ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 3

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 64
7. ledna 2021


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/8 ze dne 23. prosince 2020, kterým se Komise zmocňuje k hlasování pro zvýšení schváleného základního kapitálu Evropského investičního fondu

1

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Informace o vstupu v platnost Dohody o bezpečnosti civilního letectví mezi Evropskou unií a vládou Čínské lidové republiky

3

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/9, ze dne 6. ledna 2021, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka

4

 

 

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

 

*

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EU-MEXIKO č. 1/2019 ze dne 16. října 2019, o změnách přílohy III rozhodnutí Smíšené rady ES-Mexiko č. 2/2000 o definici pojmu původní produkty a metodách správní spolupráce (Andorra a San Marino a některá specifická pravidla původu pro chemické látky) [2021/10]

37

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

ROZHODNUTÍ

7.1.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 3/1


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/8

ze dne 23. prosince 2020,

kterým se Komise zmocňuje k hlasování pro zvýšení schváleného základního kapitálu Evropského investičního fondu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 5 odst. 2 stanov Evropského investičního fondu (dále jen „fond“) stanoví, že valná hromada fondu (dále jen „valná hromada“) může většinou 85 % odevzdaných hlasů rozhodnout o zvýšení schváleného základního kapitálu.

(2)

Vzhledem k očekávanému dopadu krize způsobené onemocněním COVID-19 a s cílem přispět k reakci Unie a fondu na tuto krizi prováděním navrhovaného nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program InvestEU, jako součást víceletého finančního rámce na období 2021 až 2027, a dalším rozvojem úlohy fondu při řízení národních a regionálních programů je nezbytné okamžitě zvýšit schválený základní kapitál fondu o částku 2 870 000 000 EUR.

(3)

Správní rada fondu (dále jen „správní rada“) se rozhodla předložit valné hromadě žádost o schválení zvýšení schváleného základního kapitálu fondu o částku 2 870 000 000 EUR vydáním 2 870 nových akcií a o schválení podmínek pro zvýšení základního kapitálu, včetně způsobu platby. Bude-li zvýšení základního kapitálu schváleno, každá nová akcie bude mít jmenovitou hodnotu 1 000 000 EUR a každá upsaná akcie bude splacena do výše 20 % své jmenovité hodnoty. Valná hromada může vyžadovat splacení zbývajících 80 % za podmínek stanovených v čl. 7 odst. 3 stanov fondu. Všechny akcie, ať již stávající nebo nově vydané, budou mít stejnou hodnotu a budou s nimi spojena ve všech ohledech stejná práva.

(4)

Správní rada navrhla, aby nově schválené akcie byly nabídnuty k upisování během jediného upisovacího období, které začne bezprostředně po schválení zvýšení základního kapitálu valnou hromadou a skončí dne 30. září 2021. Unie se bude moci podílet na upisování za podmínek stanovených v rozhodnutí valné hromady, jakmile vstoupí v platnost právní akt, kterým se schvaluje účast Unie na zvýšení základního kapitálu.

(5)

Aby mohl zástupce Unie na valné hromadě hlasovat o zvýšení základního kapitálu co nejdříve, je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů a lhůty deseti dnů uvedených v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Z téhož důvodu by mělo toto rozhodnutí vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Komise se zmocňuje k tomu, aby na valné hromadě Evropského investičního fondu hlasovala jménem Unie pro navrhované zvýšení schváleného základního kapitálu fondu o částku 2 870 000 000 EUR.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 23. prosince 2020.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věsníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2020.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

7.1.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 3/3


Informace o vstupu v platnost Dohody o bezpečnosti civilního letectví mezi Evropskou unií a vládou Čínské lidové republiky

Dohoda o bezpečnosti civilního letectví mezi Evropskou unií a vládou Čínské lidové republiky, která byla podepsána dne 20. května 2019 v Bruselu, vstoupila v platnost dne 1. září 2020 v souladu s čl. 17 odst. 1 této dohody poté, co bylo dne 20. července 2020 uloženo do depozitáře poslední oznámení.


NAŘÍZENÍ

7.1.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 3/4


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/9,

ze dne 6. ledna 2021,

kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na článek 7 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení řízení

(1)

Dne 14. května 2020 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu některých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli (dále jen „za tepla válcovaná ocel“ nebo „výrobek, který je předmětem šetření“) pocházejících z Turecka na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 31. března 2020 Sdružení evropských výrobců oceli (dále jen „Eurofer“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové produkce výrobku, který je předmětem šetření. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

Dne 12. června 2020 Komise zahájila antisubvenční šetření týkající se dovozu téhož výrobku z Turecka a zahájila samostatné šetření. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (3).

1.2.   Celní evidence

(4)

Komise na základě podnětu žadatele podloženého nezbytnými důkazy rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/1686 (4) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

1.3.   Zúčastněné strany

(5)

V oznámení o zahájení šetření vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise o zahájení šetření navíc výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a turecké orgány, známé dovozce, uživatele, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(6)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Ve fázi zahájení šetření Komise uspořádala slyšení s několika uživateli a se zástupci tureckých vyvážejících výrobců.

1.4.   Výběr vzorku

(7)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení by mohlo být nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

1.4.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(8)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise tento vzorek vybrala na základě vykázané výroby a objemu prodeje v Unii ze strany výrobců v Unii v souvislosti s analýzou hodnocení stavu před zahájením šetření, přičemž přihlédla rovněž k jejich zeměpisné poloze. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii, nacházejících se ve třech různých členských státech, kteří představovali přibližně 34 % odhadované celkové výroby v Unii a více než 40 % objemu unijního prodeje výrobců, kteří se přihlásili. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(9)

Pouze vyvážející výrobce Çolakoğlu Metalurji A.Ş. (dále jen „společnost Colakoglu“) předložil své připomínky ve stanovené lhůtě. Společnost Colakoglu tvrdila, že navrhovaný vzorek výrobců v Unii není reprezentativní, protože i) společnosti zařazené do vzorku nepředstavují největší objem výroby ani největší objem prodeje v Unii; ii) navrhovaný vzorek je příliš malý; iii) nezaručuje zeměpisné rozložení a iv) vzorek záměrně zahrnuje „strany, které již byly kvůli vnějším okolnostem ve zjevně neuspokojivé situaci“. Společnost Colakoglu navrhla, aby do vzorku byly zařazeny i společnosti ArcelorMittal Španělsko, ArcelorMittal Belgie a Acciaieria Arvedi SPA v Itálii.

(10)

Pokud jde o první tvrzení, Komise svůj vzorek stanovila na základě největších objemů výrobku a prodeje v Unii, jak je uvedeno v poznámce ke spisu t120.003571. Z toho, že někteří jiní výrobci vykazovali vysoké maximální hodnoty objemových rozpětí, jež uvedli v otevřené verzi svých průběžných odpovědí, neplyne, že toho skutečně více vyrobili a/nebo prodali.

(11)

Za druhé se Komise domnívá, že vzorek, který představuje přibližně 34 % odhadované celkové výroby v Unii a více než 40 % objemu prodeje výrobců, kteří se přihlásili v Unii, je dostatečně reprezentativní. Společností Colakoglu uvedené příklady toho, kdy se Komise rozhodla vybrat vzorek zahrnující více stran, náležející do právního rámce, v němž mohla Komise uplatnit delší lhůty. Zařazení většího počtu výrobců v Unii do vzorku by představovalo nepřiměřenou zátěž a bránilo by včasnému dokončení šetření.

(12)

Zatřetí pak byla Komise přesvědčena, že zeměpisné rozložení vzorku je vyhovující, protože tři strany tvořící jeho součást se nacházejí ve třech různých členských státech.

(13)

A konečně poslední tvrzení společnosti Colakoglu nebylo podloženo žádnými důkazy. Jak bylo již výše řečeno, výběrovými kritérii, jimiž se řídilo složení vzorku, byl objem výroby a prodeje v Unii i zeměpisná reprezentativnost.

(14)

S ohledem na výše uvedené považovala Komise připomínky společnosti Colakoglu týkající se reprezentativnosti vzorku za neodůvodněné. Prozatímní vzorek sestávající ze tří výrobců v Unii byl proto považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie a byl potvrzen jako konečný vzorek.

1.4.2.   Výběr vzorku dovozců

(15)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(16)

Jeden dovozce, který není ve spojení, poskytl požadované informace a souhlasil se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu odpovědí Komise rozhodla, že výběr vzorku není nutný. K tomuto rozhodnutí nebyly vzneseny žádné připomínky.

1.4.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Turecku

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v Turecku, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala zastoupení Turecka při Evropské unii, aby určilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(18)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo pět vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří skupin společností na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

1.5.   Individuální zjišťování

(19)

O individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení požádal jeden turecký vyvážející výrobce, který vyplnil formulář pro výběr vzorku. V den zahájení šetření zpřístupnila Komise pro vyvážející výrobce dotazník online (5). Zároveň s oznámením vzorku informovala Komise vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, rovněž o tom, že pokud chtějí být šetřeni individuálně, musí odpovědět na tento dotazník. Společnost, která původně požádala o individuální zjišťování, však vyplněný dotazník nedodala. Žádné individuální zjišťování tedy nebylo přiznáno.

1.6.   Odpovědi na dotazník

(20)

Komise zaslala žadateli dotazník a požádala tři výrobce v Unii zařazené do vzorku, dovozce, který není ve spojení a který zaslal formulář pro výběr vzorku, a dalšího dovozce, který se přihlásil, několik uživatelů a tři vyvážející výrobce v Turecku zařazené do vzorku, aby vyplnili příslušné dotazníky zpřístupněné online (6).

(21)

Vzhledem k tomu, že žadatel poskytl dostatečné důkazy o tom, že ve vztahu k výrobku, který je předmětem šetření, existují na trhu surovin v Turecku zkreslení, zaslala Komise turecké vládě k této věci doplňující dotazník.

(22)

Na dotazník odpověděli tří výrobci v Unii zařazení do vzorku, žadatel, uživatelé společnost Marcegaglia Carbon Steel S.P.A. a San Polo Lamiere S.P.A., čtyři uživatelé v rámci skupiny Network Steel Group, dovozce, který není ve spojení, společnost Network Steel S.L., tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku a turecká vláda.

1.7.   Inspekce na místě

(23)

Kvůli vypuknutí pandemie COVID-19 a restriktivním opatřením v různých členských státech a dalších třetích zemích nemohla Komise v prozatímní fázi provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení.

(24)

Komise si vyžádala všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Komise provedla dálkové křížové kontroly těchto společností/stran:

 

Výrobci v Unii a jejich sdružení

ThyssenKrupp Steel Europe AG, Duisburg, Německo

Tata Steel IJmuiden BV, Velsen-Noord, Nizozemsko

ArcelorMittal Mediterranée SAS, Fos-sur-Mer, Francie (7)

ArcelorMittal France, Dunkerque, Francie

Eurofer, Brusel, Belgie

 

Dovozci

Network Steel S.L., Madrid, Španělsko

 

Vyvážející výrobci v Turecku a obchodníci ve spojení

Habaş Sinai Ve Tibbi Gazlar İstihsal Endüstrisi A.Ş. (dále jen „společnost Habas“)

Çolakoğlu Metalurji A.Ş. a obchodník ve spojení Çolakoğlu Dış Ticaret A.Ş. (dále jen společnost „Cotas“) (společně dále jen „Colakoglu“)

Ereğli Demir ve Çelik Fabrikalri T.A.S. (dále jen společnost „Erdemir“); İskenderun Demir ve Çelik A.Ş. (dále jen společnost „Isdemir“); a související servisní centrum Erdemir Çelik Servis Merkezi San. ve Tic. A.Ş. (dále jen společnost „Ersem“) (společně dále jen „skupina Erdemir“)

(25)

Pokud jde o ustanovení čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení, proběhla konzultace s tureckou vládou prostřednictvím videokonference.

(26)

V návaznosti na dálkovou křížovou kontrolu skupiny Erdemir se Komise vzhledem k určitým nedostatkům v informacích o nákladech na dopravu poskytnutých skupinou rozhodla nahradit tyto náklady dostupnými údaji podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení, jak je vysvětleno níže v 56. až 59.(59) bodě odůvodnění.

1.8.   Období šetření a posuzované období

(27)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od úterý 1. ledna 2019 do úterý 31. prosince 2019 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2016 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(28)

Dotčeným výrobkem jsou ploché válcované výrobky ze železa, nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků „zkracovaných na míru“ a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracované, neplátované, nepokovené ani nepotažené, které pocházejí z Turecka a které mají v současnosti kódy KN 7208 10 00, 7208 25 00, 7208 26 00, 7208 27 00, 7208 36 00, 7208 37 00, 7208 38 00, 7208 39 00, 7208 40 00, 7208 52 10, 7208 52 99, 7208 53 00, 7208 54 00, 7211 13 00, 7211 14 00, 7211 19 00, ex 7225 19 10 (kód TARIC 7225191090), 7225 30 90, ex 7225 40 60 (kód TARIC 7225406090), 7225 40 90, ex 7226 19 10 (kód TARIC 7226191090), 7226 91 91 a 7226 91 99. Kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci.

