19.2.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 58/1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/250

ze dne 16. února 2021,

kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 95/93 s ohledem na dočasnou úlevu od pravidel využívání letištních časů na letištích Unie z důvodu krize způsobené onemocněním COVID-19

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Krize způsobená onemocněním COVID-19 vedla k prudkému poklesu letecké dopravy následkem výrazného poklesu poptávky a přímých opatření přijatých členskými státy, jakož i třetími zeměmi, s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19. Od 1. března 2020 má tato situace neblahý dopad na letecké dopravce, což bude pravděpodobně pokračovat i v příštích letech.

(2)

Tyto okolnosti jsou mimo kontrolu leteckých dopravců a vedly k dobrovolnému či povinnému rušení jejich leteckých služeb. Dobrovolné rušení zejména chrání finanční zdraví leteckých dopravců a zamezuje negativnímu dopadu na životní prostředí způsobenému provozováním prázdných nebo převážně prázdných letů pouze za účelem zachování letištních časů.

(3)	Údaje zveřejněné Eurocontrolem, který je manažerem struktury vzdušného prostoru pro funkce sítě uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe, uvádějí soustavný meziroční pokles letového provozu o přibližně 74 % k polovině června 2020.

(4)

Na základě známých rezervací předem, prognóz Eurocontrolu a epidemiologických prognóz nelze předpovědět, kdy období silně snížené poptávky způsobené krizí způsobené onemocněním COVID-19 pravděpodobně skončí. Podle nejnovějších prognóz Eurocontrolu bude letový provoz v únoru 2021 na přibližně poloviční úrovni ve srovnání s únorem 2020. Prognózy vztahující se na období po tomto datu závisejí na řadě neznámých faktorů, jako je dostupnost vakcín proti onemocnění COVID-19. Za těchto okolností by letečtí dopravci, kteří nejsou schopni využívat své letištní časy v souladu s mírou využití letištních časů stanovenou v nařízení Rady (EHS) č. 95/93 (3), neměli automaticky přijít o přednostní právo ohledně série letištních časů stanovené v čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 uvedeného nařízení, na které by jinak měli nárok. Toto nařízení by mělo za tímto účelem stanovit zvláštní pravidla.

(5)

Tato pravidla by se zároveň měla zaměřovat na možné negativní dopady na hospodářskou soutěž mezi leteckými dopravci. Zejména je třeba zajistit, aby letečtí dopravci, kteří jsou připraveni poskytovat služby, směli využívat nevyužitou kapacitu a měli výhled na zachování těchto letištních časů v dlouhodobém horizontu. Díky tomu by měla být zachována motivace leteckých dopravců využívat letištní kapacitu, z čehož by následně měli prospěch spotřebitelé.

(6)

Proto je nezbytné v souladu s těmito zásadami a na omezenou dobu stanovit podmínky, za nichž budou mít letečtí dopravci nadále nárok na sérii letištních časů podle čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 nařízení (EHS) č. 95/93, a stanovit pro dotčené letecké dopravce požadavky ohledně uvolnění nevyužité kapacity.

(7)

Během období, kdy je letecká doprava negativně dotčena krizí způsobenou onemocněním COVID-19, by měla být rozšířena definice „nově vstupujícího dopravce“, aby se zvýšil počet leteckých dopravců, na něž se vztahuje, čímž by více leteckých dopravců dostalo možnost zahájit a rozšířit svůj provoz, pokud si to přejí. Je však nezbytné omezit privilegia pro letecké dopravce, na něž se vztahuje uvedená definice, pouze na skutečně nově vstupující letecké dopravce, a to vyloučením jakéhokoli leteckého dopravce, který společně s mateřskou společností nebo s vlastními dceřinými společnostmi či dceřinými společnostmi své mateřské společnosti drží více než 10 % z celkového počtu letištních časů přidělených v daný den na kterémkoli daném letišti.

(8)

Během období, po které je uplatňována úleva od pravidel využívání letištních časů, by měl systém přidělování letištních časů uznat úsilí leteckých dopravců, kteří provozují lety v letištních časech, jež jsou součástí série, k jejímuž využívání je oprávněn jiný letecký dopravce podle čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 nařízení (EHS) č. 95/93, ale které byly zpřístupněny koordinátorovi letištních časů za účelem dočasného přerozdělení. Z tohoto důvodu by letečtí dopravci, kteří využívali alespoň pět letištních časů z jedné série, měli při přidělování těchto sérií v dalším odpovídajícím plánovacím období dostat přednost, pokud je letecký dopravce oprávněný k jejich využívání podle uvedených článků nepožaduje.

(9)

Zavedení zvláštních hygienických opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 na letištích může snížit dostupnou kapacitu, kvůli čemuž může být nutné stanovit zvláštní koordinační parametry v souvislosti s onemocněním COVID-19. V takových situacích a aby bylo možné tyto parametry řádně uplatňovat, by koordinátoři měli mít možnost změnit načasování letištních časů přidělených leteckým dopravcům podle článku 8 nařízení (EHS) č. 95/93 nebo tyto letištní časy zrušit na plánovací období, během něhož jsou uplatňována zvláštní hygienická opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19.

(10)

Aby se usnadnilo využívání letištní kapacity během letního plánovacího období 2021, měli by mít letečtí dopravci možnost historické letištní časy koordinátorovi před začátkem plánovacího období vrátit, aby mohly být ad hoc přerozděleny. Letečtí dopravci, kteří vrátili úplnou sérii letištních časů před uplynutím lhůty stanovené tímto nařízením, by si měli zachovat svůj nárok na tutéž sérii letištních časů na daném letišti pro letní plánovací období 2022. S ohledem na další opatření v podobě úlev z pravidel využívání letištních časů uvedená v tomto nařízení by letečtí dopravci s významným počtem letištních časů na určitém letišti měli mít možnost vrátit tímto způsobem nejvýše polovinu svých letištních časů.

(11)

Aniž je dotčena povinnost členských států dodržovat právní předpisy Unie, zejména pravidla stanovená ve Smlouvách a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 (4), negativní následky možných opatření, přijatých veřejnými orgány členských států nebo třetích zemí s cílem omezit šíření onemocnění COVID-19, jež na poslední chvíli omezují možnost cestovat, nemohou být přičítány leteckým dopravcům a měly by být zmírněny, pokud uvedená opatření mají významný dopad na rentabilitu nebo možnost cestování nebo na poptávku po dotčených tratích. To by mělo zahrnovat opatření, která vedou k částečnému nebo úplnému uzavření hranice nebo vzdušného prostoru nebo k částečnému či úplnému uzavření nebo snížení kapacity dotčených letišť, k omezením pohybu posádek leteckých společností, která výrazně brání provozování leteckých služeb, nebo k závažným překážkám, které cestujícím brání cestovat na dané trati s jakýmkoli dopravcem, včetně cestovních omezení, omezení pohybu nebo karanténních opatření v cílové zemi nebo oblasti nebo omezení dostupnosti služeb, které jsou zásadní pro přímou podporu provozování letecké služby. Zmírnění by mělo zajistit, aby letečtí dopravci nebyli postihováni za nevyužití letištních časů, pokud je toto nevyužití výsledkem omezujících opatření, jež v době přidělování letištních časů ještě nebyla zveřejněna. Zvláštní úleva od účinků uplatnění těchto opatření by měla mít omezené trvání a v každém případě by neměla přesáhnout dvě po sobě jdoucí plánovací období letového řádu.

(12)

Během období, kdy je poptávka výrazně ovlivněna z důvodu krize způsobené onemocněním COVID-19, by leteckým dopravcům měla být v nezbytné míře poskytnuta úleva od požadavků na využívání letištních časů s cílem zachovat nárok na tyto letištní časy v následujícím odpovídajícím plánovacím období. To by mělo leteckým dopravcům umožnit zvýšit objem služeb, až to okolnosti dovolí. Nižší minimální míra využití stanovená za tímto účelem by měla zohlednit výhled týkající se letového provozu na rok 2021 od počátku roku 2021, který byl na 50 % úrovně provozu roku 2019, nejistotu týkající se krize způsobené onemocněním COVID-19 a návrat důvěry spotřebitelů a úrovní provozu.

(13)

S cílem řešit měnící se dopad krize způsobené onemocněním COVID-19 a z toho vyplývající nejasnosti, co se týče vývoje úrovní dopravy ve střednědobém výhledu, a v případech, kdy je to naprosto nezbytné a opodstatněné, pružně reagovat na výzvy, jimž odvětví letecké dopravy v uvedeném důsledku čelí, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie s ohledem na změnu období, po které je uplatňována úleva z pravidla využívání letištních časů, a procentuálních hodnot minimální míry využití v rámci určitého rozmezí. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (5). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, kteří se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(14)

S cílem zajistit včasné nezbytné přípravy musí letečtí dopravci a koordinátoři znát podmínky, které se mají uplatnit na využívání letištních časů v daném plánovacím období. Komise by proto měla usilovat o přijetí aktů v přenesené pravomoci co možná nejdříve a v každém případě by měla tyto akty přijmout před lhůtou pro vrácení letištních časů podle čl. 10 odst. 3 nařízení (EHS) č. 95/93.

(15)

Letiště, poskytovatelé letištních služeb a letečtí dopravci potřebují mít informace o dostupné kapacitě za účelem odpovídajícího plánování. Letečtí dopravci by měli koordinátorovi co nejdříve, a nejpozději tři týdny před plánovaným datem jejich využití, zpřístupnit všechny letištní časy, které nemají v úmyslu využít, aby je mohl případně přidělit jiným leteckým dopravcům. Pokud letečtí dopravci opakovaně a úmyslně tento požadavek nebo jakýkoli jiný požadavek podle nařízení (EHS) č. 95/93 nesplní, měly by se na ně vztahovat náležité sankce nebo odpovídající opatření.

(16)	Pokud se koordinátor přesvědčí o tom, že letecký dopravce na letišti ukončil provoz, měl by koordinátor letištní časy danému leteckému dopravci neprodleně odejmout a umístit je do fondu k novému přidělení jiným dopravcům.

(17)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavést zvláštní pravidla a úlevy z obecných pravidel využívání letištních časů po omezenou dobu za účelem zmírnění dopadů krize způsobené onemocněním COVID-19 na leteckou dopravu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků navrhované činnosti může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(18)

Vzhledem k naléhavosti vyplývající z mimořádných okolností souvisejících s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(19)	S cílem dosáhnout rychlé použitelnosti opatření stanovených tímto nařízením by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EHS) č. 95/93 se mění takto:

Článek 2 se mění takto:

vkládá se nové písmeno, které zní:

„ba)

během období uvedeného v čl. 10a odst. 3 se „nově vstupujícím dopravcem“ rozumí:

i)	letecký dopravce žádající letištní čas jako jednu ze součástí série letištních časů na letišti pro kterýkoli den, přičemž bude-li jeho žádost přijata, bude v daný den na daném letišti celkem disponovat méně než sedmi letištními časy, nebo

ii)

letecký dopravce, který žádá série letištních časů pro pravidelnou osobní dopravu bez mezipřistání mezi dvěma letišti Unie, kde nejvýše dva jiní letečtí dopravci provozují stejnou dopravu bez mezipřistání mezi uvedenými letišti v daný den, přičemž bude-li jeho žádost přijata, bude přesto disponovat méně než devíti letištními časy na daném letišti v daný den pro danou dopravu bez mezipřistání.

Letecký dopravce, který společně se svou mateřskou společností, svými vlastními dceřinými společnostmi nebo s dceřinými společnostmi své mateřské společnosti disponuje více než 10 % všech letištních časů, které jsou pro daný den na určitém letišti přiděleny, se nepovažuje za nově vstupujícího dopravce na dané letiště;“;

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„n)	„koordinačními parametry pro COVID-19“ se rozumí změněné koordinační parametry vedoucí ke snížení dostupné letištní kapacity na koordinovaném letišti v důsledku zvláštních hygienických opatření zavedených členskými státy v reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19.“

V čl. 7 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. Letečtí dopravci, kteří provozují nebo hodlají provozovat dopravu na letišti s plánovaným provozem nebo na koordinovaném letišti, poskytnou letištnímu zprostředkovateli nebo koordinátorovi všechny požadované významné informace. Všechny významné informace jsou poskytovány v podobě a ve lhůtě, kterou stanoví letištní zprostředkovatel nebo koordinátor. Při podání žádosti o přidělení letištního času letecký dopravce informuje koordinátora zejména o tom, zda by měl ve vztahu k požadovaným letištním časům postavení nově vstupujícího dopravce v souladu s čl. 2 písm. b) nebo ba).“;

Článek 8 se mění takto:

a)	v odst. 2 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto: „2. Aniž jsou dotčeny články 7, 8a a 9, čl. 10 odst. 1 a 2a a článek 14, odstavec 1 tohoto článku se nepoužije, jestliže:“;

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a. Během období uvedeného v čl. 10a odst. 3 se série letištních časů, která byla vrácena do fondu letištních časů v souladu s odstavcem 1 tohoto článku na konci plánovacího období („referenčního plánovacího období“), na základě žádosti přidělí na další odpovídající plánovací období leteckému dopravci, který využil alespoň pět letištních časů z dané série po použití čl. 10a odst. 7 během referenčního plánovacího období, pokud série letištních časů nebyla již přidělena dopravci původně disponujícímu touto sérií na další odpovídající plánovací období v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

V případě, že požadavky prvního pododstavce splňuje více než jeden žadatel, upřednostní se ten letecký dopravce, který provozoval vyšší počet letištních časů z dané série.“;

vkládá se nový odstavec, který zní:

„6a. V rámci období, během nějž jsou uplatňovány koordinační parametry pro COVID-19, a s cílem zajistit řádné uplatňování těchto koordinačních parametrů může koordinátor změnit načasování požadovaných nebo přidělených letištních časů spadajících do období uvedeného v čl. 10a odst. 3, nebo je po vyslechnutí dotčeného leteckého dopravce může zrušit. V této souvislosti koordinátor zohlední dodatečná pravidla a pokyny uvedené v odstavci 5 tohoto článku za podmínek v něm uvedených.“

V článku 8a se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.

a)	Letištní časy přidělené nově vstupujícímu dopravci ve smyslu čl. 2 písm. b) nebo ba) nesmějí být převáděny podle odst. 1 písm. b) tohoto článku na dobu rovnající se dvěma odpovídajícím plánovacím obdobím letového řádu vyjma případu, kdy jde o zákonné převzetí činností podniku v úpadku.
b)	Letištní časy přidělené nově vstupujícímu dopravci ve smyslu čl. 2 písm. b) bodů ii) a iii) nebo čl. 2 písm. ba) bodu ii) nesmějí být převáděny na jinou trať podle odst. 1 písm. a) tohoto článku na dobu dvou odpovídajících plánovacích období letového řádu, ledaže by s nově vstupujícím dopravcem bylo zacházeno v souvislosti s novou tratí se stejnou prioritou jako v případě tratě původní.
c)	Letištní časy přidělené nově vstupujícímu dopravci ve smyslu čl. 2 písm. b) nebo ba) smějí být vyměňovány podle odst. 1 písm. c) tohoto článku po dobu dvou odpovídajících plánovacích období letového řádu pouze ke zlepšení časového rozvržení letištních časů pro tyto služby ve vztahu k původně požadovanému časovému rozvržení.“;

Článek 10 se mění takto:

vkládá se nový odstavec, který zní:

„2a. Bez ohledu na odstavec 2 série letištních časů přidělená na plánovací období od 28. března 2021 do 30. října 2021 leteckého dopravce opravňuje využít stejnou sérii letištních časů v plánovacím období od 27. března 2022 do 29. října 2022, pokud letecký dopravce dal koordinátorovi k dispozici úplnou sérii letištních časů pro přerozdělení do 28. února 2021. Tento odstavec se vztahuje pouze na série letištních časů, které byly přiděleny témuž dopravci pro plánovací období od 29. března 2020 do 24. října 2020. Počet letištních časů, které mohou být dotčenému leteckému dopravci přiděleny podle tohoto odstavce, je omezen na počet rovnající se 50 % letištních časů přidělených témuž dopravci pro plánovací období od 29. března 2020 do 24. října 2020 s výjimkou leteckého dopravce, kterému bylo přiděleno v průměru méně než 29 letištních časů týdně během předchozího odpovídajícího plánovacího období na dotyčném letišti.“;

odstavec 4 se mění takto:

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„e)

během období uvedeného v čl. 10a odst. 3 opatření, která zavedly veřejné orgány a jejichž záměrem je řešit šíření onemocnění COVID-19 na jednom konci tratě, pro niž byly dotčené letištní časy využívány nebo se jejich využití plánovalo, za podmínky, že tato opatření nebyla zveřejněna v době, kdy byla série letištních časů přidělena, že tato opatření mají významný dopad na rentabilitu nebo možnost cestovat nebo na poptávku na dotčených tratích a že tato opatření měla kterýkoli z těchto následků:

i)	částečné nebo úplné uzavření hranic nebo vzdušného prostoru či částečné či úplné uzavření nebo omezení kapacity letiště během podstatné části příslušného plánovacího období,

ii)

vážné narušení schopnosti cestujících cestovat prostřednictvím kteréhokoli dopravce na dané přímé trati během podstatné části příslušného plánovacího období, včetně:

—	cestovního omezení na základě státní příslušnosti nebo bydliště, zákazu všech cest kromě cest nezbytně nutných nebo zákazu letů z určitých zemí či zeměpisných oblastí nebo do takových zemí či oblastí,

—	omezení pohybu nebo karantény nebo opatření týkajících se izolace v zemi nebo oblasti, kde se nachází cílové letiště (včetně mezilehlých bodů),

—	omezení dostupnosti služeb, jež jsou nezbytné pro přímou podporu provozování letecké služby,

iii)	omezení pohybu posádek leteckých společností, která významně brání provozování leteckých služeb z obsluhovaných letišť nebo na tato letiště, včetně náhlých zákazů vstupu nebo zdržení posádky na neočekávaných místech v důsledku karanténních opatření.“

ii)

doplňují se nové pododstavce, které znějí:

„Písmeno e) se použije během období, kdy platí opatření v něm uvedená, a v mezích uvedených ve třetím, čtvrtém a pátém pododstavci po dobu dalších nejvýše šesti týdnů. Pokud se však opatření uvedená v písmenu e) přestanou uplatňovat méně než šest týdnů před koncem plánovacího období, použije se písmeno e) na zbytek šestitýdenního období pouze v případě, že letištní časy jsou v následujícím plánovacím období využity pro stejnou trať.

Písmeno e) se použije pouze na letištní časy využité pro tratě, pro něž již byly využívány leteckým dopravcem před zveřejněním opatření uvedených v tomto písmenu.

Písmeno e) se nepoužije, pokud letecký dopravce využije dotčené letištní časy k přechodu na trať, která není ovlivněna opatřeními veřejných orgánů.

Letečtí dopravci mohou odůvodnit nevyužití letištního času v souladu s písmenem e) nejvýše po dvě po sobě jdoucí plánovací období letového řádu.“;

c)	v odstavci 6 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Z požadavků nově vstupujících dopravců jsou upřednostněni letečtí dopravci, kteří splňují podmínky pro postavení nově vstupujících dopravců podle čl. 2 písm. b) bodů i) a ii), čl. 2 písm. b) bodů i) a iii) nebo čl. 2 písm. ba) bodů i) a ii).“;

Článek 10a se nahrazuje tímto:

„Článek 10a

Přidělení letištních časů v reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19

1. Pro účely čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 považují koordinátoři letištní časy přidělené na období od 1. března 2020 do 27. března 2021 za využité leteckým dopravcem, jemuž byly původně přiděleny.

2. Pro účely čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 považují koordinátoři letištní časy přidělené na období od 23. ledna 2020 do 29. února 2020 za využité leteckým dopravcem, jemuž byly původně přiděleny, pokud jde o letecké služby mezi letišti v Unii a letišti v Čínské lidové republice nebo ve Zvláštní administrativní oblasti Čínské lidové republiky Hongkong.

3. S ohledem na letištní časy, které nebyly vráceny koordinátorovi k novému přidělení v souladu s čl. 10 odst. 2a během období od 28. března 2021 do 30. října 2021 a pro účely čl. 8 odst. 2 a čl. 10 odst. 2, pokud letecký dopravce koordinátorovi uspokojivě prokáže, že s jeho povolením využíval dotčenou sérii letištních časů, a to po nejméně 50 % času během plánovacího období, pro něž byla série přidělena, je oprávněn využít tutéž sérii letištních časů na další odpovídající plánovací období.

S ohledem na období uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce činí procentuální hodnota uvedená v čl. 10 odst. 4 a v čl. 14 odst. 6 písm. a) 50 %.

4. Na letištní časy s datem od 9. dubna 2020 do 27. března 2021 se odstavec 1 použije pouze tehdy, pokud letecký dopravce vrátil příslušné nevyužité letištní časy koordinátorovi k novému přidělení jiným leteckým dopravcům.

5. Pokud Komise na základě údajů zveřejněných Eurocontrolem, který je manažerem struktury vzdušného prostoru pro funkce sítě uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe, zjistí, že snížení úrovně letového provozu ve srovnání s úrovní v odpovídajícím období roku 2019 přetrvává a na základě prognóz Eurocontrolu týkajících se provozu pravděpodobně bude přetrvávat, a pokud na základě nejlepších dostupných vědeckých údajů rovněž zjistí, že tato situace je výsledkem dopadu krize způsobené onemocněním COVID-19, přijme v souladu s článkem 12a akty v přenesené pravomoci, jimiž provede odpovídající změnu období uvedeného v odstavci 3 tohoto článku.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat, je-li to naprosto nezbytné k řešení měnícího se dopadu krize způsobené onemocněním COVID-19 na úroveň letového provozu, akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12a za účelem změny procentuálních hodnot uvedených v odstavci 3 tohoto článku v rozmezí od 30 do 70 %. Za tímto účelem Komise zohlední změny, ke kterým došlo od 20. února 2021, a to na základě následujících prvků:

a)	údajů o úrovních provozu a prognózách provozu zveřejněných Eurocontrolem;

b)	vývoje trendů v letovém provozu během plánovacího období letového řádu, a to při zohlednění vývoje pozorovaného od začátku krize způsobené onemocněním COVID-19, a

c)	ukazatelů souvisejících s poptávkou po osobní a nákladní letecké dopravě, včetně trendů týkajících se velikosti a využití letadlového parku a ukazatelů vytížení.

Akty v přenesené pravomoci podle tohoto odstavce se přijmou nejpozději do 31. prosince na následující letní plánovací období a nejpozději do 31. července na následující zimní plánovací období.

6. Ve zvláště závažných naléhavých případech týkajících se dlouhotrvajícího dopadu krize způsobené onemocněním COVID-19 na odvětví letecké dopravy v Unii se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku použije postup stanovený v článku 12b.

7. Během období uvedeného v odstavci 3 letečtí dopravci dají veškeré letištní časy, které nemají v úmyslu využít, k dispozici koordinátorovi pro nové přidělení jiným leteckým dopravcům, a to nejpozději tři týdny před datem využití.“;

7)	V článku 12a se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 10a je svěřena Komisi do 21. února 2022.“;

Článek 14 se mění takto:

a)	odstavec 5 se nahrazuje tímto: „5. Členské státy zavedou a použijí účinné, odrazující a přiměřené sankce nebo rovnocenná opatření vůči leteckým dopravcům, kteří opakovaně a úmyslně nedodržují toto nařízení.“;

v odstavci 6 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„c)

Pokud během období uvedeného v čl. 10a odst. 3 koordinátor na základě informací, které má k dispozici, zjistí, že letecký dopravce na letišti ukončil provoz a nadále není schopen využívat letištní časy, jež mu byly přiděleny, pak koordinátor odejme tomuto leteckému dopravci dotčenou sérii letištních časů pro zbytek plánovacího období a umístí ji do fondu za podmínky, že se dotčený letecký dopravce k tomuto vyjádřil.“.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. února 2021.

Za Evropský parlament

Předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

Předsedkyně

A. P. ZACARIAS

(1) Stanovisko ze dne 27. ledna 2021 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 11. února 2021 (dosud nezveřejněn v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 15. února 2021.

(3) Nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství (Úř. věst. L 14, 22.1.1993, s. 1).

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3).

(5) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

19.2.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 58/23

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/255

ze dne 18. února 2021,

kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (1), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Pandemie COVID-19 stále ovlivňuje mezinárodní a evropské civilní letectví do té míry, že provádění kontrol na místě za účelem označování a opětovného označování leteckých dopravců a nákladních přepravců ve třetích zemích podle bodu 6.8 přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1998 (2) je i nadále do značné míry znemožňováno z objektivních důvodů, které tito dopravci a nákladní přepravci nemohou ovlivnit.

(2)

Je proto nezbytné rozšířit použitelnost alternativního a promptního postupu k ověřování hospodářských subjektů v dodavatelském řetězci směrem do Unie, které byly zasaženy pandemií COVID-19, z hlediska ochrany letectví EU před protiprávními činy, nad rámec data stanoveného v bodě 6.8.1.7 přílohy prováděcího nařízení (EU) 2015/1998.

(3)

Unie podporuje v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a Světové celní organizace (WCO) vypracování mezinárodní koncepce analýzy předběžných informací o nákladu před nakládkou (PLACI), která se používá k popisu konkrétního souboru údajů 7 + 1 (3) definovaného v normativním rámci SAFE Světové celní organizace. Údaje o zásilkách, které regulačním orgánům poskytují zasílatelé, letečtí dopravci, provozovatelé poštovních služeb, integrátoři, schválení agenti nebo jiné subjekty co nejdříve před nakládkou nákladu do letadla v posledním místě odletu, umožňují zavedení další bezpečnostní vrstvy spočívající v tom, že celní úřady vstupu provedou před odletem posouzení hrozeb a analýzu rizik.

(4)

Před naložením zboží do letadla odlétajícího ze třetí země by tedy měla být pro účely ochrany civilního letectví před protiprávními činy provedena první analýza rizik u zboží, které má být letecky dopraveno na celní území Unie, co nejdříve po obdržení minimálního datového souboru vstupního souhrnného celního prohlášení uvedeného v čl. 106 odst. 2 a v čl. 106 odst. 2 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (4). Požadavek na provedení první analýzy rizik by měl platit od 15. března 2021.

(5)

Článek 186 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (5) stanoví postup analýzy a kontroly rizik prováděný celním úřadem prvního vstupu, a článek 182 uvedeného nařízení stanoví systém kontroly dovozu (ICS2), který po vzájemné dohodě navrhne Komise a členské státy jako obchodní rozhraní harmonizované na úrovni EU pro předkládání, žádosti o změny, žádosti o zrušení platnosti, zpracování a uchovávání údajů ze vstupních souhrnných celních prohlášení a výměnu souvisejících informací s celními orgány.

