ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 231

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 64
30. června 2021


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci

1

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013

21

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti

60

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti

94

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky

159

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

30.6.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 231/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1056

ze dne 24. června 2021,

kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec a čl. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),

v souladu s řádným legislativním postupem (4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Právní rámec upravující politiku soudržnosti Unie na období 2021–2027 přispívá v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem k plnění závazků Unie při provádění Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (5) (dále jen „Pařížská dohoda“) při úsilí o omezení nárůstu teploty na 1,5 °C oproti předindustriálnímu období, a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, neboť soustředí finanční prostředky Unie na ekologické cíle. Toto nařízení by mělo provádět jednu z priorit stanovených ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ a je součástí investičního plánu pro udržitelnou Evropu, který stanoví účelové financování v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci v kontextu politiky soudržnosti s cílem pokrýt sociální, hospodářské a environmentální náklady na transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, v němž jsou veškeré zbývající emise skleníkových plynů kompenzovány odpovídajícími absorpcemi.

(2)

Transformace na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství je jedním z nejdůležitějších politických cílů Unie. Dne 12. prosince 2019 schválila Evropská rada v souladu s cíli Pařížské dohody cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie. I když boj proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí přinese v dlouhodobém horizontu prospěch všem a ve střednědobém horizontu příležitosti a výzvy pro všechny, ne všechny regiony a členské státy začínají s transformací ze stejné výchozí pozice a ne všechny jsou schopny stejně reagovat. Některé jsou pokročilejší než jiné a transformace s sebou přináší větší sociální, hospodářské a environmentální dopady na ty regiony, které jsou při využívání energie silně závislé na fosilních palivech, zejména na uhlí, lignitu, rašelině a ropné břidlici, nebo na odvětvích s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato situace s sebou přináší nejen riziko, že rychlost transformace bude při realizaci klimatických opatření v Unii odlišná, ale také rostoucí nerovnosti mezi regiony, což narušuje plnění cílů v oblasti sociální, hospodářské a územní soudržnosti.

(3)

Aby byla transformace úspěšná a pro všechny sociálně přijatelná, musí být spravedlivá a inkluzivní. Proto musí Unie, členské státy a jejich regiony od samého počátku brát v úvahu sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace a využít všechny možné nástroje ke zmírnění jejích nepříznivých důsledků. V tomto ohledu hraje významnou úlohu rozpočet Unie.

(4)

Jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a investičním plánu pro udržitelnou Evropu, měl by mechanismus pro spravedlivou transformaci doplňovat ostatní opatření příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Sloučením rozpočtových výdajů Unie na klimatické a sociální cíle na regionální úrovni a usilováním o vysoké sociální a environmentální standardy by měl tento mechanismus přispět k řešení sociálních, hospodářských a environmentálních důsledků, zejména pro pracovníky, kteří budou dotčeni transformací na klimaticky neutrální Unii do roku 2050.

(5)

Tímto nařízením by měl být zřízen Fond pro spravedlivou transformaci (FST), který je v rámci politiky soudržnosti jedním z pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci. Cíli tohoto fondu je zmírnit nepříznivé účinky klimatické transformace tím, že podpoří nejvíce postižená území a dotčené pracovníky, a podpořit vyváženou socioekonomickou transformaci. V souladu s jediným specifickým cílem FST by opatření podporovaná z FST měla přímo přispět ke zmírnění dopadu transformace zmírněním jejího negativního vlivu na zaměstnanost a financováním diverzifikace a modernizace místního hospodářství. Jediný specifický cíl FST je stanoven na stejné úrovni a uveden spolu s cíli politiky stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (6).

(6)

S ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu jakožto strategii Unie pro udržitelný růst a na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a na cíle OSN pro udržitelný rozvoj má FST přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a udržitelnosti životního prostředí a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice věnovat v rámci víceletého finančního rámce na cíle v oblasti biologické rozmanitosti 7,5 % ročních výdajů v roce 2024 a 10 % ročních výdajů v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Zdroje z vlastního finančního krytí FST jsou doplňkové k investicím, které jsou zapotřebí k dosažení obecného cíle vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Tyto zdroje, spolu se zdroji převedenými dobrovolně z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (7), a Evropského sociálního fondu plus, (ESF+) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (8), by měly plně přispívat k dosažení tohoto cíle. V této souvislosti by FST měl podporovat činnosti, které dodržují klimatické a environmentální standardy a priority Unie, významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (9) a zajišťují transformaci na nízkouhlíkové hospodářství ve snaze o dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050.

(7)

Zdroje z FST by měly doplňovat zdroje dostupné v rámci politiky soudržnosti.

(8)

Transformace na klimaticky neutrální hospodářství je výzvou pro všechny členské státy. Zvláště náročná bude pro ty členské státy, jež jsou nebo donedávna byly silně závislé na fosilních palivech nebo průmyslových činnostech náročných na emise skleníkových plynů, které je třeba utlumit nebo přizpůsobit v důsledku transformace na klimaticky neutrální hospodářství, a jež pro to nemají dostatečné finanční prostředky. Proto by měl být FST otevřený všem členským státům, ale rozdělování jeho finančních prostředků by mělo být zacíleno na území, na něž má klimatická transformace největší dopad, a mělo by zohledňovat, zda jsou členské státy schopny nezbytné investice pro transformaci na klimaticky neutrální hospodářství financovat.

(9)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10) (dále jen „finanční nařízení“) a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externí odborníkům, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(10)

Aby bylo zajištěno účinné využívání zdrojů FST, měl by být přístup těch členských států, které se dosud nezavázaly plnit cíl dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050 v souladu s cíli Pařížské dohody, k FST omezen na 50 % jejich přídělu, přičemž zbývajících 50 % bude dáno k dispozici pro programování po přijetí tohoto závazku. Pokud některý členský stát do 31. prosince kteréhokoli roku počínaje rokem 2022 závazek splnit cíl spočívající v dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050 nepřijal, měl by být v zájmu zajištění spravedlnosti a rovného zacházení s členskými státy rozpočtový závazek na předchozí rok v následujícím roce zcela zrušen.

(11)

V souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (11) a v mezích dostupných zdrojů, které jsou v něm přiděleny, by se opatření na podporu oživení a odolnosti v rámci FST měla provádět za účelem řešení nebývalého dopadu krize COVID-19. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity způsobem, který zajistí dodržování lhůt stanovených v uvedeném nařízení.

(12)

V tomto nařízení by měly být uvedeny typy investic, u nichž by měla být povolena podpora výdajů z FST. Všechny podporované činnosti by měly být vykonávány při plném respektování závazků a priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí a v sociální oblasti. Měly by být zahrnuty investice, které podporují místní hospodářství tím, že stimulují jejich vlastní růstový potenciál v souladu s příslušnými strategiemi inteligentní specializace, ve vhodných případech včetně udržitelného cestovního ruchu. Je třeba, aby tyto investice byly dlouhodobě udržitelné s přihlédnutím ke všem cílům Zelené dohody pro Evropu. Financované projekty by měly přispívat k transformaci na udržitelné, klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, včetně opatření zaměřených na účinnější využívání zdrojů. Spalování odpadu by nemělo být podporováno, neboť tato činnost patří do spodní části hierarchie způsobů nakládání s odpady v rámci oběhového hospodářství. Způsobilé by měly být též poradenské služby přispívající k provádění opatření podporovaných z FST. V rámci projektu obnovy půdy by mělo být možné podpořit renaturalizaci lokalit, rozvoj zelené infrastruktury a vodohospodářství. Při podpoře opatření v oblasti energetické účinnosti by mělo být možné, aby FST podporoval investice, jako jsou ty, které přispívají ke snižování energetické chudoby, zejména zlepšením energetické účinnosti bytového fondu. Z FST by mělo být možné podporovat rovněž rozvoj inovativních technologií skladování.

(13)

V zájmu ochrany občanů, kterých se klimatická transformace dotkne nejvíce, by FST měl rovněž pokrývat zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci dotčených pracovníků, včetně odborné přípravy, bez ohledu na to, zda jsou stále zaměstnáni nebo v důsledku transformace přišli o práci. Cílem FST by mělo být pomoci jim přizpůsobit se novým pracovním příležitostem. FST by měl rovněž poskytovat jakoukoli vhodnou formu podpory uchazečům o zaměstnání, včetně pomoci při hledání zaměstnání a jejich aktivního začlenění na trh práce. Pro podporu z FST by měli být způsobilí všichni uchazeči o zaměstnání, kteří přišli o práci v odvětvích, na něž měla dopad transformace v regionu, na který se vztahuje plán spravedlivé územní transformace, a to i v případě, že propuštění pracovníci v daném regionu nemají bydliště. Náležitou pozornost je třeba věnovat občanům ohroženým energetickou chudobou, zejména při provádění opatření v oblasti energetické účinnosti zaměřených na zlepšení podmínek sociálního bydlení.

(14)

Měla by být povolena podpora činností v oblasti vzdělávání a sociálního začleňování a podpora sociální infrastruktury pro účely zařízení péče o děti a starší osoby a ve vzdělávacích střediscích, jsou-li tyto činnosti náležitě odůvodněny v plánech spravedlivé územní transformace. V případě péče o starší osoby by měla být zachována zásada podpory komunitní péče. Sociální a veřejné služby v těchto oblastech by mohly skladbu investic doplnit. Veškerá podpora v těchto oblastech by měla být náležitě odůvodněna v plánech spravedlivé územní transformace a měla by se řídit cíli evropského pilíře sociálních práv.

(15)

Za účelem řešení specifické situace a úlohy žen v transformaci na klimaticky neutrální hospodářství by měla být podporována genderová rovnost. Důležitou úlohu při zajišťování rovných příležitostí hrají účast žen na trhu práce, podnikání žen a rovné odměňování. Fond pro spravedlivou transformaci by měl rovněž věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám, které jsou neúměrně postiženy nepříznivými dopady transformace, jako jsou pracovníci se zdravotním postižením. Je třeba zachovat identitu hornických společenství a zajistit kontinuitu minulých a budoucích společenství. To znamená věnovat zvláštní pozornost jejich hmotnému a nehmotnému hornickému dědictví, včetně jejich kultury.

(16)

S cílem posílit hospodářskou diverzifikaci území, na něž má transformace dopad, by FST měl poskytovat podporu podnikům a zainteresovaným hospodářským subjektům, mimo jiné podporou produktivních investic do mikropodniků a malých a středních podniků (12) (dále jen společně „malé a střední podniky“). Produktivní investice by měly být chápany jako investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb, čímž přispějí k tvorbě hrubého kapitálu a k zaměstnanosti. V případě podniků jiných než malých a středních by produktivní investice měly být podporovány pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro zmírnění ztrát pracovních míst v důsledku transformace tím, že vytvoří nebo ochrání významný počet pracovních míst, a pokud nevedou k přemístění podniku nebo z něj nevyplývají. Investice do stávajících průmyslových zařízení, včetně těch, která spadají pod unijní systém obchodování s emisemi, by měly být přípustné, pokud přispějí k transformaci na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050, pokud jsou výrazně nižší než příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (13) a pokud vedou k ochraně významného počtu pracovních míst. Veškeré takové investice by měly být náležitě odůvodněny v příslušném plánu spravedlivé územní transformace. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu a politiky soudržnosti by podpora poskytovaná podnikům měla být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU a zejména podpora produktivních investic do jiných než malých a středních podniků by měla být omezena na podniky nacházející se v oblastech, které byly pro účely čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o fungování EU označeny jako podporované oblasti.

(17)

Aby byla pro programování zdrojů z FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst poskytnuta určitá flexibilita, mělo by být možné vypracovat samostatný program FST nebo přidělit zdroje FST jedné nebo několika specifickým prioritám v programu podporovaném z EFRR, ESF+ nebo Fondu soudržnosti. Podle nařízení (EU) 2021/1060 by mohly být zdroje FST dobrovolně zvýšeny o doplňkové financování z EFRR a ESF+. V takovém případě by příslušné částky převedené z EFRR a ESF+ měly odpovídat typu operací stanovených v plánech spravedlivé územní transformace.

(18)

Podpora z FST by měla být podmíněna účinným prováděním transformace na konkrétním území s cílem dosáhnout klimaticky neutrálního hospodářství. V tomto ohledu by členské státy měly prostřednictvím sociálního dialogu a spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami v souladu s příslušným ustanovením nařízení (EU) 2021/1060 o partnerství a s podporou Komise vypracovat plány spravedlivé územní transformace, v nichž bude transformace popsána a jež budou v souladu s jejich integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro spravedlivou transformaci, která by navázala na stávající platformu pro uhelné regiony procházející transformací a umožnila dvoustrannou a mnohostrannou výměnu získaných zkušeností a osvědčených postupů ve všech dotčených odvětvích. Členské státy by měly zajistit, aby do využívání zdrojů z FST byly zapojeny obce a města a aby byly v této souvislosti zohledněny jejich potřeby.

(19)

V plánech spravedlivé územní transformace by měla být určena území, která jsou nejvíce postižena a na která by se měla podpora z FST soustředit, a popsána konkrétní opatření, jež mají být přijata k dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050, zejména pokud jde o přeměnu nebo uzavření zařízení zabývajících se výrobou fosilních paliv nebo jinými činnostmi s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato území by měla být přesně vymezena a měla by odpovídat regionům úrovně 3 společné klasifikace územních statistických jednotek, zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (14), (dále jen „regiony úrovně NUTS 3“) nebo být jejich součástí. Plány by měly obsahovat podrobné informace o výzvách a potřebách těchto území při zohlednění rizik vylidňování a stanovit typ operací, které jsou zapotřebí k podpoře tvorby pracovních míst na úrovni příjemců prostředků z plánu, tak, aby byl zajištěn soudržný rozvoj hospodářských činností odolných vůči změně klimatu, které jsou zároveň slučitelné s transformací na klimaticky neutrální Unii a cíli Zelené dohody pro Evropu. Jsou-li jako dotčená území určeny ostrovy, ostrovní oblasti a nejvzdálenější regiony, je třeba věnovat větší pozornost tomu, že jejich specifické zeměpisné a socioekonomické charakteristiky mohou vyžadovat odlišný přístup na podporu transformace na klimaticky neutrální hospodářství. Finanční podporu z FST by měly obdržet pouze investice, které jsou v souladu s plány spravedlivé územní transformace. Tyto plány by měly být součástí programů podporovaných podle okolností z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti nebo FST, které byly schváleny Komisí.

(20)

Aby se při využívání zdrojů FST zlepšila orientace na výsledky, měla by Komise v souladu se zásadou proporcionality mít možnost uplatnit finanční opravy v případě závažného nesplnění cílů stanovených pro specifický cíl FST.

(21)

Za účelem stanovení vhodného finančního rámce pro FST by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla stanovit roční rozpis dostupných zdrojů mezi členské státy.

(22)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž podpořit obyvatele, hospodářství a životní prostředí území, která se při transformaci na klimaticky neutrální hospodářství potýkají s hospodářskou a sociální transformací, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, z důvodu rozdílů v úrovni rozvoje různých území a zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů, jakož i omezenému rozsahu finančních prostředků členských států a území, ale spíše jej, z důvodu potřeby soudržného prováděcího rámce, který bude zahrnovat několik fondů Unie v rámci sdíleného řízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(23)

S ohledem na přijetí tohoto nařízení po začátku programového období, s ohledem na potřebu provádět FST koordinovaným a harmonizovaným způsobem a s cílem umožnit jeho neprodlené provádění by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Tímto nařízením se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (FST) s cílem podpořit obyvatele, hospodářství a životní prostředí území, která se potýkají se závažnými socioekonomickými problémy v důsledku transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (15) a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050.

Stanoví se jím specifický cíl FST, jeho zeměpisné pokrytí a zdroje, rozsah jeho podpory s ohledem na cíl Investice pro zaměstnanost a růst uvedený v čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, jakož i zvláštní pravidla pro programování a ukazatele nezbytné pro monitorování.

Článek 2

Specifický cíl

V souladu s čl. 4 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2021/1060 přispívá FST k jedinému specifickému cíli, kterým je umožnit regionům a lidem řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou, a dopady této transformace na zaměstnanost.

Článek 3

Zeměpisné pokrytí a zdroje v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst

1.   FST podporuje cíl Investice pro zaměstnanost a růst ve všech členských státech.

2.   Zdroje pro FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, které jsou k dispozici pro rozpočtový závazek na období 2021–2027, činí 7,5 miliard EUR v cenách roku 2018, jak je stanoveno v čl. 110 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) 2021/1060.

3.   Zdroje uvedené v odstavci 2 lze zvýšit o případné dodatečné zdroje vyčleněné v rozpočtu Unie a o další zdroje v souladu s platným základním právním aktem.

4.   Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, v němž stanoví roční rozpis dostupných zdrojů, včetně všech dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 3, podle jednotlivých členských států v souladu s příděly stanovenými v příloze I.

Článek 4

Zdroje z Nástroje Evropské unie na podporu oživení

1.   Opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2094 se provádějí podle tohoto nařízení prostřednictvím částky 10 miliard EUR v cenách roku 2018 uvedené v čl. 109 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/1060 a s výhradou čl. 3 odst. 3, 4, 7 a 9 nařízení (EU) 2020/2094.

Tato částka se považuje za jiné zdroje uvedené v čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení. Jak je stanoveno v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094, tato částka představuje vnější účelově vázané příjmy pro účely čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

2.   Částka uvedená v odstavci 1 tohoto článku je dána k dispozici pro rozpočtový závazek v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst na roky 2021 až 2023 navíc ke zdrojům uvedeným v článku 3 takto:

2021: 2 miliardy EUR,

2022: 4 miliardy EUR,

2023: 4 miliardy EUR.

Ze zdrojů uvedených v prvním pododstavci je dána k dispozici částka 15 600 000 EUR v cenách roku 2018 na správní výdaje.

3.   Roční rozpis částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku podle jednotlivých členských států se zahrne do rozhodnutí Komise uvedeného v čl. 3 odst. 4 v souladu s příděly stanovenými v příloze I.

4.   Odchylně od čl. 14 odst. 3 finančního nařízení se na rozpočtové závazky na základě zdrojů uvedených v odstavci 1 tohoto článku použijí pravidla pro zrušení závazků stanovená v hlavě VII kapitole IV nařízení (EU) 2021/1060. Odchylně od čl. 12 odst. 4 písm. c) finančního nařízení se tyto zdroje nepoužijí pro nástupnický program nebo akci.

5.   Platby na programy se přiřazují k nejstaršímu otevřenému závazku FST, počínaje závazky ze zdrojů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci, až do vyčerpání.

Článek 5

Mechanismus ekologického odměňování

1.   Pokud se podle čl. 3 odst. 3 zdroje pro FST zvýší před 31. prosincem 2024, rozdělí se dodatečné zdroje mezi členské státy podle podílů stanovených v příloze I.

2.   Pokud se podle čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení zdroje pro FST zvýší po 31. prosinci 2024, rozdělí se dodatečné zdroje mezi členské státy v souladu s metodikou stanovenou v druhém pododstavci tohoto odstavce na základě emisí skleníkových plynů z jejich průmyslových zařízení v období od roku 2018 do posledního roku, za který jsou údaje k dispozici, jak byly ohlášeny podle článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 (16). Změna emisí skleníkových plynů každého členského státu se vypočítá na základě souhrnu emisí skleníkových plynů pouze těch regionů úrovně NUTS 3, které byly určeny v plánech spravedlivé územní transformace v souladu s čl. 11 odst. 1 tohoto nařízení.

Příděl dodatečných zdrojů pro každý členský stát se stanoví takto:

a)

pro členské státy, které dosáhly snížení emisí skleníkových plynů, se snížení emisí skleníkových plynů dosažené každým členským státem vypočítá jako úroveň emisí skleníkových plynů za poslední referenční rok vyjádřená jakožto procentní podíl emisí skleníkových plynů zaznamenaných v roce 2018; pro členské státy, které nedosáhly snížení emisí skleníkových plynů, se tento procentní podíl stanoví na 100 %;

b)

výsledný podíl pro každý členský stát se vypočítá tak, že se jejich podíly stanovené v příloze I vydělí procentními podíly vyplývajícími z písmene a), a

c)

výsledek výpočtu podle písmene b) se přepočte tak, aby se dosáhlo součtu až 100 %.

3.   Členské státy zahrnou dodatečné zdroje do svých programů a předloží změnu programu v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 6

Zvláštní příděly pro nejvzdálenější regiony a ostrovy

Při přípravě svých plánů spravedlivé územní transformace v souladu s čl. 11 odst. 1 členské státy zohlední zejména situaci ostrovů a nejvzdálenějších regionů, které čelí závažným socioekonomickým výzvám vyplývajícím z transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050, s přihlédnutím k jejich specifickým potřebám uznaným v článcích 174 a 349 Smlouvy o fungování EU.

Při začleňování těchto území do svých plánů spravedlivé územní transformace členské státy stanoví konkrétní částku přidělenou těmto územím s odpovídajícím odůvodněním, přičemž zohlední specifické výzvy, s nimiž se tato území potýkají.

Článek 7

Podmíněný přístup k finančním prostředkům

1.   Pokud některý členský stát nepřijme závazek plnit cíl spočívající v dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050, bude pro něj k dispozici k programování a zahrnuto do priorit pouze 50 % ročních přídělů stanovených v souladu s čl. 3 odst. 4 a čl. 4 odst. 3.

Odchylně od čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení se zbývajících 50 % ročních přídělů nezahrne do priorit. V takových případech programy podporované z FST a předložené v souladu s článkem 21 nařízení (EU) 2021/1060 zahrnují pouze 50 % ročních přídělů z FST obsažených v tabulce zmíněné v čl. 22 odst. 3 písm. g) bodě ii) uvedeného nařízení. V tabulce zmíněné v čl. 22 odst. 3 písm. g) bodě i) uvedeného nařízení jsou odděleně uvedeny příděly, které jsou k dispozici pro programování, a příděly, které programovány nebudou.

2.   Komise schválí programy obsahující prioritu FST nebo jakoukoli jejich změnu, pouze pokud jsou splněny požadavky stanovené v programované části přídělu v souladu s odstavcem 1.

3.   Jakmile se členský stát zaváže plnit cíl spočívající v dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050, může podat žádost o změnu každého programu podporovaného z FST v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060 a o zahrnutí přídělů, které nebyly programovány a jejichž přidělení na závazek nebylo zrušeno.

4.   Rozpočtové závazky se přijímají na základě tabulky uvedené v čl. 22 odst. 3 písm. g) bodě i) nařízení (EU) 2021/1060. Závazky týkající se nenaprogramovaných přídělů se nepoužijí na platby a nezahrnují se do základu pro výpočet předběžného financování v souladu s článkem 90 uvedeného nařízení, dokud nejsou dány k dispozici pro programování v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

Odchylně od článku 105 nařízení (EU) 2021/1060, pokud členský stát do 31. prosince kteréhokoli roku počínaje rokem 2022 nepřijme závazek splnit cíl spočívající v dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050, rozpočtové závazky na předchozí rok vztahující se k přídělům, jež nebyly naprogramovány, se v následujícím roce v plném rozsahu zruší.

Článek 8

Rozsah podpory

1.   FST podporuje pouze činnosti, které přímo souvisejí s jeho specifickým cílem podle článku 2 a přispívají k provádění plánů spravedlivé územní transformace vypracovaných v souladu s článkem 11.

2.   V souladu s odstavcem 1 podporuje FST výhradně tyto činnosti:

a)

produktivní investice do malých a středních podniků, včetně mikropodniků a začínajících podniků, které vedou k hospodářské diverzifikaci, modernizaci a přeměně;

b)

investice do zakládání nových podniků, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů a poradenských služeb, které vedou k vytváření pracovních míst;

c)

investice do činností v oblasti výzkumu a inovací, prováděných mimo jiné vysokými školami a veřejnými výzkumnými organizacemi, a podpora přenosu pokročilých technologií;

d)

investice do zavádění technologií, jakož i do systémů a infrastruktur pro cenově dostupnou čistou energii, včetně technologií skladování energie, a do snižování emisí skleníkových plynů;

e)

investice do energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (17), včetně kritérií udržitelnosti v ní stanovených, a do energetické účinnosti, mimo jiné za účelem snížení energetické chudoby;

f)

investice do inteligentní a udržitelné místní mobility, včetně dekarbonizace odvětví místní dopravy a jeho infrastruktury;

g)

rekonstrukce a modernizace sítí dálkového vytápění s cílem zlepšit energetickou účinnost systémů dálkového vytápění a investice do výroby tepla, pokud tato zařízení vyrábějí teplo výhradně na základě obnovitelných zdrojů energie;

h)

investice do digitalizace, digitálních inovací a digitálního propojení;

i)

investice do projektů v oblastech regenerace a dekontaminace brownfieldů, rekultivace půdy a v případě potřeby také zelené infrastruktury a nového využití, s přihlédnutím k zásadě „znečišťovatel platí“;

j)

investice do posílení oběhového hospodářství mimo jiné předcházením vzniku odpadů, jejich snižováním, účinným využíváním zdrojů, opětovným používáním a recyklací;

k)

zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků a uchazečů o zaměstnání;

l)

pomoc uchazečům o zaměstnání při hledání zaměstnání;

m)

aktivní začleňování uchazečů o zaměstnání;

n)

technická pomoc;

o)

jiné činnosti v oblasti vzdělávání a sociálního začleňování a v řádně odůvodněných případech investice do infrastruktury pro účely školicích středisek a zařízení péče o děti a seniory, jak je uvedeno v plánech spravedlivé územní transformace v souladu s článkem 11.

Kromě toho mohou být v oblastech označených jako podporované oblasti pro účely čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o fungování EU z FST podporovány produktivní investice do jiných než malých a středních podniků, které byly schváleny jako součást plánu spravedlivé územní transformace na základě informací požadovaných podle čl. 11 odst. 2 písm. h) tohoto nařízení. Tyto investice jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení plánu spravedlivé územní transformace, pokud přispívají k transformaci na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050 a k dosažení souvisejících cílů v oblasti životního prostředí, pokud je jejich podpora nezbytná pro vytváření pracovních míst na určeném území a pokud nevedou k přemístění podniku ve smyslu čl. 2 bodu 27 nařízení (EU) 2021/1060.

Z FST mohou být podporovány rovněž investice k dosažení snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES, které byly schváleny jako součást plánu spravedlivé územní transformace na základě informací požadovaných podle čl. 11 odst. 2 písm. i) tohoto nařízení. Tyto investice jsou způsobilé pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení plánu spravedlivé územní transformace.

Článek 9

Vyloučení z oblasti působnosti podpory

Z FST nelze podporovat:

a)

vyřazování jaderných elektráren z provozu nebo jejich výstavbu;

b)

výrobu a zpracování tabáku a tabákových výrobků a jejich uvádění na trh;

c)

podniky v obtížích ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (18), ledaže je to povoleno podle dočasných pravidel státní podpory stanovených k řešení mimořádných okolností nebo v rámci podpory de minimis na stimulaci investic snižujících náklady na energii v souvislosti s transformací energetiky;

d)

investice související s výrobou, zpracováním, přepravou, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv.

Článek 10

Programování zdrojů FST

1.   Zdroje FST se programují pro kategorie regionů, v nichž se nacházejí dotčená území, na základě plánů spravedlivé územní transformace vypracovaných v souladu s článkem 11 a schválených Komisí jako součást programu nebo změny programu. Programované zdroje mají podobu jednoho či více specifických programů nebo jedné či více priorit v rámci programů.

Komise schválí program nebo jakoukoli jeho změnu pouze tehdy, pokud je určení transformací nejvíce postižených území, které je obsaženo v příslušném plánu spravedlivé územní transformace, řádně odůvodněno a tento plán spravedlivé územní transformace je v souladu s integrovaným vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu dotčeného členského státu.

2.   Priorita či priority FST zahrnují zdroje FST, které se skládají z úplného přídělu FST pro členské státy nebo jeho části a ze zdrojů převedených v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/1060. Celková výše zdrojů z EFRR a ESF+ převedených do FST nesmí překročit trojnásobek částky podpory z FST na danou prioritu, s výjimkou zdrojů uvedených v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení.

3.   V souladu s článkem 112 nařízení (EU) 2021/1060 nesmí být míra spolufinancování platná pro region, v němž se nacházejí území určená v plánech spravedlivé územní transformace v souladu s článkem 11, pro danou prioritu nebo priority FST vyšší než:

a)

85 % pro méně rozvinuté regiony;

b)

70 % pro přechodové regiony;

c)

50 % pro rozvinutější regiony.

Článek 11

Plány spravedlivé územní transformace

1.   Členské státy spolu s příslušnými místními a regionálními orgány dotčených území připraví jeden nebo více plánů spravedlivé územní transformace, které se vztahují na jedno či více dotčených území odpovídajících regionům úrovně NUTS 3 nebo jejich částem, v souladu se vzorem uvedeným v příloze II. Jedná se o území, která jsou nejvíce postižena hospodářskými a sociálními dopady vyplývajícími z transformace, zejména s ohledem na očekávanou nutnost přizpůsobení se pracovníků nebo ztráty pracovních míst v odvětví výroby a využívání fosilních paliv a nutnost transformace výrobních procesů průmyslových zařízení s nejvyšší intenzitou emisí skleníkových plynů.

2.   Plán spravedlivé územní transformace obsahuje tyto prvky:

a)

popis transformace na klimaticky neutrální hospodářství na vnitrostátní úrovni, včetně harmonogramu klíčových etap transformace zaměřené na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050, přičemž tyto etapy musí být v souladu s nejnovější verzí integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu;

b)

odůvodnění, proč byla tato území určena jako nejvíce postižená transformací popsanou v písmeni a) tohoto odstavce a proč by měla být podpořena z FST, v souladu s odstavcem 1;

c)

posouzení výzev spojených s transformací, se kterými se určená nejvíce postižená území potýkají, včetně sociálního, hospodářského a environmentálního dopadu transformace na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050, s uvedením možného počtu dotčených pracovních míst a ztrát pracovních míst, rizik vylidňování, rozvojových potřeb a cílů, které mají být splněny do roku 2030 a které souvisejí s transformací nebo ukončením činností s vysokými emisemi skleníkových plynů na těchto územích;

d)

popis očekávaného přínosu podpory z FST k řešení sociálních, demografických, hospodářských, zdravotních a environmentálních dopadů transformace na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050, včetně očekávaného přínosu z hlediska tvorby a zachování pracovních míst;

e)

posouzení soudržnosti s ostatními relevantními celostátními, regionálními nebo územními strategiemi a plány;

f)

popis řídicích mechanismů sestávajících z ujednání o partnerství, plánovaných opatření pro sledování a hodnocení a odpovědných orgánů;

g)

popis typu plánovaných operací a jejich očekávaný přínos ke zmírnění dopadu transformace;

h)

pokud mají být podporovány produktivní investice do jiných než malých a středních podniků, orientační seznam operací a podniků, které mají být podpořeny, a odůvodnění nezbytnosti této podpory prostřednictvím analýzy nedostatků, z níž vyplývá, že bez těchto investic by očekávané ztráty pracovních míst překročily očekávaný počet vytvořených pracovních míst;

i)

pokud mají být podporovány investice k dosažení snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES, seznam operací, které mají být podpořeny, a odůvodnění, že přispějí k transformaci na klimaticky neutrální hospodářství a povedou k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů výrazně pod příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice 2003/87/ES a že jsou nezbytné k ochraně významného počtu pracovních míst;

j)

synergie a doplňkovost s dalšími relevantními programy Unie s cílem pokrýt zjištěné rozvojové potřeby a

k)

synergie a doplňkovost s plánovanou podporou z ostatních pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci.

3.   Do přípravy a provádění plánů spravedlivé územní transformace se zapojí příslušní partneři v souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2021/1060 a v relevantních případech také Evropská investiční banka a Evropský investiční fond.

4.   Plány spravedlivé územní transformace musí být v souladu s relevantními územními strategiemi uvedenými v článku 29 nařízení (EU) 2021/1060 a s relevantními strategiemi pro inteligentní specializaci, integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu a evropským pilířem sociálních práv.

Pokud aktualizace integrovaného vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 vyžaduje revizi plánu spravedlivé územní transformace, provede se tato revize v rámci přezkumu v polovině období v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2021/1060.

5.   Pokud si členské státy přejí využít možnosti získat podporu v rámci druhého nebo třetího pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci, stanoví jejich plán spravedlivé územní transformace odvětví a tematické oblasti, které mají být v rámci těchto pilířů podporovány.

Článek 12

Ukazatele

1.   Společné ukazatele výstupů a výsledků uvedené v příloze III a, je-li to řádně odůvodněné v plánu spravedlivé územní transformace, ukazatele výstupů a výsledků pro jednotlivé programy se použijí v souladu s čl. 16 odst. 1 druhým pododstavcem písm. a), čl. 22 odst. 3 písm. d) bodem ii) a čl. 42 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnoty stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní. Poté, co je žádost o změnu programu podaná podle čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060 schválena Komisí, se cíle nesmí měnit.

3.   Pokud některá priorita FST podporuje činnosti uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. k), l) nebo m), předávají se údaje o ukazatelích pro účastníky pouze tehdy, jsou-li k dispozici všechny údaje požadované v souladu s přílohou III týkající se daného účastníka.

Článek 13

Finanční opravy

Na základě posouzení závěrečné zprávy o výkonnosti programu může Komise provést finanční opravy v souladu s článkem 104 nařízení (EU) 2021/1060 v případech, kdy bylo splněno méně než 65 % cíle stanoveného pro jeden nebo více ukazatelů výstupů.

Finanční opravy musí být úměrné míře plnění cílů a neuplatní se, pokud nesplnění cílů způsobily socioekonomické nebo environmentální faktory, výrazné změny v hospodářských nebo environmentálních podmínkách v dotčeném členském státě nebo vyšší moc, která vážně narušila provádění dotčených priorit.

Článek 14

Přezkum

Do 30. června 2025 přezkoumá Komise provádění FST s ohledem na specifický cíl stanovený v článku 2, přičemž zohlední případné změny v nařízení (EU) 2020/852, cíle Unie v oblasti klimatu stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec do dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) a vývoj provádění Investičního plánu pro udržitelnou Evropu. Na tomto základě Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ke které případně připojí legislativní návrhy.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. června 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A. P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 290, 1.9.2020, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 311, 18.9.2020, s. 55Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 240.

(3)  Úř. věst. C 324, 1.10.2020, s. 74.

(4)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady ze dne 7. června 2021.

(5)  Úř. věst, L 282, 19.10.2016, s. 4.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (viz strana 60 v tomto čísle Úředního věstníku).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (viz strana 21 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(11)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 23).

(12)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(18)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).


