ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 429

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 64
1. prosince 2021


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

SMĚRNICE

 

*

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2101 ze dne 24. listopadu 2021, kterou se mění směrnice 2013/34/EU,pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmůněkterými podniky a pobočkami ( 1 )

1

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2021/2102 ze dne 28. června 2021 o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé o společném leteckém prostoru

15

 

*

Dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé o společném leteckém prostoru

17

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2103 ze dne 19. srpna 2021, kterým se stanoví podrobná pravidla fungování internetového portálu podle čl. 49 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818

65

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2104 ze dne 19. srpna 2021, kterým se stanoví podrobná pravidla fungování internetového portálu podle čl. 49 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817

72

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105 ze dne 28. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vymezením metodiky pro vykazování sociálních výdajů

79

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2106 ze dne 28. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, stanovením společných ukazatelů a podrobných prvků srovnávacího přehledu oživení a odolnosti

83

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2107 ze dne 26. listopadu 2021, kterým se mění přílohy V a XIV prováděcího nařízení (EU) 2021/404, pokud jde o položky pro Spojené království v seznamech třetích zemí, z nichž je povolen vstup zásilek drůbeže, zárodečných produktů drůbeže a čerstvého masa drůbeže a pernaté zvěře do Unie ( 1 )

92

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2108 ze dne 29. listopadu 2021, kterým se po třísté dvacáté třetí mění nařízení Rady (ES) č. 881/2002 o zavedení některých zvláštních omezujících opatření namířených proti některým osobám a subjektům spojeným s organizacemi ISIL (Dá'iš) a Al-Kajdá

97

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2109 ze dne 30. listopadu 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2020/704 s cílem provést administrativní změny v povolení Unie pro kategorii biocidních přípravků INSECTICIDES FOR HOME USE ( 1 )

99

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2110 ze dne 30. listopadu 2021, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat ( 1 )

108

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2021/2111 ze dne 25. listopadu 2021 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé, pokud jde o zřízení pracovní skupiny pro rybolov a přijetí jejího jednacího řádu

146

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2021/2112 ze dne 25. listopadu 2021 o jmenování jednoho náhradníka Výboru regionů, navrženého Spolkovou republikou Německo

151

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/2113 ze dne 30. listopadu 2021, kterým se za účelem usnadnění práva na volný pohyb v rámci Unie stanoví rovnocennost certifikátů týkajících se onemocnění COVID-19 vydaných Salvadorskou republikou a certifikátů vydaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ( 1 )

152

 

 

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

 

*

Rozhodnutí specializovaného výboru zřízeného podle čl. 8 odst. 1 písm. p) Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé č. 1/2021 ze dne 29. října 2021 o změně příloh Protokolu o koordinaci sociálního zabezpečení [2021/2114]

155

 

 

Opravy

 

*

Oprava rozhodnutí Politického a bezpečnostního výboru (SZBP) 2021/2059 ze dne 23. listopadu 2021 o opětovném potvrzení zmocnění k vojenské operaci Evropské unie ve Středomoří (EUNAVFOR MED IRINI) (EUNAVFOR MED IRINI/5/2021) ( Úř. věst. L 422, 26.11.2021 )

192

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

SMĚRNICE

1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/1


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/2101

ze dne 24. listopadu 2021,

kterou se mění směrnice 2013/34/EU,pokud jde o zveřejňování informací o dani z příjmůněkterými podniky a pobočkami

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 50 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Transparentnost je pro hladké fungování vnitřního trhu zásadní. Komise ve svých sděleních ze dne 27. října 2015 s názvem „Pracovní program Komise na rok 2016 – Nyní není doba pro obvyklá řešení“ a ze dne 16. prosince 2014 s názvem „Pracovní program Komise na rok 2015 – Nový začátek“ označila za prioritu nutnost reagovat na volání občanů Unie po spravedlnosti a transparentnosti a potřebu, aby Unie jednala jako celosvětový vzor. Je nezbytné, aby snahy dosáhnout lepší transparentnosti zohledňovaly reciprocitu mezi konkurenčními subjekty.

(2)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 26. března 2019 (3) zdůraznil potřebu ambiciózního veřejného podávání zpráv podle jednotlivých zemí jako nástroje ke zvýšení transparentnosti podniků a posílení veřejné kontroly. Zároveň s prací Rady na opatřeních proti vyhýbání se placení daně z příjmů právnických osob je nutné posílit veřejnou kontrolu daně z příjmů právnických osob, kterou hradí nadnárodní podniky, které provádějí činnosti v rámci Unie, s cílem více podpořit transparentnost a odpovědnost podniků, což přispívá k blahobytu našich společností. Zavedení takové kontroly je rovněž nezbytné k podpoře informovanější veřejné diskuse, zejména pokud jde o míru dodržování daňových předpisů některými nadnárodními podniky působícími v Unii a související dopad na reálnou ekonomiku. Stanovení společných pravidel pro transparentnost daně z příjmů právnických osob by rovněž sloužilo obecnému ekonomickému zájmu tím, že v celé Unii poskytne rovnocenné záruky na ochranu investorů, věřitelů a dalších třetích osob obecně, a přispěje tak k obnovení důvěry občanů v Unii, pokud jde o spravedlnost vnitrostátních daňových systémů. Této veřejné kontroly lze dosáhnout prostřednictvím zprávy s informacemi o dani z příjmů bez ohledu na to, kde je usazen nejvyšší mateřský podnik nadnárodní skupiny.

(3)

Veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí je účinným a přiměřeným nástrojem ke zvýšení transparentnosti činností nadnárodních podniků, který umožní veřejnosti posuzovat dopad těchto činností na reálnou ekonomiku. Díky tomu rovněž budou akcionáři lépe schopni řádně vyhodnocovat rizika podstupovaná podniky, investiční strategie se budou opírat o přesné informace a osoby s rozhodovací pravomocí budou mít možnost lépe hodnotit účinnost a dopad vnitrostátních právních předpisů. Veřejná kontrola by měla probíhat tak, aby nepoškozovala investiční prostředí v Unii ani konkurenceschopnost podniků z Unie, včetně malých a středních podniků, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (4).

(4)

Veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí má také příznivý dopad na práva zaměstnanců na informování a projednávání, jak jsou stanovena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES (5), a díky zlepšení znalostí o činnostech podniků i na kvalitu dialogu odehrávajícího se v rámci podniků.

(5)

V návaznosti na závěry Evropské rady ze dne 22. května 2013 bylo ve směrnici 2013/34/EU zavedeno ustanovení o přezkumu. Zmíněné ustanovení požaduje, aby Komise zvážila možnost zavedení povinnosti pro velké podniky v dalších průmyslových odvětvích, aby každoročně vydaly zprávu podle jednotlivých zemí, přičemž se zohlední vývoj v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a výsledky souvisejících evropských iniciativ.

(6)

Unie již zavedla veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí pro bankovní odvětví směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (6) a pro těžební průmysl a odvětví těžby dřeva směrnicí 2013/34/EU.

(7)

Zavedením veřejného podávání zpráv podle jednotlivých zemí touto směrnicí se Unie celosvětově ujímá vedoucí úlohy při prosazování finanční transparentnosti a transparentnosti podniků.

(8)

Větší transparentnost při uvádění finančních informací přinese výhody pro všechny, jelikož se občanská společnost bude více angažovat, zaměstnanci budou lépe informováni a investoři budou ochotnější podstupovat riziko. Navíc budou mít podniky prospěch z lepších vztahů se zainteresovanými osobami, což povede k větší stabilitě a tím i snadnějšímu přístupu k finančním prostředkům díky zřetelnějšímu rizikovému profilu a lepší pověsti.

(9)

Komise ve svém sdělení ze dne 25. října 2011 s názvem „Obnovená strategie EU pro sociální odpovědnost podniků na období 2011–2014“ vymezila sociální odpovědnost podniků jako odpovědnost podniků za dopad jejich činnosti na společnost. Rozvoj sociální odpovědnosti podniků by měl být veden podniky. Úloha veřejných orgánů by měla spočívat v podpoře poskytované formou inteligentní kombinace dobrovolných opatření politiky a v případě potřeby formou doplňkové regulace. Podniky mohou jít nad rámec dodržování právních předpisů a stát se sociálně odpovědnými tím, že do své podnikatelské strategie a operací začlení další sociální, environmentální, etické, spotřebitelské nebo lidskoprávní otázky.

(10)

Veřejnost by měla být s to kontrolovat všechny činnosti skupiny podniků, pokud jsou některé druhy subjektů ze skupiny usazené v Unii. U skupin, které vykonávají činnosti v rámci Unie pouze prostřednictvím dceřiných podniků nebo poboček by zprávu nejvyššího mateřského podniku měly zveřejnit a zpřístupnit tyto dceřiné podniky a pobočky. Pokud tyto informace nebo zpráva nejsou k dispozici nebo nejvyšší mateřský podnik neposkytne dceřiným podnikům nebo pobočkám všechny požadované informace, měly by dané dceřiné podniky a pobočky vypracovat, zveřejnit a zpřístupnit zprávu s informacemi o dani z příjmů obsahující veškeré informace, které mají k dispozici, které obdržely nebo získaly, a prohlášení o tom, že jejich nejvyšší mateřský podnik neposkytl potřebné informace. Nicméně v zájmu proporcionality a účelnosti by povinnost zveřejnit a zpřístupnit zprávu s informacemi o dani z příjmů měla být omezena na střední a velké dceřiné podniky usazené v Unii a na pobočky srovnatelné velikosti zřízené v Unii. Oblast působnosti směrnice 2013/34/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem rozšířena na pobočky zřízené v členském státě podnikem, který je usazen mimo Unii a který má právní formu srovnatelnou s formami podniků uvedenými v příloze I směrnice 2013/34/EU. Na pobočky, které byly zrušeny, jak je uvedeno v čl. 37 písm. k) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 (7), by se povinnosti podávání zpráv stanovené v této směrnici dále vztahovat neměly.

(11)

Nadnárodní skupiny a případně určité samostatné podniky by měly poskytnout veřejnosti zprávu s informacemi o dani z příjmů, pokud konsolidované výnosy skupiny nebo výnosy samostatného podniku za dvě po sobě jdoucí účetní období přesáhnou určitou výši. Symetricky by se tato povinnost měla přestat uplatňovat v případě, že výnosy za dvě po sobě jdoucí účetní období tuto příslušnou výši přesahovat přestanou. V tomto případě by nadnárodní skupina nebo samostatný podnik měly mít i nadále povinnost podat zprávu týkající se prvního účetního období následujícího po posledním účetním období, kdy jejich výnosy příslušnou výši přesáhly. Povinnost podávání zpráv by se na takovouto nadnárodní skupinu nebo samostatný podnik měla znovu začít vztahovat, jakmile jejich výnosy stanovenou výši za dvě po sobě jdoucí účetní období opět přesáhnou. Vzhledem k široké škále rámců účetního výkaznictví, které se mohou vztahovat na účetní závěrky, by se pro určení rozsahu uplatňování měl u podniků řídících se právem některého členského státu „výnosy“ rozumět „čistý obrat“, a to podle vnitrostátního rámce účetního výkaznictví tohoto členského státu. Ustanovení čl. 43 odst. 2 písm. c) směrnice Rady 86/635/EHS (8) a čl. 66 odst. 2 směrnice Rady 91/674/EHS (9) obsahují definice pro určení čistého obratu úvěrové instituce a pojišťovny. U jiných podniků by měly být výnosy posuzovány v souladu s rámcem účetního výkaznictví, na jehož základě se sestavuje jejich účetní závěrka. Pro účely zprávy s informacemi o dani z příjmů by se však měla použít odlišná definice výnosů.

(12)

Aby se zamezilo dvojímu podávání zpráv u bankovního sektoru, měly by být nejvyšší mateřské podniky a samostatné podniky, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2013/36/EU a které zařadí do své zprávy vypracované v souladu s článkem 89 uvedené směrnice veškeré své činnosti a v příslušných případech veškeré činnosti podniků ve své skupině zahrnutých v konsolidované účetní závěrce, včetně činností, které nejsou předmětem ustanovení části třetí hlavy I kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (10), osvobozeny od požadavků na podávání zpráv stanovených v této směrnici.

(13)

Zpráva s informacemi o dani z příjmů by měla v příslušných případech obsahovat seznam všech dceřiných podniků za příslušné účetní období usazených v Unii nebo v daňových jurisdikcích uvedených v příloze I a případně v příloze II příslušného znění závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti. Aby se zabránilo vytváření administrativní zátěže, měl by mít nejvyšší mateřský podnik možnost využít seznam dceřiných podniků obsažený v jeho konsolidované účetní závěrce. Zpráva s informacemi o dani z příjmů by rovněž měla poskytovat informace týkající se všech činností všech podniků ve skupině v konsolidované v účetní závěrce nejvyššího mateřského podniku, nebo v závislosti na okolnostech informace o veškerých činnostech samostatného podniku. Informace by měly být omezeny na to, co je nezbytné pro umožnění účinné veřejné kontroly, aby se zajistilo, že jejich uvedení nevyvolá nepřiměřená rizika nebo nevýhody pro dotčené podniky z hlediska konkurenceschopnosti nebo nesprávné interpretace. Zpráva s informacemi o dani z příjmů by měla být zpřístupněna nejpozději 12 měsíců od rozvahového dne. Jakékoli kratší lhůty pro zveřejnění účetní závěrky by se neměly vztahovat na zprávu s informacemi o dani z příjmů. Ustanovení zavedená touto směrnicí nemají vliv na ustanovení směrnice 2013/34/EU týkající se ročních účetních závěrek a konsolidovaných účetních závěrek.

(14)

S cílem předejít vytváření administrativní zátěže by podniky při vypracovávání zprávy s informacemi o dani z příjmů v souladu s touto směrnicí měly být oprávněny předkládat informace na základě pokynů pro vyplňování zpráv stanovených v příloze III oddílu III částech B a C směrnice Rady 2011/16/EU (11). Zpráva s informacemi o dani z příjmů by měla uvádět použitý rámec pro podávání zpráv. Zpráva s informacemi o dani z příjmů by mohla navíc obsahovat celkový výklad, který by poskytl vysvětlení v případě významných nesrovnalostí na úrovni skupiny mezi částkami naběhlých daní a částkami daní zaplacených, s přihlédnutím k odpovídajícím částkám za předcházející účetní období.

(15)

Je důležité zajistit srovnatelnost údajů. Za tímto účelem by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení společného vzoru a elektronických formátů pro podávání zpráv, které jsou strojově čitelné, pro předkládání zpráv s informacemi o dani z příjmů podle této směrnice. Komise by při stanovení zmíněného vzoru a elektronických formátů měla zohlednit pokrok dosažený v oblasti digitalizace a přístupnosti informací zveřejňovaných podniky, zejména pokud jde o rozvoj jednotného evropského přístupového místa, jak navrhuje ve svém sdělení ze dne 24. září 2020 s názvem „Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán“. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12).

(16)

Pro zajištění dostatečné míry podrobnosti, která občanům umožní lépe posoudit, jakým způsobem nadnárodní podniky přispívají k blahobytu společnosti v každém členském státě, by měly být informace rozčleněny podle jednotlivých členských států. Informace týkající se operací nadnárodních podniků by navíc měly být rovněž uvedeny s vysokou mírou podrobnosti, pokud jde o určité daňové jurisdikce třetích zemí, které představují zvláštní výzvy. U všech ostatních operací ve třetích zemích by informace měly být vyjádřeny na agregovaném základě, ledaže si podnik přeje uvést podrobnější informace.

(17)

V případě některých daňových jurisdikcí by měla být vykázána vysoká míra podrobnosti. Zpráva s informacemi o dani z příjmů by měla vždy uvádět samostatně informace za každou jurisdikci, která je obsažena v přílohách závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti (13) a jejich následných aktualizacích, které jsou zvlášť schvalovány dvakrát ročně, obvykle v únoru a říjnu, a zveřejňovány v řadě C Úředního věstníku Evropské unie. Příloha I těchto závěrů Rady uvádí „Unijní seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti“, zatímco příloha II představuje „Současný stav spolupráce s EU, pokud jde o závazky učiněné spolupracujícími jurisdikcemi v zájmu uplatňování zásad řádné správy v oblasti daní“. V případě přílohy I se za uvažované jurisdikce považují ty, které byly zařazeny na seznam k 1. březnu účetního období, za které má být zpráva vypracována s informacemi o dani z příjmů. V případě přílohy II se za uvažované jurisdikce považují ty, které byly uvedeny v dané příloze k 1. březnu účetního období, za které má být vypracována zpráva s informacemi o dani z příjmů, a k 1. březnu předcházejícího účetního období.

(18)

Okamžité uvedení údajů, které mají být zahrnuty ve zprávě s informacemi o dani z příjmů, by v určitých případech mohlo vážně poškodit obchodní postavení podniku. Členské státy by proto měly mít možnost podnikům povolit, aby uvedení určitých informací odložily o omezený počet let za předpokladu, že takový odklad ve zprávě srozumitelně uvedou, řádně vysvětlí a své odůvodnění doloží. Informace vynechané podniky by měly být uvedeny v některé pozdější zprávě. Informace týkající se daňových jurisdikcí uvedených v přílohách I a II závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti by neměly být vynechány nikdy.

(19)

S cílem posílit transparentnost podniků a jejich odpovědnost vůči investorům, věřitelům, dalším třetím osobám a široké veřejnosti a zajistit náležitou správu by měli členové správních, řídících a dozorčích orgánů nejvyššího mateřského podniku nebo samostatného podniku, který je usazen v Unii a který má povinnost vypracovat, zveřejnit a zpřístupnit zprávu s informacemi o dani z příjmů, být kolektivně odpovědni za zajištění dodržování povinností týkajících se podávání zpráv podle této směrnice. Vzhledem k tomu, že členové správních, řídících a dozorčích orgánů dceřiných podniků, které jsou usazeny v Unii a jsou ovládány nejvyšším mateřským podnikem usazeným mimo Unii, nebo osoba či osoby odpovědné za plnění náležitostí zveřejnění za pobočku mohou mít omezené znalosti ohledně obsahu zprávy s informacemi o dani z příjmů vypracované nejvyšším mateřským podnikem nebo mohou mít omezenou možnost získat předmětnou informaci nebo zprávu od nejvyššího mateřského podniku, měla by odpovědnost těchto členů či osob zahrnovat zajištění toho, že podle jejich nejlepších znalostí a schopností byla zpráva s informacemi o dani z příjmů nejvyššího mateřského podniku nebo samostatného podniku vypracována a zveřejněna v souladu s touto směrnicí nebo že daný dceřiný podnik nebo pobočka vypracovaly, zveřejnily a zpřístupnily v souladu s touto směrnicí veškeré informace, které mají k dispozici, které obdržely nebo získaly. Pokud informace nebo zpráva nejsou úplné, měla by odpovědnost uvedených členů nebo osob zahrnovat zveřejnění prohlášení o tom, že nejvyšší mateřský podnik nebo samostatný podnik neposkytly potřebné informace.

