(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/1429 ze dne 26. srpna 2015 (3) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) konečné antidumpingové clo na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Tchaj-wanu (dále jen „původní opatření“).

(2)

Dne 11. srpna 2016 Komise oznámila opětovné zahájení antidumpingového šetření v souvislosti s Tchaj-wanem (4) podle článku 12 nařízení (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Dotčené antiabsorpční šetření bylo ukončeno dne 11. dubna 2017 bez změny platných opatření (5).

(3)

Sazby v současnosti platných antidumpingových cel na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z ČLR činí 24,4 % pro vyvážející výrobce zařazené do vzorku, 24,6 % pro spolupracující společnosti nezařazené do vzorku a 25,3 % pro všechny ostatní společnosti.

(4)

V současnosti platná antidumpingová cla na dovoz pocházející z Tchaj-wanu činí 6,8 %. Platná opatření se vztahují na veškerý dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Tchaj-wanu, s výjimkou výrobků společnosti Taiwan Chia Far Industrial Factory Co., Ltd. Pro tuto společnost byla původně určena nulová sazba, jelikož nebyl zjištěn žádný dumping.

(5)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (6) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(6)

Žádost o přezkum podal dne 27. května 2020 Evropský ocelářský svaz (dále jen „Eurofer“ nebo „žadatel“) představující více než 25 % celkové výroby plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli v Unii. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(7)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 25. srpna 2020 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z ČLR a Tchaj-wanu (dále jen „dotčené země“) na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (7) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(8)

Dne 30. září 2020 Komise zahájila podle článku 5 základního nařízení (8) antidumpingové řízení týkající se dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie. Toto šetření dosud probíhá.

(9)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé výrobce v ČLR a Tchaj-wanu a orgány těchto zemí, známé dovozce, uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení přezkumu týká, a vyzvala je k účasti.

(11)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(12)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(13)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, a to se zajištěním dobrého zeměpisného rozložení. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo více než 60 % odhadované celkové výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii a přibližně 70 % odhadovaného objemu prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii.

(14)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ke vzorku neobdržela Komise žádné připomínky. Vzorek je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud shledá, že ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(16)

Tři dovozci, kteří nejsou ve spojení, se přihlásili jako zúčastněné strany a poskytli požadované informace. Vzhledem k takto nízkému počtu obdržených odpovědí nebyl výběr vzorku nutný. K tomuto rozhodnutí nebyly vzneseny žádné připomínky. Dovozci byli vyzváni k vyplnění dotazníku.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR a Tchaj-wanu, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii a Tchajpejský zastupitelský úřad v Evropské unii, aby označily a/nebo kontaktovaly další případné vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(18)

Z Tchaj-wanu se přihlásil jeden vyvážející výrobce, který vyjádřil ochotu zúčastnit se šetření. Vzhledem k nižšímu počtu výrobců, kteří se přihlásili, Komise nepovažovala výběr vzorku za nutný. Dotčený vyvážející výrobce byl vyzván, aby vyplnil dotazník určený vyvážejícím výrobcům.

(19)

Požadované informace neposkytl a se zařazením do vzorku nesouhlasil žádný výrobce z ČLR. Komise oznámila zastoupení ČLR, že vzhledem k tomu, že vyvážející výrobce v ČLR nespolupracoval, má v úmyslu použít článek 18 základního nařízení, a proto její zjištění týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy s ohledem na ČLR vycházejí z dostupných údajů. V reakci na toto oznámení neobdržela Komise žádné připomínky. Čínští výrobci tedy nespolupracovali a zjištění týkající se dovozu z ČLR vycházejí z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení.

(20)

Komise vypracovala dotazníky pro výrobce v Unii zařazené do vzorku, dovozce, kteří nejsou ve spojení, a vyvážející výrobce, a tyto dotazníky byly při zahájení případu k dispozici na internetových stránkách GŘ pro obchod. Další dotazník byl zaslán žadateli.

(21)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) i dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(22)

Vyplněné dotazníky došly od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a svazu Eurofer.

(23)

Žádný z dovozců, kteří nejsou ve spojení, neposkytl odpověď na dotazník.

(24)

Vyplněný dotazník neposlal ani vyvážející výrobce z Tchaj-wanu, který se přihlásil a zpočátku souhlasil se spoluprací. Komise informovala dotčenou společnost, že ji již tudíž nepovažuje za spolupracující a že použije článek 18 základního nařízení. O této záležitosti byl informován i Tchajpejský zastupitelský úřad v Evropské unii. Ani dotčená společnost, ani Tchajpejský zastupitelský úřad v Evropské unii na tyto dopisy nezareagovaly. Nedošlo tudíž k žádné spolupráci s tchajwanskými vyvážejícími výrobci a stejně jako v případě Číny (viz 19. bod odůvodnění výše) jsou zjištění týkající se přetrvávání nebo opětovného výskytu dumpingu a újmy v souvislosti s Tchaj-wanem získávána na základě skutečností dostupných podle článku 18 základního nařízení.

(25)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné ke stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy a ke stanovení zájmu Unie. Kvůli vypuknutí pandemie COVID-19 a opatřením omezujícím volný pohyb osob, která byla zavedena v různých členských státech a i různých třetích zemích, nemohla Komise provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení. Komise místo toho provedla na dálku křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá zjištění, v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (9).

(26)

Komise provedla dálkové křížové kontroly těchto společností/stran:

(27)

Dne 2. července 2021 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla na dovoz z dotčených zemí. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly ke zveřejněným informacím vyjádřit.

(28)

Vyjádření konsorcia vývozců a distributorů (dále jen „Euranimi“ (10)) a dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení (dále jen „LSI“ (11) a „MFT“ (12)), Komise vzala v úvahu a ve vhodných případech je zohlednila. Všechny dotčené strany též požádaly o slyšení, které jim bylo poskytnuto.

(29)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, je stejný jako v původním šetření, a sice ploché válcované výrobky z korozivzdorné oceli, dále již neupravené, pouze válcované za studena (úběrem za studena), v současnosti kódů KN 7219 31 00, 7219 32 10, 7219 32 90, 7219 33 10, 7219 33 90, 7219 34 10, 7219 34 90, 7219 35 10, 7219 35 90, 7219 90 20, 7219 90 80, 7220 20 21, 7220 20 29, 7220 20 41, 7220 20 49, 7220 20 81, 7220 20 89, 7220 90 20 a 7220 90 80 (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“ nebo „výrobky z korozivzdorné oceli válcované za studena“).

(30)

V Unii výrobky z korozivzdorné oceli válcované za studena vyrábějí především integrovaní výrobci přeměňující šrot z nerezavějící oceli a legujících prvků po roztavení, válcování za tepla a válcování za studena na výrobky z korozivzdorné oceli válcované za studena. Zdá se, že v ČLR a v rostoucí míře na Tchaj-wanu využívají výrobci výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena zejména primární suroviny, které jsou před roztavením, válcováním za tepla a válcováním za studena přeměněny na surové železo.

(31)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se používá v celé řadě navazujících průmyslových odvětví, např. ve stavebnictví a energetických zařízeních, infrastruktuře, spotřebním zboží a vozidlech.

(32)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní použití:

(33)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(34)

Po poskytnutí konečných informací Euranimi a uvedení dva dovozci tvrdili, že Komise rozšířila vymezení výrobku doplněním některých kódů KN, které nebyly zahrnuty do původních opatření, do definice výrobku, který je předmětem přezkumu. Podle stran je takové rozšíření vymezení výrobku v rozporu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(35)

Původní opatření definovala dotčený výrobek takto:

„Dotčeným výrobkem jsou ploché válcované výrobky z korozivzdorné oceli, dále již neupravené, pouze válcované za studena (úběrem za studena) pocházející z Číny a Tchaj-wanu, v současnosti kódů KN 7219 31 00, 7219 32 10, 7219 32 90, 7219 33 10, 7219 33 90, 7219 34 10, 7219 34 90, 7219 35 10, 7219 35 90, 7220 20 21, 7220 20 29, 7220 20 41, 7220 20 49, 7220 20 81 a 7220 20 89.“

(36)

V poznámce učiněné ve spisu v den zahájení řízení (13) Komise vysvětlila, že některé druhy výrobků, které prošly určitými operacemi pro konečnou úpravu po válcování za studena, v podstatě povrchovou úpravou, do definice výrobku jsou zahrnuty, ale příslušné kódy KN (7219 90 20, 7219 90 80, 7220 90 20 a 7220 90 80) nebyly omylem v definici uvedeny, ačkoli druhy výrobků, které spadají pod tyto kódy KN, byly součástí původního šetření, jehož výsledkem bylo uložení opatření.

(37)

Zatímco většina druhů výrobků, které prošly operacemi pro konečnou úpravu, nespadá do definice výrobku (jelikož je nelze označit jako „dále již neupravené, pouze válcované za studena (úběrem za studena)“), a tudíž nespadají do oblasti působnosti opatření, druhy výrobků, které prošly operacemi pro konečnou úpravu „leštěné“, „kartáčované“ a „perforované“, spadají do podkategorie kódů KN 7219 90 20, 7219 90 80, 7220 90 20 a 7220 90 80 označované jako „jiné“ a jsou součástí vymezení výrobku. Tyto druhy výrobků spadají do podkategorie KN „jiné“ a byly součástí původního šetření, jehož výsledkem bylo uložení opatření. Základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti, výrobní procesy kromě některých operací pro konečnou úpravu a konečná použití těchto druhů výrobků se neliší od druhů výrobků spadajících do podkategorie KN „dále již neupravené, pouze válcované za studena“.

(38)

Jelikož tyto další kódy KN byly součástí dotčeného výrobku v původním šetření a v současném přezkumném šetření, Komise vyjasnila definici výrobku podle poznámky zmíněné v 36. bodě odůvodnění výše.

(39)

Vymezení výrobku původního šetření nebylo rozšířeno a jeho definice nebyla změněna, nýbrž pouze vyjasněna. Připomíná se, že kódy KN se uvádějí pouze pro informaci a nemají žádný závazný účinek na správné zařazení výrobku, který je předmětem přezkumu, pro účely cla. Proto bylo tvrzení stran zamítnuto.

(40)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR nebo Tchaj-wanu, pokud by platná opatření pozbyla platnosti.