PŘÍLOHA I

PŘÍDĚLY PRO ČLENSKÉ STÁTY

 

Příděl z Nástroje Evropské unie na podporu oživení

Příděl ze zdrojů víceletého finančního rámce

Celkový příděl

Podíl členského státu na celkových přídělech

Belgie

95

71

166

0,95  %

Bulharsko

673

505

1 178

6,73  %

Česko

853

640

1 493

8,53  %

Dánsko

46

35

81

0,46  %

Německo

1 288

966

2 254

12,88  %

Estonsko

184

138

322

1,84  %

Irsko

44

33

77

0,44  %

Řecko

431

324

755

4,31  %

Španělsko

452

339

790

4,52  %

Francie

535

402

937

5,35  %

Chorvatsko

97

72

169

0,97  %

Itálie

535

401

937

5,35  %

Kypr

53

39

92

0,53  %

Lotyšsko

100

75

174

1,00  %

Litva

142

107

249

1,42  %

Lucembursko

5

4

8

0,05  %

Maďarsko

136

102

237

1,36  %

Malta

12

9

21

0,12  %

Nizozemsko

324

243

567

3,24  %

Rakousko

71

53

124

0,71  %

Polsko

2 000

1 500

3 500

20,00  %

Portugalsko

116

87

204

1,16  %

Rumunsko

1 112

834

1 947

11,12  %

Slovinsko

134

101

235

1,34  %

Slovensko

239

179

418

2,39  %

Finsko

242

182

424

2,42  %

Švédsko

81

61

142

0,81  %

EU 27

10 000

7 500

17 500

100,00  %

Příděly v milionech eur, v cenách roku 2018 a před odpočtem na technickou pomoc a správní výdaje (celkové částky se v důsledku zaokrouhlení nemusí shodovat)


PŘÍLOHA II

VZOR PLÁNŮ SPRAVEDLIVÉ ÚZEMNÍ TRANSFORMACE

1.   

Nástin transformace a určení nejvíce postižených území v členském státě

Textové pole [12000]

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. a)

1.1.

Nástin plánované transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství do roku 2050, v souladu s cíli integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a dalších stávajících plánů transformace s harmonogramem pro ukončení nebo omezení činností, jako je těžba uhlí a lignitu nebo výroba elektřiny z uhlí

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. b)

1.2.

Určení území, u nichž se očekává, že budou nejvíce postižena, a odůvodnění této volby s odpovídajícím odhadem hospodářských dopadů a dopadů na zaměstnanost na základě nástinu v oddíle 1.1

Odkaz: Článek 6

1.3.

Určení nejvzdálenějších regionů a ostrovů, které se potýkají se specifickými výzvami, mezi územími uvedenými v oddíle 1.1 a zvláštních částek přidělených těmto územím s odpovídajícím odůvodněním

2.   

Posouzení výzev spojených s transformací pro každé z určených území

2.1.   

Posouzení hospodářského, sociálního a územního dopadu transformace na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. c)

Textové pole [12000]

Určení postižených hospodářských činností a průmyslových odvětví, přičemž se rozlišují:

hospodářská odvětví v útlumu, u nichž se očekává, že v souvislosti s transformací ukončí nebo výrazně omezí své činnosti, včetně souvisejícího harmonogramu,

transformující se hospodářská odvětví, u nichž se očekává transformace jejich činností, procesů a výstupů.

U obou druhů odvětví:

očekávané ztráty pracovních míst a potřeby rekvalifikace při zohlednění prognóz v oblasti dovedností,

potenciál pro hospodářskou diverzifikaci a možnosti rozvoje.

2.2.   

Rozvojové potřeby a cíle do roku 2030 s ohledem na dosažení klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. d)

Textové pole [6000]

Rozvojové potřeby k řešení problémů spojených s transformací,

cíle a výsledky očekávané na základě provádění priority FST, včetně očekávaného přínosu z hlediska tvorby a zachování pracovních míst.

2.3.   

Soudržnost s jinými relevantními celostátními, regionálními nebo územními strategiemi a plány

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. e)

Textové pole [6000]

Strategie pro inteligentní specializaci,

územní strategie uvedené v článku 29 nařízení (EU) 2021/…,

jiné regionální nebo celostátní rozvojové plány.

2.4.   

Typ plánovaných operací

Textové pole [12000]

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. g)

Typ plánovaných operací a jejich očekávaný přínos ke zmírnění dopadu transformace na klimatickou neutralitu.

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. h)

Vyplnit pouze v případě, pokud mají být podporovány produktivní investice do jiných než malých a středních podniků:

orientační seznam operací a podniků, které mají být podpořeny, a u všech z nich odůvodnění nezbytnosti této podpory prostřednictvím analýzy nedostatků, z níž vyplývá, že bez těchto investic by očekávané ztráty pracovních míst překročily očekávaný počet vytvořených pracovních míst.

Aktualizovat nebo vyplnit tento oddíl na základě revize plánu spravedlivé územní transformace v závislosti na rozhodnutí o poskytnutí takové podpory.

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. i)

Vyplnit pouze v případě, že mají být podporovány investice k dosažení snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES:

seznam operací, které mají být podpořeny, a odůvodnění, že přispějí k transformaci na klimaticky neutrální hospodářství a povedou k podstatnému snížení emisí skleníkových výrazně pod příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice 2003/87/ES a že jsou nezbytné k ochraně významného počtu pracovních míst.

Aktualizovat nebo vyplnit tento oddíl na základě revize plánu spravedlivé územní transformace v závislosti na rozhodnutí o poskytnutí takové podpory.

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. j)

Synergie a doplňkovost plánovaných operací s dalšími relevantními programy Unie v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst (podpora transformace) a dalšími finančními nástroji (Fond Unie pro modernizaci obchodu s emisemi) s cílem pokrýt zjištěné rozvojové potřeby.

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. k) a odst. 5

Synergie a doplňkovost s plánovanou podporou z ostatních pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci,

odvětví a tematické oblasti, které by měly být podporovány v rámci ostatních pilířů.

3.   

Řídicí mechanismus

Odkaz: čl. 11 odst. 2 písm. f)

Textové pole [5000]

3.1.   

Partnerství

Způsob zapojení partnerů do přípravy, provádění, sledování a hodnocení plánů spravedlivé územní transformace,

výsledky veřejné konzultace.

3.2.   

Sledování a hodnocení

Plánovaná opatření pro sledování a hodnocení, včetně ukazatelů pro měření schopnosti plánu dosáhnout svých cílů.

3.3.   

Subjekt(y) koordinace a sledování

Subjekt nebo subjekty odpovědné za koordinaci a sledování provádění plánu a jejich úkoly.

4.   

Ukazatele výstupů nebo výsledků pro jednotlivé programy

Odkaz: čl. 12 odst. 1

Vyplnit pouze v případě, že se počítá s ukazateli pro jednotlivé programy:

odůvodnění nezbytnosti ukazatelů výstupů nebo výsledků pro jednotlivé programy na základě typů plánovaných operací.

Tabulka 1.

Ukazatele výstupů

Specifický cíl

Identifikátor [5]

Ukazatel [255]

Měrná jednotka

Milník (2024)

Cíl (2029)

 

 

 

 

 

 

Tabulka 2.

Ukazatele výsledků

Specifický cíl

Identifikátor [5]

Ukazatel [255]

Měrná jednotka

Základní nebo referenční hodnota

Referenční rok

Cíl (2029)

Zdroj údajů [200]

Poznámky [200]

 

 

 

 

 

 

 

 

 


PŘÍLOHA III

SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSTUPŮ (RCO) A SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSLEDKŮ (RCR) PRO FOND PRO SPRAVEDLIVOU TRANSFORMACI (1)

Společné ukazatele výstupů REGIO (RCO) a společné ukazatele výsledků REGIO (RCR)

Výstupy

Výsledky

RCO 01 – podpořené podniky (z toho: mikropodniky, malé, střední, velké podniky) (*1)

RCO 02 – podniky podpořené granty

RCO 03 – podniky podpořené finančními nástroji

RCO 04 – podniky s nefinanční podporou

RCO 05 – podpořené nové podniky

RCO 07 – výzkumné organizace zapojené do společných výzkumných projektů

RCO 10 – podniky spolupracující s výzkumnými organizacemi

RCO 121 – podniky podpořené s cílem dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES

RCR 01 – pracovní místa vytvořená v podpořených subjektech

RCR 102 – pracovní místa ve výzkumu vytvořená v podpořených subjektech

RCR 02 – soukromé investice ve srovnatelné výši jako podpora z veřejných zdrojů (z toho: granty, finanční nástroje) (*1)

RCR 03 – malé a střední podniky zavádějící inovace produktů nebo procesů

RCR 04 – malé a střední podniky zavádějící marketingové nebo organizační inovace

RCR 05 – malé a střední podniky provádějící vnitropodnikové inovace

RCR 06 – podané patentové přihlášky

RCR 29a – odhadované emise skleníkových plynů z činností uvedených v příloze I směrnice 2003/87/ES v podpořených podnicích

RCO 13 – hodnota digitálních služeb, produktů a procesů vyvinutých pro podniky

RCR 11 – uživatelé nových a aktualizovaných veřejných digitálních služeb a aplikací

RCR 12 – uživatelé nových a aktualizovaných digitálních služeb, produktů a procesů vyvinutých podniky

RCO 15 – vytvořená kapacita pro inkubace

RCR 17 – nové podniky přežívající na trhu

RCR 18 – malé a střední podniky využívající služeb inkubátoru po jeho vytvoření

RCO 101 – malé a střední podniky investující do dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

RCR 97 – podpořená učňovská příprava v malých a středních podnicích

RCR 98 – pracovníci malých a středních podniků, kteří dokončili odbornou přípravu zaměřenou na rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání (podle druhu dovednosti: technické, řídicí, podnikatelské, zelené nebo jiné dovednosti) (*1)

RCO 18 – obydlí s nižší energetickou náročností

RCO 19 – veřejné budovy s nižší energetickou náročností

RCO 20 – nově vybudované nebo vylepšené sítě dálkového vytápění a chlazení

RCO 104 – počet vysoce účinných kogeneračních jednotek

RCR 26 – roční spotřeba primární energie (z toho: obydlí, veřejné budovy, podniky, ostatní) (*1)

RCR 29 – odhadované emise skleníkových plynů

RCO 22 – zvýšení kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (z toho: elektřina, teplo) (*1)

RCR 31 – celkové množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů (z toho: elektřina, teplo) (*1)

RCR 32 – dodatečně instalovaná kapacita pro energii z obnovitelných zdrojů

RCO 34 – zvýšení kapacity pro recyklaci odpadu

RCO 107 – investice do zařízení pro tříděný sběr odpadu

RCO 119 – odpad připravený k opětovnému použití

RCR 47 – recyklovaný odpad

RCR 48 –odpad použitý jako surovina

RCO 36 – zelená infrastruktura podpořená pro jiné účely než přizpůsobování se změnám klimatu

RCO 38 – plocha podpořené rekultivované půdy

RCO 39 – oblast pokrytá instalovanými systémy pro monitorování znečištění ovzduší

RCR 50 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření pro kvalitu ovzduší (*2)

RCR 52 – rekultivovaná půda využívaná pro zeleň, sociální bydlení, ekonomické nebo jiné činnosti

RCO 55 – délka nových tramvajových tratí a tratí metra

RCO 56 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných tramvajových tratí a tratí metra

RCO 57 – kapacita kolejových vozidel pro hromadnou veřejnou dopravu šetrných k životnímu prostředí

RCO 58 – podpořená specializovaná cyklistická infrastruktura

RCO 60 – města, která mají nové nebo modernizované digitalizované městské dopravní systémy

RCR 62 – počet uživatelů nové nebo modernizované veřejné dopravy za rok

RCR 63 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných tramvajových tratí a tratí metra za rok

RCR 64 – počet uživatelů specializované cyklistické infrastruktury za rok

RCO 61 – plocha nových nebo modernizovaných zařízení pro služby zaměstnanosti

RCR 65 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení pro služby zaměstnanosti za rok

RCO 66 – kapacita tříd v nových nebo modernizovaných zařízeních péče o děti

RCO 67 – kapacita tříd v nových nebo modernizovaných vzdělávacích zařízeních

RCR 70 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení péče o děti za rok

RCR 71 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných vzdělávacích zařízení za rok

RCO 113 – počet obyvatel zahrnutých do projektů v rámci integrovaných opatření pro sociálně-ekonomické začlenění marginalizovaných komunit, domácností s nízkými příjmy a znevýhodněných skupin (*2)

 

RCO 69 – kapacita nových nebo modernizovaných zdravotnických zařízení

RCO 70 – kapacita nových nebo modernizovaných zařízení sociální péče (kromě bydlení)

RCR 72 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných služeb elektronického zdravotnictví za rok

RCR 73 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zdravotnických zařízení za rok

RCR 74 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení sociální péče za rok

Společné bezprostřední ukazatele výstupů (EECO) a společné bezprostřední ukazatele výsledků (EECR) pro účastníky (2) ,  (3)

Výstupy

Výsledky

EECO 01 – nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných (*2)

EECO 02 – dlouhodobě nezaměstnaní (*2)

EECO 03 – neaktivní (*2)

EECO 04 – zaměstnaní, včetně samostatně výdělečně činných (*2)

EECO 05 – děti mladší 18 let (*2)

EECO 06 – mladí lidé mezi 18 a 29 lety (*2)

EECO 07 – účastníci starší 54 let (*2)

EECO 08 – s ukončeným nižším sekundárním vzděláním nebo ještě nižším vzděláním (ISCED 0–2) (*2)

EECO 09 – s ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním (ISCED 4) vzděláním (*2)

EECO 10 – s ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8) (*2)

EECO 11 – celkový počet účastníků (4)

EECR 01 – účastníci hledající zaměstnání v době ukončení své účasti (*2)

EECR 02 – účastníci v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy v době ukončení své účasti (*2)

EECR 03 – účastníci, kteří získávali kvalifikaci v době ukončení své účasti (*2)

EECR 04 – účastníci zaměstnaní v době ukončení své účasti, včetně samostatně výdělečně činných (*2)


(1)  Kvůli přehlednosti jsou ukazatele seskupeny tak, aby umožňovaly snadnější porovnání s ukazateli zahrnutými v jiných nařízeních pro jednotlivé fondy.

(*1)  Rozpis je požadován pouze při podávání zpráv, nikoli v rámci programování.

(*2)  Vykázané údaje jsou osobní údaje podle čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(2)  Vykazují se všechny ukazatele výstupů a výsledků týkající se účastníků.

(3)  Veškeré osobní údaje musí být rozlišeny podle genderu (ženy, muži, nebinární osoby, podle vnitrostátního práva).

Pokud některé výsledky nejsou možné, údaje týkající se těchto výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat.

Ve vhodných případech lze společné ukazatele výstupů vykazovat na základě cílové skupiny operace.

Při shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.

(4)  Tento ukazatel se vypočítá automaticky na základě společných ukazatelů výstupů souvisejících se zaměstnaneckým statusem.


30.6.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 231/21


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1057

ze dne 24. června 2021,

kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 46 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a), článek 164, čl. 175 třetí pododstavec a článek 349 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv (dále jen „pilíř“) jako reakce na sociální problémy v Evropě. 20 klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Podle těchto 20 zásad pilíře by se měly řídit akce v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). S cílem přispět k provádění pilíře, by měl ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování, a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(2)

Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik (dále jen „evropský semestr“). Členské státy vypracovávají na podporu uvedených priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené strategie by měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny prostředky Unie nebo vnitrostátními finančními prostředky.

Měly by rovněž pomáhat k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií, podle příslušnosti v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti, jejichž konkrétní cíle a oblasti působnosti jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (4), ESF+, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (5) a Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (6) (Program InvestEU)..

(3)

Revidované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států byly přijaty rozhodnutím Rady (EU) 2020/1512 (7). Texty těchto hlavních směrů politik byly sladěny zásadami pilíře, s cílem zvýšit konkurenceschopnost Evropy a učinit z ní lepší místo pro investice, tvorbu pracovních míst a podporu sociální soudržnosti. Aby se zajistilo plné sladění ESF+ s cíli těchto hlavních směrů, zejména pokud jde o zaměstnanost, vzdělávání, odbornou přípravu a boj proti sociálnímu vyloučení, chudobě a diskriminaci, měl by ESF+ podporovat členské státy s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a příslušným doporučením pro jednotlivé země přijímaným podle čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 2 a 4 Smlouvy o fungování EU a případně k národním programům reforem podloženým národními strategiemi. ESF+ by měl rovněž přispívat k důležitým aspektům provádění klíčových iniciativ a činností Unie, uvedených zejména ve sděleních Komise ze dne 10. června 2016 s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu“, ze dne 30. září 2020 s názvem „Evropský prostor vzdělávání“ a ze dne 7. října 2020 nazvaném „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“, jakož i v příslušných doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce, ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností, ze dne 30. října 2020 o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a ze dne 12. března 2021 o rovnosti, začlenění a účasti Romů.

(4)

Dne 20. června 2017 přijala Rada závěry nazvané „Udržitelná evropská budoucnost: Reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030“. Rada zdůraznila význam dosažení udržitelného rozvoje ve všech jeho třech rozměrech (ekonomický, sociální a environmentální) vyváženým a integrovaným způsobem. Je nezbytné, aby byl udržitelný rozvoj začleněn do všech oblastí vnitřní i vnější politiky Unie a aby Unie byla ambiciózní v politikách, které používá při řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ jako první krok k začlenění cílů Organizace spojených národů (OSN) pro udržitelný rozvoj (dále jen „cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje“) a používání udržitelného rozvoje jako nejdůležitější zásady pro všechny politiky Unie, a to rovněž prostřednictvím jejích finančních nástrojů. ESF+ by měl přispívat k realizaci cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje mimo jiné vymýcením extrémních forem chudoby (cíl č. 1), podporou kvalitního a inkluzivního vzdělávání (cíl č. 4), podporou genderové rovnosti (cíl č. 5), podporou trvalého, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu, plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny (cíl č. 8) a snižováním nerovnosti (cíl č. 10).

(5)

Nedávné i současné události zhoršily strukturální výzvy vyplývající z hospodářské globalizace, sociálních nerovností, řízení migračních toků a zvýšené bezpečnostní hrozby, přechodu na čistou energii, technologických změn, demografického poklesu, celkové nezaměstnanosti a zejména nezaměstnanosti mladých lidí, stárnutí pracovní síly, jakož i z výzvy vyplývající z rostoucího nesouladu mezi poptávkou a nabídkou dovedností a pracovní síly v některých odvětvích a regionech, který pociťují zejména malé a střední podniky. Ekologická a digitální transformace a transformace evropských průmyslových ekosystémů pravděpodobně přinesou mnoho nových příležitostí, budou-li je doprovázet odpovídající soubory dovedností a politiky a akce v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do relevantních dovedností, vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení, zajišťováním inkluzivnějšího růstu a zlepšováním politik v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti, přičemž by měla být brána v úvahu udržitelnost ekonomiky a průmyslu, mobilita pracovních sil a úsilí o genderově vyvážený trh práce.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (8) stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), ESF+, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (9), ENRAF, Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic, a stanoví zejména politické cíle a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly finančních prostředků Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Je proto nutné specifikovat obecné cíle ESF+ a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být financovány z ESF+.

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10) (dále jen „finanční nařízení“) stanoví pravidla pro provádění souhrnného rozpočtu Unie, zejména pravidla pro granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, nepřímé řízení, finanční nástroje, rozpočtové záruky, finanční pomoc a náhradu vyplácených externích odborníků. Spolufinancování grantů může být poskytováno z vlastních zdrojů příjemců, příjmů, jež daný projekt generuje, nebo finančních příspěvků či věcných plnění třetích stran. Finanční nařízení se vztahuje na akce, které mají být realizovány v přímém nebo nepřímém řízení v rámci ESF+, aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů Unie.

(8)

Formy financování z prostředků Unie a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 písm. a) finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickou integrací státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 94 nařízení (EU) 2021/1060 může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně paušálních částek.

(9)

Aby bylo zajištěno zjednodušení a zefektivnění struktury financování a vytvořily se další příležitosti pro synergie prostřednictvím integrovaných přístupů financování, měla by být opatření, která byla podporována z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 (11) a prostřednictvím programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace zřízeného nařízením (EU) č. 1296/2013 (12), začleněna do jediného fondu ESF+. ESF+ by se měl proto skládat ze dvou složek: složky ESF+ v rámci sdíleného řízení (dále jen „složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“) a složky Zaměstnanost a sociální inovace (dále jen „složka EaSI“), která má být prováděna v přímém a nepřímém řízení. To by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže spojené s řízením různých fondů, a to zejména pro členské státy a příjemce, při zachování jednodušších pravidel pro jednodušší operace, jako je distribuce potravin nebo základní materiální pomoci.

(10)

Vzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné, aby cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti trhů práce, podpora rovného přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení rovného přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality za účelem napomáhání opětovné integraci do vzdělávacích systémů, jakož i podpora sociálního začleňování a přístupu ke zdravotní péči pro zranitelné osoby a přispění k vymýcení chudoby, byly prováděny nejen v rámci složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, ale také, v případě akcí vyžadovaných na úrovni Unie, v přímém a nepřímém řízení v rámci složky EaSI.

(11)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání ESF+, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (13) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. Mělo by specifikovat příspěvek na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a příděl na akce, které mají být provedeny v přímém a nepřímém řízení v rámci složky EaSI.

(12)

S cílem usnadnit provádění specifických a operačních cílů složky EaSI by ESF+ měl podporovat činnosti související s technickou a administrativní pomocí, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, zatímco činnosti v oblasti komunikace a šíření informací by měly být součástí akcí způsobilých pro podporu v rámci složky EaSI.

(13)

ESF+ by se měl zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících integraci a opětovnou integraci na trh práce, zejména v případě mladých lidí, především prováděním posílených záruk pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané osoby, znevýhodněné skupiny na trhu práce a neaktivní osoby, jakož i podporou samostatné výdělečné činnosti a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru a aby se zlepšila mobilita pracovníků. ESF+ by měl podporovat genderově vyváženou účast na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit rovné pracovní podmínky, lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a přístup k péči o děti, včetně předškolního vzdělávání a péče. ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly.

(14)

ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, inkluzivity, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, a to i podporou digitálního učení, uznáváním výsledků neformálního a informálního učení, profesního rozvoje pedagogických pracovníků, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o základní dovednosti, včetně zdravotní gramotnosti, mediální gramotnosti, podnikatelských dovedností, jazykových dovedností, digitálních dovedností a kompetencí pro udržitelný rozvoj, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnání, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost s cílem usnadnit všem lidem plnou účast ve společnosti a napomáhat konkurenceschopnosti (mimo jiné sledováním uplatnění absolventů) a společenským a ekonomickým inovacím tím, že bude podporovat rozšiřitelné a udržitelné iniciativy v těchto oblastech, přizpůsobené různým cílovým skupinám, jako jsou osoby se zdravotním postižením. Takové pomoci, podpory a příspěvků by bylo možné dosáhnout například pomocí on-line výuky, odborné přípravy na pracovišti, stáží, systémů duálního vzdělávání a odborné přípravy a učňovské příprav ve smyslu doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností v úzké spolupráci s příslušným odvětvím, aktualizovaných školicích materiálů a metod zprostředkování, prognóz potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací a odborných osvědčení.

(15)

Podpora z ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, a to od předškolního vzdělávání a péče se zvláštní pozorností věnovanou dětem ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu, zejména učňovskou přípravu, až po terciární úroveň a rovněž vzdělávání a učení dospělých, mimo jiné prostřednictvím sportu a kulturních aktivit. ESF+ by měl poskytovat cílenou podporu studentům, kteří ji potřebují, a zmírňovat nerovnosti v oblasti vzdělávání, včetně digitální propasti, dále předcházet předčasnému ukončování školní docházky a omezovat je, podporovat prostupnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, posilovat vazby na neformální a informální učení a usnadňovat vzdělávací mobilitu pro všechny a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. V tomto kontextu by se měly podporovat synergie s programem Erasmus+ zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (14), zejména s cílem usnadnit účast znevýhodněných studentů na vzdělávací mobilitě.

(16)

ESF+ by měl podporovat flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a získávání nových, jiných dovedností pro všechny, zejména pokud jde o podnikatelské a digitální dovednosti a dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie, jakož i dovednosti pro zelenou ekonomiku a průmyslové ekosystémy, jak je stanoveno ve sdělení Komise ze dne 10. března 2020, nazvaném „Nová průmyslová strategie pro Evropu“. V souladu s agendou dovedností pro Evropu a doporučením Rady o cestách prohlubování dovedností (15) by měl ESF+ podporovat flexibilní příležitosti (včetně přístupu ke krátkým specializovaným vzdělávacím modulům vedoucím ke kvalifikaci) s cílem poskytnout lidem dovednosti, které jsou přizpůsobené potřebám trhu práce a průmyslových ekosystémů, zelené a digitální transformaci, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, usnadňovat rekvalifikace a zvyšování kvalifikace a zaměstnatelnosti, kariérní změny, geografickou a odvětvovou mobilitu a podporovat zejména osoby s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením nebo dospělé se špatnou kvalifikací. ESF+ by měl pomocí nástrojů, jako jsou individuální vzdělávací účty, rovněž usnadnit poskytování integrované podpory dovedností jednotlivcům, včetně zaměstnanců, samostatně výdělečně činných osob nebo nezaměstnaných.

(17)

Synergie s programem Horizont Evropa – rámcovým programem pro výzkum a inovace, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (16), by měly zajistit, aby ESF+ mohl začleňovat a ve větším měřítku využívat inovativní učební osnovy podporované programem Horizont Evropa, aby lidé získali dovednosti a kompetence potřebné pro pracovní místa budoucnosti.

(18)

ESF+ by měl podporovat úsilí členských států přispívat k vymýcení chudoby s cílem přerušit bludný kruh přenosu znevýhodnění z jedné generace na druhou a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, omezí překážky, bude bojovat proti diskriminaci a zabývat se nerovnostmi v oblasti zdraví. Tato podpora znamená aktivovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich pohlaví, sexuální orientaci, věk, náboženské vyznání nebo přesvědčení, rasový nebo etnický původ, zejména na marginalizované komunity, jako jsou Romové, osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním, osoby bez domova, děti a starší osoby. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou vzdálené od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, které podporují přístup k bydlení a péči zaměřenou na člověka, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispívat k modernizaci systémů sociální ochrany s obzvláštním zaměřením na děti a znevýhodněné skupiny, a zejména za účelem podpory přístupnosti systémů, mimo jiné pro osoby se zdravotním postižením.

(19)

ESF+ by měl přispívat k vymýcení chudoby podporou vnitrostátních programů zaměřených na zmírnění potravinové a materiální deprivace a podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na celkový cíl, jímž je, aby na úrovni Unie bylo minimálně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeno na podporu nejchudších osob, by členské státy měly vyčlenit alespoň 3 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze. Poskytování potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám by nemělo nahrazovat stávající sociální dávky, které jsou jim poskytovány v rámci vnitrostátních sociálních systémů nebo podle vnitrostátních právních předpisů. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších osob uplatňovala jednodušší pravidla.

(20)

S ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu úsilí o solidaritu a sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů, která by mohla zahrnovat iniciativy na místní úrovni, jež by doplňovaly akce financované z AMIF, EFRR a z dalších fondů Unie, které mohou mít pozitivní dopad na začleňování státních příslušníků ze třetích zemí.

(21)

Vzhledem k důležitosti přístupu ke zdravotní péči by měl ESF+ zajistit synergie a doplňkovost s programem EU pro zdraví zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 (17) a oblast působnosti ESF+ by měla zahrnovat přístup ke zdravotní péči pro osoby ve zranitelném postavení.

(22)

ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, přístupu zranitelných osob ke zdravotní péči, dlouhodobé péče, vzdělávání a odborné přípravy, přispívající k vymýcení chudoby. V zájmu posílení vazby s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti ESF+, s ohledem na pilíř, srovnávací přehled sociálních ukazatelů, ve znění navazujícím na přijetí nových cílů stanovených v sociálním pilíři pro akční plán, a regionální zvláštnosti.

Komise a členské státy by měly zajistit soudržnost, koordinaci a doplňkovost mezi složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení a dalšími fondy, programy a nástroji Unie, jako je Fond pro spravedlivou transformaci, EFRR, program „EU pro zdraví“, Nástroj pro oživení a odolnost zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (18), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 (19), ENRAF, program Erasmus+, AMIF, Horizont Evropa, EZFRV, program Digitální Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (20) a program Kreativní Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 (21), Evropský sbor solidarity zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 (22) a Nástroj pro technickou podporu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (23).

Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a synergii zdrojů financování, včetně související technické pomoci.

(23)

Prostřednictvím podpory specifických cílů uvedených v tomto nařízení, mezi jinými podporou cíle politiky nazvaného „Sociálnější a inkluzivnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“, podle nařízení (EU) 2021/1060, bude ESF+ nadále přispívat ke strategiím územního a místního rozvoje v zájmu provádění pilíře. Podpoří nástroje stanovené v článku 28 uvedeného nařízení, a přispěje tak rovněž k dosažení cíle politiky nazvaného „Evropa bližší občanům - podpora udržitelného a integrovaného rozvoje všech druhů území a místních iniciativ“, podle nařízení (EU) 2021/1060, mimo jiné díky snižování chudoby a opatřením pro sociální začleňování, s přihlédnutím ke zvláštnostem městských, venkovských a pobřežních regionů s cílem řešit socioekonomické nerovnosti ve městech a regionech.

(24)

Aby se zajistilo, že sociální dimenze Evropy bude prosazována tak, jak je stanoveno v pilíři, a aby byly vyčleněny minimální prostředky pro osoby, které to nejvíce potřebují, měly by členské státy vyčlenit minimálně 25 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu sociálního začleňování.

(25)

Za účelem řešení problému přetrvávající vysoké míry dětské chudoby v Unii a v souladu se zásadou č. 11 pilíře, která stanoví, že děti mají právo na ochranu před chudobou a že děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro posílení rovných příležitostí, by členské státy měly naplánovat náležitou část svých prostředků ESF+ v rámci sdíleného řízení pro účely provádění záruky pro děti prostřednictvím činností řešících problematiku dětské chudoby v souladu se specifickými cíli ESF+, jež umožňují programování zdrojů na akce, jež přímo podporují rovný přístup dětí k péči o děti, vzdělávání, zdravotní péči, důstojnému bydlení a odpovídající výživě. Členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu průměrný podíl dětí mladších 18 let ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením vyšší, než byl v uvedeném období průměr Unie, by měly na podporu výše uvedených činností přidělit nejméně 5 % svých zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení. Operace přispívající k tomuto požadavku tematického zaměření by se měly započítávat do požadavku tematického zaměření na sociální začleňování ve výši 25 %, jsou-li plánovány v rámci příslušných specifických cílů.

(26)

V zájmu usnadnění inkluzivního hospodářského oživení po závažné krizi a podpory zaměstnanosti mladých lidí v měnícím se světě práce a vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a neaktivity mladých lidí v řadě členských států a regionů je nutné, aby všechny členské státy investovaly náležitou část svých zdrojů z ESF+ do opatření na podporu zaměstnanosti a dovedností mladých lidí, mimo jiné prostřednictvím provádění systému záruk pro mladé lidi. Na základě akcí podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 (24), které jsou zaměřené na jednotlivce, a na základě získaných zkušeností by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do kvalitního zaměstnání a vzdělávání a investovat do včasné prevence a účinného dosahu tak, že budou v relevantních případech, mimo jiné prostřednictvím práce s mládeží, upřednostňovat dlouhodobě nezaměstnané, neaktivní a znevýhodněné mladé lidi. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i do odpovídajících kapacit služeb zaměstnanosti, aby mohly mladým lidem poskytovat individuálně uzpůsobenou, komplexní podporu a lépe zacílené nabídky. Díky plnému začlenění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí do ESF+ bude provádění cílených akcí v oblasti zaměstnanosti mladých lidí účinnější a efektivnější a její oblast působnosti bude rozšířena na strukturální opatření a reformy, čímž se zajistí lepší soulad mezi finanční podporou Unie a prováděním posílené záruky pro mladé lidi.

Zlepšování dovedností a získávání nových, jiných dovedností by mělo mladým lidem pomoci využít příležitosti v rozvíjejících se odvětvích a připravit se na měnící se povahu práce a také využít příležitosti, které vzniknou díky digitální a zelené transformaci a transformaci průmyslových ekosystémů Unie. Proto by členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu podíl mladých lidí ve věku 15 až 29 let, kteří byli bez zaměstnání a neúčastnili se vzdělávání ani odborné přípravy, vyšší než byl v uvedeném období průměr Unie, měly na uvedené akce přidělit alespoň 12,5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(27)

V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU a článkem 2 Protokolu č. 6 o zvláštních ustanoveních pro cíl 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku, Norsku a Švédsku připojeného k aktu o přistoupení z roku 1994 (25) mají nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony nárok na zvláštní opatření v rámci společných politik a programů Unie. Vzhledem k trvalým omezením, mezi něž patří vylidňování, je pro tyto regiony nutná zvláštní podpora.

(28)

Efektivní a účinné provádění akcí podporovaných fondem ESF+ závisí na řádné správě a partnerství mezi všemi subjekty příslušných územních úrovní a sociálně-ekonomickými subjekty, zejména mezi sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti. Je proto nezbytné, aby všechny členské státy přidělily náležitou část svých zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na zajištění smysluplné účasti sociálních partnerů a organizací občanské společnosti na provádění složky ESF+ v rámci sdíleného řízení Tato účast by měla zahrnovat příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, jako jsou partneři v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty odpovědné za podporu sociálního začleňování, základní práva, práva osob se zdravotním postižením, genderovou rovnost a nediskriminaci. Členské státy, které mají podle doporučení pro jednotlivé země budovat kapacity sociálních partnerů nebo organizací občanské společnosti, by měly na tento účel vzhledem ke specifickým potřebám, které v této oblasti mají, přidělit nejméně 0,25 % zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(29)

Pro zajištění lepší reakce politik na sociální změny a propagaci a podporu inovativních řešení je zásadní podpora sociálních inovací. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zejména zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF+. Podniky sociální ekonomiky by mohly hrát klíčovou úlohu při realizaci sociálních inovací a přispívání k hospodářské a sociální odolnosti. Definice podniku sociální ekonomiky by měla být v souladu s definicemi použitými ve vnitrostátním právu a v závěrech Rady ze dne 7. prosince 2015 o podpoře sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě. S cílem posílit vzájemné učení a výměnu znalostí a postupů by členské státy navíc měly být vybízeny k tomu, aby pokračovaly ve svých akcích nadnárodní spolupráce v rámci sdíleného řízení v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy a sociálního začleňování v souladu se specifickými cíli ESF+.

