ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 437

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 63
28. prosince 2020


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ze dne 23. prosince 2020, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022

1

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

30

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2222 ze dne 23. prosince 2020 o určitých aspektech železniční bezpečnosti a propojenosti s ohledem na přeshraniční infrastrukturu spojující Unii a Spojené království prostřednictvím pevného spojení v Lamanšském průlivu ( 1 )

43

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2223 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účelnost vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům

49

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2224. ze dne 23. prosince 2020 o společných pravidlech zajišťujících základní propojení v silniční nákladní a osobní dopravě po skončení přechodného období stanoveného v dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii ( 1 )

74

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2225 ze dne 23. prosince 2020 o společných pravidlech zajišťujících základní propojení v letecké dopravě po skončení přechodného období stanoveného v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii ( 1 )

86

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2226 ze dne 23. prosince 2020 o určitých aspektech bezpečnosti letectví s ohledem na skončení přechodného období stanoveného v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii ( 1 )

97

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2227 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2403, pokud jde o oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie ve vodách Spojeného království a rybolovné operace rybářských plavidel Spojeného království ve vodách Unie

102

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2228 ze dne 23. prosince 2020 o Evropském roku železnice (2021)

108

 

*

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2229 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění rozhodnutí č. 445/2014/EU o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 ( 1 )

116

 

 

II   Nelegislativní akty

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (EU) 2020/2230, ze dne 18. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1388/2013 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky

120

 

*

Nařízení Rady (EU) 2020/2231, ze dne 18. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1387/2013 o pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité zemědělské produkty a průmyslové výrobky

135

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2020/2232, ze dne 22. prosince 2020 o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, pokud jde o přijetí rozhodnutí o sestavení seznamu 25 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci člena rozhodčího tribunálu podle dohody, a rezervního seznamu osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci člena rozhodčího tribunálu podle dohody za stranu Unie

182

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2020/2233, ze dne 23. prosince 2020 o přidělování prostředků vyplývajících ze zpětných toků v rámci investiční facility AKT z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu

188

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vytištěn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

28.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 437/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2220

ze dne 23. prosince 2020,

kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem legislativních návrhů Komise týkajících se společné zemědělské politiky (dále jen „SZP“) po roce 2020 je vytvořit silný rámec Unie, který je nezbytný k zajištění toho, že SZP zůstane společnou politikou s rovnými podmínkami pro všechny a zároveň svěří členským státům větší odpovědnost, pokud jde o způsob, jakým budou plnit cíle a dosahovat stanovených záměrů. Členské státy proto mají vypracovat strategické plány SZP a po jejich schválení Komisí je provádět.

(2)

Legislativní postup v souvislosti s legislativními návrhy Komise týkajícími se SZP po roce 2020 nebyl dokončen včas tak, aby členské státy a Komise mohly připravit všechny prvky nezbytné k uplatňování nového právního rámce a strategických plánů SZP od 1. ledna 2021, jak původně Komise navrhovala. Toto zpoždění vyvolalo u zemědělců v Unii a v celém odvětví zemědělství Unie nejistotu a vedlo ke vzniku rizik. S cílem zmírnit tuto nejistotu a zachovat životaschopnost venkovských oblastí a regionů a přispět k udržitelnosti životního prostředí by toto nařízení mělo zajistit pokračující uplatňování pravidel stávajícího rámce SZP platného pro období 2014–2020 („stávající rámec SZP“) a nepřerušené poskytování plateb ve prospěch zemědělců a jiných příjemců, a tím zajistit předvídatelnost a stabilitu během přechodného období v letech 2021 a 2022 (dále jen „přechodné období“), a to až do dne použitelnosti nového právního rámce na období od 1. ledna 2023 (dále jen „nový právní rámec“).

(3)

Vzhledem k tomu, že legislativní postup v souvislosti s legislativními návrhy Komise týkajícími se SZP po roce 2020 je stále ještě třeba dokončit a členské státy stále ještě musejí vypracovat strategické plány SZP a je třeba, aby byly konzultovány zúčastněné strany, měl by se stávající rámec SZP i nadále uplatňovat po dobu dalších dvou let. Cílem přechodného období je usnadnit příjemcům hladký přechod na nové programové období a umožnit, aby bylo zohledněno sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu (dále jen „Zelená dohoda“).

(4)

S cílem zajistit, aby zemědělcům a jiným příjemcům mohla být v letech 2021 a 2022 poskytována podpora z Evropského zemědělského záručního fondu (dále jen „EZZF“) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“), by Unie měla tuto podporu nadále poskytovat během přechodného období za podmínek stanovených ve stávajícím rámci SZP. Stávající rámec SZP je stanoven zejména v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (4), (EU) č. 1305/2013 (5), (EU) č. 1306/2013 (6), (EU) č. 1307/2013 (7) a (EU) č. 1308/2013 (8).

(5)

Toto nařízení by mělo členským státům poskytnout dostatek času k vypracování příslušných strategických plánů SZP a usnadnit vytvoření administrativních struktur nezbytných k úspěšnému provedení nového právního rámce zejména tím, že umožní posílení technické pomoci. Všechny strategické plány SZP by měly být připraveny tak, aby mohly vstoupit v platnost po skončení přechodného období, aby tak bylo možné pro odvětví zemědělství zajistit velmi potřebnou stabilitu a jistotu.

(6)

Vzhledem k tomu, že během přechodného období by Unie měla podporovat rozvoj venkova i nadále, členské státy by měly mít možnost financovat své prodloužené programy rozvoje venkova z odpovídajících rozpočtových prostředků přidělených na roky 2021 a 2022. Cílem prodloužených programů by mělo být zajištění zachování přinejmenším stejného celkového podílu příspěvku z EZFRV, který je vyhrazen pro opatření uvedená v čl. 59 odst. 6 nařízení (EU) č. 1305/2013, v souladu s novými ambicemi uvedenými v Zelené dohodě.

(7)

Nařízení (EU) č. 1303/2013 stanoví společná pravidla použitelná na EZFRV a na další fondy, jejichž fungování se řídí společným rámcem. Uvedené nařízení by se mělo i nadále vztahovat na programy podporované z EZFRV v programovém období 2014–2020 a v programových letech 2021 a 2022.

(8)

Lhůty stanovené v nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o zprávy o provádění, výroční přezkumná jednání, následná hodnocení a souhrnné zprávy, způsobilost výdajů a zrušení závazků, jakož i rozpočtové závazky, jsou omezeny na programové období 2014–2020. Tyto lhůty by měly být upraveny tak, aby se zohlednila prodloužená doba trvání, během níž by programy související s podporou z EZFRV měly být prováděny.

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013 (9) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 (10) stanoví, že výdaje na některé dlouhodobé závazky přijaté podle některých nařízení, kterými se poskytovala podpora pro rozvoj venkova předtím, než bylo použitelné nařízení (EU) č. 1305/2013, by měly být za určitých podmínek v programovém období 2014–2020 nadále hrazeny z EZFRV. Tyto výdaje by rovněž měly být nadále způsobilé po dobu trvání příslušného právního závazku za stejných podmínek i v programových letech 2021 a 2022. V zájmu právní srozumitelnosti a jistoty je třeba rovněž upřesnit, že právní závazky přijaté na základě dřívějších opatření, která odpovídají opatřením nařízení (EU) č. 1305/2013, na něž se vztahuje integrovaný administrativní a kontrolní systém, by měly uvedenému integrovanému administrativnímu a kontrolnímu systému podléhat a že platby související s uvedenými právními závazky by měly být provedeny v období od 1. prosince do 30. června následujícího kalendářního roku.

(10)

EZFRV by mělo být umožněno podporovat náklady na činnosti budování kapacit a přípravné činnosti na podporu vypracování a budoucího provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje podle nového právního rámce.

(11)

V souvislosti s přiznáním platebních nároků nebo jejich přepočtem v případě členských států, které si ponechaly stávající nároky podle nařízení (EU) č. 1307/2013, se v roce 2015 některé členské státy dopustily chyb při stanovení počtu nebo hodnoty platebních nároků. Mnohé z těchto chyb, i když se vyskytly v souvislosti s jedním zemědělcem, ovlivňují hodnotu platebních nároků pro všechny zemědělce a všechny roky. Některé členské státy se dopustily chyb i po roce 2015, a to při přiznávání nároků z rezervy, například při výpočtu průměrné hodnoty. Na takové nedodržení pravidel se obvykle vztahuje finanční oprava, dokud dotčený členský stát nepřijme nápravná opatření. S ohledem na čas, který od prvního přiznání nároků uplynul, a na úsilí vynaložené členskými státy v souvislosti se stanovením, a případně s opravou nároků, jakož i v zájmu právní jistoty je třeba považovat počet a hodnotu platebních nároků s účinkem od určitého data za legální a správné.

(12)

Podle čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 měly členské státy možnost rozhodnout, že pro účely stanovení počtu platebních nároků použijí redukční koeficient na způsobilé hektary, které představují trvalé travní porosty nacházející se v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami. Alpské pastviny jsou často spravovány kolektivně, a proto jsou oblasti přidělovány ročně, čímž pro zemědělce v dotčených členských státech vzniká značná míra nejistoty. Ukázalo se, že provádění tohoto systému je obzvláště složité, zejména pokud jde o přesné vymezení dotčených oblastí. Jelikož hodnota platebních nároků v oblastech, kde redukční koeficient není uplatňován, závisí na součtu platebních nároků v určených oblastech, uvedená nejistota se následně dotýká všech zemědělců v dotčených členských státech. V zájmu stabilizace systému používaného v těchto členských státech v současné době a zajištění právní jistoty pro všechny zemědělce v dotčených členských státech co nejdříve by dotčeným členským státům mělo být umožněno mít za to, že hodnota a počet všech nároků přiznaných všem zemědělcům před 1. lednem 2020 je legální a řádná. Hodnotou takových platebních nároků by měla být hodnota stanovená na kalendářní rok 2019 platná ke dni 31. prosince 2019, aniž by tím byly dotčeny možnosti prostředků právní nápravy, jež mohou využít jednotliví příjemci.

(13)

Potvrzení platebních nároků však není výjimkou z odpovědnosti členských států v rámci sdíleného řízení EZZF, která spočívá v zajištění ochrany rozpočtu Unie před neoprávněnými výdaji. Potvrzením platebních nároků přiznaných zemědělcům před 1. lednem 2021, nebo v případě uplatnění odchylky před 1. lednem 2020, by proto neměla být dotčena pravomoc Komise přijímat rozhodnutí uvedená v článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o neoprávněné platby, které byly poskytnuty za jakýkoli kalendářní rok až do roku 2020 včetně, nebo v případě uplatnění odchylky až do roku 2019 včetně, a které jsou výsledkem chybného stanovení počtu nebo hodnoty uvedených platebních nároků.

(14)

Vzhledem k tomu, že dosud nebyl přijat nový právní rámec pro SZP, je třeba vyjasnit, že v novém právním rámci by měla být stanovena přechodná ustanovení upravující přechod od stávajících režimů podpory udělovaných na víceletém základě na nový právní rámec.

(15)

S cílem zabránit tomu, aby byly do strategických plánů SZP ve významné míře přenášeny závazky ze stávajícího programového období pro rozvoj venkova, je třeba obecně omezit dobu trvání nových víceletých závazků v agroenvironmentálně-klimatické oblasti, v oblasti ekologického zemědělství a v oblasti dobrých životních podmínek zvířat na období nejvýše tří let. Od roku 2022 by prodloužení stávajících závazků mělo být omezeno na jeden rok.

(16)

V čl. 31 odst. 5 nařízení (EU) č. 1305/2013 byla stanovena přechodná ustanovení s cílem usnadnit postupné ukončování plateb v oblastech, které by vzhledem k uplatňování nových kritérií pro vymezení již nebyly považovány za oblasti s přírodními omezeními. Takové platby měly být vypláceny až do roku 2020 a po dobu nejvýše čtyř let. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 (11) původní lhůtu pro nové vymezení těchto oblastí prodloužilo do roku 2019. V případě zemědělců v členských státech, které vymezení provedly v roce 2018 a 2019, by postupné ukončování plateb nemohlo dosáhnout maxima čtyř let. Aby bylo možné pokračovat v postupném ukončování plateb, měly by členské státy mít možnost je v příslušných případech vyplácet nadále i v letech 2021 a 2022. V zájmu zajištění přiměřené výše plateb na hektar v souladu s čl. 31 odst. 5 nařízení (EU) č. 1305/2013 by výše plateb v letech 2021 a 2022 měla být stanovena na 25 EUR na hektar.

(17)

Vzhledem k tomu, že zemědělci jsou v důsledku změny klimatu a zvýšeného kolísání cen vystaveni zvětšujícím se ekonomickým a environmentálním rizikům, stanoví nařízení (EU) č. 1305/2013 opatření k řízení rizik, které má zemědělcům pomoci při jejich řešení. Součástí tohoto opatření jsou finanční příspěvky do vzájemných fondů a nástroj ke stabilizaci příjmu. Pro poskytování podpory v rámci tohoto opatření byly stanoveny zvláštní podmínky s cílem zajistit, aby se zemědělcům v celé Unii dostalo rovného zacházení, nebyla narušena hospodářská soutěž a aby byly dodržovány mezinárodní závazky Unie. V zájmu dalšího prosazování využívání tohoto opatření u zemědělců ve všech odvětvích by členské státy měly mít možnost snížit prahovou hodnotu ve výši 30 %, která aktivuje kompenzaci zemědělců v důsledku poklesu jejich produkce nebo příjmů, použitelnou v rámci příslušného nástroje, avšak tato hodnota nesmí klesnout pod 20 %.

(18)

Zemědělci a venkovské podniky byly důsledky rozšíření onemocnění COVID-19 postiženy způsobem, jenž nemá obdoby. Prodloužení rozsáhlých omezení pohybu zavedená v členských státech, jakož i povinné uzavírání obchodů, venkovních trhů, restaurací a dalších pohostinských zařízení, vedla k hospodářskému narušení v odvětví zemědělství a ve venkovských komunitách a způsobila zemědělcům a malým podnikům působícím v oblasti zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů problémy v oblasti likvidity a peněžních toků. Za účelem reakce na dopad krize vyplývající z rozšíření onemocnění COVID-19 by doba trvání opatření uvedeného v článku 39b nařízení (EU) č. 1305/2013 měla být prodloužena s cílem řešit stávající problémy s likviditou, které ohrožují kontinuitu zemědělských činností a malých podniků působících v oblasti zpracování, uvádění na trh nebo vývoje zemědělských produktů. Podpora uvedeného opatření by měla být financována do výše 2 % z prostředků EZFRV přidělených členským státům v programovém období 2014-2020.

(19)

S cílem předejít tomu, že prostředky pro komunitně vedený místní rozvoj v programových letech 2021 a 2022 zůstanou nevyužity, by členské státy, které využívají možnosti převést do oblasti rozvoje venkova částky z přímých plateb, měly mít možnost uplatnit minimální podíl prostředků přidělených na komunitně vedený místní rozvoj ve výši 5 %, a v případě Chorvatska 2,5 %, pouze na příspěvek z EZFRV určený na rozvoj venkova prodloužený do 31. prosince 2022 a vypočítaný před převedením částek z přímých plateb.

(20)

V souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (12) (dále jen „nařízení EURI“), kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení po krizi COVID-19 (dále jen „nástroj EURI“), by měly být na roky 2021 a 2022 uvolněny další zdroje na řešení dopadu krize COVID-19 a jejích následků pro odvětví zemědělství a venkovské oblasti Unie.

(21)

Vzhledem k bezprecedentním výzvám, kterým čelí odvětví zemědělství a venkovské oblasti Unie v důsledku krize COVID-19, by dodatečné zdroje poskytnuté v rámci nástroje EURI měly být použity na financování opatření podle nařízení (EU) č. 1305/2013, která připraví půdu pro odolné, udržitelné a digitální hospodářské oživení v souladu s cíli závazků Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a s novými ambicemi stanovenými v Zelené dohodě.

(22)

Členské státy by proto neměly snižovat environmentální ambice svých stávajících programů rozvoje venkova. U dodatečných zdrojů by měly zajistit stejný celkový podíl, jaký si ve svých programech rozvoje venkova vyhradily na opatření, která jsou obzvláště přínosná pro životní prostředí a klima, v rámci příspěvku z EZFRV („zásada nesnižování úrovně“). Kromě toho by alespoň 37 % z dodatečných zdrojů poskytnutých z nástroje EURI mělo být věnováno na opatření, která jsou obzvláště přínosná pro životní prostředí a klima, jakož i pro problematiku dobrých životních podmínek zvířat a iniciativu LEADER. Kromě toho by nejméně 55 % těchto dodatečných zdrojů mělo být věnováno na opatření, která podporují hospodářský a sociální rozvoj ve venkovských oblastech, totiž na investice do hmotného majetku, rozvoj zemědělských podniků a podnikání, podporu základních služeb a obnovu vesnic ve venkovských oblastech a spolupráci.

(23)

V případě, že by členské státy jinak nebyly schopny dodržet zásadu nesnižování úrovně, měly by mít možnost odchýlit se od povinnosti přidělit nejméně 55 % dodatečných zdrojů z nástroje EURI na opatření, která podporují hospodářský a sociální rozvoj ve venkovských oblastech, a měly by přednostně podporovat opatření, která jsou obzvláště přínosná pro životní prostředí a klima. Nicméně s cílem poskytnout členským státům dostatečnou flexibilitu by měly mít členské státy rovněž možnost odchýlit se od zásady nesnižování úrovně, pokud jde o tyto dodatečné zdroje, a to v míře nezbytné pro splnění této povinnosti ve výši 55 %.

(24)

Dodatečné zdroje z nástroje EURI podléhají zvláštním podmínkám. Tyto dodatečné zdroje by proto měly být plánovány a monitorovány odděleně od podpory Unie pro rozvoj venkova, přičemž by se měla jako obecné pravidlo uplatňovat pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 1305/2013. Tyto dodatečné zdroje by proto měly být prováděny prostřednictvím nařízení (EU) č. 1305/2013 a v rámci uvedeného nařízení by měly být považovány za částky, které financují opatření v rámci EZFRV. V důsledku toho by se v zásadě měla použít pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 1305/2013, včetně pravidel pro změny programů rozvoje venkova, v nařízení (EU) č. 1306/2013, včetně pravidel pro automatické zrušení závazku, a v nařízení (EU) č. 1307/2013, nestanoví-li toto nařízení jinak.

(25)

Měla by být stanovena konkrétní maximální míra spolufinancování ze strany Unie, jakož i míra zvýšené podpory pro investice přispívající k odolnému, udržitelnému a digitálnímu hospodářskému oživení, a měla by být stanovena podpora pro mladé zemědělce, aby se zajistil odpovídající pákový efekt dodatečných zdrojů poskytovaných v rámci EURI.

(26)

V zájmu zajištění kontinuity v přechodném období by měla být rezerva pro případ krizí v odvětví zemědělství zachována pro roky 2021 a 2022. Příslušná částka rezervy na roky 2021 a 2022 by měla být zahrnuta do této rezervy.

(27)

Pokud jde o předběžné financování z EZFRV, je třeba jasně stanovit, že prodloužení programů podporovaných z EZFRV do 31. prosince 2022 v souladu s tímto nařízením ani dodatečné zdroje, jejichž poskytování je umožněno podle nařízení EURI, by neměly znamenat, že na dotčené programy bude poskytnuto dodatečné předběžné financování.

(28)

Článek 11 nařízení (EU) č. 1307/2013 v současné době pouze ukládá členským státům povinnost oznamovat svá rozhodnutí přijatá podle uvedeného článku a očekávaný výsledek snížení části částky přímých plateb, která se má poskytnout zemědělci v daném kalendářním roce a která přesahuje 150 000 EUR, pokud jde o roky 2015 až 2020. S cílem zajistit pokračování stávajícího systému by členské státy měly oznamovat rovněž svá rozhodnutí přijatá podle uvedeného článku a očekávaný výsledek snížení, pokud jde o kalendářní roky 2021 a 2022.

(29)

Článek 14 nařízení (EU) č. 1307/2013 umožňuje členským státům převádět finanční prostředky mezi přímými platbami a rozvojem venkova, pokud jde o kalendářní roky 2014 až 2020. K zajištění toho, aby členské státy mohly naplňovat vlastní strategii, by flexibilita mezi pilíři měla být umožněna i pro kalendářní rok 2021 (rozpočtový rok 2022) a kalendářní rok 2022 (rozpočtový rok 2023).

(30)

S cílem umožnit Komisi stanovení rozpočtových stropů v souladu s čl. 22 odst. 1, čl. 36 odst. 4, čl. 42 odst. 2, čl. 49 odst. 2, čl. 51 odst. 4 a čl. 53 odst. 7 nařízení (EU) č. 1307/2013 je nezbytné, aby členské státy oznámily svá rozhodnutí týkající se finančních částek přidělených na jednotlivé režimy do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022.

(31)

Článek 22 odst. 5 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví lineární úpravu hodnoty platebních nároků, pokud se změní strop v režimu základní platby z jednoho roku na druhý v důsledku určitých rozhodnutí přijatých členskými státy, která mají na strop v režimu základní platby vliv. Prodloužení platnosti přílohy II uvedeného nařízení o vnitrostátních stropech na období po kalendářním roce 2020 a případné roční změny od uvedeného data by mohly mít dopad na strop v režimu základní platby. S cílem umožnit členským státům splnění povinnosti, která je stanovena v čl. 22 odst. 4 uvedeného nařízení a která spočívá v zajištění toho, aby se celková hodnota platebních nároků a rezerv rovnala stropu v režimu základní platby, je proto vhodné stanovit lineární úpravu se záměrem přizpůsobit se prodloužení platnosti nebo změnám přílohy II uvedeného nařízení během přechodného období. Aby členské státy měly více flexibility, zdá se navíc vhodné umožnit jim úpravu hodnoty platebních nároků nebo rezervy, případně s použitím různé míry úpravy.

(32)

Členské státy v souladu se stávajícím právním rámcem oznámily v roce 2014 svá rozhodnutí týkající se období do kalendářního roku 2020 ohledně rozdělení ročního vnitrostátního stropu v režimu základní platby mezi regiony a případných postupných ročních úprav během období, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 1307/2013. Je nezbytné, aby členské státy tato rozhodnutí oznámily rovněž pro kalendářní roky 2021 a 2022.

(33)

Klíčovým postupem pro spravedlivější rozdělení přímé podpory příjmů mezi zemědělce je mechanismus vnitřního sbližování. Je stále obtížnější odůvodnit výrazné individuální rozdíly na základě zastaralých historických referenčních údajů. Pokud jde o nařízení (EU) č. 1307/2013, základní model vnitřního sbližování spočívá v tom, že členské státy od roku 2015 uplatňují jednotnou paušální sazbu na všechny platební nároky na celostátní i regionální úrovni. V zájmu zajištění plynulejšího přechodu na jednotnou hodnotu však byla stanovena výjimka umožňující členským státům, aby v období 2015–2019 odlišily hodnoty platebních nároků uplatněním částečného sbližování (režim tzv. „tunelu“). Některé členské státy uvedené výjimky využily. V zájmu pokračování procesu vedoucího ke spravedlivějšímu rozdělování přímých plateb by členské státy měly mít možnost i nadále provádět po roce 2019 sbližování směrem k celostátnímu nebo regionálnímu průměru namísto zavedení jednotné paušální sazby nebo zachování hodnoty platebních nároků na úrovni z roku 2019. Tato možnost by se proto měla na členské státy vztahovat od 1. ledna 2021. Členské státy by svá rozhodnutí týkající se následujícího roku měly každoročně oznamovat Komisi.

(34)

S cílem upřesnit, že členské státy měly možnost provádět sbližování po roce 2019, by se ustanovení nařízení (EU) č. 1307/2013 týkající se úpravy všech platebních nároků ve znění tohoto nařízení měla použít se zpětnou účinností od 1. ledna 2020.

(35)

Článek 30 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví roční postupné úpravy hodnoty platebních nároků přiznaných z rezervy s cílem zohlednit roční změny vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II uvedeného nařízení, a tím i víceletou správu rezervy. Tato pravidla by měla být upravena tak, aby odrážela skutečnost, že je možné změnit hodnotu všech přiznaných platebních nároků, jakož i hodnotu rezervy s cílem zohlednit změnu částky v příloze II uvedeného nařízení, k níž došlo v jednotlivých letech. V členských státech, jež se rozhodly pokračovat ve vnitřním sbližování, se uvedené vnitřní sbližování provádí každoročně. Pro kalendářní roky 2020, 2021 a 2022 je v roce přiznání platebního nároku třeba určit pouze hodnotu tohoto nároku v běžném roce. Jednotková hodnota platebních nároků, které mají být v daném roce přiznány z rezervy, by měla být vypočtena po případné úpravě rezervy v souladu s čl. 22 odst. 5 uvedeného nařízení. V jakémkoli následujícím roce by hodnota platebních nároků přiznaných z rezervy měla být upravena v souladu s čl. 22 odst. 5 uvedeného nařízení.

(36)

Článek 36 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví používání režimu jednotné platby na plochu do 31. prosince 2020. Je vhodné umožnit prodloužení režimu jednotné platby na plochu v letech 2021 a 2022.

(37)

Vzhledem k tomu, že změna přílohy II nařízení (EU) č. 1307/2013, jež je stanovena v tomto nařízení, vstoupí v platnost příliš pozdě na to, aby členské státy mohly dodržet původně stanovenou lhůtu pro splnění určitých oznamovacích povinností v roce 2020, je třeba odložit lhůtu, v níž mají členské státy přijmout rozhodnutí, kterým se redistributivní platba zavádí poprvé od roku 2021 nebo 2022, a v níž mají toto rozhodnutí oznámit Komisi. Je vhodné tuto lhůtu stanovit ke stejnému okamžiku jako lhůtu pro rozhodnutí o flexibilitě mezi pilíři.

(38)

Podle článku 37 nařízení (EU) č. 1307/2013 mohou členské státy uplatňující režim jednotné platby na plochu rozhodnout o poskytnutí přechodné vnitrostátní podpory v období 2015–2020, aby se zabránilo náhlému a podstatnému snížení podpory v odvětvích, která do roku 2014 přechodnou vnitrostátní podporu využívala. Aby bylo možné zajistit, že i během přechodného období bude tato podpora nadále plnit svou úlohu při podpoře příjmů zemědělců v těchto specifických odvětvích, mělo by být stanoveno pokračování této podpory za stejných podmínek a omezení jako v období 2015–2020.

(39)

V zájmu právní jistoty je třeba upřesnit, že články 41 a 42 nařízení (EU) č. 1307/2013 umožňují členským státům každoročně přezkoumávat svá rozhodnutí o redistributivní platbě. Lhůta pro přezkum platná pro roky 2021 a 2022 by měla být stanovena ke stejnému okamžiku jako lhůta pro rozhodnutí o flexibilitě mezi pilíři.

(40)

Ustanovení čl. 52 odst. 10 nařízení (EU) č. 1307/2013 svěřuje Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, které umožňují členským státům rozhodnout, že dobrovolnou podporu vázanou na produkci lze nadále vyplácet až do roku 2020 na základě jednotek objemu produkce, na něž byla tato podpora poskytována v minulém referenčním období. Cílem tohoto svěření pravomoci je zajistit co největší soulad mezi režimy Unie zaměřenými na odvětví, která se mohou vyznačovat strukturálními nerovnováhami na trhu. Je proto vhodné prodloužit tuto pravomoc tak, aby se vztahovala i na roky 2021 a 2022.

(41)

Vzhledem k tomu, že změna přílohy II nařízení (EU) č. 1307/2013, jež je stanovena v tomto nařízení, vstoupí v platnost příliš pozdě na to, aby členské státy mohly dodržet původně stanovenou lhůtu pro splnění určitých oznamovacích povinností v roce 2020, je třeba odložit lhůtu, v níž mají členské státy přijmout rozhodnutí, kterým se poprvé zavádí dobrovolná podpora vázaná na produkci od roku 2021 nebo 2022, a v níž mají toto rozhodnutí oznámit Komisi. Je vhodné tuto lhůtu stanovit ke stejnému okamžiku jako lhůtu pro rozhodnutí o flexibilitě mezi pilíři. Stejně tak by měla být ke stejnému datu odložena lhůta pro rozhodnutí členských států pokračovat v poskytování dobrovolné podpory vázané na produkci v letech 2021 a 2022 nebo v uvedených letech její poskytování ukončit a lhůta pro oznámení tohoto rozhodnutí Komisi.

(42)

Článek 54 nařízení (EU) č. 1307/2013 stanoví prvky oznámení členských států týkajících se dobrovolné podpory vázané na produkci. Je vhodné upřesnit, že tato oznámení pro kalendářní roky 2021 a 2022 by měla zahrnovat procentní podíl vnitrostátního stropu použitého k financování této podpory pro roky 2021 a 2022.

(43)

Nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví pravidla pro společnou organizaci zemědělských trhů a zahrnuje určité režimy podpory. Legislativní návrhy Komise týkající se SZP po roce 2020 stanovily, že tyto režimy podpory mají být začleněny do budoucích strategických plánů SZP členských států. V zájmu hladkého začlenění těchto režimů podpory do budoucí SZP by měla být stanovena pravidla týkající se doby trvání každého z těchto režimů podpory v okamžiku, kdy budou během přechodného období obnoveny. Proto pokud jde o režim podpory v odvětví olivového oleje a stolních oliv, na stávající pracovní programy na období od 1. dubna 2018 do 31. března 2021 by měly navázat nové pracovní programy na období od 1. dubna 2021 do 31. prosince 2022. Stávající operační programy v odvětví ovoce a zeleniny, které nedosáhly maximální doby trvání pěti let, mohou být prodlouženy pouze do 31. prosince 2022. Nové operační programy v odvětví ovoce a zeleniny by měly být schvalovány nejvýše na dobu tří let. Stávající vnitrostátní programy v odvětví včelařství vypracované na období od 1. srpna 2019 do 31. července 2022 by měly být prodlouženy do 31. prosince 2022.

(44)

Vzhledem ke krizi, kterou způsobila pandemie COVID-19, neměli pěstitelé vína, kteří jsou držiteli povolení na výsadbu pro novou výsadbu nebo opětovnou výsadbu s platností do roku 2020, do značné míry možnost využít těchto povolení v posledním roce jejich platnosti tak, jak plánovali. Aby se zabránilo propadnutí těchto povolení a snížilo se riziko zhoršení podmínek, za nichž by bylo nutné výsadbu provádět, je nezbytné umožnit prodloužení platnosti povolení k výsadbě pro novou výsadbu nebo opětovnou výsadbu, jejichž platnost končí v roce 2020. Všechna povolení pro výsadbu pro novou výsadbu nebo opětovnou výsadbu, jejichž platnost končí v roce 2020, by proto měla být prodloužena do 31. prosince 2021. Rovněž s ohledem na proměňující se vyhlídky na trhu by držitelé povolení k výsadbě s platností do roku 2020 měli mít možnost svých povolení nevyužít, aniž by podléhali správním sankcím.

(45)

Ustanovení nařízení (EU) č. 1308/2013 o povoleních pro novou výsadbu nebo opětovnou výsadbu, jejichž platnost měla skončit v roce 2020, by se ve znění tohoto nařízení měla vzhledem k narušením způsobeným pandemií COVID-19 a obtížím, jež tato pandemie způsobila, co se týče použití těchto povolení na výsadbu, použít se zpětnou účinností od 1. ledna 2020.

(46)

V roce 2013 byla stanovena přechodná ustanovení v zájmu zajištění plynulého přechodu z předcházejícího režimu práv na výsadbu vinné révy na nový systém povolení k výsadbě, aby se zejména předešlo nadměrné výsadbě před zahájením nového systému. Nejzazší lhůta pro předložení žádostí o převod práv na výsadbu na povolení končí dne 31. prosince 2020. Povolení však musejí být využita daným žadatelem a nejsou obchodovatelná, jako tomu bylo v případě předchozích práv na výsadbu. Od žadatelů o povolení se navíc může požadovat, aby měli odpovídající plochu pro pěstování révy vinné, což může vést k situacím, kdy držitelé práv na výsadbu ještě nebudou disponovat odpovídající plochou vinic k využití povolení vyplývajících z převodu jejich práv na výsadbu. Závažný hospodářský dopad pandemie COVID-19 na odvětví vína vedl k problémům s peněžními toky pěstitelů vína a také k nejistotě ohledně budoucí poptávky po víně. Pěstitelé vína, kteří stále ještě disponují právy na výsadbu, by neměli být nuceni rozhodovat o tom, zda chtějí svá práva na výsadbu převést na povolení, pokud zároveň čelí mimořádným obtížím způsobeným krizí v důsledku pandemie COVID-19, a to tím spíše, že by jim byla uložena správní sankce, pokud nevyužijí povolení k výsadbě vyplývající z převodu jejich práv. Členským státům, které pěstitelům vína umožnily předkládat žádosti o převod práv na výsadbu do 31. prosince 2020, by proto mělo být umožněno prodloužit lhůtu pro předkládání takových žádostí do 31. prosince 2022. Nejzazší datum platnosti takto převedených povolení by tedy mělo být upraveno a jejich platnost by měla končit 31. prosince 2025.

(47)

Článek 214a nařízení (EU) č. 1308/2013 umožnil Finsku poskytovat do roku 2020 za určitých podmínek vnitrostátní podporu v jižním Finsku, která podléhá schválení ze strany Komise. V zájmu zajištění kontinuity plateb v rámci této podpory během přechodného období je třeba, aby bylo poskytování uvedené vnitrostátní podpory i nadále umožněno za stejných podmínek a ve stejném objemu jako v roce 2020.

(48)

S cílem zlepšit fungování trhu v odvětví olivového oleje by členské státy měly mít možnost rozhodovat o provádění pravidel pro uvádění na trh za účelem regulace nabídky. Tato rozhodnutí by nicméně neměla obnášet postupy, které by mohly narušit hospodářskou soutěž.

(49)

Nedávné události ukázaly, že zemědělci ve stále větší míře čelí rizikům nestálosti příjmů, k čemuž z části dochází z důvodu jejich působení na trhu a z části kvůli extrémním povětrnostním jevům a častým sanitárním a fytosanitárním krizím postihujícím živočišný a agronomický hmotný majetek v Unii. S cílem podporovat u zemědělců spoření v dobrých letech na léta horší, a zmírnit tak dopady nestálosti příjmů, by měla být vnitrostátní daňová opatření, podle nichž je prováděn výpočet základu daně z příjmu platný pro zemědělce na základě víceletého období, vyňata z pravidel pro státní podporu.

(50)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajistit pokračující uplatňování pravidel stávajícího rámce SZP a nepřerušenost poskytování plateb ve prospěch zemědělců a jiných příjemců, a tím zajistit předvídatelnost a stabilitu během přechodného období, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků akce, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(51)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Uvedená pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (13) a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU zahrnují obecný režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie.

(52)

Nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(53)

S cílem zajistit, že dodatečné zdroje poskytnuté na základě nařízení o EURI jsou k dispozici od 1. ledna 2021, by se ustanovení o podpoře v rámci EURI měla použít se zpětnou účinností od uvedeného data.

(54)

Vzhledem k tomu, že je za stávajících okolností naléhavě nutné okamžitě zajistit právní jistotu pro odvětví zemědělství, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Prodloužení některých období podle nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1310/2013 a pokračující uplatňování nařízení (EU) č. 1303/2013 v programových letech 2021 a 2022

Článek 1

Prodloužení doby trvání programů podporovaných z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova

1.   U programů podporovaných z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) se období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 stanovené v čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 prodlužuje do 31. prosince 2022.

2.   Prodloužením doby trvání programů podporovaných z EZFRV uvedeným v prvním odstavci tohoto článku není dotčen požadavek předložit žádost o změnu programů rozvoje venkova na přechodné období podle čl. 11 písm. a) nařízení (EU) č. 1305/2013. Tato změna zaručí vyhrazení alespoň stejného celkového podílu příspěvku z EZFRV na opatření uvedená v čl. 59 odst. 6 uvedeného nařízení.

Článek 2

Pokračující uplatňování nařízení (EU) č. 1303/2013 na programy podporované z EZFRV

1.   Nařízení (EU) č. 1303/2013 se nadále použije na programy podporované z EZFRV v programovém období 2014–2020 a prodloužené v souladu s článkem 1 tohoto nařízení.

2.   U programů prodloužených v souladu s článkem 1 tohoto nařízení se odkazy na období nebo lhůty uvedené v čl. 50 odst. 1, čl. 51 odst. 1, čl. 57 odst. 2, čl. 65 odst. 2 a 4 a čl. 76 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1303/2013 prodlužují o dva roky.

3.   U programů prodloužených v souladu s článkem 1 tohoto nařízení změní členské státy své cíle stanovené ve výkonnostním rámci uvedeném v příloze II nařízení (EU) č. 1303/2013 v zájmu stanovení cílů pro rok 2025. U takových programů se odkazy na cíle pro rok 2023 stanovené v prováděcích aktech přijatých v souladu s čl. 22 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo s čl. 8 odst. 3, článkem 67, čl. 75 odst. 5 nebo čl. 76 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 považují za odkazy na cíle pro rok 2025.

4.   Konečným datem, do kterého má Komise vypracovat souhrnnou zprávu s přehledem hlavních závěrů následných hodnocení EZFRV podle čl. 57 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013, je 31. prosinec 2027.

Článek 3

Způsobilost některých druhů výdajů během přechodného období

Aniž je dotčen čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení, čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013 a článek 38 nařízení (EU) č. 1306/2013, jsou výdaje uvedené v čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) č. 1310/2013 a v článku 16 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 způsobilé pro příspěvek z EZFRV z částky přidělené na rok 2021 a 2022 na programy podporované z EZFRV prodloužené v souladu s článkem 1 tohoto nařízení, s výhradou dodržení těchto podmínek:

a)

tyto výdaje jsou stanoveny v příslušném programu rozvoje venkova na roky, na které se vztahuje přechodné období;

b)

použije se sazba příspěvku z EZFRV pro odpovídající opatření podle nařízení (EU) č. 1305/2013, jak je stanoveno v příloze I nařízení (EU) č. 1310/2013 a v příloze I nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014;

c)

systém uvedený v čl. 67 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 se použije na právní závazky přijaté v rámci opatření odpovídajících podpoře poskytnuté v souladu s čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) a články 28 až 31, 33, 34 a 40 nařízení (EU) č. 1305/2013 a příslušné operace jsou jasně určeny; a

d)

platby za právní závazky uvedené v písmeni c) tohoto článku se provádějí ve lhůtě stanovené v článku 75 nařízení (EU) č. 1306/2013.

KAPITOLA II

Příprava budoucích strategií komunitně vedeného místního rozvoje v programových letech 2021 a 2022

Článek 4

Komunitně vedený místní rozvoj

V případě programů prodloužených v souladu s článkem 1 tohoto nařízení může EZFRV podporovat náklady na budování kapacit a přípravné činnosti na podporu koncipování a budoucího provádění strategií komunitně vedeného místního rozvoje podle nového právního rámce.

KAPITOLA III

Platební nároky na přímé platby zemědělcům

Článek 5

Konečné platební nároky

1.   Platební nároky přiznané zemědělcům před 1. lednem 2020 se považují za legální a správné od 1. ledna 2021. Hodnotou těch platebních nároků, jež mají být považovány za legální a správné, je hodnota stanovená na kalendářní rok 2020 platná ke dni 31. prosince 2020.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku a při respektování oprávněných očekávání zemědělců může členský stát, který využil možnosti podle čl. 24 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013, rozhodnout, že veškeré platební nároky přiznané před 1. lednem 2020 jsou od uvedeného data považovány za legální a správné. V takovém případě je hodnotou těch platebních nároků, jež mají být považovány za legální a správné, hodnota stanovená na kalendářní rok 2019, platná ke dni 31. prosince 2019.

3.   Odstavce 1 a 2 tohoto článku se použijí, aniž jsou dotčena příslušná ustanovení právních předpisů Unie, zejména čl. 22 odst. 5 a čl. 25 odst. 12 nařízení (EU) č. 1307/2013, týkající se hodnoty platebních nároků počínaje rokem 2020.

4.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na platební nároky přiznané zemědělcům na základě věcně nesprávných žádostí s výjimkou případů, v nichž zemědělec nemohl chybu rozumným způsobem zjistit.

5.   Odstavci 1 a 2 tohoto článku není dotčena pravomoc Komise přijímat rozhodnutí podle článku 52 nařízení (EU) č. 1306/2013 ohledně výdajů vynaložených na platby poskytnuté za jakýkoli kalendářní rok až do roku 2020 včetně, použije-li se odstavec 1 tohoto článku, nebo až do roku 2019 včetně, použije-li se odstavec 2 tohoto článku.

KAPITOLA IV

Přechodná ustanovení související s rozvojem venkova

Článek 6

Způsobilost výdajů vzniklých na základě nařízení (EU) č. 1305/2013 a některých druhů výdajů vzniklých na základě nařízení (ES) č. 1698/2005 a (ES) č. 1257/1999

Výdaje související s právními závazky vůči příjemcům vzniklé na základě nařízení (EU) č. 1305/2013 a některé druhy výdajů vzniklé na základě nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (14) a (ES) č. 1257/1999 (15) mohou být v období 2023–2027 způsobilé pro příspěvek z EZFRV od 1. ledna 2023, a to za podmínek stanovených v souladu s právním rámcem SZP platným v období 2023–2027.

HLAVA II

ZMĚNY

Článek 7

Změny nařízení (EU) č. 1305/2013

Nařízení (EU) č. 1305/2013 se mění takto:

1)

Článek 8 odst. 1 písm. h) se mění takto:

a)

bod i) se nahrazuje tímto:

„i)

tabulku uvádějící v souladu s čl. 58 odst. 4 a čl. 58a odst. 2 tohoto nařízení celkový příspěvek z EZFRV plánovaný na každý rok. V této tabulce jsou odděleně uvedeny dodatečné zdroje uvedené v čl. 58a odst. 2 tohoto nařízení. V případě potřeby jsou v této tabulce v rámci celkového příspěvku z EZFRV zvlášť uvedeny také prostředky poskytované méně rozvinutým regionům a finanční prostředky převedené do EZFRV podle čl. 7 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013. Plánovaný roční příspěvek z EZFRV musí být v souladu s víceletým finančním rámcem,“;

b)

bod ii) se nahrazuje tímto:

„ii)

tabulku uvádějící pro každé opatření, pro každý druh operace se zvláštní výší příspěvku z EZFRV, pro druh operace uvedený v čl. 37 odst. 1 a v článku 39a, pro druh operace uvedený v čl. 38 odst. 3 a čl. 39 odst. 1, pokud členský stát uplatní procentní podíl menší než 30 %, a pro technickou pomoc celkový plánovaný příspěvek Unie a příslušnou výši příspěvku z EZFRV. V případě potřeby je v této tabulce zvlášť uvedena rovněž výše příspěvku z EZFRV pro méně rozvinuté regiony a pro ostatní regiony;“.

2)

V čl. 28 odst. 5 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„U nových závazků, které mají být přijaty od roku 2021, určí členské státy ve svých programech rozvoje venkova kratší období v délce jednoho až tří let.

Pokud členské státy v souladu s prvním pododstavcem stanoví roční prodloužení závazků po uplynutí počátečního období, od roku 2022 nesmí být toto prodloužení delší než jeden rok.

Odchylně od druhého pododstavce u nových závazků, které mají být přijaty v roce 2021 a 2022, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit s ohledem na povahu závazků a cílů sledovaných v oblasti životního prostředí a klimatu období delší než tři roky.“

3)

V čl. 29 odst. 3 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„U nových závazků, které mají být přijaty od roku 2021, určí členské státy ve svých programech rozvoje venkova kratší období v délce jednoho až tří let.

Pokud členské státy v souladu s prvním pododstavcem stanoví roční prodloužení závazků týkajících se zachování ekologického zemědělství po uplynutí počátečního období, od roku 2022 nesmí být toto prodloužení delší než jeden rok.

Odchylně od druhého pododstavce u nových závazků, které mají být přijaty v letech 2021 a 2022, pokud je podpora poskytována na přechod k ekologickému zemědělství, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období delší než tři roky.“

4)

V čl. 31 odst. 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„V letech 2021 a 2022 u programů prodloužených v souladu s článkem 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 (*), pokud postupně se snižující platby nebyly členskými státy poskytovány až do roku 2020 po dobu maximálně čtyř let, se tyto členské státy mohou rozhodnout pokračovat ve vyplácení těchto plateb až do konce roku 2022, celková doba však nesmí překročit čtyři roky. V takovém případě nepřekročí platby v letech 2021 a 2022 částku 25 EUR na hektar.

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ze dne 23. prosince 2020, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022 (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 1).“ "

5)

V čl. 33 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„U nových závazků, které mají být přijaty od roku 2021, určí členské státy ve svých programech rozvoje venkova kratší období v délce jednoho až tří let.

Pokud členské státy v souladu s druhým pododstavcem stanoví každoroční obnovování závazků po uplynutí počátečního období, od roku 2022 nesmí být toto obnovení delší než jeden rok.

Odchylně od třetího pododstavce u nových závazků, které mají být přijaty v roce 2021 a 2022, mohou členské státy ve svých programech rozvoje venkova určit období delší než tři roky s ohledem na povahu závazků a přínosů sledovaných v oblasti dobrých životních podmínek zvířat.“

6)

V čl. 38 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. b) se poskytuje pouze na krytí ztrát vzniklých v důsledku výskytu nepříznivých klimatických jevů, vypuknutí nákazy zvířat či choroby rostlin, napadení škůdci nebo v důsledku opatření přijatých v souladu se směrnicí 2000/29/ES za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření choroby rostlin nebo škůdce nebo v důsledku ekologické havárie, které zničí více než 30 % průměrné roční produkce zemědělce za období předcházejících tří let nebo tříletého průměru stanoveného na základě období předcházejících pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. K výpočtu roční produkce zemědělce lze použít ukazatele. Použitá metoda výpočtu musí umožnit určení skutečné ztráty jednotlivých zemědělců v daném roce. Členské státy mohou rozhodnout o snížení uvedeného procentního podílu 30 %, ne však na méně než 20 %.“

7)

V článku 39 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Podpora podle čl. 36 odst. 1 písm. c) se poskytuje pouze tehdy, překročí-li pokles příjmů 30 % průměrného ročního příjmu zemědělce v předcházejícím období tří let nebo tříletý průměr stanovený na základě předcházejícího období pěti let, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. c) se příjmem rozumí součet výnosů, které zemědělec získá na trhu, včetně jakékoli formy veřejné podpory, po odečtení nákladů na vstupy. Platby vyplacené zemědělcům vzájemným fondem kompenzují méně než 70 % ušlého příjmu v roce, kdy producentovi vznikne na obdržení této pomoci nárok. K výpočtu roční ztráty příjmu zemědělce lze použít ukazatele. Členské státy mohou rozhodnout o snížení uvedeného procentního podílu 30 %, ne však na méně než 20 %.“

8)

V článku 39b se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Podpora má formu paušální částky, která se vyplatí do 31. prosince 2021 na základě žádostí o podporu schválených příslušným orgánem do 30. června 2021. Následnou úhradu provádí Komise v souladu s rozpočtovými položkami a v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Úroveň plateb lze v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii rozlišit podle kategorií příjemců.“

9)

V článku 42 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Kromě úkolů uvedených v článku 34 nařízení (EU) č. 1303/2013 a v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 mohou místní akční skupiny vykonávat rovněž další úkoly, které jim svěří řídící orgán nebo platební agentura.“

10)

V čl. 51 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy, u nichž činí celková částka podpory Unie pro rozvoj venkova v letech 2014–2020 podle přílohy I tohoto nařízení méně než 1 800 milionů EUR, po prodloužení svých programů v souladu s článkem 1 nařízení (EU) 2020/2220 rozhodnout, že z celkové částky každého z programů rozvoje venkova uvolní 5 % na úkoly uvedené v článku 59 nařízení (EU) č. 1303/2013.“

11)

Článek 58 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Aniž jsou dotčeny odstavce 5, 6 a 7, celková výše podpory Unie pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022 činí maximálně 26 896 831 880 EUR v běžných cenách v souladu s víceletým finančním rámcem na období od roku 2021 do roku 2027.“;

b)

odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.   S cílem zohlednit vývoj související s ročním rozpisem uvedeným v odstavci 4 tohoto článku, včetně převodů podle odstavců 5 a 6 tohoto článku a převodů plynoucích z použití článku 1 nařízení (EU) 2020/2220, provést technické úpravy beze změny celkových přidělených částek nebo zohlednit jakékoli jiné změny stanovené legislativním aktem po přijetí tohoto nařízení je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 83 tohoto nařízení akty v přenesené pravomoci, pokud jde o přezkum stropů uvedených v příloze I tohoto nařízení.“

12)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 58a

Zdroje na podporu oživení odvětví zemědělství a venkovských oblastí Unie

1.   Ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. g) nařízení Rady (EU) 2020/2094 (dále jen „nařízení EURI“) (*) se provádí v souladu s tímto článkem prostřednictvím opatření, která jsou způsobilá v rámci EZFRV a která jsou zaměřena na řešení dopadu krize COVID-19, s částkou ve výši 8 070 486 840 EUR v běžných cenách z částky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě vi) uvedeného nařízení, s výhradou čl. 3 odst. 3, 4 a 8 uvedeného nařízení.

Tato částka ve výši 8 070 486 840 EUR v běžných cenách představuje vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (**).

Je dána k dispozici jakožto dodatečné zdroje na rozpočtový závazek v rámci EZFRV na roky 2021 a 2022 navíc k celkovým zdrojům stanoveným v článku 58 tohoto nařízení, a to takto:

2021: 2 387 718 000 EUR;

2022: 5 682 768 840 EUR.

Pro účely tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013 se tyto dodatečné zdroje považují za částky finančních opatření v rámci EZFRV. Považují se za součást celkové částky podpory Unie pro rozvoj venkova podle čl. 58 odst. 1 tohoto nařízení, k níž se připočítají, odkazuje-li se na celkovou výši podpory Unie pro rozvoj venkova. Článek 14 nařízení (EU) č. 1307/2013 se nepoužije na dodatečné zdroje uvedené v tomto odstavci a v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Rozpis částek dodatečných zdrojů pro každý členský stát uvedených v odstavci 1 tohoto článku po odečtení částky uvedené v odstavci 7 je uveden v příloze Ia.

3.   Procentní limity celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova uvedené v čl. 59 odst. 5 a 6 tohoto nařízení se nepoužijí na dodatečné zdroje uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Členské státy však zajistí, aby byl v každém programu rozvoje venkova vyhrazen alespoň stejný celkový podíl příspěvku z EZFRV, včetně dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, na opatření uvedená v čl. 59 odst. 6 tohoto nařízení v souladu s čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2220.

4.   Alespoň 37 % dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku je vyhrazeno v každém programu rozvoje venkova na opatření uvedená v článku 33 a čl. 59 odst. 5 a 6, a zejména na:

a)

ekologické zemědělství,

b)

zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, včetně snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělství,

c)

ochranu půdy, včetně zvyšování úrodnosti půdy prostřednictvím ukládání uhlíku,

d)

lepší využívání vody a hospodaření s vodou, včetně šetření vodou,

e)

vytváření, zachovávání a obnovu stanovišť příznivých pro biologickou rozmanitost,

f)

snižování rizik a dopadů používání pesticidů a antimikrobiálních látek,

g)

dobré životní podmínky zvířat,

h)

činnosti spolupráce v rámci iniciativy LEADER.

5.   Alespoň 55 % dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku je vyhrazeno v každém programu rozvoje venkova na opatření uvedená v článcích 17, 19, 20 a 35 za předpokladu, že určené použití těchto opatření v programech rozvoje venkova podporuje hospodářský a sociální rozvoj ve venkovských oblastech a přispívá k odolnému, udržitelnému a digitálnímu hospodářskému oživení mimo jiné v souladu s agroenvironmentálně-klimatickými cíli sledovanými tímto nařízením, a podporuje zejména:

a)

krátké dodavatelské řetězce a místní trhy,

b)

účinné využívání zdrojů, včetně přesného a inteligentního zemědělství, inovací, digitalizace a modernizace výrobních strojů a zařízení,

c)

podmínky bezpečnosti při práci,

d)

energii z obnovitelných zdrojů, oběhové hospodářství a biohospodářství,

e)

dostupnost vysoce kvalitních IKT ve venkovských oblastech.

Při přidělování dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku se mohou členské státy rozhodnout odchýlit se od procentního limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce v rozsahu nezbytném pro dodržení zásady nesnižování úrovně stanovené v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2220. Členské státy se však mohou místo toho rozhodnout, že se od této zásady nesnižování úrovně odchýlí v míře nezbytné pro dodržení procentního limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce.

6.   Až 4 % celkových dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 2 tohoto článku lze z podnětu členských států přidělit na technickou pomoc v rámci programů rozvoje venkova v souladu s čl. 51 odst. 2. Tento procentní limit může činit 5 % pro ty členské státy, na které se vztahuje čl. 51 odst. 2 čtvrtý pododstavec.

7.   Až 0,25 % celkových dodatečných zdrojů uvedených v odstavci 1 tohoto článku lze přidělit na technickou pomoc v souladu s čl. 51 odst. 1.

8.   Rozpočtové závazky týkající se dodatečných zdrojů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se v každém programu rozvoje venkova přijímají odděleně od přídělu uvedeného v čl. 58 odst. 4.

9.   Články 20, 21 a 22 nařízení (EU) č. 1303/2013 se nepoužijí na celkové dodatečné zdroje uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.

(*)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 23)."

(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).“ "

13)

Článek 59 se mění takto:

a)

v odstavci 4 se vkládá nové písmeno, které zní:

„ea)

činí 100 % pro operace financované z dodatečných zdrojů uvedených v čl. 58a odst. 1. Členské státy mohou stanovit jednotnou zvláštní sazbu příspěvku z EZFRV použitelnou na všechny tyto operace;“

b)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Nejméně 5 % a v případě Chorvatska 2,5 % z celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova je vyhrazeno pro iniciativu LEADER a komunitně vedený místní rozvoj podle článku 4 nařízení (EU) 2020/2220.

Pokud členské státy využijí možnosti uvedené v čl. 14 odst. 1 šestém nebo sedmém pododstavci nařízení (EU) č. 1307/2013, použijí se procentní podíly stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce na celkový příspěvek z EZFRV pro program rozvoje venkova bez dodatečné podpory poskytnuté v souladu s čl. 14 odst. 1 šestým nebo sedmým pododstavcem nařízení (EU) č. 1307/2013.“;

c)

odstavec 6a se nahrazuje tímto:

„6a.   Podpora z EZFRV poskytovaná podle článku 39b nepřesáhne 2 % celkového příspěvku z EZFRV na program rozvoje venkova na roky 2014-2020 jak je uvedeno v první části přílohy I.“

14)

V článku 75 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Do 30. června 2016 a do 30. června každého následujícího roku až do roku 2026 včetně předloží členské státy Komisi výroční zprávu o provádění programu rozvoje venkova v předchozím kalendářním roce. Zpráva předložená v roce 2016 zahrnuje kalendářní roky 2014 a 2015.“

15)

Článek 78 se nahrazuje tímto:

„V roce 2026 vyhotoví členské státy pro každý ze svých programů rozvoje venkova zprávu o hodnocení ex post. Tuto zprávu předloží Komisi do 31. prosince 2026.“

16)

Příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.

17)

Vkládá se nová příloha IA uvedená v příloze II tohoto nařízení.

18)

Příloha II se mění takto:

a)

v rubrice nadepsané „Čl. 17 odst. 3 Investice do hmotného majetku“ se čtvrtý sloupec mění takto:

i)

řádek 6 se nahrazuje tímto:

„částky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech

Výše uvedené sazby lze zvýšit nejvýše o 35 procentních bodů v případě finančních operací z fondů uvedených v čl. 58a odst. 1, které přispívají k odolnému, udržitelnému a digitálnímu hospodářskému oživení, za předpokladu, že tato podpora nepřekročí 75 %, a o dalších 20 procentních bodů za předpokladu, že maximální kombinovaná podpora nepřekročí 90 %, a to pro:

mladé zemědělce, jak jsou definováni v tomto nařízení, nebo kteří již zahájili činnost v průběhu pěti let předcházejících žádosti o podporu;

společné investice a integrované projekty, včetně investic spojených s fúzí organizací producentů;

oblasti čelící přírodním a jiným zvláštním omezením podle článku 32;

operace podporované v rámci EIP;

investice spojené s operacemi podle článků 28 a 29“;

ii)

řádek 11 se nahrazuje tímto:

„částky způsobilých investic vynaložených v jiných regionech

Výše uvedené sazby lze zvýšit o dalších nejvýše 35 procentních bodů v případě finančních operací z fondů uvedených v čl. 58a odst. 1, které přispívají k odolnému, udržitelnému a digitálnímu hospodářskému oživení, za předpokladu, že tato podpora nepřekročí 75 %, a o dalších 20 procentních bodů za předpokladu, že maximální kombinovaná podpora nepřekročí 90 %, a to pro operace podporované v rámci EIP nebo operace spojené se sloučením organizací producentů.“;

b)

v rubrice nadepsané „Čl. 19 odst. 6 Rozvoj zemědělských podniků a podnikatelské činnosti“ se první řádek čtvrtého sloupce nahrazuje tímto:

„na mladého zemědělce podle čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu i)

Tato částka může být zvýšena o dodatečnou maximální částku 30 000 EUR v případě finančních operací z fondů uvedených v čl. 58a odst. 1.“

Článek 8

Změny nařízení (EU) č. 1306/2013

Nařízení (EU) č. 1306/2013 se mění takto:

1)

V článku 25 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro každý z roků 2021 a 2022 činí výše rezervy 400 milionů EUR (v cenách roku 2011) a zahrne se do okruhu 3 víceletého finančního rámce, jak je stanoven v příloze nařízení Rady (EU) č. 2020/2093 (*) [víceletý finanční rámec – VFR].

