ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 247

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 64
13. července 2021


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004

1

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1140 ze dne 5. května 2021, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu ( 1 )

50

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1141 ze dne 12. července 2021, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat ( 1 )

55

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2021/1142 ze dne 12. července 2021 o dalším prodloužení použitelnosti dočasné odchylky od jednacího řádu Rady zavedené rozhodnutím (EU) 2020/430 vzhledem k cestovním obtížím způsobeným pandemií COVID-19 v Unii

91

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1143 ze dne 12. července 2021 o vojenské výcvikové misi Evropské unie v Mosambiku (EUTM Mozambique)

93

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/1144 ze dne 12. července 2021, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině

99

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1145 ze dne 30. června 2021 o uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES, pokud jde o kontroly pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, která mají obvyklé stanoviště v Černé Hoře a ve Spojeném království ( 1 )

100

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

13.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1139

ze dne 7. července 2021,

kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42, čl. 43 odst. 2, čl. 91 odst. 1, čl. 100 odst. 2, čl. 173; odst. 3, čl. 175, čl. 188, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2, čl. 195 odst. 2 a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (dále jen „ENRAF“) by měl být zřízen na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 tak, aby byl sladěn s dobou trvání víceletého finančního rámce (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021–2027“) stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (4). Nařízení by mělo stanovit priority ENRAF, jeho rozpočet a zvláštní pravidla pro poskytování finančních prostředků Unie a doplnit obecná pravidla použitelná pro ENRAF podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (5). ENRAF by se měl zaměřit na směřování finančních prostředků z rozpočtu Unie na podporu společné rybářské politiky (SRP), unijní námořní politiky a unijních mezinárodních závazků v oblasti správy oceánů. Takové financování je klíčovým faktorem pro udržitelné rybářství a zachování biologických mořských zdrojů, pro zajišťování potravin prostřednictvím dodávky mořských produktů, pro růst udržitelné modré ekonomiky a pro zdravá, bezpečná, chráněná, čistá a udržitelně řízená moře a oceány.

(2)

Jako globální aktér v rámci oceánů a jeden z největších světových producentů mořských plodů má Unie velkou odpovědnost za ochranu, zachování a udržitelné využívání oceánů a jejich zdrojů. Zachování moří a oceánů je pro rychle rostoucí světovou populaci skutečně nezbytné. Je to i v socioekonomickém zájmu Unie, neboť udržitelná modrá ekonomika zvyšuje investice, pracovní místa a růst, podporuje výzkum a inovace a přispívá k energetické bezpečnosti prostřednictvím energie z oceánů. Účinná hraniční kontrola a globální boj proti trestné činnosti na moři jsou zásadní pro bezpečná a chráněná moře a oceány, což umožňuje reagovat na obavy občanů týkající se bezpečnost.

(3)

Nařízení (EU) 2021/1060 je přijímáno v zájmu zlepšení koordinace a harmonizace provádění podpory z fondů ve sdíleném řízení (dále jen „fondy“), přičemž hlavním cílem je zjednodušit provádění politik soudržným způsobem. Uvedené nařízení se použije na část ENRAF ve sdíleném řízení. Fondy sledují doplňující cíle a sdílejí stejný způsob řízení. Nařízení (EU) 2021/1060 proto stanoví řadu společných obecných cílů a obecných zásad, jako je partnerství a víceúrovňová správa. Obsahuje také společné prvky strategického plánování a programování, včetně ustanovení o dohodě o partnerství uzavírané s každým členským státem, a stanoví společný přístup zaměřený na výkonnost fondů. V souladu s tím stanovuje podmínky, přezkum výkonnosti a opatření pro monitorování, podávání zpráv a hodnocení. Dále stanovuje společná ustanovení s ohledem na pravidla způsobilosti a zvláštní opatření jsou zavedena pro finanční nástroje, pro využívání Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (6), pro finanční řízení a pro řízení rozvoje vedeného místního komunitami. Pro všechny fondy jsou společná také některá opatření pro řízení a kontrolu. Doplňkovost fondů, včetně ENRAF a dalších programů Unie, by měla být popsána v dohodě o partnerství v souladu s nařízením (EU) 2021/1060.

(4)

Na ENRAF se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (7) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(5)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(6)

V přímém řízení by ENRAF měl rozvíjet synergie a doplňkovost s dalšími příslušnými fondy a programy Unie. Měl by také umožnit financování v podobě finančních nástrojů s kombinováním zdrojů podle nařízení (EU) 2021/523.

(7)

Podpora z ENRAF by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu, mimo jiné prostřednictvím nápravy selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací přiměřeným způsobem, bez duplikace či vytlačování soukromého financování nebo narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(8)

Na podporu poskytovanou členskými státy podnikům v odvětví rybolovu a akvakultury podle tohoto nařízení by se měly vztahovat články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem ke zvláštnostem odvětví by se však uvedené články neměly vztahovat na platby uskutečněné členskými státy podle tohoto nařízení a spadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.

(9)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout stanovených priorit činností a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení předpisů. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(10)

Ve víceletém finančním rámci na období 2021-2027 se stanoví, že rozpočet Unie má i nadále podporovat rybářství a námořní politiky. Rozpočet ENRAF by v běžných cenách měl činit 6 108 000 000 EUR. Prostředky ENRAF by měly být rozděleny mezi sdílené, přímé a nepřímé řízení. Na podporu ve sdíleném řízení by mělo být určeno 5 311 000 000 EUR a na podporu v přímém a nepřímém řízení 797 000 000 EUR. V zájmu zajištění stability, zejména pokud jde o dosažení cílů společné rybářské politiky, by stanovení vnitrostátních přídělů ve sdíleném řízení pro programové období 2021–2027 mělo vycházet z přídělů za období 2014–2020 v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 o Evropském námořním a rybářském fondu (8) (dále jen „ENRF“). Zvláštní částky by měly být vyhrazeny pro nejvzdálenější regiony, na kontrolu a vynucování a na shromažďování a zpracování dat pro řízení rybolovu a k vědeckým účelům, kdežto omezit by se měly částky určené na některé investice do rybářských plavidel a pro trvalé a dočasné zastavení činnosti rybolovných aktivit.

(11)

Evropské námořní odvětví zaměstnává více než 5 milionů osob, vytváří obrat ve výši téměř 750 000 000 000 EUR a hrubou přidanou hodnotu ve výši 218 000 000 000 EUR ročně a má potenciál vytvořit mnohem více pracovních míst. Celosvětový objem ekonomiky oceánů se dnes odhaduje na 1 300 000 000 000 EUR a do roku 2030 by se mohl více než zdvojnásobit. V jiných odvětvích, jako je námořní vybavení, stavba lodí, pozorování oceánu, bagrování pod vodou, ochrana pobřeží a konstrukce v moři, byla velkou motivací pro inovace potřeba snížit emise CO2, zvýšit efektivitu zdrojů a snížit dopad modré ekonomiky na životní prostředí. Investice do námořního odvětví poskytují strukturální fondy Unie, především Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a ENRAF. Pro využití růstového potenciálu námořního odvětví je možné využít nové nástroje, například InvestEU.

(12)

ENRAF by měl vycházet ze čtyř priorit, jimiž jsou: podpora udržitelného rybolovu a obnova a zachování vodních biologických zdrojů; podpora udržitelných akvakulturních činností, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, čímž se přispívá k potravinovému zabezpečení v Unii; vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních a vnitrozemských oblastech, jakož i podpora rozvoje rybolovných a akvakulturních komunit; posílení mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro bezpečná, chráněná, čistá a udržitelně spravovaná moře a oceány. Tyto priority by měly být sledovány prostřednictvím sdíleného, přímého a nepřímého řízení.

(13)

ENRAF by měl být založen na jednoduché architektuře, aniž by bylo nutné příliš taxativním způsobem na úrovni Unie předem definovat opatření a náležitosti způsobilosti. Namísto toho by v rámci každé priority měly být popsány široké specifické cíle. Členské státy by tak měly vypracovat svůj program s uvedením nejvhodnějších prostředků k dosažení těchto cílů. Podle pravidel stanovených v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2021/1060 by mohla být podporována různá opatření určená členskými státy v těchto programech, pokud se na ně vztahují specifické cíle uvedené v tomto nařízení. Je však nezbytné stanovit seznam nezpůsobilých operací, aby se zabránilo škodlivému dopadu z hlediska zachování rybolovu. Investice a náhrady týkající se loďstva by kromě toho měly být přísně podmíněny jejich souladem s cíli společné rybářské politiky spočívajícími v zachování mořských zdrojů.

(14)

Agenda OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030 (dále jen „agenda 2030“) určila zachování a udržitelné využívání oceánů jako jeden ze 17 cílů udržitelného rozvoje, totiž jako cíl č. 14 (Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje). Unie je plně zavázána vůči tomuto cíli a jeho plnění. V této souvislosti se zavázala podporovat udržitelnou modrou ekonomiku, která je v souladu s územním plánováním námořních prostor, zachováním biologických zdrojů a dosažením dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (9), jakož i zakázat určité formy dotací rybolovu, které přispívají k nadměrné kapacitě a nadměrnému rybolovu, odstranit dotace, které přispívají k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, a zdržet se zavádění nových dotací tohoto typu. Tohoto výsledku by mělo být dosaženo na jednání Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) o subvencích v oblasti rybolovu. V průběhu jednání na Světovém summitu o udržitelném rozvoji WTO v roce 2002 a na Konferenci o udržitelném rozvoji Organizace spojených národů (Rio+20) v roce 2012 se Unie kromě toho zavázala odstranit dotace, které přispívají k nadměrné rybolovné kapacitě a nadměrnému rybolovu.

(15)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a závazkem plnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje by opatření podle tohoto nařízení měla přispívat k dosažení obecného cíle, aby 30 % všech výdajů podle víceletého finančního rámce na období 2021-2027 bylo určeno na začleňování cílů v oblasti klimatu, a měla by přispívat ke splnění ambice, aby 7,5 % ročních výdajů podle víceletého finančního rámce na období 2021-2027 bylo vynaloženo na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v roce 2024 a 10 % ročních výdajů podle víceletého finančního rámce na období 2021-2027 na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v letech 2026 a 2027, a to při zohlednění toho, jak se cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti překrývají.

(16)

ENRAF by měl přispívat k dosažení cílů Unie týkajících se životního prostředí a zmírňování změn klimatu a přizpůsobování se této změně. Tento příspěvek by měl být sledován za použití environmentálních a klimatických ukazatelů Unie a měl by být pravidelně vykazován v souladu s nařízením (EU) 2021/1060.

(17)

V souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (10) by finanční pomoc Unie z ENRAF měla být podmíněna dodržováním pravidel společné rybářské politiky. Žádosti hospodářských subjektů, které závažným způsobem porušily pravidla společné rybářské politiky, by neměly být přípustné.

(18)

Aby bylo možné řešit specifické podmínky společné rybářské politiky uvedené v nařízení (EU) č. 1380/2013 a přispívat k dodržování pravidel společné rybářské politiky, měla by být stanovena další ustanovení k pravidlům o přerušení, pozastavení a finančních opravách stanoveným v nařízení (EU) 2021/1060. Pokud členský stát nedodržel své povinnosti v rámci společné rybářské politiky nebo má-li Komise důkazy, z nichž takové nedodržení vyplývá, měla by Komise mít možnost přerušit platby coby preventivní opatření. Aby se zabránilo zjevnému riziku vyplácení nezpůsobilých výdajů, měla by mít Komise kromě možnosti přerušení platební lhůty také možnost pozastavit platby a uložit finanční opravy v případě závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky členským státem.

(19)

V posledních několika letech byly učiněny kroky směrem k tomu, aby se rybí populace dostaly zpět na zdravou úroveň, aby ziskovost odvětví rybolovu Unie rostla a mořské ekosystémy zůstaly zachovány. Přetrvávají však zásadní výzvy, má-li být v plné míře dosaženo socioekonomických a environmentálních cílů SRP, zejména cílů spočívajících v obnovení a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která může poskytovat maximální udržitelný výnos, v zamezení nežádoucím úlovkům a ve zřízení oblastí pro obnovu rybích populací. Dosažení těchto cílů vyžaduje stálou podporu i po roce 2020, zejména v těch přímořských oblastech, kde je pokrok pomalejší.

(20)

ENRAF by měl přispívat k dosažení environmentálních, ekonomických a sociálních cílů, jakož i cílů v oblasti zaměstnanosti SRP, jak jsou stanoveny v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, zejména cílů k obnově a zachování populací lovených druhů nad úrovní, která může poskytovat maximální udržitelný výnos, k zamezení nežádoucím úlovkům v největší možné míře a k minimalizaci negativních dopadů rybolovných činností na mořský ekosystém. Taková podpora by měla zajistit, aby rybolovné činnosti byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a řízeny způsobem, který je v souladu s cíli stanovenými v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, v zájmu dosažení hospodářských a sociálních přínosů a přínosů v oblasti zaměstnanosti, přispění k dostupnosti dodávek zdravých potravin a k přiměřené životní úrovni osob závislých na rybolovných činnostech, a to s přihlédnutím k pobřežnímu rybolovu i socioekonomickým aspektům. Tato podpora by měla zahrnovat inovace a investice do selektivních, klimaticky odolných a nízkouhlíkových rybolovných postupů a technik s nízkým dopadem.

(21)

Rybolov je nezbytný pro živobytí a kulturní dědictví mnoha pobřežních komunit v Unii, zejména tam, kde důležitou roli hraje drobný pobřežní rybolov. Vzhledem k tomu, že v mnoha rybářských komunitách je průměrný věk rybáře vyšší než 50 let, zůstává problémem generační obnova a diverzifikace činností. Zejména vytváření a rozvoj nových hospodářských činností v odvětví rybolovu ze strany mladých rybářů jsou finančně náročné a představují prvek, který by při přidělování a směřování finančních prostředků v rámci ENRAF měl být zohledněn. Tento vývoj má zásadní význam pro konkurenceschopnost odvětví rybolovu v Unii. K usnadnění jejich zřizování by proto měla být podpora poskytnuta mladým rybářům, kteří s rybolovnými činnostmi začínají. Aby se zajistila životaschopnost nových hospodářských činností podporovaných z prostředků ENRAF, měla by být podpora podmíněna získáním odpovídajících dovedností a kvalifikací. Je-li podpora k zahájení podnikatelské činnosti poskytnuta na pořízení rybářského plavidla, měla by přispět pouze k nabytí prvního rybářského plavidla nebo kontrolního podílu k němu.

(22)

Jednou z hlavních výzev společné rybářské politiky je zamezení nežádoucím úlovkům. V tomto ohledu právní povinnost vykládky všech úlovků obnáší výrazné a podstatné změny v rybolovných postupech pro toto odvětví, někdy s významnými finančními náklady. Mělo by proto být možné z ENRAF podporovat inovace a investice, které přispívají k plnému provádění povinnosti vykládky, jakož i k rozvoji a provádění opatření pro zachování zdrojů přispívajících k selektivitě. Proto by mělo být možné poskytnout vyšší míru podpory na investice do selektivních lovných zařízení, do zlepšení přístavních infrastruktur a do uvádění nežádoucích úlovků na trh, než u jiných operací. Mělo by být také možné poskytovat maximální podporu ve výši 100 % na návrh, vývoj, monitorování, hodnocení a řízení transparentních systémů pro výměnu rybolovných práv mezi členskými státy („výměny kvót“) s cílem zmírnit dopad „blokačních druhů“ v důsledku povinností vykládky.

(23)

Mělo by být možné z prostředků ENRAF podporovat inovace a investice do rybářských plavidel Unie. Tato podpora by měla zahrnovat opatření zaměřená na zlepšení zdraví, bezpečnosti a pracovních podmínek, energetické účinnosti a kvality úlovků. Neměla by zahrnovat vybavení rybářského plavidla zařízením, které zvyšuje jeho schopnost nalézt ryby. Tato podpora by rovněž neměla vést ke zvýšení rybolovné kapacity jakéhokoli jednotlivého plavidla, s výjimkou případů, kdy přímo vyplývá ze zvýšení hrubé prostornosti rybářského plavidla, které je nezbytné pro zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti. V těchto případech by zvýšení rybolovné kapacity jednotlivých plavidel mělo být kompenzováno předchozím stažením alespoň stejného objemu rybolovné kapacity bez veřejné podpory ze stejné skupiny loďstva nebo ze skupiny loďstva, kde rybolovná kapacita není v rovnováze s dostupnými rybolovnými právy, aby na úrovni loďstva nedošlo ke zvýšení rybolovné kapacity. Mimoto by podpora neměla být poskytována pouze ke splnění požadavků, které jsou podle práva Unie povinné, s výjimkou požadavků uložených členským státem za účelem provedení nepovinných ustanovení podle směrnice Rady (EU) 2017/159 (11) a v souvislosti s nákupem, instalací a správou určitého vybavení pro kontrolní účely. V rámci architektury bez preskriptivních opatření by mělo být na členských státech, aby stanovily přesná pravidla způsobilosti pro tyto investice. S ohledem na zdraví, bezpečnost a pracovní podmínky na rybářských plavidlech by měla být povolena vyšší míra podpory než je míra povolená u jiných operací.

(24)

Je nezbytné stanovit zvláštní pravidla způsobilosti pro některé další investice podporované z ENRAF v rybářském loďstvu, aby se zabránilo tomu, že tyto investice přispějí k nadměrné kapacitě nebo nadměrnému rybolovu. Podmíněny by měly být zejména podpora na pořízení prvního plavidla z druhé ruky mladým rybářem a výměna nebo modernizace motoru rybářského plavidla, mimo jiné i v případech, že plavidlo patří do skupiny loďstva, která je v rovnováze s rybolovnými právy dostupnými pro tuto část loďstva, a že nový nebo modernizovaný motor nemá vyšší výkon v kilowattech (kW) než motor nahrazený.

(25)

Pro konkurenceschopnost a ekonomickou výkonnost odvětví rybolovu, akvakultury a námořního odvětví hrají investice do lidského kapitálu zásadní úlohu. Mělo by proto být možné z ENRAF podporovat poradenské služby, spolupráci mezi vědci a rybáři, odbornou přípravu a školení, celoživotní vzdělávání, jakož i podporu sociálního dialogu a šíření znalostí.

(26)

Kontrola rybolovu má zásadní význam pro provádění společné rybářské politiky. ENRAF by proto měl podporovat, v rámci sdíleného řízení, rozvoj a provádění systému kontroly rybolovu Unie, jak je stanoveno v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (12). Některé povinnosti stanovené v uvedeném nařízení odůvodňují zvláštní podporu z ENRAF, totiž povinné sledování plavidel a elektronické systémy vykazování, povinné dálkové elektronické monitorovací systémy a povinné nepřetržité měření a zaznamenávání výkonu hnacího motoru. Investice členských států do kontroly aktiv mohou být rovněž použity pro účely námořního dohledu a spolupráce pobřežních stráží.

(27)

Úspěch společné rybářské politiky závisí na dostupnosti vědeckého poradenství pro řízení rybolovu, a tím i na dostupnosti údajů o rybolovu. S ohledem na výzvy a náklady na získávání spolehlivých a úplných údajů je třeba podporovat opatření členských států pro shromažďování a zpracování údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 (13) a přispívání k nejlepšímu dostupnému vědeckému poradenství. Tato podpora by měla umožnit synergie se shromažďováním a zpracováním dalších druhů mořských dat.

(28)

ENRAF by měl podporovat účinné provádění založené na znalostech a řízení společné rybářské politiky v přímém a nepřímém řízení poskytováním vědeckého poradenství, regionální spolupráce v oblasti opatření pro zachování zdrojů, rozvojem a prováděním systému kontroly rybolovu Unie, provozováním poradních sborů a dobrovolnými příspěvky mezinárodním organizacím.

(29)

V zájmu posílení ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelných rybolovných činností by mělo být možné z ENRAF podporovat operace pro řízení rybolovu a rybářských loďstev v souladu s články 22 a 23 a přílohou II nařízení (EU) č. 1380/2013, jakož i úsilí členských států optimalizovat přidělování jejich dostupné rybolovné kapacity s přihlédnutím k potřebám jejich loďstva, aniž by se zvýšila jejich celková rybolovná kapacita.

(30)

Vzhledem k výzvám spojeným s dosažením cílů společné rybářské politiky v oblasti zachování zdrojů je podpora za účelem přizpůsobení loďstva stále někdy nezbytná, pokud jde o určité části loďstva a mořské oblasti. Tato podpora by měla být úzce zaměřena na zlepšování správy loďstva a na zachování a udržitelné využívání mořských biologických zdrojů a orientována na dosažení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou a dostupnými rybolovnými možnostmi. Z ENRAF by proto mělo být možné podporovat trvalé ukončení rybolovných činností v takových segmentech loďstva, kde rybolovná kapacita není v rovnováze s dostupnými rybolovnými právy. Taková podpora by měla být nástrojem pro akční plány pro přizpůsobení segmentů loďstva, v nichž byla zjištěna nadměrná strukturální kapacita podle čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, a měla by se provádět buď sešrotováním rybářského plavidla, nebo jeho přeměnou a dovybavením pro jiné účely. Pokud by dovybavení zvýšilo tlak rekreačního rybolovu na mořské ekosystémy, měla by být podpora udělena pouze tehdy, je-li v souladu se společnou rybářskou politikou a cíli příslušných víceletých plánů.

(31)

V zájmu přispění k cílům společné rybářské politiky v oblasti zachování zdrojů nebo zmírnění určitých mimořádných okolností by z ENRAF mělo být možné podporovat náhrady za dočasné pozastavení rybolovných činností způsobené prováděním určitých opatření pro zachování zdrojů, prováděním mimořádných opatření, přerušením uplatňování dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (SFPA) z důvodů vyšší moci, přírodní katastrofy, ekologické katastrofy nebo zdravotní krize. Podpora v případě dočasného pozastavení činnosti způsobeného opatřeními pro zachování zdrojů by měla být poskytnuta pouze tehdy, je-li snížení intenzity rybolovu na základě vědeckého poradenství nezbytné k dosažení cílů stanovených v čl. 2 odst. 2 a odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013.

(32)

S ohledem na skutečnost, že rybáři čelí stále větším ekonomickým a environmentálním rizikům, mimo jiné vlivem změny klimatu a kolísáním cen, mělo by být možné z ENRAF podporovat opatření, která posilují odolnost odvětví rybářství, a to i prostřednictvím vzájemných fondů, pojišťovacích nástrojů nebo jiných kolektivních systémů, které zvyšují schopnost odvětví řídit rizika a reagovat na nepříznivé události.

(33)

Drobný pobřežní rybolov provádějí námořní a vnitrozemská rybářská plavidla o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná lovná zařízení, a pěší rybáři, včetně sběračů měkkýšů. Tento sektor představuje téměř 75 % všech rybářských plavidel registrovaných v Unii a téměř polovinu všech pracovních míst v odvětví rybářství. Hospodářské subjekty provozující drobný pobřežní rybolov jsou závislé na zdravých rybích populacích, které jsou hlavním zdrojem jejich příjmů. V zájmu podpory udržitelných rybolovných postupů by proto ENRAF měl uvedeným hospodářským subjektům poskytovat přednostní zacházení prostřednictvím maximální míry podpory ve výši 100 %, s výjimkou operací týkajících se prvního pořízení rybářského plavidla, výměny nebo modernizace motoru a operací, které zvyšují hrubou prostornost rybářského plavidla, a to za účelem zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti. Mimoto by členské státy měly ve svých programech zohlednit zvláštní potřeby drobného pobřežního rybolovu a popsat druhy opatření zvažovaných pro rozvoj drobného pobřežního rybolovu.

(34)

Maximální míra spolufinancování z ENRAF na specifický cíl by měla činit 70 % způsobilých veřejných výdajů s výjimkou náhrady dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech, pro něž by měla činit 100 %.

(35)

Maximální míra podpory by měla činit 50 % celkových způsobilých výdajů, a to s možností v určitých případech stanovit odchylné sazby.

