ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 420

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 64
25. listopadu 2021


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (EU) 2021/2048 ze dne 23. listopadu 2021 o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro dovoz některých průmyslových výrobků na Kanárské ostrovy

1

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2049 ze dne 24. listopadu 2021, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky cypermethrin jako látky, která se má nahradit, a mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ( 1 )

6

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2050 ze dne 24. listopadu 2021 o povolení přípravku Bacillus velezensis CECT 5940 jako doplňkové látky pro výkrm krůt, odchov krůt, výkrm a odchov menšinových druhů drůbeže a okrasné ptáky (kromě rozmnožování) (držitel povolení: Evonik Operations GmbH) ( 1 )

16

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2051 ze dne 24. listopadu 2021 o povolení přípravku z Bacillus velezensis PTA-6507, Bacillus velezensis NRRL B-50013 a Bacillus velezensis NRRL B-50104 jako doplňkové látky pro výkrm krůt (držitel povolení: Danisco Animal Nutrition, zastoupený společností Genencor International B.V.) ( 1 )

19

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2052 ze dne 24. listopadu 2021, kterým se stanoví technické prvky souborů údajů výběrového šetření v oblasti příjmů a životních podmínek, pokud jde o trh práce a bydlení, mezigenerační přenos zvýhodnění a znevýhodnění, potíže s bydlením a ad hoc téma pro rok 2023 týkající se energetické účinnosti domácností, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ( 1 )

23

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2021/2053 ze dne 8. listopadu 2021 o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví výroby kovodělných výrobků pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ( 1 )

55

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2021/2054 ze dne 8. listopadu 2021 o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví telekomunikací a služeb informačních a komunikačních technologií (IKT) pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ( 1 )

87

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/2055 ze dne 23. listopadu 2021, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2021/182 s cílem stanovit rozdělení zdrojů REACT-EU na rok 2022 podle členských států (oznámeno pod číslem C(2021) 8271)

123

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/2056 ze dne 24. listopadu 2021, kterým se za účelem usnadnění práva na volný pohyb v rámci Unie stanoví rovnocennost certifikátů týkajících se onemocnění COVID-19 vydaných Tožskou republikou a certifikátů vydaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ( 1 )

126

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/2057 ze dne 24. listopadu 2021, kterým se za účelem usnadnění práva na volný pohyb v rámci Unie stanoví rovnocennost certifikátů týkajících se onemocnění COVID-19 vydaných Singapurskou republikou a certifikátů vydaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ( 1 )

129

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

25.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 420/1


NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2021/2048

ze dne 23. listopadu 2021

o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro dovoz některých průmyslových výrobků na Kanárské ostrovy

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle nařízení Rady (EU) č. 1386/2011 (3) má platnost pozastavení cel pro některé investiční prostředky určené pro obchodní a průmyslové využití skončit dne 31. prosince 2021.

(2)

V dubnu roku 2021 požádala vláda Španělska v souladu s článkem 349 Smlouvy o prodloužení platnosti pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro řadu výrobků. Opatření zavedená nařízením (EU) č. 1386/2011 pozitivně přispěla k rozvoji hospodářství Kanárských ostrovů, zejména v průmyslu a stavebnictví, a snížila tak závažný dopad hospodářských a obchodních nevýhod způsobených odlehlostí, ostrovní povahou a malou rozlohou těchto ostrovů.

(3)

Hospodářství Kanárských ostrovů je i nadále negativně ovlivněno malou velikostí ostrovního trhu, jeho roztříštěností a odlehlostí od pevninské Evropy, zvláště vysokou nezaměstnaností a vyššími výrobními a distribučními náklady, než je tomu u hospodářských subjektů v pevninské Evropě. Zatímco míra nezaměstnanosti na Kanárských ostrovech vykazovala do roku 2019 určité zlepšení, vzrostla nezaměstnanost z 20,5 % v roce 2019 na 22,6 % v roce 2020, což je výrazně nad průměrnou mírou nezaměstnanosti v roce 2020 ve výši 15,5 % pro Španělsko a ve výši 7,1 % pro členské státy celkem (Eurostat, 2021).

(4)

Pandemie COVID-19 navíc zastavila turistickou aktivitu na Kanárských ostrovech, což v roce 2020 vedlo k odhadovanému poklesu HDP přibližně o 20 %. Kromě toho došlo ve srovnání s rokem 2019 k poklesu stavební a průmyslové činnosti odhadem o 13 %.

(5)

Je proto vhodné prodloužit pozastavení platnosti cel společného celního sazebníku pro některé zboží uvedené v přílohách I a II nařízení (EU) č. 1386/2011 s cílem zajistit udržitelnost pozitivních účinků nařízení (EU) č. 1386/2011, přispět k diverzifikaci hospodářství, zajistit trvalý růst a vytváření pracovních míst v průmyslu a stavebnictví, podpořit inovace, snížit závislost místního hospodářství na odvětví služeb a doplnit další opatření zaměřená na stabilizaci hospodářského a sociálního prostředí na Kanárských ostrovech.

(6)

Vedle kategorií výrobků, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1386/2011, španělská vláda požádala o pozastavení cel společného celního sazebníku pro sedm nových kategorií výrobků spadajících pod kódy KN 3903 19, 5603 94, 5604 10, 7326 90, 7607 20, 8441 40 a 8479 90. Této žádosti by mělo být vyhověno, neboť pozastavení cel, která zahrnují pozastavení pro průmyslové stroje a suroviny, by posílilo hospodářství Kanárských ostrovů.

(7)

Aby se zajistilo, že z těchto celní opatření budou mít prospěch pouze hospodářské subjekty nacházející se na území Kanárských ostrovů, měla by být pozastavení podmíněna konečným užitím výrobků v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (4) a prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/2447 (5).

(8)

V případě odklonu obchodu a za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, které jí umožní pozastavení cel dočasně zrušit. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6).

(9)

Aby byla zajištěna kontinuita po uplynutí doby platnosti nařízení (EU) č. 1386/2011, je vhodné použít opatření stanovená v tomto nařízení od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2031,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2031 se plně pozastavují cla společného celního sazebníku uvedená v čl. 56 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 952/2013 použitelná na dovoz investičních prostředků pro obchodní nebo průmyslové využití, které v současné době spadají pod kódy KN uvedené v příloze I tohoto nařízení, na Kanárské ostrovy.

Uvedené investiční prostředky musí být využívány v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 952/2013 a nařízení (EU) 2015/2447 po dobu nejméně 24 měsíců poté, co je hospodářské subjekty nacházející se na Kanárských ostrovech propustí do volného oběhu.

Článek 2

Od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2031 se plně pozastavují cla společného celního sazebníku uvedená v čl. 56 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 952/2013 použitelná na dovoz surovin, součástí a dílů, které v současné době spadají pod kódy KN uvedené v příloze II tohoto nařízení a které se na Kanárských ostrovech používají pro průmyslovou přeměnu nebo údržbu, na Kanárské ostrovy.

Článek 3

Pozastavení cel uvedené v článcích 1 a 2 podléhá celnímu dohledu nad konečným užitím v souladu s článkem 254 nařízení (EU) č. 952/2013.

Článek 4

1.   Má-li Komise důvody domnívat se, že některé pozastavení cel stanovené tímto nařízením způsobilo odklon obchodu s konkrétním výrobkem, má pravomoc přijmout prováděcí akty, kterými pozastavení cel u daného výrobku dočasně zruší na dobu nejvýše dvanácti měsíců. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 5 odst. 2.

Dovozní cla u výrobků, pro něž bylo pozastavení cel dočasně zrušeno, se zajišťují jistotou a propuštění dotyčných výrobků do volného oběhu na Kanárských ostrovech je podmíněno složením této jistoty.

2.   Pokud Rada postupem stanoveným Smlouvou ve dvanáctiměsíční lhůtě uvedené v odstavci 1 rozhodne, že pozastavení cel má být zrušeno definitivně, vyberou se cla zajištěná jistotami s konečnou platností.

3.   Pokud Rada nepřijme rozhodnutí o konečném zrušení pozastavení cel ve dvanáctiměsíční lhůtě uvedené v odstavci 2, jistoty se uvolní.

Článek 5

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro celní kodex, zřízený čl. 285 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. listopadu 2021.

Za Radu

předseda

G. DOVŽAN


(1)  Stanovisko ze dne 5. října 2021 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2)  Stanovisko ze dne 20. října 2021 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Nařízení Rady (EU) č. 1386/2011 ze dne 19. prosince 2011 o dočasném pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro dovoz určitých průmyslových výrobků na Kanárské ostrovy (Úř. věst. L 345, 29.12.2011, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).


PŘÍLOHA I

Investiční prostředky pro obchodní nebo průmyslové využití, které v současné době spadají pod tyto kódy KN (1):

4011 20

8418 61 00

8519 20

9006 30 00

4011 30 00

8418 69 00

8701

9006 53

4011 70 00

8418 91 00

8702

9006 59

4011 80 00

8418 99

8704 21

9007 10 00

4011 90 00

8427

8704 22

9007 20 00

5608

8431 20 00

8704 23

9008 50 00

6403 40 00

8441 40 00

8704 31

9010 10 00

6403 51 05

8450 11 90

8704 32

9011 20 90

6403 59 05

8450 12 00

8704 41

9030 33 20

6403 91 05

8450 19 00

8704 42

9106

6403 99 05

8450 20 00

8704 43

9107 00 00

8415

8450 90 00

8704 51

9207

8418 30 80

8472 30 00

8704 52

9506 91 90

8418 40 80

8479 90

8704 60

9507 10 00

8418 50

8501

8704 90 00

9507 20 90

 

 

8705

9507 30 00


(1)  Jak jsou definovány v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/1832 ze dne 12. října 2021, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 385, 29.10.2021, s. 1).


PŘÍLOHA II

Suroviny, součásti a díly používané v zemědělství, pro průmyslovou přeměnu nebo údržbu, které v současné době spadají pod tyto kódy KN (1):

3901

5208

5507 00 00

7601

3902 10 00

5209

5508 10 10

7607 20

3903 11 00

5210

5508 20 10

8529 90

3903 19 00

5212

5509

8706 00

3904 10 00

5401 10 12

5510

8707

3906 10 00

5401 10 14

5512

8708

4407 21

5401 20 10

5513

8714

4407 22

5402

5514

9002 90 00

4407 23

5403

5515

9006 91 00

4407 25

5404 11 00

5516

9007 91 00

4407 26

5404 90

5603 94

9007 92 00

4407 29

5407

5604 10 00

9008 90 00

4407 99 40

5408

6001

9010 90 80

4410

5501

6002

9104 00 00

4412

5502

6217 90

9108

5108

5503

6305

9109

5110 00 00

5504

6309 00 00

9110

5111

5505

6406

9111

5112

5506

7326 90

9112

5205

 

 

9114


(1)  Jak jsou definovány v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/1832 ze dne 12. října 2021, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 385, 29.10.2021, s. 1).


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

25.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 420/6


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2049

ze dne 24. listopadu 2021,

kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky cypermethrin jako látky, která se má nahradit, a mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 20 odst. 1 ve spojení s čl. 24 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnicí Komise 2005/53/ES (2) byl cypermethrin zařazen jako účinná látka do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3).

(2)

Účinné látky zařazené do přílohy I směrnice 91/414/EHS se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (4).

(3)

Platnost schválení účinné látky cypermethrin, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, skončí dne 31. října 2022.

(4)

V souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (5) a ve lhůtě stanovené v uvedeném článku byla předložena žádost o obnovení schválení cypermethrinu.

(5)

Žadatelé předložili doplňující dokumentaci požadovanou podle článku 6 prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012. Zpravodajský členský stát shledal žádost úplnou.

(6)

Zpravodajský členský stát vypracoval po konzultaci se spoluzpravodajským členským státem návrh hodnotící zprávy o obnovení a dne 8. května 2017 jej předložil Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi.

(7)

Úřad zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti. Úřad rovněž předal návrh hodnotící zprávy o obnovení žadatelům a členským státům, aby se k němu vyjádřili, a zahájil o něm veřejnou konzultaci. Úřad předal obdržené připomínky Komisi.

(8)

Dne 8. srpna 2018 oznámil úřad Komisi svůj závěr (6) ohledně toho, zda lze očekávat, že cypermethrin splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Po projednáních s členskými státy Komise úřad pověřila k tomu, aby přezkoumal další opatření ke zmírnění rizika, která v jeho závěru nebyla zahrnuta. Ve svém stanovisku zveřejněném dne 4. října 2019 k opatřením ke zmírnění rizika v souvislosti s cypermethrinem (7) úřad představil úrovně nezbytného omezení rozprašování a opatření, která by byla nutná k prokázání nízkého rizika pro necílové organismy, zejména vodní organismy a necílové členovce, včetně včel. Ve dnech 24. a 25. ledna 2019 předložila Komise Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva návrh zprávy o obnovení týkající se cypermethrinu.

(9)

Pokud jde o kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému zavedená nařízením Komise (EU) 2018/605 (8), domnívá se Komise na základě dostupných vědeckých informací shrnutých v závěru úřadu, že se cypermethrin nemá považovat za látku s vlastnostmi vyvolávajícími narušení činnosti endokrinního systému.

(10)

Komise vyzvala žadatele, aby předložili připomínky k závěru úřadu a v souladu s čl. 14 odst. 1 třetím pododstavcem prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012 i ke zprávě o obnovení. Připomínky, které žadatelé předložili, byly důkladně přezkoumány.

(11)

Reprezentativními použitími jsou aplikace postřikem ve venkovním prostoru, pro něž jsou kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 splněna, pokud jsou přijata vhodná opatření ke zmírnění rizika zajišťující požadovanou úroveň ochrany vodních organismů a necílových členovců, včetně včel. Proto bylo zjištěno, že pokud jsou stanoveny náležité podmínky a omezení podle článku 6 nařízení (ES) č. 1107/2009, jsou v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího cypermethrin kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 splněna.

(12)

Posouzení rizik pro účely obnovení schválení cypermethrinu vychází z omezeného počtu reprezentativních použití, která však neomezují použití, pro něž mohou být přípravky na ochranu rostlin obsahující cypermethrin povoleny. Proto je vhodné nezachovat omezení použití jako insekticid.

(13)

Komise však považuje cypermethrin za látku, která se má nahradit, podle článku 24 nařízení (ES) č. 1107/2009. Vzhledem k tomu, že cypermethrin je směsí osmi izomerů a že obsahuje velký podíl neaktivních izomerů, splňuje podmínku stanovenou v bodě 4 čtvrté odrážce přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009.

(14)

Proto je vhodné schválení cypermethrinu jako látky, která se má nahradit, obnovit.

(15)

V souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení a s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky je však nezbytné stanovit určité podmínky a omezení. Zejména je vhodné vyžádat si další potvrzující informace.

(16)

Aby se zvýšila důvěra v závěr, že cypermethrin nemá vlastnosti vyvolávající narušení činnosti endokrinního systému, měli by žadatelé předložit aktualizované posouzení kritérií stanovených v bodech 3.6.5 a 3.8.2 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 ve znění nařízení (EU) 2018/605 v souladu s bodem 2.2 písm. b) přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 a v souladu s pokyny pro identifikaci endokrinních disruptorů (9).

(17)

Prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(18)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1449 (10) byla prodloužena doba platnosti schválení cypermethrinu do 31. října 2022, aby bylo možno dokončit postup pro obnovení schválení před uplynutím doby platnosti schválení uvedené účinné látky. Avšak vzhledem k tomu, že rozhodnutí o obnovení bylo přijato před datem uplynutí prodloužené doby platnosti schválení, musí se toto nařízení začít používat co nejdříve.

(19)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Obnovení schválení účinné látky

Schválení účinné látky cypermethrin se obnovuje v souladu s přílohou I.

Článek 2

Změny prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011

Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 3

Vstup v platnost a datum použitelnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. února 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

(2)  Směrnice Komise 2005/53/ES ze dne 16. září 2005, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek chlorthalonilu, chlortoluronu, cypermethrinu, daminozidu a thiofanát-methylu (Úř. věst. L 241, 17.9.2005, s. 51).

(3)  Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (Úř. věst. L 153, 11.6.2011, s. 1).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 844/2012 ze dne 18. září 2012, kterým se stanoví ustanovení nezbytná k provedení postupu obnovení schválení účinných látek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 252, 19.9.2012, s. 26).

(6)  EFSA Journal 2018;16(8):5402. Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance cypermethrin. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu

(7)  https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5822

(8)  Nařízení Komise (EU) 2018/605 ze dne 19. dubna 2018, kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1107/2009 a stanoví se vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému (Úř. věst. L 101, 20.4.2018, s. 33).

(9)  Guidance for the identification of endocrine disruptors in the context of Regulations (EU) No 528/2012 and (EC) No 1107/2009, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5311

(10)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1449 ze dne 3. září 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek 2-fenylfenol (včetně jeho solí, jako je sodná sůl), 8-hydroxychinolin, amidosulfuron, bifenox, chlormekvat, chlortoluron, klofentezin, klomazon, cypermethrin, daminozid, deltamethrin, dikamba, difenokonazol, diflufenikan, dimethachlor, etofenprox, fenoxaprop-P, fenpropidin, fludioxonil, flufenacet, fosthiazát, indoxakarb, lenacil, MCPA, MCPB, nikosulfuron, parafinové oleje, parafinový olej, penkonazol, pikloram, propachizafop, prosulfokarb, chizalofop-P-ethyl, chizalofop-P-tefuryl, síra, tetrakonazol, triallát, triflusulfuron a tritosulfuron (Úř. věst. L 313, 6.9.2021, s. 20).


PŘÍLOHA I

Obecný název, identifikační čísla

Název podle IUPAC

Čistota (1)

Datum schválení

Konec platnosti schválení

Zvláštní ustanovení

Cypermethrin

CAS 52315-07-8

CIPAC 332

(RS)-(3-fenoxyfenyl)kyanmethyl-(1RS,3RS;1RS,3SR)-3-(2,2-dichlorvinyl)-2,2-dimethylcyklopropan-1-karboxylát

nebo

(RS)-α-kyan-3-fenoxybenzyl-(1RS)-cis,trans-3-(2,2-dichlorvinyl)-2,2-dimethylcyklopropan-1-karboxylát

920 g/kg

cis:trans: 40/60 až 60/40

Následující nečistoty jsou považovány za významné z toxikologického hlediska a nesmí v technickém materiálu překročit níže uvedené hodnoty:

Hexan: 5 g/kg

1. února 2022

31. ledna 2029

Povolení se vydávají pouze profesionálním uživatelům.

Při povolování přípravků na ochranu rostlin obsahujících cypermethrin pro aplikace postřikem ve venkovním prostoru, v zájmu zajištění ochrany necílových organismů, zejména vodních organismů a necílových členovců, včetně včel:

vyžadována jsou opatření ke zmírnění rizika omezující rozprašování, což povede k expozici ≤ 5,8 mg ú.l./ha v neobdělávaných oblastech a navíc v případě aplikací na jaře ke koncentracím ve vodních útvarech ≤ 0,0038 μg ú.l./l,

povolena mohou být pouze použití mimo období květu plodin a bez výskytu kvetoucích plevelů.

Při uplatňování jednotných zásad podle čl. 29 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být zohledněny závěry zprávy o obnovení schválení cypermethrinu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy. Členské státy musí věnovat zvláštní pozornost:

ochraně vodních organismů a necílových členovců, včetně včel,

posouzení rizika pro spotřebitele,

technické specifikaci účinné látky používané v přípravcích na ochranu rostlin.

Pokud je to považováno za vhodné, stanoví členské státy při udělování povolení v souladu s čl. 6 písm. i) nařízení (ES) č. 1107/2009 požadavky na monitorování s cílem doplnit monitorování podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES  (2) a směrnice 2009/128/ES  (3).

Žadatel předloží Komisi, členským státům a úřadu potvrzující informace, pokud jde o:

1.

toxikologický profil metabolitů obsahujících 3-fenoxybenzoylovou skupinu;

2.

relativní toxicitu jednotlivých izomerů cypermethrinu, zejména enantiomeru (1S cis αR);

3.

účinek procesů úpravy vody na povahu reziduí přítomných v povrchových a podzemních vodách, jsou-li tyto povrchové nebo podzemní vody čerpány pro pitnou vodu;

4.

body 3.6.5 a 3.8.2 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 ve znění nařízení (EU) 2018/605.

Žadatel předloží:

informace uvedené v bodě 1 do dne 15. prosince 2022,

informace uvedené v bodě 2 do dne 15. prosince 2023 a

informace uvedené v bodě 3 do dvou let od data, kdy Komise zveřejní pokyny k hodnocení účinku procesů úpravy vody na povahu reziduí přítomných v povrchových a podzemních vodách.

Pokud jde o body 3.6.5 a 3.8.2 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 ve znění nařízení (EU) 2018/605, musí být aktualizované posouzení již předložených informací a případně dalších informací za účelem potvrzení absence endokrinního účinku poskytnuto do dne 15. prosince 2023.


(1)  Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o obnovení schválení.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).


PŘÍLOHA II

Příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 se mění takto:

1)

v části A se zrušuje položka 103 pro cypermethrin;

2)

v části E se doplňuje nová položka, která zní:

„14

Cypermethrin

CAS 52315-07-8

CIPAC 332

(RS)-(3-fenoxyfenyl)kyanmethyl-(1RS,3RS;1RS,3SR)-3-(2,2-dichlorvinyl)-2,2-dimethylcyklopropan-1-karboxylát

nebo

(RS)-α-kyan-3-fenoxybenzyl-(1RS)-cis,trans-3-(2,2-dichlorvinyl)-2,2-dimethylcyklopropan-1-karboxylát

920 g/kg

cis:trans: 40/60 až 60/40

Následující nečistoty jsou považovány za významné z toxikologického hlediska a nesmí v technickém materiálu překročit níže uvedené hodnoty:

Hexan: 5 g/kg

1. února 2022

31. ledna 2029

Povolení se vydávají pouze profesionálním uživatelům.