(30)

Komise a členské státy by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 Smlouvy o fungování EU za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro ženy a muže ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a kariérního postupu. Rovněž by měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 Smlouvy o fungování EU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s jinými a přispíval k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením přijaté dne 13. prosince 2006 v New Yorku. ESF+ by měl přispívat k podpoře přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením s cílem zlepšit začlenění do zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy, a tím zlepšit jejich začlenění do všech oblastí života. Podpora této přístupnosti by měla být zohledněna ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž by mělo být zajištěno přijetí konkrétních akcí na podporu genderové rovnosti a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenční či ústavní péče k péči poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) 2021/1060 stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit zvláštní ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(31)

Všechny operace by měly být vybírány a prováděny v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Komise by měla učinit vše, co je v jejích silách, aby zajistila včasné posouzení stížností, včetně stížností týkajících se porušení Listiny, a měla by stěžovatele informovat o výsledku svého posouzení v souladu se sdělením Komise ze dne 19. ledna 2017, nazvaným „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“.

(32)

Aby se snížila administrativní zátěž spojená se shromažďováním údajů, měly by být požadavky na podávání zpráv co nejjednodušší. Jsou-li příslušné údaje k dispozici v rejstřících nebo v rovnocenných zdrojích, měly by být členské státy s to umožnit řídícím orgánům shromažďovat údaje z rejstříků.

(33)

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, vnitrostátní správci údajů by měli plnit své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (26). Měla by být zaručena důstojnost a respektování soukromí koncových příjemců operací v rámci specifického cíle „řešení materiální deprivace prostřednictvím potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně dětí, a poskytování doprovodných opatření na podporu jejich sociálního začlenění“. Aby se zabránilo stigmatizaci, nemělo by se po osobách přijímajících potravinovou nebo základní materiální pomoc vyžadovat, aby se při přijímání podpory a při účasti na průzkumech u nejchudších osob, které využily ESF+, identifikovaly.

(34)

Sociální experimentování je testování ve formě drobných projektů, které umožňuje shromažďovat důkazy o proveditelnosti sociálních inovací. S finanční podporou z ESF+ nebo v kombinaci s jinými zdroji by se mělo umožnit a podporovat zkoušení nápadů na místní úrovni, a následné uskutečňování realizovatelných nápadů v širším měřítku, pokud je to vhodné, nebo jejich převádění do jiných kontextů v různých regionech nebo členských státech.

(35)

ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti členských států navzájem, Komisí a sociálními partnery. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků, zejména prostřednictvím přeshraničních partnerství, a zvýšení transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ by rovněž měla zahrnovat rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky trhu práce.

(36)

Nedostatečný přístup k finančním prostředkům pro mikropodniky, sociální podniky a sociální ekonomiku je jednou z hlavních překážek při vytváření podniků, zejména u osob nejvíce vzdálených trhu práce. V rámci složky EaSI by toto nařízení mělo obsahovat ustanovení za účelem vytvoření tržního ekosystému pro zvýšení nabídky a přístupu k financování pro sociální podniky, aby byly uspokojeny potřeby těch, kteří to nejvíce potřebují, zejména potřeby nezaměstnaných, žen a zranitelných osob, které si chtějí založit nebo rozšířit mikropodnik. Tento cíl bude plněn rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna pro sociální investice a dovednosti fondu InvestEU. Podniky sociální ekonomiky, jsou-li vymezeny vnitrostátními právními předpisy, by měly být považovány za sociální podniky v rámci složky EaSI bez ohledu na jejich právní postavení, pokud tyto podniky spadají pod vymezení sociálního podniku podle tohoto nařízení.

(37)

Při dosahování několika cílů ESF+ by mohli hrát klíčovou roli účastníci trhu se sociálními investicemi včetně dobročinných organizací, neboť nabízejí jak financování, tak inovativní a doplňkové přístupy v boji se sociálním vyloučením, chudobou a snížením nezaměstnanosti a přispívají k cílům OSN pro udržitelný rozvoj. Dobrodinci, jako jsou nadace a dárci, by proto měli být podle potřeby a za předpokladu, že jejich politická nebo sociální agenda není v rozporu s ideály Unie, zapojeni do akcí ESF+, a to zejména do těch, jejichž cílem je rozvíjet ekosystém trhu se sociálními investicemi.

(38)

Je zapotřebí pokynů v rámci složky EaSI, pokud jde o rozvoj sociální infrastruktury a souvisejících služeb, zejména v oblasti sociálního bydlení, péče o děti a vzdělávání, zdravotní péče a dlouhodobé péče, včetně zařízení na pomoc při přechodu od ústavní péče k péči poskytované na úrovni rodin a komunit, a s přihlédnutím k požadavkům na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

(39)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (27) a cíle OSN pro udržitelný rozvoj má toto nařízení přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a opětovně posouzeny v rámci hodnocení v polovině období.

(40)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (28) mají být osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků, s výhradou pravidel a cílů složky EaSI a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(41)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (29), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit rovněž na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(42)

Je vhodné stanovit ukazatele pro účely podávání zpráv v rámci složky EaSI. Tyto ukazatele by měly být založené na výstupech, objektivní, snadno získatelné a přiměřené podílu složky EaSI v rámci celého programu ESF+. Měly by zahrnovat operační cíle a financování činností v rámci složky EaSI, aniž by bylo nutné stanovit odpovídající cíle.

(43)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (30) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (31), (Euratom, ES) č. 2185/96 (32) a (EU) 2017/1939 (33) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 a (Euratom, ES) č. 2185/96 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (34). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(44)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, veřejných zakázek, nepřímého řízení, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(45)

Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy zlepšení účinnosti trhů práce a podpory rovného přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení dostupnosti a kvality vzdělávání a odborné přípravy, podpory sociálního začleňování a přispění k vymýcení chudoby, jakož i sledovaných cílů v rámci složky EaSI, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(46)

Za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu a doplnění příloh týkajících se ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (35). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(47)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se vzoru pro strukturovaný průzkum u koncových příjemců by měly být s ohledem na povahu tohoto vzoru vykonávány v souladu s poradním postupem uvedeným v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (36).

(48)

Aby bylo možné rychle reagovat na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, které mohou nastat během programového období, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci za účelem přijímání dočasných opatření, která mají usnadnit využívání podpory z ESF+ v reakci na tyto okolnosti, s maximální délkou trvání 18 měsíců. Komise by měla přijmout opatření, která jsou nejvhodnější s ohledem na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, jimž určitý členský stát čelí, při současném zachování cílů ESF+, mezi tato opatření by však neměly patřit změny požadavků na tematické zaměření. Bez projednávání ve výborech by dále měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ve vztahu k dočasným opatřením pro využívání podpory z ESF+ v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, neboť oblast působnosti uvedených opatření je určena Paktem o stabilitě a růstu a omezena na opatření stanovená v tomto nařízení. Komise by měla rovněž sledovat provádění a posuzovat vhodnost dočasných opatření. Pokud Komise považuje za nezbytné změnit nařízení kvůli výjimečným nebo neobvyklým okolnostem, neměla by oblast působnosti změny zahrnovat požadavky na tematické zaměření související se zaměstnaností mladých lidí ani na podporu nejchudších osob, protože mladí lidé a nejchudší osoby jsou takovými krizovými situacemi často nejvíce postiženi. Je proto nezbytné zajistit, aby tyto cílové skupiny i nadále dostávaly odpovídající částku podpory.

(49)

Komisi by měl být při správě ESF+ nápomocen výbor uvedený v článku 163 Smlouvy o fungování EU (dále jen „výbor ESF+“). Aby mohl výbor ESF+ mít k dispozici veškeré nezbytné informace a získat širokou škálu názorů příslušných zúčastněných stran, měl by mít možnost pozvat zástupce bez hlasovacího práva, pokud program jednání vyžaduje jejich účast, včetně zástupců Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu a příslušných organizací občanské společnosti.

(50)

Aby se zajistilo, že budou i nadále řešeny zvláštnosti každé složky ESF+, měl by výbor ESF+ pro každou složku ESF+ vytvořit pracovní skupinu. Složení a úkoly těchto skupin stanoví výbor ESF+. Pracovní skupiny by měly mít možnost pozvat na svá zasedání zástupce občanské společnosti i další zúčastněné strany. Mezi úkoly pracovních skupin může patřit zajištění koordinace a spolupráce mezi orgány členských států a Komisí při provádění ESF+, včetně konzultací o pracovním programu složky EaSI, monitorování provádění každé složky ESF+, výměna zkušeností a osvědčených postupů v rámci složek ESF+ i napříč jimi a podpora případných synergií s jinými programy Unie.

(51)

V zájmu zajištění větší transparentnosti, pokud jde o provádění tohoto nařízení, by Komise měla vytvořit nezbytné vazby s příslušnými politickými výbory působícími v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, jako jsou Výbor pro zaměstnanost a sociální ochranu nebo Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

(52)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant na již zahájené akce udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant však nejsou způsobilé, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů. Aby nedošlo k narušení podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, mělo by být možné – po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech – stanovit v rozhodnutí o financování způsobilost činností a nákladů od začátku rozpočtového roku 2021, a to i v případě, že uvedené činnosti byly provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

(53)

Nařízení (EU) č. 1296/2013 by proto mělo být zrušeno.

(54)

Aby se zajistila kontinuita při poskytování podpory v příslušné oblasti politiky a umožnilo se provádění od počátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a ve vztahu ke složce EaSI by se mělo použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

Část I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Článek 2

Definice

Článek 3

Obecné cíle ESF+ a metody provádění

Článek 4

Specifické cíle ESF+

Článek 5

Rozpočet

Článek 6

Rovnost pohlaví, rovné příležitosti a nediskriminace

Část II

Provádění v rámci sdíleného řízení

Kapitola I

Společná ustanovení o programování

Článek 7

Provázanost a tematické zaměření

Článek 8

Dodržování Listiny

Článek 9

Partnerství

Článek 10

Podpora pro nejchudší osoby

Článek 11

Podpora zaměstnanosti mladých lidí

Článek 12

Podpora příslušných doporučení pro jednotlivé země

Kapitola II

Obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

Článek 13

Oblast působnosti

Článek 14

Činnosti v oblasti sociálních inovací

Článek 15

Nadnárodní spolupráce

Článek 16

Způsobilost

Článek 17

Ukazatele a podávání zpráv

Kapitola III

Podpora z ESF+ pro řešení materiální deprivace

Článek 18

Oblast působnosti

Článek 19

Zásady

Článek 20

Obsah priority

Článek 21

Způsobilost operací

Článek 22

Způsobilost výdajů

Článek 23

Ukazatele a podávání zpráv

Článek 24

Audit

Část III

Provádění v přímém a nepřímém řízení

Kapitola I

Operační cíle

Článek 25

Operační cíle

Kapitola II

Způsobilost

Článek 26

Způsobilé akce

Článek 27

Způsobilé subjekty

Článek 28

Horizontální zásady

Článek 29

Účast třetích zemí

Kapitola III

Obecná ustanovení

Článek 30

Formy financování Unie a metody provádění

Článek 31

Pracovní program

Článek 32

Monitorování a vykazování

Článek 33

Ochrana finančních zájmů Unie

Článek 34

Hodnocení

Článek 35

Audity

Článek 36

Informace, komunikace a publicita

ČÁST IV

Závěrečná ustanovení

Článek 37

Výkon přenesené pravomoci

Článek 38

Postup projednávání ve výboru u složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

Článek 39

Výbor zřízený podle článku 163 Smlouvy o fungování EU

Článek 40

Přechodná ustanovení pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení

Článek 41

Přechodná ustanovení pro složku EaSI

Článek 42

Vstup v platnost

PŘÍLOHA I

Společné ukazatele pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

PŘÍLOHA II

Společné ukazatele pro akce ESF+ zaměřené na sociální začleňování nejchudších osob v rámci specifického cíle uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. l), v souladu s čl. 7 odst. 5 prvním pododstavcem

PŘÍLOHA III

Společné ukazatele pro podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace

PŘÍLOHA IV

Ukazatele pro složku EaSI

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+), který se skládá ze dvou složek: složky v rámci sdíleného řízení (dále jen „složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“) a složky Zaměstnanost a sociální inovace (dále jen „složka EaSI“).

Toto nařízení stanoví cíle ESF+, rozpočet na období 2021–2027, způsoby využívání, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„celoživotním učením“ učení ve všech jeho formách, totiž formální, neformální a informální učení, které probíhá ve všech fázích života a jehož výsledkem je zdokonalení nebo aktualizace znalostí, dovedností, kompetencí a postojů nebo zapojení do společnosti v osobní, občanské, kulturní, sociální nebo se zaměstnáním související perspektivě, včetně poskytování poradenských služeb; zahrnuje předškolní vzdělávání a péči, všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu, vysokoškolské vzdělávání, vzdělávání dospělých, práci s mládeží a jiné kontexty učení mimo formální vzdělávání a odbornou přípravu a obvykle prosazuje meziodvětvovou spolupráci a flexibilní vzdělávací dráhy;

2)

„státním příslušníkem třetí země“ osoba, která není občanem Unie včetně osob bez státní příslušnosti a osob s nezjištěnou státní příslušností;

3)

„základní materiální pomocí“ zboží, jímž jsou uspokojeny základní potřeby osoby a zajištěny důstojné životní podmínky, například oblečení, hygienické potřeby, včetně dámských hygienických potřeb, a školní potřeby;

4)

„znevýhodněnou skupinou“ skupina osob ve zranitelném postavení, včetně osob postižených nebo ohrožených chudobou, sociálním vyloučením nebo diskriminací ve více jejích rozměrech;

5)

„klíčovými kompetencemi“ znalosti, dovednosti a kompetence, které každý jednotlivec potřebuje, a to ve všech fázích svého života, pro osobní naplnění a rozvoj, zaměstnanost, sociální začlenění a aktivní občanství, konkrétně gramotnost; mnohojazyčnost; matematika, přírodní vědy, technologie, humanitní vědy a inženýrství; digitální dovednosti; dovednosti v oblasti sdělovacích prostředků; osobní a sociální dovednosti a schopnost učit se; aktivní občanské dovednosti; podnikání; kulturní a mezikulturní povědomí a projev a kritické myšlení;

6)

„nejchudšími osobami“ fyzické osoby, ať již jednotlivci, rodiny, domácnosti nebo skupiny takových osob, včetně dětí ve zranitelném postavení a osob bez domova, jejichž potřeba pomoci je stanovena v souladu s objektivními kritérii, která jsou vymezena příslušnými vnitrostátními orgány v konzultaci s relevantními zúčastněnými stranami, aniž by došlo ke střetu zájmů a která mohou zahrnovat prvky umožňující zaměřit se na nejchudší osoby v určitých zeměpisných oblastech;

7)

„koncovými příjemci“ nejchudší osoby, jež obdrží pomoc uvedenou v čl. 4 odst. 1 písm. m);

8)

„sociální inovací“ činnost, která má co do výsledků a prostředků sociální povahu, a zejména činnost, která se týká vývoje a realizace nových nápadů ohledně produktů, služeb, postupů a modelů, jež současně naplňuje sociální potřeby a vytváří nové sociální vztahy nebo spolupráci mezi veřejnými a soukromými organizacemi nebo organizacemi občanské společnosti, čímž jsou pro společnost prospěšné a zvyšují její schopnost jednat;

9)

„doprovodným opatřením“ činnost, která přesahuje rámec distribuce potravinové nebo základní materiální pomoci a jejímž cílem je řešit problematiku sociálního vyloučení a přispívat k vymýcení chudoby, a to například tak, že je dotyčné osobě doporučeno obrátit se na sociální a zdravotní služby, včetně psychologické podpory, a že jsou jí tyto služby a podpora poskytnuty; dalším cílem je poskytovat relevantní informace o veřejných službách nebo poradenství v oblasti vedení rozpočtu domácnosti;

10)

„sociálním experimentem“ zásah v oblasti politiky, jehož cílem je inovativně reagovat na sociální potřeby, jenž je proveden v malém měřítku a v podmínkách, které umožňují měřit jeho dopad předtím, než bude proveden v jiných kontextech včetně geografického a odvětvového, či v širším měřítku, pokud se výsledky ukáží jako pozitivní;

11)

„přeshraničním partnerstvím“ systém spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti, sociálními partnery nebo občanskou společností nacházející se alespoň ve dvou členských státech;

12)

„mikropodnikem“ podnik s méně než 10 zaměstnanci a ročním obratem nebo rozvahou nižšími než 2 000 000 EUR;

13)

„sociálním podnikem“ podnik, který bez ohledu na to, jakou má právní formu, včetně podniků sociální ekonomiky, nebo zda se jedná o fyzickou osobu,

a)

má hlavní společenský cíl – v souladu se zakladatelskou smlouvou, stanovami nebo jiným právním dokumentem vytvářejícím odpovědnost podle pravidel členského státu, v němž se sociální podnik nachází, – dosáhnout měřitelných, pozitivních sociálních dopadů, které mohou zahrnovat i environmentální dopady, jako hlavní sociální cíl, spíše než vygenerovat zisk pro jiné účely a jenž poskytuje služby nebo zboží vytvářející společenskou návratnost nebo používá způsoby výroby zboží nebo poskytování služeb přestavující sociální cíle;

b)

využívá své zisky především k dosažení svého hlavního sociálního cíle a má zavedeny předem definované postupy a pravidla, jimiž se zajistí, aby rozdělování zisku hlavní sociální cíl neohrozilo;

c)

je řízen podnikatelským, participativním, odpovědným a transparentním způsobem, zejména prostřednictvím zapojení zaměstnanců, zákazníků a zúčastněných stran, kterých se jeho podnikatelská činnost týká;

14)

„referenční hodnotou“ hodnota, která slouží k vymezení cílů týkajících se společného ukazatele výsledků a ukazatele výsledků specifického pro jednotlivé programy a která je založena na podobných intervencích, ať již právě probíhajících, nebo předchozích;

15)

„náklady na nákup potravinové nebo základní materiální pomoci“ skutečné náklady, které příjemci vzniknou v souvislosti s nákupem potravinové nebo základní materiální pomoci a které nezahrnují pouze nákupní cenu potravinové nebo základní materiální pomoci;

16)

„mikrofinancováním“ záruky, mikroúvěry, kapitálové a kvazikapitálové investice ve spojení s doprovodnými službami pro rozvoj podnikání, jako jsou služby poskytované formou individuálního poradenství, školení a mentorování, které jsou poskytovány osobám a mikropodnikům, jež mají potíže se získáním úvěru pro profesní činnosti a činnosti vytvářející příjmy;

17)

„operací kombinování zdrojů“ akce podporovaná z rozpočtu Unie, včetně v rámci nástroje nebo platformy kombinující zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinuje nevratné formy podpory nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

18)

právním subjektem“ fyzická osoba nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a způsobilost jednat vlastním jménem, vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt, který nemá právní subjektivitu, jak je uvedeno podle čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

19)

„společným ukazatelem pro okamžité výsledky“ společný ukazatel výsledků, který zachycuje účinky do čtyř týdnů ode dne, kdy účastník opustil operaci;

20)

„společným ukazatelem pro dlouhodobé výsledky“ společný ukazatel výsledků, který zachycuje účinky šest měsíců poté, co účastník opustil operaci.

2.   Definice stanovené v článku 2 nařízení (EU) 2021/1060 se použijí také na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

Článek 3

Obecné cíle ESF+ a metody provádění

1.   Cílem ESF+ je podpořit členské státy a regiony v tom, aby dosáhly vysoké úrovně zaměstnanosti, spravedlivé sociální ochrany a disponovaly kvalifikovanou a odolnou pracovní silou připravenou pro budoucí svět práce, jakož i inkluzivní a soudržné společnosti zaměřené na vymýcení chudoby a jednající v souladu se zásadami stanovenými v evropském pilíři sociálních práv.

2.   ESF+ podporuje a doplňuje politiky členských států a dodává jim přidanou hodnotu, aby byly zajištěny rovné příležitosti, rovný přístup na trh práce, spravedlivé a kvalitní pracovní podmínky, sociální ochrana a začleňování se zaměřením zejména na kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu, celoživotní učení, investice do dětí a mladých lidí a přístup k základním službám.

3.   ESF + se provádí:

a)

v rámci sdíleného řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá zvláštním cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 („složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“); a

b)

v přímém a nepřímém řízení, pokud jde o část pomoci, která odpovídá cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 a v článku 25 (složka EaSI).

Článek 4

Specifické cíle ESF+

1.   ESF+ podporuje následující specifické cíle v oblastech politiky, jako je zaměstnanost a mobilita pracovních sil, vzdělávání a sociální začleňování, čímž se mimo jiné přispívá k vymýcení chudoby a rovněž k obecnému cíli, jímž je „Sociálnější a inkluzivnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“, podle čl. 5 písm. d) nařízení (EU) 2021/1060:

a)

zlepšit přístup k zaměstnání a aktivačním opatřením pro všechny uchazeče o zaměstnání, zejména mladé lidi, především prováděním systému záruk pro mladé lidi, dále pro dlouhodobě nezaměstnané a znevýhodněné skupiny na trhu práce a pro neaktivní osoby, jakož i podporou samostatné výdělečné činnosti a sociální ekonomiky;

b)

modernizovat instituce a služby trhu práce s cílem posoudit a předvídat potřeby dovedností a zajistit včasnou, individuálně uzpůsobenou pomoc i podporu při vytváření souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jakož i během přechodů mezi zaměstnáními a během mobility;

c)

prosazovat genderově vyváženou účast na trhu práce, rovné pracovní podmínky a lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem, mimo jiné pomocí přístupu k cenově dostupné péči o děti a péči o závislé osoby;

d)

prosazovat přizpůsobení pracovníků, podniků a podnikatelů změnám, aktivní a zdravé stárnutí a zdravé a vhodně přizpůsobené pracovní prostředí s ohledem na zdravotní rizika;

e)

zvýšit kvalitu, inkluzivitu a účinnost systémů vzdělávání a odborné přípravy a jejich relevantnosti pro trh práce, mimo jiné i uznáváním výsledků neformálního a informálního učení, s cílem podpořit získávání klíčových kompetencí včetně podnikatelských a digitálních dovedností, a prosazováním zavádění duálních systémů odborné přípravy a učňovské přípravy;

f)

prosazovat rovný přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich úspěšnému ukončení, a to zejména v případě znevýhodněných skupin, od předškolního vzdělávání a péče, přes všeobecné vzdělávání a odborné vzdělávání a přípravu až po terciární úroveň, jakož i vzdělávání a studium dospělých, včetně usnadnění vzdělávací mobility pro všechny a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;

g)

prosazovat celoživotní učení, zejména flexibilní možnosti rozšiřování dovedností a rekvalifikace pro všechny s ohledem na podnikatelské a digitální dovednosti, lépe předvídat změny a nové požadavky na dovednosti vycházející z potřeb trhu práce, usnadnit přechody mezi zaměstnáními a podporovat profesní mobilitu;

h)

posilovat aktivní začleňování, a podpořit tak rovné příležitosti, nediskriminaci a aktivní účast a zlepšit zaměstnatelnost, zejména v případě znevýhodněných skupin;

i)

prosazovat socioekonomickou integraci státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů;

j)

prosazovat socioekonomickou integraci marginalizovaných komunit, jako jsou Romové;

k)

zvyšovat rovný a včasný přístup ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám, včetně služeb, které podporují přístup k bydlení a individuální péči, včetně zdravotní péče; modernizovat systémy sociální ochrany, včetně prosazování přístupu k sociální ochraně se zvláštním důrazem na děti a znevýhodněné skupiny; zlepšovat přístupnost, i pro osoby se zdravotním postižením, účinnost a odolnost systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče;

l)

podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením včetně nejchudších osob a dětí;

m)

řešit materiální deprivaci poskytnutím potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně dětí, a zajistit doprovodná opatření na podporu jejich sociálního začleňování.

2.   Prostřednictvím akcí, které spadají pod složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a jimiž se má dosáhnout specifických cílů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, je cílem ESF+ přispívat rovněž k ostatním cílům politiky uvedeným v článku 5 nařízení (EU) 2021/1060, zejména cílům týkajícím se:

a)

inteligentnější Evropy tak, že se budou rozvíjet dovednosti pro inteligentní specializaci, dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie a průmyslovou transformaci, dále odvětvová spolupráce zaměřená na dovednosti a podnikavost, odborná příprava výzkumných pracovníků, navazování kontaktů a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, institucemi odborného vzdělávání a přípravy, výzkumnými a technologickými středisky a podniky a klastry, a poskytne se podpora mikropodnikům, malým a středním podnikům a bude se prosazovat sociální ekonomika;

b)

dosažení zelenější, nízkouhlíkové Evropy tak, že se zlepší systémy vzdělávání a odborné přípravy nezbytné pro přizpůsobení dovedností a kvalifikací, zvýší se kvalifikace všech, včetně pracovní síly, a vytvoří se nová pracovní místa v odvětvích souvisejících s životním prostředím, klimatem, energetikou, oběhovým hospodářstvím a biohospodářstvím.

3.   Pokud je to opravdu nutné jakožto dočasné opatření v rámci reakce na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti podle článku 20 nařízení (EU) 2021/1060, a pouze na dobu 18 měsíců, ESF+ může podporovat:

a)

financování režimů zkrácené pracovní doby bez požadavku na to, aby byly dané režimy kombinovány s aktivními opatřeními;

b)

přístup ke zdravotní péči, mimo jiné i pro osoby, které nejsou bezprostředně socioekonomicky zranitelné.

4.   Pokud Komise na základě žádosti předložené dotčenými členskými státy shledá, že podmínky stanovené v odstavci 3 jsou splněny, přijme prováděcí rozhodnutí, v němž upřesní období, během něhož je dočasná dodatečná podpora z ESF+ povolena.

5.   Komise průběžně monitoruje provádění odstavce 3 tohoto článku a posuzuje, zda dočasná dodatečná podpora z ESF+ postačuje k usnadnění využívání podpory z ESF+ v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti. Na základě svého posouzení Komise případně předloží návrhy na změny tohoto nařízení, včetně požadavků na tematické zaměření stanovených v článku 7, kromě požadavku na tematické zaměření uvedeného v čl. 7 odst. 5 a 6.

Článek 5

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění ESF+ na období 2021–2027 činí 87 995 063 417 EUR v cenách roku 2018.

2.   Část finančního krytí pro provádění složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, která má přispět k cíli Investice pro zaměstnanost a růst v členských státech a regionech, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, činí 87 319 331 844 EUR v cenách roku 2018, z čehož je 175 000 000 EUR přiděleno na nadnárodní spolupráci s cílem urychlit předávání inovativních řešení a usnadnit jejich rozšiřování, jak je uvedeno v čl. 25 bodě i) tohoto nařízení, a 472 980 447 EUR, v cenách roku 2018, jako dodatečné financování pro nejvzdálenější regiony uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 Protokolu č. 6 o zvláštních ustanoveních pro cíl 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku, Norsku a Švédsku, připojeného k aktu o přistoupení z roku 1994 (dále jen „Protokol č. 6“).

3.   Část finančního krytí pro provádění složky EaSI na období 2021–2027 činí 675 731 573 EUR v cenách roku 2018.

4.   Částku uvedenou v odstavci 3 lze použít také na technickou a administrativní pomoc určenou pro provádění složky EaSI, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

Článek 6

Rovnost pohlaví, rovné příležitosti a nediskriminace

Členské státy a Komise podporují konkrétní cílené akce, jimiž se budou prosazovat horizontální zásady uvedené v čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/1060 a v článku 28 tohoto nařízení v rámci kteréhokoli z cílů ESF+. Mezi tyto akce mohou patřit akce spočívající v zajištění přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a to i v souvislosti s informačními a komunikačními technologiemi, a v podpoře přechodu od pobytové či ústavní péče k rodině nebo komunitně založené péči.

Členské státy a Komise mají za cíl prostřednictvím ESF+ zvýšit účast žen v zaměstnání, zlepšit soulad mezi pracovním a osobním životem a na trhu práce a ve vzdělávání a odborné přípravě bojovat proti feminizaci chudoby a diskriminaci na základě pohlaví.

ČÁST II

PROVÁDĚNÍ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

KAPITOLA I

Společná ustanovení o programování

Článek 7

Provázanost a tematické zaměření

1.   Členské státy při plánování zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení upřednostňují intervence, kterými se řeší problémy zjištěné v rámci evropského semestru, mimo jiné ve svých národních programech reforem, jakož i v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, a zohledňují zásady a práva stanovená v evropském pilíři sociálních práv a v národních a regionálních strategiích významných pro cíle ESF+, čímž přispívají k cílům stanoveným v článku 174 Smlouvy o fungování EU.

Členské státy a případně Komise podporují součinnost a zajišťují koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi ESF+ a dalšími fondy, programy a nástroji Unie, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění. Členské státy a případně Komise optimalizují mechanismy koordinace, aby zabránily zdvojování úsilí a zajistily úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění, a zajistily tak provádění soudržných a efektivních podpůrných akcí.

2.   Členské státy přidělí odpovídající část svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení problémů uvedených v příslušných doporučeních pro jednotlivé země přijatých v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU a v rámci evropského semestru, které spadají do oblasti působnosti specifických cílů ESF+, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení.

3.   Členské státy přidělí odpovídající část zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění záruky pro děti prostřednictvím cílených akcí a strukturálních reforem v zájmu boje proti dětské chudobě v rámci specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. f) a h) až l).

Členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu průměrný podíl dětí mladších 18 let ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením vyšší, než byl v uvedeném období průměr Unie, přidělí nejméně 5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu cílených opatření a cílených reforem na řešení dětské chudoby, jak je uvedeno v prvním pododstavci.

4.   Členské státy přidělí alespoň 25 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na specifické cíle v oblasti politiky sociálního začleňování, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1 písm. h) až l), včetně podpory sociálně ekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí.

5.   Členské státy s ohledem na specifický cíl uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. m), nebo v řádně odůvodněných případech s ohledem na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. l), nebo s ohledem na oba uvedené cíle, přidělí alespoň 3 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu nejchudších osob.

Tyto zdroje se nezohlední při ověřování toho, zda byly dodrženy minimální příděly stanovené v odstavcích 3 a 4.

6.   Členské státy přidělí odpovídající část zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na cílené akce a strukturální reformy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, odborné vzdělávání a odbornou přípravu, zejména pak na učňovskou přípravu a přechod ze školy do zaměstnání, na podporu způsobů opětného začlenění do vzdělávání nebo odborné přípravy a vzdělávání druhé šance, a to zejména v rámci provádění systému záruk pro mladé lidi.

Členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu průměrný podíl mladých lidí ve věku od 15 do 29 let, kteří byli bez zaměstnání a neúčastnili se vzdělávání ani odborné přípravy, vyšší, než byl v uvedeném období průměr Unie, přidělí v letech 2021 až 2027 nejméně 12,5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu strukturálních reforem a cílených akcí, jak je uvedeno v prvním pododstavci.

Nejvzdálenější regiony, které splňují podmínky stanovené ve druhém pododstavci, přidělí alespoň 12,5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení ve svých programech na cílené akce a strukturální reformy, jak je uvedeno v prvním pododstavci. Tento příděl se případně zohlední při ověřování, zda byl na vnitrostátní úrovni dodržen minimální procentní podíl stanovený ve druhém pododstavci.

Členské státy musí při provádění cílených akcí a strukturálních reforem uvedených v tomto odstavci dávat přednost neaktivním a dlouhodobě nezaměstnaným mladým lidem a zavádět cílená aktivní podpůrná opatření.

7.   Odstavce 2 až 6 tohoto článku se nepoužijí na zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 Protokolu č. 6.

8.   Odstavce 1 až 6 se nepoužijí na technickou pomoc.

Článek 8

Dodržování Listiny

1.   Všechny operace se vybírají a provádějí při dodržení Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Členské státy v souladu s čl. 69 odst. 7 nařízení (EU) 2021/1060 zajistí účinné prošetřování stížností. Tím není dotčena obecná možnost občanů a zainteresovaných stran podat stížnost Komisi, mimo jiné i pokud jde o porušení Listiny.

3.   Jestliže Komise shledá, že došlo k porušení Listiny, vezme při stanovování nápravných opatření, která mají být v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060 použita, v úvahu závažnost daného porušení.

Článek 9

Partnerství

1.   Členské státy zajistí smysluplnou účast sociálních partnerů a organizací občanské společnosti při provádění politik v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociálního začleňování, které jsou podporovány složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení.

2.   Členské státy přidělí v rámci sdíleného řízení v každém programu odpovídající část svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, a to i formou odborné přípravy, opatření pro vytváření sítí a posilování sociálního dialogu, a na činnosti prováděné společně sociálními partnery.

Pokud je v příslušném doporučení pro jednotlivé země přijatém v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU stanoveno budování kapacit sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, přidělí dotčený členský stát na tento účel odpovídající část svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, a to alespoň 0,25 %.

Článek 10

Podpora pro nejchudší osoby

Zdroje uvedené v čl. 7 odst. 5 mezi specifickými cíli v čl. 4 odst. 1 písm. l) a m) se plánují v rámci vyhrazené priority nebo vyhrazeného programu. Míra spolufinancování pro tuto prioritu nebo program je 90 %.

Článek 11

Podpora zaměstnanosti mladých lidí

Podpora podle čl. 7 odst. 6 druhého a třetího pododstavce se plánuje v rámci vyhrazené priority nebo programu a zahrnuje přinejmenším podporu, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. a) a může zahrnovat podporu, která přispívá ke specifickým cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. f) a l).

Článek 12

Podpora příslušných doporučení pro jednotlivé země

Akce k řešení problémů zjištěných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země a v rámci evropského semestru, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 2, se plánují v rámci kteréhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 na podporu provádění evropského pilíře sociálních práv a v rámci jedné či více priorit, které mohou být prioritou podporovanou z více fondů.

KAPITOLA II

Obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

Článek 13

Oblast působnosti

Tato kapitola se použije na podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, která přispívá ke specifickým cílům stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) až l, („obecná podpora ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení“).

Článek 14

Činnosti v oblasti sociálních inovací

1.   Členské státy podporují činnosti v oblasti sociálních inovací a sociálních experimentů, včetně akcí se sociálně-kulturní složkou nebo podporujících přístupy zdola nahoru založené na partnerství mezi veřejnými orgány, sociálními partnery, podniky sociální ekonomiky, soukromým sektorem a občanskou společností.

2.   Členské státy mohou podporovat rozšiřování inovativních přístupů, které jsou testovány v malém měřítku a vytvořeny v rámci složky EaSI a dalších programů Unie.

3.   Inovativní činnosti a přístupy mohou být plánovány v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písmenech a) až l).

4.   Členské státy si stanoví alespoň jednu prioritu, pokud jde o provádění odstavce 1, nebo 2, nebo obou odstavců. Maximální míra spolufinancování pro takové priority může být zvýšena na 95 % maximálně u 5 % vnitrostátních zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení.