(6)

Vzhledem k tomu, že výsledky analýzy rizik předběžných informací o nákladu před nakládkou mohou od 15. března 2021 vyžadovat, aby hospodářské subjekty v dodavatelském řetězci směrem do Unie v průběhu své činnosti ve třetí zemi uplatňovaly konkrétní zmírňující opatření na ochranu letectví před protiprávními činy, je nezbytné neprodleně odpovídajícím způsobem integrovat prováděcí pravidla ochrany civilního letectví před protiprávními činy.

(7)

Současná pandemie COVID-19 má závažný dopad na schopnost letišť v Unii dokončit proces instalace systémů detekce výbušnin (EDS) splňujících standard 3. Komise a členské státy mají i nadále velký zájem dokončit zavádění nejnovější technologie pro detekční kontrolu zapsaných zavazadel. Byl vypracován nový pracovní plán, který umožní větší flexibilitu při přizpůsobování se současné situaci v souladu s mechanismem stanovení priorit založeným na kategoriích letišť a také zajistí viditelnost pro účely zavedení vyšších standardů účinnosti detekce.

(8)

Ze zkušeností získaných z uplatňování prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/1998 vyplynulo, že je třeba provést určité změny ve způsobech provádění některých společných základních norem. Je třeba upravit způsoby provádění některých těchto norem s cílem objasnit, harmonizovat, zjednodušit a posílit některá konkrétní opatření k ochraně letectví před protiprávními činy, zlepšit právní srozumitelnost, standardizovat společný výklad právních předpisů a dále zajistit co nejlepší provádění společných základních norem ochrany letectví před protiprávními činy.

(9)	Prováděcí nařízení (EU) 2015/1998 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v článku 19 nařízení (ES) č. 300/2008,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2015/1998 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Body 1 a 22 přílohy se však použijí ode dne 15. března 2021, bod 2 přílohy se použije ode dne 1. března 2022 a bod 14 se použije ode dne 1. července 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. února 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72.

(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998 ze dne 5. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Úř. věst. L 299, 14.11.2015, s. 1).

(3) Název odesílatele, adresa odesílatele, název příjemce, adresa příjemce, počet balíků, celková hrubá hmotnost, popis nákladu a letecký nákladní list vydaný tranzitním dopravcem nebo letecký manifest.

(4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

PŘÍLOHA

Příloha se mění takto:

Vkládá se nový bod 6.0.4, který zní:

„6.0.4

Pro účely této přílohy se „analýzou předběžných informací o nákladu před nakládkou“ nebo „PLACI“ rozumí postup první analýzy rizik pro účely ochrany letectví před protiprávními činy u zboží, které má být letecky dopraveno na celní území Unie (*).

(*) Vzhledem k tomu, že Island není součástí celního území Unie, je pro účely bodu 6.8.7 této přílohy považován za třetí zemi.“"

Vkládají se nové body 6.1.4, 6.1.5 a 6.1.6, které znějí:

„6.1.4

Přístup do vyhrazených bezpečnostních prostor pro náklad a poštu lze udělit až po zařazení subjektu přepravujícího zásilku z veřejného prostoru letiště do jedné z následujících kategorií:

a)	schválený agent;

b)	známý odesílatel;

c)	dopravce jmenovaný v souladu s bodem 6.6.1.1 písm. c), který přepravuje zásilky, u nichž byly již dříve provedeny bezpečnostní kontroly;

d)	ani jeden ze subjektů uvedených v písmenech a), b) a c).

6.1.5

Pokud se použije bod 6.1.4 písm. c), zpřístupní se schválenému agentovi, leteckému dopravci nebo provozovateli letiště, který uděluje přístup do vyhrazených bezpečnostních prostor, kopie podepsaného prohlášení obsaženého v doplňku 6-E, pokud neplatí některá z následujících podmínek:

a)	samotný dopravce je schváleným agentem;

b)	přeprava je prováděna jménem přijímajícího schváleného agenta nebo leteckého dopravce ve vyhrazených bezpečnostních prostorách.

Předložení kopie podepsaného prohlášení uvedeného v doplňku 6-E dopravcem může být nahrazeno rovnocenným způsobem předchozího oznámení zaslaného na přístupový bod, které zajišťuje buď mimo letiště známý odesílatel, nebo schválený agent, jehož jménem je přeprava prováděna, nebo přijímající schválený agent nebo letecký dopravce ve vyhrazených bezpečnostních prostorách.

6.1.6

Zásilky nákladu nebo pošty, u nichž nebyly dříve provedeny bezpečnostní kontroly, mohou být přemístěny do vyhrazených bezpečnostních prostor za předpokladu, že je provedena jedna z těchto možností:

a)	jsou před vstupem podrobeny detekční kontrole v souladu s bodem 6.2 a na odpovědnost přijímajícího schváleného agenta nebo leteckého dopravce;

b)	jsou dopraveny s doprovodem do prostorů schváleného agenta nebo leteckého dopravce nacházejících se ve vyhrazených bezpečnostních prostorách, a to na jejich odpovědnost.

Od doručení do provedení detekční kontroly jsou tyto zásilky chráněny před neoprávněnými činy.

Pracovníci, kteří tyto zásilky doprovázejí nebo je chrání před neoprávněnými činy, se přijmou v souladu s bodem 11.1.1 a absolvují odbornou přípravu v souladu alespoň s bodem 11.2.3.9.“

V bodě 6.3.1.2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

příslušný orgán nebo osoba ověřující ochranu letectví EU před protiprávními činy, která jedná jeho jménem, zkontroluje bezpečnostní program dříve, než uskuteční ověření na místě za účelem posouzení, zda žadatel splňuje požadavky nařízení (ES) č. 300/2008 a prováděcích předpisů přijatých na jeho základě.

S výjimkou požadavků na detekční kontrolu stanovených v bodě 6.2 se přezkoumání prostor žadatele příslušným celním orgánem v souladu s článkem 29 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (*) považuje za ověření na místě, pokud je provedeno ne dříve než tři roky před datem, kdy žadatel žádá o schválení jakožto schválený agent. Povolení AEO a příslušné posouzení celním orgánem zpřístupní žadatel pro další inspekci.

(*) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).“"

4)	V bodě 6.3.1.4 se třetí odstavec nahrazuje tímto: „S výjimkou požadavků na detekční kontrolu stanovených v bodě 6.2 se přezkoumání prostor žadatele příslušným celním orgánem provedené v souladu s článkem 29 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 považuje za ověření na místě.“

Bod 6.3.1.5 se nahrazuje tímto:

„6.3.1.5

Pokud již není příslušný orgán nadále přesvědčen, že schválený agent splňuje požadavky nařízení (ES) č. 300/2008, odejme status schváleného agenta pro konkrétní místo či místa.

Neprodleně po odnětí a nejpozději do 24 hodin po něm příslušný orgán zajistí, aby byla změna statusu bývalého schváleného agenta zaznamenána v databázi „Unie pro ochranu dodavatelského řetězce“.

Pokud schválený agent již není držitelem povolení AEO podle čl. 38 odst. 2 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (*) a článku 33 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447, nebo pokud je jeho povolení AEO pozastaveno v důsledku nedodržení čl. 39 písm. e) nařízení (EU) č. 952/2013 a článku 28 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447, přijme příslušný orgán vhodná opatření k zajištění toho, aby schválený agent splňoval požadavky nařízení (ES) č. 300/2008.

Schválený agent informuje příslušný orgán o veškerých změnách týkajících se jeho povolení AEO uvedeného v čl. 38 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013 a v článku 33 nařízení (EU) 2015/2447.

(*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).“"

Bod 6.3.1.8 se nahrazuje tímto:

„6.3.1.8

Příslušný orgán zpřístupní celním orgánům veškeré informace týkající se statusu schváleného agenta, které mohou být důležité z hlediska držení povolení AEO podle čl. 38 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013 a článku 33 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447. Uvedené informace zahrnují informace týkající se nových schválení schválených agentů, odnětí statusu schváleného agenta, prodloužení platnosti a inspekcí, plánů ověřování a výsledků těchto posouzení.

Postupy pro tuto výměnu informací se stanoví mezi příslušným orgánem a vnitrostátními celními orgány.“

V bodě 6.3.2.6 se písmeno g) nahrazuje tímto:

„g)	jedinečný identifikátor přidělený příslušným orgánem schválenému agentovi, který uznal bezpečnostní status udělený zásilce jiným schváleným agentem, a to i v průběhu transferových činností.“

V bodě 6.3.2.6 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Transferový náklad nebo pošta, u nichž letecký dopravce nebo schválený agent působící jeho jménem není schopen potvrdit v průvodních dokladech informace požadované v tomto bodě nebo případně v bodě 6.3.2.7, se podrobí detekční kontrole před nakládkou do letadla pro následující let.“

V bodě 6.4.1.2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

Přezkoumání prostor žadatele příslušným celním orgánem v souladu s článkem 29 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 se považuje za ověření na místě, pokud je provedeno ne dříve než tři roky před datem, kdy žadatel žádá o schválení jakožto známý odesílatel. V těchto případech žadatel vyplní informace požadované v části 1 „Ověřovacího kontrolního seznamu pro známé odesílatele“ obsaženého v doplňku 6-C a zašle je příslušnému orgánu společně s prohlášením o závazcích, které podepíše právní zástupce žadatele nebo osoba odpovědná za bezpečnost v daném místě.

Povolení AEO a příslušné posouzení celním orgánem zpřístupní žadatel pro další inspekci.

Podepsané prohlášení uchovává dotčený příslušný orgán nebo osoba ověřující ochranu letectví EU před protiprávními činy, která jej na žádost zpřístupní dotčenému příslušnému orgánu.“

10)	V bodě 6.4.1.4 se třetí odstavec nahrazuje tímto: „Přezkoumání prostor známého odesílatele příslušným celním orgánem v souladu s článkem 29 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 se považuje za ověření na místě.“

11)

Bod 6.4.1.5 se nahrazuje tímto:

„6.

4.1.5 Není-li příslušný orgán nadále přesvědčen, že známý odesílatel splňuje požadavky nařízení (ES) č. 300/2008, odejme status známého odesílatele pro konkrétní místo (místa).

Neprodleně po odnětí a nejpozději do 24 hodin po něm příslušný orgán zajistí, aby byla změna statusu známého odesílatele zaznamenána v databázi „Unie pro ochranu dodavatelského řetězce“.

Pokud známý odesílatel již není držitelem povolení AEO podle čl. 38 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013 a článku 33 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447, nebo pokud je jeho povolení AEO pozastaveno v důsledku nedodržení čl. 39 písm. e) nařízení (EU) č. 952/2013 a článku 28 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447, přijme příslušný orgán vhodná opatření k zajištění toho, aby známý odesílatel splňoval požadavky nařízení (ES) č. 300/2008.

Známý odesílatel informuje příslušný orgán o veškerých změnách týkajících se jeho povolení AEO podle čl. 38 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013 a článku 33 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447.“

12)

Bod 6.4.1.7 se nahrazuje tímto:

„6.4.1.7

Příslušný orgán zpřístupní celním orgánům veškeré informace týkající se statusu známého odesílatele, které mohou být důležité v případě, že je držitelem povolení AEO podle čl. 38 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013 a článku 33 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447. Uvedené informace zahrnují informace týkající se nových schválení známých odesílatelů, odnětí statusu známého odesílatele, prodloužení platnosti a inspekcí, plánů ověřování a výsledků těchto posouzení.

Postupy pro tuto výměnu informací se stanoví mezi příslušným orgánem a vnitrostátními celními orgány.“

13)

Bod 6.5.1 se nahrazuje tímto:

„6.5.1

Schválený agent vede databázi, jež o každém stálém odesílateli, kterého jmenoval před 1. červnem 2017, obsahuje všechny tyto informace:

a)	údaje o společnosti včetně skutečné obchodní adresy;

b)	povahu podnikání;

c)	kontaktní údaje, včetně údajů osoby či osob odpovědných za ochranu před protiprávními činy;

d)	číslo plátce DPH nebo registrační číslo společnosti;

e)	podepsané „Prohlášení o závazcích – stálý odesílatel“ uvedené v doplňku 6-D.

Je-li stálý odesílatel držitelem povolení AEO podle čl. 38 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 952/2013 nebo článku 33 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447, uchovává se číslo povolení AEO v databázi podle prvního pododstavce.

Databáze se zpřístupní ke kontrole příslušnému orgánu.“

14)

Vkládají se nové body 6.6.1.3, 6.6.1.4 a 6.6.1.5, které znějí:

„6.6.1.3

Dopravce zajistí, aby zaměstnanci, kteří vyzvedávají, přepravují, skladují a doručují letecký náklad a poštu, u nichž byly provedeny bezpečnostní kontroly, absolvovali minimálně následující:

a)	kontrolu osobní integrity, která spočívá v ověření totožnosti a životopisu a/nebo poskytnutých referencí;

b)	obecnou odbornou přípravu ke zvyšování povědomí v oblasti bezpečnosti v souladu s bodem 11.2.7.

6.6.1.4

Každý zaměstnanec dopravce, kterému byl při výkonu některé z funkcí uvedených v bodě 6.6.1.3 nebo při provádění některé z bezpečnostních kontrol stanovených v této kapitole umožněn přístup k nákladu a poště bez dozoru, musí:

a)	úspěšně absolvovat ověření spolehlivosti;

b)	absolvovat odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti v souladu s bodem 11.2.3.9.

6.6.1.5

Pokud dopravce využívá k výkonu jedné nebo více funkcí uvedených v bodě 6.6.1.3 služby jiné společnosti, musí tato jiná společnost splňovat následující podmínky:

a)	uzavřít s dopravcem dohodu o přepravě;

b)	zdržet se zadávání subdodávek;

c)	provést ustanovení bodů 6.6.1.3, případně 6.6.1.4.

Dopravce zadávající subdodávku má nadále plnou odpovědnost za celou přepravu jménem daného agenta nebo odesílatele.“

15)

V bodě 6.8.1.7 se úvodní část nahrazuje tímto:

„V období od 1. dubna 2020 až 30. června 2021 se příslušný orgán může odchýlit od postupu stanoveného v bodě 6.8.2 a dočasně označit leteckého dopravce jako ACC3 v případě, že ověřování ochrany letectví EU před protiprávními činy nebylo možné provést z objektivních důvodů, které souvisejí s krizí způsobenou pandemií COVID-19 a jsou mimo odpovědnost leteckého dopravce. Na označení se vztahují tyto podmínky:“

16)

Body 6.8.3.6 a 6.8.3.7 se nahrazují tímto:

„6.8.3.6

Po provedení bezpečnostních kontrol uvedených v bodech 6.8.3.1 až 6.8.3.5 zajistí dopravce ACC3 nebo schválený agent ověřený z hlediska ochrany letectví EU před protiprávními činy (RA3) odpovědný za provedení bezpečnostních kontrol, aby byly v průvodních dokladech ve formě leteckého nákladního listu, rovnocenného poštovního dokladu nebo ve zvláštním prohlášení poskytnutém v elektronickém formátu nebo v tištěné podobě uvedeny přinejmenším následující informace:

a)	jedinečný alfanumerický identifikátor dopravce ACC3;

b)	bezpečnostní status zásilky podle bodu 6.3.2.6 písm. d) vydaný dopravcem ACC3, případně schváleným agentem ověřeným z hlediska ochrany letectví EU před protiprávními činy (RA3);

c)	jedinečný identifikátor zásilky, například číslo leteckého nákladního listu vydaného tranzitním dopravcem nebo leteckého manifestu;

d)	obsah zásilky nebo případně označení konsolidace;

e)	důvody pro vydání bezpečnostního statusu, včetně použitého prostředku nebo metody detekční kontroly nebo důvodů pro osvobození zásilky od detekční kontroly, s využitím standardů přijatých v rámci předpisů ICAO týkajících se Prohlášení o bezpečnosti zásilky.

V případě konsolidací uchová dopravce ACC3 nebo schválený agent ověřený z hlediska ochrany letectví EU (RA3), který provedl konsolidaci, informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až e) pro každou jednotlivou zásilku alespoň do předpokládaného času příletu zásilek na první letiště v Unii, nebo po dobu 24 hodin, podle toho, která doba je delší.

6.8.3.7

Kterýkoli letecký dopravce přilétající ze třetí země uvedené v doplňku 6-F zajistí dodržování příslušných bodů stanovených v bodě 6.8.3.6, pokud jde o náklad a poštu přepravované na palubě. Průvodní doklady týkající se těchto zásilek musí splňovat alespoň předpisy ICAO týkající se Prohlášení o bezpečnosti zásilky, nebo alternativní předpisy poskytující požadované informace rovnocenným způsobem.“

17)

Bod 6.8.3.9 se nahrazuje tímto:

„6.8.3.9

Zásilky, jež jsou předmětem tranzitu nebo transferu, přilétají ze třetí země neuvedené v bodě 6.8.3.8 a jejichž průvodní doklady nesplňují požadavky bodu 6.8.3.6, podléhají před následujícím letem ustanovením bodu 6.2.“

18)

V bodě 6.8.4.11 se úvodní část nahrazuje tímto:

„V období od 1. dubna 2020 do 30. června 2021 se příslušný orgán může odchýlit od postupu stanoveného v bodě 6.8.5 a subjekt z třetí země dočasně označit jako RA3 nebo KC3 v případě, že ověřování ochrany letectví EU před protiprávními činy nebylo možné provést z objektivních důvodů, které souvisejí s krizí způsobenou pandemií COVID-19 a jsou mimo odpovědnost dotčeného subjektu. Na označení se vztahují tyto podmínky:“

19)

V bodě 6.8.4.12 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)	označení se uděluje na dobu ne delší než šest měsíců a může být prodlouženo v rámci doby výjimky stanovené v bodě 6.8.4.11.“

20)	Body 6.8.5.5, 6.8.5.6 a 6.8.5.7 se zrušují.

21)

V bodě 6.8.6.1 se bod 1 nahrazuje tímto:

„1.

Pokud Komise nebo příslušný orgán zjistí v činnosti dopravce ACC3, agenta RA3 nebo odesílatele KC3 závažný nedostatek, u kterého se má za to, že má zásadní dopad na celkovou úroveň ochrany letectví před protiprávními činy v Unii, nebo obdrží-li o něm písemnou informaci:

a)	informuje neprodleně dotčeného leteckého dopravce nebo subjekt a vyžádá si stanovisko a odpovídající opatření k odstranění závažných nedostatků;

b)	neprodleně informuje ostatní členské státy a Komisi.

Závažný nedostatek uvedený v prvním pododstavci lze zjistit během některé z následujících činností:

1)	při činnostech v oblasti sledování dodržování předpisů;

2)	při zkoumání dokumentace, včetně zprávy o ověřování ochrany letectví EU před protiprávními činy od jiných provozovatelů, kteří jsou součástí dodavatelského řetězce ACC3, RA3 nebo KC3;

3)	po obdržení věcných písemných informací od jiných orgánů a/nebo provozovatelů ohledně činností dotčeného dopravce ACC3, agenta RA3 nebo odesílatele KC3 ve formě doložených důkazů jednoznačně označujících porušení bezpečnosti.“

22)

Doplňuje se nový bod 6.8.7, který zní:

„6.8.7 Analýza předběžných informací o nákladu před nakládkou (PLACI)

6.8.7.1

V souladu s článkem 186 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 se PLACI provede před odletem ze třetí země poté, co celní úřad místa prvního vstupu obdrží minimální soubor údajů vstupního souhrnného celního prohlášení podle čl. 106 odst. 2 a odst. 2 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (*).

6.8.7.2

V průběhu PLACI a v případě, že úřad prvního vstupu může důvodně předpokládat, že zásilka letecky vstupující na celní území Unie by mohla představovat závažnou hrozbu pro civilní letectví, zachází se s touto zásilkou jako s vysoce rizikovým nákladem nebo poštou (HRCM) v souladu s bodem 6.7.

6.8.7.3

Letecký dopravce, provozovatel, subjekt nebo osoba v jiné třetí zemi, než jsou země uvedené v doplňku 6-F, a na Islandu, po obdržení oznámení od celního úřadu prvního vstupu vyžadujícího, aby se se zásilkou zacházelo jako s vysoce rizikovým nákladem nebo poštou (HRCM) v souladu s bodem 6.8.7.2:

a)	provede v případě této konkrétní zásilky bezpečnostní kontroly uvedené v bodech 6.7.3 a 6.7.4 přílohy prováděcího rozhodnutí C(2015) 8005 v případě dopravců ACC3 nebo agentů RA3 schválených pro provádění těchto bezpečnostních kontrol;

zajistí, aby dopravci ACC3 nebo agenti RA3 schválení pro provádění těchto bezpečnostních kontrol dodržovali ustanovení uvedená v písmenu a). Informace celnímu úřadu prvního vstupu se poskytují v případě, že zásilka má být nebo byla předána jinému provozovateli, subjektu nebo orgánu za účelem provedení bezpečnostních kontrol. Tento jiný provozovatel, subjekt nebo orgán zajistí provedení bezpečnostních kontrol uvedených v písmenu a) a potvrdí leteckému dopravci, provozovateli, subjektu nebo osobě, od níž (nějž) byla zásilka přijata, jak provedení těchto bezpečnostních kontrol, tak jejich výsledky;

c)	potvrdí celnímu úřadu prvního vstupu jak provedení bezpečnostních kontrol uvedených v písmenu a), tak jejich výsledky.

První pododstavec písm. a) a b) se nepoužijí v případě, že požadované bezpečnostní kontroly byly provedeny již dříve. Pokud by však existovaly informace o konkrétním ohrožení, které by vyšly najevo až po provedení předchozích bezpečnostních kontrol, může být daný letecký dopravce, provozovatel, subjekt nebo osoba požádán/požádána o zopakování bezpečnostních kontrol s využitím konkrétních prostředků a metod a o poskytnutí potvrzení v souladu s prvním pododstavcem písm. c). Letecký dopravce, provozovatel, subjekt nebo osoba mohou být informováni o veškerých prvcích a informacích nezbytných k účinnému splnění daného bezpečnostního cíle.

6.8.7.4

Letečtí dopravci, provozovatelé, subjekty nebo osoby ve třetí zemi uvedené v doplňku 6-F nebo na Islandu, kteří obdrží od celního úřadu prvního vstupu oznámení, v němž se požaduje, aby se zásilkou bylo zacházeno jako s vysoce rizikovým nákladem nebo poštou (HRCM) v souladu s bodem 6.8.7.2:

a)	provedou v případě této konkrétní zásilky alespoň bezpečnostní kontroly stanovené v příloze 17 ICAO pro vysoce rizikový náklad nebo poštu (**);

zajistí, aby provozovatel, subjekt nebo orgán schválený příslušným orgánem ve třetí zemi za účelem provádění těchto bezpečnostních kontrol splňoval požadavky uvedené v písmenu a). Informace celnímu úřadu prvního vstupu se poskytují v případě, že zásilka má být nebo byla předána jinému provozovateli, subjektu nebo orgánu za účelem provedení bezpečnostních kontrol. Tento jiný provozovatel, subjekt nebo orgán zajistí provedení bezpečnostních kontrol uvedených v písmenu a) a potvrdí leteckému dopravci, provozovateli, subjektu nebo osobě, od níž (nějž) byla zásilka přijata, jak provedení těchto bezpečnostních kontrol, tak jejich výsledky;

c)	potvrdí celnímu úřadu prvního vstupu jak provedení bezpečnostních kontrol uvedených v písmenu a), tak jejich výsledky.

6.8.7.5

V průběhu PLACI a v případě, že celní úřad prvního vstupu může důvodně předpokládat, že zásilka letecky vstupující na celní území Unie představuje závažné ohrožení bezpečnosti, což jej vede k vydání oznámení „Nenakládat“, nesmí být tato zásilka naložena na palubu letadla, případně musí být vyložena.

6.8.7.6

Letecký dopravce, provozovatel, subjekt nebo osoba ve třetí zemi, kteří obdrží od celního úřadu prvního vstupu oznámení požadující, aby zásilka nebyla naložena na palubu letadla v souladu s bodem 6.8.7.5:

a)	zajistí, aby zásilka, kterou mají v držení, nebyla naložena na palubu letadla, nebo aby byla okamžitě vyložena v případě, že se již na palubě letadla nachází;

b)	předloží celnímu úřadu prvního vstupu na celní území Unie potvrzení, že tuto žádost splnili;

c)	spolupracují s příslušnými orgány členského státu celního úřadu prvního vstupu;

d)	informují příslušný orgán pro bezpečnost civilního letectví státu, kde se nachází letecký dopravce, provozovatel, subjekt nebo osoba přijímající oznámení, a třetí země, ve které se aktuálně nachází zásilka, pokud jsou odlišné.

6.8.7.7

Pokud se zásilka již nachází u jiného leteckého dopravce, provozovatele nebo subjektu v rámci dodavatelského řetězce, pak letecký dopravce, provozovatel, subjekt nebo osoba, který (která) obdrží oznámení „Nenakládat“ podle bodu 6.8.7.5 neprodleně uvědomí tohoto jiného leteckého dopravce, provozovatele, subjekt nebo osobu, že musí:

a)	zajistit soulad s ustanoveními bodu 6.8.7.6 písm. a), c) a d);

b)	potvrdit uplatnění bodu 6.8.7.6 písm. b) na leteckého dopravce, provozovatele, subjekt nebo osobu, který/která obdržel/obdržela oznámení stanovené v bodě 6.8.7.5.

6.8.7.8

Pokud by letadlo již vzlétlo a na palubě mělo zásilku, u které celní úřad prvního vstupu oznámil podle bodu 6.8.7.5, že nesmí být naložena, pak letecký dopravce, provozovatel, subjekt nebo osoba, který (která) toto oznámení přijme, neprodleně informuje:

a)	příslušné orgány členského státu uvedené v bodě 6.8.7.6 písm. c) za účelem informování příslušných orgánů členského státu prvního přeletu v Unii a spolupráce s nimi;

b)	příslušný orgán pro bezpečnost civilního letectví dané třetí země, ve které se nachází letecký dopravce, provozovatel, subjekt nebo osoba, který/která oznámení obdržel/obdržela, a třetí země, z níž se daný let uskutečnil, pokud jsou odlišné.

6.8.7.9

Poté, co obdrží oznámení od celního úřadu prvního vstupu, který vydal oznámení podle bodu 6.8.7.5, příslušný orgán téhož členského státu provede, případně zajistí provedení tohoto oznámení, nebo bude spolupracovat na jakýchkoli následných opatřeních, včetně koordinace s orgány třetí země odeslání a případně i země nebo zemí tranzitu a/nebo transferu, podle příslušných bezpečnostních pohotovostních protokolů v souladu s národním bezpečnostním programem ochrany civilního letectví před protiprávními činy daného členského státu a s mezinárodními standardy a doporučenými postupy upravujícími krizové řízení a reakci na protiprávní činy.

