Článek 1

Prezentace sdělení informací v on-line prostředí

Pokud je obsah sdělení klíčových informací o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) nebo přehledu dávek PEPP prezentován na jiném trvalém nosiči než na papíře, prezentace musí splňovat následující požadavky:

a)	informace musí být prezentovány formou, která je uzpůsobena zařízení, které účastník PEPP pro přístup ke sdělení klíčových informací o PEPP nebo přehledu dávek PEPP používá;

b)	pokud se mění velikost částí v uspořádání, zachová se uspořádání, nadpisy a posloupnost standardizovaného prezentačního formátu a rovněž relativní význam a velikost jednotlivých prvků;

c)	typ písma a velikost písma musí být takové, aby byly informace zaznamenatelné, srozumitelné a jasně čitelné;

d)	je-li použit zvuk nebo obraz, musí se použít taková rychlost mluveného slova a hlasitost zvuku, která při běžné pozornosti činí informace zaznamenatelnými, srozumitelnými a jasně slyšitelnými;

e)	prezentované informace musí být totožné s informacemi, které jsou poskytovány v papírové podobě sdělení klíčových informací o PEPP nebo přehledu dávek PEPP.

Článek 2

Vrstvení informací

Vrstvení informací ve sdělení klíčových informací o PEPP nebo přehledu dávek PEPP v souladu s čl. 28 odst. 3, čl. 35 odst. 1 a 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 1 nařízení (EU) 2019/1238 se provede tak, aby neodvádělo pozornost zákazníka od obsahu dokumentu nebo nezakrývalo žádné klíčové informace. V případě vrstvení informací musí být možné vytisknout přehled dávek PEPP jako jeden dokument.

Článek 3

Oddíl nazvaný „O jaký produkt se jedná?“

Článek 4

Oddíl nazvaný „Jaká podstupuji rizika a jakého výnosu bych mohl/a dosáhnout?“

Článek 5

Oddíl nazvaný „S jakými náklady je investice spojena?“

Článek 6

Standardní uspořádání sdělení klíčových informací o PEPP

Poskytovatelé PEPP prezentují sdělení klíčových informací o PEPP v souladu s přílohou I. Pokud jsou informace poskytovány v elektronické podobě, lze prezentaci pomocí šablony, která je stanovena v uvedené příloze, upravit pouze tak, aby umožňovala vrstvení informací.

Článek 7

Přezkum sdělení klíčových informací o PEPP

Článek 8

Revize sdělení klíčových informací o PEPP

Článek 9

Poskytování sdělení klíčových informací o PEPP

Článek 10

Prezentace přehledu dávek PEPP

Článek 11

Standardní uspořádání přehledu dávek PEPP

Poskytovatelé PEPP prezentují přehled dávek PEPP v souladu s přílohou II. Pokud jsou informace poskytovány v elektronické podobě, lze šablonu stanovenou v uvedené příloze upravit pouze tak, aby bylo možné vrstvení informací.

Článek 12

Druhy nákladů a poplatků u základního PEPP

Článek 13

Náklady a poplatky u záruk na základní PEPP

Článek 14

Cíl technik snižování rizik

Článek 15

Životní cyklus

Článek 16

Vytváření rezerv

Článek 17

Záruky minimální návratnosti

Článek 18

Celostní hodnocení rizik a výnosů PEPP

Pro účely článků 3, 4, 5, 10 a 14 poskytovatelé PEPP použijí metodiky stanovené v příloze III.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA I

ŠABLONA SDĚLENÍ KLÍČOVÝCH INFORMACÍ O PEPP

Část I. Pokyny pro vyplnění šablony sdělení klíčových informací o PEPP

1.

Poskytovatelé PEPP dodrží pořadí oddílů a použijí nadpisy, prezentační nástroje a ikony uvedené v šabloně sdělení klíčových informací o PEPP v části II této přílohy, která však nestanovuje parametry týkající se délky jednotlivých oddílů a umístění konců stránek. Při tisku by neměl být překročen celkový rozsah maximálně pěti stran velikosti A4.

2.

Pod zvýrazněným nadpisem „Sdělení klíčových informací o PEPP“ se doplní toto prohlášení: „Toto sdělení vám poskytuje klíčové informace o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP). Nejedná se o propagační materiál. Informace, jejichž poskytnutí je vyžadováno právními předpisy, vám mají pomoci porozumět povaze, rizikům, nákladům, potenciálním výnosům a ztrátám spojeným s tímto osobním penzijním produktem a umožnit vám ho porovnat s jinými PEPP.“

3.

Poskytovatelé PEPP mohou do šablony zahrnout kód QR odkazující na elektronickou verzi sdělení klíčových informací o PEPP („PEPP KID“).

4.

V horní části šablony, v oddíle nazvaném „Stručné shrnutí PEPP“ poskytovatelé PEPP uvedou tyto informace: a) předpokládaný akumulovaný kapitál v případě měsíčního příspěvku ve výši 100 EUR po dobu 40 let za nepříznivého a příznivého scénáře; b) celkové roční náklady vyjádřené jako procentní podíl akumulovaného kapitálu na základě měsíčních příspěvků ve výši 100 EUR; c) klasifikaci souhrnného ukazatele rizik a d) prohlášení o tom, zda produkt poskytuje záruku.

5.

Poskytovatel PEPP doplní toto prohlášení: „Penzijní produkt popsaný v tomto sdělení je dlouhodobým produktem s omezenou možností předčasné výplaty, který nelze kdykoli vypovědět.“

6.

V dalším oddíle může poskytovatel PEPP doplnit svou značku nebo logo společnosti a uvede tyto informace: a) totožnost a kontaktní údaje poskytovatele PEPP; b) příslušné orgány poskytovatele PEPP; c) název PEPP a registrační číslo PEPP v centrálním veřejném registru; d) v části „druh produktu“ zvolí, zda jde o základní PEPP, či nikoli; pokud ne, zda se PEPP KID týká nějaké konkrétní alternativní investiční možnosti nebo poskytuje obecné informace o škále alternativních investičních možností, a e) datum vyhotovení sdělení.

7.

V oddíle nazvaném „Jak jsou mé peníze investovány?“ poskytovatel PEPP uvede informace podle čl. 3 odst. 1. Poskytovatelé PEPP mohou informace podle čl. 3 odst. 10 tohoto nařízení uvést v pravém sloupci nebo v hlavní části.

8.

V oddíle nazvaném „Pro koho je tento produkt určen?“ poskytovatel PEPP uvede informace podle čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.

9.

V oddíle nazvaném „Jsou mé úspory zaručeny?“ poskytovatel PEPP uvede: a) zda základní PEPP poskytuje záruku na kapitál, nebo uplatňuje techniku snižování rizik, která je v souladu s cílem umožnit účastníku PEPP získat zpět kapitál; nebo b) zda a v jakém rozsahu poskytuje záruku nebo techniku snižování rizik případná alternativní investiční možnost.

10.

V oddíle nazvaném „Co se stane při mém odchodu do důchodu?“ poskytovatel PEPP uvede informace podle čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení.

11.

V oddíle nazvaném „Co se stane s mými úsporami PEPP, pokud zemřu/utrpím zdravotní postižení/budu žít déle, než předpokládá moje smlouva o PEPP?“ poskytovatel PEPP uvede informace podle čl. 3 odst. 4 tohoto nařízení.

12.

V oddíle nazvaném „Co se stane, když se přestěhuji do jiné země?“ poskytovatel PEPP uvede informace podle čl. 3 odst. 5 tohoto nařízení. Poskytovatelé PEPP mohou v pravém sloupci nebo v hlavní části uvést, kde lze získat další informace.

13.

V oddíle nazvaném „Mohu smlouvu o produktu předčasně vypovědět?“ poskytovatel PEPP uvede prohlášení o důsledcích pro účastníka PEPP: a) v případě předčasného vypovězení smlouvy o PEPP, včetně všech poplatků, sankcí a případné ztráty ochrany kapitálu a případné ztráty dalších výhod a pobídek, a b) v případě, že účastník PEPP přestane do PEPP přispívat, včetně všech poplatků, sankcí a případné ztráty ochrany kapitálu a případné ztráty dalších výhod a pobídek.

14.

V oddíle nazvaném „Mohu změnit svého poskytovatele?“ poskytovatel PEPP uvede informace podle čl. 3 odst. 6 tohoto nařízení. Poskytovatelé PEPP mohou v pravém sloupci nebo v hlavní části uvést, kde lze získat další informace.

15.

V oddíle nazvaném „Mohu změnit svou investiční možnost?“ poskytovatel PEPP uvede informace podle čl. 3 odst. 7 tohoto nařízení.

16.

V oddíle nazvaném „Budou mé peníze investovány udržitelným způsobem?“ poskytovatel PEPP uvede informace podle čl. 3 odst. 8 tohoto nařízení. Poskytovatelé PEPP mohou v pravém sloupci nebo v hlavní části uvést, kde lze získat další informace.

17.

V oddíle nazvaném „Řídí se smlouva právem [členského státu]?“ poskytovatel PEPP uvede informace o použitelném právu, kterým se smlouva o PEPP bude řídit, pokud strany nemají možnost svobodné volby použitelného práva, nebo v případě, že si strany použitelné právo zvolit mohou, právo, jehož volbu poskytovatel PEPP navrhuje.

18.

V oddíle nazvaném „Mohu smlouvu zrušit nebo se rozmyslet?“ poskytovatel PEPP uvede informace podle čl. 3 odst. 9 tohoto nařízení.

19.

V oddíle nazvaném „Jaký má produkt rizikový profil?“ poskytovatel PEPP uvede informace podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení. Poskytovatelé PEPP mohou v pravém sloupci nebo v hlavní části uvést, kde lze získat další informace, zejména informace o metodikách použitých pro souhrnný ukazatel rizik.

20.

V oddíle nazvaném „Existuje riziko, že ztratím veškerý svůj investovaný kapitál?“ poskytovatel PEPP uvede informace podle čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení.

21.

V oddíle nazvaném „Co mohu očekávat při odchodu do důchodu?“ poskytovatel PEPP uvede při poskytování informací podle čl. 4 odst. 3 a 4 informace podle čl. 4 odst. 3 písm. a) až c) takto: a) nepříznivý scénář v kategorii „pokud se vaše investice nevyvíjejí dobře“; b) odhad nejlepšího scénáře v kategorii „pokud se vaše investice vyvíjejí poměrně dobře“; c) příznivý scénář v kategorii „pokud se vaše investice vyvíjejí velmi dobře“; d) projekce akumulačního období v délce 40 let pro možnost „váš současný věk je 25“, akumulačního období v délce 30 let pro možnost „váš současný věk je 35“, akumulačního období v délce 20 let pro možnost „váš současný věk je 45“ a akumulačního období v délce 10 let pro možnost „váš současný věk je 55“.

22.

V oddíle nazvaném „Co mohu očekávat při odchodu do důchodu?“ poskytovatel PEPP uvede prohlášení, že skutečnou výši vyplácené částky mohou ovlivnit daňové právní předpisy členského státu, v němž má účastník PEPP bydliště.

23.

V oddíle nazvaném „Co se stane, když [název poskytovatele PEPP] není schopen vyplatit dávky?“ poskytovatel PEPP doplní stručný popis toho, zda se na příslušnou ztrátu vztahuje systém odškodnění nebo záruk pro investory, a pokud ano, o jaký systém se jedná, jaké je jméno ručitele a na která rizika se systém vztahuje a na která nikoli.

24.

V oddíle nazvaném „Jednorázové náklady“ poskytovatel PEPP uvede náklady účtované za sjednání smlouvy a jednorázové poplatky účtované v případě vypovězení smlouvy do pěti let.

25.

V oddíle nazvaném „Roční náklady“ poskytovatel PEPP uvede informace podle čl. 5 odst. 1 a 3. Poskytovatelé PEPP mohou v pravém sloupci nebo v hlavní části vysvětlit jakékoli další náklady, které si poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP účtují, a poskytnout podrobné informace o veškerých nákladech spojených s distribucí, jež nebyly zahrnuty do nákladů uvedených v předchozích oddílech, aby tak účastníkovi PEPP umožnili porozumět kumulativnímu účinku souhrnných nákladů na návratnost investice.

26.

V oddíle nazvaném „Jaké jsou konkrétní požadavky na podúčet odpovídající [členskému státu, v němž mám bydliště]?“ a v pododdíle nazvaném „Požadavky na období vkládání příspěvků“ poskytovatel PEPP popíše podmínky pro akumulační fázi, jak je stanoví členský stát, v němž má účastník PEPP bydliště. V pododdíle nazvaném „Požadavky na období vyplácení částek“ poskytovatel PEPP popíše podmínky pro výplatní fázi, jak je stanoví členský stát, v němž má účastník PEPP bydliště.

27.

V oddíle nazvaném „Jakým způsobem mohu podat stížnost?“ poskytovatel PEPP uvede informace o tom, jakým způsobem a ke komu může účastník PEPP podat stížnost ohledně PEPP nebo ohledně jednání poskytovatele PEPP či distributora PEPP.

Část II. Šablona

PŘÍLOHA II

ŠABLONA PŘEHLEDU DÁVEK PEPP

Část I. Pokyny pro vyplnění šablony přehledu dávek PEPP

1.

Poskytovatelé PEPP dodrží pořadí oddílů a použijí nadpisy a prezentační nástroje nebo grafy a ikony uvedené v šabloně, která však nestanovuje parametry týkající se délky jednotlivých oddílů a umístění konců stránek.

2.

Poskytovatelé PEPP mohou do šablony zahrnout kód QR odkazující na elektronickou verzi přehledu dávek PEPP a mohou doplnit svou značku nebo logo společnosti.

3.

V oddíle nazvaném „Jakou částku obdržím při odchodu do důchodu?“ poskytovatel PEPP uvede výsledky pro tyto scénáře: a) nepříznivý scénář v kategorii „pokud se investice nevyvíjejí dobře“; b) odhad nejlepšího scénáře v kategorii „pokud se investice vyvíjejí poměrně dobře“; c) příznivý scénář v kategorii „pokud se investice vyvíjejí velmi dobře“.

Část II. Šablona

PŘÍLOHA III

VSTUPY, PŘEDPOKLADY A METODIKY

Část I. Metodika, na které je založena prezentace rizik a výnosů

Souhrnný ukazatel rizik

1.

Poskytovatelé PEPP rozčlení základní PEPP a jednotlivé alternativní investiční možnosti do čtyř různých kategorií: „1“, „2“, „3“ a „4“. Toto rozčlenění je založeno na: a) riziku, že účastník nezíská zpět příspěvky po zohlednění inflace; b) předpokládaném poklesu a c) porovná ses předpokládanými výnosy, pokud jde o dosažení určité výše dávek PEPP (v příslušných případech) na začátku výplatní fáze, nebo během ní.

2.

Pro vypočítání rizika, že účastník nezíská zpět příspěvky po zohlednění inflace, poskytovatelé PEPP stochasticky určí škálu předpokládaného akumulovaného kapitálu na konci akumulačního období u běžných účastníků PEPP, obecných délek akumulačních období a standardizovaných výší příspěvků. Po provedení stochastické simulace se riziko vyjádří jako pravděpodobnost v procentních bodech, která se odvodí od počtu pozorování, u kterých je suma příspěvků po zohlednění inflace vyšší než předpokládaná hodnota akumulovaného kapitálu na konci akumulačního období, ve srovnání s počtem všech pozorování.

3.

Riziko, že účastník nezíská zpět příspěvky po zohlednění inflace, u jednotlivých investičních možností se rozčlení do různých kategorií takto: Kategorie Akumulační období 40 let 30 let 20 let 10 let 1 do 13,75 % do 17 % do 27 % do 36 % 2 13,8 až 16,55 % 17 až 19,75 % 27 až 29,25 % 36 až 43,25 % 3 16,6 až 19,35 % 19,8 až 22,55 % 29,3 až 31,55 % 43,3 až 50,55 % 4 nad 19,4 %. nad 22,6 %. nad 31,6 %. nad 50,6 %. Pokud se kategorie rizika investiční možnosti u různých akumulačních období liší, použije se kategorie nejvyššího rizika.

4.

Pro vypočítání předpokládaného poklesu poskytovatelé PEPP stochasticky určí škálu předpokládaného akumulovaného kapitálu na konci akumulačního období u běžných účastníků PEPP, obecných délek akumulačních období a standardizovaných výší příspěvků. Po provedení stochastické simulace se riziko vyjádří jako procento předpokládaného poklesu vůči sumě příspěvků po zohlednění inflace. Předpokládaný pokles se určí z pozorování, u kterých jsou příspěvky po zohlednění inflace vyšší než předpokládaná hodnota akumulovaného kapitálu na konci akumulačního období, a průměrných ztrát zaznamenaných u těchto pozorování.

5.

Riziko, pokud jde o předpokládaný pokles, u jednotlivé investiční možnosti se rozčlení do různých kategorií takto: Kategorie Akumulační období 40 let 30 let 20 let 10 let 1 do –20 % do –17 % do –13 % do –8 % 2 –20 až –23 % –17 až –20,25 % –13 až –16,5 % –8 až –11,25 % 3 –23,5 až –26,5 % –20,3 až –23,55 % –16,6 až –20,1 % –11,3 až –14,55 % 4 nad –26,5 %. nad –23,6 %. nad –20,1 %. nad –14,6 %. Pokud se kategorie rizika investiční možnosti u různých akumulačních období liší, použije se kategorie nejvyššího rizika.

6.

Pro vypočítání předpokládaných výnosů, aby se dosáhlo určité výše dávek PEPP, poskytovatelé PEPP stochasticky určí škálu předpokládaného akumulovaného kapitálu na konci akumulačního období u běžných účastníků PEPP, obecných délek akumulačních období a standardizovaných výší příspěvků. Poskytovatelé PEPP vyjádří výnosy v podobě mediánu akumulovaného kapitálu na konci akumulačního období jako násobek sumy příspěvků po zohlednění inflace.

7.

Výnosy, aby se dosáhlo určité výše dávek PEPP, u jednotlivé investiční možnosti se rozčlení do různých kategorií takto: Kategorie Akumulační období 40 let 30 let 20 let 10 let 1 do 1,7 do 1,3 do 1,08 do 0,93 2 1,7 až 2,03 1,3 až 1,45 1,08 až 1,165 0,93 až 0,985 3 2,035 až 2,36 1,455 až 1,61 1,17 až 1,255 0,99 až 1,045 4 nad 2,365 nad 1,615 nad 1,26 nad 1,05 Pokud se kategorie výnosů investiční možnosti u různých akumulačních období liší, použije se kategorie nejnižších výnosů.

8.

Pro agregaci výsledků kategorizace jednotlivých investičních možností do souhrnného ukazatele rizik poskytovatelé PEPP: a) porovnají dvě kategorie rizik a v případě, že se hodnota kategorie liší, zvolí tu vyšší; b) porovnají výslednou kategorii rizik s hodnotou kategorie výnosů poskytovatele PEPP s cílem uvést informace podle čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení a porovnají výnosy investiční možnosti s ohledem na její rizikovost.

Scénáře výkonnosti

9.

