(1)

Právní rámec upravující politiku soudržnosti Unie na období 2021–2027 přispívá v souvislosti s příštím víceletým finančním rámcem k plnění závazků Unie při provádění Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (5) (dále jen „Pařížská dohoda“) při úsilí o omezení nárůstu teploty na 1,5 °C oproti předindustriálnímu období, a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, neboť soustředí finanční prostředky Unie na ekologické cíle. Toto nařízení by mělo provádět jednu z priorit stanovených ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ a je součástí investičního plánu pro udržitelnou Evropu, který stanoví účelové financování v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci v kontextu politiky soudržnosti s cílem pokrýt sociální, hospodářské a environmentální náklady na transformaci na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, v němž jsou veškeré zbývající emise skleníkových plynů kompenzovány odpovídajícími absorpcemi.

(2)

Transformace na klimaticky neutrální a oběhové hospodářství je jedním z nejdůležitějších politických cílů Unie. Dne 12. prosince 2019 schválila Evropská rada v souladu s cíli Pařížské dohody cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální Unie. I když boj proti změně klimatu a zhoršování stavu životního prostředí přinese v dlouhodobém horizontu prospěch všem a ve střednědobém horizontu příležitosti a výzvy pro všechny, ne všechny regiony a členské státy začínají s transformací ze stejné výchozí pozice a ne všechny jsou schopny stejně reagovat. Některé jsou pokročilejší než jiné a transformace s sebou přináší větší sociální, hospodářské a environmentální dopady na ty regiony, které jsou při využívání energie silně závislé na fosilních palivech, zejména na uhlí, lignitu, rašelině a ropné břidlici, nebo na odvětvích s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato situace s sebou přináší nejen riziko, že rychlost transformace bude při realizaci klimatických opatření v Unii odlišná, ale také rostoucí nerovnosti mezi regiony, což narušuje plnění cílů v oblasti sociální, hospodářské a územní soudržnosti.

(3)

Aby byla transformace úspěšná a pro všechny sociálně přijatelná, musí být spravedlivá a inkluzivní. Proto musí Unie, členské státy a jejich regiony od samého počátku brát v úvahu sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace a využít všechny možné nástroje ke zmírnění jejích nepříznivých důsledků. V tomto ohledu hraje významnou úlohu rozpočet Unie.

(4)

Jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a investičním plánu pro udržitelnou Evropu, měl by mechanismus pro spravedlivou transformaci doplňovat ostatní opatření příštího víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Sloučením rozpočtových výdajů Unie na klimatické a sociální cíle na regionální úrovni a usilováním o vysoké sociální a environmentální standardy by měl tento mechanismus přispět k řešení sociálních, hospodářských a environmentálních důsledků, zejména pro pracovníky, kteří budou dotčeni transformací na klimaticky neutrální Unii do roku 2050.

(5)

Tímto nařízením by měl být zřízen Fond pro spravedlivou transformaci (FST), který je v rámci politiky soudržnosti jedním z pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci. Cíli tohoto fondu je zmírnit nepříznivé účinky klimatické transformace tím, že podpoří nejvíce postižená území a dotčené pracovníky, a podpořit vyváženou socioekonomickou transformaci. V souladu s jediným specifickým cílem FST by opatření podporovaná z FST měla přímo přispět ke zmírnění dopadu transformace zmírněním jejího negativního vlivu na zaměstnanost a financováním diverzifikace a modernizace místního hospodářství. Jediný specifický cíl FST je stanoven na stejné úrovni a uveden spolu s cíli politiky stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (6).

(6)

S ohledem na Zelenou dohodu pro Evropu jakožto strategii Unie pro udržitelný růst a na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a na cíle OSN pro udržitelný rozvoj má FST přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a udržitelnosti životního prostředí a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice věnovat v rámci víceletého finančního rámce na cíle v oblasti biologické rozmanitosti 7,5 % ročních výdajů v roce 2024 a 10 % ročních výdajů v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Zdroje z vlastního finančního krytí FST jsou doplňkové k investicím, které jsou zapotřebí k dosažení obecného cíle vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Tyto zdroje, spolu se zdroji převedenými dobrovolně z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (7), a Evropského sociálního fondu plus, (ESF+) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (8), by měly plně přispívat k dosažení tohoto cíle. V této souvislosti by FST měl podporovat činnosti, které dodržují klimatické a environmentální standardy a priority Unie, významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (9) a zajišťují transformaci na nízkouhlíkové hospodářství ve snaze o dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050.

(7)

Zdroje z FST by měly doplňovat zdroje dostupné v rámci politiky soudržnosti.

(8)

Transformace na klimaticky neutrální hospodářství je výzvou pro všechny členské státy. Zvláště náročná bude pro ty členské státy, jež jsou nebo donedávna byly silně závislé na fosilních palivech nebo průmyslových činnostech náročných na emise skleníkových plynů, které je třeba utlumit nebo přizpůsobit v důsledku transformace na klimaticky neutrální hospodářství, a jež pro to nemají dostatečné finanční prostředky. Proto by měl být FST otevřený všem členským státům, ale rozdělování jeho finančních prostředků by mělo být zacíleno na území, na něž má klimatická transformace největší dopad, a mělo by zohledňovat, zda jsou členské státy schopny nezbytné investice pro transformaci na klimaticky neutrální hospodářství financovat.

(9)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10) (dále jen „finanční nařízení“) a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externí odborníkům, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(10)

Aby bylo zajištěno účinné využívání zdrojů FST, měl by být přístup těch členských států, které se dosud nezavázaly plnit cíl dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050 v souladu s cíli Pařížské dohody, k FST omezen na 50 % jejich přídělu, přičemž zbývajících 50 % bude dáno k dispozici pro programování po přijetí tohoto závazku. Pokud některý členský stát do 31. prosince kteréhokoli roku počínaje rokem 2022 závazek splnit cíl spočívající v dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050 nepřijal, měl by být v zájmu zajištění spravedlnosti a rovného zacházení s členskými státy rozpočtový závazek na předchozí rok v následujícím roce zcela zrušen.

(11)

V souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (11) a v mezích dostupných zdrojů, které jsou v něm přiděleny, by se opatření na podporu oživení a odolnosti v rámci FST měla provádět za účelem řešení nebývalého dopadu krize COVID-19. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity způsobem, který zajistí dodržování lhůt stanovených v uvedeném nařízení.

(12)

V tomto nařízení by měly být uvedeny typy investic, u nichž by měla být povolena podpora výdajů z FST. Všechny podporované činnosti by měly být vykonávány při plném respektování závazků a priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí a v sociální oblasti. Měly by být zahrnuty investice, které podporují místní hospodářství tím, že stimulují jejich vlastní růstový potenciál v souladu s příslušnými strategiemi inteligentní specializace, ve vhodných případech včetně udržitelného cestovního ruchu. Je třeba, aby tyto investice byly dlouhodobě udržitelné s přihlédnutím ke všem cílům Zelené dohody pro Evropu. Financované projekty by měly přispívat k transformaci na udržitelné, klimaticky neutrální a oběhové hospodářství, včetně opatření zaměřených na účinnější využívání zdrojů. Spalování odpadu by nemělo být podporováno, neboť tato činnost patří do spodní části hierarchie způsobů nakládání s odpady v rámci oběhového hospodářství. Způsobilé by měly být též poradenské služby přispívající k provádění opatření podporovaných z FST. V rámci projektu obnovy půdy by mělo být možné podpořit renaturalizaci lokalit, rozvoj zelené infrastruktury a vodohospodářství. Při podpoře opatření v oblasti energetické účinnosti by mělo být možné, aby FST podporoval investice, jako jsou ty, které přispívají ke snižování energetické chudoby, zejména zlepšením energetické účinnosti bytového fondu. Z FST by mělo být možné podporovat rovněž rozvoj inovativních technologií skladování.

(13)

V zájmu ochrany občanů, kterých se klimatická transformace dotkne nejvíce, by FST měl rovněž pokrývat zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci dotčených pracovníků, včetně odborné přípravy, bez ohledu na to, zda jsou stále zaměstnáni nebo v důsledku transformace přišli o práci. Cílem FST by mělo být pomoci jim přizpůsobit se novým pracovním příležitostem. FST by měl rovněž poskytovat jakoukoli vhodnou formu podpory uchazečům o zaměstnání, včetně pomoci při hledání zaměstnání a jejich aktivního začlenění na trh práce. Pro podporu z FST by měli být způsobilí všichni uchazeči o zaměstnání, kteří přišli o práci v odvětvích, na něž měla dopad transformace v regionu, na který se vztahuje plán spravedlivé územní transformace, a to i v případě, že propuštění pracovníci v daném regionu nemají bydliště. Náležitou pozornost je třeba věnovat občanům ohroženým energetickou chudobou, zejména při provádění opatření v oblasti energetické účinnosti zaměřených na zlepšení podmínek sociálního bydlení.

(14)

Měla by být povolena podpora činností v oblasti vzdělávání a sociálního začleňování a podpora sociální infrastruktury pro účely zařízení péče o děti a starší osoby a ve vzdělávacích střediscích, jsou-li tyto činnosti náležitě odůvodněny v plánech spravedlivé územní transformace. V případě péče o starší osoby by měla být zachována zásada podpory komunitní péče. Sociální a veřejné služby v těchto oblastech by mohly skladbu investic doplnit. Veškerá podpora v těchto oblastech by měla být náležitě odůvodněna v plánech spravedlivé územní transformace a měla by se řídit cíli evropského pilíře sociálních práv.

(15)

Za účelem řešení specifické situace a úlohy žen v transformaci na klimaticky neutrální hospodářství by měla být podporována genderová rovnost. Důležitou úlohu při zajišťování rovných příležitostí hrají účast žen na trhu práce, podnikání žen a rovné odměňování. Fond pro spravedlivou transformaci by měl rovněž věnovat zvláštní pozornost zranitelným skupinám, které jsou neúměrně postiženy nepříznivými dopady transformace, jako jsou pracovníci se zdravotním postižením. Je třeba zachovat identitu hornických společenství a zajistit kontinuitu minulých a budoucích společenství. To znamená věnovat zvláštní pozornost jejich hmotnému a nehmotnému hornickému dědictví, včetně jejich kultury.