(41)

Během posuzovaného období dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR pokračoval, ačkoli na daleko nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013). Podle statistických údajů Eurostatu dovoz výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena z ČLR v období přezkumného šetření činil 0,4 % trhu Unie. V absolutních hodnotách představoval dovoz výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena z ČLR v období přezkumného šetření 14 111 tun ve srovnání se 143 420 tunami během původního šetření.

(42)

Jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění, žádný vývozce/výrobce z ČLR při šetření nespolupracoval. Vyvážející výrobci tak nepředložili odpovědi na dotazník, včetně jakýchkoli údajů o vývozních cenách a nákladech, domácích cenách a nákladech, spotřebě vstupů ve výrobním procesu, nákladech na výrobní režii, kapacitě, výrobě, investicích atd. Stejně tak se čínská vláda a vyvážející výrobci nevyjádřili k důkazům ve spisu k danému případu, včetně „Pracovního dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice ČLR pro účely šetření na ochranu obchodu“ (14) (dále jen „zpráva“).

(43)

Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k neexistenci spolupráce může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise žádné připomínky neobdržela.

(44)

V důsledku toho tak zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud jde o ČLR, v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení vycházela z dostupných údajů, zejména z informací obsažených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti a v podáních zúčastněných stran v kombinaci s dalšími zdroji údajů, jako jsou obchodní statistiky dovozu a vývozu (Eurostat a GTA), statistické údaje z internetových stránek čínské daňové a celní správy (15), zpráv Světové banky a OECD a nezávislých poskytovatelů služeb v oblasti informací o cenách, zpráv, dat, analýz a konferencí pro železářské a ocelářské odvětví.

(45)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, Komise zahájila šetření týkající se této země na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(46)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie sdělily svá stanoviska, předložily informace a poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(47)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Brazílii jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(48)

Dne 30. září 2020 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech činitelů výroby, které by mohly být používány při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pak také Komise určila možné reprezentativní země (a to Argentinu, Brazílii, Mexiko, Rusko, Jihoafrickou republiku a Turecko). Komise obdržela připomínky k první poznámce od žadatele, který zpochybnil výrobu plochých výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena v Argentině, Mexiku, Rusku, Jihoafrické republice a Turecku.

(49)

Dne 23. prosince 2020 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Brazílií jako reprezentativní zemí (16). Rovněž zúčastněné strany informovala, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoví na základě dostupných informací od výrobce v reprezentativní zemi – společnosti Aperam Inox America do Sul S.A. K druhé poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(50)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (17) Komise shledala, že dochází k podstatným zkreslením ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů je rovněž vhodné použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(51)

V těchto šetřeních Komise shledala, že v ČLR došlo k významnému zásahu vlády, který měl za následek narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (18). Komise zejména došla k závěru, že v odvětví oceli, jež je hlavní surovinou při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nepřetrvává jen značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (19), ale čínská vláda může zasahovat i do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (20). Komise dále shledala, že fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích i při dodávkách surovin a vstupů. Systém plánování v ČLR celkově vede vlastně k tomu, že jsou zdroje soustředěny do odvětví označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (21). Komise navíc dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví nefungují řádně ve smyslu čl. 2 odst. 6a a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (22). Ve stejném duchu Komise nalezla zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (23), jakož i zkreslení na finančních trzích ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména týkající se přístupu ke kapitálu pro podnikové subjekty v ČLR (24).

(52)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise v tomto šetření prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(53)

Kromě zprávy se v podnětu zmiňuje, že nedávná zjištění v nařízení, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků z Číny a dalších zemí (25), platí v plné míře i pro výrobky z korozivzdorné oceli válcované za studena, jelikož výrobky z korozivzdorné oceli válcované za studena i za tepla válcované ocelové plechy a svitky jsou v podstatě podobné výrobky, přičemž za tepla válcované ocelové plechy a svitky představují dřívější stadium výrobního procesu výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena. Dále bylo v podnětu uvedeno, že jelikož jsou čínští vývozci výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena též výrobci za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků (jsou-li integrováni) nebo nakupují za tepla válcované ocelové plechy a svitky na místní úrovni (převálcovny), ovlivňují všechny činitele, o nichž Komise zjistila, že ovlivňují výrobu a prodej za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků v Číně, přímo i výrobu a prodej výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena v této zemi. V tomto případě žádost obsahovala informace o narušujících účincích 13. pětiletého plánu pro ocelářství na odvětví oceli, jakož i informace o ustanovení v 13. pětiletém plánu pro nerostné suroviny a 13. pětiletém plánu pro neželezné kovy. V podnětu je zdůrazněno, že ocel je v Číně privilegované odvětví, což dokládá skutečnost, že je zahrnuta do Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci a poradních stanovisek pro podporu spolupráce mezinárodní kapacity a výroby zařízení. Kromě toho v něm byla zmíněna ministerská zpráva Globálního fóra G20 pro nadměrnou kapacitu v ocelářství (dále jen „globální fórum“), ve které se uvádí, že pod ochranou čínské vlády se daří těmto subvencím specifickým pro konkrétní odvětví: preferenční financování v rozporu s tržními podmínkami, účasti na základním kapitálu a přepočty v rozporu s tržními podmínkami, granty a odměny, osvobození od daní, jejich snížení a vratky, poskytování zboží a služeb, vstupů pro korozivzdornou ocel pod tržní cenou včetně železného šrotu, surového železa, koksovatelného uhlí, niklu a ferochromu/chromu, a konečně podpora společností v úpadku (26).

(54)

Jak je uvedeno ve 42. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(55)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(56)

Konkrétně v odvětví oceli, která je hlavní surovinou při výrobě výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Mnozí z největších výrobců jsou ve vlastnictví státu. Někteří z nich jsou výslovně uvedeni v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Například čínský státem vlastněný podnik Shanxi Taiyuan Iron & Steel Co. Ltd. (dále jen „Tisco“) na svých internetových stránkách uvádí, že je „významným gigantem v oboru železa a oceli“, který „se vyvinul do železářsko-ocelářského komplexu mimořádně velkého rozsahu, který je propojen s těžbou železné rudy a výrobou, zpracováním a dodávkami železa a oceli a s obchodem se železem a ocelí“ (27). Společnost Baosteel je dalším významným podnikem ve vlastnictví čínského státu, který se zabývá výrobou oceli a patří do nedávno konsolidované skupiny China Baowu Steel Group Co. Ltd. (dříve Baosteel Group and Wuhan Iron & Steel) (28) .. Zatímco nominální rozdělení mezi počtem státem vlastněných podniků a soukromých společností je téměř rovnoměrné, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi deseti největšími světovými výrobci oceli, jsou státem vlastněné podniky (29). Zároveň zatímco na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby tohoto výrobního odvětví, čínská vláda si v uvedeném roce vytyčila cíl do roku 2025 konsolidovat 60 až 70 % výroby oceli přibližně do deseti velkých podniků (30). Tento záměr čínská vláda zopakovala v dubnu 2019, kdy oznámila vydání pokynů ke konsolidaci ocelářského průmyslu (31). Taková konsolidace může znamenat nucené fúze ziskových soukromých společností se státem vlastněnými podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (32). Vzhledem k tomu, že čínští výrobci výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena v soukromém a státním vlastnictví. V seznamu čínských výrobců výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena je však řada státem vlastněných podniků, včetně podniků Tisco Shanxi Taigang Stainless Steel Co. Ltd, Baosteel Baoshan Iron and Steel Co. Ltd, Lisco Lianzhong Stainless Steel Corporation, Beihai Chengde Stainless Steel Co. Ltd, Jisco Jiuquan Iron and Steel Group Co. Ltd, Shougang Kaixi Stainless Steel, Baosteel Desheng Stainless Steel a Tangshan Stainless Steel Co. Ltd.

(57)

Jelikož čínská vláda může zasáhnout do cen a nákladů prostřednictvím státní přítomnosti ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, šetření odhalilo existenci osobního propojení mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny, například členy Komunistické strany Číny ve vrcholovém vedení nebo představenstvech v řadě společností vyrábějících výrobky z korozivzdorné oceli válcované za studena. V odvětví výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena jsou hlavní státem vlastnění vyvážející výrobci často předními světovými výrobci za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků a výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena, ať již integrovaní, či nikoli. Například čínským státem vlastněný podnik Shanxi Taiyuan Iron & Steel Co. Ltd. (dále jen „Tisco“) na svých internetových stránkách uvádí, že je „železářským a ocelářským supergigantem a předním podnikem v globálním odvětví nerezavějící oceli“, „největším podnikem vyrábějícím nerezavějící ocel s celosvětově největší kapacitou a nejmodernější technikou a vybavením“. Dále že „společnost Tisco se vyvinula do železářsko-ocelářského komplexu mimořádně velkého rozsahu, který je propojen s těžbou železné rudy a výrobou, zpracováním a dodávkami železa a oceli a s obchodem se železem a ocelí“ (33). Společnost Tisco je příkladem výrobce výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena, kde čínská vláda zasahuje do personalistiky. Například náměstek tajemníka stranického výboru Komunistické strany Číny byl rozhodnutím stranického výboru Komunistické strany Číny v provincii Šan-si a rozhodnutím vlády jmenován také prezidentem společnosti TISCO (34).

(58)

Jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena podléhají politickému dohledu a pokynům. Výše uvedený trend rostoucí úrovně zásahů čínské vlády v odvětví výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena ilustrují následující příklady. Mnoho výrobců výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena na svých internetových stránkách výslovně zdůrazňuje činnosti v rámci budování strany, má členy strany ve vedení společnosti a upozorňuje na svou úzkou vazbu s Komunistickou stranou Číny. Šetření odhalilo činnosti v rámci budování strany u řady výrobců výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena, včetně společností Tisco, Baosteel a Lisco.

(59)

Kromě toho jsou v odvětví výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena zavedeny politiky, jež pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení.

(60)

Přestože je výroba výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena specializovaným odvětvím a během šetření nebylo možné určit žádné konkrétní politické dokumenty, kterými by se řídil konkrétně rozvoj odvětví výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena, má toto odvětví prospěch z pokynů a zásahů státu týkajících se hlavních surovin pro výrobu výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena, jmenovitě oceli.

