(1)

Cílem Unie je posílit svou vědeckou a technologickou základnu vytvořením evropského výzkumného prostoru (EVP), ve kterém se výzkumní pracovníci, vědecké poznatky a technologie volně pohybují, a motivovat ke zvyšování konkurenceschopnosti, mimo jiné i v oblasti průmyslu, a zároveň podporovat veškeré výzkumné a inovační činnosti v zájmu plnění strategických priorit Unie, které v konečném důsledku směřují k podpoře míru, hodnot Unie a dobrých životních podmínek pro všechny.

(2)

Pro dosažení vědeckého, technologického, ekonomického, environmentálního a společenského dopadu při plnění tohoto obecného cíle a pro maximalizaci přidané hodnoty unijních investic v oblasti výzkumu a inovací by Unie měla investovat do výzkumu a inovací prostřednictvím rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa 2021–2027 (dále jen „program“). Program by měl podpořit vytváření, lepší rozšiřování a předávání vysoce kvalitních a excelentních znalostí a vysoce kvalitních technologií v Unii, přilákat talentované odborníky na všech úrovních a přispět k plnému zapojení talentového potenciálu Unie, usnadnit kooperativní vazby a posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie, podpořit a posílit zavádění a využívání inovativních a udržitelných řešení v hospodářství Unie, zejména v malých a středních podnicích, jakož i ve společnosti, zabývat se globálními výzvami, včetně změny klimatu a cílů udržitelného rozvoje v rámci OSN, vytvářet pracovní místa, stimulovat hospodářský růst, podporovat konkurenceschopnost průmyslu a zvyšovat atraktivitu Unie na poli výzkumu a inovací. Program by měl stimulovat všechny formy inovací, včetně průlomových inovací, a uvádění inovativních řešení na trh, jakož i optimalizovat přínos těchto investic v zájmu zvyšování dopadu v rámci posíleného EVP.

(3)

Program by měl být zaveden na období odpovídající době trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (4), aniž jsou dotčeny lhůty stanovené v nařízení Rady (EU) 2020/2094 (5).

(4)

Program by měl přispět ke zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu a inovací v členských státech, a pomoci tak k dosažení cíle, aby do výzkumu a vývoje směřovaly celkové investice ve výši nejméně 3 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie. K naplnění tohoto cíle bude nezbytné, aby členské státy a soukromý sektor doplnily program vlastními posílenými investicemi v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

(5)

Za účelem dosažení cílů tohoto programu a při respektování zásady excelence by se program měl zaměřit mimo jiné na posilování kooperativních vazeb v Evropě, a přispět tak ke snížení rozdílů v oblasti výzkumu a inovací.

(6)

V zájmu dosažení politických cílů Unie by činnosti v rámci tohoto programu měly ve vhodných případech a v souladu se zásadou inovace využívat právních předpisů podporujících inovace a podněcovat jejich vytváření se záměrem rychleji a intenzivněji promítnout širokou znalostní základnu Unie do inovací.

(7)

Koncepty otevřené vědy, otevřených inovací a otevřenosti světu by měly zajistit excelenci a dopad unijních investic do výzkumu a inovací a současně chránit zájmy Unie.

(8)

Otevřená věda, včetně otevřeného přístupu k vědeckým publikacím a výzkumným datům, jakož i optimální šíření a využívání poznatků mají potenciál zvýšit kvalitu, dopad a přínosy vědy. Mají rovněž potenciál urychlit vědecký pokrok, neboť zvyšují jejich spolehlivost, účinnost a přesnost a přispívají k jejich větší srozumitelnosti pro společnost a schopnosti reagovat na společenské výzvy. Měla by být přijata ustanovení, která zajistí, že příjemci budou poskytovat otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím. Stejně tak by mělo být zajištěno, aby příjemci podle zásady „co nejotevřenější – nepřístupné jen v nezbytné míře“ poskytovali otevřený přístup k výzkumným datům a aby byla zajištěna možnost výjimek zohledňujících oprávněné zájmy příjemců. Větší důraz by měl být kladen zejména na odpovědné nakládání s výzkumnými údaji, které by mělo být v souladu se zásadami „dohledatelnosti, dostupnosti, interoperability a znovupoužitelnosti“ (‘Findability’, ‘Accessibility’, ‘Interoperability’ and ‘Reusability’, dále společně jen „zásady FAIR“), a to zejména prostřednictvím začleňování plánů správy dat. Příjemci by případně měli využívat možností, které nabízí evropský cloud pro otevřenou vědu (EOSC) a evropská datová infrastruktura, a dodržovat další zásady a postupy pro otevřenou vědu. Reciprocita v otevřené vědě by měla být podporována ve všech dohodách o přidružení a spolupráci se třetími zeměmi.

(9)

Příjemci programu, zejména malé a střední podniky, se vyzývají, aby využívali příslušných stávajících nástrojů Unie, jako je evropská asistenční služba pro otázky duševního vlastnictví, která podporuje malé a střední podniky a další účastníky programu při ochraně a prosazování svých práv duševního vlastnictví.

(10)

Tvorba a koncepce programu by měly odrážet potřebu vytvoření kritického množství podporovaných činností, a to v celé Unii za současné podpory zapojení všech členských států založeného na excelenci a prostřednictvím mezinárodní spolupráce v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „Agenda 2030“), cíli udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodou přijatou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (6) (dále jen „Pařížská dohoda"). Realizací programu by se mělo posílit sledování těchto cílů a závazek Unie a jejích členských států provádět Agendu 2030 s cílem dosáhnout jejích tří rozměrů, a sice ekonomického, sociálního a environmentálního, soudržným a integrovaným způsobem.

(11)

Činnosti podporované v rámci programu by měly přispívat k dosažení cílů, priorit a mezinárodních závazků Unie.

(12)

Program by měl těžit z doplňkovosti se stávajícími příslušnými evropskými plány a strategiemi v oblasti výzkumu a inovací a případně s významnými projekty společného evropského zájmu za předpokladu, že ve strategickém plánování programu budou určeny související potřeby v oblasti výzkumu a inovací.

(13)

Program by měl zajistit transparentnost a odpovědnost veřejného financování u projektů v oblasti výzkumu a inovací, čímž ochrání veřejný zájem.

(14)

Program by měl podporovat výzkumné a inovační činnosti v oblasti společenských a humanitních věd. To znamená podporovat v této oblasti nejen prohlubování vědeckých poznatků, ale také využívání těchto poznatků a příslušného pokroku k většímu ekonomickému a společenskému dopadu programu. V rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ by měly být společenské a humanitní vědy plně zapojeny do všech klastrů. Vedle prosazování společenských a humanitních věd v projektech by ve vhodných případech měla být podporována také integrace společenských a humanitních věd zastoupením nezávislých externích odborníků z těchto oborů v expertních výborech a v hodnotících panelech a včasným monitorováním společenských a humanitních věd a informováním o jejich zastoupení ve financovaných výzkumných akcích. Monitorování napříč programem by se mělo zaměřit na zapojování společenských a humanitních věd.

(15)

Program by měl zachovávat vyvážený přístup mezi výzkumem na jedné straně a inovacemi na straně druhé, jakož i mezi financováním zdola (vycházejícím od badatele či inovátora) a financováním shora (stanoveným strategicky definovanými prioritami), a to v závislosti na povaze zapojených výzkumných a inovačních komunit napříč Unií, typech a účelu prováděných činností a na zamýšlených dopadech. Kombinace těchto faktorů by měla určit volbu přístupu pro příslušné části programu, z nichž všechny přispívají ke všem obecným a specifickým cílům programu.

(16)

Celkový rozpočet na složku „Rozšiřování účasti a šíření excelence“ v rámci části „Rozšiřování účasti a posilování EVP“ programu by měl činit nejméně 3,3 % celkového rozpočtu programu a měly by z něj těžit především právní subjekty usazené v zemích rozšiřování účasti.

(17)

„Iniciativy excelence“ by se měly zaměřovat na posílení excelence výzkumu a inovací ve způsobilých zemích, včetně školení na podporu zlepšení manažerských dovedností v oblasti výzkumu a inovací, pokud jde o udílení cen, posilování inovačních ekosystémů, jakož i vytváření sítí výzkumu a inovací, mimo jiné na základě výzkumných infrastruktur financovaných Unií. Žadatelé by měli jasně prokázat, že projekty jsou provázány s vnitrostátními nebo regionálními strategiemi výzkumu a inovací, aby byli způsobilí žádat o financování v rámci složky „Rozšiřování účasti a šíření excelence“ části „Rozšiřování účasti a posilování EVP“ programu.

(18)

Mělo by být možné uplatňovat zrychlený postup pro výzkum a inovace, při němž by lhůta pro udělení grantu neměla překročit šest měsíců, a tím umožnit rychlejší přístup zdola k finančním prostředkům pro malá kolaborativní konsorcia, jež akce zajišťují od základního výzkumu až po uplatnění na trhu.

(19)

Program by měl podporovat všechny fáze výzkumu a inovací, zejména v rámci kolaborativních projektů, případně také u misí a evropských partnerství. Základní výzkum je stěžejním východiskem a důležitým předpokladem pro zvýšení schopnosti Unie přilákat nejschopnější vědce, aby se mohla stát globálním centrem excelence. V rámci programu by měla být zajištěna rovnováha mezi základním a aplikovaným výzkumem. Spolu s inovacemi se tak podpoří hospodářská konkurenceschopnost Unie, růst i tvorba pracovních míst.

(20)

Je prokázáno, že klíčem k excelentní vědě je přijímání rozmanitosti ve všech jejích projevech, neboť z rozmanitosti věda těží. Rozmanitost a inkluzivnost přispívají k excelenci v kolaborativním výzkumu a inovacích, jelikož spolupráce napříč obory, odvětvími a EVP přispívá ke zlepšování výzkumu a zvyšování kvality návrhů projektů, může vést k vyšší míře společenského přijetí a podpořit přínosy inovací, a tím i pokrok Evropy.

(21)

Za účelem zajištění co největšího dopadu programu je třeba zvláštní pozornost multidisciplinárním, interdisciplinárním a mezioborovým přístupům, což jsou klíčové součásti zásadního vědeckého pokroku.

(22)

Výzkumné činnosti prováděné v rámci pilíře „Excelentní věda“ by měly být vymezeny podle potřeb a možností vědy a měly by prosazovat vědeckou excelenci. Výzkumný program by měl být stanoven v úzké součinnosti s vědeckou obcí a měl by mimo jiné zahrnovat důraz na přilákání nových talentů v oblasti výzkumu a inovací a začínajících výzkumných pracovníků, a současně posilovat EVP, zamezit „odlivu mozků“ a podporovat mobilitu vynikajících výzkumných pracovníků.

(23)

Program by měl Unii a jejím členským státům pomoci při získávání těch nejlepších talentů a dovedností s přihlédnutím k realitě velmi intenzivní mezinárodní konkurence.

(24)

Pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ by měl být realizován prostřednictvím klastrů výzkumných a inovačních činností s cílem maximalizovat začlenění napříč příslušnými tematickými oblastmi při zajištění vysoké a udržitelné úrovně dopadu na Unii ve vztahu k vynaloženým zdrojům. Tento pilíř by mohl podporovat přeshraniční spolupráci mezi obory, odvětvími a oblastmi politiky v zájmu cílů udržitelného rozvoje OSN v návaznosti na zásady Agendy 2030, na Pařížskou dohodu a konkurenceschopnost odvětví Unie. Stanovení vysoce ambiciózních a velkoplošných iniciativ v podobě výzkumných a inovačních misí by mohlo programu umožnit dosáhnout transformačního a systémového dopadu pro společnost při podpoře cílů udržitelného rozvoje, a to i prostřednictvím mezinárodní spolupráce a vědecké diplomacie. Činnosti v rámci uvedeného pilíře by měly pokrývat celou škálu výzkumných a inovačních činností, aby se zajistilo, že Unie zůstane na špici strategicky definovaných priorit.

(25)

Klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“ by měl významně přispívat k výzkumu v kulturních a kreativních odvětvích, včetně výzkumu týkajícího se kulturního dědictví Unie, a zejména by měl umožnit vytvoření prostoru pro spolupráci v oblasti evropského kulturního dědictví.

(26)

Plné a včasné zapojení všech odvětví průmyslu do programu, od jednotlivých podnikatelů a malých a středních podniků až po velké podniky by mohlo podstatně přispět k realizaci cílů programu a zejména k vytvoření udržitelných pracovních míst a růstu v Unii. Takové zapojení průmyslu by se mělo vztahovat na podporované akce, které odpovídají přinejmenším úrovni akcí podporovaných v rámci rámcového programu Horizont 2020 zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (7) (dále jen „Horizont 2020“).

(27)

Akce v rámci programu by mohly představovat významný příspěvek k uvolnění potenciálu strategických odvětví Unie, včetně klíčových základních technologií odrážejících cíle strategie Unie v oblasti průmyslové politiky.

(28)

Mnohostranné konzultace, mimo jiné i s občanskou společností a průmyslem by měly přispívat k výhledům a prioritám stanoveným prostřednictvím strategického plánování. Výsledkem by měly být periodické strategické plány v oblasti výzkumu a inovací přijaté prostřednictvím prováděcích aktů za účelem přípravy obsahu pracovních programů.

(29)

Pracovní program by měl zohlednit výsledek konkrétních dřívějších projektů a stav vědy, technologie a inovací na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni a relevantní politický, tržní a společenský vývoj, aby mohla být příslušná akce financována.

(30)

Je důležité podporovat průmysl Unie, aby zůstal nebo se stal světovým vůdcem v oblasti inovací, digitalizace a klimatické neutrality, zejména prostřednictvím investic do klíčových základních technologií, na nichž podnikání budoucnosti bude stavět. Akce programu by měly přiměřeně a transparentně řešit případy selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací a posilovat investice, aniž by zdvojovaly nebo vytlačovaly soukromé financování, a měly by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a návratnost investic pro veřejnost. Tím se zajistí jednotnost akcí programu a pravidel Unie pro státní podporu s cílem podnítit inovace a zabránit nepřiměřenému narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(31)

Program by měl podporovat výzkum a inovace integrovaným způsobem a dodržovat při tom všechna příslušná ustanovení v rámci Světové obchodní organizace. Koncept výzkumu, zahrnující experimentální vývoj, by se měl používat v souladu s manuálem Frascati vypracovaným Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zatímco koncept inovace je třeba používat v souladu s manuálem Oslo vypracovaným OECD a Eurostatem na základě širokého přístupu zahrnujícího i sociální inovace. Definice OECD týkající se úrovně technologické připravenosti (TRL) by stejně jako v Horizontu 2020 měly být nadále zohledňovány při klasifikaci technologického výzkumu, vývoje produktů a jejich demonstrací, jakož i při vymezování typů akcí dostupných ve výzvách k podávání návrhů. Granty by neměly být udělovány na akce, jejichž činnosti jdou nad rámec TRL 8. V rámci pracovního programu by mělo být možné pro danou výzvu v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ povolit granty pro validaci produktů ve velkém měřítku a jejich replikaci na trhu.

(32)

Program by měl přispět k cílům v oblasti vesmíru na úrovni výdajů, které alespoň proporcionálně odpovídají výdajům v rámci Horizontu 2020.

