(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) požaduje, aby byla přijata opatření pro zachování zdrojů s přihlédnutím k dostupnému vědeckému, technickému a ekonomickému poradenství, v příslušných případech včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství a jinými poradními orgány, jakož i k poradenství poskytnutému poradními sbory zřízenými pro příslušné zeměpisné oblasti působnosti a ke společným doporučením členských států.

(2)

Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s těmito rybolovnými právy funkčně spojeny. Nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví, že rybolovná práva by měla být přidělena členským státům tak, aby každému členskému státu zajistila relativní stabilitu rybolovu pro každou populaci nebo druh rybolovu.

(3)

Podle nařízení (EU) č. 1380/2013 je cílem společné rybářské politiky dosáhnout míry využití umožňující maximální udržitelný výnos (dále jen „MSY“) pokud možno do roku 2015 a postupně a přírůstkově nejpozději do roku 2020 pro všechny populace ryb. Cílem přechodného období do roku 2020 bylo vyvážit dosažení MSY pro všechny populace s možnými socioekonomickými důsledky možných úprav souvisejících rybolovných práv.

(4)

Měly by tedy být stanoveny celkové přípustné odlovy (dále jen „TAC“) v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013, a to na základě dostupných vědeckých doporučení a s ohledem na biologické a socioekonomické důsledky, přičemž je třeba zajistit spravedlivé zacházení se všemi odvětvími rybolovu a zohlednit názory vyjádřené během konzultací se zúčastněnými stranami.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 (2) zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace (dále jen „plán“). Cílem plánu je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo stavy populací lovených druhů nad úrovněmi, na nichž je možno dosahovat MSY. V nařízení (EU) č. 1380/2013 se stanoví, že pro populace, na něž se vztahují zvláštní víceleté plány, by se měla rybolovná práva určit v souladu s pravidly stanovenými v těchto víceletých plánech.

(6)

V souladu s čl. 4 odst. 1 plánu měla být rybolovná práva pro populace uvedené v článku 1 plánu stanovena tak, aby bylo co nejdříve dosaženo úmrtnosti způsobené rybolovem na úrovni MSY vyjádřeného v rozmezích, a to postupným, přírůstkovým způsobem do roku 2020. Omezení odlovů příslušných populací v Baltském moři by tedy mělo být na rok 2022 stanoveno v souladu s cíli plánu.

(7)

Mezinárodní rada pro průzkum moří (dále jen „ICES“) zveřejnila 28. května 2021 své každoroční doporučení pro populace v Baltském moři. Uvedla, že biomasa sledě obecného v západní části Baltského moře v subdivizích 20–24 činí pouze 54 % mezní referenční hodnoty pro biomasu reprodukující se populace (dále jen „Blim“), pod níž může dojít ke snížení reprodukční kapacity. Přírůstek navíc zůstává na historicky nízkých úrovních. ICES proto již čtvrtý rok po sobě zveřejnila doporučení pro nulové úlovky sledě obecného v západní části Baltského moře. Podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1139 by proto měla být přijata veškerá vhodná nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčené populace na úrovně, které jsou vyšší než úroveň, na níž je možno dosahovat MSY. Toto ustanovení nadto požaduje, aby byla přijata další nápravná opatření. Kdyby byla rybolovná práva pro sledě obecného v západní části Baltského moře stanovena na úrovni uvedené v doporučení ICES, povinnost vykládky všech úlovků v rámci smíšeného rybolovu, kdy dochází k vedlejším úlovkům sledě obecného v západní části Baltského moře, by vedla k jevu tzv. blokačního druhu. Aby bylo dosaženo náležité rovnováhy mezi tím, že bude na jedné straně umožněno pokračovat v rybolovu jiných populací s ohledem na jinak potenciálně závažné sociálně-ekonomické důsledky a že je na druhé straně zapotřebí dosáhnout dobrého biologického stavu této populace, a aby se zároveň zohlednila obtížnost rybolovu všech populací v rámci smíšeného rybolovu na úrovni MSY, je vhodné stanovit specifický TAC pro vedlejší úlovky sledě obecného v západní části Baltského moře. Mělo by však být možné, aby se na sledě obecného v západní části Baltského moře zaměřily rybolovné činnosti prováděné výhradně za účelem vědeckého výzkumu a plně v souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 (3), jakož i drobný pobřežní rybolov používající určitá pasivní zařízení. Úroveň uvedeného TAC by měla být stanovena tak, aby se nezvyšovala úmrtnost a aby se podnítilo zlepšení v oblasti selektivity a zamezení nežádoucím úlovkům.