(20)

V zájmu zajištění informovanosti veřejnosti o rozsahu povinností podávání zpráv, jak je do směrnice 2013/34/EU zavádí tato směrnice, a o jejich dodržování by členské státy měly vyžadovat, aby statutární auditoři a auditorské společnosti upřesnili, zda byl podnik povinen zprávu s informacemi o dani z příjmů zveřejnit, a pokud ano, zda byla tato zpráva zveřejněna.

(21)

Na porušení vnitrostátních předpisů týkajících se uvádění informací o dani z příjmů některými podniky a pobočkami přijatých podle této směrnice se vztahují povinnosti členských států stanovit sankce a přijmout veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování, jak stanoví směrnice 2013/34/EU.

(22)

Cílem této směrnice je zvýšit transparentnost podniků a transparentnost a veřejnou kontrolu u informací o dani z příjmů právnických osob přizpůsobením stávajícího právního rámce týkajícího se povinností uložených společnostem a podnikům ohledně zveřejňování zpráv, a to za účelem ochrany zájmů společníků a třetích osob ve smyslu čl. 50 odst. 2 písm. g) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Jak rozhodl Soudní dvůr zejména ve věci C-97/96 Verband deutscher Daihatsu-Händler (14), vztahuje se čl. 50 odst. 2 písm. g) Smlouvy o fungování EU na potřebu ochrany zájmů třetích osob obecně, bez rozlišování či vylučování některé kategorie spadající pod uvedený termín. Pojem třetích osob tak nezahrnuje pouze investory a věřitele, ale vztahuje se i na další zainteresované třetí osoby, včetně konkurentů a široké veřejnosti. Cíl dosažení svobody usazování, který je institucím určen velice široce ustanovením čl. 50 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, nemůže být omezen ustanoveními čl. 50 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem k tomu, že se tato směrnice týká pouze povinností zveřejňovat zprávy s informacemi o dani z příjmů a nikoli harmonizace daní, představuje čl. 50 odst. 1 Smlouvy o fungování EU vhodný právní základ.

(23)

Aby bylo zajištěno plné fungování vnitřního trhu a rovné podmínky pro nadnárodní podniky z Unie i nadnárodní podniky ze třetích zemí, měla by Komise nadále zkoumat možnosti zlepšení spravedlnosti a daňové transparentnosti. Zejména by Komise měla v rámci ustanovení o přezkumu posoudit, zda by mimo jiné úplné rozčlenění zvýšilo účinnost této směrnice.

(24)

Jelikož cíle této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu účinků uvedeného opatření, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(25)

Tato směrnice reaguje na obavy vyjádřené zúčastněnými stranami ohledně potřeby řešit narušení vnitřního trhu, aniž by byla ohrožena konkurenceschopnost Unie. Neměla by podnikům způsobovat nepřiměřenou administrativní zátěž. Celkově je v rámci této směrnice rozsah uváděných informací přiměřený cílům zvyšování transparentnosti podniků a zlepšování veřejné kontroly. Tato směrnice tak dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(26)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(27)

Směrnice 2013/34/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2013/34/EU

Směrnice 2013/34/EU se mění takto:

1)

V článku 1 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.   Koordinační opatření podle článků 48a až 48e a článku 51 se rovněž použijí na právní a správní předpisy členských států, které se týkají poboček zřízených v členském státě podnikem, který se neřídí právem žádného členského státu, avšak jehož právní forma je srovnatelná s formami podniků uvedenými v příloze I. Článek 2 se použije ve vztahu k těmto pobočkám v rozsahu, v jakém se na tyto pobočky vztahují články 48a až 48e a článek 51.“

2)

Za článek 48 se vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA 10a

ZPRÁVA S INFORMACEMI O DANI Z PŘÍJMŮ

Článek 48a

Definice týkající se podávání zpráv s informacemi o dani z příjmů

1.   Pro účely této kapitoly se rozumí:

1)

„nejvyšším mateřským podnikem“ podnik, který sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejširší skupiny podniků;

2)

„konsolidovanou účetní závěrkou“ účetní závěrka sestavená mateřským podnikem skupiny, v níž jsou aktiva, pasiva, vlastní kapitál, výnosy a náklady vykazovány, jako by náležely jedinému hospodářskému subjektu;

3)

„daňovou jurisdikcí“ státní nebo jiná jurisdikce s fiskální autonomií ve vztahu k dani z příjmů právnických osob;

4)

„samostatným podnikem“ podnik, který není součástí skupiny ve smyslu čl. 2 bodu 11.

2.   Pro účely článku 48b této směrnice mají „výnosy“ stejný význam jako:

a)

„čistý obrat“ v případě podniků řídících se právem členského státu, které nepoužívají mezinárodní účetní standardy přijaté na základě nařízení (ES) č. 1606/2002, nebo

b)

„výnosy“ vymezené v rámci účetního výkaznictví, na jehož základě se sestavuje účetní závěrka, nebo ve smyslu takového rámce, v případě jiných podniků.

Článek 48b

Podniky a pobočky, které mají povinnost podávat zprávu s informacemi o dani z příjmů

1.   Členské státy vyžadují, aby nejvyšší mateřské podniky řídící se jejich vnitrostátním právem, pro něž celkové konsolidované výnosy uvedené v jejich konsolidované účetní závěrce k rozvahovému dni přesáhly v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období 750 000 000 EUR, vypracovaly, zveřejnily a zpřístupnily zprávu s informacemi o dani z příjmů za pozdější z těchto dvou po sobě jdoucích účetních období.

Členské státy stanoví, že nejvyšší mateřský podnik již nepodléhá povinnostem podávání zpráv podle prvního pododstavce, pokud celkové konsolidované výnosy uvedené v jeho konsolidované účetní závěrce k rozvahovému dni klesnou pod 750 000 000 EUR v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období.

Členské státy vyžadují, aby samostatné podniky řídící se jejich vnitrostátním právem, pro něž celkové výnosy uvedené v jejich roční účetní závěrce k rozvahovému dni přesáhly v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období 750 000 000 EUR, vypracovaly, zveřejnily a zpřístupnily zprávu s informacemi o dani z příjmů za pozdější z těchto dvou po sobě jdoucích účetních období.

Členské státy stanoví, že samostatný podnik již nepodléhá povinnostem podávání zpráv podle třetího pododstavce, pokud celkové výnosy uvedené v jeho roční účetní závěrce k rozvahovému dni klesnou pod 750 000 000 EUR v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období.

2.   Členské státy stanoví, že se pravidlo uvedené v odstavci 1 nepoužije na samostatné podniky, nejvyšší mateřské podniky a podniky v jejich skupině, pokud jsou tyto podniky, včetně jejich poboček, usazeny nebo mají stálou provozovnu nebo trvalou podnikatelskou činnost pouze na území jednoho členského státu a v žádné jiné daňové jurisdikci.

3.   Členské státy stanoví, že se pravidlo uvedené v odstavci 1 tohoto článku nepoužije na samostatné podniky a nejvyšší mateřské podniky, pokud tyto podniky nebo podniky v jejich skupině podávají zprávu v souladu s článkem 89 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (*1), která zahrnuje informace o veškerých jejich činnostech a v případě nejvyšších mateřských podniků i o činnostech veškerých podniků ve skupině zahrnutých do konsolidované účetní závěrky.

4.   Členské státy vyžadují, aby střední a velké dceřiné podniky uvedené v čl. 3 odst. 3 a 4, které se řídí jejich vnitrostátním právem a jsou ovládány nejvyšším mateřským podnikem, který se neřídí právem žádného členského státu a pro něhož celkové konsolidované výnosy uvedené v jeho konsolidované účetní závěrce k rozvahovému dni přesáhly v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období 750 000 000 EUR, zveřejnily a zpřístupnily zprávu s informacemi o dani z příjmů tohoto nejvyššího mateřského podniku za pozdější z těchto dvou po sobě jdoucích účetních období.

Pokud dceřiný podnik tyto informace nebo tuto zprávu k dispozici nemá, požádá svůj nejvyšší mateřský podnik, aby mu poskytl veškeré nezbytné informace, které mu umožní povinnost uvedenou v prvním pododstavci splnit. Pokud nejvyšší mateřský podnik všechny požadované informace neposkytne, dceřiné podniky vypracují, zveřejní a zpřístupní zprávu s informacemi o dani z příjmů obsahující veškeré informace, které mají k dispozici, které obdržely nebo získaly, a prohlášení o tom, že nejvyšší mateřský podnik neposkytl potřebné informace.

Členské státy stanoví, že střední a velké dceřiné podniky již nepodléhají povinnostem podávání zpráv podle tohoto odstavce, pokud celkové konsolidované výnosy nejvyššího mateřského podniku uvedené v jeho konsolidované účetní závěrce k rozvahovému dni klesnou pod 750 000 000 EUR v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období.

5.   Členské státy vyžadují, aby pobočky zřízené na jejich území podniky, které se neřídí právem žádného členského státu, zveřejnily a zpřístupnily zprávu s informacemi o dani z příjmů nejvyššího mateřského podniku nebo samostatného podniku, které jsou uvedeny v šestém pododstavci písm. a), za pozdější z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období.

Pokud tyto informace nebo tato zpráva k dispozici nejsou, osoba či osoby určené k plnění náležitostí zveřejňování podle čl. 48e odst. 2 požádají nejvyšší mateřský podnik nebo samostatný podnik, které jsou uvedeny v šestém pododstavci písm. a) tohoto odstavce, aby jim poskytly veškeré potřebné informace, které jim umožní splnit jejich povinnosti.

Nejsou-li poskytnuty všechny požadované informace, pobočka vypracuje, zveřejní a zpřístupní zprávu s informacemi o dani z příjmů obsahující veškeré informace, které má k dispozici, které obdržela nebo získala, a prohlášení o tom, že nejvyšší mateřský podnik nebo samostatný podnik neposkytl potřebné informace.

Členské státy stanoví, že se povinnosti podávání zpráv uvedené v tomto odstavci vztahují pouze na pobočky, jejichž čistý obrat přesáhl v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období hraniční hodnotu čistého obratu provedenou podle čl. 3 odst. 2.

Členské státy stanoví, že pobočka podléhající povinnostem podávání zpráv podle tohoto odstavce již těmto povinnostem nepodléhá, pokud její čistý obrat v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období klesne pod hraniční hodnotu provedenou podle čl. 3 odst. 2.

Členské státy stanoví, že se pravidla uvedená v tomto odstavci použijí na pobočku pouze tehdy, pokud jsou splněna tato kritéria:

a)

podnik, který zřídí pobočku, je buď podnikem ve skupině, jejíž nejvyšší mateřský podnik se neřídí právem žádného členského státu a jejíž celkové konsolidované výnosy uvedené v její konsolidované účetní závěrce k rozvahovému dni přesáhly v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období 750 000 000 EUR, nebo samostatným podnikem, jehož celkové výnosy uvedené v jeho účetní závěrce k rozvahovému dni přesáhly v každém z posledních dvou po sobě jdoucích účetních období 750 000 000 EUR, a

b)

nejvyšší mateřský podnik uvedený v písmenu a) tohoto pododstavce nemá střední nebo velký dceřiný podnik uvedený v odstavci 4.

Členské státy stanoví, že pobočka již nepodléhá povinnostem podávání zpráv podle tohoto odstavce, přestane-li být kritérium stanovené v písmenu a) splněno ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích.

6.   Členské státy neuplatní pravidla stanovená v odstavcích 4 a 5 tohoto článku, pokud je zpráva s informacemi o dani z příjmů vypracována nejvyšším mateřským podnikem nebo samostatným podnikem, které se neřídí právem žádného členského státu, v souladu s článkem 48c a splňuje tato kritéria:

a)

je zpřístupněna veřejnosti bezplatně a v elektronickém formátu pro podávání zpráv, který je strojově čitelný:

i)

na internetových stránkách uvedeného nejvyššího mateřského podniku nebo uvedeného samostatného podniku;

ii)

alespoň v jednom z úředních jazyků Unie;

iii)

nejpozději 12 měsíců od rozvahového dne účetního období, za které je zpráva vypracována, a

b)

uvádí název a sídlo jednoho dceřiného podniku nebo název a adresu jedné pobočky, které se řídí právem některého členského státu a které zveřejnily zprávu podle čl. 48d odst. 1.

7.   Členské státy vyžadují, aby dceřiné podniky nebo pobočky, na něž se nevztahují odstavce 4 a 5 tohoto článku, zveřejňovaly a zpřístupňovaly zprávu s informacemi o dani z příjmů, pokud tyto dceřiné podniky nebo pobočky neslouží jinému účelu než vyhýbání se požadavkům na podávání zpráv stanoveným v této kapitole.

Článek 48c

Obsah zprávy s informacemi o dani z příjmů

1.   Zpráva s informacemi o dani z příjmů vyžadovaná podle článku 48b zahrnuje informace týkající se veškerých činností samostatného podniku nebo nejvyššího mateřského podniku včetně činnosti veškerých podniků ve skupině konsolidované v účetní závěrce za příslušné účetní období.

2.   Informace podle odstavce 1 zahrnují:

a)

název nejvyššího mateřského podniku nebo samostatného podniku, příslušné účetní období, měna použitá při prezentaci zprávy a případně seznam všech dceřiných podniků konsolidovaných v účetní závěrce nejvyššího mateřského podniku za příslušné účetní období usazených v Unii nebo v daňových jurisdikcích uvedených v přílohách I a II závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti;

b)

stručný popis povahy jejich činností;

c)

počet zaměstnanců v přepočtu na plné pracovní úvazky;

d)

výnosy vypočítané jako:

i)

součet čistého obratu, ostatních provozních výnosů, výnosů z účastí kromě dividend obdržených od podniků ve skupině, výnosů z ostatních investic a půjček zahrnutých do dlouhodobých aktiv, ostatních výnosových úroků a podobných výnosů uvedených v přílohách V a VI této směrnice, nebo

ii)

výnosy vymezené v rámci účetního výkaznictví, na jehož základě se sestavuje účetní závěrka, s vyloučením úprav hodnot a dividend obdržených od podniků ve skupině;

e)

výši zisku nebo ztráty před zdaněním;

f)

výši naběhlé daně z příjmů v příslušném účetním období, vypočítanou jako stávající daňový náklad u zdanitelných zisků nebo ztrát za účetní období zaúčtovaný podniky a pobočkami v příslušné daňové jurisdikci;

g)

výši daně z příjmů zaplacenou na hotovostním základě, vypočítanou jako částku daně z příjmů zaplacenou během příslušného účetního období podniky a pobočkami v příslušné daňové jurisdikci; a

h)

výši kumulovaných zisků na konci příslušného účetního období.

Pro účely písmene d) výnosy zahrnují transakce se spřízněnými stranami.

Pro účely písmene f) se stávající daňový náklad vztahuje pouze k činnostem podniku v příslušném účetním období a nezahrnuje odloženou daň ani rezervy na nejisté daňové závazky.

Pro účely písmene g) zaplacené daně zahrnují srážkové daně zaplacené jinými podniky, pokud jde o platby podnikům a pobočkám v rámci skupiny.

Pro účely písmene h) se kumulovanými zisky rozumí součet zisků za minulá účetní období a příslušné účetní období, o jejichž rozdělení nebylo zatím rozhodnuto. Pokud jde o pobočky, kumulované zisky náleží podniku, který pobočku zřídil.

3.   Členské státy povolí, aby informace uvedené v odstavci 2 tohoto článku byly podávány na základě pokynů pro vyplňování zpráv uvedených v příloze III oddíle III částech B a C směrnice Rady 2011/16/EU (*2).

4.   Informace uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku se předkládají za použití společného vzoru a v elektronických formátech pro podávání zpráv, které jsou strojově čitelné. Společný vzor a elektronické formáty pro podávání zpráv stanoví Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 50 odst. 2.

5.   Zpráva s informacemi o dani z příjmů prezentuje informace uvedené v odstavcích 2 nebo 3 zvlášť pro každý členský stát. Je-li členský stát tvořen několika daňovými jurisdikcemi, jsou tyto informace agregovány na úrovni členského státu.

Zpráva s informacemi o dani z příjmů rovněž prezentuje informace uvedené v odstavcích 2 nebo 3 tohoto článku zvlášť za každou daňovou jurisdikci, která je k 1. březnu účetního období, za které se zpráva vypracovává, na seznamu v příloze I závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, a za každou daňovou jurisdikci, která byla k 1. březnu účetního období, za které se zpráva vypracovává, a k 1. březnu předcházejícího účetního období uvedena v příloze II závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti.

Zpráva s informacemi o dani z příjmů rovněž prezentuje informace uvedené v odstavcích 2 nebo 3 na agregovaném základě za ostatní daňové jurisdikce.

Informace musí být přiřazeny ke každé příslušné daňové jurisdikci na základě usazení, existence stálé provozovny nebo trvalé podnikatelské činnosti, které podle činností skupiny nebo samostatného podniku mohou podléhat daňové povinnosti v dané daňové jurisdikci.

Mohou-li činnosti vykonávané několika podniky ve skupině podléhat daňové povinnosti v rámci jediné daňové jurisdikce, informace přiřazené k uvedené daňové jurisdikci představují součet informací týkajících se těchto činností každého podniku ve skupině a jejich poboček v uvedené daňové jurisdikci.

Informace o určité konkrétní činnosti nesmí být přiřazeny současně více než jedné daňové jurisdikci.