Poskytovatelé PEPP stochasticky určí předpokládané dávky PEPP (v příslušných případech) na začátku výplatní fáze, nebo během ní, přičemž zohlední: a) standardizované nebo personalizované výše příspěvků; b) délku akumulační fáze; c) střední délku života průměrného účastníka PEPP, je-li relevantní; d) případné trendy v růstu mezd; e) předpokládanou nominální výnosnost investic v návaznosti na investiční strategii, strategickou alokaci investic; f) roční míru inflace a g) úrovně nákladů.

10.

Hodnoty předpokládaných dávek PEPP v rámci různých scénářů výkonnosti se určí v souladu se stochastickým rozptylem předpokládaných dávek PEPP: a) v případě příznivého scénáře se hodnota dávek PEPP určí jako 85. percentil distribuce; b) v případě odhadu nejlepšího scénáře se hodnota dávek PEPP určí jako 50. percentil distribuce; c) v případě nepříznivého scénáře se hodnota dávek PEPP určí jako 15. percentil distribuce; d) v případě zátěžového scénáře se hodnota dávek PEPP určí jako 5. percentil distribuce.

Část II. Pravidla pro určování projekcí důchodových dávek

Roční míra nominální výnosnosti investic

11.

Poskytovatelé PEPP určí předpokládané nominální výnosnosti investic základních PEPP a alternativních investičních možností za použití odpovídajícího stochastického přístupu, který zohlední příslušnou investiční strategii, strategickou alokaci investic a techniku snižování rizik použitou u jednotlivých investičních možností.

12.

Při určování různých prvků stochastického modelu poskytovatelé PEPP použijí roční míru inflace a mohou zvážit použití modulárního přístupu ke stochastickému výpočtu, a to přinejmenším u: a) nominálních úrokových sazeb; b) úvěrových rozpětí, včetně změn ratingového stupně a selhání, a c) výnosů z kapitálu.

13.

Při určování nominálních úrokových sazeb může poskytovatel PEPP použít model G2++ pro sazby v krátkém období (jeho popis viz Brigo a kol., 2006 (1)), který je rovnocenný dvoufaktorovému modelu Hull–White a umožňuje použít záporné úrokové sazby. Jeho chování ovlivňuje pět parametrů, dva na každý faktor a jeden týkající se korelace. Složky dvourozměrného Wienerova procesu jsou korelovány a deterministický faktor posunu umožňuje dokonalé přizpůsobení struktury počátečního období tržním sazbám. Stochastické diferenciální rovnice pro dva faktory x(t) a y(t) jsou a , kde a, b, σ a η jsou kladné parametry a  a  korelované Wienerovy procesy při rizikově neutrálním opatření . Korelační parametr ρ je definován prostřednictvím .

14.

Rizikově neutrální oceňování s využitím rizikově neutrálního opatření vyžaduje přizpůsobení reálnému opatření , které lze zvolit jako konstantní, časově nezávislou tržní cenu rizika.

15.

Pomocí Girsanovovy věty následuje výpočet s použitím λi jako tržní ceny rizika. Dynamiku při opatření lze popsat jako a . Proces pro sazby v krátkém období r(t) je dán součtem dvou faktorů a deterministického posunu, tj. r(t) = x(t) + y(t) + φ(t), kdy pro faktor deterministického posunu φ(t) platí. V této rovnici označuje fM (0, T) tržní okamžitou forwardovou úrokovou míru v počáteční době 0 s horizontem T.

16.

V návaznosti na model G2++ existují analytická řešení ceny bezkupónového dluhopisu, která lze definovat , a u kterých je cena bezkupónového dluhopisu v modelu G2++ P(t,T) = A(t,T) e –B ( a,t,T ) x ( t ) –B ( b,t,T ) y ( t ). PM (t,T) zde označuje tržní cenu bezkupónového dluhopisu v době t splatnosti T.

17.

Poskytovatel PEPP může použít modelové ceny pro stanovení výnosů z bezrizikových investic do dluhopisů. Sazbu v krátkém období lze dále použít jako vstupní údaj pro modelování výnosů z kapitálu a případně pro výnosy z majetku.

18.

Pro stanovení úvěrových rozpětí může poskytovatel PEPP použít simulaci úvěrových rozpětí, aby byla skombinována časová struktura bezrizikového bezkupónového dluhopisu k získání časové struktury úvěrově rizikového bezkupónového dluhopisu. Míry rizika dluhopisů různých ratingových tříd lze modelovat pomocí procesů, které zavedli Cox, Ingersoll a Ross (procesy CIR). Míra rizika πi se vyvíjí při rizikově neutrálním opatření podle stochastické diferenciální rovnice: přičemž platí podmínka 2kθ > σ 2 s cílem zachovat π(t) kladné u všech t. Za předpokladu tržní ceny rizika , je reálná dynamika dána jako .

19.

Poskytovatelé PEPP mohou modelovat míry rizika pro ratingové třídy AAA (i = 1), AA, A, BBB a BB (i = 5) potenciálně diferencované pro podnikové, kryté a jiné dluhopisy. Pravděpodobnosti selhání pi (t,T) se poté vypočítají jako součin cen CIR Pi (t,T) v době t splatnosti T, tj. , kde , a . Rozpětí si (t,T) se poté určí pomocí , s δ jako mírou výtěžnosti.

20.

Pro stanovení výnosů z kapitálu může poskytovatel PEPP použít model pro vývoj jednoho indexu akciového trhu pomocí geometrického Brownova pohybu. Tento model zahrnuje dva parametry: volatilitu a rizikovou přirážku za kapitál. Model nominální úrokové sazby poskytuje použitelnou bezrizikovou sazbu a výstupem modelu jsou roční (anualizované) výnosy z investic do tržního indexu. dSt = (r(t) + λ) Stdt + σStdWt

21.

Pro stanovení roční volatility mohou poskytovatelé PEPP k anualizaci výsledku použít směrodatnou odchylku měsíčních výnosů příslušného akciového indexu pro příslušné, reprezentativní časové období.

22.

Poskytovatelé PEPP mohou použít rizikovou přirážku za kapitál λeq jako implicitní opatření podle Damodarana (2020) (2), mohou ji však vypočítat přímo s použitím příslušného akciového indexu bez dalších rizikových přirážek pro jednotlivé země. Definuje se jako λeq := E[Rm ] – Rf , kde E[Rm ] je očekávaný tržní výnos a bezriziková sazba Rf může být zvolena jako spotový kurz 10Y křivky ECB nebo národní centrální banky.

23.

Pro tempo růstu g může poskytovatel PEPP použít dlouhodobou prognózu růstu EPS, přičemž γ je součet dividendového výnosu a výnosu zpětného odkupu. Peněžní toky lze určit pomocí konstantní míry růstu po dobu pěti let, poté je konečný peněžní tok stálý, přičemž jeho míra růstu je bezrizikovou sazbou. přičemž PVindex je současná hodnota indexu v tomto diskontním dividendovém modelu a P 0 je cena indexu v čase t = 0. Vyžadováním P 0 = PVIndex, lze vyřešit očekávaný tržní výnos a vypočítat rizikovou přirážku za kapitál.

Roční míra inflace

24.

Pro výpočet roční míry inflace použije poskytovatel PEPP jednofaktorový Vašíčkův proces. Dynamika navracení se k průměru modelu je řízena třemi parametry. Stochastická diferenciální rovnice modelu je di(t) = k(θ – i(t))dt + σdW(t), i(0)=i 0, kde i(t) je míra inflace v čase t, k se vztahuje k rychlosti navracení se k průměru, θ k úrovni navracení se k průměru a σ k volatilitě.

25.

Modelování se ve střednědobém horizontu zaměří na cílovou úroveň míry inflace Evropské centrální banky pro eurozónu, případně příslušných centrálních bank pro země mimo eurozónu, a na zjištěnou směrodatnou odchylku od míry inflace. K přizpůsobení modelu aktuálním podmínkám a krátkodobým odhadům míry inflace se použije dynamika navracení se k průměru společně s aktuální mírou inflace.

26.

Kalibrace míry inflace použije pro parametr θ cílovou míru inflace Evropské centrální banky v případě eurozóny nebo centrálních bank v případě členských států mimo eurozónu. Měsíční posloupnost meziroční míry inflace harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HISC) členského státu se použije pro odvození směrodatné odchylky míry inflace v dlouhodobém horizontu, který se předpokládá v délce 100 let. Počáteční hodnota míry inflace stejné posloupnosti se použije jako referenční datum. Poskytovatel PEPP použije odhady inflace pro index HISC příslušného členského státu zveřejněné jako pololetní makroekonomické odhady prováděné odborníky Eurosystému u zemí eurozóny, nebo ekonomické prognózy Evropské komise pro země mimo eurozónu, pokud odhady neprovádí příslušná centrální banka. Tyto odhady inflace se použijí k přizpůsobení dynamiky navracení se k průměru.

Vývoj v oblasti budoucích mezd

27.

Pro případné zohlednění vývoje v oblasti budoucích mezd poskytovatelé PEPP vezmou v úvahu růst reálných mezd v různých členských státech, přičemž vezmou v potaz údaje Eurostatu a skutečnost, že reálné mzdy se v rané fázi kariéry a praxe účastníka PEPP výrazně zvyšují a v pozdější fázi zaznamenávají výrazně nižší růst, nebo dokonce ztráty. Poskytovatel PEPP může uvažovat, že vzorec vývoje reálných mezd účastníků PEPP dosáhne ustálené úrovně, zčásti blíže ke konci akumulační fáze a zčásti dříve, tj. dvacet let před odchodem do důchodu, a následně klesá.

28.

K zobrazení velké škály možných vývojů může poskytovatel PEPP použít index reálných mezd podle kvadratické rovnice s věkem: mzda = a (max – věk)2 + b. Koeficient „a“ je převzat z jednotné distribuce pohybující se mezi –0,15 a 0,011; hodnota „max“ je převzata z jednotné distribuce pohybující se mezi 47 a 64 a odpovídá věku, kdy jsou reálné mzdy na své maximální hodnotě; koeficient „b“ je koncipován tak, že mzdový index začíná ve věku 25 let na hodnotě 100.

Část III. Metodika výpočtu nákladů, včetně specifikace souhrnných ukazatelů

29.

Poskytovatel PEPP uvede v PEPP KID celkové roční náklady zahrnující všechny vzniklé náklady, které lze účtovat během dvanácti měsíců, vyjádřené v penězích a jako procentní podíl předpokládaného akumulovaného kapitálu po dvanácti měsících. Tyto částky lze v případě potřeby vypočítat jako průměrné celkové roční náklady účtované po dobu platnosti smlouvy PEPP. Výpočet souhrnného dopadu nákladů je založen na akumulačním období v délce 40 let, na základě měsíčních příspěvků ve výši 100 EUR a předpokládaného akumulovaného kapitálu podle odhadu nejlepšího scénáře.

30.

V přehledu dávek PEPP poskytovatel PEPP uvede odhadovaný dopad nákladů na konečné dávky PEPP za použití přístupu „snížení majetku“. „Snížení majetku“ se vypočítá jako rozdíl mezi předpokládanými akumulovanými úsporami na konci akumulace a předpokládanými akumulovanými úsporami na konci akumulačního období podle scénáře bez nákladů. Rozdíl se vyjádří v penězích a jako procentní podíl předpokládaných akumulovaných úspor. Výpočet je založen na personalizované výši příspěvků jednotlivých účastníků PEPP a na odhadu nejlepšího scénáře podle bodu 10.

---

(1)  Brigo, D., Mercurio, F.: Interest Rate Models – Theory and Practice, Second Edition, Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 2001, 2006.

(2)  Damodaran, Aswath, Equity Risk Premiums: Determinants, Estimation and Implications – The 2020 Edition (5. března, 2020). NYU Stern School of Business.

Článek 1

Název „Pistacchio di Raffadali“ (CHOP) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.6 Ovoce, zelenina a obiloviny v nezměněném stavu nebo zpracované podle přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1

Změna specifikace zveřejněná v Úředním věstníku Evropské unie týkající se názvu „Münchener Bier“ (CHZO) se schvaluje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1

Článek 2

Pro účely tohoto rozhodnutí se použijí tyto definice:

1)	„umělým kamenem“ se rozumí průmyslový produkt vyrobený ze směsi kameniva různé velikosti a původu (pocházejícího zpravidla z přírodního kamene), někdy smíchaného s dalšími kompatibilními materiály, přísadami a pryskyřičným pojivem;

2)

„alternativním cementem“ se rozumí cement, který nesplňuje požadavky na složení cementů pro obecné použití vymezené v normě EN 197-1 (6), včetně cementů s velmi nízkým obsahem portlandského cementového slínku, jakož i alkalicky aktivovaných cementů a geopolymerů, které nemusí obsahovat vůbec žádný portlandský cementový slínek;

3)

„keramikou“ se rozumí materiál na základě jílovitých materiálů nebo jiných nekovových anorganických materiálů, jehož charakteristické vlastnosti, kterými jsou vysoká pevnost, odolnost proti opotřebení, dlouhá životnost, chemická inertnost, netoxicita a odolnost vůči teplu a ohni, jsou důsledkem z hlediska času a teploty pečlivě optimalizované přeměny, k níž dochází při výpalu v peci;

4)

„lisovanými hliněnými cihlami“ se rozumějí produkty, které mají stálé a ověřené vlastnosti získané statickou nebo dynamickou kompresí hliněného materiálu ve vlhkém stavu, po níž následuje bezprostřední vynětí z formy, jejichž soudržnost ve vlhkém i v suchém stavu je způsobena jílovou frakcí v hliněném materiálu a může být zesílena použitím přídatných látek;

5)	„páleným jílem“ se rozumí materiál zhotovený převážně z jílu nebo jiných hlinitých materiálů, a to tvarováním (tažením a/nebo lisováním), vysušením a vypálením připraveného jílu, s přídatnými látkami nebo bez nich;

6)

„podlahovými dlaždicemi“ se rozumějí ploché, obvykle čtvercové nebo obdélníkové dlaždice v normalizovaných rozměrových rozpětích, které mohou být tvarovány tažením, přímým tvarováním ve formě nebo mohou být na správný rozměr nařezány z desek a které, jsou-li položeny vedle sebe, vytvářejí nášlapnou vrstvu vnitřních nebo venkovních podlahových konstrukcí, jež má být obvykle pro uživatele podlahové plochy viditelná nebo s níž mají tito uživatelé přicházet do styku;

7)

„hydraulickým pojivem“ se rozumí cement pro obecné použití nebo hydraulické vápno, tzn. jemně mletá anorganická látka, která po smíchání s vodou vytváří kaši, která tuhne a tvrdne v důsledku hydratačních reakcí a procesů a která po zatvrdnutí zachovává svoji pevnost a stálost i ve vodě. Cementy pro obecné použití musí spadat do jedné z 27 tříd cementů vymezených v normě EN 197-1 a hydraulická vápna musí splňovat požadavky vymezené v normě EN 459-1 (7) pro přirozená hydraulická vápna, směsná vápna nebo hydraulická vápna;

8)	„obrubníkem“ se rozumějí rovné nebo obloukové prvky v normalizovaných rozměrových rozpětích, které mohou být na nášlapné ploše zkoseny nebo skloněny a jejichž primárním účelem je oddělovat povrchy stejné nebo odlišné úrovně, například jako lemování pozemní komunikace nebo chodníku;

9)	„kuchyňskou pracovní deskou“ se rozumí pracovní plocha získaná přímo z formy nebo nařezaná na správný rozměr z desek, která je připevněna ke konstrukci buď mechanicky, nebo pomocí specifických adheziv a je primárně určena pro přípravu jídel;

10)

„produktem z přírodního kamene“ a „stavebním kamenem“ se rozumějí kusy přirozeně se vyskytující horniny, přičemž produkty z přírodního kamene jsou ve zpracovatelském zařízení nařezány a opracovány do specifikovaných rozměrů a tvarů a se specifikovanou povrchovou úpravou, zatímco stavební kámen je vstupním meziproduktem zpracovatelského zařízení, který se skládá z velkých bloků nebo desek přirozeně se vyskytujících hornin získaných těžbou v lomu;

11)	„dlažebním prvkem“ se rozumí prvek v normalizovaných rozměrových rozmezích, pravoúhlého nebo jiného tvaru, který lze klást v opakovaném vzoru do povrchové dlažební vrstvy flexibilní nebo pevné dlažby a spojovat pomocí malty, adheziv nebo spojovacích mechanismů;

12)

„betonovým prefabrikátem“ se rozumějí betonové produkty, které jsou vyrobeny ve shodě se specifickými výrobkovými normami na místě odlišném od místa konečného umístění ve stavbě, jsou během výroby chráněny proti nepříznivým klimatickým podmínkám a vznikají výrobním postupem podřízeným systému řízení výroby a umožňujícím třídění před dodáním, včetně jednovrstvých a dvouvrstvých teracových dlaždic podle norem EN 13748-1:2004 a 13748-2:2004 (8);

13)	„krytinovou taškou“ se rozumí produkt pro skládané krytiny na šikmých střechách;

14)

„stolovou deskou“ se rozumí horní část stolového nábytku získaná přímo z formy nebo nařezaná na správný rozměr z desek, která je připevněna ke konstrukci stolu buď mechanicky, nebo pomocí specifických adheziv a má primárně sloužit jako povrch, u něhož mohou uživatelé odpočívat, sedět, jíst, studovat nebo pracovat, a to ve vnitřním nebo venkovním prostředí a v domácím či jiném než domácím prostředí;

15)

„sanitární deskou“ se rozumí plocha získaná přímo z formy nebo nařezaná na správný rozměr z desek, která je připevněna ke konstrukci buď mechanicky, nebo pomocí specifických adheziv a je primárně určena k použití v domácích nebo jiných než domácích koupelnách nebo podobných zařízeních, kde se pravidelně provádí osobní hygiena (např. zóna, v níž může dojít k postřiku vodou);

16)

„obkladačkou“ se rozumí tenké, obvykle čtvercové nebo obdélníkové dlaždice v normalizovaných rozměrových rozpětích, které mohou být tvarovány tažením, přímým tvarováním ve formě nebo mohou být na správný rozměr nařezány z desek a které, jsou-li položeny vedle sebe, vytvářejí lícovou vrstvu vnitřních nebo venkovních stěn, jež má být obvykle pro osoby v okolí viditelná nebo s nimiž mají tyto osoby přicházet do styku.

Článek 3

Aby mohla být produktu udělena ekoznačka EU podle nařízení (ES) č. 66/2010 pro skupinu produktů „tvrdé krytiny“, musí být tento produkt v souladu s definicí dané skupiny produktů uvedené v článku 1 tohoto rozhodnutí, splňovat všechny povinné požadavky kritérií a získat alespoň minimální požadované bodové ohodnocení stanovené v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 4

Kritéria ekoznačky EU pro skupinu produktů „tvrdé krytiny“ a související požadavky na posuzování a ověřování jsou platné do 31. prosince 2028.

Článek 5

Pro správní účely se skupině produktů „tvrdé krytiny“ přiděluje číselný kód „021“.

Článek 6

Rozhodnutí 2009/607/ES se zrušuje.

Článek 7

Článek 8

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

PŘÍLOHA

Kritéria ekoznačky EU pro udělování ekoznačky EU pro tvrdé krytiny

RÁMEC

Cíle kritérií

Cílem kritérií ekoznačky EU je zajištění těch nejlepších tvrdých krytin z hlediska environmentální výkonnosti. Kritéria se zaměřují na hlavní dopady na životní prostředí spojené s životním cyklem těchto produktů a podporují aspekty oběhového hospodářství.