(29)

Z definice dotčeného výrobku jsou vyloučeny tyto výrobky:

i)

výrobky z korozivzdorné oceli a křemíkové elektrooceli s orientovanou strukturou;

ii)

výrobky z nástrojové oceli a rychlořezné oceli;

iii)

výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší a

iv)

výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší.

(30)

Za tepla válcovaná ocel se používá v široké škále aplikací v mnoha hospodářských odvětvích, včetně stavebnictví, stavby lodí a energetiky. Používá se například při výrobě zemědělského vybavení, pancéřové oceli, konstrukčních a stavebních dílů, domácích spotřebičů a elektrických spotřebičů, v automobilovém průmyslu atd.

2.2.   Obdobný výrobek

(31)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

dotčený výrobek;

výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v Turecku; a

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(32)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

2.3.   Tvrzení týkající se definice výrobku

(33)

Výrobce vysokozdvižných vozíků a součástek pro vysokozdvižné vozíky a stavební stroje požádal o vyloučení dlouhých výrobků z tyčí válcovaných za tepla z výrobku, který je předmětem šetření (8). Komise poznamenala, že dlouhé výrobky z tyčí válcovaných za tepla nespadají do oblasti působnosti tohoto šetření, protože dlouhá tyč válcovaný za tepla o délce 6-12 m je dlouhým výrobkem, a nikoli plochým ocelovým výrobkem.

3.   DUMPING

3.1.   Předběžné poznámky

(34)

Do vzorku byly zařazeny tři společnosti, z nichž jedna byla skupinou.

(35)

Veškerý domácí i vývozní prodej společnosti Habas do Unie představoval přímý prodej odběratelům, kteří nejsou ve spojení.

(36)

Společnost Colakoglu prodávala na domácím trhu přímo odběratelům, kteří nejsou ve spojení, zatímco veškerý vývoz dotčeného výrobku společnosti Colakoglu do Unie v období šetření probíhal prostřednictvím společnosti Cotas, která je společností ve spojení se sídlem v Turecku.

(37)

Skupina Erdemir sestávala ze tří společností, které byly přímo zapojeny do šetření: vyvážející výrobci Erdemir a Isdemir a servisní centrum Ersem. Výrobci Erdemir i Isdemir v období šetření vyráběli výrobek, který je předmětem šetření, prodávali jej na domácím trhu a vyváželi jej do Unie a třetích zemí. Společnost Ersem nakupovala výrobek, který je předmětem šetření, od výrobce Erdemir a/nebo Isdemir a znovu jej prodávala na domácím trhu s dalším zpracováním nebo bez dalšího zpracování (např. řezání a sešívání svitků na plechy a pásy).

3.2.   Běžná hodnota

(38)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku u každého vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku reprezentativní. Domácí prodej obdobného výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření.

(39)

Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého vyvážejícího výrobce obdobného výrobku, který byl zařazen do vzorku, na domácím trhu reprezentativní.

(40)

Komise následně určila u vyvážejících výrobců s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(41)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného na domácím trhu vyvážejícím výrobcem zařazeným do vzorku,, jež je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje na domácím trhu reprezentativní podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku na vývoz do Unie.

(42)

U jednoho ze tří vývozců zařazených do vzorku byl reprezentativní rovněž veškerý domácí prodej typů výrobku, které se shodovaly nebo byly srovnatelné s typy výrobku vyváženými v období šetření do Unie. U dalších dvou vyvážejících vývozců zařazených do vzorku se u některých typů výrobku, které byly během období šetření vyvezeny do Unie, neuskutečnil žádný domácí prodej nebo byl prodej tohoto typu výrobku na domácím trhu nižší než 5 % objemu, a nebyl tudíž reprezentativní.

(43)

Komise dále stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu ve srovnání s celkovým prodejem každého typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření. To bylo provedeno s cílem rozhodnout, zda Komise může pro účely výpočtu běžné hodnoty každého typu výrobku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení odhlédnout od nerentabilního prodeje na domácím trhu jako neobchodovaného v běžném obchodním styku.

(44)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu v období šetření bez ohledu na to, zda jejich domácí prodej je, či není ziskový, pokud:

a)

objem ziskového domácího prodeje uvedeného typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným jednotkovým výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představoval více než 80 % celkového objemu domácího prodeje uvedeného typu výrobku a

b)

vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(45)

Na duhé straně, běžná hodnota je založena na skutečné ceně jednotlivých typů výrobku na domácím trhu pouze v případě ziskového prodeje daného typu výrobku na domácím trhu během období šetření, pokud:

a)

objem ziskového domácího prodeje tohoto typu výrobku představuje nejvýše 80 % celkového objemu domácího prodeje tohoto typu nebo

b)

vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku je nižší než jednotkové výrobní náklady.

(46)

Z analýzy domácího prodeje tří vývozců zařazených do vzorku vyplynulo, že 17 % až 100 % veškerého domácího prodeje jednotlivých typů výrobku v období šetření bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než vážené průměrné výrobní náklady. V závislosti na typu výrobku byla proto běžná hodnota za situace popsané ve 44. bodě odůvodnění vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření nebo za situace popsané ve 45. bodě odůvodnění a pouze za této situace jako vážený průměr ziskového prodeje.

(47)

Pokud se typ výrobku neprodával v reprezentativním množství nebo se neprodával vůbec na domácím trhu, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 2 základního nařízení, a pokud se prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku neuskutečnil nebo nebyl dostatečný, Komise vypočetla běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(48)

U typů výrobku s nulovým nebo nedostatečným prodejem obdobného výrobku na domácím trhu v běžném obchodním styku byla běžná hodnota početně zjištěna tak, že k váženým průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku vyvážejících výrobců zařazených do vzorku během období šetření byly připočteny tyto položky:

a)

vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady vynaložené během období šetření vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku a

b)

vážený průměrný zisk dosažený během období šetření vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(49)

V případě typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly připočítány vážené průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk z běžných obchodních transakcí s těmito typy na domácím trhu. Co se týče typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly připočteny vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech běžných obchodních transakcí na domácím trhu.

3.3.   Vývozní cena

(50)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako obchodníci, jak je popsáno výše v bodech 34 až 37 odůvodnění.

(51)

Dva vyvážející výrobci vyváželi dotčený výrobek během období šetření přímo nezávislým odběratelům v Unii, tudíž vývozní cena byla v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie. Třetí vyvážející výrobce zařazený do vzorku vyvážel dotčený výrobek do Unie výhradně prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem v Turecku.

3.4.   Srovnání

(52)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(53)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy týkající se nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku a vedlejších nákladů, balení, nákladů na úvěry a provize.

(54)

Jeden vyvážející výrobce vyvážel dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem v Turecku, která působila jako obchodník a se kterou podle svého tvrzení tvořil jediný hospodářský subjekt. Komise připomněla, že podle judikatury EU existuje jediný hospodářský subjekt, pokud výrobce svěřuje úkoly, které obvykle spadají do odpovědnosti vnitřního prodejního oddělení, distribuční společnosti ve vztahu ke svým výrobkům, nad nimiž vykonává hospodářskou kontrolu. Z šetření ale vyplynulo, že obchodník ve spojení nesplňuje tato kritéria, neboť nepředstavuje jediný prodejní kanál ani jediný kanál prodeje na vývoz výrobce, který v období šetření vyvážel dotčený výrobek i další výrobky přímo na trhy třetích zemí, jakož i další výrobky do Unie. Z těchto důvodů bylo tvrzení zamítnuto.

(55)

V důsledku toho byla vývozní cena za účelem stanovení vývozní ceny ze závodu uvedeného vyvážejícího výrobce upravena podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Komise proto od vývozní ceny odečetla prodejní, správní a režijní náklady obchodníka ve spojení, u něhož bylo zjištěno, že netvoří jediný hospodářský subjekt s vyvážejícím výrobcem, a zisk rovnající se zisku dovozce v Unii, který není ve spojení, stanovený na základě informací obsažených ve spisu tohoto šetření, jakož i zjištění předchozího šetření týkajícího se dovozu výrobků podobných výrobku, který je předmětem šetření (9).

(56)

Během období přezkumného šetření jednoho vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku Komise zjistila, že společnost neuvedla důležité informace, pokud jde o přepravní náklady vzniklé při prodeji dotčeného výrobku na domácím trhu. Komise proto nebyla schopna posoudit, zda byly náklady na dopravu vykázané jako úprava běžné hodnoty vykázány správně.

(57)

Dopisem ze dne 1. prosince 2020 informovala Komise příslušnou společnost o svém záměru použít článek 18 základního nařízení, pokud jde o uvedené náklady na dopravu. Komise rovněž informovala tureckou vládu prostřednictvím verbální nóty. Společnost dne 8. prosince 2020 předložila připomínky a podpůrné dokumenty, v nichž uvedla, že Komise správně zachycovala kontroly provedené během období přezkumného šetření v citlivé verzi zprávy přezkumného šetření, kterou společnost předala. Společnost však tvrdila, že zpráva přezkumného šetření neuvedla žádné poskytnuté zavádějící informace ani informace, které společnost odmítla poskytnout. Společnost dále uvedla, že použití ustanovení článku 18 základního nařízení není v dané situaci opodstatněné, a předložila řadu argumentů na podporu tohoto tvrzení. Ve svých připomínkách ze dne 14. prosince 2020 vznesla turecká vláda podobné argumenty jako dotčená společnost a zmínila předchozí judikaturu WTO, pokud jde o použití článku 18 na podporu svého názoru, že kritéria pro použití dostupných údajů nebyla v tomto případě splněna.

(58)

V tomto ohledu Komise připomněla, že účelem zprávy přezkumného šetření je zachytit události a skutečnosti z dálkové křížové kontroly, a nikoli předložit závěry. Komise se proto domnívala, že zpráva přezkumného šetření je úplná, i když neuvádí, že Komise považuje určité informace za zavádějící. Kromě toho podpůrné dokumenty, které společnost předložila, neobsahovaly žádné nové informace, které by podstatně změnily situaci. A konečně, společnost předložila řadu argumentů pouze v citlivé verzi svých připomínek, jelikož se tato tvrzení týkala důvěrných informací specifických pro danou společnost. Těmito tvrzeními se zabývají prozatímní informace o jednotlivých společnostech.

(59)

Žádná z informací nebo argumentů předložených společností nebo tureckou vládou, jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění výše, nebyla takové povahy, aby se rozhodnutí Komise změnilo. Komise proto potvrdila svůj záměr zacházet s informacemi o nákladech na dopravu vzniklých společnosti při domácím prodeji výrobku, který je předmětem šetření, v souladu s ustanoveními článku 18 základního nařízení v prozatímní fázi šetření.

(60)

Všichni vyvážející výrobci zařazení do vzorku podali žádost podle čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení o úpravu o částku odpovídající clu a tvrdili, že existence režimu navrácení cla pro určité vstupní materiály v dotčené zemi ve svém důsledku znamená, že veškerý jejich prodej na domácím trhu by ve srovnání s prodejem na vývoz zahrnoval nepřímou daň.

(61)

Žadatel předložil připomínky, v nichž vznesl proti tomuto tvrzení námitky.

(62)

V Turecku se dovozní clo vztahuje na desky a ocelový šrot, což jsou vstupy pro výrobu ploché za tepla válcované oceli. V režimu aktivního zušlechťovacího styku jsou ale domácí výrobci osvobozeni od platby tohoto cla, pokud jsou dovezené desky/ocelový šrot použity k výrobě konečných výrobků, které jsou nakonec vyvezeny. Dva vývozci zařazení do vzorku tvrdili, že výše cel, která by zaplatili, kdyby konečné výrobky z oceli válcované za tepla nebyly vyvezeny, nýbrž prodány na domácím trhu, by měla být zohledněna v zájmu spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny.

(63)

Šetření však ukázalo, že žádný z těchto dvou vývozců zařazených do vzorku nezaplatil během období šetření žádné dovozní clo, neboť plnil vývozní závazek spojený s každým povolením režimu aktivního zušlechťovacího styku, takže nárokovaná úprava vrácení cla představovala pouze teoretickou cenu. Z tohoto důvodu bylo tvrzení považováno za neopodstatněné a jako takové bylo zamítnuto.

(64)

Dva vyvážející výrobci zařazení do vzorku požádali Komisi, aby ke stanovení jejich individuálních dumpingových rozpětí použila měsíční nebo čtvrtletní metodu. Tvrdili, že tento přístup je opodstatněn dvěma hlavními důvody: i) kolísání výrobních nákladů a ii) depreciace turecké liry v období šetření.

(65)

Pokud jde o první důvod, obě společnosti tvrdily, že během období šetření došlo k významným změnám cen surovin, což následně vedlo k významným změnám jejich měsíčních/čtvrtletních výrobních nákladů. Výpočet jejich dumpingového rozpětí na standardním průměrném ročním základě by proto vedl k tomu, že by domácí prodej na začátku a na konci období šetření byl ztrátový, i kdyby přesahoval jejich skutečné náklady.

(66)

Co se týče druhého důvodu, obě společnosti tvrdily, že období šetření se v Turecku vyznačovalo značnými výkyvy v míře inflace, k nimž docházelo zejména v jeho první polovině, a že turecká lira během období šetření výrazně devalvovala.