6.   Členské státy mohou povolit, aby jedna nebo více konkrétních informací, které mají být jinak ve zprávě uvedeny v souladu s odstavci 2 nebo 3, byly dočasně vynechány, pokud by jejich uvedení mohlo závažně poškodit obchodní postavení podniků, jichž se zpráva týká. Jakékoli vynechání se ve zprávě jasně uvede spolu s jeho řádně odůvodněným vysvětlením.

Členské státy zajistí, aby veškeré informace vynechané podle prvního pododstavce byly zveřejněny v některé pozdější zprávě s informacemi o dani z příjmů do pěti let ode dne jejich původního vynechání.

Členské státy zajistí, aby informace týkající se daňových jurisdikcí uvedených v přílohách I a II závěrů Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, jak je uvedeno v odstavci 5 tohoto článku, nebyly vynechány nikdy.

7.   Zpráva s informacemi o dani z příjmů může obsahovat, kde je to možné na úrovni skupiny, celkový výklad podávající vysvětlení veškerých významných nesrovnalostí mezi částkami uvedenými podle odst. 2 písm. f) a g), s případným zohledněním odpovídajících částek, které se týkají předcházejících účetních období.

8.   Měnou použitou ve zprávě s informacemi o dani z příjmů je měna, v níž je sestavena konsolidovaná účetní závěrka nejvyššího mateřského podniku nebo roční účetní závěrka samostatného podniku. Členské státy nevyžadují, aby byla tato zpráva zveřejněna v jiné měně, než je měna, v níž je sestavena účetní závěrka.

Avšak v případě uvedeném v čl. 48b odst. 4 druhém pododstavci musí být měna použitá ve zprávě s informacemi o dani z příjmů stejná jako měna, ve které dceřiný podnik zveřejňuje svou roční účetní závěrku.

9.   Členské státy, které nepřijaly euro, mohou hraniční hodnotu 750 000 000 EUR přepočíst na svou národní měnu. Při tomto přepočtu členské státy použijí směnný kurz ke dni 21. prosince 2021 zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie. Uvedené členské státy mohou v zájmu dosažení zaokrouhlených částek v národních měnách zvýšit nebo snížit hraniční hodnoty až o 5 %.

Hraniční hodnoty uvedené v čl. 48b odst. 4 a 5 se pomocí směnného kurzu ke dni 21. prosince 2021 přepočtou na odpovídající částku v národní měně příslušné třetí země, která se zaokrouhlí na nejbližší celý tisíc.

10.   Ve zprávě s informacemi o dani z příjmů se uvede, zda byla vypracována v souladu s odstavcem 2 nebo 3 tohoto článku.

Článek 48d

Zveřejňování a přístupnost

1.   Zpráva s informacemi o dani z příjmů a prohlášení podle článku 48b této směrnice se zveřejní do 12 měsíců od rozvahového dne účetního období, za které je zpráva vypracována, jak stanoví každý členský stát v souladu s články 14 až 28 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 (*3), a případně v souladu s článkem 36 směrnice (EU) 2017/1132.

2.   Členské státy zajistí, aby zpráva s informacemi o dani z příjmů a prohlášení zveřejněné podniky v souladu s odstavcem 1 tohoto článku byly zpřístupněny veřejnosti bezplatně alespoň v jednom z úředních jazyků Unie nejpozději 12 měsíců od rozvahového dne účetního období, za které je zpráva vypracována, na internetových stránkách:

a)

podniku, pokud se použije čl. 48b odst. 1,

b)

dceřiného podniku nebo podniku ve skupině, pokud se použije čl. 48b odst. 4, nebo

c)

pobočky nebo podniku, který pobočku zřídil, nebo podniku ve skupině, pokud se použije čl. 48b odst. 5.

3.   Členské státy mohou osvobodit podniky od uplatňování pravidel stanovených v odstavci 2 tohoto článku, pokud je zpráva s informacemi o dani z příjmů zveřejněná v souladu s odstavcem 1 tohoto článku současně zpřístupněna veřejnosti v elektronickém formátu pro podávání zpráv, který je strojově čitelný, na internetových stránkách rejstříku uvedeného v článku 16 směrnice (EU) 2017/1132 bezplatně kterékoli třetí osobě nacházející se v Unii. Internetové stránky podniků a poboček uvedené v odstavci 2 tohoto článku obsahují informace o tomto osvobození a odkaz na internetovou stránku příslušného rejstříku.

4.   Zpráva uvedená v čl. 48b odst. 1, 4, 5, 6 a 7 a případně prohlášení uvedené v odstavcích 4 a 5 uvedeného článku musí být na příslušných internetových stránkách přístupné po dobu nejméně pěti po sobě jdoucích let.

Článek 48e

Odpovědnost za vypracování, zveřejnění a zpřístupnění zprávy s informacemi o dani z příjmů

1.   Členské státy stanoví, že členové správních, řídících a dozorčích orgánů nejvyšších mateřských podniků nebo samostatných podniků podle čl. 48b odst. 1, kteří jednají v rámci pravomocí svěřených jim podle vnitrostátního práva, mají kolektivní povinnost zajistit, aby zpráva s informacemi o dani z příjmů byla vypracována, zveřejněna a zpřístupněna v souladu s články 48b, 48c a 48d.

2.   Členské státy stanoví, že členové správních, řídících a dozorčích orgánů dceřiných podniků podle čl. 48b odst. 4 této směrnice a osoba či osoby pověřené plněním náležitostí zveřejnění stanovených v článku 41 směrnice (EU) 2017/1132 pro pobočky uvedené v čl. 48b odst. 5 této směrnice, kteří jednají v rámci pravomocí svěřených jim podle vnitrostátního práva, mají kolektivní povinnost zajistit, aby podle jejich nejlepších znalostí a schopností byla zpráva s informacemi o dani z příjmů vypracována způsobem, který je konzistentní nebo případně v souladu s články 48b a 48c, a zveřejněna a zpřístupněna v souladu s článkem 48d.

Článek 48f

Prohlášení statutárního auditora

Členské státy vyžadují, aby v případě, že účetní závěrka podniku řídícího se právem některého členského státu podléhá ověření jedním nebo více statutárními auditory nebo auditorskými společnostmi, bylo ve zprávě auditora uvedeno, zda za účetní období předcházející účetnímu období, za které byla sestavena auditovaná účetní závěrka, byl podnik povinen zveřejnit zprávu s informacemi o dani z příjmů v souladu s článkem 48b, a pokud ano, zda byla tato zpráva zveřejněna v souladu s článkem 48d.

Článek 48g

První den pro podávání zpráv s informacemi o dani z příjmů

Členské státy zajistí, aby se právní a správní předpisy provádějící články 48a až 48f použily nejpozději od prvního dne prvního účetního období začínajícího dnem 22. června 2024 nebo po tomto dni.

Článek 48h

Přezkum

Do 22. června 2027 podá Komise zprávu o plnění a dopadu povinností podávání zpráv stanovených v článcích 48a až 48f a s ohledem na situaci na úrovni OECD, potřebu zajistit dostatečnou úroveň transparentnosti a potřebu zachovat a zajistit konkurenční prostředí pro podniky a soukromé investice, zejména přezkoumá a posoudí, zda by bylo vhodné rozšířit povinnost podávat zprávu s informacemi o dani z příjmů podle článku 48b na velké podniky ve smyslu čl. 3 odst. 4 a velké skupiny ve smyslu čl. 3 odst. 7 a rozšířit obsah zprávy s informacemi o dani z příjmů podle článku 48c o další položky. Komise ve své zprávě rovněž posoudí dopad, který má prezentace daňových informací na agregovaném základě pro daňové jurisdikce třetích zemí podle čl. 48c odst. 5 a dočasné vynechání informací podle čl. 48c odst. 6 na účinnost této směrnice.

Komise tuto zprávu s případným legislativním návrhem předloží Evropskému parlamentu a Radě.

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338)."

(*2)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1)."

(*3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).“"

3)

V článku 49 se vkládá nový odstavec, který zní:

„3a.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (*4).

(*4)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“"

Článek 2

Provedení ve vnitrostátním právu

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 22. června 2023. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 24. listopadu 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

A. LOGAR


(1)  Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 62.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 (Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 623) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 28. září 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3)  Úř. věst. C 108, 26.3.2021. s. 8.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(8)  Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).

(9)  Směrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(11)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(13)  Viz závěry Rady o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, jeho přílohy (Úř. věst. C 413 I , 12.10.2021, s. 1) a jejich následné aktualizace.

(14)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 4. prosince 1997, Verband deutscher Daihatsu-Händler, C-97/96, ECLI:EU:C:1997:581.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/15


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2021/2102

ze dne 28. června 2021

o podpisu jménem Evropské unie a prozatímním provádění Dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé o společném leteckém prostoru

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 ve spojení s čl. 218 odst. 5 a 7 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 1. prosince 2016 zmocnila Rada Komisi, aby zahájila jednání s Arménskou republikou o dohodě o společném leteckém prostoru. Jednání byla úspěšně uzavřena parafováním Dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé o společném leteckém prostoru (dále jen „dohoda“) dne 24. listopadu 2017.

(2)

Podpisem dohody jménem Unie a jejím prozatímním prováděním by nemělo být dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a jejími členskými státy. Toto rozhodnutí by nemělo být vykládáno tak, že využívá možnost, aby Unie vykonala svou vnější pravomoc v oblastech, na něž se vztahuje dohoda a které spadají do sdílené pravomoci, v rozsahu, v němž Unie tuto pravomoc dosud nevykonala na vnitřní úrovni.

(3)

Dohoda by měla být podepsána a prozatímně prováděna do dokončení postupů nezbytných k jejímu vstupu v platnost.

(4)

Je vhodné stanovit postup, jenž se použije na postoj, který má být jménem Unie zaujat k rozhodnutím smíšeného výboru podle čl. 27 odst. 7 dohody týkajícím se začlenění právních předpisů Unie do přílohy II dohody,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis Dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé o společném leteckém prostoru jménem Unie se schvaluje s výhradou jejího uzavření (1).

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie.

Článek 3

Dohoda je prováděna prozatímně v souladu s čl. 30 odst. 4 a 5 dohody až do dokončení postupů nezbytných pro její vstup v platnost.

Článek 4

Komise je oprávněna přijmout po konzultaci vedené v dostatečném časovém předstihu s Radou nebo v souladu s případným rozhodnutím Rady s jejími přípravnými orgány postoj, který má být jménem Unie zaujat k rozhodnutím smíšeného výboru podle čl. 27 odst. 7 dohody týkajícím se revize přílohy II dohody, pokud se týká začlenění právních předpisů Unie do uvedené přílohy, s výhradou případných potřebných technických úprav.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 28. června 2021.

Za Radu

předsedkyně

M. do C. ANTUNES


(1)  Viz strana 17 v tomto čísle Úředního věstníku.


1.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 429/17


DOHODA MEZI EVROPSKOU UNIÍ

a jejími členskými státy jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé o společném leteckém prostoru

OBSAH

Článek 1: Cíl

Článek 2: Definice

HLAVA I: HOSPODÁŘSKÁ USTANOVENÍ

Článek 3: Udělení práv

Článek 4: Provozní oprávnění a technické povolení

Článek 5: Zamítnutí, zrušení, pozastavení nebo omezení provozního oprávnění a technického povolení

Článek 6: Investice do leteckých dopravců

Článek 7: Dodržování právních a správních předpisů

Článek 8: Spravedlivá hospodářská soutěž

Článek 9: Obchodní příležitosti

Článek 10: Cla a daně

Článek 11: Uživatelské poplatky

Článek 12: Letecké tarify a letecké sazby

Článek 13: Statistiky

HLAVA II: SPOLUPRÁCE V OBLASTI PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Článek 14: Bezpečnost letectví

Článek 15: Ochrana letectví před protiprávními činy

Článek 16: Uspořádání letového provozu

Článek 17: Životní prostředí

Článek 18: Odpovědnost leteckého dopravce

Článek 19: Ochrana spotřebitele

Článek 20: Počítačové rezervační systémy

Článek 21: Sociální aspekty

HLAVA III: INSTITUCIONÁLNÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22: Výklad a prosazování

Článek 23: Smíšený výbor

Článek 24: Řešení sporů a rozhodčí řízení

Článek 25: Ochranná opatření

Článek 26: Vztah k jiným dohodám

Článek 27: Změny

Článek 28: Ukončení

Článek 29: Registrace

Článek 30: Vstup v platnost a prozatímní provádění

Článek 31: Závazná znění

PŘÍLOHA I: Přechodná ustanovení

PŘÍLOHA II: Předpisy upravující civilní letectví

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

CHORVATSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKO,

MALTSKÁ REPUBLIKA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

smluvní strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, dále společně jen „Smlouvy EU“, a členské státy Evropské unie, dále společně jen „členské státy EU“ nebo jednotlivě „členský stát EU“,

a Evropská unie

na jedné straně

a ARMÉNSKÁ REPUBLIKA, dále jen „Arménie“

na straně druhé

společně dále jen „strany“,

Členské státy EU a Arménie jakožto strany Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, otevřené k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944, spolu s Evropskou unií;

BEROUCE NA VĚDOMÍ Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé, podepsanou v Lucemburku dne 22. dubna 1996;

PŘEJÍCE SI vytvořit společný letecký prostor s cílem otevřít přístup na trhy stran za rovnocenných podmínek hospodářské soutěže, nediskriminace a při dodržování stejných pravidel, včetně v oblasti bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy, uspořádání letového provozu, hospodářské soutěže, sociálních aspektů a životního prostředí;

PŘEJÍCE SI posílit letecké služby a prosazovat mezinárodní letecký systém, který je založen na nediskriminaci a otevřené a spravedlivé hospodářské soutěži mezi leteckými dopravci na trhu;

PŘEJÍCE SI prosazovat své zájmy s ohledem na leteckou dopravu;

UZNÁVAJÍCE význam účinného propojení letecké dopravy při podpoře obchodu, cestovního ruchu, investic a hospodářského a sociálního rozvoje;

SOUHLASÍCE, že je vhodné, aby pravidla společného leteckého prostoru byla založena na příslušných právních předpisech platných v Evropské unii, stanovených v příloze II této dohody;

UZNÁVAJÍCE, že plné dodržování pravidel společného leteckého prostoru opravňuje strany k využití všech výhod společného leteckého prostoru, včetně otevření přístupu na trhy a získání maximálních výhod pro spotřebitele, průmyslová odvětví a pracovní síly obou stran;

UZNÁVAJÍCE, že vytvoření společného leteckého prostoru a provádění jeho pravidel nelze dosáhnout bez případných přechodných ustanovení a že v této souvislosti je důležité, aby byla poskytována přiměřená pomoc;

PŘEJÍCE SI zajistit nejvyšší stupeň bezpečnosti a ochrany před protiprávními činy v letecké dopravě a potvrzujíce své vážné obavy z činů či hrozeb zaměřených proti ochraně letadel před protiprávními činy, které ohrožují bezpečnost osob či majetku, mají negativní dopad na provoz letecké dopravy a narušují důvěru cestujících v bezpečnost civilního letectví;

ODHODLÁNY maximalizovat možné přínosy spolupráce v oblasti právních předpisů a harmonizace příslušných právních a správních předpisů upravujících civilní letectví;

UZNÁVAJÍCE významné potenciální přínosy, které mohou vyplynout z konkurenčních leteckých služeb a životaschopných odvětví letecké dopravy;

PŘEJÍCE SI podporovat volnou, spravedlivou a nenarušenou hospodářskou soutěž, uznávajíce, že subvence mohou nepříznivě ovlivnit hospodářskou soutěž a ohrozit základní cíle této dohody, a uznávajíce, že pokud pro letecké dopravce neexistují rovné podmínky volné, spravedlivé a nenarušené hospodářské soutěže, nemusí být potenciálních přínosů dosaženo;

MAJÍCE V ÚMYSLU vycházet z rámce stávajících dohod a ujednání mezi stranami s cílem otevřít přístup na trhy a získat maximální výhody pro spotřebitele, zasilatele, letecké dopravce a letiště a jejich zaměstnance, společnosti a další subjekty, které budou mít prospěch nepřímo;

POTVRZUJÍCE význam ochrany životního prostředí při tvorbě a provádění politiky v oblasti mezinárodního letectví;

POTVRZUJÍCE potřebu bezodkladných opatření k řešení změny klimatu a další spolupráce při snižování emisí skleníkových plynů v odvětví letecké dopravy v souladu s mnohostrannými ujednáními o této záležitosti, a zejména příslušnými nástroji Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „ICAO“) a Pařížskou dohodou ze dne 12. prosince 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu;

POTVRZUJÍCE význam ochrany spotřebitelů, včetně ochrany poskytované Úmluvou o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě uzavřenou v Montrealu dne 28. května 1999, a dosažení náležité úrovně ochrany spotřebitele v souvislosti s leteckými službami a uznávajíce potřebu vzájemné spolupráce v této oblasti;

UZNÁVAJÍCE, že větší obchodní příležitosti nemají narušit jejich pracovní nebo související standardy, a potvrzujíce význam sociálního rozměru mezinárodního letectví a uvážení účinků otevření přístupu na trhy na pracovní síly, zaměstnanost a pracovní podmínky;

VĚDOMY SI významu lepšího přístupu odvětví letecké dopravy ke kapitálu pro další rozvoj letecké dopravy;

UZNÁVAJÍCE potenciální výhody umožnění přístupu třetích zemí k této dohodě;

PŘEJÍCE SI uzavřít dohodu o letecké dopravě, která doplní Úmluvu o mezinárodním civilním letectví,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Cíl

Cílem této dohody je vytvoření společného leteckého prostoru mezi stranami, který je založen na postupném otevírání trhů, liberalizaci vlastnictví a kontroly leteckých dopravců, spravedlivých a rovných podmínkách hospodářské soutěže, nediskriminaci a společných pravidlech, včetně v oblasti bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy, uspořádání letového provozu, sociálních aspektů a životního prostředí. Za tímto účelem stanoví dohoda pravidla použitelná mezi stranami. Tato pravidla zahrnují ustanovení právních předpisů uvedených v příloze II.