5.   Členské státy určí buď ve svých programech, nebo v pozdější fázi provádění oblasti pro sociální inovace a sociální experimenty, které odpovídají konkrétním potřebám členských států.

6.   Komise usnadňuje vytváření kapacit pro sociální inovace, zejména podporou vzájemného učení, zřizováním sítí a šířením a prosazováním osvědčených postupů a metodologií.

Článek 15

Nadnárodní spolupráce

Členské státy mohou podporovat činnosti nadnárodní spolupráce v rámci jakéhokoli ze specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až l).

Článek 16

Způsobilost

1.   Vedle nezpůsobilých nákladů uvedených v článku 64 nařízení (EU) 2021/1060 nejsou pro obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení způsobilé tyto náklady:

a)

nákup pozemků, nemovitostí a infrastruktury; a

b)

nákup nábytku, vybavení a vozidel, s výjimkou případů, kdy je nákup nezbytný pro dosažení cíle operace, nebo pokud jsou tyto položky plně odepsány v průběhu operace, nebo je pořízení těchto položek nejhospodárnější možností.

2.   Příspěvky ve formě věcného plnění, jež mají podobu dávek nebo platů a jsou ve prospěch účastníků operace vyplaceny třetí stranou, mohou být způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud uvedené věcné příspěvky byly vynaloženy v souladu s vnitrostátními pravidly včetně účetních pravidel a jejich výše nepřesahuje náklady, které nese třetí strana.

3.   Zvláštní dodatečný příděl, který obdržely nejvzdálenější regiony a regiony úrovně NUTS 2 splňující kritéria stanovená v článku 2 protokolu č. 6, se použije na podporu dosažení specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 tohoto článku.

4.   Přímé náklady na zaměstnance jsou způsobilé pro příspěvek z obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, pokud jsou v souladu s běžnou praxí příjemce v oblasti odměňování pro dotčenou kategorii funkce, nebo v souladu s použitelným vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo oficiálními statistikami.

Článek 17

Ukazatele a podávání zpráv

1.   U programů využívajících obecnou podporu ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze I. Programy mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.

2.   Pokud členský stát přidělí své zdroje na specifický cíl stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. l) s cílem zaměřit se v souladu s čl. 7 odst. 5 prvním pododstavcem na nejchudší osoby, použijí se společné ukazatele stanovené v příloze II.

3.   Výchozí hodnota společných ukazatelů výstupů a ukazatelů výstupů specifických pro jednotlivé programy se nastaví na nulu. Pokud je to z hlediska povahy podporovaných operací relevantní, v absolutních číslech se pro tyto ukazatele nastaví souhrnné kvantifikované milníky a cílové hodnoty. Vykazované hodnoty ukazatelů výstupů jsou vyjádřeny v absolutních číslech.

4.   U společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy, u nichž je nastavena cílová hodnota pro rok 2029, se referenční hodnota stanoví na základě nejnovějších dostupných údajů nebo jiných relevantních zdrojů informací. Cíle pro společné ukazatele výsledků jsou stanoveny v absolutních číslech nebo v procentech. Ukazatele výsledků specifické pro jednotlivé programy a související cíle lze vyjádřit kvantitativně nebo kvalitativně. Vykazované hodnoty společných ukazatelů výsledků jsou vyjádřeny v absolutních číslech.

5.   Údaje o ukazatelích pro účastníky se předají pouze tehdy, jsou-li veškeré údaje požadované v bodě 1.1 přílohy I týkající se daného účastníka k dispozici.

6.   Jsou-li údaje k dispozici v rejstřících nebo rovnocenných zdrojích, členské státy mohou umožnit, aby řídící orgány a další subjekty pověřené sběrem údajů, které jsou nezbytné pro monitorování a hodnocení obecné podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, uvedené údaje získaly z těchto rejstříků údajů nebo rovnocenných zdrojů v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) a e) nařízení (EU) 2016/679.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 s cílem změnit ukazatele v přílohách I a II, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů. Změny mají být přiměřené s ohledem na administrativní zátěž pro členské státy a příjemce. Akty v přenesené pravomoci v souladu s tímto odstavcem nemění metodiku shromažďování údajů stanovenou v přílohách I a II.

KAPITOLA III

Podpora z ESF+ pro řešení materiální deprivace

Článek 18

Oblast působnosti

Tato kapitola se použije na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. m).

Článek 19

Zásady

1.   Podpora z ESF+ se pro účely řešení materiální deprivace využije pouze na podporu distribuce potravin a zboží, jež jsou v souladu s právem Unie týkajícím se bezpečnosti spotřebních výrobků.

2.   Členské státy a příjemci vybírají potravinovou nebo základní materiální pomoc na základě objektivních kritérií týkajících se potřeb nejchudších osob. Kritéria výběru potravin, a případně zboží, rovněž zohlední klimatické a environmentální aspekty, zejména s ohledem na omezení plýtvání potravinami a užívání plastů na jedno použití. Ve vhodných případech se při výběru typu potravin, které mají být distribuovány, přihlíží k jejich přínosu k vyváženému stravování nejchudších osob.

Potravinová nebo základní materiální pomoc může být poskytnuta přímo nejchudším osobám nebo nepřímo, například prostřednictvím poukázek nebo karet, v elektronické či jiné podobě, pokud je možné je vyměnit pouze za potravinovou nebo základní materiální pomoc. Podpora nejchudším osobám doplňuje veškeré sociální dávky, které jsou koncovým příjemcům eventuálně poskytovány z vnitrostátních sociálních systémů nebo na základě vnitrostátního práva.

Potraviny poskytnuté nejchudším osobám mohou být získány použitím, zpracováním či prodejem produktů, s nimiž se nakládá v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (37), jedná-li se o nejhospodárnější možnost a nezpůsobí-li to přílišné zpoždění při dodávce potravin nejchudším osobám.

Kromě částek, které jsou pro daný program již k dispozici, se ve prospěch nejchudších osob použije také každá částka získaná z uvedené transakce.

3.   Komise a členské státy zajistí, aby pomoc poskytovaná v rámci podpory z ESF+, která je určena na řešení materiální deprivace, respektovala důstojnost a zabránila stigmatizaci nejchudších osob.

4.   Členské státy doplní poskytování potravinové nebo základní materiální pomoci doprovodnými opatřeními, jako jsou směrování na příslušné služby v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. m) nebo podpora sociálního začlenění nejchudších osob v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 4 odst. 1 písm. l).

Článek 20

Obsah priority

1.   Priorita týkající se podpory, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. m), stanoví:

a)

typ podpory;

b)

hlavní cílové skupiny; a

c)

popis vnitrostátních nebo regionálních režimů podpory.

2.   V případě programů omezených na podporu podle odstavce 1 a související technickou pomoc jsou součástí priority rovněž kritéria pro výběr operací.

Článek 21

Způsobilost operací

1.   Potravinová nebo základní materiální pomoc poskytovaná nejchudším osobám může být pořízena příjemcem nebo jeho jménem nebo může být příjemci bezplatně poskytnuta.

2.   Potravinová nebo základní materiální pomoc se nejchudším osobám poskytuje bezplatně.

Článek 22

Způsobilost výdajů

1.   Způsobilými náklady na podporu z ESF+ pro řešení materiální deprivace jsou:

a)

náklady na nákup potravinové nebo základní materiální pomoci včetně nákladů spojených s přepravou potravinové nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří potravinovou nebo základní materiální pomoc dodají koncovým příjemcům;

b)

pokud se na přepravu potravinové nebo základní materiální pomoci příjemcům, kteří ji dodají koncovým příjemcům, nevztahuje písmeno a), náklady, které nese nákupní subjekt a které se týkají přepravy potravinové nebo základní materiální pomoci do skladů nebo k příjemcům, a náklady na skladování v paušální sazbě ve výši 1 % nákladů zmíněných v písmeni a), nebo v řádně odůvodněných případech skutečně vynaložené a uhrazené náklady;

c)

správní náklady, náklady na přepravu, skladování a přípravu, které nesou příjemci podílející se na distribuci potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, v paušální sazbě ve výši 7 % nákladů zmíněných v písmeni a); nebo 7 % hodnoty potravin, s nimiž se nakládá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1308/2013;

d)

náklady na sběr, přepravu, skladování a distribuci potravinových darů a s tím přímo spojené činnosti v oblasti zvyšování informovanosti; a

e)

náklady na doprovodná opatření podniknutá příjemci nebo jejich jménem a vykázaná příjemci poskytujícími potravinovou nebo základní materiální pomoc nejchudším osobám v paušální sazbě ve výši 7 % nákladů zmíněných v písmeni a).

2.   Náklady na přípravu systémů karet nebo poukázek v elektronické nebo jiné podobě a odpovídající provozní náklady jsou způsobilé v rámci technické pomoci za předpokladu, že je nese řídící orgán nebo jiný veřejný orgán, který není příjemcem, jenž dodá kartu nebo poukázku koncovým příjemcům (nebo za předpokladu, že nejsou kryty z nákladů vedených v odst. 1 písm. c).

3.   Snížení způsobilých nákladů uvedených v odst. 1 písm. a) kvůli nedodržení platných právních předpisů ze strany subjektu odpovědného za nákup potravinové nebo základní materiální pomoci nevede ke snížení způsobilých nákladů, které jsou stanoveny v písm. c) a e) uvedeného odstavce.

4.   Za způsobilé náklady se nepovažují:

a)

úroky z dlužných částek;

b)

nákup infrastruktury; a

c)

náklady na použité zboží.

Článek 23

Ukazatele a podávání zpráv

1.   U priorit zaměřených na řešení materiální deprivace se pro účely monitorování pokroku v provádění použijí společné ukazatele výstupů a výsledků stanovené v příloze III. Tyto priority mohou využívat také ukazatele specifické pro jednotlivé programy.

2.   Stanoví se referenční hodnoty společných ukazatelů výsledků a ukazatelů výsledků specifických pro jednotlivé programy.

3.   Řídící orgány podají Komisi dvakrát zprávu o výsledcích strukturovaného průzkumu u koncových příjemců týkajícího se podpory obdržené z ESF+, který je také zaměřen na jejich životní podmínky a povahu jejich materiální deprivace, který byl proveden v předchozím roce. Tento průzkum vychází ze vzoru, který stanoví Komise prostřednictvím prováděcího aktu. První taková zpráva bude podána do 30. června 2025 a druhá do 30. června 2028.

4.   Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví vzor pro strukturovaný průzkum u koncových příjemců v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 38 odst. 2 za účelem zajištění jednotných podmínek pro provedení tohoto článku.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 37 s cílem změnit ukazatele v příloze III, pokud se to považuje za nezbytné k zajištění účinného posouzení pokroku v provádění programů. Takové změny musí být přiměřené s ohledem na administrativní zátěž pro členské státy a příjemce. Akty v přenesené pravomoci v souladu s tímto odstavcem nesmí měnit metodiku shromažďování údajů stanovenou v příloze III.

Článek 24

Audit

Audit operací může zahrnovat všechny fáze jejich provádění a všechny úrovně distribučního řetězce s jedinou výjimkou kontroly koncových příjemců, nezjistí-li se při posouzení rizik zvláštní riziko nesrovnalostí či podvodu.

ČÁST III

PROVÁDĚNÍ V PŘÍMÉM A NEPŘÍMÉM ŘÍZENÍ

KAPITOLA I

Operační cíle

Článek 25

Operační cíle

Složka EaSI má tyto operační cíle:

a)

rozvíjet vysoce kvalitní srovnávací analytické znalosti s cílem zajistit, aby politiky zaměřené na dosažení specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 byly založeny na spolehlivých důkazech a byly relevantní pro potřeby, výzvy a místní podmínky;

b)

usnadňovat účinné a inkluzivní sdílení informací, vzájemné učení, vzájemné hodnocení a dialog o politikách v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1 s cílem pomoci navrhnout vhodná politická opatření;

c)

na celostátní a místní úrovni podporovat sociální experimenty v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1 a rozvíjet schopnost zúčastněných stran připravovat, navrhovat, provádět, převádět či dále rozšiřovat otestované inovace v oblasti sociální politiky se zvláštním důrazem na další rozšiřování projektů vypracovaných místními zúčastněnými stranami v oblasti socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí;

d)

usnadnit dobrovolnou geografickou mobilitu pracovníků a zvětšovat pracovní příležitosti prostřednictvím vytváření a poskytování specifických podpůrných služeb zaměstnavatelům a uchazečům o zaměstnání za účelem rozvoje integrovaných evropských trhů práce, a to od přípravy před náborem do zaměstnání až po následnou pomoc po umístění do zaměstnání, aby byla obsazena volná pracovní místa v určitých odvětvích, profesích, zemích, pohraničních oblastech nebo nabídnuta pomoc určitým skupinám, například osobám ve zranitelném postavení;

e)

podporovat rozvoj tržního ekosystému kolem poskytování mikrofinancování mikropodnikům ve fázích zahájení činnosti a rozvoje, a to zejména podnikům, které založily osoby ve zranitelném postavení nebo které takové osoby zaměstnávají;

f)

podporovat vytváření sítí na úrovni Unie a dialog s příslušnými zúčastněnými stranami, i mezi nimi, v oblastech politiky, které jsou stanoveny v čl. 4 odst. 1, a přispívat k budování institucionální kapacity dotčených zúčastněných stran včetně veřejných služeb zaměstnanosti, institucí veřejného sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, občanské společnosti, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících financování sociálním podnikům a sociální ekonomice;

g)

podporovat rozvoj sociálních podniků a vznik trhu pro sociální investice tím, že se usnadní veřejné a soukromé interakce a účast nadací a dobročinných organizací na tomto trhu;

h)

poskytovat pokyny pro rozvoj sociální infrastruktury potřebné pro provádění evropského pilíře sociálních práv;

i)

podporovat nadnárodní spolupráci s cílem urychlit předávání inovativních řešení a usnadnit jejich rozšiřování, a to zejména v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1; a

j)

podporovat uplatňování příslušných mezinárodních sociálních a pracovních norem v kontextu využívání potenciálu globalizace a vnějšího rozměru politik Unie v oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 1.

KAPITOLA II

Způsobilost

Článek 26

Způsobilé akce

1.   Pro financování jsou způsobilé pouze akce zaměřené na plnění cílů uvedených v čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 4 odst. 1 a v článku 25.

2.   V rámci složky EaSI mohou být podporovány následující akce:

a)

analytické činnosti včetně činností, které se vztahují k třetím zemím, zejména:

i)

průzkumy, studie, statistické údaje, metodiky, klasifikace, mikrosimulace, ukazatele a podpora středisek pro sledování na evropské úrovni a referenční kritéria;

ii)

sociální experimenty, kterými se hodnotí sociální inovace;

iii)

monitorování a posuzování provádění a uplatňování práva Unie;

b)

provádění politik, zejména:

i)

přeshraničních partnerství, především mezi veřejnými službami zaměstnanosti, sociálními partnery a občanskou společností, a podpůrných služeb v přeshraničních regionech;

ii)

celounijního režimu mobility zaměřeného na pracovní sílu v Unii s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky na trhu práce;

iii)

podpora mikrofinančních institucí a institucí poskytujících finanční prostředky sociálním podnikům, a to rovněž prostřednictvím operací kombinování zdrojů, jako je asymetrické sdílení rizika nebo snížení transakčních nákladů, jakož i podpora rozvoje sociální infrastruktury a dovedností;

iv)

podpora nadnárodní spolupráce a partnerství v zájmu přenosu a rozšiřování inovativních řešení;

c)

budování kapacit, zejména:

i)

sítí na úrovni Unie souvisejících s oblastmi politiky stanovenými v čl. 4 odst. 1;

ii)

vnitrostátních kontaktních míst, která poskytují pokyny, informace a pomoc související s prováděním složky EaSI;

iii)

správních orgánů zúčastněných zemí, institucí sociálního zabezpečení a služeb zaměstnanosti odpovědných za podporu mobility pracovníků, institucí poskytujících mikrofinancování a institucí poskytujících finanční prostředky sociálním podnikům nebo jiným subjektům činným v oblasti sociálních investic, jakož i podpora jejich vzájemných kontaktů v členských státech nebo třetích zemích přidružených ke složce EaSI podle článku 29;

iv)

zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, s ohledem na nadnárodní spolupráci;

d)

komunikační činnost a šíření informací, zejména:

i)

vzájemné učení pomocí výměny osvědčených postupů, inovativních přístupů a výsledků analytických činností, dále vzájemná hodnocení a srovnávání;

ii)

pokyny, zprávy, informační materiály a mediální pokrytí iniciativ, které se týkají oblastí politiky uvedených v čl. 4 odst. 1;

iii)

informační systémy šířící důkazní informace, které souvisejí s oblastmi politiky uvedenými v čl. 4 odst. 1;

iv)

akce předsednictví Rady, konference, semináře a osvětové činnosti.

Článek 27

Způsobilé subjekty

1.   S výhradou splnění kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení jsou způsobilé tyto subjekty:

a)

právní subjekty usazené v některé z těchto zemí nebo na některém z těchto území:

i)

členském státě nebo zámořské zemi či na území spojeném s členským státem;

ii)

třetí zemi přidružené ke složce EaSI podle článku 29;

iii)

třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku;

b)

jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

2.   Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružená ke složce EaSI podle článku 29, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů dané akce.

3.   Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružená ke složce EaSI podle článku 29, v zásadě nesou náklady spojené se svou účastí.

Článek 28

Horizontální zásady

1.   Komise zajistí, aby byla v průběhu přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení operací podporovaných v rámci složky EaSI zohledňována a prosazována rovnost pohlaví a genderový mainstreaming a začleňováno genderové hledisko.

2.   Komise přijme vhodná opatření, aby během přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení operací podporovaných v rámci složky EaSI nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Po celou dobu přípravy a provádění složky EaSI je zejména třeba zohlednit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

Článek 29

Účast třetích zemí

Složka EaSI je prostřednictvím dohody s Unií otevřena účasti těchto třetích zemí:

a)

členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b)

přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)

dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země ve složce EaSI, pokud tato dohoda:

i)

zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;

ii)

stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy nebo části programů a jejich správních nákladů,

iii)

nesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně složky EaSI;

iv)

zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. c) bodě ii) tohoto článku představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

KAPITOLA III

Obecná ustanovení

Článek 30

Formy financování ze strany Unie a metody provádění

1.   V rámci složky EaSI může být poskytováno financování ve všech formách stanovených pro finanční příspěvky ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, zadávání zakázek a dobrovolných plateb mezinárodním organizacím, jejichž členem je Unie nebo na jejichž práci se podílí.

2.   Složka EaSI se provádí přímo, jak je stanoveno v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) uvedeného nařízení.

Při hodnocení grantů může být hodnotící komise uvedená v článku 150 finančního nařízení tvořena externími odborníky.

3.   Operace kombinování zdrojů v rámci složky EaSI se provádějí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 a s hlavou X finančního nařízení.

Článek 31

Pracovní program

1.   Složka EaSI se provádí na základě pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Obsah těchto pracovních programů je stanoven v souladu s operačními cíli stanovenými v článku 25 tohoto nařízení a v souladu se způsobilými akcemi stanovenými v článku 26 tohoto nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

2.   Komise shromažďuje odborné znalosti o přípravě pracovních programů prostřednictvím konzultace s pracovní skupinou uvedenou v čl. 39 odst. 8.

3.   Komise podporuje synergie a zajišťuje účinnou koordinaci mezi ESF+ a jinými příslušnými unijními nástroji, jakož i mezi složkami ESF+.

Článek 32

Monitorování a podávání zpráv

Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku složky EaSI při plnění specifických cílů stanovených v čl. 4 odst. 1 a operačních cílů stanovených v článku 25 jsou stanoveny v příloze IV.

Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění a výsledků složky EaSI byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.

Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Článek 33

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se složky EaSI na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

Článek 34

Hodnocení

1.   Hodnocení se provádějí včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.   Do 31. prosince 2024 provede Komise hodnocení složky EaSI v polovině období, a to na základě dostatečných informací o jejím provádění.

Komise hodnotí výkonnost programu podle článku 34 finančního nařízení, a zejména jeho účinnost, efektivnost, soudržnost, relevanci a přidanou hodnotu pro Unii, mimo jiné ve vztahu k horizontálním zásadám uvedeným v článku 28 tohoto nařízení, a na kvalitativním a kvantitativním základě měří pokrok dosažený při plnění cílů složky EaSI.

Hodnocení v polovině období vychází z informací získaných na základě monitorovacích opatření a ukazatelů stanovených podle článku 32 s cílem provést případné nezbytné úpravy politických priorit a priorit financování.

3.   Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do 31. prosince 2031 provede Komise závěrečné hodnocení složek.

4.   Komise předloží závěry hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 35

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 36

Informace, komunikace a publicita

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné, přiměřené a cílené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

2.   Komise provádí informační a komunikační akce týkající se složky EaSI, akcí uskutečněných v jejím rámci a dosažených výsledků.

Finanční zdroje přidělené na složku EaSI rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v čl. 3 odst. 1 a 2, čl. 4 odst. 1 a článku 25.

ČÁST IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 37

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 17 odst. 7 a čl. 23 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem 1. července 2021.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 17 odst. 7 a čl. 23 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 17 odst. 7 nebo čl. 23 odst. 5 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 38

Postup projednávání ve výboru u složky ESF+ v rámci sdíleného řízení

1.   Komisi je nápomocen výbor uvedený v čl. 115 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 39

Výbor zřízený podle článku 163 Smlouvy o fungování EU

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený podle článku 163 Smlouvy o fungování EU (dále jen „výbor ESF+“).

2.   Každý členský stát jmenuje jednoho zástupce vlády, jednoho zástupce odborových organizací, jednoho zástupce organizací zaměstnavatelů a jednoho náhradníka v každé kategorii na období nejvýše sedmi let. V případě nepřítomnosti člena má náhradník automaticky právo účastnit se jednání.

3.   Výbor ESF+ zahrnuje jednoho zástupce z každé organizace zastupující odborové organizace a organizace zaměstnavatelů na úrovni Unie.

4.   Výbor ESF+, včetně jeho pracovních skupin uvedených v odstavci 7, může k účasti na svých zasedáních přizvat zástupce zúčastněných stran bez hlasovacího práva. Může se jednat o zástupce Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu, jakož i o relevantní organizace občanské společnosti.

5.   Výbor ESF+ je konzultován ohledně plánovaného využití technické pomoci uvedené v článku 35 nařízení (EU) 2021/1060 v případě poskytnutí podpory ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení a ohledně dalších otázek, které mají dopad na provádění strategií na úrovni Unie týkajících se ESF+.

6.   Výbor ESF+ může vydat stanoviska k:

a)

otázkám souvisejícím s přínosem ESF+ při provádění evropského pilíře sociálních práv včetně doporučení pro jednotlivé země a priorit týkajících se evropského semestru, jako jsou například národní programy reforem;

b)

otázkám týkajícím se nařízení (EU) 2021/1060, které jsou pro ESF+ relevantní;

c)

otázkám týkajícím se ESF+, které mu předala Komise a které nepatří mezi otázky uvedené v odstavci 5.

Stanoviska výboru ESF+ se přijímají absolutní většinou platně odevzdaných hlasů a jsou pro informaci sdělována Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Komise výbor ESF+ písemně uvědomí o tom, jakým způsobem jeho stanoviska zohlednila.

7.   Výbor ESF+ zřídí pro každou složku ESF+ pracovní skupinu.

8.   Komise konzultuje pracovní program s pracovní skupinou zabývající se složkou EaSI. Uvědomí pracovní skupinu o tom, jakým způsobem výsledky této konzultace zohlednila. Pracovní skupina zajistí, aby proběhla konzultace pracovního programu se zúčastněnými stranami, mimo jiné se zástupci občanské společnosti.

Článek 40

Přechodná ustanovení pro složku ESF+ v rámci sdíleného řízení

Nařízení (EU) č. 1304/2013, nařízení (EU) č. 223/2014 nebo jakýkoli akt přijatý na základě uvedených nařízení se nadále použijí na programy a operace podporované podle uvedených nařízení během programového období 2014–2020.

Článek 41

Přechodná ustanovení pro složku EaSI

1.   Nařízení (EU) č. 1296/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021. Veškeré odkazy na nařízení (EU) č. 1296/2013 se považují za odkazy na toto nařízení.

2.   Finanční krytí pro provádění složky EaSI může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi ESF+ a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1296/2013.

3.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 5 odst. 4 s cílem řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

4.   Platby získané z finančních nástrojů zřízených nařízením (EU) č. 1296/2013 se investují do finančních nástrojů oblasti politiky týkající se sociálních investic a dovedností uvedené v čl. 8 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2021/523.

5.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze na omezenou dobu a v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování považovat činnosti podporované v rámci tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021, a to i v případě, že byly uvedené činnosti provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

Článek 42

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve vztahu ke složce EaSI se použije ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. června 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A. P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 245.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 84.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. ledna 2019 (Úř. věst. C 411, 27.11.2020, s. 324) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 27. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. června 2021.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (viz strana 60 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(7)  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/1512 ze dne 13. října 2020 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (Úř. věst. L 344, 19.10.2020, s. 22).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace ( „EaSI“ ) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238).

(13)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1).

(15)  Doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé (Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst L 170, 12.5.2021, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (program „EU pro zdraví“) (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 ze dne 28. dubna 2021 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EFG) a o zrušení nařízení (EU) č. 1309/2013 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 48).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 34).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014 (Úř. věst. L 202, 8.6.2021, s. 32).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zavádí Nástroj pro technickou kontrolu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470).

(25)  Úř. věst. C 241, 29.8.1994, s. 9.

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(27)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(28)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(29)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(31)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(32)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(33)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(35)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).


PŘÍLOHA I

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO OBECNOU PODPORU ZE SLOŽKY ESF+ V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

Osobní údaje musí být rozděleny podle pohlaví (ženy, muži, „nebinární osoby“ (1)).

Pokud některé výsledky nejsou možné, údaje týkající se těchto ukazatelů výsledků se nemusí shromažďovat ani vykazovat.

V případě potřeby lze na základě cílové skupiny operace vykazovat společné ukazatele výstupů.

1.

Společné ukazatele výstupů související s operacemi zaměřenými na osoby

1.1.

Společnými ukazateli výstupů týkajícími se účastníků jsou:

nezaměstnaní, včetně dlouhodobě nezaměstnaných (*1),,

dlouhodobě nezaměstnaní (*1),

neaktivní (*1),

zaměstnaní, včetně osob samostatně výdělečně činných (*1),

počet dětí mladších 18 let (*1),

počet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let (*1),

počet účastníků ve věku 55 a více let (*1),

osoby s ukončeným nižším sekundárním vzděláním nebo ještě nižším vzděláním (ISCED 0 až 2) (*1),

s ukončeným vyšším sekundárním (ISCED 3) nebo postsekundárním (ISCED 4) vzděláním (*1),

s ukončeným terciárním vzděláním (ISCED 5 až 8) (*1),

celkový počet účastníků (2)

Ukazatele uvedené v tomto bodě se nepoužijí na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l), s výjimkou těchto ukazatelů: „počet dětí mladších 18 let“, „mladí lidé ve věku od 18 do 29 let“, „počet účastníků ve věku 55 a více let“ a „celkový počet účastníků“.

Při shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.

1.2

Ostatní společné ukazatele výstupů pro účastníky jsou:

účastníci se zdravotním postižením (*2),

státní příslušníci třetích zemí (*1),

účastníci zahraničního původu, (*1)

příslušníci menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*2),

osoby bez domova nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení (*1),

účastníci z venkovských oblastí (*1) (3).

Shromažďování údajů je nezbytné pouze tehdy, je-li to relevantní.

Hodnoty ukazatelů uvedených v bodě 1.2 lze stanovit na základě informovaných odhadů poskytnutých příjemcem.

Pro ukazatele uvedené v bodě 1.2 mohou členské státy použít vnitrostátní definice, s výjimkou těchto ukazatelů: „státní příslušníci třetích zemí“ a „účastníci z venkovských oblastí“.

2.

Společné ukazatele výstupů týkajících se subjektů

Společnými ukazateli výstupů týkajícími se subjektů jsou:

počet podporovaných orgánů veřejné správy nebo veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni,

počet podporovaných mikropodniků, malých a středních podniků (včetně družstevních podniků a sociálních podniků).

Při shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.

3.

Společné ukazatele pro okamžité výsledky týkající se účastníků

Společnými ukazateli pro okamžité výsledky týkající se účastníků jsou:

účastníci, kteří začali hledat zaměstnání po ukončení své účasti (*1),

účastníci v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy po ukončení své účasti (*1),

účastníci, kteří získali kvalifikaci po ukončení své účasti (*1)

účastníci zaměstnaní po ukončení své účasti, včetně osob samostatně výdělečně činných (*1).

Ukazatele uvedené v tomto bodě se nevztahují na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l).

Při shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.

4.

Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky týkající se účastníků

Společnými ukazateli pro dlouhodobé výsledky týkající se účastníků jsou:

účastníci zaměstnaní šest měsíců po ukončení své účasti, včetně osob samostatně výdělečně činných (*1),

účastníci, jejichž situace na trhu práce se šest měsíců po ukončení jejich účasti zlepšila (*1).

Ukazatele uvedené v tomto bodě se nevztahují na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l).

Při shromažďování údajů z rejstříků nebo rovnocenných zdrojů mohou členské státy využívat vnitrostátní definice.

Společné ukazatele pro dlouhodobé výsledky se vykáží do 31. ledna 2026 v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 a v závěrečné zprávě o výkonnosti podle článku 43 uvedeného nařízení.

Jako minimální požadavek platí, že společné dlouhodobé ukazatele jsou založeny na reprezentativním vzorku účastníků v rámci specifických cílů uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. a) až k). Interní platnost vzorku bude zajištěna tak, aby údaje mohly být generalizovány na úrovni specifického cíle.


(1)  V souladu s vnitrostátním právem.

(*1)  Oznamované údaje jsou osobními údaji podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

(2)  Tento ukazatel se vypočítá automaticky na základě společných ukazatelů výstupů týkajících se postavení v zaměstnání, s výjimkou podpory z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l), kdy musí být celkový počet účastníků vykázán.

(*2)  Oznamované údaje zahrnují zvláštní kategorií osobních údajů podle článku 9 nařízení (EU) 2016/679.

(3)  Tento ukazatel se nevztahuje na podporu z ESF+, která přispívá ke specifickému cíli stanovenému v čl. 4 odst. 1 písm. l).


PŘÍLOHA II

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO AKCE ESF+ ZAMĚŘENÉ NA SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ NEJCHUDŠÍCH OSOB V RÁMCI SPECIFICKÉHO CÍLE STANOVENÉHO V ČL. 4 ODST. 1 PÍSM. L), V SOULADU S ČL. 7 ODST. 5 PRVNÍM PODODSTAVCEM

Osobní údaje musí být rozděleny podle pohlaví (ženy, muži, „nebinární osoby“ (1)).

1.

Společné ukazatele výstupů související s operacemi zaměřenými na osoby

1.1.

Společnými ukazateli výstupů týkající se účastníků jsou:

celkový počet účastníků,

počet dětí ve věku mladších 18 let (*1),

počet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let (*1),

počet účastníků ve věku 65 a více let (*1).

Hodnoty ukazatelů uvedených v bodě 1.1 lze stanovit na základě informovaných odhadů poskytnutých příjemcem.

1.2

Dalšími společnými ukazateli výstupů jsou:

účastníci se zdravotním postižením (*2),

státní příslušníci třetích zemí (*1),

počet účastníků zahraničního původu (*1), příslušníků menšin (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*2),

osoby bez domova nebo osoby vyloučené z přístupu k bydlení (*1).

Shromažďování údajů je nezbytné pouze tehdy, je-li to relevantní.

Hodnoty těchto ukazatelů uvedených v bodě 1.2 se mohou stanovit na základě informovaných odhadů poskytnutých příjemcem.


(1)  V souladu s vnitrostátním právem.

(*1)  Oznamované údaje jsou osobními údaji podle čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.

(*2)  Oznamované údaje zahrnují zvláštní kategorií osobních údajů podle článku 9 nařízení (EU) 2016/679.


PŘÍLOHA III

SPOLEČNÉ UKAZATELE PRO PODPORU Z ESF+ PRO ŘEŠENÍ MATERIÁLNÍ DEPRIVACE

1.

Ukazatele výstupů

1.1

Celková peněžní hodnota distribuovaných potravin a zboží

1.1.1

celková hodnota potravinové pomoci (1);

1.1.1.1

celková peněžní hodnota potravin pro osoby bez domova;

1.1.1.2

celková peněžní hodnota potravin pro jiné cílové skupiny;

1.1.2

celková hodnota distribuovaného zboží (2);

1.1.2.1.

celková peněžní hodnota zboží pro děti;

1.1.2.2

celková peněžní hodnota zboží pro osoby bez domova;

1.1.2.3

celková peněžní hodnota zboží pro jiné cílové skupiny;

1.2

Celkové množství distribuované potravinové pomoci (v tunách) (3):

1.2.1

podíl potravin, u nichž byla programem uhrazena pouze přeprava, distribuce a skladování (v %);

1.2.2

podíl potravinových produktů spolufinancovaných z ESF+ v celkovém množství potravin distribuovaných příjemcům (v %).

Hodnoty ukazatelů uvedených v bodech 1.2.1 a 1.2.2 se stanoví na základě informovaného odhadu poskytnutého příjemce.

2.

Společné ukazatele výsledků

2.1

Počet koncových příjemců, kterým byla poskytnuta potravinová pomoc

počet dětí mladších 18 let,

počet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let,

počet žen,

počet koncových příjemců ve věku 65 a více let,

počet koncových příjemců se zdravotním postižením (*1),

počet státních příslušníků třetích zemí (*1),

počet koncových příjemců zahraničního původu a počet konečných příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*1),

počet koncových příjemců bez domova nebo počet koncových příjemců vyloučených z přístupu k bydlení (*1).

2.2

Počet koncových příjemců, kterým byla poskytnuta materiální pomoc

počet dětí mladších 18 let,

počet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let,

počet žen,

počet koncových příjemců ve věku 65 a více let,

počet koncových příjemců se zdravotním postižením (*1),

počet státních příslušníků třetích zemí (*1),

počet koncových příjemců zahraničního původu a počet koncových příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*1),

počet koncových příjemců bez domova nebo počet koncových příjemců vyloučených z přístupu k bydlení (*1).

2.3

Počet koncových příjemců využívajících poukazy nebo karty

počet dětí mladších 18 let,

počet mladých lidí ve věku od 18 do 29 let,

počet koncových příjemců ve věku 65 a více let,

počet žen,

počet koncových příjemců se zdravotním postižením (*1),

počet státních příslušníků třetích zemí (*1),

počet koncových příjemců zahraničního původu a počet koncových příjemců, kteří náleží k menšinám (včetně marginalizovaných komunit, jako jsou Romové) (*1),

počet koncových příjemců bez domova nebo počet koncových příjemců vyloučených z přístupu k bydlení (*1).