(16)

S cílem posílit hospodářskou diverzifikaci území, na něž má transformace dopad, by FST měl poskytovat podporu podnikům a zainteresovaným hospodářským subjektům, mimo jiné podporou produktivních investic do mikropodniků a malých a středních podniků (12) (dále jen společně „malé a střední podniky“). Produktivní investice by měly být chápany jako investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb, čímž přispějí k tvorbě hrubého kapitálu a k zaměstnanosti. V případě podniků jiných než malých a středních by produktivní investice měly být podporovány pouze tehdy, pokud jsou nezbytné pro zmírnění ztrát pracovních míst v důsledku transformace tím, že vytvoří nebo ochrání významný počet pracovních míst, a pokud nevedou k přemístění podniku nebo z něj nevyplývají. Investice do stávajících průmyslových zařízení, včetně těch, která spadají pod unijní systém obchodování s emisemi, by měly být přípustné, pokud přispějí k transformaci na klimaticky neutrální hospodářství Unie do roku 2050, pokud jsou výrazně nižší než příslušné referenční hodnoty zavedené pro přidělování bezplatných povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (13) a pokud vedou k ochraně významného počtu pracovních míst. Veškeré takové investice by měly být náležitě odůvodněny v příslušném plánu spravedlivé územní transformace. V zájmu ochrany integrity vnitřního trhu a politiky soudržnosti by podpora poskytovaná podnikům měla být v souladu s pravidly Unie v oblasti státní podpory podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU a zejména podpora produktivních investic do jiných než malých a středních podniků by měla být omezena na podniky nacházející se v oblastech, které byly pro účely čl. 107 odst. 3 písm. a) a c) Smlouvy o fungování EU označeny jako podporované oblasti.

(17)

Aby byla pro programování zdrojů z FST v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst poskytnuta určitá flexibilita, mělo by být možné vypracovat samostatný program FST nebo přidělit zdroje FST jedné nebo několika specifickým prioritám v programu podporovaném z EFRR, ESF+ nebo Fondu soudržnosti. Podle nařízení (EU) 2021/1060 by mohly být zdroje FST dobrovolně zvýšeny o doplňkové financování z EFRR a ESF+. V takovém případě by příslušné částky převedené z EFRR a ESF+ měly odpovídat typu operací stanovených v plánech spravedlivé územní transformace.

(18)

Podpora z FST by měla být podmíněna účinným prováděním transformace na konkrétním území s cílem dosáhnout klimaticky neutrálního hospodářství. V tomto ohledu by členské státy měly prostřednictvím sociálního dialogu a spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami v souladu s příslušným ustanovením nařízení (EU) 2021/1060 o partnerství a s podporou Komise vypracovat plány spravedlivé územní transformace, v nichž bude transformace popsána a jež budou v souladu s jejich integrovanými vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro spravedlivou transformaci, která by navázala na stávající platformu pro uhelné regiony procházející transformací a umožnila dvoustrannou a mnohostrannou výměnu získaných zkušeností a osvědčených postupů ve všech dotčených odvětvích. Členské státy by měly zajistit, aby do využívání zdrojů z FST byly zapojeny obce a města a aby byly v této souvislosti zohledněny jejich potřeby.

(19)

V plánech spravedlivé územní transformace by měla být určena území, která jsou nejvíce postižena a na která by se měla podpora z FST soustředit, a popsána konkrétní opatření, jež mají být přijata k dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050, zejména pokud jde o přeměnu nebo uzavření zařízení zabývajících se výrobou fosilních paliv nebo jinými činnostmi s vysokými emisemi skleníkových plynů. Tato území by měla být přesně vymezena a měla by odpovídat regionům úrovně 3 společné klasifikace územních statistických jednotek, zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (14), (dále jen „regiony úrovně NUTS 3“) nebo být jejich součástí. Plány by měly obsahovat podrobné informace o výzvách a potřebách těchto území při zohlednění rizik vylidňování a stanovit typ operací, které jsou zapotřebí k podpoře tvorby pracovních míst na úrovni příjemců prostředků z plánu, tak, aby byl zajištěn soudržný rozvoj hospodářských činností odolných vůči změně klimatu, které jsou zároveň slučitelné s transformací na klimaticky neutrální Unii a cíli Zelené dohody pro Evropu. Jsou-li jako dotčená území určeny ostrovy, ostrovní oblasti a nejvzdálenější regiony, je třeba věnovat větší pozornost tomu, že jejich specifické zeměpisné a socioekonomické charakteristiky mohou vyžadovat odlišný přístup na podporu transformace na klimaticky neutrální hospodářství. Finanční podporu z FST by měly obdržet pouze investice, které jsou v souladu s plány spravedlivé územní transformace. Tyto plány by měly být součástí programů podporovaných podle okolností z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti nebo FST, které byly schváleny Komisí.

(20)

Aby se při využívání zdrojů FST zlepšila orientace na výsledky, měla by Komise v souladu se zásadou proporcionality mít možnost uplatnit finanční opravy v případě závažného nesplnění cílů stanovených pro specifický cíl FST.

(21)

Za účelem stanovení vhodného finančního rámce pro FST by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, aby mohla stanovit roční rozpis dostupných zdrojů mezi členské státy.

(22)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž podpořit obyvatele, hospodářství a životní prostředí území, která se při transformaci na klimaticky neutrální hospodářství potýkají s hospodářskou a sociální transformací, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, z důvodu rozdílů v úrovni rozvoje různých území a zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů, jakož i omezenému rozsahu finančních prostředků členských států a území, ale spíše jej, z důvodu potřeby soudržného prováděcího rámce, který bude zahrnovat několik fondů Unie v rámci sdíleného řízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(23)

S ohledem na přijetí tohoto nařízení po začátku programového období, s ohledem na potřebu provádět FST koordinovaným a harmonizovaným způsobem a s cílem umožnit jeho neprodlené provádění by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Dne 17. listopadu 2017 byl Evropským parlamentem, Radou a Komisí společně vyhlášen evropský pilíř sociálních práv (dále jen „pilíř“) jako reakce na sociální problémy v Evropě. 20 klíčových zásad pilíře je rozděleno do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začleňování. Podle těchto 20 zásad pilíře by se měly řídit akce v rámci Evropského sociálního fondu plus (ESF+). S cílem přispět k provádění pilíře, by měl ESF+ podporovat investice do lidí a systémů v oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání a sociální začleňování, a tím podpořit hospodářskou, územní a sociální soudržnost v souladu s článkem 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(2)

Na úrovni Unie je rámcem pro určování priorit reforem jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik (dále jen „evropský semestr“). Členské státy vypracovávají na podporu uvedených priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené strategie by měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny prostředky Unie nebo vnitrostátními finančními prostředky.

Měly by rovněž pomáhat k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií, podle příslušnosti v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti, jejichž konkrétní cíle a oblasti působnosti jsou stanoveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (4), ESF+, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (5) a Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (6) (Program InvestEU)..

(3)

Revidované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států byly přijaty rozhodnutím Rady (EU) 2020/1512 (7). Texty těchto hlavních směrů politik byly sladěny zásadami pilíře, s cílem zvýšit konkurenceschopnost Evropy a učinit z ní lepší místo pro investice, tvorbu pracovních míst a podporu sociální soudržnosti. Aby se zajistilo plné sladění ESF+ s cíli těchto hlavních směrů, zejména pokud jde o zaměstnanost, vzdělávání, odbornou přípravu a boj proti sociálnímu vyloučení, chudobě a diskriminaci, měl by ESF+ podporovat členské státy s přihlédnutím k příslušným integrovaným hlavním směrům a příslušným doporučením pro jednotlivé země přijímaným podle čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 2 a 4 Smlouvy o fungování EU a případně k národním programům reforem podloženým národními strategiemi. ESF+ by měl rovněž přispívat k důležitým aspektům provádění klíčových iniciativ a činností Unie, uvedených zejména ve sděleních Komise ze dne 10. června 2016 s názvem „Nová agenda dovedností pro Evropu“, ze dne 30. září 2020 s názvem „Evropský prostor vzdělávání“ a ze dne 7. října 2020 nazvaném „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“, jakož i v příslušných doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce, ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností, ze dne 30. října 2020 o mostu k pracovním místům – posílení záruk pro mladé lidi a ze dne 12. března 2021 o rovnosti, začlenění a účasti Romů.

(4)

Dne 20. června 2017 přijala Rada závěry nazvané „Udržitelná evropská budoucnost: Reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030“. Rada zdůraznila význam dosažení udržitelného rozvoje ve všech jeho třech rozměrech (ekonomický, sociální a environmentální) vyváženým a integrovaným způsobem. Je nezbytné, aby byl udržitelný rozvoj začleněn do všech oblastí vnitřní i vnější politiky Unie a aby Unie byla ambiciózní v politikách, které používá při řešení globálních výzev. Rada uvítala sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 nazvané „Další kroky k udržitelné evropské budoucnosti“ jako první krok k začlenění cílů Organizace spojených národů (OSN) pro udržitelný rozvoj (dále jen „cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje“) a používání udržitelného rozvoje jako nejdůležitější zásady pro všechny politiky Unie, a to rovněž prostřednictvím jejích finančních nástrojů. ESF+ by měl přispívat k realizaci cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje mimo jiné vymýcením extrémních forem chudoby (cíl č. 1), podporou kvalitního a inkluzivního vzdělávání (cíl č. 4), podporou genderové rovnosti (cíl č. 5), podporou trvalého, inkluzivního a udržitelného hospodářského růstu, plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práce pro všechny (cíl č. 8) a snižováním nerovnosti (cíl č. 10).

(5)

Nedávné i současné události zhoršily strukturální výzvy vyplývající z hospodářské globalizace, sociálních nerovností, řízení migračních toků a zvýšené bezpečnostní hrozby, přechodu na čistou energii, technologických změn, demografického poklesu, celkové nezaměstnanosti a zejména nezaměstnanosti mladých lidí, stárnutí pracovní síly, jakož i z výzvy vyplývající z rostoucího nesouladu mezi poptávkou a nabídkou dovedností a pracovní síly v některých odvětvích a regionech, který pociťují zejména malé a střední podniky. Ekologická a digitální transformace a transformace evropských průmyslových ekosystémů pravděpodobně přinesou mnoho nových příležitostí, budou-li je doprovázet odpovídající soubory dovedností a politiky a akce v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti. S přihlédnutím k měnícím se skutečnostem ve světě práce by Unie měla být připravena na současné a budoucí výzvy investováním do relevantních dovedností, vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení, zajišťováním inkluzivnějšího růstu a zlepšováním politik v oblasti zaměstnanosti a sociální oblasti, přičemž by měla být brána v úvahu udržitelnost ekonomiky a průmyslu, mobilita pracovních sil a úsilí o genderově vyvážený trh práce.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (8) stanoví rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), ESF+, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (9), ENRAF, Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF), Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic, a stanoví zejména politické cíle a pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly finančních prostředků Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Je proto nutné specifikovat obecné cíle ESF+ a stanovit zvláštní ustanovení týkající se typu činností, které mohou být financovány z ESF+.

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10) (dále jen „finanční nařízení“) stanoví pravidla pro provádění souhrnného rozpočtu Unie, zejména pravidla pro granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, nepřímé řízení, finanční nástroje, rozpočtové záruky, finanční pomoc a náhradu vyplácených externích odborníků. Spolufinancování grantů může být poskytováno z vlastních zdrojů příjemců, příjmů, jež daný projekt generuje, nebo finančních příspěvků či věcných plnění třetích stran. Finanční nařízení se vztahuje na akce, které mají být realizovány v přímém nebo nepřímém řízení v rámci ESF+, aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů Unie.

