(1)

Nařízení (EU) 2017/625 stanoví pravidla pro úřední kontroly a jiné úřední činnosti prováděné příslušnými orgány členských států za účelem ověření souladu s právními předpisy Unie v oblasti potravin a bezpečnosti potravin ve všech fázích procesu produkce, zpracování a distribuce. Uvedené úřední kontroly zahrnují prohlídku před porážkou u zvířat určených k porážce.

(2)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 (2) stanoví kritéria a podmínky k určení situace, kdy je možné provádět v hospodářství, z něhož zvířata pocházejí, prohlídky před porážkou.

(3)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1374 (3), kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (4), za určitých podmínek umožňuje, aby porážka domácího skotu a prasat a domácích lichokopytníků byla provedena v hospodářství, z něhož tato zvířata pocházejí. Uvedené podmínky vyžadují, aby u zvířat byla v souladu s článkem 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 provedena prohlídka před porážkou a výsledek této prohlídky byl doložen v úředním osvědčení, které provází těla poražených zvířat na schválená jatka.

(4)

Působnost článku 6 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 by měla být rozšířena, aby se vztahovala rovněž na domácí skot a prasata a domácí lichokopytníky, a tak se zajistilo, že v případě porážky takových zvířat v hospodářství, z něhož pocházejí, nebude ohrožena bezpečnost masa.

(5)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Články 9 a 10 směrnice (EU) 2021/555 obsahují ustanovení o udělování povolení k nabývání nebo držení palných zbraní zařazených do kategorie A nebo B, včetně udělení povolení na základě potvrzení, obnovení nebo prodloužení stávajícího povolení. Kapitola 2 zmíněné směrnice rovněž obsahuje ustanovení o pravidelném přezkoumávání a odnětí těchto povolení.

(2)

Ustanovení čl. 18 odst. 4 směrnice (EU) 2021/555 vyžaduje, aby si příslušné orgány členských států vyměňovaly informace týkající se zamítnutí udělit povolení podle článků 9 a 10 uvedené směrnice z důvodů bezpečnosti nebo z důvodů týkajících se spolehlivosti dotyčné osoby. Vzhledem k tomu, že směrnice (EU) 2021/555 nedefinuje důvody bezpečnosti nebo důvody týkající se spolehlivosti dotyčné osoby, měly by členské státy při výkladu těchto pojmů přihlížet k cílům směrnice (EU) 2021/555, a zejména k ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b).

(3)

Povinností na základě čl. 18 odst. 4 směrnice (EU) 2021/555, pokud jde o zamítnutí udělit povolení, se rozumí jakékoli správní nebo soudní rozhodnutí vydané orgánem veřejné moci členského státu, jehož cílem nebo účinkem je zabránit tomu, aby určitá osoba nabyla nebo držela palnou zbraň spadající do oblasti působnosti článku 9 nebo 10 uvedené směrnice, bez ohledu na to, zda bylo vydáno na základě žádosti o povolení, či nikoli, bez ohledu na to, zda se týká konkrétních palných zbraní, a bez ohledu na to, zda bylo vydáno na základě pravomocí konkrétně vyplývajících ze zmíněné směrnice. Povinnost zahrnuje například plošný zákaz nabývání nebo držení palných zbraní konkrétní osobou bez ohledu na to, zda tato osoba předtím o povolení požádala. Vztahuje se rovněž na veškerá správní nebo soudní rozhodnutí o odnětí stávajícího povolení nebo o zamítnutí potvrdit, obnovit nebo prodloužit stávající povolení. V čl. 18 odst. 4 směrnice (EU) 2021/555 se vyžaduje, aby si za předpokladu, že rozhodnutí bylo vydáno buď z důvodů bezpečnosti, nebo z důvodů týkajících se spolehlivosti dotyčné osoby, příslušné orgány vyměňovaly informace o všech těchto různých druzích rozhodnutí.

(4)

V čl. 18 odst. 5 směrnice (EU) 2021/555 se vyžaduje, aby Komise zajistila systém výměny informací uvedených v tomto článku. To by tudíž zahrnovalo systém výměny informací uvedených v odstavci 4 uvedeného článku, který se týká zamítnutí udělit povolení.