Při povolování přípravků na ochranu rostlin obsahujících cypermethrin pro aplikace postřikem ve venkovním prostoru, v zájmu zajištění ochrany necílových organismů, zejména vodních organismů a necílových členovců, včetně včel:

vyžadována jsou opatření ke zmírnění rizika omezující rozprašování, což povede k expozici ≤ 5,8 mg ú.l./ha v neobdělávaných oblastech a navíc v případě aplikací na jaře ke koncentracím ve vodních útvarech ≤ 0,0038 μg ú.l./l,

povolena mohou být pouze použití mimo období květu plodin a bez výskytu kvetoucích plevelů.

Při uplatňování jednotných zásad podle čl. 29 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být zohledněny závěry zprávy o obnovení schválení cypermethrinu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy. Členské státy musí věnovat zvláštní pozornost:

ochraně vodních organismů a necílových členovců, včetně včel,

posouzení rizika pro spotřebitele,

technické specifikaci účinné látky používané v přípravcích na ochranu rostlin.

Pokud je to považováno za vhodné, stanoví členské státy při udělování povolení v souladu s čl. 6 písm. i) nařízení (ES) č. 1107/2009 požadavky na monitorování s cílem doplnit monitorování podle směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES  (*1) a 2009/128/ES  (*2).

Žadatel předloží Komisi, členským státům a úřadu potvrzující informace, pokud jde o:

1.

toxikologický profil metabolitů obsahujících 3-fenoxybenzoylovou skupinu;

2.

relativní toxicitu jednotlivých izomerů cypermethrinu, zejména enantiomeru (1S cis αR);

3.

účinek procesů úpravy vody na povahu reziduí přítomných v povrchových a podzemních vodách, jsou-li tyto povrchové nebo podzemní vody čerpány pro pitnou vodu;

4.

body 3.6.5 a 3.8.2 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 ve znění nařízení (EU) 2018/605.

Žadatel předloží:

informace uvedené v bodě 1 do dne 15. prosince 2022,

informace uvedené v bodě 2 do dne 15. prosince 2023 a

informace uvedené v bodě 3 do dvou let od data, kdy Komise zveřejní pokyny k hodnocení účinku procesů úpravy vody na povahu reziduí přítomných v povrchových a podzemních vodách.

Pokud jde o body 3.6.5 a 3.8.2 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009 ve znění nařízení (EU) 2018/605, musí být aktualizované posouzení již předložených informací a případně dalších informací za účelem potvrzení absence endokrinního účinku poskytnuto do dne 15. prosince 2023.


(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).“


25.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 420/16


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2050

ze dne 24. listopadu 2021

o povolení přípravku Bacillus velezensis CECT 5940 jako doplňkové látky pro výkrm krůt, odchov krůt, výkrm a odchov menšinových druhů drůbeže a okrasné ptáky (kromě rozmnožování) (držitel povolení: Evonik Operations GmbH)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku Bacillus velezensis CECT 5940. Uvedená žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku Bacillus velezensis CECT 5940 (dříve taxonomicky identifikovaného jako Bacillus amyloliquefaciens CECT 5940) jako doplňkové látky pro výkrm krůt, odchov krůt, výkrm a odchov menšinových druhů drůbeže a okrasné ptáky (kromě rozmnožování) se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 5. května 2021 (2) k závěru, že za navrhovaných podmínek použití nemá přípravekBacillus amyloliquefaciens CECT 5940 nepříznivý účinek na zdraví zvířat, bezpečnost spotřebitelů nebo na životní prostředí. Dospěl rovněž k závěru, že se nejedná o přípravek dráždivý pro kůži/oči ani o senzibilizátor kůže, ale měl by být považován za senzibilizátor dýchacích cest. Komise se proto domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele uvedené doplňkové látky. Úřad rovněž dospěl k závěru, že přípravek může být účinný jako zootechnická doplňková látka v krmivech. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodách analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení přípravku Bacillus amyloliquefaciens CECT 5940 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by mělo být používání uvedené látky povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „stabilizátory střevní flóry“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)  EFSA Journal 2021;19(6):6620.


PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Jméno držitele povolení

Doplňková látka

Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

CFU/kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 %

Kategorie: zootechnické doplňkové látky. Funkční skupina: stabilizátory střevní flóry.

4b1822i

Evonik Operations GmbH

Bacillus velezensis CECT 5940

Složení doplňkové látky:

Přípravek Bacillus velezensis CECT 5940 s obsahem nejméně:

—1 × 109 CFU/g doplňkové látky

Pevná forma

Výkrm krůt

Odchov krůt

Výkrm a odchov menšinových druhů drůbeže

Okrasní ptáci (kromě rozmnožování)

1 × 109

1.

V návodu pro použití doplňkové látky a premixu musí být uvedeny podmínky skladování a stabilita při tepelném ošetření.

2.

Smí se používat v krmivech obsahujících tato povolená kokcidiostatika: diklazuril a monensinát sodný.

3.

Pro uživatele doplňkové látky a premixů musí provozovatelé krmivářských podniků stanovit provozní postupy a organizační opatření, které budou řešit případná rizika vyplývající z jejich použití. Pokud uvedená rizika nelze těmito postupy a opatřeními vyloučit nebo snížit na minimum, musí se doplňková látka a premixy používat s osobními ochrannými prostředky, včetně ochrany dýchacích cest.

15. 12. 2031

Charakteristika účinné látky:

Životaschopné spory Bacillus velezensis CECT 5940

Analytická metoda  (1):

Stanovení počtu mikroorganismů: metoda kultivace na trypton-sójovém agaru (EN 15784);

identifikace: gelová elektroforéza s pulzním polem (PFGE).


(1)  Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports


25.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 420/19


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2051

ze dne 24. listopadu 2021

o povolení přípravku z Bacillus velezensis PTA-6507, Bacillus velezensis NRRL B-50013 a Bacillus velezensis NRRL B-50104 jako doplňkové látky pro výkrm krůt (držitel povolení: Danisco Animal Nutrition, zastoupený společností Genencor International B.V.)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje a obnovuje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku z Bacillus velezensis PTA-6507, Bacillus velezensis NRRL B-50013 a Bacillus velezensis NRRL B-50104. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku z Bacillus velezensis PTA-6507, Bacillus velezensis NRRL B-50013 a Bacillus velezensis NRRL B-50104, dříve identifikovaných jako Bacillus amyloliquefaciens PTA-6507, Bacillus amyloliquefaciens NRRL B-50013 a Bacillus amyloliquefaciens NRRL B-50104, jako doplňkové látky pro výkrm krůt se zařazením do kategorie „zootechnické doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 17. března 2021 (2) k závěru, že za navrhovaných podmínek užití nemá přípravek z Bacillus velezensis PTA-6507, Bacillus velezensis NRRL B-50013 a Bacillus velezensis NRRL B-50104 nepříznivý účinek na zdraví zvířat, bezpečnost spotřebitelů nebo na životní prostředí. Rovněž dospěl k závěru, že tento přípravek není dráždivý pro kůži a oči a není senzibilizátorem kůže, ale vzhledem k bílkovinné povaze účinných látek by měl být považován za senzibilizátor dýchacího ústrojí. Komise se proto domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele uvedené doplňkové látky. Úřad rovněž dospěl k závěru, že přípravek může být účinný jako zootechnická doplňková látka v krmivech. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodách analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení přípravku z Bacillus velezensis PTA-6507, Bacillus velezensis NRRL B-50013 a Bacillus velezensis NRRL B-50104 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Přípravek uvedený v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „stabilizátory střevní flóry“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)  EFSA Journal 2021;19(4):6535.


PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Jméno držitele povolení

Doplňková látka

Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

CFU/kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 %

Kategorie: zootechnické doplňkové látky.

Funkční skupina: stabilizátory střevní flóry.

4b1827i

Danisco Animal Nutrition, zastoupený společností Genencor International B.V.

Bacillus velezensis PTA-6507, Bacillus velezensis NRRL B-50013 a Bacillus velezensis NRRL B-50104

Složení doplňkové látky

Přípravek z Bacillus velezensis PTA-6507, Bacillus velezensis NRRL B-50013 a Bacillus velezensis NRRL B-50104 s obsahem nejméně 2,5 x 109 CFU/g doplňkové látky (celkem) s minimální koncentrací bakterií 8,3 x 108 každého kmene/g doplňkové látky.

Pevná forma

Výkrm krůt

7,5 × 107

1.

V návodu pro použití doplňkové látky a premixů musí být uvedeny podmínky skladování a stabilita při tepelném ošetření.

2.

Může být použito v krmivech obsahujících tato povolená kokcidiostatika: lasalocid sodný A, monensinát sodný a diklazuril.

3.

Pro uživatele doplňkové látky a premixů musí provozovatelé krmivářských podniků stanovit provozní postupy a organizační opatření, jež budou řešit případná rizika vyplývající z jejich použití. Pokud uvedená rizika nelze těmito postupy a opatřeními vyloučit nebo snížit na minimum, musí se doplňková látka a premixy používat s osobními ochrannými prostředky, včetně ochrany dýchacích cest.

15. prosince 2031

Charakteristika účinné látky:

Životaschopné spory Bacillus velezensis PTA-6507, Bacillus velezensis NRRL B-50013 a Bacillus velezensis NRRL B-50104

Analytická metoda  (1)

Identifikace a stanovení počtu Bacillus velezensis PTA-6507, Bacillus velezensis NRRL B-50013 a Bacillus velezensis NRRL B-50104 v doplňkové látce, premixech a krmivech

Identifikace: gelová elektroforéza s pulzním polem (PFGE)

Stanovení počtu mikroorganismů: kultivační metoda po tepelném ošetření – (EN 15784)


(1)  Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports


25.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 420/23


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2052

ze dne 24. listopadu 2021,

kterým se stanoví technické prvky souborů údajů výběrového šetření v oblasti příjmů a životních podmínek, pokud jde o trh práce a bydlení, mezigenerační přenos zvýhodnění a znevýhodnění, potíže s bydlením a ad hoc téma pro rok 2023 týkající se energetické účinnosti domácností, podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98 (1), a zejména na čl. 7 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby bylo zajištěno přesné provádění oblasti příjmů a životních podmínek, měla by Komise stanovit technické prvky souborů údajů týkajících se trhu práce a bydlení, mezigeneračního přenosu zvýhodnění a znevýhodnění, potíží s bydlením a ad hoc tématu pro rok 2023 týkajícího se energetické účinnosti domácností.

(2)

Oblast příjmů a životních podmínek poskytuje informace požadované v rámci evropského semestru a evropského pilíře sociálních práv, zejména pokud jde o rozdělení příjmů, chudobu a sociální vyloučení. Poskytuje rovněž informace pro různé další politiky EU týkající se životních podmínek a chudoby. Je zde silná politická potřeba podrobných informací o trhu práce a bydlení, mezigeneračním přenosu zvýhodnění a znevýhodnění a potížích s bydlením. Ad hoc téma týkající se energetické účinnosti domácností má klíčový význam, zejména s ohledem na doporučení členským státům k řešení energetické chudoby.

(3)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Evropský statistický systém zřízeného článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Technické charakteristiky souborů údajů v oblasti příjmů a životních podmínek, pokud jde o dílčí témata trh práce a bydlení, mezigenerační přenos zvýhodnění a znevýhodnění, potíže s bydlením a ad hoc téma pro rok 2023 týkající se energetické účinnosti domácností, jsou stanoveny v příloze a odkazují na:

a)

identifikátor proměnné;

b)

název proměnné;

c)

označení a kód modality;

d)

statistickou jednotku;

e)

způsob sběru;

f)

referenční období.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 261I, 14.10.2019, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství. (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).


PŘÍLOHA

Technické charakteristiky proměnných

Identifikátor proměnné

Název proměnné

Kód modality

Označení modality

Statistická jednotka

Způsob sběru

Referenční období

Dílčí téma: Charakteristiky místa výkonu práce

PL230

Veřejný/soukromý sektor zaměstnanosti

1

Veřejný

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Stávající

2

Soukromý

3

Smíšený

99

Neví

PL230_F

Veřejný/soukromý sektor zaměstnanosti (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (PL032≠1)

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PW100

Spokojenost s prací

0–10

Zcela nespokojen(a) – zcela spokojen(a)

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)

Stávající

99

Neví

PW100_F

Spokojenost s prací (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (PL032≠1)

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PL260

Počet obvykle odpracovaných hodin týdně

1–99

Počet hodin

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Období sledování příjmů

PL260_F

Počet obvykle odpracovaných hodin týdně (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (PL211≠1–4)

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PL130

Velikost místní jednotky (v rámci hlavního zaměstnání)

1–9

Pokud je osob 1 až 9, jejich přesný počet

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Stávající

10

10 až 19 osob

11

20 až 49 osob

12

50 až 249 osob

13

250 nebo více osob

14

Přesný počet není znám, ale méně než 10 osob

15

Přesný počet není znám, ale 10 nebo více osob

PL130_F

Velikost místní jednotky (v rámci hlavního zaměstnání) (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (PL032≠1)

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

Dílčí téma: Postavení v zaměstnání

PL035

Alespoň jedna odpracovaná hodina během minulého týdne

1

Ano

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Minulý týden

2

Ne

PL035_F

Alespoň jedna odpracovaná hodina během minulého týdne (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (RB081≠16–74)

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PL025

Připravenost k okamžitému nástupu do práce

1

Ano

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)

Stávající

2

Ne

PL025_F

Připravenost k okamžitému nástupu do práce (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (PL035=1)

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PL020

Aktivní hledání zaměstnání

1

Ano

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)

Poslední čtyři týdny

2

Ne

PL020_F

Aktivní hledání zaměstnání (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (PL035=1)

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PL120

Důvod pro méně než 30 odpracovaných hodin

1

Účastník vzdělávání nebo odborné přípravy

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)

Stávající

2

Nemoc nebo zdravotní postižení

3

Chce odpracovat více hodin, ale nemůže najít zaměstnání nebo práci na více hodin

4

Nechce odpracovat více hodin

5

Počet hodin odpracovaný ve všech zaměstnáních se považuje za práci na plný pracovní úvazek

6

Práce v domácnosti, péče o děti nebo jiné osoby

7

Jiné důvody

PL120_F

Důvod pro méně než 30 odpracovaných hodin (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (PL032≠1 nebo (PL032=1 a PL060 + PL100 >30))

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PL280

Délka evidence v nezaměstnanosti

1

Celé období

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Období nezaměstnanosti během období sledování příjmů

2

Část období

3

Vůbec neevidován/a

PL280_F

Délka evidence v nezaměstnanosti (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (PL211≠5 nebo RB081≠16–74)

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

Dílčí téma: Dosažený stupeň vzdělání – podrobné údaje, včetně přerušeného nebo předčasně ukončeného vzdělání

PE030

Rok dosažení nejvyššího vzdělání

 

Rok (čtyři číslice)

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Stávající

PE030_F

Rok dosažení nejvyššího vzdělání (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (PE041 = 000)

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PE050

Přerušené nebo předčasně ukončené vzdělávání

1

Ano, jednou

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16–34 let nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Celý život

2

Ano, několikrát

3

Ne

PE050_F

Přerušené nebo předčasně ukončené vzdělávání (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (RB081 ≠16–34 nebo nikdy nenavštěvoval(a) školu)

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

Dílčí téma: Podrobné informace o podmínkách bydlení, včetně deprivace a imputovaného nájemného

HS160

Problémy s obydlím: příliš tmavé, nedostatek světla

1

Ano

Domácnost

Respondent za domácnost

Stávající

2

Ne

HS160_F

Problémy s obydlím: příliš tmavé, nedostatek světla (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

HS170

Hluk od sousedů nebo z ulice

1

Ano

Domácnost

Respondent za domácnost

Stávající

2

Ne

HS170_F

Hluk od sousedů nebo z ulice (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

HC020

Obytná plocha v metrech čtverečních

0–999

Metry čtvereční

Domácnost

Respondent za domácnost nebo registry

Stávající

HC020_F

Obytná plocha v metrech čtverečních (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

HC080

Celková spokojenost s bytovou jednotkou

1

Velmi nespokojen(a)

Domácnost

Respondent za domácnost

Stávající

2

Nespokojen(a)

3

Spokojen(a)

4

Velmi spokojen(a)

HC080_F

Celková spokojenost s bytovou jednotkou (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

HY030

Imputované nájemné

0–99 999 999,99

Částka (v národní měně)

Domácnost

Odhadnuto

Období sledování příjmů

HY030_F

Imputované nájemné (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

HH040

Prosakující střecha, vlhké stěny/podlaha/základy nebo hniloba v okenních rámech nebo podlaze

1

Ano

Domácnost

Respondent za domácnost

Stávající

2

Ne

HH040_F

Prosakující střecha, vlhké stěny/podlaha/základy nebo hniloba v okenních rámech nebo podlaze (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

HS140

Finanční zátěž celkových nákladů na bydlení

1

Velká zátěž

Domácnost

Respondent za domácnost

Stávající

2

Mírná zátěž

3

Nepředstavují žádnou zátěž

HS140_F

Finanční zátěž celkových nákladů na bydlení (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žádné náklady na bydlení)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

HS180

Znečištění, špína nebo jiné problémy týkající se životního prostředí

1

Ano

Domácnost

Respondent za domácnost

Stávající

2

Ne

HS180_F

Znečištění, špína nebo jiné problémy týkající se životního prostředí (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

HS190

Kriminalita, násilí nebo vandalismus v oblasti

1

Ano

Domácnost

Respondent za domácnost

Stávající

2

Ne

HS190_F

Kriminalita, násilí nebo vandalismus v oblasti (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

HH081

Vana nebo sprcha v bytové jednotce (NEPOVINNÉ)

1

Ano, určená výhradně pro danou domácnost

Domácnost

Respondent za domácnost

Stávající

2

Ano, sdílená

3

Ne

HH081_F

Vana nebo sprcha v bytové jednotce (NEPOVINNÉ) (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

–8

Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)

HH091

Vnitřní splachovací záchod určený výhradně pro danou domácnost (NEPOVINNÉ)

1

Ano, určený výhradně pro danou domácnost

Domácnost

Respondent za domácnost

Stávající

2

Ano, sdílený

3

Ne

HH091_F

Vnitřní splachovací záchod určený výhradně pro danou domácnost (NEPOVINNÉ) (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

–8

Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)

Dílčí téma: Mezigenerační přenos zvýhodnění a znevýhodnění

PT220

Typ domácnosti, v níž respondent žil ve věku kolem 14 let

1

Soukromá domácnost

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

2

Žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti

PT220_F

Typ domácnosti, v níž respondent žil ve věku kolem 14 let (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–3

Nevybraný respondent

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PT230

Přítomnost matky, když byl respondent ve věku kolem 14 let

1

Ano

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

2

Ne, nežila ve stejné domácnosti, ale udržovali (udržovaly) jsme kontakt

3

Ne, nežila ve stejné domácnosti a neudržovali (neudržovaly) jsme kontakt

4

Ne, zemřela

PT230_F

Přítomnost matky, když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)

–3

Není „vybraný respondent“

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PT240

Přítomnost otce, když byl respondent ve věku kolem 14 let

1

Ano

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

2

Ne, nežil ve stejné domácnosti, ale udržovali jsme kontakt

3

Ne, nežil ve stejné domácnosti a neudržovali jsme kontakt

4

Ne, zemřel

PT240_F

Přítomnost otce, když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)

–3

Není „vybraný respondent“

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PT070

Občanství otce (NEPOVINNÉ)

99

Země hlavního státního občanství (SCL GEO dvoupísmenný kód)

Neví

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

PT070_F

Občanství otce (NEPOVINNÉ) (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)

–3

Nevybraný respondent

–5

Nepoužije se (otec nebyl přítomen a nebyl s respondentem v kontaktu nebo zemřel)

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

–8

Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)

PT100

Občanství matky (NEPOVINNÉ)

99

Země hlavního státního občanství (SCL GEO dvoupísmenný kód)

Neví

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

PT100_F

Občanství matky (NEPOVINNÉ) (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)

–3

Nevybraný respondent

–5

Nepoužije se (matka nebyla přítomna a nebyla s respondentem v kontaktu nebo zemřela)

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

–8

Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)

PT110

Nejvyšší dosažená úroveň vzdělání otce

1

Nízká úroveň (nižší než primární vzdělání, primární vzdělání nebo nižší sekundární vzdělání)

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

2

Střední úroveň (vyšší sekundární vzdělání a postsekundární neterciární vzdělání)

3

Vysoká úroveň (krátký cyklus terciárního vzdělání, bakalářská nebo jí odpovídající úroveň, magisterská nebo jí odpovídající úroveň, doktorská nebo jí odpovídající úroveň)

99

Neví

PT110_F

Nejvyšší dosažená úroveň vzdělání otce (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)

–3

Nevybraný respondent

–5

Nepoužije se (otec nebyl přítomen a nebyl s respondentem v kontaktu nebo zemřel)

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PT120

Nejvyšší dosažená úroveň vzdělání matky

1

Nízká úroveň (nižší než primární vzdělání, primární vzdělání nebo nižší sekundární vzdělání)

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

2

Střední úroveň (vyšší sekundární vzdělání a postsekundární neterciární vzdělání)

3

Vysoká úroveň (krátký cyklus terciárního vzdělání, bakalářská nebo jí odpovídající úroveň, magisterská nebo jí odpovídající úroveň, doktorská nebo jí odpovídající úroveň)

99

Neví

PT120_F

Nejvyšší dosažená úroveň vzdělání matky (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)

–3

Nevybraný respondent

–5

Nepoužije se (matka nebyla přítomna a nebyla s respondentem v kontaktu nebo zemřela)

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PT130

Typ ekonomické aktivity otce, když byl respondent ve věku kolem 14 let

1

Zaměstnaný

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

2

Samostatně výdělečně činný (i pomáhající rodinný příslušník)

3

Nezaměstnaný

4

V důchodu nebo v předčasném důchodu

5

V domácnosti

6

Pracovní neschopnost v důsledku dlouhodobých zdravotních potíží

7

Jiná neaktivní osoba

99

Neví

PT130_F

Typ ekonomické aktivity otce, když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)