(8)

Formy financování z prostředků Unie a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V případě grantů by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 písm. a) finančního nařízení. K provedení opatření souvisejících se socioekonomickou integrací státních příslušníků třetích zemí a v souladu s článkem 94 nařízení (EU) 2021/1060 může Komise hradit příspěvky členským státům s použitím zjednodušeného vykazování nákladů, včetně paušálních částek.

(9)

Aby bylo zajištěno zjednodušení a zefektivnění struktury financování a vytvořily se další příležitosti pro synergie prostřednictvím integrovaných přístupů financování, měla by být opatření, která byla podporována z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 (11) a prostřednictvím programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace zřízeného nařízením (EU) č. 1296/2013 (12), začleněna do jediného fondu ESF+. ESF+ by se měl proto skládat ze dvou složek: složky ESF+ v rámci sdíleného řízení (dále jen „složka ESF+ v rámci sdíleného řízení“) a složky Zaměstnanost a sociální inovace (dále jen „složka EaSI“), která má být prováděna v přímém a nepřímém řízení. To by mělo přispět ke snížení administrativní zátěže spojené s řízením různých fondů, a to zejména pro členské státy a příjemce, při zachování jednodušších pravidel pro jednodušší operace, jako je distribuce potravin nebo základní materiální pomoci.

(10)

Vzhledem k širší oblasti působnosti ESF+ je vhodné, aby cíle, kterými jsou zvýšení účinnosti trhů práce, podpora rovného přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení rovného přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě a zvýšení jejich kvality za účelem napomáhání opětovné integraci do vzdělávacích systémů, jakož i podpora sociálního začleňování a přístupu ke zdravotní péči pro zranitelné osoby a přispění k vymýcení chudoby, byly prováděny nejen v rámci složky ESF+ v rámci sdíleného řízení, ale také, v případě akcí vyžadovaných na úrovni Unie, v přímém a nepřímém řízení v rámci složky EaSI.

(11)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání ESF+, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (13) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. Mělo by specifikovat příspěvek na složku ESF+ v rámci sdíleného řízení a příděl na akce, které mají být provedeny v přímém a nepřímém řízení v rámci složky EaSI.

(12)

S cílem usnadnit provádění specifických a operačních cílů složky EaSI by ESF+ měl podporovat činnosti související s technickou a administrativní pomocí, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, zatímco činnosti v oblasti komunikace a šíření informací by měly být součástí akcí způsobilých pro podporu v rámci složky EaSI.

(13)

ESF+ by se měl zaměřit na podporu zaměstnanosti prostřednictvím aktivních zásahů umožňujících integraci a opětovnou integraci na trh práce, zejména v případě mladých lidí, především prováděním posílených záruk pro mladé lidi, dlouhodobě nezaměstnané osoby, znevýhodněné skupiny na trhu práce a neaktivní osoby, jakož i podporou samostatné výdělečné činnosti a sociální ekonomiky. ESF+ by se měl zaměřit na zlepšení fungování trhů práce tak, že bude podporovat modernizaci institucí trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti, aby se zlepšila jejich schopnost poskytovat intenzivnější cílené poradenství a vedení při hledání zaměstnání a během přechodu do zaměstnaneckého poměru a aby se zlepšila mobilita pracovníků. ESF+ by měl podporovat genderově vyváženou účast na trhu práce pomocí opatření, jejichž cílem je mimo jiné zajistit rovné pracovní podmínky, lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a přístup k péči o děti, včetně předškolního vzdělávání a péče. ESF+ by měl rovněž usilovat o zajištění zdravého a vhodně přizpůsobeného pracovního prostředí, aby bylo možné reagovat na zdravotní rizika související s měnícími se formami pracovní náplně a potřebami stárnoucí pracovní síly.

(14)

ESF+ by měl poskytovat podporu ke zvyšování kvality, inkluzivity, účinnosti a relevantnosti systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce, a to i podporou digitálního učení, uznáváním výsledků neformálního a informálního učení, profesního rozvoje pedagogických pracovníků, aby bylo usnadněno získávání klíčových kompetencí, zejména pokud jde o základní dovednosti, včetně zdravotní gramotnosti, mediální gramotnosti, podnikatelských dovedností, jazykových dovedností, digitálních dovedností a kompetencí pro udržitelný rozvoj, které každý jednotlivec potřebuje k osobnímu naplnění a rozvoji, zaměstnání, sociálnímu začleňování a aktivnímu občanství. ESF+ by měl přispívat k pokroku v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a při přechodu do zaměstnání, měl by podporovat celoživotní učení a zaměstnatelnost s cílem usnadnit všem lidem plnou účast ve společnosti a napomáhat konkurenceschopnosti (mimo jiné sledováním uplatnění absolventů) a společenským a ekonomickým inovacím tím, že bude podporovat rozšiřitelné a udržitelné iniciativy v těchto oblastech, přizpůsobené různým cílovým skupinám, jako jsou osoby se zdravotním postižením. Takové pomoci, podpory a příspěvků by bylo možné dosáhnout například pomocí on-line výuky, odborné přípravy na pracovišti, stáží, systémů duálního vzdělávání a odborné přípravy a učňovské příprav ve smyslu doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu, celoživotního poradenství, předvídání potřeb v oblasti dovedností v úzké spolupráci s příslušným odvětvím, aktualizovaných školicích materiálů a metod zprostředkování, prognóz potřeb, pokud jde o absolventy, a sledování jejich uplatnění, vzdělávání pedagogů, validace výsledků vzdělávání a uznávání kvalifikací a odborných osvědčení.

(15)

Podpora z ESF+ by měla být využita k propagaci rovného přístupu pro všechny, zejména pro znevýhodněné skupiny, ke kvalitnímu nesegregovanému a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, a to od předškolního vzdělávání a péče se zvláštní pozorností věnovanou dětem ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, přes všeobecné a odborné vzdělávání a přípravu, zejména učňovskou přípravu, až po terciární úroveň a rovněž vzdělávání a učení dospělých, mimo jiné prostřednictvím sportu a kulturních aktivit. ESF+ by měl poskytovat cílenou podporu studentům, kteří ji potřebují, a zmírňovat nerovnosti v oblasti vzdělávání, včetně digitální propasti, dále předcházet předčasnému ukončování školní docházky a omezovat je, podporovat prostupnost mezi odvětvími vzdělávání a odborné přípravy, posilovat vazby na neformální a informální učení a usnadňovat vzdělávací mobilitu pro všechny a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. V tomto kontextu by se měly podporovat synergie s programem Erasmus+ zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (14), zejména s cílem usnadnit účast znevýhodněných studentů na vzdělávací mobilitě.

(16)

ESF+ by měl podporovat flexibilní příležitosti pro zvyšování kvalifikace a získávání nových, jiných dovedností pro všechny, zejména pokud jde o podnikatelské a digitální dovednosti a dovednosti potřebné pro klíčové základní technologie, jakož i dovednosti pro zelenou ekonomiku a průmyslové ekosystémy, jak je stanoveno ve sdělení Komise ze dne 10. března 2020, nazvaném „Nová průmyslová strategie pro Evropu“. V souladu s agendou dovedností pro Evropu a doporučením Rady o cestách prohlubování dovedností (15) by měl ESF+ podporovat flexibilní příležitosti (včetně přístupu ke krátkým specializovaným vzdělávacím modulům vedoucím ke kvalifikaci) s cílem poskytnout lidem dovednosti, které jsou přizpůsobené potřebám trhu práce a průmyslových ekosystémů, zelené a digitální transformaci, inovacím a sociálním a ekonomickým změnám, usnadňovat rekvalifikace a zvyšování kvalifikace a zaměstnatelnosti, kariérní změny, geografickou a odvětvovou mobilitu a podporovat zejména osoby s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním postižením nebo dospělé se špatnou kvalifikací. ESF+ by měl pomocí nástrojů, jako jsou individuální vzdělávací účty, rovněž usnadnit poskytování integrované podpory dovedností jednotlivcům, včetně zaměstnanců, samostatně výdělečně činných osob nebo nezaměstnaných.

(17)

Synergie s programem Horizont Evropa – rámcovým programem pro výzkum a inovace, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (16), by měly zajistit, aby ESF+ mohl začleňovat a ve větším měřítku využívat inovativní učební osnovy podporované programem Horizont Evropa, aby lidé získali dovednosti a kompetence potřebné pro pracovní místa budoucnosti.

(18)

ESF+ by měl podporovat úsilí členských států přispívat k vymýcení chudoby s cílem přerušit bludný kruh přenosu znevýhodnění z jedné generace na druhou a podporovat sociální začleňování tak, že zajistí rovné příležitosti pro všechny, omezí překážky, bude bojovat proti diskriminaci a zabývat se nerovnostmi v oblasti zdraví. Tato podpora znamená aktivovat řadu politik zaměřených na nejvíce znevýhodněné osoby bez ohledu na jejich pohlaví, sexuální orientaci, věk, náboženské vyznání nebo přesvědčení, rasový nebo etnický původ, zejména na marginalizované komunity, jako jsou Romové, osoby se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním, osoby bez domova, děti a starší osoby. ESF+ by měl podporovat aktivní začleňování osob, které jsou vzdálené od trhu práce, s cílem zajistit jejich socioekonomickou integraci. ESF+ by měl být rovněž využíván k posílení včasného a rovného přístupu k cenově dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, které podporují přístup k bydlení a péči zaměřenou na člověka, jako je zdravotní a dlouhodobá péče, zejména péče poskytovaná na úrovni rodin a komunit. ESF+ by měl přispívat k modernizaci systémů sociální ochrany s obzvláštním zaměřením na děti a znevýhodněné skupiny, a zejména za účelem podpory přístupnosti systémů, mimo jiné pro osoby se zdravotním postižením.

(19)

ESF+ by měl přispívat k vymýcení chudoby podporou vnitrostátních programů zaměřených na zmírnění potravinové a materiální deprivace a podporovat sociální integraci osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením a nejchudších osob. S ohledem na celkový cíl, jímž je, aby na úrovni Unie bylo minimálně 4 % zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení určeno na podporu nejchudších osob, by členské státy měly vyčlenit alespoň 3 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na řešení forem extrémní chudoby s největším dopadem na sociální vyloučení, jako je například bezdomovectví, chudoba dětí a potravinová nouze. Poskytování potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám by nemělo nahrazovat stávající sociální dávky, které jsou jim poskytovány v rámci vnitrostátních sociálních systémů nebo podle vnitrostátních právních předpisů. Vzhledem k povaze operací a typu koncových příjemců je nezbytné, aby se na podporu řešení hmotných nedostatků nejchudších osob uplatňovala jednodušší pravidla.

(20)

S ohledem na trvalou potřebu posílit úsilí v oblasti řešení řízení migračních toků v Unii jako celku a s cílem zajistit soudržnou, silnou a důslednou podporu úsilí o solidaritu a sdílení odpovědnosti by ESF+ měl zajistit podporu socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí, včetně migrantů, která by mohla zahrnovat iniciativy na místní úrovni, jež by doplňovaly akce financované z AMIF, EFRR a z dalších fondů Unie, které mohou mít pozitivní dopad na začleňování státních příslušníků ze třetích zemí.

