

V rámci této činnosti jsou nabízeny evropské stáže v oblasti nešíření a odzbrojení až pro 30 studentů vyššího stupně vysokoškolského studia nebo juniorní diplomaty, vždy na dobu až tří měsíců. Stáže budou zřízeny a dokumentovány konsorciem a budou zahrnovat účast na akcích a seminářích, zadání v oblasti studia zdrojů a tvorby textů a integraci projektů. Hostitelskými subjekty se mohou stát všechny instituce náležející k síti. Ze 30 stáží je 24 stáží vyhrazeno evropským kandidátům a zbývajících šest stáží je určeno pro kandidáty ze zemí mimo Evropu. Všichni stážisté budou v co nejvyšší míře zváni k účasti na konferencích a seminářích pořádaných konsorciem konajících se během jejich stáže.

Výsledky projektu

Posílení kapacity týkající se politiky a tvorby programů v oblasti nešíření u příští generace akademických pracovníků a odborníků.

Prohloubení znalosti politik Unie v oblasti nešíření a odzbrojení v celé Unii.

Lepší pochopení strategií Unie, jejích politik a přístupů k nešíření ve třetích zemích.

Vytvoření sítí mladých specialistů a akademických pracovníků a zprostředkování praktické spolupráce.

Posílené budování kapacit pro politiky Unie v oblasti zbraní hromadného ničení a ručních lehkých a palných zbraní v rámci sítě.

2.6.2    Příští generace a mladé ženy – činnosti a mentorský program (řídící subjekt: VCDNP)

Účel a popis projektu

Projekt reaguje na obecně vnímanou věkovou a genderovou nerovnováhu, která panuje mezi odborníky a specialisty v oblasti nešíření, odzbrojení a kontroly zbraní, a jeho cílem je seznámit studenty vysokých škol a postgraduálního studia s otázkami nešíření, odzbrojení a kontroly zbraní, zvýšit jejich povědomí o nich a podpořit jejich zapojení do akcí a seminářů na příslušná témata. Ve fázi IV se v rámci této činnosti uskuteční každoročně dvě osobní návštěvy univerzit v Evropě s cílem zvýšit viditelnost této oblasti a rozšířit příležitosti pro mladé akademické pracovníky. V rámci této činnosti budou dále pořádány webináře na relevantní témata, které budou vždy zahrnovat informace o kariérních příležitostech a jiných možnostech pro mladé lidi.

Aby se zvýšila přítomnost žen v této oblasti, bude jakožto součást tohoto projektu ve fázi IV rovněž každý rok organizován formální mentorský program (trvající jeden rok), v jehož rámci bude 20 mladým ženám přiřazeno 20 mentorů, kteří jim pomohou zlepšit síť kontaktů, lépe porozumět této oblasti a vyhledat profesní poradenství. Mentorský program bude doplněn odbornými zasedáními, aktivitami věnovanými budování sociálních kontaktů a semináři zaměřené na budování dovedností.

Výsledky projektu

Posílení kapacity v oblasti nešíření, odzbrojení a kontroly zbraní u nastupující generace akademických pracovníků a odborníků.

Lepší pochopení této oblasti a příslušných politik EU.

Zvýšení povědomí o možnostech, jak se mohou mladí akademičtí pracovníci, zejména ženy, více zapojit do oblasti nešíření, odzbrojení a kontroly zbraní.

Posílení kontaktů mezi mladými odborníky a mezi začínajícími a zavedenými odborníky.

Lepší spolupráce s mladými akademickými pracovníky, kteří mají zájem dozvědět se více o tomto oboru a zapojit se do něj.

2.7   Návštěva stipendistů programu OSN pro otázky odzbrojení v Bruselu (řídící subjekt: VCDNP)

Účel a popis projektu

Tento projekt spočívá v zorganizování dvou až třídenní studijní návštěvy Bruselu (Belgie) pro stipendisty programu OSN pro otázky odzbrojení, která jim umožní dozvědět se více o EU, jejích politikách, fungování a institucích. Návštěva bude načasována tak, aby zapadala do evropské složky stipendijního programu. Cílem programu je poskytnout komplexní přehled o hlavních institucích EU a orgánech EU, které se zabývají tvorbou politik, zejména pokud jde o nešíření a odzbrojení, a zorganizovat tematické prezentace o činnosti EU v této oblasti, včetně podpůrných programů nabízených třetím zemím.

Výsledky projektu

Zlepšení povědomí a viditelnosti, pokud jde o fungování a instituce EU a její politiky, jakož i podpůrné programy v oblasti nešíření a odzbrojení ve třetích zemích.

Posílení odborných znalostí o otázkách v oblasti zbraní hromadného ničení a ručních palných a lehkých zbraní v partnerských a třetích zemích.

Intenzivnější spolupráce s Úřadem OSN pro otázky odzbrojení a přispění k úsilí v oblasti vzdělávání v rámci stipendia OSN pro otázky odzbrojení.

2.8   Informační činnost a komunikace (řídící subjekt: FRS)

Projekt sestává z těchto činností:

Internetové stránky, platforma sítě a informační činnost (vedoucí: FRS)

Účel a popis projektu

V rámci této činnosti jsou zajišťovány prostředky pro webhosting, tvorbu internetových stránek a technickou údržbu internetových stránek a sociálních sítí konsorcia (Twitter, LinkedIn, Youtube). Poté, co byla v předchozí fázi vytvořena digitální platforma pro spolupráci s cílem usnadnit komunikaci, spolupráci a sdílení osvědčených postupů v rámci sítě, se tato činnost bude týkat správy komunit, aktualizací a technické údržby platformy. Tato digitální platforma pro spolupráci umožní větší zapojení členů sítě tím, že budou spolupracovat na fóru, sdílet své zdroje a nadcházející akce a poskytovat aktuální informace o svých odbornících a instituci. Pro každý jednotlivý výzkum bude poskytnuta možnost vytvořit na platformě zvláštní profil, seznámit se s informacemi o konsorciu a síti a komunikovat s ostatními uživateli. Dále:

Publikace, akce a pracovní příležitosti konsorcia a dalších členů sítě budou nadále propagovány a podporovány na různých platformách.

Konference pořádané konsorciem budou nadále propagovány na internetových stránkách včetně příslušných podkladů (podkladové dokumenty, pořad jednání, prezentace, případně videozáznam otevřeného zasedání).

Část internetových stránek bude i nadále vyhrazena vzdělávacím příležitostem v rámci konsorcia, včetně kurzu online učení, výukových zdrojů, iniciativy pro mladé ženy a příští generaci, stipendia a příležitostí ke stážím.

Budou vytvořeny odkazy mezi internetovými stránkami a platformou s cílem zajistit integraci a pravidelnou aktualizaci všech informačních a komunikačních nástrojů používaných konsorciem.

I nadále bude každý měsíc vydáván zpravodaj. Každé vydání bude zahrnovat: a) fórum umožňující zástupcům sítě propagovat své výzkumné činnosti se zaměřením na ty, které byly zahájeny v poslední době; b) podrobné informace o činnosti konsorcia; c) zprávy o činnosti členů sítě; d) článek pojednávající o tématech nešíření a odzbrojení významných pro politiku EU.

2.8.1    Produkce podcastů konsorcia (řídící subjekt: IISS-Evropa)

Účel a popis projektu

Tato činnost předpokládá spuštění podcastu konsorcia, který se bude zabývat tematickými otázkami v rámci mandátu konsorcia. Ve fázi IV projektu bude v rámci této řady podcastů, kterou zaštiťuje IISS-Evropa, vytvořeno až 36 epizod.

Výsledky činností v rámci projektu

Zvýšení povědomí a znalostí orgánů Unie, členských států, občanské společnosti a třetích zemí o hrozbách souvisejících s konvenčními zbraněmi, zbraněmi hromadného ničení a jejich nosiči, důsledkem čehož bude lepší schopnost předjímat události.

Podpora toho, aby občanská společnost lépe porozuměla strategiím EU v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení a ručních palných a lehkých zbraní.

Zajištění rozhraní mezi Unií a sítí analytických středisek.

Správa platformy, na níž mohou analytická střediska v oblasti nešíření průběžně sdílet své nezávislé názory a analýzy, pokud jde o otázky šíření zbraní hromadného ničení a konvenčních zbraní včetně ručních palných a lehkých zbraní.

Rozšíření, správa a aktualizace stávající sítě nezávislých analytických středisek.

Umožnění trvalého bezplatného stahování dokumentů ze zasedání sítě a od nezávislých analytických středisek, která by se ráda podělila o výsledky svého výzkumu bez nároku na finanční odměnu.


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/88


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2022/598

ze dne 5. dubna 2022

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve Smíšeném výboru zřízeném Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, pokud jde o změnu protokolu 4 o pravidlech původu k uvedené dohodě, a o zrušení rozhodnutí (EU) 2020/2058

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady a Komise 94/1/ESUO, ES (1) a vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1994.

(2)

Protokol 4 k Dohodě o EHP stanoví pravidla původu. V souladu s článkem 98 Dohody o EHP může Smíšený výbor EHP zřízený článkem 92 Dohody o EHP (dále jen „Smíšený výbor“) rozhodnout o změnách protokolu 4.

(3)

Smíšený výbor přijme rozhodnutí o změně protokolu 4 (dále jen „rozhodnutí“) na svém příštím zasedání před koncem roku 2023.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat ve Smíšeném výboru, neboť rozhodnutí bude mít pro Unii právní účinky.

(5)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady 2013/94/EU (2) a pro Unii vstoupila v platnost dnem 1. května 2012. Obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dvoustrannými dohodami o volném obchodu uzavřenými mezi smluvními stranami úmluvy, jež se uplatňují, aniž jsou dotčeny zásady stanovené v uvedených dvoustranných dohodách.

(6)

Jednání o změně úmluvy vedla k vytvoření nového souboru modernizovaných a flexibilnějších pravidel původu, která se mají začlenit do úmluvy. Smluvní strany Dohody o EHP se dohodly na co nejdřívějším používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v úmluvě (dále jen „přechodná pravidla“) (3) až do uzavření a vstupu změny úmluvy v platnost. Za tímto účelem rozhodnutí stanoví rovněž tato přechodná pravidla.

(7)

Znění návrhu rozhodnutí Smíšeného výboru, o něž se Rada opírala v rozhodnutí Rady (EU) 2020/2058 (4), státy Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) z technických důvodů odmítly na zasedání Smíšeného podvýboru EHP pro volný pohyb zboží dne 30. června 2021. V zájmu jasnosti a právní jistoty by proto rozhodnutí (EU) 2020/2058 mělo být zrušeno a Rada by měla stanovit nový postoj, který má Unie zaujmout ve smíšeném výboru e změně protokolu.

(8)

Smluvní strany Dohody o EHP začaly mezi sebou dvoustranně uplatňovat přechodná pravidla od 1. září 2021. Rozhodnutí je proto vhodné za podmínek stanovených v jeho článku 4 uplatňovat rovněž zpětně ode dne 1. září 2021, aby byl zajištěn soulad při uplatňování pravidel původu uvnitř EHP.

(9)

Postoj Unie ve Smíšeném výboru by proto měl vycházet z připojeného návrhu rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat ve Smíšeném výboru zřízeném Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, pokud jde o změnu protokolu 4 k uvedené dohodě, vychází z návrhu rozhodnutí Smíšeného výboru připojeného k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Rozhodnutí (EU) 2020/2058 se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí a pozbývá platnosti dnem 31. prosince 2023.

V Lucemburku dne 5. dubna 2022.

Za Radu

předseda

B. LE MAIRE


(1)  Rozhodnutí Rady a Komise 94/1/ESUO, ES ze dne 13. prosince 1993 o uzavření Dohody o Evropském hospodářském prostoru mezi Evropskými společenstvími, jejich členskými státy a Rakouskou republikou, Finskou republikou, Islandskou republikou, Lichtenštejnským knížectvím, Norským královstvím, Švédským královstvím a Švýcarskou konfederací (Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 1).

(2)  Rozhodnutí Rady 2013/94/EU ze dne 26. března 2012 o uzavření Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 3).

(3)  Viz Rozhodnutí Rady (EU) 2020/2056 ze dne 7. prosince 2020 o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Norským královstvím ke změně uvedené dohody nahrazením protokolu č. 3 k ní o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 15) a rozhodnutí Rady (EU) 2020/2057 ze dne 7. prosince 2020 o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou ke změně uvedené dohody nahrazením protokolu č. 3 k ní o definici pojmu „původní produkty“ a o metodách správní spolupráce (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 17).

(4)  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/2058 ze dne 7. prosince 2020 o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou o Evropském hospodářském prostoru ke změně protokolu 4 (o pravidlech původu) k ní (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 19).


NÁVRH

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP č. …/2022

ze dne …,

kterým se mění protokol 4 o pravidlech původu k Dohodě o EHP

SMÍŠENÝ VÝBOR EHP,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“), a zejména na článek 98 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 9 Dohody o EHP odkazuje na protokol 4 k Dohodě o EHP (dále jen „protokol 4“), který stanoví pravidla původu.

(2)

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (1) (dále jen „celoevropsko-středomořská úmluva“) má za cíl převést stávající dvoustranné systémy pravidel původu stanovené ve dvoustranných dohodách o volném obchodu uzavřených mezi smluvními stranami této úmluvy na mnohostranný rámec, aniž by byly dotčeny zásady stanovené v uvedených dohodách.

(3)

Unie, Norsko a Lichtenštejnsko podepsaly celoevropsko-středomořskou úmluvu dne 15. června 2011 a Island ji podepsal dne 30. června 2011.

(4)

Unie uložila své listiny o přijetí u depozitáře úmluvy dne 26. března 2012, Norsko tak učinilo dne 9. listopadu 2011, Island dne 12. března 2012 a Lichtenštejnsko dne 28. listopadu 2011. V důsledku toho a v souladu s čl. 10 odst. 3 celoevropsko-středomořské úmluvy vstoupila tato úmluva v platnost pro Lichtenštejnsko a Norsko dnem 1. ledna 2012 a pro Island a Unii dnem 1. května 2012.

(5)

Tím, že k protokolu 4 doplnily dodatek A, se smluvní strany Dohody o EHP dohodly na používání alternativního souboru pravidel původu založeného na pravidlech pozměněné celoevropsko-středomořské úmluvy, který by bylo možné dvoustranně používat jako alternativní pravidla původu k pravidlům stanoveným v této úmluvě až do uzavření a vstupu změny úmluvy v platnost.

(6)

Protokol 4 by proto měl být odpovídajícím způsobem změněn,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Protokol 4 se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem […], za předpokladu, že byla učiněna veškerá oznámení podle čl. 103 odst. 1 Dohody o EHP (*1) Použije se ode dne 1. září 2021.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

Článek 4

Pro účely uplatňování tohoto rozhodnutí mohou být doklady o původu zboží vydány dodatečně pro vývoz uskutečněný v období od 1. září 2021 do dne vstupu tohoto rozhodnutí v platnost.

V … dne ….

Za Smíšený výbor EHP

předseda nebo předsedkyně

tajemníci

Smíšeného výboru EHP


(1)   Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.

(*1)  [Nebyly oznámeny žádné ústavní požadavky.] [Byly oznámeny ústavní požadavky.]


PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EHP č. .../...

Na konci protokolu 4 se doplňuje následující:

„DODATEK A

ALTERNATIVNÍ POUŽITELNÁ PRAVIDLA PŮVODU

Pravidla určená k dobrovolnému uplatňování smluvními stranami Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu („celoevropsko-středomořská úmluva“) do uzavření a vstupu její změny v platnost

(„pravidla“ nebo „přechodná pravidla“)

DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“ A METODY SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

OBSAH

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

HLAVA II

DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“

Článek 2

Obecné požadavky

Článek 3

Zcela získané produkty

Článek 4

Dostatečné opracování nebo zpracování

Článek 5

Pravidlo týkající se přípustných odchylek

Článek 6

Nedostatečné opracování nebo zpracování

Článek 7

Kumulace původu

Článek 8

Podmínky pro použití kumulace původu

Článek 9

Určující jednotka

Článek 10

Soupravy

Článek 11

Neutrální prvky

Článek 12

Odděleně vedené účetnictví

HLAVA III

ÚZEMNÍ POŽADAVKY

Článek 13

Územní zásada

Článek 14

Nezměnitelnost

Článek 15

Výstavy

HLAVA IV

NAVRACENÍ CLA NEBO OSVOBOZENÍ OD CLA

Článek 16

Zákaz navracení cla nebo osvobození od cla

HLAVA V

DOKLAD O PŮVODU

Článek 17

Obecné požadavky

Článek 18

Podmínky pro vyhotovení prohlášení o původu

Článek 19

Schválený vývozce

Článek 20

Postup pro vydávání průvodního osvědčení EUR.1

Článek 21

Dodatečně vydaná průvodní osvědčení EUR.1

Článek 22

Vystavení duplikátu průvodního osvědčení EUR.1

Článek 23

Platnost dokladu o původu

Článek 24

Svobodná pásma

Článek 25

Požadavky na dovoz

Článek 26

Dovoz po částech

Článek 27

Osvobození od povinnosti předložit doklad o původu

Článek 28

Rozpory a formální chyby

Článek 29

Prohlášení dodavatele

Článek 30

Částky vyjádřené v eurech

HLAVA VI

ZÁSADY SPOLUPRÁCE A PÍSEMNÉ DOKLADY

Článek 31

Písemné doklady, uchovávání dokladů o původu a podpůrných dokladů

Článek 32

Řešení sporů

HLAVA VII

SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 33

Oznamování a spolupráce

Článek 34

Ověřování dokladů o původu

Článek 35

Ověřování prohlášení dodavatele

Článek 36

Sankce

HLAVA VIII

UPLATŇOVÁNÍ DODATKU A

Článek 37

Lichtenštejnsko

Článek 38

Republika San Marino

Článek 39

Andorrské knížectví

Článek 40

Ceuta a Melilla

Seznam příloh

PŘÍLOHA I:

Úvodní poznámky k seznamu v příloze II

PŘÍLOHA II:

Seznam opracování nebo zpracování, která musí být provedena na nepůvodních materiálech, aby mohl vyrobený produkt získat status původu

PŘÍLOHA III:

Znění prohlášení o původu

PŘÍLOHA IV:

Vzory průvodního osvědčení EUR.1 a žádosti o průvodní osvědčení EUR.1

PŘÍLOHA V:

Zvláštní podmínky týkající se produktů pocházejících z Ceuty a Melilly

PŘÍLOHA VI:

Prohlášení dodavatele

PŘÍLOHA VII:

Dlouhodobé prohlášení dodavatele

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Definice

Pro účely těchto pravidel se rozumí:

a)

„uplatňující smluvní stranou“ smluvní strana celoevropsko-středomořské úmluvy, která tato pravidla začlení do svých dvoustranných preferenčních obchodních dohod s jinou smluvní stranou celoevropsko-středomořské úmluvy, včetně smluvních stran Dohody o EHP;

b)

„kapitolami“, „čísly“ a „položkami“ kapitoly, čísla a položky (čtyř- nebo šestimístné číselné kódy) používané v nomenklatuře, která tvoří harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (dále jen „harmonizovaný systém“) se změnami podle doporučení Rady pro celní spolupráci ze dne 26. června 2004;

c)

„zařazením“ zařazení zboží do určitého čísla nebo položky harmonizovaného systému;

d)

„zásilkou“ produkty, které buď

i)

zasílá současně jeden vývozce jednomu příjemci, nebo

ii)

které jsou přepravovány na podkladě jediného přepravního dokladu od vývozce k příjemci, nebo pokud tento doklad neexistuje, na podkladě jediné faktury;

e)

„celními orgány smluvní strany nebo uplatňující smluvní strany“ v případě Evropské unie kterýkoli celní orgán členských států Evropské unie;

f)

„celní hodnotou“ hodnota určená v souladu s Dohodou o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu (Dohoda Světové obchodní organizace o celní hodnotě) z roku 1994;

g)

„cenou ze závodu“ cena zaplacená za produkt ze závodu výrobci v EHP, v jehož podniku se provádí poslední opracování nebo zpracování, pokud tato cena zahrnuje hodnotu veškerého použitého materiálu a veškeré další náklady související s jeho výrobou po odečtení případných vnitřních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu získaného produktu. Pokud bylo poslední opracování nebo zpracování zadáno určitému výrobci v rámci subdodávky, pojem „výrobce“ odkazuje na podnik, který subdodavatele využil.

V případě, že skutečně zaplacená cena neodráží veškeré náklady související s výrobou produktu, které byly skutečně vynaloženy v EHP, rozumí se cenou ze závodu součet všech těchto nákladů po odečtení případných vnitřních daní, které se vracejí nebo mohou být vráceny při vývozu získaného produktu;

h)

„zastupitelnými materiály“ nebo „zastupitelnými produkty“ materiály nebo produkty stejného druhu a obchodní kvality, se stejnými technickými a fyzickými vlastnostmi, které od sebe nelze rozeznat;

i)

„zbožím“ jak materiály, tak produkty nebo výrobky;

j)

„výrobou“ každé opracování nebo zpracování, včetně sestavování;

k)

„materiálem“ jakékoli příměsi, suroviny, komponenty, části apod., které jsou používány při výrobě produktu;

l)

„maximálním obsahem nepůvodních materiálů“ maximální povolený obsah nepůvodních materiálů, na jehož základě je výroba považována za opracování nebo zpracování dostatečné k tomu, aby byl produktu udělen status původu. Lze jej vyjádřit jako procento ceny produktu ze závodu nebo jako procento čisté hmotnosti těchto použitých materiálů, které spadají do stanovené skupiny kapitol, do kapitoly, čísla nebo položky;

m)

„produktem“ nebo „výrobkem“ vyráběný produkt nebo výrobek, i když je zamýšleno jeho pozdější využití v jiné výrobní operaci;

n)

„územím“ pevninské území, vnitrozemské vody a teritoriální moře smluvních stran Dohody o EHP, na které se Dohoda o EHP vztahuje;

o)

„přidanou hodnotou“ cena produktu ze závodu snížená o celní hodnotu každého z obsažených materiálů, které pocházejí z ostatních uplatňujících smluvních stran, s nimiž je možná kumulace, nebo není-li celní hodnota známa nebo nelze-li ji určit, první ověřitelná cena zaplacená za tyto materiály v EHP;

p)

„hodnotou materiálů“ celní hodnota použitých nepůvodních materiálů v okamžiku dovozu nebo, není-li tato hodnota známa a nelze ji zjistit, první zjistitelná cena zaplacená za tyto materiály v EHP. Tento bod se použije přiměřeně na určení hodnoty použitých původních materiálů.

HLAVA II

DEFINICE POJMU „PŮVODNÍ PRODUKTY“

Článek 2

Obecné požadavky

1.   Pro účely provádění Dohody o EHP se za produkty pocházející z EHP považují:

a)

produkty zcela získané v EHP ve smyslu článku 3;

b)

produkty, které byly získány v EHP s použitím materiálů, které zde nebyly zcela získány, jestliže byly tyto materiály v EHP dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 4.

Pro tyto účely se území smluvních stran Dohody o EHP, na která se dohoda vztahuje, považují za jediné území.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 je území Lichtenštejnského knížectví vyloučeno z území EHP pro účely určování původu produktů uvedených v tabulkách I a II protokolu 3 a tyto produkty jsou považovány za pocházející z EHP pouze tehdy, pokud byly buď zcela získány, nebo dostatečně opracovány nebo zpracovány na území ostatních smluvních stran Dohody o EHP.

Článek 3

Zcela získané produkty

1.   Za produkty zcela získané v EHP se považují:

a)

nerostné produkty a přírodní voda vytěžené z jeho půdy nebo z jeho mořského dna;

b)

rostliny, včetně vodních rostlin, a rostlinné produkty tam vypěstované nebo sklizené;

c)

živá zvířata tam narozená nebo vylíhnutá a chovaná;

d)

produkty získané z živých zvířat tam chovaných;

e)

produkty z poražených zvířat tam narozených nebo vylíhnutých a chovaných;

f)

produkty tamního lovu nebo rybolovu;

g)

produkty akvakultury, pokud jsou z ryb, korýšů, měkkýšů a jiných vodních bezobratlých tam narozených či vylíhnutých nebo odchovaných z vajíček, larev, potěru nebo plůdku;

h)

produkty mořského rybolovu a jiné produkty získané z moře mimo pobřežní vody jeho plavidly;

i)

produkty vyrobené na palubě jeho výrobních plavidel výlučně z produktů uvedených v písmeni h);

j)

použité předměty tam sebrané, jsou-li použitelné pouze k opětovnému získání surovin;

k)

odpad a šrot pocházející z výrobních operací tam provedených;

l)

produkty vytěžené z mořského dna nebo z mořského podzemí ležícího mimo jeho pobřežní vody, má-li výhradní práva k využívání tohoto mořského dna nebo mořského podzemí;

m)

zboží tam vyrobené výhradně z produktů uvedených v písmenech a) až l).

2.   Pojem „jeho plavidla“ uvedený v odst. 1 písm. h) a „jeho výrobní plavidla“ uvedený v odst. 1 písm. i) se vztahují pouze na plavidla a výrobní plavidla, která splňují všechny tyto požadavky:

a)

jsou registrována v členském státě Evropské unie nebo ve státě ESVO;

b)

plují pod vlajkou členského státu Evropské unie nebo státu ESVO;

c)

splňují jednu z těchto podmínek:

i)

alespoň z 50 % je vlastní státní příslušníci smluvní strany Dohody o EHP nebo

ii)

je vlastní společnosti,

které mají ústředí a hlavní provozovnu v členském státě Evropské unie nebo ve státě ESVO a

které alespoň z 50 % vlastní smluvní strany Dohody o EHP nebo veřejné subjekty či státní příslušníci těchto smluvních stran.

3.   Pro účely odstavce 2 se státy ESVO považují za jednu uplatňující smluvní stranu.

Článek 4

Dostatečné opracování nebo zpracování

1.   Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku a článek 6, považují se produkty, jež nejsou zcela získány v EHP, za dostatečně opracované nebo zpracované, jsou-li splněny podmínky uvedené pro dotyčné zboží v seznamu v příloze II.

2.   Je-li produkt, který získal v EHP status původu v souladu s odstavcem 1, použit jako materiál při výrobě jiného produktu, nepřihlíží se k nepůvodním materiálům, jež byly případně použity při jeho výrobě.

3.   U každého produktu se určí, zda byly splněny podmínky odstavce 1.

V případě, kdy je příslušné pravidlo založeno na dodržení maximálního obsahu nepůvodních materiálů, však mohou celní orgány smluvních stran Dohody o EHP za účelem zohlednění výkyvů v nákladech a směnných kurzech vývozcům povolit, aby vypočítali cenu produktu ze závodu a hodnotu nepůvodních materiálů na základě průměru, jak je uvedeno v odstavci 4.

4.   V případě uvedeném v odst. 3 druhém pododstavci se průměrná cena produktu ze závodu vypočítá na základě součtu cen ze závodu účtovaných při každém prodeji týchž produktů provedeném během předchozího účetního období a průměrná hodnota použitých nepůvodních materiálů se vypočítá na základě souhrnu hodnoty všech nepůvodních materiálů použitých k výrobě týchž produktů za předchozí účetní období ve smyslu definice v uvedené smluvní straně Dohody o EHP, nebo v případě, kdy nejsou k dispozici údaje za celé účetní období, za období kratší, nejméně však za tři měsíce.

5.   Vývozci, kteří se rozhodnou pro výpočet na základě průměru, tuto metodu důsledně používají během roku následujícího po referenčním účetním období nebo případně během roku následujícího po kratším období použitém jako období referenční. Mohou tuto metodu přestat používat, pokud během daného účetního období nebo kratšího reprezentativního období nejméně tří měsíců zaznamenají, že ustaly výkyvy v nákladech nebo směnných kurzech, jež používání této metody odůvodňovaly.

6.   Průměry uvedené v odstavci 4 se použijí jako cena ze závodu, resp. hodnota nepůvodních materiálů pro účely zjišťování, zda byl dodržen maximální obsah nepůvodních materiálů.

Článek 5

Pravidlo týkající se přípustných odchylek

1.   Odchylně od článku 4 a s výhradou odstavců 2 a 3 tohoto článku mohou být nepůvodní materiály, které podle podmínek stanovených v seznamu v příloze II nemají být použity při výrobě daného produktu, přesto použity, pokud jejich celková čistá hmotnost nebo hodnota stanovená pro produkt nepřesahuje:

a)

15 % čisté hmotnosti produktu u produktů kapitol 2 a 4 až 24, s výjimkou zpracovaných produktů rybolovu kapitoly 16;

b)

15 % ceny produktu ze závodu u jiných produktů, než jsou produkty, na něž se vztahuje písmeno a).

Tento odstavec se nepoužije na produkty kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému, u nichž se použijí přípustné odchylky uvedené v poznámkách 6 a 7 přílohy I.

2.   Odstavec 1 tohoto článku nepovoluje překročení procentního podílu maximálního obsahu nepůvodních materiálů, jak je určeno v pravidlech, která jsou uvedena v seznamu v příloze II.

3.   Odstavce 1 a 2 tohoto článku se nepoužijí na produkty zcela získané v EHP ve smyslu článku 3. Aniž je dotčen článek 6 a čl. 9 odst. 1, přípustná odchylka stanovená v těchto ustanoveních se nicméně použije na produkty, u nichž je podle pravidla uvedeného v seznamu v příloze II nutné, aby materiály použité při jejich výrobě byly zcela získány.

Článek 6

Nedostatečné opracování nebo zpracování

1.   Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, považují se za opracování nebo zpracování nedostatečné k tomu, aby produkt získal status původu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky článku 4, tyto operace:

a)

operace, jejichž účelem je uchování produktů v dobrém stavu během přepravy a skladování;

b)

rozdělování a spojování nákladových kusů;

c)

mytí, praní, čištění; zbavování prachu, oxidu, oleje, nátěru nebo jiných povrchových vrstev;

d)

žehlení nebo mandlování textilií;

e)

prosté natírání a leštění;

f)

loupání a částečné nebo úplné mletí rýže; leštění a hlazení obilovin a rýže;

g)

operace spočívající v barvení cukru nebo přidávání aromatických přípravků do cukru nebo tvarování cukru; částečné nebo úplné mletí krystalového cukru;

h)

loupání, vypeckovávání a louskání ovoce, ořechů a zeleniny;

i)

broušení, prosté mletí nebo prosté řezání;

j)

prosévání, prohazování, třídění, zařazování, srovnávání, sdružování (včetně vytváření souprav předmětů);

k)

prosté plnění do lahví, konzerv, baněk, pytlů, beden nebo krabic, upevňování na podložky nebo desky a veškeré ostatní prosté balicí operace;

l)

připevňování nebo tisk značek, štítků, log a obdobných rozlišovacích znaků na produkty nebo jejich obaly;

m)

prosté mísení produktů, též různých druhů;

n)

mísení cukru s jakýmkoli materiálem;

o)

prosté přidávání vody nebo ředění, dehydratace nebo denaturace produktů;

p)

prosté sestavování součástí produktu na úplný produkt nebo rozkládání produktů na části;

q)

porážení zvířat;

r)

kombinace dvou nebo více operací uvedených v písmenech a) až q).

2.   Při určování, zda se opracování nebo zpracování daného výrobku považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se zohlední všechny úkony, které byly v EHP na daném výrobku provedeny.

Článek 7

Kumulace původu

1.   Aniž je dotčen článek 2, považují se produkty za produkty pocházející z EHP, jestliže jsou tam získány a obsahují materiály pocházející z jakékoli uplatňující smluvní strany, za předpokladu, že opracování nebo zpracování provedené v EHP přesahuje rámec operací uvedených v článku 6. Není nutné, aby tyto materiály byly dostatečně opracovány nebo zpracovány.