–3

Nevybraný respondent

–5

Nepoužije se (otec nebyl přítomen a nebyl s respondentem v kontaktu nebo zemřel)

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PT160

Typ ekonomické aktivity matky, když byl respondent ve věku kolem 14 let

1

Zaměstnaná

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

2

Samostatně výdělečně činná (i pomáhající rodinný příslušník)

3

Nezaměstnaná

4

V důchodu nebo v předčasném důchodu

5

V domácnosti

6

Pracovní neschopnost v důsledku dlouhodobých zdravotních potíží

7

Jiná neaktivní osoba

99

Neví

PT160_F

Typ ekonomické aktivity matky, když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)

–3

Nevybraný respondent

–5

Nepoužije se (matka nebyla přítomna a nebyla s respondentem v kontaktu nebo zemřela)

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PT150

Hlavní zaměstnání otce, když byl respondent ve věku kolem 14 let (NEPOVINNÉ)

 

ISCO-08 (COM) kód (1 číslice)

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

99

Neví

PT150_F

Hlavní zaměstnání otce, když byl respondent ve věku kolem 14 let (NEPOVINNÉ) (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)

–3

Nevybraný respondent

–4

Nepoužije se, otec nebyl zaměstnaný

–5

Nepoužije se (otec nebyl přítomen a nebyl s respondentem v kontaktu nebo zemřel)

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

–8

Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)

PT180

Hlavní zaměstnání matky, když byl respondent ve věku kolem 14 let (NEPOVINNÉ)

 

ISCO-08 (COM) kód (1 číslice)

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

99

Neví

PT180_F

Hlavní zaměstnání matky, když byl respondent ve věku kolem 14 let (NEPOVINNÉ) (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)

–3

Nevybraný respondent

–4

Nepoužije se, matka nebyla zaměstnaná

–5

Nepoužije se (matka nebyla přítomna a nebyla s respondentem v kontaktu nebo zemřela)

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

–8

Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)

PT210

Nájemní poměr, když byl respondent ve věku kolem 14 let

1

Vlastnictví

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti) nebo registry

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

2

Pronájem

3

Ubytování bylo poskytováno bezplatně

99

Neví

PT210_F

Nájemní poměr, když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)

–3

Nevybraný respondent

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PT190

Finanční situace domácnosti, když byl respondent ve věku kolem 14 let

1

Velmi špatná

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

2

Špatná

3

Spíše špatná

4

Spíše dobrá

5

Dobrá

6

Velmi dobrá

99

Neví

PT190_F

Finanční situace domácnosti, když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)

–3

Nevybraný respondent

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PT260

Dostupnost základního vybavení pro školní docházku (učebnice a školní potřeby), když byl respondent ve věku kolem 14 let

1

Ano

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

2

Ne, z finančních důvodů

3

Ne, z jiných důvodů

PT260_F

Dostupnost základního vybavení pro školní docházku (učebnice a školní potřeby), když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)

–3

Nevybraný respondent

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PT270

Každodenní konzumace jídla obsahujícího maso, kuře, rybu (nebo ekvivalentní vegetariánské jídlo), když byl respondent ve věku kolem 14 let

1

Ano

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

2

Ne, z finančních důvodů

3

Ne, z jiných důvodů

PT270_F

Každodenní konzumace jídla obsahujícího maso, kuře, rybu (nebo ekvivalentní vegetariánské jídlo), když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)

–3

Nevybraný respondent

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PT280

Každoročně jeden týden prázdnin mimo domov, když byl respondent ve věku kolem 14 let

1

Ano

Všichni stávající členové domácnosti nebo vybraný respondent (je-li relevantní) ve věku 25–59 let

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)

Když byl respondent ve věku kolem 14 let

2

Ne, z finančních důvodů

3

Ne, z jiných důvodů

PT280_F

Každoročně jeden týden prázdnin mimo domov, když byl respondent ve věku kolem 14 let (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (žil(a) v kolektivní nebo institucionální domácnosti)

–3

Nevybraný respondent

–6

Není v daném věkovém rozmezí (25–59 let)

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

Dílčí téma: Potíže s bydlením (včetně potíží s nájmem) a důvody

PHD01

Potíže s bydlením v minulosti

1

Ano, dočasné přebývání u přátel či příbuzných

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob ve věku 16–24 let)

Celý život

2

Ano, přebývání v zařízení pro nouzové či jiné dočasné ubytování

3

Ano, přebývání v místě, které není určené k trvalému bydlení

4

Ano, přespávání na ulici či přespávání ve veřejně přístupných prostorách

5

Ne

PHD01_F

Potíže s bydlením v minulosti (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PHD07

Kdy došlo k potížím s bydlením (NEPOVINNÉ)

1

Během posledních 5 let

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob ve věku 16–24 let)

Celý život

2

Před více než 5 lety

PHD07_F

Kdy došlo k potížím s bydlením (NEPOVINNÉ) (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (PHD01=5)

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

–8

Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)

PHD02

Doba trvání posledních potíží s bydlením (NEPOVINNÉ)

 

Doba trvání (počet měsíců)

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor

Celý život

PHD02_F

Doba trvání posledních potíží s bydlením (NEPOVINNÉ) (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (PHD01=5)

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

–8

Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)

PHD03

Hlavní důvod minulých potíží s bydlením

1

Vztahové nebo rodinné problémy

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob ve věku 16–24 let)

Celý život

2

Zdravotní problémy

3

Nezaměstnanost

4

Ukončení nájemní smlouvy

5

Neobyvatelné prostory

6

Opuštění zařízení po dlouhodobém pobytu bez existence domova, kam se lze vrátit

7

Finanční problémy / nedostatečné příjmy

8

Jiné

PHD03_F

Hlavní důvod minulých potíží s bydlením (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (PHD01=5)

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PHD05

Východisko z potíží s bydlením

1

Existující, nový či obnovený vztah s rodinou či partnerem/partnerkou

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob ve věku 16–24 let)

Celý život

2

Vyřešené zdravotní problémy

3

Získání zaměstnání

4

Nastěhování do sociálního či dotovaného soukromého bytu

5

Jiné

6

Potíže s bydlením přetrvávají

PHD05_F

Východisko z potíží s bydlením (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (PHD01=5)

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

PHD06

Potíže s nájmem

1

Ano

Všichni stávající členové domácnosti ve věku 16 let nebo více nebo vybraný respondent (je-li relevantní)

Osobní rozhovor (zástupce výjimečně u osob, které jsou dočasně pryč nebo v neschopnosti)

Posledních 12 měsíců

2

Ne

PHD06_F

Potíže s nájmem (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–2

Nepoužije se (HH021=1,2,5)

–3

Nevybraný respondent

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

Ad hoc téma pro rok 2023 – Energetická účinnost domácností

HC001

Použitý systém vytápění

1

Síť centrálního zásobování teplem / dálkové vytápění

Domácnost

Respondent za domácnost nebo registry

Stávající

2

Systém ústředního vytápění

3

Individuální systém vytápění

4

Neupevněné topné těleso

5

Žádné vytápění

99

Neví

HC001_F

Použitý systém vytápění (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

HC002

Hlavní zdroj energie

1

Elektřina

Domácnost

Respondent za domácnost nebo registry

Stávající

2

Plyn (zemní nebo propan)

3

Olej

4

Biomasa

5

Kusové dřevo

6

Uhlí

7

Obnovitelná energie

8

Jiné

99

Neví

HC002_F

Hlavní zdroj energie (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

HC003

Renovace (tepelná izolace, okna nebo systém vytápění)

1

Ano – tři nebo více opatření

Domácnost

Respondent za domácnost

Posledních 5 let

2

Ano – dvě opatření

3

Ano – jedno opatření

4

Ne

99

Neví

HC003_F

Renovace (tepelná izolace, okna nebo systém vytápění) (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

HC060

Neschopnost udržet v obydlí během zimního období příjemné teplo

1

Ano

Domácnost

Respondent za domácnost

Obvyklé

2

Ne

HC060_F

Neschopnost udržet v obydlí během zimního období příjemné teplo (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

HC070

Neschopnost udržet v obydlí během letního období příjemné chladno (NEPOVINNÉ)

1

Ano

Domácnost

Respondent za domácnost

Obvyklé

2

Ne

HC070_F

Neschopnost udržet v obydlí během letního období příjemné chladno (NEPOVINNÉ) (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

–8

Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)

HC004

Typ oken (NEPOVINNÉ)

1

Pouze zasklení jednosklem

Domácnost

Respondent za domácnost

Stávající

2

Pouze zasklení dvojsklem

3

Pouze zasklení trojsklem

4

Smíšené zasklení jednosklem a dvojsklem/trojsklem

5

Smíšené zasklení dvojsklem a trojsklem

99

Neví

HC004_F

Typ oken (NEPOVINNÉ) (příznak)

1

Proměnná je vyplněna

 

 

 

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

–8

Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)

HC005

Rok výstavby (NEPOVINNÉ)

1

Před rokem 1945

Domácnost

Respondent za domácnost nebo registry

Stávající

2

1946–1960

3

1961–1980

4

1981–2000

5

2001–2020

6

2021 nebo později

99

Neví

HC005_F

Rok výstavby (NEPOVINNÉ) (příznak)

1

Získáno pomocí zjišťování/dotazování

 

 

 

2

Získáno z administrativních údajů

3

Imputováno

4

Nelze určit zdroj

–1

Chybí

–7

Nepoužije se (neshromažďuje se v souladu s prováděním „víceletého průběžného plánování“)

–8

Nepoužije se (proměnná se neshromažďuje)


ROZHODNUTÍ

25.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 420/55


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/2053

ze dne 8. listopadu 2021

o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví výroby kovodělných výrobků pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (1), a zejména na čl. 46 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1221/2009 ukládá Komisi, aby vytvořila odvětvové referenční dokumenty pro konkrétní hospodářská odvětví. Tyto dokumenty musí zahrnovat osvědčené postupy pro environmentální řízení, indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a případně srovnávací kritéria a ratingové systémy hodnotící dosahovanou úroveň vlivu na životní prostředí. Od organizací, které jsou zaregistrovány v systému pro environmentální řízení podniků a audit zřízeném nařízením (ES) č. 1221/2009 nebo se k registraci připravují, se vyžaduje, aby k odvětvovým referenčním dokumentům přihlížely při vypracovávání svého systému environmentálního řízení a při posuzování vlivu svých činností na životní prostředí ve svém environmentálním prohlášení nebo v aktualizovaném environmentálním prohlášení, jež bylo vypracováno v souladu s přílohou IV uvedeného nařízení.

(2)

Nařízení (ES) č. 1221/2009 vyžaduje, aby Komise vypracovala pracovní plán, v němž stanoví orientační seznam odvětví, jež budou považována za prioritní pro přijetí odvětvových a meziodvětvových referenčních dokumentů. Komise v tomto pracovním plánu (2) označila za prioritní odvětví výroby kovodělných výrobků.

(3)

Odvětvový referenční dokument by měl prostřednictvím osvědčených postupů pro environmentální řízení tohoto odvětví (3) určit konkrétní opatření ke zlepšení celkového environmentálního řízení společností v tomto odvětví ve třech hlavních oblastech, které z pohledu výrobců pokrývají hlavní environmentální aspekty společností vyrábějících kovové výrobky. Těmito hlavními oblastmi jsou průřezové otázky, optimalizace veřejných služeb a výrobních procesů. Pokud je to možné a smysluplné, měly by být rovněž poskytnuty konkrétní indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria pro konkrétní osvědčené postupy pro environmentální řízení.

(4)

Aby měly organizace působící v odvětví výroby kovodělných výrobků, environmentální ověřovatelé, vnitrostátní orgány, akreditační a licenční orgány a další hospodářské subjekty dostatek času připravit se na zavedení odvětvového referenčního dokumentu pro odvětví výroby kovodělných výrobků, mělo by být datum použitelnosti tohoto rozhodnutí odloženo.

(5)

Při vypracovávání odvětvového referenčního dokumentu Komise uskutečnila konzultace s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami v souladu s nařízením (ES) č. 1221/2009.

(6)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 49 nařízení (ES) č. 1221/2009,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odvětvový referenční dokument o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví výroby kovodělných výrobků je uveden v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 25. března 2022.

V Bruselu dne 8. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Sdělení Komise – Vypracování pracovního plánu, kterým se stanoví orientační seznam odvětví pro přijetí odvětvových a meziodvětvových referenčních dokumentů, podle nařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. C 358, 8.12.2011, s. 2).

(3)  Antonopoulos I., Canfora P., Gaudillat P., Dri M., Eder P., Best Environmental Management Practice in the Fabricated Metal Products manufacturing sector (Osvědčené postupy pro environmentální řízení v odvětví výroby kovodělných výrobků), EUR 30025 EN, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020, ISBN 978-92-76-14299-7, doi:10.2760/894966, JRC119281; https://susproc.jrc.ec.europa.eu/product-bureau/sites/default/files/inline-files/JRC_BEMP_fabricated_metal_product_manufacturing_report.pdf


PŘÍLOHA

Obsah

1.

ÚVOD 58

2.

OBLAST PŮSOBNOSTI 60

3.

OSVĚDČENÉ POSTUPY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ, ODVĚTVOVÉ INDIKÁTORY VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SROVNÁVACÍ KRITÉRIA PRO ODVĚTVÍ VÝROBY KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ 64

3.1.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti průřezových otázek 64

3.1.1.

Uplatňování účinných metod environmentálního řízení 64

3.1.2.

Spolupráce a komunikace v rámci hodnotového řetězce a napříč ním 65

3.1.3.

Hospodaření s energií 66

3.1.4.

Nakládání s chemickými látkami šetrné k životnímu prostředí a účinně využívající zdroje 66

3.1.5.

Řízení biologické rozmanitosti 67

3.1.6.

Repasování a vysoce kvalitní renovace výrobků a součástí s vysokou hodnotou nebo sériových výrobků a součástí 68

3.1.7.

Odkaz na referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách, které jsou relevantní pro společnosti vyrábějící kovodělné výrobky 69

3.2.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti optimalizace technické infrastruktury 69

3.2.1.

Účinná ventilace 69

3.2.2.

Optimální osvětlení 70

3.2.3.

Environmentální optimalizace chladicích systémů 71

3.2.4.

Racionální a efektivní využívání stlačeného vzduchu 71

3.2.5.

Využívání energie z obnovitelných zdrojů 72

3.2.6.

Jímání dešťové vody 73

3.3.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti výrobních procesů 73

3.3.1.

Výběr kovoobráběcích kapalin účinně využívajících zdroje 73

3.3.2.

Snižování spotřeby chladících kapalin při zpracování kovů 74

3.3.3.

Inkrementální tváření plechu jako alternativa výroby pomocí forem 74

3.3.4.

Snížení spotřeby energie kovoobráběcí strojů v pohotovostním režimu 75

3.3.5.

Zachování hodnoty materiálu u kovových zbytků 75

3.3.6.

Vícesměrné kování 76

3.3.7.

Hybridní obrábění jako metoda snižování spotřeby energie 76

3.3.8.

Používání prediktivní kontroly pro řízení vzduchotechnického systému stříkací kabiny 77

4.

DOPORUČENÉ KLÍČOVÉ INDIKÁTORY VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V KONKRÉTNÍM ODVĚTVÍ 78

1.   ÚVOD

Tento odvětvový referenční dokument vychází z podrobné vědecké a politické zprávy (1) (zprávy o osvědčených postupech) vypracované Společným výzkumným střediskem (Joint Research Centre, JRC) Evropské komise.

Relevantní právní rámec

Systém Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) byl zaveden v roce 1993 pro dobrovolnou účast organizací, a to nařízením Rady (EHS) č. 1836/93 (2). Systém EMAS následně prošel dvěma významnými revizemi, jež byly předmětem:

 

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 (3),

 

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009.

Důležitým novým prvkem poslední revize, která vstoupila v platnost dne 11. ledna 2010, je článek 46 o vytváření odvětvových referenčních dokumentů. Odvětvové referenční dokumenty musí zahrnovat osvědčené postupy pro environmentální řízení, indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí pro konkrétní odvětví a případně srovnávací kritéria a ratingové systémy hodnotící dosahovanou úroveň vlivu na životní prostředí.

Jak chápat a používat tento dokument

Systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) je systém určený k dobrovolné účasti organizací, které se zavázaly k soustavnému zlepšování vlivu své činnosti na životní prostředí. V tomto rámci poskytuje tento odvětvový referenční dokument pokyny konkrétně pro odvětví výroby kovodělných výrobků a zdůrazňuje řadu možností ke zlepšení, jakož i osvědčené postupy.

Dokument vypracovala Evropská komise na základě informací od zúčastněných stran. Technická pracovní skupina složená z odborníků a zúčastněných stran z odvětví a vedená Společným výzkumným střediskem prodiskutovala a posléze odsouhlasila osvědčené postupy pro environmentální řízení, indikátory vlivu činnosti organizace v daném odvětví na životní prostředí a srovnávací kritéria popsaná v tomto dokumentu, zejména tato kritéria byla považována za reprezentativní pro úrovně vlivu na životní prostředí, jichž dosahují organizace s nejlepšími výsledky v odvětví.

Cílem tohoto odvětvového referenčního dokumentu je pomoci a poskytnout podporu všem organizacím, které mají v úmyslu zlepšit vliv své činnosti na životní prostředí poskytnutím nápadů a inspirace, jakož i praktických a technických doporučení.

Tento odvětvový referenční dokument je za prvé určen organizacím, které jsou již v systému EMAS registrovány, za druhé organizacím, které registraci v systému EMAS do budoucna zvažují, a za třetí všem organizacím, které se chtějí dozvědět více o osvědčených postupech pro environmentální řízení za účelem zlepšení vlivu své činnosti na životní prostředí. Cílem tohoto dokumentu je tedy podpořit všechny organizace v odvětví výroby kovodělných výrobků v tom, aby se zaměřovaly na relevantní environmentální aspekty, a to přímé i nepřímé, a nacházely informace o osvědčených postupech pro environmentální řízení, jakož i vhodné indikátory vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí za účelem měření vlivu své činnosti na životní prostředí, a rovněž příslušná srovnávací kritéria.

Jak by měly organizace registrované v systému EMAS zohledňovat odvětvové referenční dokumenty:

Podle nařízení (ES) č. 1221/2009 musí organizace registrované v systému EMAS zohledňovat odvětvové referenční dokumenty na dvou různých úrovních:

1.

Při vypracovávání a zavádění systému environmentálního řízení s ohledem na výsledky environmentálního přezkumu (čl. 4 odst. 1 písm. b) je nutno postupovat takto:

Organizace by měly využívat relevantní prvky odvětvového referenčního dokumentu při stanovování a přezkumu svých environmentálních cílů v souladu s relevantními environmentálními aspekty určenými v rámci environmentálního přezkumu a politiky, jakož i při rozhodování o opatřeních, která mají být provedena za účelem zlepšení vlivu činnosti organizace na životní prostředí.

2.

Při vypracování environmentálního prohlášení (čl. 4 odst. 1 písm. d) a čl. 4 odst. 4) je nutno postupovat takto:

a)

Organizace by při výběru indikátorů (4) pro účely podávání zpráv o vlivu své činnosti na životní prostředí měly brát v potaz relevantní indikátory vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí uvedené v odvětvovém referenčním dokumentu.

Při výběru souboru indikátorů pro účely podávání zpráv by měly zohlednit indikátory navržené v odpovídajícím odvětvovém referenčním dokumentu a jejich relevanci, pokud jde o významné environmentální aspekty, které určí organizace při environmentálním přezkumu. Indikátory je třeba zohlednit pouze tehdy, jsou-li relevantní pro ty environmentální aspekty, které se při environmentálním přezkumu považují za nejvýznamnější.

b)

Když se oznamuje vliv organizace na životní prostředí a jiné faktory, které se ho týkají, organizace by měly v environmentálním prohlášení uvádět, jak byly zohledněny relevantní osvědčené postupy pro environmentální řízení a případně i srovnávací kritéria, jsou-li k dispozici.

Měly by popsat, jak byly relevantní osvědčené postupy pro environmentální řízení a srovnávací kritéria (jež naznačují, jaké úrovně vlivu na životní prostředí dosahují organizace s nejlepším vlivem) využity k určení opatření a případně ke stanovení priorit tak, aby organizace (dále) zlepšovaly vliv své činnosti na životní prostředí. Provádění osvědčených postupů pro environmentální řízení ani plnění určených srovnávacích kritérií však není povinné, neboť dobrovolná povaha systému EMAS ponechává posouzení proveditelnosti srovnávacích kritérií a provádění osvědčených postupů, pokud jde o náklady a přínosy, na samotných organizacích.

Podobně jako u indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí by měly organizace posuzovat relevanci a použitelnost osvědčených postupů pro environmentální řízení a srovnávacích kritérií podle významných environmentálních aspektů, které určí při environmentálním přezkumu, jakož i podle technických a finančních aspektů.

Prvky odvětvových referenčních dokumentů (indikátory, osvědčené postupy pro environmentální řízení nebo srovnávací kritéria), které nejsou považovány za relevantní, pokud jde o významné environmentální aspekty, jež organizace určí při environmentálním přezkumu, by se v environmentálním prohlášení neměly uvádět ani popisovat.

Účast v systému EMAS je průběžný proces. Kdykoli má organizace v úmyslu zlepšit vliv své činnosti na životní prostředí (a provede přezkum tohoto vlivu), prostuduje si konkrétní témata odvětvového referenčního dokumentu jako zdroj inspirace pro určení otázek, které je třeba řešit jako další v rámci metody postupných kroků.

Environmentální ověřovatelé systému EMAS kontrolují, zda a jak byl odvětvový referenční dokument organizace zohledněn při přípravě jejího environmentálního prohlášení (čl. 18 odst. 5 písm. d) nařízení (ES) č. 1221/2009).