(21)

Vzhledem k důležitosti přístupu ke zdravotní péči by měl ESF+ zajistit synergie a doplňkovost s programem EU pro zdraví zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 (17) a oblast působnosti ESF+ by měla zahrnovat přístup ke zdravotní péči pro osoby ve zranitelném postavení.

(22)

ESF+ by měl podporovat reformy politiky a systémové reformy v oblasti zaměstnanosti, sociálního začleňování, přístupu zranitelných osob ke zdravotní péči, dlouhodobé péče, vzdělávání a odborné přípravy, přispívající k vymýcení chudoby. V zájmu posílení vazby s evropským semestrem by členské státy měly vyčlenit odpovídající část svých finančních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země týkajících se strukturálních problémů, které je vhodné řešit prostřednictvím víceletých investic spadajících do oblasti působnosti ESF+, s ohledem na pilíř, srovnávací přehled sociálních ukazatelů, ve znění navazujícím na přijetí nových cílů stanovených v sociálním pilíři pro akční plán, a regionální zvláštnosti.

Komise a členské státy by měly zajistit soudržnost, koordinaci a doplňkovost mezi složkou ESF+ v rámci sdíleného řízení a dalšími fondy, programy a nástroji Unie, jako je Fond pro spravedlivou transformaci, EFRR, program „EU pro zdraví“, Nástroj pro oživení a odolnost zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (18), Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/691 (19), ENRAF, program Erasmus+, AMIF, Horizont Evropa, EZFRV, program Digitální Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (20) a program Kreativní Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/818 (21), Evropský sbor solidarity zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 (22) a Nástroj pro technickou podporu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (23).

Komise a členské státy by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit soudržnost, soulad, doplňkovost a synergii zdrojů financování, včetně související technické pomoci.

(23)

Prostřednictvím podpory specifických cílů uvedených v tomto nařízení, mezi jinými podporou cíle politiky nazvaného „Sociálnější a inkluzivnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv“, podle nařízení (EU) 2021/1060, bude ESF+ nadále přispívat ke strategiím územního a místního rozvoje v zájmu provádění pilíře. Podpoří nástroje stanovené v článku 28 uvedeného nařízení, a přispěje tak rovněž k dosažení cíle politiky nazvaného „Evropa bližší občanům - podpora udržitelného a integrovaného rozvoje všech druhů území a místních iniciativ“, podle nařízení (EU) 2021/1060, mimo jiné díky snižování chudoby a opatřením pro sociální začleňování, s přihlédnutím ke zvláštnostem městských, venkovských a pobřežních regionů s cílem řešit socioekonomické nerovnosti ve městech a regionech.

(24)

Aby se zajistilo, že sociální dimenze Evropy bude prosazována tak, jak je stanoveno v pilíři, a aby byly vyčleněny minimální prostředky pro osoby, které to nejvíce potřebují, měly by členské státy vyčlenit minimálně 25 % svých vnitrostátních zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na podporu sociálního začleňování.

(25)

Za účelem řešení problému přetrvávající vysoké míry dětské chudoby v Unii a v souladu se zásadou č. 11 pilíře, která stanoví, že děti mají právo na ochranu před chudobou a že děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro posílení rovných příležitostí, by členské státy měly naplánovat náležitou část svých prostředků ESF+ v rámci sdíleného řízení pro účely provádění záruky pro děti prostřednictvím činností řešících problematiku dětské chudoby v souladu se specifickými cíli ESF+, jež umožňují programování zdrojů na akce, jež přímo podporují rovný přístup dětí k péči o děti, vzdělávání, zdravotní péči, důstojnému bydlení a odpovídající výživě. Členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu průměrný podíl dětí mladších 18 let ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením vyšší, než byl v uvedeném období průměr Unie, by měly na podporu výše uvedených činností přidělit nejméně 5 % svých zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení. Operace přispívající k tomuto požadavku tematického zaměření by se měly započítávat do požadavku tematického zaměření na sociální začleňování ve výši 25 %, jsou-li plánovány v rámci příslušných specifických cílů.

(26)

V zájmu usnadnění inkluzivního hospodářského oživení po závažné krizi a podpory zaměstnanosti mladých lidí v měnícím se světě práce a vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a neaktivity mladých lidí v řadě členských států a regionů je nutné, aby všechny členské státy investovaly náležitou část svých zdrojů z ESF+ do opatření na podporu zaměstnanosti a dovedností mladých lidí, mimo jiné prostřednictvím provádění systému záruk pro mladé lidi. Na základě akcí podporovaných Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí v programovém období 2014–2020 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 (24), které jsou zaměřené na jednotlivce, a na základě získaných zkušeností by členské státy měly dále podporovat způsoby opětovného začlenění do kvalitního zaměstnání a vzdělávání a investovat do včasné prevence a účinného dosahu tak, že budou v relevantních případech, mimo jiné prostřednictvím práce s mládeží, upřednostňovat dlouhodobě nezaměstnané, neaktivní a znevýhodněné mladé lidi. Členské státy by rovněž měly investovat do opatření zaměřených na usnadnění přechodu ze školy do zaměstnání, jakož i do odpovídajících kapacit služeb zaměstnanosti, aby mohly mladým lidem poskytovat individuálně uzpůsobenou, komplexní podporu a lépe zacílené nabídky. Díky plnému začlenění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí do ESF+ bude provádění cílených akcí v oblasti zaměstnanosti mladých lidí účinnější a efektivnější a její oblast působnosti bude rozšířena na strukturální opatření a reformy, čímž se zajistí lepší soulad mezi finanční podporou Unie a prováděním posílené záruky pro mladé lidi.

Zlepšování dovedností a získávání nových, jiných dovedností by mělo mladým lidem pomoci využít příležitosti v rozvíjejících se odvětvích a připravit se na měnící se povahu práce a také využít příležitosti, které vzniknou díky digitální a zelené transformaci a transformaci průmyslových ekosystémů Unie. Proto by členské státy, které měly v období let 2017–2019 na základě údajů Eurostatu podíl mladých lidí ve věku 15 až 29 let, kteří byli bez zaměstnání a neúčastnili se vzdělávání ani odborné přípravy, vyšší než byl v uvedeném období průměr Unie, měly na uvedené akce přidělit alespoň 12,5 % svých zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(27)

V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU a článkem 2 Protokolu č. 6 o zvláštních ustanoveních pro cíl 6 v rámci strukturálních fondů ve Finsku, Norsku a Švédsku připojeného k aktu o přistoupení z roku 1994 (25) mají nejvzdálenější regiony a severní řídce osídlené regiony nárok na zvláštní opatření v rámci společných politik a programů Unie. Vzhledem k trvalým omezením, mezi něž patří vylidňování, je pro tyto regiony nutná zvláštní podpora.

(28)

Efektivní a účinné provádění akcí podporovaných fondem ESF+ závisí na řádné správě a partnerství mezi všemi subjekty příslušných územních úrovní a sociálně-ekonomickými subjekty, zejména mezi sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti. Je proto nezbytné, aby všechny členské státy přidělily náležitou část svých zdrojů ze složky ESF+ v rámci sdíleného řízení na zajištění smysluplné účasti sociálních partnerů a organizací občanské společnosti na provádění složky ESF+ v rámci sdíleného řízení Tato účast by měla zahrnovat příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, jako jsou partneři v oblasti životního prostředí, nevládní organizace a subjekty odpovědné za podporu sociálního začleňování, základní práva, práva osob se zdravotním postižením, genderovou rovnost a nediskriminaci. Členské státy, které mají podle doporučení pro jednotlivé země budovat kapacity sociálních partnerů nebo organizací občanské společnosti, by měly na tento účel vzhledem ke specifickým potřebám, které v této oblasti mají, přidělit nejméně 0,25 % zdrojů složky ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(29)

Pro zajištění lepší reakce politik na sociální změny a propagaci a podporu inovativních řešení je zásadní podpora sociálních inovací. Pro účinnost takových politik má zásadní význam zejména zkoušení a hodnocení inovativních řešení před jejich rozšířením, a proto si zaslouží zvláštní podporu z ESF+. Podniky sociální ekonomiky by mohly hrát klíčovou úlohu při realizaci sociálních inovací a přispívání k hospodářské a sociální odolnosti. Definice podniku sociální ekonomiky by měla být v souladu s definicemi použitými ve vnitrostátním právu a v závěrech Rady ze dne 7. prosince 2015 o podpoře sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě. S cílem posílit vzájemné učení a výměnu znalostí a postupů by členské státy navíc měly být vybízeny k tomu, aby pokračovaly ve svých akcích nadnárodní spolupráce v rámci sdíleného řízení v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy a sociálního začleňování v souladu se specifickými cíli ESF+.

(30)

Komise a členské státy by měly zajistit, aby ESF+ přispíval k prosazování rovnosti mezi muži a ženami v souladu s článkem 8 Smlouvy o fungování EU za účelem podpory rovného zacházení a rovných příležitostí pro ženy a muže ve všech oblastech včetně účasti na trhu práce, pracovních podmínek a kariérního postupu. Rovněž by měly zajistit, aby ESF+ v souladu s článkem 10 Smlouvy o fungování EU podporoval rovné příležitosti pro všechny bez diskriminace, prosazoval začleňování osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s jinými a přispíval k provádění Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením přijaté dne 13. prosince 2006 v New Yorku. ESF+ by měl přispívat k podpoře přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením s cílem zlepšit začlenění do zaměstnání, vzdělávání a odborné přípravy, a tím zlepšit jejich začlenění do všech oblastí života. Podpora této přístupnosti by měla být zohledněna ve všech dimenzích a ve všech fázích přípravy, monitorování, provádění a hodnocení programů včasným a konzistentním způsobem, přičemž by mělo být zajištěno přijetí konkrétních akcí na podporu genderové rovnosti a rovných příležitostí. ESF+ by měl podporovat přechod od rezidenční či ústavní péče k péči poskytované na úrovni rodin a komunit, zejména pokud jde o osoby, které se potýkají s vícenásobnou diskriminací. ESF+ by neměl podporovat žádnou činnost, která přispívá k segregaci nebo sociálnímu vyloučení. Nařízení (EU) 2021/1060 stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit zvláštní ustanovení, pokud jde o složku ESF+ v rámci sdíleného řízení.

(31)

Všechny operace by měly být vybírány a prováděny v souladu s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Komise by měla učinit vše, co je v jejích silách, aby zajistila včasné posouzení stížností, včetně stížností týkajících se porušení Listiny, a měla by stěžovatele informovat o výsledku svého posouzení v souladu se sdělením Komise ze dne 19. ledna 2017, nazvaným „Právo EU: lepší výsledky díky lepšímu uplatňování“.

(32)

Aby se snížila administrativní zátěž spojená se shromažďováním údajů, měly by být požadavky na podávání zpráv co nejjednodušší. Jsou-li příslušné údaje k dispozici v rejstřících nebo v rovnocenných zdrojích, měly by být členské státy s to umožnit řídícím orgánům shromažďovat údaje z rejstříků.