2.   V případech, kdy opracování nebo zpracování provedené v EHP nepřesahuje rámec operací uvedených v článku 6, považuje se produkt získaný za použití materiálů pocházejících z jakékoli jiné uplatňující smluvní strany za produkt pocházející z EHP pouze tehdy, přesahuje-li hodnota zde přidaná hodnotu použitých materiálů pocházejících z kterékoli jiné uplatňující smluvní strany. Pokud tomu tak není, považuje se získaný produkt za produkt pocházející z uplatňující smluvní strany, ve které byla přidána nejvyšší hodnota původních materiálů použitých při výrobě v EHP.

3.   Aniž je dotčen článek 2, a s výjimkou produktů kapitol 50 až 63, považuje se opracování nebo zpracování provedené v jiné uplatňující smluvní straně než ve smluvní straně Dohody o EHP za opracování nebo zpracování provedené v EHP, pokud jsou získané produkty následně opracovány nebo zpracovány v EHP.

4.   Aniž je dotčen článek 2, považuje se v případě produktů kapitol 50 až 63 a pouze pro účely dvoustranného obchodu mezi smluvními stranami Dohody o EHP opracování nebo zpracování provedené ve smluvní straně dovozu Dohody o EHP za opracování nebo zpracování provedené v EHP, pokud jsou produkty následně opracovány nebo zpracovány v EHP.

Pro účely tohoto odstavce se země zapojené do procesu stabilizace a přidružení EU a Moldavská republika považují za jednu uplatňující smluvní stranu.

5.   Smluvní strany Dohody o EHP se mohou rozhodnutím Smíšeného výboru EHP společně rozhodnout rozšířit použití odstavce 3 tohoto článku na dovoz produktů kapitol 50 až 63.

6.   Pro účely kumulace ve smyslu odstavců 3 až 5 tohoto článku se původní produkty považují za produkty pocházející z EHP pouze tehdy, přesahuje-li opracování nebo zpracování těchto produktů tam provedené rámec operací uvedených v článku 6.

7.   Produkty pocházející z jedné z uplatňujících smluvních stran, jež nejsou v EHP žádným způsobem opracovány ani zpracovány, si při vývozu do jedné z ostatních smluvních stran Dohody o EHP uchovají svůj původ.

Článek 8

Podmínky pro použití kumulace původu

1.   Kumulaci stanovenou v článku 7 lze použít pouze za předpokladu, že:

a)

mezi uplatňujícími smluvními stranami zapojenými do získání statusu původu a smluvní stranou určení Dohody o EHP se uplatňuje preferenční obchodní dohoda v souladu s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (GATT) a

b)

zboží získalo status původu použitím pravidel původu, která se shodují s pravidly uvedenými v těchto pravidlech.

2.   Oznámení o splnění nezbytných podmínek pro použití kumulace se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie (řadě C) a v úředním tisku v dalších smluvních stranách Dohody o EHP v souladu s jejich vlastními postupy.

Kumulace stanovená v článku 7 se použije ode dne uvedeného v těchto oznámeních.

Smluvní strany Dohody o EHP poskytnou Evropské komisi podrobné informace o příslušných dohodách uzavřených s jinými uplatňujícími smluvními stranami, včetně dat vstupu těchto pravidel v platnost.

3.   Pokud produkty získaly status původu použitím kumulace původu v souladu s článkem 7, měl by doklad o původu obsahovat prohlášení v anglickém jazyce „CUMULATION APPLIED WITH (název příslušné uplatňující smluvní strany / smluvních stran v anglickém jazyce)“.

V případě, že je jako doklad o původu použito průvodní osvědčení EUR.1, uvede se toto prohlášení v kolonce 7 průvodního osvědčení EUR.1.

4.   Smluvní strana Dohody o EHP se může v případě produktů vyvážených v rámci EHP, jež získaly status původu použitím kumulace původu v souladu s článkem 7, rozhodnout upustit od povinnosti uvést v dokladu o původu prohlášení uvedené v odstavci 3 tohoto článku (1).

Smluvní strany Dohody o EHP toto upuštění oznámí Evropské komisi v souladu s čl. 8 odst. 2.

Článek 9

Určující jednotka

1.   Určující jednotkou pro použití těchto pravidel je konkrétní produkt, který je považován za základní jednotku při svém zařazení do nomenklatury harmonizovaného systému. Z toho vyplývá, že:

a)

je-li produkt sestávající ze skupiny nebo sestavy předmětů zařazen podle harmonizovaného systému do jednoho čísla, je určující jednotkou tento celek;

b)

sestává-li zásilka z více stejných produktů zařazených do stejného čísla harmonizovaného systému, zohlední se při použití těchto pravidel každý jednotlivý produkt.

2.   Je-li podle všeobecného pravidla 5 harmonizovaného systému zařazován s produktem i jeho obal, považuje se pro účely určení původu za jeden celek s produktem.

3.   Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem, které jsou součástí jeho běžného vybavení a jsou zahrnuty v jeho ceně ze závodu, se považují za jeden celek s dotyčným strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem.

Článek 10

Soupravy

Soupravy ve smyslu všeobecného pravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní produkty, jestliže jsou původními produkty všechny součásti, z nichž se skládají.

Soupravy, které se skládají z původních i nepůvodních produktů, se však považují za původní produkt jako celek, jestliže hodnota nepůvodních produktů netvoří více než 15 % ceny soupravy ze závodu.

Článek 11

Neutrální prvky

Při určování, zda je produkt původní, se nezohledňuje původ těchto prvků, jež mohou být použity při jeho výrobě:

a)

energie a paliv;

b)

zařízení a vybavení;

c)

strojů a nástrojů;

d)

dalšího zboží, které se nestává ani nemá stát součástí konečného složení produktu.

Článek 12

Odděleně vedené účetnictví

1.   Jsou-li pro opracování nebo zpracování produktu použity původní a nepůvodní zastupitelné materiály, mohou hospodářské subjekty zajišťovat správu materiálů za použití metody odděleně vedeného účetnictví, aniž by se materiály uchovávaly odděleně.

2.   Hospodářské subjekty mohou zajišťovat správu původních a nepůvodních zastupitelných produktů čísla 1701 za použití metody odděleně vedeného účetnictví, aniž by se produkty uchovávaly odděleně.

3.   Smluvní strany Dohody o EHP mohou požadovat, aby uplatňování odděleně vedeného účetnictví podléhalo předchozímu povolení celních orgánů. Celní orgány mohou povolení udělovat za jakýchkoli podmínek, jež považují za vhodné, a sledují využívání povolení. Celní orgány mohou povolení kdykoli odejmout, pokud je držitel jakýmkoli způsobem nesprávně využívá nebo neplní jakoukoli jinou podmínku stanovenou v těchto pravidlech.

Použitím odděleně vedeného účetnictví musí být zajištěno, aby za „produkty pocházející z EHP“ nebylo nikdy možné považovat více produktů, než by tomu bylo v případě, že by byla použita metoda fyzického oddělení zásob.

Metoda se povoluje a její uplatňování se zaznamenává na základě všeobecných účetních zásad uplatňovaných ve smluvní straně Dohody o EHP.

4.   Držitel povolení k použití metody podle odstavců 1 a 2 žádá o doklady o původu pro množství produktů, které se mohou považovat za pocházející z EHP, nebo tyto doklady vyhotovuje. Na žádost celních orgánů předloží držitel prohlášení o tom, jak bylo dané množství spravováno.

HLAVA III

ÚZEMNÍ POŽADAVKY

Článek 13

Územní zásada

1.   Podmínky stanovené v hlavě II musí být plněny v EHP nepřetržitě.

2.   Jsou-li původní produkty vyvezené z EHP do jiné země vráceny, považují se za nepůvodní, nelze-li celním orgánům věrohodně prokázat, že:

a)

vrácené produkty jsou totožné s vyvezenými a

b)

byly případně podrobeny pouze operacím nezbytným pro jejich uchování v dobrém stavu po dobu pobytu v dané zemi nebo při jejich vývozu.

3.   Získání statusu původu v souladu s podmínkami stanovenými v hlavě II není dotčeno opracováním nebo zpracováním provedeným mimo EHP na materiálech vyvezených z EHP a následně tam znovu dovezených za předpokladu, že:

a)

uvedené materiály jsou zcela získány v EHP nebo byly před vyvezením opracovány nebo zpracovány nad rámec operací uvedených v článku 6 a

b)

celním orgánům lze věrohodně prokázat, že:

i)

zpět dovezené produkty byly získány opracováním nebo zpracováním vyvezených materiálů a

ii)

celková přidaná hodnota nabytá mimo EHP při uplatnění tohoto článku nepřesahuje 10 % ceny ze závodu výsledného produktu, pro který se požaduje status původu.

4.   Pro účely odstavce 3 tohoto článku se podmínky pro získání statusu původu stanovené v hlavě II nevztahují na opracování nebo zpracování provedené mimo EHP. Je-li však k určení statusu původu výsledného produktu použito pravidlo v seznamu v příloze II, které stanoví nejvyšší hodnotu všech použitých nepůvodních materiálů, nesmí součet celkové hodnoty nepůvodních materiálů použitých na území dotčené smluvní strany Dohody o EHP a celkové přidané hodnoty nabyté mimo EHP při uplatnění tohoto článku přesáhnout stanovený procentní podíl.

5.   Pro účely použití odstavců 3 a 4 se „celkovou přidanou hodnotou“ rozumějí všechny náklady vzniklé mimo EHP, včetně hodnoty tam použitých materiálů.

6.   Odstavce 3 a 4 tohoto článku se nevztahují na produkty, které nesplňují podmínky uvedené v seznamu v příloze II nebo které mohou být považovány za dostatečně opracované nebo zpracované pouze při uplatnění všeobecné tolerance stanovené v článku 5.

7.   Jakékoli opracování nebo zpracování, na něž se vztahuje tento článek a které bylo provedeno mimo EHP, se uskuteční v režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo v obdobném režimu.

Článek 14

Nezměnitelnost

1.   Preferenční zacházení stanovené Dohodou o EHP se týká pouze produktů splňujících požadavky těchto pravidel a deklarovaných pro dovoz do smluvní strany Dohody o EHP za předpokladu, že jsou totožné s produkty vyvezenými ze smluvní strany vývozu Dohody o EHP. Před deklarováním k domácímu použití nesmí být pozměněny, jakýmkoli způsobem přetvořeny nebo podrobeny jiným operacím než těm, jež je mají uchovat v dobrém stavu, nebo než je přidání nebo připevnění značek, štítků, pečetí či jakékoli dokumentace s cílem zajistit soulad se specifickými vnitrostátními požadavky smluvní strany dovozu Dohody o EHP, které jsou provedeny pod dohledem celních orgánů v třetí zemi nebo zemích tranzitu nebo v zemi nebo zemích, kde došlo k rozdělení.

2.   Skladování produktů nebo zásilek lze provést, pokud zůstávají ve třetí zemi nebo třetích zemích tranzitu pod dohledem celních orgánů.

3.   Aniž je dotčena hlava V tohoto dodatku, rozdělení zásilek lze provést, pokud zůstávají ve třetí zemi nebo třetích zemích, kde došlo k rozdělení, pod dohledem celních orgánů.

4.   V případě pochybností může smluvní strana dovozu Dohody o EHP kdykoli dovozce nebo jeho zástupce požádat, aby předložil veškeré příslušné doklady poskytující důkaz o splnění podmínek tohoto článku, které lze prokázat jakýmkoli dokladem, a zejména prostřednictvím:

a)

smluvních přepravních dokladů, jako jsou konosamenty;

b)

faktických či konkrétních důkazů založených na značení nebo číslování nákladových kusů;

c)

osvědčení, že nedošlo k manipulaci, jež vydají celní orgány v zemi nebo zemích tranzitu nebo v zemi nebo zemích, kde došlo k rozdělení, nebo jakýchkoli jiných dokladů prokazujících, že zboží zůstalo v zemi nebo zemích tranzitu nebo v zemi nebo zemích, kde došlo k rozdělení, pod dohledem celních orgánů; nebo

d)

jakýchkoli důkazů týkajících se samotného zboží.

Článek 15

Výstavy

1.   Jsou-li původní produkty zaslány na výstavu do jiné země než země, s níž je možná kumulace v souladu s články 7 a 8, a po ukončení výstavy prodány za účelem dovozu do EHP, uplatní se na ně při dovozu Dohoda o EHP, pokud je celním orgánům věrohodně prokázáno, že:

a)

vývozce zaslal produkty ze smluvní strany Dohody o EHP do země konání výstavy a vystavoval je tam;

b)

vývozce tyto produkty prodal osobě v jiné smluvní straně Dohody o EHP nebo je na ni jinak převedl;

c)

produkty byly odeslány během výstavy nebo bezprostředně po ní ve stavu, v jakém na ni byly zaslány, a

d)

produkty nebyly od okamžiku, kdy byly odeslány na výstavu, použity k jinému účelu než k předvedení na této výstavě.

2.   V souladu s hlavou V tohoto dodatku se vydává nebo vyhotovuje doklad o původu, který se obvyklým způsobem předloží celním orgánům smluvní strany dovozu Dohody o EHP. Uvede se v něm název a adresa výstavy. V případě potřeby mohou být požadovány další doklady o podmínkách, za nichž byly produkty vystavovány.

3.   Odstavec 1 se vztahuje na všechny obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné výstavy, veletrhy nebo obdobné veřejné přehlídky či expozice, v jejichž průběhu produkty zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou akcí pořádaných soukromě v prodejnách nebo podnikových prostorách za účelem prodeje zahraničních produktů.

HLAVA IV

NAVRACENÍ CLA NEBO OSVOBOZENÍ OD CLA

Článek 16

Zákaz navracení cla nebo osvobození od cla

1.   Nepůvodní materiály použité při výrobě produktů kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému pocházejících z EHP, pro které je vydáván nebo vyhotovován doklad o původu v souladu s hlavou V tohoto dodatku, nepodléhají ve smluvní straně vývozu Dohody o EHP navracení cla nebo osvobození od cla jakéhokoli druhu.

2.   Zákaz uvedený v odstavci 1 se vztahuje na jakékoli opatření týkající se vrácení, prominutí nebo nezaplacení, částečného nebo úplného, cla nebo poplatků s rovnocenným účinkem uplatňovaných v kterékoli smluvní straně vývozu Dohody o EHP na materiály použité při výrobě, pokud se toto vrácení, prominutí nebo nezaplacení uplatňuje formálně nebo fakticky tehdy, jestliže jsou produkty získané z těchto materiálů vyváženy, a nikoli jsou-li určeny pro domácí použití.

3.   Vývozce produktů uvedených v dokladu o původu musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů předložit veškeré příslušné doklady prokazující, že pro nepůvodní materiály použité při výrobě dotyčných produktů nebylo uplatněno navracení cla a že veškeré clo nebo poplatky s rovnocenným účinkem, které se vztahují na tyto materiály, byly skutečně zaplaceny.

4.   Zákaz uvedený v odstavci 1 tohoto článku se nevztahuje na obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP v případě produktů, jež získaly status původu použitím kumulace původu v souladu s čl. 7 odst. 4 nebo 5.

HLAVA V

DOKLAD O PŮVODU

Článek 17

Obecné požadavky

1.   Ustanovení Dohody o EHP se vztahují na původní produkty při dovozu do některé smluvní strany Dohody o EHP po předložení jednoho z těchto dokladů o původu:

a)

průvodního osvědčení EUR.1, jehož vzor je uveden v příloze IV tohoto dodatku;

b)

v případech uvedených v čl. 18 odst. 1 prohlášení (dále jen „prohlášení o původu“) učiněného vývozcem na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu, který popisuje dotyčné produkty dostatečně podrobně, aby je bylo možné identifikovat; znění prohlášení o původu je uvedeno v příloze III tohoto dodatku.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku se Dohoda o EHP vztahuje na původní produkty ve smyslu těchto pravidel v případech stanovených v článku 27, aniž by bylo nutné předložit některý z dokladů o původu uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

3.   Aniž je dotčen odstavec 1, mohou se smluvní strany Dohody o EHP dohodnout, že pokud jde o jejich vzájemný preferenční obchod, jsou doklady o původu uvedené v odst. 1 písm. a) a b) nahrazovány deklaracemi o původu vyhotovenými vývozci, kteří jsou registrováni v elektronické databázi v souladu s vnitřními právními předpisy smluvních stran Dohody o EHP.

Použití deklarace o původu vyhotovené vývozci registrovanými v elektronické databázi, na němž se dohodly dvě nebo více uplatňujících smluvních stran, nebrání použití diagonální kumulace s jinými uplatňujícími smluvními stranami.

4.   Pro účely odstavce 1 se mohou smluvní strany Dohody o EHP dohodnout na zavedení systému umožňujícího elektronické vydávání a/nebo elektronické předkládání dokladů o původu uvedených v odst. 1 písm. a) a b).

5.   Pro účely článku 7 přijme v případě použití čl. 8 odst. 4 vývozce usazený v uplatňující smluvní straně, který vydá doklad o původu nebo o něj požádá na základě jiného dokladu o původu, u něhož bylo upuštěno od povinnosti připojit prohlášení jinak vyžadované podle čl. 8 odst. 3, veškeré nezbytné kroky k zajištění toho, aby byly splněny podmínky pro uplatňování kumulace, a musí být připraven předložit celním orgánům veškeré příslušné doklady.

Článek 18

Podmínky pro vyhotovení prohlášení o původu

1.   Prohlášení o původu podle čl. 17 odst. 1 písm. b) může vyhotovit:

a)

schválený vývozce ve smyslu článku 19 nebo

b)

kterýkoli vývozce pro jakoukoli zásilku sestávající z jednoho nebo více nákladových kusů obsahujících původní produkty, jejichž celková hodnota nepřesahuje 6 000 EUR.

2.   Prohlášení o původu může být vyhotoveno, jestliže lze dotyčné produkty považovat za produkty pocházející z EHP nebo uplatňující smluvní strany a jestliže tyto produkty splňují ostatní podmínky těchto pravidel.

3.   Vývozce, který vyhotovuje prohlášení o původu, musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů smluvní strany vývozu Dohody o EHP předložit veškeré příslušné doklady prokazující status původu dotyčných produktů a splnění ostatních podmínek těchto pravidel.

4.   Prohlášení o původu, jehož znění je obsaženo v příloze III tohoto dodatku, vyhotovuje vývozce v některém z jazykových znění uvedených v této příloze a v souladu s vnitrostátním právem země vývozu na psacím stroji, razítkem nebo tiskem na faktuře, dodacím listu nebo jiném obchodním dokladu. Je-li prohlášení psáno rukou, musí být napsáno inkoustem a hůlkovým písmem.

5.   Prohlášení o původu podepisuje vlastnoručně vývozce. Schválený vývozce ve smyslu článku 19 však není povinen tato prohlášení podepisovat, jestliže se celním orgánům smluvní strany vývozu Dohody o EHP písemně zaváže, že přebírá plnou odpovědnost za jakékoli prohlášení o původu, které jej identifikuje, jako by je vlastnoručně podepsal.

6.   Prohlášení o původu může vývozce vyhotovit při vývozu produktů, jichž se týká, nebo po jejich vývozu (dále jen „dodatečné prohlášení o původu“), je-li předloženo v zemi dovozu do dvou let po dovozu produktů, jichž se týká.

Dojde-li k rozdělení zásilky v souladu s čl. 14 odst. 3 a je-li dodržena tatáž dvouletá lhůta, dodatečné prohlášení o původu vyhotoví schválený vývozce smluvní strany Dohody o EHP, z níž byly dané produkty vyvezeny.

Článek 19

Schválený vývozce

1.   Celní orgány smluvní strany vývozu Dohody o EHP mohou s výhradou vnitrostátních požadavků povolit kterémukoli vývozci usazenému v této smluvní straně Dohody o EHP (dále jen „schválený vývozce“), aby vyhotovoval prohlášení o původu bez ohledu na hodnotu dotyčných produktů.

2.   Vývozce, který o takové povolení žádá, musí celním orgánům věrohodně poskytnout veškeré záruky potřebné k ověření statusu původu produktů a splnění ostatních podmínek těchto pravidel.

3.   Celní orgány přidělí schválenému vývozci číslo celního povolení, které se uvádí v prohlášení o původu.

4.   Celní orgány ověřují, zda je povolení využíváno řádně. Povolení mohou odejmout, pokud je schválený vývozce nesprávně využívá, a jsou povinny tak učinit, jestliže schválený vývozce již neposkytuje záruky uvedené v odstavci 2.

Článek 20

Postup pro vydávání průvodního osvědčení EUR.1

1.   Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány smluvní strany vývozu Dohody o EHP na základě písemné žádosti podané vývozcem nebo na odpovědnost vývozce jeho zplnomocněným zástupcem.

2.   Pro tyto účely vyplní vývozce nebo jeho zplnomocněný zástupce průvodní osvědčení EUR.1 a formulář žádosti, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze IV tohoto dodatku. Tyto formuláře musí být vyplněny v jednom z jazyků, v nichž je sepsána Dohoda o EHP, a v souladu s vnitrostátním právem smluvní strany vývozu Dohody o EHP. Jsou-li formuláře vyplňovány rukou, musí být vyplněny inkoustem a hůlkovým písmem. Popis produktů se uvede v kolonce vyhrazené pro tento účel tak, aby zde nebyly ponechány prázdné řádky. Není-li vyplněna celá kolonka, podtrhne se poslední řádek popisu vodorovnou čarou a prázdný prostor se proškrtne.

3.   Průvodní osvědčení EUR.1 musí v kolonce 7 obsahovat prohlášení v anglickém jazyce „TRANSITIONAL RULES“.

4.   Vývozce žádající o vydání průvodního osvědčení EUR.1 musí být připraven kdykoli na žádost celních orgánů smluvní strany vývozu Dohody o EHP, v níž je průvodní osvědčení EUR.1 vydáno, předložit veškeré příslušné doklady prokazující status původu dotyčných produktů a splnění ostatních podmínek těchto pravidel.

5.   Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány smluvní strany vývozu Dohody o EHP, pokud lze dotyčné produkty považovat za původní produkty a pokud tyto produkty splňují ostatní podmínky těchto pravidel.

6.   Celní orgány vydávající průvodní osvědčení EUR.1 přijmou veškerá nezbytná opatření k ověření statusu původu produktů a splnění ostatních podmínek těchto pravidel. Pro tyto účely mají právo požadovat jakékoli důkazy a provádět jakoukoli kontrolu účtů vývozce nebo jakékoli další kontroly, které považují za vhodné. Dále zajistí, aby formuláře uvedené v odstavci 2 tohoto článku byly řádně vyplněny. Zejména zkontrolují, zda bylo místo vyhrazené pro popis produktů vyplněno takovým způsobem, aby byla vyloučena možnost dodatečného podvodného vpisování údajů.

7.   Datum vydání průvodního osvědčení EUR.1 se uvádí v kolonce 11 průvodního osvědčení EUR.1.

8.   Celní orgány vydají průvodní osvědčení EUR.1 a poskytnou je vývozci, jakmile je vlastní vývoz proveden nebo zajištěn.

Článek 21

Dodatečně vydaná průvodní osvědčení EUR.1

1.   Bez ohledu na čl. 20 odst. 8 může být průvodní osvědčení EUR.1 vydáno po vývozu produktů, jichž se týká, jestliže:

a)

nebylo vydáno při vývozu v důsledku omylu, neúmyslného opomenutí nebo zvláštních okolností;

b)

celním orgánům bylo věrohodně prokázáno, že průvodní osvědčení EUR.1 bylo vydáno, ale nebylo při dovozu přijato z technických důvodů;

c)

konečné určení dotyčných produktů nebylo v okamžiku vývozu známo a bylo rozhodnuto během jejich přepravy či skladování a po možném rozdělení zásilek v souladu s čl. 14 odst. 3;

d)

průvodní osvědčení EUR.1 nebo EUR-MED bylo vydáno v souladu s pravidly celoevropsko-středomořské úmluvy pro produkty, jež jsou rovněž původní v souladu s těmito pravidly; vývozce podnikne všechny nezbytné kroky k zajištění toho, aby byly splněny podmínky pro uplatňování kumulace a aby byl připraven předložit celním orgánům veškeré příslušné doklady prokazující, že produkt je původní podle těchto pravidel, nebo

e)

průvodní osvědčení EUR.1 bylo vydáno na základě čl. 8 odst. 4 a použití čl. 8 odst. 3 se vyžaduje při dovozu do jiné uplatňující smluvní strany.

2.   Pro účely odstavce 1 vývozce v žádosti uvede místo a datum vývozu produktů, jichž se průvodní osvědčení EUR.1 týká, a odůvodnění této žádosti.

3.   Celní orgány mohou vydat průvodní osvědčení EUR.1 dodatečně do dvou let od data vývozu a pouze po ověření, zda jsou informace uvedené v žádosti vývozce v souladu s údaji v odpovídající evidenci.

4.   Navíc k požadavku podle čl. 20 odst. 3 obsahují dodatečně vydaná průvodní osvědčení EUR.1 tuto poznámku v anglickém jazyce: „ISSUED RETROSPECTIVELY“.

5.   Poznámka uvedená v odstavci 4 se zapíše do kolonky 7 průvodního osvědčení EUR.1.

Článek 22

Vystavení duplikátu průvodního osvědčení EUR.1

1.   V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR.1 může vývozce požádat celní orgány, které je vydaly, o vystavení duplikátu na základě dokladů o vývozu, které mají tyto orgány v držení.

2.   Navíc k požadavku podle čl. 20 odst. 3 obsahuje duplikát vystavený podle odstavce 1 tohoto článku toto slovo v anglickém jazyce: „DUPLICATE“.

3.   Poznámka uvedená v odstavci 2 se zapíše do kolonky 7 duplikátu průvodního osvědčení EUR.1.

4.   Duplikát je opatřen datem vystavení prvopisu průvodního osvědčení EUR.1 a nabývá účinku uvedeným dnem.

Článek 23

Platnost dokladu o původu

1.   Doklad o původu platí deset měsíců ode dne vydání nebo vyhotovení ve smluvní straně vývozu Dohody o EHP a v této lhůtě musí být předložen celním orgánům smluvní strany dovozu Dohody o EHP.

2.   Doklady o původu, které jsou celním orgánům smluvní strany dovozu Dohody o EHP předloženy po uplynutí doby platnosti uvedené v odstavci 1, mohou být přijaty pro účely uplatnění celních preferencí, pokud lhůta stanovená pro jejich předložení nemohla být dodržena v důsledku mimořádných okolností.

3.   V ostatních případech opožděného předložení dokladů o původu je mohou celní orgány smluvní strany dovozu Dohody o EHP přijmout, pokud jim byly dotyčné produkty předloženy před uplynutím uvedené lhůty.

Článek 24

Svobodná pásma

1.   Smluvní strany Dohody o EHP přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby obchodované produkty provázené dokladem o původu, které během dopravy využijí svobodné pásmo na jejich území, nebyly nahrazeny jiným zbožím a nebyly podrobeny jiným operacím, než je obvyklé pro jejich uchování v nezměněném stavu.

2.   Odchylně od odstavce 1 lze v případě, že jsou produkty pocházející z EHP nebo z uplatňující smluvní strany dovezeny do svobodného pásma s dokladem o původu a jsou podrobeny určitému ošetření nebo zpracování, vydat nebo vyhotovit nový doklad o původu, je-li provedené ošetření nebo zpracování v souladu s těmito pravidly.

Článek 25

Požadavky na dovoz

Doklady o původu se předkládají celním orgánům smluvní strany dovozu Dohody o EHP v souladu s postupy platnými v této smluvní straně Dohody o EHP.

Článek 26

Dovoz po částech

Jsou-li na žádost dovozce a za podmínek stanovených celními orgány smluvní strany dovozu Dohody o EHP dováženy po částech rozložené nebo nesložené produkty ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) harmonizovaného systému spadající do tříd XVI a XVII nebo čísel 7308 a 9406, předkládá se celním orgánům jediný doklad o původu pro tyto produkty při dovozu první části.

Článek 27

Osvobození od povinnosti předložit doklad o původu

1.   Produkty, které jsou zasílány v drobných zásilkách soukromými osobami soukromým osobám nebo se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících, se považují za původní produkty bez nutnosti předložit doklad o původu, pokud nejsou dováženy obchodně, pokud dovozce prohlásí, že splňují podmínky těchto pravidel, a pokud o pravdivosti tohoto prohlášení nejsou žádné pochybnosti.

2.   Dovoz se nepovažuje za obchodní dovoz, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

dovoz je příležitostný;

b)

dovoz je tvořen výhradně produkty pro osobní potřebu příjemců nebo cestujících či jejich rodin;

c)

z povahy a množství produktů je zřejmé, že neslouží žádnému obchodnímu účelu.

3.   Celková hodnota těchto produktů nesmí u drobných zásilek překročit 500 EUR a u produktů nacházejících se v osobních zavazadlech cestujících 1 200 EUR.

Článek 28

Rozpory a formální chyby

1.   Zjištění drobných rozporů mezi údaji uvedenými v dokladu o původu a údaji v dokladech, které byly celnímu úřadu předloženy za účelem splnění celních formalit při dovozu produktů, nezakládá neplatnost dokladu o původu, je-li řádně prokázáno, že se tento doklad skutečně vztahuje na předložené produkty.

2.   Zjevné formální chyby, například překlepy, v dokladu o původu nejsou důvodem k odmítnutí dokladů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, nejsou-li takové povahy, že vyvolávají pochybnosti o správnosti údajů v nich obsažených.

Článek 29

Prohlášení dodavatele

1.   Je-li ve smluvní straně Dohody o EHP vydáno průvodní osvědčení EUR.1 nebo vyhotoveno prohlášení o původu pro původní produkty, při jejichž výrobě bylo v souladu s čl. 7 odst. 3 nebo 4 použito zboží, které pochází z jiné uplatňující smluvní strany a bylo tam opracováno nebo zpracováno, aniž by získalo status preferenčního původu, přihlíží se k prohlášení dodavatele týkajícímu se tohoto zboží v souladu s tímto článkem.

2.   Prohlášení dodavatele uvedené v odstavci 1 slouží jako důkaz o opracování nebo zpracování, kterému bylo dotyčné zboží podrobeno v EHP nebo v uplatňující smluvní straně, pro účely stanovení, zda lze produkty, při jejichž výrobě bylo toto zboží použito, považovat za produkty pocházející z EHP a zda tyto produkty splňují ostatní podmínky těchto pravidel.

3.   Dodavatel vyhotoví samostatné prohlášení dodavatele, s výjimkou případů uvedených v odstavci 4, pro každou zásilku zboží, a to způsobem stanoveným v příloze VI na listu papíru, který se přikládá k faktuře, dodacímu listu nebo jinému obchodnímu dokladu, v němž je dotyčné zboží popsáno dostatečně podrobně, aby je bylo možné identifikovat.

4.   Dodává-li dodavatel určitému zákazníkovi pravidelně zboží, u kterého se předpokládá, že opracování nebo zpracování provedené v EHP nebo v uplatňující smluvní straně se po určitou dobu nezmění, může poskytnout jednorázové prohlášení dodavatele, které se vztahuje i na následné zásilky tohoto zboží (dále jen „dlouhodobé prohlášení dodavatele“). Dlouhodobé prohlášení dodavatele platí zpravidla po dobu nejvýše dvou let ode dne vyhotovení. Celní orgány uplatňující smluvní strany, kde je prohlášení vyhotoveno, stanoví podmínky, za kterých může být používáno i po delší dobu. Dodavatel vyhotoví dlouhodobé prohlášení dodavatele způsobem stanoveným v příloze VII a dotyčné zboží popíše dostatečně podrobně, aby je bylo možné identifikovat. Prohlášení poskytne dotyčnému zákazníkovi před dodáním první zásilky zboží, ke které se prohlášení vztahuje, nebo společně s první zásilkou. Přestane-li dlouhodobé prohlášení dodavatele týkající se dodávaného zboží platit, vyrozumí o tom dodavatel neprodleně zákazníka.

5.   Prohlášení dodavatele uvedená v odstavcích 3 a 4 jsou napsána na stroji nebo vytištěna v jednom z jazyků Dohody o EHP, v souladu s vnitrostátním právem uplatňující smluvní strany, kde jsou vyhotovena, a jsou opatřena vlastnoručním podpisem dodavatele. Prohlášení může být rovněž napsáno rukou; v takovém případě musí být napsáno inkoustem a hůlkovým písmem.

