6.4.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 107/1

SMĚRNICE RADY (EU) 2022/542

ze dne 5. dubna 2022,

kterou se mění směrnice 2006/112/ES a (EU) 2020/285, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem pravidel pro sazby daně z přidané hodnoty (DPH), jak jsou stanovena ve směrnici Rady 2006/112/ES (3), je chránit fungování vnitřního trhu a bránit narušování hospodářské soutěže. Uvedená pravidla byla navržena před více než dvěma desetiletími na základě zásady původu. Ve svých sděleních ze dne 7. dubna 2016 o akčním plánu v oblasti DPH – Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí a ze dne 4. října 2017 o opatřeních v návaznosti na Akční plán v oblasti DPH – Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí oznámila Komise svůj záměr přizpůsobit uvedená pravidla s ohledem na konečný systém DPH pro přeshraniční mezipodnikový obchod se zbožím mezi členskými státy, který bude založen na zásadě zdanění v členském státě určení.

(2)

V systému, v němž by se dodání zboží a poskytnutí služeb zdaňovala v členském státě určení, neplyne dodavatelům ani poskytovatelům žádná významná výhoda z toho, že jsou usazeni v členském státě s nižšími sazbami DPH. Větší rozmanitost sazeb DPH by v takovém systému nenarušila fungování vnitřního trhu ani hospodářskou soutěž. Za daných okolností by bylo vhodné poskytnout členským státům větší flexibilitu při stanovování sazeb.

(3)

Zboží a služby způsobilé pro snížené sazby by měly být zaměřeny na prospěch konečných spotřebitelů a sledovat cíle obecného zájmu. Jakmile členské státy takto takové zboží a služby vyberou, snížené sazby by se uplatňovaly běžně v celém obchodním řetězci, čímž se zabrání zbytečné složitosti a následnému zvýšení nákladů pro podniky, zejména v případě obchodu uvnitř Společenství.

(4)

Právní rámec umožňující uplatňování snížených sazeb by měl být celkově v souladu s dalšími politikami Unie, jako jsou nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 (4) a sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu. S cílem umožnit členským státům uplatňovat snížené sazby za účelem posilování odolnosti jejich systémů zdravotní péče je vhodné rozšířit okruh zboží a služeb považovaných za zásadní pro podporu poskytování zdravotní péče a pro kompenzaci a překonání zdravotních postižení. Dále by členské státy měly mít možnost přispívat ke klimaticky neutrální a zelené ekonomice uplatňováním snížených sazeb u dodání zboží a poskytnutí služeb, jež jsou šetrné k životnímu prostředí, a zároveň připravit postupné ukončení stávajícího zvýhodněného zacházení s dodáními zboží a poskytnutími služeb, jež jsou pro životní prostředí škodlivé.

(5)

Se všemi členskými státy je třeba zacházet rovnocenně, a tudíž by všem členským státům měly být poskytnuty stejné možnosti uplatňovat snížené sazby, které by však měly zůstat výjimkou ze základní sazby DPH. Tohoto rovného zacházení lze dosáhnout tím, že se všem členským státům umožní, aby ve stanovených mezích uplatňovaly u způsobilého zboží a způsobilých služeb nejvýše dvě snížené sazby ve výši nejméně 5 %, sníženou sazbu nižší, než je minimální sazba ve výši 5 %, a osvobození od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu.

(6)

Vzhledem k tomu, že z rozpočtových důvodů a kvůli zásadě rovného zacházení je třeba zabránit šíření snížených sazeb, mělo by být členským státům umožněno uplatňovat snížené sazby, které nejsou nižší než minimální sazba ve výši 5 %, na dodání zboží či poskytování služeb u nejvýše 24 z bodů přílohy III směrnice 2006/112/ES. Ze stejných důvodů by měly mít členské státy možnost uplatňovat sníženou sazbu nižší, než je minimální sazba ve výši 5 %, a osvobození od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu, avšak pouze na dodání zboží či poskytování služeb u nejvýše sedmi z bodů přílohy III směrnice 2006/112/ES, které vybraly z dodání zboží a poskytnutí služeb, u nichž se má za to, že pokrývají základní potřeby, totiž těch, jež se týkají dodání potravin, vody, léčivých přípravků, farmaceutických výrobků, zdravotnických a hygienických výrobků, poskytnutí přepravy osob a dodání určitých kulturních statků (knih, novin, časopisů), nebo z jiných dodání zboží a poskytnutí služeb uvedených v příloze III směrnice 2006/112/ES, u nichž uplatňují snížené sazby nižší, než je minimální sazba ve výši 5 %, nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu jiné členské státy, a to za podmínky, že dodrží stanovené lhůty. Členským státům, které tyto snížené sazby nebo osvobození již uplatňují, je vhodné poskytnout čas nezbytný k tomu, aby se uvedeným omezením přizpůsobily.

(7)

Mezi uvedených sedm bodů je v souladu s environmentálními závazky Unie v oblasti dekarbonizace a se Zelenou dohodou pro Evropu vhodné zařadit solární panely a je vhodné členským státům nabídnout možnost podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie rovněž prostřednictvím snížených sazeb DPH. V zájmu podpory přechodu k využívání obnovitelných zdrojů energie a posílení energetické soběstačnosti Unie je nezbytné umožnit členským státům, aby zlepšily přístup konečných spotřebitelů k obnovitelným zdrojům energie.

(8)	Uplatňování kterékoli z uvedených možností členským státem by mělo být považováno za opatření zapadající do logiky systému sazeb DPH a přijaté z jasně vymezených sociálních důvodů ve prospěch konečných spotřebitelů nebo v obecném zájmu.

(9)

Souběžně s obecnými pravidly pro sazby DPH existuje v současnosti řada odchylek, které konkrétním členským státům umožňují uplatňovat nižší sazby. Uvedené nižší sazby jsou odůvodněny zvláštními zeměpisnými charakteristikami nebo sociálními motivy, které jsou ve prospěch konečných spotřebitelů nebo v obecném zájmu. Tyto nižší sazby by mohly být relevantní i pro další členské státy. V souladu se zásadou rovného zacházení je proto vhodné stanovit možnost, která je k dispozici pro všechny členské státy, aby za stejných podmínek uplatňovaly nižší sazby u stejného zboží a stejných služeb, u nichž se uplatňují nižší sazby v jiných členských státech. V zájmu dodržení uvedeného limitu sedmi bodů by měly členské státy, které k 1. lednu 2021 tyto nižší sazby uplatňovaly na dodání zboží nebo poskytnutí služeb u více než sedmi z bodů přílohy III směrnice 2006/112/ES, omezit uplatňování snížených sazeb, které jsou nižší než minimální sazba ve výši 5 % a osvobození od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu na dodání zboží nebo poskytnutí služeb u sedmi z bodů přílohy III směrnice 2006/112/ES, a to do 1. ledna 2032, nebo do okamžiku přijetí konečného režimu, podle toho, co nastane dříve. Uvedenými změnami nejsou dotčena ustanovení o odchylkách týkající se uplatňování osvobození od daně bez nároku na odpočet daně na vstupu stanovených v příloze X směrnice 2006/112/ES.

(10)

Řada dalších odchylek dále v současnosti umožňuje konkrétním členským státům uplatňovat snížené sazby, které nejsou nižší než 12 %, u zboží a služeb neuvedených v příloze III směrnice 2006/112/ES. Vzhledem k tomu, že tyto snížené sazby jsou svou výší blízké základní sazbě, a v souladu se zásadou rovného zacházení, je vhodné stanovit možnost, kterou mohou využít všechny členské státy, aby za stejných podmínek uplatňovaly snížené sazby ne nižší než 12 % u stejného zboží a stejných služeb, u nichž se uplatňují snížené sazby ne nižší než 12 % v jiných členských státech.

(11)

Jiné členské státy by měly mít možnost uplatnit snížené sazby, které nejsou nižší než 12 %, u dodání zboží a poskytnutí služeb neuvedených v příloze III směrnice 2006/112/ES, a snížené sazby nižší než 5 % a osvobození od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu na dodání zboží nebo poskytnutí služeb, na která se vztahuje jakýkoli bod přílohy III směrnice 2006/112/ES, který je jiný než body 1 až 6 a bod 10c, pokud dodržují strukturu sazeb DPH stanovenou v této směrnici a související podmínky uplatňované členskými státy, které mají snížené sazby nebo osvobození od DPH s nárokem na odpočet daně na vstupu zavedeny k 1. lednu 2021. Takové jiné členské státy by měly rovněž zahrnovat členské státy, které snížené sazby a osvobození od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu uplatňují v současnosti a chtěly by uplatňovat snížené sazby, které nejsou nižší než 12 %, u dodání zboží a poskytnutí služeb neuvedených v příloze III směrnice 2006/112/ES, snížené sazby nižší než 5 % nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu na jiné dodání zboží nebo poskytnutí služeb, než které uplatňují v současnosti.

(12)

Členské státy, které uplatňovaly snížené sazby nebo přiznávaly osvobození od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu na základě odchylek ke dni 1. ledna 2021, by měly výboru pro DPH sdělit hlavní ustanovení a podmínky odchylek ve svém vnitrostátním právu, jež uplatňovaly k 1. lednu 2021 a jež budou moci využít i jiné členské státy. V zájmu zajištění právní jistoty a rovného přístupu k těmto odchylkám pro všechny členské státy a na základě informací poskytnutých ve stanovené lhůtě dotčenými členskými státy má Komise vypracovat a rozeslat všem členským státům úplný seznam zboží a služeb, u nichž se tyto snížené sazby nebo osvobození od daně uplatňují, a to okamžitě po obdržení uvedených informací. K zajištění rovného přístupu k odchylkám pro všechny členské státy je zásadní, aby členské státy dodržely lhůtu, v níž mají sdělit uvedené informace.

(13)

Na základě informací rozeslaných Komisí by členské státy měly mít možnost uplatňovat snížené sazby a osvobození od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu u dodání zboží a poskytnutí služeb, u nichž takovéto sazby a osvobození od daně uplatňují jiné členské státy, pokud se snížené sazby a osvobození od daně uplatňují za stejných podmínek jako v členských státech, které již tyto sazby a osvobození od daně uplatňují. Pro využívání těchto možností by členské státy měly přijmout podrobná pravidla a sdělit znění přijatých ustanovení výboru pro DPH. Na základě těchto sdělení by Komise měla Radě předložit zprávu s úplným seznamem zboží a služeb, u nichž členské státy uplatňují snížené sazby a osvobození od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu.

(14)

Vzhledem k potřebě modernizovat a aktualizovat seznam zboží a služeb způsobilých pro snížené sazby by směrnice 2006/112/ES měla být změněna tak, aby umožňovala uplatňování snížených sazeb pro konkrétní cíle sociální politiky, zajistila jasnost a zohlednila zásadu neutrality, a to konkrétně zajištěním stejného zacházení z hlediska sazeb daně, pokud jde o pronájem či leasing a dodání určitého zboží.

(15)

S cílem poskytnout členským státům možnost podpořit přechod k využívání systémů vytápění šetrných k životnímu prostředí a v souladu s environmentálními závazky Unie v oblasti dekarbonizace by v příloze III směrnice 2006/112/ES měla být dále zahrnuta možnost, aby členské státy uplatňovaly sníženou sazbu u dodání a instalace vysoce účinných systémů vytápění s nízkými emisemi, které splňují kritéria právních předpisů v oblasti životního prostředí.

(16)

Při vytváření hodnot a při podpoře konkurenceschopnosti hraje klíčovou úlohu digitalizace. Index digitální ekonomiky a společnosti měří a řadí výsledky členských států v digitální oblasti na základě předem definovaných ukazatelů, které ukazují na významné rozdíly v digitálním rozvoji. V zájmu překonání nedostatečného pokrytí služeb přístupu k internetu a s cílem podpořit jejich rozvoj by členské státy měly mít možnost uplatňovat u těchto služeb sníženou sazbu. Uplatňování snížené sazby u služeb přístupu k internetu by mělo být přizpůsobeno cílům stanoveným ve vnitrostátní politice digitalizace, a proto by mělo mít omezenou působnost. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 (5) umožňují služby přístupu k internetu propojení, ale nezahrnují obsah poskytovaný prostřednictvím internetu.

(17)	Dále by s ohledem na digitální transformaci ekonomiky mělo být možné, aby členské státy stanovily stejné zacházení s činnostmi přenášenými živě, včetně akcí, jako s těmi, které jsou v případě osobní účasti způsobilé pro sníženou sazbu.

(18)

V zájmu zajištění zdanění v členském státě spotřeby je nezbytné, aby veškeré služby, které mohou být příjemci poskytnuty elektronickými prostředky, byly zdanitelné v místě, kde je příjemce usazen nebo má trvalé bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje. Je proto nezbytné změnit pravidla upravující místo poskytnutí služeb v souvislosti s těmito činnostmi.

(19)	V zájmu zajištění právní jistoty je nezbytné vyjasnit, že v případě organizací sociální povahy by při posuzování požadavků na uplatňování snížené sazby měla být zohledněna obecná činnost a cíle organizace jako celku bez ohledu na to, kdo je konečným pořizovatelem zboží nebo příjemcem služeb.

(20)

Směrnice 2006/112/ES by dále měla být změněna tak, aby umožňovala uplatňování snížených sazeb v omezeném počtu zvláštních situací ve společenském zájmu, ve prospěch konečných spotřebitelů a při sledování cíle obecného zájmu. Seznam zboží a služeb způsobilých pro snížené sazby v příloze III směrnice 2006/112/ES by proto měl být rozšířen tak, aby obsahoval omezený počet těchto stávajících odchylek.

(21)

Pandemie COVID-19 ukázala, že je třeba přizpůsobit směrnici 2006/112/ES tak, aby byl právní rámec připraven na řešení budoucích krizí a umožnil členským státům rychle reagovat na mimořádné okolnosti, jako jsou pandemie, humanitární krize a přírodní katastrofy. Za uvedeným účelem by členské státy, kterým Komise povolila uplatňovat osvobození od daně u zboží dováženého ve prospěch obětí katastrof, měly mít možnost za stejných podmínek uplatňovat osvobození od daně s nárokem na odpočet daně na vstupu v souvislosti s pořízením tohoto zboží uvnitř Společenství a domácím dodáním tohoto zboží a s ním souvisejícími službami způsobilým subjektům, aby mohly obětem těchto katastrof pomoci. Pokud podmínky pro osvobození od daně přestanou být plněny, mělo by dodání tohoto zboží a poskytnutí těchto služeb podléhat dani.

(22)

Jelikož hlavních cílů této směrnice, totiž aktualizace seznamu zboží a služeb způsobilých pro snížené sazby a stanovení základu pro zajištění rovného přístupu členských států k uplatňování snížených sazeb, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu stávajících omezení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(23)	Směrnice 2006/112/ES byla změněna směrnicí Rady (EU) 2020/285 (6). Vzhledem k odlišné struktuře sazeb DPH stanovené v této směrnici by měly být odkazy ve směrnici (EU) 2020/285 změněny.

(24)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (7) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(25)	Směrnice 2006/112/ES a (EU) 2020/285 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2006/112/ES

Směrnice 2006/112/ES se mění takto:

1)	V článku 53 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Tento článek se nevztahuje na oprávnění ke vstupu na akce uvedené v prvním pododstavci, pokud je tato účast virtuální.“

2)	V čl. 54 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Pokud se služby nebo vedlejší služby týkají činností, které jsou přenášeny nebo jinak virtuálně zpřístupňovány, je však místem poskytnutí místo, kde je osoba nepovinná k dani usazena, má bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.“

3)	V článku 59a se návětí nahrazuje tímto: „K zamezení dvojího zdanění, nezdanění nebo narušení hospodářské soutěže mohou členské státy v souvislosti se službami, jejichž místo poskytnutí upravují články 44 a 45, čl. 54 odst. 1 druhý pododstavec a články 56, 58 a 59, považovat:“

V článku 81 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy, které ke dni 1. ledna 1993 nevyužívaly možnost uplatňování snížené sazby podle článku 98, mohou, rozhodnou-li se využít možnost stanovenou v článku 89, stanovit, že u dodání uměleckých děl podle bodu 26 přílohy III je základ daně roven určitému podílu částky určené podle článků 73, 74, 76, 78 a 79.“

Článek 94 se mění takto:

a)	odstavec 2 se nahrazuje tímto: „2. U dovozu zboží se uplatňuje sazba, která se uplatňuje u dodání téhož zboží na území členského státu.“;

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„3. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku mohou členské státy, které u dodání uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze IX částech A, B a C uplatňují základní sazbu, uplatňovat u dovozu tohoto zboží na území tohoto členského státu sníženou sazbu v souladu s čl. 98 odst. 1 prvním pododstavcem.“

Článek 98 se nahrazuje tímto:

„Článek 98

1. Členské státy mohou uplatňovat nanejvýš dvě snížené sazby.

Tyto snížené sazby se stanoví jako procentní podíl ze základu daně, který nesmí být nižší než 5 %, a uplatňují se pouze u dodání zboží a poskytnutí služeb uvedených v příloze III.

Členské státy mohou snížené sazby u dodání zboží a poskytnutí služeb uplatňovat nejvýše u 24 z bodů přílohy III.

2. Kromě dvou snížených sazeb uvedených v odstavci 1 tohoto článku mohou členské státy uplatňovat sníženou sazbu, která je nižší než minimální sazba ve výši 5 %, a osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni, na dodání zboží a poskytnutí služeb zahrnuté nejvýše v sedmi z bodů přílohy III.

Snížená sazba, která je nižší než minimální sazba ve výši 5 %, a osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni se mohou uplatnit pouze na dodání zboží nebo poskytnutí služeb u těchto bodů přílohy III:

a)	body 1 až 6 a 10c;

b)	kterýkoli jiný bod přílohy III, na který se vztahují možnosti stanovené v čl. 105a odst. 1.

Pro účely písm. b) druhého pododstavce tohoto odstavce se plnění týkající se bydlení uvedená v čl. 105a odst. 1 druhém pododstavci považují za plnění spadající do bodu 10 přílohy III.

Členské státy, které ke dni 1. ledna 2021 uplatňovaly snížené sazby, jež byly nižší než minimální sazba ve výši 5 %, nebo přiznávaly osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni na dodání zboží nebo poskytnutí služeb u více než sedmi z bodů přílohy III, omezí uplatňování těchto snížených sazeb nebo přiznávání těchto osvobození tak, aby zajistily soulad s prvním pododstavcem tohoto odstavce do 1. ledna 2032, nebo do okamžiku přijetí konečného režimu uvedeného v článku 402, podle toho, co nastane dříve. Členské státy mohou libovolně určit, na jaká dodání zboží nebo poskytnutí služeb budou nadále uplatňovat uvedené snížené sazby nebo přiznávat uvedená osvobození od daně.

3. Snížené sazby a osvobození od daně uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se nevztahují na elektronicky poskytované služby s výjimkou služeb uvedených v bodech 6, 7, 8 a 13 přílohy III.

4. Při uplatňování snížených sazeb a osvobození od daně podle této směrnice mohou členské státy použít ke stanovení přesného rozsahu dotyčné kategorie kombinovanou nomenklaturu, statistickou klasifikaci produkce podle činností nebo obojí.“

7)	Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 98a Snížené sazby a osvobození od daně podle čl. 98 odst. 1 a 2 se neuplatní u dodání uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností, u nichž se uplatňuje zvláštní režim podle hlavy XII kapitoly 4.“

8)	Článek 99 se zrušuje.

9)	Článek 100 se nahrazuje tímto: „Článek 100 Do 31. prosince 2028 a poté každých pět let předloží Komise Radě zprávu o oblasti působnosti přílohy III, a to s příslušnými návrhy, bude-li to třeba.“

10)	Článek 101 se zrušuje.

11)

V hlavě VIII kapitole 2 se vkládá nový oddíl, který zní:

„Oddíl 2a

Výjimečné situace

Článek 101a

1. Pokud Komise povolila členskému státu v souladu s čl. 53 prvním pododstavcem směrnice Rady 2009/132/ES (*1) uplatnit osvobození od daně u zboží dováženého ve prospěch obětí katastrof, může tento členský stát přiznat osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni za stejných podmínek ve vztahu k pořízení uvnitř Společenství a dodání tohoto zboží a poskytnutí služeb souvisejících s tímto zbožím, včetně služeb pronájmu.

2. Členský stát, který si přeje uplatnit opatření uvedené v odstavci 1, informuje výbor pro DPH.

3. Jsou-li zboží nebo služby pořízené subjekty, které využívají osvobození od daně stanovené v odstavci 1 tohoto článku, použity k jiným účelům, než které jsou stanoveny v hlavě VIII kapitole 4 směrnice 2009/132/ES, podléhá použití tohoto zboží nebo těchto služeb dani za podmínek použitelných v okamžiku, kdy přestanou být splněny podmínky pro osvobození od daně.

(*1) Směrnice Rady 2009/132/ES ze dne 19. října 2009, kterou se vymezuje oblast působnosti čl. 143 písm. b) a c) směrnice 2006/112/ES, pokud se jedná o osvobození některých druhů zboží od daně z přidané hodnoty při konečném dovozu (Úř. věst. L 292, 10.11.2009, s. 5).“"

12)	Články 102 a 103 se zrušují.

13)

Článek 104 se nahrazuje tímto:

„Článek 104

1. Rakousko může v obcích Jungholz a Mittleberg (Kleines Walsertal) uplatňovat druhou základní sazbu, která je nižší než odpovídající sazba uplatňovaná ve zbytku Rakouska, ale nikoli nižší než 15 %.

2. Řecko může ve správních obvodech Lesbos, Chios, Samos, Dodekanésos a Kyklady a na ostrovech Thasos, Severní Sporady, Samothraké a Skyros uplatňovat sazby až o 30 % nižší než odpovídající sazby uplatňované v pevninské části Řecka.

3. Portugalsko může u plnění uskutečněných v autonomních oblastech Azor a Madeiry a u přímého dovozu do těchto oblastí uplatňovat nižší sazby, než jsou sazby uplatňované na pevnině.

4. Portugalsko může jednu ze dvou snížených sazeb stanovených v čl. 98 odst. 1 uplatňovat u mýtného na mostech v lisabonské oblasti.“

14)	Články 104a a 105 se zrušují.

15)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 105a

1. Členské státy, které ke dni 1. ledna 2021 v souladu s právními předpisy Unie uplatňovaly snížené sazby nižší, než je minimální sazba stanovená v čl. 98 odst. 1, nebo přiznávaly osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni u dodání zboží nebo poskytnutí služeb uvedených v bodech jiných než 1 až 6 a 10c přílohy III, mohou v souladu s čl. 98 odst. 2 tyto snížené sazby uplatňovat nebo tato osvobození od daně přiznávat i nadále, aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku.

Členské státy, které ke dni 1. ledna 2021 v souladu s právními předpisy Unie uplatňovaly snížené sazby nižší, než je minimální sazba stanovená v čl. 98 odst. 1, u plnění týkajících se bydlení, jež není součástí sociální politiky, mohou v souladu s čl. 98 odst. 2 tyto snížené sazby uplatňovat i nadále.

Členské státy sdělí výboru pro DPH znění hlavních vnitrostátních právních předpisů a podmínky pro uplatňování snížených sazeb a osvobození od daně týkajících se čl. 98 odst. 2 druhého pododstavce písm. b) nejpozději do 7. července 2022.

Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, jiné členské státy mohou snížené sazby nižší, než je minimální sazba stanovená v čl. 98 odst. 1, nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni uplatňovat v souladu s čl. 98 odst. 2 prvním pododstavcem u stejných dodání zboží nebo poskytnutí služeb uvedených v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce a za stejných podmínek, které se uplatňovaly ke dni 1. ledna 2021 v členských státech uvedených v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce.

2. Členské státy, které ke dni 1. ledna 2021 v souladu s právními předpisy Unie uplatňovaly snížené sazby nižší než 12 %, včetně snížených sazeb nižších, než je minimální sazba stanovená v čl. 98 odst. 1, nebo přiznávaly osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni u dodání zboží nebo poskytnutí služeb jiných než těch, které jsou uvedeny v příloze III, mohou v souladu s čl. 98 odst. 1 a 2 tyto snížené sazby uplatňovat nebo tato osvobození od daně přiznávat i nadále až do 1. ledna 2032, nebo do okamžiku přijetí konečného režimu uvedeného v článku 402, podle toho, co nastane dříve, aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku.

3. Členské státy, které ke dni 1. ledna 2021 v souladu s právními předpisy Unie uplatňovaly snížené sazby, které nejsou nižší než 12 %, u dodání zboží nebo poskytnutí služeb jiných než těch, které jsou uvedeny v příloze III, mohou v souladu s čl. 98 odst. 1 prvním pododstavcem tyto snížené sazby uplatňovat i nadále, aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku.

Členské státy sdělí výboru pro DPH znění hlavních vnitrostátních právních předpisů a podmínky pro uplatňování snížených sazeb uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce nejpozději do 7. července 2022.

Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, jiné členské státy mohou snížené sazby, které nejsou nižší než 12 %, uplatňovat v souladu s čl. 98 odst. 1 prvním pododstavcem u dodání stejného zboží nebo poskytnutí stejných služeb, jako jsou zboží nebo služby uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a za stejných podmínek, jako jsou podmínky, které se uplatňovaly ke dni 1. ledna 2021 v členských státech uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce.

4. Odchylně od odstavců 1, 2 a 3 se snížené sazby nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené v předchozím stupni přestanou uplatňovat ode dne 1. ledna 2030 u fosilních paliv a jiného zboží s obdobným dopadem na emise skleníkových plynů, jako jsou rašelina a palivové dřevo. Snížené sazby nebo osvobození s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni u chemických pesticidů a chemických hnojiv se přestanou uplatňovat ode dne 1. ledna 2032.

5. Členské státy, které si v souladu s odst. 1 čtvrtým pododstavcem tohoto článku, odst. 3 třetím pododstavcem tohoto článku a článkem 105b přejí uplatňovat snížené sazby, které nejsou nižší než 12 %, snížené sazby nižší, než je minimální sazba stanovená v čl. 98 odst. 1, nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni, přijmou do 7. října 2023 podrobná pravidla pro uplatňování těchto možností. Členské státy sdělí znění hlavních vnitrostátních právních předpisů, které přijaly, výboru pro DPH.

6. Do 1. července 2025 Komise na základě informací poskytnutých členskými státy předloží Radě zprávu s úplným seznamem zboží a služeb uvedených v odstavcích 1 a 3 tohoto článku a v článku 105b, u nichž se v členských státech uplatňují snížené sazby, včetně snížených sazeb nižších, než je minimální sazba stanovená v čl. 98 odst. 1, nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni.

Článek 105b

Členské státy, které ke dni 1. ledna 2021 v souladu s právními předpisy Unie uplatňovaly snížené sazby, které nejsou nižší než minimální sazba ve výši 5 %, u plnění týkajících se bydlení, jež není součástí sociální politiky, mohou v souladu s čl. 98 odst. 1 prvním pododstavcem tyto snížené sazby uplatňovat i nadále. V takovém případě nesmí být snížená sazba uplatňovaná u těchto plnění ode dne 1. ledna 2042 nižší než 12 %.

Členské státy sdělí výboru pro DPH znění hlavních vnitrostátních právních předpisů a podmínky pro uplatňování snížených sazeb uvedených v prvním pododstavci nejpozději do 7. července 2022.

Jiné členské státy mohou sníženou sazbu, která není nižší než 12 %, uplatňovat v souladu s čl. 98 odst. 1 prvním pododstavcem u plnění uvedených v prvním pododstavci tohoto článku za stejných podmínek, které se uplatňovaly ke dni 1. ledna 2021 v členských státech uvedených v prvním pododstavci tohoto článku.

Pro účely čl. 98 odst. 1 třetího pododstavce se plnění uvedená v tomto článku považují za plnění spadající do bodu 10 přílohy III.“

16)	V hlavě VIII se zrušuje kapitola 4.