Hodnoty ukazatelů uvedených v bodě 2 se stanoví na základě informovaného odhadu poskytnutého příjemce.


(1)  Tyto ukazatele se nevztahují na potravinovou pomoc poskytovanou nepřímo prostřednictvím poukázek nebo karet.

(2)  Tyto ukazatele se nevztahují na zboží poskytované nepřímo prostřednictvím poukázek nebo karet.

(3)  Tyto ukazatele se nepoužijí pro potravinovou pomoc poskytovanou nepřímo prostřednictvím poukázek nebo karet.

(*1)  Lze použít vnitrostátní definice.


PŘÍLOHA IV

UKAZATELE PRO SLOŽKU EASI

Ukazatele pro složku EaSI:

počet analytických činností,

počet činností v oblasti sdílení informací a vzájemného učení,

počet sociálních experimentů,

počet činností v oblasti budování kapacit a vytváření sítí,

počet umístění do zaměstnání v rámci cílených programů mobility.

Údaje vztahující se k ukazateli nazvanému „počet umístění do zaměstnání v rámci cílených programů mobility“ se shromažďují pouze jednou za dva roky.


30.6.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 231/60


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1058

ze dne 24. června 2021

o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 177 druhý pododstavec a na články 178 a 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. Podle uvedeného článku a čl. 174 druhého a třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU má EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, mezi nimiž má být zvláštní pozornost věnována regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, zejména pak podmínkami vyplývajícími z demografického poklesu, jako jsou nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, ostrovy a přeshraniční a horské regiony.

(2)

Fond soudržnosti byl zřízen proto, aby přispěl k dosahování obecného cíle posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie poskytováním finančních příspěvků týkajících se životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury (dále jen „TEN-T“), jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (4).

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (5) stanoví společná pravidla týkající se EFRR, Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF), Azylového, migračního a integračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, které fungují ve společném rámci (dále jen „fondy“).

(4)

Za účelem zjednodušení pravidel, která byla použitelná jak na EFRR, tak i na Fond soudržnosti, v programovém období 2014–2020, by mělo pravidla použitelná pro oba fondy stanovit jediné nařízení.

(5)

Při provádění EFRR a Fondu soudržnosti by měly být respektovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a v článku 10 Smlouvy o fungování EU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat závazky stanovené v Úmluvě OSN o právech dítěte a Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, jakož i zásady evropského pilíře sociálních práv, vyhlášeného Evropským parlamentem, Radou a Komisí v roce 2017, a zajistit přístupnost v souladu s článkem 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a v souladu s právními předpisy Unie, kterými se harmonizují požadavky na přístupnost výrobků a služeb. V této souvislosti by EFRR a Fond soudržnosti v synergii s ESF+ měly být prováděny způsobem podporujícím přechod od institucionální péče k rodinně a komunitně založené péči a měly by sledovat své cíle tak, aby přispívaly k vytváření kvalitních pracovních míst, vymýcení chudoby a prosazování sociálního začleňování. Členské státy a Komise by se měly zaměřit na odstranění nerovností a na podporu rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska genderové rovnosti, jakož i boje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Žádný fond by neměl podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace nebo vyloučení, a při financování infrastruktury by oba měly zajistit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

(6)

Cíle EFRR a Fondu soudržnosti by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu z roku 2015 o změně klimatu, přijatou na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj mají oba fondy přispívat k zohledňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Za tímto účelem se očekává, že k dosažení cílů v oblasti klimatu přispějí operace v rámci EFRR ve výši 30 % jeho celkového finančního krytí. U operací v rámci Fondu soudržnosti se očekává, že k dosažení cílů v oblasti klimatu přispějí ve výši 37 % jeho celkového finančního krytí. Kromě toho by opatření podle tohoto nařízení měla přispět k naplňování ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % ročních výdajů podle víceletého finančního rámce v roce 2024 a 10 % ročních výdajů podle víceletého finančního rámce v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají.

Oba fondy by měly podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (6) a které zajišťují přechod na nízkouhlíkové hospodářství na cestě k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Programy EFRR a Fondu soudržnosti by měly zohledňovat obsah integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu přijatých v rámci správy energetické unie a opatření v oblasti klimatu, jak byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (7).

(7)

Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, mají operace EFRR a Fondu soudržnosti, z nichž mají prospěch podniky, splňovat pravidla Unie pro státní podporu stanovená v článcích 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(8)

Klíčovým aspektem provádění EFRR a Fondu soudržnosti je zásada partnerství, vycházející z přístupu víceúrovňové správy a zajišťující zapojení regionálních, místních, městských a jiných veřejných orgánů, občanské společnosti, hospodářských a sociálních partnerů a případně výzkumných organizací a vysokých škol. Provádění obou fondů by mělo zajistit koordinaci a doplňkovost s ESF+, Fondem pro spravedlivou transformaci, ENRAF a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV).

(9)

Je nezbytné upravit podporu z EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst i cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

(10)

Pro určení druhů činností, které mohou získat podporu z EFRR a Fondu soudržnosti, by měly být stanoveny specifické cíle politiky pro poskytování podpory z obou těchto fondů, aby se zajistilo, že budou přispívat k dosažení jednoho nebo více společných cílů politiky stanovených v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060.

(11)

Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky tvoří páteř evropské ekonomiky, měl by EFRR nadále podporovat jejich rozvoj tím, že bude posilovat jejich udržitelný růst a konkurenceschopnost. Kromě toho by měl EFRR, s ohledem na potenciálně závažné dopady pandemie COVID-19 nebo jakoukoli případnou budoucí krizovou situaci s dopadem na podniky a zaměstnanost, podporovat oživení po těchto krizích podporou tvorby pracovních míst v malých a středních podnicích, a to i produktivními investicemi.

(12)

Investice v rámci EFRR by měly přispět k rozvoji globální sítě vysokorychlostní digitální infrastruktury a k podpoře udržitelné multimodální mobility bez znečištění se zaměřením na veřejnou dopravu, sdílenou mobilitu, chůzi a cyklistiku jakožto součást přechodu na hospodářství s nulovými emisemi uhlíku.

(13)

V zájmu využití příležitostí digitálního věku by měl EFRR přispívat k rozvoji inkluzivní digitální společnosti, v níž občané, výzkumné organizace, podniky a orgány veřejné správy plně využívají příležitostí, které digitalizace nabízí. Účinná elektronická veřejná správa na celostátní, regionální a místní úrovni zahrnuje vývoj nástrojů a přehodnocení organizace a procesů s cílem poskytovat veřejné služby efektivněji, snadněji a rychleji, s nižšími náklady. Digitální a telekomunikační technologie by měly být zejména využívány k posílení tradičních sítí a služeb ve prospěch místních komunit prostřednictvím rozvoje projektů, jako jsou inteligentní města a vesnice.

(14)

Podpora z EFRR v rámci cíle politiky 1 by měla být založena na budování kapacit pro strategie inteligentní specializace, které stanoví priority na celostátní, regionální nebo obou úrovních s cílem zvýšit jejich konkurenční výhodu rozvíjením silných stránek výzkumu a inovací a jejich sladěním s potřebami podniků a nezbytnými dovednostmi prostřednictvím procesu objevování podnikatelského potenciálu. Tento proces by měl podnikatelským subjektům, včetně průmyslových, vzdělávacích a výzkumných organizací, orgánů veřejné správy a občanské společnosti, umožnit určit nejslibnější oblasti udržitelného hospodářského rozvoje na základě specifických struktur a znalostní základny regionu. Vzhledem k tomu, že proces řízení inteligentní specializace má zásadní význam pro kvalitu strategie, měl by EFRR poskytovat podporu na rozvoj a posilování kapacit nezbytných pro efektivní proces objevování podnikatelského potenciálu a přípravu nebo aktualizaci strategií inteligentní specializace.

(15)

EFRR a Fond soudržnosti by měly přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů a k řešení problematiky energetické chudoby, aby se podpořilo dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050, s náležitým přihlédnutím k jejím sociálním a hospodářským důsledkům. Obzvláště důležité by v této souvislosti byly investice do energetické účinnosti včetně systémů pro úsporu energie, do udržitelné energie z obnovitelných zdrojů v souladu s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (8) a do inteligentních energetických systémů, jakož i investice zaměřené na předcházení katastrofám, podporu biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, včetně zachování, zhodnocení a zdůrazňování chráněných přírodních oblastí, a další opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, jako jsou zachování a obnova přírodních oblastí s vysokým potenciálem pro pohlcování a ukládání uhlíku, a to i zavodňováním rašelinišť, zachycováním skládkových plynů nebo snižováním emisí z průmyslových procesů či produktů. Dále by měly být podporovány investice zaměřené na snížení všech forem znečištění, jako jsou znečištění ovzduší, vody a půdy a hlukové a světelné znečištění.

(16)

Při přípravě programů spolufinancovaných z EFRR a Fondu soudržnosti je třeba zohlednit integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, které nastiňují politiky a opatření a které se zabývají energetickou chudobou a emisemi skleníkových plynů. Aby EFRR přispěl k dosažení vnitrostátních cílů ohledně snížení energetické chudoby uvedených v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, měl by podporovat zejména zvyšování energetické účinnosti bydlení a budov v souladu s pozměněnou směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 (9) s cílem přispět k dosažení dekarbonizovaného fondu budov do roku 2050, čímž se sníží spotřeba energie a vytvoří se úspory pro domácnosti postižené energetickou chudobou.

(17)

V zájmu zlepšení dopravního propojení by EFRR a Fond soudržnosti měly podporovat rozvoj transevropské dopravní sítě, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 1315/2013, prostřednictvím investic do infrastruktury pro železniční dopravu, vnitrozemskou vodní dopravu, silniční dopravu, námořní dopravu a multimodální dopravu, včetně opatření ke snížení hluku. EFRR a Fond soudržnosti by měly rovněž podporovat celostátní, regionální, místní, přeshraniční a městskou mobilitu. Oba fondy by přitom měly věnovat pozornost zlepšení bezpečnosti zejména stávajících mostů a tunelů.

(18)

Ve stále propojenějším světě a s ohledem na dynamiku demografického vývoje a vývoje migrace je zřejmé, že migrační politika Unie vyžaduje společný přístup založený na synergickém působení a doplňkovosti různých nástrojů financování. Proto by EFRR měl při přípravě a provádění programů věnovat pozornost demografickým výzvám. Měla by být zajištěna soudržná, silná a důsledná podpora úsilí o sdílení solidarity a odpovědnosti mezi členskými státy při řízení migrace, a proto by měl EFRR poskytovat podporu na nejvhodnější územní úrovni s cílem usnadnit dlouhodobou a inkluzivní integraci státních příslušníků třetích zemí včetně migrantů, jež by byla prospěšná sociálnímu a hospodářskému rozvoji tím, že přijme přístup zaměřený na ochranu jejich důstojnosti a práv.

(19)

V zájmu podpory sociálních inovací a inkluzivního přístupu k vysoce kvalitnímu zaměstnání by měl EFRR podporovat subjekty „sociální ekonomiky“, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, nezisková sdružení a sociální podniky.

(20)

Za účelem podpory sociálního začleňování a boje proti chudobě, zejména mezi marginalizovanými komunitami, je nezbytné, a to i prostřednictvím infrastruktury, zlepšit přístup k sociálním, vzdělávacím, kulturním a rekreačním službám včetně sportu, s přihlédnutím ke zvláštním potřebám osob se zdravotním postižením, dětí a starších osob.

(21)

EFRR a Fond soudržnosti by měly podporovat socioekonomické začlenění marginalizovaných komunit, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována národním strategickým rámcům politiky pro začleňování Romů uvedeným v příloze IV nařízení (EU) 2021/1060, které stanoví integrační opatření, domácnostem s nízkými příjmy včetně domácností ohrožených chudobou a sociálním vyloučením a znevýhodněným skupinám včetně osob se zvláštními potřebami. V souladu se zásadou 19 evropského pilíře sociálních práv by z EFRR a Fondu soudržnosti mělo být možné podporovat zejména poskytování sociálního bydlení. S ohledem na výzvy, jimž čelí marginalizované romské komunity, pokud jde o přístup k základním službám, by EFRR a Fond soudržnosti měly přispět ke zlepšení jejich životních podmínek a vyhlídek na rozvoj.

(22)

Za účelem posílení připravenosti na distanční a online vzdělávání a odbornou přípravu způsobem podporujícím sociální začlenění by měl EFRR v rámci své úlohy spočívající ve zlepšování přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení přispět zejména k posílení odolnosti pro distanční a online vzdělávání. Úsilí o zajištění kontinuity vzdělávání a odborné přípravy během pandemie COVID-19 odhalilo významné nedostatky v přístupu účastníků vzdělávání ze znevýhodněného prostředí a ve vzdálených regionech k nezbytnému vybavení informačními a komunikačními technologiemi (IKT) a konektivitě. V souvislosti s tím by měl EFRR podporovat zpřístupnění nezbytného vybavení IKT a konektivity, a tím posílit odolnost systémů vzdělávání a odborné přípravy pro distanční a online učení.

(23)

Za účelem posílení schopnosti veřejných systémů zdravotní péče předcházet krizovým situacím v oblasti zdraví, rychle na ně reagovat a zotavit se z nich by měl EFRR rovněž přispívat k odolnosti systémů zdravotní péče. Vzhledem k tomu, že nebývalá krize v souvislosti s pandemií COVID-19 ukázala význam okamžité dostupnosti kritických zásob pro účinnou reakci na mimořádnou situaci, by se měl rozsah podpory z EFRR navíc rozšířit tak, aby umožňovala nákup zásob nezbytných pro posílení odolnosti vůči katastrofám a posílení odolnosti systémů zdravotní péče včetně primární péče a aby podporovala přechod k rodinně a komunitně založené péči. Nakoupené dodávky pro posílení odolnosti zdravotních systémů by měly být v souladu s vnitrostátní strategií v oblasti zdraví, neměly by překračovat její rámec a měly by zajistit doplňkovost s programem EU pro zdraví, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 (10), jakož i s kapacitami rescEU v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (11).

(24)

EFRR by měl podporovat a prosazovat přechod od ústavní péče k rodinně nebo komunitně založené péči prostřednictvím podpůrných zařízení, která by se snažila předcházet segregaci v rámci komunity, usnadňovala začlenění lidí do společnosti a usilovala by o zajištění podmínek pro nezávislý život.

(25)

Měl by být stanoven zvláštní specifický cíl pro podporu regionální ekonomiky silně závislé na odvětví cestovního ruchu a kultury. Díky tomu by bylo možné plně využít potenciálu kultury a udržitelného cestovního ruchu pro hospodářské oživení, sociální začlenění a sociální inovace, aniž by byly dotčeny možnosti poskytování podpory z EFRR těmto odvětvím v rámci jiných specifických cílů.

(26)

Investice podporující kreativní a kulturní odvětví, služby v oblasti kultury a lokality kulturního dědictví by mohly být financovány v rámci jakéhokoli cíle politiky, pokud přispívají k dosahování specifických cílů a spadají do působnosti podpory z EFRR.

(27)

Udržitelný cestovní ruch vyžaduje rovnováhu mezi hospodářskou, sociální, kulturní a environmentální udržitelností. Přístup k podpoře udržitelného cestovního ruchu by měl být v souladu se sdělením Komise ze dne 19. října 2007 nazvaným „Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch“. Zejména by měl zohledňovat příznivé podmínky pro turisty, respektovat přírodní a kulturní prostředí a zajistit socioekonomický rozvoj a konkurenceschopnost destinací a podniků prostřednictvím integrovaného a uceleného politického přístupu.

(28)

Za účelem podpory úsilí členských států a regionů při vyrovnávání se s novými úkoly a s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti pro občany a prevenci marginalizace a radikalizace by investice v rámci EFRR, využívající synergického působení a doplňkovosti s ostatními politikami Unie, měly přispívat k bezpečnosti v oblastech, kde je potřeba zajistit bezpečné a zabezpečené veřejné prostory a bezpečnou a zabezpečenou kritickou infrastrukturu, jako jsou doprava a energetika, a přispět tak k vytváření inkluzivnějších a bezpečnějších společností.

(29)

EFRR by měl v rámci cíle politiky 5 integrovaným způsobem poskytovat podporu hospodářskému, sociálnímu a environmentálnímu rozvoji založenému na meziodvětvových územních strategiích s využitím nástrojů integrovaného územního rozvoje, aby zajistil harmonický rozvoj městských i mimoměstských oblastí. Kromě toho by při rozvoji městských oblastí měla být zvláštní pozornost věnována podpoře funkčních městských oblastí vzhledem k jejich významu při navazování spolupráce mezi místními orgány a partnery přes správní hranice, jakož i posilování vazeb mezi městy a venkovem.

(30)

EFRR by měl integrovaně podporovat udržitelný cestovní ruch, zejména posílením spolupráce v rámci funkčních území. V zájmu posílení dopadu udržitelného cestovního ruchu na ekonomiku by měly podniky a veřejné orgány systematicky spolupracovat na efektivnějším poskytování kvalitních služeb v oblastech s vysokým potenciálem pro cestovní ruch a náležitě při tom dbát na vytvoření stabilního právního a správního prostředí příznivého pro udržitelný růst těchto oblastí. Podporovaná opatření v oblasti udržitelného cestovního ruchu mohou zohlednit osvědčené postupy v této oblasti, například přístup „turistické čtvrti“.

(31)

V důsledku obecného zaměření Fondu soudržnosti, jak je stanoven ve Smlouvě o fungování EU, je třeba vytyčit a vymezit cíle politiky, které má Fond soudržnosti podporovat.

(32)

Za účelem zlepšení celkové správní kapacity institucí a správy věcí veřejných v členských státech, které provádějí programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, je nezbytné umožnit podpůrná opatření pro programové orgány a odvětvové nebo územní subjekty odpovědné za provádění činností souvisejících s prováděním EFRR a Fondu soudržnosti v rámci všech specifických cílů s přihlédnutím k horizontálním zásadám uvedeným v nařízení (EU) 2021/1060, včetně cílů OSN pro udržitelný rozvoj.

(33)

V zájmu podpory a posílení opatření pro spolupráci v programech realizovaných v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst je nezbytné posílit opatření pro spolupráci s partnery, a to i s těmi na místní a regionální úrovni, v daném členském státě nebo mezi různými členskými státy ve vztahu k podpoře poskytované v rámci všech specifických cílů. Tato posílená spolupráce doplní spolupráci v rámci cíle Interreg a měla by zejména podporovat spolupráci mezi strukturovanými partnerstvími s cílem provádět regionální strategie, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 18. července 2017 nazvaného „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“. Partneři by tedy mohli pocházet z jakéhokoli regionu v Unii, ale i z přeshraničních regionů a regionů, na něž se vztahují evropská seskupení pro územní spolupráci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 (12), anebo makroregionální strategie, strategie pro přímořskou oblast nebo kombinace obou těchto strategií.

(34)

EFRR by měl pomoci odstranit hlavní regionální rozdíly v Unii a zmenšit rozdíly v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů, včetně regionů, které čelí výzvám vyplývajícím ze závazků v oblasti snižování emisí uhlíku, a podpořit tak regionální odolnost. Podpora EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst by proto měla být zaměřena na klíčové priority Unie v souladu s cíli politiky stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060. Podpora z EFRR by proto měla být zaměřena na cíle politiky konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálnímu propojení IKT a zelenější, nízkouhlíkový přechod na uhlíkově neutrální hospodářství a odolná Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelné městské mobility. Při výpočtu souladu s požadavky tematického zaměření by mělo být možné částečně zohlednit zdroje vyčleněné na udržitelnou městskou mobilitu a investice do širokopásmového připojení. Členské státy by měly ve svých dohodách o partnerství rozhodnout, zda splní požadavky na tematické zaměření na úrovni kategorie regionů nebo na celostátní úrovni, a to pod dobu celého programového období. Dosažení tematického zaměření na celostátní úrovni by být stanoveno třemi skupinami členských států vytvořenými podle jejich hrubého národního důchodu a mělo by umožňovat flexibilitu na úrovni jednotlivých programů. Vzhledem k tomu, že by podpora z Fondu soudržnosti mohla rovněž přispět k tematickému zaměření, měly by být stanoveny podmínky pro takový příspěvek. Kromě toho by měla být podrobně stanovena metodika klasifikace členských států, která by zohledňovala zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů a severních řídce osídlených regionů.

(35)

V zájmu zaměření podpory na klíčové priority Unie je rovněž vhodné, aby požadavky na tematické zaměření byly dodržovány během celého programového období, včetně v případě převodu mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi programy.

(36)

Aby mohla být z EFRR v rámci cíle Interreg poskytnuta podpora na investice do infrastruktury i na související investice, jakož i na odbornou přípravu a integrující činnosti, je nutné stanovit, že z EFRR mohou být podporovány i činnosti v rámci specifických cílů ESF+, jež byly stanoveny na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (13).

(37)

V zájmu co nejúčinnějšího soustředění využití omezených zdrojů by podpora z EFRR na produktivní investice v rámci příslušného specifického cíle měla být omezena na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (14), s výjimkou specifických investic uvedených v tomto nařízení.

(38)

V souvislosti s podporou produktivních investic v rámci EFRR je vhodné upřesnit, že produktivní investice by měly být chápány jako investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb, čímž přispějí k tvorbě hrubého kapitálu a zaměstnanosti. Mělo by být rovněž stanoveno, že za určitých podmínek mohou EFRR a Fond soudržnosti podporovat investice do jiných než malých a středních podniků. Na základě zkušeností z předchozích programových období by EFRR a Fond soudržnosti měly dále rovněž podporovat investice do jiných než malých a středních podniků, zejména do podniků poskytujících veřejné služby, pokud se tyto investice týkají infrastruktury zajišťující přístup ke službám dostupným veřejnosti v oblasti energetiky, životního prostředí a biologické rozmanitosti, dopravy a digitálního propojení.

(39)

Toto nařízení by mělo stanovit různé druhy činností, na jejichž náklady by mělo být možné poskytnout podporu prostřednictvím investic z EFRR a Fondu soudržnosti v rámci jejich cílů, jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování EU, včetně skupinového financování. Fond soudržnosti by měl být schopen podporovat investice do TEN-T a do životního prostředí, včetně investic souvisejících s udržitelným rozvojem a energetikou, které představují přínos pro životní prostředí. V souvislosti s tím by mělo být možné z Fondu soudržnosti podporovat kombinované energetické a seismické zodolnění. Pokud jde o EFRR, měl by seznam činností zohlednit specifické celostátní i regionální potřeby v oblasti rozvoje i vnitřní potenciál a měl by být zjednodušen. Z EFRR by mělo být možné podporovat investice do infrastruktury, včetně podnikatelské infrastruktury a zařízení pro výzkum a inovace pro malé a střední podniky, ubytování pro marginalizované komunity a znevýhodněné skupiny, nízkopříjmové domácnosti a migranty, kulturní dědictví a udržitelný cestovní ruch a služby pro podniky, investice v souvislosti s přístupem ke službám se zvláštním zaměřením na znevýhodněné, marginalizované a segregované komunity, produktivní investice do malých a středních podniků, zařízení, software a nehmotného majetku, stejně jako opatření týkající se informací, komunikace, studií, vytváření sítí, spolupráce, výměny zkušeností mezi partnery a činností zahrnující klastry. V zájmu podpory provádění programu by mělo být z obou fondů rovněž možné podporovat činnosti technické pomoci. Za účelem podpory poskytování širší škály intervencí pro programy Interreg by měl být rozsah rozšířen tak, aby zahrnoval i sdílení široké škály zařízení a lidských zdrojů a nákladů souvisejících s opatřeními v oblasti působnosti ESF+.

(40)

Projekty transevropských dopravních sítí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (15) mají být i nadále financovány z Fondu soudržnosti prostřednictvím sdíleného řízení a režimu přímého provádění v rámci Nástroje pro propojení Evropy, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se uvedený nástroj zřizuje na období 2021–2027.

(41)

Zároveň je důležité vyjasnit činnosti, které do působnosti EFRR a Fondu soudržnosti nespadají, včetně investic, jejichž cílem je snižovat emise skleníkových plynů pocházejících z činností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (16), aby nedocházelo k překrývání dostupného financování, které již existuje v rámci uvedené směrnice, nebo investic do podniků v obtížích ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (17), ledaže je to povoleno v rámci podpory de minimis nebo dočasných pravidel státní podpory stanovených za účelem řešení výjimečných situací. EFRR a Fond soudržnosti by rovněž neměly podporovat určité investice do letišť, zařízení pro skládkování a zpracování zbytkového odpadu nebo fosilních paliv. Proto by mělo být možné, aby EFRR podporoval cílená opatření v oblasti zmírňování dopadů na životní prostředí, ochrany a bezpečnosti na regionálních letištích, pokud je hlavní cíl investic jasně určen z hlediska norem Unie v oblasti životního prostředí, ochrany nebo bezpečnosti a je v souladu s pravidly státní podpory.

V případě investic zvyšujících kapacitu zařízení pro zpracování zbytkového odpadu by se měl zbytkovým odpadem rozumět především netříděný komunální odpad a zbytky ze zpracování odpadu. Modernizace sítí dálkového vytápění by mohla být podpořena s ohledem na zvýšení energetické účinnosti účinných systémů dálkového vytápění, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (18), v souladu s cíli stanovenými v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu. Vzhledem k prosazování energie z obnovitelných zdrojů by podpora mohla být poskytována na kotle k dálkovému vytápění zásobované kombinací plynu a energie z obnovitelných zdrojů. V takových případech by podpora z obou fondů měla být úměrná podílu vstupu energie z obnovitelných zdrojů do takovýchto kotlů. Kromě toho by mělo být výslovně stanoveno, že zámořské země a území uvedené v příloze II Smlouvy o fungování EU nejsou pro podporu z EFRR ani z Fondu soudržnosti způsobilé.

(42)

Členské státy by měly pravidelně předávat Komisi informace o dosaženém pokroku zpracované na základě společných ukazatelů výstupů a výsledků stanovených v příloze I. Společné ukazatele výstupů a výsledků by se případně mohly doplnit o ukazatele výsledků a výstupů specifické pro jednotlivé programy. Informace poskytnuté členskými státy by měly tvořit základ, z něhož by Komise měla vycházet při přípravě zpráv o pokroku dosaženém při plnění specifických cílů v průběhu celého programového období, přičemž k tomuto účelu použije základní soubor ukazatelů stanovený v příloze II.

(43)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (19) by měly být EFRR a Fond soudržnosti hodnoceny na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň by měly zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké mají tyto fondy účinky v praxi.

(44)

V rámci příslušných pravidel podle Paktu o stabilitě a růstu, jak jsou upřesněna v kodexu chování, by členské státy měly mít možnost podat náležitě odůvodněnou žádost o větší flexibilitu pro účely výdajů z veřejných zdrojů nebo rovnocenných strukturálních výdajů, které jsou podporovány veřejnou správou prostřednictvím spolufinancování investic aktivovaných v rámci EFRR a Fondu soudržnosti. Komise by měla tuto žádost vyhodnotit podle Paktu o stabilitě a růstu a kodexu chování.

(45)

EFRR by měl řešit problémy znevýhodněných oblastí, zejména venkovských oblastí a oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, včetně demografického poklesu, týkající se přístupu k základním službám včetně digitálních služeb, a zvyšovat přitažlivost pro investice, mimo jiné prostřednictvím podnikových investic a připojení k velkým trhům. Přitom by měl EFRR věnovat pozornost specifickým výzvám v oblasti rozvoje, s nimiž se potýkají určité ostrovní, pohraniční nebo horské regiony. Dále by měl EFRR věnovat zvláštní pozornost specifickým obtížím oblastí na úrovni NUTS 3 a na úrovni místních správních jednotek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (20), které jsou řídce osídleny, v souladu s kritérii stanovenými v bodě 161 pokynů k regionální státní podpoře na období 2014–2020, konkrétně oblastí s hustotou obyvatelstva méně než 12,5 obyvatele na kilometr čtvereční či oblastí, v nichž došlo v období 2007–2017 k průměrnému ročnímu poklesu počtu obyvatel nejméně o 1 %. Členské státy by měly u těchto oblastí zvážit vypracování zvláštních dobrovolných akčních plánů na místní úrovni s cílem čelit těmto demografickým problémům.

(46)

S cílem maximalizovat příspěvek k účinnějšímu řešení hospodářských, demografických, environmentálních a sociálních výzev, zejména v oblastech, které jsou znevýhodněny přírodními a demografickými podmínkami, podle článku 174 Smlouvy o fungování EU, by opatření v oblasti územního rozvoje měla být založena na integrovaných územních strategiích, a to i v městských a venkovských oblastech, a měla by být věnována pozornost propojení měst a venkova. Podpora z EFRR by proto měla být poskytována prostřednictvím forem stanovených v článku 28 nařízení (EU) 2021/1060, které zajistí náležité zapojení místních, regionálních a městských orgánů, hospodářských a sociálních partnerů a zástupců občanské společnosti a nevládních organizací. Mělo by být možné, aby územní strategie využívaly integrovaný přístup založený na financování z více fondů, včetně EFRR, ESF+, ENRAF a EZFRV.

(47)

V zájmu zlepšení odolnosti komunit ve venkovských oblastech a jejich hospodářských, sociálních a environmentálních podmínek by podpora z EFRR měla být využívána k rozvoji projektů, jako jsou inteligentní vesnice, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2018 o agendě EU pro venkovské, horské a odlehlé oblasti, zejména rozvíjením nových příležitostí, jako jsou decentralizované služby a energetická řešení, digitální technologie a inovace.

(48)

V rámci udržitelného rozvoje měst se považuje za nezbytné podporovat integrovaný rozvoj za účelem účinnějšího řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních problémů, které mají dopad na městské oblasti, včetně funkčních městských oblastí, přičemž je třeba zohlednit potřebu podpory vazby mezi městy a venkovem. Podpora zaměřená na městské oblasti by mohla mít podobu samostatného programu nebo samostatné priority a měla by moci využívat přístupu založeného na financování z více fondů. Zásady pro výběr městských oblastí, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační příděly na tato opatření by měly být stanoveny v programech v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, přičemž k tomuto účelu by mělo být přiděleno alespoň 8 % prostředků z EFRR na celostátní úrovni. Dále by mělo být stanoveno, že toto procento musí být dodržováno v průběhu celého programového období, a to i v případě převodů mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy a při přezkumu v polovině období.

(49)

Za účelem identifikace nebo poskytnutí řešení problémů týkajících se udržitelného rozvoje měst na úrovni Unie by městská inovativní opatření měla v oblasti udržitelného rozvoje měst být nahrazena Evropskou městskou iniciativou, která má být prováděna s využitím přímého nebo nepřímého řízení. Tato iniciativa by měla pokrývat všechny městské oblasti včetně funkčních městských oblastí a podpořit městskou agendu pro Evropskou unii. EFRR by měl poskytovat podporu na organizační náklady spojené s účastí na tematických partnerstvích v rámci městské agendy, aby byly místní orgány motivovány účastnit se jich. Tato iniciativa by mohla zahrnovat mezivládní spolupráci v oblasti problematiky měst, zejména spolupráci zaměřenou na budování kapacit na místní úrovni za účelem dosažení cílů OSN pro udržitelný rozvoj. Na řízení a provádění Evropské městské iniciativy by se měly aktivně podílet členské státy a regionální a místní orgány. Opatření dohodnutá v rámci takového modelu řízení by mohla zahrnovat výměny regionálních a místních zástupců. Opatření prováděná v rámci Evropské městské iniciativy by měla podporovat vazby mezi městem a venkovem v rámci funkčních městských oblastí. V tomto ohledu je obzvláště důležitá spolupráce s Evropskou sítí pro rozvoj venkova.

(50)

Uvádění na trh a rozšiřování meziregionálních inovačních projektů by mělo být podporováno na celém území Unie prostřednictvím nových meziregionálních inovačních investic, které má spravovat Komise. Díky podpoře inovačních projektů v oblastech inteligentní specializace, včetně pilotních projektů a opatření na budování kapacit, budou tyto investice přínosem zejména pro méně rozvinuté regiony, což posílí jejich inovační ekosystémy a jejich schopnost začlenit se do větších hodnotových řetězců Unie. Měly by rovněž přispívat k provádění sdělení Komise ze dne 18. července 2017 nazvaného „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění", zejména na podporu tematických platforem pro inteligentní specializaci v kritických oblastech.

(51)

Zvláštní pozornost by se měla věnovat nejvzdálenějším regionům, a to zejména přijetím opatření podle článku 349 Smlouvy o fungování EU zajišťujících dodatečný příděl pro nejvzdálenější regiony s cílem kompenzovat dodatečné náklady vzniklé v těchto regionech v důsledku jednoho nebo několika trvalých omezení uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, jako jsou odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí a hospodářská závislost na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje jejich rozvoj. Mělo by být možné, aby tento příděl zahrnoval investice, provozní náklady a závazky veřejné služby určené ke kompenzaci dodatečných nákladů způsobených takovými omezeními. Provozní podpora by měla moci zahrnovat výdaje na služby nákladní dopravy a na podporu zavádění dopravních služeb, jakož i výdaje na činnosti související s omezeními při skladování, nadměrnou velikostí a údržbou výrobních nástrojů či nedostatkem lidského kapitálu na místním trhu práce. Na tento příděl by se neměly vztahovat požadavky na tematické zaměření. Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, jako tomu je u všech operací spolufinancovaných z EFRR a Fondu soudržnosti, měla by jakákoli podpora z EFRR na financování provozní a investiční podpory v nejvzdálenějších regionech splňovat pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(52)

Aby bylo možné rychle reagovat na výjimečné a neobvyklé okolnosti uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, které by mohly nastat během programového období, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci za účelem přijímání dočasných opatření, která mají usnadnit využívání podpory z EFRR v reakci na tyto okolnosti. Komise by měla přijmout opatření, která jsou nejvhodnější s ohledem na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, jimž členský stát čelí, při zachování cílů fondu. Prováděcí rozhodnutí týkající se dočasného opatření pro využívání EFRR v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti by měly dále být přijaty bez projednávání ve výborech, neboť oblast působnosti je určena Paktem o stabilitě a růstu a omezena na opatření stanovená v tomto nařízení. Komise by měla rovněž sledovat provádění a posuzovat vhodnost opatření.