(*)  Nařízení Rady (EU) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 11).“ "

2)

Článek 33 se nahrazuje tímto:

„Článek 33

Rozpočtové závazky

Pokud jde o rozpočtové závazky Unie týkající se programů rozvoje venkova, použije se článek 76 nařízení (EU) č. 1303/2013, případně ve spojení s čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 (*).

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ze dne 23. prosince 2020, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022 (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 1).“ "

3)

V článku 35 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5.   U programů prodloužených v souladu s článkem 1 nařízení (EU) 2020/2220 se neposkytuje žádné předběžné financování pro příděly pro roky 2021 a 2022 ani pro dodatečné zdroje uvedené v čl. 58a odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 1305/2013.“

4)

V čl. 36 odst. 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„První pododstavec písm. b) se použije obdobně na dodatečné zdroje uvedené v článku 58a nařízení (EU) č. 1305/2013.“

5)

V článku 37 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Platbu konečného zůstatku provádí Komise podle dostupnosti rozpočtových prostředků po obdržení poslední výroční zprávy o pokroku týkající se provádění programu rozvoje venkova na základě platného finančního plánu, roční účetní závěrky za poslední rozpočtový rok provádění daného programu rozvoje venkova a odpovídajícího rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Tato účetní závěrka se předkládá Komisi nejpozději šest měsíců po konečném datu způsobilosti výdajů uvedeném v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013, případně ve spojení s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2220, a týká se výdajů uskutečněných platební agenturou do posledního data způsobilosti výdajů.“

6)

V článku 38 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Automaticky se zruší ta část rozpočtových závazků, která bude dosud otevřena k poslednímu datu způsobilosti výdajů podle čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) č. 1303/2013, případně ve spojení s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2020/2220, a v souvislosti s níž nebyl nejpozději šest měsíců po tomto datu vypracován výkaz výdajů.“

Článek 9

Změny nařízení (EU) č. 1307/2013

Nařízení (EU) č. 1307/2013 se mění takto:

1)

V čl. 11 odst. 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy oznámí Komisi rozhodnutí přijatá v souladu s tímto článkem a veškeré odhadované prostředky získané ze snížení do 19. února 2021 2020 pro rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro rok 2022.“

2)

Článek 14 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy mohou rozhodnout, že uvolní až 15 % svého ročního vnitrostátního stropu na kalendářní roky 2021 a 2022 stanoveného v příloze II tohoto nařízení jako dodatečnou podporu financovanou v rámci EZFRV v rozpočtových letech 2022 a 2023. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici pro poskytování přímých plateb. Toto rozhodnutí se oznámí Komisi do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022 a stanoví se v něm zvolený procentní podíl.“;

b)

v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy, které nepřijmou rozhodnutí uvedené v odstavci 1 sedmém pododstavci pro rozpočtové roky 2022 a 2023, mohou rozhodnout, že uvolní jako prostředky na přímé platby až 15 %, nebo v případě Bulharska, Estonska, Španělska, Lotyšska, Litvy, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Finska a Švédska až 25 % částky přidělené na podporu financovanou v rámci EZFRV v rozpočtovém roce 2022 podle nařízení (ES) č. 1305/2013 a v rozpočtovém roce 2023 podle právních předpisů Unie přijatých po přijetí nařízení Rady (EU) 2020/2093 (*) [VFR]. V důsledku toho nebude již odpovídající částka k dispozici na podporu financovanou v rámci EZFRV. Toto rozhodnutí se oznámí Komisi do 19. února 2021 pro rozpočtový rok 2022 a do 1. srpna 2021 pro rozpočtový rok 2023 a stanoví se v něm zvolený procentní podíl.

(*)  Nařízení Rady (EU) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 11).“ "

3)

Článek 22 se mění takto:

a)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Částku vypočtenou pro každý členský stát v souladu s odstavcem 1 tohoto článku lze zvýšit maximálně o 3 % příslušného ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II po odečtení částky, která je výsledkem použití ustanovení čl. 47 odst. 1 pro příslušný rok. Pokud členský stát provede takové zvýšení, zohlední Komise toto zvýšení při stanovování ročního vnitrostátního stropu pro režim základní platby podle odstavce 1 tohoto článku. Za tímto účelem členské státy oznámí Komisi do 1. srpna 2014 roční procentní podíly, o které se má částka vypočtená podle odstavce 1 tohoto článku zvýšit. Do 19. února 2021 členské státy oznámí Komisi roční procentní podíl, o který se má částka vypočítaná podle odstavce 1 tohoto článku zvýšit pro kalendářní roky 2021 a 2022.“;

b)

v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud jde o kalendářní roky 2021 a 2022, jestliže se v důsledku změny částky stanovené v příloze II nebo v důsledku rozhodnutí přijatého členským státem v souladu s čl. 14 odst. 1 nebo 2, čl. 42 odst. 1, čl. 49 odst. 1, čl. 51 odst. 1 nebo článkem 53 strop, který Komise pro tento členský stát přijala podle odstavce 1 tohoto článku, liší od stropu v předchozím roce, musí tento členský stát lineárně snížit či zvýšit hodnotu všech platebních nároků, nebo snížit či zvýšit vnitrostátní rezervu nebo regionální rezervy, aby zajistil soulad s odstavcem 4 tohoto článku.“

4)

V čl. 23 odst. 6 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy uplatňující odstavec 1 první pododstavec oznámí Komisi rozhodnutí uvedená v odstavcích 2 a 3 do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022.“

5)

V článku 25 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„11.   Po provedení úpravy podle čl. 22 odst. 5 se členské státy, které využily výjimky podle odstavce 4 tohoto článku, mohou rozhodnout, že u platebních nároků, jimiž zemědělci disponovali ke dni 31. prosince 2019 a jejichž hodnota je nižší než vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2020 vypočtená v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce, se jejich jednotková hodnota zvýší směrem k úrovni vnitrostátní nebo regionální jednotkové hodnoty v roce 2020. Zvýšení se vypočte za těchto podmínek:

a)

metoda výpočtu zvýšení, o němž rozhodl dotčený členský stát, musí být založena na objektivních a nediskriminačních kritériích;

b)

pro účely financování tohoto zvýšení se sníží všechny nebo některé vlastněné nebo pronajaté platební nároky, jimiž zemědělci disponovali ke dni 31. prosince 2019 a jejichž hodnota je vyšší než vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2020 vypočtená v souladu s druhým pododstavcem; toto snížení se použije na rozdíl mezi hodnotou těchto platebních nároků a vnitrostátní nebo regionální jednotkovou hodnotou v roce 2020; uplatňování tohoto snížení musí být založeno na objektivních a nediskriminačních kritériích, která mohou zahrnovat stanovení maximálního snížení.

Vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2020 uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce se vypočte vydělením vnitrostátního nebo regionálního stropu v režimu základní platby stanoveného v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo čl. 23 odst. 2 pro rok 2020, s výjimkou částky vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv, počtem vlastněných nebo pronajatých platebních nároků, jimiž zemědělci disponovali ke dni 31. prosince 2019.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mohou členské státy, které využily výjimky podle odstavce 4 tohoto článku, rozhodnout o zachování hodnoty platebních nároků vypočtené podle uvedeného odstavce, s výhradou úpravy uvedené v čl. 22 odst. 5.

Členské státy včas informují zemědělce o hodnotě jejich platebních nároků vypočtené v souladu s tímto odstavcem.

12.   Pokud jde o kalendářní roky 2021 a 2022, mohou členské státy rozhodnout o dalším vnitřním sbližování tím, že se pro daný rok použije odstavec 11.“

6)

V článku 29 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud jde o kalendářní roky 2020 a 2021, členské státy oznámí Komisi svá rozhodnutí uvedená v čl. 25 odst. 11 a 12 do 19. února 2021.

Pro kalendářní rok 2022 členské státy oznámí Komisi své rozhodnutí uvedené v čl. 25 odst. 12 do 1. srpna 2021.“

7)

V čl. 30 odst. 8 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě prostředků přidělených z vnitrostátní rezervy nebo z regionálních rezerv v letech 2021 a 2022 se částka vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv, která má být podle druhého pododstavce tohoto odstavce vyloučena, upraví v souladu s čl. 22 odst. 5 druhým pododstavcem. V případě prostředků přidělených z vnitrostátní rezervy nebo z regionálních rezerv v letech 2021 a 2022 se nepoužije třetí pododstavec tohoto odstavce.“

8)

Článek 36 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy, které režim jednotné platby na plochu používají v roce 2020, tak činí i po 31. prosinci 2020.“;

b)

v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Částku vypočtenou pro každý členský stát v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce lze zvýšit nejvýše o 3 % příslušného ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II po odečtení částky, která je výsledkem použití čl. 47 odst. 1 pro příslušný rok. Pokud členský stát takové zvýšení provede, zohlední je Komise při stanovování ročního vnitrostátního stropu pro režim jednotné platby na plochu podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Za tímto účelem členské státy oznámí Komisi do 31. ledna 2018 roční procentní podíly, o které se má částka vypočtená podle odstavce 1 tohoto článku každý kalendářní rok od roku 2018 zvýšit. Do 19. února 2021 členské státy oznámí Komisi roční procentní podíl, o který se má částka vypočítaná podle odstavce 1 tohoto článku zvýšit pro kalendářní roky 2021 a 2022.“

9)

Článek 37 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy poskytující přechodnou vnitrostátní podporu v období 2015–2020 mohou rozhodnout, že ji budou poskytovat i v letech 2021 a 2022.“;

b)

v odstavci 4 se šestá odrážka nahrazuje tímto:

„—

50 % v roce 2020, 2021 a 2022.“

10)

V článku 41 se odstavec 1 nahrazuje tímto::

„1.   Členské státy mohou do 1. srpna příslušného roku rozhodnout, že poskytnou od následujícího roku roční platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v rámci režimu základní platby uvedeného v kapitole 1 oddílech 1, 2, 3 a 5 nebo v rámci režimu jednotné platby na plochu uvedeného v kapitole I oddílu 4 (dále jen „redistributivní platba“). Členské státy mohou toto rozhodnutí přijmout do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022. Členské státy, které již redistributivní platbu používají, mohou přezkoumat své rozhodnutí o poskytnutí takových plateb nebo podrobnosti tohoto režimu do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022.

Členské státy oznámí každé takové rozhodnutí Komisi do příslušného data uvedeného v prvním pododstavci.“

11)

V čl. 42 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy oznámí Komisi procentní podíl uvedený v prvním pododstavci do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022.“

12)

V čl. 49 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Členské státy poskytující platby v souladu s článkem 48 v kalendářním roce 2020 oznámí Komisi procentní podíl uvedený v prvním pododstavci do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022.“

13)

V čl. 51 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   Na financování platby pro mladé zemědělce použijí členské státy procentní podíl ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, který nesmí být vyšší než 2 %. Členské státy oznámí odhadovaný procentní podíl potřebný k financování uvedené platby Komisi do 1. srpna 2014. Členské státy oznámí odhadovaný procentní podíl potřebný k financování uvedené platby Komisi pro kalendářní roky 2021 a 2022 do 19. února 2021.“

14)

V článku 52 se odstavec 10 nahrazuje tímto:

„10.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70 doplňující toto nařízení, pokud jde o opatření, která mají zamezit tomu, aby příjemci dobrovolné podpory vázané na produkci trpěli následky strukturální nerovnováhy na trhu v daném odvětví. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou členským státům umožnit rozhodnout, že tuto podporu lze až do roku 2022 vyplácet na základě jednotek objemu produkce, na něž byla dobrovolná podpora vázaná na produkci poskytována v minulém referenčním období.“

15)

Článek 53 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje tento pododstavec:

„Členské státy, které do roku podání žádosti 2020 neposkytují dobrovolnou podporu vázanou na produkci, mohou přijmout rozhodnutí v souladu s prvním pododstavcem pro kalendářní rok 2021 do 19. února 2021.“;

b)

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.   Členské státy mohou každoročně do 1. srpna přezkoumat své rozhodnutí podle této kapitoly.

Do 8. února 2020 mohou členské státy rovněž přezkoumat své rozhodnutí podle této kapitoly v rozsahu nezbytném pro zohlednění rozhodnutí o flexibilitě mezi pilíři pro kalendářní rok 2020 přijatého v souladu s článkem 14.

Členské státy do 19. února 2021 pro kalendářní rok 2021 a do 1. srpna 2021 pro kalendářní rok 2022 rozhodnou, zda budou nebo nebudou pokračovat v udělování dobrovolné podpory vázané na produkci pro dotčené roky podání žádosti.

Prostřednictvím přezkumu podle prvního a druhého pododstavce tohoto odstavce nebo v souladu s oznámení podle třetího pododstavce tohoto odstavce mohou členské státy rozhodnout, že s účinkem od následujícího roku, a v případě kalendářních roků 2020 a 2021 s účinkem od téhož kalendářního roku:

a)

ponechají beze změny, zvýší nebo sníží procentní podíl stanovený v souladu s odstavci 1, 2 a 3, případně v rámci omezení stanovených tamtéž, nebo že ponechají beze změny nebo sníží procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 4;

b)

změní podmínky poskytování podpory;

c)

ukončí poskytování podpory podle této kapitoly.

Členské státy oznámí Komisi každé rozhodnutí týkající se přezkumu podle prvního, druhého a třetího pododstavce tohoto odstavce v příslušné lhůtě stanovené v uvedených pododstavcích. V oznámení rozhodnutí týkajícího se přezkumu podle druhého pododstavce tohoto odstavce se vysvětlí vazba mezi přezkumem a rozhodnutím o flexibilitě mezi pilíři pro rozpočtový rok 2020 přijatým v souladu s článkem 14.“

16)

V článku 54 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy oznámí rozhodnutí uvedená v článku 53 Komisi ve lhůtách stanovených v uvedeném článku. S výjimkou rozhodnutí podle čl. 53 odst. 6 čtvrtého pododstavce písm. c) musí oznámení obsahovat informace o dotčených regionech, vybraných druzích zemědělské činnosti nebo odvětvích a výši podpory, která má být poskytnuta. V oznámeních rozhodnutí uvedených v čl. 53 odst. 1 a rozhodnutí uvedených v čl. 53 odst. 6 třetím pododstavci se rovněž pro příslušný rok uvádí procentní podíl vnitrostátního stropu uvedeného v článku 53.“

17)

V článku 58 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Částka zvláštní podpory pro bavlnu na způsobilý hektar plochy se pro rok 2020 vypočte tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:

Bulharsko: 649,45 EUR,

Řecko: 234,18 EUR,

Španělsko: 362,15 EUR,

Portugalsko: 228,00 EUR.

Částka zvláštní podpory pro bavlnu na způsobilý hektar plochy se pro roky 2021 a 2022 vypočte tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:

Bulharsko: 636,13 EUR,

Řecko: 229,37 EUR,

Španělsko: 354,73 EUR,

Portugalsko: 223,32 EUR.“

18)

Přílohy II a III se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení.

Článek 10

Změny nařízení (EU) č. 1308/2013

Nařízení (EU) č. 1308/2013 se mění takto:

1)

Článek 29 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pracovní programy vypracované pro období od 1. dubna 2021 skončí dne 31. prosince 2022.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Finanční příspěvek Unie na pracovní programy uvedené v odstavci 1 činí pro rok 2020:

a)

11 098 000 EUR pro Řecko;

b)

576 000 EUR pro Francii;

c)

35 991 000 EUR pro Itálii.

Finanční příspěvek Unie na pracovní programy uvedené v odstavci 1 činí pro každý z roků 2021 a 2022:

a)

10 666 000 EUR pro Řecko;

b)

554 000 EUR pro Francii;

c)

34 590 000 EUR pro Itálii.“

2)

V čl. 33 odst. 1 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Operační programy, jejichž prodloužení v souladu s nejvýše pětiletou dobou trvání podle prvního pododstavce má být schváleno po 29. prosinci 2020, mohou být prodlouženy pouze do 31. prosince 2022.

Odchylně od prvního pododstavce jsou nové operační programy, které se schválí po 29. prosinci 2020, nejvýše tříleté.“

3)

V čl. 55 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce se vnitrostátní programy vypracované pro období od 1. srpna 2019 do 31. července 2022 prodlužují do 31. prosince 2022. Členské státy své vnitrostátní programy upraví tak, aby toto prodloužení zohlednily, a oznámí pozměněné programy Komisi za účelem jejich schválení.“

4)

V článku 58 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Finanční částka poskytovaná Unií na podporu organizací producentů uvedenou v odstavci 1 činí v roce 2020 pro Německo 2 277 000 EUR.

Finanční částka poskytovaná Unií na podporu organizací producentů uvedenou v odstavci 1 činí pro každý z roků 2021 a 2022 pro Německo 2 188 000 EUR.“

5)

V čl. 62 odst. 3 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Odchylně od prvního pododstavce je platnost povolení udělených v souladu s článkem 64 a čl. 66 odst. 1, jejichž platnost končí v roce 2020, prodloužena do dne 31. prosince 2021.

Na producenty, kteří jsou držiteli povolení v souladu s článkem 64 a čl. 66 odst. 1 tohoto nařízení a jejichž platnost končí v roce 2020, se odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce nevztahují správní sankce podle čl. 89 odst. 4 nařízení (EU) č. 1306/2013 za předpokladu, že uvědomí příslušné orgány do 28. února 2021 o tom, že nehodlají využít svých povolení a nepřejí si využít prodloužení jejich platnosti podle druhého pododstavce tohoto odstavce.“

6)

Článek 68 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„K takovému převodu se přistoupí, pokud uvedení producenti předloží příslušnou žádost před 31. prosincem 2015. Členské státy mohou rozhodnout, že producentům umožní předložit žádost o převedení práv na povolení do 31. prosince 2022.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Doba platnosti povolení udělených podle odstavce 1 je stejná, jako doba platnosti práv na výsadbu uvedených v odstavci 1. Pokud nejsou tato povolení využita, jejich platnost končí nejpozději dne 31. prosince 2018, nebo jestliže členské státy přijaly rozhodnutí uvedené v odst. 1 druhém pododstavci, nejpozději dne 31. prosince 2025.“

7)

V hlavě II kapitole III se na konci oddílu 4 doplňuje nový článek, který zní:

„Článek 167a

Pravidla pro uvádění na trh za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu v odvětví olivového oleje

1.   Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu v odvětví olivového oleje, včetně oliv, z nichž je získán, mohou producentské členské státy stanovit pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku.

Tato pravidla musejí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí:

a)

se týkat transakcí provedených po prvním uvedení daného produktu na trh;

b)

umožnit určování cen, a to ani orientačních nebo doporučených;

c)

vést k tomu, že příliš vysoký podíl roční produkce nebude k dispozici, ačkoli by jinak k dispozici byl.

2.   Pravidla uvedená v odstavci 1 jsou hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění jejich úplného znění v úředním tisku dotčeného členského státu.

3.   Členské státy informují Komisi o všech rozhodnutích přijatých podle tohoto článku.“

8)

V článku 211 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU nepoužijí na vnitrostátní fiskální opatření, prostřednictvím kterých se členské státy rozhodnou odchýlit se od obecných daňových pravidel tím, že umožní, aby byl základ daně z příjmu platný pro zemědělce vypočten na základě víceletého období s cílem tento základ během určitého počtu let vyrovnat.“

9)

V článku 214a se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V roce 2021 a 2022 může Finsko i nadále poskytovat vnitrostátní podpory podle odstavce 1 za stejných podmínek a ve stejných částkách, jaké schválila Komise pro rok 2020.“

10)

Příloha VI se nahrazuje zněním obsaženým v příloze IV tohoto nařízení.

HLAVA III

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 11

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 9 bod 5 (týkající se čl. 25 odst. 11 nařízení (EU) č. 1307/2013) a čl. 10 bod 5 (týkající se čl. 62 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013) se použijí ode dne 1. ledna 2020.

Odchylně od prvního odstavce tohoto článku vstupují ustanovení čl. 7 bodu 12, čl. 7 bodu 13 písm. a), čl. 7 bodů 17 a 18 v platnost dnem vstupu v platnost nařízení [EURI]. Ustanovení čl. 7 bodu 12, čl. 7 bodu 13 písm. a), čl. 7 bodů 17 a 18 se použijí ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2020.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)   Úř. věst. C 232, 14.7.2020, s. 29.

(2)   Úř. věst. C 109, 1.4.2020, s. 1.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 (zatím nezveřejněn v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2020.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1310/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví některá přechodná ustanovení o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013, pokud jde o zdroje a jejich rozdělení v roce 2014, a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 73/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013, č. 1306/2013 a č. 1308/2013, pokud jde o jejich použití v roce 2014 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 865).

(10)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňují některá ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a kterým se zavádějí přechodná ustanovení (Úř. věst. L 227, 31.7.2014, s. 1.)

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin (Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 15).

(12)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. Prosince 2020, kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 23).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005. s. 1).

(15)  Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, 26.6.1999,s. 80).


PŘÍLOHA I

Příloha I nařízení (EU) č. 1305/2013 se mění takto:

1)

Název se nahrazuje tímto:

ČÁST PRVNÍ: ROZPIS TÝKAJÍCÍ SE PODPORY UNIE PRO ROZVOJ VENKOVA (2014 AŽ 2020) “.

2)

Doplňuje se nový název a tabulka, které znějí:

ČÁST DRUHÁ: ROZPIS TÝKAJÍCÍ SE PODPORY UNIE PRO ROZVOJ VENKOVA (2021 A 2022).

(běžné ceny v EUR)

 

2021

2022

Belgie

101 120 350

82 800 894

Bulharsko

344 590 304

282 162 644

Česko

316 532 230

259 187 708

Dánsko

92 734 249

75 934 060

Německo

1 334 041 136

1 092 359 738

Estonsko

107 490 074

88 016 648

Irsko

380 590 206

311 640 628

Řecko

680 177 956

556 953 600

Španělsko

1 319 414 366

1 080 382 825

Francie

1 782 336 917

1 459 440 070

Chorvatsko

363 085 794

297 307 401

Itálie

1 648 587 531

1 349 921 375

Kypr

29 029 670

23 770 514

Lotyšsko

143 490 636

117 495 173

Litva

238 747 895

195 495 162

Lucembursko

15 034 338

12 310 644

Maďarsko

509 100 229

416 869 149

Malta

24 406 009

19 984 497

Nizozemsko

89 478 781

73 268 369

Rakousko

635 078 708

520 024 752

Polsko

1 612 048 020

1 320 001 539

Portugalsko

660 145 863

540 550 620

Rumunsko

1 181 006 852

967 049 892

Slovinsko

134 545 025

110 170 192

Slovensko

316 398 138

259 077 909

Finsko

432 993 097

354 549 956

Švédsko

258 769 726

211 889 741

EU 27 celkem

14 750 974 100

12 078 615 700

Technická pomoc

36 969 860

30 272 220

Celkem

14 787 943 960

12 108 887 920 “


PŘÍLOHA II

V nařízení (EU) č. 1305/2013 se vkládá následující příloha Ia:

„PŘÍLOHA Ia

ROZDĚLENÍ DODATEČNÝCH ZDROJŮ PODLE ČLENSKÝCH STÁTŮ PODLE ČLÁNKU 58A

(běžné ceny, v EUR)

 

2021

2022

Belgie

14 246 948

33 907 737

Bulharsko

59 744 633

142 192 228

Česko

54 879 960

130 614 305

Dánsko

16 078 147

38 265 991

Německo

209 940 765

499 659 020

Estonsko

18 636 494

44 354 855

Irsko

56 130 739

133 591 159

Řecko

108 072 886

257 213 470

Španělsko

212 332 550

505 351 469

Francie

256 456 603

610 366 714

Chorvatsko

59 666 188

142 005 526

Itálie

269 404 179

641 181 947

Kypr

3 390 542

8 069 491

Lotyšsko

24 878 226

59 210 178

Litva

41 393 810

98 517 267

Lucembursko

2 606 635

6 203 790

Maďarsko

88 267 157

210 075 834

Malta

2 588 898

6 161 577

Nizozemsko

15 513 719

36 922 650

Rakousko

101 896 221

242 513 006

Polsko

279 494 858

665 197 761

Portugalsko

104 599 747

248 947 399

Rumunsko

204 761 482

487 332 328

Slovinsko

21 684 662

51 609 495

Slovensko

48 286 370

114 921 561

Finsko

61 931 116

147 396 056

Švédsko

44 865 170

106 779 104

Celkem EU-27

2 381 748 705

5 668 561 918

Technická pomoc (0,25 %)

5 969 295

14 206 922

Celkem

2 387 718 000

5 682 768 840


PŘÍLOHA III

Přílohy II a III nařízení (EU) č. 1307/2013 se mění takto:

1)

V příloze II se doplňují nové sloupce, které znějí:

„2021

2022

494 926

494 926

788 626

797 255

854 947

854 947

862 367

862 367

4 915 695

4 915 695

190 715

193 576

1 186 282

1 186 282

1 891 660

1 890 730

4 800 590

4 797 439

7 285 001

7 274 171

344 340

374 770

3 628 529

3 628 529

47 648

47 648

339 055

344 140

569 965

578 515

32 748

32 748

1 243 185

1 243 185

4 594

4 594

717 382

717 382

677 582

677 582

3 030 049

3 061 233

595 873

600 528

1 891 805

1 919 363

131 530

131 530

391 174

396 034

515 713

517 532

685 676

685 904 “

2)

V příloze III se doplňují nové sloupce, které znějí:

„2021

2022

494,9

494,9

791,2

799,8

854,9

854,9

862,4

862,4

4 915,7

4 915,7

190,7

193,6

1 186,3

1 186,3

2 075,7

2 074,7

4 860,3

4 857,1

7 285,0

7 274,2

344,3

374,8

3 628,5

3 628,5

47,6

47,6

339,1

344,1

570,0

578,5

32,7

32,7

1 243,2

1 243,2

4,6

4,6

717,4

717,4

677,6

677,6

3 030,0

3 061,2

596,1

600,7

1 891,8

1 919,4

131,5

131,5

391,2

396,0

515,7

517,5

685,7

685,9“


PŘÍLOHA IV

Příloha VI nařízení (EU) č. 1308/2013 se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA VI

ROZPOČTOVÉ STROPY NA PROGRAMY PODPORY PODLE ČL. 44 ODST. 1

v tis. EUR za rozpočtový rok

 

2014

2015

2016

2017–2020

Od roku 2021

Bulharsko

26 762

26 762

26 762

26 762

25 721

Česko

5 155

5 155

5 155

5 155

4 954

Německo

38 895

38 895

38 895

38 895

37 381

Řecko

23 963

23 963

23 963

23 963

23 030

Španělsko

353 081

210 332

210 332

210 332

202 147

Francie

280 545

280 545

280 545

280 545

269 628

Chorvatsko

11 885

11 885

11 885

10 832

10 410

Itálie

336 997

336 997

336 997

336 997

323 883 ]

Kypr

4 646

4 646

4 646

4 646

4 465

Litva

45

45

45

45

43

Lucembursko

588

Maďarsko

29 103

29 103

29 103

29 103

27 970

Malta

402

Rakousko

13 688

13 688

13 688

13 688

13 155

Portugalsko

65 208

65 208

65 208

65 208

62 670

Rumunsko

47 700

47 700

47 700

47 700

45 844

Slovinsko

5 045

5 045

5 045

5 045

4 849

Slovensko

5 085

5 085

5 085

5 085

4 887

Spojené království

120


28.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 437/30


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2221

ze dne 23. prosince 2020,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 177 a čl. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Členské státy zasáhla nebývalá krize způsobená hospodářskými, sociálními a zdravotními následky pandemie COVID-19. Tato krize brání členským státům v růstu, což následně zhoršuje vážný nedostatek likvidity způsobený náhlým a značným zvýšením veřejných investic, jež jsou zapotřebí v systémech zdravotnictví a v dalších odvětvích hospodářství těchto států. Krize rovněž zhoršila situaci osob ohrožených chudobou, čímž snížila sociální soudržnost v členských státech. Uzavření vnitřních hranic mělo navíc závažný dopad na hospodářskou spolupráci, zejména v příhraničních oblastech, a ovlivnilo dojíždění pracovníků a životaschopnost mikropodniků a malých a středních podniků. Vznikla tak výjimečná situace, kterou je třeba řešit za pomoci zvláštních, okamžitých a mimořádných opatření, která se rychle projeví v reálné ekonomice.

(2)

V zájmu řešení dopadů krize byla nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 (4) a (EU) č. 1303/2013 (5) pozměněna nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 (6) s cílem umožnit větší flexibilitu při provádění operačních programů podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (dále společně jen „fondy“) a z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). Poněvadž se však ještě zhoršily vážné nepříznivé dopady na hospodářství a společnost Unie, byla obě nařízení znovu pozměněna nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 (7). Uvedené změny poskytly mimořádnou dodatečnou flexibilitu spočívající ve snazší mobilizaci nevyužité podpory z fondů a zjednodušení procesních požadavků spojených s prováděním programů a audity, a členské státy se tak mohly soustředit na nezbytnou reakci na bezprecedentní krizi.

(3)

Dne 23. dubna 2020 schválila Evropská rada „Plán cesty k oživení“ v zájmu nápravy obrovských hospodářských otřesů a zmírnění na jedné straně sociálních a hospodářských dopadů těchto otřesů pro Unii vyplývajících z mimořádných omezení, která členské státy zavedly k omezení šíření onemocnění COVID-19, a na druhé straně rizik asymetrického oživení následkem toho, že jednotlivé členské státy nemají k dispozici stejné prostředky, což má následně závažné dopady na fungování vnitřního trhu. Plán cesty k oživení má silnou investiční složku a vyzývá ke zřízení evropského fondu na podporu oživení. Kromě toho a jak bylo opětovně uvedeno v závěrech Evropské rady ze dne 21. července 2020, zmocňuje Komisi, aby zpracovala analýzu potřeb, a prostředky tak mohly směřovat do odvětví a zeměpisných oblastí, které jsou nejvíce postiženy, a aby zároveň vyjasnila souvislost s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027.

(4)

V souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (8) a v mezích dostupných zdrojů, které jsou mu přiděleny, by se v rámci evropských strukturálních a investičních fondů měla provádět opatření na podporu oživení a odolnosti s cílem řešit nebývalý dopad krize COVID-19. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity tak, aby byly dodrženy lhůty stanovené v nařízení (EU) 2020/2094.

(5)

Toto nařízení stanoví pravidla a prováděcí opatření týkající se dodatečných zdrojů, jež jsou poskytovány jakožto pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy (dále jen „REACT-EU“) s cílem poskytnout pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství. Podle REACT-EU by dodatečná výjimečná částka ve výši až 47 500 000 000 EUR v cenách roku 2018 (dále jen „zdroje REACT-EU“) na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů na roky 2021 a 2022 měla být poskytnuta členským státům a regionům, které jsou nejvíce dotčeny při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a které připravují zelené, digitální a odolné oživení hospodářství, přičemž prostředky je třeba rychle přesunout do reálné ekonomiky prostřednictvím stávajících operačních programů. Zdroje REACT-EU pocházejí z Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Část zdrojů REACT-EU by měla být přidělena na technickou pomoc z podnětu Komise. Komise by měla stanovit rozdělení zdrojů REACT-EU pro každý členský stát na základě metody pro přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích týkajících se relativní prosperity členských států a rozsahu dopadu krize COVID-19 na jejich hospodářství a společnost. Před uplatněním metody pro přidělování týkající se zdrojů REACT-EU na rok 2021 a s cílem poskytnout podporu nejdůležitějším odvětvím po krizi COVID-19 v některých členských státech by měla být částka 100 000 000 EUR přidělena Lucembursku a částka 50 000 000 EUR Maltě. Vzhledem ke zvláštní zranitelnosti hospodářství a společnosti v nejvzdálenějších regionech by metoda přidělování měla pro tyto regiony počítat se zvláštní dodatečnou částkou. Aby bylo možné zohlednit vyvíjející se povahu dopadů krize COVID-19 a přidělit zdroje REACT-EU připadající na rok 2022, mělo by se rozdělení v roce 2021 revidovat na základě téže metody přidělování a s využitím nejnovějších statistických údajů dostupných k 19. říjnu 2021.

(6)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle OSN týkající se udržitelného rozvoje budou fondy přispívat k zohledňování oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle 30 % výdajů Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. REACT-EU má podle očekávání přispět 25 % celkového finančního krytí programu k cílům v oblasti klimatu. V souladu s povahou nástroje REACT-EU jako nástroje zotavení z krize a s flexibilitou stanovenou tímto nařízením, včetně chybějících požadavků na tematické zaměření a možnosti, aby členské státy směrovaly zdroje REACT-EU na operace EFRR nebo ESF podle svých potřeb, se výše příspěvků členských států k dosažení uvedeného cíle může lišit v závislosti na vnitrostátních prioritách.

(7)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Uvedená pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9) (dále jen „finanční nařízení“) a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie.

(8)

Aby měly členské státy maximální flexibilitu při přizpůsobování svých opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a s jejími sociálními dopady svým potřebám a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství, měla by Komise příděly prostředků stanovit na úrovni členských států. Stejně tak by mělo být stanoveno, že zdroje REACT-EU lze použít na pomoc nejchudším osobám a také pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí. Dále je nutno stanovit stropy pro přidělování na technickou pomoc z podnětu členských států a zároveň umožnit členským státům maximální flexibilitu při přidělování prostředků v rámci operačních programů podporovaných z EFRR nebo ESF. Operační síla ESF by měla být zachována při přidělování zdrojů REACT-EU v oblastech politiky zaměstnanosti, zejména zaměstnanosti mladých lidí v souladu s posílenými zárukami pro mladé lidi, dovedností a vzdělávání, sociálního začleňování a zdraví, se zvláštním zaměřením na znevýhodněné skupiny a děti. Předpokládá se, že zdroje REACT-EU budou vynaloženy rychle, a proto by s nimi související závazky měly být zrušeny až při uzavření operačních programů.

(9)

Vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 postihla regiony a obce v různých členských státech rozdílně, je zapojení regionálních a místních subjektů z řad orgánů, hospodářských a sociálních partnerů a občanské společnosti v souladu se zásadou partnerství důležité pro přípravu, provádění, monitorování a hodnocení zotavení z krize podporovaného prostřednictvím REACT-EU.

(10)

U zdrojů REACT-EU by rovněž měla být zavedena možnost finančních převodů mezi EFRR a ESF v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“ v souladu s článkem 25a nařízení (EU) č. 1303/2013. Tyto převody by neměly ovlivnit zdroje dostupné v rámci cíle Evropská územní spolupráce ani konkrétní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

(11)

K doplnění opatření, jež jsou k dispozici v rámci podpory z EFRR, která byla rozšířena nařízeními (EU) 2020/460 a (EU) 2020/5585, by členské státy měly mít i nadále možnost využívat zdroje REACT-EU především na investice do výrobků a služeb v oblasti zdravotnictví, včetně přeshraničních zdravotních služeb a ústavní, komunitní a rodinné péče, na poskytování podpory v podobě provozního kapitálu nebo investiční podpory pro malé a střední podniky, včetně poradenské podpory, zejména v odvětvích, která byla pandemií COVID-19 zasažena nejvíce a potřebují rychlou revitalizaci, jako je cestovní ruch a kultura, a na investice přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, na investice do infrastruktury poskytující nediskriminační základní služby občanům a na hospodářskou podporu regionům, které jsou nejvíce závislé na odvětvích, jež byla krizí COVID-19 dotčena nejvíce. Měla by být rovněž posílena spolupráce, koordinace a odolnost v oblasti zdraví. Mimoto by se měla podporovat technická pomoc. V zájmu zjednodušení programování a provádění zdrojů REACT-EU je vhodné, aby se tyto zdroje soustředily výhradně na nový tematický cíl „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a příprava zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství“, který by měl rovněž být jedinou investiční prioritou.

(12)

V případě ESF by členské státy měly zdroje REACT-EU použít především na podporu přístupu na trh práce a k sociálním systémům a na zajištění zachování pracovních míst, mimo jiné prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a podpory osob samostatně výdělečně činných, podnikatelů a externích pracovníků, umělců a pracovníků v tvůrčích odvětvích. Režimy zkrácené pracovní doby a podobná opatření, zejména pro osoby samostatně výdělečně činné, mají za cíl chránit zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné před rizikem nezaměstnanosti a zároveň zachovat stejnou úroveň pracovních a zaměstnaneckých podmínek a mezd zaměstnanců. Zdroje REACT-EU vyčleněné na tyto programy mají být použity výhradně na podporu pracovníků. Za současných okolností způsobených pandemií COVID-19 by mělo být možné poskytnout podporu na režimy zkrácené pracovní doby pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, i když taková podpora není spojena s aktivními opatřeními na trhu práce, pokud tato opatření neukládají vnitrostátní právní předpisy. Uvedené pravidlo by se mělo rovněž jednotně vztahovat na režimy zkrácené pracovní doby, které byly podporovány v souladu s nařízením (EU) č. 1303/2013 ve znění nařízení (EU) 2020/460 a (EU) 2020/558 po krizi COVID-19 a které jsou i nadále podporovány v rámci zvláštní investiční priority „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a příprava zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství“. Unijní podpora pro tyto režimy zkrácené pracovní doby měla být časově omezena.

(13)

Měla by být rovněž poskytována podpora vytváření pracovních míst a kvalitního zaměstnání, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, a opatření pro sociální začleňování a odstraňování chudoby. Opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí by měla být rozšířena v souladu s posílenými zárukami pro mladé lidi. Měly by být zajištěny investice do vzdělávání, odborné přípravy a rozvoje dovedností, včetně rekvalifikace a rozšiřování dovedností, zejména pro znevýhodněné skupiny. Měl by být podporován rovný přístup k sociálním službám obecného zájmu, a to i pro děti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny a bezdomovce.

(14)

Členské státy by mimoto měly i nadále věnovat zvláštní pozornost obyvatelům venkovských, pohraničních, méně rozvinutých, ostrovních, horských, řídce osídlených a nejvzdálenějších regionů a oblastí postižených průmyslovou transformací a vylidňováním, a použít zdroje REACT-EU na jejich podporu, je-li to vhodné.

(15)

Jelikož dočasné uzavření hranic mezi členskými státy způsobilo značné problémy přeshraničním komunitám a podnikům, mělo by být členským státům umožněno, aby přidělily zdroje REACT-EU také na stávající přeshraniční programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

(16)

Aby měly členské státy dostatek finančních prostředků na rychlé provedení krizových opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 a s jejími sociálními dopady a na přípravu zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství, je v zájmu rychlého provedení opatření podporovaných ze zdrojů REACT-EU nezbytné poskytnout vyšší počáteční předběžnou platbu. Počáteční předběžné financování by členským státům mělo zajistit prostředky k tomu, aby příjemcům v případě potřeby poskytly zálohové platby a po předložení žádostí o platbu jim mohly prostředky rychle vyplácet.

(17)

Členské státy by měly mít možnost přidělit zdroje REACT-EU na nové specializované operační programy v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost nebo na nové prioritní osy v rámci stávajících programů v rámci cílů Investice pro růst a zaměstnanost a Evropská územní spolupráce. V zájmu umožnění rychlého provádění by měly být u nových specializovaných operačních programů určeny pouze orgány, které jsou již určeny u stávajících operačních programů podporovaných z EFRR, ESF nebo Fondu soudržnosti. Od členských států by se nemělo vyžadovat předběžné hodnocení a prvky vyžadované při předložení operačního programu ke schválení Komisi by se měly omezit.

(18)

Zdroje REACT-EU by měly být využívány v souladu se zásadou udržitelného rozvoje a zásadou „nepůsobit škodu“ s přihlédnutím k Pařížské dohodě a k cílům OSN týkajícím se udržitelného rozvoje. Dále by měly být po celou dobu provádění operačních programů zohledňovány a prosazovány rovnost žen a mužů a začleňování genderového hlediska.

(19)

S cílem zmírnit zátěž veřejných rozpočtů při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě na zelené, digitální a odolné oživení hospodářství by výdaje na operace měly být způsobilé ode dne 1. února 2020 a členské státy by měly výjimečně dostat možnost požádat až o 100% spolufinancování, které by se vztahovalo na jednotlivé prioritní osy operačních programů poskytujících podporu ze zdrojů REACT-EU.

(20)

I když je důležité zajistit, aby 31. prosinec 2023 zůstal konečným datem způsobilosti pro programové období 2014–2020, mělo by být jasně stanoveno, že i v průběhu roku 2023 by ještě mělo být možné vybírat operace, které získají podporu.

(21)

V zájmu zajištění kontinuity provádění některých operací podporovaných ze zdrojů REACT-EU by se měla použít ustanovení týkající se fázování nařízení o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza.

(22)

V návaznosti na zvláštní opatření flexibility v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 zavedená nařízením (EU) 2020/558 do nařízení (EU) č. 1303/2013 by způsobilými měly být rovněž výdaje na fyzicky dokončené nebo plně provedené operace, jež podporují zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a přípravu zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství podporovaného v rámci odpovídajícího nového tematického cíle, za předpokladu, že dotčené operace byly zahájeny od 1. února 2020.

(23)

Aby mohly členské státy v rámci stávajícího programového období rychle uvolňovat zdroje REACT-EU, je opodstatněné, aby výjimečně nemusely dodržovat předběžné podmínky a požadavky týkající se výkonnostní rezervy a uplatňování výkonnostního rámce, tematického zaměření, a to i co se týče prahových hodnot stanovených u EFRR pro udržitelný rozvoj měst, a požadavků na přípravu komunikační strategie pro zdroje REACT-EU. Je však třeba, aby členské státy provedly do 31. prosince 2024 alespoň jedno hodnocení s cílem posoudit účinnost, efektivnost, dopad a inkluzivitu zdrojů REACT-EU, jakož i to, jak tyto zdroje přispěly ke splnění cílů nového specializovaného tematického cíle. Aby se daly na úrovni Unie snáze zajistit srovnatelné informace, členské státy by měly případně u každého programu používat specifické ukazatele týkající se onemocnění COVID-19, které poskytla Komise. Členské státy a řídicí orgány by navíc při plnění svých povinností souvisejících s informacemi, komunikací a zviditelněním měly zvyšovat povědomí o výjimečných opatřeních Unie a zdrojích, které poskytla, zejména informováním potenciálních příjemců, příjemců, účastníků, konečných příjemců finančních nástrojů a široké veřejnosti o existenci a objemu zdrojů REACT-EU a dodatečné podpoře, která z nich plyne.

(24)

Aby se zdroje REACT-EU podařilo nasměrovat do nejpotřebnějších zeměpisných oblastí, nemělo by být vyžadováno, aby se zdroje REACT-EU přidělené EFRR a ESF výjimečně, a aniž jsou dotčena obecná pravidla pro přidělování zdrojů ze strukturálních fondů, členily podle jednotlivých kategorií regionů. Předpokládá se však, že členské státy zohlední potřeby v jednotlivých regionech a jejich úroveň rozvoje, aby podpora vyváženým způsobem řešila jak potřeby regionů a měst nejvíce dotčených dopadem pandemie COVID-19, tak potřebu zaměřovat se nadále na méně rozvinuté regiony v souladu s cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti podle článku 174 Smlouvy o fungování EU. Členské státy by rovněž měly v souladu se zásadou partnerství zapojit místní a regionální orgány i příslušné orgány zastupující občanskou společnost a sociální partnery.

(25)

S výjimkou případů, kdy toto nařízení stanoví odchylky, by výdaje v rámci REACT-EU měly podléhat stejným povinnostem a zárukám jako veškeré financování soudržnosti. To zahrnuje dodržování základních práv a Listiny základních práv Evropské unie a také účinná opatření proti podvodům prováděná s podporou stávajících agentur pro boj proti podvodům na úrovni členských států a Unie, jako je Evropský úřad pro boj proti podvodům a případně Úřad evropského veřejného žalobce.

(26)

Pokud jsou přijata opatření pro ochranu rozpočtu Unie, je nezbytné náležitě chránit oprávněné zájmy konečných a jiných příjemců.

(27)

Aby se usnadnily převody povolené na základě změn tohoto nařízení, neměla by se na ně vztahovat podmínka stanovená v čl. 30 odst. 1 písm. f) finančního nařízení o použití prostředků na stejný cíl.

(28)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž reakce na dopady krize COVID-19 zavedením flexibilních opatření při poskytování podpory z fondů ESI, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu nebo účinků navrhované akce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(29)

Vzhledem k naléhavosti situace v souvislosti s pandemií COVID-19 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(30)

Nařízení (EU) č. 1303/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(31)

Ustanovení čl. 135 odst. 2 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (10) stanoví, že změny nařízení Rady (EU, EURATOM) č. 1311/2013 (11) nebo rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom (12), které jsou přijaty ke dni vstupu dané dohody v platnost nebo po tomto dni, se nemají vztahovat na Spojené království, pokud mají dopad na jeho finanční závazky. Podpora podle tohoto nařízení na roky 2021 a 2022 je financována zvýšením stropu vlastních zdrojů Unie, což by mělo dopad na finanční závazky Spojeného království. Toto nařízení by se proto na Spojené království a ve Spojeném království nemělo použít,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 1303/2013 se mění takto:

1.

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 92a

Zdroje REACT-EU

Opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (EU) 2020/2094 (*1) se v rámci strukturálních fondů provádějí částkou do výše 47 500 000 000 EUR v cenách roku 2018, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě i) uvedeného nařízení, s výhradou čl. 3 odst. 3, 4, 7 a 9 uvedeného nařízení.

Tyto dodatečné zdroje na roky 2021 a 2022 pocházející z Nástroje Evropské unie na podporu oživení poskytují pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (dále jen „zdroje REACT-EU“).

Podle čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2020/2094 představují zdroje REACT-EU vnější účelově vázané příjmy pro účely čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

Článek 92b

Prováděcí opatření pro zdroje REACT-EU

1.   Zdroje REACT-EU se uvolní v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost.

Odchylně od článku 94 vyčlení členské státy společně část svých zdrojů REACT-EU rovněž na programy přeshraniční spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce, jehož se účastní, pokud se dohodnou, že toto vyčlenění prostředků odráží jejich příslušné vnitrostátní priority.

Zdroje REACT-EU se použijí k provádění technické pomoci podle odstavce 6 tohoto článku a operací, jimiž se provádí tematický cíl uvedený v prvním pododstavci odst. 9 tohoto článku.

2.   Zdroje REACT-EU se uvolní na rozpočtový závazek v letech 2021 a 2022 nad rámec celkových prostředků uvedených v článku 91 takto:

2021: 37 500 000 000 EUR;

2022: 10 000 000 000 EUR.

Zdroje REACT-EU rovněž podporují správní výdaje do výše 18 000 000 EUR v cenách roku 2018.

Operace, které mají být podpořeny ze zdrojů REACT-EU, mohou být pro účely podpory vybrány do konce roku 2023. Ustanovení týkající se fázování stanovená v nařízení o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza se použijí na operace podporované ze zdrojů REACT-EU.

3.   Částka ve výši 0,35 % zdrojů REACT-EU se přiděluje na technickou pomoc z podnětu Komise se zvláštním zaměřením na členské státy, které byly pandemií COVID-19 zasaženy více, a na členské státy s nižší mírou využití a čerpání prostředků.

4.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí, kterým stanoví rozdělení zdrojů REACT-EU jako prostředků ze strukturálních fondů na rok 2021 pro každý členský stát v souladu s kritérii a metodikou stanovenými v příloze VIIa. V roce 2021 se provede revize uvedeného rozhodnutí za účelem rozdělení zdrojů REACT-EU pro rok 2022 na základě údajů dostupných k 19. říjnu 2021.

5.   Odchylně od čl. 76 odst. 1 se rozpočtové závazky na zdroje REACT-EU týkající se jednotlivých dotčených operačních programů stanoví pro každý fond na roky 2021 a 2022.

Právní závazek uvedený v čl. 76 druhém odstavci na roky 2021 a 2022 vstoupí v platnost nejdříve v den uvedený v čl. 3 odst. 3 nařízení (EU) 2020/2094.

Na zdroje REACT-EU se nepoužije čl. 76 odst. 3 a 4.

Odchylně od čl. 14 odst. 3 finančního nařízení se na rozpočtové závazky na základě zdrojů REACT-EU nepoužijí pravidla pro rušení závazků stanovená v kapitole IV hlavě IX části II a v článku 136 tohoto nařízení. Odchylně od čl. 12 odst. 4 písm. c) finančního nařízení se zdroje REACT-EU nepoužijí pro nástupnický program nebo akci.

Odchylně od čl. 86 odst. 2 a čl. 136 odst. 1 tohoto nařízení se závazky týkající se zdrojů REACT-EU zruší podle pravidel, která se používají pro uzavření programů.

Každý členský stát přidělí na operační programy nebo programy přeshraniční spolupráce, do nichž jsou zapojeny místní a regionální orgány a příslušné orgány zastupující občanskou společnost a sociální partnery, v souladu se zásadou partnerství, zdroje REACT-EU, které jsou na programování k dispozici v rámci EFRR a ESF.

Odchylně od čl. 92 odst. 7 se rovněž navrhne, aby byla část zdrojů REACT-EU, pokud to dotčený členský stát považuje za vhodné, použita ke zvýšení podpory Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), s cílem řešit situaci osob, které byly bezprecedentním způsobem postiženy krizí způsobené onemocněním COVID-19. Část zdrojů REACT-EU může být rovněž použita ke zvýšení podpory pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí. V obou případech lze zvýšení navrhnout před přidělením prostředků EFRR a ESF nebo zároveň s ním.

Po počátečním přidělení mohou být zdroje REACT-EU na žádost členského státu o změnu operačního programu podle čl. 30 odst. 1 převedeny mezi EFRR a ESF, a to bez ohledu na procentní podíly uvedené v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c), přičemž celková operační síla ESF zůstane na úrovni Unie zachována. Tento pododstavec se nepoužije na zdroje EFRR přidělené na programy přeshraniční spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce.

Ustanovení čl. 30 odst. 5 se na zdroje REACT-EU nepoužije. Uvedené zdroje jsou vyloučeny ze základu pro výpočet stropů stanovených v uvedeném odstavci.

Pro účely použití čl. 30 odst. 1 písm. f) finančního nařízení se na tyto převody nepoužije podmínka, že prostředky musí být na stejný cíl. Uvedené převody se mohou vztahovat pouze na probíhající rok nebo na budoucí roky ve finančním plánu.

Požadavky stanovené v čl. 92 odst. 4 tohoto nařízení se nevztahují na počáteční přidělení ani na následné převody zdrojů REACT-EU.

Zdroje REACT-EU se provádějí podle pravidel fondu, k němuž jsou přiděleny nebo převedeny.

6.   Až 4 % celkových zdrojů REACT-EU v rámci EFRR a ESF lze přidělit z iniciativy členských států na technickou pomoc v rámci jakéhokoli stávajícího operačního programu podporovaného z EFRR nebo ESF nebo na nový operační program nebo nové operační programy uvedené v odstavci 10.

Až 6 % dodatečných zdrojů EFRR přidělených na program přeshraniční spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce podle druhého pododstavce odstavce 1 může být přiděleno na technickou pomoc.

7.   Odchylně od čl. 81 odst. 1 a čl. 134 odst. 1 činí počáteční předběžné financování, které má být vyplaceno v důsledku rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu nebo schválení změny operačního programu pro účely přidělení zdrojů REACT-EU, 11 % ze zdrojů REACT-EU přidělených na programy na rok 2021.

Pro účely použití čl. 134 odst. 2 na roční předběžné financování v letech 2021, 2022 a 2023 zahrnuje výše podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program zdroje REACT-EU.

Částku vyplacenou v rámci dodatečného počátečního předběžného financování uvedeného v prvním pododstavci Komise plně zúčtuje nejpozději při uzavření programu.

8.   Zdroje REACT-EU, které nejsou přiděleny na technickou pomoc, se použijí v rámci nového tematického cíle stanoveného v prvním pododstavci odst. 9 k podpoře opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a na přípravu zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství.

Členské státy mohou přidělit zdroje REACT-EU na jednu nebo více samostatných prioritních os v rámci stávajícího operačního programu nebo programů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost nebo v rámci stávajícího programu či programů přeshraniční spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce, nebo na nový operační program nebo na programy uvedené v odstavci 10 tohoto článku v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost. Odchylně od čl. 26 odst. 1 se program vztahuje na období do 31. prosince 2022, s výhradou odstavce 4 tohoto článku.

V případě EFRR se zdroje REACT-EU použijí především na podporu investic do výrobků a služeb ve zdravotnictví nebo do sociální infrastruktury, na podporu ve formě provozního kapitálu nebo investiční podpory malým a středním podnikům na investice do odvětví s vysokým potenciálem pro tvorbu pracovních míst, na podporu investic přispívajících k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, na podporu investic do infrastruktury poskytující základní služby občanům a na podporu hospodářských podpůrných opatření v regionech, které jsou nejzávislejší na odvětvích, jež krize COVID-19 postihla nejvíce.

V případě ESF se zdroje REACT-EU použijí především k podpoře přístupu na pracovní trh na základě zachování pracovních míst zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, a to i prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby, a to i v případě, že tato podpora není spojena s aktivními opatřeními na trhu práce, ledaže tato opatření ukládají vnitrostátní právní předpisy. Zdroje REACT-EU podpoří tvorbu pracovních míst a kvalitu zaměstnání, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, a rozšíří opatření pro zaměstnanost mladých lidí v souladu s posílenými zárukami pro mladé lidi. Investice do vzdělávání, odborné přípravy a rozvoje dovedností se cílí tak, aby podporovaly jak zelenou, tak i digitální transformaci.

Zdroje REACT-EU rovněž podpoří sociální systémy přispívající k opatřením sociálního začleňování a boje proti diskriminaci a chudobě se zvláštním ohledem na chudobu u dětí a zlepší přístup k sociálním službám obecného zájmu, včetně služeb pro děti, starší osoby, osoby se zdravotním postižením, etnické menšiny a lidi bez domova.

9.   S výjimkou technické pomoci uvedené v odstavci 6 tohoto článku a zdrojů REACT-EU použitých pro FEAD nebo Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí podle odst. 5 sedmého pododstavce tohoto článku podporují zdroje REACT-EU operace v rámci nového tematického cíle „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a příprava zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství“, a doplňují tak tematické cíle stanovené v článku 9.

Tematický cíl uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce slouží výhradně k programování zdrojů REACT-EU. Odchylně od čl. 96 odst. 1 písm. b), c) a d) tohoto nařízení a čl. 8 odst. 1) nařízení (EU) č. 1299/2013 se tento cíl nekombinuje s jinými investičními prioritami.

Tematický cíl uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce představuje rovněž jedinou investiční prioritu pro programování a provádění zdrojů REACT-EU z EFRR a ESF.

Je-li v rámci stávajícího operačního programu stanovena jedna nebo více samostatných prioritních os odpovídajících tematickému cíli uvedenému v prvním pododstavci tohoto odstavce, nevyžadují se k popisu prioritní osy v revidovaném operačním programu prvky uvedené v čl. 96 odst. 2 písm. b) bodech v) a vii) tohoto nařízení a v čl. 8 odst. 2 písm. b) bodech v) a vi) nařízení (EU) č. 1299/2013.

Revidovaný plán financování uvedený v čl. 96 odst. 2 písm. d) tohoto nařízení a v čl. 8 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 1299/2013 stanoví přidělení zdrojů REACT-EU na rok 2021 a případně na rok 2022, aniž by se určovaly částky pro výkonnostní rezervu a provádělo členění podle kategorie regionů.

Odchylně od čl. 30 odst. 1 tohoto nařízení musí být žádosti členských států o změnu programu řádně odůvodněny, a zejména se v nich musí uvádět očekávaný dopad změn programu na podporu zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a na přípravu zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství. K uvedeným žádostem musí být přiložen revidovaný program.

10.   Odchylně od čl. 26 odst. 4 mohou členské státy v rámci nového tematického cíle uvedeného v prvním pododstavci odst. 9 tohoto článku vypracovat nové specializované operační programy v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost. Nevyžaduje se předběžné hodnocení podle článku 55.

Odchylně od čl. 96 odst. 2 písm. a) se v případě zřízení takového nového operačního programu v odůvodnění uvede očekávaný dopad operačního programu na podporu zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a na přípravu zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství.

Zřizuje-li se takový nový operační program, mohou členské státy pro účely čl. 96 odst. 5 písm. a) určit pouze orgány, které jsou již určeny v rámci probíhajících operačních programů podporovaných z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti.

Prvky stanovené v čl. 96 odst. 2 prvním pododstavci písm. b) bodech v) a vii), v čl. 96 odst. 4, v čl. 96 odst. 6 písm. b) a c) a v čl. 96 odst. 7 se u takového nového operačního programu nevyžadují. Prvky podle čl. 96 odst. 3 se vyžadují pouze tehdy, pokud je poskytnuta odpovídající podpora.