6.8.7.10

Letecký dopravce, provozovatel, subjekt nebo osoba ve třetí zemi, který (která) obdrží oznámení vydané celním orgánem třetí země uplatňujícím systém analýzy předběžných informací o nákladu před nakládkou v souladu se zásadami stanovenými v normativním rámci SAFE Světové celní organizace, zajistí provedení požadavků stanovených v bodech 6.8.7.3 a 6.8.7.4 a v bodech 6.8.7.6, 6.8.7.7 a 6.8.7.8.

Tento bod se vztahuje pouze na zásilky nákladu nebo pošty, které splňují některé z níže uvedených kritérií:

a)	jsou přepravovány pro tranzit nebo transfer na letišti Unie před dosažením konečného místa určení na letišti nacházejícím se ve třetí zemi oznamujícího celního orgánu;

b)	jsou přepravovány pro tranzit nebo transfer na letišti Unie před dalším tranzitem nebo transferem na letišti nacházejícím se ve třetí zemi oznamujícího celního orgánu.

Pro účely požadavků stanovených v bodech 6.8.7.6 písm. c) a 6.8.7.8 písm. a) letecký dopravce, provozovatel, subjekt nebo osoba, který/která obdrží oznámení ve třetí zemi, neprodleně uvědomí příslušné orgány členského státu prvního přistání v Unii.

Pokud by letadlo již vzlétlo, poskytnou se tyto informace příslušným orgánům členského státu prvního přeletu v Unii, který zajistí provedení opatření uvedených v bodě 6.8.7.9 v koordinaci s příslušnými orgány členského státu prvního přistání v Unii.

Příslušné orgány jak členského státu prvního přeletu v Unii, tak členského státu prvního přistání v Unii informují příslušný celní orgán.

(*) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1)."

(**) Letečtí dopravci, provozovatelé a subjekty na Islandu použijí body 6.7.3 a 6.7.4 přílohy prováděcího rozhodnutí C(2015) 8005.“"

23)	V bodě 11.6.3.6 se doplňuje nová věta, která zní: „Příslušný orgán poskytne osobám ověřujícím ochranu letectví EU před protiprávními činy, které schvaluje, příslušné části neveřejných právních předpisů a vnitrostátních programů týkajících se operací a oblastí, které mají být ověřeny.“

24)

Bod 11.6.3.8 se nahrazuje tímto:

„11.6.3.8

Příslušný orgán, který jedná jako osoba ověřující ochranu letectví EU před protiprávními činy, může provádět ověřování pouze ve vztahu k leteckým dopravcům, provozovatelům a subjektům, za které odpovídá nebo za které odpovídá příslušný orgán jiného členského státu, pokud jej o to tento orgán výslovně požádal nebo jej za tímto účelem jmenoval.“

25)

Vkládá se nový bod 11.6.3.11, který zní:

„11.6.3.11

Platnost schválení osoby ověřující ochranu letectví EU před protiprávními činy trvá po dobu nejvýše pěti let.“

26)

Bod 11.6.4.1 se nahrazuje tímto:

„11.6.4.1

Osoba ověřující ochranu letectví EU před protiprávními činy:

a)	se nepovažuje za schválenou, dokud nejsou její údaje zaneseny do „databáze Unie pro ochranu dodavatelského řetězce“;

b)	této osobě musí být příslušným orgánem nebo jeho jménem poskytnut důkaz o jejím statusu;

c)	nesmí provádět ověření ochrany letectví EU před protiprávními činy, pokud má status osoby ověřující ochranu letectví před protiprávními činy v rámci rovnocenného systému zavedeného ve třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, pokud se nepoužije bod 11.6.4.5.

Orgány nebo osoby ověřující ochranu letectví EU před protiprávními činy uvedené v databázi „Unie pro ochranu dodavatelského řetězce“ z podnětu určitého příslušného orgánu, mohou provádět ověřování leteckých společností, provozovatelů nebo subjektů pouze v rámci odpovědnosti tohoto příslušného orgánu.“

27)

Bod 11.6.5.6 se nahrazuje tímto:

„11.6.5.6

Zpráva o ověření se standardně vyhotovuje v anglickém jazyce a předává se příslušnému orgánu a ověřovanému subjektu nejpozději do jednoho měsíce po ověření na místě.

Příslušný orgán posoudí zprávu o ověření nejpozději do šesti týdnů po jejím přijetí.

Pokud se tato zpráva týká letecké společnosti, provozovatele nebo subjektu, u něhož/níž je prováděno ověření pro účely stávajícího označení, jehož platnost končí po uplynutí lhůt stanovených ve výše uvedených odstavcích, může příslušný orgán stanovit pro dokončení posouzení delší lhůtu.

V tomto případě a pokud nejsou k úspěšnému dokončení posouzení nezbytné další informace a dodatečné písemné doklady, příslušný orgán zajistí, aby byl tento proces dokončen před skončením platnosti statusu.

Do tří měsíců ode dne obdržení zprávy se orgánu nebo osobě ověřujícímu/ověřující ochranu letectví EU před protiprávními činy poskytne písemná zpětná vazba ohledně kvality zprávy a případně veškerá doporučení a připomínky, které příslušný orgán může považovat za nezbytné. Kopie této zpětné vazby se případně předá příslušnému orgánu, který ověřující osobu schválil.

Příslušný orgán si může pro účely označení jiných leteckých společností, provozovatelů nebo subjektů podle tohoto nařízení vyžádat kopii úplné zprávy o ověření v anglickém jazyce a v tomto případě ji od příslušného orgánu, který zprávu o ověření vypracoval ve svém národním jazyce nebo o její vypracování požádal ověřující osobu provádějící ověření, obdrží do patnácti dnů.“

28)

Bod 12.0.2.1 se nahrazuje tímto:

„12.0.2.1

Na základě ustanovení bodu 12.0.5 mohou být po 1. říjnu 2020 následující bezpečnostní vybavení instalována pouze tehdy, pokud jim bylo uděleno označení „známka EU“ nebo pokud byl udělen status označení „známka EU dosud neudělena“, jak je uvedeno v bodě 12.0.2.5:

a)	průchozí detektor kovů (WTMD);

b)	systémy detekce výbušnin (EDS);

c)	zařízení pro stopovou detekci výbušnin (ETD);

d)	zařízení systémů pro detekci kapalných výbušnin (LEDS);

e)	zařízení pro detekci kovů (MDE);

f)	bezpečnostní skenery;

g)	zařízení pro skenování obuvi;

h)	zařízení pro detekci výbušných par (EVD).“

29)

Bod 12.0.2.3 se nahrazuje tímto:

„12.0.2.3

Označení „známka EU“ se udělí pouze bezpečnostnímu vybavení, které bylo vyzkoušeno zkušebními středisky, jež provádějí opatření kontroly kvality v souladu se společným postupem hodnocení Evropské konference civilního letectví, za něž zodpovídá příslušný orgán.“

30)

Bod 12.0.5.3 se nahrazuje tímto:

„12.	0.5.3 Bezpečnostní vybavení schválené na vnitrostátní úrovni na základě bodu 12.0.5.1 nebo 12.0.5.2 neobdrží automaticky označení „známka EU“.“

31)

Vkládá se nový bod 12.3.1, který zní:

„12.3.1

Veškerá zařízení, která byla nainstalována nejpozději od 1. ledna 2023 a která mají být použita k detekční kontrole nákladu a pošty, jakož i pošty leteckého dopravce a materiálů leteckého dopravce, na něž se vztahují bezpečnostní kontroly v souladu s kapitolou 6, musí být vícepohledová.

Příslušný orgán může z objektivních důvodů povolit použití jednopohledového rentgenu nainstalovaného před 1. lednem 2023 v následujících lhůtách:

a)	jednopohledový rentgen nainstalovaný před 1. lednem 2016, nejpozději do 31. prosince 2025;

b)	jednopohledový rentgen nainstalovaný od 1. ledna 2016 po dobu nejvýše deseti let ode dne instalace nebo nejpozději do 31. prosince 2027, podle toho, co nastane dříve.

Pokud příslušný orgán použije ustanovení druhého odstavce, informuje o tom Komisi.“

32)

Bod 12.4.2 se nahrazuje tímto:

„12.4.2 Standardy pro zařízení EDS

12.4.2.1

Všechna zařízení EDS musí splňovat následující požadavky:

a)	zařízení nainstalovaná před 1. zářím 2014 musí splňovat alespoň standard 2;

b)	zařízení nainstalovaná od 1. září 2014 do 31. srpna 2022 musí splňovat alespoň standard 3;

c)	zařízení nainstalovaná od 1. září 2022 do 31. srpna 2026 musí splňovat alespoň standard 3.1;

d)	zařízení nainstalovaná od 1. září 2026 musí splňovat alespoň standard 3.2.

12.4.2.2

Platnost standardu 2 skončí dne 1. září 2021.

12.4.2.3

Aby bylo možno rozšířit používání zařízení EDS odpovídajících standardu 2, zřizují se čtyři kategorie letišť:

a)	kategorie I – letiště s více než 25 miliony cestujících v roce 2019;

b)	kategorie II – letiště obsluhovaná pravidelnými spoji alespoň do jedné ze třetích zemí uvedených v doplňku 5-A tohoto nařízení s výjimkou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska;

c)	kategorie III – letiště s nejvyšším objemem dopravy v roce 2019 v každém členském státě, pokud již není uvedeno v kategorii I nebo II;

d)	kategorie IV – jiná letiště.

12.4.2.4

Příslušný orgán může povolit používání zařízení EDS odpovídajících standardu 2 od 1. září 2021, v souladu s následující tabulkou, do:

	Zařízení EDS odpovídající standardu 2, které bylo nainstalováno před 1. lednem 2011	Zařízení EDS odpovídající standardu 2, které bylo nainstalováno mezi 1. lednem 2011 a 1. zářím 2014
Letiště kategorie I	1. března 2022	1. března 2023
Letiště kategorie II nebo kategorie III	1. září 2022	1. září 2023
Letiště kategorie IV	1. března 2023	1. března 2024

12.4.2.5

Příslušný orgán informuje Komisi, pokud umožní používání zařízení EDS odpovídajícího standardu 2 i nadále od 1. září 2021.

12.4.2.6

Všechna zařízení EDS určená k detekční kontrole kabinových zavazadel odpovídají alespoň standardu C1.

12.4.2.7

Všechna zařízení EDS určená k detekční kontrole kabinových zavazadel obsahujících přenosné počítače a jiná velká elektrická zařízení odpovídají alespoň standardu C2.

12.4.2.8

Všechna zařízení EDS určená k detekční kontrole kabinových zavazadel obsahujících přenosné počítače, jiná velká elektrická zařízení a tekutiny, aerosoly a gely odpovídají alespoň standardu C3.

12.4.2.9

Pro účely detekční kontroly tekutin, aerosolů a gelů se všechna zařízení EDS, která odpovídají standardu C3, považují za rovnocenná zařízením systémů pro detekci kapalných výbušnin, která odpovídají standardu 2.“

(*) Vzhledem k tomu, že Island není součástí celního území Unie, je pro účely bodu 6.8.7 této přílohy považován za třetí zemi.“

(*) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).“

(**) Letečtí dopravci, provozovatelé a subjekty na Islandu použijí body 6.7.3 a 6.7.4 přílohy prováděcího rozhodnutí C(2015) 8005.““

19.2.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 58/36

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/256

ze dne 18. února 2021,

kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 798/2008, pokud jde o položku týkající se Spojeného království na seznamu třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Unie dovážet a přes její území přepravovat určité drůbeží komodity, v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (1), a zejména na čl. 8 úvodní větu, čl. 8 odst. 1 první pododstavec, čl. 8 odst. 4 a čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2009/158/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí (2), a zejména na čl. 23 odst. 1, čl. 24 odst. 2 a čl. 25 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 798/2008 (3) stanoví požadavky na vydání veterinárního osvědčení pro dovoz drůbeže a drůbežích produktů (dále jen „komodity“) do Unie a tranzit přes její území, včetně skladování během tranzitu. Uvedené nařízení stanoví, že zmíněné komodity se do Unie smí dovážet a přes její území přepravovat pouze ze třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek uvedených ve sloupcích 1 a 3 tabulky v části 1 přílohy I zmíněného nařízení.

(2)	Nařízení (ES) č. 798/2008 rovněž stanoví podmínky pro určení toho, zda se třetí země, území, oblast nebo jednotka považují za prosté vysoce patogenní influenzy ptáků (dále jen „HPAI“).

(3)

V souladu s Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „dohoda o vystoupení“), a zejména s čl. 5 odst. 4 Protokolu o Irsku / Severním Irsku ve spojení s přílohou 2 uvedeného protokolu, se po skončení přechodného období stanoveného v dohodě o vystoupení použijí směrnice 2002/99/ES a 2009/158/ES a akty Komise, které jsou na nich založeny, na Spojené království a ve Spojeném království s ohledem na Severní Irsko.

(4)

Spojené království kromě Severního Irska je proto uvedeno na seznamu v tabulce v části 1 přílohy I nařízení (ES) č. 798/2008 jako třetí země, ze které je z určitých částí jejího území v závislosti na výskytu HPAI povolen dovoz určitých drůbežích komodit do Unie a tranzit přes území Unie. Uvedená regionalizace Spojeného království je stanovena v části 1 přílohy I nařízení (ES) č. 798/2008 ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/169 (4).

(5)	Dne 12. února 2021 potvrdilo Spojené království přítomnost HPAI podtypu H5N1 v jednom hospodářství s chovem drůbeže v okrese Glenrothes ve Skotsku.

(6)

Veterinární orgány Spojeného království vymezily ochranné pásmo kolem postiženého hospodářství v okruhu 10 km a zavedly politiku depopulace s cílem tlumit přítomnost HPAI a omezit šíření uvedené nákazy. Veterinární orgány Spojeného království navíc potvrdily, že okamžitě pozastavily vydávání veterinárních osvědčení pro zásilky komodit určených na vývoz do Unie z celého území Spojeného království, s výjimkou Severního Irska.

(7)

Spojené království předložilo Komisi informace o epizootologické situaci na svém území a o opatřeních přijatých s cílem zabránit dalšímu šíření HPAI, která Komise nyní vyhodnotila. Na základě uvedeného hodnocení je vhodné stanovit omezení pro dovoz komodit do Unie z té oblasti ve Skotsku, jež byla zasažena HPAI a pro niž veterinární orgány Spojeného království zavedly omezení v důsledku současného ohniska.

(8)	Položka týkající se Spojeného království v tabulce v části 1 přílohy I nařízení (ES) č. 798/2008 by proto měla být změněna, aby zohledňovala stávající epizootologickou situaci v uvedené třetí zemi.

(9)	Příloha I nařízení (ES) č. 798/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(10)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Část 1 přílohy I nařízení (ES) č. 798/2008 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. února 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(2) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 74.

(3) Nařízení Komise (ES) č. 798/2008 ze dne 8. srpna 2008, kterým se stanoví seznam třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Společenství dovážet a přes jeho území přepravovat drůbež a drůbeží produkty, a požadavky na vydání veterinárního osvědčení (Úř. věst. L 226, 23.8.2008, s. 1).

(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/169 ze dne 11. února 2021, kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 798/2008, pokud jde o položku týkající se Spojeného království na seznamu třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Unie dovážet a přes její území přepravovat určité drůbeží komodity, v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků (Úř. věst. L 49, 12.2.2021, s. 18).

PŘÍLOHA

V části 1 přílohy I nařízení (ES) č. 798/2008 se položka týkající se Spojeného království nahrazuje tímto:

„GB – Spojené království (*1)	GB-0	celá země	SPF
	GB-0	celá země	EP, E
	GB-1	celé Spojené království kromě oblasti GB-2	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N			A
			WGM
			POU, RAT	N
	GB-2	území Spojeného království odpovídající:
	GB-2.1	hrabství North Yorkshire: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 54,30° s. š. a 1,47° z. d.	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N P2	1.1.2021	6.1.2021	A
			WGM	P2	1.1.2021	6.1.2021
			POU, RAT	N P2	1.1.2021	6.1.2021
	GB-2.2	hrabství North Yorkshire: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 54,29° s. š. a 1,45° z. d.	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N P2	1.1.2021	8.1.2021	A
			WGM	P2	1.1.2021	8.1.2021
			POU, RAT	N P2	1.1.2021	8.1.2021
	GB-2.3	hrabství Norfolk: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 52,49° s. š. a 0,95° v. d.	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N P2	1.1.2021	10.1.2021	A
			WGM	P2	1.1.2021	10.1.2021
			POU, RAT	N P2	1.1.2021	10.1.2021
	GB-2.4	hrabství Norfolk: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 52,72° s. š. a 0,15° v. d.	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N P2	1.1.2021	11.1.2021	A
			WGM	P2	1.1.2021	11.1.2021
			POU, RAT	N P2	1.1.2021	11.1.2021
	GB-2.5	hrabství Derbyshire: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 52,93° s. š. a 1,57° z. d.	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N P2	1.1.2021	17.1.2021	A
			WGM	P2	1.1.2021	17.1.2021
			POU, RAT	N P2	1.1.2021	17.1.2021
	GB-2.6	hrabství North Yorkshire: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 54,37° s. š. a 2,16° z. d.	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N P2	1.1.2021	19.1.2021	A
			WGM	P2	1.1.2021	19.1.2021
			POU, RAT	N P2	1.1.2021	19.1.2021
	GB-2.7	Orkneje: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 59,28° s. š. a 2,44° z. d.	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N P2	1.1.2021	20.1.2021	A
			WGM	P2	1.1.2021	20.1.2021
			POU, RAT	N P2	1.1.2021	20.1.2021
	GB-2.8	hrabství Dorset: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 51,06° s. š. a 2,27° z. d.	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N P2	1.1.2021	20.1.2021	A
			WGM	P2	1.1.2021	20.1.2021
			POU, RAT	N P2	1.1.2021	20.1.2021
	GB-2.9	hrabství Norfolk: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 52,52° s. š. a 0,96° v. d.	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N P2	1.1.2021	23.1.2021	A
			WGM	P2	1.1.2021	23.1.2021
			POU, RAT	N P2	1.1.2021	23.1.2021
	GB-2.10	hrabství Norfolk: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 52,52° s. š. a 0,95° v. d.	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N P2	1.1.2021	28.1.2021	A
			WGM	P2	1.1.2021	28.1.2021
			POU, RAT	N P2	1.1.2021	28.1.2021
	GB-2.11	hrabství Norfolk: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10,4 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 52,53° s. š. a 0,66° v. d.	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N P2	1.1.2021	7.2.2021	A
			WGM	P2	1.1.2021	7.2.2021
			POU, RAT	N P2	1.1.2021	7.2.2021
	GB-2.12	hrabství Devon: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 50,70° s. š. a 3,36° z. d.	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N P2	1.1.2021	31.1.2021	A
			WGM	P2	1.1.2021	31.1.2021
			POU, RAT	N P2	1.1.2021	31.1.2021
	GB-2.13	blízko Amlwch, Isle of Anglesey, Wales: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 53,38° s. š. a 4,30° z. d.	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N P2	27.1.2021		A
			WGM	P2	27.1.2021
			POU, RAT	N P2	27.1.2021
	GB-2.14	blízko Redcar, Redcar and Cleveland, Anglie: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 54,57° s. š. a 1,07° z. d.	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N P2	8.2.2021		A
			WGM	P2	8.2.2021
			POU, RAT	N P2	8.2.2021
	GB-2.15	Glenrothes, Fife, Skotsko: oblast obsažená v kruhu o poloměru 10 km se středem na desetinných souřadnicích systému WGS84 56,23° s. š. a 3,02° z. d.	BPP, BPR, DOC, DOR, HEP, HER, SRP, SRA, LT20	N P2	12.2.2021		A
			WGM	P2	12.2.2021
			POU, RAT	N P2	12.2.2021

(*1) V souladu s Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s čl. 5 odst. 4 Protokolu o Irsku/Severním Irsku ve spojení s přílohou 2 uvedeného protokolu, nezahrnují pro účely této přílohy odkazy na Spojené království Severní Irsko.“

19.2.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 58/41

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2021/257

ze dne 18. února 2021

na podporu akčního plánu z Osla pro uplatňování Úmluvy z roku 1997 o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 a čl. 31 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	V souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů by se Unie měla snažit dosáhnout ve všech oblastech mezinárodních vztahů vysoké míry spolupráce, mimo jiné s cílem zachovávat mír, předcházet konfliktům a posilovat mezinárodní bezpečnost.

(2)	Dne 12. prosince 2003 Evropská rada přijala Evropskou bezpečnostní strategii, v níž jsou určeny globální výzvy a hrozby a v níž se vyzývá k mezinárodnímu řádu založenému na konkrétních pravidlech, jenž má vycházet z účinného multilateralismu a dobře fungujících mezinárodních institucí.

(3)

Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení (dále jen „úmluva“) vstoupila v platnost dne 1. března 1999. Tato úmluva představuje jediný ucelený mezinárodní nástroj, který se komplexně snaží skoncovat s utrpením a obětmi na životech způsobenými protipěchotními minami, a to i zákazem jejich použití, skladování, výroby, obchodování s nimi a jejich převodu, zajištěním jejich zničení, jakož i poskytováním pomoci obětem. Od 1. června 2013 jsou smluvními stranami úmluvy všechny členské státy.

(4)	Dne 23. června 2008 Rada přijala společnou akci 2008/487/SZBP (1), kterou se podporuje univerzální platnost a provádění této úmluvy.

(5)

Státy, které jsou stranami úmluvy, přijaly dne 3. prosince 2009 na druhé hodnotící konferenci úmluvy akční plán z Cartageny na období 2010–2014 o univerzální platnosti a provádění úmluvy ve všech jejích aspektech. Na desátém zasedání států, které jsou stranami úmluvy, v roce 2010 přijaly tyto státy „Pokyny států, které jsou stranami úmluvy, určené útvaru pro podporu provádění úmluvy“ (ISU), v nichž se dohodly, že útvar pro podporu provádění úmluvy by měl těmto státům poskytovat poradenství a technickou podporu v souvislosti s univerzální platností a prováděním úmluvy, usnadňovat komunikaci mezi smluvními stranami a podporovat komunikaci a sdílení informací týkajících se úmluvy se státy, které nejsou smluvními stranami úmluvy, i s veřejností. Na čtrnáctém zasedání států, které jsou stranami úmluvy, konaném v roce 2015, přijaly tyto státy rozhodnutí o posílení finanční správy a transparentnosti v rámci útvaru pro podporu provádění úmluvy, ve kterém stanovily podmínky, za nichž může tento útvar provádět činnosti či projekty neuvedené v jeho ročním rozpočtu, mimo jiné na základě výzvy států, které jsou stranami úmluvy, ale států, které nejsou smluvními stranami úmluvy.

(6)	Dne 13. listopadu 2012 přijala Rada rozhodnutí 2012/700/SZBP (2) na podporu provádění akčního plánu z Cartageny na období 2014–2019 a období 2010–2014.

(7)

Dne 27. června 2014, přijaly státy, které jsou stranami úmluvy, na třetí hodnotící konferenci úmluvy akční plán z Maputa na období 2014–2019, jehož cílem bylo dosáhnout v období 2014–2019 výrazného a udržitelného pokroku v souvislosti s prováděním úmluvy, a ve společném prohlášení vyjádřily, že budou usilovat o to, aby cíle úmluvy byly „v co největší možné míře splněny do roku 2025“.

(8)

Rada ve svých závěrech přijatých na zasedání konaném ve dnech 16. a 17. června 2014 týkajících se třetí hodnotící konference úmluvy připomněla, že Unie zastává jednotný postoj v otázce plnění cílů úmluvy a že Unie a její členské státy již velmi dlouho podporují odstraňování min a zničení zásob protipěchotních min, jakož i poskytování pomoci obětem protipěchotních min. V závěrech bylo opětovně konstatováno, že Unie pevně podporuje státy, které jsou stranami úmluvy, v úplném a účinném provádění úmluvy, a že je odhodlána prosazovat její univerzální platnost a poskytnout zdroje pro financování odminování, jakož i konkrétní a trvalou pomoc obětem protipěchotních min, jejich rodinám a společenstvím.

(9)	Dne 4. srpna 2017 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2017/1428 (3) na podporu provádění akčního plánu z Maputa na období 2014–2019.

(10)

Dne 25. června 2019 Rada přijala závěry o postoji EU k posílení zákazu protipěchotních min s ohledem na čtvrtou hodnotící konferenci úmluvy o zákazu protipěchotních min, konající se ve dnech 25. až 29. listopadu 2019 v Oslu. Rada vyjádřila názor, že dvacet let po svém vstupu v platnost patří úmluva k úspěchům diplomacie v oblasti odzbrojení a že je jedním z příkladů toho, co Unie zastává: mezinárodní řád založený na pravidlech a na dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Rada však uznala, že cílů úmluvy zatím nebylo dosaženo v plném rozsahu.

(11)

Na čtvrté hodnotící konferenci úmluvy, která se konala v Oslu v roce 2019, přijaly státy, které jsou stranami úmluvy, akční plán z Osla na období 2020–2024. Akční plán z Osla na období 2020–2024 podrobně popisuje opatření, která by měly státy, které jsou stranami úmluvy, přijmout v období 2020–2024 na podporu provádění úmluvy, a to na základě výsledků předchozích akčních plánů. Útvar pro podporu provádění úmluvy podporuje v rámci svého mandátu státy, které jsou stranami úmluvy, při plnění jejich povinností podle úmluvy a jejich závazků podle akčního plánu z Osla na období 2020–2024,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. S cílem přispět k bezpečnosti osob prostřednictvím podpory provádění akčního plánu z Osla na období 2020–2024 (dále jen „akční plán z Osla“), jejž na čtvrté hodnotící konferenci Úmluvy o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení z roku 1997 (dále jen „úmluva“) přijaly státy, které jsou stranami této úmluvy, sleduje Unie v rámci Evropské bezpečnostní strategie a v souladu s příslušnými rozhodnutími mezinárodního společenství tyto cíle:

a)	podpora úsilí států, které jsou stranami úmluvy, pokud jde o provádění těch aspektů akčního plánu z Osla, které se týkají odstraňování min a vzdělávání o minovém nebezpečí a snižování tohoto nebezpečí;

b)	podpora úsilí států, které jsou stranami úmluvy, pokud jde o provádění těch aspektů akčního plánu z Osla, které se týkají pomoci obětem;

c)	prosazování univerzální platnosti úmluvy a norem zakazujících jakékoliv používání, skladování,výrobu a převod protipěchotních min, jakož i norem týkajících se jejich zničení;

podpora úsilí států, které jsou stranami úmluvy a které si ponechávají protipěchotní miny pro povolené účely, aby se zvýšila schopnost podávat zprávy a zajistilo, že počet těchto min nepřekročí nezbytně nutný minimální počet, a případně zkoumaly alternativy k funkčním protipěchotním minám pro účely výcviku a výzkumu;

prokazování trvalého odhodlání Unie a jejích členských států, co se týče úmluvy, a jejich úsilí, pokud jde o spolupráci se státy, které potřebují pomoc při plnění závazků vyplývajících z úmluvy, a rozšíření pomoci těmto státům a tím i posílení vedoucí úlohy Unie při naplňování vize úmluvy, jíž je úplné skoncování s utrpením a obětmi na životech způsobenými protipěchotními minami.