Akreditovaní environmentální ověřovatelé budou při provádění auditu potřebovat od organizace důkazy dokládající, jak byly vybrány relevantní prvky odvětvového referenčního dokumentu s ohledem na environmentální přezkumy a jak byly zohledněny. Nekontrolují dodržování popsaných srovnávacích kritérií, ale ověřují důkazy o tom, jak byl odvětvový referenční dokument použit jako příručka k určení indikátorů a vhodných dobrovolných opatření, která může organizace provést pro zlepšení vlivu své činnosti na životní prostředí.

Vzhledem k dobrovolné povaze systému EMAS a odvětvového referenčního dokumentu by organizace neměly být v souvislosti s poskytováním takovýchto důkazů nepřiměřeně zatěžovány. Konkrétně tak ověřovatelé nesmí požadovat odůvodnění u každého z jednotlivých osvědčených postupů, indikátorů vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí a srovnávacích kritérií uvedených v odvětvovém referenčním dokumentu, pokud je organizace s ohledem na environmentální přezkum nepovažuje za relevantní. Mohou však navrhnout dodatečné relevantní prvky, které by měla organizace v budoucnu zohlednit jako další důkaz svého závazku k soustavnému zlepšování.

Struktura odvětvového referenčního dokumentu

Tento dokument sestává ze čtyř kapitol. Kapitola 1 představuje právní rámec systému EMAS a popisuje, jak tento dokument používat, zatímco kapitola 2 vymezuje oblast působnosti tohoto odvětvového referenčního dokumentu. Kapitola 3 stručně popisuje jednotlivé osvědčené postupy pro environmentální řízení (5) a uvádí informace o jejich použitelnosti. Uvádějí se zde také konkrétní indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a konkrétní srovnávací kritéria, pokud se je v případě určitých osvědčených postupů pro environmentální řízení podařilo formulovat. Vymezit srovnávací kritéria však nebylo možné u všech osvědčených postupů pro environmentální řízení, a to buď kvůli omezené dostupnosti údajů, nebo proto, že konkrétní podmínky každé společnosti nebo závodu (typy výrobků od malých prototypů a výrobků se složitým tvarem, vyráběných v malých či velkých sériích, po velké nebo malé součástky, dále rozmanitost výrobních procesů uplatňovaných v jednotlivých výrobních zařízeních atd.) se liší v takové míře, že srovnávací kritérium by nemělo smysl. Dokonce i v případě, kdy jsou srovnávací kritéria stanovena, nejsou míněna jako cíle, jichž by měly dosáhnout všechny společnosti, ani jako metriky pro srovnání mezi podniky daného odvětví, pokud jde o jejich vliv na životní prostředí, ale spíše jako míra toho, co je možné, aby se jednotlivým společnostem napomohlo posoudit jejich pokroky a aby byly motivovány k dalšímu zlepšování. Konečně kapitola 4 představuje ucelenou tabulku s vybranými nejvýznamnějšími indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí, souvisejícími vysvětleními a příslušnými srovnávacími kritérii.

2.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento referenční dokument se zabývá vlivem činností odvětví výroby kovodělných výrobků na životní prostředí. Cílovou skupinou tohoto dokumentu jsou společnosti patřící do odvětví výroby kovodělných výrobků, konkrétně společnosti s těmito kódy NACE (podle statistické klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (6)):

 

oddíl 24 klasifikace NACE (*)„Výroba základních kovů“

 

24.2 Výroba ocelových trub, trubek, dutých profilů a souvisejících potrubních tvarovek (24.20)

 

24.3 Výroba ostatních výrobků získaných jednostupňovým zpracováním oceli (24.31–24.34)

 

24.5 Odlévání kovů (24.51–24.54)

 

Oddíl 25 klasifikace NACE „Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení“ (zahrnuje všechny činnosti)

 

Oddíl 28 klasifikace NACE (**)„Výroba strojů a zařízení j. n.“

 

28.1 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely (zahrnuje pouze 28.14 a 28.15)

 

Oddíl 29 klasifikace NACE (**)„Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů“

 

29.3 Výroba ostatních dílů a příslušenství pro motorová vozidla, kromě motocyklů (29.32)

 

Oddíl 32 klasifikace NACE (**)„Ostatní zpracovatelský průmysl“

 

32.1 Výroba klenotů, bižuterie a příbuzných výrobků (32.11–32.13)

 

32.2 Výroba hudebních nástrojů (32.20)

 

32.3 Výroba sportovních potřeb (32.30)

 

32.4 Výroba her a hraček (32.40)

 

32.5 Výroba lékařských a dentálních nástrojů a potřeb (32.50)

 

Oddíl 33 klasifikace NACE „Opravy a instalace strojů a zařízení“

 

33.1 Opravy kovodělných výrobků, strojů a zařízení (33.11–33.12 (**))

Tento referenční dokument je rozdělen do tří hlavních částí (viz tabulka 2-1), které z pohledu výrobců pokrývají hlavní environmentální aspekty společností vyrábějících kovodělné výrobky.

Tabulka 2-1

Struktura referenčního dokumentu pro odvětví výroby kovodělných výrobků a hlavní environmentální aspekty, jimiž se jednotlivé části zabývají

Část

Popis

Hlavní environmentální aspekty, jimiž se daná část zabývá

3.1.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti průřezových otázek

Tato část obsahuje postupy, které výrobcům přináší rady, jak začlenit rámce environmentální udržitelnosti do jejich stávajících obchodních modelů a systémů řízení, a snížit tak dopady na životní prostředí.

Správa areálu

3.2.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti optimalizace technické infrastruktury

Tento soubor osvědčených postupů pro environmentální řízení poskytuje pokyny, jak zlepšit celkovou environmentální výkonnost podpůrných procesů ve výrobních závodech, jakými jsou osvětlování nebo ventilace atd.

Technická infrastruktura a údržba

3.3.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti výrobních procesů

Tato část obsahuje postupy, které zlepšují vliv hlavních výrobních činností na životní prostředí.

Průmyslové procesy

Přímé a nepřímé environmentální aspekty uvedené v tabulce 2-2 a v tabulce 2-3 byly vybrány jako nejčastěji relevantní aspekty v daném odvětví. Environmentální aspekty, jež mají konkrétní společnosti řídit, je však nutno posuzovat jednotlivě, případ od případu.

Tabulka 2-2

Nejrelevantnější přímé environmentální aspekty a související hlavní environmentální tlaky, jimiž se tento dokument zabývá

Procesy

Nejrelevantnější přímé environmentální aspekty

Související hlavní environmentální tlaky

Podpůrné procesy

Řízení, zásobování, řízení dodavatelského řetězce, kontrola kvality

Suroviny

Energie

Voda

Spotřební materiál

Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný

Logistika, manipulace, skladování, balení

Suroviny

Energie

Emise skleníkových plynů

Voda

Spotřební materiál

Emise do ovzduší

Hluk, zápach, vibrace atd.

Využívání půdy

Biologická rozmanitost

Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný

Úprava emisí

Energie

Spotřební materiál

Emise do vody

Emise do ovzduší

Hluk, zápach, vibrace atd.

Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný, nebezpečný

Technická infrastruktura a údržba

Energie

Voda

Spotřební materiál

Emise do vody

Hluk, zápach, vibrace atd.

Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný, nebezpečný

Využívání půdy

Biologická rozmanitost

Výrobní postupy

Slévání

Suroviny

Energie

Odpad: nebezpečný

Tvarování

Suroviny

Energie

Hluk, zápach, vibrace atd.

Odpad: nebezpečný

Kovový prášek

Suroviny

Energie

Hluk, zápach, vibrace atd.

Odpad: nebezpečný

Tepelné zpracování

Suroviny

Energie

Hluk, zápach, vibrace atd.

Odpad: nebezpečný

Skleníkové plyny (včetně fluorovaných plynů, např. z chlazení)

Odstraňování

Suroviny

Energie

Voda

Spotřební materiál

Emise do vody

Emise do ovzduší

Hluk, zápach, vibrace atd.

Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný

Další postupy

Suroviny

Energie

Hluk, zápach, vibrace atd.

Odpad: nebezpečný, neklasifikovaný jako nebezpečný

Deformace

Suroviny

Energie

Hluk, zápach, vibrace atd.

Odpad: nebezpečný

Spojování

Suroviny

Energie

Spotřební materiál

Emise do ovzduší

Hluk, zápach, vibrace atd.

Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný

Povrchová úprava

Suroviny

Energie

Voda

Spotřební materiál

Emise do vody

Emise do ovzduší

Hluk, zápach, vibrace atd.

Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný, nebezpečný

Montáž

Energie

Spotřební materiál

Hluk, zápach, vibrace atd.

Odpad: nebezpečný

Navrhování výrobků a infrastruktury

Navrhování výrobků

Suroviny

Energie

Voda

Spotřební materiál

Emise do ovzduší

Navrhování infrastruktury (na úrovni závodu)

Suroviny

Energie

Voda

Spotřební materiál

Emise do ovzduší

Emise do vody

Odpad: neklasifikovaný jako nebezpečný

Využívání půdy

Biologická rozmanitost

Navrhování výrobního procesu (na úrovni závodu)

Suroviny

Energie

Voda

Spotřební materiál

Emise do ovzduší

Emise do vody

Odpad: nebezpečný, neklasifikovaný jako nebezpečný


Tabulka 2-3

Nejrelevantnější nepřímé environmentální aspekty a související hlavní environmentální tlaky, jimiž se tento dokument zabývá

Činnosti

Nejrelevantnější nepřímé environmentální aspekty

Související hlavní environmentální tlaky

Předvýrobní činnosti

Těžba surovin a výroba kovů

Suroviny

Energie a související emise skleníkových plynů

Voda

Spotřební materiál

Emise do vody

Emise do ovzduší

Výroba nástrojů a zařízení

Povýrobní činnosti

Fáze používání a poskytování služeb

Suroviny

Energie a související emise skleníkových plynů

Spotřební materiál

Emise do ovzduší

Odpad: nebezpečný, neklasifikovaný jako nebezpečný

Ukončení životnosti

Nakládání s odpady

Environmentální aspekty kódů klasifikace NACE spadajících do oblasti působnosti tohoto dokumentu, na něž se vztahují referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách (BREF) (7) přímo či nepřímo spojených s výrobou kovodělných výrobků, jakož i právní předpisy EU, politické nástroje a pokyny pro osvědčené postupy, jsou vyloučeny z oblasti působnosti tohoto dokumentu.

3.   OSVĚDČENÉ POSTUPY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ, ODVĚTVOVÉ INDIKÁTORY VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SROVNÁVACÍ KRITÉRIA PRO ODVĚTVÍ VÝROBY KOVODĚLNÝCH VÝROBKŮ

3.1.   Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti průřezových otázek

Tato část je relevantní pro výrobce kovodělných výrobků.

3.1.1.   Uplatňování účinných metod environmentálního řízení

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je používat účinné metody environmentálního řízení s cílem optimalizovat navrhování procesů a výrobků ve fázi výroby a snížit dopady na životní prostředí v rámci celého hodnotového řetězce. Tento rámec zahrnuje dvě úrovně:

 

strategickou, která předpokládá uplatňování přístupu založeného na oběhovém hospodářství a přístupy zohledňující životní cyklus,

 

provozní s využitím nástrojů, které zajišťují neustálé zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, jako je štíhlé řízení a snižování zásob.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností, včetně malých a středních podniků. Nedostatek interních technických znalostí a potřeba školení zaměstnanců mohou omezit uplatnění tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i1)

Účinné využívání zdrojů (kg konečných výrobků/kg vstupních materiálů (případně: kg vyprodukovaného odpadu/kg vstupních materiálů v případě, že údaj o kg konečných výrobků není znám)

(i2)

Mapování toků materiálu a jejich významu z hlediska životního prostředí (ano/ne)

(i3)

Spotřeba energie na místě (kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části (8)

(i4)

Emise skleníkových plynů rámce 1, 2 a 3 (kg ekvivalentu CO2/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(i5)

Spotřeba vody (l vody/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(b1)

Systematické zohledňování životního cyklu, štíhlého řízení a oběhového hospodářství při všech strategických rozhodnutích

(b2)

Vývoj nových výrobků se posuzuje z hlediska zlepšování životního prostředí

3.1.2.   Spolupráce a komunikace v rámci hodnotového řetězce a napříč ním

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je spolupráce s ostatními společnostmi v daném odvětví, se společnostmi v jiných odvětvích a v rámci celého hodnotového řetězce. Tato spolupráce může být organizována jako:

udržitelné získávání a pořizování materiálů a dalších potřebných pomocných vstupů a využívání energie z obnovitelných zdrojů pro výrobní činnosti,

optimalizace zdrojů sdílením energie nebo zdrojů v rámci sítě průmyslové symbiózy,

systematické zapojení zúčastněných stran do vývoje nových výrobků šetrných k životnímu prostředí a zlepšování vlivu stávajících výrobků na životní prostředí.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny společnosti v odvětví bez ohledu na jejich velikost, včetně malých a středních podniků.

Pro některé společnosti, zejména pro malé a střední podniky, mohou být značnou překážkou dodatečné náklady, které představuje nedostatek interních technických znalostí a potřeba školení zaměstnanců.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i6)

Procento výrobků a služeb (% celkové hodnoty) s ekologickou certifikací nebo s prokazatelně sníženým dopadem na životní prostředí

(i7)

Použití vedlejších produktů (9), zbytkové energie nebo jiných zdrojů od jiných společností (kg materiálů od jiných společností/kg celkového vstupu; MJ energie získané od jiných společností/MJ celkové spotřeby energie)

(i8)

Systematické zapojení zúčastněných stran se zaměřením na lepší environmentální výkonnost (např. v těchto oblastech: navrhování výrobků, udržitelné získávání zdrojů, spolupráce pro lepší nakládání s odpady) (ano/ne)

(i9)

Nákup použitých strojů nebo použití strojů od jiných společností (ano/ne)

(i10)

Množství obalových odpadů (kg obalového odpadu/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(b3)

Všechny zakoupené výrobky a služby splňují environmentální kritéria stanovená společností

(b4)

Spolupráce s dalšími organizacemi na účinnějším využívání energie a zdrojů na systémové úrovni

(b5)

Strukturální zapojení zúčastněných stran do vývoje výrobků šetrnějších k životnímu prostředí

3.1.3.   Hospodaření s energií

 

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je optimalizovat využívání energie tím, že se zavede plán hospodaření s energií, včetně systematického a podrobného monitorování způsobu hospodaření s energií ve výrobních areálech na úrovni výrobního procesu, který zahrnuje tyto prvky:

vypracování strategie hospodaření s energií a podrobného akčního plánu,

zajištění spoluúčasti vrcholného vedení společnosti,

stanovení ambiciózních a dosažitelných cílů a dosahování neustálého zlepšování,

měření a posuzování výkonnosti na úrovni procesů,

předávání informací o energetických otázkách v rámci celé organizace,

školení zaměstnanců a podpora jejich aktivního zapojení,

investice do energeticky účinných zařízení a zohlednění energetické účinnosti při zadávání veřejných zakázek.

 

Plán může být založen na standardizovaném nebo individuálním formátu, jako např. ISO 50001, nebo může být součástí celosvětového systému environmentálního řízení, jako je EMAS.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků.

Uplatnění tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení může být, zejména v menších podnicích, omezeno nedostatkem interních technických znalostí. Výkonnost a účinnost zavedeného systému hospodaření s energií mohou být navíc sníženy nesprávným začleněním prvků systému hospodaření s energií a nedostatečným předáváním informací napříč organizací.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i11)

Energie spotřebovaná na vyrobení výrobku (kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(i12)

Systém monitorování způsobu hospodaření s energií na úrovni procesů (ano/ne)

(b6)

Způsob hospodaření s energií je průběžně monitorován na úrovni procesů, což podporuje zvyšování energetické účinnosti

3.1.4.   Nakládání s chemickými látkami šetrné k životnímu prostředí a účinně využívající zdroje

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je optimalizovat množství chemických látek používaných ve výrobních procesech, minimalizovat množství chemických látek, které jsou likvidovány, a nahradit nebezpečné chemické látky, kdykoli je to možné, alternativami šetrnějšími k životnímu prostředí.

K dosažení těchto cílů mohou výrobci kovodělných výrobků provádět tato opatření:

přezkum současného používání chemických látek a nakládání s nimi na místě,

monitorování používání chemických látek na úrovni jednotlivých chemických látek (a nikoli několika chemických látek zároveň) a zaměření se na ty nejdůležitější použité,

omezení používání chemických látek všude tam, kde je to možné, např. změnou výrobních postupů, účinnějším využíváním chemických látek, přijetím obchodních modelů, které slaďují pobídky mezi dodavateli a uživateli chemických látek s cílem motivovat ke snižování objemu chemických látek,

nahrazení nebezpečných chemických látek alternativami s menším dopadem na životní prostředí,

snížení chemického odpadu a odtoku, např. opětovným použitím nebo recyklací chemických látek, je-li to možné, využití externích odborných konzultací, například prostřednictvím částečného nebo úplného externího zajištění nakládání s chemickými látkami.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků.

Fungování popsaného systému nakládání s chemickými látkami vyžaduje určité technické znalosti, což může představovat značnou překážku zejména pro malé a střední podniky.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i13)

U jednotlivých použitých chemických látek množství použité chemické látky (kg/kg konečného výrobku nebo vyrobené části) a její klasifikace podle nařízení č. 1272/2008 (nařízení CLP)

(i14)

Množství vyprodukovaného (nebezpečného) chemického odpadu (kg/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(b7)

Pravidelné (alespoň jednou ročně) přezkoumání používání chemických látek s cílem minimalizovat jejich použití a posoudit možnosti jejich nahrazení

3.1.5.   Řízení biologické rozmanitosti

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je zohlednit přímé a nepřímé dopady v celém hodnotovém řetězci a výrobních procesech na místě, a to přijetím těchto opatření:

posouzení přímých dopadů provedením přezkumu lokality a určením kritických míst,

provedení přezkumu řízení ekosystémů s cílem určit dopady ekosystémových služeb v celém hodnotovém řetězci,

spolupráce s příslušnými (místními) zúčastněnými stranami s cílem minimalizovat jakékoli problémy,

měření dopadů definováním a monitorováním příslušných ukazatelů,

pravidelné podávání zpráv za účelem sdílení informací o úsilí společnosti.

Použitelnost

 

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků.

 

Provádění prvků osvědčeného postupu pro environmentální řízení vyžaduje závazek ze strany vedení. Přímé přínosy provádění prvků tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení nelze kvantifikovat. Podobně není možné vypočítat ani přímou návratnost investic při uplatnění prvků osvědčeného postupu pro environmentální řízení. Tyto dva body mohou představovat značnou překážku zejména pro malé a střední podniky.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i15)

Počet projektů spolupráce se zúčastněnými stranami za účelem řešení otázek biologické rozmanitosti (počet)

(i16)

Nachází se v chráněných oblastech nebo s nimi sousedí: velikost oblastí spadajících pod správu šetrnou k biologické rozmanitosti v porovnání s celkovou rozlohou areálů společnosti (%)

(i17)

Soupis pozemků nebo jiných oblastí, které společnost vlastní, má je pronajaté nebo je spravuje v chráněných oblastech či ve vysoce cenných oblastech z hlediska biologické rozmanitosti nebo v oblastech, které s takovými oblastmi sousedí (plocha v m2)

i18)

Jsou zavedeny postupy nebo nástroje pro analýzu zpětné vazby od zákazníků, zúčastněných stran a dodavatelů týkající se biologické rozmanitosti (ano/ne)

i19)

Provádění akčního plánu na ochranu a podporu biologické rozmanitosti lokality ve všech výrobních zařízeních (ano/ne)

(i20)

Celková velikost obnovených přírodních stanovišť nebo ploch (na místě, nebo na místě i mimo něj), které nahrazují škody na biologické rozmanitosti způsobené společností (m2) ve srovnání s půdou využívanou společností (m2)

(b8)

V zájmu ochrany a zvyšování místní biologické rozmanitosti je pro všechny lokality (včetně výrobních areálů) vypracován a prováděn akční plán pro biologickou rozmanitost.

3.1.6.   Repasování a vysoce kvalitní renovace výrobků a součástí s vysokou hodnotou nebo sériových výrobků a součástí

 

Repasování zahrnuje demontování výrobku, náhradu a výměnu součástí a testování jednotlivých částí a celého výrobku, aby se zajistilo, že výrobek splňuje stejné normy kvality jako nové výrobky, vyráběné v současnosti s příslušnou zárukou. Renovace se týká použitých výrobků, které při prvním uvedení na trh splňovaly původní normy kvality, tj. renovovaný výrobek dosahuje úrovně kvality, která existovala v době, kdy byl poprvé vyroben, a nikoli té, jakou má stejný výrobek vyráběný v současnosti.

 

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je zohlednit a umožnit příležitosti pro repasování nebo renovaci použitých kovodělných výrobků a jejich uvádění na trh za účelem opětovného použití, jsou-li environmentální přínosy prokázány z hlediska celého životního cyklu. Repasované nebo renovované výrobky dosáhnou alespoň stejné úrovně kvality, jakou měly při prvním uvedení na trh, a prodávají se s odpovídající zárukou.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků.

Repasování nebo renovace může zvýšit provozní náklady společností, které jsou bezpochyby vykompenzovány při výrobě vysoce hodnotných výrobků/součástí/dílů a v případě velkoobjemových sérií.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i21)

Procento suroviny ušetřené repasováním/renovací v porovnání s materiálem použitým na výrobu nového výrobku (kg materiálu pro repasování/renovaci/kg materiálu pro nový výrobek)

(i22)

Ušetřené emise skleníkových plynů spojené s repasováním/rekonstrukcí výrobku ve srovnání s výrobou nového výrobku (ekvivalent emisí CO2 z repasování/renovace/emise ekvivalentu CO2 z nového výrobku), s upřesněním, zda jsou zahrnuty rámce 1, 2 a/nebo 3

(b9)

Společnost nabízí repasované/renovované výrobky s prokázanými přínosy pro životní prostředí ověřenými posouzením životního cyklu

3.1.7.   Odkaz na referenční dokumenty o nejlepších dostupných technikách, které jsou relevantní pro společnosti vyrábějící kovodělné výrobky

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je, když společnosti vyrábějící kovodělné výrobky nahlédnou do příslušných nejlepších dostupných technik (BAT) (10) popsaných v příslušných referenčních dokumentech o BAT (BREF) s cílem určit relevantní environmentální otázky, na které je třeba se zaměřit, a případně techniky zavést.