(53)

Za účelem změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o provádění opodstatněných úprav přílohy II, která stanoví seznam ukazatelů, jež tvoří základ informací o výkonnosti programů poskytovaných Evropskému parlamentu a Radě. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(54)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti odstraněním zásadních regionálních rozdílů v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a omezenosti finančních prostředků členských států a regionů, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(55)

S ohledem na přijetí tohoto nařízení po začátku programového období, s ohledem na potřebu provádět EFRR i Fond soudržnosti koordinovaným a harmonizovaným způsobem a s cílem umožnit jejich rychlé provádění by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

KAPITOLA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ 71

Článek 1

Předmět 71

Článek 2

Úkoly EFRR a Fondu soudržnosti 71

Článek 3

Specifické cíle pro EFRR a Fond soudržnosti 71

Článek 4

Tematické zaměření podpory z EFRR 73

Článek 5

Oblast působnosti podpory z EFRR 75

Článek 6

Oblast působnosti podpory z Fondu soudržnosti 76

Článek 7

Vyloučení z působnosti EFRR a Fondu soudržnosti 76

Článek 8

Ukazatele 78

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZACHÁZENÍ S ÚZEMÍMI SE ZVLÁŠTNÍ CHARAKTERISTIKOU A S MEZIREGIONÁLNÍMI INOVAČNÍMI INVESTICEMI 78

Článek 9

Integrovaný územní rozvoj 78

Článek 10

Podpora znevýhodněných oblastí 78

Článek 11

Udržitelný rozvoj měst 79

Článek 12

Evropská městská iniciativa 79

Článek 13

Meziregionální inovační investice 80

Článek 14

Nejvzdálenější regiony 80

KAPITOLA III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 81

Článek 15

Přechodné ustanovení 81

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci 81

Článek 17

Přezkum 82

Článek 18

Vstup v platnost 82

PŘÍLOHA I

SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSTUPŮ A VÝSLEDKŮ PRO EFRR A FOND SOUDRŽNOSTI – ČL. 8 ODST. 1 83

PŘÍLOHA II

ZÁKLADNÍ SOUBOR UKAZATELŮ VÝKONNOSTI PRO EFRR A FOND SOUDRŽNOSTI PODLE ČL. 8 ODST. 3, KTERÉ BUDE KOMISE POUŽÍVAT V SOULADU S POŽADAVKEM NA PODÁVÁNÍ ZPRÁV PODLE ČL. 41 ODST. 3 PÍSM. H) BODU III) FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ 91

KAPITOLA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.   Toto nařízení stanoví specifické cíle a rozsah podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) s ohledem na cíl Investice pro zaměstnanost a růst a cíl Evropská územní spolupráce (Interreg) uvedené v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Toto nařízení rovněž stanoví specifické cíle a rozsah podpory z Fondu soudržnosti s ohledem na cíl Investice pro zaměstnanost a růst uvedený v čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 2

Úkoly EFRR a Fondu soudržnosti

1.   EFRR a Fond soudržnosti přispívají k dosahování celkového cíle posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie.

2.   EFRR přispívá ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů v Unii a ke snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů prostřednictvím účasti na strukturálních změnách regionů, jejichž rozvoj zaostává, a na přeměně upadajících průmyslových regionů, mimo jiné podporou udržitelného rozvoje a řešením problémů v oblasti životního prostředí.

3.   Fond soudržnosti přispívá na projekty týkající se životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury (TEN-T).

Článek 3

Specifické cíle pro EFRR a Fond soudržnosti

1.   V souladu s cíli politiky stanovenými v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 podporuje EFRR tyto specifické cíle:

a)

konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálního propojení IKT (dále jen „cíl politiky 1“) prostřednictvím:

i)

rozvoje a posilování výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií;

ii)

využívání přínosů digitalizace pro občany, podniky, výzkumné organizace a veřejné orgány;

iii)

posilování udržitelného růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků a vytváření pracovních míst v malých a středních podnicích, mimo jiné pomocí produktivních investic;

iv)

rozvoje dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání;

v)

zlepšování digitálního propojení;

b)

zelenější, nízkouhlíkový přechod na uhlíkově neutrální hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelná městská mobilita (dále jen „cíl politiky 2“) prostřednictvím:

i)

podpory energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů;

ii)

podpory energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001, včetně kritérií udržitelnosti stanovených v uvedené směrnici;

iii)

rozvoje inteligentních energetických systémů, sítí a skladování vně transevropské energetické sítě (TEN-E);

iv)

podpory přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim, s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům;

v)

podpory přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou;

vi)

podpory přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje;

vii)

posilování ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a omezování všech forem znečištění;

viii)

podpory udržitelné multimodální městské mobility v rámci přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství;

c)

propojenější Evropa díky zvyšování mobility (dále jen „cíl politiky 3“) prostřednictvím:

i)

rozvoje inteligentní, bezpečné, udržitelné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu;

ii)

rozvoje a posilování udržitelné, inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobility odolné vůči změnám klimatu, včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility;

d)

sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv (dále jen „cíl politiky 4“) prostřednictvím:

i)

zlepšování efektivity a inkluzivnosti trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pomocí rozvoje sociální infrastruktury a podpory sociální ekonomiky;

ii)

zlepšování rovného přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí rozvoje přístupné infrastruktury, mimo jiné posilováním odolnosti pro distanční a online vzdělávání a odbornou přípravu;

iii)

podpory socioekonomického začlenění marginalizovaných komunit, domácností s nízkými příjmy a znevýhodněných skupin včetně osob se zvláštními potřebami, pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb;

iv)

podpory socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů, pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb;

v)

zajišťování rovného přístupu ke zdravotní péči a posílení odolnosti systémů zdravotní péče včetně primární péče a podpory přechodu od institucionální péče k rodinně a komunitně založené péči;

vi)

posilování úlohy kultury a udržitelného cestovního ruchu v hospodářském rozvoji, sociálním začleňování a sociálních inovacích;

e)

Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje všech typů území a místních iniciativ (dále jen „cíl politiky 5“) prostřednictvím:

i)

podpory integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního rozvoje, kultury, přírodního dědictví, udržitelného cestovního ruchu a bezpečnosti v městských oblastech;

ii)

podpory integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního místního rozvoje, kultury, přírodního dědictví, udržitelného cestovního ruchu a bezpečnosti v jiných než městských oblastech.

Podpora v rámci cíle politiky 5 se poskytuje prostřednictvím strategií územního a místního rozvoje prostřednictvím forem uvedených v čl. 28 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Členské státy mohou v rámci dvou specifických cílů stanovených v odst. 1 prvním pododstavci písm. e) podporovat rovněž operace, jež lze financovat v rámci specifických cílů stanovených v písmenech a) až d) uvedeného pododstavce.

3.   Fond soudržnosti podporuje cíle politiky 2 a 3.

4.   V rámci specifických cílů stanovených v odstavci 1 mohou EFRR nebo Fond soudržnosti, podle okolností, podporovat rovněž činnosti v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, pokud tyto činnosti:

a)

zlepšují kapacitu programových orgánů;

b)

zlepšují kapacitu odvětvových nebo územních subjektů odpovědných za provádění činností souvisejících s prováděním EFRR a Fondu soudržnosti, pokud to přispívá k dosahování cílů programu, nebo

c)

posilují spolupráci s partnery uvnitř daného členského státu i mimo něj.

Spolupráce uvedená v písmeni c) zahrnuje spolupráci s partnery z přeshraničních regionů, z nesousedících regionů nebo z regionů na území, na něž se vztahuje evropské seskupení pro územní spolupráci, anebo makroregionální strategie, strategie pro přímořskou oblast nebo kombinace obou.

Článek 4

Tematické zaměření podpory z EFRR

1.   Pokud jde o programy prováděné v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, jsou celkové zdroje z EFRR jiné než zdroje na technickou pomoc v jednotlivých členských státech soustředěny na celostátní úrovni nebo na úrovni kategorie regionů v souladu s odstavci 3 až 9.

2.   Pokud jde o tematické zaměření podpory pro členské státy, jejichž součástí jsou nejvzdálenější regiony, používají se zdroje z EFRR přidělené konkrétně na programy pro nejvzdálenější regiony odděleně od zdrojů z EFRR přidělených na všechny ostatní regiony.

3.   Členské státy se mohou rozhodnout, že budou dodržovat tematické zaměření na celostátní úrovni nebo na úrovni kategorie regionů. Každý členský stát uvede svou volbu ve své dohodě o partnerství uvedené v článku 10 nařízení (EU) 2021/1060. Tato volba se vztahuje na celkové zdroje daného členského státu z EFRR podle odstavce 1 tohoto článku na celé programové období.

4.   Pro účely tematického zaměření na celostátní úrovni se členské státy podle svého poměru hrubého národního důchodu dělí do těchto skupin:

a)

státy, jejichž poměr hrubého národního důchodu se rovná nebo je vyšší než 100 % průměru EU (dále jen „skupina 1“);

b)

státy, jejichž poměr hrubého národního důchodu se rovná nebo je vyšší než 75 % a nižší než 100 % průměru EU (dále jen „skupina 2“);

c)

státy, jejichž poměr hrubého národního důchodu je nižší než 75 % průměru EU (dále jen „skupina 3“).

Pro účely tohoto článku se poměrem hrubého národního důchodu rozumí poměr mezi hrubým národním důchodem na obyvatele daného členského státu, měřeno podle standardu kupní síly a vypočteno na základě údajů Unie za období 2015 až 2017, a průměrným hrubým národním důchodem na obyvatele podle standardu kupní síly v 27 členských státech za stejné referenční období.

Pokud jde o programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro nejvzdálenější regiony, řadí se tyto členské státy do skupiny 3.

Pokud jde o programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro ostrovní členské státy přijímající podporu z Fondu soudržnosti, řadí se tyto členské státy do skupiny 3.

5.   Pro účely tematického zaměření na úrovni kategorie regionů se regiony klasifikují podle kategorií regionů v souladu s čl. 108 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060 jako:

a)

rozvinutější regiony;

b)

přechodové regiony;

c)

méně rozvinuté regiony.

6.   Členské státy dodržují na celostátní úrovni tyto požadavky na tematické zaměření:

a)

členské státy skupiny 1 nebo rozvinutější regiony přidělí nejméně 85 % svých zdrojů z EFRR uvedených v odstavci 1 na cíle politiky 1 a 2 a nejméně 30 % na cíl politiky 2;

b)

členské státy skupiny 2 nebo přechodové regiony přidělí nejméně 40 % svých zdrojů z EFRR uvedených v odstavci 1 na cíl politiky 1 a nejméně 30 % na cíl politiky 2;

c)

členské státy skupiny 3 nebo méně rozvinuté regiony přidělí nejméně 25 % svých zdrojů z EFRR uvedených v odstavci 1 na cíl politiky 1 a nejméně 30 % na cíl politiky 2.

Pokud se členský stát rozhodne plnit požadavky na tematické zaměření na úrovni kategorie regionů, použijí se prahové hodnoty stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce na souhrnné zdroje z EFRR uvedené v odstavci 1 pro všechny regiony spadající do příslušné kategorie regionů.

7.   Pokud členský stát přidělí na cíl politiky 2 více než 50 % svých celkových zdrojů z Fondu soudržnosti jiných než prostředků na technickou pomoc, vypočtených po převodu stanoveném v čl. 110 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060, s výjimkou zdrojů v rámci specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) bodě viii) tohoto nařízení, lze příděl přesahující 50 % zohlednit při výpočtu souladu s požadavky na tematické zaměření stanovenými v odstavci 6 tohoto článku.

Pokud se členský stát rozhodne plnit požadavky na tematické zaměření na úrovni kategorie regionů, přidělí se zdroje z Fondu soudržnosti, které jsou zohledněny pro účely požadavků na tematické zaměření v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, jednotlivým kategoriím regionů poměrně na základě jejich poměrného podílu na celkovém počtu obyvatel dotčeného členského státu.

Členské státy ve své dohodě o partnerství uvedené v článku 10 nařízení (EU) 2021/1060 stanoví, zda budou zdroje z Fondu soudržnosti zohledněny pro účely požadavků tematického zaměření u cíle politiky 2.

8.   Zdroje v rámci specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodě v) se plánují v rámci specifické priority.

Odchylně od odstavce 6 se při výpočtu souladu s požadavky na tematické zaměření u cíle politiky 1 stanovenými v odstavci 6 zohlední 40 % těchto zdrojů.

Zdroje zohledněné pro účely požadavků na tematické zaměření v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce nepřekročí 40 % minimálních požadavků na tematické zaměření u cíle politiky 1 stanovených v odstavci 6.

9.   Zdroje v rámci specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) bodě viii) se plánují v rámci specifické priority.

Odchylně od odstavce 6 se při výpočtu souladu s požadavky na tematické zaměření u cíle politiky 2 stanovenými v odstavci 6 zohlední 50 % těchto zdrojů z EFRR.

Zdroje zohledněné pro účely požadavků na tematické zaměření v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce nepřekročí 50 % minimálních požadavků na tematické zaměření pro cíl politiky 2 stanovených v odstavci 6.

10.   Požadavky na tematické zaměření stanovené v odstavci 6 tohoto článku musí být dodržovány v průběhu celého programového období, a to i v případě převodů přídělů z EFRR mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy a při přezkumu v polovině období v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2021/1060.

11.   Je-li příděl z EFRR na cíl politiky 1, cíl politiky 2 nebo oba cíle daného programu snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku 105 nařízení (EU) 2021/1060 nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem 104 uvedeného nařízení, dodržování požadavků tematického zaměření stanovených v odstavci 6 tohoto článku se znovu neposuzuje.

12.   Tento článek se nevztahuje na dodatečné finanční prostředky pro severní řídce osídlené regiony uvedené v čl. 110 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 5

Oblast působnosti podpory z EFRR

1.   EFRR podporuje:

a)

investice do infrastruktury;

b)

činnosti aplikovaného výzkumu a inovací, včetně průmyslového výzkumu, experimentálního vývoje a studií proveditelnosti;

c)

investice do přístupu ke službám;

d)

produktivní investice do malých a středních podniků a investice zaměřené na zachování stávajících pracovních míst a vytváření nových pracovních míst;

e)

vybavení, software a nehmotná aktiva;

f)

vytváření sítí, spolupráci, výměnu zkušeností a činnosti zahrnující inovační klastry, a to i mezi podniky, výzkumnými organizacemi a veřejnými orgány;

g)

informace, komunikaci a studie a

h)

technickou pomoc.

2.   Produktivní investice do jiných podniků, než jsou malé a střední podniky, lze podporovat, pokud:

a)

zahrnují spolupráci s malými a středními podniky na výzkumných a inovačních činnostech podporovaných podle čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) bodu i);

b)

primárně podporují opatření v oblasti energetické účinnosti a energii z obnovitelných zdrojů podle čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) bodů i) a ii);

c)

jsou činěny do malých společností se střední tržní kapitalizací ve smyslu čl. 2 bodu 6 a společností se střední tržní kapitalizací ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (21) prostřednictvím finančních nástrojů; nebo

d)

jsou činěny do malých společností se střední tržní kapitalizací a zaměřují se na výzkumné a inovační činnosti podporované podle čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) bodu i).

3.   S cílem přispět k dosažení specifického cíle v rámci cíle politiky 1 stanoveného v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodě iv) podporuje EFRR také odbornou přípravu, celoživotní učení, rekvalifikaci a vzdělávací činnosti.

4.   S cílem přispět k dosažení specifického cíle v rámci cíle politiky 2 stanoveného v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) bodě iv) a specifického cíle v rámci cíle politiky 4 stanoveného v písm. d) bodě v) uvedeného pododstavce podporuje EFRR také nákup zásob, které jsou nezbytné pro posílení odolnosti systémů zdravotní péče a pro posílení odolnosti vůči katastrofám.

5.   V rámci cíle Interreg může EFRR rovněž podporovat:

a)

sdílení zařízení a lidských zdrojů a

b)

doprovodné měkké investice a jiné činnosti spojené s cílem politiky 4 v rámci ESF+, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/1057.

6.   EFRR může podporovat financování provozního kapitálu v malých a středních podnicích formou grantů, je-li to nezbytně nutné jako dočasné opatření v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti uvedené v článku 20 nařízení (EU) 2021/1060.

7.   Pokud Komise na základě žádosti podané dotčenými členskými státy shledá, že požadavky stanovené v odstavci 6 jsou splněny, přijme prováděcí rozhodnutí, jímž upřesní období, po které je dočasná dodatečná podpora z EFRR povolena.

8.   Komise průběžně informuje Evropský parlament a Radu o provádění odstavce 6 a posuzuje, zda dočasná dodatečná podpora z EFRR postačuje k usnadnění využívání fondu v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti. Na základě svého posouzení Komise tam, kde je to považováno za vhodné, předloží návrhy na změny tohoto nařízení, včetně požadavků na tematické zaměření stanovených v článku 4.

9.   Evropský parlament nebo Rada mohou Komisi vyzvat ke strukturovanému dialogu o uplatňování odstavců 6, 7 a 8 tohoto článku v souladu s čl. 20 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 6

Oblast působnosti podpory z Fondu soudržnosti

1.   Fond soudržnosti podporuje:

a)

investice do životního prostředí včetně investic souvisejících s udržitelným rozvojem a energetikou, které představují přínos pro životní prostředí, se zvláštním zaměřením na obnovitelné zdroje energie;

b)

investice do sítě TEN-T;

c)

technickou pomoc;

d)

informace, komunikaci a studie.

Členské státy zajistí přiměřenou rovnováhu mezi investicemi podle písmen a) a b) na základě specifických potřeb každého členského státu v oblasti investic a infrastruktury.

2.   Částka z Fondu soudržnosti převedená do Nástroje pro propojení Evropy se použije na projekty TEN-T

Článek 7

Vyloučení z působnosti EFRR a Fondu soudržnosti

1.   EFRR a Fond soudržnosti nepodporují:

a)

vyřazování jaderných elektráren z provozu ani jejich výstavbu;

b)

investice, jejichž cílem je snižování emisí skleníkových plynů pocházejících z činností, které jsou uvedeny v příloze I směrnice 2003/87/ES;

c)

výrobu, zpracování a uvádění tabáku a tabákových výrobků na trh;

d)

podniky v obtížích ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) č. 651/2014, není-li to povoleno na základě podpory de minimis nebo dočasných pravidel státní podpory zavedených za účelem řešení výjimečných okolností;

e)

investice do letištní infrastruktury, s výjimkou nejvzdálenějších regionů nebo stávajících regionálních letišť ve smyslu čl. 2 bodu 153 nařízení (EU) č. 651/2014 v kterémkoli z těchto případů:

i)

investice do opatření ke zmírnění dopadu na životní prostředí nebo

ii)

investice do systémů řízení bezpečnosti, zabezpečení a uspořádání letového provozu vyplývající z výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe;

f)

investice do odstraňování odpadů skládkováním, s výjimkou:

i)

nejvzdálenějších regionů, a to pouze v řádně odůvodněných případech, nebo

ii)

investic do vyřazování z provozu, přeměny nebo zabezpečení stávajících skládek za podmínky, že tyto investice nezvýší jejich kapacitu;

g)

investice zvyšující kapacitu zařízení pro zpracování zbytkového odpadu, s výjimkou:

i)

nejvzdálenějších regionů, a to pouze v řádně odůvodněných případech;

ii)

investic do technologií pro získávání materiálů ze zbytkového odpadu pro účely oběhového hospodářství;

h)

investice související s výrobou, zpracováním, přepravou, distribucí, skladováním nebo spalováním fosilních paliv, s výjimkou:

i)

nahrazování systémů vytápění spalujících tuhá fosilní paliva, tj. uhlí, rašelinu, lignit a roponosnou břidlici, systémy vytápění spalujícími plynná paliva za účelem:

modernizace systémů dálkového vytápění a chlazení na úroveň účinného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU,

modernizace zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny na úroveň vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU,

investic do plynových kotlů a systémů vytápění v obytných a jiných budovách nahrazujících zařízení na bázi uhlí, rašeliny, lignitu nebo roponosné břidlice;

ii)

investic do rozšiřování a nového využití, přeměny nebo dovybavení plynárenských přepravních a distribučních sítí, které tyto sítě připraví na přidávání plynů z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových plynů, jako je vodík, biomethan a syntézní plyn, do soustavy a umožní nahradit zařízení na pevná fosilní paliva;

iii)

investic do:

čistých vozidel podle definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES (22) pro veřejné účely a

vozidel, letadel a plavidel konstruovaných a vyrobených nebo upravených pro použití civilní ochranou a protipožárními službami.

2.   Celková částka podpory Unie pro investice Unie uvedené v odst. 1 písm. h) bodech i) a ii) nepřekročí níže uvedené limity celkového přídělu na programy z EFRR a Fondu soudržnosti v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst pro daný členský stát:

a)

limit 1,55 % v případě členských států, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 60 % průměrného HND EU na obyvatele, nebo v případě členských států, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % průměrného HND EU na obyvatele a jejichž podíl pevných fosilních paliv na hrubé domácí spotřebě energie je nejméně 25 %;

b)

limit 1 % v případě členských států jiných než uvedených v písmeni a), jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % průměrného HND EU na obyvatele;

c)

limit 0,2 % v případě členských států, jejichž HND na obyvatele je nejméně 90 % průměrného HND EU na obyvatele.

3.   Pro účely tohoto článku se HND na obyvatele určitého členského státu měří podle standardu kupní síly, počítá na základě údajů Unie za období 2015 až 2017 a vyjadřuje se jako procentní podíl průměrného HND na obyvatele podle standardu kupní síly ve 27 členských státech za stejné referenční období.

Pro účely tohoto článku se podílem pevných fosilních paliv na spotřebě energie rozumí podíl uhlí, lignitu, rašeliny a roponosné břidlice naměřený v roce 2018.

4.   Operace podporované z EFRR a Fondu soudržnosti podle odst. 1 písm. h) bodů i) a ii) vybere řídící orgán do 31. prosince 2025. Tyto operace nelze rozvrhnout do příštího programového období.

5.   Fond soudržnosti nepodporuje investice do bydlení, pokud nesouvisejí s podporou energetické účinnosti nebo využíváním energie z obnovitelných zdrojů.

6.   Zámořské země a území nejsou způsobilé k získání podpory z EFRR nebo Fondu soudržnosti, ale mohou se zapojit do programů Interreg v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 (23).

Článek 8

Ukazatele

1.   Společné ukazatele výstupů a výsledků uvedené v příloze I pro EFRR a Fond soudržnosti a v relevantních případech ukazatele výstupů a výsledků specifické pro jednotlivé programy se používají v souladu s čl. 16 odst. 1 druhým pododstavcem písm. a), čl. 22 odst. 3 písm. d) bodem ii) a čl. 42 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnoty stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.

3.   Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 41 odst. 3 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (24) (dále jen „finanční nařízení“) předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti v souladu s přílohou II.

4.   Komisi je v souladu s článkem 16 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterým se příloha II mění provedením příslušných úprav informací o výkonnosti předkládaných Evropskému parlamentu a Radě.

5.   Komise posoudí, jak je strategický význam investic spolufinancovaných z EFRR a Fondu soudržnosti zohledněn v souvislosti s prováděním Paktu o stabilitě a růstu, a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZACHÁZENÍ S ÚZEMÍMI SE ZVLÁŠTNÍ CHARAKTERISTIKOU A MEZIREGIONÁLNÍMI INOVAČNÍMI INVESTICEMI

Článek 9

Integrovaný územní rozvoj

1.   EFRR může podporovat integrovaný územní rozvoj v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060 v souladu s hlavou III kapitolou II uvedeného nařízení.

2.   Členské státy uskutečňují integrovaný územní rozvoj s podporou z EFRR výlučně formami uvedenými v článku 28 nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 10

Podpora znevýhodněných oblastí

V souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování EU věnuje EFRR zvláštní pozornost řešení problémů znevýhodněných regionů a oblastí, zejména venkovských oblastí a oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami. Členské státy ve vhodných případech stanoví integrovaný přístup k řešení demografických výzev nebo zvláštních potřeb těchto regionů a oblastí ve svých dohodách o partnerství v souladu s čl. 11 prvním pododstavcem písm. i) nařízení (EU) 2021/1060. Tento integrovaný přístup může zahrnovat závazek týkající se finančních prostředků vyhrazených pro tento účel.

Článek 11

Udržitelný rozvoj měst

1.   Za účelem řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních výzev podporuje EFRR integrovaný územní rozvoj na základě strategií územního nebo komunitně vedeného místního rozvoje v souladu s článkem 29 nebo 32 nařízení (EU) 2021/1060, se zaměřením na městské oblasti včetně funkčních městských oblastí (dále jen „udržitelný rozvoj měst“) v rámci programů spadajících pod oba cíle uvedené v čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení.

Zvláštní pozornost se věnuje řešení problémů v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména přechodu na klimaticky neutrální hospodářství do roku 2050, využití potenciálu digitálních technologií pro účely inovací a podpoře rozvoje funkčních městských oblastí. V této souvislosti se zdroje pro udržitelný rozvoj měst naplánované v rámci priorit odpovídajících cílům politiky 1 a 2 započítávají do požadavků na tematické zaměření podle článku 4.

2.   Nejméně 8 % zdrojů z EFRR na celostátní úrovni v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, jiných než určených na technickou pomoc, se přidělí na udržitelný rozvoj měst v jedné nebo více formách uvedených v článku 28 nařízení (EU) 2021/1060.

Příslušné územní orgány nebo subjekty vyberou operace v souladu s čl. 29 odst. 3 a čl. 32 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) 2021/1060 nebo se na jejich výběru podílejí.

Dotčené programy stanoví částky plánované pro tento účel na základě čl. 22 odst. 3 písm. d) bodu viii) nařízení (EU) 2021/1060.

3.   Procento prostředků přidělené na udržitelný rozvoj měst podle odstavce 2 tohoto článku musí být dodržováno v průběhu celého programového období, a to i v případě převodů přídělů z EFRR mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy a při přezkumu v polovině období v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2021/1060.

4.   Je-li příděl z EFRR snížen v návaznosti na zrušení závazku podle článku 105 nařízení (EU) 2021/1060 nebo kvůli finančním opravám provedeným Komisí v souladu s článkem 104 uvedeného nařízení, dodržení odstavce 2 tohoto článku se znovu neposuzuje.

Článek 12

Evropská městská iniciativa

1.   EFRR podporuje Evropskou městskou iniciativu, kterou provádí Komise formou přímého a nepřímého řízení.

Tato iniciativa zahrnuje všechny městské oblasti, včetně funkčních městských oblastí, a podporuje Městskou agendu EU, včetně podpory účasti místních orgánů na tematických partnerstvích vyvinutých v jejím rámci.

2.   Pokud jde o udržitelný rozvoj měst, sestává Evropská městská iniciativa z těchto dvou složek:

a)

podpora inovačních opatření;

b)

podpora budování kapacit a znalostí, posuzování územního dopadu, rozvoje politik a komunikace.

Na žádost jednoho nebo více členských států může Evropská městská iniciativa také podporovat mezivládní spolupráci v městských otázkách. Zvláštní pozornost by měla být věnována spolupráci zaměřené na budování kapacit na místní úrovni za účelem dosažení cílů OSN pro udržitelný rozvoj.

Komise předkládá každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vývoji v souvislosti s Evropskou městskou iniciativou.

3.   Model řízení Evropské městské iniciativy zahrnuje zapojení členských států, regionálních a místních orgánů a měst a zajišťuje vhodnou koordinaci a doplňkovost se specifickým programem podle čl. 3 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2021/1059, jenž se zabývá udržitelným rozvojem měst.

Článek 13

Meziregionální inovační investice

1.   EFRR podporuje Nástroj pro meziregionální inovační investice.

2.   Nástroj pro meziregionální inovační investice podporuje uvádění na trh a rozšiřování meziregionálních inovačních projektů, které mají potenciál podněcovat rozvoj evropských hodnotových řetězců.

3.   Nástroj pro meziregionální inovační investice se skládá z těchto dvou složek, poskytujících rovnoměrně:

a)

finanční a poradenskou podporu pro investice do meziregionálních inovačních projektů ve sdílených oblastech inteligentní specializace;

b)

finanční a poradenskou podporu a budování kapacit pro rozvoj hodnotových řetězců v méně rozvinutých regionech.

4.   Až 2 % zdrojů je možné vyčlenit na činnosti spojené s učením a hodnocením s cílem využít a šířit výsledky projektů podporovaných v rámci obou složek.

5.   Komise provádí tyto investice v přímém nebo nepřímém řízení.

6.   Komisi je při její práci nápomocna skupina odborníků.

Skupina odborníků se skládá ze zástupců členských států, regionálních orgánů a měst a zástupců podniků, výzkumné sféry a organizací občanské společnosti. Složení skupiny odborníků má za cíl zajistit genderovou vyváženost.

Skupina odborníků pomáhá Komise při vymezování dlouhodobého pracovního programu a přípravě výzev k podávání návrhů.

7.   Při provádění tohoto nástroje Komise zajistí koordinaci a součinnost s dalšími unijními programy a nástroji financování, a zejména se složkou „Interreg C“ ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení (EU) 2021/1059.

8.   Nástroj pro meziregionální inovační investice pokrývá celé území Unie.

Třetí země se mohou tohoto nástroje účastnit v souladu s opatřeními stanovenými v článcích 16 a 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (25) (Horizont Evropa).

Článek 14

Nejvzdálenější regiony

1.   Článek 4 se nepoužije na zvláštní dodatečný příděl pro nejvzdálenější regiony. Tento zvláštní doplňkový příděl na nejvzdálenější regiony se použije s cílem vyrovnat doplňkové náklady vynaložené v těchto regionech v důsledku jednoho či více trvalých omezení jejich rozvoje uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU.

2.   Příděl uvedený v odstavci 1 tohoto článku podporuje:

a)

činnosti spadající do oblasti působnosti stanovené v článku 5 tohoto nařízení;

b)

odchylně od článku 5 tohoto nařízení opatření kryjící provozní náklady s cílem vyrovnat doplňkové náklady vynaložené v nejvzdálenějších regionech v důsledku jednoho či více trvalých omezení jejich rozvoje uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU.

Příděl uvedený v odstavci 1 tohoto článku může rovněž podporovat výdaje na vyrovnávací platbu poskytnutou za plnění závazků a zakázek veřejné služby v nejvzdálenějších regionech.

3.   Příděl uvedený v odstavci 1 tohoto článku nepodporuje:

a)

operace týkající se produktů uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU;

b)

podporu na přepravu osob povolenou podle čl. 107 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování EU;

c)

osvobození od daní a od sociálních odvodů;

d)

závazky veřejných služeb, které nejsou prováděny podniky a při nichž stát jedná při výkonu veřejné moci.

4.   Odchylně od čl. 5 odst. 1 písm. c) může EFRR podporovat produktivní investice v podnicích v nejvzdálenějších regionech bez ohledu na velikost těchto podniků.

KAPITOLA III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Přechodné ustanovení

Nařízení (EU) č. 1300/2013 a (EU) č. 1301/2013 nebo jakýkoli akt přijatý na jejich základě se nadále použijí na programy a operace podporované z EFRR nebo Fondu soudržnosti v programovém období 2014–2020.

Článek 16

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 4 je Komisi svěřena na dobu neurčitou od 1. července 2021.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 17

Přezkum

Evropský parlament a Rada přezkoumají toto nařízení do 31. prosince 2027 v souladu s článkem 177 Smlouvy o fungování EU.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. června 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A. P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 90.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 115.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 (Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 566) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 27. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. června 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (viz strana 159 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088, (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 75).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1).

(11)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (viz strana 21 v tomto čísle Úředního věstníku).

(14)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12. 2013, s. 129).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(17)  Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).

(19)  Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (viz strana 94 v tomto čísle Úředního věstníku).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).


PŘÍLOHA I

SPOLEČNÉ UKAZATELE VÝSTUPŮ A VÝSLEDKŮ PRO EFRR A FOND SOUDRŽNOSTI – ČL. 8 ODST. 1 (1)

Tabulka 1

Společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR (Investice pro zaměstnanost a růst a Interreg) a Fond soudržnosti  (**)

Cíl politiky

Specifický cíl

Výstupy

Výsledky

(1)

(2)

(3)

(4)

1.

Konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálního propojení IKT (cíl politiky 1)

i)

Rozvoj a posilování výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií

RCO (2) 01 – podpořené podniky (z toho: mikropodniky, malé, střední, velké podniky)* (3)

RCO 02 – podniky podpořené granty*

RCR (4) 01 – pracovní místa vytvořená v podpořených subjektech*

RCR 102 – pracovní místa ve výzkumu vytvořená v podpořených subjektech*

 

RCO 03 – podniky podpořené finančními nástroji*

RCO 04 – podniky s nefinanční podporou*

RCO 05 –podpořené nové podniky*

RCO 06 – výzkumní pracovníci, kteří pracují v podpořených výzkumných zařízeních

RCO 07 – výzkumné organizace zapojené do společných výzkumných projektů

RCR 02 – soukromé investice ve srovnatelné výši jako podpora z veřejných zdrojů (z toho: granty, finanční nástroje)* (3)

RCR 03 – malé a střední podniky zavádějící inovace produktů nebo procesů*

RCR 04 – malé a střední podniky zavádějící marketingové nebo organizační inovace*

 

RCO 08 – nominální hodnota vybavení pro výzkum a inovace

RCO 10 – podniky spolupracující s výzkumnými organizacemi

RCO 96 – meziregionální investice do inovací v rámci projektů Unie*

RCR 05 – malé a střední podniky provádějící vnitropodnikové inovace*

RCR 06 – podané patentové přihlášky*

RCR 07 – ochranné známky a průmyslové vzory*

RCR 08 – publikace z podpořených projektů

ii)

Využívání přínosů digitalizace pro občany, podniky, výzkumné organizace a veřejné orgány

RCO 13 – hodnota digitálních služeb, produktů a procesů vyvinutých pro podniky*

RCO 14 – veřejné instituce podpořené pro účely vývoje digitálních služeb, produktů a procesů*

RCR 11 – uživatelé nových a aktualizovaných veřejných digitálních služeb, produktů a procesů*

RCR 12 – uživatelé nových a aktualizovaných digitálních služeb, produktů a procesů vyvinutých podniky*

RCR 13 – podniky vykazující vysokou míru digitalizace*

iii)

Posilování udržitelného růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků a vytváření pracovních míst v malých a středních podnicích, mimo jiné pomocí produktivních investic

RCO 15 – vytvořená kapacita pro inkubace*

RCO 103 – podpořené rychle rostoucí podniky*

RCR 17 – nové podniky přežívající na trhu*

RCR 18 – malé a střední podniky využívající služeb inkubátoru po jeho vytvoření*

RCR 19 – podniky s vyšším obratem*

RCR 25 – malé a střední podniky s vyšší přidanou hodnotou na zaměstnance*

iv)

Rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

RCO 16 – podíl institucionálních zainteresovaných subjektů v rámci procesu objevování podnikatelského potenciálu

RCO 101 – malé a střední podniky investující do dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

RCR 97 – podpořená učňovská příprava v malých a středních podnicích

RCR 98 – pracovníci malých a středních podniků, kteří dokončili odbornou přípravu zaměřenou na rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání (podle druhu dovednosti: technické, řídicí, podnikatelské, zelené nebo jiné dovednosti) (3)

v)

Zlepšování digitálního propojení

RCO 41 – zvýšení počtu obydlí s přístupem k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

RCO 42 – zvýšení počtu podniků s přístupem k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

RCR 53 – počet obydlí s připojením k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

RCR 54 – počet podniků s připojením k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

2.