17)	Články 123, 125, 128 a 129 se zrušují.

18)

V článku 221 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Členské státy mohou osoby povinné k dani zprostit podle čl. 220 odst. 1 nebo článku 220a povinnosti vystavovat faktury za dodání zboží nebo poskytnutí služeb, která uskutečnily na jejich území a která jsou na základě čl. 98 odst. 2, článků 105a a 132, čl. 135 odst. 1 písm. h) až l), článků 136, 371, 375, 376 a 377, čl. 378 odst. 2, čl. 379 odst. 2 a článků 380 až 390c osvobozena od daně, a to s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni i bez něj.“

19)

V čl. 288 prvním pododstavci se bod 2 nahrazuje tímto:

„2)	hodnoty plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni podle čl. 98 odst. 2 nebo článku 105a;“.

20)

V článku 316 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. S výhradou neuplatnění snížené sazby u uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností dodávaných obchodníkovi povinnému k dani nebo jím dovážených přiznají členské státy obchodníkům povinným k dani možnost rozhodnout se pro použití režimu ziskové přirážky u dodání tohoto zboží:

a)	uměleckých děl, sběratelských předmětů nebo starožitností, které sami dovezli;

b)	uměleckých děl, která jim dodali jejich autoři nebo jejich právní nástupci;

c)	uměleckých děl, která jim dodala osoba povinná k dani jiná než obchodník povinný k dani.“

21)	V článku 387 se zrušuje písmeno c).

22)	V příloze III se název nahrazuje tímto: „Seznam dodání zboží a poskytnutí služeb, která mohou být předmětem snížené sazby nebo osvobození od daně s nárokem na odpočet daně podle článku 98“.

23)	Příloha III se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Změny směrnice (EU) 2020/285

V článku 1 směrnice (EU) 2020/285 se bod 15 nahrazuje tímto:

„15)

Článek 288 se nahrazuje tímto:

„Článek 288

1. Roční obrat, ke kterému se přihlíží pro účely uplatnění osvobození od daně podle článku 284, se skládá z těchto částek bez DPH:

a)	hodnoty dodání zboží a poskytnutí služeb v rozsahu, v jakém by byly zdaněny, pokud by je dodala nebo poskytla osoba povinná k dani, na kterou se osvobození od daně nevztahuje;

b)	hodnoty plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně odvedené na předchozím stupni podle čl. 98 odst. 2 nebo článku 105a;

c)	hodnoty plnění osvobozených od daně podle článků 146 až 149 a článků 151, 152 nebo 153;

d)	hodnoty plnění osvobozených od daně podle článku 138, pokud se uplatní osvobození od daně podle uvedeného článku;

e)	hodnoty operací s nemovitostmi a finančních činností uvedených v čl. 135 odst. 1 písm. b) až g) a hodnoty pojišťovacích a zajišťovacích služeb, nejsou-li tato plnění vedlejšími plněními.

2. Při výpočtu obratu podle odstavce 1 se nebere zřetel na převody hmotného nebo nehmotného investičního majetku osoby povinné k dani.““

Článek 3

Provedení ve vnitrostátním právu

1. Členské státy nejpozději do 31. prosince 2024 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 body 1, 2, 5, 7 a 12, pokud jde o zrušení článku 103 směrnice 2006/112/ES, a s bodem 20 a článkem 2 této směrnice.

Členské státy použijí tato opatření ode dne 1. ledna 2025.

Členské státy mohou uplatňovat právní a správní předpisy týkající se přílohy III bodů 7 a 13 v souvislosti s přístupem k živému přenosu z akcí nebo návštěv, na něž se uvedené body vztahují, a bodu 26 směrnice 2006/112/ES, uvedené v příloze této směrnice ode dne 1. ledna 2025.

2. Členské státy neprodleně sdělí Komisi znění právních a správních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

3. Předpisy uvedené v odstavcích 1 a 2 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 4

Přezkum

Na základě posouzení toho, zda jsou možná řešení, která obstojí i v budoucnu, jsou přizpůsobena digitálnímu věku a jsou v souladu s cílem systému DPH založeného na zásadě místa určení, Komise případně předloží legislativní návrh na změnu příslušných ustanovení této směrnice, pokud jde o režim ziskové přirážky stanovený v hlavě XII kapitole 4 směrnice 2006/112/ES.

Článek 5

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 6

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 5. dubna 2022.

Za Radu

předseda

B. LE MAIRE

(1) Stanovisko ze dne 9. března 2022 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 35.

(3) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a maloobchodní ceny za regulovanou komunikaci v rámci Unie a mění směrnice 2002/22/ES a nařízení (EU) č. 531/2012 (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1).

(6) Směrnice Rady (EU) 2020/285 ze dne 18. února 2020, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o zvláštní režim pro malé podniky, a nařízení (EU) č. 904/2010, pokud jde o správní spolupráci a výměnu informací za účelem sledování správného uplatňování zvláštního režimu pro malé podniky (Úř. věst. L 62, 2.3.2020, s. 13).

(7) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

PŘÍLOHA

Příloha III směrnice 2006/112/ES se mění takto:

Body 3 až 8 se nahrazují tímto:

„3)	farmaceutické výrobky používané pro účely lékařské a veterinární péče, včetně výrobků používaných k antikoncepci a ženské hygienické ochraně, a savé hygienické výrobky;

lékařské vybavení, zařízení, přístroje, předměty, pomůcky a ochranné pomůcky, včetně masek na ochranu zdraví, které jsou obvykle určeny k použití ve zdravotní péči nebo pro zdravotně postižené osoby, zboží nezbytné ke kompenzaci a překonání zdravotního postižení, jakož i úpravy, opravy, pronájem a leasing tohoto zboží;

5)	přeprava osob a přeprava zboží, které je doprovází, jako například zavazadel, jízdních kol včetně elektrických jízdních kol, motorových nebo jiných vozidel, nebo poskytování služeb souvisejících s přepravou osob;

dodání knih, novin a časopisů (včetně brožur, letáků a obdobných tiskovin, dětských obrázkových knížek, náčrtníků či omalovánek, hudebních partitur tištěných či psaných, zeměpisných, vodopisných nebo obdobných map) buď na fyzickém nosiči, nebo elektronicky, nebo oběma způsoby, a to včetně dodání na výpůjčku knihovnami, nejedná-li se o publikace výlučně nebo převážně určené k propagaci ani o publikace výlučně nebo převážně sestávající ze zvukového hudebního nebo video obsahu; výroba publikací neziskových organizací a služby související s touto výrobou;

7)	oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů, na trhy a veletrhy, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na jiné kulturní akce nebo do jiných kulturních zařízení nebo přístup k živým přenosům z těchto akcí nebo návštěv nebo obojí;

8)	zpřístupnění příjmu televizních nebo rozhlasových pořadů a internetové vysílání týchž pořadů poskytované poskytovatelem mediálních služeb; služby přístupu k internetu poskytované v rámci politiky digitalizace vymezené členskými státy;“.

Body 10 a 10a se nahrazují tímto:

„10)	dodání a výstavba bydlení v rámci sociální politiky vymezené členskými státy; renovace a přestavba, včetně demolice a rekonstrukce, a opravy bydlení a soukromých obydlí; pronájem nemovitostí za účelem bydlení;

10a)	výstavba a renovace veřejných a jiných budov využívaných pro činnosti ve veřejném zájmu;“.

Vkládá se nový bod, který zní:

„10c)

dodání a instalace solárních panelů na soukromých obydlích, domech a veřejných a jiných budovách využívaných pro činnosti ve veřejném zájmu a v blízkosti těchto obydlí, domů a budov;“.

Bod 11 se nahrazuje tímto:

„11)	dodání zboží a poskytnutí služeb obvykle určených k použití v zemědělské výrobě, vyjma investičního majetku, jako jsou stroje a budovy, a do 1. ledna 2032 dodání chemických pesticidů a chemických hnojiv;“.

Vkládá se nový bod, který zní:

„11a)

živí koňovití a poskytnutí služeb souvisejících s živými koňovitými;“.

Bod 13 se nahrazuje tímto:

„13)	oprávnění ke vstupu na sportovní akce nebo přístup k živému přenosu těchto akcí nebo obojí; využívání sportovních zařízení a poskytování kurzů sportovních nebo fyzických cvičení, a to i ve formě živého přenosu;“.

7)	Bod 14 se zrušuje.

Bod 15 se nahrazuje tímto:

„15)	dodání zboží a poskytnutí služeb organizacemi, které provádějí činnost v oblasti sociální péče a sociálního zabezpečení, jak jsou vymezeny členskými státy, a které členské státy uznávají za subjekty sociální povahy, nejsou-li tato plnění osvobozena od daně podle článků 132, 135 a 136;“.

Body 18 a 19 se nahrazují tímto:

„18)	poskytnutí služeb v souvislosti s čištěním odpadních vod, úklidem veřejných komunikací, odvozem a zpracováním domovního odpadu nebo recyklací odpadů, nejedná-li se o takové služby poskytované subjekty uvedenými v článku 13;

19)	poskytování služeb opravy spotřebičů pro domácnost, obuvi a koženého zboží, oděvů a bytového textilu (včetně spravování a přešívání);“.

10)

Bod 21 se nahrazuje tímto:

„21)	kadeřnické služby;“.

11)

Doplňují se nové body, které znějí:

„22)

dodání elektřiny, dálkového vytápění a dálkového chlazení a bioplynu vyrobeného ze surovin uvedených v příloze IX části A směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/2001 (*1); dodání a instalace vysoce účinných systémů vytápění s nízkými emisemi, které splňují referenční hodnoty emisí (částic) stanovené v příloze V nařízení Komise (EU) 2015/1189 (*2) a v příloze V nařízení Komise (EU) 2015/1185 (*3) a které obdržely energetický štítek EU prokazující splnění kritéria uvedeného v čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 (*4), a do 1. ledna 2030 dodání zemního plynu a palivového dřeva;

23)	živé rostliny a jiné květinářské produkty, včetně cibulí, bavlny, kořenů a obdobných produktů, řezaných květin a ozdobného listoví;

24)	dětské oděvy a obuv; dodání dětských sedaček do automobilu;

25)	dodání jízdních kol, včetně elektrických jízdních kol; pronájem a opravy těchto jízdních kol;

26)	dodání uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze IX částech A, B a C;

27)	právní služby poskytované osobám pracujícím v základním pracovněprávním vztahu a nezaměstnaným osobám v soudním řízení v pracovněprávních věcech a právní služby poskytované v rámci právní pomoci vymezené členskými státy;

28)	nářadí a jiné vybavení obvykle určené k použití při záchranných službách nebo službách první pomoci, jsou-li dodávány veřejnoprávním subjektům nebo neziskovým organizacím působícím v oblasti civilní ochrany nebo komunitní ochrany;

29)	poskytnutí služeb v souvislosti s provozem majákových lodí, majáků nebo jiných navigačních pomůcek a záchranných služeb, včetně organizace služby záchranných člunů a jejich údržby.

(*1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82)."

(*2) Nařízení Komise (EU) 2015/1189 ze dne 28. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva (Úř. věst. L 193, 21.7.2015, s. 100)."

(*3) Nařízení Komise (EU) 2015/1185 ze dne 24. dubna 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign lokálních topidel na tuhá paliva (Úř. věst. L 193, 21.7.2015, s. 1)."

(*4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).“"

6.4.2022

Úřední věstník Evropské unie

L 107/27

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/547

ze dne 5. dubna 2022

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz superabsorpčních polymerů pocházejících z Korejské republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

1.1. Zahájení

(1)

Dne 18. února 2021 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu superabsorpčních polymerů (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“) pocházejících z Korejské republiky (dále jen „dotčená země“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podala Evropská koalice pro superabsorpční polymer (dále jen „žadatel“). Podnět byl podán jménem dvou výrobců v Unii, kteří společně představují 65 % celkové výroby superabsorpčního polymeru v Unii ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

1.2. Připomínky k zahájení řízení

1.2.1. Posouzení zájmu Unie na podnětu

(3)	Po zahájení řízení koalice uživatelů (3) tvrdila, že podnět ignoroval zájmy dovozců a uživatelů dojít k závěru, že je v zájmu Unie zahájit antidumpingové šetření týkající se dovozu superabsorpčních polymerů pocházejících z Korejské republiky, což je v rozporu s článkem 21 základního nařízení.

(4)	Podobná tvrzení vznesl spolupracující vyvážející výrobce, společnost LG Chem Ltd (dále jen „LG Chem“).

(5)

Komise připomíná, že v souladu s čl. 5 odst. 2 a 9 základního nařízení je zahájení řízení odůvodněné, pokud jsou v podnětu uvedeny důkazy o dumpingu, újmě a příčinné souvislosti mezi dovozem označeným za dumpingový a údajnou újmou. Od žadatele se podle uvedených ustanovení nevyžaduje, aby v podnětu provedl analýzu zájmu Unie. Podnět tedy nebyl v tomto ohledu stižen vadou.

(6)	V tomto ohledu Komise přezkoumala přesnost a dostatečnost předložených důkazů a v souladu s čl. 5 odst. 3 základního nařízení dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení současného šetření.

(7)	Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

1.2.2. Podnět navýšil dumpingové rozpětí a rozpětí cenového podbízení

(8)

Společnost LG Chem tvrdila, že žadatel tím, že považoval superabsorpční polymery za homogenní výrobek, uměle navýšil dumpingové rozpětí a rozpětí cenového podbízení uvedené v podnětu. V tomto ohledu společnost LG Chem vesměs zopakovala připomínky týkající se definice výrobku, jimiž se zabývá oddíl 2.3.

(9)

Společnost LG Chem dále tvrdila, že vývozní cena uvedená v podnětu je vypočtena nesprávně. Podle zdroje použitého v podnětu pro výpočet vývozní ceny – tj. Korejského úřadu pro obchodní statistiky – měla být vývozní cena o 13 až 18 % vyšší než cena předložená žadatelem. Komise se tedy dopustila pochybení, když přijala důkazy o vývozní ceně předložené v podnětu.

(10)

Ve fázi podání podnětu stačí uvést dumpingová rozpětí a rozpětí cenového podbízení na základě informací, které má žadatel přiměřeně k dispozici, a pro výrobek jako celek. Skutečnost, že se společnost LG Chem domnívá, že výrobek, který je předmětem šetření, není homogenní, nezpůsobila, že srovnání provedené žadateli pro účely zahájení řízení je chybné. Analyzovat, zda je žádost o podrobnější analýzu odůvodněná, je spíše součástí šetření Komise.

(11)

Pokud jde o vývozní cenu použitou v podnětu, Komise poznamenala, že vyšší ceny, na které poukázala společnost LG Chem ve sdělení č. 8 v podnětu, ve skutečnosti zahrnovaly celkový vývoz pod zbožovým kódem 3906 90 90, včetně výrobků, které nebyly dotčeným výrobkem, zatímco vývozní ceny použité pro odhad dumpingu v bodě 46 podnětu zahrnovaly pouze dotčený výrobek, jak byl vyfiltrován na základě dodatečného požadavku na extrakci v systému Korejského úřadu pro statistiku obchodu (4).

(12)	Komise proto tato tvrzení společnosti LG Chem zamítla.

1.2.3. Obchodní úroveň

(13)	Společnost LG Chem rovněž tvrdila, že žadatel neupravil vývozní cenu o rozdíly v obchodní úrovni, neboť jeho prodej na vývoz na trh Unie se obvykle uskutečňuje prostřednictvím společnosti ve spojení. Proto byla dumpingová rozpětí i rozpětí cenového podbízení uvedená v podnětu uměle navýšena.

(14)

Komise připomíná, že pokud jde o odpočty provedené u vývozních cen, žadatel upravil pouze náklady na dopravu. Jedná se pravděpodobně o konzervativní přístup, protože úprava vývozních cen podle čl. 2 odst. 9 nebo dodatečné odpočty prodejních provizí ze strany obchodníků ve spojení, kteří se podílejí na dovozu zboží, by pouze snížily vývozní cenu a zvýšily dumpingové rozpětí. Kromě toho, i kdyby nebyly provedeny žádné odpočty za dopravu, dumping by byl stále významný, jak vyplývá z nedůvěrného znění podnětu. Pokud jde o údajné nadhodnocené rozpětí cenového podbízení, Komise se domnívala, že použití vývozní ceny na základě dovozních statistik představuje důkaz, který je v počáteční fázi přiměřeně dostupný, aby žadatelé prokázali cenové podbízení. Kromě toho existují dva další vyvážející výrobci v Korejské republice, kteří prodávají přímo na trhu Unie, přičemž i sama společnost LG Chem prodává část svého prodeje na vývoz přímo. V každém případě společnost LG Chem neprokázala, jak by použití jiné vývozní ceny vedlo k významnému snížení cenového podbízení uvedeného v podnětu [10–30 %].

(15)	Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

1.2.4. Veřejně přístupná verze podnětu neumožňuje pochopit informace o cenovém podbízení

(16)	Společnost LG Chem tvrdila, že důkazy předložené ve veřejně přístupné verzi podnětu pro tvrzení o vlivu jihokorejského dovozu na stlačování cen, tj. v přílohách „Zprávy o průzkumu trhu“, neumožnily řádně pochopit informace o cenovém podbízení.

(17)

Za prvé, Komise připomněla, že účelem nedůvěrné verze podnětu je poskytnout smysluplné shrnutí informací obsažených v důvěrné verzi. Při zkoumání, zda je shrnutí smysluplné, či nikoli, je třeba vzít v úvahu všechny informace k danému tématu obsažené v nedůvěrné verzi. Pokud jde o tvrzení o cenovém podbízení a prodeji pod cenou ze strany korejských vývozců, Komise uvedla, že oddíl 5.3 nedůvěrné verze podnětu obsahuje komplexní shrnutí srovnání cen, na nichž jsou založena tvrzení o cenovém podbízení a prodeji pod cenou, doložené smysluplnými shrnutími klíčových informací obsažených v přílohách 5-1 až 5-3-3 podnětu. Komise měla za to, že vysvětlení obsažené v textu podnětu a údaje shrnuté v uvedených přílohách podávají dostatečné vysvětlení tvrzení, která se týkají cenového tlaku. Zprávy o trhu jsou v podnětu uvedeny jako potvrzení opodstatněnosti tvrzení. Komise se dále domnívala, že zprávy o trhu týkající se superabsorpčních polymerů dovážených do Evropy obsahovaly podrobnou analýzu možných strategií účastníků trhu. Dokonce i sdílení souhrnu obsahu by mělo nepříznivý dopad na poskytovatele služeb, který shromáždil důvěrné informace.

(18)

Je třeba připomenout, že článek 19 základního nařízení a čl. 6 odst. 5 antidumpingové dohody WTO (5) umožňují ochranu důvěrných informací v případech, kdy by jejich zpřístupnění znamenalo významnou konkurenční výhodu pro konkurenta nebo by mělo výrazně nepříznivý dopad na poskytovatele informací nebo na osobu, od níž tyto informace získal.

(19)	Informace uvedené v důvěrné verzi podnětu spadají do těchto kategorií. Žadatel navíc poskytl dostatečná shrnutí obsahu důvěrných částí podnětu.

(20)	Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

1.2.5. Agresivní ceny dovozu z východní Asie v roce 2019

(21)	Pokud jde o účinky odpisů cen v roce 2019, společnost LG Chem se vyjádřila k příloze 5-3-1-C podnětu, která neurčitě odkazovala na „agresivní ceny dovozu z východní Asie“. Společnost LG Chem tvrdila, že toto znění mohlo rovněž odkazovat na dovoz z Japonska nebo Číny.

(22)

Komise souhlasí s tím, že formulace „dovoz z východní Asie“ neodkazuje výhradně na dovoz z Korejské republiky. Znění však jasně zahrnuje i dovoz z Jižní Koreje. I když se tento dokument sám o sobě konkrétně netýká cenového tlaku ze strany Korejské republiky, podporuje ostatní předložené důkazy týkající se korejského dovozu.

(23)	Tvrzení, že uvedené důkazy podnět nepodpořily, bylo proto zamítnuto.

1.2.6. Neodůvodněný cílový zisk v podnětu

(24)	Pokud jde o prodej pod cenou, společnost LG Chem tvrdila, že použití cílového zisku v podnětu ve výši 10 % není odůvodněné.

(25)

Pokud jde o prahovou hodnotu, Komise připomněla, že podnět poskytl dostatečné důkazy o tom, že se dovoz z Korejské republiky významně podbízel cenám výrobního odvětví Unie [10 až 30 %]. To již samo o sobě představuje dostatečný důkaz účinku dumpingového dovozu na ceny v Unii. Vyplývá to jasně ze znění čl. 3 odst. 3 základního nařízení, který jako možné alternativní účinky, které může mít dumpingový dovoz na ceny v Unii, uvádí cenové podbízení a stlačení cen. Tvrzení obsažené v podnětu, že ceny byly stlačeny o [30 až 60 %], proto nebylo nutné k tomu, aby existovaly dostatečné důkazy o tom, že superabsorpční polymery z Korejské republiky jsou dováženy za ceny působící újmu. V každém případě cílový zisk zvolený žadatelem není pro analýzu Komise závazný, pokud jde o její analýzu prodeje pod cenou. V čl. 7 odst. 2c základního nařízení se uvádí, že cílový zisk nesmí být nižší než 6 %. I když byl cílový zisk upraven na 6 %, výpočet žadatele stále vykazoval vysokou míru prodeje pod cenou. Není proto relevantní, že žadatel zvolený cílový zisk ve výši 10 % nedoložil.

(26)	Komise proto zamítla tvrzení, že chybějící odůvodnění zvoleného cílového zisku znamená chybu v podnětu.

1.2.7. S investičními údaji obsaženými v podnětu by nemělo být nakládáno jako s důvěrnými.

(27)	Pokud jde o investice uvedené v podnětu, společnost LG Chem tvrdila, že neexistuje žádný důvod, proč by žadatelé s těmito údaji nakládali jako s důvěrnými.

(28)	Jak již bylo připomenuto v 18. bodě odůvodnění, článek 19 základního nařízení a čl. 6 odst. 5 antidumpingové dohody WTO umožňují ochranu důvěrných informací v případech, kdy by jejich zpřístupnění poskytlo konkurentovi významnou konkurenční výhodu.

(29)

Informace uvedené v důvěrné verzi podnětu spadají do této kategorie. Kromě toho pokud jde o investice, žadatel poskytl rozpětí pro vývoj indexu pro období šetření ve srovnání s rokem 2017 ve veřejně přístupné verzi. Ukazuje, jak se investice během posuzovaného období podstatně snížily, a postačuje k pochopení uvedeného ukazatele újmy. Příslušné trendy jsou v každém případě uvedeny v tabulce 10 níže.

(30)	Komise proto zamítla tvrzení, že do veřejně přístupné verze podnětu je nezbytné zahrnout podrobné údaje o investicích.

1.2.8. Důkazy o příčinné souvislosti s dovozem z Jižní Koreje

(31)

Společnost LG Chem tvrdila, že podnět v rozporu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení neposkytl žádný důkaz příčinné souvislosti mezi údajným dumpingovým dovozem z Korejské republiky a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Podle společnosti LG Chem výrobní odvětví Unie pouze prohlašovalo, že „dumpingový dovoz z Koreje vyvíjel tlak na snižování cen na prodejní ceny v EU (...), což nutilo výrobní odvětví superabsorpčních polymerů v EU snížit své ceny, kterážto skutečnost vedla k dramatické ztrátě“.

(32)

Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost LG Chem, žadatel poskytl dostatečné důkazy o příčinné souvislosti mezi dovozem z dotčené země a újmou. Analýza ukazatelů újmy provedená žadatelem ukázala časovou souvislost mezi zvýšeným objemem levného jihokorejského dovozu a zhoršením výkonnosti výrobního odvětví Unie, a tedy to, jak dovoz z Jižní Koreje vyvíjel na trhu Unie tlak na snižování prodejních cen výrobního odvětví Unie.

(33)	Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

1.3. Celní evidence dovozu, neuložení prozatímních opatření a následný postup

(34)	Dne 17. září 2021 Komise v souladu s čl. 19a odst. 2 základního nařízení informovala členské státy a všechny zúčastněné strany o svém záměru neuložit prozatímní cla na dovoz superabsorpčních polymerů pocházejících z Korejské republiky a pokračovat v šetření.

(35)	Jelikož nebyla uložena žádná prozatímní antidumpingová opatření, Komise neevidovala dovoz podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení. Komise pokračovala ve vyhledávání a kontrole všech informací, jež považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění.

(36)

Po zveřejnění záměru Komise neuložit prozatímní opatření se uskutečnila slyšení se dvěma výrobci v Unii zařazenými do vzorku (společnostmi BASF Antwerpen NV (dále jen „BASF“) a Nippon Shokubai Europe NV (BE) (dále jen „Nippon Shokubai Europe“ nebo „NSE“), známým výrobcem v Unii (Evonik Operations GmbH (dále jen „Evonik“)), jakož i s vyvážejícím výrobcem LG Chem, při nichž se tyto strany vyjádřily k neuložení prozatímních opatření. Strany předložily své příspěvky a další připomínky ke spisu po slyšení.

1.4. Období šetření a posuzované období

(37)	Šetření o dumpingu a újmě se týkalo období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

1.5. Zúčastněné strany

(38)

V oznámení o zahájení šetření vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, orgány Korejské republiky, známé dovozce, známé obchodníky a uživatele, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(39)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Slyšení se konala s jedním výrobcem v Unii zařazeným do vzorku (společností BASF), známým výrobcem v Unii (společností Evonik), spolupracujícím vyvážejícím výrobcem (společností LG Chem) a dvěma známými uživateli v Unii (společností Procter & Gamble International Operations SA (dále jen „P&G“) a společností FATER SpA (dále jen „Fater“)).

1.6. Výběr vzorku

(40)	V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

1.6.1. Výběr vzorku výrobců v Unii

(41)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku, jakož i zeměpisné polohy. Tento vzorek sestával ze dvou výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 50 % odhadované výroby a prodeje v Unii v období šetření, přičemž zajistili dobré zeměpisné rozložení, a byli považováni za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky, a vzorek byl proto potvrzen.

1.6.2. Výběr vzorku dovozců

(42)	Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(43)	Požadované informace poskytl jeden dovozce, který není ve spojení. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný, a požádala spolupracujícího dovozce, aby předložil odpovědi na dotazníky.

1.6.3. Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Korejské republice

(44)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud shledá, že ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Korejské republice, aby jí poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Korejské republiky při Evropské unii, aby identifikovalo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem účastnit se šetření.

(45)	Požadované informace poskytl a se zařazením do vzorku souhlasil jeden vyvážející výrobce v dotčené zemi, a proto se výběr vzorku nepovažoval za nutný.

1.7. Odpovědi na dotazník a inspekce na místě

(46)	Komise zaslala dotazníky spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci, spolupracujícímu dovozci, který není ve spojení, a dvěma výrobcům v Unii zařazeným do vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (6).

(47)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku, jednoho výrobce v Unii nezařazeného do vzorku (makrodotazník), dvou uživatelů a spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Jediný dovozce, který není ve spojení a který poskytl odpověď na výběr vzorku, neposkytl odpověď na dotazník.

(48)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Vzhledem k vypuknutí pandemie COVID-19 a následným opatřením přijatým k jejímu řešení (dále jen „oznámení o COVID-19“) (7) Komise nemohla provést inspekce na místě v prostorách všech spolupracujících společností a společností zařazených do vzorku dle článku 16 základního nařízení. Místo toho Komise provedla křížové kontroly na dálku prostřednictvím videokonference u informací poskytnutých těmito společnostmi:

Výrobci v Unii

—	BASF Antwerpen N.V. (BE)

—	Nippon Shokubai Europe NV (BE)

Uživatelé

—	Společnost B, jejíž totožnost zůstane pro účely šetření důvěrná (8).

Dovozci a obchodníci ve spojení

—	LG Chem Europe GmbH (dále jen „LG Chem Europe“)

Vyvážející výrobci v Korejské republice

—	LG Chem, Ltd.