(33)

Sdělení Komise ze dne 11. ledna 2018 nazvané "Průběžné hodnocení Horizontu 2020: maximalizace dopadů výzkumu a inovací EU", usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2017 o posouzení provádění Horizontu 2020 s ohledem na jeho průběžné hodnocení a návrh devátého rámcového programu (8) a závěry Rady ze dne 1. prosince 2017 nazvané „Od průběžného hodnocení Horizontu 2020 k devátému rámcovému programu“ poskytly soubor doporučení pro program, včetně pravidel pro účast na programu a šíření jeho výsledků. Uvedená doporučení vycházejí ze zkušeností získaných v rámci Horizontu 2020 i z příspěvků od orgánů Unie a zainteresovaných subjektů. Uvedená doporučení zahrnují návrhy opatření na podporu mobility výzkumných pracovníků a otevřenosti sítí v oblasti výzkumu a inovací za účelem ambicióznějšího investování s cílem dosáhnout kritického množství a maximalizovat dopad; podporovat průlomové inovace; stanovit priority pro investice Unie do výzkumu a inovací v oblastech vysoké přidané hodnoty, zejména prostřednictvím zaměření na mise, plného, uvědomělého a včasného zapojení občanů a široké komunikace; racionalizovat unijní strukturu financování za účelem plného využití potenciálu výzkumu a investic včetně výzkumných infrastruktur napříč Unií, mimo jiné modernizací rozsahu iniciativ evropských partnerství a režimů spolufinancování; rozvíjet více a konkretizovat synergie mezi různými finančními nástroji Unie, zejména překonáváním úskalí intervenční logiky bez komplementární vazby a složitosti různých druhů financování a jiných nařízení, a rovněž s cílem pomoci mobilizovat nedostatečně využitý potenciál výzkumu a inovací v celé Unii; posilovat mezinárodní spolupráci a otevřenost vůči účasti třetích zemí; a pokračovat ve zjednodušování na základě zkušeností z provádění Horizontu 2020.

(34)

Vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost koordinaci a doplňkovosti různých politik Unie, měl by program usilovat o synergické působení s dalšími programy Unie, od jejich návrhu a strategického plánování až po výběr projektů, řízení, komunikaci, šíření a využívání výsledků, po monitorování, auditování a řízení. Pokud jde o financování činností v oblasti výzkumu a investic, měly by tyto synergie v největší možné míře umožňovat harmonizaci pravidel, včetně pravidel způsobilosti nákladů. Aby se zabránilo zdvojování činností a překrývání a zvýšil se pákový efekt financování Unie a aby se snížila administrativní zátěž žadatelů a příjemců, mělo by být možné podporovat synergie zejména alternativním, kombinovaným, kumulativním financováním a převody zdrojů.

(35)

V souladu s nařízením (EU) 2020/2094 a v mezích dostupných zdrojů, které jsou tamtéž přiděleny, by se v rámci programu měla provádět opatření na podporu oživení a odolnosti za účelem řešení bezprecedentních důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity způsobem, který zajistí dodržování lhůt stanovených v nařízení (EU) 2020/2094. Tyto dodatečné zdroje by měly být přidělovány výhradně na akce v oblasti výzkumu a inovací zaměřené na řešení důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19, zejména jejích hospodářských, sociálních a společenských důsledků.

(36)

Aby financování Unie mělo co největší možný účinek a co nejefektivněji přispívalo k dosažení cílů a závazků politiky Unie, měla by mít Unie možnost vstoupit do evropských partnerství s partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru. Mezi takové partnery patří průmysl, malé a střední podniky, univerzity, výzkumné organizace, zainteresované strany v oblasti výzkumu a inovací, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni nebo organizace občanské společnosti, jako jsou nadace a nevládní organizace, které podporují nebo provádějí výzkum a inovace, za předpokladu, že požadovaných dopadů lze efektivněji dosáhnout v rámci partnerství než Unií samotnou.

(37)

Mělo by být možné, aby v závislosti na rozhodnutí členského státu byly příspěvky z programů spolufinancovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) považovány za příspěvek zúčastněného členského státu pro účely evropského partnerství v rámci programu. Uvedenou možností by však neměla být dotčena potřeba dodržovat všechna ustanovení vztahující se na uvedené příspěvky, jak je stanoveno v nařízení o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nařízení o společných ustanovení na období 2021-2027“) a v nařízeních týkajících se jednotlivých fondů.

(38)

Program by měl posílit spolupráci mezi evropskými partnerstvími a partnery ze soukromého nebo veřejného sektoru na mezinárodní úrovni, včetně spojení výzkumných a inovačních programů a přeshraničních investic v oblasti výzkumu a inovací, přinášející vzájemný prospěch občanům a podnikům, a současně zajistit, aby Unie mohla hájit své zájmy ve strategických oblastech.

(39)

Stěžejní iniciativy v oblasti budoucích a vznikajících technologií (FET) se ukazují být účinným a účelným nástrojem, neboť díky společnému koordinovanému úsilí Unie a jejích členských států jsou pro společnost přínosem. Činnosti prováděné v rámci stěžejních iniciativ FET – Grafen, Projekt lidského mozku a Kvantová technologie – podporované Horizontem 2020 budou i nadále podporovány v rámci programu prostřednictvím výzev k podávání návrhů obsažených v pracovním programu. Přípravné akce podporované v rámci části Horizontu 2020 věnované stěžejním iniciativám FET poslouží jako podklad pro strategické plánování v rámci programu a poskytnout podněty pro práci na misích, společně financovaných či společně programovaných evropských partnerstvích a pravidelných výzvách k podávání návrhů.

(40)

Společné výzkumné středisko (JRC) by politikám Unie mělo poskytovat nezávislou vědeckou a technickou podporu vycházející z iniciativy klientů, a to v průběhu celého politického cyklu. Přímé akce JRC by měly být prováděny pružným, efektivním a transparentním způsobem s přihlédnutím k politickým potřebám Unie a příslušným potřebám uživatelů JRC, a to se zajištěním ochrany finančních zájmů Unie. JRC by mělo nadále vytvářet dodatečné zdroje.

(41)

Pilíř „Inovativní Evropa“ by měl zavést řadu opatření pro poskytování integrované podpory reagující na potřeby podnikatelů a podnikání, jejichž cílem je realizovat a urychlit průlomové inovace pro rychlý růst trhu a podporovat strategickou autonomii Unie při zachování otevřené ekonomiky. Měl by přinést „jednotné kontaktní místo“ s cílem přilákat a podpořit všechny druhy inovátorů a inovativních společností, jako jsou malé a střední podniky včetně začínajících podniků a ve výjimečných případech malých společností se střední tržní kapitalizací, které mají potenciál pro zvyšování své kapacity na unijní a mezinárodní úrovni. Tento pilíř by měl nabízet rychlé, pružné granty a možnosti společného investování, mimo jiné i se soukromými investory. Uvedené cíle by měly být plněny zřízením Evropské rady pro inovace (ERI). Pilíř by měl také podporovat Evropský inovační a technologický institut (EIT) a evropské inovační ekosystémy jako celek, zejména prostřednictvím evropských partnerství s národními a regionálními aktéry na podporu inovací.

(42)

Pro účely tohoto nařízení, a zejména pokud jde o činnosti prováděné v rámci ERI, by se "začínajícím podnikem" měl rozumět malý a střední podnik v počáteční fázi svého životního cyklu (včetně start-upů odštěpených od univerzitních výzkumných činností), jehož cílem jsou inovativní řešení a škálovatelný podnikatelský model a který je autonomní ve smyslu článku 3 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (9); „společností se střední tržní kapitalizací“ by se měl rozumět podnik, který není malým nebo středním podnikem a který má 250 až 3 000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s články 3 až 6 hlavy I přílohy uvedeného doporučení; a „malou společností se střední tržní kapitalizací“ by se měla rozumět společnost se střední tržní kapitalizací, která má nejvýše 499 zaměstnanců.

(43)

Politické cíle programu mají být rovněž naplňovány prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky Programu InvestEU, čímž se podpoří synergie mezi oběma programy.

(44)

ERI by spolu s dalšími složkami programu měla podněcovat všechny formy inovací od inkrementálních až po průlomové a přelomové inovace zacílené zejména na ty, které vytvářejí tržní příležitosti. ERI by se prostřednictvím svých nástrojů – Pathfinder a Accelerator – měla zaměřit na určování, vytváření a zavádění vysoce rizikových inovací všeho druhu včetně inkrementálních inovací s hlavním důrazem na průlomové a přelomové inovace a na špičkové inovace, které mají potenciál vytvářet tržní příležitosti. Prostřednictvím soudržné a modernizované podpory by ERI měla zaplnit současné vakuum v oblasti veřejné podpory soukromých investic pro průlomové inovace. Nástroje ERI vyžadují specializované právní a řídicí funkce odpovídající jejím cílům, zejména pokud jde o akce v oblasti tržního využití.

(45)

Nástroj Accelerator má pomoci překlenout „údolí smrti“ mezi výzkumem, fází předcházející hromadnému uvádění výrobků na trh a zvyšováním kapacit společností. Nástroj Accelerator poskytne podporu operacím s vysokým potenciálem, které představují taková technologická nebo vědecká, finanční, řídicí nebo tržní rizika, že ještě nejsou považovány za financovatelné z komerčních úvěrů, a nemohou tudíž významně zvýšit objem investic z trhu, a doplňovat tak Program InvestEU.

(46)

V úzké součinnosti s Programem InvestEU by měl nástroj Accelerator, podporou ve formě kombinovaného financování a financování vlastního kapitálu, financovat projekty malých a středních podniků, včetně začínajících podniků, a ve výjimečných případech projekty malých společností se střední tržní kapitalizací, které dosud nejsou schopny vytvářet příjmy, nejsou dosud ziskové, nebo nejsou dosud schopny přilákat investice postačující k plnému provádění podnikatelského záměru příslušných projektů. Tyto způsobilé subjekty by měly být považovány za nefinancovatelné z komerčních úvěrů, ačkoli části jejich investičních potřeb mohly být nebo by mohly být zajištěny jedním nebo více investory, jako je soukromá nebo veřejná banka, fond rodinného majetku, fond rizikového kapitálu, andělský investor atd. Nástroj Accelerator má tímto způsobem pomoci překonat selhání trhu a financovat slibné subjekty, které provádějí průlomové inovační projekty vytvářející tržní příležitosti, ale zatím nejsou financovatelné z komerčních úvěrů. Jakmile se uvedené projekty stanou financovatelnými z komerčních úvěrů, mohly by být financovány z Programu InvestEU.

(47)

Jakkoli by rozpočet nástroje Accelerator pro účely článku 48 měl být využíván zejména ke kombinovanému financování, měla by čistě grantová podpora v rámci nástroje Accelerator poskytovaná malým a středním podnikům, včetně začínajících podniků, odpovídat podpoře poskytované z rozpočtu nástroje pro malé a střední podniky v rámci Horizontu 2020.

(48)

EIT by se primárně prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství a rozšířením svého regionálního inovačního programu měl zaměřit na posílení inovačních ekosystémů, které řeší globální výzvy. Toho by mělo být dosaženo podporou začleňování inovací, výzkumu, vysokoškolského vzdělávání a podnikání. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském inovačním a technologickém institutu (dále jen "nařízení o EIT") a svým strategickým inovačním programem uvedeným v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o strategickém inovačním programu Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027 by EIT měl prostřednictvím svých činností rozvíjet inovace a významným způsobem zvýšit svoji podporu začleňování vysokoškolského vzdělávání do inovačního ekosystému, a to zejména podněcováním podnikatelského vzdělávání, podporou pevné mimooborové spolupráce mezi průmyslem a univerzitním prostředím a určením výhledových dovedností pro budoucí inovátory k řešení globálních výzev, včetně pokročilých digitálních a inovačních dovedností. Režimy podpory poskytované EIT by měly přinášet prospěch příjemcům ERI, přičemž začínající podniky vznikající ze znalostních a inovačních společenství EIT by měly mít zjednodušený, a tudíž rychlejší přístup k akcím ERI. Třebaže by EIT měl svým zaměřením na inovační ekosystémy přirozeně zapadat do pilíře „Inovativní Evropa“, měl by také v případě potřeby podporovat ostatní pilíře. Je třeba se vyvarovat zbytečného překrývání znalostních a inovačních společenství a dalších nástrojů v téže oblasti, zejména pokud jde o jiná evropská partnerství.

(49)

U všech druhů inovací, včetně průlomových, přelomových a inkrementálních inovací, by měly být zajištěny a chráněny rovné podmínky pro podniky, které na daném trhu soutěží, neboť tyto požadavky jsou klíčové pro rozvoj všech těchto druhů inovací, což zejména umožní značnému počtu malých a středních inovátorů vybudovat svou kapacitu v oblasti výzkumu a inovací, sklízet plody svých investic a získat tržní podíl.

(50)

Program by měl prosazovat a začleňovat spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami na základě zájmů Unie, oboustranných přínosů, mezinárodních závazků, vědecké diplomacie a v nejvyšší možné míře vzájemnosti. Mezinárodní spolupráce by se měla zaměřit na posílení excelence Unie v oblasti výzkumu a inovací, její přitažlivosti, schopnosti udržet nejlepší talenty a hospodářské a průmyslové konkurenceschopnosti, na řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje v rámci OSN, a to dodržováním zásad Agendy 2030 a Pařížské dohody, a na podporu vnějších politik Unie. Měl by být dodržován přístup obecné otevřenosti vůči mezinárodní účasti a akcím cílené mezinárodní spolupráce, mimo jiné prostřednictvím odpovídající způsobilosti pro financování subjektů usazených v zemích s nízkými až střednímu příjmy. Unie by měla usilovat o uzavření mezinárodních dohod o spolupráci v oblasti výzkumu a inovací se třetími zeměmi. Současně by mělo být podporováno přidružení třetích zemí, zejména u kolaborativních částí programu, a to v souladu s dohodami o přidružení a se zaměřením na přidanou hodnotu pro Unii. Při přidělování finančních příspěvků přidružených zemí na program by Komise měla vzít v úvahu míru účasti právních subjektů uvedených třetích zemí na různých částech programu.

(51)

S cílem prohloubit vztah mezi vědou a společností a maximalizovat přínosy jejich interakcí by program měl zapojit všechny společenské aktéry, například občany a organizace občanské společnosti, do společného koncipování a spoluvytváření odpovědných výzkumných a inovačních programů (RRI) a jejich obsahu a v celém průběhu procesů, které řeší obavy, potřeby a očekávání občanů a občanské společnosti, podpory vědeckého vzdělávání, zpřístupňování vědeckých poznatků veřejnosti a usnadňování účasti občanů a organizací občanské společnosti na jeho činnostech. Mělo by tak být učiněno napříč celým programem i prostřednictvím specializovaných činností v části „Rozšiřování účasti a posilování EVP“. Zapojování občanů a občanské společnosti do výzkumu a inovací by mělo být doprovázeno veřejnou osvětovou činností s cílem získat a udržet veřejnou podporu programu. Program by měl rovněž usilovat o odstranění překážek a zvýšení synergií mezi vědou, technologií, kulturou a uměním s cílem získat novou kvalitu udržitelných inovací. Opatření přijatá za účelem lepšího zapojení občanů a občanské společnosti do podporovaných projektů by měla být monitorována.