6.   Dodavatel vyhotovující prohlášení je připraven kdykoli na žádost celních orgánů uplatňující smluvní strany, v níž je prohlášení vyhotoveno, předložit veškeré příslušné doklady prokazující, že údaje uvedené v tomto prohlášení jsou správné.

Článek 30

Částky vyjádřené v eurech

1.   Pro účely uplatňování čl. 18 odst. 1 písm. b) a čl. 27 odst. 3 v případech, kdy jsou produkty fakturovány v jiné měně než v eurech, stanoví každá z dotčených zemí každoročně částky v národních měnách smluvních stran Dohody o EHP odpovídající částkám vyjádřeným v eurech.

2.   Na zásilku se vztahuje čl. 18 odst. 1 písm. b) nebo čl. 27 odst. 3 na základě měny, ve které je vystavena faktura, podle částky stanovené dotčenou zemí.

3.   Částky, které se mají použít v jakékoli dané národní měně, jsou přepočtem částek vyjádřených v eurech na tuto měnu podle kurzu platného k prvnímu pracovnímu dni měsíce října. Částky se sdělují Evropské komisi do 15. října a platí od 1. ledna následujícího roku. Evropská komise oznamuje tyto částky všem dotčeným zemím.

4.   Smluvní strany Dohody o EHP mohou částku vyplývající z přepočtu částky vyjádřené v eurech na jejich národní měnu zaokrouhlit směrem nahoru nebo dolů. Zaokrouhlená částka se nesmí odlišovat od částky vyplývající z přepočtu o více než 5 %. Smluvní strana může ponechat ekvivalent částky vyjádřené v eurech ve své národní měně nezměněn, jestliže v okamžiku každoroční úpravy stanovené v odstavci 3 přepočet této částky před zaokrouhlením převyšuje stávající ekvivalent v národní měně o méně než 15 %. Ekvivalent v národní měně může zůstat nezměněn, pokud by z přepočtu vyplýval pokles jeho hodnoty.

5.   Částky vyjádřené v eurech přezkoumá na žádost smluvní strany Dohody o EHP Smíšený výbor EHP. Při přezkumu posuzuje Smíšený výbor EHP potřebu zachování účinků příslušných limitů v reálných hodnotách. K tomuto účelu může rozhodnout o úpravě částek vyjádřených v eurech.

HLAVA VI

ZÁSADY SPOLUPRÁCE A PÍSEMNÉ DOKLADY

Článek 31

Písemné doklady, uchovávání dokladů o původu a podpůrných dokladů

1.   Vývozce, který vyhotovil prohlášení o původu nebo požádal o průvodní osvědčení EUR.1, uchovává tyto doklady o původu a veškeré doklady prokazující status původu produktu v tištěné nebo elektronické podobě po dobu nejméně tří let ode dne vydání nebo vyhotovení prohlášení o původu.

2.   Dodavatel vyhotovující prohlášení dodavatele uchovává kopie prohlášení a veškerých faktur, dodacích listů nebo jiných obchodních dokladů, k nimž je prohlášení připojeno, a doklady uvedené v čl. 29 odst. 6 po dobu nejméně tří let.

Dodavatel vyhotovující dlouhodobé prohlášení dodavatele uchovává kopie prohlášení a veškerých faktur, dodacích listů nebo jiných obchodních dokladů týkajících se zboží, na které se vztahuje prohlášení zaslané příslušnému zákazníkovi, jakož i doklady uvedené v čl. 29 odst. 6 po dobu nejméně tří let. Uvedená lhůta se počítá ode dne skončení platnosti dlouhodobého prohlášení dodavatele.

3.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku jsou doklady prokazujícími status původu mimo jiné:

a)

přímý důkaz o činnostech prováděných vývozcem nebo dodavatelem při získávání produktu, který se nachází například v jeho účtech nebo vnitřním účetnictví;

b)

doklady prokazující status původu použitých materiálů, vydané nebo vyhotovené v příslušné uplatňující smluvní straně v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy;

c)

doklady prokazující opracování nebo zpracování materiálů v příslušné smluvní straně Dohody o EHP, vyhotovené nebo vydané v této smluvní straně Dohody o EHP v souladu s jejími vnitrostátními právními předpisy;

d)

prohlášení o původu nebo průvodní osvědčení EUR.1 prokazující status původu použitých materiálů, vyhotovená nebo vydaná ve smluvních stranách Dohody o EHP v souladu s těmito pravidly;

e)

vhodné důkazy týkající se opracování nebo zpracování provedeného mimo EHP za použití článků 13 a 14, prokazující splnění podmínek těchto článků.

4.   Celní orgány smluvní strany vývozu Dohody o EHP vydávající průvodní osvědčení EUR.1 uchovávají formulář žádosti uvedený v čl. 20 odst. 2 po dobu nejméně tří let.

5.   Celní orgány smluvní strany dovozu Dohody o EHP uchovávají prohlášení o původu a průvodní osvědčení EUR.1, jež jim byla předložena, po dobu nejméně tří let.

6.   S prohlášeními dodavatele, která dokládají opracování nebo zpracování použitých materiálů v uplatňující smluvní straně nebo v EHP a která byla vyhotovena v této smluvní straně nebo v EHP, se zachází jako s dokladem uvedeným v čl. 18 odst. 3, čl. 20 odst. 4 a čl. 29 odst. 6, který prokazuje, že produkty uvedené v průvodním osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení o původu mohou být považovány za produkty pocházející z této uplatňující smluvní strany nebo z EHP a že splňují ostatní podmínky těchto pravidel.

Článek 32

Řešení sporů

Pokud v souvislosti s postupy ověřování uvedenými v článcích 34 a 35 nebo v souvislosti s výkladem tohoto dodatku vyvstanou spory, které nelze vyřešit mezi celními orgány žádajícími o ověření a celními orgány příslušnými k jeho provedení, předkládají se Smíšenému výboru EHP.

Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány smluvní strany dovozu Dohody o EHP řídí právními předpisy dané země.

HLAVA VII

SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 33

Oznamování a spolupráce

1.   Celní orgány smluvních stran Dohody o EHP si navzájem předají vzory otisků razítek, která jejich celní úřady používají pro vydávání průvodních osvědčení EUR.1, vzory čísel povolení udělovaných schváleným vývozcům a adresy celních orgánů příslušných pro ověřování těchto osvědčení a prohlášení o původu.

2.   Za účelem náležitého uplatňování těchto pravidel si smluvní strany Dohody o EHP prostřednictvím příslušných celních orgánů poskytují vzájemnou pomoc při ověřování pravosti průvodních osvědčení EUR.1, prohlášení o původu a prohlášení dodavatele a při kontrole správnosti údajů v nich obsažených.

Článek 34

Ověřování dokladů o původu

1.   Následné ověřování dokladů o původu se provádí namátkově nebo vždy v případech, kdy mají celní orgány smluvní strany dovozu Dohody o EHP důvodné pochybnosti o pravosti těchto dokladů, o statusu původu dotyčných produktů nebo o splnění ostatních podmínek těchto pravidel.

2.   Žádají-li o následné ověření, vrátí celní orgány smluvní strany dovozu Dohody o EHP průvodní osvědčení EUR.1 a fakturu, pokud byla předložena, prohlášení o původu nebo kopie těchto dokladů celním orgánům smluvní strany vývozu Dohody o EHP a podle potřeby uvedou důvody své žádosti o ověření. Spolu se žádostí o ověření zašlou rovněž veškeré získané doklady a informace nasvědčující tomu, že údaje obsažené v dokladu původu nejsou správné.

3.   Ověření provádějí celní orgány smluvní strany vývozu Dohody o EHP. Pro tyto účely mají právo požadovat jakékoli důkazy a provádět jakoukoli kontrolu účtů vývozce nebo jakékoli další kontroly, které považují za vhodné.

4.   Jestliže se celní orgány smluvní strany dovozu Dohody o EHP rozhodnou pozastavit preferenční zacházení pro dotyčné produkty až do výsledku ověření, nabídnou dovozci propuštění produktů, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.

5.   Celní orgány, které požádaly o ověření, jsou o jeho výsledcích informovány co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou doklady pravé, zda lze dotyčné produkty považovat za produkty pocházející z EHP a zda tyto produkty splňují ostatní podmínky těchto pravidel.

6.   Jestliže v případě důvodných pochybností neobdrží žádající celní orgány žádnou odpověď do deseti měsíců ode dne podání žádosti o ověření nebo jestliže odpověď neobsahuje dostatečné údaje k určení pravosti daného dokladu nebo skutečného původu produktů, nepřiznají nárok na preference, s výjimkou mimořádných okolností.

Článek 35

Ověřování prohlášení dodavatele

1.   Následné ověřování prohlášení dodavatele nebo dlouhodobých prohlášení dodavatele lze provádět namátkově nebo vždy v případech, kdy mají celní orgány smluvní strany Dohody o EHP, kde byla tato prohlášení vzata v úvahu pro vydání průvodního osvědčení EUR.1 nebo pro vyhotovení prohlášení o původu, důvodné pochybnosti o jejich pravosti nebo o správnosti údajů v nich obsažených.

2.   Pro účely odstavce 1 vrátí celní orgány smluvní strany uvedené v odstavci 1 prohlášení dodavatele nebo dlouhodobé prohlášení dodavatele a faktury, dodací listy nebo jiné obchodní doklady týkající se zboží, ke kterému se prohlášení vztahuje, celním orgánům uplatňující smluvní strany, kde bylo prohlášení vyhotoveno, a podle potřeby uvedou věcné nebo formální důvody své žádosti o ověření.

Spolu se žádostí o následné ověření zašlou rovněž veškeré získané doklady a informace nasvědčující tomu, že údaje obsažené v prohlášení dodavatele nebo dlouhodobém prohlášení dodavatele nejsou správné.

3.   Ověření provádějí celní orgány uplatňující smluvní strany, kde bylo prohlášení dodavatele nebo dlouhodobé prohlášení dodavatele vyhotoveno. Pro tyto účely mají právo požadovat jakékoli důkazy a provádět jakoukoli kontrolu účtů dodavatele nebo jakékoli další kontroly, které považují za vhodné.

4.   Celní orgány, které požádaly o ověření, jsou o jeho výsledcích informovány co nejdříve. Z výsledků musí být zřejmé, zda jsou informace obsažené v prohlášení dodavatele nebo dlouhodobém prohlášení dodavatele správné, a celní orgány z nich musí být schopny určit, zda a do jaké míry může být toto prohlášení vzato v úvahu pro vydání průvodního osvědčení EUR.1 nebo pro vyhotovení prohlášení o původu.

Článek 36

Sankce

Každá smluvní strana Dohody o EHP stanoví uložení trestních, občanskoprávních nebo správních sankcí za porušení jejích vnitrostátních právních předpisů v souvislosti s těmito pravidly.

HLAVA VIII

UPLATŇOVÁNÍ DODATKU A

Článek 37

Lichtenštejnsko

Aniž je dotčen článek 2, produkt pocházející z Lichtenštejnska se vzhledem k celní unii mezi Švýcarskem a Lichtenštejnskem považuje za produkt pocházející ze Švýcarska.

Článek 38

Republika San Marino

Aniž je dotčen článek 2, produkt pocházející z Republiky San Marino se vzhledem k celní unii mezi Evropskou unií a Republikou San Marino považuje za produkt pocházející z Evropské unie.

Článek 39

Andorrské knížectví

Aniž je dotčen článek 2, produkt pocházející z Andorrského knížectví zařazený do kapitol 25 až 97 harmonizovaného systému se vzhledem k celní unii mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím považuje za produkt pocházející z Evropské unie.

Článek 40

Ceuta a Melilla

1.   Pro účely těchto pravidel nezahrnuje pojem „EHP“ Ceutu a Melillu.

2.   Pro účely uplatňování protokolu 49 Dohody o EHP týkajícího se produktů pocházejících z Ceuty a Melilly se tato pravidla použijí obdobně s výhradou zvláštních podmínek stanovených v příloze V.

PŘÍLOHA I

ÚVODNÍ POZNÁMKY K SEZNAMU V PŘÍLOZE II

Poznámka1 –   Obecný úvod

Seznam stanoví pro každý produkt podmínky, které musí být splněny, aby tento produkt mohl být považován za dostatečně opracovaný nebo zpracovaný ve smyslu článku 4 hlavy II tohoto dodatku. Jsou čtyři různé typy pravidel, které se liší podle produktu:

a)

opracováním nebo zpracováním není překročen maximální obsah nepůvodních materiálů;

b)

opracováním nebo zpracováním se čtyřmístný kód čísla harmonizovaného systému nebo šestimístný kód položky harmonizovaného systému vyrobených produktů liší od čtyřmístného kódu čísla harmonizovaného systému, resp. šestimístného kódu položky použitých materiálů;

c)

je provedeno zvláštní opracování nebo zpracování;

d)

na některých zcela získaných materiálech je provedeno opracování nebo zpracování.

Poznámka 2 –   Struktura seznamu

2.1

První dva sloupce seznamu popisují získaný produkt. Sloupec (1) obsahuje číslo nebo kapitolu harmonizovaného systému a ve sloupci (2) je uveden popis zboží odpovídající v tomto systému danému číslu nebo kapitole. Ke každému údaji v prvních dvou sloupcích je ve sloupci (3) stanoveno pravidlo. Je-li v některých případech před údajem ve sloupci (1) uvedeno „ex“, znamená to, že se pravidla ve sloupci (3) týkají pouze té části čísla, která je uvedena ve sloupci (2).

2.2

Pokud je ve sloupci (1) uvedena skupina čísel nebo číslo kapitoly, a popis produktů ve sloupci (2) je tudíž obecný, platí příslušná pravidla ve sloupci (3) pro všechny produkty, které jsou podle harmonizovaného systému zařazeny v kterémkoli čísle uvedené skupiny nebo kapitoly ve sloupci (1).

2.3

Jsou-li v seznamu stanovena rozdílná pravidla pro různé produkty patřící do téhož čísla, obsahuje každá odrážka popis té části čísla, které odpovídají příslušná pravidla ve sloupci (3).

2.4

Jsou-li ve sloupci (3) stanovena dvě alternativní pravidla oddělená slovem „nebo“, je na vývozci, které si vybere.

Poznámka 3 –   Příklady použití pravidel

3.1

Ustanovení článku 4 hlavy II tohoto dodatku, jež se týkají produktů, které získaly status původu a které byly použity při výrobě jiných produktů, se použijí bez ohledu na to, zda byl status původu získán v závodě, kde jsou tyto produkty používány, nebo v jiném závodě v EHP.

3.2

Podle článku 6 hlavy II tohoto dodatku musí provedené opracování nebo zpracování přesahovat seznam operací v něm uvedených. Pokud tomu tak není, zboží není způsobilé pro udělení výhod preferenčního zacházení, i když jsou splněny podmínky stanovené v níže uvedeném seznamu.

S výhradou článku 6 hlavy II tohoto dodatku stanoví pravidla v seznamu minimální opracování nebo zpracování, které je nezbytné, přičemž vyšším stupněm opracování nebo zpracování se rovněž získá status původu; naopak při nižším stupni opracování nebo zpracování nemůže být produktu status původu udělen.

Jestliže tedy pravidlo stanoví, že nepůvodní materiál lze použít na určitém stupni výroby, je použití takového materiálu přípustné při předcházejícím stupni výroby, nikoli však při stupni pozdějším.

Jestliže pravidlo stanoví, že nepůvodní materiál nelze použít na určitém stupni výroby, je použití materiálů přípustné při předcházejícím stupni výroby, nikoli však při stupni pozdějším.

Příklad: Pokud pravidlo v seznamu pro kapitolu 19 stanoví, že „nepůvodní materiály čísel 1101 až 1108 nesmí přesáhnout 20 % hmotnosti“, použití (tj. dovoz) obilovin uvedených v kapitole 10 (materiály při předcházejícím stupni výroby) není omezeno.

3.3

Aniž je dotčena poznámka 3.2, pokud pravidlo používá vyjádření „Výroba z materiálů kteréhokoli čísla“, lze použít materiály kteréhokoli čísla (čísel) (i materiály stejného popisu a čísla jako u produktu), avšak s podmínkou splnění všech zvláštních omezení, která mohou být též obsažena v tomto pravidle.

Vyjádření „Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla…“ nebo „Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů stejného čísla jako produkt“ znamená, že je možné použít materiály kteréhokoli čísla (čísel) s výjimkou materiálů stejného popisu, jako je popis produktu uvedený ve sloupci (2) seznamu.

3.4

Určuje-li pravidlo v seznamu, že při výrobě lze použít více než jeden druh materiálu, znamená to, že je možno použít jeden nebo více materiálů. Pravidlo nevyžaduje, aby byly použity všechny.

3.5

Stanoví-li pravidlo v seznamu, že produkt musí být vyroben z konkrétního materiálu, nebrání tato podmínka použití jiných materiálů, které ze své podstaty nemohou tomuto pravidlu vyhovět.

3.6

Jestliže jsou v pravidle v seznamu uvedeny dva procentní podíly, které stanoví maximální hodnotu nepůvodních materiálů, které mohou být použity, pak tyto procentní podíly nelze sčítat. Jinými slovy, maximální hodnota všech použitých nepůvodních materiálů nesmí nikdy přesáhnout vyšší z daných procentních podílů. Jednotlivé procentní podíly vztahující se na konkrétní materiály navíc nesmějí být překročeny.

Poznámka 4 –   Obecná ustanovení týkající se některých zemědělských produktů

4.1

Se zemědělskými produkty spadajícími do kapitol 6, 7, 8, 9, 10, 12 a čísla 2401, které jsou vypěstovány nebo sklizeny v EHP, se zachází jako s produkty pocházejícími z EHP, i když jsou vypěstovány z dovezených semen, cibulí, podnoží, řízků, roubů, výhonů, pupenů nebo jiných živých částí rostlin.

4.2

V případech, kdy obsah nepůvodního cukru v daném produktu podléhá omezením, vezme se pro výpočet těchto omezení v úvahu hmotnost cukru čísel 1701 (sacharóza) a 1702 (např. fruktóza, glukóza, laktóza, maltóza, izoglukóza nebo invertní cukr) použitého při výrobě konečného produktu a při výrobě nepůvodních produktů zapracovaných do konečného produktu.

Poznámka 5 –   Terminologie používaná pro některé textilní produkty

5.1

Pojmem „přírodní vlákna“ se v seznamu rozumějí vlákna jiná než umělá nebo syntetická. Tento pojem je omezen na fáze zpracování před spřádáním, včetně odpadu, a není-li uvedeno jinak, zahrnuje vlákna mykaná, česaná nebo jinak zpracovaná, avšak nespředená.

5.2

Pojem „přírodní vlákna“ zahrnuje žíně čísla 0511, hedvábí čísel 5002 a 5003, vlnu a jemné nebo hrubé zvířecí chlupy čísel 5101 až 5105, bavlněná vlákna čísel 5201 až 5203 a jiná rostlinná vlákna čísel 5301 až 5305.

5.3

Pojmy „textilní vláknina“, „chemické materiály“ a „papírenské materiály“ se v seznamu používají k označení materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63, které lze použít pro výrobu umělých, syntetických nebo papírových vláken nebo přízí.

5.4

Pojem „syntetická nebo umělá střižová vlákna“ se v seznamu používá k označení kabelu ze syntetických nebo umělých filamentů, syntetických nebo umělých střižových vláken nebo odpadu čísel 5501 až 5507.

5.5

Potisk (ve spojení s tkaním, pletením/háčkováním, všíváním nebo vločkováním) je definován jako technika, kterou textilní podklad získá objektivně posouditelnou vlastnost trvalé povahy, jako je barva, vzor nebo technická účinnost, s použitím válcové, filmové, digitální nebo transferové techniky.

5.6

Potisk (jako samostatná operace) je definován jako technika, kterou textilní podklad získá objektivně posouditelnou vlastnost trvalé povahy, jako je barva, vzor nebo technická účinnost, s použitím válcové, filmové, digitální nebo transferové techniky ve spojení s nejméně dvěma přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je praní, bělení, mercerování, tepelná úprava, počesávání, kalandrování, úprava proti srážlivosti, trvalá konečná úprava, dekatování, impregnování, zašívání a nopování), pokud hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu.

Poznámka 6 –   Přípustné odchylky pro produkty vyrobené ze směsi textilních materiálů

6.1

Odkazuje-li se u určitého produktu v seznamu na tuto poznámku, neplatí podmínky stanovené ve sloupci (3) pro žádné základní textilní materiály použité při výrobě daného produktu, jejichž souhrnná hmotnost nepřesahuje 15 % celkové hmotnosti všech použitých základních textilních materiálů (viz též poznámky 6.3 a 6.4).

6.2

Přípustnou odchylku uvedenou v poznámce 6.1 lze však uplatnit pouze na směsové výrobky, které byly vyrobeny ze dvou nebo více základních textilních materiálů.

Základními textilními materiály se rozumí:

hedvábí,

vlna,

hrubé zvířecí chlupy,

jemné zvířecí chlupy,

žíně,

bavlna,

papírenské materiály a papír,

len,

konopí,

juta a jiná textilní lýková vlákna,

sisal a jiná textilní vlákna rodu Agave,

kokosová, abaková, ramiová a jiná rostlinná textilní vlákna,

syntetická nekonečná vlákna z polypropylenu,

syntetická nekonečná vlákna z polyesteru,

syntetická nekonečná vlákna z polyamidu,

syntetická nekonečná vlákna z polyakrylonitrilu,

syntetická nekonečná vlákna z polyimidu,

syntetická nekonečná vlákna z polytetrafluorethylenu,

syntetická nekonečná vlákna z polyfenylensulfidu,

syntetická nekonečná vlákna z polyvinylchloridu,

jiná syntetická nekonečná vlákna,

viskózová umělá nekonečná vlákna,

jiná umělá nekonečná vlákna,

elektricky vodivá vlákna,

syntetická střižová vlákna z polypropylenu,

syntetická střižová vlákna z polyesteru,

syntetická střižová vlákna z polyamidu,

syntetická střižová vlákna z polyakrylonitrilu,

syntetická střižová vlákna z polyimidu,

syntetická střižová vlákna z polytetrafluorethylenu,

syntetická střižová vlákna z polyfenylensulfidu,

syntetická střižová vlákna z polyvinylchloridu,

jiná syntetická střižová vlákna,

viskózová umělá střižová vlákna,

jiná umělá střižová vlákna,

polyuretanová příze s pružnými polyetherovými součástmi, též opředená,

produkty čísla 5605 (metalizované nitě) s páskem, jehož jádro je z hliníkové nebo plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií,

ostatní produkty čísla 5605,

skleněná vlákna,

kovová vlákna,

minerální vlákna.

6.3

V případě produktů zahrnujících „polyuretanovou přízi s pružnými polyetherovými součástmi, též opředenou“ je uvedená přípustná odchylka pro tuto přízi 20 %.

6.4

V případě produktů „s páskem, jehož jádro je z hliníkové nebo plastové fólie, též potažené hliníkovým práškem, o šířce nepřesahující 5 mm, obložené z obou stran přilepenou průsvitnou nebo barevnou plastovou fólií“ je uvedená přípustná odchylka pro tento pásek 30 %.

Poznámka 7 –   Ostatní přípustné odchylky pro některé textilní produkty

7.1

V případě textilních výrobků, které jsou v seznamu označeny poznámkou pod čarou odkazující na tuto poznámku, lze použít textilní materiály (s výjimkou podšívek a mezipodšívek), které nesplňují pravidlo stanovené v seznamu ve sloupci (3) pro dané zhotovené výrobky, za předpokladu, že tyto textilní materiály jsou zařazeny pod číslem jiným, než je číslo produktu, a že jejich hodnota nepřesahuje 15 % ceny produktu ze závodu.

7.2

Aniž je dotčena poznámka 7.3, mohou být materiály nezařazené v kapitolách 50 až 63 volně používány při výrobě textilních výrobků bez ohledu na to, zda obsahují textilie.

7.3

Při uplatnění procentního pravidla se však musí při výpočtu hodnoty použitých nepůvodních materiálů brát v úvahu hodnota materiálů nezařazených v kapitolách 50 až 63.

Poznámka 8 –   Definice specifických procesů a jednoduchých operací prováděných u některých produktů kapitoly 27

8.1

Pro účely čísel ex 2707 a 2713 se „specifickými procesy“ rozumějí:

a)

vakuová destilace;

b)

redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;

c)

krakování;

d)

reformování;

e)

extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

f)

proces zahrnující všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

g)

polymerizace;

h)

alkylace;

i)

izomerace.

8.2

Pro účely čísel 2710, 2711 a 2712 se „specifickými procesy“ rozumějí:

a)

vakuová destilace;

b)

redestilace při velmi pečlivém dělení do frakcí;

c)

krakování;

d)

reformování;

e)

extrakce pomocí selektivních rozpouštědel;

f)

proces zahrnující všechny tyto operace: reakce s koncentrovanou kyselinou sírovou, oleem nebo oxidem sírovým; neutralizace pomocí alkalických činidel; odbarvování a čištění přírodní aktivní zeminou, aktivovanou zeminou, aktivovaným dřevěným uhlím nebo bauxitem;

g)

polymerizace;

h)

alkylace;

i)

izomerace;

j)

pouze v případě těžkých olejů čísla ex 2710: odsiřování vodíkem vedoucí k redukci nejméně 85 % obsahu síry ze zpracovávaného produktu (podle metody ASTM D 1266-59 T);

k)

pouze v případě produktů čísla 2710: odstraňování parafínů jinou metodou než filtrováním;

l)

pouze v případě těžkých olejů čísla ex 2710: zpracování produktů hydrogenací (jiné než při odsiřování) při tlaku vyšším než 20 barů a teplotě vyšší než 250 °C s použitím katalyzátoru, kde vodík v chemické reakci představuje aktivní prvek. Další zpracování mazacích olejů čísla ex 2710 hydrogenační rafinací (např. hydrogenační derafinace nebo odbarvení) pro zlepšení barvy nebo stálosti není považováno za specifický proces;

m)

pouze v případě topných olejů čísla ex 2710: atmosférická destilace, při níž se při 300 °C předestiluje méně než 30 % objemu produktů včetně ztrát (podle metody ASTM D 86);

n)

pouze v případě těžkých olejů jiných než plynových olejů a topných olejů čísla ex 2710: zpracování pomocí elektrického vysokofrekvenčního koronového výboje;

o)

pouze v případě surových produktů čísla ex 2712 (jiných než ropná vazelína, ozokerit, montánní vosk, rašelinný vosk nebo parafín obsahujících méně než 0,75 % hmotnostních oleje): odolejování frakční krystalizací.

8.3

Pro účely čísel ex 2707 a 2713 nejsou pro získání statusu původu postačující jednoduché operace, jako jsou čištění, stáčení, odsolování, odvodňování, filtrování, barvení, značkování, získávání určitého obsahu síry mísením produktů s různým obsahem síry nebo jakákoli kombinace těchto nebo podobných operací.

Poznámka 9 –   Definice specifických procesů a operací prováděných u některých produktů

9.1

Produkty kapitoly 30 získané v EHP s využitím buněčných kultur se považují za produkty pocházející z EHP. „Buněčná kultura“ je vymezena jako kultivace lidských, živočišných a rostlinných buněk v kontrolovaných podmínkách (např. stanovené teploty, růstové médium, směs plynů, pH) mimo živý organismus.

9.2

Produkty kapitol 29 (kromě 2905 43–2905 44), 30, 32, 33 (kromě 3302 10, 3301) 34, 35 (kromě 3501, 3502 11–3502 19, 3502 20, 3505), 36, 37, 38 (kromě 3809 10, 3823, 3824 60, 3826) a 39 (kromě 39.16–39.26) získané v EHP fermentací se považují za produkty pocházející z EHP. „Fermentací“ se rozumí biotechnologický proces, v němž se lidské, živočišné či rostlinné buňky, bakterie, kvasinky, houby nebo enzymy používají k výrobě produktů kapitol 29 až 39.

9.3

Za dostatečná v souladu s čl. 4 odst. 1 se u produktů kapitol 28, 29 (kromě 2905 43–2905 44), 30, 32, 33 (kromě 3302 10, 3301) 34, 35 (kromě 3501, 3502 11–3502 19, 3502 20, 3505), 36, 37, 38 (kromě 3809 10, 3823, 3824 60, 3826) a 39 (kromě 39.16-39.26) považují tato opracování nebo zpracování:

Chemická reakce: „Chemickou reakcí“ se rozumí proces (včetně biochemických procesů), jehož výsledkem je molekula s novou strukturou vzniklou rozbitím intramolekulárních vazeb a vytvořením nových intramolekulárních vazeb nebo změnou prostorového uspořádání atomů v molekule. Chemickou reakci lze vyjádřit změnou „čísla CAS“.

Pro účely původu se neberou v potaz tyto procesy: a) rozpuštění ve vodě nebo v jiných rozpouštědlech; b) odstranění rozpouštědel včetně vody jako rozpouštědla; nebo c) přidání nebo odstranění krystalicky vázané vody. Chemická reakce, jak je vymezena výše, se považuje za udělující původ.

Směsi: Úmyslné míšení nebo směšování (včetně disperze) materiálů v kontrolovaném poměru, kromě přidání ředidel, s cílem splnit předem stanovené specifikace, vedoucí k výrobě produktu s fyzikálními nebo chemickými vlastnostmi, jež jsou důležité pro účely nebo použití tohoto produktu a liší se od vstupních materiálů, se považuje za udělující původ.

Čištění: Čištění se považuje za udělující původ, pokud se provádí v EHP a jeho výsledkem je splnění jednoho z následujících kritérií:

a)

čištění produktu vedoucí k odstranění nejméně 80 % obsahu stávajících nečistot nebo

b)

snížení podílu nečistot nebo jejich odstranění, přičemž výsledkem je produkt vhodný pro jedno nebo více z těchto použití:

i)

farmaceutické, léčebné, kosmetické a veterinární použití nebo látky potravinářské jakosti;

ii)

chemické produkty a činidla pro analytická, diagnostická nebo laboratorní použití;

iii)

prvky a součásti pro použití v mikroelektronice;

iv)

specializovaná optická použití;

v)

biotechnické použití (např. při pěstování buněčných kultur, v genetické technologii nebo jako katalyzátor);

vi)

nosiče používané v procesu separace nebo

vii)

nukleární použití.

Změna velikosti částic: Záměrná a kontrolovaná úprava velikosti částic produktu, jiná než pouhým drcením nebo lisováním, jejímž výsledkem je produkt se stanovenou velikostí částic, stanoveným rozložením velikosti částic nebo stanovenou plochou povrchu, důležitými pro účely výsledného produktu, a s fyzikálními nebo chemickými vlastnostmi odlišnými od výchozích materiálů, se považuje za udělující původ.

Standardní materiály: Standardními materiály (včetně standardních roztoků) se rozumí přípravky vhodné pro analytické, kalibrační nebo referenční použití s přesným stupněm čistoty nebo podíly osvědčenými výrobcem. Výroba standardních materiálů se považuje za udělující původ.

Separace izomerů: Izolace nebo oddělení izomerů ze směsi izomerů se považuje za udělující původ.