Článek 2

Definice

Pro účely této dohody, není-li stanoveno jinak, se rozumí:

1)

„dohodou“ tato dohoda, její přílohy a dodatky a veškeré jejich změny;

2)

„leteckou dopravou“ přeprava cestujících, zavazadel, nákladu a pošty letadlem, uskutečněná odděleně či v kombinaci, poskytovaná veřejnosti za úplatu nebo nájemné, včetně pravidelných a nepravidelných leteckých služeb;

3)

„zjištěním o státní příslušnosti“ zjištění, že letecký dopravce, který navrhuje provozování leteckých služeb podle této dohody, splňuje požadavky stanovené v článku 4, pokud jde o vlastnictví, faktickou kontrolu a hlavní místo podnikání;

4)

„zjištěním o způsobilosti“ zjištění, že letecký dopravce, který navrhuje provozování leteckých služeb podle této dohody, má uspokojivou finanční způsobilost a přiměřené zkušenosti s řízením pro provozování takovýchto služeb a je připraven dodržovat právní a správní předpisy a požadavky, které upravují provozování takových služeb;

5)

„příslušným orgánem“ vládní organizace či státní subjekt odpovědný za výkon správních funkcí podle této dohody;

(6)

„úmluvou“ Úmluva o mezinárodním civilním letectví, otevřená k podpisu v Chicagu dne 7. prosince 1944, která zahrnuje:

a)

všechny změny, které vstoupily v platnost podle čl. 94 písm. a) úmluvy a byly ratifikovány Arménií i členským státem EU nebo členskými státy EU, jichž se daná otázka týká, a

b)

veškeré přílohy nebo jejich změny přijaté podle článku 90 úmluvy, pokud je taková příloha či změna v dané době účinná pro Arménii a členský stát EU nebo členské státy EU, jichž se daná otázka týká;

7)

„úplnými náklady“ náklady na poskytnutou službu a přiměřený poplatek za administrativní režijní náklady;

(8)

„mezinárodní leteckou dopravou“ letecká doprava, která využívá vzdušný prostor nad územím více než jednoho státu;

9)

„hlavním místem podnikání“ ústředí nebo sídlo leteckého dopravce na území strany, v němž jsou vykonávány hlavní finanční funkce a provozní řízení leteckého dopravce, včetně řízení zachování jeho letové způsobilosti;

10)

„přistáním pro neobchodní účely“ se rozumí přistání za jakýmkoli jiným účelem, než je nástup na palubu nebo výstup cestujících anebo nakládka či vykládka zavazadel, nákladu nebo pošty v letecké dopravě;

11)

„leteckými tarify“ ceny, které se platí leteckým dopravcům, jejich zástupcům nebo jiným prodejcům letenek za leteckou přepravu cestujících (včetně jakéhokoli jiného druhu dopravy v návaznosti na tuto přepravu), a jakékoliv podmínky pro použití těchto cen, včetně odměn a podmínek nabízených službám zástupců a jiným pomocným službám;

12)

„leteckými sazbami“ ceny, které se platí za leteckou přepravu nákladu (včetně jakéhokoli jiného druhu dopravy v návaznosti na tuto přepravu), a podmínky pro použití těchto cen, včetně odměn a podmínek nabízených zástupcům, a ceny za jiné pomocné služby;

13)

„územím“ v případě Arménie území Arménské republiky a v případě Evropské unie a členských států EU pevninské území, vnitřní vody a teritoriální moře členských států EU, na které se vztahují Smlouvy EU za podmínek v nich stanovených, a vzdušný prostor nad nimi.

14)

„uživatelským poplatkem“ poplatek uložený leteckým dopravcům za poskytnutí letištních zařízení nebo služeb, zařízení nebo služeb v oblasti ochrany životního prostředí, letecké navigace a ochrany letectví před protiprávními činy, včetně souvisejících služeb a zařízení;

15)

„odbavováním vlastními silami“ situace, kdy si uživatel letiště sám zajišťuje přímo jednu nebo více z kategorií služeb pozemního odbavování a neuzavírá žádnou smlouvu jakéhokoliv druhu s třetí osobou pro poskytování těchto služeb; pro účely této definice není za třetí osobu mezi samotnými uživateli letiště považován uživatel, který:

a)

má většinový podíl u jiného uživatele, nebo

b)

kdy většinový podíl u obou drží jediný subjekt;

16)

„právem páté svobody“ právo či výsada udělené jedním státem (dále jen „udělující stát“) leteckým dopravcům jiného státu (dále jen „přijímající stát“) za účelem poskytování služeb mezinárodní letecké dopravy mezi územím udělujícího státu a územím třetí země, a to pod podmínkou, že takové služby začínají či končí na území přijímajícího státu;

(17)

„třetí zemí“ se rozumí země, která není členským státem EU nebo Arménií.

HLAVA I

HOSPODÁŘSKÁ USTANOVENÍ

Článek 3

Udělení práv

1.   Na práva stanovená v tomto článku se vztahují přechodná ustanovení obsažená v příloze I této dohody.

Přepravní práva a seznam tras

2.   Každá strana uděluje druhé straně následující práva pro provozování mezinárodní letecké dopravy leteckými dopravci druhé strany na nediskriminačním základě:

a)

právo přelétat nad územím první strany bez přistání;

b)

právo přistávat na území první strany pro neobchodní účely;

c)

právo uskutečňovat pravidelnou a nepravidelnou mezinárodní osobní, kombinovanou a nákladní leteckou dopravu mezi místy (1) na těchto trasách:

i)

v případě leteckých dopravců Evropské unie:

 

místa v Evropské unii – mezilehlá místa na území partnerských zemí evropské politiky sousedství (2), stran vícestranné dohody o vytvoření společného evropského leteckého prostoru (3) nebo členských států Evropského sdružení volného obchodu (4) – místa v Arménii – místa za;

ii)

v případě leteckých dopravců Arménie:

 

místa v Arménii – mezilehlá místa na území partnerských zemí evropské politiky sousedství, stran vícestranné dohody o vytvoření společného evropského leteckého prostoru nebo členských států Evropského sdružení volného obchodu – místa v Evropské unii;

d)

práva jinak stanovená v této dohodě.

Flexibilita provozu

3.   Letečtí dopravci každé strany mohou u jakéhokoli letu nebo u všech letů na trasách uvedených v odstavci 2 podle vlastního uvážení:

a)

provozovat lety v jednom směru nebo obou směrech;

b)

kombinovat různá čísla letů v rámci provozu jednoho letadla;

c)

obsluhovat mezilehlá místa a místa za a místa na území stran v jakékoli kombinaci a pořadí podle ustanovení odstavce 2;

d)

vynechat přistání na jakémkoli místě nebo místech;

e)

přenést dopravu z jakéhokoli svého letadla na jakékoli jiné své letadlo na jakémkoli místě (změna letadla);

f)

provádět mezipřistání (stopover) na jakýchkoli místech na území jedné ze stran i mimo ně;

g)

vykonávat tranzitní dopravu přes území druhé strany;

h)

kombinovat přepravu ve stejném letadle bez ohledu na to, kde tato přeprava začíná, a

i)

poskytovat přepravní služby do více než jednoho místa u stejné služby (co-terminalisation).

Flexibilitu provozu stanovenou v tomto odstavci lze uplatňovat bez omezení směru nebo zeměpisného omezení a bez ztráty jakéhokoli práva na výkon jiné dopravy povolené podle této dohody, pokud:

a)

služby leteckých dopravců Arménie obsluhují jakékoli místo v Arménii;

b)

služby leteckých dopravců Evropské unie obsluhují jakékoli místo v Evropské unii.

4.   Každá strana umožní leteckým dopravcům určit frekvenci a kapacitu mezinárodní letecké dopravy, kterou nabízejí, na základě tržních obchodních úvah. V souladu s tímto právem neomezí žádná strana jednostranně objem dopravy, frekvenci či pravidelnost služeb, směrování, původ a místo určení dopravy ani typ či typy letadla provozované leteckými dopravci druhé strany, s výjimkou celních, technických, provozních důvodů, důvodu bezpečnosti uspořádání letového provozu, důvodů týkajících se ochrany životního prostředí nebo zdraví, nebo není-li stanoveno v této dohodě jinak.

5.   Letečtí dopravci každé strany mohou provozovat služby, a to i v rámci ujednání o společném označování linek, do jakéhokoliv místa nacházejícího se ve třetí zemi, která není zahrnuta do stanovených tras, za předpokladu, že nevykonávají práva páté svobody.

6.   Žádné ustanovení této dohody:

a)

neuděluje leteckým dopravcům Arménie právo vzít v jakémkoli členském státě EU na palubu cestující, zavazadla, náklad nebo poštu přepravované za úhradu a směřující do jiného místa v témže členském státě EU;

b)

neuděluje leteckým dopravcům Evropské unie právo vzít v Arménii na palubu cestující, zavazadla, náklad a/nebo poštu přepravované za úhradu a směřující do jiného místa v Arménii.

7.   Při výkonu příslušných práv a plnění příslušných povinností podle této dohody se strany zdrží jakékoli formy diskriminace mezi leteckými dopravci druhé strany, zejména na základě státní příslušnosti.

8.   Bez ohledu na jakékoli jiné ustanovení této dohody je každá strana oprávněna nepovolit provozování mezinárodní letecké dopravy na území, z území nebo přes území třetí země, s níž nemá tato strana diplomatické vztahy.

Článek 4

Provozní oprávnění a technické povolení

1.   Po obdržení žádosti o provozní oprávnění od leteckého dopravce jedné strany udělí druhá strana příslušná provozní oprávnění a technická povolení s minimálním procedurálním zpožděním za předpokladu, že:

a)

v případě leteckého dopravce Arménie:

i)

letecký dopravce má hlavní místo podnikání v Arménii a má platnou provozní licenci v souladu s právními předpisy Arménie a

ii)

Arménie vydala leteckému dopravci osvědčení leteckého provozovatele a vykonává a udržuje nad ním faktickou regulační kontrolu a je jasně určen příslušný orgán a

iii)

není-li stanoveno jinak v článku 6, letecký dopravce je vlastně přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu Arménií nebo jejími státními příslušníky a je Arménií nebo těmito státními příslušníky fakticky kontrolován;

b)

v případě leteckého dopravce Evropské unie:

i)

letecký dopravce má hlavní místo podnikání na území Evropské unie a má platnou provozní licenci v souladu s platnými právními předpisy Evropské unie;

ii)

členský stát EU odpovědný za vydání osvědčení leteckého provozovatele nad leteckým dopravcem vykonává a udržuje faktickou regulační kontrolu a je jasně určen příslušný orgán; a

iii)

není-li stanoveno jinak v článku 6, letecký dopravce je vlastněn a fakticky kontrolován přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu jedním či více z členských států EU nebo Evropského sdružení volného obchodu nebo jejich státními příslušníky, nebo oběma kategoriemi;

c)

jsou dodrženy články 14 a 15 a

d)

letecký dopravce splňuje podmínky stanovené právními a správními předpisy, které na provozování mezinárodní letecké dopravy běžně uplatňuje strana posuzující žádost.

2.   Při udělování provozních oprávnění a technických povolení zachází každá strana se všemi dopravci druhé strany nediskriminačním způsobem.

3.   Po obdržení žádosti o provozní oprávnění od leteckého dopravce jedné strany uzná druhá strana zjištění o způsobilosti nebo státní příslušnosti, která první strana učinila v souvislosti s uvedeným leteckým dopravcem, jako by tato zjištění byla učiněna jejími vlastními příslušnými orgány, a dále již tyto záležitosti nezkoumá s výjimkou situací uvedených ve druhém a třetím pododstavci.

Pokud po obdržení žádosti o provozní oprávnění od leteckého dopravce či po udělení takového oprávnění mají příslušné orgány přijímající strany konkrétní obavu, že i přes zjištění učiněná druhou stranou nejsou podmínky pro udělení příslušných provozních oprávnění nebo technických povolení uvedené v odstavci 1 splněny, uvědomí přijímající strana neprodleně druhou stranu a své obavy řádně zdůvodní. V takovém případě může kterákoli strana požádat o konzultace, kterých se mohou účastnit zástupci příslušných orgánů stran, a/nebo si vyžádat dodatečné informace v souvislosti s těmito obavami a žádosti o konzultace je vyhověno co nejdříve. Pokud se záležitost nevyřeší, může ji kterákoli ze stran předložit smíšenému výboru uvedenému v článku 23 (dále jen „smíšený výbor“).

Tento odstavec se nevztahuje na uznávání zjištění učiněných v souvislosti s bezpečnostními osvědčeními či licencemi, ujednáními o ochraně před protiprávními činy nebo pojistným krytím.

Článek 5

Zamítnutí, zrušení, pozastavení nebo omezení provozního oprávnění či technického povolení

1.   Kterákoli strana může zamítnout, zrušit, pozastavit, podmínit nebo omezit provozní oprávnění či technická povolení nebo jinak zamítnout, pozastavit, podmínit nebo omezit provoz leteckého dopravce druhé strany, pokud:

a)

v případě leteckého dopravce Arménie:

i)

letecký dopravce nemá hlavní místo podnikání v Arménii nebo není držitelem platné provozní licence v souladu s právními předpisy Arménie nebo

ii)

Arménie, která je odpovědná za vydání osvědčení leteckého provozovatele, nad leteckým dopravcem nevykonává nebo neudržuje faktickou regulační kontrolu nebo není jasně stanoven příslušný orgán; nebo

iii)

není-li stanoveno jinak v článku 6, letecký dopravce není vlastněn přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu nebo fakticky kontrolován Arménií nebo jejími státními příslušníky, nebo oběma kategoriemi;

b)

v případě leteckého dopravce Evropské unie:

i)

letecký dopravce nemá hlavní místo podnikání na území Evropské unie nebo není držitelem platné provozní licence v souladu s platnými právními předpisy Evropské unie nebo

ii)

členský stát EU odpovědný za vydání osvědčení leteckého provozovatele nad leteckým dopravcem nevykonává nebo neudržuje faktickou regulační kontrolu nebo není jednoznačně určen příslušný orgán nebo

iii)

není-li stanoveno jinak v článku 6 této dohody, letecký dopravce není přímo nebo prostřednictvím většinového vlastnického podílu vlastněn nebo fakticky kontrolován členským státem nebo členskými státy EU nebo Evropského sdružení volného obchodu nebo jejich státními příslušníky, nebo oběma kategoriemi;

c)

články 8, 14 a 15 nejsou dodržovány nebo

d)

letecký dopravce nedodržel právní a správní předpisy uvedené v článku 7 této dohody nebo právní a správní předpisy, které na provozování mezinárodní letecké dopravy běžně uplatňuje strana posuzující žádost.

2.   Nejsou-li zapotřebí okamžitá opatření, která mají zabránit dalšímu nesouladu s odst. 1 písm. c) nebo d), uplatňují se práva stanovená tímto článkem pouze po konzultaci s druhou stranou.

3.   Tento článek neomezuje práva žádné strany odmítnout, zrušit, pozastavit, podmínit nebo omezit provozní oprávnění nebo technické povolení leteckého dopravce nebo leteckých dopravců druhé strany v souladu s články 14 nebo 15.

Článek 6

Investice do leteckých dopravců

1.   Bez ohledu na články 4 a 5 a po ověření, zda podle příslušných právních předpisů může každá smluvní strana nebo její státní příslušníci získat většinový vlastnický podíl nebo faktickou kontrolu nad leteckým dopravcem druhé strany, které provede smíšený výbor v souladu s čl. 23 odst. 8, mohou strany povolit většinový vlastnický podíl nebo faktickou kontrolu nad leteckým dopravcem Arménie vykonávanou členskými státy EU nebo jejich státními příslušníky, či nad leteckým dopravcem Evropské unie vykonávanou Arménií nebo jejími státními příslušníky v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

2.   Ve vztahu k odstavci 1 tohoto článku se investice smluvních stran nebo jejich státních příslušníků do leteckých dopravců jednotlivě povolí na základě předchozího rozhodnutí smíšeného výboru v souladu s čl. 23 odst. 2.

Uvedené rozhodnutí určí podmínky vztahující se na provoz dohodnutých služeb podle této dohody a na služby mezi třetími zeměmi a stranami. Na uvedené rozhodnutí se nevztahuje čl. 23 odst. 11.

Článek 7

Dodržování právních a správních předpisů

1.   Při vstupu na území jedné strany, pobytu na něm či jeho opouštění dodrží letečtí dopravci druhé strany právní a správní předpisy, které platí na tomto území a které se týkají příletu či odletu letadla provozujícího mezinárodní leteckou dopravu na území či z území této strany nebo provozu letadla.

2.   Při vstupu na území jedné strany, pobytu na něm či jeho opouštění musí cestující, posádka, zavazadla, náklad a pošta leteckých dopravců druhé strany splnit, nebo musí být jejich jménem splněny, právní a správní předpisy, které platí na tomto území a které se týkají vstupu či odletu cestujících, posádky, zavazadel, nákladu nebo pošty na palubě letadla na/z území této strany nebo provozu letadla (včetně předpisů, které se vztahují na vstup, celní odbavení, přistěhovaleckou kontrolu, pasy, clo a karanténu, nebo v případě pošty včetně poštovních předpisů).

3.   Strany na svém příslušném území povolí leteckým dopravcům druhé strany přijmout opatření, která zajišťují, aby byly přepraveny pouze osoby s cestovními doklady, jež se vyžadují pro vstup na území druhé strany nebo pro tranzit přes toto území.

Článek 8

Spravedlivá hospodářská soutěž

1.   Strany potvrzují, že jejich společným cílem je spravedlivé a konkurenční prostředí a spravedlivé a rovné příležitosti pro společnosti obou stran, které poskytují služby letecké dopravy, v hospodářské soutěži při provozování dohodnutých služeb na stanovených trasách. Strany proto přijmou veškerá vhodná opatření k zajištění úplného splnění tohoto cíle.

2.   Strany uznávají, že volná, spravedlivá a nenarušená hospodářská soutěž je důležitá pro prosazování cílů této dohody, a jsou si vědomy toho, že pro účinné poskytování služeb letecké dopravy je důležitá existence komplexních právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a nezávislého orgánu pro hospodářskou soutěž, jakož i řádného a účinného prosazování jejich příslušných právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže. Na provoz leteckých dopravců spadajících do pravomoci jednotlivých stran se vztahují právní předpisy příslušné strany v oblasti hospodářské soutěže v platném znění, které upravují záležitosti uvedené v tomto článku. Strany sdílejí cíle týkající se slučitelnosti a sbližování práva hospodářské soutěže a jeho účinného uplatňování. Pokud je to vhodné a relevantní, spolupracují strany při účinném uplatňování práva hospodářské soutěže, včetně umožnění toho, aby příslušné společnosti nebo jiní státní příslušníci zveřejňovali v souladu s příslušnými pravidly a judikaturou informace týkající se řízení orgánů pro hospodářskou soutěž druhé strany podle práva hospodářské soutěže.