2. Všechny cíle uvedené v odstavci 1 jsou sledovány tak, aby upevňovaly historickou povahu úmluvy spočívající v partnerství a spolupráci mezi státy, nevládními organizacemi a jinými organizacemi, včetně zástupců společenství postižených minami. Veškerá opatření zajistí inkluzivní přístup na všech úrovních.

3. K dosažení cílů uvedených v odstavci 1 podpoří Unie tyto projekty:

a)	podpora provádění článku 5 úmluvy, mezinárodní spolupráce a pomoci a transparentnosti a výměny informací;

b)	podpora poskytování pomoci obětem, mezinárodní spolupráce a pomoci a transparentnosti a výměny informací;

c)	podpora úsilí o dosažení univerzální platnosti a prosazování norem úmluvy;

d)	podpora alternativ k používání funkčních protipěchotních min pro účely výcviku a zvýšené spolupráce a pomoci;

e)	vyjádření angažovanosti Unie a jejich členských států a zajištění jejich zviditelnění, zejména prostřednictvím výročních brífinků, na nichž se prezentují činnosti stanovené v tomto rozhodnutí a jejich výsledky a uspořádáním závěrečného setkání, čímž se vyzdvihne příspěvek Unie k provádění úmluvy.

4. V příloze je uveden podrobný popis opatření, která je třeba přijmout ke plnění cílů uvedených v odstavci 1.

Článek 2

1. Za provádění tohoto rozhodnutí odpovídá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“).

2. Technickým prováděním projektů uvedených v čl. 1 odst. 3 se pověřuje útvar pro podporu provádění úmluvy (ISU), zastoupený Ženevským mezinárodním centrem pro humanitární odminování (GICHD).

3. Útvar pro podporu provádění úmluvy provádí projekty uvedené v čl. 1 odst. 3 pod vedením vysokého představitele. Za tímto účelem uzavře vysoký představitel s centrem GICHD nezbytná ujednání.

Článek 3

1. Finanční referenční částka pro provádění projektů uvedených v čl. 1 odst. 3 činí 2 658 139 EUR.

2. Výdaje financované částkou stanovenou v odstavci 1 jsou spravovány v souladu s postupy a pravidly použitelnými na souhrnný rozpočet Unie.

3. Na řádnou správu výdajů financovaných částkou uvedenou v odstavci 1 dohlíží Komise. Ta za tímto účelem uzavře finanční dohodu s centrem GICHD, ve které se stanoví, že útvar pro podporu provádění úmluvy zajistí identifikaci a viditelnost příspěvku Unie úměrné jeho výši.

4. Komise usiluje o uzavření finanční dohody uvedené v odstavci 3 co nejdříve po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost. Komise informuje Radu o veškerých obtížích v tomto procesu a o dni uzavření uvedené dohody.

5. Útvar pro podporu provádění úmluvy provádí projekty uvedené v čl. 1 odst. 3 v souladu s rozhodnutím o posílení finanční správy a transparentnosti v rámci tohoto útvaru, jež bylo přijato na čtrnáctém zasedání států, které jsou stranami úmluvy, konaném v roce 2015. Za účelem splnění předmětných cílů Útvar pro podporu provádění úmluvy poskytne kromě jiných zpráv také popisné zprávy a čtvrtletní zprávy, jakož i logický rámec a přehled činností, které jsou uvedeny v příloze.

Článek 4

Vysoký představitel podává Radě zprávy o provádění tohoto rozhodnutí a vychází přitom z pravidelných zpráv vypracovávaných útvarem pro podporu provádění úmluvy. Tyto zprávy tvoří základ hodnocení provedeného Radou. Komise poskytuje informace o finančních aspektech provádění tohoto rozhodnutí.

Článek 5

1. Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

2. Toto rozhodnutí pozbývá platnosti 48 měsíců ode dne uzavření finanční dohody podle čl. 3 odst. 3, nebo šest měsíců ode dne přijetí, pokud v tomto období nebude uzavřena žádná finanční dohoda.

V Bruselu dne 18. února 2021.

Za Radu

předsedkyně

A. P. ZACARIAS

(1) Společná akce Rady 2008/487/SZBP ze dne 23. června 2008, kterou se v rámci Evropské bezpečnostní strategie podporuje univerzální platnost a provádění Úmluvy o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení z roku 1997 (Úř. věst. L 165, 26.6.2008, s. 41).

(2) Rozhodnutí Rady 2012/700/SZBP ze dne 13. listopadu 2012 v rámci Evropské bezpečnostní strategie na podporu provádění akčního plánu z Cartageny na období let 2010–2014 přijatého státy, které jsou stranami Úmluvy o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení z roku 1997 (Úř. věst. L 314, 14.11.2012, s. 40).

(3) Rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/1428 ze dne 4. srpna 2017 na podporu provádění akčního plánu z Maputa pro uplatňování Úmluvy z roku 1997 o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení (Úř. věst. L 204, 5.8.2017, s. 101).

PŘÍLOHA

PROJEKTOVÝ DOKUMENT NA PODPORU AKČNÍHO PLÁNU Z OSLA PRO UPLATŇOVÁNÍ ÚMLUVY Z ROKU 1997 O ZÁKAZU POUŽITÍ, SKLADOVÁNÍ, VÝROBY A PŘEVODU PROTIPĚCHOTNÍCH MIN A O JEJICH ZNIČENÍ,

Souvislosti

Cílem projektového dokumentu je přispívat k větší bezpečnosti osob, jak stanovuje Evropská bezpečnostní strategie, a to podporou přijetí norem a provádění Úmluvy o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení (dále jen „úmluva“). Projekt zaštítěný Unií by podporoval úsilí států, které jsou stranami úmluvy, pokud jde o provádění různých aspektů akčního plánu z Osla na období 2020–2024 (dále jen „akční plán z Osla“), který byl přijat na čtvrté hodnotící konferenci úmluvy konané v listopadu 2019.

Navrhovaný projekt by vycházel ze společné akce 2008/487/SZBP a rozhodnutí Rady 2012/700/SZBP a (SZBP) 2017/1428, přičemž by přispěl k přípravám páté hodnotící konference úmluvy, jež se bude konat v roce 2024.

Projekt 1: Podpora odstraňování min (článek 5 úmluvy), mezinárodní spolupráce a pomoci (článek 6) a transparentnosti a výměny informací (článek 7 úmluvy)

1.1. Cíle

—	Zvýšit schopnost podávat zprávy a řešit problémy související s kontaminací protipěchotními minami, a případně i improvizovanými minami.

—	Poskytovat vzdělávání o minovém nebezpečí uzpůsobené konkrétní situaci a usilovat o snižování tohoto nebezpečí.

—	Vytvořit udržitelné vnitrostátní kapacity, které se budou zabývat dříve neznámým zaminovanými oblastmi.

—	Zintenzivnit pravidelný dialog se zúčastněnými stranami.

—	Prozkoumat možnosti spolupráce (mezinárodní, regionální, třístranné a jih–jih) s cílem řešit zbývající problémy.

—	Zlepšit podávání zpráv v souladu s akčním plánem z Osla a jeho ukazateli.

1.2. Popis

S přispěním výboru pro provádění článku 5, pokud jde o výběr přijímajících států či regionů, se uskuteční až pět celostátních/regionálních akcí na americkém kontinentu, v Evropě, Střední nebo jihovýchodní Asii, v regionu Blízkého východu a severní Afriky, v Africkém rohu a v regionech subsaharské Afriky.

Vnitrostátní nebo regionální dialogy zúčastněných stran by měly za cíl další zlepšení spolupráce a pomoci při provádění opatření akčního plánu z Osla souvisejících s články 5, 6 a 7 úmluvy. V některých případech by dialogy kladly zvláštní důraz na podávání zpráv o improvizovaných protipěchotních minách. Prioritou vnitrostátních dialogů by byly státy, v jejichž případě brzy uplynou lhůty pro odstranění min a které žádají podporu. Kromě toho by se dialogy mohly konat ve státech, které proces odstraňování min (článek 5 úmluvy) v nedávné době dokončily nebo tak brzy učiní, a to v souladu s opatřením č. 26 akčního plánu z Osla.

Na základě úspěchů, jichž bylo v minulosti dosaženo, by se při navrhování, řízení a provádění těchto akcí zvážily a zohlednily různé potřeby a perspektivy žen, dívek, chlapců a mužů ve společenstvích postižených minami, jakož i partnerů v boji proti minám.

Dialogy by byly pořádány a zprostředkovávány útvarem pro podporu provádění úmluvy a přijímajícím státem, který je stranou úmluvy, spolu s příslušnou mezivládní organizací, která by byla partnerem nebo spolupořadatelem akce.

V duchu spolupráce, která je základem úmluvy, by byly zapojeny příslušné subjekty Unie a členské státy, výbor pro provádění článku 5 a výbor pro posílení spolupráce a pomoci, zástupci dárců, agentury OSN, mezinárodní a vnitrostátní organizace věnující se problematice odstraňování min, Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min (ICBL) a další zúčastněné strany. Pokud by toto zapojení vedlo ke sponzorování, podléhalo by podmínkám, které by byly stanoveny ve výkazu rozpočtového dopadu.

V reakci na doporučení vyplývající z dialogů nebo z připomínek příslušného výboru či z příslušného rozhodnutí států, které jsou stranami úmluvy, (např. rozhodnutí o žádostech o prodloužení) mohou být přijata následná opatření podporovaná útvarem pro podporu provádění úmluvy. V souladu se zavedenými postupy platí, že v případech, kdy jsou přijímající státy, které jsou stranami úmluvy, zapojeny do „koalic“ zemí nebo partnerství s Unií nebo členskými státy, by útvar pro podporu provádění úmluvy spolupracoval se všemi subjekty.

1.3. Výsledky

—	Zástupci států získají další poznatky o tom, jak zajistit provádění akčního plánu z Osla prostřednictvím inkluzivních konzultací se členy postižených společenství.

—	Zástupci států získají povědomí o potřebě co nejdříve a s dostatečným předstihem před dokončením procesu odstraňování min vytvořit vnitrostátní kapacity, které se budou zabývat novými nebo dříve neznámými zaminovanými oblastmi po dokončení tohoto procesu.

—	Zástupci států vybudují kapacity pro zlepšení podávání zpráv v rámci akčního plánu z Osla podle pokynů pro podávání zpráv.

—	Zástupci států získají informace o dostupné spolupráci a pomoci na podporu jejich úsilí o provádění, jakož i o krocích, které mohou učinit za účelem podnícení této spolupráce a pomoci, mimo jiné prostřednictvím zřízení vnitrostátních platforem pro odstraňování min.

—	Zástupci států získají informace o problémech a nedostatcích, pokud jde o plnění jejich závazků v rámci akčního plánu z Osla, a vyhodnotí zejména svoji aktuální situaci, pokud jde o ukazatele akčního plánu z Osla.

—	Na základě dialogů zváží zástupci států revizi, aktualizaci nebo vypracování vnitrostátních strategií nebo plánů týkajících se odstraňování min.

—	Zohlední se různé perspektivy žen, dívek, chlapců a mužů a potřeby přeživších obětí min a společenství postižených minami a zajistí se jejich smysluplná spolupráce.

1.4. Příjemci

—	Ženy, dívky, chlapci a muži, jejichž životy jsou ovlivněny výskytem nebo podezřením na výskyt protipěchotních min ve státech, které jsou stranami úmluvy a které v současné době pracují na plnění závazků podle článku 5 úmluvy nebo tento závazek nedávno splnily.

—	Zástupci států, kteří se zabývají otázkami souvisejícími s prováděním úmluvy, a zejména aspekty souvisejícími s odstraňováním min a vzděláváním o minovém nebezpečí a snižováním tohoto nebezpečí.

Projekt 2: Podpora poskytování pomoci obětem, mezinárodní spolupráce a pomoci (článek 6 úmluvy) a transparentnosti a výměny informací (článek 7 úmluvy)

2.1. Cíle

Státy, které jsou stranami úmluvy, poskytují pomoc obětem v rámci širších přístupů týkajících se práv osob se zdravotním postižením a rozvoje s přihlédnutím ke genderovému aspektu a k různorodým potřebám přeživších obětí min, včetně potřeb těchto osob ve venkovských a odlehlých oblastech.

2.2. Popis

Přijetím akčního plánu z Osla státy, které jsou stranami úmluvy, znovu potvrdily svůj závazek „zajistit plné, rovné a účinné zapojení obětí min do společnosti, založené na dodržování lidských práv, genderové rovnosti, začlenění a nediskriminaci“.

Díky finanční podpoře poskytované prostřednictvím rozhodnutí (SZBP) 2017/1428 a v návaznosti na celosvětovou konferenci vedenou v rozhodnutí 2012/700/SZBP se odborníci z praxe zabývající se pomocí obětem a právy osob se zdravotním postižením, kteří pocházejí ze států, které jsou stranami úmluvy, i ze států, které stranami úmluvy nejsou, ale mají značný počet přeživších obětí min, sešli na celosvětové konferenci s cílem dále rozvíjet partnerství se společenstvím v oblasti práv osob se zdravotním postižením na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

Toho bylo dosaženo díky účasti příslušných vnitrostátních ministerstev a rozsáhlým odborným znalostem předaným zvláštním vyslancem generálního tajemníka OSN pro zdravotní postižení a přístupnost, Světovou zdravotnickou organizací (WHO), Mezinárodní organizací práce (MOP), Mezinárodním výborem Červeného kříže (ICRC) a odbornými organizacemi, které jsou členy Mezinárodní kampaně za zákaz nášlapných min (ICBL), jako je například organizace „Humanity and Inclusion“ (HI, Lidskost a inkluze).

Tento projekt by vycházel z dosažených výsledků a podpořil by třetí celosvětovou konferenci, jíž by se zúčastnili zkušení odborníci z praxe zabývající se pomocí obětem a zvláštní vyslanec OSN pro zdravotní postižení a přístupnost, člen Výboru Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, s cílem přezkoumat provádění akčního plánu z Osla a přispět k vytvoření nového akčního plánu, který má mezinárodní společenství přijmout v roce 2024. Tato konference by se konala alespoň rok před pátou hodnotící konferencí a počítala by s účastí a přispěním kandidáta na předsedu hodnotící konference.

S přispěním výboru pro pomoc obětem, pokud jde o výběr přijímajících států či regionů, by projekt rozšířil svoji podporu na státy. které jsou stranami úmluvy, prostřednictvím vnitrostátních nebo regionálních dialogů se zúčastněnými stranami, a to v rámci až pěti akcí na americkém kontinentu, v Evropě, Střední nebo jihovýchodní Asii, v regionu Blízkého východu a severní Afriky, v Africkém rohu a v regionech subsaharské Afriky. Cílem dialogů by bylo podpořit státy, které jsou stranami úmluvy, při posilování jejich úsilí vyvíjeného napříč odvětvími s cílem zajistit, aby poskytování pomoci obětem probíhalo v souladu s příslušnými ustanoveními Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Účelem dialogů by rovněž bylo posílit a zajistit začlenění a účinné zapojení obětí min a organizací, které je zastupují, do diskusí s cílem mobilizovat a zabezpečit zdroje a zaručit služby z hlediska práv. V zájmu dalšího posílení těchto vazeb a zachování soudržného plánu budování a rozvoje vnitrostátních kapacit by měl projekt rovněž za cíl uspořádat před zasedáním států, které jsou stranami úmluvy, zasedání odborníků na pomoc obětem, a to podle potřeby, nejméně však tři taková zasedání.

Na základě úspěchů, jichž bylo v minulosti dosaženo, by se při navrhování, řízení a provádění těchto akcí zvážily a zohlednily prostřednictvím inkluzivního procesu zohledňujícího různé potřeby a perspektivy žen, dívek, chlapců a mužů, kteří přežili výbuch protipěchotních min, společenství postižených minami a společenství ochránců práv osob se zdravotním postižením, včetně přeživších obětí min ve venkovských a odlehlých oblastech. Tím by se dodala přidaná hodnota úsilí vyvíjenému na vnitrostátní úrovni.

Dialogy by byly pořádány a zprostředkovávány útvarem pro podporu provádění úmluvy a přijímajícím státem, který je stranou úmluvy, a případně společně s regionální mezivládní organizací, která je spolupořadatelem dialogu. V duchu spolupráce, která je základem úmluvy, by byly zapojeny příslušné subjekty Unie a členské státy, výbor pro pomoc obětem a výbor pro posílení spolupráce a pomoci, zástupci dárců, agentury OSN včetně Světové zdravotnické organizace (WHO) a Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, mezinárodní a vnitrostátní organizace věnující se problematice odstraňování min, Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) a další zúčastněné strany, jako Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min (ICBL), jakož i členské organizace, jako je například organizace „Humanity and Inclusion“ (HI). Pokud by toto zapojení vedlo ke sponzorování, podléhalo by podmínkám, které by byly stanoveny ve výkazu rozpočtového dopadu.

V reakci na doporučení vyplývající z dialogů nebo z připomínek příslušného výboru anebo z příslušných závěrů vnitrostátních či regionálních dialogů mohou být přijata následná opatření podporovaná útvarem pro podporu provádění úmluvy. Ta by spočívala mimo jiné ve sponzorování příslušných odborníků z praxe zabývajících se pomocí obětem nebo zástupců organizací přeživších obětí min za účelem účasti na technických výměnných návštěvách nebo účasti na formálních či neformálních zasedáních v rámci úmluvy. V souladu se zavedenými postupy platí, že v případech, kdy jsou přijímající státy, které jsou stranami úmluvy, zapojeny do „koalic“ zemí nebo partnerství s Unií nebo jejími členskými státy, by útvar pro podporu provádění úmluvy spolupracoval se všemi subjekty.

2.3. Výsledky

—	Zástupci států získají další poznatky o tom, jak nejlépe zajistit reakci napříč odvětvími za účelem plnění svých povinností v oblasti pomoci obětem a jak začlenit pomoc obětem do širších vnitrostátních politik, plánů a právních rámců.

—	Státy lépe pochopí, že je třeba zajistit, aby byl určen příslušný vládní subjekt, který bude pověřen dohledem nad začleněním pomoci obětem do širších rámců, a že je třeba vypracovat akční plán založený na konkrétních, měřitelných, realistických a časově vymezených cílech na podporu obětí min.

—	V návaznosti na činnosti projektu státy posilují v rámci svého přístupu v oblasti pomoci obětem aspekt začlenění, zejména zapojením nebo větším zapojením přeživších obětí min nebo organizací působících v oblasti práv osob se zdravotním postižením do vnitrostátního plánování a v rámci delegací.

—	Zástupci států získají informace o problémech a nedostatcích, pokud jde o plnění jejich závazků v rámci akčního plánu z Osla, a vyhodnotí zejména svoji aktuální situaci, pokud jde o ukazatele akčního plánu z Osla.

—	Na základě dialogů zváží zástupci států revizi, aktualizaci nebo vypracování vnitrostátních strategií týkajících se osob se zdravotním postižením.

—	V návaznosti na činnosti projektu organizace sdružující přeživší oběti min a věnující se právům osob se zdravotním postižením dále rozvinou své kapacity nebo posílí své postavení.

—	Zástupci států vybudují kapacity pro zlepšení podávání zpráv v rámci akčního plánu z Osla podle pokynů pro podávání zpráv.

—	Státy a organizace zastupující oběti posílí partnerství s příslušnými společenstvími v humanitární sféře, v oblasti budování míru a na poli rozvoje a lidských práv se zřetelem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030.

2.4. Příjemci

—	Ženy, dívky, chlapci a muži, kteří byli zraněni protipěchotními minami a jinými výbušnými zbytky války, a další oběti min, včetně obětí ve venkovských a odlehlých oblastech.

—	Odborníci na pomoc obětem, kteří se zabývají otázkami souvisejícími s pomocí obětem.

—	Odborníci z praxe zabývající se právy osob se zdravotním postižením, kteří působí ve státech s velkým počtem přeživších obětí min.

Projekt 3: Podpora úsilí o dosažení univerzální platnosti a prosazování norem úmluvy

3.1. Cíl

Státy, které nejsou stranami úmluvy, podniknou kroky k přistoupení, přičemž příslušní úředníci vyjádří příznivý postoj k úmluvě nebo mezinárodní normě proti protipěchotním minám.

3.2. Popis

V prohlášení z Osla o světě bez min se státy na základě svých „závazků podle mezinárodního práva, včetně mezinárodního humanitárního práva a práva v oblasti lidských práv“ zavazují „prosazovat a bránit“ normy stanovené touto úmluvou a „vynakládat veškeré úsilí o dosažení univerzální platnosti úmluvy“.

V akčním plánu z Osla se určují dvě opatření, která mají zajistit zvýšení počtu členů úmluvy a posílení jejích norem. Prostřednictvím opatření akčního plánu z Osla č. 11 a č. 12 se státy, které jsou stranami úmluvy, vyzývají, aby „využily všechny dostupné možnosti k podpoře ratifikace úmluvy či přistoupení k této úmluvě ze strany států, které nejsou stranami úmluvy, včetně podpory jejich účasti na činnostech úmluvy“ a „ aby i nadále podporovaly všeobecné dodržování norem a cílů úmluvy“.

Za tímto účelem a za přispění předsedy úmluvy a případně neformální skupiny pro univerzální platnost by byla v rámci projektu vyvíjena celá řada činností zaměřená na dosažení univerzální platnosti. Tyto činnosti by zahrnovaly návštěvy na vysoké úrovni, technická zasedání nebo semináře, sponzorování účasti příslušných úředníků z cílových států na zasedáních v rámci úmluvy, jakož i zasedání na úrovni velvyslanců v hlavním sídle Organizace spojených národů nebo v některé z jejích regionálních úřadoven.

Nejméně pět činností by bylo prováděno za podpory společenství úmluvy, včetně členských států Unie a delegací Unie v cílových státech. V souladu se zavedenými postupy platí, že v případech, kdy jsou Unie nebo členské státy zapojeny do koalic zemí nebo partnerství v cílových státech, by útvar na podporu provádění úmluvy spolupracoval se všemi subjekty.

Po politickém přístupu na vysoké úrovni by pokud možno následovaly technické semináře založené na příspěvcích odborníků ze států, které stojí v čele úsilí o dosažení univerzální platnosti, Mezinárodní kampaně za zákaz nášlapných min (ICBL), Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC), týmů OSN pro jednotlivé země nebo příslušných organizací. Tyto semináře by se konaly na vnitrostátní, subregionální nebo regionální úrovni s příslušným ministerstvem (příslušnými ministerstvy) nebo institucí (institucemi) cílových států. Cílem projektu by bylo sponzorování účasti příslušných delegátů z cílových států na zasedáních v rámci úmluvy. Tím by se zajistilo, že státy, které jsou stranami úmluvy, budou moci provádět návaznou činnost s cílovými státy, přičemž cílové státy budou zasedání v rámci úmluvy nadále pozorně sledovat. Toto sponzorování by koordinoval útvar na podporu provádění úmluvy, a to v mezích stanovených výkazem rozpočtového dopadu.

Kromě toho by útvar na podporu provádění úmluvy uspořádal návazné technické zasedání na vnitrostátní, subregionální nebo regionální úrovni se státem, který není stranou úmluvy a na nějž se dříve vztahovalo rozhodnutí Unie nebo společná akce Unie.

3.3. Výsledky

—	Subjekty s rozhodovací pravomocí ve státech, které nejsou stranami úmluvy, získají větší poznatky o úmluvě a jejích normách nebo o podpoře dostupné pro účely přistoupení.

—	Příslušní státní úředníci lépe porozumí fungování úmluvy.

—	Státy, které nejsou stranami úmluvy, veřejně vyjádří sblížení nebo spřízněnost s úmluvou a jejími normami (např. účastí na formálním nebo neformálním zasedání v rámci úmluvy).

—	Díky misím se posílí úsilí vnitrostátních zúčastněných stran zabývajících se bojem proti minám nebo univerzální platností o dosažení univerzální platnosti úmluvy.

—	V rámci společenství úmluvy, mezi samotnými úředníky Unie a státy, které nejsou stranami, je vyzdvižena úloha Unie při prosazování úmluvy a jejích norem.

—	Alespoň jeden cílový stát, který není stranou úmluvy, předloží dobrovolnou zprávu podle článku 7.

3.4. Příjemci

—	Státy, které dosud úmluvu neratifikovaly, neschválily, nepřijaly nebo k ní nepřistoupily.

—	Státy, které jsou stranami úmluvy, a mezinárodní a nevládní organizace, které vyvíjí úsilí o prosazování univerzální platnosti úmluvy.

—	Ženy, dívky, chlapci a muži ve státech, kde je zaveden zákaz nášlapných min.

Projekt 4: Podpora alternativ k používání funkčních protipěchotních min pro účely výcviku (článek 3 úmluvy), zvýšené spolupráce a pomoci (článek 6 úmluvy)

4.1. Cíl

Státy, které si ponechávají protipěchotní miny pro povolené účely, jednají podle opatření akčního plánu z Osla č. 16, mimo jiné častějším podáváním zpráv, a opatření akčního plánu z Osla č. 17 zkoumáním alternativ k funkčním protipěchotním minám.

4.2. Popis

V současné době si 66 států, které jsou stranami úmluvy, ponechalo pro povolené účely podle článku 3 úmluvy více než 150 000 protipěchotních min. Třebaže z informací obdržených od států, které jsou stranami úmluvy, vyplývá, že tento počet klesá, několik států, které jsou stranami úmluvy, již mnoho let nepředložilo roční informace poskytované v zájmu transparentnosti o protipěchotních minách, které si ponechaly.

