ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 107

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 64
26. března 2021


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) (EU4Health) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 ( 1 )

1

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017

30

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/522

ze dne 24. března 2021,

kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 168 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 3 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) je jedním z cílů Unie podpora blahobytu jejích obyvatel.

(2)

Podle článků 9 a 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a článku 35 Listiny základních práv Evropské unie musí být při vymezení a provádění veškerých politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.

(3)

V článku 168 Smlouvy o fungování EU je stanoveno, že Unie má doplňovat a podporovat zdravotní politiku členských států, podněcovat spolupráci mezi členskými státy a podporovat koordinaci jejich programů při plném uznávání odpovědnosti členských států za stanovení jejich zdravotní politiky a za organizaci a řízení zdravotnictví a poskytování zdravotní péče.

(4)

S cílem plnit požadavky stanovené v článku 168 Smlouvy o fungování EU byly přijaty akce zejména v rámci předchozích programů činnosti Unie v oblasti veřejného zdraví, totiž programu zavedených rozhodnutími Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES (4) a č. 1350/2007/ES (5) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 (6).

(5)

Dne 11. března 2020 označila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření nového koronaviru (COVID-19) za celosvětovou pandemii. Uvedená pandemie způsobila bezprecedentní celosvětovou zdravotní krizi se závažnými sociálně-ekonomickými důsledky a lidským utrpením, které postihují zejména osoby s chronickými onemocněními. Kromě toho jsou zdravotničtí pracovníci, kteří mají zásadní význam během krize COVID-19, vystaveni značnému zdravotnímu riziku.

(6)

Přestože jsou za své zdravotní politiky odpovědny členské státy, měly by chránit veřejné zdraví v duchu evropské solidarity, jak bylo požadováno ve sdělení Komise ze dne 13. března 2020 o koordinované ekonomické reakci na koronavirovou nákazu COVID-19. Zkušenosti s probíhající krizí COVID-19 ukázaly, že je třeba přijmout na úrovni Unie další opatření na podporu spolupráce a koordinace mezi členskými státy. Uvedená spolupráce by měla zlepšit připravenost, prevenci a kontrolu ve vztahu k šíření závažných lidských infekcí a nemocí přes hranice, s cílem bojovat proti dalším vážným přeshraničním zdravotním hrozbám a chránit a zlepšovat zdraví a blahobyt všech obyvatel Unie. Připravenost je klíčem ke zvýšení odolnosti vůči budoucím hrozbám. V tomto ohledu by měly členské státy dostat možnost dobrovolně provádět zátěžové testy ke zvýšení připravenosti a odolnosti.

(7)

Je proto vhodné zavést nový, posílený program činnosti Unie v oblasti zdraví nazvaný program EU pro zdraví („EU4Health“) (dále jen „program“) na období 2021–2027. V souladu s cíli činnosti Unie a jejími pravomocemi v oblasti veřejného zdraví by měl program klást důraz na akce, s nimiž jsou spojeny výhody a lepší účinnost díky spolupráci na úrovni Unie, a na akce s dopadem na vnitřní trh.

(8)

Program by měl být prostředkem prosazujícím akce v oblastech s přidanou hodnotou Unie, kterou lze prokázat. Mezi tyto akce by měly mj. patřit intenzivnější výměna osvědčených postupů mezi členskými státy, podpora sítí pro sdílení poznatků nebo pro vzájemné učení, řešení přeshraničních zdravotních hrozeb tak, aby se omezila jejich rizika a zmírnily jejich následky, řešení některých otázek týkajících se vnitřního trhu, kde Unie může zajistit kvalitní řešení napříč členskými státy, a tím uvolnit potenciál inovací v oblasti zdravotnictví a zvýšit účinnost tím, že se zamezí zdvojování činnosti a zajistí se optimálnější využívání finančních prostředků. Program by měl podporovat také akce zaměřené na budování kapacit za účelem posílení strategického plánování a rozšíření přístupu k financování z více zdrojů a schopnosti investovat do akcí programu a provádět je. Program by měl v tomto ohledu zajistit konkrétně uzpůsobenou pomoc pro jednotlivé členské státy nebo skupiny členských států, které to potřebují nejvíce.

(9)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částkou ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (7). Toto finanční krytí zahrnuje v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise o posílení zvláštních programů a úpravě základních aktů ze dne 22. prosince 2020 (8) prostředky ve výši 500 000 000 EUR v cenách roku 2018.

(10)

Aby byl program vyvážený a měl správné zaměření, měl by být s cílem poskytnout poradenství týkající se přidělování zdrojů s ohledem na provádění programu stanoven v tomto nařízení nejnižší a nejvyšší podíl z celkového rozpočtu pro určité oblasti činnosti.

(11)

Vzhledem k závažné povaze přeshraničních zdravotních hrozeb by měl program podporovat koordinovaná opatření v oblasti veřejného zdraví na úrovni Unie, aby bylo možné řešit různé aspekty těchto hrozeb. V zájmu posílení schopnosti Unie připravit se na budoucí zdravotní krize, reagovat na ně a zvládnout je by měl program poskytovat podporu akcím prováděným v rámci mechanismů a struktur zřízených podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1082/2013/EU (9) a dalších příslušných mechanismů a struktur uvedených ve sdělení Komise ze dne 11. listopadu 2020 nazvaném „Budování evropské zdravotní unie: Posilování odolnosti EU v případě přeshraničních zdravotních hrozeb“, včetně akcí, které se zaměřují na lepší plánování připravenosti a rozšíření schopnosti reakce na vnitrostátní i unijní úrovni, na posilování úlohy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a na vytvoření orgánu pro zajištění připravenosti a reakce na mimořádné zdravotní situace. Tyto akce by mohly zahrnovat budování kapacit pro reakce na zdravotní krize, preventivní opatření týkající se očkování a imunizace, posílené programy dohledu, poskytování zdravotnických informací a platformy pro sdílení osvědčených postupů. V této souvislosti by měl program podporovat celounijní a meziodvětvové předcházení krizím, připravenost a dohled, jakož i kapacity aktérů pro řízení a reakci na úrovni Unie i členských států, včetně plánování pro nepředvídané události a cvičení připravenosti, a to v souladu s přístupy „jedno zdraví“ a „zdraví ve všech politikách“. Program by měl usnadnit vytvoření rámce pro integrovanou a průřezovou komunikaci o riziku, který bude fungovat ve všech fázích zdravotní krize, totiž prevence, připravenosti a reakce.

(12)

V zájmu posílení schopnosti Unie zabránit zdravotním krizím, připravit se a reagovat na ně a zvládnout je by měl program poskytovat podporu akcím prováděným v rámci mechanismů a struktur zřízených podle příslušných právních předpisů Unie. Tato podpora by mohla zahrnovat budování kapacit v oblasti reagování na zdravotní krize, včetně plánování pro mimořádné situace a připravenosti, preventivní opatření, jako jsou opatření týkající se očkování a imunizace, rozsáhlejší programy dohledu a lepší koordinace a spolupráce.

(13)

V souvislosti a krizemi v oblasti veřejného zdraví mohou klinická hodnocení a hodnocení zdravotnických technologií přispět k rychlejšímu rozvoji a nalezení účinných lékařských protiopatření. Mělo by proto být možné poskytovat v rámci programu podporu pro usnadnění akcí v uvedených oblastech.

(14)

V zájmu ochrany osob ve zranitelném postavení, včetně osob trpících duševními nemocemi a osob, které žijí s přenosnými i nepřenosnými onemocněními nebo jimi jsou nejvíce postiženy či osob s chronickými onemocněními, by měl program podporovat rovněž akce, které řeší vedlejší dopady zdravotních krizí na osoby, jež patří do těchto zranitelných skupin, a zabraňují jim, a akce, které zlepšují duševní zdraví.

(15)

Krize COVID-19 poukázala na řadu problémů, pokud jde o zajištění dodávek surovin, farmakologicky účinných látek, léčivých přípravků, zdravotnických prostředků i osobních ochranných prostředků, kterých je v Unii během zdravotních krizí, zejména pandemií, zapotřebí, včetně závislosti Unie na třetích zemích. V rámci programu by se proto měla poskytovat podpora akcím, které posilují v Unii výrobu, zadávání zakázek a řízení produktů s významem pro krizi, aby se omezilo riziko nedostatku, a současně se zajistila doplňkovost s ostatními nástroji Unie.

(16)

S cílem minimalizovat důsledky vážných přeshraničních zdravotních hrozeb pro veřejné zdraví by mělo být možné, aby akce podporované v rámci programu zlepšovaly interoperabilitu zdravotnických systémů členských států prostřednictvím spolupráce a výměny osvědčených postupů a také prostřednictvím většího počtu společných akcí. Uvedené akce by měly zajistit, aby byly členské státy schopny reagovat na mimořádné situace v oblasti zdraví, což zahrnuje plánování pro nepředvídané události, cvičení připravenosti a zvyšování kvalifikace zdravotnického personálu a pracovníků v oblasti veřejného zdraví, jakož i zavedení mechanismů, v souladu se strategiemi členských států, pro účinné sledování a na potřebách založenou distribuci nebo přidělování zboží a služeb nezbytných v době krize.

(17)

Při prevenci nemocí a reakcí na ně hraje důležitou úlohu poskytování informací jednotlivcům. V rámci programu by se proto měla podporovat komunikační činnost zaměřená na širokou veřejnost nebo konkrétní skupiny lidí či odborných pracovníků, s cílem podporovat prevenci nemocí a zdravý životní styl, vést boj proti zavádějícím informacím a dezinformacím, pokud jde o prevenci, příčinu a léčbu onemocnění, řešit váhavost vůči očkování a podporovat snahu o posílení altruistického chování, jako je dárcovství orgánů a krve, a to způsobem, který doplňuje kampaně jednotlivých členských států v uvedených oblastech.

(18)

V synergii s dalšími programy Unie, jako je program Digitální Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240, rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (dále jen „Horizont Evropa“), Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, Evropský sociální fond plus (ESF+) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus, Program InvestEU zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (10) a Nástroj pro oživení a odolnost zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (11), by se měly v rámci programu podporovat akce, které vedou k rychlejší digitální transformaci zdravotnických služeb a zvyšují jejich interoperabilitu, včetně vytvoření evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví.

(19)

Zdraví je investice a tento koncept by měl být ústředním prvkem programu. Pokud budou lidé déle zdraví a aktivní a bude jim na základě větší zdravotní gramotnosti umožněno převzít aktivní úlohu při péči o své zdraví, bude to mít kladné účinky na zdraví, nerovnosti a nespravedlnost v oblasti zdraví, přístup k péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, kvalitu života, zdraví pracovníků, produktivitu, konkurenceschopnost a začlenění a zároveň se sníží tlak na zdravotnické systémy a rozpočty členských států. Program by měl podporovat rovněž akce, jejichž cílem je omezit nerovnosti při poskytování zdravotní péče, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech, včetně nejvzdálenějších regionů, aby tak bylo dosaženo růstu podporujícího začlenění. Komise se zavázala, že členským státům pomůže dosáhnout cílů udržitelného rozvoje stanovených v rezoluci Organizace spojených národů ze dne 25. září 2015 nazvané „Přeměna našeho světa: Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj“ (dále jen „agenda OSN 2030“), zejména cíle udržitelného rozvoje č. 3 „Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku“. Program by proto měl přispívat k akcím směřujícím k dosažení uvedených cílů.

(20)

Nepřenosné nemoci jsou často výsledkem kombinace genetických, fyziologických, environmentálních a behaviorálních faktorů. Nepřenosné nemoci jako kardiovaskulární choroby, nádorová onemocnění, duševní nemoci, neurologické poruchy, chronická respirační onemocnění či cukrovka jsou v Unii hlavní příčinou zdravotního postižení, špatného zdravotního stavu, odchodu do důchodu ze zdravotních důvodů a předčasného úmrtí a mají značné sociální a hospodářské dopady. Aby se snížil dopad nepřenosných nemocí na jednotlivce a společnost v Unii a aby bylo dosaženo cíle udržitelného rozvoje č. 3 agendy OSN 2030, zejména, avšak nikoli výlučně dílčího cíle 3.4, totiž snížit do roku 2030 počet předčasných úmrtí v důsledku nepřenosných nemocí o jednu třetinu, je nutné zajistit integrovanou reakci zaměřenou na upevňování zdraví a prevenci nemocí napříč příslušnými odvětvími.

(21)

Program by proto měl přispívat k upevňování zdraví a prevenci nemocí a zlepšovat duševní zdraví po celou dobu života jednotlivce tím, že bude řešit rizikové faktory pro zdraví a faktory ovlivňující zdraví, což by přispělo také k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 3 agendy OSN 2030. Program by měl proto přispět rovněž k cílům stanoveným ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“.

(22)

Na základě programu by se měly i nadále podporovat akce v oblasti zmírňování škod souvisejících s alkoholem a předcházení těmto škodám, přičemž zvláštní důraz by se měl klást na ochranu mládeže.

(23)

Zátěž způsobená chronickými onemocněními je v Unii značná. Všeobecně se v tomto ohledu uznává důležitost prevence a časné detekce nemocí. V rámci programu by se měly podporovat akce v těchto oblastech a rovněž vypracování specifických unijních pokynů k prevenci a léčbě nemocí, což by mělo snížit zatížení členských států, a to na základě spolupráce v zájmu zajištění lepší a účinnější léčby chronických onemocnění. Udržitelnost systémů zdravotnictví ohrožují demografické změny, zejména stárnutí společnosti. Je nutné věnovat zvláštní pozornost onemocněním a poruchám spojeným s věkem, jako je demence, a věkem podmíněným zdravotním postižením.

(24)

Nádorová onemocnění jsou v členských státech druhou nejčastější příčinou úmrtí hned po kardiovaskulárních onemocněních. Jsou rovněž jednou z nepřenosných nemocí, které mají společné rizikové faktory a jejichž prevence a léčba by prospěla většině obyvatel. Nedostatečná výživa, nedostatek pohybu, obezita, užívání tabáku a škodlivá konzumace alkoholu jsou rizikové faktory, které jsou společné dalším chronickým onemocněním, jako jsou kardiovaskulární choroby, a proto by se programy prevence nádorových onemocnění měly provádět v rámci integrovaného přístupu k prevenci chronických onemocnění. Příslušná opatření uvedená v „evropském plánu boje proti rakovině“ stanoveném ve sdělení Komise ze dne 3. února 2021 by měla být podporována z programu a z tzv. mise proti rakovině v rámci programu Horizont Evropa, a měla by přispět k vypracování integrovaného přístupu, který by se vztahoval na prevenci, screening, včasnou diagnostiku, sledování, léčbu a péči, jakož i na zlepšování kvality života pacientů a osob, které tuto nemoc překonaly.

(25)

S cílem přispět k rozšíření znalostí a vzdělávání v této oblasti a posílit tím prevenci, diagnostiku, sledování pacientů a jejich léčbu, mělo by být možné podporovat studie zabývající se vlivem pohlaví na charakteristiku nemocí.

(26)

Program by měl fungovat v synergii s ostatními politikami, programy a fondy Unie, jako jsou program Digitální Evropa, Horizont Evropa, rezerva rescEU v rámci mechanismu civilní ochrany Unie zřízená rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/420 (12) (dále jen „rezerva rescEU“), nástroj pro mimořádnou podporu zřízený nařízením Rady (EU) 2016/369 (13), ESF+, jehož část tvoří složka Zaměstnanost a sociální inovace, a to mimo jiné pokud jde o synergie za účelem zajištění větší bezpečnosti a ochrany zdraví milionů pracovníků v Unii, program InvestEU, Program pro jednotný trh zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014, EFRR, Nástroj pro oživení a odolnost, program Erasmus+ zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013, program Evropský sbor solidarity zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014,

a nástroje Unie pro vnější činnost, jako je nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci - Globální Evropa, a kterým se mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601, nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009, a nástroj předvstupní pomoci III zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III), a doplňovat je. V příslušných případech by měla být stanovena společná pravidla s cílem zajistit soudržnost a doplňkovost mezi politikami, programy a fondy Unie a zároveň zajistit, aby byly respektovány specifické prvky uvedených politik a aby byl zajištěn soulad se strategickými požadavky těchto politik, programů a fondů, jako jsou základní podmínky EFRR a ESF+. Komise a členské státy by měly zajistit, aby tato synergie a doplňkovost byla náležitě zohledněna při vypracovávání ročních pracovních programů, jak stanoví toto nařízení.

(27)

S cílem zajistit důslednost programu a jeho doplňkovost s ostatními politikami, nástroji a činnostmi Unie, měla by Komise v rámci řídicí skupiny „EU pro zdraví“ zřizované tímto nařízením vést s členskými státy konzultace o prioritách programu a jeho strategickém zaměření, jakož i o jeho provádění.

(28)

V synergii s rezervou rescEU, s nástrojem pro mimořádnou podporu, s mimořádnou podporou stanovenou nařízením (EU) 2016/369, Nástrojem pro oživení a odolnost a s dalšími politikami, programy a fondy Unie, které by měl doplňovat, by měl program přispět k vytvoření rezervy základních produktů s významem pro krize, přičemž by měl v případě potřeby doplnit na úrovni Unie vytváření rezerv jednotlivými členskými státy.

(29)

Vzhledem k rostoucí poptávce po zdravotní péči se zdravotnické systémy členských států potýkají s problémy, pokud jde o cenovou a jinou dostupnost léčivých přípravků. Aby se zlepšila ochrana veřejného zdraví, jakož i bezpečnost a postavení pacientů v Unii, je nezbytné, aby pacienti a systémy zdravotní péče měli přístup k udržitelným, účinným, spravedlivým, cenově dostupným a kvalitním léčivým přípravkům, a to i v přeshraničním kontextu, a aby mohli plně využívat uvedené léčivé přípravky na základě transparentních a konzistentních lékařských informací zaměřených na pacienty.

(30)

Vzhledem mimo jiné k rostoucí poptávce po zdravotní péči by se mělo v rámci programu podporovat vytvoření systému Unie pro sledování, ohlašování a oznamování nedostatku léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, s cílem zabránit roztříštěnosti vnitřního trhu a zajistit větší cenovou a jinou dostupnost uvedených léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a zároveň omezit míru, v jaké jsou dodavatelské řetězce těchto výrobků závislé na třetích zemích. V rámci programu by se proto měla podpořit výroba léčivých přípravků a zdravotnických prostředků v Unii. Zejména za účelem řešení nenaplněných léčebných potřeb by měl program poskytovat podporu při získávání klinických a reálných důkazů, které by umožnily vývoj, registraci a hodnocení účinných léčivých přípravků a přístup k nim, včetně generických a biologicky podobných léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a léčby, měl by podporovat výzkum a vývoj v oblasti nových léčivých přípravků, se zvláštním důrazem na antimikrobiální látky a očkovací látky za účelem boje proti antimikrobiální rezistenci a nemocem, jimž lze předcházet očkováním, měl by podporovat pobídky ke zvýšení kapacity pro výrobu antimikrobiálních látek, personalizovanou léčbu a očkování a měl by napomáhat digitální transformaci zdravotnických výrobků a platforem pro monitorování a shromažďování informací o léčivých přípravcích. Program by měl rovněž posílit rozhodování ohledně léčivých přípravků tím, že umožní přístup ke skutečným údajům o zdravotní péči a analýzu těchto údajů. Program by měl rovněž pomoci zajistit co nejlepší využití výsledků výzkumu a usnadnit zavádění a rozšiřování inovací v oblasti zdraví do systémů zdravotní péče a klinických postupů.

(31)

Jelikož optimální dodávky a používání léčivých přípravků a zejména antimikrobiálních látek jsou přínosem pro jednotlivce i zdravotnické systémy, měl by program v souladu s přístupem „jedno zdraví“, s evropským akčním plánem „jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci uvedeným ve sdělení Komise ze dne 29. června 2017 a se „Strategickým přístupem Evropské unie k léčivým přípravkům v životním prostředí“ uvedeným ve sdělení Komise ze dne 11. března 2019. Program by měl rovněž propagovat jejich uvážlivé a účinné používání a podporovat opatření na zpřísnění posuzování a řádné řízení rizik, která představuje výroba, užívání a likvidace léčivých přípravků pro životní prostředí.

(32)

Právní předpisy Unie v oblasti zdraví mají bezprostřední dopad na veřejné zdraví, na život lidí, na účinnost a odolnost zdravotnických systémů a na řádné fungování vnitřního trhu. Regulační rámec pro zdravotnické výrobky a technologie, včetně léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a látek lidského původu, a regulační rámce týkající se tabáku, práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči a vážných přeshraničních zdravotních hrozeb mají zásadní význam pro ochranu zdraví v Unii. Program by proto měl podporovat tvorbu, uplatňování a prosazování právních předpisů Unie v oblasti zdraví, a ve spolupráci s příslušnými subjekty, jako je EMA a ECDC, by měl poskytovat kvalitní, srovnatelné a spolehlivé údaje, včetně skutečných údajů o zdravotní péči, na podporu tvorby politiky a monitorování a ke stanovení cílů a vypracování nástrojů k měření dosaženého pokroku.

(33)

Evropské referenční sítě zřízené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU (14) jsou virtuální sítě poskytovatelů zdravotní péče v celé Evropě. Jejich cílem je usnadnit diskusi týkající se problému komplexních nebo vzácných onemocnění a chorob, které vyžadují vysoce specializovanou zdravotní péči a soustředění poznatků a zdrojů. Jelikož evropské referenční sítě mohou zlepšit přístup k diagnostice a poskytování vysoce kvalitní zdravotní péče pacientům se vzácným onemocněním a mohou být místy, kde se soustředí lékařské vzdělávání a výzkum a šíření informací, měl by program přispívat k většímu propojování prostřednictvím evropských referenčních sítí a jiných nadnárodních sítí.

(34)

Evropské referenční sítě a přeshraniční spolupráce při poskytování zdravotní péče pacientům, kteří se pohybují mezi členskými státy, jsou příkladem oblastí, kde integrovaná spolupráce mezi členskými státy vykazuje vysokou přidanou hodnotu a velký potenciál pro zvýšení účinnosti zdravotnických systémů, a tedy pro zlepšení veřejného zdraví obecně. Spolupráce při hodnocení zdravotnických technologií je další oblastí, která je pro členské státy přínosem. Program by proto měl podporovat činnosti, které umožní integrovanou a trvalou koordinovanou spolupráci, jež poslouží také k uplatňování osvědčených postupů, jejichž cílem je co nejúčinněji rozdělit dostupné zdroje mezi obyvatelstvo a do dotyčné oblasti, aby se maximalizoval jejich dopad.

(35)

Na tento program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (15) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(36)

Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly volit na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů daných akcí a přinést výsledky, s přihlédnutím zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Při této volbě by se mělo zvážit využití jednorázových částek, financování paušální sazbou a jednotkových nákladů, jakož i využití financování, které není spojeno s náklady, jak stanoví čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Požadavky na technické a finanční výkaznictví pro příjemce by měly být takové, aby zajistily soulad s platnými finančními ustanoveními a zároveň minimalizovat administrativní zátěž.

(37)

S cílem optimalizovat přidanou hodnotu a dopad investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, je třeba usilovat o synergie zejména mezi programem a jinými programy Unie, včetně programů v rámci sdíleného řízení. V zájmu maximalizace uvedených synergií a zamezení zdvojení by měly být zajištěny vhodné mechanismy, včetně kumulativního financování akce z programu a jiného programu Unie, pokud toto kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady na akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje na poměrném základě v rámci programu činnosti Unie v oblasti zdraví a jiného programu Unie, s cílem zaručit podrobné a transparentní vykazování.

(38)

Vzhledem ke specifické povaze cílů a akcí, na něž se program vztahuje, budou mít příslušné orgány členských států v některých případech nejlepší předpoklady k tomu, aby prováděly akce související s programem. Uvedené orgány, určené členskými státy, by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku 195 finančního nařízení a granty by proto měly být uvedeným orgánům udělovány bez předchozího zveřejnění výzev k podávání návrhů. Investice podle programu by měly být prováděny v úzké spolupráci s členskými státy.

(39)

Podle čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, mělo by být možné v rozhodnutí o financování stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé od počátku rozpočtového roku 2021, avšak před podáním žádosti o grant.

(40)

Evropské referenční sítě schválila rada členských států evropských referenčních sítí podle postupu schvalování stanoveného v prováděcím rozhodnutí Komise 2014/287/EU (16). Evropské referenční sítě by proto měly být považovány za označené příjemce pro účely článku 195 finančního nařízení a granty pro tyto sítě by proto měly být udělovány bez předchozího zveřejnění výzev k podávání návrhů. Přímé granty by rovněž měly být udělovány jiným subjektům, které byly určeny v souladu s pravidly Unie, například referenčním laboratořím a střediskům, střediskům excelence a nadnárodním sítím.

(41)

Vzhledem ke společně dohodnutým hodnotám solidarity ve vztahu k spravedlivému a univerzálnímu pokrytí kvalitních zdravotnických služeb, což je základ pro politiky Unie v této oblasti, a k ústřední úloze Unie při urychlování pokroku, koordinaci a spolupráci při řešení celosvětových problémů v oblasti zdraví, jak jsou stanoveny v závěrech Rady ze dne 10. května 2010 o úloze EU v oblasti celosvětového zdraví a jak je vyjádřeno v cílech udržitelného rozvoje agendy OSN 2030, by měl program posílit podporu Unie pro mezinárodní a celosvětové iniciativy v oblasti zdraví, zejména iniciativy WHO, s cílem zlepšit zdraví, řešit nerovnosti v oblasti zdraví a posílit ochranu před globálními zdravotními hrozbami.

(42)

Za účelem co nejvyšší efektivity a účelnosti činností na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni je při provádění programu třeba rozvíjet spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi, např. s OSN a Světovou bankou, jakož i s Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Za účelem zvýšení dopadu je rovněž třeba usilovat o synergie s vnitrostátními organizacemi členských států, které působí v oblasti globálního zdraví. V souladu s rozhodnutím Rady 2013/755/EU (17) by měly být osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků v rámci programu s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušné zámořské země nebo území spojeny.

(43)

Provádění programu by mělo být podpořeno rozsáhlými informačními činnostmi s cílem zajistit, aby byly řádně zastoupeny a zohledněny názory a potřeby občanské společnosti. Za tímto účelem by měla Komise jednou ročně usilovat o zpětnou vazbu ohledně priorit a strategických směrů programu a ohledně potřeb, které je třeba řešit prostřednictvím jeho akcí, od příslušných zúčastněných stran, včetně zástupců občanské společnosti a sdružení pacientů, akademických pracovníků a organizací zdravotnických pracovníků. Komise by rovněž měla každý rok před ukončením přípravných prací na pracovních programech informovat Evropský parlament o pokroku těchto přípravných prací a o výsledcích svých informačních činností zaměřených na zúčastněné strany.

(44)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (18), která stanoví provádění takových programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující od třetích zemí, které se účastní programu, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(45)

Spolupráce s třetími zeměmi by měla být posílena v oblasti výměny znalostí a osvědčených postupů, s cílem zlepšit připravenost a reakceschopnost zdravotnických systémů.

(46)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (19) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (20), (Euratom, ES) č. 2185/96 (21) a (EU) 2017/1939 (22) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. V souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 má OLAF pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (23).

(47)

V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(48)

Na toto nařízení se vztahují horizontální pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Uvedená pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(49)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a cílů udržitelného rozvoje agendy OSN 2030 má tento program přispívat k začleňování akcí v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle, kterým je vynakládat alespoň 30 % z výdajů z celkové částky rozpočtu Unie a Nástroje Evropské unie na podporu oživení zřízeného nařízení Rady (EU) 2020/2094 (24) na podporu cílů v oblasti klimatu. Program by měl podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a zásadu „nepůsobit škodu“ vyjádřenou v Zelené dohodě pro Evropu. Příslušné akce by měly být určovány v průběhu přípravy a provádění programu a opětovně posouzeny v rámci průběžného hodnocení.

(50)

Podle článku 8 Smlouvy o fungování EU usiluje Unie při všech svých činnostech o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy. Rovnost žen a mužů, jakož i práva a rovné příležitosti pro všechny a začleňování těchto cílů by měly být zohledněny a podporovány po celou dobu posuzování, přípravy, provádění a monitorování programu.

(51)

Mělo by být možné, aby se politické cíle programu řešily rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci Fondu InvestEU upraveného Programem InvestEU. Finanční podpora by se měla přiměřeným způsobem využívat k řešení selhání trhu a nepříznivých investičních situací. Akce financované v rámci programu by neměly zdvojovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by obecně měly mít unijní přidanou hodnotu.

(52)

Při provádění programu by měla být uznávána odpovědnost členských států za vymezení své zdravotní politiky a za organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče. Mělo by být zajištěno výrazné zapojení členských států do řízení a provádění programu.

(53)

Vzhledem k povaze a potenciálnímu rozsahu přeshraničních zdravotních hrozeb nemohou cíle ochrany osob v Unii před takovými hrozbami a lepšího předcházení zdravotním krizím a připravenosti na ně uspokojivě dosáhnout členské státy jednající samostatně. V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU lze rovněž přijmout opatření na úrovni Unie na podporu úsilí členských států o dosažení vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví, aby se v Unii zlepšila přístupnost, udržitelnost, přijatelnost, dostupnost, bezpečnost a cenová dostupnost léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a dalších produktů a služeb s významem pro krizi, podpořila inovace a integrovaná a koordinovaná činnost a uplatňování osvědčených postupů mezi členskými státy a řešila nerovnost a nespravedlnost v přístupu ke zdraví v celé Unii způsobem, který povede ke zlepšení účinnosti a dopadům s přidanou hodnotou, které by nebylo možné vytvořit prostřednictvím opatření na vnitrostátní úrovni, při současném respektování pravomoci a odpovědnosti členských států v oblastech, na něž se program vztahuje. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(54)

S cílem provést případné úpravy nutné k dosažení cílů programu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přezkum, změnu a doplnění ukazatelů stanovených v příloze II tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (25). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(55)

Členské státy a zúčastněné země určily národní kontaktní místa, která pomáhají Komisi při propagaci třetího programu činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) zavedeného nařízením (EU) č. 282/2014 a případně při šíření jeho výsledků a dostupných informací o jeho dopadu v členských státech a zúčastněných zemích. Vzhledem k jejich důležitosti je třeba tyto činnosti v rámci programu podporovat a pokračovat v nich.

(56)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijímání prováděcích aktů, jimiž se stanoví roční pracovní programy v souladu s kritérii stanovenými v tomto nařízení, schvalují určité způsobilé akce a stanoví pravidla týkající se technických a administrativních opatření nezbytných pro provádění akcí programu a jednotných vzorů pro shromažďování údajů nezbytných pro monitorování provádění programu. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (26). Při přijímání uvedených prováděcích aktů by měl být použit přezkumný postup, neboť se týkají programu s významnými důsledky.

(57)

Přínosy a dopady programu by měly být pravidelně a pečlivě sledovány a hodnoceny. Hodnocení by se mělo zaměřit na cíle programu a vzít v úvahu skutečnost, že dosažení cílů programu by si mohlo vyžádat více času, než je doba trvání programu. Za tímto účelem by se měla vypracovat průběžná hodnotící zpráva a také hodnotící zpráva na konci programu s cílem posoudit provádění priorit programu.

(58)

Vzhledem k tomu, že třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) skončil, stalo se nařízení (EU) č. 282/2014 nadbytečným a mělo by být zrušeno.

(59)

S cílem zajistit kontinuitu při poskytování podpory v oblasti zdraví a umožnit provádění od počátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádí program EU pro zdraví („EU4Health“) (dále jen „program“) na období víceletého finančního rámce 2021- 2027. Doba trvání programu odpovídá době trvání víceletého finančního rámce.