(67)

Žadatel předložil připomínky, v nichž tvrdil, že žádost o měsíční nebo čtvrtletní výpočet dumpingu není v tomto případě odůvodněná. Pokud jde o výkyvy nákladů, tvrdil, že kolísání čtvrtletních výrobních nákladů nebylo významné, což odůvodnil tím, že rozdíly nákladů v prvním, třetím a čtvrtém čtvrtletí se od sebe nelišily o víc než 10 %, a výkyvy nákladů jsou navíc součástí běžných obchodních operací. Pokud jde o míru inflace v Turecku, žadatel tvrdil, že obě společnosti sledovaly inflaci pouze v první polovině období šetření, avšak průměrná míra inflace v Turecku v roce 2019, tj. v období šetření, činila 15 %, což nelze definovat jako „hyperinflaci“ ani to není míra natolik vysoká, aby odůvodňovala měsíční nebo čtvrtletní výpočet dumpingu.

(68)

Komise provedla analýzu tvrzení vyvážejících výrobců a zjistila, že: i) fluktuace měsíčních/čtvrtletních výrobních nákladů ovlivnila hlavně jednu čtvrtinu období šetření, zatímco prodej dotčeného výrobku probíhal po celé období šetření, a že celkové výkyvy nákladů nebyly tak významné, aby odůvodňovaly čtvrtletní výpočet dumpingu; ii) průměrná míra inflace (15 % (10)) a devalvace turecké liry (zejména ve druhém čtvrtletí o méně než 20 % (11)) v období šetření nebyly takového rozsahu, který by mohl odůvodnit, aby se Komise odchýlila od své ustálené praxe výpočtu dumpingového rozpětí na ročním základě. Žádost o měsíční nebo čtvrtletní výpočet dumpingu byla proto zamítnuta.

3.5.   Dumpingová rozpětí

(69)

U vyvážejících výrobců zařazených do vzorku srovnávala Komise váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(70)

Na tomto základě prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF (zahrnující náklady, pojištění a přepravu zboží) na hranice Unie před proclením představují:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Habaş Sinai Ve Tibbi Gazlar İstihsal Endüstrisi A.Ş.

4,8 %

Skupina Erdemir

Ereğli Demir ve Çelik Fabrikalari T.A.S. – İskenderun Demir ve Çelik A.Ş.

5,4 %

Çolakoğlu Metalurji A.Ş.

7,6 %

(71)

Pro dva spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí stanovených pro tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku.

(72)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, tj. společnosti Ağir Haddecilik A.Ş. a společnosti Borçelik Çelik Sanayii Ticaret A.Ş., 5,9 %.

(73)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Turecku stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce je objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém objemu vývozu – jak je uveden v dovozních statistikách Eurostatu – z dotčené země do Unie.

(74)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, neboť dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval během období šetření asi 87 % celkového vývozu do Unie. Komise proto rozhodla, že stanoví zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(75)

Během období šetření v Unii vyrábělo obdobný výrobek 22 známých výrobců, kteří patřili do 14 skupin. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(76)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena ve výši přibližně 74,6 milionu tun, včetně výroby pro vlastní spotřebu. Komise tento údaj stanovila na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, konkrétně na základě na dálku ověřené odpovědi na dotazník obdržené od sdružení Eurofer a výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(77)

Jak je uvedeno ve 8. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují asi 34 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

4.2.   Určení příslušného trhu Unie

(78)

Aby zjistila, zda výrobní odvětví Unie utrpělo újmu, a za účelem stanovení spotřeby a různých ekonomických ukazatelů týkajících se situace výrobního odvětví Unie Komise zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie (pro vlastní spotřebu a ostatní použití).

(79)

Výrobní odvětví Unie je do značné míry vertikálně integrováno. Za tepla válcovaná ocel se považuje za meziprodukt pro výrobu různých navazujících výrobků s přidanou hodnotou, a to výrobků válcovaných za studena. Komise zjistila, že 52 % celkové výroby výrobců v Unii je určeno k využití pro vlastní spotřebu.

(80)

Rozdíl mezi závislým trhem a volným trhem má v tomto případě význam pro analýzu újmy. Na závislém trhu se dotčený výrobek považuje za původní materiál pro výrobu různých navazujících výrobků s přidanou hodnotou a převodní ceny jsou v rámci skupin stanoveny podle různých cenových politik. Naproti tomu výroba určená k prodeji na volném trhu přímo soutěží s dovozem dotčeného výrobku a prodává se za ceny na volném trhu.

(81)

Aby si Komise vytvořila co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, obstarala si údaje o veškeré činnosti v oblasti za tepla válcované oceli a určila, zda je výroba určena k využití pro vlastní spotřebu nebo pro volný trh.

(82)

Komise provedla oddělené analýzy údajů týkající se volného trhu a závislého trhu a na základě údajů o volném trhu přezkoumala některé hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu a ceny, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok. Pokud to bylo možné a odůvodněné, Komise tyto zjištěné údaje porovnala s údaji pro závislý trh, aby získala kompletní představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(83)

Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost v oblasti za tepla válcované oceli, včetně využití pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie. Patří mezi ně: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost získat kapitál. Tyto ukazatele závisí na veškeré činnosti, bez ohledu na to, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu nebo prodávána na volném trhu.

4.3.   Spotřeba v Unii

4.3.1.   Spotřeba na volném trhu v rámci Unie

(84)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě: a) údajů sdružení Eurofer týkajících se prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, přičemž tyto údaje byly porovnány s údaji od výrobců v Unii zařazených do vzorku o objemu prodeje; a b) dovozu výrobku, který je předmětem šetření, ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu.

(85)

Spotřeba v Unii na volném trhu se v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 1

Volná spotřeba na trhu Unie (v tunách)

 

2016

2017

2018

Spotřeba Unie na volném trhu

35 507 255

34 704 015

36 593 172

35 157 748

Index

100

98

103

99

Zdroj: Eurofer, výrobci v Unii zařazení do vzorku a Eurostat

(86)

Mezi lety 2016 a 2018 se spotřeba na volném trhu zvýšila o 3 %, ale následně poklesla. Celková spotřeba na volném trhu se během posuzovaného období snížila o 1 %.

4.3.2.   Vlastní spotřeba na trhu Unie

(87)

Komise stanovila vlastní spotřebu v Unii na základě využití pro vlastní spotřebu všech známých výrobců v Unii. Na tomto základě se vlastní spotřeba v Unii v posuzovaném období vyvíjela takto:

Tabulka 2

Vlastní spotřeba na trhu Unie (v tunách)

 

2016

2017

2018

Vlastní spotřeba Unie

45 706 179

46 957 017

46 552 480

42 675 368

Index

100

103

102

93

Zdroj: Eurofer a výrobci v Unii zařazení do vzorku

(88)

Spotřeba na závislém trhu se do roku 2018 mírně zvýšila a poté se snížila. Celková vlastní spotřeba se během posuzovaného období snížila o 7 procentních bodů.

4.3.3.   Celková spotřeba

(89)

Celková spotřeba - součet vlastní spotřeby a spotřeby na volném trhu - se během posuzovaného období vyvíjela takto:

Tabulka 3

Celková spotřeba (na volném i závislém trhu) (v tunách)

 

2016

2017

2018

Celková spotřeba Unie

81 213 434

81 661 032

83 145 652

77 833 116

Index

100

101

102

96

Zdroj: Eurofer, výrobci v Unii zařazení do vzorku a Eurostat

(90)

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že celková spotřeba v letech 2017 a 2018 mírně vzrostla, ale ve srovnání s rokem 2016 celkově klesla o 4 %. Vlastní spotřeba představovala téměř 55 % celkové spotřeby v období šetření.

4.4.   Dovoz z Turecka

4.4.1.   Objem dovozu z Turecka a jeho podíl na trhu

(91)

Objem dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou na volném trhu v Unii.

(92)

Dovoz z Turecka se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

 

2016

2017

2018

Objem dovozu z Turecka (t)

999 732

1 836 513

2 830 548

2 843 116

Index

100

184

283

284

Podíl na volném trhu

2,8 %

5,3 %

7,7 %

8,1 %

Index

100

188

275

287

Zdroj: Eurofer, výrobci v Unii zařazení do vzorku a Eurostat

(93)

Dovoz z Turecka se v posuzovaném období zvýšil o 184 %, přičemž jeho podíl na volném trhu se téměř ztrojnásobil, takže se zvýšil z 2,8 % v roce 2016 na 8,1 % v období šetření.

4.4.2.   Ceny výrobků dovážených z Turecka a cenové podbízení

(94)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu. Vážená průměrná cena výrobků dovážených z Turecka se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Dovozní ceny (v EUR za tunu)

 

2016

2017

2018

Turecko

363

490

539

493

Index

100

135

148

136

Zdroj: Eurostat

(95)

Průměrné ceny dovozu z Turecka se během období šetření zvýšily z 363 EUR za tunu v roce 2016 na 493 EUR za tunu, což je zvýšení o 36 %. Průměrná cena dovozu v roce 2017 výrazně vzrostla, ale stejně tak i v roce 2018, což bylo dáno významným zvýšením ceny hlavních surovin, zejména šrotu, ale také železné rudy a koksu. Rozdíl mezi cenami dumpingového dovozu a cenami výrobního odvětví Unie během období šetření, jak je uvedeno v tabulce 10, byl významný (7,5 %).

(96)

Cenové podbízení během období šetření zjistila Komise srovnáním:

a)

vážených průměrných cen podle typu výrobku z dovozu od tureckých výrobců prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě cen CIF (náklady, pojištění a přepravné) s příslušnou úpravou o náklady po dovozu; a

b)

odpovídajících vážených průměrných prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, podle typu výrobku, upravených na úroveň ceny ze závodu.

(97)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev z cen. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření.

(98)

Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že dumpingový dovoz vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vykazoval vážené průměrné rozpětí cenového podbízení v rozmezí od 1,3 % do 2,9 %. Převážná část ploché za tepla válcovaná oceli je velmi citlivá na ceny a hospodářská soutěž je z velké části založena na cenách. Kromě toho jsou na trhu známy ceny a jeden výrobce zařazený do vzorku během přezkumného šetření prohlásil, že malý cenový rozdíl způsobí, že kupující změní dodavatele. V této souvislosti jsou uvedená rozpětí cenového podbízení považována za významná.

4.5.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.5.1.   Obecné poznámky

(99)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzeny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie v průběhu posuzovaného období.

(100)

Jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(101)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů z odpovědi sdružení Eurofer na dotazník týkající se všech výrobců v Unii, které byly v případě potřeby podrobeny křížové kontrole s odpověďmi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly podrobeny křížové kontrole na dálku a pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie byly shledány jako reprezentativní.

(102)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(103)

Posuzovanými mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(104)

Žadatel Komisi požádal, aby zahájila analýzu trendů újmy až od roku 2017 s odůvodněním, že rok 2016 (první rok posuzovaného období v tomto šetření) byl „rokem nereprezentativním“, jelikož bylo zjištěno, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena újma dumpingovým a subvencovaným dovozem z několika zemí původu. V návaznosti na šetření s obdobím šetření, které se týkalo první poloviny roku 2016, byla v říjnu 2017 uložena konečná antidumpingová opatření na dovoz plochých za tepla válcovaných výrobků z oceli z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny (12). Kromě toho byla v dubnu a červnu 2017 uložena antidumpingová opatření vůči Číně a vyrovnávací cla vůči Číně (13). Komise se rozhodla předložit v této fázi údaje v souladu se svou běžnou praxí, tedy včetně roku 2016. Komise však podotýká, že toto posouzení vývoje ukazatelů újmy je třeba chápat s ohledem na to, že situace výrobního odvětví Unie byla v roce 2016 skutečně ovlivněna zmíněnými dumpingovými praktikami a že v roce 2017, poté co byla přijata konečná antidumpingová a vyrovnávací opatření proti těmto dovozům, začala vykazovat jasné známky zlepšení.

4.5.2.   Makroekonomické ukazatele

4.5.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(105)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2016

2017

2018

Objem výroby (v tunách)

77 715 486

80 720 236

79 489 096

74 635 884

Index

100

104

102

96

Objem výroby (v tunách)

92 948 209

94 639 237

95 741 308

96 051 969

Index

100

102

103

103

Využití kapacity

84 %

85 %

83 %

78 %

Index

100

102

99

93

Zdroj: Eurofer, výrobci v Unii zařazení do vzorku a Eurostat

(106)

Během posuzovaného období se objem výroby výrobního odvětví Unie snížil přibližně o 4 % neboli přibližně 3 miliony tun, zatímco výrobní kapacita se zvýšila o 3 %, tedy přibližně o stejný objem jako pokles výrobce. Následně využití kapacity pokleslo o 7 %, z 84 % v roce 2016 na 78 % v období šetření.

(107)

Využití kapacity se týká oceli válcované za tepla celkově, včetně výroby pro vlastní spotřebu. Zvýšení výroby a kapacity, k němuž došlo v letech 2016 až 2017, odráží zlepšení podmínek na trhu Unie v důsledku antidumpingových opatření proti dovozu z Ukrajiny, Ruska, Íránu a Brazílie. Ve druhé části posuzovaného období je zvýšení kapacity spíše výsledkem zvýšené účinnosti a odstranění překážek.