3.   Žádným ustanovením této dohody nejsou nijak dotčeny, omezeny nebo ohroženy příslušnost a pravomoci příslušných orgánů pro hospodářskou soutěž a soudů kterékoli strany (a Evropské komise) a veškeré záležitosti týkající se prosazování práva hospodářské soutěže spadají i nadále do výlučné pravomoci těchto orgánů a soudů. Opatřeními, která přijme jedna strana podle tohoto článku, proto nejsou dotčena případná opatření těchto orgánů a soudů.

4.   Za opatření přijatá podle tohoto článku nesou výlučnou odpovědnost strany a tato opatření jsou namířena výhradně proti druhé straně nebo společnostem poskytujícím služby letecké dopravy na/z území stran. Na tato opatření se nevztahuje postup pro řešení sporů podle článku 24.

5.   Každá strana vyloučí veškeré formy diskriminace či nekalé praktiky, jež by nepříznivě ovlivnily spravedlivé a rovné příležitosti společností druhé strany, které jsou zapojeny do služeb letecké dopravy, v hospodářské soutěži při poskytování služeb letecké dopravy.

6.   Žádná strana neposkytne ani nepovolí veřejné subvence nebo podporu pro jakoukoli společnost, pokud by tyto subvence nebo podpora významně a nepříznivě ovlivnily spravedlivé a rovné příležitosti společností druhé strany v hospodářské soutěži při poskytování služeb letecké dopravy. Tyto veřejné subvence nebo podpora mohou zahrnovat například: křížové subvencování; náhradu provozních ztrát; poskytování kapitálu; granty; záruky; zvýhodněné úvěry nebo pojištění; ochranu před úpadkem; nevymáhání dlužných částek; vzdání se běžné návratnosti investovaných veřejných prostředků; daňové úlevy nebo osvobození od daně; náhradu za finanční zátěž uloženou orgány veřejné správy a přístup k letovým navigačním zařízením a službám nebo letištním zařízením a službám, palivu, pozemnímu odbavování, opatřením pro ochranu před protiprávními činy, počítačovým rezervačním systémům, přidělování letištních časů nebo jiným souvisejícím zařízením a službám na diskriminačním nebo nekomerčním základě.

7.   Pokud některá strana poskytne určité společnosti veřejné subvence nebo podporu, zajistí transparentnost takovéhoto opatření vhodnými prostředky, k nimž může patřit požadavek, aby společnost subvenci nebo podporu vykázala jednoznačně a odděleně ve svém účetnictví.

8.   Na žádost druhé strany jí každá strana poskytne v přiměřené lhůtě finanční zprávy týkající se subjektů spadajících do pravomoci první strany a jakékoli jiné informace, jež může druhá strana přiměřeně požadovat, aby bylo zajištěno dodržování ustanovení tohoto článku. To může zahrnovat podrobné informace týkající se subvencí nebo podpory. Na tyto informace se může vztahovat požadavek, aby strana požadující přístup k daným informacích zajistila důvěrné zacházení s těmito informacemi.

9.   Aniž jsou dotčena opatření přijatá příslušným orgánem pro hospodářskou soutěž nebo soudem za účelem prosazování pravidel uvedených v odstavcích 5 a 6:

a)

pokud jedna strana zjistí, že určitá společnost je vystavena diskriminaci nebo nekalým praktikám ve smyslu odstavce 5 nebo 6 a že toto lze doložit, může podat druhé straně písemné připomínky. Po informování druhé strany se může strana ve věci projednání záležitostí souvisejících s tímto článkem obrátit rovněž na příslušné orgány státní správy na území druhé strany, včetně orgánů na ústřední, regionální, oblastní nebo místní úrovni. Každá strana může mimoto požádat o konzultace v této věci s druhou stranou za účelem vyřešení problému. Tyto konzultace jsou zahájeny ve lhůtě 30 dnů od obdržení žádosti. Strany si mezitím vymění dostatečné informace, aby bylo možno plně přezkoumat obavy jedné ze stran;

b)

pokud strany nedospějí k vyřešení dotyčné záležitosti prostřednictvím konzultací do 30 dnů od zahájení konzultací nebo pokud nejsou konzultace zahájeny ve lhůtě 30 dnů od obdržení žádosti týkající se údajného porušení odstavce 5 nebo 6, je strana, která o konzultace požádala, oprávněna pozastavit výkon práv uvedených v této dohodě dotčenými společnostmi druhé strany a zamítnout, zrušit nebo pozastavit provozní oprávnění / povolení, nebo stanovit podmínky, které může považovat za nezbytné pro výkon těchto práv, nebo uložit cla či přijmout jiná opatření. Opatření přijatá podle tohoto odstavce jsou vhodná, přiměřená a svým rozsahem a trváním omezená na nezbytně nutnou míru.

10.   Každá strana účinně uplatňuje antimonopolní předpisy v souladu s odstavcem 2 a společnostem zakáže:

a)

spolu s jinou společností uzavírat dohody, přijímat rozhodnutí nebo se účastnit jednání ve vzájemné shodě, jež mohou nepříznivě ovlivnit poskytování služeb letecké dopravy z/na území této strany a jejichž cílem či výsledkem je znemožnění, omezení nebo narušení hospodářské soutěže. Tento zákaz může být prohlášen za neúčinný, pokud tyto dohody, rozhodnutí nebo jednání přispívají k lepšímu poskytování nebo distribuci služeb nebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, přičemž vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho vyplývajících, a pokud i) neukládají příslušným společnostem omezení, jež nejsou k dosažení těchto cílů nezbytná; ii) neumožňují těmto společnostem vyloučit hospodářskou soutěž ve vztahu k podstatné části služeb tímto dotčených, a

b)

zneužít dominantní postavení způsobem, který může nepříznivě ovlivnit poskytování služeb letecké dopravy na/z území dotčené strany.

11.   Každá strana pověří prosazováním antimonopolních pravidel uvedených v odstavci 10 výhradně příslušný a nezávislý orgán pro hospodářskou soutěž nebo soud.

12.   Aniž jsou dotčena opatření přijatá příslušným orgánem pro hospodářskou soutěž a/nebo soudem za účelem prosazování pravidel uvedených v odstavci 10, pokud jedna strana zjistí, že některá společnost je postižena údajným porušením odstavce 10 a že toto lze doložit, může druhé straně podat písemné připomínky. Po informování druhé strany se může strana ve věci projednání záležitostí souvisejících s tímto článkem obrátit rovněž na příslušné orgány státní správy na území druhé strany, včetně orgánů na ústřední, regionální, oblastní nebo místní úrovni. Každá strana může mimoto požádat o konzultace v této věci s druhou stranou za účelem vyřešení problému. Tyto konzultace jsou zahájeny ve lhůtě 30 dnů od obdržení žádosti. Strany si mezitím vymění dostatečné informace, aby bylo možno plně přezkoumat obavy jedné ze stran;

13.   Pokud strany nedospějí k vyřešení dotyčné záležitosti prostřednictvím konzultací do 30 dnů od zahájení konzultací nebo pokud nejsou konzultace zahájeny ve lhůtě 30 dnů od obdržení žádosti týkající se údajného porušení odstavce 10 a za předpokladu, že dotyčný příslušný orgán pro hospodářskou soutěž nebo soud zjistil porušení antimonopolních předpisů, je strana, která o konzultace požádala, oprávněna pozastavit výkon práv uvedených v této dohodě dotčenými společnostmi druhé strany a zamítnout, zrušit nebo pozastavit provozní oprávnění / povolení, nebo stanovit podmínky, které může považovat za nezbytné pro výkon těchto práv, nebo uložit cla či přijmout jiná opatření. Opatření přijatá podle tohoto odstavce jsou vhodná, přiměřená a svým rozsahem a trváním omezená na nezbytně nutnou míru.

Článek 9

Obchodní příležitosti

1.   S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II části A.

2.   Strany souhlasí, že překážky bránící podnikání obchodních provozovatelů by omezily přínosy, jichž má tato dohoda dosáhnout. Strany proto zahájí účinný a vzájemný postup odstraňování překážek bránících podnikání obchodních provozovatelů obou stran tam, kdy takové překážky mohou bránit obchodnímu provozu, narušovat hospodářskou soutěž nebo nepříznivě ovlivnit rovné příležitosti k hospodářské soutěži.

3.   Od leteckých dopravců obou stran se nevyžaduje zachování místního sponzora.

4.   Smíšený výbor vypracuje postup spolupráce v souvislosti s podnikáním a obchodními příležitostmi; sleduje pokrok dosažený při účinném odstraňování překážek bránících podnikání provozovatelů obchodní letecké dopravy a pravidelně přezkoumává vývoj, což zahrnuje i vývoj směřující k legislativním a regulačním změnám. V souladu s článkem 23 může každá strana požádat o svolání smíšeného výboru za účelem projednání jakékoli otázky týkající se uplatňování tohoto článku.

5.   Letečtí dopravci každé strany mají právo zřídit si na území druhé strany libovolně kanceláře a zařízení, jsou-li takové kanceláře a zařízení nezbytné pro poskytování letecké dopravy a pro propagaci a prodej letecké dopravy a související činnosti, včetně práva prodávat a vystavovat své vlastní letenky nebo letecké nákladní listy, jakož i letenky nebo letecké nákladní listy jakéhokoliv jiného dopravce.

6.   V souladu s právními a správními předpisy druhé strany, které se vztahují na vstup, pobyt a zaměstnání, jsou letečtí dopravci každé strany oprávněni vyslat a udržovat na území druhé strany řídící, prodejní, technický, provozní a jiný odborný personál potřebný pro podporu poskytování letecké dopravy. Obě strany usnadní a urychlí udělování případných potřebných pracovních povolení pro personál zaměstnaný v kancelářích v souladu s tímto odstavcem, včetně personálu vykonávajícího některé dočasné úkoly po dobu nepřesahující 90 dnů, a to za dodržení příslušných platných právních a správních předpisů.

7.   Aniž je dotčen druhý pododstavec, má každý letecký dopravce s ohledem na pozemní odbavování na území druhé strany:

a)

právo vykonávat své vlastní pozemní odbavování („pozemní odbavování vlastními silami“); nebo

b)

právo provést výběr mezi konkurenčními dodavateli, kteří poskytují úplné či částečné služby pozemního odbavování, je-li těmto dodavatelům povolen přístup na trh na základě právních a správních předpisů každé strany a jsou-li tito dodavatelé přítomni na trhu.

Práva podle prvního pododstavce písm. a) a b) podléhají pouze zvláštním omezením týkajícím se dostupného prostoru nebo kapacity, která vyplývají z potřeby zajistit bezpečný provoz letiště. Pokud tato omezení neumožňují pozemní odbavování vlastními silami, brání takovému pozemnímu odbavování či je vylučují a pokud mezi dodavateli, kteří poskytují služby pozemního odbavování, neexistuje účinná hospodářská soutěž, příslušná strana zajistí, aby byly všechny tyto služby dostupné všem leteckým dopravcům na rovném a přiměřeném základě; ceny těchto služeb se určí na základě relevantních, objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií.

8.   Každý dodavatel služeb pozemního odbavování bez ohledu na to, zda je či není leteckým dopravcem, má ve vztahu k pozemnímu odbavování na území druhé strany právo poskytovat služby pozemního odbavování leteckým dopravcům působícím na témže letišti, je-li to v souladu s platnými právními a správními předpisy a pokud to tyto předpisy povolují.

9.   Každá strana zajistí, aby její předpisy, pokyny a postupy pro přidělování letištních časů na letištích na jejím území byly uplatňovány nezávisle, transparentně, účinně, nediskriminačně a včas.

10.   Strana může požadovat oznámení provozních plánů, programů nebo letových řádů pro letecké služby provozované podle této dohody pouze pro informační účely, aby mohla ověřit, zda jsou dodržována práva udělená podle této dohody. Pokud strana požaduje takové oznámení, omezí administrativní zátěž plynoucí zprostředkovatelům v letecké dopravě a leteckým dopravcům druhé strany z požadavků a postupů pro oznámení na minimum.

11.   Jakýkoliv letecký dopravce každé strany může uskutečňovat prodej letecké dopravy a souvisejících služeb na území druhé strany přímo nebo dle svého uvážení prostřednictvím obchodních zástupců, jiných zprostředkovatelů jmenovaných leteckým dopravcem nebo prostřednictvím internetu nebo jakéhokoli jiného dostupného kanálu. Každý letecký dopravce má právo prodávat takovouto dopravu a související služby a kdokoliv má právo zakoupit takovou dopravu a související služby v měně uvedeného území nebo ve volně směnitelných měnách.

12.   Leteckým dopravcům každé strany se povoluje uhradit místní náklady, včetně nákupu paliva a uhrazení letištních poplatků, na území druhé strany v místní měně. Dle svého uvážení mohou letečtí dopravci každé strany uhradit takové náklady na území druhé strany ve volně směnitelných měnách podle tržního směnného kurzu.

13.   Každý letecký dopravce má právo na žádost směňovat místní příjmy do volně směnitelných měn a kdykoli je převádět jakýmkoli způsobem z území druhé strany do země podle své volby. Směna a převod se povolují neprodleně bez jakýchkoli omezení či zdanění, jež se na ně vztahují, v tržním směnném kurzu platném pro běžné transakce a převody v den, kdy letecký dopravce podá původní žádost o převod, a nepodléhají žádným poplatkům s výjimkou těch, jež si obvykle za takovouto směnu a převod účtují banky.

14.   Při provozu či poskytování služeb podle této dohody může jakýkoli letecký dopravce strany navázat spolupráci v oblasti obchodních vztahů, například prostřednictvím ujednání o nákupu vyhrazené kapacity míst nebo ujednání o společném označování linek, s:

a)

kterýmkoliv leteckým dopravcem či dopravci stran;

b)

kterýmkoliv leteckým dopravcem či dopravci třetí země a

c)

kterýmkoli dopravcem v oblasti povrchové (pozemní či námořní) dopravy z kterékoli země;

pokud i) provozující letecký dopravce je držitelem příslušných přepravních práv a ii) marketingoví dopravci jsou držitelem příslušného povolení pro dané trasy a iii) ujednání splňují požadavky týkající se bezpečnosti a hospodářské soutěže, jež se na tato ujednání obvykle vztahují.

15.   S ohledem na prodej osobní dopravy v případech ujednání o spolupráci v oblasti obchodních vztahů je kupující při prodeji nebo v každém případě při odbavení, nebo pokud není pro navazující let odbavení nutné, před nástupem do letadla informován o tom, kteří dopravci budou provozovat činnost na každém sektoru služby.

16.   V oblasti přepravy cestujících se na poskytovatele povrchové dopravy nevztahují právní a správní předpisy o letecké dopravě pouze z toho důvodu, že tato povrchová doprava je poskytována leteckým dopravcem pod jeho vlastním jménem.

17.   Bez ohledu na jakákoli jiná ustanovení této dohody mají letečtí dopravci a nepřímí poskytovatelé nákladní dopravy obou stran právo bez omezení používat ve spojení s mezinárodní leteckou dopravou veškeré prostředky nákladní povrchové dopravy do jakýchkoli míst nebo z jakýchkoli míst na území stran nebo do třetích zemí, včetně dopravy na všechna mezinárodně uznávaná letiště s celními úřady nebo z těchto letišť, což případně zahrnuje rovněž právo přepravovat náklad pod celním dohledem, při dodržení platných právních a správních předpisů. Pro takový náklad, bez ohledu na to, zda je přepravován povrchovou či leteckou dopravou, musí být zajištěn přístup k letištnímu celnímu odbavení a zařízení. Letečtí dopravci se mohou rozhodnout, zda realizují povrchovou dopravu svými vlastními prostředky nebo zda pro její zabezpečení využijí ujednání s jinými poskytovateli povrchové dopravy, včetně povrchové dopravy provozované jinými leteckými dopravci a nepřímými poskytovateli nákladní letecké dopravy. Tyto intermodální služby nákladní dopravy mohou být nabízeny za jednu celkovou cenu kombinované letecké a povrchové dopravy za předpokladu, že zasilatelé nejsou ohledně skutečností týkajících se této dopravy uvedeni v omyl.

18.   Letečtí dopravci každé strany jsou oprávněni uzavírat ujednání o franšíze nebo o nákupu značky se společnostmi, včetně leteckých dopravců, kterékoliv strany nebo třetích zemí, pokud tito letečtí dopravci mají odpovídající povolení a splňují podmínky stanovené právními a správními předpisy, které strany na tato ujednání běžně uplatňují, zejména takové, podle nichž je vyžadováno zveřejnění totožnosti leteckého dopravce provozujícího danou službu.

19.   Letečtí dopravci každé strany mohou uzavírat ujednání o poskytnutí letadel pro mezinárodní leteckou dopravu s posádkou nebo bez ní:

a)

s kterýmkoliv leteckým dopravcem či dopravci stran a

b)

s kterýmkoliv leteckým dopravcem či dopravci třetí země

za předpokladu, že všichni účastníci těchto ujednání mají náležité povolení a splňují podmínky stanovené příslušnými právními a správními předpisy, které strany na tato ujednání uplatňují. Žádná strana nepožaduje po leteckém dopravci, který poskytuje letadla, aby vlastnil přepravní práva podle této dohody pro trasy, na kterých budou letadla provozována. Strany mohou požadovat, aby byla tato ujednání schválena jejich příslušnými orgány. Pokud jedna ze stran požaduje takové schválení, omezí administrativní zátěž vyplývající pro letecké dopravce ze schvalovacích postupů na minimum.