(52)

Ve vhodných případech by program měl zohlednit zvláštní charakter nejvzdálenějších regionů, jak jsou uvedeny v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaným „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“, které Rada uvítala.

(53)

Činnosti vyvíjené v rámci programu by měly usilovat o odstranění genderových stereotypů a nerovností mezi ženami a muži, zlepšovat rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a podporovat rovnost mezi ženami a muži v oblasti výzkumu a inovací, včetně zásady stejného odměňování bez diskriminace na základě pohlaví v souladu s články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a články 8 a 157 Smlouvy o fungování EU. Genderové hledisko by mělo být začleněno do obsahu výzkumu a inovací a dodržováno ve všech fázích výzkumu. Činnosti vyvíjené v rámci programu by dále měly usilovat o odstranění nerovností a o prosazování rovnosti a rozmanitosti ve výzkumu a inovacích po všech stránkách s ohledem na věk, zdravotní postižení, rasu a etnický původ, náboženské vyznání či přesvědčení a sexuální orientaci.

(54)

S ohledem na specifika odvětví obranného průmyslu by měla být stanovena podrobná ustanovení pro financování Unie do projektů obranného výzkumu v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 (10) (dále jen „Evropský obranný fond“), které vymezuje pravidla účasti pro obranný výzkum. Činnosti, které mají být prováděny v rámci Evropského obranného fondu, by měly být zaměřeny výhradně na výzkum a vývoj v oblasti obrany, zatímco činnosti prováděné v rámci zvláštního programu zavedeného rozhodnutím Rady (EU) 2021/764 (11) (dále jen „zvláštní program“) a EIT by měly být zaměřeny výhradně na civilní využití. Mělo by se zabránit zbytečnému zdvojování.

(55)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání programu, které představuje pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (12). Uvedené finanční krytí zahrnuje částku 580 000 000 EUR v běžných cenách pro zvláštní program zavedený rozhodnutím (EU) 2021/764 a pro EIT v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 16. prosince 2020 o posílení zvláštních programů a úpravě základních aktů (13) .

(56)

Na tento program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (14) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(57)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant na již zahájené akce udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant však nejsou způsobilé, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů. Aby nedošlo k narušení podpory Unie, jímž by mohly být dotčeny zájmy Unie, mělo by být možné stanovit v rozhodnutí o financování na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 na omezenou dobu a pouze v řádně odůvodněných případech, že jsou určité činnosti a náklady způsobilé od začátku rozpočtového roku 2021, a to i v případě, že byly uvedené činnosti provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

(58)

V rámci celého programu je třeba setrvale usilovat o administrativní zjednodušení, zejména o snížení administrativní zátěže pro příjemce. Komise by měla dále zjednodušit své nástroje a pokyny tak, aby pro příjemce představovaly minimální zátěž. Zejména by měla Komise zvážit vydání zkrácené verze pokynů.

(59)

Dokončení jednotného digitálního trhu a rostoucí příležitosti ze sbližování digitálních a fyzických technologií vyžadují zvýšení investic. Program Horizont Evropa by měl k uvedenému úsilí přispět významným zvýšením výdajů na hlavní činnosti digitálního výzkumu a inovací ve srovnání s Horizontem 2020 (15). To by mělo zajistit, aby Evropa zůstala v čele globálního výzkumu a inovací v digitální oblasti.

(60)

Měl by být upřednostněn kvantový výzkum v klastru „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ v rámci pilíře II vzhledem k jeho zásadní úloze v digitální transformaci, konkrétně rozšířením evropského vedoucího postavení v oblasti vědy a excelence, pokud jde o kvantové technologie, což umožní dosáhnout plánovaného rozpočtu stanoveného v roce 2018.

(61)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (16) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (17), (Euratom, ES) č. 2185/96 (18) a (EU) 2017/1939 (19) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí.

Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (20). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(62)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (21), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, úřadu OLAF a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(63)

Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU (22) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je daná ZZÚ spojena.

(64)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (23) by měl být tento program vyhodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na podávání zpráv a monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy a příjemce programu. Tyto požadavky by měly případně zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi.

(65)

Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku programu při plnění jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu přílohy V ohledně ukazatelů způsobů dosahování dopadů, je-li to považováno za nezbytné, a ohledně stanovení referenčních úrovní a cílů, jakož i doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla vhodné konzultace v rámci své přípravné činnosti, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalování tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(66)

Soudržnost a synergie mezi tímto programem a kosmickým programem Unie zajistí, že bude podporováno globálně konkurenceschopné a inovativní evropské kosmické odvětví; zvyšována samostatnost Evropy, pokud jde o přístup do kosmu a jeho využívání, v zabezpečeném a chráněném prostředí; a posilována úloha Evropy jakožto globálního aktéra. Data a služby poskytované kosmickým programem Unie budou podporovat excelenci ve výzkumu, průlomová řešení a následné uživatele v rámci programu.

(67)

Soudržnost a synergie mezi tímto programem a programem Erasmus+ přispějí k využívání výsledků výzkumu prostřednictvím odborné přípravy a k šíření inovativnosti ve vzdělávacím systému a budou zajišťovat, aby činnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy vycházely z těch nejaktuálnějších výzkumných a inovačních činností. V návaznosti na pilotní akce zahájené v rámci programu Erasmus+ 2014–2020 na evropských univerzitách tak tento program bude v příslušných případech synergickým způsobem doplňovat podporu poskytovanou evropským univerzitám programem Erasmus+.

(68)

V zájmu zvýšení dopadu programu při řešení priorit Unie je třeba podporovat synergie s programy a nástroji, jejichž cílem je reagovat na vznikající potřeby Unie, a to i s mechanismem pro spravedlivou transformaci, Nástrojem pro oživení a odolnost a programem „EU pro zdraví“, a o takové synergie usilovat.

(69)

Pravidla pro účast a šíření výsledků by měla náležitě odrážet potřeby programu s přihlédnutím k obavám a doporučením vyjádřeným různými zainteresovanými subjekty, jakož i při průběžném hodnocení Horizontu 2020 prováděném za pomoci nezávislých externích odborníků.

(70)

Společná pravidla pro program jako celek by měla zajistit ucelený rámec, který usnadní účast v programech finančně podporovaných z rozpočtu programu, včetně účasti v programech řízených financujícími orgány, jako jsou EIT, společné podniky nebo jiné struktury podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, a účast v programech prováděných členskými státy podle článku 185 Smlouvy o fungování EU. Mělo by být možné přijmout zvláštní pravidla, avšak takové výjimky by měly být omezeny na nezbytně nutné a řádně odůvodněné případy.

(71)

Akce, které spadají do působnosti programu, by měly respektovat základní práva a být v souladu se zásadami, jak jsou uznány zejména v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Tyto akce by měly být v souladu s právními povinnostmi, včetně povinností vyplývajících z mezinárodního práva, a se všemi příslušnými rozhodnutími Komise, jako je oznámení Komise ze dne 28. června 2013 (24), jakož i s etickými zásadami, včetně zamezení jakémukoli porušení integrity výzkumu. Tam, kde je to vhodné, by měla být zohledňována stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích, Agentury Evropské unie pro základní práva a evropského inspektora ochrany údajů. Při výzkumných činnostech je třeba zohlednit i článek 13 Smlouvy o fungování EU a používání zvířat ve výzkumu a při testování by mělo být omezeno s tím, že konečným cílem je jejich používání nahradit.

(72)

V zájmu zaručení vědecké excelence a v souladu s článkem 13 Listiny by měl program ve všech zemích, které využívají jeho finanční prostředky, prosazovat úctu k akademické svobodě.

(73)

V souladu s cíli mezinárodní spolupráce, jak jsou stanoveny v článcích 180 a 186 Smlouvy o fungování EU, by měla být prosazována účast právních subjektů usazených ve třetích zemích a mezinárodních organizací založená na vzájemném prospěchu a zájmech Unie. Provádění programu by mělo být v souladu s opatřeními přijatými v souladu s články 75 a 215 Smlouvy o fungování EU a mělo by být v souladu s mezinárodním právem. Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky, zájmy, autonomií nebo bezpečností Unie, mělo by být možné, aby byla účast na konkrétních akcích v rámci programu omezena pouze na právní subjekty usazené v členských státech nebo na právní subjekty usazené v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích, kromě členských států. Jakékoli vyloučení právních subjektů usazených v Unii nebo v přidružených zemích přímo či nepřímo kontrolovaných nepřidruženými třetími zeměmi nebo právními subjekty nepřidružených třetích zemí by mělo na jedné straně zohlednit rizika, která by představovalo zahrnutí těchto subjektů, a na druhé straně prospěch, který by jejich účast přinesla.

(74)

Program uznává, že změna klimatu je jednou z největších celosvětových a společenských výzev, a zohledňuje význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje. Program by měl tudíž přispět k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Začleňování klimatických hledisek by mělo být odpovídajícím způsobem zahrnuto do obsahu výzkumu a inovací a uplatňováno ve všech fázích výzkumu.

(75)

V kontextu dopadů v oblasti klimatu by měla Komise podávat zprávy o výsledcích, inovacích a souhrnných odhadovaných účincích projektů, které jsou z hlediska klimatu relevantní, a to i pro jednotlivé části programu a způsoby provádění. Při provádění této analýzy by Komise měla zohlednit dlouhodobé hospodářské, společenské a environmentální náklady i přínosy činností v rámci programu pro občany Unie, včetně využívání inovativních řešení ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jejím dopadům, odhadovaných dopadů na zaměstnanost a zakládání podniků, hospodářský růst a konkurenceschopnost, jakož i čisté energie, zdraví a dobrých životních podmínek, včetně kvality ovzduší, půdy a vody. Výsledky uvedené analýzy dopadů by měly být zveřejněny, posouzeny v kontextu klimatických a energetických cílů Unie a měly by být využity v rámci následného strategického plánování a budoucích pracovních programů.

(76)

S ohledem na význam řešení dramatického úbytku biologické rozmanitosti by výzkumné a inovační činnosti v rámci programu měly přispívat k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a k dosažení celkové ambice, tedy poskytnout na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v roce 2024 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce a v letech 2026 a 2027 10 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce, přičemž se zohlední, v jakých aspektech se klimatické cíle a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají, v souladu s Interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů.

(77)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(78)

Využívání citlivých podkladových informací nebo přístup neoprávněných osob k citlivým výsledkům může mít nepříznivý dopad na zájmy Unie nebo jednoho či více členských států. Nakládání s důvěrnými údaji a utajovanými informacemi by se tudíž mělo řídit všemi příslušnými ustanoveními práva Unie, včetně vnitřních pravidel orgánů, jako je rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (25).

(79)

Je třeba stanovit minimální podmínky pro účast, a to ve formě obecného pravidla, kdy by konsorcium mělo zahrnovat alespoň jeden právní subjekt z členského státu, a s ohledem na specifika konkrétního typu akcí v rámci programu.

(80)

Je nezbytné stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Unie účastníkům akcí v rámci programu. Hlavní formou podpory v rámci tohoto programu by měly být granty. V zájmu dalšího zjednodušení by měly být realizovány s přihlédnutím ke všem formám příspěvků stanoveným ve finančním nařízení, včetně jednorázových částek, paušálních sazeb nebo jednotkových nákladů. V grantové dohodě je třeba stanovit práva a povinnosti příjemců, včetně případné úlohy a úkolů koordinátora. Při vypracovávání vzorových grantových dohod a jejich jakékoli podstatné změně, mimo jiné za účelem dalšího zjednodušení pro příjemce, by měla být zajištěna úzká spolupráce s odborníky členských států.

(81)

Míry financování v tomto nařízení jsou uváděny jako maxima, aby byla splněna zásada spolufinancování.

(82)

V souladu s finančním nařízením by program měl poskytnout základ pro širší přijetí obvyklých postupů účtování nákladů příjemců, pokud jde o náklady na zaměstnance a jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby, mimo jiné u velkých výzkumných infrastruktur ve smyslu Horizontu 2020. Všichni příjemci by měli mít možnost použít jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy příjemců, které kombinují skutečné přímé a nepřímé náklady. V tomto ohledu by příjemci měli být oprávněni zahrnout skutečné nepřímé náklady vypočtené na základě klíčů pro přidělování do těchto jednotkových nákladů pro interně fakturované zboží a služby.

(83)

Stávající systém úhrady skutečných nákladů na zaměstnance by měl být dále zjednodušen použitím přístupu odměňování na základě projektu, vyvinutého v rámci Horizontu 2020 a dále uveden v soulad s finančním nařízením s cílem zmenšit rozdíly v odměňování výzkumných pracovníků Unie zapojených do programu.

(84)

Záruční fond pro účastníky zřízený v rámci Horizontu 2020 a řízený Komisí se ukázal jako důležitý ochranný mechanismus, který zmírňuje rizika spojená s dlužnými částkami, které neuhradili neplnící účastníci. Proto by záruční fond pro účastníky, přejmenovaný na „Vzájemný pojišťovací mechanismus“ (dále jen „mechanismus“), měl pokračovat a rozšířit se na další financující orgány, zejména na iniciativy podle článku 185 Smlouvy o fungování EU. Mechanismus by mělo být možné rozšířit i pro příjemce jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. Komise by měla na základě důkladného sledování možných negativních výnosů z investic uskutečněných v rámci mechanismu přijmout vhodná zmírňující opatření, aby mechanismus pokračoval ve svých intervencích na ochranu finančních zájmů Unie a vrátil příjemcům příspěvek při výplatě zůstatku.

(85)

Pravidla pro využívání a šíření výsledků by měla být stanovena s cílem zajistit, aby příjemci chránili, využívali, šířili tyto výsledky a případně zajistili přístup k těmto výsledkům. Větší důraz by měl být kladen na využívání uvedených výsledků a Komise by měla určit a pomoci maximalizovat příležitosti pro příjemce k využívání výsledků, zejména v rámci Unie. Využívání výsledků by mělo zohledňovat zásady programu, včetně podpory inovací v Unii a posilování EVP.

(86)

Klíčové prvky výběru návrhu a systému hodnocení u Horizontu 2020 se zvláštním zaměřením na excelenci a případně na dopad programu a kvalitu a účinnost jeho realizace by měly být zachovány. Návrhy by měly i nadále být vybírány na základě hodnocení ze strany nezávislých externích odborníků. Proces hodnocení by měl být koncipován tak, aby byl vyloučen střet zájmů a podjatost. Měla by být zohledněna možnost dvoufázového postupu předkládání a v první fázi hodnocení by mohly být případně vyhodnoceny anonymizované návrhy. Komise by v příslušných případech měla do procesu hodnocení nadále zapojovat nezávislé pozorovatele. Pro činnosti v rámci nástroje ERI Pathfinder, misí a v jiných řádně odůvodněných případech, jak je podrobně stanoveno v pracovním programu, je možné zohlednit nutnost zajistit celkovou soudržnost portfolia projektů, pokud návrhy dosáhly příslušné prahové hodnoty. Příslušné cíle a postupy by měly být předem zveřejněny. V souladu s čl. 200 odst. 7 finančního nařízení by žadatelé měli obdržet zpětnou vazbu ohledně hodnocení jejich návrhu, mimo jiné zejména důvody pro zamítnutí.