Použitelnost

Nejlepší dostupné techniky (BAT) popsané v příslušných referenčních dokumentech o BAT (BREF) se vztahují na velké společnosti v oblasti působnosti směrnice o průmyslových emisích (11).

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je velmi důležitý pro malé a střední podniky (nedosahující prahové hodnoty uvedené ve směrnici o průmyslových emisích). Omezujícím faktorem však může být nedostatek technických znalostí nebo kapacit (malých a středních podniků).

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i23) Zvážení příslušných nejlepších dostupných technik

Neuvedeno

3.2.   Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti optimalizace technické infrastruktury

Tato část se zabývá postupy pro podpůrné procesy a je relevantní pro výrobce kovodělných výrobků.

3.2.1.   Účinná ventilace

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je zlepšit účinnost ventilačního systému a snížit jeho spotřebu energie:

provedením studie výrobního areálu, včetně budov a procesů,

mapováním zdrojů tepla, vlhkosti a látek znečišťujících vnitřní ovzduší,

snížením daných zdrojů např. zavedením účinné údržby, která omezuje emise znečišťujících látek, nebo izolací zdroje díky diferenciálnímu tlaku vzduchu,

určením skutečných (současných a budoucích) ventilačních potřeb,

provedením auditu stávajícího systému ventilace s cílem porovnat určené potřeby se stávajícím zařízením,

přepracováním ventilačního systému v zájmu snížení spotřeby energie a zvýšení energetického využití (12), využitím získaného tepla k pohonu chlazení (klimatizační systém nebo pro účely vytápění či předehřívání, instalace místních obnovitelných zdrojů energie (solární termální nebo solární fotovoltaická energie k pohonu chladicích systémů) a snížení objemu dodávaného vzduchu (což snižuje spotřebu energie na vytápění nebo chlazení). Ventilaci řízenou podle potřeby lze navrhnout tak, aby se zabránilo špičkám a umožnil se energeticky účinnější provoz s menším zařízením.

Podobný přístup lze uplatnit i u nových zařízení, přičemž jsou definovány potřeby, pokud jde o projektovanou budovu a procesy, a ovlivnění jejich návrhu představuje další příležitost, jak je minimalizovat.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Překážku, pokud jde o provádění všech prvků tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení, může někdy představovat rovněž nedostatek interních technických znalostí.

Energetická účinnost zavedeného ventilačního systému musí být v souladu s požadavky na bezpečnost zaměstnanců výrobního zařízení.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i24)

Skutečný objem vzduchu odváděný z budovy (m3/hod, m3/směnu nebo m3/výrobní šarži)

(i25)

Systém ventilace řízený podle potřeby (ano/ne)

(i26)

Spotřeba energie na ventilaci na m3 budovy (kWh/m3 budovy)

(i27)

Spotřeba energie na ohřev nebo chlazení vzduchu používaného k ventilaci na m3 budovy (kWh/m3 budovy)

(b11)

V zájmu snížení spotřeby energie vzduchotechnického systému je zavedena ventilace řízená podle potřeby

3.2.2.   Optimální osvětlení

Aby bylo dosaženo optimálního osvětlení v nově vybudovaných a stávajících výrobních areálech, je třeba provést studii osvětlení, která určí skutečné (stávající a budoucí) potřeby a plán osvětlení a definuje jeho optimální řešení (osvětlovací systémy, příslušenství, svítidla, používání denního světla atd.).

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je, aby výrobci kovodělných výrobků optimalizovali stávající a nové osvětlovací systémy:

co největším využíváním denního světla,

na klíčových místech instalací osvětlení řízeného detektory přítomnosti,

odděleným sledováním spotřeby energie na osvětlení,

výběrem co nejvhodnějších energeticky účinných světelných zdrojů z hlediska jejich plánované doby používání a oblasti instalace,

prováděním pravidelného plánu čištění a údržby osvětlovacího systému.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit společnosti všech velikostí, včetně malých a středních podniků. Je však vhodnější pro nově vybudované výrobní areály nebo renovované výrobní linky.

Důležitým prvkem účinných osvětlovacích systémů je přirozené světlo, vzhledem k místním přírodním podmínkám však jeho použití nemusí být na všech místech možné. Obdobně může být jeho použitelnost omezena ve stávajících výrobních areálech z důvodu architektonických omezení.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i28)

Používání denního světla, kdykoli je to možné (ano/ne)

(i29)

Podíl osvětlení řízeného čidly (snímače pohybu, senzory denního světla) (%)

(i30)

Spotřeba energie na osvětlení (kWh/rok/m2 osvětlené plochy)

(i31)

Instalovaný výkon osvětlení (kW/m2 osvětlené plochy)

(i32)

Podíl LED/úsporných žárovek (%)

(i33)

Průměrná účinnost svítidel v celém závodě (v lm/W)

Neuvedeno

3.2.3.   Environmentální optimalizace chladicích systémů

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je systémově zlepšit energetickou účinnost a celkovou environmentální výkonnost chladicích systémů v obráběcích dílnách ve výrobním areálu:

úsilím o snížení potřeby chlazení,

provedením auditu zavedeného chladicího systému s cílem porovnat definované potřeby se stávajícím chladicím zařízením,

přepracováním systému chlazení se zaměřením na co největší účinnost využívání energie a vody a snížení emisí skleníkových plynů.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je použitelný pro všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků, a je vhodnější pro nově postavené nebo renovované výrobní areály.

Pro provádění tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení však může být nutná podpora externích partnerů, což může představovat překážku zejména pro malé a střední podniky.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i34)

Celkový ekvivalentní potenciál oteplování (TEWI) chladicího systému (TEWI) (CO2 e)

(i35)

Potenciál globálního oteplování (GWP) použitých chladiv (CO2 e)

(i36)

Spotřeba energie pro chlazení (kWh/rok; kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(i37)

Spotřeba vody (z vodovodu/dešťová/povrchová voda) pro chlazení (m3/rok; kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

Neuvedeno

3.2.4.   Racionální a efektivní využívání stlačeného vzduchu

Osvědčený postup pro environmentální řízení, který je určen pro výrobce kovodělných výrobků, spočívá ve snížení jejich spotřeby energie související s používáním stlačeného vzduchu ve výrobních procesech, a to pomocí následujících opatření:

 

Zmapování a analýza využívání stlačeného vzduchu. Pokud se část stlačeného vzduchu používá v neúčinných aplikacích nebo nevhodným způsobem, mohou být jiná technologická řešení vhodnější nebo efektivnější. Pokud se u určité aplikace zvažuje přechod od pneumatických nástrojů k elektrickým nástrojům, je nutno provést řádné posouzení, a to s ohledem nejen na spotřebu energie, ale i na všechny environmentální aspekty, jakož i specifické potřeby dané aplikace.

 

Optimalizace systému stlačeného vzduchu provedením těchto kroků:

nalezení a odstranění netěsností pomocí vhodné kontrolní technologie, jako jsou přístroje pro ultrazvukové měření úniků vzduchu na skrytých nebo obtížně přístupných místech,

lepší přizpůsobení dodávky stlačeného vzduchu jeho skutečné potřebě ve výrobním zařízení, tzn. přizpůsobení tlaku, objemu a kvality vzduchu potřebám různých zařízení pro konečné použití a případně výroba stlačeného vzduchu blíže k místům jeho spotřeby, a to volbou decentralizovaných jednotek místo velkého centrálního kompresoru, který by sloužil všem potřebám,

výroba stlačeného vzduchu při nižším tlaku, a to snížením tlakových ztrát v rozvodné síti a v případě potřeby přidáním dotlačovacích kompresorů pouze pro zařízení, která vyžadují vyšší tlak než většina ostatních aplikací,

návrh systému stlačeného vzduchu na základě roční křivky trvání vytížení, aby byla zajištěna dodávka s minimální spotřebou energie při základním, špičkovém a minimálním vytížení,

zvolení vysoce účinných součástí pro systém stlačeného vzduchu, jako jsou vysoce účinné kompresory, frekvenční měniče a sušičky vzduchu s integrovaným zařízením pro uchování chladného vzduchu,

zpětné získávání tepla z kompresorů prostřednictvím instalace deskového výměníku tepla v olejovém okruhu kompresorů (nezbytným předpokladem tohoto kroku je optimalizace všech výše uvedených faktorů). Zpětně získané teplo lze využívat v různých aplikacích, jako je sušení produktů, regenerace desikantu, vytápění prostoru, chlazení díky provozu absorpčního chladiče nebo přeměna zpětně získaného tepla v mechanickou energii pomocí strojů využívajících organický Rankinův cyklus (ORC).

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Je vhodnější pro nové nebo renovované výrobní linky.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i38)

Spotřeba elektřiny na standardní krychlový metr stlačeného vzduchu dodaného v místě konečného použití (kWh/m3) při uvedené hodnotě tlaku

(i39)

Koeficient úniku vzduchu (13)

(b12)

Spotřeba elektřiny systémem stlačeného vzduchu je nižší než 0,11 kWh/m3 dodávaného stlačeného vzduchu u velkých zařízení pracujících při efektivním tlaku 6,5 baru, s normalizovaným objemovým průtokem při tlaku 1013 milibarů a teplotě 20 °C, přičemž odchylky efektivního tlaku nepřesahují 0,2 baru

(b13)

Po vypnutí všech spotřebičů vzduchu zůstává síťový tlak stabilní a kompresory (v pohotovostním režimu) se nepřepnou do stavu zatížení.

3.2.5.   Využívání energie z obnovitelných zdrojů

Osvědčený postup pro environmentální řízení, který je určen pro výrobce kovodělných výrobků, spočívá v tom, že pro své postupy využívají energii z obnovitelných zdrojů, a to prostřednictvím těchto opatření:

nákup ověřené elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo vlastní výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie,

výroba tepla z obnovitelných zdrojů energie (např. solární termální energie, včetně koncentrovaných solárních termálních, geotermálních nebo tepelných čerpadel, která mohou být rovněž poháněna elektřinou z obnovitelných zdrojů, např. solární fotovoltaickou energií, udržitelnou biomasou (z odpadu) a bioplynem),

instalace systémů pro akumulaci energie, včetně akumulace tepla, které doplňují solární termální zařízení, geotermální zařízení a zařízení pro využití tepla z okolního prostředí, případně spojené s tepelnými čerpadly pro vytápění a chlazení, s cílem umožnit vyšší míru využití vlastní energie z obnovitelných zdrojů.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků.

Vlastní výroba tepla z obnovitelných zdrojů a začlenění do výrobních procesů do značné míry závisí na technologických zvláštnostech prováděných výrobních procesů a na skutečné potřebě, např. vysokoteplotním procesu.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i40)

Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů (vlastní výroby nebo nakupované) na celkové spotřebě elektřiny (%)

(i41)

Podíl tepla z obnovitelných zdrojů z celkového množství využívaného tepla (v %)

(b14)

Všechna spotřeba elektřiny je pokryta vlastní výrobou energie z obnovitelných zdrojů nebo zakoupenou ověřenou elektřinou z obnovitelných zdrojů prostřednictvím dlouhodobé dohody o nákupu energie.

(b15)

Využívání tepla z obnovitelných zdrojů vyrobeného na místě je začleněno do vhodných výrobních procesů.

3.2.6.   Jímání dešťové vody

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je snížit spotřebu sladké vody ve výrobních areálech jímáním a používáním dešťové vody v různých výrobních nebo pomocných procesech. Takový systém jímá dešťovou vodu ze spádové oblasti (často střechy výrobního závodu nebo parkoviště), má systém dopravy vody pro její jímání v zásobníkové nádrži a distribuční soustavu (potrubí a čerpadlo), kterými se voda dostává na místa konečné spotřeby.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Je vhodnější pro nově postavené nebo modernizované závody, a zejména pro ty, kde lze zachycenou dešťovou vodu použít jako provozní vodu. Překážku provádění osvědčeného postupu pro environmentální řízení mohou v případě dodatečného vybavení představovat vlastnosti budovy.

Význam tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení silně ovlivňuje zeměpisná poloha (např. množství srážek, místní nedostatek vody). V některých regionech je tento osvědčený postup pro environmentální řízení podle právních předpisů povinný, aby se předcházelo povodním a omezilo se využívání podzemních vod.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i42)

Podíl použití dešťové vody na celkové spotřebě vody (%)

(b16)

Dešťová voda je jímána a používána jako provozní voda ve výrobních a pomocných procesech.

3.3.   Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti výrobních procesů

Tato část se zabývá postupy pro hlavní výrobní procesy a je relevantní pro výrobce kovodělných výrobků.

3.3.1.   Výběr kovoobráběcích kapalin účinně využívajících zdroje

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je vybírat kovoobráběcí kapaliny účinně využívající zdroje:

 

prováděním systematických a vědecky podložených hloubkových posouzení dostupných kovoobráběcích kapalin podle širokého souboru kritérií, včetně environmentálních a ekonomických aspektů, s přihlédnutím k celému životnímu cyklu kapalin a vyráběných výrobků,

 

hledáním dostupných kovoobráběcích kapalin, které mohou zajistit různé funkce současně (např. mazání, odstranění třísek, čištění), nebo je lze po vhodné obnově nebo úpravě použít vícekrát.

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je rovněž hodnotit a kontrolovat výkonnost vybraných kovoobráběcích kapalin během jejich použití nebo po něm prostřednictvím monitorovacího systému.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Nedostatek interních technických znalostí však může představovat překážku, zejména v malých a středních podnicích.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i43)

Celkové množství zakoupených kovoobráběcích kapalin za rok (kg (nebo l)/rok)

(i44)

Celkové množství zpětně získaných kovoobráběcích kapalin za rok (kg (nebo l)/rok)

(i45)

Počet různých kovoobráběcích kapalin používaných ve společnosti (celkový počet kovoobráběcích kapalin)

(i46)

Spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek (kg (nebo l)/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(b17)

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

účinné využívání zdrojů,

spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.2.   Snižování spotřeby chladících kapalin při zpracování kovů

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je omezit používání chladících kapalin při zpracování a tvarování kovů. Toho lze dosáhnout použitím technik, jako je kryogenní chlazení nebo přívod vysokotlakého proudu chladicí kapaliny. Tyto techniky vedou ke snížení produkce odpadu, vyšší celkové účinnosti procesů a následně k nižší spotřebě energie, jakož i k prodloužení životnosti nástrojů.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Vzhledem ke své energetické náročnosti je vhodnější spíše pro malé série nebo prototypy a pro nová nebo renovovaná zařízení než pro dovybavení již probíhajícího procesu.

Energetická náročnost je však parametrem, který je třeba pečlivě posoudit případ od případu. To v kombinaci s nedostatkem interních technických znalostí a odborných znalostí může představovat významnou překážku uplatňování tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i47)

Spotřeba chladících kapalin na zpracovanou část (l/část)

(b17)

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

účinné využívání zdrojů

spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.3.   Inkrementální tváření plechu jako alternativa výroby pomocí forem

Při výrobě malých sérií je osvědčeným postupem pro environmentální řízení použít inkrementální tváření plechů (ISF) jako alternativu pro výrobu pomocí forem. To umožňuje výrobu složitých výrobků s vyšší materiálovou účinností.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit společnosti všech velikostí, včetně malých a středních podniků. inkrementální tváření plechů lze použít u široké škály materiálů; je vhodnější pro výrobky se složitými tvary a pro malé série výroby a prototypy. Společnosti však mohou před přechodem na tuto technologii posoudit životní cyklus, aby porozuměly přínosům pro životní prostředí.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i11)

Energie spotřebovaná na vyrobení výrobku (kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části).

(i1)

Účinné využívání zdrojů (kg konečného výrobku/kg materiálu vstupního materiálu)

(i48)

Přínosy přechodu na inkrementální tváření plechů pro životní prostředí doložené úplným nebo zjednodušeným posouzením životního cyklu na základě semikvantitativní analýzy (ano/ne).

(b17)

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

účinné využívání zdrojů

spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.4.   Snížení spotřeby energie kovoobráběcí strojů v pohotovostním režimu

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je snížit spotřebu energie v pohotovostním režimu u strojů na obrábění kovů tím, že se stroje co nejúčinněji vypínají (a opět zapínají), a to ručně, nebo automaticky (přeprogramování kontrolního systému), nebo nákupem energeticky účinnějších strojů, do nichž je integrován „zelený“ pohotovostní režim (s velmi nízkou spotřebou energie). Tento způsob provozu je často založen na několika dílčích jednotkách, které lze vypnout jednotlivě, namísto převedení celého stroje do pohotovostního režimu. Dalším možným přístupem je zkrácení doby trvání pohotovostního režimu, zejména u strojů s vysokou spotřebou energie během odstávky, a to optimalizací plánování výroby.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i11)

Energie spotřebovaná na vyrobení výrobku (kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(i49)

U jednotlivých příslušných strojů: celková spotřeba energie na stroj a rok (kWh/rok)

(i50)

U jednotlivých příslušných strojů: celková spotřeba energie na stroj během odstávky (kWh/hodinu)

(i51)

Procento strojů, které mají štítky s pokyny k (ne)vypínání (v %)

(b18)

Všechny kovoobráběcí stroje mají buď ekologický pohotovostní režim, nebo štítek, na němž je uvedeno, kdy by měly být ručně vypnuty

3.3.5.   Zachování hodnoty materiálu u kovových zbytků

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je zachovat hodnotu materiálu následným zpracováním kovového šrotu (hoblin a pilin), a to zejména prostřednictvím dvou aspektů zpracování kovových zbytků:

oddělení toků kovových zbytků pro zajištění vysoké úrovně čistoty umožňující další obnovu a recyklaci ve vyšších jakostních třídách,

zpětné získání a oddělení řezného oleje a kovů, například lisováním kovových hoblin a pilin do briket.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je použitelný pro všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků, a je relevantnější pro velkokapacitní sériovou výrobou.

Objem materiálových pracovních zbytků musí být pro zajištění ekonomické proveditelnosti značný.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i52)

Zpětně získaný olej (l oleje/rok)

(i53)

Účinné využívání zásob oleje (% oleje v briketách nebo v produktu oddělovače)

(b19)

U kovových hoblin je obsah oleje/vlhkosti nižší než 2 % a u pilin nižší než 8 %.

3.3.6.   Vícesměrné kování

Při kování složitých výrobků s mnoha rozdílnými průřezy je osvědčeným postupem pro environmentální řízení použít vícesměrné kování. Touto praxí, kdy na vyráběný kus působení tlak v různých směrech, se výrazně snižuje tvoření vtokových zbytků, což vede k menšímu množství materiálu, který je třeba následně odstranit obráběním.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Je obzvláště vhodný pro složitě formované součásti a specializované výrobky a pro společnosti s velkokapacitní sériovou výrobou. Vícesměrné kování lze aplikovat na širokou škálu materiálů (hliník, měď, hořčík, titan).

Použitelnost tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení však může být omezena nutností nákupu zvláštních nástrojů pro kování a potřebou technických znalostí, což představuje vysoké investiční náklady.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i54)

Procento vzniklého vtokového zbytku na vyrobenou část (%)

(i55)

Celková energie potřebná pro kování (kWh příkonu energie pro kování/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(i1)

Účinné využívání zdrojů (kg konečného výrobku nebo vyrobeného dílu/kg vstupního materiálu)

(b17)

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

účinné využívání zdrojů

spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.7.   Hybridní obrábění jako metoda snižování spotřeby energie

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je, aby výrobci kovodělných výrobků používali hybridní obrábění, pokud umožňuje významné snížení celkové energie potřebné pro obrábění jednotlivé části/výrobku/součásti spojením dvou nebo více různých výrobních procesů do nového uspořádání, které synergicky využívá výhod každého jednotlivého procesu.

Kombinace různých výrobních postupů, např. frézování a vrtání, může ve srovnání s použitím konvenčních obráběcích technologií poskytnout větší volnost při navrhování a výrobě dílů, výrobků a součástí.

Použitelnost

Hybridní obrábění mohou obecně uplatnit všechny typy společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Je obzvláště vhodné pro výrobní areály, kde jsou nové stroje. Hybridní obrábění je velmi důležité pro výrobu dílů/výrobků/součástí se složitými tvary.

Použitelnost, zejména v malých a středních podnicích, může být omezena kombinací relativně vysokých investičních nákladů a nedostatku interních specifických technických znalostí/kapacity potřebných k provedení tohoto osvědčeného postupu pro environmentální řízení.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i1)

Účinné využívání zdrojů (kg konečného výrobku nebo vyrobeného dílu/kg vstupního materiálu)

(i11)

Spotřeba energie (kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části)

(b17)

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

účinné využívání zdrojů

spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.8.   Používání prediktivní kontroly pro řízení vzduchotechnického systému stříkací kabiny

Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je minimalizovat spotřebu energie vzduchotechnického systému stříkacích kabin tím, že se zavede prediktivní kontrolní systém založený na zpětné vazbě a anticipativním řízení, pracující s intervalem hodnot. Takový systém umožňuje udržovat konstantní rychlost, kterou barva schne, aniž by ve stříkací kabině bylo nutné udržovat konstantní úrovně teploty a vlhkosti, jak je tomu u běžných kontrolních systémů. Pracovní princip je udržovat konstantním pouze rozdíl mezi mezní hodnotou množství páry, která může být absorbována ve vzduchu (což se mění v závislosti na teplotě), a množstvím vodní páry, která ve vzduchu již je.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je vhodný pro společnosti s velkokapacitní sériovou výrobou, s velkými stříkacími kabinami a s několika kabinami.

Plné a účinné provádění osvědčeného postupu pro environmentální řízení vyžaduje:

kvalifikované zaměstnance s důkladnou znalostí procesu schnutí nátěru a kontroly kvality nátěru,

udržování účinnosti zařízení,

spolehlivé a nepřetržité monitorování údajů (snímače, měření atd.) a zavedení automatizovaných systémů (na místě).