Odchylně od čl. 29 odst. 3 a 4 a čl. 30 odst. 2 se Komise vynasnaží schválit jakýkoli nový specializovaný operační program nebo jakoukoli změnu stávajícího programu do 15 pracovních dní od jejich předložení členským státem.

11.   Odchylně od čl. 65 odst. 2 a 9 jsou výdaje na operace podporované v rámci tematického cíle uvedeného v prvním pododstavci odst. 9 tohoto článku způsobilé ode dne 1. února 2020.

12.   Odchylně od čl. 120 odst. 3 prvního a druhého pododstavce lze na prioritní osu nebo osy, které jsou podporovány ze zdrojů REACT-EU plánovaných v rámci tematického cíle podle prvního pododstavce odst. 9 tohoto článku, použít spolufinancování až do výše 100 %. Kromě společných ukazatelů stanovených ve zvláštních pravidlech pro jednotlivé fondy používají členské státy v příslušných případech rovněž specifické COVID-19 ukazatele pro jednotlivé programy, které poskytla Komise.

Odchylně od čl. 56 odst. 3 a čl. 114 odst. 2 členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2024 bylo provedeno alespoň jedno hodnocení využití zdrojů REACT-EU s cílem posoudit jejich účinnost, efektivnost, dopad a případně schopnost zajistit inkluzi a nediskriminační zacházení, a to i z genderového hlediska, a také to, jak přispěly k tematickému cíli podle prvního pododstavce odst. 9 tohoto článku.

13.   Na zdroje REACT-EU se nevztahují tato ustanovení:

a)

požadavky na tematické zaměření včetně prahových hodnot stanovených pro udržitelný rozvoj měst, jak jsou stanoveny v tomto nařízení nebo pravidlech pro daný fond, a to odchylně od článku 18;

b)

předběžné podmínky, odchylně od článku 19 a pravidel pro daný fond;

c)

požadavky na výkonnostní rezervu a uplatňování výkonnostního rámce, odchylně od článků 20 a 22;

d)

ustanovení čl. 65 odst. 6 na operace, které byly zahájeny ode dne 1. února 2020 a přispívají k zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a k přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství podporované v rámci tematického cíle uvedeného v prvním pododstavci odst. 9 tohoto článku;

e)

požadavky na přípravu komunikační strategie, odchylně od článku 116 a čl. 115 odst. 1 písm. a).

Odchylně od požadavků stanovených v čl. 12 odst. 4 nařízení (EU) č. 1299/2013, pokud jde o operace podporované ze zdrojů REACT-EU v rámci cíle Evropská územní spolupráce, postačuje spolupráce příjemců alespoň ve dvou oblastech.

14.   Členské státy a řídicí orgány při plnění svých povinností souvisejících s informacemi, komunikací a zviditelněním podle čl. 115 odst. 1 a 3 a přílohy XII zajistí, aby si potenciální příjemci, příjemci, účastníci, koneční příjemci finančních nástrojů a široká veřejnost byli vědomi existence a objemu zdrojů REACT-EU a dodatečné podpory, která z nich plyne.

Členské státy a řídicí orgány sdělí občanům, že daná operace je financována v rámci reakce Unie na pandemii COVID-19, a zajistí plnou transparentnost, případně s využitím sociálních médií.

Odkazy na „fond“, „fondy“ nebo „fondy ESI“ v oddílu 2.2 přílohy XII musí být doplněny odkazem „financováno v rámci reakce Unie na pandemii COVID-19“, poskytuje-li se na operace finanční podpora ze zdrojů REACT-EU.

(*1)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 23).”;"

2)

V článku 154 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Ustanovení čl. 92a a čl. 92b se nepoužijí na Spojené království a ve Spojeném království. Odkazy na členské státy v uvedených ustanoveních nezahrnují Spojené království.“

3)

Vkládá se příloha VIIa, jejíž znění je uvedeno v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnocení programu REACT-EU do 31. března 2025. Toto hodnocení musí obsahovat informace o dosažení cílů programu REACT-EU, o účinném využívání jeho zdrojů, o druzích financovaných opatření, o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků a o evropském přínosu pomoci poskytované v rámci hospodářského oživení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2020.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)   Úř. věst. C 272, 17.8.2020, s. 1.

(2)  Stanovisko ze dne 14. října 2020 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2020.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus) (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1301/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 24.4.2020, s. 1).

(8)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433, 22.12.2020, s. 23).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(10)   Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.

(11)  Nařízení Rady (EU, EURATOM) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(12)  Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).


PŘÍLOHA

“PŘÍLOHA VIIa

METODIKA PŘIDĚLOVÁNÍ ZDROJŮ REACT-EU – ČL. 92B ODST. 4

Metoda přidělování zdrojů REACT-EU

Zdroje REACT-EU se rozdělí mezi členské státy podle této metodiky:

1.

Prozatímní podíl každého členského státu na zdrojích REACT-EU se určí jako vážený součet podílů stanovených na základě těchto kritérií, s uvedenými váhovými koeficienty:

a)

Faktor HDP (váha 2/3) získaný použitím těchto kroků:

i)

podíl každého členského státu na celkovém úbytku skutečného sezónně očištěného HDP vyjádřeného v EUR mezi prvním pololetím roku 2019 a koncem příslušného referenčního období pro všechny posuzované členské státy;

ii)

úprava podílů získaných podle bodu i) jejich vydělením HND členského státu na obyvatele, vyjádřeno jako procentní podíl průměru HND na obyvatele EU-27 (průměr vyjádřen jako 100 %).

b)

Faktor nezaměstnanosti (váha 2/9) vyjádřený jako vážený průměr:

i)

podílu členského státu na celkovém počtu nezaměstnaných (váha 3/4) ve všech členských státech posuzovaných v lednu 2020 a

ii)

podílu členského státu na celkovém zvýšení počtu nezaměstnaných (váha 1/4) mezi lednem 2020 a koncem příslušného referenčního období u všech posuzovaných členských států.

c)

Faktor nezaměstnanosti mladých lidí (váha 1/9) vyjádřený jako průměr:

i)

podílu členského státu na celkovém počtu nezaměstnaných mladých lidí (váha 3/4) ve všech členských státech posuzovaných v lednu 2020 a

ii)

podílu členského státu na celkovém zvýšení počtu nezaměstnaných mladých lidí (váha 1/4) mezi lednem 2020 a příslušným referenčním obdobím u všech posuzovaných členských států.

Je-li skutečný sezónní očištěný HDP členského státu v eurech za příslušné referenční období vyšší než v prvním pololetí roku 2019, nepoužijí se údaje tohoto členského státu pro výpočet podle písm. a) bodu i).

Pokud je počet nezaměstnaných (věková skupina 15 až 74 let) nebo nezaměstnaných mladých lidí (věková skupina 15 až 24 let) v členském státě za příslušné referenční období nižší než v lednu 2020, nepoužijí se údaje tohoto členského státu pro výpočty podle písm. b) bodu ii) a písm. c) bodu ii).

2.

Pravidla stanovená v odstavci 1 nesmí vést k tomu, aby příděly pro jednotlivé členské státy na celé období 2021 až 2022 byly vyšší než

a)

pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (v PPS) za období 2015–2017 byl vyšší než 109 % průměru EU-27: 0,07 % jejich skutečného HDP za rok 2019;

b)

pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (v PPS) za období 2015–2017 byl roven 90 % průměru EU-27 nebo nižší: 2,60 % jejich skutečného HDP za rok 2019;

c)

pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (v PPS) za období 2015–2017 byl vyšší než 90 % a roven 109 % průměru EU-27 nebo nižší: procentní hodnota se získá lineární interpolací mezi 0,07 % a 2,60 % jejich skutečného HDP za rok 2019, což vede k proporcionálnímu snížení procentní hodnoty stropu v souladu s růstem prosperity.

Částky překračující u jednotlivých členských států úroveň stanovenou v písmenech a) až c) se přerozdělí poměrně k přídělům pro všechny ostatní členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (v PPS) je nižší než 100 % průměru EU-27. HND na obyvatele (v PPS) za období 2015–2017 je ten, který byl použit u politiky soudržnosti v rámci jednání o VFR na období 2021–2027.

3.

Pro účely výpočtu rozdělení zdrojů REACT-EU na rok 2021:

a)

referenčním obdobím pro HDP je první pololetí roku 2020;

b)

referenčním obdobím pro počet nezaměstnaných a počet nezaměstnaných mladých lidí je průměr za červen až srpen 2020;

c)

maximální příděl na základě použití odstavce 2 se vynásobí podílem zdrojů REACT-EU na rok 2021 na celkových zdrojích REACT-EU na roky 2021 a 2022.

Před použitím metody podle odstavců 1 a 2 se v případě zdrojů REACT-EU na rok 2021 přidělí částka 100 000 000 EUR Lucembursku a 50 000 000 EUR Maltě.

Dále se nejvzdálenějším regionům úrovně NUTS 2 přidělí z přidělených prostředků částka odpovídající intenzitě podpory ve výši 30 EUR na obyvatele. Tyto příděly budou jednotlivým regionům a členským státům rozděleny proporcionálně k celkovému počtu jejich obyvatel. Prostředky dodatečně přidělené na nejvzdálenější regiony se přičtou k příspěvku, který každý nejvzdálenější region získává z vnitrostátního rozpočtu.

Zbývající částka na rok 2021 je rozdělena mezi členské státy podle metody popsané v odstavcích 1 a 2.

4.

Pro účely výpočtu rozdělení zdrojů REACT-EU na rok 2022:

a)

referenčním obdobím pro HDP je první pololetí roku 2021;

b)

referenčním obdobím pro počet nezaměstnaných a počet nezaměstnaných mladých lidí je průměr za červen až srpen 2021;

c)

maximální příděl na základě použití odstavce 2 se vynásobí podílem zdrojů REACT-EU na rok 2022 na celkových zdrojích REACT-EU na roky 2021 a 2022.


28.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 437/43


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2222

ze dne 23. prosince 2020

o určitých aspektech železniční bezpečnosti a propojenosti s ohledem na přeshraniční infrastrukturu spojující Unii a Spojené království prostřednictvím pevného spojení v Lamanšském průlivu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o vystoupení Spojeného království z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2) (dále jen „dohoda o vystoupení“) byla Unií uzavřena rozhodnutím Rady (EU) 2020/135 (3) a vstoupila v platnost dnem 1. února 2020. Přechodné období uvedené v článku 126 dohody o vystoupení, během něhož se na Spojené království a v rámci Spojeného království nadále uplatňuje právo Unie v souladu s článkem 127 dohody o vystoupení (dále jen „přechodné období“), končí dnem 31. prosince 2020.

(2)

Článek 10 smlouvy mezi Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Francouzskou republikou o výstavbě a provozu pevného spojení v Lamanšském průlivu soukromými koncesionáři, podepsané v Canterbury dne 12. února 1986 (dále jen „smlouva z Canterbury“), zřídil mezivládní komisi pro dohled nad veškerými záležitostmi týkajícími se výstavby a provozu pevného spojení v Lamanšském průlivu.

(3)

Do konce přechodného období je mezivládní komise vnitrostátním bezpečnostním orgánem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 (4). V tomto postavení na celé pevné spojení v Lamanšském průlivu uplatňuje ustanovení práva Unie, jež se týkají bezpečnosti a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 (5) interoperability železnic.

(4)

Nebude-li stanoveno jinak, po uplynutí přechodného období se právo Unie již nebude vztahovat na část pevného spojení v Lamanšském průlivu spadající do pravomoci Spojeného království a, co se týče části pevného spojení pod Lamanšským průlivem spadající do pravomoci Francie, uvedená mezivládní komise již nebude působit jako vnitrostátní bezpečnostní orgán podle práva Unie. Schválení z hlediska bezpečnosti vydané provozovateli infrastruktury pevného spojení v Lamanšském průlivu mezivládní komisí podle článku 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES (6) a osvědčení o bezpečnosti vydaná železničním podnikům provozujícím dopravu prostřednictvím pevného spojení v Lamanšském průlivu mezivládní komisí podle článku 10 uvedené směrnice pozbudou platnosti ode dne 1. ledna 2021.

(5)

Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1531 (7) byla Francie zmocněna ke sjednání, podpisu a uzavření mezinárodní dohody se Spojeným královstvím o uplatňování pravidel Unie o bezpečnosti a interoperabilitě železnic na pevné spojení v Lamanšském průlivu s cílem zachovat jednotný bezpečnostní režim. Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1530 (8) byla změněna směrnice (EU) 2016/798, pokud jde mimo jiné o pravidla týkající se vnitrostátních bezpečnostních orgánů.

(6)

Na základě nařízení (EU) 2020/1530 a s výhradou dohody předvídané rozhodnutím (EU) 2020/1531 a uzavřené za určitých podmínek stanovených v uvedeném rozhodnutí měla mezivládní komise zůstat jednotným bezpečnostním orgánem pro celé pevné spojení v Lamanšském průlivu, přičemž pokud jde o část pevného spojení v Lamanšském průlivu v pravomoci Francie, měla být i vnitrostátním bezpečnostním orgánem ve smyslu čl. 3 bodu 7 směrnice (EU) 2016/798. Je však nepravděpodobné, že tato dohoda předvídaná rozhodnutím (EU) 2020/1531 vstoupí v platnost před koncem přechodného období.

(7)

Bez této dohody se od 1. ledna 2021 již mezivládní komise nebude považovat za vnitrostátní bezpečnostní orgán ve smyslu čl. 3 bodu 7 směrnice (EU) 2016/798, pokud jde o část pevného spojení v Lamanšském průlivu v pravomoci Francie. Schválení z hlediska bezpečnosti a osvědčení o bezpečnosti vydaná mezivládní komisí pozbydou platnosti. Příslušným vnitrostátním bezpečnostním orgánem pro úsek pevného spojení v Lamanšském průlivu v pravomoci Francie se stane francouzský vnitrostátní bezpečnostní orgán.

(8)

S ohledem na hospodářský význam pevného spojení v Lamanšském průlivu pro Unii je nezbytné, aby dále fungovalo i po 1. lednu 2021. Za tímto účelem by schválení z hlediska bezpečnosti vydané provozovateli infrastruktury pevného spojení mezivládní komisí mělo zůstat v platnosti po dobu nejvýše dvou měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení, což je doba dostatečná k tomu, aby francouzský vnitrostátní bezpečnostní orgán mohl vydat vlastní schválení z hlediska bezpečnosti.

(9)

Licence vydané podle kapitoly III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (9) železničním podnikům usazeným ve Spojeném království pozbydou platnosti po uplynutí přechodného období. Dne 10. listopadu 2020 oznámila Francie v souladu s čl. 14 odst. 3 směrnice 2012/34/EU Komisi svůj záměr zahájit jednání o přeshraniční dohodě se Spojeným královstvím. Cílem této dohody by bylo umožnit železničním podnikům usazeným ve Spojeném království, které jsou držiteli licence vydané Spojeným královstvím, aby využívaly přeshraniční infrastrukturu spojující Unii a Spojené království prostřednictvím pevného spojení v Lamanšském průlivu až k hraniční stanici a terminálu Calais-Fréthun (Francie), aniž by získaly licenci od licenčního orgánu Unie podle směrnice 2012/34/EU.

(10)

S cílem zajistit propojení mezi Unií a Spojeným královstvím je nezbytné, aby železniční podniky usazené ve Spojeném království, které jsou držiteli licence vydané Spojeným královstvím, mohly i nadále provozovat svou činnost. Za tímto účelem by měla být doba platnosti jejich licencí vydaných Spojeným královstvím podle směrnice 2012/34/EU a jejich osvědčení o bezpečnosti vydaných mezivládní komisí prodloužena o devět měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení, což je doba dostatečná k tomu, aby dotčený členský stát mohl přijmout nezbytná opatření k zajištění propojení v souladu se směrnicemi 2012/34/EU a (EU) 2016/798 a na základě dohody předvídané rozhodnutím (EU) 2020/1531.

(11)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o odnětí výhody udělené držitelům schválení, osvědčení a licencí, pokud není zajištěn soulad s požadavky Unie. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10). Pro přijetí těchto opatření by měl být použit přezkumný postup, vzhledem k jejich možnému dopadu na bezpečnost železnic. Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(12)

Vzhledem k naléhavosti dané koncem uvedeného přechodného období je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(13)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení prozatímních opatření týkajících se určitých aspektů bezpečnosti a propojení železnic s ohledem na konec přechodného období, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(14)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít ode dne následujícího po skončení přechodného období,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví zvláštní ustanovení s ohledem na konec přechodného období uvedeného v článku 126 dohody o vystoupení pro některá schválení z hlediska bezpečnosti a osvědčení o bezpečnosti vydaná podle směrnice 2004/49/ES a některé licence železničních podniků vydané podle směrnice 2012/34/EU, uvedené v odstavci 2.

2.   Toto nařízení se použije na následující schválení, osvědčení a licence, jež jsou platné ke dni 31. prosince 2020:

a)

schválení z hlediska bezpečnosti vydaná podle článku 11 směrnice 2004/49/ES provozovatelům infrastruktury pro řízení a provoz přeshraniční infrastruktury spojující Unii a Spojené království pevným spojením v Lamanšském průlivu;

b)

osvědčení o bezpečnosti vydaná podle článku 10 směrnice 2004/49/ES železničním podnikům usazeným ve Spojeném království, které využívají přeshraniční infrastrukturu spojující Unii a Spojené království pevným spojením v Lamanšském průlivu;

c)

licence vydané podle kapitoly III směrnice 2012/34/EU železničním podnikům usazeným ve Spojeném království, které využívají přeshraniční infrastrukturu spojující Unii a Spojené království pevným spojením v Lamanšském průlivu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí příslušné definice ze směrnic 2012/34/EU a (EU) 2016/798 a z aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů přijatých podle uvedených směrnic a podle směrnice 2004/49/ES.

Článek 3

Platnost schválení z hlediska bezpečnosti, osvědčení o bezpečnosti a licencí

1.   Schválení z hlediska bezpečnosti uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. a) zůstávají v platnosti po dobu dvou měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

2.   Osvědčení o bezpečnosti uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. b) zůstávají v platnosti po dobu devíti měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení. Jsou platná pouze pro účely příjezdu do hraniční stanice a terminálu Calais-Fréthun ze Spojeného království nebo odjezdu z této stanice a terminálu do Spojeného království.

3.   Licence uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. c) zůstávají v platnosti po dobu devíti měsíců od data použitelnosti tohoto nařízení. Odchylně od čl. 23 odst. 1 směrnice 2012/34/EU jsou tyto licence platné pouze na území, které se nachází mezi hraniční stanicí a terminálem Calais-Fréthun a Spojeným královstvím.

Článek 4

Pravidla a povinnosti týkající se schválení z hlediska bezpečnosti, osvědčení o bezpečnosti a licencí

1.   Schválení z hlediska bezpečnosti, osvědčení o bezpečnosti a licence, na které se vztahuje článek 3 tohoto nařízení, podléhají pravidlům, která se na ně použijí podle směrnic 2012/34/EU a (EU) 2016/798 a v souladu s prováděcími akty a akty v přenesené pravomoci přijatými na základě uvedených směrnic.

2.   Držitelé schválení z hlediska bezpečnosti, osvědčení o bezpečnosti a licencí uvedených v čl. 1 odst. 2 a případně orgán v Unii, který je vydal, pokud nejde o vnitrostátní bezpečnostní orgán, na jehož území se infrastruktura nachází a do jehož pravomoci spadá hraniční stanice a terminál Calais-Fréthun, s tímto vnitrostátním bezpečnostním orgánem spolupracují a poskytují mu veškeré příslušné informace a dokumenty.

3.   Pokud nebyly informace nebo dokumenty poskytnuty ve lhůtách stanovených v žádostech vnitrostátního bezpečnostního orgánu uvedeného v odstavci 2 tohoto článku, může Komise po oznámení vnitrostátního bezpečnostního orgánu přijmout prováděcí akty, jimiž odejme výhodu udělenou držiteli podle článku 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

4.   Držitelé schválení z hlediska bezpečnosti, osvědčení o bezpečnosti a licencí uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení neprodleně informují Komisi a Agenturu Evropské unie pro železnice o všech opatřeních jiných příslušných bezpečnostních orgánů, která mohou být v rozporu s jejich povinnostmi vyplývajícími z tohoto nařízení, ze směrnice 2012/34/EU nebo ze směrnice (EU) 2016/798.

5.   Před odnětím výhod udělených podle článku 3 informuje Komise v dostatečném předstihu vnitrostátní bezpečnostní orgán uvedený v odstavci 2 tohoto článku, orgán, který vydal schválení z hlediska bezpečnosti, osvědčení o bezpečnosti a licence uvedené v čl. 1 odst. 2, a držitele těchto schválení, osvědčení a licencí o svém úmyslu přistoupit k tomuto odnětí a poskytne jim příležitost vyjádřit se.

6.   Pokud jde o licence uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení, pro účely odstavců 1 až 5 tohoto článku se odkazy na vnitrostátní bezpečnostní orgán považují za odkazy na orgán vydávající licence vymezený v čl. 3 bodu 15 směrnice 2012/34/EU.

Článek 5

Monitorování souladu s právem Unie

1.   Vnitrostátní bezpečnostní orgán uvedený v čl. 4 odst. 2 monitoruje bezpečnostní normy pro železnice uplatňované na železniční podniky usazené ve Spojeném království, jež využívají přeshraniční infrastrukturu uvedenou v čl. 1 odst. 2 písm. a), a bezpečnostní normy pro železnice uplatňované na uvedenou přeshraniční infrastrukturu. Vnitrostátní bezpečnostní orgán dále kontroluje, zda provozovatelé infrastruktury a železniční podniky splňují bezpečnostní požadavky stanovené v právu Unie. Vnitrostátní bezpečnostní orgán případně Komisi a Agentuře Evropské unie pro železnice poskytne doporučení, aby Komise jednala v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

Orgán vydávající licence uvedený v čl. 4 odst. 2 ve spojení s čl. 4 odst. 6 tohoto nařízení sleduje, zda jsou požadavky článků 19 až 22 směrnice 2012/34/EU nadále plněny ve vztahu k železničním podnikům, kterým Spojené království vydalo licenci uvedenou v čl. 1 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení.

2.   Pokud má Komise oprávněné obavy, že bezpečnostní normy uplatňované na provoz přeshraničních železničních služeb nebo infrastruktury spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení nebo části téže infrastruktury, která se nachází ve Spojeném království, nejsou v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie, přijme bez zbytečného odkladu prováděcí akty, jimiž odejme výhodu udělenou držiteli podle článku 3. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci platí obdobně, pokud má Komise oprávněné obavy, jež se týkají splnění požadavků uvedených v odst. 1 druhém pododstavci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

3.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku si může vnitrostátní bezpečnostní orgán nebo orgán vydávajícím licence uvedený v čl. 4 odst. 2 ve spojení s čl. 4 odst. 6 vyžádat informace od příslušných orgánů a stanovit přiměřenou lhůtu. Pokud tyto příslušné orgány neposkytnou požadované informace ve stanovené lhůtě nebo poskytnou informace neúplné, může Komise po oznámení vnitrostátního bezpečnostního orgánu nebo orgánu vydávajícího licence uvedeného v čl. 4 odst. 2 ve spojení s čl. 4 odst. 6 v případě potřeby přijmout prováděcí akty, jimiž odejme výhodu udělenou držiteli podle článku 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

4.   Před odnětím výhod udělených podle článku 3 informuje Komise v dostatečném předstihu vnitrostátní bezpečnostní orgán uvedený čl. 4 odst. 2, orgán, který vydal schválení z hlediska bezpečnosti, osvědčení o bezpečnosti a licence uvedené v čl. 1 odst. 2, a držitele těchto schválení, osvědčení a licencí, jakož i vnitrostátní bezpečnostní orgán a orgán vydávající licence Spojeného království, o svém úmyslu přistoupit k tomuto odnětí a poskytne jim příležitost vyjádřit se.

Článek 6

Konzultace a spolupráce

1.   Příslušné orgány dotčeného členského státu vedou konzultace a spolupracují s příslušnými orgány Spojeného království tak, aby bylo zajištěno provádění tohoto nařízení.

2.   Dotčený členský stát na požádání neprodleně poskytne Komisi veškeré informace získané podle odstavce 1 nebo jakékoli jiné informace důležité pro provádění tohoto nařízení.

Článek 7

Výbor

1.   Komisi jsou nápomocny výbor uvedený v článku 51 směrnice (EU) 2016/797 a výbor uvedený v článku 62 směrnice 2012/34/EU. Tyto výbory jsou výbory ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 8

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne 1. ledna 2021.

3.   Použitelnost tohoto nařízení končí dnem 30. září 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2020.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2020.

(2)  Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7).

(3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/135 ze dne 30. ledna 2020 o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 102).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (Směrnice o bezpečnosti železnic) (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44).

(7)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1531 ze dne 21. října 2020, jímž se Francie zmocňuje sjednat, podepsat a uzavřít mezinárodní dohodu, kterou se doplňuje smlouva mezi Francií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o výstavbě a provozu pevného spojení v Lamanšském průlivu soukromými koncesionáři (Úř. věst. L 352, 22.10.2020, s. 4).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1530 ze dne 21. října 2020, kterým se mění směrnice (EU) 2016/798, pokud jde o uplatňování pravidel bezpečnosti a interoperability železnic na pevné spojení v Lamanšském průlivu (Úř. věst. L 352, 22.10.2020, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).


28.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 437/49


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, Euratom) 2020/2223

ze dne 23. prosince 2020,

kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účelnost vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 325 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (3) a nařízení Rady (EU) 2017/1939 (4) posílila Unie významně své dostupné prostředky pro ochranu finančních zájmů Unie trestněprávní cestou. Zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“) je klíčovou prioritou v rámci politik Unie týkajících se trestního soudnictví a boje proti podvodům, neboť má pravomoc vést v zúčastněných členských státech trestní vyšetřování a podávat obžaloby v souvislosti s trestnými činy poškozujícími nebo ohrožujícími finanční zájmy Unie ve smyslu směrnice (EU) 2017/1371.

(2)

Za účelem ochrany finančních zájmů Unie Evropský úřad proti podvodům (dále jen „úřad“) provádí správní vyšetřování administrativních nesrovnalostí i trestného jednání. Na konci vyšetřování může vnitrostátním orgánům pověřeným trestním stíháním vydat justiční doporučení, která jim umožní podání obžaloby a trestní stíhání v členských státech. V členských státech, které se účastní spolupráce v rámci činnosti EPPO, bude úřad ohlašovat EPPO podezření na trestné činy a spolupracovat s EPPO v rámci jeho vyšetřování.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (5) by mělo být pozměněno a upraveno s ohledem na přijetí nařízení (EU) 2017/1939. Ustanovení nařízení (EU) 2017/1939 upravující vztah mezi úřadem a EPPO by měla být zohledněna a doplněna ustanoveními nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, aby byla zajištěna co nejvyšší úroveň ochrany finančních zájmů Unie prostřednictvím součinnosti mezi nimi a zároveň zabezpečena úzká spolupráce, výměna informací, doplňkovost a zamezení zdvojování činností.

(4)

Vzhledem ke společnému cíli, kterým je ochrana integrity rozpočtu Unie, by úřad a EPPO měly navázat a udržovat úzký vztah založený na zásadě loajální spolupráce, který zajistí doplňkovost jejich příslušných mandátů a koordinaci jejich opatření, zejména co se týká oblasti působnosti posílené spolupráce za účelem zřízení EPPO. Vztah mezi úřadem a EPPO by měl přispět k zajištění toho, aby byly na ochranu finančních zájmů Unie využity všechny prostředky.

(5)

Nařízení (EU) 2017/1939 vyžaduje, aby úřad, jakož i všechny orgány, instituce a jiné subjekty Unie a příslušné orgány členských států EPPO ohlašovaly bez zbytečného odkladu jakékoli domnělé trestné jednání, u něhož by mohl EPPO vykonat svou pravomoc. Jelikož je úřad pověřen prováděním správních vyšetřování případů podvodů, úplatkářství a jiného protiprávního jednání poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie, má ideální předpoklady a prostředky k tomu, aby jednal jako partner a privilegovaný zdroj informací pro EPPO.

(6)

Prvky naznačující možné trestné jednání spadající do pravomoci EPPO mohou být obsaženy v prvotních tvrzeních, která úřad obdrží, nebo se mohou objevit teprve v průběhu správního vyšetřování, které úřad zahájí kvůli podezření na administrativní nesrovnalost. Aby úřad splnil svou povinnost ohlašování EPPO, měl by ohlásit jakékoli domnělé trestné jednání v kterékoli fázi před zahájením vyšetřování nebo v jeho průběhu.

(7)

Nařízení (EU) 2017/1939 upřesňuje minimální prvky, které mají ohlášení obsahovat. Úřad musí případně provést předběžné posouzení tvrzení, aby tyto prvky zjistil a aby získal potřebné informace. Úřad by měl toto posouzení provést urychleně a způsobem, který neohrozí případné trestní vyšetřování v budoucnu. Po dokončení posouzení by měl úřad EPPO ohlásit, bylo-li zjištěno podezření na trestný čin spadající do jeho pravomoci.

(8)

Vzhledem k odborným znalostem úřadu by orgány, instituce a jiné subjekty zřízené Smlouvami nebo na jejich základě (dále jen „orgány, instituce a jiné subjekty“) měly mít možnost využít úřad k provedení takového předběžného posouzení tvrzení, která jim byla ohlášena.

(9)

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 by úřad neměl v zásadě zahajovat správní vyšetřování souběžně s vyšetřováním týchž skutečností, které provádí EPPO. V určitých případech však může ochrana finančních zájmů Unie vyžadovat, aby úřad provedl doplňující správní vyšetřování před skončením trestního řízení zahájeného EPPO za účelem zjištění toho, zda jsou zapotřebí preventivní opatření, nebo zda by měla být přijata finanční, disciplinární či správní opatření. Tato doplňující vyšetřování mohou být vhodná mimo jiné tehdy, je-li nutné vymáhat částky, které mají být uhrazeny do rozpočtu Unie a na něž se vztahují určitá pravidla týkající se promlčení, pokud jsou ohrožené částky velmi vysoké, nebo je-li nutné zabránit v rizikových situacích dalším výdajům prostřednictvím správních opatření.

(10)

Pro účely uplatňování požadavku na nezdvojování vyšetřování by měl být pojem „tytéž skutečnosti“ zohledněn ve světle judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) týkající se zásady ne bis in idem a měl by znamenat, že skutkové okolnosti, které jsou předmětem šetření, jsou totožné nebo v podstatě totožné a jsou chápány ve smyslu existence souboru konkrétních okolností, které jsou neoddělitelně spojeny v čase a prostoru.

(11)

Nařízení (EU) 2017/1939 stanoví, že EPPO může požádat úřad o doplňující správní vyšetřování. Pokud si je EPPO nevyžádá, mělo by takovéto doplňující vyšetřování být možné za zvláštních podmínek i z podnětu samotného úřadu a po konzultaci s EPPO. EPPO by měl mít zejména možnost vznést námitku proti zahájení nebo pokračování vyšetřování vedeného úřadem nebo proti provedení určitých vyšetřovacích úkonů, zejména s cílem ochránit účelnost svých vyšetřování a pravomocí. Úřad by se měl zdržet provedení úkonu, proti němuž vznesl EPPO námitku. Pokud úřad zahájí vyšetřování, přestože EPPO námitku nevznese, měl by úřad při vyšetřování vést průběžně konzultace s EPPO.

(12)

Úřad by měl aktivně podporovat vyšetřování prováděné EPPO. V tomto ohledu by měl být EPPO oprávněn požádat úřad, aby podpořil nebo doplnil jeho trestní vyšetřování výkonem pravomocí podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013. Úřad by měl poskytnout tuto podporu v mezích svých pravomocí a v rámci stanoveném v uvedeném nařízení.

(13)

Aby byla zajištěna účelná koordinace, spolupráce a transparentnost, měly by si úřad a EPPO vyměňovat informace mezi sebou průběžně. Obzvláště důležitá je výměna informací před zahájením vyšetřování úřadem nebo ze strany EPPO, aby byla zajištěna náležitá koordinace mezi příslušnými opatřeními, zaručena doplňkovost a zamezeno zdvojování činností. Za tímto účelem by úřad a EPPO měly využívat funkce vyhledávání shody ve svých systémech správy případů. Úřad a EPPO by měly upřesnit postupy a podmínky pro tuto výměnu informací ve svých pracovních ujednáních. Za účelem zajištění řádného uplatňování pravidel týkajících se zamezení zdvojování činností a zajištění doplňkovosti by se měly úřad a EPPO dohodnout na určitých lhůtách pro výměnu informací.

(14)

Ve zprávě Komise o hodnocení uplatňování nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 2. října 2017 (dále jen „hodnotící zpráva Komise“) dospěla Komise k závěru, že změny právního rámce z roku 2013 znamenaly jasné zlepšení, pokud jde o vedení vyšetřování, spolupráci s partnery a práva dotčených osob. Hodnotící zpráva Komise zároveň upozornila na některé nedostatky, které negativně ovlivňují účelnost a účinnost vyšetřování.

(15)

Na naprosto jednoznačná zjištění z hodnotící zprávy Komise je nutno reagovat změnami nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013. Tyto změny jsou v krátkodobém horizontu nezbytné k posílení rámce pro vyšetřování úřadu, aby byl zachován jako silný a zcela funkční úřad, jenž doplňuje trestněprávní přístup EPPO k správním vyšetřováním, aniž by byla změněna jeho působnost nebo pravomoci. Změny se týkají především oblastí, v nichž by nejasnost nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 mohla bránit účelnému provádění vyšetřování úřadem, jako je provádění kontrol a inspekcí na místě, možnost přístupu k informacím o bankovních účtech nebo přípustnost zpráv o případech vypracovaných úřadem jako důkazů ve správních nebo soudních řízeních.

(16)

Změny nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 se nedotýkají procesních záruk, které jsou použitelné v rámci vyšetřování. Úřad je vázán procesními zárukami stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (6) a zárukami obsaženými v Listině základních práv Evropské unie. Tento rámec vyžaduje, aby úřad prováděl vyšetřování objektivně, nestranně a důvěrně, shromažďoval důkazy ve prospěch i v neprospěch dotčené osoby a prováděl vyšetřovací úkony na základě písemného zmocnění a po kontrole souladu s právem. Úřad má zajistit dodržování práv osob, jichž se jeho vyšetřování týkají, včetně presumpce neviny a práva nevypovídat ve svůj neprospěch. Při výslechu mají dotčené osoby mimo jiné právo na pomoc osoby, kterou si zvolí, na odsouhlasení záznamu výslechu a na používání jednoho z úředních jazyků orgánů Unie. Dotčené osoby mají rovněž právo vyjádřit se ke skutečnostem daného případu předtím, než jsou vypracovány závěry.

(17)

Osoby, které oznámí podvod, úplatkářství a jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, by měly požívat ochrany podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (7).

(18)

Provádí-li úřad v rámci své působnosti podpůrná opatření na žádost EPPO s cílem chránit přípustnost důkazních materiálů, jakož i základní práva a procesní záruky, a zároveň zamezit zdvojování vyšetřování a zajistit účinnou a doplňkovou spolupráci, měly by úřad a EPPO v úzké spolupráci zajistit dodržování příslušných procesních záruk stanovených v kapitole VI nařízení (EU) 2017/1939.

(19)

Úřad má pravomoc provádět kontroly a inspekce na místě, které mu umožňují přístup do prostor a k dokumentaci hospodářských subjektů v rámci vyšetřování případů podezření na podvod, úplatkářství či jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie. Tyto kontroly a inspekce na místě se provádějí podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a podle nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, jež v některých případech podřizuje uplatňování těchto pravomocí podmínkám stanoveným podle vnitrostátního práva. V rámci hodnotící zprávy Komise bylo zjištěno, že není vždy jasně stanoven rozsah, v jakém se uplatňuje vnitrostátní právo, což v některých případech snižuje účelnost vyšetřovacích činností úřadu.

(20)

Je proto vhodné objasnit případy, v nichž je třeba v průběhu vyšetřování úřadu uplatňovat vnitrostátní právo, aniž by se však změnily pravomoci úřadu, nebo způsob, jakým nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 funguje ve vztahu k členským státům, při zohlednění rozsudku Tribunálu ze dne 3. května 2018 ve věci Sigma Orionis SA v. Evropská komise (T-48/16) (8).

(21)

Provádění kontrol a inspekcí na místě ze strany úřadu v případech, kdy se dotčený hospodářský subjekt podrobí této kontrole nebo inspekci na místě, by mělo podléhat pouze právu Unie. To by mělo úřadu umožnit výkon jeho vyšetřovacích pravomocí účelným a jednotným způsobem ve všech členských státech za účelem přispění k vysoké úrovni ochrany finančních zájmů Unie v celé Unii v souladu s článkem 325 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(22)

V situacích, kdy se úřad musí spolehnout na pomoc příslušných orgánů členských států, zejména v případech, kdy se hospodářský subjekt brání kontrole a inspekci na místě, by měly členské státy zajistit, aby byla opatření úřadu účelná, a měly by poskytnout potřebnou pomoc v souladu s příslušnými pravidly vnitrostátního procesního práva. Za účelem ochrany finančních zájmů Unie by Komise měla vzít v úvahu jakékoliv porušení povinnosti spolupracovat s úřadem ze strany členského státu při posuzování toho, zda v souladu s příslušnými právními předpisy Unie vymáhat příslušné částky uplatňováním finančních oprav na členské státy.

(23)

Úřad může podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 uzavřít správní ujednání s příslušnými orgány členských států, jako jsou koordinační služby pro boj proti podvodům, a s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, aby mohl upřesnit způsoby spolupráce podle uvedeného nařízení, zejména pokud jde o předávání informací, provádění vyšetřování a přijímání následných opatření.

(24)

Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 by mělo být změněno tak, aby zavedlo povinnost hospodářských subjektů spolupracovat s úřadem v souladu s jejich povinností podle nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 umožnit za účelem provádění kontrol a inspekcí na místě přístup do prostor, na pozemky, do dopravních prostředků nebo jiných místpoužívaných pro účely výkonu povolání a s povinností podle článku 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9), že všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, mají plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, a to i v rámci vyšetřování vedených úřadem.

(25)

V rámci této povinnosti spolupracovat by měl být úřad oprávněn vyžadovat poskytnutí relevantních informací od hospodářských subjektů, kterých se mohl týkat předmět vyšetřování nebo které mohou mít takové informace v držení. Při vyřizování těchto žádostí by neměly mít hospodářské subjekty povinnost vypovídat ve svůj neprospěch, měly by však mít povinnost zodpovědět věcné otázky a poskytnout dokumenty, a to i tehdy, mohou-li být tyto informace použity ke zjištění existence protiprávního jednání, jehož se dopustily ony samy či jiný hospodářský subjekt. Aby byla zajištěna účelnost vyšetřování v rámci stávajících pracovních postupů, měl by mít úřad možnost požádat o přístup k informacím v zařízeních v soukromém vlastnictví používaných pro pracovní účely. Přístup úřadu k těmto informacím by měl podléhat stejným podmínkám a stejnému rozsahu, jaké se vztahují na vnitrostátní kontrolní orgány a pouze pokud má úřad důvodné podezření, že obsah těchto zařízení může být pro vyšetřování důležitý, v souladu se zásadami nezbytnosti a přiměřenosti, a měl by se týkat pouze informací důležitých pro vyšetřování.

(26)

Během kontrol a inspekcí na místě by měly mít hospodářské subjekty možnost používat některý z úředních jazyků členského státu, v němž se kontrola uskutečňuje, a měly by mít právo na pomoc osoby, kterou si zvolí, včetně externího právního poradce. Přítomnost právního poradce by však neměla představovat právní podmínku pro platnost kontrol a inspekcí na místě. Aby byla zajištěna účelnost kontrol a inspekcí na místě, zejména co se týká nebezpečí zmizení důkazů, měl by být úřad oprávněn mít přístup do prostor, na pozemky, do dopravních prostředků nebo jiných míst používaných pro účely výkonu povolání, aniž by bylo nutné čekat, než se hospodářský subjekt poradí se svým právním poradcem. Před zahájením kontroly nebo inspekce na místě by měl úřad pro poradu s právním poradcem povolit pouze krátký přiměřený odklad. Takovýto odklad by však měl být omezen na nezbytné minimum.

(27)

Za účelem zajištění transparentnosti by měl úřad při provádění kontrol a inspekcí na místě poskytnout hospodářským subjektům relevantní informace o jejich povinnosti spolupracovat, o důsledcích odmítnutí spolupráce a o použitelném postupu, včetně procesních záruk.

(28)

V rámci vnitřních vyšetřování a v případě potřeby i vnějších vyšetřování má úřad přístup k veškerým relevantním informacím, které mají v držení orgány, instituce a jiné subjekty. Jak je navrženo v hodnotící zprávě Komise, je nutné vyjasnit, že by tento přístup měl být možný bez ohledu na nosič, na němž jsou tyto informace nebo údaje uloženy, aby se zohlednil technologický vývoj. V průběhu vnitřních vyšetřování by měl mít úřad možnost požádat o přístup k informacím v zařízeních v soukromém vlastnictví používaných pro pracovní účely v případech, kdy má úřad důvodné podezření, že by jejich obsah mohl být pro vyšetřování důležitý. Přístup úřadu by mohl podléhat zvláštním podmínkám stanoveným relevantními orgány, institucemi nebo jinými subjekty. Tento přístup by měl být v souladu se zásadami nezbytnosti a přiměřenosti a měl by se týkat pouze informací důležitých pro vyšetřování. Aby byla zaručena účelná a jednotná úroveň přístupu úřadu, jakož i vysoká úroveň ochrany základních práv dotčených osob, měly by orgány, instituce a jiné subjekty zajistit soudržnost pravidel pro přístup k zařízením v soukromém vlastnictví, která jsou přijata různými orgány, institucemi a jinými subjekty, aby byly zajištěny rovnocenné podmínky v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (10).

(29)

Za účelem jednotnějšího rámce pro vyšetřování úřadu by měla být pravidla vztahující se na vnitřní a vnější vyšetřování více sladěna, aby byly odstraněny některé nesrovnalosti zjištěné v rámci hodnotící zprávy Komise, a to v případech, v nichž rozdílná pravidla nemají opodstatnění. Zprávy a doporučení vypracované po skončení vnějšího vyšetřování by měly být v případě potřeby zaslány dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu, aby přijaly vhodná opatření, jako je tomu v případě vnitřních vyšetřování. Úřad by měl pomáhat dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu přijímat opatření navazující na doporučení úřadu, pokud je to v souladu s jeho působností možné. Pokud úřad nezahájí vyšetřování, měl by mít možnost zaslat relevantní informace orgánům členských států nebo orgánům, institucím nebo jiným subjektům, aby mohla být přijata vhodná opatření. Měl by tyto informace zaslat, pokud se rozhodne nezahájit vyšetřování, přestože existuje dostatečné podezření, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání, které poškozuje nebo ohrožuje finanční zájmy Unie. Dříve než tak úřad učiní, měl by náležitě zvážit možné narušení probíhajících vyšetřování prováděných EPPO.

(30)

Vzhledem k velké rozmanitosti vnitrostátního institucionálního rámce by členské státy měly mít na základě zásady loajální spolupráce možnost oznámit úřadu, které orgány jsou příslušné k přijímání opatření na základě doporučení úřadu, jakož i to, které orgány musí být informovány, například pro finanční, statistické nebo monitorovací účely, za účelem plnění svých příslušných povinností. Takové orgány mohou zahrnovat vnitrostátní koordinační služby pro boj proti podvodům. V souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora nemají doporučení úřadu obsažená ve zprávách úřadu pro tyto orgány členských států nebo orgány, instituce a jiné subjekty žádné závazné právní účinky.

(31)

Úřad by měl mít k dispozici potřebné prostředky ke sledování stopy peněz za účelem odhalování způsobů činnosti, jež jsou typické pro mnoho podvodných jednání. Úřad může informace o bankovních účtech, které jsou relevantní pro jeho vyšetřovací činnost a které mají v držení úvěrové instituce, v řadě členských států získat prostřednictvím spolupráce s vnitrostátními orgány a s jejich pomocí. Aby byl zajištěn účelný přístup v celé Unii, měla by být v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 upřesněna povinnost příslušných vnitrostátních orgánů poskytnout úřadu informace o bankovních účtech v rámci jejich obecné povinnosti poskytovat pomoc úřadu. Členské státy by měly oznámit Komisi příslušné orgány, jejichž prostřednictvím by taková spolupráce měla probíhat. Při poskytování této pomoci úřadu by měly vnitrostátní orgány postupovat za stejných podmínek, jako těch, které se vztahují na příslušné vnitrostátní orgány dotčeného členského státu.

(32)

K ochraně a dodržování procesních záruk a základních práv by Komise měla vytvořit vnitřní funkci kontrolora procesních záruk (dále jen „kontrolor“), který by měl z důvodu účinného využívání zdrojů administrativně spadat pod dozorčí výbor, a měly by mu být poskytnuty odpovídající zdroje. Kontrolor by měl vyřizovat stížnosti zcela nezávisle, a to i na dozorčím výboru a úřadu, a měl by mít přístup ke všem informacím nezbytným k plnění svých povinností.

(33)

Dotčená osoba by měla být oprávněna podat u kontrolora stížnost týkající se dodržování procesních záruk úřadem, jakož i důvodů porušení pravidel vztahujících se na vyšetřování úřadem, zejména porušení procesních náležitostí a základních práv. Za tím účelem by měl být zaveden mechanismus pro podávání a vyřizování stížností. Kontrolor by měl být odpovědný za vydávání doporučení v reakci na tyto stížnosti a v případě potřeby by měl navrhnout řešení záležitostí uvedených ve stížnosti. Kontrolor by měl stížnost přezkoumat v rámci rychlého sporného řízení a přitom umožnit úřadu pokračovat v probíhajícím vyšetřování. Kontrolor by měl poskytnout stěžovateli a úřadu příležitost se k této záležitosti vyjádřit, nebo vyřešit záležitost uvedenou ve stížnosti. Generální ředitel by měl přijmout náležitá opatření, jež doporučení kontrolora požaduje. Generální ředitel by měl být oprávněn se v řádně odůvodněných případech od doporučení kontrolora odchýlit. K závěrečné zprávě o vyšetřování by měly být přiloženy důvody, proč tak učinil.

(34)

Za účelem zvýšení transparentnosti a odpovědnosti by měl kontrolor ve své výroční zprávě podat informace o mechanismu pro podávání a vyřizování stížností. Tato výroční zpráva by měla zejména obsahovat informace o počtu obdržených stížností, o tom, jaké druhy procesních náležitostí a základních práv byly porušeny, a kterých činností se to týká, a pokud je to možné, o opatřeních, která úřad následně přijal.

(35)

Včasné předání informací úřadem za účelem přijetí preventivních opatření představuje základní nástroj pro ochranu finančních zájmů Unie. Aby byla v tomto ohledu zajištěna úzká spolupráce mezi úřadem a orgány, institucemi a jinými subjekty, je vhodné, aby orgány, instituce a jiné subjekty měly možnost úřad kdykoli konzultovat za účelem rozhodnutí o vhodných preventivních opatřeních, včetně opatření na ochranu důkazů.

(36)

Zprávy vypracované úřadem představují přípustné důkazy ve správních nebo soudních řízeních stejným způsobem a za stejných podmínek jako úřední zprávy vypracované vnitrostátními správními kontrolory. Podle hodnotící zprávy Komise nezajišťuje toto pravidlo v některých členských státech dostatečnou účelnost činností úřadu. Ke zvýšení účelnosti a za účelem jednotného používání zpráv úřadu by nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 mělo stanovit přípustnost těchto zpráv v soudních řízeních netrestní povahy u vnitrostátních soudů, jakož i ve správních řízeních v členských státech. V případě vnitrostátních soudních řízení trestní povahy by se mělo i nadále uplatňovat pravidlo, které stanoví rovnocennost se zprávami vnitrostátních správních kontrolorů. Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 by rovněž mělo zajišťovat přípustnost zpráv vypracovaných úřadem ve správních a soudních řízeních na úrovni Unie.

(37)

Koordinační služby členských států pro boj proti podvodům byly nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 zavedeny za účelem usnadňování účelné spolupráce a výměny informací, včetně informací operativní povahy, mezi úřadem a členskými státy. Hodnotící zpráva Komise dospěla k závěru, že tyto služby přispívají kladně k činnosti úřadu. Hodnotící zpráva Komise konstatovala rovněž potřebu dalšího objasnění úlohy těchto koordinačních služeb pro boj proti podvodům, aby bylo zajištěno, že úřadu je poskytována pomoc nezbytná k tomu, aby byla jeho vyšetřování účelná, přičemž organizace a pravomoci koordinačních služeb pro boj proti podvodům jsou ponechány na jednotlivých členských státech. V tomto ohledu by koordinační služby pro boj proti podvodům měly být oprávněny poskytovat nebo koordinovat pomoc, kterou úřad potřebuje k účelnému plnění svých úkolů, a to před zahájením vnějšího či vnitřního vyšetřování, v jeho průběhu nebo na jeho konci.

(38)

Povinnost úřadu poskytovat členským státům pomoc za účelem koordinace jejich opatření na ochranu finančních zájmů Unie představuje klíčový prvek jeho působnosti podporující přeshraniční spolupráci mezi členskými státy. Je třeba stanovit podrobnější pravidla, aby se usnadnily koordinační činnosti úřadu a jeho spolupráce v tomto kontextu s orgány členských států, třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi. Těmito pravidly by neměl být dotčen výkon pravomocí úřadu svěřených Komisi ve zvláštních ustanoveních upravujících vzájemnou pomoc mezi správními orgány členských států a spolupráci mezi těmito orgány a Komisí, zejména nařízení Rady (ES) č. 515/97 (11) a nařízení Rady a Evropského parlamentu (EU) č. 608/2013 (12), jakož i koordinační činnosti týkající se evropských strukturálních a investičních fondů.

(39)

Je třeba vyjasnit, že když příslušné orgány členských států, včetně koordinačních služeb pro boj proti podvodům, jednají ve spolupráci s úřadem nebo s jinými příslušnými orgány za účelem ochrany finančních zájmů Unie, jsou nadále vázány vnitrostátním právem.

(40)

Koordinační služby pro boj proti podvodům by v rámci koordinačních činností rovněž měly mít možnost poskytnout úřadu pomoc, jakož i vzájemně spolupracovat v zájmu dalšího posílení dostupných mechanismů spolupráce v boji proti podvodům.

(41)

Příslušné orgány členských států, jakož i orgány, instituce a jiné subjekty by měly přijmout opatření vycházející z doporučení úřadu. Vydá-li úřad justiční doporučení určené vnitrostátním orgánům pověřeným trestním stíháním v členském státu, měly by členské státy zaslat úřadu na jeho žádost konečné rozhodnutí vnitrostátního soudu, aby úřad mohl sledovat další vývoj svých případů. Aby bylo možné plně zachovat nezávislost soudnictví, mělo by k takovému předání dojít až poté, co je příslušné soudní řízení pravomocně ukončeno a konečné rozhodnutí soudu se zveřejní.

(42)

Za účelem doplnění procesních pravidel pro provádění vyšetřování vymezených v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 by měl úřad stanovit obecné zásady postupů při vyšetřování, které mají zaměstnanci úřadu dodržovat.

(43)

Je třeba vyjasnit, že se úřad může účastnit společných vyšetřovacích týmů zřízených v souladu s právem Unie a že je oprávněn vyměňovat si operativní informace získané v tomto rámci. Využívání těchto informací podléhá podmínkám a zárukám stanoveným v příslušných právních předpisech Unie, na jejichž základě se společné vyšetřovací týmy zřizují. Pokud se úřad účastní těchto společných vyšetřovacích týmů, má podpůrnou funkci a přebírá úlohu partnera, na kterého se vztahují případná právní omezení podle unijního nebo vnitrostátního práva.

(44)

Nejpozději pět let ode dne určeného v souladu s čl. 120 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2017/1939 by Komise měla vyhodnotit uplatňování nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, a zejména účinnost spolupráce mezi úřadem a EPPO, s cílem posoudit, zda je třeba na základě zkušeností získaných při provádění této spolupráce provést změny. Komise by měla v případě potřeby předložit nový komplexní legislativní návrh nejpozději dva roky po tomto vyhodnocení.

(45)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení ochrany finančních zájmů Unie tím, že se fungování úřadu přizpůsobí s ohledem na zřízení EPPO a že se zvýší účelnost vyšetřování prováděných úřadem, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie přijetím pravidel, která upravují vztah mezi úřadem a EPPO tak, že zvyšují účelnost vyšetřování prováděných oběma úřady, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(46)

Toto nařízení nemění pravomoci ani působnost členských států, pokud jde o přijímání opatření k boji proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

(47)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (13) a dne 23. července 2018 předložil formální připomínky.

(48)

Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 se mění takto:

1)

Článek 1 se mění takto:

a)

v odstavci 3 se písmeno d) nahrazuje tímto:

„d)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (*);

e)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (**).

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1)."

(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“;"

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a.   Úřad naváže a udržuje úzký vztah s Úřadem evropského veřejného žalobce (dále jen „EPPO“), který byl v rámci posílené spolupráce zřízen nařízením Rady (EU) 2017/1939 (*). Tento vztah je založen na vzájemné spolupráci, výměně informací, doplňkovosti a předcházení zdvojování činností. Zaměří se zejména na zajištění toho, aby se na ochranu finančních zájmů Unie využily všechny dostupné prostředky prostřednictvím doplňkovosti jejich příslušných mandátů a podpory, kterou úřad poskytuje EPPO.

(*)  Nařízení Rady ( EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).“;"

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Za účelem uplatňování tohoto nařízení mohou příslušné orgány členských států a orgány, instituce a jiné subjekty uzavřít s úřadem správní ujednání. Tato správní ujednání se mohou týkat zejména předávání informací, provádění vyšetřování a přijímání následných opatření.“.

2)

Článek 2 se mění takto:

a)

bod 3 se nahrazuje tímto:

„3)

„podvodem, úplatkářstvím a jiným protiprávním jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie“ podvod, úplatkářství a jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie ve smyslu příslušných aktů Unie, přičemž pojem „jiného protiprávního jednání“ zahrnuje nesrovnalost ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95;“;

b)

bod 4 se nahrazuje tímto:

„4)

„správním vyšetřováním“ (dále jen „vyšetřování“) jakákoli inspekce, kontrola a jiné opatření prováděné úřadem podle článků 3 a 4 za účelem dosažení cílů uvedených v článku 1 a v případě potřeby konstatování nesrovnalostí u vyšetřovaných činností; tímto vyšetřováním nejsou dotčeny pravomoci EPPO nebo příslušných orgánů členských států zahájit a vést trestní stíhání;“;

c)

doplňuje se nový bod, který zní:

„8)

„členem orgánu“ poslanec Evropského parlamentu, člen Evropské rady, zástupce členského státu na ministerské úrovni v Radě, člen Komise, člen Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“), člen Rady guvernérů Evropské centrální banky nebo člen Účetního dvora, ve vztahu k povinnostem stanoveným právem Unie v rámci úkolů, které v této funkci plní.“.

3)

Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Vnější vyšetřování

1.   V oblastech uvedených v článku 1 provádí úřad kontroly a inspekce na místě v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci a jinými platnými právními nástroji ve třetích zemích a v prostorách mezinárodních organizací.

2.   Úřad provádí kontroly a inspekce na místě v souladu s tímto nařízením a v případě, že se toto nařízení na danou záležitost nevztahuje, v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96.

3.   Hospodářské subjekty spolupracují s úřadem v průběhu jeho vyšetřování. Úřad od nich může požadovat písemné a ústní poskytnutí informací, a to i formou výslechu.

4.   Podrobí-li se dotčený hospodářský subjekt v souladu s odstavcem 3 tohoto článku kontrole nebo inspekci na místě povolené podle tohoto nařízení, tak se ustanovení čl. 2 odst. 4 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a ustanovení čl. 6 odst. 1 třetího pododstavce a čl. 7 odst. 1 nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 nepoužijí, a to v rozsahu, v němž tato ustanovení vyžadují soulad s vnitrostátním právem a mohou stanovit pro přístup úřadu k informacím a dokumentaci stejné podmínky jako pro vnitrostátní správní kontrolory.

5.   Na žádost úřadu poskytne příslušný orgán dotčeného členského státu zaměstnancům úřadu bez zbytečného odkladu pomoc nezbytnou k účelnému plnění úkolů stanovených v písemném zmocnění uvedeném v čl. 7 odst. 2.

Dotčený členský stát v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 zajistí, aby byl zaměstnancům úřadu umožněn přístup ke všem informacím, dokumentům a údajům týkajícím se skutečností, které jsou předmětem vyšetřování a jsou nezbytné pro účelné a účinné provedení kontrol a inspekcí na místě, a aby si mohli tito zaměstnanci tyto dokumenty nebo údaje ponechat a zamezit tak nebezpečí jejich zmizení. Jsou-li zařízení v soukromém vlastnictví používána pro pracovní účely, mohou být tato zařízení předmětem inspekce ze strany úřadu. Úřad může provést inspekci těchto zařízení pouze za stejných podmínek a ve stejném rozsahu, v jakém jsou vnitrostátní kontrolní orgány oprávněny provádět vyšetřování obsahu zařízení v soukromém vlastnictví, a pokud má úřad důvodné podezření, že jejich obsah může být pro vyšetřování důležitý.