(87)

U všech částí programu by se v souladu s články 126 a 127 finančního nařízení mělo pokud možno uplatňovat systematické křížové spoléhání na hodnocení a audity s cílem snížit administrativní zátěž příjemců finančních prostředků Unie. Křížové spoléhání by mělo být výslovně stanoveno tím, že se zvažují i další prvky jistoty, jako jsou audity systémů a postupů.

(88)

Specifické výzvy v oblastech výzkumu a inovací by měly být řešeny prostřednictvím udílení cen, případně i prostřednictvím společných či sdílených cen, organizovaného Komisí nebo příslušným financujícím subjektem spolu s dalšími orgány Unie, přidruženými zeměmi, jinými třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi či neziskovými právními subjekty. Ceny by měly podporovat dosažení cílů programu.

(89)

Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, s přihlédnutím zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a předpokládanému riziku nesouladu. Mělo by se zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů.

(90)

S cílem zajištění kontinuity při poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění programu od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021.

(91)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž přinášet vědecký, technologický, ekonomický, environmentální a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací, plnit strategické priority Unie a přispět k naplnění cílů a politik Unie a přispívat k řešení globálních výzev a posilovat EVP, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu vyhnutí se zdvojování činností, dosažení kritického množství v klíčových oblastech a maximalizace přidané hodnoty Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(92)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 (26) a nařízení (EU) č. 1291/2013 by proto měla být zrušena,

(1)

Kosmické technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života Evropanů a hrají zásadní úlohu pro zachování mnoha strategických zájmů. Kosmický průmysl Unie již patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Nástup nových aktérů a rozvoj nových technologií však od základů mění tradiční průmyslové modely. Aby Unie zůstala vůdčím mezinárodním aktérem s velkou svobodou jednání v oblasti vesmíru, je proto zásadní, aby podporovala vědecký a technický pokrok a posilovala konkurenceschopnost a inovační kapacitu odvětví kosmického průmyslu v Unii, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovativních podniků.

(2)

Možnosti, které vesmír nabízí pro bezpečnost Unie a jejích členských států, by měly být využívány, jak je uvedeno zejména v globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016, přičemž by měl být zachován civilní charakter kosmického programu Unie (dále jen „program”) a respektována případná ustanovení o neutralitě nebo neangažovanosti zakotvená v ústavním právu členských států. Historicky je rozvoj kosmického odvětví spjat s bezpečností. Zařízení, díly a nástroje používané v kosmickém odvětví, jakož i kosmická data a služby, jsou v mnoha případech dvojího užití. Bezpečnostní a obranná politika Unie je nicméně stanovena v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky v souladu s hlavou V Smlouvy o Evropské Unii (dále jen „Smlouva o EU”).

(3)

Unie rozvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které jsou odpovědí na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. Měla by být zajištěna kontinuita uvedených iniciativ a programů a zdokonaleny služby, které poskytují, aby odpovídaly novým potřebám uživatelů, zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií a byly schopny naplňovat politické priority, jako jsou změna klimatu, včetně monitorování změn v polární oblasti, doprava, bezpečnost a obrana.

(4)

Je nezbytné využít synergií mezi odvětvím dopravy a kosmickým a digitálním odvětvím s cílem podpořit širší využívání nových technologií, jako jsou e-call, digitální tachograf, dohled nad dopravou a její řízení, autonomní řízení a bezpilotní dopravní prostředky a drony a uspokojit potřeby zabezpečené a plynulé konektivity, spolehlivějšího určování polohy, intermodality a interoperability. Takové využívání synergií by zvýšilo konkurenceschopnost dopravních služeb a odvětví dopravy.

(5)

Aby ve všech členských státech mohli všichni jejich občané požívat co nejvíce výhod tohoto programu, je rovněž zásadní podporovat využívání a zavádění poskytovaných dat, informací a služeb a rozvoj navazujících aplikací na základě těchto dat, informací a služeb. Za tímto účelem by členské státy, Komise a odpovědné subjekty mohly pravidelně pořádat zejména informační kampaně týkající se přínosu programu.

(6)

Pro dosažení cílů svobody jednání, nezávislosti a bezpečnosti má zásadní význam to, aby Unie měla autonomní přístup do vesmíru a byla jej schopna bezpečně využívat. Proto je nezbytné, aby Unie podporovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i pro potřebu jiných subjektů na základě jejich žádosti, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU”). Pro zachování konkurenceschopnosti na rychle se rozvíjejícím trhu je rovněž zásadní, aby Unie měla i nadále přístup k moderním, efektivním a flexibilním zařízením infrastruktury pro vypouštění do vesmíru a aby mohla využívat odpovídající systémy pro vypouštění do vesmíru. Program by proto, aniž jsou dotčena opatření přijatá členskými státy nebo Evropskou kosmickou agenturou (ESA), měl umožnit podporu úprav pozemní kosmické infrastruktury, včetně nového vývoje, které jsou nezbytné pro provedení programu, a úprav, včetně vývoje technologií, systémů pro vypouštění do vesmíru, které jsou nezbytné pro vypouštění družic, včetně alternativních technologií a inovativních systémů, za účelem provádění složek programu. Tyto činnosti by měly být prováděny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (2) (dále jen „finanční nařízení”) a s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu. Vzhledem k tomu, že nebude k dispozici zvláštní rozpočet, činnostmi na podporu přístupu do vesmíru by nemělo být dotčeno provádění složek programu.

(7)

Za účelem posílení konkurenceschopnosti kosmického průmyslu Unie a zvýšení kapacity v oblasti navrhování, budování a provozu vlastních systémů by Unie měla podporovat vytváření, růst a rozvoj celého kosmického průmyslu. Vytvoření modelu stimulujícího podniky a inovace by mělo být na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni podporováno iniciativami jako jsou kosmická centra spolupráce, která propojují kosmické, digitální a další odvětví, jakož i uživatele. Tato kosmická centra by se měla zaměřit na podporu podnikání a dovedností a současně usilovat o synergie s centry digitálních inovací. Unie by měla podporovat vytváření a expanzi kosmických společností se sídlem v Unii, aby jim pomohla uspět, a to i podporou jejich přístupu k rizikovému financování s ohledem na skutečnost, že v rámci Unie chybí odpovídající přístup k soukromému kapitálu pro začínající podniky v kosmickém odvětví, a podporou poptávky, známé jako přístup první smlouvy.

(8)

Kosmický hodnotový řetězec je zpravidla rozčleněn mezi základní činnosti a navazující činnosti. Základní činnosti zahrnují činnosti vedoucí k provoznímu kosmickému systému, včetně vývojových a výrobních činností a činností v oblasti vypouštění do vesmíru a provozu tohoto systému. Navazující činnosti zahrnují poskytování služeb a produktů souvisejících s vesmírem uživatelům. Důležitým prvkem podporujícím rozvoj kosmického odvětví jsou také digitální platformy. Ty umožňují přístup k datům a produktům, ale i k souborům nástrojů a úložným a výpočetním zařízením.

(9)

V oblasti vesmíru vykonává Unie své pravomoci v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Komise by měla zajišťovat soudržnost činností vykonávaných v souvislosti s tímto programem.

(10)

I když má řada členských států tradici aktivních odvětví v oblasti vesmíru, měla by být uznána potřeba rozvíjet odvětví v oblasti vesmíru a dosáhnout jejich vyspělosti v členských státech s rozvíjejícími se schopnostmi a potřeba reagovat na výzvy, jimž čelí tradiční odvětví v oblasti vesmíru v souvislosti s nástupem soukromých subjektů v oblasti vesmíru (tzv. „New Space“). Měla by být podporována opatření přispívající k rozvoji kapacity kosmického průmyslu v celé Unii a k usnadnění spolupráce podniků působících v kosmickém průmyslu ve všech členských státech.

(11)

Opatření v rámci programu by měla vycházet z vnitrostátních a evropských kapacit,, které existují v době, kdy je dané opatření prováděno, a patřičně je využívat.

(12)

Díky záběru programu a jeho potenciálu pomáhat při řešení globálních výzev mají činnosti ve vesmíru značný mezinárodní rozměr. V úzké koordinaci s členskými státy a s jejich souhlasem se mohou příslušné subjekty programu účastnit záležitostí souvisejících s programem a mezinárodní spolupráce a podílet se na činnosti příslušných odvětvových orgánů Organizace spojených národů (dále jen „OSN”). Pokud jde o záležitosti týkající se programu, Komise by mohla jménem Unie a v oblasti své působnosti koordinovat činnosti na mezinárodní scéně, především proto, aby hájila zájmy Unie a jejích členských států na mezinárodních fórech, mimo jiné také v oblasti kmitočtů souvisejících s programem, aniž je dotčena pravomoc členských států v této oblasti. Pro Unii je obzvláště důležité, aby, zastoupena Komisí, spolupracovala v orgánech mezinárodního programu Cospas-Sarsat.

(13)

Mezinárodní spolupráce má prvořadý význam při prosazování úlohy Unie coby globálního aktéra v kosmickém odvětví a při propagování unijních technologií a průmyslu, podporujíc spravedlivou hospodářskou soutěž na mezinárodní úrovni, se zřetelem k potřebě zajistit vzájemnost práv a povinností dotčených stran, a při podporování spolupráce v oblasti odborné přípravy. Mezinárodní spolupráce je klíčovým prvkem kosmické strategie pro Evropu, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 26. října 2016. Komise by měla využít programu k tomu, aby prostřednictvím iniciativ přispěla k mezinárodnímu úsilí a zároveň z tohoto úsilí měla prospěch, aby v mezinárodním měřítku propagovala evropské technologie a průmysl, např. formou dvoustranných dialogů, pracovních setkání zástupců odvětví, a podpory pro internacionalizaci malých a středních podniků, a usnadňovala přístup na mezinárodní trhy, podporovala spravedlivou hospodářskou soutěž a současně využila potenciálu iniciativ v oblasti hospodářské diplomacie. Evropské iniciativy v oblasti kosmické diplomacie by měly být v plném souladu se stávajícími politikami, prioritami a nástroji Unie a plně vzájemně doplňkové, přičemž Unii náleží spolu s členskými státy klíčová úloha v tom, aby si udržela přední místo na mezinárodní scéně.

(14)

Aniž jsou dotčeny pravomoci členských států, Komise by měla spolu s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“) a v úzké koordinaci s členskými státy podporovat při provádění programu odpovědné chování ve vesmíru, včetně omezení šíření kosmické tříště. Komise by měla rovněž prověřit možnost Unie převzít práva a povinnosti stanovené v příslušných smlouvách a úmluvách OSN a v případě potřeby předložit vhodné návrhy.

(15)

Program sdílí podobné cíle s dalšími programy Unie, zejména s programem Horizont Evropa zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU)2021/695 (3) (dále jen „program Horizont Evropa”), Programem InvestEU zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rad (EU) 2021/523 (4), Evropským obranným fondem zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rad (EU) 2021/697 (5) a fondy podle nařízení o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (dále jen „nařízení o společných ustanoveních”). Proto by mělo být stanoveno kumulativní financování z uvedených programů za podmínky, že se nevztahují na stejné nákladové položky, a to zejména prostřednictvím opatření pro doplňkové financování z programů Unie, umožňují-li to způsoby řízení, – buď postupně, střídavě, nebo kombinací finančních prostředků, včetně opatření pro společné financování akcí, umožňujících pokud možno inovační partnerství a operace kombinování zdrojů. Během provádění programu by proto Komise měla podporovat synergie s dalšími souvisejícími programy a finančními nástroji Unie, které by tam, kde je to možné, umožnily využít přístup k rizikovému financování, inovačním partnerstvím a kumulativnímu nebo kombinovanému financování. Komise by rovněž měla zajistit synergie a soudržnost mezi řešeními vyvinutými v rámci těchto programů, zejména programu Horizont Evropa, a řešeními vyvinutými v rámci programu.

(16)

V souladu s čl. 191 odst. 3 finančního nařízení nesmějí být tytéž náklady za žádných okolností financovány z rozpočtu Unie dvakrát.

(17)

Cíle politiky tohoto programu by byly rovněž řešeny jako oblasti způsobilé pro finanční a investiční operace prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky Programu InvestEU, zejména v rámci jeho oblastí politiky oken pro politiku týkající se udržitelné infrastruktury a oblasti politiky týkající se výzkumu, inovací a digitalizace. Finanční podpora by se měla přiměřeným způsobem využívat k řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací a opatření by neměla zdvojovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Opatření by měla mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(18)

Soudržnost a synergie mezi programem Horizont Evropa a tímto programem by měly podpořit konkurenceschopné a inovativní evropské kosmické odvětví, posílit autonomii Evropy, pokud jde o přístup do kosmu a jeho využívání, v zabezpečeném a chráněném prostředí, a posílit úlohu Evropy jako globálního aktéra. Průlomová řešení v programu Horizont Evropa by byla podporována daty a službami poskytovanými prostřednictvím programu výzkumnému a inovačnímu společenství.

(19)

Pro co nejvyšší socioekonomickou návratnost tohoto programu je zcela nezbytné udržet systémy co nejmodernější, aktualizovat je, aby odpovídaly vyvíjejícím se potřebám uživatelů, a zajistit, aby v navazujícím odvětví aplikací využívajícím možností vesmíru docházelo k novému vývoji. Unie by měla podporovat činnosti týkající se výzkumu a technologického rozvoje nebo rané fáze vývoje souvisejícího s infrastrukturou budovanou v rámci programu, jakož i činnosti v oblasti výzkumu a vývoje týkající se aplikací a služeb na základě systémů vytvořených v rámci programu, a tím stimulovat základní i navazující hospodářské činnosti. Vhodným nástrojem na úrovni Unie pro financování činností v oblasti výzkumu a inovací je Horizont Evropa. Nicméně velmi specifická část činností v oblasti vývoje by měla být financována z rozpočtu přiděleného na složky Galileo a EGNOS podle tohoto nařízení, zejména pokud se takové činnosti týkají základních prvků, jako jsou čipové sady nebo přijímače uzpůsobené pro systém Galileo, které by usnadnily rozvoj aplikací v různých odvětvích hospodářství. Toto financování by však nemělo ohrozit zavádění nebo využívání infrastruktur zřízených podle programu.

(20)

Pro zajištění konkurenceschopnosti evropského kosmického průmyslu v budoucnu by měl tento program podporovat rozvoj vyspělých dovedností v oblastech souvisejících s vesmírem, jakož i vzdělávání a odbornou přípravu, a prosazovat rovné příležitosti, včetně rovnosti žen a mužů, s cílem plně využít potenciál občanů Unie v této oblasti.

(21)

Infrastruktura vyhrazená pro tento program by mohla vyžadovat další výzkum a inovace, které by mohly být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi ESA v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit určení výzkumných a inovačních potřeb kosmického odvětví a jejich začlenění do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, by byly využity k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, a to i v rámci programu Horizont Evropa, na podporu politických priorit Unie. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa by určil výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, by představovaly základní prvky pozorovací infrastruktury in situ, která umožňuje služby složky Copernicus.