(5)

Ustanovení o správní spolupráci obsažená v článku 18 směrnice (EU) 2021/555, která se týkají převodu palných zbraní z jednoho členského státu do druhého, jsou předmětem pilotního projektu podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 (2). Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu zřízený tímto nařízením by mohl rovněž být účinným nástrojem při provádění ustanovení o správní spolupráci obsaženém v čl. 18 odst. 4 směrnice (EU) 2021/555, které se týká zamítnutí udělit povolení. Prováděcí rozhodnutí Komise 2021/1427 (3) proto stanoví, že se na toto ustanovení vztahuje pilotní projekt podle článku 4 nařízení (EU) č. 1024/2012. V zájmu ochrany osobních údajů jednotlivců a jejich práv na soukromí toto prováděcí rozhodnutí stanoví, že systém pro výměnu informací o vnitřním trhu umožní vnitrostátním orgánům pouze kontrolovat, zda jsou informace týkající se konkrétních osob v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu obsaženy, nikoli vyhledávat podle obecnějších kritérií. Nařízení (EU) č. 1024/2012 rovněž obsahuje zvláštní ochranná opatření upravující přístup k osobním údajům v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a jejich zpracování, například pravidla podle čl. 9 odst. 4 umožňující přístup pouze k osobním údajům, které potřebují. Je proto vhodné určit systém pro výměnu informací o vnitřním trhu jako systém, který příslušné orgány členských států využívají za účelem výměny informací týkajících se zamítnutí udělit povolení, a stanovit podrobná opatření pro tyto výměny.

(6)

Aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži pro členské státy, měla by se podrobná opatření stanovená tímto nařízením pro výměnu informací prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu vztahovat pouze na zamítavá rozhodnutí vydaná vnitrostátními správními nebo justičními orgány ke dni nebo po dni použitelnosti tohoto nařízení.

(7)

Aby bylo respektováno právo dotyčných osob na ochranu údajů, měly by být informace, které má příslušný orgán vkládat do systému pro výměnu informací o vnitřním trhu, omezeny na minimum nezbytné k tomu, aby příslušné orgány jiných členských států mohly ověřit, zda daná osoba je nebo byla předmětem zamítavého rozhodnutí z důvodů bezpečnosti nebo z důvodů týkajících se spolehlivosti. Informace by proto měly obsahovat pouze osobní údaje, jako je jméno osoby, její místo a země narození a státní příslušnost.

(8)

Podobně by se v zájmu ochrany osobních údajů jednotlivců a jejich práv na soukromí neměly v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu zaznamenávat informace o konkrétních důvodech, proč bylo zamítavé rozhodnutí vydáno. V systému pro výměnu informací o vnitřním trhu by zejména neměly být zaznamenány informace z rejstříku trestů ani o zdravotním nebo duševním stavu dané osoby. Pokud bude příslušný orgán členského státu potřebovat další informace o důvodech zamítavého rozhodnutí vydaného v jiném členském státě, může se tento příslušný orgán obrátit na příslušný orgán daného druhého členského státu prostřednictvím vhodného komunikačního prostředku mimo systém pro výměnu informací o vnitřním trhu a v souladu s příslušnými právními předpisy o ochraně údajů. Za tímto účelem by členské státy měly při zaznamenání zamítavého rozhodnutí do systému pro výměnu informací o vnitřním trhu uvést název a kontaktní údaje správního nebo justičního orgánu, který zamítavé rozhodnutí vydal, a pokud se liší, také název a kontaktní údaje orgánu, na nějž se příslušné orgány jiných členských států mohou obrátit s žádostí o další informace ohledně zamítavého rozhodnutí.

(9)

Zamítnutí by měla být do systému pro výměnu informací o vnitřním trhu zaznamenána, i když jsou případně předmětem správního nebo soudního opravného prostředku. Pokud je zamítavé rozhodnutí po vložení informací, které se jej týkají, do systému pro výměnu informací o vnitřním trhu zrušeno nebo jinak prohlášeno za neplatné, příslušný orgán by měl být povinen záznam týkající se tohoto zamítnutí odstranit nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy bylo zamítavé rozhodnutí zrušeno nebo shledáno neplatným.

(10)

Aby se zajistilo, že informace obsažené v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu budou neustále správné a úplné, měly by být členské státy povinny aktualizovat své záznamy vždy, když dojde k příslušné změně. Pokud by byl například pětiletý zákaz následně zkrácen na tři roky, členský stát by musel záznam aktualizovat a zaznamenat nové datum ukončení zákazu. V případě zákazu delšího než deset let, včetně zákazů na dobu neurčitou, by členské státy měly být rovněž povinny záznam nejméně jednou za deset let přezkoumat a potvrdit jeho platnost (nebo jej odpovídajícím způsobem aktualizovat).

