25.11.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 420/23

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2052

ze dne 24. listopadu 2021,

kterým se stanoví technické prvky souborů údajů výběrového šetření v oblasti příjmů a životních podmínek, pokud jde o trh práce a bydlení, mezigenerační přenos zvýhodnění a znevýhodnění, potíže s bydlením a ad hoc téma pro rok 2023 týkající se energetické účinnosti domácností, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98 (1), a zejména na čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby bylo zajištěno přesné provádění oblasti příjmů a životních podmínek, měla by Komise stanovit technické prvky souborů údajů týkajících se trhu práce a bydlení, mezigeneračního přenosu zvýhodnění a znevýhodnění, potíží s bydlením a ad hoc tématu pro rok 2023 týkajícího se energetické účinnosti domácností.

(2)

Oblast příjmů a životních podmínek poskytuje informace požadované v rámci evropského semestru a evropského pilíře sociálních práv, zejména pokud jde o rozdělení příjmů, chudobu a sociální vyloučení. Poskytuje rovněž informace pro různé další politiky EU týkající se životních podmínek a chudoby. Je zde silná politická potřeba podrobných informací o trhu práce a bydlení, mezigeneračním přenosu zvýhodnění a znevýhodnění a potížích s bydlením. Ad hoc téma týkající se energetické účinnosti domácností má klíčový význam, zejména s ohledem na doporučení členským státům k řešení energetické chudoby.

(3)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Evropský statistický systém zřízeného článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Technické charakteristiky souborů údajů v oblasti příjmů a životních podmínek, pokud jde o dílčí témata trh práce a bydlení, mezigenerační přenos zvýhodnění a znevýhodnění, potíže s bydlením a ad hoc téma pro rok 2023 týkající se energetické účinnosti domácností, jsou stanoveny v příloze a odkazují na:

a)	identifikátor proměnné;

b)	název proměnné;

c)	označení a kód modality;

d)	statistickou jednotku;

e)	způsob sběru;

f)	referenční období.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 261I, 14.10.2019, s. 1.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství. (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

PŘÍLOHA

Technické charakteristiky proměnných

Identifikátor proměnné	Název proměnné	Kód modality	Označení modality	Statistická jednotka	Způsob sběru	Referenční období
Dílčí téma: Charakteristiky místa výkonu práce
PL230	Veřejný/soukromý sektor zaměstnanosti	1	Veřejný	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Stávající
		2	Soukromý
		3	Smíšený
		99	Neví
PL230_F	Veřejný/soukromý sektor zaměstnanosti (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (PL032≠1)
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PW100	Spokojenost s prací	0–10	Zcela nespokojen(a) – zcela spokojen(a)	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)	Stávající
		99	Neví
PW100_F	Spokojenost s prací (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (PL032≠1)
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PL260	Počet obvykle odpracovaných hodin týdně	1–99	Počet hodin	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Období sledování příjmů
PL260_F	Počet obvykle odpracovaných hodin týdně (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (PL211≠1–4)
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PL130	Velikost místní jednotky (v rámci hlavního zaměstnání)	1–9	Pokud je osob 1 až 9, jejich přesný počet	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Stávající
		10	10 až 19 osob
		11	20 až 49 osob
		12	50 až 249 osob
		13	250 nebo více osob
		14	Přesný počet není znám, ale méně než 10 osob
		15	Přesný počet není znám, ale 10 nebo více osob
PL130_F	Velikost místní jednotky (v rámci hlavního zaměstnání) (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (PL032≠1)
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
Dílčí téma: Postavení v zaměstnání
PL035	Alespoň jedna odpracovaná hodina během minulého týdne	1	Ano	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Minulý týden
		2	Ne
PL035_F	Alespoň jedna odpracovaná hodina během minulého týdne (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (RB081≠16–74)
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PL025	Připravenost k okamžitému nástupu do práce	1	Ano	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)	Stávající
		2	Ne
PL025_F	Připravenost k okamžitému nástupu do práce (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (PL035=1)
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PL020	Aktivní hledání zaměstnání	1	Ano	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)	Poslední čtyři týdny
		2	Ne
PL020_F	Aktivní hledání zaměstnání (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (PL035=1)
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PL120	Důvod pro méně než 30 odpracovaných hodin	1	Účastník vzdělávání nebo odborné přípravy	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)	Stávající
		2	Nemoc nebo zdravotní postižení
		3	Chce odpracovat více hodin, ale nemůže najít zaměstnání nebo práci na více hodin
		4	Nechce odpracovat více hodin
		5	Počet hodin odpracovaný ve všech zaměstnáních se považuje za práci na plný pracovní úvazek
		6	Práce v domácnosti, péče o děti nebo jiné osoby
		7	Jiné důvody
PL120_F	Důvod pro méně než 30 odpracovaných hodin (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (PL032≠1 nebo (PL032=1 a PL060 + PL100 >30))
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PL280	Délka evidence v nezaměstnanosti	1	Celé období	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Období nezaměstnanosti během období sledování příjmů
		2	Část období
		3	Vůbec neevidován/a
PL280_F	Délka evidence v nezaměstnanosti (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (PL211≠5 nebo RB081≠16–74)
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
Dílčí téma: Dosažený stupeň vzdělání – podrobné údaje, včetně přerušeného nebo předčasně ukončeného vzdělání
PE030	Rok dosažení nejvyššího vzdělání		Rok (čtyři číslice)	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Stávající
PE030_F	Rok dosažení nejvyššího vzdělání (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (PE041 = 000)
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PE050	Přerušené nebo předčasně ukončené vzdělávání	1	Ano, jednou	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16–34 let nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Celý život
		2	Ano, několikrát
		3	Ne
PE050_F	Přerušené nebo předčasně ukončené vzdělávání (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (RB081 ≠16–34 nebo nikdy nenavštěvoval(a) školu)
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
Dílčí téma: Podrobné informace o podmínkách bydlení, včetně deprivace a imputovaného nájemného
HS160	Problémy s obydlím: příliš tmavé, nedostatek světla	1	Ano	Domácnost	Respondent za domácnost	Stávající
		2	Ne
HS160_F	Problémy s obydlím: příliš tmavé, nedostatek světla (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
HS170	Hluk od sousedů nebo z ulice	1	Ano	Domácnost	Respondent za domácnost	Stávající
		2	Ne
HS170_F	Hluk od sousedů nebo z ulice (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
HC020	Obytná plocha v metrech čtverečních	0–999	Metry čtvereční	Domácnost	Respondent za domácnost nebo registry	Stávající
HC020_F	Obytná plocha v metrech čtverečních (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
HC080	Celková spokojenost s bytovou jednotkou	1	Velmi nespokojen(a)	Domácnost	Respondent za domácnost	Stávající
		2	Nespokojen(a)
		3	Spokojen(a)
		4	Velmi spokojen(a)
HC080_F	Celková spokojenost s bytovou jednotkou (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
HY030	Imputované nájemné	0–99 999 999,99	Částka (v národní měně)	Domácnost	Odhadnuto	Období sledování příjmů
HY030_F	Imputované nájemné (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
HH040	Prosakující střecha, vlhké stěny/podlaha/základy nebo hniloba v okenních rámech nebo podlaze	1	Ano	Domácnost	Respondent za domácnost	Stávající
		2	Ne
HH040_F	Prosakující střecha, vlhké stěny/podlaha/základy nebo hniloba v okenních rámech nebo podlaze (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
HS140	Finanční zátěž celkových nákladů na bydlení	1	Velká zátěž	Domácnost	Respondent za domácnost	Stávající
		2	Mírná zátěž
		3	Nepředstavují žádnou zátěž
HS140_F	Finanční zátěž celkových nákladů na bydlení (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žádné náklady na bydlení)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
HS180	Znečištění, špína nebo jiné problémy týkající se životního prostředí	1	Ano	Domácnost	Respondent za domácnost	Stávající
		2	Ne
HS180_F	Znečištění, špína nebo jiné problémy týkající se životního prostředí (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
HS190	Kriminalita, násilí nebo vandalismus v oblasti	1	Ano	Domácnost	Respondent za domácnost	Stávající
		2	Ne
HS190_F	Kriminalita, násilí nebo vandalismus v oblasti (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
HH081	Vana nebo sprcha v bytové jednotce (NEPOVINNÉ)	1	Ano, určená výhradně pro danou domácnost	Domácnost	Respondent za domácnost	Stávající
		2	Ano, sdílená
		3	Ne
HH081_F	Vana nebo sprcha v bytové jednotce (NEPOVINNÉ) (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
		–8	Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)
HH091	Vnitřní splachovací záchod určený výhradně pro danou domácnost (NEPOVINNÉ)	1	Ano, určený výhradně pro danou domácnost	Domácnost	Respondent za domácnost	Stávající
		2	Ano, sdílený
		3	Ne
HH091_F	Vnitřní splachovací záchod určený výhradně pro danou domácnost (NEPOVINNÉ) (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
		–8	Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)
Dílčí téma: Mezigenerační přenos zvýhodnění a znevýhodnění
PT220	Typ domácnosti, v níž respondent žil ve věku kolem 14 let	1	Soukromá domácnost	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
		2	Žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti
PT220_F	Typ domácnosti, v níž respondent žil ve věku kolem 14 let (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–3	Nevybraný respondent
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PT230	Přítomnost matky, když byl respondent ve věku kolem 14 let	1	Ano	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
		2	Ne, nežila ve stejné domácnosti, ale udržovali (udržovaly) jsme kontakt
		3	Ne, nežila ve stejné domácnosti a neudržovali (neudržovaly) jsme kontakt
		4	Ne, zemřela
PT230_F	Přítomnost matky, když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)
		–3	Není „vybraný respondent“
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PT240	Přítomnost otce, když byl respondent ve věku kolem 14 let	1	Ano	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
		2	Ne, nežil ve stejné domácnosti, ale udržovali jsme kontakt
		3	Ne, nežil ve stejné domácnosti a neudržovali jsme kontakt
		4	Ne, zemřel
PT240_F	Přítomnost otce, když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)
		–3	Není „vybraný respondent“
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PT070	Občanství otce (NEPOVINNÉ)	99	Země hlavního státního občanství (SCL GEO dvoupísmenný kód) Neví	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
PT070_F	Občanství otce (NEPOVINNÉ) (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)
		–3	Nevybraný respondent
		–5	Nepoužije se (otec nebyl přítomen a nebyl s respondentem v kontaktu nebo zemřel)
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
		–8	Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)
PT100	Občanství matky (NEPOVINNÉ)	99	Země hlavního státního občanství (SCL GEO dvoupísmenný kód) Neví	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
PT100_F	Občanství matky (NEPOVINNÉ) (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)
		–3	Nevybraný respondent
		–5	Nepoužije se (matka nebyla přítomna a nebyla s respondentem v kontaktu nebo zemřela)
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
		–8	Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)
PT110	Nejvyšší dosažená úroveň vzdělání otce	1	Nízká úroveň (nižší než primární vzdělání, primární vzdělání nebo nižší sekundární vzdělání)	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
		2	Střední úroveň (vyšší sekundární vzdělání a postsekundární neterciární vzdělání)
		3	Vysoká úroveň (krátký cyklus terciárního vzdělání, bakalářská nebo jí odpovídající úroveň, magisterská nebo jí odpovídající úroveň, doktorská nebo jí odpovídající úroveň)
		99	Neví
PT110_F	Nejvyšší dosažená úroveň vzdělání otce (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)
		–3	Nevybraný respondent
		–5	Nepoužije se (otec nebyl přítomen a nebyl s respondentem v kontaktu nebo zemřel)
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PT120	Nejvyšší dosažená úroveň vzdělání matky	1	Nízká úroveň (nižší než primární vzdělání, primární vzdělání nebo nižší sekundární vzdělání)	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
		2	Střední úroveň (vyšší sekundární vzdělání a postsekundární neterciární vzdělání)
		3	Vysoká úroveň (krátký cyklus terciárního vzdělání, bakalářská nebo jí odpovídající úroveň, magisterská nebo jí odpovídající úroveň, doktorská nebo jí odpovídající úroveň)
		99	Neví
PT120_F	Nejvyšší dosažená úroveň vzdělání matky (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)
		–3	Nevybraný respondent
		–5	Nepoužije se (matka nebyla přítomna a nebyla s respondentem v kontaktu nebo zemřela)
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PT130	Typ ekonomické aktivity otce, když byl respondent ve věku kolem 14 let	1	Zaměstnaný	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
		2	Samostatně výdělečně činný (i pomáhající rodinný příslušník)
		3	Nezaměstnaný
		4	V důchodu nebo v předčasném důchodu
		5	V domácnosti
		6	Pracovní neschopnost v důsledku dlouhodobých zdravotních potíží
		7	Jiná neaktivní osoba
		99	Neví
PT130_F	Typ ekonomické aktivity otce, když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)
		–3	Nevybraný respondent
		–5	Nepoužije se (otec nebyl přítomen a nebyl s respondentem v kontaktu nebo zemřel)
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PT160	Typ ekonomické aktivity matky, když byl respondent ve věku kolem 14 let	1	Zaměstnaná	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
		2	Samostatně výdělečně činná (i pomáhající rodinný příslušník)
		3	Nezaměstnaná
		4	V důchodu nebo v předčasném důchodu
		5	V domácnosti
		6	Pracovní neschopnost v důsledku dlouhodobých zdravotních potíží
		7	Jiná neaktivní osoba
		99	Neví
PT160_F	Typ ekonomické aktivity matky, když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)
		–3	Nevybraný respondent
		–5	Nepoužije se (matka nebyla přítomna a nebyla s respondentem v kontaktu nebo zemřela)
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PT150	Hlavní zaměstnání otce, když byl respondent ve věku kolem 14 let (NEPOVINNÉ)		ISCO-08 (COM) kód (1 číslice)	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
		99	Neví
PT150_F	Hlavní zaměstnání otce, když byl respondent ve věku kolem 14 let (NEPOVINNÉ) (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)
		–3	Nevybraný respondent
		–4	Nepoužije se, otec nebyl zaměstnaný
		–5	Nepoužije se (otec nebyl přítomen a nebyl s respondentem v kontaktu nebo zemřel)
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
		–8	Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)
PT180	Hlavní zaměstnání matky, když byl respondent ve věku kolem 14 let (NEPOVINNÉ)		ISCO-08 (COM) kód (1 číslice)	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
		99	Neví
PT180_F	Hlavní zaměstnání matky, když byl respondent ve věku kolem 14 let (NEPOVINNÉ) (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)
		–3	Nevybraný respondent
		–4	Nepoužije se, matka nebyla zaměstnaná
		–5	Nepoužije se (matka nebyla přítomna a nebyla s respondentem v kontaktu nebo zemřela)
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
		–8	Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)
PT210	Nájemní poměr, když byl respondent ve věku kolem 14 let	1	Vlastnictví	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
		2	Pronájem
		3	Ubytování bylo poskytováno bezplatně
		99	Neví
PT210_F	Nájemní poměr, když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)
		–3	Nevybraný respondent
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PT190	Finanční situace domácnosti, když byl respondent ve věku kolem 14 let	1	Velmi špatná	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
		2	Špatná
		3	Spíše špatná
		4	Spíše dobrá
		5	Dobrá
		6	Velmi dobrá
		99	Neví
PT190_F	Finanční situace domácnosti, když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)
		–3	Nevybraný respondent
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PT260	Dostupnost základního vybavení pro školní docházku (učebnice a školní potřeby), když byl respondent ve věku kolem 14 let	1	Ano	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
		2	Ne, z finančních důvodů
		3	Ne, z jiných důvodů
PT260_F	Dostupnost základního vybavení pro školní docházku (učebnice a školní potřeby), když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)
		–3	Nevybraný respondent
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PT270	Každodenní konzumace jídla obsahujícího maso, kuře, rybu (nebo ekvivalentní vegetariánské jídlo), když byl respondent ve věku kolem 14 let	1	Ano	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
		2	Ne, z finančních důvodů
		3	Ne, z jiných důvodů
PT270_F	Každodenní konzumace jídla obsahujícího maso, kuře, rybu (nebo ekvivalentní vegetariánské jídlo), když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)
		–3	Nevybraný respondent
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PT280	Každoročně jeden týden prázdnin mimo domov, když byl respondent ve věku kolem 14 let	1	Ano	Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)	Když byl respondent ve věku kolem 14 let
		2	Ne, z finančních důvodů
		3	Ne, z jiných důvodů
PT280_F	Každoročně jeden týden prázdnin mimo domov, když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)
		–3	Nevybraný respondent
		–6	Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
Dílčí téma: Potíže s bydlením (včetně potíží s nájmem) a důvody
PHD01	Potíže s bydlením v minulosti	1	Ano, dočasné přebývání u přátel či příbuzných	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob ve věku 16–24 let)	Celý život
		2	Ano, přebývání v zařízení pro nouzové či jiné dočasné ubytování
		3	Ano, přebývání v místě, které není určené k trvalému bydlení
		4	Ano, přespávání na ulici či přespávání ve veřejně přístupných prostorách
		5	Ne
PHD01_F	Potíže s bydlením v minulosti (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PHD07	Kdy došlo k potížím s bydlením (NEPOVINNÉ)	1	Během posledních 5 let	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob ve věku 16–24 let)	Celý život
		2	Před více než 5 lety
PHD07_F	Kdy došlo k potížím s bydlením (NEPOVINNÉ) (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (PHD01=5)
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
		–8	Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)
PHD02	Doba trvání posledních potíží s bydlením (NEPOVINNÉ)		Doba trvání (počet měsíců)	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor	Celý život
PHD02_F	Doba trvání posledních potíží s bydlením (NEPOVINNÉ) (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (PHD01=5)
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
		–8	Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)
PHD03	Hlavní důvod minulých potíží s bydlením	1	Vztahové nebo rodinné problémy	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob ve věku 16–24 let)	Celý život
		2	Zdravotní problémy
		3	Nezaměstnanost
		4	Ukončení nájemní smlouvy
		5	Neobyvatelné prostory
		6	Opuštění zařízení po dlouhodobém pobytu bez existence domova, kam se lze vrátit
		7	Finanční problémy / nedostatečné příjmy
		8	Jiné
PHD03_F	Hlavní důvod minulých potíží s bydlením (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (PHD01=5)
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PHD05	Východisko z potíží s bydlením	1	Existující, nový či obnovený vztah s rodinou či partnerem/partnerkou	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob ve věku 16–24 let)	Celý život
		2	Vyřešené zdravotní problémy
		3	Získání zaměstnání
		4	Nastěhování do sociálního či dotovaného soukromého bytu
		5	Jiné
		6	Potíže s bydlením přetrvávají
PHD05_F	Východisko z potíží s bydlením (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (PHD01=5)
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
PHD06	Potíže s nájmem	1	Ano	Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)	Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)	Posledních 12 měsíců
		2	Ne
PHD06_F	Potíže s nájmem (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–2	Nepoužije se (HH021=1,2,5)
		–3	Nevybraný respondent
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
Ad hoc téma pro rok 2023 – Energetická účinnost domácností
HC001	Použitý systém vytápění	1	Síť centrálního zásobování teplem / dálkové vytápění	Domácnost	Respondent za domácnost nebo registry	Stávající
		2	Systém ústředního vytápění
		3	Individuální systém vytápění
		4	Neupevněné topné těleso
		5	Žádné vytápění
		99	Neví
HC001_F	Použitý systém vytápění (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
HC002	Hlavní zdroj energie	1	Elektřina	Domácnost	Respondent za domácnost nebo registry	Stávající
		2	Plyn (zemní nebo propan)
		3	Olej
		4	Biomasa
		5	Kusové dřevo
		6	Uhlí
		7	Obnovitelná energie
		8	Jiné
		99	Neví
HC002_F	Hlavní zdroj energie (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
HC003	Renovace (tepelná izolace, okna nebo systém vytápění)	1	Ano – tři nebo více opatření	Domácnost	Respondent za domácnost	Posledních 5 let
		2	Ano – dvě opatření
		3	Ano – jedno opatření
		4	Ne
		99	Neví
HC003_F	Renovace (tepelná izolace, okna nebo systém vytápění) (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
HC060	Neschopnost udržet v obydlí během zimního období příjemné teplo	1	Ano	Domácnost	Respondent za domácnost	Obvyklé
		2	Ne
HC060_F	Neschopnost udržet v obydlí během zimního období příjemné teplo (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
HC070	Neschopnost udržet v obydlí během letního období příjemné chladno (NEPOVINNÉ)	1	Ano	Domácnost	Respondent za domácnost	Obvyklé
		2	Ne
HC070_F	Neschopnost udržet v obydlí během letního období příjemné chladno (NEPOVINNÉ) (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
		–8	Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)
HC004	Typ oken (NEPOVINNÉ)	1	Pouze zasklení jednosklem	Domácnost	Respondent za domácnost	Stávající
		2	Pouze zasklení dvojsklem
		3	Pouze zasklení trojsklem
		4	Smíšené zasklení jednosklem a dvojsklem/trojsklem
		5	Smíšené zasklení dvojsklem a trojsklem
		99	Neví
HC004_F	Typ oken (NEPOVINNÉ) (příznak)	1	Proměnná je vyplněna
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
		–8	Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)
HC005	Rok výstavby (NEPOVINNÉ)	1	Před rokem 1945	Domácnost	Respondent za domácnost nebo registry	Stávající
		2	1946–1960
		3	1961–1980
		4	1981–2000
		5	2001–2020
		6	2021 nebo později
		99	Neví
HC005_F	Rok výstavby (NEPOVINNÉ) (příznak)	1	Získáno pomocí zjišťování/dotazování
		2	Získáno z administrativních údajů
		3	Imputováno
		4	Nelze určit zdroj
		–1	Chybí
		–7	Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)
		–8	Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)

25.11.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 420/55

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/2053

ze dne 8. listopadu 2021

o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví výroby kovodělných výrobků pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (1), a zejména na čl. 46 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1221/2009 ukládá Komisi, aby vytvořila odvětvové referenční dokumenty pro konkrétní hospodářská odvětví. Tyto dokumenty musí zahrnovat osvědčené postupy pro environmentální řízení, indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a případně srovnávací kritéria a ratingové systémy hodnotící dosahovanou úroveň vlivu na životní prostředí. Od organizací, které jsou zaregistrovány v systému pro environmentální řízení podniků a audit zřízeném nařízením (ES) č. 1221/2009 nebo se k registraci připravují, se vyžaduje, aby k odvětvovým referenčním dokumentům přihlížely při vypracovávání svého systému environmentálního řízení a při posuzování vlivu svých činností na životní prostředí ve svém environmentálním prohlášení nebo v aktualizovaném environmentálním prohlášení, jež bylo vypracováno v souladu s přílohou IV uvedeného nařízení.

(2)

Nařízení (ES) č. 1221/2009 vyžaduje, aby Komise vypracovala pracovní plán, v němž stanoví orientační seznam odvětví, jež budou považována za prioritní pro přijetí odvětvových a meziodvětvových referenčních dokumentů. Komise v tomto pracovním plánu (2) označila za prioritní odvětví výroby kovodělných výrobků.

(3)

Odvětvový referenční dokument by měl prostřednictvím osvědčených postupů pro environmentální řízení tohoto odvětví (3) určit konkrétní opatření ke zlepšení celkového environmentálního řízení společností v tomto odvětví ve třech hlavních oblastech, které z pohledu výrobců pokrývají hlavní environmentální aspekty společností vyrábějících kovové výrobky. Těmito hlavními oblastmi jsou průřezové otázky, optimalizace veřejných služeb a výrobních procesů. Pokud je to možné a smysluplné, měly by být rovněž poskytnuty konkrétní indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria pro konkrétní osvědčené postupy pro environmentální řízení.

(4)

Aby měly organizace působící v odvětví výroby kovodělných výrobků, environmentální ověřovatelé, vnitrostátní orgány, akreditační a licenční orgány a další hospodářské subjekty dostatek času připravit se na zavedení odvětvového referenčního dokumentu pro odvětví výroby kovodělných výrobků, mělo by být datum použitelnosti tohoto rozhodnutí odloženo.

(5)	Při vypracovávání odvětvového referenčního dokumentu Komise uskutečnila konzultace s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami v souladu s nařízením (ES) č. 1221/2009.

(6)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 49 nařízení (ES) č. 1221/2009,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odvětvový referenční dokument o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví výroby kovodělných výrobků je uveden v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 25. března 2022.

V Bruselu dne 8. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1.