V zájmu podpory států, které jsou stranami úmluvy a které by mohly chtít jednat podle opatření akčního plánu z Osla č. 16 a č. 17, by navrhovaný projekt za přispění předsedy úmluvy podpořil vnitrostátní nebo regionální seminář s alespoň dvěma státy, které o takovou pomoc požádají. Státy, které jsou stranami úmluvy, včetně členských států, a příslušné organizace mohou poskytovat získané poznatky a plány, jak nahradit funkční protipěchotní miny pro účely výcviku. V souladu se zavedenými postupy platí, že v případech, kdy jsou Unie nebo její členské státy zapojeny do koalic zemí nebo partnerství s přijímajícími státy, které jsou stranami úmluvy, by útvar na podporu provádění úmluvy spolupracoval se všemi subjekty.

Projekt by rovněž podpořil technický seminář o alternativách k používání funkčních protipěchotních min. Kdykoli to bude relevantní nebo možné, by byly členské státy Unie a další státy, které jsou stranami úmluvy, vyzvány, aby se podělily o získané poznatky o alternativách pro účely výcviku a výzkumu nebo o ničení protipěchotních min, které si ponechaly, čímž by se dále posílila spolupráce a pomoc mezi společenstvím úmluvy. Za tímto účelem by do projektu byl zapojen výbor pro kooperativní dodržování závazků a výbor pro posílení spolupráce a pomoci.

4.3. Výsledky

—	Státy, které jsou stranami úmluvy, posílí podávání informací o článku 3 v rámci výročních zpráv předkládaných v zájmu transparentnosti.

—	Státy, které jsou stranami úmluvy a které tak mohou učinit, se zapojí do spolupráce a pomoci státům, které jsou stranami úmluvy a chtějí přijmout opatření v souvislosti se závazky podle článku 3 úmluvy a opatření akčního plánu z Osla č. 16 a č. 17.

—	Státy, které jsou stranami úmluvy a které si ponechávají velký počet protipěchotních min, získají aktualizované poznatky, přičemž alespoň jeden stát, který je stranou této úmluvy, pokročil ve věci využívání alternativ pro účely výcviku.

4.4. Příjemci

—	Státy, které jsou stranami úmluvy a které přijaly závazky podle článku 3 úmluvy.

—	Státní úředníci odpovědní za výcvikové programy v oblasti odstraňování min.

—	Ženy, dívky, chlapci a muži ve státech, které jsou smluvními stranami, kde byly ponechané protipěchotní miny zničeny.

Projekt 5: Prokazování závazku Unie a jejích členských států a zajištění jeho viditelnosti

5.1. Cíl

Společenství úmluvy a přijímající státy, které jsou stranami úmluvy, lépe pochopí to, jak Unie a její členské státy přispívají k provádění úmluvy; úředníci Unie a členských států se seznámí s tímto rozhodnutím a s tím, jakým způsobem může souviset s jejich prací.

5.2. Popis

Stejně jako v předchozích rozhodnutích Rady a společné akci by se útvar pro podporu provádění úmluvy zavázal, že v rámci společenství úmluvy a v přijímajících a cílových státech zdůrazní úlohu Unie a jejích členských států. Za tímto účelem a v rámci plánu komunikace a zajištění viditelnosti by útvar pro podporu provádění úmluvy po celou dobu provádění projektu by pořádal pravidelné informační schůzky, zejména během zasedání v rámci úmluvy, a uspořádal by závěrečné setkání.

Útvar pro podporu provádění úmluvy by prováděl mediální kampaně a zveřejňoval publikace, které by propagovaly úspěšné výsledky úmluvy. Útvar pro podporu provádění úmluvy by zajistil, aby v této kampani byla zdůrazněna úloha Unie.

Jak bylo zavedeno v předchozí praxi, útvar pro podporu provádění úmluvy by Unie předkládal měsíční zprávy a Unii a jejím členským státům čtvrtletní zprávy o provádění projektu.

5.3. Výsledky

—	Úředníci Unie a jejích členských států by se seznámili s tímto rozhodnutím a s tím, jakým způsobem může souviset s jejich prací.

—	Závazky Unie a členských států týkající se úmluvy a odstraňování min obecně by byly ve středu pozornosti států, které jsou stranami úmluvy, a všech na celém světě, kdo mají zájem o bezpečnost obyvatelstva.

—	Zvýšila by se informovanost o cílech úmluvy u mezinárodního společenství.

19.2.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 58/55

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU, Euratom) 2021/259

ze dne 10. února 2021,

kterým se stanoví prováděcí pravidla pro průmyslovou bezpečnost s ohledem na utajované granty

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 249 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/ EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (1),

s ohledem na rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (2),

s ohledem na rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (3),

s ohledem na rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2017/46 ze dne 10. ledna 2017 o bezpečnosti komunikačních a informačních systémů v Evropské komisi (4),

po konzultaci se skupinou odborníků pro bezpečnost v Komisi v souladu s čl. 41 odst. 5 rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Články 41, 42, 47 a 48 rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444 stanoví, že v prováděcích pravidlech pro průmyslovou bezpečnost musí být stanovena podrobnější ustanovení pro doplnění a podporu kapitoly 6 uvedeného rozhodnutí, která budou řídit otázky, jako jsou uzavírání utajovaných grantových dohod, bezpečnostní prověrky zařízení, bezpečnostní prověrky personálu, návštěvy a přenos a přeprava utajovaných informací Evropské unie.

(2)

Rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444 uvádí, že utajované grantové dohody mají být prováděny v úzké spolupráci s vnitrostátním bezpečnostním orgánem, určeným bezpečnostním orgánem nebo jakýmkoli jiným příslušným orgánem dotyčných členských států. Členské státy souhlasily, že zajistí, aby jakýkoli subjekt podléhající jejich pravomoci, který může obdržet nebo vypracovat utajované informace pocházející z Komise, byl náležitě bezpečnostně prověřen a byl schopen poskytovat vhodnou ochranu rovnocennou ochraně poskytované bezpečnostními pravidly Rady Evropské unie na ochranu utajovaných informací EU, které nesou odpovídající označení stupně utajení, jak jsou uvedena v dohodě mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie (2011/C 202/05) (5).

(3)

Rada, Komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se dohodli, že zajistí maximální soudržnost při uplatňování bezpečnostních pravidel pro ochranu utajovaných informací EU, a současně zohlední své zvláštní institucionální a organizační potřeby v souladu s prohlášeními připojenými k zápisu ze zasedání Rady, na němž bylo přijato rozhodnutí Rady 2013/488/EU (6) o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU.

(4)	Prováděcí pravidla Komise pro průmyslovou bezpečnost s ohledem na utajované granty by tedy rovněž měla zajistit maximální soudržnost a zohlednit pokyny v oblasti průmyslové bezpečnosti schválené Bezpečnostním výborem Rady dne 13. prosince 2016.

(5)	Dne 4. května 2016 Komise přijala rozhodnutí (7), které zmocňuje člena Komise odpovědného za bezpečnostní otázky přijímat jménem Komise a na její odpovědnost prováděcí pravidla stanovená v článku 60 rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. Toto rozhodnutí stanoví prováděcí pravidla pro průmyslovou bezpečnost s ohledem na utajované granty ve smyslu rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444, a zejména kapitoly 6 uvedeného rozhodnutí.

2. Toto rozhodnutí stanoví konkrétní požadavky na zajištění ochrany utajovaných informací EU při zveřejňování výzev k podávání žádostí a při udělování grantů a provádění utajovaných grantových dohod uzavřených Evropskou komisí.

3. Toto rozhodnutí se použije na granty zahrnující informace utajované na následujících úrovních:

a)	RESTREINT UE / EU RESTRICTED;

b)	CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL;

c)	SECRET UE / EU SECRET.

4. Použitím tohoto rozhodnutí nejsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v jiných právních aktech, jako jsou pravidla týkající se Evropského programu rozvoje obranného průmyslu.

Článek 2

Odpovědnost v rámci Komise

1. V rámci svých povinností zajistí schvalující osoba poskytovatele grantu uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046, aby byl utajovaný grant v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcími pravidly.

2. Za tímto účelem požaduje dotčená schvalující osoba ve všech fázích poradenství od bezpečnostního orgánu Komise ohledně otázek týkajících se bezpečnostních prvků utajované grantové dohody, programu nebo projektu a informuje místního bezpečnostního úředníka o podepsaných utajovaných grantových dohodách. Rozhodnutí o stupni utajení konkrétních subjektů přijímá poskytovatel grantu s náležitým ohledem na příručku pro stanovování stupňů utajení.

3. Pokud se použijí bezpečnostní pokyny k programu nebo projektu uvedené v čl. 5 odst. 3, plní poskytovatel grantu a bezpečnostní orgán Komise povinnosti, které jim byly v těchto pokynech přiděleny.

4. Při dodržování požadavků těchto prováděcích pravidel bezpečnostní orgán Komise úzce spolupracuje s vnitrostátními bezpečnostními orgány a určenými bezpečnostními orgány dotčených členských států, zejména pokud jde o bezpečnostní prověrky zařízení a bezpečnostní prověrky personálu, postupy týkající se návštěv a plány na přepravu.

5. Pokud jsou granty spravovány výkonnými agenturami EU nebo jinými subjekty, které poskytují financování, a nevztahují se na ně zvláštní pravidla stanovená v jiných právních aktech uvedených v čl. 1 odst. 4:

a)	vykonává práva náležející původci utajovaných informací EU vypracovaných v souvislosti s granty pověřující útvar Komise, pokud tak stanoví pověřovací ujednání;

b)	za určení stupně utajení odpovídá pověřující útvar Komise;

c)	žádosti o informace o bezpečnostní prověrce a oznámení vnitrostátním bezpečnostním orgánům nebo určeným bezpečnostním orgánům se zasílají prostřednictvím bezpečnostního orgánu Komise.

KAPITOLA 2

VYŘIZOVÁNÍ VÝZEV K PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ O UTAJOVANÉ GRANTY

Článek 3

Základní zásady

1. Utajované části grantů jsou prováděny pouze příjemci registrovanými v členském státě nebo příjemci registrovanými ve třetí zemi či zřízenými mezinárodní organizací, pokud tato třetí země nebo mezinárodní organizace uzavřela dohodu o bezpečnosti informací s Unií nebo uzavřela správní ujednání s Komisí (8).

2. Před zveřejněním výzvy k podávání žádostí o utajovaný grant určí poskytovatel grantu stupeň utajení veškerých informací, které by mohly být žadatelům poskytnuty. Poskytovatel grantu rovněž určí maximální stupeň utajení veškerých informací použitých či vypracovaných při provádění grantové dohody, programu či projektu nebo alespoň předpokládaný objem a druh informací, které mají být poskytnuty nebo zpracovány, a potřebu utajovaného komunikačního a informačního systému (CIS).

3. Poskytovatel grantu zajistí, aby ve výzvách k podávání žádostí o utajované granty byly uvedeny informace o zvláštních bezpečnostních povinnostech týkajících se utajovaných informací. Dokumentace k výzvě obsahuje vysvětlení časového rámce pro získání bezpečnostních prověrek zařízení příjemce, pokud jsou požadovány. Přílohy I a II obsahují vzorové šablony pro informace týkající se podmínek výzvy k podávání žádostí.

4. Poskytovatel grantu zajistí, aby informace se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL a SECRET UE / EU SECRET byly žadatelům předány až poté, co podepíšou dohodu o mlčenlivosti, která žadatele zavazuje, aby s utajovanými informacemi EU nakládali a chránili je v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444, jeho prováděcími pravidly a platnými vnitrostátními pravidly.

5. Pokud jsou žadatelům poskytnuty informace se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, jsou do výzvy k podávání žádostí nebo do příslušných dohod o mlčenlivosti uzavřených ve fázi návrhu zahrnuty minimální požadavky uvedené v čl. 5 odst. 7 tohoto rozhodnutí.

6. Všichni žadatelé a příjemci grantu, od nichž se vyžaduje, aby v rámci svých zařízení nakládali s informacemi se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET nebo je uchovávali, a to buď ve fázi návrhu, nebo během samotného plnění utajované grantové dohody, jsou držiteli osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení na požadované úrovni, s výjimkou případů uvedených v odstavci 9. Níže jsou uvedeny tři scénáře, které mohou nastat ve fázi návrhu utajovaného grantu, který zahrnuje utajované informace EU se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET:

Žádný přístup k utajovaným informacím EU se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET během fáze návrhu:

Pokud se výzva k podávání žádostí týká grantu, který bude zahrnovat utajované informace EU se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET, ale nevyžaduje, aby žadatel s těmito informacemi během fáze návrhu nakládal, potom žadatel, který není držitelem osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení na požadované úrovni, není z procesu podávání žádostí vyloučen na základě toho, že není držitelem uvedeného osvědčení.

Přístup k utajovaným informacím EU se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET v prostorách poskytovatele grantu během fáze návrhu:

Přístup je udělen členům personálu žadatele, kteří jsou držiteli bezpečnostní prověrky personálu na požadované úrovni a utajované informace potřebují znát.

Nakládání s utajovanými informacemi EU se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET či jejich uchovávání v prostorách žadatele během fáze návrhu:

Pokud výzva k podávání žádostí vyžaduje, aby žadatelé nakládali s utajovanými informacemi EU nebo je uchovávali ve svých prostorách, má žadatel osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení na požadované úrovni. Za těchto okolností obdrží poskytovatel grantu prostřednictvím bezpečnostního orgánu Komise od příslušného vnitrostátního bezpečnostního orgánu či určeného bezpečnostního orgánu ujištění o tom, že žadateli bylo před poskytnutím jakéhokoli materiálu obsahujícího utajované informace EU uděleno náležité osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení. Přístup je udělen členům personálu žadatele, kteří jsou držiteli bezpečnostní prověrky personálu na požadované úrovni a utajované informace potřebují znát.

7. Bezpečnostní prověrka zařízení či bezpečnostní prověrka personálu obecně není požadována pro přístup k informacím se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, a to ani ve fázi návrhu, ani při plnění grantové dohody. Pokud členské státy požadují osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení či bezpečnostní prověrku personálu pro grantové dohody nebo subdodavatelské smlouvy se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED v rámci svých vnitrostátních právních předpisů uvedených v příloze IV, neukládají tyto vnitrostátní požadavky žádné dodatečné povinnosti jiným členským státům ani nevylučují ze souvisejících grantových dohod či subdodavatelských smluv nebo ze soutěže o ně žadatele, příjemce grantu či subdodavatele z členských států, které nemají žádné takové požadavky na osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení nebo bezpečnostní prověrku personálu pro přístup k informacím se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED. Tyto grantové dohody jsou prováděny v členských státech v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy.

8. Je-li při vyřizování výzvy k podávání žádostí a při provádění utajované grantové dohody vyžadováno osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení, předá poskytovatel grantu prostřednictvím bezpečnostního orgánu Komise žádost vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu či určenému bezpečnostnímu orgánu příjemce grantu na informačním listu pro bezpečnostní prověrku zařízení nebo na jakémkoli zavedeném rovnocenném elektronickém formuláři. Příklad informačního listu pro bezpečnostní prověrku zařízení je uveden v dodatku D k příloze III (9). Odpověď na informační list pro bezpečnostní prověrku zařízení je pokud možno poskytnuta do deseti pracovních dnů ode dne podání žádosti.

9. Pokud se zařízení vládních institucí členských států nebo zařízení kontrolovaná vládními institucemi členských států účastní utajovaných grantů, které vyžadují osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení, a pokud se osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení podle vnitrostátních právních předpisů pro tato zařízení nevydávají, ověří poskytovatel grantu u dotčeného vnitrostátního bezpečnostního orgánu nebo určeného bezpečnostního orgánu prostřednictvím bezpečnostního orgánu Komise, zda jsou tato zařízení vládních institucí schopna nakládat s utajovanými informacemi EU s požadovaným stupněm utajení.

10. Je-li pro plnění utajované grantové dohody vyžadována bezpečnostní prověrka personálu, a pokud je podle vnitrostátních pravidel před udělením bezpečnostní prověrky personálu nezbytné osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení, zkontroluje poskytovatel grantu u vnitrostátního bezpečnostního orgánu nebo určeného bezpečnostního orgánu příjemce grantu prostřednictvím bezpečnostního orgánu Komise pomocí informačního listu pro bezpečnostní prověrku zařízení, zda je příjemce grantu držitelem osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení nebo zda probíhá proces bezpečnostní prověrky zařízení. V tomto případě Komise nepodá žádosti o bezpečnostní prověrky personálu na informačním listu pro bezpečnostní prověrku personálu.

Článek 4

Subdodávky u utajovaných grantů

1. Podmínky, za nichž mohou příjemci grantů uzavírat subdodavatelské smlouvy na akční úkoly, které zahrnují utajované informace EU, jsou definovány ve výzvě k podávání žádostí a v grantové dohodě. Tyto podmínky obsahují požadavek, aby byly všechny informační listy pro bezpečnostní prověrku zařízení předkládány prostřednictvím bezpečnostního orgánu Komise. Subdodávky podléhají předchozímu písemnému souhlasu poskytovatele grantu. V příslušných případech jsou subdodávky v souladu se základním právním aktem, který se zavádí daný program.

2. Utajované části grantů jsou na základě subdodavatelských smluv svěřeny pouze subjektům registrovaným v členském státě nebo subjektům registrovaným ve třetí zemi či zřízeným mezinárodní organizací, pokud tato třetí země nebo mezinárodní organizace uzavřela dohodu o bezpečnosti informací s Unií nebo uzavřela správní ujednání s Komisí (10).

KAPITOLA 3

NAKLÁDÁNÍ S UTAJOVANÝMI GRANTY

Článek 5

Základní zásady

1. Při udělování utajovaného grantu poskytovatel grantu společně s bezpečnostním orgánem Komise zajistí, aby povinnosti příjemců grantu týkající se ochrany utajovaných informací EU, které byly použity či vypracovány při plnění grantové dohody, byly nedílnou součástí grantové dohody. Bezpečnostní požadavky pro konkrétní grant jsou poskytnuty ve formě seznamu bezpečnostních požadavků. Vzorová šablona seznamu bezpečnostních požadavků je stanovena v příloze III.

2. Před podpisem utajované grantové dohody poskytovatel grantu schválí příručku pro stanovování stupňů utajení pro úkoly, jež mají být provedeny, a informace, které jsou vypracovány, a to při provádění grantu nebo případně na úrovni programu či projektu. Příručka pro stanovování stupňů utajení je součástí seznamu bezpečnostních požadavků.

3. Bezpečnostní požadavky pro konkrétní program nebo projekt mají formu bezpečnostních pokynů k programu (nebo projektu). Bezpečnostní pokyny k programu (nebo projektu) mohou být sepsány s využitím ustanovení šablony seznamu bezpečnostních požadavků stanovené v příloze III. Tyto pokyny vypracuje útvar Komise, který program nebo projekt řídí, v úzké spolupráci s bezpečnostním orgánem Komise a předloží je ke konzultaci skupině odborníků pro bezpečnost v Komisi. Pokud je grantová dohoda součástí programu nebo projektu s vlastními bezpečnostními pokyny k programu (nebo projektu), seznam bezpečnostních požadavků grantové dohody je ve zjednodušené formě a obsahuje odkaz na bezpečnostní ustanovení obsažená v bezpečnostních pokynech k danému programu či projektu.

4. S výjimkou případů uvedených v čl. 3 odst. 9 není utajovaná grantová dohoda podepsána, dokud vnitrostátní bezpečnostní orgán či určený bezpečnostní orgán žadatele nepotvrdí osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení žadatele, nebo pokud je utajovaná grantová dohoda uzavřena s konsorciem, dokud vnitrostátní bezpečnostní orgán či určený bezpečnostní orgán alespoň jednoho žadatele, který je členem konsorcia, nebo v případě potřeby více žadatelů, nepotvrdí osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení tohoto žadatele.

5. Není-li v jiných příslušných pravidlech stanoveno jinak, považuje se poskytovatel grantu v zásadě za původce utajovaných informací EU vypracovaných při plnění grantové dohody.

6. Poskytovatel grantu prostřednictvím bezpečnostního orgánu Komise uvědomí vnitrostátní bezpečnostní orgány a/nebo určené bezpečnostní orgány všech příjemců grantu a subdodavatelů o podepsání utajovaných grantových dohod nebo subdodavatelských smluv a o veškerých prodlouženích nebo předčasných ukončeních těchto grantových dohod nebo subdodavatelských smluv. Seznam požadavků jednotlivých zemí je uveden v příloze IV.

7. Grantové dohody zahrnující informace se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED obsahují doložku o bezpečnosti, jež činí ustanovení uvedená v dodatku E k příloze III závaznými pro příjemce grantu. Tyto grantové dohody zahrnují seznam bezpečnostních požadavků, který stanoví alespoň požadavky na nakládání s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, včetně aspektů zabezpečení informací a zvláštních požadavků, které musí příjemci grantu splnit, pokud jde o akreditaci jejich komunikačních a informačních systémů, které nakládají s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED.

8. Pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy členských států, vnitrostátní bezpečnostní orgány či určené bezpečnostní orgány zajistí, aby příjemci grantu nebo subdodavatelé v jejich pravomoci splňovali platná bezpečnostní ustanovení pro ochranu informací se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, a provádějí inspekce v zařízeních příjemců grantu nebo subdodavatelů nacházejících se na jejich území. Pokud vnitrostátní bezpečnostní orgán či určený bezpečnostní orgán tuto povinnost nemá, poskytovatel grantu zajistí, aby příjemci prováděli požadovaná bezpečnostní ustanovení uvedená v dodatku E k příloze III.

Článek 6

Přístup pracovníků příjemců grantu a subdodavatelů k utajovaným informacím EU

1. Poskytovatel grantu zajistí, aby utajované grantové dohody obsahovaly ustanovení o tom, že pracovníkům příjemců grantu nebo subdodavatelů, kteří pro účely plnění utajované grantové dohody nebo subdodavatelské smlouvy vyžadují přístup k utajovaným informacím EU, může být tento přístup udělen, pouze pokud:

a)	bylo prokázáno, že utajované informace potřebují znát;

b)	byli příslušným vnitrostátním bezpečnostním orgánem či určeným bezpečnostním orgánem nebo jakýmkoli jiným příslušným bezpečnostním orgánem bezpečnostně prověřeni na příslušné úrovni pro informace se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET;

c)	byli poučeni o příslušných bezpečnostních pravidlech pro ochranu utajovaných informací EU a vzali na vědomí své povinnosti ohledně ochrany těchto informací.

2. V příslušných případech je přístup k utajovaným informacím EU rovněž v souladu se základním právním aktem, kterým se zavádí daný program, a zohledňuje veškerá dodatečná označení definovaná v příručce pro stanovování stupňů utajení.

3. Pokud příjemce grantu či subdodavatel hodlá zaměstnat státního příslušníka země mimo EU na pozici, která vyžaduje přístup k utajovaným informacím EU se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET, je povinností tohoto příjemce grantu či subdodavatele, aby zahájil bezpečnostní prověrku dané osoby v souladu s vnitrostátními právními předpisy platnými v místě, kde má být přístup k utajovaným informacím EU udělen.

Článek 7

Přístup odborníků účastnících se kontrol, přezkumů nebo auditů k utajovaným informacím EU

1. Pokud jsou externí osoby (dále jen „odborníci“) zapojeny do kontrol, přezkumů nebo auditů prováděných poskytovatelem grantu nebo do přezkumů výkonnosti příjemců grantu, pro něž je vyžadován přístup k informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET, bude s nimi uzavřena smlouva pouze v případě, že byly na příslušné úrovni bezpečnostně prověřeny příslušným vnitrostátním bezpečnostním orgánem či určeným bezpečnostním orgánem nebo jiným příslušným bezpečnostním orgánem. Poskytovatel grantu prostřednictvím bezpečnostního orgánu Komise provede kontrolu a v případě potřeby požádá vnitrostátní bezpečnostní orgán či určený bezpečnostní orgán o zahájení procesu prověřování odborníků nejméně šest měsíců před tím, než s nimi jsou uzavřeny příslušné smlouvy.

2. Před podpisem smluv jsou odborníci poučeni o příslušných bezpečnostních pravidlech pro ochranu utajovaných informací EU a vezmou na vědomí své povinnosti ohledně ochrany těchto informací.

KAPITOLA 4

NÁVŠTĚVY V SOUVISLOSTI S UTAJOVANÝMI GRANTOVÝMI DOHODAMI

Článek 8

Základní zásady

1. Pokud poskytovatel grantu, odborníci, příjemci grantu či subdodavatelé požadují v souvislosti s prováděním utajované grantové dohody přístup k informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET v prostorách druhé strany, sjednají se návštěvy ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány či určenými bezpečnostními orgány nebo s kterýmikoli jinými příslušnými bezpečnostními orgány.

2. Na návštěvy uvedené v odstavci 1 se vztahují tyto požadavky:

a)	návštěva má oficiální účel týkající se utajovaného grantu;

b)	za účelem přístupu k utajovaným informacím EU, jež byly použity nebo vypracovány při provádění utajovaného grantu, je každý návštěvník držitelem bezpečnostní prověrky personálu na požadované úrovni a utajované informace potřebuje znát.

Článek 9

Žádosti o návštěvu

1. Návštěvy příjemců grantu či subdodavatelů v zařízeních jiných příjemců či subdodavatelů nebo v prostorách poskytovatele grantu, které zahrnují přístup k informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET, se sjednají v souladu s tímto postupem:

a)	bezpečnostní úředník zařízení, které vysílá návštěvníka, vyplní všechny příslušné části formuláře žádosti o návštěvu a předloží žádost vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu či určenému bezpečnostnímu orgánu daného zařízení. Šablona formuláře žádosti o návštěvu je stanovena v dodatku C k příloze III;

vnitrostátní bezpečnostní orgán či určený bezpečnostní orgán vysílajícího zařízení musí potvrdit návštěvníkovu bezpečnostní prověrku personálu předtím, než předloží žádost o návštěvu vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu či určenému bezpečnostnímu orgánu hostitelského zařízení (nebo bezpečnostnímu orgánu Komise, pokud se jedná o návštěvu prostor poskytovatele grantu);

bezpečnostní úředník vysílajícího zařízení poté obdrží od svého vnitrostátního bezpečnostního orgánu či určeného bezpečnostního orgánu odpověď vnitrostátního bezpečnostního orgánu či určeného bezpečnostního orgánu hostitelského zařízení (nebo bezpečnostního orgánu Komise), která žádost o návštěvu buď povoluje, nebo zamítá;

d)	žádost o návštěvu se považuje za schválenou, pokud nejsou vzneseny žádné námitky do pěti pracovních dnů před datem návštěvy.