(61)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (35). To potvrzují četné plány, směrnice a jiné dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na celostátní, regionální i obecní úrovni, jako např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“, platný během období šetření. Tento plán stanovil, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu“ (36). Hlavní úkoly a cíle stanovené v tomto plánu zahrnují všechny aspekty rozvoje daného odvětví (37). 13. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (38), použitelný během období šetření, předpokládal podporu podniků vyrábějících špičkové druhy ocelových výrobků (39). Zaměřuje se také na dosažení vysoké kvality, trvanlivosti a spolehlivosti výrobků prostřednictvím podpory společností, jež využívají technologie spojené s výrobou čisté oceli, přesným válcováním a se zvyšováním kvality (40). „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013)“ (41) (dále jen „katalog“) uvádí výrobu oceli mezi podporovanými odvětvími.

(62)

Jak je vidět na výše uvedených příkladech týkajících se oceli, která je důležitou surovinou při výrobě výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena, čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic a kontroluje doslova každý aspekt rozvoje a fungování daného odvětví. Odvětví výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena má tudíž prospěch z pokynů a zásahů státu týkajících se hlavních surovin pro výrobu výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena, jmenovitě oceli.

(63)

Mimo výše uvedené jsou výrobci výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena rovněž příjemci státních subvencí, což jasně značí zájem státu o toto odvětví. Během šetření Komise zjistila, že řada výrobců výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena má prospěch z přímých státních subvencí, včetně společností Tisco, Baosteel a Tangsteel.

(64)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby oceli, železa a slitin železa jakožto hlavních surovin používaných k výrobě výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(65)

Stávající šetření neodhalilo žádný důkaz o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena podle 51. bodu odůvodnění výše neovlivňovalo výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(66)

Odvětví výrobků z korozivzdorné oceli válcované za studena je rovněž dotčeno zkresleními mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění. Tato zkreslení tedy ovlivňují uvedené odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (42).

(67)

Ve stávajícím šetření nebyl navíc předložen žádný důkaz o tom, že odvětví výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena není ovlivňováno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je uvedeno výše v 51. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(68)

Komise závěrem připomíná, že k výrobě výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(69)

V důsledku toho nejenže není vhodné použít domácí prodejní ceny výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady činitelů výroby, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(70)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(71)

Stručně řečeno dostupné důkazy ukázaly, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(72)

Při poskytnutí konečných informací Komise obdržela dvě podání od společnosti LSI a konsorcia Euranimi týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a. Společnost LSI i konsorcium Euranimi argumentovaly, že zjištění týkající se podstatných zkreslení vycházejí ve velké míře ze zjištění ve zprávě o situaci v Číně, která však podle společnosti LSI a konsorcia Euranimi postrádá formální a podstatné vlastnosti pro to, aby mohla být považována za formální zprávu Evropské komise, a nemůže být použita jako důkaz pro účely určení existence podstatných zkreslení. Důvodem je zaprvé to, že zpráva byla zveřejněna jako pracovní dokument útvarů Komise, což podle společnosti LSI a konsorcia Euranimi nestačí k tomu, aby zpráva získala formální charakter, a zadruhé to, že nebyla zpřístupněna veřejnosti, ani aktualizována v souladu s požadavky čl. 2 odst. 6a základního antidumpingového nařízení.

(73)

Komise připomíná, že ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. c) nepředepisují konkrétní formát, v němž musí být zpráva o zemi zveřejněna, ani způsob jejího zpřístupnění veřejnosti. Proto vydání zprávy o situaci v Číně jako pracovního dokumentu útvarů Komise, což je typ dokumentu, který nevyžaduje překlad do všech evropských jazyků ani oficiální vydání v Úředním věstníku, je v souladu s příslušnými předpisy. Komise dále poznamenává, že zpráva je veřejně dostupná od prosince 2017 na internetových stránkách Komise, a každá zainteresovaná strana má tudíž dostatek příležitostí ji a důkazy, na nichž je založena, vyvrátit, doplnit nebo se k nim vyjádřit. Společnost LSI ani konsorcium Euranimi ani žádná jiná zainteresovaná strana nepředložily důkazy, ze kterých by vyplývalo, že zpráva je zastaralá. Ve skutečnosti je zpráva v největší míře založena na 13. pětiletých plánech na období 2016–2020, které byly použitelné během období šetření. Tento argument byl proto zamítnut.

(74)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(75)

Jak je vysvětleno ve 48. a 49. bodě odůvodnění, vydala Komise dne 30. září a 23. prosince 2020 dvě poznámky ke spisu o zdrojích pro určení běžné hodnoty a činitelů výroby (dále jen „první poznámka“ a „druhá poznámka“). Ve druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany o svém závěru, že vhodnou reprezentativní zemí je v daném případě Brazílie.

(76)

V první poznámce určila Komise Argentinu, Brazílii, Mexiko, Rusko, Jihoafrickou republiku a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu.

(77)

Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje, nebyly v návaznosti na tuto poznámku obdrženy žádné připomínky.

(78)

V první poznámce Komise uvedla, že výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, byla zjištěna v Argentině, Brazílii, Mexiku, Rusku, Jihoafrické republice a Turecku. Jihoafrická republika však byla jako potenciální reprezentativní země vyloučena, protože byl zjištěn pouze jeden výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, u něhož nebyly účetní závěrky za období přezkumného šetření veřejně dostupné.

(79)

Po vydání první poznámky byly obdrženy připomínky žadatele týkající se výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, v možných reprezentativních zemích. Žadatel tvrdil, že společnosti uvedené v první poznámce s výjimkou jedné společnosti v Brazílii nevyrábějí výrobek, který je předmětem přezkumu, a pro každou společnost předložil podrobné vysvětlení. Na základě toho prohlásil, že v Argentině, Mexiku, Rusku a Turecku výroba výrobku, který je předmětem šetření, neprobíhá.

(80)

Po analýze a pokud možno křížové kontrole výše uvedených informací, které poskytl žadatel, Komise zjistila, že během období přezkumného šetření společnosti v Argentině, Mexiku, Rusku a Turecku označené v první poznámce jako případní výrobci nevyráběly výrobek, který je předmětem přezkumu, nýbrž jiné druhy ocelových výrobků, na které se současné přezkumné šetření nevztahuje.

(81)

Pokud jde o Jihoafrickou republiku, nebylo možné určit žádné společnosti, jež vyrábějí výrobek, který je předmětem přezkumu, a mají veřejně dostupné finanční výkazy. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(82)

V důsledku toho Komise Argentinu, Mexiko, Rusko, Jihoafrickou republiku a Turecko za možné reprezentativní země již nepovažovala. Ve druhé poznámce dospěla tudíž k závěru, že Brazílie je jedinou zemí, jejíž úroveň hospodářského rozvoje je podobná jako v ČLR a v níž během období přezkumného šetření probíhala výroba výrobku, který je předmětem přezkumu.

(83)

Komise dále ověřovala dostupnost veřejných údajů v Brazílii, a zejména veřejných finančních údajů od výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu.

(84)

Komise hledala výrobce výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena s veřejně dostupnými finančními údaji, které by bylo možné použít pro stanovení nezkreslených a přiměřených částek prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Komise omezila vyhledávání na společnosti s veřejně dostupnými výkazy zisků a ztrát za období přezkumného šetření, které v tomto období dosáhly zisku. Kromě toho byli upřednostněni výrobci výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena, jejichž účetní závěrky jsou veřejně dostupné na úrovni společnosti, nikoli na konsolidované úrovni za celou příslušnou skupinu. Na základě výše uvedeného byla ve druhé poznámce určena jedna společnost v Brazílii, jmenovitě společnost Aperam Inox America do Sul S.A.

(85)

Na základě kvality a podrobností veřejně dostupných finančních údajů, které byly k dispozici v Brazílii, a rovněž s ohledem na dostupnost a reprezentativnost referenčních hodnot pro činitele výroby měla Komise za to, že vhodnou reprezentativní zemí je Brazílie.

(86)

Komise pečlivě analyzovala všechny relevantní údaje dostupné ve spisu pro činitele výroby v Brazílii a poukázala na tyto skutečnosti:

(87)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Jak bylo uvedeno ve 112. bodě odůvodnění, Komise zastávala názor, že společnost Aperam Inox America do Sul S.A měla veřejně dostupné účetní závěrky, které bylo možné použít jako zástupné hodnoty pro určení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.

(88)

Poté, co bylo na základě uvedených prvků stanoveno, že Brazílie je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(89)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splňovala Brazílie všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi. Brazílie měla zejména výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, a kompletní soubor dostupných údajů o všech činitelích výroby, prodejních, režijních a správních nákladech a zisku.

(90)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny činitelů výroby v reprezentativní zemi databázi GTA.

(91)

Komise dále uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů práce v reprezentativní zemi budou použity statistiky MOP; zatímco ke stanovení nezkreslených nákladů na energii se použijí národní statistiky uvedené v 86. bodě odůvodnění.

(92)

Komise do výpočtu zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do činitelů výroby uvedených výše. Ke stanovení této částky byly použity finanční údaje jednoho z výrobců v Unii, jmenovitě společnosti Aperam Stainless Europe, poskytnuté žadatelem (viz 111. bod odůvodnění).

(93)

A konečně, jak je uvedeno ve druhé poznámce, k určení správních, prodejních a režijních nákladů a zisku použila Komise finanční údaje od vybrané brazilské společnosti uvedené ve 112. bodě odůvodnění.

(94)

Záměrem Komise při vydání oněch dvou poznámek o činitelích výroby bylo sestavit seznam činitelů výroby a zdrojů, které měli výrobci v ČLR použít u všech činitelů výroby, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(95)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci při přezkumném řízení nespolupracovali, musela Komise při stanovení činitelů výroby používaných při výrobě výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena použít údaje žadatele.

(96)

V žádosti a připomínkách k první poznámce žadatel zdůraznil, že výrobní proces v Číně se zásadně liší od výrobního procesu v Unii. To je především případ fáze tavení, kdy se čínští výrobci používají převážně surové železo, zatímco hlavní surovinou výrobců v Unii je šrot z nerezavějící oceli. Žadatel vyzval Komisi, aby tento rozdíl ve výrobním procesu vzala v úvahu, a doporučil jí, aby hodnotu surového železa vypočítala na základě hodnoty peněžního vypořádání za nikl na londýnské burze s kovy (LME) pro rok 2019, kterou uvádějí veřejné zdroje (47). Jiné zainteresované strany připomínky nepředložily.