(22)

Je důležité, aby Unie vlastnila veškeré hmotné a nehmotné prostředky vytvořený nebo vyvinuté prostřednictvím veřejných zakázek, které v rámci svého programu financuje. S cílem zajistit plné respektování veškerých základních práv týkajících se vlastnictví, měla by být uzavřena se stávajícími vlastníky nezbytná ujednání. Tímto vlastnictvím Unie by neměla být dotčena možnost, aby Unie v souladu s tímto nařízením a v případech, kdy je to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za vhodné, tyto prostředky zpřístupnila třetím stranám nebo ho zcizila.

(23)

Aby se podpořilo co nejširší využívání služeb nabízených programem, bylo by vhodné zdůraznit, že data, informace a služby jsou poskytovány bez záruky, aniž jsou dotčeny povinnosti vyplývající z právně závazných ustanovení.

(24)

Komise by měla mít při plnění některých svých úkolů, které nejsou regulačního rázu, případně, a je-li to nezbytné, možnost využít technické pomoci některých externích subjektů. Tutéž technickou pomoc by měly mít při plnění úkolů, které jim byly svěřeny na základě tohoto nařízení, možnost využívat i jiné subjekty zapojené do veřejné správy programu.

(25)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (6)

(26)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (7) a se závazkem plnit cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj by akce podle tohoto nařízení měly přispět k zohledňování oblasti klimatu a k dosažení obecného cíle, aby bylo vynaloženo nejméně 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce by měly být určeny během přípravy a provádění programu a znovu posouzeny v rámci příslušných hodnocení a přezkumů. Evropský parlament, Rada a Komise budou spolupracovat na účinné, transparentní a komplexní metodice, kterou má stanovit Komise, za účelem posuzování výdajů v rámci všech programů víceletého finančního rámce v oblasti biologické rozmanitosti, přičemž se zohlednění stávající překrývání cílů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti.

(27)

Příjmy pocházející ze složek programu by měla vybírat Unie s cílem částečně kompenzovat své předchozí investice a tyto příjmy by měly sloužit k podpoře dosažení cílů programu. Ze stejného důvodu by ve smlouvách uzavřených se subjekty soukromého sektoru mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů.

(28)

Na tento program se použije finanční nařízení. Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení , finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(29)

Vzhledem k tomu, že program je v zásadě financován Unií, měly by smlouvy na veřejné zakázky uzavřené v rámci tohoto programu na činnosti financované z programu splňovat pravidla Unie. V uvedeném kontextu by Unie měla rovněž odpovídat za vymezení cílů, které mají být v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek sledovány. Finanční nařízení stanoví, že na základě výsledků předběžného posouzení se může Komise spoléhat na systémy a postupy osob nebo subjektů vynakládajících finanční prostředky Unie. V příslušné dohodě o finančním rámcovém partnerství nebo v dohodě o přiznání příspěvku je třeba vymezit konkrétní nezbytné úpravy těchto systémů a postupů, jakož i ujednání o prodloužení platnosti stávajících smluv.

(30)

Program využívá komplexní a neustále se vyvíjející technologie. Z využívání takových technologií plyne pro smlouvy na veřejné zakázky uzavírané v rámci tohoto programu nejistota a riziko, jelikož uvedené zakázky zahrnují dlouhodobé závazky k poskytování zařízení nebo služeb. Proto jsou vedle pravidel stanovených ve finančním nařízení zapotřebí zvláštní opatření týkající se veřejných zakázek. Mělo by tudíž být možné zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo určit minimální úroveň subdodávek, zejména s cílem umožnit účast malých a středních podniků a začínajících podniků. Z důvodů technologických nejistot, které jsou pro složky programu charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto by mělo být možné, aby byly smlouvy na zakázky uzavírány, aniž by byla stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie.

(31)

V zájmu podpory veřejné poptávky a inovací ve veřejném sektoru by program měl prosazovat využívání svých dat, informací a služeb k podpoře vývoje individuálně uzpůsobených řešení ze strany průmyslu a malých a středních podniků na regionální a místní úrovni prostřednictvím inovačních partnerství souvisejících s vesmírem, jak jsou uvedena v bodě 7 přílohy I finančního nařízení, což umožní, aby byly pokryty všechny etapy od vývoje až po zavádění do praxe a zadávání zakázek na individuálně uzpůsobená interoperabilní kosmická řešení pro veřejné služby.

(32)

Za účelem splnění cílů programu je důležité, aby bylo možné ve vhodných případech využít kapacit nabízených veřejnými a soukromými subjekty Unie činnými v oblasti vesmíru a aby bylo možné pracovat na mezinárodní úrovni se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Z tohoto důvodu by měla být stanovena možnost využívat všechny příslušné nástroje a metody řízení stanovené Smlouvou o fungování EU a finančním nařízením a společná zadávací řízení.

(33)

Konkrétněji u grantů zkušenosti ukázaly, že rozšiřování uživatelské základny, maximalizace využívání ze strany trhu a obecná informační činnost fungují lépe decentralizovaně, nežli když Komise uplatňuje přístup shora dolů. Poukázky, které jsou formou finanční podpory od příjemce grantu třetím stranám, patřily k opatřením s největší úspěšností u nových účastníků na trhu a malých a středních podniků. Omezoval je však strop pro finanční podporu uložený finančním nařízením. Tento strop by proto měl být v případě programu zvýšen, aby bylo možné udržet krok s rostoucím potenciálem tržních aplikací v kosmickém odvětví.

(34)

Formy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(35)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (8) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích či územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(36)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(37)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (9) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (10), (Euratom, ES) č. 2185/96 (11) a (EU) 2017/1939 (12) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (13). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(38)

Členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti, jakož i země evropské politiky sousedství, se mohou v souladu se svými příslušnými dohodami účastnit programu, s výjimkou složek Galileo, EGNOS, GOVSATCOM a dílčí složky SST. Programu, s výjimkou složek Galileo, EGNOS, GOVSATCOM a dílčí složky SST, se mohou na základě dohody, která bude uzavřena v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU, účastnit i další třetí země. Složky Galileo a EGNOS by měly být otevřeny účasti členům Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (14). Ostatní třetí země se mohou složek Galileo a EGNOS účastnit na základě dohody uzavřené v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU. Složka GOVSATCOM by měla být otevřena jakékoli třetí zemi pouze na základě dohody uzavřené v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU.

(39)

Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístupu příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(40)

Od mezinárodních organizací, které nemají ústředí v Unii a chtějí mít přístup ke službám SST, které nejsou veřejně přístupné, by se mělo vyžadovat, aby měly uzavřenou dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU. Mezinárodní organizace, které mají ústředí v Unii a jsou veřejnými vlastníky a provozovateli celistvého kosmického objektu, by měly být považovány za hlavní uživatele SST.

(41)

Veřejně dostupnými informacemi pro služby SST by se měly rozumět jakékoli informace, které slouží uživateli jako přiměřený základ pro to, aby mohly být shledány legálně přístupnými. Služby SST pro předcházení kolizím, návrat do atmosféry a fragmentaci jsou založeny na externích veřejně přístupných informacích ohledně SST, které jsou k dispozici po podání žádosti o přístup. V důsledku toho by měly být služby SST pro předcházení kolizím, návrat do atmosféry a fragmentaci chápány jako veřejně přístupné služby a neměly by vyžadovat dohodu podle článku 218 Smlouvy o fungování EU. Přístup k nim by měl být k dispozici na základě žádosti potenciálních uživatelů.

(42)

Řádná veřejná správa programu vyžaduje jasné rozdělení odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, aby se zabránilo zbytečnému překrývání činností a omezila se překročení nákladů a zpoždění. Všichni aktéři veřejné správy programu by měli v oblasti své působnosti a v souladu se svými úkoly podporovat dosažení cílů programu.

(43)

Členské státy jsou v oblasti vesmíru aktivní již dlouho. Mají systémy, infrastrukturu, vnitrostátní agentury a subjekty související s vesmírem. Proto mohou k programu významně přispět, zejména k jeho provádění. S Unií mohou spolupracovat na podpoře služeb a aplikací programu. Komise by mohla být schopna mobilizovat prostředky, které mají členské státy k dispozici, využívat jejich pomoci a s výhradou vzájemně dohodnutých podmínek by mohla členské státy pověřit neregulatorními úkoly při provádění programu. Dotčené členské státy by mimo to měly učinit veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně a s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby kmitočty nezbytné pro program byly dostupné a aby byly chráněny na takové úrovni, která umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na nabízených službách založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU (15).

(44)

Komise je jakožto prosazovatel obecného zájmu Unie odpovědná za provádění programu, nese celkovou odpovědnost a propaguje jeho využití. V zájmu optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít v řádně odůvodněných případech možnost svěřit určité úkoly jiným subjektům. Jelikož má Komise za program celkovou odpovědnost, měla by stanovit hlavní technické a provozní požadavky nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb. Měla by tak učinit po konzultaci s odborníky z členských států, uživateli a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. A konečně, vzhledem k tomu, že v oblasti vesmíru výkon pravomoci Unií nebrání členským státům ve výkonu jejich pravomocí v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o fungování EU), měla by Komise zajišťovat soudržnost činností vykonávaných v souvislosti s tímto programem.

(45)

Posláním Agentury Evropské unie pro kosmický program (dále jen „agentura“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 912/2010 (16) a navazuje na ni, je přispívat k programu, zejména pokud jde o bezpečnostní akreditaci, jakož i rozvoj trhu a navazujících aplikací. Agentura by proto měla být pověřena určitými úkoly souvisejícími s těmito oblastmi. Zvláště v souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být odpovědná za úkoly spojené s bezpečnostní akreditací pro všechna opatření Unie v kosmickém odvětví. Agentuře by na základě jejích pozitivních výsledků při podpoře rozšiřování základny uživatelů složek Galileo a EGNOS a jejich využívání ze strany trhu měly být rovněž svěřeny činnosti zaměřené na rozšiřování základny uživatelů, co se týče složek programu jiných než Galileo a EGNOS, a činnosti týkající se rozvoje navazujících aplikací pro všechny složky programu. To by agentuře umožnilo využít úspor z rozsahu a poskytlo by to příležitost pro rozvoj aplikací na základě několika složek programu (integrované aplikace). Těmito činnostmi by však neměly být dotčeny činnosti týkající se služeb a rozšiřování uživatelské základny, které Komise svěřila pověřeným subjektům složky Copernicus. Pověření agentury rozvojem navazujících aplikací by nemělo bránit v rozvoji navazujících aplikací jiným pověřeným subjektům. Dále by agentura měla vykonávat úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více dohod o přiznání příspěvku na základě dohody o finančním rámcovém partnerství, které se vztahují na další konkrétní úkoly související s programem. V situaci, kdy Komise agenturu pověřuje úkoly, by měly být poskytnuty odpovídající lidské, administrativní a finanční zdroje.

(46)

V určitých řádně odůvodněných situacích by agentura měla mít možnost svěřit členským státům nebo skupině členských států konkrétní úkoly. Svěření konkrétních úkolů by se mělo omezit na činnosti, které agentura není schopna vykonávat sama, a neměla by jím být dotčena správa programu a přidělování úkolů vymezené v tomto nařízení

(47)

Galileo a EGNOS jsou komplexní systémy, které vyžadují intenzivní koordinaci. Vzhledem k tomu, že jsou složkami programu, tato koordinace by měla být prováděna orgánem nebo institucí Unie. Vzhledem k odborným znalostem, které agentura v minulých letech shromáždila, představuje právě ona nejvhodnější subjekt, který by měl koordinovat všechny provozní úkoly týkající se využívání těchto systémů, vyjma mezinárodní spolupráce. Řízení využívání systémů EGNOS a Galileo by proto mělo být svěřeno agentuře. To však neznamená, že by agentura měla všechny úkoly týkající se využívání těchto systémů vykonávat sama. Opřít by mohla i o odborné znalosti jiných subjektů, zejména ESA. To by se mělo týkat činností v souvislosti s rozvojem systémů, projektováním a vývojem částí pozemního segmentu a družic, které by měly být svěřeny ESA. Přidělení úkolů jiným subjektům se řídí pravomocemi těchto subjektů a mělo by zamezit zdvojování práce.

(48)

ESA je mezinárodní organizací s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti vesmíru, která v roce 2004 uzavřela s Evropským společenstvím rámcovou dohodu (dále jen „rámcová dohoda z roku 2004”) (17). Je tudíž důležitým partnerem při provádění programu, se kterým je třeba navázat odpovídající vztahy. V tomto ohledu a v souladu s finančním nařízením by Komise měla uzavřít s ESA a agenturou dohodu o finančním rámcovém partnerství, která upraví veškeré finanční vztahy mezi Komisí, agenturou a ESA a zajistí jejich jednotnost, a měla by se řídit rámcovou dohodou z roku 2004, zejména článkem 2 a 5 uvedené dohody. Jelikož však ESA není subjektem Unie a nevztahuje se na ni právo Unie, je nezbytné, aby ESA přijala vhodná opatření pro zajištění ochrany zájmů Unie a jejích členských států, a pokud jde o plnění rozpočtu, aby úkoly jí svěřené byly v souladu s rozhodnutími, která přijala Komise. Dohoda by měla rovněž obsahovat všechna ustanovení nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie.

(49)

Fungování Satelitního střediska Evropské unie (dále jen „SATCEN“) jako evropské autonomní kapacity poskytující přístup k informacím a službám, které jsou výsledkem využívání příslušných kosmických prostředků a doplňujících dat, již bylo uznáno v rámci provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 541/2014/EU (18).

(50)

Za účelem strukturálního zasazení uživatelského zastoupení do správy složky GOVSATCOM a sdružení potřeb a požadavků uživatelů napříč hranicemi mezi státy a civilní a vojenskou sférou mohou příslušné subjekty Unie s těsnými vazbami na uživatele, např. Evropská obranná agentura, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „Frontex“), Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, útvar schopnosti vojenského plánování a vedení / útvar schopnosti civilního plánování a vedení a středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události, zastávat koordinační úlohu pro zvláštní společenství uživatelů. Na sdružené úrovni by agentura měla koordinovat uživatelské aspekty pro společenství civilních uživatelů a dále může monitorovat provozní využívání, poptávku, soulad s požadavky a vývoj potřeb a požadavků.

(51)

Vzhledem k významu činností souvisejících s vesmírem pro hospodářství Unie a životy občanů Unie, charakteru dvojího užití systémů a aplikacím založeným na uvedených systémech by dosažení a zachování vysokého stupně bezpečnosti mělo být jednou z hlavních priorit programu, zejména za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států, a to i v souvislosti s utajovanými a jinými citlivými neutajovanými informacemi.

(52)

Aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti, Komise a vysoký představitel, vždy ve své příslušné oblasti působnosti, by měli zajistit bezpečnost programu v souladu s tímto nařízením a v příslušných případech s rozhodnutím Rady (SZBP) 2021/698 (19).

(53)

Vzhledem ke specifickým odborným znalostem Evropské služby pro vnější činnost (dále jen „ESVČ“) a k jejím pravidelným kontaktům s orgány třetích zemí a s mezinárodními organizacemi může být ESVČ Komisi nápomocna při provádění některých jejích úkolů týkajících se bezpečnosti programu v oblasti vnějších vztahů v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU (20).