2. Návštěvy úředníků poskytovatele grantu, odborníků nebo auditorů v zařízeních příjemců grantu nebo subdodavatelů, které zahrnují přístup k informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET, se sjednají v souladu s tímto postupem:

a)	návštěvník vyplní všechny příslušné části formuláře žádosti o návštěvu a předloží ji bezpečnostnímu orgánu Komise;

b)	bezpečnostní orgán Komise potvrdí návštěvníkovu bezpečnostní prověrku personálu a poté předloží žádost o návštěvu vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu či určenému bezpečnostnímu orgánu hostitelského zařízení;

c)	bezpečnostní orgán Komise obdrží odpověď od vnitrostátního bezpečnostního orgánu či určeného bezpečnostního orgánu hostitelského zařízení, která žádost o návštěvu buď povoluje, nebo zamítá;

d)	žádost o návštěvu se považuje za schválenou, pokud nejsou vzneseny žádné námitky do pěti pracovních dnů před datem návštěvy.

3. Žádost o návštěvu se může vztahovat na jedinou návštěvu nebo na opakované návštěvy. V případě opakovaných návštěv může žádost o návštěvu platit po dobu až jednoho roku od požadovaného data zahájení.

4. Platnost všech žádostí o návštěvu nepřesahuje platnost návštěvníkovy bezpečnostní prověrky personálu.

5. Žádost o návštěvu by se zpravidla měla předkládat příslušnému bezpečnostnímu orgánu hostitelského zařízení alespoň patnáct pracovních dnů před datem návštěvy.

Článek 10

Postupy týkající se návštěv

1. Dříve než bezpečnostní úředník hostitelského zařízení umožní návštěvníkům přístup k utajovaným informacím EU, splní tento úředník všechny bezpečnostní postupy a pravidla týkající se návštěv, jež stanovil jeho vnitrostátní bezpečnostní orgán či určený bezpečnostní orgán.

2. Návštěvníci prokážou svou totožnost při příjezdu do hostitelského zařízení tím, že předloží platný průkaz totožnosti nebo cestovní pas. Identifikační údaje odpovídají údajům uvedeným v žádosti o návštěvu.

3. Hostitelské zařízení zajistí, aby se vedly záznamy o všech návštěvnících, včetně jejich jmen, organizace, kterou zastupují, data skončení platnosti bezpečnostní prověrky personálu, data návštěvy a jmen navštívených osob. Tyto záznamy se uchovávají po dobu nejméně pěti let, případně déle, vyžadují-li to vnitrostátní pravidla a předpisy země, v níž se hostitelské zařízení nachází.

Článek 11

Návštěvy sjednané přímo

1. V souvislosti s konkrétními projekty se mohou příslušné vnitrostátní bezpečnostní orgány či určené bezpečnostní orgány a bezpečnostní orgán Komise dohodnout na postupu, podle kterého lze návštěvy týkající se konkrétního utajovaného grantu sjednávat přímo mezi bezpečnostním úředníkem návštěvníka a bezpečnostním úředníkem zařízení, v němž má být návštěva vykonána. Šablona formuláře, který je třeba použít za tímto účelem, je uvedena v dodatku C k příloze III. Tento výjimečný postup je stanoven v bezpečnostních pokynech k programu (nebo projektu) nebo v rámci jiných zvláštních ujednání. V těchto případech se postupy uvedené v článku 9 a v čl. 10 odst. 1 nepoužijí.

2. Návštěvy, které zahrnují přístup k informacím se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, jsou sjednány přímo mezi vysílajícím a přijímajícím subjektem, aniž by bylo třeba dodržovat postupy stanovené v článku 9 a v čl. 10 odst. 1.

KAPITOLA 5

PŘENOS A PŘEPRAVA UTAJOVANÝCH INFORMACÍ EU PŘI PLNĚNÍ UTAJOVANÝCH GRANTOVÝCH DOHOD

Článek 12

Základní zásady

Poskytovatel grantu zajistí, aby všechna rozhodnutí týkající se přesunu a přepravy utajovaných informací EU byla v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcími pravidly a s podmínkami utajované grantové dohody, včetně souhlasu původce.

Článek 13

Elektronické nakládání s informacemi

1. Elektronické nakládání s utajovanými informacemi EU a jejich přenos se provádí v souladu s kapitolami 5 a 6 rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcími pravidly.

Komunikační a informační systémy, které vlastní příjemce grantu a jež se používají k nakládání s utajovanými informacemi EU při provádění grantové dohody „komunikační a informační systémy příjemce“), podléhají akreditaci ze strany odpovědného orgánu pro bezpečnostní akreditaci. Jakékoli elektronické předávání utajovaných informací EU je chráněno kryptografickými prostředky schválenými v souladu s čl. 36 odst. 4 rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444. Bezpečnostní opatření TEMPEST jsou prováděna v souladu s čl. 36 odst. 6 uvedeného rozhodnutí.

2. Bezpečnostní akreditací komunikačních a informačních systémů příjemce, které nakládají s utajovanými informacemi EU se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, a jakéhokoli jejich propojení může být pověřen bezpečnostní úředník příjemce, pokud to dovolují vnitrostátní právní předpisy. Pokud je tímto úkolem někdo pověřen, příjemce grantu odpovídá za provádění minimálních bezpečnostních požadavků uvedených v seznamu bezpečnostních požadavků při nakládání s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED ve svém komunikačním a informačním systému. Příslušné vnitrostátní bezpečnostní orgány či určené bezpečnostní orgány a orgány pro bezpečnostní akreditaci však nesou odpovědnost za ochranu informací se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, s nimiž nakládá příjemce grantu, a mají právo na inspekci bezpečnostních opatření přijatých příjemcem. Příjemce navíc poskytovateli grantu a – vyžadují-li to vnitrostátní právní předpisy – příslušnému vnitrostátnímu orgánu pro bezpečnostní akreditaci předloží prohlášení o shodě, které osvědčí, že komunikační a informační systém příjemce a související propojení byly akreditovány k nakládání s utajovanými informacemi EU se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED (11).

Článek 14

Přeprava komerčními kurýry

Přeprava utajovaných informací EU komerčními kurýry se řídí příslušnými ustanoveními rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2019/1962 (12), kterým se stanoví prováděcí pravidla pro nakládání s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED, a rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2019/1961 (13), kterým se stanoví prováděcí pravidla pro nakládání s informacemi se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL a SECRET UE/EU SECRET.

Článek 15

Osobní (ruční) přenos

1. Osobní přenos utajovaných informací podléhá přísným bezpečnostním požadavkům.

2. Personál příjemce grantu může v rámci Unie osobně přenášet informace se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, pokud jsou splněny tyto požadavky:

a)	použitá obálka nebo obal jsou neprůhledné a není na nich označena klasifikace jejich obsahu;

b)	osoba, která utajované informace přenáší, je má stále u sebe;

c)	obálka nebo obal nesmí být cestou otevřeny.

3. Pokud jde o informace se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL a SECRET UE / EU SECRET, osobní přenos personálem příjemce grantu v rámci členského státu je předem sjednán mezi vysílajícími a přijímajícími subjekty. Odesílající orgán nebo zařízení informuje přijímající orgán nebo zařízení o podrobnostech zásilky včetně odkazu, klasifikace, očekávané doby příjezdu a jména kurýra. Tento osobní přenos je povolen, pokud jsou splněny následující požadavky:

a)	utajované informace jsou přenášeny ve dvojité obálce nebo obalu;

b)	vnější obálka nebo obal jsou zabezpečeny a není na nich označena klasifikace jejich obsahu, zatímco na vnitřní obálce je označen stupeň utajení;

c)	osoba, která utajované informace EU přenáší, je má stále u sebe;

d)	obálka nebo obal nesmí být cestou otevřeny;

e)	obálka nebo obal jsou přenášeny v uzamykatelném kufru nebo podobném schváleném pouzdře takové velikosti a váhy, že ho přenášející osoba může mít neustále u sebe a nemusí ho umísťovat do zavazadlového prostoru;

f)	kurýr je držitelem osvědčení kurýra vydaného jeho příslušným bezpečnostním úřadem, který kurýra opravňuje k přenosu určené utajované zásilky.

4. Pro osobní přenos informací se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL a SECRET UE / EU SECRET personálem příjemce grantu z jednoho členského státu do jiného platí tato dodatečná pravidla:

a)	kurýr odpovídá za bezpečnou úschovu přenášeného utajovaného materiálu, dokud není předán příjemci;

b)	v případě narušení bezpečnosti může vnitrostátní bezpečnostní orgán či určený bezpečnostní orgán odesílatele požádat, aby orgány v zemi, kde k tomuto narušení došlo, provedly vyšetřování, podaly zprávu o svých zjištěních a podnikly právní nebo případně jiné kroky;

c)	kurýr byl poučen o všech bezpečnostních povinnostech, které je během přenosu třeba dodržovat, a podepsal náležité potvrzení;

d)	pokyny pro kurýra jsou přiloženy k osvědčení kurýra;

e)	kurýrovi byl poskytnut popis zásilky a plán cesty;

f)	dokumenty jsou po dokončení cest(y) vráceny vydávajícímu vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu či určenému bezpečnostnímu orgánu nebo je bude uchovávat příjemce za účelem sledování;

g)	pokud celníci, imigrační orgány nebo pohraniční policie požádají o přezkoumání a kontrolu zásilky, je jim povoleno otevřít a prohlédnout dostatečné části zásilky, aby ověřili, že neobsahuje žádný jiný materiál, než jaký je ohlášen;

h)	celní orgány by měly být naléhavě vyzvány, aby ctily úřední povahu průvodních dokladů a oprávnění přenášených kurýrem.

Pokud je zásilka celníky otevřena, mělo by se tak stát mimo dohled neoprávněných osob a pokud možno za přítomnosti kurýra. Kurýr si vyžádá opětovné zabalení zásilky a požádá orgány provádějící kontrolu, aby zásilku znovu zapečetily a písemně potvrdily, že jimi byla otevřena.

5. Na osobní přenos informací se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL a SECRET UE / EU SECRET personálem příjemce grantu do třetí země nebo mezinárodní organizace se vztahují ustanovení dohody o bezpečnosti informací nebo správního ujednání uzavřených mezi Unií nebo Komisí a danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací.

KAPITOLA 6

PLÁNOVÁNÍ KONTINUITY ČINNOSTÍ

Článek 16

Pohotovostní plány a nápravná opatření

Poskytovatel grantu zajistí, aby utajovaná grantová dohoda požadovala po příjemcích grantu vypracování obchodních pohotovostních plánů na ochranu utajovaných informací EU, s nimiž se nakládá v souvislosti s utajovaným grantem v mimořádných situacích, a zavedení preventivních a nápravných opatření v kontextu plánování kontinuity činností za účelem minimalizace dopadu incidentů spojených s nakládáním s utajovanými informacemi EU a jejich uchováváním. Příjemci grantu potvrdí poskytovateli grantu zavedení svých obchodních pohotovostních plánů.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 10. února 2021.

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Johannes HAHN

člen Komise

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(2) Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41.

(3) Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53.

(4) Úř. věst. L 6, 11.1.2017, s. 40.

(5) Úř. věst. C 202, 8.7.2011, s. 13.

(6) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

(7) Rozhodnutí Komise ze dne 4. května 2016 o zmocnění týkajícím se bezpečnosti (C(2016) 2797 final).

(8) Seznam dohod uzavřených Evropskou unií a správních ujednání uzavřených Evropskou komisí, na základě kterých mohou být utajované informace EU vyměňovány se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, je uveden na internetových stránkách Komise.

(9) Další používané formuláře se od příkladu uvedeného v těchto prováděcích pravidlech mohou lišit ve své koncepci.

(10) Seznam dohod uzavřených Evropskou unií a správních ujednání uzavřených Evropskou komisí, na základě kterých mohou být utajované informace EU vyměňovány se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, je uveden na internetových stránkách Komise.

(11) Minimální požadavky na komunikační a informační systémy, které nakládají s utajovanými informacemi EU se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, jsou uvedeny v dodatku E k příloze III.

(12) Rozhodnutí komise (EU, Euratom) 2019/1962 ze dne 17. října 2019, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro nakládání s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED (Úř. věst. L 311, 2.12.2019, s. 21).

(13) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2019/1961 ze dne 17. října 2019, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro nakládání s informacemi se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL a SECRET UE/EU SECRET (Úř. věst. L 311, 2.12.2019, s. 1).

PŘÍLOHA I

STANDARDNÍ INFORMACE VE VÝZVĚ K PODÁVÁNÍ ŽÁDOSTÍ

(bude upraveno podle použitých výzev)

Bezpečnost

Aby bylo možné schválit financování projektů, které zahrnují utajované informace EU, musí být tyto projekty podrobeny bezpečnostní kontrole a mohou podléhat zvláštním bezpečnostním pravidlům (podrobně popsáno v seznamu bezpečnostních požadavků, který je přílohou grantové dohody).

Tato pravidla (upravená rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 (1) nebo vnitrostátními předpisy) kupříkladu stanoví, že:

—	projekty zahrnující informace se stupněm utajení TRES SECRET UE / EU TOP SECRET (nebo rovnocenným) NEMOHOU být financovány,

—	utajované informace musí být označeny v souladu s příslušnými bezpečnostními pokyny dle seznamu bezpečnostních požadavků,

—

pro informace se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo vyšším (a RESTREINT UE / EU RESTRICTED, pokud je vyžadován vnitrostátními předpisy) platí toto:

—	mohou být vytvořeny nebo zpřístupněny pouze v prostorách zařízení, jehož bezpečnostní prověrku provedl příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán v souladu s vnitrostátními předpisy,

—	lze s nimi manipulovat pouze v zabezpečené oblasti akreditované příslušným vnitrostátním bezpečnostním orgánem,

—	mohou být zpřístupněny pouze osobám, které mají platnou bezpečnostní prověrku personálu a které tyto informace potřebují znát, a pouze tyto osoby s nimi mohou nakládat,

—	po ukončení grantu musí být utajované informace buď vráceny, nebo nadále chráněny v souladu s platnými pravidly,

—	akční úkoly, které zahrnují utajované informace EU, lze zadávat subdodavatelům pouze po předchozím písemném schválení od poskytovatele grantu a pouze subjektům usazeným v členském státě EU nebo v zemi mimo EU, která má s EU uzavřenou dohodu o bezpečnosti informací (nebo správní ujednání s Komisí),

—	zpřístupnění utajovaných informací EU třetím stranám podléhá předchozímu písemnému schválení od poskytovatele grantu.

Vezměte na vědomí, že v závislosti na typu činnosti může být před podpisem grantu nutné provést bezpečnostní prověrku zařízení. Poskytovatel grantu v každém případě posoudí potřebu provést bezpečnostní prověrku a během přípravy grantu stanoví datum jejího provedení. Upozorňujeme, že dokud alespoň jeden z příjemců grantu v konsorciu nebude mít provedenu bezpečnostní prověrku zařízení, není možné za žádných okolností podepsat jakoukoli grantovou dohodu.

Ke grantové dohodě mohou být připojena další bezpečnostní doporučení ve formě bezpečnostních výstupů (např. doporučení vytvořit bezpečnostní poradní skupinu, omezit míru podrobnosti, použít falešný scénář, vyloučit použití utajovaných informací atd.).

Příjemci grantů musí zajistit, aby jejich projekty nepodléhaly takovým vnitrostátním bezpečnostním požadavkům / bezpečnostním požadavkům třetích zemí, které by mohly ovlivnit provádění nebo zpochybnit udělení grantu (např. technologická omezení, vnitrostátní stupeň utajení atd.). Poskytovatel grantu musí být okamžitě informován o případných bezpečnostních problémech.

[další ALTERNATIVA pro rámcové dohody o partnerství: V případě rámcových partnerství může být nezbytné, aby žádosti o rámcové partnerství i žádosti o grant byly podrobeny bezpečnostní kontrole.]

(1) Viz rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

PŘÍLOHA II

STANDARDNÍ USTANOVENÍ GRANTOVÝCH DOHOD

(bude upraveno podle použitých grantových dohod)

13.2 Bezpečnost – utajované informace

Strany musí s utajovanými informacemi (EU nebo vnitrostátními) nakládat v souladu s příslušnými právními předpisy EU nebo vnitrostátními právními předpisy o utajovaných informacích (zejména s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 (1) a jeho prováděcími pravidly).

Případná zvláštní bezpečnostní pravidla jsou uvedena v příloze 5.

PŘÍLOHA 5

Bezpečnost – utajované informace EU

[ALTERNATIVA pro akce s utajovanými informacemi EU (standardní): Pokud jsou v rámci konkrétní akce používány nebo vypracovávány utajované informace EU, je třeba s těmito informacemi zacházet v souladu s příručkou pro stanovování stupňů utajení a se seznamem bezpečnostních požadavků, které jsou uvedeny v příloze 1 a v rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcích pravidlech, dokud nejsou tyto informace odtajněny.

Výstupy obsahující utajované informace EU musí být předloženy podle zvláštních postupů dohodnutých s poskytovatelem grantu.

Akční úkoly, které zahrnují utajované informace EU, lze zadávat subdodavatelům pouze po předchozím výslovném písemném schválení od poskytovatele grantu a pouze subjektům usazeným v členském státě EU nebo v zemi mimo EU, která má s EU uzavřenou dohodu o bezpečnosti informací (nebo správní ujednání s Komisí).

Utajované informace EU nesmí být zpřístupněny žádné třetí straně (včetně účastníků zapojených do provádění akce) bez předchozího výslovného písemného schválení od poskytovatele grantu.]

(1) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

PŘÍLOHA III

[Příloha IV (k ………)]

SEZNAM BEZPEČNOSTNÍCH POŽADAVKŮ (1)

[Vzor]

Dodatek A

BEZPEČNOSTNÍ POŽADAVKY

Poskytovatel grantu musí do seznamu bezpečnostních požadavků zahrnout následující bezpečnostní požadavky. Některá ustanovení nemusí být pro grantovou dohodu použitelná. Ta jsou uvedena v hranatých závorkách.

Seznam ustanovení není vyčerpávající. Další ustanovení mohou být přidána v závislosti na povaze utajovaného grantu.

OBECNÉ PODMÍNKY [pozn.: platné pro všechny utajované grantové dohody]

Tento seznam bezpečnostních požadavků je nedílnou součástí utajované grantové dohody [nebo subdodavatelské smlouvy] a popisuje bezpečnostní požadavky pro konkrétní grantovou dohodu. Nesplnění těchto požadavků může představovat dostatečné důvody pro ukončení grantové dohody.

Na příjemce grantu se vztahují všechny povinnosti stanovené v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 (2) (dále jen „rozhodnutí Komise 2015/444“) a v jeho prováděcích pravidlech (3). Pokud má příjemce grantu v členském státě problém s uplatňováním platného právního rámce, musí se obrátit na bezpečnostní orgán Komise a vnitrostátní bezpečnostní orgán nebo určený bezpečnostní orgán.

Utajované informace vypracované při plnění grantové dohody musí být označeny jako utajované informace EU se stupněm utajení stanoveným v příručce pro stanovování stupňů utajení v dodatku B k tomuto seznamu. Odchýlení od stupně utajení stanoveného v příručce pro stanovování stupňů utajení je přípustné pouze s písemným povolením poskytovatele grantu.

Práva náležející původci jakýchkoli utajovaných informací EU, jež jsou vytvářeny a s nimiž se nakládá pro účely plnění utajované grantové dohody, vykonává Komise jakožto poskytovatel grantu.

Bez písemného souhlasu poskytovatele grantu nesmí příjemce grantu či subdodavatel využívat žádné informace nebo materiály poskytnuté poskytovatelem grantu nebo vyhotovené jménem tohoto poskytovatele za jakýmkoli jiným účelem než pro účely grantové dohody.

Je-li pro plnění grantové dohody vyžadováno osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení, musí příjemce požádat poskytovatele grantu, aby o osvědčení o bezpečnostní prověrce požádal.

Příjemce grantu musí vyšetřovat všechny případy narušení bezpečnosti týkající se utajovaných informací EU a nahlásit je poskytovateli grantu, jakmile to bude možné. Příjemce grantu nebo subdodavatel musí svému vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu nebo určenému bezpečnostnímu orgánu a – pokud to vnitrostátní právní předpisy dovolují – bezpečnostnímu orgánu Komise okamžitě nahlásit všechny případy, v nichž bylo potvrzeno nebo existuje důvodné podezření, že se utajované informace EU poskytnuté nebo vypracované v souladu s grantovou dohodou ztratily nebo byly zpřístupněny neoprávněným osobám.

Po zániku této grantové dohody musí příjemce nebo subdodavatel vrátit co nejdříve veškeré utajované informace EU, které uchovává, poskytovateli grantu. Pokud je to možné, mohou příjemce grantu nebo subdodavatel utajované informace EU namísto vrácení zničit. To je nutné učinit v souladu s vnitrostátními předpisy země, kde je příjemce usazen, s předchozím souhlasem bezpečnostního orgánu Komise a podle jeho pokynů. Utajované informace EU musí být zničeny takovým způsobem, aby nemohly být obnoveny, a to zcela ani částečně.

Pokud je příjemce grantu nebo subdodavatel oprávněn ponechat si utajované informace EU i po ukončení platnosti nebo vypovězení grantové dohody, musí být utajované informace EU i nadále chráněny v souladu s rozhodnutím Komise 2015/444 a jeho prováděcími pravidly (4).

10.

Při jakémkoli elektronickém nakládání s utajovanými informacemi EU a jejich zpracování a předávání je třeba dodržovat ustanovení stanovená v kapitolách 5 a 6 rozhodnutí Komise 2015/444. Sem patří mimo jiné požadavek, že komunikační a informační systémy, které vlastní příjemce grantu a které používá k nakládání s utajovanými informacemi EU pro účely grantové dohody (dále jen „komunikační a informační systémy příjemce“), musí podléhat akreditaci (5), že jakékoli elektronické předávání utajovaných informací EU musí být chráněno kryptografickými prostředky schválenými v souladu s čl. 36 odst. 4 rozhodnutí Komise 2015/444 a že ochranná opatření TEMPEST musí být prováděna v souladu s čl. 36 odst. 6 rozhodnutí Komise 2015/444.

11.

Příjemce grantu nebo subdodavatel má obchodní pohotovostní plány na ochranu veškerých utajovaných informací EU, s nimiž se při provádění utajované grantové dohody nakládá, v mimořádných situacích a zavede preventivní a nápravná opatření za účelem minimalizace dopadu incidentů souvisejících s nakládáním s utajovanými informacemi EU a jejich uchováváním. Příjemce grantu nebo subdodavatel musí o svém obchodním pohotovostním plánu informovat poskytovatele grantu.

GRANTOVÉ DOHODY VYŽADUJÍCÍ PŘÍSTUP K INFORMACÍM SE STUPNĚM UTAJENÍ RESTREINT UE / EU RESTRICTED

12.

K dodržování grantové dohody nejsou v zásadě nezbytné bezpečnostní prověrky personálu (6). Informace nebo materiály se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED je však možné zpřístupnit pouze zaměstnancům příjemce grantu, kteří tyto informace vyžadují za účelem plnění grantové dohody (podle zásady, že utajované informace potřebují znát) a kteří byli poučeni bezpečnostním úředníkem příjemce o svých povinnostech a o následcích jakéhokoli ohrožení nebo narušení bezpečnosti těchto informací a písemně potvrdili, že jsou si vědomi následků nesplnění ochrany utajovaných informací EU.

13.

S výjimkou případů, kdy poskytovatel grantu udělí písemný souhlas, nesmí příjemce grantu nebo subdodavatel poskytnout přístup k informacím nebo materiálu se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED žádnému jinému subjektu či osobě než členům svého personálu, kteří utajované informace potřebují znát.

14.

Příjemce grantu nebo subdodavatel musí zachovat označení stupně utajení utajovaných informací vypracovaných nebo poskytnutých během plnění grantové dohody a nesmí tyto informace odtajnit bez písemného souhlasu poskytovatele grantu.

15.

Informace nebo materiál se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED je třeba uchovávat v uzamčeném kancelářském nábytku, nejsou-li zrovna používány. Jsou-li dokumenty přepravovány, musí se nacházet v neprůhledné obálce. Osoba, která tyto dokumenty přenáší, je musí mít stále u sebe a nesmí je cestou otevřít.

16.

Příjemce grantu nebo subdodavatel může předávat dokumenty se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED poskytovateli grantu prostřednictvím komerčních kurýrních společností, poštovních služeb, ručního přenosu nebo elektronických prostředků. Za tímto účelem se příjemce grantu nebo subdodavatel musí držet bezpečnostních pokynů k programu (nebo projektu) vydaných Komisí a/nebo prováděcích pravidel Komise týkajících se průmyslové bezpečnosti s ohledem na utajované granty (7).

17.

Pokud již nejsou dokumenty se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED zapotřebí, musí být zničeny takovým způsobem, aby nemohly být obnoveny, a to zcela ani částečně.

18.

Bezpečnostní akreditací komunikačních a informačních systémů příjemce grantu, které nakládají s utajovanými informacemi EU se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, a jakéhokoli jejich propojení může být pověřen bezpečnostní úředník příjemce, pokud to dovolují vnitrostátní právní předpisy. Pokud je akreditace takto delegována, vnitrostátní bezpečnostní orgány, určené bezpečnostní orgány či orgány pro bezpečnostní akreditaci nesou odpovědnost za ochranu veškerých informací se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, s nimiž nakládá příjemce grantu, a mají právo na inspekci bezpečnostních opatření přijatých příjemcem. Příjemce kromě toho poskytovateli grantu a – vyžadují-li to vnitrostátní právní předpisy – příslušnému vnitrostátnímu orgánu pro bezpečnostní akreditaci předloží prohlášení o shodě, které osvědčuje, že komunikační a informační systém příjemce a související propojení byly akreditovány k nakládání s utajovanými informacemi EU se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED.

NAKLÁDÁNÍ S INFORMACEMI SE STUPNĚM UTAJENÍ RESTREINT UE / EU RESTRICTED V KOMUNIKAČNÍCH A INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH

19.

Minimální požadavky na nakládání s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED v komunikačních a informačních systémech jsou stanoveny v dodatku E k tomuto seznamu bezpečnostních požadavků.

PODMÍNKY, ZA NICHŽ MŮŽE PŘÍJEMCE GRANTU UZAVŘÍT SUBDODAVATELSKOU SMLOUVU

20.

Předtím než příjemce grantu zadá jakoukoli část utajované grantové dohody subdodavateli, musí získat povolení od poskytovatele grantu.

21.

Žádná subdodavatelská smlouva nesmí být uzavřena se subjektem registrovaným v zemi mimo EU nebo se subjektem náležejícím k mezinárodní organizaci, pokud tato země mimo EU nebo mezinárodní organizace neuzavřely dohodu o bezpečnosti informací s EU nebo správní ujednání s Komisí.

22.