(36)

Nejvzdálenější regiony se potýkají se specifickými problémy spojenými s jejich odlehlostí, topografií a klimatem, jak je uvedeno v článku 349 Smlouvy o fungování EU, a také mají zvláštní výhody, na jejichž základě je možné rozvíjet udržitelnou modrou ekonomiku. Pro každý nejvzdálenější region by proto akční plán pro rozvoj sektorů udržitelné modré ekonomiky, včetně udržitelného rybolovu a akvakultury, měl být připojen k programu dotčených členských států a na podporu provádění těchto akčních plánů by měl být vyhrazen finanční příděl. Z ENRAF by mělo být také možné podporovat náhradu dodatečných nákladů, kterým čelí hospodářské subjekty v nejvzdálenějších regionech vzhledem k poloze nebo ostrovní povaze těchto regionů. Tato podpora by měla být stanovena jako procentní podíl z tohoto celkového finančního přídělu. V nejvzdálenějších regionech by navíc měla být použita vyšší míra podpory, než je tomu u jiných operací. Členské státy by měly mít možnost poskytnout dodatečné finanční prostředky na provádění uvedené podpory. Jako státní podpora by toto financování mělo být oznámeno Komisi, která je může schválit podle tohoto nařízení jako součást této podpory.

(37)

Ve sdíleném řízení by mělo být umožněno, aby ENRAF podporoval ochranu a obnovu vodní biologické rozmanitosti a ekosystémů, a to i ve vnitrozemských vodách. Pro tento účel by měla být k dispozici podpora z ENRAF na náhradu, mimo jiné za pasivní sběr ztracených lovných zařízení a odpadu v moři ze strany rybářů, včetně chaluh rodu hroznovice, a na investice v přístavech na zajištění vhodných zařízení pro příjem těchto ztracených lovných zařízení a odpadu z moře. Podpora by měla být k dispozici také pro akce k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí, jak je stanoveno ve směrnici 2008/56/ES, k provádění opatření ochrany prostoru zavedených podle uvedené směrnice, ke správě, obnově a sledování oblastí NATURA 2000, a v souladu s prioritními akčními rámci vytvořenými podle směrnice Rady 92/43/EHS (14) k ochraně druhů, zejména podle směrnice 92/43/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (15), jakož i ke zlepšení stavu vnitrozemských vod v souladu s programem opatření stanoveným podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (16). V přímém řízení by měl ENRAF přispívat na podporu čistých a zdravých moří a na provádění evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství, kterou uvádí Komise ve sdělení ze dne 16. ledna 2018, a to v souladu s cílem dosáhnout nebo zachovat dobrý stav mořského prostředí.

(38)

Rybolov a akvakultura přispívají k zabezpečení potravin a výživy. Podle odhadů však Unie v současné době dováží více než 60 % své spotřeby produktů rybolovu, a je tedy na třetích zemích do značné míry závislá. Důležitým úkolem je podpořit spotřebu rybího proteinu produkovaného v Unii s vysokými standardy kvality a dostupného spotřebitelům za přijatelné ceny.

(39)

Z ENRAF by mělo být možné přispívat na podporu a udržitelný rozvoj akvakultury, včetně sladkovodní akvakultury a na chov vodních živočichů a pěstování rostlin na výrobu potravin a jiných surovin. V některých členských státech zůstávají nadále v platnosti složité administrativní postupy, jako např. obtížný přístup k prostoru a těžkopádné postupy při udělování licencí, které ztěžují tomuto odvětví možnost zlepšit obraz a konkurenceschopnost chovaných mořských živočichů. Podpora z ENRAF by měla být v souladu s víceletými národními strategickými plány pro akvakulturu vypracovanými na základě nařízení (EU) č. 1380/2013. Způsobilá by měla být zejména podpora na environmentální udržitelnost, produktivní investice, inovace, získávání profesních dovedností, zlepšování pracovních podmínek a vyrovnávací opatření poskytující kritické služby v oblasti správy území a přírody. Způsobilá by měla být rovněž opatření v oblasti veřejného zdraví, režimů pojištění populací chovaných v akvakultuře a v oblasti zdraví a dobrých životních podmínek zvířat.

(40)

Potravinové zabezpečení se opírá o účinné a dobře organizované trhy, které zlepšují transparentnost, stabilitu, kvalitu a rozmanitost dodavatelského řetězce, stejně jako informace pro spotřebitele. Za tímto účelem by z ENRAF mělo být možné podporovat uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh v souladu s cíli stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (17). Podpora by měla být dostupná zejména pro vytváření organizací producentů, provádění plánů produkce a uvádění na trh, propagaci nových odbytišť na trhu, a rozvoj a šíření informací o trhu.

(41)

Zpracovatelský průmysl hraje roli v dostupnosti a kvalitě produktů rybolovu a akvakultury. Z ENRAF by mělo být možné podporovat cílené investice v tomto odvětví, přispívají-li k dosažení cílů společné organizace trhu. S výjimkou malých a středních podniků by taková podpora měla být poskytována podnikům pouze prostřednictvím finančních nástrojů nebo Programu InvestEU, a nikoli prostřednictvím grantů.

(42)

Z ENRAF by mělo být možné podporovat náhradu pro hospodářské subjekty v odvětví rybolovu a akvakultury v případě mimořádných událostí, které způsobí významné narušení trhů.

(43)

Tvorba pracovních míst v pobřežních regionech se opírá o místně řízený rozvoj udržitelné modré ekonomiky, která oživuje sociální strukturu těchto regionů. Mořská odvětví a služby pravděpodobně překonají růst globální ekonomiky a významně přispějí k zaměstnanosti a růstu do roku 2030. Aby byl modrý růst udržitelný, závisí na inovacích a investicích do nových námořních podniků a biohospodářství, včetně modelů udržitelného cestovního ruchu, obnovitelných mořských zdrojů energie, inovativní špičkové stavby lodí a nových přístavních služeb, které mohou vytvářet pracovní místa a zároveň posílit místní rozvoj. Zatímco veřejné investice do udržitelné modré ekonomiky by měly být promítnuty do rozpočtu Unie, podpora z ENRAF by se měla zaměřit konkrétně na podmínky umožňující rozvoj udržitelné modré ekonomiky a na odstraňování překážek s cílem usnadnit investice a rozvoj nových trhů a technologií či služeb. Podpora rozvoje udržitelné modré ekonomiky by měla být poskytována prostřednictvím sdíleného, přímého i nepřímého řízení.

(44)

Rozvoj udržitelné modré ekonomiky je silně závislý na partnerství mezi místními zúčastněnými stranami, které přispívají k životaschopnosti pobřežních a vnitrozemských komunit a ekonomik. ENRAF by měl poskytnout nástroje na podporu takových partnerství. Za tímto účelem by měla být v sdíleném řízení dostupná podpora prostřednictvím místního rozvoje se zapojením místních komunit. Tento přístup by měl posílit ekonomickou diverzifikaci v místním kontextu prostřednictvím rozvoje pobřežního a vnitrozemského rybolovu, akvakultury a udržitelné modré ekonomiky. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje by měly zajistit, aby tyto místní komunity lépe zužitkovaly příležitosti, které nabízí udržitelná modrá ekonomika, a měly z nich prospěch, a to s využitím a posílením environmentálních, kulturních, sociálních a lidských zdrojů. Každé místní partnerství by proto mělo odrážet hlavní zaměření své strategie zajištěním vyváženého zapojení a zastoupení všech příslušných zúčastněných stran z místní udržitelné modré ekonomiky.

(45)

Ve sdíleném řízení by mělo být možné z ENRAF podporovat udržitelnou správu moří a oceánů prostřednictvím shromažďování, správy a využívání dat s cílem zlepšit znalosti o stavu mořského prostředí. Tato podpora by se měla zaměřit na plnění požadavků podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES, na podporu územního plánování námořních prostor a na zvyšování kvality údajů a jejich sdílení prostřednictvím Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat.

(46)

V přímém a nepřímém řízení by se podpora z ENRAF měla zaměřit na vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku prostřednictvím podpory integrované správy a řízení námořní politiky, posílení přenosu a zavádění výzkumu, inovací a technologií v udržitelné modré ekonomice, zlepšení námořních dovedností, gramotnosti v oblasti oceánů a sdílení socioekonomických dat o udržitelné modré ekonomice, podpory udržitelné modré ekonomiky s nízkým obsahem uhlíku a odolné vůči změně klimatu a rozvoje projektových souborů a inovativních finančních nástrojů. Ve vztahu k výše uvedeným oblastem je třeba věnovat náležitou pozornost nejvzdálenějším regionům.

(47)

60 % oceánů se nachází za hranicemi jurisdikce jednotlivých států. To znamená sdílenou mezinárodní odpovědnost. Většina problémů, kterým oceány čelí, jako je nadměrné využívání, změna klimatu, acidifikace, znečištění a klesající biologická rozmanitost, má přeshraniční povahu, a vyžaduje proto sdílenou odezvu. V rámci Úmluvy OSN o mořském právu, jíž je Unie smluvní stranou podle rozhodnutí Rady 98/392/ES (18), bylo mnoho svrchovaných práv, institucí a specifických rámců zřízeno s cílem regulovat a řídit lidskou činnost v oceánech. V posledních letech se objevil globální konsensus, že mořské prostředí a námořní lidské činnosti by měly být řízeny efektivněji, aby se bylo možné vypořádat s rostoucím tlakem, který je na oceány vyvíjen.

(48)

Jako globální aktér je Unie pevně odhodlána podporovat mezinárodní správu oceánů v souladu se společným sdělením Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 10. listopadu 2016 s názvem „Mezinárodní správa oceánů: příspěvek EU k odpovědné správě oceánů“. Unijní politika správy oceánů pojímá oceány integrovaným způsobem. Mezinárodní správa oceánů není jen klíčovým faktorem v zájmu naplnění agendy 2030, a zejména cíle udržitelného rozvoje č. 14, ale také pro zaručení bezpečných, chráněných, čistých a udržitelným způsobem spravovaných moří a oceánů pro budoucí generace. Unie musí plnit tyto mezinárodní závazky a být hnací silou pro zlepšení mezinárodní správy oceánů na dvoustranné, regionální a mnohostranné úrovni, včetně předcházení, potírání a odstraňování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, ke zlepšení rámce mezinárodní správy oceánů, ke snížení tlaků vyvíjených na moře a oceány, k vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku a k podpoře mezinárodního výzkumu oceánů a datech o nich.

(49)

Činnosti podporující mezinárodní správu oceánů v rámci ENRAF mají za cíl zlepšit zastřešující rámec mezinárodních a regionálních procesů, dohod, pravidel a institucí s cílem regulovat a řídit lidskou činnost v oceánech. ENRAF by měl podporovat mezinárodní ujednání, která Unie uzavřela v oblastech, na které se nevztahují dohody SFPA podepsané s různými třetími zeměmi, a rovněž povinné členství Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu (RFMO). Financování dohod SFPA a účast v organizacích RFMO poplyne i nadále z různých prostředků rozpočtu Unie.

(50)

Pokud jde o bezpečnost a obranu, je nezbytné zlepšit ochranu hranic a námořní bezpečnost. Na základě strategie Evropské unie pro námořní bezpečnost, kterou Rada Evropské unie přijala dne 24. června 2014, a akčního plánu přijatého dne 16. prosince 2014, mají pro splnění těchto cílů klíčový význam sdílení informací a spolupráce, a to mezi Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. ENRAF by proto měl podporovat námořní dohled a spolupráci s pobřežní stráží ve sdíleném i přímém řízení, včetně pořízení vybavení pro víceúčelové námořní operace. Měl by také umožnit příslušným agenturám provádět podporu v oblasti námořního dozoru a bezpečnosti prostřednictvím nepřímého řízení.

(51)

Ve sdíleném řízení by každý členský stát měl vypracovat jeden program, který by měla schválit Komise. Komise by měla návrhy programů posoudit s ohledem na maximalizaci jejich příspěvku k prioritám ENRAF a k cílům odolnosti, zelené a digitální transformace. Při posuzování návrhů programů by Komise měla rovněž zohlednit jejich příspěvek k rozvoji udržitelného drobného pobřežního rybolovu a k environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti, jakož i k environmentálním a socioekonomickým výzvám společné rybářské politiky, k socioekonomické výkonnosti udržitelné modré ekonomiky, k zachování a obnově mořských ekosystémů, ke snížení množství odpadu v mořích a ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.

(52)

V rámci regionalizace a s cílem podnítit členské státy k strategickému přístupu během přípravy programů by Komise při posuzování návrhů programů měla v příslušných případech zohlednit analýzu každé přímořské oblasti vypracovanou Komisí s uvedením společných silných a slabých stránek, pokud jde o dosažení cílů společné rybářské politiky. Touto analýzou by se měly řídit členské státy i Komise při vyjednávání jednotlivých programů, a to s přihlédnutím k regionálním problémům a potřebám.

(53)

Výkonnost ENRAF v členských státech by měla být posuzována na základě ukazatelů. Členské státy by měly podávat zprávy o pokroku při dosahování milníků a cílů v souladu s nařízením (EU) 2021/1060. K tomuto účelu by měl být vytvořen společný rámec monitorování a hodnocení.

(54)

Pro účely poskytování informací o podpoře z ENRAF na cíle v oblasti životního prostředí a klimatu v souladu s nařízením (EU) 2021/1060 by měla být stanovena metodika vycházející z typů intervencí. Tato metodika by měla spočívat v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu.

(55)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (19) by ENRAF měl být hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, jakož i nadměrné regulaci. Tyto požadavky by v příslušných případech měly zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má ENRAF účinky v praxi.

(56)

Komise by měla provádět informační a komunikační činnosti týkající se ENRAF a jeho akcí a výsledků. Finanční prostředky přidělené ENRAF by měly přispívat také k institucionální komunikaci o politických prioritách Unie v míře, v níž souvisí s prioritami ENRAF.

(57)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (20), nařízeními Rady (Euratom, ES) č. 2988/95 (21), (Euratom, ES) č. 2185/96 (22) a (EU) 2017/1939 (23) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (24). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Členské státy by měly předcházet veškerým nesrovnalostem, včetně podvodů, na straně příjemců, tyto nesrovnalosti odhalovat a účinně je řešit. Členské státy by měly Komisi podávat zprávy o zjištěných nesrovnalostech, včetně podvodů, a o následných opatřeních reagujících na tyto nesrovnalosti a na vyšetřování provedené OLAFem.

(58)

Pro posílení transparentnosti využívání finančních prostředků Unie a jejich řádnou finanční správu, zejména s ohledem na posílení veřejné kontroly nad využitými finančními prostředky, by měly být některé informace o opatřeních financovaných z ENRAF zveřejněny v souladu s nařízením (EU) 2021/1060 na internetových stránkách členského státu. Členský stát musí při zveřejňování informací o opatřeních financovaných z ENRAF dodržovat pravidla pro ochranu osobních údajů stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (25).

(59)

Za účelem doplnění některých nepodstatných prvků tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o určení spouštěcího prahu a období nepřípustnosti se zohledněním kritérií přípustnosti žádostí, pokud jde o opatření pro navrácení podpory poskytnuté v případě závažného porušení předpisů, pokud jde o příslušná počáteční nebo konečná data období nepřípustnosti a podmínky pro zkrácenou dobu trvání období nepřípustnosti a pokud jde o stanovení kritérií výpočtu dodatečných nákladů vyplývajících z konkrétního znevýhodnění nejvzdálenějších regionů. Za účelem změny některých nepodstatných prvků tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, aby bylo možné zavést další hlavní ukazatele výkonnosti. Aby se usnadnil hladký přechod od systému zavedeného nařízením (EU) č. 508/2014 k systému zřízenému tímto nařízením, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem doplnění tohoto nařízení o přechodná ustanovení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(60)

Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o pracovní programy, určování energeticky účinných technologií a stanovení metodologických prvků pro měření snížení emisí CO2 z motorů rybářských plavidel, výskyt mimořádné události, vymezení případů nedodržení předpisů ze strany členských států, které mohou vést k přerušení platební lhůty, pozastavení plateb z důvodu závažného nedodržení předpisů ze strany členského státu, finanční opravy a určení příslušných údajů o provádění na úrovni operací, jakož i jejich předkládání. Vyjma pracovních programů, včetně technické pomoci, a výskytu mimořádné události by tyto pravomoci měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (26).

(61)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení by mělo být možné udělit grant na již zahájené akce pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady, které vznikly přede dnem podání žádosti o grant, však nejsou způsobilé, s výjimkou řádně odůvodněných výjimečných případů. Aby nedošlo k narušení podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, mělo by být možné po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech stanovit v rozhodnutí o financování způsobilost činností a nákladů od začátku rozpočtového roku 2021, a to i v případě, že uvedené činnosti byly provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant. Ze stejných důvodů a za stejných podmínek je nezbytné odchýlit se od čl. 193 odst. 4 finančního nařízení, pokud jde o granty na provozní náklady.

(62)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu a účinků lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(63)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 je nezbytné stanovit, že se toto nařízení použije se zpětnou působností, pokud jde o podporu v přímém a nepřímém řízení od 1. ledna 2021. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÝ RÁMEC

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (dále jen „ENRAF“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Doba trvání ENRAF je sladěna s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Toto nařízení stanoví priority ENRAF, jeho rozpočet a zvláštní pravidla pro poskytování financování Unie a doplňuje obecná pravidla platná pro ENRAF podle nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení, a aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, článku 5 nařízení (EU) č. 1379/2013, článku 4 nařízení (ES) č. 1224/2009, článku 2 nařízení (EU) 2021/523 a článku 2 nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„společným prostředím pro sdílení informací“ nebo „CISE“ prostředí systémů vyvinutých pro podporu výměny informací mezi orgány zapojenými do námořního dohledu napříč odvětvími a hranicemi za účelem zlepšení jejich povědomí o činnostech na moři;

2)

„pobřežní stráží“ vnitrostátní orgány, které vykonávají funkce pobřežní stráže, jež zahrnují ochranu moří, námořní bezpečnost, námořní celní správu, prevenci a potlačování obchodu s lidmi a pašování, s tím spojené prosazování námořního práva, ochranu námořních hranic, námořní dohled, ochranu mořského prostředí, pátrání a záchranu, reakci na nehody a katastrofy, kontrolu rybolovu, inspekci a další činnosti spojené s těmito funkcemi;

3)

„Evropskou námořní sítí pro pozorování a sběr dat“ nebo „EMODnet“ partnerství, které shromažďuje mořská data a metadata v zájmu zajištění větší dostupnosti těchto roztříštěných zdrojů a jejich použitelnosti veřejnými a soukromými uživateli nabídkou kvalitních, interoperabilních a harmonizovaných mořských dat;

4)

„průzkumným rybolovem“ veškerá rybolovná činnost provozovaná v určité oblasti pro obchodní účely s cílem posoudit ziskovost a biologickou udržitelnost pravidelného a dlouhodobého využívání rybolovných zdrojů v této oblasti u populací, které nejsou předmětem komerčního rybolovu;

5)

„rybářem“ každá fyzická osoba, která provozuje komerční rybolov, jak je chápán dotčeným členským státem;

6)

„vnitrozemským rybolovem“ rybolovné činnosti provozované pro obchodní účely ve vnitrozemských vodách prostřednictvím plavidel nebo jiných zařízení, včetně zařízení používaných pro rybolov pod ledem;

7)

„mezinárodní správou oceánů“ unijní iniciativa, jejímž cílem je zlepšit celkový rámec mezinárodních a regionálních procesů, dohod, ujednání, pravidel a institucí prostřednictvím soudržného meziodvětvového přístupu založeného na pravidlech pro zajištění zdravých, bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelně spravovaných oceánů a moří;

8)

„místem vykládky“ lokalita mimo námořní přístav ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/352 (27), která je úředně uznána členským státem a jejíž použití se neomezuje na jejího vlastníka a používá se především pro vykládky plavidel drobného pobřežního rybolovu;

9)

„námořní politikou“ politika Unie, jejímž cílem je podpořit integrované a soudržné rozhodování za účelem maximalizace udržitelného rozvoje, hospodářského růstu a sociální soudržnosti Unie, a zejména pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionů, a udržitelná odvětví modré ekonomiky, a to prostřednictvím soudržných politik v námořní oblasti a příslušné mezinárodní spolupráce;

10)

„námořní bezpečností a dohledem“ činnosti, jejichž cílem je pochopení, případně prevence a komplexní řízení všech událostí a opatření týkajících se námořní oblasti, které by měly vliv na oblasti námořní bezpečnosti a ochrany moří, prosazování práva, obrany, hraniční kontroly, ochrany mořského prostředí, kontroly rybolovu, obchodních a hospodářských zájmů Unie;

11)

„územním plánováním námořních prostor“ proces, kterým příslušné orgány členských států analyzují a organizují lidské činnosti v mořských oblastech za účelem dosažení ekologických, ekonomických a sociálních cílů;

12)

„veřejným subjektem“ státní, regionální nebo místní orgány, veřejnoprávní subjekty nebo sdružení tvořené jedním nebo více takovými orgány či jedním nebo více takovými veřejnoprávními subjekty;

13)

„strategií pro přímořskou oblast“ integrovaný rámec pro řešení společných mořských a námořních problémů, s nimiž se členské státy a případně třetí země musejí vypořádat v konkrétní přímořské oblasti nebo v jedné nebo více mořských podoblastech, a pro podporu spolupráce a koordinace v zájmu dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Je vypracována Komisí ve spolupráci s dotčenými členskými státy a třetími zeměmi, jejich regiony a případnými dalšími zúčastněnými stranami;

14)

„drobným pobřežním rybolovem“ rybolov prováděný:

a)

mořskými a vnitrozemskými rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná zařízení uvedená v čl. 2 bodě 1 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (28); nebo

b)

pěšími rybáři, včetně sběračů měkkýšů;

15)

„udržitelnou modrou ekonomikou“ všechny odvětvové a meziodvětvové hospodářské aktivity v rámci vnitřního trhu související s oceány, moři, pobřežními i vnitrozemskými vodami, které zahrnují ostrovní a nejvzdálenější regiony, jakož i vnitrozemské země Unie, a to včetně rozvíjejících se odvětví a netržních výrobků a služeb, jejichž cílem je dlouhodobě zajišťovat environmentální, sociální a ekonomickou udržitelnost a jsou v souladu s cíli udržitelného rozvoje, zejména s cílem udržitelného rozvoje č. 14, a s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí.

Článek 3

Priority

ENRAF přispívá k provádění společné rybářské politiky a námořní politiky Unie. Naplňuje tyto priority:

1)

podpora udržitelného rybolovu a obnova a zachování vodních biologických zdrojů;

2)

podpora udržitelných akvakulturních činností, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, čímž se přispívá k potravinovému zabezpečení v Unii;

3)

vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních a vnitrozemských oblastech a podpora rozvoje rybolovných a akvakulturních komunit;

4)

posílení mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro bezpečná, chráněná, čistá a udržitelně spravovaná moře a oceány.

Podpora z ENRAF přispívá k dosažení cílů Unie týkajících se životního prostředí a zmírňování změn klimatu a přizpůsobování se této změně. Tento příspěvek se sleduje v souladu s metodikou stanovenou v příloze IV.

KAPITOLA II

Finanční rámec

Článek 4

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění ENRAF na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 6 108 000 000 EUR v běžných cenách.

2.   Část finančního krytí přidělená ENRAF podle hlavy II tohoto nařízení se provádí ve sdíleném řízení v souladu s nařízením (EU) 2021/1060 a článkem 63 finančního nařízení.

3.   Část finančního krytí přidělená ENRAF podle hlavy III tohoto nařízení je prováděna buď přímo Komisí v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo v nepřímém řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

Článek 5

Rozpočtové prostředky ve sdíleném řízení

1.   Část finančního krytí ve sdíleném řízení podle hlavy II činí 5 311 000 000 EUR v běžných cenách v souladu s ročním rozdělením stanoveným v příloze V.

2.   U operací v nejvzdálenějších regionech každý dotčený členský stát přidělí v rámci finanční podpory Unie v souladu s přílohou V alespoň:

a)

102 000 000 EUR pro Azory a Madeiru;

b)

82 000 000 EUR pro Kanárské ostrovy;

c)

131 000 000 EUR pro Guadeloupe, Francouzskou Guyanu, Martinik, Mayotte, Réunion a Saint-Martin.

3.   Náhrada uvedená v článku 24 nepřekročí 60 % jednotlivých přídělů uvedených v odst. 2 písm. a), b) a c) tohoto článku nebo 70 % v případě okolností odůvodněných v jednotlivých akčních plánech pro nejvzdálenější regiony.

4.   Alespoň 15 % z finanční podpory Unie přidělené jednotlivým členským státům se přidělí v programu vypracovaném a předloženém podle čl. 21 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/1060 na specifický cíl uvedený v čl. 14 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení. Členské státy, které nemají přístup do vod Unie, mohou uplatňovat nižší procento, pokud jde o rozsah jejich úkolů kontroly a shromažďování údajů.

5.   Finanční podpora Unie z ENRAF přidělená jednotlivým členským státům na celkovou částku podpory uvedené v článcích 17 až 21 nesmí přesáhnout vyšší z těchto prahových hodnot:

a)

6 000 000 EUR; nebo

b)

15 % finanční podpory Unie přidělené jednotlivým členským státům.