Toto nařízení rovněž stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„přidruženou zemí“ třetí země, která je smluvní stranou dohody s Unií, jež umožňuje její účast v programu podle článku 6;

2)

„operací kombinování zdrojů“ akce podporovaná z rozpočtu Unie, včetně akcí v rámci nástroje kombinování zdrojů podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinuje nevratné formy podpory nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a komerčních investorů;

3)

„zdravotní krizí“ jakákoli krize nebo vážný incident v důsledku hrozby lidského, zvířecího, rostlinného, potravinového, biologického, chemického, environmentálního nebo neznámého původu, které mají rozměr veřejného zdraví a vyžadují naléhavá opatření ze strany orgánů;

4)

„produkty s významem pro krizi“ produkty, nástroje a látky, které jsou v souvislosti se zdravotní krizí nezbytné k prevenci, stanovení diagnózy nebo léčbě onemocnění a jeho důsledků nebo ke sledování nemocí a infekcí a k epidemiologickému dohledu nad nimi, mezi než patří mimo jiné léčivé přípravky, například očkovací látky, a jejich meziprodukty, farmakologicky účinné látky a suroviny, jakož i zdravotnické prostředky a nemocniční a lékařské vybavení, jako jsou ventilátory, ochranné oděvy a vybavení, diagnostické materiály a nástroje, osobní ochranné prostředky, dezinfekční prostředky a jejich meziprodukty a suroviny nezbytné pro jejich výrobu;

5)

„přístupem „jedno zdraví“ víceodvětvový přístup, který uznává, že zdraví lidí je propojeno se zdravím zvířat a životním prostředím a že opatření k řešení zdravotních hrozeb musí tyto tři rozměry zohledňovat;

6)

„evropskými referenčními sítěmi“ sítě uvedené v článku 12 směrnice 2011/24/EU;

7)

„právním subjektem“ fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která může vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity podle čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

8)

„třetí zemí“ země, která není členským státem Evropské unie;

9)

„vážnou přeshraniční zdravotní hrozbou“ život ohrožující nebo jinak závažné nebezpečí pro zdraví, které je biologického nebo chemického původu, vzniklo v závislosti na životním prostředí či je neznámého původu, které se šíří nebo u nějž existuje značné riziko šíření přes hranice členských států a které může vyžadovat koordinaci na úrovni Unie s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví;

(10)

zásadou „zdraví ve všech politikách““ přístup k rozvoji, provádění a přezkumu veřejných politik bez ohledu na odvětví, při němž jsou zohledňovány zdravotní dopady rozhodnutí a jehož cílem je dosáhnout synergií a zabránit škodlivým dopadům těchto politik na zdraví s cílem zlepšit zdraví obyvatelstva a rovnost v oblasti zdraví;

(11)

„faktory ovlivňujícími zdraví“ řada faktorů, které ovlivňují zdravotní stav člověka, jako např. faktory související s chováním, biologické, sociálně-ekonomické a environmentální faktory;

(12)

„mimořádnou podporou“ reakce na mimořádné situace, jež doplňuje reakci postižených členských států a jejímž cílem je chránit životy, předcházet lidskému utrpení a zmírňovat je a usilovat o zachování lidské důstojnosti, kdykoliv je to zapotřebí v důsledku vážných přeshraničních zdravotních hrozeb.

Článek 3

Obecné cíle

Program má přidanou hodnotu Unie a doplňuje politiky členských států s cílem zlepšit lidské zdraví v celé Unii a zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví ve všech politikách a činnostech Unie. Program sleduje tyto obecné cíle, v příslušných případech v souladu s přístupem „jedno zdraví“:

a)

zlepšit a posílit zdraví v Unii s cílem snížit zatížení přenosnými a nepřenosnými nemocemi podporou upevňování zdraví a prevence nemocí, snižováním nerovností v oblasti zdraví, podporou zdravého životního stylu a podporou přístupu ke zdravotní péči;

b)

chránit obyvatele Unie před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami a posílit reakceschopnost systémů zdravotní péče a koordinaci mezi členskými státy za účelem řešení přeshraničních zdravotních hrozeb;

c)

zlepšit v Unii dostupnost, přístupnost a cenovou dostupnost léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a produktů s významem pro krizi a podpořit inovace týkající se takových produktů;

d)

posílit zdravotnické systémy zlepšením jejich odolnosti a účinného využívání zdrojů, a to zejména:

i)

podporou integrované a koordinované práce mezi členskými státy,

ii)

podporou zavádění osvědčených postupů a podporou sdílení údajů,

iii)

posilováním pracovníků ve zdravotnictví,

iv)

řešením důsledků demografických výzev, a

v)

urychlením digitální transformace.

Článek 4

Specifické cíle

O splnění obecných cílů uvedených v článku 3 se usiluje prostřednictvím těchto specifických cílů, které zajišťují vysokou úroveň ochrany lidského zdraví ve všech politikách a činnostech Unie, v příslušných případech v souladu s přístupem „jedno zdraví“:

a)

v synergii s dalšími příslušnými akcemi Unie podporovat akce zaměřené na prevenci nemocí, na upevňování zdraví a na řešení faktorů ovlivňujících zdraví, mimo jiné snížením škod na zdraví v důsledku užívání nedovolených drog a závislosti na nich, podporovat akce na řešení nerovností v oblasti zdraví, zlepšení zdravotní gramotnosti, zlepšení práv pacientů, bezpečnosti pacientů, kvality péče a přeshraniční zdravotní péče a podporovat akce na zlepšení dohledu, diagnostiky a léčby přenosných a nepřenosných nemocí, zejména rakoviny a dětských nádorových nemocí, jakož i podporovat akce na zlepšení duševního zdraví se zvláštní pozorností věnovanou novým modelům péče a výzvám v oblasti dlouhodobé péče s cílem posílit odolnost zdravotnických systémů v Unii;

b)

posilovat schopnost Unie v oblasti prevence, připravenosti a rychlé reakce na vážné přeshraniční zdravotní hrozby v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a zlepšovat řízení zdravotních krizí, zejména prostřednictvím koordinace, poskytování a využívání kapacit pro neodkladnou zdravotní péči, podporovat shromažďování údajů, výměnu informací, dohled a koordinaci dobrovolného zátěžového testování vnitrostátních systémů zdravotní péče a rozvoj standardů kvality v oblasti zdravotní péče na vnitrostátní úrovni;

c)

podporovat akce pro zlepšení dostupnosti, přístupnosti a cenové dostupnosti léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a produktů s významem pro krizi prostřednictvím podpory udržitelné výroby a dodavatelských řetězců a inovací v Unii a zároveň podpory uvážlivého a účinného používání léčivých přípravků, zejména antimikrobiálních látek, a akce na podporu vývoje léčivých přípravků, které jsou méně škodlivé pro životní prostředí, jakož i na podporu ekologické výroby a likvidace léčivých přípravků a zdravotnických prostředků;

d)

v synergii s dalšími nástroji, programy a fondy Unie, aniž tím jsou dotčeny pravomoci členských států, a v úzké spolupráci s příslušnými subjekty Unie podporovat akce, které v případě potřeby na úrovni Unie doplňují vytváření vnitrostátních zásob základních produktů s významem pro krizi;

e)

v synergii s dalšími nástroji, programy a fondy Unie, aniž tím jsou dotčeny pravomoci členských států a v úzké spolupráci s ECDC, vytvořit strukturu a zdroje na výcvik pro rezervu lékařského, zdravotnického a podpůrného personálu vyčleněného dobrovolně členskými státy pro účely mobilizace v případě zdravotní krize;

f)

posílit používání a opětovné využívání údajů o zdravotním stavu pro poskytování zdravotní péče a pro výzkum a inovaci, podporovat zavádění digitálních nástrojů a služeb, jakož i digitální transformaci systémů zdravotní péče, a to i prostřednictvím podpory vzniku evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví;

g)

zlepšit přístup ke kvalitní zdravotní péči zaměřené na pacienta a založené na výsledcích a k souvisejícím pečovatelským službám, s cílem dosáhnout všeobecné zdravotní péče;

h)

podporovat vypracování, provádění a prosazování právních předpisů Unie v oblasti zdraví a případně jejich přezkum a podporovat poskytování platných, spolehlivých a srovnatelných vysoce kvalitních údajů pro rozhodování a sledování založené na důkazech a propagovat používání hodnocení dopadu dalších příslušných politik Unie na zdraví;

i)

podporovat integrovanou spolupráci členských států, a zejména jejich zdravotnických systémů, včetně uplatňování preventivních postupů s velkým dopadem, podporovat činnost v oblasti hodnocení zdravotnických technologií a posilovat a zvyšovat propojování prostřednictvím evropských referenčních sítí a jiných nadnárodních sítí, včetně ve vztahu k jiným než vzácným onemocněním, s cílem zvýšit pokrytí pacientů a zlepšit reakci na onemocnění s nízkou prevalencí a komplexní přenosná a nepřenosná onemocnění;

j)

podporovat celosvětové závazky a iniciativy v oblasti zdraví posílením podpory, kterou Unie poskytuje opatřením mezinárodních organizací, zejména opatřením WHO, a podporovat spolupráci se třetími zeměmi.

Článek 5

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 2 446 000 000 EUR v běžných cenách.

2.   V důsledku úpravy specifické pro daný program stanovené v článku 5 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (27) se částka uvedená v odstavci 1 zvyšuje o dodatečný příděl ve výši 2 900 000 000 EUR v cenách roku 2018, jak je uvedeno v příloze II uvedeného nařízení.

3.   Částky uvedené v odstavcích 1 a 2 lze rovněž použít na technickou a administrativní pomoc určenou na provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně korporátních systémů informačních technologií.

4.   Rozdělení částek uvedených v odstavcích 1 a 2 splňuje tyto požadavky:

a)

nejméně 20 % částek je vyhrazeno na akce v oblasti upevňování zdraví a prevence nemocí uvedených v čl. 4 písm. a);

b)

nejvýše 12,5 % částek je vyhrazeno na zadávání veřejných zakázek, které na úrovni Unie doplňují vytváření vnitrostátních zásob základních produktů s významem pro krizi uvedených v čl. 4 písm. d);

c)

nejvýše 12,5 % částek je vyhrazeno na podporu celosvětových závazků a iniciativ v oblasti zdraví uvedených v čl. 4 písm. j);

d)

nejvýše 8 % částek je vyhrazeno na pokrytí administrativních výdajů uvedených v odstavci 3.

5.   Prostředky týkající se činností podle čl. 9 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení představují účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 3 písm. a) a čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

6.   Rozpočtové závazky trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

7.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování a po omezenou dobu považovat akce podporované podle tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud byly uskutečněny nebo vznikly před podáním žádosti o grant.

8.   Aby bylo možné řídit akce, které nebudou dokončeny do 31. prosince 2027, mohou být prostředky na krytí výdajů uvedených v odstavci 3 v případě potřeby zapsány do rozpočtu na období po 31. prosinci 2027.

Článek 6

Třetí země přidružené k programu

1.   Program je otevřen účasti těchto třetích zemí:

a)

členů Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami uvedenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b)

přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast uvedených zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a uvedenými zeměmi;

c)

zemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast uvedených zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a uvedenými zeměmi;

d)

dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:

i)

zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky a výhody třetí země, která se účastní programů Unie;

ii)

stanoví podmínky účasti na programech Unie, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů;

iii)

nesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;

iv)

zaručuje práva Unie zajistit řádné finančního řízení a chránit své finanční zájmy.

2.   Příspěvky uvedené v odst. 1 písm. d) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

KAPITOLA II

FINANCOVÁNÍ

Článek 7

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.   Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

2.   Program může poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a veřejných zakázek.

3.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Komise stanoví zvláštní pravidla pro fungování tohoto mechanismu.

4.   Jestliže Komise provádí operace související s poskytováním mimořádné podpory prostřednictvím nevládních organizací, kritéria týkající se finanční a provozní kapacity se považují za splněná, pokud existuje platná rámcová dohoda o partnerství mezi uvedenou organizací a Komisí v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1257/96 (28).

Článek 8

Granty

1.   Granty v rámci programu jsou udělovány a spravovány v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

2.   Granty lze použít v kombinaci s financováním od Evropské investiční banky, národních podpůrných bank či od jiných rozvojových a veřejných finančních institucí a rovněž v kombinaci s financováním od finančních institucí v soukromém sektoru a veřejných či soukromých investorů, včetně partnerství v rámci veřejného sektoru nebo partnerství veřejného a soukromého sektoru.

3.   Granty poskytované Unií nepřekročí 60 % způsobilých nákladů na akci související s cílem programu nebo na činnost nevládního subjektu. V případech výjimečné prospěšnosti může příspěvek Unie dosahovat až 80 % způsobilých nákladů. Akce s jasnou přidanou hodnotou Unie se považují za výjimečně prospěšné, zejména pokud:

a)

alespoň 30 % rozpočtu navrhované akce je přiděleno členským státům, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % unijního průměru; nebo

b)

akce se účastní subjekty z alespoň 14 zúčastněných členských států, z nichž přinejmenším čtyři jsou členské státy, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % unijního průměru.

4.   V případě přímých grantů uvedených v čl. 13 odst. 6 a 7 mohou takové granty dosahovat až 100 % způsobilých nákladů.

Článek 9

Zadávání veřejných zakázek v mimořádných situacích týkajících se zdraví

1.   V případě, že byl podle článku 9 rozhodnutí č. 1082/2013/EU ohlášen výskyt nebo vývoj vážné přeshraniční zdravotní hrozby, nebo byla podle článku 12 uvedeného rozhodnutí uznána situace ohrožení veřejného zdraví, může mít zadávání veřejných zakázek podle tohoto nařízení jakoukoli z těchto forem:

a)

společné zadávání veřejných zakázek s členskými státy, jak je uvedeno v čl. 165 odst. 2 finančního nařízení, přičemž členské státy mohou v plné míře pořizovat, pronajímat nebo pronajímat formou leasingu kapacity, které jsou předmětem společného zadávání zakázek;

b)

zadávání veřejných zakázek Komisí jménem členských států na základě dohody mezi Komisí a členskými státy;

c)

zadávání veřejných zakázek Komisí v roli velkoobchodníka, přičemž Komise nakupuje, skladuje a dále prodává nebo daruje zboží a služby, včetně pronájmů, ve prospěch členských států nebo partnerských organizací vybraných Komisí.

2.   V případě použití zadávacího řízení podle odst. 1 písm. b) uzavře příslušné smlouvy jeden z následujících subjektů:

a)

Komise, pokud mají být služby nebo zboží poskytnuty či dodány členským státům nebo partnerským organizacím vybraným Komisí;

b)

zúčastněné členské státy, pokud mají členské státy přímo pořídit, pronajmout si nebo pronajmout formou leasingu kapacity, na které Komise pro ně zadala zakázku.

3.   V případě použití zadávacích řízení uvedených v odst. 1 písm. b) a c) Komise dodrží finanční nařízení pro vlastní zadávání veřejných zakázek.

Článek 10

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci programu se provádějí v souladu s nařízením (EU) 2021/523 a hlavou X finančního nařízení.

Článek 11

Kumulativní financování

1.   Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, včetně fondů ve sdíleném řízení, pokud příspěvky nepokrývají tytéž náklady.

2.   Na takový další příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie.

3.   Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

KAPITOLA III

AKCE

Článek 12

Způsobilé akce

Pro financování jsou způsobilé pouze akce, které provádějí cíle uvedené v článcích 3 a 4, zejména akce uvedené v příloze I.

Článek 13

Způsobilé právní subjekty

1.   Právní subjekty, aby byly způsobilé pro financování, musí kromě kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení:

a)

být usazeny v:

i)

členském státě nebo zámořské zemi nebo území spojených s členským státem;

ii)

třetí zemi přidružené k programu; nebo

iii)

třetí zemi uvedené v ročním pracovním programu stanoveném v souladu s článkem 17 (dále jen „roční pracovní program“) za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 3; nebo

b)

být právním subjektem založeným podle práva Unie nebo mezinárodní organizací.

2.   Právní subjekty, jež jsou usazeny ve třetí zemi, která není přidružena k programu, mohou být ve výjimečných případech způsobilé k účasti na programu, pokud je jejich účast nezbytná pro dosažení cílů dané akce. Posouzení této nutnosti se řádně odrazí v rozhodnutí o financování.

3.   Právní subjekty, jež jsou usazeny ve třetí zemi, která není přidružena k programu, nesou náklady své účasti.

4.   Fyzické osoby nejsou způsobilé k získání grantů v rámci programu.

5.   V rámci programu mohou být bez výzvy k předkládání návrhů udělovány přímé granty na financování akcí, pokud jsou tyto granty řádně odůvodněné a pokud tyto akce mají přidanou hodnotu Unie, která je výslovně stanovena v ročních pracovních programech, a jsou spolufinancovány příslušnými orgány odpovědnými za zdraví v členských státech nebo ve třetích zemích přidružených k programu, příslušnými mezinárodními zdravotnickými organizacemi subjekty veřejného sektoru nebo nevládními subjekty, které jsou uvedenými příslušnými orgány pověřeny, a to jednajícími jednotlivě či jako síť.

6.   V rámci programu jsou bez výzvy k předkládání návrhů udělovány přímé granty evropským referenčním sítím. Přímé granty mohou být udělovány i jiným nadnárodním sítím vytvořeným v souladu s právem Unie.

7.   V rámci programu mohou být bez výzvy k předkládání návrhů udělovány přímé granty na financování opatření WHO, je-li finanční podpora nezbytná k provádění jednoho nebo několika specifických cílů programu, jež mají přidanou hodnotu Unie, která je výslovně stanovena v ročních pracovních programech.

8.   V rámci programu mohou být bez výzvy k předkládání návrhů udělovány granty na financování činnosti nevládních subjektů, je-li finanční podpora nezbytná k provádění jednoho nebo několika specifických cílů programu, jež mají přidanou hodnotu Unie, která je výslovně stanovena v ročních pracovních programech, pokud uvedené subjekty splňují všechna tato kritéria:

a)

jsou neziskové a nezávislé na průmyslových, obchodních a podnikatelských či jiných protichůdných zájmech;

b)

působí v oblasti veřejného zdraví, plní alespoň jeden ze specifických cílů programu a hrají účinnou úlohu na úrovni Unie;

c)

působí na úrovni Unie a alespoň v polovině členských států a mají v Unii vyvážené zeměpisné pokrytí.

Komise řádně zohlední analýzu splnění těchto kritérií v rozhodnutí o financování.

Článek 14

Způsobilé náklady

1.   S výhradou článku 186 finančního nařízení a čl. 193 odst. 2 druhého pododstavce písm. a) uvedeného nařízení jsou náklady, jež vznikly před datem podání žádosti o grant, způsobilé k financování ve vztahu k akcím, které:

a)

provádějí cíl uvedený v čl. 3 písm. b) tohoto nařízení; nebo

b)

provádějí jiné cíle než cíl uvedený v písmenu a) tohoto odstavce, v řádně odůvodněných výjimečných případech, pokud jsou uvedené náklady přímo spojeny s prováděním podporovaných akcí a činností.

2.   Náklady způsobilé podle odst. 1 písm. a), které souvisejí s opatřeními zaměřenými na řešení podezření na výskyt onemocnění, jež by mohlo představovat přeshraniční zdravotní hrozbu, jsou způsobilé ode dne oznámení o podezření na výskyt onemocnění Komisi, pokud jsou uvedený výskyt nebo přítomnost onemocnění následně potvrzeny.

3.   Ve výjimečných případech během zdravotní krize způsobené vážnou přeshraniční zdravotní hrozbou ve smyslu v čl. 3 písm. g) rozhodnutí č. 1082/2013/EU mohou být náklady vzniklé subjektům usazeným v nepřidružených zemích považovány za způsobilé, pokud jsou tyto náklady řádně odůvodněny z důvodu boje proti šíření rizika v zájmu ochrany zdraví obyvatel Unie.

KAPITOLA IV

SPRÁVA

Článek 15

Společné provádění politiky

1.   Zřizuje se řídicí skupina „EU pro zdraví“.

2.   Členy řídicí skupiny „EU pro zdraví“ jsou Komise a členské státy. Každý členský stát jmenuje do této řídicí skupiny jednoho člena a jednoho náhradníka. Sekretariát řídicí skupiny „EU pro zdraví“ zajišťuje Komise.

3.   Komise vede konzultace s řídicí skupinou „EU pro zdraví“:

a)

ohledně své přípravné činnosti pro roční pracovní programy;

b)

každoročně, nejméně šest měsíců před předložením návrhu ročního pracovního programu výboru uvedenému v čl. 23 odst. 1, ohledně priorit a strategických směrů ročního pracovního programu.

4.   Řídicí skupina „EU pro zdraví“:

a)

pracuje na zajištění soudržnosti a doplňkovosti mezi politikami členských států v oblasti zdraví, jakož i mezi programem a dalšími politikami, nástroji a akcemi Unie, včetně politik, nástrojů a akcí příslušných agentur Unie;

b)

sleduje provádění programu a navrhuje veškeré nezbytné úpravy na základě hodnocení;

c)

přijme svůj jednací řád, který obsahuje ustanovení k zajištění toho, že se skupina sejde alespoň třikrát ročně, a ve vhodných případech i fyzicky, což umožní pravidelnou a transparentní výměnu názorů mezi členskými státy.

Článek 16

Konzultace se zúčastněnými stranami a informování Evropského parlamentu

1.   Komise vede konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně zástupců občanské společnosti a organizací pacientů, aby získala jejich názory na:

a)

priority a strategické směry ročního pracovního programu;

b)

potřeby, které by měl roční pracovní program řešit, a výsledky, kterých bylo jeho prostřednictvím dosaženo.

2.   Pro účely odstavce 1 vede Komise konzultace se zúčastněnými stranami a informuje je alespoň jednou ročně, a to v průběhu šesti měsíců předcházejících předložení návrhu pracovního programu výboru uvedenému v čl. 23 odst. 1.

3.   Komise může kdykoliv požádat příslušné decentralizované agentury a nezávislé odborníky v oblasti zdraví o názory, pokud jde o technické či vědecké otázky relevantní pro provádění programu.

4.   Komise každoročně, a to před poslední zasedáním řídicí skupiny „EU pro zdraví“, předloží Evropskému parlamentu výsledky činnosti řídicí skupiny „EU pro zdraví“ a konzultací se zúčastněnými stranami podle odstavců 1 a 2.

Článek 17

Provádění programu

1.   Komise program provádí prostřednictvím ročních pracovních programů v souladu s finančním nařízením.

2.   Komise přijímá prostřednictvím prováděcích aktů:

a)

roční pracovní programy, které stanoví zejména:

i)

akce, které mají být provedeny, včetně předběžně přidělených finančních zdrojů;

ii)

celkovou částku vyhrazenou pro operace kombinování zdrojů;

iii)

způsobilé akce, na něž se vztahuje čl. 7 odst. 3 a 4;

iv)

způsobilé akce právních subjektů podle čl. 13 odst. 1 písm. b);

v)

způsobilé akce právních subjektů ze třetí země, která není přidružena k programu, ale je uvedena v ročním pracovním programu za podmínek stanovených v čl. 13 odst. 2 a 3;

b)

rozhodnutí schvalující akce, jejichž náklady dosahují částky 20 000 000 EUR nebo vyšší;

c)

pravidla týkající se:

i)

technických a administrativních opatření nezbytných pro provádění akcí programu;

ii)

jednotných vzorů pro shromažďování údajů nezbytných pro monitorování provádění programu.

3.   Uvedené prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.

Článek 18

Ochrana údajů

Při řízení a provádění programu zajistí Komise a členské státy dodržování všech příslušných právních předpisů týkajících se ochrany osobních údajů a případně zajistí zavedení mechanismů k zajištění zachování důvěrnosti a bezpečnosti těchto údajů.

Kapitola V

Monitorování, hodnocení a kontrola

Článek 19

Monitorování a podávání zpráv

1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku dosaženém při plnění obecných a specifických cílů programu stanovených v článcích 3 a 4 jsou uvedeny v příloze II.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 25 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha II co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné.

3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem přijme Komise prováděcí akty, kterými příjemcům finančních prostředků Unie a případně členským státům uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Článek 20

Hodnocení

1.   Hodnocení stanovená v čl. 34 odst. 3 finančního nařízení provádí Komise dostatečně včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.   Komise předloží průběžné hodnocení programu nejpozději do 31. prosince 2024. Toto průběžné hodnocení je základem pro případnou úpravu provádění programu.

3.   Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, předloží Komise závěrečné hodnocení programu.

4.   Komise zveřejní a sdělí závěry průběžného i závěrečného hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 21

Audity

Audity týkající se použití příspěvků Unie, včetně auditů prováděných osobami nebo subjekty, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 22

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

Článek 23

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro program „EU pro zdraví“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise nepřijme návrh prováděcího aktu a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 24

Soudržnost a doplňkovost s dalšími politikami, nástroji a opatřeními Unie

Komise a členské státy zajistí celkovou soudržnost, synergii a doplňkovost programu s dalšími politikami, nástroji a akcemi Unie, včetně politik, nástrojů a akcí týkajících se agentur Unie, a to i prostřednictvím spolupráce v řídicí skupině „EU pro zdraví“.

Článek 25

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 19 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 26. března 2021.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 19 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 19 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA VI

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 26

Informace, komunikace a publicita

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se programu, akcí uskutečněných v rámci programu a dosažených výsledků.

3.   Finanční zdroje přidělené na program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie v rozsahu, v jakém tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článcích 3 a 4.

Článek 27

Zrušení

Nařízení (EU) č. 282/2014 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021, aniž je dotčen článek 28 tohoto nařízení.

Článek 28

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 282/2014, které se použije na uvedené akce až do jejich ukončení.

2.   Finanční krytí programu může rovněž zahrnovat i výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 282/2014.

Článek 29

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. března 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A.P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 251.

(2)  Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 131.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. března 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. března 2021.

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1).

(5)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007, kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 3).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zavádí třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 1).

(7)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(8)  Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020, s. 1.

(9)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Viz strana 30 v tomto čísle Úředního věstníku).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(12)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/420 ze dne 13. března 2019, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 77I, 20.3.2019, s. 1).

(13)  Nařízení Rady (EU) 2016/369 ze dne 15. března 2016 o poskytování mimořádné podpory v rámci Unie (Úř. věst. L 70, 16.3.2016, s. 1).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(16)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/287/EU ze dne 10. března 2014, kterým se stanoví kritéria pro zřizování a hodnocení evropských referenčních sítí, pro schvalování a hodnocení jejich členů a pro usnadnění výměny informací a odborných poznatků o zřizování a hodnocení těchto sítí (Úř. věst. L 147, 17.5.2014, s. 79).

(17)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(18)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(20)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(21)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(22)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(24)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23).

(25)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(27)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11).

(28)  Nařízení Rady (ES) č. 1257/96 ze dne 20. června 1996 o humanitární pomoci (Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1).


PŘÍLOHA I

SEZNAM MOŽNÝCH ZPŮSOBILÝCH AKCÍ PODLE ČLÁNKU 12

1.   

Akce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. a)

a)

podpora zavedení a provádění programů napomáhajících členským státům a podporujících akce členských států za účelem zlepšení upevňování zdraví a prevence nemocí;

b)

podpora provádění a dalšího rozvoje průzkumů, studií, sběru srovnatelných údajů a statistiky, případně včetně údajů rozčleněných podle pohlaví a věku, metodik, klasifikace, mikrosimulace, pilotních studí, ukazatelů, zprostředkovávání informací a referenčního srovnávání;

c)

podpora akcí členských států k zavedení zdravého a bezpečného městského, pracovního a školního prostředí, aby bylo možné činit rozhodnutí vedoucí ke zdravému životnímu stylu a propagovat zdravé stravovací návyky a pravidelnou fyzickou aktivitu, a to s ohledem na potřeby příslušníků zranitelných skupin všech věkových kategorií s cílem podporovat celoživotní zdraví;

d)

podpora členských států při hledání účinných reakcí na přenosná onemocnění a při prevenci, sledování, diagnostice a léčbě takových onemocnění;

e)

podpora akcí členských států zaměřených na upevňování zdraví a prevenci nemocí během celého života jednotlivých osob a na řešení zdravotně rizikových faktorů, jako je obezita, nezdravé stravování a nedostatek pohybu;

f)

podpora akcí na zlepšení duševního zdraví;

g)

podpora doplňkových akcí k opatřením členských států zaměřených na snižování škodlivých účinků nezákonného užívání drog a drogové závislosti na zdraví, včetně poskytování informací a prevence;

h)

podpora provádění politik a akcí zaměřených na zmírnění nerovností v oblasti zdraví a nerovného přístupu k lékařské péči;

i)

podpora akcí na zvýšení zdravotní gramotnosti;

j)

podpora při propagaci a provádění doporučení Evropského kodexu proti rakovině a podpora revize stávající verze tohoto kodexu;

k)

akce na podporu zavedení onkologických registrů ve všech členských státech;

l)

prohloubení spolupráce příslušných vnitrostátních orgánů zúčastněných členských států s cílem podpořit vytvoření virtuální evropské sítě špičkových pracovišť, za účelem posílení výzkumu všech typů nádorových onemocnění, včetně dětských nádorových onemocnění a rozšíření shromažďování a výměny klinických údajů a využití výsledků výzkumu v každodenní péči a léčbě onkologických pacientů;

m)

podpora akcí zaměřených na zkvalitnění integrované onkologické péče zaměřené na pacienta, včetně prevence, screeningu, včasné diagnostiky, sledování a léčby a podpůrné a paliativní péče, a podpora zavádění systémů pro zajištění kvality onkologických center nebo jiných center léčících onkologické pacienty, včetně dětských onkologických pacientů;

n)

podpora zavádění systémů zajištění kvality pro onkologická centra a centra léčící onkologické pacienty;

o)

podpora mechanismů pro budování mezioborových kapacit a další vzdělávání, zejména v oblasti onkologické péče;

p)

akce na podporu kvality života osob, které překonaly rakovinu, a pečovatelů, včetně poskytování psychické podpory, tlumení bolesti a řešení zdravotních aspektů opětovného profesního začlenění;

q)

prohloubení spolupráce v otázkách práv a bezpečnosti pacientů a kvality péče;

r)

podpora akcí zaměřených na epidemiologický dohled, což přispěje k posuzování faktorů, jež ovlivňují nebo určují zdraví lidí;

s)

v synergii s dalšími programy podpora akcí ke zlepšení zeměpisného rozmístění pracovníků ve zdravotnictví a akcí zabraňujících vzniku míst s nedostatečným zajištěním lékařské péče, aniž tím jsou dotčeny pravomoci členských států;

t)

podpora vypracování pokynů pro prevenci a léčbu přenosných i nepřenosných onemocnění a nástrojů a sítí pro výměnu osvědčených postupů v této oblasti;

u)

podpora akcí členských států zaměřených na faktory ovlivňující zdraví, včetně snižování škodlivých dopadů konzumace alkoholu a tabáku;

v)

podpora nástrojů a platforem pro shromažďování skutečných důkazů o bezpečnosti, účinnosti a dopadu očkovacích látek po jejich použití;

w)

podpora iniciativ zaměřených na zlepšení míry proočkovanosti v členských státech;

x)

komunikační činnosti zaměřené na veřejnost a zúčastněné strany, jejichž cílem je propagovat činnost Unie v oblastech uvedených v této příloze;

y)

osvětové kampaně a komunikační činnosti zaměřené na širokou veřejnost i konkrétní cílové skupiny, jejichž cílem je předcházení a řešení váhavosti vůči očkování, zavádějících informací a dezinformací, pokud jde o prevenci, příčiny a léčbu nemocí, a to způsobem, který doplňuje příslušné vnitrostátní kampaně a komunikační činnost;

z)

komunikační činnosti zaměřené na veřejnost a týkající se zdravotních rizik a faktorů ovlivňujících zdraví;

za)

podpora akcí na omezení rizika nozokomiálních nákaz.

2.   

