(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (2) stanoví maximální limity některých kontaminujících látek, včetně námelových sklerocií a námelových alkaloidů, v potravinách.

(2)

Pojmem námel nebo námelová sklerocia se rozumí houbové struktury rodu Claviceps, které se vytvářejí místo obilných zrn na klasech obilovin nebo místo semen u travin a jeví se jako velká, odlišně zbarvená sklerocia. Tato sklerocia obsahují různé druhy alkaloidů.

(3)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) přijal dne 28. června 2012 stanovisko týkající se námelových alkaloidů v potravinách a krmivech (3). Úřad ve svém hodnocení rizik zkoumal hlavní alkaloidy námelu (Claviceps purpurea), konkrétně ergometrin, ergotamin, ergosin, ergokristin, ergokryptin a ergokornin a jejich příslušné epimery (–ininy). Stanovil skupinovou akutní referenční dávku ve výši 1 μg/kg tělesné hmotnosti a skupinový tolerovatelný denní příjem ve výši 0,6 μg/kg tělesné hmotnosti. Úřad dospěl k závěru, že ačkoli z dostupných údajů nevyplývá, že by v případě jakékoli podskupiny obyvatel existoval důvod k obavám, nelze opomenout odhadovanou dietární expozici v souvislosti s omezeným počtem skupin potravin a možný neznámý příspěvek jiných potravin.

(4)

Dne 6. července 2017 úřad zveřejnil vědeckou zprávu o dietární expozici lidí a zvířat námelovým alkaloidům (4). U některých skupin obyvatel se zjistilo, že odhadovaná expozice námelovým alkaloidům se blíží tolerovatelnému dennímu příjmu. V případě nejvyšších odhadovaných úrovní expozice přispívaly k chronické dietární expozici převážně různé druhy chleba a pečiva, zejména s obsahem žita nebo vyrobené pouze ze žita. Nejvyšší odhadované úrovně akutní expozice se blíží akutní referenční dávce.

(5)

Úřad také zkoumal vztah mezi přítomností námelových sklerocií a námelových alkaloidů. Při vysokých úrovních bylo možné pozorovat statisticky významný lineární vztah mezi obsahem sklerocií a úrovněmi námelových alkaloidů. Při nižších úrovních však tento vztah nebylo vždy možné prokázat, z čehož vyplývá, že nepřítomnost sklerocií nevylučuje přítomnost námelových alkaloidů. Důvodem je, že při manipulaci s obilovinami se sklerocia rozpadají a prachové částice námelu jsou poté adsorbovány v zrnech obilovin.

(6)

Proto je vhodné snížit maximální limity námelových sklerocií a stanovit maximální limity námelových alkaloidů v potravinách s vysokým obsahem těchto alkaloidů, které významně přispívají k expozici lidí, a v potravinách relevantních pro expozici zranitelných skupin obyvatel.

(7)

Nižšího obsahu námelových sklerocií lze již nyní u většiny obilovin dosáhnout správnou zemědělskou praxí a využíváním technik třídění a čištění. Stávající maximální limity u obilovin by proto měly být sníženy. V tomto ohledu je rovněž vhodné upřesnit, na jakou fázi se maximální limity námelových sklerocií u nezpracovaných obilovin vztahují, s cílem zabránit problémům při jejich uplatňování.

(8)

Pokud jde o mlýnské výrobky, je namístě stanovit rozdílné maximální limity námelových alkaloidů pro různé druhy obilovin. Jelikož žito je obilovina s vyšším rizikem kontaminace námelovými sklerocii, je obtížnější dosáhnout nižších úrovní námelových alkaloidů, a proto by měl být stanoven specifický maximální limit pro mlýnské výrobky ze žita a nižší limit pro mlýnské výrobky z jiných obilovin. Avšak i v případě mlýnských výrobků z jiných obilovin by měly být stanoveny rozdílné maximální limity v závislosti na obsahu popela u daných výrobků, aby se zohlednila skutečnost, že výrobky obsahující více otrub (s vyšším obsahem popela) mají přirozeně vyšší úrovně námelových alkaloidů, jelikož prachové částice námelových sklerocií jsou adsorbovány v otrubách.