(11)

Je nezbytné stanovit lhůtu, po kterou mají informace o daném zamítnutí zůstat členským státům přístupné v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu. Tato lhůta musí brát v potaz jak potřebu toho, aby byl systém výměny informací pro členské státy co nejužitečnější a nejefektivnější, tak potřebu chránit osobní údaje jednotlivců a jejich práva na soukromí. Zamítnutí může být prosté, jednorázové rozhodnutí, kterým se žádost o povolení zamítá, a žadatel má kdykoliv v budoucnu možnost o povolení znovu požádat, nebo může jít o rozhodnutí s trvalou platností, jako je zamítavé rozhodnutí, jehož přímým nebo nepřímým účinkem je znemožnit žadateli na určitou dobu znovu o povolení požádat, nebo rozhodnutí, které dané osobě zakáže držet palné zbraně na dobu určitou či neurčitou. S ohledem na stávající praxi v členských státech, pokud jde o různé druhy zamítnutí, které mohou nastat, je namístě v tomto nařízení stanovit, že informace o zamítavém rozhodnutí zůstanou v případě prostých, jednorázových rozhodnutí v systému pro výměnu informací o vnitřním trhu přístupné po dobu deseti let od vydání zamítavého rozhodnutí, nebo v případě rozhodnutí s trvalou platností po dobu deseti let poté, co zamítavé rozhodnutí pozbude účinnosti.

(12)

Komise by měla toto nařízení přezkoumat do dvou let od jeho data použitelnosti, aby mohla zohlednit případné problémy, s nimiž by se členské státy mohly při provádění setkat.

(13)

Použitelnost tohoto nařízení by měla být odložena, aby měly členské státy dostatek času na zavedení nezbytných postupů,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje a obnovuje.

(2)

Přípravek Enterococcus faecium DSM 7134 byl nařízením Komise (EU) č. 998/2010 (2) povolen na dobu 10 let jako doplňková látka pro výkrm kuřat.

(3)

V souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1831/2003 podal držitel uvedeného povolení žádost o obnovení povolení přípravku Enterococcus faecium DSM 7134 jako doplňkové látky pro výkrm kuřat, přičemž požádal o zařazení uvedené doplňkové látky do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“. Uvedená žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 14 odst. 2 uvedeného nařízení.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 27. ledna 2021 (3) k závěru, že žadatel předložil důkazy, že uvedená doplňková látka splňuje stávající podmínky povolení. Úřad dále dospěl k závěru, že přípravek Enterococcus faecium DSM 7134 nemá nepříznivé účinky na zdraví zvířat, bezpečnost spotřebitelů ani na životní prostředí. Dospěl rovněž k závěru, že přípravek není dráždivý pro kůži a oči, ale měl by být považován za látku, která může senzibilizovat kůži a dýchací cesty. Komise se proto domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele uvedené doplňkové látky. Úřad také ověřil zprávu o metodách analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení přípravku Enterococcus faecium DSM 7134 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by povolení uvedené doplňkové látky mělo být obnoveno.

(6)