PŘÍLOHA II

SEZNAM OPRACOVÁNÍ NEBO ZPRACOVÁNÍ, KTERÁ MUSÍ BÝT PROVEDENA NA NEPŮVODNÍCH MATERIÁLECH, ABY MOHL VYROBENÝ PRODUKT ZÍSKAT STATUS PŮVODU

Kód

Popis produktu

Opracování nebo zpracování prováděné na nepůvodních materiálech, na jehož základě se uděluje status

(1)

(2)

(3)

Kapitola 1

Živá zvířata

Všechna zvířata kapitoly 1 musí být zcela získána

Kapitola 2

Maso a jedlé droby

Výroba, v níž veškeré maso a jedlé droby v produktech této kapitoly musí být zcela získány

Kapitola 3

Ryby a korýši, měkkýši a jiní vodní bezobratlí

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 3 musí být zcela získány

Kapitola 4

Mléko a mléčné výrobky; ptačí vejce; přírodní med; jedlé produkty živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 4 musí být zcela získány

ex kapitola 5

Výrobky živočišného původu, jinde neuvedené ani nezahrnuté, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

ex 0511 91

Vajíčka ryb a jikry nezpůsobilé k lidskému požívání

Všechna vajíčka a jikry musí být zcela získány

Kapitola 6

Živé dřeviny a jiné rostliny; cibule, kořeny a podobné; řezané květiny a okrasná zeleň

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 6 musí být zcela získány

Kapitola 7

Jedlá zelenina a některé kořeny a hlízy

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 7 musí být zcela získány

Kapitola 8

Jedlé ovoce a ořechy; kůra citrusových plodů nebo melounů

Výroba, v níž veškeré použité ovoce, ořechy a kůra citrusových plodů nebo melounů kapitoly 8 musí být zcela získány

Kapitola 9

Káva, čaj, maté a koření

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

Kapitola 10

Obiloviny

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitoly 10 musí být zcela získány

Kapitola 11

Mlýnské výrobky; slad; škroby; inulin; pšeničný lepek

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitol 8, 10 a 11, čísel 0701 , 0714 , 2302 a 2303 a položky 0710 10 musí být zcela získány

Kapitola 12

Olejnatá semena a olejnaté plody; různá zrna, semena a plody; průmyslové nebo léčivé rostliny; sláma a pícniny

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

ex kapitola 13

Šelak; gumy, pryskyřice a jiné rostlinné šťávy a výtažky, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

ex 1302

Pektinové látky, pektináty a pektany

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, v níž hmotnost použitého cukru nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu

Kapitola 14

Rostlinné pletací materiály; rostlinné produkty, jinde neuvedené ani nezahrnuté

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

ex kapitola 15

Živočišné nebo rostlinné tuky a oleje a výrobky vzniklé jejich štěpením; upravené jedlé tuky; živočišné nebo rostlinné vosky, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

1504 až 1506

Tuky a oleje a jejich frakce z ryb nebo mořských savců; tuk z ovčí vlny a tukové látky z něho získané (včetně lanolinu); ostatní živočišné tuky a oleje a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

1508

Podzemnicový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený

Výroba z materiálů kterékoli položky, kromě materiálů stejné položky jako daný produkt

1509 a 1510

Olivový olej a jeho frakce

Výroba, v níž všechny použité rostlinné materiály musí být zcela získány

1511

Palmový olej a jeho frakce, též rafinovaný, ale chemicky neupravený

Výroba z materiálů kterékoli položky, kromě materiálů stejné položky jako daný produkt

ex 1512

Slunečnicový olej a jeho frakce:

 

pro technické nebo průmyslové účely, jiné než pro výrobu potravin určených pro lidskou spotřebu

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

ostatní

Výroba, v níž všechny použité rostlinné materiály musí být zcela získány

1515

Ostatní stálé rostlinné tuky a oleje (včetně jojobového oleje) a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené

Výroba z materiálů kterékoli položky, kromě materiálů stejné položky jako daný produkt

ex 1516

Tuky a oleje a jejich frakce z ryb

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

1520

Glycerol surový; glycerolové vody a glycerolové louhy

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

Kapitola 16

Přípravky z masa, ryb nebo korýšů, měkkýšů nebo jiných vodních bezobratlých

Výroba, v níž všechny použité materiály kapitol 2, 3 a 16 musí být zcela získány

ex kapitola 17

Cukr a cukrovinky, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

1702

Ostatní cukry, včetně chemicky čisté laktózy, maltózy, glukózy a fruktózy, v pevném stavu; cukerné sirupy bez přísady aromatických přípravků nebo barviv; umělý med, též smíšený s přírodním medem; karamel:

 

Chemicky čistá maltóza a fruktóza

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 1702

Ostatní

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž hmotnost použitých materiálů čísel 1101 až 1108 , 1701 a 1703 nepřesahuje 30 % hmotnosti konečného produktu

1704

Cukrovinky (včetně bílé čokolády), neobsahující kakao

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž:

hmotnost použitého cukru nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu

nebo

hodnota použitého cukru nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 18

Kakao a kakaové přípravky, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž hmotnost použitého cukru nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu

ex 1806

Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž:

hmotnost použitého cukru nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu

nebo

hodnota použitého cukru nepřesahuje 30 % ceny produktu ze závodu

1806 10

Kakaový prášek obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž hmotnost použitého cukru nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu

1901

Sladový výtažek; potravinové přípravky z mouky, krupice, krupičky, škrobu nebo sladových výtažků, neobsahující kakao nebo obsahující méně než 40 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté; potravinové přípravky čísel 0401 až 0404 , neobsahující kakao nebo obsahující méně než 5 % hmotnostních kakaa, měřeno na zcela odtučněném základě, jinde neuvedené ani nezahrnuté:

 

Sladový výtažek

Výroba z obilovin kapitoly 10

 

Ostatní

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž individuální hmotnost cukru a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu

1902

Těstoviny, též vařené nebo nadívané (masem nebo jinými nádivkami) nebo jinak připravené, jako špagety, makarony, nudle, lasagne, noky, ravioli, cannelloni; kuskus, též připravený

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž:

hmotnost použitých materiálů čísel 1006 a 1101 až 1108 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu a

hmotnost použitých materiálů kapitol 2, 3 a 16 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu

1903

Tapioka a její náhražky připravené ze škrobu, ve formě vloček, zrn, perel, prachu nebo v podobných formách

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě bramborového škrobu čísla 1108

1904

Výrobky z obilovin získané bobtnáním nebo pražením (například pražené kukuřičné vločky – corn flakes); obiloviny (jiné než kukuřice) v zrnech, ve formě vloček nebo jinak zpracovaných zrn (kromě mouky, krupice a krupičky), předvařené nebo jinak připravené, jinde neuvedené ani nezahrnuté

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž:

hmotnost použitých materiálů čísel 1006 a 1101 až 1108 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu a

hmotnost použitého cukru nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu

1905

Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao; hostie, prázdné oplatky používané pro farmaceutické účely, oplatky na zalepování, rýžový papír a podobné výrobky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž hmotnost použitých materiálů čísel 1006 a 1101 až 1108 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu

ex kapitola 20

Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů nebo jiných částí rostlin, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

2002 a 2003

Rajčata, houby a lanýže, připravené nebo konzervované jinak než v octě nebo kyselině octové

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž všechny použité materiály kapitoly 7 musí být zcela získány

2006

Zelenina, ovoce, ořechy, ovocné kůry a slupky a jiné části rostlin, konzervované cukrem (máčením, glazováním nebo kandováním)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž hmotnost použitého cukru nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu

2007

Džemy, ovocná želé, marmelády, ovocné nebo ořechové protlaky (pyré) a ovocné nebo ořechové pasty, získané vařením, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž hmotnost použitého cukru nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu

ex 2008

Jiné produkty než:

Ořechy bez přídavku cukru nebo alkoholu

Arašídové máslo; směsi z obilovin; palmová jádra; kukuřice

Ovoce a ořechy, vařené jinak než ve vodě nebo v páře, bez přídavku cukru, zmrazené

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž hmotnost použitého cukru nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu

2009

Ovocné šťávy (včetně vinného moštu) a zeleninové šťávy, nezkvašené a bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru nebo jiných sladidel

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž hmotnost použitého cukru nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu

ex kapitola 21

Různé jedlé přípravky, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

2103

Omáčky a přípravky pro omáčky; směsi koření a směsi přísad pro ochucení

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít hořčičnou mouku nebo připravenou hořčici

Hořčičná moučka a připravená hořčice

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

2105

Zmrzlina a podobné výrobky, též s obsahem kakaa

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž:

individuální hmotnost cukru a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu

a

celková kombinovaná hmotnost cukru a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 60 % hmotnosti konečného produktu

2106

Potravinové přípravky, jinde neuvedené ani nezahrnuté

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž hmotnost použitého cukru nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu

ex kapitola 22

Nápoje, lihoviny a ocet, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž všechny použité materiály položek 0806 10 , 2009 61 a 2009 69 musí být zcela získány

2202

Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje, vyjma ovocné nebo zeleninové šťávy čísla 2009

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

2207 a 2208

Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu vyšším nebo nižším než 80 % obj.; destiláty, likéry a jiné lihové nápoje

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě čísel 2207 nebo 2208 , v níž všechny použité materiály položek 0806 10 , 2009 61 a 2009 69 musí být zcela získány

ex kapitola 23

Zbytky a odpady z potravinářského průmyslu; připravené krmivo, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

2309

Přípravky používané k výživě zvířat

Výroba, v níž:

všechny použité materiály kapitol 2 a 3 musí být zcela získány,

hmotnost použitých materiálů kapitol 10 a 11 a čísel 2302 a 2303 nepřesahuje 20 % hmotnosti konečného produktu,

individuální hmotnost cukru a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 40 % hmotnosti konečného produktu a

celková kombinovaná hmotnost cukru a použitých materiálů kapitoly 4 nepřesahuje 50 % hmotnosti konečného produktu

ex kapitola 24

Tabák a vyrobené tabákové náhražky, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, v níž hmotnost materiálů čísla 2401 nepřesahuje 30 % celkové hmotnosti použitých materiálů kapitoly 24

2401

Nezpracovaný tabák; tabákový odpad

Výroba, v níž všechny materiály čísla 2401 musí být zcela získány

ex 2402

Cigarety z tabáku nebo tabákových náhražek

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt a tabák ke kouření položky 2403 19 , v níž nejméně 10 % hmotnostních všech použitých materiálů čísla 2401 musí být zcela získáno

ex 2403

Produkty určené k vdechování poté, co jsou zahřáty či jiným způsobem upraveny, bez spalování

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, v níž nejméně 10 % hmotnostních všech použitých materiálů čísla 2401 musí být zcela získáno

ex kapitola 25

Sůl; síra; zeminy a kameny; sádrovcové materiály, vápno a cement, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 2519

Drcený přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit), v hermeticky uzavřených kontejnerech, a oxid hořčíku, též čistý, jiný než tavená nebo přepálená (slinutá) magnézie (oxid hořečnatý)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít přírodní uhličitan hořečnatý (magnezit)

Kapitola 26

Rudy kovů, strusky a popely

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

ex kapitola 27

Nerostná paliva, minerální oleje a produkty jejich destilace; živičné látky; minerální vosky, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex 2707

Oleje, ve kterých hmotnost aromatických složek převažuje nad hmotností nearomatických složek, přičemž se tyto oleje podobají minerálním olejům získaným destilací vysokoteplotního uhelného dehtu, z nichž více než 65 % objemu předestiluje při teplotě do 250 °C (včetně směsí lakového benzinu a benzolu), k použití jako energetická nebo topná paliva

Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (2)

nebo

ostatní operace, v nichž jsou všechny použité materiály zařazeny do jiného čísla než daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

2710

Minerální oleje a oleje ze živičných nerostů, jiné než surové; přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté, obsahující 70 % hmotnostních nebo více minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje základní složkou těchto přípravků; odpadní oleje

Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (2)

nebo

ostatní operace, v nichž jsou všechny použité materiály zařazeny do jiného čísla než daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

2711

Ropné plyny a jiné plynné uhlovodíky

Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (2)

nebo

ostatní operace, v nichž jsou všechny použité materiály zařazeny do jiného čísla než daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

2712

Vazelína; parafín, mikrokrystalický parafín, parafínový gáč, ozokerit, montánní vosk, rašelinový vosk, ostatní minerální vosky a podobné výrobky, získané synteticky nebo jiným způsobem, též barvené

Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (2)

nebo

ostatní operace, v nichž jsou všechny použité materiály zařazeny do jiného čísla než daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

2713

Ropný koks, ropné živice a ostatní zbytky minerálních olejů nebo olejů ze živičných nerostů

Rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (2)

nebo

ostatní operace, v nichž jsou všechny použité materiály zařazeny do jiného čísla než daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 28

Anorganické chemikálie; anorganické nebo organické sloučeniny drahých kovů, kovů vzácných zemin, radioaktivních prvků nebo izotopů

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 29

Organické chemikálie, kromě:

Specifický proces (specifické procesy) (5)

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex 2901

Acyklické uhlovodíky k použití jako energetická nebo topná paliva

Specifický proces (specifické procesy) (5)

nebo

rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (2)

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle jako produkt za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex 2902

Cykloalkany a cykloalkeny (jiné než azuleny), benzen, toluen, xyleny, k použití jako energetická nebo topná paliva

Specifický proces (specifické procesy) (5)

nebo

rafinace a/nebo jeden nebo více specifických procesů (2)

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex 2905

Kovové alkoholáty alkoholů tohoto čísla a ethanolu

Specifický proces (specifické procesy) (5)

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla, včetně ostatních materiálů čísla 2905 . Lze však použít kovové alkoholáty tohoto čísla za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 30

Farmaceutické výrobky

Specifický proces (specifické procesy) (5)

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla

Kapitola 31

Hnojiva

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 32

Tříselné nebo barvířské výtažky; taniny a jejich deriváty; barviva, pigmenty a jiné barvicí látky; nátěrové barvy a laky; tmely a jiné nátěrové hmoty; inkousty

Specifický proces (specifické procesy) (5)

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 33

Vonné silice a pryskyřice; voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky

Specifický proces (specifické procesy) (5)

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 34

Mýdlo, organické povrchově aktivní prostředky, prací prostředky, mazací prostředky, umělé vosky, připravené vosky, lešticí nebo cídicí přípravky, svíčky a podobné výrobky, modelovací pasty, „dentální vosky“ a dentální přípravky na bázi sádry

Specifický proces (specifické procesy) (5)

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 35

Albuminoidní látky; modifikované škroby; klihy; enzymy

Specifický proces (specifické procesy) (5)

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle jako produkt za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 36

Výbušniny; pyrotechnické výrobky; zápalky; pyroforické slitiny; některé hořlavé přípravky

Specifický proces (specifické procesy) (5)

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle jako produkt za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 37

Fotografické nebo kinematografické zboží

Specifický proces (specifické procesy) (5)

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle jako produkt za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 38

Různé chemické výrobky, kromě:

Specifický proces (specifické procesy) (5)

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejném čísle za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex 3811

Antidetonační přípravky (proti klepání motoru), oxidační inhibitory, pryskyřičné inhibitory, zlepšovače viskozity, antikorozní přípravky a jiná připravená aditiva pro minerální oleje (včetně benzinu) nebo pro jiné kapaliny používané pro stejné účely jako minerální oleje:

Specifický proces (specifické procesy) (5)

nebo

Připravená aditiva do mazacích olejů, obsahující minerální oleje nebo oleje ze živičných nerostů

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů čísla 3811 nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex 3824 99 a ex 3826 00

Bionafta

Výroba, v níž se bionafta získává prostřednictvím transesterifikace a/nebo esterifikace nebo prostřednictvím hydrotermální úpravy

Kapitola 39

Plasty a výrobky z nich

Specifický proces (specifické procesy) (5)

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít materiály zařazené ve stejné položce jako produkt za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 20 % ceny produktu ze závodu,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 40

Kaučuk a výrobky z něj, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex 4012

Protektorované pneumatiky, komorové (plné) obruče nebo nízkotlaké pláště, z kaučuku

Protektorování použitých pneumatik

ex kapitola 41

Surové kůže a kožky (jiné než kožešiny) a usně, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

4104 až 4106

Kůže a kožky vyčiněné nebo zpracované na crust, odchlupené, též štípané, avšak dále neupravené

Činění předčiněné kůže

nebo

výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

Kapitola 42

Kožené zboží; sedlářské a řemenářské výrobky; cestovní potřeby, kabelky a podobné schránky; výrobky ze střev (jiných než z housenek bource morušového)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 43

Kožešiny a umělé kožešiny; výrobky z nich, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

ex 4302

Vyčiněné nebo upravené kožešiny, sešité:

 

Díly, kříže a podobné formy

Bělení nebo barvení a stříhání a sešití jednotlivých nesešitých vyčiněných nebo upravených kožešin

Ostatní

Výroba z nesešitých vyčiněných nebo upravených kožešin

4303

Oděvy, oděvní doplňky a jiné výrobky z kožešin

Výroba z nesešitých vyčiněných nebo upravených kožešin čísla 4302

ex kapitola 44

Dřevo a dřevěné výrobky; dřevěné uhlí, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex 4407

Dřevo rozřezané nebo štípané podélně, krájené nebo loupané, hoblované, broušené pískem nebo na koncích spojované, o tloušťce převyšující 6 mm

Hoblování, broušení pískem nebo spojování na koncích

ex 4408

Listy na dýhování (včetně listů získaných krájením na plátky vrstveného dřeva) a na překližky o tloušťce nepřesahující 6 mm, sesazované, a ostatní dřevo, rozřezané podélně, krájené nebo loupané, o tloušťce nepřesahující 6 mm, hoblované, broušené pískem nebo na koncích spojované

Sesazování, hoblování, broušení pískem nebo spojování na koncích

ex 4410 až ex 4413

Lišty a tvarované lišty, včetně dekorativních lišt a ostatních tvarovaných prkének

Lištování nebo tvarování

ex 4415

Bedny, krabice, laťové bedny, bubny a podobné dřevěné obaly

Výroba z prken neřezaných na míru

ex 4418

Výrobky stavebního truhlářství a tesařství

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít voštinové desky nebo šindele („shingles“ a „shakes“)

Lišty a tvarované lišty

Lištování nebo tvarování

ex 4421

Polotovary na zápalky; dřevěné kolíčky (floky) do obuvi

Výroba ze dřeva kteréhokoli čísla, kromě protahovaného dřeva čísla 4409

Kapitola 45

Korek a korkové výrobky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 46

Výrobky ze slámy, esparta nebo jiných pletacích materiálů; košíkářské a proutěné výrobky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 47

Buničina ze dřeva nebo z jiných celulózových vláknovin; sběrový papír, kartón nebo lepenka (odpad a výmět)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 48

Papír, kartón a lepenka; výrobky z papíroviny, papíru, kartónu nebo lepenky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 49

Tištěné knihy, noviny, obrazy a jiné výrobky polygrafického průmyslu; rukopisy, strojopisy a plány

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 50

Hedvábí, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

ex 5003

Hedvábný odpad (včetně zámotků nevhodných ke smotávání, přízového odpadu a rozvlákněného materiálu), mykaný nebo česaný

Mykání nebo česání hedvábného odpadu

5004 až ex 5006

Hedvábné nitě a příze spředené z hedvábného odpadu

 (3)

Spřádání přírodních vláken

nebo

vytlačování chemických nekonečných vláken spojené se spřádáním

nebo

vytlačování chemických nekonečných vláken spojené s kroucením

nebo

kroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací

5007

Tkaniny z hedvábí nebo z hedvábného odpadu

 (3)

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken spojené s tkaním

nebo

vytlačování chemických nekonečných vláken spojené s tkaním

nebo

kroucení nebo jakákoli mechanická operace spojené s tkaním

nebo

tkaní spojené s barvením

nebo

barvení příze spojené s tkaním

nebo

tkaní spojené s potiskem

nebo

potisk (jako samostatná operace)

ex kapitola 51

Vlna, jemné nebo hrubé zvířecí chlupy; žíněné nitě a tkaniny, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

5106 až 5110

Vlněná příze, příze z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů nebo ze žíní

 (3)

Spřádání přírodních vláken

nebo

vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním

nebo

kroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací

5111 až 5113

Tkaniny z vlny, z jemných nebo hrubých zvířecích chlupů nebo ze žíní:

 (3)

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken spojené s tkaním

nebo

vytlačování chemických nekonečných vláken spojené s tkaním

nebo

tkaní spojené s barvením

nebo

barvení příze spojené s tkaním

nebo

tkaní spojené s potiskem

nebo

potisk (jako samostatná operace)

ex kapitola 52

Bavlna, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

5204 až 5207

Bavlněné příze a nitě

 (3)

Spřádání přírodních vláken

nebo

vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním

nebo

kroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací

5208 až 5212

Bavlněné tkaniny

 (3)

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken spojené s tkaním

nebo

vytlačování chemických nekonečných vláken spojené s tkaním

nebo

kroucení nebo jakákoli mechanická operace spojené s tkaním

nebo

tkaní spojené s barvením nebo povrstvováním nebo laminováním

nebo

barvení příze spojené s tkaním

nebo

tkaní spojené s potiskem

nebo

potisk (jako samostatná operace)

ex kapitola 53

Ostatní rostlinná textilní vlákna; papírové nitě a tkaniny z papírových nití, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

5306 až 5308

Nitě z ostatních rostlinných textilních vláken;

papírové nitě

 (3)

Spřádání přírodních vláken

nebo

vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním

nebo

kroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací

5309 až 5311

Tkaniny z ostatních rostlinných textilních vláken; tkaniny z papírových nití:

 (3)

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken spojené s tkaním

nebo

vytlačování chemických nekonečných vláken spojené s tkaním

nebo

tkaní spojené s barvením nebo povrstvováním nebo laminováním

nebo

barvení příze spojené s tkaním

nebo

tkaní spojené s potiskem

nebo

potisk (jako samostatná operace)

5401 až 5406

Nitě, nitě z jednoho syntetického nekonečného vlákna (monofilamentu) a šicí nitě ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken

 (3)

Spřádání přírodních vláken

nebo

vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním

nebo

kroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací

5407 a 5408

Tkaniny z nití ze syntetických nebo umělých nekonečných vláken

 (3)

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken spojené s tkaním

nebo

vytlačování chemických nekonečných vláken spojené s tkaním

nebo

kroucení nebo jakákoli mechanická operace spojené s tkaním

nebo

barvení příze spojené s tkaním

nebo

tkaní spojené s barvením nebo povrstvováním nebo laminováním

nebo

tkaní spojené s potiskem

nebo

potisk (jako samostatná operace)

5501 až 5507

Syntetická nebo umělá střižová vlákna

Vytlačování chemických vláken

5508 až 5511

Nitě a šicí nitě z chemických střižových vláken

 (3)

Spřádání přírodních vláken

nebo

vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním

nebo

kroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací

5512 až 5516

Tkaniny z nití z chemických střižových vláken

 (3)

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken spojené s tkaním

nebo

vytlačování chemických nekonečných vláken spojené s tkaním

nebo

kroucení nebo jakákoli mechanická operace spojené s tkaním

nebo

tkaní spojené s barvením nebo povrstvováním nebo laminováním

nebo

barvení příze spojené s tkaním

nebo

tkaní spojené s potiskem

nebo

potisk (jako samostatná operace)

ex kapitola 56

Vata, plsť a netkané textilie; speciální nitě; motouzy, šňůry, provazy a lana a výrobky z nich, kromě:

 (3)

Spřádání přírodních vláken

nebo

vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním

5601

Vata z textilních materiálů a výrobky z ní; textilní vlákna o délce nepřesahující 5 mm (postřižek), textilní prach a nopky

Spřádání přírodních vláken

nebo

vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem

nebo

povrstvování, vločkování, laminování či pokovování ve spojení s nejméně dvěma dalšími hlavními přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je kalandrování, úprava proti srážlivosti, tepelná úprava, trvalá konečná úprava), pokud hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

5602

Plsť, též impregnovaná, povrstvená, potažená nebo laminovaná:

 

Vpichovaná plsť

 (3) Vytlačování chemických vláken spojené s tvarováním tkanin.

Lze však použít:

nitě z nekonečných vláken z polypropylenu čísla 5402 ,

vlákna z polypropylenu čísla 5503 nebo 5506 nebo

kabely z nekonečných vláken z polypropylenu čísla 5501 ,

jejichž délková hmotnost je pro každé nekonečné vlákno nebo vlákno menší než 9 decitex, za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu,

nebo

pouhé tvarování netkaných textilií v případě plsti vyrobené z přírodních vláken

Ostatní

 (3)

Vytlačování chemických vláken spojené s tvarováním tkanin

nebo

pouhé tvarování netkaných textilií v případě plsti vyrobené z přírodních vláken

5603

Netkané textilie, též impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované

 

5603 11 až 5603 14

Netkané textilie, též impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované, z chemických nekonečných vláken

Výroba z

jednosměrně nebo náhodně orientovaných nekonečných vláken

nebo

látek nebo polymerů přírodního nebo chemického původu

následovaná v obou případech spojováním do netkaných textilií

5603 91 až 5603 94

Netkané textilie, též impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované, jiné než z chemických nekonečných vláken

Výroba z

jednosměrně nebo náhodně orientovaných střižových vláken

nebo

sekaného vlákna přírodního nebo chemického původu

následovaná v obou případech spojováním do netkaných textilií

5604

Kaučukové nitě a šňůry pokryté textilem; textilní nitě a pásky a podobné tvary čísel 5404 nebo 5405 , impregnované, povrstvené, potažené nebo opláštěné kaučukem nebo plasty:

 

Kaučukové nitě a šňůry pokryté textilem

Výroba z kaučukových nití nebo šňůr, nepotažených textilem

Ostatní

 (3)

Spřádání přírodních vláken

nebo

vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním

nebo

kroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací

5605

Metalizované nitě, též ovinuté, představující textilní nitě, pásky nebo podobné tvary čísel 5404 nebo 5405 , kombinované s kovem ve formě nití, pásků nebo prášků nebo potažené kovem

 (3)

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken

nebo

vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním

nebo

kroucení spojené s jakoukoli mechanickou operací

5606

Ovinuté nitě, pásky a podobné tvary čísel 5404 nebo 5405 , ovinuté (jiné než čísla 5605 a jiné než ovinuté žíněné nitě); žinylkové nitě (včetně povločkované žinylkové nitě); řetízkové nitě

 (3)

Vytlačování chemických vláken spojené se spřádáním

nebo

kroucení spojené s opřádáním

nebo

spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken

nebo

vločkování spojené s barvením

Kapitola 57

Koberce a jiné textilní podlahové krytiny

 (3)

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken spojené s tkaním nebo všíváním

nebo

vytlačování chemických nekonečných vláken spojené s tkaním nebo všíváním

nebo

výroba z kokosových, sisalových nebo jutových vláken nebo klasicky skané viskózové příze

nebo

všívání spojené s barvením nebo potiskem

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem

nebo

vytlačování chemických vláken spojené s netkanými metodami včetně propichování

Jako podklad lze použít jutovou tkaninu

ex kapitola 58

Speciální tkaniny; všívané textilie; krajky; tapiserie; prýmkařské výrobky; výšivky, kromě:

 (3)

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken spojené s tkaním nebo všíváním

nebo

vytlačování chemických nekonečných vláken spojené s tkaním nebo všíváním

nebo

tkaní spojené s barvením nebo vločkováním nebo povrstvováním nebo laminováním nebo pokovováním

nebo

všívání spojené s barvením nebo potiskem

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem

nebo

barvení příze spojené s tkaním

nebo

tkaní spojené s potiskem

nebo

potisk (jako samostatná operace)

5805

Ručně tkané tapiserie typu Goblén, Flanderský goblén, Aubusson, Beauvais a podobné a jehlou vypracované tapiserie (například stehem zvaným petit point nebo křížovým stehem), též zcela zhotovené

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

5810

Výšivky v metráži, v pásech nebo v motivech

Výšivky, v nichž hodnota všech použitých materiálů kteréhokoli čísla, kromě čísla produktu, nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

5901

Textilie povrstvené lepidlem nebo škrobovými látkami, používané pro vnější obaly knih nebo podobné účely; kopírovací nebo průsvitná plátna na výkresy; připravené malířské plátno; ztužené plátno a podobné ztužené textilie používané jako kloboučnické podložky

Tkaní spojené s barvením nebo vločkováním nebo povrstvováním nebo laminováním nebo pokovováním

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem

5902

Pneumatikové kordové textilie z vysokopevnostních nití z nylonu nebo jiných polyamidů, polyesterů nebo viskózového vlákna:

 

Neobsahující více než 90 % hmotnostních textilních materiálů

Tkaní

Ostatní

Vytlačování chemických vláken spojené s tkaním

5903

Textilie impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované plasty, jiné než čísla 5902

Tkaní spojené s impregnováním nebo povrstvováním nebo potahováním nebo laminováním nebo pokovováním

nebo

tkaní spojené s potiskem

nebo

potisk (jako samostatná operace)

5904

Linoleum, též přiříznuté do tvaru; podlahové krytiny sestávající z povrstvení nebo povlaku na textilní podložce, též přiříznuté do tvaru

 (3)

Tkaní spojené s barvením nebo povrstvováním nebo laminováním nebo pokovováním

Jako podklad lze použít jutovou tkaninu

5905

Textilní tapety:

Impregnované, povrstvené, potažené nebo laminované kaučukem, plasty nebo jinými materiály

Tkaní, pletení nebo tvarování netkaných textilií spojené s impregnováním nebo povrstvováním nebo potahováním nebo laminováním nebo pokovováním

Ostatní

 (3)

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken spojené s tkaním

nebo

vytlačování chemických nekonečných vláken spojené s tkaním

nebo

tkaní, pletení nebo tvarování netkaných textilií spojené s barvením nebo povrstvováním nebo laminováním

nebo

tkaní spojené s potiskem

nebo

potisk (jako samostatná operace)

5906

Pogumované textilie, jiné než čísla 5902:

Pletené nebo háčkované textilie

 (3)

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken spojené s pletením/háčkováním

nebo

vytlačování chemických nekonečných vláken spojené s pletením/háčkováním

nebo

pletení nebo háčkování spojené s pogumováním

nebo

pogumování ve spojení s nejméně dvěma dalšími hlavními přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je kalandrování, úprava proti srážlivosti, tepelná úprava, trvalá konečná úprava), pokud hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Ostatní textilie vyrobené z nití ze syntetických nekonečných vláken, obsahující více než 90 % hmotnostních textilních materiálů

Vytlačování chemických vláken spojené s tkaním

Ostatní

Tkaní, pletení nebo netkaný proces spojené s barvením nebo povrstvováním/pogumováním

nebo

barvení příze spojené s tkaním, pletením nebo netkaným procesem

nebo

pogumování ve spojení s nejméně dvěma dalšími hlavními přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je kalandrování, úprava proti srážlivosti, tepelná úprava, trvalá konečná úprava), pokud hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

5907

Textilie jiným způsobem impregnované, povrstvené nebo potažené; malované plátno pro divadelní scénu, textilie pro pozadí ve studiích nebo podobné textilie

Tkaní, pletení nebo tvarování netkaných textilií spojené s barvením nebo potiskem nebo povrstvováním nebo impregnováním nebo potahováním

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem

nebo

potisk (jako samostatná operace)

5908

Textilní knoty, tkané, spletené nebo pletené, pro lampy, vařiče, zapalovače, svíčky nebo podobné výrobky; žárové punčošky a duté úplety sloužící k jejich výrobě, též impregnované:

 

Žárové punčošky, impregnované

Výroba z dutého pleteného/háčkovaného úpletu pro žárové punčošky

Ostatní

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

5909 až 5911

Textilní výrobky a zboží pro technické účely

 (3)

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken spojené s tkaním

nebo

vytlačování chemických vláken spojené s tkaním

nebo

tkaní spojené s barvením nebo povrstvováním nebo laminováním

nebo

povrstvování, vločkování, laminování či pokovování ve spojení s nejméně dvěma dalšími hlavními přípravnými nebo dokončovacími pracovními operacemi (jako je kalandrování, úprava proti srážlivosti, tepelná úprava, trvalá konečná úprava), pokud hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 60

Pletené nebo háčkované textilie

 (3)

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken spojené s pletením/háčkováním

nebo

vytlačování chemických nekonečných vláken spojené s pletením/háčkováním

nebo

pletení/háčkování spojené s barvením nebo vločkováním nebo povrstvováním nebo laminováním nebo potiskem

nebo

vločkování spojené s barvením nebo potiskem

nebo

barvení příze spojené s pletením/háčkováním

nebo

kroucení nebo tvarování spojené s pletením/háčkováním, pokud hodnota použitých nekroucených/netvarovaných vláken nepřesahuje 50 % ceny produktu za závodu