Článek 10

Cla a daně

1.   Po příletu na území jedné strany jsou letadla provozovaná v mezinárodní letecké dopravě leteckými dopravci druhé strany, jejich běžné vybavení, palivo, maziva, spotřební provozní materiál, pozemní vybavení, náhradní díly (včetně motorů), palubní zásoby (obsahující mimo jiné potraviny, nápoje, alkoholické nápoje, tabák a jiné výrobky určené pro prodej nebo k použití cestujícími v omezeném množství po dobu letu) a jiné položky určené či používané výhradně pro provoz či údržbu letadla v mezinárodní letecké dopravě na základě vzájemnosti osvobozeny od všech dovozních omezení, majetkových daní, kapitálových poplatků, cel, spotřebních daní a podobných poplatků, které

a)

ukládají vnitrostátní či místní orgány nebo Evropská unie a

b)

které nevycházejí z nákladů na poskytované služby, za předpokladu, že takové vybavení a zásoby zůstávají na palubě letadla.

2.   Na základě vzájemnosti jsou od daní, dávek, cel a jiných poplatků uvedených v odstavci 1, s výjimkou poplatků, které vycházejí z nákladů na poskytované služby, osvobozeny rovněž:

a)

palubní zásoby přivezené nebo dodané na území strany a naložené v přiměřeném množství na palubu pro použití v odlétajících letadlech leteckého dopravce druhé strany provozovaných v mezinárodní letecké dopravě, včetně případů, kdy mají být tyto zásoby spotřebovány během části letu probíhající nad uvedeným územím;

b)

pozemní vybavení a náhradní díly (včetně motorů) přivezené na území strany za účelem servisu, údržby nebo opravy letadla provozovaného v mezinárodní letecké dopravě leteckým dopravcem druhé strany;

c)

palivo, maziva a spotřební provozní materiál přivezené nebo dodané na území jedné strany pro použití v letadle nebo na letadle leteckého dopravce druhé strany provozovaném v mezinárodní letecké dopravě, včetně případů, kdy mají být tyto zásoby spotřebovány během části letu probíhající nad uvedeným územím; a

d)

tiskoviny podle celních právních předpisů každé strany přivezené na území strany nebo dodané na jejím území a naložené na palubu pro použití v odlétajících letadlech leteckého dopravce druhé strany provozovaných v mezinárodní letecké dopravě, včetně případů, kdy mají být tyto zásoby použity během části letu probíhající nad uvedeným územím.

3.   Žádné ustanovení této dohody nebrání stranám v uložení nediskriminačních daní, dávek, cel či poplatků na palivo dodané na jejich území pro použití v letadle leteckého dopravce, který poskytuje služby mezi dvěma místy na jejich území.

4.   Běžné palubní vybavení, jakož i materiál, zásoby a náhradní díly uvedené v odstavcích 1 a 2 obvykle uchovávané na palubě letadla provozovaného leteckým dopravcem jedné ze stran mohou být vyloženy na území druhé strany pouze s předchozím schválením celních orgánů uvedené strany a může se požadovat, aby zůstaly pod dohledem nebo kontrolou uvedených orgánů do doby, než budou znovu vyvezeny nebo s nimi bude jinak naloženo v souladu s celními předpisy.

5.   Osvobození stanovená tímto článkem se uplatňují rovněž v případech, kdy letečtí dopravci jedné strany uzavřeli s jiným leteckým dopravcem, který obdobně využívá tato osvobození udělená druhou stranou, smlouvu týkající se zapůjčení nebo převodu položek uvedených v odstavci 1 a 2 na území druhé strany.

6.   Žádné ustanovení této dohody nebrání žádné straně uložit daně, dávky, cla či poplatky za zboží prodávané za jiným účelem, než je spotřeba cestujícími na palubě na sektoru letecké služby mezi dvěma místy na jejich území, na kterých je povolen nástup nebo výstup.

7.   Zavazadla a náklad v přímém tranzitu přes území strany jsou osvobozeny od daní, cel, poplatků a jiných podobných dávek, které se nezakládají na nákladech za poskytované služby.

8.   Vybavení a zásoby uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou na žádost podléhat dozoru nebo kontrole příslušných orgánů.

9.   Ustanoveními této dohody není dotčena oblast daně z přidané hodnoty (DPH).

10.   Touto dohodou nejsou dotčena ustanovení příslušných úmluv mezi členskými státy EU a Arménií o zamezení dvojímu zdanění příjmů a kapitálu.

Článek 11

Uživatelské poplatky

1.   S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II části A.

2.   Každá strana zajistí, aby poplatky, které její příslušné orgány nebo subjekty ukládající poplatky mohou leteckým dopravcům druhé strany uložit za používání letových navigačních služeb a řízení letového provozu, souvisely s náklady a nebyly diskriminační. Leteckým dopravcům druhé strany nesmějí být v žádném případě tyto poplatky za používání ukládány za podmínek méně výhodných, než jsou nejvýhodnější podmínky přiznané jakémukoli jinému leteckému dopravci.

3.   Každá strana zajistí, aby poplatky, které mohou být jejími příslušnými orgány nebo subjekty ukládajícími poplatky uloženy leteckým dopravcům druhé strany za užívání letištních zařízení a služeb, zařízení a služeb pro ochranu letectví před protiprávními činy a souvisejících zařízení a služeb s výjimkou poplatků účtovaných za služby popsané v čl. 9 odst. 7, nebyly nespravedlivě diskriminační, nediskriminovaly na základě státní příslušnosti a byly mezi jednotlivé kategorie uživatelů rozvrženy spravedlivě. Aniž je dotčen čl. 16 odst. 1, uvedené poplatky za používání odrážejí (avšak nepřekračují) úplné náklady, které příslušným orgánům nebo subjektům ukládajícím poplatky vzniknou v souvislosti s poskytováním náležitých letištních zařízení a služeb a zařízení a služeb pro ochranu letectví před protiprávními činy na daném letišti nebo letištích, na nichž se uplatňuje společný systém poplatků. Uvedené poplatky za používání mohou zohledňovat přiměřenou návratnost aktiv po odpisech. Zařízení a služby, za jejichž používání jsou uloženy poplatky, jsou poskytovány efektivním a hospodárným způsobem. U leteckých dopravců druhé strany nejsou tyto poplatky za používání v žádném případě uplatňovány za podmínek méně výhodných, než jsou nejvýhodnější podmínky přiznané jakémukoli jinému leteckému dopravci v době uložení těchto poplatků.

4.   Každá strana požádá příslušné orgány nebo subjekty ukládající poplatky na jejím území a letecké dopravce využívající služby a zařízení o konzultace a o výměnu informací, které mohou být nezbytné pro podrobné posouzení přiměřenosti poplatků v souladu se zásadami uvedenými v odstavcích 2 a 3. Každá strana zajistí, že příslušné orgány či subjekty ukládající poplatky poskytnou uživatelům přiměřené informace o každém návrhu na změny poplatků za používání tak, aby uživatelé měli možnost před provedením změn vyjádřit svá stanoviska a podat připomínky.

Článek 12

Letecké tarify a letecké sazby

1.   Strany leteckým dopravcům stran povolují, aby svobodně stanovovali letecké tarify a letecké sazby na základě volné a spravedlivé hospodářské soutěže.

2.   Každá strana může požadovat, aby byly jejím příslušným orgánům oznámeny letecké tarify a letecké sazby nabízené leteckými dopravci obou stran za služby mající původ na jejím území, a to na nediskriminačním a zjednodušeném základě a pouze pro informační účely. Toto oznámení se od leteckých dopravců může požadovat nejdříve v době počáteční nabídky leteckého tarifu nebo letecké sazby.

3.   Příslušné orgány mohou vést rozhovory v záležitostech zahrnujících mimo jiné požadavky a postupy pro oznamování leteckých tarifů a leteckých sazeb a leteckých tarifů a leteckých sazeb, jež mohou být nespravedlivé, nepřiměřené, diskriminační nebo dotované.

Článek 13

Statistiky

1.   Každá strana poskytne druhé straně dostupné statistické přehledy týkající se letecké dopravy na základě této dohody, které mohou být přiměřeně požadovány příslušnými právními a správními předpisy stran na nediskriminačním základě.

2.   Strany spolupracují, včetně smíšeného výboru, na usnadnění vzájemné výměny statistických informací pro účely sledování rozvoje letecké dopravy podle této dohody.

HLAVA II

SPOLUPRÁCE V OBLASTI PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Článek 14

Bezpečnost letectví

1.   S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v části B přílohy II.

2.   Pro účely zajištění plnění ustanovení tohoto článku a regulačních požadavků a norem uvedených v odstavci 1 stranami se Arménie ode dne vstupu této dohody v platnost účastní činnosti Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví jako pozorovatel.

Přechod Arménie na dodržování regulačních požadavků a norem týkajících se letecké dopravy, které jsou uvedeny v části B přílohy II, podléhá soustavnému sledování a pravidelnému hodnocení, jež provádí Evropská unie ve spolupráci s Arménií.

Pokud se Arménie domnívá, že splňuje regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v části B přílohy II, sdělí Evropské unii, že by mělo být provedeno hodnocení.

Jakmile Arménie splní v celém rozsahu regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v části B přílohy II, určí smíšený výbor přesný status a podmínky, jež se týkají účasti Arménie v Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví a jejího postavení v uvedené agentuře jakožto pozorovatele.

3.   Strany zajistí, aby letadlo registrované na území jedné strany, u něhož existuje podezření, že nesplňuje mezinárodní normy v oblasti bezpečnosti letectví stanovené úmluvou, a které přistává na letištích otevřených mezinárodní letecké dopravě na území druhé strany, bylo podrobeno prohlídkám provedeným příslušnými orgány druhé strany na odbavovací ploše, na palubě letadla a v jeho okolí za účelem prověření platnosti dokladů letadla a jeho posádky a navenek patrného stavu letadla a jeho vybavení.

4.   Příslušné orgány jedné strany mohou kdykoli požádat o konzultace týkající se bezpečnostních norem zavedených druhou stranou.

5.   Příslušné orgány strany přijmou veškerá vhodná a okamžitá opatření, kdykoliv zjistí, že:

a)

letadlo, výrobek nebo úkon nesplňuje minimální normy stanovené úmluvou nebo případně regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v části B přílohy II;

b)

existují vážné obavy, že letadlo nebo provoz letadla neodpovídá minimálním normám stanoveným úmluvou nebo případně regulačním požadavkům a normám týkajícím se letecké dopravy, které jsou uvedeny v části B přílohy II, nebo

c)

existují vážné obavy, že minimální normy stanovené úmluvou nebo případně regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v části B přílohy II, nejsou účinně dodržovány a spravovány.

6.   Přijme-li jedna strana opatření podle odstavce 5, neprodleně o tom uvědomí druhou stranu a uvede důvody, které ji k těmto opatřením vedly.

7.   Každé opatření přijaté jednou ze stran podle odstavce 5 se zruší, jakmile pominou důvody, které vedly k jeho přijetí.

Článek 15

Ochrana letectví před protiprávními činy

1.   Podle přechodných ustanovení stanovených v příloze I strany zajistí, že jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňují regulační požadavky a normy týkající se ochrany letectví před protiprávními činy, které jsou uvedeny v části C přílohy II.

2.   Arménie může být podrobena inspekci provedené Evropskou komisí v souladu s příslušnými právními předpisy Evropské unie týkajícími se ochrany před protiprávními činy uvedenými v části C přílohy II. Strany vytvoří nezbytný mechanismus pro výměnu informací o výsledcích těchto inspekcí v oblasti ochrany před protiprávními činy.

3.   Vzhledem k tomu, že zajištění bezpečnosti civilního letadla, jeho cestujících a posádky je základním předpokladem provozu mezinárodních leteckých služeb, strany opětovně zdůrazňují své vzájemné závazky při ochraně civilního letectví před protiprávními činy, a obzvláště své závazky podle úmluvy, Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla, podepsané v Tokiu dne 14. září 1963, Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel, podepsané v Haagu dne 16. prosince 1970, Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví, podepsané v Montrealu dne 23. září 1971, Protokolu o potlačování protiprávních násilných činů na letištích sloužících k mezinárodnímu civilnímu letectví, podepsanému v Montrealu 24. února 1988, a Úmluvy o značkování plastických trhavin pro účely detekce, podepsané v Montrealu dne 1. března 1991, pokud jsou obě strany stranami těchto úmluv, jakož i všech dalších úmluv a protokolů vztahujících se na ochranu civilního letectví před protiprávními činy, jejichž stranami jsou obě strany.

4.   Strany si na požádání vzájemně poskytnou veškerou nezbytnou pomoc s cílem zabránit protiprávnímu zmocnění se civilního letadla a jiným protiprávním činům namířeným proti bezpečnosti letadla, jeho cestujících a posádky, letišť a leteckých navigačních zařízení a jakékoliv jiné hrozbě ohrožující ochranu civilního letectví před protiprávními činy.

5.   Není-li to stanoveno v regulačních požadavcích a normách týkajících se ochrany letectví před protiprávními činy, které jsou uvedeny v části C přílohy II, jednají strany ve vzájemných vztazích v souladu s mezinárodními standardy ochrany letectví před protiprávními činy a příslušnými doporučenými postupy stanovenými ICAO. Obě strany vyžadují, aby provozovatelé letadel zapsaných v jejich rejstříku, provozovatelé, kteří mají hlavní místo obchodní činnosti nebo trvalý pobyt na jejich území, a provozovatelé letišť na jejich území jednali v souladu s těmito ustanoveními o ochraně letectví před protiprávními činy.

6.   Každá strana zajistí, aby na jejím území byla přijata účinná opatření k ochraně civilního letectví před protiprávními činy, mimo jiné včetně detekčních kontrol cestujících a jejich kabinových zavazadel, detekčních kontrol zapsaných zavazadel a detekčních a bezpečnostních kontrol jiných osob než cestujících, včetně posádky, a jimi vnášených předmětů, detekčních a bezpečnostních kontrol nákladu, pošty, palubních zásob a letištních dodávek a kontroly vstupu do neveřejného prostoru letiště a do vyhrazených bezpečnostních prostor. Tato opatření se v případě zvýšené hrozby pro ochranu civilního letectví před protiprávními činy upraví. Každá strana souhlasí s tím, že se od jejích leteckých dopravců může vyžadovat, aby dodržovali ustanovení o ochraně letectví před protiprávními činy uvedená v odstavcích 1 a 5 a jiná ustanovení o ochraně před protiprávními činy, která druhá strana vyžaduje pro vstup na své území, jeho opuštění či pobyt na něm.

7.   Strana může při plném zohlednění a vzájemném respektu ke svrchovanosti stran přijmout bezpečnostní opatření pro vstup na své území, jakož i mimořádná opatření v reakci na konkrétní bezpečnostní hrozbu, jež by měla být druhé straně neprodleně oznámena. Každá strana vstřícně posoudí jakýkoli požadavek druhé strany na přiměřená zvláštní bezpečnostní opatření, přičemž první strana zohlední bezpečnostní opatření, která již druhá strana uplatňuje, a jakákoli hlediska, která druhá strana může poskytnout. Každá strana však uznává, že tento článek neomezuje možnost strany odmítnout vstup jakéhokoli letu nebo letů, které považuje za hrozbu pro svou bezpečnost, na své území. Každá strana s předstihem oznámí druhé straně jakákoli zvláštní bezpečnostní opatření, která hodlá zavést a která by mohla mít významný finanční či provozní dopad na služby letecké dopravy poskytované podle této dohody, s výjimkou případů, kdy to v mimořádné situaci není přiměřeně možné. Každá strana může rovněž požádat o svolání smíšeného výboru podle článku 23 za účelem projednání takovýchto bezpečnostních opatření.

8.   Dojde-li k protiprávnímu zmocnění se civilního letadla nebo jiným protiprávním činům namířeným proti bezpečnosti tohoto letadla, jeho cestujících a posádky, letišť či leteckých navigačních zařízení nebo vyvstane-li hrozba takové události, pomáhají si strany navzájem usnadněním komunikace a prostřednictvím jiných odpovídajících opatření, jejichž cílem je rychle a bezpečně tuto událost nebo hrozbu ukončit.

9.   Každá strana přijme všechna opatření, která považuje za účelná, aby zajistila, že letadlo, které je předmětem protiprávního zmocnění či jiného protiprávního činu a které se nachází na zemi na území dané strany, je zadržováno na zemi, s výjimkou případů, kdy je jeho odlet vynucen prvořadou povinností chránit lidské životy. Je-li to proveditelné, přijímají se tato opatření na základě vzájemných konzultací.

10.   Má-li strana dostatečný důvod domnívat se, že se druhá strana odchýlila od ustanovení o ochraně letectví před protiprávními činy uvedených v tomto článku, požádá tato strana o okamžité konzultace s druhou stranou. Konzultace jsou zahájeny do 30 dnů od obdržení takové žádosti.

11.   Aniž je dotčen článek 5, je nedosažení uspokojivé dohody do 30 dnů od data obdržení takové žádosti nebo případně v delší dohodnuté lhůtě důvodem pro odebrání, zrušení, omezení nebo podmínění provozního oprávnění jednoho či více leteckých dopravců této druhé strany.

12.   V případě okamžité a mimořádné hrozby může strana podniknout bezodkladné prozatímní kroky.

13.   Jakákoliv opatření přijatá v souladu s odstavcem 11 skončí poté, co druhá strana dodrží ustanovení tohoto článku.

Článek 16

Uspořádání letového provozu

1.   S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II části D, a není-li to stanoveno v regulačním rámci EU, přinejmenším příslušné normy a doporučené postupy stanovené ICAO podle podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Strany spolupracují v oblasti uspořádání letového provozu v zájmu rozšíření jednotného evropského nebe na Arménii tak, aby posílily stávající bezpečnostní normy a celkovou účinnost všeobecného letového provozu v Evropě, co nejlépe využívaly kapacity řízení letového provozu, minimalizovaly zpoždění a zvýšily environmentální účinnost. Za tímto účelem je Arménie od vstupu této dohody v platnost zapojena jako pozorovatel do výboru pro jednotné nebe a jiných subjektů souvisejících s jednotným evropským nebem. Smíšený výbor je odpovědný za sledování a usnadňování spolupráce v oblasti uspořádání letového provozu.