Konkrétně mají tato kritéria ve vhodných případech za cíl: i) prosazovat energeticky účinné výrobní procesy; ii) snižovat emise, které přispívají ke globálnímu oteplování (CO2), acidifikaci (SOx a NOx), eutrofizaci (NOx), k potenciálu fotochemické oxidace (prach, NOx a těkavé organické sloučeniny) a k toxicitě pro člověka (prach a těkavé organické sloučeniny); iii) prosazovat výrobní procesy účinně využívající vodu a iv) podporovat materiálově účinné produkty.

Za tímto účelem kritéria:

—	stanoví maximální mezní hodnoty specifické spotřeby energie, pokud lze vymezit referenční hodnoty, a požadují plány snižování spotřeby energie v případech, kdy referenční hodnoty vymezit nelze,

—	uznávají a odměňují využívání energie z obnovitelných zdrojů,

—	stanoví specifické mezní hodnoty emisí CO2, SOx, NOx a prachu z procesů, při nichž dochází ke spalování paliva,

—	stanoví požadavky na osvědčené postupy řízení procesů, v nichž je produkován prach z difúzních zdrojů,

—	stanoví požadavky na opětovné použití procesních odpadních vod nebo podle potřeby mezní hodnoty specifické míry spotřeby vody,

—	stanoví požadavky na minimální opětovné použití procesních odpadů a podle potřeby odměňují začleňování obsahu pocházejícího z recyklovaných nebo druhotných materiálů.

Důležitost volby správné třídy výkonnosti a rozměrů tvrdých krytin pro dané použití je řešena stanovením požadavků na vhodnost k použití. Stanovením požadavků na informace pro uživatele je také řešena důležitost správné instalace a údržby tvrdých krytin z hlediska dopadů na životní cyklus.

Vzhledem k různorodosti materiálů a souvisejících výrobních procesů u produktů, které jsou zahrnuty do oblasti působnosti, kritéria pro udělení ekoznačky EU „tvrdým krytinám“ zahrnují kritéria společná všem produktům i kritéria specifická pro jednotlivé produkty, přímo spojená s příslušným výrobním procesem.

Kritéria ekoznačky EU pro „tvrdé krytiny“ zahrnují povinná i nepovinná kritéria. Bodové ohodnocení se uděluje buď za splnění požadavků jdoucích na rámec minimálních povinných požadavků, nebo za splnění nepovinných kritérií.

Aby mohla být ekoznačka EU udělena konkrétnímu produktu, musí žadatelé splnit všechny povinné požadavky a musí dosáhnout minimálního požadovaného počtu bodů stanoveného pro daný produkt. Použijí se tato kritéria:

Tabulka 1

Přehled použitelných kritérií podle konkrétního produktu (dlouhé názvy některých kritérií byly zkráceny):

1. Kritéria společná pro všechny tvrdé krytiny
1.1 Těžba nerostných surovin pro průmysl a stavebnictví
1.2 Látky podléhající omezení
1.3 Emise těkavých organických látek (VOC)
1.4 Vhodnost k použití
1.5 Informace pro uživatele
1.6 Informace uváděné na ekoznačce EU
1.7 Systém environmentálního řízení (nepovinný)
Specifická kritéria pro materiály a technologie
2. Přírodní kámen	3. Umělý kámen na bázi pryskyřičných pojiv	4. Keramika a pálený jíl	5. Betonové prefabrikáty nebo lisované hliněné cihly na bázi hydraulických pojiv nebo alternativních cementů
2.1 Spotřeba energie v lomu (*)	3.1 Spotřeba energie	4.1 Spotřeba paliva při sušení a výpalu	5.1 Slínkový faktor (**)
2.2 Materiálová účinnost v lomu (*)	3.2 Regulace prašnosti a kvalita ovzduší	4.2 Emise CO2	5.2 Emise CO2  (**)
2.3 Hospodaření s vodou/nakládání s odpadními vodami v lomu (*)	3.3 Obsah recyklovaných/druhotných materiálů	4.3 Spotřeba procesních vod	5.3 Emise prachu, NOx a SOx do ovzduší (**)
2.4 Regulace prašnosti v lomu (*)	3.4 Obsah pryskyřičných pojiv	4.4 Emise prachu, HF, NOx a SOx do ovzduší	5.4 Opětovné a zodpovědné získávání surovin
2.5 Bezpečnost zaměstnanců a pracovní podmínky v lomu (*)	3.5 Opětovné použití procesních odpadů	4.5 Nakládání s odpadními vodami	5.5 Spotřeba energie
2.6 Ukazatele míry vlivu lomu na krajinu (*) (nepovinné)		4.6 Opětovné použití procesních odpadů	5.6 Environmentálně inovativní návrhy produktů (nepovinné)
2.7 Spotřeba energie ve zpracovatelském zařízení		4.7 Glazury a inkousty
2.8 Hospodaření s vodou/nakládání s odpadními vodami ve zpracovatelském zařízení
2.9 Regulace prašnosti ve zpracovatelském zařízení
2.10 Opětovné použití procesních odpadů ve zpracovatelském zařízení
2.11 Regionálně integrovaná výroba ve zpracovatelském zařízení (nepovinné)

Posuzování a ověřování: Konkrétní požadavky na posuzování a ověřování jsou uvedeny v rámci jednotlivých kritérií.

V případech, kdy se požaduje, aby žadatel předložil prohlášení, dokumentaci, rozbory, zkušební zprávy nebo jiné doklady prokazující dodržení kritérií, mohou tyto doklady pocházet od žadatele a/nebo případně jeho dodavatele (dodavatelů) a/nebo jejich subdodavatele (subdodavatelů) atd.

Příslušné subjekty přednostně uznávají osvědčení a ověření vydaná subjekty, které jsou akreditovány podle příslušné harmonizované normy pro zkušební a kalibrační laboratoře, a ověření vydaná subjekty, které jsou akreditovány podle příslušné harmonizované normy pro subjekty certifikující produkty, procesy a služby.

V případě potřeby mohou být použity i jiné zkušební metody než metody uvedené u jednotlivých kritérií, jestliže příslušný subjekt, který posuzuje žádost, uzná jejich rovnocennost.

V případě potřeby mohou příslušné subjekty vyžadovat podpůrnou dokumentaci a provést nezávislá ověření nebo kontroly dodržování uvedených kritérií na místě.

Změny dodavatelů a výrobních závodů, které se týkají produktů, jimž byla udělena ekoznačka EU, se oznamují příslušným subjektům spolu s podpůrnými informacemi umožňujícími ověřit, že kritéria jsou i nadále plněna.

Předpokladem je, že tvrdá(é) krytina(y) splňuje(í) všechny použitelné požadavky právních předpisů země či zemí, ve kterých je produkt uveden na trh. Žadatel vydá prohlášení, že produkt tento požadavek splňuje.

Použijí se tyto definice:

1)	„technologickým odpadem“ se rozumí fragmenty a odřezky vzniklé při řezání a vadné produkty vzniklé při výrobě tvrdých krytin z přírodního kamene nebo umělého kamene;

2)	„procesním kalem“ se rozumí tuhé látky opětovně získané na místě při zpracování odpadních vod vzniklých v důsledku regulace prašnosti, řezání a/nebo povrchové úpravy při výrobě tvrdých krytin z přírodního kamene nebo umělého kamene;

3)

„energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická) a geotermální, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu.

KRITÉRIA PRO UDĚLENÍ EKOZNAČKY EU

1.   HORIZOTNÁLNÍ KRITÉRIA SPOLEČNÁ PRO VŠECHNY TVRDÉ KRYTINY

1.1   Těžba nerostných surovin pro průmysl a stavebnictví

Těžba nerostných surovin pro průmysl a stavebnictví (např. vápence, jílu, kameniva, stavebního kamene atd.) při výrobě tvrdé krytiny s ekoznačkou EU se provádí pouze v místech, na něž se vztahuje tato dokumentace:

—	posouzení vlivů na životní prostředí a případně zpráva v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU (1),

—	platné povolení k těžební činnosti vydané příslušným regionálním nebo celostátním orgánem,

—	plán řízení obnovy související s povolením k těžební činnosti,

—	mapa s vyznačením umístění lomu,

—	prohlášení o shodě s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 (2) o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů,

—	prohlášení o shodě se směrnicí Rady 92/43/EHS (3) (přírodní stanoviště) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (4) (ptáci).

Pokud jde o poslední výše uvedený bod, v případech, kdy se místa těžby nacházejí v oblastech sítě Natura 2000 a skládají se ze zvláštních oblastí ochrany podle směrnice 92/43/EHS a zvláště chráněných oblastí podle směrnice 2009/147/ES, musí být těžební činnost posouzena a schválena v souladu s ustanoveními článku 6 směrnice 92/43/EHS a musí zohledňovat příslušné pokyny EK (5).

Rovněž pokud jde o poslední bod výše, pak v případech, kdy se místa těžby nacházejí mimo EU, a pokud jsou materiály těženy v oblastech oficiálně nominovaných na oblasti, jež se ucházejí o status nebo jimž byl udělen status oblasti zvláštní ochrany v rámci soustavy Smaragd podle doporučení č. 16 (1989) a rezoluce č. 3 (1996) Bernské úmluvy (6) nebo chráněných oblastí označených jako takové podle vnitrostátních právních předpisů zemí původu/vývozu, musí být těžební činnost posouzena a schválena v souladu s ustanoveními, která poskytují záruky rovnocenné směrnicím 92/43/EHS a 2009/147/ES.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto požadavku vydané příslušnými orgány nebo kopii povolení vydaných příslušnými orgány a veškerá další požadovaná prohlášení a dokumentaci.

Plán řízení obnovy musí obsahovat cíle pro obnovu lomu, konečnou verzi koncepčního krajinného návrhu, včetně navrhovaného následného využití území po zrušení lomu, podrobné údaje o provádění účinného programu obnovy vegetace a o účinném programu monitorování pro posouzení výkonnosti obnovených oblastí.

V případě, že těžba nerostných surovin pro průmysl a stavebnictví byla prováděna v oblastech sítě Natura 2000 (v Unii), soustavy Smaragd nebo v chráněných oblastech označených jako takové podle vnitrostátních právních předpisů zemí původu/vývozu (mimo Unii), žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto požadavku vydané příslušnými orgány nebo kopii povolení vydaného příslušnými orgány.

1.2   Látky podléhající omezení

Základem pro prokázání souladu s jednotlivými dílčími kritérii v rámci kritéria 1.2 je seznam všech příslušných použitých chemických látek, který žadatel předloží spolu s odpovídající dokumentací (bezpečnostní list a/nebo prohlášení dodavatele chemické látky). Minimálně musí být prověřeny veškeré procesní chemické látky používané žadatelem v příslušných výrobních procesech.

1.2 a)   Omezení látek vzbuzujících mimořádné obavy (SVHC)

Na veškeré vstupní chemické látky použité žadatelem ve výrobním procesu a veškeré dodané materiály, které jsou součástí konečného produktu, se vztahují prohlášení dodavatelů, v nichž se uvádí, že produkty neobsahují v koncentracích vyšších než 0,10 % (hmotnostních) látky splňující kritéria podle článku 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (7), které byly identifikovány postupem popsaným v článku 59 uvedeného nařízení a zařazeny na seznam látek, jež by mohly být povoleny jako látky vzbuzující mimořádné obavy. Z tohoto požadavku se neuděluje žádná výjimka.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení, že produkt byl vyroben za použití dodaných chemických látek nebo materiálů, které neobsahují žádné látky vzbuzující mimořádné obavy v koncentraci vyšší než 0,10 % (hmotnostních). Prohlášení musí být doloženo bezpečnostními listy použitých procesních chemických látek nebo vhodnými prohlášeními dodavatelů chemických látek nebo materiálů.

Seznam látek identifikovaných jako látky vzbuzující mimořádné obavy a zařazených na seznam látek pro případné zahrnutí do přílohy XIV podle článku 59 nařízení (ES) č. 1907/2006 je k dispozici na adrese:

https://echa.europa.eu/cs/candidate-list-table.

Odkazuje se na seznam platný k datu podání žádosti o ekoznačku EU.

1.2 b)   Omezení látek klasifikovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (8)

Není-li v tabulce 2 uvedena výjimka, nesmí produkt obsahovat látky nebo směsi v koncentracích vyšších než 0,10 % (hmotnostních), které jsou v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 zařazeny do některé z těchto tříd a kategorií nebezpečnosti a příslušných kódů standardních vět o nebezpečnosti:

—	Nebezpečnost – skupina 1: karcinogenita, mutagenita a/nebo toxicita pro reprodukci (CMR) kategorie 1 A nebo 1B: H340, H350, H350i, H360, H360F, H360D, H360FD, H360Fd, H360Df.

—

Nebezpečnost – skupina 2: karcinogenita, mutagenita a/nebo toxicita pro reprodukci kategorie 2: H341, H351, H361, H361f, H361d, H361fd, H362; toxicita pro vodní prostředí kategorie 1: H400, H410; akutní toxicita kategorie 1 a 2: H300, H310, H330; toxicita při vdechnutí kategorie 1: H304; toxicita pro specifické cílové orgány kategorie 1: H370, H372.

—	Nebezpečnost – skupina 3: toxicita pro vodní prostředí kategorie 2, 3 a 4: H411, H412, H413; akutní toxicita kategorie 3: H301, H311, H331; toxicita pro specifické cílové orgány kategorie 2: H371, H373.

Použití látek nebo směsí chemicky upravených během výrobního procesu tak, aby již neexistovalo žádné významné nebezpečí, kvůli němuž byla látka nebo směs klasifikována podle nařízení (ES) č. 1272/2008, je z výše uvedeného požadavku vyňato.

Tabulka 2

Odchylky od omezení látek klasifikovaných podle nařízení (ES) č. 1272/2008 a použitelné podmínky

Typ látky/směsi	Použitelnost	Třída a kategorie nebezpečnosti a kód standardní věty o nebezpečnosti, na něž se vztahuje odchylka	Podmínky odchylky
Oxid titaničitý (TiO2)	Všechny materiály v rámci oblasti působnosti	Karcinogenní, kategorie 2, H351 (inhalační)	TiO2 není do produktu přidáván záměrně, je však přítomen, neboť se jedná o nečistotu přirozeně se vyskytující v použitých surovinách. Obsah TiO2 (vyjádřený jako TiO2) v jakékoliv surovině použité při výrobě konečného produktu může být nejvýše 2,0 % (hmotnostní).
Krystalický oxid křemičitý	Všechny materiály v rámci oblasti působnosti	Toxicita pro specifické cílové orgány (po opakované expozici), kategorie 1 a 2 (H372, H373)	Žadatel předloží prohlášení o splnění příslušných pokynů týkajících se bezpečné manipulace a dávkování uvedených v bezpečnostním listu nebo prohlášení dodavatele. Řezání v závodě se provádí pomocí nástrojů s mokrým procesem nebo se suchým procesem, při němž je instalován odsavač k zachycování prachu. S produktem musí být dodány bezpečnostní pokyny týkající se expozice vůči prachu při jakémkoli řezání prováděném osobami, které zajišťují instalaci.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží seznam všech příslušných chemických, které použil ve svém výrobním procesu, společně s příslušným bezpečnostním listem nebo prohlášením dodavatele.

Jakékoli chemické látky obsahující látky nebo směsi, jejichž klasifikace CLP podléhají omezení podle nařízení (ES) č. 1272/2008, musí být zvýrazněny. Zbytkový obsah látky nebo směsi podléhající omezení v konečném produktu se odhadne na základě orientačního dávkování chemické látky spolu s koncentrací látky či směsi podléhající omezení v dotčené chemické látce (podle údajů v bezpečnostním listu nebo prohlášení dodavatele) a předpokládaného retenčního faktoru 100 %.

Vzhledem k tomu, že jedna licence se může vztahovat na více produktů nebo potenciálních produktů, které používají stejné procesní chemické látky, musí být při výpočtu pro každou chemickou látku uveden pouze produkt, kterému byla udělena licence na ekoznačku EU a který z hlediska uvedených chemických látek představuje nejhorší případ (např. produkt nejvíce povrchově upravený, pigmentovaný nebo potištěný).

Odůvodnění jakýchkoli odchylek od retenčního faktoru 100 % nebo chemické modifikace nebezpečné látky či směsi podléhající omezení musí být předloženo písemně.

U jakýchkoli látek nebo směsí podléhajících omezení, které přesahují 0,10 % (hmotnostních) konečné tvrdé krytiny, musí být zavedena příslušná odchylka a musí být předložen důkaz o splnění všech příslušných podmínek odchylky.

1.3   Emise těkavých organických sloučenin (VOC)

Nepovolují se žádné povrchové úpravy používající pryskyřice na bázi formaldehydu.

Všechny produkty z přírodního kamene, keramiky, páleného jílu nebo betonové prefabrikáty na bázi hydraulických pojiv nebo alternativních cementů, které byly povrchově ošetřeny sloučeninami s obsahem těkavých organických sloučenin, musí být podrobeny zkoušce na emise těkavých organických sloučenin a musí splňovat níže stanovené mezní hodnoty.

Všechny produkty z umělého kamene na bázi pryskyřičných pojidel musí být podrobeny zkoušce na emise těkavých organických sloučenin, a to bez ohledu na povahu případných použitých povrchových úprav, a musí splňovat níže stanovené mezní hodnoty.

	Mezní hodnota (po 28 dnech)	Metoda
Těkavé organické sloučeniny celkem	300 μg/m3	EN 16516
Formaldehyd	10 μg/m3
R hodnota	< 1
Karcinogenní VOC kategorie 1 A a 1B uvedené v příloze H normy EN 16516:2017 (kromě formaldehydu a acetaldehydu)	1 μg/m3 pro jednotlivou látku

Posuzování a ověřování : Žadatel předloží prohlášení, zda byl konečný povrch produktu ošetřen jakýmikoli vosky, adhezivy, povlaky, pryskyřicemi nebo podobnými chemickými látkami pro povrchovou úpravu, a předloží veškeré související bezpečnostní listy nebo prohlášení dodavatele o obsahu VOC v použitých chemických látkách pro povrchovou úpravu.

V případech, kdy je požadováno provedení zkoušky na emise VOC, předloží žadatel prohlášení o shodě doložené zprávou o zkoušce podle normy EN 16516. Pokud lze mezní hodnoty koncentrace v komoře stanovené pro 28 dnů dodržet za jinou dobu v rozmezí tří až 28 dnů, lze zkoušku v komoře předčasně ukončit.

1.4   Vhodnost k použití

Toto kritérium se nevztahuje na meziprodukty (tj. bloky stavebního kamene, hydraulická pojiva nebo alternativní cementy).

Žadatel musí mít zavedeny postupy kontroly kvality a hodnocení kvality, které zajistí, aby produkty byly vhodné k použití.

Posuzování a ověřování : Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží touto dokumentací:

—	certifikace výrobního závodu podle ISO 9001 nebo kopie interního systému řízení kvality a souvisejících postupů zajištění kvality a kontroly kvality,

—	podrobný popis postupu vyřizování stížností spotřebitelů,

—	označení CE produktu(ů) v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (9) (vyjma stolních, koupelnových a kuchyňských pracovních desek).