(2) Sdělení Komise – Vypracování pracovního plánu, kterým se stanoví orientační seznam odvětví pro přijetí odvětvových a meziodvětvových referenčních dokumentů, podle nařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. C 358, 8.12.2011, s. 2).

(3) Antonopoulos I., Canfora P., Gaudillat P., Dri M., Eder P., Best Environmental Management Practice in the Fabricated Metal Products manufacturing sector (Osvědčené postupy pro environmentální řízení v odvětví výroby kovodělných výrobků), EUR 30025 EN, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020, ISBN 978-92-76-14299-7, doi:10.2760/894966, JRC119281; https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau/sites/default/files/inline-files/JRC_BEMP_fabricated_metal_product_manufacturing_report.pdf

PŘÍLOHA

Obsah

ÚVOD

OBLAST PŮSOBNOSTI

OSVĚDČENÉ POSTUPY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ, ODVĚTVOVÉ INDIKÁTORY VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SROVNÁVACÍ KRITÉRIA PRO ODVĚTVÍ VÝROBY KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ

3.1.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti průřezových otázek

3.1.1.

Uplatňování účinných metod environmentálního řízení

3.1.2.

Spolupráce a komunikace v rámci hodnotového řetězce a napříč ním

3.1.3.

Hospodaření s energií

3.1.4.

Nakládání s chemickými látkami šetrné k životnímu prostředí a účinně využívající zdroje

3.1.5.

Řízení biologické rozmanitosti

3.1.6.

Repasování a vysoce kvalitní renovace výrobků a součástí s vysokou hodnotou nebo sériových výrobků a součástí

3.1.7.

Odkaz na referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách, které jsou relevantní pro společnosti vyrábějící kovodělné výrobky

3.2.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti optimalizace technické infrastruktury

3.2.1.

Účinná ventilace

3.2.2.

Optimální osvětlení

3.2.3.

Environmentální optimalizace chladicích systémů

3.2.4.

Racionální a efektivní využívání stlačeného vzduchu

3.2.5.

Využívání energie z obnovitelných zdrojů

3.2.6.

Jímání dešťové vody

3.3.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti výrobních procesů

3.3.1.

Výběr kovoobráběcích kapalin účinně využívajících zdroje

3.3.2.

Snižování spotřeby chladících kapalin při zpracování kovů

3.3.3.

Inkrementální tváření plechu jako alternativa výroby pomocí forem

3.3.4.

Snížení spotřeby energie kovoobráběcí strojů v pohotovostním režimu

3.3.5.

Zachování hodnoty materiálu u kovových zbytků

3.3.6.

Vícesměrné kování

3.3.7.

Hybridní obrábění jako metoda snižování spotřeby energie

3.3.8.

Používání prediktivní kontroly pro řízení vzduchotechnického systému stříkací kabiny

DOPORUČENÉ KLÍČOVÉ INDIKÁTORY VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V KONKRÉTNÍM ODVĚTVÍ

1. ÚVOD

Tento odvětvový referenční dokument vychází z podrobné vědecké a politické zprávy (1) (zprávy o osvědčených postupech) vypracované Společným výzkumným střediskem (Joint Research Centre, JRC) Evropské komise.

Relevantní právní rámec

Systém Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) byl zaveden v roce 1993 pro dobrovolnou účast organizací, a to nařízením Rady (EHS) č. 1836/93 (2). Systém EMAS následně prošel dvěma významnými revizemi, jež byly předmětem:

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 (3),

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009.

Důležitým novým prvkem poslední revize, která vstoupila v platnost dne 11. ledna 2010, je článek 46 o vytváření odvětvových referenčních dokumentů. Odvětvové referenční dokumenty musí zahrnovat osvědčené postupy pro environmentální řízení, indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí pro konkrétní odvětví a případně srovnávací kritéria a ratingové systémy hodnotící dosahovanou úroveň vlivu na životní prostředí.

Jak chápat a používat tento dokument

Systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) je systém určený k dobrovolné účasti organizací, které se zavázaly k soustavnému zlepšování vlivu své činnosti na životní prostředí. V tomto rámci poskytuje tento odvětvový referenční dokument pokyny konkrétně pro odvětví výroby kovodělných výrobků a zdůrazňuje řadu možností ke zlepšení, jakož i osvědčené postupy.

Dokument vypracovala Evropská komise na základě informací od zúčastněných stran. Technická pracovní skupina složená z odborníků a zúčastněných stran z odvětví a vedená Společným výzkumným střediskem prodiskutovala a posléze odsouhlasila osvědčené postupy pro environmentální řízení, indikátory vlivu činnosti organizace v daném odvětví na životní prostředí a srovnávací kritéria popsaná v tomto dokumentu, zejména tato kritéria byla považována za reprezentativní pro úrovně vlivu na životní prostředí, jichž dosahují organizace s nejlepšími výsledky v odvětví.

Cílem tohoto odvětvového referenčního dokumentu je pomoci a poskytnout podporu všem organizacím, které mají v úmyslu zlepšit vliv své činnosti na životní prostředí poskytnutím nápadů a inspirace, jakož i praktických a technických doporučení.

Tento odvětvový referenční dokument je za prvé určen organizacím, které jsou již v systému EMAS registrovány, za druhé organizacím, které registraci v systému EMAS do budoucna zvažují, a za třetí všem organizacím, které se chtějí dozvědět více o osvědčených postupech pro environmentální řízení za účelem zlepšení vlivu své činnosti na životní prostředí. Cílem tohoto dokumentu je tedy podpořit všechny organizace v odvětví výroby kovodělných výrobků v tom, aby se zaměřovaly na relevantní environmentální aspekty, a to přímé i nepřímé, a nacházely informace o osvědčených postupech pro environmentální řízení, jakož i vhodné indikátory vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí za účelem měření vlivu své činnosti na životní prostředí, a rovněž příslušná srovnávací kritéria.

Jak by měly organizace registrované v systému EMAS zohledňovat odvětvové referenční dokumenty:

Podle nařízení (ES) č. 1221/2009 musí organizace registrované v systému EMAS zohledňovat odvětvové referenční dokumenty na dvou různých úrovních:

Při vypracovávání a zavádění systému environmentálního řízení s ohledem na výsledky environmentálního přezkumu (čl. 4 odst. 1 písm. b) je nutno postupovat takto:

Organizace by měly využívat relevantní prvky odvětvového referenčního dokumentu při stanovování a přezkumu svých environmentálních cílů v souladu s relevantními environmentálními aspekty určenými v rámci environmentálního přezkumu a politiky, jakož i při rozhodování o opatřeních, která mají být provedena za účelem zlepšení vlivu činnosti organizace na životní prostředí.

Při vypracování environmentálního prohlášení (čl. 4 odst. 1 písm. d) a čl. 4 odst. 4) je nutno postupovat takto:

Organizace by při výběru indikátorů (4) pro účely podávání zpráv o vlivu své činnosti na životní prostředí měly brát v potaz relevantní indikátory vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí uvedené v odvětvovém referenčním dokumentu.

Při výběru souboru indikátorů pro účely podávání zpráv by měly zohlednit indikátory navržené v odpovídajícím odvětvovém referenčním dokumentu a jejich relevanci, pokud jde o významné environmentální aspekty, které určí organizace při environmentálním přezkumu. Indikátory je třeba zohlednit pouze tehdy, jsou-li relevantní pro ty environmentální aspekty, které se při environmentálním přezkumu považují za nejvýznamnější.

Když se oznamuje vliv organizace na životní prostředí a jiné faktory, které se ho týkají, organizace by měly v environmentálním prohlášení uvádět, jak byly zohledněny relevantní osvědčené postupy pro environmentální řízení a případně i srovnávací kritéria, jsou-li k dispozici.

Měly by popsat, jak byly relevantní osvědčené postupy pro environmentální řízení a srovnávací kritéria (jež naznačují, jaké úrovně vlivu na životní prostředí dosahují organizace s nejlepším vlivem) využity k určení opatření a případně ke stanovení priorit tak, aby organizace (dále) zlepšovaly vliv své činnosti na životní prostředí. Provádění osvědčených postupů pro environmentální řízení ani plnění určených srovnávacích kritérií však není povinné, neboť dobrovolná povaha systému EMAS ponechává posouzení proveditelnosti srovnávacích kritérií a provádění osvědčených postupů, pokud jde o náklady a přínosy, na samotných organizacích.

Podobně jako u indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí by měly organizace posuzovat relevanci a použitelnost osvědčených postupů pro environmentální řízení a srovnávacích kritérií podle významných environmentálních aspektů, které určí při environmentálním přezkumu, jakož i podle technických a finančních aspektů.

Prvky odvětvových referenčních dokumentů (indikátory, osvědčené postupy pro environmentální řízení nebo srovnávací kritéria), které nejsou považovány za relevantní, pokud jde o významné environmentální aspekty, jež organizace určí při environmentálním přezkumu, by se v environmentálním prohlášení neměly uvádět ani popisovat.

Účast v systému EMAS je průběžný proces. Kdykoli má organizace v úmyslu zlepšit vliv své činnosti na životní prostředí (a provede přezkum tohoto vlivu), prostuduje si konkrétní témata odvětvového referenčního dokumentu jako zdroj inspirace pro určení otázek, které je třeba řešit jako další v rámci metody postupných kroků.

Environmentální ověřovatelé systému EMAS kontrolují, zda a jak byl odvětvový referenční dokument organizace zohledněn při přípravě jejího environmentálního prohlášení (čl. 18 odst. 5 písm. d) nařízení (ES) č. 1221/2009).

Akreditovaní environmentální ověřovatelé budou při provádění auditu potřebovat od organizace důkazy dokládající, jak byly vybrány relevantní prvky odvětvového referenčního dokumentu s ohledem na environmentální přezkumy a jak byly zohledněny. Nekontrolují dodržování popsaných srovnávacích kritérií, ale ověřují důkazy o tom, jak byl odvětvový referenční dokument použit jako příručka k určení indikátorů a vhodných dobrovolných opatření, která může organizace provést pro zlepšení vlivu své činnosti na životní prostředí.

Vzhledem k dobrovolné povaze systému EMAS a odvětvového referenčního dokumentu by organizace neměly být v souvislosti s poskytováním takovýchto důkazů nepřiměřeně zatěžovány. Konkrétně tak ověřovatelé nesmí požadovat odůvodnění u každého z jednotlivých osvědčených postupů, indikátorů vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí a srovnávacích kritérií uvedených v odvětvovém referenčním dokumentu, pokud je organizace s ohledem na environmentální přezkum nepovažuje za relevantní. Mohou však navrhnout dodatečné relevantní prvky, které by měla organizace v budoucnu zohlednit jako další důkaz svého závazku k soustavnému zlepšování.

Struktura odvětvového referenčního dokumentu

Tento dokument sestává ze čtyř kapitol. Kapitola 1 představuje právní rámec systému EMAS a popisuje, jak tento dokument používat, zatímco kapitola 2 vymezuje oblast působnosti tohoto odvětvového referenčního dokumentu. Kapitola 3 stručně popisuje jednotlivé osvědčené postupy pro environmentální řízení (5) a uvádí informace o jejich použitelnosti. Uvádějí se zde také konkrétní indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a konkrétní srovnávací kritéria, pokud se je v případě určitých osvědčených postupů pro environmentální řízení podařilo formulovat. Vymezit srovnávací kritéria však nebylo možné u všech osvědčených postupů pro environmentální řízení, a to buď kvůli omezené dostupnosti údajů, nebo proto, že konkrétní podmínky každé společnosti nebo závodu (typy výrobků od malých prototypů a výrobků se složitým tvarem, vyráběných v malých či velkých sériích, po velké nebo malé součástky, dále rozmanitost výrobních procesů uplatňovaných v jednotlivých výrobních zařízeních atd.) se liší v takové míře, že srovnávací kritérium by nemělo smysl. Dokonce i v případě, kdy jsou srovnávací kritéria stanovena, nejsou míněna jako cíle, jichž by měly dosáhnout všechny společnosti, ani jako metriky pro srovnání mezi podniky daného odvětví, pokud jde o jejich vliv na životní prostředí, ale spíše jako míra toho, co je možné, aby se jednotlivým společnostem napomohlo posoudit jejich pokroky a aby byly motivovány k dalšímu zlepšování. Konečně kapitola 4 představuje ucelenou tabulku s vybranými nejvýznamnějšími indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí, souvisejícími vysvětleními a příslušnými srovnávacími kritérii.

2. OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento referenční dokument se zabývá vlivem činností odvětví výroby kovodělných výrobků na životní prostředí. Cílovou skupinou tohoto dokumentu jsou společnosti patřící do odvětví výroby kovodělných výrobků, konkrétně společnosti s těmito kódy NACE (podle statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (6)):

oddíl 24 klasifikace NACE (*) „Výroba základních kovů“

24.2 Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek (24.20)

24.3 Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli (24.31–24.34)

24.5 Odlévání kovů (24.51–24.54)

Oddíl 25 klasifikace NACE „Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení“ (zahrnuje všechny činnosti)

Oddíl 28 klasifikace NACE (**) „Výroba strojů a zařízení j. n.“

28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely (zahrnuje pouze 28.14 a 28.15)

Oddíl 29 klasifikace NACE (**) „Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů“

29.3 Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla, kromě motocyklů (29.32)

Oddíl 32 klasifikace NACE (**) „Ostatní zpracovatelský průmysl“

32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků (32.11–32.13)

32.2 Výroba hudebních nástrojů (32.20)

32.3 Výroba sportovních potřeb (32.30)

32.4 Výroba her a hraček (32.40)

32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb (32.50)

Oddíl 33 klasifikace NACE „Opravy a instalace strojů a zařízení“

33.1 Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení (33.11–33.12 (**))

Tento referenční dokument je rozdělen do tří hlavních částí (viz tabulka 2-1), které z pohledu výrobců pokrývají hlavní environmentální aspekty společností vyrábějících kovodělné výrobky.

Tabulka 2-1

Struktura referenčního dokumentu pro odvětví výroby kovodělných výrobků a hlavní environmentální aspekty, jimiž se jednotlivé části zabývají

Část

Popis

Hlavní environmentální aspekty, jimiž se daná část zabývá

3.1.	Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti průřezových otázek

Tato část obsahuje postupy, které výrobcům přináší rady, jak začlenit rámce environmentální udržitelnosti do jejich stávajících obchodních modelů a systémů řízení, a snížit tak dopady na životní prostředí.

Správa areálu

3.2.	Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti optimalizace technické infrastruktury

Tento soubor osvědčených postupů pro environmentální řízení poskytuje pokyny, jak zlepšit celkovou environmentální výkonnost podpůrných procesů ve výrobních závodech, jakými jsou osvětlování nebo ventilace atd.

Technická infrastruktura a údržba

3.3.	Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti výrobních procesů

Tato část obsahuje postupy, které zlepšují vliv hlavních výrobních činností na životní prostředí.

Průmyslové procesy

Přímé a nepřímé environmentální aspekty uvedené v tabulce 2-2 a v tabulce 2-3 byly vybrány jako nejčastěji relevantní aspekty v daném odvětví. Environmentální aspekty, jež mají konkrétní společnosti řídit, je však nutno posuzovat jednotlivě, případ od případu.

Tabulka 2-2

Nejrelevantnější přímé environmentální aspekty a související hlavní environmentální tlaky, jimiž se tento dokument zabývá

Procesy	Nejrelevantnější přímé environmentální aspekty	Související hlavní environmentální tlaky
Podpůrné procesy	Řízení, zásobování, řízení dodavatelského řetězce, kontrola kvality	Suroviny Energie Voda Spotřební materiál Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný
	Logistika, manipulace, skladování, balení	Suroviny Energie Emise skleníkových plynů Voda Spotřební materiál Emise do ovzduší Hluk, zápach, vibrace atd. Využívání půdy Biologická rozmanitost Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný
	Úprava emisí	Energie Spotřební materiál Emise do vody Emise do ovzduší Hluk, zápach, vibrace atd. Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný, nebezpečný
	Technická infrastruktura a údržba	Energie Voda Spotřební materiál Emise do vody Hluk, zápach, vibrace atd. Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný, nebezpečný Využívání půdy Biologická rozmanitost
Výrobní postupy	Slévání	Suroviny Energie Odpad: nebezpečný
	Tvarování	Suroviny Energie Hluk, zápach, vibrace atd. Odpad: nebezpečný
	Kovový prášek	Suroviny Energie Hluk, zápach, vibrace atd. Odpad: nebezpečný
	Tepelné zpracování	Suroviny Energie Hluk, zápach, vibrace atd. Odpad: nebezpečný Skleníkové plyny (včetně fluorovaných plynů, např. z chlazení)
	Odstraňování	Suroviny Energie Voda Spotřební materiál Emise do vody Emise do ovzduší Hluk, zápach, vibrace atd. Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný
	Další postupy	Suroviny Energie Hluk, zápach, vibrace atd. Odpad: nebezpečný, neklasifikovaný jako nebezpečný
	Deformace	Suroviny Energie Hluk, zápach, vibrace atd. Odpad: nebezpečný
	Spojování	Suroviny Energie Spotřební materiál Emise do ovzduší Hluk, zápach, vibrace atd. Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný
	Povrchová úprava	Suroviny Energie Voda Spotřební materiál Emise do vody Emise do ovzduší Hluk, zápach, vibrace atd. Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný, nebezpečný
	Montáž	Energie Spotřební materiál Hluk, zápach, vibrace atd. Odpad: nebezpečný
Navrhování výrobků a infrastruktury	Navrhování výrobků	Suroviny Energie Voda Spotřební materiál Emise do ovzduší
	Navrhování infrastruktury (na úrovni závodu)	Suroviny Energie Voda Spotřební materiál Emise do ovzduší Emise do vody Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný Využívání půdy Biologická rozmanitost
	Navrhování výrobního procesu (na úrovni závodu)	Suroviny Energie Voda Spotřební materiál Emise do ovzduší Emise do vody Odpad: nebezpečný, neklasifikovaný jako nebezpečný

Tabulka 2-3

Nejrelevantnější nepřímé environmentální aspekty a související hlavní environmentální tlaky, jimiž se tento dokument zabývá

Činnosti	Nejrelevantnější nepřímé environmentální aspekty	Související hlavní environmentální tlaky
Předvýrobní činnosti	Těžba surovin a výroba kovů	Suroviny Energie a související emise skleníkových plynů Voda Spotřební materiál Emise do vody Emise do ovzduší
	Výroba nástrojů a zařízení
Povýrobní činnosti	Fáze používání a poskytování služeb	Suroviny Energie a související emise skleníkových plynů Spotřební materiál Emise do ovzduší Odpad: nebezpečný, neklasifikovaný jako nebezpečný
	Ukončení životnosti
	Nakládání s odpady

Environmentální aspekty kódů klasifikace NACE spadajících do oblasti působnosti tohoto dokumentu, na něž se vztahují referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách (BREF) (7) přímo či nepřímo spojených s výrobou kovodělných výrobků, jakož i právní předpisy EU, politické nástroje a pokyny pro osvědčené postupy, jsou vyloučeny z oblasti působnosti tohoto dokumentu.

3. OSVĚDČENÉ POSTUPY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ, ODVĚTVOVÉ INDIKÁTORY VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SROVNÁVACÍ KRITÉRIA PRO ODVĚTVÍ VÝROBY KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ

3.1. Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti průřezových otázek

Tato část je relevantní pro výrobce kovodělných výrobků.

3.1.1. Uplatňování účinných metod environmentálního řízení

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je používat účinné metody environmentálního řízení s cílem optimalizovat navrhování procesů a výrobků ve fázi výroby a snížit dopady na životní prostředí v rámci celého hodnotového řetězce. Tento rámec zahrnuje dvě úrovně:

strategickou, která předpokládá uplatňování přístupu založeného na oběhovém hospodářství a přístupy zohledňující životní cyklus,

provozní s využitím nástrojů, které zajišťují neustálé zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, jako je štíhlé řízení a snižování zásob.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností, včetně malých a středních podniků. Nedostatek interních technických znalostí a potřeba školení zaměstnanců mohou omezit uplatnění tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i1)	Účinné využívání zdrojů (kg konečných výrobků/kg vstupních materiálů (případně: kg vyprodukovaného odpadu/kg vstupních materiálů v případě, že údaj o kg konečných výrobků není znám)

(i2)	Mapování toků materiálu a jejich významu z hlediska životního prostředí (ano/ne)

(i3)	Spotřeba energie na místě (kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části (8)

(i4)	Emise skleníkových plynů rámce 1, 2 a 3 (kg ekvivalentu CO2/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(i5)	Spotřeba vody (l vody/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(b1)	Systematické zohledňování životního cyklu, štíhlého řízení a oběhového hospodářství při všech strategických rozhodnutích

(b2)	Vývoj nových výrobků se posuzuje z hlediska zlepšování životního prostředí

3.1.2. Spolupráce a komunikace v rámci hodnotového řetězce a napříč ním

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je spolupráce s ostatními společnostmi v daném odvětví, se společnostmi v jiných odvětvích a v rámci celého hodnotového řetězce. Tato spolupráce může být organizována jako:

—	udržitelné získávání a pořizování materiálů a dalších potřebných pomocných vstupů a využívání energie z obnovitelných zdrojů pro výrobní činnosti,

—	optimalizace zdrojů sdílením energie nebo zdrojů v rámci sítě průmyslové symbiózy,

—	systematické zapojení zúčastněných stran do vývoje nových výrobků šetrných k životnímu prostředí a zlepšování vlivu stávajících výrobků na životní prostředí.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny společnosti v odvětví bez ohledu na jejich velikost, včetně malých a středních podniků.

Pro některé společnosti, zejména pro malé a střední podniky, mohou být značnou překážkou dodatečné náklady, které představuje nedostatek interních technických znalostí a potřeba školení zaměstnanců.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i6)	Procento výrobků a služeb (% celkové hodnoty) s ekologickou certifikací nebo s prokazatelně sníženým dopadem na životní prostředí

(i7)	Použití vedlejších produktů (9), zbytkové energie nebo jiných zdrojů od jiných společností (kg materiálů od jiných společností/kg celkového vstupu; MJ energie získané od jiných společností/MJ celkové spotřeby energie)

(i8)	Systematické zapojení zúčastněných stran se zaměřením na lepší environmentální výkonnost (např. v těchto oblastech: navrhování výrobků, udržitelné získávání zdrojů, spolupráce pro lepší nakládání s odpady) (ano/ne)

(i9)	Nákup použitých strojů nebo použití strojů od jiných společností (ano/ne)

(i10)

Množství obalových odpadů (kg obalového odpadu/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(b3)	Všechny zakoupené výrobky a služby splňují environmentální kritéria stanovená společností

(b4)	Spolupráce s dalšími organizacemi na účinnějším využívání energie a zdrojů na systémové úrovni

(b5)	Strukturální zapojení zúčastněných stran do vývoje výrobků šetrnějších k životnímu prostředí

3.1.3. Hospodaření s energií

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je optimalizovat využívání energie tím, že se zavede plán hospodaření s energií, včetně systematického a podrobného monitorování způsobu hospodaření s energií ve výrobních areálech na úrovni výrobního procesu, který zahrnuje tyto prvky:

—	vypracování strategie hospodaření s energií a podrobného akčního plánu,

—	zajištění spoluúčasti vrcholného vedení společnosti,

—	stanovení ambiciózních a dosažitelných cílů a dosahování neustálého zlepšování,

—	měření a posuzování výkonnosti na úrovni procesů,

—	předávání informací o energetických otázkách v rámci celé organizace,

—	školení zaměstnanců a podpora jejich aktivního zapojení,

—	investice do energeticky účinných zařízení a zohlednění energetické účinnosti při zadávání veřejných zakázek.

Plán může být založen na standardizovaném nebo individuálním formátu, jako např. ISO 50001, nebo může být součástí celosvětového systému environmentálního řízení, jako je EMAS.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků.

Uplatnění tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení může být, zejména v menších podnicích, omezeno nedostatkem interních technických znalostí. Výkonnost a účinnost zavedeného systému hospodaření s energií mohou být navíc sníženy nesprávným začleněním prvků systému hospodaření s energií a nedostatečným předáváním informací napříč organizací.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i11)

Energie spotřebovaná na vyrobení výrobku (kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(i12)

Systém monitorování způsobu hospodaření s energií na úrovni procesů (ano/ne)

(b6)	Způsob hospodaření s energií je průběžně monitorován na úrovni procesů, což podporuje zvyšování energetické účinnosti

3.1.4. Nakládání s chemickými látkami šetrné k životnímu prostředí a účinně využívající zdroje

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je optimalizovat množství chemických látek používaných ve výrobních procesech, minimalizovat množství chemických látek, které jsou likvidovány, a nahradit nebezpečné chemické látky, kdykoli je to možné, alternativami šetrnějšími k životnímu prostředí.