(8)

Pokud jde o populaci tresky obecné ve východní části Baltského moře, ICES může od roku 2019 založit své doporučení vycházející z předběžné opatrnosti na posouzení obsahujícím více údajů. ICES odhaduje, že biomasa tresky obecné ve východní části Baltského moře je stále pod úrovní hodnoty Blim a od roku 2020 se ještě dále snížila. ICES proto již třetí rok po sobě vydala doporučení pro nulové úlovky tresky obecné ve východní části Baltského moře. Od roku 2019 se v Unii přijímají přísná ochranná opatření. Podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1139 byl cílený rybolov tresky obecné ve východní části Baltského moře zakázán a TAC pro nevyhnutelné vedlejší úlovky tresky obecné ve východní části Baltského moře byl stanoven na velmi nízkou úroveň, aby se zabránilo jevu tzv. blokačního druhu v rámci jiných druhů rybolovu. Navíc byla přijata další nápravná opatření funkčně spojená s rybolovnými právy v podobě zákazu rybolovu v období tření a zákazu rekreačního rybolovu v hlavní oblasti výskytu. Vzhledem k doporučení ICES a nezměněné situaci populace je vhodné zachovat nezměněnou úroveň rybolovných práv a funkčně souvisejících nápravných opatření.

(9)

Pokud jde o tresku obecnou v západní části Baltského moře, vědecké odhady již několik let uvádějí, že biomasa reprodukující se populace je pod referenčním bodem, pod nímž je zapotřebí zahájit vhodná specifická řídicí opatření (dále jen „Btrigger“). V posledních letech byla proto přijímána stále přísnější opatření pro řízení zdrojů. V roce 2021 se ICES rozhodla provést podrobnější posouzení stavu této populace, a proto vydání svého doporučení odložila na 10. září 2021. Toto posouzení ukázalo, že biomasa tresky obecné v západní části Baltského moře činila méně než polovinu předchozí odhadované úrovně a že po více než 10 let je převážně pod hodnotou Blim. Podle odhadů je stávající biomasa přibližně na polovině hodnoty Blim. Přírůstek byl od roku 2018 historicky nízký. ICES odhaduje, že s 53 % pravděpodobností by se biomasa populace mohla v roce 2023 i při určité míře odlovů zvýšit mírně nad hodnotu Blim. V takové situaci by podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1139 měla být přijata nápravná opatření a rybolovná práva by měla být stanovena způsobem, který zajistí rychlý návrat populace nad úroveň, na níž je možné dosahovat MSY. Úroveň doporučených odlovů je tak nízká, že neumožňuje, aby pokračoval cílený rybolov a současně aby docházelo k nevyhnutelným vedlejším úlovkům v rámci jiných druhů rybolovu, zejména při rybolovu platýsů žijících při dně. Je proto vhodné v zájmu zabránění výše uvedenému jevu tzv. blokačního druhu stanovit TAC omezený na nevyhnutelné vedlejší úlovky v rámci jiných druhů rybolovu, s vynětím rybolovných činností prováděných výhradně za účelem vědeckého výzkumu a v plném souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení (EU) 2019/1241. Kromě toho byla v minulosti přijata další nápravná opatření funkčně spojená s rybolovnými právy, a to v podobě zákazu rybolovu během tření a omezení týkajících se rekreačního rybolovu. Vzhledem k dalšímu závažnému zhoršení stavu dané populace je vhodné prodloužit zákaz rybolovu během tření na období od 15. ledna do 31. března, aby se vztahoval na období, během něhož se treska obecná před třením shromažďuje. Pro rybářská plavidla lovící mlže pomocí drapáků by v subdivizi ICES 22 ve vodách o hloubce menší než 20 metrů měla být zavedena další výjimka z uzavírky trdliště, neboť tento rybolov probíhá mimo oblasti tření tresky obecné a vykazuje velmi nízké vedlejší úlovky tresky obecné. Pokud jde o rekreační rybolov, rada ICES nebyla na rozdíl od předchozích let schopna poskytnout rozdělení údajů na komerční a rekreační úlovky, a to z důvodu nízké úrovně celkových doporučených odlovů. Vzhledem ke stavu populace je nezbytné snížit omezení množství úlovků na minimum, aby zůstalo v mezích odlovů doporučovaných radou ICES. Je navíc vhodné, aby rekreační rybolov již nebyl vyňat ze zákazu rybolovu během tření.