(33)

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, vnitrostátní správci údajů by měli plnit své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (26). Měla by být zaručena důstojnost a respektování soukromí koncových příjemců operací v rámci specifického cíle „řešení materiální deprivace prostřednictvím potravinové nebo základní materiální pomoci nejchudším osobám, včetně dětí, a poskytování doprovodných opatření na podporu jejich sociálního začlenění“. Aby se zabránilo stigmatizaci, nemělo by se po osobách přijímajících potravinovou nebo základní materiální pomoc vyžadovat, aby se při přijímání podpory a při účasti na průzkumech u nejchudších osob, které využily ESF+, identifikovaly.

(34)

Sociální experimentování je testování ve formě drobných projektů, které umožňuje shromažďovat důkazy o proveditelnosti sociálních inovací. S finanční podporou z ESF+ nebo v kombinaci s jinými zdroji by se mělo umožnit a podporovat zkoušení nápadů na místní úrovni, a následné uskutečňování realizovatelných nápadů v širším měřítku, pokud je to vhodné, nebo jejich převádění do jiných kontextů v různých regionech nebo členských státech.

(35)

ESF+ obsahuje ustanovení směřující k dosažení volného pohybu pracovníků na nediskriminačním základě tak, že zajistí úzkou spolupráci mezi veřejnými službami zaměstnanosti členských států navzájem, Komisí a sociálními partnery. Evropská síť služeb zaměstnanosti by měla podporovat lepší fungování trhů práce usnadněním přeshraniční mobility pracovníků, zejména prostřednictvím přeshraničních partnerství, a zvýšení transparentnosti informací na trzích práce. Oblast působnosti ESF+ by rovněž měla zahrnovat rozvoj a podporu cílených programů mobility s cílem obsadit volná pracovní místa tam, kde byly zjištěny nedostatky trhu práce.

(36)

Nedostatečný přístup k finančním prostředkům pro mikropodniky, sociální podniky a sociální ekonomiku je jednou z hlavních překážek při vytváření podniků, zejména u osob nejvíce vzdálených trhu práce. V rámci složky EaSI by toto nařízení mělo obsahovat ustanovení za účelem vytvoření tržního ekosystému pro zvýšení nabídky a přístupu k financování pro sociální podniky, aby byly uspokojeny potřeby těch, kteří to nejvíce potřebují, zejména potřeby nezaměstnaných, žen a zranitelných osob, které si chtějí založit nebo rozšířit mikropodnik. Tento cíl bude plněn rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna pro sociální investice a dovednosti fondu InvestEU. Podniky sociální ekonomiky, jsou-li vymezeny vnitrostátními právními předpisy, by měly být považovány za sociální podniky v rámci složky EaSI bez ohledu na jejich právní postavení, pokud tyto podniky spadají pod vymezení sociálního podniku podle tohoto nařízení.

(37)

Při dosahování několika cílů ESF+ by mohli hrát klíčovou roli účastníci trhu se sociálními investicemi včetně dobročinných organizací, neboť nabízejí jak financování, tak inovativní a doplňkové přístupy v boji se sociálním vyloučením, chudobou a snížením nezaměstnanosti a přispívají k cílům OSN pro udržitelný rozvoj. Dobrodinci, jako jsou nadace a dárci, by proto měli být podle potřeby a za předpokladu, že jejich politická nebo sociální agenda není v rozporu s ideály Unie, zapojeni do akcí ESF+, a to zejména do těch, jejichž cílem je rozvíjet ekosystém trhu se sociálními investicemi.

(38)

Je zapotřebí pokynů v rámci složky EaSI, pokud jde o rozvoj sociální infrastruktury a souvisejících služeb, zejména v oblasti sociálního bydlení, péče o děti a vzdělávání, zdravotní péče a dlouhodobé péče, včetně zařízení na pomoc při přechodu od ústavní péče k péči poskytované na úrovni rodin a komunit, a s přihlédnutím k požadavkům na přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

(39)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (27) a cíle OSN pro udržitelný rozvoj má toto nařízení přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění a opětovně posouzeny v rámci hodnocení v polovině období.

(40)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (28) mají být osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků, s výhradou pravidel a cílů složky EaSI a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(41)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (29), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit rovněž na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(42)

Je vhodné stanovit ukazatele pro účely podávání zpráv v rámci složky EaSI. Tyto ukazatele by měly být založené na výstupech, objektivní, snadno získatelné a přiměřené podílu složky EaSI v rámci celého programu ESF+. Měly by zahrnovat operační cíle a financování činností v rámci složky EaSI, aniž by bylo nutné stanovit odpovídající cíle.

(43)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (30) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (31), (Euratom, ES) č. 2185/96 (32) a (EU) 2017/1939 (33) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 a (Euratom, ES) č. 2185/96 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (34). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(44)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, veřejných zakázek, nepřímého řízení, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(45)

Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy zlepšení účinnosti trhů práce a podpory rovného přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, zlepšení dostupnosti a kvality vzdělávání a odborné přípravy, podpory sociálního začleňování a přispění k vymýcení chudoby, jakož i sledovaných cílů v rámci složky EaSI, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(46)

Za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu a doplnění příloh týkajících se ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (35). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(47)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se vzoru pro strukturovaný průzkum u koncových příjemců by měly být s ohledem na povahu tohoto vzoru vykonávány v souladu s poradním postupem uvedeným v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (36).

(48)

Aby bylo možné rychle reagovat na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, které mohou nastat během programového období, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci za účelem přijímání dočasných opatření, která mají usnadnit využívání podpory z ESF+ v reakci na tyto okolnosti, s maximální délkou trvání 18 měsíců. Komise by měla přijmout opatření, která jsou nejvhodnější s ohledem na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, jimž určitý členský stát čelí, při současném zachování cílů ESF+, mezi tato opatření by však neměly patřit změny požadavků na tematické zaměření. Bez projednávání ve výborech by dále měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ve vztahu k dočasným opatřením pro využívání podpory z ESF+ v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, neboť oblast působnosti uvedených opatření je určena Paktem o stabilitě a růstu a omezena na opatření stanovená v tomto nařízení. Komise by měla rovněž sledovat provádění a posuzovat vhodnost dočasných opatření. Pokud Komise považuje za nezbytné změnit nařízení kvůli výjimečným nebo neobvyklým okolnostem, neměla by oblast působnosti změny zahrnovat požadavky na tematické zaměření související se zaměstnaností mladých lidí ani na podporu nejchudších osob, protože mladí lidé a nejchudší osoby jsou takovými krizovými situacemi často nejvíce postiženi. Je proto nezbytné zajistit, aby tyto cílové skupiny i nadále dostávaly odpovídající částku podpory.

(49)

Komisi by měl být při správě ESF+ nápomocen výbor uvedený v článku 163 Smlouvy o fungování EU (dále jen „výbor ESF+“). Aby mohl výbor ESF+ mít k dispozici veškeré nezbytné informace a získat širokou škálu názorů příslušných zúčastněných stran, měl by mít možnost pozvat zástupce bez hlasovacího práva, pokud program jednání vyžaduje jejich účast, včetně zástupců Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu a příslušných organizací občanské společnosti.

(50)

Aby se zajistilo, že budou i nadále řešeny zvláštnosti každé složky ESF+, měl by výbor ESF+ pro každou složku ESF+ vytvořit pracovní skupinu. Složení a úkoly těchto skupin stanoví výbor ESF+. Pracovní skupiny by měly mít možnost pozvat na svá zasedání zástupce občanské společnosti i další zúčastněné strany. Mezi úkoly pracovních skupin může patřit zajištění koordinace a spolupráce mezi orgány členských států a Komisí při provádění ESF+, včetně konzultací o pracovním programu složky EaSI, monitorování provádění každé složky ESF+, výměna zkušeností a osvědčených postupů v rámci složek ESF+ i napříč jimi a podpora případných synergií s jinými programy Unie.

(51)

V zájmu zajištění větší transparentnosti, pokud jde o provádění tohoto nařízení, by Komise měla vytvořit nezbytné vazby s příslušnými politickými výbory působícími v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, jako jsou Výbor pro zaměstnanost a sociální ochranu nebo Poradní výbor pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

(52)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant na již zahájené akce udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant však nejsou způsobilé, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů. Aby nedošlo k narušení podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, mělo by být možné – po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech – stanovit v rozhodnutí o financování způsobilost činností a nákladů od začátku rozpočtového roku 2021, a to i v případě, že uvedené činnosti byly provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

(53)

Nařízení (EU) č. 1296/2013 by proto mělo být zrušeno.

(54)

Aby se zajistila kontinuita při poskytování podpory v příslušné oblasti politiky a umožnilo se provádění od počátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a ve vztahu ke složce EaSI by se mělo použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

Část I

Článek 1

Článek 2

Článek 3

Článek 4

Článek 5

Článek 6

Část II

Kapitola I

Článek 7

Článek 8

Článek 9

Článek 10

Článek 11

Článek 12

Kapitola II

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Kapitola III

Článek 18

Článek 19

Článek 20

Článek 21

Článek 22

Článek 23

Článek 24

Část III

Kapitola I

Článek 25

Kapitola II

Článek 26

Článek 27

Článek 28

Článek 29

Kapitola III

Článek 30

Článek 31

Článek 32

Článek 33

Článek 34

Článek 35

Článek 36

ČÁST IV

Článek 37

Článek 38

Článek 39

Článek 40

Článek 41

Článek 42

PŘÍLOHA I

PŘÍLOHA II

PŘÍLOHA III

PŘÍLOHA IV

(1)

Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. Podle uvedeného článku a čl. 174 druhého a třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU má EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, mezi nimiž má být zvláštní pozornost věnována regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, zejména pak podmínkami vyplývajícími z demografického poklesu, jako jsou nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, ostrovy a přeshraniční a horské regiony.

(2)

Fond soudržnosti byl zřízen proto, aby přispěl k dosahování obecného cíle posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie poskytováním finančních příspěvků týkajících se životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury (dále jen „TEN-T“), jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (4).

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (5) stanoví společná pravidla týkající se EFRR, Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF), Azylového, migračního a integračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, které fungují ve společném rámci (dále jen „fondy“).

(4)

Za účelem zjednodušení pravidel, která byla použitelná jak na EFRR, tak i na Fond soudržnosti, v programovém období 2014–2020, by mělo pravidla použitelná pro oba fondy stanovit jediné nařízení.