4.5.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(108)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na volném trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje na volném trhu a podíl na trhu

 

2016

2017

2018

Objem prodej výrobního odvětví Unie (v tunách)

27 017 986

27 811 745

28 438 028

27 670 198

Index

100

103

105

102

Podíl na trhu

76,1 %

80,1 %

77,7 %

78,7 %

Index

100

105

102

103

Zdroj: Eurofer, výrobci v Unii zařazení do vzorku a Eurostat

(109)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu se během posuzovaného období zvýšil o 2 % a jeho podíl na trhu vzrostl o 3 %, ze 76,1 % v roce 2016 na 78,7 % v období šetření. Zvýšení podílu na trhu mezi roky 2018 a 2019 (období šetření) lze vysvětlit skutečností, že zatímco celkový objem volného trhu poklesl, významný počet transakcí dříve považovaných za závislé se stal transakcemi na volném trhu v důsledku zrušení investic uvedených ve 150. bodě odůvodnění. Jak je tedy uvedeno ve 111. bodě odůvodnění, závislý prodej poklesl, zatímco podíl výrobců v Unii na volném trhu se zvýšil v důsledku změny struktury výrobců v Unii.

(110)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie pro vlastní spotřebu a jeho podíl na trhu v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Objem pro vlastní spotřebu a podíl na trhu

 

2016

2017

2018

Objem závislého trhu Unie (v tunách)

45 706 179

46 957 017

46 552 480

42 675 368

Index

100

103

102

93

Celková výroba výrobního odvětví Unie (v tunách)

77 715 486

80 720 236

79 489 096

74 635 884

Index

100

104

102

96

Podíl závislého trhu na celkové výrobě v Unii

59 %

58 %

59 %

57 %

Index

100

99

100

97

Zdroj: Eurofer, výrobci v Unii zařazení do vzorku a Eurostat

(111)

Objem závislého trhu výrobního odvětví Unie (kam patřily výrobky z ploché za tepla válcované oceli určené pro výrobní odvětví Unie za účelem následného použití) se v Unii během posuzovaného období snížil přibližně o 7 %, tedy o přibližně 3 miliony tun. Podíl výrobního odvětví Unie na závislém trhu, vyjádřený jako procentní podíl celkové výroby v Unii, se během období šetření snížil o 3 %, z 59 % na 57 %. Důvodem byl pokles poptávky po navazujících výrobcích a prodej výrobních linek používaných k výrobě navazujících výrobků (viz 150. bod odůvodnění).

4.5.2.3.   Růst

(112)

Výše uvedené údaje týkající se výroby, objemu prodeje a podílu na trhu vykazují od roku 2017 výrazně klesající trend oproti mírnému nárůstu spotřeby na volném trhu ve stejném období. Výrobní odvětví Unie rostlo a jen velmi skromně, pokud by rok 2016, kdy bylo zjištěno, že mu byl dumpingový dovoz z jiných zemí poškozen, byl považován za výchozí bod.

4.5.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(113)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Zaměstnanost a produktivita

 

2016

2017

2018

Počet zaměstnanců

+39 144

+43 963

+40 299

+39 178

Index

100

112

103

100

Produktivita (tuny na zaměstnance)

+1 985

+1 836

+1 973

+1 905

Index

100

92

99

96

Zdroj: Eurofer a výrobci v Unii zařazení do vzorku

(114)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie související s výrobou ploché za tepla válcované oceli v posuzovaném období kolísala, ale celkově zůstala stabilní. S ohledem na pokles výroby se produktivita pracovníků ve výrobním odvětví Unie, vyjádřená v tunách na zaměstnance za rok, během posuzovaného období snížila o 4 %.

4.5.2.5.   Velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(115)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z Turecka byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie zásadní.

(116)

Ploché za tepla válcované za tepla již byly předmětem antidumpingových šetření. V roce 2016 byla situace výrobního odvětví Unie stále výrazně ovlivněna dumpingovým dovozem z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny. Konečná antidumpingová opatření na dovoz z těchto zemí byla uložena v říjnu 2017 (14). V dubnu 2017 byla uložena antidumpingová opatření proti Číně a následně pak od června 2017 i vyrovnávací cla (15).

(117)

Jak se uvádí ve 104. bodě odůvodnění, situace výrobního odvětví Unie byla v roce 2016 skutečně ovlivněna zmíněnými dumpingovými praktikami a že v roce 2017, poté co byla přijata konečná antidumpingová opatření proti těmto dovozům, začala vykazovat jasné známky zlepšení. Pokud jde o zbytek posuzovaného období, oživení pokračovalo, jak ukazují mimo jiné i zdravější úrovně ziskovosti (jak je uvedeno níže), ale v roce 2019 se zastavilo.

4.5.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.5.3.1.   Ceny a činitele, které ovlivňují vývoj cen

(118)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii

 

2016

2017

2018

Průměrná jednotková prodejní cena na volném trhu (v EUR za tunu)

391

531

574

533

Index

100

136

147

136

Jednotkové výrobní náklady (v EUR za tunu)

413

497

540

560

Index

100

121

131

136

Zdroj: Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(119)

Průměrné jednotkové prodejní ceny se v roce 2017 ve srovnání s rokem 2016 výrazně zvýšily. Zatímco v roce 2016 (16) prodejní ceny v Unii výrazně poklesly pod tlakem silně dumpingových dovozů z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny, po přijetí antidumpingových opatření proti těmto dovozům v roce 2017 se výrobní odvětví Unie dokázalo vrátit na běžnou úroveň svých prodejních cen (17). Prodejní ceny v letech 2017 a 2018 mohly být rovněž příčinou prudkého zvýšení nákladů na suroviny, zejména nákladů na železnou rudu a koks, což vedlo k velmi prudkému zvýšení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie v roce 2018, ve srovnání s rokem 2016 o 31 %.

(120)

V období šetření se však prodejní ceny výrobního odvětví Unie snížily o více než 7 %, z 574 EUR/t v roce 2018 na 533 EUR/t, zatímco výrobní náklady vzrostly o 3,7 %, z 540 EUR/t v roce 2018 na 560 EUR/t v období šetření. Vzhledem k tomu, že v letech 2017 a 2018 bylo výrobní odvětví Unie schopno přenést zvýšení nákladů, které mu vznikly, na své odběratele a zůstalo ziskové, v období šetření tak již nemohlo učinit.

(121)

Vzhledem k tomu, že dotčený výrobek je velmi citlivý na ceny, museli výrobci v Unii přistoupit na značný pokles cen, které na trzích nabízeli turečtí vyvážející výrobci, a své prodejní ceny navzdory rostoucím nákladům výrazně snížit, aby byli schopni zachovat patřičné využití kapacity a podíly na trhu.

4.5.3.2.   Náklady práce

(122)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

 

2016

2017

2018

(v EUR)

74 295

78 101

79 241

83 187

Index

100

106

107

112

Zdroj: Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(123)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance zvýšily o 12 %. Z toho je zřejmé, že výrobci v Unii nebyli navzdory zhoršujícím se podmínkám na trhu během období šetření schopni snížit náklady práce.

4.5.3.3.   Zásoby

(124)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Zásoby

 

2016

2017

2018

Konečný stav zásob (v tunách)

1 033 364

1 207 363

843 448

862 918

Index

100

117

82

84

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

5,1 %

5,7 %

4,2 %

4,4 %

Index

100

110

81

85

Zdroj: Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(125)

Během posuzovaného období se úroveň konečného stavu zásob snížila o 16 %. Výrobní odvětví Unie vyrábí většinu typů obdobného výrobku na základě zvláštních objednávek uživatelů. Zásoby proto nejsou v tomto případě považovány za významný ukazatel újmy. Potvrzuje to i analýza vývoje konečného stavu zásob vyjádřeného jako procento výroby. Jak je vidět výše, tento ukazatel zůstal během posuzovaného období relativně stabilní a pohyboval se kolem 5 % objemu výroby.

4.5.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(126)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 13

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2016

2017

2018

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (% z tržeb)

-3,6 %

6,8 %

6,8 %

-6,0 %

Index

-100

190

190

-170

Peněžní tok (v EUR)

- 140 233 455

441 133 402

621 258 785

- 308 384 431

Index

-100

315

443

-220

Investice (v EUR)

144 626 230

234 309 366

210 822 274

156 161 956

Index

100

162

146

108

Návratnost investic

-3,1 %

9,7 %

10,2 %

-13,0 %

Index

-100

317

331

-424

Zdroj: Výrobci v Unii zařazení do vzorku

(127)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(128)

Ziskovost se během posuzovaného období vyvíjela negativně, a to navzdory počátečnímu zvýšení zisků v letech 2017 a 2018. Jak je vysvětleno ve 120. bodě odůvodnění, prodejní ceny výrobního odvětví Unie v období šetření klesly, zatímco jeho výrobní náklady nadále rostly. Ve skutečnosti v období šetření klesla prodejní cena výrobního odvětví Unie na úroveň pod jeho výrobními náklady. Ziskovost klesla z 6,8 % v roce 2018 na -6 % v období šetření.

(129)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Čistý peněžní tok se z velké části vyvíjel v souladu se ziskovostí a návratností investic. Byl kladný od roku 2017 do roku 2018, nejvyšší byl v roce 2018 a v období šetření se dostal do záporných hodnot, když byla ziskovost během posuzovaného období na nejnižším bodě. Schopnost získat kapitál byla omezena poklesem zisků.

(130)

Návratnost investic je zisk (nebo ztráta) vyjádřené v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. Měla stejný trend jako ziskovost.

(131)

Úroveň ročních investic se v posuzovaném období zvýšila o 8 %, ale v roce 2019 klesla na úroveň stěží vyšší než v roce 2016. Investice se obecně zaměřovaly pouze na zachování stávajících kapacit a na náležité nahrazování nezbytných výrobních prostředků. Významné investice byly uskutečněny rovněž v oblasti ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí.

4.5.4.   Závěr ohledně újmy

(132)

Ačkoli se spotřeba na volném trhu během posuzovaného období mírně snížila (-1 %), objem prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu se zvýšil o 2 % a jeho podíl na volném trhu klesl ze 76,1 % na 78,7 %. Tato malá zlepšení, pokud jde o objem prodeje a podíl na trhu, však lze pozorovat pouze ve srovnání s rokem 2016, kdy výrobní odvětví Unie utrpělo újmu způsobenou dumpingem způsobeným dovozem z jiných zemí. Rovněž je třeba poznamenat, že v souvislosti se snížením investic uvedeným ve 150. bodě odůvodnění došlo ke zvýšení prodeje na volném trhu. Objem výroby se však v posuzovaném období v tomto výrobním odvětví Unie snížil o 4 % a využití kapacity o 7 %. Mezi roky 2018 a 2019 došlo k výraznějšímu poklesu výroby a využití kapacity a rovněž k poklesu prodeje na volném trhu. Výrobní odvětví Unie od roku 2017 rostlo a zotavovalo se z nespravedlivého dovozu, na nějž se vztahují antidumpingová a antisubvenční opatření, ale během období šetření se propadlo.

(133)

Výrobní náklady výrobního odvětví Unie během posuzovaného období značně vzrostly (+36 %), a to zejména v důsledku výrazného zvýšení cen surovin.

(134)

Prodejní ceny výrobního odvětví Unie se v letech 2017 a 2018 zvýšily více než náklady, což výrobcům v Unii umožnilo začít se zotavovat z předchozích dumpingových praktik a dosáhnout ziskovosti ve výši 6,8 %. Mezi rokem 2018 a obdobím šetření však výrobní odvětví Unie snížilo své prodejní ceny v průměru o 7 %, a to navzdory rostoucím nákladům (+4 %). To mělo zničující dopad na ziskovost výrobního odvětví Unie, která se propadla z +6,8 % v roce 2018 na -6 % v roce 2019.

(135)

Další finanční ukazatele (peněžní tok, návratnost investic) vykazovaly podobný trend, zejména v období šetření, a následně úroveň investic ve srovnání s předchozími roky výrazně poklesla.

(136)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

(137)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z Turecka způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobní odvětví Unie mohlo být souběžně s tím poškozeno i jinými známými faktory. Komise dbala na to, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné faktory než dumpingový dovoz z Turecka, nebyla přičítána na vrub tomuto dumpingovému dovozu. Těmito faktory jsou: dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, vlastní spotřeba, vývoj poptávky a ceny surovin.

5.1.   Účinky dumpingového dovozu

(138)

Dovoz z Turecka se během posuzovaného období téměř ztrojnásobil a vzrostl z přibližně 1 000 000 tun v roce 2016, což představuje podíl na trhu ve výši 2,8 %, na 2 843 000 tun v období šetření, což představuje podíl na trhu ve výši 8,1 % (viz tabulka 4). Tento rostoucí dovoz se během posuzovaného období uskutečňoval za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie. To mělo silný dopad na výrobní odvětví Unie v období šetření, kdy v kontextu rostoucích nákladů a cenového tlaku vyvíjeného tureckým dumpingovým dovozem muselo snížit své prodejní ceny, což vedlo k velmi silnému poklesu ziskovosti z +6,8 % k těžkým ztrátám (–6 %) a následnému zhoršení jeho finančních ukazatelů.