(97)

Ve druhé poznámce Komise vysvětlila, že výpočet běžné hodnoty a odpovídající seznam činitelů výroby se opírá pouze o jakostní třídu oceli, která se většinou prodává v Unii a vyváží do ní, podle informací předložených v žádosti, a že rovněž zohledňuje připomínky žadatele k první poznámce. V tomto ohledu nebyly obdrženy žádné připomínky.

(98)

Vzhledem k neexistenci spolupráce neměla Komise pro každý činitel výroby podrobnější tarifní kódy než šestimístné kódy HS, které plně odpovídaly brazilským tarifním kódům.

(99)

S ohledem na všechny informace, které předložil žadatel, a s ohledem na to, že ke dvěma poznámkám týkajícím se zdrojů pro určení běžné hodnoty nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se činitelů výroby, byly určeny následující činitele výroby a tarifní kódy:

Tabulka 1

Činitele výroby výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena

(100)

Aby stanovila nezkreslené ceny materiálů dodaných k bráně závodu výrobce, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce, a s ohledem na to, že v ČLR nebyli žádní spolupracující výrobci, použila Komise dovozní ceny v reprezentativní zemi uvedené v databázi GTA pro každý materiál používaný při výrobě výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena s výjimkou niklu.

(101)

Nikl byl použit k výpočtu vstupních hodnot feroniklu a surového železa, které se v období přezkumného šetření do Brazílie nedovážely a které představují zhruba jednu třetinu běžné hodnoty ze závodu. Kromě toho nebyla hodnota dovozu niklu v Brazílii považována za reprezentativní. Pro účely výpočtu nezkreslených referenčních hodnot pro feronikl a surové železo byly tudíž v souladu s informacemi uvedenými v žádosti brány v úvahu tyto předpoklady:

(102)

Tato metodika byla vysvětlena ve druhé poznámce (viz 49. bod odůvodnění) a nebyla obdržena žádná připomínka.

(103)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla určena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí kromě ČLR. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 71. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny.

(104)

Byly vyloučeny rovněž objemy dovozu do reprezentativní země ze zemí, které nejsou členy WTO a které jsou uvedeny v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (49). Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v těchto zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty.

(105)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu vyvážejícího výrobce, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila průměr dovozního cla v reprezentativní zemi v příslušných výších. Komise dále přičetla náklady na vnitrostátní dopravu vypočtené za kg na základě informací poskytnutých žadatelem.

(106)

Pro stanovení referenční hodnoty pro náklady práce použila Komise statistiky MOP (50) spolu s veřejně dostupnými informacemi o dalších nákladech práce vznikajících zaměstnavatelům v Brazílii (51).

(107)

Statistiky MOP poskytly údaje o průměrném počtu skutečně odpracovaných hodin na zaměstnance týdně ve výrobním sektoru v Brazílii během období přezkumného šetření (52).

(108)

S použitím těchto údajů vypočítala Komise hodinovou mzdu ve výrobě, k níž byly připočteny další náklady související s pracovní silou hrazené zaměstnavatelem.

(109)

Cenu elektřiny účtovanou jedním z největších dodavatelů elektřiny v Brazílii, společností EDP Brasil, bylo snadné zjistit (53). Informace byly dostatečně podrobné k určení ceny elektřiny a ceny za používání distribuční soustavy (modalidade tarifaria azul), které platí průmysloví uživatelé.

(110)

Je třeba poznamenat, že brazilský regulační orgán Agência Nacional de Energia Elétrica (54) (dále jen „ANEEL“) za účelem regulace spotřeby elektřiny v zemi ukládá dodavatelům elektřiny povinnost zvyšovat sazby o určitý procentní podíl. ANEEL používá systém vlajek (55) (zelená, žlutá, červená 1, červená 2), kterým signalizuje, zda by cena elektřiny měla zůstat na úrovni navrhované dodavatelem (zelená), nebo by měla být zvýšena o 0,01343 BRL/kWh (žlutá), 0,04169 BRL/kWh (červená 1) nebo 0,06243 BRL/kWh (červená 2). Tyto vlajky zveřejňuje ANEEL každý měsíc a pro období šetření byly snadno dostupné na internetových stránkách EDP Brasil (56). Při stanovování nezkreslených nákladů na elektřinu vzala Komise v úvahu vlajky publikované během období šetření a cenu upravila podle nich.

(111)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených činitelů výroby.

(112)

Pro zjištění nezkreslené hodnoty nákladů na výrobní režii a vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských výrobců použila Komise dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení. Vedle činitelů výroby shrnutých v 99. bodě odůvodnění výše byly vypočteny náklady na výrobní režii. Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, vycházel výpočet těchto nákladů na výrobní režii z poměru nákladů na výrobní režii a uvedených výrobních nákladů na výrobu jedné tuny jakostní třídy oceli, která se většinou vyrábí a prodává v Unii. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(113)

U prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použila Komise finanční údaje brazilského výrobce Aperam Inox America do Sul S.A (57). Komise vypočítala procentní podíl prodejních, režijních a správních nákladů a zisku na nákladech prodaného zboží. Veřejně dostupné auditované účetní závěrky této společnosti byly zúčastněným stranám zpřístupněny jako příloha druhé poznámky.

(114)

Na tomto základě Komise vypočítala běžnou hodnotu základního druhu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(115)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytl žadatel v žádosti, o spotřebě každého činitele výroby (surovin, pracovní síly a energie) pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, jak je popsáno ve 100. až 109. bodě odůvodnění. Komise poměry spotřeby vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Brazílii, jak popisuje oddíl d) výše.

(116)

Výpočet byl proveden pro jeden základní druh výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena, tj. pro jakostní třídu 304, což byla jakostní třída oceli nejčastěji prodávaná v Unii a vyvážená do ní, viz 97. bod odůvodnění.

(117)

Za druhé Komise k nezkresleným výrobním nákladům připočetla procentní podíl nákladů na výrobní režii stanovených způsobem popsaným ve 111. bodě odůvodnění a stanovila tak nezkreslené výrobní náklady.

(118)

Konečně, kromě výrobních nákladů stanovených podle 115. až 116. bodu odůvodnění Komise uplatnila prodejní, správní a režijní náklady a zisk v reprezentativní zemi, stanovené podle vysvětlení ve 112. bodě odůvodnění. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněné na nezkreslené výrobní náklady činily 7,5 %, resp. 14,5 %.

(119)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že žádný z vyvážejících výrobců nespolupracoval, byla běžná hodnota stanovena na celostátní úrovni.

(120)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na ceny ze závodu. Vývozní cena CIF byla tedy snížena o náklady na námořní dopravu a pojištění (58) a náklady na vnitrostátní dopravu v Číně (59).

(121)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu pro jeden druh výrobku (viz 115. bod odůvodnění), stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, s vývozní cenou určenou dle výše uvedeného postupu.

(122)

Na tomto základě činí vážené průměrné dumpingové rozpětí pro dovoz z Číny, vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, 17,9 %.

(123)

Komise dospěla k závěru, že dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny byl během období přezkumného šetření dumpingový. Objem dotčeného dovozu však byl omezen, činil 1,8 % celkového dovozu a odpovídal 0,4% podílu na trhu. Komise proto zkoumala rovněž pravděpodobnost přetrvání dumpingu.

(124)

V návaznosti na zjištění dumpingu během období přezkumného šetření Komise zkoumala pravděpodobnost přetrvání dumpingu v případě, že by opatření pozbyla platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, přitažlivost trhu Unie a vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii.

(125)

Vzhledem k neexistující spolupráci čínské vlády a čínských výrobců byly výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR stanoveny v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů, a zejména informací, které poskytl žadatel.

(126)

Podle žadatele výrobní kapacita v ČLR podstatně převyšuje stávající objem výroby a vnitřní poptávku na čínském trhu. Komise proto považovala nesoulad mezi výrobní kapacitou a skutečnou výrobou a poptávkou na čínském trhu, jak je uvedeno níže, za reprezentativní pro výrobek, který je předmětem přezkumu.

(127)

Podle údajů poskytnutých v žádosti činila výroba výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena v ČLR během období přezkumného šetření 16 milionů tun, zatímco zjevná spotřeba byla ve výši 14,8 milionu tun a výrobní kapacita měla hodnotu 18 milionů tun. Podle žadatele tak volná výrobní kapacita výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR činila 2 miliony tun, což představovalo 62,5 % spotřeby výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena v Unii v období přezkumného šetření, a výrobní kapacita se zvýšila o 64 % z 11,0 milionu tun v předchozím řízení (2013) na 18,0 milionu tun v období přezkumného šetření.

(128)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, disponují čínští vyvážející výrobci významnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena na vývoz do Unie.

(129)

Existuje široká škála opatření na ochranu obchodu a dalších omezení dovozu namířených proti vývozu výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena pocházejících z ČLR. Podle organizace Global Trade Alert se antidumpingová opatření uplatňují v Brazílii, Kanadě, Malajsii, Mexiku, Tchaj-wanu, Thajsku, Spojeném království, USA a Vietnamu a vyrovnávací cla v USA. Tato opatření nejen prokazují, že nekalé obchodní praktiky čínských výrobců výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena pokračují, ale také omezují přístup čínských výrobců na výše uvedené trhy.

(130)

Kromě toho je trh Unie velmi rozsáhlým trhem s celkovou roční spotřebou více než 3,2 milionu tun během období přezkumného šetření, což představuje 62,5 % čínské volné kapacity.

(131)

Vzhledem k opatřením na ochranu obchodu na jiných trzích a velikosti trhu Unie dospěla Komise k závěru, že trh Unie je pro čínské výrobce výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena atraktivním trhem a že je pravděpodobné, že by v případě ukončení platnosti stávajících opatření (znovu) směřovali vývoz do Unie.

(132)

Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, použila Komise k analýze čínských vývozních cen do Unie a třetích zemí příslušné statistiky dovozu GTA (60) pro jednotlivé země.

(133)

Komise určila šest největších dovozců výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena z ČLR během období přezkumného šetření: Jižní Korea, Rusko, Vietnam, Turecko, Indie a Indonésie. Představovaly 36 % čínského vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, během období přezkumného šetření.

(134)

Komise porovnala tyto příslušné vývozní ceny s čínskou cenou vývozu do Unie na základě ceny ze závodu. Komise shledala, že čínské ceny vývozu do těchto šesti zemí byly v průměru o [19 až 37 %] nižší než průměrné čínské ceny prodeje do Evropské unie.