(5)

Při provádění EFRR a Fondu soudržnosti by měly být respektovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a v článku 10 Smlouvy o fungování EU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat závazky stanovené v Úmluvě OSN o právech dítěte a Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, jakož i zásady evropského pilíře sociálních práv, vyhlášeného Evropským parlamentem, Radou a Komisí v roce 2017, a zajistit přístupnost v souladu s článkem 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a v souladu s právními předpisy Unie, kterými se harmonizují požadavky na přístupnost výrobků a služeb. V této souvislosti by EFRR a Fond soudržnosti v synergii s ESF+ měly být prováděny způsobem podporujícím přechod od institucionální péče k rodinně a komunitně založené péči a měly by sledovat své cíle tak, aby přispívaly k vytváření kvalitních pracovních míst, vymýcení chudoby a prosazování sociálního začleňování. Členské státy a Komise by se měly zaměřit na odstranění nerovností a na podporu rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska genderové rovnosti, jakož i boje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Žádný fond by neměl podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace nebo vyloučení, a při financování infrastruktury by oba měly zajistit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

(6)

Cíle EFRR a Fondu soudržnosti by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu z roku 2015 o změně klimatu, přijatou na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj mají oba fondy přispívat k zohledňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Za tímto účelem se očekává, že k dosažení cílů v oblasti klimatu přispějí operace v rámci EFRR ve výši 30 % jeho celkového finančního krytí. U operací v rámci Fondu soudržnosti se očekává, že k dosažení cílů v oblasti klimatu přispějí ve výši 37 % jeho celkového finančního krytí. Kromě toho by opatření podle tohoto nařízení měla přispět k naplňování ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % ročních výdajů podle víceletého finančního rámce v roce 2024 a 10 % ročních výdajů podle víceletého finančního rámce v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají.

Oba fondy by měly podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (6) a které zajišťují přechod na nízkouhlíkové hospodářství na cestě k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Programy EFRR a Fondu soudržnosti by měly zohledňovat obsah integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu přijatých v rámci správy energetické unie a opatření v oblasti klimatu, jak byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (7).

(7)

Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, mají operace EFRR a Fondu soudržnosti, z nichž mají prospěch podniky, splňovat pravidla Unie pro státní podporu stanovená v článcích 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(8)

Klíčovým aspektem provádění EFRR a Fondu soudržnosti je zásada partnerství, vycházející z přístupu víceúrovňové správy a zajišťující zapojení regionálních, místních, městských a jiných veřejných orgánů, občanské společnosti, hospodářských a sociálních partnerů a případně výzkumných organizací a vysokých škol. Provádění obou fondů by mělo zajistit koordinaci a doplňkovost s ESF+, Fondem pro spravedlivou transformaci, ENRAF a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV).

(9)

Je nezbytné upravit podporu z EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst i cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

(10)

Pro určení druhů činností, které mohou získat podporu z EFRR a Fondu soudržnosti, by měly být stanoveny specifické cíle politiky pro poskytování podpory z obou těchto fondů, aby se zajistilo, že budou přispívat k dosažení jednoho nebo více společných cílů politiky stanovených v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060.

(11)

Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky tvoří páteř evropské ekonomiky, měl by EFRR nadále podporovat jejich rozvoj tím, že bude posilovat jejich udržitelný růst a konkurenceschopnost. Kromě toho by měl EFRR, s ohledem na potenciálně závažné dopady pandemie COVID-19 nebo jakoukoli případnou budoucí krizovou situaci s dopadem na podniky a zaměstnanost, podporovat oživení po těchto krizích podporou tvorby pracovních míst v malých a středních podnicích, a to i produktivními investicemi.

(12)

Investice v rámci EFRR by měly přispět k rozvoji globální sítě vysokorychlostní digitální infrastruktury a k podpoře udržitelné multimodální mobility bez znečištění se zaměřením na veřejnou dopravu, sdílenou mobilitu, chůzi a cyklistiku jakožto součást přechodu na hospodářství s nulovými emisemi uhlíku.

(13)

V zájmu využití příležitostí digitálního věku by měl EFRR přispívat k rozvoji inkluzivní digitální společnosti, v níž občané, výzkumné organizace, podniky a orgány veřejné správy plně využívají příležitostí, které digitalizace nabízí. Účinná elektronická veřejná správa na celostátní, regionální a místní úrovni zahrnuje vývoj nástrojů a přehodnocení organizace a procesů s cílem poskytovat veřejné služby efektivněji, snadněji a rychleji, s nižšími náklady. Digitální a telekomunikační technologie by měly být zejména využívány k posílení tradičních sítí a služeb ve prospěch místních komunit prostřednictvím rozvoje projektů, jako jsou inteligentní města a vesnice.

(14)

Podpora z EFRR v rámci cíle politiky 1 by měla být založena na budování kapacit pro strategie inteligentní specializace, které stanoví priority na celostátní, regionální nebo obou úrovních s cílem zvýšit jejich konkurenční výhodu rozvíjením silných stránek výzkumu a inovací a jejich sladěním s potřebami podniků a nezbytnými dovednostmi prostřednictvím procesu objevování podnikatelského potenciálu. Tento proces by měl podnikatelským subjektům, včetně průmyslových, vzdělávacích a výzkumných organizací, orgánů veřejné správy a občanské společnosti, umožnit určit nejslibnější oblasti udržitelného hospodářského rozvoje na základě specifických struktur a znalostní základny regionu. Vzhledem k tomu, že proces řízení inteligentní specializace má zásadní význam pro kvalitu strategie, měl by EFRR poskytovat podporu na rozvoj a posilování kapacit nezbytných pro efektivní proces objevování podnikatelského potenciálu a přípravu nebo aktualizaci strategií inteligentní specializace.

(15)

EFRR a Fond soudržnosti by měly přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů a k řešení problematiky energetické chudoby, aby se podpořilo dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050, s náležitým přihlédnutím k jejím sociálním a hospodářským důsledkům. Obzvláště důležité by v této souvislosti byly investice do energetické účinnosti včetně systémů pro úsporu energie, do udržitelné energie z obnovitelných zdrojů v souladu s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (8) a do inteligentních energetických systémů, jakož i investice zaměřené na předcházení katastrofám, podporu biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, včetně zachování, zhodnocení a zdůrazňování chráněných přírodních oblastí, a další opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, jako jsou zachování a obnova přírodních oblastí s vysokým potenciálem pro pohlcování a ukládání uhlíku, a to i zavodňováním rašelinišť, zachycováním skládkových plynů nebo snižováním emisí z průmyslových procesů či produktů. Dále by měly být podporovány investice zaměřené na snížení všech forem znečištění, jako jsou znečištění ovzduší, vody a půdy a hlukové a světelné znečištění.

(16)

Při přípravě programů spolufinancovaných z EFRR a Fondu soudržnosti je třeba zohlednit integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, které nastiňují politiky a opatření a které se zabývají energetickou chudobou a emisemi skleníkových plynů. Aby EFRR přispěl k dosažení vnitrostátních cílů ohledně snížení energetické chudoby uvedených v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, měl by podporovat zejména zvyšování energetické účinnosti bydlení a budov v souladu s pozměněnou směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 (9) s cílem přispět k dosažení dekarbonizovaného fondu budov do roku 2050, čímž se sníží spotřeba energie a vytvoří se úspory pro domácnosti postižené energetickou chudobou.

(17)

V zájmu zlepšení dopravního propojení by EFRR a Fond soudržnosti měly podporovat rozvoj transevropské dopravní sítě, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 1315/2013, prostřednictvím investic do infrastruktury pro železniční dopravu, vnitrozemskou vodní dopravu, silniční dopravu, námořní dopravu a multimodální dopravu, včetně opatření ke snížení hluku. EFRR a Fond soudržnosti by měly rovněž podporovat celostátní, regionální, místní, přeshraniční a městskou mobilitu. Oba fondy by přitom měly věnovat pozornost zlepšení bezpečnosti zejména stávajících mostů a tunelů.

(18)

Ve stále propojenějším světě a s ohledem na dynamiku demografického vývoje a vývoje migrace je zřejmé, že migrační politika Unie vyžaduje společný přístup založený na synergickém působení a doplňkovosti různých nástrojů financování. Proto by EFRR měl při přípravě a provádění programů věnovat pozornost demografickým výzvám. Měla by být zajištěna soudržná, silná a důsledná podpora úsilí o sdílení solidarity a odpovědnosti mezi členskými státy při řízení migrace, a proto by měl EFRR poskytovat podporu na nejvhodnější územní úrovni s cílem usnadnit dlouhodobou a inkluzivní integraci státních příslušníků třetích zemí včetně migrantů, jež by byla prospěšná sociálnímu a hospodářskému rozvoji tím, že přijme přístup zaměřený na ochranu jejich důstojnosti a práv.

(19)

V zájmu podpory sociálních inovací a inkluzivního přístupu k vysoce kvalitnímu zaměstnání by měl EFRR podporovat subjekty „sociální ekonomiky“, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, nezisková sdružení a sociální podniky.

(20)

Za účelem podpory sociálního začleňování a boje proti chudobě, zejména mezi marginalizovanými komunitami, je nezbytné, a to i prostřednictvím infrastruktury, zlepšit přístup k sociálním, vzdělávacím, kulturním a rekreačním službám včetně sportu, s přihlédnutím ke zvláštním potřebám osob se zdravotním postižením, dětí a starších osob.

(21)

EFRR a Fond soudržnosti by měly podporovat socioekonomické začlenění marginalizovaných komunit, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována národním strategickým rámcům politiky pro začleňování Romů uvedeným v příloze IV nařízení (EU) 2021/1060, které stanoví integrační opatření, domácnostem s nízkými příjmy včetně domácností ohrožených chudobou a sociálním vyloučením a znevýhodněným skupinám včetně osob se zvláštními potřebami. V souladu se zásadou 19 evropského pilíře sociálních práv by z EFRR a Fondu soudržnosti mělo být možné podporovat zejména poskytování sociálního bydlení. S ohledem na výzvy, jimž čelí marginalizované romské komunity, pokud jde o přístup k základním službám, by EFRR a Fond soudržnosti měly přispět ke zlepšení jejich životních podmínek a vyhlídek na rozvoj.

(22)

Za účelem posílení připravenosti na distanční a online vzdělávání a odbornou přípravu způsobem podporujícím sociální začlenění by měl EFRR v rámci své úlohy spočívající ve zlepšování přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení přispět zejména k posílení odolnosti pro distanční a online vzdělávání. Úsilí o zajištění kontinuity vzdělávání a odborné přípravy během pandemie COVID-19 odhalilo významné nedostatky v přístupu účastníků vzdělávání ze znevýhodněného prostředí a ve vzdálených regionech k nezbytnému vybavení informačními a komunikačními technologiemi (IKT) a konektivitě. V souvislosti s tím by měl EFRR podporovat zpřístupnění nezbytného vybavení IKT a konektivity, a tím posílit odolnost systémů vzdělávání a odborné přípravy pro distanční a online učení.

(23)

Za účelem posílení schopnosti veřejných systémů zdravotní péče předcházet krizovým situacím v oblasti zdraví, rychle na ně reagovat a zotavit se z nich by měl EFRR rovněž přispívat k odolnosti systémů zdravotní péče. Vzhledem k tomu, že nebývalá krize v souvislosti s pandemií COVID-19 ukázala význam okamžité dostupnosti kritických zásob pro účinnou reakci na mimořádnou situaci, by se měl rozsah podpory z EFRR navíc rozšířit tak, aby umožňovala nákup zásob nezbytných pro posílení odolnosti vůči katastrofám a posílení odolnosti systémů zdravotní péče včetně primární péče a aby podporovala přechod k rodinně a komunitně založené péči. Nakoupené dodávky pro posílení odolnosti zdravotních systémů by měly být v souladu s vnitrostátní strategií v oblasti zdraví, neměly by překračovat její rámec a měly by zajistit doplňkovost s programem EU pro zdraví, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 (10), jakož i s kapacitami rescEU v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (11).

