(1)

Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (dále jen „ENRAF“) by měl být zřízen na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 tak, aby byl sladěn s dobou trvání víceletého finančního rámce (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021–2027“) stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (4). Nařízení by mělo stanovit priority ENRAF, jeho rozpočet a zvláštní pravidla pro poskytování finančních prostředků Unie a doplnit obecná pravidla použitelná pro ENRAF podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (5). ENRAF by se měl zaměřit na směřování finančních prostředků z rozpočtu Unie na podporu společné rybářské politiky (SRP), unijní námořní politiky a unijních mezinárodních závazků v oblasti správy oceánů. Takové financování je klíčovým faktorem pro udržitelné rybářství a zachování biologických mořských zdrojů, pro zajišťování potravin prostřednictvím dodávky mořských produktů, pro růst udržitelné modré ekonomiky a pro zdravá, bezpečná, chráněná, čistá a udržitelně řízená moře a oceány.

(2)

Jako globální aktér v rámci oceánů a jeden z největších světových producentů mořských plodů má Unie velkou odpovědnost za ochranu, zachování a udržitelné využívání oceánů a jejich zdrojů. Zachování moří a oceánů je pro rychle rostoucí světovou populaci skutečně nezbytné. Je to i v socioekonomickém zájmu Unie, neboť udržitelná modrá ekonomika zvyšuje investice, pracovní místa a růst, podporuje výzkum a inovace a přispívá k energetické bezpečnosti prostřednictvím energie z oceánů. Účinná hraniční kontrola a globální boj proti trestné činnosti na moři jsou zásadní pro bezpečná a chráněná moře a oceány, což umožňuje reagovat na obavy občanů týkající se bezpečnost.

(3)

Nařízení (EU) 2021/1060 je přijímáno v zájmu zlepšení koordinace a harmonizace provádění podpory z fondů ve sdíleném řízení (dále jen „fondy“), přičemž hlavním cílem je zjednodušit provádění politik soudržným způsobem. Uvedené nařízení se použije na část ENRAF ve sdíleném řízení. Fondy sledují doplňující cíle a sdílejí stejný způsob řízení. Nařízení (EU) 2021/1060 proto stanoví řadu společných obecných cílů a obecných zásad, jako je partnerství a víceúrovňová správa. Obsahuje také společné prvky strategického plánování a programování, včetně ustanovení o dohodě o partnerství uzavírané s každým členským státem, a stanoví společný přístup zaměřený na výkonnost fondů. V souladu s tím stanovuje podmínky, přezkum výkonnosti a opatření pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení. Dále stanovuje společná ustanovení s ohledem na pravidla způsobilosti a zvláštní opatření jsou zavedena pro finanční nástroje, pro využívání Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (6), pro finanční řízení a pro řízení rozvoje vedeného místního komunitami. Pro všechny fondy jsou společná také některá opatření pro řízení a kontrolu. Doplňkovost fondů, včetně ENRAF a dalších programů Unie, by měla být popsána v dohodě o partnerství v souladu s nařízením (EU) 2021/1060.

(4)

Na ENRAF se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (7) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(5)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(6)

V přímém řízení by ENRAF měl rozvíjet synergie a doplňkovost s dalšími příslušnými fondy a programy Unie. Měl by také umožnit financování v podobě finančních nástrojů s kombinováním zdrojů podle nařízení (EU) 2021/523.

(7)

Podpora z ENRAF by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu, mimo jiné prostřednictvím nápravy selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací přiměřeným způsobem, bez duplikace či vytlačování soukromého financování nebo narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(8)

Na podporu poskytovanou členskými státy podnikům v odvětví rybolovu a akvakultury podle tohoto nařízení by se měly vztahovat články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem ke zvláštnostem odvětví by se však uvedené články neměly vztahovat na platby uskutečněné členskými státy podle tohoto nařízení a spadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.

(9)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout stanovených priorit činností a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení předpisů. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(10)

Ve víceletém finančním rámci na období 2021-2027 se stanoví, že rozpočet Unie má i nadále podporovat rybářství a námořní politiky. Rozpočet ENRAF by v běžných cenách měl činit 6 108 000 000 EUR. Prostředky ENRAF by měly být rozděleny mezi sdílené, přímé a nepřímé řízení. Na podporu ve sdíleném řízení by mělo být určeno 5 311 000 000 EUR a na podporu v přímém a nepřímém řízení 797 000 000 EUR. V zájmu zajištění stability, zejména pokud jde o dosažení cílů společné rybářské politiky, by stanovení vnitrostátních přídělů ve sdíleném řízení pro programové období 2021–2027 mělo vycházet z přídělů za období 2014–2020 v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 o Evropském námořním a rybářském fondu (8) (dále jen „ENRF“). Zvláštní částky by měly být vyhrazeny pro nejvzdálenější regiony, na kontrolu a vynucování a na shromažďování a zpracování dat pro řízení rybolovu a k vědeckým účelům, kdežto omezit by se měly částky určené na některé investice do rybářských plavidel a pro trvalé a dočasné zastavení činnosti rybolovných aktivit.

(11)

Evropské námořní odvětví zaměstnává více než 5 milionů osob, vytváří obrat ve výši téměř 750 000 000 000 EUR a hrubou přidanou hodnotu ve výši 218 000 000 000 EUR ročně a má potenciál vytvořit mnohem více pracovních míst. Celosvětový objem ekonomiky oceánů se dnes odhaduje na 1 300 000 000 000 EUR a do roku 2030 by se mohl více než zdvojnásobit. V jiných odvětvích, jako je námořní vybavení, stavba lodí, pozorování oceánu, bagrování pod vodou, ochrana pobřeží a konstrukce v moři, byla velkou motivací pro inovace potřeba snížit emise CO2, zvýšit efektivitu zdrojů a snížit dopad modré ekonomiky na životní prostředí. Investice do námořního odvětví poskytují strukturální fondy Unie, především Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a ENRAF. Pro využití růstového potenciálu námořního odvětví je možné využít nové nástroje, například InvestEU.

(12)

ENRAF by měl vycházet ze čtyř priorit, jimiž jsou: podpora udržitelného rybolovu a obnova a zachování vodních biologických zdrojů; podpora udržitelných akvakulturních činností, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, čímž se přispívá k potravinovému zabezpečení v Unii; vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních a vnitrozemských oblastech, jakož i podpora rozvoje rybolovných a akvakulturních komunit; posílení mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro bezpečná, chráněná, čistá a udržitelně spravovaná moře a oceány. Tyto priority by měly být sledovány prostřednictvím sdíleného, přímého a nepřímého řízení.