1.8. Poskytnutí konečných informací

(49)

Dne 24. ledna 2022 Komise informovala všechny zúčastněné strany o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá uložit konečné antidumpingové clo na dovoz superabsorpčních polymerů pocházejících z Korejské republiky (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Kromě toho Komise dne 4. února 2022 a dne 21. února 2022 zaslala dvě dodatečné konečné informace. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací, jakož i k poskytnutí dodatečných konečných informací podat připomínky. Komise obdržela připomínky od vyvážejícího výrobce LG Chem, výrobního odvětví Unie a několika uživatelů.

(50)

Po poskytnutí konečných informací byla zúčastněným stranám poskytnuta příležitost ke slyšení v souladu s ustanoveními bodu 5.7 oznámení o zahájení řízení. Uskutečnila se slyšení se společností LG Chem, s Koalicí pro otevřený a konkurenceschopný trh se superabsorpčními polymery EU a se společností Evonik.

(51)	V návaznosti na druhý dodatečný informační dokument společnost LG Chem tvrdila, že poskytnutí pouze jednoho dne na vyjádření připomínek k podstatným změnám ve zjištění Komise představuje porušení práva společnosti LG Chem na obhajobu, a to tím spíše, že zdroj chyby nebyl zveřejněn.

(52)

Komise uvedla, že společnost LG Chem nepožádala o prodloužení lhůty pro předložení připomínek k druhému dodatečnému informačnímu dokumentu. Kromě toho byla společnosti LG Chem poskytnuta dvě slyšení po uplynutí původní lhůty pro předložení připomínek, během nichž měla možnost předložit připomínky k druhému dodatečnému informačnímu dokumentu. Během slyšení u úředníka pro slyšení po poskytnutí druhého dodatečného informačního dokumentu Komise poukázala na to, že společnost LG Chem se ve své odpovědi na poskytnutí konečných informací vyjádřila k rozporu mezi údaji poskytnutými v podnětu a v konečných informacích, jakož i ke svým vlastním informacím o trhu. Komise pečlivě analyzovala připomínky společnosti LG Chem a opravila nezahrnutí údajů jedné společnosti do makrodat z důvodu administrativní chyby a pokračovala s druhým dodatečným informačním dokumentem.

(53)

Společnost LG Chem rovněž tvrdila, že zveřejnění dodatečných údajů vedlo ve srovnání s dříve zveřejněnými makrodaty k významné změně, protože nejenže se podstatně změnil rozsah, ale zlepšení vykázaly také trendy u všech ukazatelů. Společnost LG Chem dále tvrdila, že použití rozpětí, ke kterému vedlo přidání údajů týkajících se jedné společnosti v druhém dodatečném informačním dokumentu, znemožnilo společnosti LG Chem přiměřeně pochopit revidované makroekonomické ukazatele.

(54)

Druhý dodatečný informační dokument změnil zveřejněná makrodata, a v důsledku toho i podíly výrobního odvětví Unie a dovážejících zemí na trhu. O tuto změnu požádala sama společnost LG Chem ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací před druhým dodatečným informačním dokumentem. Kromě toho, že společnost LG Chem poukázala na rozsah údajů obsažených v podnětu, poskytla dokonce údaje pocházející z informací o trhu, které vykazují podobné hodnoty jako rozpětí uvedená ve druhém dodatečném informačním dokumentu. Nelze se proto domnívat, že pozměnění údajů se při obhajobě společnosti LG Chem již nepředpokládalo.

(55)

Na trhu s omezeným počtem výrobců přirozeně přispějí dodatečné údaje od jednoho výrobce podstatnou mírou k absolutním částkám, které společnost LG Chem předpokládala ve svých úvodních připomínkách. Tvrzení, že to vedlo ke zlepšeným trendům u všech ukazatelů, je však zavádějící. Trendy, které všechny ukazatele vykazovaly, se ubíraly stejným směrem jako původně zveřejněné ukazatele. Index celkové výroby zůstal stejný, pouze s minimálním nárůstem za rok 2018. Index využití kapacity, index celkového prodeje, index celkové zaměstnanosti, index produktivity a index vývozu vykazovaly trendy směřující stejným směrem, i když ne ve stejném rozsahu. Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost LG Chem, se trendy nezlepšovaly, avšak nadále vykazovaly stejnou újmu, i když byl rozsah změny jiný.

(56)

Kromě toho společnost LG Chem v připomínkách ke druhému dodatečnému informačnímu dokumentu uvedla, že revidované údaje o podílech na trhu ve skutečnosti potvrdily předchozí tvrzení společnosti LG Chem, že dovoz z Koreje nikdy nezískal podíly výrobního odvětví Unie na trhu. Toto tvrzení prokazuje, že ani trendy uvedené ve druhém dodatečném informačním dokumentu obecně nevedly ke změně posouzení ze strany společnosti LG Chem. Vzhledem k tomu, že se analýza a závěry Komise nezměnily, všechny argumenty předložené stranami v reakci na obecný informační dokument zůstaly rovněž v platnosti.

(57)

A konečně, použití rozpětí v makrodatech nezabránilo společnosti LG Chem, aby pochopila revidované makroekonomické ukazatele. Tyto údaje byly nezbytné, aby byla zachována důvěrnost přesných statistik o prodeji a jiných statistik výrobce v Unii, jehož statistiky nebyly při prvotním poskytnutí informací nedopatřením zohledněny. Poskytnuté indexy nejenže dávají jasný obraz vývoje ukazatelů, ale i rozpětí byla nastavena dostatečně úzká na to, aby bylo možné přiměřeně pochopit rozsah každého ukazatele. Komise proto odmítla argument, že krátká lhůta představuje porušení práva společnosti LG Chem na obhajobu.

2. DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1. Dotčený výrobek

(58)

Dotčeným výrobkem jsou „superabsorpční polymery“, které se skládají z nepravidelných, kulatých nebo aglomerovaných granulí, v práškové formě, bílého vzhledu a nerozpustných ve vodě, které jsou výsledkem polymerizace molekul monomerů se síťovadly za účelem vytvoření síťovaných polymerů, které mají vysokou kapacitu absorbovat a zadržovat vodu a vodné kapaliny, pocházející z Korejské republiky, v současnosti kódu KN ex 3906 90 90 (kód TARIC 3906909017) (dále jen „dotčený výrobek“). Kódy KN a TARIC se uvádějí pouze pro informaci.

(59)

Vzhledem ke své výjimečné absorpční kapacitě se superabsorpční polymery používají především v jednorázových hygienických výrobcích, jako jsou dětské pleny a inkontinenční pleny pro dospělé, a pro další hygienická použití, jako jsou dámské hygienické výrobky a vložky pro únik mateřského mléka. Superabsorpční polymer lze rovněž použít v odvětvích souvisejících s potravinami, jako jsou chladiva nebo prostředky udržující čerstvost, a ve výrobcích pro domácnost, jako jsou jednorázové ohřívací polštářky nebo pokojové vůně. Kromě toho lze superabsorpční polymer použít v zemědělství k zadržování vody. Používání superabsorpčních polymerů v jednorázových hygienických výrobcích však ve srovnání s jinými použitími zdaleka převažuje.

2.2. Obdobný výrobek

(60)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

—	dotčený výrobek,

—	výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Korejské republice a

—	výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(61)	Komise proto dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

2.3. Tvrzení týkající se definice výrobku

(62)	Na základě důkazů předložených v podnětu Komise původně definovala výrobek, který je předmětem šetření, podle popisu předloženého výrobním odvětvím Unie a v šablonách dotazníků uvedla jedno kontrolní číslo výrobku („PCN“).

(63)

Dne 8. března 2021 předložil spolupracující vyvážející výrobce, společnost LG Chem, soubor připomínek, v nichž tvrdil, že superabsorpční polymer nelze považovat za homogenní výrobek, neboť rozdíly z hlediska fyzikálních, technických a chemických vlastností ovlivňují konečné použití a zaměnitelnost výrobku, který je předmětem šetření, jakož i výrobní procesy a související výrobní a prodejní ceny. Stejné připomínky předložila také koalice uživatelů ohledně konečného použití výrobku, jeho zaměnitelnosti, výrobního procesu a distribučních kanálů. Za účelem analýzy těchto tvrzení se Komise rozhodla vyžádat si od vyvážejícího výrobce a výrobců v Unii aktualizované informace na základě podrobnějšího PCN, jak je uvedeno v oddíle 2.3.5.

2.3.1. Žádost o vyloučení pro specializované výrobky

(64)

Za prvé, společnost LG Chem požádala, aby byly z šetření vyloučeny specializované (tzv. „spec-in“) výrobky, konkrétně výrobky ze superabsorpčních polymerů, které jsou přizpůsobeny tak, aby vyhovovaly konkrétně poptávce a potřebě odběratelů. Vysvětlila, že díky jejich fyzikálním, technickým a chemickým vlastnostem jsou tyto typy výrobků nezaměnitelné s jinými výrobky ze superabsorpčních polymerů.

(65)

Podobná tvrzení byla vznesena v případě „společně vyvinutých“ výrobků ze superabsorpčních polymerů, konkrétně výrobků, které byly společně vyvinuty společností LG Chem a určitým odběratelem za účelem splnění požadavků, které jsou výlučné pro tohoto odběratele. Kromě vlastností, které již byly popsány u „specializovaných“ výrobků, vykazují „společně vyvinuté“ výrobky další rozdíly, pokud jde o distribuční kanály, výrobní proces a výrobní náklady. Společnost LG Chem proto požádala o vyloučení „společně vyvinutých“ výrobků ze superabsorpčních polymerů z rozsahu šetření.

(66)	Společnost LG Chem rovněž požádala o vyloučení určitých distribučních kanálů pro dlouhodobé nákupy a smluv o celkovém přídělu z definice dotčeného výrobku, neboť na trhu Unie nepředstavují konkurenci.

(67)

Společnost LG Chem však neprohlásila, že specializované výrobky nebo společně vyvinuté výrobky mohla vyrábět pouze společnost LG Chem a že by mezi různými dodavateli neexistovala konkurence. Místo toho vyrábějí výrobci v Unii na žádost konkrétních odběratelů rovněž specializované a „společně vyvinuté“ výrobky, jak je popsáno v 64. a 65. bodě odůvodnění. Komise dospěla k závěru, že i uživatelé specializovaných superabsorpčních polymerů nebo společně vyvinutých superabsorpčních polymerů stále uplatňují strategii více zdrojů za účelem stability dodávek, včetně několika různých dodavatelů a různých výrobních míst, včetně dodavatelů z Unie. Kromě toho společnost LG Chem nepožádala o zahrnutí specializovaných nebo současně vyvinutých výrobků jako jedné z vlastností na úrovni PCN, aby se zohlednily údajné rozdíly ve výrobních nákladech nebo cenách. Mimoto Komise nezjistila žádný důkaz o existenci takových rozdílů.

(68)	Komise proto zamítla žádost o vyloučení specializovaných výrobků nebo výrobků, které byly vyvinuty společně.

2.3.2. Žádost o vyloučení superabsorpčních polymerů, které omezují zápach

(69)

Za druhé, společnost LG Chem požádala o vyloučení výrobků ze superabsorpčních polymerů, které omezují zápach, z rozsahu šetření, neboť se liší od ostatních výrobků ze superabsorpčních polymerů, a to z hlediska technických a chemických vlastností, výrobního procesu, souvisejících nákladů a konečného použití. Vysvětlila, že funkcionalita omezení zápachu se získá přidáním dalších surovin se zvláštním chemickým složením, což vede k vyšší ceně pro konečné zákazníky. Z těchto důvodů bylo tvrzeno, že výrobky omezující zápach nelze zaměňovat s jinými výrobky ze superabsorpčních polymerů. Společnost LG Chem rovněž uvedla, že její dovoz výrobků omezujících zápach byl velmi omezený, a proto nemohl jihokorejský dovoz výrobků omezujících zápach způsobit újmu výrobcům superabsorpčních polymerů omezujících zápach v Unii.

(70)

Komise ověřila několik smluv o dodávkách superabsorpčních polymerů, které obsahovaly možnost odběratele zvolit si mezi superabsorpčními polymery omezujícími zápach a výrobky ze superabsorpčních polymerů, které zápach neomezují, a to bez jakéhokoli rozdílu v ceně. Prokazuje to, že oba sortimenty superabsorpčních polymerů si navzdory svým technickým a chemickým rozdílům navzájem přímo konkurují.

(71)	Komise proto žádost o vyloučení zamítla. Jak je však uvedeno v oddíle 2.3.5, Komise zahrnula omezení zápachu jako jednu z vlastností na úrovni PCN s cílem zohlednit možné rozdíly v cenách, které vyplývají z přidání materiálů určených k omezení zápachu.

2.3.3. Žádost o vyloučení bio superabsorpčních polymerů

(72)

Za třetí, společnost LG Chem požádala, aby byly z rozsahu šetření vyloučeny organické superabsorpční polymery (tzv. „bio superabsorpční polymery“), které se chemicky liší od výrobků ze superabsorpčních polymerů, které nejsou bio, protože jako surovina se namísto ropy používá bionafta. Společnost LG Chem dále vysvětlila, že bio superabsorpční polymery mají odlišný výrobní proces i související náklady ve srovnání s výrobky ze superabsorpčních polymerů, které nejsou bio, což vede k vyšší ceně pro konečné zákazníky. Z těchto důvodů bylo tvrzeno, že bio superabsorpční polymery nemohou být zaměňovány s jinými výrobky ze superabsorpčních polymerů. Společnost LG Chem rovněž uvedla, že jihokorejští výrobci výrobky z bio superabsorpčních polymerů na trh Unie nedodávají, a v důsledku toho nemohl dovoz jihokorejských bio superabsorpčních polymerů způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu. Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem tyto připomínky zopakovala.

(73)

Podnět se týkal superabsorpčních polymerů, které jsou i nejsou bio, protože výrobní odvětví Unie vyrábí oba druhy. Kromě toho se superabsorpční polymery vyrábí v mnoha variantách, které se liší tvarem a vlastnostmi. Společnost LG Chem dostatečně neprokázala, že bio superabsorpční polymery budou mít samostatný trh a nebudou konkurovat superabsorpčním polymerům vyrobeným z ropy. Komise proto žádost o vyloučení zamítla.

2.3.4. Žádost o vyloučení pro průmyslové superabsorpční polymery

(74)

Za čtvrté, společnost LG Chem požádala o vyloučení průmyslových výrobků ze superabsorpčních polymerů z rozsahu šetření a tvrdila, že superabsorpční polymery pro jiné než hygienické účely nelze považovat za superabsorpční polymery pro hygienické účely. Vysvětlila, že tyto dvě kategorie se liší fyzikálními, chemickými a technickými vlastnostmi, neboť výrobky ze superabsorpčních polymerů pro průmyslové použití mají obvykle menší velikost částic. Z těchto důvodů bylo tvrzeno, že superabsorpční polymery pro hygienické účely nelze zaměňovat se superabsorpčními polymery pro průmyslové použití. Společnost LG Chem rovněž uvedla, že jihokorejský dovoz průmyslových výrobků ze superabsorpčních polymerů odpovídal doplňkovému trhu, který představoval přibližně 1 až 3 % celkového trhu se superabsorpčními polymery v Unii, a v důsledku toho nemohl výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu.

(75)

Podnět se týká jak superabsorpčních polymerů pro hygienické použití, tak pro průmyslové použití, protože výrobní odvětví Unie vyrábí oba druhy. Ačkoli se konečné použití liší, výrobní proces a celkové chemické a technické vlastnosti se do značné míry překrývají. Rovněž není nutné, aby si všechny typy výrobku v rámci šetření přímo konkurovaly. Jak je uvedeno v oddíle 2.3.5, Komise splnila žádost, aby se rozlišovalo mezi hygienickým a průmyslovým použitím, tím, že tyto kategorie zavedla do PCN.

2.3.5. Návrhy na rozčlenění PCN

(76)

Dne 12. března 2021 předložila společnost LG Chem připomínky a zopakovala svá tvrzení o nehomogenní povaze dotčeného výrobku, přičemž nesouhlasila s tvrzením žadatele, že superabsorpční polymer je charakterizován spíše svou funkční schopností než svou chemickou strukturou. V tomto ohledu společnost LG Chem zdůraznila, že použití jednoho PCN by bývalo neumožnilo spravedlivé srovnání mezi různými typy výrobků ze superabsorpčních polymerů v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení, a navrhla rozčlenění PCN. Rozlišilo by výrobky ze superabsorpčních polymerů, pokud jde o suroviny používané ve výrobním procesu, tvar, průměrnou odstředivou retenční kapacitu, přísady a další funkce – včetně pěnových výrobků, funkce proti spékání, proti ztrátě barvy a proti zápachu – a použití.

(77)

Dne 19. března 2021 předložili výrobci v Unii zařazení do vzorku, BASF a Nippon Shokubai Europe, připomínky v reakci na podání společnosti LG Chem. V rámci předběžné připomínky tvrdili, že připomínky společnosti LG Chem k definici výrobku byly předloženy po uplynutí lhůty stanovené v oznámení o zahájení řízení, a proto by se k nim nemělo přihlížet a měly by být zamítnuty.

(78)

Pokud jde o podání společnosti LG Chem týkající se rozčlenění PCN, jak je uvedeno v 76. bodě odůvodnění, výrobci v Unii tvrdili, že ačkoli je správné tvrdit, že superabsorpční polymery jsou charakterizovány řadou různých parametrů, které se mohou lišit v závislosti na požadavcích a preferencích odběratelů, žádný z parametrů není při rozlišování výrobků ze superabsorpčních polymerů důležitější než ostatní. Zejména tvrdili a předložili důkazy na podporu tohoto tvrzení, že rozdíly, pokud jde o tvar, odstředivou retenční kapacitu, přísady a další funkce, nebrání srovnatelnosti výrobků a nevedou k významným cenovým rozdílům.

(79)

Pokud jde o rozlišení výrobků ze superabsorpčních polymerů na základě použití, výrobci v Unii se shodli na tom, že superabsorpční polymery určené pro hygienické účely by měly být odlišeny od superabsorpčních polymerů pro jiné než hygienické účely, neboť konečný účel použití by mohl způsobit rozdíly v cenách. Výrobní odvětví EU se však postavilo proti jakémukoli rozlišování v rámci segmentu hygienického trhu, jak navrhovala společnost LG Chem – tj. výrobky pro péči o děti, péči o dospělé nebo péči o ženy –, a tvrdilo, že výrobky ze superabsorpčních polymerů pro hygienické účely jsou vzájemně srovnatelné. Z těchto důvodů se společnosti BASF a Nippon Shokubai Europe postavily proti rozčlenění PCN navrženému společností LG Chem a tvrdily, že jedno PCN nebrání společnosti LG Chem požadovat úpravu podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(80)

Závěrem lze říci, že výrobci v Unii nesouhlasili s žádostí společnosti LG Chem o vyloučení výrobku, jak je popsáno v oddíle 2.3.1, a tvrdili, že společnost LG Chem neprokázala podstatné rozdíly mezi výrobky ze superabsorpčních polymerů, pro něž je vyloučení požadováno, pokud jde o technické a fyzikální vlastnosti, použití, vnímání ze strany odběratelů nebo zaměnitelnost, a ostatními výrobky ze superabsorpčních polymerů.

(81)	V návaznosti na žádost o diferencované PCN se Komise rozhodla shromáždit více údajů za účelem analýzy této žádosti.

(82)

Na základě důkazů ve spisu předložila Komise dne 9. dubna 2021 poznámku ke spisu, v níž vyzvala všechny zúčastněné strany, aby poskytly údaje a vyjádřily se k novému rozčlenění PCN, které by zohlednilo rozdíly mezi výrobky ze superabsorpčních polymerů, pokud jde o suroviny používané ve výrobním procesu, tvar, odstředivou retenční kapacitu, pěnové a nepěnové výrobky, protispékavé vlastnosti, vlastnosti proti ztrátě barvy, proti zápachu, a pokud jde o účely použití.

(83)

Výrobci v Unii zařazení do vzorku, společnosti BASF a Nippon Shokubai Europe, spolu s výrobcem v Unii společností Evonik zopakovali tvrzení, která nesouhlasí s rozčleněním PCN, a tvrdili, že toto rozčlenění je svévolné a selektivní a slouží pouze k podpoře individuálního zájmu společnosti LG Chem na šetření.

(84)

Na druhé straně dva uživatelé, společnost FATER a P&G, rozhodnutí zavést nové rozčlenění PCN uvítali. Oba uživatelé dále požadovali doplnění jednoho rozlišovacího kritéria, a to „T20 – dynamické absorpční rychlosti“ v sekundách, což je rychlost, kterou superabsorpční polymer absorbuje kapaliny pod tlakem. Ve svých podáních oba uživatelé vysvětlili, že metoda T20 byla v předchozím desetiletí vyvinuta a výrazně zdokonalena společností P&G a byla aktuálně používána jak společností P&G, tak i FATER ve výrobcích ze „superabsorpčních polymerů 8. generace“, které se v roce 2022 pravděpodobně přemění na výrobky ze „superabsorpčních polymerů 9. generace“. Zavedení tohoto kritéria proto oba uživatelé považovali za zásadní, aby byla zajištěna co největší srovnatelnost výrobků a cen s běžnými výrobky z jiných superabsorpčních polymerů.

(85)	Komise měla za to, že rychlost absorpce je obecnou vlastností, která se u každého superabsorpčního polymeru liší. Rozlišení mezi všemi druhy superabsorpčních polymerů by však bránilo jakémukoli srovnání cen. Komise proto žádost o zavedení tohoto kritéria do své analýzy zamítla.

(86)

Dne 22. dubna 2021 se Komise po zvážení všech připomínek obdržených zúčastněnými stranami a na základě důkazů ve spisu rozhodla změnit rozčlenění PCN navržené v poznámce ke spisu ze dne 9. dubna 2021. Konečné rozčlenění PCN zohlednilo rozdíly mezi výrobky ze superabsorpčních polymerů, pokud jde o suroviny používané ve výrobním procesu, tvar, odstředivou retenční kapacitu, omezení zápachu a účely použití, a nebylo tedy přihlédnuto k rozdílům vyplývajícím z existence pěnových a nepěnových výrobků, protispékavých vlastností a vlastností proti ztrátě barvy. Komise požádala výrobce v Unii zařazené do vzorku a vyvážející výrobce, aby znovu předložili ty části odpovědí na dotazník, které vycházely z PCN, a za použití konečného rozčlenění PCN.

(87)	V návaznosti na rozhodnutí o konečném rozčlenění PCN, společnost LG Chem dne 27. května 2021 prohlásila, že připomínky zúčastněných stran, které odůvodňovaly změnu konečného rozčlenění PCN, nebyly v rozporu s čl. 6 odst. 7 základního nařízení včas přidány do nedůvěrného spisu v rámci šetření.

(88)	Komise prodloužila společnosti LG Chem lhůtu pro předložení připomínek k těmto připomínkám.

(89)	Společnost LG Chem dále tvrdila, že údaje jiných stran poskytnuté v reakci na podrobné PCN neumožňují přiměřené pochopení důvěrně poskytnutých informací.

(90)

Údaje, na které odkazuje společnost LG Chem, byly Komisí považovány za vysoce důvěrné, neboť konkurenti by mohli díky použití těchto údajů porozumět obchodním strategiím výrobního odvětví Unie. Komise považovala shrnutí, která nemají důvěrnou povahu, za reprezentativní pro důvěrně poskytnuté údaje a umožnila ostatním zúčastněným stranám řádně uplatnit svá práva na obhajobu. Proto bylo tvrzení zamítnuto.

2.3.6. Žádost o vyloučení výrobku v případě superabsorpčních polymerů 8. a 9. generace

(91)

Po zveřejnění konečného rozčlenění PCN dva uživatelé, společnosti FATER a P&G, požádali o vyloučení typů výrobku „superabsorpční polymery 8. a 9. generace“ z důvodu, že existují specifické fyzikální, technické a chemické vlastnosti, které neumožní zaměnitelnost s jinými typy výrobků ze superabsorpčních polymerů. Jak je popsáno výše v 84. bodě odůvodnění, uživatelé zejména tvrdili, že metoda T20 odlišuje výrobky ze „superabsorpčních polymerů 8. a 9. generace“ ode všech ostatních výrobků ze superabsorpčních polymerů na trhu Unie.

(92)

Komise tato tvrzení prošetřila a dospěla k závěru, že všechny výrobky ze superabsorpčních polymerů mají do určité míry různé technické nebo chemické specifikace. Nakonec však mají stejné konečné použití a jsou zaměnitelné, přičemž stále spadají pod definici dotčeného výrobku, jak je uvedena v 58. bodě odůvodnění. Případné menší rozdíly ve specifikacích jsou zohledněny v dodatečných informacích na úrovni PCN. Metoda T20 použitá pro „superabsorpční polymery 8. a 9. generace“ proto neodůvodňovala jejich vyloučení z definice výrobku v rámci šetření. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(93)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnosti P&G a Fater tvrdily, že Komise nesprávně popsala rychlost absorpce jako „obecnou vlastnost“, která se u všech výrobků ze superabsorpčních polymerů liší. Uvedly, že v důsledku toho by mohlo být pět deskriptorů použitých v konečném rozčlenění PCN rovněž považováno za „obecnou vlastnost“, která se u všech výrobků ze superabsorpčních polymerů liší. Společnosti P&G a Fater proto navrhly, že použití úrovně T20 jako prahové hodnoty při rozčlenění PCN by Komisi umožnilo dospět k přesnější analýze PCN.

(94)

Dále tvrdily, že Komise nedoložila důvody, proč „metoda T20 použitá pro ‚superabsorpční polymery 8. a 9. generace‘ neodůvodňovala jejich vyloučení z definice výrobku v rámci šetření“. Rovněž tvrdily, že se Komise nezabývala dalšími činiteli charakterizujícími metodu T20, například výrobním procesem a vnímáním spotřebitelů, ani rozdíly, pokud jde o fyzikální, technické a chemické vlastnosti, když dospěla k závěru, že všechny výrobky ze superabsorpčních polymerů mají „stejné konečné použití a jsou zaměnitelné“ a že „případné menší rozdíly ve specifikacích jsou zohledněny v dodatečných informacích na úrovni PCN“.

(95)	Společnost P&G a Fater rovněž tvrdily, že Komise nezohlednila důkazy předložené na podporu skutečnosti, že výrobní proces pro superabsorpční polymery 8. a 9. generace se zásadně liší od výrobního procesu jiných typů superabsorpčních polymerů.

(96)

A konečně, společnosti P&G a Fater tvrdily, že vyloučení výrobků ze superabsorpčních polymerů 8. a 9. generace z oblasti působnosti tohoto šetření by bylo v zájmu Unie, neboť by zabránilo škodlivému dopadu na ceny plen společností P&G a Fater pro maloobchodníky a zároveň by umožnilo, aby antidumpingová opatření na dovoz jiných výrobků ze superabsorpčních polymerů zůstala v platnosti.

(97)

Jak bylo sděleno zúčastněným stranám, Komise dospěla k závěru, že samotné technické rozdíly vyloučení neodůvodňují (viz 92. bod odůvodnění). Společnosti P&G a Fater nezpochybnily, že výroba tohoto druhu superabsorpčních polymerů je založena na stejných surovinách jako ostatní superabsorpční polymery a že použití v hygienických výrobcích pro děti a dospělé konkuruje jiným superabsorpčním polymerům používaným ve stejném druhu výrobků. Kromě toho samotná skutečnost, že konkrétní uživatelé přizpůsobili svou výrobu superabsorpčním polymerům se specifickými vlastnostmi, neodůvodňuje vyloučení. Komise proto odmítla tvrzení, že se ve svém posouzení nezabývala žádnými faktory. Zájmem Unie se dále zabývá oddíl 6.