(24)

EFRR by měl podporovat a prosazovat přechod od ústavní péče k rodinně nebo komunitně založené péči prostřednictvím podpůrných zařízení, která by se snažila předcházet segregaci v rámci komunity, usnadňovala začlenění lidí do společnosti a usilovala by o zajištění podmínek pro nezávislý život.

(25)

Měl by být stanoven zvláštní specifický cíl pro podporu regionální ekonomiky silně závislé na odvětví cestovního ruchu a kultury. Díky tomu by bylo možné plně využít potenciálu kultury a udržitelného cestovního ruchu pro hospodářské oživení, sociální začlenění a sociální inovace, aniž by byly dotčeny možnosti poskytování podpory z EFRR těmto odvětvím v rámci jiných specifických cílů.

(26)

Investice podporující kreativní a kulturní odvětví, služby v oblasti kultury a lokality kulturního dědictví by mohly být financovány v rámci jakéhokoli cíle politiky, pokud přispívají k dosahování specifických cílů a spadají do působnosti podpory z EFRR.

(27)

Udržitelný cestovní ruch vyžaduje rovnováhu mezi hospodářskou, sociální, kulturní a environmentální udržitelností. Přístup k podpoře udržitelného cestovního ruchu by měl být v souladu se sdělením Komise ze dne 19. října 2007 nazvaným „Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch“. Zejména by měl zohledňovat příznivé podmínky pro turisty, respektovat přírodní a kulturní prostředí a zajistit socioekonomický rozvoj a konkurenceschopnost destinací a podniků prostřednictvím integrovaného a uceleného politického přístupu.

(28)

Za účelem podpory úsilí členských států a regionů při vyrovnávání se s novými úkoly a s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti pro občany a prevenci marginalizace a radikalizace by investice v rámci EFRR, využívající synergického působení a doplňkovosti s ostatními politikami Unie, měly přispívat k bezpečnosti v oblastech, kde je potřeba zajistit bezpečné a zabezpečené veřejné prostory a bezpečnou a zabezpečenou kritickou infrastrukturu, jako jsou doprava a energetika, a přispět tak k vytváření inkluzivnějších a bezpečnějších společností.

(29)

EFRR by měl v rámci cíle politiky 5 integrovaným způsobem poskytovat podporu hospodářskému, sociálnímu a environmentálnímu rozvoji založenému na meziodvětvových územních strategiích s využitím nástrojů integrovaného územního rozvoje, aby zajistil harmonický rozvoj městských i mimoměstských oblastí. Kromě toho by při rozvoji městských oblastí měla být zvláštní pozornost věnována podpoře funkčních městských oblastí vzhledem k jejich významu při navazování spolupráce mezi místními orgány a partnery přes správní hranice, jakož i posilování vazeb mezi městy a venkovem.

(30)

EFRR by měl integrovaně podporovat udržitelný cestovní ruch, zejména posílením spolupráce v rámci funkčních území. V zájmu posílení dopadu udržitelného cestovního ruchu na ekonomiku by měly podniky a veřejné orgány systematicky spolupracovat na efektivnějším poskytování kvalitních služeb v oblastech s vysokým potenciálem pro cestovní ruch a náležitě při tom dbát na vytvoření stabilního právního a správního prostředí příznivého pro udržitelný růst těchto oblastí. Podporovaná opatření v oblasti udržitelného cestovního ruchu mohou zohlednit osvědčené postupy v této oblasti, například přístup „turistické čtvrti“.

(31)

V důsledku obecného zaměření Fondu soudržnosti, jak je stanoven ve Smlouvě o fungování EU, je třeba vytyčit a vymezit cíle politiky, které má Fond soudržnosti podporovat.

(32)

Za účelem zlepšení celkové správní kapacity institucí a správy věcí veřejných v členských státech, které provádějí programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, je nezbytné umožnit podpůrná opatření pro programové orgány a odvětvové nebo územní subjekty odpovědné za provádění činností souvisejících s prováděním EFRR a Fondu soudržnosti v rámci všech specifických cílů s přihlédnutím k horizontálním zásadám uvedeným v nařízení (EU) 2021/1060, včetně cílů OSN pro udržitelný rozvoj.

(33)

V zájmu podpory a posílení opatření pro spolupráci v programech realizovaných v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst je nezbytné posílit opatření pro spolupráci s partnery, a to i s těmi na místní a regionální úrovni, v daném členském státě nebo mezi různými členskými státy ve vztahu k podpoře poskytované v rámci všech specifických cílů. Tato posílená spolupráce doplní spolupráci v rámci cíle Interreg a měla by zejména podporovat spolupráci mezi strukturovanými partnerstvími s cílem provádět regionální strategie, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 18. července 2017 nazvaného „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“. Partneři by tedy mohli pocházet z jakéhokoli regionu v Unii, ale i z přeshraničních regionů a regionů, na něž se vztahují evropská seskupení pro územní spolupráci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 (12), anebo makroregionální strategie, strategie pro přímořskou oblast nebo kombinace obou těchto strategií.

(34)

EFRR by měl pomoci odstranit hlavní regionální rozdíly v Unii a zmenšit rozdíly v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů, včetně regionů, které čelí výzvám vyplývajícím ze závazků v oblasti snižování emisí uhlíku, a podpořit tak regionální odolnost. Podpora EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst by proto měla být zaměřena na klíčové priority Unie v souladu s cíli politiky stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060. Podpora z EFRR by proto měla být zaměřena na cíle politiky konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálnímu propojení IKT a zelenější, nízkouhlíkový přechod na uhlíkově neutrální hospodářství a odolná Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelné městské mobility. Při výpočtu souladu s požadavky tematického zaměření by mělo být možné částečně zohlednit zdroje vyčleněné na udržitelnou městskou mobilitu a investice do širokopásmového připojení. Členské státy by měly ve svých dohodách o partnerství rozhodnout, zda splní požadavky na tematické zaměření na úrovni kategorie regionů nebo na celostátní úrovni, a to pod dobu celého programového období. Dosažení tematického zaměření na celostátní úrovni by být stanoveno třemi skupinami členských států vytvořenými podle jejich hrubého národního důchodu a mělo by umožňovat flexibilitu na úrovni jednotlivých programů. Vzhledem k tomu, že by podpora z Fondu soudržnosti mohla rovněž přispět k tematickému zaměření, měly by být stanoveny podmínky pro takový příspěvek. Kromě toho by měla být podrobně stanovena metodika klasifikace členských států, která by zohledňovala zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů a severních řídce osídlených regionů.

(35)

V zájmu zaměření podpory na klíčové priority Unie je rovněž vhodné, aby požadavky na tematické zaměření byly dodržovány během celého programového období, včetně v případě převodu mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi programy.

(36)

Aby mohla být z EFRR v rámci cíle Interreg poskytnuta podpora na investice do infrastruktury i na související investice, jakož i na odbornou přípravu a integrující činnosti, je nutné stanovit, že z EFRR mohou být podporovány i činnosti v rámci specifických cílů ESF+, jež byly stanoveny na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (13).

(37)

V zájmu co nejúčinnějšího soustředění využití omezených zdrojů by podpora z EFRR na produktivní investice v rámci příslušného specifického cíle měla být omezena na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (14), s výjimkou specifických investic uvedených v tomto nařízení.

(38)

V souvislosti s podporou produktivních investic v rámci EFRR je vhodné upřesnit, že produktivní investice by měly být chápány jako investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb, čímž přispějí k tvorbě hrubého kapitálu a zaměstnanosti. Mělo by být rovněž stanoveno, že za určitých podmínek mohou EFRR a Fond soudržnosti podporovat investice do jiných než malých a středních podniků. Na základě zkušeností z předchozích programových období by EFRR a Fond soudržnosti měly dále rovněž podporovat investice do jiných než malých a středních podniků, zejména do podniků poskytujících veřejné služby, pokud se tyto investice týkají infrastruktury zajišťující přístup ke službám dostupným veřejnosti v oblasti energetiky, životního prostředí a biologické rozmanitosti, dopravy a digitálního propojení.

(39)

Toto nařízení by mělo stanovit různé druhy činností, na jejichž náklady by mělo být možné poskytnout podporu prostřednictvím investic z EFRR a Fondu soudržnosti v rámci jejich cílů, jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování EU, včetně skupinového financování. Fond soudržnosti by měl být schopen podporovat investice do TEN-T a do životního prostředí, včetně investic souvisejících s udržitelným rozvojem a energetikou, které představují přínos pro životní prostředí. V souvislosti s tím by mělo být možné z Fondu soudržnosti podporovat kombinované energetické a seismické zodolnění. Pokud jde o EFRR, měl by seznam činností zohlednit specifické celostátní i regionální potřeby v oblasti rozvoje i vnitřní potenciál a měl by být zjednodušen. Z EFRR by mělo být možné podporovat investice do infrastruktury, včetně podnikatelské infrastruktury a zařízení pro výzkum a inovace pro malé a střední podniky, ubytování pro marginalizované komunity a znevýhodněné skupiny, nízkopříjmové domácnosti a migranty, kulturní dědictví a udržitelný cestovní ruch a služby pro podniky, investice v souvislosti s přístupem ke službám se zvláštním zaměřením na znevýhodněné, marginalizované a segregované komunity, produktivní investice do malých a středních podniků, zařízení, software a nehmotného majetku, stejně jako opatření týkající se informací, komunikace, studií, vytváření sítí, spolupráce, výměny zkušeností mezi partnery a činností zahrnující klastry. V zájmu podpory provádění programu by mělo být z obou fondů rovněž možné podporovat činnosti technické pomoci. Za účelem podpory poskytování širší škály intervencí pro programy Interreg by měl být rozsah rozšířen tak, aby zahrnoval i sdílení široké škály zařízení a lidských zdrojů a nákladů souvisejících s opatřeními v oblasti působnosti ESF+.

(40)

Projekty transevropských dopravních sítí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (15) mají být i nadále financovány z Fondu soudržnosti prostřednictvím sdíleného řízení a režimu přímého provádění v rámci Nástroje pro propojení Evropy, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se uvedený nástroj zřizuje na období 2021–2027.