6.   V souladu s články 36 a 37 nařízení (EU) 2021/1060 lze na podnět některého členského státu z ENRAF podpořit technickou pomoc určenou pro účinnou správu a využívání tohoto fondu.

Článek 6

Finanční rozdělení pro sdílené řízení

Prostředky, které jsou k dispozici na závazky členských států podle čl. 5 odst. 1 na období 2021–2027, jsou stanoveny v příloze V.

Článek 7

Rozpočtové prostředky v přímém a nepřímém řízení

1.   Část finančního krytí v přímém a nepřímém řízení podle hlavy III činí 797 000 000 EUR v běžných cenách.

2.   Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění ENRAF, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

Z podnětu Komise a do výše 1,5 % finančního rámce uvedeného v čl. 4 odst. 1 lze z prostředků ENRAF podporovat zejména:

a)

technickou pomoc potřebnou k provádění tohoto nařízení, jak je uvedeno v článku 35 nařízení (EU) 2021/1060;

b)

přípravu, monitorování a hodnocení dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu a účast Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu;

c)

zřízení celoevropské sítě místních akčních skupin.

3.   ENRAF podporuje náklady na informační a komunikační činnosti související s prováděním tohoto nařízení.

KAPITOLA III

Programování

Článek 8

Programování podpory ve sdíleném řízení

1.   V souladu s článkem 21 nařízení (EU) 2021/1060 každý členský stát vypracuje jeden program pro provádění priorit stanovených v článku 3 tohoto nařízení (dále jen „program“).

Při přípravě programu se členské státy vynasnaží zohlednit příslušné regionální nebo místní výzvy a mohou určit zprostředkující subjekty v souladu s čl. 71 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Podpora podle hlavy II tohoto nařízení poskytovaná pro plnění politických cílů článku 5 nařízení (EU) 2021/1060 je organizována podle priorit a specifických cílů stanovených v příloze II tohoto nařízení.

3.   Vedle prvků uvedených v článku 22 nařízení (EU) 2021/1060 program obsahuje:

a)

analýzu situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb, jakož i určení potřeb, které je nutno řešit v příslušné zeměpisné oblasti, případně i včetně přímořské oblasti, která je pro program relevantní;

b)

případně akční plány pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 35.

4.   Při provádění analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb uvedených v odst. 3 písm. a) tohoto článku členské státy zohlední konkrétní potřeby drobného pobřežního rybolovu, jak jsou uvedeny v příloze V nařízení (EU) 2021/1060.

U specifických cílů, které přispívají k rozvoji udržitelného drobného pobřežního rybolovu, popíší členské státy druhy akcí zvažovaných za tímto účelem, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 3 písm. d) bodě i) a v příloze V nařízení (EU) 2021/1060.

Řídící orgán usiluje o zohlednění specifik hospodářských subjektů provozujících drobný pobřežní rybolov v zájmu potenciálně zjednodušujících opatření, jako jsou zjednodušené formuláře žádostí.

5.   Komise program posoudí v souladu s článkem 23 nařízení (EU) 2021/1060. Ve svém posouzení vezme v úvahu zejména:

a)

maximalizaci příspěvku programu k prioritám stanoveným v článku 3 a k cílům, kterými jsou odolnost, zelená transformace a digitální transformace, mimo jiné i prostřednictvím široké škály inovativních řešení;

b)

příspěvek programu k rozvoji udržitelného drobného pobřežního rybolovu;

c)

příspěvek programu k environmentální, ekonomické a sociální udržitelnosti;

d)

rovnováhu mezi rybolovnou kapacitou loďstva a dostupnými rybolovnými právy podle každoročního hlášení členských států v souladu s čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013;

e)

případně víceleté plány řízení přijaté na základě článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013, plány řízení přijaté na základě článku 19 nařízení (ES) č. 1967/2006 a doporučení, která byla přijata regionálními organizacemi pro řízení rybolovu a jež jsou pro Unii závazná;

f)

provádění povinnosti vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013;

g)

nejnovější důkazy o socioekonomické výkonnosti udržitelné modré ekonomiky, a zejména v odvětví rybolovu a akvakultury;

h)

případně analýzy regionálních přímořských oblastí vypracované Komisí s uvedením společných silných a slabých stránek každé přímořské oblasti, pokud jde o dosažení cílů společné rybářské politiky, jak je stanoveno v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013;

i)

příspěvek programu k zachování a obnově mořských ekosystémů, přičemž podpora vztahující se k oblastem programu Natura 2000 musí být v souladu s prioritními opařeními akčních programů stanovených podle čl. 8 odst. 4 směrnice 92/43/EHS;

j)

příspěvek programu ke snížení množství odpadu v mořích v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 (29);

k)

příspěvek programu ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se změnám klimatu.

Článek 9

Programování podpory v přímém a nepřímém řízení

Za účelem provádění hlavy III přijme Komise prováděcí akty, kterými se stanoví pracovní programy. V pracovních programech se v příslušných případech stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů podle článku 56. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 2, kromě případů týkajících se technické pomoci.

HLAVA II

PODPORA VE SDÍLENÉM ŘÍZENÍ

KAPITOLA I

Obecné zásady podpory

Článek 10

Státní podpora

1.   Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, na podporu poskytnutou členskými státy v odvětví rybolovu a akvakultury se použijí články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU.

2.   Články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU se však nepoužijí pro platby uskutečněné členskými státy podle tohoto nařízení, na které se vztahuje oblast působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.

3.   Vnitrostátní úprava, která stanoví financování z veřejných prostředků, které jde nad rámec ustanovení tohoto nařízení, co se plateb uvedených v odstavci 2 týče, se posuzuje jako celek na základě odstavce 1.

4.   U produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU, na něž se vztahují články 107, 108 a 109, může Komise podle článku 108 Smlouvy o fungování EU v odvětví produkce, zpracování a uvádění těchto produktů na trh schválit provozní podporu v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, aby se tím zmírnily zvláštní obtíže v těchto regionech způsobené jejich odlehlostí, ostrovní povahou nebo vzdálenou polohou.

Článek 11

Přípustnost žádostí

1.   Žádost o podporu podaná hospodářským subjektem není přípustná v určeném časovém období stanoveném podle odstavce 4 tohoto článku, pokud příslušný orgán zjistil, že se dotčený hospodářský subjekt:

a)

dopustil závažných porušení ve smyslu článku 42 nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (30) nebo článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009 nebo podle jiných právních předpisů přijatých Evropským parlamentem a Radou v oblasti společné rybářské politiky;

b)

podílel na provozu, řízení nebo vlastnictví rybářského plavidla uvedeného na unijním seznamu plavidel provádějících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov podle čl. 40 odst. 3 nařízení (ES) č. 1005/2008 nebo plavidla plujícího pod vlajkou zemí určených jako nespolupracující třetí země podle článku 33 uvedeného nařízení; nebo

c)

dopustil kteréhokoli z trestných činů proti životnímu prostředí uvedených v článcích 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES (31), pokud je podána žádost o podporu podle článku 27 tohoto nařízení.

2.   Nastane-li kterákoli ze situací uvedených v odstavci 1 tohoto článku v období od podání žádosti o podporu do pěti let po poslední platbě, musí být podpora, která byla z ENRAF v souvislosti s touto žádostí vyplacena, získána od hospodářského subjektu zpět v souladu s článkem 44 tohoto nařízení a článkem 103 nařízení (EU) 2021/1060.

3.   Aniž jsou dotčena širší vnitrostátní pravidla dohodnutá v dohodě o partnerství s dotčeným členským státem, je žádost o podporu podaná hospodářským subjektem nepřípustná po dobu stanovenou v odstavci 4 tohoto článku, pokud příslušný dotčený orgán v konečném rozhodnutí určil, že se hospodářský subjekt dopustil v souvislosti s ENRF nebo ENRAF podvodu ve smyslu článku 3 směrnice (EU) 2017/1371.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 62 akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení, pokud jde o:

a)

určení spouštěcího prahu a období nepřípustnosti uvedené v odstavcích 1 a 3 tohoto článku, které je přiměřené povaze, závažnosti, době trvání a opakování závažného porušení předpisů, spáchaných trestných činů nebo podvodu a které nesmí být kratší než jeden rok;

b)

v souladu s článkem 44 tohoto nařízení a článkem 103 nařízení (EU) 2021/1060 musí být opatření pro navrácení poskytnuté podpory podle odstavce 2 tohoto článku přiměřené povaze, závažnosti, délce trvání a opakování závažných porušení předpisů nebo spáchaných trestných činů;

c)

určení příslušných počátečních nebo koncových dat období uvedených v odstavcích 1 a 3 a podmínek pro zkrácenou délku období nepřípustnosti.

5.   Členské státy mohou v souladu s vnitrostátními předpisy stanovit období nepřípustnosti delší, než je stanoveno v odstavci 4. Členské státy mohou období nepřípustnosti uplatnit také na žádosti o podporu podané hospodářskými subjekty provozujícími vnitrozemský rybolov, které se podle vnitrostátních předpisů dopustily závažného porušení předpisů.

6.   Členské státy vyžadují, aby hospodářské subjekty, které podaly žádost o podporu v rámci ENRAF, předložily řídícímu orgánu podepsané prohlášení potvrzující, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v odstavcích 1 a 3 tohoto článku. Členské státy před schválením žádosti ověřují pravdivost tohoto prohlášení na základě informací dostupných podle vnitrostátních rejstříků porušení předpisů uvedeného v článku 93 nařízení (ES) č. 1224/2009 nebo na základě jiných dostupných údajů.

Pro účely ověření podle prvního pododstavce tohoto odstavce členský stát poskytne na žádost jiného členského státu informace obsažené ve svém vnitrostátním rejstříku porušení předpisů, jak je uvedeno v článku 93 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 12

Způsobilost pro podporu z ENRAF ve sdíleném řízení

1.   Aniž jsou dotčena pravidla způsobilosti výdajů stanovená v nařízení (EU) 2021/1060, mohou členské státy vybrat pro podporu podle této hlavy operace, které:

a)

spadají do oblasti působnosti priorit a specifických cílů stanovených v čl. 8 odst. 2;

b)

nejsou nezpůsobilé podle článku 13; a

c)

jsou v souladu s platným unijním právem.

2.   Z ENRAF lze podporovat investice do plavidel nezbytné ke splnění požadavků uložených členským státem za účelem provedení nepovinných ustanovení podle směrnice (EU) 2017/159.

Článek 13

Nezpůsobilé operace nebo výdaje

Pro podporu z ENRAF nejsou způsobilé tyto operace nebo výdaje:

a)

operace, které zvyšují rybolovnou kapacitu rybářského plavidla, není-li v článku 19 stanoveno jinak;

b)

pořízení zařízení, které zvyšuje schopnost rybářského plavidla vyhledat ryby;

c)

výstavba, pořízení nebo dovoz rybářských plavidel, pokud není v článku 17 stanoveno jinak;

d)

převod rybářských plavidel do třetích zemí nebo změna jejich vlajky na vlajku třetích zemí, mimo jiné prostřednictvím vytváření společných podniků s partnery ze třetích zemí;

e)

dočasné nebo trvalé zastavení rybolovných činností, není-li v článcích 20 a 21 stanoveno jinak;

f)

průzkumný rybolov;

g)

převod vlastnictví podniku;

h)

přímé vysazování ryb s výjimkou případů, kdy je v právním aktu Unie výslovně stanoveno jako opatření pro navrácení populací nebo jiné opatření pro zachování zdrojů nebo v případě experimentálního vysazování ryb;

i)

výstavba nových přístavů nebo nových aukčních hal, s výjimkou nových míst vykládky;

j)

mechanismy tržní intervence, jejichž cílem je dočasné nebo trvalé stažení produktů rybolovu a akvakultury z trhu s cílem snížit dodávky v zájmu zabránění poklesu cen nebo řízení zvyšování cen, pokud čl. 26 odst. 2 nestanoví jinak;

k)

investice do rybářských plavidel, které jsou nezbytné pro splnění požadavků podle práva Unie platného v době předložení žádosti o podporu, včetně požadavků v rámci závazků Unie v souvislosti s regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, není-li v článku 22 stanoveno jinak;

l)

investice do rybářských plavidel, která prováděla rybolovnou činnost po dobu méně než 60 dnů za dva kalendářní roky předcházející roku podání žádosti o podporu;

m)

výměna nebo modernizace hlavního nebo pomocného motoru rybářského plavidla, není-li v článku 18 stanoveno jinak.

KAPITOLA II

Priorita č. 1: Podpora udržitelného rybolovu a obnova a zachování vodních biologických zdrojů

Oddíl 1

Rozsah podpory

Článek 14

Specifické cíle

1.   Podpora podle této kapitoly zahrnuje intervence, které přispívají k dosažení cílů společné rybářské politiky stanovených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, prostřednictvím jednoho či několika z těchto specifických cílů:

a)

posilování ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelných rybolovných činností;

b)

zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí CO2 prostřednictvím výměny nebo modernizace motorů rybářských plavidel;

c)

podpora přizpůsobení rybolovné kapacity rybolovným právům v případech trvalého zastavení rybolovných činností a přispívání k přiměřené životní úrovni v případech dočasného zastavení rybolovných činností;

d)

podpora účinné kontroly rybolovu a vynucování, včetně boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, jakož i spolehlivých údajů pro rozhodování založené na znalostech;

e)

podpora rovných podmínek pro produkty rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů; a

f)

přispívání k ochraně a obnově vodní biologické rozmanitosti a ekosystémů.

2.   Podpora podle této kapitoly může být udělena na vnitrozemský rybolov za podmínek stanovených v článku 16.

Oddíl 2

Specifické podmínky

Článek 15

Převod rybářských plavidel nebo změna jejich vlajky

Je-li podpora podle této kapitoly poskytnuta pro rybářské plavidlo Unie, toto plavidlo nesmí být převedeno ani změnit vlajku mimo Unii během nejméně pěti let od poslední platby pro podporovanou operaci.

Článek 16

Vnitrozemský rybolov

1.   Ustanovení čl. 17 odst. 6 písm. a), čl. 18 odst. 2 písm. a), čl. 19 odst. 2 písm. a) a d), článku 20, čl. 21 odst. 2 písm. a) až d) a odkaz na nařízení (ES) č. 1224/2009 v čl. 19 odst. 3 písm. d) tohoto nařízení se nepoužijí na plavidla působící ve vnitrozemském rybolovu.

2.   V případě vnitrozemských rybářských plavidel se odkazy na datum zápisu do rejstříku loďstva Unie v čl. 17 odst. 6 písm. d) a e), čl. 18 odst. 2 písm. b) a čl. 19 odst. 2 písm. c) nahrazují odkazy na datum uvedení do provozu v souladu s vnitrostátním právem.

Článek 17

První pořízení rybářského plavidla

1.   Odchylně od čl. 13 písm. c) lze z ENRAF podporovat první pořízení rybářského plavidla nebo nabytí jeho částečného vlastnictví.

Podpora uvedená v prvním pododstavci musí přispívat ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. a).

2.   Podpora podle tohoto článku může být poskytnuta pouze fyzické osobě, která:

a)

ke dni podání žádosti o podporu není starší 40 let; a

b)

alespoň pět let pracovala jako rybář nebo získala náležitou kvalifikaci.

3.   Podporu podle odstavce 1 lze poskytnout také právnickým osobám, které zcela vlastní jedna nebo více fyzických osob, z nichž každá splňuje podmínky stanovené v odstavci 2.

4.   Podporu podle tohoto článku lze poskytnout na společné první pořízení rybářského plavidla několika fyzickými osobami, z nichž každá splňuje podmínky uvedené v odstavci 2.

5.   Podpora podle tohoto článku může být rovněž poskytnuta na získání částečného vlastnictví rybářského plavidla fyzickou osobou, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 2 a u níž se má za to, že má nad daným plavidlem právo kontroly, neboť vlastní alespoň 33 % plavidla nebo podílu na plavidle, anebo právnickou osobou, která splňuje podmínky stanovené v odstavci 3 a u níž se má za to, že má nad daným plavidlem právo kontroly, neboť vlastní alespoň 33 % plavidla nebo podílu na plavidle.

6.   Podpora podle tohoto článku může být poskytnuta pouze na rybářské plavidlo, které:

a)

patří do skupiny loďstva, u které nejnovější zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala vyváženost s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu;

b)

je vybaveno pro rybolovné činnosti;

c)

není celkově delší než 24 metrů;

d)

bylo zaregistrováno v rejstříku loďstva Unie po dobu nejméně tří kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu v případě plavidla pro drobný pobřežní rybolov a po dobu nejméně pěti kalendářních let v případě jiného typu plavidla; a

e)

bylo zaregistrováno v rejstříku loďstva Unie nanejvýš třicet kalendářních let před rokem předložení žádosti o podporu.

7.   První pořízení rybářského plavidla podporované podle tohoto článku se nepovažuje za převod vlastnictví podniku ve smyslu čl. 13 písm. g).

Článek 18

Výměna nebo modernizace hlavního nebo pomocného motoru

1.   Odchylně od čl. 13 písm. m) lze z ENRAF podporovat výměnu nebo modernizaci hlavního nebo pomocného motoru rybářského plavidla do celkové délky 24 metrů.

Podpora uvedená v prvním pododstavci přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. b).

2.   Podpora podle tohoto článku může být poskytnuta pouze za těchto podmínek:

a)

plavidlo patří do skupiny loďstva, u které nejnovější zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala vyváženost s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu;

b)

plavidlo bylo zaregistrováno v rejstříku loďstva Unie alespoň pět kalendářních let před rokem předložení žádosti o podporu;

c)

v případě plavidel drobného pobřežního rybolovu má nový nebo modernizovaný motor nejvýše stejný výkon v kW jako motor stávající; a

d)

v případě jiných plavidel v celkové délce do 24 metrů má nový nebo modernizovaný motor nejvýše stejný výkon v kW jako motor stávající a produkuje alespoň o 20 % méně emisí CO2 než motor stávající.

3.   Členské státy zajistí fyzické ověření všech vyměněných nebo modernizovaných motorů.

4.   Rybolovná kapacita stažená v důsledku výměny nebo modernizace hlavního nebo pomocného motoru se nenahrazuje.

5.   Snížení emisí CO2 požadované podle odst. 2 písm. d) se považuje za splněné v kterémkoli z těchto případů:

a)

pokud příslušné informace osvědčené výrobcem dotčených motorů v rámci schválení typu nebo certifikátu výrobku naznačují, že nový motor má o 20 % nižší emise CO2 než vyměňovaný motor; nebo

b)

pokud příslušné informace osvědčené výrobcem dotčených motorů v rámci schvalování typu nebo certifikátu výrobku naznačují, že nový motor používá o 20 % méně paliva než vyměňovaný motor.

Pokud příslušné informace osvědčené výrobcem dotčeného motoru v rámci schválení typu nebo certifikátu výrobku pro jeden nebo oba motory neumožňují srovnání emisí CO2 nebo spotřeby paliva, považuje se snížení emisí CO2 požadované podle odst. 2 písm. d) za splněné v kterémkoli z těchto případů:

a)

nový motor používá energeticky účinnou technologii a rozdíl ve stáří mezi novým motorem a vyměňovaným motorem činí nejméně sedm let;

b)

nový motor používá typ paliva nebo pohonný systém, u nějž se má za to, že vypouští méně CO2 než vyměňovaný motor;

c)

členský stát změří, že nový motor vypouští o 20 % méně CO2 nebo používá o 20 % méně paliva než motor, který je nahrazován při běžné intenzitě rybolovu dotčeného plavidla.

Komise přijme prováděcí akty s cílem určit energeticky účinné technologie uvedené v písm. a) druhém pododstavci tohoto odstavce a dále upřesnit metodické prvky pro provádění písm. c) tohoto pododstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 2.

Článek 19

Zvýšení hrubé prostornosti rybářského plavidla za účelem zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti

1.   Odchylně od čl. 13 písm. a) lze z ENRAF podporovat operace, které zvyšují hrubou prostornost rybářského plavidla za účelem zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti.

Podpora uvedená v prvním pododstavci přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. a).

2.   Podpora podle tohoto článku může být poskytnuta pouze za těchto podmínek:

a)

rybářské plavidlo patří do skupiny loďstva, u které nejnovější zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala vyváženost rybolovné kapacity této skupiny s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu;

b)

rybářské plavidlo není celkově delší než 24 metrů;

c)

rybářské plavidlo bylo zaregistrováno v rejstříku loďstva Unie alespoň 10 kalendářních let před rokem předložení žádosti o podporu; a

d)

přijetí nové rybolovné kapacity vzniklé operací do rybářského loďstva je kompenzováno předchozím stažením alespoň stejného objemu rybolovné kapacity bez veřejné podpory ze stejné skupiny loďstva nebo ze skupiny loďstva, u níž poslední zpráva o rybolovné kapacitě podle čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 prokázala, že rybolovná kapacita není v rovnováze s rybolovnými právy dostupnými pro tuto skupinu.

3.   Pro účely odstavce 1 jsou způsobilé pouze tyto operace:

a)

zvýšení hrubé prostornosti nezbytné pro následnou instalaci nebo obnovu ubytovacích zařízení určených výhradně pro použití posádkou, včetně hygienických zařízení, společných prostor, kuchyňských zařízení a palubních přístřešků;

b)

zvýšení hrubé prostornosti nezbytné pro následné zlepšení nebo instalaci palubních protipožárních, bezpečnostních a poplašných systémů nebo systémů snižování hluku;

c)

zvýšení hrubé prostornosti nezbytné pro následnou instalaci integrovaných můstkových systémů ke zlepšení navigace nebo ovládání motoru;

d)

zvýšení hrubé prostornosti nezbytné pro následnou instalaci nebo opravu motoru či pohonného systému, který prokáže vyšší energetickou účinnost nebo nižší emise CO2 ve srovnání s předchozím stavem, který nemá výkon vyšší než dříve certifikovaný výkon motoru rybářského plavidla podle čl. 40 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 a jehož maximální výkon je pro daný model motoru nebo pohonného systému osvědčen výrobcem;

e)

výměna nebo oprava hruškovité přídě za předpokladu, že se tím zvýší celková energetická účinnost rybářského plavidla.

4.   Jako součást údajů poskytnutých podle čl. 46 odst. 3 sdělí členské státy Komisi povahu operací podporovaných podle tohoto článku, včetně objemu zvýšení rybolovné kapacity a účelu takového zvýšení.

5.   Podpora podle tohoto článku se nevztahuje na operace spojené s investicemi zaměřenými na zlepšení bezpečnosti, pracovních podmínek nebo energetické účinnosti, pokud tyto operace nezvyšují rybolovnou kapacitu dotčeného plavidla. Tyto operace mohou být podporovány v souladu s článkem 12.

Článek 20

Trvalé zastavení rybolovných činností

1.   Odchylně od čl. 13 písm. e) lze z ENRAF podporovat náhradu za trvalé zastavení rybolovných činností.

Podpora uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. c).

2.   Podpora podle tohoto článku může být poskytnuta pouze za těchto podmínek:

a)

zastavení je plánováno jako nástroj akčního plánu podle čl. 22 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

zastavení bylo dosaženo vrakováním rybářského plavidla nebo jeho vyřazením z provozu a dodatečným vybavením pro jiné činnosti, než je komerční rybolov, v souladu s cíli společné rybářské politiky a víceletých plánů uvedených v nařízení (EU) č. 1380/2013;

c)

rybářské plavidlo je registrováno jako aktivní plavidlo a provádělo rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 90 dnů za rok během posledních dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu;

d)

z rejstříku rybářského loďstva Unie je trvale odstraněna rovnocenná rybolovná kapacita a licence a povolení k rybolovu jsou trvale odebrány v souladu s čl. 22 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1380/2013; a

e)

příjemce nezaregistruje žádné rybářské plavidlo po dobu pěti let od obdržení podpory.

3.   Podporu uvedenou v odstavci 1 lze poskytnout pouze:

a)

majitelům rybářských plavidel Unie, na které se vztahuje trvalé zastavení rybolovných činností; a

b)

rybářům, kteří pracovali na moři na palubě rybářského plavidla Unie, kterého se týká trvalé zastavení, nejméně 90 dnů za rok během dvou kalendářních let předcházejících datu podání žádosti o podporu.