2.3.7. Žádost společnosti Kimberly-Clark o vyloučení výrobku

(98)	Ve svém podání po poskytnutí konečných informací požádala společnost Kimberly-Clark Komisi, aby z definice výrobku vyloučila konkrétní typ superabsorpčních polymerů používaný v jejím výrobním procesu.

(99)

Komise uvedla, že společnost Kimberly-Clark nepředložila žádné důkazy na podporu svého tvrzení týkajícího se odlišných technických vlastností. Nezpochybnila ani to, že její konkrétní typ superabsorpčního polymeru je založen na stejných surovinách jako ostatní superabsorpční polymery a konkuruje jiným superabsorpčním polymerům používaným ve stejném druhu výrobků. Navíc z důvodu, že tato žádost o vyloučení byla podána ve velmi pozdní fázi řízení, nebyla Komise schopna ověřit tvrzení, že někteří výrobci nebudou schopni tento typ superabsorpčních polymerů vyrábět. Komise proto žádost o vyloučení zamítla.

3. DUMPING

3.1. Běžná hodnota

(100)

Na vyvážející výrobce v Korejské republice se výběr vzorku nepoužil. Společnost LG Chem byla jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem dotčeného výrobku v Korejské republice.

(101)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje společnosti LG Chem reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. Na tomto základě byl celkový prodej obdobného výrobku společnosti LG Chem na domácím trhu reprezentativní.

(102)

Komise následně určila typy výrobku prodávané na domácím trhu společností LG Chem, které jsou shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie s reprezentativním domácím prodejem.

(103)

Komise poté zkoumala, zda je domácí prodej společnosti LG Chem na jejím domácím trhu u každého typu výrobku, který je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(104)

Komise zjistila, že společnost LG Chem na svém domácím trhu neprodávala čtyři typy výrobku. U těchto typů výrobku byla běžná hodnota zjištěna početně, jak je vysvětleno v 111. a 112. bodě odůvodnění.

(105)

Jeden typ výrobku se prodával v objemech představujících 4,3 % celkového objemu prodeje LG Chem na vývoz do Unie, což je jen mírně pod prahovou hodnotou 5 %. Vzhledem k tomu, že jeho prodejní cena byla v souladu s cenami srovnatelných modelů prodávaných na domácím trhu, považovala jej Komise za reprezentativní pro dotčený trh.

(106)

Komise dále stanovila pro každý typ výrobku podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro výpočet běžné hodnoty použije skutečný domácí prodej v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(107)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

a)	objem prodeje daného typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a

b)	vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(108)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(109)

Běžná hodnota je skutečná cena jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daných typů výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

a)	objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představuje nejvýše 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu nebo

b)	vážená průměrná cena tohoto typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.

(110)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že více než 80 % (9) veškerého domácího prodeje typů výrobku, které jsou shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie, bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. Proto byla běžná hodnota pro tyto typy výrobku vypočtena jako vážený průměr cen veškerého prodeje na domácím trhu uskutečněného v období šetření.

(111)

V případě typů výrobku s nulovým prodejem obdobného výrobku v reprezentativním množství na domácím trhu Komise běžnou hodnotu početně zjistila v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(112)

Co se týče typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly připočteny vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech běžných obchodních transakcí na domácím trhu.

3.2. Vývozní cena

(113)

Společnost LG Chem vyvážela do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo nepřímo prostřednictvím společnosti LG Chem Europe, což je dovozce ve spojení v Unii.

(114)

U prodeje dotčeného výrobku přímo nezávislým odběratelům v Unii byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(115)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací zpochybnila společnost LG Chem změnu, kterou Komise provedla při úpravě o náklady na úvěry na její přímý prodej do Unie s použitím tříměsíční úrokové sazby v Koreji a na základě měny používané v účetnictví společnosti (KRW). Podle jejího názoru měla Komise použít sazbu LIBOR, kterou společnost LG Chem použila ve své odpovědi na dotazník, a to na základě měny faktury (EUR).

(116)

Společnost LG Chem tvrdila, že úprava by měla odrážet náklady na základě platebních podmínek dohodnutých v době prodeje. Podle jejího názoru jsou součástí dohodnutých platebních podmínek měny, v nichž jsou denominovány faktury, a Komise proto měla použít krátkodobé úrokové sazby LIBOR pro EUR.

(117)

Komise s tímto názorem nesouhlasila. Jak je rovněž vysvětleno v dotazníku, „úvěr se týká nákladů za období, které je kupujícímu poskytnuto, aby zaplatil za zboží, tj. sjednané v platebních podmínkách“. Součástí dohodnutých podmínek je tedy počet dnů, který je kupujícímu poskytnut k zaplacení faktury. Pokud jde o úrokovou sazbu, měla by odrážet náklady, které by společnost zaplatila za své vlastní krátkodobé výpůjčky ve stejné výši, jako je částka uvedená na faktuře. Proto by měla vycházet z KRW, což je funkční měna společnosti.

(118)

Vývozní cena prodeje uskutečněného prostřednictvím společnosti LG Chem Europe byla v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk.

(119)

Pokud jde o použité ziskové rozpětí, společnost LG Chem Europe tvrdila, že by se mělo použít její vlastní ziskové rozpětí, neboť je podle jejího názoru přesné a přiměřené.

(120)

Bylo však zjištěno, že způsob přidělování byl plně ovlivněn spojením mezi oběma společnostmi, neboť došlo k přímému přidělení ze strany společnosti LG Chem. Převodní cena proto nebyla cenou, která by byla stanovena při jednání s nezávislým dovozcem. Komise proto dospěla k závěru, že ziskové rozpětí společnosti LG Chem Europe nebylo přiměřené. Podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení se v souladu s ustálenou judikaturou soudů Unie považuje za vhodné použít přiměřené ziskové rozpětí nezávislé na skutečném zisku, který plyne z převodní ceny, aby se zabránilo jakýmkoli narušujícím účinkům, které by mohly vyplynout z převodní ceny. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(121)

Vzhledem k neexistenci spolupracujícího dovozce, který není ve spojení, se Komise rozhodla použít ziskové rozpětí použité v předchozím řízení, které se týkalo jiného chemického výrobku vyráběného podobným výrobním odvětvím a dováženého za podobných okolností, konkrétně ziskové rozpětí 6,89 % (10) stanovené při šetření v případě polyvinylalkoholů (PVA). Podle názoru Komise je toto ziskové rozpětí nejobjektivnějším základem pro dosažení uspokojivého odhadu vývozní ceny za obvyklých tržních podmínek.

(122)

Po poskytnutí konečných informací společnost zopakovala své tvrzení a předložila výpočet, jehož cílem bylo prokázat, že náklady na nákupy společnosti LG Chem Europe od společnosti LG Chem byly vyšší než prodejní cena identických PCN prodávaných přímo společností LG Chem odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení. Podle jejího názoru to tudíž prokazuje, že ziskové rozpětí společnosti LG Chem Europe vycházelo z nákladů na nákup za obvyklých tržních podmínek, a mělo by být proto použito pro úpravu podle čl. 2 odst. 9.

(123)

Ve svém výpočtu společnost LG Chem porovnala cenu společnosti LG Chem Europe (po odečtení povolenek, prodejních, režijních a správních nákladů a zisku stanovených v šetření týkajícím se polyvinylalkoholů) s přímým prodejem společnosti LG Chem v EU (po odečtení povolenek), a proto nepředložila žádné důkazy, které by odporovaly tvrzení, že rozdělení zisku bylo plně ovlivněno spojením mezi oběma společnostmi, jak bylo zjištěno během šetření. Kromě toho byly ceny ze závodu společnosti LG Chem Europe plus prodejní, režijní a správní náklady a zisk stanovené v šetření týkajícím se polyvinylalkoholů v průměru o [5 až 8 %] vyšší než ceny ze závodu při přímém prodeji společnosti LG Chem. Podle názoru Komise je toto rozpětí zcela v souladu s marží, kterou by účtoval dovozce, který není ve spojení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(124)

Společnost LG Chem rovněž zpochybnila použití ziskového rozpětí stanoveného v šetření týkajícím se polyvinylalkoholů. Společnost tvrdila, že bylo zjišťováno v jiném období než při současném šetření a že existují významné rozdíly v distribuci superabsorpčních polymerů ve srovnání s polyvinylalkoholy. Podle jejího názoru se tržní podmínky pro polyvinylalkoholy ve srovnání s obdobím šetření v rámci současného šetření za prvé významně změnily, přičemž se snížilo ziskové rozpětí dovozců v chemickém odvětví, a za druhé, superabsorpční polymery jsou výrobkem, který společně vyvíjí výrobce a zákazník a který se obvykle prodává na základě dlouhodobých smluv, zatímco polyvinylalkohol je komoditním výrobkem prodávaným prostřednictvím spotového prodeje.

(125)

Komise nepovažuje ziskové rozpětí stanovené v šetření polyvinylalkoholů za nevhodné. Za prvé, informace shromážděné od zúčastněných stran ukázaly, že průměrné ziskové rozpětí dovozců v odvětví speciálních chemických látek se v roce 2020 pohybovalo mezi 10 a 15 %. Za druhé, na rozdíl od tvrzení společnosti LG Chem je polyvinylalkohol rovněž výrobkem, který je často vyvíjen podle specifikace zákazníků a často se prodává na základě dlouhodobých smluv, jak potvrdilo šetření polyvinylalkoholů. Za třetí, shromážděné údaje ukázaly, že zisk spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení, v rámci šetření týkajícího se polyvinylalkoholů byl ve stejném rozmezí i před obdobím šetření týkajícího se polyvinylalkoholů. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

3.3. Nabídka závazku

(126)

Po poskytnutí konečných informací předložila společnost LG Chem spolu se společností LG Chem Europe ve lhůtě stanovené v čl. 8 odst. 2 základního nařízení nabídku cenového závazku. Společnost nabídla dvě průměrné minimální dovozní ceny, které jsou předmětem indexace.

(127)

V souboru připomínek předložených Komisi se žadatelé a společnost Evonik postavili proti nabídce společnosti LG Chem z řady důvodů, například kvůli riziku křížové kompenzace cen a riziku, že by se minimální dovozní cena mohla stát referenční cenou na trhu Unie, a tím omezit hospodářskou soutěž. Požádali o odmítnutí nabídky společnosti LG Chem.

(128)

Žadatelé a společnost Evonik dále tvrdili, že nedodržení některých ustanovení úmluv MOP ze strany Korejské republiky by mohlo zkreslit výrobní náklady na korejské superabsorpční polymery a v konečném důsledku ovlivnit jakékoli srovnání cen výrobního odvětví Unie s korejskými dovozními cenami. Požádali Komisi, aby toto zkreslení v aktuálním šetření zohlednila, přinejmenším při zkoumání každé nabídky cenového závazku předložené vyvážejícím výrobcem.

(129)

Komise se nedomnívala, že má v souvislosti se stávajícím šetřením dostatečné důkazy o nedodržení některých ustanovení úmluv MOP, aby dospěla k jakýmkoliv závěrům ohledně zkreslení nákladů práce. V každém případě musela být nabídka závazku předložená společností LG Chem odmítnuta z jiných důvodů, a posouzení tedy nebylo v tomto ohledu nezbytné.

(130)

Podle článku 8 základního nařízení musí být nabídky cenového závazku dostatečné k tomu, aby odstranily poškozující účinek dumpingu, a jejich přijetí nesmí být považováno za neproveditelné. Komise s ohledem na tato kritéria nabídku posoudila a dospěla k závěru, že její přijetí by bylo neproveditelné a neodstranilo by poškozující účinky dumpingu, a to z následujících důvodů.

(131)

Za prvé, cena dotčeného výrobku a surovin, na nichž byla založena navrhovaná indexace, kolísá. S ohledem na toto kolísání nelze zaručit, že minimální dovozní cena bude dostačovat k odstranění poškozujících účinků dumpingu po dobu trvání opatření.

(132)

Za druhé, společnost LG Chem vyvážela během období šetření několik různých typů výrobku s cenovými rozdíly ve výši [30 až 40 %]. Vážená průměrná minimální dovozní cena podle kategorie dotčeného výrobku by vedla k minimální dovozní ceně, která by byla nižší než nedumpingová cena u některých typů výrobků ze superabsorpčních polymerů, a to i s ohledem na kolísání cen, jak je vysvětleno výše.

(133)

Za třetí, navrhované minimální dovozní ceny jsou indexovány u dvou hlavních surovin pro cenový vzorec superabsorpčních polymerů, propylenu a hydroxidu sodného. Při indexaci se však nezohledňují další důležité faktory, například náklady na energii.

(134)

Za čtvrté, typy výrobků ze superabsorpčních polymerů a čísla PCN nelze vzájemně rozlišit fyzickou kontrolou. Nese to s sebou vysoké riziko, že dražší typy výrobků budou pravděpodobně nesprávně prohlášeny za levnější typy výrobků. Ztěžuje se tak sledování závazku, a je tedy neproveditelné ve smyslu článku 8 základního nařízení.

(135)

Za páté, společnost LG Chem má globální strukturu složenou z několika společností ve spojení v Unii i mimo ni a prodává velký počet dalších chemických výrobků globálním zákazníkům usazeným v Unii i mimo ni. Superabsorpční polymery se často prodávají prostřednictvím smluv o celkovém přídělu, v nichž zákazník nacházející se na několika místech na celém světě vyjednává se společností LG Chem o objemu a cenách pro všechny subjekty, které jsou s ním ve spojení. Za těchto okolností by Komise nemohla tyto transakce účinně sledovat, neboť by se uskutečňovaly mimo Unii, což by společnosti LG Chem umožnilo snadno křížově kompenzovat ceny v Unii s cenami mimo Unii pro globální zákazníky. Už jen proto by nabídka byla neproveditelná.

(136)

Komise zaslala žadateli dopis, v němž uvedla výše uvedené důvody odmítnutí nabídky závazku. Žadatel k tomu podal připomínky. Tyto připomínky byly zúčastněným stranám zpřístupněny ve spisu.

(137)

Společnost LG Chem ve svých připomínkách zpochybnila důvody, které Komise uvedla v souvislosti s odmítnutím její nabídky závazku. Podle názoru společnosti LG Chem byl navrhovaný mechanismus indexace schopen podchytit kolísání cen a zajistit, aby minimální dovozní cena odstranila dumpingové rozpětí po celou dobu trvání opatření. Pokud jde o různé typy výrobku, společnost LG Chem tvrdila, že významné cenové rozdíly u různých typů výrobku byly způsobeny jediným PCN vyváženým v omezeném množství, a nabídla revizi své nabídky na základě tří zjednodušených PCN použitých pro účely cenového podbízení. Dále tvrdila, že neexistuje riziko křížové kompenzace mezi různými typy výrobku, neboť různé vlastnosti mohou celní orgány snadno ověřit prostřednictvím prodejních dokladů a technických údajů, které musí společnost LG Chem připravit pro každou zásilku. A konečně, společnost LG Chem tvrdila, že neexistuje riziko křížové kompenzace prostřednictvím dlouhodobých smluv a smluv o celkovém přídělu, a nabídla, že za účelem zmírnění rizika bude poskytovat informace o prodejích uskutečněných globálním zákazníkům v EU i mimo ni.

(138)

Komise uznala, že navrhovaná indexace by mohla podchytit alespoň část zjištěného kolísání cen. Navrhované minimální dovozní ceny však vycházely pouze částečně z cenového vzorce surovin, zatímco fixní část, která představuje přibližně 50 % ceny superabsorpčních polymerů, byla pevně stanovena. Kromě toho, pokud jde o různé typy výrobku, i kdyby nebylo zohledněno jediné PCN vyvážené v omezeném množství, cenové rozdíly zbývajících devíti PCN by stále činily přibližně [15 až 30 %]. Pokud jde o riziko křížové kompenzace, podle názoru Komise by prodejní doklady samy o sobě nezabránily riziku nepravdivého prohlášení, neboť celní orgány by se mohly spolehnout pouze na tato prohlášení. Komise rovněž bere na vědomí nabídku společnosti LG Chem poskytnout informace o prodejích globálním zákazníkům. Podle názoru Komise by to však nezmírnilo riziko křížové kompenzace, neboť Komise by neměla prostředky k ověření, že byly poskytnuty všechny relevantní informace, a závazek společnosti LG Chem by bylo nesmírně obtížné vynutit. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(139)

Společnost LG Chem dále tvrdila, že důvody, které Komise uvedla v souvislosti s odmítnutím její nabídky cenového závazku, nejsou v souladu se zjištěními uvedenými v obecném informačním dokumentu. Společnost tvrdila, že: i) Komise uznala, že cena dotčeného výrobku kolísala, ale podle jejího názoru to neodpovídalo tvrzení, že korejský dovoz stlačil ceny výrobního odvětví Unie; ii) Komise tvrdila, že společnost LG Chem vyvezla deset různých typů výrobku, které lze identifikovat na základě činitelů, jako je tvar granulí výrobku, stupeň poréznosti, objemová hmotnost a velikostní rozdělení částic, a to v rozporu s obecným informačním dokumentem, v němž Komise založila výpočet rozpětí cenového podbízení a újmy na zjednodušeném PCN, které zohledňuje pouze zahrnutí omezení zápachu a účel použití výrobku (hygienické oproti průmyslovému); iii) v obecném informačním dokumentu Komise nezohlednila cenový vzorec superabsorpčních polymerů a náklady výrobců v Unii jako relevantní činitele způsobující újmu výrobnímu odvětví Unie, ačkoliv je zohlednila, aby odmítla nabídku závazku; iv) Komise při odmítnutí nabídky závazku společnosti LG Chem zohlednila význam dlouhodobých smluv a smluv o celkovém přídělu, ale v obecném informačním dokumentu je nezohlednila, zejména pokud jde o vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a účinky dovozu z Japonska.

(140)

Tyto argumenty musely být zamítnuty. Za prvé, Komise již analyzovala skutečnost, že ceny byly považovány za kolísající, tj. že se měnily podle cen surovin. Bylo zjištěno, že to má zanedbatelný dopad na ziskovost a ceny výrobního odvětví Unie, jak je vysvětleno ve 283. až 288. bodě odůvodnění, jelikož kvůli dumpingovému dovozu z Koreje nebylo výrobní odvětví Unie schopno zvýšit ceny ve stejné míře jako své výrobní náklady (viz také 249. bod odůvodnění). Za druhé, Komise posoudila různé vlastnosti superabsorpčních polymerů v souvislosti se schopností celních úředníků rozlišit různé typy výrobků a vymahatelností navrhovaného závazku. Jak je však vysvětleno ve 182. bodě odůvodnění, podle názoru Komise bylo zjednodušené PCN použité při výpočtu cenového podbízení dostatečně podrobné, aby zachytilo vliv hlavních vlastností superabsorpčních polymerů na náklady a cenu. Za třetí, pokud jde o předchozí bod, smlouvy o celkovém přídělu byly považovány za relevantní, neboť představují hrozbu pro sledování a vymahatelnost závazku z důvodu rizika křížové kompenzace. Připomínky společnosti LG Chem, pokud jde o dopad smluv o celkovém přídělu na účinky dovozu z Japonska, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a jednání o celosvětových cenách, analyzovala Komise v oddílech 5.2.3, 5.2.4 a 5.2.8.

(141)

Komise proto považovala nabídku závazku za nevymahatelnou, a tudíž neproveditelnou ve smyslu článku 8 základního nařízení, a proto nabídku odmítla.

3.4. Porovnání

(142)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu spolupracujícího vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu.

(143)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Běžná hodnota byla upravena o náklady na dopravu, balení, úvěry a technickou pomoc. Vývozní cena byla upravena o náklady na manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, náklady na dopravu, pojištění, balení, dovozní poplatky a vrácení cla, úvěrové náklady, bankovní poplatky, výdaje na technickou pomoc, pokud byly shledány přiměřenými, přesnými a podloženy ověřenými důkazy.

(144)

Společnost LG Chem požadovala úpravu běžné hodnoty u domácího prodeje. Společnost tvrdila, že prodejní funkce pro prodej na vývoz do Unie vykonává nejen její dovozce ve spojení, společnost LG Chem Europe, ale také prodejní tým v ústředí společnosti LG Chem v Korejské republice. Vzhledem k tomu, že Komise upravila vývozní cenu o prodejní, režijní a správní náklady dovozce ve spojení v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení, měla by Komise podle jejího názoru analogicky odečíst od domácí ceny rovněž prodejní náklady vynaložené prodejním týmem v Korejské republice za jeho domácí prodej.

(145)

Toto tvrzení muselo být zamítnuto. Za prvé, úprava podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení má za cíl stanovit spolehlivou vývozní cenu, která není ovlivněna vztahem mezi vývozcem v zemi vývozu a dovozcem ve spojení v Unii. Úpravy se musí týkat veškerých nákladů vzniklých mezi dovozem a dalším prodejem (a vzniklých zisků), pokud tyto položky obvykle nese dovozce. Společnost LG Chem nepředložila žádný důkaz o tom, že početní zjištění vývozní ceny podle čl. 2 odst. 9 překročilo rámec toho, co je požadováno podle tohoto ustanovení. Skutečnost, že se stanovení běžné hodnoty a vývozní ceny řídí různými pravidly, není sama o sobě faktorem, který ovlivňuje srovnatelnost cen a který je třeba řešit úpravou podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Společnost LG Chem nepředložila důkazy o tom, že úpravy provedené podle čl. 2 odst. 10, jak je uvedeno ve 143. bodě odůvodnění, nejsou přiměřené k tomu, aby bylo provedeno spravedlivé srovnání mezi vývozní cenou a běžnou hodnotou, nebo že ve srovnání s trhem Unie prodávala různým typům zákazníků na domácím trhu.

3.5. Dumpingové rozpětí

(146)

Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(147)

Na tomto základě, konečné vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procentní podíl ceny s náklady, pojištěním a přepravným (CIF) na hranice Unie před proclením činí 13,4 % pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(148)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Korejské republice stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců.

(149)

Vzhledem k tomu, že dva další výrobci v Korejské republice při šetření nespolupracovali, považovala Komise spolupráci za slabou. Komise proto považovala za vhodné stanovit zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí reprezentativního typu výrobku.

(150)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

Společnost	Konečné dumpingové rozpětí
LG Chem. Ltd.	13,4 %
Všechny ostatní společnosti	18,8 %

4. ÚJMA

4.1. Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(151)

Obdobný výrobek v Unii vyrábělo během období šetření pět výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(152)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 346 590 tun. Tento číselný údaj Komise stanovila na základě veškerých dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, například odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku na antidumpingové dotazníky i odpovědí výrobce v Unii nezařazeného do vzorku na makrodotazník. Tyto údaje byly podrobeny křížové kontrole z hlediska spolehlivosti a úplnosti a porovnány s údaji uvedenými v podnětu. Jak je uvedeno ve 41. bodě odůvodnění, dva výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 50 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

4.2. Určení příslušného trhu Unie

(153)

Komise zjistila, že celková výroba výrobců v Unii byla určena pro volný trh a byla tak předmětem přímé konkurence ze strany dovozu z dotčené země. Z těchto důvodů Komise přezkoumala všechny hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie jako celku.

4.3. Spotřeba v Unii

(154)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku na antidumpingový dotazník, makrodotazník, jakož i na základě dovozu dle údajů Eurostatu.

(155)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

	2017	2018	2019	Období šetření
Celková spotřeba v Unii	[630 000 – 665 000 ]	[630 000 – 665 000 ]	[630 000 – 665 000 ]	[630 000 – 665 000 ]
Index	100	100	100	100
Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku a výrobci v Unii nezařazení do vzorku a Eurostat

(156)

Během posuzovaného období zůstala celková spotřeba na volném trhu stabilní s minimálními výkyvy výrazně pod

4.4. Dovoz z dotčené země

4.4.1. Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu

(157)

Komise zjistila na základě kódu KN (11) objem dovozu z databáze Eurostatu, upravený dle informací úřadu TRASS uvedených v podnětu, s cílem určit dovoz dotčeného výrobku. Tato úprava byla nezbytná, neboť údaje Eurostatu pro kód KN zahrnovaly podíl jiných výrobků, což by zkreslilo jak množství, tak ceny. Žádná ze zúčastněných stran úpravu nezpochybnila. Podíl dovozu na trhu byl zjištěn na základě objemu dovozu z dotčené země ve srovnání s objemem celkové spotřeby v Unii, jak je uvedeno v tabulce č. 2.

(158)

Po poskytnutí konečných informací požádala společnost LG Chem o poskytnutí dodatečných informací o metodice použité ke stanovení objemu a hodnot dovozu, jakož i o poskytnutí podrobných údajů získaných z úřadu TRASS. Komise poskytla tyto doplňující informace:

(159)

Jak je vysvětleno v 18. bodě podnětu, kód KN 3906 90 90 není vyhrazen výlučně pro superabsorpční polymery. Žadatel poskytl odhad podílu superabsorpčních polymerů obsažených v celkovém objemu zboží odbaveném pod kódem KN 3906 90 90 na základě údajů úřadu TRASS. Jak je patrné z veřejně přístupné verze přílohy 5-1 podnětu „Dovoz superabsorpčních polymerů do EU“, objem vývozu superabsorpčních polymerů do EU během posuzovaného období odpovídal 84 % celkového dovozu, který byl celně odbaven pod kódem KN 3906 90 90. V příloze se dále uvádí, že žadatel tyto informace použil k provedení úprav údajů Eurostatu.

(160)

Komise použila stejnou metodiku jako žadatel, přičemž tato metodika byla shledána vhodnou a nebyla zpochybněna, jak je uvedeno ve 119. bodě odůvodnění obecného informačního dokumentu o poskytnutí konečných informací.

(161)

Komise dále objasnila, že databáze úřadu TRASS umožňuje výběr označení výrobků. Podle úřadu TRASS byly proto objem a hodnota vývozu z Koreje do EU provedeného pod kódem HS 3906 90 90 filtrovány s cílem zahrnout pouze označení výrobku odpovídajícího superabsorpčním polymerům. Bylo vybráno patnáct výrobků.

(162)

Úřad TRASS však umožňuje získání údajů pouze tehdy, jsou-li k dispozici údaje nejméně tří společností. V roce 2018 tomu tak nebylo. Vzhledem k tomu, že poměr vývozu superabsorpčních polymerů uváděného úřadem TRASS vůči údajům Eurostatu pod kódem KN 3906 90 90 byl v ostatních letech stabilní, vypočítala Komise hodnotu pro rok 2018 s použitím průměrného poměru za ostatní roky.

(163)

Základní údaje úřadu TRASS podléhají ochraně podle autorského práva a Komise je nemůže zveřejnit, jsou však k dispozici ke koupi.

(164)

Dovoz z dotčené země se za posuzované období vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

	2017	2018	2019	Období šetření
Objem dovozu z dotčené země (v tunách)	83 499	94 343	114 896	110 903
Index	100	113	138	133
Podíl na trhu	[12 až 14 %]	[13 až 15 %]	[16 až 18 %]	[16 až 18 %]
Index	100	114	138	133
Zdroj: Údaje Eurostatu a systému TRASS

(165)

Dovoz z Korejské republiky se v posuzovaném období zvýšil z přibližně 83 500 tun na přibližně 110 900 tun, což představuje celkový nárůst o 33 % mezi rokem 2017 a obdobím šetření. Tento nárůst byl výrazně vyšší než nárůst spotřeby.

(166)

Nejvýznamnější nárůst objemu dovozu z Korejské republiky byl zaznamenán mezi lety 2018 a 2019 s meziročním nárůstem o 22 %, po němž následoval pokles o 3,5 % mezi rokem 2019 a obdobím šetření.

(167)

V důsledku toho se podíl dovozu jihokorejských výrobků během posuzovaného období zvýšil z [12 až 14 %] na [16 až 18 %], což představuje nárůst o 33 % mezi rokem 2017 a obdobím šetření. Je třeba poznamenat, že jak objem dovozu, tak podíl Korejské republiky na trhu vykazovaly během posuzovaného období celkově rychlý nárůst.