(41)

Zároveň je důležité vyjasnit činnosti, které do působnosti EFRR a Fondu soudržnosti nespadají, včetně investic, jejichž cílem je snižovat emise skleníkových plynů pocházejících z činností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (16), aby nedocházelo k překrývání dostupného financování, které již existuje v rámci uvedené směrnice, nebo investic do podniků v obtížích ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (17), ledaže je to povoleno v rámci podpory de minimis nebo dočasných pravidel státní podpory stanovených za účelem řešení výjimečných situací. EFRR a Fond soudržnosti by rovněž neměly podporovat určité investice do letišť, zařízení pro skládkování a zpracování zbytkového odpadu nebo fosilních paliv. Proto by mělo být možné, aby EFRR podporoval cílená opatření v oblasti zmírňování dopadů na životní prostředí, ochrany a bezpečnosti na regionálních letištích, pokud je hlavní cíl investic jasně určen z hlediska norem Unie v oblasti životního prostředí, ochrany nebo bezpečnosti a je v souladu s pravidly státní podpory.

V případě investic zvyšujících kapacitu zařízení pro zpracování zbytkového odpadu by se měl zbytkovým odpadem rozumět především netříděný komunální odpad a zbytky ze zpracování odpadu. Modernizace sítí dálkového vytápění by mohla být podpořena s ohledem na zvýšení energetické účinnosti účinných systémů dálkového vytápění, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (18), v souladu s cíli stanovenými v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu. Vzhledem k prosazování energie z obnovitelných zdrojů by podpora mohla být poskytována na kotle k dálkovému vytápění zásobované kombinací plynu a energie z obnovitelných zdrojů. V takových případech by podpora z obou fondů měla být úměrná podílu vstupu energie z obnovitelných zdrojů do takovýchto kotlů. Kromě toho by mělo být výslovně stanoveno, že zámořské země a území uvedené v příloze II Smlouvy o fungování EU nejsou pro podporu z EFRR ani z Fondu soudržnosti způsobilé.

(42)

Členské státy by měly pravidelně předávat Komisi informace o dosaženém pokroku zpracované na základě společných ukazatelů výstupů a výsledků stanovených v příloze I. Společné ukazatele výstupů a výsledků by se případně mohly doplnit o ukazatele výsledků a výstupů specifické pro jednotlivé programy. Informace poskytnuté členskými státy by měly tvořit základ, z něhož by Komise měla vycházet při přípravě zpráv o pokroku dosaženém při plnění specifických cílů v průběhu celého programového období, přičemž k tomuto účelu použije základní soubor ukazatelů stanovený v příloze II.

(43)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (19) by měly být EFRR a Fond soudržnosti hodnoceny na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň by měly zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké mají tyto fondy účinky v praxi.

(44)

V rámci příslušných pravidel podle Paktu o stabilitě a růstu, jak jsou upřesněna v kodexu chování, by členské státy měly mít možnost podat náležitě odůvodněnou žádost o větší flexibilitu pro účely výdajů z veřejných zdrojů nebo rovnocenných strukturálních výdajů, které jsou podporovány veřejnou správou prostřednictvím spolufinancování investic aktivovaných v rámci EFRR a Fondu soudržnosti. Komise by měla tuto žádost vyhodnotit podle Paktu o stabilitě a růstu a kodexu chování.

(45)

EFRR by měl řešit problémy znevýhodněných oblastí, zejména venkovských oblastí a oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, včetně demografického poklesu, týkající se přístupu k základním službám včetně digitálních služeb, a zvyšovat přitažlivost pro investice, mimo jiné prostřednictvím podnikových investic a připojení k velkým trhům. Přitom by měl EFRR věnovat pozornost specifickým výzvám v oblasti rozvoje, s nimiž se potýkají určité ostrovní, pohraniční nebo horské regiony. Dále by měl EFRR věnovat zvláštní pozornost specifickým obtížím oblastí na úrovni NUTS 3 a na úrovni místních správních jednotek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (20), které jsou řídce osídleny, v souladu s kritérii stanovenými v bodě 161 pokynů k regionální státní podpoře na období 2014–2020, konkrétně oblastí s hustotou obyvatelstva méně než 12,5 obyvatele na kilometr čtvereční či oblastí, v nichž došlo v období 2007–2017 k průměrnému ročnímu poklesu počtu obyvatel nejméně o 1 %. Členské státy by měly u těchto oblastí zvážit vypracování zvláštních dobrovolných akčních plánů na místní úrovni s cílem čelit těmto demografickým problémům.

(46)

S cílem maximalizovat příspěvek k účinnějšímu řešení hospodářských, demografických, environmentálních a sociálních výzev, zejména v oblastech, které jsou znevýhodněny přírodními a demografickými podmínkami, podle článku 174 Smlouvy o fungování EU, by opatření v oblasti územního rozvoje měla být založena na integrovaných územních strategiích, a to i v městských a venkovských oblastech, a měla by být věnována pozornost propojení měst a venkova. Podpora z EFRR by proto měla být poskytována prostřednictvím forem stanovených v článku 28 nařízení (EU) 2021/1060, které zajistí náležité zapojení místních, regionálních a městských orgánů, hospodářských a sociálních partnerů a zástupců občanské společnosti a nevládních organizací. Mělo by být možné, aby územní strategie využívaly integrovaný přístup založený na financování z více fondů, včetně EFRR, ESF+, ENRAF a EZFRV.

(47)

V zájmu zlepšení odolnosti komunit ve venkovských oblastech a jejich hospodářských, sociálních a environmentálních podmínek by podpora z EFRR měla být využívána k rozvoji projektů, jako jsou inteligentní vesnice, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2018 o agendě EU pro venkovské, horské a odlehlé oblasti, zejména rozvíjením nových příležitostí, jako jsou decentralizované služby a energetická řešení, digitální technologie a inovace.

(48)

V rámci udržitelného rozvoje měst se považuje za nezbytné podporovat integrovaný rozvoj za účelem účinnějšího řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních problémů, které mají dopad na městské oblasti, včetně funkčních městských oblastí, přičemž je třeba zohlednit potřebu podpory vazby mezi městy a venkovem. Podpora zaměřená na městské oblasti by mohla mít podobu samostatného programu nebo samostatné priority a měla by moci využívat přístupu založeného na financování z více fondů. Zásady pro výběr městských oblastí, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační příděly na tato opatření by měly být stanoveny v programech v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, přičemž k tomuto účelu by mělo být přiděleno alespoň 8 % prostředků z EFRR na celostátní úrovni. Dále by mělo být stanoveno, že toto procento musí být dodržováno v průběhu celého programového období, a to i v případě převodů mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy a při přezkumu v polovině období.

(49)

Za účelem identifikace nebo poskytnutí řešení problémů týkajících se udržitelného rozvoje měst na úrovni Unie by městská inovativní opatření měla v oblasti udržitelného rozvoje měst být nahrazena Evropskou městskou iniciativou, která má být prováděna s využitím přímého nebo nepřímého řízení. Tato iniciativa by měla pokrývat všechny městské oblasti včetně funkčních městských oblastí a podpořit městskou agendu pro Evropskou unii. EFRR by měl poskytovat podporu na organizační náklady spojené s účastí na tematických partnerstvích v rámci městské agendy, aby byly místní orgány motivovány účastnit se jich. Tato iniciativa by mohla zahrnovat mezivládní spolupráci v oblasti problematiky měst, zejména spolupráci zaměřenou na budování kapacit na místní úrovni za účelem dosažení cílů OSN pro udržitelný rozvoj. Na řízení a provádění Evropské městské iniciativy by se měly aktivně podílet členské státy a regionální a místní orgány. Opatření dohodnutá v rámci takového modelu řízení by mohla zahrnovat výměny regionálních a místních zástupců. Opatření prováděná v rámci Evropské městské iniciativy by měla podporovat vazby mezi městem a venkovem v rámci funkčních městských oblastí. V tomto ohledu je obzvláště důležitá spolupráce s Evropskou sítí pro rozvoj venkova.

(50)

Uvádění na trh a rozšiřování meziregionálních inovačních projektů by mělo být podporováno na celém území Unie prostřednictvím nových meziregionálních inovačních investic, které má spravovat Komise. Díky podpoře inovačních projektů v oblastech inteligentní specializace, včetně pilotních projektů a opatření na budování kapacit, budou tyto investice přínosem zejména pro méně rozvinuté regiony, což posílí jejich inovační ekosystémy a jejich schopnost začlenit se do větších hodnotových řetězců Unie. Měly by rovněž přispívat k provádění sdělení Komise ze dne 18. července 2017 nazvaného „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění", zejména na podporu tematických platforem pro inteligentní specializaci v kritických oblastech.

(51)

Zvláštní pozornost by se měla věnovat nejvzdálenějším regionům, a to zejména přijetím opatření podle článku 349 Smlouvy o fungování EU zajišťujících dodatečný příděl pro nejvzdálenější regiony s cílem kompenzovat dodatečné náklady vzniklé v těchto regionech v důsledku jednoho nebo několika trvalých omezení uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, jako jsou odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí a hospodářská závislost na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje jejich rozvoj. Mělo by být možné, aby tento příděl zahrnoval investice, provozní náklady a závazky veřejné služby určené ke kompenzaci dodatečných nákladů způsobených takovými omezeními. Provozní podpora by měla moci zahrnovat výdaje na služby nákladní dopravy a na podporu zavádění dopravních služeb, jakož i výdaje na činnosti související s omezeními při skladování, nadměrnou velikostí a údržbou výrobních nástrojů či nedostatkem lidského kapitálu na místním trhu práce. Na tento příděl by se neměly vztahovat požadavky na tematické zaměření. Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, jako tomu je u všech operací spolufinancovaných z EFRR a Fondu soudržnosti, měla by jakákoli podpora z EFRR na financování provozní a investiční podpory v nejvzdálenějších regionech splňovat pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(52)

Aby bylo možné rychle reagovat na výjimečné a neobvyklé okolnosti uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, které by mohly nastat během programového období, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci za účelem přijímání dočasných opatření, která mají usnadnit využívání podpory z EFRR v reakci na tyto okolnosti. Komise by měla přijmout opatření, která jsou nejvhodnější s ohledem na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, jimž členský stát čelí, při zachování cílů fondu. Prováděcí rozhodnutí týkající se dočasného opatření pro využívání EFRR v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti by měly dále být přijaty bez projednávání ve výborech, neboť oblast působnosti je určena Paktem o stabilitě a růstu a omezena na opatření stanovená v tomto nařízení. Komise by měla rovněž sledovat provádění a posuzovat vhodnost opatření.

(53)

Za účelem změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o provádění opodstatněných úprav přílohy II, která stanoví seznam ukazatelů, jež tvoří základ informací o výkonnosti programů poskytovaných Evropskému parlamentu a Radě. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(54)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti odstraněním zásadních regionálních rozdílů v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a omezenosti finančních prostředků členských států a regionů, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(55)

S ohledem na přijetí tohoto nařízení po začátku programového období, s ohledem na potřebu provádět EFRR i Fond soudržnosti koordinovaným a harmonizovaným způsobem a s cílem umožnit jejich rychlé provádění by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

KAPITOLA I

Článek 1

Článek 2

Článek 3

Článek 4

Článek 5

Článek 6

Článek 7

Článek 8

KAPITOLA II

Článek 9

Článek 10

Článek 11

Článek 12

Článek 13

Článek 14

KAPITOLA III

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Článek 18

PŘÍLOHA I

PŘÍLOHA II