6.   Pokud zaměstnanci úřadu zjistí, že hospodářský subjekt brání kontrole nebo inspekci na místě povoleným podle tohoto nařízení, totiž, že hospodářský subjekt odmítá úřadu poskytnout nezbytný přístup do svých prostor nebo do jiných prostor používaných pro obchodní účely, zamlčí informace nebo brání v uskutečnění činností, které musí úřad v průběhu kontroly nebo inspekce na místě provádět, poskytnou příslušné orgány, a je-li to vhodné, i orgány činné v trestním řízení dotčeného členského státu zaměstnancům úřadu nezbytnou pomoc, aby úřad mohl kontrolu nebo inspekci na místě provést účelně a bez zbytečného odkladu.

Při poskytování pomoci podle tohoto odstavce nebo podle odstavce 5 jednají příslušné orgány členských států v souladu s vnitrostátními procesními pravidly, která se vztahují na dotčený vnitrostátní orgán. Vyžaduje-li tato pomoc podle vnitrostátního práva povolení justičního orgánu, musí být o toto povolení požádáno.

7.   Úřad provádí kontroly a inspekce na místě po předložení písemného zmocnění stanoveného v čl. 7 odst. 2. Nejpozději při zahájení kontroly nebo inspekce na místě informuje úřad dotčený hospodářský subjekt o postupu vztahujícím se na kontrolu či inspekci na místě, včetně použitelných procesních záruk, a o jeho povinnosti spolupracovat.

8.   Při výkonu jemu svěřených pravomocí dodržuje úřad procesní záruky stanovené v tomto nařízení a v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96. Při provádění kontroly nebo inspekce na místě má dotčený hospodářský subjekt právo nevypovídat ve svůj neprospěch a právo na pomoc osoby, kterou si sám zvolí. Pokud chce hospodářský subjekt učinit prohlášení během kontroly či inspekce na místě, může používat kterýkoli z úředních jazyků členského státu, v němž je usazen. Právo na pomoc osoby, kterou si sám zvolí, nebrání úřadu v přístupu do prostor hospodářského subjektu a nesmí vést k nepřiměřenému odkladu zahájení kontroly či inspekce na místě.

9.   Pokud členský stát s úřadem v souladu s odstavci 5 a 6 nespolupracuje, může Komise použít příslušná ustanovení práva Unie za účelem vymáhání finančních prostředků souvisejících s dotyčnou kontrolou nebo inspekcí na místě.

10.   V rámci své vyšetřovací funkce provádí úřad kontroly a inspekce podle čl. 9 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a podle odvětvových předpisů, na něž se odkazuje v čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení, v členských státech a v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci a jinými platnými právními nástroji ve třetích zemích a v prostorách mezinárodních organizací.

11.   V případě, že je to nutné pro účely zjištění, zda došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie, může mít úřad v průběhu vnějšího vyšetřování přístup ke všem relevantním informacím a údajům, které souvisejí s předmětem vyšetřování a které mají v držení orgány, instituce a jiné subjekty, a to bez ohledu na nosič, na němž jsou uloženy. Za tímto účelem se použijí ustanovení čl. 4 odst. 2 a 4.

12.   Aniž je dotčen čl. 12c odst. 1, může úřad v případě, že se před rozhodnutím, zda zahájit vnější vyšetřování, zabývá informacemi naznačujícími, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie, informovat příslušné orgány dotčených členských států a v případě potřeby dotčené orgány, instituce a jiné subjekty.

Aniž jsou dotčeny odvětvové předpisy, na které se odkazuje v čl. 9 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95, zajistí příslušné orgány dotčených členských států, že budou přijata vhodná opatření v souladu s vnitrostátním právem, na nichž se může úřad podílet. Příslušné orgány dotčených členských států na požádání informují úřad o přijatých opatřeních a o skutečnostech zjištěných na základě těchto informací, jak je uvedeno v prvním pododstavci tohoto odstavce.“

4)

Článek 4 se mění takto:

a)

odstavce 1 až 4 se nahrazují tímto:

„1.   Vyšetřování uvnitř orgánů, institucí a jiných subjektů v oblastech uvedených v článku 1 se provádějí v souladu s tímto nařízením a rozhodnutími přijatými relevantním orgánem, institucí nebo jiným subjektem (dále jen „vnitřní vyšetřování“).

2.   V průběhu vnitřních vyšetřování:

a)

má úřad právo na okamžitý a neohlášený přístup k jakýmkoli relevantním informacím a údajům souvisejícím s předmětem vyšetřování, které mají orgány, instituce a jiné subjekty v držení, a to bez ohledu na druh nosiče, na němž jsou uloženy, jakož i právo na okamžitý a neohlášený přístup do jejich prostor. Jsou-li pro pracovní účely používána zařízení v soukromém vlastnictví, mohou být tato zařízení předmětem inspekce ze strany úřadu. Tato zařízení mohou být předmětem inspekce ze strany úřadu jen v rozsahu, v jakém jsou používána pro pracovní účely, a za podmínek stanovených v rozhodnutích přijatých relevantním orgánem, institucí nebo jiným subjektem, a pokud má úřad důvodné podezření, že jejich obsah může být pro vyšetřování důležitý.

Úřad je oprávněn kontrolovat účetnictví orgánů, institucí a jiných subjektů. Úřad může pořizovat kopie a získávat výtahy z každého dokumentu a z obsahu každého nosiče informací, které jsou v držení orgánů, institucí a jiných subjektů, a v případě potřeby si ponechat tyto dokumenty nebo informace a zamezit tak nebezpečí jejich zmizení;

b)

může úřad od úředníků, jiných zaměstnanců, členů orgánů nebo institucí, vedoucích jiných subjektů nebo pracovníků požadovat ústní poskytnutí informací, mimo jiné i formou výslechu, a písemné poskytnutí informací, což bude důkladně zdokumentováno v souladu s příslušnými pravidly Unie pro důvěrnost a ochranu údajů.

3.   Podle stejných pravidel a podmínek stanovených v článku 3 může úřad provádět kontroly a inspekce na místě v prostorách hospodářských subjektů, aby získal přístup k relevantním informacím o skutečnostech, které jsou předmětem vyšetřování v rámci orgánů, institucí a jiných subjektů.

4.   Orgány, instituce a jiné subjekty jsou informovány, pokud zaměstnanci úřadu provádějí v jejich prostorách vnitřní vyšetřování nebo nahlížejí do dokumentů či údajů nebo žádají o informace, které mají tyto orgány, instituce a jiné subjekty v držení. Aniž jsou dotčeny články 10 a 11, může úřad kdykoli předat dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu informace získané při vnitřních vyšetřováních.“;

b)

v odstavci 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„8.   Aniž je dotčen čl. 12c odst. 1, pokud se úřad ještě před rozhodnutím, zda zahájit vnitřní vyšetřování, zabývá informacemi naznačujícími, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie, může informovat dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt. Dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt na požádání informují úřad o veškerých přijatých opatřeních a o skutečnostech zjištěných na základě těchto informací.“.

5)

Článek 5 se mění takto:

a)

odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1.   Aniž je dotčen článek 12d, může generální ředitel zahájit vyšetřování v případě, že existuje dostatečné podezření, které může být založeno na informacích od třetí osoby nebo na anonymních informacích, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Rozhodnutí o zahájení vyšetřování může zohlednit potřebu účinného využívání zdrojů úřadu a přiměřenosti použitých prostředků. V případě vnitřních vyšetřování je třeba brát zvláštní ohled na to, který orgán, instituce nebo jiný subjekt se nachází v nejvýhodnější pozici k jejich provádění, a to zejména na základě povahy skutečností, skutečného nebo potenciálního finančního dopadu případu a pravděpodobnosti následných soudních opatření.

2.   Rozhodnutí o zahájení vyšetřování přijímá generální ředitel, který jedná buď z vlastního podnětu, nebo na žádost orgánu, instituce nebo jiného subjektu či na žádost členského státu.

3.   Zvažuje-li generální ředitel, zda zahájí vnitřní vyšetřování na základě žádosti podle odstavce 2, nebo provádí-li úřad vnitřní vyšetřování, nezahájí dotčené orgány, instituce nebo jiné subjekty souběžné vyšetřování týchž skutečností, pokud se s úřadem nedohodnou jinak.

Tento odstavec se nepoužije na vyšetřování prováděná EPPO podle nařízení (EU) 2017/1939.“;

b)

odstavce 5 a 6 se nahrazují tímto:

„5.   Pokud generální ředitel rozhodne, že vyšetřování nezahájí, může ve vhodných případech neprodleně předat veškeré relevantní informace příslušným orgánům dotčeného členského státu, aby mohly přijmout náležitá opatření v souladu s unijním či vnitrostátním právem, nebo dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu, aby na jejich základě mohly přijmout náležitá opatření v souladu s pravidly, která se na daný orgán, instituci či jiný subjekt vztahují. Úřad se případně dohodne s orgánem, institucí nebo jiným subjektem na vhodných opatřeních na ochranu důvěrnosti zdroje těchto informací, a je-li to nutné, požádá o poskytnutí informací ohledně následně přijatých opatření.

6.   Pokud generální ředitel rozhodne, že vyšetřování nezahájí, přestože existuje dostatečné podezření, že došlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie, neprodleně předá informace podle odstavce 5.“.

6)

Článek 7 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Vyšetřování řídí generální ředitel, v příslušných případech na základě písemných pokynů. Vyšetřování provádějí pod jeho řízením zaměstnanci úřadu, které určil. Generální ředitel neprovádí osobně konkrétní vyšetřovací úkony.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Příslušné orgány členských států poskytují zaměstnancům úřadu nezbytnou pomoc, aby jim umožnily účelně a bez zbytečného odkladu plnit jejich úkoly v souladu s tímto nařízením. Při poskytování takové pomoci jednají příslušné orgány členských států v souladu s vnitrostátními procesními pravidly, která se na ně vztahují.

3a.   Na žádost úřadu, která musí být písemně vysvětlena ve vztahu ke skutečnostem, které jsou předmětem vyšetřování, poskytnou příslušné orgány členských států úřadu za stejných podmínek, jaké platí pro příslušné vnitrostátní orgány, tyto informace:

a)

informace dostupné v centralizovaných automatizovaných mechanismech podle čl. 32a odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (*);

b)

záznamy transakcí, je-li to naprosto nezbytné pro účely vyšetřování.

Žádost úřadu musí obsahovat odůvodnění vhodnosti a přiměřenosti opatření s ohledem na povahu a závažnost skutečností, které jsou předmětem vyšetřování. Tato žádost se může týkat pouze informací uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b).

Členské státy Komisi sdělí relevantní příslušné orgány pro účely prvního pododstavce písm. a) a b).

3b.   Orgány, instituce a jiné subjekty zajistí, aby jejich úředníci, jiní zaměstnanci, členové, vedoucí a pracovníci poskytovali zaměstnancům úřadu nezbytnou pomoc, jež jim umožní účelně a bez zbytečného odkladu plnit jejich úkoly.

(*)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).“;"

c)

odstavec 6 se mění takto:

i)

v prvním pododstavci se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

veškeré informace, které mohou dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu pomoci při rozhodování o tom, jaká vhodná preventivní správní opatření na ochranu finančních zájmů Unie mají být přijata;“;

ii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt mohou kdykoli úřad konzultovat za účelem přijetí jakýchkoli vhodných preventivních opatření v úzké spolupráci s úřadem, včetně opatření na ochranu důkazů. Dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt neprodleně informuje úřad o veškerých přijatých preventivních opatřeních.“;

d)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Nelze-li vyšetřování skončit do dvanácti měsíců od jeho zahájení, podává generální ředitel po uplynutí této dvanáctiměsíční lhůty a poté každých šest měsíců dozorčímu výboru zprávu obsahující důvody a případně nápravná opatření k urychlení vyšetřování.“.

7)

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Povinnost informovat úřad

1.   V oblastech uvedených v článku 1 předají orgány, instituce a jiné subjekty neprodleně úřadu veškeré informace týkající se možných případů podvodů, úplatkářství nebo jiného protiprávního jednání poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie.

Pokud orgány, instituce a jiné subjekty podávají ohlášení EPPO v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2017/1939, mohou splnit povinnost stanovenou v prvním pododstavci tohoto odstavce tím, že předají úřadu kopii ohlášení zaslaného EPPO.

2.   Orgány, instituce a jiné subjekty a, nebrání-li jim v tom vnitrostátní právo, příslušné orgány členských států předají úřadu na jeho žádost nebo z vlastního podnětu neprodleně všechny dokumenty nebo informace, které mají v držení a které souvisejí s vyšetřováním, jež u úřadu probíhá.

Před zahájením vyšetřování předají úřadu na jeho žádost, která musí být písemně vysvětlena, všechny dokumenty nebo informace, které mají v držení a které jsou nezbytné k posouzení tvrzení nebo použití kritérií pro zahájení vyšetřování, která jsou stanovena v čl. 5 odst. 1.

3.   Orgány, instituce a jiné subjekty a, nebrání-li jim v tom vnitrostátní právo, příslušné orgány členských států předají úřadu na jeho žádost nebo z vlastního podnětu neprodleně další informace, dokumenty nebo údaje, které považují za významné, které mají v držení a které se týkají boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4.   Tento článek se nepoužije na EPPO, pokud jde o trestné činy, v jejichž případě by mohl vykonat svou pravomoc v souladu s kapitolou IV nařízení (EU) 2017/1939.

Tímto není dotčena možnost EPPO poskytnout úřadu relevantní informace o případech v souladu s čl. 34 odst. 8, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 4 a čl. 101 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2017/1939.

5.   Ustanovení týkající se předávání informací podle nařízení Rady (EU) č. 904/2010 (*)zůstávají nedotčena.

(*)  Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).“ "

8)

Článek 9 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„ Požadavky uvedené ve druhém a třetím pododstavci se nevztahují na záznam prohlášení v rámci kontrol a inspekcí na místě. Procesní záruky uvedené v čl. 3 odst. 7 a 8 se vztahují na dotčenou osobu, zejména na právo na pomoc osoby, kterou si zvolí.“;

b)

v odstavci 4 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:

„Za tímto účelem úřad dotčenou osobu vyzve, aby se vyjádřila buď písemně, nebo v rozhovoru s určenými zaměstnanci úřadu. Tato výzva musí obsahovat shrnutí skutečností, které se dotčené osoby týkají, informace požadované podle článků 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725, a dále lhůtu pro vyjádření, která nesmí být kratší neždeset pracovních dnů od obdržení této výzvy. Tuto lhůtu lze zkrátit, pokud s tím dotčená osoba výslovně souhlasí, nebo na základě řádně odůvodněné naléhavosti vyšetřování. Závěrečná zpráva o vyšetřování musí na veškerá tato vyjádření odkazovat.

V náležitě odůvodněných případech, kdy je to nezbytné pro zachování důvěrnosti vyšetřování nebo probíhajícího či budoucího trestního vyšetřování ze strany EPPO nebo vnitrostátního justičního orgánu, může generální ředitel rozhodnout, případně po konzultaci s EPPO či s dotčeným justičním orgánem, že bude splnění povinnosti vyzvat dotčenou osobu k vyjádření odloženo.“.

9)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 9a

Kontrolor procesních záruk

1.   Komise postupem uvedeným v odstavci 2 jmenuje kontrolora procesních záruk (dále jen „kontrolor“) na funkční období pěti let bez možnosti jeho obnovení. Po uplynutí uvedeného funkčního období setrvá kontrolor ve funkci, dokud nebude nahrazen.

2.   Kontrolor administrativně spadá pod dozorčí výbor. Sekretariát dozorčího výboru poskytuje kontrolorovi veškerou nezbytnou administrativní a právní podporu.

3.   Komise ze svého schváleného rozpočtu přidělí dozorčímu výboru personál a finanční prostředky, které kontrolor potřebuje.

4.   V návaznosti na výzvu k podávání přihlášek zveřejněnou v Úředním věstníku Evropské unie vypracuje Komise seznam vhodných uchazečů na pozici kontrolora s odpovídající kvalifikací. Kontrolora jmenuje Komise po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou.

5.   Kontrolor musí mít potřebnou kvalifikaci a zkušenosti v oblasti procesních záruk.

6.   Kontrolor vykonává svou funkci zcela nezávisle, a to i na úřadu a dozorčím výboru, a při plnění svých povinností od nikoho nevyžaduje ani nepřijímá pokyny.

7.   Přestane-li kontrolor splňovat podmínky nezbytné pro výkon svých povinností, nebo je-li shledán vinným ze závažného pochybení, mohou jej Evropský parlament, Rada a Komise vzájemnou dohodou zbavit funkce.

8.   V souladu s mechanismem uvedeným v článku 9b kontrolor sleduje, zda úřad dodržuje procesní záruky uvedené v článku 9, jakož i pravidla použitelná na vyšetřování prováděné úřadem. Kontrolor odpovídá za vyřizování stížností uvedených v článku 9b.

9.   Kontrolor každoročně podává Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, dozorčímu výboru a úřadu zprávu o výkonu své funkce. Neodkazuje na jednotlivé případy, které jsou předmětem vyšetřování, a zajistí důvěrnost vyšetřování i po jejich ukončení. Kontrolor informuje dozorčí výbor o jakékoli systémové otázce plynoucí z jeho doporučení.

Článek 9b

Mechanismus pro podávání a vyřizování stížností

1.   Dotčená osoba je oprávněna podat kontrolorovi stížnost ve věci dodržování procesních záruk uvedených v článku 9 úřadem, jakož i z důvodu porušení pravidel použitelných na vyšetřování prováděná úřadem, zejména porušení procesních náležitostí a základních práv. Podání stížnosti nemá odkladný účinek na provádění vyšetřování, jež je předmětem stížnosti.

2.   Stížnost se podává do jednoho měsíce od okamžiku, kdy se stěžovatel dozví o příslušných skutečnostech, které představují údajné porušení procesních záruk nebo pravidel uvedených v odstavci 1 tohoto článku. V každém případě musí být stížnost podána nejpozději jeden měsíc od ukončení vyšetřování.

Stížnost týkající se lhůt uvedených v čl. 9 odst. 2 a 4 se však podává před uplynutím desetidenní lhůty stanovené v uvedených ustanoveních.

3.   Jakmile kontrolor obdrží stížnost, okamžitě o tom informuje generálního ředitele.

Kontrolor do deseti pracovních dnů ode dne obdržení stížnosti rozhodne, zda jsou splněny podmínky podle odstavců 1 a 2.

Jsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 a 2, vyzve kontrolor úřad, aby přijal opatření k vyřízení stížnosti a informoval o tom do patnácti pracovních dnů kontrolora.

Nejsou-li splněny podmínky podle odstavců 1 nebo 2, kontrolor spis uzavře a neprodleně informuje stěžovatele.

4.   Aniž je dotčen článek 10, předá úřad kontrolorovi veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl posoudit, zda je stížnost odůvodněná, jakož i informace pro účely vyřízení stížnosti, které umožňují kontrolorovi vydat doporučení.

5.   Kontrolor vydá doporučení, jak vyřídit stížnost neprodleně a v každém případě do dvou měsíců ode dne, kdy úřad informoval kontrolora o opatřeních, která k vyřízení stížnosti přijal. Neobdrží-li tyto informace v patnáctidenní lhůtě podle odst. 3 třetího pododstavce, vydá kontrolor doporučení do dvou měsíců od uplynutí uvedené lhůty.

Ve výjimečných případech může kontrolor rozhodnout o prodloužení lhůty pro vydání doporučení o dalších patnáct kalendářních dnů. Kontrolor písemně informuje generálního ředitele o důvodech takového prodloužení.

Kontrolor může doporučit, aby úřad pozměnil nebo zrušil svá doporučení nebo zprávy, a to z důvodu porušení procesních záruk uvedených v článku 9 nebo pravidel použitelných na vyšetřování prováděné úřadem, zejména porušení procesních náležitostí a základních práv.

Kontrolor konzultuje před vydáním doporučení dozorčí výbor.

Kontrolor předloží úřadu doporučení a uvědomí o této skutečnosti stěžovatele.

Nevydá-li kontrolor doporučení ve lhůtách stanovených v tomto odstavci, předpokládá se, že stížnost zamítl bez vydání doporučení.

6.   Kontrolor přezkoumá stížnost v rámci sporného řízení, aniž by zasahoval do probíhajícího vyšetřování.

Kontrolor může rovněž požádat svědky, aby podali písemné či ústní vysvětlení, jež kontrolor považuje za relevantní při zjišťování skutkového stavu. Svědkové mohou odmítnout takové vysvětlení podat.

7.   Generální ředitel přijme náležitá opatření požadovaná doporučením. Pokud se generální ředitel rozhodne neřídit doporučením kontrolora, sdělí stěžovateli a kontrolorovi hlavní důvody tohoto rozhodnutí, pokud takové sdělení neovlivní probíhající vyšetřování. Generální ředitel uvede důvody, proč se doporučením kontrolora neřídil, v poznámce připojené k závěrečné zprávě o vyšetřování.

8.   Mechanismem stížností podle tohoto článku nejsou dotčeny opravné prostředky, které jsou podle Smluv k dispozici, včetně žalob týkajících se náhrady škody.

9.   Generální ředitel může kontrolora požádat o stanovisko k jakékoli záležitosti týkající se procesních záruk nebo základních práv spadající do oblasti působnosti kontrolora, a to i k rozhodnutí pozdržet informování dotčené osoby podle čl. 9 odst. 3. Generální ředitel v každé takové žádosti uvede lhůtu, v níž musí kontrolor odpovědět.

10.   Aniž jsou dotčeny lhůty stanovené v článku 90 služebního řádu, pokud úředník nebo jiný zaměstnanec Unie podal generálnímu řediteli stížnost v souladu s článkem 90a služebního řádu a tentýž úředník nebo tentýž jiný zaměstnanec podal ve stejné věci stížnost kontrolorovi, vyčká generální ředitel před zodpovězením stížnosti na doporučení kontrolora.

11.   Kontrolor po konzultaci s dozorčím výborem přijme prováděcí ustanovení pro vyřizování stížností.

Tato prováděcí ustanovení zahrnují zejména podrobná pravidla pro:

a)

podávání stížnosti;

b)

výměnu informací mezi dozorčím výborem, kontrolorem a generálním ředitelem;

c)

postup vyřizování záležitostí uvedených ve stížnosti úřadem;

d)

přezkoumávání stížnosti v rámci sporného řízení podle odst. 6 prvního pododstavce;

e)

vydávání a sdělování doporučení kontrolora;

f)

řádně odůvodněné případy, kdy se generální ředitel může odchýlit od doporučení kontrolora a následný postup stanovený v těchto případech.“

10)

Článek 10 se mění takto:

a)

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„3a.   Na ohlašování podvodů, úplatkářství a jiného protiprávního jednání poškozujícího nebo ohrožujícího finanční zájmy Unie a na ochranu osob oznamujících toto porušení se použije směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (*).

3b.   Pokud úřad doporučí následná justiční opatření a aniž jsou dotčena práva oznamovatelů a informátorů na zachování důvěrnosti a v souladu s příslušnými pravidly pro důvěrnost a ochranu údajů, může dotčená osoba požádat úřad o poskytnutí zprávy vypracované podle článku 11 v rozsahu, v jakém se jí týká. Úřad tuto žádost neprodleně sdělí všem příjemcům této zprávy a udělí přístup pouze s výslovným souhlasem těchto příjemců. Příjemci odpoví ve lhůtě dvanácti měsíců od obdržení žádosti. Nebude-li v této lhůtě vznesena námitka, úřad přístup udělí.

Příslušný orgán může rovněž povolit, aby úřad udělil přístup i před uplynutím této lhůty.

(*)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).“;"

b)

v odstavci 4 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„4.   Úřad jmenuje pověřence pro ochranu osobních údajů v souladu s článkem 43 nařízení (EU) 2018/1725.“.

11)

Článek 11 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Ke zprávě budou ve vhodných případech připojena doporučení generálního ředitele ohledně opatření, která je třeba přijmout. V těchto doporučeních jsou v příslušných případech uvedena veškerá disciplinární, správní, finanční nebo justiční opatření orgánů, institucí a jiných subjektů a příslušných orgánů dotčených členských států, která je třeba přijmout, a zejména upřesněny odhadované částky, které mají být vymáhány, a předběžná právní kvalifikace zjištěných skutečností.“;

b)

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2.   Při vypracovávání zpráv a doporučení uvedených v odstavci 1 je nutné zohlednit příslušná ustanovení práva Unie, a pokud je v daném případě použitelné, též vnitrostátního práva dotčeného členského státu.

Zprávy vypracované na základě prvního pododstavce, včetně veškerých podpůrných důkazů připojených k těmto zprávám, představují důkazy přípustné:

a)

v soudních řízeních netrestní povahy u vnitrostátních soudů, jakož i ve správních řízeních v členských státech;

b)

v trestních řízeních členského státu, je-li jejich použití nezbytné, stejným způsobem a za stejných podmínek jako úřední zprávy vypracované vnitrostátními správními kontrolory a vztahují se na ně stejná pravidla hodnocení, jako tomu je u úředních zpráv vypracovaných vnitrostátními správními kontrolory, a mají stejnou důkazní hodnotu jako tyto zprávy;

c)

v soudních řízeních u Soudního dvora a ve správních řízeních u orgánů, institucí a jiných subjektů.

Členské státy oznámí úřadu pravidla vnitrostátního práva, která jsou relevantní pro účely druhého pododstavce písm. b).

Pokud jde o druhý pododstavec písm. b), zašlou členské státy úřadu na jeho žádost konečné rozhodnutí vnitrostátních soudů, jakmile bude příslušné soudní řízení pravomocně ukončeno a konečné soudní rozhodnutí zveřejněno.

Tímto nařízením není dotčena pravomoc Soudního dvora, vnitrostátních soudů a příslušných orgánů ve správním a trestním řízení svobodně posoudit důkazní hodnotu zpráv vypracovaných úřadem.

2a.   Úřad přijme vhodná opatření k zajištění stále stejné kvality zpráv a doporučení uvedených v odstavci 1.

3.   Zprávy a doporučení vypracované po skončení vnějšího vyšetřování a veškeré důležité související dokumenty se podle předpisů o vnějších vyšetřováních předají příslušným orgánům dotčených členských států a v případě potřeby dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu. Příslušné orgány dotčeného členského státu a případně orgán, instituce nebo jiný subjekt přijmou taková opatření, která jsou vzhledem k výsledkům vnějšího vyšetřování nezbytná, a uvědomí o nich úřad ve lhůtě stanovené v doporučeních připojených ke zprávě a kromě toho na žádost úřadu. Členské státy mohou úřadu oznámit relevantní vnitrostátní orgány příslušné k tomu, aby se zabývaly těmito zprávami, doporučeními a dokumenty.“;

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Jsou-li ve zprávě vypracované po skončení vnitřního vyšetřování uvedeny skutečnosti, které by mohly být předmětem trestního stíhání, předají se tyto informace spolu s doporučeními neprodleně justičním orgánům dotčeného členského státu, aniž jsou dotčena ustanovení článků 12c a 12d.

Na žádost úřadu a ve lhůtě stanovené v doporučeních zašlou příslušné orgány dotčených členských států úřadu informace o případných přijatých opatřeních, jakož i o důvodech případného neprovedení těchto doporučení v návaznosti na předání jakýchkoli informací od úřadu podle prvního pododstavce tohoto odstavce.“;

d)

odstavec 6 se zrušuje;

e)

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8.   Poskytl-li informátor úřadu informace vedoucí k vyšetřování, vyrozumí úřad informátora o ukončení vyšetřování, ledaže má za to, že by tyto informace mohly poškodit oprávněné zájmy dotčené osoby a ohrozit účelnost vyšetřování a opatření, která mají být následně přijata, nebo jakýchkoli požadavků na zachování důvěrnosti.“.

12)

Článek 12 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Aniž jsou dotčeny články 10 a 11 tohoto nařízení a ustanovení nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96, může úřad předat příslušným orgánům dotčených členských států informace získané při vnějších vyšetřováních, a to v dostatečném předstihu, tak aby mohly přijmout vhodná opatření v souladu se svým vnitrostátním právem. Úřad může předat tyto informace rovněž dotčenému orgánu, instituci nebo jinému subjektu.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Pokud jim v tom nebrání vnitrostátní právo, informují příslušné orgány dotčeného členského státu úřad neprodleně, v každém případě však do dvanácti měsíců od obdržení informací, které jim byly předány podle tohoto článku, o opatřeních přijatých na základě těchto informací.“;

c)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„5.   Relevantní informace může úřad poskytovat síti Eurofisc zřízené nařízením (EU) č. 904/2010. Koordinátoři pracovní oblasti Eurofiscu mohou relevantní informace ze sítě Eurofisc předávat úřadu za podmínek stanovených v nařízení Rady (EU) č. 904/2010.“.

13)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 12a

Koordinační služby pro boj proti podvodům

1.   Pro účely tohoto nařízení určí každý členský stát službu (dále jen „koordinační služba pro boj proti podvodům“), která bude napomáhat účelné spolupráci a výměně informací, včetně informací operativní povahy, s úřadem. Tam, kde je to vhodné, a v souladu s vnitrostátním právem může být koordinační služba pro boj proti podvodům považována za příslušný orgán pro účely tohoto nařízení.

2.   Na žádost úřadu a před rozhodnutím, zda zahájit vyšetřování, jakož i během vyšetřování či po jeho ukončení poskytnou koordinační služby pro boj proti podvodům potřebnou pomoc, nebo ji koordinují, aby mohl úřad účelně plnit své úkoly. Tato pomoc zahrnuje zejména pomoc poskytovanou příslušnými orgány členských států podle čl. 3 odst. 5 a 6, čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 2 a 3.

3.   Koordinační služby pro boj proti podvodům mohou úřadu na žádost poskytnout pomoc, aby úřad mohl provádět koordinační činnosti podle článku 12b, případně včetně horizontální spolupráce a výměny informací mezi koordinačními službami pro boj proti podvodům.

Článek 12b

Koordinační činnosti

1.   Podle čl. 1 odst. 2 může úřad organizovat a usnadňovat spolupráci mezi příslušnými orgány členských států, orgány, institucemi a jinými subjekty, jakož i v souladu s platnými dohodami o spolupráci a vzájemné pomoci a jinými platnými právními nástroji mezi orgány třetích zemí a mezinárodními organizacemi. Za účelem ochrany finančních zájmů Unie mohou zúčastněné orgány a úřad shromažďovat, analyzovat a vyměňovat si informace, včetně operativních informací. Zaměstnanci úřadu mohou doprovázet příslušné orgány provádějící vyšetřovací činnosti, a to na žádost těchto orgánů. Použije se článek 6, čl. 7 odst. 6 a 7, čl. 8 odst. 3 a článek 10.

2.   Úřad ve vhodných případech vypracuje zprávu o provedených koordinačních činnostech a předá ji příslušným orgánům členských států a dotčeným orgánům, institucím a jiným subjektům.

3.   Tento článek se použije, aniž je dotčen výkon pravomocí úřadu, které jsou svěřeny Komisi ve zvláštních ustanoveních upravujících vzájemnou pomoc mezi správními orgány členských států a spolupráci mezi těmito orgány a Komisí.

4.   Úřad se může účastnit společných vyšetřovacích týmů zřízených podle příslušného právního předpisu Unie a vyměňovat si v tomto rámci informace operativní povahy, které byly získány podle tohoto nařízení.

Článek 12c

Ohlašování trestného jednání EPPO

1.   Úřad ohlásí EPPO bez zbytečného odkladu jakékoli trestné jednání, u něhož by mohl EPPO vykonat svou pravomoc v souladu s kapitolou IV nařízení (EU) 2017/1939. Ohlášení je zasláno bez zbytečného odkladu před zahájením vyšetřování úřadu nebo v jeho průběhu.

2.   Ohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat alespoň popis skutečností, včetně posouzení škody, která byla nebo by mohla být způsobena, možné právní kvalifikace, jakož i veškeré dostupné informace o potenciálních obětech, podezřelých nebo dalších zapojených osobách.

3.   Úřad není povinen ohlásit EPPO tvrzení, která jsou zjevně nepodložená.

4.   V případech, kdy informace, které úřad obdržel, neobsahují prvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku a neprobíhá žádné vyšetřování prováděné úřadem, může úřad provést předběžné posouzení předložených tvrzení. Posouzení se provede neprodleně, do dvou měsíců od obdržení informací. V průběhu tohoto posuzování se použije článek 6 a čl. 8 odst. 2. Po tomto předběžném posouzení ohlásí úřad EPPO jakékoli trestné jednání podle odstavce 1 tohoto článku.

5.   Pokud trestné jednání uvedené v odstavci 1 tohoto článku vyjde najevo během vyšetřování prováděného úřadem a EPPO zahájí na základě ohlášení uvedeného ve zmíněném odstavci vyšetřování, nepokračuje úřad ve vyšetřování týchž skutečností s výjimkou případů uvedených v článku 12e nebo 12f.

Za účelem uplatňování prvního pododstavce tohoto odstavce ověří úřad v souladu s čl. 12g odst. 2 prostřednictvím systému správy případů EPPO, zda EPPO provádí vyšetřování. Úřad si může od EPPO vyžádat další informace. EPPO odpoví na takovou žádost ve lhůtě stanovené v souladu s článkem 12g.

6.   Orgány, instituce a jiné subjekty mohou úřad požádat o předběžné posouzení tvrzení, která jim byla ohlášena. Pro účely těchto žádostí se obdobně použijí odstavce 1 až 4. Úřad informuje dotčený orgán, instituci nebo jiný subjekt o výsledcích předběžného posouzení, kromě případů, kdy by poskytnutí takových informací mohlo ohrozit vyšetřování prováděné úřadem nebo vyšetřování prováděné EPPO.

7.   Pokud na základě ohlášení EPPO v souladu s tímto článkem úřad své vyšetřování ukončí, čl. 9 odst. 4 a článek 11 se nepoužijí.

Článek 12d

Nezdvojování vyšetřování

1.   Aniž jsou dotčeny články 12e a 12f, zastaví generální ředitel probíhající vyšetřování a nezahájí nové vyšetřování podle článku 5, pokud EPPO provádí vyšetřování týchž skutečností. Generální ředitel informuje EPPO o každém rozhodnutí o zastavení vyšetřování, které bylo z tohoto důvodu učiněno.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce úřad ověří v souladu s čl. 12g odst. 2 prostřednictvím systému správy případů EPPO, zda EPPO provádí vyšetřování. Úřad si může od EPPO vyžádat další informace. EPPO odpoví na takovou žádost ve lhůtě stanovené v souladu s článkem 12g.

Pokud úřad zastaví své vyšetřování v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, čl. 9 odst. 4 a článek 11 se nepoužijí.

2.   S cílem umožnit úřadu, aby zvážil vhodná správní opatření v souladu se svou působností, může EPPO poskytnout úřadu relevantní informace o případech, jež se rozhodl nevyšetřovat, nebo jež odložil. Dozví-li se úřad o nových skutečnostech, o nichž EPPO nevěděl v době rozhodnutí o odložení případu podle čl. 39 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1939, může generální ředitel EPPO požádat o znovuzahájení vyšetřování v souladu s čl. 39 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 12e

Podpora, kterou úřad poskytuje EPPO

1.   V průběhu vyšetřování prováděného EPPO a na jeho žádost podle čl. 101 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1939 úřad v souladu se svou působností podporuje nebo doplňuje činnost EPPO, a to zejména:

a)

poskytováním informací, analýz (včetně forenzních analýz), odborných znalostí a provozní podpory;

b)

usnadněním koordinace konkrétních opatření příslušných vnitrostátních správních orgánů a subjektů Unie;

c)

provedením správního vyšetřování.

Při poskytování podpory pro EPPO se úřad zdrží provádění úkonů nebo opatření, které by mohly ohrozit vyšetřování nebo trestní stíhání.

2.   Žádost podle odstavce 1 se podává písemně a musí obsahovat alespoň:

a)

informace o vyšetřování prováděném EPPO v rozsahu, v jakém jsou pro účely žádosti relevantní;

b)

opatření, jejichž provedení EPPO od úřadu požaduje;

c)

podle okolností předpokládanou dobu pro vyřízení žádosti.

V případě potřeby si úřad může vyžádat doplňující informace.

3.   Za účelem ochrany přípustnosti důkazů, jakož i základních práv a procesních záruk, provádí-li úřad v rámci své působnosti podpůrná opatření na žádost EPPO podle tohoto článku, zajistí EPPO a úřad v úzké spolupráci dodržování příslušných procesních záruk stanovených v kapitole VI nařízení (EU) 2017/1939.

Článek 12f

Doplňující vyšetřování

1.   Provádí-li EPPO vyšetřování a domnívá-li se generální ředitel v řádně odůvodněných případech, že by měl úřad rovněž zahájit vyšetřování v souladu s působností úřadu za účelem usnadnění přijetí preventivních opatření nebo finančních, disciplinárních či správních opatření, informuje o tom úřad písemně EPPO s upřesněním povahy a účelu vyšetřování.

Po obdržení těchto informací a ve lhůtě stanovené v souladu s článkem 12g může EPPO vznést námitky proti zahájení vyšetřování nebo k provedení určitých úkonů souvisejících s vyšetřováním. V případech, kdy EPPO vznese námitky proti zahájení vyšetřování nebo provedení určitých úkonů souvisejících s vyšetřováním, oznámí úřadu bez zbytečného odkladu, jakmile důvody pro námitku pominou.

Pokud EPPO nevznese námitku ve lhůtě stanovené v souladu s článkem 12g, může úřad zahájit vyšetřování, které průběžně konzultuje s EPPO. Pokud EPPO vznese námitku posléze, úřad své vyšetřování přeruší nebo zastaví nebo se zdrží provedení určitých úkonů souvisejících s vyšetřováním.

2.   Pokud EPPO informuje v reakci na žádost o informace podanou podle článku 12d úřad o tom, že vyšetřování neprovádí, a posléze zahájí vyšetřování týchž skutečností, informuje o tom neprodleně úřad. Pokud se po obdržení těchto informací generální ředitel domnívá, že by vyšetřování zahájené úřadem mělo pokračovat za účelem usnadnění přijetí preventivních opatření nebo finančních, disciplinárních nebo správních opatření, použije se odstavec 1 tohoto článku.

Článek 12g

Pracovní ujednání a výměna informací s EPPO

1.   Úřad se s EPPO dohodne na pracovních ujednáních. Tato pracovní ujednání obsahují mimo jiné praktická ustanovení týkající se výměny informací, včetně osobních údajů, operativních, strategických nebo technických informací i utajovaných informací a doplňujících vyšetřování.

Pracovní ujednání obsahují podrobná ustanovení o průběžné výměně informací při přijímání a ověřování tvrzení za účelem určení pravomoci k provádění vyšetřování. Rovněž zahrnují ustanovení o předávání informací mezi úřadem a EPPO, pokud úřad poskytuje EPPO podporu nebo má doplňující funkci. Úřad a EPPO stanoví lhůty pro zodpovězení vzájemných žádostí.

Úřad a EPPO se dohodnou na lhůtách a podrobných ustanoveních týkajících se čl. 12c odst. 5, čl. 12d odst. 1 a čl. 12f odst. 1. Do přijetí této dohody odpovídá EPPO na žádosti úřadu neprodleně a v každém případě do deseti pracovních dnů od obdržení žádosti podle čl. 12c odst. 5 a čl. 12d odst. 1 a do 20 pracovních dnů od vyžádání informací podle čl. 12f odst. 1 prvního pododstavce.

Před přijetím pracovních ujednání s EPPO zašle generální ředitel pro informaci návrh těchto ujednání dozorčímu výboru, jakož i Evropskému parlamentu a Radě. Dozorčí výbor neprodleně vydá stanovisko.

2.   Úřad má nepřímý přístup k informacím v systému správy případů EPPO na základě vyhledávání shody.

Kdykoliv je nalezena shoda mezi údaji zadanými do systému správy případů úřadem a údaji v držení EPPO, je tato skutečnost sdělena jak úřadu, tak EPPO. Úřad přijme vhodná opatření, aby na základě vyhledávání shody umožnil EPPO přístup k informacím ve svém systému správy případů.

V pracovních ujednáních se stanoví technické a bezpečnostní aspekty vzájemného přístupu k systémům správy případů, včetně vnitřních postupů k zajištění toho, aby byl každý přístup řádně odůvodněn pro výkon příslušných funkcí a dokumentován.

3.   Generální ředitel a evropský nejvyšší žalobce se scházejí alespoň jednou ročně, aby projednali otázky společného zájmu.“.

14)

V článku 13 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   V mezích své působnosti chránit finanční zájmy Unie úřad podle potřeby spolupracuje s Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a s Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol). Jestliže je to pro usnadnění této spolupráce nezbytné, dohodne se úřad s Eurojustem a Europolem na správních ujednáních. Tato pracovní ujednání se mohou týkat výměny operativních, strategických nebo technických informací, včetně osobních údajů a utajovaných informací a na požádání i zpráv o pokroku.“

15)

Článek 15 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Dozorčí výbor pravidelně dohlíží na to, jak úřad plní svou vyšetřovací funkci, přičemž jeho cílem je posilovat nezávislost úřadu při řádném výkonu pravomocí, které mu jsou svěřeny tímto nařízením.

Dozorčí výbor zejména dohlíží na vývoj v oblasti uplatňování procesních záruk a délky vyšetřování.

Dozorčí výbor podává generálnímu řediteli stanoviska a ve vhodných případech i doporučení, pokud jde mimo jiné o zdroje potřebné k výkonu vyšetřovací funkce úřadu, vyšetřovací priority úřadu a délku trvání vyšetřování. Tato stanoviska může vydávat z vlastního podnětu, na žádost generálního ředitele nebo na žádost orgánu, instituce nebo jiného subjektu, avšak do právě probíhajících vyšetřování nezasahuje.

Úřad zveřejní na svých internetových stránkách odpovědi na stanoviska, která obdržel od dozorčího výboru.

Kopie stanovisek vydaných podle třetího pododstavce se zašle orgánům, institucím nebo jiným subjektům.

Dozorčímu výboru se poskytne přístup k veškerým informacím a dokumentům, které považuje za nezbytné pro plnění svých úkolů, včetně zpráv a doporučení týkajících se skončených vyšetřování a odložených případů, avšak do probíhajících vyšetřování nezasahuje a řádně dodržuje požadavky na důvěrné zacházení a ochranu údajů.“;

b)

v odstavci 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„8   Dozorčí výbor jmenuje svého předsedu. Přijme svůj jednací řád, který je před přijetím pro informaci předložen Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a evropskému inspektorovi ochrany údajů. Schůze dozorčího výboru svolává jeho předseda nebo generální ředitel. Výbor se schází nejméně desetkrát ročně. Dozorčí výbor přijímá rozhodnutí většinou všech svých členů. Jeho sekretariát zajišťuje Komise v úzké spolupráci s dozorčím výborem. Před jmenováním pracovníků sekretariátu je konzultován dozorčí výbor, jehož stanovisko musí být zohledněno. Sekretariát se řídí pokyny dozorčího výboru a jedná nezávisle na Komisi. Komise nesmí zasahovat do úkolů dozorčího výboru v oblasti dohledu, aniž je dotčena její pravomoc rozhodovat o rozpočtu dozorčího výboru a jeho sekretariátu.“.

16)

V článku 16 se odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Evropský parlament, Rada a Komise se jednou ročně scházejí s generálním ředitelem, aby si na politické úrovni vyměnily názory a prodiskutovaly politiku úřadu, pokud jde o metody předcházení podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie, jakož i pokud jde o metody boje proti nim. Výměny názorů se účastní dozorčí výbor. K účasti na výměně názorů je přizván evropský nejvyšší žalobce. Na žádost Evropského parlamentu, Rady, Komise, generálního ředitele nebo dozorčího výboru mohou být ad hoc přizváni k účasti zástupci Účetního dvora, EPPO, Eurojustu nebo Europolu.

2.   Výměna názorů ve smyslu odstavce 1 se může týkat jakéhokoli tématu, na kterém se Evropský parlament, Rada a Komise dohodnou. Výměna názorů se zejména může týkat:

a)

strategických priorit politiky úřadu v oblasti vyšetřování;

b)

stanovisek a zpráv o činnosti dozorčího výboru podle článku 15;

c)

zpráv generálního ředitele podle čl. 17 odst. 4 a v příslušných případech veškerých dalších zpráv orgánů, které souvisejí s působností úřadu;

d)

rámce pro vztahy mezi úřadem a orgány, institucemi a jinými subjekty, zejména pro vztahy s EPPO, včetně jakýchkoli horizontálních a systémových otázek, které se vyskytly v návaznosti na závěrečné zprávy úřadu o vyšetřování;

e)

rámce pro vztahy mezi úřadem a příslušnými orgány členských států, včetně jakýchkoli horizontálních a systémových otázek, které se vyskytly v návaznosti na závěrečné zprávy úřadu o vyšetřování;

f)

vztahů mezi úřadem a příslušnými orgány ve třetích zemích, jakož i mezinárodními organizacemi, v rámci ujednání uvedených v tomto nařízení;

g)

účelnosti činnosti úřadu při výkonu jeho působnosti.“

17)

Článek 17 se mění takto:

a)

odstavce 2 až 5 se nahrazují tímto:

„2.   S cílem jmenovat nového generálního ředitele zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie výzvu k podávání přihlášek. Tato výzva se zveřejňuje nejpozději šest měsíců před koncem funkčního období stávajícího generálního ředitele. Komise vypracuje seznam kandidátů s vhodnou kvalifikací. Poté, co dozorčí výbor vydá kladné stanovisko k výběrovému řízení provedenému Komisí, se Evropský parlament a Rada v příslušné lhůtě dohodnou na užším seznamu tří kandidátů ze seznamu vhodných kandidátů sestaveného Komisí. Komise z tohoto užšího seznamu jmenuje generálního ředitele.

3.   Generální ředitel úřadu nesmí při plnění svých úkolů týkajících se zahájení a provádění vnějších a vnitřních vyšetřování nebo koordinačních činností, nebo vypracování zpráv na základě těchto vyšetřování nebo koordinačních činností vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné vlády ani orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Pokud se generální ředitel domnívá, že opatření přijaté Komisí ohrožuje jeho nezávislost, okamžitě o tom informuje dozorčí výbor a rozhodne o tom, zda proti Komisi podá žalobu k Soudnímu dvoru.

4.   Generální ředitel pravidelně, nejméně jednou za rok, podává zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru o výsledcích vyšetřování prováděných úřadem, přijatých opatřeních a problémech, se kterými se setkal, při zachování důvěrnosti vyšetřování, dodržení zákonných práv dotčených osob a informátorů a v případě potřeby při dodržení vnitrostátního práva použitelného na soudní řízení. Tato zpráva zahrnuje i posouzení opatření přijatých příslušnými orgány členských států a orgány, institucemi a jinými subjekty na základě zpráv a doporučení vypracovaných úřadem.

4a.   Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady v rámci jejich práv ve věci rozpočtové kontroly může generální ředitel poskytnout informace o činnosti úřadu, přičemž zachová důvěrnost vyšetřování a následných řízení. Evropský parlament a Rada zajistí důvěrnost informací poskytnutých v souladu s tímto odstavcem.

5.   Generální ředitel pravidelně informuje dozorčí výbor o činnosti úřadu, o plnění jeho vyšetřovací funkce a o opatřeních přijatých na základě vyšetřování.

Generální ředitel pravidelně informuje dozorčí výbor o:

a)

případech, kdy jeho doporučení nebyla respektována;

b)

případech, kdy byly předány informace justičním orgánům členských států nebo EPPO;

c)

případech, kdy nebylo zahájeno vyšetřování, a odložených případech;

d)

délce vyšetřování v souladu s čl. 7 odst. 8.“;

b)

odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7.   Generální ředitel zavede vnitřní poradní a kontrolní postup, včetně kontroly souladu s právem, který se bude mimo jiné týkat dodržování procesních záruk a základních práv dotčených osob a vnitrostátního práva dotčených členských států, se zvláštním zřetelem k čl. 11 odst. 2. Kontrolu souladu s právem provádí zaměstnanci úřadu, kteří jsou odborníci v oblasti práva a postupů při vyšetřování. Jejich stanovisko tvoří přílohu závěrečné zprávy o vyšetřování.“;

c)

v odstavci 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„8.   Generální ředitel přijme obecné zásady postupů při vyšetřování určené zaměstnancům úřadu. Tyto obecné zásady budou v souladu s tímto nařízením a budou se týkat mimo jiné:

a)

postupů, které je třeba dodržovat při výkonu působnosti úřadu;

b)

podrobných pravidel, jimiž se řídí postupy při vyšetřování;

c)

procesních záruk;

d)

podrobných informací ohledně vnitřních poradních a kontrolních postupů včetně kontroly souladu s právem;

e)

ochrany údajů a politik v oblasti komunikace a přístupu k dokumentům podle čl. 10 odst. 3b;

f)

vztahů s EPPO.“;

d)

v odstavci 9 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„9.   Před uložením jakékoli disciplinární sankce generálnímu řediteli nebo před tím, než jej zbaví imunity, Komise konzultuje dozorčí výbor.“.

18)

Článek 19 se nahrazuje tímto:

„Článek 19

Hodnotící zpráva a možná revize

1.   Nejpozději pět let ode dne určeného v souladu s čl. 120 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2017/1939 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o používání a dopadu tohoto nařízení, zejména s ohledem na účelnost a účinnost spolupráce mezi úřadem a EPPO. K této zprávě bude připojeno stanovisko dozorčího výboru.

2.   Nejpozději dva roky od předložení hodnotící zprávy podle odstavce 1 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě ve vhodných případech legislativní návrh na modernizaci rámce úřadu, včetně doplňujících nebo podrobnějších pravidel týkajících se zřízení úřadu, jeho funkcí nebo postupů vztahujících se na jeho činnost, zejména s ohledem na jeho spolupráci s EPPO, přeshraniční vyšetřování a vyšetřování v členských státech, které se na činnosti EPPO nepodílí.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 12c až 12f nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, které se do něj vkládají prostřednictvím čl. 1 bodu 13 tohoto nařízení, se však použijí ode dne určeného v souladu s čl. 120 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2017/1939.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2020.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)   Úř. věst. C 42, 1.2.2019, s. 1.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 4. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(4)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(6)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

(8)  Rozsudek Tribunálu (prvního senátu) ze dne 3. května 2018 ve věci Sigma Orionis SA v. Evropská komise (T-48/16), ECLI:EU:T:2018:245.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(10)   Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1.)

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).


28.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 437/74


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2224.

ze dne 23. prosince 2020

o společných pravidlech zajišťujících základní propojení v silniční nákladní a osobní dopravě po skončení přechodného období stanoveného v dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2) (dále jen „dohoda o vystoupení“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady (EU) 2020/135 (3) a vstoupila v platnost dnem 1. února 2020. Přechodné období uvedené v článku 126 dohody o vystoupení, během něhož se na Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) a ve Spojeném království nadále uplatňuje právo Unie v souladu s článkem 127 dohody o vystoupení, končí dnem 31. prosince 2020. Dne 25. února 2020 přijala Rada rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/266 (4) o zmocnění k zahájení jednání se Spojeným královstvím o nové dohodě o partnerství. Jak vyplývá ze směrnic pro jednání, zmocnění zahrnuje mimo jiné prvky nezbytné pro komplexní řešení vztahů se Spojeným královstvím v oblasti silniční dopravy po skončení přechodného období. Není však jisté, zda dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím upravující jejich budoucí vztahy v oblasti silniční přepravy zboží a cestujících vstoupí v platnost do konce tohoto období.

(2)

Co se týče vztahu mezi Spojeným královstvím a Unií a jejími členskými státy, skončí na konci přechodného období při neexistenci zvláštního ustanovení veškerá práva a povinnosti vyplývající z práva Unie týkajícího se přístupu na trh, stanovené nařízením (ES) č. 1072/2009 (5) a (ES) č. 1073/2009 (6),.

(3)

V takové situaci by byla vážně narušena mezinárodní silniční přeprava zboží a cestujících mezi Unií a Spojeným královstvím.

(4)

Územní působnost tohoto nařízení a jakýkoli odkaz na Spojené království v tomto nařízení nezahrnují Gibraltar.

(5)

Mnohostranný systém kvót Evropské konference ministrů dopravy (ECMT) je jediný další dostupný právní rámec, který by mohl poskytnout základ pro silniční nákladní přepravu mezi Unií a Spojeným královstvím. Vzhledem k omezenému počtu povolení, jež jsou v současné době v systému ECMT k dispozici, a jeho omezené působnosti, pokud jde o zahrnuté typy přepravních operací, však tento systém v současné době nepostačuje k tomu, aby plně řešil potřeby silniční nákladní dopravy mezi Unií a Spojeným královstvím.

(6)

Očekává se rovněž, že dojde k závažným komplikacím v osobní silniční dopravě, a to i pokud jde o veřejný pořádek. Po skončení přechodného období je dohoda o mezinárodní příležitostné přepravě cestujících autokary a autobusy (7) (dále jen „dohoda Interbus“) jediným dostupným právním rámcem, který by mohl poskytnout základ pro přepravu cestujících autobusy a autokary mezi Unií a Spojeným královstvím po skončení přechodného období. Spojené království se stane samostatnou smluvní stranou dohody Interbus dne 1. ledna 2021. Dohoda Interbus se však vztahuje pouze na příležitostné služby, a proto nepostačuje k řešení komplikací týkajících se mezinárodní autokarové a autobusové dopravy mezi Spojeným královstvím a Unií plynoucích ze skončení přechodného období. Byl sjednán protokol k dohodě Interbus týkající se mezinárodní linkové a zvláštní linkové přepravy cestujících autokary a autobusy a očekává se, že jej Spojené království co nejdříve ratifikuje. Očekává se však, že tento protokol nevstoupí v platnost včas, aby poskytl funkční alternativní řešení v období bezprostředně po skončení přechodného období. Dostupné nástroje proto neuspokojují potřeby linkové a zvláštní linkové přepravy cestujících autobusy a autokary mezi Unií a Spojeným královstvím.

(7)

Aby se zabránilo následným vážným komplikacím, a to i pokud jde o veřejný pořádek, je proto nezbytné stanovit dočasný soubor opatření, která podnikatelům v silniční nákladní dopravě a v autokarové a autobusové dopravě s licencí ze Spojeného království umožní přepravovat zboží a cestující po silnici mezi Spojeným královstvím a Unií nebo z území Spojeného království na území Spojeného království s průjezdem přes jeden nebo více členských států. Aby byla zajištěna řádná rovnováha mezi Spojeným královstvím a Unií, měla by být takto udělená práva podmíněna poskytnutím rovnocenných práv a měla by podléhat určitým podmínkám zajišťujícím spravedlivou hospodářskou soutěž.

(8)

Právo provozovat dopravu na území členského státu a mezi členskými státy je zásadním výdobytkem vnitřního trhu a po skončení přechodného období a při neexistenci jakéhokoli zvláštního ustanovení, které by s ním bylo v rozporu, by již nemělo být k dispozici podnikatelům v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království. Bezprostředně po přechodném období a při neexistenci budoucí dohody upravující silniční nákladní dopravu mezi Unií a Spojeným královstvím však pravděpodobně dojde k narušení dopravních toků a z toho vyplývající ohrožení veřejného pořádku, zejména na hraničních přechodech, kterých není mnoho a na nichž mají být prováděny dodatečné kontroly vozidel a jejich nákladu. Ke zvýšenému přetížení na hraničních přechodech se Spojeným královstvím došlo již před koncem přechodného období. Krize spojená s pandemií COVID-19 měla rovněž negativní dopad na silniční dopravu, přičemž se zvýšil počet prázdných nákladů, což by se mohlo zhoršit, pokud by neexistovala flexibilita umožňující podnikatelům v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království provádět operace v rámci Unie po přísně omezenou dobu, a to i ve velmi omezené míře. Tato narušení by mohla vést k situacím s negativním dopadem na kritické dodavatelské řetězce, které jsou považovány za nezbytné pro zvládnutí probíhající pandemie COVID-19. Aby se snížil rozsah těchto narušení, mělo by být podnikatelům v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království dočasně povoleno provádět na území Unie omezený počet dodatečných operací v souvislosti s operacemi mezi Spojeným královstvím a Unií. Jejich vozidla by se poté nemusela okamžitě vrácet do Spojeného království a bylo by méně pravděpodobné, že by byla při návratu do Spojeného království prázdná, což by snížilo celkový počet vozidel, a tím i tlak na hraničních přechodech. Právo provádět tyto dodatečné operace by mělo být přiměřené, nemělo by poskytovat stejnou úroveň práv, jakou mají podnikatelé v silniční nákladní dopravě z Unie podle pravidel vnitřního trhu, a mělo by být postupně rušeno.

(9)

Přeshraniční autokarová a autobusová doprava mezi Irskem a Severním Irskem je zvláště důležitá pro komunity žijící v příhraničních regionech v zájmu zajištění základního propojení mezi komunitami, mimo jiné v rámci společného prostoru cestování. Proto by měl být v příhraničních regionech Irska i nadále povolen nástup a výstup cestujících v rámci mezinárodní osobní dopravy autokary a autobusy mezi Irskem a Severním Irskem provozované podnikateli v autokarové a autobusové dopravě ze Spojeného království.