V důsledku obnovení povolení přípravku Enterococcus faecium DSM 7134 jako doplňkové látky by nařízení (EU) č. 998/2010 mělo být zrušeno.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení manganového chelátu lysinu a kyseliny glutamové. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení přípravku manganového chelátu lysinu a kyseliny glutamové jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat se zařazením do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“ a funkční skupiny „sloučeniny stopových prvků“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“‘) dospěl ve svých stanoviscích ze dne 10. ledna 2020 (2) a 27. ledna 2021 (3) k závěru, že za navržených podmínek použití nemá manganový chelát lysinu a kyseliny glutamové nepříznivé účinky na zdraví zvířat, bezpečnost spotřebitelů nebo na životní prostředí. Úřad dospěl k závěru, že manipulace s uvedenou doplňkovou látkou představuje riziko pro uživatele při vdechování a že by měla být považována za látku dráždící oči a senzibilizátor kůže a dýchacího ústrojí. Komise se proto domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele uvedené doplňkové látky. Úřad dospěl k závěru, že doplňková látka je účinná pro výkrm kuřat; tento závěr lze rozšířit na všechny ostatní druhy zvířat. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení manganového chelátu lysinu a kyseliny glutamové prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku proteázy serinu z Bacillus licheniformis (DSM 19670). Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Žádost se týká povolení proteázy serinu z Bacillus licheniformis (DSM 19670) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „látky zvyšující stravitelnost“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 27. ledna 2021 (2) k závěru, že za navrhovaných podmínek použití nemá proteáza serinu z Bacillus licheniformis DSM 19670 nepříznivé účinky na zdraví zvířat, bezpečnost spotřebitelů nebo na životní prostředí. Úřad dospěl k závěru, že uvedená doplňková látka by měla být považována za látku dráždící kůži, potenciální senzibilizátor kůže a senzibilizátor dýchacího ústrojí. Komise se proto domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele uvedené doplňkové látky. Úřad dospěl k závěru, že doplňková látka může být účinná pro výkrm kuřat. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení přípravku proteázy serinu z Bacillus licheniformis DSM 19670 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (dále jen „systém IMI“), který byl zřízen nařízením (EU) č. 1024/2012, je softwarová aplikace, která je přístupná prostřednictvím internetu a kterou vyvinula Komise ve spolupráci s členskými státy s cílem pomoci členským státům dodržovat požadavky na výměnu informací stanovené v aktech Unie, a to vytvořením centralizovaného komunikačního mechanismu, který by usnadnil přeshraniční výměnu informací a vzájemnou pomoc.

(2)

Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2012 může Komise provádět pilotní projekty za účelem posouzení účinnosti systému IMI při provádění ustanovení o správní spolupráci obsažených v aktech Unie, které nejsou uvedeny v příloze zmíněného nařízení.

(3)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/555 (2) stanoví správní spolupráci mezi členskými státy, pokud jde o kontroly nabývání a držení palných zbraní. Článek 18 uvedené směrnice požaduje, aby Komise stanovila podrobná opatření pro systematickou výměnu informací uvedených ve zmíněném článku elektronickými prostředky. Komise přijala nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1423 (3), kterým se stanoví podrobná opatření pro systematickou výměnu informací uvedených v odstavci 4 uvedeného článku týkajících se zamítnutí udělit povolení. Systém IMI by mohl být účinným nástrojem při provádění ustanovení o správní spolupráci spadající do oblasti působnosti uvedeného nařízení v přenesené pravomoci. Uvedené ustanovení o správní spolupráci by proto mělo být předmětem pilotního projektu podle článku 4 nařízení (EU) č. 1024/2012.

(4)

Systém IMI by měl poskytovat technické funkce, včetně zřízení úložiště, aby příslušným orgánům členských států umožňoval plnit jejich povinnosti stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1423.

(5)

Systém IMI by měl usnadňovat správní spolupráci mezi orgány členských států tím, že jim umožní vyhledávat v úložišti systému IMI za účelem ověření, zda určitá fyzická osoba nebyla vyloučena z nabývání nebo držení palné zbraně. Aby byla dodržována práva na ochranu údajů fyzických osob, jejichž údaje jsou zaznamenány v úložišti, měly by mít vnitrostátní orgány možnost prohlížet pouze informace týkající se konkrétní fyzické osoby. Neměly by mít možnost vyhledávat podle jiných kritérií, například všechna zamítnutí v daném období nebo v určitém členském státě.

(6)

Aby bylo zajištěno, že osobní údaje vyměňované jako součást pilotního projektu budou v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 1024/2012 zablokovány, jakmile již nebudou zapotřebí, mělo by být vyjasněno datum, od něhož mají být tyto údaje považovány za nepotřebné pro účely uvedeného článku. Toto datum by mělo odpovídat datu stanovenému v souladu s článkem 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/1423 jako datum, odkdy informace týkající se zamítavého rozhodnutí již nemají být v systému IMI dostupné. Je rovněž vhodné objasnit, že jakmile jsou údaje zablokovány, musí být automaticky vymazány v systému IMI o tři roky později, aniž by bylo nutné formální ukončení.

(7)

Podle čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) č. 1024/2012 má Komise předložit hodnocení výsledků pilotního projektu Evropskému parlamentu a Radě. Je vhodné stanovit datum, k němuž má být hodnocení předloženo.

(8)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 24 nařízení (EU) č. 1024/2012,