Akce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. b)

a)

posílení kritické zdravotní infrastruktury pro zvládání zdravotních krizí podporou vytvoření nástrojů pro dohled, prognózy, prevenci a zvládání šíření nemocí;

b)

podpora akcí na posílení celounijní kapacity pro předcházení zdravotním krizím a připravenost a kapacit aktérů pro řízení a reakci na úrovni Unie i na úrovni členských států, včetně dobrovolných zátěžových testů, plánování pro nepředvídané události a cvičení připravenosti, a podpora vypracování vnitrostátních standardů kvalitní zdravotní péče, mechanismů pro účinnou koordinaci připravenosti a reakce a koordinace těchto akcí na úrovni Unie;

c)

podpora akcí na vytvoření rámce pro integrovanou a průřezovou komunikaci o riziku, který bude zahrnovat všechny fáze zdravotní krize, totiž prevenci, připravenost, reakci a zotavení;

d)

podpora preventivních akcí na ochranu zranitelných skupin před zdravotními hrozbami a akcí na přizpůsobení reakce na zdravotní krize a jejich řízení potřebám těchto zranitelných skupin, jako jsou akce na zajištění základní péče o pacienty trpící chronickými nebo vzácnými onemocněními;

e)

podpora akcí, které mají řešit vedlejší zdravotní důsledky zdravotní krize, zejména důsledky, které se týkají duševního zdraví, pro pacienty trpící nádorovými a chronickými onemocněními a pacienty v jiných obtížných situacích, včetně osob žijících s nějakou závislostí, HIV/AIDS nebo trpících žloutenkou či tuberkulózou;

f)

v synergii s dalšími programy podpora programů odborné přípravy a vzdělávání zaměřených na zvyšování kvalifikace zdravotnického personálu a pracovníků ve veřejném zdravotnictví a programů dočasných výměn pracovníků, zejména s cílem zlepšit jejich digitální dovednosti;

g)

podpora zřízení a koordinace unijních referenčních laboratoří a unijních referenčních středisek a středisek excelence;

h)

audit režimů členských států pro připravenost a reakci, například pokud jde o řešení zdravotních krizí, antimikrobiální rezistenci a očkování;

i)

komunikace zaměřená na veřejnost v souvislosti s řízením rizik a připraveností na zdravotní krize;

j)

podpora vzestupné konvergence výkonnosti vnitrostátních systémů prostřednictvím vývoje zdravotních ukazatelů, analýzy a zprostředkovávání informací a organizací dobrovolných zátěžových testů vnitrostátních systémů zdravotní péče;

k)

akce na podporu činnosti zaměřené na zkoumání, posuzování rizik a řízení rizik v oblasti souvislostí mezi zdravím zvířat, environmentálními faktory a lidskými nemocemi, a to i během zdravotních krizí.

3.   

Akce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. c)

a)

podpora akcí, které mají v Unii posílit laboratorní kapacity a výrobu, výzkum, vývoj, a nasazení zdravotnických produktů a produktů s významem pro krizi;

b)

podpora akcí a interoperabilních nástrojů IT za účelem sledování, prevence, řešení, nahlašování a oznamování nedostatku léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a zároveň přispívání k jejich cenové dostupnosti;

c)

v synergii s jinými programy podpora klinických hodnocení za účelem urychlení vývoje inovativních, bezpečných a účinných léčivých přípravků a očkovacích látek, jejich registrace na trhu a přístupu k nim;

d)

podpora akcí za účelem povzbuzení vývoje inovativních léčivých přípravků a očkovacích látek s cílem čelit rostoucím výzvám v oblasti zdravotní péče a uspokojit potřeby pacientů a vývoje méně komerčně zajímavých přípravků, například antimikrobiálních látek;

e)

podpora akcí na zlepšení ekologické výroby a likvidace léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a podpora akcí na podporu vývoje léčivých přípravků, které jsou méně škodlivé pro životní prostředí;

f)

podpora akcí na podporu uvážlivého a účinného používání léčivých přípravků, zejména antimikrobiálních látek;

g)

podpora akcí zaměřených na stimulaci zvýšení výroby základních farmakologicky účinných látek a léčivých přípravků v Unii, mimo jiné diverzifikací dodavatelského řetězce v rámci výroby farmakologicky účinných látek a generik v Unii, s cílem snížit závislost členských států na určitých třetích zemích;

h)

podpora akcí za účelem zajištění větší dostupnosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a jejich větší přístupnosti a cenové dostupnosti;

i)

v synergii s jinými programy podpora akcí na povzbuzení inovací, pokud jde o změnu indikace a změnu složení léčivých přípravků bez patentové ochrany a jejich kombinaci;

j)

akce na důkladnější posuzování environmentálních rizik léčivých přípravků;

k)

podpora zavedení a fungování mechanismu pro meziodvětvovou koordinaci v souladu s přístupem „jedno zdraví“.

4.   

Akce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. d)

a)

sledování informací o vytváření celostátních zásob základních produktů s významem pro krizi s cílem zjistit, jaké jsou případné potřeby pro vytvoření dalších zásob na úrovni Unie;

b)

zajištění důsledného řízení při vytváření zásob základních produktů s významem pro krizi na úrovni Unie, které by se doplňovalo s ostatními nástroji, programy a fondy Unie a probíhalo v úzké koordinaci s příslušnými subjekty Unie;

c)

podpora akcí zaměřených na zadávání zakázek a na dodávky základních produktů s významem pro krizi, které přispívají k jejich cenové dostupnosti, a to způsobem, který doplňuje vytváření zásob na úrovni členských států.

5.   

Akce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. e)

Podpora akcí zajišťujících přípravnou činnost zaměřenou na mobilizaci a výcvik záložního lékařského, zdravotnického a podpůrného personálu na úrovni Unie, který by byl povolán v případě zdravotní krize, a to v synergii s ECDC, v součinnosti s dalšími nástroji Unie a s plným zohledněním pravomocí členských států; usnadnění výměny osvědčených postupů mezi stávajícím vnitrostátním záložním lékařským, zdravotnickým a pomocným personálem.

6.   

Akce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. f)

a)

podpora unijního rámce a příslušných interoperabilních digitálních nástrojů pro spolupráci mezi členskými státy a v rámci sítí, včetně těch, které jsou zapotřebí ke spolupráci v oblasti hodnocení zdravotnických technologií.

b)

podpora pro zavádění, provozování a údržbu vyspělé, bezpečné a interoperabilní infrastruktury digitálních služeb a procesů k zajištění kvality údajů pro výměnu údajů, přístup k těmto údajům a jejich použití i opětovné použití; podpora pro přeshraniční vytváření sítí, mj. prostřednictvím využívání a interoperability elektronických zdravotních záznamů, registrů a dalších databází; vytváření vhodných řídicích struktur a interoperabilních zdravotnických informačních systémů;

c)

podpora digitální transformace zdravotní péče a zdravotnických systémů, a to i prostřednictvím referenčního srovnávání a budování kapacit pro využívání inovativních nástrojů a technologií; a podpora prohlubování digitálních dovedností zdravotnických pracovníků;

d)

podpora optimálního využívání telemedicíny a zdravotní péče na dálku, a to i prostřednictvím družicové komunikace pro vzdálené oblasti, posílení digitálních organizačních inovací ve zdravotnických zařízeních a propagace digitálních nástrojů podporujících aktivní účast občanů a péči zaměřenou na pacienty;

e)

podpora vývoje, provozu a údržby databází a digitálních nástrojů a jejich interoperability, včetně již zavedených projektů, v příslušných případech i s dalšími technologiemi snímání, například s vesmírnými technologiemi a umělou inteligencí;

f)

podpora akcí zaměřených na zajištění většího přístupu občanů ke svým údajům o zdravotním stavu a větší kontroly, kterou nad těmito údaji mají;

g)

podpora zavádění a interoperability digitálních nástrojů a infrastruktury v jednotlivých členských státech a mezi nimi a s orgány, institucemi a subjekty Unie;

h)

podpora přípravných činností a projektů pro evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví;

i)

akce na podporu elektronického zdravotnictví, jako je přechod na telemedicínu a domácí podávání léčiv;

j)

podpora vytváření interoperabilních elektronických zdravotních záznamů v souladu s evropským formátem pro výměnu elektronických zdravotních záznamů s cílem zvýšit využívání elektronického zdravotnictví a zlepšit udržitelnost a odolnost systémů zdravotní péče.

7.   

Akce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. g)

a)

akce podporující rovný přístup ke zdravotnickým službám a příslušným zařízením a k péči pro osoby se zdravotním postižením;

b)

podpora posílení primární zdravotní péče a upevnění integrace péče s cílem poskytnout všeobecnou zdravotní péči a rovný přístup ke kvalitní zdravotní péči;

c)

podpora akcí členských států podporujících přístup ke službám v rámci péče o sexuální a reprodukční zdraví a podpora integrovaných a meziodvětvových přístupů k prevenci, diagnostice, léčbě a péči.

8.   

Akce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. h)

a)

podpora vytvoření a provozu zdravotní informační a znalostní infrastruktury;

b)

podpora provádění, prosazování a monitorování právních předpisů a akcí Unie v oblasti zdraví a zajištění technické podpory při uplatňování právních požadavků;

c)

podpora studií a analýzy, posuzování dopadů jiných politik Unie na zdraví a poskytování vědeckého poradenství na podporu tvorby politiky založené na důkazech;

d)

podpora skupin a panelů odborníků poskytujících poradenství, údaje a informace na podporu rozvoje a provádění zdravotní politiky, včetně následného hodnocení provádění zdravotních politik;

e)

podpora národních kontaktních míst a center při poskytování pokynů, informací a pomoci v souvislosti s propagací a uplatňováním právních předpisů Unie v oblasti zdraví a programu;

f)

ve vhodných případech auditní a posuzovací činnost v souladu s právními předpisy Unie;

g)

podpora při provádění a dalším propracování politiky a právních předpisů Unie v oblasti kontroly spotřeby tabáku;

h)

podpora vnitrostátních systémů pro uplatňování právních předpisů týkajících se látek lidského původu a pro podporu udržitelných a bezpečných dodávek těchto látek prostřednictvím vytváření sítí;

i)

podpora členských států za účelem posílení administrativní kapacity jejich systémů zdravotní péče prostřednictvím spolupráce a výměny osvědčených postupů;

j)

podpora akcí v oblasti předávání znalostí a spolupráce na úrovni Unie s cílem napomáhat vnitrostátním reformním procesům zaměřeným na zlepšení účinnosti, dostupnosti, udržitelnosti a odolnosti zdravotnických systémů a současně propojit dostupné finanční prostředky Unie;

k)

podpora budování kapacit pro investice do reforem zdravotnických systémů a jejich realizaci, včetně strategického plánování a přístupu k vícezdrojovému financování.

9.   

Akce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. i)

a)

podpora předávání, přizpůsobení a zavádění osvědčených postupů a inovativních řešení, které zajistí přidanou hodnotu na úrovni Unie, mezi členskými státy, a zejména poskytování podpory uzpůsobené na míru jednotlivým členským státům nebo skupinám členských států s největšími potřebami prostřednictvím financování konkrétních projektů včetně twinningu, odborného poradenství a vzájemné podpory;

b)

podpora přeshraniční spolupráce a partnerství, a to i v přeshraničních regionech, za účelem předávání inovativních řešení a jejich dalších rozvoje;

c)

podpora meziodvětvové spolupráce a koordinace;

d)

podpora fungování evropských referenčních sítí a zřízení a provoz nových nadnárodních sítí stanovených právními předpisy Unie v oblasti zdraví a podpora akcí členských států za účelem koordinace činností těchto sítí s fungováním vnitrostátních zdravotnických systémů;

e)

podpora dalšího zavádění evropských referenčních sítí v členských státech a jejich posilování mj. na základě jejich nepřetržitého posuzování, sledování, hodnocení a zlepšování;

f)

podpora vytváření nových evropských referenčních sítí, které by se případně vztahovaly i na vzácná a komplexní onemocnění a onemocnění s nízkou prevalencí, a podpora spolupráce evropských referenčních sítí s cílem řešit multisystémové potřeby, které vyplývají z onemocnění s nízkou prevalencí a ze vzácných onemocnění, a které by usnadnily vytváření průřezových sítí mezi různými specializacemi a obory;

g)

podpora členských států při zlepšování, dalším rozvoji a zavádění registrů evropských referenčních sítí;

h)

konzultace se zúčastněnými stranami.

10.   

Akce naplňující cíl stanovený v čl. 4 písm. j)

a)

podpora akcí přispívajících k plnění cílů programu, který představila WHO, jež je řídícím a koordinačním orgánem pro zdraví ve strukturách OSN;

b)

podpora spolupráce mezi orgány Unie, subjekty Unie a mezinárodními organizacemi a sítěmi a podpora příspěvku Unie k celosvětovým iniciativám;

c)

podpora spolupráce s třetími zeměmi v oblastech, na něž se program vztahuje;

d)

podpora akcí za účelem zajištění většího mezinárodního sbližování právních předpisů v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků.


PŘÍLOHA II

UKAZATELE PRO HODNOCENÍ PROGRAMU

Ukazatele programu:

1.

Připravenost Unie a členských států na vážné přeshraniční zdravotní hrozby a plánování odpovídající reakce

2.

Přístup k centrálně registrovaným léčivým přípravkům pro nenaplněné potřeby, například počet stávajících a nových registrací léčivých přípravků pro vzácná onemocnění, léčivých přípravků pro moderní terapii, léčivých přípravků pro pediatrické použití nebo očkovacích látek

3.

Počet akcí, které přispívají ke snížení odvratitelné úmrtnosti v případě nepřenosných nemocí a k omezení rizikových faktorů

4.

Počet členských států uplatňujících osvědčené postupy týkající se upevňování zdraví, prevence nemocí a řešení nerovností v oblasti zdraví

5.

Počet členských států účastnících se evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví

6.

Počet členských států se zlepšením v oblasti připravenosti a plánování reakce

7.

Proočkovanost podle věku v případě onemocnění, jimž lze předcházet očkováním, např. spalniček, chřipky, lidského papilomaviru (HPV) a COVID-19

8.

Index laboratorní kapacity EU (EULabCap)

9.

Věkově standardizované pětileté čisté přežití dětských nádorových onemocnění podle druhu, věku, pohlaví a členských států (v rozsahu dostupných informací)

10.

Míra účasti na screeningových programech v případě rakoviny prsu, děložního čípku, tlustého střeva a konečníku podle druhu, cílové populace a členských států

11.

Poměr populace evidované v onkologických registrech a počet členských států, které hlásí informace o stadiu rakoviny děložního čípku, prsu, tlustého střeva a konečníku a dětských nádorových onemocněních při diagnóze

12.

Počet akcí, které se zabývají prevalencí hlavních chronických onemocnění na členský stát podle onemocnění, pohlaví a věku

13.

Počet akcí, které se zabývají věkovou prevalencí konzumace tabáku, pokud možno rozdělenou podle pohlaví

14.

Počet akcí, které se zabývají prevalencí škodlivé konzumace alkoholu, pokud možno rozdělenou podle pohlaví a věku

15.

Počet případů nedostatku léčivých přípravků v členských státech nahlášených v síti jednotných kontaktních míst

16.

Počet akcí zaměřených na zvýšení bezpečnosti a kontinuity globálních dodavatelských řetězců a řešení závislosti výroby základních farmakologicky účinných látek a léčivých přípravků v Unii na dovozu ze třetích zemí

17.

Počet auditů provedených v Unii a ve třetích zemích k zajištění správné výrobní praxe a správné klinické praxe (kontrola Unie)

18.

Spotřeba antimikrobiálních látek pro systémové užití (ATC kód J01) na členský stát

19.

Počet zdravotnických jednotek zapojených do evropských referenčních sítí a počet pacientů diagnostikovaných a léčených členy evropských referenčních sítí

20.

Počet společně vypracovaných zpráv o hodnocení zdravotnických technologií

21.

Počet posouzení dopadů politik Unie na zdraví

22.

Počet akcí zaměřených na boj proti přenosným onemocněním

23.

Počet akcí zaměřených na environmentální rizikové faktory z hlediska zdraví


26.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 107/30


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/523

ze dne 24. března 2021,

kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 173 a čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pandemie COVID-19 představuje pro globální i ekonomiku Unie výrazný otřes a má závažné sociální a hospodářské dopady ve členských státech a regionech. V důsledku nezbytných opatření zavedených proti šíření tohoto onemocnění došlo v Unii k výraznému poklesu hospodářské aktivity. Očekává se, že pokles HDP Unie v roce 2020 bude činit přibližně 7,4 %, tedy bude mnohem výraznější než během finanční krize v roce 2009. Došlo k výraznému snížení investiční aktivity. Slabiny, jako je příliš velká závislost na nediverzifikovaných externích zdrojích a nedostatečná kritická infrastruktura, je třeba řešit, zejména ve prospěch malých a středních podniků, včetně mikropodniků, například na základě diverzifikace a posílení strategických hodnotových řetězců, aby se zlepšila reakce Unie na mimořádné události i odolnost celého hospodářství při současném zachování její otevřenosti vůči hospodářské soutěži a obchodu v souladu s jejími pravidly. Ačkoli zlepšování poměru investic k HDP v Unii bylo možno pozorovat ještě před pandemií, zaostalo za úrovní, kterou by bylo možno očekávat při silném zlepšení tohoto poměru, a dostatečně nekompenzovalo několikaleté období nízké investiční aktivity po krizi z roku 2009. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň investic nepokrývá unijní potřeby strukturálních investic, které by umožnily znovu nastartovat a udržet dlouhodobý růst tváří v tvář technologickým změnám a celosvětové konkurenceschopnosti, včetně potřeby investic do inovací, dovedností, infrastruktury a malých a středních podniků, a potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost a stárnutí obyvatelstev. V zájmu dosažení cílů politiky Unie a na podporu rychlého, udržitelného, inkluzivního, trvalého a zdravého hospodářského oživení je proto nezbytná podpora, která umožní řešit selhání trhu a nepříznivé investiční situace a překlenout investiční mezeru v cílových odvětvích.

(2)

Z hodnocení vyplynulo, že rozmanitost finančních nástrojů poskytnutých ve víceletém finančním rámci 2014–2020 vedla k jisté míře vzájemného překrývání jejich působnosti. Tato rozmanitost také způsobila, že situace byla pro zprostředkovatele a konečné příjemce, kteří naráželi na různá pravidla způsobilosti a podávání zpráv, složitá. Absence vzájemně slučitelných pravidel také představovala překážku pro kombinování několika unijních fondů, přestože by takové kombinace byly prospěšné pro podporu projektů, které potřebovaly různé typy financování. Proto by měl být zřízen jednotný Fond InvestEU, který vychází ze zkušeností s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) zřízeným v rámci investičního plánu pro Evropu, aby bylo možné poskytovat efektivněji fungující podporu konečným příjemcům prostřednictvím integrace a zjednodušení financování nabízeného v rámci jednotného programu rozpočtových záruk, čímž by se zlepšil dopad unijní podpory a zároveň by se snížily náklady Unie hrazené z rozpočtu.

(3)

V posledních letech přijala Unie ambiciózní strategie pro dokončení vnitřního trhu a pro stimulaci udržitelného a inkluzivního růstu a vytváření pracovních míst. Tyto strategie zahrnují následující strategie: „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ ze dne 3. března 2010, „Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů“ ze dne 30. září 2015, „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ ze dne 2. prosince 2015, „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ ze dne 20. července 2016, „Kosmická strategie pro Evropu“ ze dne 26. října 2016, „Čistá energie pro všechny Evropany“ ze dne 30. listopadu 2016, „Evropský obranný akční plán“ ze dne 30. listopadu 2016, „Vznik Evropského obranného fondu“ ze dne 7. června 2017, Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv ze dne 13. prosince 2017, „Nová evropská agenda pro kulturu“ ze dne 22. května 2018, „Zelená dohoda pro Evropu“ ze dne 11. prosince 2019, „Investiční plán Zelené dohody pro Evropu“ ze dne 14. ledna 2020, „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ ze dne 14. ledna 2020, „strategie formování digitální budoucnosti Evropy“, „Evropská strategie pro data“ a bílá kniha „O umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře“ ze dne 19. února 2020, „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ ze dne 10. března 2020 a „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ ze dne 10. března 2020. Fond InvestEU by měl využívat a zesilovat synergie mezi těmito vzájemně se posilujícími strategiemi prostřednictvím podpory investic a přístupu k financování. Unie rovněž přijala nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (3).

(4)

Na úrovni Unie je rámcem pro určení priorit vnitrostátních reforem a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Na podporu těchto reformních priorit si členské státy, případně ve spolupráci s místními a regionálními orgány, vytvářejí vlastní národní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být prezentovány společně s každoročními národními programy reforem jako způsob vytyčení a koordinace prioritních investičních projektů, které mají být financovány z vnitrostátních či unijních prostředků nebo případně z obou zdrojů. Uvedené strategie by také měly synergickým způsobem využívat finanční prostředky Unie a maximalizovat přidanou hodnotu finanční podpory, zejména podpory poskytované z evropských strukturálních a investičních fondů, z Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4) a z Programu InvestEU.

(5)

Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti a k sociálně-ekonomické konvergenci a soudržnosti Unie, mimo jiné v oblasti inovací a digitalizace, k účinnému využívání zdrojů v souladu se zásadami oběhového hospodářství, k udržitelnosti a inkluzivnosti hospodářského růstu Unie a k sociální odolnosti a integraci kapitálových trhů Unie, mimo jiné prostřednictvím řešení, která odstraňují roztříštěnost kapitálových trhů Unie a která zvyšují různorodost zdrojů financování podniků v Unii. Za tímto účelem by měl Fond InvestEU podporovat projekty, které jsou technicky a ekonomicky životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových a kvazikapitálových nástrojů krytých zárukou z rozpočtu Unie a finančními příspěvky prováděcích partnerů, pokud je to relevantní. Fond InvestEU by měl být založen na poptávce a zároveň by se měl soustředit na zajištění dlouhodobých strategických přínosů souvisejících s hlavními oblastmi politiky Unie, které by jinak nebyly financovány nebo by byly financovány nedostatečně, a měl by tak přispět k plnění cílů politiky Unie. Podpora z Fondu InvestEU by měla pokrývat širokou řadu odvětví a regionů, ale neměla by vést k nadměrné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci, a měla by usnadnit přístup k financování projektů tvořených partnerskými subjekty ve více regionech z celé Unie, včetně projektů podporujících rozvoj sítí, klastrů a center pro digitální inovace.

(6)

Kulturní a kreativní odvětví jsou důležitými a rychle rostoucími odvětvími v Unii, která mohou hrát důležitou úlohu při zajišťování udržitelného oživení, přičemž vytvářejí jak hospodářskou, tak i kulturní hodnotu odvozenou z duševního vlastnictví a z kreativity jednotlivců. Omezení sociálních kontaktů zavedená během krize způsobené onemocněním COVID-19 však měla na tato odvětví výrazně negativní ekonomický dopad. Nehmotná povaha aktiv v těchto odvětvích navíc omezuje přístup malých a středních podniků a organizací z těchto odvětví k soukromému financování, které je nezbytné k tomu, aby bylo možné investovat, růst a obstát v konkurenci na mezinárodní úrovni. Program InvestEU by měl malým a středním podnikům a organizacím v uvedeném odvětví nadále usnadňovat přístup k financování. Kulturní a kreativní, audiovizuální a mediální odvětví mají zásadní význam pro svobodu slova a kulturní rozmanitost a pro budování demokratických a soudržných společností v digitálním věku a jsou nedílnou součástí naší svrchovanosti a autonomie. Investice do uvedených odvětví budou určující pro jejich konkurenceschopnost a jejich dlouhodobou schopnost vytvářet a distribuovat kvalitní obsah širokému publiku napříč hranicemi států.

(7)

Má-li Fond InvestEU stimulovat udržitelný a inkluzivní růst, investice a zaměstnanost a přispět tak k většímu blahobytu, spravedlivějšímu rozložení příjmů a k větší hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Unii, měl by podporovat investice do hmotných i nehmotných aktiv, včetně kulturního dědictví. Projekty financované z Fondu InvestEU by měly splňovat environmentální a sociální standardy Unie, včetně standardů týkajících se pracovních práv. Intervence Fondu InvestEU by měly doplňovat unijní podporu poskytovanou prostřednictvím grantů.

(8)

Unie schválila cíle stanovené v Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „Agenda 2030“), její cíle udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (5) (dále jen „Pařížská dohoda“) a také sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. K dosažení těchto cílů i cílů, které jsou stanoveny v environmentální politice Unie, je zapotřebí výrazně zintenzivnit opatření na podporu udržitelného rozvoje. Proto je třeba věnovat zásadám udržitelného rozvoje v koncepci Fondu InvestEU prvořadou pozornost.

(9)

Program InvestEU by měl přispívat k budování udržitelného finančního systému v Unii, který bude podporovat přesměrování soukromého kapitálu do udržitelných investic v souladu s cíli stanovenými ve sdělení Komise ze dne 8. března 2018 nazvaného „Akční plán: Financování udržitelného růstu“ a ve sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 o investičním plánu Zelené dohody pro Evropu.

(10)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a se závazkem plnit cíle Organizace spojených nároků pro udržitelný rozvoj, cíl klimatické neutrality EU, jehož má být dosaženo do roku 2050, a nové cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 by akce podle tohoto nařízení měly přispět k dosažení cíle, aby bylo 30 % veškerých výdajů v rámci víceletého finančního rámce vynaloženo na začleňování cílů v oblasti klimatu, a naplnění ambice, aby bylo v roce 2024 vynaloženo 7,5 % rozpočtu a v letech 2026 a 2027 10 % rozpočtu na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti, přičemž se zohlední, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Akce v rámci Programu InvestEU mají podle očekávání přispět nejméně 30 % z celkového finančního krytí Programu InvestEU k dosažení cílů v oblasti klimatu.

(11)

Přínos Fondu InvestEU k dosažení cíle v oblasti klimatu bude sledován prostřednictvím unijního systému pro sledování klimatu, který vyvine Komise ve spolupráci s potenciálními prováděcími partnery, přičemž se vhodně využijí kritéria stanovená v nařízení (EU) 2020/852 pro určení toho, zda je určitá hospodářská činnost environmentálně udržitelná. Program InvestEU by měl rovněž přispívat k plnění ostatních dimenzí cílů udržitelného rozvoje.

(12)

Podle zprávy o globálních rizicích z roku 2018, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, souvisí pět z deseti nejzásadnějších rizik ohrožujících globální ekonomiku s životním prostředím. Tato rizika zahrnují znečištění ovzduší, půdy, vnitrozemských vod a oceánů, mimořádné povětrnostní jevy, ztrátu biodiverzity a neúspěchy v oblasti zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám. Environmentální zásady jsou silně zakotveny ve Smlouvách a mnoha unijních politikách. Proto by začleňování environmentálních cílů mělo být podporováno i v rámci operací souvisejících s Fondem InvestEU. Ochrana životního prostředí a předcházení souvisejícím rizikům a jejich řízení by měly být začleněny do přípravy a provádění investic. Unie by rovněž měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí a omezováním znečištění ovzduší, aby splnila povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (7). Investice přidělené na cíle environmentální udržitelnosti by proto měly být sledovány pomocí společných metodik, jež jsou v souladu s metodikami vypracovanými v rámci jiných programů Unie pro klima, biologickou rozmanitost a řízení znečištění ovzduší, čímž by se umožnilo posuzování individuálních i společných dopadů investic na hlavní složky přírodního kapitálu, konkrétně na ovzduší, vodu, půdu a biologickou rozmanitost.

(13)

Investiční projekty, které čerpají výraznou podporu Unie, zejména v oblasti infrastruktury, by měly být prověřeny prováděcím partnerem, aby se stanovilo, zda mají environmentální, klimatický či sociální dopad. Investiční projekty s takovým dopadem by měly podléhat prověření udržitelnosti v souladu s pokyny, které by měla vypracovat Komise v úzké spolupráci s potenciálními prováděcími partnery v rámci Programu InvestEU. Tyto pokyny by měly vhodně využít kritéria stanovená v nařízení (EU) 2020/852 pro určení toho, zda je určitá hospodářská činnost environmentálně udržitelná, a to i s ohledem na zásadu „významně nepoškozovat“, a měly by být v souladu s pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie. V souladu se zásadou proporcionality by takové pokyny měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži, a z prověření udržitelnosti by měly být vyloučeny malé projekty do určité velikosti, která se vymezí v pokynech. Pokud prováděcí partner dospěje k závěru, že prověření udržitelnosti není třeba provést, měl by důvody sdělit investičnímu výboru zřízenému pro Fond InvestEU (dále jen „investiční výbor“). Operace, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu, by neměly být pro podporu v rámci tohoto nařízení způsobilé.

(14)

Nízká míra investic do infrastruktury v Unii během finanční krize a poté opět během krize způsobené onemocněním COVID-19 oslabila schopnost Unie podporovat udržitelný růst, její úsilí o dosažení klimatické neutrality, její konkurenceschopnost a konvergenci, jakož i vytváření pracovních míst. To rovněž vytváří riziko konsolidace nerovnováh a rozdílů a nerovností v členských státech i mezi nimi, což má dopad na dlouhodobý rozvoj na unijní, celostátní nebo regionální úrovni. Pro splnění cílů Unie týkajících se udržitelnosti, včetně závazků Unie vztahujících se k cílům udržitelného rozvoje, a cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 mají zásadní význam výrazné investice do unijní infrastruktury, zejména do propojení a energetické účinnosti a vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru. V souvislosti s tím by se podpora z Fondu InvestEU měla zaměřovat na investice do dopravy, energetiky včetně energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a jiných bezpečných a udržitelných nízkoemisních zdrojů energie, do environmentální infrastruktury a infrastruktury související s opatřeními v oblasti klimatu a do námořní a digitální infrastruktury, a to i pokud jde o rychlé a ultrarychlé širokopásmové připojení v celé Unii, s cílem urychlit digitální transformaci hospodářství Unie. Program InvestEU by se měl přednostně zaměřovat na oblasti, které jsou podinvestovány a v nichž je zapotřebí více investic. Pro maximalizaci dopadů a přidané hodnoty unijní finanční podpory je vhodné podporovat zjednodušený investiční proces, který umožní zviditelnění rezervy projektů a maximalizuje synergie mezi příslušnými programy Unie v oblastech, jako je doprava, energetika a digitalizace.

Vzhledem k bezpečnostním hrozbám by investiční projekty podporované Unií měly zahrnovat opatření pro zajištění odolnosti infrastruktury, včetně údržby a bezpečnosti infrastruktury, a měly by zohledňovat zásady ochrany občanů na veřejných prostranstvích. Tím by mělo být doplněno úsilí vynakládané v rámci jiných unijních fondů, které poskytují podporu pro bezpečnostní složky investic do veřejných prostranství, dopravy, energetiky a dalších klíčových infrastruktur, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj.

(15)

Program InvestEU by měl případně přispívat k cílům směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (8) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (9) a při rozhodování o investicích by měl podporovat energetickou účinnost.

(16)

Skutečná multimodalita představuje příležitost k vytvoření efektivní dopravní sítě šetrné k životnímu prostředí, která maximálně využívá potenciálu všech dopravních prostředků a vytváří mezi nimi synergii. Program InvestEU by měl podporovat investice do multimodálních dopravních uzlů, které jsou i přes svůj velký ekonomický potenciál a hospodářské opodstatnění spojeny s velkým rizikem pro soukromé investory. Měl by rovněž přispívat k rozvoji a zavádění inteligentních dopravních systémů (ITS). Program InvestEU by měl přispívat k zintenzivnění úsilí zaměřeného na navrhování a používání technologií, které pomáhají zvýšit bezpečnost vozidel a silniční infrastruktury.

(17)

Program InvestEU by měl přispívat k politikám Unie týkajícím se moří a oceánů prostřednictvím rozvoje projektů a podniků v oblasti modré ekonomiky a prostřednictvím finančních zásad udržitelné modré ekonomiky. Může se jednat o opatření v oblasti námořního podnikání a průmyslu, inovativního a konkurenceschopného námořního průmyslu i obnovitelných mořských zdrojů energie a oběhového hospodářství.