3.   S cílem usnadnit používání právních předpisů týkajících se jednotného evropského nebe na vlastním území:

a)

Arménie přijme nezbytná opatření pro přizpůsobení svých institucionálních a dozorových struktur v oblasti letových navigačních služeb a uspořádání letového provozu tak, aby splňovaly požadavky jednotného evropského nebe;

b)

Arménie zejména zřídí příslušný vnitrostátní kontrolní orgán, který je přinejmenším funkčně nezávislý na poskytovateli (poskytovatelích) letových navigačních služeb;

c)

Evropská unie přidruží Arménii k příslušným provozním iniciativám v oblasti letových navigačních služeb, vzdušného prostoru a interoperability, které vycházejí z jednotného evropského nebe, včetně:

i)

přezkoumáním možnosti spolupráce s existujícím funkčním blokem vzdušného prostoru nebo přidružení k tomuto funkčnímu bloku nebo vytvoření nového funkčního bloku vzdušného prostoru;

ii)

účastí ve funkcích sítě v rámci jednotného evropského nebe;

iii)

sladěním plánů na zavádění programu SESAR;

iv)

posílením interoperability a

d)

Arménie přijme nezbytná opatření k zavedení systému Evropské Unie pro sledování výkonnosti s cílem optimalizovat celkovou efektivitu letů, snížit náklady a zvýšit bezpečnost a kapacitu stávajících systémů.

Článek 17

Životní prostředí

1.   S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II části E.

2.   Strany podporují potřebu ochrany životního prostředí prosazováním udržitelného rozvoje letectví. Strany zamýšlejí spolupracovat na určení otázek souvisejících s dopady letectví na životní prostředí.

3.   Strany uznávají význam vzájemné spolupráce s cílem posuzovat a minimalizovat dopady letectví na životní prostředí způsobem, který je v souladu s cíli této dohody.

4.   Strany uznávají význam boje proti změně klimatu, a tudíž problematiky emisí skleníkových plynů spojených s letectvím, a to na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Strany se dohodly na posílení spolupráce v těchto záležitostech, včetně prostřednictvím příslušných mnohostranných ujednání, zejména zavedením celosvětového tržního opatření, jež bylo schváleno na 39. zasedání shromáždění ICAO, a používáním mechanismu stanoveného v čl. 6 odst. 4 Pařížské dohody v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, při rozvoji celosvětových tržních opatření pro řešení emisí skleníkových plynů v odvětví letecké dopravy a jakýchkoli jiných aspektů uvedených ve zmíněném článku 6, jež mají obzvláštní význam pro emise z mezinárodní letecké dopravy.

5.   Strany se zavazují k výměně informací a pravidelné přímé komunikaci a dialogu mezi odborníky za účelem posílení spolupráce při řešení dopadů letecké dopravy na životní prostředí, včetně:

a)

výzkumu a vývoje týkajících se leteckých technologií šetrných k životnímu prostředí;

b)

inovací v uspořádání letového provozu za účelem snížení dopadů letecké dopravy na životní prostředí;

c)

výzkumu a vývoje leteckých paliv z obnovitelných zdrojů;

d)

otázek řešení dopadů letectví na životní prostředí a zmírňování emisí z letectví spojených s klimatem a

e)

monitorování hluku a zmírňujících opatření za účelem omezení dopadů letectví na životní prostředí.

6.   Strany v souladu se svými mnohostrannými právy a závazky v oblasti životního prostředí rovněž účinně posílí spolupráci, včetně finanční a technologické spolupráce, v souvislosti s opatřeními zaměřenými na řešení emisí skleníkových plynů z mezinárodního letectví.

7.   Strany uznávají, že je nutné přijmout odpovídající opatření k prevenci či jinému řešení dopadů letecké dopravy na životní prostředí, pokud jsou taková opatření plně v souladu s jejich právy a závazky podle mezinárodního práva.

Článek 18

Odpovědnost leteckého dopravce

Strany znovu potvrzují své závazky podle Úmluvy o sjednocení některých pravidel o mezinárodní letecké přepravě, uzavřené v Montrealu dne 28. května 1999 (Montrealská úmluva).

Článek 19

Ochrana spotřebitele

S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II části F.

Článek 20

Počítačové rezervační systémy

1.   S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II části A.

2.   Prodejci počítačových rezervačních systémů působící na území jedné strany jsou oprávněni dodávat, udržovat a volně zpřístupňovat své počítačové rezervační systémy cestovním agenturám nebo cestovním kancelářím, jejichž hlavním předmětem činnosti je distribuce produktů v oblasti cestovního ruchu na území druhé strany, pod podmínkou, že počítačový rezervační systém splňuje všechny právní požadavky druhé strany.

3.   Každá strana zruší jakékoli stávající požadavky, které by mohly omezovat volný přístup počítačových rezervačních systémů jedné strany na trh druhé strany či jinak omezovat hospodářskou soutěž. Strany se zdrží přijetí takovýchto požadavků.

4.   Žádná strana na svém území neuloží ani nedovolí ukládat prodejcům počítačových rezervačních systémů druhé strany požadavky týkající se prezentace informací počítačovými rezervačními systémy, které se liší od požadavků uložených jejím vlastním prodejcům počítačových rezervačních systémů nebo jiným počítačovým rezervačním systémům provozovaným na jejím trhu. Žádná strana nebrání uzavírání dohod mezi prodejci počítačových rezervačních systémů, jejich poskytovateli a předplatiteli, které se týkají výměny informací o cestovních službách a které usnadňují prezentaci komplexních a objektivních informací spotřebitelům, nebo které se týkají plnění regulačních požadavků na neutrální zobrazení.

5.   Strany zajistí, že vlastníci a provozovatelé počítačových rezervačních systémů strany, jež splňují příslušné regulační požadavky druhé strany, mají stejnou možnost vlastnit počítačové rezervační systémy na území druhé strany jako vlastníci a provozovatelé jakýchkoli jiných počítačových rezervačních systémů provozovaných na trhu dotyčné strany.

Článek 21

Sociální aspekty

1.   S výhradou přechodných ustanovení uvedených v příloze I strany zajistí, aby jejich příslušné právní předpisy, pravidla nebo postupy splňovaly regulační požadavky a normy týkající se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II části G.

2.   Strany uznávají, že je důležité uvážit účinky této dohody na pracovní síly, zaměstnanost a pracovní podmínky. Strany se zavazují spolupracovat v pracovních záležitostech spadajících do oblasti působnosti této dohody, mimo jiné v souvislosti s dopady na zaměstnanost, základní práva v práci, pracovní podmínky, sociální ochranu a sociální dialog.

3.   Strany prostřednictvím svých právních a správních předpisů a postupů prosazují vysokou míru ochrany v oblasti práce a sociálních věcí v odvětví civilního letectví.

4.   Strany uznávají význam výhod dosažených kombinací významných hospodářských přínosů v důsledku otevřených a konkurenčních trhů a vysokých pracovních standardů pro zaměstnance. Strany provádějí tuto dohodu způsobem, který přispívá k vysokým pracovním standardům bez ohledu na vlastnictví nebo povahu dotčených leteckých dopravců a zajišťuje, aby práva a zásady obsažené v jejich příslušných právních a správních předpisech nebyly oslabovány, nýbrž účinně prosazovány.

5.   Strany se zavazují prosazovat a ve svých právních předpisech a postupech účinně zavést mezinárodně uznávané základní pracovní normy obsažené v základních úmluvách Mezinárodní organizace práce, které ratifikovaly Arménie a členské státy EU.

6.   Strany se zavazují prosazovat rovněž jiné mezinárodně schválené normy a dohody v oblasti práce a sociálních věcí, které jsou důležité pro odvětví civilního letectví, a jejich účinné provedení a prosazování ve vnitrostátních právních předpisech.

7.   Kterákoli strana může požádat o svolání smíšeného výboru za účelem vyřešení pracovních záležitostí, které dožadující strana určí jako významné.

HLAVA III

INSTITUCIONÁLNÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Výklad a prosazování

1.   Strany přijmou veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků vyplývajících z této dohody a zdrží se jakýchkoliv opatření, která by ohrozila dosažení cílů této dohody.

2.   Každá strana odpovídá na svém vlastním území za řádné prosazování této dohody.

3.   Každá strana poskytne druhé straně veškeré nezbytné informace a pomoc v souladu s platnými právními a správními předpisy příslušné strany v případě šetření možného porušení ustanovení této dohody, které druhá strana provádí v rámci svých příslušných pravomocí stanovených v této dohodě.

4.   Kdykoliv strany jednají v rámci pravomocí, které jim uděluje tato dohoda, v záležitostech, jež jsou v zájmu druhé strany a jež se týkají příslušných orgánů nebo podniků druhé strany, jsou plně informovány příslušné orgány druhé strany a je jim dána příležitost vyjádřit se před přijetím konečného rozhodnutí.

5.   Jsou-li ustanovení této dohody a ustanovení aktů uvedených v příloze II v podstatě totožná s odpovídajícími pravidly Smluv a s akty přijatými podle těchto Smluv, jsou tato ustanovení při svém provádění a uplatňování vykládána v souladu s příslušnými rozhodnutími Soudního dvora a Evropské komise.

Článek 23

Smíšený výbor

1.   Zřizuje se smíšený výbor složený ze zástupců stran. Smíšený výbor odpovídá za dohled nad správou této dohody a zajišťuje její řádné provádění. Smíšený výbor vydává doporučení a přijímá rozhodnutí v případech výslovně stanovených touto dohodou.

2.   Smíšený výbor pracuje a přijímá rozhodnutí na základě konsenzu. Rozhodnutí přijatá smíšeným výborem jsou pro strany závazná.

3.   Smíšený výbor přijme svůj jednací řád.

4.   Smíšený výbor se schází podle potřeby, nejméně však jednou ročně. O svolání zasedání smíšeného výboru může požádat kterákoli strana.

5.   Strana může požádat o svolání jednání smíšeného výboru za účelem vyřešení záležitosti týkající se výkladu nebo provádění této dohody. Toto jednání se zahájí co nejdříve, nejpozději však dva měsíce od data obdržení žádosti, pokud se strany nedohodnou jinak.

6.   Za účelem řádného provádění této dohody si strany vyměňují informace a na žádost kterékoliv strany vedou konzultace ve smíšeném výboru.

7.   Podle udělení práv, jak je stanoveno v článku 3, schválí smíšený výbor rozhodnutím hodnocení provedené Evropskou unií, které se týká provedení a uplatňování ustanovení právních předpisů EU uvedených v bodě 1 přílohy I ze strany Arménie.

8.   V souladu s článkem 6 přezkoumává smíšený výbor otázky týkající se investic do leteckých dopravců stran a změny faktické kontroly leteckých dopravců stran.

9.   V souladu s článkem 14 sleduje smíšený výbor postupné vyřazování letadel, která jsou registrována v Arménii a která provozovatelé používají v rámci regulační kontroly ze strany Arménie a která nemají typové osvědčení vydané v souladu s příslušnými právními předpisy EU uvedenými v příloze II části B, během přechodné fáze popsané v příloze I, aby bylo zajištěno vyřazení těchto letadel v souladu s bodem 7 přílohy I.

10.   Smíšený výbor rovněž rozvíjí spolupráci, a to mimo jiné prostřednictvím:

a)

přezkumu tržních podmínek ovlivňujících letecké služby podle této dohody;

b)

projednávání, a to za účelem efektivního řešení otázek v oblasti podnikání a obchodních příležitostí podle článku 9, jež mohou kromě jiného bránit přístupu na trh a hladkému fungování leteckých služeb podle této dohody, v rámci zajišťování spravedlivé soutěže, sbližování předpisů a minimalizace regulační zátěže při provozování leteckých služeb;

c)

výměny informací, včetně doporučování změn právních a správních předpisů a politik příslušných stran, které mohou mít vliv na letecké služby;

d)

posuzování možných oblastí pro další rozvoj této dohody, včetně doporučování změn této dohody, nebo podmínek a postupů pro přistoupení třetích zemí k této dohodě;

e)

projednávání obecných otázek souvisejících s investicemi, vlastnictvím a kontrolou;

f)

rozvoje spolupráce v oblasti právních předpisů a vzájemných závazků zaměřených na dosažení vzájemného uznávání a sbližování předpisů a opatření;

g)

podpory případných konzultací k otázkám letecké dopravy, jimiž se zabývají mezinárodní organizace, ve vztazích se třetími zeměmi a v rámci mnohostranných ujednání, včetně zvážení přijetí společného přístupu;

h)

usnadňování výměny statistických informací mezi stranami za účelem monitorování rozvoje leteckých služeb podle této dohody a

i)

posuzování sociálních důsledků provádění této dohody a vypracováním vhodných řešení v případě oprávněných obav.

11.   Pokud smíšený výbor neposoudí otázku, která mu byla postoupena, do šesti měsíců ode dne postoupení, mohou strany přijmout příslušná ochranná opatření podle článku 25.

12.   Tato dohoda nebrání spolupráci a diskusím mezi příslušnými orgány stran mimo smíšený výbor, a to i v oblasti ochrany před protiprávními činy, bezpečnosti, životního prostředí, uspořádání letového provozu, letecké infrastruktury, hospodářské soutěže a ochrany spotřebitele. Strany informují smíšený výbor o výsledku takové spolupráce a diskusí, jež mohou mít dopad na provádění této dohody.

Článek 24

Řešení sporů a rozhodčí řízení

1.   Každý spor týkající se provádění nebo výkladu této dohody, kromě záležitostí podle článku 8, který není vyřešen zasedáním smíšeného výboru, může být na žádost kterékoli strany předložen k rozhodnutí v rozhodčím řízení v souladu s postupy stanovenými v tomto článku.

2.   Žádost o rozhodčí řízení je druhé straně podána písemně. Žalující strana ve své žádosti uvede sporné opatření a jasně vysvětlí důvody, proč má za to, že je takové opatření neslučitelné s touto dohodou.

3.   Pokud se strany nedohodnou jinak, vede rozhodčí řízení rozhodčí soud složený ze tří rozhodců, který se ustaví takto:

a)

do 20 dnů od obdržení žádosti o rozhodčí řízení jmenuje každá strana jednoho rozhodce. Do 30 dnů od ustanovení obou rozhodců jmenují tito rozhodci dohodou třetího rozhodce, který rozhodčímu soudu předsedá;

b)

pokud některá ze stran rozhodce nejmenuje nebo pokud není jmenován třetí rozhodce v souladu s písmenem a), může každá strana požádat předsedu Rady ICAO, aby dle potřeby jmenoval jednoho či více rozhodců do 30 dnů od obdržení této žádosti. Má-li předseda Rady ICAO státní příslušnost Arménie nebo členského státu EU, provede jmenování služebně nejstarší místopředseda Rady ICAO, který není státním příslušníkem Arménie ani členského státu EU.

4.   Datem ustavení rozhodčího soudu je datum, k němuž poslední ze tří rozhodců přijme jmenování postupy stanovenými smíšeným výborem.

5.   Pokud o to požádá některá strana, vydá rozhodčí soud do 10 dnů od svého ustavení předběžný nález, zda daný případ považuje za naléhavý.

6.   Na žádost jedné strany může rozhodčí soud nařídit druhé straně, aby do doby, než rozhodčí soud vydá konečný nález, provedla prozatímní nápravná opatření.

7.   Rozhodčí soud předloží stranám průběžnou zprávu obsahující zjištěné skutečnosti, použitelnost příslušných ustanovení a základní zdůvodnění učiněných zjištění a doporučení nejpozději do 90 dnů ode dne ustavení. Pokud se má za to, že tuto lhůtu nelze dodržet, vyrozumí předseda rozhodčího soudu strany písemně, přičemž zdůvodní prodlevy a uvede datum, k němuž rozhodčí soud plánuje vydat předběžnou zprávu. Předběžná zpráva nesmí být za žádných okolností vydána později než 120 dnů ode dne ustavení rozhodčího soudu.

8.   Kterákoli strana může předložit rozhodčímu soudu písemnou žádost, aby přezkoumal určité aspekty předběžné zprávy, a to do 14 dnů od jejího vydání.

9.   V naléhavých případech se rozhodčí soud vynasnaží vydat předběžnou zprávu do 45 dnů, nejpozději však do 60 dnů ode dne ustavení. Kterákoli strana může předložit rozhodčímu soudu písemnou žádost, aby přezkoumal určité aspekty předběžné zprávy, do sedmi dnů od jejího vydání. Rozhodčí soud posoudí písemná vyjádření stran k průběžné zprávě a poté může svou zprávu pozměnit a provést jakékoli další šetření, které považuje za nezbytné. Zjištění uvedená v konečném nálezu obsahují dostatečné argumenty vznesené ve fázi prozatímního přezkumu a jednoznačné odpovědi na otázky a připomínky stran.

10.   Rozhodčí soud oznámí stranám svůj konečný nález do 120 dnů ode dne ustavení. Pokud se má za to, že tuto lhůtu nelze dodržet, vyrozumí předseda rozhodčího soudu strany písemně, přičemž zdůvodní prodlevy a uvede datum, k němuž rozhodčí soud plánuje oznámit svůj nález. Nález nesmí být za žádných okolností oznámen později než 150 dnů ode dne ustavení rozhodčího soudu.

11.   V naléhavých případech se rozhodčí soud vynasnaží oznámit svůj nález do 60 dnů ode dne ustavení. Pokud se má za to, že tuto lhůtu nelze dodržet, vyrozumí předseda rozhodčího soudu strany písemně, přičemž zdůvodní prodlevy a uvede datum, k němuž rozhodčí soud plánuje oznámit svůj nález. Nález nesmí být za žádných okolností oznámen později než 75 dnů ode dne ustavení rozhodčího soudu.

12.   Strany mohou požádat o vysvětlení konečného nálezu do 10 dnů od jeho vydání a případné vysvětlení je nutno podat do 15 dnů od obdržení této žádosti.

13.   Pokud rozhodčí soud shledá, že došlo k porušení této dohody, a odpovědná strana konečnému nálezu rozhodčího soudu nevyhoví ani nedosáhne s druhou stranou dohody o vzájemně uspokojivém řešení do 40 dnů od oznámení konečného nálezu rozhodčího soudu, může druhá strana pozastavit uplatňování srovnatelných výhod vyplývajících z této dohody nebo může částečně nebo v případě potřeby zcela pozastavit provádění této dohody do doby, než odpovědná strana vyhoví konečnému nálezu rozhodčího soudu, nebo do doby, než strany dosáhnou dohody o vzájemně uspokojivém řešení.

Článek 25

Ochranná opatření

1.   Domnívá-li se kterákoli strana, že druhá strana nesplnila některou povinnost podle této dohody, může přijmout vhodná ochranná opatření. Rozsah a trvání ochranných opatření se omezí na míru nezbytně nutnou k nápravě situace či udržení rovnováhy této dohody. Přednostně je třeba vybrat taková opatření, která co nejméně naruší fungování této dohody.