Rybáři uvedení v písm. b) prvním pododstavci ukončí veškeré rybolovné činnosti na dobu pěti let od obdržení podpory. Pokud rybář opět zahájí rybolovné činnosti v tomto období, vrátí dotčenému členskému státu částky neoprávněně vyplacené v souvislosti s danou operací ve výši úměrné období, během něhož nebyla splněna podmínka stanovená v první větě tohoto pododstavce.

Článek 21

Dočasné zastavení rybolovných činností

1.   Odchylně od čl. 13 písm. e) lze z ENRAF podporovat náhradu za dočasné zastavení rybolovných činností.

Podpora uvedená v prvním pododstavci přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. c).

2.   Podporu podle tohoto článku lze poskytnout pouze v případě:

a)

ochranných opatření podle čl. 7 odst. 1,písm. a), b), c), i) a j) nařízení Rady (EU) č. 1380/2013 nebo rovnocenných ochranných opatření přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, jsou-li použitelná na Unii;

b)

opatření Komise v případě vážného ohrožení biologických mořských zdrojů podle článku 12 nařízení (EU) č. 1380/2013;

c)

naléhavých opatření členských států podle článku 13 nařízení (EU) č. 1380/2013;

d)

přerušení uplatňování dohody o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu nebo jejího protokolu z důvodů vyšší moci, nebo

e)

přírodních katastrof, ekologických havárií či zdravotní krize formálně uznané příslušnými orgány příslušného členského státu.

3.   Podporu podle odstavce 1 lze poskytnout pouze v případě zastavení rybolovných činností dotčeného plavidla nebo rybáře po dobu nejméně 30 dní v daném kalendářním roce.

4.   Podporu uvedenou v odst. 2 písm. a) lze poskytnout pouze tehdy, je-li snížení intenzity rybolovu na základě vědeckého poradenství nezbytné k dosažení cílů uvedených v čl. 2 odst. 2 a odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013.

5.   Podporu uvedenou v odstavci 1 lze poskytnout pouze:

a)

majitelům nebo provozovatelům rybářských plavidel Unie, která jsou registrována jako aktivní a provádějí rybolovnou činnost na moři po dobu nejméně 120 dnů během posledních dvou kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu;

b)

rybářům, kteří pracovali na moři na palubě rybářského plavidla Unie, kterého se týká dočasné zastavení, nejméně 120 dnů během posledních dvou kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu; nebo

c)

pěším rybářům, kteří prováděli rybolovné činnosti po dobu nejméně 120 dnů během posledních dvou kalendářních let předcházejících roku podání žádosti o podporu.

Odkaz na počet dnů na moři v tomto odstavci se nevztahuje na rybolov úhořů.

6.   Podporu uvedenou v odstavci 1 lze v průběhu programového období poskytnout nejvýše na dobu 12 měsíců na plavidlo nebo na rybáře.

7.   Veškeré rybolovné činnosti prováděné dotčenými plavidly nebo rybáři se během dotčeného období přerušení činnosti skutečně dočasně zastaví. Dotčený členský stát se ujistí, že dotčené plavidlo nebo rybář přerušují veškerou rybolovnou činnost během období, jehož se dočasné zastavení týká, a že nedochází k nadměrné náhradě v důsledku použití plavidla k jiným účelům.

Článek 22

Kontrola a vynucování

1.   Z ERNAF lze podporovat vývoj a provádění systému kontroly rybolovu Unie uvedeného v článku 36 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále upřesněného v nařízeních (ES) č. 1224/2009 a (ES) č. 1005/2008.

Podpora uvedená v prvním pododstavci přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. d).

2.   Odchylně od čl. 13 písm. k) může podpora uvedená v odstavci 1 tohoto článku zahrnovat:

a)

nákup, instalaci a správu na palubě komponent potřebných pro povinné systémy sledování a elektronického hlášení plavidel používané pro účely kontroly;

b)

nákup, instalaci a správu na palubě komponent potřebných pro povinné systémy dálkového elektronického sledování používané pro kontrolu plnění povinnosti vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013;

c)

nákup, instalaci a správu zařízení na palubě pro povinné kontinuální měření a zaznamenávání hnací síly motoru.

3.   Podpora uvedená v odstavci 1 tohoto článku může rovněž přispívat k námořnímu dohledu uvedenému v článku 33 a ke spolupráci v oblasti funkcí pobřežní stráže uvedené v článku 34.

Článek 23

Shromažďování, správa využívání a zpracovávání údajů v odvětví rybářství a programy pro výzkum a inovace

1.   Z ENRAF lze podporovat shromažďování, správu, využívání a zpracovávání biologických, environmentálních, technických a socioekonomických údajů v odvětví rybářství, jak je stanoveno v čl. 25 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále uvedeno v nařízení (EU) č. 2017/1004, na základě národních pracovních plánů uvedených v článku 6 nařízení (EU) č. 2017/1004. Z ENRAF lze rovněž podporovat programy pro výzkum a inovace v odvětví rybolovu a akvakultury podle článku 27 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2.   Podpora uvedená v odstavci 1 tohoto článku přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. d).

Článek 24

Podpora rovných podmínek pro produkty rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů

1.   Z ENRAF lze podporovat náhradu dodatečných nákladů vzniklých hospodářským subjektům při rybolovu, chovu, zpracování a uvádění na trh v případě určitých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů.

2.   Podpora uvedená v odstavci 1 tohoto článku přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. e).

3.   Podporu podle tohoto článku lze poskytnout pouze za podmínek stanovených v článku 36.

Článek 25

Ochrana a obnova vodní biologické rozmanitosti a ekosystémů

1.   Z ENRAF lze podporovat akce přispívající k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, včetně vnitrozemských vod.

Podpora uvedená v prvním pododstavci přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 14 odst. 1 písm. f).

2.   Podpora uvedená v odstavci 1 může mimo jiné zahrnovat:

a)

náhradu poskytovanou rybářům za pasivní sběr ztraceného rybářského vybavení a odpadu z moře;

b)

investice do přístavů nebo jiné infrastruktury na zajištění náležitých zařízení pro příjem ztracených lovných zařízení a odpadu vylovených z moře;

c)

akce k dosažení nebo zachování dobrého stavu mořského prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice č. 2008/56/ES;

d)

provedení opatření územní ochrany podle čl. 13 odst. 4 směrnice 2008/56/ES;

e)

správu, obnovu, monitorování oblastí Natura 2000 a dohled nad nimi při zohlednění prioritních akčních rámců stanovených podle článku 8 směrnice 92/43/EHS;

f)

ochranu druhů podle požadavků směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES při zohlednění prioritních akčních rámců stanovených podle článku 8 směrnice 92/43/EHS;

g)

zlepšení stavu vnitrozemských vod v souladu s programem opatření stanoveným podle článku 11 směrnice 2000/60/ES.

KAPITOLA III

Priorita č. 2: Podpora udržitelných akvakulturních činností, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, čímž se přispívá k potravinovému zabezpečení v Unii

Oddíl 1

Rozsah podpory

Článek 26

Specifické cíle

1.   Podpora podle této kapitoly zahrnuje intervence, které přispívají k dosažení cílů společné rybářské politiky stanovených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, prostřednictvím těchto specifických cílů:

a)

podpora udržitelných činností v oblasti akvakultury, zejména posilování konkurenceschopnosti produkce akvakultury při současném zajištění toho, aby tyto činnosti byly dlouhodobě environmentálně udržitelné;

b)

podpora uvádění na trh, kvality a přidané hodnoty produktů rybolovu a akvakultury, jakož i zpracování těchto produktů.

2.   Odchylně od čl. 13 písm. j) může v případě mimořádných událostí, které způsobují významné narušení trhů, podpora uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku zahrnovat:

a)

náhradu pro hospodářské subjekty odvětví rybolovu a akvakultury za ušlé příjmy nebo dodatečné náklady; a

b)

náhradu pro uznané organizace producentů a sdružení organizací producentů, které skladují produkty rybolovu uvedené v příloze II nařízení (EU) č. 1379/2013, jsou-li tyto produkty skladovány v souladu s články 30 a 31 uvedeného nařízení.

Podpora podle prvního pododstavce může být způsobilá, pouze pokud Komise v prováděcím rozhodnutí konstatovala, že nastala mimořádná událost. Výdaje jsou způsobilé pouze po dobu stanovenou v tomto prováděcím rozhodnutí.

3.   Kromě činností uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku v oblasti působnosti článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 může podpora podle uvedeného písmene zahrnovat rovněž intervence, které přispívají k akvakultuře poskytující environmentální služby a zajišťují zdraví a dobré životní podmínky zvířat v akvakultuře v oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (32).

4.   Podpora podle odst. 1 písm. b) tohoto článku může rovněž přispívat k dosažení cílů společné organizace trhů s produkty rybolovu a akvakultury stanovených v článku 35 nařízení (EU) č. 1380/2013, včetně plánů produkce a uvádění na trh popsaných v článku 28 nařízení (EU) č. 1379/2013.

Oddíl 2

Zvláštní podmínky

Článek 27

Akvakultura

V zájmu dosažení specifického cíle uvedeného v čl. 26 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, pokud jde o podporu činností v oblasti akvakultury, musí být podpora v souladu s víceletými národními strategickými plány pro rozvoj činností v oblasti akvakultury uvedenými v čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 28

Zpracování produktů rybolovu a akvakultury

V zájmu dosažení specifického cíle uvedeného v čl. 26 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení, pokud jde o zpracování produktů rybolovu a akvakultury, se podpora jiným podnikům než malým a středním poskytne pouze prostřednictvím finančních nástrojů stanovených v článku 58 nařízení (EU) 2021/1060 nebo prostřednictvím Programu InvestEU v souladu s článkem 10 nařízení (EU) 2021/523.

KAPITOLA IV

Priorita č. 3: Vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních a vnitrozemských oblastech a podpora rozvoje rybolovných a akvakulturních komunit

Oddíl 1

Rozsah podpory

Článek 29

Specifický cíl

Podpora podle této kapitoly zahrnuje intervence, které přispívají k vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních a vnitrozemských oblastech a k posílení rozvoje rybolovných a akvakulturních komunit.

Oddíl 2

Zvláštní podmínky

Článek 30

Komunitně vedený místní rozvoj

1.   V zájmu dosažení specifického cíle uvedeného v článku 29 tohoto nařízení se podpora uskutečňuje prostřednictvím komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 31 nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Pro účely tohoto článku strategie komunitně vedeného místního rozvoje uvedené v článku 32 nařízení (EU) 2021/1060 zajistí, aby komunity v rybolovných nebo akvakulturních oblastech lépe využívaly příležitostí, které skýtá udržitelná modrá ekonomika, těžily z nich a posílily environmentální, kulturní, sociálních a lidské zdroje. Tyto strategie komunitně vedeného místního rozvoje mohou být různé, od strategií zaměřených na rybolov či akvakulturu až po širší strategie zaměřené na diverzifikaci místních komunit.

KAPITOLA V

Priorita č. 4: Posílení mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro bezpečná, chráněná, čistá a udržitelně spravovaná moře a oceány

Oddíl 1

Rozsah podpory

Článek 31

Specifický cíl

Podpora podle této kapitoly zahrnuje intervence, které přispívají k posílení udržitelné správy moří a oceánů podporou znalostí v námořní oblasti, námořního dohledu nebo spolupráce pobřežní stráže.

Oddíl 2

Zvláštní podmínky

Článek 32

Znalosti v námořní oblasti

Podpora poskytnutá v zájmu dosažení specifického cíle uvedeného v článku 31 tohoto nařízení prosazováním znalostí v námořní oblasti přispěje k opatřením zaměřeným na shromažďování, správu, analýzu a používání údajů ke zlepšení znalostí o stavu mořského prostředí za účelem:

a)

plnění požadavků na monitorování a vymezení lokalit a řízení podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES;

b)

podpory územního plánování námořních prostor podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/89/EU (33); nebo

c)

zvyšování kvality dat a sdílení prostřednictvím evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet).

Článek 33

Námořní dohled

1.   V zájmu dosažení specifického cíle stanoveného v článku 31 prostřednictvím podpory námořního dohledu je poskytována podpora na akce přispívající k dosažení cílů společného prostředí pro sdílení informací.

2.   Podpora akcí uvedených v odstavci 1 tohoto článku může rovněž přispívat na rozvoj a provádění systému Unie pro kontrolu rybolovu za podmínek stanovených v článku 22.

Článek 34

Spolupráce pobřežní stráže

1.   Podpora poskytnutá v zájmu dosažení specifického cíle stanoveného v článku 31 prostřednictvím podpory spolupráce pobřežní stráže se poskytuje na akce uskutečněné vnitrostátními orgány v rámci evropské spolupráce při výkonu funkcí pobřežní stráže podle článku 69 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (34), článku 2b nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1406/2002 (35) a článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 (36).

2.   Podpora akcí uvedených v odstavci 1 tohoto článku může rovněž přispívat na rozvoj a provádění systému Unie pro kontrolu rybolovu za podmínek stanovených v článku 22.

KAPITOLA VI

Udržitelný rozvoj nejvzdálenějších regionů

Článek 35

Akční plán pro nejvzdálenější regiony

V souladu s čl. 8 odst. 3 vypracují dotčené členské státy v rámci svého programu akční plán pro každý ze svých nejvzdálenějších regionů, v němž je třeba stanovit:

a)

strategii pro udržitelné využívání rybolovu a rozvoj odvětví udržitelné modré ekonomiky;

b)

popis předpokládaných hlavních akcí a odpovídajících finančních prostředků, včetně:

i)

strukturální podpory pro odvětví rybolovu a akvakultury podle této hlavy;

ii)

náhrady dodatečných nákladů podle článků 24 a 36, včetně metodiky jejího výpočtu;

iii)

jakýchkoli jiných investic do udržitelné modré ekonomiky nezbytných k dosažení udržitelného rozvoje pobřeží.

Článek 36

Náhrada dodatečných nákladů na produkty rybolovu a akvakultury

1.   Za účelem náhrady dodatečných nákladů vzniklých hospodářským subjektům, které se věnují rybolovu, chovu, zpracování a uvádění na trh určitých produktů rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů, uvedené v článku 24, určí každý dotčený členský stát v souladu s kritérii stanovenými v souladu s odst. 6 tohoto článku pro každý nejvzdálenější region seznam produktů rybolovu a akvakultury a množství těchto produktů způsobilých pro náhradu.

2.   Při sestavování seznamů a určování množství uvedených v odstavci 1 vezmou členské státy v úvahu všechny relevantní faktory, zejména potřebu zajistit, aby náhrada byla slučitelná s pravidly společné rybářské politiky.

3.   Náhrada se neposkytuje za produkty rybolovu a akvakultury:

a)

ulovené plavidly třetích zemí, s výjimkou rybářských plavidel plujících pod vlajkou Venezuely a operujících ve vodách Unie v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2015/1565 (37);

b)

ulovené rybářskými plavidly Unie, která nejsou registrovaná v přístavu jednoho z nejvzdálenějších regionů;

c)

dovezené ze třetích zemí.

4.   Ustanovení odst. 3 písm. b) se nepoužije, pokud stávající kapacita zpracovatelského odvětví v dotčeném nejvzdálenějším regionu překročí množství dodané suroviny.

5.   Náhrada vyplacená příjemcům, kteří vykonávají činnosti uvedené v odstavci 1 v nejvzdálenějších regionech nebo kteří vlastní plavidlo registrované v přístavu v některém z těchto regionů a působí v něm, musí za účelem zabránění vyplacení nadměrné náhrady zohlednit:

a)

u každého produktu rybolovu nebo akvakultury nebo kategorie produktů dodatečné náklady vyplývající ze zvláštních znevýhodnění dotčených regionů; a

b)

jakýkoli jiný typ veřejné intervence ovlivňující úroveň dodatečných nákladů.

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62, kterými se toto nařízení doplňuje stanovením kritérií pro výpočet dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních znevýhodnění dotčených regionů.

Článek 37

Státní podpora za účelem poskytnutí náhrady dodatečných nákladů

Členské státy mohou poskytnout dodatečné financování za účelem poskytnutí náhrady uvedené v článku 24. V takových případech členské státy oznámí Komisi státní podporu, kterou může Komise schválit v souladu s tímto nařízením jako součást této náhrady. Státní podpora takto oznámená se považuje za oznámenou ve smyslu čl. 108 odst. 3 první věty Smlouvy o fungování EU.

Článek 38

Hodnocení

Při provádění hodnocení v polovině období uvedeného v článku 45 nařízení (EU) 2021/1060 Komise přezkoumá konkrétně ustanovení této kapitoly, včetně ustanovení týkajících se náhrady dodatečných nákladů.

KAPITOLA VII

Pravidla provádění ve sdíleném řízení

Oddíl 1

Podpora z ENRAF

Článek 39

Výpočet náhrady

Náhrada dodatečných nákladů nebo ušlého příjmu a jiné náhrady stanovené tímto nařízením se poskytují některou z forem uvedených v čl. 53 odst. 1 písm. b) až e) nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 40

Určení míry spolufinancování

Maximální míra spolufinancování z ENRAF na specifický cíl činí 70 % způsobilých veřejných výdajů s výjimkou specifického cíle uvedeného v čl. 14 odst. 1 písm. e), pro nějž činí 100 %.

Článek 41

Míra veřejné podpory

1.   Členské státy uplatňují maximální míru veřejné podpory ve výši 50 % celkových způsobilých výdajů na danou operaci.

2.   Odchylně od odstavce 1 jsou specifické maximální míry podpory stanoveny v příloze III.

3.   Pokud jedna operace spadá do několika řádků 2 až 19 přílohy III, použije se nejvyšší maximální míra podpory.

4.   Pokud jedna operace spadá pod několik řádků 2 až 19 přílohy III a zároveň pod řádek 1 této přílohy, použije se maximální míra podpory uvedená v řádku 1.

Oddíl 2

Finanční řízení

Článek 42

Přerušení platební lhůty

1.   V souladu s čl. 96 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 může Komise přerušit platební lhůtu žádosti o vyplacení platby nebo její části, pokud členský stát nedodržuje pravidla platná v rámci společné rybářské politiky, může-li toto nedodržení pravidel ovlivnit výdaje zahrnuté v žádosti o platbu, pro kterou je průběžná platba požadována.

2.   Před přerušením uvedeným v odstavci 1 uvědomí Komise dotčený členský stát o nedodržování pravidel a dá mu příležitost, aby se k záležitosti v přiměřené lhůtě vyjádřil.

3.   Přerušení uvedené v odstavci 1 musí být přiměřené povaze, závažnosti, době trvání a opakování nedodržování pravidel.

4.   Komise může přijímat prováděcí akty za účelem vymezení případů nedodržení pravidel podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 2.

Článek 43

Pozastavení plateb

1.   V souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060 může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž zcela nebo zčásti pozastaví vyplácení průběžných plateb z programu v případě, že členský stát závažným způsobem nedodržuje pravidla platná v rámci společné rybářské politiky, může-li toto závažné nedodržení pravidel ovlivnit výdaje obsažené v žádosti o platbu, pro kterou je průběžná platba požadována..

2.   Před pozastavením podle odstavce 1 Komise uvědomí dotčený členský stát, že Komise je toho názoru, že existuje případ závažného neplnění pravidel platných v rámci společné rybářské politiky dotčeným členským státem a poskytne mu příležitost, aby se k záležitosti v přiměřené lhůtě vyjádřil.

3.   Pozastavení uvedené v odstavci 1 musí být přiměřené povaze, závažnosti, době trvání a opakování závažného nedodržování pravidel.

4.   Komise může přijímat prováděcí akty za účelem vymezení případů závažného nedodržení pravidel podle odstavce 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 2.

Článek 44

Finanční opravy prováděné členskými státy

Pro případy finančních oprav podle čl. 11 odst. 2 určí členské státy částku opravy, která je přiměřená povaze, závažnosti, délce trvání a opakování závažných porušení předpisů nebo spáchaných trestných činů příjemcem a významu příspěvku ENRAF pro hospodářskou činnost tohoto příjemce.

Článek 45

Finanční opravy prováděné Komisí

1.   V souladu s čl. 104 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž provede finanční opravy zrušením celého příspěvku Unie na program nebo jeho části, pokud po nezbytném posouzení dojde k závěru, že:

a)

výdaje zahrnuté do žádosti o platbu jsou ovlivněny případy, kdy nastala některá ze situací uvedených v čl. 11 odst. 2 tohoto nařízení, a tyto výdaje nebyly dotčeným členským státem opraveny před zahájením postupu opravy podle tohoto odstavce;

b)

výdaje obsažené v žádosti o platbu jsou ovlivněny případy, v nichž členský stát závažným způsobem nedodržuje pravidla společné rybářské politiky, což mělo za následek pozastavení platby podle článku 43 tohoto nařízení, a dotčený členský stát dosud neprokázal, že přijal nezbytná nápravná opatření pro zajištění dodržování a vynucování použitelných pravidel v budoucnosti.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 2 tohoto nařízení.

2.   Komise rozhodne o výši opravy s přihlédnutím k povaze, závažnosti, délce trvání a opakování závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky ze strany dotčeného členského státu nebo dotčeného příjemce a k významu příspěvku ENRAF pro hospodářskou činnost dotčeného příjemce.

3.   Pokud není možné přesně kvantifikovat výši výdajů spojených se závažným nedodržováním pravidel společné rybářské politiky členským státem, Komise použije finanční opravu na základě paušální sazby nebo extrapolace podle odstavce 4.

4.   Komise může přijímat prováděcí akty za účelem stanovení kritérií pro určení úrovně finanční opravy, která má být použita, a kritérií pro uplatnění paušálních sazeb nebo finančních oprav na základě extrapolace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 2.

Oddíl 3

Monitorování a podávání zpráv

Článek 46

Rámec pro monitorování a hodnocení

1.   Společné ukazatele výstupů a výsledků pro ENRAF stanovené v příloze I tohoto nařízení a případně ukazatele specifické pro jednotlivé programy se použijí v souladu s čl. 16 odst. 1 druhým pododstavcem písm. a), čl. 22 odst. 3 písm. d) bodem ii) a čl. 42 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 41 odst. 3 písm. h) bodu iii) finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti ENRAF. Komise v této zprávě použije hlavní ukazatele výkonnosti stanovené v příloze I tohoto nařízení.

3.   Vedle údajů podle obecných pravidel stanovených v článku 42 nařízení 2021/1060 předloží řídící orgán Komisi relevantní údaje o provádění na úrovni operací, které obsahují hlavní charakteristiky příjemce (jméno, typ příjemce, velikost podniku, pohlaví a kontaktní údaje) a podporovaných operací (specifický cíl, druh operace, dotčené odvětví, hodnoty ukazatelů, stav postupu operace, číslo ve společném rejstříku loďstva, finanční údaje a forma podpory). Údaje se poskytují k 31. lednu a 31. červenci každého roku. První předání uvedených údajů se uskuteční do 31. ledna 2022 a poslední do 31. ledna 2030.

4.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví pravidla, která dále upřesní konkrétní údaje uvedené v odstavci 3 tohoto článku a jejich předkládání. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 63 odst. 2.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62 za účelem změny přílohy I doplněním základních ukazatelů výkonnosti s cílem přizpůsobit se změnám, k nimž došlo během programového období.

Článek 47

Vykazování výsledků financované operace

1.   Příjemci vykáží hodnotu příslušných ukazatelů výsledků po dokončení operace a nejpozději při podání žádosti o konečnou platbu. Řídící orgán přezkoumá věrohodnost hodnoty ukazatelů výsledků, kterou příjemce vykáže souběžně s konečnou platbou.

2.   Členské státy mohou lhůty stanovené v odstavci 1 odložit.

HLAVA III

PODPORA V PŘÍMÉM A NEPŘÍMÉM ŘÍZENÍ

KAPITOLA I

Priorita č. 1: Podpora udržitelného rybolovu a obnova a zachování vodních biologických zdrojů

Článek 48

Provádění společné rybářské politiky

ENRAF podporuje provádění společné rybářské politiky prostřednictvím:

a)

poskytování vědeckého poradenství a znalostí za účelem podpory řádných a účinných rozhodnutí v oblasti řízení rybolovu v rámci společné rybářské politiky, a to i prostřednictvím účasti odborníků ve vědeckých institucích;

b)

regionální spolupráce v oblasti opatření pro zachování zdrojů podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, zejména v souvislosti s víceletými plány uvedenými v článcích 9 a 10 uvedeného nařízení;

c)

vývoje a provádění systému Unie pro kontrolu rybolovu uvedeného v článku 36 nařízení (EU) č. 1380/2013 a dále upřesněného v nařízení (ES) č. 1224/2009;

d)

provozování poradních sborů zřízených v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 1380/2013, kterýžto cíl je součástí společné rybářské politiky, kterou zároveň podporuje;

e)

dobrovolných příspěvků k činnostem mezinárodních organizací působících v oblasti rybolovu v souladu s články 29 a 30 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 49

Podpora čistých a zdravých moří a oceánů

1.   ENRAF přispívá k podpoře čistých a zdravých moří a oceánů, a to i prostřednictvím opatření na podporu provádění směrnice 2008/56/ES a opatření k zajištění souladu s cílem spočívajícím v dosahování dobrého stavu prostředí, který je stanoven v čl. 2 odst. 5 písm. j) nařízení (EU) č. 1380/2013, a na podporu provádění evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství.