Zelenější, nízkouhlíkový přechod na uhlíkově neutrální hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelná městská mobilita (cíl politiky 2)

i)

Podpora energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů

RCO 18 – obydlí s nižší energetickou náročností

RCO 19 – veřejné budovy s nižší energetickou náročností

RCO 20 – nově vybudované nebo vylepšené sítě dálkového vytápění a chlazení

RCO 104 – počet vysoce účinných kogeneračních jednotek

RCO 123 – obydlí využívající plynových kotlů a systémů vytápění nahrazujících zařízení na bázi tuhých fosilních paliv

RCR 26 – roční spotřeba primární energie (z toho: obydlí, veřejné budovy, podniky, ostatní) (3)

RCR 29 – odhadované emise skleníkových plynů*

RCR 105 – odhadované emise skleníkových plynů z kotlů a topných soustav přeměněných z pevných fosilních paliv na plyn

ii)

Podpora energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001, včetně kritérií udržitelnosti stanovených v uvedené směrnici

RCO 22 – zvýšení kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů (z toho: elektřina, teplo) (3)*

RCO 97 – podpořené komunity energie z obnovitelných zdrojů*

RCR 31 – celkové množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů (z toho: elektřina, teplo) (3)*

RCR 32 – dodatečně instalovaná provozní kapacita pro energii z obnovitelných zdrojů*

iii)

Rozvoj inteligentních energetických systémů, sítí a skladování vně transevropské energetické sítě (TEN-E)

RCO 23 – digitální systémy pro správu inteligentních energetických systémů

RCO 105 – řešení pro skladování elektřiny

RCO 124 – nově vybudované nebo zdokonalené plynárenské přepravní a distribuční sítě

RCR 33 – uživatelé připojení k inteligentním energetickým systémům

RCR 34 – zavedení projektů inteligentních energetických systémů

iv)

Podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim, s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům

RCO 24 – investice do nových nebo modernizovaných systémů monitorování, připravenosti, varování a reakce v případě přírodních katastrof

RCO 122 – investice do nových nebo modernizovaných systémů monitorování, připravenosti, varování a reakce v případě přírodních rizik nesouvisejících s klimatem a rizik souvisejících s lidskou činností

RCO 25 – nově vybudovaná nebo zpevněná protipovodňová ochrana pobřežního pásu a břehů řek a jezer

RCO 106 – nově vybudovaná nebo zpevněná ochrana proti sesuvům půdy

RCO 26 – zelená infrastruktura vybudovaná nebo modernizovaná v souvislosti s přizpůsobováním se změnám klimatu*

RCO 27 – vnitrostátní a dílčí vnitrostátní strategie zaměřené na přizpůsobování se změnám klimatu*

RCO 28 – oblast, na niž se vztahují opatření na ochranu před požáry

RCR 121 – oblast, na niž se vztahují opatření na ochranu před přírodními katastrofami souvisejícími s klimatem (jinými než povodně a požáry)

RCR 35 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z protipovodňových opatření

RCR 36 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření na ochranu před požáry

RCR 37 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření na ochranu před přírodními katastrofami souvisejícími s klimatem (jinými než povodně nebo požáry)

RCR 96 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření na ochranu před přírodními riziky nesouvisejícími s klimatem a riziky souvisejícími s lidskou činností

v)

Podpora přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou

RCO 30 – délka nového nebo modernizovaného potrubí rozvodných systémů veřejného zásobování vodou

RCO 31 – délka nového nebo modernizovaného potrubí veřejné sítě pro sběr odpadních vod

RCO 32 – nová nebo modernizovaná kapacita pro čištění odpadních vod

RCR 41 – počet obyvatel napojených na zlepšené veřejné zásobování vodou

RCR 42 – počet obyvatel napojených alespoň na sekundární veřejné čištění odpadních vod

RCR 43 – ztráty vody v rozvodných systémech veřejného zásobování vodou

vi)

Podpora přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje

RCO 34 – zvýšení kapacity pro recyklaci odpadu

RCO 107 – investice do zařízení pro tříděný sběr odpadu

RCO 119 – odpad připravený k opětovnému použití

RCR 103 – sebraný tříděný odpad

RCR 47 – recyklovaný odpad

RCR 48 – odpad použitý jako surovina

vii)

Posilování ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a omezování všech forem znečištění

RCO 36 – zelená infrastruktura podpořená pro jiné účely než přizpůsobování se změnám klimatu

RCO 37 – rozloha lokalit náležejících do sítě Natura 2000, na něž se vztahují ochranná a rekultivační opatření

RCO 38 – plocha podpořené rekultivované půdy

RCO 39 – oblast pokrytá instalovanými systémy pro monitorování znečištění ovzduší

RCR 50 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření pro kvalitu ovzduší*

RCR 95 – počet obyvatel, kteří mají přístup k nové nebo modernizované zelené infrastruktuře*

RCR 52 – rekultivovaná půda využívaná pro zeleň, sociální bydlení, ekonomické nebo jiné činnosti

viii)

Podpora udržitelné multimodální městské mobility v rámci přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství

RCO 55 – délka nových tramvajových tratí a tratí metra

RCO 56 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných tramvajových tratí a tratí metra

RCO 57 – kapacita kolejových vozidel pro hromadnou veřejnou dopravu šetrných k životnímu prostředí*

RCO 58 – podpořená specializovaná cyklistická infrastruktura

RCO 59 – infrastruktura pro alternativní paliva (plnicí/dobíjecí stanice)*

RCO 60 – města, která mají nové nebo modernizované digitalizované městské dopravní systémy

RCR 62 – počet uživatelů nové nebo modernizované veřejné dopravy za rok

RCR 63 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných tramvajových tratí a tratí metra za rok

RCR 64 – počet uživatelů specializované cyklistické infrastruktury za rok

3.

Propojenější Evropa díky zvyšování mobility (cíl politiky 3)

i)

Rozvoj inteligentní, bezpečné, udržitelné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu

RCO 43 – délka nových nebo modernizovaných silnic – TEN-T (5)

RCO 45 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic – TEN-T

RCO 108 – délka silnic s novými nebo modernizovanými systémy řízení dopravy – TEN-T

RCO 47 – délka nových nebo modernizovaných železničních tratí – TEN-T

RCO 49 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných železničních tratí – TEN-T

RCO 51 – délka nových nebo modernizovaných vnitrozemských vodních cest – TEN-T

RCO 109 – délka železničních tratí v provozu vybavených evropským systémem řízení železničního provozu – TEN-T

RCR 55 – počet uživatelů nově vybudovaných, rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic za rok

RCR 56 – časové úspory díky lepší silniční infrastruktuře

RCR 101 – časové úspory díky lepší železniční infrastruktuře

RCR 58 – počet uživatelů nově vybudovaných, rekonstruovaných nebo modernizovaných železničních tratí za rok

RCR 59 – železniční nákladní doprava

RCR 60 – nákladní doprava po vnitrozemských vodních cestách

ii)

Rozvoj a posilování udržitelné, inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobility odolné vůči změnám klimatu, včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility

RCO 44 – délka nových nebo modernizovaných silnic – mimo TEN-T

RCO 46 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných silnic – mimo TEN-T

RCO 110 – délka silnic s novými nebo modernizovanými systémy řízení dopravy – mimo TEN-T

RCO 48 – délka nových nebo modernizovaných železničních tratí – mimo TEN-T

RCO 50 – délka rekonstruovaných nebo modernizovaných železničních tratí – mimo TEN-T

RCO 111 – délka železničních tratí v provozu vybavených evropským systémem řízení železničního provozu – mimo TEN-T

RCO 52 – délka nových nebo modernizovaných vnitrozemských vodních cest – mimo TEN-T

RCO 53 – nové nebo modernizované železniční stanice a zastávky*

RCO 54 – nová nebo modernizovaná intermodální spojení*

4.

Sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv (cíl politiky 4)

i)

Zlepšování efektivity a inkluzivnosti trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pomocí rozvoje sociální infrastruktury a podpora sociální ekonomiky

RCO 61 – plocha nových nebo modernizovaných zařízení pro služby zaměstnanosti

RCR 65 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení pro služby zaměstnanosti za rok

ii)

Zlepšování rovného přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí rozvoje přístupné infrastruktury, mimo jiné posilováním odolnosti pro distanční a online vzdělávání a odbornou přípravu

RCO 66 – kapacita tříd v nových nebo modernizovaných zařízeních péče o děti

RCO 67 – kapacita tříd v nových nebo modernizovaných vzdělávacích zařízeních

RCR 70 – počet uživatelů nové nebo modernizované péče o děti za rok

RCR 71 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných vzdělávacích zařízení za rok

iii)

Podpora socioekonomického začlenění marginalizovaných komunit, domácností s nízkými příjmy a znevýhodněných skupin včetně osob se zvláštními potřebami, pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb

RCO 65 – kapacita nového nebo modernizovaného sociálního bydlení*

RCO 113 – počet obyvatel zahrnutých do projektů v rámci integrovaných opatření pro sociálně-ekonomické začlenění marginalizovaných komunit, domácností s nízkými příjmy a znevýhodněných skupin*

RCR 67 – počet uživatelů nového nebo modernizovaného sociálního bydlení za rok

iv)

Podpora socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů, pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb

RCO 63 – kapacita v nových nebo modernizovaných zařízeních pro dočasné přijímání

RCR 66 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení pro dočasné přijímání za rok

v)

Zajišťování rovného přístupu ke zdravotní péči a posílení odolnosti systémů zdravotní péče včetně primární péče a podpory přechodu od institucionální péče k rodinně a komunitně založené péči

RCO 69 – kapacita nových nebo modernizovaných zdravotnických zařízení

RCO 70 – kapacita nových nebo modernizovaných zařízení sociální péče (kromě bydlení)

RCR 72 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných služeb elektronického zdravotnictví za rok

RCR 73 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zdravotnických zařízení za rok

RCR 74 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení sociální péče za rok

vi)

Posilování úlohy kultury a udržitelného cestovního ruchu v hospodářském rozvoji, sociálním začleňování a sociálních inovacích

RCO 77 – počet podpořených lokalit v oblasti kultury a cestovního ruchu*

RCR 77 – počet návštěvníků podpořených lokalit v oblasti kultury a cestovního ruchu*

5.

Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje všech typů území a místních iniciativ (cíl politiky 5)

i)

Podpora integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního rozvoje, kultury, přírodního dědictví, udržitelného cestovního ruchu a bezpečnosti v městských oblastech

RCO 74 – počet obyvatel, na něž se vztahují projekty v rámci strategií integrovaného územního rozvoje*

RCO 75 – podpořené strategie integrovaného územního rozvoje*

RCO 76 – integrované projekty územního rozvoje

RCO 80 – podpořené strategie komunitně vedeného místního rozvoje*

RCO 112 – zainteresované subjekty zapojené do přípravy a realizace strategií integrovaného územního rozvoje

RCO 114 – nově vytvořené nebo rekultivované otevřené prostory v městských oblastech*

 

ii)

Podpora integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního místního rozvoje, kultury, přírodního dědictví, udržitelného cestovního ruchu a bezpečnosti v jiných než městských oblastech


Tabulka 2

Doplňkové společné ukazatele výstupů a výsledků pro EFRR a Interreg

Specifické ukazatele pro Interreg

RCO 81 – účast na společných přeshraničních akcích

RCO 115 – společně organizované přeshraniční veřejné akce

RCO 82 – účast na společných akcích na podporu genderové rovnosti, rovných příležitostí a sociálního začleňování

RCO 83 – společně vypracované strategie a akční plány

RCO 84 – společně vypracované pilotní akce prováděné v rámci projektů

RCO 116 – společně vypracovaná řešení

RCO 85 – účast na společných programech odborné přípravy

RCO 117 – řešení identifikovaných přeshraničních právních nebo administrativních překážek

RCO 86 – podepsané společné správní nebo právní dohody

RCO 87 – organizace zapojené do přeshraniční spolupráce

RCO 118 – organizace spolupracující v rámci víceúrovňového řízení makroregionálních strategií

RCO 90 – přeshraniční projekty inovačních sítí

RCO 120 – projekty podporující přeshraniční spolupráci za účelem rozvoje propojení města a venkova

RCR 79 – společné strategie a akční plány přijaté organizacemi

RCR 104 – řešení přijatá nebo rozvíjená organizacemi

RCR 81 – dokončené společné programy odborné přípravy

RCR 82 – zmírněné nebo vyřešené právní nebo administrativní přeshraniční překážky

RCR 83 – počet osob, na něž se vztahují podepsané společné správní nebo právní dohody

RCR 84 – organizace zapojené do přeshraniční spolupráce po dokončení projektu

RCR 85 – účast na společných přeshraničních akcích po dokončení projektu


(1)  Použije se pro Investice pro zaměstnanost a růst a Interreg v souladu s čl. 16 odst. 1 písm. a) druhým pododstavcem a čl. 41 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2021/1060 (CPR) a pro Investice pro zaměstnanost a růst v souladu s čl. 22 odst. 3 písm. d) bodem ii) nařízení (EU) 2021/1060 (CPR) a pro Interreg v souladu s čl. 22 odst. 4 písm. e) bodem ii) nařízení (EU) 2021/1059 (Interreg).

(**)  Kvůli přehlednosti jsou společné ukazatele výstupů a výsledků seskupeny podle specifického cíle v rámci cíle politiky, avšak vztahují se nejen na něj. Zejména u cíle politiky 5 lze používat relevantní společné ukazatele uvedené pro cíle politiky 1 až 4. Kromě toho pro utvoření celkového obrazu očekávané a skutečné výkonnosti programů mohou být společné ukazatele označené (*) v relevantním případě používány u specifických cílů v rámci kteréhokoli cíle politiky 1 až 4.

(2)  RCO: společný ukazatel výstupu REGIO.

(3)  Rozpis není požadován při plánování, ale pouze při podávání zpráv.

(4)  RCR: společný ukazatel výsledků REGIO.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).


PŘÍLOHA II

ZÁKLADNÍ SOUBOR UKAZATELŮ VÝKONNOSTI PRO EFRR A FOND SOUDRŽNOSTI PODLE ČL. 8 ODST. 3, KTERÝ BUDE KOMISE POUŽÍVAT V SOULADU S POŽADAVKEM NA PODÁVÁNÍ ZPRÁV PODLE ČL. 41 ODST. 3 PÍSM. H) BODU III) NAŘÍZENÍ FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ

Cíl politiky

Specifický cíl

Výstupy

Výsledky

(1)

(2)

(3)

(4)

1.

Konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálního propojení IKT (cíl politiky 1)

i)

Rozvoj a posilování výzkumných a inovačních kapacit a zavádění pokročilých technologií

CCO (1) 01 – podniky podpořené pro účely inovace

CCO 02 – výzkumní pracovníci pracující v podpořených výzkumných zařízeních

CCR (2) 01 – malé a střední podniky (3) zavádějící inovace produktů nebo procesů, marketingové nebo organizační inovace

ii)

Využívání přínosů digitalizace pro občany, podniky, výzkumné organizace a veřejné orgány

CCO 03 – podniky a veřejné instituce podpořené pro účely vývoje digitálních produktů, služeb a procesů

CCR 02 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných digitálních produktů, služeb a procesů za rok

iii)

Posilování udržitelného růstu a konkurenceschopnosti malých a středních podniků a vytváření pracovních míst v malých a středních podnicích, mimo jiné pomocí produktivních investic

CCO 04 – malé a střední podniky podpořené pro účely posílení růstu a konkurenceschopnosti

CCR 03 – pracovní místa vytvořená v podpořených podnicích

iv)

Rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

CCO 05 – malé a střední podniky investující do dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

CCR 04 – pracovníci malých a středních podniků, kteří dokončili odbornou přípravu zaměřenou na dovednosti pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci a podnikání

v)

Zlepšování digitálního propojení

CCO 13 – zvýšení počtu obydlí a podniků s přístupem k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

CCR 12 – zvýšení počtu obydlí a podniků s připojením k širokopásmovým sítím s velmi vysokou kapacitou

2.

Zelenější, nízkouhlíkový přechod na uhlíkově neutrální hospodářství a odolná Evropa díky podpoře spravedlivého přechodu na čistou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelná městská mobilita (cíl politiky 2)

i)

Podpora energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů

CCO 06 – investice do opatření ke zlepšení energetické náročnosti

CCR 05 – úspory ve spotřebě primární energie za rok

ii)

Podpora energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001, včetně kritérií udržitelnosti stanovených v uvedené směrnici

CCO 07 – zvýšení kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů

CCR 06 – zvýšení objemu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů

iii)

Rozvoj inteligentních energetických systémů, sítí a skladování vně transevropské energetické sítě (TEN-E)

CCO 08 – digitální systémy pro správu inteligentních energetických systémů

CCR 07 – zvýšení počtu uživatelů připojených k inteligentním energetickým systémům

iv)

Podpora přizpůsobení se změně klimatu, prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim, s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům

CCO 09 – investice do nových nebo modernizovaných systémů monitorování, připravenosti, varování a reakce v případě katastrofy

CCR 08 – zvýšení počtu obyvatel, kteří mají prospěch z opatření na ochranu před povodněmi, požáry a jinými přírodními katastrofami souvisejícími s klimatem

v)

Podpora přístupu k vodě a udržitelného hospodaření s vodou

CCO 10 – nová nebo modernizovaná kapacita pro čištění odpadních vod

CCR 09 – zvýšení počtu obyvatel připojených alespoň k sekundárnímu čištění odpadních vod

vi)

Podpora přechodu na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje

CCO 11 – nová nebo modernizovaná kapacita pro recyklaci odpadu

CCR 10 – zvýšený objem recyklovaného odpadu

vii)

Posilování ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a omezování všech forem znečištění

CCO 12 – plocha zelené infrastruktury

CCR 11 – počet obyvatel, kteří mají prospěch z opatření pro kvalitu ovzduší

viii)

Podpora udržitelné multimodální městské mobility v rámci přechodu na uhlíkově neutrální hospodářství

CCO 16 – prodloužení a modernizace tramvajových tratí a tratí metra

CCR 15 – počet uživatelů využívajících nové a modernizované tramvajové tratě a tratě metra za rok

3.

Propojenější Evropa díky zvyšování mobility (cíl politiky 3)

i)

Rozvoj inteligentní, bezpečné, udržitelné a intermodální sítě TEN-T odolné vůči změnám klimatu

CCO 14 – silniční síť TEN-T: nové, rekonstruované nebo modernizované silnice

CCO 15 – železniční síť TEN-T: nové, rekonstruované nebo modernizované železniční tratě

CCR 13 – časové úspory díky lepší silniční infrastruktuře

CCR 14 – počet cestujících za rok, kteří využívají zlepšenou železniční dopravu

ii)

Rozvoj a posilování udržitelné, inteligentní a intermodální celostátní, regionální a místní mobility odolné vůči změnám klimatu, včetně lepšího přístupu k síti TEN-T a přeshraniční mobility

CCO 22 – silniční síť mimo TEN-T: nové, rekonstruované nebo modernizované silnice

CCO 23 – železniční síť mimo TEN-T: nové, rekonstruované nebo modernizované železniční tratě

4.

Sociálnější a inkluzivnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv (cíl politiky 4)

i)

Zlepšování efektivity a inkluzivnosti trhů práce a přístupu ke kvalitnímu zaměstnání pomocí rozvoje sociální infrastruktury a podpora sociální ekonomiky

CCO 17 – plocha nových nebo modernizovaných zařízení pro služby zaměstnanosti

CCR 16 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení pro služby zaměstnanosti za rok

ii)

Zlepšování rovného přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí rozvoje přístupné infrastruktury, mimo jiné posilováním odolnosti pro distanční a online vzdělávání a odbornou přípravu

CCO 18 – nová nebo modernizovaná kapacita zařízení péče o děti a vzdělávacích zařízení

CCR 17 – počet uživatelů využívajících nové a modernizované zařízení péče o děti nebo vzdělávací zařízení za rok

iii)

Podpora socioekonomického začlenění marginalizovaných komunit, domácností s nízkými příjmy a znevýhodněných skupin včetně osob se zvláštními potřebami, pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb

CCO 19 – nová nebo modernizovaná kapacita zařízení pro sociální bydlení

CCO 25 – počet obyvatel zahrnutých do projektů v rámci integrovaných opatření pro sociálně-ekonomické začlenění marginalizovaných komunit, domácností s nízkými příjmy a znevýhodněných skupin*

CCR 18 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení pro sociální bydlení za rok

iv)

Podpora socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů, pomocí integrovaných opatření, včetně bydlení a sociálních služeb

CCO 26 – nová nebo modernizovaná kapacita zařízení pro dočasné přijímání

CCR 20 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zařízení pro dočasné přijímání za rok

v)

Zajišťování rovného přístupu ke zdravotní péči a posílení odolnosti systémů zdravotní péče včetně primární péče a podpory přechodu od institucionální péče k rodinně a komunitně založené péči

CCO 20 – nová nebo modernizovaná kapacita zdravotnických zařízení

CCR 19 – počet uživatelů nových nebo modernizovaných zdravotnických zařízení za rok

vi)

Posilování úlohy kultury a udržitelného cestovního ruchu v hospodářském rozvoji, sociálním začleňování a sociálních inovacích

CCO 24 – podpořené kulturní a turistické lokality

CCR 21 – počet návštěvníků podpořených lokalit v oblasti kultury a cestovního ruchu

5.

Evropa bližší občanům díky podpoře udržitelného a integrovaného rozvoje všech typů území a místních iniciativ (cíl politiky 5)

i)

Podpora integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního rozvoje, kultury, přírodního dědictví, udržitelného cestovního ruchu a bezpečnosti v městských oblastech

CCO 21 – počet obyvatel, na něž se vztahují strategie pro integrovaný územní rozvoj

 

ii)

Podpora integrovaného a inkluzivního sociálního, hospodářského a environmentálního místního rozvoje, kultury, přírodního dědictví, udržitelného cestovního ruchu a bezpečnosti v jiných než městských oblastech


(1)  CCO: společný ukazatel výstupu REGIO.

(2)  CCR: společný ukazatel výsledků REGIO.

(3)  Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).


30.6.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 231/94


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1059

ze dne 24. června 2021

o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 178, čl. 209 odst. 1, čl. 212 odst. 2 a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. Podle uvedeného článku a čl. 174 druhého a třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU má EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a ke snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost některým kategoriím regionů, včetně přeshraničních regionů, jež jsou výslovně uvedeny.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (4) stanoví společná ustanovení pro EFRR a některé další fondy a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (5) stanovuje ustanovení týkající se specifických cílů a rozsahu podpory z EFRR. Je rovněž nezbytné přijmout zvláštní ustanovení vztahující se k cíli Evropská územní spolupráce (dále jen „Interreg“) pro případy, kdy jeden nebo více členských států a jejich regiony, případně partnerské země a třetí země spolupracují na přeshraniční úrovni, pokud jde o efektivní programování, včetně ustanovení o technické pomoci, monitorování, hodnocení, komunikaci, způsobilosti, řízení a kontrole a finančním řízení.

(3)

Důležitou prioritou politiky soudržnosti Unie je podporovat Interreg. Podpora pro malé a střední podniky v případě nákladů na projekty Evropská územní spolupráce je již blokově vyňata podle nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (6) a zvláštní ustanovení týkající se regionální podpory investic realizovaných podniky všech velikostí jsou rovněž zahrnuta v části uvedeného nařízení věnované regionální podpoře a v Pokynech Komise k regionální státní podpoře na období 2014–2020. S ohledem na třicetileté zkušenosti a vzhledem k nízké finanční hodnotě projektů a nepravděpodobnému negativnímu dopadu na obchod a hospodářskou soutěž na jedné straně a vysoké přidané hodnotě stávajících programů pro územní soudržnost v Evropě na straně druhé se očekává, že oblast působnosti pravidel státní podpory, pokud jde o veřejné financování projektů Evropská územní spolupráce, bude dále upřesněna prostřednictvím budoucí změny nařízení (EU) č. 651/2014, čímž se veřejné financování projektů Interreg z velké části vyjme z povinnosti předběžného oznámení a výrazně se usnadní provádění uvedených projektů.

(4)

Za účelem podpory harmonického rozvoje území Unie na různých úrovních by měl EFRR v rámci Interreg podporovat přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci, meziregionální spolupráci a spolupráci nejvzdálenějších regionů. V tomto procesu je třeba zohlednit zásady partnerství a víceúrovňové správy a zároveň zajistit, že rozsah partnerství pro program zůstane účinným.

(5)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu, přijatou na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, a cíle Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje by měly fondy přispívat k prosazování opatření v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. V této souvislosti by fondy měly podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (7).

(6)

Cílem složky přeshraniční spolupráce by mělo být řešení společných výzev, které byly společně identifikovány v příhraničních regionech, a zužitkování nevyužitého růstového potenciálu v příhraničních oblastech, který dokládá sdělení Komise ze dne 20. září 2017 nazvané „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“ (dále jen „sdělení o příhraničních regionech“). Jako programové oblasti pro přeshraniční spolupráci by proto měly být určeny ty regiony a oblasti nacházející se na hranici nebo oddělené mořem maximálně do 150 km, v nichž může skutečně docházet k přeshraniční interakci nebo kde lze určit funkční oblasti, aniž by tím byly dotčeny možné úpravy, jež jsou nezbytné k zajištění soudržnosti a kontinuity programových oblastí spolupráce.

(7)

Součástí složky přeshraniční spolupráce by měla být také spolupráce mezi jedním nebo více členskými státy nebo jejich regiony a jednou nebo více zeměmi nebo regiony nebo jinými územími mimo Unii. Zahrnutí vnitřní a vnější přeshraniční spolupráce do tohoto nařízení by mělo vést k zásadnímu zjednodušení a zefektivnění použitelných ustanovení pro programové orgány v členských státech i pro partnerské orgány a příjemce mimo Unii ve srovnání s programovým obdobím 2014–2020.

(8)

Složka nadnárodní spolupráce by měla být zaměřena na posílení spolupráce prostřednictvím opatření přispívajících k integrovanému územnímu rozvoji v souvislosti s prioritami Unie, a to při plném dodržování zásady subsidiarity. Nadnárodní spolupráce by se měla s maximální flexibilitou vztahovat na větší území na pevnině Unie a na území kolem přímořských oblastí, tak aby byla zajištěna soudržnost a kontinuita programů spolupráce, včetně předchozí vnější námořní přeshraniční spolupráce na základě širšího rámce pro námořní spolupráci, a to zejména vymezením rozsahu příslušného území, specifických cílů této spolupráce, požadavků na partnerství v rámci projektu a možnosti zřizovat podprogramy a zvláštní řídící výbory.

(9)

Na základě zkušeností v programovém období 2014–2020 s přeshraniční a nadnárodní spoluprací v nejvzdálenějších regionech, kde kombinace obou složek v rámci jednoho programu na každou oblast spolupráce nepřinesla dostatečné zjednodušení pro programové orgány a příjemce, by měla být vytvořena zvláštní složka nejvzdálenějších regionů s cílem umožnit nejvzdálenějším regionům co nejúčinnější a nejjednodušší spolupráci se sousedními zeměmi a územími. V rámci této složky by mohly být vyhlašovány výzvy k podávání návrhů pro kombinované financování v rámci EFRR, Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), který je zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 (8), a rozhodnutí Rady 2013/755/EU o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii (9), a to prostřednictvím způsobů řízení dohodnutých mezi zúčastněnými členskými státy a regiony a třetími zeměmi.

(10)

Na základě zkušeností s programy meziregionální spolupráce v rámci cíle Interreg by složka meziregionální spolupráce měla být zaměřena na zvýšení účinnosti politiky soudržnosti prostřednictvím čtyř konkrétních programů: programu, který by umožňoval výměnu zkušeností, inovační přístupy a budování kapacit se zaměřením na cíle politiky a specifický cíl Interreg „Lepší správa spolupráce“, a to ve vazbě na určování a šíření osvědčených postupů a jejich převádění do politik regionálního rozvoje včetně programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst; programu, který by byl zaměřen na výměnu zkušeností a budování kapacit v souvislosti s určováním, převáděním a využíváním osvědčených postupů v oblasti integrovaného a udržitelného rozvoje měst, a to s přihlédnutím k vazbám mezi městskými a venkovskými oblastmi, včetně podpory činností vyvíjených v rámci článku 11 nařízení (EU) 2021/1058, které jsou doplňovány a koordinovány prostřednictvím iniciativy uvedené v článku 12 uvedeného nařízení; programu pro výměnu zkušeností, inovativní přístupy a budování kapacit za účelem harmonizace a zjednodušení provádění programů Interreg a za účelem harmonizace a zjednodušení činností v oblasti spolupráce uvedených v čl. 22 odst. 3 písm. d) bodě vi) nařízení (EU) 2021/1060, a na podporu zřizování, fungování a využívání evropských seskupení pro územní spolupráci (dále jen „ESÚS“), která byla nebo budou zřízena podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 (10), jakož i makroregionálních strategií; a programu na zlepšení analýzy vývojových trendů. Tyto čtyři programy v rámci složky meziregionální spolupráce by se měly vztahovat na celou Unii a měly by rovněž umožňovat účast třetích zemí.

(11)

Pro určení způsobilých regionů a oblastí by se měla stanovit společná objektivní kritéria. K tomuto účelu by měla být identifikace způsobilých regionů a oblastí na úrovni Unie založena na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (11).

(12)

Je třeba i nadále podporovat nebo v příslušném případě zřídit spolupráci ve všech jejích dimenzích se sousedními třetími zeměmi Unie, neboť taková spolupráce je významným nástrojem politiky regionálního rozvoje a měly by z ní prospěch regiony členských států mající hranice se třetími zeměmi. Za tímto účelem by EFRR a nástroje Unie pro financování vnější činnosti, Nástroj předvstupní pomoci (dále jen „NPP III“) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (dále jen „nařízení o NPP III“), NDICI a rozhodnutí o přidružení zámoří měly podporovat programy v rámci přeshraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce, meziregionální spolupráce a spolupráce nejvzdálenějších regionů. Podpora z EFRR a z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti by měla být založena na vzájemnosti a proporcionalitě. Avšak v případě prostředků NPP III určených na přeshraniční spolupráci (dále jen „NPP III-CBC“) a prostředků NDICI určených na přeshraniční spolupráci ve prospěch zeměpisné oblasti sousedství (dále jen „NDICI-CBC“) by podporu z EFRR měla doplňovat alespoň rovnocenná částka v rámci NPP III-CBC a NDICI-CBC, jejíž výše podléhá maximální částce stanovené v příslušném právním aktu.

(13)

V případě NPP III má být účelem pomoci především pomáhat příjemcům NPP III posílit demokratické instituce a právní stát, reformovat soudnictví a veřejnou správu, dodržovat základní práva a prosazovat rovnost žen a mužů, toleranci, sociální začleňování a zákaz diskriminace, jakož i regionální a místní rozvoj. Pomoc NPP III má i nadále podporovat úsilí příjemců NPP III o pokrok v oblasti regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce a územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie. Pomoc NPP III má navíc řešit i otázky bezpečnosti, migrace a správy hranic, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, sdílení příslušných informací, posílení ochrany hranic a pokračování společného úsilí v boji proti neoprávněné migraci a převaděčství migrantů.

(14)

S ohledem na pomoc NDICI by Unie měla rozvíjet se sousedními zeměmi výsadní vztahy s cílem vytvořit prostor prosperity a dobrého sousedství, založený na hodnotách Unie a vyznačující se úzkými a mírovými vztahy založenými na spolupráci. Toto nařízení by proto mělo podporovat vnitřní a vnější aspekty příslušných makroregionálních strategií. Tyto iniciativy jsou strategicky důležité a představují významné politické rámce pro prohlubování vztahů s partnerskými zeměmi i vztahů mezi nimi na základě zásad vzájemné odpovědnosti, sdílené odpovědnosti a dodržování závazků.

(15)

Je důležité, aby při přípravě strategického programování a programů Interreg podporovaných z EFRR a NDICI byla i nadále zachována úloha Evropské služby pro vnější činnost zřízené rozhodnutím Rady 2010/427/EU (12) a Komise.

(16)

S ohledem na specifickou situaci nejvzdálenějších regionů Unie je nezbytné přijmout opatření týkající se zlepšení podmínek, za nichž je těmto regionům umožněno mít přístup ke strukturálním fondům. V důsledku toho by měla být určitá ustanovení tohoto nařízení přizpůsobena specifickým rysům nejvzdálenějších regionů Unie s cílem zjednodušit a posílit jejich spolupráce se zámořskými zeměmi a územími (dále jen „ZZÚ“) a se třetími zeměmi, a to s přihlédnutím ke sdělení Komise ze dne 24. října 2017 nazvanému „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“. Mělo by být umožněno, aby tato spolupráce probíhala v rámci úzkého partnerství s organizacemi pro regionální integraci a spolupráci.

(17)

Toto nařízení by mělo stanovit pro ZZÚ možnost zapojit se do programů Interreg. Za účelem usnadnění jejich účinného přístupu a zapojení by se měly vzít v úvahu specifické rysy a problémy ZZÚ.

(18)

Je zapotřebí stanovit zdroje přidělené na každou z jednotlivých složek Interreg, včetně podílu každého členského státu na celkové výši částek určených na přeshraniční spolupráci, nadnárodní spolupráci a na spolupráci nejvzdálenějších regionů, a potenciál, jímž disponují členské státy, pokud jde o flexibilitu mezi těmito složkami.

(19)

V zájmu co nejúčinnějšího využití podpory z EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti by měl být zřízen mechanismus, který by umožnil navrácení této podpory v případě, kdy programy vnější spolupráce nemohou být přijaty nebo musí být ukončeny, a který by se vztahoval i na třetí země, jež nedostávají podporu z žádného finančního nástroje Unie. Tento mechanismus by měl usilovat o dosažení optimálního fungování programů a maximální možnou koordinaci mezi těmito nástroji.

(20)

EFRR by měl přispívat v rámci Interreg ke specifickým cílům v rámci cílů politiky soudržnosti. Seznam specifických cílů v rámci jednotlivých cílů politiky by však měl být přizpůsoben specifickým potřebám Interreg, aby prostřednictvím společných činností v rámci programů Interreg umožňoval intervence typu ESF v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) až l) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (13).