Dle potřeby musí být předloženy další důkazy prokazující vhodnost k použití. Tyto důkazy by měly být založeny na příslušných normách EN nebo ISO nebo na rovnocenných metodách. Níže je uveden orientační, neúplný seznam potenciálně relevantních norem:

—	produkty z přírodního kamene: EN 1341, EN 1342, EN 1343, EN 1467, EN 1468, EN 1469, EN 12057, EN 12058 nebo EN 12059,

—	produkty z umělého kamene na bázi pryskyřičných pojiv: EN 15285, EN 15286, EN 15388 nebo EN 16954,

—	produkty z keramiky a páleného jílu: EN 1344, EN 13006 nebo EN 14411,

—	betonové prefabrikáty na bázi hydraulických pojiv nebo alternativních cementů: EN 1338, EN 1339, EN 1340 nebo EN 13748.

1.5   Informace pro uživatele

Toto kritérium se nevztahuje na meziprodukty (tj. bloky stavebního kamene, hydraulická pojiva nebo alternativní cementy).

produkt musí být prodáván s příslušnými informacemi pro uživatele, které obsahují pokyny k řádné instalaci, údržbě a likvidaci.

Na obalu produktu nebo v dokumentaci přiložené k produktu musí být uvedeny kontaktní údaje (telefon nebo e-mail) a odkaz na on-line informace pro spotřebitele, kteří mají dotazy nebo potřebují poradit s instalací, údržbou nebo likvidací tvrdé krytiny. Konkrétní informace, které by měly být zpřístupněny:

—	Podrobnosti o všech příslušných třídách technické výkonnosti, které udávají vhodné prostředí použití tvrdé krytiny, například pevnost v tahu, odolnost vůči mrazu/absorpci vody, odolnost proti skvrnám a odolnost vůči chemickým látkám.

—

Podrobnosti o jakékoli nezbytné přípravě podkladové plochy před instalací, doporučené techniky instalace, jakož i specifikace jakýchkoli dalších příslušných materiálů používaných během instalace, jako jsou injektážní malty, těsnicí materiály, povlaky, adheziva, malty a čisticí prostředky používané subjektem, který zajišťuje instalaci.

—

U tvrdých krytin s povrchy vystavenými vnitřnímu nebo venkovnímu prostředí pokyny pro běžné čištění a doporučené čisticí prostředky. V případě potřeby musí být poskytnuty i informace o údržbě prováděné s nižší pravidelností, jako je oživení podlah vysokotlakými čističi nebo nová povrchová úprava a leštění.

—	Informace o správné recyklaci nebo o environmentálně upřednostňované metodě likvidace obalu tvrdé krytiny, odřezků tvrdé krytiny vzniklých během instalace a samotného produktu na konci životnosti.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží příslušnému subjektu prohlášení o splnění tohoto kritéria, fotografii obalu ve vysokém rozlišení a odkaz na on-line verzi informací pro uživatele.

1.6   Informace uváděné na ekoznačce EU

Jestliže se použije volitelný štítek s textovým polem, musí podle potřeby obsahovat tato tři prohlášení:

u produktů z přírodního kamene (meziproduktové bloky stavebního kamene nebo konečné produkty):

—	materiálově účinný výrobní proces,

—	snížené emise prachu,

—	výroba s uzavřeným okruhem recyklace odpadních vod,

u produktů z umělého kamene na bázi pryskyřičných pojiv:

—	materiálově účinný výrobní proces,

—	energeticky účinný výrobní proces,

—	snížené emise prachu,

u produktů z keramiky a páleného jílu:

—	materiálově účinný výrobní proces,

—	energeticky účinný výrobní proces s nízkými emisemi CO2,

—	snížené emise prachu a kyselých sloučenin do ovzduší,

u hydraulických pojiv nebo alternativních cementů (meziprodukty při výrobě betonových prefabrikátů nebo lisovaných hliněných cihel):

—	snížené emise CO2,

—	snížené emise prachu,

—	snížené emise prachu a kyselých sloučenin do ovzduší,

u betonových prefabrikátů nebo lisovaných hliněných cihel na bázi hydraulických pojiv nebo alternativních cementů:

—	materiálově účinný výrobní proces,

—	energeticky účinný výrobní proces,

—	za použití pojiva s nízkým dopadem na životní prostředí.

Žadatel se řídí pokyny, jak správně používat logo ekoznačky EU, uvedenými v dokumentu EU Ecolabel Logo Guidelines:

http://ec.europa.eu/environment/ecolabel/documents/logo_guidelines.pdf

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží fotografií balení produktu ve vysokém rozlišení, na níž je zřetelně vidět štítek, číslo registrace/licence a případně prohlášení, která mohou být zobrazena společně se značkou.

1.7   Systém environmentálního řízení (nepovinný)

Toto kritérium se použije pro výrobní závod žadatele, kde se vyrábí produkt s licencí na ekoznačku EU.

Tři body se udělí žadatelům, kteří mají zdokumentovaný systém environmentálního managementu podle normy ISO 14001, certifikovaný akreditovanou organizací,

nebo

pět bodů se udělí žadatelům, kteří mají zdokumentovaný systém environmentálního řízení podle systému EU pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (10), zaregistrovaný akreditovanou organizací.

Posuzování a ověřování : Žadatel předloží kopii platného certifikátu ISO 14001, nebo doklad o své registraci v systému EMAS a uvede údaje o organizaci, která provedla akreditaci.

V případech, kdy má žadatel certifikaci podle normy ISO 14001 i certifikaci systému EMAS, udělí se body pouze za certifikaci systému EMAS.

2.   KRITÉRIA PRO PRODUKTY Z PŘÍRODNÍHO KAMENE

Systém bodového hodnocení

Ekoznačku EU lze udělit meziproduktům pocházejícím z těžby v lomu (velké bloky nebo desky stavebního kamene) přímo vyráběným provozovateli lomů i konečným produktům z přírodního kamene vyrobeným ve zpracovatelských zařízeních.

V případech, kdy žadatel není provozovatelem lomu a provozovatel lomu nemá licenci na ekoznačku EU, žadatel uvede lom, z něhož byl materiál použitý k výrobě produktu z přírodního kamene s ekoznačkou EU získán, což doloží fakturami – dodacími listy ne staršími jednoho roku před datem podání žádosti.

V takovém případě musí žadatel předložit veškerá příslušná prohlášení provozovatele lomu, která prokazují soulad se všemi požadavky na ekoznačku EU týkajícími se lomů i všemi ostatními příslušnými nepovinnými požadavky, za které mohou být přiděleny body.

Následující tabulka uvádí systém bodového hodnocení a minimální počet bodů nutný pro produkty z přírodního kamene s ekoznačkou EU.

Kritéria pro přidělení bodů	Meziproduktové bloky nebo desky stavebního kamene	Konečné tvrdé krytiny ze zpracovaného přírodního kamene
1.7 Systém environmentálního řízení v lomu (nepovinné)	0, 3 nebo 5 bodů	nepoužije se
1.7 Systém environmentálního řízení ve zpracovatelském zařízení (povinné)	nepoužije se	0, 3 nebo 5 bodů
2.1 Spotřeba energie v lomu	až 20 bodů	až 20 bodů
2.2 Materiálová účinnost v lomu	až 25 bodů	až 25 bodů
2.6 Ukazatele míry vlivu lomu na krajinu (nepovinné)	až 10 bodů	až 10 bodů
2.7 Spotřeba energie ve zpracovatelském zařízení	nepoužije se	až 20 bodů
2.8 Hospodaření s vodou a nakládání s odpadními vodami ve zpracovatelském zařízení	nepoužije se	až 5 bodů
2.10 Opětovné použití procesních odpadů ze zpracovatelského zařízení	nepoužije se	až 10 bodů
2.11 Regionálně integrovaná výroba ve zpracovatelském zařízení (nepovinné)	nepoužije se	až 5 bodů
Celkový maximální počet bodů	60	100
Minimální počet bodů požadovaný pro ekoznačku EU	30	50

Požadavky týkající se lomu

2.1   Spotřeba energie v lomu

Provozovatel lomu musí mít zaveden program pro systematické sledování, zaznamenávání a snižování specifické spotřeby energie a specifických emisí CO2 na optimální úroveň. Žadatel musí vykazovat spotřebu energie jako funkci energetického zdroje (např. elektrické energie a motorové nafty) a účelu (např. používání budov na místě, osvětlení, provoz řezacího zařízení, čerpadel a vozidel). Žadatel musí za daný kalendářní rok předložit zprávu o spotřebě energie v lokalitě v absolutním vyjádření (v jednotkách kWh nebo MJ) i podle specifické produkce (v jednotkách kWh nebo MJ na m3 vytěženého materiálu a na m3 nebo tunu prodaného materiálu/vyprodukovaného materiálu připraveného k prodeji).

Plán snížení specifické spotřeby energie a specifických emisí CO2 musí popisovat opatření, která již byla přijata nebo mají být přijata (např. účinnější využívání stávajícího vybavení, investice do účinnějšího zařízení, zdokonalená doprava a logistika atd.).

Kromě toho může být celkem 20 bodů přiděleno takto:

—	Až 10 bodů se přidělí úměrně objemu spotřebované energie (paliva a elektřiny) pocházející z obnovitelných zdrojů (od 0 bodů za 0 % energie z obnovitelných zdrojů do 10 bodů za 100 % energie z obnovitelných zdrojů).

—

Až 5 bodů se přidělí v závislosti na způsobu nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů takto: soukromé smlouvy o energetických službách týkající se dodávek z obnovitelných zdrojů v místě nebo v blízkosti místa (5 bodů), podnikové smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů v místě nebo v blízkosti místa (5 bodů), dlouhodobé podnikové smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů s připojením k místní nebo vzdálené síti (11) (4 body), certifikace zelené elektřiny (12) (3 body), nákup certifikátů záruky původu energie z obnovitelných zdrojů pro všechny dodávky elektrické energie nebo tzv. zelený tarif od dodavatele energie (13) (2 body).

—	Přidělí se 3 body, pokud byla pro daný produkt provedena analýza uhlíkové stopy v souladu s normou ISO 14067, nebo 5 bodů, pokud byly použity prvky metody stanovení environmentální stopy produktu týkající se emisí skleníkových plynů (14).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží soupis zdrojů energie pro lom za dobu nejméně 12 měsíců před datem udělení licence na ekoznačku EU a zaváže se tento soupis během doby platnosti licence na ekoznačku EU spravovat. V soupisu zdrojů energie musí být rozlišeny různé druhy spotřebovaných paliv a zdůrazněna veškerá paliva z obnovitelných zdrojů nebo obsah obnovitelných zdrojů ve smíšených palivech. Plán snižování specifické spotřeby energie a specifických emisí CO2 musí přinejmenším vymezovat výchozí stav spotřeby energie v lomu v okamžiku vypracování plánu, určovat a jasně kvantifikovat různé zdroje spotřeby energie v lomu, určovat a odůvodňovat opatření ke snížení spotřeby energie a každoročně vykazovat výsledky.

Žadatel uvede podrobnosti o platné smlouvě o nákupu elektřiny a zdůrazní podíl obnovitelných zdrojů, který se na nakupovanou elektřinu vztahuje. V případě potřeby prohlášení dodavatele elektřiny objasní i) podíl energie z obnovitelných zdrojů v dodávané elektřině, ii) povahu platné kupní smlouvy (tj. soukromá smlouva o energetických službách, podniková smlouva o nákupu elektřiny, nezávisle certifikovaná zelená energie nebo zelený tarif) a iii) zda nakoupená elektřina pochází z obnovitelných zdrojů v místě nebo v blízkosti místa.

V případech, kdy žadatel zakoupí osvědčení záruky původu za účelem zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, předloží příslušnou dokumentaci, kterou zajistí, že osvědčení záruky původu byla zakoupena v souladu se zásadami a pravidly fungování evropského systému energetických osvědčení.

V případech, kdy žadatel uplatňuje body za analýzu uhlíkové stopy, poskytne kopii analýzy, která musí být v souladu s normou ISO 14067 nebo metodou stanovení environmentální stopy produktu a která byla ověřena akreditovanou třetí stranou. Analýza uhlíkové stopy musí zahrnovat všechny výrobní procesy přímo související s produkcí kamene v lomu, přepravu na místě a z místa během výroby, emise související se správními procesy (např. provoz budov na místě) a přepravu prodávaného produktu k bráně lomu nebo do místního dopravního uzlu (např. železniční stanice nebo přístavu).

2.2   Materiálová účinnost v lomu

Provozovatel lomu poskytne následující údaje týkající se těžby a obchodní činnosti v lomu za poslední kalendářní rok nebo klouzavé období 12 měsíců před datem udělení licence na ekoznačku EU:

—	A: celkové množství vytěženého materiálu (m3).

—	B: obchodovatelné bloky produkované z A (m3).

—	C: celkové množství prodávaného těžebního odpadu a materiálů vyprodukovaných z A, které lze považovat za vedlejší produkty (tj. fragmenty bloků, kamenivo a drť) (m3).

—

D: celkové množství těžebního odpadu a materiálů vyprodukovaných z A, které lze považovat za vedlejší produkty (tj. fragmenty bloků, kamenivo a drť), používané interně pro užitečné účely k náhradě jiných materiálů, které by jinak byly použity ke splnění konkrétní funkce nebo uloženy v oblasti ukládání vedlejších produktů (m3).

—	E: celkové množství těžebního odpadu vyprodukovaného z A a přeneseného do oblasti ukládání těžebního odpadu nebo na skládku plus celkové množství materiálů vyprodukovaných z A, které lze považovat za vedlejší produkty a jsou uloženy v oblasti ukládání vedlejších produktů (m3).

V případech, kdy jsou údaje k dispozici v tunách, je třeba je převést na m3 pomocí pevně stanoveného faktoru objemové hmotnosti vytěženého horninového materiálu.

Koeficient účinnosti těžby musí činit alespoň 0,50 a vypočte se takto:

Kromě toho se až 25 bodů přidělí úměrně schopnosti žadatele prokázat vyšší koeficient účinnosti těžby, a to až do prahové hodnoty environmentální excelence, která činí 1,00 (od 0 bodů za koeficient účinnosti těžby 0,50 do 25 bodů za koeficient účinnosti těžby 1,00).

Posuzování a ověřování: Je třeba předložit prohlášení provozovatele lomu uvádějící hodnoty A, B, C, D a E vyjádřené v m3 a výpočet koeficientu účinnosti těžby.

Pro účely výpočtu je třeba předpokládat, že A–B = C+D+E. K jakémukoliv materiálu vypočtenému v rámci C, který byl prodán, musí být předloženy faktury za dodání materiálu na jiné místo.

2.3   Hospodaření s vodou/nakládání s odpadními vodami v lomu

Žadatel předloží popis využívání vody při těžbě, včetně strategií a metod sběru, recirkulace a opětovného využívání vody.

Obecně:

—	Lom musí přijmout opatření k vhodnému sběru odtokové dešťové vody s cílem vyrovnat ztrátu vody z mokrého kalu a odparu.

—	Lom musí zajistit směrování odtoku dešťové vody přes drenážní síť tak, aby se zabránilo povrchovému odtoku dešťové vody v celé provozní oblasti, který by odváděl nerozpuštěné tuhé látky do nepropustných nádrží (které dodávají vodu pro řezací zařízení) nebo do přírodních vodních toků.

V případech, kdy se používají techniky řezání za mokra:

—	Voda určená k použití v zařízení pro řezání za mokra musí být skladována v nepropustné nádrži (například cisterna, vodní nádrž s vyzdívkou nebo jezírko po těžbě v nepropustné hornině).

—

Separace tuhých látek z odpadních vod používaných k řezání musí být dosaženo pomocí sedimentačních soustav, retenčních nádrží, cyklonových separátorů, čiřicích zařízení s nakloněnými deskami, filtračních lisů nebo jejich kombinace. Vyčištěná voda musí být vrácena do nepropustné nádrže dodávající vodu pro řezací zařízení.

—	Usazený kal se odvodní před interním použitím pro užitečné účely, externím použitím pro užitečné účely nebo dopravou z lomu do vhodného zařízení k odstraňování odpadů.

Posuzování a ověřování: Provozovatel lomu předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží příslušnou dokumentací, jež popisuje způsob využívání vody na místě a uvádí podrobné informace o systému hospodaření s vodou, o separaci kalů a o odstraňování a místech určení kalů.

2.4   Regulace prašnosti v lomu

Žadatel prokáže provozní opatření na místě, která byla zavedena k regulaci prašnosti v lomu. Opatření se mohou v jednotlivých lokalitách lišit, u všech by však měla zahrnovat tyto prvky:

—	použití rozprašované vody ke snížení prašnosti nebo použití odsavačů připojených na filtrační kapsy/elektrostatické odlučovače prachu u jakéhokoli řezání nasucho, drcení nebo jiných činností, které budou pravděpodobně vytvářet významné množství prachu,

—	zavedený plán přemístění, úpravy nebo zastavení provozu v místě s cílem zabránit emisím prachu do ovzduší v obdobích nepříznivých povětrnostních podmínek nebo tyto emise minimalizovat (nepoužije se pro podzemní lomy),

—

zařazení prvků ochrany proti větru do struktury lomu, jejichž cílem je snížit rychlost větru, a tím minimalizovat emise prachu a erozi půdy v místě (např. větrné ploty nebo větrolamy sestávající z jedné nebo několika řad rostlin podél hranice oblasti ukládání těžebního odpadu, včetně zařízení pro těžební odpady a/nebo oblasti pro nakládání s těžebním odpadem),

—	zajištění uzavřené skladovací plochy pro všechny odvodněné kaly z řezání za mokra a/nebo veškerý prach z řezání za sucha před prodejem, před odesláním na skládku nebo před opětovným použitím na místě,

—	pokrytí nejvíce využívaných vozovek betonovým nebo asfaltovým povrchem,

—	zajištění odpovídající odborné přípravy zaměstnanců v oblasti osvědčených postupů regulace prašnosti a poskytnutí odpovídajících osobních ochranných prostředků zaměstnancům a návštěvníkům,

—	zajištění pravidelných lékařských prohlídek zaměstnanců s možností častějšího sledování za účelem zjištění respiračních obtíží a možného nástupu silikózy (poslední bod se použije pouze na lomy s těžbou žuly a jiných křemičitých hornin).

Posuzování a ověřování: Provozovatel lomu předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží příslušnou dokumentací a i) popisem opatření k regulaci prašnosti zavedených v lomu a ii) podle potřeby podrobnými informacemi o systému lékařských prohlídek zaměstnanců.