(135)

Na základě těchto skutečností dospěla Komise k závěru, že rozdíl cenové hladiny mezi čínskými cenami vývozu do Unie na jedné straně a čínskými cenami vývozu na její další hlavní vývozní trhy je pro čínské vyvážející výrobce jasnou pobídkou ke zintenzivnění dumpingu praktikovaného na unijním trhu.

(136)

Šetření ukázalo, že čínský dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny.

(137)

Komise navíc zjistila, že čínští vyvážející výrobci prodávají na své nejdůležitější vývozní trhy za podstatně nižší ceny než do Unie a že velký počet dalších zemí zavedl proti čínskému vývozu výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena opatření na ochranu obchodu.

(138)

Navíc k výše uvedenému Komise zjistila, že samotná volná kapacita v Číně představuje více než 60 % spotřeby Unie během období přezkumného šetření a že trh Unie je pro čínské vyvážející výrobce velmi atraktivní vzhledem k jeho velikosti a cenám.

(139)

Vzhledem k přetrvávajícímu dumpingu během období přezkumného šetření, cenovému chování čínských vývozců na třetích trzích, stávající volné kapacitě v ČLR, velikosti trhu Unie a převládajícím cenám na tomto trhu a platným opatřením na ochranu obchodu a dalším dovozním omezením proti vývozu výrobků z korozivzdorné oceli válcovaným za studena pocházejícím z ČLR na jiných důležitých trzích proto Komise dospěla k závěru, že je vysoce pravděpodobné, že by dumping z ČLR přetrval a v každém případě by se opakoval s výrazně zvýšenými objemy, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(140)

Během období přezkumného šetření dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Tchaj-wan pokračoval na stejných úrovních jako v období šetření v rámci původního šetření (tj. od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013). Podle Eurostatu dovoz výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena z Tchaj-wanu představoval v období přezkumného šetření 5,3 % trhu Unie oproti 5,1% podílu na trhu během původního šetření. V absolutním vyjádření úroveň dovozu z Tchaj-wanu mírně poklesla ze 169 097 tun v období původního šetření na 165 540 tun v období přezkumného šetření.

(141)

Jak je uvedeno ve 24. bodě odůvodnění, žádný z vývozců/výrobců z Tchaj-wanu při šetření nespolupracoval. Vyvážející výrobci tedy nepředložili odpovědi na dotazník, včetně jakýchkoli údajů o vývozních cenách a nákladech, domácích cenách a nákladech, spotřebě vstupů ve výrobním procesu, nákladech na výrobní režii, kapacitě, výrobě, investicích atd.

(142)

Komise proto orgány Tchaj-wanu informovala, že vzhledem k neexistenci spolupráce může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se Tchaj-wanu. Komise žádné připomínky neobdržela.

(143)

V důsledku toho byla v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud jde o Tchaj-wan, založena na dostupných údajích, zejména na informacích obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, společně s jinými zdroji informací, např. s obchodními statistikami o dovozu a vývozu (Eurostat a GTA).

(144)

Jak je uvedeno výše ve 140. až 142. bodě odůvodnění, vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců v Tchaj-wanu byla Komise nucena použít ke stanovení běžné hodnoty dostupné údaje. K tomuto účelu byly použity informace předložené žadatelem.

(145)

Pro stanovení běžné hodnoty použila Komise upravené průměrné tchajwanské domácí prodejní ceny různých jakostních tříd a rozměrů výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena v roce 2019, které žadatel poskytl na základě informací o trhu. Podle žadatele bylo třeba tyto ceny přizpůsobit ziskové úrovni, protože domácí prodejní ceny na Tchaj-wanu byly považovány za ztrátové vzhledem k cenovému tlaku značného objemu dovozu pronikajícího na tchajwanský trh.

(146)

Komise shledala, že předpoklad žadatele, že domácí prodejní ceny na Tchaj-wanu jsou ztrátové, a proto je třeba je upravit, je opodstatněný, neboť jej podporuje nejen skutečnost, že na tchajwanský trh stále více proniká dovoz, ale také to, že největší tchajwanský výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, ve své výroční zprávě za rok 2019 vykázal celkovou ztrátu (61).

(147)

V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla proto běžná hodnota vypočtena tak, že ke ztrátové prodejní ceně, která, jak se předpokládá, zahrnuje výrobní náklady a prodejní, správní a režijní náklady, jež vznikly nespolupracujícímu vyvážejícímu výrobci při prodeji obdobného výrobku na domácím trhu, byl připočten přiměřený zisk. Jelikož nebyl k dispozici žádný jiný spolehlivý a ověřený zisk, použila Komise zisk vykázaný žadatelem, tj. 6 %. Komise neměla žádné známky toho, že by tento zisk překračoval běžné ziskové rozpětí realizované vyvážejícím výrobcem.

(148)

Z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců na Tchaj-wanu byla Komise nucena vývozní cenu stanovit na základě dostupných údajů.

(149)

Vývozní cena byla tudíž určena na základě cen tchajwanského vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, uvedených v Eurostatu. Do tohoto výpočtu nebyl zařazen vývoz společnosti Chia Far Industrial Factory Co., Ltd., jediného tchajwanského výrobce, který má 0% antidumpingové clo a byl tudíž z řízení formálně vyloučen. Tento dovoz představoval z hlediska objemu méně než 10 % dovozu z Tchaj-wanu. Takto získané ceny CIF podle Eurostatu byly upraveny na úroveň ceny ze závodu odečtením nákladů na dopravu a pojištění a nákladů na vnitrostátní dopravu na Tchaj-wanu (62).

(150)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu výrobku, který je předmětem přezkumu, na základě ceny ze závodu.

(151)

Výše uvedené srovnání ukázalo u vývozu z Tchaj-wanu do Unie celostátní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento hodnoty CIF, ve výši 12 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(152)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping ze strany Tchaj-wanu během období přezkumného šetření přetrvával. Komise dále konstatuje, že dumpingový vývoz probíhal ve významném objemu, představujícím 5,3 % trhu Unie během období přezkumného šetření.

(153)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise šetřila pravděpodobnost přetrvání dumpingu v případě, že by opatření pozbyla platnosti. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita na Tchaj-wanu, přitažlivost trhu Unie a vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii.

(154)

Podle údajů poskytnutých žadatelem činila v roce 2019 volná kapacita tchajwanských výrobců 638 000 tun, které odpovídají podílu na trhu Unie ve výši 18,5 %.

(155)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření měla pozbýt platnosti, disponují tchajwanští vyvážející výrobci značnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie.

(156)

Šetřením bylo zjištěno, že z hlediska velikosti je Unie s celkovou spotřebou více než 3,2 milionu tun během období přezkumného šetření (viz 172. bod odůvodnění) druhým největším jednotným trhem pro výrobek, který je předmětem přezkumu, hned po Číně. Jeho velikost je důležitým faktorem, který přispívá k jeho přitažlivosti.

(157)

Navzdory platným antidumpingovým opatřením tchajwanští vyvážející výrobci nadále prodávali na trh Unie významný objem výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena, což z něj činí zdaleka nejdůležitější vývozní trh (viz 160. bod odůvodnění). Tato skutečnost rovněž dokazuje, že trh Unie je pro tchajwanský průmysl důležitým a zajímavým místem určení.

(158)

Uvedené faktory ukazují, že Unie je pro tchajwanské vyvážející výrobce atraktivním vývozním trhem.

(159)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany tchajwanských vyvážejících výrobců vycházelo srovnání tchajwanských vývozních cen do Unie s tchajwanskými vývozními cenami na jiné vývozní trhy během období přezkumného šetření z údajů databáze GTA.

(160)

V období přezkumného šetření byla Unie podle databáze GTA nejdůležitějším vývozním trhem Tchaj-wanu (22 % vývozu). Druhým nejdůležitějším vývozním místem určení pro Tchaj-wan bylo Turecko (7 % vývozu), následované jedenácti zeměmi, z nichž každá představovala 3 % až 6 % tchajwanského vývozu. Komise shledala, že tchajwanské ceny vývozu do Turecka, jakož i některých z těchto jedenácti zemí byly (někdy významně) nižší než vývozní ceny do Unie.

(161)

Stálý a stále významný podíl tchajwanského vývozu na trhu Unie během období přezkumného šetření potvrzuje, že úroveň cen do Unie byla atraktivní.

(162)

Na základě těchto skutečností dospěla Komise k závěru, že rozdíl cenové hladiny mezi tchajwanskými cenami vývozu do Unie na jedné straně a tchajwanskými cenami vývozu na jejich jiné hlavní vývozní trhy je pro tchajwanské vyvážející výrobce jasnou pobídkou ke zintenzivnění dumpingu praktikovaného na unijním trhu v období přezkumného šetření.

(163)

Šetření ukázalo, že tchajwanský vývoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny.

(164)

Komise dále shledala, že volná kapacita na Tchaj-wanu je spíše významná a odpovídá 18,5 % celkové spotřeby Unie během období přezkumného šetření.

(165)

Přitažlivost trhu Unie byla navíc doložena skutečností, že se jedná o jeden z největších trhů na světě a že navzdory platným opatřením tchajwanští vyvážející výrobci prodávali na tomto trhu i nadále významný objem.

(166)

Šetření kromě toho ukázalo, že ceny tchajwanského vývozu na několik důležitých trhů třetích zemí byly o dost nižší než tchajwanské ceny prodeje do Unie.

(167)

Vzhledem k výše uvedenému Komise usoudila, že s velkou pravděpodobností by dumping ze strany Tchaj-wanu pokračoval a nejspíše by došlo k významnému nárůstu dovozu za dumpingové ceny, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(168)

V důsledku toho Komise dospěla k závěru, že existuje pravděpodobnost přetrvání dumpingu, pokud opatření nebudou prodloužena.

(169)

Obdobný výrobek v Unii v období přezkumného šetření vyrábělo třináct známých výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(170)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 3,1 milionu tun. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, konkrétně na základě na dálku ověřené odpovědi na dotazník obdržené od sdružení Eurofer a výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(171)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují více než 60 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii. Všichni tito výrobci jsou vertikálně integrovaní.

(172)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: a) ověřených údajů sdružení Eurofer týkajících se prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, ať už šlo o přímý, nebo nepřímý prodej, přičemž tyto údaje byly částečně porovnány s údaji od výrobců v Unii zařazených do vzorku, a b) dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu.

(173)

Spotřeba v Unii se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)

(174)

V průběhu posuzovaného období se spotřeba v Unii snížila o 13 %.