2.   Podpora uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména s cílem dosažení nebo zachování dobrého stavu prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice č. 2008/56/ES.

KAPITOLA II

Priorita č. 2: Podpora udržitelných akvakulturních činností, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, čímž se přispívá k potravinovému zabezpečení v Unii

Článek 50

Informace o trhu

ENRAF podporuje vypracování a šíření informací o trhu Komisí v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. 1379/2013, pokud jde o produkty rybolovu a akvakultury.

KAPITOLA III

Priorita č. 3: Vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních a vnitrozemských oblastech a podpora rozvoje rybolovných a akvakulturních komunit

Článek 51

Námořní politika a rozvoj udržitelné modré ekonomiky

ENRAF podporuje provádění námořní politiky a rozvoj udržitelné modré ekonomiky prostřednictvím:

a)

podpory udržitelné, nízkouhlíkové a vůči změně klimatu odolné modré ekonomiky;

b)

podpory integrované správy a řízení námořní politiky, mimo jiné prostřednictvím územního plánování námořních prostor, strategií pro přímořské oblasti a námořní regionální spolupráce;

c)

zlepšení přenosu a zavádění výzkumu, inovací a technologií v udržitelné modré ekonomice;

d)

zlepšování námořních dovedností, gramotnosti v oblasti oceánů a sdílení socioekonomických a environmentálních údajů o udržitelné modré ekonomice;

e)

rozvojem projektových souborů a inovativních finančních nástrojů.

KAPITOLA IV

Priorita č. 4: Posílení mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro bezpečná, chráněná, čistá a udržitelně spravovaná moře a oceány

Článek 52

Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat

ENRAF podporuje provádění Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat (EMODnet).

Článek 53

Námořní bezpečnost a dohled

ENRAF přispívá k podpoře námořní bezpečnosti a dohledu, mimo jiné prostřednictvím sdílení dat, spolupráce pobřežních stráží a agentur a boje proti trestné a nezákonné činnosti na moři.

Článek 54

Mezinárodní správa oceánů

ENRAF podporuje provádění politiky mezinárodní správy oceánů:

a)

dobrovolnými příspěvky mezinárodním organizacím působícím v oblasti správy oceánů;

b)

dobrovolnou spoluprací a koordinací mezi mezinárodními fóry, organizacemi, orgány a institucemi v rámci Úmluvy OSN o mořském právu, Agendy 2030 a dalších příslušných mezinárodních dohod, ujednání a partnerství;

c)

prováděním partnerství v oblasti oceánů mezi Unií a relevantními aktéry v oblasti oceánů;

d)

prováděním relevantních mezinárodních dohod, ujednání a nástrojů, které jsou zaměřeny na podporu lepší správy oceánů, jakož i rozvoj činností, opatření, nástrojů a znalostí, které vytvářejí podmínky pro existenci bezpečných, chráněných, čistých a udržitelně spravovaných moří a oceánů;

e)

prováděním relevantních mezinárodních dohod, opatření a nástrojů k prevenci, potírání a odstraňování nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu;

f)

mezinárodní spoluprací v oblasti výzkumu oceánů a dat o oceánech a jejich rozvojem.

KAPITOLA V

Pravidla provádění v přímém a nepřímém řízení

Článek 55

Formy financování ze strany Unie

1.   ENRAF může poskytovat prostředky v některé z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména ve formě veřejných zakázek podle hlavy VII uvedeného nařízení a grantů podle hlavy VIII uvedeného nařízení. Může rovněž poskytovat financování v podobě finančních nástrojů v rámci operací kombinováním zdrojů uvedených v článku 56 tohoto nařízení.

2.   Hodnocení návrhů na grant mohou provádět nezávislí odborníci.

Článek 56

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci ENRAF se provádějí v souladu s nařízením (EU) 2021/523 a hlavou X finančního nařízení.

Článek 57

Hodnocení vypracované Komisí

1.   Hodnocení se provádějí včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. Hodnocením se pověří interní nebo externí odborníci, kteří jsou funkčně nezávislí.

2.   Průběžné hodnocení podpory podle hlavy III se provede do konce roku 2024.

3.   Závěrečná hodnotící zpráva o podpoře podle hlavy III se připraví do konce roku 2031.

4.   Komise předá hodnotící zprávy uvedené v odstavcích 2 a 3 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 58

Monitorování v přímém a nepřímém řízení

1.   Komise použije ukazatele výsledků a výstupů stanovené v příloze I ke sledování výsledků provádění ENRAF v přímém a nepřímém řízení.

2.   Komise shromažďuje údaje o operacích vybraných pro podporu v přímém a nepřímém řízení, včetně hlavních charakteristik příjemce a operace, jak je stanoveno v čl. 46 odst. 3.

Článek 59

Audity

Audity o využití příspěvku Unie prováděné osobami či subjekty včetně osob či subjektů, které nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 60

Informace, komunikace a propagace

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků.

2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se ENRAF, akcí uskutečněných v rámci ENRAF a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na ENRAF rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie v míře, v níž tyto priority souvisejí s prioritami uvedenými v článku 3.

Článek 61

Způsobilé subjekty, činnosti a náklady

1.   Kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 a 3 tohoto článku se použijí jako doplněk kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení (EU).

2.   Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)

právní subjekty se sídlem v členském státě nebo ve třetí zemi uvedené v seznamu programu za podmínek uvedených v odstavcích 3 a 4;

b)

právní subjekt zřízený podle práva Unie nebo mezinárodní organizace.

3.   Právní subjekty zřízené ve třetí zemi jsou výjimečně způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cíle určitého opatření.

4.   Právní subjekty se sídlem ve třetí zemi, která není přidružena k programu, by měly v zásadě nést náklady na svou účast.

5.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení a odchylně od čl. 193 odst. 4 uvedeného nařízení lze v důsledku opožděného vstupu tohoto nařízení v platnost a v zájmu zajištění kontinuity za podmínek stanovených v rozhodnutí o financování a na omezenou dobu považovat činnosti podporované podle tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud byly uvedené činnosti provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

HLAVA IV

PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 62

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 11, 36, 46 a 65 je svěřena Komisi od 14 července 2021 do 31. prosince 2027.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 11, 36, 46 a 65 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 11, 36, 46 a 65 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 63

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 64

Změny nařízení (EU) 2017/1004

Článek 6 nařízení (EU) 2017/1004 se mění takto:

1)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Aniž jsou dotčeny jejich stávající povinnosti v oblasti shromažďování údajů podle práva Unie, shromažďují členské státy údaje v rámci pracovního plánu sestaveného v souladu s víceletým programem Unie (dále jen „národní pracovní plán“). Členské státy předloží své národní pracovní plány elektronickými prostředky Komisi do 15. října roku předcházejícího roku zahájení uplatňování národního pracovního plánu, ledaže je stále ještě uplatňován stávající plán, což Komisi případně oznámí.

2.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž schválí národní pracovní plány uvedené v odstavci 1 do 31. prosince roku předcházejícího roku zahájení uplatňování národního pracovního plánu. Při schvalování národních pracovních plánů zohlední Komise hodnocení provedené VTHVR v souladu s článkem 10. Ukáže-li toto hodnocení, že národní pracovní plán není v souladu s tímto článkem nebo že nezaručuje vědecký význam údajů nebo dostatečnou kvalitu navrhovaných metod a postupů, vyrozumí o tom Komise ihned dotčený členský stát a uvede, jaké změny tohoto pracovního plánu považuje za nezbytné. Dotčený členský stát následně Komisi předloží revidovaný národní pracovní plán.“;

2)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.   Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž se stanoví pravidla pro postupy, formát a časové plány pro předkládání národních pracovních plánů uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 2.“

Článek 65

Přechodná ustanovení

1.   Na programy a operace podporované z ENRF v programovém období 2014–2020 se nadále použije nařízení (EU) č. 508/2014 a jakýkoli akt v přenesené pravomoci a provádějící akt přijatý podle uvedeného nařízení.

2.   Aby se usnadnil přechod z režimu podpory zavedeného nařízením (EU) č. 508/2014 na systém zavedený tímto nařízením, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 62 tohoto nařízení, ke stanovení podmínek, za kterých může být podpora schválená Komisí podle nařízení (EU) č. 508/2014 začleněna do podpory poskytované podle tohoto nařízení.

3.   Odkazy na nařízení (EU) č. 508/2014 se považují za odkazy na toto nařízení, pokud jde o programové období 2021–2027.

Článek 66

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021, pokud jde o podporu v přímém a nepřímém řízení podle hlavy III.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 7. července 2021.

Za Evropský parliament

Předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

A. LOGAR


(1)  Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 104.

(2)  Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 9.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 (Úř. věst. C 116, 31.3.2021, s. 81) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 14. června 2021 (Úř. věst. C 271, 7.7.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 5. července 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. 231, 30.6.2021, s. 159).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(11)  Směrnice Rady (EU) 2017/159 ze dne 19. prosince 2016, kterou se provádí dohoda týkající se provádění Úmluvy Mezinárodní organizace práce o práci v odvětví rybolovu z roku 2007 uzavřená Všeobecnou konfederací zemědělských družstev v Evropské unii (COGECA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Sdružením vnitrostátních organizací rybářských podniků v Evropské unii (Europêche) dne 21. května 2012 (Úř. věst. L 25, 31.1.2017, s. 12).

(12)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008 (Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1).

(14)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(18)  Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1).

(19)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(21)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(22)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(23)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce („EPPO“) (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/352 ze dne 15. února 2017, kterým se zřizuje rámec pro poskytování přístavních služeb a stanoví společná pravidla pro finanční transparentnost přístavů (Úř. věst. L 57, 3.3.2017, s. 1).

(28)  Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).

(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/ 904 ze dne 5. června 2019 o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (Úř. věst. L 155, 12.6.2019, s. 1).

(30)  Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(31)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28).

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/89/EU ze dne 23. července 2014, kterou se stanoví rámec pro územní plánování námořních prostor (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 135).

(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).

(35)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1).

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 ze dne 19. března 2019 o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 18).

(37)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/1565 ze dne 14. září 2015, kterým se jménem Evropské unie schvaluje Prohlášení o udělení rybolovných práv ve vodách EU rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Bolívarovské republiky Venezuely ve výlučné ekonomické zóně při pobřeží Francouzské Guyany (Úř. věst. L 244, 19.9.2015, s. 55).


PŘÍLOHA I

SPOLEČNÉ UKAZATELE ENRAF

HLAVNÍ UKAZATELE VÝKONNOSTI (1)

UKAZATELE VÝSLEDKŮ (JEDNOTKA MĚŘENÍ)

UKAZATELE VÝSTUPŮ

CI 01 – Vytvořené podniky

CI 02 – Podniky s vyšším obratem

CI 03 – Vytvořená pracovní místa

CI 04 – Udržená pracovní místa

CI 05 – Osoby, jimž plyne prospěch

CI 06 – Akce přispívající k dobrému stavu prostředí, včetně ochrany a zachování přírody, ochrany ekosystémů, biologické rozmanitosti, zdraví zvířat a dobré životní podmínky

CI 07 – Energetická spotřeba vedoucí ke snížení emisí CO2

CI 08 – Počet podporovaných malých a středních podniků

CR 01 – Nová výrobní kapacita (tuny/rok)

CR 02 –Udržená akvakulturní produkce (tuny/rok)

CR 03 – Vytvořené podniky (počet subjektů)

CR 04 – Podnik s vyšším obratem (počet subjektů)

CR 05 – Kapacita stažených plavidel (GT a kW)

CR 06 – Vytvořená pracovní místa (počet osob)

CR 07 – Udržená pracovní místa (počet osob)

CR 08 – Osoby, jimž plyne prospěch (počet osob)

CR 09 – Plocha dotčená operacemi přispívajícími k dobrému stavu životního prostředí, k ochraně, zachování a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů (km2 nebo km)

CR 10 – Akce přispívající k dobrému stavu životního prostředí, včetně ochrany a obnovy přírody, zachování, ochrany ekosystémů, biologické rozmanitosti, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat (počet akcí)

CR 11 – Subjekty zvyšující sociální udržitelnost (počet subjektů)

CO 01 – Počet operací

CI 09 – Počet rybářských plavidel vybavených zařízeními pro elektronické hlášení polohy a úlovků

CI 10 – Počet místních akčních skupin

CI 11 – Počet podporovaných plavidel drobného pobřežního rybolovu

CI 12 – Využívání datových a informačních platforem

CR 12 – Účinnost systému pro „shromažďování, správu a využívání údajů“ (stupnice: vysoká, střední, nízká)

CR 13 – Spolupráce mezi zúčastněnými stranami (počet akcí)

CR 14 – Umožněné inovace (počet nových produktů, služeb, procesů, podnikatelských modelů nebo metod)

CR 15 – Instalované nebo modernizované kontrolní prostředky (počet prostředků)

CR 16 – Subjekty mající prospěch z propagační a informační činnosti (počet subjektů)

CR 17 – Subjekty zlepšující účinné využívání zdrojů při výrobě nebo zpracování (počet subjektů)

CR 18 – Energetická spotřeba vedoucí ke snížení emisí CO2 (kWh/tunu nebo litry/h)

CR 19 – Akce ke zlepšení schopnosti řízení (počet akcí)

CR 20 – Indukované investice (v EUR)

CR 21 – Soubory dat a poskytnuté poradenství (počet)

CR 22 – Využívání datových a informačních platforem (počet zobrazení stránek)

 


(1)  Hlavní ukazatele výkonnosti pro ENRAF, které bude Komise používat v souladu s požadavkem na podávání zpráv podle čl. 41 odst. 3 písm. h) bodu iii) finančního nařízení.


PŘÍLOHA II

ORGANIZACE PODPORY VE SDÍLENÉM ŘÍZENÍ

CÍL POLITIKY

Článek 5 nařízení (EU) 2021/1060

PRIORITA ENRAF

SPECIFICKÝ CÍL ENRAF

NOMENKLATURA, KTERÁ SE POUŽIJE VE FINANČNÍM PLÁNU

Příloha V tabulka 11A nařízení (EU) 2021/1060

Zelenější, nízkouhlíkový přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelná městská mobilita

Podpora udržitelného rybolovu a obnova a zachování vodních biologických zdrojů

Posilování ekonomicky, sociálně a environmentálně udržitelných rybolovných činností

1.1.1

všechny operace kromě operací podporovaných podle článků 17 a 19

1.1.2

operace podporované podle článků 17 a 19

Zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí CO2 prostřednictvím výměny nebo modernizace motorů rybářských plavidel

1.2

Podpora přizpůsobení rybolovné kapacity rybolovným právům v případech trvalého zastavení rybolovných činností a přispívání k přiměřené životní úrovni v případech dočasného zastavení rybolovných činností

1.3

 

 

Podpora účinné kontroly rybolovu a vynucování, včetně boje proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, jakož i spolehlivých údajů pro rozhodování založené na znalostech

1.4

Podpora rovných podmínek pro produkty rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů

1.5

Přispívání k ochraně a obnově vodní biologické rozmanitosti a ekosystémů

1.6

Podpora udržitelných akvakulturních činností, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh, čímž se přispívá k potravinovému zabezpečení v Unii

Podpora udržitelných činností v oblasti akvakultury, zejména posilování konkurenceschopnosti produkce akvakultury při současném zajištění toho, aby tyto činnosti byly dlouhodobě environmentálně udržitelné

2.1

 

 

Podpora uvádění na trh, kvality a přidané hodnoty produktů rybolovu a akvakultury, jakož i zpracování těchto produktů

2.2

Posílení mezinárodní správy oceánů a vytvoření podmínek pro bezpečná, chráněná, čistá a udržitelně spravovaná moře a oceány

Posílení udržitelné správy moří a oceánů podporou poznatků o moři, námořního dohledu nebo spolupráce pobřežní stráže

4.1

Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje všech druhů území a místních iniciativ

Vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních a vnitrozemských oblastech a podpora rozvoje rybolovných a akvakulturních komunit

Vytváření podmínek pro udržitelnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních a vnitrozemských oblastech a podpora udržitelného rozvoje rybolovných a akvakulturních komunit

3.1

 

Technická pomoc

5.1

5.2


PŘÍLOHA III

SPECIFICKÉ MAXIMÁLNÍ MÍRY PODPORY VE SDÍLENÉM ŘÍZENÍ

ČÍSLO ŘÁDKU

SPECIFICKÁ KATEGORIE OPERACE

MAXIMÁLNÍ MÍRA PODPORY

1

Operace podporované podle článků 17, 18 a 19

40 %

2

Tyto operace přispívající k provádění povinnosti vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013:

 

operace zvyšující velikostní nebo druhovou selektivitu lovných zařízení;

100 %

operace ke zlepšení infrastruktury rybářských přístavů, aukčních síní, míst vykládky a přístřešků s cílem usnadnit vykládku a skladování nežádoucích úlovků; operace usnadňující uvádění nežádoucích úlovků

75 %

komerčních populací na trh v souladu s čl. 8 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1379/2013.

75 %

3

Operace zlepšující zdravotní, bezpečnostní a pracovní podmínky na palubě rybářských plavidel, s výjimkou operací podporovaných podle článku 19

75 %

4

Operace v nejvzdálenějších regionech

85 %

5

Operace na odlehlých řeckých ostrovech a na chorvatských ostrovech Dugi otok, Vis, Mljet a Lastovo

85 %

6

Operace podporované podle článku 22

85 %

7

Operace týkající se drobného pobřežního rybolovu

100 %

8

Je-li příjemcem veřejný subjekt nebo podnik pověřený poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, je-li podpora poskytnuta na poskytování takových služeb

100 %

9

Operace týkající se náhrady podle článku 39

100 %

10

Operace podporované podle článků 23 a 25 a v rámci priority 4

100 %

11

Operace související s vytvářením, vývojem, sledováním, hodnocením nebo správou transparentních systémů pro výměnu rybolovných práv mezi členskými státy v souladu s čl. 16 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013

100 %

12

Operace týkající se provozních nákladů místních akčních skupin

100 %

13

Operace podporované podle článku 30, které splňují alespoň jedno z těchto kritérií:

i)

jedná se o společný zájem;

ii)

mají kolektivního příjemce; nebo

iii)

ve vhodných případech mají inovační prvky na místní úrovni a zajišťují přístup veřejnosti k výsledkům

100 %

14

Operace jiné než operace uvedené v řádku 13, které splňují všechna tato kritéria:

i)

jedná se o společný zájem;

ii)

mají kolektivního příjemce;

iii)

mají inovační prvky nebo zajišťují přístup veřejnosti k výsledkům

100 %

15

Operace prováděné organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů nebo mezioborovými organizacemi

75 %

16

Finanční nástroje, s výjimkou finančních nástrojů souvisejících s operacemi uvedenými v řádku 1

100 %

17

Operace na podporu udržitelné akvakultury prováděné malými a středními podniky

60 %

18

Operace na podporu inovativních produktů, procesů nebo zařízení v odvětví rybolovu, akvakultury a zpracování

75 %

19

Operace prováděné organizacemi rybářů nebo jinými kolektivními příjemci

60 %


PŘÍLOHA IV

TYPY INTERVENCÍ

Č.

TYPY INTERVENCÍ

KLIMATICKÝ KOEFICIENT

ENVIRONMENTÁLNÍ KOEFICIENT

1

Snižování negativních dopadů nebo přispívání k pozitivním vlivům na životní prostředí a přispívání k dobrému stavu životního prostředí

100 %

100 %

2

Podpora podmínek pro hospodářsky životaschopné, konkurenceschopné a atraktivní odvětví rybolovu, akvakultury a zpracování

40 %

40 %

3

Přispívání ke klimatické neutralitě

100 %

100 %

4

Dočasné zastavení rybolovných činností

100 %

100 %

5

Trvalé zastavení rybolovných činností

100 %

100 %

6

Přispívání k dobrému stavu životního prostředí prováděním a monitorováním chráněných mořských oblastí, včetně sítě Natura 2000

100 %

100 %

7

Náhrada za neočekávané události v oblasti životního prostředí, klimatu nebo veřejného zdraví

0 %

0 %

8

Náhrada dodatečných nákladů v nejvzdálenějších regionech

0 %

0 %

9

Zdraví a dobré životní podmínky zvířat

40 %

40 %

10

Kontrola a vynucování

40 %

100 %

11

Shromažďování dat, analýzy a podpora znalostí v námořní oblasti

100 %

100 %

12

Námořní dohled a bezpečnost

40 %

40 %

Komunitně vedený místní rozvoj

13

Přípravné činnosti v rámci komunitně vedeného místního rozvoje

0 %

0 %

14

Provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje

40 %

40 %

15

Provozní náklady a oživení komunitně vedeného místního rozvoje

0 %

0 %

Technická pomoc

16

Technická pomoc

0 %

0 %


PŘÍLOHA V

CELKOVÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY Z ENRAF PRO JEDNOTLIVÉ ČLENSKÉ STÁTY OD 1. LEDNA 2021 DO 31. PROSINCE 2027

 

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

CELKEM

649 646 302

867 704 926

833 435 808

798 047 503

707 757 512

721 531 085

732 876 864

5 311 000 000

BE

4 925 394

6 578 640

6 318 823

6 050 521

5 365 973

5 470 400

5 556 420

40 266 171

BG

10 390 512

13 878 165

13 330 060

12 764 057

11 319 949

11 540 245

11 721 710

84 944 698

CZ

3 670 269

4 902 222

4 708 614

4 508 683

3 998 577

4 076 392

4 140 492

30 005 249

DK

24 582 747

32 834 129

31 537 379

30 198 278

26 781 687

27 302 881

27 732 208

200 969 309

DE

25 908 996

34 605 542

33 238 833

31 827 487

28 226 569

28 775 883

29 228 372

211 811 682

EE

11 912 962

15 911 637

15 283 223

14 634 286

12 978 583

13 231 157

13 439 212

97 391 060

IE

17 414 773

23 260 170

22 341 533

21 392 895

18 972 532

19 341 754

19 645 895

142 369 552

EL

45 869 836

61 266 389

58 846 736

56 348 059

49 972 919

50 945 434

51 746 530

374 995 903

ES

137 053 465

183 056 482

175 826 854

168 361 115

149 312 971

152 218 730

154 612 307

1 120 441 924

FR

69 372 651

92 658 097

88 998 661

85 219 712

75 578 071

77 048 886

78 260 448

567 136 526

HR

29 808 019

39 813 303

38 240 917

36 617 179

32 474 362

33 106 342

33 626 925

243 687 047

IT

63 388 749

84 665 656

81 321 871

77 868 885

69 058 907

70 402 853

71 509 909

518 216 830

CY

4 685 786

6 258 605

6 011 428

5 756 178

5 104 932

5 204 279

5 286 114

38 307 322

LV

16 498 239

22 035 996

21 165 707

20 266 995

17 974 015

18 323 805

18 611 939

134 876 696

LT

7 484 030

9 996 101

9 601 315

9 193 636

8 153 481

8 312 155

8 442 859

61 183 577

LU

-

-

-

-

-

-

-

-

HU

4 612 763

6 161 072

5 917 747

5 666 475

5 025 378

5 123 176

5 203 735

37 710 346

MT

2 669 689

3 565 790

3 424 963

3 279 536

2 908 494

2 965 097

3 011 721

21 825 290

NL

11 978 187

15 998 755

15 366 900

14 714 410

13 049 642

13 303 600

13 512 794

97 924 288

AT

821 763

1 097 594

1 054 246

1 009 482

895 270

912 693

927 046

6 718 094

PL

62 675 756

83 713 340

80 407 168

76 993 019

68 282 136

69 610 965

70 705 569

512 387 953

PT

46 307 271

61 850 651

59 407 923

56 885 418

50 449 481

51 431 271

52 240 007

378 572 022

RO

19 871 141

26 541 038

25 492 826

24 410 382

21 648 625

22 069 926

22 416 967

162 450 905

SI

2 927 095

3 909 597

3 755 191

3 595 743

3 188 925

3 250 985

3 302 105

23 929 641

SK

1 862 388

2 487 512

2 389 271

2 287 821

2 028 980

2 068 465

2 100 991

15 225 428

FI

8 777 254

11 723 405

11 260 401

10 782 276

9 562 384

9 748 476

9 901 766

71 755 962

SE

14 176 567

18 935 038

18 187 218

17 414 975

15 444 669

15 745 235

15 992 823

115 896 525


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

13.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/50


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1140

ze dne 5. května 2021,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na článek 67 a čl. 272 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 (2) stanoví pravidla, kterými se doplňuje nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu, zejména nákaz kategorie A, B a C v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/1882 (3). Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 zejména stanoví omezení a podmínky pro přemísťování zvířat a produktů z nich v rámci uzavřených pásem a z těchto pásem jako součást opatření pro tlumení šíření nákaz kategorie A.