4.4.2. Ceny dovozu z dotčené země a cenové podbízení

(168)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů Eurostatu za použití kódu TARIC uvedených ve 157. bodě odůvodnění upravených o údaje úřadu TRASS, jak je vysvětleno ve 157. až 162. bodě odůvodnění.

(169)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem poukázala na to, že údaje Eurostatu obsahovaly ceny na základě CIF. Komise to vzala v úvahu, a proto přepočítala dovozní ceny FOB z databáze úřadu TRASS na ceny CIF použitím poměru mezi hodnotou FOB a CIF z ověřených údajů společnosti LG Chem. Upravené údaje jsou uvedeny níže v tabulce 3.

(170)

Průměrná cena dovozu z dotčené země se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

	2017	2018	2019	Období šetření
Dovozní cena	1 191	1 252	1 169	1 074
Index	100	105	98	90
Zdroj: Údaje ze systému TRASS uvedené v podnětu.

(171)

Průměrné dovozní ceny z Korejské republiky klesly během posuzovaného období o 10 %, a to z 1 191 EUR/t na 1 074 EUR/t. Tyto ceny byly během posuzovaného období výrazně nižší než prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku a výrobní náklady v průběhu posuzovaného odvětví, jak je uvedeno v tabulce 7.

(172)

Cenové podbízení bylo u dovozů stanoveno podle údajů spolupracujících vyvážejících výrobců v dané zemi a údajů o domácím prodeji poskytnutých výrobním odvětvím Unie za období šetření. Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

—	vážených průměrných prodejních cen jednotlivých typů výrobku u výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku, účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upravených na úroveň ceny ze závodu, a

—	odpovídajících vážených průměrných cen jednotlivých typů výrobku z dovozu spolupracujícího jihokorejského výrobce prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF s příslušnou úpravou o náklady po dovozu.

(173)

Cenové srovnání bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Zjištěné vážené průměrné cenové podbízení činilo 14,7 %.

(174)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem tvrdila, že jí nebyly poskytnuty její vlastní podrobné údaje v příloze 3b k poskytnutí konečných informací a že rozsah rozpětí pro důvěrné údaje byl neodpovídající. Komise vzala připomínky společnosti LG Chem na vědomí. Společnosti LG Chem byly proto poskytnuty její vlastní důvěrné údaje a rozpětí byla zúžena. Tyto změny byly zahrnuty do dodatečných citlivých informací poskytnutých společnosti LG Chem a výrobnímu odvětví Unie dne 8. února 2022.

(175)

Společnost LG Chem rovněž tvrdila, že by měly být zveřejněny informace na úrovni daného PCN. V souladu s článkem 19 základního nařízení však Komise nemohla zpřístupnit požadované údaje podle typu výrobku. V daném případě skutečně existovali pouze dva výrobci v Unii a tři PCN. Zveřejnění s takovou úrovní podrobností by proto umožnilo rekonstruovat, a to buď přímo, nebo s doplněním informací o trhu, důvěrné údaje o prodeji nebo o výrobě jednotlivých výrobců v Unii. Společnost LG Chem zopakovala své tvrzení po poskytnutí dodatečných konečných informací.

(176)

Komise nemůže zveřejnit podrobné údaje shromážděné pouze od dvou společností, neboť tak vzniká riziko, že ostatní zúčastněné strany mohou za pomoci informací o trhu rekonstruovat důvěrné údaje jednotlivých výrobců. Jedná se o objektivní riziko, které existuje na jakémkoli trhu, kde je pouze několik známých výrobců, kteří jsou na tomto trhu aktivní nebo jsou zapojeni do šetření Komise. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(177)

Společnost LG Chem dále tvrdila, že údaje použité pro cenové podbízení a prodej pod cenou nemají žádný základ v záznamu šetření a že tyto nesrovnalosti by měly být vysvětleny. Přesněji řečeno, společnost LG Chem zjistila, že není schopna přesně sladit hodnotu CIF vývozu na hranici EU uvedenou v příloze 3b, jakož i podrobné výpočty cenového podbízení a újmy poskytnuté společnosti LG Chem, s údaji uvedenými v seznamech prodejů společnosti LGC v tabulkách EUSALUR a RLSALUR. Společnost LG Chem rovněž tvrdila, že hodnota CIF vývozu na hranici EU uvedená v korejských wonech v příloze 2.1 poskytnutí konečných informací by vedla k jiné hodnotě v EUR, než je hodnota uvedená v příloze 3b.

(178)

Komise objasnila, že pro přepočet korejských wonů na eura přepočítala hodnoty CIF každé transakce příslušným měsíčním směnným kurzem ECB, zatímco společnost LG Chem ve svých připomínkách uvedla, že použila roční směnný kurz ECB. Vzhledem k měsíčním výkyvům množství přepočet společnosti LG Chem založený na ročním kurzu nutně poskytl odlišné hodnoty. Komise proto odmítla tvrzení, že údaje použité pro účely cenového podbízení a prodeje pod cenou vykazují nesrovnalosti vůči údajům ve spisu.

(179)

Společnost LG Chem rovněž tvrdila, že Komise nevysvětlila, jak stanovila početně zjištěnou hodnotu CIF, která byla použita pro účely cenového podbízení.

(180)

Komise objasnila, že početně zjištěné hodnoty CIF pro prodej uskutečněný prostřednictvím společnosti LG Chem Europe byly vypočítány s odečtením prodejních, režijních a správních nákladů a zisku stanovených, jak je vysvětleno výše v 118. až 125. bodě odůvodnění, od čisté fakturované hodnoty a s přihlédnutím ke všem nákladům vzniklým po dovozu. Navíc, na rozdíl od toho, co tvrdí společnost LG Chem, příloha 3a poskytnutí konečných informací vysvětluje, jak byla stanovena cena CIF, pokud jde o úpravu o náklady po dovozu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(181)

Společnost LG Chem dále tvrdila, že Komise použila PCN pro srovnání cen dovozu společnosti LG Chem s cenami výrobců v Unii zařazených do vzorku, které bylo příliš zjednodušené a nezohlednilo všechny vlastnosti uvedené v podání společnosti LG Chem ze dne 28. dubna 2021, tj. surovinu, tvar, odstředivou retenční kapacitu, omezení zápachu, pěnové vlastnosti, protispékavé vlastnosti, vlastnosti proti ztrátě barvy a účel použití. Zejména rozdíly v odstředivé retenční kapacitě mohou samy o sobě vysvětlit rozpětí cenového podbízení ve výši 14,7 %.

(182)

Komise odkazuje na oddíl 2.3.5, který prokazuje, že Komise shromáždila údaje v podrobné podobě, aby mohla analyzovat dopad různých vlastností navrhovaných společností LG Chem, včetně odstředivé retenční kapacity, na náklady a cenu. Tyto údaje spolu s informacemi shromážděnými a ověřenými od uživatelů však nepotvrdily údajný vliv na náklady a cenu v případě jiných vlastností než těch, které použila Komise. Komise proto tvrzení, že mělo být použito podrobnější PCN, zamítla.

(183)

A konečně společnost LG Chem tvrdila, že úprava skutečné ceny účtované společností LG Chem Europe o teoretickou výši prodejních, režijních a správních nákladů a zisku pro účely cenového podbízení představuje zjevně nesprávné posouzení a je v rozporu s čl. 3 odst. 2 a 3 základního nařízení, neboť pro srovnání cenového podbízení musí být dle rozsudku ve věci Jindal ceny porovnány na stejné obchodní úrovni (12). Tribunál ve věci Hansol (13) potvrdil, že pro účely cenového podbízení mohou rozhodnutí zákazníka o akvizici určovat ceny sjednané mezi podnikem a zákazníky, a nikoli ceny na úrovni obchodního mezičlánku.

(184)

Toto tvrzení muselo být zamítnuto. Za prvé, čl. 3 odst. 2 základního nařízení odkazuje na účinek dumpingového dovozu, který může způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, a nikoli na cenu společnosti (dovozce ve spojení) při dalším prodeji v rámci Unie jinému odběrateli.

(185)

Za druhé, pokud jde o rozpětí cenového podbízení, základní nařízení nestanoví žádnou zvláštní metodiku této koncepce. Komise má proto při posuzování tohoto faktoru újmy prostor pro uvážení. Zmíněný prostor pro uvážení je omezen potřebou založit závěry na skutečných důkazech a provést objektivní posouzení, jak požaduje čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

(186)

Co se týče prvků, které mají být při výpočtu rozpětí cenového podbízení zohledněny (zejména vývozní ceny), musí Komise určit první bod, v němž dochází (nebo může docházet) v rámci výrobního odvětví v Unii na trhu Unie k hospodářské soutěži. Tímto bodem je v podstatě nákupní cena prvního dovozce, který není ve spojení, jelikož tato společnost má v zásadě možnost najít si dodavatele ve výrobním odvětví Unie, nebo mezi zahraničními odběrateli. Naproti tomu ceny dalšího prodeje dovozců ve spojení nezohledňují bod, kdy dochází ke skutečné hospodářské soutěži. Jedná se jen o bod, kdy se etablovaná struktura prodeje vývozce pokouší nalézt odběratele, nicméně k tomu dochází až poté, co bylo přijato rozhodnutí o dovozu. Jakmile totiž vyvážející výrobce etabloval svůj systém společností v Unii ve spojení, tyto společnosti se již rozhodly, že zdroj jejich zboží bude pocházet ze zahraničí. Proto by měl bod srovnání být ihned poté, co zboží překročí hranice Unie, a nikoli v pozdější fázi distribučního řetězce, například při prodeji konečnému uživateli.

(187)

Uvedený přístup zajišťuje rovněž soudržnost v případech, kdy vyvážející výrobce prodává zboží přímo odběrateli, který není ve spojení (ať se jedná o dovozce, nebo konečného uživatele), neboť podle tohoto scénáře by ceny dalšího prodeje nebyly z podstaty věci použity. Rozdílný přístup by vedl k diskriminaci mezi vyvážejícími výrobci jen na základě prodejního kanálu, který používají.

(188)

V tomto případě nelze dovozní cenu brát v její nominální hodnotě, protože vyvážející výrobce a dovozce jsou ve spojení. Za účelem stanovení spolehlivé dovozní ceny na základě obvyklých tržních podmínek musí být tedy tato cena přepočtena s použitím ceny dovozce ve spojení při dalším prodeji jakožto výchozího bodu. Pro provedení tohoto přepočtu se použijí pravidla pro početní zjištění vývozní ceny uvedená v čl. 2 odst. 9 základního nařízení, stejně jako se použijí pro stanovení vývozní ceny pro dumpingové účely. Použití čl. 2 odst. 9 základního nařízení umožňuje dosáhnout ceny, která je plně srovnatelná s cenou CIF (hranice Unie), jež se používá při zkoumání prodejů odběratelům, kteří nejsou ve spojení.

(189)

Komise rovněž uvedla, že tento přístup potvrdil Tribunál ve věci Severstal (14).

(190)

A konečně, společnost LG Chem nepředložila žádné důkazy o systematickém cenovém rozdílu v prodeji distributorům a přímém prodeji podobných typů výrobku uživatelům. Komise rovněž nemohla zjistit žádné důkazy o rozdílech ve stanovování cen mezi prodejem distributorům a prodejem uživatelům na straně výrobního odvětví Unie.

4.4.3. Tvrzení o neexistenci cenového podbízení v roce 2018 z důvodu zvýšení cen

(191)

Pokud jde o účinky odpisů cen v roce 2018, společnost LG Chem tvrdila, že se ceny jihokorejského dovozu i ceny výrobního odvětví Unie ve srovnání s úrovněmi z roku 2017 zvýšily. Proto nemohlo dojít k žádnému cenovému podbízení.

(192)

Analýza vývoje dovozních cen v případě cen výrobního odvětví Unie je však stanovena s ohledem na dotčené období jako celek, tj. mezi rokem 2017 a obdobím šetření. Zatímco cenové trendy se hodnotí za celé posuzované období, výpočty cenového podbízení se provádějí pouze za období šetření (2020). Zvýšení jihokorejských cen ani cen výrobního odvětví Unie v roce 2018 ve srovnání s úrovněmi z roku 2017 proto není pro výpočet cenového podbízení během období šetření v tomto případě relevantní. Kromě toho tato skutečnost sama o sobě nenaznačuje neexistenci cenového podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie ze strany jihokorejského dovozu během dotčeného období, neboť tohoto závěru by bylo možné dosáhnout pouze na základě podrobného srovnání mezi skutečnou vývozní cenou a cenami v EU.

(193)

Rozpětí cenového podbízení je totiž definováno jako částka, o kterou je skutečná dovozní cena z dotčené země nižší než skutečná cena výrobního odvětví Unie. Rozdíl mezi oběma cenami po provedení nezbytných úprav je vyjádřen jako procentní podíl ceny výrobního odvětví Unie.

(194)

V roce 2018 byla průměrná cena jihokorejského dovozu stále ještě stanovena na nižší úrovni než průměrné ceny výrobního odvětví Unie. V důsledku toho, ačkoli jihokorejské ceny i ceny výrobního odvětví Unie během tohoto období vzrostly, ze statistických údajů vyplývá, že k cenovému podbízení by bývalo došlo i v roce 2018.

(195)

Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(196)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem uvedla, že nikdy netvrdila, že v roce 2018 nemohlo dojít k cenovému podbízení. Tento výklad tvrzení společnosti LG Chem údajně porušil právo společnosti LG Chem na řádnou správu.

(197)

Komise vzala na vědomí vysvětlení společnosti LG Chem, že se nesnažila uplatnit výše uvedené tvrzení. Vzhledem k tomu, že společnost LG Chem neuvedla žádný argument, kterým se Komise nezabývala, neměla Komise za to, že porušila právo na řádnou správu.

4.5. Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.5.1. Obecné poznámky

(198)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(199)

Jak je uvedeno ve 41. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(200)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele Komise posoudila na základě údajů poskytnutých výrobci zařazenými do vzorku a výrobci nezařazenými do vzorku a tyto údaje porovnala s údaji v podnětu. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(201)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu. Po poskytnutí konečných informací zúčastněné strany zdůraznily určité nesrovnalosti v makroukazatelích výroby a prodeje mezi podnětem a poskytnutými informacemi. Po analýze Komise tato tvrzení přijala a údaje opravila. Komise tedy aktualizovala makroekonomické údaje o údaje jedné společnosti. Z tohoto důvodu byly absolutní hodnoty zobrazeny jako rozpětí, aby byla zajištěna důvěrnost.

(202)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.5.2. Makroekonomické ukazatele

4.5.2.1. Výroba, výrobní kapacita a její využití

(203)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

	2017	2018	2019	Období šetření
Objem výroby (v tunách)	[525 000 – 560 000 ]	[530 000 – 565 000 ]	[540 000 – 575 000 ]	[520 000 – 555 000 ]
Index	100	102	105	98
Výrobní kapacita (v tunách)	[540 000 – 580 000 ]	[600 000 – 640 000 ]	[650 000 – 690 000 ]	[650 000 – 690 000 ]
Index	100	109	117	117
Využití kapacity	[93 až 95 %]	[88 až 90 %]	[84 až 86 %]	[78 až 80 %]
Index	100	94	90	83
Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku a výrobci v Unii nezařazení do vzorku

(204)

Objem výroby výrobního odvětví Unie se mezi lety 2017 a 2019 zvýšil o 5 procentních bodů, poté se mezi rokem 2019 a obdobím šetření snížil o 7 procentních bodů. Celkový objem výroby se v posuzovaném období snížil o 2 %.

(205)

Výrobní kapacita během posuzovaného období stabilně rostla, z [540 000 – 580 000] tun v roce 2017 na [650 000 – 690 000] tun v roce 2019 a v období šetření na této úrovni zůstala, což představuje celkový nárůst o 17 %. Zvýšení kapacity výrobního odvětví superabsorpčních polymerů v EU bylo výsledkem významných investic jednoho výrobce v Unii během posuzovaného období.

(206)

Jak je uvedeno výše v tabulce 4, i když výrobní kapacita v Unii během posuzovaného období výrazně vzrostla, využití kapacity v Unii se výrazně zhoršilo, a to z využití kapacity na [93 až 95 %] v roce 2017 na [78 až 80 %] v období šetření. Tento trend vedl k celkovému snížení využití kapacity Unie během posuzovaného období o 17 %.

4.5.2.2. Pokles využití kapacity způsobený zvýšením kapacity

(207)

Společnost LG Chem se vyjádřila k poklesu využití kapacity výrobního odvětví Unie během posuzovaného období, zejména pokud jde o investiční projekt jednoho výrobce v Unii, který v roce 2018 zvýšil výrobní kapacitu. Podle společnosti LG Chem nebyly dodatečné kapacity nikdy určeny k zásobování trhu Unie, neboť stávající kapacity v roce 2017 již převyšovaly poptávku na trhu Unie. Proto nemohla být nadbytečná kapacita výrobců v Unii způsobena dovozem z Jižní Koreje.

(208)

Komise souhlasila s tím, že pokles využití kapacity v posuzovaném období při zachování relativně stabilního celkového objemu výroby byl spojen se zvýšením kapacity ze strany výrobců v Unii. Na rozdíl od tvrzení společnosti LG Chem však tyto dodatečné kapacity nepřevyšovaly poptávku na trhu Unie. V roce 2017 činila celková výrobní kapacita výrobního odvětví Unie pouze [86 až 88 %] spotřeby v Unii. Po zvýšení výrobní kapacity zůstala v souladu se spotřebou v Unii s nadbytečnou kapacitou pouze ve výši [1 až 2 %]. Neexistují tedy žádné důkazy o tom, že dodatečné kapacity nebyly určeny pro trh Unie.

(209)

V návaznosti na druhé dodatečné poskytnutí konečných informací společnost LG Chem tvrdila, že číselné údaje nepodporují závěr, že dodatečné kapacity výrobního odvětví Unie vytvořené během posuzovaného období byly navrženy tak, aby sloužily trhu Unie.

(210)

Komise dospěla k závěru, že zvýšení kapacity vede pouze k minimální nadměrné kapacitě. Vzhledem k tomu, že uživatelé i společnost LG Chem ve svých argumentech týkajících se zájmu Unie poukázali na to, že nikoliv všechna kapacita je automaticky navržena pro výrobu každého typu superabsorpčních polymerů, minimální nadměrná kapacita ve výši [1 až 2 %] neznamená, že není určena pro trh Unie, ale spíše k vytvoření dostatečné kapacity pro pružnou výrobu různých druhů superabsorpčních polymerů tak, aby bylo možné udržet krok s poptávkou po různých druzích superabsorpčních polymerů. Kromě toho i po zvýšení kapacity zůstala skutečná výroba výrazně pod spotřebou v Unii. Komise proto tento argument zamítla.

4.5.2.3. Nezohledněná kapacita společnosti Sumitomo Seika

(211)

Kromě toho společnost LG Chem tvrdila, že nadbytečná kapacita výrobního odvětví Unie uvedená v podnětu byla podhodnocena, neboť nezohlednila výrobní kapacitu výrobce v Unii, společnosti Sumitomo Seika. Společnost LG Chem požádala Komisi, aby objasnila, proč nebyly zohledněny kapacity a ukazatele újmy výrobce v Unii, společnosti Sumitomo Seika, neboť mohly ovlivnit a zkreslit obraz újmy uvedený v podnětu.

(212)

Komise připomněla, že dotyčná společnost při šetření nespolupracovala. Na rozdíl od tvrzení společnosti LG Chem to však neznamená, že Komise nezohlednila kapacity a ukazatele újmy této společnosti. Údaj 47 000 tun, který předložila společnost LG Chem, byl rovněž použit v makrodatech Komise pro výrobní kapacitu a byly provedeny odhady pro zbývající ukazatele újmy této společnosti.

(213)

Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

4.5.2.4. Objem prodeje a podíl na trhu

(214)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

	2017	2018	2019	Období šetření
Celkový objem prodeje na trhu Unie (v tunách)	[350 000 – 380 000 ]	[370 000 – 400 000 ]	[370 000 – 400 000 ]	[320 000 – 350 000 ]
Index	100	104	103	89
Podíl na trhu	[56 až 58 %]	[58 až 60 %]	[57 až 59 %]	[49 až 51 %]
Index	100	105	103	88
Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku a výrobci v Unii nezařazení do vzorku

(215)

Celkový prodej na trhu Unie se v posuzovaném období celkově snížil a mezi rokem 2017 a obdobím šetření zaznamenal pokles o 11 %. Mezi lety 2017 a 2018 se celkový objem prodeje do Unie zvýšil o 4 % a poté až do období šetření trvale klesal. Nejvýznamnější pokles byl zaznamenán mezi rokem 2019 a obdobím šetření, kdy se celkový objem prodeje na trhu Unie snížil o 14 %.

(216)

Navzdory stabilní spotřebě v Unii, jak je uvedeno v tabulce 1, objem prodeje výrobního odvětví Unie během posuzovaného období trvale klesal, a v důsledku toho se tedy podíl na trhu mezi rokem 2017 a obdobím šetření snížil o 12 %. Podobně bylo v případě trendu objemu prodeje v Unii zaznamenáno nejvýznamnější snížení podílu na trhu mezi rokem 2019 a obdobím šetření, kdy meziroční pokles činil 15 %.

(217)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem tvrdila, že Komise nemůže analyzovat vývoj objemu prodeje na trhu Unie odděleně od prodeje na vývozních trzích. Prodej byl přesměrován z trhu Unie na vývozní trhy, tedy se „neztratil“.

(218)

Komise musí nutně analyzovat vývoj na trhu Unie, aby zjistila újmu na trhu Unie. Zvýšení vývozu bylo analyzováno v oddíle 5.2.4 s cílem zjistit, zda to bylo příčinou vzniklé újmy. Komise proto odmítla argument, že analyzovala vývoj izolovaně bez ohledu na vývoz výrobního odvětví Unie.

4.5.2.5. Růst

(219)

Spotřeba v Unii během posuzovaného období zůstala stabilní, zatímco objem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie klesl o 12 %. Výrobnímu odvětví Unie tak podíl na trhu klesl, na rozdíl od podílu, který měl na trhu dovoz z dotčené země a jenž se během téhož období podstatně zvýšil.

4.5.2.6. Zaměstnanost a produktivita

(220)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

	2017	2018	2019	Období šetření
Počet zaměstnanců	[1 000 – 1 150 ]	[1 000 – 1 150 ]	[950 – 1 100 ]	[950 – 1 100 ]
Index	100	98	92	91
Produktivita (tuny/FTE)	492	510	564	529
Index	100	104	115	108
Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku a výrobci v Unii nezařazení do vzorku

(221)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období klesla. Výsledkem bylo snížení pracovní síly o 9 % bez zohlednění nepřímé zaměstnanosti.

(222)

Trend produktivity odpovídal trendu objemu výroby v Unii, který do roku 2019 rostl a poté mezi rokem 2019 a obdobím šetření klesl. Produktivita se mezi lety 2017 a 2019 zvýšila o 15 % a poté po snížení objemu výroby klesla. Celková produktivita se tak zvýšila o 8 %. Důvodem je skutečnost, že zatímco objem výroby do roku 2019 rostl a poté během období šetření klesal, počet zaměstnanců během posuzovaného období trvale a výrazně klesal. Od roku 2019 do konce období šetření však v důsledku nižšího prodeje klesala výroba rychleji než zaměstnanost, což vedlo k odpovídajícímu poklesu produktivity (–6 % od roku 2019 do období šetření).

(223)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem tvrdila, že zaměstnanost klesla v důsledku modernizace a že to neprokazuje újmu. Navzdory očekávání, že investice společnosti NSE přinese 70 dalších pracovních míst, byla tato dodatečná pracovní místa pravděpodobně kompenzována technickým dovybavením, které v roce 2017 dokončila společnost BASF v Antverpách, a jejím záměrem pokračovat ve strategii digitalizace svého podnikání v oblasti superabsorpčních polymerů.

(224)

I když nelze vyloučit, že modernizace mohla přispět ke snížení zaměstnanosti, a to i bez jejího poklesu, jiné ukazatele stále vykazovaly jasné známky újmy. Při neexistenci újmy by se navíc očekávalo, že modernizace povede ke zvýšení produktivity. Avšak to se nestalo. Komise proto toto tvrzení zamítla.

4.5.2.7. Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(225)

Dumpingové rozpětí společnosti LG Chem bylo výrazně nad hodnotou minimální úrovně. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(226)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

4.5.3. Mikroekonomické ukazatele

4.5.3.1. Ceny a činitele ovlivňující ceny

(227)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny v Unii

	2017	2018	2019	Období šetření
Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (EUR/t)	[1 200 – 1 500 ]	[1 250 – 1 550 ]	[1 250 – 1 550 ]	[1 000 – 1 300 ]
Index	100	104	103	85
Jednotkové výrobní náklady (v EUR/t)	[1 200 – 1 500 ]	[1 400 – 1 700 ]	[1 400 – 1 700 ]	[1 200 – 1 500 ]
Index	100	121	118	105
Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(228)

Prodejní ceny na trhu Unie se v roce 2018 nejprve zvýšily o 4 %. Následně klesly o 1 % a v období šetření dále klesly o 17 %. Průměrná jednotková prodejní cena v Unii proto během posuzovaného období zaznamenala celkový pokles o 15 %.

(229)

Jednotkové výrobní náklady výrobců zařazených do vzorku se v posuzovaném období zvýšily o 5 %. Mezi lety 2017 a 2018 vzrostly o 21 %. Následně klesly o 3 % v roce 2019 a dále o 11 % v období šetření. Tento trend lze vysvětlit náhlým zvýšením cen surovin v roce 2018, které poté až do období šetření klesaly.

(230)

Jak je uvedeno v tabulce 7, průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku se částečně přizpůsobily výkyvům výrobních nákladů, avšak mnohem pomalejším tempem. Prodejní ceny proto od roku 2018 do konce období šetření zůstaly výrazně pod úrovní jednotkových výrobních nákladů.

(231)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem tvrdila, že analýza dovozu z Koreje porušila právo společnosti LG Chem na obhajobu, jelikož rozpětí uvedená v tabulce 7, která ukazují ceny mezi 1 000 a 1 300 EUR/t během období šetření, tj. v roce 2020, byla nadměrná a dovoz z Koreje mohl být rovněž vyšší, na srovnatelné úrovni nebo nižší než ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(232)

Rozpětí uvedená v tabulce 7 neporušují právo společnosti LG Chem na obhajobu. Vzhledem k tomu, že Komise ve 171. bodě odůvodnění uvedla, že korejské ceny zůstaly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, bylo společnosti LG Chem při její obhajobě jasné, že korejské ceny pro rok 2020 nebyly vyšší než ceny výrobního odvětví Unie, nerovnaly se jim ani se jim téměř neblížily. Skutečná cena výrobce v Unii je citlivou obchodní informací a je třeba ji chránit. Ani užší rozpětí by však společnosti LG Chem nutně neumožnilo vidět skutečný cenový rozdíl a argumentovat, jak je vysoký. Jiné rozpětí by proto nezlepšilo schopnost společnosti LG Chem vyjádřit své připomínky. Kromě toho rozpětí uvedená v tabulce 7 pro výrobní náklady umožnila společnosti LG Chem zjistit, že korejská cena byla jasně nižší než výrobní náklady výrobního odvětví Unie. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(233)

Společnost LG Chem dále tvrdila, že tabulka 7 obsahuje všechny výrobky výrobců v Unii zařazených do vzorku, včetně bio výrobků ze superabsorpčních polymerů a výrobků SAVIVA, které nekonkurují dovozu z Koreje.

(234)

Tabulka 7 by měla obsahovat veškerý dovoz dotčeného výrobku. Jelikož Komise zamítla žádost společnosti LG Chem o vyloučení bio výrobků ze superabsorpčních polymerů a výrobků SAVIVA z definice výrobku (viz 73. bod odůvodnění), jsou tyto výrobky správně zahrnuty do údajů. Komise proto toto tvrzení zamítla.