2.5   Bezpečnost zaměstnanců a pracovní podmínky v lomu

Žadatel předloží popis postupů v oblasti ochrany bezpečnosti a ochrany zdraví při práci platných v lomu. Tyto postupy musí zahrnovat alespoň:

—	systematickou analýzu všech rizik a významných nebezpečí, která mohou v lomu nastat,

—	plán odborné přípravy zaměstnanců týkající se specifických pracovních postupů, které jsou v lomu prováděny,

—	plán kontroly a údržby všech strojů, nástrojů, elektrických instalací, vozidel, žebříků, chodníků, schodišť, bezpečnostních bariér a dalšího příslušného zařízení,

—	umístění pevných krytů kolem pohyblivých částí strojního zařízení, jako jsou pásy, kladky a ozubená kola, a nastavitelných ochranných krytů u kotoučových pil,

—	ovládací prvky pro rychlé vypnutí přívodu elektřiny do ručních elektrických nástrojů a tlačítka nouzového zastavení na ovládacích panelech u veškerého těžkého strojního zařízení,

—	bezpečné skladování výbušnin na místě,

—	vhodné přepravní a zvedací zařízení pro přemísťování a ukládání bloků stavebního kamene a velkých fragmentů těchto bloků,

—	havarijní plány a výcvik zaměstnanců v poskytování první pomoci,

—	zajištění osobních ochranných prostředků pro všechny zaměstnance a návštěvníky lomu,

—	jasné vyznačení oblastí s riziky vysoké hladiny hluku.

Musí být zaručeny tyto prvky týkající se pracovních podmínek:

—	přístup k toaletám, šatně a jídelně pro zaměstnance a soustavné zásobování pitnou vodou,

—	soulad s vnitrostátními právními a správními předpisy, nebo se základními úmluvami Mezinárodní organizace práce (MOP), podle toho, které předpisy jsou přísnější,

—	pracovní smlouvy pro všechny zaměstnance, které jasně popisují příslušnou práci, maximální povinnou pracovní dobu, plat, příspěvky na sociální pojištění (nebo jiné vhodné pojištění pro případ úrazu či nehody v zemích, kde neexistuje sociální pojištění), nároky na dovolenou a výpovědní doba,

—	plný soulad s právními předpisy EU nebo členských států v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží kopií svých postupů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

V případech, kdy je ustanoven soulad s úmluvami MOP, musí žadatel získat ověření třetí stranou podložené audity na místě, že v lomu byly dodrženy platné zásady obsažené v níže uvedených základních úmluvách MOP:

Základní úmluvy MOP:

a)	dětská práce: i. Úmluva č. 138 o nejnižším věku pro vstup do zaměstnání z roku 1973; ii. Úmluva č. 182 o nejhorších formách dětské práce z roku 1999;

b)	nucené a povinné práce: i. Úmluva č. 29 o nucené práci z roku 1930 a protokol z roku 2014 k úmluvě o nucené práci; ii. Úmluva č. 105 o odstranění nucené práce z roku 1957;

c)	svoboda sdružování a právo kolektivně vyjednávat: i. Úmluva č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat z roku 1948; ii. Úmluva č. 98 o právu organizovat se a kolektivně vyjednávat z roku 1949;

d)	diskriminace: i. Úmluva č. 100 o stejném odměňování z roku 1951; ii. Úmluva č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání).

V případech, kdy se lom nenachází v členském státě, je požadováno ověření třetí stranou (například v rámci programu Fairstone nebo jiných programů, jejichž kritéria týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a pracovních podmínek jsou alespoň rovnocenná výše uvedeným).

2.6   Ukazatele míry vlivu lomu na krajinu (nepovinné)

Provozovatel lomu poskytne následující údaje o lokalitě lomu, aby bylo možné vypočítat koeficient stopy lomu nebo koeficient prospěšného využití půdy na základě satelitního snímku lokality pořízeného nejvýše jeden rok před datem udělení licence na ekoznačku EU.

—	QF: porubní oblast lomu (aktivní) (m2).

—	EWDA: oblast ukládání těžebního odpadu (m2).

—	BDA: oblast ukládání vedlejších produktů (m2).

—	TAA: celková povolená oblast lokality, kde probíhá těžební činnost (m2).

—	BA: biologicky rozmanitá oblast, kde i) byla v rámci postupné obnovy vytvořena vrstva ornice a vegetační pokryv nebo mokřady/uměle vysazené rákosiny za použití původních druhů a/nebo ii) ornice a vegetace nebyly vůbec narušeny a netvoří jen izolovaná místa uvnitř lomu (m2).

—	REA: oblast pro energii z obnovitelných zdrojů, v níž je pozemek využíván pro výrobu elektřiny ze solární, vodní či větrné energie nebo z biomasy (m2).   Koeficient stopy lomu Koeficient prospěšného využití půdy Výpočet Prahová hodnota pro 0 bodů 0,70 0,00 Prahová hodnota pro 5 bodů 0,20 0,40

Přidělí se až 10 bodů (5 za každý koeficient) úměrně schopnosti žadatele prokázat, že koeficienty dosahují prahové hodnoty pro 5 bodů, nebo tuto prahovou hodnotu přesahují.

Posuzování a ověřování: Je třeba předložit prohlášení provozovatele lomu spolu s dokumentací obsahující mapy nebo družicové snímky, v nichž jsou vymezeny oblasti QF, EDWA, BDA, TAA, BA a REA, a odhady výměr jednotlivých oblastí.

Požadavky na zpracovatelské zařízení

2.7   Spotřeba energie ve zpracovatelském zařízení

Žadatel musí mít zaveden program pro systematické sledování, zaznamenávání a snižování specifické spotřeby energie a specifických emisí CO2 ve zpracovatelském zařízení na optimální úroveň. Žadatel musí vykazovat spotřebu energie jako funkci energetického zdroje (např. elektrické energie a motorové nafty) a účelu (např. používání budov na místě, osvětlení, provoz řezacího zařízení, čerpadel a vozidel). Žadatel musí za daný kalendářní rok předložit zprávu o spotřebě energie v lokalitě v absolutním vyjádření (v jednotkách kWh nebo MJ) i podle specifické produkce (v jednotkách kWh nebo MJ na m3, m2 nebo tunu prodaného materiálu/vyprodukovaného materiálu připraveného k prodeji).

Plán snížení specifické spotřeby energie a specifických emisí CO2 musí popisovat opatření, která již byla přijata nebo mají být přijata (např. účinnější využívání stávajícího vybavení, investice do účinnějšího zařízení, zdokonalená doprava a logistika atd.).

Kromě toho může být celkem 20 bodů přiděleno takto:

—	Až 10 bodů se přidělí úměrně objemu spotřebované energie (paliva a elektřiny) pocházející z obnovitelných zdrojů (od 0 bodů za 0 % energie z obnovitelných zdrojů po 10 bodů za 100 % energie z obnovitelných zdrojů).

—

Až 5 bodů se přidělí v závislosti na způsobu nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů takto: soukromé smlouvy o energetických službách týkající se dodávek z obnovitelných zdrojů v místě nebo v blízkosti místa (5 bodů), podnikové smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů v místě nebo v blízkosti místa (5 bodů), dlouhodobé podnikové smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů s připojením k místní nebo vzdálené síti (15) (4 body), certifikace zelené elektřiny (16) (3 body), nákup certifikátů záruky původu energie z obnovitelných zdrojů pro všechny dodávky elektrické energie nebo tzv. zelený tarif od dodavatele energie (17) (2 body).

—	Přidělí se 3 body, pokud byla pro daný produkt provedena analýza uhlíkové stopy v souladu s normou ISO 14067, nebo 5 bodů, pokud byly použity prvky metody stanovení environmentální stopy produktu týkající se emisí skleníkových plynů (18).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží soupis zdrojů energie pro zpracovatelské zařízení za dobu nejméně 12 měsíců před datem udělení licence na ekoznačku EU a zaváže se tento soupis během doby platnosti licence na ekoznačku EU spravovat. V soupisu zdrojů energie musí být rozlišeny různé druhy spotřebovaných paliv a zdůrazněna veškerá paliva z obnovitelných zdrojů nebo obsah obnovitelných zdrojů ve smíšených palivech. Plán snižování specifické spotřeby energie a emisí CO2 musí přinejmenším vymezovat výchozí stav specifické spotřeby energie ve zpracovatelském zařízení v okamžiku vypracování plánu, určovat a jasně kvantifikovat různé zdroje spotřeby energie ve zpracovatelském zařízení, určovat a odůvodňovat opatření ke snížení specifické spotřeby energie a každoročně vykazovat výsledky.

Žadatel uvede podrobnosti o platné smlouvě o nákupu elektřiny a zdůrazní podíl obnovitelných zdrojů, který se na nakupovanou elektřinu vztahuje. V případě potřeby prohlášení dodavatele elektřiny objasní i) podíl energie z obnovitelných zdrojů v dodávané elektřině, ii) povahu platné kupní smlouvy (tj. soukromá smlouva o energetických službách, podniková smlouva o nákupu elektřiny, nezávisle certifikovaná zelená energie nebo zelený tarif) a iii) zda nakoupená elektřina pochází z obnovitelných zdrojů v místě nebo v blízkosti místa.

V případech, kdy žadatel zakoupí osvědčení záruky původu za účelem zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, předloží příslušnou dokumentaci, kterou zajistí, že osvědčení záruky původu byla zakoupena v souladu se zásadami a pravidly fungování evropského systému energetických osvědčení.

V případech, kdy žadatel uplatňuje body za analýzu uhlíkové stopy, poskytne kopii analýzy, která musí být v souladu s normou ISO 14067 nebo metodou stanovení environmentální stopy produktu a která byla ověřena akreditovanou třetí stranou. Analýza uhlíkové stopy musí zahrnovat všechny výrobní procesy přímo související s produkcí kamene v lomu a ve zpracovatelském zařízení, přepravu na místě a z místa během výroby, emise související se správními procesy (např. provoz budov na místě) a přepravu prodávaného produktu k bráně zpracovatelského zařízení nebo do místního dopravního uzlu (např. železniční stanice nebo přístavu).

2.8   Hospodaření s vodou/nakládání s odpadními vodami ve zpracovatelském zařízení

Žadatel předloží popis využívání vody v zařízení pro zpracování přírodního kamene, a to včetně strategií a metod sběru, recirkulace a opětovného využívání vody.

Zpětné získávání tuhých látek z odpadních vod z řezání musí probíhat na místě na principu sedimentace a/nebo filtrace.

Vyčištěná odpadní voda musí být uchována na místě a recirkulována pro účely řezání, regulace prašnosti nebo jiné účely.

Kromě toho se přidělí 5 bodů za instalaci systému sběru dešťové vody, který shromažďuje a uchovává dešťovou vodu z nepropustných ploch v lokalitě a zabraňuje povrchovému odtoku dešťové vody ve všech provozních oblastech a odnášení nerozpuštěných tuhých látek do nepropustných nádrží (které dodávají vodu pro řezací zařízení) nebo do přírodních vodních toků.

Posuzování a ověřování : Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží příslušnou dokumentací popisující spotřebu vody na místě, systém sběru odpadní/dešťové vody a systém čištění a recirkulace odpadních vod.

2.9   Regulace prašnosti ve zpracovatelském zařízení

Žadatel prokáže, že ve zpracovatelském zařízení jsou zavedena provozní opatření k regulaci prašnosti. Opatření se mohou v jednotlivých lokalitách lišit, u všech by však měla zahrnovat tyto prvky:

—	použití rozprašované vody ke snížení prašnosti nebo použití odsavačů připojených na filtrační kapsy/elektrostatické odlučovače prachu u jakéhokoli řezání nebo tváření nasucho, které budou pravděpodobně vytvářet významné množství prachu,

—	pravidelné odstraňování prachu z vnitřních podlahových ploch pomocí rozstřikování vody na povrchy s následným odvodem do systému čištění vody nebo používání odsávacího zařízení pro odstraňování prachu za sucha (nemělo by být prováděno zametání suchého prachu),

—	zajištění uzavřené skladovací plochy pro všechny odvodněné kaly z řezání za mokra a/nebo veškerý prach z řezání za sucha před prodejem, před odesláním k opětovnému použití, před opětovným použitím na místě nebo před odesláním na skládku,

—	pokrytí nejvíce využívaných vozovek betonovým nebo asfaltovým povrchem,

—	zajištění odpovídající odborné přípravy zaměstnanců v oblasti osvědčených postupů regulace prašnosti a poskytnutí odpovídajících osobních ochranných prostředků zaměstnancům a návštěvníkům,

—	zajištění pravidelných lékařských prohlídek zaměstnanců s možností častějšího sledování za účelem zjištění respiračních obtíží a možného nástupu silikózy (poslední bod se použije pouze na zpracovatelská zařízení zpracovávající žulu a jiné křemičité horniny).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží příslušnou dokumentací a: i) popisem opatření k regulaci prašnosti zavedených ve zpracovatelském zařízení a ii) podle potřeby podrobnými informacemi o systému lékařských prohlídek zaměstnanců.

2.10   Opětovné použití procesních odpadů ze zpracovatelského zařízení

Žadatel vyplní soupis produkce procesních odpadů za zpracovatelské zařízení. V soupisu musí být upřesněn druh a množství vyprodukovaného odpadu (např. technologického odpadu a procesních kalů).

Soupis procesních odpadů musí pokrývat období 12 měsíců a za stejné období se odhadne celkový objem produkce z hlediska hmotnosti (v kg nebo tunách) i povrchové plochy (m2).

Nejméně 80 % hmotnostních technologického odpadu vzniklého zpracováním přírodního kamene na místě se musí opětovně použít při jiných procesech nebo uskladnit na místě za účelem budoucího prodeje.

Kromě toho může být celkem 10 bodů přiděleno takto:

—	Až 5 bodů se přidělí úměrně schopnosti žadatele prokázat vyšší míru opětovného použití technologického odpadu, a to až do maximální hodnoty 100 % hmotnostních opětovného použití (od 0 bodů za 80 % opětovné použití technologického odpadu do 5 bodů za 100 % opětovné použití technologického odpadu).

—	Až 5 bodů se přidělí úměrně schopnosti žadatele prokázat opětovné použití procesních kalů, a to až do maximální hodnoty 100 % (od 0 bodů za 0 % opětovné použití procesních kalů do 5 bodů za 100 % opětovné použití procesních kalů).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží soupis odpadů pro zpracovatelské zařízení za dobu nejméně 12 měsíců před datem udělení licence na ekoznačku EU a zaváže se tento soupis během doby platnosti licence na ekoznačku EU spravovat.

Žadatel předloží prohlášení o splnění povinného požadavku tohoto kritéria, které doloží výpočtem celkových odpadů z výrobního procesu (v kg nebo t). Uvede i podrobné informace o místě určení těchto procesních odpadů spolu s vysvětlením, zda se jedná o externí opětovné použití v jiném procesu nebo zda se odpad odesílá na skládku. U externího opětovného použití nebo skládkování musí být předložena oznámení o odeslání.

2.11   Regionálně integrovaná výroba ve zpracovatelském zařízení (nepovinné)

Toto kritérium se týká přepravní vzdálenosti mezi branou lomu a branou zpracovatelského zařízení a týká se obzvláště produktů z přírodního kamene, jež z daného lomu pocházejí.

Až 5 bodů se přidělí úměrně schopnosti žadatele prokázat, že přepravní vzdálenost u meziproduktových bloků stavebního kamene z lomu do zpracovatelského zařízení je menší než 260 km (od 0 bodů, je-li ≥ 260 km, do 5 bodů, je-li ≤ 10 km).

Posuzování a ověřování : Žadatel uvede adresu zpracovatelského zařízení a adresu nebo zeměpisnou polohu příslušné brány lomu. Žadatel rovněž popíše druh(y) dopravy používané k přepravě meziproduktových bloků stavebního kamene do zpracovatelského zařízení.

Pomocí map z družicového snímkování a volně dostupného softwaru pro odhad vzdálenosti se provede odhad přepravní trasy a celkové vzdálenosti, které budou vyznačeny na mapě.

3.   KRITÉRIA PRO PRODUKTY Z UMĚLÉHO KAMENE NA BÁZI PRYSKYŘIČNÝCH POJIV

Systém bodového hodnocení

Následující tabulka uvádí systém bodového hodnocení a minimální počet bodů nutný pro produkty z umělého kamene s ekoznačkou EU.

Kritéria pro přidělení bodů	Produkty z umělého kamene
1.7 Systém environmentálního řízení (nepovinný)	0, 3 nebo 5 bodů
3.1 Spotřeba energie	až 30 bodů
3.3 Obsah recyklovaných/druhotných materiálů	až 35 bodů
3.4 Obsah pryskyřičných pojiv	až 20 bodů
3.5 Opětovné použití procesních odpadů	až 10 bodů
Celkový maximální počet bodů	100
Minimální počet bodů požadovaný pro ekoznačku EU	50

3.1   Spotřeba energie

Měrná spotřeba elektrické energie v procesu výroby umělého kamene (včetně přípravy dávek surovin, primárního mísení, sekundárního mísení, tvarování ve formě a konečné úpravy) nesmí překročit 1,1 MJ/kg.

Pokud se provádí mletí kamene jako suroviny, měrná spotřeba elektrické energie procesu mletí (v MJ/kg) se vykazuje odděleně, nepřipočítává se však k celkové spotřebě za celý proces.

Kromě toho může být celkem 30 bodů přiděleno takto:

—	Až 10 bodů se přidělí úměrně schopnosti snížit měrnou spotřebu elektrické energie v procesu směrem k prahové hodnotě environmentální excelence, která činí 0,7 MJ/kg (od 0 bodů za 1,1 MJ/kg po 10 bodů za 0,7 MJ/kg).

—	Až 10 bodů lze přidělit úměrně objemu spotřebované elektřiny pocházející z obnovitelných zdrojů (od 0 bodů za 0 % elektřiny z obnovitelných zdrojů po 10 bodů za 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů).

—

Až 10 bodů se přidělí v závislosti na způsobu nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů takto: soukromé smlouvy o energetických službách týkající se dodávek z obnovitelných zdrojů v místě nebo v blízkosti místa (10 bodů), podnikové smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů v místě nebo v blízkosti místa (10 bodů), dlouhodobé podnikové smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů s připojením k místní nebo vzdálené síti (19) (8 body), certifikace zelené elektřiny (20) (6 body), nákup certifikátů záruky původu energie z obnovitelných zdrojů pro všechny dodávky elektrické energie nebo tzv. zelený tarif od dodavatele energie (21) (4 body).

Posuzování a ověřování: Měrná spotřeba elektrické energie v procesu se vypočítá vydělením spotřeby elektrické energie pro příslušná provozní zařízení objemem výroby (v kg nebo m3). Vykazované údaje musí být s ohledem na produkt(y), pro který(é) se o ekoznačku EU žádá, reprezentativní. V případech, kdy různé produkty, na něž se vztahuje stejná žádost, vykazují významně odlišné hodnoty, se údaje uvedou pro každý produkt zvlášť. Pokud jsou údaje o výrobě k dispozici v m3, měly by být přepočteny na kg pomocí příslušného faktoru objemové hmotnosti (v kg/m3) produktu z umělého kamene.

Žadatel uvede podrobnosti o platné smlouvě o nákupu elektřiny a zdůrazní podíl obnovitelných zdrojů, který se na nakupovanou elektřinu vztahuje. V případě potřeby prohlášení dodavatele elektřiny objasní i) podíl energie z obnovitelných zdrojů v dodávané elektřině, ii) povahu platné kupní smlouvy (tj. soukromá smlouva o energetických službách, podniková smlouva o nákupu elektřiny, nezávisle certifikovaná zelená energie nebo zelený tarif) a iii) zda nakoupená elektřina pochází z obnovitelných zdrojů v místě nebo v blízkosti místa.