(18)

Ačkoli úroveň celkových investic v Unii před krizí způsobenou onemocněním COVID-19 rostla, investice do rizikovějších činností, jako jsou výzkum a inovace, byly stále nedostatečné a nyní se předpokládá, že v důsledku krize utrpěly výrazný pokles. Výzkum a inovace hrají zásadní úlohu při překonávání krize, při posilování odolnosti Unie vůči budoucím výzvám a při vytváření technologií potřebných pro uskutečňování politik a dosahování cílů Unie. Fond InvestEU by měl přispívat k dosažení celkového cíle investovat do výzkumu a inovací alespoň 3 % HDP Unie. Dosažení tohoto cíle by vyžadovalo, aby členské státy i soukromý sektor posílily vlastní investiční akce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, a zabránily tak nedostatečným investicím do výzkumu a inovací, což poškozuje průmyslovou a hospodářskou konkurenceschopnost Unie a kvalitu života jejích obyvatel. Fond InvestEU by měl poskytovat vhodné finanční produkty pro krytí různých fází inovačního cyklu a širokou škálu zúčastněných subjektů, zejména aby bylo možné v Unii rozšiřovat a zavádět řešení v komerčním měřítku tak, aby tato řešení byla na světových trzích konkurenceschopná a aby se podpořilo přední postavení Unie v oblasti udržitelných technologií na světové úrovni v synergii s programem Horizont Evropa, který má být zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (dále jen „nařízení o programu Horizont Evropa“), včetně Evropské rady pro inovace. V tomto ohledu by jako spolehlivý základ pro poskytování této cílené podpory měly sloužit zkušenosti získané z finančních nástrojů, jako je InnovFin – finanční prostředky EU pro inovátory, který byl zaveden v rámci programu Horizont 2020 k usnadnění a urychlení přístupu inovativních podniků k financování.

(19)

Cestovní ruch, včetně pohostinství, je velmi důležitou složkou ekonomiky Unie a v důsledku pandemie COVID-19 v současnosti zaznamenává zvláště výrazný propad. Tento propad poškozuje zejména malé a střední podniky a rodinné podniky a vede k rozsáhlé nezaměstnanosti. Program InvestEU by měl přispívat k oživení tohoto odvětví a k posílení jeho dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelnosti a jeho hodnotových řetězců tím, že bude podporovat operace prosazující udržitelný, inovativní a digitální cestovní ruch, včetně inovativních opatření k omezení klimatické a environmentální stopy tohoto odvětví.

(20)

Je naléhavě zapotřebí vyvinout velké úsilí v oblasti investování do digitální transformace, jejího posílení a rozdělení jejích přínosů mezi všechny občany a podniky Unie. Silný politický rámec strategie pro jednotný digitální trh by nyní měly doplnit investice s podobnou mírou ambicí, včetně investic do umělé inteligence v souladu s programem Digitální Evropa, který má být zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240.

(21)

Malé a střední podniky představují více než 99 % podniků v Unii a jejich ekonomická hodnota je významná a zásadní. Vzhledem k tomu, že jsou však vnímány jako vysoce rizikové a nemají dostatečné zajištění, čelí problémům v oblasti přístupu k financování. Další výzvy souvisí s potřebou malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky udržet si konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace, internacionalizace, transformace podle zásad oběhového hospodářství, inovací a také zvyšováním dovedností svých zaměstnanců. Malé a střední podniky byly krizí způsobenou onemocněním COVID-19 zasaženy zvlášť těžce. Malé a střední podniky a podniky sociální ekonomiky mají navíc oproti větším podnikům přístup jen k omezenějšímu souboru finančních zdrojů, neboť obvykle nevydávají dluhopisy a mají jen omezený přístup na burzy cenných papírů a k velkým institucionálním investorům. Mezi malými a středními podniky a podniky sociální ekonomiky jsou rovněž stále četnější inovativní řešení, jako je akvizice podniku zaměstnanci nebo jejich vlastnický podíl v podniku. Problém přístupu k financování je ještě větší v případě malých a středních podniků, jejichž činnost je zaměřena na nehmotná aktiva. Malé a střední podniky v Unii jsou značně závislé na bankách a dluhovém financování formou bankovních kontokorentních úvěrů, bankovních půjček nebo leasingu. Podpora malých a středních podniků, které čelí výše uvedeným výzvám, zajištěním snadnějšího přístupu k financování a poskytováním rozmanitějších zdrojů financování je nezbytná pro zvýšení schopnosti těchto podniků financovat svůj vznik, růst, inovace a udržitelný rozvoj, dosáhnout konkurenceschopnosti a překonat ekonomické otřesy, aby se zvýšila odolnost hospodářství a finančního systému během ekonomických poklesů a udržela schopnost těchto podniků vytvářet pracovní místa a zajistit sociální blahobyt. Toto nařízení rovněž doplňuje iniciativy, které jsou již realizovány v rámci unie kapitálových trhů.

Fond InvestEU by tudíž měl navázat na tyto úspěšné unijní programy, jako je Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME); podporovat digitální začínající podniky ("start-ups") a inovativní malé a střední podniky s cílem zlepšit jejich konkurenceschopnost a růst; poskytovat provozní kapitál a investice během celého životního cyklu společnosti; poskytovat financování pro účely leasingových transakcí; a poskytovat příležitost zaměřit se na specifické, více zacílené finanční produkty. Měl by rovněž maximalizovat účinek veřejnosoukromých fondových jednotek, jako je fond pro primární veřejnou nabídku akcií malých a středních podniků, jehož cílem je podporovat malé a střední podniky směřováním většího objemu soukromého a veřejného kapitálu.

(22)

Jak se uvádí v diskusním dokumentu Komise o sociálním rozměru Evropy ze dne 26. dubna 2017, ve sdělení o evropském pilíři sociálních práv, v právním rámci Unie týkajícím se Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a ve sdělení „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ ze dne 14. ledna 2020, budování inkluzivnější a spravedlivější Unie představuje klíčovou prioritu Unie, jejímž cílem je odstraňovat nerovnosti a podporovat politiky sociálního začleňování v Evropě. Nerovnost příležitostí ovlivňuje především přístup ke vzdělání, odborné přípravě, kultuře, zaměstnání a zdravotním a sociálním službám. Investice do ekonomiky související se společenským, dovednostním a lidským kapitálem a také do integrování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti může zlepšit ekonomické příležitosti, obzvláště při koordinaci na úrovni Unie. Krize způsobená onemocněním COVID-19 odhalila značnou potřebu investic do sociální infrastruktury. Fond InvestEU by měl být využíván na podporu investic do vzdělávání a odborné přípravy, včetně rekvalifikací a zvyšování kvalifikací pracovníků mimo jiné v regionech závislých na uhlíkově intenzivním hospodářství a postižených strukturálním přechodem k nízkouhlíkovému hospodářství. Měl by být využíván k podpoře projektů, které vytvářejí pozitivní sociální dopady a posilují sociální začlenění tím, že pomáhají zvyšovat zaměstnanost ve všech regionech, zejména mezi osobami s nízkou mírou dovedností a osobami dlouhodobě nezaměstnanými, a zlepšovat situaci v oblasti genderové rovnosti, rovných příležitostí, nediskriminace, přístupnosti, mezigenerační solidarity, odvětví zdravotních a sociálních služeb, sociálního bydlení, bezdomovectví, digitální inkluze a rozvoje komunit, úlohy a místa mladých lidí ve společnosti a zranitelných osob včetně státních příslušníků třetích zemí. Program InvestEU by měl rovněž podporovat evropskou kulturu a kreativitu se sociálním cílem.

(23)

Krize způsobená onemocněním COVID-19 měla obzvláště závažný dopad na ženy, a to jak ze sociálního, tak z ekonomického hlediska. Právě proto by měl Program InvestEU přispívat k uskutečňování politik Unie v oblasti rovnosti žen a mužů, mimo jiné překlenováním digitální propasti mezi nimi a podporou kreativity a podnikatelského potenciálu žen.

(24)

Aby bylo možné čelit nepříznivým důsledkům zásadních společenských proměn v Unii a proměn trhu práce v průběhu následujícího desetiletí, je nezbytné investovat do lidského kapitálu, sociální infrastruktury, mikrofinancování, etického financování a financování sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky, včetně investic se sociálním dopadem a uzavírání smluv na dosažení sociálních výsledků. Program InvestEU by měl posilovat vznikající ekosystém sociálního trhu a zvyšovat tak nabídku financování a přístup k němu v případě mikropodniků a sociálních podniků a zařízení sociální solidarity, aby byla uspokojena poptávka těch, kdo to nejvíce potřebují. Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě z ledna 2018 nazvaná „Posílení investic do sociální infrastruktury v Evropě“ identifikovala v oblasti sociální infrastruktury a služeb, včetně vzdělávání, odborné přípravy, zdraví a bydlení, pro období let 2018 až 2030 celkovou investiční mezeru ve výši nejméně 1,5 bilionu EUR. Tato oblast tedy vyžaduje podporu, a to i na úrovni Unie. Proto by měla být na podporu rozvoje hodnotového řetězce sociálního trhu a odolnější Unie využita kolektivní síla veřejného, komerčního i filantropického kapitálu a také podpora ze strany nadací a alternativních druhů poskytovatelů finančních prostředků, jako jsou etické, sociální a udržitelné subjekty.

(25)

V hospodářské krizi vyvolané pandemií COVID-19 není tržní alokace zdrojů zcela efektivní a tok soukromých investic je výrazně ovlivněn vnímaným rizikem. Za těchto okolností je klíčový znak Fondu InvestEU – snižování rizika u ekonomicky životaschopných projektů, aby přilákaly financování ze soukromých zdrojů – obzvláště hodnotný, mimo jiné proto, aby se snížilo riziko asymetrického oživení. Program InvestEU by měl být schopen poskytovat životně důležitou podporu společnostem ve fázi oživení, včetně kapitálové podpory malým a středním podnikům, které byly krizí způsobenou onemocněním COVID-19 negativně zasaženy a které nebyly v nesnázích z hlediska státní podpory již na konci roku 2019, a zároveň by měl zajistit, že se investoři více zaměří na střednědobé a dlouhodobé politické priority Unie, jako jsou Zelená dohoda pro Evropu, investiční plán Zelené dohody pro Evropu, strategie pro formování digitální budoucnosti Evropy, nová průmyslová strategie pro Evropu a Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci, přičemž je třeba zohledňovat zásadu „významně nepoškozovat“. Měl by výrazně zvýšit kapacitu skupiny Evropské investiční banky (EIB) a národních podpůrných bank a institucí a dalších prováděcích partnerů pro podstupování rizika na podporu hospodářského oživení.

(26)

Výrazný propad HDP Unie v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19 se nevyhnutelně projeví nepříznivými sociálními dopady. Pandemie COVID-19 poukázala na nutnost urychleně a účinně řešit strategické slabiny, aby se zlepšila reakce Unie na mimořádné události a zvýšila odolnost a udržitelnost celého hospodářství. Zachování integrity vnitřního trhu a rovných podmínek, a to i ve prospěch nejvíce zasažených členských států a regionů, může zajistit pouze odolné, udržitelné, inkluzivní a integrované hospodářství Unie.

(27)

Fond InvestEU by měl fungovat prostřednictvím čtyř oblastí politiky, které odpovídají hlavním politickým prioritám Unie, totiž udržitelná infrastruktura; výzkum, inovace a digitalizace; malé a střední podniky; a sociální investice a dovednosti.

(28)

Oblast politiky pro malé a střední podniky by se měla v první řadě zaměřit na podporu malých a středních podniků, ovšem v jejím rámci by měly být způsobilé i malé společnosti se střední tržní kapitalizací. Společnosti se střední tržní kapitalizací by měly být způsobilé pro podporu v rámci ostatních tří oblastí politiky.

(29)

Jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a investičním plánu Zelené dohody pro Evropu, má být zřízen mechanismus pro spravedlivou transformaci s cílem řešit sociální, hospodářské a environmentální důsledky plnění cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a cíle klimatické neutrality, jíž má být dosaženo do roku 2050. Tento mechanismus by sestával ze tří pilířů, konkrétně z Fondu pro spravedlivou transformaci, který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci“) (1. pilíř), zvláštního režimu pro spravedlivou transformaci v rámci Programu InvestEU (2. pilíř) a úvěrového nástroje pro veřejný sektor, který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci (dále jen „nařízení o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor na období 2021-2027“) (3. pilíř). Tento mechanismus by se měl zaměřovat na regiony, které jsou transformací nejvíce postiženy v důsledku jejich závislosti na fosilních palivech, včetně uhlí, rašeliny a ropné břidlice, nebo průmyslových procesech s vysokými emisemi skleníkových plynů, a které nemají dostatečné kapacity k financování potřebných investic. Režim pro spravedlivou transformaci by měl rovněž poskytnout podporu na financování k zajištění investic ve prospěch území zapojených do spravedlivé transformace. Poradenské centrum InvestEU by mělo příslušným územím umožnit využívat technickou pomoc.

(30)

Za účelem uplatňování 2. pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci by měl být horizontálně ve všech oblastech politiky zaveden zvláštní režim pro spravedlivou transformaci v rámci Programu InvestEU, který by podporoval dodatečné investice ve prospěch území určených v územních plánech spravedlivé transformace vypracovaných v souladu s nařízením o Fondu pro spravedlivou transformaci. Tento režim by měl umožňovat investice do široké škály projektů, které jsou v souladu s kritérii způsobilosti Programu InvestEU. Režim mohou využívat projekty na územích určených v územních plánech spravedlivé transformace nebo projekty, které jsou pro transformaci těchto území přínosné, a to i v případě, že nejsou realizovány na územích samotných, avšak pouze pokud má financování směřující mimo území zapojená do spravedlivé transformace pro jejich transformaci klíčový význam.

(31)

V rámci jakékoli oblasti politiky by mělo být možné podporovat strategické investice, včetně významných projektů společného evropského zájmu, zejména s ohledem na zelenou a digitální transformaci a na potřebu posílit konkurenceschopnost a odolnost, podporovat podnikání a vytváření pracovních míst a posílit strategické hodnotové řetězce.

(32)

Každá oblast politiky by se měla skládat ze dvou složek, totiž složky EU a složky členského státu. Složka EU by měla přiměřeným způsobem řešit selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace na úrovni celé Unie nebo jednotlivých členských států. Podporované operace by měly mít jasnou unijní přidanou hodnotu. Složka členského státu by měla dát členským státům i regionálním orgánům prostřednictvím členského státu možnost přispět částí svých zdrojů z fondů ve sdíleném řízení na tvorbu rezerv pro záruku EU a využít záruku EU na finanční či investiční operace, které mají řešit specifická selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace na jejich vlastním území, a to včetně znevýhodněných a odlehlých oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony Unie, jak se stanoví v dohodě o příspěvcích, aby bylo dosaženo cílů fondů ve sdíleném řízení. Složka členského státu by měla rovněž dát členským státům možnost přispívat na tvorbu rezerv pro záruku EU dalšími dodatečnými prostředky, včetně prostředků poskytnutých podle nařízení (EU) 2021/241, a využít záruku EU na finanční nebo investiční operace pro účely stanovené v dohodě o příspěvcích, mezi něž by případně měly patřit účely opatření v rámci plánu pro oživení a odolnost. To by mimo jiné mohlo umožnit kapitálovou podporu pro malé a střední podniky, které byly negativně zasaženy krizí způsobenou onemocněním COVID-19 a které nebyly v nesnázích z hlediska státní podpory již na konci roku 2019. Operace podporované z Fondu InvestEU prostřednictvím složky EU nebo složky členského státu by neměly zdvojovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(33)

Složka členského státu by měla být konkrétně navržena tak, aby umožňovala využití fondů ve sdíleném řízení nebo dalších dodatečných prostředků poskytnutých členskými státy, včetně prostředků poskytnutých podle nařízení (EU) 2021/241, na tvorbu rezerv na záruku vydanou Unií. Tato možnost by zvýšila přidanou hodnotu záruky EU tím, že by podporu na základě této záruky poskytla širšímu okruhu konečných příjemců a projektů a zvýšila by různorodost způsobů dosahování cílů fondů ve sdíleném řízení nebo plánů pro oživení a odolnost, a současně by zajistila konzistentní řízení rizik podmíněných závazků prostřednictvím provádění záruky EU v nepřímém řízení. Unie by měla zaručit finanční a investiční operace stanovené v záručních dohodách uzavřených mezi Komisí a prováděcími partnery v rámci složky členského státu. Z fondů ve sdíleném řízení nebo z dalších dodatečných prostředků poskytnutých členskými státy, včetně prostředků poskytnutých podle nařízení (EU) 2021/241, by měla být zajištěna tvorba rezerv na záruku na základě míry tvorby rezerv stanovené Komisí a uvedené v dohodě o příspěvcích uzavřené s členským státem podle povahy operací a výsledných očekávaných ztrát. Členský stát by převzal ztráty nad rámec očekávaných ztrát vydáním záruky „back-to-back“ ve prospěch Unie, která by měla zůstat v platnosti, dokud nebudou dokončeny veškeré finanční a investiční operace v rámci složky tohoto členského státu. Tato ujednání by měla být uzavřena v jednotné dohodě o příspěvcích uzavřené s každým členským státem, který si tuto možnost dobrovolně zvolí.

Dohoda o příspěvcích by měla zahrnovat jednu nebo více specifických záručních dohod, které mají být na základě pravidel Fondu InvestEU v příslušném členském státě prováděny, jakož i jakékoli regionální účelové vázání. Stanovení míry tvorby rezerv případ od případu vyžaduje odchylku od čl. 211 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10) (dále jen „finanční nařízení“). Tato koncepce přináší také jednotný soubor pravidel pro rozpočtové záruky podporované centrálně řízenými fondy nebo fondy ve sdíleném řízení, což by usnadnilo jejich kombinování. Tvorba rezerv na záruku EU týkající se složky členského státu podpořená dalšími dodatečnými prostředky, které jsou poskytnuty členskými státy, včetně těch poskytnutých podle nařízení (EU) 2021/241, by měla představovat vnější účelově vázané příjmy.

(34)

Mělo by být navázáno partnerství mezi Komisí a skupinou EIB, jež by mělo vycházet z relativních silných stránek každého z partnerů, aby se zajistil maximální dopad politik, účinné zavádění a přiměřený dohled nad rozpočtem a řízením rizik, které by měly podporovat účinný a inkluzivní přímý přístup k záruce EU.

(35)

Unie zastoupená Komisí by měla mít možnost účastnit se zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu (dále jen „EIF“), aby mohl EIF nadále podporovat evropské hospodářství a jeho oživení. Hlavním cílem zvýšení by bylo umožnit EIF přispívat k provádění Programu InvestEU. Unie by měla mít možnost zachovat si celkový podíl na základním kapitálu EIF. Ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 by za tímto účelem mělo být vyčleněno dostatečné finanční krytí. Dne 3. prosince 2020 se správní rada EIF rozhodla, že navrhne akcionářům zvýšení schváleného základního kapitálu EIF, což by znamenalo hotovostní vklad ve výši 1 250 000 000 EUR. Cena nových akcií vychází ze vzorce pro čistou hodnotu aktiv dohodnutého mezi akcionáři EIF a skládala by se ze splacené části a emisního ážia. V souladu s článkem 7 stanov EIF musí být na každý upsaný podíl splaceno 20 % nominální hodnoty.

(36)

Komise by si měla případně vyžádat spolu se stanoviskem skupiny EIB i stanovisko dalších potenciálních prováděcích partnerů, pokud jde o investiční pokyny, systém pro sledování klimatu a dokumenty s pokyny k prověřování udržitelnosti a společné metodiky, aby se zajistila inkluzivnost a provozuschopnost do doby, než budou zřízeny správní orgány; následně by se měli prováděcí partneři zapojit do činnosti poradního výboru a řídící rady Programu InvestEU.

(37)

Fond InvestEU by měl být otevřen příspěvkům ze třetích zemí, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátů a potenciálních kandidátů, zemí evropské politiky sousedství, a dalších zemí v souladu s podmínkami stanovenými mezi Unií a těmito zeměmi, a to zejména proto, že takové otevření fondu by mělo pozitivní dopad na ekonomiky členských států. To by mělo případně umožnit pokračovat ve spolupráci s příslušnými zeměmi, zejména v oblasti výzkumu a inovací, jakož i malých a středních podniků.

(38)

Toto nařízení stanoví pro jiná opatření Programu InvestEU než tvorbu rezerv na záruku EU finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (11).

(39)

Rezervy na záruku EU ve výši 2 672 292 573 EUR v běžných cenách by měly být vytvořeny z dodatečně přidělených prostředků poskytnutých v souladu s článkem 5 a přílohou II nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (12)odpovídající částce 1 000 000 000 EUR v cenách roku 2018. Z této částky by měla být poskytnuta částka 63 800 000 EUR v běžných cenách z prostředků, jež byly přiděleny Poradenskému centru InvestEU v celkové výši 430 000 000 EUR v běžných cenách.

(40)

Očekává se, že záruka EU ve výši 26 152 310 073 EUR v běžných cenách pro složku EU mobilizuje více než 372 000 000 000 EUR dalších investic v celé Unii, a měla by být orientačně přidělena na jednotlivé oblasti politiky.

(41)

Dne 18. dubna 2019 Komise prohlásila, že „aniž jsou dotčeny pravomoci Rady při uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu, jednorázové příspěvky členských států, a to buď členského státu samotného, nebo národních podpůrných bank klasifikovaných v sektoru vládních institucí nebo jednajících jménem členského státu, do tematických investičních platforem či investičních platforem pro více zemí by se měly v zásadě považovat za jednorázová opatření ve smyslu čl. 5 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (13) a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (14). Aniž jsou dotčeny pravomoci Rady při provádění Paktu o stabilitě a růstu, Komise zváží, do jaké míry lze stejné zacházení jako v případě EFSI v souvislosti se sdělením Komise o flexibilitě použít na Program InvestEU jako nástupnický nástroj EFSI, pokud jde o jednorázové příspěvky poskytované členskými státy v penězích na financování dodatečných prostředků záruky EU pro účely složky členského státu“.

(42)

Záruka EU tvořící základ Fondu InvestEU by měla být prováděna nepřímo Komisí, která se bude opírat o prováděcí partnery s přístupem k finančním zprostředkovatelům, jsou-li zapojeni, a ke konečným příjemcům. Výběr prováděcích partnerů by měl být transparentní a nemělo by při něm docházet k žádnému střetu zájmů. Komise by měla s jednotlivými prováděcími partnery uzavřít záruční dohodu přidělující záruční kapacitu z Fondu InvestEU na podporu jejich finančních a investičních operací, které splňují kritéria způsobilosti Fondu InvestEU a přispívají k plnění jeho cílů. Řízení rizika souvisejícího se zárukou EU by nemělo bránit přímému přístupu k záruce EU ze strany prováděcích partnerů. Je-li prováděcím partnerům poskytnuta záruka EU v rámci složky EU, měli by tito partneři plně odpovídat za celý investiční proces a za řádnou péči v souvislosti s příslušnými finančními a investičními operacemi. Fond InvestEU by měl podporovat projekty, které mají typicky vyšší rizikový profil než projekty podporované normálními operacemi prováděcích partnerů a jež by nemohly být během období, v němž je možné využít záruku EU, provedeny nebo by nemohly být provedeny ve stejném rozsahu z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů bez podpory z Fondu InvestEU.

(43)

Fond InvestEU by měl mít řídicí strukturu, jejíž funkce by měla odpovídat jedinému účelu, jímž je zajištění odpovídajícího využití záruky EU, přičemž je třeba zajistit politickou nezávislost investičního rozhodování. Tato řídicí struktura by měla být tvořena poradním výborem, řídící radou a zcela nezávislým investičním výborem. V rámci celkového složení řídicí struktury by se mělo usilovat o dosažení genderové vyváženosti. Řídicí struktura by neměla narušovat rozhodování skupiny EIB nebo jiných prováděcích partnerů ani do něj zasahovat a neměla by ani nahrazovat jejich příslušné řídicí orgány.

(44)

Za účelem výměny informací a názorů ohledně využívání finančních produktů zavedených v rámci Fondu InvestEU a za účelem diskuse o vývoji potřeb a nových produktech včetně specifických územních mezer na trhu by měl být zřízen poradní výbor složený ze zástupců prováděcích partnerů, zástupců členských států, jednoho odborníka jmenovaného Evropským hospodářským a sociálním výborem a jednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů.

(45)

Aby mohla Komise poradní výbor ustavit od samého počátku, měla by do něj jmenovat zástupce potenciálních prováděcích partnerů dočasně na jeden rok. Po jeho uplynutí by tuto odpovědnost převzali prováděcí partneři, kteří podepsali záruční dohody.

(46)

Strategické a operační pokyny pro Fond InvestEU by měla stanovit řídící rada složená ze zástupců Komise, zástupců prováděcích partnerů a jednoho odborníka bez hlasovacího práva jmenovaného Evropským parlamentem.

(47)

Komise by měla posoudit slučitelnost finančních a investičních operací předložených prováděcími partnery s veškerým právem a všemi politikami Unie. Rozhodnutí o finančních a investičních operacích by však měl v konečném důsledku přijímat prováděcí partner.

(48)

Investiční výbor složený z nezávislých odborníků by měl dospět k závěru o přidělení podpory ze záruky EU na finanční a investiční operace, které splňují kritéria způsobilosti Fondu InvestEU, a poskytovat tak externí odborné poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Investiční výbor by měl zasedat v různém složení, aby co nejlépe pokrýval různé oblasti politiky a odvětví.

(49)

Investičnímu výboru by měl být nápomocen nezávislý sekretariát zřízený při Komisi a odpovědný předsedovi investičního výboru.

(50)

Při výběru prováděcích partnerů pro zavádění Fondu InvestEU by měla Komise zvážit jejich schopnost plnit cíle fondu a přispívat jejich vlastními zdroji, aby se zajistilo odpovídající zeměpisné pokrytí a diverzifikace, byli přilákáni soukromí investoři, zajistila se dostatečná diverzifikace rizik a byla nalezena řešení pro selhání trhu a nepříznivé investiční situace. Vzhledem ke své úloze v rámci Smluv, své schopnosti působit ve všech členských státech a ke stávajícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a EFSI by měla privilegovaným prováděcím partnerem v rámci složky EU Fondu InvestEU zůstat skupina EIB. Vedle skupiny EIB by měly mít národní podpůrné banky a instituce možnost nabízet škálu doplňkových finančních produktů vzhledem k tomu, že jejich zkušenosti a schopnosti na vnitrostátní a regionální úrovni by mohly být prospěšné pro maximalizaci dopadu veřejných fondů na celém území Unie a pro zajištění spravedlivé zeměpisné vyváženosti projektů. Program InvestEU by měl být prováděn tak, aby podporoval rovné podmínky pro menší a mladší podpůrné banky a instituce. Kromě toho by mělo být možné, aby se prováděcími partnery staly i jiné mezinárodní finanční instituce, zejména pokud představují komparativní výhodu z hlediska specifických odborných znalostí a zkušeností v určitých členských státech a pokud je většina podílu na jejich akciích v unijním držení. Zároveň by mělo být možné, aby se prováděcími partnery staly i další subjekty splňující kritéria stanovená ve finančním nařízení.

(51)

Ve snaze podporovat lepší zeměpisnou diverzifikaci lze zřizovat investiční platformy, které by kombinovaly úsilí a odbornost prováděcích partnerů s dalšími národními podpůrnými bankami a institucemi, které mají s využíváním finančních nástrojů jen omezené zkušenosti. Takovéto struktury by měly být podporovány, mimo jiné dostupnou podporou ze strany Poradenského centra InvestEU. Je vhodné sdružovat spoluinvestory, veřejné orgány, odborníky, vzdělávací instituce, subjekty poskytující odbornou přípravu, výzkumné ústavy, příslušné sociální partnery a zástupce občanské společnosti a další příslušné subjekty na unijní, celostátní a regionální úrovni, aby se využívání investičních platforem v příslušných odvětvích podpořilo.

(52)

Záruka EU v rámci složky členského státu by měla být přidělena prováděcímu partnerovi, který je způsobilý v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, včetně národních nebo regionálních podpůrných bank či institucí, EIB, EIF a dalších mezinárodních finančních institucí. Při výběru prováděcích partnerů v rámci složky členského státu by Komise měla zohlednit návrhy předložené jednotlivými členskými státy, jak se uvádí v dohodě o příspěvcích. V souladu s článkem 154 finančního nařízení má Komise provádět posouzení pravidel a postupů prováděcího partnera, aby se ujistila, že poskytuje úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany poskytované Komisí.

(53)

O finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku rozhodovat prováděcí partner svým jménem a tyto operace by měl provádět v souladu se svými interními pravidly, politikami a postupy a zaúčtovávat ve svých vlastních finančních výkazech nebo případně zveřejnit v příloze k finančním výkazům. Komise by proto měla výhradně odpovídat za veškeré finanční závazky plynoucí ze záruky EU a měla by zveřejnit maximální částku záruky včetně všech relevantních informací o poskytované záruce.

(54)

Fond InvestEU by měl případně umožňovat hladké, bezproblémové a účinné kombinování grantů, finančních nástrojů nebo obou těchto forem, které jsou financovány z rozpočtu Unie nebo z jiných fondů, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), se zárukou EU v situacích, kdy je to nezbytné pro nejlepší podporu investic za účelem řešení konkrétních selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací.

(55)

Projekty předložené prováděcími partnery pro získání podpory z Programu InvestEU, které zahrnují kombinování podpory z Fondu InvestEU s podporou z jiných programů Unie, by měly být jako celek v souladu s cíli a kritérii způsobilosti příslušných jiných programů Unie. O využití záruky EU by mělo být rozhodnuto v rámci Programu InvestEU.

(56)

Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat vytvoření solidní rezervy investičních projektů v každé oblasti politiky, a to prostřednictvím poradenských iniciativ prováděných skupinou EIB nebo dalšími poradními partnery anebo prováděných přímo Komisí. Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat zeměpisnou diverzifikaci s cílem přispět k cílům Unie v podobě hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zmenšení rozdílů mezi regiony. Zvláštní pozornost by mělo věnovat sdružování malých projektů do větších portfolií. Komise, skupina EIB a další poradní partneři by měli úzce spolupracovat s cílem zajistit účinnost, synergie a účelné zeměpisné pokrytí podpory v celé Unii, přičemž zohlední odbornost a místní kapacity místních prováděcích partnerů, jakož i Evropského centra pro investiční poradenství zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (15). Za účelem maximalizace účinnosti a dopadu Poradenského centra InvestEU je třeba pečlivě zvážit zjištění Evropského účetního dvora, která uvedl ve své zvláštní zprávě č. 12/2020 s názvem „Evropské centrum pro investiční poradenství – Centrum bylo ustaveno k posílení investic v EU, jeho dopad však zůstává omezený“ (16). Poradenské centrum InvestEU by mělo zajistit centrální vstupní místo pro pomoc při vývoji projektů poskytovanou v rámci Poradenského centra InvestEU veřejným orgánům a pro předkladatele projektů.

(57)

Poradenské centrum InvestEU by mělo být zřízeno Komisí a skupinou EIB jako hlavním partnerem, na základě zkušeností získaných prostřednictvím Evropského centra pro investiční poradenství. Komise by měla být odpovědná za politické řízení Poradenského centra InvestEU a za správu centrálního vstupního místa. Skupina EIB by měla v rámci oblastí politiky poskytovat poradenské iniciativy. Kromě toho by skupina EIB měla poskytovat provozní služby Komisi, včetně poskytování informací pro strategické a politické pokyny týkající se poradenských iniciativ, mapování stávajících a vznikajících poradenských iniciativ, posuzování poradenských potřeb a poskytování poradenství Komisi o optimálních způsobech, jak tyto potřeby řešit stávajícími nebo novými poradenskými iniciativami.