K dosažení těchto cílů mohou výrobci kovodělných výrobků provádět tato opatření:

—	přezkum současného používání chemických látek a nakládání s nimi na místě,

—	monitorování používání chemických látek na úrovni jednotlivých chemických látek (a nikoli několika chemických látek zároveň) a zaměření se na ty nejdůležitější použité,

—	omezení používání chemických látek všude tam, kde je to možné, např. změnou výrobních postupů, účinnějším využíváním chemických látek, přijetím obchodních modelů, které slaďují pobídky mezi dodavateli a uživateli chemických látek s cílem motivovat ke snižování objemu chemických látek,

—	nahrazení nebezpečných chemických látek alternativami s menším dopadem na životní prostředí,

—	snížení chemického odpadu a odtoku, např. opětovným použitím nebo recyklací chemických látek, je-li to možné, využití externích odborných konzultací, například prostřednictvím částečného nebo úplného externího zajištění nakládání s chemickými látkami.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků.

Fungování popsaného systému nakládání s chemickými látkami vyžaduje určité technické znalosti, což může představovat značnou překážku zejména pro malé a střední podniky.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i13)

U jednotlivých použitých chemických látek množství použité chemické látky (kg/kg konečného výrobku nebo vyrobené části) a její klasifikace podle nařízení č. 1272/2008 (nařízení CLP)

(i14)

Množství vyprodukovaného (nebezpečného) chemického odpadu (kg/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(b7)	Pravidelné (alespoň jednou ročně) přezkoumání používání chemických látek s cílem minimalizovat jejich použití a posoudit možnosti jejich nahrazení

3.1.5. Řízení biologické rozmanitosti

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je zohlednit přímé a nepřímé dopady v celém hodnotovém řetězci a výrobních procesech na místě, a to přijetím těchto opatření:

—	posouzení přímých dopadů provedením přezkumu lokality a určením kritických míst,

—	provedení přezkumu řízení ekosystémů s cílem určit dopady ekosystémových služeb v celém hodnotovém řetězci,

—	spolupráce s příslušnými (místními) zúčastněnými stranami s cílem minimalizovat jakékoli problémy,

—	měření dopadů definováním a monitorováním příslušných ukazatelů,

—	pravidelné podávání zpráv za účelem sdílení informací o úsilí společnosti.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků.

Provádění prvků osvědčeného postupu pro environmentální řízení vyžaduje závazek ze strany vedení. Přímé přínosy provádění prvků tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení nelze kvantifikovat. Podobně není možné vypočítat ani přímou návratnost investic při uplatnění prvků osvědčeného postupu pro environmentální řízení. Tyto dva body mohou představovat značnou překážku zejména pro malé a střední podniky.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i15)

Počet projektů spolupráce se zúčastněnými stranami za účelem řešení otázek biologické rozmanitosti (počet)

(i16)

Nachází se v chráněných oblastech nebo s nimi sousedí: velikost oblastí spadajících pod správu šetrnou k biologické rozmanitosti v porovnání s celkovou rozlohou areálů společnosti (%)

(i17)

Soupis pozemků nebo jiných oblastí, které společnost vlastní, má je pronajaté nebo je spravuje v chráněných oblastech či ve vysoce cenných oblastech z hlediska biologické rozmanitosti nebo v oblastech, které s takovými oblastmi sousedí (plocha v m2)

i18)	Jsou zavedeny postupy nebo nástroje pro analýzu zpětné vazby od zákazníků, zúčastněných stran a dodavatelů týkající se biologické rozmanitosti (ano/ne)

i19)	Provádění akčního plánu na ochranu a podporu biologické rozmanitosti lokality ve všech výrobních zařízeních (ano/ne)

(i20)

Celková velikost obnovených přírodních stanovišť nebo ploch (na místě, nebo na místě i mimo něj), které nahrazují škody na biologické rozmanitosti způsobené společností (m2) ve srovnání s půdou využívanou společností (m2)

(b8)	V zájmu ochrany a zvyšování místní biologické rozmanitosti je pro všechny lokality (včetně výrobních areálů) vypracován a prováděn akční plán pro biologickou rozmanitost.

3.1.6. Repasování a vysoce kvalitní renovace výrobků a součástí s vysokou hodnotou nebo sériových výrobků a součástí

Repasování zahrnuje demontování výrobku, náhradu a výměnu součástí a testování jednotlivých částí a celého výrobku, aby se zajistilo, že výrobek splňuje stejné normy kvality jako nové výrobky, vyráběné v současnosti s příslušnou zárukou. Renovace se týká použitých výrobků, které při prvním uvedení na trh splňovaly původní normy kvality, tj. renovovaný výrobek dosahuje úrovně kvality, která existovala v době, kdy byl poprvé vyroben, a nikoli té, jakou má stejný výrobek vyráběný v současnosti.

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je zohlednit a umožnit příležitosti pro repasování nebo renovaci použitých kovodělných výrobků a jejich uvádění na trh za účelem opětovného použití, jsou-li environmentální přínosy prokázány z hlediska celého životního cyklu. Repasované nebo renovované výrobky dosáhnou alespoň stejné úrovně kvality, jakou měly při prvním uvedení na trh, a prodávají se s odpovídající zárukou.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků.

Repasování nebo renovace může zvýšit provozní náklady společností, které jsou bezpochyby vykompenzovány při výrobě vysoce hodnotných výrobků/součástí/dílů a v případě velkoobjemových sérií.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i21)

Procento suroviny ušetřené repasováním/renovací v porovnání s materiálem použitým na výrobu nového výrobku (kg materiálu pro repasování/renovaci/kg materiálu pro nový výrobek)

(i22)

Ušetřené emise skleníkových plynů spojené s repasováním/rekonstrukcí výrobku ve srovnání s výrobou nového výrobku (ekvivalent emisí CO2 z repasování/renovace/emise ekvivalentu CO2 z nového výrobku), s upřesněním, zda jsou zahrnuty rámce 1, 2 a/nebo 3

(b9)	Společnost nabízí repasované/renovované výrobky s prokázanými přínosy pro životní prostředí ověřenými posouzením životního cyklu

3.1.7. Odkaz na referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách, které jsou relevantní pro společnosti vyrábějící kovodělné výrobky

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je, když společnosti vyrábějící kovodělné výrobky nahlédnou do příslušných nejlepších dostupných technik (BAT) (10) popsaných v příslušných referenčních dokumentech o BAT (BREF) s cílem určit relevantní environmentální otázky, na které je třeba se zaměřit, a případně techniky zavést.

Použitelnost

Nejlepší dostupné techniky (BAT) popsané v příslušných referenčních dokumentech o BAT (BREF) se vztahují na velké společnosti v oblasti působnosti směrnice o průmyslových emisích (11).

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je velmi důležitý pro malé a střední podniky (nedosahující prahové hodnoty uvedené ve směrnici o průmyslových emisích). Omezujícím faktorem však může být nedostatek technických znalostí nebo kapacit (malých a středních podniků).

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí	Srovnávací kritéria
(i23) Zvážení příslušných nejlepších dostupných technik	Neuvedeno

3.2. Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti optimalizace technické infrastruktury

Tato část se zabývá postupy pro podpůrné procesy a je relevantní pro výrobce kovodělných výrobků.

3.2.1. Účinná ventilace

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je zlepšit účinnost ventilačního systému a snížit jeho spotřebu energie:

—	provedením studie výrobního areálu, včetně budov a procesů,

—	mapováním zdrojů tepla, vlhkosti a látek znečišťujících vnitřní ovzduší,

—	snížením daných zdrojů např. zavedením účinné údržby, která omezuje emise znečišťujících látek, nebo izolací zdroje díky diferenciálnímu tlaku vzduchu,

—	určením skutečných (současných a budoucích) ventilačních potřeb,

—	provedením auditu stávajícího systému ventilace s cílem porovnat určené potřeby se stávajícím zařízením,

—

přepracováním ventilačního systému v zájmu snížení spotřeby energie a zvýšení energetického využití (12), využitím získaného tepla k pohonu chlazení (klimatizační systém nebo pro účely vytápění či předehřívání, instalace místních obnovitelných zdrojů energie (solární termální nebo solární fotovoltaická energie k pohonu chladicích systémů) a snížení objemu dodávaného vzduchu (což snižuje spotřebu energie na vytápění nebo chlazení). Ventilaci řízenou podle potřeby lze navrhnout tak, aby se zabránilo špičkám a umožnil se energeticky účinnější provoz s menším zařízením.

Podobný přístup lze uplatnit i u nových zařízení, přičemž jsou definovány potřeby, pokud jde o projektovanou budovu a procesy, a ovlivnění jejich návrhu představuje další příležitost, jak je minimalizovat.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Překážku, pokud jde o provádění všech prvků tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení, může někdy představovat rovněž nedostatek interních technických znalostí.

Energetická účinnost zavedeného ventilačního systému musí být v souladu s požadavky na bezpečnost zaměstnanců výrobního zařízení.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i24)

Skutečný objem vzduchu odváděný z budovy (m3/hod, m3/směnu nebo m3/výrobní šarži)

(i25)

Systém ventilace řízený podle potřeby (ano/ne)

(i26)

Spotřeba energie na ventilaci na m3 budovy (kWh/m3 budovy)

(i27)

Spotřeba energie na ohřev nebo chlazení vzduchu používaného k ventilaci na m3 budovy (kWh/m3 budovy)

(b11)

V zájmu snížení spotřeby energie vzduchotechnického systému je zavedena ventilace řízená podle potřeby

3.2.2. Optimální osvětlení

Aby bylo dosaženo optimálního osvětlení v nově vybudovaných a stávajících výrobních areálech, je třeba provést studii osvětlení, která určí skutečné (stávající a budoucí) potřeby a plán osvětlení a definuje jeho optimální řešení (osvětlovací systémy, příslušenství, svítidla, používání denního světla atd.).

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je, aby výrobci kovodělných výrobků optimalizovali stávající a nové osvětlovací systémy:

—	co největším využíváním denního světla,

—	na klíčových místech instalací osvětlení řízeného detektory přítomnosti,

—	odděleným sledováním spotřeby energie na osvětlení,

—	výběrem co nejvhodnějších energeticky účinných světelných zdrojů z hlediska jejich plánované doby používání a oblasti instalace,

—	prováděním pravidelného plánu čištění a údržby osvětlovacího systému.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit společnosti všech velikostí, včetně malých a středních podniků. Je však vhodnější pro nově vybudované výrobní areály nebo renovované výrobní linky.

Důležitým prvkem účinných osvětlovacích systémů je přirozené světlo, vzhledem k místním přírodním podmínkám však jeho použití nemusí být na všech místech možné. Obdobně může být jeho použitelnost omezena ve stávajících výrobních areálech z důvodu architektonických omezení.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i28)

Používání denního světla, kdykoli je to možné (ano/ne)

(i29)

Podíl osvětlení řízeného čidly (snímače pohybu, senzory denního světla) (%)

(i30)

Spotřeba energie na osvětlení (kWh/rok/m2 osvětlené plochy)

(i31)

Instalovaný výkon osvětlení (kW/m2 osvětlené plochy)

(i32)

Podíl LED/úsporných žárovek (%)

(i33)

Průměrná účinnost svítidel v celém závodě (v lm/W)

Neuvedeno

3.2.3. Environmentální optimalizace chladicích systémů

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je systémově zlepšit energetickou účinnost a celkovou environmentální výkonnost chladicích systémů v obráběcích dílnách ve výrobním areálu:

—	úsilím o snížení potřeby chlazení,

—	provedením auditu zavedeného chladicího systému s cílem porovnat definované potřeby se stávajícím chladicím zařízením,

—	přepracováním systému chlazení se zaměřením na co největší účinnost využívání energie a vody a snížení emisí skleníkových plynů.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je použitelný pro všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků, a je vhodnější pro nově postavené nebo renovované výrobní areály.

Pro provádění tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení však může být nutná podpora externích partnerů, což může představovat překážku zejména pro malé a střední podniky.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i34)

Celkový ekvivalentní potenciál oteplování (TEWI) chladicího systému (TEWI) (CO2 e)

(i35)

Potenciál globálního oteplování (GWP) použitých chladiv (CO2 e)

(i36)

Spotřeba energie pro chlazení (kWh/rok; kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(i37)

Spotřeba vody (z vodovodu/dešťová/povrchová voda) pro chlazení (m3/rok; kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

Neuvedeno

3.2.4. Racionální a efektivní využívání stlačeného vzduchu

Osvědčený postup pro environmentální řízení, který je určen pro výrobce kovodělných výrobků, spočívá ve snížení jejich spotřeby energie související s používáním stlačeného vzduchu ve výrobních procesech, a to pomocí následujících opatření:

Zmapování a analýza využívání stlačeného vzduchu. Pokud se část stlačeného vzduchu používá v neúčinných aplikacích nebo nevhodným způsobem, mohou být jiná technologická řešení vhodnější nebo efektivnější. Pokud se u určité aplikace zvažuje přechod od pneumatických nástrojů k elektrickým nástrojům, je nutno provést řádné posouzení, a to s ohledem nejen na spotřebu energie, ale i na všechny environmentální aspekty, jakož i specifické potřeby dané aplikace.

Optimalizace systému stlačeného vzduchu provedením těchto kroků:

—	nalezení a odstranění netěsností pomocí vhodné kontrolní technologie, jako jsou přístroje pro ultrazvukové měření úniků vzduchu na skrytých nebo obtížně přístupných místech,

—

lepší přizpůsobení dodávky stlačeného vzduchu jeho skutečné potřebě ve výrobním zařízení, tzn. přizpůsobení tlaku, objemu a kvality vzduchu potřebám různých zařízení pro konečné použití a případně výroba stlačeného vzduchu blíže k místům jeho spotřeby, a to volbou decentralizovaných jednotek místo velkého centrálního kompresoru, který by sloužil všem potřebám,

—	výroba stlačeného vzduchu při nižším tlaku, a to snížením tlakových ztrát v rozvodné síti a v případě potřeby přidáním dotlačovacích kompresorů pouze pro zařízení, která vyžadují vyšší tlak než většina ostatních aplikací,

—	návrh systému stlačeného vzduchu na základě roční křivky trvání vytížení, aby byla zajištěna dodávka s minimální spotřebou energie při základním, špičkovém a minimálním vytížení,

—	zvolení vysoce účinných součástí pro systém stlačeného vzduchu, jako jsou vysoce účinné kompresory, frekvenční měniče a sušičky vzduchu s integrovaným zařízením pro uchování chladného vzduchu,

—

zpětné získávání tepla z kompresorů prostřednictvím instalace deskového výměníku tepla v olejovém okruhu kompresorů (nezbytným předpokladem tohoto kroku je optimalizace všech výše uvedených faktorů). Zpětně získané teplo lze využívat v různých aplikacích, jako je sušení produktů, regenerace desikantu, vytápění prostoru, chlazení díky provozu absorpčního chladiče nebo přeměna zpětně získaného tepla v mechanickou energii pomocí strojů využívajících organický Rankinův cyklus (ORC).

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Je vhodnější pro nové nebo renovované výrobní linky.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i38)

Spotřeba elektřiny na standardní krychlový metr stlačeného vzduchu dodaného v místě konečného použití (kWh/m3) při uvedené hodnotě tlaku

(i39)

Koeficient úniku vzduchu (13)

(b12)

Spotřeba elektřiny systémem stlačeného vzduchu je nižší než 0,11 kWh/m3 dodávaného stlačeného vzduchu u velkých zařízení pracujících při efektivním tlaku 6,5 baru, s normalizovaným objemovým průtokem při tlaku 1013 milibarů a teplotě 20 °C, přičemž odchylky efektivního tlaku nepřesahují 0,2 baru

(b13)

Po vypnutí všech spotřebičů vzduchu zůstává síťový tlak stabilní a kompresory (v pohotovostním režimu) se nepřepnou do stavu zatížení.

3.2.5. Využívání energie z obnovitelných zdrojů

Osvědčený postup pro environmentální řízení, který je určen pro výrobce kovodělných výrobků, spočívá v tom, že pro své postupy využívají energii z obnovitelných zdrojů, a to prostřednictvím těchto opatření:

—	nákup ověřené elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vlastní výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie,

—

výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie (např. solární termální energie, včetně koncentrovaných solárních termálních, geotermálních nebo tepelných čerpadel, která mohou být rovněž poháněna elektřinou z obnovitelných zdrojů, např. solární fotovoltaickou energií, udržitelnou biomasou (z odpadu) a bioplynem),

—

instalace systémů pro akumulaci energie, včetně akumulace tepla, které doplňují solární termální zařízení, geotermální zařízení a zařízení pro využití tepla z okolního prostředí, případně spojené s tepelnými čerpadly pro vytápění a chlazení, s cílem umožnit vyšší míru využití vlastní energie z obnovitelných zdrojů.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků.

Vlastní výroba tepla z obnovitelných zdrojů a začlenění do výrobních procesů do značné míry závisí na technologických zvláštnostech prováděných výrobních procesů a na skutečné potřebě, např. vysokoteplotním procesu.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i40)

Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů (vlastní výroby nebo nakupované) na celkové spotřebě elektřiny (%)

(i41)

Podíl tepla z obnovitelných zdrojů z celkového množství využívaného tepla (v %)

(b14)

Všechna spotřeba elektřiny je pokryta vlastní výrobou energie z obnovitelných zdrojů nebo zakoupenou ověřenou elektřinou z obnovitelných zdrojů prostřednictvím dlouhodobé dohody o nákupu energie.

(b15)

Využívání tepla z obnovitelných zdrojů vyrobeného na místě je začleněno do vhodných výrobních procesů.

3.2.6. Jímání dešťové vody

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je snížit spotřebu sladké vody ve výrobních areálech jímáním a používáním dešťové vody v různých výrobních nebo pomocných procesech. Takový systém jímá dešťovou vodu ze spádové oblasti (často střechy výrobního závodu nebo parkoviště), má systém dopravy vody pro její jímání v zásobníkové nádrži a distribuční soustavu (potrubí a čerpadlo), kterými se voda dostává na místa konečné spotřeby.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Je vhodnější pro nově postavené nebo modernizované závody, a zejména pro ty, kde lze zachycenou dešťovou vodu použít jako provozní vodu. Překážku provádění osvědčeného postupu pro environmentální řízení mohou v případě dodatečného vybavení představovat vlastnosti budovy.

Význam tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení silně ovlivňuje zeměpisná poloha (např. množství srážek, místní nedostatek vody). V některých regionech je tento osvědčený postup pro environmentální řízení podle právních předpisů povinný, aby se předcházelo povodním a omezilo se využívání podzemních vod.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i42)

Podíl použití dešťové vody na celkové spotřebě vody (%)

(b16)

Dešťová voda je jímána a používána jako provozní voda ve výrobních a pomocných procesech.

3.3. Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti výrobních procesů

Tato část se zabývá postupy pro hlavní výrobní procesy a je relevantní pro výrobce kovodělných výrobků.

3.3.1. Výběr kovoobráběcích kapalin účinně využívajících zdroje

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je vybírat kovoobráběcí kapaliny účinně využívající zdroje:

prováděním systematických a vědecky podložených hloubkových posouzení dostupných kovoobráběcích kapalin podle širokého souboru kritérií, včetně environmentálních a ekonomických aspektů, s přihlédnutím k celému životnímu cyklu kapalin a vyráběných výrobků,

hledáním dostupných kovoobráběcích kapalin, které mohou zajistit různé funkce současně (např. mazání, odstranění třísek, čištění), nebo je lze po vhodné obnově nebo úpravě použít vícekrát.

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je rovněž hodnotit a kontrolovat výkonnost vybraných kovoobráběcích kapalin během jejich použití nebo po něm prostřednictvím monitorovacího systému.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Nedostatek interních technických znalostí však může představovat překážku, zejména v malých a středních podnicích.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i43)

Celkové množství zakoupených kovoobráběcích kapalin za rok (kg (nebo l)/rok)

(i44)

Celkové množství zpětně získaných kovoobráběcích kapalin za rok (kg (nebo l)/rok)

(i45)

Počet různých kovoobráběcích kapalin používaných ve společnosti (celkový počet kovoobráběcích kapalin)

(i46)

Spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek (kg (nebo l)/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(b17)

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

—	spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

—	účinné využívání zdrojů,

—	spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.2. Snižování spotřeby chladících kapalin při zpracování kovů

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je omezit používání chladících kapalin při zpracování a tvarování kovů. Toho lze dosáhnout použitím technik, jako je kryogenní chlazení nebo přívod vysokotlakého proudu chladicí kapaliny. Tyto techniky vedou ke snížení produkce odpadu, vyšší celkové účinnosti procesů a následně k nižší spotřebě energie, jakož i k prodloužení životnosti nástrojů.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Vzhledem ke své energetické náročnosti je vhodnější spíše pro malé série nebo prototypy a pro nová nebo renovovaná zařízení než pro dovybavení již probíhajícího procesu.

Energetická náročnost je však parametrem, který je třeba pečlivě posoudit případ od případu. To v kombinaci s nedostatkem interních technických znalostí a odborných znalostí může představovat významnou překážku uplatňování tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i47)

Spotřeba chladících kapalin na zpracovanou část (l/část)

(b17)

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

—	spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

—	účinné využívání zdrojů

—	spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.3. Inkrementální tváření plechu jako alternativa výroby pomocí forem

Při výrobě malých sérií je osvědčeným postupem pro environmentální řízení použít inkrementální tváření plechů (ISF) jako alternativu pro výrobu pomocí forem. To umožňuje výrobu složitých výrobků s vyšší materiálovou účinností.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit společnosti všech velikostí, včetně malých a středních podniků. inkrementální tváření plechů lze použít u široké škály materiálů; je vhodnější pro výrobky se složitými tvary a pro malé série výroby a prototypy. Společnosti však mohou před přechodem na tuto technologii posoudit životní cyklus, aby porozuměly přínosům pro životní prostředí.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i11)

Energie spotřebovaná na vyrobení výrobku (kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části).

(i1)	Účinné využívání zdrojů (kg konečného výrobku/kg materiálu vstupního materiálu)

(i48)

Přínosy přechodu na inkrementální tváření plechů pro životní prostředí doložené úplným nebo zjednodušeným posouzením životního cyklu na základě semikvantitativní analýzy (ano/ne).

(b17)

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

—	spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

—	účinné využívání zdrojů

—	spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.4. Snížení spotřeby energie kovoobráběcí strojů v pohotovostním režimu

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je snížit spotřebu energie v pohotovostním režimu u strojů na obrábění kovů tím, že se stroje co nejúčinněji vypínají (a opět zapínají), a to ručně, nebo automaticky (přeprogramování kontrolního systému), nebo nákupem energeticky účinnějších strojů, do nichž je integrován „zelený“ pohotovostní režim (s velmi nízkou spotřebou energie). Tento způsob provozu je často založen na několika dílčích jednotkách, které lze vypnout jednotlivě, namísto převedení celého stroje do pohotovostního režimu. Dalším možným přístupem je zkrácení doby trvání pohotovostního režimu, zejména u strojů s vysokou spotřebou energie během odstávky, a to optimalizací plánování výroby.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i11)

Energie spotřebovaná na vyrobení výrobku (kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(i49)

U jednotlivých příslušných strojů: celková spotřeba energie na stroj a rok (kWh/rok)

(i50)

U jednotlivých příslušných strojů: celková spotřeba energie na stroj během odstávky (kWh/hodinu)

(i51)

Procento strojů, které mají štítky s pokyny k (ne)vypínání (v %)

(b18)

Všechny kovoobráběcí stroje mají buď ekologický pohotovostní režim, nebo štítek, na němž je uvedeno, kdy by měly být ručně vypnuty

3.3.5. Zachování hodnoty materiálu u kovových zbytků

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je zachovat hodnotu materiálu následným zpracováním kovového šrotu (hoblin a pilin), a to zejména prostřednictvím dvou aspektů zpracování kovových zbytků:

—	oddělení toků kovových zbytků pro zajištění vysoké úrovně čistoty umožňující další obnovu a recyklaci ve vyšších jakostních třídách,

—	zpětné získání a oddělení řezného oleje a kovů, například lisováním kovových hoblin a pilin do briket.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je použitelný pro všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků, a je relevantnější pro velkokapacitní sériovou výrobou.