V případech, kdy žadatel zakoupí osvědčení záruky původu za účelem zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, předloží příslušnou dokumentaci, kterou zajistí, že osvědčení záruky původu byla zakoupena v souladu se zásadami a pravidly fungování evropského systému energetických osvědčení.

3.2   Regulace prašnosti a kvalita ovzduší

Jakékoli provozní oblasti, kde existuje riziko expozice styrenu a podle údajů monitorování v nich může koncentrace styrenu překročit 20 ppm (nebo 85 mg/m3), musí být jasně vyznačeny a dobře odvětrány.

Přípravky z pryskyřice musí být dávkovány a míchány za pomoci uzavřených systémů.

Žadatel prokáže opatření na místě, která byla zavedena k regulaci prašnosti v zařízení. Opatření se mohou v jednotlivých lokalitách lišit, u všech by však měla zahrnovat tyto prvky:

—	použití rozprašované vody ke snížení prašnosti nebo použití odsavačů připojených na filtrační kapsy/elektrostatické odlučovače prachu u jakéhokoli řezání nasucho, drcení nebo jiných činností, které budou pravděpodobně vytvářet významné množství prachu,

—	pravidelné odstraňování prachu z vnitřních podlahových ploch pomocí rozstřikování vody na povrchy s následným odvodem do systému čištění vody nebo používání odsávacího zařízení pro odstraňování prachu za sucha (nemělo by být prováděno zametání suchého prachu),

—	zajištění uzavřené skladovací plochy pro všechny odvodněné kaly z řezání za mokra a/nebo veškerý prach z řezání za sucha před prodejem, před odesláním k opětovnému použití, před opětovným použitím na místě nebo před odesláním na skládku,

—	pokrytí nejvíce využívaných vozovek betonovým nebo asfaltovým povrchem,

—	zajištění odpovídající odborné přípravy zaměstnanců v oblasti osvědčených postupů regulace prašnosti a poskytnutí odpovídajících osobních ochranných prostředků zaměstnancům a návštěvníkům,

—	zajištění pravidelných lékařských prohlídek zaměstnanců s možností častějšího sledování za účelem zjištění respiračních obtíží a možného nástupu silikózy (poslední bod se použije pouze na zařízení, která pracují s produkty na bázi křemene).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění tohoto kritéria, které doloží příslušnou dokumentací a: i) popisem všech provozních prostor s rizikem expozice styrenu a podrobnými informacemi o zavedeném systému větrání; ii) popisem opatření k regulaci prašnosti zavedených ve výrobním závodu a iii) podle potřeby podrobnými informacemi o systému lékařských prohlídek pro zaměstnance.

3.3   Obsah recyklovaných/druhotných materiálů

Žadatel posoudí a zdokumentuje regionální dostupnost původního materiálu, recyklovaného materiálu z odpadů vyprodukovaných různými výrobními procesy a druhotného materiálu z vedlejších produktů různých výrobních procesů. Musí být uvedeny přibližné přepravní vzdálenosti zdokumentovaných zdrojů materiálu.

Kromě toho se až 35 bodů přidělí úměrně schopnosti začlenit recyklované/druhotné materiály do produktu z umělého kamene, a to až do prahové hodnoty environmentální excelence, která činí 35 % hmotnostních obsahu (od 0 bodů za 0 % hmotnostních do 35 bodů za obsah recyklovaného/sekundárního materiálu ≥ 35 % hmotnostních).

Začlenění prachu, odřezků a vadných produktů z umělého kamene do produktů nových se nepovažuje za recyklovaný obsah, pokud se tento materiál vrací do téhož procesu, který jej vyprodukoval.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění povinného požadavku tohoto kritéria, které doloží dokumentací obsahující identifikaci a regionální dostupnost původního, recyklovaného a druhotného materiálu.

Recyklované nebo druhotné materiály se jako příspěvek k obsahu recyklovaného/druhotného materiálu započítávají pouze v případě, že jsou získány ze zdrojů, které se nacházejí nejvýše 2,5krát dále od místa výroby umělého kamene než hlavní použité původní materiály (např. mramor a křemen).

Musí být předložena měsíční rozvaha recyklovaných/druhotných materiálů za 12 měsíců výroby před datem udělení licence na ekoznačku EU a žadatel se zaváže, že tuto rozvahu povede během doby platnosti licence na ekoznačku EU. V rozvaze musí být uvedeno množství vstupních recyklovaných/druhotných materiálů (doložené dodacími listy a fakturami) a výstupních recyklovaných/druhotných materiálů ve všech prodaných nebo k prodeji připravených produktech z umělého kamene s údaji o obsahu recyklovaných/druhotných materiálů (doloženými množstvím produktů a procentním podílem).

Údaje o obsahu recyklovaného a/nebo druhotného materiálu musí být s ohledem na použité(á) složení směsi na úrovni šarže produktu(ů) s ekoznačkou EU reprezentativní. Obecný příděl recyklovaných a/nebo druhotných materiálů není povolen.

V případech, kdy různé produkty, na něž se vztahuje stejná žádost o licenci, vykazují významně odlišné hodnoty, musí se údaje uvést zvlášť pro každý produkt zvlášť.

3.4   Obsah pryskyřičných pojiv

Používání polyesterových, epoxidových nebo jiných pryskyřic ve výrobě je omezeno na nejvýše 10 % celkové hmotnosti konečného produktu.

Kromě toho se až 20 bodů přidělí úměrně schopnosti snížit obsah pryskyřičného pojiva směrem k prahové hodnotě environmentální excelence, která činí 5 % (od 0 bodů za 10 % obsah pojiva do 20 bodů za 5 % obsah pojiva).

Posuzování a ověřování : Žadatel předloží prohlášení o splnění povinného požadavku tohoto kritéria, které doloží výpočtem celkového použití pryskyřičného pojiva v procentuálním vyjádření celkové hmotnosti produktu z umělého kamene.

Prohlášení o obsahu pryskyřičného pojiva musí být s ohledem na použité(á) složení směsi na úrovni šarže produktu(ů) s ekoznačkou EU reprezentativní.

V případech, kdy různé produkty, na něž se vztahuje stejná žádost o licenci, vykazují významně odlišné hodnoty, se údaje uvedou zvlášť pro každý produkt zvlášť.

3.5   Opětovné použití procesních odpadů

Žadatel vyplní soupis produkce procesních odpadů z procesu výroby umělého kamene. V soupisu musí být upřesněn druh a množství vyprodukovaného odpadu (např. technologického odpadu a procesních kalů).

Soupis procesních odpadů musí pokrývat období 12 měsíců před datem udělení ekoznačky EU a za stejné období se odhadne celkový objem produkce z hlediska hmotnosti (v kg nebo tunách) i povrchové plochy (m2).

Nejméně 70 % procesních odpadů (technologický odpad plus kal) z výroby desek a bloků umělého kamene musí být použito v jiných výrobních procesech.

Kromě toho se až 10 bodů přidělí úměrně schopnosti žadatele prokázat opětovné použití procesních odpadů, a to až do maximální hodnoty, která činí 100 % (od 0 bodů za 70 % opětovné použití procesních odpadů do 10 bodů za 100 % opětovné použití procesních odpadů).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží soupis odpadů pro zařízení na výrobu umělého kamene za dobu nejméně 12 měsíců před datem udělení licence na ekoznačku EU a zaváže se tento soupis během doby platnosti licence na ekoznačku EU aktualizovat.

Žadatel předloží prohlášení o splnění povinných požadavků tohoto kritéria, které doloží výpočtem celkových technologických odpadů a procesních kalů z výroby (v kg nebo t). Uvede i podrobné informace o místě určení těchto procesních odpadů spolu s vysvětlením, zda se jedná o externí opětovné použití v jiném procesu nebo zda se odpad odesílá na skládku. U externího opětovného použití nebo skládkování musí být předložena oznámení o odeslání.

Není-li možné uvést konkrétní údaje za výrobní linku nebo produkt, odkáže žadatel na údaje za celé zařízení.

4.   KRITÉRIA PRO PRODUKTY Z KERAMIKY A PÁLENÉHO JÍLU

Systém bodového hodnocení

Následující tabulka uvádí systém bodového hodnocení a minimální počet bodů nutný pro produkty z keramiky a páleného jílu s ekoznačkou EU.

V případech, kdy žadatel jako surovinu používá prášek sušený rozprašováním a není výrobcem této suroviny, vykáže prášek sušený rozprašováním použitý k výrobě produktu(ů) z keramiky nebo páleného jílu a jeho původ doloží fakturami – dodacími listy ne staršími jednoho roku před datem podání žádosti. V takovém případě musí žadatel předložit veškerá příslušná prohlášení výrobce prášku sušeného rozprašováním, která prokazují soulad se všemi souvisejícími požadavky na ekoznačku EU a veškerými dalšími příslušnými nepovinnými požadavky, za které mohou být přiděleny body.

U kritérií 4.1 a 4.2 jsou stanoveny dva soubory mezních hodnot pro keramické obkladové prvky v závislosti na tom, zda se licence na ekoznačku EU vztahuje na omezený počet produktů (je-li třeba předložit údaje o stabilním provozu během výrobního cyklu za reprezentativní období), nebo zda se licence vztahuje na větší počet formátů produktů dané skupiny produktů (22) (je-li třeba předložit roční průměrné údaje). Mezní hodnoty průměrné roční produkce jsou vyšší, aby se zohlednila energie potřebná k udržení teploty pece v době, kdy výrobní linka není v provozu (např. při změně formátů obkladových prvků) nebo kdy nepracuje na plný výkon (např. při nočních směnách nebo o víkendech).

Kritéria pro přidělení bodů	Produkty z keramiky a páleného jílu
1.7 Systém environmentálního řízení (nepovinný)	0, 3 nebo 5 bodů
4.1 Spotřeba paliva při sušení a výpalu	až 20 bodů
4.2 Emise CO2	až 25 bodů
4.4 Emise prachu, HF, NOx a SOx do ovzduší	až 40 bodů
4.6 Opětovné použití procesních odpadů	až 10 bodů
Celkový maximálně možný počet bodů	100
Minimální počet bodů požadovaný pro ekoznačku EU	50

4.1   Spotřeba paliva při sušení a výpalu

V sušárnách nebo pecích se jako palivo nesmí používat uhlí, ropný koks, lehký topný olej a těžký topný olej.

Měrná spotřeba energie z paliva pro procesy sušení a vypalování nesmí překročit příslušné závazné mezní hodnoty definované níže.

	Rozprašovací sušárna		Sušárna produktů a pec
	Závazná mezní hodnota	Prahová hodnota environmentální excelence	Závazná mezní hodnota	Prahová hodnota environmentální excelence
Keramický obkladový prvek: jednotlivý produkt (**)	1,8 MJ/kg prášku (*)	1,3 MJ/kg prášku (**)	4,1 MJ/kg	3,2 MJ/kg
Keramický obkladový prvek: skupina produktů (***)			5,5 MJ/kg	4,3 MJ/kg
Dlažební prvky z páleného jílu	nepoužije se	nepoužije se	3,5 MJ/kg	2,1 MJ/kg

Kromě toho se až 20 bodů přidělí úměrně schopnosti snížit měrnou spotřebu paliva pro procesy sušení a vypalování směrem k příslušné prahové hodnotě environmentální excelence podle výše uvedené tabulky (např. u dlažebních prvků z páleného jílu: od 0 bodů za 3,5 MJ/kg do 20 bodů za ≤ 2,1 MJ/kg).

U keramických obkladových prvků, u nichž se používá prášek sušený rozprašováním (vyrobený buď na místě, nebo mimo zařízení), se podle předchozího odstavce stanoví dvojí bodové hodnocení: jedno za prášek sušený rozprašováním (SDP) a jedno za pec na keramické obkladové prvky a sušičku produktů (KWD). Tato dvě bodová hodnocení se následně převedou na jediné bodové hodnocení takto:

Palivobodové hodnocení = 0,35(SDP) + 0,65(KWD)

Posuzování a ověřování: Žadatel uvede hodnotu(y) měrné spotřeby paliva pro příslušný(é) produkt(y) spolu s výpočty nezbytnými k přepočtu této hodnoty (hodnot) na konkrétní bodové hodnocení. Měrná spotřeba paliva se vypočítá vydělením spotřeby paliva (v MJ) za příslušná výrobní zařízení objemem výroby (v kg) za příslušné výrobní období.

V případech, kdy jsou údaje o výrobě k dispozici pouze v m2, ale musí být vykázány v kg, je třeba hodnotu přepočítat pomocí pevně stanoveného faktoru objemové hmotnosti (v kg/m2) pro daný produkt nebo skupinu produktů.

Údaje za celou skupinu produktů musí být reprezentativní s ohledem na výrobní linku(y) za období 12 měsíců před datem udělení ekoznačky EU. Údaje za konkrétní jednotlivé produkty musí být reprezentativní s ohledem na stabilní podmínky během vlastního výrobního cyklu (výrobních cyklů).

Objemově nebo hmotnostně stanovené vstupy paliva do pece a sušicích soustav se převezmou z údajů odečtených na místě a převedou na MJ vynásobením objemu/hmotnosti paliva spotřebovaného za vymezené výrobní období (např. v kg, t, l nebo Nm3) měrnou nebo generickou výhřevností téhož paliva (např. v MJ/kg, MJ/t, MJ/l nebo MJ/Nm3).

V případech, kdy je palivo používané k výrobě tepla pro sušení použito v soustavě kombinované výroby tepla a elektřiny, by se elektřina vyrobená touto soustavou během vymezeného výrobního období (měřená v kWh a převedená na MJ) měla odečíst od celkové odečtené spotřeby paliva sušárny.

4.2   Emise CO2

Specifické emise CO2 spojené se spalováním paliva a emisemi z procesů dekarbonizace surovin při sušení a vypalování nesmí překročit příslušné závazné mezní hodnoty vymezené níže.

	Výroba prášku sušeného rozprašováním		Sušárna produktů a pec  (*)
	Závazná mezní hodnota	Prahová hodnota environmentální excelence	Závazná mezní hodnota	Prahová hodnota environmentální excelence
Keramický obkladový prvek: jednotlivý produkt (***)	84 kg CO2/t prášku (*)	54 kg CO2/t prášku (*)	280 kg CO2/t	230 kg CO2/t
Keramický obkladový prvek: skupina produktů (****)			360 kg CO2/t	290 kg CO2/t
Dlažební prvky z páleného jílu	nepoužije se	nepoužije se	192 kg CO2/t	129 kg CO2/t

Kromě toho se až 25 bodů přidělí úměrně schopnosti snížit specifické emise CO2 směrem k příslušné prahové hodnotě environmentální excelence uvedené v tabulce výše (např. pro dlažební prvky z páleného jílu: od 0 bodů za 192 kg CO2/t do 25 bodů za 129 kg CO2/t).

U keramických obkladových prvků, u nichž se používá prášek sušený rozprašováním (vyrobený buď na místě, nebo mimo zařízení), se podle předchozího odstavce stanoví dvojí bodové hodnocení: jedno pro prášek sušený rozprašováním (SDP) a jedno pro pec na keramické obkladové prvky a sušičku produktů (KWD). Tato dvě bodová hodnocení se následně převedou na jediné bodové hodnocení takto:

CO2bodové hodnocení = 0,35(SDP) + 0,65(KWD)

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění povinného požadavku tohoto kritéria, které doloží výkazem vypočtených specifických emisí CO2 v souladu s níže popsanou příslušnou metodikou.

U produktů ze zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (23) se výpočet specifických emisí na tunu produktu stanoví na základě úrovně emisí a úrovní činnosti podle metodického plánu pro monitorování stanoveného v článku 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 (24) o pravidlech přidělování bezplatných povolenek.

U produktů ze zařízení, která nespadají do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, se výsledky vykazují v souladu s příslušnou metodikou výpočtu vymezenou v nařízení Komise (EU) č. 601/2012 (25).

U produktů z keramiky, které jako surovinu používají prášek sušený rozprašováním vyrobený v samostatném zařízení, předloží žadatel prohlášení výrobce prášku sušeného rozprašováním, v němž je uvedena hodnota ročních průměrných specifických emisí CO2 v souladu s jednou ze dvou výše popsaných metod výpočtu za poslední vykazovaný rok.

Ve všech případech se hodnota specifických emisí CO2 odhadne na úrovni produktu(ů) s ekoznačkou EU, na který(é) se vztahuje licence na ekoznačku EU. Za základ pro výpočet emisí CO2 se použijí příslušné hodnoty spotřeby paliva vypočtené pro kritérium 4.1, uhlíková náročnost použitého paliva (použitých paliv) a průměrný obsah uhličitanů v surovině.

4.3   Spotřeba procesních vod

Zařízení, v němž se vyrábí produkt z keramiky nebo páleného jílu, musí:

—	buď mít uzavřený systém recyklace odpadních vod pro provozní odpadní vody, který umožňuje dosáhnout nulového odtoku kapalných odpadů, nebo

—

být schopno prokázat, že má nižší nebo stejnou měrnou spotřebu sladké vody v porovnání s mezními hodnotami spotřeby stanovenými v tabulce níže. Druh produktu Probíhá sušení rozprašováním na místě? Mezní hodnota spotřeby Keramické obkladové prvky a dlažební prvky z páleného jílu Ano 1,0 l/kg Ne 0,5 l/kg

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění povinného požadavku a uvede, jakým způsobem je požadavek plněn.

V případech, kdy je k recyklaci procesních odpadních vod zaveden systém nulového odtoku kapalných odpadů, uvede žadatel stručný popis systému a jeho hlavní provozní parametry.

V případech, kdy takový systém zaveden není, musí být údaje o celkové spotřebě procesních vod (v l nebo m3) a údaje o celkové výrobě produktů z keramiky nebo páleného jílu (v kg nebo m2) uvedeny za poslední kalendářní rok nebo klouzavé období 12 měsíců před datem udělení licence na ekoznačku EU.

Není-li možné uvést konkrétní údaje za výrobní linku nebo produkt, odkáže žadatel na údaje za celé zařízení.

Spotřeba vody na toaletách, v jídelnách a v jiných činnostech, které přímo nesouvisejí s výrobním procesem, by měla být měřena odděleně a neměla by být do výpočtu zahrnuta.

4.4   Emise prachu, HF, NOx a SOx do ovzduší

Opatření ke snížení emisí prachu z prašných operací „za studena“ prováděných v místě výroby keramických obkladových prvků musí zahrnovat alespoň příjem, míchání a mletí surovin a tvarování a glazování/dekorování obkladových prvků.

Specifické emise prachu, HF, NOx a SOx do ovzduší spojené s výrobou produktů z keramiky nebo páleného jílu nesmí překročit příslušné závazné mezní hodnoty stanovené v tabulce níže.