(139)

Několik stran tvrdilo, že mezi tureckým dovozem a újmou, kterou utrpěli žadatelé, neexistuje žádná souvislost. Komise toto tvrzení zamítla. Komise uznala, že v letech 2017 a 2018 bylo výrobní odvětví Unie schopno navzdory rostoucímu objemu dovozu z Turecka za nízké ceny využít relativně dobrých tržních podmínek a nových opatření na ochranu obchodu zavedených proti pěti zemím. V roce 2019 však bylo výrobní odvětví Unie motivováno nastavit své ceny výrazně pod úrovní nákladů, aby si udrželo svůj podíl na trhu v důsledku stlačení cen tureckého dovozu za nižší ceny ve srovnání s rokem 2018. Mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, tedy existuje jasná souvislost.

5.2.   Účinky jiných činitelů

5.2.1.   Dovoz ze třetích zemí

(140)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 14

Dovoz z třetích zemí

Země

 

rok

rok

rok

Ruská federace

Objem (v tunách)

2 026 321

744 941

1 618 946

1 407 644

Index

100

37

80

69

Podíl na trhu

5,7 %

2,1 %

4,4 %

4,0 %

Index

100

38

78

70

Průměrná cena (v EUR za tunu)

336

468

497

445

Index

100

139

148

132

Srbsko

Objem (v tunách)

348 619

465 158

733 711

860 952

Index

100

133

210

247

Podíl na trhu

1,0 %

1,3 %

2,0 %

2,4 %

Index

100

137

204

249

Průměrná cena (EUR/tuna)

386

498

547

479

Index

100

129

142

124

Indie

Objem (v tunách)

443 493

1 121 530

918 334

847 592

Index

100

253

207

191

Podíl na trhu

1,2 %

3,2 %

2,5 %

2,4 %

Index

100

259

201

193

Průměrná cena (EUR/tuna)

404

493

533

464

Index

100

122

132

115

Brazílie

Objem (v tunách)

657 682

370 567

266 870

114 142

Index

100

56

41

17

Podíl na trhu

1,9 %

1,1 %

0,7 %

0,3 %

Index

100

58

39

18

Průměrná cena (EUR/tuna)

363

494

531

485

Index

100

136

146

134

Ukrajina

Objem (v tunách)

1 080 094

+ 609 792

+ 131 958

+ 106 866

Index

100

56

12

10

Podíl na trhu

3,0 %

1,8 %

0,4 %

0,3 %

Index

100

58

12

10

Průměrná cena (EUR/tuna)

331

466

472

424

Index

100

141

142

128

Írán

Objem (v tunách)

928 896

76 707

56 026

3 377

Index

100

8

6

0

Podíl na trhu

2,6 %

0,2 %

0,2 %

0,0 %

Index

100

80

6

0

Průměrná cena (EUR/tuna)

305

428

489

504

Index

100

140

160

165

Čína

Objem (v tunách)

1 031 310

+8 511

636

538

Index

100

1

0

0

Podíl na trhu

2,9 %

0,0 %

0,0 %

0,0 %

Index (v EUR za tunu)

100

1

0

0

Průměrná cena

325

678

3 503

3 189

Index

100

209

1 078

981

Jiné třetí země

Objem (v tunách)

973 121

1 658 551

1 598 115

1 303 324

Index

100

170

164

134

Podíl na trhu

2,7 %

4,8 %

4,4 %

3,7 %

Index

100

174

159

135

Průměrná cena (EUR/tuna)

385

495

562

526

Index

100

129

146

136

Součet všech třetích zemí kromě Turecka

Objem (v tunách)

7 489 536

5 055 756

5 324 596

4 644 434

Index

100

68

71

62

Podíl na trhu

21,1 %

14,6 %

14,6 %

13,2 %

Index

100

69

69

63

Průměrná cena (EUR/tuna)

345

487

531

478

Index

100

141

154

139

Zdroj: Eurostat

(141)

Během posuzovaného období se podíl dovozu ze všech ostatních zemí na trhu snížil z 21,1 % na 13,2 %. Celkový pokles dovozu z jiných zemí než Turecka je způsoben zejména uložením opatření na ochranu obchodu na dovoz z Číny, Brazílie, Íránu, Ukrajiny a Ruska v roce 2017. Opatření se pohybují v rozmezí od 8,1 % do 35,9 % pro Čínu (kombinovaná antidumpingová a vyrovnávací cla) a od 17,6 do 96,5 EUR/tunu pro ostatní čtyři země. Ceny, které jsou obsaženy ve výše uvedené tabulce, antidumpingová a vyrovnávací cla nezahrnují.

(142)

Po Turecku byly hlavními vyvážejícími zeměmi v období šetření Rusko (podléhající antidumpingovým clům), Srbsko a Indie.

(143)

Dovoz z Ruska představoval v období šetření méně než polovinu dovozu z Turecka. Kromě toho byly ceny dovozu z Ruska po připočtení antidumpingového cla použitelného na tento dovoz vyšší než ceny dovozu z Turecka, ačkoli byly někdy nižší než prodejní ceny výrobců v Unii. V důsledku toho rozsah tlaku ruského dovozu, s ohledem na jeho podíl na trhu, nemohl celkově vyvíjet tlak na výrobce v Unii ve stejném rozsahu jako dumpingový dovoz z Turecka.

(144)

Dovoz ze Srbska a Indie měl v období šetření společný podíl na trhu ve výši 4,8 % (60 % podílu Turecka na trhu). Dovoz ze Srbska se v posuzovaném období zvýšil o 147 %, zatímco dovoz z Indie se v roce 2017 zvýšil, ale od té doby klesl o 25 %. Průměrné ceny dovozu ze Srbska a Indie byly nižší než průměrné ceny dovozu z Turecka, ale nelze vyvodit závěr, zda se tento dovoz rovněž podbízel cenám výrobního odvětví Unie, a to i s ohledem na neznámou sortimentní skladbu tohoto dovozu (18). V každém případě rozsah tlaku tohoto dovozu, s ohledem na jeho podíl na trhu, nemohl celkově vyvíjet tlak na výrobce v Unii ve stejném rozsahu jako dumpingový dovoz z Turecka.

(145)

Objem dovozu z ostatních zemí byl velmi nízký a jeho ceny byly v průměru vyšší než ceny dovozu z Turecka.

(146)

Na základě toho dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že dopad dovozu z jiných zemí nemohl zmírnit příčinnou souvislost mezi dumpingovým tureckým dovozem a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

5.2.2.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(147)

Objem a ceny vývozu výrobního odvětví Unie pro strany, které nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 15

Prodej na vývoz

 

2016

2017

2018

Objem vývozu (v tunách)

1 597 262

1 550 220

1 434 739

1 872 411

Index

100

97

90

117

Průměrná cena (v EUR za tunu)

382

502

554

465

Index

100

132

145

122

Zdroj: Eurofer (objemy) a výrobci v Unii zařazení do vzorku (ceny)

(148)

Výrobci v Unii zvýšili v posuzovaném období objem vývozu o 17 % na hodnotu mírně pod 1,9 milionu tun v roce 2019. Vývoz se často uskutečňuje na základě dlouhodobých smluv a šetřením bylo zjištěno, že se většinou skládá z nižší skladby výrobků než prodej v Unii. Zejména v období šetření však vývoz výrobního odvětví Unie mohl částečně kompenzovat ztráty objemu prodeje na trhu Unie a pomoci výrobcům v Unii rozmělnit fixní a jiné náklady.

(149)

Celkově však objem vývozu výrobního odvětví Unie představoval pouze asi 7 % jeho objemu prodeje na volném trhu Unie v období šetření a na tomto základě dospěla Komise prozatímně k závěru, že dopad vývozní výkonnosti výrobců v Unii na újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byl, pokud vůbec nějaký, nepatrný.

5.2.3.   Vlastní spotřeba

(150)

Jak je uvedeno v tabulce 1 výše, vlastní spotřeba klesla během posuzovaného období o 7 %. K tomuto poklesu došlo zejména ve druhé části posuzovaného období a částečně bylo způsobeno skutečností, že jeden výrobce v Unii v roce 2019 prodal řadu linek používajících výrobek, který je předmětem šetření, společnosti, která není ve spojení (19). Kromě toho se během posuzovaného období spotřeba oceli snížila. Komise nebyla schopna vyčíslit pokles u každého z nich.

(151)

Na tomto základě dospěla Komise prozatímně k závěru, že vliv vývoje vlastní spotřeby na újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byl okrajový.

5.2.4.   Vývoj poptávky

(152)

Jak ukazuje tabulka 2, spotřeba na volném trhu na začátku a na konci posuzovaného období byla v podstatě stejná.

(153)

Na tomto základě dospěla Komise prozatímně k závěru, že vývoj spotřeby na volném trhu nemohl přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

5.2.5.   Ceny surovin

(154)

Jak je vysvětleno v oddíle 4.5.3.1, zvýšení cen surovin bylo zdaleka hlavním důvodem zvýšení výrobních nákladů výrobců v Unii v posuzovaném období.

(155)

Zvýšení cen surovin samo o sobě není zdrojem újmy, protože je obecně doprovázeno následným zvýšením prodejních cen. Na tomto základě dospěla Komise prozatímně k závěru, že zvýšení nákladů na suroviny jako takové nezpůsobilo výrobnímu odvětví Unie újmu.

5.2.6.   Jiné činitele

(156)

Některé strany uvedly jako zdroj újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie další činitele. Jeden uživatel spojoval nižší zisky se zhoršením výkonnosti světového ocelářského průmyslu v roce 2019. Další uživatel uvedl jako příčinu „nadbytečnou kapacitu u všech výrobků“ a zároveň uvedl, že výrobci v Unii se zaměřují na speciální výrobky a nesou nepříznivé dopady toho, že mnohé podniky, které spotřebovávají ocel, zejména v automobilovém průmyslu, a které se ocitly v krizi, mají menší poptávku.

(157)

První dvě tvrzení zůstala vágní a nepodložená. Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že výkonnost světového ocelářského průmyslu a případné nadměrné kapacity nepřispěly významnou měrou k újmě, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(158)

Komise rovněž shledala, že poslední tvrzení je nesprávné, jelikož výrobci v Unii jsou dodavateli všech odvětví, která spotřebovávají ocel, a to nejen v automobilovém odvětví. V této fázi nemá Komise žádné informace o velikosti různých odvětví spotřebovávajících ocel v různých letech, na něž se vztahuje posuzované období. Jak ale ukazuje oddíl 5.2.4, celková spotřeba na volném trhu zůstala během posuzovaného období stabilní. Proto byl učiněn předběžný závěr, že vývoj poptávky nepřispěl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie.

5.3.   Závěry o příčinách

(159)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise prozatímně stanovila příčinnou souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobcům v Unii, a dumpingovým dovozem z Turecka. V důsledku tureckého dumpingu se výrobní odvětví Unie krátce poté, co se začalo zotavovat z předchozích dumpingových praktik (20), ocitlo opět v situaci, kdy v důsledku dumpingového dovozu trpělo újmu.

(160)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých faktorů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(161)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z Turecka způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní faktory, jednotlivě ani společně, neutlumily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

6.   ÚROVEŇ OPATŘENÍ

(162)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

6.1.   Rozpětí prodeje pod cenou

(163)

Komise nejprve stanovila výši cla potřebnou k odstranění újmy, kterou by utrpělo výrobní odvětví Unie v případě, že by nedošlo ke zkreslením podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení. V tomto případě by újma byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady, včetně nákladů vyplývajících z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, a úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, a dosáhnout přiměřeného zisku („cílový zisk“).

(164)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto faktory: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Tato zisková marže by neměla být nižší než 6 %.

(165)

Žadatel byl toho názoru, že přiměřený cílový zisk by se měl pohybovat mezi 10 % a 15 %. Turecké sdružení vývozců oceli ÇİB považovalo toto rozpětí za příliš vysoké a místo toho navrhlo cílové zisky, které Komise použila pro stejný výrobek při šetřeních uzavřených v roce 2017 a které činily 7 % a 7,9 %. Jeden výrobce v Unii zařazený do vzorku se domníval, že minimální cílový zisk by neměl být nižší než cílový zisk ve výši 7,9 %, který byl použit v předchozím šetření.

(166)

Komise nemohla stanovit ziskové rozpětí podle žádného ziskového rozpětí z roků, které předcházely nárůstu dovozu z Turecka, neboť v těchto letech bylo výrobní odvětví Unie vystaveno přílivu dumpingového dovozu z jiných zemí, a žádný z těchto roků nemohl být proto považován za rok s obvyklou konkurenční situací na trhu Unie. S tímto zřetelem posuzovala Komise ziskovost dosaženou v roce 2017. V roce 2017 se úroveň dovozu z Turecka oproti předchozímu roku zvýšila o 1 milion tun, avšak v letech 2018 a 2019 se zvýšila o další 1 milion tun. Výrobní odvětví Unie se kromě toho v roce 2017 zjevně nacházelo v mnohem lepší situaci než v předchozích letech, což bylo důsledkem uvalení antidumpingových cel na dovoz ploché za tepla válcované oceli pocházející z Číny, Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny a příznivých tržních podmínek v uvedeném roce. Vzhledem k tomu, že neobdržela žádné další informace, rozhodla se Komise prozatímně použít jako základ pro cílový zisk průměrný zisk dosažený v roce 2017. Tento zisk činil 6,8 %.