4.5.3.2. Náklady práce

(235)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

	2017	2018	2019	Období šetření
Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR)	[110 000 – 125 000 ]	[110 000 – 125 000 ]	[110 000 – 125 000 ]	[110 000 – 125 000 ]
Index	100	107	103	102
Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(236)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se v roce 2018 zvýšily o 7 % a poté se snížily o 3,5 % v roce 2019 a dále o 1 % v období šetření, což během posuzovaného období představuje celkový nárůst o 2 %.

4.5.3.3. Zásoby

(237)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

	2017	2018	2019	Období šetření
Konečný stav zásob (v tunách)	[50 000 – 60 000 ]	[50 000 – 60 000 ]	[70 000 – 80 000 ]	[75 000 – 85 000 ]
Index	100	92	124	142
Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby	[20 až 25 %]	[15 až 18 %]	[20 až 25 %]	[20 až 25 %]
Index	100	87	105	121
Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(238)

Konečný stav zásob se v roce 2018 snížil o 8 % a následně se od roku 2018 do konce období šetření neustále a výrazně zvyšoval. Během posuzovaného období se zásoby celkově zvýšily o 42 %.

(239)

Celkovou spotřebu v Unii představuje spotřeba na volném trhu, proto byl prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie vystaven přímé konkurenci ze strany dovozu pocházejícího z Korejské republiky. Neustálý tlak jihokorejského dovozu na trh Unie spolu s poklesem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podílu na trhu mohou částečně vysvětlit rostoucí trend konečného stavu zásob uvedený v tabulce 9.

(240)

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku se v roce 2018 snížil o 13 % a poté se zvýšil nad úroveň roku 2017, a to jak v roce 2019, tak i v období šetření, přičemž příslušná míra růstu činila 5 % a 21 % ve srovnání s rokem 2017.

4.5.3.4. Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál

(241)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

	2017	2018	2019	Období šetření
Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)	[–2 až –7 %]	[–10 až –15 %]	[–5 až –10 %]	[–15 až –20 %]
Index	(– 100 )	(– 469 )	(– 324 )	(– 756 )
Peněžní tok (v EUR)	[–5 000 až –15 000 ]	[5 000 až 15 000 ]	[10 000 až 20 000 ]	[5 000 až 15 000 ]
Index	(– 100 )	126	182	73
Investice (v EUR)	[15 000 000 – 25 000 000 ]	[300 000 000 – 400 000 000 ]	[5 000 000 – 15 000 000 ]	[1 000 000 – 10 000 000 ]
Index	100	1 749	37	19
Návratnost investic	[–1 až –6 %]	[–5 až –10 %]	[–5 až –10 %]	[–10 až –15 %]
Index	(– 100 )	(– 630 )	(– 508 )	(–1 281 )
Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(242)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(243)

Prodej výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, se změnil ze ztrátového v roce 2017 na výrazně ztrátový jak v roce 2018, tak 2019 a ještě více ztrátový v období šetření. Navzdory mírnému zlepšení ziskovosti mezi roky 2018 a 2019 se ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku během posuzovaného období výrazně zhoršila a dosáhla více než sedminásobku úrovně z roku 2017.

(244)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Vývoj čistého peněžního toku se během posuzovaného období značně lišil, zejména v důsledku zvýšených výrobních nákladů a záporné ziskovosti.

(245)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Během posuzovaného období se vyvíjela negativně, přičemž sledovala klesající trend podobný trendu ziskovosti. Ve stejném období výrobní odvětví Unie celkově snížilo úroveň svých investic o 81 %, přičemž v roce 2018 došlo k nárůstu v důsledku významných investic jednoho výrobce v Unii, jak je uvedeno ve 205. bodě odůvodnění. Schopnost výrobního odvětví Unie opatřit si kapitál byla nicméně ovlivněna ztrátami vzniklými v posuzovaném období, jak je vidět z poklesu investic.

(246)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem tvrdila, že Komise měla zohlednit skutečnost, že dva výrobci zařazení do vzorku vykázali různé trendy, pokud jde o ziskovost. Společnost LG Chem uvedla, že ztrátová byla v roce 2017 pouze společnost NSE, zatímco společnost BASF byla stále zisková, přičemž ziskovost společnosti NSE se v období od roku 2018 do období šetření zlepšila.

(247)

Komise analyzovala obraz újmy výrobního odvětví Unie jako celku, a nikoli na úrovni jednotlivých výrobců. Pro získání vyváženého obrazu použila Komise reprezentativní vzorek výrobního odvětví Unie. Kromě toho však Komise rovněž analyzovala, zda jednotlivé skutečnosti, jako jsou investice, nezkreslily obraz újmy. Tyto činitele byly z analýzy újmy vyjmuty v rozsahu, v jakém nebyly součástí běžného podnikání. A konečně, nikoliv všechny společnosti, které jsou součástí vzorku, musí mít u každého ukazatele stejný trend. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

4.5.4. Závěr ohledně újmy

(248)

Všechny hlavní ukazatele újmy vykazovaly během posuzovaného období zápornou tendenci. Objem výroby výrobního odvětví Unie poklesl o přibližně 2 % a objem prodeje na trhu Unie se snížil o 11 %. Vzhledem ke stabilní spotřebě na trhu Unie se uvedená skutečnost promítla do poklesu podílu na trhu Unie z [56 až 58 %] v roce 2017 na [49 až 51 %] v období šetření, což odpovídá poklesu o 7 % během posuzovaného období.

(249)

Dovoz z Korejské republiky se mezi rokem 2017 a obdobím šetření zvýšil o 33 % a výrazně zvýšil svůj podíl na trhu, ačkoli spotřeba na trhu Unie zůstala stabilní. Dovoz z dotčené země podstatně zvýšil svůj podíl na trhu, a to z [12 až 14 %] na [16 až 18 %]. Kromě toho se ceny jihokorejského dovozu během posuzovaného období snížily o 10 % a byly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Během období šetření se dovozní ceny spolupracujícího vyvážejícího výrobce podbízely cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 14,7 %. Kromě toho a bez ohledu na jakékoli cenové podbízení Komise dále uvedla na základě trendů obsažených v tabulkách 2, 3, 5 a 7, že dumpingový dovoz stlačil ceny výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit ceny ve stejné míře jako výrobní náklady.

(250)

Průměrné ceny výrobního odvětví Unie klesly během posuzovaného období o 15 %, přičemž od roku 2018 byly průměrné prodejní ceny na trhu Unie stanoveny výrazně pod úrovní odpovídajících jednotkových výrobních nákladů. Ziskovost výrobního odvětví Unie se zvýšila z [–2 až –7 %] v roce 2017 na [–15 až –20 %] během období šetření. Konečný stav zásob výrobního odvětví Unie se navíc během posuzovaného období celkově zvýšil o 42 % a během období šetření představoval 25 % výroby.

(251)

Pozitivní trend vykazovala během posuzovaného období pouze výrobní kapacita výrobního odvětví Unie. Jak ukazuje tabulka 4, výrobní kapacita se zvýšila z [540 000 – 580 000] tun v roce 2017 na [650 000 – 690 000] tun v období šetření, což představuje celkový nárůst o 17 %. Zvýšení kapacity bylo výsledkem významných investic jednoho výrobce v Unii v roce 2018 při výrazně vysoké míře využití kapacity v roce 2017 ([93 až 95 %]). Využití kapacity se však během posuzovaného období snížilo o 17 %, z [93 až 95 %] v roce 2017 na [78 až 80 %] v období šetření.

(252)

Celkově lze říci, že ačkoli spotřeba na trhu Unie zůstala stabilní, výrobní odvětví Unie nebylo schopno udržet si svůj podíl na trhu. Dovoz z Korejské republiky byl během celého posuzovaného období značný, a to za ceny, které byly nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Od roku 2018 prodávalo výrobní odvětví Unie za ceny, které již nepokrývaly jeho náklady, a výrobní odvětví následně snížilo své úrovně prodeje a ceny.

(253)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(254)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem tvrdila, že závěr, že všechny ukazatele újmy vykazovaly během posuzovaného období negativní trend, je částečný, neboť existovala stabilní výroba, zvýšená kapacita, přesměrování části prodeje na vývozní trhy, významné investice, zaměstnanost byla ovlivněna modernizací a ziskovost pouze odráží masivní investice provedené v letech 2017–2018. Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost LG Chem, Komise analyzovala každý z faktorů a na argumenty společnosti LG Chem odpověděla. Skutečnost, že Komise nesouhlasila s argumenty společnosti LG Chem, neznamenala, že analýza byla částečná. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(255)

Na základě druhého dodatečného informačního dokumentu společnost LG Chem tvrdila, že všechny revidované ukazatele vykazovaly ve srovnání s původně zveřejněnými ukazateli lepší trendy. Zejména údaje o prodeji a zaměstnanosti vykazovaly během posuzovaného období podstatně omezenější pokles a již nepodporovaly závěr o újmě.

(256)

Komise výše prokázala, že u každého ukazatele zveřejněného ve druhém dodatečném informačním dokumentu tyto údaje podporují původní posouzení Komise ohledně existence újmy nebo s ním alespoň nejsou v rozporu. Komise proto zamítla tvrzení, že tyto údaje nepodporují závěr o újmě.

(257)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací tvrdila Koalice pro otevřený a konkurenceschopný trh se superabsorpčními polymery (15) (dále jen „koalice H“), že ceny superabsorpčních polymerů od konce období šetření vzrostly. Koalice H tvrdila a poskytla podpůrné důkazy, že ceny superabsorpčních polymerů jsou v současné době z důvodu vyšších nákladů na dopravu podstatně vyšší než ceny zaznamenané v období šetření a že korejské ceny vzrostly nad ceny výrobců v Unii.

(258)

Komise uvedla, že koalice H nezpochybnila analýzu Komise týkající se cen superabsorpčních polymerů během posuzovaného období. Tato tvrzení se týkají období po posuzovaném období, a proto nejsou příspěvkem k analýze tohoto období. Kromě toho, jak sama koalice H uvedla, zvýšení cen po období šetření je způsobeno vyššími cenami dopravy. Tyto ceny dopravy souvisejí se současnou situací okolo pandemie COVID-19. Nelze potvrdit, že se jedná o dlouhodobou změnu cen, a že by tedy v budoucnu mohla být vyloučena další újma. Komise se proto nedomnívala, že by to mohlo změnit její zjištění, pokud jde o újmu zjištěnou během období šetření, a toto tvrzení zamítla.

5. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(259)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými faktory. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito faktory jsou: dovoz ze třetích zemí, specializované smlouvy, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, pandemie COVID-19, cenový vzorec ve smlouvách o dodávkách surovin, cenový vzorec ve smlouvách o dodávkách superabsorpčních polymerů, náklady na zvýšení kapacity a náklady na výzkum a vývoj.

5.1. Účinky dumpingového dovozu

(260)

Objem dovozu z Korejské republiky se od roku 2017 do období šetření zvýšil (jak ukazuje tabulka 2) o 33 %, a v důsledku toho se jeho podíl na trhu zvýšil o 33 %, tj. z [12 až 14 %] na [16 až 18 %]. Bylo to na úkor výrobního odvětví Unie. Ve stejném období (jak je uvedeno v tabulce 5) se prodej výrobního odvětví Unie snížil o 11 % a jeho podíl na trhu Unie klesl o 12 %. Klesl zejména podíl výrobního odvětví Unie na trhu, a to z [56 až 58 %] v roce 2017 na [49 až 51 %] v období šetření.

(261)

Ceny dumpingového dovozu klesly během posuzovaného období o 10 % (jak je uvedeno v tabulce 3). Souběžně s tím ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie ve stejném období klesly o 15 %. Dovoz z Jižní Koreje, který byl v průběhu posuzovaného období na trhu Unie stále více přítomen, se uskutečňoval za ceny, které byly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(262)

Tlak vyvíjený dumpingovým dovozem rovněž způsobil významné stlačení cen, o čemž svědčí skutečnost, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvyšovat ceny stejným tempem jako náklady. Jak ukazuje tabulka 7, výrobní náklady se během posuzovaného období zvýšily o 5 %, zatímco prodejní ceny výrobního odvětví Unie klesly o 15 %. Během posuzovaného období vedla tato neschopnost zvýšit ceny k výraznému poklesu ziskovosti výrobního odvětví Unie z [–2 až –7 %] na [–15 až –20 %], což je zjevně neudržitelná úroveň.

(263)

Souběžně s tím se objem dovozu z Korejské republiky výrazně zvýšil o 33 % a jeho podíl na trhu vzrostl o 33 %, zatímco podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesl o 12 %. I přes relativně stabilní spotřebu na trhu Unie mezi rokem 2017 a obdobím šetření získával dovoz z Jižní Koreje nadále podíl na trhu na úkor výrobního odvětví Unie. Ve stejném období klesly ceny jihokorejského dovozu o 10 % (tabulka 3), zatímco ceny výrobního odvětví Unie klesly více, a to o 15 %, na rozdíl od výrobních nákladů, které se zvýšily o 5 %. Proto již v roce 2018 utrpělo výrobní odvětví Unie podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem.

(264)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dovoz z Korejské republiky způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

(265)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem tvrdila, že tvrzení o cenovém tlaku nejsou podložena fakty, neboť nedávné specializované tiskové zprávy uvádějí, že nejméně dva výrobci v Unii uskutečnili u superabsorpčních polymerů prudké zvýšení cen.

(266)

Tyto zprávy se týkají období po posuzovaném období, a proto k analýze tohoto období nepřispěly. Kromě toho by toto zvýšení cen mohlo souviset s mnoha krátkodobými činiteli, včetně nedostatku dodávek způsobeného mezinárodním nedostatkem kontejnerů, jak zdůraznila koalice H. Komise se proto nedomnívala, že by to mohlo změnit její zjištění, pokud jde o újmu zjištěnou během období šetření, a toto tvrzení zamítla.

(267)

Společnost LG Chem dále tvrdila, že většina ukazatelů újmy začala mezi rokem 2019 a obdobím šetření klesat, zatímco korejský dovoz se zvýšil až mezi léty 2017 a 2019, kdy výrobnímu odvětví Unie nevznikla žádná újma z hlediska objemu. Ke snížení prodeje a podílu na trhu došlo v období šetření, kdy se výrobní odvětví Unie rozhodlo více zaměřit na vývozní trhy a kdy se japonský dovoz zvýšil.

(268)

V tomto tvrzení společnost LG Chem směšuje dvě tvrzení, která rovněž vznesla samostatně. Komise se zabývá tvrzením, že se výrobní odvětví Unie rozhodlo zaměřit na vývozní trhy, v oddíle 5.2.4 a tvrzením, že zvýšení japonského dovozu v období šetření mohlo přispět k újmě, v oddíle 5.2.3. Společnost LG Chem, dále tvrdila, že neexistuje žádná souvislost mezi vývojem podílu korejského vývozu na trhu a vývojem podílu výrobního odvětví Unie na trhu, neboť výrobní odvětví Unie přišlo o většinu podílu na trhu v roce 2020, kdy o podíl na trhu přišel i dovoz z Koreje.

(269)

Tento argument úzce souvisí s argumentem společnosti LG Chem, že za ztrátu podílu na trhu v roce 2020 byl odpovědný japonský a nikoli korejský dovoz, a byl projednán a zamítnut v 299. až 306. bodě odůvodnění.

(270)

Společnost LG Chem dále tvrdila, že dovoz z Koreje neměl nikdy žádný dopad na investice, jak ukazuje neustálý vývoj nových výrobků ze strany výrobců v Unii.

(271)

Zatímco investice výrobců v Unii od roku 2017 do roku 2019 skutečně vzrostly, v období šetření prudce poklesly v důsledku cenového tlaku způsobeného korejským dovozem. Společnost LG Chem nezahrnula období šetření do své analýzy nepřetržitého vývoje nových výrobků. Komise proto toto tvrzení zamítla.

5.2. Účinky dalších činitelů

(272)

Ve svých připomínkách k zahájení řízení společnost LG Chem požádala Komisi, aby analyzovala, zda byl pokles prodeje a podílu výrobního odvětví Unie na trhu způsoben dovozem z Japonska, celosvětovým zadáváním specializovaných smluv a zvýšením investic do kapacity. Společnost LG Chem odkázala na podnět, v němž žadatelé uvedli, že prodej výrobců v Unii vykazoval kolísavý trend podobný vývoji spotřeby do roku 2019 a že podíl výrobního odvětví Unie na trhu se oproti trendu spotřeby v Unii během období šetření jen snižoval. Společnost LG Chem tvrdila, že významný nárůst dovozu z Japonska způsobil pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu, zatímco menší nárůst dovozu z Korejské republiky byl způsoben specializovanými smlouvami.

(273)

Komise analyzovala, zda a do jaké míry tyto činitele přispěly k újmě.

5.2.1. Zvýšená poptávka po specializovaných výrobcích

(274)

Společnost LG Chem tvrdila, že zvýšená poptávka po specializovaných výrobcích, které byly získávány z Koreje, způsobila nárůst vývozu z Koreje.

(275)

Specializované výrobky v Unii vyrábějí a prodávají výrobci v Unii i jihokorejští výrobci. Komise nezjistila zvýšenou poptávku po specializovaných výrobcích jako takových. Zjistila však, že došlo k posunu mezi dodavateli v celosvětovém měřítku, přičemž korejskému výrobci bylo v průběhu času zadáno více objednávek na specializované výrobky.

(276)

Komise dále analyzovala vývoj smluvních objemů dodaných výrobci v Unii během posuzovaného období a zjistila, že ačkoli došlo k přesunům objemu mezi dodavateli v Unii, celkové změny objemu dodávek v posuzovaném období neovlivnily vývoj ukazatelů újmy, zejména ziskovost výrobního odvětví Unie jako celku během posuzovaného období.

(277)

Komise proto dospěla k závěru, že tento činitel nepřispěl ke zjištěné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(278)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem tvrdila, že jelikož superabsorpční polymery nejsou komoditním výrobkem, nejsou jednání založena na cenách, ale na kvalitě. Uživatelé vyžadují konkrétní jakosti superabsorpčních polymerů pro konkrétní použití. Smlouvy jsou proto jednoduše uzavírány s výrobci, kteří nejlépe uspokojí požadavky zákazníků.

(279)

Komise uvedla, že výrobci superabsorpčních polymerů jsou obvykle schopni vyrábět širokou škálu jakostí pro konkrétní použití a že tyto výrobky vyrábějí jak výrobci v Unii, tak korejští výrobci. Odráží se to i ve skutečnosti, že mnoho uživatelů, zejména těch velkých, uplatňuje strategii financování z více zdrojů. Prokazuje to, že běžně neexistuje jen jeden výrobce superabsorpčních polymerů určité jakosti, který nejlépe splňuje požadavky zákazníků, ale existují různí výrobci. Je logické, že uživatelé, jakožto společnosti orientované na zisk, budou v tomto případě zvažovat charakteristické výhody určitého superabsorpčního polymeru nabízeného několika dodavateli, který lze získat nákladově nejefektivnějším způsobem. Liší se to od situace, kdy by uživatelé byli omezeni na výběr nejlevnějšího dodavatele z důvodu kvality nebo technických záležitostí. Komise proto odmítla argument, že jednání nebudou založena na cenách, ale výhradně na kvalitě.

5.2.2. Cenový vzorec ve smlouvách o dodávkách surovin

(280)

Koalice uživatelů tvrdila, že výrobní odvětví Unie utrpělo újmu v důsledku cenového vzorce uplatněného v jejich smlouvách o dodávkách, což znamená, že uložení antidumpingových opatření by nezabránilo poklesu cen výrobců v Unii. Koalice uživatelů měla za to, že ceny superabsorpčních polymerů výrobního odvětví Unie se řídí mechanismem indexace vůči cenám surovin, a tudíž kolísají podle kolísání cen surovin, a to bez ohledu na objem dovozu z dotčené země.

(281)

Kromě toho jak koalice uživatelů, tak společnost LG Chem tvrdily, že mechanismus vzorce cen uplatňovaný ve smlouvách o dodávkách byl dostatečný k tomu, aby dodavatelé superabsorpčních polymerů dosáhli dostatečné úrovně ziskovosti, neboť nárůst a pokles nákladů na suroviny se automaticky projevují v konečné ceně výrobků ze superabsorpčních polymerů.

(282)

Údajné ztráty ziskovosti popsané v podnětu proto nemohly být způsobeny poklesem prodejních cen výrobního odvětví Unie v důsledku snížení cen dovozu z Jižní Koreje, ale spíše zvýšením výrobních nákladů výrobců v Unii.

(283)

Komise analyzovala účinek cenového vzorce na ziskovost. Jedná se o globální standard, podle něhož se kupní smlouvy na prodej superabsorpčních polymerů uzavírají na dobu jednoho roku nebo několika let. V těchto smlouvách je cena superabsorpčních polymerů za určitý měsíc běžně vázána na cenu hlavních surovin v předchozím čtvrtletí. Tento opožděný vliv ceny surovin vede k nižšímu nebo vyššímu ziskovému rozpětí v daném měsíci. Pokud byla cena surovin v předchozím čtvrtletí nižší než v běžném měsíci, ovlivní negativně marži. Zatímco v průběhu času mohou obecně pozitivní účinky kompenzovat negativní účinky, Komise zjistila, že v období šetření byl celkový účinek negativní. Tento účinek byl však natolik malý, že mohl vysvětlit jen velmi malou část ztrát utrpěných výrobním odvětvím Unie. Komise proto dospěla k závěru, že tento činitel nemohl přispět ke zjištěné újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(284)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem tvrdila, že nedošlo ke snížení ani stlačení cen. Společnost LG Chem tvrdila, že cenové vzorce pro superabsorpční polymery, které odrážejí vývoj cen surovin spíše než korejský dovoz, jsou vysvětlením sestupného trendu cen, a proto mají snižující nebo stlačující vliv na ceny na domácím trhu. Komise byla proto konfrontována s jinými skutečnostmi, než je dovoz, které by mohly vysvětlit významné snížení nebo stlačení domácích cen. Kromě toho ceny korejského dovozu a ceny výrobního odvětví Unie sledovaly stejné trendy.

(285)

Komise vzala v úvahu skutečnost, že cenové vzorce pro superabsorpční polymery odrážejí cenový vývoj cen surovin. Tyto vzorce zajišťují, aby zisky výrobců superabsorpčních polymerů dle stávajících kupních smluv uzavřených na určité období nebyly ovlivněny rostoucími cenami surovin. Pokud by cenové vzorce byly jediným vysvětlením klesajícího trendu cen, mělo to vést ke stabilnějšímu ziskovému rozpětí pro evropské výrobce a vyvolat pouze malý cenový účinek, jak je popsáno v 283. bodě odůvodnění, protože ceny jsou spojeny s cenami surovin v předchozím čtvrtletí. Tyto cenové vzorce však nemohou být samy o sobě důvodem cenových trendů při opětovných jednáních nebo v nově sjednaných smlouvách ve srovnání se stávajícími staršími smlouvami.

(286)

Komise proto kromě cenových trendů souvisejících s cenami surovin analyzovala cenové rozdíly, k nimž došlo v posuzovaném období. Během posuzovaného období se ceny výrobního odvětví Unie snížily více než ceny surovin. Právě tento dodatečný pokles prodejních cen způsobil újmu, neboť nebyl z hlediska zisku neutrální. Skutečnost, že ceny korejského dovozu a ceny výrobního odvětví Unie sledovaly trendy stejným směrem a v různé míře, není v rozporu se skutečností, že kromě trendu způsobeného cenami surovin, který byl z hlediska zisku neutrální, existoval trend, který převažoval. Komise proto odmítla argument, že nezohlednila faktor vysvětlující stlačení cen.

(287)

Společnost LG Chem dále tvrdila, že pokles cen na domácím trhu nevyplývá z poklesu pevné složky v kupních smlouvách na prodej superabsorpčních polymerů, ale spíše z poklesu proměnlivé složky, která odráží změny cen surovin C3 a NaOH. Společnost LG Chem tvrdila, že většina poklesu cen výrobního odvětví Unie mezi lety 2017 a 2020 byla způsobena cenami C3 a NaOH, které se ve stejném období snížily o 18 %, zatímco prvek fixní ceny se podle výpočtů společnosti LG Chem ve stejném období snížil pouze o 12 %. Společnost LG Chem rovněž tvrdila, že ziskovost výrobců v Unii na trhu Unie korelovala se ziskovostí na vývozních trzích výrobců v Unii, což je další známkou toho, že odpovědnost nesou vnější prvky ovlivňující globální trhy se superabsorpčními polymery, konkrétně cenový vzorec superabsorpčních polymerů a omezení nákladů.

(288)

Jak bylo uvedeno výše, Komise vzala v úvahu skutečnost, že změny v surovinách ovlivňují prodejní cenu. Cenové vzorce však propojují prodejní cenu přesně za účelem zachování stabilní úrovně zisku a zachování neutrality změn v oblasti surovin, pokud jde o ziskové rozpětí. Změny pevné částky ve vzorci cen, pokud jde o nové smlouvy nebo opětovná jednání, jsou proto prvkem, který ovlivňuje ziskovost výrobního odvětví Unie. Pokud by došlo pouze ke změnám způsobeným cenami surovin, pak by úroveň ziskovosti během posuzovaného období byla stabilnější. Prokazuje to, že příčinou poklesu ziskovosti je cenový tlak korejských dovozů na jednání o cenovém prvku smlouvy, a nikoli měnící se ceny surovin. Skutečnost, že k cenovému tlaku dochází souběžně i na vývozních trzích, není v rozporu s analýzou provedenou s ohledem na trh Unie. Komise proto toto tvrzení zamítla.

5.2.3. Dovoz ze třetích zemí

(289)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Dovoz z třetích zemí

Země		2017	2018	2019	Období šetření
Japonsko	Objem (v tunách)	[85 000 – 95 000 ]	[60 000 – 70 000 ]	[45 000 – 55 000 ]	[105 000 – 115 000 ]
	Index	100	72	47	122
	Podíl na trhu	[11 až 15 %]	[8 až 11 %]	[5 až 8 %]	[14 až 18 %]
	Index	100	73	54	122
	Průměrná cena (v EUR/t)	[1 200 – 1 500 ]	[1 200 – 1 500 ]	[1 200 – 1 500 ]	[1 000 – 1 300 ]
	Index	100	101	105	87
Turecko	Objem (v tunách)	43 571	46 929	52 626	54 537
	Index	100	108	121	125
	Podíl na trhu	[6 až 8 %]	[6 až 8 %]	[7 až 9 %]	[7 až 9 %]
	Index	100	108	121	125
	Průměrná cena (v EUR/t)	1 140	1 155	1 088	981
	Index	100	101	96	86
USA	Objem (v tunách)	40 494	34 952	30 911	30 952
	Index	100	87	77	76
	Podíl na trhu	[5 až 7 %]	[4 až 6 %]	[4 až 6 %]	[4 až 6 %]
	Index	100	88	75	75
	Průměrná cena (v EUR/t)	3 646	3 936	4 522	4 431
	Index	100	108	124	122
Jiné třetí země	Objem (v tunách)	32 587	29 109	29 046	28 594
	Index	100	89	89	88
	Podíl na trhu	[4 až 6 %]	[3 až 5 %]	[3 až 5 %]	[3 až 5 %]
	Index	100	90	89	88
	Průměrná cena (v EUR/t)	3 407	3 176	3 070	3 149
	Index	100	93	90	92
Zdroj: Eurostat, japonské údaje upravené o důvěrné informace o trhu.

(290)

Zatímco dovoz z Japonska se nejprve mezi lety 2017 a 2018 snížil o 28 % a mezi lety 2018 a 2019 o 25 %, v období šetření výrazně vzrostl o 75 %. Dovoz z Japonska uskutečňoval jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku, společnost Nippon Shokubai Europe, která kromě své vlastní výroby provádí druhotný prodej superabsorpčních polymerů vyráběných její mateřskou společností Nippon Shokubai Japan (dále jen „Nippon Shokubai“). Do roku 2019 se společnost Nippon Shokubai řídila strategií snižování japonského dovozu ve prospěch své evropské výroby, což se odráželo ve vyšším objemu výroby a vyšších investicích, které vedly k výraznému zvýšení evropské kapacity v roce 2018. V průběhu času však byla společnost Nippon Shokubai Europe stále častěji konfrontována s odběrateli, kteří požadovali nižší ceny v důsledku tlaku levného jihokorejského dovozu. Od období šetření proto společnost Nippon Shokubai svou strategii upravila.