(13)

ENRAF by měl být založen na jednoduché architektuře, aniž by bylo nutné příliš taxativním způsobem na úrovni Unie předem definovat opatření a náležitosti způsobilosti. Namísto toho by v rámci každé priority měly být popsány široké specifické cíle. Členské státy by tak měly vypracovat svůj program s uvedením nejvhodnějších prostředků k dosažení těchto cílů. Podle pravidel stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2021/1060 by mohla být podporována různá opatření určená členskými státy v těchto programech, pokud se na ně vztahují specifické cíle uvedené v tomto nařízení. Je však nezbytné stanovit seznam nezpůsobilých operací, aby se zabránilo škodlivému dopadu z hlediska zachování rybolovu. Investice a náhrady týkající se loďstva by kromě toho měly být přísně podmíněny jejich souladem s cíli společné rybářské politiky spočívajícími v zachování mořských zdrojů.

(14)

Agenda OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030 (dále jen „agenda 2030“) určila zachování a udržitelné využívání oceánů jako jeden ze 17 cílů udržitelného rozvoje, totiž jako cíl č. 14 (Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje). Unie je plně zavázána vůči tomuto cíli a jeho plnění. V této souvislosti se zavázala podporovat udržitelnou modrou ekonomiku, která je v souladu s územním plánováním námořních prostor, zachováním biologických zdrojů a dosažením dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (9), jakož i zakázat určité formy dotací rybolovu, které přispívají k nadměrné kapacitě a nadměrnému rybolovu, odstranit dotace, které přispívají k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, a zdržet se zavádění nových dotací tohoto typu. Tohoto výsledku by mělo být dosaženo na jednání Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) o subvencích v oblasti rybolovu. V průběhu jednání na Světovém summitu o udržitelném rozvoji WTO v roce 2002 a na Konferenci o udržitelném rozvoji Organizace spojených národů (Rio+20) v roce 2012 se Unie kromě toho zavázala odstranit dotace, které přispívají k nadměrné rybolovné kapacitě a nadměrnému rybolovu.

(15)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a závazkem plnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje by opatření podle tohoto nařízení měla přispívat k dosažení obecného cíle, aby 30 % všech výdajů podle víceletého finančního rámce na období 2021-2027 bylo určeno na začleňování cílů v oblasti klimatu, a měla by přispívat ke splnění ambice, aby 7,5 % ročních výdajů podle víceletého finančního rámce na období 2021-2027 bylo vynaloženo na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v roce 2024 a 10 % ročních výdajů podle víceletého finančního rámce na období 2021-2027 na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v letech 2026 a 2027, a to při zohlednění toho, jak se cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti překrývají.

(16)

ENRAF by měl přispívat k dosažení cílů Unie týkajících se životního prostředí a zmírňování změn klimatu a přizpůsobování se této změně. Tento příspěvek by měl být sledován za použití environmentálních a klimatických ukazatelů Unie a měl by být pravidelně vykazován v souladu s nařízením (EU) 2021/1060.

(17)

V souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (10) by finanční pomoc Unie z ENRAF měla být podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky. Žádosti hospodářských subjektů, které závažným způsobem porušily pravidla společné rybářské politiky, by neměly být přípustné.

(18)

Aby bylo možné řešit specifické podmínky společné rybářské politiky uvedené v nařízení (EU) č. 1380/2013 a přispívat k dodržování pravidel společné rybářské politiky, měla by být stanovena další ustanovení k pravidlům o přerušení, pozastavení a finančních opravách stanoveným v nařízení (EU) 2021/1060. Pokud členský stát nedodržel své povinnosti v rámci společné rybářské politiky nebo má-li Komise důkazy, z nichž takové nedodržení vyplývá, měla by Komise mít možnost přerušit platby coby preventivní opatření. Aby se zabránilo zjevnému riziku vyplácení nezpůsobilých výdajů, měla by mít Komise kromě možnosti přerušení platební lhůty také možnost pozastavit platby a uložit finanční opravy v případě závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky členským státem.

(19)

V posledních několika letech byly učiněny kroky směrem k tomu, aby se rybí populace dostaly zpět na zdravou úroveň, aby ziskovost odvětví rybolovu Unie rostla a mořské ekosystémy zůstaly zachovány. Přetrvávají však zásadní výzvy, má-li být v plné míře dosaženo socioekonomických a environmentálních cílů SRP, zejména cílů spočívajících v obnovení a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která může poskytovat maximální udržitelný výnos, v zamezení nežádoucím úlovkům a ve zřízení oblastí pro obnovu rybích populací. Dosažení těchto cílů vyžaduje stálou podporu i po roce 2020, zejména v těch přímořských oblastech, kde je pokrok pomalejší.

(20)

ENRAF by měl přispívat k dosažení environmentálních, ekonomických a sociálních cílů, jakož i cílů v oblasti zaměstnanosti SRP, jak jsou stanoveny v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, zejména cílů k obnově a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která může poskytovat maximální udržitelný výnos, k zamezení nežádoucím úlovkům v největší možné míře a k minimalizaci negativních dopadů rybolovných činností na mořský ekosystém. Taková podpora by měla zajistit, aby rybolovné činnosti byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a řízeny způsobem, který je v souladu s cíli stanovenými v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, v zájmu dosažení hospodářských a sociálních přínosů a přínosů v oblasti zaměstnanosti, přispění k dostupnosti dodávek zdravých potravin a k přiměřené životní úrovni osob závislých na rybolovných činnostech, a to s přihlédnutím k pobřežnímu rybolovu i socioekonomickým aspektům. Tato podpora by měla zahrnovat inovace a investice do selektivních, klimaticky odolných a nízkouhlíkových rybolovných postupů a technik s nízkým dopadem.