Emisní parametr	Závazná mezní hodnota	Prahová hodnota environmentální excelence	Zkušební metoda	Možný počet bodů
Prach (rozprašovací sušárna) (*)	90 mg/kg	nepoužije se	EN 13284	nepoužije se
Prach (pec)	50 mg/kg	10 mg/kg	EN 13284	až 10
HF (pec)	20 mg/kg	6 mg/kg	ISO 15713	až 10
NOx jako NO2 (pec)	250 mg/kg	170 mg/kg	EN 14792	až 10
SOx jako SO2 (pec)	1 300  mg/kg	750 mg/kg	EN 14791	až 10

Kromě toho se až 40 bodů přidělí úměrně schopnosti snížit skutečné specifické emise prachu, HF, NOx a SOx směrem k příslušným prahovým hodnotám pro dosažení environmentální excelence uvedeným v tabulce výše (např. u emisí HF: od 0 bodů za 20 mg/kg do 10 bodů za ≤ 6 mg/kg).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění povinných požadavků tohoto kritéria, které doloží i) popisem opatření zavedených ke snížení emisí prachu z prašných operací „za studena“ a ii) údaji odečtenými na místě v mg/Nm3 a vyjádřenými jako roční průměrná hodnota vypočtená z denních průměrných hodnot. Údaje musí být získány průběžným nebo pravidelným monitorováním podle příslušných norem EN nebo ISO. V případě pravidelného monitorování musí být během stabilního provozu rozprašovací sušárny nebo pece odebrány v rámci výrobních cyklů produktu(ů) s ekoznačkou EU alespoň tři vzorky.

V případech, kdy jsou údaje o výrobě k dispozici pouze v m2, ale musí být vykázány v kg, je třeba hodnotu přepočítat pomocí pevně stanoveného faktoru objemové hmotnosti (v kg/m2) pro daný produkt nebo skupinu produktů.

Údaje za celou skupinu produktů by měly být reprezentativní s ohledem na výrobní linku(y) za období 12 měsíců před datem udělení ekoznačky EU. Údaje za konkrétní jednotlivé produkty by měly být reprezentativní s ohledem na stabilní podmínky během vlastního výrobního cyklu (výrobních cyklů).

Pro přepočet výsledků monitorování výfukových plynů z mg/Nm3 (při 18 % obsahu O2) na mg/kg produktu z keramiky/páleného jílu je třeba hodnotu vynásobit měrným objemem toku plynu (v Nm3/kg produktu). Jeden Nm3 se vztahuje na jeden m3 suchého plynu za standardních podmínek 273K a 101,3 kPa.

Není-li možné uvést konkrétní údaje za výrobní linku nebo produkt, odkáže žadatel na údaje za celé zařízení a produkci s ekoznačkou EU přidělí emise na základě hmotnosti.

4.5   Nakládání s odpadními vodami

S procesní odpadní vodou z výroby produktů z keramiky nebo páleného jílu se musí nakládat v souladu s jednou z těchto možností:

—	možnost 1: odpadní voda se čistí na místě, aby se z ní odstranily nerozpuštěné tuhé látky, a vyčištěná odpadní voda se vrací do výrobního procesu v rámci systému nulového odtoku kapalných odpadů, nebo

—	možnost 2: odpadní voda se čistí na místě, aby se z ní odstranily nerozpuštěné tuhé látky (nebo se vůbec nečistí), a následně se odvádí do čistírny provozované třetí stranou, nebo

—	možnost 3: odpadní voda se čistí na místě, aby se z ní odstranily nerozpuštěné tuhé látky, a následně se vypouští do místních vodních toků.

V případech, kdy se použije možnost 2 nebo 3, musí žadatel, popř. třetí strana provozující čistírnu odpadních vod prokázat splnění těchto mezních hodnot pro konečnou vyčištěnou odpadní vodu vypouštěnou do místních vodních toků.

Parametr	Mezní hodnota	Zkušební metody
Nerozpuštěné tuhé látky	40 mg/l	ISO 5667-17
Kadmium	0 015  mg/l	ISO 8288
Olovo	0,15 mg/l	ISO 8288

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění požadavku, v němž upřesní, která možnost se vztahuje na jeho výrobní závod.

V případech, kdy je k recyklaci procesních odpadních vod zaveden systém nulového odtoku kapalných odpadů, uvede žadatel stručný popis systému a jeho hlavní provozní parametry.

V případech, kdy se vyčištěná nebo nevyčištěná odpadní voda odvádí do čistírny provozované třetí stranou, uvede provozovatel čistírny průměrné koncentrace nerozpuštěných tuhých látek, kadmia a olova v konečné vyčištěné odpadní vodě a předloží zkušební zprávy na základě týdenní analýzy vypouštěné odpadní vody podle standardních zkušebních metod stanovených výše nebo rovnocenných interních laboratorních metod. Zkoušky s nižší četností lze povolit v případech, kdy to umožňuje provozní povolení.

V případech, kdy se procesní odpadní voda čistí na místě a následně vypouští do místního vodního toku, uvede žadatel průměrné koncentrace nerozpuštěných tuhých látek, kadmia a olova v konečné vyčištěné odpadní vodě a předloží zkušební zprávy na základě týdenní analýzy vypouštěné odpadní vody podle standardních zkušebních metod stanovených výše nebo rovnocenných interních laboratorních metod. Zkoušky s nižší četností lze povolit v případech, kdy to umožňuje provozní povolení.

4.6   Opětovné použití procesních odpadů

Žadatel vyplní soupis produkce odpadů z procesu výroby produktů z keramiky nebo páleného jílu. V soupisu musí být upřesněn druh a množství vyprodukovaných procesních odpadů (26).

Soupis procesních odpadů musí pokrývat období nejméně 12 měsíců před datem udělení ekoznačky EU a za stejné období se odhadne celkový objem produkce z hlediska hmotnosti (v kg nebo tunách) i povrchové plochy (m2).

Nejméně 90 % hmotnostních procesních odpadů z výroby produktů z keramiky nebo páleného jílu musí být znovu začleněno do výrobního procesu na místě, znovu začleněno do výroby produktů z keramiky nebo páleného jílu mimo výrobní závod nebo opětovně použito v jiných výrobních procesech.

Kromě toho se až 10 bodů přidělí úměrně schopnosti zvýšit míru opětovného použití procesních odpadů směrem k prahové hodnotě pro dosažení environmentální excelence, která činí 100 % (od 0 bodů za 90 % opětovné použití procesních odpadů do 10 bodů za 100 % opětovné použití procesních odpadů).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění povinných požadavků tohoto kritéria, které doloží soupisem odpadů pro zařízení na výrobu produktů z keramiky a páleného jílu za období nejméně 12 měsíců před datem udělení licence na ekoznačku EU a výpočtem celkových technologických odpadů a procesních kalů z výroby (v kg nebo t). Žadatel se zaváže tento soupis během doby platnosti licence na ekoznačku EU aktualizovat.

Uvede i podrobné informace o místě určení těchto procesních odpadů spolu s vysvětlením, zda se jedná o interní opětovné použití, externí opětovné použití v jiném procesu nebo zda se odpad odesílá na skládku. U externího opětovného použití nebo skládkování musí být předložena oznámení o odeslání.

Není-li možné uvést konkrétní údaje za výrobní linku nebo produkt, odkáže žadatel na údaje za celé zařízení.

4.7   Glazury a inkousty

V případech, kdy jsou keramické obkladové prvky nebo produkty z páleného jílu glazovány nebo dekorovány, musí složení glazury nebo inkoustu obsahovat méně než 0,10 % hmotnostních Pb a méně než 0,10 % hmotnostních Cd.

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění povinného požadavku tohoto kritéria, které doloží příslušným prohlášením nebo bezpečnostním listem dodavatele glazur nebo inkoustů.

5.   KRITÉRIA PRO BETONOVÉ PREFABRIKÁTY NEBO LISOVANÉ HLINĚNÉ CIHLY NA BÁZI HYDRAULICKÝCH POJIV NEBO ALTERNATIVNÍCH CEMENTŮ

Systém bodového hodnocení

Ekoznačku EU lze udělit hydraulickému pojivu nebo alternativnímu cementu uváděnému na trh jako meziprodukt i konečným tvrdým krytinám zhotoveným smísením těchto pojiv nebo cementů s kamenivem a vodou a následným dalším zpracováním a tvrzením.

V případech, kdy žadatel není výrobcem meziproduktového hydraulického pojiva nebo alternativního cementu a tomuto pojivu nebo cementu nebyla udělena ekoznačka EU, žadatel uvede pojivo(a) nebo cement(y) použitý (použité) k výrobě tvrdé krytiny (tvrdých krytin) s ekoznačkou EU, což doloží fakturami – dodacími listy ne staršími jednoho roku před datem podání žádosti.

V takovém případě musí žadatel předložit veškerá příslušná prohlášení výrobce hydraulického pojiva nebo alternativního cementu, která prokazují soulad se všemi souvisejícími požadavky ekoznačky EU a veškerými dalšími příslušnými nepovinnými požadavky, za které mohou být přiděleny body.

V tabulce níže je popsán systém bodového hodnocení pro jednotlivé možnosti a minimální počet potřebných bodů.

	Hydraulické pojivo	Alternativní cement	Tvrdé krytiny na bázi cementu	Tvrdé krytiny na bázi vápna
1.7 Systém environmentálního řízení v zařízení na výrobu hydraulických pojiv (nepovinné)	0, 3 nebo 5 bodů	nepoužije se	nepoužije se	nepoužije se
1.7 Systém environmentálního řízení v zařízení na výrobu tvrdých krytin (nepovinné)	nepoužije se	nepoužije se	0, 3 nebo 5 bodů	0, 3 nebo 5 bodů
5.1 Slínkový faktor	až 15 bodů	až 15 bodů	až 15 bodů	nepoužije se
5.2 Emise CO2	až 20 bodů	až 20 bodů	až 20 bodů	až 20 bodů
5.3 Emise prachu, NOx a SOx do ovzduší	až 15 bodů	nepoužije se nebo až 15 bodů	až 15 bodů	až 15 bodů
5.4 Opětovné a zodpovědné získávání surovin	nepoužije se	nepoužije se	až 25 bodů	až 25 bodů
5.5 Spotřeba energie	nepoužije se	nepoužije se	až 20 bodů	až 20 bodů
5.6 Environmentálně inovativní návrhy produktů (nepovinné)	nepoužije se	nepoužije se	až 10 bodů	až 15 bodů
Celkový maximálně možný počet bodů	55	35 nebo 50	110	100
Minimální počet bodů požadovaný pro ekoznačku EU	27,5	17,5 nebo 25	55	50

5.1   Slínkový faktor

Toto kritérium se nevztahuje na hydraulická pojiva na bázi vápna.

Pro hydraulická cementová pojiva:

Žadatel nebo dodavatel hydraulického cementového pojiva uvede slínkový faktor nebo alespoň příslušné značení podle normy EN 197-1 (které lze použít jako zástupný ukazatel slínkového faktoru podle níže uvedené tabulky).

Značení podle normy EN 197-1	Předpokládaný slínkový faktor	Značení podle normy EN 197-1	Předpokládaný slínkový faktor
CEM I	0,96	CEM II/A-L	0,83
CEM II/A-S	0,83	CEM II/B-L	0,68
CEM II/B-S	0,68	CEM II/A-LL	0,83
CEM II/A-D	0,88	CEM II/B-LL	0,68
CEM II/A-P	0,83	CEM II/A-M	0,80
CEM II/B-P	0,68	CEM II/B-M	0,68
CEM II/A-Q	0,83	CEM III/A	0,47
CEM II/B-Q	0,68	CEM III/B	0,25
CEM II/A-V	0,83	CEM III/C	0,09
CEM II/B-V	0,68	CEM IV/A	0,73
CEM II/A-W	0,83	CEM IV/B	0,52
CEM II/B-W	0,68	CEM V/A	0,72
CEM II/A-T	0,83	CEM V/B	0,57
CEM II/B-T	0,68

Až 15 bodů lze žadatelům přidělit úměrně jejich schopnosti snížit slínkový faktor hydraulického cementového pojiva směrem k prahové hodnotě pro dosažení environmentální excelence, která činí 0,60 (od 0 bodů pro slínkový faktor ≥ 0,90 do 15 bodů pro slínkový faktor ≤ 0,60).

Pro alternativní cementy:

Až 15 bodů lze žadatelům přidělit úměrně jejich schopnosti snížit slínkový faktor cementu směrem k prahové hodnotě pro dosažení environmentální excelence, která činí 0,00 (od 0 bodů pro slínkový faktor 0,30 do 15 bodů pro slínkový faktor 0,00).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o specifickém slínkovém faktoru pro hydraulické pojivo nebo uvede příslušné značení dodávaného hydraulického pojiva (dodávaných hydraulických pojiv) podle normy EN 197-1 uvedené v tabulce 1.

V případech, kdy je v tvrdé krytině použito více než jedno hydraulické pojivo nebo alternativní cement (např. u dvouvrstvých teracových dlaždic), vypočte žadatel body, které by se použily pro každé hydraulické pojivo nebo alternativní cement, jako kdyby byly jediným použitým hydraulickým pojivem nebo alternativním cementem, a následně vypočítá celkový vážený průměrný počet bodů na základě poměrného přídavku každého hydraulického pojiva nebo alternativního cementu do produktu.

5.2   Emise CO2

Emise CO2 spojené s výrobou portlandského cementového slínku, vápna nebo alternativních cementů nesmějí překročit příslušné závazné mezní hodnoty vymezené v tabulce níže, a to při výpočtu pomocí příslušné metody výpočtu rovněž vymezené v tabulce níže.

Druh produktu	Závazná mezní hodnota	Prahová hodnota environmentální excelence	Metoda výpočtu CO2
Šedý portlandský cementový slínek	816 kg CO2/t slínku	751 kg CO2/t slínku	Podle nařízení (EU) 2019/331, popř. nařízení (EU) č. 601/2012
Vápno	1 028 kg CO2/t hydraulického vápna	775 kg CO2/t hydraulického vápna
Bílý portlandský cementový slínek	1 063 kg CO2/t slínku	835 kg CO2/t slínku
Alternativní cementy	571 kg CO2/t cementu	526 kg CO2/t cementu	Uhlíková stopa podle normy ISO 14067 pro fáze životního cyklu A1–A3

Kromě toho se až 20 bodů přidělí úměrně schopnosti snížit emise CO2 směrem k příslušné prahové hodnotě environmentální excelence uvedené v tabulce výše (např. pro šedý portlandský cementový slínek: od 0 bodů za 816 kg CO2/t slínku do 20 bodů za 751 kg CO2/t slínku).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění povinného požadavku tohoto kritéria, které doloží výkazem vypočtených specifických emisí CO2 v souladu s příslušnou metodikou vymezenou v tabulce výše.

U produktů ze zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES se výpočet specifických emisí na tunu produktu stanoví na základě úrovně emisí a úrovní činnosti podle metodického plánu pro monitorování stanoveného v článku 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331  o pravidlech přidělování bezplatných povolenek.

U produktů ze zařízení, která nespadají do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES, se výsledky vykazují v souladu s příslušnou metodikou výpočtu vymezenou v nařízení (EU) č. 601/2012.

Ve všech případech se hodnota specifických emisí CO2 odhadne na úrovni produktu(ů) s ekoznačkou EU, na který(é) se vztahuje licence na ekoznačku EU. V případech, kdy zařízení vyrábějí více než jeden druh produktu, musí být údaje v maximální možné míře odvozeny od skutečných výrobních linek a procesů používaných k výrobě produktu, kterému má být licence udělena. V případě emisí vznikajících v důsledku procesů společných většímu počtu produktů se emise přidělí na základě hmotnosti.

V případech, kdy je použit alternativní cement, předloží žadatel kopii analýzy uhlíkové stopy, která musí být v souladu s normou ISO 14067 a byla ověřena akreditovanou třetí stranou. Analýza uhlíkové stopy musí zahrnovat výrobu všech hlavních použitých surovin a všech chemických aktivátorů pro fáze životního cyklu A1–A3. Nejsou-li k dispozici specifické údaje od dodavatelů materiálů, měly by být použity obecné emisní faktory z databáze inventarizace životního cyklu.

V případech, kdy je v tvrdé krytině použito více než jedno hydraulické pojivo nebo alternativní cement (např. u dvouvrstvých teracových dlaždic), vypočte žadatel body, které by se použily pro každé hydraulické pojivo nebo alternativní cement, jako kdyby byly jediným použitým hydraulickým pojivem nebo alternativním cementem, a následně vypočítá celkový vážený průměrný počet bodů na základě poměrného přídavku každého hydraulického pojiva nebo alternativního cementu do produktu.

5.3   Emise prachu, NOx a SOx do ovzduší

Toto kritérium se vztahuje na hydraulická pojiva, nikoli však na alternativní cementy, pokud jejich obsah slínku činí ≤ 30 % hmotnostních.

Specifické emise prachu, NOx a SOx do ovzduší z cementářské nebo vápenné pece nesmí překročit příslušné závazné mezní hodnoty vymezené v tabulce níže:

Parametr	Závazná mezní hodnota specifických emisí	Prahová hodnota environmentální excelence	Zkušební metoda	Možný počet bodů
Prach	≤ 34,5 g/t slínku nebo hydraulického vápna	≤ 11,5 g/t slínku nebo hydraulického vápna	EN 13284	až 5
NOx (jako NO2)	≤ 1472 g/t slínku nebo hydraulického vápna	≤ 920 g/t slínku nebo hydraulického vápna	EN 14791	až 5
SOx (jako SO2)	≤ 460 g/t slínku nebo hydraulického vápna	≤ 115 g/t slínku nebo hydraulického vápna	EN 14792	až 5

Kromě toho lze až 15 bodů přidělit úměrně schopnosti snížit skutečné specifické emise prachu, NOx a SOx (vyjádřených v g/t slínku nebo g/t hydraulického vápna) směrem k příslušným prahovým hodnotám environmentální excelence uvedeným v tabulce výše (např. 0 bodů za 34,5 g/t emisí slínkového prachu nebo 5 bodů za 11,5 g/t emisí slínkového prachu).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění povinných požadavků tohoto kritéria, které doloží údaji o emisích z cementářské nebo vápenné pece v mg/Nm3 odečtenými na místě a vyjádřenými jako roční průměrná hodnota vypočtená z denních průměrných hodnot. Údaje odečtené na místě musí být získány průběžným monitorováním podle příslušných norem EN nebo ISO.

Pro přepočet výsledků monitorování výfukových plynů z mg/Nm3 (při 10 % obsahu O2) na g/t slínku je třeba hodnotu vynásobit měrným objemem toku plynu z pece (Nm3/t slínku). Měrné objemy toku plynu se u cementářských pecí obvykle pohybují v rozmezí od 1 700 do 2 500 Nm3/t slínku. Výrobce cementu musí při výpočtu emisí prachu, NOx a SOx jasně uvést měrný průtok vzduchu. Jeden Nm3 se vztahuje na jeden m3 suchého plynu za standardních podmínek 273K a 101,3 kPa.

Pro přepočet výsledků monitorování výfukových plynů z mg/Nm3 (při 11 % obsahu O2) na g/t vápna je třeba hodnotu vynásobit měrným objemem toku plynu z pece (Nm3/t vápna). Objem specifického toku plynu se u vápenných pecí může v závislosti na typu použité pece obecně pohybovat v rozmezí od 3 000 do 5 000 Nm3/t vápna. Výrobce vápna musí při výpočtu emisí prachu, NOx a SOx jasně uvést měrný průtok vzduchu. Jeden Nm3 se vztahuje na jeden m3 suchého plynu za standardních podmínek 273K a 101,3 kPa.

V případě kontinuální výroby by údaje měly být reprezentativní za období 12 měsíců před datem udělení licence na ekoznačku EU. V případě kratších výrobních programů musí být uvedeno skutečné výrobní období a údaje odečtené na místě by měly představovat alespoň 80 % výrobního programu.