(167)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení Komise posoudila tvrzení dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku o plánovaných investicích, které nebyly v průběhu posuzovaného období provedeny. Na základě písemných dokladů, které obdržela a které bylo možné uvést do souladu s účetních systémů daných společností, Komise tato tvrzení předběžně přijala a přičetla odpovídající částky k zisku uvedených výrobců v Unii. Konečná cílová zisková rozpětí se následně pohybovala mezi 6,8 % a 8,0 %.

(168)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise v posledním kroku posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, které výrobnímu odvětví Unie vzniknou během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě informací, které společnosti předložily a které byly doloženy za použití jejich nástrojů pro podávání zpráv a prostřednictvím jejich prognóz, stanovila Komise kromě skutečných nákladů na dodržování uvedených úmluv během období šetření náklady v rozmezí od 2 do 12 EUR za tunu. Tento rozdíl byl připočten k ceně nepůsobící újmu.

(169)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu, použitím výše uvedeného cílového ziskového rozpětí (viz 167. bod odůvodnění) na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté přičtení úprav podle čl. 7 odst. 2d podle jednotlivých typů výrobku.

(170)

Úroveň pro odstranění újmy poté Komise určila pro jednotlivé typy produktu na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na volném trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Veškeré rozdíly, jež byly výsledkem tohoto porovnání, pak byly vyjádřeny jako procento vážené průměrné hodnoty dovozu zahrnující CIF. Výsledky těchto výpočtů jsou uvedeny v následující tabulce.

Země

Společnost

Dumpingové rozpětí

Rozpětí prodeje pod cenou

Turecko

Çolakoğlu Metalurji A.Ş.

7,6 %

19,3 %

Skupina Erdemir:

Ereğli Demir ve Çelik Fabrikalari T.A.S.

İskenderun Demir ve Çelik A.Ş.

5,4 %

23,5 %

Habaş Sinai Ve Tibbi Gazlar İstihsal Endüstrisi A.Ş.

4,8 %

20,9 %

Ağir Haddecilik A.Ş.

5,9 %

21,2 %

Borçelik Çelik Sanayii Ticaret A.Ş.

5,9 %

21,2 %

Všechny ostatní společnosti

7,6 %

23,5 %

6.2.   Přezkoumání rozpětí postačujícího k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie

(171)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení, žadatel předložil Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, narušení v oblasti surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(172)

Protože je ovšem rozpětí nezbytné k odstranění újmy vyšší než dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat.

6.3.   Závěr

(173)

Komise na základě výše uvedeného posouzení došla k závěru, že je vhodné stanovit výši prozatímních cel podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení. V důsledku toho by prozatímní antidumpingová cla měla být stanovena takto:

Země

Společnost

Prozatímní antidumpingové clo

Turecko

Çolakoğlu Metalurji A.Ş.

7,6 %

Skupina Erdemir:

Ereğli Demir ve Çelik Fabrikalari T.A.S. – İskenderun Demir ve Çelik A.Ş.

5,4 %

Habaş Sinai Ve Tibbi Gazlar İstihsal Endüstrisi A.Ş.

4,8 %

Ağir Haddecilik A.Ş.

5,9 %

Borçelik Çelik Sanayii Ticaret A.Ş.

5,9 %

Všechny ostatní společnosti

7,6 %

7.   ZÁJEM UNIE

(174)

Komise zkoumala, zda by navzdory zjištění dumpingu působícího újmu nebylo uložení opatření v souladu s článkem 21 základního nařízení v rozporu se zájmem Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů a spotřebitelů.

7.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(175)

Výrobní odvětví Unie se skládá z více než dvaceti výrobců v šestnácti členských státech a zaměstnává 39 178 osob (viz oddíl 4.5.2.4). Převážná většina výrobců v Unii návrh podpořila. Proti zahájení šetření se nepostavil žádný výrobce.

(176)

Jak je uvedeno v oddílech 4.5.4 a 5.3, situace celého výrobního odvětví Unie se v důsledku dumpingového dovozu z Turecka zhoršila. Újma byla obzvláště významná, pokud jde o ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku, kteří v období šetření utrpěli značné ztráty.

(177)

Očekává se, že antidumpingová opatření proti dovozu z Turecka obnoví spravedlivé obchodní podmínky na trhu Unie a umožní výrobnímu odvětví Unie, které je kapitálově velmi náročné, dosáhnout udržitelné úrovně ziskovosti. Výrobci v Unii se díky nim budou moci ze způsobené újmy zotavit, dále investovat a dostát svým různým závazkům, včetně závazků v sociální oblasti a v oblasti životního prostředí.

(178)

Neuložení opatření by pro toto výrobní odvětví Unie znamenalo ještě vážnější ztráty, ohrozilo by jeho životaschopnost a pravděpodobně by vedlo k uzavření výrobních závodů a k propouštění.

(179)

Komise proto dospěla k závěru, že by uložení prozatímních opatření bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

7.2.   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(180)

Třebaže se Komise při zahájení šetření obrátila na více než dvacet potenciálních dovozců výrobku, který je předmětem šetření, a příslušných sdružení, odpověď na dotazník poskytl a během šetření spolupracoval nakonec pouze jeden dovozce, který není ve spojení. Tato společnost, Network Steel S.L, zaměstnává méně než dvacet osob. Její obrat vztahující se k ploché za tepla válcované oceli se v roce 2019 pohyboval mezi 50 a 80 miliony EUR. Během období šetření představoval 3,5 % až 5,2 % dovozu ploché za tepla válcované oceli z Turecka. Společnost Network Steel S.L. je proti uložení opatření, což odůvodňuje tím, že v Unii je plochá za tepla válcovaná ocel již nyní silně zatížena platnými antidumpingovými a antisubvenčními cly proti Číně a antidumpingovými cly proti Brazílii, Ukrajině, Rusku a Íránu. Tvrdila, že od doby, kdy byla v ocelářském odvětví zavedena ochranná opatření, musejí dovozci v Unii kvůli nedostatečným celním kvótám a kvůli požadavku na vklad, který musí být proveden v okamžiku, kdy kvóta dosáhne kritického stavu, jednat se sníženým počtem dodavatelů a jsou neustále vystaveni riziku nedostatečných dodávek, takže jejich podnikatelská činnost je v důsledku toho nepředvídatelnější a obtížnější.

(181)

Vzhledem k významu tureckého dovozu v činnostech sítě Network Steel S.L., které souvisejí s plochou za tepla válcovanou ocelí, byla Komise toho názoru, že uložení mírných antidumpingových opatření by mohlo mít dopad, byť velmi omezený, na její výsledky, pokud by si dotčená strana zachovala stávající skladbu dodavatelů. Tvrzení této strany ohledně nedostatku ploché za tepla válcované oceli jsou v rozporu s velkým množstvím zdrojů dodávek za tepla válcované oceli (které, jak je podrobněji uvedeno níže v oddíle 7.3, se nacházejí jak v Unii, tak i mimo ni), a byla proto zamítnuta.

(182)

Vzhledem k malému podílu dovozu, jejž zaujímá tento jediný spolupracující dovozce, který není ve spojení, by bylo nepatřičné zobecňovat zjištění týkající se společnosti Network Steel S.L. pro všechny dovozce oceli válcované za tepla, kteří nejsou ve spojení. Nicméně hypoteticky by antidumpingová opatření na stanovené úrovni mohla mít na některé dovozce, kteří nejsou ve spojení, negativní dopad. Celkově by však tento dopad neměl být významný a bude do značné míry záviset na obchodním modelu dovozců, na rozrůzněnosti jejich zdrojů dodávek a na tom, do jaké míry své zvýšené náklady přenášejí na své zákazníky. Očekává se tedy, že veškeré negativní dopady opatření na dovozce, kteří nejsou ve spojení, jako celek budou omezené a nebudou převažovat nad pozitivními dopady opatření na výrobce oceli válcované za tepla v Unii.

7.3.   Zájem uživatelů

(183)

Někteří uživatelé v Unii na následných trzích s výrobkem, který je předmětem šetření, soutěží mj. se společnostmi výrobců v Unii, které jsou ve spojení. Výrobek, který je předmětem šetření, používají jako surovinu pro výrobu navazujících výrobků, jako jsou ploché za studena válcované oceli, povrstvené oceli, duté profily, svařované trubky a profily v různé jakosti, a rovněž jej používají jako průmyslovou výrobu pro různá použití, včetně stavebnictví, stavby lodí, nádob na plyn a tlakových nádob.

(184)

Přihlásili se také čtyři uživatelé ve spojení se sítí Network Steel S.L. se sídlem v Portugalsku a Španělsku, kteří se vyslovili proti uložení opatření. Vzhledem k tomu, že většina odpovědí těchto uživatelů na dotazník se shodovala s odpověďmi společnosti Network Steel S.L., jejich tvrzení byla probrána výše v oddíle 7.2.

(185)

Konsorcium uživatelů a dovozců ploché za tepla válcované oceli v Unii (dále jen „konsorcium“) (21), což je organizace ad hoc vytvořená za účelem ochrany zájmů některých uživatelů v tomto řízení, předložilo připomínky, které jsou proti uložení cel, s odůvodněním, že takové opatření by poškodilo zájmy uživatelů v Unii (22). Dva uživatelé v Unii (Marcegaglia Carbon Steel S.P.A. a San Paolo Lamiere S.P.A.) poskytli individuální odpovědi na dotazník. Argumenty uvedené v těchto odpovědích na dotazník byly součástí materiálů, které předložilo Konsorcium, a jsou proto posuzovány společně.

(186)

Konsorcium zaprvé uvedlo, že až na několik výjimek jsou nyní hlavní zdroje dodávek ploché za tepla válcované oceli do Unie v posledních letech zatíženy antidumpingovými a/nebo vyrovnávacími cly (23). S ohledem na tuto skutečnost konsorcium tvrdilo, že uživatelé v Unii neměli jinou možnost než odebírat plochou za tepla válcovanou ocel ze zbývajících třetích zemí, které ji dodávaly, aniž by se na ně vztahovala opatření na ochranu obchodu. Turecko bylo údajně považováno za jedinou vyvážející zemi schopnou uspokojit poptávku uživatelů v Unii. Konsorcium tvrdilo, že dovoz z Turecka jednoduše zaplnil vakuum, které vzniklo poté, co na hlavní vyvážející země dopadla opatření na ochranu obchodu, a že uložení opatření by tudíž nevyhnutelně vedlo k tomu, že trh Unie by se uzavřel jedinému stabilnímu a spolehlivému zdroji dodávek, který mají uživatelé v Unii v současnosti k dispozici. Konsorcium dospělo k závěru, že důsledkem uložení antidumpingových opatření by bylo to, že v Unii by nebyla dostatečná nabídka ploché za tepla válcované oceli, což je v rozporu se zájmem nezávislých uživatelů ploché za tepla válcované oceli v Unii.

(187)

Předně je třeba říci, že cílem antidumpingových a vyrovnávacích cel je obnovit rovné podmínky na trhu Unie, v tomto případě na trhu s plochou za tepla válcovanou ocelí. Komise uložila opatření proti pěti zemím, neboť zjistila, že se tyto země podílejí na nekalých obchodních praktikách, a způsobují tudíž výrobnímu odvětví Unie újmu nebo hrozí, že ji způsobí. Měla za to, že uložení opatření je v celkovém zájmu Unie.

(188)

Komise dále uvedla, že z informací uvedených v dokumentaci vyplývá, že Turecko není jedinou volbou pro toho, kdo chce nakupovat plochou za tepla válcovanou ocel mimo Unii. Zaprvé existuje několik zemí, které v posledních letech soustavně zásobují trh Unie a své působení na trhu Unie by mohly dále rozšiřovat (24). Komise navíc konstatovala, že plochá za tepla válcovaná ocel se vyrábí i v mnoha dalších zemích na celém světě kromě těch, které v současnosti dodávají své výrobky na trh Unie. Jak ve své odpovědi na dotazník připustil jeden nezávislý uživatel v Unii, tyto země by v zásadě mohly mít dostatečnou kapacitu, aby mohly vstoupit na trh Unie, bude-li existovat poptávka, jak tomu ostatně bylo již v minulosti (25). Komise rovněž uvedla, že skladba dovozu z hlediska jeho původu se v posledních letech neustále vyvíjí a přizpůsobuje se různým potřebám a okolnostem převládajícím na trhu Unie, mezi něž patří i regulační zásahy, jako je uložení opatření na ochranu obchodu.

(189)

Komise s ohledem na výše uvedené posoudila vývoj dovozu ploché za tepla válcované oceli do Unie podle původu v období, které předcházelo prudkému nárůstu dumpingového dovozu (v letech 2013–2014), jenž vedl k přijetí antidumpingových opatření v roce 2016 (26) a znovu pak v roce 2017. Z této analýzy vyplynulo, že v průměru je tu stále asi deset vyvážejících zemí, které na trh Unie dodávají většinu za tepla válcované oceli. Rozložení dovozu jednotlivé zemí, včetně původu a podílu na dovozu, se však v průběhu let měnilo. V roce 2018 se i navzdory platným antidumpingovým opatřením proti pěti zemím dovoz ve srovnání s rokem 2017 zvýšil o 18 % a byl pouze mírně pod úrovní roku 2016, což je ovšem rok, kdy na trh Unie začal vstupovat značný objem dumpingového dovozu, jak bylo stanoveno v příslušných šetřeních, která v té době byla provedena (27).