2.   Strana, která hodlá přijmout ochranná opatření, uvědomí prostřednictvím smíšeného výboru druhou stranu a poskytne veškeré příslušné informace.

3.   Strany okamžitě zahájí konzultace ve smíšeném výboru s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení.

4.   Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. c) a čl. 5 odst. 1 písm. c), nesmí dotčená strana přijmout ochranná opatření dříve než po uplynutí jednoho měsíce ode dne oznámení podle odstavce 2 tohoto článku s výjimkou případů, kdy konzultace podle odstavce 3 tohoto článku byla ukončena před uplynutím stanovené lhůty.

5.   Dotčená strana smíšenému výboru neprodleně oznámí přijatá opatření a poskytne veškeré příslušné informace.

6.   Jakákoli opatření přijatá v souladu s tímto článkem se ukončí, jakmile vinná strana splní ustanovení této dohody.

Článek 26

Vztah k jiným dohodám

1.   Po dobu prozatímního provádění podle článku 30 se platnost stávajících dvoustranných dohod a ujednání mezi Arménií a členskými státy EU, jež existují v době podpisu této dohody, pozastavuje, kromě ustanovení uvedených v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Bez ohledu na odstavce 1 a 3 a za předpokladu, že mezi leteckými dopravci Evropské unie nedochází k diskriminaci na základě státní příslušnosti:

a)

lze nadále vykonávat stávající práva a výhodnější ustanovení nebo příznivější zacházení v souvislosti s vlastnictvím, přepravními právy, kapacitou, frekvencemi, typem nebo změnou letadla, společným označováním linek a stanovováním cen podle dvoustranných dohod nebo ujednání mezi Arménií a členskými státy EU, jež existují v době podpisu této dohody a nejsou zahrnuty nebo jsou výhodnější či pružnější, pokud jde o svobodu dotčených leteckých dopravců, než ustanovení této dohody;

b)

spor mezi stranami ohledně toho, zda jsou ustanovení nebo zacházení podle dvoustranných dohod nebo ujednání mezi Arménií a členskými státy EU výhodnější nebo pružnější, se vyřeší v rámci mechanismu pro řešení sporů podle článku 24. Spory ohledně způsobu určení vztahu mezi protichůdnými ustanoveními nebo zacházeními se rovněž vyřeší v rámci mechanismu pro řešení sporů podle článku 24.

3.   Po vstupu této dohody v platnost podle článku 30 a s výhradou odstavce 2 tohoto článku má tato dohoda přednost před příslušnými ustanoveními stávajících dvoustranných dohod nebo ujednání mezi Arménií a členskými státy EU, jež existují v době podpisu této dohody.

4.   Pokud strany přistoupí k mnohostranné dohodě nebo schválí rozhodnutí přijaté ICAO nebo jinou mezinárodní organizací, které se týká záležitostí, na něž se vztahuje tato dohoda, vedou ve smíšeném výboru podle článku 23 včas konzultace s cílem stanovit, zda by k zohlednění daného vývoje měla být tato dohoda revidována.

Článek 27

Změny

1.   Strany mohou v rámci konzultací vedených podle článku 23 schválit jakoukoli změnu této dohody. Změny vstupují v platnost v souladu s lhůtami stanovenými v článku 30.

2.   Přeje-li si jedna ze stran změnit ustanovení této dohody, uvědomí o svém rozhodnutí smíšený výbor.

3.   Smíšený výbor může na návrh jedné ze stran a v souladu s tímto článkem na základě konsenzu rozhodnout, že změní přílohy této dohody.

4.   S výhradou dodržení zásady nediskriminace a ustanovení této dohody není touto dohodou dotčeno právo každé strany jednostranně přijímat nové právní předpisy nebo upravovat své stávající právní předpisy v oblasti letecké dopravy nebo v související oblasti, jež jsou uvedeny v příloze II.

5.   Zvažuje-li jedna ze stran nové právní předpisy nebo změnu svých stávajících právních předpisů v oblasti letecké dopravy či v související oblasti, jež jsou uvedeny v příloze II, informuje vhodně a podle možností druhou stranu. Na žádost kterékoliv strany lze ve smíšeném výboru uspořádat výměnu názorů.

6.   Každá strana pravidelně a co nejdříve uvědomí druhou stranu o nově přijatých právních předpisech či změnách svých stávajících právních předpisů v oblasti letecké dopravy či v související oblasti, jež jsou uvedeny v příloze II. Na žádost kterékoli strany uspořádá smíšený výbor do 60 dnů od obdržení žádosti výměnu názorů o dopadech těchto nových právních předpisů či změn na řádné fungování této dohody.

7.   Po výměně názorů uvedené v odstavci 6 smíšený výbor:

a)

přijme rozhodnutí, kterým se reviduje příloha II za účelem zařazení dotčených nových právních předpisů či změn do této dohody, v případě potřeby na základě vzájemnosti;

b)

přijme rozhodnutí, podle něhož se má za to, že dotčené nové právní předpisy či změny jsou v souladu s touto dohodou, nebo

c)

doporučí další opatření, která mají být přijata v přiměřené lhůtě, s cílem zabezpečit řádné fungování této dohody.

Článek 28

Ukončení

Každá strana může diplomatickou cestou kdykoliv druhé straně písemně oznámit své rozhodnutí tuto dohodu vypovědět. Toto oznámení se zašle zároveň ICAO a sekretariátu Organizace spojených národů.

Platnost této dohody končí o půlnoci času GMT na konci dopravní sezóny Mezinárodního sdružení leteckých dopravců (IATA) trvající jeden rok ode dne písemného oznámení o vypovězení dohody, není-li toto oznámení vzato zpět na základě dohody mezi stranami před uplynutím tohoto období.

Článek 29

Registrace

Tato dohoda a veškeré její změny se po vstupu v platnost zaregistrují u Rady ICAO v souladu s článkem 83 úmluvy a u sekretariátu Organizace spojených národů v souladu s článkem 102 Charty Organizace spojených národů.

Článek 30

Vstup v platnost a prozatímní provádění

1.   Tato dohoda podléhá ratifikaci nebo schválení stranami v souladu s jejich vlastními postupy. Ratifikační listiny nebo listiny o schválení se ukládají u depozitáře, který o tomto vyrozumí druhou stranu.

2.   Depozitářem této dohody je generální tajemník Rady Evropské unie.

3.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího poté, co depozitář zašle stranám oznámení, jež potvrzuje uložení poslední ratifikační listiny nebo listiny o schválení.

4.   Bez ohledu na odstavec 3 se strany dohodly na prozatímním provádění této dohody, jak je stanoveno v odstavci 5, v souladu se svými příslušnými vnitřními postupy a platnými vnitrostátními právními předpisy.

5.   Prozatímní provádění se uplatňuje od prvního dne druhého měsíce následujícího poté, co depozitář zašle stranám oznámení, jež potvrzuje obdržení:

a)

oznámení Evropské unie o dokončení postupů nezbytných k tomuto účelu, které jsou relevantní pro Evropskou unii a její členské státy, a

b)

ratifikační listiny nebo listiny o schválení uložené Arménií podle odstavce 1.

Článek 31

Závazná jazyková znění

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a arménském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

V případě rozdílů mezi jazykovými verzemi rozhoduje smíšený výbor o jazyce textu, který má být použit.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zástupci, řádně k tomu zmocněni, k této dohodě své podpisy.

Съставено в Брюксел на петнадесети ноември две хиляди двадесет и първа година.

Hecho en Bruselas, el quince de noviembre de dos mil veintiuno.

V Bruselu dne patnáctého listopadu dva tisíce dvacet jedna.

Udfærdiget i Bruxelles den femtende november to tusind og enogtyve.

Geschehen zu Brüssel am fünfzehnten November zweitausendeinundzwanzig.

Kahe tuhande kahekümne esimese aasta novembrikuu viieteistkümnendal päeval Brüsselis.

Έγινε στις Βρυξέλλες, στις δέκα πέντε Νοεμβρίου δύο χιλιάδες είκοσι ένα.

Done at Brussels on the fifteenth day of November in the year two thousand and twenty one.

Fait à Bruxelles, le quinze novembre deux mille vingt et un.

Arna dhéanamh sa Bhruiséil, an cúigiú lá déag de mhí na Samhna sa bhliain dhá mhíle fiche agus a haon.

Sastavljeno u Bruxellesu petnaestog studenoga godine dvije tisuće dvadeset prve.

Fatto a Bruxelles, addì quindici novembre duemilaventuno.

Briselē, divi tūkstoši divdesmit pirmā gada piecpadsmitajā novembrī.

Priimta du tūkstančiai dvidešimt pirmų metų lapkričio penkioliktą dieną Briuselyje.

Kelt Brüsszelben, a kétezer-huszonegyedik év november havának tizenötödik napján.

Magħmul fi Brussell, fil-ħmistax-il jum ta’ Novembru fis-sena elfejn u wieħed u għoxrin.

Gedaan te Brussel, vijftien november tweeduizend eenentwintig.

Sporządzono w Brukseli dnia piętnastego listopada roku dwa tysiące dwudziestego pierwszego.

Feito em Bruxelas, em quinze de novembro de dois mil e vinte e um.

Întocmit la Bruxelles la cincisprezece noiembrie două mii douăzeci și unu.

V Bruseli pätnásteho novembra dvetisícdvadsaťjeden.

V Bruslju, dne petnajstega novembra leta dva tisoč enaindvajset.

Tehty Brysselissä viidentenätoista päivänä marraskuuta vuonna kaksituhattakaksikymmentäyksi.

Som skedde i Bryssel den femtonde november år tjugohundratjugoett.

Կատարված՝ Բրյուսելում երկու հազար քսանմեկ թվականի նոյեմբերի տասնհինգին:

Image 1

Image 2

Image 3

Image 4

Image 5

Image 6

Image 7

Image 8

 


(1)  Odkazem na místa se v tomto článku rozumí odkaz na mezinárodně uznávaná letiště.

(2)  Viz: závěry Rady ze dne 16. června 2003 ve spojení se sdělením Komise o evropské politice sousedství ze dne 12. května 2004, které Rada schválila ve svých závěrech ze dne 14. června 2004.

(3)  Mnohostranná dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Albánskou republikou, Bosnou a Hercegovinou, Bulharskou republikou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií, Republikou Černá Hora, Chorvatskou republikou, Islandskou republikou, Prozatímní správní misí Organizace spojených národů v Kosovu ( 1 ), Norským královstvím, Rumunskem a Republikou Srbsko o vytvoření společného evropského leteckého prostoru (Úř. věst. L 285, 16.10.2006, s. 3) (( 1 ) Podle usnesení Rady bezpečnosti OSN č. 1244 ze dne 10. června 1999).

(4)  Islandská republika, Lichtenštejnské knížectví, Norské království a Švýcarská konfederace.


PŘÍLOHA I

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

1.   

Dodržování všech regulačních požadavků a norem týkajících se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II, Arménií, s výjimkou právních předpisů týkajících se ochrany letectví před protiprávními činy uvedených příloze II části C, je předmětem hodnocení provedeného Evropskou unií, které se schválí rozhodnutím smíšeného výboru. Toto hodnocení se provede nejpozději do dvou let od vstupu této dohody v platnost.

2.   

Aniž jsou dotčena ustanovení článku 3, schválená práva a stanovené trasy podle této dohody nezahrnují až do přijetí rozhodnutí uvedeného v bodě 1 oprávnění leteckých dopravců obou stran vykonávat jiná práva páté svobody, než jaká jim již byla udělena na základě dvoustranných dohod mezi Arménií a členskými státy EU, což v případě leteckých dopravců Arménie zahrnuje i práva mezi místy na území Evropské unie.

Po přijetí rozhodnutí uvedeného v bodě 1 jsou letečtí dopravci obou stran oprávněni vykonávat práva páté svobody, což v případě leteckých dopravců Arménie zahrnuje i práva mezi místy na území Evropské unie v souladu s článkem 3.

3.   

Dodržování regulačních požadavků a norem podle právních předpisů v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, které jsou uvedeny v příloze II části C, Arménií je předmětem hodnocení provedeného Evropskou unií, které se schválí rozhodnutím smíšeného výboru. Toto hodnocení se provede nejpozději do tří let od vstupu této dohody v platnost. Arménie mezitím provádí dokument Evropské konference pro civilní letectví č 30.

4.   

Po přijetí rozhodnutí uvedeného v bodě 3 se důvěrná část právních předpisů týkajících se ochrany letectví před protiprávními činy uvedených v příloze II části C zpřístupní příslušnému orgánu Arménie s výhradou dohody o výměně citlivých informací týkajících se ochrany před protiprávními činy, včetně utajovaných informací EU.

5.   

Postupný přechod Arménie na plné provádění právních předpisů Evropské unie týkajících se letecké dopravy, které jsou uvedeny v příloze II, může být předmětem pravidelného posuzování. Toto posuzování provádí Evropská komise ve spolupráci s Arménií.

6.   

Ode dne vydání rozhodnutí uvedeného v bodě 1 uplatňuje Arménie pravidla udělování provozních licencí, která jsou v podstatě rovnocenná pravidlům uvedeným v kapitole II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství. Odpovědné orgány Evropské unie uplatňují ustanovení čl. 4 odst. 3 v souvislosti se vzájemným uznáváním zjištění o způsobilosti nebo státní příslušnosti učiněných příslušnými orgány Arménie poté, co smíšený výbor potvrdí, že Arménie tato pravidla udělování provozních licencí plně provádí.

7.   

Aniž je dotčeno rozhodnutí smíšeného výboru či rozhodnutí v souladu s článkem 25, mohou letovou způsobilost letadla, které je registrováno v arménském rejstříku a je používáno provozovateli v rámci regulační kontroly Arménie a nemá typové osvědčení vydané agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) v souladu s příslušnými právními předpisy EU uvedenými v příloze II části B, řídit příslušné arménské orgány v souladu s platnými vnitrostátními požadavky Arménie nejpozději do 1. ledna 2023 za předpokladu, že letadlo dodržuje mezinárodní normy letecké bezpečnosti vypracované podle úmluvy. Tato letadla nesmějí požívat práv udělených podle této dohody a nesmějí být provozována na leteckých trasách do/z Evropské unie ani v rámci Evropské unie.


PŘÍLOHA II

(Podléhá pravidelným aktualizacím)

PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ CIVILNÍ LETECTVÍ

Regulační požadavky a normy podle použitelných ustanovení dále uvedených aktů jsou dodržovány v souladu s touto dohodou, není-li stanoveno jinak v této příloze či v příloze I. V případě potřeby jsou v této příloze stanoveny zvláštní úpravy pro jednotlivé akty:

A.   PŘÍSTUP NA TRH A DOPLŇKOVÉ OTÁZKY

č. 1008/2008

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství

Použitelná ustanovení: článek 2, čl. 23 odst. 1, článek 24 a příloha I a kapitola II v souladu s bodem 6 přílohy I dohody.

č. 785/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 ze dne 21. dubna 2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel ve znění:

nařízení Komise (EU) č. 285/2010 ze dne 6. dubna 2010

Použitelná ustanovení: články 1 až 8.

č. 2009/12

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/12/ES ze dne 11. března 2009 o letištních poplatcích

Použitelná ustanovení: články 1 až 11.

č. 96/67

Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství

Použitelná ustanovení: články 1 až 9 a 11 až 21 a příloha; pro účely provádění čl. 20 odst. 2 se „Komisí“ rozumí „smíšený výbor“.

č. 80/2009

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 80/2009 ze dne 14. ledna 2009 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2299/89

Použitelná ustanovení: články 1 až 11 a přílohy.

B.   BEZPEČNOST LETECTVÍ

Bezpečnost civilního letectví a základní nařízení o EASA

č. 216/2008

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES, ve znění:

nařízení Komise (ES) č. 690/2009 ze dne 30. července 2009

nařízení (ES) č. 1108/2009

Použitelná ustanovení: články 1 až 3 (pouze první odstavec) a příloha

nařízení Komise (EU) č. 6/2013 ze dne 8. ledna 2013

nařízení Komise (EU) 2016/4 ze dne 5. ledna 2016

Příslušná ustanovení: články 1 až 68 s výjimkou článku 65, čl. 69 odst. 1 druhý pododstavec a odst. 4, přílohy I až VI.

č. 319/2014

Nařízení Komise (EU) č. 319/2014 ze dne 27. března 2014 o poplatcích a platbách vybíraných Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví a o zrušení nařízení (ES) č. 593/2007

Použitelná ustanovení: články 1 až 17 a příloha.

č. 646/2012

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 646/2012 ze dne 16. července 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro pokuty a penále na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008

Použitelná ustanovení: články 1 až 25.

č. 104/2004

Nařízení Komise (ES) č. 104/2004 ze dne 22. ledna 2004, kterým se stanoví pravidla organizace a složení odvolacího senátu Evropské agentury pro bezpečnost letectví

Použitelná ustanovení: články 1 až 7 a příloha.

Letecký provoz

č. 965/2012

Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, ve znění:

nařízení Komise (EU) č. 800/2013 ze dne 14. srpna 2013

nařízení Komise (EU) č. 71/2014 ze dne 27. ledna 2014

nařízení Komise (EU) č. 83/2014 ze dne 29. ledna 2014

nařízení Komise (EU) č. 379/2014 ze dne 7. dubna 2014

nařízení Komise (EU) 2015/140 ze dne 29. ledna 2015

nařízení Komise (EU) 2015/1329 ze dne 31. července 2015

nařízení Komise (EU) 2015/640 ze dne 23. dubna 2015

nařízení Komise (EU) 2015/2338 ze dne 11. prosince 2015

nařízení Komise (EU) 2016/1199 ze dne 22. července 2016

nařízení Komise (EU) 2017/363 ze dne 1. března 2017

Použitelná ustanovení: články 1 až 9a, přílohy I až VIII.

Posádka letadla

č. 1178/2011

Nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 ze dne 3. listopadu 2011, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se posádek v civilním letectví podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008, ve znění:

nařízení Komise (EU) č. 290/2012 ze dne 30. března 2012

nařízení Komise (EU) č. 70/2014 ze dne 27. ledna 2014