Není-li možné uvést konkrétní údaje za výrobní linku nebo produkt, odkáže žadatel na údaje za celé zařízení.

V případech, kdy je při výrobě tvrdých krytin certifikovaných ekoznačkou EU použito více než jedno hydraulické pojivo (např. u dvouvrstvých teracových dlaždic), vypočte žadatel body, které by se použily pro každé hydraulické pojivo, jako kdyby bylo jediným použitým hydraulickým pojivem, a následně vypočítá celkový vážený průměrný počet bodů na základě poměrného použití každého hydraulického pojiva na výrobní lince tvrdých krytin s ekoznačkou EU.

5.4   Opětovné a zodpovědné získávání surovin

Žadatel posoudí a zdokumentuje regionální dostupnost původního materiálu, recyklovaného materiálu z odpadů vyprodukovaných různými výrobními procesy a druhotného materiálu z vedlejších produktů různých výrobních procesů. Musí být uvedeny přibližné přepravní vzdálenosti zdokumentovaných zdrojů materiálu.

Žadatel musí mít zavedeny postupy pro všechny šarže vráceného nebo vadného betonu, v nichž je veškerý vrácený/vadný materiál buď:

—	recyklován přímo do nových šarží betonu, které jsou lity před vytvrzením vráceného/vadného betonu, nebo

—	recyklován jako agregát v nových šaržích po vytvrzení vráceného/vadného betonu, nebo

—	recyklován mimo zařízení buď před vytvrzením, nebo po vytvrzení v rámci smluvního ujednání s třetí stranou.

Kromě toho může být přiděleno celkem maximálně 25 bodů v souvislosti se získáváním surovin takto:

	Produkty na bázi cementu	Produkty na bázi vápna nebo alternativního cementu
Obsah recyklovaných/druhotných materiálů až 30 %	až 20 bodů	až 25 bodů
Obsah zodpovědně získaného původního kameniva až 100 %	až 5 bodů	až 5 bodů
Zodpovědně získaný cement	5 bodů	nepoužije se

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení o splnění povinných požadavků tohoto kritéria, které doloží dokumentací obsahující přepravní vzdálenosti potenciálních zdrojů původního, recyklovaného a druhotného materiálu. Soulad s povinnými aspekty tohoto kritéria lze alternativně prokázat stříbrným, zlatým nebo platinovým certifikátem, který výrobci betonu udělí Rada pro udržitelnost betonu (Concrete Sustainability Council, CSC) v souladu s verzí 2.0 technické příručky CSC.

Recyklované nebo druhotné materiály se jako příspěvek k obsahu recyklovaného/druhotného materiálu započítávají pouze v případě, že jsou získány ze zdrojů, které se nacházejí nejvýše 2,5krát dále od místa výroby betonových prefabrikátů než hlavní použité původní materiály (např. hrubé a jemné kamenivo a doplňkové materiály na bázi cementu). Začlenění prachu a vadných betonových prefabrikátů do nových produktů se nepovažuje za recyklovaný obsah, pokud se tento materiál vrací do téhož procesu, který jej vyprodukoval.

Zodpovědně získané materiály musí být jako takové certifikovány Radou pro udržitelnost betonu nebo rovnocenným systémem certifikace třetích stran.

Musí být předložena měsíční rozvaha recyklovaných/druhotných materiálů a zodpovědně získaných materiálů za 12 měsíců výroby před datem udělení licence na ekoznačku EU. Žadatel se zaváže tento soupis během doby platnosti licence na ekoznačku EU aktualizovat. V rozvaze musí být uvedeno množství vstupních recyklovaných/druhotných materiálů a zodpovědně získaných materiálů (doložené dodacími listy a fakturami) a výstupních recyklovaných/druhotných materiálů a zodpovědně získaných materiálů ve všech prodaných nebo k prodeji připravených betonových prefabrikátech spolu s údaji o obsahu recyklovaných/druhotných materiálů nebo zodpovědně získaných materiálů (doloženými množstvím produktů a procentním podílem).

Vzhledem k tomu, že výroba betonových prefabrikátů probíhá v šaržích, musí se údaje o obsahu recyklovaných/druhotných materiálů a údaje o používání zodpovědně získaného hydraulického pojiva, alternativního cementu nebo kameniva týkat složení směsí použitých na úrovni šarže. Příděl recyklovaných/druhotných/zodpovědně získaných materiálů není povolen.

V případech, kdy jsou údaje o výrobě k dispozici pouze v m3, ale musí být vykázány v kg, nebo naopak, je třeba hodnotu přepočítat pomocí pevně stanoveného faktoru objemové hmotnosti pro příslušný materiál.

5.5   Spotřeba energie

Žadatel musí mít zaveden program pro systematické sledování, zaznamenávání a snižování spotřeby energie a specifických emisí CO2 v zařízení na výrobu betonových prefabrikátů na optimální úroveň. Žadatel musí vykazovat spotřebu energie jako funkci energetického zdroje (např. elektrické energie a motorové nafty) a účelu (např. používání budov na místě, osvětlení, provoz řezacího zařízení, čerpadel a vozidel). Žadatel musí za daný kalendářní rok předložit zprávu o spotřebě energie v lokalitě v absolutním vyjádření (v jednotkách kWh nebo MJ) i podle specifické produkce (v jednotkách kWh nebo MJ na m3, m2 nebo tunu prodaného materiálu/vyprodukovaného materiálu připraveného k prodeji).

Plán snížení specifické spotřeby energie a specifických emisí CO2 musí popisovat opatření, která již byla přijata nebo mají být přijata (např. účinnější využívání stávajícího vybavení, investice do účinnějšího zařízení, zdokonalená doprava a logistika atd.).

Kromě toho může být celkem 20 bodů přiděleno takto:

—	Až 10 bodů se přidělí úměrně objemu spotřebované energie (paliva a elektřiny) pocházející z obnovitelných zdrojů (od 0 bodů za 0 % energie z obnovitelných zdrojů do 10 bodů za 100 % energie z obnovitelných zdrojů).

—

Až 5 bodů se přidělí v závislosti na způsobu nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů takto: soukromé smlouvy o energetických službách týkající se dodávek z obnovitelných zdrojů v místě nebo v blízkosti místa (5 bodů), podnikové smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů v místě nebo v blízkosti místa (5 bodů), dlouhodobé podnikové smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů s připojením k místní nebo vzdálené síti (27) (4 body), certifikace zelené elektřiny (28) (3 body), nákup certifikátů záruky původu energie z obnovitelných zdrojů pro všechny dodávky elektrické energie nebo tzv. zelený tarif od dodavatele energie (29) (2 body).

—	Přidělí se 3 body, pokud byla pro daný produkt provedena analýza uhlíkové stopy v souladu s normou ISO 14067, nebo 5 bodů, pokud byly použity prvky metody stanovení environmentální stopy produktu týkající se emisí skleníkových plynů (30).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží soupis zdrojů energie pro zařízení na výrobu betonových prefabrikátů za období nejméně 12 měsíců před datem udělení licence na ekoznačku EU a zaváže se tento soupis během doby platnosti licence na ekoznačku EU spravovat. V soupisu zdrojů energie musí být rozlišeny různé druhy spotřebovaných paliv a zdůrazněna veškerá paliva z obnovitelných zdrojů nebo obsah obnovitelných zdrojů ve smíšených palivech. Plán snižování specifické spotřeby energie a emisí CO2 musí přinejmenším vymezovat výchozí stav specifické spotřeby energie v zařízení na výrobu betonových prefabrikátů v okamžiku vypracování plánu, určovat a jasně kvantifikovat různé zdroje spotřeby energie v tomto zařízení, určovat a odůvodňovat opatření ke snížení specifické spotřeby energie a každoročně vykazovat výsledky.

Žadatel uvede podrobnosti o platné smlouvě o nákupu elektřiny a zdůrazní podíl obnovitelných zdrojů, který se na nakupovanou elektřinu vztahuje. V případě potřeby prohlášení dodavatele elektřiny objasní i) podíl energie z obnovitelných zdrojů v dodávané elektřině, ii) povahu platné kupní smlouvy (tj. soukromá smlouva o energetických službách, podniková smlouva o nákupu elektřiny, nezávisle certifikovaná zelená energie nebo zelený tarif) a iii) zda nakoupená elektřina pochází z obnovitelných zdrojů v místě nebo v blízkosti místa.

V případech, kdy žadatel zakoupí osvědčení záruky původu za účelem zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, předloží příslušnou dokumentaci, kterou zajistí, že osvědčení záruky původu byla zakoupena v souladu se zásadami a pravidly fungování evropského systému energetických osvědčení.

V případech, kdy žadatel uplatňuje body za analýzu uhlíkové stopy, poskytne kopii analýzy, která musí být v souladu s normou ISO 14067 nebo metodou stanovení environmentální stopy produktu a která byla ověřena akreditovanou třetí stranou. Analýza uhlíkové stopy musí zahrnovat všechny výrobní procesy přímo související s produkcí hydraulického pojiva nebo alternativního cementu, přepravu surovin na místě a z místa zařízení na výrobu betonových prefabrikátů, výrobu betonových prefabrikátů, emise související se správními procesy (např. provoz budov na místě) a přepravu prodávaného produktu k bráně zařízení na výrobu betonových prefabrikátů nebo do místního dopravního uzlu (např. železniční stanice nebo přístavu).

5.6   Environmentálně inovativní návrhy produktů (nepovinné)

Betonové prefabrikáty nebo lisované hliněné produkty, které mají přímý nebo nepřímý přínos pro životní prostředí díky jednomu nebo většímu počtu níže uvedených prvků designu, získají body na základě prvků designu, které vykazují.

Celkový počet bodů přidělených podle tohoto kritéria nesmí překročit 15 bodů (u produktů na bázi vápna) nebo 10 bodů (u všech ostatních betonových prefabrikátů nebo lisovaných hliněných produktů).

Celkem až 10, popř. až 15 bodů lze přidělit takto:

—

Až 10 bodů se přidělí úměrně schopnosti podlahové dlaždice, podlahové desky nebo dlažebního prvku z prefabrikovaného nebo vodopropustného betonu přesáhnout minimální rychlost vsakování, která činí 400 mm/h, a přiblížit se prahové hodnotě environmentální excelence, která činí ≥ 2 000 mm/h (od 0 bodů za 400 mm/h do 10 bodů za 2 000 mm/h).

—

Až 10 bodů se přidělí úměrně schopnosti bloku, desky nebo panelu přesáhnout minimální hodnotu nevyplněného prostoru, která činí 20 %, a přiblížit se prahové hodnotě environmentální excelence, která činí ≥ 80 % nevyplněného prostoru (od 0 za 20 % nevyplněného prostoru do 10 bodů za ≥ 80 % nevyplněného prostoru).

—	Až 15 bodů se přidělí úměrně schopnosti bloku, desky nebo panelu nepřekročit maximální horní mez tepelné vodivosti, která činí 0,45 W/m.K, a přiblížit se prahové hodnotě environmentální excelence, která činí ≤ 0,15 W/m.K (od 0 bodů za ≥ 0,45 W/m.K do 15 bodů za ≤ 0,15 W/m.K).

—

Až 15 bodů se přidělí úměrně schopnosti snížit obsah hydraulického pojiva nebo alternativního cementu pod maximální horní mez, která činí 10 % (vyjádřeno jako % celkové hmotnosti produktu), a přiblížit se prahové hodnotě environmentální excelence, která činí ≤ 5 % (od 0 bodů za ≥ 10 % do 15 bodů za ≤ 5 %).

—	10 bodů se přidělí dlažebním prvkům, které jsou navrženy tak, aby jejich nevyplněné prostory byly vyplněny ornicí/pískem/štěrkem a osety travou, a které mohou být vhodné pro projekční řešení propustných dlažeb (obecně označované jako zatravňovací nebo trávníkové dlažební prvky).

Posuzování a ověřování: Žadatel předloží prohlášení, v němž uvede, zda toto kritérium je či není pro produkt (produkty), kterého (kterých) se žádost o ekoznačku EU týká, relevantní.

V případech, kdy žadatel u podlahové dlaždice, podlahové desky nebo dlažebního prvku z prefabrikovaného nebo vodopropustného betonu uplatňuje body za rychlost vsakování, musí předložit zkušební zprávy podle norem BS 7533-13, BS DD 229:1996 nebo obdobných norem.

V případech, kdy je relevantním kritériem materiálová účinnost bloku, desky nebo panelu, předloží žadatel prohlášení o procentním podílu nevyplněného prostoru formy produktu, v němž u této formy uvede tak podrobné rozměry, aby bylo možno vypočítat celkový objem a objem nevyplněného prostoru.

V případech, kdy žadatel uplatňuje body za vysoce izolační produkty s nízkou tepelnou vodivostí, předloží zkušební zprávy podle normy EN 12667 nebo obdobných norem.

V případech, kdy žadatel uplatňuje body za nízký obsah hydraulického pojiva nebo alternativního cementu, uvede obsah konkrétního pojiva nebo alespoň maximální použitý obsah pojiva.

V případech, kdy je relevantním kritériem zatravňovací/trávníkový otevřený dlažební prvek, předloží žadatel technické výkresy konkrétních forem, fotografie reálných pokládek s vegetačním pokryvem a podrobné pokyny k pokládce uvádějící způsob, jak by měly být produkty vyplněny a osázeny.

---

(*)  Kritéria použitelná pro udělování ekoznačky EU meziproduktovým blokům stavebního kamene z lomů na přírodní kámen.

(**)  Kritéria použitelná pro udělování ekoznačky EU meziproduktovým hydraulickým pojivům nebo produktům z alternativního cementu.

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 124, 25.4.2014, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).

(3)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(5)  Příručka o těžbě neenergetických nerostných surovin a síti Natura 2000. Souhrn. ISBN: 978-92-79-99542-2.

(6)  Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť. Rada Evropy: Řada evropských smluv – č. 104.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).

(11)  Podle čl. 15 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(12)  Na základě záruk původu s ověřením dodatečných požadavků nezávislou třetí stranou podle článku 19 směrnice (EU) 2018/2001.

(13)  Obnovitelné zdroje energie oznámené podle čl. 19 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 a uvedené podle bodu 5 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

(14)  https://eplca.jrc.ec.europa.eu/permalink/PEF_method.pdf

(15)  Podle čl. 15 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(16)  Na základě záruk původu s ověřením dodatečných požadavků nezávislou třetí stranou podle článku 19 směrnice (EU) 2018/2001.

(17)  Obnovitelné zdroje energie oznámené podle čl. 19 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 a uvedené podle bodu 5 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

(18)  https://eplca.jrc.ec.europa.eu/permalink/PEF_method.pdf

(19)  Podle čl. 15 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(20)  Na základě záruk původu s ověřením dodatečných požadavků nezávislou třetí stranou podle článku 19 směrnice (EU) 2018/2001.

(21)  Obnovitelné zdroje energie oznámené podle čl. 19 odst. 8 směrnice (EU) 2018/2001 a uvedené podle bodu 5 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

(22)  Tři skupiny keramických obkladových prvků odpovídají třídám I, II a III v normě EN 14411.

(*)  Mezní hodnota se vztahuje pouze na palivo spotřebované v rozprašovací sušárně, 1 kg sušeného prášku zahrnuje obsah zbytkové vlhkosti, který by obvykle činil 5–7 %.

(**)  Údaje naměřené za stabilních provozních podmínek, které jsou reprezentativní s ohledem na produkt během výrobního cyklu.

(***)  Údaje naměřené za jednoleté období, včetně výchozí spotřeby paliva mezi výrobními cykly.

(*)  Mezní hodnota se vztahuje pouze na palivo spotřebované v rozprašovací sušárně, 1 kg sušeného prášku zahrnuje obsah zbytkové vlhkosti, který by obvykle činil 5–7 %.

(**)  Mezní hodnota se vztahuje pouze na palivo spotřebované v sušárně produktů a peci a odhadované emise z procesů v peci.

(***)  Na základě údajů o spotřebě paliva naměřených za stabilních provozních podmínek, které jsou reprezentativní s ohledem na daný produkt během výrobního cyklu, a předpokládaných emisích z procesů v peci pocházejících z obsahu uhličitanů v surovině.

(****)  Na základě údajů o spotřebě paliva naměřených za jednoleté období, včetně výchozí spotřeby paliva mezi výrobními cykly, a předpokládaných emisí z procesů v peci pocházejících z obsahu uhličitanů v surovině.

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(24)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (Úř. věst. L 59, 27.2.2019, s. 8).

(25)  Nařízení Komise (EU) č. 601/2012 ze dne 21. června 2012 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES

(*)  Týká se pouze produktů, jejichž surovinou je prášek sušený rozprašováním.

(26)  Za procesní odpad se považují kal/tuhé látky z mletí, přípravy neglazovaného výrobku a přípravy glazury, vadný/rozbitý materiál z tváření, sušení, vypalování, rektifikace a povrchové úpravy a rezidua ze systémů snižování výfukových plynů, například separovaný prach/popílek, rezidua z vypírky plynů a odloupané materiály z kaskádového absorpčního lože.

(27)  Podle čl. 15 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(28)  Na základě záruk původu spolu s třetí stranou provedeným ověřením dodatečných požadavků podle článku 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(29)  Obnovitelné zdroje energie oznámené podle čl. 19 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění) (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82) a uvedené podle bodu 5 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění) (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

(30)  https://eplca.jrc.ec.europa.eu/permalink/PEF_method.pdf

Článek 1

Změny týkající se hovězího, vepřového a drůbežího masa a plemenného, užitkového a jatečného skotu a prasat, které Finsko předložilo dne 10. března 2020 v souvislosti se svým operačním programem pro tlumení salmonel u některých živých zvířat a živočišných produktů, který byl schválen rozhodnutím 94/968/ES, se schvalují.

Článek 2

Změny týkající se hovězího a vepřového masa a plemenného, užitkového a jatečného skotu a prasat, které Švédsko předložilo dne 26. listopadu 2019 v souvislosti se svým operačním programem pro tlumení salmonel u některých živých zvířat a živočišných produktů, který byl schválen rozhodnutím 95/50/ES, se schvalují.

Článek 3

Změny, které Finsko předložilo dne 10. března 2020 v souvislosti se svým národním programem pro tlumení salmonel v reprodukčních hejnech druhu Gallus gallus, který byl schválen rozhodnutím 2006/759/ES, se schvalují.

Článek 4

Změny, které Finsko předložilo dne 10. března 2020 v souvislosti se svým národním programem pro tlumení salmonel v hejnech nosnic druhu Gallus gallus, který byl schválen rozhodnutím 2007/848/ES, se schvalují.

Článek 5

Změny, které Finsko předložilo dne 10. března 2020 v souvislosti se svým národním programem pro tlumení salmonel v hejnech brojlerů druhu Gallus gallus, který byl schválen rozhodnutím 2008/815/ES, se schvalují.

Článek 6

Změny, které Finsko předložilo dne 10. března 2020 v souvislosti se svým národním programem pro tlumení salmonel u krocanů a krůt, který byl schválen rozhodnutím 2009/771/ES, se schvalují.

Článek 7

Toto rozhodnutí je určeno Republice Finsko a Švédskému království.