(9)

Poněvadž se také očekává, že u některých mlýnských výrobků se dosažitelná míra kontaminace bude nadále snižovat, je vhodné stanovit, aby se po určité době na tyto výrobky vztahovaly přísnější maximální limity. Aby Komise mohla monitorovat směřování k těmto přísnějším maximálním limitům a posoudit možné změny limitů z důvodu změn v zemědělské praxi, jakož i klimatických a environmentálních faktorů, měly by být členské státy a zúčastněné strany povinny poskytovat potřebné údaje a informace.

(10)

U pšeničného lepku, který je vedlejším produktem mokrého mletí, byl navzdory uplatňování správné praxe prokázán vysoký obsah námelových alkaloidů, jelikož v důsledku tohoto výrobního procesu dochází ke koncentraci námelových alkaloidů. Proto by měl být pro námelové alkaloidy v pšeničném lepku stanoven vyšší maximální limit.

(11)

Z důvodu změn v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 (5) by měla být změněna příslušná poznámka pod čarou v příloze nařízení (ES) č. 1881/2006.

(12)

Aby se hospodářské subjekty mohly připravit na uplatňování nových pravidel zavedených tímto nařízením, je vhodné poskytnout přiměřené období před tím, než se maximální limity začnou uplatňovat, a stanovit přechodné období pro potraviny, které byly v souladu s právními předpisy uvedeny na trh před datem použitelnosti tohoto nařízení. Avšak jelikož v případě žita prozatím nelze nižších úrovní kontaminace námelovými sklerocii přiměřeně dosáhnout, je vhodné povolit delší období umožňující přísnější uplatňování správné zemědělské praxe a používání lepších technik třídění a čištění.

(13)

Nařízení (ES) č. 1881/2006 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 (2) stanoví, že výdaje vztahující se k finančním nákladům, které členským státům vznikly při mobilizaci finančních prostředků pro nákup produktů, se určí v souladu s metodami stanovenými v příloze I uvedeného nařízení.

(2)

Podle bodu I.1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 se výpočet těchto finančních nákladů provádí na základě jednotné úrokové sazby stanovené pro celou Unii Komisí na začátku každého účetního období. Tato úroková sazba odpovídá průměru tříměsíční a dvanáctiměsíční forwardové sazby EURIBOR zaznamenané v průběhu referenčního období šesti měsíců, které stanoví Komise, s jejich příslušným třetinovým a dvoutřetinovým vážením; tomu předchází sdělení členských států podle prvního pododstavce bodu I.2 uvedené přílohy.

(3)

K určení úrokových sazeb, které se použijí pro dané účetní období, se v příloze I bodu I.2 prvním pododstavci nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 stanoví, že členské státy musí Komisi na její žádost sdělit průměrnou úrokovou sazbu, kterou reálně využívaly v průběhu referenčního období uvedeného v bodě I.1 uvedené přílohy, a to nejpozději ve lhůtě stanovené v uvedené žádosti.

(4)

Ustanovení přílohy I bodu I.2 druhého pododstavce nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 dále stanoví, že pokud členský stát toto sdělení nezašle v podobě a ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci uvedeného bodu, považuje se průměrná úroková sazba využívaná uvedeným členským státem za 0 %. V případě, kdy členský stát prohlásí, že nezaznamenal žádné úrokové náklady, protože neměl v době referenčního období ve veřejném skladování zemědělské produkty, stanoví Komise uvedenou úrokovou sazbu v souladu s třetím pododstavcem uvedeného bodu.

(5)

Vzhledem k tomu, že během referenčního období šesti měsíců stanoveného od listopadu 2020 do dubna 2021 nebyly ve veřejném skladování žádné zemědělské produkty, nepožadovalo se po členských státech, aby podaly oznámení podle bodu I.2 prvního pododstavce přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014. Komise proto stanovila referenční úrokovou sazbu podle třetího pododstavce uvedeného bodu.

(6)

V souladu s bodem I.3 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 se úroková sazba stanovená na základě bodu I.2 uvedené přílohy porovná s jednotnou úrokovou sazbou stanovenou na základě bodu I.1 uvedené přílohy. V každém členském státě se uplatňuje nižší z těchto dvou úrokových sazeb. Za účelem náhrady výdajů členským státům však nemohou být zohledněny záporné úrokové sazby.

(7)

Úrokové sazby, které se použijí pro účetní období EZZF 2022, je třeba stanovit s přihlédnutím k těmto různým skutečnostem,