(21)

Rybolov je nezbytný pro živobytí a kulturní dědictví mnoha pobřežních komunit v Unii, zejména tam, kde důležitou roli hraje drobný pobřežní rybolov. Vzhledem k tomu, že v mnoha rybářských komunitách je průměrný věk rybáře vyšší než 50 let, zůstává problémem generační obnova a diverzifikace činností. Zejména vytváření a rozvoj nových hospodářských činností v odvětví rybolovu ze strany mladých rybářů jsou finančně náročné a představují prvek, který by při přidělování a směřování finančních prostředků v rámci ENRAF měl být zohledněn. Tento vývoj má zásadní význam pro konkurenceschopnost odvětví rybolovu v Unii. K usnadnění jejich zřizování by proto měla být podpora poskytnuta mladým rybářům, kteří s rybolovnými činnostmi začínají. Aby se zajistila životaschopnost nových hospodářských činností podporovaných z prostředků ENRAF, měla by být podpora podmíněna získáním odpovídajících dovedností a kvalifikací. Je-li podpora k zahájení podnikatelské činnosti poskytnuta na pořízení rybářského plavidla, měla by přispět pouze k nabytí prvního rybářského plavidla nebo kontrolního podílu k němu.

(22)

Jednou z hlavních výzev společné rybářské politiky je zamezení nežádoucím úlovkům. V tomto ohledu právní povinnost vykládky všech úlovků obnáší výrazné a podstatné změny v rybolovných postupech pro toto odvětví, někdy s významnými finančními náklady. Mělo by proto být možné z ENRAF podporovat inovace a investice, které přispívají k plnému provádění povinnosti vykládky, jakož i k rozvoji a provádění opatření pro zachování zdrojů přispívajících k selektivitě. Proto by mělo být možné poskytnout vyšší míru podpory na investice do selektivních lovných zařízení, do zlepšení přístavních infrastruktur a do uvádění nežádoucích úlovků na trh, než u jiných operací. Mělo by být také možné poskytovat maximální podporu ve výši 100 % na návrh, vývoj, monitorování, hodnocení a řízení transparentních systémů pro výměnu rybolovných práv mezi členskými státy („výměny kvót“) s cílem zmírnit dopad „blokačních druhů“ v důsledku povinností vykládky.

(23)

Mělo by být možné z prostředků ENRAF podporovat inovace a investice do rybářských plavidel Unie. Tato podpora by měla zahrnovat opatření zaměřená na zlepšení zdraví, bezpečnosti a pracovních podmínek, energetické účinnosti a kvality úlovků. Neměla by zahrnovat vybavení rybářského plavidla zařízením, které zvyšuje jeho schopnost nalézt ryby. Tato podpora by rovněž neměla vést ke zvýšení rybolovné kapacity jakéhokoli jednotlivého plavidla, s výjimkou případů, kdy přímo vyplývá ze zvýšení hrubé prostornosti rybářského plavidla, které je nezbytné pro zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti. V těchto případech by zvýšení rybolovné kapacity jednotlivých plavidel mělo být kompenzováno předchozím stažením alespoň stejného objemu rybolovné kapacity bez veřejné podpory ze stejné skupiny loďstva nebo ze skupiny loďstva, kde rybolovná kapacita není v rovnováze s dostupnými rybolovnými právy, aby na úrovni loďstva nedošlo ke zvýšení rybolovné kapacity. Mimoto by podpora neměla být poskytována pouze ke splnění požadavků, které jsou podle práva Unie povinné, s výjimkou požadavků uložených členským státem za účelem provedení nepovinných ustanovení podle směrnice Rady (EU) 2017/159 (11) a v souvislosti s nákupem, instalací a správou určitého vybavení pro kontrolní účely. V rámci architektury bez preskriptivních opatření by mělo být na členských státech, aby stanovily přesná pravidla způsobilosti pro tyto investice. S ohledem na zdraví, bezpečnost a pracovní podmínky na rybářských plavidlech by měla být povolena vyšší míra podpory než je míra povolená u jiných operací.

(24)

Je nezbytné stanovit zvláštní pravidla způsobilosti pro některé další investice podporované z ENRAF v rybářském loďstvu, aby se zabránilo tomu, že tyto investice přispějí k nadměrné kapacitě nebo nadměrnému rybolovu. Podmíněny by měly být zejména podpora na pořízení prvního plavidla z druhé ruky mladým rybářem a výměna nebo modernizace motoru rybářského plavidla, mimo jiné i v případech, že plavidlo patří do skupiny loďstva, která je v rovnováze s rybolovnými právy dostupnými pro tuto část loďstva, a že nový nebo modernizovaný motor nemá vyšší výkon v kilowattech (kW) než motor nahrazený.

(25)

Pro konkurenceschopnost a ekonomickou výkonnost odvětví rybolovu, akvakultury a námořního odvětví hrají investice do lidského kapitálu zásadní úlohu. Mělo by proto být možné z ENRAF podporovat poradenské služby, spolupráci mezi vědci a rybáři, odbornou přípravu a školení, celoživotní vzdělávání, jakož i podporu sociálního dialogu a šíření znalostí.

(26)

Kontrola rybolovu má zásadní význam pro provádění společné rybářské politiky. ENRAF by proto měl podporovat, v rámci sdíleného řízení, rozvoj a provádění systému kontroly rybolovu Unie, jak je stanoveno v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (12). Některé povinnosti stanovené v uvedeném nařízení odůvodňují zvláštní podporu z ENRAF, totiž povinné sledování plavidel a elektronické systémy vykazování, povinné dálkové elektronické monitorovací systémy a povinné nepřetržité měření a zaznamenávání výkonu hnacího motoru. Investice členských států do kontroly aktiv mohou být rovněž použity pro účely námořního dohledu a spolupráce pobřežních stráží.

(27)

Úspěch společné rybářské politiky závisí na dostupnosti vědeckého poradenství pro řízení rybolovu, a tím i na dostupnosti údajů o rybolovu. S ohledem na výzvy a náklady na získávání spolehlivých a úplných údajů je třeba podporovat opatření členských států pro shromažďování a zpracování údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 (13) a přispívání k nejlepšímu dostupnému vědeckému poradenství. Tato podpora by měla umožnit synergie se shromažďováním a zpracováním dalších druhů mořských dat.

(28)

ENRAF by měl podporovat účinné provádění založené na znalostech a řízení společné rybářské politiky v přímém a nepřímém řízení poskytováním vědeckého poradenství, regionální spolupráce v oblasti opatření pro zachování zdrojů, rozvojem a prováděním systému kontroly rybolovu Unie, provozováním poradních sborů a dobrovolnými příspěvky mezinárodním organizacím.

(29)

V zájmu posílení ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelných rybolovných činností by mělo být možné z ENRAF podporovat operace pro řízení rybolovu a rybářských loďstev v souladu s články 22 a 23 a přílohou II nařízení (EU) č. 1380/2013, jakož i úsilí členských států optimalizovat přidělování jejich dostupné rybolovné kapacity s přihlédnutím k potřebám jejich loďstva, aniž by se zvýšila jejich celková rybolovná kapacita.