(190)

Dostupnost a diverzifikaci dodávek ploché za tepla válcované oceli různého původu dokládají rovněž informace, kterou ve svých odpovědích na dotazník poskytli někteří uživatelé. Z těchto informací vyplynulo, že tito uživatelé jsou schopni z roku na roku v podstatné míře zvýšit potřebný objem nákupu z různých zemí původu, a to i ze zemí, na něž se vztahují antidumpingová opatření, nebo si zajistit nové zdroje dodávek (28). Odpovědi uživatelů na dotazník svědčí rovněž o velkém množství různých zdrojů dodávek, mezi něž patří (a to především) výrobní odvětví Unie. Tyto informace tudíž potvrzují, že uživatelé v Unii se dokáží přizpůsobit okolnostem na trhu a své zdroje dodávek si mohou v případě potřeby rychle upravit. Komise navíc podotýká, že v dokumentaci nejsou uvedeny žádné informace, ze kterých by vyplývalo, že i v případě výrazného poklesu tureckého dovozu, k němuž by v důsledku antidumpingových opatření došlo (pokud by se tak stalo), by uvolněné místo na trhu nebyly schopny zaplnit jiné vyvážející země.

(191)

Kromě toho, že existuje dostatek dostupných zdrojů dovozu, Komise v tomto šetření zjistila, že výrobci v Unii mají značné množství volných kapacit, které by umožnily zvýšit objem prodeje nezávislým uživatelům v Unii.

(192)

V neposlední řadě Komise rovněž poznamenala, že uložení antidumpingových opatření samo o sobě neznamená, že se dovoz výrobků dotčeného původu zastaví nebo významně sníží, nýbrž pouze to, že bude probíhat za spravedlivé ceny. Jak konsorcium uznalo, uložení antidumpingových opatření nezabránilo tomu, aby se na trh Unie ve významném množství dovážely výrobky z Ruska (které bylo v období šetření druhou největší vyvážející zemí), a na trhu Unie pokračoval i dovoz z Brazílie a Ukrajiny, i když v menším množství. S ohledem na zjištěné úrovně dumpingu a výslednou výši antidumpingových cel není důvod předpokládat, že dovoz z Turecka se po uložení antidumpingových opatření zastaví.

(193)

Komise proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti odmítla tvrzení týkající se údajného nedostatku alternativních zdrojů dodávek, které mají uživatelé a dovozci v Unii k dispozici, a s tím souvisejícího rizika nedostatku dodávek, které by v případě uložení opatření vzniklo.

(194)

Konsorcium dále prohlásilo, že uložení antidumpingových cel na dovoz z Turecka, a to „i velmi nízkého cla“, by nepřiměřeně postihlo uživatele v Unii, jejichž životaschopnost by byla v některých případech ohrožena, protože by nebyli schopni zvládnout zvýšení nákladů, k němuž by v důsledku těchto opatření došlo, a být i nadále konkurenceschopní na navazujícím trhu. Podle tvrzení konsorcia by antidumpingové clo mělo přímý a významný dopad na náklady uživatelů a tyto vyšší náklady nelze přenést na navazující výrobní odvětví.

(195)

Komise předně konstatovala, že uživatelé na hlavních navazujících trzích, jako je automobilový průmysl, průmyslové spotřebiče nebo stavebnictví, se nepřihlásili. Komise v této souvislosti poukázala na vyjádření žadatele, v němž se uvádělo, že antidumpingová cla budou mít velmi malý dopad na navazující trhy a na spotřební výrobky, jako jsou pračky. Z informací, které byly uvedeny v dokumentaci, zejména v odpovědích uživatelů na dotazník, však vyplývá, že nákupy z Turecka trvale představují relativně malý podíl (7 % – 14 %) celkového objemu nákupů, které tito uživatelé v období šetření uskutečnili. Vzhledem k poměrně nízké výši navrhovaného cla, dostupným alternativním zdrojům dodávek a poměrně nízkému podílu tureckého dovozu v uživatelského segmentu obchodu s plochou za tepla válcovanou ocelí by byl dopad opatření na tyto uživatele velmi omezený, pokud vůbec nějaký. Pro uživatele, kteří se přihlásili, by celková opatření znamenala zvýšení nákladů v rozmezí od méně než 1 % do 2,5 % pro nejpostiženější uživatele na jejich příslušné činnosti, pokud by si zachovali stejný způsob získávání zdrojů. Dokumentace navíc neobsahuje žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že uživatelé by případné omezené zvýšení cen nebyli schopni přenést dál. Spis rovněž neobsahuje žádný doklad toho, že by byla ohrožena konkurenceschopnost uživatelů EU ve vztahu k navazujícím dovozům ze třetích zemí.

(196)

Konsorcium rovněž prohlásilo, že v roce 2019 se na 22 % celkového dovozu výrobků z ploché za tepla válcované oceli vztahovala opatření na ochranu obchodu, a že pokud by se na dovoz Turecka (který v roce 2019 představoval 38 % dovozu oceli válcované za tepla) vztahovala opatření, vztahovala by se na 60 % celkového dovozu oceli válcované za tepla do Unie. Konsorcium tak tvrdilo, že uložení antidumpingových opatření by uživatele v Unii uvrhlo v naprostou závislost na dodávkách výrobců v Unii, což by dále posílilo postavení výrobního odvětví Unie na trhu s plochou za tepla válcovanou ocelí.

(197)

Komise byla toho názoru, že uložení prozatímního antidumpingového cla by samo o sobě uživatelům v Unii nebránilo v dalších nákupech z Turecka, ovšem na cenové úrovni, která by vyrovnala šetřením zjištěná dumpingová rozpětí. Komise připomněla, že na trhu s plochou za tepla válcovanou ocelí v Unii existuje jasný příklad z nedávné doby, který názorně dokládá, že uložení antidumpingových cel samo o sobě nebrání tomu, aby dovoz ve významných objemech vstoupil na trh Unie, jak konstatovalo i samo konsorcium, když poukazovalo na objem dovozu z Ruska, který existuje navzdory platným antidumpingovým opatřením. Tato skutečnost je rovněž patrná z vyjádření, v němž konsorcium uznává, že dovoz, na který se vztahují antidumpingová opatření, představoval v roce 2019 nejméně 22 % celkového dovozu ploché za tepla válcované oceli. Jak bylo výše vysvětleno, v každém případě by uživatelé v Unii měli i nadále možnost, jak na základě dodávek z několika různých vyvážejících zemí své zdroje dodávek diverzifikovat. Tvrzení, že uložení antidumpingových opatření by uživatele v Unii uvrhlo v naprostou závislost na dodávkách výrobců v Unii nebo by jim bránilo dovážet ve významnějších množstvích z Turecka, odmítla proto Komise jako neopodstatněné.

(198)

Komise tak v prozatímní fázi dospěla k závěru, že účinky možného uložení cel na uživatele nepřevažují nad pozitivními účinky opatření na výrobní odvětví Unie. Výše uvedená analýza spíše ukazuje, že uložení cel by na uživatele ploché za tepla válcované oceli v nejhorším případě mělo jen malý dopad, pokud by na ně vůbec nějaký dopad mělo.

7.4.   Jiné činitele

(199)

Několik stran vzneslo otázky týkající se konkurenceschopnosti a hospodářské soutěže. Některé strany se obávají (posílení) uvedeného oligopolu v Unii, jiné si stěžovaly na to, že výrobci v Unii staví nezávislá střediska ocelářských služeb a uživatele v ocelářském odvětví do méně konkurenceschopného postavení než subjekty, které jsou ve spojení.

(200)

Tvrzení týkající se oligopolu považovala Komise vzhledem k počtu oceláren a ocelářských skupin, které v Unii existují, za neodůvodněné. Výrobci v Unii vykazují mezi sebou zdravou hospodářskou soutěž a budou i nadále soutěžit s dovozem ze třetích zemí, který se nezastaví. Druhé tvrzení rozporovali žadatelé s odůvodněním, že jejich transakce se středisky ocelářských služeb, která jsou ve spojení, probíhají za obvyklých tržních podmínek. Komise považovala toto tvrzení za nepodložené, protože výrobní odvětví Unie dodává značné množství nezávislým střediskům ocelářských služeb a uživatelům, kteří poskytli odpovědi na dotazník.

7.5.   Závěr ohledně zájmu Unie

(201)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné zájmy Unie, které by v této fázi šetření bránily uložení opatření na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka.

8.   PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(202)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(203)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být na dovoz plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka uvalena podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí prodeje pod cenou a dumpingová rozpětí (viz 170. bod odůvodnění výše). Výše cel byla stanovena na úrovni rozpětí dumpingu.

(204)

Prozatímní antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

Země

Společnost

Prozatímní antidumpingové clo

Turecko

Çolakoğlu Metalurji A.Ş.

7,6 %

Skupina Erdemir:

Ereğli Demir ve Çelik Fabrikalari T.A.S. – İskenderun Demir ve Çelik A.Ş.

5,4 %

Habaş Sinai Ve Tibbi Gazlar İstihsal Endüstrisi A.Ş.

4,8 %

Ağir Haddecilik A.Ş.

5,9 %

Borçelik Çelik Sanayii Ticaret A.Ş.

5,9 %

Všechny ostatní společnosti

7,6 %

(205)

Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly pro dotčené společnosti stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti, odrážejí. Sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(206)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi. Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje.

(207)

Za účelem minimalizace rizika jakéhokoli obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi prozatímně stanovenými celními sazbami hrozí, je nutné přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat prozatímně stanovené antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(208)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění prozatímně stanovených individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(209)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(210)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba prozatímně stanoveného antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

9.   CELNÍ EVIDENCE

(211)

Jak je uvedeno v 4. bodě odůvodnění, Komise zavedla celní evidenci dovozu ploché za tepla válcované oceli. Celní evidence byla zavedena za účelem případného výběru cla se zpětnou působností podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(212)

Vzhledem ke zjištěním v prozatímní fázi by celní evidence dovozu měla být ukončena.

(213)

V této fázi řízení nebylo přijato žádné rozhodnutí o možném zpětném uplatnění antidumpingových opatření. Toto rozhodnutí bude přijato v konečné fázi.

10.   INFORMOVÁNÍ V PROZATÍMNÍ FÁZI ŠETŘENÍ

(214)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tyto informace byly zpřístupněny také široké veřejnosti na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(215)

Připomínky ohledně výpočtů dumpingu byly obdrženy od dvou vyvážejících výrobců. Žádná z připomínek nebyla považována za připomínku administrativní povahy.

(216)

Připomínky ohledně výpočtů újmy byly obdrženy od jednoho výrobce v Unii zařazeného do vzorku. Jedna připomínka ohledně administrativní chyby ve výpočtu cílové ceny uvedeného výrobce zařazeného do vzorku. Chyba byla opravena, avšak oprava nevedla ke změně rozpětí újmy.

11.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(217)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(218)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Prozatímní antidumpingové clo se ukládá na dovoz plochých válcovaných výrobků ze železa, nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků „zkracovaných na míru“ a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracované, neplátované, nepokovené ani nepotažené, které pocházejí z Turecka a které mají v současnosti kódy KN 7208 10 00, 7208 25 00, 7208 26 00, 7208 27 00, 7208 36 00, 7208 37 00, 7208 38 00, 7208 39 00, 7208 40 00, 7208 52 10, 7208 52 99, 7208 53 00, 7208 54 00, 7211 13 00, 7211 14 00, 7211 19 00, ex 7225 19 10 (kód TARIC 7225191090), 7225 30 90, ex 7225 40 60 (kód TARIC 7225406090), 7225 40 90, ex 7226 19 10 (kód TARIC 7226191090), 7226 91 91 a 7226 91 99.

Nejsou v něm zahrnuty následující výrobky:

i)

výrobky z korozivzdorné oceli a křemíkové elektrooceli s orientovanou strukturou;

ii)

výrobky z nástrojové oceli a rychlořezné oceli;

iii)

výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší a

iv)

výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší.

2.   Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Země

Společnost

Prozatímní antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Turecko

Çolakoğlu Metalurji A.Ş.

7,6 %

C602

Skupina Erdemir:

Ereğli Demir ve Çelik Fabrikalari T.A.S. – İskenderun Demir ve Çelik A.Ş.

5,4 %

C603

Habaş Sinai ve Tibbi Gazlar İstihsal Endüstrisi A.Ş.

4,8 %

C604

Ağir Haddecilik A.Ş.

5,9 %

C605

Borçelik Çelik Sanayii Ticaret A.Ş.

5,9 %

C606

Všechny ostatní společnosti

7,6 %

C999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/á, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodaného na vývoz do Evropské unie, pro který byla vystavena tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v (dotčené zemi). Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Pokud taková faktura nebude předložena, použije se clo platné pro všechny ostatní společnosti.

4.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Zúčastněné strany předloží Komisi své písemné připomínky k tomuto nařízení do 15 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u Komise, tak učiní do 5 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních, tak učiní do 5 kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Úředník pro slyšení přezkoumá žádosti podané mimo tuto lhůtu a může případně rozhodnout o jejich přijetí.