(2)

Pravidla stanovená v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 doplňují pravidla stanovená v nařízení (EU) 2016/429. Zahrnují různé technické aspekty opatření, jež se mají přijmout, pokud existuje podezření na nákazy uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429 nebo pokud tyto nákazy byly potvrzeny. Jelikož jsou tato pravidla vzájemně propojená, jsou stanovena společně v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687. V zájmu jasnosti a účinného uplatňování je vhodné, aby pravidla, kterými se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, byla stanovena rovněž v jediném aktu v přenesené pravomoci, který stanoví komplexní soubor technických opatření pro tlumení příslušných nákaz uvedených na seznamu.

(3)

Ustanovení čl. 21 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 stanoví možnost, aby příslušný orgán rozhodl, zda za určitých okolností vytvoří uzavřené pásmo. Současné znění uvedeného článku by mohlo být zavádějící, jelikož by mohlo být předmětem různých výkladů. Uvedený článek by proto měl být změněn tak, aby tuto možnost jasně stanovil.

(4)

Opatření pro tlumení nákaz stanovená v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 by měla být přiměřená souvisejícím rizikům. Z tohoto důvodu by se omezení a podmínky měly vztahovat pouze na ty druhy zvířat a produkty z nich, které představují riziko šíření zejména nákazy kategorie A, a to s přihlédnutím k druhům zvířat uvedeným na seznamu pro příslušnou nákazu kategorie A.

(5)

Ustanovení čl. 22 odst. 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 stanoví povinnost vydávat veterinární osvědčení pro přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu pocházejících z uzavřeného pásma a přepravovaných mimo toto pásmo bez uvedení druhů zvířat, na něž se toto ustanovení vztahuje. Uvedený odstavec by proto měl být změněn tak, aby se tato povinnost omezila na zásilky vedlejších produktů živočišného původu získaných ze zvířat druhů uvedených na seznamu pro příslušnou nákazu kategorie A.

(6)

V čl. 272 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 jsou stanovena přechodná opatření týkající se zrušení různých stávajících směrnic, konkrétně směrnic Rady 92/66/EHS (4), 2000/75/ES (5), 2001/89/ES (6), 2002/60/ES (7), 2003/85/ES (8) a 2005/94/ES (9). Zejména stanoví možnost, aby se uvedené směrnice nadále použily místo odpovídajících článků uvedeného nařízení po dobu tří let od jeho dne použitelnosti nebo do dřívějšího data, jež bude stanoveno v aktu v přenesené pravomoci. V souladu s uvedeným ustanovením článek 112 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 stanoví, že směrnice 92/66/EHS, 2001/89/ES, 2003/85/ES a 2005/94/ES pozbývají platnosti ode dne 21. dubna 2021, neboť uvedené nařízení v přenesené pravomoci stanoví pravidla odpovídající pravidlům dříve stanoveným v uvedených směrnicích.

(7)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 rovněž stanoví pravidla pro opatření pro tlumení nákaz pro všechny nákazy kategorie A, včetně afrického moru prasat. Článek 112 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 by tedy měl být změněn doplněním směrnice 2002/60/ES, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat, na seznam směrnic, které pozbývají platnosti ode dne 14. července 2021.

(8)

Kromě toho nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 (10) stanoví pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro určité nákazy uvedené na seznamu, včetně infekce virem katarální horečky ovcí. Tato pravidla se použijí ode dne 21. dubna 2021. Článek 112 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 by tedy měl být změněn doplněním směrnice 2000/75/ES, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí, na seznam směrnic, které pozbývají platnosti ode dne 14. července 2021, aby se zamezilo zdvojování a nejednotnosti platných pravidel, pokud jde o dozor, eradikaci a status území prostého nákazy u katarální horečky ovcí v Unii.

(9)

Článek 27 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 stanoví zákazy, které má příslušný orgán provést v ochranných pásmech a pásmech dozoru v případě ohniska nákaz kategorie A za účelem tlumení šíření nákazy. Tyto zákazy jsou uvedeny v příloze VI uvedeného nařízení v přenesené pravomoci. Zákaz přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu z ochranných pásem a pásem dozoru je však neúplný, neboť se týká pouze některých vedlejších produktů živočišného původu. To by mohlo představovat riziko šíření nákazy během provádění opatření pro tlumení nákaz stanovená v uvedeném nařízení v přenesené pravomoci. Příloha VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 by měla vyjasnit, že veškeré přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu z ochranných pásem a pásem dozoru je zakázáno.

(10)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 se použije ode dne 21. dubna 2021. V zájmu právní jistoty by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 se mění takto:

1.

V čl. 21 bodě 3 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„3.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán po provedení posouzení rizika s přihlédnutím k profilu nákazy rozhodnout, že nezřídí uzavřené pásmo, dojde-li k výskytu ohniska nákazy kategorie A v těchto místech:“

2.

V článku 22 se bod 5 nahrazuje tímto:

„5.   Vedlejší produkty živočišného původu ze zvířat druhů uvedených na seznamu pocházející z uzavřeného pásma a přepravované mimo toto pásmo musí doprovázet veterinární osvědčení vydané úředním veterinárním lékařem, v němž se uvádí, že tyto produkty smějí být přemístěny z uzavřeného pásma za podmínek stanovených příslušným orgánem v souladu s touto kapitolou.“

3.

Článek 112 se nahrazuje tímto:

„Článek 112

Zrušení

1.   Směrnice 92/66/EHS, 2001/89/ES, 2003/85/ES a 2005/94/ES, jakož i akty přijaté na základě těchto směrnic pozbývají platnosti s účinkem od 21. dubna 2021.

2.   Směrnice 2000/75/ES a 2002/60/ES, jakož i akty přijaté na základě těchto směrnic pozbývají platnosti s účinkem od 14. července 2021.“

4.

Příloha VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 5. května 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 64).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 308, 4.12.2018, s. 21).

(4)  Směrnice Rady 92/66/EHS ze dne 14. července 1992, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení newcastleské choroby (Úř. věst. L 260, 5.9.1992, s. 1).

(5)  Směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 74).

(6)  Směrnice Rady 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních Společenství pro tlumení klasického moru prasat (Úř. věst. L 316, 1.12.2001, s. 5).

(7)  Směrnice Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a kterou se mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou chorobu prasat a africký mor prasat (Úř. věst. L 192, 20.7.2002, s. 27).

(8)  Směrnice Rady 2003/85/ES ze dne 29. září 2003, kterou se stanoví opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky, zrušují směrnice 85/511/EHS a rozhodnutí 89/531/EHS a 91/665/EHS a mění směrnice 92/46/EHS (Úř. věst. L 306, 22.11.2003, s. 1).

(9)  Směrnice Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16).

(10)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro určité nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy (Úř. věst. L 174, 3.6.2020, s. 211).


PŘÍLOHA

V příloze VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 se tabulka nahrazuje tímto:

ZÁKAZY ČINNOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE ZVÍŘAT A PRODUKTŮ V SOUVISLOSTI S NÁKAZAMI KATEGORIE A1

FMD

RP

RVFV

LSD

CBPP

SPGP

PPR

CCPP

CSF

ASF

AHS

GLAND

HPAI

NCD

Přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení v uzavřeném pásmu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NA

X

X

Přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu do zařízení v uzavřeném pásmu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NA

X

X

Doplnění stavů zvěře druhů uvedených na seznamu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NA

X

X

Výstavy, trhy, přehlídky zvířat a jiné shromažďování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu, včetně odvozu a rozdělování těchto druhů

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NA

X

X

Přemísťování spermatu, oocytů a embryí získaných z chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení v uzavřeném pásmu

X

X

X

X2

X

X

X

X

X

X

X

NA

NA

NA

Odběr spermatu, oocytů a embryí od chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NP

NA

NA

NA

Mobilní inseminační služba pro chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NA

NA

NA

Mobilní reprodukční služba pro zvířata druhů uvedených na seznamu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NA

NA

NA

Přemísťování násadových vajec ze zařízení v uzavřeném pásmu

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

X

X

Přemísťování čerstvého masa kromě drobů z chovaných a volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu z jatek nebo ze zařízení pro nakládání se zvěřinou v uzavřeném pásmu

X

X

X

NP

NP

X

X

NP

X

X

NP

NA

X

X

ZÁKAZY ČINNOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE ZVÍŘAT A PRODUKTŮ V SOUVISLOSTI S NÁKAZAMI KATEGORIE A1 (pokr.)

FMD

RP

RVFV

LSD

CBPP

SPGP

PPR

CCPP

CSF

ASF

AHS

GLAND

HPAI

NCD

Přemísťování drobů z chovaných a volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu z jatek nebo ze zařízení pro nakládání se zvěřinou v uzavřeném pásmu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NP

NA

X

X

Přemísťování masných výrobků získaných z čerstvého masa druhů uvedených na seznamu ze zařízení v uzavřeném pásmu

X

X

X

NP

NP

NP

X

NP

X

X

NP

NA

X

X

Přemísťování syrového mléka a mleziva získaných od chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení v uzavřeném pásmu

X

X

X

X

NP

X

X

NP

NA

NA

NP

NA

NA

NA

Přemísťování mléčných výrobků a výrobků z mleziva ze zařízení v uzavřeném pásmu

X

X

X

X

NP

X

X

NP

NA

NA

NP

NA

NA

NA

Přemísťování vajec k lidské spotřebě ze zařízení v uzavřeném pásmu

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

X

X

Přemísťování vedlejších produktů živočišného původu z chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení v uzavřeném pásmu, kromě celých těl mrtvých zvířat nebo jejich částí

Hnůj, včetně podestýlky a použitého steliva

X

X

X

X

NP

X

X

NP

X

X

NP

NA

X

X

Kůže, kožky, vlna, štětiny a peří

X

X

X

X

NP

X

X

NP

X

X

NP

NA

X

X

Vedlejší produkty živočišného původu jiné než hnůj, včetně podestýlky a použitého steliva, a jiné než kůže, kožky, vlna, štětiny a peří

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NA

X

X

ZÁKAZY ČINNOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE ZVÍŘAT A PRODUKTŮ (pokr.) V SOUVISLOSTI S NÁKAZAMI KATEGORIE A1

FMD

RP

RVFV

LSD

CBPP

SPGP

PPR

CCPP

CSF

ASF

AHS

GLAND

HPAI

NCD

Přemísťování krmných surovin rostlinného původu a slámy získaných v ochranném pásmu

X

X

NP

NP

NP

NP

NP

NP

NP

NP

NP

NA

NP

NP

POZNÁMKY

1

Zkratky nákaz kategorie A v souladu s přílohou II

2

Pouze oocyty a embryo

NA

=

nepoužije se

X

=

zákaz

NP

=

není zakázáno


13.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 247/55


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/1141

ze dne 12. července 2021,

kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 71 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Africký mor prasat je infekční virová nákaza postihující chovaná a volně žijící prasata a může mít závažný dopad na dotčenou populaci zvířat a ziskovost chovu, což narušuje přemísťování zásilek uvedených zvířat a produktů z těchto zvířat v rámci Unie, jakož i vývoz do třetích zemí.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 (2) bylo přijato v rámci nařízení (EU) 2016/429 a stanoví zvláštní opatření k tlumení nákazy týkající se afrického moru prasat, která mají členské státy uvedené na seznamu v příloze I zmíněného nařízení (dál jen „dotčené členské státy“) po omezenou dobu uplatňovat v uzavřených pásmech I, II a III uvedených na seznamu ve zmíněné příloze.

(3)

Oblasti uvedené jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 vycházejí z epizootologické situace afrického moru prasat v Unii. Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 byla naposledy změněna prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1090 (3), a sice v návaznosti na změny epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v Polsku a na Slovensku.

(4)

Veškeré změny uzavřených pásem I, II a III v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 by měly být založeny na epizootologické situaci, pokud jde o africký mor prasat, v oblastech postižených uvedenou nákazou, na celkové epizootologické situaci afrického moru prasat v dotčeném členském státě, na úrovni rizika dalšího šíření uvedené nákazy, i na vědecky podložených zásadách a kritériích pro zeměpisné vymezení pásem v důsledku afrického moru prasat a na pokynech Unie dohodnutých s členskými státy ve Stálém výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a uvedených na internetových stránkách Komise (4). Takové změny by měly rovněž zohledňovat mezinárodní normy, jako je Kodex zdraví suchozemských živočichů (5) Světové organizace pro zdraví zvířat a odůvodnění vymezení pásem poskytnuté příslušnými orgány dotčených členských států.

(5)

Od data přijetí prováděcího nařízení (EU) 2021/1090 se objevila nová ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat v Polsku, jakož i u volně žijícího prasete na Slovensku.

(6)

V červnu a červenci 2021 bylo zaznamenáno několik případů afrického moru prasat u chovaných prasat v okresech siemiatycki, sulęciński, wschowski a zagański v Polsku v oblastech, které jsou v současnosti uvedeny jako uzavřená pásma II na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Tato ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tyto oblasti Polska, které jsou v současnosti uvedeny jako uzavřená pásma II na seznamu ve zmíněné příloze a které jsou zasaženy těmito nedávnými ohnisky afrického moru prasat, měly být nyní uvedeny na seznamu v uvedené příloze jako uzavřená pásma III, a nikoli jako uzavřená pásma II a stávající hranice uzavřených pásem II je rovněž třeba znovu vymezit, aby se zohlednila toto nedávná ohniska.

(7)

V červnu 2021 bylo rovněž zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat v okrese olsztyński v Polsku v oblasti uvedené v současné době jako uzavřené pásmo III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, která se nachází v bezprostřední blízkosti oblasti, jež je v současnosti uvedena na seznamu jako uzavřené pásmo II. Toto nové ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat představuje zvýšení úrovně rizika, které by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Polska, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo II na seznamu ve zmíněné příloze a která se nachází v bezprostřední blízkosti oblasti uvedené na seznamu jako uzavřené pásmo III a je zasažena tímto nedávným ohniskem afrického moru prasat, měla být nyní uvedena na seznamu v uvedené příloze jako uzavřené pásmo III, a nikoli jako uzavřené pásmo II a stávající hranice uzavřeného pásma II je rovněž třeba znovu vymezit, aby se zohlednilo toto nedávné ohnisko.

(8)

V červenci 2021 bylo navíc zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat v okrese nowotomyski v Polsku v oblasti, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Toto ohnisko afrického moru prasat u chovaných prasat představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Polska, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu ve zmíněné příloze a která je zasažena tímto nedávným ohniskem afrického moru prasat, měla být nyní uvedena na seznamu v uvedené příloze jako uzavřené pásmo III, a nikoli jako uzavřené pásmo I a stávající hranice uzavřeného pásma I je rovněž třeba znovu vymezit, aby se zohlednilo toto nedávné ohnisko.

(9)

V červnu 2021 bylo rovněž zaznamenáno ohnisko afrického moru prasat u volně žijícího prasete v okrese Poprad na Slovensku v oblasti uvedené v současné době jako uzavřené pásmo II na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, která se nachází v bezprostřední blízkosti oblasti, jež je v současnosti uvedena na seznamu jako uzavřené pásmo I. Toto nové ohnisko afrického moru prasat u volně žijícího prasete představuje zvýšení úrovně rizika, které by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Slovenska, která je v současnosti uvedena jako uzavřené pásmo I na seznamu ve zmíněné příloze a která se nachází v bezprostřední blízkosti oblasti uvedené na seznamu jako uzavřené pásmo II a je zasažena tímto nedávným ohniskem afrického moru prasat, měla být nyní uvedena na seznamu v uvedené příloze jako uzavřené pásmo II, a nikoli jako uzavřené pásmo I a stávající hranice uzavřeného pásma I je rovněž třeba znovu vymezit, aby se zohlednilo toto nedávné ohnisko.

(10)

V návaznosti na uvedená nedávná ohniska afrického moru prasat u chovaných prasat v Polsku a u volně žijícího prasete na Slovensku a s ohledem na stávající epizootologickou situaci, pokud jde o africký mor prasat v Unii, bylo vymezení pásem v uvedených členských státech znovu posouzeno a aktualizováno. Kromě toho byla znovu posouzena a aktualizována zavedená opatření k řízení rizik. Tyto změny by měly být zohledněny v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605.

(11)

Má-li se zohlednit nedávný vývoj epizootologické situace, pokud jde o africký mor prasat v Unii, a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měla by být v případě Polska a Slovenska vymezena nová uzavřená pásma o dostatečné rozloze a tato pásma by měla být náležitě uvedena jako uzavřená pásma I, II a III na seznamu v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2021/605. Jelikož situace, pokud jde o africký mor prasat, je v Unii velmi dynamická, byla při vymezování uvedených nových uzavřených pásem zohledněna i situace v okolních oblastech.

(12)

Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby změny přílohy I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 prostřednictvím tohoto prováděcího nařízení nabyly účinku co nejdříve.

(13)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 12. července 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/605 ze dne 7. dubna 2021, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 129, 15.4.2021, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1090 ze dne 2. července 2021, kterým se mění příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605, kterým se stanoví zvláštní opatření k tlumení afrického moru prasat (Úř. věst. L 236, 5.7.2021, s. 10).

(4)  Pracovní dokument SANTE/7112/2015/Rev. 3 „Zásady a kritéria pro zeměpisné vymezení regionalizace afrického moru prasat“. https://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/asf_en

(5)  Kodex zdraví suchozemských živočichů OIE, 28. vydání, 2019. ISBN svazku I: 978-92-95108-85-1; ISBN svazku II: 978-92-95108-86-8. https://www.oie.int/standard-setting/terrestrial-code/access-online/


PŘÍLOHA

Příloha I prováděcího nařízení (EU) 2021/605 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

UZAVŘENÁ PÁSMA

ČÁST I

1.   Německo

Tato uzavřená pásma I v Německu:

Bundesland Brandenburg:

Landkreis Dahme-Spreewald:

Gemeinde Alt Zauche-Wußwerk,

Gemeinde Byhleguhre-Byhlen,

Gemeinde Märkische Heide, mit den Gemarkungen Alt Schadow, Neu Schadow, Pretschen, Plattkow, Wittmannsdorf, Schuhlen-Wiese, Bückchen, Kuschkow, Gröditsch, Groß Leuthen, Leibchel, Glietz, Groß Leine, Dollgen, Krugau, Dürrenhofe, Biebersdorf und Klein Leine,

Gemeinde Neu Zauche,

Gemeinde Schwielochsee mit den Gemarkungen Groß Liebitz, Guhlen, Mochow und Siegadel,

Gemeinde Spreewaldheide,

Gemeinde Straupitz,

Landkreis Märkisch-Oderland:

Gemeinde Lietzen westlich der L 37,

Gemeinde Falkenhagen (Mark) westlich der L 37,

Gemeinde Zeschdorf westlich der L 37,

Gemeinde Lindendorf mit der Gemarkung Dolgelin – westlich der L 37,

Gemeinde Müncheberg mit den Gemarkungen Müncheberg, Eggersdorf bei Müncheberg und Hoppegarten bei Müncheberg,

Gemeinde Neulewin,

Gemeinde Bliesdorf mit den Gemarkungen Kunersdorf und Bliesdorf,

Gemeinde Neutrebbin mit den Gemarkungen Neutrebbin und Alttrebbin westlich der L 34 und Altelewin westlich und nordöstlich der L 33,

Gemeinde Märkische Höhe mit den Gemarkungen Reichenberg und Batzlow,

Gemeinde Wriezen mit den Gemarkungen Haselberg, Frankenfelde, Schulzendorf, Lüdersdorf, Biesdorf, Rathsdorf, Wriezen, Altwriezen, Beauregard, Eichwerder und Jäckelsbruch,

Gemeinde Oderaue mit den Gemarkungen Neuranft, Neuküstrinchen, Neurüdnitz, Altwustrow, Neuwustrow und Zäckericker Loose, Altreetz, Altmädewitz und Neumädewitz,

Gemeinde Buckow (Märkische Schweiz),

Gemeinde Strausberg mit den Gemarkungen Hohenstein und Ruhlsdorf,

Gemeine Garzau-Garzin,

Gemeinde Waldsieversdorf,

Gemeinde Rehfelde mit der Gemarkung Werder,

Gemeinde Reichenow-Mögelin,

Gemeinde Prötzel mit den Gemarkungen Harnekop, Sternebeck und Prötzel östlich der B 168 und der L35,

Gemeinde Oberbarnim,

Landkreis Oder-Spree:

Gemeinde Storkow (Mark),

Gemeinde Wendisch Rietz,

Gemeinde Reichenwalde,

Gemeinde Diensdorf-Radlow,

Gemeinde Bad Saarow,

Gemeinde Rietz-Neuendorf mit den Gemarkungen Buckow, Glienicke, Behrensdorf, Ahrensdorf, Herzberg, Görzig, Pfaffendorf, Sauen, Wilmersdorf (G), Neubrück, Drahendorf, Alt Golm,

Gemeinde Tauche mit den Gemarkungen Briescht, Kossenblatt, Werder, Görsdorf (B), Giesendorf, Wulfersdorf, Falkenberg (T), Lindenberg,

Gemeinde Steinhöfel mit den Gemarkungen Demnitz, Steinhöfel, Hasenfelde, Ahrensdorf, Heinersdorf, Tempelberg,

Gemeinde Langewahl,

Gemeinde Berkenbrück,

Gemeinde Briesen (Mark) mit den Gemarkungen Wilmersdorf, Falkenberg, Alt Madlitz, Madlitz Forst, Kersdorf, Briesen, Neubrück Forst,

Gemeinde Jacobsdorf mit den Gemarkungen Petersdorf und Jacobsdorf westlich der L 37,

Landkreis Spree-Neiße:

Gemeinde Jänschwalde,

Gemeinde Peitz,

Gemeinde Tauer,

Gemeinde Turnow-Preilack,

Gemeinde Drachhausen,

Gemeinde Schmogrow-Fehrow,

Gemeinde Drehnow,

Gemeinde Guben mit der Gemarkung Schlagsdorf,

Gemeinde Schenkendöbern mit den Gemarkungen Grabko, Kerkwitz, Groß Gastrose,

Gemeinde Teichland,

Gemeinde Dissen-Striesow,

Gemeinde Heinersbrück,

Gemeinde Briesen,

Gemeinde Forst mit den Gemarkungen Briesníg, Weißagk, Bohrau, Naundorf, Mulknitz, Klein Jamno, Forst (Lausitz) und Groß Jamno,

Gemeinde Wiesengrund,

Gemeinde Groß Schacksdorf-Simmersdorf mit der Gemarkung Simmersdorf,

Gemeinde Neiße-Malxetal mit den Gemarkungen Jocksdorf, Klein Kölzig und Groß Kölzig,

Gemeinde Tschernitz mit der Gemarkung Wolfshain,

Gemeinde Felixsee,

Gemeinde Spremberg mit den Gemarkungen Lieskau, Schönheide, Graustein, Türkendorf, Groß Luja, Wadelsdorf, Hornow, Sellessen, Spremberg, Bühlow,

Gemeinde Neuhausen/Spree mit den Gemarkungen Kathlow, Haasow, Sergen, Roggosen, Gablenz, Komptendorf, Laubsdorf, Koppatz, Neuhausen, Drieschnitz, Kahsel, Bagenz,

Stadt Cottbus mit den Gemarkungen Dissenchen, Döbbrick, Merzdorf, Saspow, Schmellwitz, Sielow, Willmersdorf,

Bundesland Sachsen:

Landkreis Bautzen

Gemeinde Großdubrau: Ortsteile Commerau, Göbeln, Jetscheba, Kauppa, Särchen, Spreewiese,

Gemeinde Hochkirch: Ortsteile Kohlwesa, Niethen, Rodewitz, Wawitz, Zschorna,

Gemeinde Königswartha: Ortsteil Oppitz,

Gemeinde Lohsa: Ortsteile Dreiweibern, Driewitz, Friedersdorf, Hermsdorf/Spree, Lippen, Litschen, Lohsa, Riegel, Tiegling, Weißkollm,

Gemeinde Malschwitz: Ortsteile Baruth, Brießnitz, Brösa, Buchwalde, Cannewitz, Dubrauke, Gleina, Guttau, Halbendorf/Spree, Kleinsaubernitz, Lieske, Lömischau, Neudorf/Spree, Preititz, Rackel, Ruhethal, Wartha,

Gemeinde Radibor: Ortsteile Droben, Lippitsch, Milkel, Teicha, Wessel,

Gemeinde Spreetal,

Gemeinde Weißenberg,

Landkreis Görlitz:

Gemeinde Boxberg/O.L., sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Görlitz südlich der Bundesautobahn A4 mit den Ortsteilen Biesnitz, Deutsch Ossig, Historische Altstadt, Innenstadt, Klein Neundorf, Klingewalde, Königshufen, Kunnerwitz, Ludwigsdorf, Nikolaivorstadt, Rauschwalde, Schlauroth, Südstadt, Weinhübel,

Gemeinde Groß Düben, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Hohendubrau, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Kodersdorf, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Königshain,

Gemeinde Löbau: Ortsteile Altcunnewitz, Bellwitz, Dolgowitz, Glossen, Kittlitz, Kleinradmeritz, Krappe, Lautitz, Mauschwitz, Neucunnewitz, Neukittlitz, Oppeln, Rosenhain,

Gemeinde Markersdorf: Ortsteile Holtendorf, Markersdorf, Pfaffendorf,

Gemeinde Mücka, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Reichenbach/O.L.: Ortsteile Biesig, Borda, Dittmannsdorf, Feldhäuser, Goßwitz, Krobnitz, Lehnhäuser, Löbensmüh, Mengelsdorf, Meuselwitz, Oehlisch, Stadt Reichenbach/O.L., Reißaus, Schöps, Zoblitz,

Gemeinde Schleife, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Schöpstal, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Trebendorf, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Vierkirchen, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Waldhufen, sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes,

Gemeinde Weißwasser/O.L., sofern nicht bereits Teil des gefährdeten Gebietes.