Překážkou provádění, zejména pro malé a střední podniky, je potřeba splnit uvedené zvýšené požadavky v kombinaci s nedostatkem interních technických znalostí a vysokými investičními náklady.

Související indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

(i56)

Spotřeba energie na barvení (kWh/m2 natřeného/nabarveného povrchu)

(b17)

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

účinné využívání zdrojů

spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

4.   DOPORUČENÉ KLÍČOVÉ INDIKÁTORY VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V KONKRÉTNÍM ODVĚTVÍ

Tabulka 4.1 obsahuje přehled klíčových indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí pro odvětví výroby kovodělných výrobků spolu s příslušnými srovnávacími kritérii a odkazy na příslušné osvědčené postupy pro environmentální řízení. Jedná se o podskupinu všech indikátorů uvedených v oddíle 3.

Tabulka 4.1:

Klíčové indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria pro odvětví výroby kovodělných výrobků

Indikátor

Společné jednotky

Hlavní cílová skupina

Stručný popis

Doporučená minimální úroveň sledování

Související klíčový indikátor EMAS  (14)

Srovnávací kritérium

Související osvědčený postup pro environmentální řízení  (15)

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti průřezových otázek

Účinné využívání zdrojů

kg konečných výrobků/kg vstupních materiálů

Výrobci kovodělných výrobků

Množství vyrobených konečných výrobků vydělené množstvím vstupních materiálů potřebných pro výrobu konečných výrobků.

Výsledky tohoto ukazatele mohou pomoci uplatňovat přístupy, jako je zohledňování životního cyklu, štíhlé řízení a oběhové hospodářství, s cílem posoudit potenciál ke zlepšení vlivu výroby stávajících nebo nových kovových výrobků na životní prostředí.

Výrobní areál

Materiálová účinnost

Systematické zohledňování životního cyklu, štíhlého řízení a oběhového hospodářství při všech strategických rozhodnutích.

3.1.1

3.3.3

3.3.6

3.3.7

Mapování materiálových toků a jejich významu z hlediska životního prostředí

ano/ne

Výrobci kovodělných výrobků

Tento indikátor se týká mapování všech toků materiálů používaných při výrobě kovodělných výrobků v zájmu zjištění jejich významu z hlediska životního prostředí.

Zařízení

Materiálová účinnost

Vývoj nových výrobků se posuzuje z hlediska zlepšování životního prostředí.

3.1.1

Procento výrobků a služeb s ekologickou certifikací nebo s ověřeným sníženým dopadem na životní prostředí.

%

Výrobci kovodělných výrobků

Počet vyrobených výrobků nebo poskytnutých služeb s ověřeným sníženým dopadem na životní prostředí vydělený celkovým počtem vyrobených výrobků nebo poskytnutých služeb.

Zařízení

Materiálová účinnost

Veškeré zakoupené výrobky a služby splňují environmentální kritéria stanovená společností.

3.1.2

Využívání vedlejších produktů, zbytkové energie nebo jiných zdrojů od jiných společností.

kg materiálů od jiných společností/kg celkové hmotnosti vstupních materiálů;

MJ energie získané od jiných společností/MJ celkové spotřeby energie

Výrobci kovodělných výrobků

Tento ukazatel udává množství vedlejších produktů nebo zbytkové energie od jiných společností použité při výrobě výrobků nebo dílů, které se vydělí celkovým množstvím vedlejších produktů nebo celkovým energetickým příkonem.

Společnost

Materiálová účinnost

Spolupráce s dalšími organizacemi na účinnějším využívání energie a zdrojů na systémové úrovni.

3.1.2

Systematické zapojení zúčastněných stran se zaměřením na zlepšení vlivu činnosti organizace na životní prostředí

ano/ne

Výrobci kovodělných výrobků

Tento indikátor uvádí, zda se do procesu vývoje nových výrobků nebo částí se zlepšeným vlivem na životní prostředí systematicky zapojují zúčastněné strany v rámci celého hodnotového řetězce.

Společnost

Materiálová účinnost

Strukturální zapojení zúčastněných stran do vývoje výrobků šetrnějších k životnímu prostředí.

3.1.2

Systém monitorování způsobu hospodaření s energií na úrovni procesů

ano/ne

Výrobci kovodělných výrobků

Tento ukazatel se týká provádění systematického a podrobného monitorování způsobu hospodaření s energií napříč výrobními areály na úrovni procesů.

Výrobní areál

Energetická účinnost

Způsob hospodaření s energií je průběžně monitorován na úrovni procesů, což podporuje zvyšování energetické účinnosti

3.1.3

U jednotlivých použitých chemických látek množství aplikovaných chemických látek a jejich klasifikace podle nařízení č. 1272/2008 (nařízení CLP)

kg/kg konečného výrobku nebo vyrobené části

Výrobci kovodělných výrobků

Celkové množství jednotlivých chemických látek použitých ve výrobních procesech vydělené množstvím konečného výrobku nebo vyrobené části.

Používání chemických látek je pravidelně přezkoumáváno za účelem posouzení možnosti jejich nahrazování a chemické látky jsou klasifikovány podle nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí.

Výrobní areál

Materiálová účinnost

Pravidelné (alespoň jednou ročně) přezkoumání používání chemických látek s cílem minimalizovat jejich využívání a posoudit možnosti jejich nahrazení.

3.1.4

Provádění akčního plánu na ochranu a podporu biologické rozmanitosti lokality ve všech výrobních zařízeních

ano/ne

Výrobci kovodělných výrobků

Tento indikátor udává, zda mají všechna výrobní zařízení zaveden akční plán na ochranu a podporu biologické rozmanitosti v daném výrobním areálu

Výrobní areál

Biologická rozmanitost

V zájmu ochrany a zvyšování místní biologické rozmanitosti je pro všechny lokality (včetně výrobních areálů) vypracován a prováděn akční plán pro biologickou rozmanitost.

3.1.5

Ušetřené emise skleníkových plynů související s repasováním/renovací výrobku porovnané s výrobou nového výrobku, s upřesněním, zda zahrnují rámec 1, 2 nebo 3

Emise skleníkových plynů z repasování/renovace/ekvivalent emisí CO2 z nových výrobků

Výrobci kovodělných výrobků

Emise skleníkových plynů v souvislosti s repasováním nebo renovováním výrobku, vydělené ekvivalentem emisí oxidu uhličitého vznikajících při vývoji nového výrobku.

Tento ukazatel zahrnuje emise skleníkových plynů rámce 1, 2 a 3.

Výrobní areál

Emise

Společnost nabízí repasované/renovované výrobky s prokázanými přínosy pro životní prostředí ověřenými posouzením životního cyklu

3.1.6

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti optimalizace technické infrastruktury

Systém ventilace řízený podle potřeby

ano/ne

Výrobci kovodělných výrobků

Tento indikátor odkazuje na instalaci a provoz ventilačních systémů řízených podle potřeby ve výrobních zařízeních.

Zařízení

Energetická účinnost

V zájmu snížení spotřeby energie vzduchotechnického systému je zavedena ventilace řízená podle potřeby

3.2.1

Účinný objem vzduchu odváděný z budovy

m3/hodinu

m3/směnu

m3/výrobní šarži

Výrobci kovodělných výrobků

Objem vzduchu odváděný z budovy za hodinu NEBO

za směnu NEBO

na výrobní šarži

Výrobní areál

Energetická účinnost

Neuvedeno

3.2.1

Spotřeba energie na osvětlení

kWh/rok/m2 osvětlené plochy

Výrobci kovodělných výrobků

Energie, kterou spotřebuje osvětlení instalované ve výrobním zařízení, vydělená plochou osvětlené plochy výrobního zařízení za rok.

Zařízení

Energetická účinnost

Neuvedeno

3.2.2

Použití energie k chlazení

kWh/rok

kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části

Výrobci kovodělných výrobků

Spotřeba energie chladicího systému ve výrobním zařízení za rok NEBO

vydělená počtem konečných výrobků nebo vyrobených částí

Zařízení

Energetická účinnost

Neuvedeno

3.2.3

Použití vody pro chlazení (z vodovodu/dešťová/povrchová voda)

m3/rok

Výrobci kovodělných výrobků

Objem vody spotřebované chladicím systémem ve výrobním zařízení za rok.

Rovněž by měl být uveden typ vody, např. z vodovodu/dešťová voda.

Zařízení

Voda

Neuvedeno

3.2.3

Spotřeba elektřiny na standardní krychlový metr stlačeného vzduchu dodaného v místě konečného použití při uvedené hodnotě tlaku

kWh/m3

Výrobci kovodělných výrobků

Spotřeba elektřiny systémem stlačeného vzduchu (včetně spotřeby energie kompresorů, sušiček a sekundárních pohonů) na standardní krychlový metr dodaného stlačeného vzduchu při uvedené hodnotě tlaku

Zařízení

Energetická účinnost

Spotřeba elektřiny systémem stlačeného vzduchu je nižší než 0,11 kWh/m3 dodávaného stlačeného vzduchu u velkých zařízení pracujících při efektivním tlaku 6,5 baru, s normalizovaným objemovým průtokem při tlaku 1013 milibarů a teplotě 20 °C, přičemž odchylky efektivního tlaku nepřesahují 0,2 baru

3.2.4

Koeficient úniku vzduchu

Číslo

Výrobci kovodělných výrobků

Koeficient úniku vzduchu se při vypnutí všech spotřebičů vzduchu vypočítá jako součet doby běhu každého kompresoru vynásobené kapacitou daného kompresoru, vydělený celkovou pohotovostní dobou a celkovou jmenovitou kapacitou kompresorů v systému a vyjádří se jako

Image 1

kde: ti(cr) je čas (v minutách), po který běží kompresor, když jsou vypnuty všechny spotřebiče vzduchu (pohotovostní režim systému stlačeného vzduchu); Ci(cr) je kapacita (Nl/min) kompresoru, který se zapne na dobu ti(cr), zatímco všechny spotřebiče vzduchu jsou vypnuté; t(sb) je celkový čas (v minutách), po který je nainstalované zařízení pro dodávku stlačeného vzduchu v pohotovostním režimu; C(tot) je součet jmenovité kapacity (Nl/min) všech kompresorů v systému stlačeného vzduchu.

Zařízení

Energetická účinnost

Po vypnutí všech spotřebičů vzduchu zůstává síťový tlak stabilní a kompresory (v pohotovostním režimu) se nepřepnou do stavu zatížení.

3.2.4

Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů (vlastní výroby nebo nakupované) na celkové spotřebě elektřiny

%

Výrobci kovodělných výrobků

Množství elektřiny z obnovitelných zdrojů energie buď vyráběné vlastními silami, nebo nakupované, vydělené celkovou spotřebou elektřiny v daném výrobním areálu.

Nakupovaná elektřina z obnovitelných zdrojů energie se v tomto indikátoru bere v úvahu pouze v případě ověření, že se jedná o doplňkovou energii (tzn. takovou, která není vykazována jinou organizací nebo v rámci skladby elektřiny dodávané prostřednictvím rozvodné sítě).

Výrobní areál

Energetická účinnost

Veškerá spotřeba elektřiny je pokryta vlastní výrobou energie z obnovitelných zdrojů nebo zakoupenou ověřenou elektřinou z obnovitelných zdrojů prostřednictvím dlouhodobé dohody o nákupu energie.

3.2.5

Podíl tepla z obnovitelných zdrojů z celkového množství využívaného tepla (v %)

%

Výrobci kovodělných výrobků

Množství tepla z obnovitelných zdrojů energie (např. tepelná sluneční energie, geotermální energie, tepelná čerpadla, biomasa a bioplyn z odpadu, obnovitelná elektřina, přednostně vytvářená místně pro vlastní spotřebu nebo v rámci přístupu podporujícího obce využívajících obnovitelné energie) vydělené celkovou spotřebou tepla v daném výrobním areálu

Výrobní areál

Energetická účinnost

Využívání tepla z obnovitelných zdrojů vyrobeného na místě je začleněno do vhodných výrobních procesů.

3.2.5

Podíl spotřeby dešťové vody na celkové spotřebě vody

%

Výrobci kovodělných výrobků

Celkový objem dešťové vody spotřebované při procesech na místě nebo při pomocných procesech vydělený celkovým objemem vody spotřebované při procesu na místě nebo při pomocných procesech ve výrobních areálech.

Výrobní areál

Voda

Dešťová voda je jímána a používána jako provozní voda ve výrobních a pomocných procesech.

3.2.6

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v oblasti výrobních procesů

Celkové množství kovoobráběcích kapalin zakoupených za rok

kg/rok

l/rok

Výrobci kovodělných výrobků

Množství kovoobráběcích kapalin používaných ve výrobních procesech výrobního areálu za rok.

Výrobní areál

Materiálová účinnost

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

– spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

– účinné využívání zdrojů

– spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.1

Spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

kg (nebo l)/kg konečného výrobku nebo vyrobené části

Výrobci kovodělných výrobků

Množství kovoobráběcích kapalin spotřebované ve výrobních procesech vydělené množstvím konečných výrobků nebo vyrobených částí

Výrobní areál

Materiálová účinnost

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

účinné využívání zdrojů

spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.1

Spotřeba chladících kapalin na zpracovanou část

l/vyrobenou část

Výrobci kovodělných výrobků

Objem chladících kapalin spotřebovaných ve výrobních procesech/operacích na vyrobenou část.

Výrobní areál

Materiálová účinnost

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

účinné využívání zdrojů

spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.2

Spotřeba energie

kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části

Výrobci kovodělných výrobků

Spotřeba energie ve výrobním zařízení pro výrobu výrobků nebo částí vydělená množstvím konečného výrobku nebo vyrobené části.

Zařízení

Energetická účinnost

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

účinné využívání zdrojů

spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.1.3

3.3.3

3.3.4

3.3.7

U jednotlivých příslušných strojů: celková spotřeba energie na stroj během odstávky

kWh/hodinu

Výrobci kovodělných výrobků

Množství energie spotřebované stroji během odstávky za hodinu

Zařízení

Energetická účinnost

Všechny kovoobráběcí stroje mají buď ekologický pohotovostní režim, nebo štítek, na němž je uvedeno, kdy by měly být ručně vypnuty

3.3.4

Zpětně získaný olej

l oleje/rok

Výrobci kovodělných výrobků

Roční objem zpětně získaných řezných olejů z výrobních procesů za rok

Zařízení

Materiálová účinnost

U kovových hoblin a pilin je obsah oleje/vlhkosti nižší než 2 %, respektive 8 %

3.3.5

Celková energie potřebná pro kování

kWh/kg konečného výrobku nebo vyrobené části

Výrobci kovodělných výrobků

Celková energie potřebná pro kování vydělená množstvím konečného výrobku nebo vyrobené části

Zařízení

Materiálová účinnost

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

účinné využívání zdrojů

spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.6

Spotřeba energie na barvení

kWh/m2 natřeného/nabarveného povrchu

Výrobci kovodělných výrobků

Spotřeba energie na malování výrobků/částí vydělená plochou povrchu natřených nebo nabarvených výrobků nebo částí.

Výrobní areál

Energetická účinnost

Společnost dosahuje neustálého (tj. meziročního) zlepšování vlivu činnosti organizace na životní prostředí, což se odráží ve zlepšení alespoň těchto ukazatelů:

spotřeba energie na jeden vyrobený výrobek

účinné využívání zdrojů

spotřeba kovoobráběcích kapalin na jeden vyrobený výrobek

3.3.8


(1)  Vědecká a politická zpráva je veřejně dostupná na internetových stránkách JRC na této adrese: https://susproc.jrc.ec.europa.eu/activities/emas/fab_metal_prod.html. Závěry týkající se osvědčených postupů pro environmentální řízení a jejich použitelnosti, jakož i určené konkrétní indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria obsažená v tomto odvětvovém referenčním dokumentu vycházejí ze zjištění zdokumentovaných ve vědecké a politické zprávě. Veškeré podkladové informace a technické podrobnosti lze najít v uvedené zprávě.

(2)  Nařízení Rady (EHS) č. 1836/93 ze dne 29. června 1993 o dobrovolné účasti průmyslových podniků v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (Úř. věst L 168, 10.7.1993, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému řízení a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (Úř. věst. L 114, 24.4.2001, s. 1).

(4)  Podle přílohy IV (oddílu B písm. f)) nařízení EMAS musí environmentální prohlášení obsahovat „přehled dostupných údajů o vlivu činnosti organizace na životní prostředí s ohledem na její významné dopady na životní prostředí. Zpráva musí podávat informace jak o klíčových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí, tak o specifických indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí, jak je uvedeno v oddílu C. Existují-li obecné a specifické environmentální cíle, vykazují se příslušné údaje.“ V oddíle C bodu 3 přílohy IV se uvádí, že: „každá organizace také každoročně podává zprávy o vlivu své činnosti na životní prostředí, pokud jde o významné přímé a nepřímé environmentální aspekty a dopady na životní prostředí, které souvisejí s jejími klíčovými podnikatelskými činnostmi, jsou měřitelné a ověřitelné a nejsou již zahrnuty pod klíčové ukazatele. Pokud jsou k dispozici, zohlední organizace odvětvové referenční dokumenty uvedené v článku 46, aby se usnadnilo určení příslušných odvětvových specifických ukazatelů.“

(5)  Podrobný popis každého osvědčeného postupu s praktickými pokyny, jak je používat, je k dispozici ve zprávě o osvědčených postupech, kterou uveřejnilo Společné výzkumné středisko on-line na adrese: http://susproc.jrc.ec.europa.eu/activities/emas/documents/BEMP_FabMetProd_BackgroundReport.pdf. V případě zájmu o více informací týkajících se některých osvědčených postupů popsaných v tomto odvětvovém referenčním dokumentu jsou organizace vybízeny k jejímu přečtení.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. L 393, 30.12.2006, s. 1). Pozn.: NACE znamená Nomenclature statistique des Activités économiques dans la Communauté Européenne, (Statistická klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství).

(*)  Pouze operace malého rozsahu (prahové hodnoty podstatně nižší, než uvádí směrnice o průmyslových emisích s výrazně odlišnými výrobními procesy, např. mnohem více manuálních než automatizovaných procesů).

(**)  Tyto činnosti se považují za zahrnuté do oblasti působnosti, pokud jsou dotčené výrobky složeny převážně z kovů.

(7)  Informace o referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách jsou k dispozici na adrese: https://eippcb.jrc.ec.europa.eu/index.html

(8)  Výstup (vyjádřený v indikátorech jako kg konečného výrobku nebo vyrobené části) lze vyjádřit různými způsoby: počet částí, kg výrobků atd. v závislosti na druhu výrobků a jejich stejnorodosti/různorodosti. Společnosti si mohou zvolit vhodné parametry pro vyjádření výstupu.

(9)  Společnosti, které využívají odpadní materiály pro výrobu energie, tj. výrobu tepla jinými společnostmi, musí mít zavedeny vhodné a účinné systémy na úpravu emisí, aby se zabránilo znečištění ovzduší.

(10)  Úplný seznam stávajících dokumentů BREF je k dispozici zde: http://eippcb.jrc.ec.europa.eu/reference/

(11)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU: https://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:334:0017:0119:cs:PDF

(12)  Např. rekuperace tepelné energie pro vytápění budov pomocí výměníku tepla.

(13)  

Image 2
, který se vypočítá při vypnutí všech spotřebičů vzduchu jako součet doby běhu každého kompresoru vynásobené kapacitou daného kompresoru, vydělený celkovou pohotovostní dobou a celkovou jmenovitou kapacitou kompresorů v systému

(14)  Klíčové indikátory EMAS jsou uvedeny v příloze IV nařízení (ES) č. 1221/2009 (část C.2).

(15)  Čísla odkazují na části v tomto dokumentu.


25.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 420/87


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/2054

ze dne 8. listopadu 2021

o odvětvovém referenčním dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení, indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví telekomunikací a služeb informačních a komunikačních technologií (IKT) pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (1), a zejména na čl. 46 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1221/2009 ukládá Komisi, aby vytvořila odvětvové referenční dokumenty pro konkrétní hospodářská odvětví. Tyto dokumenty musí zahrnovat osvědčené postupy pro environmentální řízení, indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a případně srovnávací kritéria a ratingové systémy hodnotící dosahovanou úroveň vlivu na životní prostředí. Od organizací, které jsou zaregistrovány v systému pro environmentální řízení podniků a audit zřízeném nařízením (ES) č. 1221/2009 nebo se k registraci připravují, se vyžaduje, aby k odvětvovým referenčním dokumentům přihlížely při vypracovávání svého systému environmentálního řízení a při posuzování vlivu svých činností na životní prostředí ve svém environmentálním prohlášení nebo v aktualizovaném environmentálním prohlášení, jež bylo vypracováno v souladu s přílohou IV uvedeného nařízení.

(2)

Nařízení (ES) č. 1221/2009 vyžaduje, aby Komise vypracovala pracovní plán, v němž stanoví orientační seznam odvětví, jež budou považována za prioritní pro přijetí odvětvových a meziodvětvových referenčních dokumentů. Komise v tomto pracovním plánu (2) za prioritní označila odvětví telekomunikací a služeb informačních a komunikačních technologií (IKT).

(3)

Odvětvový referenční dokument pro odvětví telekomunikací a služeb IKT by měl stanovit osvědčené postupy environmentálního řízení pro všechny poskytovatele telekomunikačních služeb a služeb IKT, včetně telekomunikačních operátorů, poradenských firem v oblasti IKT, společností zabývajících se zpracováním dat a poskytováním hostingových služeb, vývojářů a vydavatelů softwaru, subjektů rozhlasového/televizního vysílání a subjektů zajišťujících instalaci vybavení a pracovišť IKT. Pokud je to možné a smysluplné, měly by být rovněž poskytnuty konkrétní indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávací kritéria pro konkrétní osvědčené postupy pro environmentální řízení.