(10)

S cílem zohlednit dočasnou povahu souboru opatření stanoveného tímto nařízením, aniž by se však vytvářel precedens, měl by platit po krátké časové období. Pokud jde o silniční nákladní přepravu, uvedené krátké časové období je navrženo s cílem umožnit případné úpravy pro zajištění základního propojení v systému ECMT a není jím dotčen vstup v platnost budoucí dohody mezi Unií a Spojeným královstvím upravující silniční nákladní přepravu i budoucích pravidel Unie týkajících se dopravy. Pokud jde o osobní autobusovou a autokarovou dopravu, uvedené krátké časové období je navrženo s cílem umožnit, aby protokol k dohodě Interbus týkající se mezinárodní linkové a zvláštní linkové přepravy cestujících autokary a autobusy vstoupil v platnost a vztahoval se na Spojené království, a to buď ratifikací uvedeného protokolu Spojeným královstvím nebo přistoupením Spojeného království k němu, a není jím dotčena případná budoucí dohoda v dané věci mezi Unií a Spojeným královstvím.

(11)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž stanovit prozatímní opatření upravující silniční nákladní a osobní dopravu mezi Unií a Spojeným královstvím v případě neexistence dohody upravující jejich budoucí vztahy v oblasti silniční dopravy po skončení přechodného období, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(12)

Vzhledem k naléhavosti dané koncem přechodného období bylo shledáno vhodným stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(13)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít ode dne následujícího po skončení přechodného období stanoveného dohodou o vystoupení, nevstoupí-li do uvedeného data v platnost nebo nebude-li popřípadě prozatímně prováděna dohoda upravující silniční dopravu uzavřená se Spojeným královstvím. Toto nařízení by se mělo použít do dne předcházejícího vstupu v platnost nebo prozatímnímu provádění mezinárodní dohody upravující silniční dopravu pro obě strany. S výjimkou zvláštních ustanovení platných v příhraničním regionu Irska v rámci mezinárodní linkové a zvláštní linkové dopravy mezi Irskem a Severním Irskem by se právo provozovat linkovou a zvláštní linkovou přepravu cestujících autokary a autobusy mělo přestat uplatňovat ke dni vstupu protokolu k dohodě Interbus týkajícího se mezinárodní linkové a zvláštní linkové přepravy cestujících autokary a autobusy v platnost pro Unii a Spojené království. Toto nařízení by v každém případě mělo pozbýt použitelnosti dnem 30. června 2021.

(14)

Je-li to nezbytné k řešení potřeb trhu, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o obnovu rovnocennosti práv udělených Unií podnikatelům v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království, jakož i podnikatelům v autokarové a autobusové dopravě ze Spojeného království s právy udělenými ze strany Spojeného království podnikatelům v silniční nákladní dopravě z Unie a podnikatelům v autokarové a autobusové dopravě z Unie, včetně případů, kdy jsou práva udělovaná Spojeným královstvím udělena na základě členského státu původu, nebo jich jinak nemohou ve stejné míře požívat všichni podnikatelé z Unie, a pokud jde o nápravu případů nekalé soutěže na úkor podnikatelů v silniční nákladní dopravě z Unie a podnikatelů v autokarové a autobusové dopravě z Unie.

(15)

Tyto akty v přenesené pravomoci by měly být v souladu se zásadou proporcionality, a jejich ustanovení by proto měla být úměrná problémům způsobeným neudělením rovnocenných práv nebo nerovnými podmínkami hospodářské soutěže. Komise by měla o pozastavení používání tohoto nařízení uvažovat jen v nejzávažnějších případech, kdy nejsou podnikatelům v silniční nákladní dopravě z Unie a podnikatelům v autokarové a autobusové dopravě z Unie ze strany Spojeného království udělena žádná rovnocenná práva nebo jsou udělena pouze práva minimální, nebo pokud se pro podnikatele v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království nebo podnikatele v autokarové a autobusové dopravě ze Spojeného království liší podmínky hospodářské soutěže natolik od podmínek podnikatelů z Unie, že by poskytování uvedených služeb podnikateli ze Spojeného království nebylo pro ně ekonomicky udržitelné.

(16)

Při přijímání těchto aktů v přenesené pravomoci je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (8). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Komise by měla zajistit, aby žádný z takových přijatých aktů v přenesené pravomoci nepřiměřeně neovlivnil řádné fungování vnitřního trhu.

(17)

Aby bylo zajištěno, že práv udělených ze strany Spojeného království podnikatelům v silniční nákladní dopravě z Unie a podnikatelům v autokarové a autobusové dopravě z Unie, jež jsou rovnocenná právům, která toto nařízení uděluje podnikatelům v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království a podnikatelům v autokarové a autobusové dopravě ze Spojeného království, mohou ve stejné míře požívat všichni podnikatelé z Unie, měla by být dočasně rozšířena oblast působnosti nařízení (ES) č. 1072/2009 a nařízení (ES) č. 1073/2009. Tato nařízení se již vztahují na část jízdy mezi členským státem a třetí zemí, jež je provedena průjezdem přes území jakéhokoli členského státu. V takovém případě je však nutné zajistit, aby se nařízení (ES) č. 1072/2009 vztahovalo rovněž na část jízdy provedenou na území členského státu nakládky nebo vykládky a nařízení (ES) č. 1073/2009 na část cesty na území členského státu, ve kterém dochází k nástupu nebo výstupu cestujících. Cílem tohoto rozšíření působnosti je zajistit, aby podnikatelé z Unie mohli při provozování osobní dopravy vykonávat operace mezi třetími zeměmi do nebo ze Spojeného království, jakož i dodatečné zastávky při provozování osobní dopravy,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví dočasná opatření upravující silniční nákladní přepravu, jakož i linkovou a zvláštní linkovou osobní dopravu autokary a autobusy mezi Unií a Spojeným královstvím po skončení přechodného období uvedeného v článku 126 dohody o vystoupení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„vozidlem“ se rozumí

a)

v souvislosti s nákladní přepravou motorové vozidlo registrované ve Spojeném království nebo souprava vozidel, u které je alespoň motorové vozidlo registrováno ve Spojeném království, pokud jsou určeny výlučně pro nákladní přepravu, které buď patří podniku, neboť je podnik koupil na úvěr, nebo je může mít podnik v pronájmu, za podmínky, že v posledně uvedeném případě toto vozidlo splňuje podmínky stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/1/ES (9);

b)

v souvislosti s přepravou cestujících autobus nebo autokar;

2)

„povolenou přepravou zboží“ se rozumí:

a)

jízda vozidla s nákladem z území Unie na území Spojeného království nebo naopak, s průjezdem nebo bez průjezdu jedním či více členskými státy nebo jednou či více třetími zeměmi;

b)

v návaznosti na jízdu s nákladem z území Spojeného království na území Unie uvedenou v písmenu a) tohoto bodu, provedení až dvou dodatečných operací nakládky a vykládky na území Unie do sedmi dnů od vyložení nákladu na území Unie, a to po dobu dvou měsíců od prvního dne použitelnosti tohoto nařízení podle čl. 12 odst. 2 prvního pododstavce, a jedné operace do sedmi dnů od vyložení nákladu na území Unie po dobu následujících tří měsíců;

c)

jízda vozidla s nákladem z území Spojeného království na území Spojeného království s průjezdem přes území Unie;

d)

jízda bez nákladu související s přepravami uvedenými v písmenech a) a c);

3)

„povolenou přepravou cestujících autokary a autobusy“ se rozumí:

a)

jízda autobusu či autokaru za účelem přepravy cestujících z území Unie na území Spojeného království nebo naopak, s průjezdem nebo bez průjezdu jedním či více členskými státy nebo jednou či více třetími zeměmi;

b)

jízda autobusu či autokaru za účelem přepravy cestujících z území Spojeného království na území Spojeného království s průjezdem přes území Unie;

c)

jízda bez cestujících související s přepravami uvedenými v písmenech a) a b);

d)

umožnění nástupu a výstupu cestujících v příhraničních regionech Irska v rámci mezinárodní linkové a zvláštní linkové dopravy mezi Irskem a Severním Irskem;

4)

„příhraničními regiony Irska“ se rozumí hrabství Irska sousedící s pozemní hranicí mezi Irskem a Severním Irskem;

5)

„podnikatelem v silniční nákladní dopravě z Unie“ se rozumí podnik provozující silniční nákladní přepravu, který je držitelem platné licence Společenství v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1072/2009;

6)

„podnikatelem v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království“ se rozumí podnik usazený ve Spojeném království, který je oprávněn provozovat silniční přepravu zboží a je držitelem platné licence vydané pro účely mezinárodní přepravy v souvislosti s povolenou přepravou zboží;

7)

„licencí Spojeného království“, byla-li vydána podnikateli v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království, se rozumí licence vydaná Spojeným královstvím pro účely mezinárodní přepravy v souvislosti s povolenou přepravou zboží; byla-li vydána podnikateli v autokarové a autobusové dopravě ze Spojeného království, rozumí se „licencí Spojeného království“ licence vydaná Spojeným královstvím pro účely mezinárodní přepravy v souvislosti s povolenou přepravou cestujících autokary a autobusy;

8)

„autobusem nebo autokarem“ se rozumí vozidlo registrované ve Spojeném království, které je na základě své konstrukce a vybavení vhodné a určené k přepravě více než devíti cestujících včetně řidiče;

9)

„linkovou dopravou“ se rozumí přeprava cestujících v určených intervalech a na určených trasách, přičemž cestující mohou vystupovat a nastupovat na předem určených zastávkách;

10)

„zvláštní linkovou dopravou“ se rozumí pravidelná přeprava stanovených skupin cestujících s vyloučením jiných osob bez ohledu na to, kdo přepravu organizuje;

11)

„podnikatelem v autokarové a autobusové dopravě z Unie“ se rozumí podnik provozující přepravu cestujících autokary a autobusy, který je držitelem platné licence Společenství v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 1073/2009;

12)

„podnikatelem v autokarové a autobusové dopravě ze Spojeného království“ se rozumí podnik usazený ve Spojeném království, který je oprávněn provozovat přepravu cestujících autokary a autobusy a je držitelem platné licence vydané pro účely mezinárodní přepravy v souvislosti s povolenou přepravou cestujících autokary a autobusy;

13)

„podnikatelem“ se rozumí buď podnikatel v silniční nákladní dopravě, nebo podnikatel v autokarové a autobusové dopravě;

14)

„právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže“ se rozumí veškeré právní předpisy, které se zabývají následujícím jednáním, pokud by mohlo ovlivnit služby silniční nákladní dopravy nebo služby autokarové a autobusové dopravy:

a)

jednání, které má formu:

i)

dohod mezi podnikateli v silniční nákladní dopravě, respektive mezi podnikateli v autokarové a autobusové dopravě, rozhodnutí sdružení podnikatelů v silniční nákladní dopravě nebo podnikatelů v autokarové a autobusové dopravě a jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo účinkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže;

ii)

zneužívání dominantního postavení ze strany jednoho nebo více podnikatelů v silniční nákladní dopravě nebo podnikatelů v autokarové a autobusové dopravě;

iii)

opatření přijatých nebo zachovávaných v platnosti Spojeným královstvím pro veřejné podniky a podniky, kterým Spojené království uděluje zvláštní nebo výhradní práva, která jsou v rozporu s body i) nebo ii);

b)

spojování podnikatelů v silniční nákladní dopravě, respektive podnikatelů v autokarové a autobusové dopravě ve vzájemné shodě, jež významně brání účinné hospodářské soutěži, zejména v důsledku vytvoření nebo posilování dominantního postavení;

15)

„subvencí“ se rozumí jakýkoli finanční příspěvek poskytnutý podnikateli vládou nebo jiným veřejným subjektem na jakékoli úrovni, který přináší výhodu, což zahrnuje:

a)

přímý převod finančních prostředků, například ve formě grantu, půjčky či účasti na základním kapitálu, potenciální přímý převod finančních prostředků ve prospěch podniku nebo převzetí jeho závazků, například formou úvěrových záruk, kapitálových vkladů, vlastnictví, ochrany před úpadkem nebo pojištění;

b)

prominutí nebo nevybrání příjmů, které jsou jinak splatné;

c)

poskytování zboží nebo služeb kromě obecné infrastruktury, nebo pořízení zboží či služeb;

d)

provádění plateb do mechanismu financování nebo pověření soukromého subjektu, nebo nařízení soukromému subjektu, aby vykonával jednu nebo více funkcí uvedených v písmenech a), b) a c), jež by za běžných okolností prováděla vláda nebo jiný veřejný subjekt a jež se v praxi v podstatě neliší od postupů obvykle prováděných vládami.

Finanční příspěvek poskytnutý vládou nebo jiným veřejným subjektem není považován za výhodu, pokud by soukromý účastník trhu působící pouze na základě vyhlídky na dosažení zisku, který je ve stejné situaci jako dotyčný veřejný subjekt, poskytl stejný finanční příspěvek;

16)

„nezávislým orgánem pro hospodářskou soutěž“ se rozumí orgán, který je odpovědný za uplatňování a prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, jakož i za kontrolu subvencí a splňuje tyto podmínky:

a)

orgán je funkčně nezávislý a je náležitě vybaven zdroji potřebnými k plnění svých úkolů;

b)

při plnění svých povinností a výkonu svých pravomocí má orgán potřebné záruky nezávislosti na politickém nebo jiném vnějším vlivu a jedná nestranně;

c)

rozhodnutí orgánu podléhají soudnímu přezkumu;

17)

„diskriminací“ se rozumí jakékoli rozlišování bez objektivního důvodu ve vztahu k dodávkám zboží či služeb, včetně veřejných služeb, využívaných k provozování služeb silniční nákladní dopravy nebo služeb autokarové a autobusové dopravy, nebo ve vztahu k zacházení s nimi ze strany veřejných orgánů příslušných pro tyto služby;

18)

„územím Unie“ se rozumí území členských států, na které se vztahuje Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU za podmínek v nich stanovených.

Článek 3

Právo provozovat povolenou přepravu zboží

1.   Podnikatelé v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království mohou za podmínek stanovených v tomto nařízení provozovat povolenou přepravu zboží.

2.   Povolenou přepravu zboží následujících druhů mohou provozovat fyzické či právnické osoby usazené ve Spojeném království, aniž by byla požadována licence Spojeného království:

a)

přeprava poštovních zásilek v rámci univerzální služby;

b)

přeprava poškozených nebo havarovaných vozidel;

c)

přeprava zboží motorovými vozidly, jejichž celková přípustná hmotnost včetně celkové hmotnosti připojeného vozidla nepřesahuje 3,5 tuny;

d)

přeprava léků, zdravotnických přístrojů a vybavení, jakož i dalšího materiálu pro poskytování pomoci v naléhavých případech (zejména při živelných pohromách);

e)

přeprava zboží, pokud:

i)

přepravované zboží je ve vlastnictví podniku nebo je jím prodáváno, kupováno, pronajímáno, najímáno, vyráběno, získáváno, zpracováváno nebo opravováno;

ii)

účelem přepravy je převést zboží z podniku nebo do podniku, nebo jeho přemístění jak uvnitř podniku, nebo mimo podnik, jde-li o přepravu pro vlastní potřebu;

iii)

motorová vozidla vykonávající takovou přepravu musí být řízena zaměstnanci podniku nebo jim dána k dispozici na základě smluvního závazku;

iv)

vozidla přepravující náklad patří podniku, byla jím koupena na úvěr nebo je má podnik v pronájmu, za předpokladu, že v posledně uvedeném případě tato vozidla splňují podmínky stanovené ve směrnici 2006/1/ES, a

v)

taková přeprava je pouze pomocnou činností v rámci celkové činnosti podniku.

Článek 4

Právo provozovat linkovou a zvláštní linkovou přepravu cestujících autokary a autobusy

1.   Podnikatelé v autokarové a autobusové dopravě ze Spojeného království mohou za určitých podmínek stanovených v tomto nařízení provozovat povolenou linkovou a zvláštní linkovou přepravu cestujících autokary a autobusy.

2.   Podnikatelé v autokarové a autobusové dopravě ze Spojeného království jsou držiteli povolení vydaného před dnem použitelnosti tohoto nařízení podle článků 6 až 11 nařízení (ES) č. 1073/2009, opravňujícího k provozování povolené linkové a zvláštní linkové přepravy cestujících autokary a autobusy pro cizí potřebu.

3.   Povolení, která zůstávají v platnosti podle odstavce 2 tohoto článku, mohou být nadále používána pro účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku, jestliže byla jejich platnost za stejných podmínek prodloužena nebo pozměněna, pouze pokud jde o zastávky, jízdné či jízdní řády, a s výhradou pravidel a postupů uvedených v článcích 6 až 11 nařízení (ES) č. 1073/2009, a to po dobu platnosti, která skončí nejpozději dne 30. června 2021.

4.   Povolenou přepravu cestujících autobusy a autokary, kterou provozují fyzické či právnické osoby usazené ve Spojeném království pro nekomerční a neziskové účely, lze provozovat, aniž by byla požadována licence, jestliže:

a)

dopravní činnost je pouze vedlejší činností dotyčné fyzické nebo právnické osoby a

b)

použitá vozidla jsou ve vlastnictví uvedené fyzické nebo právnické osoby nebo jsou touto osobou pořizována formou splátek nebo dlouhodobé leasingové smlouvy a jsou řízena zaměstnancem této fyzické nebo právnické osoby nebo přímo touto fyzickou osobou nebo zaměstnancem podniku nebo které byla dána k dispozici na základě smluvního závazku.

Tyto přepravní operace jsou vyňaty z působnosti veškerých systémů udělování povolení v rámci Unie za předpokladu, že je osoba provozující uvedenou činnost držitelem vnitrostátního povolení vydaného před prvním dnem použitelnosti tohoto nařízení podle čl. 12 odst. 2 prvního pododstavce tohoto nařízení v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1073/2009.

5.   Použití tohoto nařízení není dotčeno změnou vozidel nebo přerušením přepravy za účelem provedení části cesty jiným dopravním prostředkem.

Článek 5

Dvoustranné dohody nebo ujednání

Členské státy nesjednají ani neuzavřou se Spojeným královstvím žádné dvoustranné dohody nebo ujednání o záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Aniž jsou dotčena stávající mnohostranná ujednání, neudělí členské státy podnikatelům v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království nebo podnikatelům v autokarové a autobusové dopravě ze Spojeného království jiná práva než ta, jež jsou udělena v tomto nařízení.

Článek 6

Sociální a technická pravidla

V rámci povolené přepravy zboží nebo cestujících autokary a autobusy v souladu s tímto nařízením se dodržují následující pravidla:

a)

pokud jde o mobilní pracovníky a samostatně výdělečně činné řidiče, požadavky stanovené členskými státy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES (10);

b)

pokud jde o některé předpisy v sociální oblasti týkající se silniční dopravy, požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 (11);

c)

pokud jde o tachografy v silniční dopravě, požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 (12);

d)

pokud jde o výchozí kvalifikaci a pravidelné školení řidičů, požadavky stanovené členskými státy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES (13);

e)

pokud jde o maximální přípustné rozměry a hmotnosti určitých silničních vozidel, požadavky stanovené členskými státy v souladu se směrnicí Rady 96/53/ES (14);

f)

pokud jde o montáž a použití omezovačů rychlosti u určitých kategorií motorových vozidel, požadavky stanovené členskými státy v souladu se směrnicí Rady 92/6/EHS (15);

g)

pokud jde o povinné používání bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů ve vozidlech, požadavky stanovené členskými státy v souladu se směrnicí Rady 91/671/EHS (16);

h)

pokud jde o vysílání pracovníků, požadavky stanovené členskými státy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES (17);

i)

pokud jde o práva cestujících, požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 (18).

Článek 7

Rovnocennost práv

1.   Komise sleduje práva, která Spojené království udělí podnikatelům v silniční nákladní dopravě z Unie a podnikatelům v autokarové a autobusové dopravě z Unie, a podmínky jejich výkonu.

2.   Shledá-li Komise, že práva udělená Spojeným královstvím podnikatelům v silniční nákladní dopravě z Unie nebo podnikatelům v autokarové a autobusové dopravě z Unie nejsou de iure nebo de facto rovnocenná právům uděleným podnikatelům ze Spojeného království podle tohoto nařízení, nebo že těchto práv nemohou ve stejné míře požívat všichni podnikatelé v silniční nákladní dopravě z Unie nebo všichni podnikatelé v autokarové a autobusové dopravě z Unie, přijme v souladu s článkem 11 bezodkladně a za účelem obnovení rovnocennosti akty v přenesené pravomoci s cílem:

a)

pozastavit uplatňování článku 3 nebo čl. 4 odst. 1 až 4, pokud nejsou podnikatelům z Unie udělena rovnocenná práva nebo pokud jsou udělená práva minimální;

b)

omezit přípustnou kapacitu, kterou mají k dispozici podnikatelé v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království nebo podnikatelé v autokarové a autobusové dopravě ze Spojeného království, počet jízd nebo obojí; nebo

c)

přijmout provozní omezení vztahující se na typ vozidla nebo podmínky provozu.

Článek 8

Spravedlivá hospodářská soutěž

1.   Komise sleduje podmínky, za nichž podnikatelé z Unie konkurují podnikatelům ze Spojeného království, pokud jde o poskytování služeb silniční nákladní dopravy a služeb autokarové a autobusové dopravy v působnosti tohoto nařízení.

2.   Shledá-li Komise, že v důsledku některé situace uvedené v odstavci 3 tohoto článku jsou podmínky uvedené v odstavci 1 tohoto článku výrazně méně příznivé než podmínky, jaké mají podnikatelé ze Spojeného království, přijme v souladu s článkem 11 bezodkladně a k nápravě této situace akty v přenesené pravomoci s cílem:

a)

pozastavit uplatňování článku 3 nebo čl. 4 odst. 1 až 4, pokud se podmínky hospodářské soutěže pro podnikatele v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království nebo podnikatele v autokarové a autobusové dopravě ze Spojeného království liší natolik od podmínek podnikatelů z Unie, že by pro podnikatele z Unie nebylo poskytování služeb ekonomicky udržitelné;

b)

omezit přípustnou kapacitu, kterou mají k dispozici podnikatelé v silniční nákladní dopravě ze Spojeného království nebo podnikatelé v autokarové a autobusové dopravě ze Spojeného království, počet jízd nebo obojí; nebo

c)

přijmout provozní omezení vztahující se na typ vozidla nebo podmínky provozu.

3.   Akty v přenesené pravomoci uvedené v odstavci 2 jsou na základě podmínek uvedených v dotyčném odstavci přijímány k nápravě těchto situací:

a)

poskytování subvencí Spojeným královstvím;

b)

neschopnost Spojeného království zavést nebo účinně uplatňovat právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže;

c)

neschopnost Spojeného království zřídit nebo zachovat nezávislý orgán pro hospodářskou soutěž;

d)

uplatňování norem Spojeným královstvím v oblasti ochrany pracovníků, bezpečnosti, ochrany nebo životního prostředí, které jsou méně přísné než normy stanovené v právu Unie, nebo pokud příslušná ustanovení v právu Unie neexistují, méně přísné než normy uplatňované všemi členskými státy, nebo v každém případě méně přísné než příslušné mezinárodní normy;

e)

uplatňování norem Spojeným královstvím v oblasti udělování licencí Spojeného království podnikatelům v silniční nákladní dopravě nebo podnikatelům v autokarové a autobusové dopravě, které jsou méně přísné než normy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1071/2009 (19);

f)

uplatňování norem Spojeným královstvím v oblasti kvalifikace a odborné přípravy řidičů z povolání, které jsou méně přísné než normy stanovené ve směrnici 2003/59/ES;

g)

uplatňování Spojeným královstvím pravidel pro výběr silničních poplatků a zdanění, jež se odchylují od pravidel stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES (20), a

h)

jakákoli forma diskriminace podnikatelů z Unie.

4.   Pro účely odstavce 1 může Komise žádat příslušné orgány Spojeného království nebo podnikatele ze Spojeného království o informace. Pokud neposkytnou požadované informace v přiměřené lhůtě stanovené Komisí nebo poskytnou neúplné informace, může Komise postupovat v souladu s odstavcem 2.

Článek 9

Prodloužení platnosti nařízení (ES) č. 1072/2009 a (ES) č. 1073/2009

1.   V souvislosti s přepravou zboží mezi územím Unie a územím Spojeného království provozovanou podnikatelem v silniční nákladní dopravě z Unie, který se opírá o práva udělená Spojeným královstvím, jak je uvedeno v článku 7 tohoto nařízení, jež jsou rovnocenná právům uděleným tímto nařízením, vztahuje se nařízení (ES) č. 1072/2009 na část jízdy na území členského státu nakládky nebo vykládky.

2.   V souvislosti s přepravou cestujících mezi územím Unie a územím Spojeného království provozovanou podnikatelem v autokarové a autobusové dopravě z Unie, který se opírá o práva udělená Spojeným královstvím, jak je uvedeno v článku 7 tohoto nařízení, jež jsou rovnocenná právům uděleným tímto nařízením, vztahuje se nařízení (ES) č. 1073/2009 na část jízdy na území členského státu, ve kterém nastoupili nebo vystoupili cestující.

Článek 10

Konzultace a spolupráce

1.   Příslušné orgány členských států vedou konzultace a spolupracují s příslušnými orgány Spojeného království tak, aby bylo zajištěno provádění tohoto nařízení.

2.   Členské státy na požádání neprodleně poskytnou Komisi veškeré informace získané podle odstavce 1 tohoto článku nebo jakékoli jiné informace důležité pro provádění článků 7 a 8.

Článek 11

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 2 a v čl. 8 odst. 2 je svěřena Komisi do 30. června 2021.

2.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci podle čl. 7 odst. 2 nebo čl. 8 odst. 2 vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016o zdokonalení tvorby právních předpisů.

3.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 12

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Toto nařízení se použije se ode dne následujícího po dni, kdy se právo Unie přestane uplatňovat na Spojené království a ve Spojeném království podle článků 126 a 127 dohody o vystoupení.

Nepoužije se však, pokud do uvedeného dne vstoupí v platnost nebo se případně začne prozatímně provádět mezinárodní dohoda uzavřená mezi Unií a Spojeným královstvím upravující silniční dopravu.

3.   Toto nařízení se použije do dne předcházejícího vstupu v platnost nebo případně do dne předcházejícího prozatímnímu provádění mezinárodní dohody uzavřené mezi Unií a Spojeným královstvím upravující silniční dopravu.

S výjimkou přepravy cestujících autokary a autobusy uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. d) pozbývají ustanovení tohoto nařízení, jež se vztahují na přepravu cestujících autokary a autobusy, použitelnosti dnem vstupu protokolu k dohodě Interbus o mezinárodní linkové a zvláštní linkové přepravě cestujících autokary a autobusy v platnost pro Unii a Spojené království.

4.   Toto nařízení v každém případě pozbývá použitelnosti nejpozději dne 30. června 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2020.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2020.

(2)   Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.

(3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/135 ze dne 30. ledna 2020 o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 1).

(4)  Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/266 ze dne 25. února 2020 o zmocnění k zahájení jednání se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o nové dohodě o partnerství (Úř. věst. L 58, 27.2.2020, s. 53).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006 (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 88).

(7)   Úř. věst. L 321, 26.11.2002, s. 13.

(8)   Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/1/ES ze dne 18. ledna 2006 o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 82).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS (Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4).

(14)  Směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz (Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59).

(15)  Směrnice Rady 92/6/EHS ze dne 10. února 1992 o montáži a použití omezovačů rychlosti u určitých kategorií motorových vozidel ve Společenství (Úř. věst. L 57, 2.3.1992, s. 27).

(16)  Směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o povinném používání bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů ve vozidlech (Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 26).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21. 1. 1997, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 42).


28.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 437/86


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2225

ze dne 23. prosince 2020

o společných pravidlech zajišťujících základní propojení v letecké dopravě po skončení přechodného období stanoveného v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2) (dále jen „dohoda o vystoupení“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady (EU) 2020/135 (3) a vstoupila v platnost dne 1. února 2020. Přechodné období stanovené v článku 126 dohody o vystoupení (dále jen „přechodné období“), během něhož se na Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) a ve Spojeném království nadále uplatňuje právo Unie v souladu s článkem 127 dohody o vystoupení, končí dne 31. prosince 2020. Dne 25. února 2020 přijala Rada rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/266 (4), které zmocňuje k zahájení jednání se Spojeným královstvím o nové dohodě o partnerství. Jak vyplývá ze směrnic pro jednání, zmocnění se vztahuje mimo jiné na prvky nezbytné pro komplexní řešení vztahů se Spojeným královstvím v oblasti letectví po konci přechodného období. Není však jisté, zda do konce tohoto období vstoupí v platnost dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím upravující jejich budoucí vztahy v této oblasti.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 (5) stanoví podmínky pro vydávání provozní licence Unie leteckým dopravcům a zavádí svobodu poskytovat letecké služby uvnitř Unie.

(3)

Bez zvláštních ustanovení vystoupením Spojeného království z Unie bude ukončena platnost veškerých práv a povinností vyplývajících z práva Unie, pokud jde o přístup na trh stanovený nařízením (ES) č. 1008/2008, co se týče vztahu mezi Spojeným královstvím a dotčenými členskými státy.

(4)

Je proto nezbytné stanovit dočasný soubor opatření, která dopravcům s licencí vydanou ve Spojeném království umožní poskytovat služby letecké dopravy mezi územím Spojeného království a územím členských států. K zajištění řádné rovnováhy mezi Spojeným královstvím a členskými státy by měla být takto udělená práva podmíněna tím, že Spojené království poskytne leteckým dopravcům s licencí vydanou v Unii rovnocenná práva, a tato práva by měla podléhat určitým podmínkám zajišťujícím spravedlivou hospodářskou soutěž.

(5)

Krize způsobená pandemií COVID-19 představuje pro členské státy významné logistické výzvy, zejména pokud jde o schopnost přepravovat značné objemy léků, očkovacích látek a zdravotnického vybavení do třetích zemí a z nich v krátkých lhůtách a za zvláště náročných skladovacích a logistických podmínek. Je nezbytné zajistit, aby byla k dispozici dostatečná kapacita letecké dopravy a aby byla členským státům za tímto účelem poskytnuta dodatečná výjimečná flexibilita, včetně možnosti spolehnout se na letadla třetích zemí. Proto by měly být dále uděleny také prvky provozních práv páté svobody určených pouze k přepravě nákladu, které budou přísně omezeny na provozování tohoto druhu dopravy ad hoc, aby bylo možné využívat letecké dopravce Spojeného království za těchto výjimečných okolností. Členské státy by rovněž měly být oprávněny udělit další práva pro poskytování leteckých záchranných služeb.

(6)

Za účelem zohlednění jeho dočasné povahy by se mělo toto nařízení použít do 30. června 2021, nebo do dne, kdy vstoupí v platnost nebo, je-li tak stanoveno, se začne prozatímně provádět, budoucí dohoda upravující poskytování leteckých služeb se Spojeným královstvím, jejíž stranou je Unie, sjednaná Komisí v souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), podle toho, co nastane dříve.

(7)

K zachování vzájemné přínosné míry propojení by bylo vhodné stanovit v souladu se zásadou vzájemnosti pro letecké dopravce Spojeného království i pro letecké dopravce Unie určitá ujednání o marketingové spolupráci.

(8)

S ohledem na výjimečné a specifické okolnosti, které vyžadují přijetí tohoto nařízení, a v souladu se Smlouvami je vhodné, aby Unie dočasně vykonávala příslušnou sdílenou pravomoc, kterou jí Smlouvy svěřují. Dopady tohoto nařízení na rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy by však měly být přísně časově omezeny. Pravomoc vykonávaná Unií by proto měla být vykonávána pouze po dobu použitelnosti tohoto nařízení. Unie proto přestane vykonávat takto vykonávanou sdílenou pravomoc, jakmile se toto nařízení přestane uplatňovat. V souladu s čl. 2 odst. 2 Smlouvy o fungování EU se tedy členské státy budou od daného okamžiku nacházet ve stejné situaci, pokud jde o výkon jejich pravomoci, jako kdyby nařízení nebylo přijato. Dále je třeba připomenout, že oblast výkonu pravomoci Unie se v tomto nařízení vztahuje pouze na ty prvky, které jsou upraveny tímto nařízením, jak je stanoveno v Protokolu č. 25 o výkonu sdílené pravomoci, připojeném ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování EU, a nevztahuje se na celou oblast. Příslušné pravomoci Unie a členských států, pokud jde o uzavírání mezinárodních dohod v oblasti letecké dopravy, mají být stanoveny v souladu se Smlouvami a s přihlédnutím k příslušným právním předpisům Unie, včetně rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/266 o zmocnění k zahájení jednání se Spojeným královstvím.

(9)

Toto nařízení by nemělo bránit členským státům ve vydávání oprávnění k provozování pravidelných služeb letecké dopravy leteckým dopravcům Unie vykonávajícím práva, která jim udělilo Spojené království, podobně jako v případech, k nimž dochází v souvislosti s mezinárodními dohodami. V souvislosti s těmito oprávněními by se členské státy měly zdržet diskriminace mezi leteckými dopravci Unie.

(10)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí opatření k zaručení spravedlivé míry vzájemnosti mezi právy, která Unie a Spojené království jednostranně udělí leteckým dopravcům druhé strany, a k zajištění toho, aby letečtí dopravci Unie mohli při poskytování leteckých služeb konkurovat leteckým dopravcům Spojeného království za spravedlivých podmínek. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (6). Vzhledem k možnému dopadu těchto opatření na propojení členských států v letecké dopravě je třeba je přijmout přezkumným postupem. Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty. Tyto řádně odůvodněné případy by se mohly týkat situací, kdy Spojené království nezaručí leteckým dopravcům Unie rovnocenná práva, což povede ke zjevné nevyváženosti, nebo pokud budou méně příznivé konkurenční podmínky než ty, které platí pro letecké dopravce Spojeného království při poskytování služeb letecké dopravy, na které se vztahuje toto nařízení, ohrožovat hospodářskou životaschopnost leteckých dopravců Unie.

(11)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení prozatímních opatření upravujících leteckou dopravu mezi Unií a Spojeným královstvím v případě neexistence dohody upravující jejich budoucí vztahy v oblasti letectví na konci přechodného období, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(12)

Vzhledem k naléhavosti dané koncem přechodného období je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(13)

Územní působnost tohoto nařízení a jakýkoli odkaz na Spojené království v tomto nařízení nezahrnuje Gibraltar.

(14)

Tímto nařízením není dotčen právní postoj Španělského království, pokud jde o svrchovanost nad územím, na němž se nachází letiště Gibraltar.

(15)

Ustanovení tohoto nařízení by měla vstoupit v platnost co nejdříve a měla by se v zásadě použít ode dne následujícího po konci přechodného období, nevstoupí-li do uvedeného dne v platnost, nebo případně nezačne-li se prozatímně provádět, dohoda upravující budoucí vztahy mezi Unií a Spojeným královstvím v oblasti letectví. Aby však bylo možné provést nezbytné správní postupy co nejdříve, měla by se některá ustanovení použít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví dočasný soubor opatření upravujících leteckou dopravu mezi Unií a Spojeným královstvím po uplynutí přechodného období stanoveného v článku 126 dohody o vystoupení.

Článek 2

Výkon pravomoci

1.   Výkon pravomoci Unie podle tohoto nařízení je omezen na dobu použitelnosti tohoto nařízení, jak je stanovena v čl. 15 odst. 4. Po jejím skončení Unie okamžitě přestane tuto pravomoc podle tohoto nařízení vykonávat a členské státy budou opět ve stejném postavení, pokud jde o výkon jejich pravomoci v souladu s čl. 2 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, jako kdyby toto nařízení nebylo přijato.

2.   Výkonem pravomoci Unie podle tohoto nařízení není dotčena pravomoc členských států, pokud jde o provozní práva, ve všech probíhajících nebo budoucích jednáních a při podpisu nebo uzavírání mezinárodních dohod týkajících se leteckých služeb s jakoukoli jinou třetí zemí a se Spojeným královstvím na dobu po skončení použitelnosti tohoto nařízení.

3.   Výkon pravomoci Unie podle odstavce 1 se týká pouze prvků, které jsou upraveny tímto nařízením.

4.   Tímto nařízením nejsou dotčeny příslušné pravomoci Unie a členských států v oblasti letecké dopravy, pokud jde o jiné prvky než ty, které jsou upraveny tímto nařízením. Rovněž jím není dotčeno rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/266 o zmocnění k zahájení jednání se Spojeným královstvím o nové dohodě o partnerství.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„leteckou dopravou“ přeprava cestujících, zavazadel, nákladu a pošty uskutečněná odděleně či společně letadlem, poskytovaná veřejnosti za úplatu nebo nájemné, včetně pravidelných a nepravidelných služeb letecké dopravy;

2)

„mezinárodní leteckou dopravou“ letecká doprava, která využívá vzdušný prostor nad územím více než jednoho státu;

3)

„leteckým dopravcem Unie“ letecký dopravce s platnou provozní licencí vydanou příslušným orgánem vydávajícím licenci v souladu s kapitolou II nařízení (ES) č. 1008/2008;

4)

„leteckým dopravcem Spojeného království“ letecký dopravce, který:

a)

má hlavní místo obchodní činnosti ve Spojeném království; a

b)

splňuje jednu z těchto dvou podmínek:

i)

Spojené království nebo státní příslušníci Spojeného království vlastní více než 50 % podniku a fakticky jej kontrolují, ať už přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků, nebo

ii)

členské státy Unie nebo státní příslušníci členských států Unie nebo ostatní členské státy Evropského hospodářského prostoru nebo státní příslušníci těchto států, v jakékoli kombinaci, samostatně nebo spolu se Spojeným královstvím nebo státními příslušníky Spojeného království vlastní více než 50 % podniku a fakticky jej kontrolují, ať už přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících podniků;

c)

v případě uvedeném v písm. b) bodě ii) má ke dni předcházejícímu prvnímu dni použitelnosti tohoto nařízení uvedenému v čl. 15 odst. 2 prvním pododstavci platnou provozní licenci podle nařízení (ES) č. 1008/2008;

5)

„faktickou kontrolou“ vztah na základě práva, smluv nebo jiných prostředků, které samostatně nebo společně a s ohledem na věcné a právní skutečnosti zakládají možnost přímého nebo nepřímého rozhodujícího vlivu na podnik, zejména prostřednictvím:

a)

práva užívat majetek podniku nebo jeho část;

b)

práva nebo smluv, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování, nebo rozhodování orgánů podniku nebo jinak poskytují rozhodující vliv na chod podniku;

6)

„právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže“ právní předpisy, které se zabývají následujícím jednáním, pokud může ovlivnit služby letecké dopravy:

a)

jednání, které má formu:

i)

dohod mezi leteckými dopravci, rozhodnutí sdružení podniků a jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže;

ii)

zneužívání dominantního postavení jedním nebo více leteckými dopravci;

iii)

opatření přijatých nebo ponechávaných v platnosti Spojeným královstvím pro veřejné podniky a podniky, kterým Spojené království uděluje zvláštní nebo výhradní práva, která jsou v rozporu s body i) nebo ii);

b)

spojování leteckých dopravců, jež významně brání účinné hospodářské soutěži, zejména v důsledku vytvoření nebo posilování dominantního postavení;

7)

„subvencí“ jakýkoli finanční příspěvek poskytnutý leteckému dopravci nebo letišti vládou nebo jiným veřejným subjektem na jakékoli úrovni, který přináší výhodu, což zahrnuje:

a)

přímý převod finančních prostředků, například ve formě grantu, půjčky či účasti na základním kapitálu, potenciální přímý převod finančních prostředků nebo převzetí závazků, například formou úvěrových záruk, kapitálových vkladů, vlastnictví, ochrany před úpadkem nebo pojištění;

b)

prominutí nebo nevybrání příjmů, které jsou jinak splatné;

c)

poskytování zboží nebo služeb kromě obecné infrastruktury, nebo pořízení zboží či služeb;

d)

provádění plateb do mechanismu financování nebo pověření soukromého subjektu, nebo nařízení soukromému subjektu, aby vykonával jednu nebo více funkcí popsaných v písmenech a), b) a c), jež by za běžných okolností prováděla vláda nebo jiný veřejný subjekt a jež se v praxi v podstatě neliší od postupů obvykle prováděných vládami;

Finanční příspěvek poskytnutý vládou nebo jiným veřejným subjektem není považován za výhodu, pokud by stejný finanční příspěvek poskytl soukromý účastník trhu působící pouze na základě vyhlídky na dosažení zisku, který je ve stejné situaci jako dotčený veřejný subjekt;

8)

„nezávislým orgánem pro hospodářskou soutěž“ orgán, který je odpovědný za uplatňování a prosazování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže, jakož i za kontrolu subvencí a splňuje tyto podmínky:

a)

je funkčně nezávislý a je náležitě vybaven zdroji potřebnými k plnění svých úkolů;

b)

při plnění svých povinností a výkonu svých pravomocí má potřebné záruky nezávislosti na politickém nebo jiném vnějším vlivu a jedná nestranně; a

c)

jeho rozhodnutí podléhají soudnímu přezkumu;

9)

„diskriminací“ jakékoli rozlišování bez objektivního důvodu ve vztahu k dodávkám zboží či služeb, včetně veřejných služeb, využívaných k provozování služeb letecké dopravy, nebo ve vztahu k zacházení s nimi ze strany veřejných orgánů příslušných pro tyto služby;

10)

„pravidelnou službou letecké dopravy“ soubor letů, z nichž každý má tyto vlastnosti:

a)

pro každý let jsou k dispozici místa nebo kapacita pro přepravu nákladu nebo poštovních zásilek pro individuální prodej veřejnosti buď přímo leteckým dopravcem, nebo jeho schválenými zástupci;

b)

let je provozován za účelem poskytování dopravy mezi dvěma nebo více stejnými letišti buď:

i)

podle zveřejněného letového řádu, nebo

ii)

s lety tak pravidelnými nebo četnými, že tvoří zřejmou systematickou řadu;

11)

„nepravidelnou službou letecké dopravy“ služba obchodní letecké dopravy vykonávaná jinak než jako pravidelná služba letecké dopravy;

12)

„územím Unie“ pevninské území, vnitřní vody a teritoriální moře členských států, na které se vztahují Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU za podmínek v nich stanovených, a vzdušný prostor nad nimi;

13)

„územím Spojeného království“ pevninské území, vnitřní vody a teritoriální moře Spojeného království a vzdušný prostor nad nimi;

14)

„Chicagskou úmluvou“ Úmluva o mezinárodním civilním letectví, podepsaná v Chicagu dne 7. prosince 1944.

Článek 4

Provozní práva

1.   Letečtí dopravci Spojeného království mohou za podmínek stanovených tímto nařízením:

a)

přelétat nad územím Unie bez přistání;

b)

vykonávat zastávky na území Unie pro neobchodní účely ve smyslu Chicagské úmluvy;

c)

provozovat pravidelné a nepravidelné služby mezinárodní letecké dopravy určené k přepravě cestujících, cestujících spolu s nákladem nebo pouze k přepravě nákladu mezi jakýmikoli dvěma místy, z nichž jedno se nachází na území Spojeného království a druhé na území Unie;

2.   Ve vztahu k době použitelnosti tohoto nařízení členské státy nesjednají ani neuzavřou se Spojeným královstvím žádné dvoustranné dohody nebo ujednání o záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení. Ve vztahu k této době leteckým dopravcům Spojeného království neudělí v souvislosti s leteckou dopravou žádná jiná práva než ta, která jsou udělena tímto nařízením.

3.   Bez ohledu na odstavec 2 mohou členské státy, na ad hoc základě a v souladu s vnitrostátním právem, povolit na svém území poskytování těchto služeb leteckými dopravci Spojeného království:

a)

letecké záchranné služby;

b)

služby nepravidelné letecké dopravy určené pouze k přepravě nákladu mezi místy na jejich území a místy ve třetí zemi jakožto součást služby, jejíž výchozí nebo cílové místo leží ve Spojeném království, v rozsahu nezbytném pro přepravu zdravotnického vybavení, očkovacích látek a léků za předpokladu, že nepředstavují skrytou formu pravidelných leteckých služeb.

Článek 5

Ujednání o marketingové spolupráci

1.   Služby letecké dopravy podle článku 4 mohou být poskytovány prostřednictvím ujednání o vyhrazené kapacitě míst nebo o společném označování linek takto:

a)

letecký dopravce Spojeného království může vykonávat činnost marketingového dopravce s jakýmkoli provozujícím dopravcem, který je leteckým dopravcem Unie nebo leteckým dopravcem Spojeného království, nebo s jakýmkoli provozujícím dopravcem třetí země, který podle práva Unie nebo případně podle práva dotčeného členského státu nebo dotčených členských států požívá nezbytných provozních práv, jakož i práva, aby jeho dopravci vykonávali tato provozní práva prostřednictvím uvedeného ujednání;

b)

letecký dopravce Spojeného království může vykonávat činnost provozujícího leteckého dopravce s jakýmkoli marketingovým dopravcem, který je leteckým dopravcem Unie nebo leteckým dopravcem Spojeného království, nebo s jakýmkoli marketingovým dopravcem třetí země, který podle práva Unie nebo případně podle práva dotčeného členského státu nebo dotčených členských států požívá nezbytných práv pro dané trasy, jakož i práva, aby jeho dopravci vykonávali tato provozní práva prostřednictvím uvedeného ujednání.

2.   Práva udělená leteckým dopravcům Spojeného království podle odstavce 1 nesmějí být za žádných okolností chápána tak, že letečtí dopravci třetí země získávají jiná práva než ta, kterých požívají podle práva Unie nebo podle práva dotčeného členského státu či dotčených členských států.

3.   Uplatňování ujednání o vyhrazené kapacitě míst nebo o společném označování linek, ať už jako provozující dopravce nebo marketingový dopravce, neopravňuje leteckého dopravce Spojeného království k výkonu jiných práv než těch, která jsou stanovena v čl. 4 odst. 1.

První pododstavec tohoto odstavce se však nesmí použít tak, aby bránil dopravcům Spojeného království v poskytování služeb letecké dopravy mezi jakýmikoli dvěma místy, z nichž jedno se nachází na území Unie a druhé na území třetí země, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

letecký dopravce Spojeného království vykonává činnost marketingového dopravce podle ujednání o vyhrazené kapacitě míst nebo o společném označování linek s jakýmkoli provozujícím dopravcem, který podle práva Unie nebo práva dotčeného členského státu nebo dotčených členských států požívá nezbytných provozních práv, jakož i práva vykonávat tato provozní práva prostřednictvím uvedeného ujednání;

b)

dotčená služba letecké dopravy tvoří součást přepravy dotčeného leteckého dopravce Spojeného království mezi místem na území Spojeného království a příslušným místem na území dotčené třetí země.

4.   Dotčené členské státy vyžadují, aby ujednání uvedené v tomto článku bylo schváleno jeho příslušnými orgány za účelem ověření souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku a s příslušnými požadavky práva Unie a vnitrostátního práva, zejména v souvislosti s provozní bezpečností a ochranou letectví před protiprávními činy.

Článek 6

Leasing letadel

1.   Při výkonu práv stanovených v čl. 4 odst. 1 může letecký dopravce Spojeného království poskytovat služby letecké dopravy za použití vlastních letadel a ve všech těchto případech:

a)

za použití letadel pronajatých bez posádky od jakéhokoli pronajímatele;

b)

za použití letadel pronajatých s posádkou od jakéhokoli jiného leteckého dopravce Spojeného království;

c)

za použití letadel pronajatých s posádkou od leteckých dopravců z jakékoli jiné země, než je Spojené království, za předpokladu, že tento leasing je opodstatněn výjimečnými potřebami, sezonní potřebou kapacity nebo provozními obtížemi nájemce a doba leasingu nepřesáhne dobu, která je nezbytně nutná k naplnění těchto potřeb či překonání těchto obtíží.

2.   Dotčené členské státy vyžadují, aby ujednání uvedené v odstavci 1 schválily jejich příslušné orgány za účelem ověření souladu s podmínkami v něm stanovenými a s příslušnými požadavky práva Unie a vnitrostátního práva, zejména v souvislosti s provozní bezpečností a ochranou letectví před protiprávními činy.

Článek 7

Rovnocennost práv

1.   Komise sleduje práva, která Spojené království udělí leteckým dopravcům Unie, a podmínky jejich výkonu.

2.   Shledá-li Komise, že práva udělená Spojeným královstvím leteckým dopravcům Unie nejsou de iure nebo de facto rovnocenná právům uděleným leteckým dopravcům Spojeného království podle tohoto nařízení, nebo že těchto práv nemohou ve stejné míře požívat všichni letečtí dopravci Unie, neprodleně a za účelem obnovení rovnocennosti přijme prováděcí akty s cílem:

a)

stanovit omezení přípustné kapacity pro pravidelné služby letecké dopravy dostupné pro letecké dopravce Spojeného království a požadovat, aby členské státy odpovídajícím způsobem uzpůsobily stávající i nově udělená provozní oprávnění leteckých dopravců Spojeného království;

b)

požadovat, aby členské státy odepřely, pozastavily nebo zrušily uvedená provozní oprávnění; nebo

c)

stanovit finanční poplatky nebo provozní omezení.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2. Přijímají se v souladu s postupem pro naléhavé případy uvedeným v čl. 14 odst. 3, pokud to v řádně odůvodněných případech vážného porušení rovnocennosti ve smyslu tohoto odstavce vyžadují závažné naléhavé důvody.

Článek 8

Spravedlivá hospodářská soutěž

1.   Komise sleduje podmínky, za nichž letečtí dopravci Unie a letiště Unie konkurují leteckým dopravcům Spojeného království a letištím Spojeného království, pokud jde o poskytování služeb letecké dopravy v působnosti tohoto nařízení.

2.   Shledá-li Komise, že v důsledku některé situace uvedené v odstavci 3 jsou tyto podmínky výrazně méně příznivé, než jaké mají letečtí dopravci Spojeného království, neprodleně za účelem nápravy dané situace přijme prováděcí akty s cílem:

a)

stanovit omezení přípustné kapacity pro pravidelné služby letecké dopravy dostupné pro letecké dopravce Spojeného království a požadovat, aby členské státy odpovídajícím způsobem uzpůsobily stávající i nově udělená provozní oprávnění leteckých dopravců Spojeného království;

b)

požadovat, aby členské státy odepřely, pozastavily nebo zrušily uvedená provozní oprávnění některým nebo všem leteckým dopravcům Spojeného království; nebo

c)

stanovit finanční poplatky nebo provozní omezení.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 14 odst. 2. Přijímají se v souladu s postupem pro naléhavé případy uvedeným v čl. 14 odst. 3, pokud to v řádně odůvodněných případech ohrožení hospodářské životaschopnosti jedné či více činností leteckých dopravců Unie vyžadují závažné naléhavé důvody.

3.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 2 jsou za podmínek stanovených v uvedeném odstavci přijímány k nápravě těchto situací:

a)

poskytování subvencí Spojeným královstvím;

b)

neschopnost Spojeného království zavést nebo účinně uplatňovat právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže;

c)

neschopnost Spojeného království zřídit nebo zachovat nezávislý orgán pro hospodářskou soutěž;

d)

uplatňování norem Spojeným královstvím v oblasti ochrany pracovníků, bezpečnosti, ochrany, životního prostředí nebo práv cestujících, které jsou méně přísné než normy stanovené v právu Unie, nebo pokud příslušná ustanovení v právu Unie neexistují, méně přísné než normy uplatňované všemi členskými státy, nebo v každém případě méně přísné než příslušné mezinárodní normy;

e)

jakákoli forma diskriminace leteckých dopravců Unie.

4.   Pro účely odstavce 1 může Komise žádat příslušné orgány Spojeného království, letecké dopravce Spojeného království nebo letiště Spojeného království o informace. Pokud příslušné orgány Spojeného království, letečtí dopravci Spojeného království nebo letiště Spojeného království neposkytnou požadované informace v přiměřené lhůtě stanovené Komisí nebo poskytnou neúplné informace, může Komise postupovat podle odstavce 2.

5.   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/712 (7) se nepoužije na záležitosti, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Článek 9

Provozní oprávnění

1.   Aniž je dotčeno právo Unie a vnitrostátní právo v oblasti provozní bezpečnosti letectví, musí letečtí dopravci Spojeného království za účelem výkonu práv, která jim byla udělena podle článku 4, získat provozní oprávnění v každém členském státě, v němž chtějí působit.

2.   Po obdržení žádosti leteckého dopravce Spojeného království o provozní oprávnění dotčený členský stát vydá příslušné provozní oprávnění bez zbytečného odkladu, pokud:

a)

žádající letecký dopravce Spojeného království je držitelem platné provozní licence v souladu s právními předpisy Spojeného království; a

b)

Spojené království vykonává a udržuje nad žádajícím leteckým dopravcem Spojeného království faktickou regulační kontrolu, příslušný orgán je jasně určen a letecký dopravce Spojeného království je držitelem osvědčení leteckého provozovatele vydaného uvedeným orgánem.

3.   Aniž je dotčena nutnost poskytnout dostatek času na provedení nezbytných posouzení, jsou letečtí dopravci Spojeného království oprávněni podávat žádosti o provozní oprávnění ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Členské státy mají pravomoc schvalovat žádosti, které splnily podmínky pro schválení, od uvedeného dne. Udělená povolení však nabývají účinku nejdříve prvním dnem použitelnosti tohoto nařízení uvedeným v čl. 15 odst. 2 prvním pododstavci.

Článek 10

Provozní plány, programy a letové řády

1.   Letečtí dopravci Spojeného království předloží příslušným orgánům všech dotčených členských států provozní plány, programy a letové řády pro letecké služby ke schválení. Všechny tyto dokumenty musí být předány nejméně 30 dní před zahájením provozu. Dokumenty týkající se poskytování leteckých služeb, které se mají uskutečnit v lednu 2021, musí být podány co nejdříve před zahájením provozu.

2.   S výhradou článku 9 lze provozní plány, programy a letové řády pro sezonu IATA, která probíhá v první den použitelnosti tohoto nařízení uvedený v čl. 15 odst. 2 prvním pododstavci, jakož i pro první následující sezonu předložit a schválit před tímto dnem.

3.   Toto nařízení nebrání členským státům ve vydávání oprávnění k provozování pravidelných služeb letecké dopravy dopravci Unie vykonávajícími práva, která jim udělilo Spojené království. V souvislosti s těmito oprávněními se členské státy zdrží diskriminace mezi dopravci Unie.

Článek 11

Odepření, zrušení, pozastavení a omezení provozního oprávnění

1.   Členské státy odepřou, nebo případně zruší či pozastaví provozní oprávnění leteckého dopravce Spojeného království, pokud:

a)

leteckého dopravce nelze považovat za leteckého dopravce Spojeného království podle tohoto nařízení; nebo

b)

nejsou splněny podmínky uvedené v čl. 9 odst. 2.

2.   Členské státy odepřou, zruší, pozastaví nebo omezí provozní oprávnění leteckého dopravce Spojeného království či stanoví podmínky k tomuto oprávnění nebo omezí provoz či stanoví podmínky týkající se provozu v každém z těchto případů:

a)

nebyly dodrženy příslušné požadavky na provozní bezpečnost a ochranu letectví před protiprávními činy;

b)

nebyly dodrženy příslušné požadavky týkající se příletu letadla použitého k letecké dopravě na území dotčeného členského státu, jeho provozování na něm nebo odletu z něj;

c)

nebyly dodrženy příslušné požadavky týkající se vstupu cestujících, posádky, zavazadel, nákladu nebo pošty na území dotčeného členského státu, pobytu na něm či jeho opouštění (včetně předpisů, které se vztahují na vstup, celní odbavení, přistěhovaleckou kontrolu, pasy, clo a karanténu, nebo v případě pošty včetně poštovních předpisů).

3.   Členské státy odepřou, zruší, pozastaví nebo omezí provozní oprávnění leteckých dopravců Spojeného království či stanoví podmínky k tomuto oprávnění nebo omezí provoz či stanoví podmínky týkající se provozu, pokud to vyžaduje Komise v souladu s článkem 7 nebo 8.

4.   Členské státy informují bez zbytečného odkladu Komisi a ostatní členské státy o rozhodnutích odepřít nebo zrušit provozní oprávnění leteckého dopravce Spojeného království podle odstavců 1 a 2.

Článek 12

Osvědčení a licence

Osvědčení o letové způsobilosti, osvědčení způsobilosti a licence vydané nebo potvrzené Spojeným královstvím a stále platné uznávají členské státy za platné pro účely provozování leteckých služeb leteckými dopravci Spojeného království podle tohoto nařízení, pokud tato osvědčení nebo tyto licence byly vydány nebo potvrzeny přinejmenším podle příslušných mezinárodních norem stanovených podle Chicagské úmluvy a v souladu s nimi.

Článek 13

Konzultace a spolupráce

1.   Příslušné orgány členských států vedou konzultace a spolupracují s příslušnými orgány Spojeného království tak, aby bylo zajištěno provádění tohoto nařízení.

2.   Členské státy na požádání neprodleně poskytnou Komisi veškeré informace získané podle odstavce 1 tohoto článku nebo jakékoli jiné informace důležité pro provádění článků 7 a 8.

Článek 14

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený nařízením (ES) č. 1008/2008. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 15

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne následujícího po dni, kdy se na Spojené království a ve Spojeném království přestane uplatňovat právo Unie podle článků 126 a 127 dohody o vystoupení.

Ustanovení čl. 9 odst. 3 a čl. 10 odst. 2 se však použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Toto nařízení se nepoužije, vstoupí-li do dne uvedeného v odst. 2 prvním pododstavci v platnost, nebo případně začne-li se prozatímně provádět, komplexní dohoda upravující poskytování letecké dopravy se Spojeným královstvím, jíž je Unie smluvní stranou.