(175)

Objem dovozu z dotčených zemí stanovila Komise na základě statistických údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným ve 171. bodě odůvodnění.

(176)

Dovoz z dotčených zemí se v předmětném období vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(177)

Dovoz z ČLR byl po celé posuzované období velmi nízký, i když se v posuzovaném období zvýšil o 66 % a zdvojnásobil svůj podíl na trhu.

(178)

Dovoz z Tchaj-wanu vykázal nárůst o 10 % mezi rokem 2017 a 2018, ale od roku 2018 do období přezkumného šetření o 28 procentních bodů poklesl a během posuzovaného období si udržel 5,5% podíl na trhu.

(179)

Dovoz jednoho tchajwanského vyvážejícího výrobce, u kterého nebyl v původním šetření zjištěn dumping, jak je vysvětleno ve 4. bodě odůvodnění, byl v analýze újmy odečten od dumpingového dovozu. Z důvodu zachování důvěrnosti informací nelze objem a podíl tohoto dovozu na trhu zveřejnit, nicméně bylo zjištěno, že se jedná o velmi malý objem s podílem na trhu výrazně nižším než 1 %, který neovlivnil trend vývoje objemu a podílu dovozu na trhu z dotčených zemí během posuzovaného období.

(180)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu.

(181)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 4

Ceny dovozu z dotčených zemí (v EUR za tunu)

(182)

Pokud jde o dovoz z Tchaj-wanu, byl mezi lety 2017 a 2018 zaznamenán nárůst průměrné jednotkové ceny, avšak mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření se cena dovozu z Tchaj-wanu vrátila na úroveň z roku 2017. Průměrné ceny dovozu z Tchaj-wanu byly po celé posuzované období nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Unie.

(183)

Vzhledem k nevýznamnému objemu neměl dovoz od tchajwanského vyvážejícího výrobce, u něhož nebyl v původním šetření zjištěn dumping, žádný dopad na úroveň a vývoj průměrné jednotkové ceny dovozu z Tchaj-wanu.

(184)

Čínská dovozní cena vykazovala během posuzovaného období klesající trend, což vedlo k tomu, že cena v období přezkumného šetření byla o 6 % nižší než cena na začátku posuzovaného období. Průměrná jednotková cena čínského dovozu byla vyšší než cena výrobního odvětví Unie, avšak objem dovozu z ČLR byl velmi malý (tj. 0,4 % podílu na trhu).

(185)

Vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci v ČLR a na Tchaj-wanu nespolupracovali, stanovila Komise cenové podbízení během období přezkumného šetření porovnáním těchto údajů:

(186)

Dovoz od tchajwanského vyvážejícího výrobce, u nějž v původním šetření nebyl zjištěn dumping, byl z tohoto výpočtu cenového podbízení vyloučen.

(187)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření.

(188)

Srovnání ukázalo, že navzdory uplatněným antidumpingovým clům činilo průměrné cenové podbízení u dovozu z Tchaj-wanu na trhu Unie během období přezkumného šetření 16,9 %.

(189)

Dovoz z ČLR nepředstavoval během období přezkumného šetření cenové podbízení na trhu Unie, neboť ceny s antidumpingovým clem byly vyšší než ceny výrobního odvětví Unie. Pokud však zkoumáme čínské vývozní ceny do jiných třetích zemí (63), tyto ceny se na trhu Unie skutečně podbízejí, a to o 29,3 %. Jak je vysvětleno ve 249. bodě odůvodnění, současné dovozní ceny bez antidumpingových cel, i když jsou stále mírně vyšší než ceny výrobního odvětví Unie (64), by vedly k rozpětí prodeje pod cenou ve výši 6,7 %.

(190)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, ze třetích zemí jiných než ČLR a Tchaj-wan pocházel hlavně z Korey, Indie a Indonésie.

(191)

Objem dovozu, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí, se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí

(192)

Dovoz z Koreje se v posuzovaném období zvýšil, což vedlo ke zvýšení jeho podílu na trhu ze 4,0 % v roce 2017 na 5,1 % v období přezkumného šetření. Ceny korejského dovozu však byly po celé posuzované období přibližně o 9 % vyšší než ceny dovozu z dotčených zemí (65).

(193)

Dovoz z Indie se mezi roky 2017 a 2018 zvýšil, poté však klesl. To mělo za následek celkový pokles v absolutním vyjádření během posuzovaného období. Pokles indického dovozu však nebyl tak prudký jako celkový pokles spotřeby v Unii, a podíl Indie na trhu se proto i tak zvýšil ze 3,1 % v roce 2017 na 3,4 % v období přezkumného šetření.

(194)

Indonésie v posuzovaném období zvýšila objem dovozu téměř 6,5krát a její podíl na trhu vzrostl z 0,4 % na 2,8 %.

(195)

Jak je vysvětleno v 8. bodě odůvodnění, dovoz výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena pocházejících z Indie a Indonésie je předmětem souběžného antidumpingového šetření (66) a bylo předběžně zjištěno (67), že je dumpingový a představuje cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(196)

Dovoz z dalších třetích zemí v posuzovaném období klesl jak z hlediska absolutního objemu, tak z hlediska podílu na trhu. Průměrné prodejní ceny dovozu z jiných třetích zemí byly v posuzovaném období trvale vyšší než vážené průměrné dovozní ceny z dotčených zemí a prodejní ceny výrobců v Unii.

(197)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(198)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(199)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů z odpovědi sdružení Eurofer na dotazník týkající se všech výrobců v Unii, které byly v případě potřeby podrobeny křížové kontrole s odpověďmi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Komise posoudila mikroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Oba soubory údajů byly podrobeny křížové kontrole na dálku a pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie byly shledány jako reprezentativní.

(200)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(201)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic.

(202)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(203)

Objem výroby výrobního odvětví Unie v posuzovaném období výrazně poklesl o 16 %. Vykázané hodnoty kapacity se týkají skutečné kapacity, což znamená, že byly vzaty v úvahu úpravy, jež jsou výrobním odvětvím považovány za standardní a týkají se doby potřebné pro nastavení, údržby, překážek a dalších obvyklých přerušení práce. Po uložení původních opatření zahájili někteří výrobci v Unii modernizaci své výrobní kapacity. Díky této modernizaci se v posuzovaném období mírně zvýšila výrobní kapacita o 4 %.

(204)

V důsledku snížení výroby a mírně zvýšené kapacity se využití kapacity v posuzovaném období snížilo o 19 % a v období přezkumného šetření kleslo pod 70 %.

(205)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(206)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie klesl během dotčeného období o 15 %. Výsledkem toho bylo i zmenšení podílu na trhu o 1,2 procentního bodu v posuzovaném období.

(207)

Výše uvedená čísla týkající se výroby a objemu prodeje v absolutních hodnotách vykazují v posuzovaném období jasnou sestupnou tendenci, což znamená, že výrobní odvětví Unie nedokázalo dosáhnout růstu v absolutních hodnotách. Mírného růstu bylo ve vztahu ke spotřebě možné dosáhnout pouze proto, že se výrobní odvětví Unie rozhodlo reagovat na cenový tlak dumpingového dovozu snížením svých prodejních cen.

(208)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(209)

Úroveň zaměstnanosti výrobního odvětví Unie související s výrobou výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena se mezi roky 2017 a 2019 zvýšila o 4 % a mezi rokem 2019 a obdobím přezkumného šetření poklesla o 2 procentní body, což znamenalo nárůst o 2 % během posuzovaného období. S ohledem na výrazný pokles výroby se produktivita pracovníků ve výrobním odvětví Unie (odpovídající plnému pracovnímu úvazku), vyjádřená v tunách na zaměstnance za rok, během posuzovaného období výrazně snížila o 18 %.

(210)

Komise ve 123. a 152. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že dumping ze strany dotčených zemí během období přezkumného šetření přetrvával. Komise také konstatovala, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu ze strany ČLR a Tchaj-wanu, pokud nebudou opatření prodloužena.

(211)

Kromě toho v souběžném antidumpingovém řízení týkajícím se dovozu výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena z Indie a Indonésie Komise předběžně zjistila, že situace výrobního odvětví Unie byla rovněž významně ovlivněna dumpingovým dovozem z těchto zemí.

(212)

Z makroekonomických ukazatelů posuzovaných výše vyplývá, že navzdory antidumpingovým opatřením od roku 2015 je hospodářské situaci výrobního odvětví Unie i nadále působena újma. Nebylo tedy možné zaznamenat žádné zotavení z účinků dřívějšího dumpingu a výrobní odvětví Unie je i nadále vysoce zranitelné vůči poškozujícím účinkům dumpingového dovozu na trhu Unie.

(213)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

(214)

Po mírném nárůstu o 3 % mezi roky 2017 a 2018 se průměrné jednotkové prodejní ceny v době od roku 2018 do období přezkumného šetření snížily o 6 procentních bodů, v důsledku čehož během posuzovaného období poklesly o 3 %. Ve stejném období vykázaly výrobní náklady současně nárůst o 5 %, poté se stabilizovaly na úrovni nákladů, která byla o 3 % vyšší než na začátku posuzovaného období. Vývoj nákladů byl do značné míry ovlivněn významnými nárůsty cen surovin, jako je nikl a ferochrom. V důsledku stlačení cen dumpingovým dovozem z Tchaj-wanu nebylo výrobní odvětví Unie schopné promítnout toto zvýšení nákladů do svých prodejních cen a bylo dokonce nuceno své prodejní ceny snížit.

(215)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(216)

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance u výrobců v Unii zařazených do vzorku klesly během posuzovaného období o 3 %. To ukazuje, že v reakci na zhoršující se situaci na trhu byli výrobci v Unii schopni snížit náklady práce s cílem omezit svou újmu.

(217)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(218)

Během posuzovaného období se úroveň konečného stavu zásob snížila o 21 %. Tento trend odpovídal poklesu objemu výroby. Výrobní odvětví Unie vyrábí většinu typů obdobného výrobku na základě zvláštních objednávek uživatelů. Stav zásob proto není u tohoto výrobního odvětví považován za významný ukazatel újmy. Potvrzuje to i analýza vývoje konečného stavu zásob vyjádřeného jako procento výroby. Jak je patrno výše, tento ukazatel se v posuzovaném období pohyboval mezi 5 a 7 % objemu výroby u výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(219)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(220)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(221)

Celková ziskovost klesla ze 7,6 % v roce 2017 na 0,4 % v období přezkumného šetření. Stejný klesající vývoj zaznamenaly i všechny ostatní finanční ukazatele, tj. peněžní tok, investice a návratnost aktiv.