(58)

V zájmu zajištění širokého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci celé Unie a úspěšného využití místních znalostí o Fondu InvestEU by mělo být v případě potřeby zřízeno místní zastoupení Poradenského centra InvestEU, které by při zohlednění stávajících režimů podpory a přítomnosti místních partnerů poskytovalo v praxi konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám. V zájmu snazšího poskytování poradenské podpory na místní úrovni a zajištění účinnosti, synergií a účelného zeměpisného pokrytí podpory v celé Unii by Poradenské centrum InvestEU mělo spolupracovat s národními podpůrnými bankami a institucemi a mělo by těžit z jejich odborných znalostí a využívat je.

(59)

Poradenské centrum InvestEU by mělo poskytovat poradenskou podporu malým projektům a projektům pro začínající podniky („start-ups“), zejména pokud se tyto podniky snaží ochránit své investice do výzkumu a inovací získáním práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty, a mělo by přitom zohledňovat existenci dalších služeb, které jsou schopny tyto činnosti pokrýt, a usilovat o synergii s těmito službami.

(60)

V souvislosti s Fondem InvestEU je nezbytné poskytovat podporu pro vytváření projektů a budování kapacit za účelem rozvoje organizačních kapacit a činností rozvoje trhu, které jsou potřebné k vytváření kvalitních projektů. Tato podpora by se měla zaměřovat i na finanční zprostředkovatele, neboť ti díky své klíčové úloze dokáží malým a středním podnikům pomoci v přístupu k financování a v realizaci jejich plného potenciálu. Kromě toho je cílem poradenské podpory vytvořit podmínky pro zvyšování potenciálního počtu způsobilých příjemců v rodících se segmentech trhu, zejména pokud malé individuální projekty výrazně zvyšují transakční náklady na úrovni projektu, jako je tomu v případě ekosystému sociálního financování, včetně dobročinných organizací, nebo v kulturním a kreativním odvětví. Podpora budování kapacit by měla doplňovat akce prováděné v rámci dalších programů Unie, které se vztahují na specifické oblasti politiky. Úsilí by mělo být rovněž věnováno podpoře budování kapacit potenciálních předkladatelů projektů, zejména místních organizací a orgánů.

(61)

Měl by být zřízen Portál InvestEU, jenž by nabízel snadno přístupnou a uživatelsky vstřícnou databázi projektů, která by zvyšovala viditelnost investičních projektů, pro něž je hledáno financování, přičemž zvláštní důraz by kladl na vytvoření eventuální rezervy investičních projektů slučitelných s právem a politikami Unie pro prováděcí partnery.

(62)

V souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (17) a v mezích zdrojů, které jsou v jeho rámci k dispozici, by měla být v rámci Programu InvestEU prováděna opatření na podporu oživení a odolnosti, která by řešila bezprecedentní dopad krize způsobené onemocněním COVID-19. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity tak, aby se zajistilo dodržení lhůt stanovených v nařízení (EU) 2020/2094.

(63)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (18) by měl být Program InvestEU hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly případně zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má Program InvestEU účinky v praxi.

(64)

Ke sledování pokroku dosaženého při plnění cílů Unie by měl být zaveden pevný rámec pro monitorování založený na ukazatelích výstupů, výsledků a dopadů. Za účelem zajištění odpovědnosti vůči občanům Unie by Komise měla každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku, dopadu a operacích Programu InvestEU.

(65)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postup sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(66)

Na Program InvestEU se vztahuje finanční nařízení. Uvedené nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se rozpočtových záruk.

(67)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (19) a nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (20), (Euratom, ES) č. 2185/96 (21) a (EU) 2017/1939 (22) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (23).

V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(68)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (24), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení vyžadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(69)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (25) jsou jednotlivci a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů Programu InvestEU a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(70)

Pro účely doplnění jiných než podstatných prvků tohoto nařízení o investiční pokyny a srovnávací přehled ukazatelů, umožnění rychlého a pružného přizpůsobení ukazatelů výkonnosti a pro účely úpravy míry tvorby rezerv by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vypracování investičních pokynů pro finanční a investiční operace v rámci různých oblastí politiky, o srovnávací přehled, o změnu přílohy III tohoto nařízení za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů a o úpravu míry tvorby rezerv. V souladu se zásadou proporcionality by tyto investiční pokyny měly obsahovat odpovídající ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(71)

Finanční a investiční operace podepsané nebo uzavřené prováděcím partnerem v období od 1. ledna 2021 do podpisu příslušných záručních dohod by měly být způsobilé pro záruku EU, pokud jsou tyto operace uvedeny v záruční dohodě, projdou politickou kontrolou nebo obdrží kladné stanovisko v rámci postupu stanoveného v článku 19 Protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování EU (dále jen „statut EIB“) a v obou případech je schválí investiční výbor.

(72)

S cílem optimalizovat využití rozpočtových zdrojů by mělo být možné kombinovat příslušná portfolia finančních nástrojů zavedených na základě víceletého finančního rámce na období 2014–2020 a záruku EU poskytovanou na základě nařízení (EU) 2015/1017 se zárukou EU poskytovanou podle tohoto nařízení. Vyšší kapacita k podstupování rizika získaná tímto kombinováním by měla posílit účinnost záruky EU poskytované podle tohoto nařízení a umožnit poskytování větší podpory konečným příjemcům. Podmínky kombinování by měly být stanoveny v záruční dohodě mezi Komisí a EIB nebo EIF. Podmínky kombinování by měly být v souladu s Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (26).

(73)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž řešit specifické selhání trhu a nepříznivé investiční situace na úrovni celé Unie a jednotlivých členských států a stanovit na úrovni Unie tržní testování inovativních finančních produktů určených k řešení nového nebo složitého selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace a systémů pro šíření těchto produktů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(74)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění začít provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2017 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Fond InvestEU, jenž poskytuje záruky EU na podporu finančních a investičních operací realizovaných prováděcími partnery, které přispívají k cílům interních politik Unie.

Tímto nařízením se také zřizuje podpůrný poradenský mechanismus k zajištění podpory rozvoje projektů, do nichž je možno investovat, a přístupu k financování a k zajištění pomoci při budování souvisejících kapacit (dále jen „Poradenské centrum InvestEU“). Dále se jím zřizuje databáze zajišťující viditelnost projektů, pro něž předkladatelé projektů hledají financování, která poskytne investorům informace o investičních příležitostech (dále jen „Portál InvestEU“).

Nařízení stanovuje cíle Programu InvestEU, jeho rozpočet a výše záruky EU na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„Programem InvestEU“ souhrnně Fond InvestEU, Poradenské centrum InvestEU, Portál InvestEU a operace kombinování zdrojů;

2)

„zárukou EU“ celková neodvolatelná, bezpodmínečná a na požádání splatná rozpočtová záruka poskytnutá z rozpočtu Unie, na jejímž základě nabývají rozpočtové záruky v souladu s čl. 219 odst. 1 finančního nařízení účinnosti vstupem v platnost jednotlivých záručních dohod s prováděcími partnery;

3)

„oblastí politiky“ cílená oblast, kterou má záruka EU podpořit, jak je stanoveno v čl. 8 odst. 1;

4)

„složkou“ část záruky EU vymezená z hlediska původu zdrojů, kterými je jištěna;

5)

„operací kombinování zdrojů“ operace podporovaná z rozpočtu Unie, která kombinuje nevratné formy nebo vratné formy podpory z rozpočtu Unie či obojí a vratné formy podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí anebo od komerčních finančních institucí a investorů; pro účely této definice lze na unijní programy financované z jiných zdrojů než z rozpočtu Unie, jako je Inovační fond systému EU ETS, nahlížet jako na programy Unie financované z rozpočtu Unie;

6)

„skupinou EIB“ EIB, její dceřiné společnosti a jiné subjekty zřízené v souladu s čl. 28 odst. 1 Protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU (dále jen „statut EIB“);

7)

„finančním příspěvkem“ příspěvek prováděcího partnera ve formě vlastní kapacity pro podstupování rizika, který se poskytuje za podmínek pari passu se zárukou EU nebo v jiné formě, která umožňuje účinné provádění Programu InvestEU při současném zajištění odpovídajícího sladění zájmů;

8)

„dohodou o příspěvcích“ právní nástroj, v němž Komise a jeden či více členských států upřesní podmínky záruky EU v rámci složky členského státu, jak je stanoveno v článku 10;

9)

„finančním produktem“ finanční mechanismus nebo dohoda, které stanovují, za jakých podmínek prováděcí partner poskytuje konečným příjemcům přímé nebo zprostředkované financování s využitím kteréhokoli typu financování uvedeného v článku 16;

10)

„finanční a investiční operací“ operace za účelem přímého nebo nepřímého poskytnutí financí konečným příjemcům prostřednictvím finančních produktů, realizovaná prováděcím partnerem jeho vlastním jménem a v souladu s jeho interními pravidly, politikami a postupy a zaúčtovaná v jeho finančních výkazech nebo případně zveřejněná v příloze k finančním výkazům;

11)

„fondy ve sdíleném řízení“ fondy, které umožňují přidělení části těchto fondů na tvorbu rezerv na rozpočtovou záruku v rámci složky členského státu Fondu InvestEU, konkrétně Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti, které mají být zřízeny nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti na období 2021-2027, Evropský sociální fond plus (ESF+), který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (dále jen „nařízení o ESF+ na období 2021-2027“), Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF), který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o zrušení nařízení (EU) č. 508/2014, a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (dále jen „nařízení o strategických plánech SZP“);

12)

„záruční dohodou“ právní nástroj, v němž Komise a prováděcí partner upřesní podmínky pro navrhování finančních a investičních operací, aby na ně mohla být poskytnuta záruka EU, pro poskytnutí záruky EU na tyto operace a pro jejich provádění v souladu s tímto nařízením;

13)

„prováděcím partnerem“ způsobilá protistrana, například finanční instituce nebo jiný finanční zprostředkovatel, se kterou Komise uzavřela záruční dohodu;

14)

„významným projektem společného evropského zájmu“ projekt, který splňuje všechna kritéria stanovená ve sdělení Komise nazvaném „Kritéria pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem“ nebo v jakékoli následné revidované verzi uvedeného sdělení;

15)

„poradní dohodou“ právní nástroj, jímž Komise a poradní partner upřesní podmínky pro fungování Poradenského centra InvestEU;

16)

„poradenskou iniciativou“ technická pomoc a poradenské služby, které podporují investice, včetně činností spojených s budováním kapacit, poskytované poradními partnery, externími poskytovateli služeb, s nimiž Komise uzavřela smlouvu, nebo výkonnými agenturami;

17)

„poradním partnerem“ způsobilá protistrana, jako je finanční instituce nebo jiný subjekt, s níž Komise uzavřela poradní dohodu za účelem provedení jedné nebo více poradenských iniciativ, jiných než poradenských iniciativ prováděných prostřednictvím externích poskytovatelů služeb, s nimiž uzavřela smlouvu Komise, nebo výkonných agentur;

18)

„investiční platformou“ zvláštní účelová jednotka, spravovaný účet, smluvní režim spolufinancování nebo sdílení rizik nebo režim zavedený jinými nástroji, jejichž prostřednictvím subjekty poskytují finanční příspěvek k financování určitého počtu investičních projektů a jež mohou zahrnovat:

a)

národní platformu nebo platformu na nižší vnitrostátní úrovni, které sdružují několik investičních projektů na území určitého členského státu;

b)

přeshraniční platformu, platformu pro více zemí, regionální nebo makroregionální platformu, které sdružují partnery z několika členských států, regionů nebo třetích zemí se zájmem o investiční projekty v určité zeměpisné oblasti;

c)

tematickou platformu, která sdružuje investiční projekty v určitém odvětví;

19)

„mikrofinancováním“ mikrofinancování ve smyslu příslušných ustanovení nařízení o ESF+ na období 2021-2027;

20)

„národní podpůrnou bankou či institucí“ právní subjekt, který vykonává finanční činnosti na profesionálním základě a který členský stát nebo subjekt členského státu na ústřední, regionální nebo místní úrovni pověřily prováděním rozvojových nebo podpůrných činností;

21)

„malým a středním podnikem“ mikropodnik, malý nebo střední podnik ve smyslu přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (27);

22)

„malou společností se střední tržní kapitalizací“ subjekt, který není malým a středním podnikem a který zaměstnává nejvýše 499 zaměstnanců;

23)

„sociálním podnikem“ sociální podnik ve smyslu příslušných ustanovení nařízení o ESF+ na období 2021-2027.

Článek 3

Cíle Programu InvestEU

1.   Obecným cílem Programu InvestEU je podpora cílů politiky Unie prostřednictvím finančních a investičních operací, které přispívají k:

a)

konkurenceschopnosti Unie včetně výzkumu, inovací a digitalizace;

b)

růstu a zaměstnanosti v hospodářství Unie, udržitelnosti hospodářství Unie a jeho environmentálního a klimatického rozměru, jež přispívají k dosažení cílů udržitelného rozvoje a cílů Pařížské dohody a k vytváření kvalitních pracovních míst;

c)

sociální odolnosti, inkluzivitě a inovativnosti Unie;

d)

podpoře vědeckotechnického pokroku, kultury, vzdělávání a odborné přípravy;

e)

integraci kapitálových trhů Unie a posilování vnitřního trhu včetně řešení roztříštěnosti kapitálových trhů Unie, diverzifikace zdrojů financování podniků Unie a podpory udržitelného financování;

f)

podpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti nebo

g)

udržitelnému a inkluzivnímu oživení hospodářství Unie po krizi způsobené onemocněním COVID-19, a to mimo jiné poskytnutím kapitálové podpory malým a středním podnikům, které byly touto krizí negativně zasaženy a které nebyly v nesnázích z hlediska státní podpory již na konci roku 2019, k udržení a posílení stávajících strategických hodnotových řetězců hmotných či nehmotných aktiv, k rozvoji nových řetězců a zachování a posílení činností, které mají pro Unii strategický význam, včetně významných projektů společného evropského zájmu, pokud jde o kritickou infrastrukturu, a to jak fyzickou, tak i virtuální, transformační technologie, průlomové inovace a vstupy pro podniky a spotřebitele, a k podpoře udržitelné transformace.

2.   Program InvestEU má tyto specifické cíle:

a)

podporu finančních a investičních operací souvisejících s udržitelnou infrastrukturou v oblastech uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. a);

b)

podporu finančních a investičních operací souvisejících s výzkumem, inovacemi a digitalizací, včetně podpory rozšiřování inovačních společností a uvádění technologií na trh, v oblastech uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. b);

c)

zvyšování přístupnosti a dostupnosti financování pro malé a střední podniky a pro malé společnosti se střední tržní kapitalizací a posilování globální konkurenceschopnosti těchto malých a středních podniků;

d)

zvyšování přístupnosti a dostupnosti mikrofinancování a financování pro sociální podniky, podpora finančních a investičních operací souvisejících se sociálními investicemi, kompetencemi a dovednostmi a rozvoj a konsolidace trhů pro sociální investice v oblastech uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. d).

Článek 4

Rozpočet a objem záruky EU

1.   Záruka EU pro účely složky EU uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) činí 26 152 310 073 EUR v běžných cenách. Vytvoří se na ni rezervy v míře 40 %. Částka uvedená v čl. 35 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) se rovněž zohlední pro účely příspěvku k tvorbě rezerv vyplývající z této míry tvorby rezerv.

Pro účely složky členského státu uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení lze poskytnout dodatečné prostředky záruky EU za předpokladu, že členské státy přidělí odpovídající částky podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027“) a ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP.

Dodatečné prostředky záruky EU pro účely složky členského státu mohou členské státy poskytnout rovněž v penězích nebo ve formě záruky. Částka poskytnutá v penězích představuje vnější účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 druhé věty finančního nařízení.

Záruku EU uvedenou v prvním pododstavci zvýší také příspěvky od třetích zemí uvedených v článku 5 tohoto nařízení, poskytujících hotovostní rezervy v plné výši v souladu s čl. 218 odst. 2 finančního nařízení.

2.   Z částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se 14 825 000 000 EUR v běžných cenách přidělí na operace k realizaci opatření uvedených v článku 1 nařízení (EU) 2020/2094 k naplnění cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.

Z částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se 11 327 310 073 EUR v běžných cenách přidělí na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2.

Částky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce budou k dispozici až od data uvedeného v čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2020/2094.

Orientační rozdělení záruky EU pro účely složky EU je stanoveno v příloze I tohoto nařízení. Komise se může případně odchýlit od částek uvedených v příloze I až o 15 % na každý cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a) až d). O případných odchylkách Komise informuje Evropský parlament a Radu.

3.   Finanční krytí pro provádění opatření uvedených v kapitolách VI a VII činí 430 000 000 EUR v běžných cenách.

4.   Částku uvedenou v odstavci 3 lze rovněž použít na technickou a administrativní pomoc určenou na provádění Programu InvestEU, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

Článek 5

Třetí země přidružené k Fondu InvestEU

Složka EU Fondu InvestEU podle čl. 9 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a každá oblast politiky podle čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení může přijímat příspěvky od následujících třetích zemí, a to za účelem účasti na konkrétních finančních produktech podle čl. 218 odst. 2 finančního nařízení:

a)

členů Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy EHP, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b)

přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)

země evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady o přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)

dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:

i)

zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;

ii)

stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů;

iii)

nesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;

iv)

zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Příspěvky uvedené v prvním odstavci písm. d) bodě ii) tohoto článku představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.   Záruka EU se provádí v nepřímém řízení subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech ii), iii), v) a vi) finančního nařízení. Další formy financování z prostředků Unie v rámci tohoto nařízení se provádí v přímém nebo nepřímém řízení v souladu s finančním nařízením, a to včetně grantů prováděných v souladu s hlavou VIII finančního nařízení a operací kombinování zdrojů prováděných v souladu s tímto článkem, co nejplynuleji a způsobem zajišťujícím účinnou a soudržnou podporu politik Unie.

2.   Finanční a investiční operace kryté zárukou EU, které jsou součástí operace kombinování zdrojů, jež kombinuje podporu v rámci tohoto nařízení s podporou poskytovanou v rámci jednoho nebo více dalších unijních programů, nebo kryté inovačním fondem systému EU ETS, musí:

a)

být ve shodě s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena;

b)

být v souladu s tímto nařízením.

3.   Operace kombinování zdrojů, které zahrnují finanční nástroj plně financovaný jinými unijními programy nebo inovačním fondem systému EU pro obchodování s emisemi bez využití záruky EU v rámci tohoto nařízení, musí být ve shodě s cíli politiky a splňovat kritéria způsobilosti stanovená v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora poskytnuta.

4.   V souladu s odst. 2 tohoto článku se o nevratných formách podpory a finančních nástrojích z rozpočtu Unie, které tvoří součást operace kombinování zdrojů podle odstavců 2 a 3 tohoto článku, rozhoduje podle pravidel příslušného unijního programu a provádí se v rámci operace kombinování zdrojů v souladu s tímto nařízením a s hlavou X finančního nařízení.

Při podávání zpráv o těchto operacích kombinování zdrojů se věnuje pozornost také jejich souladu s cíli politiky a kritérii způsobilosti stanovenými v pravidlech unijního programu, v jehož rámci je podpora přidělena, jakož i jejich souladu s tímto nařízením.

Článek 7

Kombinace portfolií

1.   Podporu ze záruky EU podle tohoto nařízení, podporu Unie poskytovanou prostřednictvím finančních nástrojů, které byly zavedeny na základě programů v programovém období 2014–2020, a podporu Unie ze záruky EU zavedenou nařízením (EU) 2015/1017 lze kombinovat ve finančních produktech, které má EIB nebo EIF zavést podle tohoto nařízení.

2.   Odchylně od čl. 19 odst. 2 a čl. 16 odst. 1 druhého pododstavce může krýt záruka EU podle tohoto nařízení také ztráty uvedené v čl. 19 odst. 2 ve vztahu k celému portfoliu finančních a investičních operací podporovaných finančními produkty uvedenými v odstavci 1 tohoto článku.

Bez ohledu na cíle finančních nástrojů uvedených v odstavci 1 lze rezervy vytvořené na krytí finančních závazků vyplývajících z finančních nástrojů uvedených v odstavci 1 použít na krytí ztrát ve vztahu k celému portfoliu finančních a investičních operací podporovaných finančními produkty uvedenými v odstavci 1.

3.   Ztráty, příjmy a vrácené prostředky z finančních produktů podle odstavce 1 a případné zpětně získané finanční prostředky se poměrným dílem rozdělí mezi finanční nástroje a záruky EU podle uvedeného odstavce, které tomuto finančnímu produktu poskytují kombinovanou podporu Unie.

4.   Podmínky finančních produktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, včetně příslušných poměrných dílů ze ztrát, příjmů a vrácených a zpětně získaných prostředků jsou uvedeny v záruční dohodě uvedené v článku 17.

KAPITOLA II

Fond InvestEU

Článek 8

Oblasti politiky

1.   Fond InvestEU působí prostřednictvím následujících čtyř oblastí politiky, které se zaměřují na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace v jejich konkrétní působnosti:

a)

oblasti politiky týkající se udržitelné infrastruktury, která zahrnuje udržitelné investice v oblasti dopravy včetně multimodální dopravy, bezpečnosti silničního provozu, mimo jiné v souladu s cílem Unie odstranit do roku 2050 smrtelné silniční nehody a závažná zranění, v oblasti obnovy a údržby železniční a silniční infrastruktury, energetiky, zejména energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti v souladu s energetickým rámcem 2030, projektů na renovaci budov zaměřených na úspory energie a zapojení budov do propojeného energetického, skladovacího, digitální konektivity a přístupu k ní, mimo jiné ve venkovských oblastech, dodávek a zpracování surovin, kosmu, oceánů, vody, včetně vnitrozemských vodních cest, nakládání s odpady v souladu s hierarchií způsobů nakládání s nimi a se zásadami oběhového hospodářství, přírodní a další environmentální infrastruktury, kulturního dědictví, cestovního ruchu, vybavení, mobilních aktiv a zavádění inovativních technologií, které přispívají k dosažení unijních cílů environmentální odolnosti či odolnosti vůči změně klimatu nebo sociální udržitelnosti a splňují unijní normy environmentální nebo sociální udržitelnosti;

b)

oblasti politiky týkající se výzkumu, inovací a digitalizace, která zahrnuje výzkum, vývoj produktů a inovace, transfer technologií a výsledků výzkumu na trh za účelem podpory tržních zprostředkovatelů a spolupráce mezi podniky, demonstrace a zavádění inovativních řešení a podpory rozšiřování inovativních společností, jakož i digitalizaci průmyslu Unie;

c)

oblasti politiky týkající se malých a středních podniků, která zahrnuje přístupnost a dostupnost financování především pro malé a střední podniky, včetně inovativních a těch, které působí v kulturních a kreativních odvětvích, jakož i pro malé společnosti se střední tržní kapitalizací;

d)

oblasti politiky týkající se sociálních investic a dovedností, která zahrnuje mikrofinancování, financování sociálních podniků a sociální ekonomiku a opatření na podporu rovnosti žen a mužů, dovednosti, vzdělávání, odbornou přípravu a související služby, sociální infrastrukturu včetně zdravotnické a vzdělávací infrastruktury a sociálního a studentského bydlení, sociální inovace, zdravotní a dlouhodobou péči, inkluzi a přístupnost, kulturní a kreativní činnosti se sociálním cílem a integraci zranitelných osob včetně občanů třetích zemí.

2.   Režim pro spravedlivou transformaci se zavede horizontálně ve všech oblastech politiky. Tento režim zahrnuje investice, které řeší sociální, hospodářské nebo environmentální výzvy vyplývající z procesu transformace na cestě k dosažení cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a jejího cíle klimatické neutrality, jehož má být dosaženo do roku 2050, a jsou prospěšné pro území uvedená v plánu spravedlivé transformace vypracovaném členským státem v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci.

3.   Všechny oblasti politiky mohou zahrnovat strategické investice, včetně významných projektů společného evropského zájmu, na podporu konečných příjemců, jejichž činnosti mají pro Unii strategický význam, zejména s ohledem na zelenou a digitální transformaci, zvyšování odolnosti a posílení strategických hodnotových řetězců.

V případě strategických investic v odvětví obrany a kosmu a do kybernetické bezpečnosti, jakož i do specifických druhů projektů se skutečnými a přímými bezpečnostními důsledky v kritických odvětvích stanoví investiční pokyny přijaté v souladu s odstavcem 9 tohoto článku (dále jen „investiční pokyny“) za účelem ochrany bezpečnosti Unie a jejích členských států omezení, pokud jde o konečné příjemce kontrolované třetí zemí nebo subjekty ze třetích zemí a konečné příjemce, jejichž výkonné vedení je mimo Unii. Tato omezení jsou stanovena v souladu se zásadami, které se týkají způsobilých subjektů a jež jsou uvedeny v příslušných ustanoveních nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092, a v příslušných ustanoveních nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU.

Investiční pokyny stanoví případné nezbytné požadavky týkající se kontroly a výkonného vedení konečných příjemců v dalších oblastech a kontroly zprostředkovatelů, přičemž jsou zohledněna příslušná hlediska veřejného pořádku nebo bezpečnosti. Při zohlednění těchto požadavků stanoví řídící rada jakékoli další nezbytné požadavky.

4.   V případech, kdy finanční nebo investiční operace předložená investičnímu výboru spadá pod více než jednu oblast politiky, přiřadí se k oblasti politiky, pod kterou spadá její hlavní cíl nebo hlavní cíl většiny dílčích projektů operace, pokud není v investičních pokynech stanoveno jinak.

5.   Finanční a investiční operace se prověřují, aby se stanovilo, zda mají environmentální, klimatický či sociální dopad. Pokud takový dopad mají, podléhají prověření z hlediska klimatické, environmentální a sociální udržitelnosti, aby se minimalizovaly nepříznivé dopady a maximalizovaly přínosy pro klimatický, environmentální a sociální rozměr. Za tímto účelem poskytnou předkladatelé projektů, kteří žádají o financování, odpovídající informace založené na pokynech uvedených v odstavci 6. Z prověření se vyloučí malé projekty do určité velikosti stanovené v pokynech. Projekty, které nejsou slučitelné s cíli v oblasti klimatu, nejsou pro podporu v rámci tohoto nařízení způsobilé. Pokud prováděcí partner dospěje k závěru, že prověření udržitelnosti není třeba provést, sdělí investičnímu výboru důvody.

6.   Komise vypracuje pokyny k udržitelnosti, které v souladu s environmentálními a sociálními cíli a standardy Unie a s náležitým zřetelem k zásadě „významně nepoškozovat“, umožní:

a)

v souvislosti s adaptací zajistit odolnost vůči potenciálním nepříznivým dopadům změny klimatu na základě posouzení klimatické zranitelnosti a rizik, mimo jiné prostřednictvím příslušných adaptačních opatření, a v souvislosti se zmírňováním zajistit integraci nákladů na emise skleníkových plynů a pozitivních účinků opatření ke zmírňování změny klimatu v analýze nákladů a přínosů;

b)

zohlednit celkový dopad projektů na hlavní složky přírodního kapitálu, konkrétně na ovzduší, vodu, půdu a biologickou rozmanitost;

c)

odhadovat sociální dopad projektů, včetně dopadu na rovnost žen a mužů, na sociální začleňování některých oblastí nebo populací a na hospodářský rozvoj oblastí a odvětví postižených strukturálními problémy, jako je například potřeba dekarbonizovat hospodářství;

d)

určit projekty, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu;

e)

poskytovat prováděcím partnerům pokyny pro účely prověřování podle odstavce 5.

7.   Prováděcí partneři poskytnou informace nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat investice, které přispívají k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí, a to na základě pokynů, které poskytne Komise.

8.   Prováděcí partneři použijí cíl, podle něhož musí alespoň 60 % investic v rámci oblasti politiky pro udržitelnou infrastrukturu přispět k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí.

Komise společně s prováděcími partnery usiluje o zajištění toho, aby část záruky EU využitá pro oblast politiky pro udržitelnou infrastrukturu byla rozdělena tak, aby bylo mezi jednotlivými oblastmi uvedenými v odst. 1 písm. a) dosaženo rovnováhy.

9.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 34 akty v přenesené pravomoci, jimiž má být toto nařízení doplněno tak, že se stanoví investiční pokyny pro každou oblast politiky. Investiční pokyny rovněž stanoví postupy pro provádění režimu pro spravedlivou transformaci, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku. Tyto investiční pokyny se připraví v úzkém dialogu se skupinou EIB a dalšími potenciálními prováděcími partnery.

10.   V případě strategických finančních a investičních operací v obranném a kosmickém odvětví a v oblasti kybernetické bezpečnosti mohou investiční pokyny stanovit omezení ohledně převodu a licencování práv duševního vlastnictví na kritické technologie a technologie, jež slouží k zajištění bezpečnosti Unie a jejích členských států, přičemž respektují pravomoc členských států v oblasti kontroly vývozu.

11.   Komise zpřístupní informace týkající se uplatňování a výkladu investičních pokynů prováděcím partnerům, investičnímu výboru a poradním partnerům.

Článek 9

Složky

1.   Oblasti politiky uvedené v čl. 8 odst. 1 sestávají ze složky EU a složky členského státu. Tyto složky se zaměřují na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace takto:

a)

složka EU je zaměřena na tyto situace:

i)

selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace související s prioritami politiky Unie;

ii)

selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace na úrovni celé Unie nebo jednotlivých členských států nebo

iii)

selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, které vyžadují vyvinutí inovativních finančních řešení a tržních struktur, zejména nová či komplexní selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace;

b)

složka členského státu je zaměřena na specifická selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace v jednom nebo několika regionech nebo členských státech za účelem plnění cílů politik přispívajících fondů ve sdíleném řízení nebo dodatečných prostředků poskytnutých členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce, zejména aby se v Unii řešením nerovnováhy mezi jejími regiony posílila hospodářská, sociální a územní soudržnost.

2.   Složky uvedené v odstavci 1 se případně využijí na podporu dané finanční nebo investiční operace doplňkově, včetně kombinace podpory z obou složek.

Článek 10

Zvláštní ustanovení použitelná na složku členského státu

1.   Prostředky dobrovolně přidělené členským státem podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP nebo prostředky poskytnuté v penězích v souladu s čl. 4 odst. 1 třetím pododstavcem tohoto nařízení se použijí pro tvorbu rezerv na část záruky EU, která spadá pod složku členského státu a pokrývá finanční a investiční operace v daném členském státě, nebo pro možné příspěvky ve prospěch Poradenského centra InvestEU. Tyto prostředky se použijí jako příspěvek k dosažení cílů politiky stanovených v dohodě o partnerství podle ustanovení o přípravě a předložení dohody o partnerství obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027, v programech nebo ve strategickém plánu SZP, které přispívají v rámci Programu InvestEU k provedení příslušných opatření uvedených v plánu pro oživení a odolnost vypracovaném podle nařízení (EU) 2021/241 nebo v jiných případech pro účely stanovené v dohodě o příspěvcích v závislosti na původu poskytnutých prostředků.

2.   Stanovení části záruky EU spadající pod složku členského státu se řídí dohodou o příspěvcích uzavřenou mezi členským státem a Komisí.

Čtvrtý pododstavec tohoto odstavce a odstavec 5 tohoto článku se nepoužijí na dodatečné prostředky poskytnuté členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce.

Ustanovení tohoto článku týkající se částek přidělených podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP se nepoužijí na dohodu o příspěvcích týkající se dodatečných prostředků poskytnutých členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení.

Členský stát a Komise uzavřou dohodu o příspěvcích nebo dodatek k této dohodě do čtyř měsíců od rozhodnutí Komise o schválení dohody o partnerství podle ustanovení o schválení dohody o partnerství obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo podle strategického plánu SZP podle nařízení o strategických plánech SZP nebo současně s rozhodnutím Komise o změně programu podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo strategického plánu SZP podle ustanovení o změnách strategického plánu SZP obsažených v nařízení o strategických plánech SZP.