4.   Toto nařízení pozbývá platnosti tím z následujících dnů, který nastane dříve:

a)

dnem 30. června 2021;

b)

dnem, kdy vstoupí v platnost, nebo případně se začne prozatímně provádět, dohoda uvedená v odstavci 3.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2020.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2020.

(2)   Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.

(3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/135 ze dne 30. ledna 2020 o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 1).

(4)  Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/266 ze dne 25. února 2020 o zmocnění k zahájení jednání se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o nové dohodě o partnerství (Úř. věst. L 58, 27.2.2020, s. 53).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/712 ze dne 17. dubna 2019 o ochraně hospodářské soutěže v letecké dopravě a o zrušení nařízení (ES) č. 868/2004 (Úř. věst. L 123, 10.5.2019, s. 4).


28.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 437/97


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2226

ze dne 23. prosince 2020

o určitých aspektech bezpečnosti letectví s ohledem na skončení přechodného období stanoveného v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2) (dále jen „dohoda o vystoupení“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady (EU) 2020/135 (3) a vstoupila v platnost dne 1. února 2020. Přechodné období stanovené v článku 126 dohody o vystoupení (dále jen „přechodné období“), během něhož se na Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) a ve Spojeném království nadále uplatňuje právo Unie v souladu s článkem 127 dohody o vystoupení, končí dne 31. prosince 2020.

(2)

Hlavním cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 (4) je dosažení a udržení vysoké a jednotné úrovně bezpečnosti letectví v Unii. Za tímto účelem byl zřízen systém osvědčení pro různé činnosti v oblasti letectví, aby se dosáhlo požadované úrovně bezpečnosti a umožnila nezbytná ověření a vzájemné uznávání vydávaných osvědčení.

(3)

V oblasti bezpečnosti letectví mohou mnohé zúčastněné strany řešit důsledky skončení přechodného období pro osvědčení a oprávnění bez dohody, která by stanovila nový vztah mezi Unií a Spojeným královstvím v oblasti bezpečnosti letectví, prostřednictvím různých opatření. Tato opatření zahrnují převod k úřadu pro civilní letectví jednoho z členských států a podání žádosti před koncem přechodného období o osvědčení vydané Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“), které nabývá účinku dnem následujícím po skončení přechodného období.

(4)

U některých osvědčení je však třeba zavést zvláštní opatření k řešení důsledků uplynutí přechodného období. To platí zejména pro osvědčení návrhů vydaná agenturou před koncem přechodného období projekčním organizacím s hlavním místem podnikání ve Spojeném království nebo takovými projekčními organizacemi oprávněnými agenturou. Do tohoto data vykonává agentura jménem Spojeného království funkce a úkoly „státu projekce“ podle Úmluvy o mezinárodním civilním letectví a jejích příloh, jak je stanoveno v čl. 77 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139. Po skončení přechodného období převezme funkce a úkoly „státu projekce“ týkající se Spojeného království úřad pro civilní letectví Spojeného království. Za účelem řešení této změny přijalo Spojené království právní předpisy, podle nichž mají být osvědčení návrhů vydaná před přechodným obdobím považována za osvědčení vydaná podle právních předpisů Spojeného království s účinkem od konce přechodného období.

(5)

Zvláštní opatření na straně Unie jsou nezbytná k zajištění toho, aby se, pokud jde o letadla registrovaná v Unii, na návrhy, na něž se uvedená osvědčení návrhů vztahovala, i nadále po skončení přechodného období vztahovala osvědčení návrhů podle nařízení (EU) 2018/1139. Tato zvláštní opatření by měla dotčeným provozovatelům letadel umožnit, aby dotčené výrobky nadále používali. Je proto nezbytné stanovit, že se má za to, že agentura, nebo případně projekční organizace agenturou oprávněné, vydaly osvědčení návrhů vztahující se na uvedené návrhy s účinkem ode dne následujícího po skončení přechodného období. Nařízení (EU) 2018/1139 a příslušné akty Komise předpokládají taková osvědčení návrhů vydaná na základě toho, že dotčené letadlo je registrováno v členském státě, přestože státem projekce je třetí země.

(6)

Je třeba jasně stanovit, že tato osvědčení návrhů podléhají příslušným pravidlům stanoveným v nařízení (EU) 2018/1139 a v příslušných prováděcích aktech a aktech v přenesené pravomoci přijatých na jeho základě nebo na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (5), zejména pravidlům platným pro osvědčení návrhu a povinné informace o zachování letové způsobilosti.

(7)

Vzhledem k naléhavosti dané skončením přechodného období je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(8)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž udržení vysoké a jednotné úrovně bezpečnosti letectví v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(9)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít ode dne následujícího po dni, kdy skončí přechodné období, pokud do uvedeného dne nevstoupí v platnost dohoda mezi Evropskou unií a Spojeným královstvím upravující otázky bezpečnosti civilního letectví ohledně osvědčení návrhů, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo pokud taková dohoda nebude nejpozději od uvedeného dne prozatímně prováděna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení s ohledem na skončení přechodného období stanoví zvláštní ustanovení pro určitá osvědčení v oblasti bezpečnosti letectví vydávaná podle nařízení (ES) č. 216/2008 nebo (EU) 2018/1139 fyzickým a právnickým osobám, které mají své hlavní místo podnikání ve Spojeném království.

2.   Toto nařízení se vztahuje na osvědčení návrhů uvedená v příloze, která jsou platná v den předcházející dni použitelnosti tohoto nařízení a která vydala agentura fyzickým nebo právnickým osobám, jež mají hlavní místo podnikání ve Spojeném království, nebo projekční organizace, která má hlavní místo podnikání ve Spojeném království.

3.   Toto nařízení se použije pouze na letadla registrovaná v Unii.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí příslušné definice uvedené v nařízení (EU) 2018/1139 a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých na základě uvedeného nařízení a nařízení (ES) č. 216/2008.

Článek 3

Platnost osvědčení

Osvědčení návrhů uvedená v čl. 1 odst. 2 se považují za vydaná s účinkem ode dne uvedeného v čl. 5 odst. 2:

1.

agenturou, pokud jde o osvědčení uvedená v čl. 1 odst. 2, která vydala agentura;

2.

organizací, jež byla oprávněna agenturou, pokud jde o osvědčení uvedená v čl. 1 odst. 2, která vydala projekční organizace oprávněná agenturou.

Článek 4

Pravidla a povinnosti týkající se osvědčení, na která se vztahuje článek 3

1.   Na osvědčení podle článku 3 tohoto nařízení se vztahují pravidla, která se na ně použijí v souladu s nařízením (EU) 2018/1139 a příslušnými prováděcími akty a akty v přenesené pravomoci přijatými na základě uvedeného nařízení nebo nařízení (ES) č. 216/2008, zejména s nařízením Komise (EU) č. 748/2012 (6).

2.   Pokud jde o subjekty, které mají své hlavní místo podnikání ve třetí zemi, má agentura pravomoci stanovené v nařízení (EU) 2018/1139 a v příslušných prováděcích aktech a aktech v přenesené pravomoci přijatých na základě uvedeného nařízení a nařízení (ES) č. 216/2008.

Článek 5

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Toto nařízení se použije ode dne následujícího po dni, kdy podle článků 126 a 127 dohody o vystoupení přestane pro Spojené království a ve Spojeném království platit právo Unie.

3.   Toto nařízení se nepoužije, pokud do data uvedeného v odstavci 2 tohoto článku vstoupí v platnost dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím upravující otázky bezpečnosti civilního letectví ohledně osvědčení návrhů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, nebo případně bude-li taková dohoda nejpozději od uvedeného data prozatímně prováděna.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2020.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2020.

(2)   Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.

(3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/135 ze dne 30. ledna 2020 o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1).

(6)  Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (Úř. věst. L 224, 21.8.2012, s. 1).


PŘÍLOHA

SEZNAM OSVĚDČENÍ PODLE ČLÁNKU 1

1.

Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 (1), příloha I, část 21, oddíl A, hlava B (Typová osvědčení a typová osvědčení pro zvláštní účely)

2.

Nařízení (EU) č. 748/2012, příloha I, část 21, oddíl A, hlava D (Změny typových osvědčení a typových osvědčení pro zvláštní účely)

3.

Nařízení (EU) č. 748/2012, příloha I, část 21, oddíl A, hlava E (Doplňková typová osvědčení)

4.

Nařízení (EU) č. 748/2012, příloha I, část 21, oddíl A, hlava M (Opravy)

5.

Nařízení (EU) č. 748/2012, příloha I, část 21, oddíl A, hlava O (Oprávnění ETSO)

6.

Nařízení (EU) č. 748/2012, příloha I, část 21, oddíl A, hlava J (Oprávnění organizace k projektování)

(1)  Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (Úř. věst. L 224, 21.8.2012, s. 1).


28.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 437/102


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2227

ze dne 23. prosince 2020,

kterým se mění nařízení (EU) 2017/2403, pokud jde o oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie ve vodách Spojeného království a rybolovné operace rybářských plavidel Spojeného království ve vodách Unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr vystoupit z Unie na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(2)

Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2) (dále jen „dohoda o vystoupení“) obsahuje ujednání týkající se uplatňování ustanovení práva Unie na Spojené království a ve Spojeném království i po dni, kdy se na Spojené království a ve Spojeném království přestanou uplatňovat Smlouvy. Společná rybářská politika se v souladu s dohodou o vystoupení uplatňuje na Spojené království a ve Spojeném království během přechodného období a přestane se uplatňovat dnem 31. prosince 2020.

(3)

Jakmile se společná rybářská politika přestane na Spojené království a ve Spojeném království uplatňovat, nebudou již vody Spojeného království (teritoriální moře a přilehlá výlučná ekonomická zóna) součástí vod Unie. V případě neexistence dohody mezi Unií a Spojeným královstvím upravující rybolov tedy hrozí, že rybářská plavidla Unie a Spojeného království nebudou mít možnost plně využívat rybolovných práv, která by mohla mít k dispozici na rok 2021.

(4)

K zajištění udržitelnosti rybolovu a s ohledem na význam rybolovu pro obživu mnoha společenství v Unii a ve Spojeném království by měla být zachována možnost, aby rybářská plavidla Unie a Spojeného království nadále měla přístup k rybolovu ve vodách druhé strany na základě vzájemnosti i po dni 31. prosince 2020. Účelem tohoto nařízení je vytvořit vhodný právní rámce pro tento přístup na základě vzájemnosti.

(5)

Územní působnost tohoto nařízení a jakýkoli odkaz na Spojené království v tomto nařízení nezahrnuje Gibraltar.

(6)

Unie a Spojené království mají rybolovná práva na rok 2021 stanovit v plném souladu s požadavky stanovenými v článcích 61 a 62 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (3). V zájmu zajištění udržitelného využívání živých mořských zdrojů a stability ve vodách Unie a ve vodách Spojeného království mají být přidělené kvóty a podíly pro členské státy a Spojené království stanoveny v souladu s platným právem Unie a Spojeného království.

(7)

Vzhledem k dlouholeté tradici rybolovu rybářskými plavidly Spojeného království ve vodách Unie a naopak a za účelem získání přístupu do těchto vod na základě vzájemnosti by měla Unie stanovit mechanismus, který by rybářským plavidlům Spojeného království umožňoval přístup do vod Unie na základě oprávnění, aby mohla lovit podíly na kvótách, které budou Spojenému království přiděleny, za stejných podmínek, jaké se vztahují na rybářská plavidla Unie. Tato oprávnění k rybolovu by měla být udělena pouze tehdy a v tom rozsahu, v jakém bude Spojené království nadále poskytovat rybářským plavidlům Unie oprávnění k rybolovu, aby mohla nadále provádět rybolov v jeho vodách.

(8)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (4) stanoví pravidla pro vydávání a správu oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla ve vodách pod svrchovaností nebo v jurisdikci třetí země a pro rybářská plavidla třetích zemí provádějící rybolovné operace ve vodách Unie.

(9)

Nařízení (EU) 2017/2403 stanoví pravidla pro rybolovné operace, které provádějí rybářská plavidla Unie ve vodách třetí země mimo rámec dohody, a stanoví, že členský stát vlajky může udělit přímá oprávnění, a dále stanoví podmínky a postupy pro udělování těchto oprávnění. Vzhledem k počtu rybářských plavidel Unie, která provozují rybolovné činnosti ve vodách Spojeného království, by tyto podmínky a postupy způsobily výrazná zpoždění a zvýšení administrativní zátěže v případě neexistence dohody mezi Unií a Spojeným královstvím upravující rybolov. Je tedy nezbytné stanovit zvláštní podmínky a postupy, aby Spojené království mohlo snáze vydávat rybářským plavidlům Unie oprávnění k provozování rybolovných činností ve svých vodách.

(10)

Je nezbytné odchýlit se od pravidel, která platí pro rybářská plavidla třetích zemí, a stanovit zvláštní podmínky a postupy, jimiž Unie umožní vydávat oprávnění rybářským plavidlům Spojeného království za účelem provozování rybolovných činností v jejích vodách.

(11)

Nařízení (EU) 2017/2403 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(12)

Přechodné období stanovené v dohodě o vystoupení končí dnem 31. prosince 2020. Nebude-li uzavřena dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím upravující rybolov, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a mělo by se použít ode dne následujícího po dni, k němuž se na Spojené království a ve Spojeném království přestane uplatňovat právo Unie podle článků 126 a 127 dohody o vystoupení. Jakožto nouzové opatření by se mělo použít do 31. prosince 2021, nebo do dne, kdy vstoupí v platnost nebo se začne prozatímně provádět dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím upravující rybolov, podle toho, co nastane dříve.

(13)

Vzhledem k potřebě přijmout toto nařízení přede dnem, kdy se na Spojené království a ve Spojeném království přestane uplatňovat právo Unie podle článků 126 a 127 dohody o vystoupení, a vzhledem k potřebě stanovit nejpozději do uvedeného dne postupy pro udělování oprávnění k provádění udržitelných rybolovných operací ve vodách Spojeného království a Unie na základě vzájemnosti, aby se předešlo náhlému přerušení rybolovných operací, je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(14)

Aby hospodářské subjekty Unie i Spojeného království mohly i nadále provádět rybolov, měla by být oprávnění k rybolovu pro rybolovné činnosti ve vodách Unie udělována rybářským plavidlům Spojeného království pouze tehdy a v takovém rozsahu, v jakém bude mít Komise za to, že Spojené království na základě vzájemnosti uděluje rybářským plavidlům Unie práva přístupu k provádění rybolovných operací ve svých vodách,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) 2017/2403

Nařízení (EU) 2017/2403 se mění takto:

1)

v hlavě II kapitole II se doplňuje nový oddíl, který zní:

Oddíl 4

rybolovné operace rybářských plavidel unie ve vodách spojeného království

Článek 18a

Oblast působnosti

Odchylně od oddílu 3 se tento oddíl použije na rybolovné operace prováděné rybářskými plavidly Unie ve vodách Spojeného království.

Článek 18b

Definice

Pro účely tohoto oddílu se „vodami Spojeného království“ rozumějí vody pod svrchovaností nebo v jurisdikci Spojeného království, jež jsou stanoveny v souladu s mezinárodním právem.

Článek 18c

Postup pro získání oprávnění k rybolovu od Spojeného království

1.   Členský stát vlajky, který ověřil, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 5, zašle Komisi odpovídající žádost nebo seznam žádostí o oprávnění k rybolovu udělovaných Spojeným královstvím.

2.   Každá žádost nebo seznam žádostí obsahuje informace, které Spojené království požaduje pro vydání oprávnění k rybolovu, a to v požadovaném formátu, který Spojené království sdělilo Komisi.

3.   Komise poskytne členským státům informace a formát uvedené v odstavci 2. Komise může zaslat členskému státu vlajky žádost o jakékoli další informace nezbytné k ověření toho, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 1 a 2.

4.   Pokud Komise po obdržení žádosti nebo jakýchkoli dalších informací, které si vyžádala podle odstavce 3, shledá, že podmínky stanovené v odstavcích 1 a 2 jsou splněny, bezodkladně žádost předá Spojenému království.

5.   Jakmile Spojené království informuje Komisi, že rozhodlo o vydání nebo zamítnutí oprávnění k rybolovu rybářskému plavidlu Unie, Komise o tom bezodkladně vyrozumí členský stát vlajky.

6.   Členský stát vlajky může vydat oprávnění k rybolovu pro rybolovné operace ve vodách Spojeného království až poté, co byl informován, že Spojené království rozhodlo o vydání oprávnění příslušnému rybářskému plavidlu Unie.

7.   Rybolovné operace nezapočnou, dokud členský stát vlajky i Spojené království nevydají oprávnění k rybolovu.

8.   Jestliže Spojené království vyrozumí Komisi, že rozhodlo o pozastavení nebo odnětí oprávnění k rybolovu rybářskému plavidlu Unie, Komise o tom bezodkladně vyrozumí členský stát vlajky. Tento členský stát odpovídajícím způsobem pozastaví nebo odejme oprávnění k rybolovu pro rybolovné operace ve vodách Spojeného království.

9.   Jestliže Spojené království vyrozumí přímo členský stát vlajky, že rozhodlo o vydání, zamítnutí, pozastavení nebo odnětí oprávnění k rybolovu rybářskému plavidlu Unie, členský stát vlajky o tom bezodkladně vyrozumí Komisi. Tento členský stát odpovídajícím způsobem pozastaví nebo odejme oprávnění k rybolovu pro rybolovné operace ve vodách Spojeného království.

Článek 18d

Sledování

Komise sleduje vydávání oprávnění k rybolovu Spojeným královstvím pro rybolovné operace prováděné rybářskými plavidly Unie ve vodách Spojeného království.“;

2)

vkládá se nová hlava, která zní:

„HLAVA IIIA

RYBOLOVNÉ OPERACE RYBÁŘSKÝCH PLAVIDEL SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VE VODÁCH UNIE

Článek 38a

Oblast působnosti

Odchylně od hlavy III se tato hlava použije na rybolovné operace prováděné rybářskými plavidly Spojeného království ve vodách Unie.

Článek 38b

Rybolovné operace rybářských plavidel Spojeného království

Rybářská plavidla Spojeného království smějí provádět rybolovné operace ve vodách Unie v souladu s podmínkami stanovenými v platných právních předpisech Unie, pokud je plavidlům Unie udělen na základě vzájemnosti přístup k provádění rybolovných operací ve vodách Spojeného království.

Článek 38c

Obecné zásady

1.   Rybářské plavidlo Spojeného království nesmí provádět rybolovné operace ve vodách Unie, jestliže mu Komise nevydala oprávnění k rybolovu. Toto oprávnění je mu vydáno pouze v případě, že splňuje kritéria způsobilosti stanovená v odstavci 2.

2.   Komise může rybářskému plavidlu Spojeného království vydat oprávnění k rybolovu, pokud:

a)

má rybářské plavidlo platnou licenci k rybolovu vydanou příslušným orgánem Spojeného království;

b)

Spojené království rybářské plavidlo zařadilo do rejstříku loďstva, k němuž má Komise přístup;

c)

rybářské plavidlo a jakékoli přidružené podpůrné plavidlo používají příslušný systém identifikačních čísel lodí podle IMO, pokud to právo Unie vyžaduje;

d)

rybářské plavidlo není uvedeno na seznamu plavidel provádějících rybolov NNN přijatém regionální organizací pro řízení rybolovu nebo Unií podle nařízení o rybolovu NNN;

e)

Spojené království není zapsáno na seznamu nespolupracujících zemí podle nařízení o rybolovu NNN ani není označeno za zemi umožňující neudržitelná rybolovná práva podle nařízení (EU) č. 1026/2012; a

f)

Spojenému království jsou k dispozici rybolovná práva.

3.   Rybářské plavidlo Spojeného království, jež má oprávnění k provádění rybolovných operací ve vodách Unie, dodržuje pravidla upravující rybolovné operace rybářských plavidel Unie v rybolovné oblasti, v níž provozuje činnost.

Článek 38d

Postup pro získání oprávnění k rybolovu

1.   Spojené království zašle Komisi žádost nebo seznam žádostí o oprávnění pro svá rybářská plavidla.

2.   Komise může Spojené království požádat o další informace nezbytné k ověření, že podmínky stanovené v čl. 38c odst. 2 byly splněny.

3.   Komise poté, co se ujistí, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 38b a čl. 38c odst. 2, může vydat oprávnění k rybolovu a bezodkladně o tom vyrozumí Spojené království a dotčené členské státy.

Článek 38e

Správa oprávnění k rybolovu

1.   Pokud již není některá z podmínek stanovených v článku 38b a čl. 38c odst. 2 plněna, přijme Komise vhodná opatření, spočívající mimo jiné ve změně nebo odnětí oprávnění, a vyrozumí o tom Spojené království a dotčené členské státy.

2.   Komise může rybářskému plavidlu Spojeného království oprávnění zamítnout, pozastavit nebo odejmout v kterémkoli z těchto případů:

a)

dojde-li k zásadní změně okolností, zejména pokud jde o přístup rybářských plavidel Unie do vod Spojeného království na základě vzájemnosti;

b)

je-li vážně ohroženo udržitelné využívání, řízení a zachování biologických mořských zdrojů;

c)

je-li to nezbytné k zamezení či potlačení rybolovu NNN;

d)

považuje-li to Komise za vhodné na základě zjištění vyplývajících z jejích sledovacích činností podle článku 18d;

e)

zamítne-li, pozastaví-li nebo odejme-li Spojené království rybářským plavidlům Unie neoprávněně oprávnění k provádění rybolovných operací v jeho vodách.

3.   Pokud Komise zamítne, pozastaví nebo odejme oprávnění v souladu s odstavcem 2, bezodkladně o tom Spojené království uvědomí.

Článek 38f

Ukončení rybolovných operací

1.   Jestliže se má za to, že rybolovná práva udělená Spojenému království byla vyčerpána, oznámí to Komise bezodkladně Spojenému království a příslušným kontrolním orgánům členských států. Aby se zajistilo pokračování rybolovných operací v rámci nevyčerpaných rybolovných práv, což může mít vliv i na vyčerpaná rybolovná práva, požádá Komise Spojené království, aby jí sdělilo technická opatření k předcházení případnému negativnímu dopadu na vyčerpaná rybolovná práva.

2.   Ode dne oznámení uvedeného v odstavci 1 jsou oprávnění k rybolovu vydaná rybářským plavidlům plujícím pod vlajkou Spojeného království pro dotčené rybolovné operace považována za pozastavená a daná rybářská plavidla již nejsou oprávněna tyto rybolovné operace provádět.

3.   Jestliže se pozastavení oprávnění k rybolovu podle odstavce 2 týká všech rybolovných operací, pro něž byla vydána, považují se tato oprávnění k rybolovu za odňatá.

Článek 38g

Přečerpání kvót ve vodách Unie

Zjistí-li Komise, že Spojené království překročilo kvóty, které mu byly přiděleny pro určitou populaci nebo skupinu populací, provede odpočty z jiných kvót, jež mu byly přiděleny. Komise usiluje o zajištění toho, aby objem odpočtu odpovídal odpočtům ukládaným členským státům v podobných situacích.

Článek 38h

Kontrola a prosazování práva

1.   Rybářské plavidlo Spojeného království, jež má oprávnění k provádění rybolovných operací ve vodách Unie, dodržuje pravidla kontroly upravující rybolovné operace rybářských plavidel Unie v rybolovné oblasti, v níž vyvíjí činnost.

2.   Rybářské plavidlo Spojeného království, jež má oprávnění k provádění rybolovných operací ve vodách Unie, předkládá Komisi nebo subjektu, který určila, a případně i pobřežnímu členskému státu údaje, které rybářská plavidla Unie musí odesílat členskému státu vlajky podle nařízení o kontrole.

3.   Komise nebo subjekt, který určila, odesílá údaje obdržené v souladu s odstavcem 2 pobřežnímu členskému státu.

4.   Rybářské plavidlo Spojeného království, jež má oprávnění k provádění rybolovných operací ve vodách Unie, na vyžádání předkládá Komisi nebo subjektu, který určila, zprávy pozorovatelů vypracované v rámci příslušných pozorovatelských programů.

5.   Pobřežní členský stát zaznamenává veškerá porušení předpisů, jichž se dopustila rybářská plavidla Spojeného království, spolu se souvisejícími sankcemi do vnitrostátního rejstříku stanoveného v článku 93 nařízení o kontrole.“

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne následujícího po dni, kdy se na Spojené království a ve Spojeném království přestane uplatňovat právo Unie podle článků 126 a 127 dohody o vystoupení, do toho z následujících dnů, který nastane dříve:

a)

do dne 31. prosince 2021;

b)

do dne, kdy vstoupí v platnost nebo se začne prozatímně provádět dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím upravující rybolov.

3.   Toto nařízení se však nepoužije, pokud dohoda uvedená v odst. 2 písm. b) vstoupí v platnost nebo se začne prozatímně provádět do dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2020.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2020.

(2)   Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.

(3)  Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu a dohoda ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 3).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).


ROZHODNUTÍ

28.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 437/108


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2228

ze dne 23. prosince 2020

o Evropském roku železnice (2021)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ve svém sdělení ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ (dále jen „sdělení o Zelené dohodě pro Evropu“) představila Komise Zelenou dohodu pro Unii a její občany. Zelená dohoda pro Evropu je novou strategií růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a hospodářský růst v ní bude oddělen od využívání zdrojů.

(2)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 12. prosince 2019 potvrdila cíl, aby Unie do roku 2050 dosáhla klimatické neutrality.

(3)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020 uvítal sdělení o Zelené dohodě pro Evropu a vyzval k tomu, aby se nezbytný přechod ke klimaticky neutrální společnosti uskutečnil do roku 2050.

(4)

V souladu s cíli stanovenými ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu je třeba transformovat hospodářství Unie a přehodnotit politiky, zejména v oblasti dopravy a mobility. Na dopravu připadá čtvrtina skleníkových plynů produkovaných v Unii, což je podíl, který stále roste. K dosažení klimatické neutrality je nezbytné do roku 2050 emise z dopravy snížit o 90 %. Aby se doprava stala udržitelnou a intermodální, je třeba upřednostnit uživatele a nabídnout jim cenově dostupnější, dosažitelnější, zdravější, čistší a energeticky účinnější alternativy k dopravním prostředkům, na které byli doposud zvyklí, a podpořit ty, kdo již udržitelné způsoby dopravy, jako je chůze, cyklistika a veřejná doprava, používají.

(5)

Podstatou Zelené dohody pro Evropu je urychlit přechod k udržitelné a inteligentní mobilitě za účelem řešení těchto problémů. Zejména by se měla značná část vnitrozemského nákladu, který se dnes ze 75 % přepravuje po silnici, přesunout na železnici a vnitrozemské vodní cesty. K dosažení tohoto přesunu jsou nutné značné investice, včetně investic uskutečněných v souvislosti s oživením hospodářství, a zásadní část těchto investic se bude týkat realizace transevropské dopravní sítě (TEN-T) a úsilí o zvýšení účinnosti koridorů pro železniční nákladní dopravu.

(6)

Železnice hraje zásadní úlohu coby hybná síla v dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Jedná se o jeden z nejekologičtějších a energeticky nejúčinnějších druhů dopravy. Železnice je z velké části elektrifikována a emise CO2 jsou mnohem nižší, než když se srovnatelná doprava uskutečňuje po silnici nebo letecky. Je jediným druhem dopravy, který od roku 1990 soustavně snižuje své emise skleníkových plynů a emise CO2. Železnice kromě toho v období 1990 až 2016 snížila svou spotřebu energie a stále více využívá obnovitelné zdroje energie.

(7)

Krize způsobená onemocněním COVID-19 zasáhla odvětví dopravy mimořádně tvrdě. Navzdory provozním a finančním omezením toto odvětví zachovalo zásadní propojení pro dopravu osob i pro přepravu základního zboží. To bylo možné zejména díky zaměstnancům, kteří nadále pracují za obtížných a nejistých podmínek. Strategická funkce, kterou železnice plnila během krize způsobené onemocněním COVID-19, poukázala na to, že vybudování jednotného evropského železničního prostoru, stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU (4), je nezbytné jednak pro snazší zajištění dodávek základního zboží, jako jsou potraviny, léky a palivo, zejména za mimořádných okolností, a jednak pro dosažení cílů širší dopravní politiky.

(8)

Propojením hlavních dopravních tras Unie s jejími okrajovými, horskými a odlehlými regiony a územími, a to i na regionální a místní úrovni, a zavedením a obnovením chybějících regionálních přeshraničních spojení přispívá železniční odvětví k sociální, hospodářské a územní soudržnosti na kontinentální, národní, regionální i místní úrovni. V odlehlých a venkovských oblastech je navíc často méně sítí, které zaručují poskytování základních služeb obyvatelstvu, a tyto sítě jsou méně rozvinuté. Okrajové regiony se často potýkají s dvojnásobně obtížnou situací, neboť mají venkovskou povahu a nacházejí se na okraji vnitrostátních sítí.

(9)

Podíl osobní železniční přepravy na dopravě v Unii se od roku 2007 mírně zvýšil, ale podíl železniční nákladní dopravy klesl. Pro dosažení skutečně jednotného evropského železničního prostoru existuje stále mnoho překážek. Železniční odvětví někdy omezují mimo jiné zastaralé obchodní a provozní postupy, stárnoucí infrastruktura a kolejová vozidla a hlučné vagony. Aby mohla železnice plně realizovat svůj potenciál, bude třeba tyto překážky překonat a zároveň snižovat náklady, studovat unijní režimy, které by doplnily vnitrostátní mechanismy pro nediskriminační podporu poskytovanou provozovatelům železnic, a uspíšit inovace, což zároveň zajistí fungování vnitřního trhu, zvýší železniční provoz a dále zlepší již nyní vysokou úroveň bezpečnosti. Proto je třeba železniční odvětví dále posilovat, aby bylo pro cestující, zaměstnance i podniky atraktivnější.

(10)

Ministři dopravy většiny členských států vyjádřili ve svém politickém prohlášení na neformální videokonferenci ministrů dopravy EU dne 4. června 2020 odhodlání podporovat evropskou agendu pro mezinárodní osobní železniční přepravu.

(11)

Za účelem propagace železniční dopravy v souladu s cíli stanovenými ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu, a v souladu s cíli udržitelné a inteligentní mobility, by měl být rok 2021 vyhlášen Evropským rokem železnice (dále jen „Evropský rok“). Rok 2021 bude pro železniční politiku Unie důležitý, jelikož bude prvním úplným rokem, v jehož průběhu se budou v celé Unii provádět pravidla dohodnutá v rámci čtvrtého železničního balíčku, zejména pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících, snížení nákladů a omezení administrativní zátěže pro železniční podniky působící v celé Unii a o pověření Agentury Evropské unie pro železnice (ERA) dalšími úkoly, jejichž cílem je snížit technické překážky. V řadě členských států se zvyšuje zájem veřejnosti o železnici, včetně nočních vlakových spojů, o čemž svědčí popularita #DiscoverEU. Mezinárodní kulturní festival Europalia navíc svůj ročník 2021 věnuje vlivu železnice na umění a vyzdvihne výraznou úlohu vlakové dopravy v prosazování sociálních, hospodářských, průmyslových a ekologických změn. Evropský rok by měl přispět k celoevropské debatě o budoucnosti železnic.

(12)

Na úrovni Unie bude finanční příděl potřebný k provádění tohoto rozhodnutí zahrnovat odpovídající financování, které bude určeno v kontextu rozpočtového procesu pro rok 2021 v souladu s víceletým finančním rámcem na období let 2021 až 2027. Cílem by mělo být poskytnutí finančních prostředků ve výši nejméně 8 milionů EUR na provedení tohoto rozhodnutí od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2022, aniž budou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu.

(13)

Dojíždějící cestující představují 80 až 90 % všech cestujících na železnici. To znamená, že městské aglomerace významně přispívají k celkové výkonnosti osobní železniční dopravy. Inteligentní městská mobilita závisí na modernizaci a renovaci nedostatečně využívaných příměstských a regionálních tratí. Jen tak může mít nízký dopad na životní prostředí a přispívat k sociální a hospodářské soudržnosti.

(14)

V průběhu Evropského roku by Komise měla uvažovat o zahájení studie proveditelnosti k vytvoření evropské značky na podporu zboží a výrobků přepravovaných po železnici s cílem motivovat podniky, aby přeorientovaly svou dopravu na železnici. Stejně tak by Komise měla zvážit zahájení studie proveditelnosti k zavedení indexu železničního propojení, jehož účelem by byla kategorizace podle úrovně integrace dosažené využíváním služeb na železniční síti.

(15)

Úloha motivovaných pracovníků je nedocenitelná, neboť tito pracovníci zajišťují plynulost provozu. Aby mohlo železniční odvětví plně využít svého potenciálu, musí diverzifikovat své pracovní síly a zejména přilákat ženy a mladé pracovníky. Uvedenou politiku je třeba podporovat na všech institucionálních úrovních.

(16)

Ke zvýšení přitažlivosti železniční dopravy je nutné, aby se služby zaměřovaly na uživatele a byly organizovány a navrženy tak, aby poskytovaly dobrou hodnotu, stálou spolehlivost, vynikající kvalitu služeb a atraktivní ceny.

(17)

Jelikož cíle tohoto rozhodnutí, totiž podpory železniční dopravy jako udržitelného, inovativního, propojeného a intermodálního, bezpečného a cenově dostupného druhu dopravy a jako důležitého prvku udržování a rozvoje dobrých vztahů mezi Unií a sousedními zeměmi, jakož i zdůraznění evropského přeshraničního rozměru železniční dopravy a posílení přínosu železnice k ekonomice a průmyslu a pro společnost v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej vzhledem k nutné mezinárodní výměně informací a šíření osvědčených postupů v celé Unii může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Rok 2021 se vyhlašuje „Evropským rokem železnice“ (dále jen „Evropský rok“).

Článek 2

Cíle

Obecným cílem Evropského roku je povzbudit a podpořit snahu Unie, členských států, regionálních a místních orgánů a dalších organizací o zvýšení podílu železnice na osobní a nákladní dopravě. Specifické cíle Evropského roku jsou:

a)

propagovat železniční dopravu jako udržitelný, inovativní, propojený a intermodální, bezpečný a cenově dostupný způsob dopravy, zejména zdůrazněním role železnice:

i)

coby hybné síly, která výrazně pomůže dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality Unie,

ii)

coby pilíře účinné logistické sítě, která je schopna zaručit základní služby, a to i v případě neočekávaných krizí, a

iii)

coby způsobu dopravy, který má dosah na širší veřejnost, zejména na mladé lidi, mimo jiné tím, že prezentuje železnici jako sektor nabízející atraktivní pracovní příležitosti;

b)

zdůraznit evropský a přeshraniční rozměr železniční dopravy, který sbližuje občany, umožňuje jim objevovat Unii v celé její rozmanitosti, podporuje socioekonomickou a územní soudržnost a přispívá k integraci vnitřního trhu Unie zejména tím, že zajišťuje lepší propojení v oblastech na jejích geografických hranicích a propojení s těmito oblastmi, i prostřednictvím regionálních přeshraničních tratí;

c)

zvyšovat přínos železnice pro unijní hospodářství a průmysl, včetně přínosu pro její globální konkurenceschopnost, její obchod a společnost, zejména v aspektech týkajících se regionálního a místního rozvoje, udržitelného cestovního ruchu, vzdělávání, mládeže a kultury a zlepšení přístupnosti pro zdravotně postižené osoby nebo osoby s omezenou schopností pohybu a orientace obzvláště se zřetelem k potřebám starších osob;

d)

přispívat k propagaci železnice jako důležité součásti vztahů mezi Unií a sousedními zeměmi, vycházející ze zájmů a potřeb v partnerských zemích a z odborných znalostí v oblasti železniční dopravy v rámci Unie i mimo ni;

e)

vycházet ze schopnosti železnice stimulovat kolektivní představivost, zejména prostřednictvím historie železnice a jejího kulturního dědictví, a připomínat tak přínos železnice při budování evropské prosperity a její úlohu při vývoji špičkových technologií;

f)

propagovat atraktivitu železničních povolání, zejména tím, že zdůrazní poptávku po nových dovednostech a význam, který přikládá spravedlivým a bezpečným pracovním podmínkám, a řeší potřebu větší rozmanitosti pracovní síly;

g)

podporovat klíčovou úlohu železnice v rámci mezinárodní přepravy cestujících na území Unie;

h)

propagovat unijní síť nočních vlaků a podporovat iniciativy, které podtrhují jejich přeshraniční povahu, pomocí symbolů představujících Unii;

i)

utvářet povědomí veřejnosti o možné úloze železnice v rozvoji udržitelného cestovního ruchu v Evropě;

j)

podporovat klíčovou úlohu železnice v rámci udržitelné mobility mezi koncovými body, která spojuje jednotlivá centra a umožňuje jednoduše a bez problémů přecházet mezi různými druhy dopravy;

k)

přispívat k provádění čtvrtého železničního balíčku a k vytváření povědomí o opatřeních, která jsou nutná k vybudování jednotného evropského železničního prostoru vycházejícího ze správně fungující transevropské dopravní sítě (TEN-T);

l)

podněcovat diskusi o tom, jak modernizovat kolejová vozidla a jak dále rozvíjet železniční infrastrukturu a zvyšovat její kapacitu, aby bylo možné zajistit širší využívání přepravy cestujících a nákladů po železnici, a zdůrazňovat v této souvislosti význam spolupráce mezi provozovateli infrastruktury, výzkum a inovaci a úlohu společného podniku Shift2Rail zřízeného nařízením Rady (EU) č. 642/2014 (5);

m)

propagovat akce a iniciativy zaměřené na šíření informací o právech cestujících využívajících železniční dopravu a podporovat spolupráci mezi všemi subjekty v železničním odvětví s cílem zlepšit poskytování informací zákazníkům a prodej jízdenek, mimo jiné nabídkou přímých přepravních dokladů a rozvojem nových digitálních dokladů pro více druhů dopravy, jakož i podávat v této souvislosti informace o současných výzvách, jako je nutnost výměny údajů mezi subjekty v železničním odvětví.

Článek 3

Obsah opatření

1.   Opatření, která mají být přijata za účelem dosažení cílů stanovených v článku 2, jsou úzce koordinována s probíhajícími činnostmi na podporu železniční dopravy. Tato opatření zahrnují následující činnosti na unijní, národní, regionální i místní úrovni, organizované v rámci partnerství nebo individuálně, a související se záměry Evropského roku:

a)

iniciativy a akce na podporu diskuse, budování pozitivního obrazu železnice, zvyšování povědomí a snazšího zapojení občanů, podniků a veřejných orgánů s cílem zvýšit důvěru v železnici, zejména v návaznosti na krizi způsobenou onemocněním COVID-19, a propagovat přitažlivost železnice pro dopravu většího množství osob a zboží jakožto prostředku boje proti změně klimatu, a to prostřednictvím různých kanálů a nástrojů, včetně akcí v členských státech, a současně zdůrazňování bezpečnosti a pohodlí cestování po železnici;

b)

iniciativy v členských státech na podporu využívání železniční dopravy v rámci pracovních cest a dojíždění ve veřejném i soukromém sektoru;

c)

informační výstavy, inspirační, vzdělávací a osvětové kampaně, jakož i použití prezentačních a informačních vlaků, s cílem vybídnout cestující, spotřebitele a podniky ke změně chování a podnítit širokou veřejnost, aby se aktivně podílela na dosažení cílů v oblasti udržitelnější dopravy;

d)

sdílení zkušeností a osvědčených postupů celostátních, regionálních a místních orgánů, občanské společnosti, podniků a škol, pokud jde o podporu využívání železnice a prosazení změny v chování na všech úrovních;

e)

studie a inovační činnost a šíření jejich výsledků na evropské či vnitrostátní úrovni;

f)

podpora projektů a sítí souvisejících s Evropským rokem, mimo jiné prostřednictvím sdělovacích prostředků, sociálních sítí a dalších on-line komunit;

g)

partnerství a akce, například ty uvedené v příloze;

h)

určování a prosazování osvědčených postupů s cílem vytvořit rovné podmínky pro nejrůznější druhy dopravy;

i)

podpora projektů a činností s cílem zvyšovat povědomí veřejnosti o udržitelné mobilitě mezi koncovými body, která by zajišťovala bezproblémové cestování „od dveří ke dveřím“ v kombinaci s jinými způsoby dopravy, včetně aktivní dopravy a udržitelné a inteligentní logistiky;

j)

propagování projektů a činností zaměřených na zvyšování povědomí o významu jednotného evropského železničního prostoru, zejména pokud jde o jeho probíhající provádění, akce, jež usnadňují mezinárodní cestování po železnici, a akce na poskytování informací cestujícím v digitální formě, jako je poskytování informací o nabídkách cest, cenách jízdenek a jízdních řádech v reálném čase, včetně těch poskytovaných nezávislými poskytovateli, které by umožnilo srovnání těchto nabídek, cen a jízdních řádů; a

k)

propagování projektů a činností s ohledem na realizaci rozšířené, modernizované a interoperabilní železniční infrastruktury, včetně evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS), terminálů nabízejících možnost přechodu na jiný druh dopravy, jakož i a modernizovaných kolejových vozidel.

2.   Komise zváží možnost zahájit v průběhu Evropského roku:

a)

studii proveditelnosti k vytvoření evropské značky na podporu zboží a výrobků přepravovaných po železnici s cílem motivovat podniky, aby přeorientovaly svou dopravu na železnici; a

b)

studii proveditelnosti k zavedení „indexu železničního propojení“, jehož účelem by byla kategorizace podle úrovně integrace, dosažené využíváním služeb v železniční síti, jež by poukázala na potenciál železnice konkurovat jiným druhům dopravy.

Do 31. března 2021 Komise informuje Evropský parlament a Radu o svých plánech.

3.   Orgány a subjekty Unie, jakož i členské státy, a to na unijní i vnitrostátní úrovni, mohou při podpoře činností uvedených v odstavci 1 odkazovat na Evropský rok a používat jeho vizuální identitu.

Článek 4

Koordinace na úrovni členských států

Za organizaci účasti na Evropském roce na vnitrostátní úrovni odpovídají členské státy. Zajišťují koordinaci příslušných činností na vnitrostátní úrovni a jmenují kontaktní osoby členských států, které zajišťují koordinaci na úrovni Unie.

Článek 5

Koordinace na úrovni Unie

1.   Komise pravidelně svolává zasedání kontaktních osob členských států za účelem koordinace řízení Evropského roku. Tato zasedání rovněž slouží k výměně informací o provádění Evropského roku na unijní a vnitrostátní úrovni. Zástupci Evropského parlamentu se mohou těchto zasedání účastnit jako pozorovatelé.

2.   Při koordinaci Evropského roku na úrovni Unie se uplatňuje průřezový přístup s cílem vytvořit synergie mezi jednotlivými programy a iniciativami Unie, které zajišťují finanční podporu projektům v oblasti železniční dopravy nebo projektům s ní souvisejícím.

3.   Komise svolává pravidelná zasedání zúčastněných stran a zástupců organizací či subjektů působících v oblasti železniční dopravy, včetně stávajících mezinárodních sítí, příslušných nevládních organizací, univerzit a technologických center, jakož i zástupců mládežnických organizací a komunit, a organizací zastupujících osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, s cílem poskytnout jim pomoc při provádění Evropského roku na úrovni Unie.

4.   Pokud na to budou finanční prostředky, může Komise pořádat výzvy k předkládání návrhů a projektů, které mohou získat podporu za vynikající příspěvek k cílům Evropského roku.

Článek 6

Mezinárodní spolupráce

Pro účely Evropského roku spolupracuje Komise v případě potřeby s příslušnými mezinárodními organizacemi, přičemž dbá na to, aby byla účast Unie viditelná.

Článek 7

Sledování a hodnocení

Do 31. prosince 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení iniciativ stanovených v tomto rozhodnutí. Komise stanoví za účelem vyhodnocení těchto iniciativ klíčové ukazatele výkonnosti. Tyto klíčové ukazatele budou stanoveny v uvedené zprávě. Členské státy poskytnou Komisi pro účely vypracování uvedené zprávy informace o činnostech, za něž odpovídají.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 23. prosince 2020.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)   Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 149.

(2)  Stanovisko ze dne 14. října 2020 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 17. prosince 2020.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).

(5)  Nařízení Rady (EU) č. 642/2014 ze dne 16. června 2014 o zřízení společného podniku Shift2Rail (Úř. věst. L 177, 17.6.2014, s. 9).


PŘÍLOHA

PARTNERSTVÍ A AKCE

V této příloze je uveden tento orientační seznam partnerství a akcí spojených s Evropským rokem:

1.

partnerství s filmovými festivaly po celé Evropě s cílem zdůraznit silné zakotvení železnice v kinematografických dílech;

2.

spolupráce s evropskými železničními muzei a stávajícími kulturními akcemi, jako jsou filmové festivaly a umělecké výstavy;

3.

partnerství s Agenturou ERA s cílem poukázat na:

a)

výsledky činnosti železničního odvětví v Evropě,

b)

know-how subjektů činných v železničním odvětví, a zejména železničářů,

c)

přínos železnice z hlediska bezpečnosti a ochrany životního prostředí, a

d)

kariérní příležitosti v železničním odvětví pro studenty středních a vysokých škol a učně;

4.

mobilní vlakové výstavy na území Unie, které mají informovat veřejnost o cílech Evropského roku a poukázat na atraktivitu celé řady jeho poselství;

5.

poskytování průkazu Interrail mladým lidem, zejména v rámci programu Erasmus nebo v rámci soutěží s cílem rozšířit dosah Evropského roku.

6.

využití nádraží jako uměleckých prostor, míst setkávání v rámci měst a ekonomických, kulturních a občanských center a využití železničních muzeí s cílem zprostředkovat poselství Evropského roku.


28.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 437/116


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/2229

ze dne 23. prosince 2020,

kterým se mění rozhodnutí č. 445/2014/EU o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 167 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cíli akce Unie nazvané„Evropská hlavní města kultury“ (dále jen „akce“) jsou podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU (2): zabezpečit a podpořit rozmanitost kultur v Evropě, vyzdvihnout jejich společné rysy a posílit u občanů pocit příslušnosti ke společnému kulturnímu prostoru; podpořit přínos kultury k dlouhodobému rozvoji měst; zvětšit rozsah, rozmanitost a evropský rozměr kulturní nabídky ve městech, mimo jiné prostřednictvím nadnárodní spolupráce; rozšiřovat přístup ke kultuře a účast na ní; posilovat možnosti odvětví kultury a jeho vazby na jiná odvětví a prostřednictvím kultury pozdvihnout mezinárodní profil měst.

(2)

Předpokladem pro dosažení cílů akce je mobilita, cestovní ruch, pořádání akcí a účast veřejnosti, které jsou v období pandemie COVID-19 nesmírně obtížné, ne-li téměř nemožné.

(3)

Přímým důsledkem opatření omezujících volný pohyb osob, která byla přijata v celé Evropě, bylo uzavření kulturních prostor a zařízení a zrušení nebo odklad kulturních akcí na neurčitou dobu. Projekty evropské a mezinárodní kulturní spolupráce byly radikálně zpomaleny s tím, jak bylo omezeno fyzické překračování hranic. Kvůli rychle klesajícím příjmům a vznikajícím potřebám v oblasti veřejného zdraví byly místní, regionální a národní vlády vystaveny zvýšeným rozpočtovým tlakům. Sponzorování kultury ze soukromých zdrojů se v současnosti rovněž stává problematičtějším vzhledem k tomu, že se nekonají žádné veřejné akce, které by bylo možno sponzorovat, nebo že společnosti upřednostňují sponzorské činnosti v oblasti veřejného zdraví.

(4)

Města, jež v současnosti jsou nebo se stanou držiteli titulu „Evropské hlavní město kultury“ (dále jen „titul“), jsou postižena v různé míře, především v závislosti na roce, kdy mají být držiteli titulu. Zdá se, že dopad je nejsilnější na dvě města, jež jsou držiteli titulu v roce 2020, a na tři města, jež se připravují na to, být držiteli titulu v roce 2021, nicméně budoucí dopad na města, která se následně stanou držiteli titulu, zůstává nejasný.

(5)

Obě dvě města, jež jsou držiteli titulu v roce 2020, musela všechny akce od března 2020 odložit nebo zrušit, aniž by bylo jasné, kdy či zda se situace vrátí k normálnímu stavu, a nadále nést náklady. V praxi jim situace brání, aby plně realizovala svůj kulturní program v roce 2020 a zúročila tak obrovské finanční investice a investice do lidských zdrojů, které učinila.

(6)

Třem městům, jež budou držiteli titulu v roce 2021, pandemie COVID-19 způsobila velmi vysokou míru nejistoty v téměř všech oblastech spojených s přípravou: nejisté vyhlídky na financování ze strany veřejných a soukromých partnerů, neznámé budoucí bezpečnostní předpisy s dopadem na účast i typ akcí, které budou povoleny, jakož i cestovní omezení, která sníží toky cestovního ruchu a možnost evropských partnerství. Preventivní opatření, jež byla zavedena k zamezení šíření onemocnění COVID-19 a ve svém důsledku podřídila realizační týmy omezením volného pohybu osob, zpomalila přípravnou práci těchto tří měst do kritického okamžiku, kdy by za běžných okolností měly zdvojnásobit své úsilí. Přípravná práce byla rovněž zpomalena vzhledem k tomu, že hospodářské přežití potenciálních smluvních partnerů je nejisté.

(7)

Rozhodnutí č. 445/2014/EU neposkytuje nezbytnou flexibilitu k zohlednění těchto mimořádných okolností a konkrétněji nezahrnuje ustanovení týkající se prodloužení nebo odkladu roku, kdy je dané město držitelem titulu.

(8)

Rozhodnutí č. 445/2014/EU by se proto mělo změnit tak, aby bylo přizpůsobeno potřebě řešit tuto výjimečnou situaci a umožnilo městům, jež jsou držiteli titulu a která jsou nejzávažněji postižena pandemií COVID-19, realizovat jejich kulturní program způsobem, který jim dovolí splnit cíle akce.

(9)

Po konzultaci, do níž byla dotčená města a dotčené členské státy zapojeny, se dospělo k závěru, že by bylo vhodné dát městům, které Chorvatsko a Irsko jmenovaly držiteli titulu v roce 2020, možnost pokračovat v realizaci jejich kulturního programu do 30. dubna 2021, aniž by se měnil rok jmenování.

(10)

Po konzultaci, do níž byla dotčená města a dotčené členské státy zapojeny, se dospělo k závěru, že by se měl rok, kdy mají Rumunsko a Řecko nárok stát se hostiteli držitelů titulu, odložit z roku 2021 na rok 2023, a rok, kdy má nárok stát se hostitelem držitele titulu kandidátská země nebo potenciální kandidát, by se měl odložit z roku 2021 na rok 2022.

(11)

V zájmu právní jistoty, zejména pro města, jež jsou držiteli titulu v letech 2020 a 2021, a s cílem, zabránit jakémukoli narušení uplatňování rozhodnutí č. 445/2014/EU by toto rozhodnutí mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít ode dne 1. ledna 2021.

(12)

Rozhodnutí č. 445/2014/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí č. 445/2014/EU se mění takto:

1)

Článek 3 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Titul je udělen v každém roce nejvýše jednomu městu v každém ze dvou členských států uvedených v časovém rozvrhu stanoveném v příloze (dále jen „časový rozvrh“) a v příslušných letech i jednomu městu v zemi Evropského sdružení volného obchodu, která je stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „ země ESVO EHP“), v kandidátské zemi nebo v potenciálním kandidátovi, nebo jednomu městu v zemi, která přistupuje k Unii za okolností uvedených v odstavci 5. Nicméně v roce 2023 získá titul nejvýše jedno město v každém ze tří členských států uvedených v časovém rozvrhu.“;

b)

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.   Města v členských státech mají nárok stát se držiteli titulu na dobu jednoho roku v souladu s pořadím členských států, jež je uvedeno v časovém rozvrhu. Města, jež jsou držiteli titulu v roce 2020, mohou být držiteli titulu až do 30. dubna 2021, aniž by došlo ke změně roku jmenování.“.

2)

V čl. 4 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Kulturní program zahrnuje rok platnosti titulu a je zvlášť vytvořen pro tento titul, v souladu s kritérii stanovenými v článku 5. Města, jež jsou držiteli titulu v roce 2020, však mohou pokračovat v realizaci svého kulturního programu do 30. dubna 2021.“

3)

V čl. 16 odst. 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Dotčená města vypracují své hodnotící zprávy a předají je Komisi do 31. prosince roku následujícího po roce platnosti titulu. Města, jež jsou držiteli titulu v roce 2020, však vypracují své hodnotící zprávy a předají je Komisi do 30. dubna 2022.“

4)

Příloha se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Postupy uvedené v článcích 7 až 11 a v čl. 13 odst. 2 písm. a) rozhodnutí č. 445/2014/EU, které již byly dokončeny pro titul na rok 2021, zůstávají v platnosti. Rok platnosti titulu se mění v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

V Bruselu dne 23. prosince 2020.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 22. prosince 2020.

(2)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 445/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o zavedení akce Unie ve prospěch Evropských hlavních měst kultury pro roky 2020 až 2033 a o zrušení rozhodnutí č. 1622/2006/ES (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 1).


PŘÍLOHA

„ČASOVÝ ROZVRH

2020

Chorvatsko

Irsko

 

2021

 

 

 

2022

Litva

Lucembursko

Kandidátská země nebo potenciální kandidát

2023

Maďarsko

Rumunsko

Řecko

2024

Estonsko

Rakousko

Země ESVO EHP, kandidátská země nebo potenciální kandidát

2025

Slovinsko

Německo

 

2026

Slovensko

Finsko

 

2027

Lotyšsko

Portugalsko

 

2028

Česko

Francie

Země ESVO EHP, kandidátská země nebo potenciální kandidát

2029

Polsko

Švédsko

 

2030

Kypr

Belgie

Země ESVO EHP, kandidátská země nebo potenciální kandidát

2031

Malta

Španělsko

 

2032

Bulharsko

Dánsko

 

2033

Nizozemsko

Itálie

Země ESVO EHP, kandidátská země nebo potenciální kandidát“


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

28.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 437/120


NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2020/2230,

ze dne 18. prosince 2020,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1388/2013 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 31 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistily dostatečné a nepřerušované dodávky některých zemědělských produktů a průmyslových výrobků, jež se v Unii produkují v nedostatečných množstvích, a zabránilo se tak narušení trhu s nimi, byly nařízením Rady (EU) č. 1388/2013 otevřeny autonomní celní kvóty (1). V jejich mezích mohou být produkty a výrobky do Unie dováženy se sníženými nebo nulovými celními sazbami.

(2)

Vzhledem k tomu, že je v zájmu Unie zajistit přiměřené dodávky některých průmyslových produktů a výrobků, a vzhledem ke skutečnosti, že stejné, rovnocenné nebo náhradní produkty a výrobky se v Unii nevyrábí v dostatečném množství, je nutné pro vhodné množství daných produktů a výrobků otevřít nové celní kvóty s pořadovými čísly 09.2574, 09.2575, 09.2576, 09.2577, 09.2578, 09.2579, 09.2584 a 09.2585 s nulovými nebo sníženými celními sazbami.

(3)

Měl by být zvýšen objem celních kvót s pořadovými čísly 09.2684 a 09.2854, neboť toto zvýšení je v zájmu Unie.

(4)

Jelikož výrobní kapacita Unie u některých průmyslových produktů a výrobků se zvýšila, měl by být snížen objem celních kvót s pořadovými čísly 09.2591 a 09.2888.

(5)

V případě celních kvót s pořadovými čísly 09.2580, 09.2582, 09.2583, 09.2648 a 09.2730 by mělo být kvótové období prodlouženo do 31. prosince 2021 a objem kvóty by měl být každoročně upraven, neboť dané celní kvóty byly otevřeny pouze na období šesti měsíců a je stále v zájmu Unie je zachovat.

(6)

Protože již není v zájmu Unie zachovat celní kvóty s pořadovými čísly 09.2587, 09.2594, 09.2674, 09.2834, 09.2955, 09.2972 a 09.2588, měly by být tyto kvóty uzavřeny s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

(7)

S ohledem na změny, které je třeba provést, a v zájmu přehlednosti by příloha nařízení (EU) č. 1388/2013 měla být nahrazena.

(8)

Aby se nepřerušilo uplatňování režimu celních kvót a byly dodrženy pokyny stanovené ve sdělení Komise ze dne 13. prosince 2011 o pozastavení všeobecných cel a o autonomních celních kvótách, měly by se změny stanovené v tomto nařízení v souvislosti s celními kvótami na dotčené produkty a výrobky použít ode dne 1. ledna 2021. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost bezodkladně,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (EU) č. 1388/2013 se nahrazuje zněním obsaženým v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. prosince 2020.

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)  Nařízení Rady (EU) č. 1388/2013 ze dne 17. prosince 2013 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky a o zrušení nařízení (EU) č. 7/2010 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 319).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

Pořadové číslo

Kód KN

TARIC

Popis zboží

Kvótové období

Objem kvóty

Clo v rámci kvóty (v %)

09.2637

ex 0710 40 00

ex 2005 80 00

20

30

Klasy kukuřice cukrové (Zea mays var. saccharata), též krájené, o průměru 10 mm nebo více, avšak nejvýše 20 mm, pro použití při výrobě produktů potravinářského průmyslu, ke zpracování jinému než pouhému přebalení (1)  (2)  (3)

1.1.-31.12.