Objem materiálových pracovních zbytků musí být pro zajištění ekonomické proveditelnosti značný.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i52)

Zpětně získaný olej (l oleje/rok)

(i53)

Účinné využívání zásob oleje (% oleje v briketách nebo v produktu oddělovače)

(b19)

U kovových hoblin je obsah oleje/vlhkosti nižší než 2 % a u pilin nižší než 8 %.

3.3.6. Vícesměrné kování

Při kování složitých výrobků s mnoha rozdílnými průřezy je osvědčeným postupem pro environmentální řízení použít vícesměrné kování. Touto praxí, kdy na vyráběný kus působení tlak v různých směrech, se výrazně snižuje tvoření vtokových zbytků, což vede k menšímu množství materiálu, který je třeba následně odstranit obráběním.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Je obzvláště vhodný pro složitě formované součásti a specializované výrobky a pro společnosti s velkokapacitní sériovou výrobou. Vícesměrné kování lze aplikovat na širokou škálu materiálů (hliník, měď, hořčík, titan).

Použitelnost tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení však může být omezena nutností nákupu zvláštních nástrojů pro kování a potřebou technických znalostí, což představuje vysoké investiční náklady.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i54)

Procento vzniklého vtokového zbytku na vyrobenou část (%)

(i55)

Celková energie potřebná pro kování (kWh příkonu energie pro kování/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(i1)	Účinné využívání zdrojů (kg konečného výrobku nebo vyrobeného dílu/kg vstupního materiálu)

(b17)

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

—	spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

—	účinné využívání zdrojů

—	spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.7. Hybridní obrábění jako metoda snižování spotřeby energie

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je, aby výrobci kovodělných výrobků používali hybridní obrábění, pokud umožňuje významné snížení celkové energie potřebné pro obrábění jednotlivé části/výrobku/součásti spojením dvou nebo více různých výrobních procesů do nového uspořádání, které synergicky využívá výhod každého jednotlivého procesu.

Kombinace různých výrobních postupů, např. frézování a vrtání, může ve srovnání s použitím konvenčních obráběcích technologií poskytnout větší volnost při navrhování a výrobě dílů, výrobků a součástí.

Použitelnost

Hybridní obrábění mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Je obzvláště vhodné pro výrobní areály, kde jsou nové stroje. Hybridní obrábění je velmi důležité pro výrobu dílů/výrobků/součástí se složitými tvary.

Použitelnost, zejména v malých a středních podnicích, může být omezena kombinací relativně vysokých investičních nákladů a nedostatku interních specifických technických znalostí/kapacity potřebných k provedení tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i1)	Účinné využívání zdrojů (kg konečného výrobku nebo vyrobeného dílu/kg vstupního materiálu)

(i11)

Spotřeba energie (kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(b17)

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

—	spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

—	účinné využívání zdrojů

—	spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.8. Používání prediktivní kontroly pro řízení vzduchotechnického systému stříkací kabiny

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je minimalizovat spotřebu energie vzduchotechnického systému stříkacích kabin tím, že se zavede prediktivní kontrolní systém založený na zpětné vazbě a anticipativním řízení, pracující s intervalem hodnot. Takový systém umožňuje udržovat konstantní rychlost, kterou barva schne, aniž by ve stříkací kabině bylo nutné udržovat konstantní úrovně teploty a vlhkosti, jak je tomu u běžných kontrolních systémů. Pracovní princip je udržovat konstantním pouze rozdíl mezi mezní hodnotou množství páry, která může být absorbována ve vzduchu (což se mění v závislosti na teplotě), a množstvím vodní páry, která ve vzduchu již je.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je vhodný pro společnosti s velkokapacitní sériovou výrobou, s velkými stříkacími kabinami a s několika kabinami.

Plné a účinné provádění osvědčeného postupu pro environmentální řízení vyžaduje:

—	kvalifikované zaměstnance s důkladnou znalostí procesu schnutí nátěru a kontroly kvality nátěru,

—	udržování účinnosti zařízení,

—	spolehlivé a nepřetržité monitorování údajů (snímače, měření atd.) a zavedení automatizovaných systémů (na místě).

Překážkou provádění, zejména pro malé a střední podniky, je potřeba splnit uvedené zvýšené požadavky v kombinaci s nedostatkem interních technických znalostí a vysokými investičními náklady.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i56)

Spotřeba energie na barvení (kWh/m2 natřeného/nabarveného povrchu)

(b17)

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

—	spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

—	účinné využívání zdrojů

—	spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

4. DOPORUČENÉ KLÍČOVÉ INDIKÁTORY VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V KONKRÉTNÍM ODVĚTVÍ

Tabulka 4.1 obsahuje přehled klíčových indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí pro odvětví výroby kovodělných výrobků spolu s příslušnými srovnávacími kritérii a odkazy na příslušné osvědčené postupy pro environmentální řízení. Jedná se o podskupinu všech indikátorů uvedených v oddíle 3.

Tabulka 4.1:

Klíčové indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria pro odvětví výroby kovodělných výrobků

Indikátor

Společné jednotky

Hlavní cílová skupina

Stručný popis

Doporučená minimální úroveň sledování

Související klíčový indikátor EMAS (14)

Srovnávací kritérium

Související osvědčený postup pro environmentální řízení (15)

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti průřezových otázek

Účinné využívání zdrojů

kg konečných výrobků/kg vstupních materiálů

Výrobci kovodělných výrobků

Množství vyrobených konečných výrobků vydělené množstvím vstupních materiálů potřebných pro výrobu konečných výrobků.

Výsledky tohoto ukazatele mohou pomoci uplatňovat přístupy, jako je zohledňování životního cyklu, štíhlé řízení a oběhové hospodářství, s cílem posoudit potenciál ke zlepšení vlivu výroby stávajících nebo nových kovových výrobků na životní prostředí.

Výrobní areál

Materiálová účinnost

Systematické zohledňování životního cyklu, štíhlého řízení a oběhového hospodářství při všech strategických rozhodnutích.

3.1.1

3.3.3

3.3.6

3.3.7

Mapování materiálových toků a jejich významu z hlediska životního prostředí

ano/ne

Výrobci kovodělných výrobků

Tento indikátor se týká mapování všech toků materiálů používaných při výrobě kovodělných výrobků v zájmu zjištění jejich významu z hlediska životního prostředí.

Zařízení

Materiálová účinnost

Vývoj nových výrobků se posuzuje z hlediska zlepšování životního prostředí.

3.1.1

Procento výrobků a služeb s ekologickou certifikací nebo s ověřeným sníženým dopadem na životní prostředí.

Výrobci kovodělných výrobků

Počet vyrobených výrobků nebo poskytnutých služeb s ověřeným sníženým dopadem na životní prostředí vydělený celkovým počtem vyrobených výrobků nebo poskytnutých služeb.

Zařízení

Materiálová účinnost

Veškeré zakoupené výrobky a služby splňují environmentální kritéria stanovená společností.

3.1.2

Využívání vedlejších produktů, zbytkové energie nebo jiných zdrojů od jiných společností.

kg materiálů od jiných společností/kg celkové hmotnosti vstupních materiálů;

MJ energie získané od jiných společností/MJ celkové spotřeby energie

Výrobci kovodělných výrobků

Tento ukazatel udává množství vedlejších produktů nebo zbytkové energie od jiných společností použité při výrobě výrobků nebo dílů, které se vydělí celkovým množstvím vedlejších produktů nebo celkovým energetickým příkonem.

Společnost

Materiálová účinnost

Spolupráce s dalšími organizacemi na účinnějším využívání energie a zdrojů na systémové úrovni.

3.1.2

Systematické zapojení zúčastněných stran se zaměřením na zlepšení vlivu činnosti organizace na životní prostředí

ano/ne

Výrobci kovodělných výrobků

Tento indikátor uvádí, zda se do procesu vývoje nových výrobků nebo částí se zlepšeným vlivem na životní prostředí systematicky zapojují zúčastněné strany v rámci celého hodnotového řetězce.

Společnost

Materiálová účinnost

Strukturální zapojení zúčastněných stran do vývoje výrobků šetrnějších k životnímu prostředí.

3.1.2

Systém monitorování způsobu hospodaření s energií na úrovni procesů

ano/ne

Výrobci kovodělných výrobků

Tento ukazatel se týká provádění systematického a podrobného monitorování způsobu hospodaření s energií napříč výrobními areály na úrovni procesů.

Výrobní areál

Energetická účinnost

Způsob hospodaření s energií je průběžně monitorován na úrovni procesů, což podporuje zvyšování energetické účinnosti

3.1.3

U jednotlivých použitých chemických látek množství aplikovaných chemických látek a jejich klasifikace podle nařízení č. 1272/2008 (nařízení CLP)

kg/kg konečného výrobku nebo vyrobené části

Výrobci kovodělných výrobků

Celkové množství jednotlivých chemických látek použitých ve výrobních procesech vydělené množstvím konečného výrobku nebo vyrobené části.

Používání chemických látek je pravidelně přezkoumáváno za účelem posouzení možnosti jejich nahrazování a chemické látky jsou klasifikovány podle nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.

Výrobní areál

Materiálová účinnost

Pravidelné (alespoň jednou ročně) přezkoumání používání chemických látek s cílem minimalizovat jejich využívání a posoudit možnosti jejich nahrazení.

3.1.4

Provádění akčního plánu na ochranu a podporu biologické rozmanitosti lokality ve všech výrobních zařízeních

ano/ne

Výrobci kovodělných výrobků

Tento indikátor udává, zda mají všechna výrobní zařízení zaveden akční plán na ochranu a podporu biologické rozmanitosti v daném výrobním areálu

Výrobní areál

Biologická rozmanitost

V zájmu ochrany a zvyšování místní biologické rozmanitosti je pro všechny lokality (včetně výrobních areálů) vypracován a prováděn akční plán pro biologickou rozmanitost.

3.1.5

Ušetřené emise skleníkových plynů související s repasováním/renovací výrobku porovnané s výrobou nového výrobku, s upřesněním, zda zahrnují rámec 1, 2 nebo 3

Emise skleníkových plynů z repasování/renovace/ekvivalent emisí CO2 z nových výrobků

Výrobci kovodělných výrobků

Emise skleníkových plynů v souvislosti s repasováním nebo renovováním výrobku, vydělené ekvivalentem emisí oxidu uhličitého vznikajících při vývoji nového výrobku.

Tento ukazatel zahrnuje emise skleníkových plynů rámce 1, 2 a 3.

Výrobní areál

Emise

Společnost nabízí repasované/renovované výrobky s prokázanými přínosy pro životní prostředí ověřenými posouzením životního cyklu

3.1.6

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti optimalizace technické infrastruktury

Systém ventilace řízený podle potřeby

ano/ne

Výrobci kovodělných výrobků

Tento indikátor odkazuje na instalaci a provoz ventilačních systémů řízených podle potřeby ve výrobních zařízeních.

Zařízení

Energetická účinnost

V zájmu snížení spotřeby energie vzduchotechnického systému je zavedena ventilace řízená podle potřeby

3.2.1

Účinný objem vzduchu odváděný z budovy

m3/hodinu

m3/směnu

m3/výrobní šarži

Výrobci kovodělných výrobků

Objem vzduchu odváděný z budovy za hodinu NEBO

za směnu NEBO

na výrobní šarži

Výrobní areál

Energetická účinnost

Neuvedeno

3.2.1

Spotřeba energie na osvětlení

kWh/rok/m2 osvětlené plochy

Výrobci kovodělných výrobků

Energie, kterou spotřebuje osvětlení instalované ve výrobním zařízení, vydělená plochou osvětlené plochy výrobního zařízení za rok.

Zařízení

Energetická účinnost

Neuvedeno

3.2.2

Použití energie k chlazení

kWh/rok

kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části

Výrobci kovodělných výrobků

Spotřeba energie chladicího systému ve výrobním zařízení za rok NEBO

vydělená počtem konečných výrobků nebo vyrobených částí

Zařízení

Energetická účinnost

Neuvedeno

3.2.3

Použití vody pro chlazení (z vodovodu/dešťová/povrchová voda)

m3/rok

Výrobci kovodělných výrobků

Objem vody spotřebované chladicím systémem ve výrobním zařízení za rok.

Rovněž by měl být uveden typ vody, např. z vodovodu/dešťová voda.

Zařízení

Voda

Neuvedeno

3.2.3

Spotřeba elektřiny na standardní krychlový metr stlačeného vzduchu dodaného v místě konečného použití při uvedené hodnotě tlaku

kWh/m3

Výrobci kovodělných výrobků

Spotřeba elektřiny systémem stlačeného vzduchu (včetně spotřeby energie kompresorů, sušiček a sekundárních pohonů) na standardní krychlový metr dodaného stlačeného vzduchu při uvedené hodnotě tlaku

Zařízení

Energetická účinnost

3.2.4

Koeficient úniku vzduchu

Číslo

Výrobci kovodělných výrobků

Koeficient úniku vzduchu se při vypnutí všech spotřebičů vzduchu vypočítá jako součet doby běhu každého kompresoru vynásobené kapacitou daného kompresoru, vydělený celkovou pohotovostní dobou a celkovou jmenovitou kapacitou kompresorů v systému a vyjádří se jako

kde: ti(cr) je čas (v minutách), po který běží kompresor, když jsou vypnuty všechny spotřebiče vzduchu (pohotovostní režim systému stlačeného vzduchu); Ci(cr) je kapacita (Nl/min) kompresoru, který se zapne na dobu ti(cr), zatímco všechny spotřebiče vzduchu jsou vypnuté; t(sb) je celkový čas (v minutách), po který je nainstalované zařízení pro dodávku stlačeného vzduchu v pohotovostním režimu; C(tot) je součet jmenovité kapacity (Nl/min) všech kompresorů v systému stlačeného vzduchu.

Zařízení

Energetická účinnost

Po vypnutí všech spotřebičů vzduchu zůstává síťový tlak stabilní a kompresory (v pohotovostním režimu) se nepřepnou do stavu zatížení.

3.2.4

Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů (vlastní výroby nebo nakupované) na celkové spotřebě elektřiny

Výrobci kovodělných výrobků

Množství elektřiny z obnovitelných zdrojů energie buď vyráběné vlastními silami, nebo nakupované, vydělené celkovou spotřebou elektřiny v daném výrobním areálu.

Nakupovaná elektřina z obnovitelných zdrojů energie se v tomto indikátoru bere v úvahu pouze v případě ověření, že se jedná o doplňkovou energii (tzn. takovou, která není vykazována jinou organizací nebo v rámci skladby elektřiny dodávané prostřednictvím rozvodné sítě).

Výrobní areál

Energetická účinnost

Veškerá spotřeba elektřiny je pokryta vlastní výrobou energie z obnovitelných zdrojů nebo zakoupenou ověřenou elektřinou z obnovitelných zdrojů prostřednictvím dlouhodobé dohody o nákupu energie.

3.2.5

Podíl tepla z obnovitelných zdrojů z celkového množství využívaného tepla (v %)

Výrobci kovodělných výrobků

Množství tepla z obnovitelných zdrojů energie (např. tepelná sluneční energie, geotermální energie, tepelná čerpadla, biomasa a bioplyn z odpadu, obnovitelná elektřina, přednostně vytvářená místně pro vlastní spotřebu nebo v rámci přístupu podporujícího obce využívajících obnovitelné energie) vydělené celkovou spotřebou tepla v daném výrobním areálu

Výrobní areál

Energetická účinnost

Využívání tepla z obnovitelných zdrojů vyrobeného na místě je začleněno do vhodných výrobních procesů.

3.2.5

Podíl spotřeby dešťové vody na celkové spotřebě vody

Výrobci kovodělných výrobků

Celkový objem dešťové vody spotřebované při procesech na místě nebo při pomocných procesech vydělený celkovým objemem vody spotřebované při procesu na místě nebo při pomocných procesech ve výrobních areálech.

Výrobní areál

Voda

Dešťová voda je jímána a používána jako provozní voda ve výrobních a pomocných procesech.

3.2.6

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti výrobních procesů

Celkové množství kovoobráběcích kapalin zakoupených za rok

kg/rok

l/rok

Výrobci kovodělných výrobků

Množství kovoobráběcích kapalin používaných ve výrobních procesech výrobního areálu za rok.

Výrobní areál

Materiálová účinnost

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

– spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

– účinné využívání zdrojů

– spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.1

Spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

kg (nebo l)/kg konečného výrobku nebo vyrobené části

Výrobci kovodělných výrobků

Množství kovoobráběcích kapalin spotřebované ve výrobních procesech vydělené množstvím konečných výrobků nebo vyrobených částí

Výrobní areál

Materiálová účinnost

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

—	spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

—	účinné využívání zdrojů

—	spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.1

Spotřeba chladících kapalin na zpracovanou část

l/vyrobenou část

Výrobci kovodělných výrobků

Objem chladících kapalin spotřebovaných ve výrobních procesech/operacích na vyrobenou část.

Výrobní areál

Materiálová účinnost

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

—	spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

—	účinné využívání zdrojů

—	spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.2

Spotřeba energie

kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části

Výrobci kovodělných výrobků

Spotřeba energie ve výrobním zařízení pro výrobu výrobků nebo částí vydělená množstvím konečného výrobku nebo vyrobené části.

Zařízení

Energetická účinnost

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

—	spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

—	účinné využívání zdrojů

—	spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.1.3

3.3.3

3.3.4

3.3.7

U jednotlivých příslušných strojů: celková spotřeba energie na stroj během odstávky

kWh/hodinu

Výrobci kovodělných výrobků

Množství energie spotřebované stroji během odstávky za hodinu

Zařízení

Energetická účinnost

Všechny kovoobráběcí stroje mají buď ekologický pohotovostní režim, nebo štítek, na němž je uvedeno, kdy by měly být ručně vypnuty

3.3.4

Zpětně získaný olej

l oleje/rok

Výrobci kovodělných výrobků

Roční objem zpětně získaných řezných olejů z výrobních procesů za rok

Zařízení

Materiálová účinnost

U kovových hoblin a pilin je obsah oleje/vlhkosti nižší než 2 %, respektive 8 %

3.3.5

Celková energie potřebná pro kování

kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části

Výrobci kovodělných výrobků

Celková energie potřebná pro kování vydělená množstvím konečného výrobku nebo vyrobené části

Zařízení

Materiálová účinnost

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

—	spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

—	účinné využívání zdrojů

—	spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.6

Spotřeba energie na barvení

kWh/m2 natřeného/nabarveného povrchu

Výrobci kovodělných výrobků

Spotřeba energie na malování výrobků/částí vydělená plochou povrchu natřených nebo nabarvených výrobků nebo částí.

Výrobní areál

Energetická účinnost

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

—	spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

—	účinné využívání zdrojů

—	spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.8

(1) Vědecká a politická zpráva je veřejně dostupná na internetových stránkách JRC na této adrese: https://susproc.jrc.ec.europa.eu/activities/emas/fab_metal_prod.html. Závěry týkající se osvědčených postupů pro environmentální řízení a jejich použitelnosti, jakož i určené konkrétní indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria obsažená v tomto odvětvovém referenčním dokumentu vycházejí ze zjištění zdokumentovaných ve vědecké a politické zprávě. Veškeré podkladové informace a technické podrobnosti lze najít v uvedené zprávě.

(2) Nařízení Rady (EHS) č. 1836/93 ze dne 29. června 1993 o dobrovolné účasti průmyslových podniků v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (Úř. věst L 168, 10.7.1993, s. 1).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1).

(4) Podle přílohy IV (oddílu B písm. f)) nařízení EMAS musí environmentální prohlášení obsahovat „přehled dostupných údajů o vlivu činnosti organizace na životní prostředí s ohledem na její významné dopady na životní prostředí. Zpráva musí podávat informace jak o klíčových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí, tak o specifických indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí, jak je uvedeno v oddílu C. Existují-li obecné a specifické environmentální cíle, vykazují se příslušné údaje.“ V oddíle C bodu 3 přílohy IV se uvádí, že: „každá organizace také každoročně podává zprávy o vlivu své činnosti na životní prostředí, pokud jde o významné přímé a nepřímé environmentální aspekty a dopady na životní prostředí, které souvisejí s jejími klíčovými podnikatelskými činnostmi, jsou měřitelné a ověřitelné a nejsou již zahrnuty pod klíčové ukazatele. Pokud jsou k dispozici, zohlední organizace odvětvové referenční dokumenty uvedené v článku 46, aby se usnadnilo určení příslušných odvětvových specifických ukazatelů.“

(5) Podrobný popis každého osvědčeného postupu s praktickými pokyny, jak je používat, je k dispozici ve zprávě o osvědčených postupech, kterou uveřejnilo Společné výzkumné středisko on-line na adrese: http://susproc.jrc.ec.europa.eu/activities/emas/documents/BEMP_FabMetProd_BackgroundReport.pdf. V případě zájmu o více informací týkajících se některých osvědčených postupů popsaných v tomto odvětvovém referenčním dokumentu jsou organizace vybízeny k jejímu přečtení.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. L 393, 30.12.2006, s. 1). Pozn.: NACE znamená Nomenclature statistique des Activités économiques dans la Communauté Européenne, (Statistická klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství).

(*) Pouze operace malého rozsahu (prahové hodnoty podstatně nižší, než uvádí směrnice o průmyslových emisích s výrazně odlišnými výrobními procesy, např. mnohem více manuálních než automatizovaných procesů).

(**) Tyto činnosti se považují za zahrnuté do oblasti působnosti, pokud jsou dotčené výrobky složeny převážně z kovů.

(7) Informace o referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách jsou k dispozici na adrese: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/index.html

(8) Výstup (vyjádřený v indikátorech jako kg konečného výrobku nebo vyrobené části) lze vyjádřit různými způsoby: počet částí, kg výrobků atd. v závislosti na druhu výrobků a jejich stejnorodosti/různorodosti. Společnosti si mohou zvolit vhodné parametry pro vyjádření výstupu.

(9) Společnosti, které využívají odpadní materiály pro výrobu energie, tj. výrobu tepla jinými společnostmi, musí mít zavedeny vhodné a účinné systémy na úpravu emisí, aby se zabránilo znečištění ovzduší.

(10) Úplný seznam stávajících dokumentů BREF je k dispozici zde: http://eippcb.jrc.ec.europa.eu/reference/

(11) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU: https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:334:0017:0119:cs:PDF

(12) Např. rekuperace tepelné energie pro vytápění budov pomocí výměníku tepla.

(13)

, který se vypočítá při vypnutí všech spotřebičů vzduchu jako součet doby běhu každého kompresoru vynásobené kapacitou daného kompresoru, vydělený celkovou pohotovostní dobou a celkovou jmenovitou kapacitou kompresorů v systému

(14) Klíčové indikátory EMAS jsou uvedeny v příloze IV nařízení (ES) č. 1221/2009 (část C.2).

(15) Čísla odkazují na části v tomto dokumentu.

25.11.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 420/87

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/2054

ze dne 8. listopadu 2021

o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví telekomunikací a služeb informačních a komunikačních technologií (IKT) pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

(2)

Nařízení (ES) č. 1221/2009 vyžaduje, aby Komise vypracovala pracovní plán, v němž stanoví orientační seznam odvětví, jež budou považována za prioritní pro přijetí odvětvových a meziodvětvových referenčních dokumentů. Komise v tomto pracovním plánu (2) za prioritní označila odvětví telekomunikací a služeb informačních a komunikačních technologií (IKT).

(3)

Odvětvový referenční dokument pro odvětví telekomunikací a služeb IKT by měl stanovit osvědčené postupy environmentálního řízení pro všechny poskytovatele telekomunikačních služeb a služeb IKT, včetně telekomunikačních operátorů, poradenských firem v oblasti IKT, společností zabývajících se zpracováním dat a poskytováním hostingových služeb, vývojářů a vydavatelů softwaru, subjektů rozhlasového/televizního vysílání a subjektů zajišťujících instalaci vybavení a pracovišť IKT. Pokud je to možné a smysluplné, měly by být rovněž poskytnuty konkrétní indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria pro konkrétní osvědčené postupy pro environmentální řízení.