(30)

Vzhledem k výzvám spojeným s dosažením cílů společné rybářské politiky v oblasti zachování zdrojů je podpora za účelem přizpůsobení loďstva stále někdy nezbytná, pokud jde o určité části loďstva a mořské oblasti. Tato podpora by měla být úzce zaměřena na zlepšování správy loďstva a na zachování a udržitelné využívání mořských biologických zdrojů a orientována na dosažení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a dostupnými rybolovnými možnostmi. Z ENRAF by proto mělo být možné podporovat trvalé ukončení rybolovných činností v takových segmentech loďstva, kde rybolovná kapacita není v rovnováze s dostupnými rybolovnými právy. Taková podpora by měla být nástrojem pro akční plány pro přizpůsobení segmentů loďstva, v nichž byla zjištěna nadměrná strukturální kapacita podle čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, a měla by se provádět buď sešrotováním rybářského plavidla, nebo jeho přeměnou a dovybavením pro jiné účely. Pokud by dovybavení zvýšilo tlak rekreačního rybolovu na mořské ekosystémy, měla by být podpora udělena pouze tehdy, je-li v souladu se společnou rybářskou politikou a cíli příslušných víceletých plánů.

(31)

V zájmu přispění k cílům společné rybářské politiky v oblasti zachování zdrojů nebo zmírnění určitých mimořádných okolností by z ENRAF mělo být možné podporovat náhrady za dočasné pozastavení rybolovných činností způsobené prováděním určitých opatření pro zachování zdrojů, prováděním mimořádných opatření, přerušením uplatňování dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (SFPA) z důvodů vyšší moci, přírodní katastrofy, ekologické katastrofy nebo zdravotní krize. Podpora v případě dočasného pozastavení činnosti způsobeného opatřeními pro zachování zdrojů by měla být poskytnuta pouze tehdy, je-li snížení intenzity rybolovu na základě vědeckého poradenství nezbytné k dosažení cílů stanovených v čl. 2 odst. 2 a odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013.

(32)

S ohledem na skutečnost, že rybáři čelí stále větším ekonomickým a environmentálním rizikům, mimo jiné vlivem změny klimatu a kolísáním cen, mělo by být možné z ENRAF podporovat opatření, která posilují odolnost odvětví rybářství, a to i prostřednictvím vzájemných fondů, pojišťovacích nástrojů nebo jiných kolektivních systémů, které zvyšují schopnost odvětví řídit rizika a reagovat na nepříznivé události.

(33)

Drobný pobřežní rybolov provádějí námořní a vnitrozemská rybářská plavidla o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná lovná zařízení, a pěší rybáři, včetně sběračů měkkýšů. Tento sektor představuje téměř 75 % všech rybářských plavidel registrovaných v Unii a téměř polovinu všech pracovních míst v odvětví rybářství. Hospodářské subjekty provozující drobný pobřežní rybolov jsou závislé na zdravých rybích populacích, které jsou hlavním zdrojem jejich příjmů. V zájmu podpory udržitelných rybolovných postupů by proto ENRAF měl uvedeným hospodářským subjektům poskytovat přednostní zacházení prostřednictvím maximální míry podpory ve výši 100 %, s výjimkou operací týkajících se prvního pořízení rybářského plavidla, výměny nebo modernizace motoru a operací, které zvyšují hrubou prostornost rybářského plavidla, a to za účelem zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti. Mimoto by členské státy měly ve svých programech zohlednit zvláštní potřeby drobného pobřežního rybolovu a popsat druhy opatření zvažovaných pro rozvoj drobného pobřežního rybolovu.

(34)

Maximální míra spolufinancování z ENRAF na specifický cíl by měla činit 70 % způsobilých veřejných výdajů s výjimkou náhrady dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech, pro něž by měla činit 100 %.

(35)

Maximální míra podpory by měla činit 50 % celkových způsobilých výdajů, a to s možností v určitých případech stanovit odchylné sazby.

(36)

Nejvzdálenější regiony se potýkají se specifickými problémy spojenými s jejich odlehlostí, topografií a klimatem, jak je uvedeno v článku 349 Smlouvy o fungování EU, a také mají zvláštní výhody, na jejichž základě je možné rozvíjet udržitelnou modrou ekonomiku. Pro každý nejvzdálenější region by proto akční plán pro rozvoj sektorů udržitelné modré ekonomiky, včetně udržitelného rybolovu a akvakultury, měl být připojen k programu dotčených členských států a na podporu provádění těchto akčních plánů by měl být vyhrazen finanční příděl. Z ENRAF by mělo být také možné podporovat náhradu dodatečných nákladů, kterým čelí hospodářské subjekty v nejvzdálenějších regionech vzhledem k poloze nebo ostrovní povaze těchto regionů. Tato podpora by měla být stanovena jako procentní podíl z tohoto celkového finančního přídělu. V nejvzdálenějších regionech by navíc měla být použita vyšší míra podpory, než je tomu u jiných operací. Členské státy by měly mít možnost poskytnout dodatečné finanční prostředky na provádění uvedené podpory. Jako státní podpora by toto financování mělo být oznámeno Komisi, která je může schválit podle tohoto nařízení jako součást této podpory.

(37)

Ve sdíleném řízení by mělo být umožněno, aby ENRAF podporoval ochranu a obnovu vodní biologické rozmanitosti a ekosystémů, a to i ve vnitrozemských vodách. Pro tento účel by měla být k dispozici podpora z ENRAF na náhradu, mimo jiné za pasivní sběr ztracených lovných zařízení a odpadu v moři ze strany rybářů, včetně chaluh rodu hroznovice, a na investice v přístavech na zajištění vhodných zařízení pro příjem těchto ztracených lovných zařízení a odpadu z moře. Podpora by měla být k dispozici také pro akce k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí, jak je stanoveno ve směrnici 2008/56/ES, k provádění opatření ochrany prostoru zavedených podle uvedené směrnice, ke správě, obnově a sledování oblastí NATURA 2000, a v souladu s prioritními akčními rámci vytvořenými podle směrnice Rady 92/43/EHS (14) k ochraně druhů, zejména podle směrnice 92/43/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (15), jakož i ke zlepšení stavu vnitrozemských vod v souladu s programem opatření stanoveným podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (16). V přímém řízení by měl ENRAF přispívat na podporu čistých a zdravých moří a na provádění evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, kterou uvádí Komise ve sdělení ze dne 16. ledna 2018, a to v souladu s cílem dosáhnout nebo zachovat dobrý stav mořského prostředí.