Pokud příjemce grantu uzavřel subdodavatelskou smlouvu, bezpečnostní ustanovení grantové dohody obdobně platí pro subdodavatele i jeho/jejich personál. V tom případě je odpovědností příjemce zajistit, aby všichni subdodavatelé uplatnili tyto zásady na své vlastní subdodavatelské smlouvy. Za účelem zajištění náležitého bezpečnostního dohledu oznámí bezpečnostní orgán Komise vnitrostátním bezpečnostním orgánům či určeným bezpečnostním orgánům příjemce a subdodavatele uzavírání veškerých souvisejících utajovaných subdodavatelských smluv se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL a SECRET UE / EU SECRET. Vnitrostátním bezpečnostním orgánům či určeným bezpečnostním orgánům příjemce a subdodavatele se v příslušných případech poskytne kopie bezpečnostních ustanovení pro subdodavatelskou smlouvu. Vnitrostátní bezpečnostní orgány a určené bezpečnostní orgány, jež vyžadují oznámení bezpečnostních ustanovení utajovaných grantových dohod se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, jsou uvedeny v příloze prováděcích pravidel Komise pro průmyslovou bezpečnost s ohledem na utajované grantové dohody (8).

23.

Příjemce grantu nesmí poskytnout utajované informace EU subdodavateli bez předchozího písemného souhlasu od poskytovatele grantu. Pokud jsou utajované informace EU zasílány subdodavatelům často nebo pravidelně, může poskytovatel grantu udělit souhlas na stanovené časové období (např. dvanáct měsíců) nebo na dobu platnosti subdodavatelské smlouvy.

NÁVŠTĚVY

Pokud se na návštěvy zahrnující informace se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET má uplatnit standardní postup podání žádosti o návštěvu, musí poskytovatel grantu začlenit odstavce 24, 25 a 26 a vyškrtnout odstavec 27. Pokud jsou návštěvy zahrnující informace se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET sjednány přímo mezi vysílajícím a přijímajícím zařízením, poskytovatel grantu musí vyškrtnout odstavce 25 a 26 a zahrnout pouze odstavec 27.

24.

Návštěvy, které zahrnují přístup nebo potenciální přístup k informacím se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, jsou sjednány přímo mezi vysílajícím a přijímajícím zařízením, aniž by bylo třeba dodržovat postup uvedený v odstavcích 25 až 27 níže.

[25.

Návštěvy, které zahrnují přístup nebo potenciální přístup k informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET, jsou podrobeny následujícímu postupu:

a)	bezpečnostní úředník zařízení, které vysílá návštěvníka, vyplní všechny příslušné části formuláře žádosti o návštěvu (dodatek C) a předloží žádost vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu či určenému bezpečnostnímu orgánu daného zařízení;

vnitrostátní bezpečnostní orgán či určený bezpečnostní orgán vysílajícího zařízení musí potvrdit návštěvníkovu bezpečnostní prověrku a poté předloží žádost o návštěvu vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu či určenému bezpečnostnímu orgánu hostitelského zařízení (nebo bezpečnostnímu orgánu Komise, pokud se jedná o návštěvu prostor poskytovatele grantu);

d)	žádost o návštěvu se považuje za schválenou, pokud nejsou vzneseny žádné námitky do pěti pracovních dnů před datem návštěvy.]

[26.

Předtím než je návštěvníkům poskytnut přístup k informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET, musí hostitelské zařízení získat povolení od svého vnitrostátního bezpečnostního orgánu či určeného bezpečnostního orgánu.]

[27.

Návštěvy, které zahrnují přístup nebo potenciální přístup k informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL nebo SECRET UE / EU SECRET, jsou sjednány přímo mezi vysílajícím a přijímajícím zařízením (příklad formuláře, který je možné za tímto účelem použít, je uveden v dodatku C).]

28.

Návštěvníci musí prokázat svou totožnost při příjezdu do hostitelského zařízení tím, že předloží platný průkaz totožnosti nebo cestovní pas.

29.

Zařízení, které návštěvu hostí, musí zajistit, aby se vedly záznamy o všech návštěvnících. Tyto záznamy musí zahrnovat jejich jména, organizaci, kterou zastupují, datum skončení platnosti bezpečnostní prověrky (v příslušných případech), datum návštěvy a jméno (jména) navštívené osoby (navštívených osob). Aniž jsou dotčena evropská pravidla pro ochranu údajů, je třeba tyto záznamy uchovávat po dobu nejméně pěti let nebo v příslušných případech v souladu s vnitrostátními pravidly a předpisy.

HODNOTÍCÍ NÁVŠTĚVY

30.

Bezpečnostní orgán Komise může ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány či určenými bezpečnostními orgány provádět návštěvy zařízení příjemců či subdodavatelů za účelem kontroly dodržování bezpečnostních požadavků ohledně nakládání s utajovanými informacemi EU.

PŘÍRUČKA PRO STANOVOVÁNÍ STUPŇŮ UTAJENÍ

31.

Příručka pro stanovování stupňů utajení obsahuje seznam všech prvků v grantové dohodě, které jsou nebo budou utajované v průběhu plnění grantové dohody, pravidla pro tuto činnost a specifikace použitelných stupňů utajení. Příručka pro stanovování stupňů utajení je nedílnou součástí této grantové dohody a nachází se v dodatku B k této příloze.

Dodatek B

PŘÍRUČKA PRO STANOVOVÁNÍ STUPŇŮ UTAJENÍ

[konkrétní znění bude upraveno podle předmětu grantové dohody]

Dodatek C

ŽÁDOST O NÁVŠTĚVU (VZOR)

PODROBNÉ POKYNY PRO VYPLNĚNÍ ŽÁDOSTI O NÁVŠTĚVU

(Žádost musí být předložena výhradně v angličtině.)

HEADING

Zaškrtněte políčka pro druh návštěvy a druh informací a uveďte, kolik míst bude navštíveno, a počet návštěvníků.

4.	ADMINISTRATIVE DATA

Toto pole vyplní žádající vnitrostátní bezpečnostní orgán či určený bezpečnostní orgán.

5.	REQUESTING ORGANISATION OR INDUSTRIAL FACILITY

Uveďte celé jméno a poštovní adresu.

Podle okolností uveďte město, stát a poštovní směrovací číslo.

6.	ORGANISATION OR INDUSTRIAL FACILITY TO BE VISITED

Uveďte celé jméno a poštovní adresu. Uveďte město, stát, poštovní směrovací číslo, číslo dálnopisu či faxu (pokud existuje), telefonní číslo a e-mail. Uveďte jméno a telefonní/faxové číslo a e-mail vaší hlavní kontaktní osoby nebo osoby, se kterou jste se na návštěvě domluvili.

Poznámky:

1)	Uvedení správného poštovního směrovacího čísla je důležité, protože společnost může mít několik různých zařízení.

2)	Mají-li být navštívena dvě nebo více zařízení v souvislosti se stejným předmětem, může být při ručním podání žádosti použita příloha 1. Je-li příloha použita, v položce 3 by se mělo uvést: „SEE ANNEX 1, NUMBER OF FAC.:..“ (uveďte počet zařízení).

7.	DATES OF VISIT

Uveďte skutečné datum nebo dobu trvání (od – do) návštěvy ve formátu „den – měsíc – rok“. V příslušných případech uveďte alternativní datum nebo období v závorkách.

8.	TYPE OF INITIATIVE

Upřesněte, zda návštěvu iniciovala žádající organizace či zařízení nebo pozvánka ze strany zařízení, jež má být navštíveno.

9.	THE VISIT RELATES TO:

Uveďte celý název projektu, smlouvy nebo výzvy k podávání žádostí za použití pouze běžně užívaných zkratek.

10.	SUBJECT TO BE DISCUSSED/ JUSTIFICATION

Stručně popište důvod(y) návštěvy. Nepoužívejte nevysvětlené zkratky.

Poznámky:

V případě opakovaných návštěv by tato položka měla uvádět „Recurring visits“ (Opakované návštěvy) jako první slova v datovém prvku (např. Recurring visits to discuss_____).

11.	ANTICIPATED LEVEL OF CLASSIFIED INFORMATION TO BE INVOLVED

Uveďte SECRET UE / EU SECRET (S-UE/EU-S)

nebo

CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL (C-UE/EU-C) podle daného případu.

12.	PARTICULARS OF VISITOR

Poznámka: Účastní-li se návštěvy více než dva návštěvníci, je třeba použít přílohu 2.

13.	THE SECURITY OFFICER OF THE REQUESTING ENTITY

Tato položka vyžaduje jméno, telefonní číslo, faxové číslo a e-mail bezpečnostního úředníka žádajícího zařízení.

14.	CERTIFICATION OF SECURITY CLEARANCE

Toto pole vyplní certifikační orgán.

Poznámky pro certifikační orgán:

a.	Uveďte jméno, adresu, telefonní číslo, faxové číslo a e-mail (může být předtištěno).

b.	Tato položka by měla být podepsána a opatřena razítkem (existuje-li).

15.	REQUESTING SECURITY AUTHORITY

Toto pole vyplní vnitrostátní bezpečnostní orgán / určený bezpečnostní orgán.

Poznámka pro vnitrostátní bezpečnostní orgán / určený bezpečnostní orgán:

a.	Uveďte jméno, adresu, telefonní číslo, faxové číslo a e-mail (může být předtištěno).

b.	Tato položka by měla být podepsána a opatřena razítkem (existuje-li).

Všechna pole musí být vyplněna a formulář předložen prostřednictvím mezivládních kanálů (9).

REQUEST FOR VISIT

(MODEL)

TO: _______________________________________

1.	TYPE OF VISIT REQUEST

2.	TYPE OF INFORMATION

SUMMARY

☐

Single

☐

Recurring

☐

Emergency

☐

Amendment

☐

Dates

☐

Visitors

☐

Facility

For an amendment, insert the NSA/DSA original RFV Reference No_____________

☐

C-UE/EU-C

☐

S-UE/EU-S

No of sites: _______

No of visitors: _____

4.	ADMINISTRATIVE DATA:

Requester:

To:

NSA/DSA RFV Reference No________________

Date (dd/mm/yyyy): _____/_____/_____

5.	REQUESTING ORGANISATION OR INDUSTRIAL FACILITY:

NAME:

POSTAL ADDRESS:

E-MAIL ADDRESS:

FAX NO:

TELEPHONE NO:

6.	ORGANISATION(S) OR INDUSTRIAL FACILITY(IES) TO BE VISITED (Annex 1 to be completed)

7.	DATE OF VISIT (dd/mm/yyyy): FROM _____/_____/_____ TO _____/_____/_____

TYPE OF INITIATIVE:

☐	Initiated by requesting organisation or facility

☐	By invitation of the facility to be visited

9.	THE VISIT RELATES TO CONTRACT:

10.	SUBJECT TO BE DISCUSSED/REASONS/PURPOSE (Include details of host entity and any other relevant information. Abbreviations should be avoided):

11.	ANTICIPATED HIGHEST CLASSIFICATION LEVEL OF INFORMATION/MATERIAL OR SITE ACCESS TO BE INVOLVED:

12.	PARTICULARS OF VISITOR(S) (Annex 2 to be completed)

13.	THE SECURITY OFFICER OF THE REQUESTING ORGANISATION OR INDUSTRIAL FACILITY:

NAME:

TELEPHONE NO:

E-MAIL ADDRESS:

SIGNATURE:

14.	CERTIFICATION OF SECURITY CLEARANCE LEVEL:

NAME:

ADDRESS:

TELEPHONE NO:

E-MAIL ADDRESS:

SIGNATURE:

DATE (dd/mm/yyyy): _____/_____/_____

15.	REQUESTING NATIONAL SECURITY AUTHORITY/DESIGNATED SECURITY AUTHORITY:

NAME:

ADDRESS:

TELEPHONE NO:

E-MAIL ADDRESS:

SIGNATURE:

DATE (dd/mm/yyyy): _____/_____/_____

16.	REMARKS (Mandatory justification required in the case of an emergency visit):

<Místo vyhrazené pro odkaz na platné právní předpisy o ochraně osobních údajů a pro odkaz na povinné informace pro subjekt údajů, např. jak je prováděn článek 13 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (10).>

ANNEX 1 to RFV FORM

ORGANISATION(S) OR INDUSTRIAL FACILITY(IES) TO BE VISITED

NAME:

ADDRESS:

TELEPHONE NO:

FAX NO:

NAME OF POINT OF CONTACT:

E-MAIL:

TELEPHONE NO:

NAME OF SECURITY OFFICER OR

SECONDARY POINT OF CONTACT:

E-MAIL:

TELEPHONE NO:

NAME:

ADDRESS:

TELEPHONE NO:

FAX NO:

NAME OF POINT OF CONTACT:

E-MAIL:

TELEPHONE NO:

NAME OF SECURITY OFFICER OR

SECONDARY POINT OF CONTACT:

E-MAIL:

TELEPHONE NO:

(Continue as required)

ANNEX 2 to RFV FORM

PARTICULARS OF VISITOR(S)

SURNAME:

FIRST NAMES (as per passport):

DATE OF BIRTH (dd/mm/yyyy):____/____/____

PLACE OF BIRTH:

NATIONALITY:

SECURITY CLEARANCE LEVEL:

PP/ID NUMBER:

POSITION:

COMPANY/ORGANISATION:

SURNAME:

FIRST NAMES (as per passport):

DATE OF BIRTH (dd/mm/yyyy):____/____/____

PLACE OF BIRTH:

NATIONALITY:

SECURITY CLEARANCE LEVEL:

PP/ID NUMBER:

POSITION:

COMPANY/ORGANISATION:

(Continue as required)

Dodatek D

INFORMAČNÍ LIST PRO BEZPEČNOSTNÍ PROVĚRKU ZAŘÍZENÍ (VZOR)

1. ÚVOD

1.1

Je přiložen vzorový informační list pro bezpečnostní prověrku zařízení pro rychlou výměnu informací mezi vnitrostátním bezpečnostním orgánem či určeným bezpečnostním orgánem, jinými příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány a bezpečnostním orgánem Komise (který jedná jménem poskytovatelů grantů) s ohledem na bezpečnostní prověrku zařízení zapojeného do podávání žádostí o utajované granty a jejich provádění nebo uzavírání subdodavatelských smluv.

1.2

Informační list pro bezpečnostní prověrku zařízení je platný pouze tehdy, je-li opatřen razítkem příslušného vnitrostátního bezpečnostního orgánu, určeného bezpečnostního orgánu nebo jiného příslušného orgánu.

1.3

Informační list pro bezpečnostní prověrku zařízení je rozdělen na oddíl pro žádost a pro odpověď a může být použit pro výše uvedené účely nebo pro jakékoli jiné účely, pro něž je u konkrétního zařízení vyžadován status bezpečnostní prověrky zařízení. Důvod pro šetření musí být žádajícím vnitrostátním bezpečnostním orgánem či určeným bezpečnostním orgánem uveden v poli 7 oddílu pro žádost.

1.4

Podrobnosti obsažené v informačním listu pro bezpečnostní prověrku zařízení nejsou obvykle utajované; když se tedy informační list pro bezpečnostní prověrku zařízení odesílá mezi příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány / určenými bezpečnostními orgány / Komisí, mělo by se tak činit pokud možno elektronickými prostředky.

1.5

Vnitrostátní bezpečnostní orgány či určené bezpečnostní orgány by měly vyvinout veškeré úsilí, aby odpověděly na žádost informačního listu pro bezpečnostní prověrku zařízení do deseti pracovních dnů.

1.6

Pokud jsou v souvislosti s tímto ujištěním přenášeny jakékoli utajované informace, udělen grant nebo uzavřena subdodavatelská smlouva, je třeba informovat vydávající vnitrostátní bezpečnostní orgán či určený bezpečnostní orgán.

Postupy a pokyny pro používání informačního listu pro bezpečnostní prověrku zařízení

Tyto podrobné pokyny jsou určeny pro vnitrostátní bezpečnostní orgán či určený bezpečnostní orgán nebo pro poskytovatele grantu a bezpečnostní orgán Komise, které informační list pro bezpečnostní prověrku zařízení vyplňují. Žádost by měla být napsána nejlépe hůlkovým písmem.

HLAVIČKA

Žadatel uvede celý název vnitrostátního bezpečnostního orgánu / určeného bezpečnostního orgánu a země.

1.	TYP ŽÁDOSTI

Žádající poskytovatel grantu vybere vhodné zaškrtávací políčko pro typ žádosti informačního listu pro bezpečnostní prověrku zařízení. Uveďte požadovanou úroveň bezpečnostní prověrky. Používají se tyto zkratky:

SECRET UE / EU SECRET = S-UE/EU-S

CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL = C-UE/EU-C

CIS = komunikační a informační systémy pro zpracování utajovaných informací.

2.	PODROBNOSTI O SUBJEKTU

Pole 1 až 6 jsou zcela zřejmá.

V poli 4 se použije standardní dvoumístný kód země. Pole 5 je volitelné.

3.	DŮVOD ŽÁDOSTI

Uveďte konkrétní důvod žádosti a předložte ukazatele projektu, číslo výzvy k podávání žádostí nebo grantu. Upřesněte potřebnou skladovací kapacitu, stupeň utajení komunikačních a informačních systémů atd.

Je třeba zahrnout jakékoli stanovené lhůty / data skončení platnosti / data udělení grantu, jež mohou mít vliv na dokončení bezpečnostní prověrky zařízení.

4.	ŽÁDAJÍCÍ VNITROSTÁTNÍ BEZPEČNOSTNÍ ORGÁN / URČENÝ BEZPEČNOSTNÍ ORGÁN

Uveďte jméno skutečného žadatele (jménem vnitrostátního bezpečnostního orgánu / určeného bezpečnostního orgánu) a datum žádosti v číselném formátu (dd/mm/rrrr).

5.	ODDÍL PRO ODPOVĚĎ

Pole 1–5: vyberte vhodná pole.

Pole 2: pokud se na bezpečnostní prověrce zařízení pracuje, doporučuje se poskytnout žadateli lhůtu potřebnou ke zpracování (je-li známa).

Pole 6:

a)	Ačkoli se potvrzení platnosti v jednotlivých zemích, nebo dokonce zařízeních liší, doporučuje se uvést konec doby platnosti bezpečnostní prověrky zařízení.

b)	Je-li ujištění o bezpečnostní prověrce zařízení vydáno na neomezenou dobu, je možné toto pole vyškrtnout.

c)	V souladu s příslušnými vnitrostátními pravidly a předpisy odpovídá za podání žádosti o obnovení bezpečnostní prověrky zařízení žadatel nebo příjemce grantu či subdodavatel.

POZNÁMKY

Lze využít pro další informace týkající se bezpečnostní prověrky zařízení, zařízení nebo výše uvedených položek.

7.	VYDÁVAJÍCÍ VNITROSTÁTNÍ BEZPEČNOSTNÍ ORGÁN / URČENÝ BEZPEČNOSTNÍ ORGÁN

Uveďte jméno poskytujícího orgánu (jménem vnitrostátního bezpečnostního orgánu / určeného bezpečnostního orgánu) a datum odpovědi v číselném formátu (dd/mm/rrrr).

INFORMAČNÍ LIST PRO BEZPEČNOSTNÍ PROVĚRKU ZAŘÍZENÍ (VZOR)

Všechna pole musí být vyplněna a formulář předán prostřednictvím mezivládních kanálů nebo kanálů mezi vládami a mezinárodními organizacemi.

ŽÁDOST O UJIŠTĚNÍ O BEZPEČNOSTNÍ PROVĚRCE ZAŘÍZENÍ

PRO: ____________________________________

(název vnitrostátního bezpečnostního orgánu / určeného bezpečnostního orgánu a země)

V příslušných případech vyplňte kolonky pro odpověď:

[ ] Poskytněte ujištění o bezpečnostní prověrce zařízení na úrovni: [ ] S-UE/EU-S [ ] C-UE/EU-C

pro zařízení uvedené níže

[ ] včetně ochrany utajovaného materiálu/informací

[ ] včetně komunikačních a informačních systémů pro zpracování utajovaných informací

[ ] Zahajte (přímo nebo na odpovídající žádost příjemce grantu nebo subdodavatele) postup udělení bezpečnostní prověrky zařízení až do stupně utajení … včetně, s úrovní ochrany … a úrovní komunikačních a informačních systémů …, pokud zařízení tyto schopnosti na daném stupni zatím nemá.

Potvrďte správnost údajů o zařízení uvedených níže a podle potřeby poskytněte opravy či doplnění.

1.	Celý název zařízení:

Opravy/doplnění:

…

2.	Celá adresa zařízení:

…

3.	Poštovní adresa (pokud se liší od 2)

…

4.	Poštovní směrovací číslo / město / země

…

5.	Jméno bezpečnostního úředníka ……………………………………………………………… ………………………………………………………………

6.	Telefon/fax/e-mail bezpečnostního úředníka

…

7.	Tato žádost se podává z následujících důvodů: (uveďte podrobnosti o předsmluvní fázi (výběr návrhů), grantu nebo subdodavatelské smlouvě, programu/projektu atd.) …

Žádající vnitrostátní bezpečností orgán / určený bezpečnostní orgán / poskytovatel grantu: Název:…

Datum: (dd/mm/rrrr)….

ODPOVĚĎ (do deseti pracovních dnů)

Tímto se potvrzuje, že:

1.	[ ] výše uvedené zařízení je držitelem bezpečnostní prověrky zařízení až do stupně utajení [ ] S-UE/EU-S [ ] C-UE/EU-C včetně.

2.	výše uvedené zařízení má schopnost chránit utajované informace/materiál: [ ] ano, na úrovni: … [ ] ne.

3.	výše uvedené zařízení má akreditovaný/povolený komunikační a informační systém: [ ] ano, na úrovni: … [ ] ne.

4.	[ ] v souvislosti s výše uvedenou žádostí byl zahájen proces bezpečnostní prověrky zařízení. Budete informováni, až bude bezpečnostní prověrka zařízení uznána nebo zamítnuta.

5.	[ ] výše uvedené zařízení není držitelem bezpečnostní prověrky zařízení.

6.	Toto ujištění o bezpečnostní prověrce zařízení vyprší dne: … (dd/mm/rrrr) nebo k jinému dni oznámenému vnitrostátním bezpečnostním orgánem či určeným bezpečnostním orgánem. V případě dřívějšího prohlášení neplatnosti nebo jakýchkoli změn informací uvedených výše budete informováni.

7.	Poznámky: …

Vydávající vnitrostátní bezpečnostní orgán či určený bezpečnostní orgán Název:…

Datum:(dd/mm/rrrr)…

Dodatek E

Minimální požadavky na ochranu utajovaných informací EU v elektronické podobě se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, s nimiž se nakládá v komunikačním a informačním systému příjemce grantu

Obecné informace

Příjemce grantu musí zajistit, aby ochrana informací se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED vyhovovala minimálním bezpečnostním požadavkům stanoveným v tomto ustanovení o bezpečnosti a všem dalším požadavkům doporučeným poskytovatelem grantu nebo případně vnitrostátním bezpečnostním orgánem či určeným bezpečnostním orgánem.

Příjemce odpovídá za splnění bezpečnostních požadavků stanovených v tomto dokumentu.

Pro účely tohoto dokumentu komunikační a informační systém zahrnuje veškeré vybavení, které se používá k nakládání s utajovanými informacemi EU, jejich uchovávání a předávání, včetně pracovních stanic, tiskáren, kopírek, faxových přístrojů, serverů, systémů pro správu sítě, ovladačů sítí a komunikačních ovladačů, laptopů, notebooků, tabletů, chytrých telefonů a přenosných paměťových zařízení, jako jsou paměťové jednotky USB, CD a SD karty atd.

Zvláštní vybavení, jako jsou kryptografické prostředky, je třeba chránit v souladu se specializovanými bezpečnostními provozními postupy.

Příjemce grantu musí vytvořit strukturu odpovědnou za správu zabezpečení komunikačních a informačních systémů, které nakládají s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, a jmenovat osobu odpovědnou za bezpečnost dotčeného zařízení.

Používání informačních technologií (hardwaru, softwaru nebo služeb) v soukromém vlastnictví pracovníků příjemce grantu k uchovávání či zpracovávání informací se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED není povoleno.

Akreditace komunikačních a informačních systémů příjemce grantu, které nakládají s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, musí být schválena orgánem pro bezpečnostní akreditaci dotčeného členského státu nebo delegována na bezpečnostního úředníka příjemce, povolují-li to vnitrostátní právní předpisy.

Pouze s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, které jsou zašifrovány pomocí schválených kryptografických prostředků, je možné nakládat, uchovávat je či předávat (kabelově nebo bezdrátově) stejně jako jakékoli jiné neutajované informace v rámci grantové dohody. Tyto kryptografické prostředky musí schválit EU nebo daný členský stát.

Externí zařízení zapojená do údržby či oprav musí být smluvně vázána, aby dodržovala platná ustanovení týkající se nakládání s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, která jsou stanovena v tomto dokumentu.

10.

Příjemce grantu musí na žádost poskytovatele grantu nebo příslušného vnitrostátního bezpečnostního orgánu, určeného bezpečnostního orgánu či orgánu pro bezpečnostní akreditaci doložit soulad s bezpečnostní doložkou grantové dohody. Pokud je za účelem zajištění souladu s těmito požadavky vyžádán rovněž audit a inspekce postupů a zařízení příjemce grantu, příjemci povolí zástupcům poskytovatele grantu, vnitrostátního bezpečnostního orgánu, určeného bezpečnostního orgánu a/nebo orgánu pro bezpečnostní akreditaci nebo příslušného bezpečnostního orgánu EU provedení tohoto auditu a inspekce.

Fyzická bezpečnost

11.

Prostory, ve kterých se komunikační a informační systémy používají k zobrazování, uchovávání, zpracovávání nebo předávání informací se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, nebo prostory, ve kterých jsou servery, systémy pro správu sítě, ovladače sítí a komunikační ovladače pro tyto komunikační a informační systémy, by měly být zřízeny jako samostatné a kontrolované prostory s vhodným systémem kontroly přístupu. Přístup do těchto samostatných a kontrolovaných prostor by měl být omezen na osoby se zvláštním povolením. Aniž je dotčen odstavec 8, vybavení popsané v odstavci 3 musí být uchováváno v těchto samostatných a kontrolovaných prostorách.

12.

Musí být uplatňovány bezpečnostní mechanismy a/nebo postupy, jejichž cílem je regulovat zavádění vyměnitelných nosičů dat (jako jsou paměťové jednotky USB, velkokapacitní paměťová zařízení nebo CD-RW) do komponent komunikačních a informačních systémů nebo jejich připojování k těmto komponentám.

Přístup ke komunikačním a informačním systémům

13.