(222)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii samofinancovat vlastní činnost. Peněžní tok zaznamenal v posuzovaném období trvalý pokles, přičemž na konci období přezkumného šetření byl ve srovnání se začátkem období šetření o 52 % nižší.

(223)

Investice jsou čisté účetní hodnoty aktiv. Po stabilním vývoji mezi roky 2017 a 2018 byl v letech 2018 až 2019 zaznamenán prudký pokles o 13 procentních bodů. Návratnost investic je zisk vyjádřený jako procentní podíl čisté účetní hodnoty investic, která odráží výši odpisů aktiv. Během posuzovaného období zaznamenala trvalý a výrazný pokles až o 80 %.

(224)

Špatná finanční situace výrobního odvětví Unie mezi rokem 2017 a obdobím přezkumného šetření omezovala jeho schopnost získávat kapitál. Výrobní odvětví Unie je kapitálově náročné odvětví, které se vyznačuje značnými investicemi. Návratnost investic během posuzovaného období není k pokrytí takových značných investic dostatečná.

(225)

Vývoj mikroekonomických a makroekonomických ukazatelů během posuzovaného období ukázal, že se finanční situace výrobního odvětví Unie zhoršila.

(226)

Šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie mohlo reagovat na cenový tlak dumpingového dovozu z Tchaj-wanu pouze snížením prodejních cen, aby si v posuzovaném období udrželo (a dokonce mírně zvýšilo) svůj podíl na trhu. Ceny výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížily o 3 %, zatímco za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže by se očekávalo jejich zvýšení v poměru srovnatelném se zvýšením výrobních nákladů, které vzrostly o 3 %. Tato situace měla závažný dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie, která se během posuzovaného období snížila o 94 % a během období přezkumného šetření skončila na velmi nízké a neudržitelné úrovni.

(227)

Spotřeba v Unii během posuzovaného období významně poklesla a tento trend zaznamenal i objem prodeje a objem výroby ve výrobním odvětví Unie. Výrobní kapacita se mírně zvýšila, což bylo způsobeno pozitivním výhledem pro výrobní odvětví Unie po zavedení původních opatření.

(228)

Výrobci v Unii nicméně vykázali v posuzovaném období prudký pokles produktivity a využití kapacity. Tyto zhoršené údaje lze jen částečně vysvětlit nízkým růstem zaměstnanosti a kapacity. Především byly zapříčiněny poklesem spotřeby v Unii a současným zvýšením dumpingového dovozu.

(229)

Způsobenou újmu však plně prokazují finanční ukazatele výrobců v Unii. Výrobní odvětví Unie zaznamenalo v posuzovaném období nárůst výrobních nákladů, což spolu s poklesem prodejních cen vedlo k poklesu ziskovosti ze 7,6 % v roce 2017 na 0,4 % v období přezkumného šetření. Podobný negativní vývoj lze pozorovat i u ostatních finančních ukazatelů: investice (–13 %), návratnost investic (–80 %) a peněžní tok (–52 %).

(230)

Ukazatele újmy tedy prokazují, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období přezkumného šetření podstatnou újmu, protože i přes rostoucí výrobní náklady snížilo své prodejní ceny, což způsobilo pokles jeho ziskovosti a negativně ovlivnilo investice, návratnost investic a peněžní tok.

(231)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(232)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčených zemí způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(233)

Pokud jde o ČLR, šetření ukázalo, že objem dovozu během celého posuzovaného období zůstal nižší než úroveň de minimis. Kromě toho byly ceny čínského dovozu během celého posuzovaného období považovány za vyšší než ceny výrobního odvětví Unie a nepředstavovaly cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie.

(234)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nemohla být způsobena dovozem z Číny.

(235)

Pokud jde o Tchaj-wan, dospěla Komise k závěru, že rozhodujícím faktorem, který nepříznivě ovlivňuje hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie, je pokračující stlačování cen dumpingovým dovozem.

(236)

Kromě dumpingového dovozu z Indie a Indonésie ovlivňuje cenové chování evropského výrobního odvětví také dumpingový dovoz z Tchaj-wanu, a to vzhledem ke svému objemu, podílu na trhu a nízkým cenám.

(237)

V reakci na cenovou konkurenci tchajwanských vyvážejících výrobců muselo evropské výrobní odvětví snížit své prodejní ceny, což nepříznivě ovlivnilo jeho ziskovost a další finanční ukazatele. Navíc ani při tomto snížení cen nemohli výrobci v Unii konkurovat cenám tchajwanských vývozců, které byly navzdory platným antidumpingovým opatřením v celém posuzovaném období nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(238)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dovozem z Tchaj-wanu.

(239)

Po poskytnutí konečných informací společnost LSI a konsorcium Euranimi tvrdily, že dovoz z Tchaj-wanu nemohl způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie, jelikož jeho podíl na trhu byl stabilní a srovnatelný s podílem na trhu Korey, která nebyla součástí tohoto šetření.

(240)

Dovoz z Tchaj-wanu však byl navzdory podobnému objemu a podílu na trhu jako dovoz z Korey cenově výrazně nižší než dovoz z Korey. Dovoz z Tchaj-wanu byl i nadále dumpingový, představoval cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie a jeho ceny byly stanoveny na úrovni působící újmu i při současných platných opatřeních. Očekává se, že rozpětí cenového podbízení a rozpětí prodeje pod cenou se ještě zvýší, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(241)

Proto bylo tvrzení stran zamítnuto.

(242)

V 231. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. Ve 238. bodě odůvodnění Komise rovněž zjistila, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byla způsobena dovozem z Tchaj-wanu. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy působené dovozem z Číny a přetrvání újmy působené dovozem z Tchaj-wanu, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(243)

Aby zjistila, zda existuje pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z dotčených zemí, zvážila Komise tyto aspekty: 1) volnou kapacitu v dotčených zemích a přitažlivost trhu Unie a 2) dopad potenciálního dovozu a cenových úrovní tohoto dovozu z těchto zemí na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(244)

Jak je popsáno ve 126. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci v ČLR mají značnou volnou kapacitu, která podstatně převyšuje současný objem výroby a vnitřní spotřebu v této zemi. Tato volná kapacita, která činí 62,5 % celkové spotřeby Unie v období přezkumného šetření, by mohla být využita k vývozu do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(245)

Čínští vyvážející výrobci vyváželi na své hlavní třetí trhy za ceny, které jsou přibližně o 30 % nižší než jejich vývozní ceny do Unie i průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie.

(246)

Vzhledem k cenové úrovni vývozu z ČLR na jiné třetí trhy je proto vývoz do Unie pro čínské vývozce potenciálně mnohem atraktivnější. Kromě toho se očekává, že pokud budou po souběžném antidumpingovém šetření uložena konečná opatření na dovoz z Indie a Indonésie, ceny na trhu Unie se zvýší na přiměřenou úroveň, což dále zvýší přitažlivost trhu Unie. Za této situace by se navíc čínští vyvážející výrobci setkali s menší cenovou konkurencí ze strany indických a indonéských vývozců na evropském trhu.

(247)

V důsledku toho lze důvodně očekávat, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínští vyvážející výrobci by výrazně zvýšili objem dumpingového dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie. Tento předpoklad je dále posílen dostupností značné volné kapacity v ČLR.

(248)

Komise zkoumala pravděpodobné úrovně cen dovozu z ČLR, pokud by opatření pozbyla platnosti, na základě úrovně dovozních cen během období přezkumného šetření a vývozních cen do třetích zemí a jejich dopad na situaci výrobního odvětví Unie.

(249)

Jak je uvedeno ve 233. bodě odůvodnění, ceny čínského dovozu v období přezkumného šetření se současnými antidumpingovými cly byly vyšší než ceny výrobního odvětví Unie a jejich úroveň nepůsobila újmu (68). Nicméně současné dovozní ceny bez antidumpingových cel, ačkoli jsou stále mírně vyšší než ceny výrobního odvětví Unie (69), by vedly k rozpětí prodeje pod cenou ve výši 7,1 % ve srovnání s cílovou cenou stanovenou na základě výrobních nákladů výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření a cílovým ziskem ve výši 8,7 %, stanoveným během souběžného antidumpingového šetření týkajícího se Indie a Indonésie (70).

(250)

Současná poměrně vysoká úroveň cen čínských vývozců na trhu Unie se navíc týká velmi omezeného objemu nejspíše špičkových, specializovaných výrobků, pokud je lze na trhu ještě prodávat, a to navzdory antidumpingovým clům ve výši přibližně 25 % (71). Proto se čínské ceny při vývozu do třetích zemí, kde se jedná o obrovská množství, zdají být reprezentativnější pro posouzení dopadu potenciálního dovozu z ČLR na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti. Průměrné čínské vývozní ceny do třetích zemí, bez antidumpingových cel na hranici Unie, by vedly k rozpětí prodeje pod cenou ve výši 58,4 % ve srovnání s cílovou cenou stanovenou na základě výrobních nákladů výrobního odvětví Unie během období přezkumného šetření a cílovým ziskem ve výši 8,7 %, stanoveným během souběžného šetření týkajícího se Indie a Indonésie.

(251)

Z toho je patrné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, čínský dovoz by se pravděpodobně uskutečňoval na úrovni cen působících újmu, což by zvýšilo cenový tlak na výrobní odvětví Unie, které by pak buď zaznamenalo snížení objemu prodeje, nebo by bylo nuceno snížit úroveň svých cen.

(252)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním, zejména k přítomnosti volné kapacity v ČLR, přitažlivosti trhu Unie, očekávané úrovni cen dovozu z ČLR bez antidumpingových opatření a jejich dopadu na výrobní odvětví Unie bylo usouzeno, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k významnému zvýšení dumpingového dovozu z ČLR za ceny působící újmu a že podstatná újma původně působená dumpingovým dovozem z ČLR by se pravděpodobně obnovila.

(253)

Po poskytnutí konečných informací společnost LSI a konsorcium Euranimi tvrdily, že Komise neposkytla dostatečné důkazy o tom, že dovoz z ČLR bude znovu uskutečňován za podbízivé ceny a v budoucnu bude působit újmu.

(254)

Na rozdíl od tvrzení stran vycházela Komise při své analýze z věrohodných skutečností.