(10)

V roce 2020 ICES odhadovala, že biomasa sledě obecného ve střední části Baltského moře klesla pod referenční bod pro biomasu reprodukující se populace ryb, pod nímž je třeba zahájit vhodná specifická řídicí opatření (Btrigger). V roce 2021 ICES odhadovala, že biomasa nadále klesá a v současné době se blíží hodnotě Blim. Je proto vhodné stanovit rybolovná práva v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1139.

(11)

Podle doporučení ICES je treska obecná vedlejším úlovkem při lovu platýse evropského. Šprot obecný se loví v rámci smíšeného rybolovu se sleděm obecným a je kořistí tresky obecné. Je vhodné tyto vícedruhové interakce zohlednit při stanovování rybolovných práv pro platýse evropského a šprota obecného.

(12)

Pokud jde o lososa obecného v subdivizích ICES 22–31, ICES již několik předchozích let uvádí, že stav říčních populací je velmi různorodý. S cílem poskytnout odborníkům více času na lepší zohlednění těchto rozdílů se ICES rozhodla vydání svého doporučení odložit na 15. září 2021. Podle doporučení ICES by měly být zastaveny veškeré komerční a rekreační odlovy v hlavní pánvi, které jsou ze své podstaty smíšeným rybolovem lososa obecného pocházejícího ze zdravých i slabých říčních populací, a to s cílem slabé říční populace chránit. ICES se však domnívá, že stávající cílený rybolov v pobřežních oblastech Botnického zálivu a Alandského moře by mohl během letní migrace lososa obecného pokračovat. Aby bylo dosaženo náležité rovnováhy mezi tím, že bude na jedné straně umožněno pokračovat v rybolovu s ohledem na jinak potenciálně závažné sociálně-ekonomické důsledky a že je na druhé straně zapotřebí dosáhnout dobrého biologického stavu této populace, a aby se zároveň zohlednila obtížnost rybolovu všech populací v rámci smíšeného rybolovu na úrovni MSY, je vhodné stanovit v uvedených oblastech specifický TAC pro vedlejší úlovky lososa obecného, s výjimkou rybolovných činností prováděných výhradně za účelem vědeckého výzkumu a v plném souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení (EU) 2019/1241 a s výjimkou pobřežního rybolovu severně od 59°30′ s. š. v období od 1. května do 31. srpna. Vzhledem k doporučením ICES je vhodné přijmout další nápravná opatření funkčně spojená s rybolovnými právy. Používání dlouhých lovných šňůr ve vzdálenosti více než čtyři námořní míle od pobřeží by mělo být zakázáno, neboť se obvykle jedná o zařízení používané k cílenému lovu lososa obecného. Navíc by mělo být v oblastech, kde není komerční rybolov povolen, umožněno, aby byl v rámci rekreačního rybolovu přisvojen pouze jeden losos obecný zbavený tukové ploutvičky na jednoho rybáře a jeden den. S cílem zamezit nesprávnému vykazování by měli být všichni přisvojení jedinci jakýchkoli druhů ryb vyloženi vcelku, aby je bylo možné jednoznačně identifikovat.

(13)

Aby se zajistilo plné využívání rybolovných práv v pobřežních oblastech, byla v roce 2019 zavedena omezená mezioblastní flexibilita pro lososa obecného ze subdivizí ICES 22–31 do subdivize ICES 32. Vzhledem ke změnám rybolovných práv pro tyto dvě populace je vhodné uvedenou flexibilitu omezit.

(14)

Zavedení zákazu lovu pstruha obecného, formy mořské ve vzdálenosti více než čtyři námořní míle od pobřeží a omezení vedlejších úlovků pstruha obecného, formy mořské na 3 % kombinovaného úlovku pstruha obecného, formy mořské a lososa obecného ve velké míře přispělo ke značnému snížení dřívějšího značně nesprávného vykazování úlovků při rybolovu lososa obecného, zejména jako úlovků pstruha obecného, formy mořské. Je proto vhodné uvedené ustanovení zachovat, aby byla zachována nízká míra nesprávného vykazování.