Přístup ke komunikačním a informačním systémům příjemce grantu, které nakládají s utajovanými informacemi EU, se povoluje na základě přísného poskytování přístupu jen těm osobám, které utajované informace potřebují znát, a na základě oprávnění personálu.

14.

Všechny komunikační a informační systémy musí mít aktualizované seznamy oprávněných uživatelů. Všichni uživatelé musí být při zahájení každého zpracování ověřeni.

15.

Hesla, která jsou součástí většiny bezpečnostních opatření zaměřených na identifikaci a ověřování, musí mít délku alespoň devět znaků a musí obsahovat číselné a „zvláštní“ znaky (pokud to systém umožňuje), jakož i abecední znaky. Hesla je třeba měnit alespoň jednou za 180 dní. Pokud budou hesla ohrožena nebo prozrazena neoprávněné osobě nebo pokud existuje podezření na toto ohrožení či prozrazení, je třeba je změnit neprodleně.

16.

Všechny komunikační a informační systémy musí mít vnitřní kontroly přístupu, aby se zabránilo neoprávněným uživatelům v přístupu k informacím se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED nebo v jejich úpravě a rovněž v úpravě systému a bezpečnostních kontrol. Uživatelé musí být z komunikačního a informačního systému automaticky odhlášeni, pokud jsou jejich terminály po určitou předem stanovenou dobu nečinné, nebo komunikační a informační systém musí po patnácti minutách nečinnosti aktivovat spořič obrazovky chráněný heslem.

17.

Každému uživateli komunikačního a informačního systému je přidělen jedinečný uživatelský účet a uživatelské jméno. Uživatelské účty se musí automaticky uzamknout nejméně po pěti následných nesprávných pokusech o přihlášení.

18.

Všichni uživatelé komunikačního a informačního systému si musí být vědomi svých povinností a postupů, jimiž je třeba se řídit za účelem ochrany informací se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED v komunikačním a informačním systému. Povinnosti a postupy, jimiž je třeba se řídit, musí být zdokumentovány a uživateli písemně potvrzeny.

19.

Specializované bezpečnostní provozní postupy musí být k dispozici pro všechny uživatele a správce a musí obsahovat popisy bezpečnostních rolí a související seznam úkolů, pokynů a plánů.

Evidování přístupů, audit a reakce na incidenty

20.

Každý přístup ke komunikačnímu a informačnímu systému musí být zaevidován.

21.

Je třeba zaznamenat následující události:

a)	všechny pokusy o přihlášení, úspěšné i neúspěšné;

b)	odhlášení (včetně případného vypršení časového limitu);

c)	vytvoření, vymazání nebo pozměnění práv a oprávnění přístupu;

d)	vytvoření, vymazání nebo pozměnění hesel.

22.

Ve všech výše uvedených případech je třeba sdělit přinejmenším následující informace:

a)	typ události;

b)	uživatelské jméno;

c)	datum a čas;

d)	ID zařízení.

23.

Záznamy v evidenci by měly bezpečnostnímu úředníkovi pomoci vyšetřit potenciální bezpečnostní incidenty. Rovněž mohou být využity za účelem podpory jakýchkoli právních šetření v případě bezpečnostního incidentu. Všechny bezpečnostní záznamy je třeba pravidelně kontrolovat, aby se určily potenciální bezpečnostní incidenty. Záznamy v evidenci musí být chráněny před neoprávněným smazáním nebo úpravou.

24.

Příjemce grantu musí mít zavedenou strategii reakce pro řešení bezpečnostních incidentů. Uživatelé a správci musí mít pokyny, jak na incidenty reagovat, jak je hlásit a co dělat v mimořádných případech.

25.

O ohrožení nebo předpokládaném ohrožení informací se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED je třeba podat zprávu poskytovateli grantu. Zpráva musí obsahovat popis dotčených informací a popis okolností daného ohrožení nebo předpokládaného ohrožení. Všichni uživatelé komunikačního a informačního systému musí vědět, jak podat zprávu o skutečném nebo předpokládaném bezpečnostním incidentu bezpečnostnímu úředníkovi.

Sítě a vzájemné propojení

26.

Když je komunikační a informační systém příjemce grantu, který nakládá s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, propojen s komunikačním a informačním systémem, který není akreditován, významně se tím zvýší ohrožení bezpečnosti tohoto komunikačního a informačního systému a informací se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, s nimiž tento systém nakládá. To zahrnuje internet a další veřejné či soukromé komunikační a informační systémy, jako jsou jiné komunikační a informační systémy ve vlastnictví příjemce nebo subdodavatele. V tomto případě musí příjemce provést posouzení rizika, aby zjistil dodatečné bezpečnostní požadavky, které je třeba provést v rámci procesu bezpečnostní akreditace. Příjemce poskytovateli grantu a – vyžadují-li to vnitrostátní právní předpisy – příslušnému orgánu pro bezpečnostní akreditaci předloží prohlášení o shodě, které osvědčuje, že komunikační a informační systém příjemce a související propojení byly akreditovány k nakládání s utajovanými informacemi EU se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED.

27.

Vzdálený přístup z jiných systémů ke službám LAN (např. vzdálený přístup k e-mailu a vzdálené podpoře systému) je zakázán, pokud nejsou provedena zvláštní bezpečnostní opatření a nejsou schválena poskytovatelem grantu a – pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy – příslušným orgánem pro bezpečnostní akreditaci.

Správa konfigurace

28.

Podrobná konfigurace hardwaru a softwaru, jež vyplývá z akreditační/schvalovací dokumentace (včetně systémových a síťových diagramů), musí být dostupná a je třeba ji pravidelně udržovat.

29.

Bezpečnostní úředník příjemce grantu musí provádět kontroly konfigurace hardwaru a softwaru, aby zajistil, že nebyl zaveden žádný neoprávněný hardware či software.

30.

Změny konfigurace komunikačních a informačních systémů příjemce grantu musí být posouzeny z hlediska jejich bezpečnostních důsledků a schváleny bezpečnostním úředníkem a – pokud to vyžadují vnitrostátní právní předpisy – orgánem pro bezpečnostní akreditaci.

31.

Alespoň jednou za čtvrtletí je třeba provést sken systému, aby se zjistila slabá místa v zabezpečení. Software na zjišťování malwaru musí být nainstalován a průběžně aktualizován. Tento software by měl pokud možno mít vnitrostátní nebo uznávané mezinárodní schválení, v opačném případě by měl splňovat obecně uznávanou průmyslovou normu.

32.

Příjemce grantu musí vytvořit plán pro zachování kontinuity provozu. Je třeba stanovit postupy zálohování, které budou zaměřeny na řešení následujících otázek:

a)	frekvence zálohování;

b)	požadavky na uchovávání na místě (v ohnivzdorných kontejnerech) nebo mimo místo;

c)	kontrola oprávněného přístupu ke kopiím záloh.

Vyčištění a zničení

33.

V případě komunikačních a informačních systémů nebo nosičů pro ukládání dat, na nichž byly někdy uloženy informace se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, je třeba celý systém nebo paměťové médium před jeho odstraněním vyčistit:

a)	paměť typu flash (např. paměťové jednotky USB, SD karty, polovodičové pevné disky (SSD), hybridní pevné disky (HHD)) musí být alespoň třikrát přepsána a poté ověřena, aby se zajistilo, že původní obsah nemůže být obnoven, nebo je třeba ji vymazat pomocí schváleného softwaru pro mazání;

b)	magnetické nosiče (např. pevné disky) musí být přepsány nebo odmagnetizovány;

c)	optické nosiče (např. CD a DVD) je třeba rozřezat skartovacím strojem nebo rozdrtit;

d)	v případě jakýchkoli jiných paměťových médií by měl být konzultován poskytovatel grantu nebo případně vnitrostátní bezpečnostní orgán, určený bezpečnostní orgán či orgán pro bezpečnostní akreditaci ohledně bezpečnostních požadavků, které mají být splněny.

34.

Předtím než jsou nosiče pro ukládání dat poskytnuty jakémukoli subjektu, který nemá oprávnění k přístupu k informacím se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED (např. pro účely údržby), je třeba z nich informace se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED odstranit.

(1) Tento vzor seznamu bezpečnostních požadavků se použije, pokud je za původce utajovaných informací, jež byly vytvořeny a s nimiž se nakládá pro účely plnění grantové dohody, považována Komise. Pokud Komise není původcem utajovaných informací, jež byly vytvořeny a s nimiž se nakládá pro účely plnění grantové dohody, a pokud členské státy, které se účastní grantu, stanoví zvláštní bezpečnostní rámec, lze použít jiné vzory seznamu bezpečnostních požadavků.

(2) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(3) Poskytovatel grantu by měl vložit odkazy, jakmile budou tato prováděcí pravidla přijata.

(4) Poskytovatel grantu by měl vložit odkazy, jakmile budou tato prováděcí pravidla přijata.

(5) Strana provádějící akreditaci bude muset předložit poskytovateli grantu prohlášení o shodě prostřednictvím bezpečnostního orgánu Komise a ve spolupráci s příslušným vnitrostátním orgánem pro bezpečnostní akreditaci.

(6) Pokud příjemci grantů pocházejí z členských států, které pro granty klasifikované jako RESTREINT UE / EU RESTRICTED vyžadují bezpečnostní prověrky personálu nebo osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení, uvede poskytovatel grantu tyto požadavky na bezpečnostní prověrku personálu a osvědčení o bezpečnostní prověrce zařízení v seznamu bezpečnostních požadavků na dotčené příjemce.

(7) Poskytovatel grantu by měl vložit odkazy, jakmile budou tato prováděcí pravidla přijata.

(8) Poskytovatel grantu by měl vložit odkazy, jakmile budou tato prováděcí pravidla přijata.

(9) Pokud bylo dohodnuto, že návštěvy zahrnující přístup nebo potenciální přístup k utajovaným informacím EU se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL a SECRET UE / EU SECRET mohou být sjednány přímo, vyplněný formulář lze předložit přímo bezpečnostnímu úředníkovi zařízení, jež má být navštíveno.

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

PŘÍLOHA IV

Bezpečnostní prověrky zařízení a bezpečnostní prověrky personálu pro příjemce grantu nebo subdodavatele, kteří nakládají s informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED, a vnitrostátní bezpečnostní orgány / určené bezpečnostní orgány, jež požadují oznamování utajovaných grantových dohod se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED (1)

Členský stát	Bezpečnostní prověrka zařízení		Oznámení grantové dohody nebo subdodavatelské smlouvy zahrnující informace se stupněm utajení R-UE/EU-R vnitrostátnímu bezpečnostnímu orgánu či určenému bezpečnostnímu orgánu		Bezpečnostní prověrka personálu
Členský stát	ANO	NE	ANO	NE	ANO	NE
Belgie		X		X		X
Bulharsko		X		X		X
Česko		X		X		X
Dánsko	X		X		X
Německo		X		X		X
Estonsko	X		X			X
Irsko		X		X		X
Řecko	X			X	X
Španělsko		X	X			X
Francie		X		X		X
Chorvatsko		X	X			X
Itálie		X	X			X
Kypr		X	X			X
Lotyšsko		X		X		X
Litva	X		X			X
Lucembursko	X		X		X
Maďarsko		X		X		X
Malta		X		X		X
Nizozemsko	X (pouze u grantových dohod a subdodavatelských smluv týkajících se obrany)		X (pouze u grantových dohod a subdodavatelských smluv týkajících se obrany)			X
Rakousko		X		X		X
Polsko		X		X		X
Portugalsko		X		X		X
Rumunsko		X		X		X
Slovinsko	X		X			X
Slovensko	X		X			X
Finsko		X		X		X
Švédsko		X		X		X

(1) Tyto vnitrostátní požadavky na bezpečnostní prověrku zařízení a bezpečnostní prověrku personálu a oznamování grantových dohod zahrnujících informace se stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED nesmí ukládat žádné další povinnosti jiným členským státům nebo příjemcům a subdodavatelům v jejich pravomoci.

Poznámka: Oznamování grantových dohod zahrnujících informace se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL a SECRET UE / EU SECRET je povinné.

PŘÍLOHA V

SEZNAM ÚTVARŮ VNITROSTÁTNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH ORGÁNŮ / URČENÝCH BEZPEČNOSTNÍCH ORGÁNŮ ODPOVĚDNÝCH ZA POSTUPY VYŘIZOVÁNÍ SOUVISEJÍCÍ S PRŮMYSLOVOU BEZPEČNOSTÍ

BELGIE

National Security Authority

FPS Foreign Affairs

Rue des Petits Carmes 15

1000 Brussels

Tel. +32 25014542 (Secretariat)

Fax +32 25014596

E-mail: nvo-ans@diplobel.fed.be

BULHARSKO

State Commission on Information Security – National Security Authority

4 Kozloduy Street

1202 Sofia

Tel. +359 29835775

Fax +359 29873750

E-mail: dksi@government.bg

Defence Information Service at the Ministry of Defence (security service)

3 Dyakon Ignatiy Street

1092 Sofia

Tel. +359 29227002

Fax +359 29885211

E-mail: office@iksbg.org

State Intelligence Agency (security service)

12 Hajdushka Polyana Street

1612 Sofia

Tel. +359 29813221

Fax +359 29862706

E-mail: office@dar.bg

State Agency for Technical Operations (security service)

29 Shesti Septemvri Street

1000 Sofia

Tel. +359 29824971

Fax +359 29461339

E-mail: dato@dato.bg

(Příslušné orgány uvedené výše provádějí schvalovací postupy pro vydávání bezpečnostních prověrek zařízení právním subjektům, které žádají o uzavření utajované smlouvy, a bezpečnostních prověrek personálu osobám provádějícím utajovanou smlouvu pro potřeby těchto orgánů.)

State Agency National Security (security service)

45 Cherni Vrah Blvd.

1407 Sofia

Tel. +359 28147109

Fax +359 29632188, +359 28147441

E-mail: dans@dans.bg

(Výše uvedená bezpečnostní služba provádí schvalovací postupy pro vydávání bezpečnostních prověrek zařízení a bezpečnostních prověrek personálu všem dalším právním subjektům a osobám v této zemi, jež žádají o uzavření utajované smlouvy či utajované grantové dohody nebo takovou smlouvu či dohodu provádějí.)

ČESKO

National Security Authority

Industrial Security Department

PO BOX 49

150 06 Praha 56

Tel. +420 257283129

E-mail: sbr@nbu.cz

DÁNSKO

Politiets Efterretningstjeneste

(Danish Security Intelligence Service)

Klausdalsbrovej 1

2860 Søborg

Tel. +45 33148888

Fax +45 33430190

Forsvarets Efterretningstjeneste

(Danish Defence Intelligence Service)

Kastellet 30

2100 Copenhagen Ø

Tel. +45 33325566

Fax +45 33931320

NĚMECKO

Pro záležitosti týkající se politiky průmyslové bezpečnosti, bezpečnostních prověrek zařízení, plánů na přepravu (vyjma kryptografické ochrany / kontrolovaných kryptografických prostředků):

Federal Ministry for Economic Affairs and Energy

Industrial Security Division – RS3

Villemombler Str. 76

53123 Bonn

Tel. +49 228996154028

Fax +49 228996152676

E-mail: dsagermany-rs3@bmwi.bund.de (office email address)

Pro standardní žádosti o návštěvu německých podniků:

Federal Ministry for Economic Affairs and Energy

Industrial Security Division – RS2

Villemombler Str. 76

53123 Bonn

Tel. +49 228996152401

Fax +49 228996152603

E-mail: rs2-international@bmwi.bund.de (office email address)

Plány na přepravu kryptografických prostředků:

Federal Office for Information Security (BSI)

National Distribution Agency / NDA-EU DEU

Mainzer Str. 84

53179 Bonn

Tel. +49 2289995826052

Fax +49 228991095826052

E-mail: NDAEU@bsi.bund.de

ESTONSKO

National Security Authority Department

Estonian Foreign Intelligence Service

Rahumäe tee 4B

11316 Tallinn

Tel. +372 6939211

Fax +372 6935001

E-mail: nsa@fis.gov.ee

IRSKO

National Security Authority Ireland

Department of Foreign Affairs and Trade

76-78 Harcourt Street

Dublin 2

D02 DX45

Tel. +353 14082724

E-mail: nsa@dfa.ie

ŘECKO

Hellenic National Defence General Staff

E’ Division (Security INTEL, CI BRANCH)

E3 Directorate

Industrial Security Office

227-231 Mesogeion Avenue

15561 Holargos, Athens

Tel. +30 2106572022, +30 2106572178

Fax +30 2106527612

E-mail: daa.industrial@hndgs.mil.gr

ŠPANĚLSKO

Autoridad Nacional de Seguridad

Oficina Nacional de Seguridad

Calle Argentona 30

28023 Madrid

Tel. +34 912832583, +34 912832752, +34 913725928

Fax +34 913725808

E-mail: nsa-sp@areatec.com

Pro informace týkající se utajovaných programů: programas.ons@areatec.com

Pro záležitosti týkající se bezpečnostních prověrek personálu: hps.ons@areatec.com

Pro plány na přepravu a mezinárodní návštěvy: sp-ivtco@areatec.com

FRANCIE

National Security Authority (NSA) (pro politiku a provádění v oblastech mimo obranný průmysl)

Secrétariat général de la défense et de la sécurité nationale

Sous-direction Protection du secret (SGDSN/PSD)

51 boulevard de la Tour-Maubourg

75700 Paris 07 SP

Tel. +33 171758193

Fax +33 171758200

E-mail: ANSFrance@sgdsn.gouv.fr

Designated Security Authority (pro provádění v obranném průmyslu)

Direction Générale de l’Armement

Service de la Sécurité de Défense et des systèmes d’Information (DGA/SSDI)

60 boulevard du général Martial Valin

CS 21623

75509 Paris CEDEX 15

Tel. +33 988670421

E-mail: pro formuláře a odchozí žádosti o návštěvu: dga-ssdi.ai.fct@intradef.gouv.fr

pro příchozí žádosti o návštěvu: dga-ssdi.visit.fct@intradef.gouv.fr

CHORVATSKO

Office of the National Security Council

Croatian NSA

Jurjevska 34

10000 Zagreb

Tel. +385 14681222

Fax +385 14686049

E-mail: NSACroatia@uvns.hr

ITÁLIE

Presidenza del Consiglio dei Ministri

D.I.S. – U.C.Se.

Via di Santa Susanna 15

00187 Roma

Tel. +39 0661174266

Fax +39 064885273

KYPR

ΥΠΟΥΡΓΕΙΟ ΑΜΥΝΑΣ

Εθνική Αρχή Ασφάλειας (ΕΑΑ)

Λεωφόρος Στροβόλου, 172-174

Στρόβολος, 2048, Λευκωσία

Τηλέφωνα: +357 22807569, +357 22807764

Τηλεομοιότυπο: +357 22302351

E-mail: cynsa@mod.gov.cy

Ministry of Defence

National Security Authority (NSA)

172-174, Strovolos Avenue

2048 Strovolos, Nicosia

Tel. +357 22807569, +357 22807764

Fax +357 22302351

E-mail: cynsa@mod.gov.cy

LOTYŠSKO

National Security Authority

Constitution Protection Bureau of the Republic of Latvia

P.O. Box 286

Riga LV-1001

Tel. +371 67025418, +371 67025463

Fax +371 67025454

E-mail: ndi@sab.gov.lv, ndi@zd.gov.lv

LITVA

Lietuvos Respublikos paslapčių apsaugos koordinavimo komisija

(The Commission for Secrets Protection Coordination of the Republic of Lithuania)

National Security Authority

Pilaitės pr. 19

LT-06264 Vilnius

Tel. +370 70666128

E-mail: nsa@vsd.lt

LUCEMBURSKO

Autorité Nationale de Sécurité

207, route d’Esch

L-1471 Luxembourg

Tel. +352 24782210

E-mail: ans@me.etat.lu

MAĎARSKO

National Security Authority of Hungary

H-1399 Budapest P.O. Box 710/50

H-1024 Budapest, Szilágyi Erzsébet fasor 11/B

Tel. +36 13911862

Fax +36 13911889

E-mail: nbf@nbf.hu

MALTA

Director of Standardisation

Designated Security Authority for Industrial Security

Standards & Metrology Institute

Malta Competition and Consumer Affairs Authority

Mizzi House

National Road

Blata I-Bajda HMR9010

Tel. +356 23952000

Fax +356 21242406

E-mail: certification@mccaa.org.mt

NIZOZEMSKO

Ministry of the Interior and Kingdom Relations

PO Box 20010

2500 EA The Hague

Tel. +31 703204400

Fax +31 703200733

E-mail: nsa-nl-industry@minbzk.nl

Ministry of Defence

Industrial Security Department

PO Box 20701

2500 ES The Hague

Tel. +31 704419407

Fax +31 703459189

E-mail: indussec@mindef.nl

RAKOUSKO

Federal Chancellery of Austria

Department I/10, Federal Office for Information Security

Ballhausplatz 2

10104 Vienna

Tel. +43 153115202594

E-mail: isk@bka.gv.at

DSA in the military sphere:

BMLV/Abwehramt

Postfach 2000

1030 Vienna

E-mail: abwa@bmlvs.gv.at

POLSKO

Internal Security Agency

Department for the Protection of Classified Information

Rakowiecka 2A

00-993 Warsaw

Tel. +48 225857944

Fax +48 225857443

E-mail: nsa@abw.gov.pl

PORTUGALSKO

Gabinete Nacional de Segurança

Serviço de Segurança Industrial

Rua da Junqueira no 69

1300-342 Lisbon

Tel. +351 213031710

Fax +351 213031711

E-mail: sind@gns.gov.pt,, franco@gns.gov.pt

RUMUNSKO

Oficiul Registrului Național al Informațiilor Secrete de Stat – ORNISS

Romanian NSA – ORNISS – National Registry Office for Classified Information

4th Mures Street

012275 Bucharest

Tel. +40 212075115

Fax +40 212245830

E-mail: relatii.publice@orniss.ro, nsa.romania@nsa.ro

SLOVINSKO

Urad Vlade RS za varovanje tajnih podatkov

Gregorčičeva 27

1000 Ljubljana

Tel. +386 14781390

Fax +386 14781399

E-mail: gp.uvtp@gov.si

SLOVENSKO

Národný bezpečnostný úrad

(National Security Authority)

Security Clearance Department

Budatínska 30

851 06 Bratislava

Tel. +421 268691111

Fax +421 268691700

E-mail: podatelna@nbu.gov.sk

FINSKO

National Security Authority

Ministry for Foreign Affairs

P.O. Box 453

FI-00023 Government

E-mail: NSA@formin.fi

ŠVÉDSKO

National Security Authority

Utrikesdepartementet (Ministry for Foreign Affairs)

UD SÄK / NSA

SE-103 39 Stockholm

Tel. +46 84051000

Fax +46 87231176

E-mail: ud-nsa@gov.se

DSA

Försvarets Materielverk (Swedish Defence Materiel Administration)

FMV Säkerhetsskydd

SE-115 88 Stockholm

Tel. +46 87824000

Fax +46 87826900

E-mail: security@fmv.se

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 58

České vydání	Právní předpisy	Ročník 64 19. února 2021

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/250 ze dne 16. února 2021, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 95/93 s ohledem na dočasnou úlevu od pravidel využívání letištních časů na letištích Unie z důvodu krize způsobené onemocněním COVID-19 ( 1 )	1

	Jméno (a případná další jména)	Identifikační údaje	Odůvodnění
2.	MUGABE, Grace	narozena 23. 7. 1965 cestovní pas č. AD001159 osobní průkaz č. 63-646650Q70	Bývalá tajemnice ženské ligy ZANU-PF (Zimbabwe African National Union – Patriotic Front/Afrického národního svazu Zimbabwe – Vlastenecké fronty), podílející se na činnostech, jež závažně narušují demokracii, dodržování lidských práv a právní stát. V roce 2002 převzala Iron Mask Estate; údajně nezákonně získala značné zisky z těžby diamantů.
5.	CHIWENGA, Constantine	viceprezident bývalý velitel zimbabwských ozbrojených sil, generál ve výslužbě, narozen 25. 8. 1956 cestovní pas č. AD000263 osobní průkaz č. 63-327568M80	Viceprezident a bývalý velitel zimbabwských ozbrojených sil. Člen společného operačního velení podílející se na vytváření nebo řízení represivní politiky státu. Použil armádu pro zabírání zemědělských hospodářství. V průběhu roku 2008 byl hlavním strůjcem násilí spojeného s prezidentskými volbami.
7.	SIBANDA, Phillip Valerio (rovněž znám jako Valentine)	velitel zimbabwských obranných sil bývalý velitel národní armády Zimbabwe, generál, narozen 25. 8. 1956 nebo 24. 12. 1954 osobní průkaz č. 63-357671H26	Velitel zimbabwských ozbrojených sil a bývalý velitel národní armády Zimbabwe. Vysoký armádní představitel s vazbami na vládu, který se podílí na vytváření nebo řízení represivní politiky státu.

	Název	Identifikační údaje	Odůvodnění
1.	Zimbabwe Defence Industries	10th floor, Trustee House, 55 Samora Machel Avenue, PO Box 6597, Harare, Zimbabwe	Vazby na ministerstvo obrany a vládní frakci ZANU-PF.

	II Nelegislativní akty
	NAŘÍZENÍ
*	Nařízení Rady (EU) 2021/251 ze dne 18. února 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 314/2004 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Zimbabwe	9
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/252 ze dne 29. ledna 2021, kterým se provádí odpočet z portugalské rybolovné kvóty, jež byla k dispozici pro sardel obecnou, z důvodu přečerpání kvóty v předchozím roce	12
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/253 ze dne 17. února 2021, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 314/2004 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Zimbabwe	15
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/254 ze dne 18. února 2021, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2020/761 a (EU) 2020/1988 a nařízení (ES) č. 218/2007 a (ES) č. 1518/2007, pokud jde o dovoz produktů pocházejících ze Spojeného království, a kterým se tyto produkty vylučují z celních kvót s probíhajícími obdobími platnosti	17
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/255 ze dne 18. února 2021, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti ( 1 )	23
*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/256 ze dne 18. února 2021, kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 798/2008, pokud jde o položku týkající se Spojeného království na seznamu třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Unie dovážet a přes její území přepravovat určité drůbeží komodity, v souvislosti s vysoce patogenní influenzou ptáků ( 1 )	36
	ROZHODNUTÍ
*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/257 ze dne 18. února 2021, na podporu akčního plánu z Osla pro uplatňování Úmluvy z roku 1997 o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení	41
*	Rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/258 ze dne 18. února 2021, kterým se mění rozhodnutí 2011/101/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Zimbabwe	51
*	Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2021/259 ze dne 10. února 2021, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro průmyslovou bezpečnost s ohledem na utajované granty	55