(54)

Aniž je dotčena výhradní odpovědnost členských států v oblasti národní bezpečnosti, jak stanoví čl. 4 odst. 2 Smlouvy o EU, a právo členských států chránit podstatné zájmy své bezpečnosti v souladu s článkem 346 Smlouvy o fungování EU, měla by být v zájmu bezproblémového provádění programu zřízena zvláštní správa bezpečnosti. Tato správa by se měla zakládat na třech hlavních zásadách. Zaprvé je nezbytně nutné, aby byly v co největší míře zohledněny rozsáhlé a jedinečné zkušenosti členských států v oblasti bezpečnosti. Zadruhé, s cílem předejít střetům zájmů a jakýmkoli nedostatkům při uplatňování bezpečnostních pravidel, měly by být provozní funkce odděleny od funkcí týkajících se bezpečnostní akreditace. Zatřetí, subjekt odpovědný za řízení všech složek programu nebo jejich části má rovněž nejlepší předpoklady pro to, aby řídil bezpečnost úkolů, jež mu byly svěřeny. Bezpečnost programu by měla vycházet ze zkušeností nabytých v minulých letech při provádění programů Galileo, EGNOS a Copernicus. Řádná správa bezpečnosti rovněž vyžaduje, aby úlohy byly vhodným způsobem rozděleny mezi různé aktéry. Vzhledem k tomu, že za program je odpovědná Komise, měla by určit, aniž jsou dotčeny výsady členských států v oblasti národní bezpečnosti, obecné bezpečnostní požadavky použitelné na každou jednotlivou složku programu.

(55)

Kybernetická bezpečnost evropských kosmických infrastruktur, a to na zemi i ve vesmíru, je klíčem k zajištění kontinuity provozu systémů a kontinuity služeb. Při stanovování bezpečnostních požadavků by proto měla být řádně zohledněna potřeba chránit systémy a jejich služby před kybernetickými útoky, včetně využívání nových technologií.

(56)

Po provedení analýzy rizik a hrozeb by Komise případně měla určit strukturu pro monitorování bezpečnosti. Touto strukturou pro monitorování bezpečnosti by měl být subjekt reagující na pokyny vypracované v rámci působnosti rozhodnutí (SZBP) 2021/698. V případě složky Galileo by se mělo jednat o bezpečnostní středisko systému Galileo. Pokud jde o provádění rozhodnutí (SZBP) 2021/698, měla by se úloha Komise pro bezpečnostní akreditaci omezit na poskytování vstupů souvisejících s bezpečnostní akreditací systému Radě nebo vysokému představiteli.

(57)

S ohledem na jedinečnost a komplexnost programu a jeho sepětí s bezpečností by se v případě bezpečnostní akreditace mělo postupovat podle uznávaných a zavedených zásad. Proto je nezbytné, aby se činnosti v oblasti bezpečnostní akreditace prováděly na základě kolektivní odpovědnosti za bezpečnost Unie a jejích členských států způsobem usilujícím o dosažení konsensu a zapojení všech, jichž se otázka bezpečnosti týká, a aby byl zaveden postup pro soustavné monitorování rizik. Rovněž je nezbytně nutné, aby byla technická stránka činností v oblasti bezpečnostní akreditace svěřena odborníkům, kteří mají řádnou kvalifikaci v oblasti akreditace komplexních systémů a kteří prošli bezpečnostní prověrkou na odpovídající úrovni.

(58)

S utajovanými informacemi EU se zachází v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Rady 2013/488/EU (21) a v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (22) . V souladu s rozhodnutím 2013/488/EU musí členské státy dodržovat zásady a minimální standardy v něm stanovené s cílem zajistit pro utajované informace EU rovnocennou ochranu.

(59)

Aby se zajistila bezpečná výměna informací, měly by být uzavřeny vhodné dohody, které zajistí ochranu utajovaných informací EU poskytovaných třetím zemím a mezinárodním organizacím v rámci programu.

(60)

Důležitým cílem programu je zajistit bezpečnost a posílit strategickou autonomii Unie napříč klíčovými technologiemi a hodnotovými řetězci při zachování otevřené ekonomiky, včetně volného a spravedlivého obchodu, a využití možností, které pro bezpečnost Unie a jejích členských států vesmír nabízí. Tento cíl vyžaduje v konkrétních případech stanovení požadovaných podmínek způsobilosti a účasti, aby byla zajištěna ochrana integrity, bezpečnosti a odolnosti provozních systémů Unie. To by nemělo ohrozit potřebu konkurenceschopnosti a nákladové efektivnosti. Při hodnocení právních subjektů, které podléhají kontrole třetí země nebo subjektu třetí země, by Komise měla zohlednit zásady a kritéria stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 (23).

(61)

V souvislosti s programem existují některé informace, které sice nejsou utajované, ale je třeba s nimi zacházet v souladu s již platnými právními akty Unie nebo vnitrostátním právem, pravidly a předpisy, a to i prostřednictvím omezení jejich šíření.

(62)

Přibývá klíčových hospodářských odvětví, zejména doprava, telekomunikace, zemědělství a energetika, která čím v dál tím větší míře využívají systémy družicové navigace a pozorování Země. Program by měl využívat synergií mezi těmito odvětvími a současně přihlížet k přínosu, který mají pro tato odvětví kosmické technologie, podporovat vývoj vzájemně slučitelných zařízení a prosazovat vypracování příslušných norem a osvědčení. Přibývá také synergií mezi kosmickými činnostmi a činnostmi spojenými s bezpečností a obranou Unie a jejích členských států. Plná kontrola nad družicovou navigací by proto měla Unii zaručit technologickou nezávislost, a to i v dlouhodobějším horizontu, pokud jde o součásti zařízení infrastruktury, a zajistit její strategickou autonomii.

(63)

Cílem složky Galileo je zřídit a provozovat první globální infrastrukturu družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely a již mohou využívat nejrůznější veřejné a soukromé subjekty v Evropě i ve světě. Systém Galileo funguje nezávisle na dalších stávajících či budoucích systémech, čímž přispívá mimo jiné ke strategické autonomii Unie. Druhá generace systému Galileo by měla být postupně zavedena před rokem 2030, nejprve s omezenou provozní kapacitou.

(64)

Cílem složky EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů ze stávajících globálních systémů družicové navigace, zejména otevřených signálů vysílaných systémem Galileo. Služby poskytované složkou EGNOS by měly přednostně pokrýt území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Kypr, Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, a to do konce roku 2026. V oblasti letectví by výhod systému EGNOS měla všechna uvedená území využívat pro účely letových navigačních služeb, a to pro všechny úrovně výkonnosti, které systém EGNOS podporuje. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS by mohlo být rozšířeno do dalších oblastí světa, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby pro zajištění bezpečnosti života na základě mezinárodních dohod. Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (24) a nezbytné monitorování kvality služeb poskytovaných systémem Galileo pro účely letectví, je třeba mít na paměti, že ačkoli signály vysílané systémem Galileo lze účinně využívat pro snazší určení polohy letadla, a to ve všech fázích letu a prostřednictvím nezbytného rozšiřujícího systému, včetně regionální, místní a palubní avioniky, uspořádání letového provozu (ATM) a letové navigační služby (ANS) mohou být v Evropě tvořeny pouze místními nebo regionálními systémy zesílení signálu, jako je EGNOS. Služba pro zajištění bezpečnosti života systému EGNOS by měla být poskytována v souladu s platnými normami Mezinárodní organizací pro civilní letectví (dále jen „normy ICAO”).

(65)

Je nezbytně nutné zajistit udržitelnost systémů Galileo a EGNOS a kontinuitu, dostupnost, přesnost, spolehlivost a bezpečnost jejich služeb. V kontextu měnícího se prostředí a rychle se vyvíjejícího trhu by měl jejich rozvoj též pokračovat a měly by být připravovány nové generace těchto systémů, včetně vývoje souvisejícího kosmického a pozemního segmentu.

(66)

Pojem „obchodní služba“ použitý v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 (25) již není s ohledem na vývoj uvedené služby vyhovující. Namísto něj byly v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2017/224 (26) určeny dvě samostatné služby, totiž vysoce přesná služba a služba ověření pravosti.

(67)

Za účelem optimalizace využití poskytovaných služeb by služby poskytované systémy Galileo a EGNOS měly být slučitelné a interoperabilní mezi sebou, a to i na uživatelské úrovni, a pokud možno s jinými systémy družicové navigace a s klasickými prostředky navigace, pokud je taková slučitelnost nebo interoperabilita stanovena v určité mezinárodní dohodě a aniž by tím byl dotčen cíl strategické autonomie Unie.

(68)

S ohledem na význam, jaký má pro systémy Galileo a EGNOS jejich pozemní infrastruktura, a k dopadu této infrastruktury na bezpečnost těchto systémů by umístění této infrastruktury měla určit Komise. Pozemní infrastruktura systémů by i nadále měla být zaváděna na základě otevřeného a transparentního procesu, do kterého by ve vhodných případech mohla být zapojena agentura, a to na základě oblasti její působnosti.

(69)

Za účelem maximalizace socioekonomických přínosů systémů Galileo a EGNOS a za současného přispění ke strategické autonomii Unie, zejména v citlivých odvětvích a v oblasti bezpečnosti a zabezpečení, by se využívání služeb poskytovaných systémy EGNOS a Galileo v jiných politikách Unie mělo podporovat také regulačními prostředky, je-li to odůvodněné a přínosné. Důležitou součástí procesu jsou rovněž opatření na podporu využívání těchto služeb ve všech členských státech.

(70)

Složky programu by měly stimulovat uplatňování digitálních technologií v kosmických systémech, distribuci dat a služeb a v navazujícím vývoji. V této souvislosti by měla být zvláštní pozornost věnována iniciativám a opatřením, které navrhla Komise ve svém sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ a ve svém sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Akční plán 5G pro Evropu“.

(71)

Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by podpořila Unii v tom, aby docílila nezávislého rozhodování a jednání, mimo jiné v oblastech životního prostředí, změny klimatu, mořského prostředí, námořní činnosti, zemědělství a rozvoje venkova, zachování kulturního dědictví, civilní ochrany, monitorování území a monitorování infrastruktury, bezpečnosti a digitální ekonomiky.

(72)

Složka Copernicus by měla vycházet z činností a úspěchů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 (27), kterým se zavádí program Unie pro pozorování a monitorování Země (Copernicus), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 (28), kterým se zřizuje předchozí program pro Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a stanoví pravidla pro provádění jeho počátečních provozních činností, měla by zajistit kontinuitu s těmito činnostmi a úspěchy a posílit je s přihlédnutím k posledním trendům ve výzkumu, technologickému pokroku a inovacím ovlivňujícím oblast pozorování Země, jakož i k vývoji analýz dat velkého objemu a umělé inteligence a souvisejícím strategiím a iniciativám na úrovni Unie, jak Komise uvedla ve své bílé knize o umělé inteligenci ze dne 19. února 2020 nazvané „O umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře” a ve svém sdělení ze dne 19. února 2020 nazvaném „Evropská strategie pro data”. Pokud jde o vývoj nových prostředků, Komise by měla úzce spolupracovat s členskými státy, ESA, Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT) a případně i dalšími subjekty, které vlastní příslušné kosmické prostředky a prostředky in situ. V co největší možné míře by složka Copernicus měla využívat kapacity pro pozorování Země z vesmíru členských států, ESA, organizace EUMETSAT, jakož i dalších subjektů, včetně obchodních iniciativ v Unii, a tím také přispívat k rozvoji životaschopného komerčního kosmického odvětví v Evropě. Je-li to proveditelné a vhodné, měla by složka Copernicus také využívat dostupných dat in situ a pomocných dat poskytovaných zejména členskými státy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (29). Komise by měla spolupracovat s členskými státy a Evropskou agenturou pro životní prostředí, aby se zajistil efektivní přístup a využívání souborů dat in situ pro složku Copernicus.

(73)

Složka Copernicus by měla být prováděna v souladu s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES (30), kterými jsou zejména transparentnost, vytvoření podmínek, které přispívají k rozvoji služeb, a přispívání k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst v Unii. Data složky Copernicus a informace složky Copernicus by měly být dostupné volně a bez omezení.

(74)

Plný potenciál složky Copernicus, pokud jde o společnost a hospodářství Unie, by měl být zcela uvolněn nad rámec přímých příjemců prostřednictvím intenzivnějších opatření týkajících se rozšiřování uživatelské základy, což vyžaduje další kroky k tomu, aby údaje mohly být využívány i neodborníky, čímž by došlo ke stimulaci růstu, vytváření pracovních míst a předávání znalostí.

(75)

Složka Copernicus je programem, který vychází z uživatelských potřeb. Její rozvoj by se měl tudíž zakládat na vyvíjejících se požadavcích hlavních uživatelů složky Copernicus a současně by měl rovněž zohledňovat nově vznikající veřejná či soukromá společenství uživatelů. Složka Copernicus by měla vycházet z analýzy možností, jak uspokojovat vyvíjející se potřeby uživatelů, včetně těch, které se týkají provádění a monitorování politik Unie, jež vyžadují trvalé a účinné zapojení uživatelů, zejména pokud jde o definování a validaci požadavků.

(76)

Systém Copernicus je již v provozu. Je proto důležité zajistit kontinuitu infrastruktury a služeb, které jsou již zavedeny, při současné adaptaci na měnící se potřeby uživatelů, tržní prostředí, zejména na nástup soukromých subjektů v oblasti vesmíru a sociálně-politický vývoj vyžadující rychlou odezvu. To vyžaduje rozvoj funkční struktury složky Copernicus, aby se lépe zohlednil posun od první fáze provozních služeb k poskytování pokročilých a cílenějších služeb novým společenstvím uživatelů a posílení navazujících trhů s přidanou hodnotou. Za tímto účelem by její další provádění mělo uplatňovat přístup sledující datový hodnotový řetězec, tj. získávání dat, zpracování, distribuce a využívání dat a informací, činnosti týkající se rozšiřování uživatelské základny, využívání ze strany trhu a budování kapacit, zatímco proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa by určil výzkumné a inovační činnosti, které by měly složku Copernicus využívat.

(77)

Pokud jde o získávání dat, činnosti v rámci složky Copernicus by měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí zaměřených zejména na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu, jako je monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů. Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace v zemědělství, řízení lesních, vodních a mořských zdrojů a v oblasti kulturního dědictví, jako například za účelem monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů. Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020), včetně investic členských států, ESA a organizace EUMETSAT, a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely za účelem dalšího doplnění svých kapacit. Složka Copernicus by mohla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, s cílem reagovat na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti.

(78)

V rámci funkce zpracování dat a informací by měla složka Copernicus zajistit dlouhodobou udržitelnost a další rozvoj svých služeb poskytujících informace za účelem uspokojení potřeb veřejného sektoru a potřeb vyplývajících z mezinárodních závazků Unie a za účelem maximalizace příležitostí pro komerční využití. Složka Copernicus by měla zejména na evropské, celostátní, místní, ale i na celosvětové úrovni přinášet informace o složení atmosféry a kvalitě ovzduší; informace o stavu a dynamice oceánů; informace na podporu monitorování pevniny a ledovců přispívající k provádění unijních, celostátních a místních politik; informace na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; geoprostorové informace na podporu zvládání mimořádných událostí, mimo jiné prostřednictvím prevence, zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a civilní bezpečnosti, včetně podpory vnější činnosti Unie. Komise by měla určit odpovídající smluvní ujednání, která posílí udržitelnost poskytování služeb.