(15)

Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (4), a zejména jeho články 33 a 34, jež se týkají zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a předávání údajů o vyčerpání rybolovných práv Komisi. V tomto nařízení by proto měly být přesně stanoveny kódy, které mají členské státy při předávání údajů Komisi používat v souvislosti s vykládkami populací, na něž se vztahuje toto nařízení.

(16)

Nařízení Rady (ES) č. 847/96 (5) zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 uvedeného nařízení pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení má Rada při stanovování TAC rozhodnout, na jaké populace se články 3 a 4 nepoužijí, a to zejména na základě biologického stavu daných populací. Poměrně nedávno byl ustanovením čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 u všech populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, zaveden mechanismus meziroční flexibility. Ve snaze zabránit nadměrné flexibilitě, která by narušovala dodržování zásady rozumného a odpovědného využívání živých mořských biologických zdrojů, bránila dosažení cílů společné rybářské politiky a zhoršila biologický stav populací, by proto mělo být stanoveno, že se články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 použijí na analytické TAC pouze tehdy, pokud není použita meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(17)

Navíc vzhledem k tomu, že biomasa populace tresky obecné ve východní části Baltského moře, sledě obecného v západní části Baltského moře a tresky obecné v západní části Baltského moře je nižší než hodnota Blim a že v roce 2022 jsou povoleny pouze vedlejší úlovky, vědecký rybolov a v případě sledě obecného v západní části Baltského moře i určitý drobný pobřežní rybolov, se členské státy, které mají podíl kvóty z relevantního TAC, zavázaly, že v roce 2022 nebudou pro tyto populace uplatňovat meziroční flexibilitu stanovenou podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013, aby úlovky v roce 2022 nepřekročily stanovené TAC pro tresku obecnou ve východní části Baltského moře, sledě obecného v západní části Baltského moře a tresku obecnou v západní části Baltského moře. Navíc vzhledem k tomu, že je biomasa populací lososa volně žijících v řekách jižně od 59°30′ s. š. téměř vždy pod mezním referenčním bodem produkce strdlic (dále jen „Rlim“) a vzhledem k tomu, že v uvedené oblasti jsou v roce 2022 povoleny pouze vedlejší úlovky a vědecký rybolov, přijaly dotčené členské státy obdobné závazky u meziroční flexibility, pokud jde o úlovky lososa v hlavní pánvi v roce 2022.

(18)

Rybářský hospodářský rok, pokud jde o tresku Esmarkovu v divizi ICES 3a a ve vodách Spojeného království divize ICES 2a a ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4, trvá od 1. listopadu do 31. října. S cílem umožnit zahájení rybolovu ode dne 1. listopadu 2021 a na základě nových vědeckých doporučení a po konzultacích se Spojeným královstvím je nezbytné stanovit předběžný TAC pro tresku Esmarkovu v divizi ICES 3a a vodách Spojeného království divize ICES 2a a ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4 na období od 1. listopadu 2021 do 31. prosince 2021. Tento předběžný TAC by měl být stanoven v souladu s doporučením ICES zveřejněným dne 8. října 2021.

(19)

V nařízení Rady (EU) 2021/92 (6) se tabulka rybolovných práv pro makrelu obecnou v Severním moři vztahuje na vody oblastí 3a a 4, vody Spojeného království oblasti 2a, vody Unie oblastí 3b, 3c a subdivizí 22–32 v souladu s Dohodou o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé (7). V roce 2021 však konzultace o makrele obecné mezi pobřežními státy nevedly k dohodě o ujednáních mezi Unií, Spojeným královstvím a Norskem týkajících se přístupu. Unie proto nemá přístup k odlovu své kvóty pro makrelu obecnou v norských vodách Severního moře.

(20)

V roce 2021 uzavřela Unie jednání se Spojeným královstvím o rybolovných právech a opatřeních pro řízení zdrojů týkajících se některých TAC pro rok 2021, a to i pro makrelu obecnou, což Unii umožňuje odlovit svou kvótu pro makrelu obecnou ve vodách Spojeného království. Příslušné tabulky rybolovných práv by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny tak, aby zohledňovaly vymezení rybolovné oblasti ve vodách Severního moře na vody Spojeného království a vody Unie.