Dva nebo více členských států mohou s Komisí uzavřít společnou dohodu o příspěvcích.

Odchylně od čl. 211 odst. 1 finančního nařízení je míra tvorby rezerv na záruku EU spadající pod složku členského státu stanovena na 40 % a je možné ji snížit či zvýšit v každé dohodě o příspěvcích tak, aby brala v potaz rizika související s finančními produkty, které mají být použity.

3.   Dohoda o příspěvcích obsahuje alespoň tyto prvky:

a)

celkovou výši části záruky EU spadající pod složku členského státu, která přísluší danému členskému státu, míru tvorby rezerv na tuto část, výši příspěvků z fondů ve sdíleném řízení nebo příspěvků poskytnutých v souladu s čl. 4 odst. 1 třetím pododstavcem, zahajovací fázi tvorby rezerv a výše výsledného podmíněného závazku krytého zárukou „back-to-back“ poskytnutou daným členským státem;

b)

strategii členského státu zahrnující finanční produkty a jejich minimální aktivační účinek, zeměpisné pokrytí, v případě potřeby včetně regionálního pokrytí, druhy projektů, investiční období a případně kategorie konečných příjemců a způsobilých zprostředkovatelů;

c)

potenciálního prováděcího partnera nebo partnery navržené v souladu s čl. 15 odst. 1 čtvrtým pododstavcem a povinnost Komise informovat dotyčný členský stát o vybraném prováděcím partnerovi či partnerech;

d)

případný příspěvek z fondů ve sdíleném řízení nebo z prostředků poskytnutých v souladu s čl. 4 odst. 1 třetím pododstavcem ve prospěch Poradenského centra InvestEU;

e)

povinnosti předkládat členskému státu každoroční zprávy včetně zpráv o příslušných ukazatelích týkajících se cílů politiky uvedených v dohodě o partnerství, programu, strategickém plánu SZP nebo v plánech pro oživení a odolnost a uvedených v dohodě o příspěvcích;

f)

ustanovení o náhradách za část záruky EU spadající pod složku členského státu;

g)

případnou kombinaci se zdroji v rámci složky EU v souladu s čl. 9 odst. 2, včetně vrstvené struktury pro dosažení lepšího krytí rizik.

4.   Dohody o příspěvcích provádí Komise prostřednictvím záručních dohod uzavřených s prováděcími partnery podle článku 17 a poradních dohod uzavřených s poradními partnery podle čl. 25 odst. 1 druhého pododstavce.

Není-li do devíti měsíců od uzavření dohody o příspěvcích uzavřena záruční dohoda, dohoda o příspěvcích se ukončí nebo prodlouží po vzájemné dohodě. Není-li do devíti měsíců od uzavření dohody o příspěvcích částka stanovená dohodou o příspěvcích plně vázána prostřednictvím jedné nebo více záručních dohod, tato částka se příslušným způsobem pozmění. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členskými státy podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP se opětovně použije v souladu s uvedenými nařízeními. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení se vrátí tomuto členskému státu.

Není-li záruční dohoda během období stanoveného v ustanoveních o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo v ustanoveních o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU o obsažených v nařízení o strategických plánech SZP nebo v příslušné dohodě o příspěvcích v případě záruční dohody týkající se částek poskytnutých v souladu s čl. 4 odst. 1 třetím pododstavcem tohoto nařízení řádně plněna, dohoda o příspěvcích se pozmění. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členskými státy podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 nebo podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP se opětovně použije v souladu s uvedenými nařízeními. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení se vrátí tomuto členskému státu.

5.   Na tvorbu rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu, která je stanovena dohodou o příspěvku, se vztahují tato pravidla:

a)

po zahajovací fázi uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku budou veškeré roční přebytky rezerv vypočtené porovnáním výše rezerv požadované dle míry tvorby rezerv stanovené v dohodě o příspěvcích se skutečnou výší rezerv opětovně využity podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 a podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP;

b)

odchylně od čl. 213 odst. 4 finančního nařízení nebudou po zahajovací fázi uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku rezervy během dostupnosti této části záruky EU spadající pod složku členského státu každoročně doplňovány;

c)

Komise neprodleně informuje členský stát, pokud v důsledku žádostí o plnění z dané části záruky EU spadající pod složku členského státu klesne úroveň rezerv na tuto část záruky EU pod 20 % počáteční míry tvorby rezerv;

d)

pokud úroveň rezerv pro část záruky EU spadající pod složku členského státu klesne na 10 % počáteční míry tvorby rezerv, poskytne příslušný členský stát na žádost Komise do společného rezervního fondu podle článku 212 finančního nařízení částku ve výši až 5 % počáteční míry tvorby rezerv.

6.   Pokud jde o částky uvedené v čl. 4 odst. 1 třetím pododstavci, správu ročních přebytků a doplňování rezerv po zahajovací fázi se upraví v dohodě o příspěvcích.

KAPITOLA III

Partnerství mezi Komisí a skupinou EIB

Článek 11

Působnost partnerství

1.   Komise a skupina EIB vytvoří partnerství podle tohoto nařízení, aby podpořily provádění Programu InvestEU a zajistily konzistentnost, inkluzivnost, adicionalitu a účinné provádění. V souladu s tímto nařízením a jak se dále stanoví v dohodách uvedených v odstavci 3, skupina EIB:

a)

provede část záruky EU uvedenou v čl. 13 odst. 4;

b)

podpoří provádění složky EU Fondu InvestEU a v příslušných případech složky členského státu, zejména tím, že:

i)

přispěje spolu s potenciálními prováděcími partnery k investičním pokynům v souladu s čl. 8 odst. 9, přispěje k návrhu srovnávacího přehledu podle článku 22 a přispěje k dalším dokumentům, kterými se stanoví operační pokyny pro Fond InvestEU;

ii)

stanoví spolu s Komisí a potenciálními prováděcími partnery rizikovou metodiku a systém mapování rizik, které souvisí s finančními a investičními operacemi prováděcích partnerů, aby bylo možné tyto operace posoudit pomocí společné ratingové stupnice;

iii)

na žádost Komise a po dohodě s příslušným potenciálním prováděcím partnerem provede posouzení systémů tohoto potenciálního prováděcího partnera a poskytne mu k těmto systémům cílené technické poradenství, pokud to požadují a v rozsahu, v němž to požadují závěry auditu hodnocení pilířů s ohledem na zavedení finančních produktů plánovaných tímto potenciálním prováděcím partnerem;

iv)

poskytne nezávazné stanovisko o bankovních aspektech, zejména o finančním riziku a finančních podmínkách spojených s částí záruky EU, jež má být přidělena jinému prováděcímu partnerovi, než je skupina EIB, jak stanoví záruční dohoda, jež má být s tímto prováděcím partnerem uzavřena;

v)

provede simulace a projekce finančního rizika a výnosu sdruženého portfolia na základě předpokladů dohodnutých s Komisí;

vi)

změří finanční riziko sdruženého portfolia a poskytne o sdruženém portfoliu finanční zprávy a

vii)

poskytne Komisi služby restrukturalizace a inkasa uvedené v dohodě podle odst. 3 písm. b) tohoto článku, a to na žádost Komise a po dohodě s prováděcím partnerem, v souladu s čl. 17 odst. 2 písm. g), pokud prováděcí partner za provádění činností restrukturalizace a inkasa podle příslušné záruční dohody dále neodpovídá;

c)

může národní podpůrné bance nebo instituci poskytovat budování kapacit uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. h) nebo další služby spojené se zaváděním finančních produktů podporovaných zárukou EU, pokud o to národní podpůrná banka či instituce požádají;

d)

ve vztahu k Poradenskému centru InvestEU:

i)

dostane z finančního krytí uvedeného v čl. 4 odst. 3 přidělenu částku až 300 000 000 EUR na poradenské iniciativy uvedené v článku 25 a provozní úkoly uvedené v bodě ii) tohoto písmene;

ii)

poskytuje poradenství Komisi a plní provozní úkoly stanovené v dohodě podle odst. 3 písm. c) tím, že:

poskytuje Komisi podporu při koncipování, zřízení a provozování Poradenského centra InvestEU,

provádí posuzovaní žádostí o poradenskou podporu, o níž se Komise domnívá, že nespadá do stávajících poradenských iniciativ, aby tak podpořila rozhodování Komise o přidělení prostředků, pokud jde o žádosti o poradenství obdržené v rámci centrálního vstupního místa vymezeného v čl. 25 odst. 2 písm. a),

národním podpůrným bankám a institucím na jejich žádost poskytuje podporu tím, že poskytuje budování kapacit uvedené v čl. 25 odst. 2 písm. h), pokud jde o rozvoj jejich poradenských schopností, které jim mají umožnit účast na poradenských iniciativách,

na žádost Komise a potenciálního poradního partnera a po dohodě se skupinou EIB uzavírá jménem Komise s poradními partnery smlouvy na realizaci poradenských iniciativ.

Skupina EIB zajistí, aby byly její úkoly uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) prováděny zcela nezávisle na její úloze poradního partnera.

Komise podle potřeby jedná s prováděcím partnerem na základě zjištění učiněných ve stanovisku skupiny EIB podle prvního pododstavce písm. b) bodu iv). O výsledku svého rozhodnutí uvědomí Komise skupinu EIB.

2.   Bankovní informace, jež Komise předává skupině EIB v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. b) body ii), iv), v) a vi), se omezují na informace, jež skupina EIB nezbytně nutně potřebuje, aby mohla plnit své povinnosti podle uvedených bodů. Komise v úzkém dialogu se skupinou EIB a s potenciálními prováděcími partnery stanoví povahu a rozsah výše uvedených bankovních informací s přihlédnutím k požadavkům na řádné finanční řízení záruky EU, oprávněným zájmům prováděcího partnera týkajícím se obchodně citlivých informací a potřebám skupiny EIB při plnění jejích povinností podle uvedených bodů.

3.   Podmínky partnerství se stanoví v dohodách, mezi něž patří:

a)

pokud jde o poskytnutí a provádění části záruky EU uvedeného v čl. 13 odst. 4:

i)

záruční dohoda mezi Komisí a skupinou EIB nebo

ii)

samostatné záruční dohody mezi Komisí a EIB a případně jejími dceřinými společnostmi nebo jinými subjekty zřízenými v souladu s čl. 28 odst. 1 statutu EIB;

b)

dohoda mezi Komisí a skupinou EIB v souvislosti s odst. 1 prvním pododstavcem písm. b) a c);

c)

dohoda mezi Komisí a skupinou EIB v souvislosti s Poradenským centrem InvestEU;

d)

servisní dohody mezi skupinou EIB a národními podpůrnými bankami a institucemi v souvislosti s budováním kapacit a dalšími službami podle odst. 1 prvního pododstavce písm. c).

4.   Aniž jsou dotčeny čl. 18 odst. 3 a čl. 25 odst. 4 tohoto nařízení, musí náklady skupiny EIB vzniklé při plnění úkolů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c) tohoto článku splňovat podmínky dohody uvedené v odst. 3 písm. b) tohoto článku a mohou být kryty ze splátek nebo příjmů přiřaditelných záruce EU nebo z rezerv v souladu s čl. 211 odst. 4 a 5 finančního nařízení, nebo mohou být poté, co skupina EIB tyto náklady odůvodní, zaúčtovány do finančního krytí uvedeného v čl. 4 odst. 3 tohoto nařízení v rámci celkového stropu ve výši 7 000 000 EUR.

5.   Náklady skupiny EIB vzniklé při plnění provozních úkolů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) bodě ii) jsou plně kryty částkou uvedenou v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) bodě i) a jsou z této částky hrazeny poté, co skupina EIB tyto náklady odůvodní, v rámci celkového stropu ve výši 10 000 000 EUR.

Článek 12

Střet zájmů

1.   Skupina EIB v rámci partnerství uvedeného v článku 11 přijme veškerá nezbytná preventivní a jiná opatření, aby zabránila střetu zájmů s dalšími prováděcími partnery, včetně toho, že zřídí samostatný a nezávislý tým pro úkoly uvedené v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) bodech iii) až vi). Tento tým podléhá přísným pravidlům o zachovávání důvěrnosti, která se na jeho členy vztahují i poté, co tým opustili.

2.   Skupina EIB a další prováděcí partneři bezodkladně informují Komisi o jakékoli situaci, která představuje střet zájmů nebo k němu může vést. V případě pochyb Komise určí, zda střet zájmů existuje, a o svém závěru informuje skupinu EIB. V případě střetu zájmů přijme skupina EIB vhodná opatření. O těchto opatřeních a jejich výsledcích informuje skupina EIB řídící radu.

3.   Skupina EIB přijme nezbytná preventivní opatření, aby zamezila situacím, ve kterých by mohlo dojít ke střetu zájmů při fungování Poradenského centra InvestEU, zejména ve vztahu k jejím provozním úkolům v rámci její úlohy podporovat Komisi podle čl. 11 prvního pododstavce odst. 1 písm. d) bodu ii). V případě střetu zájmů přijme skupina EIB vhodná opatření.

KAPITOLA IV

Záruka EU

Článek 13

Záruka EU

1.   Záruka EU je poskytována prováděcím partnerům jako neodvolatelná, bezpodmínečná a splatná na požádání v souladu s čl. 219 odst. 1 finančního nařízení a je prováděna v nepřímém řízení v souladu s hlavou X uvedeného nařízení.

2.   Odměna za záruku EU je spojena s vlastnostmi a rizikovým profilem finančních produktů s přihlédnutím k povaze podkladových finančních a investičních operací a k plnění cílů politiky, na něž se finanční produkty zaměřují.

Je-li to řádně odůvodněno povahou cílů politiky, na něž se finanční produkt zaměřuje, a potřebou dostupnosti finančních produktů pro cílené konečné příjemce, lze snížit náklady na financování poskytované konečnému příjemci nebo zlepšit podmínky tohoto financování snížením odměny za záruku EU nebo v případě potřeby pokrytím zbývajících administrativních nákladů, které nese prováděcí partner, z rozpočtu EU, zejména v těchto případech:

a)

pakliže by napjaté podmínky na finančních trzích zabránily uskutečnění financování nebo investiční operace za tržní ceny, nebo

b)

je-li to nezbytné k usnadnění finančních a investičních operací v odvětvích nebo oblastech, v nichž dochází k významným selháním trhu nebo v nichž panuje nepříznivá investiční situace, či k usnadnění zřizování investičních platforem.

Ke snížení odměny za záruku EU nebo pokrytí zbývajících administrativních nákladů prováděcího partnera podle druhého pododstavce může dojít jen v rozsahu, v němž nemají podstatný dopad na poskytování záruky EU.

Ze snížení odměny za záruku EU musí mít plný prospěch koneční příjemci.

3.   Podmínky podle čl. 219 odst. 4 finančního nařízení se použijí na každého prováděcího partnera na základě portfolia.

4.   Skupině EIB se poskytne 75 % záruky EU v rámci složky EU, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci, což představuje 19 614 232 554 EUR. Skupina EIB poskytne souhrnný finanční příspěvek ve výši 4 903 558 139 EUR. Tento příspěvek se poskytne způsobem a formou usnadňujícími provádění Fondu InvestEU a plnění cílů stanovených v čl. 15 odst. 2.

5.   Zbývajících 25 % záruky EU v rámci složky EU se poskytne dalším prováděcím partnerům, kteří rovněž poskytují finanční příspěvek, který je stanoven v záručních dohodách.

6.   Vynaloží se co možná největší úsilí o zajištění toho, aby byla ke konci investičního období pokryta široká řada odvětví a regionů a aby nedošlo k nadměrné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci. Toto úsilí zahrnuje pobídky pro menší nebo méně vyspělé národní podpůrné banky a instituce, které mají komparativní výhodu z důvodu své místní přítomnosti, znalostí a investičních kompetencí. Komise vyvine na podporu tohoto úsilí soudržný přístup.

7.   Podpora v rámci záruky EU uvedené v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci tohoto nařízení se poskytuje za podmínek stanovených v čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) 2020/2094. V jiných případech může být podpora v rámci záruky EU poskytnuta na finanční a investiční operace, na něž se vztahuje toto nařízení, na investiční období, jež končí dnem 31. prosince 2027.

Smlouvy mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem nebo jiným subjektem podle čl. 16 odst. 1 písm. a) v rámci záruky EU uvedené v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci musí být podepsány nejpozději do jednoho roku od schválení příslušné finanční nebo investiční operace prováděcího partnera. V ostatních případech musí být smlouvy mezi prováděcím partnerem a konečným příjemcem nebo finančním zprostředkovatelem nebo jiným subjektem podle čl. 16 odst. 1 písm. a) podepsány do 31. prosince 2028.

Článek 14

Způsobilé finanční a investiční operace

1.   Fond InvestEU podporuje pouze finanční a investiční operace, které

a)

splňují podmínky stanovené v čl. 209 odst. 2 písm. a) až e) finančního nařízení, zejména podmínky týkající se selhání trhu, nepříznivých investičních situací a adicionality stanovené v čl. 209 odst. 2 písm. a) a b) finančního nařízení a v příloze V tohoto nařízení případně maximalizují soukromé investice v souladu s čl. 209 odst. 2 písm. d) finančního nařízení;

b)

přispívají k plnění cílů unijní politiky a spadají do oblastí způsobilých pro finanční a investiční operace v rámci příslušné oblasti politiky v souladu s přílohou II tohoto nařízení;

c)

neposkytují finanční podporu vyloučeným činnostem stanoveným v oddíle B přílohy V tohoto nařízení a

d)

jsou v souladu s investičními pokyny.

2.   Kromě projektů, které se nacházejí v Unii nebo v zámořské zemi či území spojených s členským státem, jak je stanoveno v příloze II Smlouvy o fungování EU, může Fond InvestEU podporovat prostřednictvím finančních a investičních operací tyto projekty a operace:

a)

projekty, do nichž jsou zapojeny subjekty nacházející se nebo usazené v jednom nebo více členských státech a jejichž územní působnost zahrnuje jednu nebo více třetích zemí, včetně přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, zemí spadajících do působnosti evropské politiky sousedství, EHP nebo ESVO, nebo zámořské země či území, jak jsou stanoveny v příloze II Smlouvy o fungování EU, nebo přidružené třetí země, ať už v dané třetí zemi nebo v zámořské zemi či na zámořském území existuje partner, či nikoli;

b)

finanční a investiční operace v třetích zemích uvedených v článku 5, které přispívají ke konkrétnímu finančnímu produktu.

3.   Fond InvestEU může podpořit finanční a investiční operace, jež poskytují financování konečným příjemcům, kteří jsou právními subjekty usazenými v kterékoli z těchto zemí či na kterémkoli z těchto území:

a)

v členském státě nebo v zámořské zemi či na zámořském území spojených s členským státem, jak jsou stanoveny v příloze II Smlouvy o fungování EU;

b)

v třetí zemi přidružené k Programu InvestEU v souladu s článkem 5;

c)

případně v třetí zemi uvedené v odst. 2 písm. a);

d)

v jiných třetích zemích, je-li to nezbytné pro financování projektu v zemi nebo na území podle písmen a), b) nebo c).

Článek 15

Výběr jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB

1.   Komise v souladu s článkem 154 finančního nařízení vybírá jiné prováděcí partnery, než je skupina EIB.

Prováděcí partneři mohou vytvořit skupinu. Prováděcí partner může být členem jedné nebo více skupin.

Pro složku EU musí způsobilé protistrany vyjádřit svůj zájem ohledně části záruky EU uvedené v čl. 13 odst. 5.

Pro složku členského státu může dotyčný členský stát jako prováděcího partnera navrhnout jednu nebo více protistran z těch partnerů, kteří vyjádřili svůj zájem. Dotyčný členský stát může rovněž jako prováděcího partnera navrhnout skupinu EIB a na své náklady může uzavřít se skupinou EIB smlouvu o poskytování služeb uvedených v článku 11.

Pokud dotyčný členský stát nenavrhne prováděcího partnera, postupuje Komise v souladu s třetím pododstavcem tohoto odstavce a vybere prováděcí partnery z těch způsobilých protistran, které jsou schopny krýt finanční a investiční operace v příslušných zeměpisných oblastech.

2.   Při výběru prováděcích partnerů Komise zajistí, aby portfolio finančních produktů v rámci Fondu InvestEU splňovalo tyto cíle:

a)

maximalizovalo pokrytí cílů stanovených v článku 3;

b)

maximalizovalo dopad záruky EU prostřednictvím vlastních zdrojů vložených prováděcím partnerem;

c)

maximalizovalo případně soukromé investice;

d)

podporovalo inovativní možnosti financování a řízení rizik, které řeší selhání trhu a nepříznivé investiční situace;

e)

dosahovalo zeměpisné diverzifikace prostřednictvím postupného přidělování záruky EU a umožňovalo financování menších projektů;

f)

poskytovalo dostatečnou diverzifikaci rizika.

3.   Při výběru prováděcích partnerů Komise rovněž zohledňuje:

a)

možné náklady a náhrady do rozpočtu Unie;

b)

způsobilost prováděcích partnerů plně vyhovět požadavkům čl. 155 odst. 2 a odst. 3 finančního nařízení v souvislosti s vyhýbáním se daňovým povinnostem, daňovými podvody, daňovými úniky, praním peněz, financováním terorismu a nespolupracujícími jurisdikcemi.

4.   Národní podpůrné banky a instituce mohou být vybrány jako prováděcí partner za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v tomto článku.

Článek 16

Způsobilé typy financování

1.   Záruka EU může být využita na krytí rizik pro následující typy financování poskytované prováděcími partnery:

a)

půjčky, záruky, protizáruky, nástroje kapitálových trhů, jakékoli další formy financování nebo úvěrového posílení včetně podřízeného dluhu nebo kapitálové či kvazikapitálové investice poskytované přímo nebo nepřímo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, fondů, investičních platforem nebo dalších mechanismů směrujících financování ke konečným příjemcům;

b)

financování nebo záruky poskytované prováděcím partnerem jiné finanční instituci, která tím získá možnost realizovat financování uvedené v písmeni a).

Aby mohlo být financování uvedené v písm. a) a b) prvního pododstavce tohoto odstavce kryto zárukou EU, musí být poskytnuto, získáno nebo vydáno na finanční a investiční operace dle čl. 14 odst. 1 za předpokladu, že financování poskytnuté prováděcím partnerem bylo poskytnuto v souladu s dohodou o financování nebo transakcí za účelem financování podepsanými nebo uzavřenými s prováděcím partnerem po podpisu záruční dohody a tato dohoda nebo transakce nebyly skončeny uplynutím doby, na niž byly sjednány, ani nebyly zrušeny.

2.   Finanční a investiční operace prostřednictvím fondů nebo dalších zprostředkovatelských struktur jsou podporovány zárukou EU v souladu s i investičními pokyny i tehdy, pokud takové struktury investují menšinu svých investic mimo Unii a ve třetích zemích uvedených v čl. 14 odst. 2 nebo investují menšinu svých investic do aktiv jiných, než jsou aktiva způsobilá dle tohoto nařízení.

Článek 17

Záruční dohody

1.   Komise uzavře s každým prováděcím partnerem záruční dohodu o poskytnutí záruky EU do výše určené Komisí.

Jestliže prováděcí partneři vytvoří skupinu, uzavře se jediná záruční dohoda mezi Komisí a každým prováděcím partnerem ze skupiny nebo mezi Komisí a jedním z prováděcích partnerů jménem celé skupiny.

2.   Záruční dohoda musí obsahovat:

a)

výši a podmínky finančního příspěvku, který poskytne prováděcí partner;

b)

podmínky financování nebo záruk, které prováděcí partner v příslušných případech poskytne jinému právnímu subjektu, který se podílí na provádění;

c)

podrobná pravidla poskytování záruky EU v souladu s článkem 19 včetně krytí portfolií specifických druhů nástrojů a příslušných událostí, které jsou podnětem pro případné žádosti o plnění ze záruky EU;

d)

odměnu za podstoupení rizika, která bude rozdělena poměrně podle rozsahu rizika podstoupeného Unií a rizika podstoupeného prováděcím partnerem, nebo po snížení v řádně odůvodněných případech podle čl. 13 odst. 2;

e)

platební podmínky;

f)

závazek prováděcího partnera přijmout rozhodnutí Komise a investičního výboru v souvislosti s využitím záruky EU ve prospěch navrhované finanční nebo investiční operace, aniž je dotčeno rozhodování prováděcího partnera ohledně navrhovaných finančních nebo investičních operací bez záruky EU;

g)

opatření a postupy související s inkasem pohledávek, které bude svěřeno prováděcímu partnerovi;

h)

podávání finančních a operačních zpráv a monitorování finančních a investičních operací, na něž se vztahuje záruka EU;

i)

klíčové ukazatele výkonnosti, obzvláště v souvislosti s využitím záruky EU, plněním cílů a kritérií stanovených v článcích 3, 8 a 14 a s mobilizací soukromého kapitálu;

j)

případná opatření a postupy související s operacemi kombinování zdrojů;

k)

další příslušná ustanovení v souladu s požadavky čl. 155 odst. 2 a hlavy X finančního nařízení;

l)

existenci odpovídajících mechanismů pro řešení možných obav soukromých investorů.

3.   Záruční dohoda také stanoví, že odměna příslušející Unii z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, má být poskytnuta po odečtení plateb splatných na základě žádostí o plnění ze záruky EU.

4.   Kromě toho záruční dohoda dále stanoví, že veškeré částky splatné prováděcímu partnerovi, které souvisejí se zárukou EU, se odečítají od celkové výše odměn, příjmů a splátek z finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení, splatných prováděcím partnerem Unii. Pokud uvedená částka nedostačuje na pokrytí částky splatné prováděcímu partnerovi v souladu s čl. 18 odst. 3, čerpá se zbývající výše z rezerv na záruku EU.

5.   Pokud je záruční dohoda uzavřena v rámci složky členského státu, může upravovat účast zástupců příslušného členského státu nebo regionu na sledování provádění uvedené záruční dohody.

Článek 18

Požadavky pro využití záruky EU

1.   Poskytnutí záruky EU je podmíněno tím, že vstoupí v platnost záruční dohoda uzavřená s příslušným prováděcím partnerem.

2.   Finanční a investiční operace jsou zárukou EU kryty pouze tehdy, pokud splňují kritéria stanovená v tomto nařízení a v příslušných investičních pokynech a pokud investiční výbor dojde k závěru, že uvedené operace splňují požadavky pro využití záruky EU. Prováděcí partneři zodpovídají za zajištění souladu finančních a investičních operací s tímto nařízením a příslušnými investičními pokyny.

3.   Komise nemá povinnost platit prováděcímu partnerovi žádné administrativní náklady nebo poplatky související s prováděním finančních a investičních operací, na něž se vztahuje záruka EU, ledaže by povaha cílů politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, a finanční dostupnost pro cílené finanční příjemce nebo typ poskytovaného financování umožňovala prováděcímu partnerovi řádně odůvodnit Komisi potřebu výjimky. Krytí takových nákladů z rozpočtu Unie se omezuje na částku striktně potřebnou pro provedení příslušných finančních a investičních operací a poskytuje se pouze v míře, v níž tyto náklady nejsou kryty z příjmů prováděcích partnerů z příslušných finančních a investičních operací. Úprava poplatků se stanoví v záruční dohodě a je v souladu s čl. 17 odst. 4 tohoto nařízení a čl. 209 odst. 2 písm. g) finančního nařízení.

4.   Prováděcí partner může záruku EU rovněž využít na pokrytí příslušného podílu na nákladech spojených s inkasem pohledávek v souladu s čl. 17 odst. 4, pokud nebudou odečteny z výnosů inkasa.

Článek 19

Krytí a podmínky záruky EU

1.   Odměny za podstoupení rizika budou rozděleny mezi Unii a prováděcího partnera v poměru odrážejícím jejich podíl na podstupovaném riziku ve vztahu k portfoliu finančních a investičních operací nebo případně ve vztahu k jednotlivým finančním a investičním operacím. Odměna za záruku EU může být v řádně odůvodněných případech uvedených v čl. 13 odst. 2 snížena.

Prováděcí partner bude mít vlastní odpovídající rizikovou expozici ve vztahu k finančním a investičním operacím podpořeným zárukou EU, ledaže by ve výjimečných případech cíle politiky, na které se prováděný finanční produkt zaměřuje, byly takové povahy, že by prováděcí partner nemohl vlastní kapacitou pro podstupování rizika v rozumné míře přispět.

2.   Záruka EU kryje:

a)

u dluhových produktů uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. a):

i)

jistinu a veškeré úroky a částky splatné prováděcímu partnerovi, které však tento partner neobdržel v souladu s podmínkami finančních operací před okamžikem selhání;

ii)

ztráty z restrukturalizace;

iii)

ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro na trzích, na kterých jsou možnosti pro dlouhodobé zajištění omezené;

b)

u kapitálových nebo kvazikapitálových investic uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. a): investované částky a s nimi spojené náklady na financování a ztráty způsobené výkyvy měn jiných než euro;

c)

u financování nebo záruk poskytnutých prováděcím partnerem jiné finanční instituci podle čl. 16 odst. 1 písm. b): použité částky a s nimi spojené náklady na financování.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) bodu i) se v případě podřízeného dluhu za okamžik selhání považuje odklad, snížení nebo požadované odstoupení.

3.   Pokud Unie provede platbu prováděcímu partnerovi na základě žádosti o plnění ze záruky EU, přejdou na Unii ve stávajícím rozsahu příslušná práva prováděcího partnera související s jakoukoli jeho finanční nebo investiční operací krytou zárukou EU.

Prováděcí partner provádí jménem Unie inkaso pohledávek, pokud jde o částky, jež byly předmětem subrogace, a inkasované prostředky převede Unii.

KAPITOLA V

Řízení

Článek 20

Poradní výbor

1.   Komisi a řídící radě zřízené podle článku 21 poskytuje poradenství poradní výbor.

2.   Poradní výbor usiluje o zajištění vyváženého zastoupení žen a mužů a zahrnuje:

a)

jednoho zástupce za každého prováděcího partnera;

b)

jednoho zástupce z každého členského státu;

c)

jednoho odborníka jmenovaného Evropským hospodářským a sociálním výborem;

d)

jednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů.

3.   Poradnímu výboru předsedá zástupce Komise. Zástupce skupiny EIB je místopředsedou.

Poradní výbor zasedá pravidelně a alespoň dvakrát ročně na žádost předsedy.

4.   Poradní výbor:

a)

poskytuje poradenství Komisi a řídící radě k návrhům finančních produktů, které mají být zavedeny podle tohoto nařízení;

b)

poskytuje Komisi a řídící radě poradenství ohledně vývoje na trhu, selhání trhu, tržních podmínek a nepříznivých investičních situací;

c)

vyměňuje si názory na vývoj trhu a sdílí osvědčené postupy.

5.   Komise jmenuje po konzultaci s případnými prováděcími partnery první členy poradního výboru zastupující jiné prováděcí partnery, než je skupina EIB. Jejich funkční období je omezeno na jeden rok.

6.   Nejméně dvakrát ročně jsou rovněž pořádána samostatná zasedání zástupců členských států a těmto zasedáním předsedá Komise.

7.   Poradní výbor a zasedání zástupců členských států uvedená v odstavci 6 mohou řídící radě vydávat ke zvážení doporučení ohledně provádění a fungování Programu InvestEU.

8.   Podrobný zápis z jednání poradního výboru se zveřejní co nejdříve po jeho schválení poradním výborem.

Komise stanoví pravidla a postupy činnosti poradního výboru a řídí sekretariát poradního výboru. Aby mohl poradní výbor plnit své úkoly, jsou mu zpřístupněny veškeré příslušné dokumenty a informace.