(38)

Rybolov a akvakultura přispívají k zabezpečení potravin a výživy. Podle odhadů však Unie v současné době dováží více než 60 % své spotřeby produktů rybolovu, a je tedy na třetích zemích do značné míry závislá. Důležitým úkolem je podpořit spotřebu rybího proteinu produkovaného v Unii s vysokými standardy kvality a dostupného spotřebitelům za přijatelné ceny.

(39)

Z ENRAF by mělo být možné přispívat na podporu a udržitelný rozvoj akvakultury, včetně sladkovodní akvakultury a na chov vodních živočichů a pěstování rostlin na výrobu potravin a jiných surovin. V některých členských státech zůstávají nadále v platnosti složité administrativní postupy, jako např. obtížný přístup k prostoru a těžkopádné postupy při udělování licencí, které ztěžují tomuto odvětví možnost zlepšit obraz a konkurenceschopnost chovaných mořských živočichů. Podpora z ENRAF by měla být v souladu s víceletými národními strategickými plány pro akvakulturu vypracovanými na základě nařízení (EU) č. 1380/2013. Způsobilá by měla být zejména podpora na environmentální udržitelnost, produktivní investice, inovace, získávání profesních dovedností, zlepšování pracovních podmínek a vyrovnávací opatření poskytující kritické služby v oblasti správy území a přírody. Způsobilá by měla být rovněž opatření v oblasti veřejného zdraví, režimů pojištění populací chovaných v akvakultuře a v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat.

(40)

Potravinové zabezpečení se opírá o účinné a dobře organizované trhy, které zlepšují transparentnost, stabilitu, kvalitu a rozmanitost dodavatelského řetězce, stejně jako informace pro spotřebitele. Za tímto účelem by z ENRAF mělo být možné podporovat uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh v souladu s cíli stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (17). Podpora by měla být dostupná zejména pro vytváření organizací producentů, provádění plánů produkce a uvádění na trh, propagaci nových odbytišť na trhu, a rozvoj a šíření informací o trhu.

(41)

Zpracovatelský průmysl hraje roli v dostupnosti a kvalitě produktů rybolovu a akvakultury. Z ENRAF by mělo být možné podporovat cílené investice v tomto odvětví, přispívají-li k dosažení cílů společné organizace trhu. S výjimkou malých a středních podniků by taková podpora měla být poskytována podnikům pouze prostřednictvím finančních nástrojů nebo Programu InvestEU, a nikoli prostřednictvím grantů.

(42)

Z ENRAF by mělo být možné podporovat náhradu pro hospodářské subjekty v odvětví rybolovu a akvakultury v případě mimořádných událostí, které způsobí významné narušení trhů.

(43)

Tvorba pracovních míst v pobřežních regionech se opírá o místně řízený rozvoj udržitelné modré ekonomiky, která oživuje sociální strukturu těchto regionů. Mořská odvětví a služby pravděpodobně překonají růst globální ekonomiky a významně přispějí k zaměstnanosti a růstu do roku 2030. Aby byl modrý růst udržitelný, závisí na inovacích a investicích do nových námořních podniků a biohospodářství, včetně modelů udržitelného cestovního ruchu, obnovitelných mořských zdrojů energie, inovativní špičkové stavby lodí a nových přístavních služeb, které mohou vytvářet pracovní místa a zároveň posílit místní rozvoj. Zatímco veřejné investice do udržitelné modré ekonomiky by měly být promítnuty do rozpočtu Unie, podpora z ENRAF by se měla zaměřit konkrétně na podmínky umožňující rozvoj udržitelné modré ekonomiky a na odstraňování překážek s cílem usnadnit investice a rozvoj nových trhů a technologií či služeb. Podpora rozvoje udržitelné modré ekonomiky by měla být poskytována prostřednictvím sdíleného, přímého i nepřímého řízení.

(44)

Rozvoj udržitelné modré ekonomiky je silně závislý na partnerství mezi místními zúčastněnými stranami, které přispívají k životaschopnosti pobřežních a vnitrozemských komunit a ekonomik. ENRAF by měl poskytnout nástroje na podporu takových partnerství. Za tímto účelem by měla být v sdíleném řízení dostupná podpora prostřednictvím místního rozvoje se zapojením místních komunit. Tento přístup by měl posílit ekonomickou diverzifikaci v místním kontextu prostřednictvím rozvoje pobřežního a vnitrozemského rybolovu, akvakultury a udržitelné modré ekonomiky. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje by měly zajistit, aby tyto místní komunity lépe zužitkovaly příležitosti, které nabízí udržitelná modrá ekonomika, a měly z nich prospěch, a to s využitím a posílením environmentálních, kulturních, sociálních a lidských zdrojů. Každé místní partnerství by proto mělo odrážet hlavní zaměření své strategie zajištěním vyváženého zapojení a zastoupení všech příslušných zúčastněných stran z místní udržitelné modré ekonomiky.

(45)

Ve sdíleném řízení by mělo být možné z ENRAF podporovat udržitelnou správu moří a oceánů prostřednictvím shromažďování, správy a využívání dat s cílem zlepšit znalosti o stavu mořského prostředí. Tato podpora by se měla zaměřit na plnění požadavků podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES, na podporu územního plánování námořních prostor a na zvyšování kvality údajů a jejich sdílení prostřednictvím Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat.

(46)

V přímém a nepřímém řízení by se podpora z ENRAF měla zaměřit na vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku prostřednictvím podpory integrované správy a řízení námořní politiky, posílení přenosu a zavádění výzkumu, inovací a technologií v udržitelné modré ekonomice, zlepšení námořních dovedností, gramotnosti v oblasti oceánů a sdílení socioekonomických dat o udržitelné modré ekonomice, podpory udržitelné modré ekonomiky s nízkým obsahem uhlíku a odolné vůči změně klimatu a rozvoje projektových souborů a inovativních finančních nástrojů. Ve vztahu k výše uvedeným oblastem je třeba věnovat náležitou pozornost nejvzdálenějším regionům.