2.   Estonsko

Tato uzavřená pásma I v Estonsku:

Hiiu maakond.

3.   Řecko

Tato uzavřená pásma I v Řecku:

in the regional unit of Drama:

the community departments of Sidironero and Skaloti and the municipal departments of Livadero and Ksiropotamo (in Drama municipality),

the municipal department of Paranesti (in Paranesti municipality),

the municipal departments of Kokkinogeia, Mikropoli, Panorama, Pyrgoi (in Prosotsani municipality),

the municipal departments of Kato Nevrokopi, Chrysokefalo, Achladea, Vathytopos, Volakas, Granitis, Dasotos, Eksohi, Katafyto, Lefkogeia, Mikrokleisoura, Mikromilea, Ochyro, Pagoneri, Perithorio, Kato Vrontou and Potamoi (in Kato Nevrokopi municipality),

in the regional unit of Xanthi:

the municipal departments of Kimmerion, Stavroupoli, Gerakas, Dafnonas, Komnina, Kariofyto and Neochori (in Xanthi municipality),

the community departments of Satres, Thermes, Kotyli, and the municipal departments of Myki, Echinos and Oraio and (in Myki municipality),

the community department of Selero and the municipal department of Sounio (in Avdira municipality),

in the regional unit of Rodopi:

the municipal departments of Komotini, Anthochorio, Gratini, Thrylorio, Kalhas, Karydia, Kikidio, Kosmio, Pandrosos, Aigeiros, Kallisti, Meleti, Neo Sidirochori and Mega Doukato (in Komotini municipality),

the municipal departments of Ipio, Arriana, Darmeni, Archontika, Fillyra, Ano Drosini, Aratos and the Community Departments Kehros and Organi (in Arriana municipality),

the municipal departments of Iasmos, Sostis, Asomatoi, Polyanthos and Amvrosia and the community department of Amaxades (in Iasmos municipality),

the municipal department of Amaranta (in Maroneia Sapon municipality),

in the regional unit of Evros:

the municipal departments of Kyriaki, Mandra, Mavrokklisi, Mikro Dereio, Protokklisi, Roussa, Goniko, Geriko, Sidirochori, Megalo Derio, Sidiro, Giannouli, Agriani and Petrolofos (in Soufli municipality),

the municipal departments of Dikaia, Arzos, Elaia, Therapio, Komara, Marasia, Ormenio, Pentalofos, Petrota, Plati, Ptelea, Kyprinos, Zoni, Fulakio, Spilaio, Nea Vyssa, Kavili, Kastanies, Rizia, Sterna, Ampelakia, Valtos, Megali Doxipara, Neochori and Chandras (in Orestiada municipality),

the municipal departments of Asvestades, Ellinochori, Karoti, Koufovouno, Kiani, Mani, Sitochori, Alepochori, Asproneri, Metaxades, Vrysika, Doksa, Elafoxori, Ladi, Paliouri and Poimeniko (in Didymoteixo municipality),

in the regional unit of Serres:

the municipal departments of Kerkini, Livadia, Makrynitsa, Neochori, Platanakia, Petritsi, Akritochori, Vyroneia, Gonimo, Mandraki, Megalochori, Rodopoli, Ano Poroia, Katw Poroia, Sidirokastro, Vamvakophyto, Promahonas, Kamaroto, Strymonochori, Charopo, Kastanousi and Chortero and the community departments of Achladochori, Agkistro and Kapnophyto (in Sintiki municipality),

the municipal departments of Serres, Elaionas and Oinoussa and the community departments of Orini and Ano Vrontou (in Serres municipality),

the municipal departments of Dasochoriou, Irakleia, Valtero, Karperi, Koimisi, Lithotopos, Limnochori, Podismeno and Chrysochorafa (in Irakleia municipality).

4.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma I v Lotyšsku:

Pāvilostas novad Vērgales pagasts,

Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

Grobiņas novada Medzes, Grobiņas un Gaviezes pagasts. Grobiņas pilsēta,

Rucavas novada Rucavas pagasts,

Nīcas novads.

5.   Litva

Tato uzavřená pásma I v Litvě:

Klaipėdos rajono savivaldybė: Agluonėnų, Dovilų, Gargždų, Priekulės, Vėžaičių, Kretingalės ir Dauparų-Kvietinių seniūnijos,

Palangos miesto savivaldybė.

6.   Maďarsko

Tato uzavřená pásma I v Maďarsku:

Békés megye 950950, 950960, 950970, 951950, 952050, 952750, 952850, 952950, 953050, 953150, 953650, 953660, 953750, 953850, 953960, 954250, 954260, 954350, 954450, 954550, 954650, 954750, 954850, 954860, 954950, 955050, 955150, 955250, 955260, 955270, 955350, 955450, 955510, 955650, 955750, 955760, 955850, 955950, 956050, 956060, 956150 és 956160 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Bács-Kiskun megye 600150, 600850, 601550, 601650, 601660, 601750, 601850, 601950, 602050, 603250, 603750 és 603850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Budapest 1 kódszámú, vadgazdálkodási tevékenységre nem alkalmas területe,

Csongrád-Csanád megye 800150, 800160, 800250, 802220, 802260, 802310 és 802450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Fejér megye 400150, 400250, 400351, 400352, 400450, 400550, 401150, 401250, 401350, 402050, 402350, 402360, 402850, 402950, 403050, 403250, 403350, 403450, 403550, 403650, 403750, 403950, 403960, 403970, 404570, 404650, 404750, 404850, 404950, 404960, 405050, 405750, 405850, 405950,

406050, 406150, 406550, 406650 és 406750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Győr-Moson-Sopron megye 100550, 100650, 100950, 101050, 101350, 101450, 101550, 101560 és 102150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750260, 750350, 750450, 750460, 754450, 754550, 754560, 754570, 754650, 754750, 754950, 755050, 755150, 755250, 755350 és 755450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Komárom-Esztergom megye 250150, 250250, 250450, 250460, 250550, 250650, 250750, 251050, 251150, 251250, 251350, 251360, 251650, 251750, 251850, 252250, kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Pest megye 571550, 572150, 572250, 572350, 572550, 572650, 572750, 572850, 572950, 573150, 573250, 573260, 573350, 573360, 573450, 573850, 573950, 573960, 574050, 574150, 574350, 574360, 574550, 574650, 574750, 574850, 574860, 574950, 575050, 575150, 575250, 575350, 575550, 575650, 575750, 575850, 575950, 576050, 576150, 576250, 576350, 576450, 576650, 576750, 576850, 576950, 577050, 577150, 577350, 577450, 577650, 577850, 577950, 578050, 578150, 578250, 578350, 578360, 578450, 578550, 578560, 578650, 578850, 578950, 579050, 579150, 579250, 579350, 579450, 579460, 579550, 579650, 579750, 580250 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

7.   Polsko

Tato uzavřená pásma I v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Wielbark i Rozogi w powiecie szczycieńskim,

gminy Janowiec Kościelny, Janowo i część gminy Kozłowo położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie nidzickim,

gminy Iłowo – Osada, Lidzbark, Płośnica, miasto Działdowo, część gminy Rybno położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę kolejową, część gminy wiejskiej Działdowo położona na południe od linii wyznaczonej przez linie kolejowe biegnące od wschodniej do zachodniej granicy gminy w powiecie działdowskim,

gminy Kisielice, Susz i część gminy wiejskiej Iława położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 521 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Szymbark - Ząbrowo - Segnowy – Laseczno – Gulb, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Szymbark - Ząbrowo - Segnowy – Laseczno - Gulb biegnącą do południowej granicy gminy w powiecie iławskim,

gminy Biskupiec, Kurzętnik, część gminy wiejskiej Nowe Miasto Lubawskie położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Lekarty, a następnie na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Lekarty – Nowy Dwór Bratiański biegnącą do północnej granicy gminy miejskiej Nowe Miasto Lubawskie oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 538, część gminy Grodziczno położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 538 w powiecie nowomiejskim.

w województwie podlaskim:

gminy Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew i część gminy Kulesze Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię koleją w powiecie wysokomazowieckim,

gminy Miastkowo, Nowogród, Śniadowo i Zbójna w powiecie łomżyńskim,

gminy Szumowo, Zambrów z miastem Zambrów i część gminy Kołaki Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim,

gminy Grabowo, Kolno i miasto Kolno, Turośl w powiecie kolneńskim,

w województwie mazowieckim:

powiat ostrołęcki,

powiat miejski Ostrołęka,

gminy Bielsk, Brudzeń Duży, Bulkowo, Drobin, Gąbin, Łąck, Nowy Duninów, Radzanowo, Słupno, Staroźreby i Stara Biała w powiecie płockim,

powiat miejski Płock,

powiat ciechanowski,

gminy Baboszewo, Dzierzążnia, Joniec, Nowe Miasto, Płońsk i miasto Płońsk, Raciąż i miasto Raciąż, Sochocin w powiecie płońskim,

powiat sierpecki,

powiat żuromiński,

gminy Andrzejewo, Brok, Stary Lubotyń, Szulborze Wielkie, Wąsewo, Ostrów Mazowiecka z miastem Ostrów Mazowiecka, część gminy Małkinia Górna położona na północ od rzeki Brok w powiecie ostrowskim,

powiat mławski,

powiat przasnyski,

powiat makowski,

powiat pułtuski,

powiat wyszkowski,

powiat węgrowski,

gminy Dąbrówka, Jadów, Klembów, Poświętne, Radzymin, Strachówka Wołomin i Tłuszcz w powiecie wołomińskim,

gminy Mokobody i Suchożebry w powiecie siedleckim,

gminy Dobre, Jakubów, Kałuszyn, Stanisławów w powiecie mińskim,

gminy Bielany i gmina wiejska Sokołów Podlaski w powiecie sokołowskim,

gminy Kowala, Wierzbica, część gminy Wolanów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie radomskim,

powiat miejski Radom,

gminy Jastrząb, Mirów, Orońsko w powiecie szydłowieckim,

powiat gostyniński,

w województwie podkarpackim:

gminy Pruchnik, Rokietnica, Roźwienica, w powiecie jarosławskim,

gminy Fredropol, Krasiczyn, Krzywcza, Medyka, Orły, Żurawica, Przemyśl w powiecie przemyskim,

powiat miejski Przemyśl,

gminy Gać, Jawornik Polski, Kańczuga, część gminy Zarzecze położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Mleczka w powiecie przeworskim,

powiat łańcucki,

gminy Trzebownisko, Głogów Małopolski, część gminy Świlcza położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 94 i część gminy Sokołów Małopolski położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 875 w powiecie rzeszowskim,

gmina Ropczyce, część gminy Ostrów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr A4 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 986, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 986 biegnącą od tego skrzyżowania do miejscowości Osieka i dalej na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Osieka_- Blizna, część gminy Sędziszów Małopolski położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 94 w powiecie ropczycko – sędziszowskim,

gminy Czarna, Pilzno, miasto Dębica, część gminy wiejskiej Dębica położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr A4, część gminy Żyraków położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr A4 w powiecie dębickim,

gminy Dzikowiec, Kolbuszowa i Raniżów w powiecie kolbuszowskim,

gminy Borowa, Gawłuszowice, Padew Narodowa, Tuszów Narodowy, część gminy Czermin położona na północny – zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Olszyny – Czermin – Piaski – Jasieniec do granicy gminy, część gminy Radomyśl Wielki położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 984 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Radomyśl Wielki, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Radomyśl Wielki – Zdziarzec – Pole biegnącą od drogi nr 984 do południowej granicy gminy, część gminy Wadowice Górne położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Kawęczyn – Wampierzów- Wadowice Górne w powiecie mieleckim,

w województwie świętokrzyskim:

powiat opatowski,

powiat sandomierski,

gminy Bogoria, Łubnice, Oleśnica, Osiek, Połaniec, Rytwiany i Staszów w powiecie staszowskim,

gminy Bliżyn, Skarżysko – Kamienna, Suchedniów i Skarżysko Kościelne w powiecie skarżyskim,

gmina Wąchock, część gminy Brody położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 oraz na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogi: nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie, drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy oraz na północ od drogi nr 42 i część gminy Mirzec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno - wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim,

powiat ostrowiecki,

gminy Fałków, Ruda Maleniecka, Radoszyce, Smyków, część gminy Końskie położona na zachód od linii kolejowej, część gminy Stąporków położona na południe od linii kolejowej w powiecie koneckim,

gminy Mniów i Zagnańsk w powiecie kieleckim,

w województwie łódzkim:

gminy Łyszkowice, Kocierzew Południowy, Kiernozia, Chąśno, Nieborów, część gminy wiejskiej Łowicz położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącej od granicy miasta Łowicz do zachodniej granicy gminy oraz część gminy wiejskiej Łowicz położona na wschód od granicy miasta Łowicz i na północ od granicy gminy Nieborów w powiecie łowickim,

gminy Cielądz, Rawa Mazowiecka z miastem Rawa Mazowiecka w powiecie rawskim,

gminy Bolimów, Głuchów, Godzianów, Lipce Reymontowskie, Maków, Nowy Kawęczyn, Skierniewice, Słupia w powiecie skierniewickim,

powiat miejski Skierniewice,

gminy Mniszków, Paradyż, Sławno i Żarnów w powiecie opoczyńskim,

powiat tomaszowski,

powiat brzeziński,

powiat łaski,

powiat miejski Łódź,

gminy Andrespol, Koluszki, Nowosolna w powiecie łódzkim wschodnim,

gminy Dobroń, Ksawerów, Lutomiersk, miasto Konstantynów Łódzki, miasto Pabianice, część gminy wiejskiej Pabianice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S8, część gminy Dłutów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 485 w powiecie pabianickim,

gmina Wieruszów, część gminy Sokolniki położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 482, część gminy Galewice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Przybyłów – Ostrówek – Dąbrówka – Zmyślona w powiecie wieruszowskim, gminy Aleksandrów Łódzki, Stryków, miasto Zgierz w powiecie zgierskim,

gminy Bełchatów z miastem Bełchatów, Drużbice, Kluki, Rusiec, Szczerców, Zelów w powiecie bełchatowskim,

gminy Osjaków, Konopnica, Pątnów, Wierzchlas, część gminy Mokrsko położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Krzyworzeka – Mokrsko - Zmyślona – Komorniki – Orzechowiec – Poręby, część gminy Wieluń położona na wschód od zachodniej granicy miejscowości Wieluń oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Wieluń – Turów – Chotów biegnącą do zachodniej granicy gminy, część gminy Ostrówek położona na wschód od linii wyznaczonej przez rzekę Pyszna w powiecie wieluńskim,

część powiatu sieradzkiego nie wymieniona w części III załącznika I,,

powiat zduńskowolski,

gminy Aleksandrów, Sulejów, Wola Krzysztoporska, Wolbórz, część gminy Moszczenica położona na wschód od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Moszczenica – Osiedle, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Moszczenica – Osiedle – Kosów do skrzyżowania z drogą nr 12 i dalej na wschód od drogi nr 12 biegnącej od tego skrzyżowania do południowej granicy gminy, część gminy Grabica położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 473 biegnącej od zachodniej granicy gminy do miejscowości Wola Kamocka, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 473 i łączącą miejscowości Wola Kamocka – Papieże Kolonia – Papieże do wschodniej granicy gminy w powiecie piotrkowskim,,

powiat miejski Piotrków Trybunalski,

w województwie pomorskim:

gminy Ostaszewo, miasto Krynica Morska oraz część gminy Nowy Dwór Gdański położona na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

gminy Lichnowy, Miłoradz, Nowy Staw, Malbork z miastem Malbork w powiecie malborskim,

gminy Mikołajki Pomorskie, Stary Targ i Sztum w powiecie sztumskim,

powiat gdański,

Miasto Gdańsk,

powiat tczewski,

powiat kwidzyński,

w województwie lubuskim:

powiat miejski Gorzów Wielkopolski,

część powiatu gorzowskiego nie wymieniona w części II załącznika I,

powiat strzelecko-drezdenecki,

w województwie dolnośląskim:

powiat lubański,

powiat złotoryjski,

powiat lwówecki,

gmina Chojnów w powiecie legnickim,

gmina Zagrodno w powiecie złototoryjskim,

gmina Chocianów w powiecie polkowickim,

część gminy Góra położona na północny -zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy, łączącą miejscowości Czernina – Kruszyniec – Góra do skrzyżowania z droga nr 324, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 324 biegnącą od tego skrzyżowania do zachodniej granicy gminy w powiecie górowskim,

gmina Prusice, część gminy Żmigród położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 w powiecie trzebnickim,

gmina Wińsko w powiecie wołowskim,

gminy Ścinawa i Lubin z miastem Lubin w powiecie lubińskim,

gminy Dziadowa Kłoda, Międzybórz, Syców w powiecie oleśnickim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Krzemieniewo, Osieczna, Rydzyna, część gminy Lipno położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5, część gminy Święciechowa położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 w powiecie leszczyńskim,

powiat miejski Leszno,

gminy Granowo, Grodzisk Wielkopolski i część gminy Kamieniec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 w powiecie grodziskim,

gminy Czempiń, Kościan i miasto Kościan, Krzywiń, część gminy Śmigiel położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 w powiecie kościańskim,

powiat miejski Poznań,

gminy Buk, Dopiewo, Komorniki, Tarnowo Podgórne, Stęszew, Swarzędz, Pobiedziska, Czerwonak, Mosina, miasto Luboń, miasto Puszczykowo i część gminy Kórnik położona na zachód od linii wyznaczonych przez drogi: nr S11 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 434 i drogę nr 434 biegnącą od tego skrzyżowania do południowej granicy gminy, część gminy Rokietnica położona na południowy zachód od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy gminy w miejscowości Krzyszkowo do południowej granicy gminy w miejscowości Kiekrz oraz część gminy wiejskiej Murowana Goślina położona na południe od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy miasta Murowana Goślina do północno-wschodniej granicy gminy w powiecie poznańskim,

gmina Kiszkowo i część gminy Kłecko położona na zachód od rzeki Mała Wełna w powiecie gnieźnieńskim,

powiat czarnkowsko-trzcianecki,

gmina Kaźmierz część gminy Duszniki położona na południowy – wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Duszniki, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez ul. Niewierską oraz drogę biegnącą przez miejscowość Niewierz do zachodniej granicy gminy, część gminy Ostroróg położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 186 i 184 biegnące od granicy gminy do miejscowości Ostroróg, a następnie od miejscowości Ostroróg przez miejscowości Piaskowo – Rudki do południowej granicy gminy, część gminy Wronki położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Wartę biegnącą od zachodniej granicy gminy do przecięcia z droga nr 182, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 182 oraz 184 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 182 do południowej granicy gminy, miasto Szamotuły i część gminy Szamotuły położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 i drogę łączącą miejscowości Lipnica - Ostroróg do linii wyznaczonej przez wschodnią granicę miasta Szamotuły i na południe od linii kolejowej biegnącej od południowej granicy miasta Szamotuły, do południowo-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Obrzycko położona na zachód od drogi nr 185 łączącej miejscowości Gaj Mały, Słopanowo i Obrzycko do północnej granicy miasta Obrzycko, a następnie na zachód od drogi przebiegającej przez miejscowość Chraplewo w powiecie szamotulskim,

część gminy Rawicz położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5, część gminy Bojanowo położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S5 w powiecie rawickim,

gmina Budzyń w powiecie chodzieskim,

gminy Mieścisko, Skoki i Wągrowiec z miastem Wągrowiec w powiecie wągrowieckim,

powiat pleszewski,

gmina Zagórów w powiecie słupeckim,

gmina Pyzdry w powiecie wrzesińskim,

gminy Kotlin, Żerków i część gminy Jarocin położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr S11 i 15 w powiecie jarocińskim,

gmina Rozdrażew, część gminy Koźmin Wielkopolski położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 15, część gminy Krotoszyn położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 15 oraz na wschód od granic miasta Krotoszyn w powiecie krotoszyńskim,

powiat ostrowski,

powiat miejski Kalisz,

gminy Blizanów, Żelazków, Godziesze Wielkie, Koźminek, Lisków, Opatówek, Szczytniki, część gminy Stawiszyn położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 25 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Zbiersk, a następnie na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Zbiersk – Łyczyn – Petryki biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 25 do południowej granicy gminy, część gminy Ceków- Kolonia położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Młynisko – Morawin - Janków w powiecie kaliskim,

gminy Brudzew, Dobra, Kawęczyn, Przykona, Władysławów, Turek z miastem Turek część gminy Tuliszków położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 72 biegnącej od wschodniej granicy gminy do miasta Turek a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 biegnącej od skrzyżowania z drogą nr 72 w mieście Turek do zachodniej granicy gminy w powiecie tureckim,

gminy Rzgów, Grodziec, Krzymów, Stare Miasto, część gminy Rychwał położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 25 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Rychwał, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 biegnącą od skrzyżowania z drogą nr 25 w miejscowości Rychwał do wschodniej granicy gminy w powiecie konińskim,

część gminy Kępno położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr S8 w powiecie kępińskim,

powiat ostrzeszowski,

w województwie opolskim:

gminy Domaszowice, Wilków i część gminy Namysłów położona na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę Głucha w powiecie namysłowskim,

gminy Wołczyn, Kluczbork, część gminy Byczyna położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 11 w powiecie kluczborskim,

część gminy Gorzów Śląski położona na południe od północnej granicy miasta Gorzów Śląski oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 45, część gminy Praszka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 45 w miejscowości Praszka oraz na południe od drogi łączącej miejscowości Praszka – Kowale Kolonia - Kiczmachów, część gminy Rudniki położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 42 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 43 i na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 43 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 42 w powiecie oleskim,

w województwie zachodniopomorskim:

część gminy Dębno położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 126 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 23 w miejscowości Dębno, następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 23 do skrzyżowania z ul. Jana Pawła II w miejscowości Cychry, następnie na północ od ul. Jana Pawła II do skrzyżowania z ul. Ogrodową i dalej na północ od linii wyznaczonej przez ul. Ogrodową, której przedłużenie biegnie do wschodniej granicy gminy w powiecie myśliborskim,

gminy Trzcińsko – Zdrój, Widuchowa, część gminy Chojna położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 26 biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Chojna, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 31 biegnącą od skrzyżowana z drogą nr 26 do południowej granicy gminy, w powiecie gryfińskim.