9.   Národní podpůrné banky a instituce zastoupené v poradním výboru si zvolí mezi sebou zástupce jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, v řídící radě zřízené podle článku 21. Národní podpůrné banky a instituce směřují k vyváženému zastoupení v řídící radě z hlediska jejich velikosti a zeměpisného rozmístění. Zvolení zástupci reprezentují schválený společný postup všech prováděcích partnerů, kteří nejsou členy skupiny EIB.

Článek 21

Řídící rada

1.   Pro Program InvestEU se zřizuje řídící rada. Je složena ze čtyř zástupců Komise, tří zástupců skupiny EIB a dvou zástupců jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, a z jednoho odborníka jmenovaného Evropským parlamentem jako člena bez hlasovacího práva. Odborník jmenovaný Evropským parlamentem jako člen bez hlasovacího práva nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů a jedná zcela nezávisle. Tento odborník vykonává své povinnosti nestranně a v zájmu Programu InvestEU.

Členové řídící rady jsou jmenováni na období čtyř let, jež je možné jednou prodloužit, s výjimkou zástupců jiných prováděcích partnerů, než je skupina EIB, kteří jsou jmenováni na dobu dvou let.

2.   Řídící rada si zvolí předsedu ze zástupců Komise na čtyřleté funkční období, které je možné jednou prodloužit. Předseda podává zástupcům členských států v poradním výboru každé dva roky zprávu o provádění a fungování Programu InvestEU.

Podrobný zápis z jednání řídící rady se zveřejní co nejdříve po jeho schválení řídící radou.

3.   Řídící rada:

a)

poskytuje strategické a operační pokyny pro prováděcí partnery včetně pokynů k návrhu finančních produktů a k dalším operačním politikám a postupům, jež jsou nezbytné pro fungování Fondu InvestEU;

b)

přijímá metodický rámec pro rizika vyvinutý Komisí ve spolupráci se skupinou EIB a jinými prováděcími partnery;

c)

dohlíží na provádění Programu InvestEU;

d)

je konzultována, s přihlédnutím ke stanoviskům všech jejích členů ohledně užšího seznamu kandidátů do investičního výboru před jejich výběrem v souladu s čl. 24 odst. 2;

e)

přijímá jednací řád sekretariátu investičního výboru uvedeného v čl. 24 odst. 4;

f)

přijímá pravidla, jimiž se řídí operace s investičními platformami.

4.   Řídící rada využívá ve svých diskusích konsenzuální přístup a v co nejvyšší míře zohledňuje postoj všech členů. Pokud nelze mezi členy dosáhnout shody v postojích, jsou rozhodnutí řídící rady přijímána kvalifikovanou většinou jejích hlasujících členů sestávající alespoň ze sedmi hlasů.

Článek 22

Srovnávací přehled

1.   Vypracuje se srovnávací přehled ukazatelů (dále jen „srovnávací přehled“), jehož účelem je zajistit schopnost investičního výboru provádět nezávislé, transparentní a harmonizované posouzení žádostí o využití záruky EU investičním výborem pro finanční a investiční operace, které navrhují prováděcí partneři.

2.   Prováděcí partneři vyplní srovnávací přehled pro jimi navrhované finanční a investiční operace.

3.   Srovnávací přehled zahrnuje tyto prvky:

a)

popis navrhované finanční nebo investiční operace;

b)

způsob, jak navrhovaná finanční nebo investiční operace přispívá k plnění cílů politiky EU;

c)

popis adicionality;

d)

popis selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace;

e)

finanční a technický příspěvek prováděcího partnera;

f)

dopady investic;

g)

finanční profil finanční nebo investiční operace;

h)

doplňkové ukazatele.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 34 akty v přenesené pravomoci, jimiž má být toto nařízení doplněno zavedením dodatečných prvků srovnávacího přehledu, včetně podrobných pravidel pro srovnávací přehled, kterými se řídí prováděcí partneři.

Článek 23

Kontrola politiky

1.   Komise provádí kontrolu, aby potvrdila, že jsou finanční a investiční operace navrhované prováděcími partnery jinými než EIB v souladu s právem a politikami Unie.

2.   Finanční a investiční operace EIB spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení nejsou kryty zárukou EU, pokud Komise v rámci postupu podle článku 19 statutu EIB vydá záporné stanovisko.

Článek 24

Investiční výbor

1.   Zřizuje se zcela nezávislý investiční výbor pro Fond InvestEU (dále jen „investiční výbor“). Investiční výbor:

a)

zkoumá návrhy finančních a investičních operací předložené prováděcími partnery ke krytí v rámci záruky EU, které prošly kontrolou politiky podle čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení nebo které obdržely kladné stanovisko v rámci postupu stanoveného v článku 19 statutu EIB;

b)

ověřuje soulad návrhů uvedených v bodě a) s tímto nařízením a s příslušnými investičními pokyny a

c)

ověřuje, zda finanční a investiční operace, které by využívaly podpory v rámci záruky EU, splňují všechny příslušné požadavky.

Při plnění úkolů uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce věnuje investiční výbor zvláštní pozornost požadavkům adicionality stanoveným v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení a v příloze V tohoto nařízení a požadavku na přilákání soukromých investic stanovenému v čl. 209 odst. 2 písm. d) finančního nařízení.

2.   Investiční výbor zasedá ve čtyřech různých složeních odpovídajících čtyřem oblastem politiky podle čl. 8 odst. 1.

Investiční výbor v každém složení sestává ze šesti placených externích odborníků. Odborníci jsou vybíráni a jmenováni Komisí na doporučení řídící rady. Odborníci jsou jmenováni na nejvýše čtyřleté funkční období, jež může být jednou prodlouženo. Jsou placeni Unií. Komise se na doporučení řídící rady může rozhodnout o prodloužení funkčního období úřadujícího člena investičního výboru, aniž by se řídila postupem stanoveným v tomto odstavci.

Odborníci mají vysokou úroveň příslušných tržních zkušeností v oblasti strukturování a financování projektů nebo financování malých a středních podniků či korporací.

Složení investičního výboru musí zajistit, aby měl výbor rozsáhlé znalosti odvětví spadajících do oblastí politiky podle čl. 8 odst. 1 a rozsáhlé znalosti zeměpisných trhů v Unii, a aby byl jako celek genderově vyvážený.

Čtyři členové investičního výboru jsou stálými členy v každém ze čtyř složení investičního výboru. Alespoň jeden ze stálých členů je odborníkem na udržitelné investice. Kromě toho jsou v každém ze čtyř složení dva odborníci se zkušenostmi s investicemi v odvětvích spadajících do odpovídající oblasti politiky. Členy investičního výboru přidělí do příslušného či příslušných složení řídící rada. Investiční výbor si zvolí ze svých stálých členů předsedu.

3.   Při účasti na činnostech investičního výboru vykonávají jeho členové své povinnosti nestranně a výhradně v zájmu Fondu InvestEU. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od prováděcích partnerů, orgánů Unie, členských států ani jakéhokoli jiného veřejného nebo soukromého subjektu.

Životopisy a prohlášení o zájmech jednotlivých členů investičního výboru se zveřejňují a aktualizují. Každý člen investičního výboru bezodkladně sdělí Komisi a řídící radě veškeré informace potřebné k tomu, aby mohlo být průběžně ověřováno, zda nedochází ke střetu zájmů.

Řídící rada může doporučit Komisi odvolat člena z funkce, pokud nedodržuje požadavky stanovené v tomto odstavci, nebo v jiných řádně odůvodněných případech.

4.   Jedná-li investiční výbor v souladu s tímto článkem, je mu nápomocen sekretariát. Sekretariát je nezávislý a odpovědný předsedovi investičního výboru. Sekretariát je administrativně umístěn v Komisi. Jednací řád sekretariátu zajišťuje důvěrnost výměny informací a dokumentů mezi prováděcími partnery a příslušnými správními orgány. Skupina EIB může předkládat své návrhy finančních a investičních operací přímo investičnímu výboru a oznámit je sekretariátu.

Dokumentace poskytnutá prováděcími partnery obsahuje standardní formulář žádosti, srovnávací přehled uvedený v článku 22 a veškeré další dokumenty, které investiční výbor považuje za relevantní, zejména popis povahy selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace a způsob jejich řešení pomocí finanční nebo investiční operace, spolu se spolehlivým posouzením operace, jež prokazuje adicionalitu finanční nebo investiční operace. Sekretariát zkontroluje úplnost dokumentace poskytnuté jinými prováděcími partnery, než je skupina EIB. Investiční výbor si může po dotyčném prováděcím partnerovi vyžádat objasnění návrhu investiční nebo finanční operace, a to i tak, že požádá o přímou přítomnost zástupce prováděcího partnera na projednání uvedené operace. Posouzení projektu, které provedl prováděcí partner, není pro účely poskytnutí krytí finanční nebo investiční operace zárukou EU pro investiční výbor závazné.

Investiční výbor používá při posuzování a ověřování navrhovaných finančních a investičních operací srovnávací přehled uvedený v článku 22.

5.   Závěry investičního výboru se přijímají prostou většinou všech členů, pokud je součástí této prosté většiny alespoň jedna osoba, která nemá status stálého člena ve složení vztahujícím se k oblasti politiky, v jejímž rámci je návrh předkládán. V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy investičního výboru.

Závěry investičního výboru, kterými se schvaluje krytí finanční nebo investiční operace zárukou EU, jsou veřejně přístupné a obsahují odůvodnění schválení a informace o operaci, zejména její popis, identifikační údaje jejích předkladatelů nebo finančních zprostředkovatelů, a cíle operace. Závěry rovněž odkazují na komplexní posouzení vycházející ze srovnávacího přehledu.

Příslušný srovnávací přehled je veřejně přístupný po podpisu finanční nebo investiční operace, případně dílčího projektu.

Informace, které mají být veřejně přístupné podle druhého a třetího pododstavce, neobsahují obchodně citlivé informace ani osobní údaje, které nesmí být podle pravidel Unie pro ochranu osobních údajů zveřejňovány. Obchodně citlivé součásti závěrů investičního výboru předá Komise na požádání Evropskému parlamentu a Radě pod podmínkou dodržení přísných požadavků na zachovávání důvěrnosti.

Dvakrát ročně předkládá investiční výbor Evropskému parlamentu a Radě seznam všech závěrů investičního výboru za předchozích šest měsíců, jakož i s nimi související zveřejněné srovnávací přehledy. Toto předložení zahrnuje veškerá rozhodnutí o zamítnutí využití záruky EU. Tato rozhodnutí se řídí přísnými požadavky na zachovávání důvěrnosti.

Závěry investičního výboru včas zpřístupní sekretariát investičního výboru dotyčnému prováděcímu partnerovi.

Veškeré informace týkající se návrhů finančních a investičních operací předložených investičnímu výboru a závěry investičního výboru o nich zaznamenává sekretariát investičního výboru v centrální evidenci.

6.   Je-li investiční výbor požádán o schválení využití záruky EU na finanční nebo investiční operaci, jež představuje nástroj, program nebo strukturu, které se skládají z dílčích projektů, vztahuje se takové schválení i na dané dílčí projekty, nerozhodne-li se investiční výbor ponechat si právo schválit je samostatně. Investiční výbor nemá právo samostatně schvalovat dílčí projekty o hodnotě nižší než 3 000 000 EUR.

7.   Pokud to investiční výbor považuje za nezbytné, může předložit Komisi jakékoli provozní otázky týkající se uplatňování nebo výkladu investičních pokynů.

KAPITOLA VI

Poradenské centrum InvestEU

Článek 25

Poradenské centrum InvestEU

1.   Komise zřídí Poradenské centrum InvestEU. Poradenské centrum InvestEU poskytuje poradenskou podporu při identifikaci, přípravě, vývoji, strukturování, obstarávání a provádění investičních projektů a pro posílení schopnosti předkladatelů projektů a finančních zprostředkovatelů provádět finanční a investiční operace. Tato podpora se může vztahovat na jakoukoli fázi životního cyklu projektu nebo financování podporovaného subjektu.

Komise uzavře poradní dohody se skupinou EIB a dalšími možnými poradními partnery a pověří je poskytováním poradenské podpory, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce, a služeb uvedených v odstavci 2. Komise rovněž může provádět poradenské iniciativy, a to i prostřednictvím uzavírání smluv s externími poskytovateli služeb. Komise zřídí centrální vstupní místo pro Poradenské centrum InvestEU a přidělí žádosti o poradenskou podporu příslušné poradenské iniciativě. Komise, skupina EIB a ostatní poradní partneři úzce spolupracují s cílem zajistit účinnost, synergii a účelné zeměpisné pokrytí podpory v celé Unii, přičemž náležitě zohlední stávající struktury a práci.

Poradenské iniciativy jsou k dispozici jako složka každé oblasti politiky podle čl. 8 odst. 1 a pokrývají odvětví v rámci této oblasti politiky. Kromě toho jsou poradenské iniciativy dostupné v rámci meziodvětvové složky.

2.   Poradenské centrum InvestEU zejména:

a)

slouží jako centrální vstupní místo, řízené a provozované Komisí, pro pomoc při vývoji projektů v rámci Poradenského centra InvestEU pro veřejné orgány a předkladatele projektů;

b)

šíří u veřejných orgánů a předkladatelů projektů všechny dostupné dodatečné informace týkající se investičních pokynů, a to včetně informací o jejich uplatňování nebo výkladu poskytovaných Komisí;

c)

v příslušných případech pomáhá předkladatelům projektů při vývoji projektů tak, aby splňovaly cíle vytyčené v článcích 3 a 8 a kritéria způsobilosti stanovená v článku 14, a usnadňuje vývoj mimo jiné významných projektů společného evropského zájmu a agregátorů projektů malého rozsahu, a to i prostřednictvím investičních platforem uvedených v písmeni f) tohoto odstavce, s tím, že taková pomoc nepředjímá závěry investičního výboru, pokud jde o využití záruky EU na tyto projekty;

d)

podporuje akce a posiluje místní znalosti s cílem usnadňovat využívání podpory z Fondu InvestEU v celé Unii a v rámci možností aktivně přispívá k plnění cíle odvětvové a zeměpisné diverzifikace Fondu InvestEU tím, že podporuje prováděcí partnery při koncipování a vývoji potenciálních finančních a investičních operací;

e)

usnadňuje zakládání platforem spolupráce pro vzájemné výměny informací a sdílení údajů, know-how a osvědčených postupů na podporu rezervy projektů a rozvoje odvětví;

f)

poskytuje proaktivní poradenskou podporu ohledně zakládání investičních platforem, včetně přeshraničních a makroregionálních investičních platforem, jakož i investičních platforem, které sdružují malé a střední projekty v jednom či více členských státech podle tématu nebo podle regionu;

g)

podporuje kombinování podpory s granty nebo finančními nástroji financovanými z rozpočtu Unie nebo z jiných zdrojů, aby se posílila součinnost a doplňkovost mezi nástroji Unie a maximalizoval se aktivační účinek a dopad Programu InvestEU;

h)

podporuje akce zaměřené na budování kapacit s cílem rozvíjet organizační schopnosti, dovednosti a postupy a posilovat ochotu organizací investovat, aby veřejné orgány a předkladatelé projektů mohli vytvářet rezervy investičních projektů, vyvíjet finanční mechanismy a investiční platformy a řídit projekty a aby mohli finanční zprostředkovatelé provádět finanční a investiční operace ve prospěch subjektů, které mají obtíže s přístupem k financování, přičemž mezi tyto činnosti patří podpora zaměřená na rozvíjení schopnosti posuzovat rizika nebo odvětvových znalostí;

i)

poskytuje poradenskou podporu začínajícím podnikům („start-ups“), zejména pokud se snaží chránit své investice do výzkumu a inovací získáním práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty.

3.   Poradenské centrum InvestEU je dostupné veřejným a soukromým předkladatelům projektů, včetně malých a středních podniků a začínajících podniků („start-ups“), veřejným orgánům, národním podpůrným bankám a institucím a finančním i nefinančním zprostředkovatelům.

4.   Komise uzavře s jednotlivými poradními partnery poradní dohodu o provádění jedné nebo více poradních iniciativ. Za služby uvedené v odstavci 2 si Poradenské centrum InvestEU může účtovat poplatky na pokrytí části nákladů na poskytování těchto služeb, vyjma služeb poskytovaných veřejným předkladatelům projektů nebo neziskovým institucím, které budou v odůvodněných případech poskytovány bezplatně. Poplatky účtované malým a středním podnikům za služby uvedené v odstavci 2 činí nejvýše jednu třetinu nákladů na poskytování těchto služeb.

5.   Za účelem provádění činností uvedených v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování poradenské podpory vychází Poradenské centrum InvestEU z odborných znalostí Komise, skupiny EIB a dalších poradních partnerů.

6.   Součástí každé poradenské iniciativy je mechanismus sdílení nákladů mezi Komisí a poradním partnerem, pokud Komise v řádně odůvodněných případech, kdy to vyžadují specifika poradní iniciativy a kdy je zajištěno konzistentní a rovné zacházení s poradními partnery, neakceptuje, že pokryje všechny náklady poradenské iniciativy.

7.   V případě potřeby zřídí Poradenské centrum InvestEU místní zastoupení. Místní zastoupení se zřizuje zejména v členských státech nebo regionech, které čelí obtížím při vývoji projektů v rámci Fondu InvestEU. Poradenské centrum InvestEU pomáhá při předávání znalostí na regionální a místní úroveň, aby byly budovány regionální a místní kapacity a odborné znalosti, a mohla tak být poskytována poradenská podpora uvedená v odstavci 1, včetně podpory provádění malých projektů a vycházení vstříc jejich specifickým potřebám.

8.   Za účelem poskytování poradenské podpory uvedené v odstavci 1 a za účelem usnadnění poskytování této poradenské podpory na místní úrovni spolupracuje Poradenské centrum InvestEU pokud možno s národními podpůrnými bankami a institucemi a těží z jejich odborných znalostí. V rámci Poradenského centra InvestEU se případně uzavírají dohody o spolupráci s národními podpůrnými bankami a institucemi, a to alespoň s jednou národní podpůrnou bankou či institucí na každý členský stát.

9.   Prováděcí partneři případně navrhují předkladatelům projektů žádajícím o financování, mimo jiné zejména předkladatelům projektů menšího rozsahu, aby v souvislosti se svými projekty, je-li to vhodné, požádali o podporu Poradenské centrum InvestEU, aby se zkvalitnila jejich příprava a bylo možné posoudit možnost sdružení projektů.

Prováděcí partneři a poradní partneři případně rovněž informují předkladatele projektů o možnosti zařazení jejich projektů na Portál InvestEU podle článku 26.

KAPITOLA VII

Portál InvestEU

Článek 26

Portál InvestEU

1.   Komise zřídí Portál InvestEU. Portál InvestEU je snadno přístupná a uživatelsky přívětivá databáze projektů, která poskytuje příslušné informace o každém projektu.

2.   Portál InvestEU představuje prostředek, jak mohou předkladatelé projektů své projekty, pro které hledají finance, zviditelnit mezi investory. Zařazením projektu na Portál InvestEU nejsou dotčena rozhodnutí o výběru konečných projektů, které získají podporu podle tohoto nařízení nebo podle jakéhokoli jiného nástroje Unie, či rozhodnutí o veřejném financování. Na Portálu InvestEU jsou uvedeny pouze projekty, jež jsou slučitelné s právem a politikami Unie.

3.   Komise předá projekty, které jsou slučitelné s právem a politikami Unie, příslušným prováděcím partnerům. Tam, kde je to vhodné a existuje-li poradenská iniciativa, předá Komise tyto projekty rovněž Poradenskému centru InvestEU.

4.   Prováděcí partneři přezkoumají projekty, jež spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti.

KAPITOLA VIII

Odpovědnost, monitorování a vykazování, hodnocení a kontrola

Článek 27

Odpovědnost

1.   Předseda řídící rady podá na žádost Evropského parlamentu nebo Rady dožadujícímu orgánu zprávu o výsledcích Fondu InvestEU, a to i formou účasti na slyšení v Evropském parlamentu.

2.   Na otázky, které Fondu InvestEU položí Evropský parlament nebo Rada, odpoví předseda řídící rady ústně nebo písemně do pěti týdnů ode dne jejich obdržení.

Článek 28

Monitorování a podávání zpráv

1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů Programu InvestEU stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze III.

2.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění Programu InvestEU a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a aby tyto údaje umožňovaly dostatečné monitorování portfolia rizik a záruk. Za tímto účelem se prováděcím partnerům, poradním partnerům a případně dalším příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.

3.   Komise podává zprávy o provádění Programu InvestEU v souladu s články 241 a 250 finančního nařízení. V souladu s čl. 41 odst. 5 finančního nařízení poskytuje výroční zpráva informace o úrovni provádění programu s ohledem na jeho cíle a ukazatele výkonnosti. Za tímto účelem každý prováděcí partner Komisi každoročně poskytne potřebné informace, aby mohla plnit své povinnosti v oblasti podávání zpráv, včetně informací o fungování záruky EU.

4.   Každý prováděcí partner předloží Komisi každých šest měsíců zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení a jež se ve zprávě případně rozdělí na složku EU a složku členského státu. Každý prováděcí partner rovněž předloží informace o složce členského státu tomu členskému státu, jehož složku provádí. Zpráva musí obsahovat posouzení dodržování požadavků ohledně využití záruky EU a souladu s klíčovými ukazateli výkonnosti uvedenými v příloze III tohoto nařízení. Zpráva musí rovněž obsahovat operační, statistické, finanční a účetní údaje ke každé finanční nebo investiční operaci a odhad očekávaných peněžních toků na úrovni složky, oblasti politiky a Fondu InvestEU. Jednou za rok musí být ve zprávě skupiny EIB a případně dalších prováděcích partnerů uvedeny rovněž informace o překážkách pro investice, které se vyskytly při provádění finančních a investičních operací, na něž se vztahuje toto nařízení. Ve zprávách musí být uvedeny informace, které mají prováděcí partneři povinnost poskytovat podle čl. 155 odst. 1 písm. a) finančního nařízení.

5.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku Programu InvestEU dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 34 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha III co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

Článek 29

Hodnocení

1.   Hodnocení Programu InvestEU se provádějí tak, aby se mohla včas promítnout do rozhodovacího procesu.

2.   Do 30. září 2024 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislou průběžnou hodnotící zprávu k Programu InvestEU pojednávající zejména o využití záruky EU, o plnění povinností skupiny EIB podle čl. 11 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a c), o přidělení záruky EU podle čl. 13 odst. 4 a 5, o fungování Poradenského centra InvestEU, o přidělení rozpočtu podle čl. 11 odst. 1 prvního pododstavce písm. d) bodu i) a o čl. 8 odst. 8. Z hodnocení by mělo zejména vyplývat, jak zapojení prováděcích partnerů a poradních partnerů do provádění Programu InvestEU přispělo k využití cílů tohoto programu a rovněž cílů politiky EU, zejména pokud se jedná o vyváženost podpořených finančních a investičních operací z hlediska přidané hodnoty a ze zeměpisného a odvětvového hlediska. Hodnocení rovněž posoudí uplatňování prověření udržitelnosti podle čl. 8 odst. 5 a zaměření na cílové malé a střední podniky v rámci oblasti politiky pro malé a střední podniky podle čl. 8 odst. 1 písm. c).

3.   Na konci provádění Programu InvestEU, avšak nejpozději 31. prosince 2031, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislou závěrečnou hodnotící zprávu k Programu InvestEU pojednávající zejména o využití záruky EU.

4.   Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5.   Prováděcí partneři a poradní partneři přispívají k hodnocením Komise uvedeným v odstavcích 2 a 3 a poskytují jí za tímto účelem potřebné informace.

6.   V souladu s čl. 211 odst. 1 finančního nařízení zahrne Komise každé tři roky do výroční zprávy uvedené v článku 250 finančního nařízení přezkum přiměřenosti míry tvorby rezerv stanovené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení s ohledem na skutečný rizikový profil finančních a investičních operací krytých zárukou EU. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 34 tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci, jejichž účelem je změna tohoto nařízení tak, aby byla na základě uvedeného přezkumu upravena míra tvorby rezerv stanovená v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení až o 15 %.

Článek 30

Audity

Audity využití finančních prostředků Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně osob nebo subjektů, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 31

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se Programu InvestEU na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

KAPITOLA IX

Transparentnost a viditelnost

Článek 32

Informace, komunikace a publicita

1.   Prováděcí partneři a poradní partneři uvádějí původ a zajišťují viditelnost finančních prostředků Unie, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

Uplatnění požadavků podle prvního pododstavce na projekty v odvětví kybernetické bezpečnosti, obrany a v kosmickém odvětví je podmíněno dodržením případných povinností zachovávat důvěrnost či mlčenlivost.

2.   Prováděcí partneři a poradní partneři informují konečné příjemce, včetně malých a středních podniků, o existenci podpory v rámci Programu InvestEU nebo uloží jiným finančním zprostředkovatelům povinnost informovat tyto konečné příjemce o této podpoře tím, že uvedou tuto informaci na jasně viditelném místě v příslušné dohodě o poskytnutí podpory z Programu InvestEU, zejména v případě malých a středních podniků, aby se zvýšila informovanost veřejnosti a zlepšila viditelnost.

3.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se Programu InvestEU, akcí uskutečněných v rámci Programu Invest EU a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na Program InvestEU rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

KAPITOLA X

Účast Evropské unie na zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu

Článek 33

Účast na zvýšení základního kapitálu EIF

Kromě svého podílu v EIF ke dni 3. prosince 2020 upíše Unie v EIF až 853 akcií, z nichž každá má nominální hodnotu 1 000 000 EUR, aby její poměrný podíl na základním kapitálu zůstal na úrovni rovnocenné úrovni ke dni 3. prosince 2020. Úpis akcií a splacení až 375 000 000 EUR splatné části akcií a emisního ážia proběhnou v souladu s podmínkami, které schválí valná hromada EIF, a to před 31. prosincem 2021. Výsledná upsaná, ale nesplacená část akcií nabytých podle tohoto článku nesmí překročit 682 400 000 EUR.

KAPITOLA X

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 34

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. Týkají-li se akty v přenesené pravomoci činností, které má provádět nebo jejichž provádění se má účastnit skupina EIB a další prováděcí partneři, uspořádá Komise před vypracováním těchto aktů konzultaci se skupinou EIB a dalšími případnými prováděcími partnery.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 9, čl. 22 odst. 4, čl. 28 odst. 5 a čl. 29 odst. 6 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před tímto datem. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 9, čl. 22 odst. 4, čl. 28 odst. 5 a čl. 29 odst. 6 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 9, čl. 22 odst. 4, čl. 28 odst. 5 a čl. 29 odst. 6 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 35

Přechodná ustanovení

1.   Odchylně od čl. 209 odst. 3 prvního a čtvrtého pododstavce finančního nařízení lze jakékoli příjmy a vrácené a zpět získané finanční prostředky z finančních nástrojů zřízených v rámci programů uvedených v příloze IV tohoto nařízení použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení, s přihlédnutím k příslušným ustanovením ohledně rozpočtu obsažených v nařízení o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor na období 2021-2027.

2.   Odchylně od čl. 213 odst. 4 písm. a) finančního nařízení lze případný přebytek rezerv na záruku EU zřízenou nařízením (EU) 2015/1017 použít na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení, s přihlédnutím k příslušným ustanovením ohledně rozpočtu obsažených v nařízení o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor na období 2021-2027.

3.   Částka 6 074 000 000 EUR v běžných cenách uvedená v čl. 2 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2020/2094 se použije:

a)

na tvorbu rezerv záruky EU podle tohoto nařízení pomocí prostředků ve výši 5 930 000 000 EUR v běžných cenách, které doplní zdroje uvedené v čl. 211 odst. 4 prvním pododstavci finančního nařízení;

b)

na provedení opatření stanovených v kapitolách VI a VII tohoto nařízení a opatření uvedených v čl. 1 odst. 3 druhé větě nařízení (EU) 2020/2094, s výhradou čl. 3 odst. 4 a 8 uvedeného nařízení, pomocí prostředků ve výši 142 500 000 EUR v běžných cenách.

Tato částka představuje vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

4.   Odchylně od čl. 16 odst. 1 druhého pododstavce tohoto nařízení mohou být finanční a investiční operace podepsané nebo uzavřené prováděcím partnerem v období od 1. ledna 2021 do podpisu příslušných záručních dohod kryty zárukou EU, pokud jsou tyto operace uvedeny v záruční dohodě, projdou politickou kontrolou uvedenou v čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení nebo obdrží kladné stanovisko v rámci postupu stanoveného v článku 19 statutu EIB a v obou případech je schválí investiční výbor v souladu s článkem 24 tohoto nařízení.

Článek 36

Změna nařízení (EU) 2015/1017

V nařízení (EU) 2015/1017 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 11a

Kombinace portfolia EFSI s jinými portfolii

Odchylně od čl. 11 odst. 6 tohoto nařízení a čl. 10 odst. 2 druhého pododstavce tohoto nařízení může krýt záruka EU ztráty uvedené v čl. 11 odst. 6 tohoto nařízení ve vztahu k celému portfoliu finančních a investičních operací podporovaných finančními produkty uvedenými v čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (*1).

Článek 37

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. března 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A. P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 139.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. března 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. března 2021.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(5)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(6)  Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 3.

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(11)  Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.

(12)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11).

(13)  Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).

(16)  Úř. věst. C 170, 18.5.2020, s. 22.

(17)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23).

(18)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(20)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(21)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(22)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(24)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(25)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(26)  Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.

(27)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).


PŘÍLOHA I

VÝŠE ZÁRUKY EU NA SPECIFICKÉ CÍLE

Orientační rozdělení na finanční a investiční operace podle čl. 4 odst. 2 čtvrtého pododstavce je následující:

a)

až 9 887 682 891 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a);

b)

až 6 575 653 460 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b);

c)

až 6 906 732 440 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c);

d)

až 2 782 241 282 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. d).


PŘÍLOHA II

OBLASTI ZPŮSOBILÉ PRO FINANČNÍ A INVESTIČNÍ OPERACE

Finanční a investiční operace mohou zahrnovat strategické investice na podporu konečných příjemců, jejichž činnosti mají pro Unii strategický význam, zejména s ohledem na zelenou a digitální transformaci, zlepšení odolnosti a posílení strategických hodnotových řetězců. Mohou zahrnovat významné projekty společného evropského zájmu. Finanční a investiční operace mohou spadat do jedné nebo více z těchto oblastí:

1)

rozvoj odvětví energetiky v souladu s prioritami energetické unie, včetně zabezpečení dodávek energie a přechodu na čistou energii, a se závazky přijatými v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:

a)

rozšíření výroby, dodávek nebo využití čisté a udržitelné energie z obnovitelných zdrojů a bezpečných a udržitelných jiných energetických řešení a zdrojů energie s nulovými a nízkými emisemi;

b)

energetické účinnosti a úspory energie (s důrazem na snižování poptávky prostřednictvím řízení poptávky a rekonstrukcí budov);

c)

rozvinutější, inteligentnější a modernější infrastruktury pro udržitelnou energii, mimo jiné technologie skladování, propojení elektroenergetických sítí mezi členskými státy a inteligentní sítě, a to jak na úrovni přenosu tak distribuce;

d)

vývoje inovativních systémů dodávek tepla s nulovými a nízkými emisemi a kombinované výroby elektřiny a tepla;

e)

výroby a dodávek udržitelných syntetických paliv z obnovitelných / uhlíkově neutrálních zdrojů a jiných bezpečných a udržitelných zdrojů energie s nulovými a nízkými emisemi, biopaliv a alternativních paliv, včetně paliv pro všechny druhy dopravy, v souladu s cíli směrnice (EU) 2018/2001;

f)

infrastruktury pro zachycování a skladování uhlíku v rámci průmyslových procesů, bioelektráren a výrobních zařízení za účelem transformace energetiky; a

g)

kritické infrastruktury, fyzické i virtuální, včetně prvků infrastruktury určených jako kritické a pozemků a nemovitostí, které mají zásadní význam pro využívání této kritické infrastruktury a pro poskytování zboží a služeb sloužících k provozu a údržbě kritické infrastruktury.