Kapitola 61

Oděvy a oděvní doplňky, pletené nebo háčkované:

 

Získané sešitím nebo jiným spojením dvou či více kusů pletené nebo háčkované textilie, které byly buď nastříhány do tvaru, nebo jejichž tvar byl získán přímo

 (3)  (4)

Pletení nebo háčkování spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)

Ostatní

 (3)

Spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken spojené s pletením nebo háčkováním

nebo

vytlačování chemických nekonečných vláken spojené s pletením nebo háčkováním

nebo

pletení a zhotovování v jedné pracovní operaci

ex kapitola 62

Oděvy a oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované, kromě:

 (3)  (4)

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)

nebo

zhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace)

ex 6202 , ex 6204 , ex 6206 , ex 6209 a ex 6211

Dámské, dívčí a kojenecké oděvy a kojenecké oděvní doplňky, vyšívané

 (4)

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)

nebo

výroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu

ex 6210 a ex 6216

Ohnivzdorné vybavení z textilií pokrytých fólií z hliníkovaného polyesteru

 (3)  (4)

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)

nebo

povrstvování nebo laminování spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií), pokud hodnota použité nepovrstvené nebo nelaminované textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu za závodu

ex 6212

Podprsenky, podvazkové pásy, korzety, šle, podvazky, kulaté podvazky a podobné výrobky a jejich části, též pletené nebo háčkované, získané sešitím nebo jiným spojením dvou či více kusů pletené nebo háčkované textilie, které byly buď nastříhány do tvaru, nebo jejichž tvar byl získán přímo

 (3)  (4)

Pletení spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)

nebo

zhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace)

6213 a 6214

Kapesníky, přehozy, šátky, šály, mantily, závoje a podobné výrobky:

 

 

Vyšívané

 (3)  (4)

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)

nebo

výroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu,

nebo

zhotovování (včetně stříhání textilií), jemuž předchází potisk (jako samostatná operace)

Ostatní

 (3)  (4)

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)

nebo

zhotovování, jemuž předchází potisk (jako samostatná operace)

6217

Ostatní zcela zhotovené oděvní doplňky; části oděvů nebo oděvních doplňků, jiné než čísla 6212 :

 

Vyšívané

 (4)

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)

nebo

výroba z nevyšívané textilie, pokud hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu,

nebo

zhotovování, jemuž předchází potisk (jako samostatná operace)

Ohnivzdorné vybavení z textilií pokrytých fólií z hliníkovaného polyesteru

 (4)

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)

nebo

povrstvování nebo laminování spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií), pokud hodnota použité nepovrstvené nebo nelaminované textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu za závodu

Podšívky pro límce a manžety, vystřižené

Výroba:

z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, a

v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu

Ostatní

 (4)

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)

ex kapitola 63

Ostatní zcela zhotovené textilní výrobky; soupravy; obnošené oděvy a použité textilní výrobky; hadry, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

6301 až 6304

Přikrývky, plédy, ložní prádlo atd.; záclony atd.; ostatní bytové textilie:

 

Z plsti, z netkaných textilií

 (3)

Tvarování netkaných textilií spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)

Ostatní

 

--

Vyšívané

 (3)  (4)

Tkaní nebo pletení/háčkování spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)

nebo

výroba z nevyšívané textilie (kromě pletené nebo háčkované), pokud hodnota použité nevyšívané textilie nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu

--

Ostatní

 (3)  (4)

Tkaní nebo pletení/háčkování spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)

6305

Pytle a pytlíky k balení zboží

 (3) Vytlačování chemických vláken nebo spřádání přírodních a/nebo chemických střižových vláken spojené s tkaním nebo s pletením a zhotovováním (včetně stříhání textilií)

6306

Nepromokavé plachty, ochranné a stínicí plachty; stany; plachty pro lodě, pro prkna k plachtění na vodě nebo na souši; kempinkové výrobky:

 

Z netkaných textilií

 (3)  (4)

Tvarování netkaných textilií spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)

Ostatní

 (3)  (4)

Tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií)

6307

Ostatní zcela zhotovené výrobky, včetně střihových šablon

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu

6308

Soupravy sestávající z tkaniny a nitě, též s doplňky, pro výrobu koberečků, tapiserií, vyšívaných stolních ubrusů nebo servítků nebo podobných textilních výrobků, v balení pro drobný prodej

Každá položka soupravy musí splňovat pravidlo, které by pro ni platilo, kdyby nebyla zařazena do soupravy. Lze však použít nepůvodní předměty za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 15 % ceny soupravy ze závodu

ex kapitola 64

Obuv, kamaše a podobné výrobky; části a součásti těchto výrobků, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě svršků spojených se stélkou nebo jinou částí spodku čísla 6406

6406

Části a součásti obuvi (včetně svršků, též spojených s podešvemi, jinými než zevními); vkládací stélky, pružné podpatěnky a podobné výrobky; kamaše, kožené kamaše a podobné výrobky, a jejich části a součásti

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

Kapitola 65

Pokrývky hlavy a jejich části a součásti

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

Kapitola 66

Deštníky, slunečníky, vycházkové hole, sedací hole, biče, jezdecké bičíky a jejich části a součásti

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 67

Upravená péra a prachové peří a výrobky z nich; umělé květiny; výrobky z vlasů

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 68

Výrobky z kamene, sádry, cementu, osinku (azbestu), slídy nebo podobných materiálů

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 69

Keramické výrobky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

ex kapitola 70

Sklo a skleněné výrobky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

7010

Demižony, lahve, sklenice, baňky, kelímky, lékovky, lahvičky na tablety, ampule a jiné skleněné obaly používané pro přepravu nebo k balení zboží; zavařovací sklenice; zátky, víčka a jiné uzávěry ze skla

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

broušení skleněných výrobků, pokud celková hodnota použitých nebroušených skleněných výrobků nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

7013

Stolní, kuchyňské, toaletní, kancelářské skleněné výrobky, skleněné výrobky pro vnitřní výzdobu nebo pro podobné účely (jiné než zboží čísel 7010 nebo 7018 )

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

ex kapitola 71

Přírodní nebo uměle pěstované perly, drahokamy nebo polodrahokamy, drahé kovy, kovy plátované drahými kovy a výrobky z nich; bižuterie; mince, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 70 % ceny produktu ze závodu

ex 7102 , ex 7103 a ex 7104

Opracované drahokamy nebo polodrahokamy (přírodní, syntetické nebo rekonstituované)

Výroba z materiálů kterékoli položky, kromě materiálů stejné položky jako daný produkt

7106 , 7108 a 7110

Drahé kovy:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 7106 , 7108 a 7110 nebo

elektrolytická, tepelná nebo chemická separace drahých kovů čísel 7106 , 7108 nebo 7110 nebo

tavení a/nebo slévání drahých kovů čísel 7106 , 7108 nebo 7110 navzájem nebo s obecnými kovy nebo purifikace

Netepané

Ve formě polotovarů nebo prachu

Výroba z netepaných drahých kovů

ex 7107 , ex 7109 a ex 7111

Kovy plátované drahými kovy, ve formě polotovarů

Výroba z netepaných kovů plátovaných drahými kovy

ex kapitola 72

Železo a ocel, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

7207

Polotovary ze železa nebo nelegované oceli

Výroba z materiálů čísla 7201 , 7202 , 7203 , 7204 nebo 7205

7208 až 7212

Ploché válcované výrobky ze železa nebo nelegované oceli

Výroba z polotovarů čísla 7207

7213 až 7216

Tyče a pruty, úhelníky, tvarovky a profily ze železa nebo nelegované oceli

Výroba z ingotů nebo jiných primárních forem čísla 7206

7217

Dráty ze železa nebo nelegované oceli

Výroba z polotovarů čísla 7207

7218 91 a 7218 99

Polotovary

Výroba z materiálů čísla 7201 , 7202 , 7203 , 7204 nebo 7205

7219 až 7222

Ploché válcované výrobky, tyče a pruty, úhelníky, tvarovky a profily z nerezavějící oceli

Výroba z ingotů nebo jiných primárních forem čísla 7218

7223

Dráty z nerezavějící oceli

Výroba z polotovarů čísla 7218

7224 90

Polotovary

Výroba z materiálů čísla 7201 , 7202 , 7203 , 7204 nebo 7205

7225 až 7228

Ploché válcované výrobky, tyče a pruty válcované za tepla, v nepravidelně navinutých svitcích; úhelníky, tvarovky a profily, z ostatní legované oceli; duté vrtné tyče a pruty, z legované nebo nelegované oceli

Výroba z ingotů nebo jiných primárních forem čísel 7206 , 7218 nebo 7224

7229

Dráty z ostatní legované oceli

Výroba z polotovarů čísla 7224

ex kapitola 73

Výrobky ze železa nebo oceli, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

ex 7301

Štětovnice

Výroba z materiálů čísla 7207

7302

Konstrukční materiál pro stavbu železničních nebo tramvajových tratí ze železa nebo oceli: kolejnice, přídržné kolejnice a ozubnice, hrotovnice, srdcovky, přestavné tyče výměny a ostatní přejezdová zařízení, pražce (příčné pražce), kolejnicové spojky, kolejnicové stoličky, klíny kolejnicových stoliček, podkladnice (kořenové desky), kolejnicové přídržky, úložné desky výhybky, kleštiny (táhla) a jiný materiál speciálně přizpůsobený pro spojování nebo upevňování kolejnic

Výroba z materiálů čísla 7206

7304 , 7305 a 7306

Trouby, trubky a duté profily, ze železa nebo oceli

Výroba z materiálů čísel 7206 až 7212 a 7218 nebo 7224

ex 7307

Příslušenství pro trouby nebo trubky z nerezavějící oceli (ISO č. X5CrNiMo 1712), sestávající z několika částí

Soustružení, vrtání, vystružování, řezání závitů, odstraňování otřepů a otryskávání (pískování) kovaných polotovarů, pokud celková hodnota použitých kovaných polotovarů nepřesahuje 35 % ceny produktu ze závodu

7308

Konstrukce (kromě montovaných staveb čísla 9406 ) a části a součásti konstrukcí (například mosty a části mostů, vrata plavebních komor a propustí, věže, příhradové sloupy, střechy, střešní rámové konstrukce, dveře a okna a jejich rámy, zárubně a prahy, okenice, sloupková zábradlí, pilíře a sloupky), ze železa nebo oceli; desky, tyče, úhelníky, tvarovky, profily, trubky a podobné výrobky ze železa nebo oceli, připravené pro použití v konstrukcích

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Avšak nelze použít svařované úhelníky, tvarovky a profily čísla 7301

ex 7315

Protismykové řetězy

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů čísla 7315 nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 74

Měď a výrobky z ní, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

7403

Rafinovaná měď a slitiny mědi, netvářené (surové)

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

7408

Měděné dráty

Výroba:

z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, a

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 75

Nikl a výrobky z něho

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

ex kapitola 76

Hliník a výrobky z něho, kromě:

Výroba:

z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, a

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

7601

Netvářený (surový) hliník

Výroba:

z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt, a

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu,

nebo

výroba tepelným nebo elektrolytickým zpracováním z nelegovaného hliníku nebo z hliníkového odpadu a šrotu

7602

Hliníkový odpad a šrot

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

ex 7616

Výrobky z hliníku jiné než jemné drátěné pletivo, látky, mřížoviny, síťoviny, pletiva, ztužující tkaniny a podobné materiály (včetně nekonečných pásů) z hliníkového drátu a plechová mřížovina z hliníku

Výroba:

z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Lze však použít jemné drátěné pletivo, látky, mřížoviny, síťoviny, pletiva, ztužující tkaniny a podobné materiály (včetně nekonečných pásů) z hliníkového drátu nebo plechovou mřížovinu z hliníku, a

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 78

Olovo a výrobky z něho

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

Kapitola 79

Zinek a výrobky z něho

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

Kapitola 80

Cín a výrobky z něho

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

Kapitola 81

Ostatní obecné kovy; cermety; výrobky z nich

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla

ex kapitola 82

Nástroje, nářadí, náčiní, nožířské výrobky a příbory, z obecných kovů; jejich části a součásti z obecných kovů, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

8206

Nástroje a nářadí dvou nebo více čísel 8202 až 8205 , v soupravách (sadách) pro drobný prodej

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů čísel 8202 až 8205 . Souprava však může obsahovat nástroje a nářadí čísel 8202 až 8205 za předpokladu, že jejich celková hodnota nepřesahuje 15 % ceny soupravy ze závodu

Kapitola 83

Různé výrobky z obecných kovů

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 84

Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení; jejich části a součásti, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

8407

Vratné nebo rotační zážehové spalovací pístové motory s vnitřním spalováním

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

8408

Vznětové pístové motory s vnitřním spalováním (dieselové motory nebo motory s žárovou hlavou)

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

8425 až 8430

Kladkostroje a zdvihací zařízení, jiné než skipové výtahy; navijáky a vrátky; zdviháky

Lodní otočné sloupové jeřáby; jeřáby, včetně lanových jeřábů; mobilní zdvihací rámy, zdvižné obkročné vozíky, portálové nízkozdvižné vozíky a jeřábové vozíky

Vidlicové stohovací vozíky; ostatní vozíky vybavené zdvihacím nebo manipulačním zařízením

Ostatní zvedací, manipulační, nakládací nebo vykládací zařízení (například výtahy, eskalátory, dopravníky, visuté lanovky)

Samohybné buldozery, angldozery, srovnávače (grejdry), stroje na vyrovnávání terénu (nivelátory), škrabače (skrejpry), mechanické lopaty, rypadla, lopatové nakladače, dusadla a silniční válce

Ostatní srovnávací, vyrovnávací (nivelační), škrabací, hloubicí, pěchovací, zhutňovací, těžební (dobývací) nebo vrtací stroje, pro zemní práce, těžbu rud nebo nerostů; beranidla a vytahovače pilot; sněhové pluhy a sněhové frézy

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt a čísla 8431 ,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

8444 až 8447

Stroje k vytlačování, protahování, tvarování nebo stříhání chemických textilních materiálů

Stroje pro přípravu textilních vláken; stroje na spřádání a dopřádání, zdvojování nebo kroucení a jiné stroje a přístroje na výrobu textilních přízí; stroje pro navíjení nebo soukání (včetně útkových soukacích strojů) a stroje pro přípravu textilních přízí pro zpracování na strojích čísel 8446 nebo 8447

Tkalcovské stavy

Pletací stroje, stroje na zpevnění prošitím, stroje na výrobu ovinutých nití, stroje na výrobu tylu, krajek, výšivek, lemovek, prýmků nebo sítí a stroje na výrobu střapců

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt a čísla 8448 ,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

8456 až 8465

Obráběcí stroje pro zpracování jakéhokoliv materiálu úběrem

Obráběcí centra, stroje stavebnicové konstrukce (jednopolohové) a vícepolohové postupové obráběcí stroje, pro obrábění kovů

Soustruhy na obrábění kovů Obráběcí stroje

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt a čísla 8466 ,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

8470 až 8472

Počítací stroje a kapesní přístroje k záznamu, vyvolání a zobrazení údajů s výpočetními funkcemi; účtovací stroje, frankovací stroje, stroje na vydávání lístků a podobné stroje, vybavené počítacím zařízením; registrační pokladny

Zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky; magnetické nebo optické snímače, zařízení pro přepis dat v kódované formě na paměťová média a zařízení pro zpracování těchto dat

Ostatní kancelářské stroje a přístroje

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt a čísla 8473 ,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 85

Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

8501 až 8502

Elektrické motory a generátory

Elektrická generátorová soustrojí a rotační měniče

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt a čísla 8503 ,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

8519 , 8521

Přístroje pro záznam nebo reprodukci zvuku

Přístroje pro videofonní záznam nebo jeho reprodukci, též s vestavěným videotunerem

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt a čísla 8522 ,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

8525 až 8528

Vysílací přístroje pro rozhlasové nebo televizní vysílání, televizní kamery, digitální fotoaparáty a videokamery se záznamem obrazu i zvuku (kamkordéry)

Radiolokační a radiosondážní přístroje (radary), radionavigační přístroje a radiové přístroje pro dálkové řízení

Přijímací přístroje pro rozhlasové vysílání

Monitory a projektory, bez vestavěného televizního přijímacího přístroje; televizní přijímací přístroje nebo přístroje pro záznam nebo reprodukci obrazu

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt a čísla 8529 ,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

8535 až 8537

Elektrická zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů, nebo k jejich zapojování, spojování a připojování; konektory pro optická vlákna, pro svazky optických vláken nebo pro kabely z optických vláken; tabule, panely, ovládací stoly, pulty, skříně a jiné základny pro elektrické ovládání nebo rozvod elektrického proudu

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt a čísla 8538 ,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

8542 31 až 8542 39

Monolitické integrované obvody

Difuze, při níž vznikají integrované obvody na polovodičovém podkladu selektivním zaváděním vhodného prostředku, též sestavené a/nebo testované v zemi jiné než smluvní,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

8544 až 8548

Izolované dráty, kabely a jiné izolované elektrické vodiče, kabely z optických vláken

Uhlíkové elektrody, uhlíkové kartáčky, osvětlovací uhlíky, uhlíky pro elektrické baterie a ostatní výrobky z grafitu nebo z jiného uhlíku, pro elektrické účely

Elektrické izolátory z jakéhokoliv materiálu

Izolační části a součásti pro elektrické stroje, přístroje nebo zařízení, elektrické instalační trubky a jejich spojky z obecných kovů, s vnitřní izolací

Odpad a zbytky galvanických článků, baterií a elektrických akumulátorů; nepoužitelné galvanické články, baterie a elektrické akumulátory; elektrické části a součásti strojů nebo přístrojů, jinde v této kapitole neuvedené ani nezahrnuté

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 86

Železniční nebo tramvajové lokomotivy, kolejová vozidla a jejich části a součásti; kolejový svrškový upevňovací materiál a upevňovací zařízení a jejich části a součásti; mechanická (včetně elektromechanických) dopravní signalizační zařízení všeho druhu

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 87

Vozidla, jiná než kolejová, jejich části, součásti a příslušenství, kromě:

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 45 % ceny produktu ze závodu

8708

Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

8711

Motocykly (včetně mopedů) a jízdní kola vybavená pomocným motorem, též s postranními vozíky; postranní vozíky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 88

Letadla, kosmické lodě a jejich části a součásti

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 89

Lodě, čluny a plovoucí konstrukce

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt. Nelze však použít trupy čísla 8906 ,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu

ex kapitola 90

Optické, fotografické, kinematografické, měřicí, kontrolní, přesné, lékařské nebo chirurgické nástroje a přístroje; jejich části, součásti a příslušenství, kromě:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

9001 50

Brýlové čočky z jiných materiálů než ze skla

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž se provádí jedna z následujících operací:

povrchové opracování polotovaru čočky do hotové dioptrické čočky s korektivní optickou funkcí, která je určena k namontování do brýlí,

povrstvení čočky vhodnými postupy za účelem zlepšení zraku a zajištění ochrany nositele,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 91

Hodiny a hodinky a jejich části a součásti

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 92

Hudební nástroje; části, součásti a příslušenství těchto nástrojů

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 93

Zbraně a střelivo; jejich části, součásti a příslušenství

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 94

Nábytek; lůžkoviny, matrace, rošty a jiné podpěry matrací, polštáře a podobné vycpávané výrobky; svítidla a osvětlovací zařízení, jinde neuvedená ani nezahrnutá; světelné znaky, světelné ukazatele a podobné výrobky; montované stavby

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 95

Hračky, hry a sportovní potřeby; jejich části, součásti a příslušenství

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 96

Různé výrobky

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt,

nebo

výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 50 % ceny produktu ze závodu

Kapitola 97

Umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla, kromě materiálů stejného čísla jako daný produkt

PŘÍLOHA III

ZNĚNÍ PROHLÁŠENÍ O PŮVODU

Prohlášení o původu, jehož znění je uvedeno níže, musí být vyhotoveno v souladu s poznámkami pod čarou. Text poznámek po čarou však není třeba uvádět.

Albánské znění

Eksportuesi i produkteve të mbuluara nga ky dokument (autorizim doganor Nr. … (1)) deklaron që përveç rasteve kur tregohet qartësisht ndryshe, këto produkte janë me origjine preferenciale … (2) n në përputhje me Rregullat kalimtare të origjinës.

Arabské znění

Image 1

Bosenské znění

Izvoznik proizvoda obuhvaćenih ovom ispravom (carinsko ovlaštenje br. … (1)) izjavljuje da su, osim ako je to drugačije izričito navedeno, ovi proizvodi … (2) preferencijalnog porijekla u skladu sa prijelaznim pravilima porijekla.

Bulharské znění

Износителят на продуктите, обхванати от този документ (митническо разрешение № … (1)), декларира, че освен където ясно е отбелязано друго, тези продукти са с … (2) преференциален произход съгласно преходните правила за произход.

Chorvatské znění

Izvoznik proizvoda obuhvaćenih ovom ispravom (carinsko ovlaštenje br. … (1)) izjavljuje da su, osim ako je drukčije izričito navedeno, ovi proizvodi … (2) preferencijalnog podrijetla prema prijelaznim pravilima o podrijetlu.

České znění

Vývozce výrobků uvedených v tomto dokumentu (číslo povolení … (1)) prohlašuje, že podle přechodných pravidel původu mají tyto výrobky kromě zřetelně označených preferenční původ v … (2).

Dánské znění

Eksportøren af varer, der er omfattet af nærværende dokument (toldmyndighedernes tilladelse nr. … (1)) erklærer, at varerne, medmindre andet tydeligt er angivet, har præferenceoprindelse i … (2) i henhold til overgangsreglerne for oprindelse.

Nizozemské znění

De exporteur van de goederen waarop dit document van toepassing is (douanevergunning nr … (1)), verklaart dat, behoudens uitdrukkelijke andersluidende vermelding, deze goederen van preferentiële … (2) oorsprong zijn in overeenstemming met de overgangsregels van oorsprong.

Anglické znění

The exporter of the products covered by this document (customs authorization No … (1)) declares that, except where otherwise clearly indicated, these products are of … (2) preferential origin according to the transitional rules of origin.

Estonské znění

Käesoleva dokumendiga hõlmatud toodete eksportija (tolli kinnitus nr. … (1)) deklareerib, et need tooted on päritolureeglite üleminekueeskirjade kohaselt … (2) sooduspäritoluga, välja arvatud juhul, kui on selgelt näidatud teisiti.

Faerské znění

Útflytarin av vørunum, sum hetta skjal fevnir um (tollvaldsins loyvi nr. … (1)) váttar, át um ikki nakað annað er tilskilað, eru hesar vørur upprunavørur …(2) sambært skiftisreglunum um uppruna.

Finské znění

Tässä asiakirjassa mainittujen tuotteiden viejä (tullin lupa n:o … (1)) ilmoittaa, että nämä tuotteet ovat, ellei toisin ole selvästi merkitty, etuuskohteluun oikeutettuja … (2) alkuperätuotteita siirtymäkauden alkuperäsääntöjen nojalla.

Francouzské znění

L'exportateur des produits couverts par le présent document (autorisation douanière no(1)) déclare que, sauf indication claire du contraire, ces produits ont l'origine préférentielle … (2) selon les règles d'origine transitoires.

Německé znění

Der Ausführer (Ermächtigter Ausführer; Bewilligungs-Nr. …(1)) der Waren, auf die sich dieses Handelspapier bezieht, erklärt, dass diese Waren, soweit nicht anders angegeben, präferenzbegünstigte …(2) Ursprungswaren gemäß den Übergangsregeln für den Ursprung sind.

Gruzínské znění

Image 2

Řecké znění

Ο εξαγωγέας των προϊόντων που καλύπτονται από το παρόν έγγραφο (άδεια τελωνείου υπ’ αριθ. … (1)) δηλώνει ότι, εκτός εάν δηλώνεται σαφώς άλλως, τα προϊόντα αυτά είναι προτιμησιακής καταγωγής … (2) σύμφωνα με τους μεταβατικούς κανόνες καταγωγής.

Hebrejské znění

Image 3

Maďarské znění

A jelen okmányban szereplő termékek exportőre (vámfelhatalmazási szám: … (1)) kijelentem, hogy eltérő egyértelmű jelzés hiányában a termékek az átmeneti származási szabályok szerint preferenciális … (2) származásúak.

Islandské znění

Útflytjandi framleiðsluvara sem skjal þetta tekur til (leyfi tollyfirvalda nr. … (1)), lýsir því yfir að vörurnar séu, ef annars er ekki greinilega getið, af … (2) uppruna samkvæmt upprunareglum á umbreytingartímabili.

Italské znění

L'esportatore delle merci contemplate nel presente documento (autorizzazione doganale n. … (1)) dichiara che, salvo indicazione contraria, le merci sono di origine preferenziale … (2) conformemente alle norme di origine transitorie.

Lotyšské znění

To produktu eksportētājs, kuri ietverti šajā dokumentā (muitas atļauja Nr. … (1)), deklarē, ka, izņemot tur, kur ir citādi skaidri noteikts, šiem produktiem ir … (2) preferenciāla izcelsme saskaņā ar pārejas noteikumiem par izcelsmi.

Litevské znění

Šiame dokumente nurodytų produktų eksportuotojas (muitinės leidimo Nr. …(1)) deklaruoja, kad, jeigu aiškiai nenurodyta kitaip, šie produktai turi …(2) lengvatinės kilmės statusą pagal pereinamojo laikotarpio kilmės taisykles.

Makedonské znění

Извозникот на производите што ги покрива овоj документ (царинскo одобрение бр. … (1)) изjавува дека, освен ако тоа не е jасно поинаку назначено, овие производи се со … (2) преференциjaлно потекло, во согласност со преодните правила за потекло.

Maltské znění

L-esportatur tal-prodotti koperti minn dan id-dokument (awtorizzazzjoni tad-dwana nru … (1)) jiddikjara li, ħlief fejn indikat mod ieħor b’mod ċar, dawn il-prodotti huma ta’ oriġini preferenzjali … (2) skont ir-regoli ta’ oriġini tranżitorji.

Černohorské znění

Извозник производа обухваћених овом исправом (царинско овлашћење бр. … (1)) изјављује да су, осим ако је другачије изричито наведено, ови производи … (2) преференцијалног пориjекла, у складу са транзиционим правилима поријекла.

Izvoznik proizvoda obuhvaćenih ovom ispravom (carinsko ovlašćenje br. … (1)) izjavljuje da su, osim ako je drugačije izričito navedeno, ovi proizvodi … (2) preferencijalnog porijekla u skladu sa tranzicionim pravilima porijekla.

Norské znění

Eksportøren av produktene omfattet av dette dokument (tollmyndighetenes autorisasjonsnr … (1)) erklærer at disse produktene, unntatt hvor annet er tydelig angitt, har … preferanseopprinnelse i henhold til overgangsreglene for opprinnelse(2).

Polské znění

Eksporter produktów objętych tym dokumentem (upoważnienie władz celnych nr … (1)) deklaruje, że z wyjątkiem gdzie jest to wyraźnie określone, produkty te mają … (2) preferencyjne pochodzenie zgodnie z przejściowymi regułami pochodzenia.

Portugalské znění

O exportador dos produtos cobertos pelo presente documento (autorização aduaneira n.o(1)) declara que, salvo expressamente indicado em contrário, estes produtos são de origem preferencial … (2) de acordo com as regras de origem transitórias.

Rumunské znění

Exportatorul produselor care fac obiectul prezentului document (autorizația vamală nr. … (1)) declară că, exceptând cazul în care se indică altfel în mod clar, aceste produse sunt de origine preferențială … (2) în conformitate cu regulile de origine tranzitorii.

Srbské znění

Извозник производа обухваћених овом исправом (царинско овлашћење бр. … (1)) изјављује да су, осим ако је другачије изричито наведено, ови производи … (2) преференцијалног порекла, у складу са прелазним правилима о пореклу.

Izvoznik proizvoda obuhvaćenih ovom ispravom (carinsko ovlašćenje br. … (1)) izjavljuje da su, osim ako je drugačije izričito nаvedeno, ovi proizvodi … (2) preferencijalnog porekla, u skladu sa prelaznim pravilima o poreklu.

Slovenské znění

Vývozca výrobkov uvedených v tomto dokumente (číslo povolenia … (1)) vyhlasuje, že pokiaľ nie je zreteľne uvedené inak, tieto výrobky majú v súlade s prechodnými pravidlami pôvodu preferenčný pôvod v … (2).

Slovinské znění

Izvoznik blaga, zajetega s tem dokumentom (pooblastilo carinskih organov št . … (1)), izjavlja, da, razen če ni drugače jasno navedeno, ima to blago preferencialno … (2) poreklo v skladu s prehodnimi pravili o poreklu.

Španělské znění

El exportador de los productos incluidos en el presente documento (autorización aduanera n.o(1)) declara que, excepto donde se indique claramente lo contrario, estos productos son de origen preferencial … (2) con arreglo a las normas de origen transitorias.

Švédské znění

Exportören av de varor som omfattas av detta dokument (tullmyndighetens tillstånd nr. … (1)) försäkrar att dessa varor, om inte annat tydligt markerats, har förmånsberättigande … (2) ursprung i enlighet med övergångsreglerna om ursprung.

Turecké znění

Bu belge kapsamındaki ürünlerin ihracatçısı (gümrük yetki No: … (1)), aksi açıkça belirtilmedikçe, bu ürünlerin geçiş menşe kurallarına göre … (2) tercihli menşeli olduğunu beyan eder.

Ukrajinské znění

Експортер продукцiї, на яку поширюється цей документ (митний дозвiл № … (1)) заявляє, що, за винятком випадкiв, де це явно зазначено, ця продукцiя має … (2) преференцiйне походження згiдно з перехiдними правилами походження.

(Místo a datum)(3)

(Podpis vývozce; navíc musí být čitelně uvedeno jméno osoby podepisující prohlášení)(4)

(1)

Pokud prohlášení o původu vystavuje schválený vývozce, musí se na tomto místě uvést číslo povolení schváleného vývozce. Pokud prohlášení o původu nevystavuje schválený vývozce, slova v závorkách se vynechají nebo se místo ponechá prázdné.

(2)

Je třeba uvést původ produktů. Týká-li se prohlášení o původu zcela nebo zčásti produktů pocházejících z Ceuty a Melilly, musí je vývozce na dokladu, na němž je prohlášení vystaveno, jasně označit symbolem „CM“.

(3)

Tyto údaje lze vypustit, je-li informace uvedena v samotném dokladu.

(4)

Není-li vývozce povinen prohlášení podepisovat, vztahuje se toto osvobození i na jméno podepisující osoby.

PŘÍLOHA IV

VZOR PRŮVODNÍHO OSVĚDČENÍ EUR.1 A ŽÁDOST O PRŮVODNÍ OSVĚDČENÍ EUR.1

POKYNY PRO TISK

1.

Každý formulář má rozměr 210 × 297 mm; lze připustit toleranci až minus 5 mm nebo plus 8 mm na délku. Použitý papír musí být bílý, klížený pro psaní, nesmí obsahovat dřevovinu a musí vážit nejméně 25 g/m2. Musí mít pozadí s tištěným zeleným gilošovaným vzorem, aby bylo zjevné jakékoli padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

2.

Příslušné orgány smluvních stran Dohody o EHP si mohou vyhradit právo tisknout formuláře samy nebo je nechat tisknout schválenými tiskárnami. Ve druhém případě musí každý formulář obsahovat odkaz na příslušné schválení. Každý formulář musí nést jméno a adresu tiskárny nebo značku, podle níž lze tiskárnu identifikovat. Uvádí se na něm také sériové číslo, předtištěné nebo nepředtištěné, na jehož základě lze tiskárnu identifikovat.

PRŮVODNÍ OSVĚDČENÍ

1.