(47)

60 % oceánů se nachází za hranicemi jurisdikce jednotlivých států. To znamená sdílenou mezinárodní odpovědnost. Většina problémů, kterým oceány čelí, jako je nadměrné využívání, změna klimatu, acidifikace, znečištění a klesající biologická rozmanitost, má přeshraniční povahu, a vyžaduje proto sdílenou odezvu. V rámci Úmluvy OSN o mořském právu, jíž je Unie smluvní stranou podle rozhodnutí Rady 98/392/ES (18), bylo mnoho svrchovaných práv, institucí a specifických rámců zřízeno s cílem regulovat a řídit lidskou činnost v oceánech. V posledních letech se objevil globální konsensus, že mořské prostředí a námořní lidské činnosti by měly být řízeny efektivněji, aby se bylo možné vypořádat s rostoucím tlakem, který je na oceány vyvíjen.

(48)

Jako globální aktér je Unie pevně odhodlána podporovat mezinárodní správu oceánů v souladu se společným sdělením Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. listopadu 2016 s názvem „Mezinárodní správa oceánů: příspěvek EU k odpovědné správě oceánů“. Unijní politika správy oceánů pojímá oceány integrovaným způsobem. Mezinárodní správa oceánů není jen klíčovým faktorem v zájmu naplnění agendy 2030, a zejména cíle udržitelného rozvoje č. 14, ale také pro zaručení bezpečných, chráněných, čistých a udržitelným způsobem spravovaných moří a oceánů pro budoucí generace. Unie musí plnit tyto mezinárodní závazky a být hnací silou pro zlepšení mezinárodní správy oceánů na dvoustranné, regionální a mnohostranné úrovni, včetně předcházení, potírání a odstraňování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, ke zlepšení rámce mezinárodní správy oceánů, ke snížení tlaků vyvíjených na moře a oceány, k vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku a k podpoře mezinárodního výzkumu oceánů a datech o nich.

(49)

Činnosti podporující mezinárodní správu oceánů v rámci ENRAF mají za cíl zlepšit zastřešující rámec mezinárodních a regionálních procesů, dohod, pravidel a institucí s cílem regulovat a řídit lidskou činnost v oceánech. ENRAF by měl podporovat mezinárodní ujednání, která Unie uzavřela v oblastech, na které se nevztahují dohody SFPA podepsané s různými třetími zeměmi, a rovněž povinné členství Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu (RFMO). Financování dohod SFPA a účast v organizacích RFMO poplyne i nadále z různých prostředků rozpočtu Unie.

(50)

Pokud jde o bezpečnost a obranu, je nezbytné zlepšit ochranu hranic a námořní bezpečnost. Na základě strategie Evropské unie pro námořní bezpečnost, kterou Rada Evropské unie přijala dne 24. června 2014, a akčního plánu přijatého dne 16. prosince 2014, mají pro splnění těchto cílů klíčový význam sdílení informací a spolupráce, a to mezi Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. ENRAF by proto měl podporovat námořní dohled a spolupráci s pobřežní stráží ve sdíleném i přímém řízení, včetně pořízení vybavení pro víceúčelové námořní operace. Měl by také umožnit příslušným agenturám provádět podporu v oblasti námořního dozoru a bezpečnosti prostřednictvím nepřímého řízení.

(51)

Ve sdíleném řízení by každý členský stát měl vypracovat jeden program, který by měla schválit Komise. Komise by měla návrhy programů posoudit s ohledem na maximalizaci jejich příspěvku k prioritám ENRAF a k cílům odolnosti, zelené a digitální transformace. Při posuzování návrhů programů by Komise měla rovněž zohlednit jejich příspěvek k rozvoji udržitelného drobného pobřežního rybolovu a k environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti, jakož i k environmentálním a socioekonomickým výzvám společné rybářské politiky, k socioekonomické výkonnosti udržitelné modré ekonomiky, k zachování a obnově mořských ekosystémů, ke snížení množství odpadu v mořích a ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.

(52)

V rámci regionalizace a s cílem podnítit členské státy k strategickému přístupu během přípravy programů by Komise při posuzování návrhů programů měla v příslušných případech zohlednit analýzu každé přímořské oblasti vypracovanou Komisí s uvedením společných silných a slabých stránek, pokud jde o dosažení cílů společné rybářské politiky. Touto analýzou by se měly řídit členské státy i Komise při vyjednávání jednotlivých programů, a to s přihlédnutím k regionálním problémům a potřebám.

(53)

Výkonnost ENRAF v členských státech by měla být posuzována na základě ukazatelů. Členské státy by měly podávat zprávy o pokroku při dosahování milníků a cílů v souladu s nařízením (EU) 2021/1060. K tomuto účelu by měl být vytvořen společný rámec monitorování a hodnocení.

(54)

Pro účely poskytování informací o podpoře z ENRAF na cíle v oblasti životního prostředí a klimatu v souladu s nařízením (EU) 2021/1060 by měla být stanovena metodika vycházející z typů intervencí. Tato metodika by měla spočívat v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu.

(55)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (19) by ENRAF měl být hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, jakož i nadměrné regulaci. Tyto požadavky by v příslušných případech měly zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má ENRAF účinky v praxi.

(56)

Komise by měla provádět informační a komunikační činnosti týkající se ENRAF a jeho akcí a výsledků. Finanční prostředky přidělené ENRAF by měly přispívat také k institucionální komunikaci o politických prioritách Unie v míře, v níž souvisí s prioritami ENRAF.

(57)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (20), nařízeními Rady (Euratom, ES) č. 2988/95 (21), (Euratom, ES) č. 2185/96 (22) a (EU) 2017/1939 (23) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (24). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Členské státy by měly předcházet veškerým nesrovnalostem, včetně podvodů, na straně příjemců, tyto nesrovnalosti odhalovat a účinně je řešit. Členské státy by měly Komisi podávat zprávy o zjištěných nesrovnalostech, včetně podvodů, a o následných opatřeních reagujících na tyto nesrovnalosti a na vyšetřování provedené OLAFem.

(58)

Pro posílení transparentnosti využívání finančních prostředků Unie a jejich řádnou finanční správu, zejména s ohledem na posílení veřejné kontroly nad využitými finančními prostředky, by měly být některé informace o opatřeních financovaných z ENRAF zveřejněny v souladu s nařízením (EU) 2021/1060 na internetových stránkách členského státu. Členský stát musí při zveřejňování informací o opatřeních financovaných z ENRAF dodržovat pravidla pro ochranu osobních údajů stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (25).