2)

rozvoj udržitelné a bezpečné dopravní infrastruktury a řešení v oblasti mobility, vybavení a inovativních technologií v souladu s prioritami Unie v odvětví dopravy a se závazky přijatými v rámci Pařížské dohody, zejména prostřednictvím:

a)

projektů, které podporují rozvoj infrastruktury transevropské dopravní sítě (TEN-T), včetně údržby a bezpečnosti infrastruktury, městských uzlů TEN-T, námořních a vnitrozemských přístavů, letišť, multimodálních terminálů a připojení těchto multimodálních terminálů k sítím TEN-T a telematických aplikací uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (1);

b)

projektů v oblasti infrastruktury TEN-T, které umožňují využívání alespoň dvou různých druhů dopravy, zejména terminálů multimodální nákladní přepravy a uzlů osobní dopravy;

c)

inteligentních a udržitelných projektů v oblasti městské mobility zaměřených na druhy městské dopravy s nízkými emisemi, včetně řešení v oblasti vnitrozemských vodních cest a inovativních řešení mobility, nediskriminační dostupnost, snížení znečištění ovzduší a hluku, spotřebu energie, sítě inteligentních měst, údržbu a zvyšování úrovně bezpečnosti a snižování četnosti nehod, a to i v případě cyklistů a chodců;

d)

podpory obnovy a dovybavení mobilních dopravních prostředků za účelem zavádění řešení v oblasti mobility s nízkými a nulovými emisemi, a to i využitím alternativních paliv ve vozidlech všech druhů dopravy;

e)

železniční infrastruktury, jiných projektů v oblasti železniční dopravy, infrastruktury vnitrozemských vodních cest, projektů hromadné přepravy a námořních přístavů a mořských dálnic;

f)

infrastruktury pro alternativní paliva pro účely všech druhů dopravy, včetně infrastruktury pro elektrické dobíjení;

g)

dalších inteligentních a udržitelných projektů v oblasti mobility se zaměřením na:

i)

bezpečnost silničního provozu;

ii)

přístupnost;

iii)

snížení emisí; nebo

iv)

rozvoj a zavádění nových dopravních technologií a služeb, jako například služeb souvisejících s propojenými a autonomními druhy dopravy nebo integrovaným prodejem přepravních dokladů;

h)

projektů na zachování nebo modernizaci stávající dopravní infrastruktury, včetně dálnic v rámci TEN-T, pokud je to zapotřebí pro modernizaci, zachování nebo zlepšení bezpečnosti silničního provozu, pro vývoj služeb inteligentních dopravních systémů nebo pro zaručení integrity infrastruktury a jejích standardů, vývoj bezpečných parkovacích ploch a zařízení dobíjecích a plnicích stanic pro dodávku alternativních paliv; a

i)

kritické infrastruktury, včetně prvků infrastruktury určených jako kritické a pozemků a nemovitostí, které mají zásadní význam pro využívání této kritické infrastruktury a pro poskytování zboží a služeb sloužících k provozu a údržbě kritické infrastruktury.

3)

životní prostředí a zdroje, zejména pokud jde o:

a)

vodu, včetně otázek zásobování pitnou vodou a řešení odpadních vod a účinnosti sítí, snížení úniků, infrastruktury pro sběr a čištění odpadních vod, pobřežní infrastruktury a další zelené infrastruktury týkající se vody;

b)

infrastrukturu pro nakládání s odpady;

c)

projekty a podniky v oblasti řízení environmentálních zdrojů a udržitelných technologií;

d)

zdokonalení a obnovení ekosystémů a jejich služeb, mimo jiné díky zlepšování přírody a biologické rozmanitosti prostřednictvím projektů zelené a modré infrastruktury;

e)

udržitelný rozvoj měst, venkova a pobřežních oblastí;

f)

činnosti v oblasti změny klimatu, přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, včetně snižování rizika přírodních katastrof;

g)

projekty a podniky, které provádějí projekty oběhového hospodářství začleněním aspektů účinného využívání zdrojů do výroby a životního cyklu výrobků, včetně udržitelných dodávek primárních a druhotných surovin;

h)

dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví a podstatné snižování emisí z těchto odvětví, včetně demonstrace inovativních nízkoemisních technologií a jejich zavádění;

i)

dekarbonizaci výroby energie a distribučního řetězce postupným ukončením využívání uhlí a ropy; a

j)

projekty podporující udržitelné kulturní dědictví.

4)

rozvoj infrastruktury pro digitální konektivitu, fyzické i virtuální, zejména prostřednictvím projektů na podporu zavádění digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou, připojení 5G a zlepšování digitální konektivity a přístupu, především pro venkovské oblasti a okrajové regiony.

5)

výzkum, vývoj a inovace, zejména prostřednictvím:

a)

výzkumných a inovačních projektů, které přispívají k dosažení cílů programu Horizont Evropa, včetně výzkumné infrastruktury a podpory akademické obce;

b)

podnikových projektů, včetně odborného vzdělávání a podpory vytváření klastrů a sítí podniků;

c)

demonstračních projektů a programů a rozvoje související infrastruktury, technologií a procesů;

d)

projektů výzkumné a inovační spolupráce, do nichž je zapojena akademická obec, výzkumné a inovační organizace a průmysl, partnerství veřejného a soukromého sektoru a organizace občanské společnosti;

e)

přenosu znalostí a technologií;

f)

výzkumu v oblasti klíčových základních technologií a jejich průmyslových aplikací, včetně nových a pokročilých materiálů; a

g)

nových účinných a dostupných zdravotnických výrobků, včetně výzkumu, vývoje, inovací a výroby léčiv, zdravotnických prostředků, diagnostických a léčivých přípravků pro moderní terapii a nových antimikrobiálních látek, jakož i inovativních vývojových postupů, které se vyhýbají používání testování na zvířatech.

6)

vývoj, zavádění a rozšiřování digitálních technologií a služeb, zejména digitálních technologií a služeb včetně sdělovacích prostředků, platforem pro online služby a bezpečné digitální komunikace, které přispívají především k cílům programu Digitální Evropa, zejména prostřednictvím:

a)

umělé inteligence,

b)

kvantových technologií;

c)

infrastruktur kybernetické bezpečnosti a ochrany sítí;

d)

internetu věcí;

e)

technologie blockchain a jiných technologií distribuované účetní knihy;

f)

pokročilých digitálních dovedností;

g)

robotiky a automatizace;

h)

fotoniky;

i)

dalších pokročilých digitálních technologií a služeb, které přispívají k digitalizaci průmyslu Unie a začleňování digitálních technologií, služeb a dovedností v odvětví dopravy v Unii; a

j)

zařízení na recyklaci a výrobních zařízení pro výrobu informačních, komunikačních a technologických komponentů a zařízení v Unii.

7)

finanční podpora subjektům s nejvýše 499 zaměstnanci, se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, zejména prostřednictvím:

a)

poskytování provozního kapitálu a investic;

b)

poskytování rizikového financování od fáze založení po fázi expanze pro zajištění jejich vedoucího postavení v oblasti technologií v inovativních a udržitelných odvětvích, včetně posilování jejich kapacity pro digitalizaci a inovace, a zajištění jejich globální konkurenceschopnosti;

c)

poskytování finančních prostředků na akvizici podniku zaměstnanci nebo na majetkovou účast zaměstnanců v podniku.

8)

kulturní a tvůrčí odvětví, kulturní dědictví, média, audiovizuální odvětví, novinářská práce a tisk, zejména prostřednictvím rozvoje nových technologií, využívání digitálních technologií a technologického řízení práv duševního vlastnictví.

9)

cestovní ruch.

10)

rekultivace průmyslových zón (včetně kontaminovaných lokalit) a obnova jejich udržitelného využívání.

11)

udržitelné zemědělství, lesnictví, rybolov, akvakultura a další prvky širší udržitelné bioekonomiky.

12)

sociální investice, včetně investic na podporu provádění evropského pilíře sociálních práv, zejména prostřednictvím:

a)

mikrofinancování, financování etických sociálních podniků a sociální ekonomiky;

b)

poptávky po dovednostech a jejich nabídky;

c)

vzdělávání, odborné přípravy a souvisejících služeb, a to i pro dospělé;

d)

sociální infrastruktury, zejména

i)

inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy, včetně předškolního vzdělávání a péče, a s nimi související vzdělávací infrastruktury a zařízení, alternativní péče o děti, studentských ubytoven a digitálního vybavení, k nimž mají přístup všichni;

ii)

cenově dostupného sociálního bydlení (2);

iii)

zdravotní a dlouhodobé péče, včetně klinik, nemocnic, primární péče, služeb domácí a komunitní péče;

e)

sociálních inovací, včetně inovativních sociálních řešení a režimů zaměřených na sociální dopady a výsledky v oblastech zmíněných v písmenech a) až d) a v písmenech f) až j);

f)

kulturních činností se sociálním cílem;

g)

opatření na podporu rovnosti žen a mužů;

h)

začleňování zranitelných osob, včetně státních příslušníků třetích zemí;

i)

inovativních řešení v oblasti zdraví, včetně elektronického zdravotnictví, zdravotnických služeb a nových modelů zdravotní péče;

j)

začlenění a přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením.

13)

rozvoj obranného průmyslu s cílem přispět ke strategické autonomii Unie, zejména podporou:

a)

dodavatelského řetězce obranného průmyslu Unie, zejména prostřednictvím finanční podpory malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací;

b)

společností, jež se účastní průlomových inovačních projektů v odvětví obrany a úzce souvisejících technologií dvojího užití;

c)

dodavatelského řetězce odvětví obrany, pokud se účastní kooperativních projektů výzkumu a vývoje v odvětví obrany, včetně projektů podporovaných z Evropského obranného fondu;

d)

infrastruktury pro výzkum a odborné vzdělávání v odvětví obrany.

14)

vesmír, zejména s ohledem na rozvoj kosmického odvětví v souladu s cíli kosmické strategie pro Evropu:

a)

maximalizovat přínosy pro společnost a hospodářství Unie;

b)

posilovat konkurenceschopnost systémů a technologií kosmického odvětví, zejména řešením zranitelnosti dodavatelských řetězců;

c)

podpořit podnikání v kosmickém odvětví, včetně podnikání v navazujícím vývoji;

d)

posílit autonomii Unie pro bezpečný a spolehlivý přístup do vesmíru, včetně aspektů dvojího užití.

15)

moře a oceány prostřednictvím rozvoje projektů a podniků v oblasti modré ekonomiky a finanční zásady udržitelné modré ekonomiky, zejména prostřednictvím námořního podnikání a průmyslu, obnovitelné mořské energie a oběhového hospodářství.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

(2)  Cenově dostupné sociální bydlení je třeba chápat v tom smyslu, že se zaměřuje na znevýhodněné osoby nebo sociálně méně zvýhodněné skupiny, které kvůli omezené solventnosti čelí vážné deprivaci v oblasti bydlení nebo nejsou schopny získat bydlení za tržních podmínek.


PŘÍLOHA III

KLÍČOVÉ UKAZATELE VÝKONNOSTI A MONITOROVÁNÍ

1.   

Objem financování podporovaného z Fondu InvestEU (v členění podle oblastí politiky)

1.1

Objem podepsaných operací

1.2

Mobilizované investice

1.3

Výše mobilizovaných soukromých finančních prostředků

1.4

Dosažený aktivační a multiplikační účinek

2.   

Zeměpisné pokrytí financování podporovaného Fondem InvestEU (v členění podle oblastí politiky, země a regionu na úrovni 2 společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS))

2.1

Počet zahrnutých zemí (členských států a třetích zemí), na které se operace vztahují

2.2

Počet zahrnutých regionů, na které se operace vztahují

2.3

Objem operací na stát (členské státy a třetí země) a region

3.   

Dopad financování podporovaného z Fondu InvestEU

3.1

Počet vytvořených nebo podpořených pracovních míst

3.2

Investice podporující cíle v oblasti klimatu a případně uvedené podle oblasti politiky

3.3

Investice podporující digitalizaci

3.4

Investice podporující průmyslovou transformaci

3.5

Investice podporující spravedlivou transformaci

3.6

Strategické investice

Počet a objem operací přispívajících k zajištění kritické infrastruktury

Počet a objem operací přispívajících k investicím do kybernetické bezpečnosti, vesmíru a obrany

4.   

Udržitelná infrastruktura

4.1

Energetika: Dodatečné instalované kapacity na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a jiná bezpečná a udržitelná kapacita pro výrobu energie s nulovými a nízkými emisemi (v megawattech (MW))

4.2

Energetika: Počet domácností, počet veřejných a obchodních prostor s lépe klasifikovanou spotřebou energie

4.3

Energetika: Odhadované úspory energie díky projektům (v kilowatthodinách (kWh))

4.4

Energetika: Snížení/neuskutečnění ročních emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2

4.5

Energetika: Objem investic do rozvoje, zvýšení inteligence a modernizace udržitelné energetické infrastruktury

4.6

Digitální oblast: Domácnosti, komerční nebo veřejné budovy, které mají nově přístup k širokopásmovým sítím s přenosovou rychlostí nejméně 100 Mbps, již lze zvýšit až na gigabitovou rychlost, nebo počet vytvořených přístupových bodů ke službám WIFI

4.7

Doprava: Mobilizované investice, zejména do TEN-T

Počet projektů týkajících se přeshraničních a chybějících spojení (včetně projektů týkajících se městských uzlů, regionálních přeshraničních železničních spojení, multimodálních platforem, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů, spojení na letiště a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy hlavní a globální sítě TEN-T)

Počet projektů přispívajících k digitalizaci dopravy, zejména prostřednictvím zavádění evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS), říčního informačního systému (RIS), inteligentního dopravního systému (ITS), kontrolního a informačního systému pro provoz plavidel (VTMIS) / služby e-Maritime a výzkum uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR)

Počet vybudovaných nebo modernizovaných plnicích stanic pro dodávku alternativních paliv

Počet projektů, které přispívají k bezpečnosti dopravy

4.8

Životní prostředí: Investice přispívající k provádění plánů a programů, které vyžaduje acquis Unie v oblasti životního prostředí v souvislosti s kvalitou ovzduší, vodou, odpady a přírodou

5.   

Výzkum, inovace a digitalizace

5.1

Přínos k dosažení cíle investic do výzkumu, vývoje a inovací ve výši 3 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie

5.2

Počet podporovaných podniků podle velikosti, které provádějí výzkumné a inovační projekty

6.   

Malé a střední podniky

6.1

Počet podporovaných podniků podle velikosti (mikropodniky, malé, střední a malé společnosti se střední tržní kapitalizací)

6.2

Počet podporovaných podniků podle fáze (raná fáze, fáze růstu/expanze)

6.3

Počet podniků podporovaných členským státem a regionem na úrovni NUTS 2

6.4

Počet podporovaných podniků podle odvětví podle kódů statistické klasifikace ekonomických činností v Evropské unii (NACE)

6.5

Procentní podíl objemu investic v rámci oblasti politiky pro malé a střední podniky zaměřených na malé a střední podniky

7.   

Sociální investice a dovednosti

7.1

Sociální infrastruktura: Kapacita podporované sociální infrastruktury podle odvětví a přístup k této infrastruktuře: bydlení, vzdělávání, zdravotnictví, ostatní

7.2

Mikrofinancování a financování sociálních podniků: počet podporovaných příjemců mikrofinancování a sociálních podniků

7.3

Dovednosti: počet osob, jež získávají nové dovednosti nebo si je nechávají uznat a získávají o nich osvědčení: formální kvalifikace získaná vzděláváním a odbornou přípravou

8.   

Poradenské centrum InvestEU

8.1

Počet závazků Poradenského centra InvestEU poskytnout poradenskou podporu podle odvětví a členského státu


PŘÍLOHA IV

PROGRAM INVESTEU – PŘEDCHŮDCOVSKÉ NÁSTROJE

A.   

Kapitálové nástroje:

Evropská technologická facilita (ETF98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa pro růst a zaměstnanost (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43)

Pilotní projekt Transfer technologií (TTP): Rozhodnutí Komise o přijetí doplňkového financování v rozhodnutí týkajícím se financování akcí činnosti „Vnitřní trh zboží a odvětvové politiky“ Generálního ředitelství pro podniky a průmysl na rok 2007 a přijetí rámcového rozhodnutí o financování přípravné akce „EU se ujímá své úlohy v globalizovaném světě“ a čtyř pilotních projektů „Erasmus pro mladé podnikatele“, „Opatření na podporu spolupráce a partnerství mezi mikropodniky a malými a středními podniky“, „Transfer technologií“ a „Evropské turistické destinace nejvyšší kvality“ Generálního ředitelství pro podniky a průmysl na rok 2007

Evropská technologická facilita (ETF01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84)

Program pro konkurenceschopnost a inovace – mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem (CIP – GIF): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15)

Nástroj pro propojení Evropy (CEF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1)

Nástroj pro kapitálové investice pro růst v rámci programu COSME (COSME EFG): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33)

Nástroj InnovFin Equity:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81)

Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965)

Investiční okno pro budování kapacit v rámci programu EaSI: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238)

B.   

Záruční nástroje:

Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 98 (SMEG98): Rozhodnutí Rady 98/347/ES ze dne 19. května 1998 o opatřeních finanční pomoci inovačním malým a středním podnikům (MSP) vytvářejícím pracovní příležitosti – iniciativa pro růst a zaměstnanost (Úř. věst. L 155, 29.5.1998, s. 43)

Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 01 (SMEG01): Rozhodnutí Rady 2000/819/ES ze dne 20. prosince 2000 o víceletém programu pro podnik a podnikavost, a zejména pro malé a střední podniky (MSP) (2001–2005) (Úř. věst. L 333, 29.12.2000, s. 84)

Záruční mechanismus pro malé a střední podniky 07 v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP SMEG07): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007– 2013) (Úř. věst. L 310, 9.11.2006, s. 15)

Evropský nástroj mikrofinancování Progress – záruky (EPMF-G): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1)

Nástroj financování se sdílením rizik, nástroj pro sdílení rizik (RSI):

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1)

Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Spolupráce“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86)

Rozhodnutí Rady 2006/974/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu „Kapacity“, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013) (Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 299)

Záruční nástroj EaSI: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) a o změně rozhodnutí č. 283/2010/EU, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 238)

Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME (COSME LGF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33)

Nástroj InnovFin Debt:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104)

Rozhodnutí Rady 2013/743/EU ze dne 3. prosince 2013 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020), a o zrušení rozhodnutí 2006/971/ES, 2006/972/ES, 2006/973/ES, 2006/974/ES a 2006/975/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 965)

Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví (CCS GF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221)

Nástroj pro záruky za studentské půjčky (SLGF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50)

Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185)

C.   

Nástroje ke sdílení rizik:

Nástroj financování se sdílením rizik (RSFF): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013), prohlášení Komise (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1)

InnovFin:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu „Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020)“ a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81)

Dluhový nástroj v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF DI): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129)

Nástroj financování přírodního kapitálu (NCFF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185)

D.   

Účelové investiční jednotky:

Evropský nástroj mikrofinancování Progress – Fonds commun de placements – fonds d'investissements spécialisés (EPMF FCP-FIS): Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 283/2010/EU ze dne 25. března 2010, kterým se zřizuje evropský nástroj mikrofinancování Progress pro oblast zaměstnanosti a sociálního začleňování (Úř. věst. L 87, 7.4.2010, s. 1)

Marguerite:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí (Úř. věst. L 162, 22.6.2007, s. 1)

Rozhodnutí Komise C(2010)0941 ze dne 25. února 2010 o účasti Evropské unie v Evropském fondu 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (fondu Marguerite)

Evropský fond pro energetickou účinnost (EEEF): Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 663/2009 o zavedení programu na podporu hospodářského oživení prostřednictvím finanční pomoci Společenství pro projekty v oblasti energetiky (Úř. věst. L 346, 30.12.2010, s. 5)


PŘÍLOHA V

SELHÁNÍ TRHU, NEPŘÍZNIVÉ INVESTIČNÍ SITUACE, ADICIONALITA A VYLOUČENÉ ČINNOSTI

A.   

Selhání trhu, nepříznivé investiční situace a adicionalita

V souladu s článkem 209 finančního nařízení se záruka EU vztahuje na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace (čl. 209 odst. 2 písm. a) finančního nařízení) a dosahuje adicionality tím, že brání nahrazení potenciální podpory a investic z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů (čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení).

Za účelem dosažení souladu s čl. 209 odst. 2 písm. a) a b) finančního nařízení musí finanční a investiční operace využívající záruku EU splňovat tyto požadavky stanovené v bodech 1 a 2:

1.

Selhání trhu a nepříznivé investiční situace

V zájmu řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací podle čl. 209 odst. 2 písm. a) finančního nařízení zahrnují investice, na něž se zaměřují finanční a investiční operace, jeden z těchto rysů:

a)

mají povahu veřejného statku, pro který provozovatel nebo společnost nemůže získat dostatečné finanční výhody (jako jsou vzdělávání a dovednosti, zdravotní péče a její dostupnost, bezpečnost a obrana a bezplatně nebo s minimálními náklady přístupná infrastruktura);

b)

externality, které provozovatel nebo společnost obecně neinternalizují, jako jsou investice do výzkumu a vývoje, energetická účinnost, klima nebo ochrana životního prostředí;

c)

informační asymetrie, zejména v případě malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací, včetně vyšší míry rizika ve vztahu k podnikům v raném stadiu, podnikům s převážně nehmotným majetkem nebo nedostatečným kolaterálem nebo podnikům se zaměřením na činnosti s vyšším rizikem;

d)

projekty přeshraniční infrastruktury a související služby nebo fondy, které investují na přeshraničním základě s cílem řešit roztříštěnost vnitřního trhu a posílit koordinaci v rámci vnitřního trhu;

e)

expozice vyšší míře rizika v určitých odvětvích, zemích nebo regionech nad míru, již jsou soukromé finanční subjekty schopny nebo ochotny přijmout, včetně případů, kdy by investice nebyla provedena nebo by nebyla provedena ve stejném rozsahu z důvodu novosti nebo z důvodu rizik spojených s inovacemi nebo neověřenými technologiemi;

f)

nové nebo složité selhání trhu či nepříznivé investiční situace v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. a) bodem iii) tohoto nařízení.

2.

Adicionalita

Finanční a investiční operace musí splňovat oba aspekty adicionality uvedené v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení. To znamená, že operace by bez podpory z Fondu InvestEU nebyly provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů. Pro účely tohoto nařízení se těmito operacemi rozumí finanční a investiční operace, které musí splňovat tato dvě kritéria:

1)

aby byly považovány za doplňkové k soukromým zdrojům uvedeným v čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, podporuje Fond InvestEU finanční a investiční operace prováděcích partnerů tím, že se zaměřuje na investice, které z důvodu svých vlastností (povaha veřejného statku, externality, informační asymetrie, aspekty týkající se sociálně-hospodářské soudržnosti nebo jiné) nejsou schopny vytvářet dostatečnou tržní finanční návratnost nebo jsou vnímány jako příliš riskantní (ve srovnání s mírou rizika, kterou jsou relevantní soukromé subjekty ochotny přijmout). Z důvodu těchto vlastností nemohou tyto finanční a investiční operace nemohou využít tržní financování za přiměřených podmínek, pokud jde o stanovení cen, požadavky na kolaterál, druh financování, dobu splatnosti poskytnutého financování nebo jiné podmínky, a nebyly by bez veřejné podpory v Unii provedeny vůbec nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu.

2)

aby byly považovány za doplňkové ke stávající podpoře z jiných veřejných zdrojů podle čl. 209 odst. 2 písm. b) finančního nařízení, podporuje Fond InvestEU pouze finanční a investiční operace, u nichž platí tyto podmínky:

a)

finanční a investiční operace by bez podpory z Fondu InvestEU nebyly prováděcím partnerem provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu a

b)

finanční a investiční operace by nebyly v Unii provedeny nebo by nebyly provedeny ve stejném rozsahu ani v rámci jiných stávajících veřejných nástrojů, jako jsou finanční nástroje v rámci sdíleného řízení fungující na regionální a vnitrostátní úrovni, ačkoliv musí být možné doplňkové použití Fondu InvestEU a dalších veřejných zdrojů, zejména tam, kde lze dosáhnout přidané hodnoty EU a kde lze optimalizovat využití veřejných zdrojů k dosažení cílů politiky účinným způsobem.

Aby se prokázalo, že finanční a investiční operace využívající záruky EU doplňují stávající tržní a jinou stávající veřejnou podporu, poskytnou prováděcí partneři informace, které prokazují přítomnost alespoň jednoho z následujících rysů:

a)

podporu prostřednictvím podřízených pozic ve vztahu k jiným veřejným nebo soukromým věřitelům nebo v rámci struktury financování;

b)

podporu prostřednictvím vlastního kapitálu a kvazivlastního kapitálu nebo prostřednictvím dluhopisů s dlouhodobou splatností, cenami, požadavky na kolaterál nebo jinými podmínkami, které nejsou dostatečně dostupné na trhu nebo z jiných veřejných zdrojů;

c)

podporu operací s vyšším rizikovým profilem, než je riziko obecně přijímané v rámci vlastních standardních činností prováděcího partnera, či podporu pro prováděcí partnery v případě, že překročí vlastní kapacitu na podporu těchto operací;

d)

účast na mechanismech sdílení rizik zaměřených na oblasti politiky, která prováděcího partnera vystavuje míře rizika, jež je vyšší než míra tímto prováděcím partnerem obecně přijímaná nebo vyšší než míra rizika, kterou jsou soukromé finanční subjekty schopny nebo ochotny přijmout;

e)

podporu, která v důsledku signalizačních účinků podpory z Fondu InvestEU vyvolá nebo přiláká další soukromé nebo veřejné zdroje financování a doplní jiné soukromé nebo komerční zdroje, zejména od kategorií investorů, kteří obvykle nejsou ochotni podstupovat riziko, nebo institucionálních investorů;

f)

podporu prostřednictvím finančních produktů, které nejsou v cílových zemích nebo regionech v důsledku chybějících, nedostatečně rozvinutých nebo neúplných trhů k dispozici nebo nejsou nabízeny v dostatečné míře.

U zprostředkovaných finančních a investičních operací, zejména v případě podpory malých a středních podniků, musí být adicionalita ověřena na úrovni zprostředkovatele, a nikoli na úrovni konečného příjemce. Má se za to, že adicionalita existuje, pokud Fond InvestEU poskytne finančnímu zprostředkovateli podporu při zřizování nového portfolia s vyšší mírou rizika nebo vyšším objemem činností, které jsou již vysoce rizikové, v porovnání s mírou rizika, kterou jsou soukromé a veřejné finanční subjekty v cílových zemích či regionech v současné době schopny nebo ochotny přijmout.

Záruka EU se neposkytuje na podporu refinančních operací (jako je nahrazení stávajících dohod o půjčkách nebo jiných forem finanční podpory projektů, které již byly částečně nebo v plném rozsahu uskutečněny), s výjimkou zvláštních výjimečných a řádně odůvodněných okolností, za nichž je prokázáno, že operace v rámci záruky EU umožní novou investici do oblasti způsobilé pro finanční a investiční operace podle přílohy II nad rámec běžného objemu činnosti prováděcího partnera nebo finančního zprostředkovatele, a to alespoň ve výši částky operace, která splňuje kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení. Tyto refinanční operace jsou v souladu s požadavky stanovenými v oddíle A této přílohy, které se týkají selhání trhu, nepříznivých investičních situací a adicionality.

B.   

Vyloučené činnosti

Fond InvestEU nepodporuje:

1)

činnosti, které omezují práva a svobody jednotlivce nebo které porušují lidská práva;

2)

v oblasti obranných činností: používání, vývoj nebo výroba produktů a technologií, které jsou zakázány platným mezinárodním právem;

3)

výrobky a činnosti související s tabákem (výroba, distribuce, zpracování a obchod);

4)

činnosti vyloučené z financování podle příslušných ustanovení nařízení o programu Horizont Evropa: výzkumná činnost zaměřená na klonování lidí k reprodukčním účelům, činnosti zaměřené na změnu genetického dědictví lidských bytostí, které by mohly učinit tyto změny dědičnými, a činnosti k vytvoření lidských embryí výhradně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky;

5)

hazardní hry (činnosti související s výrobou, výstavbou, distribucí, zpracováním, obchodem nebo softwarem);

6)

obchod se sexuálními službami a související infrastrukturu, služby a média;

7)

činnosti zahrnující živá zvířata pro pokusné a vědecké účely, pokud nelze zaručit soulad s Evropskou úmluvou na ochranu obratlovců používaných pro pokusné a jiné vědecké účely (1);

8)

činnost v oblasti rozvoje nemovitostí, jako je činnost, jejímž jediným účelem je renovace a opětovný pronájem nebo zpětný prodej stávajících budov, jakož i realizace nových projektů; způsobilé však jsou činnosti v odvětví nemovitostí, které souvisejí se specifickými cíli Programu InvestEU uvedenými v čl. 3 odst. 2 nebo se způsobilými oblastmi pro finanční a investiční operace podle přílohy II, jako jsou investice do projektů energetické účinnosti nebo sociálního bydlení;

9)

finanční činnosti, jako je nákup nebo obchodování s finančními nástroji. Zejména jsou vyloučeny intervence zaměřené na odkup aktiv, který je určen pro rozprodávání majetku, nebo na náhradní kapitál, který je určen pro rozprodávání majetku;

10)

činnosti, které jsou zakázány platnými vnitrostátními právními předpisy;

11)

vyřazování jaderných elektráren z provozu, jejich provoz, úpravu nebo výstavbu;

12)

investice související s dobýváním nebo těžbou, zpracováním, distribucí, skladováním nebo spalováním pevných fosilních paliv a ropy, jakož i investice související s těžbou plynu. Toto vyloučení se nevztahuje na:

a)

projekty, u nichž neexistuje žádná reálná alternativní technologie;

b)

projekty týkající se prevence a omezování znečištění;

c)

projekty vybavené zařízením pro zachycování a ukládání uhlíku nebo zachycování a využívání uhlíku; průmyslové nebo výzkumné projekty, které v porovnání s příslušnými referenčními hodnotami systému EU pro obchodování s emisemi vedou k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů;

13)

investice do zařízení k odstraňování odpadu skládkováním. Toto vyloučení se nevztahuje na investice týkající se:

a)

zařízení pro ukládání na skládku, která jsou doplňkovým prvkem průmyslového nebo těžebního investičního projektu a u nichž bylo prokázáno, že skládkování je jedinou reálnou možností, jak zacházet s průmyslovým nebo těžebním odpadem vznikajícím při samotné činnosti;

b)

stávajících zařízení skládky, která mají zajistit využívání skládkového plynu a podporovat vytěžování skládek a opětovné zpracování těžebního odpadu;

14)

investice do zařízení na mechanicko-biologickou úpravu (MBT). Toto vyloučení se nevztahuje na investice do modernizace stávajících zařízení MBT pro účely výroby energie z odpadu nebo recyklace tříděného odpadu, jako je kompostování a anaerobní digesce;

15)

investice do spaloven pro zpracování odpadu. Toto vyloučení se nevztahuje na investice týkající se:

a)

zařízení určených výhradně ke zpracování nerecyklovatelného nebezpečného odpadu;

b)

stávajících zařízení, je-li účelem investice zvýšení energetické účinnosti, zachycování výfukových plynů za účelem skladování či používání nebo získávání materiálů z popela ze spalování za předpokladu, že tyto investice nevedou ke zvýšení kapacity zpracování odpadu dotčeného zařízení.

Prováděcí partneři nadále nesou odpovědnost za zajištění toho, že finanční a investiční operace budou v okamžiku podpisu příslušné dohody v souladu s kritérii pro vyloučení stanovenými v této příloze, že budou tento soulad monitorovat při provádění projektu a že v případě potřeby přijmou vhodná nápravná opatření.


(1)  Úř. věst. L 222, 24.8.1999, s. 31.