Vývozce (jméno, úplná adresa, země)

EUR.1

č. A

000.000

Před vyplněním se seznamte s poznámkami na druhé straně.

2.

Osvědčení pro preferenční obchod mezi

a

(Uveďte příslušné země, skupiny zemí nebo území)

3.

Příjemce (jméno, úplná adresa, země) (nepovinné)

4.

Země, skupina zemí nebo území, v nichž jsou produkty pokládány za původní

5.

Země, skupina zemí nebo území místa určení

6.

Údaje o přepravě (nepovinné)

7.

Poznámky

8.

Číslo položky; značky a čísla; počet a druh nákladových kusů  (6) ; popis zboží

9.

Hrubá hmotnost (kg) nebo jiná míra (l, m3 atd.)

10.

Faktury (nepovinné)

11.

CELNÍ INDOSACE

Prohlášení ověřeno

Vývozní doklad  (7)

Formulář … č. …

ze dne …

Celní úřad …

Vydávající země nebo území …

Místo a datum …

(Podpis)

Razítko

12.

PROHLÁŠENÍ VÝVOZCE

Já, níže podepsaný, prohlašuji, že zboží popsané výše splňuje podmínky pro vydání tohoto osvědčení.

Místo a datum

(Podpis)


13.

ŽÁDOST O OVĚŘENÍ pro

14.

VÝSLEDEK OVĚŘENÍ

 

Z provedeného ověření vyplývá, že toto osvědčení (1)

bylo vydáno uvedeným celním úřadem a že údaje v něm uvedené jsou správné

nesplňuje příslušné požadavky ohledně pravosti a správnosti (viz připojené poznámky)

Žádá se ověření pravosti a správnosti tohoto osvědčení.

 

(Místo a datum)

Razítko

(Podpis)

(Místo a datum)

Razítko

(Podpis)

(1)

Příslušnou odpověď označte X.

POZNÁMKY

1.

V osvědčení se nesmějí slova mazat ani přepisovat. Jakékoli změny se musí provést tak, že se nesprávný údaj přeškrtne a uvedou se správné údaje. Každou takovou změnu musí parafovat osoba, která osvědčení vyplnila, a schválit (indosovat) celní orgány vydávající země nebo území.

2.

Mezi položkami uvedenými v osvědčení se nesmějí ponechávat žádné mezery a před každou položkou se musí uvést její číslo. Bezprostředně pod poslední položkou se musí zakreslit vodorovná čára. Každé nevyužité místo se musí proškrtnout tak, aby na něm později nebylo možné nic doplnit.

3.

Zboží musí být popsáno v souladu s obchodní praxí a dostatečně podrobně, aby je bylo možné identifikovat.

ŽÁDOST O PRŮVODNÍ OSVĚDČENÍ

1.

Vývozce (jméno, úplná adresa, země)

EUR.1

č. A

000.000

Před vyplněním se seznamte s poznámkami na druhé straně.

2.

Žádost o osvědčení pro preferenční obchod mezi

a

(Uveďte příslušné země, skupiny zemí nebo území)

3.

Příjemce (jméno, úplná adresa, země) (nepovinné)

 

4.

Země, skupina zemí nebo území, v nichž jsou produkty pokládány za původní

5.

Země, skupina zemí nebo území místa určení

6.

Údaje o přepravě (nepovinné)

7.

Poznámky

8.

Číslo položky; značky a čísla; počet a druh nákladových kusů  (8) ; popis zboží

9.

Hrubá hmotnost (kg) nebo jiná míra (l, m3 atd.)

10.

Faktury (nepovinné)

PROHLÁŠENÍ VÝVOZCE

Já, níže podepsaný vývozce zboží popsaného na druhé straně,

PROHLAŠUJI, že zboží splňuje podmínky vyžadované pro vydání přiloženého osvědčení;

VÝSLOVNĚ UVÁDÍM dále okolnosti, které umožnily, aby toto zboží splňovalo výše uvedené podmínky:

PŘEDKLÁDÁM tyto podpůrné doklady(1):

ZAVAZUJI SE, že na požádání příslušných orgánů předložím další doklady, které si tyto orgány mohou vyžádat pro vydání přiloženého osvědčení, a zavazuji se, že budu souhlasit s vyžádanou kontrolou mých účtů a jakoukoli kontrolou procesů výroby výše uvedeného zboží prováděnou řečenými orgány;

ŽÁDÁM o vystavení přiloženého osvědčení pro toto zboží.

(Místo a datum)

(Podpis)

(1)

Například: dovozní doklady, průvodní osvědčení, faktury, prohlášení výrobce atd., které se vztahují k produktům používaným při výrobě nebo ke zboží, které bylo zpětně vyvezeno v nezměněném stavu.

PŘÍLOHA V

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE PRODUKTŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z CEUTY A MELILLY

Jediný článek

1.   Následující produkty se za předpokladu, že jsou v souladu s pravidlem o nezměnitelnosti uvedeným v článku 14 tohoto dodatku, považují:

1)

za produkty pocházející z Ceuty a Melilly:

a)

produkty zcela získané v Ceutě a Melille;

b)

produkty získané v Ceutě a Melille, při jejichž výrobě jsou použity produkty jiné než zcela získané v Ceutě a Melille, za předpokladu, že:

i)

tyto produkty byly dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 4 tohoto dodatku nebo

ii)

tyto produkty pocházejí z EHP a byly podrobeny opracování nebo zpracování, které přesahuje rámec operací uvedených v článku 6 tohoto dodatku;

2)

za produkty pocházející z EHP:

a)

produkty zcela získané v EHP;

b)

produkty získané v EHP, při jejichž výrobě jsou použity produkty jiné než zcela získané v EHP, za předpokladu, že

i)

tyto produkty byly dostatečně opracovány nebo zpracovány ve smyslu článku 4 tohoto dodatku nebo

ii)

tyto produkty pocházejí z Ceuty a Melilly nebo z EHP a byly podrobeny opracování nebo zpracování, které přesahuje rámec operací uvedených v článku 6 tohoto dodatku.

2.   Ceuta a Melilla se považují za jediné území.

3.   Vývozce nebo jeho zplnomocněný zástupce uvede v kolonce 2 průvodního osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení o původu smluvní stranu vývozu a „Ceuta a Melilla“. Kromě toho se v případě produktů pocházejících z Ceuty a Melilly uvádí tento údaj i v kolonce 4 průvodního osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení o původu.

4.   Za uplatňování těchto pravidel v Ceutě a Melille nesou odpovědnost španělské celní orgány.

PŘÍLOHA VI

PROHLÁŠENÍ DODAVATELE

Prohlášení dodavatele, jehož znění je uvedeno níže, musí být vyhotoveno v souladu s poznámkami pod čarou. Text poznámek po čarou však není třeba uvádět.

PROHLÁŠENÍ DODAVATELE

pro zboží, které bylo opracováno nebo zpracováno v EHP nebo v uplatňujících smluvních stranách, aniž získalo status preferenčního původu

Já, níže podepsaný dodavatel zboží uvedeného v přiloženém dokladu, prohlašuji, že:

1.

K výrobě tohoto zboží byly v EHP nebo [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran] použity tyto materiály, které nepocházejí z EHP nebo [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran]:

Popis dodaného zboží (9)

Popis použitých nepůvodních materiálů

Číslo použitých nepůvodních materiálů (10)

Hodnota použitých nepůvodních materiálů (10)  (11)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celková hodnota

 

2.

Všechny ostatní materiály použité v EHP nebo [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran] k výrobě tohoto zboží pocházejí z EHP nebo [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran].

3.

Následující zboží bylo opracováno nebo zpracováno mimo EHP nebo [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran] v souladu s článkem 13 tohoto dodatku a získalo tam tuto celkovou přidanou hodnotu:

Popis dodaného zboží

Celková přidaná hodnota získaná mimo EHP nebo [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran] (12)

 

 

 

 

 

 

 

(Místo a datum)

 

 

 

(Adresa a podpis dodavatele ; navíc musí být čitelně uvedeno jméno osoby podepisující prohlášení)

 

 

PŘÍLOHA VII

DLOUHODOBÉ PROHLÁŠENÍ DODAVATELE

Dlouhodobé prohlášení dodavatele, jehož znění je uvedeno níže, musí být vyhotoveno v souladu s poznámkami pod čarou. Text poznámek po čarou však není třeba uvádět.

DLOUHODOBÉ PROHLÁŠENÍ DODAVATELE

pro zboží, které bylo opracováno nebo zpracováno v EHP nebo v uplatňující smluvní straně, aniž získalo status preferenčního původu

Já, níže podepsaný dodavatel zboží uvedeného v přiloženém dokladu, které je pravidelně dodáváno (13) …, prohlašuji, že:

1.

K výrobě tohoto zboží byly v EHP nebo [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran] použity tyto materiály, které nepocházejí z EHP nebo [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran]:

Popis dodaného zboží (14)

Popis použitých nepůvodních materiálů

Číslo použitých nepůvodních materiálů (15)

Hodnota použitých nepůvodních materiálů (15)  (16)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celková hodnota

 

2.

Všechny ostatní materiály použité v EHP nebo [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran] k výrobě tohoto zboží pocházejí z EHP nebo [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran].

3.

Následující zboží bylo opracováno nebo zpracováno mimo EHP nebo [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran] v souladu s článkem 13 tohoto dodatku a získalo tam tuto celkovou přidanou hodnotu:

Popis dodaného zboží

Celková přidaná hodnota získaná mimo EHP nebo [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran] (17)

 

 

 

 

 

 

Toto prohlášení platí pro všechny následující zásilky tohoto zboží odeslané z …

do … (18)

Zavazuji se neprodleně vyrozumět … (13), přestane-li toto prohlášení platit.

 

(Místo a datum)

 

 

 

(Adresa a podpis dodavatele; navíc musí být čitelně uvedeno jméno osoby podepisující prohlášení)


(1)  Smluvní strany Dohody o EHP souhlasí s tím, že upustí od povinnosti uvést v dokladu o původu prohlášení uvedené v čl. 8 odst. 3.

(2)  Viz úvodní poznámky 8.1 až 8.3, v nichž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se „specifických procesů“.

(3)  Viz úvodní poznámka 6, v níž jsou uvedeny zvláštní podmínky týkající se výrobků zhotovených ze směsí textilních materiálů.

(4)  Viz úvodní poznámka 7.

(5)  Viz úvodní poznámka 9.

(6)  Není-li zboží zabaleno, uveďte podle situace počet kusů nebo „volně loženo“.

(7)  Vyplňte, pouze pokud to vyžadují předpisy země nebo území vývozu.

(8)  Není-li zboží zabaleno, uveďte podle situace počet kusů nebo „volně loženo“.

(9)  Týká-li se faktura, dodací list nebo jiný obchodní doklad, k němuž je prohlášení přiloženo, různého zboží nebo zboží, které obsahuje nepůvodní materiály v nestejném rozsahu, musí je dodavatel jednoznačně rozlišit.

Příklad:

Doklad se týká různých modelů elektromotorů čísla 8501 k použití při výrobě praček čísla 8450. Druh a hodnota nepůvodních materiálů použitých při výrobě těchto motorů se mezi jednotlivými modely liší. V prvním sloupci se tedy musí mezi modely rozlišovat a údaje v ostatních sloupcích se musí pro každý model uvádět odděleně, aby výrobce praček mohl podle použitého elektromotoru správně posoudit status původu svých výrobků.

(10)  Údaje v těchto sloupcích se uvádějí, pouze pokud jsou potřebné.

Příklady:

Pravidlo pro oděvy ex kapitoly 62 připouští, že lze použít tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií). Použije-li výrobce takových oděvů v uplatňující smluvní straně tkaninu dovezenou z Evropské unie, která tam byla vyrobena z nepůvodní příze, postačí, když dodavatel z Evropské unie popíše použitý nepůvodní materiál ve svém prohlášení jako přízi, aniž by bylo nezbytné uvést číslo HS a hodnotu této příze.

Výrobce drátu ze železa čísla 7217, který ho vyrobil z nepůvodních železných prutů, by měl ve druhém sloupci uvést „železné pruty“. Má-li být tento drát použit k výrobě nějakého stroje, při níž pravidlo původu použití nepůvodních materiálů omezuje na určitou procentní sazbu hodnoty, musí být ve třetím sloupci udána hodnota nepůvodních prutů.

(11)   „Hodnotou materiálů“ se rozumí celní hodnota použitých nepůvodních materiálů v okamžiku dovozu, nebo není-li známa nebo nelze-li ji určit, první ověřitelná cena zaplacená za tyto materiály v EHP nebo [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran].

Přesná hodnota každého použitého nepůvodního materiálu se musí uvést ke každé jednotce zboží uvedeného v prvním sloupci.

(12)   „Celkovou přidanou hodnotou“ se rozumí všechny náklady vynaložené mimo EHP a [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran], včetně hodnoty všech materiálů tam přidaných. Přesná výše celkové hodnoty přidané mimo EHP a [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran] se musí uvést ke každé jednotce zboží uvedeného v prvním sloupci.

(13)  Jméno a adresa odběratele.

(14)  Týká-li se faktura, dodací list nebo jiný obchodní doklad, k němuž je prohlášení přiloženo, různého zboží nebo zboží, které obsahuje nepůvodní materiály v nestejném rozsahu, musí je dodavatel jednoznačně rozlišit.

Příklad:

Doklad se týká různých modelů elektromotorů čísla 8501 k použití při výrobě praček čísla 8450. Druh a hodnota nepůvodních materiálů použitých při výrobě těchto motorů se mezi jednotlivými modely liší. V prvním sloupci se tedy musí mezi modely rozlišovat a údaje v ostatních sloupcích se musí pro každý model uvádět odděleně, aby výrobce praček mohl podle použitého elektromotoru správně posoudit status původu svých výrobků.

(15)  Údaje v těchto sloupcích se uvádějí, pouze pokud jsou potřebné.

Příklady:

Pravidlo pro oděvy ex kapitoly 62 připouští, že lze použít tkaní spojené se zhotovováním (včetně stříhání textilií). Použije-li výrobce takových oděvů v uplatňující smluvní straně tkaninu dovezenou z Evropské unie, která tam byla vyrobena z nepůvodní příze, postačí, když dodavatel z Evropské unie popíše použitý nepůvodní materiál ve svém prohlášení jako přízi, aniž by bylo nezbytné uvést číslo HS a hodnotu této příze.

Výrobce drátu ze železa čísla 7217, který ho vyrobil z nepůvodních železných prutů, by měl ve druhém sloupci uvést „železné pruty“. Má-li být tento drát použit k výrobě nějakého stroje, při níž pravidlo původu použití nepůvodních materiálů omezuje na určitou procentní sazbu hodnoty, musí být ve třetím sloupci udána hodnota nepůvodních prutů.

(16)   „Hodnotou materiálů“ se rozumí celní hodnota použitých nepůvodních materiálů v okamžiku dovozu, nebo není-li známa nebo nelze-li ji určit, první ověřitelná cena zaplacená za tyto materiály v EHP nebo [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran].

Přesná hodnota každého použitého nepůvodního materiálu se musí uvést ke každé jednotce zboží uvedeného v prvním sloupci.

(17)   „Celkovou přidanou hodnotou“ se rozumí všechny náklady vynaložené mimo EHP a [uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran], včetně hodnoty všech materiálů tam přidaných. Přesná výše celkové hodnoty přidané mimo EHP a[uveďte název příslušných uplatňujících smluvních stran] se musí uvést ke každé jednotce zboží uvedeného v prvním sloupci.

(18)  Vložte data. Doba platnosti dlouhodobého prohlášení dodavatele by zpravidla neměla překročit 24, s výhradou podmínek stanovených celními orgány uplatňující smluvní strany, v níž je dlouhodobé prohlášení dodavatele vyhotoveno.


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/173


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/599

ze dne 8. dubna 2022

o uznání nepovinného režimu „Biomass Biofuels Sustainability voluntary scheme (2BSvs)“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice (EU) 2018/2001 stanoví požadavky na některá paliva, zejména biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, s cílem zajistit, aby mohla být započítána do cílů stanovených ve směrnici, pouze pokud byla vyrobena udržitelným způsobem a ve srovnání s fosilními palivy uspoří značné množství emisí skleníkových plynů. Zaprvé stanoví článek 29 směrnice kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a článek 26 směrnice a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 (2) stanoví kritéria k určení jednak toho, která surovina pro biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy vykazuje vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, a jednak toho, která biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, která splňují určité podmínky, mohou být certifikována jako paliva s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Zadruhé stanoví čl. 25 odst. 2 směrnice kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku používaná v dopravě. Zatřetí vyžaduje čl. 28 odst. 2 směrnice, aby hospodářské subjekty zadávaly do databáze Unie informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti obnovitelných paliv (biopaliv, bioplynu a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu) a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku používaných v dopravě.

(2)

Směrnice také stanoví pravidla pro výpočet příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů k cílům v oblasti dopravy. Zejména čl. 27 odst. 3 směrnice stanoví pravidla, jak tento výpočet provést, a to jak v případě, kdy je elektřina přímo využívána k pohonu elektrických vozidel, tak v případě, kdy je používána k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, která jsou používána v dopravě.

(3)

Ke kontrole dosažení souladu s pravidly pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku mohou členské státy použít nepovinné režimy. Nepovinné režimy hrály důležitou úlohu při poskytování důkazů o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3). Ve směrnici (EU) 2018/2001 byla role nepovinných režimů rozšířena. Zaprvé mohou tyto režimy nyní sloužit k certifikaci souladu všech paliv vyráběných z biomasy, včetně plynných a pevných paliv, s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a poskytnout přesné údaje o jejich úsporách emisí skleníkových plynů. Zadruhé mohou sloužit k certifikaci souladu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku s jejich kritérii úspor emisí skleníkových plynů. Zatřetí mohou sloužit k prokázání souladu s pravidly, která čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě. Začtvrté mohou sloužit k prokázání skutečnosti, že hospodářské subjekty zadávají do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o některých obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Zapáté mohou být použity k certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy mohou sloužit všem nebo některým z těchto účelů.

(4)

Předloží-li některý hospodářský subjekt doklady nebo údaje o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů získané v souladu s nepovinným režimem uznaným Komisí, neměl by členský stát v rozsahu příslušného rozhodnutí o uznání od dodavatele vyžadovat poskytnutí dalších důkazů.

(5)

Žádost o uznání nepovinného režimu „Biomass Biofuels Sustainability voluntary scheme (2BSvs)“ podle čl. 30 odst. 4 směrnice byla poprvé podána Komisi dne 16. listopadu 2020. Tato žádost vedla Komisi k posouzení režimu, v němž byly zjištěny některé otázky vyžadující změnu. Ve svém opakovaném podání ze dne 22. června 2021 režim tyto otázky správně vyřešil. Režim zahrnuje veškeré suroviny, včetně odpadů a zbytků, a celý dodavatelský řetězec (pro biomethan až po výrobní jednotku).

(6)

Při posuzování nepovinného režimu „Biomass Biofuels Sustainability voluntary scheme (2BSvs)“ Komise zjistila, že režim v odpovídající míře zahrnuje kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 a uplatňuje metodiku hmotnostní bilance v souladu s požadavky čl. 30 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2018/2001. Toto posouzení nezohledňuje připravovaný prováděcí akt o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy, který má být přijat v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001, ani akty v přenesené pravomoci, které mají být přijaty v souladu s čl. 28 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001. Režim „2BSvs“ bude tedy znovu posouzen až po přijetí tohoto prováděcího aktu a aktů v přenesené pravomoci.

(7)

Posouzením nepovinného režimu „Biomass Biofuels Sustainability voluntary scheme (2BSvs)“ bylo zjištěno, že režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a že splňuje metodické požadavky stanovené v přílohách V a VI směrnice (EU) 2018/2001.

(8)

Uznaný režim by měl být dostupný v oddíle věnovaném nepovinným režimům na internetových stránkách Komise EUROPA.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Nepovinný režim „Biomass Biofuels Sustainability voluntary scheme (2BSvs)“ (dále jen „režim“), jenž byl Komisi předložen k uznání dne 22. června 2021, prokazuje pro paliva auditovaná v rámci režimu tyto prvky:

a)

soulad dodávek biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s kritérii udržitelnosti podle čl. 29 odst. 2 až 5 a 10 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

splnění povinnosti hospodářských subjektů zadávat do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001.

Režim rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 do té míry, že zaručuje, že všechny relevantní informace od hospodářských subjektů v předcházejících článcích dodavatelského řetězce jsou předány hospodářským subjektům v navazujících článcích dodavatelského řetězce.

Článek 2

Toto rozhodnutí je platné po dobu pěti let po vstupu v platnost. Pokud se obsah režimu, který byl Komisi předložen k uznání dne 22. června 2021, změní způsobem, jenž by mohl mít vliv na podstatu tohoto rozhodnutí, oznámí se tyto změny neprodleně Komisi. Komise oznámené změny posoudí a stanoví, zda režim stále odpovídajícím způsobem splňuje kritéria udržitelnosti, pro něž je uznán.

Článek 3

Komise může toto rozhodnutí zrušit mimo jiné za těchto okolností:

a)

pokud se jednoznačně prokáže, že v režimu nebyly provedeny prvky, jež se pro toto rozhodnutí považují za důležité, nebo pokud došlo k závažnému a strukturálnímu porušení těchto prvků;

b)

pokud režim nepředloží Komisi výroční zprávy podle čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

pokud režim nezavede normy pro nezávislý audit a ostatní požadavky upřesněné v prováděcích aktech podle čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 nebo zlepšení jiných prvků režimu považovaná za důležitá pro to, aby byl režim i nadále uznáván.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/176


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/600

ze dne 8. dubna 2022

o uznání nepovinného režimu „Bonsucro EU“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice (EU) 2018/2001 stanoví požadavky na některá paliva, zejména biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, s cílem zajistit, aby mohla být započítána do cílů stanovených ve směrnici, pouze pokud byla vyrobena udržitelným způsobem a ve srovnání s fosilními palivy uspoří značné množství emisí skleníkových plynů. Zaprvé stanoví článek 29 směrnice kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a článek 26 směrnice a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 (2) stanoví kritéria k určení jednak toho, která surovina pro biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy vykazuje vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, a jednak toho, která biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, která splňují určité podmínky, mohou být certifikována jako paliva s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Zadruhé stanoví čl. 25 odst. 2 směrnice kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku používaná v dopravě. Zatřetí vyžaduje čl. 28 odst. 2 směrnice, aby hospodářské subjekty zadávaly do databáze Unie informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti některých obnovitelných paliv (biopaliv, bioplynu a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu) a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku používaných v dopravě.

(2)

Směrnice také stanoví pravidla pro výpočet příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů k cílům v oblasti dopravy. Zejména čl. 27 odst. 3 směrnice stanoví pravidla, jak tento výpočet provést, a to jak v případě, kdy je elektřina přímo využívána k pohonu elektrických vozidel, tak v případě, kdy je používána k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, která jsou používána v dopravě.

(3)

Ke kontrole dosažení souladu s pravidly pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku mohou členské státy použít nepovinné režimy. Nepovinné režimy hrály důležitou úlohu při poskytování důkazů o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3). Ve směrnici (EU) 2018/2001 byla role nepovinných režimů rozšířena. Zaprvé mohou tyto režimy nyní sloužit k certifikaci souladu všech paliv vyráběných z biomasy, včetně plynných a pevných paliv, s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a poskytnout přesné údaje o jejich úsporách emisí skleníkových plynů. Zadruhé mohou sloužit k certifikaci souladu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku s jejich kritérii úspor emisí skleníkových plynů. Zatřetí mohou sloužit k prokázání souladu s pravidly, která čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě. Začtvrté mohou sloužit k prokázání skutečnosti, že hospodářské subjekty zadávají do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o některých obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Zapáté mohou být použity k certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy mohou sloužit všem nebo některým z těchto účelů.

(4)

Předloží-li některý hospodářský subjekt doklady nebo údaje o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů získané v souladu s nepovinným režimem uznaným Komisí, neměl by členský stát v rozsahu příslušného rozhodnutí o uznání od dodavatele vyžadovat poskytnutí dalších důkazů.

(5)

Žádost o uznání nepovinného režimu „Bonsucro EU“ podle čl. 30 odst. 4 směrnice byla poprvé podána Komisi dne 18. února 2021. Tato žádost vedla Komisi k posouzení režimu, v němž byly zjištěny některé otázky vyžadující změnu. Ve svém opakovaném podání ze dne 23. června 2021 režim tyto otázky správně vyřešil. Režim zahrnuje suroviny pro biomasu z cukrové třtiny, jakož i bioethanol první generace a celulózový ethanol vyráběný z cukrové třtiny a jejích zbytků a paliva z biomasy vyráběná z třtinové bagasy.

(6)

Při posuzování nepovinného režimu „Bonsucro EU“ Komise zjistila, že režim v odpovídající míře zahrnuje kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 a uplatňuje metodiku hmotnostní bilance v souladu s požadavky čl. 30 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2018/2001. Toto posouzení nezohledňuje připravovaný prováděcí akt o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy, který má být přijat v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001. Nepovinný režim „Bonsucro EU“ bude tedy znovu posouzen až po přijetí tohoto prováděcího aktu.

(7)

Posouzením nepovinného režimu „Bonsucro EU“ bylo zjištěno, že režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a že splňuje metodické požadavky stanovené v přílohách V a VI směrnice (EU) 2018/2001.

(8)

Uznaný režim by měl být dostupný v oddíle věnovaném nepovinným režimům na internetových stránkách Komise EUROPA.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Nepovinný režim „Bonsucro EU“ (dále jen „režim“), jenž byl Komisi předložen k uznání dne 23. června 2021, prokazuje pro paliva auditovaná v rámci režimu tyto prvky:

a)

soulad dodávek biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s kritérii udržitelnosti podle čl. 29 odst. 2 až 5 a 10 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

splnění povinnosti hospodářských subjektů zadávat do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

soulad dodávek biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s kritérii nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy stanovenými v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/807.

Režim rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 do té míry, že zaručuje, že všechny relevantní informace od hospodářských subjektů v předcházejících článcích dodavatelského řetězce jsou předány hospodářským subjektům v navazujících článcích dodavatelského řetězce.

Článek 2

Toto rozhodnutí je platné po dobu pěti let po vstupu v platnost. Pokud se obsah režimu, který byl Komisi předložen k uznání dne 23. června 2021, změní způsobem, jenž by mohl mít vliv na podstatu tohoto rozhodnutí, oznámí se tyto změny neprodleně Komisi. Komise oznámené změny posoudí a stanoví, zda režim stále odpovídajícím způsobem splňuje kritéria udržitelnosti, pro něž je uznán.

Článek 3

Komise může toto rozhodnutí zrušit mimo jiné za těchto okolností:

a)

pokud se jednoznačně prokáže, že v režimu nebyly provedeny prvky, jež se pro toto rozhodnutí považují za důležité, nebo pokud došlo k závažnému a strukturálnímu porušení těchto prvků;

b)

pokud režim nepředloží Komisi výroční zprávy podle čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

pokud režim nezavede normy pro nezávislý audit a ostatní požadavky upřesněné v prováděcích aktech podle čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 nebo zlepšení jiných prvků režimu považovaná za důležitá pro to, aby byl režim i nadále uznáván.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/179


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/601

ze dne 8. dubna 2022

o uznání nepovinného režimu „Better Biomass“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice (EU) 2018/2001 stanoví požadavky na některá paliva, zejména biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, s cílem zajistit, aby mohla být započítána do cílů stanovených ve směrnici, pouze pokud byla vyrobena udržitelným způsobem a ve srovnání s fosilními palivy uspoří značné množství emisí skleníkových plynů. Zaprvé stanoví článek 29 směrnice kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a článek 26 směrnice a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 (2) stanoví kritéria k určení jednak toho, která surovina pro biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy vykazuje vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, a jednak toho, která biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, která splňují určité podmínky, mohou být certifikována jako paliva s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Zadruhé stanoví čl. 25 odst. 2 směrnice kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku používaná v dopravě. Zatřetí vyžaduje čl. 28 odst. 2 směrnice, aby hospodářské subjekty zadávaly do databáze Unie informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti obnovitelných paliv (biopaliv, bioplynu a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu) a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku používaných v dopravě.

(2)

Směrnice také stanoví pravidla pro výpočet příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů k cílům v oblasti dopravy. Zejména čl. 27 odst. 3 směrnice stanoví pravidla, jak tento výpočet provést, a to jak v případě, kdy je elektřina přímo využívána k pohonu elektrických vozidel, tak v případě, kdy je používána k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, která jsou používána v dopravě.

(3)

Ke kontrole dosažení souladu s pravidly pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku mohou členské státy použít nepovinné režimy. Nepovinné režimy hrály důležitou úlohu při poskytování důkazů o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3). Ve směrnici (EU) 2018/2001 byla role nepovinných režimů rozšířena. Zaprvé mohou tyto režimy nyní sloužit k certifikaci souladu všech paliv vyráběných z biomasy, včetně plynných a pevných paliv, s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a poskytnout přesné údaje o jejich úsporách emisí skleníkových plynů. Zadruhé mohou sloužit k certifikaci souladu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku s jejich kritérii úspor emisí skleníkových plynů. Zatřetí mohou sloužit k prokázání souladu s pravidly, která čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě. Začtvrté mohou sloužit k prokázání skutečnosti, že hospodářské subjekty zadávají do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Zapáté mohou být použity k certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy mohou sloužit všem nebo některým z těchto účelů.

(4)

Předloží-li některý hospodářský subjekt doklady nebo údaje o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů získané v souladu s nepovinným režimem uznaným Komisí, neměl by členský stát v rozsahu příslušného rozhodnutí o uznání od dodavatele vyžadovat poskytnutí dalších důkazů.

(5)

Žádost o uznání nepovinného režimu „Better Biomass“ podle čl. 30 odst. 4 směrnice byla poprvé podána Komisi dne 19. prosince 2020. Tato žádost vedla Komisi k posouzení režimu, v němž byly zjištěny některé otázky vyžadující změnu. Ve svém opakovaném podání ze dne 2. července 2021 režim tyto otázky správně vyřešil. Režim zahrnuje veškeré suroviny, včetně odpadů a zbytků, a celý dodavatelský řetězec.

(6)

Při posuzování nepovinného režimu „Better Biomass“ Komise zjistila, že režim v odpovídající míře zahrnuje kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 a rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 a uplatňuje metodiku hmotnostní bilance v souladu s požadavky čl. 30 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2018/2001. Toto posouzení nezohledňuje připravovaný prováděcí akt o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy, který má být přijat v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001, ani akty v přenesené pravomoci, které mají být přijaty v souladu s čl. 28 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001. Nepovinný režim „Better Biomass“ bude tedy znovu posouzen až po přijetí tohoto prováděcího aktu a aktů v přenesené pravomoci.

(7)

Posouzením nepovinného režimu „Better Biomass“ bylo zjištěno, že režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a že rovněž splňuje metodické požadavky stanovené v přílohách V a VI směrnice (EU) 2018/2001.

(8)

Uznaný režim by měl být dostupný v oddíle věnovaném nepovinným režimům na internetových stránkách Komise EUROPA.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Nepovinný režim „Better Biomass“ (dále jen „režim“), jenž byl Komisi předložen k uznání dne 2. července 2021, prokazuje pro paliva auditovaná v rámci režimu tyto prvky:

a)

soulad dodávek biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s kritérii udržitelnosti podle čl. 29 odst. 2 až 5 a 10 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

splnění povinnosti hospodářských subjektů zadávat do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001.

Režim rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 do té míry, že zaručuje, že všechny relevantní informace od hospodářských subjektů v předcházejících článcích dodavatelského řetězce jsou předány hospodářským subjektům v navazujících článcích dodavatelského řetězce.