(21)

V kontextu jedinečných a specifických okolností na ostrově Irsko a za účelem podpory spolupráce mezi severem a jihem v rámci Velkopáteční dohody má přeshraniční program PEACE PLUS pokračovat v činnosti předchozích programů mezi příhraničními hrabstvími Irska a Severního Irska a navázat na ni. Při zohlednění jeho praktického významu je třeba zajistit, aby v případě, kdy tento program podporuje mír a usmíření, EFRR rovněž přispíval k podpoře sociální, hospodářské a regionální stability a ke spolupráci v dotčených regionech, zejména opatřeními, která podporují soudržnost mezi komunitami. Vzhledem ke specifickým rysům uvedeného programu by měl být spravován integrovaným způsobem, přičemž příspěvek Spojeného království by měl být do programu začleněn jako vnější účelově vázaný příjem. Kromě toho by se některá pravidla tohoto nařízení týkající se výběru operací neměla na uvedený program vztahovat, pokud jde o operace podporující mír a usmíření.

(22)

Tímto nařízením by měly být doplněny dva specifické cíle Interreg: první cíl spočívající v podpoře posílení institucionální kapacity, prohlubování právní a správní spolupráce, zejména ve spojení s prováděním sdělení o příhraničních regionech, zintenzivnění spolupráce mezi občany a institucemi, rozvoj a koordinaci makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti a pro budování vzájemné důvěry, zejména podporou činností „people to people“; a druhý cíl spočívající v řešení otázek spolupráce v oblasti bezpečnosti, ochrany, řízení překračování hranic a migrace.

(23)

Větší část podpory Unie by se měla soustředit na omezený počet cílů politiky s cílem maximalizovat dopad Interreg. Měla by být posílena synergie mezi jednotlivými složkami Interreg a jejich doplňkovost.

(24)

Ustanovení o přípravě, schvalování a změnách programů Interreg a o územním rozvoji, výběru operací, monitorování a hodnocení, programových orgánech, auditu operací a o transparentnosti a komunikaci by měla být přizpůsobena specifickým rysům programů Interreg v porovnání s ustanoveními v nařízení (EU) 2021/1060. Tato zvláštní ustanovení by měla být jednoduchá a jasná s cílem předejít tzv. gold-platingu a další administrativní zátěži pro členské státy a příjemce.

(25)

Ustanovení o kritériích pro operace, které mají být považovány za skutečně společné a zakládající spolupráci, o partnerství v rámci operace Interreg a o povinnostech vedoucího partnera vytvořená v programovém období 2014–2020 by měla být zachována. Partneři Interreg by měli spolupracovat v oblasti vývoje a provádění, jakož i v oblasti personálního obsazení nebo financování nebo v obou těchto oblastech, a v rámci spolupráce nejvzdálenějších regionů ve dvou ze čtyř těchto dimenzí spolupráce, protože by mělo být jednodušší kombinovat podporu z EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jak na úrovni programů, tak i operací.

(26)

Důležitým a úspěšným nástrojem s vysokou evropskou přidanou hodnotou v rámci programů přeshraniční spolupráce jsou projekty „people-to-people“ („lidé lidem“) a malé projekty zaměřené na odstraňování příhraničních a přeshraničních překážek, podporu místních kontaktů a vzájemné sbližování příhraničních regionů a jejich občanů. Dosud byly tyto projekty podporovány především z fondů malých projektů nebo podobných nástrojů, ačkoli se na ně nikdy nevztahovala žádná zvláštní ustanovení, a proto je nutné vyjasnit pravidla, jimiž se tyto fondy řídí. Za účelem získání přidané hodnoty a přínosů z projektů „people-to-people“ a malých projektů, a to rovněž s ohledem na místní a regionální rozvoj, a v zájmu zjednodušení finančního řízení malých projektů na straně konečných příjemců, kteří často nemají zkušenosti s předkládáním žádostí o prostředky z fondů Unie, by mělo být stanoveno povinné používání zjednodušeného vykazování nákladů a paušálních částek pod určitou prahovou hodnotou.

(27)

Vzhledem k zapojení více než jednoho členského státu a výsledným vyšším správním nákladům, mj. pro regionální kontaktní místa, známé rovněž jako „antény“, která jsou důležitými kontaktními místy pro předkladatele a řešitele projektů, a proto fungují jako přímá linka pro společné sekretariáty nebo jiné příslušné orgány, ale zejména v souvislosti s kontrolami a překladem, by měl být strop pro výdaje na technickou pomoc vyšší než v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst. S cílem kompenzovat vyšší správní náklady by členské státy měly být motivovány ke snižování administrativní zátěže související s prováděním společných projektů, kdykoli to bude možné. Kromě toho by programy Interreg s omezenou podporou Unie nebo vnější přeshraniční programy Interreg měly obdržet určitou minimální částku na technickou pomoc, aby bylo zajištěno dostatečné financování účinných činností technické pomoci, včetně regionálních poboček společných sekretariátů a kontaktních míst zřízených tak, aby byly blíže potenciálním příjemcům a partnerům.

(28)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (14) by mělo být toto nařízení hodnoceno na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci, zejména pro členské státy, a administrativní zátěži. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má toto financování účinky v praxi.

(29)

Na základě zkušeností získaných z programového období 2014–2020 by měl být zachován systém, který zavádí jasnou hierarchii pravidel způsobilosti výdajů, a zároveň by měla být zachována zásada, že pravidla způsobilosti výdajů mají být stanovena na úrovni Unie a pro program Interreg v celém jeho rozsahu, aby se zabránilo jakýmkoli možným rozporům či nesrovnalostem mezi jednotlivými nařízeními a mezi unijním a vnitrostátním právem. Přijímání dalších pravidel jedním členským státem, která by se vztahovala pouze na příjemce v tomto členském státě, by mělo být omezeno na naprosté minimum. Zejména by mělo být do tohoto nařízení začleněno nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 (15) přijaté na programové období 2014–2020.

(30)

Členské státy by měly být motivovány k tomu, aby pověřovaly funkcemi řídícího orgánu ESÚS nebo aby těmto seskupením, stejně jako jiným přeshraničním právním subjektům, svěřovaly odpovědnost za řízení podprogramu, integrovaných územních investic nebo jednoho či více fondů malých projektů, případně aby plnily úlohu jediného partnera. V této souvislosti by měl být podle právních předpisů zřízen přeshraniční právní subjekt, včetně euroregionů, který by měl právní subjektivitu podle práva jedné ze zúčastněných zemí, a měla by být zaručena účast regionálních a místních orgánů ze všech zúčastněných zemí.

(31)

S cílem zachovat platební řetězec vytvořený pro programové období 2014–2020, totiž od Komise k vedoucímu partnerovi prostřednictvím certifikačního orgánu, by se mělo v tomto platebním řetězci v rámci vedení účetnictví pokračovat. Podpora Unie by měla být vyplácena vedoucímu partnerovi, pokud by to nevedlo k dvojímu poplatku za převod na euro a zpět na jinou měnu, nebo naopak mezi vedoucím partnerem a ostatními partnery. Není-li stanoveno jinak, vedoucí partner by měl zajistit, aby ostatní partneři obdrželi celý příspěvek z příslušného fondu Unie v jeho plné výši a ve lhůtě dohodnuté všemi partnery a na základě téhož postupu, jaký je uplatňován v případě vedoucího partnera.

(32)

Podle čl. 63 odst. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (16) (dále jen „finanční nařízení“) mají odvětvová pravidla vzít v úvahu potřeby programů Interreg, zejména pokud jde o funkci auditu. Ustanovení týkající se každoročního výroku auditora, výroční kontrolní zprávy a auditů operací by proto měla být zjednodušena a přizpůsobena programům, na kterých se podílí více než jeden členský stát.

(33)

Měl by být stanoven jasný řetězec finančních závazků v souvislosti se zpětným získáváním částek v případě nesrovnalostí, počínaje jediným partnerem nebo dalšími partnery přes vedoucího partnera a řídící orgán až po Komisi. Měl by být stanoven závazek členských států, třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ pro případ, že částky od jediného nebo dalšího nebo vedoucího partnera nelze získat zpět, což znamená, že částku řídícímu orgánu uhradí členský stát. U programů Interreg proto neexistuje prostor pro nevymahatelné částky na úrovni příjemců. Je však třeba vyjasnit pravidla pro případ, že členský stát, třetí země, partnerská země nebo ZZÚ řídícímu orgánu částku neuhradí. Rovněž by měly být objasněny povinnosti vedoucího partnera při zpětném získávání.

(34)

Za účelem uplatňování převážně společného souboru pravidel jak v zúčastněných členských státech, tak ve třetích zemích, partnerských zemích nebo ZZÚ by se toto nařízení mělo vztahovat rovněž na účast třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ, pokud nejsou v některé kapitole tohoto nařízení stanovena zvláštní pravidla. Programovým orgánům Interreg mohou odpovídat srovnatelné orgány ve třetích zemích, partnerských zemích nebo ZZÚ. Zahájení způsobilosti výdajů by mělo být spojeno s podpisem dohody o financování příslušnou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ. Zadávání veřejných zakázek příjemcům ve třetí zemi, partnerské zemi nebo ZZÚ by se mělo řídit pravidly pro vnější zadávání zakázek podle finančního nařízení. Měly by být stanoveny postupy pro uzavírání dohod o financování s každou ze třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ a uzavírání dohod mezi řídícím orgánem a každou třetí zemí, partnerskou zemí nebo ZZÚ, pokud jde o podporu z nástroje Unie pro financování vnější činnosti nebo pro případ převodu dalšího příspěvku ze třetí země, partnerské země nebo ZZÚ do programu Interreg, jiného, než je vnitrostátní spolufinancování.

(35)

I když programy Interreg s účastí třetích zemí, partnerských zemí nebo ZZÚ by měly být prováděny ve sdíleném řízení, mělo by být umožněno, aby se spolupráce nejvzdálenějších regionů Interreg prováděla v nepřímém řízení. Měla by být stanovena zvláštní pravidla, jak provádět tyto programy v celém rozsahu nebo částečně v nepřímém řízení.

(36)

Na základě zkušeností s velkými infrastrukturními projekty získaných v programovém období 2014–2020 v programech přeshraniční spolupráce v rámci evropského nástroje sousedství, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 232/2014 (17), by mělo dojít ke zjednodušení postupů. Komise by si však měla ponechat určitá práva týkající se výběru takových projektů.

(37)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci přijímat a měnit seznamy programových oblastí Interreg, jež mají získat podporu, a seznam celkových částek podpory Unie pro každý z programů Interreg. Komisi by rovněž měly být svěřeny prováděcí pravomoci přijímat víceleté strategické dokumenty pro programy Interreg podporované z nástroje Unie pro financování vnější činnosti. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (18). Ačkoliv mají tyto akty obecnou povahu, měl by být použit poradní postup vzhledem k tomu, že pouze technicky provádějí ustanovení. V příslušných případech by strategické dokumenty pro programy Interreg podporované nástrojem pro financování vnější činnosti měly rovněž dodržovat postup stanovený v nařízení o NPP III a v nařízení (EU) 2021/947.

(38)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro schválení nebo změnu programů Interreg by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. V příslušném případě by měly vnější přeshraniční programy Interreg respektovat postupy projednávání ve výboru stanovené nařízením o NPP III a nařízením (EU) 2021//947 s ohledem na první rozhodnutí o schválení těchto programů.

(39)

Za účelem doplnění nebo změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu přílohy. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(40)

S ohledem na přijetí tohoto nařízení po začátku programového období a s ohledem na potřebu provádět Interreg koordinovaným a harmonizovaným způsobem a umožnit jeho rychlé provádění, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(41)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž podpory spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi, partnerskými zeměmi nebo ZZÚ, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu či účinků akce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

OBSAH

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

ODDÍL I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A SLOŽKY INTERREG

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Článek 2

Definice

Článek 3

Složky Interreg

ODDÍL II

ZEMĚPISNÉ POKRYTÍ

Článek 4

Zeměpisné pokrytí přeshraniční spolupráce

Článek 5

Zeměpisné pokrytí nadnárodní spolupráce

Článek 6

Zeměpisné pokrytí meziregionální spolupráce

Článek 7

Zeměpisné pokrytí spolupráce nejvzdálenějších regionů

Článek 8

Seznam programových oblastí Interreg, kterým má být poskytnuta podpora

ODDÍL III

ZDROJE A MÍRY SPOLUFINANCOVÁNÍ

Článek 9

Zdroje z EFRR na programy Interreg

Článek 10

Ustanovení uplatňovaná napříč fondy

Článek 11

Seznam programových zdrojů Interreg

Článek 12

Vrácení zdrojů a ukončení

Článek 13

Míry spolufinancování

KAPITOLA II

SPECIFICKÉ CÍLE INTERREG A TEMATICKÉ ZAMĚŘENÍ

Článek 14

Specifické cíle Interreg

Článek 15

Tematické zaměření

KAPITOLA III

TVORBA PROGRAMŮ

ODDÍL I

PŘÍPRAVA, SCHVALOVÁNÍ A ZMĚNA PROGRAMŮ INTERREG

Článek 16

Příprava a předkládání programů Interreg

Článek 17

Obsah programů Interreg

Článek 18

Schválení programů Interreg

Článek 19

Změna programů Interreg

ODDÍL II

ÚZEMNÍ ROZVOJ

Článek 20

Integrovaný územní rozvoj

Článek 21

Komunitně vedený místní rozvoj

ODDÍL III

OPERACE A FONDY MALÝCH PROJEKTŮ

Článek 22

Výběr operací Interreg

Článek 23

Partnerství v rámci operací Interreg

Článek 24

Podpora projektů omezeného finančního objemu

Článek 25

Fondy malých projektů

Článek 26

Úkoly vedoucího partnera

ODDÍL IV

TECHNICKÁ POMOC

Článek 27

Technická pomoc

KAPITOLA IV

MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KOMUNIKACE

ODDÍL I

MONITOROVÁNÍ

Článek 28

Monitorovací výbor

Článek 29

Složení monitorovacího výboru

Článek 30

Funkce monitorovacího výboru

Článek 31

Přezkum

Článek 32

Předávání údajů

Článek 33

Závěrečná zpráva o výkonnosti

Článek 34

Ukazatele pro programy Interreg

ODDÍL II

HODNOCENÍ A KOMUNIKACE

Článek 35

Hodnocení během programového období

Článek 36

Odpovědnost řídících orgánů a partnerů v oblasti transparentnosti a komunikace

KAPITOLA V

ZPŮSOBILOST

Článek 37

Pravidla způsobilosti výdajů

Článek 38

Obecná ustanovení o způsobilosti kategorií nákladů

Článek 39

Náklady na zaměstnance

Článek 40

Kancelářské a administrativní náklady

Článek 41

Náklady na cestování a ubytování

Článek 42

Náklady na externí odborné poradenství a služby

Článek 43

Náklady na vybavení

Článek 44

Náklady na infrastrukturu a stavební práce

KAPITOLA VI

PROGRAMOVÉ ORGÁNY INTERREG, ŘÍZENÍ, KONTROLA A AUDIT

Článek 45

Programové orgány Interreg

Článek 46

Funkce řídícího orgánu

Článek 47

Účetní funkce

Článek 48

Funkce auditního orgánu

Článek 49

Audit operací

KAPITOLA VII

FINANČNÍ ŘÍZENÍ

Článek 50

Rozpočtové závazky

Článek 51

Platby a předběžné financování

Článek 52

Zpětné získání finančních prostředků

KAPITOLA VIII

ÚČAST TŘETÍCH ZEMÍ NEBO PARTNERSKÝCH ZEMÍ, ZZÚ NEBO ORGANIZACÍ PRO REGIONÁLNÍ INTEGRACI A SPOLUPRÁCI V PROGRAMECH INTERREG V RÁMCI SDÍLENÉHO ŘÍZENÍ

Článek 53

Použitelná ustanovení

Článek 54

Programové orgány Interreg a jejich funkce

Článek 55

Metody řízení

Článek 56

Způsobilost

Článek 57

Velké infrastrukturní projekty

Článek 58

Zadávání veřejných zakázek

Článek 59

Uzavírání dohod o financování v rámci sdíleného řízení

Článek 60

Jiný příspěvek třetí země, partnerské země nebo ZZÚ než spolufinancování

KAPITOLA IX

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO NEPŘÍMÉ ŘÍZENÍ

Článek 61

Spolupráce s nejvzdálenějšími regiony

KAPITOLA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 62

Výkon přenesené pravomoci

Článek 63

Postup projednávání ve výboru

Článek 64

Přechodná ustanovení

Článek 65

Vstup v platnost

PŘÍLOHA

Šablona pro programy interreg

Mapa

Mapa programové oblasti

Dodatek 1

Příspěvek Unie na základě jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb

Dodatek 2

Příspěvek Unie na základě financování nesouvisejícího s náklady

Dodatek 3

Seznam plánovaných operací strategického významu s harmonogramem

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

ODDÍL I

Předmět, oblast působnosti a složky Interreg

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro cíl Evropská územní spolupráce (dále jen „Interreg“), aby byla posílena spolupráce mezi členskými státy a jejich regiony uvnitř Unie a mezi členskými státy, jejich regiony a třetími zeměmi, případně partnerskými zeměmi, jinými územími či zámořskými zeměmi a územími (ZZÚ) nebo organizacemi pro regionální integraci a spolupráci.

Tímto nařízením se rovněž stanoví ustanovení nezbytná k zajištění účinného programování, včetně technické pomoci, monitorování, hodnocení, komunikace, způsobilosti, řízení a kontroly, stejně jako finančního řízení programů v rámci Interreg (dále jen „programy Interreg“) podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“).

Pokud jde o podporu programů Interreg z nástroje předvstupní pomoci (dále jen „NPP III“), nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (dále jen „NDICI“) a finanční krytí pro všechny ZZÚ na období 2021 až 2027 zřízené jako program rozhodnutím 2013/755/EU (uvedené tři nástroje dále souhrnně jen jako „nástroje Unie pro financování vnější činnosti“), toto nařízení stanoví další specifické cíle a rovněž začlenění těchto fondů do programů Interreg, kritéria pro způsobilost třetích zemí, partnerských zemí a ZZÚ a jejich regionů a některá konkrétní prováděcí pravidla.

Pokud jde o podporu z EFRR a nástrojů Unie pro financování vnější činnosti (dále souhrnně jen „fondy Interreg“) na programy Interreg, stanoví toto nařízení specifické cíle Interreg, stejně jako uspořádání Interreg, kritéria způsobilosti pro členské státy, třetí země, partnerské země a ZZÚ a jejich regiony, finanční zdroje a kritéria pro jejich přidělování.

Na programy Interreg se použijí nařízení (EU) 2021/1060 a nařízení (EU) 2021/1058, ledaže by bylo v uvedených nařízeních a v tomto nařízení stanoveno jinak nebo se nařízení (EU) 2021/1060 mohlo použít pouze pro cíl Investice pro zaměstnanost a růst.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (EU) 2021/1060. Pro účely tohoto nařízení se dále rozumí:

1)

„příjemcem NPP III“ země nebo území uvedené v příslušné příloze nařízení o NPP III;

2)

„třetí zemí“ země, která není členským státem a nepřijímá podporu z fondů Interreg nebo která přispívá do souhrnného rozpočtu Unie (dále jen „rozpočet Unie”) prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů;

3)

„partnerskou zemí“ příjemce NPP III, nebo u programů Interreg A a B země či území spadající do „oblasti sousedství“ uvedené v příloze I nařízení (EU) 2021//947, nebo Ruská federace, nebo u programů Interreg C a D země či území spadající do jakékoli zeměpisné oblasti v rámci NDICI, jestliže přijímá podporu z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti;

4)

„přeshraničním právním subjektem“ právní subjekt zřízený podle práva jedné ze zemí zúčastněných v programu Interreg, pokud je zřízen územními orgány nebo jinými subjekty alespoň ze dvou zúčastněných zemí;

5)

„organizací pro regionální integraci a spolupráci“ v kontextu spolupráce nejvzdálenějších regionů uskupení třetích zemí či regionů patřících do téže zeměpisné oblasti, jejichž cílem je úzká spolupráce ve věcech společného zájmu, jehož se mohou účastnit také členské státy.

Pro účely tohoto nařízení, pokud se v nařízení (EU) 2021/1060 odkazuje na „členský stát“, rozumí se tím „členský stát, v němž má sídlo řídící orgán“, a pokud se v něm odkazuje na „každý členský stát“ nebo „členské státy“, rozumí se tím „členské státy a případně třetí země, partnerské země a ZZÚ účastnící se daného programu Interreg“.

Pro účely tohoto nařízení, pokud se v nařízení (EU) 2021/1060 odkazuje na „fondy“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení nebo na nařízení (EU) 2021/1058, má se za to, že tyto odkazy zahrnují i příslušný nástroj Unie pro financování vnější činnosti.

Článek 3

Složky Interreg

V rámci Interreg jsou z EFRR a případně z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti podporovány tyto složky:

1)

přeshraniční spolupráce mezi přilehlými regiony na podporu integrovaného a harmonického regionálního rozvoje mezi sousedními pozemními a námořními příhraničními regiony (dále jen „Interreg A“):

a)

vnitřní přeshraniční spolupráce mezi přilehlými příhraničními regiony dvou nebo více členských států či mezi přilehlými příhraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jedné třetí země či více třetích zemích uvedených v čl. 4 odst. 2 nebo

b)

vnější přeshraniční spolupráce mezi přilehlými příhraničními regiony alespoň jednoho členského státu a jedné nebo více těchto stran:

i)

příjemců NPP III;

ii)

partnerských zemí, které přijímají podporu z NDICI; nebo

iii)

Ruské federace za účelem umožnění její účasti na přeshraniční spolupráci, která je rovněž podporována z NDICI;

2)

nadnárodní spolupráce na větších nadnárodních územích nebo v okolí přímořských oblastí, do níž jsou zapojeni vnitrostátní, regionální a místní partneři programu v členských státech, třetích zemích a partnerských zemích a ZZÚ, za účelem dosažení vyššího stupně územní integrace (dále jen „Interreg B“);

3)

meziregionální spolupráce s cílem posílit účinnost politiky soudržnosti (dále jen „Interreg C“) podporou:

a)

výměny zkušeností, inovativních přístupů a budování kapacit se zaměřením na cíle politiky stanovené v čl. 5 odst. 1 nařízení EU) 2021/1060 a na specifický cíl Interreg „Lepší správa spolupráce“ v souvislosti s určováním a šířením osvědčených postupů a jejich převáděním do politik regionálního rozvoje včetně programů v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst (dále jen „program Interreg Europe“);

b)

výměny zkušeností, inovativních přístupů a budování kapacit v souvislosti s určováním, předáváním a využíváním osvědčených postupů v oblasti integrovaného a udržitelného rozvoje měst, a to s přihlédnutím k vazbám mezi městskými a venkovskými oblastmi, včetně podpory činností vyvíjených v rámci článku 11 nařízení (EU) 2021/1058, které jsou doplňovány a koordinovány prostřednictvím iniciativy uvedené v článku 12 uvedeného nařízení (dále jen „program URBACT“);

c)

výměny zkušeností, inovativních přístupů a budování kapacit (dále jen „program INTERACT“) za účelem:

i)

harmonizace a zjednodušení provádění programů Interreg a přispění k využívání jejich výsledků;

ii)

harmonizace a zjednodušení případných akcí v oblasti spolupráce uvedených v čl. 22 odst. 3 písm. d) bodě vi) nařízení (EU) 2021/1060;

iii)

podpory zřizování, fungování a využívání evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS);

d)

analýzy vývojových trendů ve vztahu k cílům územní soudržnosti (dále jen „program ESPON“);

4)

spolupráce mezi nejvzdálenějšími regiony a spolupráce těchto regionů se sousedními třetími nebo partnerskými zeměmi nebo ZZÚ nebo organizacemi pro regionální integraci a spolupráci nebo několika z nich za účelem usnadnění jejich regionální integrace a harmonického rozvoje v jejich sousedství (dále jen „Interreg D“).

ODDÍL II

Zeměpisné pokrytí

Článek 4

Zeměpisné pokrytí přeshraniční spolupráce

1.   Pro účely přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 3 nacházející se podél všech vnitřních a vnějších pozemních hranic se třetími zeměmi nebo partnerskými zeměmi a všechny regiony Unie úrovně NUTS 3 podél námořních hranic, které od sebe dělí nejvýše 150 kilometrů moře, aniž jsou dotčeny případné úpravy potřebné pro zajištění soudržnosti a kontinuity programových oblastí spolupráce, a kde může skutečně docházet k přeshraniční interakci.

2.   Programy Interreg pro vnitřní přeshraniční spolupráci mohou pokrývat regiony v Norsku, Švýcarsku a Spojeném království, které jsou rovnocenné regionům úrovně NUTS 3, a také Andorru, Lichtenštejnsko, Monako a San Marino.

3.   Pro účely vnější přeshraniční spolupráce patří mezi regiony podporované z NPP III nebo NDICI regiony úrovně NUTS 3 příslušné partnerské země nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti podél všech pozemních a námořních hranic mezi členskými státy a partnerskými zeměmi způsobilými v rámci NPP III nebo NDICI, aniž jsou dotčeny případné úpravy potřebné pro zajištění soudržnosti a kontinuity programových oblastí spolupráce.

Článek 5

Zeměpisné pokrytí nadnárodní spolupráce

1.   Pro účely nadnárodní spolupráce patří mezi regiony podporované z EFRR regiony Unie úrovně NUTS 2, včetně nejvzdálenějších regionů, pokrývající větší nadnárodní území a s přihlédnutím k makroregionálním strategiím nebo strategiím pro přímořské oblasti.

2.   Na žádost dotčeného členského státu nebo dotčených členských států při předkládání programu nadnárodní spolupráce může tento program zahrnovat také jeden nebo více nejvzdálenějších regionů z dotčeného členského státu nebo dotčených členských států.

3.   Programy pro nadnárodní spolupráci mohou zahrnovat následující území, bez ohledu na to, zda jsou podporovány z rozpočtu Unie či nikoli:

a)

regiony na Islandu, v Norsku, Švýcarsku a Spojeném království, stejně jako Andorru Lichtenštejnsko, Monako a San Marino;

b)

ZZÚ;

c)

Faerské ostrovy;

d)

regiony partnerských zemí v rámci NPP III nebo NDICI.

4.   Mezi regiony, třetí země, partnerské země nebo ZZÚ uvedené v odstavci 3 patří regiony úrovně NUTS 2 nebo, pokud neexistuje klasifikace NUTS, rovnocenné oblasti.

Článek 6

Zeměpisné pokrytí meziregionální spolupráce

1.   Pokud jde o meziregionální spolupráci, z fondu EFRR je podporováno celé území Unie včetně nejvzdálenějších regionů.

2.   Programy meziregionální spolupráce mohou zahrnovat celé území třetí země, partnerské země a další území, nebo jejich části, nebo ZZÚ uvedené v článcích 4, 5 a 7, bez ohledu na to, zda jsou podporovány z nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, či nikoli.

Článek 7

Zeměpisné pokrytí spolupráce nejvzdálenějších regionů

1.   Pokud jde o spolupráci nejvzdálenějších regionů, jsou z EFRR podporovány všechny regiony uvedené v čl. 349 prvním pododstavci Smlouvy o fungování EU.

2.   Programy Interreg pro nejvzdálenější regiony mohou rovněž pokrývat partnerské země nebo jejich části podporované z NDICI nebo ZZÚ podporované programem pro zámořské země a území (PZZÚ), nebo obojí.

Článek 8

Seznam programových oblastí Interreg, kterým má být poskytnuta podpora

1.   Pro účely článků 4 až 7 přijme Komise prováděcí akty, v nichž stanoví seznam programových oblastí Interreg, kterým má být poskytnuta podpora, rozdělený na jednotlivé složky a jednotlivé programy Interreg. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2.

Vnější přeshraniční programy se uvádějí v seznamu jako „programy Interreg A pro přeshraniční spolupráci v rámci NPP III“ (NPP III-CBC), nebo „programy Interreg A NEXT“ (NDICI-CBC).

2.   Prováděcí akt uvedený v odst. 1 prvním pododstavci obsahuje rovněž seznam, v němž se uvedou regiony Unie úrovně NUTS 3, které jsou zohledněny pro příděl z EFRR na přeshraniční spolupráci na všech vnitřních hranicích a těch vnějších hranicích, na něž se uplatňují nástroje Unie pro financování vnější činnosti.

3.   V seznamu zmíněném v odst. 1 druhém pododstavci se uvedou rovněž regiony třetích nebo partnerských zemí nebo území mimo Unii, jimž není poskytována podpora z EFRR nebo z nástroje Unie pro financování vnější činnosti nebo jež přispívají do rozpočtu Unie prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů.

ODDÍL III

Zdroje a míry spolufinancování

Článek 9

Zdroje z EFRR na programy Interreg

1.   Zdroje z EFRR na programy Interreg činí 8 050 000 000 EUR v cenách z roku 2018 z celkových zdrojů dostupných pro rozpočtový závazek z EFRR, ESF+ a Fondu soudržnosti na programové období 2021–2027 a stanovených v čl. 109 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Zdroje uvedené v odstavci 1 se přidělí takto:

a)

72,2 % (tj. celkem 5 812 790 000 EUR na pozemní a námořní přeshraniční spolupráci (dále jen „složka A“));

b)

18,2 % (tj. celkem 1 466 000 000 EUR na přeshraniční spolupráci (dále jen „složka B“));

c)

6,1 % (tj. celkem 490 000 000 EUR na meziregionální spolupráci (dále jen „složka C“));

d)

3,5 % (tj. celkem 281 210 000 EUR na spolupráci nejvzdálenějších regionů (dále jen „složka D“)).

3.   Komise každému členskému státu oznámí jeho podíl na celkové částce pro složky A, B a D stanovený podle metodiky stanovené v bodě 8 přílohy XXVI nařízení (EU) 2021/1060 rozdělený podle jednotlivých let.

4.   Každý členský stát může převést až 15 % svého finančního přídělu pro každou složku A, B a D z jedné z těchto složek do jiné nebo jiných složek.

5.   Na základě částek oznámených podle odstavce 3 informuje každý členský stát Komisi o tom, zda a jak naložil s možností převodu stanovenou v odstavci 4, stejně jako o výsledném rozdělení jeho podílu mezi programy Interreg, jichž se daný členský stát účastní.

Článek 10

Ustanovení uplatňovaná napříč fondy

1.   Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví víceleté strategické dokumenty pro vnější přeshraniční a nadnárodní programy spolupráce podporované z EFRR a NDICI, z EFRR a NPP III nebo z EFRR, NDICI a NPP III. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2 tohoto nařízení, a v příslušném případě s řádným ohledem na postup podle nařízení o NPP III.

Pokud jde o programy Interreg podporované z EFRR a NDICI, stanoví prováděcí akt prvky uvedené v čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2021/947.

Pokud jde o programy Interreg podporované z EFRR a NPP III, příslušný prováděcí akt se rovněž vztahuje na účast příjemců NPP III nebo partnerských zemí v programech Interreg C a D.

2.   Příspěvek z EFRR na vnější přeshraniční programy Interreg, které mají být rovněž podporovány z finančního krytí v rámci nástroje NPP III-CBC nebo z finančního krytí v rámci nástroje NDICI-CBC, stanoví Komise a dotčené členské státy. Příspěvek z EFRR stanovený pro každý členský stát se následně mezi dotčenými členskými státy nepřerozděluje.

Příslušné příspěvky z NPP III a NDICI na programy Interreg B, C a D zohlední složení programového partnerství členských států, příjemců NPP III a partnerských zemí. Tyto příspěvky lze stanovit ve víceletých strategických dokumentech podle odst. 1 prvního pododstavce.

3.   Podpora z EFRR se poskytne na jednotlivé vnější přeshraniční programy za předpokladu poskytnutí alespoň rovnocenných částek z NPP III na přeshraniční spolupráci a z NDICI na přeshraniční spolupráci podle příslušného víceletého strategického dokumentu. Tento příspěvek podléhá maximální částce stanovené v nařízení o NPP III nebo v nařízení (EU) 2021/947.

Pokud však přezkoumání příslušných strategických programových dokumentů v rámci NPP III nebo NDICI vede ke snížení odpovídajících částek pro zbývající roky, každý dotčený členský stát si zvolí z těchto možností:

a)

požádá o mechanismus uvedený v čl. 12 odst. 3;

b)

bude pokračovat v provádění programu Interreg se zbývající podporou z EFRR a NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci nebo

c)

zkombinuje možnosti uvedené v písmenech a) a b) tohoto pododstavce.

4.   Roční prostředky odpovídající výši podpory na vnější přeshraniční programy Interreg z EFRR, NPP III na přeshraniční spolupráci nebo NDICI na přeshraniční spolupráci se v rámci plnění rozpočtu pro rok 2021 zapisují do příslušných rozpočtových položek.

5.   Pokud Komise zahrnula zvláštní finanční příděl na pomoc partnerským zemím nebo regionům podle nařízení (EU) 2021/947 a na pomoc ZZÚ podle rozhodnutí 2013/755/EU nebo na obojí při posílení jejich spolupráce se sousedními nejvzdálenějšími regiony Unie v souladu s čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) 2021/947 nebo článkem 87 rozhodnutí 2013/755/EU nebo v souladu s oběma, může EFRR případně rovněž přispívat v souladu s tímto nařízením a na základě reciprocity a proporcionality, pokud jde o výši financování z NDICI nebo PZZÚ či obou, na akce, které provádí partnerská země nebo region nebo jakýkoli jiný subjekt podle nařízení (EU) 2021/947, země, území nebo jakýkoli jiný subjekt podle rozhodnutí 2013/755/EU nebo nejvzdálenější region Unie, zejména v rámci jednoho nebo více společných programů Interreg B, C nebo D, nebo v rámci opatření spolupráce uvedených v článku 59 tohoto nařízení a zavedených a prováděných podle tohoto nařízení.

Článek 11

Seznam programových zdrojů Interreg

1.   Komise na základě informací poskytnutých členskými státy podle čl. 9 odst. 5 přijme prováděcí akty, v nichž sestaví seznam všech programů Interreg a uvede souhrnnou výši celkové podpory z EFRR pro každý z programů a případně celkovou podporu z každého nástroje Unie pro financování vnější činnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v čl. 63 odst. 2.

2.   Tyto prováděcí akty rovněž obsahují seznam částek převedených podle čl. 9 odst. 4 rozdělených podle jednotlivých členských států.

Článek 12

Vrácení zdrojů a ukončení

1.   Není-li v letech 2022 nebo 2023 Komisi předložen žádný vnější přeshraniční program do 31. března daného roku, roční příspěvek z EFRR na takový program, který nebyl přerozdělen do jiného programu předloženého v rámci stejné kategorie vnějších přeshraničních programů Interreg, se přidělí na vnitřní přeshraniční programy Interreg, jichž se účastní dotčený členský stát.

2.   Budou-li k 31. březnu 2024 s