(291)

Aby mohla společnost Nippon Shokubai Europe nadále konkurovat jihokorejskému dovozu a neztratila objem prodeje v Evropě, zvýšila objem druhotného prodeje superabsorpčních polymerů vyráběných v Japonsku.

(292)

Zatímco ceny japonského a jihokorejského dovozu celkově sledovaly do značné míry podobný trend (podobně jako ceny výrobního odvětví Unie), existuje jedna významná výjimka: ceny jihokorejského dovozu vykázaly v roce 2019 významný pokles, zatímco japonské ceny stále rostly a ceny výrobního odvětví Unie zůstaly téměř stabilní. Tento stav nebyl udržitelný, a v důsledku toho muselo japonské výrobní odvětví i výrobní odvětví Unie následovat tento trend a v období šetření své ceny výrazně snížit.

(293)

Významný je rovněž vývoj podílů na trhu. Korejská republika během celého posuzovaného období zvýšila svůj podíl na trhu o 4 procentní body. Naproti tomu japonský dovoz nejprve v letech 2018 a 2019 výrazně poklesl, přičemž v období šetření se zvýšil, a to jen v důsledku cenového tlaku ze strany jihokorejského dovozu, což způsobilo, že evropská výroba nebyla zisková. V důsledku toho byla množství dovezená z Japonska během období šetření vyšší než množství dovezená na začátku období šetření újmy, přičemž podíl Japonska na trhu se během celého období újmy zvýšil o 20 %.

(294)

Ve spisu nejsou k dispozici žádné důkazy, které by naznačovaly, že japonský dovoz byl dumpingový. V důsledku toho byl účinek jihokorejského vývozu během posuzovaného období podstatně vyšší, a to bez ohledu na to, zda dovoz z Japonska mohl přispět k újmě ostatních výrobců v Unii, a to v důsledku nižší ceny a vyššího nárůstu objemu během tohoto období.

(295)

Společnost Nippon Shokubai Europe měla navíc i nadále ztráty z prodeje superabsorpčních polymerů vyrobených v Evropě.

(296)

Dovoz z Turecka se v posuzovaném období zvýšil o 25 %. Jeho tržní podíl v tomto období vzrostl z [6 až 8 %] na [7 až 9 %]. Průměrná cena tohoto dovozu sledovala stejný trend jako cena z Korejské republiky, přestože byla od roku 2018 až do období šetření stanovena na nižší úrovni. Během období šetření se podbízela jihokorejským cenám o 3 % a cenám výrobního odvětví Unie o 14 %. Turecký dovoz by proto měl být považován za činitel přispívající k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(297)

Avšak vzhledem k tomu, že objem tohoto dovozu představoval vždy méně než polovinu dovozu z Korejské republiky, je zřejmé, že dovoz z Korejské republiky byl významnějším činitelem příčinné souvislosti.

(298)

Objem dovozu i podíl USA na trhu se během posuzovaného období snížil o 24 %. Zároveň jeho průměrná cena vzrostla o 22 %. Americký dovoz tedy nemohl přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie během tohoto období.

(299)

Po poskytnutí konečných informací požádala společnost LG Chem o poskytnutí dodatečných informací týkajících se metodiky použité ke stanovení objemu a hodnoty dovozu z Koreje a Japonska. Komise v dodatečných informacích ze dne 8. února 2022 objasnila, že pro dovoz ze třetích zemí byly použity údaje Eurostatu o dovozu založené na kódech KN. V případě Japonska byly informace Eurostatu pro kód KN 3906 90 90 týkající se Japonska ověřeny s důvěrnými informacemi ve spisu k dané věci. Jak je vysvětleno v 195. bodě odůvodnění obecného informačního dokumentu, dovoz z Japonska uskutečnil jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku. Vzhledem k tomu, že údaje pocházejí od jednoho výrobce, jsou důvěrné. Komise poskytla pro Koreu upravené údaje, jak je uvedeno ve 159. až 163. bodě odůvodnění.

(300)

Pokud jde o připomínku společnosti LG Chem, že rozpětí stanovená pro japonský dovoz neumožňují řádné srovnání s korejským dovozem ani s cenami výrobního odvětví Unie, Komise poukázala na skutečnost, že údaje jsou důvěrné a užší rozpětí by nezajistila důvěrnost údajů.

(301)

Společnost LG Chem rovněž tvrdila, že újma byla způsobena především japonským dovozem. Na podporu svého tvrzení společnost LG Chem uvedla, že v době svého vrcholu v roce 2019 nebránil korejský dovoz výrobnímu odvětví Unie ve zvýšení pevné složky jeho ceny. Pevná složka se snížila až v roce 2020, kdy korejský dovoz poklesl, ale ceny výrobního odvětví Unie klesly ještě více, aby následovaly pokles cen dovozu z Japonska.

(302)

Argument společnosti LG Chem pouze poukazuje na izolované srovnání let 2019 a 2020. Nebere však v úvahu skutečnost, že smlouvy na superabsorpční polymery jsou pravidelně sjednávány na nejméně jeden rok, ale také jako víceleté smlouvy, a jednání o cenách se pravidelně konají v roce předcházejícím začátku smlouvy. To znamená, že ceny smluv začínajících v roce 2020 byly sjednány v roce 2019 a víceleté smlouvy začínající v roce 2019 byly sjednány již v roce 2018.

(303)

Dovoz z Japonska se však v roce 2018 snížil o 28 % a v roce 2019 dokonce o 57 % ve srovnání s rokem 2017. V roce 2019 také objem dovozu z Japonska nepředstavuje ani na horní hranici rozpětí uvedeného v tabulce 11 ani polovinu dovozu z Koreje ve stejném období. Ze srovnání dovozu z Japonska uvedeného ve 113. bodě odůvodnění podnětu za období od července 2019 do června 2020 [63 000 – 67 000 tun] s dovozem za celý rok 2020 uvedeným v tabulce 11 [105 000 – 115 000 tun] je dále patrné, že k nárůstu japonského dovozu došlo většinou až od druhé poloviny roku 2020.

(304)

Je proto velmi nepravděpodobné, že zvýšení japonského dovozu v roce 2020 mělo vliv na jednání o cenách prodeje v roce 2020, ale je spíše logické, že se případný dodatečný vliv japonského dovozu v roce 2020 projeví až od roku 2021. Na rozdíl od toho, jak připouští společnost LG Chem, korejský dovoz v roce 2018 výrazně vzrostl a v roce 2019 dosáhl s nárůstem o 38 % svého maxima, což jsou dva roky, kdy probíhala většina jednání o cenách pro rok 2020. Skutečnost, že japonský dovoz se podstatně zvýšil až ve druhé polovině roku 2020, ukazuje, že tento dovoz je reakcí na cenový tlak vyvíjený korejským dovozem, jak je zdůrazněno v 291. bodě odůvodnění výše. Komise proto zamítla tvrzení, že zvýšení dovozu z Japonska, k němuž došlo v roce 2020, je příčinným faktorem stlačení cen na trhu Unie v roce 2020.

(305)

Společnost LG Chem dále tvrdila, že ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku sledovaly ceny dovozu z Japonska, a nikoli z Koreje.

(306)

Společnost LG Chem neprokázala korelaci mezi cenami výrobců v Unii a japonskými dovozními cenami. Mezi lety 2017 a 2018 se ceny výrobců v Unii a ceny dovozu z Koreje zvýšily o podobné procento, zatímco japonské dovozní ceny se zvýšily pouze nepatrně. Mezi lety 2018 a 2019 ceny dovozu z Japonska jasně vzrostly o 4 procentní body, zatímco ceny výrobců v Unii stejně jako korejské dovozní ceny klesly. Pouze od roku 2019 do období šetření existuje jasná korelace, což naznačuje, že jak výrobci v Unii, tak japonský dovoz byli v roce 2019 pod cenovým tlakem rekordního korejského dovozu.

(307)

Společnost LG Chem rovněž tvrdila, že společnost NSE nepřizpůsobila svou strategii, neboť v období šetření udržovala stabilní prodej v Unii, a to nad rámec významného dovozu z Japonska. Kromě toho podle společnosti LG Chem nelze dodavatele změnit ze dne na den z důvodu zdlouhavého procesu získávání uživatelů. Společnost NSE zavedla dlouhodobou predátorskou strategii s cílem zásobovat trh Unie z japonských i unijních továren, a to zvýšením kapacit v Unii a zvýšením prodeje na úkor ostatních výrobců v Unii.

(308)

Komise uvedla, že dovoz z Japonska, včetně dovozu společnosti NSE, se od roku 2017 do roku 2019 podstatně snížil a zvýšil se až v období šetření. To prokazuje, že došlo k přizpůsobení strategie s cílem nahradit další prodej japonského dovozu místní výrobou v EU. Japonský dovoz se na konci roku 2020 zvýšil až v reakci na konkurenci levného korejského dovozu. K těmto přizpůsobením může rychleji dojít mezi dceřinými společnostmi nadnárodní skupiny, přičemž na straně uživatele je zapotřebí kratší doba na přizpůsobení. Je to rovněž v souladu se skutečností, že dovoz z Japonska klesl, zatímco výrobní kapacity v Unii se zvýšily. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(309)

Společnost LG Chem dále tvrdila, že Komise pravděpodobně podcenila podíl Japonska na trhu tím, že nezohlednila jiné japonské dodavatele, například společnost Sumitomo Seika.

(310)

Komise provedla křížovou kontrolu údajů Eurostatu s dostupnými údaji ve spisu, včetně informací poskytnutých uživateli. Ze spisu nevyplývá, že by dovoz jiných japonských dodavatelů byl podhodnocen. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(311)

A konečně, společnost LG Chem tvrdila, že jelikož turecký dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu, měla Komise zajistit, aby poškozující účinky tureckého dovozu byly vyčleněny a nebyly přičítány korejskému dovozu.

(312)

Ve 296. a 297. bodě odůvodnění Komise uvedla, že turecký dovoz se v posuzovaném období ani podstatně nezvýšil, ani jej nelze porovnat v absolutních údajích s korejským dovozem. Tyto argumenty, že Komise přisuzovala účinky tureckého dovozu korejskému dovozu, Komise proto odmítla.

5.2.4. Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(313)

Ve svých připomínkách k zahájení řízení společnost LG Chem požádala Komisi, aby analyzovala, zda k újmě přispělo to, že se výrobní odvětví Unie úmyslně zaměřilo na vývoz.

(314)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

	2017	2018	2019	Období šetření
Objem vývozu (v tunách)	[90 000 – 105 000 ]	[95 000 – 110 000 ]	[115 000 – 130 000 ]	[135 000 – 150 000 ]
Index	100	102	124	145
Průměrná cena (v EUR/t)	[1 000 – 1 300 ]	[1 200 – 1 500 ]	[1 200 – 1 500 ]	[1 000 – 1 300 ]
Index	100	123	118	98
Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(315)

Průměrná cena tohoto vývozu se v roce 2018 nejprve zvýšila o 23 %. Tato úroveň se poté v roce 2019 snížila, přičemž zůstala o 18 % vyšší než úroveň z roku 2017, a dále v období šetření se snížila na úroveň, která byla pod úrovní roku 2017 (–2 %). Průměrná cena tohoto vývozu byla během celého posuzovaného období nižší než cena výrobního odvětví Unie na trhu Unie a zůstala stabilní. Objem vývozu byl trvale nižší než objem, kterého výrobní odvětví Unie dosahovalo na trhu Unie, i když se během posuzovaného období celkově zvýšil o 45 %.

(316)

Vývozní prodejní ceny se vyvíjely více v souladu s vývojem cen surovin během posuzovaného období, a nevykazovaly tak v posuzovaném období stejný rozsah stlačení cen jako prodej na trhu Unie (viz tabulka 5). Navíc vzhledem k tomu, že prodej na vývoz vzrostl, neměl žádné další negativní účinky na fixní náklady na vyrobenou jednotku. Komise proto dospěla k závěru, že vývozní výkonnost významně nepřispěla k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(317)

Vzhledem k volné výrobní kapacitě výrobců v Unii od roku 2018 rovněž nic nenasvědčuje tomu, že by výrobci v Unii měli úmyslnou strategii, že se vzdají podílů na trhu v EU ve prospěch prodeje mimo EU. Volná kapacita by výrobcům v Unii umožnila zvýšit prodej mimo EU, aniž by ztratili podíl na trhu v EU.

(318)

Komise proto odmítla argument, že úmyslné zaměření výrobního odvětví Unie na vývoz přispělo k újmě.

(319)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem tvrdila, že výrobní odvětví Unie nepřišlo o prodeje na trhu Unie, ale byly spíše přesměrovány z trhu Unie na vývozní trhy. Kromě toho společnost LG Chem tvrdila, že v šetření z roku 2007 týkajícím se pentaerythritolu měla Komise za to, že mírné zvýšení objemu vývozu za prodejní ceny nižší než průměrné prodejní ceny na trhu Unie mělo negativní dopad na finanční situaci výrobního odvětví Unie.

(320)

Komise zjistila, že využití kapacity výrobního odvětví Unie během období šetření činilo pouze [78 až 80 %]. To potvrzuje, že výrobní odvětví Unie mohlo zvýšit prodej na vývoz i bez toho, aby na trhu Unie prodávalo méně. Na rozdíl od šetření týkajícího se pentaerythritolu, jak je popsáno v 316. bodě odůvodnění, zvýšený prodej na vývoz tedy významně nepřispěl k podstatné újmě.

(321)

Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

5.2.5. Pandemie COVID-19

(322)

Společnost LG Chem rovněž tvrdila, že hospodářský útlum v důsledku pandemie COVID-19 by měl být zohledněn jako činitel, který mohl v období od poloviny roku 2019 do roku 2020 potenciálně způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie. Požádala Komisi, aby prošetřila, do jaké míry tento činitel přispěl ke stavu újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(323)

Superabsorpční polymery se používají především pro základní hygienické potřeby, a proto nebyly pandemií COVID-19 negativně ovlivněny. Zatímco na začátku roku 2020 vedly obavy na trhu ke zvýšené poptávce po hygienických výrobcích, a tím i po superabsorpčních polymerech, poptávka se v průběhu roku vyrovnala. V důsledku pandemie rovněž nedošlo k žádným významným přerušením výroby. U výrobců superabsorpčních polymerů nebyl zaznamenán žádný jiný negativní dopad pandemie COVID-19. Komise proto zamítla argument, že pandemie COVID-19 přispěla k újmě.

5.2.6. Újma způsobená náklady na zvýšení kapacity

(324)

Koalice uživatelů a společnost LG Chem dále tvrdily, že ztráty ziskovosti uváděné výrobním odvětvím Unie v podnětu by mohly být spíše důsledkem mimořádných výdajů než běžných obchodních úvah. Tvrdily, že investice výrobního odvětví Unie do nových kapacit – již popsané ve 205. bodě odůvodnění – mohly v tomto ohledu hrát roli tím, že by zvýšily výrobní náklady.

(325)

Společnost LG Chem dodala, že tyto mimořádné výdaje by mohly rovněž souviset s investicemi výrobního odvětví Unie do vývoje nových technologií, které – podobně jako investice do výrobní kapacity – přispěly ke zvýšení výrobních nákladů.

(326)

Komise uvedla, že je součástí běžné obchodní činnosti, že výrobci superabsorpčních polymerů investují do nových výrobních zařízení, zejména v situaci, kdy je kapacita téměř plně využita, k čemuž došlo na začátku posuzovaného období. Zvýšení kapacity rovněž nemělo nepřiměřený rozsah, zejména s ohledem na efektivitu výroby spojenou s vyšší kapacitou. Kromě toho Komise požádala výrobce v Unii zařazené do vzorku, aby z ukazatelů újmy vyloučili jakýkoli mimořádný účinek znehodnocení nebo mimořádného odpisu.

(327)

Komise proto zamítla tvrzení, že náklady na zvýšení kapacity přispěly k újmě.

5.2.7. Významné náklady na výzkum a vývoj

(328)

Společnost LG Chem tvrdila, že se výrobci v Unii zaměřili na vývoj nových materiálů, což znamená značné náklady na výzkum a vývoj, které rovněž nutně ve značné míře zvýšily náklady.

(329)

Součástí běžné obchodní činnosti je, že výrobci superabsorpčních polymerů investují do vývoje nových druhů superabsorpčních polymerů. Společnost LG Chem rovněž pravidelně investuje do vývoje nových druhů superabsorpčních polymerů a výslovně zdůraznila význam těchto investic v souvislosti se specializovanými superabsorpčními polymery. Skutečnost, že výzkum a vývoj vytváří náklady, je proto obvyklou součástí obchodní činnosti. Během ověřování výrobců v Unii zařazených do vzorku nebyly zjištěny nepřiměřeně vysoké náklady na výzkum a vývoj.

(330)

Komise proto zamítla tvrzení, že náklady na výzkum a vývoj přispěly k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

5.2.8. Globální jednání o cenách

(331)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem tvrdila, že u malého počtu globálních kupujících jsou ceny stanoveny na globální úrovni, a nikoli na základě individuálních trendů na trhu Unie.

(332)

Za prvé, nikoliv všichni uživatelé superabsorpčních polymerů působí na globální úrovni, jak prokázali různí uživatelé, kteří se v rámci řízení přihlásili a mají celou svou výrobu v Unii. Společnost LG Chem ve svém argumentu podrobně neuvedla ani nedoložila, na jaký podíl prodeje v Unii se vztahuje zásada jednání o globálních cenách. Za druhé, i v případech, kdy jsou ceny sjednávány na globální úrovni, tato jednání o cenách nutně zohledňují cenovou úroveň na trhu Unie. Žádný globální hráč by neplatil vyšší globální cenu, pokud by byla možná levnější dodávka na trhu Unie. Zároveň platí, že pokud dodavatel v rámci globální smlouvy souhlasí s tím, že zásobí Unii za dumpingové ceny působící újmu, pak globální smlouva není důvodem takového dumpingu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

5.3. Závěr ohledně příčinných souvislostí

(333)

Srovnání situace dovozu se situací výrobního odvětví Unie na začátku a na konci posuzovaného období jasně ukazuje podstatné zvýšení dovozu z dotčené země a zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Konkrétně se situace výrazně zhoršila v letech 2019 a 2020. Jihokorejské ceny se v roce 2019 významně snížily, zatímco výrobní odvětví Unie (a Japonsko) si své cenové úrovně zachovalo. Bylo to však na úkor jejich objemu prodeje, neboť Korejská republika svůj prodej výrazně zvýšila. V reakci na to následovalo výrobní odvětví Unie cenový trend stanovený Korejskou republikou a v roce 2020 snížilo své prodejní ceny, ale nadále ztrácelo významná množství prodejů na trhu. Dumpingový dovoz z Korejské republiky způsobil výrobnímu odvětví Unie od roku 2017 podstatnou újmu z důvodu masivního proniknutí na trh na úkor výrobního odvětví Unie. Pokud jde o ceny, rostoucí podíl dovozu na trhu se setrvale podbízel cenám výrobního odvětví Unie, vytvářel značný cenový tlak a bránil růstu tržních cen v souladu se zvýšením nákladů na suroviny, což bylo nezbytné k tomu, aby výrobní odvětví Unie dosáhlo přiměřené úrovně zisku.

(334)

K pozorované újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie nepřispěly jiné činitele, například ztráty objemu prodeje a přesuny ke specializovaným superabsorpčním polymerům či kolísání cen surovin.

(335)

Dovoz z Japonska a Turecka měl na výrobní odvětví omezený dopad. Dovoz z Turecka se uskutečňoval za ceny podobné cenám jihokorejského dovozu, ale v mnohem nižších objemech, a tudíž neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Stejně tak japonský dovoz neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie. Tento dovoz se během posuzovaného období snížil a jen v období šetření se podstatně zvýšil. Dovoz z Japonska si však udržel vyšší úroveň cen než dovoz z Jižní Koreje. Hlavním důvodem, proč výrobní odvětví Unie přišlo o prodeje a nemohlo zvýšit své ceny v souladu se svými výrobními náklady, je jihokorejský dovoz za ceny mnohem nižší než ceny výrobního odvětví Unie, což vedlo k výrazným ztrátám ziskovosti.

(336)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že podstatná újma výrobnímu odvětví Unie byla způsobena dumpingovým dovozem z dotčené země, zatímco jiné činitele, posuzované jednotlivě nebo společně, příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou neoslabily.

(337)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Újma je zřejmá ve vývoji výroby, využití kapacity, objemu prodeje na trhu Unie, podílu na trhu, zaměstnanosti, průměrné jednotkové prodejní ceně na trhu Unie, výrobních nákladech, konečném stavu zásob, ziskovosti a návratnosti investic, s ohledem na vývoj objemu a cen jihokorejského dovozu (v absolutní hodnotě i ve srovnání s ostatními účastníky trhu).

6. ZÁJEM UNIE

(338)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie a zájmu uživatelů. Jelikož se výrobek většinou prodává přímo odběrateli, řízení se neúčastnili žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení.

6.1. Zájem výrobního odvětví Unie

(339)

Uložení opatření zlepší tržní podmínky pro výrobce v Unii, kteří budou schopni zlepšit své konkurenční postavení na trhu, a získat zpět ztracený objem prodeje a podíl na trhu. Vzhledem k tomu, že by byl odstraněn cenový tlak ze strany nespravedlivého dovozu, bude výrobní odvětví Unie schopno zvýšit své prodejní ceny a dosáhnout udržitelné ziskovosti.

(340)

Neexistence opatření by měla významné negativní účinky na výrobní odvětví Unie, neboť dovoz by nadále rostl a vedl k dalšímu stlačení cen v Unii. Tato skutečnost by měla negativní dopad na výrobu a objem prodeje výrobního odvětví Unie, jakož i na jeho podíl na trhu. To by naopak negativně ovlivnilo finanční ukazatele výrobního odvětví Unie, a zejména by se již tak ztrátová situace dále zhoršila, s negativními důsledky pro investice a zaměstnanost v Unii.

(341)

Uložení opatření by proto bylo jednoznačně v zájmu výrobního odvětví Unie.

6.2. Zájem uživatelů

(342)

V rámci šetření se přihlásilo několik uživatelů, ale pouze dva z nich poskytli odpověď na dotazník. Oba převážně vyrábějí výrobky zdravotní péče pro dospělé. Odpověď obou uživatelů byla značně nedostatečná a pouze jedna ze společností odpověděla na žádost Komise o poskytnutí dodatečných informací ve stanovené lhůtě, přičemž odpověď byla i tak nedostatečná. V důsledku toho nebyla Komise u jednoho z uživatelů schopna vůbec posoudit dopad antidumpingových cel. U druhého uživatele byla Komise navzdory neúplné odpovědi na dotazník schopna odhadnout dopad opatření. U této společnosti představovaly superabsorpční polymery [5 až 15 %] jejích výrobních nákladů, ale pouze přibližně jedna třetina těchto superabsorpčních polymerů pocházela z jihokorejských dodávek. Společnost rovněž prokázala, že v případě důležitých klíčových trhů brání víceleté smlouvy s odvětvím veřejného zdravotnictví a pojišťovnami přenesení dodatečných výrobních nákladů. Společnost rovněž poskytla důkazy o různých zemích, které snížily náklady ve zdravotnictví, čímž vyvíjely tlak na společnost, aby snížila své prodejní ceny. Navzdory těmto problémům, a zejména snížení nákladů v odvětví veřejného zdraví, které ovlivnilo prodej u uživatelů, vykázala společnost zdravý zisk ve výši [10 až 20 %]. Komise proto dospěla k závěru, že opatření ve výši 14,7 % [5 až 15 %] jejích výrobních nákladů by mohla být absorbována nebo alespoň přenesena na spotřebitele.

(343)

Čtyři další uživatelé, včetně společností Procter & Gamble, FATER a Essity, jakož i koalice uživatelů sestávající ze čtyř uživatelů, předložili své argumenty během slyšení a předkládání podání. Všichni uživatelé se důrazně postavili proti opatřením.

(344)

Společnost Procter & Gamble tvrdila, že přístup ke všem dodavatelům superabsorpčních polymerů, včetně jihokorejských dodavatelů, má zásadní význam pro zachování strategie více zdrojů dodávek s cílem zajistit stabilitu dodávek, zejména v případě specializovaných superabsorpčních polymerů, které nemohou vyrábět všichni výrobci superabsorpčních polymerů. Kapacita výrobců v Unii pro výrobu specifických superabsorpčních polymerů 8. generace dle požadavků společnosti Procter & Gamble nestačí k zajištění požadovaného objemu. Pokud by společnost Procter & Gamble byla nucena používat jiné superabsorpční polymery, které nesplňují specifikace 8. generace, mohlo by to vést k významným nákladům na úpravu obalů, přepravu a mělo by to negativní dopad na životní prostředí kvůli zvýšenému množství odpadu. Kromě toho bude změna superabsorpčních polymerů vyžadovat proces přizpůsobení v délce nejméně šesti měsíců.

(345)

Společnost FATER předložila podobné argumenty týkající se stability nabídky a nedostatečné výrobní kapacity pro superabsorpční polymery 8. a 9. generace a požadovaného období přizpůsobení v délce šesti až devíti měsíců. Společnost FATER odhadla negativní dopad na společnost v případě, že by musela použít jiné typy superabsorpčních polymerů, které povedou k destandardizaci a způsobí dodatečné náklady ve výši sedmimístné částky v EUR.

(346)

Třetí uživatel předložil podobné argumenty týkající se stability nabídky, nákladů na přizpůsobení se změně superabsorpčních polymerů a dopadu na životní prostředí.

(347)

Koalice uživatelů i další uživatel naznačili, že vzhledem k riziku, že jeden z výrobců v Unii uvažuje o prodeji svého podnikání v oblasti superabsorpčních polymerů, by uložení antidumpingových opatření posílilo duopol a ohrozilo hospodářskou soutěž na trhu Unie.

(348)

Spolupracující vyvážející výrobce se rovněž vyjádřil k riziku, že by antidumpingová opatření mohla narušit spravedlivou hospodářskou soutěž na trhu Unie.

(349)

Podobná tvrzení vznesl jiný uživatel superabsorpčních polymerů, společnost Essity. Tvrdila, že bez hrozby konkurence by výrobní odvětví Unie mělo malou motivaci diverzifikovat svou výrobu a vyvíjet nová řešení, která by uspokojila vyvíjející se potřeby odběratelů, což by bránilo úsilí společnosti Essity o diverzifikaci a způsobilo by, že bude závislá jen na několika málo výrobcích v Unii.

(350)

Komise se domnívá, že koalice uživatelů neposkytla dostatečné důkazy na podporu svých tvrzení o možnosti, že v případě uložení antidumpingových cel by se trh Unie stal duopolem. Koalice zejména nezvážila, že dumpingový dovoz a způsobený pokles ziskovosti výrobního odvětví Unie nemusí zvýšit riziko odchodu jednoho výrobce z trhu v Unii.

(351)

Informace shromážděné během šetření navíc neodhalily žádné důkazy o praktikách narušujících hospodářskou soutěž ze strany výrobního odvětví Unie. Naopak byly shromážděny konkrétní důkazy o tom, že výrobní odvětví je schopno a ochotno dodávat jakémukoli uživateli dotčeného výrobku.

(352)

Komise dospěla k závěru, že opatření zvýší výrobní náklady uživatelů a nejsou v zájmu uživatelů. Vzhledem k tomu, že zamýšlená výše cel nebude mít omezující účinek, jelikož superabsorpční polymery představují pouze [5 až 15 %] výrobních nákladů plen pro dospělé nebo děti, dospěla Komise k závěru, že zájem uživatelů o přístup ke všem světovým dodavatelům superabsorpčních polymerů bez cel nepřevažuje nad zájmem výrobního odvětví Unie o ochranu před dumpingovým dovozem.