(79)

Při provádění služeb složky Copernicus by se Komise měla opírat o příslušné subjekty, příslušné agentury Unie, uskupení nebo konsorcia vnitrostátních subjektů, nebo o kterýkoli jiný příslušný subjekt, který je potenciálně způsobilý uzavřít dohodu o přiznání příspěvku. Při výběru těchto subjektů by Komise měla zajistit, aby nedošlo k přerušení provozních činností a poskytování služeb a aby, jde-li o bezpečnostně citlivá data, dotčené subjekty měly v souvislosti se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou a zejména se společnou bezpečnostní a obrannou politikou kapacity v oblasti včasného varování a monitorování krizí. V souladu s čl. 154 odst. 2 finančního nařízení jsou osoby a subjekty pověřené vynakládáním finančních prostředků Unie povinny dodržovat zásadu nediskriminace vůči všem členským státům. Dodržování této zásady by mělo být zajištěno prostřednictvím příslušných dohod o přiznání příspěvku týkajících se poskytování služeb složky Copernicus.

(80)

Provádění služeb složky Copernicus by mělo usnadňovat veřejné využívání služeb, neboť uživatelé by mohli předvídat dostupnost a vývoj služeb, jakož i spolupráci s členskými státy a dalšími stranami. Za tímto účelem by Komise a její pověřené subjekty poskytující služby měly úzce spolupracovat s hlavními společenstvími uživatelů složky Copernicus v Evropě na dalším vývoji služeb složky Copernicus a informačního portfolia, aby se zajistilo, že budou uspokojeny vyvíjející se potřeby veřejného sektoru a politiky, a bude tak možné maximalizovat využívání dat pozorování Země. Komise a členské státy by spolu měly spolupracovat při vývoji složky in situ programu Copernicus a usnadnění integrace souborů dat in situ do souborů kosmických dat pro modernizované služby složky Copernicus.

(81)

Politika bezplatného, plného a otevřeného přístupu k datům uplatňovaná programem Copernicus byla vyhodnocena jako jeden z nejúspěšnějších prvků provádění tohoto programu a napomohla vytvořit silnou poptávku po jejích datech a informacích, čímž se systém Copernicus stal jedním z největších poskytovatelů dat pozorování Země na světě. Existuje jasná potřeba zaručit dlouhodobou a bezpečnou kontinuitu bezplatného, plného a otevřeného poskytování dat a měl by být zachován přístup k těmto datům s cílem uskutečnit ambiciózní cíle stanovené v kosmické strategii pro Evropu . Data složky Copernicus jsou vytvářena v prvé řadě ku prospěchu evropským občanům a tím, že jsou tato data volně dostupná, se pro podniky a akademické pracovníky v Unii celosvětově maximalizují příležitosti ke spolupráci, které spoluvytvářejí účinný evropský kosmický ekosystém. Pokud by měl být přístup k datům složky Copernicus a informacím složky Copernicus jakkoli omezen, mělo by to být v souladu s politikou složky Copernicus v oblasti dat stanovenou v tomto nařízení a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1159/2013 (31).

(82)

Data a informace získané v rámci složky Copernicus by měly být za odpovídajících podmínek a omezení plně, volně a bezplatně zpřístupněny s cílem podpořit jejich využívání a sdílení a posílit evropské trhy v oblasti pozorování Země, zejména navazující odvětví, a tím umožnit růst a vytváření pracovních míst v Unii. Toto poskytnutí by mělo i nadále přinášet data a informace s vysokou úrovní konzistentnosti, kontinuity, spolehlivosti a kvality. To vyžaduje rozsáhlý a uživatelsky vstřícný přístup k datům složky Copernicus a informacím složky Copernicus a jejich zpracovávání a využívání na různých úrovních včasnosti, a z toho důvodu by Komise měla i nadále uplatňovat integrovaný přístup, jak na úrovni Unie, tak i na úrovni členských států, který též umožňuje integraci s dalšími zdroji dat a informací. Komise by proto měla přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby data složky Copernicus a informace složky Copernicus byly snadno a účinně dostupné a použitelné, zejména tím, že budou propagovány služby přístupu k datům a informacím (DIAS) v členských státech, a pokud možno tím, že bude podporována interoperabilita mezi stávajícími evropskými infrastrukturami v oblasti dat pozorování Země, s cílem vytvářet synergie s těmito prostředky za účelem maximalizace a posílení využívání dat složky Copernicus a informací složky Copernicus ze strany trhu.

(83)

Komise by měla spolupracovat s poskytovateli dat na tom, aby byly uzavřeny dohody o licenčních podmínkách pro data třetí strany s cílem usnadnit jejich využívání v rámci složky Copernicus v souladu s tímto nařízením a příslušnými právy třetí strany. Jelikož některá data složky Copernicus a některé její informace, včetně obrazových dat vysokého rozlišení, mohou mít dopad na bezpečnost Unie nebo členských států, mohou být v řádně odůvodněných případech přijata opatření, jejichž cílem je řešit, jimž bude rizikům a hrozbám pro bezpečnost Unie nebo jejích členských států zamezeno.

(84)

Za účelem propagace a usnadnění používání dat pozorování Země a technologií pro toto pozorování ze strany vnitrostátních, regionálních a místních, orgánů, malých a středních podniků, vědců a výzkumných pracovníků je třeba prostřednictvím činností zaměřených na rozšiřování uživatelské základny podporovat zvláštní sítě pro distribuci dat složky Copernicus, jejichž součástí jsou vnitrostátní a regionální orgány, jako např. Copernicus Relays a Copernicus Academies. Za tímto účelem by Komise a členské státy měly usilovat o vytvoření užších vazeb mezi složkou Copernicus a unijními a vnitrostátními politikami s cílem podpořit poptávku po komerčních aplikacích a službách a aby podniky, zvláště malé a střední podniky a začínající podniky, měly možnost vyvíjet aplikace založené na datech složky Copernicus a informacích složky Copernicus, s cílem rozvíjet v Evropě konkurenceschopný ekosystém dat pozorování Země.

(85)

V mezinárodní oblasti by měla složka Copernicus poskytovat přesné a spolehlivé informace pro spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a na podporu vnější politiky a politiky rozvojové spolupráce Unie. Složka Copernicus by měla být považována za evropský příspěvek ke Globální soustavě systémů pozorování Země , Výboru pro družice k pozorování Země , konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu z roku 1992, dosažení cílů Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje a sendajskému rámci pro snižování rizika katastrof. Komise by měla navázat nebo udržovat vhodnou spolupráci s příslušnými odvětvovými orgány OSN a Světovou meteorologickou organizací.

(86)

Komise by se při provádění složky Copernicus měla ve vhodných případech opírat o evropské mezinárodní organizace, s nimiž již navázala partnerství, a to zejména o ESA, pro účely rozvoje, koordinace, provádění a vývoje kosmických složek a případně přístupu k datům třetích stran, a pokud to již neprovádějí jiné subjekty, i provozování zvláštních misí. Kromě toho by se Komise měla opírat o EUMETSAT pro účely provozování zvláštních misí nebo jejich částí a případně pro účely přístupu k datům z přispěvatelských misí v souladu s jejími odbornými znalostmi a mandátem.

(87)

V oblasti služeb by Komise měla vhodným způsobem těžit ze zvláštních kapacit poskytovaných agenturami Unie, jako je Evropská agentura pro životní prostředí, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Frontex, SATCEN, jakož i mezivládním Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí a z evropských investic, které již byly vynaloženy na služby monitorování mořského prostředí prostřednictvím Mercator Ocean. V oblasti bezpečnosti by se mělo společně s vysokým představitelem usilovat o komplexní přístup na úrovni Unie. Společné výzkumné středisko (dále jen „JRC“) Komise bylo od počátku iniciativy GMES aktivně zapojeno a podpořilo vývoj pro systém Galileo a dílčí složku kosmické počasí. Podle nařízení (EU) č. 377/2014 řídí JRC službu programu Copernicus na podporu krizového řízení a globální složku služby monitorování území, přispívá k přezkumu kvality a vhodnosti pro daný účel dat a informací a k budoucímu vývoji. Komise by se měla i nadále opírat o vědecko-technické poradenství JRC pro účely provádění programu.

(88)

V návaznosti na žádosti Evropského parlamentu a Rady Unie prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU zřídila rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (SST). Kosmická tříšť se stala závažnou hrozbou pro ochranu, bezpečnost a udržitelnost činností ve vesmíru. Dílčí složka SST má proto zásadní význam pro zachování kontinuity složek programu a jejich přispění k politikám Unie. Snahou předcházet síření kosmické tříště dílčí složka SST přispívá k zajištění udržitelného a zaručeného přístupu do vesmíru, který je globálním společným cílem, a jeho využití. V této souvislosti by dílčí složka SST rovněž mohla podpořit přípravu projektů „čištění“ oběžné dráhy Země.

(89)

Výkonnost a autonomie kapacit dílčí složky SST by měla být dále rozvíjena. Za tímto účelem by měla dílčí složka SST směřovat k vytvoření autonomního evropského katalogu kosmických objektů, vycházejícího z dat ze sítě senzorů SST. V případě potřeby by Unie mohla zvážit, zda některá svá data zpřístupní pro komerční, nekomerční a výzkumné účely. Dílčí složka SST by měla rovněž i nadále podporovat provoz a poskytování služeb SST. Vzhledem k tomu, že služby SST vychází z potřeb uživatelů, měly by být zavedeny vhodné mechanismy pro sběr požadavků uživatelů, včetně těch, jež se týkají bezpečnosti a přenosu relevantních informací pro veřejné orgány a od nich s cílem zlepšit účinnost systému a přitom respektovat vnitrostátní bezpečnostní politiky.

(90)

Poskytování služeb SST by mělo být založeno na spolupráci mezi Unií a členskými státy a na využívání stávajících i budoucích vnitrostátních odborných poznatků a prostředků, včetně těch, které budou vypracovány prostřednictvím ESA nebo Unií. Mělo by být možné poskytovat finanční podporu pro rozvoj nových senzorů SST. Vzhledem k citlivé povaze SST by kontrola nad národními senzory a jejich provoz, údržba a obnova a zpracování dat, na jejichž základě jsou služby SST poskytovány, měly být ponechány v odpovědnosti členských států účastnících se dílčí složky SST.

(91)

Členské státy s vlastnictvím odpovídajících kapacit, jež jsou k dispozici v rámci dílčí složky SST, nebo s přístupem k nim by měly být schopny účastnit se poskytování služeb SST. Mělo by se mít za to, že zúčastněné členské státy v konsorciu zřízeném podle rozhodnutí č. 541/2014/EU mají odpovídající kapacity, jež jsou k dispozici v rámci dílčí složky SST, nebo přístup k nim.. Členské státy, které si přeji účastnit se služeb SST, by měly předložit jeden společný návrh a prokázat soulad s dalšími prvky souvisejícími s provozním nastavením. Pro výběr a organizaci těchto členských států by měla být stanovena vhodná pravidla.

(92)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí podrobných postupů a prvků k zahájení účasti členských států na poskytování služeb SST. Pokud členské státy, které si přejí účastnit se služeb SST, nepředloží žádný společný návrh nebo pokud se Komise domnívá, že tento návrh není v souladu se stanovenými kritérii, může Komise zahájit druhý krok pro účast členských států na poskytování služeb SST. Postupy a prvky pro tento druhý krok by měly definovat oběžné dráhy, které mají být pokryty, a zohlednit potřebu maximalizovat účast členských států na poskytování služeb SST. Pokud tyto postupy a prvky stanoví možnost, aby Komise vybrala několik návrhů na pokrytí všech oběžných drah, měly by být rovněž poskytnuty vhodné koordinační mechanismy mezi skupinami členských států a účinné řešení pro pokrytí všech služeb SST. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (32).

(93)

Jakmile bude dílčí složka SST vytvořena, měla by dodržovat zásadu doplňkovosti činností a kontinuity služeb SST vysoké kvality vycházejících z potřeb uživatelů a měla by se zakládat na nejlepších odborných znalostech. Dílčí složka SST by proto měla zamezit zbytečnému zdvojování úsilí. Nadbytečné kapacity by měly zajistit kontinuitu, kvalitu a spolehlivost služeb SST. Činnosti odborných týmů by měly pomoci tomuto zbytečnému zdvojování úsilí zabránit.

(94)

Navíc by dílčí složka SST měla rovněž usnadňovat stávající zmírňující opatření, jako například pokyny pro snižování množství kosmické tříšti vydané Výborem OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) a pokyny pro dlouhodobou udržitelnost činností v kosmickém prostoru, nebo další iniciativy, aby se zajistila bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost činností ve vesmíru. V zájmu snížení rizika kolize by dílčí složka SST rovněž usilovala o synergie s iniciativami pro aktivní odstraňování kosmické tříšti a opatření pro jeho neutralizaci. Dílčí složka SST by měla přispět k zajištění mírového využití a průzkumu vesmíru. Nárůst činností ve vesmíru může mít dopad na mezinárodní iniciativy v oblasti řízení kosmického provozu. Unie by měla tento vývoj monitorovat a může jej zohlednit v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období.

(95)

Činnosti v rámci dílčích složek SST, kosmické počasí a blízkozemní tělesa by měly zohledňovat spolupráci s mezinárodními partnery, především se Spojenými státy, mezinárodními organizacemi a dalšími třetími stranami, zejména za účelem předcházení kolizím ve vesmíru, prevence šíření kosmické tříšti a zvýšení připravenosti na vlivy mimořádných jevů kosmického počasí a blízkozemních těles.

(96)

Bezpečnostní výbor Rady doporučil vytvořit strukturu řízení rizik, která by zajistila řádné zohlednění otázek bezpečnosti dat při provádění rozhodnutí č. 541/2014/EU. Za tímto účelem a s ohledem na již vykonanou práci by měly být členskými státy, které se účastní dílčí složky SST, vytvořeny vhodné struktury a postupy řízení rizik.

(97)

Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena dílčí složka kosmické počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb dílčí složky kosmické počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států poskytovat službu dílčí složky kosmické počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být provozní služby dílčí složky kosmické počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb dílčí složky kosmické počasí by mělo vycházet ze stávajících vnitrostátních a unijních kapacit a mělo by umožňovat širokou účast členských států, evropských a mezinárodních organizací a zapojení soukromého sektoru.

(98)

Bílá kniha Komise o budoucnosti Evropy ze dne 1. března 2017, Římské prohlášení hlav států a předsedů vlád 27 členských států EU ze dne 25. března 2017 a několik usnesení Evropského parlamentu připomínají, že Unie hraje důležitou úlohu při zajišťování bezpečné, zabezpečené a odolné Evropy, která dokáže řešit výzvy, jakými jsou například regionální konflikty, terorismus, kybernetické hrozby a rostoucí migrační tlaky. Bezpečný a zaručený přístup k družicovým komunikacím je nezbytným nástrojem pro aktéry v oblasti bezpečnosti a sdružování a sdílení tohoto klíčového bezpečnostního zdroje na úrovni Unie posiluje Unii, která chrání své občany.