(4)

Prostřednictvím těchto osvědčených postupů pro environmentální řízení v tomto odvětví (3) by měla být stanovena konkrétní opatření ke zlepšení celkového environmentálního řízení společností ve čtyřech hlavních oblastech. Mezi hlavní oblasti, u nichž se má za to, že nejlépe podporují úsilí všech poskytovatelů telekomunikačních služeb a služeb IKT, patří průřezové otázky, datová centra, sítě elektronických komunikací a zlepšování energetické a environmentální výkonnosti v jiných odvětvích.

(5)

Aby měly organizace působící v odvětví telekomunikací a služeb IKT, environmentální ověřovatelé, vnitrostátní orgány, akreditační a licenční orgány a další hospodářské subjekty dostatek času připravit se na zavedení odvětvového referenčního dokumentu pro odvětví telekomunikací a služeb IKT, mělo by být datum použitelnosti tohoto rozhodnutí odloženo.

(6)	Při vypracovávání odvětvového referenčního dokumentu Komise uskutečnila konzultace s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami v souladu s nařízením (ES) č. 1221/2009.

(7)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 49 nařízení (ES) č. 1221/2009,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odvětvový referenční dokument o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví telekomunikací a služeb informačních a komunikačních technologií je uveden v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 25. března 2022.

V Bruselu dne 8. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1.

(3) Canfora P., Gaudillat P., Antonopoulos I., Dri M., Best Environmental Management Practice in the Telecommunications and ICT Services sector (Osvědčené postupy pro environmentální řízení v odvětví telekomunikací a služeb IKT, EUR 30365 EN, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020, ISBN 978-92-76-21574-5, doi:10.2760/354984, JRC121781; https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121781

PŘÍLOHA

Obsah

ÚVOD

OBLAST PŮSOBNOSTI

OSVĚDČENÉ POSTUPY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ, ODVĚTVOVÉ INDIKÁTORY VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SROVNÁVACÍ KRITÉRIA PRO ODVĚTVÍ TELEKOMUNIKAČNÍCH SLUŽEB A SLUŽEB IKT

3.1.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro průřezové otázky

3.1.1.

Co nejlepší využití systému environmentálního řízení

3.1.2.

Zadávání veřejných zakázek na udržitelné produkty a služby IKT

3.1.3.

Optimalizace spotřeby energie u zařízení koncových uživatelů

3.1.4.

Využívání energie z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové energie

3.1.5.

Účinné využívání zdrojů u zařízení IKT prostřednictvím předcházení vzniku odpadů, jejich opětovného použití a recyklace

3.1.6.

Minimalizace poptávky po přenosu dat prostřednictvím zeleného softwaru

100

3.2.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro datová centra

101

3.2.1.

Zavedení systému hospodaření s energií pro datová centra (včetně měření, monitorování a správy IKT a jiných zařízení)

101

3.2.2.

Definice a zavedení politiky správy a uchovávání dat

102

3.2.3.

Zlepšení řízení a navrhování proudění vzduchu

103

3.2.4.

Zlepšení řízení chlazení

103

3.2.5.

Kontrola a úprava nastavení teploty a vlhkosti

104

3.2.6.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení související s výběrem a zaváděním nového vybavení pro datová centra

105

3.2.6.1.

Výběr a zavádění zařízení šetrných k životnímu prostředí pro datová centra

105

3.2.7.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení týkající se nové výstavby nebo renovace datových center

106

3.2.7.1.

Plánování nových datových center

106

3.2.7.2.

Opětovné použití odpadního tepla z datových center

106

3.2.7.3.

Konstrukce budovy datového centra a fyzické uspořádání

107

3.2.7.4.

Výběr zeměpisného umístění nového datového centra

107

3.2.7.5.

Používání alternativních zdrojů vody

108

3.3.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení související se sítěmi elektronických komunikací

109

3.3.1.

Zlepšení hospodaření s energií ve stávajících sítích

109

3.3.2.

Zlepšení řízení rizik spojených s elektromagnetickými poli prostřednictvím posuzování a transparentnosti údajů

110

3.3.3.

Výběr a zavádění energeticky účinnějších zařízení sítí elektronických komunikací

111

3.3.4.

Instalace a modernizace telekomunikačních sítí

112

3.3.5.

Snížení dopadů na životní prostředí při výstavbě nebo renovaci telekomunikačních sítí

113

3.4.

Zlepšení energetické a environmentální výkonnosti v jiných odvětvích („ekologizace pomocí IKT“)

114

3.4.1.

Ekologizace pomocí IKT

114

DOPORUČENÉ KLÍČOVÉ INDIKÁTORY VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO DANÉ ODVĚTVÍ

115

1. ÚVOD

Tento odvětvový referenční dokument vychází z podrobné vědecké a politické zprávy (1) (zprávy o osvědčených postupech) vypracované Společným výzkumným střediskem (JRC) Evropské komise.

Relevantní právní rámec

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 (3),

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009.

Jak chápat a používat tento dokument

Systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) je systém určený k dobrovolné účasti organizací, které se zavázaly k soustavnému zlepšování vlivu své činnosti na životní prostředí. V tomto rámci poskytuje tento odvětvový referenční dokument pokyny konkrétně pro odvětví telekomunikačních služeb a služeb informačních a komunikačních technologií (IKT) a zdůrazňuje řadu možností ke zlepšení, jakož i osvědčené postupy.

Dokument vypracovala Evropská komise na základě informací od zúčastněných stran. Technická pracovní skupina složená z odborníků a zúčastněných stran z odvětví a vedená Společným výzkumným střediskem prodiskutovala a nakonec odsouhlasila osvědčené postupy pro environmentální řízení, indikátory vlivu činnosti organizace v daném odvětví na životní prostředí a srovnávací kritéria popsaná v tomto dokumentu; zejména tato kritéria byla považována za reprezentativní pro úrovně vlivu na životní prostředí, jichž dosahují organizace s nejlepšími výsledky v odvětví.

Cílem tohoto odvětvového referenčního dokumentu je pomoci a poskytnout podporu všem organizacím, které mají v úmyslu zlepšit vliv své činnosti na životní prostředí, a to poskytnutím nápadů a inspirace, jakož i praktických a technických doporučení.

Tento odvětvový referenční dokument je za prvé určen organizacím, které jsou již v systému EMAS registrovány, za druhé organizacím, které registraci v systému EMAS do budoucna zvažují, a za třetí všem organizacím, které se chtějí dozvědět více o osvědčených postupech pro environmentální řízení za účelem zlepšení vlivu své činnosti na životní prostředí. Cílem tohoto dokumentu je tedy podpořit všechny organizace v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT v tom, aby se zaměřovaly na relevantní environmentální aspekty, a to přímé i nepřímé, a hledaly informace o osvědčených postupech pro environmentální řízení, jakož i vhodné indikátory vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí za účelem měření vlivu své činnosti na životní prostředí a rovněž srovnávací kritéria.

Jak by měly organizace registrované v systému EMAS zohledňovat odvětvové referenční dokumenty:

Podle nařízení (ES) č. 1221/2009 musí organizace registrované v systému EMAS zohledňovat odvětvové referenční dokumenty na dvou různých úrovních:

Při vypracovávání a zavádění systému environmentálního řízení s ohledem na výsledky environmentálního přezkumu (čl. 4 odst. 1 písm. b)) je nutno postupovat takto:

Při vypracování environmentálního prohlášení (čl. 4 odst. 1 písm. d) a čl. 4 odst. 4) je nutno postupovat takto:

Organizace by při výběru indikátorů pro účely podávání zpráv o vlivu své činnosti na životní prostředí měly brát v potaz relevantní indikátory (4) vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí uvedené v odvětvovém referenčním dokumentu.

Měly by popsat, jak byly relevantní osvědčené postupy pro environmentální řízení a srovnávací kritéria (jež naznačují, jaké úrovně vlivu na životní prostředí dosahují organizace s nejlepším vlivem) využity k určení opatření a případně ke stanovení priorit tak, aby organizace (dále) zlepšovaly vliv své činnosti na životní prostředí. Provádění osvědčených postupů pro environmentální řízení ani splnění určených srovnávacích kritérií však není povinné, neboť dobrovolný charakter systému EMAS ponechává posouzení proveditelnosti srovnávacích kritérií a provádění osvědčených postupů, pokud jde o náklady a přínosy, na samotných organizacích.

Akreditovaní environmentální ověřovatelé budou při provádění auditu potřebovat od organizace důkazy dokládající, jak byly vybrány relevantní prvky odvětvového referenčního dokumentu s ohledem na environmentální přezkumy, a jak byly zohledněny. Nekontrolují dodržování popsaných srovnávacích kritérií, ale ověřují důkazy o tom, jak byl odvětvový referenční dokument použit jako příručka k určení indikátorů a vhodných dobrovolných opatření, která může organizace provést pro zlepšení vlivu své činnosti na životní prostředí.

Struktura odvětvového referenčního dokumentu

Tento dokument má čtyři kapitoly. Kapitola 1 představuje právní rámec systému EMAS a popisuje, jak tento dokument používat, zatímco kapitola 2 vymezuje oblast působnosti tohoto odvětvového referenčního dokumentu. Kapitola 3 stručně popisuje jednotlivé osvědčené postupy pro environmentální řízení (5) a uvádí informace o jejich použitelnosti. Uvádějí se zde také konkrétní indikátory vlivu na životní prostředí a konkrétní srovnávací kritéria, pokud se je v případě určitých osvědčených postupů pro environmentální řízení podařilo formulovat. Vymezit srovnávací kritéria však nebylo možné u všech osvědčených postupů pro environmentální řízení, a to buď kvůli omezené dostupnosti údajů, nebo proto, že konkrétní podmínky každé společnosti anebo lokality (např. environmentální a klimatické podmínky pro datová centra, dostupnost vzdálených základnových stanic atd.) se liší v takové míře, že srovnávací kritérium by nemělo smysl. Dokonce i v případě, kdy jsou srovnávací kritéria stanovena, nejsou míněna jako cíle, jichž by měly dosáhnout všechny společnosti, ani jako metriky pro srovnání podniků v daném odvětví, pokud jde o jejich vliv na životní prostředí, ale spíše jako míra toho, co je možné, aby se jednotlivým společnostem dalo pomoci s posouzením jejich pokroků a aby byly motivovány k dalšímu zlepšování. Poslední kapitola 4 představuje ucelenou tabulku s vybranými nejvýznamnějšími indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí, souvisejícími vysvětleními a příslušnými srovnávacími kritérii.

2. OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento referenční dokument se zabývá vlivem činnosti organizace na životní prostředí v odvětví telekomunikačních služeb a služeb informačních a komunikačních technologií (6). Osvědčené postupy pro environmentální řízení popsané v tomto dokumentu byly určeny jako osvědčené postupy, které mohou podpořit úsilí všech poskytovatelů telekomunikačních služeb a služeb IKT, např. telekomunikačních operátorů, poradenských firem v oblasti IKT, společností zabývajících se zpracováním dat a poskytováním hostingových služeb, vývojářů a vydavatelů softwaru, subjektů rozhlasového/televizního vysílání, subjektů zajišťujících instalaci vybavení a pracovišť IKT atd. Velké organizace, jež ukládají a zpracovávají velké objemy dat o svých klientech, dodavatelském řetězci anebo produktech (např. veřejné správy, nemocnice, univerzity, banky), také mohou najít několik osvědčených postupů pro environmentální řízení, jež jsou pro jejich činnosti relevantní.

Společnosti a organizace odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT, jež spadají do oblasti působnosti této zprávy, jsou uvedeny níže:

Pouze některé podkategorie vydavatelských činností (kód NACE 58):

58.21 Vydávání počítačových her

58.29 Ostatní vydávání softwaru

Všechny podkategorie telekomunikačních činností (kód NACE 61):

61.1 Činnosti související s pevnou telekomunikační sítí

61.2 Činnosti související s bezdrátovou telekomunikační sítí

61.3 Činnosti související se satelitní telekomunikační sítí

61.9 Ostatní telekomunikační činnosti

Všechny podkategorie programování, poradenství a souvisejících činností (kód NACE 62):

62.01 Programování

62.02 Poradenství v oblasti počítačů

62.03 Správa počítačového vybavení

62.09 Ostatní činnosti v oblasti informačních technologií a počítačů

Pouze některé podkategorie činností v oblasti informačních služeb (kód NACE 63):

63.11 Činnosti související se zpracováním dat a hostingem

63.12 Webové portály

Kromě této hlavní cílové skupiny mohou jiné typy organizací klasifikované podle kódů NACE, které ale nespadají do sekcí kódu NACE uvedených výše, rovněž najít několik významných osvědčených postupů pro environmentální řízení, a to z důvodu jejich rostoucí digitalizace:

—	Vydávání knih, novin, deníků atd. (kód NACE 58.1) prostřednictvím internetu

—	Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti (kód NACE 59)

—	Vysílání prostřednictvím internetu (kód NACE 60)

—	Činnosti zpravodajských tiskových kanceláří a agentur (kód NACE 63.91)

—	Ostatní informační činnosti, j. n. (kód NACE 63.99)

Jiné organizace, které jsou klasifikovány v rámci jiných sekcí NACE a které musí spravovat či provozovat velké infrastruktury pro uchovávání dat a zpracovávání dat a/nebo telekomunikační infrastruktury jakožto hlavní část svých činností, mohou rovněž najít několik významných osvědčených postupů pro environmentální řízení. Mezi příklady patří organizace spadající do těchto oblastí:

—	Rozmnožování softwaru (kód NACE 18.20)

—	Činnosti call center (kód NACE 82.20)

—	Architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství (kód NACE 71.1)

—	Technické zkoušky a analýzy (kód NACE 71.20)

—	Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd (kód NACE 72.1)

—

Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení (kód NACE 91.0) Rovněž sem spadají velké organizace, které ukládají a zpracovávají velké objemy dat o svých klientech, dodavatelském řetězci a/nebo produktech, jako jsou orgány veřejné správy, nemocnice, univerzity, banky, výrobci, obchodníci a jiné společnosti poskytující služby.

Odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT se podle definice v této zprávě vztahuje jen na určitou část hodnotového řetězce těchto služeb a souvisejícího vybavení. Tato volba měla za cíl předejít k překrývání s jinými zprávami o osvědčených postupech:

—

Na odvětví výroby IKT (kód NACE 26.1, 26.2, 26.3 a 26.8), odvětví obchodu s IKT (kód NACE 46.5), instalaci centrálního procesoru a podobných počítačů (kód NACE 33.20) a recyklaci, opětovné použití a opravu zařízení IKT (kód NACE 95.1) se vztahuje zpráva o osvědčených postupech pro odvětví výroby elektrických a elektronických zařízení (7);

—	U maloobchodu s IKT (kód NACE 47.1 a 47.4) lze mít za to, že se na něj vztahuje zpráva o osvědčených postupech pro maloobchodní odvětví (8).

Tento dokument se vztahuje na hlavní podnikatelské činnosti organizací v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT. Kromě přímého řízení aktiv v oblasti informačních a komunikačních technologií se má za to, že mezi hlavní podnikatelské činnosti patří rovněž vztah s hlavními zúčastněnými stranami, i když se omezuje na úkoly, které poskytovatelé telekomunikačních služeb a služeb IKT mohou realizovat sami (např. stanovení environmentálních kritérií během nákupu zařízení IKT, poskytování informací zákazníkům o spotřebě energie u zařízení, jež jsou jim poskytována).

Správa kanceláří a všeobecná podniková doprava do dokumentu také nejsou zahrnuty, protože jsou společné pro všechny typy organizací a netýkají se konkrétně organizací v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT. Osvědčené postupy pro environmentální řízení související s mobilitou (služební cesty a dojíždění zaměstnanců) a postupy udržitelnosti v kancelářích jsou kromě toho již vypracovány v dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení v odvětví veřejné správy (9). V těchto oblastech nebyl určen žádný osvědčený postup pro environmentální řízení, který by byl specifický pro budovy a dopravu v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT.

Do této studie není zahrnuta výroba a recyklace zařízení IKT ani jeho prodej, protože se těmto oblastem věnují dokumenty o osvědčených postupech pro environmentální řízení pro ostatní odvětví.

Tato zpráva rozlišuje mezi:

—	osvědčenými postupy pro environmentální řízení, jež minimalizují dopady organizací v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT na životní prostředí, označovanými jako postupy „ekologizace IKT“,

—	osvědčenými postupy pro environmentální řízení, které organizace v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT mohou zavést s cílem minimalizace dopadů jiných odvětví než odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT na životní prostředí, označovanými jako postupy „ekologizace pomocí IKT“.

Přehled oblasti působnosti osvědčených postupů pro environmentální řízení v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT poskytuje graf 1.

Graf 1: Přehled oblasti působnosti dokumentu

V tabulce 1 jsou uvedeny hlavní environmentální aspekty a související environmentální tlaky v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT. Tyto environmentální aspekty byly zvoleny jako nejvýznamnější pro dané odvětví a vztahuje se na ně tento dokument. Environmentální aspekty, které mají konkrétní organizace řídit, by však měly být posuzovány individuálně.

Tabulka 1

Hlavní environmentální aspekty a environmentální tlaky související s odvětvím telekomunikačních služeb a služeb IKT

Služba/činnost

Hlavní environmentální aspekty

Hlavní environmentální tlaky

Datové centrum

—	Zařízení IKT (servery, úložná zařízení atd.)

—	Software (procesory)

—	Vytápění, ventilace a klimatizace

—

Napájení

—

Budovy

—	Spotřeba energie a vody

—	Produkce OEEZ a odpadní vody

—	Emise skleníkových plynů z výroby elektřiny a úniků chladiv

Zařízení koncových uživatelů

—	Zařízení IKT (počítače, periferní zařízení atd.)

—

Software

—	Spotřeba energie k napájení hardwaru

—	Produkce OEEZ

—	Emise skleníkových plynů z výroby elektřiny

Telekomunikační infrastruktura a sítě

—	Budovy (centrální uzly, základnové stanice atd.)

—	Uzly (antény, satelity, směrovače atd.)

—	Spoje (kabely, vlákna, pevné linky atd.)

—	Terminály (telefony, počítače, modemy atd.)

—	Software (procesory, atd.)

—	Spotřeba elektřiny ze strany síťových zařízení a chladicích systémů

—	Spotřeba paliva související s dopravou

—	Produkce OEEZ

—	Vytváření elektromagnetických vln

—	Emise skleníkových plynů z výroby elektřiny

—	Změny krajiny a přírodních stanovišť z důvodu zavádění infrastruktury

Služby televizního a rozhlasového vysílání

—	Budovy (základnové stanice)

—	Vysílače (antény, satelity atd.)

—	Spoje (kabely, vlákna atd.)

—	Terminály (rádia, televizory atd.)

—	Software (procesor)

—	Spotřeba energie

—	Produkce OEEZ

—	Vytváření elektromagnetických vln

—	Emise skleníkových plynů z výroby elektřiny

—	Změny krajiny a přírodních stanovišť

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v tomto referenčního dokumentu jsou klasifikovány tak, jak je uvedeno v tabulce 2.

Tabulka 2

Struktura dokumentu

Část

Popis

3.1.	Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro průřezové otázky

Tato část popisuje postupy, které může zavést kterýkoli aktér z odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT (zavedení systému environmentálního řízení, zavedení politiky ekologického zadávání veřejných zakázek, předcházení vzniku odpadních elektrických a elektronických zařízení a nakládání s nimi, využívání obnovitelné energie atd.).

3.2.	Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro datová centra

Tento soubor osvědčených postupů pro environmentální řízení se zaměřuje na postupy specifické pro datová centra (řízení chlazení a proudění vzduchu, virtualizace serverů atd.) a zmíněné v technické zprávě výboru CENELEC CLC/TR 50600-99-1.

3.3.	Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro sítě elektronických komunikací

Tato část obsahuje postupy, jejichž cílem je lepší řízení stávajících pevných a bezdrátových sítí (z hlediska spotřeby energie a problémů týkajících se elektromagnetického pole), instalace energeticky účinnějších síťových zařízení a snížení dopadu budování nebo renovace síťových infrastruktur.

3.4.	Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro zlepšení vlivu na životní prostředí v jiných odvětvích („ekologizace pomocí IKT“)

Tato část obsahuje postupy, které ukazují, jak mohou IKT snížit dopady na životní prostředí v jiných odvětvích, a to na základě skutečných příkladů ze společností v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT.

3. OSVĚDČENÉ POSTUPY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ, ODVĚTVOVÉ INDIKÁTORY VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SROVNÁVACÍ KRITÉRIA PRO ODVĚTVÍ TELEKOMUNIKAČNÍCH SLUŽEB A SLUŽEB IKT

3.1. Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro průřezové otázky

Tato část se zaměřuje na průřezová opatření, která by se mohla vztahovat na všechny typy organizací v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT na různých úrovních (datová centra, telekomunikační sítě, zařízení koncových uživatelů atd.).

3.1.1. Co nejlepší využití systému environmentálního řízení

Zařízení IKT mají významný dopad na životní prostředí prostřednictvím spotřeby energie, spotřeby vody a vzniku odpadu. Je obzvláště důležité, aby společnosti poskytující telekomunikační služby a služby IKT monitorovaly své dopady na životní prostředí a zavedly systém environmentálního řízení, který by tyto dopady systematicky minimalizoval. Za osvědčený postup se považuje:

určit potřeby organizace v oblasti IKT a provést audit stávajícího vybavení, služeb a softwaru IKT,

měřit, monitorovat a řídit vliv infrastruktury a zařízení informačních a komunikačních technologií na životní prostředí,

stanovit cíle a akční plány na základě srovnávání a osvědčených postupů,

zajistit, aby stanovené cíle a akční plány byly součástí účinných celopodnikových politik v oblasti životního prostředí, jako je strategie energetické účinnosti.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný u všech společností a organizací v tomto odvětví. Prostředky přidělené na tento proces však musí být přizpůsobeny velikosti a dopadu lokality nebo společnosti na životní prostředí. V případě malých a středních podniků je třeba posoudit a potvrdit potřebné úsilí.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Zavedení systému správy aktiv, např. certifikovaného podle normy ISO 55001 (A/N)

—	Podíl provozů se zavedeným pokročilým systémem environmentálního řízení (% zařízení/provozů), např. ověřeným v rámci systému EMAS, certifikovaným podle normy ISO 14001

—	Podíl provozů měřících a monitorujících spotřebu energie a vody a také nakládání s odpady

—	Podíl personálu, který byl alespoň jednou informován o environmentálních cílech a proškolen, pokud jde o relevantní opatření environmentálního řízení

—	Používání ukazatelů energetické účinnosti (A/N)

—	Produkce OEEZ (v kg nebo tunách) na jednotku obratu (v EUR)

—	Používání ukazatelů efektivního využívání vody (A/N)

—	Celkové emise uhlíku (v tunách ekvivalentu CO2) pro oblast působnosti 1 a 2 (10)

—	Kompenzované celkové emise uhlíku (v tunách ekvivalentu CO2)

—	Emise uhlíku (v tunách ekvivalentu CO2) pro oblast působnosti 1 a 2 na jednotku obratu (v EUR)

—	Společnost má globální a integrovaný systém správy aktiv, např. certifikovaný podle normy ISO 55001.

—	U 100 % provozů je zaveden pokročilý systém environmentálního řízení, např. ověřený v rámci systému EMAS nebo certifikovaný podle normy ISO 14001.

—	U 100 % provozů se měří a monitoruje spotřeba energie a vody a také nakládání s odpady.

—	Společnost dosáhla uhlíkové neutrality (oblast působnosti 1 a 2), mimo jiné využíváním obnovitelné energie a kompenzací uhlíku, poté, co vynaložila veškeré úsilí ke zlepšení energetické účinnosti.

3.1.2. Zadávání veřejných zakázek na udržitelné produkty a služby IKT

Výběr a zavádění produktů a služeb IKT musí být založeny na integrované strategii pro řešení jejich vlastních dopadů na životní prostředí, jako je jejich spotřeba energie a používání specifických materiálů, k nimž patří vzácné kovy a chemické látky. Za osvědčený postup se považuje:

—	posoudit stávající aktiva zařízení IKT a potřeby při přípravě zadávacího řízení,

—	zahrnout do výzvy k podávání nabídek požadovaná specifická environmentální kritéria, která musí být splněna,

—	poskytnout koncovým uživatelům školení a poradenství při zavádění řešení IKT, aby mohli produkty a služby co nejlépe využívat,

stanovit kritéria energetické a environmentální výkonnosti pro zařízení IKT poskytovaná zákazníkům, která jim pomohou snížit dopad na životní prostředí.