(21)

V roce 2021 nemá Unie přístup k odlovu své kvóty pro makrelu obecnou v norských vodách Severního moře. Nařízení (EU) 2021/92 obsahuje tabulku rybolovných práv pro makrelu obecnou ve vodách Norska oblastí 2a a 4a a mělo by být umožněno odlovit kvótu ve výši 13 359 tun přidělenou Dánsku ve vodách Unie a Spojeného království v Severním moři. Do příslušné tabulky rybolovných práv by se měla doplnit poznámka pod čarou, která Dánsku umožní odlov této kvóty ve vodách Unie a Spojeného království v Severním moři. Se Spojeným královstvím byla tato možnost konzultována a nevzneslo žádné námitky proti přístupu, který umožňuje odlov této kvóty v uvedených vodách Spojeného království od 12. října 2021.

(22)

Dohoda mezi Evropskou unií na jedné straně a vládou Grónska a vládou Dánska na straně druhé o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a protokol k této dohodě (8) stanoví, že Unie má získat 7,7 % TAC pro huňáčka severního, které mají být odloveny ve vodách Grónska v podoblastech ICES 5 a 14. Dne 5. října 2021 obdržela Unie od grónských orgánů informace o tom, že ICES vydala doporučení ohledně TAC pro huňáčka severního pro sezónu 2021/2022 na úrovni 904 200 tun. Na základě vědeckého doporučení a dohody dosažené mezi Grónskem, Islandem a Norskem ohledně huňáčka severního stanovila grónská vláda kvótu 135 630 tun. V souladu s prováděcím protokolem by Grónsko chtělo Unii nabídnout 69 623 tun huňáčka severního, což odpovídá 7,7 % celkového přípustného odlovu. Uvedený TAC by nyní měl být stanovován na tomto základě. Mimoto se Grónsko, Island a Norsko ve své rámcové dohodě o zachování a řízení huňáčka severního dohodly na nových ujednáních o rybářské sezóně. Proto je také nutné zohlednit změnu rybářské sezóny, která by nyní měla odkazovat na období od 15. října 2021 do 15. dubna 2022. Nařízení Rady (EU) 2021/92 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(23)

Komise uděluje oprávnění k rybolovu plavidlům plujícím pod venezuelskou vlajkou, aby jim umožnila lovit chňapalovité ve vodách Unie při pobřeží Francouzské Guyany. Cílem navrhované změny je zajistit kontinuitu rybolovných činností během procesu udělování oprávnění v období dvou let při splnění určitých podmínek.

(24)

Nařízení (EU) 2021/92 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(25)

Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila se obživa unijních rybářů, měla by se ustanovení tohoto nařízení týkající se Baltského moře použít od 1. ledna 2022. Omezení odlovu stanovená nařízením (EU) 2021/92 se použijí od 1. ledna 2021. Ustanovení zavedená tímto nařízením týkající se uvedených omezení odlovu by se tudíž měla rovněž použít od 1. ledna 2021. Toto nařízení by se však mělo použít na tresku Esmarkovu v divizi ICES 3a, ve vodách Spojeného království a Unie podoblasti ICES 4 a ve vodách Spojeného království divize ICES 2a v období od 1. listopadu 2021 do 31. října 2022. S ohledem na potřebu pokračovat v udržitelných činnostech rybolovu a zahájit relevantní rybolovy včas k zahájení rybářských sezón, měla by se ustanovení tohoto nařízení, která se týkají omezení odlovů makrely obecné ve vodách Norska v Severním moři, použít od 12. října 2021 a ustanovení, která se týkají omezení odlovů huňáčka severního ve vodách Grónska podoblastí ICES 5 a 14, by se měla použít od 15. října 2021. Vzhledem k tomu, že dotčená rybolovná práva dosud nebyla vyčerpána nebo budou tímto nařízením zvýšena, nejsou zpětnou působností tohoto nařízení dotčeny zásady právní jistoty a ochrany legitimního očekávání. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po vyhlášení,

(1)

Krize COVID-19 nadále způsobuje prudký pokles letecké dopravy v důsledku výrazného snížení poptávky po ní a přímých opatření přijatých členskými státy, jakož i třetími zeměmi, s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19. Organizace Eurocontrol uvedla, že v první polovině roku 2021 byl letový provoz ve vzdušném prostoru EHP poměrně stabilní a představoval přibližně 38 % letového provozu v odpovídajícím období roku 2019 a zaznamenal rostoucí tendenci. Podle prognózy organizace Eurocontrol se na základě nejrealističtějšího scénáře očekává, že průměrný roční objem letového provozu dosáhne 50 % v roce 2021 a 72 % v roce 2022.