(4)

Prostřednictvím těchto osvědčených postupů pro environmentální řízení v tomto odvětví (3) by měla být stanovena konkrétní opatření ke zlepšení celkového environmentálního řízení společností ve čtyřech hlavních oblastech. Mezi hlavní oblasti, u nichž se má za to, že nejlépe podporují úsilí všech poskytovatelů telekomunikačních služeb a služeb IKT, patří průřezové otázky, datová centra, sítě elektronických komunikací a zlepšování energetické a environmentální výkonnosti v jiných odvětvích.

(5)

Aby měly organizace působící v odvětví telekomunikací a služeb IKT, environmentální ověřovatelé, vnitrostátní orgány, akreditační a licenční orgány a další hospodářské subjekty dostatek času připravit se na zavedení odvětvového referenčního dokumentu pro odvětví telekomunikací a služeb IKT, mělo by být datum použitelnosti tohoto rozhodnutí odloženo.

(6)

Při vypracovávání odvětvového referenčního dokumentu Komise uskutečnila konzultace s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami v souladu s nařízením (ES) č. 1221/2009.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 49 nařízení (ES) č. 1221/2009,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Odvětvový referenční dokument o osvědčených postupech pro environmentální řízení, odvětvových indikátorech vlivu činnosti organizace na životní prostředí a srovnávacích kritériích pro odvětví telekomunikací a služeb informačních a komunikačních technologií je uveden v příloze.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 25. března 2022.

V Bruselu dne 8. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1.

(2)  Sdělení Komise – Vypracování pracovního plánu, kterým se stanoví orientační seznam odvětví pro přijetí odvětvových a meziodvětvových referenčních dokumentů, podle nařízení (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (Úř. věst. C 358, 8.12.2011, s. 2).

(3)  Canfora P., Gaudillat P., Antonopoulos I., Dri M., Best Environmental Management Practice in the Telecommunications and ICT Services sector (Osvědčené postupy pro environmentální řízení v odvětví telekomunikací a služeb IKT, EUR 30365 EN, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2020, ISBN 978-92-76-21574-5, doi:10.2760/354984, JRC121781; https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121781


PŘÍLOHA

Obsah

1.

ÚVOD 90

2.

OBLAST PŮSOBNOSTI 92

3.

OSVĚDČENÉ POSTUPY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ, ODVĚTVOVÉ INDIKÁTORY VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SROVNÁVACÍ KRITÉRIA PRO ODVĚTVÍ TELEKOMUNIKAČNÍCH SLUŽEB A SLUŽEB IKT 96

3.1.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro průřezové otázky 96

3.1.1.

Co nejlepší využití systému environmentálního řízení 96

3.1.2.

Zadávání veřejných zakázek na udržitelné produkty a služby IKT 97

3.1.3.

Optimalizace spotřeby energie u zařízení koncových uživatelů 98

3.1.4.

Využívání energie z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové energie 99

3.1.5.

Účinné využívání zdrojů u zařízení IKT prostřednictvím předcházení vzniku odpadů, jejich opětovného použití a recyklace 99

3.1.6.

Minimalizace poptávky po přenosu dat prostřednictvím zeleného softwaru 100

3.2.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro datová centra 101

3.2.1.

Zavedení systému hospodaření s energií pro datová centra (včetně měření, monitorování a správy IKT a jiných zařízení) 101

3.2.2.

Definice a zavedení politiky správy a uchovávání dat 102

3.2.3.

Zlepšení řízení a navrhování proudění vzduchu 103

3.2.4.

Zlepšení řízení chlazení 103

3.2.5.

Kontrola a úprava nastavení teploty a vlhkosti 104

3.2.6.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení související s výběrem a zaváděním nového vybavení pro datová centra 105

3.2.6.1.

Výběr a zavádění zařízení šetrných k životnímu prostředí pro datová centra 105

3.2.7.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení týkající se nové výstavby nebo renovace datových center 106

3.2.7.1.

Plánování nových datových center 106

3.2.7.2.

Opětovné použití odpadního tepla z datových center 106

3.2.7.3.

Konstrukce budovy datového centra a fyzické uspořádání 107

3.2.7.4.

Výběr zeměpisného umístění nového datového centra 107

3.2.7.5.

Používání alternativních zdrojů vody 108

3.3.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení související se sítěmi elektronických komunikací 109

3.3.1.

Zlepšení hospodaření s energií ve stávajících sítích 109

3.3.2.

Zlepšení řízení rizik spojených s elektromagnetickými poli prostřednictvím posuzování a transparentnosti údajů 110

3.3.3.

Výběr a zavádění energeticky účinnějších zařízení sítí elektronických komunikací 111

3.3.4.

Instalace a modernizace telekomunikačních sítí 112

3.3.5.

Snížení dopadů na životní prostředí při výstavbě nebo renovaci telekomunikačních sítí 113

3.4.

Zlepšení energetické a environmentální výkonnosti v jiných odvětvích („ekologizace pomocí IKT“) 114

3.4.1.

Ekologizace pomocí IKT 114

4.

DOPORUČENÉ KLÍČOVÉ INDIKÁTORY VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ PRO DANÉ ODVĚTVÍ 115

1.   ÚVOD

Tento odvětvový referenční dokument vychází z podrobné vědecké a politické zprávy (1) (zprávy o osvědčených postupech) vypracované Společným výzkumným střediskem (JRC) Evropské komise.

Relevantní právní rámec

Systém Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) byl zaveden v roce 1993 pro dobrovolnou účast organizací, a to nařízením Rady (EHS) č. 1836/93 (2). Systém EMAS následně prošel dvěma významnými revizemi, jež byly předmětem:

 

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 (3),

 

nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009.

Důležitým novým prvkem poslední revize, která vstoupila v platnost dne 11. ledna 2010, je článek 46 o vytváření odvětvových referenčních dokumentů. Odvětvové referenční dokumenty musí zahrnovat osvědčené postupy pro environmentální řízení, indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí pro konkrétní odvětví a případně srovnávací kritéria a ratingové systémy hodnotící dosahovanou úroveň vlivu na životní prostředí.

Jak chápat a používat tento dokument

Systém pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) je systém určený k dobrovolné účasti organizací, které se zavázaly k soustavnému zlepšování vlivu své činnosti na životní prostředí. V tomto rámci poskytuje tento odvětvový referenční dokument pokyny konkrétně pro odvětví telekomunikačních služeb a služeb informačních a komunikačních technologií (IKT) a zdůrazňuje řadu možností ke zlepšení, jakož i osvědčené postupy.

Dokument vypracovala Evropská komise na základě informací od zúčastněných stran. Technická pracovní skupina složená z odborníků a zúčastněných stran z odvětví a vedená Společným výzkumným střediskem prodiskutovala a nakonec odsouhlasila osvědčené postupy pro environmentální řízení, indikátory vlivu činnosti organizace v daném odvětví na životní prostředí a srovnávací kritéria popsaná v tomto dokumentu; zejména tato kritéria byla považována za reprezentativní pro úrovně vlivu na životní prostředí, jichž dosahují organizace s nejlepšími výsledky v odvětví.

Cílem tohoto odvětvového referenčního dokumentu je pomoci a poskytnout podporu všem organizacím, které mají v úmyslu zlepšit vliv své činnosti na životní prostředí, a to poskytnutím nápadů a inspirace, jakož i praktických a technických doporučení.

Tento odvětvový referenční dokument je za prvé určen organizacím, které jsou již v systému EMAS registrovány, za druhé organizacím, které registraci v systému EMAS do budoucna zvažují, a za třetí všem organizacím, které se chtějí dozvědět více o osvědčených postupech pro environmentální řízení za účelem zlepšení vlivu své činnosti na životní prostředí. Cílem tohoto dokumentu je tedy podpořit všechny organizace v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT v tom, aby se zaměřovaly na relevantní environmentální aspekty, a to přímé i nepřímé, a hledaly informace o osvědčených postupech pro environmentální řízení, jakož i vhodné indikátory vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí za účelem měření vlivu své činnosti na životní prostředí a rovněž srovnávací kritéria.

Jak by měly organizace registrované v systému EMAS zohledňovat odvětvové referenční dokumenty:

Podle nařízení (ES) č. 1221/2009 musí organizace registrované v systému EMAS zohledňovat odvětvové referenční dokumenty na dvou různých úrovních:

1.

Při vypracovávání a zavádění systému environmentálního řízení s ohledem na výsledky environmentálního přezkumu (čl. 4 odst. 1 písm. b)) je nutno postupovat takto:

Organizace by měly využívat relevantní prvky odvětvového referenčního dokumentu při stanovování a přezkumu svých environmentálních cílů v souladu s relevantními environmentálními aspekty určenými v rámci environmentálního přezkumu a politiky, jakož i při rozhodování o opatřeních, která mají být provedena za účelem zlepšení vlivu činnosti organizace na životní prostředí.

2.

Při vypracování environmentálního prohlášení (čl. 4 odst. 1 písm. d) a čl. 4 odst. 4) je nutno postupovat takto:

a)

Organizace by při výběru indikátorů pro účely podávání zpráv o vlivu své činnosti na životní prostředí měly brát v potaz relevantní indikátory (4) vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí uvedené v odvětvovém referenčním dokumentu.

Při výběru souboru indikátorů pro účely podávání zpráv by měly zohlednit indikátory navržené v odpovídajícím odvětvovém referenčním dokumentu a jejich relevanci, pokud jde o významné environmentální aspekty, které určí organizace při environmentálním přezkumu. Indikátory je třeba zohlednit pouze tehdy, jsou-li relevantní pro ty environmentální aspekty, které se při environmentálním přezkumu považují za nejvýznamnější.

b)

Když se oznamuje vliv organizace na životní prostředí a jiné faktory, které se ho týkají, organizace by měly v environmentálním prohlášení uvádět, jak byly zohledněny relevantní osvědčené postupy pro environmentální řízení a případně i srovnávací kritéria, jsou-li k dispozici.

Měly by popsat, jak byly relevantní osvědčené postupy pro environmentální řízení a srovnávací kritéria (jež naznačují, jaké úrovně vlivu na životní prostředí dosahují organizace s nejlepším vlivem) využity k určení opatření a případně ke stanovení priorit tak, aby organizace (dále) zlepšovaly vliv své činnosti na životní prostředí. Provádění osvědčených postupů pro environmentální řízení ani splnění určených srovnávacích kritérií však není povinné, neboť dobrovolný charakter systému EMAS ponechává posouzení proveditelnosti srovnávacích kritérií a provádění osvědčených postupů, pokud jde o náklady a přínosy, na samotných organizacích.

Podobně jako u indikátorů vlivu činnosti organizace na životní prostředí by měly organizace posuzovat relevanci a použitelnost osvědčených postupů pro environmentální řízení a srovnávacích kritérií podle významných environmentálních aspektů, které určí při environmentálním přezkumu, jakož i podle technických a finančních aspektů.

Prvky odvětvových referenčních dokumentů (indikátory, osvědčené postupy pro environmentální řízení nebo srovnávací kritéria), které nejsou považovány za relevantní, pokud jde o významné environmentální aspekty, jež organizace určí při environmentálním přezkumu, by se v environmentálním prohlášení neměly uvádět ani popisovat.

Účast v systému EMAS je průběžný proces. Kdykoli má organizace v úmyslu zlepšit vliv své činnosti na životní prostředí (a provede přezkum tohoto vlivu), prostuduje si konkrétní témata odvětvového referenčního dokumentu jako zdroj inspirace pro určení otázek, které je třeba řešit jako další v rámci metody postupných kroků.

Environmentální ověřovatelé systému EMAS kontrolují, zda a jak byl odvětvový referenční dokument organizace zohledněn při přípravě jejího environmentálního prohlášení (čl. 18 odst. 5 písm. d) nařízení (ES) č. 1221/2009).

Akreditovaní environmentální ověřovatelé budou při provádění auditu potřebovat od organizace důkazy dokládající, jak byly vybrány relevantní prvky odvětvového referenčního dokumentu s ohledem na environmentální přezkumy, a jak byly zohledněny. Nekontrolují dodržování popsaných srovnávacích kritérií, ale ověřují důkazy o tom, jak byl odvětvový referenční dokument použit jako příručka k určení indikátorů a vhodných dobrovolných opatření, která může organizace provést pro zlepšení vlivu své činnosti na životní prostředí.

Vzhledem k dobrovolné povaze systému EMAS a odvětvového referenčního dokumentu by organizace neměly být v souvislosti s poskytováním takovýchto důkazů nepřiměřeně zatěžovány. Konkrétně tak ověřovatelé nesmí požadovat odůvodnění u každého z jednotlivých osvědčených postupů, indikátorů vlivu činnosti organizace v konkrétním odvětví na životní prostředí a srovnávacích kritérií uvedených v odvětvovém referenčním dokumentu, pokud je organizace s ohledem na environmentální přezkum nepovažuje za relevantní. Mohou však navrhnout dodatečné relevantní prvky, které by měla organizace v budoucnu zohlednit jako další důkaz svého závazku k soustavnému zlepšování.

Struktura odvětvového referenčního dokumentu

Tento dokument má čtyři kapitoly. Kapitola 1 představuje právní rámec systému EMAS a popisuje, jak tento dokument používat, zatímco kapitola 2 vymezuje oblast působnosti tohoto odvětvového referenčního dokumentu. Kapitola 3 stručně popisuje jednotlivé osvědčené postupy pro environmentální řízení (5) a uvádí informace o jejich použitelnosti. Uvádějí se zde také konkrétní indikátory vlivu na životní prostředí a konkrétní srovnávací kritéria, pokud se je v případě určitých osvědčených postupů pro environmentální řízení podařilo formulovat. Vymezit srovnávací kritéria však nebylo možné u všech osvědčených postupů pro environmentální řízení, a to buď kvůli omezené dostupnosti údajů, nebo proto, že konkrétní podmínky každé společnosti anebo lokality (např. environmentální a klimatické podmínky pro datová centra, dostupnost vzdálených základnových stanic atd.) se liší v takové míře, že srovnávací kritérium by nemělo smysl. Dokonce i v případě, kdy jsou srovnávací kritéria stanovena, nejsou míněna jako cíle, jichž by měly dosáhnout všechny společnosti, ani jako metriky pro srovnání podniků v daném odvětví, pokud jde o jejich vliv na životní prostředí, ale spíše jako míra toho, co je možné, aby se jednotlivým společnostem dalo pomoci s posouzením jejich pokroků a aby byly motivovány k dalšímu zlepšování. Poslední kapitola 4 představuje ucelenou tabulku s vybranými nejvýznamnějšími indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí, souvisejícími vysvětleními a příslušnými srovnávacími kritérii.

2.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento referenční dokument se zabývá vlivem činnosti organizace na životní prostředí v odvětví telekomunikačních služeb a služeb informačních a komunikačních technologií (6). Osvědčené postupy pro environmentální řízení popsané v tomto dokumentu byly určeny jako osvědčené postupy, které mohou podpořit úsilí všech poskytovatelů telekomunikačních služeb a služeb IKT, např. telekomunikačních operátorů, poradenských firem v oblasti IKT, společností zabývajících se zpracováním dat a poskytováním hostingových služeb, vývojářů a vydavatelů softwaru, subjektů rozhlasového/televizního vysílání, subjektů zajišťujících instalaci vybavení a pracovišť IKT atd. Velké organizace, jež ukládají a zpracovávají velké objemy dat o svých klientech, dodavatelském řetězci anebo produktech (např. veřejné správy, nemocnice, univerzity, banky), také mohou najít několik osvědčených postupů pro environmentální řízení, jež jsou pro jejich činnosti relevantní.

Společnosti a organizace odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT, jež spadají do oblasti působnosti této zprávy, jsou uvedeny níže:

 

Pouze některé podkategorie vydavatelských činností (kód NACE 58):

 

58.21 Vydávání počítačových her

 

58.29 Ostatní vydávání softwaru

 

Všechny podkategorie telekomunikačních činností (kód NACE 61):

 

61.1 Činnosti související s pevnou telekomunikační sítí

 

61.2 Činnosti související s bezdrátovou telekomunikační sítí

 

61.3 Činnosti související se satelitní telekomunikační sítí

 

61.9 Ostatní telekomunikační činnosti

 

Všechny podkategorie programování, poradenství a souvisejících činností (kód NACE 62):

 

62.01 Programování

 

62.02 Poradenství v oblasti počítačů

 

62.03 Správa počítačového vybavení

 

62.09 Ostatní činnosti v oblasti informačních technologií a počítačů

 

Pouze některé podkategorie činností v oblasti informačních služeb (kód NACE 63):

 

63.11 Činnosti související se zpracováním dat a hostingem

 

63.12 Webové portály

Kromě této hlavní cílové skupiny mohou jiné typy organizací klasifikované podle kódů NACE, které ale nespadají do sekcí kódu NACE uvedených výše, rovněž najít několik významných osvědčených postupů pro environmentální řízení, a to z důvodu jejich rostoucí digitalizace:

Vydávání knih, novin, deníků atd. (kód NACE 58.1) prostřednictvím internetu

Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti (kód NACE 59)

Vysílání prostřednictvím internetu (kód NACE 60)

Činnosti zpravodajských tiskových kanceláří a agentur (kód NACE 63.91)

Ostatní informační činnosti, j. n. (kód NACE 63.99)

Jiné organizace, které jsou klasifikovány v rámci jiných sekcí NACE a které musí spravovat či provozovat velké infrastruktury pro uchovávání dat a zpracovávání dat a/nebo telekomunikační infrastruktury jakožto hlavní část svých činností, mohou rovněž najít několik významných osvědčených postupů pro environmentální řízení. Mezi příklady patří organizace spadající do těchto oblastí:

Rozmnožování softwaru (kód NACE 18.20)

Činnosti call center (kód NACE 82.20)

Architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství (kód NACE 71.1)

Technické zkoušky a analýzy (kód NACE 71.20)

Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd (kód NACE 72.1)

Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení (kód NACE 91.0) Rovněž sem spadají velké organizace, které ukládají a zpracovávají velké objemy dat o svých klientech, dodavatelském řetězci a/nebo produktech, jako jsou orgány veřejné správy, nemocnice, univerzity, banky, výrobci, obchodníci a jiné společnosti poskytující služby.

Odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT se podle definice v této zprávě vztahuje jen na určitou část hodnotového řetězce těchto služeb a souvisejícího vybavení. Tato volba měla za cíl předejít k překrývání s jinými zprávami o osvědčených postupech:

Na odvětví výroby IKT (kód NACE 26.1, 26.2, 26.3 a 26.8), odvětví obchodu s IKT (kód NACE 46.5), instalaci centrálního procesoru a podobných počítačů (kód NACE 33.20) a recyklaci, opětovné použití a opravu zařízení IKT (kód NACE 95.1) se vztahuje zpráva o osvědčených postupech pro odvětví výroby elektrických a elektronických zařízení (7);

U maloobchodu s IKT (kód NACE 47.1 a 47.4) lze mít za to, že se na něj vztahuje zpráva o osvědčených postupech pro maloobchodní odvětví (8).

Tento dokument se vztahuje na hlavní podnikatelské činnosti organizací v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT. Kromě přímého řízení aktiv v oblasti informačních a komunikačních technologií se má za to, že mezi hlavní podnikatelské činnosti patří rovněž vztah s hlavními zúčastněnými stranami, i když se omezuje na úkoly, které poskytovatelé telekomunikačních služeb a služeb IKT mohou realizovat sami (např. stanovení environmentálních kritérií během nákupu zařízení IKT, poskytování informací zákazníkům o spotřebě energie u zařízení, jež jsou jim poskytována).

Správa kanceláří a všeobecná podniková doprava do dokumentu také nejsou zahrnuty, protože jsou společné pro všechny typy organizací a netýkají se konkrétně organizací v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT. Osvědčené postupy pro environmentální řízení související s mobilitou (služební cesty a dojíždění zaměstnanců) a postupy udržitelnosti v kancelářích jsou kromě toho již vypracovány v dokumentu o osvědčených postupech pro environmentální řízení v odvětví veřejné správy (9). V těchto oblastech nebyl určen žádný osvědčený postup pro environmentální řízení, který by byl specifický pro budovy a dopravu v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT.

Do této studie není zahrnuta výroba a recyklace zařízení IKT ani jeho prodej, protože se těmto oblastem věnují dokumenty o osvědčených postupech pro environmentální řízení pro ostatní odvětví.

Tato zpráva rozlišuje mezi:

osvědčenými postupy pro environmentální řízení, jež minimalizují dopady organizací v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT na životní prostředí, označovanými jako postupy „ekologizace IKT“,

osvědčenými postupy pro environmentální řízení, které organizace v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT mohou zavést s cílem minimalizace dopadů jiných odvětví než odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT na životní prostředí, označovanými jako postupy „ekologizace pomocí IKT“.

Přehled oblasti působnosti osvědčených postupů pro environmentální řízení v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT poskytuje graf 1.

Image 3

Graf 1: Přehled oblasti působnosti dokumentu

V tabulce 1 jsou uvedeny hlavní environmentální aspekty a související environmentální tlaky v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT. Tyto environmentální aspekty byly zvoleny jako nejvýznamnější pro dané odvětví a vztahuje se na ně tento dokument. Environmentální aspekty, které mají konkrétní organizace řídit, by však měly být posuzovány individuálně.

Tabulka 1

Hlavní environmentální aspekty a environmentální tlaky související s odvětvím telekomunikačních služeb a služeb IKT

Služba/činnost

Hlavní environmentální aspekty

Hlavní environmentální tlaky

Datové centrum

Zařízení IKT (servery, úložná zařízení atd.)

Software (procesory)

Vytápění, ventilace a klimatizace

Napájení

Budovy

Spotřeba energie a vody

Produkce OEEZ a odpadní vody

Emise skleníkových plynů z výroby elektřiny a úniků chladiv

Zařízení koncových uživatelů

Zařízení IKT (počítače, periferní zařízení atd.)

Software

Spotřeba energie k napájení hardwaru

Produkce OEEZ

Emise skleníkových plynů z výroby elektřiny

Telekomunikační infrastruktura a sítě

Budovy (centrální uzly, základnové stanice atd.)

Uzly (antény, satelity, směrovače atd.)

Spoje (kabely, vlákna, pevné linky atd.)