8.   Slovensko

Tato uzavřená pásma I na Slovensku:

the whole district of Snina,

the whole district of Medzilaborce

the whole district of Stropkov

the whole district of Svidník, except municipalities included in part II,

in the district of Veľký Krtíš, the municipalities of Ipeľské Predmostie, Veľká nad Ipľom, Hrušov, Kleňany, Sečianky,

in the district of Levice, the municipalities of Ipeľské Úľany, Plášťovce, Dolné Túrovce, Stredné Túrovce, Šahy, Tešmak,

the whole district of Krupina, except municipalities included in part II,

the whole district of Banska Bystrica, except municipalities included in part II,

In the district of Liptovsky Mikulas – municipalities of Pribylina, Jamník, Svatý Štefan, Konská, Jakubovany, Liptovský Ondrej, Beňadiková, Vavrišovo, Liptovská Kokava, Liptovský Peter, Dovalovo, Hybe, Liptovský Hrádok, Važec, Východná, Kráľova Lehota, Nižná Boca, Vyšná Boca, Malužiná, Liptovská Porúbka, Liptovský Ján, Uhorská Ves, Podtureň, Závažná Poruba, Liptovský Mikuláš, Pavčina Lehota, Demänovská Dolina, Gôtovany, Galovany, Svätý Kríž, Lazisko, Dúbrava, Malatíny, Liptovské Vlachy, Liptovské Kľačany, Partizánska Ľupča, Kráľovská Ľubeľa, Zemianska Ľubeľa,

In the district of Ružomberok, the municipalities of Liptovská Lužná, Liptovská Osada, Podsuchá, Ludrová, Štiavnička, Liptovská Štiavnica, Nižný Sliač, Liptovské Sliače,

the whole district of Banska Stiavnica,

the whole district of Žiar nad Hronom.

ČÁST II

1.   Bulharsko

Tato uzavřená pásma II v Bulharsku:

the whole region of Haskovo,

the whole region of Yambol,

the whole region of Stara Zagora,

the whole region of Pernik,

the whole region of Kyustendil,

the whole region of Plovdiv,

the whole region of Pazardzhik,

the whole region of Smolyan,

the whole region of Dobrich,

the whole region of Sofia city,

the whole region of Sofia Province,

the whole region of Blagoevgrad,

the whole region of Razgrad,

the whole region of Kardzhali,

the whole region of Burgas excluding the areas in Part III,

the whole region of Varna excluding the areas in Part III,

the whole region of Silistra, excluding the areas in Part III,

the whole region of Ruse, excluding the areas in Part III,

the whole region of Veliko Tarnovo, excluding the areas in Part III,

the whole region of Pleven, excluding the areas in Part III,

the whole region of Targovishte, excluding the areas in Part III,

the whole region of Shumen, excluding the areas in Part III,

the whole region of Sliven, excluding the areas in Part III,

the whole region of Vidin, excluding the areas in Part III.

2.   Německo

Tato uzavřená pásma II v Německu:

Bundesland Brandenburg:

Landkreis Oder-Spree:

Gemeinde Grunow-Dammendorf,

Gemeinde Mixdorf

Gemeinde Schlaubetal,

Gemeinde Neuzelle,

Gemeinde Neißemünde,

Gemeinde Lawitz,

Gemeinde Eisenhüttenstadt,

Gemeinde Vogelsang,

Gemeinde Ziltendorf,

Gemeinde Wiesenau,

Gemeinde Friedland,

Gemeinde Siehdichum

Gemeinde Müllrose,

Gemeinde Briesen mit der Gemarkung Biegen,

Gemeinde Jacobsdorf mit den Gemarkungen Pillgram, Sieversdorf, Jacobsdorf östlich der L 37 und Petersdorf östlich der L 37,

Gemeinde Groß Lindow,

Gemeinde Brieskow-Finkenheerd,

Gemeinde Ragow-Merz,

Gemeinde Beeskow,

Gemeinde Rietz-Neuendorf mit den Gemarkungen Groß Rietz und Birkholz,

Gemeinde Tauche mit den Gemarkungen Stremmen, Ranzig, Trebatsch, Sabrodt, Sawall, Mitweide und Tauche,

Landkreis Dahme-Spreewald:

Gemeinde Jamlitz,

Gemeinde Lieberose,

Gemeinde Schwielochsee mit den Gemarkungen Goyatz, Jessern, Lamsfeld, Ressen, Speichrow und Zaue,

Landkreis Spree-Neiße:

Gemeinde Schenkendöbern mit den Gemarkungen Stakow, Reicherskreuz, Groß Drewitz, Sembten, Lauschütz, Krayne, Lübbinchen, Grano, Pinnow, Bärenklau, Schenkendöbern und Atterwasch,

Gemeinde Guben mit den Gemarkungen Bresinchen, Guben und Deulowitz,

Gemeinde Forst (Lausitz) mit den Gemarkungen Groß Bademeusel und Klein Bademeusel,

Gemeinde Groß Schacksdorf-Simmersdorf mit der Gemarkung Groß Schacksdorf,

Gemeinde Neiße-Malxetal mit den Gemarkungen Preschen und Jerischke,

Gemeinde Döbern,

Gemeinde Jämlitz-Klein Düben,

Gemeinde Tschernitz mit der Gemarkung Tschernitz,

Landkreis Märkisch-Oderland:

Gemeinde Zechin,

Gemeinde Bleyen-Genschmar,

Gemeinde Neuhardenberg,

Gemeinde Golzow,

Gemeinde Küstriner Vorland,

Gemeinde Alt Tucheband,

Gemeinde Reitwein,

Gemeinde Podelzig,

Gemeinde Letschin,

Gemeinde Gusow-Platkow,

Gemeinde Seelow,

Gemeinde Vierlinden,

Gemeinde Lindendorf mit den Gemarkungen Sachsendorf, Libbenichen, Neu Mahlisch und Dolgelin – östlich der L37,

Gemeinde Fichtenhöhe,

Gemeinde Lietzen östlich der L 37,

Gemeinde Falkenhagen (Mark) östlich der L 37,

Gemeinde Zeschdorf östlich der L 37,

Gemeinde Treplin,

Gemeinde Lebus,

Gemeinde Müncheberg mit den Gemarkungen Jahnsfelde, Trebnitz, Obersdorf, Münchehofe und Hermersdorf,

Gemeinde Märkische Höhe mit der Gemarkung Ringenwalde,

Gemeinde Bliesdorf mit der Gemarkung Metzdorf,

Gemeinde Neutrebbin mit den Gemarkungen Wuschewier, Altbarnim, Neutrebbin, östlich der L 34, Alttrebbin östlich der L 34 und Altlewin östlich der L 34 und südwestlich der L 33,

kreisfreie Stadt Frankfurt (Oder),

Bundesland Sachsen:

Landkreis Görlitz:

Gemeinde Bad Muskau,

Gemeinde Boxberg/O.L. östlich des Straßenverlaufes K8472 bis Kaschel – S121 – Jahmen –Dürrbacher Straße – K8472 – Eselsberg – S131 – Boxberg – K 8481,

Gemeinde Gablenz,

Gemeinde Görlitz nördlich der Bundesautobahn A4,

Gemeinde Groß Düben südlich des Straßenverlaufes S126 – Halbendorf – K8478,

Gemeinde Hähnichen,

Gemeinde Hohendubrau östlich des Straßenverlaufes der Verbindungsstraße Buchholz-Gebelzig – S55,

Gemeinde Horka

Gemeinde Kodersdorf nördlich der Bundesautobahn A4,

Gemeinde Krauschwitz i.d. O.L.,

Gemeinde Kreba-Neudorf,

Gemeinde Mücka östlich des Straßenverlaufes S55 - K8471 - Förstgen - K8472,

Gemeinde Neißeaue,

Gemeinde Niesky,

Gemeinde Quitzdorf am See,

Gemeinde Rietschen,

Gemeinde Rothenburg/ O.L.,

Gemeinde Schleife östlich des Straßenverlaufes S130 – S126,

Gemeinde Schöpstal nördlich der Bundesautobahn A4,

Gemeinde Trebendorf östlich der K8481,

Gemeinde Vierkirchen nördlich der Bundesautobahn A4 und östlich der Verbindungsstraße Buchholz-Gebelzig,

Gemeinde Waldhufen nördlich der Bundesautobahn A4,

Gemeinde Weißkeißel,

Gemeinde Weißwasser/O.L. östlich der K8481.

3.   Estonsko

Tato uzavřená pásma II v Estonsku:

Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond).

4.   Lotyšsko

Tato uzavřená pásma II v Lotyšsku:

Ādažu novads,

Aizputes novada Aizputes, Cīravas un Lažas pagasts, Kalvenes pagasta daļa uz rietumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz dienvidiem no autoceļa A9, uz rietumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz rietumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296, Aizputes pilsēta,

Aglonas novads,

Aizkraukles novads,

Aknīstes novads,

Alojas novads,

Alsungas novads,

Alūksnes novads,

Amatas novads,

Apes novads,

Auces novads,

Babītes novads,

Baldones novads,

Baltinavas novads,

Balvu novads,

Bauskas novads,

Beverīnas novads,

Brocēnu novads,

Burtnieku novads,

Carnikavas novads,

Cēsu novads

Cesvaines novads,

Ciblas novads,

Dagdas novads,

Daugavpils novads,

Dobeles novads,

Dundagas novads,

Durbes novads,

Engures novads,

Ērgļu novads,

Garkalnes novads,

Grobiņas novada Bārtas pagasts,

Gulbenes novads,

Iecavas novads,

Ikšķiles novads,

Ilūkstes novads,

Inčukalna novads,

Jaunjelgavas novads,

Jaunpiebalgas novads,

Jaunpils novads,

Jēkabpils novads,

Jelgavas novads,

Kandavas novads,

Kārsavas novads,

Ķeguma novads,

Ķekavas novads,

Kocēnu novads,

Kokneses novads,

Krāslavas novads,

Krimuldas novads,

Krustpils novads,

Kuldīgas novada, Laidu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1296, Padures, Rumbas, Rendas, Kabiles, Vārmes, Pelču, Ēdoles, Īvandes, Kurmāles, Turlavas, Gudenieku un Snēpeles pagasts, Kuldīgas pilsēta,

Lielvārdes novads,

Līgatnes novads,

Limbažu novads,

Līvānu novads,

Lubānas novads,

Ludzas novads,

Madonas novads,

Mālpils novads,

Mārupes novads,

Mazsalacas novads,

Mērsraga novads,

Naukšēnu novads,

Neretas novads,

Ogres novads,

Olaines novads,

Ozolnieku novads,

Pārgaujas novads,

Pāvilostas novada Sakas pagasts, Pāvilostas pilsēta,

Pļaviņu novads,

Preiļu novads,

Priekules novads,

Priekuļu novads,

Raunas novads,

republikas pilsēta Daugavpils,

republikas pilsēta Jelgava,

republikas pilsēta Jēkabpils,

republikas pilsēta Jūrmala,

republikas pilsēta Rēzekne,

republikas pilsēta Valmiera,

Rēzeknes novads,

Riebiņu novads,

Rojas novads,

Ropažu novads,

Rucavas novada Dunikas pagasts,

Rugāju novads,

Rundāles novads,

Rūjienas novads,

Salacgrīvas novads,

Salas novads,

Salaspils novads,

Saldus novads,

Saulkrastu novads,

Sējas novads,

Siguldas novads,

Skrīveru novads,

Skrundas novada Raņķu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1272 līdz robežai ar Ventas upi, Skrundas pagasta daļa no Skrundas uz ziemeļiem no autoceļa A9 un austrumiem no Ventas upes,

Smiltenes novads,

Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

Strenču novads,

Talsu novads,

Tērvetes novads,

Tukuma novads,

Vaiņodes novada Vaiņodes pagasts un Embūtes pagasta daļa uz dienvidiem autoceļa P116, P106,

Valkas novads,

Varakļānu novads,

Vārkavas novads,

Vecpiebalgas novads,

Vecumnieku novads,

Ventspils novads,

Viesītes novads,

Viļakas novads,

Viļānu novads,

Zilupes novads.

5.   Litva

Tato uzavřená pásma II v Litvě:

Alytaus miesto savivaldybė,

Alytaus rajono savivaldybė,

Anykščių rajono savivaldybė,

Akmenės rajono savivaldybė,

Birštono savivaldybė,

Biržų miesto savivaldybė,

Biržų rajono savivaldybė,

Druskininkų savivaldybė,

Elektrėnų savivaldybė,

Ignalinos rajono savivaldybė,

Jonavos rajono savivaldybė,

Joniškio rajono savivaldybė,

Jurbarko rajono savivaldybė: Eržvilko, Girdžių, Jurbarko miesto, Jurbarkų, Raudonės, Šimkaičių, Skirsnemunės, Smalininkų, Veliuonos ir Viešvilės seniūnijos,

Kaišiadorių rajono savivaldybė,

Kalvarijos savivaldybė,

Kauno miesto savivaldybė,

Kauno rajono savivaldybė: Akademijos, Alšėnų, Batniavos, Ežerėlio, Domeikavos, Garliavos, Garliavos apylinkių, Karmėlavos, Kulautuvos, Lapių, Linksmakalnio, Neveronių, Raudondvario, Ringaudų, Rokų, Samylų, Taurakiemio, Vandžiogalos, Užliedžių, Vilkijos, ir Zapyškio seniūnijos, Babtų seniūnijos dalis į rytus nuo kelio A1, ir Vilkijos apylinkių seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio Nr. 1907,

Kazlų rūdos savivaldybė,

Kelmės rajono savivaldybė,

Kėdainių rajono savivaldybė: Dotnuvos, Gudžiūnų, Kėdainių miesto, Krakių, Pelėdnagių, Surviliškio, Šėtos, Truskavos, Vilainių ir Josvainių seniūnijos dalis į šiaurę ir rytus nuo kelio Nr. 229 ir Nr. 2032,

Klaipėdos rajono savivaldybė: Judrėnų, Endriejavo ir Veiviržėnų seniūnijos,

Kupiškio rajono savivaldybė,

Kretingos rajono savivaldybė,

Lazdijų rajono savivaldybė,

Marijampolės savivaldybė,

Mažeikių rajono savivaldybė,

Molėtų rajono savivaldybė,

Pagėgių savivaldybė,

Pakruojo rajono savivaldybė,

Panevėžio rajono savivaldybė,

Panevėžio miesto savivaldybė,

Pasvalio rajono savivaldybė,

Radviliškio rajono savivaldybė,

Rietavo savivaldybė,

Prienų rajono savivaldybė,

Plungės rajono savivaldybė: Žlibinų, Stalgėnų, Nausodžio, Plungės miesto, Šateikių ir Kulių seniūnijos,

Raseinių rajono savivaldybė: Betygalos, Girkalnio, Kalnujų, Nemakščių, Pagojukų, Paliepių, Raseinių miesto, Raseinių, Šiluvos, Viduklės seniūnijos,

Rokiškio rajono savivaldybė,

Skuodo rajono savivaldybės: Aleksandrijos, Ylakių, Lenkimų, Mosėdžio, Skuodo ir Skuodo miesto seniūnijos,

Šakių rajono savivaldybė,

Šalčininkų rajono savivaldybė,

Šiaulių miesto savivaldybė,

Šiaulių rajono savivaldybė,

Šilutės rajono savivaldybė,

Širvintų rajono savivaldybė,

Šilalės rajono savivaldybė,

Švenčionių rajono savivaldybė,

Tauragės rajono savivaldybė,

Telšių rajono savivaldybė,

Trakų rajono savivaldybė,

Ukmergės rajono savivaldybė,

Utenos rajono savivaldybė,

Varėnos rajono savivaldybė,

Vilniaus miesto savivaldybė,

Vilniaus rajono savivaldybė,

Vilkaviškio rajono savivaldybė,

Visagino savivaldybė,

Zarasų rajono savivaldybė.

6.   Maďarsko

Tato uzavřená pásma II v Maďarsku:

Békés megye 950150, 950250, 950350, 950450, 950550, 950650, 950660, 950750, 950850, 950860, 951050, 951150, 951250, 951260, 951350, 951450, 951460, 951550, 951650, 951750, 952150, 952250, 952350, 952450, 952550, 952650, 953250, 953260, 953270, 953350, 953450, 953550, 953560, 953950, 954050, 954060, 954150, 956250, 956350, 956450, 956550, 956650 és 956750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Borsod-Abaúj-Zemplén megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Fejér megye 403150, 403160, 403260, 404250, 404550, 404560, 405450, 405550, 405650, 406450 és 407050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Hajdú-Bihar megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Heves megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750250, 750550, 750650, 750750, 750850, 750970, 750980, 751050, 751150, 751160, 751250, 751260, 751350, 751360, 751450, 751460, 751470, 751550, 751650, 751750, 751850, 751950, 752150, 752250, 752350, 752450, 752460, 752550, 752560, 752650, 752750, 752850, 752950, 753060, 753070, 753150, 753250, 753310, 753450, 753550, 753650, 753660, 753750, 753850, 753950, 753960, 754050, 754150, 754250, 754360, 754370, 754850, 755550, 755650 és 755750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Komárom-Esztergom megye: 250350, 250850, 250950, 251450, 251550, 251950, 252050, 252150, 252350, 252450, 252460, 252550, 252650, 252750, 252850, 252860, 252950, 252960, 253050, 253150, 253250, 253350, 253450 és 253550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Nógrád megye valamennyi vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Pest megye 570150, 570250, 570350, 570450, 570550, 570650, 570750, 570850, 570950, 571050, 571150, 571250, 571350, 571650, 571750, 571760, 571850, 571950, 572050, 573550, 573650, 574250, 577250, 580050 és 580150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe.

7.   Polsko

Tato uzavřená pásma II v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Kalinowo, Stare Juchy, Prostki oraz gmina wiejska Ełk w powiecie ełckim,

powiat elbląski,

powiat miejski Elbląg,

powiat gołdapski,

powiat piski,

powiat bartoszycki,

gminy Jeziorany, Kolno, część gminy Olsztynek położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr S51 biegnącą od wschodniej granicy gminy do miejscowości Ameryka oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą S51 do północnej granicy gminy, łączącej miejscowości Mańki – Mycyny – Ameryka, część gminy Biskupiec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7 w powiecie olsztyńskim,

powiat ostródzki,

powiat olecki,

powiat giżycki,

powiat braniewski,

powiat kętrzyński,

gminy Lubomino i Orneta w powiecie lidzbarskim,

gmina Nidzica i część gminy Kozłowo położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie nidzickim,

gminy Jedwabno, Szczytno i miasto Szczytno i Świętajno w powiecie szczycieńskim,

powiat mrągowski,

gminy Lubawa, miasto Lubawa, Zalewo, miasto Iława i część gminy wiejskiej Iława położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 521 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Szymbark - Ząbrowo - Segnowy – Laseczno – Gulb, a następnie na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Szymbark - Ząbrowo - Segnowy – Laseczno - Gulb biegnącą do południowej granicy gminy w powiecie iławskim,

część gminy wiejskiej Nowe Miasto Lubawskie położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Lekarty, a następnie na północny -wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Lekarty – Nowy Dwór Bratiański biegnącą do północnej granicy gminy miejskiej Nowe Miasto Lubawskie oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 538, część gminy Grodziczno położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 538 w powiecie nowomiejskim,

powiat węgorzewski,

część gminy Rybno położona na północ od linii kolejowej, część gminy wiejskiej Działdowo położona na północ od linii wyznaczonej przez linie kolejowe biegnące od wschodniej do zachodniej granicy gminy w powiecie działdowskim,

w województwie podlaskim:

powiat bielski,

powiat grajewski,

powiat moniecki,

powiat sejneński,

gminy Łomża, Piątnica, Jedwabne, Przytuły i Wizna w powiecie łomżyńskim,

powiat miejski Łomża,

część powiatu siemiatyckiego nie wymieniona w części III załącznika I,

powiat hajnowski,

gminy Ciechanowiec, Klukowo, Szepietowo, Kobylin-Borzymy, Nowe Piekuty, Sokoły i część gminy Kulesze Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie wysokomazowieckim,

gmina Rutki i część gminy Kołaki Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim,

gminy Mały Potok i Stawiski w powiecie kolneńskim,

powiat białostocki,

powiat suwalski,

powiat miejski Suwałki,

powiat augustowski,

powiat sokólski,

powiat miejski Białystok,

w województwie mazowieckim:

gminy Domanice, Korczew, Kotuń, Mordy, Paprotnia, Przesmyki, Siedlce, Skórzec, Wiśniew, Wodynie, Zbuczyn w powiecie siedleckim,

powiat miejski Siedlce,

gminy Ceranów, Jabłonna Lacka, Kosów Lacki, Repki, Sabnie, Sterdyń w powiecie sokołowskim,

powiat łosicki,

powiat sochaczewski,

gminy Policzna, Przyłęk, Tczów i Zwoleń w powiecie zwoleńskim,

powiat kozienicki,

gminy Chotcza i Solec nad Wisłą w powiecie lipskim,

gminy Gózd, Jastrzębia, Jedlnia Letnisko, Pionki z miastem Pionki, Skaryszew, Jedlińsk, Przytyk, Zakrzew, część gminy Iłża położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9, część gminy Wolanów położona na północ od drogi nr 12 w powiecie radomskim,

gminy Bodzanów, Słubice, Wyszogród i Mała Wieś w powiecie płockim,

powiat nowodworski,

gminy Czerwińsk nad Wisłą, Naruszewo, Załuski w powiecie płońskim,

gminy: miasto Kobyłka, miasto Marki, miasto Ząbki, miasto Zielonka w powiecie wołomińskim,

gminy Borowie, Garwolin z miastem Garwolin, Miastków Kościelny, Parysów, Pilawa, część gminy Wilga położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Wilga biegnącą od wschodniej granicy gminy do ujścia do rzeki Wisły, część gminy Górzno położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Łąki i Górzno biegnącą od wschodniej granicy gminy, następnie od miejscowości Górzno na północ od drogi nr 1328W biegnącej do drogi nr 17, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą

od drogi nr 17 do zachodniej granicy gminy przez miejscowości Józefów i Kobyla Wola w powiecie garwolińskim,

gminy Boguty – Pianki, Zaręby Kościelne, Nur i część gminy Małkinia Górna położona na południe od rzeki Brok w powiecie ostrowskim,

gminy Chlewiska i Szydłowiec w powiecie szydłowieckim,

gminy Cegłów, Dębe Wielkie, Halinów, Latowicz, Mińsk Mazowiecki i miasto Mińsk Mazowiecki, Mrozy, Siennica, miasto Sulejówek w powiecie mińskim,

powiat otwocki,

powiat warszawski zachodni,

powiat legionowski,

powiat piaseczyński,

powiat pruszkowski,

powiat grójecki,

powiat grodziski,

powiat żyrardowski,

powiat białobrzeski,

powiat przysuski,

powiat miejski Warszawa,

w województwie lubelskim:

powiat bialski,

powiat miejski Biała Podlaska,

gminy Batorz, Godziszów, Janów Lubelski, Modliborzyce i Potok Wielki w powiecie janowskim,

gminy Janowiec, Kazimierz Dolny, Końskowola, Kurów, Markuszów, Nałęczów, Puławy z miastem Puławy, Wąwolnica i Żyrzyn w powiecie puławskim,

gminy Nowodwór, miasto Dęblin i część gminy Ryki położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową powiecie ryckim,

gminy Adamów, Krzywda, Stoczek Łukowski z miastem Stoczek Łukowski, Wola Mysłowska, Trzebieszów, Stanin, Wojcieszków, gmina wiejska Łuków i miasto Łuków w powiecie łukowskim,

powiat lubelski,

powiat miejski Lublin,

gminy Niedźwiada, Ostrówek, Ostrów Lubelski, Serniki, Uścimów i Lubartów z miastem Lubartów w powiecie lubartowskim,

powiat łęczyński,

powiat świdnicki,

gminy Fajsławice, Gorzków, Izbica, Krasnystaw z miastem Krasnystaw, Kraśniczyn, Łopiennik Górny, Siennica Różana i część gminy Żółkiewka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 842 w powiecie krasnostawskim,

gminy Chełm, Ruda – Huta, Sawin, Rejowiec, Rejowiec Fabryczny z miastem Rejowiec Fabryczny, Siedliszcze, Wierzbica, Żmudź, Dorohusk, Dubienka, Kamień, Leśniowice, Wojsławice w powiecie chełmskim,

powiat miejski Chełm,

powiat kraśnicki,

powiat opolski,

powiat parczewski,

powiat włodawski,

powiat radzyński,

powiat miejski Zamość,

gminy Sitno, Skierbieszów, Stary Zamość, Zamość w powiecie zamojskim