(353)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací nesouhlasily společnosti P&G a Fater s tvrzením v 351. bodě odůvodnění, pokud jde o schopnost výrobního odvětví Unie zásobovat jakéhokoli uživatele dotčeného výrobku. Tvrdily, že výrobní odvětví Unie není schopno dodat požadovaná množství superabsorpčních polymerů 8. a 9. generace, protože pro tento konkrétní výrobek ze superabsorpčních polymerů postrádá výrobní kapacitu.

(354)

Podobná tvrzení vznesla koalice H ve svém podání po poskytnutí informací. Rovněž nesouhlasila se závěrem Komise ohledně schopnosti výrobního odvětví Unie zásobovat jakéhokoli uživatele dotčeného výrobku. Tvrdila a poskytla důkazy, že uživatelé superabsorpčních polymerů systematicky zakoušejí narušení dodavatelského řetězce na trhu Unie a nejsou schopni zajistit kvalitu a množství superabsorpčních polymerů potřebné pro jejich výrobu. Koalice dospěla k závěru, že vzhledem ke stávajícím narušením dodavatelského řetězce by výrobní odvětví Unie nebylo schopno kompenzovat ztrátu konkurenceschopného dovozu superabsorpčních polymerů ze zemí mimo EU.

(355)

Důkazy předložené společnostmi P&G, Fater a koalicí H k prokázání nedostatku dodávek se většinou týkají období po období šetření, ale také druhého a třetího čtvrtletí období šetření. Z důkazů předložených pro období šetření vyplývá, že v období od března do června 2020 došlo k dočasnému dopadu omezení volného pohybu osob v souvislosti s pandemií COVID-19 na jednoho z evropských dodavatelů. Údaje však rovněž ukázaly, že se jednalo o dočasnou a výjimečnou situaci, neboť dodávky se po skončení omezení volného pohybu rychle obnovily. Kromě toho údaje neprokázaly stejné obtíže u celého výrobního odvětví EU. Údaje naopak naznačují, že nedostatek dodávek jednoho výrobce v Unii byl částečně zmírněn zvýšením dodávek od jiných výrobců v Unii (v kombinaci s dovozem ze zemí mimo EU). Komise proto dospěla k závěru, že během období šetření nebyly k dispozici dostatečné důkazy, které by umožnily dospět k závěru, že výrobní odvětví EU by nebylo za běžných obchodních podmínek schopno zásobovat dotčené uživatele.

(356)

Všechny zbývající důkazy se týkaly období po období šetření, které bylo ovlivněno narušením dodávek ze zámoří a celosvětovým nedostatkem dopravy způsobeným pandemií COVID-19, což vedlo ke zvýšení poptávky po evropských superabsorpčních polymerech. Jednalo se však o dočasné a nikoli strukturální jevy, u nichž se očekávalo, že vymizí, neboť dodavatelské řetězce se přizpůsobovaly dopadu pandemie COVID-19. Jak tvrdili různí uživatelé, přizpůsobení novému dodavateli totiž často nemůže proběhnout okamžitě a smlouvy o dodávkách jsou běžně uzavírány na dobu nejméně jednoho roku. Tato struktura dlouhodobých smluv poskytuje výrobnímu odvětví Unie určitý čas na to, aby se přizpůsobilo, zejména s ohledem na jeho prokázanou schopnost provádět podstatné investice. Podpůrné důkazy poskytnuté koalicí H navíc neukazují na žádné významné strukturální problémy ovlivňující schopnost nebo ochotu evropských výrobců dodávat za běžných tržních podmínek. Například e-maily týkající se společnosti Nippon Shokubai pouze zdůraznily problémy týkající se dodávek z japonské továrny, a nikoli z evropské továrny. Všechny důkazy předložené v souvislosti se společností BASF se týkaly pouze neočekávaného a dočasného problému souvisejícího s jedinou jakostí superabsorpčních polymerů. Stejně tak důkazy týkající se dalších dvou evropských výrobců neodhalily žádné strukturální problémy s dodávkami.

(357)

Pokud jde o společnost P&G, Komise netvrdila, že výrobci v Unii nemohou vyrábět superabsorpční polymery 8. a 9. generace, ale pouze že výrobní kapacity, které jsou v současné době přizpůsobeny a vyhrazeny pro tento superabsorpční polymer, nejsou dostatečné pro poptávku společnosti P&G. Výrobní odvětví Unie však prokázalo během období šetření ochotu investovat, což naznačuje, že stávající volnou kapacitu lze v případě potřeby upravit nebo rozšířit. Komise proto odmítla tvrzení, že nezohlednila důkazy poskytnuté společností P&G, Fater a koalicí H.

(358)

Společnosti P&G a Fater dále tvrdily, že Komise nedoložila, které „konkrétní důkazy“ byly shromážděny, aby dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie je schopno a ochotno dodávat jakémukoli uživateli dotčeného výrobku, jak je uvedeno v 351. bodě odůvodnění. Podobná tvrzení vznesla koalice H ve svém podání po poskytnutí informací.

(359)

Komise objasňuje, že shromážděné konkrétní důkazy se týkají volných kapacit, investic s cílem přizpůsobit se potřebám nových klientů a přijetí nových klientů.

(360)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem tvrdila, že situace v oblasti dodávek se od roku 2020 změnila, včetně cen a dostupnosti dodávek superabsorpčních polymerů v Unii, a podpořila tvrzení předložená společností P&G a dalšími uživateli. Společnost LG Chem rovněž tvrdí, že cena superabsorpčních polymerů roste, neboť se zvyšují ceny propylenu a hydroxidu sodného. Komise zohlednila skutečnost, že uživatelé poskytli důkazy o tom, že pandemie COVID-19 a z toho vyplývající nedostatek dopravy v zámoří způsobil dočasný nedostatek v dodávkách superabsorpčních polymerů a vedl ke zvýšení cen. Komise se však domnívala, že se jedná pouze o dočasnou změnu (viz 355. bod odůvodnění). Kromě toho zvýšení cen superabsorpčních polymerů v důsledku nárůstu cen surovin pravděpodobně v dlouhodobém horizontu nezlepší ziskovost výrobního odvětví Unie. Komise se proto domnívala, že dočasný nedostatek dodávek neovlivnil zájem Unie na uložení opatření proti zjištěnému dumpingu působícímu újmu.

(361)

Koalice H ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací s metodikou Komise nesouhlasila. Zejména uvedla, že závěry o zájmu Unie vycházejí z omezených a nepřesných informací, které Komise ve 342. bodě odůvodnění označila za nedostatečné.

(362)

Koalice H dále nesouhlasila se závěrem Komise uvedeným v 352. bodě odůvodnění, podle něhož superabsorpční polymer představuje [5 až 15 %] nákladů na výrobu plen pro dospělé nebo děti. Tvrdila a poskytla důkazy o tom, že náklady na superabsorpční polymery tvořily až [20 až 30 %] celkových výrobních nákladů.

(363)

Rovněž tvrdila, že Komise založila svůj závěr na údajích poskytnutých pouze jedním uživatelem, a proto nezohlednila předložené důkazy o obtížích spojených s přenesením dodatečné zátěže cel na zákazníky koalice H. Zejména bylo vysvětleno, že uživatelé superabsorpčních polymerů by obvykle nebyli schopni přenést zvýšení cen na své zákazníky, a to z různých důvodů, jako jsou například dlouhodobé smlouvy, silná konkurence ze strany konkurentů ze zemí mimo EU a cenová citlivost zákazníků.

(364)

Při posuzování všech dokumentů předložených všemi zúčastněnými stranami Komise nezaložila své posouzení na omezených a nepřesných informacích. V rozsahu, v jakém zúčastněné strany spolupracovaly, Komise poskytnuté informace ověřila. Toto ověření zahrnovalo procentní podíl superabsorpčních polymerů na nákladech na výrobu hygienických výrobků pro děti a dospělé. Komise proto tato tvrzení koalice H zamítla.

(365)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost Kimberly-Clark tvrdila, že ceny superabsorpčních polymerů na trhu Unie jsou do značné míry ovlivněny inflací u výrobních nákladů, a nikoli dovozem z Koreje. Tvrdila, že ceny superabsorpčních polymerů absorbovaly v průběhu roku 2021 dopad inflace na komodity, distribuci, náklady práce a náklady na energii, v důsledku čehož ceny superabsorpčních polymerů vzrostly. Závěrem společnost Kimberly-Clark tvrdila, že antidumpingová opatření dále zhorší trend zvyšování cen jak pro následné uživatele, tak pro konečné odběratele výrobků, včetně superabsorpčních polymerů.

(366)

V reakci na to Komise uvedla, že společnost Kimberly-Clark správně poukázala na to, že výrobci superabsorpčních polymerů v Unii absorbují zvýšení výrobních nákladů, neboť nejsou schopni odpovídajícím způsobem zvýšit své prodejní ceny. Pouze to však prokázalo cenový tlak na trh a skutečnost, že výrobci nemohli přenést zvýšené výrobní náklady na své zákazníky. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(367)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost Kimberly-Clark rovněž nesouhlasila se závěrem Komise, že cla nebudou mít omezující účinek, jelikož superabsorpční polymer představuje pouze [5 až 15 %] výrobních nákladů na pleny pro dospělé nebo děti, jak je uvedeno v 352. bodě odůvodnění. Tvrdí, že tato metoda výpočtu nezohledňuje skutečnost, že superabsorpční polymery nejsou zastupitelnými komoditními výrobky.

(368)

Ve svém posouzení Komise zohlednila skutečnost, že superabsorpční polymery se vyrábí s různými vlastnostmi a že si uživatelé vybírají určitý konkrétní druh superabsorpčního polymeru, který nejlépe vyhovuje jejich výrobku. Technické rozdíly však samy o sobě neodůvodňovaly doplnění dalších kategorií PCN. Komise původně shromáždila podrobnější údaje a dospěla k závěru, že odůvodněné je pouze rozlišování mezi účelem použití a přísadami k omezení zápachu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(369)

Koalice H dále tvrdila, že Komise správně neposoudila obavy několika uživatelů superabsorpčních polymerů ohledně uložení cel, což vedlo k nesprávným závěrům o zájmu Unie. Tvrdila, že Komise nevyužila příležitost poskytnout uživatelům pokyny ohledně toho, jak předložit svá podání úplnějším a účelnějším způsobem, a nevyvinula dostatečné úsilí ke spolupráci s těmito uživateli tak, aby informace, které byly nakonec shromážděny, umožnily řádné posouzení zájmu Unie. Dále tvrdila, že to vypadá, že z členů koalice H obdrželi od Komise dotazník pouze tři uživatelé superabsorpčních polymerů a že Komise použila jen informace poskytnuté v jedné ze dvou odpovědí na dotazník, přičemž nezohlednila argumenty předložené při slyšeních a podáních nejméně osmi dalších uživatelů superabsorpčních polymerů.

(370)

Komise zaslala oznámení o zahájení řízení s odkazem na příslušný dotazník pro uživatele všem známým uživatelům, přičemž všichni uživatelé, kteří se přihlásili, byli o tomto postupu informováni. Při posouzení byly zohledněny veškeré informace poskytnuté uživateli. Komise se dále obrátila na všechny uživatele, kteří na uživatelský dotazník odpověděli, aby jejich údaje ověřila. Prostřednictvím písemných upozornění na nedostatky byly poskytnuty pokyny týkající se nezbytných údajů. Komise proto zamítla tvrzení, že v rámci tohoto postupu dostatečně nezohlednila uživatele nebo jim neposkytla pomoc.

6.3. Jiné činitele

(371)

Několik uživatelů uvedlo, že zvýšení výrobních nákladů na výrobky pro zdravotní péči zvýší náklady spotřebitelů na výrobky zdravotní péče. Omezení přístupu k superabsorpčním polymerům 8. a 9. generace by navíc mohlo vést k nižší kvalitě výrobků pro spotřebitele.

(372)

Komise se domnívala, že dodatečné výrobní náklady, které mohou vyplynout z opatření, zvýší cenu pro spotřebitele zdravotnických výrobků. Komise je však toho názoru, že úroveň tohoto zvýšení nebude tak vysoká, aby zájem spotřebitelů o přístup k přiměřeným cenám zdravotnických výrobků převážil nad zájmem výrobního odvětví Unie na ochranu před dumpingovým dovozem. Opatření by dále neměla za následek to, že by uživatelům bránila v další výrobě výrobků zdravotní péče, včetně superabsorpčních polymerů 8. a 9. generace.

(373)

Ve svých připomínkách po poskytnutí informací společnost Fater tvrdila, že se Komise nezabývala jejími obavami ohledně možnosti, že by antidumpingová opatření mohla ovlivnit schopnost zákazníků získat přístup ke zdravotnickým výrobkům za přiměřenou cenu. Zopakovala, že její výroba zdravotnických prostředků závisí na spolupráci s korejskými vývozci a že opatření budou vyžadovat další technickou práci a přepracování jejích výrobků, což povede ke zvýšení ceny pro konečné zákazníky.

(374)

Komise se zabývala možným zvýšením nákladů pro spotřebitele zdravotnických výrobků v 372. bodě odůvodnění a porovnala jej se zájmem výrobního odvětví Unie na ochraně před dumpingovým dovozem. Komise proto tvrzení společnosti Fater zamítla.

6.4. Závěr ohledně zájmu Unie

(375)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k domněnce, že není v zájmu Unie uložit opatření na dovoz superabsorpčních polymerů pocházejících z Korejské republiky.

7. ÚROVEŇ OPATŘENÍ

(376)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena konečná opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(377)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

7.1. Úroveň pro odstranění újmy (rozpětí újmy)

(378)

Komise nejprve určila výši cla potřebnou k odstranění újmy působené výrobnímu odvětví Unie. V tomto případě by újma byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady, včetně nákladů vyplývajících z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, a úmluv MOP uvedených v příloze Ia základního nařízení, a bylo schopno dosáhnout přiměřeného zisku (dále jen „cílový zisk“) prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a 2d základního nařízení.

(379)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu úroveň ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země a úroveň ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.

(380)

Komise stanovila základní zisk pokrývající plné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Během celého posuzovaného období utrpělo výrobní odvětví Unie ztráty. Jelikož byly nižší než minimum 6 % požadované v čl. 7 odst. 2c základního nařízení, bylo toto ziskové rozpětí nahrazeno hodnotou 6 %.

(381)

Nebyla vznesena žádná tvrzení, že by úroveň investic, výzkumu a vývoje a inovací výrobního odvětví Unie během posuzovaného období byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší.

(382)

Stejně tak nebyla vznesena žádná tvrzení ohledně budoucích nákladů vyplývajících z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2 v souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(383)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nezpůsobí újmu, a to použitím cílového ziskového rozpětí ve výši 6 % na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté připočtením úprav podle čl. 7 odst. 2d základního nařízení podle jednotlivých typů.

(384)

Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila pro jednotlivé typy produktu na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na volném trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(385)

Úroveň pro odstranění újmy pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro spolupracující společnosti.

Společnost	Konečné dumpingové rozpětí	Konečné rozpětí újmy
LG Chem Ltd.	13,4 %	34,4 %
Všechny ostatní společnosti	18,8 %	101,2 %

(386)

Po poskytnutí konečných informací společnost LG Chem tvrdila, že stanovení rozpětí újmy je ovlivněno stejnou chybou jako výpočty cenového podbízení a že její úvahy týkající se cenového podbízení platí obdobným způsobem. Rovněž rozpětí újmy by mělo být upraveno o dopad ostatních činitelů, které uvedla společnost LG Chem.

(387)

Komise odkázala na své argumenty ve 184. až 188. bodě odůvodnění, jakož i na protiargumenty společnosti LG Chem týkající se dopadu dovozu z jiných zemí, cenového vzorce superabsorpčních polymerů a investic výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v příslušných oddílech analýzy příčinných souvislostí. Tato tvrzení byla proto zamítnuta i s ohledem na stanovení rozpětí újmy.

(388)

Ve svém podání po poskytnutí konečných informací žadatelé a společnost Evonik tvrdili, že cílový zisk ve výši 6 % neodráží zisk, kterého by výrobci v EU dosáhli bez nekalých obchodních praktik. Zejména tvrdili, že Komise nezohlednila informace poskytnuté výrobním odvětvím Unie, které jí umožnily stanovit tento zisk na vyšší úrovni. Požádali proto Komisi, aby zvýšila ziskové rozpětí na průměr cílových zisků, kterých by výrobci v Unii zařazení do vzorku mohli přiměřeně dosáhnout za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. [14 až 19 %].

(389)

Žadatelé a společnost Evonik dále nesouhlasili s prohlášením Komise uvedeným v 382. bodě odůvodnění a tvrdili, že v jejich odpovědích na dotazník výrobců v Unii a na makroekonomický dotazník byla uvedena tvrzení podle čl. 7 odst. 2d základního nařízení. Požádali Komisi, aby při výpočtu cílové ceny zohlednila budoucí náklady, a poskytli vážený průměrný roční nárůst nákladů na tunu vyrobeného superabsorpčního polymeru na základě emisních povolenek EU. Žadatel a společnost Evonik proto požádali Komisi, aby zvýšila cílovou cenu výrobců v Unii o [30–45] EUR za tunu superabsorpčních polymerů.

(390)

Komise nemohla potvrdit, že bude přiměřeně dosaženo cílového zisku navrženého žadateli a společností Evonik ve srovnání s údaji, které jsou k dispozici ve spisu. Komise vzala v úvahu zisky dosahované během posuzovaného období, včetně úprav, které měly být provedeny za účelem dosažení běžných podmínek hospodářské soutěže. Takto vypočtené zisky nepředstavovaly údaje uváděné výrobním odvětvím Unie, a to ani na začátku posuzovaného období, kdy existoval menší tlak ze strany korejského dovozu.

(391)

Komise rovněž nesouhlasila s tvrzeními ohledně budoucích nákladů na emisní povolenky. Komise podle ověřených informací poskytnutých společnostmi zařazenými do vzorku ve skutečnosti zohlednila budoucí náklady vyplývající z emisních povolenek EU. Vedlo to ke zvýšení cílové ceny o [16–18] EUR za tunu superabsorpčních polymerů. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

8. KONEČNÁ OPATŘENÍ

(392)

Na dovoz superabsorpčních polymerů pocházejících z Korejské republiky by měla být uložena konečná antidumpingová opatření.

(393)

Sazby konečného antidumpingového cla vyjádřené jako cena CIF s dodáním na hranice Unie před proclením by proto měly být stanoveny takto:

Společnost	Dumpingové rozpětí	Rozpětí újmy	Konečné antidumpingové clo
LG Chem Ltd.	13,4 %	34,4 %	13,4 %
Všechny ostatní společnosti	18,8 %	101,2 %	18,8 %

(394)

Sazba antidumpingového cla pro jednotlivou společnost uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě zjištění tohoto šetření. Odrážela proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Tato celní sazba je použitelná výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenou právnickou osobou. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat individuální sazba antidumpingového cla.

(395)

Společnost může požádat o uplatnění své individuální sazby antidumpingového cla, pokud změní název subjektu, na který se toto clo vztahuje. Tato žádost musí být předložena Komisi. Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(396)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé společnosti využívající nižší individuální celní sazbu, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(397)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(398)

Ve svém podání po poskytnutí konečných informací výrobní odvětví Unie tvrdilo, že v Turecku neexistuje žádná výroba superabsorpčních polymerů, a proto veškeré objemy superabsorpčních polymerů dovážené z Turecka mohou být pouze jiného původu. Požádalo o to, aby do konečného nařízení bylo zahrnuto zvláštní ustanovení o monitorování s cílem minimalizovat veškerá rizika možného obcházení ze strany Turecka.

(399)

Komise objasňuje, že zvláštní ustanovení o monitorování se obvykle vztahují pouze na dovoz z dotčené země. Komise však vzala připomínky stran na vědomí a bude jako vždy obezřetná, aby jednala v souladu se svou monitorovací praxí týkající se platných opatření.

9. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(400)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (16) by v případě, že má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(401)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko a prostou většinou hlasů svých členů se postavil proti návrhu prováděcího nařízení Komise. Komise poté návrh prováděcího nařízení Komise znovu předložila odvolacímu výboru v souladu s čl. 5 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).

(402)

V souladu s čl. 6 odst. 3 nařízení (EU) č. 182/2011 odvolací výbor nevydal stanovisko,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz superabsorpčních polymerů, které se skládají z nepravidelných, kulatých nebo aglomerovaných granulí, v práškové formě, bílého vzhledu a nerozpustných ve vodě, které jsou výsledkem polymerizace molekul monomerů se síťovadly za účelem vytvoření síťovaných polymerů, které mají vysokou kapacitu absorbovat a zadržovat vodu a vodné kapaliny, pocházející z Korejské republiky, v současnosti kódu KN ex 3906 90 90 (kód TARIC 3906909017).

2. Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost	Sazba konečného antidumpingového cla (%)	Doplňkový kód TARIC
LG Chem Ltd.	13,4 %	C766
Všechny ostatní společnosti	18,8 %	C999

3. Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnost uvedenou v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodaného na vývoz do Evropské unie, na který se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v [dotčené zemi]. Prohlašuji, že informace uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4. Není-li stanoveno jinak, použijí se platná ustanovení o clech.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. dubna 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2) Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu superabsorpčních polymerů pocházejících z Korejské republiky (Úř. věst. C 58, 18.2.2021, s. 73).

(3) Pro účely tohoto šetření Komise zajistila, aby se s totožností členů koalice nakládalo důvěrně. Komise obdržela důkazy o tom, že zveřejnění totožnosti členů koalice by pro ně mělo významné nepříznivé důsledky z důvodu hrozby obchodních odvetných opatření.

(4) Při výpočtu vývozní ceny superabsorpčních polymerů z Korejské republiky během období šetření se žadatel spoléhal na Korejský úřad pro statistiku obchodu (TRASS). Korejský úřad pro statistiku obchodu umožnil identifikaci vývozu superabsorpčních polymerů do Evropské unie mezi výrobky deklarovanými k vývozu pod zbožovým kódem 3906 90 90 na základě zvláštního dotazu.

(5) „Se všemi informacemi důvěrné povahy (například proto, že by jejich prozrazení znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta, nebo proto, že by jejich prozrazení významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informací nebo osobu, od níž poskytovatel informací informace získal) nebo důvěrně poskytnutými stranami šetření zacházejí orgány jako s důvěrnými informacemi, jsou-li k tomu udány oprávněné důvody. Tyto informace nebudou zveřejněny bez zvláštního povolení strany, která je předložila.“

(6) https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_history.cfm?id=2516&init=2516

(7) Oznámení o důsledcích šíření nákazy COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6).

(8) Pro účely tohoto šetření Komise zajistila důvěrné nakládání s totožností společnosti B. Komise obdržela důkazy o tom, že zpřístupnění její totožnosti by mělo pro společnost B významné nepříznivé důsledky z důvodu hrozby odvetných obchodních opatření.

(9) Přesné číslo není uvedeno, protože jsou tyto údaje specifické pro danou společnost.

(10) Viz 352. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/1336 ze dne 25. září 2020 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitých polyvinylalkoholů pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 315, 29.9.2020, s. 1).

(11) Kód KN 3906 90 90

(12) Rozsudek ze dne 10. dubna 2019, Jindal Saw a Jindal Saw Italia v. Komise, T-301/16, EU:T:234, bod 184.

(13) Rozsudek ze dne 2. dubna 2020, Hansol Paper v. Komise, T-383/17, EU:T:2020:139, body 196 až 203.

(14) Rozsudek ze dne 22. září 2021, PAO Severstal v. Komise, T-753/16, EU:T:2021:612, bod 272.

(15) Pro účely tohoto šetření nakládala Komise s totožností členů koalice H důvěrným způsobem. Komise obdržela důkazy o tom, že zveřejnění totožnosti by mělo pro členy koalice H významné nepříznivé důsledky z důvodu hrozby odvetných obchodních opatření.

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 107

České vydání	Právní předpisy	Ročník 65 6. dubna 2022

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		SMĚRNICE
	*	Směrnice Rady (EU) 2022/542 ze dne 5. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a (EU) 2020/285, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty	1
	*	Směrnice Rady (EU) 2022/543 ze dne 5. dubna 2022, kterou se mění směrnice 2008/118/ES a (EU) 2020/262, pokud jde o bezdaňové prodejny nacházející se ve francouzském terminálu tunelu pod Lamanšským průlivem	13

	II Nelegislativní akty
	MEZINÁRODNÍ DOHODY
*	Rozhodnutí Rady (EU) 2022/544 ze dne 4. dubna 2022 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou o operativních činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v Moldavské republice	16
	NAŘÍZENÍ
*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/545 ze dne 26. ledna 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 stanovením podrobných pravidel týkajících se zvláštních zkušebních postupů a technických požadavků pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich zapisovače údajů o události a pro schvalování typu těchto systémů jako samostatných technických celků a kterým se mění příloha II uvedeného nařízení ( 1 )	18
*	Nařízení Komise (EU) 2022/546 ze dne 31. března 2022, kterým se stanoví dočasný zákaz rybolovu okouníků rodu Sebastes v oblasti NAFO 3M plavidly plujícími pod vlajkou členského státu Evropské unie	24
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/547 ze dne 5. dubna 2022 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz superabsorpčních polymerů pocházejících z Korejské republiky	27
	ROZHODNUTÍ
*	Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/548 ze dne 24. března 2022 o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům na základě žádosti Francie – EGF/2021/007 FR/Selecta	76
*	Rozhodnutí Rady (EU) 2022/549 ze dne 17. března 2022 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na druhé části čtvrtého zasedání konference smluvních stran Minamatské úmluvy o rtuti, pokud jde o přijetí rozhodnutí, kterým se mění přílohy A a B uvedené úmluvy	78
*	Rozhodnutí Rady (EU) 2022/550 ze dne 17. března 2022 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie na druhé části čtvrtého zasedání konference smluvních stran Minamatské úmluvy o rtuti, pokud jde o přijetí rozhodnutí, kterým se stanoví limity pro odpad obsahující rtuť podle čl. 11 odst. 2 uvedené úmluvy	80
*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/551 ze dne 4. dubna 2022, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2021/85 o rovnocennosti regulačního rámce Spojených států amerických pro ústřední protistrany, které jsou povoleny Komisí Spojených států amerických pro cenné papíry a burzu a podléhají jejímu dohledu, s požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ( 1 )	82
*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/552 ze dne 4. dubna 2022, kterým se stanoví, že vnitrostátní burzy cenných papírů Spojených států amerických, které jsou registrované u Komise pro cenné papíry a burzu, splňují právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným v hlavě III směrnice 2014/65/EU a podléhají účinnému dohledu a vymáhání ( 1 )	85
	DOPORUČENÍ
*	Doporučení Komise (EU) 2022/553 ze dne 5. dubna 2022 o monitorování přítomnosti toxinů Alternaria v potravinách	90

Č.	01/TQ109
Členský stát	Evropská unie (všechny členské státy)
Populace	RED/N3M.
Druh	Okouníci (Sebastes spp.)
Oblast	NAFO 3M
Období zákazu	25. března 2022 v 24:00 UTC – 30. června 2022

Potravina	Alternariol (AOH) (μg/kg)	Alternariol-monomethylether (AME) (μg/kg)	Kyselina tenuazonová (TeA) (μg/kg)
Zpracované výrobky z rajčat	10	5	500
Mletá paprika	–	–	10 000
Sezamová semena	30	30	100
Slunečnicová semena	30	30	1 000
Slunečnicový olej	10	10	100
Ořechy	–	–	100
Sušené fíky	–	–	1 000
Obilné příkrmy určené pro kojence a malé děti	2	2	500


	(1) Text s významem pro EHP.