(99)

V závěrech Evropské rady z 19.–20. prosince 2013 byly uvítány přípravy na další generaci družicové komunikace v rámci státní správy (dále jen „GOVSATCOM“) prostřednictvím úzké spolupráce mezi členskými státy, Komisí a ESA. GOVSATCOM též byla označena za jeden z prvků Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie z června 2016. GOVSATCOM by měla přispět k reakci EU na hybridní hrozby a poskytovat podporu námořní bezpečnostní strategii EU a politice EU pro arktickou oblast.

(100)

GOVSATCOM je program zaměřený na uživatele, který má silný bezpečnostní rozměr. Případy použití služeb složky GOVSATCOM lze rozdělit podle relevantních činitelů do tří hlavních skupin: řešení krizí, jež může zahrnovat civilní a vojenské společné bezpečnostní a obranné mise a operace, přírodní a člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize a mimořádné námořní události; dohled, který může zahrnovat ostrahu hranic, ostrahu předhraniční oblasti, ostrahu námořních hranic, námořní dohled a sledování nedovoleného obchodu; a klíčové infrastruktury, jež mohou zahrnovat diplomatickou síť, policejní komunikace, digitální infrastrukturu, jako jsou datová centra a servery, kritické infrastruktury, jakou jsou energie, doprava a vodní bariéry, jako jsou přehrady, a kosmické infrastruktury.

(101)

Kapacity a služby složky GOVSATCOM by měly být využity pro úkoly a operace v oblasti bezpečnosti a operace prováděné subjekty Unie a členských států. Proto je nezbytná vhodná míra nezávislosti na třetích stranách (třetích zemích a subjektech ze třetích zemí), která by se vztahovala na všechny prvky složky GOVSATCOM, jako jsou kosmické a pozemní technologie na úrovni součástí, subsystémů a systémů, zpracovatelský průmysl, vlastníci a provozovatelé kosmických systémů a fyzické umístění součástí pozemních systémů.

(102)

Družicová komunikace je zdroj omezený kapacitou, kmitočtem a zeměpisným pokrytím družic. Aby byla složka GOVSATCOM nákladově efektivní a těžila z úspor z rozsahu, musí optimalizovat vyvážení mezi poptávkou ze strany uživatelů složky GOVSATCOM a nabídkou poskytovanou v rámci smluv na kapacity a služby složky GOVSATCOM. Vzhledem k tomu, že poptávka i potenciální nabídka se v průběhu času mění, je pro přizpůsobování služeb složky GOSVSATCOM zapotřebí stálé monitorování a flexibilita.

(103)

Provozní požadavky by měly vycházet z analýzy případů použití. Na základě těchto provozních požadavků v kombinaci s bezpečnostními požadavky by mělo vzniknout portfolio služeb. Portfolio služeb by mělo stanovit použitelný základní scénář pro služby složky GOVSATCOM. S cílem zachovat co možná nejlepší vyvážení poptávky po službách a jejich nabídky by se portfolio služeb složky GOVSATCOM mělo pravidelně aktualizovat.

(104)

V první fázi složky GOVSATCOM, přibližně do roku 2025, by měla být využívána stávající kapacita. V této souvislosti by Komise měla pořídit kapacity pro složku GOVSATCOM od členských států, které mají vnitrostátní systémy a kosmické kapacity, a od komerčních družicových komunikačních systémů nebo poskytovatelů služeb, přičemž by měla zohlednit zásadní bezpečnostní zájmy Unie. V této první fázi by měly být služby složky GOVSATCOM zaváděny postupně. Pokud během první fáze podrobná analýza budoucí nabídky a poptávky ukáže, že tento přístup není pro pokrytí vyvíjející se poptávky dostačující, mělo by být možné přijmout rozhodnutí přejít do druhé fáze a vytvořit na zakázku další kosmickou infrastrukturu nebo kapacity prostřednictvím jednoho či více partnerství veřejného a soukromého sektoru, například s unijními provozovateli družic.

(105)

S cílem optimalizovat dostupné zdroje družicové komunikace, zaručit přístup v nepředvídatelných situacích, jako jsou přírodní katastrofy, a zajistit provozní efektivnost a krátké doby zpracování požadavků je zapotřebí nezbytný pozemní segment, jakou jsou centra složky GOVSATCOM a potenciální jiné pozemní prvky. Pozemní segment by měl být navržen na základě provozních a bezpečnostních požadavků. Za účelem zmírnění rizik může centrum složky GOVSATCOM tvořit několik fyzických míst. Potřebné mohou být i jiné prvky pozemního segmentu, například základnové stanice.

(106)

Pro uživatele družicové komunikace je uživatelské zařízení tím nejdůležitějším provozním rozhraním. Přístup ke složce GOVSATCOM by měl uživatelům umožňovat i nadále využívat jejich stávající uživatelské zařízení pro služby složky GOVSATCOM.

(107)

Uživatelé uvedli, že v zájmu provozní efektivnosti je důležité usilovat o interoperabilitu uživatelského zařízení a o uživatelské zařízení, které může využívat různé družicové systémy. V této oblasti může být zapotřebí výzkum a vývoj.

(108)

Na úrovni provádění by úkoly a odpovědnosti měly být rozděleny mezi specializované subjekty, jako jsou Evropská obranná agentura, ESVČ, ESA, agentura a další agentury Unie, tak, aby se zajistilo, že budou v souladu s jejich hlavní úlohou, zejména v případě uživatelských aspektů.

(109)

Příslušný orgán GOVSATCOM má důležitou úlohu spočívající v monitorování toho, aby uživatelé a další vnitrostátní subjekty, jež v rámci složky GOVSATCOM hrají určitou úlohu, dodržovali pravidla sdílení a prioritizace a bezpečnostní postupy stanovené v bezpečnostních požadavcích. Členský stát, který neurčil příslušný orgán GOVSATCOM, by měl v každém případě určit kontaktní místo pro řešení veškerých zaznamenaných případů rušení ovlivňujícího složku GOVSATCOM.

(110)

Členské státy, Rada, Komise a ESVČ by měly mít možnost stát se účastníky GOVSATCOM, pokud se rozhodnou udělit oprávnění uživatelům složky GOVSATCOM nebo poskytnout kapacity, prostory nebo zařízení. Vzhledem k tomu, že je na členských státech, aby rozhodly o tom, zda udělí oprávnění uživatelům složky GOVSATCOM nebo poskytnou kapacity, prostory nebo zařízení, neměly by být členské státy povinny stát se účastníky GOVSATCOM nebo hostit infrastrukturu složky GOVSATCOM. Složkou GOVSATCOM by proto nemělo být dotčeno právo členských států neúčastnit se GOVSATCOM, včetně případů dodržení svých vnitrostátních právních předpisů nebo ústavních požadavků v souvislosti s politikami týkajícími se neutrality a neúčasti ve vojenských aliancích.

(111)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přijetí provozních požadavků pro služby poskytované v rámci složky GOVSATCOM a portfolia služeb pro služby poskytované v rámci složky GOVSATCOM. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(112)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přijetí podrobných pravidel pro sdílení a prioritizaci, pokud jde pro využívání sdružených kapacit družicové komunikace složky GOVSATCOM. Při vymezování podrobných pravidel pro sdílení a prioritizaci by Komise měla zohlednit provozní a bezpečnostní požadavky a analýzu rizik a očekávané poptávky ze strany účastníků složky GOVSATCOM. Ačkoli by služby složky GOVSATCOM měly být jejím uživatelům poskytovány v zásadě bezplatně, pokud tato analýza dojde k závěru, že existuje nedostatek kapacit, a má-li se zamezit narušení trhu, může být v rámci těchto podrobných pravidel sdílení a prioritizaci vytvořena cenová politika. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(113)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se umístění infrastruktury pozemního segmentu složky GOVSATCOM. Při výběru tohoto umístění by Komise měla zohlednit provozní a bezpečnostní požadavky, jakož i stávající infrastrukturu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(114)

Nařízením (EU) č. 912/2010 byla zřízena agentura Unie nazvaná Agentura pro evropský GNSS za účelem řízení určitých aspektů programů družicové navigace Galileo a EGNOS. Toto nařízení pověřuje Agenturu pro evropský GNSS novými úkoly, zejména bezpečnostní akreditací, nikoli pouze v souvislosti se složkami Galileo a EGNOS, nýbrž i v souvislosti s jinými složkami programu. Název, úkoly a organizační aspekty Agentury pro evropský GNSS tudíž musí být příslušným způsobem upraveny.

(115)

V souladu s rozhodnutím 2010/803/EU (33) se sídlo agentury nachází v Praze. Pokud jde o plnění úkolů agentury, mohou se zaměstnanci agentury nacházet v jednom z pozemních středisek programů Galileo nebo EGNOS uvedených v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2016/413 (34) pro výkon programových činností stanovených v příslušné dohodě. Pokud má agentura působit co nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem, mohl by být místním úřadům v jednom nebo více členských státech přidělen omezený počet zaměstnanců. Přidělení zaměstnanců mimo sídlo agentury nebo pozemní střediska využívaná programy Galileo a EGNOS by nemělo vést k přesunu těžiště hlavní činnosti agentury do těchto místních kanceláří.

(116)

Vzhledem k rozšířené oblasti působnosti, jež by se již neomezovala pouze na složky Galileo a EGNOS, by jméno Agentury pro evropský GNSS mělo být od nynějška změněno. V rámci agentury by však měla být zajištěna kontinuita činností Agentury pro evropský GNSS, včetně kontinuity, pokud jde o práva a povinnosti, zaměstnance a platnost přijatých rozhodnutí.

(117)

S ohledem na mandát agentury a úlohu Komise při provádění programu je vhodné stanovit, že některá z rozhodnutí učiněných správní radou by neměla být přijata, pokud zástupci Komise nehlasují kladně.

(118)

Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, měli by být správní rada, Komise pro bezpečnostní akreditaci a výkonný ředitel při výkonu svých povinností nezávislí a jednat ve veřejném zájmu.

(119)

Je možné a dokonce pravděpodobné, že některé složky programu by byly založeny na používání citlivé národní infrastruktury nebo národní infrastruktury spojené s bezpečností. V tomto případě by z důvodů národní bezpečnosti bylo nezbytné stanovit, aby se zasedání správní rady a Komise pro bezpečnostní akreditaci zúčastnili zástupci členských států a zástupci Komise podle zásady „vědět jen to nejnutnější“. Ve správní radě se hlasování účastní pouze zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, a zástupce Komise. Jednací řád správní rady a Komise pro bezpečnostní akreditaci by měl stanovit situace, v nichž se tento postup má použít.

(120)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (35) by měl být tento program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi.

(121)

Využívání služeb programu Copernicus a systému Galileo má podle prognóz velký dopad na evropské hospodářství obecně. Zdá se však, že dnešní situaci určují převážně statistická hodnocení ad hoc a případové studie. Komise (Eurostat) by měla definovat příslušná statistická hodnocení a ukazatele, jež by tvořily základ pro systematické a směrodatné monitorování dopadu činností Unie v oblasti vesmíru.

(122)

Evropský parlament a Rada by měly být neprodleně informovány o pracovních programech.

(123)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci týkající se přerozdělení prostředků mezi výdajovými kategoriemi rozpočtu programu, přijetí rozhodnutí o příspěvku v souvislosti s dohodami o přiznání příspěvku, určení technických a provozních požadavků, jež jsou nutné k provádění a rozvoji složek programu a služeb, jež poskytují, rozhodování o dohodě o finančním rámcovém partnerství, přijetí opatření nezbytných k hladkému fungování systémů Galileo a EGNOS a jejich přijetí ze strany trhu, přijetí podrobných ustanovení, jež se týkají přístupu ke službám SST a příslušných postupů, přijetí víceletého plánu a klíčových ukazatelů výkonnosti pro rozvoj unijních služeb SST, přijetí podrobných pravidel týkajících se fungování organizačního rámce účasti členských států v dílčí složce SST, výběru služeb dílčí složky kosmické počasí a přijímání pracovních programů.. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Komisi by měl být nápomocen výbor pro program, který by se měl scházet ve zvláštním složení.

(124)

Vzhledem k tomu, že složky programu vycházejí z potřeb uživatelů, vyžadují při svém provádění a rozvoji nepřetržité a účinné zapojení uživatelů, zejména pokud jde o definování a validaci požadavků kladených na služby. Za účelem zvýšení hodnoty pro uživatele by měly být informace od nich aktivně získávány prostřednictvím pravidelných konzultací s koncovými uživateli z veřejného i soukromého sektoru a členských států, případně od mezinárodních organizací. Za tímto účelem by mělo být zřízeno fórum uživatelů, které bude programovému výboru nápomocno při určování uživatelských požadavků a ověřování souladu služeb i při identifikaci nedostatků v rámci poskytovaných služeb. Jednací řád výboru pro program by měl stanovit organizaci fóra uživatelů tak, aby zohledňovala zvláštnosti každé jednotlivé složky programu a každé služby v rámci složek. Je-li to možné, měly by členské státy přispívat k fóru uživatelů na základě systematických a koordinovaných konzultací s uživateli na vnitrostátní úrovni.

(125)

Vzhledem k tomu, že řádná veřejná správa vyžaduje jednotnost řízení programu, rychlejší přijímání rozhodnutí a rovný přístup k informacím, mohli by mít zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem možnost podílet se na činnostech výboru pro program zřízeného podle nařízení (EU) č. 182/2011 jako pozorovatelé. Ze stejných důvodů by se na pracích výboru pro program, s výhradou bezpečnostních omezení a v souladu s ustanoveními takové dohody, měli mít možnost podílet i zástupci třetích zemí a mezinárodních organizací, které uzavřely s Unií mezinárodní dohodu týkající se programu, jeho složek či dílčích složek. Zástupci subjektů pověřených úkoly spojenými s tímto programem, třetích zemí a mezinárodních organizací nejsou oprávněni účastnit se hlasování výboru pro program. Podmínky účasti pozorovatelů a účastníků ad hoc by měly být stanoveny v jednacím řádu výboru pro program.

(126)

Pro účely zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu při plnění jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění ustanovení týkajících se dat složky Copernicus a informací složky Copernicus, jež se mají poskytovat uživatelům složky Copernicus, o specifikace, podmínky a postupy pro přístup k těmto údajům a informacím a jejich využití, a pokud jde o změnu přílohy tohoto nařízení týkající se ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a pokud jde o doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(127)

Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, , ale spíše jej, z důvodu rozsahu a účinků akce, která přesahuje finanční a technické možnosti jednotlivých členských států, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské Unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(128)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení bezpečnostních požadavků programu by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Členské státy by měly mít možnost vykonávat maximální kontrolu nad bezpečnostními požadavky programu. Při přijímání prováděcích aktů v oblasti bezpečnosti programu by Komisi měl být nápomocen výbor pro program zasedající ve zvláštním složení pro bezpečnost. Vzhledem k citlivosti bezpečnostních otázek by předseda výboru pro program měl usilovat o nalezení řešení, která mají ve výboru co nejširší podporu. Komise by neměla přijímat prováděcí akty stanovující obecné bezpečnostní požadavky programu v případech, kdy výbor pro program nevydá žádné stanovisko.

(129)

Program by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021– 2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (36) (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021-2027”). Na Agenturu, která plní své vlastní úkoly, by se toto časové omezení nemělo vztahovat.

(130)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění již od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021.

(131)

Nařízení (EU) č.- 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU by proto měla být zrušena,