Použitelnost

Provádění politiky zadávání veřejných zakázek na udržitelné služby a produkty IKT je použitelné v každé společnosti, ale bude vyžadovat zvláštní dovednosti v oblasti udržitelnosti. Velké organizace mají větší potenciál ovlivnit své dodavatele, ale malé a střední podniky mohou mít značný vliv na místní dodavatele.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Podíl výrobků nebo služeb zakoupených společností, které splňují specifická environmentální kritéria (např. ekoznačka EU, energetický štítek nejvyšší třídy, Energy Star, certifikát TCO atd.)

—	Použití celkových nákladů na vlastnictví jako kritéria ve výzvě k podávání nabídek (A/N)

—	Podíl vybavení zakoupeného společností, které splňuje mezinárodně uznávané osvědčené postupy nebo požadavky (např. kodexy chování EU)

—	Podíl obalů zakoupených společností, které jsou vyrobené z recyklovaných materiálů nebo opatřené štítkem Forest Stewardship Council

—	Podíl váhy připisované environmentálním kritériím ve výzvách k podávání nabídek

—	Podíl dodavatelů, kteří mají zavedený systém environmentálního řízení nebo systém hospodaření s energií (např. ověřený v rámci EMAS, certifikovaný podle normy ISO 14001 nebo ISO 50001)

—	Podíl produktů a služeb IKT poskytovaných společností zákazníkům, u nichž mají koncoví uživatelé k dispozici informace o životním prostředí

—	Veškerá zařízení IKT zakoupená společností mají ekoznačku ISO typu I (např. ekoznačka EU, ekoznačka Blue Angel) (jsou-li k dispozici), případně Energy Star, nebo se v jejich zadávacích řízeních uplatňují kritéria EU pro zelené veřejné zakázky (jsou-li k dispozici).

—	Veškerá širokopásmová zařízení zakoupená společností splňují kritéria kodexu chování EU pro širokopásmová zařízení.

—	100 % obalů zakoupených společností je vyrobeno z recyklovaných materiálů nebo opatřeno štítkem Forest Stewardship Council.

—	Při nákupu zařízení IKT má vliv na životní prostředí v nabídkovém řízení váhu 10 %.

—	U 100 % produktů a služeb IKT poskytovaných společností zákazníkům jsou uváděny související informace o životním prostředí, jež jsou koncovým uživatelům k dispozici

—	Použití celkových nákladů na vlastnictví jako kritéria ve výzvě k podávání nabídek

3.1.3. Optimalizace spotřeby energie u zařízení koncových uživatelů

Existuje velký potenciál ke snížení spotřeby energie u zařízení koncových uživatelů používaných v kancelářích a budovách společností poskytujících telekomunikační služby a služby IKT, a to díky zvláštním opatřením pro řízení spotřeby energie. Osvědčeným postupem je:

přijmout technická řešení:

—	instalovat vhodná zařízení z hlediska energetické náročnosti a funkčnosti v závislosti na potřebách uživatelů,

—	řádně konfigurovat zařízení tak, aby se minimalizovaly zbytečné funkce a spotřeba energie,

—	provádět pravidelné energetické audity za účelem kontroly konfigurace zařízení a vypnutých zařízení,

—	vytvářet řešení pro řízení spotřeby energie pomocí různých typů režimů řízení spotřeby energie (manuální, výchozí, prostřednictvím softwaru) nebo pomocí zvláštních zařízení (inteligentní napájecí lišta atd.),

přijmout organizační řešení:

—	posuzovat individuální přijetí uživateli,

—	zvyšovat informovanost uživatelů.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je použitelný jak pro velké, tak pro malé společnosti, ačkoli malé a střední podniky by mohly více těžit spíše z technik založených na informovanosti jednotlivých uživatelů než ze zavádění automatizovaných kontrol, které jsou vhodnější pro velké společnosti. Zavádění řízení spotřeby energie závisí na závazku vedení podporovat celkové cíle v oblasti úspor energie a vlivu na životní prostředí. Závisí rovněž na tom, jak zaměstnanci přispějí k opatřením pro řízení spotřeby energie, a také na podpoře ze strany oddělení IT a oddělení pro zadávání zakázek.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Spotřeba energie v kancelářích (kWh) na jednotku obratu nebo počet pracovních stanic či zaměstnanců pracujících na místě (pokud možno vyjma vytápění, ventilace, klimatizace a osvětlení)

—	Podíl zařízení IKT koncových uživatelů, která byla při instalaci nakonfigurována na optimální řízení výkonu

—	Podíl zařízení IKT koncových uživatelů, u nichž je prováděn audit v oblasti řízení spotřeby energie ve vhodných intervalech (např. jednou ročně, pouze jednou během životnosti výrobku atd.)

—	Podíl zaměstnanců proškolených alespoň jednou v oblasti úspor energie

—	Všechna zařízení IKT koncových uživatelů jsou při instalaci nakonfigurována na optimální řízení výkonu

—	Všechna zařízení IKT koncových uživatelů byla alespoň jednou během své životnosti podrobena auditu v oblasti řízení spotřeby energie

—	Všichni zaměstnanci byli alespoň jednou proškoleni v oblasti úspor energie

3.1.4. Využívání energie z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové energie

Zařízení IKT mají z důvodu intenzivní spotřeby energie velkou uhlíkovou stopu. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou biomasa, solární, větrné a geotermální chladicí systémy, jejich uhlíkovou stopu výrazně snižuje. Za osvědčený postup pro environmentální řízení se považuje:

—	nakupovat zelenou elektřinu třetích stran,

—	vyrábět vlastní elektřinu, ať už na místě nebo mimo ně,

—	skladovat elektřinu na místě účinným způsobem.

Použitelnost

Osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný u všech typů společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Zeměpisné umístění zařízení a jeho velikost však mohou jeho použitelnost ovlivnit.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Podíl nakoupené elektřiny z obnovitelných zdrojů (se zárukami původu) na celkové spotřebě elektřiny (%)

—	Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrobené na místě na celkové spotřebě elektřiny (%)

—	Faktor obnovitelné energie (REF) podle normy EN 50 600-4-3

—	Účinnost využití uhlíku (CUE) = emise ekvivalentu CO2 ze spotřeby energie zařízení (kg ekvivalentu CO2)/celková spotřeba energie IKT (kWh)

—	Obsah uhlíku v použité energii = emise ekvivalentu CO2 ze spotřeby energie zařízení (kg ekvivalentu CO2)/celková spotřeba energie (kWh)

—	100 % použité elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů energie (buď zakoupených, nebo vyrobených na místě).

3.1.5. Účinné využívání zdrojů u zařízení IKT prostřednictvím předcházení vzniku odpadů, jejich opětovného použití a recyklace

Účinné využívání zdrojů a vhodné nakládání s odpady v odvětví IKT je důležité z důvodu používání specifických materiálů, které je třeba na konci životnosti řádně zpracovávat, aby se zabránilo škodám na lidském zdraví a životním prostředí. Nabízí také velký potenciál pro omezení vyčerpávání zdrojů prostřednictvím recyklace. Lze zavést zvláštní techniky nakládání s odpady s cílem zlepšit nakládání s odpady v každé fázi hierarchie způsobů nakládání s odpady ve společnostech v oblasti IKT. Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

—	vypracovat plán pro předcházení vzniku odpadů,

—	podporovat ekodesign založený na posuzování životního cyklu (LCA) prostřednictvím zadávání veřejných zakázek,

—	zvýšit životnost a omezit zastarávání zařízení IKT,

—	zavést systémy umožňující opakované použití zařízení IKT,

—	zajistit vysledovatelný sběr a řádné třídění zařízení IKT po skončení životnosti.

Použitelnost

Osvědčený postup pro environmentální řízení je v zásadě obecně použitelný u všech typů společností v tomto odvětví; v praxi mohou malé společnosti zadat některé činnosti nakládání s odpady jiným firmám. Model vlastnictví zařízení bude rovněž určovat dostupné možnosti účinného využívání zdrojů.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Podíl zařízení nebo lokalit s certifikovaným systémem nakládání s odpady umožňujícím úplné využití odpadu (systém nulového odpadu) nebo s certifikovaným systémem nakládání s aktivy (% zařízení/lokalit)

—	Průměrná životnost zařízení IKT, která se vypočítá pro různé skupiny výrobků (např. servery, směrovače, zařízení koncových uživatelů)

—	Podíl odpadu v oblasti IKT vznikajícího při vlastních činnostech a získaného k opětovnému použití nebo renovaci či odeslaného k recyklaci

—	Podíl OEEZ nebo odpadu v oblasti IKT vyprodukovaného klienty, který byl získán k opětovnému použití nebo renovaci či odeslán k recyklaci

—	Množství odpadu z oblasti IKT zaslaného na skládku (t)

—	100 % zařízení má certifikovaný systém nakládání s odpady umožňující úplné využití odpadu (systém nulového odpadu) nebo certifikovaný systém nakládání s aktivy

—	90 % vlastních zařízení IKT získáno k opětovnému použití nebo renovaci či odesláno k recyklaci

—	30 % zařízení IKT převzato od klientů v rámci zpětného odběru a opětovně použito nebo renovováno či odesláno k recyklaci (u společností v oblasti IKT poskytujících zařízení zákazníkům)

—	Žádný odpad z oblasti IKT není odesílán na skládku.

3.1.6. Minimalizace poptávky po přenosu dat prostřednictvím zeleného softwaru

I když software přímo nespotřebovává energii, výrazně ovlivňuje energetickou účinnost hardwaru IKT, na němž je spuštěný. Velká část kódu softwaru však nebere v úvahu spotřebu energie a existují příležitosti k optimalizaci softwaru, snížení objemu zpracovávaných a přenášených údajů a v konečném důsledku ke snížení spotřeby energie hardwaru.

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení se zaměřuje na postupy, které lze zavést buď při vývoji nového softwaru, nebo při optimalizaci stávajícího softwaru, a to pro servery a sítě zohledňující jak mobilní aplikace (pro chytré telefony a tablety), tak počítačový software (pro notebooky a stolní počítače), jakož i webové portály a internetové aplikace. Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

—	zvolit nebo vyvinout energeticky účinnější software, který minimalizuje spotřebu energie zařízení IKT během provozu,

—	navrhnout software přizpůsobený poptávce na základě posouzení potřeb koncových uživatelů s cílem zabránit nadměrné spotřebě energie ve fázi používání a omezit zastarávání stávajících zařízení IKT,

—	sledovat spotřebu energie softwaru za účelem posouzení skutečné výkonnosti pořízeného softwaru nebo posouzení možnosti zlepšení energetické účinnosti stávajícího softwaru,

—	posoudit dopady softwaru na životní prostředí prostřednictvím LCA ve fázi vývoje a měření výkonu (CPU, RAM a využití energie) ve fázi používání,

—	přepracovat stávající software za účelem zlepšení jeho energetické účinnosti.

Použitelnost

Osvědčený postup pro environmentální řízení je použitelný u všech typů společností v tomto odvětví, ať už si společnosti pořizují nebo vyvíjejí vlastní softwarová řešení.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Podíl lokalit, které zavedly osvědčené postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se vývoje a zavádění nových informačních služeb

—	Množství přenesených dat v souvislosti s využitím softwaru (bity/zobrazení webových stránek nebo bity/minuty používání mobilních aplikací)

—	Podíl nově pořízeného softwaru, pro který byla energetická náročnost použita jako výběrové kritérium v rámci zadávání zakázek (%)

—	Podíl nově vyvinutého softwaru, pro který byla energetická náročnost použita jako kritérium při vývoji (%)

—	Podíl navrženého softwaru přizpůsobeného poptávce

—	Podíl stávajícího softwaru, který byl přepracován nebo který prošel revizí kódů za účelem vyšší energetické účinnosti (%)

—	Podíl softwaru, u kterého byla posuzována nebo sledována energetická náročnost (%)

—	Podíl softwaru, u kterého bylo provedeno LCA

—	Podíl vývojářů softwaru (zaměstnanců) proškolených v oblasti energeticky účinného softwaru (%)

—	Všechna datová centra zavedla osvědčené postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se vývoje a zavádění nových služeb IT.

—	Všichni zaměstnanci (vývojáři softwaru) byli proškoleni v oblasti energeticky účinného softwaru.

—	V průběhu roku byl realizován alespoň jeden projekt minimalizace poptávky po přenosu dat prostřednictvím zeleného softwaru.

3.2. Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro datová centra

Tato část se zabývá postupy, které zlepšují vliv činnosti datových center na životní prostředí. Mnoho z technik uvedených v této kapitole lze rovněž zavést v telekomunikačních centrálních uzlech.

Existuje celá řada datových center a mnoho různých způsobů jejich kategorizace; pro rozlišení mezi datovými centry lze použít tyto charakteristiky: velikost datového centra (určená fyzickou plochou, počtem serverů anebo provozní kapacitou), jeho geografické umístění, účel nebo typ provozovatele (např. podniková datová centra, společné umístění (11), společný hosting nebo zařízení provozovatele sítě) a jeho úroveň bezpečnosti (úroveň I až IV). Všechny tyto charakteristiky mají dopad na použitelnost následujících osvědčených postupů pro environmentální řízení na různá datová centra.

3.2.1. Zavedení systému hospodaření s energií pro datová centra (včetně měření, monitorování a správy IKT a jiných zařízení)

Spotřeba energie datových center je odpovědná za velkou část jejich dopadů na životní prostředí. Je proto důležité, aby provozovatelé datových center měli jasné a podrobné informace o spotřebě energie na odpovídající úrovni podrobnosti a systematicky využívali všech příležitostí k její minimalizaci. Za osvědčený postup se považuje:

—	zavést systém hospodaření s energií (např. norma ISO 50001 nebo prostřednictvím systému EMAS),

—	provádět audit stávajících zařízení a služeb s cílem zajistit, že před novými materiálními investicemi budou určeny všechny oblasti s potenciálem pro optimalizaci a konsolidaci za účelem maximalizace veškeré nevyužité kapacity,

—	instalovat měřicí zařízení schopné měřit spotřebu energie a environmentální parametry na různých úrovních (úroveň řády, skříně, stojanu nebo zařízení IKT),

—	sledovat klíčové ukazatele výkonnosti týkající se využívání zařízení, spotřeby energie a environmentálních podmínek a podávat o nich zprávy.

Použitelnost

Použijí se obecné připomínky o použitelnosti osvědčených postupů pro environmentální řízení datových center. Většina osvědčených postupů v oblasti hospodaření s energií se bude lépe hodit pro lokalizovaná datová centra střední úrovně a podnikové třídy.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Klíčový ukazatel výkonnosti KPIDCEM – globální klíčový ukazatel výkonnosti pro datové centrum podle normy ETSI

—	Podíl zařízení se systémem hospodaření s energií certifikovaným podle normy ISO 50001 nebo integrovaných do systému EMAS či splňujících kodex chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo „očekávané postupy“ podle CLC/TR 50600-99-1

—	Podíl zařízení IKT, chladicích nebo energetických zařízení se specifickým měřicím zařízením (pro jejich využívání, spotřebu energie, teplotní nebo vlhkostní podmínky)

—	Podíl personálu, který je informován o energetických cílech nebo je v průběhu roku školen v oblasti příslušných opatření pro hospodaření s energií

—	Klíčový ukazatel výkonnosti KPIDCP pro stávající datová centra se rovná 1,5 nebo je nižší

—	Všechna datová centra mají systém hospodaření s energií certifikovaný podle normy ISO 50001 nebo integrovaný do systému EMAS či splňující kodex chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo „očekávané postupy“ podle CLC/TR 50600-99-1

3.2.2. Definice a zavedení politiky správy a uchovávání dat

Minimalizace množství dat uložených na jednotkách a výpočetní kapacita potřebná pro provoz aplikací, databází a služeb je klíčovým opatřením ke snížení spotřeby energie datových center snížením množství napájeného hardwaru (serverů a paměťových zařízení). Za osvědčený postup se považuje:

—	zavést účinnou politiku správy a uchovávání dat s cílem minimalizovat podíl uchovávaných dat, která jsou buď zbytečná či duplicitní, nebo nevyžadují rychlý přístup,

—	zavést síťové a virtualizační technologie s cílem maximalizovat využívání sdílených platforem,

—	konsolidovat stávající služby a vyřadit nepotřebný hardware (a virtuální stroje) za účelem snížení počtu vysoce odolných a spolehlivých hardwarových zařízení (serverů, síťových a paměťových zařízení).

Pokud jsou tyto techniky řádně provedeny, vedou ke snížení množství nakupovaného hardwaru, což rovněž vede k významným úsporám materiálních zdrojů.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný u všech společností a organizací v tomto odvětví, bez ohledu na jejich velikost, úroveň bezpečnosti nebo účel, ačkoli použití může být odlišné u podniků nebo kolokačních datových center. I když se virtualizace používá častěji ve větších datových centrech, lze tuto techniku rovněž zavést v menších serverových místnostech.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Spotřeba energie (kWh) na stojan

—	Průměrné využití úložného prostoru disků (%)

—	Průměrné využití serveru (%)

—	Průměrné využití skříně (%)

—	Podíl virtualizovaných serverů (%)

—	Podíl datových center, která zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se správy a uchovávání dat a správy stávajícího zařízení a služeb IKT

—	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se správy a uchovávání dat a správy stávajícího zařízení a služeb IKT.

3.2.3. Zlepšení řízení a navrhování proudění vzduchu

Spolehlivost informačních systémů závisí na environmentálních podmínkách (teplota, vlhkost, prach atd.), které musí být zajištěny vhodnou kontrolou kvality vnitřního ovzduší. Řízení proudění vzduchu pro datová centra má za cíl zamezit recirkulaci vzduchu a míchání přiváděného chladného vzduchu a teplého vzduchu pocházejícího ze zařízení. Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

—	zavést tzv. konfiguraci teplé uličky/studené uličky pro zařízení IKT, aby bylo zajištěno, že hardware sdílí směr proudění vzduchu, aniž by docházelo k míchání studeného a teplého vzduchu,

—	zajistit oddělení a vymezení uliček, aby nedocházelo k recirkulaci vzduchu kolem serverů,

—	oddělit zařízení IKT podle jejich požadavků na životní prostředí (zejména vlhkost a teplotu) a zajistit vhodné proudění vzduchu do oddělených environmentálních oblastí,

—	zlepšit konstrukci podlahy a stropu, aby se omezil obtok vzduchu, aby se zabránilo recirkulaci vzduchu a aby se snížily překážky vytvořené kabeláží nebo jinými konstrukcemi,

—	přizpůsobit objem a kvalitu přiváděného chlazeného vzduchu potřebám IT zařízení (funkce vyráběného tepla a environmentální požadavky) a zajistit mírný nadbytek vzduchu, aby se minimalizovala recirkulace ohřátého vzduchu.

Zlepšené řízení průtoku vzduchu zvyšuje účinnost i kapacitu chladicího zařízení, snižuje využití ventilátorů a zvlhčovačů (a jejich spotřebu energie) a minimalizuje produkci odpadního tepla.

Použitelnost

Většinu těchto opatření může provádět pouze provozovatel datového centra, protože vyžadují změny provozních podmínek, vývoj návrhu zařízení nebo instalaci nového zařízení. Ačkoli lze určené osvědčené postupy zavést v datových centrech jakékoli velikosti, účinky rozsahu lze pozorovat ve větších datových centrech s kratší návratností investic.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Účinnost proudění vzduchu (výkon ventilátoru v kWh/průtok vzduchu ventilátoru v m3/h)

—	Index návratové teploty (identifikace recirkulace vzduchu)

—	Průtoková výkonnost vzduchotechniky (bez jednotky)

—	Tepelný výkon vzduchotechniky (bez jednotky).

—	Index chlazení stojanu (rozdíl mezi přípustnou vstupní teplotou a teplotou doporučenou sdružením ASHRAE)

—	Podíl stojanů instalovaných v konfiguraci s teplou/studenou uličkou (s vymezením)

—	Podíl datových center, která zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se řízení a realizace větrání

—	100 % nových stojanů se instaluje v konfiguraci s teplou/studenou uličkou (s vymezením).

—	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se řízení a realizace větrání a instalace zařízení IKT za účelem optimalizace řízení proudění vzduchu.

3.2.4. Zlepšení řízení chlazení

Chlazení je nezbytné k odstranění tepla vyprodukovaného zařízením IKT v datovém centru nebo síťové místnosti a k zajištění správných provozních podmínek, aby zařízení IKT fungovalo spolehlivě. Dimenzování potřebného chladicího systému datového centra závisí na prostředí, v němž se datové centrum nachází, na účinnosti IT zařízení používaných v datovém centru a na výkonnosti řízení průtoku vzduchu. Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

—	udržovat chladicí systém v optimálním stavu v závislosti na požadavcích IT na zatížení, aby byla zachována jeho účinnost,

—	zkontrolovat a upravit kapacitu chladicího systému vypnutím nepoužívaných zařízení a lepším zohledněním specifických provozních požadavků na zařízení,

—	optimalizovat a automatizovat výstup chladicího systému připojením jednotek CRAC nebo inteligentních a vícefaktorových jednotek.

Použitelnost

Osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný u všech společností v tomto odvětví. Údržbu chladicího systému a provádění pravidelných přezkumů jeho kapacit lze provádět ve většině datových center, bez ohledu na jejich velikost, úroveň bezpečnosti nebo účel.

Automatizace výstupu chladicího systému však může znamenat náklady na nákup inteligentního zařízení, což ji činí vhodnější pro velká datová centra.

Je třeba poznamenat, že zvláštní regulace a environmentální pokyny mohou být v rozporu se snížením potřeb chlazení. Například programy BREEAM a LEED poskytují body za zvýšení izolace datových center. Zvýšená izolace datových center bude vyžadovat dodatečné potřeby chlazení, protože teplo produkované servery se nemůže rozptýlit.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	COP (topný faktor): průměrné chladicí zatížení (kW)/průměrný výkon chladicího systému (kW)

—	Podíl celkové spotřeby energie datového centra určený chladicímu systému (%)

—	Účinnost využití uhlíku (CUE)

—	Účinnost využití vody (WUE)

—	Podíl datových center, která zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center (části 5.2, 5.4 a 5.5) nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se řízení chlazení

—	Výběr zařízení s topným faktorem 7 nebo vyšším pro vodní chladicí systémy a 4 nebo vyšším pro chladicí systémy s přímou expanzí (DX)

—	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center (části 5.2, 5.4 a 5.5) nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se řízení chlazení

3.2.5. Kontrola a úprava nastavení teploty a vlhkosti

Zařízení IKT jsou často nadměrně chlazena a hodnotu teploty nastavenou na vstupu serveru je možné zvýšit v doporučeném nebo přípustném rozsahu teplot (uvedeném ve specifikacích výrobce), aby se snížil chladicí výkon a spotřeba energie chladicího systému.

Podobná situace je obecně pozorována, pokud jde o vlhkost, a spotřebu energie a vody zvlhčovačů lze snížit tím, že se umožní širší rozsah úrovní vlhkosti. Osvědčeným postupem pro environmentální řízení proto je:

—	pokud je to možné, přezkoumat a zvýšit teploty chladicích systémů, aby se snížily potřeby chlazení a maximalizovalo se využití ekonomizérů,

—	pokud je to možné, zkontrolovat a změnit nastavení vlhkosti chladicích systémů, aby se snížily potřeby zvlhčovačů.

Použitelnost

Osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný u všech typů společností v tomto odvětví. Zvyšování hodnot teploty, úprava objemů a kvality dodávaného chladného vzduchu a přezkum nastavení vlhkosti lze provádět ve většině datových center, bez ohledu na jejich velikost, úroveň zabezpečení nebo účel, a to v rámci provozních specifikací uvedených výrobcem serveru a za přijatelných provozních podmínek.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Účinnost proudění vzduchu (výkon ventilátoru v kWh/průtok vzduchu v m3/h)

—	Index návratové teploty (RTI)

—	Podíl datových center, která zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se nastavení teploty a vlhkosti

—	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se nastavení teploty a vlhkosti.

3.2.6. Osvědčené postupy pro environmentální řízení související s výběrem a zaváděním nového vybavení pro datová centra

Tato část se zabývá postupy pro zlepšení energetické účinnosti jednotlivých zařízení a služeb IKT používaných v datových centrech.