Terminály (telefony, počítače, modemy atd.)

Software (procesory, atd.)

Spotřeba elektřiny ze strany síťových zařízení a chladicích systémů

Spotřeba paliva související s dopravou

Produkce OEEZ

Vytváření elektromagnetických vln

Emise skleníkových plynů z výroby elektřiny

Změny krajiny a přírodních stanovišť z důvodu zavádění infrastruktury

Služby televizního a rozhlasového vysílání

Budovy (základnové stanice)

Vysílače (antény, satelity atd.)

Spoje (kabely, vlákna atd.)

Terminály (rádia, televizory atd.)

Software (procesor)

Spotřeba energie

Produkce OEEZ

Vytváření elektromagnetických vln

Emise skleníkových plynů z výroby elektřiny

Změny krajiny a přírodních stanovišť

Osvědčené postupy pro environmentální řízení v tomto referenčního dokumentu jsou klasifikovány tak, jak je uvedeno v tabulce 2.

Tabulka 2

Struktura dokumentu

Část

Popis

3.1.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro průřezové otázky

Tato část popisuje postupy, které může zavést kterýkoli aktér z odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT (zavedení systému environmentálního řízení, zavedení politiky ekologického zadávání veřejných zakázek, předcházení vzniku odpadních elektrických a elektronických zařízení a nakládání s nimi, využívání obnovitelné energie atd.).

3.2.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro datová centra

Tento soubor osvědčených postupů pro environmentální řízení se zaměřuje na postupy specifické pro datová centra (řízení chlazení a proudění vzduchu, virtualizace serverů atd.) a zmíněné v technické zprávě výboru CENELEC CLC/TR 50600-99-1.

3.3.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro sítě elektronických komunikací

Tato část obsahuje postupy, jejichž cílem je lepší řízení stávajících pevných a bezdrátových sítí (z hlediska spotřeby energie a problémů týkajících se elektromagnetického pole), instalace energeticky účinnějších síťových zařízení a snížení dopadu budování nebo renovace síťových infrastruktur.

3.4.

Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro zlepšení vlivu na životní prostředí v jiných odvětvích („ekologizace pomocí IKT“)

Tato část obsahuje postupy, které ukazují, jak mohou IKT snížit dopady na životní prostředí v jiných odvětvích, a to na základě skutečných příkladů ze společností v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT.

3.   OSVĚDČENÉ POSTUPY PRO ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ, ODVĚTVOVÉ INDIKÁTORY VLIVU ČINNOSTI ORGANIZACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A SROVNÁVACÍ KRITÉRIA PRO ODVĚTVÍ TELEKOMUNIKAČNÍCH SLUŽEB A SLUŽEB IKT

3.1.   Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro průřezové otázky

Tato část se zaměřuje na průřezová opatření, která by se mohla vztahovat na všechny typy organizací v odvětví telekomunikačních služeb a služeb IKT na různých úrovních (datová centra, telekomunikační sítě, zařízení koncových uživatelů atd.).

3.1.1.   Co nejlepší využití systému environmentálního řízení

Zařízení IKT mají významný dopad na životní prostředí prostřednictvím spotřeby energie, spotřeby vody a vzniku odpadu. Je obzvláště důležité, aby společnosti poskytující telekomunikační služby a služby IKT monitorovaly své dopady na životní prostředí a zavedly systém environmentálního řízení, který by tyto dopady systematicky minimalizoval. Za osvědčený postup se považuje:

určit potřeby organizace v oblasti IKT a provést audit stávajícího vybavení, služeb a softwaru IKT,

měřit, monitorovat a řídit vliv infrastruktury a zařízení informačních a komunikačních technologií na životní prostředí,

stanovit cíle a akční plány na základě srovnávání a osvědčených postupů,

zajistit, aby stanovené cíle a akční plány byly součástí účinných celopodnikových politik v oblasti životního prostředí, jako je strategie energetické účinnosti.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný u všech společností a organizací v tomto odvětví. Prostředky přidělené na tento proces však musí být přizpůsobeny velikosti a dopadu lokality nebo společnosti na životní prostředí. V případě malých a středních podniků je třeba posoudit a potvrdit potřebné úsilí.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

 

 

Zavedení systému správy aktiv, např. certifikovaného podle normy ISO 55001 (A/N)

Podíl provozů se zavedeným pokročilým systémem environmentálního řízení (% zařízení/provozů), např. ověřeným v rámci systému EMAS, certifikovaným podle normy ISO 14001

Podíl provozů měřících a monitorujících spotřebu energie a vody a také nakládání s odpady

Podíl personálu, který byl alespoň jednou informován o environmentálních cílech a proškolen, pokud jde o relevantní opatření environmentálního řízení

Používání ukazatelů energetické účinnosti (A/N)

Produkce OEEZ (v kg nebo tunách) na jednotku obratu (v EUR)

Používání ukazatelů efektivního využívání vody (A/N)

Celkové emise uhlíku (v tunách ekvivalentu CO2) pro oblast působnosti 1 a 2 (10)

Kompenzované celkové emise uhlíku (v tunách ekvivalentu CO2)

Emise uhlíku (v tunách ekvivalentu CO2) pro oblast působnosti 1 a 2 na jednotku obratu (v EUR)

Společnost má globální a integrovaný systém správy aktiv, např. certifikovaný podle normy ISO 55001.

U 100 % provozů je zaveden pokročilý systém environmentálního řízení, např. ověřený v rámci systému EMAS nebo certifikovaný podle normy ISO 14001.

U 100 % provozů se měří a monitoruje spotřeba energie a vody a také nakládání s odpady.

Společnost dosáhla uhlíkové neutrality (oblast působnosti 1 a 2), mimo jiné využíváním obnovitelné energie a kompenzací uhlíku, poté, co vynaložila veškeré úsilí ke zlepšení energetické účinnosti.

3.1.2.   Zadávání veřejných zakázek na udržitelné produkty a služby IKT

Výběr a zavádění produktů a služeb IKT musí být založeny na integrované strategii pro řešení jejich vlastních dopadů na životní prostředí, jako je jejich spotřeba energie a používání specifických materiálů, k nimž patří vzácné kovy a chemické látky. Za osvědčený postup se považuje:

posoudit stávající aktiva zařízení IKT a potřeby při přípravě zadávacího řízení,

zahrnout do výzvy k podávání nabídek požadovaná specifická environmentální kritéria, která musí být splněna,

poskytnout koncovým uživatelům školení a poradenství při zavádění řešení IKT, aby mohli produkty a služby co nejlépe využívat,

stanovit kritéria energetické a environmentální výkonnosti pro zařízení IKT poskytovaná zákazníkům, která jim pomohou snížit dopad na životní prostředí.

Použitelnost

Provádění politiky zadávání veřejných zakázek na udržitelné služby a produkty IKT je použitelné v každé společnosti, ale bude vyžadovat zvláštní dovednosti v oblasti udržitelnosti. Velké organizace mají větší potenciál ovlivnit své dodavatele, ale malé a střední podniky mohou mít značný vliv na místní dodavatele.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

Podíl výrobků nebo služeb zakoupených společností, které splňují specifická environmentální kritéria (např. ekoznačka EU, energetický štítek nejvyšší třídy, Energy Star, certifikát TCO atd.)

Použití celkových nákladů na vlastnictví jako kritéria ve výzvě k podávání nabídek (A/N)

Podíl vybavení zakoupeného společností, které splňuje mezinárodně uznávané osvědčené postupy nebo požadavky (např. kodexy chování EU)

Podíl obalů zakoupených společností, které jsou vyrobené z recyklovaných materiálů nebo opatřené štítkem Forest Stewardship Council

Podíl váhy připisované environmentálním kritériím ve výzvách k podávání nabídek

Podíl dodavatelů, kteří mají zavedený systém environmentálního řízení nebo systém hospodaření s energií (např. ověřený v rámci EMAS, certifikovaný podle normy ISO 14001 nebo ISO 50001)

Podíl produktů a služeb IKT poskytovaných společností zákazníkům, u nichž mají koncoví uživatelé k dispozici informace o životním prostředí

Veškerá zařízení IKT zakoupená společností mají ekoznačku ISO typu I (např. ekoznačka EU, ekoznačka Blue Angel) (jsou-li k dispozici), případně Energy Star, nebo se v jejich zadávacích řízeních uplatňují kritéria EU pro zelené veřejné zakázky (jsou-li k dispozici).

Veškerá širokopásmová zařízení zakoupená společností splňují kritéria kodexu chování EU pro širokopásmová zařízení.

100 % obalů zakoupených společností je vyrobeno z recyklovaných materiálů nebo opatřeno štítkem Forest Stewardship Council.

Při nákupu zařízení IKT má vliv na životní prostředí v nabídkovém řízení váhu 10 %.

U 100 % produktů a služeb IKT poskytovaných společností zákazníkům jsou uváděny související informace o životním prostředí, jež jsou koncovým uživatelům k dispozici

Použití celkových nákladů na vlastnictví jako kritéria ve výzvě k podávání nabídek

3.1.3.   Optimalizace spotřeby energie u zařízení koncových uživatelů

Existuje velký potenciál ke snížení spotřeby energie u zařízení koncových uživatelů používaných v kancelářích a budovách společností poskytujících telekomunikační služby a služby IKT, a to díky zvláštním opatřením pro řízení spotřeby energie. Osvědčeným postupem je:

 

přijmout technická řešení:

instalovat vhodná zařízení z hlediska energetické náročnosti a funkčnosti v závislosti na potřebách uživatelů,

řádně konfigurovat zařízení tak, aby se minimalizovaly zbytečné funkce a spotřeba energie,

provádět pravidelné energetické audity za účelem kontroly konfigurace zařízení a vypnutých zařízení,

vytvářet řešení pro řízení spotřeby energie pomocí různých typů režimů řízení spotřeby energie (manuální, výchozí, prostřednictvím softwaru) nebo pomocí zvláštních zařízení (inteligentní napájecí lišta atd.),

 

přijmout organizační řešení:

posuzovat individuální přijetí uživateli,

zvyšovat informovanost uživatelů.

Použitelnost

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení je použitelný jak pro velké, tak pro malé společnosti, ačkoli malé a střední podniky by mohly více těžit spíše z technik založených na informovanosti jednotlivých uživatelů než ze zavádění automatizovaných kontrol, které jsou vhodnější pro velké společnosti. Zavádění řízení spotřeby energie závisí na závazku vedení podporovat celkové cíle v oblasti úspor energie a vlivu na životní prostředí. Závisí rovněž na tom, jak zaměstnanci přispějí k opatřením pro řízení spotřeby energie, a také na podpoře ze strany oddělení IT a oddělení pro zadávání zakázek.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

Spotřeba energie v kancelářích (kWh) na jednotku obratu nebo počet pracovních stanic či zaměstnanců pracujících na místě (pokud možno vyjma vytápění, ventilace, klimatizace a osvětlení)

Podíl zařízení IKT koncových uživatelů, která byla při instalaci nakonfigurována na optimální řízení výkonu

Podíl zařízení IKT koncových uživatelů, u nichž je prováděn audit v oblasti řízení spotřeby energie ve vhodných intervalech (např. jednou ročně, pouze jednou během životnosti výrobku atd.)

Podíl zaměstnanců proškolených alespoň jednou v oblasti úspor energie

Všechna zařízení IKT koncových uživatelů jsou při instalaci nakonfigurována na optimální řízení výkonu

Všechna zařízení IKT koncových uživatelů byla alespoň jednou během své životnosti podrobena auditu v oblasti řízení spotřeby energie

Všichni zaměstnanci byli alespoň jednou proškoleni v oblasti úspor energie

3.1.4.   Využívání energie z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové energie

Zařízení IKT mají z důvodu intenzivní spotřeby energie velkou uhlíkovou stopu. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, jako jsou biomasa, solární, větrné a geotermální chladicí systémy, jejich uhlíkovou stopu výrazně snižuje. Za osvědčený postup pro environmentální řízení se považuje:

nakupovat zelenou elektřinu třetích stran,

vyrábět vlastní elektřinu, ať už na místě nebo mimo ně,

skladovat elektřinu na místě účinným způsobem.

Použitelnost

Osvědčený postup pro environmentální řízení je obecně použitelný u všech typů společností v tomto odvětví, včetně malých a středních podniků. Zeměpisné umístění zařízení a jeho velikost však mohou jeho použitelnost ovlivnit.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

Podíl nakoupené elektřiny z obnovitelných zdrojů (se zárukami původu) na celkové spotřebě elektřiny (%)

Podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrobené na místě na celkové spotřebě elektřiny (%)

Faktor obnovitelné energie (REF) podle normy EN 50 600-4-3

Účinnost využití uhlíku (CUE) = emise ekvivalentu CO2 ze spotřeby energie zařízení (kg ekvivalentu CO2)/celková spotřeba energie IKT (kWh)

Obsah uhlíku v použité energii = emise ekvivalentu CO2 ze spotřeby energie zařízení (kg ekvivalentu CO2)/celková spotřeba energie (kWh)

100 % použité elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů energie (buď zakoupených, nebo vyrobených na místě).

3.1.5.   Účinné využívání zdrojů u zařízení IKT prostřednictvím předcházení vzniku odpadů, jejich opětovného použití a recyklace

Účinné využívání zdrojů a vhodné nakládání s odpady v odvětví IKT je důležité z důvodu používání specifických materiálů, které je třeba na konci životnosti řádně zpracovávat, aby se zabránilo škodám na lidském zdraví a životním prostředí. Nabízí také velký potenciál pro omezení vyčerpávání zdrojů prostřednictvím recyklace. Lze zavést zvláštní techniky nakládání s odpady s cílem zlepšit nakládání s odpady v každé fázi hierarchie způsobů nakládání s odpady ve společnostech v oblasti IKT. Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

vypracovat plán pro předcházení vzniku odpadů,

podporovat ekodesign založený na posuzování životního cyklu (LCA) prostřednictvím zadávání veřejných zakázek,

zvýšit životnost a omezit zastarávání zařízení IKT,

zavést systémy umožňující opakované použití zařízení IKT,

zajistit vysledovatelný sběr a řádné třídění zařízení IKT po skončení životnosti.

Použitelnost

 

Osvědčený postup pro environmentální řízení je v zásadě obecně použitelný u všech typů společností v tomto odvětví; v praxi mohou malé společnosti zadat některé činnosti nakládání s odpady jiným firmám. Model vlastnictví zařízení bude rovněž určovat dostupné možnosti účinného využívání zdrojů.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

Podíl zařízení nebo lokalit s certifikovaným systémem nakládání s odpady umožňujícím úplné využití odpadu (systém nulového odpadu) nebo s certifikovaným systémem nakládání s aktivy (% zařízení/lokalit)

Průměrná životnost zařízení IKT, která se vypočítá pro různé skupiny výrobků (např. servery, směrovače, zařízení koncových uživatelů)

Podíl odpadu v oblasti IKT vznikajícího při vlastních činnostech a získaného k opětovnému použití nebo renovaci či odeslaného k recyklaci

Podíl OEEZ nebo odpadu v oblasti IKT vyprodukovaného klienty, který byl získán k opětovnému použití nebo renovaci či odeslán k recyklaci

Množství odpadu z oblasti IKT zaslaného na skládku (t)

100 % zařízení má certifikovaný systém nakládání s odpady umožňující úplné využití odpadu (systém nulového odpadu) nebo certifikovaný systém nakládání s aktivy

90 % vlastních zařízení IKT získáno k opětovnému použití nebo renovaci či odesláno k recyklaci

30 % zařízení IKT převzato od klientů v rámci zpětného odběru a opětovně použito nebo renovováno či odesláno k recyklaci (u společností v oblasti IKT poskytujících zařízení zákazníkům)

Žádný odpad z oblasti IKT není odesílán na skládku.

3.1.6.   Minimalizace poptávky po přenosu dat prostřednictvím zeleného softwaru

I když software přímo nespotřebovává energii, výrazně ovlivňuje energetickou účinnost hardwaru IKT, na němž je spuštěný. Velká část kódu softwaru však nebere v úvahu spotřebu energie a existují příležitosti k optimalizaci softwaru, snížení objemu zpracovávaných a přenášených údajů a v konečném důsledku ke snížení spotřeby energie hardwaru.

Tento osvědčený postup pro environmentální řízení se zaměřuje na postupy, které lze zavést buď při vývoji nového softwaru, nebo při optimalizaci stávajícího softwaru, a to pro servery a sítě zohledňující jak mobilní aplikace (pro chytré telefony a tablety), tak počítačový software (pro notebooky a stolní počítače), jakož i webové portály a internetové aplikace. Osvědčeným postupem pro environmentální řízení je:

zvolit nebo vyvinout energeticky účinnější software, který minimalizuje spotřebu energie zařízení IKT během provozu,

navrhnout software přizpůsobený poptávce na základě posouzení potřeb koncových uživatelů s cílem zabránit nadměrné spotřebě energie ve fázi používání a omezit zastarávání stávajících zařízení IKT,

sledovat spotřebu energie softwaru za účelem posouzení skutečné výkonnosti pořízeného softwaru nebo posouzení možnosti zlepšení energetické účinnosti stávajícího softwaru,

posoudit dopady softwaru na životní prostředí prostřednictvím LCA ve fázi vývoje a měření výkonu (CPU, RAM a využití energie) ve fázi používání,

přepracovat stávající software za účelem zlepšení jeho energetické účinnosti.

Použitelnost

Osvědčený postup pro environmentální řízení je použitelný u všech typů společností v tomto odvětví, ať už si společnosti pořizují nebo vyvíjejí vlastní softwarová řešení.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

Podíl lokalit, které zavedly osvědčené postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se vývoje a zavádění nových informačních služeb

Množství přenesených dat v souvislosti s využitím softwaru (bity/zobrazení webových stránek nebo bity/minuty používání mobilních aplikací)

Podíl nově pořízeného softwaru, pro který byla energetická náročnost použita jako výběrové kritérium v rámci zadávání zakázek (%)

Podíl nově vyvinutého softwaru, pro který byla energetická náročnost použita jako kritérium při vývoji (%)

Podíl navrženého softwaru přizpůsobeného poptávce

Podíl stávajícího softwaru, který byl přepracován nebo který prošel revizí kódů za účelem vyšší energetické účinnosti (%)

Podíl softwaru, u kterého byla posuzována nebo sledována energetická náročnost (%)

Podíl softwaru, u kterého bylo provedeno LCA

Podíl vývojářů softwaru (zaměstnanců) proškolených v oblasti energeticky účinného softwaru (%)

Všechna datová centra zavedla osvědčené postupy kodexu chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo očekávané postupy podle CLC/TR 50600-99-1 týkající se vývoje a zavádění nových služeb IT.

Všichni zaměstnanci (vývojáři softwaru) byli proškoleni v oblasti energeticky účinného softwaru.

V průběhu roku byl realizován alespoň jeden projekt minimalizace poptávky po přenosu dat prostřednictvím zeleného softwaru.

3.2.   Osvědčené postupy pro environmentální řízení pro datová centra

Tato část se zabývá postupy, které zlepšují vliv činnosti datových center na životní prostředí. Mnoho z technik uvedených v této kapitole lze rovněž zavést v telekomunikačních centrálních uzlech.

Existuje celá řada datových center a mnoho různých způsobů jejich kategorizace; pro rozlišení mezi datovými centry lze použít tyto charakteristiky: velikost datového centra (určená fyzickou plochou, počtem serverů anebo provozní kapacitou), jeho geografické umístění, účel nebo typ provozovatele (např. podniková datová centra, společné umístění (11), společný hosting nebo zařízení provozovatele sítě) a jeho úroveň bezpečnosti (úroveň I až IV). Všechny tyto charakteristiky mají dopad na použitelnost následujících osvědčených postupů pro environmentální řízení na různá datová centra.

3.2.1.   Zavedení systému hospodaření s energií pro datová centra (včetně měření, monitorování a správy IKT a jiných zařízení)

Spotřeba energie datových center je odpovědná za velkou část jejich dopadů na životní prostředí. Je proto důležité, aby provozovatelé datových center měli jasné a podrobné informace o spotřebě energie na odpovídající úrovni podrobnosti a systematicky využívali všech příležitostí k její minimalizaci. Za osvědčený postup se považuje:

zavést systém hospodaření s energií (např. norma ISO 50001 nebo prostřednictvím systému EMAS),

provádět audit stávajících zařízení a služeb s cílem zajistit, že před novými materiálními investicemi budou určeny všechny oblasti s potenciálem pro optimalizaci a konsolidaci za účelem maximalizace veškeré nevyužité kapacity,

instalovat měřicí zařízení schopné měřit spotřebu energie a environmentální parametry na různých úrovních (úroveň řády, skříně, stojanu nebo zařízení IKT),

sledovat klíčové ukazatele výkonnosti týkající se využívání zařízení, spotřeby energie a environmentálních podmínek a podávat o nich zprávy.

Použitelnost

Použijí se obecné připomínky o použitelnosti osvědčených postupů pro environmentální řízení datových center. Většina osvědčených postupů v oblasti hospodaření s energií se bude lépe hodit pro lokalizovaná datová centra střední úrovně a podnikové třídy.

Související indikátory vlivu na životní prostředí a srovnávací kritéria

Indikátory vlivu činnosti organizace na životní prostředí

Srovnávací kritéria

Klíčový ukazatel výkonnosti KPIDCEM – globální klíčový ukazatel výkonnosti pro datové centrum podle normy ETSI

Podíl zařízení se systémem hospodaření s energií certifikovaným podle normy ISO 50001 nebo integrovaných do systému EMAS či splňujících kodex chování EU pro energetickou účinnost datových center nebo „očekávané postupy“ podle CLC/TR 50600-99-1

Podíl zařízení IKT, chladicích nebo energetických zařízení se specifickým měřicím zařízením (pro jejich využívání, spotřebu energie, teplotní nebo vlhkostní podmínky)

Podíl personálu, který je informován o energetických cílech nebo je v průběhu roku školen v oblasti příslušných opatření pro hospodaření s energií

Klíčový ukazatel výkonnosti KPIDCP pro stávající datová centra se rovná 1,5 nebo je nižší