(2)

Uvedené okolnosti jsou mimo kontrolu leteckých dopravců a následné dobrovolné nebo povinné rušení leteckých služeb leteckými dopravci odpovídající měnící se poptávce je nezbytnou nebo legitimní reakcí na uvedené okolnosti.

(3)

Podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EHS) č. 95/93 ve spojení s čl. 10 odst. 2 musí letečtí dopravci využít alespoň 80 % sérií letištních časů, které jim byly přiděleny, nebo na tyto letištní časy ztratí historická práva, tzv. pravidlo „bez využití propadá“ („use-it-or-lose-it“). Pravidlo, podle kterého nevyužité letištní časy propadnou, bylo pozastaveno na období od 1. března 2020 do 28. března 2021 s ohledem na krizi COVID-19 a s cílem chránit finanční zdraví leteckých dopravců a zamezit negativním dopadům prázdných nebo převážně prázdných letů provozovaných pouze za účelem zachování příslušných letištních časů na životní prostředí.

(4)

Dne 16. února 2021, vzhledem k pokračujícímu dopadu krize COVID-19 na leteckou dopravu, změnila Unie nařízení (EHS) č. 95/93 s cílem poskytnout leteckým společnostem další úlevu od pravidla, podle kterého nevyužité letištní časy propadnou, během letního plánovacího období 2021, a to pozastavením uvedeného pravidla na další období od 28. března 2021 do 30. října 2021.

(5)

Podle čl. 10a odst. 5 nařízení (EHS) č. 95/93 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny období pozastavení pravidla, podle kterého nevyužité letištní časy propadnou, podle čl. 10a odst. 3.

(6)

Podle čl. 10a odst. 5 nařízení (EHS) č. 95/93 je dále Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny míry využití letištních časů v rozmezí od 30 do 70 %, je-li to naprosto nezbytné k řešení měnícího se dopadu krize způsobené onemocněním COVID-19 na úroveň letového provozu.

(7)

Navzdory postupnému zvyšování je úroveň letového provozu v první polovině roku 2021 ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019 stále nízká a činí v průměru přibližně 38 % úrovně v odpovídajícím období roku 2019. I když je obtížné přesně předpovědět, jak bude postupovat oživení letového provozu, lze důvodně předpokládat, že tato situace potrvá rovněž v blízké budoucnosti, přičemž rozdíl mezi letovým provozem v roce 2021 ve srovnání s rokem 2019 se bude soustavně zmenšovat. Na základě čtyřleté prognózy organizace Eurocontrol ze dne 21. května 2021 by podle nejpravděpodobnějšího scénáře, který předpokládá, že účinky proočkovanosti by se měly projevit v roce 2022, by roční objem provozu v letech 2021 a 2022 dosáhl ročního průměru 50 % až 72 % úrovně roku 2019. Na základě dostupných měsíčních prognóz organizace Eurocontrol na rok 2021 a dostupného ročního průměru organizace Eurocontrol pro rok 2022 se očekává, že letový provoz v zimním plánovacím období 2021/2022 dosáhne 70 % úrovně z roku 2019.

(8)

Údaje shromážděné Světovou zdravotnickou organizací a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí ukazují, že přetrvávající pokles objemu letového provozu je výsledkem dopadu krize COVID-19. Dostupné údaje ukazují spojitost mezi měnícím se počtem případů a reakcemi členských států a třetích zemí na tyto vyvíjející se počty, a to přijetím opatření, která mají dopad na leteckou dopravu a vedou k poklesu objemu letového provozu. Taková opatření, která lze zavést nebo zrušit ve velmi krátké lhůtě, přispívají k atmosféře nejistoty a mají negativní dopad na důvěru spotřebitelů a jejich chování ohledně rezervací.