Článek 2

Toto rozhodnutí je platné po dobu pěti let po vstupu v platnost. Pokud se obsah režimu, který byl Komisi předložen k uznání dne 2. července 2021, změní způsobem, jenž by mohl mít vliv na podstatu tohoto rozhodnutí, oznámí se tyto změny neprodleně Komisi. Komise oznámené změny posoudí a stanoví, zda režim stále odpovídajícím způsobem splňuje kritéria udržitelnosti, pro něž je uznán.

Článek 3

Komise může toto rozhodnutí zrušit mimo jiné za těchto okolností:

a)

pokud se jednoznačně prokáže, že v režimu nebyly provedeny prvky, jež se pro toto rozhodnutí považují za důležité, nebo pokud došlo k závažnému a strukturálnímu porušení těchto prvků;

b)

pokud režim nepředloží Komisi výroční zprávy podle čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

pokud režim nezavede normy pro nezávislý audit a ostatní požadavky upřesněné v prováděcích aktech podle čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 nebo zlepšení jiných prvků režimu považovaná za důležitá pro to, aby byl režim i nadále uznáván.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/182


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/602

ze dne 8. dubna 2022

o uznání nepovinného režimu „International Sustainability & Carbon Certification - ISCC EU“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice (EU) 2018/2001 stanoví požadavky na některá paliva, zejména biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, s cílem zajistit, aby mohla být započítána do cílů stanovených ve směrnici, pouze pokud byla vyrobena udržitelným způsobem a ve srovnání s fosilními palivy uspoří značné množství emisí skleníkových plynů. Zaprvé stanoví článek 29 směrnice kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a článek 26 směrnice a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 (2) stanoví kritéria k určení jednak toho, která surovina pro biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy vykazuje vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, a jednak toho, která biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, která splňují určité podmínky, mohou být certifikována jako paliva s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Zadruhé stanoví čl. 25 odst. 2 směrnice kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku používaná v dopravě. Zatřetí vyžaduje čl. 28 odst. 2 směrnice, aby hospodářské subjekty zadávaly do databáze Unie informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti některých obnovitelných paliv (biopaliv, bioplynu a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu) a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku používaných v dopravě.

(2)

Směrnice také stanoví pravidla pro výpočet příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů k cílům v oblasti dopravy. Zejména čl. 27 odst. 3 směrnice stanoví pravidla, jak tento výpočet provést, a to jak v případě, kdy je elektřina přímo využívána k pohonu elektrických vozidel, tak v případě, kdy je používána k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, která jsou používána v dopravě.

(3)

Ke kontrole dosažení souladu s pravidly pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku mohou členské státy použít nepovinné režimy. Nepovinné režimy hrály důležitou úlohu při poskytování důkazů o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (3). Ve směrnici (EU) 2018/2001 byla role nepovinných režimů rozšířena. Zaprvé mohou tyto režimy nyní sloužit k certifikaci souladu všech paliv vyráběných z biomasy, včetně plynných a pevných paliv, s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a poskytnout přesné údaje o jejich úsporách emisí skleníkových plynů. Zadruhé mohou sloužit k certifikaci souladu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku s jejich kritérii úspor emisí skleníkových plynů. Zatřetí mohou sloužit k prokázání souladu s pravidly, která čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě. Začtvrté mohou sloužit k prokázání skutečnosti, že hospodářské subjekty zadávají do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Zapáté mohou být použity k certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy mohou sloužit všem nebo některým z těchto účelů.

(4)

Předloží-li některý hospodářský subjekt doklady nebo údaje o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů získané v souladu s nepovinným režimem uznaným Komisí, neměl by členský stát v rozsahu příslušného rozhodnutí o uznání od dodavatele vyžadovat poskytnutí dalších důkazů.

(5)

Žádost o uznání nepovinného režimu „International Sustainability & Carbon Certification“ podle čl. 30 odst. 4 směrnice byla poprvé podána Komisi dne 17. prosince 2020. Tato žádost vedla Komisi k posouzení režimu, v němž byly zjištěny některé otázky vyžadující změnu. Ve svém opakovaném podání ze dne 23. června 2021 režim tyto otázky správně vyřešil. Režim zahrnuje veškeré suroviny, včetně odpadů a zbytků, a celý dodavatelský řetězec.

(6)

Při posuzování nepovinného režimu „International Sustainability & Carbon Certification - ISCC EU“ Komise zjistila, že režim v odpovídající míře zahrnuje kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5, obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 a uplatňuje metodiku hmotnostní bilance v souladu s požadavky čl. 30 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2018/2001. Toto posouzení nezohledňuje připravovaný prováděcí akt o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy, který má být přijat v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001, ani akty v přenesené pravomoci, které mají být přijaty v souladu s čl. 28 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001. Režim „ISCC“ bude tedy znovu posouzen až po přijetí tohoto prováděcího aktu a aktů v přenesené pravomoci.

(7)

Posouzením nepovinného režimu „International Sustainability & Carbon Certification“ bylo zjištěno, že režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti a že rovněž splňuje metodické požadavky stanovené v přílohách V a VI směrnice (EU) 2018/2001.

(8)

Uznaný režim by měl být dostupný v oddíle věnovaném nepovinným režimům na internetových stránkách Komise EUROPA.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Nepovinný režim „International Sustainability & Carbon Certification“ (dále jen „režim“), jenž byl Komisi předložen k uznání dne 14. června 2021, prokazuje pro paliva auditovaná v rámci režimu tyto prvky:

a)

soulad dodávek biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s kritérii udržitelnosti podle čl. 29 odst. 2 až 5 a 10 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

splnění povinnosti hospodářských subjektů zadávat do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

soulad dodávek biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s kritérii nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy stanovenými v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/807.

Režim rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 do té míry, že zaručuje, že všechny relevantní informace od hospodářských subjektů v předcházejících článcích dodavatelského řetězce jsou předány hospodářským subjektům v navazujících článcích dodavatelského řetězce.

Článek 2

Toto rozhodnutí je platné po dobu pěti let po vstupu v platnost. Pokud se obsah režimu, který byl Komisi předložen k uznání dne 14. června 2021, změní způsobem, jenž by mohl mít vliv na podstatu tohoto rozhodnutí, oznámí se tyto změny neprodleně Komisi. Komise oznámené změny posoudí a stanoví, zda režim stále odpovídajícím způsobem splňuje kritéria udržitelnosti, pro něž je uznán.

Článek 3

Komise může toto rozhodnutí zrušit mimo jiné za těchto okolností:

a)

pokud se jednoznačně prokáže, že v režimu nebyly provedeny prvky, jež se pro toto rozhodnutí považují za důležité, nebo pokud došlo k závažnému a strukturálnímu porušení těchto prvků;

b)

pokud režim nepředloží Komisi výroční zprávy podle čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

pokud režim nezavede normy pro nezávislý audit a ostatní požadavky upřesněné v prováděcích aktech podle čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 nebo zlepšení jiných prvků režimu považovaná za důležitá pro to, aby byl režim i nadále uznáván.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(2)   Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 1.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/185


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/603

ze dne 8. dubna 2022

o uznání režimu „KZR INiG“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice (EU) 2018/2001 stanoví požadavky na některá paliva, zejména biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, s cílem zajistit, aby mohla být započítána do cílů stanovených ve směrnici, pouze pokud byla vyrobena udržitelným způsobem a ve srovnání s fosilními palivy uspoří značné množství emisí skleníkových plynů. Zaprvé stanoví článek 29 směrnice kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a článek 26 směrnice a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 (2) stanoví kritéria k určení jednak toho, která surovina pro biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy vykazuje vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, a jednak toho, která biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, která splňují určité podmínky, mohou být certifikována jako paliva s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Zadruhé stanoví čl. 25 odst. 2 směrnice kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku používaná v dopravě. Zatřetí vyžaduje čl. 28 odst. 2 směrnice, aby hospodářské subjekty zadávaly do databáze Unie informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti některých obnovitelných paliv (biopaliv, bioplynu a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu) a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku používaných v dopravě.

(2)

Směrnice také stanoví pravidla pro výpočet příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů k cílům v oblasti dopravy. Zejména čl. 27 odst. 3 směrnice stanoví pravidla, jak tento výpočet provést, a to jak v případě, kdy je elektřina přímo využívána k pohonu elektrických vozidel, tak v případě, kdy je používána k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, která jsou používána v dopravě.

(3)

Ke kontrole dosažení souladu s pravidly pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku mohou členské státy použít nepovinné režimy. Nepovinné režimy hrály důležitou úlohu při poskytování důkazů o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3). Ve směrnici (EU) 2018/2001 byla role nepovinných režimů rozšířena. Zaprvé mohou tyto režimy nyní sloužit k certifikaci souladu všech paliv vyráběných z biomasy, včetně plynných a pevných paliv, s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a poskytnout přesné údaje o jejich úsporách emisí skleníkových plynů. Zadruhé mohou sloužit k certifikaci souladu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku s jejich kritérii úspor emisí skleníkových plynů. Zatřetí mohou sloužit k prokázání souladu s pravidly, která čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě. Začtvrté mohou sloužit k prokázání skutečnosti, že hospodářské subjekty zadávají do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Zapáté mohou být použity k certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy mohou sloužit všem nebo některým z těchto účelů.

(4)

Předloží-li některý hospodářský subjekt doklady nebo údaje o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů získané v souladu s nepovinným režimem uznaným Komisí, neměl by členský stát v rozsahu příslušného rozhodnutí o uznání od dodavatele vyžadovat poskytnutí dalších důkazů.

(5)

Žádost o uznání nepovinného režimu „KZR INiG“ podle čl. 30 odst. 4 směrnice byla Komisi podána dne 28. srpna 2020. Tato žádost vedla Komisi k posouzení režimu, v němž byly zjištěny některé otázky vyžadující změnu. Ve svém opakovaném podání ze dne 25. června 2021 režim tyto otázky správně vyřešil. Režim zahrnuje veškeré suroviny, včetně odpadů a zbytků, a celý dodavatelský řetězec (pro biomethan až po výrobní jednotku).

(6)

Režim v odpovídající míře zahrnuje kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 a uplatňuje metodiku hmotnostní bilance v souladu s požadavky čl. 30 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2018/2001. Toto posouzení nezohledňuje připravovaný prováděcí akt o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy, který má být přijat v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001, ani akty v přenesené pravomoci, které mají být přijaty v souladu s čl. 28 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001. Nepovinný režim „KZR INiG“ bude tedy znovu posouzen až po přijetí tohoto prováděcího aktu a aktů v přenesené pravomoci.

(7)

Posouzením nepovinného režimu „KZR INiG“ bylo zjištěno, že režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a že splňuje metodické požadavky stanovené v přílohách V a VI směrnice (EU) 2018/2001.

(8)

Uznaný režim by měl být dostupný v oddíle věnovaném nepovinným režimům na internetových stránkách Komise EUROPA.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Nepovinný režim „KZR INiG“ (dále jen „režim“), jenž byl Komisi předložen k uznání dne 25. června 2021, prokazuje pro paliva auditovaná v rámci režimu tyto prvky:

a)

soulad dodávek biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s kritérii udržitelnosti podle čl. 29 odst. 2 až 5 a 10 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

splnění povinnosti hospodářských subjektů zadávat do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001.

Režim rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 do té míry, že zaručuje, že všechny relevantní informace od hospodářských subjektů v předcházejících článcích dodavatelského řetězce jsou předány hospodářským subjektům v navazujících článcích dodavatelského řetězce.

Článek 2

Toto rozhodnutí je platné po dobu pěti let po vstupu v platnost. Pokud se obsah režimu, který byl Komisi předložen k uznání dne 25. června 2021, změní způsobem, jenž by mohl mít vliv na podstatu tohoto rozhodnutí, oznámí se tyto změny neprodleně Komisi. Komise oznámené změny posoudí a stanoví, zda režim stále odpovídajícím způsobem splňuje kritéria udržitelnosti, pro něž je uznán.

Článek 3

Komise může toto rozhodnutí zrušit mimo jiné za těchto okolností:

a)

pokud se jednoznačně prokáže, že v režimu nebyly provedeny prvky, jež se pro toto rozhodnutí považují za důležité, nebo pokud došlo k závažnému a strukturálnímu porušení těchto prvků;

b)

pokud režim nepředloží Komisi výroční zprávy podle čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

pokud režim nezavede normy pro nezávislý audit a ostatní požadavky upřesněné v prováděcích aktech podle čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 nebo zlepšení jiných prvků režimu považovaná za důležitá pro to, aby byl režim i nadále uznáván.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/188


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/604

ze dne 8. dubna 2022

o uznání nepovinného režimu „Red Tractor Farm Assurance Crops and Sugar Beet Scheme“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice (EU) 2018/2001 stanoví požadavky na některá paliva, zejména biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, s cílem zajistit, aby mohla být započítána do cílů stanovených ve směrnici, pouze pokud byla vyrobena udržitelným způsobem a ve srovnání s fosilními palivy uspoří značné množství emisí skleníkových plynů. Zaprvé stanoví článek 29 směrnice kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a článek 26 směrnice a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 (2) stanoví kritéria k určení jednak toho, která surovina pro biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy vykazuje vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, a jednak toho, která biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, která splňují určité podmínky, mohou být certifikována jako paliva s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Zadruhé stanoví čl. 25 odst. 2 směrnice kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku používaná v dopravě. Zatřetí vyžaduje čl. 28 odst. 2 směrnice, aby hospodářské subjekty zadávaly do databáze Unie informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti obnovitelných paliv (biopaliv, bioplynu a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu) a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku používaných v dopravě.

(2)

Směrnice také stanoví pravidla pro výpočet příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů k cílům v oblasti dopravy. Zejména čl. 27 odst. 3 směrnice stanoví pravidla, jak tento výpočet provést, a to jak v případě, kdy je elektřina přímo využívána k pohonu elektrických vozidel, tak v případě, kdy je používána k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, která jsou používána v dopravě.

(3)

Ke kontrole dosažení souladu s pravidly pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku mohou členské státy použít nepovinné režimy. Nepovinné režimy hrály důležitou úlohu při poskytování důkazů o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3). Ve směrnici (EU) 2018/2001 byla role nepovinných režimů rozšířena. Zaprvé mohou tyto režimy nyní sloužit k certifikaci souladu všech paliv vyráběných z biomasy, včetně plynných a pevných paliv, s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a poskytnout přesné údaje o jejich úsporách emisí skleníkových plynů. Zadruhé mohou sloužit k certifikaci souladu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku s jejich kritérii úspor emisí skleníkových plynů. Zatřetí mohou sloužit k prokázání souladu s pravidly, která čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě. Začtvrté mohou sloužit k prokázání skutečnosti, že hospodářské subjekty zadávají do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o některých obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Zapáté mohou být použity k certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy mohou sloužit všem nebo některým z těchto účelů.

(4)

Předloží-li některý hospodářský subjekt doklady nebo údaje o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů získané v souladu s nepovinným režimem uznaným Komisí, neměl by členský stát v rozsahu příslušného rozhodnutí o uznání od dodavatele vyžadovat poskytnutí dalších důkazů.

(5)

Žádost o uznání nepovinného režimu „Red Tractor Farm Assurance Crops and Sugar Beet Scheme“ podle čl. 30 odst. 4 směrnice byla poprvé podána Komisi dne 24. února 2021. Tato žádost vedla Komisi k posouzení režimu, v němž byly zjištěny některé otázky vyžadující změnu. Ve svém opakovaném podání ze dne 23. června 2021 režim tyto otázky správně vyřešil. Režim zahrnuje biopaliva na bázi kombinovatelných plodin a cukrové řepy (s výjimkou odpadů a zbytků) vyrobená ve Spojeném království, a to od zemědělských podniků až k prvnímu místu dodání zemědělské biomasy.

(6)

Při posuzování nepovinného režimu „Red Tractor Farm Assurance Crops and Sugar Beet Scheme“ Komise zjistila, že režim v odpovídající míře zahrnuje kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 3 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a uplatňuje metodiku hmotností bilance v souladu s požadavky čl. 30 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2018/2001. Ověření skutečnosti, zda hospodářské subjekty dodržují kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001, nepatří do rozsahu certifikace režimem „Red Tractor Farm Assurance Crops and Sugar Beet Scheme“. Toto posouzení nezohledňuje připravovaný prováděcí akt o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy, který má být přijat v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001. Režim „Red Tractor Farm Assurance Crops and Sugar Beet Scheme“ bude tedy znovu posouzen až po přijetí tohoto prováděcího aktu.

(7)

Posouzením nepovinného režimu „Red Tractor Farm Assurance Crops and Sugar Beet Scheme“ bylo zjištěno, že režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001.

(8)

Uznaný režim by měl být dostupný v oddíle věnovaném nepovinným režimům na internetových stránkách Komise EUROPA.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Nepovinný režim „Red Tractor“ (dále jen „režim“), jenž byl Komisi předložen k uznání dne 23. června 2021, prokazuje pro paliva auditovaná v rámci režimu tyto prvky:

a)

soulad dodávek biopaliv s kritérii udržitelnosti podle čl. 29 odst. 3 až 5 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

splnění povinnosti hospodářských subjektů zadávat do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001.

Článek 2

Toto rozhodnutí je platné po dobu pěti let po vstupu v platnost. Pokud se obsah režimu, který byl Komisi předložen k uznání dne 23. června 2021, změní způsobem, jenž by mohl mít vliv na podstatu tohoto rozhodnutí, oznámí se tyto změny neprodleně Komisi. Komise oznámené změny posoudí a stanoví, zda režim stále odpovídajícím způsobem splňuje kritéria udržitelnosti, pro něž je uznán.

Článek 3

Komise může toto rozhodnutí zrušit mimo jiné za těchto okolností:

a)

pokud se jednoznačně prokáže, že v režimu nebyly provedeny prvky, jež se pro toto rozhodnutí považují za důležité, nebo pokud došlo k závažnému a strukturálnímu porušení těchto prvků;

b)

pokud režim nepředloží Komisi výroční zprávy podle čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

pokud režim nezavede normy pro nezávislý audit a ostatní požadavky upřesněné v prováděcích aktech podle čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 nebo zlepšení jiných prvků režimu považovaná za důležitá pro to, aby byl režim i nadále uznáván.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/191


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/605

ze dne 8. dubna 2022

o uznání nepovinného režimu „REDcert-EU“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice (EU) 2018/2001 stanoví požadavky na některá paliva, zejména biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, s cílem zajistit, aby mohla být započítána do cílů stanovených ve směrnici, pouze pokud byla vyrobena udržitelným způsobem a ve srovnání s fosilními palivy uspoří značné množství emisí skleníkových plynů. Zaprvé stanoví článek 29 směrnice kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a článek 26 směrnice a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 (2) stanoví kritéria k určení jednak toho, která surovina pro biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy vykazuje vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, a jednak toho, která biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, která splňují určité podmínky, mohou být certifikována jako paliva s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Zadruhé stanoví čl. 25 odst. 2 směrnice kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku používaná v dopravě. Zatřetí vyžaduje čl. 28 odst. 2 směrnice, aby hospodářské subjekty zadávaly do databáze Unie informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti obnovitelných paliv (biopaliv, bioplynu a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu) a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku používaných v dopravě.

(2)

Směrnice také stanoví pravidla pro výpočet příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů k cílům v oblasti dopravy. Zejména čl. 27 odst. 3 směrnice stanoví pravidla, jak tento výpočet provést, a to jak v případě, kdy je elektřina přímo využívána k pohonu elektrických vozidel, tak v případě, kdy je používána k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, která jsou používána v dopravě.

(3)

Ke kontrole dosažení souladu s pravidly pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku mohou členské státy použít nepovinné režimy. Nepovinné režimy hrály důležitou úlohu při poskytování důkazů o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3). Ve směrnici (EU) 2018/2001 byla role nepovinných režimů rozšířena. Zaprvé mohou tyto režimy nyní sloužit k certifikaci souladu všech paliv vyráběných z biomasy, včetně plynných a pevných paliv, s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a poskytnout přesné údaje o jejich úsporách emisí skleníkových plynů. Zadruhé mohou sloužit k certifikaci souladu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku s jejich kritérii úspor emisí skleníkových plynů. Zatřetí mohou sloužit k prokázání souladu s pravidly, která čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě. Začtvrté mohou sloužit k prokázání skutečnosti, že hospodářské subjekty zadávají do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o některých obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Zapáté mohou být použity k certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy mohou sloužit všem nebo některým z těchto účelů.

(4)

Předloží-li některý hospodářský subjekt doklady nebo údaje o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů získané v souladu s nepovinným režimem uznaným Komisí, neměl by členský stát v rozsahu příslušného rozhodnutí o uznání od dodavatele vyžadovat poskytnutí dalších důkazů.

(5)

Žádost o uznání nepovinného režimu „REDcert-EU“ podle čl. 30 odst. 4 směrnice byla poprvé podána Komisi dne 15. prosince 2020. Tato žádost vedla Komisi k posouzení režimu, v němž byly zjištěny některé otázky vyžadující změnu. Ve svém opakovaném podání ze dne 18. června 2021 režim tyto otázky správně vyřešil. Režim zahrnuje veškeré suroviny, včetně odpadů a zbytků, a celý dodavatelský řetězec (pro biomethan od výrobní jednotky až po místo spotřeby).

(6)

Při posuzování nepovinného režimu „REDcert-EU“ Komise zjistila, že režim v odpovídající míře zahrnuje kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 a uplatňuje metodiku hmotnostní bilance v souladu s požadavky čl. 30 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2018/2001. Toto posouzení nezohledňuje připravovaný prováděcí akt o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy, který má být přijat v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001, ani akty v přenesené pravomoci, které mají být přijaty v souladu s čl. 28 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001. Nepovinný režim „REDcert-EU“ bude tedy znovu posouzen až po přijetí tohoto prováděcího aktu a aktů v přenesené pravomoci.

(7)

Posouzením nepovinného režimu „REDcert-EU“ bylo zjištěno, že režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a že rovněž splňuje metodické požadavky stanovené v přílohách V a VI směrnice (EU) 2018/2001.

(8)

Uznaný režim by měl být dostupný v oddíle věnovaném nepovinným režimům na internetových stránkách Komise EUROPA.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Nepovinný režim „REDcert-EU“ (dále jen „režim“), jenž byl Komisi předložen k uznání dne 18. června 2021, prokazuje pro paliva auditovaná v rámci režimu tyto prvky:

a)

soulad dodávek biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s kritérii udržitelnosti podle čl. 29 odst. 2 až 5 a 10 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

splnění povinnosti hospodářských subjektů zadávat do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001.

Režim rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 do té míry, že zaručuje, že všechny relevantní informace od hospodářských subjektů v předcházejících článcích dodavatelského řetězce jsou předány hospodářským subjektům v navazujících článcích dodavatelského řetězce.

Článek 2

Toto rozhodnutí je platné po dobu pěti let po vstupu v platnost. Pokud se obsah režimu, který byl Komisi předložen k uznání dne 18. června 2021, změní způsobem, jenž by mohl mít vliv na podstatu tohoto rozhodnutí, oznámí se tyto změny neprodleně Komisi. Komise oznámené změny posoudí a stanoví, zda režim stále odpovídajícím způsobem splňuje kritéria udržitelnosti, pro něž je uznán.

Článek 3

Komise může toto rozhodnutí zrušit mimo jiné za těchto okolností:

a)

pokud se jednoznačně prokáže, že v režimu nebyly provedeny prvky, jež se pro toto rozhodnutí považují za důležité, nebo pokud došlo k závažnému a strukturálnímu porušení těchto prvků;

b)

pokud režim nepředloží Komisi výroční zprávy podle čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

pokud režim nezavede normy pro nezávislý audit a ostatní požadavky upřesněné v prováděcích aktech podle čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 nebo zlepšení jiných prvků režimu považovaná za důležitá pro to, aby byl režim i nadále uznáván.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/194


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/606

ze dne 8. dubna 2022

o uznání nepovinného režimu „Round Table on Responsible Soy with EU RED Requirements (RTRS EU RED)“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice (EU) 2018/2001 stanoví požadavky na některá paliva, zejména biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, s cílem zajistit, aby mohla být započítána do cílů stanovených ve směrnici, pouze pokud byla vyrobena udržitelným způsobem a ve srovnání s fosilními palivy uspoří značné množství emisí skleníkových plynů. Zaprvé stanoví článek 29 směrnice kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a článek 26 směrnice a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 (2) stanoví kritéria k určení jednak toho, která surovina pro biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy vykazuje vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, a jednak toho, která biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, která splňují určité podmínky, mohou být certifikována jako paliva s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Zadruhé stanoví čl. 25 odst. 2 směrnice kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku používaná v dopravě. Zatřetí vyžaduje čl. 28 odst. 2 směrnice, aby hospodářské subjekty zadávaly do databáze Unie informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti obnovitelných paliv (biopaliv, bioplynu a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu) a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku používaných v dopravě.

(2)

Směrnice také stanoví pravidla pro výpočet příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů k cílům v oblasti dopravy. Zejména čl. 27 odst. 3 směrnice stanoví pravidla, jak tento výpočet provést, a to jak v případě, kdy je elektřina přímo využívána k pohonu elektrických vozidel, tak v případě, kdy je používána k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, která jsou používána v dopravě.

(3)

Ke kontrole dosažení souladu s pravidly stanovenými pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku mohou členské státy použít nepovinné režimy. Nepovinné režimy hrály důležitou úlohu při poskytování důkazů o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3). Ve směrnici (EU) 2018/2001 byla role nepovinných režimů rozšířena. Zaprvé mohou tyto režimy nyní sloužit k certifikaci souladu všech paliv vyráběných z biomasy, včetně plynných a pevných paliv, s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a poskytnout přesné údaje o jejich úsporách emisí skleníkových plynů. Zadruhé mohou sloužit k certifikaci souladu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku s jejich kritérii úspor emisí skleníkových plynů. Zatřetí mohou sloužit k prokázání souladu s pravidly, která čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě. Začtvrté mohou sloužit k prokázání skutečnosti, že hospodářské subjekty zadávají do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Zapáté mohou být použity k certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy mohou sloužit všem nebo některým z těchto účelů.

(4)

Předloží-li některý hospodářský subjekt doklady nebo údaje o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů získané v souladu s nepovinným režimem uznaným Komisí, neměl by členský stát v rozsahu příslušného rozhodnutí o uznání od dodavatele vyžadovat poskytnutí dalších důkazů.

(5)

Žádost o uznání nepovinného režimu „RTRS EU RED“ podle čl. 30 odst. 4 směrnice byla poprvé podána Komisi dne 22. listopadu 2020. Tato žádost vedla Komisi k posouzení režimu, v němž byly zjištěny některé otázky vyžadující změnu. Ve svém opakovaném podání ze dne 24. června 2021 režim tyto otázky správně vyřešil. Režim zahrnuje suroviny pro biomasu ze sóji s výjimkou odpadů a zbytků a celý dodavatelský řetězec.

(6)

Při posuzování nepovinného režimu „RTRS EU RED“ Komise zjistila, že režim v odpovídající míře zahrnuje kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 3 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 a uplatňuje metodiku hmotnostní bilance v souladu s požadavky čl. 30 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2018/2001. Toto posouzení nezohledňuje připravovaný prováděcí akt o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy, který má být přijat v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001, ani akty v přenesené pravomoci, které mají být přijaty v souladu s čl. 28 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001. Nepovinný režim „RTRS EU RED“ bude tedy znovu posouzen až po přijetí tohoto prováděcího aktu a aktů v přenesené pravomoci.

(7)

Posouzením režimu „RTRS EU RED“ bylo zjištěno, že režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a že splňuje metodické požadavky stanovené v příloze V směrnice (EU) 2018/2001.

(8)

Uznaný režim by měl být dostupný v oddíle věnovaném nepovinným režimům na internetových stránkách Komise EUROPA.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Nepovinný režim „RTRS EU RED“ (dále jen „režim“), jenž byl Komisi předložen k uznání dne 24. června 2021, prokazuje pro paliva auditovaná v rámci režimu tyto prvky:

a)

soulad dodávek biopaliv s kritérii udržitelnosti podle čl. 29 odst. 3 až 5 a 10 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

splnění povinnosti hospodářských subjektů zadávat do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001.

Režim rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 do té míry, že zaručuje, že všechny relevantní informace od hospodářských subjektů v předcházejících článcích dodavatelského řetězce jsou předány hospodářským subjektům v navazujících článcích dodavatelského řetězce.

Článek 2

Toto rozhodnutí je platné po dobu pěti let po vstupu v platnost. Pokud se obsah režimu, který byl Komisi předložen k uznání dne 24. června 2021, změní způsobem, jenž by mohl mít vliv na podstatu tohoto rozhodnutí, oznámí se tyto změny neprodleně Komisi. Komise oznámené změny posoudí a stanoví, zda režim stále odpovídajícím způsobem splňuje kritéria udržitelnosti, pro něž je uznán.

Článek 3

Komise může toto rozhodnutí zrušit mimo jiné za těchto okolností:

a)

pokud se jednoznačně prokáže, že v režimu nebyly provedeny prvky, jež se pro toto rozhodnutí považují za důležité, nebo pokud došlo k závažnému a strukturálnímu porušení těchto prvků;

b)

pokud režim nepředloží Komisi výroční zprávy podle čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

pokud režim nezavede normy pro nezávislý audit a ostatní požadavky upřesněné v prováděcích aktech podle čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 nebo zlepšení jiných prvků režimu považovaná za důležitá pro to, aby byl režim i nadále uznáván.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/197


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/607

ze dne 8. dubna 2022

o uznání nepovinného režimu „Roundtable on Sustainable Biomaterials (RSB) EU RED“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice (EU) 2018/2001 stanoví požadavky na některá paliva, zejména biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, s cílem zajistit, aby mohla být započítána do cílů stanovených ve směrnici, pouze pokud byla vyrobena udržitelným způsobem a ve srovnání s fosilními palivy uspoří značné množství emisí skleníkových plynů. Zaprvé stanoví článek 29 směrnice kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a článek 26 směrnice a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 (2) stanoví kritéria k určení jednak toho, která surovina pro biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy vykazuje vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, a jednak toho, která biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, která splňují určité podmínky, mohou být certifikována jako paliva s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Zadruhé stanoví čl. 25 odst. 2 směrnice kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku používaná v dopravě. Zatřetí vyžaduje čl. 28 odst. 2 směrnice, aby hospodářské subjekty zadávaly do databáze Unie informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti obnovitelných paliv (biopaliv, bioplynu a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu) a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku používaných v dopravě.

(2)

Směrnice také stanoví pravidla pro výpočet příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů k cílům v oblasti dopravy. Zejména čl. 27 odst. 3 směrnice stanoví pravidla, jak tento výpočet provést, a to jak v případě, kdy je elektřina přímo využívána k pohonu elektrických vozidel, tak v případě, kdy je používána k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, která jsou používána v dopravě.

(3)

Ke kontrole dosažení souladu s pravidly pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku mohou členské státy použít nepovinné režimy. Nepovinné režimy hrály důležitou úlohu při poskytování důkazů o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3). Ve směrnici (EU) 2018/2001 byla role nepovinných režimů rozšířena. Zaprvé mohou tyto režimy nyní sloužit k certifikaci souladu všech paliv vyráběných z biomasy, včetně plynných a pevných paliv, s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a poskytnout přesné údaje o jejich úsporách emisí skleníkových plynů. Zadruhé mohou sloužit k certifikaci souladu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku s jejich kritérii úspor emisí skleníkových plynů. Zatřetí mohou sloužit k prokázání souladu s pravidly, která čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě. Začtvrté mohou sloužit k prokázání skutečnosti, že hospodářské subjekty zadávají do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o některých obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Zapáté mohou být použity k certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy mohou sloužit všem nebo některým z těchto účelů.

(4)

Předloží-li některý hospodářský subjekt doklady nebo údaje o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů získané v souladu s nepovinným režimem uznaným Komisí, neměl by členský stát v rozsahu příslušného rozhodnutí o uznání od dodavatele vyžadovat poskytnutí dalších důkazů.