550 tun

0 %  (3)

09.2849

ex 0710 80 69

10

Houby druhu Auricularia polytricha (též vařené ve vodě nebo v páře), zmrazené, k výrobě hotových jídel (1)  (2)

1.1.-31.12.

700 tun

0 %

09.2664

ex 2008 60 39

30

Třešně s přídavkem alkoholu, s obsahem cukru nejvýše 9 % hmotnostních, o průměru nejvýše 19,9 mm, s peckou, k použití v čokoládových výrobcích (2)

1.1.-31.12.

1 000 tun

10 %

09.2740

ex 2309 90 31

87

Sójový proteinový koncentrát obsahující:

60 % (±10 %) hmotnostních surových proteinů,

5 % (±3 %) hmotnostních surové vlákniny,

5 % (±3 %) hmotnostních surového popela a

3 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 6,9 % hmotnostních škrobu,

pro použití při výrobě krmiv (2)

1.1.-31.12.

30 000 tun

0 %

09.2913

ex 2401 10 35

ex 2401 10 70

ex 2401 10 95

ex 2401 10 95

ex 2401 10 95

ex 2401 20 35

ex 2401 20 70

ex 2401 20 95

ex 2401 20 95

ex 2401 20 95

91

10

11

21

91

91

10

11

21

91

Přírodní nezpracovaný tabák, též pravidelně řezaný, s celní hodnotou nejméně 450 EUR za 100 kg/net, určený k použití jako pojivo nebo obal při výrobě zboží podpoložky 2402 10 00 (2)

1.1.-31.12.

6 000 tun

0 %

09.2586

ex 2710 19 81

ex 2710 19 99

20

40

Katalyticky hydroizomerizovaná a odparafinovaná surová nafta sestávající z hydrogenovaných, vysoce isoalkanových uhlovodíků, obsahující:

90 % hmotnostních nebo více nasycených uhlovodíků a

nejvýše 0,03 % hmotnostních síry

a s:

indexem viskozity 80 nebo vyšším, avšak méně než 120, a

kinematickou viskozitou 5,0 cSt nebo vyšší při 100 °C, avšak nejvýše 13,0 cSt při 100 °C

1.1.-30.6.

200 000 tun

0 %

09.2828

2712 20 90

 

Parafín, obsahující méně než 0,75 % hmotnostních oleje

1.4.-31.10.

60 000 tun

0 %

09.2600

ex 2712 90 39

10

Parafínový gáč (CAS RN 64742-61-6)

1.1.-31.12.

100 000 tun

0 %

09.2578

ex 2811 19 80

50

Kyselina sulfamidová (CAS RN 5329-14-6) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší, též s přídavkem nejvýše 5 % oxidu křemičitého jako protispékavé látky (CAS RN 112926-00-8)

1.1.-31.12.

27 000 tun

0 %

09.2928

ex 2811 22 00

40

Křemičité plnivo ve formě granulí, sobsahem oxidu křemičitého 97 % hmotnostních nebo více

1.1.-31.12.

1 700 tun

0 %

09.2806

ex 2825 90 40

30

Oxid wolframový, včetně modrého oxidu wolframového (CAS RN 1314-35-8 nebo CAS RN 39318-18-8)

1.1.-31.12.

12 000 tun

0 %

09.2872

ex 2833 29 80

40

Síran cesný (CAS RN 10294-54-9) v pevné formě nebo jako vodný roztok obsahující více než 48 % hmotnostních, avšak nejvýše 52 % hmotnostních síranu cesného

1.1.-31.12.

200 tun

0 %

09.2837

ex 2903 79 30

20

Bromchlormethan (CAS RN 74-97-5)

1.1.-31.12.

600 tun

0 %

09.2933

ex 2903 99 80

30

1,3-Dichlorbenzen (CAS RN 541-73-1)

1.1.-31.12.

2 600 tun

0 %

09.2700

ex 2905 12 00

10

1-Propanol (propylalkohol) (CAS RN 71-23-8)

1.1.-31.12.

15 000 tun

0 %

09.2830

ex 2906 19 00

40

Cyklopropylmethanol (CAS RN 2516-33-8)

1.1.-31.12.

20 tun

0 %

09.2851

ex 2907 12 00

10

O-kresol (CAS RN 95-48-7) o čistotě nejméně 98,5 % hmotnostních

1.1.-31.12.

20 000 tun

0 %

09.2704

ex 2909 49 80

20

2,2,2',2'-tetrakis(hydroxymethyl)-3,3'-oxydipropan-1-ol (CAS RN 126-58-

1.1.-31.12.

500 tun

0 %

09.2624

2912 42 00

 

Ethylvanilin (3-ethoxy-4-hydroxybenzaldehyd) (CAS RN 121-32-4)

1.1.-31.12.

1 950 tun

0 %

09.2683

ex 2914 19 90

50

Acetylacetonát vápenatý (CAS RN 19372-44-2) pro použití při výrobě systémů stabilizátorů ve formě table  (2)

1.1.-31.12.

200 tun

0 %

09.2852

ex 2914 29 00

60

Cyklopropylmethylketon (CAS RN 765-43-5)

1.1.-31.12.

300 tun

0 %

09.2638

ex 2915 21 00

10

Kyselina octová o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší (CAS RN 64-19-7

1.1.-31.12.

1 000 000 tun

0 %

09.2679

2915 32 00

 

Vinylacetát (CAS RN 108-05-4)

1.1.-31.12.

400 000 tun

0 %

09.2728

ex 2915 90 70

85

Ethyl-trifluoracetát (CAS RN 383-63-1)

1.1.-31.12.

400 tun

0 %

09.2665

ex 2916 19 95

30

Kalium-(E,E)-hexa-2,4-dienoát (CAS RN 24634-61-5)

1.1.-31.12.

8 250 tun

0 %

09.2684

ex 2916 39 90

28

2,5-dimethylfenylacetyl-chlorid (CAS RN 55312-97-5)

1.1.-31.12.

700 tun

0 %

09.2599

ex 2917 11 00

40

Diethyl-oxalát (CAS RN 95-92-1)

1.1.-31.12.

500 tun

0 %

09.2769

ex 2917 13 90

10

Dimethylsebakát (CAS RN 106-79-6)

1.1.-31.12.

1 000 tun

0 %

09.2634

ex 2917 19 80

40

Kyselina dodekandiová (CAS RN 693-23-2), o čistotě vyšší než 98,5 % hmotnostních

1.1.-31.12.

8 000 tun

0 %

09.2808

ex 2918 22 00

10

Kyselina o-acetylsalicylová (CAS RN 50-78-2)

1.1.-31.12.

120 tun

0 %

09.2646

ex 2918 29 00

75

Oktadecyl-3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propionát (CAS RN 2082-79-3) s:

podílem procházejícím sítem s oky o velikosti 500 μm větším než 99 % hmotnostních a

bodem tání 49 °C nebo vyšším, avšak nejvýše 54 °C,

pro použití při výrobě práškových směsí přídatných látek obsahujících stabilizátor pro zpracování PVC (pudrů nebo lisovaných granulátů)  (2)

1.1.-31.12.

380 tun

0 %

09.2647

ex 2918 29 00

80

Pentaerythritol-tetrakis(3-(3,5-di-terc-butyl-4-hydroxyfenyl)propionát) (CAS RN 6683-19-8) s:

podílem procházejícím sítem s oky o velikosti 250 μm větším než 75 % hmotnostních a s oky o velikosti 500 μm větším než 99 % hmotnostních a

bodem tání 110 °C nebo vyšším, avšak nejvýše 125 °C,

pro použití při výrobě práškových směsí (prášků nebo granulátů pro lisování) přídatných látek obsahujících stabilizátor pro zpracování PVC  (2)

1.1.-31.12.

140 tun

0 %

09.2975

ex 2918 30 00

10

Benzofenon-3,3’,4,4’-tetrakarboxdianhydrid (CAS RN 2421-28-5)

1.1.-31.12.

1 000 tun

0 %

09.2688

ex 2920 29 00

70

Tris(2,4-di-terc-butylfenyl)fosfit (CAS RN 31570-04-4)

1.1.-31.12.

6 000 tun

0 %

09.2648

ex 2920 90 10

75

Dimethylsulfát (CAS RN 77-78-1) o čistotě nejméně 99 %

1.1.-31.12.

18 000 tun

2 %

09.2598

ex 2921 19 99

75

Oktadecylamin (CAS RN 124-30-1)

1.1.-31.12.

400 tun

0 %

09.2649

ex 2921 29 00

60

Bis(2-dimethylaminoethyl)(methyl)amin (CAS RN 3030-47-5)

1.1.-31.12.

1 700 tun

0 %

09.2682

ex 2921 41 00

10

Anilin (CAS RN 62-53-3) o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší

1.1.-31.12.

150 000 tun

0 %

09.2617

ex 2921 42 00

89

4-fluor-N-(1-methylethyl)benzenamin (CAS RN 70441-63-3)

1.1.-31.12.

500 tun

0 %

09.2582

ex 2921 43 00

80

2-Methylanilin (CAS RN 95-53-4) o čistotě nejméně 99 % hmotnostních

1.1.-31.12.

2 000 tun

2 %

09.2602

ex 2921 51 19

10

o-fenylendiamin (CAS RN 95-54-5)

1.1.-31.12.

1 800 tun

0 %

09.2730

ex 2921 59 90

85

4,4’-Methandiyldianilin (CAS RN 101-77-9) o čistotě 97 % hmotnostních nebo vyšší, ve formě granulí, pro použití při výrobě předpolymerů (2)

1.1.-31.12.

200 tun

2 %

09.2591

ex 2922 41 00

10

L-Lysin-hydrochlorid (CAS RN 657-27-2)

1.1.-31.12.

245 000 tun

0 %

09.2592

ex 2922 50 00

25

L-Threonin (CAS RN 72-19-5)

1.1.-31.12.

166 000 tun

0 %

09.2575

ex 2923 90 00

87

(3-Chlor-2-hydroxypropyl)trimethylamonium-chlorid (CAS RN 3327-22-8), ve formě vodného roztoku obsahujícího 65 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 71 % hmotnostních (3-chlor-2-hydroxypropyl)trimethylamonium-chloridu

1.1.-31.12.

19 000 tun

0 %

09.2854

ex 2924 19 00

85

3-Jodoprop-2-yn-1-yl-butylkarbamát (CAS RN 55406-53-6)

1.1.-31.12.

400 tun

0 %

09.2874

ex 2924 29 70

87

Paracetamol (INN) (CAS RN 103-90-2)

1.1.-31.12.

20 000 tun

0 %

09.2742

ex 2926 10 00

10

Akrylonitril (CAS RN 107-13-1), pro použití při výrobě zboží kapitoly 55 a čísla 6815  (2)

1.1.-31.12.

60 000 tun

0 %

09.2583

ex 2926 10 00

20

Akrylonitril (CAS RN 107-13-1), pro použití při výrobě zboží čísel 2921, 2924, 3906 a 4002  (2)

1.1.-31.12.

40 000 tun

0 %

09.2856

ex 2926 90 70

84

2-Nitro-4-(trifluormethyl)benzonitril (CAS RN 778-94-9)

1.1.-31.12.

900 tun

0 %

09.2708

ex 2928 00 90

15

Monomethylhydrazin (CAS RN 60-34-4) ve formě vodného roztoku o obsahu monomethylhydrazinu 40 (± 5) % hmotnostních

1.1.-31.12.

900 tun

0 %

09.2581

ex 2929 10 00

25

1,5-Naftalen-diisokyanát (CAS RN 3173-72-6) o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší

1.1.-30.6.

205 tun

0 %

09.2685

ex 2929 90 00

30

Nitroguanidin (CAS RN 556-88-7)

1.1.-31.12.

6 500 tun

0 %

09.2597

ex 2930 90 98

94

Bis[3-(triethoxysilyl)propyl]disulfid (CAS RN 56706-10-6)

1.1.-31.12.

6 000 tun

0 %

09.2596

ex 2930 90 98

96

2-Chlor-4-(methylsulfonyl)-3-((2,2,2-trifluorethoxy)methyl)benzoová kyselina (CAS RN 120100-77-8)

1.1.-31.12.

300 tun

0 %

09.2580

ex 2931 90 00

75

Hexadecyltrimethoxysilan (CAS RN 16415-12-6) o čistotě nejméně 95 % hmotnostních, pro použití při výrobě polyethylenu (2)

1.1.-31.12.

165 tun

0 %

09.2842

2932 12 00

 

2-Furaldehyd (furfural)

1.1.-31.12.

10 000 tun

0 %

09.2696

ex 2932 20 90

25

Dekan-5-olid (CAS RN 705-86-2)

1.1.-31.12.

6 000 kg

0 %

09.2697

ex 2932 20 90

30

Dodekan-5-olid (CAS RN 713-95-1)

1.1.-31.12.

6 000 kg

0 %

09.2812

ex 2932 20 90

77

Hexan-6-olid (CAS RN 502-44-3)

1.1.-31.12.

4 000 tun

0 %

09.2858

2932 93 00

 

Piperonal (CAS RN 120-57-0)

1.1.-31.12.

220 tun

0 %

09.2673

ex 2933 39 99

43

2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-ol (CAS RN 2403-88-5)

1.1.-31.12.

1 000 tun

0 %

09.2880

ex 2933 59 95

39

Ibrutinib (INN) (CAS RN 936563-96-1)

1.1.-31.12.

5 tun

0 %

09.2860

ex 2933 69 80

30

1,3,5-Tris[3-(dimethylamino)propyl]hexahydro-1,3,5-triazin (CAS RN 15875-13-5)

1.1.-31.12.

600 tun

0 %

09.2595

ex 2933 99 80

49

1,4,7,10-Tetraazacyklododekan (CAS RN 294-90-6)

1.1.-31.12.

40 tun

0 %

09.2658

ex 2933 99 80

73

5-Acetoacetylaminobenzimidazolon (CAS RN 26576-46-5)

1.1.-31.12.

400 tun

0 %

09.2593

ex 2934 99 90

67

5-Chlorthiofen-2-karboxylová kyselina (CAS RN 24065-33-6)

1.1.-31.12.

45 000 kg

0 %

09.2675

ex 2935 90 90

79

4-[[(2-Methoxybenzoyl)amino]sulfonyl]benzoyl-chlorid (CAS RN 816431-72-8)

1.1.-31.12.

1 000 tun

0 %

09.2710

ex 2935 90 90

91

2,4,4-Trimethylpentan-2-aminium(3R,5S,6E)-7-{2-[(ethylsulfonyl)amin]- 4-(4-fluorfenyl)-6-(propan-2-yl)pyrimidin-5-yl}-3,5-dihydroxyhept-6- enoát (CAS RN 917805-85-7)

1.1.-31.12.

5 000 kg

0 %

09.2945

ex 2940 00 00

20

D-Xylóza (CAS RN 58-86-6)

1.1.-31.12.

400 tun

0 %

09.2686

ex 3204 11 00

75

Barvivo C.I. Disperse Yellow 54 (CAS RN 7576-65-0 ) a přípravky na něm založené s obsahem barviva C.I. Disperse Yellow 54 99 % hmotnostních nebo více

1.1.-31.12.

250 tun

0 %

09.2676

ex 3204 17 00

14

Přípravky na bázi barviva C.I. Pigment Red 48:2 (CAS RN 7023-61-2) o obsahu barviva 60 % hmotnostních nebo vyšším, avšak nižším než 85 % hmotnostních

1.1.-31.12.

50 tun

0 %

09.2698

ex 3204 17 00

30

Barvivo C.I. Pigment Red 4 (CAS RN 2814-77-9) a přípravky na něm založené s obsahem barviva C.I. Pigment Red 4 60 % hmotnostních nebo více

1.1.-31.12.

150 tun

0 %

09.2659

ex 3802 90 00

19

Křemelina průtokově žíhaná sodou

1.1.-31.12.

35 000 tun

0 %

09.2908

ex 3804 00 00

10

Lignosulfonát sodný (CAS RN 8061-51-6)

1.1.-31.12.

40 000 tun

0 %

09.2889

3805 10 90

 

Sulfátová terpentýnová silice

1.1.-31.12.

25 000 tun

0 %

09.2935

ex 3806 10 00

10

Kalafuna a pryskyřičné kyseliny získané z čerstvých olejopryskyřičných látek

1.1.-31.12.

280 000 tun

0 %

09.2832

ex 3808 92 90

40

Přípravek obsahující 38 % nebo více, avšak nejvýše 50 % hmotnostních zinečnaté soli pyrithionu (INN) (CAS RN 13463-41-7) ve vodné disperzi

1.1.-31.12.

500 tun

0 %

09.2876

ex 3811 29 00

55

Aditiva skládající se z reakčních produktů difenylaminu a rozvětvených nonenů obsahující:

více než 28 % hmotnostních, avšak nejvýše 55 % hmotnostních 4-monononyldifenylaminu a

více než 45 % hmotnostních, avšak nejvýše 65 % hmotnostních 4,4’-dinonyldifenylaminu,

celkový procentní podíl 2,4-dinonyldifenylaminu a 2,4’-dinonyldifenylaminu nejvýše 5 % hmotnostních,

pro použití při výrobě mazacích olejů (2)

1.1.-31.12.

900 tun

0 %

09.2814

ex 3815 90 90

76

Katalyzátor skládající se z oxidu titaničitého a oxidu wolframového

1.1.-31.12.

3 000 tun

0 %

09.2820

ex 3824 79 00

10

Směsi obsahující:

60 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 90 % hmotnostních 2-chlorpropenu (CAS RN 557-98-2),

8 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 14 % hmotnostních (Z)-1-chlorpropenu (CAS RN 16136-84-8),

5 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 23 % hmotnostních 2-chlorpropanu (CAS RN 75-29-6),

nejvýše 6 % hmotnostních 3-chlorpropenu (CAS RN 107-05-1) a

nejvýše 1 % hmotnostní ethylchloridu (CAS RN 75-00-3)

1.1.-31.12.

6 000 tun

0 %

09.2644

ex 3824 99 92

77

Přípravek obsahující:

55 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 78 % hmotnostních dimethyl-glutarátu (CAS RN 1119-40-0),

10 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních dimethyl-adipátu a (CAS RN 627-93-0)

nejvýše 35 % hmotnostních dimethyl-sukcinátu (CAS RN 106-65-0)

1.1.-31.12.

10 000 tun

0 %

09.2681

ex 3824 99 92

85

Směs bis[3-(triethoxysilyl)propyl]sulfidů (CAS RN 211519-85-6)

1.1.-31.12.

9 000 tun

0 %

09.2650

ex 3824 99 92

87

Acetofenon (CAS RN 98-86-2), o čistotě 60 % hmotnostních nebo vyšší, avšak nejvýše 90 % hmotnostních

1.1.-31.12.

2 000 tun

0 %

09.2888

ex 3824 99 92

89

Směs terciárních aminů alkyldimethylu obsahující:

60 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 80 % hmotnostních dodecyl(dimethyl)aminu (CAS RN 112-18-5) a

20 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních dimethyl(tetradecyl)aminu (CAS RN 112-75-4)

1.1.-31.12.

20 000 tun

0 %

09.2829

ex 3824 99 93

43

Pevný extrakt zbytku získaného během extrakce pryskyřice ze dřeva, nerozpustný v alifatických rozpouštědlech, s následujícími vlastnostmi:

obsah pryskyřičných kyselin nepřesahující 30 % hmotnostních,

číslo kyselosti nepřesahující 110 a

bod tání je 100o C nebo vyšší

1.1.-31.12.

1 600 tun

0 %

09.2907

ex 3824 99 93

67

Směs fytosterolů, ve formě prášku, obsahující:

75 % hmotnostních nebo více sterolů,

nejvýše 25 % hmotnostních stanolů,

k použití při výrobě stanolů/sterolů nebo esterů stanolů/sterolů (2)

1.1.-31.12.

2 500 tun

0 %

09.2639

3905 30 00

 

Poly(vinylalkohol), též obsahující nehydrolyzované acetátové skupiny

1.1.-31.12.

15 000 tun

0 %

09.2671

ex 3905 99 90

81

Poly(vinylbutyral) (CAS RN 63148-65-2):

o obsahu hydroxylových skupin 17,5 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 20 % hmotnostních, a

se střední velikostí částic (D50) vyšší než 0,6mm

1.1.-31.12.

12 500 tun

0 %

09.2846

ex 3907 40 00

25

Směs polymerů z polykarbonátu a poly(methylmetakrylátu) s podílem polykarbonátu 98,5 % hmotnostních nebo vyšším, ve formě pelet nebo granulí, s propustností světla 88,5 % nebo vyšší, měřenou pomocí zkušebního tělesa s tloušťkou stěny 4,0 mm při vlnové délce λ = 400 nm (podle ISO 13468-2)

1.1.-31.12.

2 000 tun

0 %

09.2585

ex 3907 99 80

70

Kopolymer poly(ethylentereftalátu) a cyklohexandimethanolu obsahující více než 10 % hmotnostních cyklohexandimethanolu

1.1.-31.12.

60 000 tun

2 %

09.2723

ex 3911 90 19

10

Poly(oxy-1,4-fenylensulfonyl-1,4-fenylenoxy-4,4’-bifenylen)

1.1.-31.12.

5 000 tun

0 %

09.2816

ex 3912 11 00

20

Vločky acetátu celulózy

1.1.-31.12.

75 000 tun

0 %

09.2864

ex 3913 10 00

10

Alginát sodný, získávaný z hnědých mořských řas (CAS RN 9005-38-3)

1.1.-31.12.

10 000 tun

0 %

09.2641

ex 3913 90 00

87

Nesterilní hyaluronát sodný s:

hmotnostní průměrnou molekulovou hmotností (Mw) nejvýše 900 000 ,

hladinou endotoxinů nejvýše 0,008 endotoxinových jednotek(EU)/mg,

obsahem etanolu nejvýše 1 % hmotnostní,

obsahem isopropanolu nejvýše 0,5 % hmotnostního

1.1.-31.12.

200 kg

0 %

09.2661

ex 3920 51 00

50

Desky z polymethylmethakrylátu splňující normy:

EN 4364 (MIL-P-5425E) a DTD5592A, nebo

EN 4365 (MIL-P-8184) a DTD5592A

1.1.-31.12.

100 tun

0 %

09.2645

ex 3921 14 00

20

Lehčený blok regenerované celulózy impregnovaný vodou obsahující chlorid hořečnatý a kvartérní amoniové sloučeniny, o rozměrech 100 cm (± 10 cm) x 100 cm (± 10 cm) x 40 cm (± 5 cm)

1.1.-31.12.

1 700 tun

0 %

09.2576

ex 5208 12 16

20

Nebělená tkanina v plátnové vazbě:

o šířce nejvýše 145 cm,

o hmotnosti 120 g/m2 nebo vyšší, avšak nejvýše 130 g/m2,

o 30 útcích nebo více, avšak nejvýše 45 útcích na cm,

s pevným krajem se zatkanými útky na obou stranách.

Pevný kraj se zatkanými útky, který má šířku 15 mm (±2 mm), je na rubu tvořen páskem z plátnové vazby o šířce 6 mm nebo větší, avšak nejvýše 9 mm, a páskem z vazby panama o šířce 6 mm nebo větší, avšak nejvýše 9 mm

1.1.-31.12.

1 500 000 m2

0 %

09.2577

ex 5208 12 96

20

Nebělená tkanina v plátnové vazbě:

o šířce nejvýše 145 cm,

o hmotnosti vyšší než 130 g/m2, avšak nejvýše 145 g/m2,

o 30 útcích nebo více, avšak nejvýše 45 útcích na cm,

s pevným krajem se zatkanými útky na obou stranách.

Pevný kraj se zatkanými útky, který má šířku 15 mm (±2 mm), je na rubu tvořen páskem z plátnové vazby o šířce 6 mm nebo větší, avšak nejvýše 9 mm, a páskem z vazby panama o šířce 6 mm nebo větší, avšak nejvýše 9 mm

1.1.-31.12.

2 300 000 m2

0 %

09.2848

ex 5505 10 10

10

Odpad ze syntetických vláken (včetně výčesků, niťového odpadu a rozvlákněného materiálu) z nylonu nebo jiných polyamidů (PA6 a PA66)

1.1.-31.12.

10 000 tun

0 %

09.2721

ex 5906 99 90

20

Tkaná a laminovaná pogumovaná textilie s těmito vlastnostmi:

se třemi vrstvami,

jedna vnější vrstva je z akrylové tkaniny,

druhá vnější vrstva je z polyesterové tkaniny,

střední vrstva je z chlorobutylové pryže,

střední vrstva má hmotnost 452 g/m2 nebo více, avšak nejvýše 569 g/m2,

textilie má celkovou hmotnost 952 g/m2 nebo více, avšak nejvýše 1159 g/m2 a

textilie má celkovou tloušťku 0,8 mm nebo více, avšak nejvýše 4 mm,

používaná k výrobě stahovatelných střech motorových vozidel (2)

1.1.-31.12.

375 000 m2

0 %

09.2866

ex 7019 12 00

ex 7019 12 00

06

26

Vrstvená vlákna (pramence) z S-skla:

složená z nekonečných skleněných vláken o průměru 9 μm (±0,5 μm),

o délkové hmotnosti 200 tex nebo větší, avšak nejvýše 680 tex,

neobsahující oxid vápenatý a

s pevností v tahu větší než 3 550 Mpa stanovenou podle ASTM D2343-09

pro použití při výrobě produktů používaných v letectví (2)

1.1.-31.12.

1 000 tun

0 %

09.2628

ex 7019 52 00

10

Skleněné tkaniny ze skleněného vlákna povrstveného plastem, o hmotnosti 120 g/m2(± 10 g/m2), používané ve svinovacích sítích proti hmyzu s pevným rámem

1.1.-31.12.

3 000 000 m2

0 %

09.2799

ex 7202 49 90

10

Ferochrom obsahující 1,5 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 4 % hmotnostní uhlíku a nejvýše 70 % hmotnostních chromu

1.1.-31.12.

50 000 tun

0 %

09.2652

ex 7409 11 00

ex 7410 11 00

30

40

Fólie a pásy z rafinované mědi, vyrobené elektrolyticky, o tloušťce 0,015 mm nebo větší

1.1.-31.12.

1 020 tun

0 %

09.2734

ex 7409 19 00

20

Desky nebo listy sestávající z:

vrstvy keramiky na bázi nitridu křemičitého o tloušťce 0,32 mm (±0,1 mm) nebo větší, avšak nejvýše 1,0 mm (±0,1 mm),

pokryté na obou stranách fólií z rafinované mědi o tloušťce 0,8 mm (±0,1 mm) a

na jedné straně částečně pokryté vrstvou stříbra

1.1.-31.12.

7 000 000 kusů

0 %

09.2662

ex 7410 21 00

55

Desky:

sestávající nejméně z jedné vrstvy tkaniny ze skleněného vlákna impregnované epoxidovou pryskyřicí,

potažené na jedné nebo obou stranách měděnou fólií o tloušťce nejvýše 0,15 mm,

s dielektrickou konstantou (DK) nižší než 5,4 při 1 MHz, měřenou podle IPC-TM-650 2.5.5.2,

se ztrátovou tangentou nižší než 0,035 při 1 MHz, měřenou podle IPC-TM-650 2.5.5.2,

s porovnávacím indexem odolnosti proti plazivým proudům (CTI) 600 nebo více

1.1.-31.12.

80 000 m2

0 %

09.2835

ex 7604 29 10

30

Tyče ze slitin hliníku o průměru 300,1 mm nebo větším, avšak nejvýše 533,4 mm

1.1.-31.12.

1 000 tun

0 %

09.2736

ex 7607 11 90

ex 7607 11 90

75

77

Pás nebo fólie ze slitiny hliníku a hořčíku:

ze slitiny odpovídající normě 5182-H19 nebo 5052-H19,

ve svitcích o vnějším průměru nejméně 1 250 mm, avšak nejvýše 1 350 mm,

o tloušťce (tolerance –0,006 mm) 0,15 mm, 0,16 mm, 0,18 mm nebo 0,20 mm,

o šířce (tolerance ±0,3 mm) 12,5 mm, 15,0 mm, 16,0 mm, 25,0 mm, 35,0 mm, 50,0 mm nebo 356 mm,

s tolerancí zakřivení nepřesahující 0,4 mm/750 mm,

s rovinností měřenou v jednotkách I = ±4,

s pevností v tahu vyšší než 365 MPa (5182-H19) nebo 320 MPa (5052-H19) a

s prodloužením A50 větším než 3 % (5182-H19) nebo 2,5 % (5052-H19),

pro použití při výrobě lamel pro žaluzie (2)

1.1.-31.12.

600 tun

0 %

09.2722

8104 11 00

 

Netvářený (surový) hořčík obsahující nejméně 99,8 % hmotnostních hořčíku

1.1.-31.12.

120 000 tun

0 %

09.2840

ex 8104 30 00

20

Magnesiový prášek:

o čistotě 98 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 99,5 %, a

o velikosti částic 0,2 mm nebo více, avšak nejvýše 0,8 mm

1.1.-31.12.

2 000 tun

0 %

09.2629

ex 8302 49 00

91

Teleskopické hliníkové madlo pro použití při výrobě zavazadel (2)

1.1.-31.12.

1 500 000 kusů

0 %

09.2720

ex 8413 91 00

50

Hlava čerpadla z kované oceli pro dvouválcové vysokotlaké čerpadlo s:

frézovanými závitovými fitinky o průměru 10 mm nebo větším, avšak nejvýše 36,8 mm a

vrtanými palivovými kanálky o průměru 3,5 mm nebo větším, avšak nejvýše 10 mm,

používaná v systémech vstřikování motorové nafty

1.1.-31.12.

65 000 kusů

0 %

09.2738

ex 8482 99 00

30

Mosazné klece:

kontinuálně nebo odstředivě lité,

soustružené,

obsahující 35 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 38 % hmotnostních zinku,

obsahující 0,75 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 1,25 % hmotnostních olova,

obsahující 1,0 % hmotnostní nebo více, avšak nejvýše 1,4 % hmotnostních hliníku a

s pevností v tahu 415 Pa nebo více,

typu používaného při výrobě kuličkových ložisek

1.1.-31.12.

50 000 kusů

0 %

09.2763

ex 8501 40 20

ex 8501 40 80

40

30

Komutátorový elektromotor na střídavý proud, jednofázový, s výkonem 250 W nebo vyšším, s příkonem 700 W nebo vyšším, avšak nejvýše 2 700 W, s vnějším průměrem větším než 120 mm (± 0,2 mm), avšak nejvýše 135 mm (± 0,2 mm), se jmenovitými otáčkami vyššími než 30 000 ot./min., avšak nejvýše 50 000 ot./min, vybavený sacím ventilátorem, pro použití při výrobě vysavačů (2)

1.1.-31.12.

2 000 000 kusů

0 %

09.2584

ex 8528 59 00

40

Elektronické zařízení s dotykovým displejem LCD, napájené napětím 12 V nebo vyšším, avšak nejvýše 14,4 V:

s řídicím procesorem LCD,

s modulem GPS,

s modulem Bluetooth,

s portem USB,

s tunerem rádiového signálu,

s funkcemi pro spolupráci se systémem ECALL,

s konektory,

bez integrovaného ovládacího panelu,

pro použití při výrobě zboží kapitoly 87 (2)

1.1.-30.6.

60 000 kusů

0 %

09.2672

ex 8529 90 92

ex 9405 40 39

75

70

Deska plošných spojů s diodami vyzařujícími světlo (LED):

též vybavená hranoly/čočkou a

též opatřená konektorem (konektory)

pro výrobu podsvětlovacích jednotek pro zboží čísla 8528 (2)

1.1.-31.12.

115 000 000 kusů

0 %

09.2574

ex 8537 10 91

73

Multifunkční zařízení (přístrojový panel)

se zakřiveným displejem TFT LCD (poloměr 750 mm) s dotykovými plochami,

s mikroprocesory a paměťovými čipy,

s akustickým modulem a reproduktorem,

s konektory pro CAN, 3 x pro sběrnici LIN, LVDS a Ethernet,

k ovládání různých funkcí (např. podvozek, světla) a

k situačnímu zobrazení údajů o vozidle a navigačních údajů (např. rychlost, počitadlo ujetých kilometrů, stav nabití trakční baterie),

pro použití při výrobě osobních automobilů poháněných výhradně elektrickým motorem položky HS 8703 80 (2)

1.1.-31.12.

66 900 kusů

0 %

09.2003

ex 8543 70 90

63

Napětím řízený frekvenční generátor složený z pasivních a aktivních prvků namontovaných na tištěném obvodu, umístěném pod společným krytem, s rozměry nejvýše 30 mm x 30 mm

1.1.-31.12.

1 400 000 kusů

0 %

09.2910

ex 8708 99 97

75

Podpěrné konzoly ze slitiny hliníku s montážními otvory, též s upevňovacími maticemi, pro nepřímé upevnění převodovky ke karosérii pro použití při výrobě zboží kapitoly 87 (2)

1.1.-31.12.

200 000 kusů

0 %

09.2694

ex 8714 10 90

30

Svorky nápravy, skříně nápravy, vidlicové můstky a upínací prvky, ze slitiny hliníku, používané do motocyklů

1.1.-31.12.

1 000 000 kusů

0 %

09.2668

ex 8714 91 10

ex 8714 91 10

ex 8714 91 10

21

31

75

Rám jízdního kola, vyrobený z uhlíkových vláken a umělé pryskyřice, pro použití při výrobě jízdních kol (včetně elektrokol) (2)

1.1.-31.12.

500 000 kusů

0 %

09.2589

ex 8714 91 10

ex 8714 91 10

ex 8714 91 10

23

33

70

Rám vyrobený z hliníku nebo hliníku a uhlíkových vláken pro použití při výrobě jízdních kol (včetně elektrických jízdních kol) (2)

1.1.-31.12.

8 000 000 kusů

0 %

09.2631

ex 9001 90 00

80

Nezasazené skleněné čočky, hranoly a lepené prvky pro použití při výrobě nebo opravách zboží kódů KN 9002, 9005, 9013 10 a 9015 (2)

1.1.-31.12.

5 000 000 kusů

0 %

09.2579

ex 9029 20 31

ex 9029 90 00

40

40

Sdružený přístrojový panel:

s krokovými motory,

s analogovými ukazateli a číselníky,

též s mikroprocesorovou řídicí deskou,

též s ukazateli LED nebo displejem LCD,

zobrazující alespoň:

rychlost,

otáčky motoru,

teplotu motoru,

stav paliva,

komunikující prostřednictvím protokolů CAN-BUS a/nebo K-LINE,

pro použití při výrobě zboží kapitoly 87 (2)

1.1.-31.12.

160 000 kusů

0 %


(1)  Pozastavení cel se nicméně neuplatní, je-li zpracování prováděno maloobchodem nebo restauračními podniky

(2)  Pozastavení cel podléhá celnímu dohledu nad konečným užitím v souladu s článkem 254 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1)

(3)  Pozastavuje se pouze valorická (ad valorem) celní sazba. Nadále se použije sazba specifického cla.


28.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 437/135


NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2020/2231,

ze dne 18. prosince 2020,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1387/2013 o pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité zemědělské produkty a průmyslové výrobky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 31 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby se zajistily dostatečné a nepřerušované dodávky některých zemědělských produktů a průmyslových výrobků, jež se v Unii neprodukují, a zabránilo se tak narušení trhu s nimi, byla nařízením Rady (EU) č. 1387/2013 (1) v případě těchto produktů a výrobků pozastavena cla společného celního sazebníku druhu uvedeného v čl. 56 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (2). Předmětné produkty a výrobky proto mohou být do Unie dováženy se sníženými nebo nulovými celními sazbami.

(2)

Produkce a výroba některých produktů a výrobků, které nejsou uvedeny na seznamu v příloze nařízení (EU) č. 1387/2013, je v Unii nedostatečná nebo neexistuje. Proto je v zájmu Unie u daných produktů a výrobků zcela pozastavit cla společného celního sazebníku.

(3)

Aby se podpořila výroba integrovaných baterií v Unii v souladu se sdělením Komise ze dne 17. května 2018 nazvaným „Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro Evropu: bezpečná, propojená a čistá“, měla by být částečně pozastavena cla společného celního sazebníku u určitých produktů a výrobků, které nejsou uvedeny na seznamu v příloze nařízení (EU) č. 1387/2013. U některých produktů a výrobků, u nichž jsou v současnosti cla společného celního sazebníku pozastavena úplně, by pak mělo být stanoveno pouze částečné pozastavení. Datem povinného přezkumu těchto pozastavení by měl být 31. prosinec 2021, aby přezkum zohlednil vývoj v odvětví baterií v Unii.

(4)

U některých pozastavení cel společného celního sazebníku uvedených na seznamu v příloze nařízení (EU) č. 1387/2013 je nutné změnit popis zboží, sazební zařazení a požadavek na konečné užití, aby byl zohledněn technický vývoj produktů a výrobků a hospodářské trendy na trhu.

(5)

U některých pozastavení cel společného celního sazebníku uvedených na seznamu v příloze nařízení (EU) č. 1387/2013 proběhl přezkum. Měla by se tudíž stanovit nová data pro jejich příští povinný přezkum.

(6)

U některých produktů a výrobků uvedených na seznamu v příloze nařízení (EU) č. 1387/2013 již není v zájmu Unie pozastavení cel společného celního sazebníku zachovávat. Pozastavení u daných produktů a výrobků by proto měla být zrušena. Podle sdělení Komise ze dne 13. prosince 2011 o pozastavení všeobecných cel a o autonomních celních kvótách nelze kromě toho z praktických důvodů brát v úvahu žádosti o pozastavení cel nebo celní kvóty, je-li odhadovaná výše nevybraného cla nižší než 15 000 EUR ročně. Pozastavení u produktů a výrobků, která nedosahují této prahové hodnoty, jak vyplývá z povinného přezkumu, by proto měla být v příloze nařízení (EU) č. 1387/2013 zrušena.

(7)

Nařízení (EU) č. 1387/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

Je třeba zamezit jakémukoli přerušení uplatňování režimu pozastavení všeobecných cel a dodržet pokyny stanovené ve sdělení Komise ze dne 13. prosince 2011 o pozastavení všeobecných cel a o autonomních celních kvótách, a proto by se měly změny stanovené tímto nařízením týkající se pozastavení cel u dotčených produktů a výrobků použít ode dne 1. ledna 2021. Toto nařízení by proto mělo vstoupit v platnost bezodkladně,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (EU) č. 1387/2013 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. prosince 2020.

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)  Nařízení Rady (EU) č. 1387/2013 ze dne 17. prosince 2013 o pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité zemědělské produkty a průmyslové výrobky a o zrušení nařízení (EU) č. 1344/2011 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 201).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).


PŘÍLOHA

Příloha nařízení (EU) č. 1387/2013 se mění takto:

1)

Zrušují se položky s těmito výrobními čísly:

"0.3338, 0.3662, 0.4675, 0.4795, 0.4856, 0.4891, 0.4902, 0.4903, 0.4905, 0.4908, 0.4911, 0.4920, 0.4926, 0.4935, 0.4939, 0.4943, 0.4973, 0.4995, 0.5012, 0.5022, 0.5039, 0.5043, 0.5052, 0.5053, 0.5067, 0.5092, 0.5103, 0.5123, 0.5125, 0.5126, 0.5311, 0.5498, 0.5953, 0.6036, 0.6068, 0.6087, 0.6450, 0.6527, 0.6591, 0.6592, 0.6595, 0.6596, 0.6597, 0.6606, 0.6607, 0.6608, 0.6610, 0.6615, 0.6616, 0.6619, 0.6626, 0.6636, 0.6639, 0.6651, 0.6653, 0.6665, 0.6676, 0.6694, 0.6697, 0.6704, 0.6705, 0.6715, 0.6724, 0.6727, 0.6731, 0.6733, 0.6735, 0.6743, 0.6744, 0.6755, 0.6756, 0.6758, 0.6760, 0.6768, 0.6775, 0.6776, 0.6778, 0.6780, 0.6785, 0.6786, 0.6787, 0.6788, 0.6795, 0.6798, 0.6803, 0.6807, 0.6811, 0.6832, 0.6833, 0.6834, 0.6838, 0.6841, 0.6883, 0.6890, 0.6895, 0.6900, 0.6902, 0.6909, 0.6914, 0.6916, 0.6918, 0.6928, 0.6941, 0.6942, 0.6943, 0.6944, 0.6953, 0.6954, 0.7040, 0.7222, 0.7293, 0.7558, 0.7560, 0.7697, 0.7715 a 0.7855 ".

2)

Položky v níže uvedené tabulce nahrazují položky se stejnými výrobními čísly:

Výrobní číslo

Kód KN

TARIC

Popis zboží

Všeobecná celní sazba

Doplňková jednotka

Předpokládané datum povinného přezkumu

„0.6748

ex 0709 59 10

10

Čerstvé nebo chlazené lišky, k jinému zpracování, než je pouhé přebalení pro drobný prodej (1)  (2)

0 %

-

31.12.2025

0.2864

ex 1511 90 19

ex 1511 90 91

ex 1513 11 10

ex 1513 19 30

ex 1513 21 10

ex 1513 29 30

20

20

20

20

20

20

Palmový olej, kokosový olej (olej z kopry), olej z palmových jader, pro výrobu:

technických monokarboxylových mastných kyselin podpoložky 3823 19 10 ,

methylesterů mastných kyselin čísla 2915 nebo 2916 ,

mastných alkoholů položek 2905 17 , 2905 19 a 3823 70 , používaných pro výrobu kosmetiky, mycích prostředků či farmaceutických výrobků,

mastných alkoholů položky 2905 16 , čistých nebo smíšených, používaných pro výrobu kosmetiky, mycích prostředků či farmaceutických výrobků,

kyseliny stearové podpoložky 3823 11 00 ,

zboží čísla 3401 nebo

mastných kyselin vysoké čistoty čísla 2915 (2)

0 %

-

31.12.2021

0.6789

ex 1512 19 10

10

Rafinovaný světlicový olej (CAS RN 8001-23-8) pro použití při výrobě:

konjugované linolové kyseliny čísla 3823 nebo

ethyl- či methylesterů linolové kyseliny čísla 2916  (2)

0 %

-

31.12.2022

0.5004

ex 2008 99 48

94

Protlak (pyré) z manga:

nevyrobený z koncentrátu,

rodu Mangifera,

s hodnotou Brix 14 nebo vyšší, avšak nejvýše 20,

používaný při výrobě produktů v nápojovém průmyslu (2)

6 %

-

31.12.2022

0.4709

ex 2008 99 49

ex 2008 99 99

30

40

Protlaky (pyré) z Boysenových ostružin (Boyseberry) bez jader, bez přídavku alkoholu, též s přídavkem cukru

0 %

-

31.12.2025

0.6723

ex 2008 99 91

20

Hlízy bahniček druhů Eleocharis dulcis nebo Eleocharis tuberosa (tzv. čínské vodní kaštany) vyloupané, umyté, blanšírované, chlazené a jednotlivě prudce zmrazené, k použití při výrobě produktů potravinářského průmyslu, k jinému zpracování, než je pouhé přebalení (1)  (2)

0 %  (3)

-

31.12.2025

0.4992

ex 2009 41 92

ex 2009 41 99

20

70

Ananasová šťáva:

nevyrobená z koncentrátu,

rodu Ananas,

s hodnotou Brix 11 nebo vyšší, avšak nejvýše16,

používaná při výrobě produktů v nápojovém průmyslu (2)

8 %

-

31.12.2025

0.7393

ex 2712 90 99

10

Směs 1-alkenů obsahující 90 % hmotnostních nebo více 1-alkenů s řetězcem o délce 24 nebo více atomů uhlíku, avšak nejvýše 1 % hmotnostní 1-alkenů s řetězcem o délce více než 70 atomů uhlíku

0 %

-

31.12.2022

0.6658

ex 2805 12 00

10

Vápník o čistotě 98 % hmotnostních nebo vyšší, ve formě prášku nebo drátu (CAS RN 7440-70-2)

0 %

-

31.12.2025

0.4979

2805 30 20

2805 30 30

2805 30 40

 

Kovy vzácných zemin, skandium a yttrium, o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.6836

ex 2811 22 00

15

Amorfní oxid křemičitý (CAS RN 60676-86-0):

ve formě prášku,

o čistotě 99,0 % hmotnostních nebo vyšší,

o průměrné velikosti zrn 0,7 μm nebo větší, avšak nejvýše 2,1 μm,

se 70 % částic o průměru nejvýše 3 μm

0 %

-

31.12.2022

0.5110

ex 2818 10 91

20

Slinutý korund s mikrokrystalickou strukturou, sestávající z oxidu hlinitého (CAS RN 1344-28-1), hlinitanu hořečnatého (CAS RN 12068-51-8) a hlinitanů vzácných zemin yttria, lanthanu a neodymu, o obsahu (vypočtených jako oxidy), v procentech hmotnostních:

94 % nebo více, avšak méně než 98,5 % oxidu hlinitého,

2 % (± 1,5 %) oxidu hořečnatého,

1 % (± 0,6 %) oxidu yttria

a

buď 2 % (± 1,2 %) oxidu lanthanu, nebo

2 % (± 1,2 %) oxidu lanthanu a oxidu neodymu,

přičemž částice o velikosti větší než 10 mm tvoří méně než 50 % celkové hmotnosti

0 %

-

31.12.2025

0.6837

ex 2818 30 00

20

Hydroxid hlinitý (CAS RN 21645-51-2):

ve formě prášku,

o čistotě 99,5 % hmotnostních nebo vyšší,

s bodem rozkladu 263°C nebo vyšším,

o velikosti částic 4 μm (±1 μm),

s celkovým obsahem Na2O nejvýše 0,06 % hmotnostních

0 %

-

31.12.2025

0.7897

ex 2825 20 00

10

Hydroxid lithný, monohydrát (CAS RN 1310-66-3)

2.6 %

-

31.12.2021

0.6819

ex 2825 50 00

30

Oxid měďnatý (CAS RN 1317-38-0) o velikosti částic nejvýše 100 nm

0 %

-

31.12.2025

0.5055

ex 2826 19 90

10

Fluorid wolframový (CAS RN 7783-82-6) o čistotě 99,9 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.5090

ex 2833 29 80

30

Síran zirkonia (CAS RN 14644-61-2)

0 %

-

31.12.2021

0.6632

ex 2840 20 90

10

Boritan zinečnatý (CAS RN 12767-90-7)

0 %

-

31.12.2025

0.7288

ex 2841 50 00

11

Dichroman draselný (CAS RN 7778-50-9) o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší

2 %

-

31.12.2021

0.4222

ex 2841 90 85

10

Oxid kobaltito-lithný (CAS RN 12190-79-3) s obsahem kobaltu nejméně 59 %

2.7 %

-

31.12.2021

0.3419

ex 2850 00 20

80

Arsin (CAS RN 7784-42-1) o čistotě 99,999 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2024

0.6633

2903 39 21

 

Difluormethan (CAS RN 75-10-5)

0 %

-

31.12.2025

0.2583

ex 2903 89 80

45

1,6,7,8,9,14,15,16,17,17,18,18-Dodekachlorpentacyklo [12.2.1.16,9.02,13.05,10]oktadeka-7,15-dien (CAS RN 13560-89-9) o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší

2 %

-

31.12.2021

0.6611

ex 2903 99 80

15

4-Brom-2-chlor-1-fluorbenzen (CAS RN 60811-21-4)

0 %

-

31.12.2025

0.3409

ex 2904 20 00

10

Nitromethan (CAS RN 75-52-5)

0 %

-

31.12.2025

0.3391

ex 2904 20 00

20

Nitroethan (CAS RN 79-24-3)

0 %

-

31.12.2022

0.3408

ex 2904 20 00

30

1-Nitropropan (CAS RN 108-03-2)

0 %

-

31.12.2025

0.6612

ex 2904 99 00

25

Difluormethansulfonyl chlorid (CAS RN 1512-30-7)

0 %

-

31.12.2025

0.6613

ex 2904 99 00

35

1-Fluor-4-nitrobenzen (CAS RN 350-46-9)

0 %

-

31.12.2025

0.4934

ex 2905 39 95

10

1,3-Propandiol (CAS RN 504-63-2)

0 %

-

31.12.2025

0.6757

ex 2906 29 00

40

2-Brom-5-jod-benzenmethanol (CAS RN 946525-30-0)

0 %

-

31.12.2022

0.6782

ex 2908 19 00

40

3,4,5-Trifluorfenol (CAS RN 99627-05-1)

0 %

-

31.12.2025

0.6915

ex 2908 19 00

50

4-Fluorfenol (CAS RN 371-41-5)

0 %

-

31.12.2025

0.6649

ex 2909 30 38

30

1,1'-(1-Methylethyliden)bis[3,5-dibrom-4-(2,3-dibrom-2-methylpropoxy)]-benzen (CAS RN 97416-84-7)

0 %

-

31.12.2025

0.5117

ex 2909 30 90

30

3,4,5-Trimethoxytoluen (CAS RN 6443-69-2)

0 %

-

31.12.2025

0.6614

ex 2909 30 90

40

1-Chlor-2,5-dimethoxybenzen (CAS RN 2100-42-7)

0 %

-

31.12.2025

0.6783

ex 2909 30 90

50

1-Ethoxy-2,3-difluorbenzen (CAS RN 121219-07-6)

0 %

-

31.12.2025

0.6784

ex 2909 30 90

60

1-Butoxy-2,3-difluorbenzen (CAS RN 136239-66-2)

0 %

-

31.12.2025

0.6927

ex 2909 49 80

10

1-Propoxypropan-2-ol (CAS RN 1569-01-3)

0 %

-

31.12.2021

0.6660

ex 2910 90 00

50

2,3-Epoxypropylfenylether (CAS RN 122-60-1)

0 %

-

31.12.2025

0.5135

ex 2912 49 00

30

Salicylaldehyd (CAS RN 90-02-8)

0 %

-

31.12.2025

0.6678

ex 2912 49 00

40

3-Hydroxy-p-anisaldehyd (CAS RN 621-59-0)

0 %

-

31.12.2025

0.4933

ex 2914 29 00

30

(R)-p-Mentha-1(6),8-dien-2-on (CAS RN 6485-40-1)

0 %

-

31.12.2025

0.4932

ex 2914 50 00

20

3’-Hydroxyacetofenon (CAS RN 121-71-1)

0 %

-

31.12.2025

0.6762

ex 2914 50 00

75

7-Hydroxy-3,4-dihydro-naftalen-1(2H)-on (CAS RN 22009-38-7)

0 %

-

31.12.2022

0.4948

ex 2914 79 00

60

4’-terc-Butyl-2’,6’-dimethyl-3’,5’-dinitroacetofenon (CAS RN 81-14-1)

0 %

-

31.12.2021

0.5119

ex 2915 39 00

60

Dodec-8-enyl-acetát (CAS RN 28079-04-1)

0 %

-

31.12.2025

0.5121

ex 2915 39 00

65

Dodeka-7,9-dienyl acetát (CAS RN 54364-62-4)

0 %

-

31.12.2025

0.5120

ex 2915 39 00

70

Dodec-9-enyl acetát (CAS RN 16974-11-1)

0 %

-

31.12.2025

0.7541

ex 2915 90 30

10

Methyl-laurát (CAS RN 111-82-0)

0 %

-

31.12.2025

0.4954

ex 2915 90 70

60

Ethyl-6,8-dichloroktanoát (CAS RN 1070-64-0)

0 %

-

31.12.2025

0.3466

ex 2916 13 00

30

Methakrylát-hydroxyzinečnatý, ve formě prášku (CAS RN 63451-47-8), též obsahující nejvýše 17 % hmotnostních nečistot vznikajících při výrobě

0 %

-

31.12.2025

0.4931

ex 2916 20 00

60

3-Cyklohexylpropanová kyselina (CAS RN 701-97-3)

0 %

-

31.12.2025

0.4930

ex 2916 39 90

30

2,4,6-Trimethylbenzoylchlorid (CAS RN 938-18-1)

0 %

-

31.12.2025

0.6794

ex 2916 39 90

41

4-Brom-2,6-difluorbenzoyl-chlorid (CAS RN 497181-19-8)

0 %

-

31.12.2025

0.6661

ex 2916 39 90

53

Kyselina 5-jod-2-methylbenzoová (CAS RN 54811-38-0)

0 %

-

31.12.2025

0.4918

ex 2917 19 80

50

Tetradekandiová kyselina (CAS RN 821-38-5)

0 %

-

31.12.2025

0.4945

ex 2917 39 95

20

Dibutyl-benzen-1,4-dikarboxylát (CAS RN 1962-75-0)

0 %

-

31.12.2025

0.6796

ex 2917 39 95

25

Anhydrid kyseliny naftalen-1,8-dikarboxylové (CAS RN 81-84-5)

0 %

-

31.12.2025

0.3640

ex 2917 39 95

30

Dianhydrid kyseliny benzen-1,2:4,5-tetrakarboxylové (CAS RN 89-32-7)

0 %

-

31.12.2025

0.6800

ex 2917 39 95

35

1-Methyl-2-nitrotereftalát (CAS RN 35092-89-8)

0 %

-

31.12.2025

0.6814

ex 2918 99 90

13

3-Methoxy-2-methylbenzoyl-chloride (CAS RN 24487-91-0)

0 %

-

31.12.2025

0.6901

ex 2918 99 90

18

Ethyl-2-hydroxy-2-(4-fenoxyfenyl)propanoát (CAS RN 132584-17-9)

0 %

-

31.12.2025

0.6747

ex 2918 99 90

85

Trinexapak-ethyl (ISO) (CAS RN 95266-40-3) o čistotě 96 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.5038

ex 2920 29 00

20

Tris(methylfenyl)fosfit (CAS RN 25586-42-9)

0 %

-

31.12.2025

0.5045

ex 2920 29 00

40

Bis[2,4-bis(α,α-dimethylbenzyl)fenyl]-pentaerythritol-bisfosfit (CAS RN 154862-43-8)

0 %

-

31.12.2025

0.7559

ex 2920 90 10

15

Ethylmethylkarbonát (CAS RN 623-53-0)

3.2 %

-

31.12.2021

0.6598

ex 2920 90 70

80

Bis(pinakolát)diboron (CAS RN 73183-34-3)

0 %

-

31.12.2025

0.4917

ex 2921 29 00

40

Dekamethylendiamin (CAS RN 646-25-3)

0 %

-

31.12.2025

0.4862

ex 2921 30 99

30

1,3-Cyklohexandimethanamin (CAS RN 2579-20-6)

0 %

-

31.12.2021

0.5124

ex 2921 43 00

60

3-Aminobenzotrifluorid (CAS RN 98-16-8)

0 %

-

31.12.2025

0.6825

ex 2921 49 00

60

2,6-Diisopropylanilin (CAS RN 24544-04-5)

0 %

-

31.12.2025

0.6947

ex 2922 19 00

35

2-[2-(Dimethylamino)ethoxy]ethanol (CAS RN 1704-62-7)

0 %

-

31.12.2025

0.6624

ex 2922 29 00

30

1,2-Bis(2-aminofenoxy)ethan (CAS RN 52411-34-4)

0 %

-

31.12.2025

0.6634

ex 2922 29 00

63

Aklonifen (ISO) (CAS RN 74070-46-5) o čistotě 97 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.4956

ex 2922 29 00

75

4-(2-Aminoethyl)fenol (CAS RN 51-67-2)

0 %

-

31.12.2025

0.4914

ex 2922 39 00

20

2-Amino-5-chlorbenzofenon (CAS RN 719-59-5)

0 %

-

31.12.2025

0.6761

ex 2922 39 00

35

5-Chlor-2-(methylamino)benzofenon (CAS RN 1022-13-5)

0 %

-

31.12.2025

0.7853

ex 2922 49 85

13

Benzylglycinát–4-methylbenzen-1-sulfonová kyselina (1/1) (CAS RN 1738-76-7) o čistotě 93 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2024

0.5037

ex 2922 49 85

17

Glycin (CAS RN 56-40-6) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší, též s přídavkem nejvýše 5 % oxidu křemičitého jako protispékavé látky (CAS RN 112926-00-8)

0 %

-

31.12.2025

0.6948

ex 2922 49 85

30

Vodný roztok obsahující 40 % hmotnostních nebo více natrium-methylaminoacetátu (CAS RN 4316-73-8)

0 %

-

31.12.2021

0.6650

ex 2922 49 85

65

Diethyl aminomalonát hydrochlorid (CAS RN 13433-00-6)

0 %

-

31.12.2025

0.5063

ex 2923 90 00

75

Tetraethylamonium hydroxid, ve formě vodného roztoku obsahující:

35 % (± 0,5 %) hmotnostních tetraethylamonium hydroxidu,

nejvýše 1 000 mg/kg chloridu,

nejvýše 2 mg/kg železa a

nejvýše 10 mg/kg draslíku

0 %

-

31.12.2025

0.3689

ex 2924 19 00

23

Akrylamid (CAS RN 79-06-1) o čistotě 97 % hmotnostních nebo vyšší

2 %

-

31.12.2021

0.5066

ex 2924 29 70

40

N,N’-1,4-Fenylenbis[3-oxobutyramid], (CAS RN 24731-73-5)

0 %

-

31.12.2025

0.5127

ex 2924 29 70

45

Propoxur (ISO) (CAS RN 114-26-1)

0 %

-

31.12.2025

0.5069

ex 2924 29 70

55

N,N’-(2,5-Dimethyl-1,4-fenylen)bis[3-oxobutyramid] (CAS RN 24304-50-5)

0 %

-

31.12.2025

0.6767

ex 2924 29 70

62

2-Chlorbenzamid (CAS RN 609-66-5)