Článek 3

1.   Celním orgánům se tímto ukládá, aby ukončily celní evidenci dovozu podle článku 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/1686, kterým se zavádí celní evidence dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka.

2.   Shromážděné údaje o výrobcích, které byly dovezeny ke spotřebě nejdříve 90 dní před dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, se uchovají až do vstupu případných konečných opatření v platnost nebo do ukončení tohoto řízení.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 6. ledna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Oznámení o zahájení dumpingového řízení týkajícího se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka. Úř. věst. C 166, 14.5.2020, s. 9.

(3)  Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka. Úř. věst. C 197, 12.6.2020, s. 4.

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1686 ze dne 12. listopadu 2020, kterým se zavádí celní evidence dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka. Úř. věst. L 379, 13.11.2020, s. 47.

(5)  Tento dotazník, jakož i dotazník pro výrobce, dovozce a uživatele v Unii jsou k dispozici na adrese https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2458

(6)  Tamtéž.

(7)  Společnosti ArcelorMittal Mediterranée a ArcelorMittal France jsou dva různé právní subjekty zastupující výrobu za tepla válcované oceli podniku ArcelorMittal ve Francii. Každý z nich má proto své oddělené auditované a fiskální účetnictví.

(8)  Podání ze dne 19. června 2020, uložené pod číslem t20044238

(9)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1795 ze dne 5. října 2017, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny a kterým se ukončuje šetření týkající se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících ze Srbska. Úř. věst. L 258, 6.10.2017, s. 24, 569. bod odůvodnění.

(10)  K dispozici na adrese https://data.worldbank.org/indicator/FP.CPI.TOTL.ZG?end=2019&locations=TR&start=1960&view=chart (naposledy zobrazeno 11. prosince 2020).

(11)  K dispozici na adrese https://www.ecb.europa.eu/stats/policy_and_exchange_rates/euro_reference_exchange_rates/html/eurofxref-graph-try.en.html (naposledy zobrazeno 11. prosince 2020).

(12)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1795 ze dne 5. října 2017, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny a kterým se ukončuje šetření týkající se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících ze Srbska (Úř. věst. L 258, 6.10.2017, s. 24).

(13)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/649 ze dne 5. dubna 2017, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 92, 6.4.2017, s. 68); Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/969 ze dne 8. června 2017, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/649, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 146, 9.6.2017, s. 17).

(14)  Viz pozn. pod čarou 13.

(15)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/649 ze dne 5. dubna 2017, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 92, 6.4.2017, s. 68); Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/969 ze dne 8. června 2017, kterým se ukládají konečná vyrovnávací cla na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/649, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 146, 9.6.2017, s. 17).

(16)  Viz mimo jiné tabulku 7 a 339. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1795 ze dne 5. října 2017, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny a kterým se ukončuje šetření týkající se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících ze Srbska (Úř. věst. L 258, 6.10.2017, s. 24).

(17)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1795 (viz poznámka pod čarou 4 výše).

(18)  Je třeba poznamenat, že průměrné ceny dovozu z Turecka podle Eurostatu byly v období šetření o 7,5 % nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, zatímco srovnání jednotlivých typů provedené v rámci tohoto šetření vedlo k mnohem nižším rozpětím cenového podbízení v rozmezí od 1,3 % do 2,9 %.

(19)  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_19_2169

(20)  Bližší informace o předchozích šetřeních týkajících se tohoto výrobku jsou uvedeny v oddíle 4.5.2.5.

(21)  Jednotlivým členům Konsorcia byla udělena anonymita (dokument ze dne 31. července 2020, uloženo pod číslem t20.005357).

(22)  Materiály předložené konsorciem uživatelů HRFS ze dne 2. července 2020 uložené pod číslem t20.004517

(23)  Antidumpingová a/nebo vyrovnávací opatření se vztahují na tyto země: Brazílie, Čína, Írán, Rusko a Ukrajina.

(24)  Mezi obdobím před uložením antidumpingových opatření, tj. před rokem 2016, a obdobím šetření se dovoz ploché za tepla válcované oceli z těchto zemí zvýšil téměř o 1,5 milionu tun.

(25)  Odpověď na dotazník (otevřená verze) San Polo Lamiere, s. 20 (22. června 2020, s výjimkou čísla 20.004293).

(26)  Dne 7. října 2016 bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo na čínský dovoz; Úř. věst. L 272, 7.10.2016, s. 33.

(27)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/649 ze dne 5. dubna 2017, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Čínské lidové republiky; Úř. věst. L 92, 6.4.2017, s. 68; a prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1795 ze dne 5. října 2017, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Brazílie, Íránu, Ruska a Ukrajiny a kterým se ukončuje šetření týkající se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících ze Srbska; Úř. věst. L 258, 6.10.2017, s. 24.

(28)  Odpověď na dotazník (otevřená verze) společnosti Marcegaglia Carbon Steel S.P.A., tabulka C 29. června 2020, uloženo pod číslem t20.004420).


AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

7.1.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 3/37


ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU EU-MEXIKO č. 1/2019

ze dne 16. října 2019

o změnách přílohy III rozhodnutí Smíšené rady ES-Mexiko č. 2/2000 o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce (Andorra a San Marino a některá specifická pravidla původu pro chemické látky) [2021/10]

SMÍŠENÝ VÝBOR EU-MEXIKO,

s ohledem na rozhodnutí Smíšené rady ES-Mexiko č. 2/2000 ze dne 23. března 2000 (1) a na jeho přílohu III, a zejména na článek 38 uvedené přílohy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha III rozhodnutí č. 2/2000 (dále jen „příloha III“) stanoví pravidla původu pro produkty pocházející z území smluvních stran Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Spojenými státy mexickými na straně druhé o hospodářském partnerství, politické koordinaci a spolupráci (2) podepsané v Bruselu dne 8. prosince 1997 (dále jen „dohoda“).

(2)

Evropská unie má zavedené celní unie s Andorrským knížectvím a Republikou San Marino a v jejich důsledku se na zboží pocházející z Mexika vztahuje preferenční zacházení při vývozu tohoto zboží do těchto dvou zemí.

(3)

Bylo dohodnuto, že Mexiko uzná produkty kapitol 25 až 97 harmonizovaného systému, které pocházejí z Andorrského knížectví, a produkty kapitol 1 až 97 harmonizovaného systému, které pocházejí z Republiky San Marino, za produkty pocházející z Evropské unie ve smyslu přílohy III.

(4)

K příloze III by měl být doplněn dodatek VI, který by umožnil, aby bylo s dotčenými produkty při dovozu do Mexika zacházeno podobně jako s produkty pocházejícími z Evropské unie, a ve kterém bude stanoveno, jak používat přílohu III na tyto produkty.

(5)

Dne 7. dubna 2017 přijal Smíšený výbor rozhodnutí č. 1/2017 (3), jímž počtvrté prodloužil používání pravidel původu stanovených v poznámkách 2 a 3 dodatku II a) k příloze III (dále jen „poznámky 2 a 3“). Prodloužení stanovené v rozhodnutí č. 1/2017 se použije do dne 31. prosince 2019.

(6)

Je vhodné trvale prodloužit používání pravidel původu stanovených v poznámkách 2 a 3, neboť jsou v souladu se zásadami modernizace dohody.

(7)

Příloha III by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Dodatek II k příloze III rozhodnutí č. 2/2000 se mění v souladu s přílohou I tohoto rozhodnutí.

2.   K příloze III rozhodnutí č. 2/2000 se doplňuje dodatek VI, jehož znění je obsaženo v příloze II tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni, kdy si strany oznámí dokončení postupů nezbytných k tomuto účelu.

V Bruselu dne 16. října 2019.

Za smíšený výbor

Edita HRDÁ

Evropská služba pro vnější činnost, výkonná ředitelka pro Ameriku


(1)  Úř. věst. L 157, 30.6.2000, s. 10.

(2)  Úř. věst. L 276, 28.10.2000, s. 45.

(3)  Rozhodnutí Smíšeného výboru EU-Mexiko č. 1/2017 ze dne 7. dubna 2017 o změnách přílohy III rozhodnutí Smíšené rady ES-Mexiko č. 2/2000 ze dne 23. března 2000 o definici pojmu „původní produkty“ a metodách správní spolupráce (některá specifická pravidla původu pro chemické látky).


PŘÍLOHA I

V dodatku II k příloze III rozhodnutí č. 2/2000 se položky pro čísla 2914 a 2915 harmonizovaného systému nahrazují tímto:

Kód HS

Popis zboží

Opracování nebo zpracování prováděné na nepůvodních materiálech, které uděluje status původu

(1)

(2)

(3) nebo (4)

„ex 2914

Diacetonalkohol

Methyl(isobutyl)keton

Mesityloxid

Výroba z acetonu

Výroba, při níž dochází k chemické reakci (*1)

2915

Nasycené acyklické monokarboxylové kyseliny a jejich anhydridy, halogenidy, peroxidy a peroxykyseliny; jejich halogen-, sulfo-, nitro- nebo nitrosoderiváty s výjimkou:

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota použitých materiálů čísel 2915 a 2916 však nesmí přesáhnout 20 % ceny produktu ze závodu.

Výroba, v níž hodnota všech použitých materiálů nepřesahuje 40 % ceny produktu ze závodu

 

Acetanhydrid, ethyl a n-butylacetát, vinyl-acetát, isopropyl a methylamyl-acetát, kyseliny mono-, di- nebo trichloroctové, jejich soli a estery

Výroba z materiálů kteréhokoli čísla. Hodnota použitých materiálů čísla 2916 však nesmí přesáhnout 20 % ceny produktu ze závodu

Výroba, při níž dochází k chemické reakci (*1)


(*1)  „Chemickou reakcí“ se rozumí proces (včetně biochemických procesů), jehož výsledkem je molekula s novou strukturou vzniklou rozbitím intramolekulárních vazeb a vytvořením nových intramolekulárních vazeb nebo změnou prostorového uspořádání atomů v molekule. Při stanovení původu se neberou v úvahu tyto procesy:

a)

rozpuštění ve vodě nebo v jiných rozpouštědlech;

b)

odstranění rozpouštědel včetně vody jako rozpouštědla nebo

c)

přidání nebo odstranění krystalicky vázané vody.“


PŘÍLOHA II

K příloze III rozhodnutí č. 2/2000 se doplňuje nový dodatek, který zní:

„Dodatek VI

ANDORRSKÉ KNÍŽECTVÍ A REPUBLIKA SAN MARINO

1.   

Mexiko přijímá produkty pocházející z Andorrského knížectví zařazené do kapitol 25 až 97 harmonizovaného systému ve stejném celním režimu, jaký se vztahuje na produkty dovážené a pocházející z Evropské unie, dokud zůstává v platnosti celní unie zřízená rozhodnutím Rady 90/680/EHS (1).

2.   

Na produkty pocházející z Mexika zařazené do kapitol 25 až 97 harmonizovaného systému se vztahuje stejné preferenční sazební zacházení při dovozu na území Andorry, jako je tomu při dovozu do Evropské unie, dokud zůstává v platnosti celní unie zřízená rozhodnutím 90/680/EHS.

3.   

Mexiko přijímá produkty pocházející z Republiky San Marino zařazené do kapitol 1 až 97 harmonizovaného systému ve stejném celním režimu, jaký se vztahuje na produkty dovážené a pocházející z Evropské unie, dokud zůstává v platnosti Dohoda o spolupráci a celní unii mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou San Marino (2), která byla uzavřena v Bruselu dne 16. prosince 1991.

4.   

Na produkty pocházející z Mexika zařazené do kapitol 1 až 97 harmonizovaného systému se vztahuje stejné preferenční sazební zacházení při dovozu na území San Marina, jako je tomu při dovozu do Evropské unie, dokud zůstává v platnosti Dohoda o spolupráci a celní unii mezi Evropským hospodářským společenstvím a Republikou San Marino, která byla uzavřena v Bruselu dne 16. prosince 19912.

5.   

Příloha III se použije obdobně na obchod s produkty uvedenými v bodech 1 až 4.

6.   

Vývozce nebo jeho zmocněný zástupce uvede v kolonce 2 průvodního osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení na faktuře „Mexiko“ a buď „Andorrské knížectví“, nebo „Republika San Marino“. Kromě toho musí být tyto informace uvedeny v kolonce 4 průvodního osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení na faktuře, pokud jde o produkty pocházející z Andorrského knížectví nebo Republiky San Marino.

7.   

Evropská unie zašle Mexiku vzorky průvodních osvědčení EUR.1 a razítek, která mají Andorrské knížectví a Republika San Marino používat, a adresy orgánů, které jsou v Andorrském knížectví a Republice San Marino pověřeny ověřováním.

8.   

Pokud příslušný vládní orgán Andorrského knížectví nebo Republiky San Marino neplní ustanovení přílohy III, může Mexiko předložit věc Zvláštnímu výboru pro celní spolupráci a pravidla původu, který byl zřízen článkem 17 rozhodnutí č. 2/2000, aby se určila opatření vhodná k nápravě“.


(1)  Rozhodnutí Rady 90/680/EHS ze dne 26. listopadu 1990 o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropským hospodářským společenstvím a Knížectvím Andorry (Úř. věst. L 374, 31.12.1990, s. 13).

(2)  Úř. věst. EU L 84, 28.3.2002, s. 43.