(59)

Za účelem doplnění některých nepodstatných prvků tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o určení spouštěcího prahu a období nepřípustnosti se zohledněním kritérií přípustnosti žádostí, pokud jde o opatření pro navrácení podpory poskytnuté v případě závažného porušení předpisů, pokud jde o příslušná počáteční nebo konečná data období nepřípustnosti a podmínky pro zkrácenou dobu trvání období nepřípustnosti a pokud jde o stanovení kritérií výpočtu dodatečných nákladů vyplývajících z konkrétního znevýhodnění nejvzdálenějších regionů. Za účelem změny některých nepodstatných prvků tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aby bylo možné zavést další hlavní ukazatele výkonnosti. Aby se usnadnil hladký přechod od systému zavedeného nařízením (EU) č. 508/2014 k systému zřízenému tímto nařízením, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem doplnění tohoto nařízení o přechodná ustanovení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(60)

Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o pracovní programy, určování energeticky účinných technologií a stanovení metodologických prvků pro měření snížení emisí CO2 z motorů rybářských plavidel, výskyt mimořádné události, vymezení případů nedodržení předpisů ze strany členských států, které mohou vést k přerušení platební lhůty, pozastavení plateb z důvodu závažného nedodržení předpisů ze strany členského státu, finanční opravy a určení příslušných údajů o provádění na úrovni operací, jakož i jejich předkládání. Vyjma pracovních programů, včetně technické pomoci, a výskytu mimořádné události by tyto pravomoci měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (26).

(61)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení by mělo být možné udělit grant na již zahájené akce pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady, které vznikly přede dnem podání žádosti o grant, však nejsou způsobilé, s výjimkou řádně odůvodněných výjimečných případů. Aby nedošlo k narušení podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, mělo by být možné po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech stanovit v rozhodnutí o financování způsobilost činností a nákladů od začátku rozpočtového roku 2021, a to i v případě, že uvedené činnosti byly provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant. Ze stejných důvodů a za stejných podmínek je nezbytné odchýlit se od čl. 193 odst. 4 finančního nařízení, pokud jde o granty na provozní náklady.

(62)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu a účinků lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(63)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 je nezbytné stanovit, že se toto nařízení použije se zpětnou působností, pokud jde o podporu v přímém a nepřímém řízení od 1. ledna 2021. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 (2) stanoví pravidla, kterými se doplňuje nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu, zejména nákaz kategorie A, B a C v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/1882 (3). Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 zejména stanoví omezení a podmínky pro přemísťování zvířat a produktů z nich v rámci uzavřených pásem a z těchto pásem jako součást opatření pro tlumení šíření nákaz kategorie A.

(2)

Pravidla stanovená v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 doplňují pravidla stanovená v nařízení (EU) 2016/429. Zahrnují různé technické aspekty opatření, jež se mají přijmout, pokud existuje podezření na nákazy uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429 nebo pokud tyto nákazy byly potvrzeny. Jelikož jsou tato pravidla vzájemně propojená, jsou stanovena společně v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687. V zájmu jasnosti a účinného uplatňování je vhodné, aby pravidla, kterými se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, byla stanovena rovněž v jediném aktu v přenesené pravomoci, který stanoví komplexní soubor technických opatření pro tlumení příslušných nákaz uvedených na seznamu.

(3)

Ustanovení čl. 21 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 stanoví možnost, aby příslušný orgán rozhodl, zda za určitých okolností vytvoří uzavřené pásmo. Současné znění uvedeného článku by mohlo být zavádějící, jelikož by mohlo být předmětem různých výkladů. Uvedený článek by proto měl být změněn tak, aby tuto možnost jasně stanovil.

(4)

Opatření pro tlumení nákaz stanovená v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 by měla být přiměřená souvisejícím rizikům. Z tohoto důvodu by se omezení a podmínky měly vztahovat pouze na ty druhy zvířat a produkty z nich, které představují riziko šíření zejména nákazy kategorie A, a to s přihlédnutím k druhům zvířat uvedeným na seznamu pro příslušnou nákazu kategorie A.

(5)

Ustanovení čl. 22 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 stanoví povinnost vydávat veterinární osvědčení pro přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu pocházejících z uzavřeného pásma a přepravovaných mimo toto pásmo bez uvedení druhů zvířat, na něž se toto ustanovení vztahuje. Uvedený odstavec by proto měl být změněn tak, aby se tato povinnost omezila na zásilky vedlejších produktů živočišného původu získaných ze zvířat druhů uvedených na seznamu pro příslušnou nákazu kategorie A.

(6)

V čl. 272 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 jsou stanovena přechodná opatření týkající se zrušení různých stávajících směrnic, konkrétně směrnic Rady 92/66/EHS (4), 2000/75/ES (5), 2001/89/ES (6), 2002/60/ES (7), 2003/85/ES (8) a 2005/94/ES (9). Zejména stanoví možnost, aby se uvedené směrnice nadále použily místo odpovídajících článků uvedeného nařízení po dobu tří let od jeho dne použitelnosti nebo do dřívějšího data, jež bude stanoveno v aktu v přenesené pravomoci. V souladu s uvedeným ustanovením článek 112 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 stanoví, že směrnice 92/66/EHS, 2001/89/ES, 2003/85/ES a 2005/94/ES pozbývají platnosti ode dne 21. dubna 2021, neboť uvedené nařízení v přenesené pravomoci stanoví pravidla odpovídající pravidlům dříve stanoveným v uvedených směrnicích.

(7)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 rovněž stanoví pravidla pro opatření pro tlumení nákaz pro všechny nákazy kategorie A, včetně afrického moru prasat. Článek 112 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 by tedy měl být změněn doplněním směrnice 2002/60/ES, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat, na seznam směrnic, které pozbývají platnosti ode dne 14. července 2021.

(8)

Kromě toho nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 (10) stanoví pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro určité nákazy uvedené na seznamu, včetně infekce virem katarální horečky ovcí. Tato pravidla se použijí ode dne 21. dubna 2021. Článek 112 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 by tedy měl být změněn doplněním směrnice 2000/75/ES, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí, na seznam směrnic, které pozbývají platnosti ode dne 14. července 2021, aby se zamezilo zdvojování a nejednotnosti platných pravidel, pokud jde o dozor, eradikaci a status území prostého nákazy u katarální horečky ovcí v Unii.