(255)

Zaprvé, jak je vysvětleno ve 121. bodě odůvodnění, čínští vývozci i při současné poměrně vysoké úrovni svých cen pokračovali v období přezkumného šetření ve svých dumpingových praktikách.

(256)

Zadruhé, jak je vysvětleno ve 249. bodě odůvodnění, současná úroveň čínských vývozních cen by působila újmu již bez antidumpingových cel, tj. s rozpětím újmy ve výši 7,1 % ve srovnání s cílovou cenou výrobců v Unii.

(257)

Navíc, jak je vysvětleno ve 250. bodě odůvodnění, toto rozpětí újmy by se zvýšilo na znepokojivou úroveň 58,4 %, pokud by cenová hladina čínského vývozu do Unie klesla na úroveň čínské vývozní ceny do třetích zemí. Tuto cenovou hladinu pro třetí země lze považovat za mnohem reprezentativnější než současnou cenovou hladinu čínského vývozu do Unie, s přihlédnutím k velmi malému objemu tohoto vývozu v posuzovaném období.

(258)

A konečně, 244. bod odůvodnění výše ukázal významnou volnou kapacitu pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR, která by mohla být využita pro vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(259)

Proto bylo tvrzení stran zamítnuto.

(260)

Jak je popsáno ve 154. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci na Tchaj-wanu mají značnou volnou kapacitu, která podstatně převyšuje současný objem výroby a vnitřní spotřebu na Tchaj-wanu. Tato volná kapacita, která činí 18,5 % celkové spotřeby Unie v období přezkumného šetření, by mohla být využita k vývozu do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(261)

Bylo zjištěno, že tchajwanské vývozní ceny do třetích zemí, i když jsou mírně vyšší než tchajwanské vývozní ceny do Unie, jsou stále přibližně o 17 % nižší než ceny výrobců v Unii na trhu Unie.

(262)

Proto je vývoz do Unie po zohlednění této cenové hladiny na trhu Unie pro tchajwanské vývozce potenciálně mnohem atraktivnější než vývoz do jiných zemí.

(263)

Kromě toho se očekává, že pokud budou uložena konečná antidumpingová opatření na dovoz z Indie a Indonésie, ceny na trhu Unie se zvýší na přiměřenou úroveň, což dále zvýší přitažlivost trhu Unie. Za této situace by se navíc tchajwanští vyvážející výrobci setkali s menší konkurencí ze strany indických a indonéských vývozců na evropském trhu.

(264)

V důsledku toho lze důvodně očekávat, že pokud by opatření pozbyla platnosti, tchajwanští vyvážející výrobci by výrazně zvýšili objem dumpingového dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie. Tento předpoklad je dále posílen dostupností značné volné kapacity na Tchaj-wanu.

(265)

Komise zkoumala pravděpodobnou cenovou hladinu dovozu z Tchaj-wanu, pokud by opatření pozbyla platnosti, na základě úrovně dovozních cen během období přezkumného šetření a jejich dopad na situaci výrobního odvětví Unie.

(266)

Jak je uvedeno ve 261. bodě odůvodnění, ceny tchajwanského dovozu v období přezkumného šetření se zahrnutými současnými antidumpingovými cly představovaly cenové podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 16,9 %. Odpovídající rozpětí prodeje pod cenou činilo 36,8 % ve srovnání s cílovou cenou stanovenou na základě výrobních nákladů výrobního odvětví EU během období přezkumného šetření a s cílovým ziskem ve výši 8,7 % stanoveným během souběžného antidumpingového šetření týkajícího se Indie a Indonésie. Bez antidumpingových cel by se dotyčná rozpětí zvýšila na 22,1 % u cenového podbízení a 43,6 % u prodeje pod cenou.

(267)

Z toho je patrné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, tchajwanský dovoz by se uskutečňoval i nadále na úrovni cen působících újmu, což by zvýšilo cenový tlak na výrobní odvětví Unie, které by buď zaznamenalo snížení objemu prodeje, nebo by bylo nuceno snížit úroveň svých cen.

(268)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním, zejména k existenci volné kapacity na Tchaj-wanu, přitažlivosti trhu Unie a očekávané úrovni cen dovozu z Tchaj-wanu bez antidumpingových opatření a jejich dopadu na výrobní odvětví Unie byl učiněn závěr, že konec platnosti opatření by se vší pravděpodobností vedl k významnému zvýšení dumpingového dovozu z Tchaj-wanu za ceny působící újmu a že podstatná újma by pravděpodobně přetrvávala.

(269)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení zájmů všech různých účastníků, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, distributorů a uživatelů.

(270)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(271)

Výrobní odvětví Unie zahrnující třináct výrobců se nachází v několika členských státech a v souvislosti s výrobkem, který je předmětem přezkumu, přímo zaměstnává 13 660 zaměstnanců. Žádný z výrobců v Unii nevznesl proti zahájení šetření námitku. Jak bylo prokázáno výše v oddíle 4 při analýze ukazatelů újmy, ke zhoršení situace a negativnímu vlivu dumpingového dovozu došlo v celém výrobním odvětví Unie.

(272)

Očekává se, že zachování antidumpingových cel umožní výrobnímu odvětví Unie pokrýt rostoucí výrobní náklady a zlepšit finanční situaci navzdory ztrátě prodeje způsobené zmenšujícím se trhem. To by vedlo ke zlepšení ziskovosti výrobního odvětví Unie na úroveň, která se považuje pro toto kapitálově náročné výrobní odvětví za nezbytnou. Je třeba připomenout, že řada klíčových ukazatelů újmy vykazovala během posuzovaného období záporný trend. Nejvíce byly zasaženy zejména ukazatele týkající se finanční výkonnosti výrobců v Unii.

(273)

Ačkoliv platná antidumpingová opatření do značné míry zabránila vstupu dumpingového dovozu z dotčených zemí na trh Unie, výrobní odvětví Unie utrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu způsobenou dovozem za dumpingové ceny z Tchaj-wanu. Situace výrobního odvětví Unie se pravděpodobně dále zhorší, pokud opatření nebudou prodloužena a pokud se obnoví další újma působená dumpingovým dovozem z Číny.

(274)

Komise zjistila, že újma působená tchajwanským dovozem stále přetrvává a že v případě ukončení platnosti opatření existuje velká pravděpodobnost obnovení újmy původně působené dovozem z Číny. Příliv značného objemu dumpingového dovozu z dotčených zemí by výrobnímu odvětví Unie způsobil další újmu. To by již tak velkou újmu výrobního odvětví Unie ještě zhoršilo.

(275)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření vůči dotčeným zemím je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(276)

Komise se obrátila na všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, obchodníky a uživatele. Žádný z nich však dotazník nevyplnil ani v přezkumu před pozbytím platnosti nespolupracoval.

(277)

Po poskytnutí informací konsorcium Euranimi a společnost LSI uvedly, že v současné době čelí nedostatku dodávek výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii, způsobenému celosvětovým nedostatkem dodávek surovin. Pandemie COVID-19 navíc způsobila nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a zapříčinila růst cen a nedostatek surovin a výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena. Nedostatek těchto výrobků ještě více zhoršila ochranná opatření na ocel.

(278)

Narušení fungování dodavatelského řetězce způsobená pandemií COVID-19 jsou výjimečné povahy a nejsou specifická pro dodavatelský řetězec výrobků z korozivzdorné oceli válcovaných za studena. Z výše uvedené tabulky 5 vyplývá, že v průběhu posuzovaného období, kdy již platila ochranná opatření, existovaly různé zdroje dodávek a podíl dovozu z jiných třetích zemí na trhu se dokonce zvýšil. Koreji se v posuzovaném období podařilo zvýšit svůj vývoz do Unie v absolutním i relativním vyjádření a na trhu Unie zůstala přítomna i Jihoafrická republika. Navíc se zdá, že navzdory antidumpingovým opatřením je dovoz z Tchaj-wanu stále konkurenceschopný, jelikož se v posuzovaném období do Unie udržel.

(279)

Na základě těchto skutečností Komise dospěla k závěru, že účinky rozšíření antidumpingových opatření na dovozce a uživatele nepřeváží pozitivní dopad opatření na výrobní odvětví Unie.

(280)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud jde o zájem Unie, neexistují žádné přesvědčivé důvody, aby stávající opatření uložená na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z dotčených zemí nebyla zachována.

(281)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce přetrvání dumpingu ze strany dotčených zemí, přetrvání a obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z dotčených zemí a zájmu Unie dospěla, konstatuje, že antidumpingová opatření uložená na dovoz plochých válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, dále již neupravených, pouze válcovaných za studena (úběrem za studena) pocházejících z ČLR a Tchaj-wanu by měla být zachována.

(282)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z ČLR a Tchaj-wanu a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(283)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (72). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(284)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se mělo doporučit, aby stávající opatření uložená na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR a Tchaj-wanu zůstala zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Komise zohlednila všechny obdržené připomínky.

(285)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (73), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(286)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/159 (74) uložila Komise ochranné opatření týkající se některých výrobků z oceli na dobu tří let. Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1029 (75) bylo ochranné opatření prodlouženo do 30. června 2024. Výrobek, který je předmětem přezkumu, spadá do jedné z kategorií výrobků zahrnutých do ochranného opatření. Jakmile jsou tedy celní kvóty stanovené v rámci ochranného opatření překročeny, vzniká povinnost platit z téhož dovozu jak clo při překročení kvóty, tak antidumpingové clo. Vzhledem k tomu, že taková kumulace antidumpingových opatření s ochrannými opatřeními může mít na obchod větší než žádoucí účinek, rozhodla se Komise zabránit souběžnému uplatňování antidumpingového cla se clem při překročení kvóty na výrobek, který je předmětem přezkumu, po dobu uložení ochranného cla.

(287)

To znamená, že v případech, kdy se na výrobek, který je předmětem přezkumu, začne uplatňovat clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159 a toto clo je vyšší než úroveň antidumpingových cel podle tohoto nařízení, vybere se pouze clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159. Po dobu souběžného uplatňování ochranných a antidumpingových cel se výběr cel uložených podle tohoto nařízení pozastavuje. V případech, kdy se na výrobek, který je předmětem přezkumu, začne uplatňovat clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159 a toto clo je nižší než úroveň antidumpingových cel uvedených v tomto nařízení, vybere se clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159 společně s rozdílem mezi tímto clem a vyšší z úrovní antidumpingových cel uložených podle tohoto nařízení. Výběr části výše antidumpingových cel, která se nevybere, se pozastavuje.

(288)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal stanovisko,