(9)

Pokud by letecké společnosti musely provozovat svá portfolia letištních časů z roku 2019 v plném rozsahu v souladu s článkem 8 nařízení (EHS) č. 95/93, lze vzhledem k měnícímu se počtů případů onemocnění COVID-19 a možnému rozšíření nových variant důvodně očekávat značný počet rušených letů v důsledku krize COVID-19 v nadcházejícím zimním plánovacím období, tj. od 31. října 2021 do 26. března 2022.

(10)

Je proto nezbytné prodloužit lhůtu stanovenou v čl. 10a odst. 3 nařízení (EHS) č. 95/93, a to na období od 31. října 2021 do 26. března 2022.

(11)

Poptávka po cestování v zimním plánovacím období od 31. října 2021 do 26. března 2022 by mohla být stále nízká, a to i přes pokrok očkovacích kampaní, zvýšenou bezpečnost cestování a rušení opatření v jednotlivých zemích, která mají dopad na cestování. Přetrvávající nízká poptávka během zimního plánovacího období by mohla být známkou dlouhodobých strukturálních změn na trhu a v chování spotřebitelů. Míra využití letištních časů by proto měla na jedné straně zabránit nezamýšleným negativním důsledkům pro finanční situaci leteckých společností a negativním dopadům na životní prostředí v důsledku prázdných nebo do značné míry prázdných letů provozovaných pouze za účelem zachování historických práv na letištní časy a na straně druhé motivovat letecké společnosti k účinnému využívání letištní kapacity nebo uvolnění letištních časů do fondu pro jiné uživatele, aby bylo zajištěno účinné využívání letištní kapacity.

(12)

Kromě toho by měla být míra využití letištních časů stanovena na úrovni, která zaručí minimální objem služeb s cílem zvýšit důvěru cestujících, účinné využívání kapacity letišť v zimním plánovacím období 2021/2022 a spolehlivé propojení.

(13)

Míra využití letištních časů by měla rovněž zohlednit dlouhodobější strukturální změny na trhu a v chování spotřebitelů, aby se trh mohl postupně přizpůsobovat měnící se poptávce a uvolnit kapacitu pro zimní plánovací období 2022/2023. Zejména vzhledem k tomu, že některé letecké společnosti využily v roce 2020 a na začátku roku 2021 letištní časy ad hoc, aniž by získaly historické letištní časy.

(14)

Míra využití letištních časů pro zimní plánovací období 2021/2022 by proto měla být stanovena na 50 %.

(15)

Ačkoli se obecně předpokládá, že letečtí dopravci budou lety provozovat, jakmile se vrátí poptávka, nižší limit využití představuje riziko, že někteří dopravci omezí provoz na některých letištích na nezbytné minimum pouze za účelem zachování historických práv na dané letištní časy na úkor konkurentů, provozovatelů letišť a spotřebitelů. Není pravděpodobné, že by případné uvolnění určité letištní kapacity v důsledku této nové míry využití způsobilo vážné narušení provozu leteckých společností a sítí, což by vyšší míra využití způsobit mohla.

(16)

V zájmu právní jistoty, zejména pro koordinátory letištních časů a letecké provozovatele, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Příloha I prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (2) stanoví prováděcí pravidla týkající se obchodních norem| pro ovoce a zeleninu.

(2)

Od roku 2018 do roku 2020 zrevidovala Pracovní skupina pro stanovení norem pro zemědělské produkty Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) normy EHK OSN pro papriku zeleninovou (2018 a 2020), stolní hrozny (2019 a 2020), jablka a hrušky (2020). Aby se zabránilo zbytečným překážkám v obchodu, měly by se obecné a zvláštní obchodní normy pro toto ovoce a zeleninu uvedené v prováděcím nařízení (EU) č. 543/2011 uvést do souladu s novými normami EHK OSN.

(3)

Bylo zohledněno, že tyto revidované normy EHK OSN byly úspěšně předloženy ke schválení členským státům v souladu s postupem stanoveným v rozhodnutí Rady (EU) 2017/2104 ze dne 6. listopadu 2017 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie v rámci Evropské hospodářské komise OSN v Pracovní skupině pro stanovení norem pro zemědělské produkty (PS.7 EHK OSN) (3).

(4)

Nařízení (EU) č. 543/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,