3.2.6.1. Výběr a zavádění zařízení šetrných k životnímu prostředí pro datová centra

Výběr a zavádění zařízení IKT a také chladicích zařízení a zařízení elektrického napájení musí být založeny na integrované strategii pro minimalizaci jejich celkového vlivu na životní prostředí (spotřeba energie, spotřeba vody, svázaná energie, účinné využívání zdrojů). Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

—	provádět politiku ekologického zadávání veřejných zakázek specifickou pro zařízení datových center, a to od přípravy procesu až po hodnocení nabídek,

—	vybírat a instalovat environmentálně výkonné servery a paměťová zařízení, tj. zařízení s funkcemi řízení spotřeby, zařízení vhodná pro hustotu výkonu datového centra a schopnost dodávky chlazení, zařízení splňující očekávané environmentální podmínky (teplota a vlhkost) atd.,

—	vybírat environmentálně výkonná chladicí zařízení, tj. zařízení s vysokým topným faktorem nebo s řízením s proměnnými otáčkami, chladicí jednotky vhodné velikosti, centralizované chladicí systémy, ekonomizéry atd.,

—	vybírat environmentálně výkonná energetická zařízení, tj. vysoce účinné UPS, modulární UPS atd.

Použitelnost

Techniky týkající se ekologického zadávání veřejných zakázek a environmentálně výkonných serverů jsou obecně použitelné u každého nového a stávajícího datového centra.

U chladicích systémů je umístění datového centra základním faktorem týkajícím se proveditelnosti a výkonnosti systému volného chlazení. Alternativní chladicí systémy, jako je chlazení kapalinou nebo volné chlazení vzduchem, se v nových datových centrech ve srovnání se stávajícími systémy zavádějí nejsnáze. U energetických soustav se prvky, které je třeba zohlednit při přijímání nových, účinnějších systémů UPS, liší v závislosti na tom, kdy se buduje nová infrastruktura nebo kdy se modernizuje stávající infrastruktura.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Konstrukční účinnost využití energie (dPUE)

—	Podíl výrobků nebo služeb IKT zakoupených společností, které splňují specifická environmentální kritéria (např. ekoznačka EU, Energy Star)

—	Podíl dodavatelů se zavedeným systémem environmentálního řízení nebo systémem hospodaření s energií (např. ověřeným v rámci EMAS, certifikovaným podle normy ISO 14001 nebo ISO 50001)

—	Podíl zařízení, která zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se výběru a zavádění nových IT zařízení/energetických zařízení/chladicích zařízení

—	Průměrná energetická účinnost UPS (udávaná výrobci)

—	Průměrný topný faktor chladicího zařízení (udávaný výrobci)

—	Všechna nová zařízení informačních a komunikačních technologií datového centra mají ekoznačku ISO typu I (např. ekoznačka EU, ekoznačka Blue Angel atd.) (je-li k dispozici) nebo Energy Star

—	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se výběru a zavádění nových zařízení IKT/chladicího systému/nových energetických zařízení/jiných zařízení datového centra.

—	UPS splňuje požadavky kodexu chování pro UPS.

—	Výběr zařízení s topným faktorem 7 nebo vyšším pro vodní chladicí systémy a 4 nebo vyšším pro chladicí systémy s přímou expanzí (DX)

3.2.7. Osvědčené postupy pro environmentální řízení týkající se nové výstavby nebo renovace datových center

Tato část se zabývá postupy pro zlepšení energetické účinnosti nově vybudovaných nebo renovovaných datových center.

3.2.7.1. Plánování nových datových center

Při výstavbě nebo modernizaci datového centra nabízí fáze plánování nejvýznamnější příležitosti k zajištění jeho environmentální výkonnosti. Datová centra jsou často nadměrně dimenzována, aby umožnila budoucí rozšíření, což způsobuje energetickou neefektivitu. V mnoha případech může budova bránit modernizaci datového centra na nová a energeticky účinnější zařízení. Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

—	omezit úroveň odolnosti fyzické infrastruktury a dostupnosti služeb podle obchodních požadavků,

—	vybudovat modulární datové centrum, aby se zamezilo naddimenzování, a maximalizovat účinnost infrastruktury za podmínek částečného a proměnlivého zatížení.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný u všech společností v tomto odvětví a je nejvýznamnější pro lokalizovaná datová centra střední úrovně a podnikové třídy. Budování datového centra podle modulární architektury je obzvláště důležité pro velká datová centra.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Spotřeba energie datového centra na podlahovou plochu (kWh/m2)

—	Konstrukční účinnost využití energie (dPUE)

—	Podíl lokalit, které zavedly očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se využití, řízení a plánování nové výstavby nebo renovace datových center

Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se využití, řízení a plánování nové výstavby nebo renovace datových center.

3.2.7.2. Opětovné použití odpadního tepla z datových center

Stejně jako všechna elektrická zařízení vyžadují IT zařízení napájení a během provozu produkují odpadní teplo. Datová centra produkují velké množství odpadního tepla, což vytváří příležitost pro opětovné použití tepla. Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

—	opětovné použití odpadního tepla vyprodukovaného v některých místnostech datového centra k zajištění nízké úrovně vytápění průmyslových nebo kancelářských prostor (včetně jiných prostor datového centra).

Použitelnost

Tyto osvědčené postupy pro environmentální řízení mohou být obecně prováděny jakýmkoli datovým centrem bez ohledu na jeho velikost, úroveň nebo účel.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Faktor opětovného použití energie (ERF)

—	Účinnost opětovného použití energie (ERE)

—	Podíl lokalit, které zavedly očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se opětovného použití odpadního tepla datových center

—	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se opětovného použití odpadního tepla datových center.

3.2.7.3. Konstrukce budovy datového centra a fyzické uspořádání

Fyzické uspořádání datového centra významně ovlivňuje výkonnost jeho chladicího systému, protože chlazené prostory (kde jsou umístěny stojany) mohou být zbytečně umístěny v blízkosti vnitřních zdrojů tepla (jako jsou mechanická nebo elektrická zařízení) nebo v prostorách vytápěných vnějšími zdroji (např. sluneční záření). Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

—	minimalizovat přímé solární ohřívání chlazených prostor datového centra s cílem minimalizovat požadavky na chlazení,

—	umístit chladicí zařízení ve vhodných oblastech datového centra, jako jsou prostory s volným pohybem vzduchu, prostory s dostatkem místa k optimalizaci chladicího výkonu, prostory bez překážek a bez zařízení produkujících teplo.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je nejvýznamnější pro budování nových datových center podnikové třídy, neboť jeho cílem je utvářet podobu a strukturu nově budovaného datového centra a jeho provádění může být nákladné.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Podíl lokalit, které zavedly očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se fyzického uspořádání budovy datových center

—	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se fyzického uspořádání budovy datových center.

3.2.7.4. Výběr zeměpisného umístění nového datového centra

Zeměpisné umístění datového centra má velký vliv na jeho budoucí dopady na emise uhlíku a životní prostředí. Za osvědčený postup se považuje:

—	upřednostňovat opuštěné a chátrající průmyslové pozemky nebo objekty před výstavbou „na zelené louce“,

—	vybrat zeměpisnou polohu s environmentálními podmínkami, které zlepšují výkonnost vedlejších ekonomizérů, nabízejí příležitosti k instalaci zařízení pro výrobu obnovitelné energie nebo omezují hrozby a přírodní katastrofy,

—	umístit datové centrum do blízkosti zdrojů energie, chlazení a vytápění s cílem minimalizovat ztráty energie způsobené přepravou energie a nabídnout příležitosti ke snížení emisí uhlíku (spotřeba obnovitelné energie, odpadního tepla nebo volného chlazení),

—	minimalizovat dopady budovy na životní prostředí (hluk, estetické dopady, potřeby telekomunikačních sítí a jiných infrastruktur atd.).

Použitelnost

Osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný u všech společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků, ale nejvýznamnější je pro datová centra střední úrovně a podnikové třídy.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Podíl nových zařízení s řešeními volného chlazení (vzduchové ekonomizéry, geotermální chlazení atd.)

—	Podíl nových zařízení s výrobou energie z obnovitelných zdrojů na místě (fotovoltaické panely, větrné turbíny atd.)

—	Podíl nových zařízení se systémem opětovného použití tepla

—	Podíl lokalit, které zavedly očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se zeměpisného umístění datových center

—	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se zeměpisného umístění datových center.

3.2.7.5. Používání alternativních zdrojů vody

Voda se v datových centrech používá ke dvěma účelům: chlazení a zvlhčování, které jsou úzce propojeny. Zejména parní chladiče vyžadují značné množství vody. Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

—	sledovat spotřebu vody ze všech zdrojů ve všech prostorách datového centra,

—	omezit dopad na zdroje pitné vody využíváním zdrojů užitkové vody (dešťové vody, odpadní vody atd.).

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je důležitý pro velká datová centra podnikové třídy. Výběr řešení chladicího systému závisí na velikosti datového centra, což je úzce spojeno s činností a velikostí společnosti.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Podíl vody spotřebované v datových centrech podle zdrojů, jako je voda z veřejné rozvodné sítě, dešťová voda nebo jiné než užitkové zdroje vody

—	Spotřeba vody datového centra na podlahovou plochu (m3 spotřeby/m2 datového centra)

—	Účinnost využití vody (WUE)

—	Podíl lokalit, které zavedly očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se vodních zdrojů

—	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se vodních zdrojů.

3.3. Osvědčené postupy pro environmentální řízení související se sítěmi elektronických komunikací

Tato část popisuje postupy zaměřené na konfiguraci sítě různých prvků, které tvoří infrastrukturu a sítě elektronických komunikací (12).

3.3.1. Zlepšení hospodaření s energií ve stávajících sítích

Vzhledem k proměnlivosti poptávky koncových uživatelů se zatížení sítí elektronických komunikací v průběhu času a na různých místech značně liší. Spotřeba energie u moderního telekomunikačního zařízení je nejvyšší, pokud zařízení pracuje s maximálním provozním zatížením, ale příliš se nesnižuje, pokud je zařízení nedostatečně využíváno. Velká část denní spotřeby energie v síti se tak vynakládá na zajištění plné kapacity soustavy, i když je skutečná poptávka po provozu mnohem nižší. Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

—	měřit spotřebu energie prvků sítě pomocí inteligentních měřičů energie a automatizované analýzy,

—	používat inteligentní pohotovostní funkce pro hospodaření s energií v síti a přepnout co nejvíce zařízení do režimu nízké spotřeby, pokud je provozní zatížení nízké, aby se celková kapacita sítě přizpůsobila poptávce,

—	využívat možností dynamického škálování výkonu k přizpůsobení provozního režimu síťových zařízení dobám nízkého nebo středního provozu,

—	využívat dynamické plánování přenosů k lepšímu řízení datového přenosu a kontrole množství a načasování přenosu datových paketů,

—	poskytovat energeticky šetrné služby ke snížení poptávky po provozu při nejvyšším zatížení, jakož i celkové kapacity sítě.

Použitelnost

Použitelnost různých opatření tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení je uvedena v tabulce 3.

Tabulka 3

Použitelnost osvědčených postupů zaměřených na zlepšení hospodaření s energií ve stávajících sítích elektronických komunikací

Technika	Segment sítě	Síťová technologie	Požadavky koncových uživatelů	Aktér
Měření spotřeby energie	Od jádra k přístupové síti	Všechny typy technologií	Všechny typy koncových uživatelů	Provozovatelé sítí elektronických komunikací
Využívání inteligentních pohotovostních funkcí	Od jádra k přístupové síti	Všechny typy technologií	Nevhodné pro uživatele vyžadující stabilitu připojení nebo velmi krátkou dobu obnovení	Provozovatelé sítí elektronických komunikací
Využití možností dynamického škálování výkonu	Od jádra k přístupové síti	Všechny typy technologií	Všechny typy koncových uživatelů	Provozovatelé sítí elektronických komunikací
Využití dynamického plánování přenosů	Od jádra k přístupové síti	Všechny typy technologií	Nevhodné pro uživatele vyžadující vysoké přenosové rychlosti	Provozovatelé sítí elektronických komunikací
Poskytování energeticky šetrných služeb	Od jádra k přístupové síti	Všechny typy technologií	Nevhodné pro uživatele vyžadující vysokou kvalitu služeb	Provozovatelé sítí elektronických komunikací a poskytovatelé služeb IKT

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Průměrná spotřeba energie na zákazníka nebo předplatitele v kWh/zákazníka nebo předplatitele (13)

—	Energetická účinnost dat mobilní/pevné sítě (objem dodaných dat/spotřeba energie) v bitech/J

—	Podíl spotřeby energie v síti, pro kterou se spotřeba energie měří (v %)

—	Podíl síťových uzlů, pro které jsou implementována řešení dynamického řízení výkonu (jako je dynamické škálování výkonu nebo dynamické plánování přenosů) (v %)

—	50 % spotřeby energie v síti je monitorováno v reálném čase na úrovni telekomunikačních center (základnové stanice anebo uzly pevných sítí) nebo výše.

—	Pro telekomunikační sítě je zaveden systém hospodaření s energií.

3.3.2. Zlepšení řízení rizik spojených s elektromagnetickými poli prostřednictvím posuzování a transparentnosti údajů

Elektromagnetická pole představují ve vztahu k rostoucímu počtu bezdrátových sítí zdroj obav veřejnosti. Byly definovány přísné předpisy a byly provedeny intenzivní výzkumné práce zaměřené na řešení tohoto problému. Osvědčeným postupem pro telekomunikační operátory je:

—	zlepšit řízení rizik spojených s elektromagnetickými poli prostřednictvím posuzování a transparentnosti údajů o vystavení elektromagnetickým polím.

Použitelnost

Provádění tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení závisí na obsahu vnitrostátních předpisů týkajících se elektromagnetických polí a na místním kontextu (existence sdružení bojujících proti vystavení elektromagnetickým polím, mediální pokrytí otázek týkajících se elektromagnetických polí, viditelnost antén atd.). Nejdůležitější je pro provozovatele sítí.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Procento lokalit posuzovaných měřením týkajícím se souladu s mezními hodnotami elektromagnetických polí

—	Procento lokalit pravidelně nebo průběžně sledovaných (rovněž pomocí softwaru) s ohledem na dodržování mezních hodnot elektromagnetických polí

—	Procento výsledků ze dvou výše uvedených ukazatelů, které jsou veřejně přístupné a transparentní (%)

Neuvedeno

3.3.3. Výběr a zavádění energeticky účinnějších zařízení sítí elektronických komunikací

Mobilní i drátové sítě využívají zařízení IKT, která k řádnému fungování potřebují elektřinu a zvláštní environmentální podmínky. Provozovatelé elektronických komunikací (14) mají při výběru a zavádění takových materiálů v rámci svých sítí možnost zlepšit energetickou účinnost výběrem a konfigurací vhodných zařízení. Osvědčeným postupem je:

—	zvolit a zavést energeticky nejúčinnější zařízení IKT (rádiová, telekomunikační, širokopásmová a IT zařízení) v telekomunikačních sítích (energeticky účinnější technologie, funkce řízení spotřeby atd.),

—	zavést integrovaná řešení podporující více standardů místo několika souběžně provozovaných systémů, z nichž každý podporuje jen jeden standard a které nejsou řádně nakonfigurovány,

—

zvolit a zavést energeticky nejúčinnější chladicí systémy v základnových stanicích (např. pasivní chlazení, jednoduché ventilátory, výměníky tepla atd.) a centrálních uzlech (např. teplé uličky/zaslepovací panely v rámci systému teplých a studených uliček, oddělení teplého vzduchu, vedení vzduchu atd.),

—	zvolit a zavést energeticky nejúčinnější UPS (např. vysoce účinné UPS, modulární UPS atd.) v základnových stanicích a centrálních uzlech,

—	při návrhu telekomunikačních center maximalizovat energetickou účinnost migrací distribuovaných funkcí na centrální servery v drátových sítích, přesunem rádiových zařízení blíže k anténě a použitím UPS vhodné konstrukce,

—	používat v celé síti software umožňující dosáhnout úspor energie, a to při implementaci virtualizace (ke zvýšenému sdílení zařízení a snížení počtu potřebných hardwarových zařízení) nebo síťových funkcí (ke zvýšení flexibility a účinnosti sítě).

Použitelnost

Použitelnost opatření tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení je uvedena v tabulce 4.

Tabulka 4

Použitelnost opatření tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení

Technika	Segment sítě	Síťová technologie	Požadavky koncových uživatelů	Aktér
Zvolit energeticky účinnější zařízení IKT (rádiová, telekomunikační, širokopásmová a IT zařízení)	Od jádra k přístupové síti	Všechny typy technologií	Všechny typy koncových uživatelů	Provozovatelé sítí elektronických komunikací a poskytovatelé technologií
Zavádět integrovaná řešení podporující více standardů	Přístupové sítě	Mobilní sítě	Všechny typy koncových uživatelů	Provozovatelé a instalátoři sítí elektronických komunikací
Vybrat a zavést energeticky účinnější chladicí systémy	Od jádra k přístupové síti	Všechny typy technologií	Všechny typy koncových uživatelů	Provozovatelé sítí elektronických komunikací, poskytovatelé technologií a instalátoři
Vybrat a zavést energeticky účinnější UPS	Od jádra k přístupové síti	Všechny typy technologií	Všechny typy koncových uživatelů	Provozovatelé sítí elektronických komunikací, poskytovatelé technologií a instalátoři
Navrhovat energeticky účinnější telekomunikační centra	Přístupové sítě	Všechny typy technologií	Všechny typy koncových uživatelů	Provozovatelé a instalátoři sítí elektronických komunikací
Používat software umožňující úsporu energie	Od jádra k přístupové síti	Všechny typy technologií	Všechny typy koncových uživatelů	Provozovatelé sítí elektronických komunikací

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Procento širokopásmových zařízení splňujících požadavky kodexu chování pro širokopásmové připojení (15) z hlediska spotřeby energie

—	Procento zařízení schopných zajistit dynamické hospodaření s energií

—	Podíl základnových stanic s řešeními podporujícími více standardů

—	Podíl základnových stanic se vzdálenou rádiovou hlavicí nebo aktivním anténním systémem

—	Podíl lokalit vybavených hardwarem vyhovujícím normě ETSI (16)

—	Podíl lokalit s nemechanickým chlazením

—	Teplota je nastavena na maximální přípustnou hodnotu podle zařízení na místě (A/N).

—	Průměrná účinnost systému UPS

—	Průměrný topný faktor chladicího systému

—	100 % nových instalovaných širokopásmových zařízení splňuje požadavky kodexu chování EU pro širokopásmová zařízení z hlediska spotřeby energie.

—	Energetická účinnost energetických centrál je 96 % nebo vyšší.

—	Výběr zařízení s topným faktorem 7 nebo vyšším pro vodní chladicí systémy a 4 nebo vyšším pro chladicí systémy s přímou expanzí (DX)

3.3.4. Instalace a modernizace telekomunikačních sítí

Kromě instalace nových energeticky účinných zařízení v lokalitách sítě mohou organizační řešení přinést významné úspory energie, například tím, že zajistí, aby byla nevyužitá zařízení odpojena a dodávky energie a chlazení nebyly nadměrné a aby byly optimalizovány podle aktuálních potřeb. Osvědčeným postupem je:

—

využít technologický přechod (např. zavádění technologie 5G ve stávajících základnových stanicích nebo v případě stanic pevných sítí přechod z měděných sítí na optické sítě) k optimalizaci lokalit sítě, vyřazení/vypnutí nepoužívaných zařízení, výměna zastaralých zařízení, správná konfigurace chladicích systémů atd.,

—	zavést plán vyřazování z provozu začleněním těchto postupů do procesu řízení zaměřeného na modernizaci lokalit základnových stanic.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení má větší význam pro velké mobilní společnosti, které vlastní tisíce lokalit, a pro provozovatele sítí ve venkovských oblastech (kde jsou lokality navzájem vzdálenější). Hlavními subjekty dotčenými tímto osvědčeným postupem pro environmentální řízení jsou telekomunikační operátoři a jejich dodavatelé odpovědní za instalaci zařízení IKT.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Energetická účinnost dat mobilní sítě (EEMN, DV)

—	Energetická účinnost pokrytí mobilní sítě (EEMN, CoA)

—	Účinnost drátových sítí (spotřeba energie IKT/celková spotřeba energie sítě)

—	Množství nepoužitých nebo neefektivních zařízení vyřazených z provozu a odstraněných z lokalit základnových stanic každý rok (kg)

—	Přechod z měděných sítí na optické sítě, tj. výměny mědi (%)

—	Byl definován plán a proces řízení pro optimalizaci všech stávajících lokalit sítě (k odstranění nepoužitých a neefektivních zařízení, k řádné konfiguraci chladicích systémů atd.).

3.3.5. Snížení dopadů na životní prostředí při výstavbě nebo renovaci telekomunikačních sítí

Telekomunikační a vysílací infrastruktury způsobují nepříjemnosti v okolí (estetický dopad, hluk z generátorů a chladicího systému atd.) a jsou odpovědné za využívání půdy (což je potenciálně spojené s narušením biologické rozmanitosti). Za účelem omezení takových dopadů při budování nových infrastruktur nebo renovaci stávajících infrastruktur je osvědčeným postupem pro environmentální řízení:

—	plánovat kapacitu a předpokládanou poptávku před výstavbou nebo renovací,

—	umístit infrastruktury IKT společně s cílem omezit počet různých infrastruktur,

—	umístit síťové infrastruktury (pevné linky, antény, budovy atd.) v blízkosti stávajících přístupových silnic a mimo chráněné oblasti,

—	instalovat řešení snižující hluk, jako jsou bariéry, absorpční materiál nebo tlumiče hluku.

Použitelnost

Použitelnost opatření tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení je uvedena v tabulce 5.

Tabulka 5

Použitelnost opatření tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení

Technika	Segment sítě	Činnost	Aktér
Společné umístění a sdílení infrastruktur IKT	Rádiové přístupové sítě (RAN)	Nová výstavba a renovace	Provozovatelé sítí; majitelé jiných infrastruktur
Umístění v blízkosti stávajících přístupových silnic a mimo chráněné oblasti	Jakákoli síťová infrastruktura	Nová výstavba	Provozovatelé sítí; místní orgány
Instalace řešení snižujících hluk	Základnové stanice a centrální uzly (generátory a chladicí systémy)	Nová výstavba a renovace	Provozovatelé sítí; místní orgány

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Procento pasivního sdílení lokalit (%)

—	Procento aktivního sdílení lokalit (%)

—	Opatření ke snížení vizuálních a environmentálních dopadů, např. řešení ke snížení hluku při budování nových drátových sítí (A/N)

—	Alespoň 30 % lokalit je sdíleno s jinými provozovateli (pokud je to možné, např. z právního hlediska).

3.4. Zlepšení energetické a environmentální výkonnosti v jiných odvětvích („ekologizace pomocí IKT“)

Tato část se zabývá postupy zaměřenými na nejvýznamnější příležitosti pro odvětví telekomunikačních služeb a služeb informačních a komunikačních technologií přispět ke zlepšení environmentální výkonnosti jiných odvětví.

3.4.1. Ekologizace pomocí IKT

Ve všech odvětvích jsou k dispozici čtyři hlavní páky pro snižování emisí skleníkových plynů a zlepšování vlivu na životní prostředí obecně prostřednictvím IKT:

—	digitalizace a dematerializace,

—	shromažďování dat a komunikace,

—	integrace systému,

—	optimalizace procesu, činnosti a funkční optimalizace.

Tato řešení spolu úzce souvisejí a vzájemně se doplňují. Uplatňují se v různých fázích životního cyklu: při vývoji služeb nebo produktů, mezi fází vývoje a fází využití a na straně uživatele.

Z pohledu společnosti v oblasti IKT a pro každou z těchto čtyř hlavních pák je osvědčeným postupem:

—	nadále vyvíjet nová řešení, která nabízejí příležitosti ke snížení dopadů na životní prostředí (prostřednictvím investic do výzkumu a vývoje, partnerství se společnostmi z jiných odvětví atd.),

—	pomáhat společnostem zavádět taková řešení do jejich provozů a do jejich podnikání (konkrétně navrhováním řešení podle potřeb zákazníka, poskytováním školení a komunikace atd.),

—	v případě potřeby tato řešení vnitřně zavádět.