(5)

Žádost o uznání nepovinného režimu „Roundtable on Sustainable Biomaterials (RSB) EU RED“ podle čl. 30 odst. 4 směrnice byla poprvé podána Komisi dne 27. srpna 2020. Tato žádost vedla Komisi k posouzení režimu, v němž byly zjištěny některé otázky vyžadující změnu. Ve svém opakovaném podání ze dne 24. června 2021 režim tyto otázky správně vyřešil. Režim zahrnuje veškeré suroviny, včetně odpadů a zbytků, a celý dodavatelský řetězec.

(6)

Při posuzování nepovinného režimu „Roundtable on Sustainable Biomaterials (RSB) EU RED“ Komise zjistila, že režim v odpovídající míře zahrnuje kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 a uplatňuje metodiku hmotnostní bilance v souladu s požadavky čl. 30 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2018/2001. Toto posouzení nezohledňuje připravovaný prováděcí akt o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy, který má být přijat v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001, ani akty v přenesené pravomoci, které mají být přijaty v souladu s čl. 28 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001. Režim „RSB EU RED“ bude tedy znovu posouzen až po přijetí tohoto prováděcího aktu a aktů v přenesené pravomoci.

(7)

Posouzením nepovinného režimu „Roundtable on Sustainable Biomaterials (RSB) EU RED“ bylo zjištěno, že režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a že splňuje metodické požadavky stanovené v přílohách V a VI směrnice (EU) 2018/2001.

(8)

Uznaný režim by měl být dostupný v oddíle věnovaném nepovinným režimům na internetových stránkách Komise EUROPA.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Nepovinný režim „Roundtable on Sustainable Biomaterials (RSB) EU RED“ (dále jen „režim“), jenž byl Komisi předložen k uznání dne 24. června 2021, prokazuje pro paliva auditovaná v rámci režimu tyto prvky:

a)

soulad dodávek biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s kritérii udržitelnosti podle čl. 29 odst. 2 až 5 a 10 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

splnění povinnosti hospodářských subjektů zadávat do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

soulad dodávek biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s kritérii nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy stanovenými v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/807.

Režim rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 do té míry, že zaručuje, že všechny relevantní informace od hospodářských subjektů v předcházejících článcích dodavatelského řetězce jsou předány hospodářským subjektům v navazujících článcích dodavatelského řetězce.

Článek 2

Toto rozhodnutí je platné po dobu pěti let po vstupu v platnost. Pokud se obsah režimu, který byl Komisi předložen k uznání dne 24. června 2021, změní způsobem, jenž by mohl mít vliv na podstatu tohoto rozhodnutí, oznámí se tyto změny neprodleně Komisi. Komise oznámené změny posoudí a stanoví, zda režim stále odpovídajícím způsobem splňuje kritéria udržitelnosti, pro něž je uznán.

Článek 3

Komise může toto rozhodnutí zrušit mimo jiné za těchto okolností:

a)

pokud se jednoznačně prokáže, že v režimu nebyly provedeny prvky, jež se pro toto rozhodnutí považují za důležité, nebo pokud došlo k závažnému a strukturálnímu porušení těchto prvků;

b)

pokud režim nepředloží Komisi výroční zprávy podle čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

pokud režim nezavede normy pro nezávislý audit a ostatní požadavky upřesněné v prováděcích aktech podle čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 nebo zlepšení jiných prvků režimu považovaná za důležitá pro to, aby byl režim i nadále uznáván.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. dubna 2022

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/200


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/608

ze dne 8. dubna 2022

o uznání režimu „Scottish Quality Crops Farm Assurance Scheme (SQC)“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice (EU) 2018/2001 stanoví požadavky na některá paliva, zejména biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, s cílem zajistit, aby mohla být započítána do cílů stanovených ve směrnici, pouze pokud byla vyrobena udržitelným způsobem a ve srovnání s fosilními palivy uspoří značné množství emisí skleníkových plynů. Zaprvé stanoví článek 29 směrnice kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a článek 26 směrnice a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 (2) stanoví kritéria k určení jednak toho, která surovina pro biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy vykazuje vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, a jednak toho, která biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, která splňují určité podmínky, mohou být certifikována jako paliva s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Zadruhé stanoví čl. 25 odst. 2 směrnice kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku používaná v dopravě. Zatřetí vyžaduje čl. 28 odst. 2 směrnice, aby hospodářské subjekty zadávaly do databáze Unie informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti obnovitelných paliv (biopaliv, bioplynu a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu) a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku používaných v dopravě.

(2)

Směrnice také stanoví pravidla pro výpočet příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů k cílům v oblasti dopravy. Zejména čl. 27 odst. 3 směrnice stanoví pravidla, jak tento výpočet provést, a to jak v případě, kdy je elektřina přímo využívána k pohonu elektrických vozidel, tak v případě, kdy je používána k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, která jsou používána v dopravě.

(3)

Ke kontrole dosažení souladu s pravidly pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku mohou členské státy použít nepovinné režimy. Nepovinné režimy hrály důležitou úlohu při poskytování důkazů o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3). Ve směrnici (EU) 2018/2001 byla role nepovinných režimů rozšířena. Zaprvé mohou tyto režimy nyní sloužit k certifikaci souladu všech paliv vyráběných z biomasy, včetně plynných a pevných paliv, s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a poskytnout přesné údaje o jejich úsporách emisí skleníkových plynů. Zadruhé mohou sloužit k certifikaci souladu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku s jejich kritérii úspor emisí skleníkových plynů. Zatřetí mohou sloužit k prokázání souladu s pravidly, která čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě. Začtvrté mohou sloužit k prokázání skutečnosti, že hospodářské subjekty zadávají do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o některých obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Zapáté mohou být použity k certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy mohou sloužit všem nebo některým z těchto účelů.

(4)

Předloží-li některý hospodářský subjekt doklady nebo údaje o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů získané v souladu s nepovinným režimem uznaným Komisí, neměl by členský stát v rozsahu příslušného rozhodnutí o uznání od dodavatele vyžadovat poskytnutí dalších důkazů.

(5)

Žádost o uznání režimu „Scottish Quality Crops Farm Assurance Scheme (SQC)“ podle čl. 30 odst. 4 směrnice byla poprvé podána Komisi dne 30. dubna 2021. Tato žádost vedla Komisi k posouzení režimu, v němž byly zjištěny některé otázky vyžadující změnu. Ve svém opakovaném podání ze dne 7. června 2021 režim tyto otázky správně vyřešil. Režim zahrnuje biopaliva na bázi kombinovatelných plodin (s výjimkou odpadů a zbytků) vyrobená zemědělci ve Spojeném království, a to až k prvnímu místu dodání těchto plodin.

(6)

Při posuzování režimu „Scottish Quality Crops Farm Assurance Scheme“ Komise zjistila, že režim v odpovídající míře zahrnuje kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 3 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a uplatňuje metodiku hmotnostní bilance v souladu s požadavky čl. 30 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2018/2001. Ověření skutečnosti, zda hospodářské subjekty dodržují kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001, nepatří do rozsahu certifikace režimem SQC. Toto posouzení nezohledňuje připravovaný prováděcí akt o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy, který má být přijat v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001. Režim „SQC“ bude tedy znovu posouzen až po přijetí tohoto prováděcího aktu.

(7)

Posouzením režimu „Scottish Quality Crops Farm Assurance Scheme“ bylo zjištěno, že režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001.

(8)

Uznaný režim by měl být dostupný v oddíle věnovaném nepovinným režimům na internetových stránkách Komise EUROPA.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Režim „Scottish Quality Crops Farm Assurance Scheme“ (dále jen „režim“), jenž byl Komisi předložen k uznání dne 30. dubna 2021, prokazuje pro paliva auditovaná v rámci režimu tyto prvky:

a)

soulad dodávek biopaliv s kritérii udržitelnosti podle čl. 29 odst. 3 až 5 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

splnění povinnosti hospodářských subjektů zadávat do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001.

Článek 2

Toto rozhodnutí je platné po dobu pěti let po vstupu v platnost. Pokud se obsah režimu, který byl Komisi předložen k uznání dne 7. června 2021, změní způsobem, jenž by mohl mít vliv na podstatu tohoto rozhodnutí, oznámí se tyto změny neprodleně Komisi. Komise oznámené změny posoudí a stanoví, zda režim stále odpovídajícím způsobem splňuje kritéria udržitelnosti, pro něž je uznán.

Článek 3

Komise může toto rozhodnutí zrušit mimo jiné za těchto okolností:

a)

pokud se jednoznačně prokáže, že v režimu nebyly provedeny prvky, jež se pro toto rozhodnutí považují za důležité, nebo pokud došlo k závažnému a strukturálnímu porušení těchto prvků;

b)

pokud režim nepředloží Komisi výroční zprávy podle čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

pokud režim nezavede normy pro nezávislý audit a ostatní požadavky upřesněné v prováděcích aktech podle čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 nebo zlepšení jiných prvků režimu považovaná za důležitá pro to, aby byl režim i nadále uznáván.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/203


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/609

ze dne 8. dubna 2022

o uznání nepovinného režimu „SURE“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice (EU) 2018/2001 stanoví požadavky na některá paliva, zejména biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, s cílem zajistit, aby mohla být započítána do cílů stanovených ve směrnici, pouze pokud byla vyrobena udržitelným způsobem a ve srovnání s fosilními palivy uspoří značné množství emisí skleníkových plynů. Zaprvé stanoví článek 29 směrnice kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a článek 26 směrnice a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 (2) stanoví kritéria k určení jednak toho, která surovina pro biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy vykazuje vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, a jednak toho, která biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, která splňují určité podmínky, mohou být certifikována jako paliva s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Zadruhé stanoví čl. 25 odst. 2 směrnice kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku používaná v dopravě. Zatřetí vyžaduje čl. 28 odst. 2 směrnice, aby hospodářské subjekty zadávaly do databáze Unie informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti některých obnovitelných paliv (biopaliv, bioplynu a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu) a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku používaných v dopravě.

(2)

Směrnice také stanoví pravidla pro výpočet příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů k cílům v oblasti dopravy. Zejména čl. 27 odst. 3 směrnice stanoví pravidla, jak tento výpočet provést, a to jak v případě, kdy je elektřina přímo využívána k pohonu elektrických vozidel, tak v případě, kdy je používána k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, která jsou používána v dopravě.

(3)

Ke kontrole dosažení souladu s pravidly pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku mohou členské státy použít nepovinné režimy. Nepovinné režimy hrály důležitou úlohu při poskytování důkazů o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3). Ve směrnici (EU) 2018/2001 byla role nepovinných režimů rozšířena. Zaprvé mohou tyto režimy nyní sloužit k certifikaci souladu všech paliv vyráběných z biomasy, včetně plynných a pevných paliv, s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a poskytnout přesné údaje o jejich úsporách emisí skleníkových plynů. Zadruhé mohou sloužit k certifikaci souladu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku s jejich kritérii úspor emisí skleníkových plynů. Zatřetí mohou sloužit k prokázání souladu s pravidly, která čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě. Začtvrté mohou sloužit k prokázání skutečnosti, že hospodářské subjekty zadávají do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o některých obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Zapáté mohou být použity k certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy mohou sloužit všem nebo některým z těchto účelů.

(4)

Předloží-li některý hospodářský subjekt doklady nebo údaje o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů získané v souladu s nepovinným režimem uznaným Komisí, neměl by členský stát v rozsahu příslušného rozhodnutí o uznání od dodavatele vyžadovat poskytnutí dalších důkazů.

(5)

Žádost o uznání režimu „SURE“ podle čl. 30 odst. 4 směrnice byla poprvé podána Komisi dne 15. října 2020. Tato žádost vedla Komisi k posouzení režimu, v němž byly zjištěny některé otázky vyžadující změnu. Ve svém opakovaném podání ze dne 29. června 2021 režim tyto otázky správně vyřešil. Režim zahrnuje veškeré suroviny, včetně odpadů a zbytků, a celý dodavatelský řetězec.

(6)

Při posuzování režimu „SURE“ Komise zjistila, že režim v odpovídající míře zahrnuje kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 směrnice (EU) 2018/2001 a rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 a uplatňuje metodiku hmotnostní bilance v souladu s požadavky čl. 30 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2018/2001. Toto posouzení nezohledňuje připravované prováděcí akty o poskytnutí pokynů pro prokázání souladu s kritérii udržitelnosti stanovenými v čl. 29 odst. 6 a 7 směrnice (EU) 2018/2001 a o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy, které mají být přijaty v souladu s čl. 29 odst. 8 a čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001. Režim „SURE“ bude tedy znovu posouzen až po přijetí těchto prováděcích aktů.

(7)

Posouzením režimu „SURE“ bylo zjištěno, že režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu a že splňuje metodické požadavky stanovené v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001.

(8)

Uznaný režim by měl být dostupný v oddíle věnovaném nepovinným režimům na internetových stránkách Komise EUROPA.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Režim „SURE“ (dále jen „režim“), jenž byl Komisi předložen k uznání dne 29. června 2021, prokazuje pro paliva auditovaná v rámci režimu tyto prvky:

a)

soulad dodávek biopaliv s kritérii udržitelnosti podle čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

splnění povinnosti hospodářských subjektů zadávat do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001.

Režim rovněž obsahuje přesné údaje o úsporách emisí skleníkových plynů pro účely čl. 29 odst. 10 směrnice (EU) 2018/2001 do té míry, že zaručuje, že všechny relevantní informace od hospodářských subjektů v předcházejících článcích dodavatelského řetězce jsou předány hospodářským subjektům v navazujících článcích dodavatelského řetězce.

Článek 2

Toto rozhodnutí je platné po dobu pěti let po vstupu v platnost. Pokud se obsah režimu, který byl Komisi předložen k uznání dne 29. června 2021, změní způsobem, jenž by mohl mít vliv na podstatu tohoto rozhodnutí, oznámí se tyto změny neprodleně Komisi. Komise oznámené změny posoudí a stanoví, zda režim stále odpovídajícím způsobem splňuje kritéria udržitelnosti, pro něž je uznán.

Článek 3

Komise může toto rozhodnutí zrušit mimo jiné za těchto okolností:

a)

pokud se jednoznačně prokáže, že v režimu nebyly provedeny prvky, jež se pro toto rozhodnutí považují za důležité, nebo pokud došlo k závažnému a strukturálnímu porušení těchto prvků;

b)

pokud režim nepředloží Komisi výroční zprávy podle čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

pokud režim nezavede normy pro nezávislý audit a ostatní požadavky upřesněné v prováděcích aktech podle čl. 29 odst. 8 a čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 nebo zlepšení jiných prvků režimu považovaná za důležitá pro to, aby byl režim i nadále uznáván.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/206


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/610

ze dne 8. dubna 2022

o uznání režimu „Trade Assurance Scheme for Combinable Crops (TASCC)“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice (EU) 2018/2001 stanoví požadavky na některá paliva, zejména biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, s cílem zajistit, aby mohla být započítána do cílů stanovených ve směrnici, pouze pokud byla vyrobena udržitelným způsobem a ve srovnání s fosilními palivy uspoří značné množství emisí skleníkových plynů. Zaprvé stanoví článek 29 směrnice kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a článek 26 směrnice a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 (2) stanoví kritéria k určení jednak toho, která surovina pro biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy vykazuje vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, a jednak toho, která biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, která splňují určité podmínky, mohou být certifikována jako paliva s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Zadruhé stanoví čl. 25 odst. 2 směrnice kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku používaná v dopravě. Zatřetí vyžaduje čl. 28 odst. 2 směrnice, aby hospodářské subjekty zadávaly do databáze Unie informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti některých obnovitelných paliv (biopaliv, bioplynu a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu) a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku používaných v dopravě.

(2)

Směrnice také stanoví pravidla pro výpočet příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů k cílům v oblasti dopravy. Zejména čl. 27 odst. 3 směrnice stanoví pravidla, jak tento výpočet provést, a to jak v případě, kdy je elektřina přímo využívána k pohonu elektrických vozidel, tak v případě, kdy je používána k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, která jsou používána v dopravě.

(3)

Ke kontrole dosažení souladu s pravidly pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku mohou členské státy použít nepovinné režimy. Nepovinné režimy hrály důležitou úlohu při poskytování důkazů o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3). Ve směrnici (EU) 2018/2001 byla role nepovinných režimů rozšířena. Zaprvé mohou tyto režimy nyní sloužit k certifikaci souladu všech paliv vyráběných z biomasy, včetně plynných a pevných paliv, s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a poskytnout přesné údaje o jejich úsporách emisí skleníkových plynů. Zadruhé mohou sloužit k certifikaci souladu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku s jejich kritérii úspor emisí skleníkových plynů. Zatřetí mohou sloužit k prokázání souladu s pravidly, která čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě. Začtvrté mohou sloužit k prokázání skutečnosti, že hospodářské subjekty zadávají do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Zapáté mohou být použity k certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy mohou sloužit všem nebo některým z těchto účelů.

(4)

Předloží-li některý hospodářský subjekt doklady nebo údaje o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů získané v souladu s nepovinným režimem uznaným Komisí, neměl by členský stát v rozsahu příslušného rozhodnutí o uznání od dodavatele vyžadovat poskytnutí dalších důkazů.

(5)

Žádost o uznání režimu „Trade Assurance Scheme for Combinable Crops (TASCC)“ podle čl. 30 odst. 4 směrnice byla poprvé podána Komisi dne 7. ledna 2021. Tato žádost vedla Komisi k posouzení režimu, v němž byly zjištěny některé otázky vyžadující změnu. Ve svém opakovaném podání ze dne 25. června 2021 režim tyto otázky správně vyřešil. Režim zahrnuje biopaliva na bázi kombinovatelných plodin a řepy cukrovky (s výjimkou odpadů, zbytků, lignocelulózové vláknoviny a nepotravinářské celulózové vláknoviny) vyrobená ve Spojeném království. Zahrnuje fáze obchodování, přepravy a skladování od výstupu ze zemědělského podniku po prvního zpracovatele se specifickými moduly zahrnujícími obchodování, přepravu, skladování a testování.

(6)

Režim přímo nezahrnuje audit a certifikaci zemědělců v souladu s kritérii udržitelnosti podle čl. 29 odst. 3 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. U těchto aspektů se režim spoléhá na jiné nepovinné režimy uznané Komisí. Režim „Trade Assurance Scheme for Combinable Crops (TASCC)“ proto nese odpovědnost za zajištění toho, aby uznání vydané Komisí režimům, s nimiž spolupracuje, zůstalo po celou dobu spolupráce v platnosti. Toto posouzení nezohledňuje připravovaný prováděcí akt o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy, který má být přijat v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001. Režim „TASCC“ bude tedy znovu posouzen až po přijetí tohoto prováděcího aktu.

(7)

Při posuzování režimu „Trade Assurance Scheme for Combinable Crops (TASCC)“ Komise zjistila, že režim v odpovídající míře zahrnuje kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 3 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a uplatňuje metodiku hmotnostní bilance v souladu s požadavky čl. 30 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2018/2001.

(8)

Posouzením režimu „Trade Assurance Scheme for Combinable Crops (TASCC)“ bylo zjištěno, že režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001.

(9)

Uznaný režim by měl být dostupný v oddíle věnovaném nepovinným režimům na internetových stránkách Komise EUROPA.

(10)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Režim „Trade Assurance Scheme for Combinable Crops (TASCC)“ (dále jen „režim“), jenž byl Komisi předložen k uznání dne 25. června 2021, prokazuje pro paliva auditovaná v rámci režimu tyto prvky:

a)

soulad dodávek biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s kritérii udržitelnosti podle čl. 29 odst. 3 až 5 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

splnění povinnosti hospodářských subjektů zadávat do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001.

Článek 2

Toto rozhodnutí je platné po dobu pěti let po vstupu v platnost. Pokud se obsah režimu, který byl Komisi předložen k uznání dne 25. června 2021, změní způsobem, jenž by mohl mít vliv na podstatu tohoto rozhodnutí, oznámí se tyto změny neprodleně Komisi. Komise oznámené změny posoudí a stanoví, zda režim stále odpovídajícím způsobem splňuje kritéria udržitelnosti, pro něž je uznán.

Článek 3

Komise může toto rozhodnutí zrušit mimo jiné za těchto okolností:

a)

pokud se jednoznačně prokáže, že v režimu nebyly provedeny prvky, jež se pro toto rozhodnutí považují za důležité, nebo pokud došlo k závažnému a strukturálnímu porušení těchto prvků;

b)

pokud režim nepředloží Komisi výroční zprávy podle čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

pokud režim nezavede normy pro nezávislý audit a ostatní požadavky upřesněné v prováděcích aktech podle čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 nebo zlepšení jiných prvků režimu považovaná za důležitá pro to, aby byl režim i nadále uznáván.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/209


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2022/611

ze dne 8. dubna 2022

o uznání režimu „Universal Feed Assurance Scheme (UFAS)“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice (EU) 2018/2001 stanoví požadavky na některá paliva, zejména biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, s cílem zajistit, aby mohla být započítána do cílů stanovených ve směrnici, pouze pokud byla vyrobena udržitelným způsobem a ve srovnání s fosilními palivy uspoří značné množství emisí skleníkových plynů. Zaprvé stanoví článek 29 směrnice kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy a článek 26 směrnice a nařízení v přenesené pravomoci Komise (EU) 2019/807 (2) stanoví kritéria k určení jednak toho, která surovina pro biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy vykazuje vysoké riziko nepřímé změny ve využívání půdy, a jednak toho, která biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, která splňují určité podmínky, mohou být certifikována jako paliva s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Zadruhé stanoví čl. 25 odst. 2 směrnice kritéria úspor emisí skleníkových plynů pro kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku používaná v dopravě. Zatřetí vyžaduje čl. 28 odst. 2 směrnice, aby hospodářské subjekty zadávaly do databáze Unie informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti některých obnovitelných paliv (biopaliv, bioplynu a kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu) a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku používaných v dopravě.

(2)

Směrnice také stanoví pravidla pro výpočet příspěvku elektřiny z obnovitelných zdrojů k cílům v oblasti dopravy. Zejména čl. 27 odst. 3 směrnice stanoví pravidla, jak tento výpočet provést, a to jak v případě, kdy je elektřina přímo využívána k pohonu elektrických vozidel, tak v případě, kdy je používána k výrobě kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu, která jsou používána v dopravě.

(3)

Ke kontrole dosažení souladu s pravidly pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku mohou členské státy použít nepovinné režimy. Nepovinné režimy hrály důležitou úlohu při poskytování důkazů o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (3). Ve směrnici (EU) 2018/2001 byla role nepovinných režimů rozšířena. Zaprvé mohou tyto režimy nyní sloužit k certifikaci souladu všech paliv vyráběných z biomasy, včetně plynných a pevných paliv, s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici (EU) 2018/2001 a poskytnout přesné údaje o jejich úsporách emisí skleníkových plynů. Zadruhé mohou sloužit k certifikaci souladu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku s jejich kritérii úspor emisí skleníkových plynů. Zatřetí mohou sloužit k prokázání souladu s pravidly, která čl. 27 odst. 3 směrnice (EU) 2018/2001 stanoví pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě. Začtvrté mohou sloužit k prokázání skutečnosti, že hospodářské subjekty zadávají do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o obnovitelných palivech a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001. Zapáté mohou být použity k certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy mohou sloužit všem nebo některým z těchto účelů.

(4)

Předloží-li některý hospodářský subjekt doklady nebo údaje o souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů získané v souladu s nepovinným režimem uznaným Komisí, neměl by členský stát v rozsahu příslušného rozhodnutí o uznání od dodavatele vyžadovat poskytnutí dalších důkazů.

(5)

Žádost o uznání režimu „Universal Feed Assurance Scheme“ podle čl. 30 odst. 4 směrnice byla poprvé podána Komisi dne 20. ledna 2021. Tato žádost vedla Komisi k posouzení režimu, v němž byly zjištěny některé otázky vyžadující změnu. Ve svém opakovaném podání ze dne 25. června 2021 režim tyto otázky správně vyřešil.

(6)

Režim zahrnuje biopaliva na bázi kombinovatelných plodin a řepy cukrovky (s výjimkou odpadů, zbytků, lignocelulózové vláknoviny a nepotravinářské celulózové vláknoviny) vyrobená ve Spojeném království a v Irsku. Zahrnuje fáze obchodování, přepravy a skladování od výstupu ze zemědělského podniku po prvního zpracovatele se specifickými moduly zahrnujícími obchodování a výrobce krmných směsí. Toto posouzení nezohledňuje připravovaný prováděcí akt o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy, který má být přijat v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001. Režim „Universal Feed Assurance Scheme“ bude tedy znovu posouzen až po přijetí tohoto prováděcího aktu.

(7)

Režim přímo nezahrnuje audit a certifikaci zemědělců v souladu s kritérii udržitelnosti podle čl. 29 odst. 3 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. U těchto aspektů se režim spoléhá na jiné nepovinné režimy uznané Komisí. Režim „Universal Feed Assurance Scheme“ proto nese odpovědnost za zajištění toho, aby uznání vydané Komisí režimům, s nimiž spolupracuje, zůstalo po celou dobu spolupráce v platnosti.

(8)

Při posuzování režimu „Universal Feed Assurance Scheme“ Komise zjistila, že režim v odpovídající míře zahrnuje kritéria udržitelnosti stanovená v čl. 29 odst. 3 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a uplatňuje metodiku hmotnostní bilance v souladu s požadavky čl. 30 odst. 1 a 2 směrnice (EU) 2018/2001.

(9)

Posouzením režimu „Universal Feed Assurance Scheme“ bylo zjištěno, že režim splňuje přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu v souladu s čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001.

(10)

Uznaný režim by měl být dostupný v oddíle věnovaném nepovinným režimům na internetových stránkách Komise EUROPA.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro udržitelnost biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Režim „Universal Feed Assurance Scheme“ (dále jen „režim“), jenž byl poprvé Komisi předložen k uznání dne 25. června 2021, prokazuje pro paliva auditovaná v rámci režimu tyto prvky:

a)

soulad dodávek biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s kritérii udržitelnosti podle čl. 29 odst. 3 až 5 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

splnění povinnosti hospodářských subjektů zadávat do databáze Unie nebo vnitrostátní databáze přesné informace o biopalivech, biokapalinách, palivech z biomasy, kapalných a plynných palivech z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaných palivech s obsahem uhlíku používaných v dopravě v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice (EU) 2018/2001.

Článek 2

Toto rozhodnutí je platné po dobu pěti let po vstupu v platnost. Pokud se obsah režimu, který byl Komisi předložen k uznání dne 25. června 2021, změní způsobem, jenž by mohl mít vliv na podstatu tohoto rozhodnutí, oznámí se tyto změny neprodleně Komisi. Komise oznámené změny posoudí a stanoví, zda režim stále odpovídajícím způsobem splňuje kritéria udržitelnosti, pro něž je uznán.

Článek 3

Komise může toto rozhodnutí zrušit mimo jiné za těchto okolností:

a)

pokud se jednoznačně prokáže, že v režimu nebyly provedeny prvky, jež se pro toto rozhodnutí považují za důležité, nebo pokud došlo k závažnému a strukturálnímu porušení těchto prvků;

b)

pokud režim nepředloží Komisi výroční zprávy podle čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001;

c)

pokud režim nezavede normy pro nezávislý audit a ostatní požadavky upřesněné v prováděcích aktech podle čl. 30 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 nebo zlepšení jiných prvků režimu považovaná za důležitá pro to, aby byl režim i nadále uznáván.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 8. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)   Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).


Opravy

12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/212


Oprava nařízení Rady (EU) 2022/328 ze dne 25. února 2022, kterým se mění nařízení (EU) č. 833/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině

( Úřední věstník Evropské unie L 49 ze dne 25. února 2022 )

Strana 47, příloha I:

místo:

„ITÁLIE

https://www.esteri.it/mae/it/politica_estera/politica_europea/misure_deroghe“,

má být:

„ITÁLIE

https://www.esteri.it/it/politica-estera-e-cooperazione-allo-sviluppo/politica_europea/misure_deroghe/“.


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/213


Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/558 ze dne 6. dubna 2022, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Čínské lidové republiky

( Úřední věstník Evropské unie L 108 ze dne 7. dubna 2022 )

Na straně 50 se za podpisem předsedkyně Ursuly VON DER LEYEN doplňuje tento text:

„PŘÍLOHA

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku

Země

Název

Doplňkový kód TARIC

Čínská lidová republika

ANSHAN CARBON CO., LTD.

C735

Čínská lidová republika

ASAHI FINE CARBON DALIAN CO., LTD.

C736

Čínská lidová republika

DALIAN JINGYI CARBON CO., LTD

C738

Čínská lidová republika

DATONG YU LIN DE GRAPHITE NEW MATERIAL CO., LTD.

C739

Čínská lidová republika

DECHANG SHIDA CARBON CO., LTD.

C740

Čínská lidová republika

Fushun Jinly Petrochemical Carbon Co., Ltd.

C741

Čínská lidová republika

FUSHUN ORIENTAL CARBON CO., LTD.

C742

Čínská lidová republika

Fushun Xinxinda Furnace Charge Factory

C743

Čínská lidová republika

Henan Sangraf Carbon Technologies Co., Limited

C744

Čínská lidová republika

Jiangsu Jianglong New Energy Technology Co., Ltd

C746

Čínská lidová republika

JILIN CARBON CO., LTD

C747

Čínská lidová republika

Jilin City Chengxin Carbon Co., Ltd.

C748

Čínská lidová republika

JILIN CITY ZHAOCHEN CARBON CO., LTD.

C749

Čínská lidová republika

Kaifeng Pingmei New Carbon Materials Technology Co., Ltd

C750

Čínská lidová republika

LIAONING SINCERE CARBON NEW MATERIAL CO., LTD

C751

Čínská lidová republika

LIAOYANG CARBON CO., LTD.

C752

Čínská lidová republika

LIAOYANG SHOUSHAN CARBON FACTORY

C753

Čínská lidová republika

LINGHAI HONGFENG CARBON PRODUCTS CO., LTD

C754

Čínská lidová republika

MEISHAN SHIDA NEW MATERIAL CO., LTD.

C755

Čínská lidová republika

SHANDONG ASAHI GRAPHITE NEW MATERIAL TECHNOLOGY CO., LTD.

C756

Čínská lidová republika

SHANDONG BASAN GRAPHITE NEW MATERIAL PLANT

C757

Čínská lidová republika

SHANXI JUXIAN GRAPHITE NEW MATERIALS CO., LTD.

C758

Čínská lidová republika

SHANXI SINSAGE CARBON MATERIAL TECHNOLOGY CO., LTD.

C759

Čínská lidová republika

TIANJIN KIMWAN CARBON TECHNOLOGY AND DEVELOPMENT CO., LTD

C760

Čínská lidová republika

XINGHE COUNTY MUZI CARBON CO., LTD

C762


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/214


Oprava nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině

( Úřední věstník Evropské unie L 229 ze dne 31. července 2014 )

Strana 7, příloha I, bod 1

místo:

„ITÁLIE

http://www.esteri.it/MAE/IT/Politica_Europea/Deroghe.htm“,

má být:

„ITÁLIE

https://www.esteri.it/it/politica-estera-e-cooperazione-allo-sviluppo/politica_europea/misure_deroghe/“


12.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 114/215


Oprava nařízení Rady (EU) č. 692/2014 ze dne 23. června 2014 o omezeních dovozu zboží pocházejícího z Krymu nebo ze Sevastopolu do Unie v reakci na jejich protiprávní anexi

( Úřední věstník Evropské unie L 183 ze dne 24. června 2014 )

Strana 13, příloha:

místo:

„ITÁLIE

http://www.esteri.it/MAE/IT/Politica_Europea/Deroghe.htm“,

má být:

„ITÁLIE

https://www.esteri.it/it/politica-estera-e-cooperazione-allo-sviluppo/politica_europea/misure_deroghe/“.