(9)

Článek 27 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 stanoví zákazy, které má příslušný orgán provést v ochranných pásmech a pásmech dozoru v případě ohniska nákaz kategorie A za účelem tlumení šíření nákazy. Tyto zákazy jsou uvedeny v příloze VI uvedeného nařízení v přenesené pravomoci. Zákaz přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu z ochranných pásem a pásem dozoru je však neúplný, neboť se týká pouze některých vedlejších produktů živočišného původu. To by mohlo představovat riziko šíření nákazy během provádění opatření pro tlumení nákaz stanovená v uvedeném nařízení v přenesené pravomoci. Příloha VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 by měla vyjasnit, že veškeré přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu z ochranných pásem a pásem dozoru je zakázáno.

(10)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 se použije ode dne 21. dubna 2021. V zájmu právní jistoty by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve,

(1)

Africký mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 (2) bylo přijato v rámci nařízení (EU) 2016/429 a stanoví zvláštní opatření k tlumení nákazy týkající se afrického moru prasat, která mají členské státy uvedené na seznamu v příloze I zmíněného nařízení (dál jen „dotčené členské státy“) po omezenou dobu uplatňovat v uzavřených pásmech I, II a III uvedených na seznamu ve zmíněné příloze.

(3)

Oblasti uvedené jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 vycházejí z epizootologické situace afrického moru prasat v Unii. Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 byla naposledy změněna prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1090 (3), a sice v návaznosti na změny epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v Polsku a na Slovensku.

(4)

Veškeré změny uzavřených pásem I, II a III v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 by měly být založeny na epizootologické situaci, pokud jde o africký mor prasat, v oblastech postižených uvedenou nákazou, na celkové epizootologické situaci afrického moru prasat v dotčeném členském státě, na úrovni rizika dalšího šíření uvedené nákazy, i na vědecky podložených zásadách a kritériích pro zeměpisné vymezení pásem v důsledku afrického moru prasat a na pokynech Unie dohodnutých s členskými státy ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a uvedených na internetových stránkách Komise (4). Takové změny by měly rovněž zohledňovat mezinárodní normy, jako je Kodex zdraví suchozemských živočichů (5) Světové organizace pro zdraví zvířat a odůvodnění vymezení pásem poskytnuté příslušnými orgány dotčených členských států.

(5)

Od data přijetí prováděcího nařízení (EU) 2021/1090 se objevila nová ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat v Polsku, jakož i u volně žijícího prasete na Slovensku.

(6)

V červnu a červenci 2021 bylo zaznamenáno několik případů afrického moru prasat u chovaných prasat v okresech siemiatycki, sulęciński, wschowski a zagański v Polsku v oblastech, které jsou v současnosti uvedeny jako uzavřená pásma II na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Tato ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tyto oblasti Polska, které jsou v současnosti uvedeny jako uzavřená pásma II na seznamu ve zmíněné příloze a které jsou zasaženy těmito nedávnými ohnisky afrického moru prasat, měly být nyní uvedeny na seznamu v uvedené příloze jako uzavřená pásma III, a nikoli jako uzavřená pásma II a stávající hranice uzavřených pásem II je rovněž třeba znovu vymezit, aby se zohlednila toto nedávná ohniska.

(7)

V červnu 2021 bylo rovněž zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat v okrese olsztyński v Polsku v oblasti uvedené v současné době jako uzavřené pásmo III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, která se nachází v bezprostřední blízkosti oblasti, jež je v současnosti uvedena na seznamu jako uzavřené pásmo II. Toto nové ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat představuje zvýšení úrovně rizika, které by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Polska, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo II na seznamu ve zmíněné příloze a která se nachází v bezprostřední blízkosti oblasti uvedené na seznamu jako uzavřené pásmo III a je zasažena tímto nedávným ohniskem afrického moru prasat, měla být nyní uvedena na seznamu v uvedené příloze jako uzavřené pásmo III, a nikoli jako uzavřené pásmo II a stávající hranice uzavřeného pásma II je rovněž třeba znovu vymezit, aby se zohlednilo toto nedávné ohnisko.

(8)

V červenci 2021 bylo navíc zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat v okrese nowotomyski v Polsku v oblasti, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Toto ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Polska, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu ve zmíněné příloze a která je zasažena tímto nedávným ohniskem afrického moru prasat, měla být nyní uvedena na seznamu v uvedené příloze jako uzavřené pásmo III, a nikoli jako uzavřené pásmo I a stávající hranice uzavřeného pásma I je rovněž třeba znovu vymezit, aby se zohlednilo toto nedávné ohnisko.

(9)

V červnu 2021 bylo rovněž zaznamenáno ohnisko afrického moru prasat u volně žijícího prasete v okrese Poprad na Slovensku v oblasti uvedené v současné době jako uzavřené pásmo II na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, která se nachází v bezprostřední blízkosti oblasti, jež je v současnosti uvedena na seznamu jako uzavřené pásmo I. Toto nové ohnisko afrického moru prasat u volně žijícího prasete představuje zvýšení úrovně rizika, které by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Slovenska, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu ve zmíněné příloze a která se nachází v bezprostřední blízkosti oblasti uvedené na seznamu jako uzavřené pásmo II a je zasažena tímto nedávným ohniskem afrického moru prasat, měla být nyní uvedena na seznamu v uvedené příloze jako uzavřené pásmo II, a nikoli jako uzavřené pásmo I a stávající hranice uzavřeného pásma I je rovněž třeba znovu vymezit, aby se zohlednilo toto nedávné ohnisko.

(10)

V návaznosti na uvedená nedávná ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat v Polsku a u volně žijícího prasete na Slovensku a s ohledem na stávající epizootologickou situaci, pokud jde o africký mor prasat v Unii, bylo vymezení pásem v uvedených členských státech znovu posouzeno a aktualizováno. Kromě toho byla znovu posouzena a aktualizována zavedená opatření k řízení rizik. Tyto změny by měly být zohledněny v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605.

(11)

Má-li se zohlednit nedávný vývoj epizootologické situace, pokud jde o africký mor prasat v Unii, a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měla by být v případě Polska a Slovenska vymezena nová uzavřená pásma o dostatečné rozloze a tato pásma by měla být náležitě uvedena jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Jelikož situace, pokud jde o africký mor prasat, je v Unii velmi dynamická, byla při vymezování uvedených nových uzavřených pásem zohledněna i situace v okolních oblastech.

(12)

Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby změny přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 prostřednictvím tohoto prováděcího nařízení nabyly účinku co nejdříve.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,