Použitelnost

Osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný u všech typů společností v tomto odvětví.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

—	Emise skleníkových plynů na základě protokolu skleníkových plynů, emise rámce 3

—	Počet inovativních dematerializačních řešení navržených klientům

—	Podíl produktů a služeb (z hlediska obratu) dodaných zákazníkovi digitálně

—

Neuvedeno

4. DOPORUČENÉ KLÍČOVÉ INDIKÁTORY VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO DANÉ ODVĚTVÍ

Tabulka 4.1 obsahuje výběr klíčových indikátorů vlivu na životní prostředí pro odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT spolu s příslušnými srovnávacími kritérii a odkazy na příslušné osvědčené postupy pro environmentální řízení. Jedná se o podskupinu všech indikátorů uvedených v části 3.

Tabulka 4.1

Klíčové indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria pro odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT

Indikátor	Společné jednotky	Hlavní cílová skupina	Doporučená minimální úroveň sledování	Související klíčový indikátor systému EMAS (17)	Srovnávací kritérium	Související osvědčený postup pro environmentální řízení (18)
Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro průřezové otázky
Zavedení systému správy aktiv, např. certifikovaného podle normy ISO 55001	A/N	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Lokalita	Materiálová účinnost	Společnost má globální a integrovaný systém správy aktiv, např. certifikovaný podle normy ISO 55001.	3.1.1
Podíl provozů se zavedeným pokročilým systémem environmentálního řízení, např. ověřeným v rámci EMAS, certifikovaným podle normy ISO 14001	% z celkového počtu zařízení nebo provozů	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Lokalita	Vše	U 100 % provozů je zaveden pokročilý systém environmentálního řízení, např. ověřený v rámci systému EMAS nebo certifikovaný podle normy ISO 14001.	3.1.1
Podíl provozů měřících a monitorujících spotřebu energie a vody a také nakládání s odpady	% z celkového počtu zařízení nebo provozů	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Lokalita	Energetická účinnost, voda, odpad	U 100 % provozů se měří a monitoruje spotřeba energie a vody a také nakládání s odpady.	3.1.1
Celkové emise uhlíku pro oblast působnosti 1 a 2	tuna ekvivalentu CO2	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Podniky	Emise	Společnost dosáhla uhlíkové neutrality (oblast působnosti 1 a 2), mimo jiné využíváním obnovitelné energie a kompenzací uhlíku, poté, co vynaložila veškeré úsilí ke zlepšení energetické účinnosti.	3.1.1
Podíl výrobků nebo služeb zakoupených společností, které splňují specifická environmentální kritéria (např. ekoznačka EU, energetický štítek nejvyšší třídy, Energy Star, certifikát TCO atd.)	%	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Podniky	Vše	Veškerá zařízení IKT zakoupená společností mají ekoznačku ISO typu I (např. ekoznačka EU, ekoznačka Blue Angel) (jsou-li k dispozici), případně Energy Star, nebo se v jejich zadávacích řízeních se uplatňují kritéria EU pro zelené veřejné zakázky (jsou-li k dispozici).	3.1.2
Podíl zařízení zakoupených společností, která splňují mezinárodně uznávané osvědčené postupy nebo požadavky (např. kodexy chování EU)	%	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Podniky	Energetická účinnost	Veškerá širokopásmová zařízení zakoupená společností splňují kritéria kodexu chování EU pro širokopásmová zařízení.	3.1.2
Podíl obalů zakoupených společností, které jsou vyrobené z recyklovaných materiálů nebo opatřené štítkem Forest Stewardship Council	%	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Podniky	Materiálová účinnost, biodiverzita	100 % obalů zakoupených společností je vyrobeno z recyklovaných materiálů nebo opatřeno štítkem Forest Stewardship Council.	3.1.2
Podíl váhy připisované environmentálním kritériím ve výzvách k podávání nabídek	%	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Podniky	Vše	Při nákupu zařízení IKT má vliv na životní prostředí v nabídkovém řízení váhu 10 %.	3.1.2
Podíl produktů a služeb IKT poskytovaných společností zákazníkům, u nichž mají koncoví uživatelé k dispozici informace o životním prostředí	%	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Podniky	Vše	U 100 % produktů a služeb IKT poskytovaných společností zákazníkům jsou uváděny související informace o životním prostředí, jež jsou koncovým uživatelům k dispozici	3.1.2
Použití celkových nákladů na vlastnictví jako kritéria ve výzvě k podávání nabídek	(A/N)	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Podniky	Materiálová účinnost, energetická účinnost	Použití celkových nákladů na vlastnictví jako kritéria ve výzvě k podávání nabídek	3.1.2
Podíl zařízení IKT koncových uživatelů, která byla při instalaci nakonfigurována na optimální řízení výkonu	%	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Lokalita	Energetická účinnost	Všechna zařízení IKT koncových uživatelů jsou při instalaci nakonfigurována na optimální řízení výkonu.	3.1.3
Podíl zařízení IKT koncových uživatelů, u nichž je prováděn audit v oblasti řízení spotřeby energie ve vhodných intervalech (např. jednou ročně, pouze jednou během životnosti výrobku atd.)	%	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Lokalita	Energetická účinnost	Všechna zařízení IKT koncových uživatelů byla alespoň jednou během své životnosti podrobena auditu v oblasti řízení spotřeby energie.	3.1.3
Podíl zaměstnanců proškolených alespoň jednou v oblasti úspor energie	%	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Lokalita	Energetická účinnost	Všichni zaměstnanci byli alespoň jednou proškoleni v oblasti úspor energie	3.1.3
Podíl nakoupené elektřiny z obnovitelných zdrojů (se zárukami původu) na celkové spotřebě elektřiny Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrobené na místě na celkové spotřebě elektřiny	%	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Podniky	Energetická účinnost	100 % použité elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů energie (buď zakoupených, nebo vyrobených na místě).	3.1.4
Podíl zařízení nebo lokalit s certifikovaným systémem nakládání s odpady umožňujícím úplné využití odpadu (systém nulového odpadu) nebo s certifikovaným systémem nakládání s aktivy (% zařízení/lokalit)	%	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Lokalita	Odpad Materiálová účinnost	100 % zařízení má certifikovaný systém nakládání s odpady umožňujícím úplné využití odpadu (systém nulového odpadu) nebo certifikovaný systém nakládání s aktivy.	3.1.5
Podíl odpadu v oblasti IKT vznikajícího při vlastních činnostech a získaného k opětovnému použití nebo renovaci či odeslaného k recyklaci	%	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Lokalita	Odpad Materiálová účinnost	90 % vlastních zařízení IKT získáno k opětovnému použití nebo renovaci či odesláno k recyklaci	3.1.5
Podíl OEEZ nebo odpadu v oblasti IKT vyprodukovaného klienty, který byl získán k opětovnému použití nebo renovaci či odeslán k recyklaci	%	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Lokalita	Odpad Materiálová účinnost	30 % zařízení IKT převzato od klientů v rámci zpětného odběru a opětovně použito nebo renovováno či odesláno k recyklaci (u společností v oblasti IKT poskytujících zařízení zákazníkům)	3.1.5
Množství odpadu z oblasti IKT zaslaného na skládku	t/rok	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Lokalita	Odpad	Žádný odpad z oblasti IKT není odesílán na skládku.	3.1.5
Podíl lokalit, které zavedly osvědčené postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se vývoje a zavádění nových informačních služeb	%	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Lokalita	Energetická účinnost	Všechna datová centra zavedla osvědčené postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se vývoje a zavádění nových služeb IT.	3.1.6
Podíl vývojářů softwaru (zaměstnanců) proškolených v oblasti energeticky účinného softwaru	%	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Podniky	Energetická účinnost	Všichni zaměstnanci (vývojáři softwaru) byli proškoleni v oblasti energeticky účinného softwaru.	3.1.6
Podíl nově vyvinutého softwaru, pro který byla energetická náročnost použita jako kritérium vývoje (%)	%	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Podniky	Energetická účinnost	V průběhu roku byl realizován alespoň jeden projekt minimalizace poptávky po přenosu dat prostřednictvím zeleného softwaru.	3.1.6
Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro datová centra
Klíčový ukazatel výkonnosti KPIDCEM – globální klíčový ukazatel výkonnosti pro datové centrum podle normy ETSI		Provozovatelé datových center	Lokalita	Energetická účinnost	Klíčový ukazatel výkonnosti KPIDCP pro stávající datová centra se rovná 1,5 nebo je nižší	3.2.1
Podíl zařízení se systémem hospodaření s energií certifikovaným podle normy ISO 50001 nebo integrovaných do systému EMAS či splňujících kodex chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo „očekávané postupy“ podle CLC/TR 50600-99-1	%	Provozovatelé datových center	Lokalita	Energetická účinnost	Všechna datová centra mají systém hospodaření s energií certifikovaný podle normy ISO 50001 nebo integrovaný do systému EMAS či splňující kodex chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo „očekávané postupy“ podle CLC/TR 50600-99-1.	3.2.1
Podíl datových center, která zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se správy a uchovávání dat a správy stávajících zařízení a služeb IKT	%	Provozovatelé datových center	Lokalita	Energetická účinnost	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se správy a uchovávání dat a správy stávajících zařízení a služeb IKT.	3.2.2
Podíl stojanů instalovaných v konfiguraci s teplou/studenou uličkou (s vymezením)	%	Provozovatelé datových center	Lokalita	Energetická účinnost	100 % nových stojanů se instaluje v konfiguraci s teplou/studenou uličkou (s vymezením).	3.2.3
Podíl datových center, která zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se řízení a návrhu průtoku vzduchu	%	Provozovatelé datových center	Lokalita	Energetická účinnost	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se řízení a návrhu průtoku vzduchu a instalace zařízení IKT za účelem optimalizace řízení větrání	3.2.3
COP (topný faktor): průměrné chladicí zatížení (kW)/průměrný výkon chladicího systému (kW)	–	Provozovatelé datových center	Lokalita	Energetická účinnost	Výběr zařízení s topným faktorem 7 nebo vyšším pro vodní chladicí systémy a 4 nebo vyšším pro chladicí systémy s přímou expanzí (DX)	3.2.4 3.3.1 3.5.3
Podíl datových center, která zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center (části 5.2, 5.4 a 5.5) nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se řízení chlazení	%	Provozovatelé datových center	Lokalita	Energetická účinnost	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center (části 5.2, 5.4 a 5.5) nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se řízení chlazení.	3.2.4
Podíl datových center, která zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se nastavení teploty a vlhkosti	%	Provozovatelé datových center	Lokalita	Energetická účinnost	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se nastavení teploty a vlhkosti.	3.2.5
Konstrukční účinnost využití energie (dPUE)	–	Provozovatelé datových center	Lokalita	Energetická účinnost	–	3.2.6.1, 3.4.1
Podíl výrobků nebo služeb IKT zakoupených společností, které splňují specifická environmentální kritéria (např. ekoznačka EU, Energy Star)	%	Provozovatelé datových center	Lokalita	Energetická účinnost Materiálová účinnost	Všechna nová zařízení informačních a komunikačních technologií datového centra mají ekoznačku ISO typu I (např. ekoznačka EU, ekoznačka Blue Angel atd.) (je-li k dispozici) nebo Energy Star.	3.2.7.1
Podíl zařízení, která zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se vývoje a zavádění nových IT zařízení/energetických zařízení/chladicích zařízení	%	Provozovatelé datových center	Lokalita	Energetická účinnost	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se výběru a zavádění nových zařízení IKT/chladicích systémů/nových energetických zařízení/jiného vybavení datového centra.	3.2.6.1
Průměrná energetická účinnost UPS (udávaná výrobci)	–	Provozovatelé datových center	Lokalita	Energetická účinnost	UPS splňuje požadavky kodexu chování pro UPS.	3.2.6.1
Podíl lokalit, které zavedly očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/FprTR 50600-99-1 týkající se využití, řízení a plánování nové výstavby nebo renovace datových center	%	Provozovatelé datových center	Lokalita	Materiálová účinnost, energetická účinnost	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se využití, řízení a plánování nové výstavby nebo renovace datových center.	3.2.7.1
Podíl lokalit, které zavedly očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se opětovného použití odpadního tepla z datových center	%	Provozovatelé datových center	Lokalita	Energetická účinnost	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se opětovného použití odpadního tepla z datových center.	3.2.7.2
Podíl lokalit, které zavedly očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se fyzického uspořádání budovy datového centra	%	Provozovatelé datových center	Lokalita	Energetická účinnost	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se fyzického uspořádání budovy datového centra.	3.2.7.3
Podíl lokalit, které zavedly očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se zeměpisného umístění datových center	%	Provozovatelé datových center	Lokalita	Energetická účinnost	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se zeměpisného umístění datových center.	3.2.7.4
Spotřeba vody datového centra na podlahovou plochu (m3 spotřeby/m2 datového centra)		Provozovatelé datových center	Lokalita	Voda	–	3.2.7.5
Podíl lokalit, které zavedly očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se vodních zdrojů	%	Provozovatelé datových center	Lokalita	Voda	Všechna datová centra zavedla očekávané minimální postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se vodních zdrojů.	3.2.7.5
Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti sítí elektronických komunikací
Podíl spotřeby energie v síti, pro kterou se spotřeba energie měří	%	Provozovatelé sítí	Lokalita	Energetická účinnost	50 % spotřeby energie v síti je monitorováno v reálném čase na úrovni telekomunikačních center (základnové stanice anebo uzly pevných sítí) nebo výše.	3.3.1
Průměrná spotřeba energie na zákazníka nebo předplatitele (Pozn.: Tento ukazatel není vhodný pro srovnání mezi různými typy provozovatelů.)	kWh/zákazník nebo předplatitel	Provozovatelé sítí	Lokalita	Energetická účinnost	Pro telekomunikační sítě je zaveden systém hospodaření s energií.	3.3.1
Procento lokalit posuzovaných měřením týkajícím se souladu s mezními hodnotami elektromagnetických polí	%	Provozovatelé sítí	Lokalita	Emise	–	3.3.2
Procento širokopásmových zařízení splňujících požadavky kodexu chování pro širokopásmové připojení z hlediska spotřeby energie	%	Provozovatelé sítí	Lokalita	Energetická účinnost	100 % nových instalovaných širokopásmových zařízení splňuje požadavky kodexu chování EU pro širokopásmová zařízení z hlediska spotřeby energie.	3.3.3
Průměrná účinnost systému UPS	%	Provozovatelé sítí	Lokalita	Energetická účinnost	Energetická účinnost energetických centrál je 96 % nebo vyšší.	3.3.3
Množství nepoužívaných nebo neefektivních zařízení vyřazených z provozu a odstraněných z lokalit základnových stanic každý rok	kg	Provozovatelé sítí	Lokalita	Materiálová účinnost Energetická účinnost	Byl definován plán a proces řízení pro optimalizaci všech stávajících lokalit sítě (k odstranění nepoužitých a neefektivních zařízení, k řádné konfiguraci chladicích systémů atd.).	3.3.4
Procento pasivního sdílení lokalit	%	Provozovatelé sítí	Lokalita	Materiálová účinnost	Alespoň 30 % lokalit je sdíleno s jinými provozovateli (pokud je to možné, např. z právního hlediska).	3.3.5
Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti ekologizace pomocí IKT
Emise skleníkových plynů na základě protokolu skleníkových plynů, emise rámce 3	tuna ekvivalentu CO2	Všechny telekomunikační společnosti/společnosti v oblasti IKT	Podniky	Emise	Neuvedeno	3.4.1

(1) Vědecká a politická zpráva je veřejně dostupná na internetových stránkách JRC na této adrese: https://susproc.jrc.ec.europa.eu/activities/emas/telecom.html. Závěry týkající se osvědčených postupů pro environmentální řízení a jejich použitelnosti, jakož i určené konkrétní indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria obsažená v tomto odvětvovém referenčním dokumentu vycházejí ze zjištění zdokumentovaných ve vědecké a politické zprávě. Veškeré podkladové informace a technické podrobnosti lze najít v uvedené zprávě.

(4) Podle přílohy IV (oddílu B písm. f)) nařízení EMAS musí environmentální prohlášení obsahovat „přehled dostupných údajů o vlivu činnosti organizace na životní prostředí s ohledem na její významné environmentální aspekty. Zpráva musí podávat informace jak o klíčových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí, tak o specifických indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí, jak je uvedeno v oddílu C. Existují-li obecné a specifické environmentální cíle, vykazují se příslušné údaje.“ V příloze IV – oddílu C.3 se stanoví, že „každá organizace také každoročně podává zprávy o vlivu své činnosti na životní prostředí, pokud jde o významné přímé a nepřímé environmentální aspekty a dopady na životní prostředí, které souvisejí s jejími klíčovými podnikatelskými činnostmi, jsou měřitelné a ověřitelné a nejsou již zahrnuty pod klíčové ukazatele. Pokud jsou k dispozici, zohlední organizace odvětvové referenční dokumenty uvedené v článku 46, aby se usnadnilo určení příslušných odvětvových specifických ukazatelů.

V případě zájmu o více informací týkajících se některých osvědčených postupů popsaných v tomto odvětvovém referenčním dokumentu se organizace vyzývají, aby si tuto zprávu prostudovaly.

(6) Upozorňujeme, že evropský kodex pro elektronické komunikace (viz směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace), jenž uznává sbližování odvětví telekomunikací, sdělovacích prostředků a informačních technologií, nyní stanoví společná pravidla platná pro širší odvětví včetně např. vysílání. Ve vhodných případech, a jsou-li použitelné, jsou osvědčené postupy pro environmentální řízení zmíněny v souvislosti s novou nomenklaturou.

(7) Zpráva o osvědčených postupech pro odvětví výroby elektrických a elektronických zařízení se připravuje a bude dostupná on-line na adrese: http://susproc.jrc.ec.europa.eu/activities/emas/eeem.html

(8) Zpráva o osvědčených postupech pro maloobchodní odvětví je dostupná on-line na adrese: http://susproc.jrc.ec.europa.eu/activities/emas/retail.html

(9) Zpráva o osvědčených postupech pro odvětví veřejné správy je dostupná on-line na adrese: http://susproc.jrc.ec.europa.eu/activities/emas/public_admin.html

(10) Celkové emise uhlíku pro oblast působnosti 1 a 2 lze vypočítat na základě protokolu skleníkových plynů, který je k dispozici online na adrese: https://ghgprotocol.org/

(11) Společné umístění datových center se může rovněž vztahovat na místa výměny služeb IKT.

(12) Upozorňujeme, že pojem „sítě elektronických komunikací“ se používá v širším smyslu evropského kodexu pro elektronické komunikace (včetně bezdrátových, optických atd.) a nevztahuje se výhradně na komunikace založené pouze na fyzické vrstvě vyměňující elektronické signály.

(13) Tento ukazatel není vhodný pro srovnání mezi různými typy provozovatelů.

(14) Ve smyslu evropského kodexu pro elektronické komunikace.

(15) Kodex chování EU pro spotřebu energie širokopásmových zařízení:

https://e3p.jrc.ec.europa.eu/communities/ict-code-conduct-energy-consumption-broadband-communication-equipment

(16) ETSI ES 202 336

(17) Klíčové indikátory systému EMAS jsou uvedeny v příloze IV nařízení (ES) č. 1221/2009 (část C.2).

(18) Čísla odkazují na části v tomto dokumentu.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 420

České vydání	Právní předpisy	Ročník 64 25. listopadu 2021

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Rady (EU) 2021/2048 ze dne 23. listopadu 2021 o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro dovoz některých průmyslových výrobků na Kanárské ostrovy	1

	II Nelegislativní akty
	NAŘÍZENÍ
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2049 ze dne 24. listopadu 2021, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky cypermethrin jako látky, která se má nahradit, a mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ( 1 )	6
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2050 ze dne 24. listopadu 2021 o povolení přípravku Bacillus velezensis CECT 5940 jako doplňkové látky pro výkrm krůt, odchov krůt, výkrm a odchov menšinových druhů drůbeže a okrasné ptáky (kromě rozmnožování) (držitel povolení: Evonik Operations GmbH) ( 1 )	16
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2051 ze dne 24. listopadu 2021 o povolení přípravku z Bacillus velezensis PTA-6507, Bacillus velezensis NRRL B-50013 a Bacillus velezensis NRRL B-50104 jako doplňkové látky pro výkrm krůt (držitel povolení: Danisco Animal Nutrition, zastoupený společností Genencor International B.V.) ( 1 )	19
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2052 ze dne 24. listopadu 2021, kterým se stanoví technické prvky souborů údajů výběrového šetření v oblasti příjmů a životních podmínek, pokud jde o trh práce a bydlení, mezigenerační přenos zvýhodnění a znevýhodnění, potíže s bydlením a ad hoc téma pro rok 2023 týkající se energetické účinnosti domácností, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ( 1 )	23
	ROZHODNUTÍ
*	Rozhodnutí Komise (EU) 2021/2053 ze dne 8. listopadu 2021 o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví výroby kovodělných výrobků pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ( 1 )	55
*	Rozhodnutí Komise (EU) 2021/2054 ze dne 8. listopadu 2021 o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví telekomunikací a služeb informačních a komunikačních technologií (IKT) pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ( 1 )	87
*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/2055 ze dne 23. listopadu 2021, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2021/182 s cílem stanovit rozdělení zdrojů REACT-EU na rok 2022 podle členských států (oznámeno pod číslem C(2021) 8271)	123
*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/2056 ze dne 24. listopadu 2021, kterým se za účelem usnadnění práva na volný pohyb v rámci Unie stanoví rovnocennost certifikátů týkajících se onemocnění COVID-19 vydaných Tožskou republikou a certifikátů vydaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ( 1 )	126
*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/2057 ze dne 24. listopadu 2021, kterým se za účelem usnadnění práva na volný pohyb v rámci Unie stanoví rovnocennost certifikátů týkajících se onemocnění COVID-19 vydaných Singapurskou republikou a certifikátů vydaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ( 1 )	129

4011 20	8418 61 00	8519 20	9006 30 00
4011 30 00	8418 69 00	8701	9006 53
4011 70 00	8418 91 00	8702	9006 59
4011 80 00	8418 99	8704 21	9007 10 00
4011 90 00	8427	8704 22	9007 20 00
5608	8431 20 00	8704 23	9008 50 00
6403 40 00	8441 40 00	8704 31	9010 10 00
6403 51 05	8450 11 90	8704 32	9011 20 90
6403 59 05	8450 12 00	8704 41	9030 33 20
6403 91 05	8450 19 00	8704 42	9106
6403 99 05	8450 20 00	8704 43	9107 00 00
8415	8450 90 00	8704 51	9207
8418 30 80	8472 30 00	8704 52	9506 91 90
8418 40 80	8479 90	8704 60	9507 10 00
8418 50	8501	8704 90 00	9507 20 90
		8705	9507 30 00

3901	5208	5507 00 00	7601
3902 10 00	5209	5508 10 10	7607 20
3903 11 00	5210	5508 20 10	8529 90
3903 19 00	5212	5509	8706 00
3904 10 00	5401 10 12	5510	8707
3906 10 00	5401 10 14	5512	8708
4407 21	5401 20 10	5513	8714
4407 22	5402	5514	9002 90 00
4407 23	5403	5515	9006 91 00
4407 25	5404 11 00	5516	9007 91 00
4407 26	5404 90	5603 94	9007 92 00
4407 29	5407	5604 10 00	9008 90 00
4407 99 40	5408	6001	9010 90 80
4410	5501	6002	9104 00 00
4412	5502	6217 90	9108
5108	5503	6305	9109
5110 00 00	5504	6309 00 00	9110
5111	5505	6406	9111
5112	5506	7326 90	9112
5205			9114

(v EUR)
	2022 v cenách roku 2018	2022 v běžných cenách
BE	65 678 817	71 092 864
BG	129 016 223	139 651 309
CZ	292 945 458	317 093 585
DK	30 237 404	32 729 938
DE	477 860 614	517 251 696
EE	27 410 709	29 670 233
IE	49 212 516	53 269 210
EL	256 696 718	277 856 782
ES	3 353 135 895	3 629 542 131
FR	783 463 169	848 045 730
HR	93 362 597	101 058 677
IT	2 849 397 546	3 084 279 540
CY	19 298 312	20 889 114
LV	18 833 529	20 386 018
LT	46 605 557	50 447 354
LU	3 602 204	3 899 141
HU	96 435 113	104 384 468
MT	10 312 226	11 162 285
NL	111 523 544	120 716 671
AT	55 005 031	59 539 214
PL	247 608 310	268 019 198
PT	503 146 935	544 622 423
RO	199 713 869	216 176 714
SI	14 474 977	15 668 180
SK	119 366 039	129 205 640
FI	33 851 812	36 642 291
SE	73 015 402	79 034 219
EU-27	9 961 210 526	10 782 334 625