0 %

-

31.12.2025

0.6766

ex 2924 29 70

64

N-(3',4'-dichlor-5-fluor[1,1’-bifenyl]-2-yl)-acetamid (CAS RN 877179-03-8)

0 %

-

31.12.2025

0.6934

ex 2926 90 70

17

Cypermethrin (ISO) a jeho stereoizomery (CAS RN 52315-07-8) o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.6259

ex 2926 90 70

26

Cyfluthrin (ISO) (CAS RN 68359-37-5) o čistotě 95,5 % hmotnostních nebo vyšší pro použití při výrobě biocidních přípravků (2)

0 %

-

31.12.2024

0.6871

ex 2928 00 90

23

Metobromuron (ISO) (CAS RN 3060-89-7) o čistotě 98 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.4929

ex 2928 00 90

25

Acetaldehydoxim (CAS RN 107-29-9) , ve vodném roztoku

0 %

-

31.12.2025

0.6635

ex 2928 00 90

50

Vodný roztok disodné soli kyseliny 2,2’-(hydroxyimino) bisethansulfonové (CAS RN 133986-51-3) s obsahem vyšším než 33,5 % hmotnostních, avšak nejvýše 36,5 % hmotnostních

0 %

-

31.12.2025

0.5035

ex 2930 90 98

10

2,3-Bis[(2-sulfanylethyl)sulfanyl]propan-1-thiol (CAS RN 131538-00-6)

0 %

-

31.12.2022

0.6769

ex 2930 90 98

22

Tembotrion (ISO) (CAS RN 335104-84-2) o čistotě 94,5 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.6873

ex 2930 90 98

26

Folpet (ISO) (CAS RN 133-07-3) o čistotě 97,5 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.6617

ex 2930 90 98

53

Bis(4-chlorfenyl)sulfon (CAS RN 80-07-9)

0 %

-

31.12.2025

0.5114

ex 2930 90 98

55

Thiomočovina (CAS RN 62-56-6)

0 %

-

31.12.2025

0.6917

ex 2931 90 00

63

Chlorethenyldimethylsilan (CAS RN 1719-58-0)

0 %

-

31.12.2021

0.6946

ex 2931 90 00

65

Bis(4-terc-butylfenyl)jodonium-hexafluorfosfát (CAS RN 61358-25-6)

0 %

-

31.12.2021

0.6620

ex 2932 20 90

65

Natrium-4-(methoxykarbonyl)-5-oxo-2,5-dihydrofuran-3-olát (CAS RN 1134960-41-0)

0 %

-

31.12.2025

0.7639

ex 2932 99 00

27

(2-Butyl-3-benzofuranyl)-(4-hydroxy-3,5-dijodfenyl)methanon (CAS RN 1951-26-4) o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2023

0.4907

ex 2932 99 00

50

7-Methyl-3,4-dihydro-2H-1,5-benzodioxepin-3-on (CAS RN 28940-11-6)

0 %

-

31.12.2021

0.6771

ex 2932 99 00

65

4,4-Dimethyl-3,5,8-trioxabicyklo[5.1.0]oktan (CAS RN 57280-22-5)

0 %

-

31.12.2025

0.7811

ex 2933 19 90

33

Fipronil (ISO) (CAS RN 120068-37-3) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší pro použití při výrobě veterinárních léčivých přípravků (2)

0 %

-

31.12.2024

0.6835

ex 2933 21 00

55

1-Aminohydantoin-hydrochlorid (CAS RN 2827-56-7)

0 %

-

31.12.2025

0.5115

ex 2933 21 00

80

5,5-Dimethylhydantoin (CAS RN 77-71-4)

0 %

-

31.12.2025

0.6812

ex 2933 39 99

14

[N,4-dimethyl-1-(fenylmethyl)-3-piperidinamin]-hydrochlorid (1:2) (CAS RN 1228879-37-5)

0 %

-

31.12.2022

0.4842

ex 2933 39 99

20

Pyrithion mědi ve formě prášku (CAS RN 14915-37-8)

0 %

-

31.12.2021

0.6813

ex 2933 39 99

26

[2-[4-(Hydrazinylmethyl)fenyl]-pyridin]-dihydrochlorid (CAS RN 1802485-62-6)

0 %

-

31.12.2022

0.5129

ex 2933 39 99

85

2-Chlor-5-chlormethylpyridin (CAS RN 70258-18-3)

0 %

-

31.12.2025

0.6773

ex 2933 49 10

50

1-Cyklopropyl-6,7,8-trifluor-1,4-dihydro-4-oxo-3-chinolinkarboxylová kyselina (CAS RN 94695-52-0)

0 %

-

31.12.2025

0.4927

ex 2933 49 90

30

Chinolin (CAS RN 91-22-5)

0 %

-

31.12.2025

0.6763

ex 2933 59 95

21

N-(2-oxo-1,2-dihydropyrimidin-4-yl)benzamid (CAS RN 26661-13-2)

0 %

-

31.12.2025

0.6677

ex 2933 59 95

47

6-Methyl-2-oxoperhydropyrimidin-4-ylurea (CAS RN 1129-42-6) o čistotě 94 % nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.6774

ex 2933 69 80

13

Metribuzin (ISO) (CAS RN 21087-64-9) o čistotě 93 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.6621

ex 2933 69 80

15

2-Chlor-4,6-dimethoxy-1,3,5-triazin (CAS RN 3140-73-6)

0 %

-

31.12.2025

0.6951

ex 2933 69 80

17

Benzoguanamin (CAS RN 91-76-9)

0 %

-

31.12.2021

0.5131

ex 2933 69 80

55

Terbutryn (ISO) (CAS RN 886-50-0)

0 %

-

31.12.2025

0.4957

ex 2933 69 80

60

Kyanurová kyselina (CAS RN 108-80-5)

0 %

-

31.12.2025

0.4985

ex 2933 79 00

70

(S)-N-[(Diethylamino)methyl]-alfa-ethyl-2-oxo-1-pyrrolidinacetamid L-(+)-tartrát, (CAS RN 754186-36-2)

0 %

-

31.12.2025

0.6872

ex 2933 99 80

16

Pyridát (ISO) (CAS RN 55512-33-9) o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.6829

ex 2933 99 80

21

1-(Bis(dimethylamino)methylen)-1H-[1,2,3]triazolo[4,5-b]pyridinium-3-oxid-hexafluorfosfát(V) (CAS RN 148893-10-1)

0 %

-

31.12.2025

0.6599

ex 2933 99 80

54

3-(Salicyloylamino)-1,2,4-triazol (CAS RN 36411-52-6)

0 %

-

31.12.2025

0.6933

ex 2933 99 80

87

Karfentrazon-ethyl (ISOM) (CAS RN 128639-02-1) o čistotě 90 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.4955

ex 2934 20 80

60

Benzothiazol-2-yl-(Z)-2-trityloxyimino-2-(2-aminothiazol-4-yl)-thioacetát (CAS RN 143183-03-3)

0 %

-

31.12.2022

0.4910

ex 2934 20 80

70

N,N-Bis(1,3-benzothiazol-2-ylsulfanyl)-2-methylpropan-2-amin (CAS RN 3741-80-8)

0 %

-

31.12.2025

0.4942

ex 2934 99 90

25

2,4-Diethyl-9H-thioxanthen-9-on (CAS RN 82799-44-8)

0 %

-

31.12.2025

0.6824

ex 2934 99 90

39

4-(Oxiran-2-ylmethoxy)-9H-karbazol (CAS RN 51997-51-4)

0 %

-

31.12.2025

0.6823

ex 2934 99 90

41

11-[4-(2-Chlorethyl)-1-piperazinyl]dibenzo(b,f)(1,4)thiazepin (CAS RN 352232-17-8)

0 %

-

31.12.2025

0.6893

ex 2934 99 90

44

Propikonazol (ISO) (CAS RN 60207-90-1) o čistotě 92 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.5133

ex 2934 99 90

86

Dithianon (ISO) (CAS RN 3347-22-6)

0 %

-

31.12.2025

0.5136

ex 2934 99 90

87

2,2’-(1,4-Fenylen)bis(4H-3,1-benzoxazin-4-on) (CAS RN 18600-59-4)

0 %

-

31.12.2025

0.5036

ex 2935 90 90

42

Penoxsulam (ISO) (CAS RN 219714-96-2)

0 %

-

31.12.2025

0.6777

ex 2935 90 90

54

Propoxykarbazon-natrium (ISO) (CAS RN 181274-15-7) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.6802

ex 2935 90 90

56

N-(p-Toluensulfonyl)-N'-(3-(p-toluensulfonyloxy)fenyl)močovina (CAS RN 232938-43-1)

0 %

-

31.12.2025

0.6903

ex 2935 90 90

57

N-{2-[(fenylkarbamoyl)amino]fenyl}benzensulfonamid (CAS RN 215917-77-4)

0 %

-

31.12.2025

0.6664

ex 2935 90 90

59

Flazasulfuron (ISO) (CAS RN 104040-78-0) o čistotě 94 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.4944

ex 2938 90 30

10

Amonium-glycyrrhizát (CAS RN 53956-04-0)

0 %

-

31.12.2025

0.6600

ex 3201 90 90

ex 3202 90 00

40

10

Reakční produkt z výtažku Acacia mearnsii, chloridu amonného a formaldehydu (CAS RN 85029-52-3)

0 %

-

31.12.2021

0.5091

ex 3204 11 00

20

Barvivo C.I. Disperse Yellow 241 (CAS RN 83249-52-9) a přípravky na něm založené s obsahem barviva C.I. Disperse Yellow 241 97 % hmotnostních nebo více

0 %

-

31.12.2021

0.5134

ex 3204 11 00

45

Přípravky založené na disperzních barvivech obsahující:

barvivo C.I. Disperse Orange 61 (CAS RN 12270-45-0) nebo Disperse Orange 288 (CAS RN 96662-24-7),

barvivo C.I. Disperse Blue 291:1 (CAS RN 872142-01-3),

barvivo C.I. Disperse Violet 93:1 (CAS RN 122463-28-9),

též obsahující barvivo C.I. Disperse Red 54 (CAS RN 6657-37-0)

0 %

-

31.12.2025

0.6652

ex 3204 12 00

70

Barvivo C.I. Acid Blue 25 (CAS RN 6408-78-2) a přípravky na něm založené s obsahem barviva C.I. Acid Blue 25 80 % hmotnostních nebo více

0 %

-

31.12.2025

0.6603

ex 3204 17 00

33

Barvivo C.I. Pigment Blue 15:1 (CAS RN 147-14-8) a přípravky na něm založené s obsahem barviva C.I. Pigment Blue 15:1 35 % hmotnostních nebo více

0 %

-

31.12.2025

0.5100

ex 3204 19 00

73

Barvivo C.I. Solvent Blue 104 (CAS RN 116-75-6) a přípravky na něm založené s obsahem barviva C.I. Solvent Blue 104 97 % hmotnostních nebo více

0 %

-

31.12.2021

0.6726

ex 3208 90 19

55

Přípravek obsahující 5 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 20 % hmotnostních kopolymeru propylenu a maleinanhydridu, nebo směsi polypropylenu a kopolymeru propylenu a maleinanhydridu nebo směsi polypropylenu a kopolymeru propylenu, isobutenu a maleinanhydridu v organickém rozpouštědle

0 %

-

31.12.2021

0.5031

ex 3215 90 70

40

Suchá tiskařská barva v prášku na bázi hybridní pryskyřice (připravená z polystyrenakrylové a polyesterové pryskyřice) smíchaná s:

voskem;

polymerem na bázi vinylu a

barvivem

pro použití při výrobě náplní toneru pro kopírky, faxy, tiskárny a multifunkční zařízení (2)

0 %

-

31.12.2025

0.4863

ex 3402 11 90

10

Lauroylmethylisethionát sodný

0 %

-

31.12.2021

0.6725

ex 3506 91 90

50

Přípravek obsahující:

15 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 60 % hmotnostních styren-butadienových kopolymerů nebo styren-isoprenových kopolymerů a

10 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 30 % hmotnostních pinenových polymerů nebo pentadienových kopolymerů

rozpuštěných v:

methylethylketonu (CAS RN 78-93-3)

heptanu (CAS RN 142-82-5) a

toluenu (CAS RN 108-88-3) nebo lehké alifatické solventní naftě (CAS RN 64742-89-8)

0 %

-

31.12.2021

0.6759

ex 3802 10 00

10

Směs aktivního uhlí a polyethylenu, ve formě prášku

0 %

-

31.12.2025

0.6874

ex 3808 92 30

10

Mankozeb (ISO) (CAS RN 8018-01-7) dovezený v bezprostředním obalu o obsahu 500 kg nebo vyšší  (1)

0 %

-

31.12.2025

0.5048

ex 3808 93 90

20

Přípravek sestávající z benzyl(purin-6-yl)aminu v roztoku glykolu obsahující:

1,88 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 2,00 % hmotnostních benzyl(purin-6-yl)aminu

používaný jako regulátor růstu rostlin

0 %

-

31.12.2025

0.5030

ex 3808 93 90

30

Vodný roztok obsahující:

1,8 % hmotnostních para-nitrofenolátu sodného,

1,2 % hmotnostních orto-nitrofenolátu sodného,

0,6 % hmotnostních 5-nitroguajakolátu sodného

pro použití při výrobě regulátorů růstu rostlin (2)

0 %

-

31.12.2022

0.5088

ex 3808 93 90

50

Práškový přípravek obsahující:

55 % hmotnostních nebo více giberelinu A4,

1 % hmotnostní nebo více, avšak nejvýše 35 % hmotnostních giberelinu A7,

90 % hmotnostních nebo více giberelinu A4 a A7 dohromady,

nejvýše 10 % hmotnostních vody v kombinaci s dalšími přirozeně se vyskytujícími gibereliny,

používaný jako regulátor růstu rostlin

0 %

-

31.12.2021

0.6532

ex 3808 94 20

30

Bromchlor-5,5-dimethylimidazolidin-2,4-dion (CAS RN 32718-18-6) obsahující:

1,3-dichlor-5,5-dimethylimidazolidin-2,4-dion (CAS RN 118-52-5),

1,3-dibrom-5,5-dimethylimidazolidin-2,4-dion (CAS RN 77-48-5),

1-brom-3-chlor-5,5-dimethylimidazolidin-2,4-dion (CAS RN 16079-88-2) a/nebo

1-chlor-3-brom-5,5-dimethylimidazolidin-2,4-dion (CAS RN 126-06-7)

0 %

-

31.12.2024

0.6904

ex 3811 21 00

12

Dispergační činidlo:

obsahující estery polyisobutenyljantarové kyseliny a pentaerythritolu (CAS RN 103650-95-9),

obsahující více než 35 %, avšak nejvýše 55 % hmotnostních minerálních olejů a

s obsahem chloru nejvýše 0,05 % hmotnostních,

pro použití při výrobě směsí aditiv pro mazací oleje (2)

0 %

-

31.12.2025

0.6906

ex 3811 21 00

14

Dispergační činidlo:

obsahující polyisobuten-sukcinimid získaný z produktů reakce polyethylenpolyaminů s polyisobutenyl-sukcinanhydridem (CAS RN 147880-09-9),

obsahující více než 35 %, avšak nejvýše 55 % hmotnostních minerálních olejů,

s obsahem chloru nejvýše 0,05 % hmotnostních,

s celkovým číslem alkality nižším než 15,

pro použití při výrobě směsí aditiv pro mazací oleje (2)

0 %

-

31.12.2025

0.6907

ex 3811 21 00

16

Detergent:

obsahující vápenatou sůl beta-aminokarbonyl-alkylfenolu (reakční produkt Mannichovy báze alkylfenolu),

obsahující více než 40 %, avšak nejvýše 60 % hmotnostních minerálních olejů a

s celkovým číslem alkality vyšším než 120,

pro použití při výrobě směsí aditiv pro mazací oleje (2)

0 %

-

31.12.2025

0.6905

ex 3811 21 00

18

Detergent:

obsahující alkyltoluen-kalcium-sulfonáty s dlouhým řetězcem,

obsahující více než 30 %, avšak nejvýše 50 % hmotnostních minerálních olejů a

s celkovým číslem alkality vyšším než 310, avšak nejvýše 340,

pro použití při výrobě směsí aditiv pro mazací oleje (2)

0 %

-

31.12.2025

0.6671

ex 3811 21 00

75

Aditiva obsahující:

kalcium-dialkyl(C10-C14)benzensulfonáty,

více než 40 %, avšak nejvýše 60 % hmotnostních minerálních olejů,

s celkovým číslem alkality (TBN) nejvýše 10, pro použití při výrobě směsí aditiv pro mazací oleje (2)

0 %

-

31.12.2022

0.6669

ex 3811 21 00

77

Protipěnivostní aditiva sestávající z:

kopolymeru 2-ethylhexylakrylátu a ethylakrylátu a

více než 50 % hmotnostních, avšak nejvýše 80 % hmotnostních minerálních olejů

pro použití při výrobě směsí aditiv pro mazací oleje (2)

0 %

-

31.12.2022

0.6666

ex 3811 21 00

80

Aditiva obsahující:

sukcinimid polyisobutylenu a aromatického polyaminu,

více než 40 % hmotnostních, avšak nejvýše 60 % hmotnostních minerálních olejů,

s obsahem dusíku více než 0,6 % hmotnostních, avšak nejvýše 0,9 % hmotnostních, pro použití při výrobě směsí aditiv pro mazací oleje (2)

0 %

-

31.12.2022

0.6668

ex 3811 29 00

65

Aditiva sestávající ze sířené směsi rostlinného oleje, α-olefinů s dlouhým řetězcem a mastných kyselin z tallového oleje, o obsahu síry 8 % hmotnostních nebo větším, avšak nejvýše 12 % hmotnostních, pro použití při výrobě směsí aditiv pro mazací oleje (2)

0 %

-

31.12.2022

0.5062

ex 3815 90 90

30

Katalyzátor sestávající ze suspenze těchto složek v minerálním oleji:

tetrahydrofuranových komplexních sloučenin chloridu hořečnatého a chloridu titanitého; a

oxidu křemičitého,

obsahující 6,6 % (± 0,6 %) hmotnostních hořčíku a

obsahující 2,3 % (± 0,2 %) hmotnostních titanu

0 %

-

31.12.2025

0.2783

ex 3815 90 90

80

Katalyzátor, obsahující především kyselinu dinonylnaftalendisulfonovou ve formě roztoku v isobutanolu

0 %

-

31.12.2025

0.6810

ex 3824 99 92

23

Butylfosfátové komplexy titanu (IV) (CAS RN 109037-78-7), rozpuštěné v ethanolu a 2-propanolu

0 %

-

31.12.2025

0.4909

ex 3824 99 92

29

Přípravek obsahující:

85 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 99 % hmotnostních etheru polyethylenglykol butyl-2-kyano-3-(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)-akrylátu a

1 % hmotnostní nebo více, avšak nejvýše 15 % hmotnostních polyoxyethylen(20)-sorbitantrioleátu

0 %

-

31.12.2025

0.6779

ex 3824 99 92

40

Roztok 2-chlor-5-(chlormethyl)-pyridinu (CAS RN 70258-18-3) v organickém rozpouštědle

0 %

-

31.12.2025

0.7742

ex 3824 99 92

52

Elektrolyt obsahující:

5 % nebo více, avšak nejvýše 20 % hexafluorfosforečnanu lithného (CAS RN 21324-40-3) nebo tetrafluorboritanu lithného (CAS RN 14283-07-9),

60 % nebo více, avšak nejvýše 90 % směsi ethylen-karbonátu (CAS RN 96-49-1), dimethyl-karbonátu (CAS RN 616-38-6) a/nebo ethyl-methyl-karbonátu (CAS RN 623-53-0),

0,5 % nebo více, avšak nejvýše 20 % 1,3,2-dioxathiolan-2,2-dioxidu (CAS RN 1072-53-3),

pro použití při výrobě baterií motorových vozidel (2)

3.2 %

-

31.12.2021

0.5050

ex 3824 99 92

61

3’,4’,5’-Trifluorbifenyl-2-amin, ve formě roztoku v toluenu obsahující 80 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 90 % hmotnostních 3’,4’,5’-trifluorbifenyl-2-aminu

0 %

-

31.12.2025

0.6720

ex 3824 99 92

68

Přípravek obsahující:

20 % (±1 %) hmotnostních ((3-(sek-butyl)-4-(decyloxy)fenyl)methantriyl)tribenzenu (CAS RN 1404190-37-9),

rozpuštěného ve směsi složené z:

10 % (±5 %) 2-sek-butylfenolu (CAS RN 89-72-5),

64 % (±7 %) solventní nafty (ropné), těžké aromatické (CAS RN 64742-94-5) a

6 % (±1,0 %) naftalenu (CAS RN 91-20-3)

0 %

-

31.12.2025

0.6719

ex 3824 99 92

69

Přípravek obsahující:

80 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 92 % hmotnostních bisfenol-A-bis(difenylfosfátu) (CAS RN 5945-33-5),

7 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 20 % hmotnostních oligomerů bisfenol-A-bis(difenylfosfátu) a

nejvýše 1 % trifenylfosfátu (CAS RN 115-86-6)

0 %

-

31.12.2021

0.3069

ex 3824 99 92

88

2,4,7,9-Tetramethyldec-5-yn-4,7-diol, hydroxyethylovaný (CAS RN 9014-85-1)

0 %

-

31.12.2025

0.4719

ex 3824 99 93

35

Parafín se stupněm chlorace 70 % nebo více (CAS RN 63449-39-8)

0 %

-

31.12.2024

0.7313

ex 3824 99 96

45

Práškový lithium-nikl-kobalt-aluminium-oxid (CAS RN 177997-13-6):

o velikosti částic menší než 10 μm,

o čistotě vyšší než 98 % hmotnostních

3.2 %

-

31.12.2021

0.6628

ex 3824 99 96

46

Granulát z manganato-zinečnatého ferritu obsahující:

52 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 76 % hmotnostních oxidu železitého,

13 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 42 % hmotnostních oxidu manganatého a

2 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 22 % hmotnostních oxidu zinečnatého

0 %

-

31.12.2025

0.6749

ex 3824 99 96

48

Oxid zirkoničitý (ZrO2) stabilizovaný oxidem vápenatým (CAS RN 68937-53-1) o obsahu oxidu zirkoničitého 92 % hmotnostních nebo větším, avšak nejvýše 97 % hmotnostních

0 %

-

31.12.2025

0.6897

ex 3901 40 00

30

Lineární nízkohustotní polyethylen (LLDPE) vzniklý kopolymerací s oktenem, vyrobený Zieglerovou-Nattovou katalytickou metodou, ve formě pelet:

s více než 10 %, avšak nejvýše 20 % hmotnostními kopolymeru,

s indexem toku taveniny (MFR 190 °C/2,16 kg) 0,7 g/10 min nebo vyšším, avšak nejvýše 0,9 g/10 min a

o hustotě (ASTM D4703) 0,911 g/cm3 nebo vyšší, avšak nejvýše 0,913 g/cm3

pro použití při zpracování současným vytlačováním (koextruzí) filmů pro pružné obaly na potraviny (2)

0 %

m3

31.12.2025

0.6920

ex 3901 90 80

53

Kopolymer ethylenu a akrylové kyseliny (CAS RN 9010-77-9):

obsahující 18,5 % hmotnostního nebo více, avšak nejvýše 49,5 % hmotnostního akrylové kyseliny (ASTM D4094), a

s hmotnostním indexem toku taveniny (MFR) 10 g/10 min nebo vyšším (125 °C/2,16 kg, ASTM D1238)

0 %

m3

31.12.2025

0.6734

ex 3901 90 80

55

Zinečnatá nebo sodná sůl kopolymeru ethylenu a kyseliny akrylové:

o obsahu kyseliny akrylové 6 % hmotnostních nebo vyšším, avšak nejvýše 50 % hmotnostních a

s hmotnostním indexem toku taveniny (MFR) 1 g/10 min nebo vyšším při 190 °C/2,16 kg (měřeno podle normy ASTM D1238)

0 %

-

31.12.2025

0.5049

ex 3901 90 80

67

Kopolymer vyrobený výhradně z monomerů ethylenu a kyseliny methakrylové, v němž činí obsah kyseliny methakrylové 11 % hmotnostních nebo vice

0 %

-

31.12.2025

0.6736

ex 3903 90 90

65

Kopolymer styrenu s 2,5-furandionem a (1-methylethyl)benzenem ve formě vloček nebo prášku (CAS RN 26762-29-8)

0 %

-

31.12.2025

0.6804

ex 3903 90 90

70

Kopolymer ve formě granulí obsahující:

75 % (±7 %) hmotnostních styrenu a

25 % (±7 %) hmotnostních methylmethakrylátu

0 %

m3

31.12.2025

0.4981

ex 3904 69 80

81

Poly(vinylidenfluorid) (CAS RN 24937-79-9)

0 %

-

31.12.2025

0.6672

ex 3906 90 90

33

Kopolymer butylakrylátu a alkylmethakrylátu typu core-shell, s velikostí částic 5 μm nebo větší, avšak nejvýše 10 μm

0 %

-

31.12.2025

0.6663

ex 3906 90 90

37

Kopolymer trimethylolpropan-trimethakrylátu a methyl-methakrylátu (CAS RN 28931-67-1) ve formě mikrokuliček o středním průměru 3 μm

0 %

-

31.12.2025

0.6891

ex 3907 10 00

20

Polyoxymethylen s acetylovými zakončeními, obsahující polydimethylsiloxan a vlákna kopolymeru tereftalové kyseliny a 1,4-fenyldiaminu

0 %

-

31.12.2022

0.6839

ex 3907 30 00

15

Epoxidová pryskyřice, bez halogenů:

obsahující více než 2 % hmotnostní fosforu vypočtená na základě pevného obsahu a chemicky vázaná v epoxidové pryskyřici,

neobsahující hydrolyzovatelný chlorid nebo obsahující méně než 300 ppm hydrolyzovatelného chloridu a

obsahující rozpouštědla,

pro použití při výrobě listů nebo rolí prepregu používaných k výrobě desek s plošnými spoji (2)

0 %

-

31.12.2025

0.6840

ex 3907 30 00

25

Epoxidová pryskyřice:

obsahující 21 % hmotnostních nebo více bromu,

neobsahující hydrolyzovatelný chlorid nebo obsahující méně než 500 ppm hydrolyzovatelného chloridu a

obsahující rozpouštědla

0 %

-

31.12.2025

0.4940

ex 3907 99 80

ex 3913 90 00

30

20

Poly(hydroxyalkanoát), jehož převládající složkou je poly(3-hydroxybutyrát)

0 %

-

31.12.2025

0.5057

ex 3907 99 80

80

Kopolymer obsahující 72 % hmotnostních nebo více kyseliny tereftalové a/nebo jejích derivátů a cyklohexandimethanolu, doplněný lineárními a/nebo cyklickými dioly

0 %

-

31.12.2025

0.5032

ex 3909 40 00

20

Prášková termosetická pryskyřice, do níž jsou rovnoměrně vmíseny magnetické částice, pro použití k výrobě náplní tonerů do kopírek, faxů, tiskáren a multifunkčních zařízení (2)

0 %

-

31.12.2025

0.6921

ex 3910 00 00

15

Dimethyl, methyl(propyl(polypropylenoxid))siloxan (CAS RN 68957-00-6) s koncovými skupinami trimethylsiloxy-

0 %

-

31.12.2021

0.7217

ex 3910 00 00

45

Dimethylsiloxan, polymer s koncovou hydroxyskupinou o viskozitě 38–100 mPa·s (CAS RN 70131-67-8)

0 %

-

31.12.2021

0.5109

ex 3911 90 99

35

Varianta kopolymeru z ethylenu a maleinanhydridu (EMA)

0 %

-

31.12.2025

0.4953

ex 3912 11 00

40

Práškový diacetát celulosy

0 %

-

31.12.2025

0.6718

ex 3912 39 85

50

Polyquaternium 10 (CAS RN 68610-92-4)

0 %

-

31.12.2025

0.4757

ex 3919 10 80

37

Polytetrafluorethylenový film:

o tloušťce 100μm nebo větší,

poměrné prodloužení při přetržení nejvýše 100 %,

na jedné straně filmu je nanesena vrstva silikonového lepidla citlivého na tlak

0 %

-

31.12.2025

0.4761

ex 3919 10 80

ex 3919 90 80

43

26

Ethylen-vinylacetátový film:

o tloušťce 100 μm nebo větší,

pokrytý z jedné strany vrstvou akrylového lepidla citlivého na tlak nebo na UV záření a polyesterovou nebo polypropylenovou ochrannou fólií

0 %

-

31.12.2022

0.6886

ex 3919 10 80

63

Reflexní film sestávající z:

vrstvy akrylové pryskyřice se značkami proti padělání, změně nebo záměně údajů nebo proti kopírování nebo s úřední značkou pro stanovené upotřebení,

vrstvy akrylové pryskyřice se zapuštěnými skleněnými kuličkami,

vrstvy akrylové pryskyřice tvrzené síťovacím činidlem melaminového typu,

kovové vrstvy,

akrylové lepicí vrstvy a

snímatelného filmu

0 %

-

31.12.2025

0.4947

ex 3919 90 80

65

Samolepící film o tloušťce 40 μm nebo větší, avšak nejvýše 475 μm, tvořený jednou nebo více průhlednými, metalizovanými nebo barvenými poly(ethylentereftalát)ovými vrstvami, zakrytými na jedné straně vrstvou odolnou proti poškrábání a na druhé straně adhezivem citlivým na tlak a snímatelnou páskou

0 %

-

31.12.2025

0.4925

ex 3919 90 80

70

Samolepicí leštící kotouče z mikroporézního polyurethanu, též opatřené podložkou

0 %

-

31.12.2025

0.4964

ex 3919 90 80

82

Reflexní film složený z:

vrstvy polyurethanu,

vrstvy skleněných mikrokuliček,

vrstvy metalizovaného hliníku a

lepidla, zakrytého z jedné nebo obou stran snímatelnou fólií,

též vrstvy poly(vinylchloridu),

vrstvy, též s bezpečnostním tiskem proti padělání, změně nebo záměně údajů nebo kopírování nebo úřední značkou pro stanovené upotřebení

0 %

-

31.12.2025

0.6640

ex 3920 10 40

40

Tubulární vícevrstvý film převážně z polyethylenu:

sestávající z třívrstvé bariéry, jejíž prostřední vrstva z ethylen-vinylalkoholu je na obou stranách potažena vrstvou polyamidu a ta je na obou stranách potažena nejméně jednou vrstvou polyethylenu,

o celkové tloušťce 55 μm nebo větší,

o průměru 500 mm nebo větším, avšak nejvýše 600 mm

0 %

-

31.12.2025

0.3357

ex 3920 62 19

48

Listy či role z poly(ethylentereftalátu):

potažené po obou stranách vrstvou epoxyakrylových pryskyřic,

o celkové tloušťce 37 μm (± 3 μm)

0 %

-

31.12.2025

0.2589

ex 3920 62 19

52

Film z polyethylentereftalátu, polyethylennaftalátu nebo podobného polyesteru, potažený na jedné straně kovem a/nebo oxidy kovu, obsahující méně než 0,1 % hmotnostních hliníku, o tloušťce nejvýše 300 μm a s povrchovým měrným odporem nejvýše 10 000 ohmů (na čtverec) (stanovené metodou ASTM D257)

0 %

-

31.12.2023

0.6911

ex 3921 19 00

40

Průhledné, mikroporézní filmy z polyethylenu roubovaného na kyselinu akrylovou ve formě rolí:

o šířce 98 mm nebo větší, avšak nejvýše 170 mm,

o tloušťce 15 μm nebo větší, avšak nejvýše 36 μm,

pro použití při výrobě separátorů alkalických baterií

3.2 %

-

31.12.2021

0.7263

ex 3921 19 00

45

Mikroporézní jednovrstvý film z polypropylenu nebo mikroporézní třívrstvý film z polypropylenu, polyethylenu a polypropylenu:

s nulovým smršťováním ve směru příčném na směr výroby,

o celkové tloušťce 8 μm nebo větší, avšak nejvýše 50 μm,

o šířce 15 mm nebo větší, avšak nejvýše 900 mm,

o délce větší než 200 m, avšak nejvýše 8 000 m,

s průměrnou velikostí pórů mezi 0,02 μm a 0,1 μm,

může být laminovaný polypropylenovou netkanou rohoží o tloušťce 50 až 200 μm,

může být potažený povrchově aktivní látkou,

může být potažený na 1 nebo 2 stranách keramickou vrstvou o tloušťce minimálně 1 μm nebo větší, avšak nejvýše 5 μm,

může být potažený na 1 nebo 2 stranách lepicím pojivem typu PVDF nebo podobným, o tloušťce minimálně 0,5 μm nebo větší, avšak nejvýše 5 μm

3.2 %

-

31.12.2021

0.6742

ex 3921 90 55

40

Třívrstvá textilní fólie, v rolích,

mající prostřední vrstvu ze 100 % z nylonové nebo nylon-polyesterové taffety,

potažená z obou stran polyamidem,

o celkové tloušťce nejvýše 135 μm,

o celkové hmotnosti nejvýše 80 g/m2

0 %

m2

31.12.2025

0.7335

ex 3926 30 00

ex 3926 90 97

50

48

Potažené dekorativní části pro interiéry nebo exteriéry skládající se z:

kopolymeru akrylonitril-butadien-styrenu (ABS), též smíchaného s polykarbonátem,

fólie z PVC a

bez obsahu vrstev mědi, niklu nebo chromu,

pro použití při výrobě částí a součástí motorových vozidel čísel 8701 až 8705  (2)

0 %

p/st

31.12.2022

0.6717

ex 3926 90 97

23

Plastový kryt vnějšího zpětného zrcátka pro motorová vozidla, opatřený úchyty

0 %

p/st

31.12.2025

0.3850

ex 3926 90 97

43

Směs vody a 19 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 35 % hmotnostních expandovaných dutých mikrokuliček z kopolymeru akrylonitrilu, methakrylonitrilu a isobornyl-methakrylátu nebo jiného methakrylátu, o průměru 3 μm nebo větším, avšak nejvýše 4,95 μm

0 %

-

31.12.2023

0.6708

ex 4009 42 00

20

Brzdová hadice z kaučuku:

s textilními provázky,

o tloušťce stěny 3,2 mm,

s dutými kovovými koncovkami nalisovanými na obou koncích a

jedním nebo více montážními držáky

pro použití při výrobě zboží kapitoly 87 (2)

0 %

-

31.12.2025

0.6844

ex 4016 93 00

30

Obdélníkové těsnění z ethylen-propylen-dienového kaučuku:

o délce 72 mm nebo větší, avšak nejvýše 825 mm,

o šířce 18 mm nebo větší, avšak nejvýše 155 mm,

o špičkové teplotě 150 °C nebo větší, avšak nejvýše 240 °C,

s přípustnou velikostí švu odlitku nejvýše 0,3 mm

0 %

-

31.12.2025

0.6884

ex 5403 39 00

10

Biologicky rozložitelný (norma EN 14995) monofilament o délkové hmotnosti nejvýše 33 dtex, obsahující nejméně 98 % hmotnostních polylaktidu (PLA), pro použití při výrobě filtračních textilií pro potravinářský průmysl (2)

0 %

-

31.12.2022

0.5059

ex 5603 13 10

20

Netkané textilie z polyetylenu získaného technologií spunbond, s povlakem

s plošnou hmotností více než 80 g/m2, avšak nejvýše 105 g/m2 a

s odporem vzduchu (Gurley) 8 s nebo vyšším, avšak nejvýše 75 s (dle metody ISO 5636/5)

0 %

m2

31.12.2025

0.5987

ex 5603 14 90

60

Netkané textilie, tvořené aglomerovanými vlákny poly(ethylentereftalátu):

o hmotnosti 160 g/m2 nebo vyšší, avšak nejvýše 300 g/m2,

nelaminované,

s filtrační účinností podle DIN 60335-2-69:2008 odpovídající minimálně filtrační třídě M,

skládatelné

0 %

m2

31.12.2023

0.4978

ex 6909 19 00

20

Válečky nebo kuličky z nitridu křemíku (Si3N4)

0 %

-

31.12.2025

0.7619

ex 7006 00 90

40

Tabulky ze sodnovápenatého nebo borosilikátového skla v kvalitě STN (Super Twisted Nematic) nebo TN (Twisted Nematic):

o délce 300 mm nebo větší, avšak nejvýše 1 500 mm,

o šířce 300 mm nebo větší, avšak nejvýše 1 500 mm,

o tloušťce 0,5 mm nebo větší, avšak nejvýše 1,1 mm,

s povlakem z oxidu india a cínu o odporu 80 Ω nebo vyšším, avšak nejvýše 160 Ω na jedné straně,

též s pasivační vrstvou oxidu křemičitého (SiO2) mezi vrstvou oxidu india a cínu a povrchem skla,

též s vícevrstvým antireflexním povlakem na druhé straně a

strojově opracovanými (zkosenými) hranami

0 %

-

31.12.2023

0.6870

ex 7009 10 00

40

Elektrochromické samostmívací vnitřní zpětné zrcátko, sestávající z:

držáku zrcátka,

plastového krytu,

integrovaného obvodu,

pro použití při výrobě motorových vozidel uvedených v kapitole 87 (2)

0 %

-

31.12.2025

0.5021

ex 7019 19 10

20

Příze o délkové hmotnosti 10,3 tex nebo větší, avšak nejvýše 11,9 tex, získaná z nekonečných skleněných vláken (filamentů), ve kterých převažují filamenty o průměru 4,83 μm nebo větším, avšak nejvýše 5,83 μm

0 %

-

31.12.2025

0.5020

ex 7019 19 10

25

Příze o délkové hmotnosti 5,1 tex nebo větší, avšak nejvýše 6,0 tex, získaná z nekonečných skleněných vláken (filamentů), ve kterých převažují filamenty o průměru 4,83 μm nebo větším, avšak nejvýše 5,83 μm

0 %

-

31.12.2025

0.4853

ex 7202 99 80

10

Fero-dysprosium, obsahující:

78 % hmotnostních nebo vice dysprosia a

18 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 22 % hmotnostních železa

0 %

-

31.12.2025

0.7502

ex 7318 24 00

40

Zajišťovací spojovací prvky pro trouby nebo trubky:

z nerezavějící oceli odpovídající specifikaci 17-4PH nebo z oceli odpovídající specifikaci nástrojové oceli S7,

vyrobené plastickým vstřikováním kovů (MIM),

o tvrdosti podle Rockwella 38 HRC (± 1) nebo 53 HRC (+ 2/– 1),

o rozměrech 7 mm × 4 mm × 5 mm nebo větších, avšak nejvýše 40 mm × 20 mm × 10 mm

0 %

-

31.12.2023

0.6680

ex 7326 90 98

40

Železná a ocelová závaží

též se součástmi z jiného materiálu,

též se součástmi z jiných kovů,

též s povrchovou úpravou,

též potištěná,

typu používaného při výrobě dálkových ovládání

0 %

-

31.12.2025

0.5029

ex 7604 29 10

ex 7606 12 99

ex 7606 12 99

10

21

25

Plechy a tyče z hliníkolithiových slitin

0 %

-

31.12.2022

0.5487

ex 7607 11 90

ex 7607 11 90

ex 7607 11 90

ex 7607 11 90

ex 7607 11 90

ex 7607 11 90

48

49

51

52

53

56

Hliníkové fólie ve svitcích:

o čistotě 99,99 % hmotnostních,

o tloušťce 0,021 mm nebo větší, avšak nejvýše 0,2 mm,

o šířce 500 mm,

s povrchovou oxidovou vrstvou o tloušťce 3 až 4 nm,

a s kubickou strukturou větší než 95 %

0 %

-

31.12.2021

0.4050

ex 7607 11 90

60

Hladká hliníková fólie s následujícími parametry:

obsah hliníku 99,98 % nebo vyšší

tloušťka 0,070 mm nebo větší, avšak nejvýše 0,125 mm

s kubickou strukturou

typu používaného k leptání při vysokém napětí

3.7 %

-

31.12.2021

0.7698

ex 7607 20 90

10

Hliníkové fólie ve svitcích:

potažené na jedné straně polypropylenem nebo polypropylenem a polypropylenem modifikovaným kyselinou a na druhé straně polyamidem a polyethylentereftalátem, mezi nimiž jsou lepící vrstvy,

o šířce 200 mm nebo větší, avšak nejvýše 400 mm,

o tloušťce 0,138 mm nebo větší, avšak nejvýše 0,168 mm,

pro použití při výrobě pouzder článků lithium-iontových baterií (2)

3.7 %

-

31.12.2021

0.6730

ex 8101 96 00

10

Wolframový drát obsahující 99 % hmotnostních nebo více wolframu:

s maximálním příčným průřezem 50 μm,

o odporu 40 ohmů nebo vyšším, avšak nejvýše 300 ohmů na délce 1 metru

0 %

-

31.12.2025

0.5097

ex 8104 30 00

35

Magnesiový prášek:

o čistotě vyšší než 99,5 % hmotnostních,

o velikosti částic 0,2 mm nebo větší, avšak nejvýše 0,8 mm

0 %

-

31.12.2025

0.4904

ex 8108 90 30

45

Dráty ze slitiny titanu s hliníkem a vanadem (TiAl6V4), o průměru menším než 20 mm a odpovídající normám AMS 4928, 4965 nebo 4967

0 %

-

31.12.2025

0.6805

ex 8113 00 90

20

Rozpěrka ve tvaru kvádru vyrobená z kompozitu karbidu křemičito hlinitého (AlSiC) používaná pro sestavování modulů IGBT

0 %

-

31.12.2025

0.5024

ex 8301 60 00

ex 8419 90 85

ex 8479 90 70

ex 8481 90 00

ex 8503 00 99

ex 8515 90 80

ex 8537 10 98

ex 8538 90 99

ex 8708 99 10

ex 8708 99 97

30

40

30

50

43

40

55

70

55

22

Silikonové nebo plastové klávesnice obsahující:

části z běžných kovů a

též části z plastů,

epoxydovou pryskyřici vyztuženou skleněnými vlákny nebo dřevem,

též potištěné nebo s povrchovou úpravou,

též s elektrickými vodiči,

též s membránou spojenou s klávesnicí,

též s jednovrstevným nebo vícevrstevným ochranným filmem

0 %

p/st

31.12.2025

0.4996

ex 8407 90 90

20

Kompaktní systém motoru na zkapalněný ropný plyn (LPG)

se 6 válci

s výkonem 75 kW nebo větším, avšak nejvýše 80 kW,

se sacími a výfukovými ventily upravenými tak, aby fungovaly nepřetržitě v náročném provozu,

pro použití při výrobě vozidel podpoložky 8427  (2)

0 %

-

31.12.2025

0.6160

ex 8414 30 81

ex 8414 80 73

60

30

Hermetické rotační kompresory pro chladiva na bázi hydrofluoruhlovodíků (HFC) nebo uhlovodíků:

poháněné jednofázovým střídavým on-off elektromotorem, nebo bezkartáčovým stejnosměrným (BLDC) motorem s proměnnými otáčkami,

o jmenovitém výkonu nejvýše 1,5 kW,

o jmenovitém napětí 100 V nebo větším, avšak nejvýše 240 V,

o výšce nejvýše 300 mm,

o vnějším průměru nejvýše 150 mm,

o jednotkové hmotnosti nejvýše 15 kg,

pro použití při výrobě tepelných čerpadel pro domácí spotřebiče, včetně sušiček prádla (2)

0 %

-

31.12.2023

0.7317

ex 8414 80 22

20

Vzduchový membránový kompresor:

s průtokem 4,5 l/min nebo více, avšak nejvýše 7 l/min,

o příkonu nejvýše 8,1 W a

s měrným přetlakem nejvýše 400 hPa (0,4 bar)

typu používaného při výrobě sedadel pro motorová vozidla

0 %

-

31.12.2022

0.6842

ex 8415 90 00

60

Hliníkový blok letovaný plamenem používaný do systémů klimatizace motorových vozidel pro spojení trubky s kondenzátorem:

s protlačovanými ohýbanými přípojnými trubkami z hliníku o vnějším průměru 5 mm nebo větším, avšak nejvýše 25 mm,

o hmotnosti 0,02 kg nebo vyšší, avšak nejvýše 0,25 kg

0 %

p/st

31.12.2025

0.6860

ex 8415 90 00

65

Hliníkový obloukově svařovaný odnímatelný vysoušeč s polyamidovými a keramickými prvky:

o délce 143 mm nebo větší, avšak nejvýše 292 mm,

o průměru 31 mm nebo větším, avšak nejvýše 99 mm,

o hmotnosti nejméně 0,12 kg a nejvýše 0,9 kg,

se zrnky o délce nejvýše 0,2 mm a tloušťce nejvýše 0,06 mm a

o průměru pevných částic nejvýše 0,06 mm,

pro použití k výrobě klimatizačních systémů automobilů (2)

0 %

p/st

31.12.2022

0.6821

ex 8436 99 00

10

Součást obsahující:

jednofázový motor na střídavý proud,

planetovou převodovku,

řeznou čepel

a případně obsahující:

kondenzátor,

součást osazenou svorníkem,

pro použití při výrobě zahradních drtičů (2)

0 %

p/st

31.12.2025

0.7380

ex 8481 80 59

30

Dvoucestný ventil pro regulaci průtoku s tělesem:

s alespoň 5, avšak nejvýše 16 výtokovými otvory o průměru alespoň 0,05 mm, avšak nejvýše 0,5 mm,

o průtoku alespoň 330 cm3/min, avšak nejvýše 5 000 cm3/min,

s provozním tlakem alespoň 19 MPa, avšak nejvýše 300 MPa

0 %

-

31.12.2022

0.7518

ex 8481 90 00

40

Kotva ventilu:

pro otevírání a zavírání toku paliva,

sestávající z dříku a koruny,

s nejméně 3, avšak nejvýše 8 otvory v koruně,

vyrobená z kovu a/nebo kovové slitiny (kovových slitin)

0 %

-

31.12.2023

0.4997

ex 8483 40 90

80

Převodová skříň

s nejvýše 3 převodovými stupni,

se systémem automatického zpomalení a

se systémem reverzace výkonu

pro použití při výrobě zboží podpoložky 8427  (2)

0 %

p/st

31.12.2025

0.6854

ex 8501 10 10

20

Synchronní motor pro myčky nádobí s mechanismem pro kontrolu průtoku vody:

o délce bez osy 24 mm (+/–0,3),

o průměru 49,3 mm (+/–0,3),

s jmenovitým střídavým napětím 220 V nebo větším, avšak nejvýše 240 V,

s jmenovitým kmitočtem 50 Hz nebo větším, avšak nejvýše 60 Hz,

s příkonem nejvýše 4 W,

o rychlosti otáček 4 ot./min nebo více, avšak nejvýše 4,8 ot./min,

s výstupním točivým momentem 10 kgf/cm nebo vyšším

0 %

-

31.12.2022

0.6858

ex 8501 10 99

64

Motor na stejnosměrný proud kontrolující úhlovou polohu klapky pro úpravu průtoku plynu ve škrticí klapce a ventilu EGR:

se stupněm krytí (IP) IP69,

s otáčkami rotoru v nezatíženém stavu nejvýše 6 500 ot/min,

o jmenovitém napětí 12,0 V (±0,1),

s předepsaným rozsahem teplot –40 °C nebo více, avšak nejvýše +165 °C,

též se spojovacím pastorkem,

též s konektorem motoru,

též s přírubou,

o průměru nejvýše 40 mm (bez příruby),

o celkové výšce nejvíce 90 mm (od základny k pastorku)

0 %

-

30.06.2021

0.6880

ex 8501 10 99

65

Elektrický ovládač turbodmychadla:

s motorem na stejnosměrný proud,

s integrovaným převodovým mechanismem,

o tažné síle 200 N nebo více při zvýšené teplotě okolí minimálně 140 °C

o tažné síle 250 N nebo vice v každé poloze zdvihu,

o pracovním zdvihu 15 mm nebo větším, avšak nejvýše 25 mm,

též s rozhraním pro palubní diagnostiku

0 %

-

31.12.2025

0.6627

ex 8501 10 99

75

Motor na stejnosměrný proud s trvalým buzením a s:

vícefázovým vinutím,

vnějším průměrem 28 mm nebo větším, avšak nejvýše 35 mm,

jmenovitými otáčkami nejvýše 12 000 ot./min.,

s napájecím napětím 8 V nebo větším, avšak nejvýše 27 V

0 %

-

31.12.2025

0.4731

ex 8501 31 00

37

Motor na stejnosměrný proud s trvalým buzením a:

s vícefázovým vinutím,

s vnějším průměrem 30 mm nebo více, avšak nejvýše 90 mm, včetně montážní příruby,

s jmenovitými otáčkami nejvýše 15 000 ot/min,

s výkonem 45 W nebo více, avšak nejvýše 400 W, a

s napájecím napětím 9 V nebo více, avšak nejvýše 50 V,

též s hnacím diskem,

též s klikovou skříní,

též s ventilátorem,

též se sestavou krytu,

též s ozubeným kolem,

též s enkodérem rychlosti a směru otáčení,

též se snímačem rychlosti nebo směru otáčení na principu resolveru nebo Hallova jevu,

též s montážní přírubou

0 %

-

31.12.2024

0.5577

ex 8501 31 00

50

Bezkomutátorové motory na stejnosměrný proud:

o vnějším průměru 80 mm nebo větším, avšak nejvýše 200 mm,

s napájecím napětím 9 V nebo vyšším, avšak nejvýše 16 V,

o výkonu 300 W nebo vyšším, avšak nejvýše 750 W, při 20 °C,

s točivým momentem 2,00 Nm nebo vyšším, avšak nejvýše 7,00 Nm, při 20 °C,

o jmenovitých otáčkách 600 ot/min nebo vyšších, avšak nejvýše 3 100 ot/min, při 20 °C,

též s řemenicí,

též s elektronickým čidlem/regulátorem posilovače řízení

0 %

-

31.12.2022

0.6809

ex 8501 31 00

ex 8501 32 00

53

45

Bezkomutátorový permanentně buzený motor na stejnosměrný proud určený pro automobilový průmysl:

o stanovené rychlosti otáčení nejvýše 4 100 ot/min,

s výkonem 400 W nebo vyšším, avšak nejvýše 1,3 kW, při 12 V,

o průměru příruby 85 mm nebo větším, avšak nejvýše 200 mm,

o maximální délce 335 mm, měřeno od začátku hřídele po vnější ukončení,

o délce pouzdra nejvýše 265 mm, měřeno od příruby po vnější ukončení,

0 %

-

31.12.2025

 

 

 

s nejvýše dvoudílným hliníkovým pouzdrem litým pod tlakem, nebo pouzdrem z ocelového plechu (základním pouzdrem zahrnujícím elektrické součásti a přírubu s nejméně 2 a nejvýše 11 vyvrtanými otvory), též s těsněním (drážkou s těsnicím O-kroužkem a mazivem),

se statorem s patkou ve tvaru T a jediným vinutím topologie 9/6 nebo 12/8 a

s povrchovými magnety,

též s elektronickým regulátorem posilovače řízení

 

 

 

0.6161

ex 8503 00 99

55

Stator pro bezkomutátorový motor o:

vnitřním průměru (206,6 ± 0,5) mm,

vnějším průměru (265,0 ± 0,2) mm a,

o šířce 37,2 mm nebo větší, avšak nejvýše 47,8 mm,

typu používaného při výrobě praček, praček se sušičkou nebo sušiček vybavených bubny s přímým pohonem

0 %

p/st

31.12.2025

0.7764

ex 8504 31 80

55

Elektrický transformátor:

s výkonem 0,22 kVA nebo vyšším, avšak nejvýše 0,24 kVA,

s provozní teplotou v rozmezí od +10 °C nebo více, avšak nejvýše +125 °C,

se čtyřmi nebo pěti měděnými vinutími s indukční vazbou,

s 11 nebo 12 připojovacími piny na spodní straně a

o rozměrech nejvýše 32 mm × 37,8 mm × 25,8 mm

0 %

-

31.12.2024

0.7788

ex 8505 11 00

68

Bloky vyrobené z neodymu, železa a boru nebo ze slitiny samaria a kobaltu, též potažené zinkem, určené ke zmagnetizování na permanentní magnety:

o délce 13,8 mm nebo větší, avšak nejvýše 45,2 mm,

o šířce 7,8 mm nebo větší, avšak nejvýše 25,2 mm,

o výšce 1,3 mm nebo větší, avšak nejvýše 4,7 mm

0 %

-

31.12.2024

0.6857

ex 8505 11 00

ex 8505 19 90

73

35

Výrobky ve formě plochých tyčí, obloukových tyčí nebo čtvrtinových objímek vyrobené z ferritů nebo kobaltu nebo samaria nebo jiných kovů vzácných zemin nebo z jejich slitiny, též s horní vrstvou z polymerů aplikovaných technologií overmolding, určené ke zmagnetizování na permanentní magnety:

o délce 5 mm nebo větší, avšak nejvýše 60 mm,

o šířce 5 mm nebo větší, avšak nejvýše 40 mm,

o tloušťce 3 mm nebo větší, avšak nejvýše 15 mm

0 %

p/st

31.12.2022

0.7641

ex 8507 60 00

13

Lithium-iontové akumulátory ve tvaru hranolu:

o šířce 173,0 mm (± 0,3 mm),

o tloušťce 45,0 mm (± 0,3 mm),

o výšce 125,0 mm (± 0,3 mm),

s jmenovitým napětím 3,67 V (± 0,01 V), a

o jmenovité kapacitě 94 Ah a/nebo 120 Ah,

pro použití při výrobě dobíjecích baterií pro elektromobily (2)

1.3 %

-

31.12.2021

0.6685

ex 8507 60 00

15

Válcové lithium-iontové akumulátory nebo moduly s:

jmenovitou kapacitou 8,8 Ah nebo vyšší, avšak nejvýše 18 Ah,

jmenovitým napětím 36 V nebo vyšším, avšak nejvýše 48 V,

výkonem 300 Wh nebo vyšším, avšak nejvýše 648 Wh

pro použití při výrobě elektrických jízdních kol (2)

1.3 %

-

31.12.2021

0.6625

ex 8507 60 00

17

Lithium-iontový startovací akumulátor, sestávající ze čtyř dobíjecích lithium-iontových sekundárních článků:

s jmenovitým napětím 12 V,

o délce 350 mm nebo větší, avšak nejvýše 355 mm,

o šířce 170 mm nebo větší, avšak nejvýše 180 mm,

o výšce 180 mm nebo větší, avšak nejvýše 195 mm,

o hmotnosti 10 kg nebo více, avšak nejvýše 15 kg,

se jmenovitou kapacitou 60 Ah nebo vyšší, avšak nejvýše 80 Ah

1.3 %

-

31.12.2021

0.7663

ex 8507 60 00

18

Lithium-iontový polymerový akumulátor vybavený systémem řízení baterie a rozhraním CAN-BUS:

o délce nejvýše 1 600 mm,

o šířce nejvýše 448 mm,

o výšce nejvýše 395 mm,

se jmenovitým napětím 280 V nebo vyšším, avšak nejvýše 400 V,

se jmenovitou kapacitou 9,7 Ah nebo vyšší, avšak nejvýše 10,35 Ah,

o nabíjecím napětí 110 V nebo vyšším, avšak nejvýše 230 V, a

obsahující 6 modulů s 90 nebo více články, avšak nejvýše 96 články uzavřenými v ocelovém pouzdře,

pro použití při výrobě vozidel čísla 8703 , která lze nabíjet připojením k vnějšímu zdroji elektrické energie (2)

1.3 %

-

31.12.2021

0.7717

ex 8507 60 00

22

Integrovaný bateriový systém v kovovém pouzdře s úchyty, sestávající:

z lithium-iontové baterie s napětím 48 V (±5 V) a s kapacitou 0,44 kWh (±0,05 kWh),

systému řízení baterie,

relé,

nízkonapěťového měniče (DC/DC),

nejméně jednoho konektoru,

pro použití při výrobě vozidel s hybridním pohonem (2)

1.3 %

-

31.12.2021

0.2907

ex 8507 60 00

30

Válcový lithium-iontový akumulátor nebo modul, o délce 63 mm nebo vícea průměru 17,2 mm nebo více, o nominální kapacitě 1 200 mAh nebo více, pro použití při výrobě akumulátorových baterií (2)

1.3 %

-

31.12.2021

0.6703

ex 8507 60 00

33

Lithium-iontový akumulátor:

o délce 150 mm nebo větší, avšak nejvýše 1 000 mm,

o šířce 100 mm nebo větší, avšak nejvýše 1 000 mm,

o výšce 200 mm nebo větší, avšak nejvýše 1 500 mm,

o hmotnosti 75 kg nebo více, avšak nejvýše 200 kg,

se jmenovitou kapacitou nejméně 150 Ah, avšak nejvýše 500 Ah,

se jmenovitým výstupním napětím 230 V AC (měřeno mezi fázovým a nulovým vodičem) nebo jmenovitým napětím 64 V (± 10 %)

1.3 %

-

31.12.2021

0.6702

ex 8507 60 00

37

Lithium-iontový akumulátor:

o délce 1 200 mm nebo větší, avšak nejvýše 2 000 mm,

o šířce 800 mm nebo větší, avšak nejvýše 1 300 mm,

o výšce 2 000 mm nebo větší, avšak nejvýše 2 800 mm,

o hmotnosti 1 800 kg nebo více, avšak nejvýše 3 000 kg,

se jmenovitou kapacitou 2 800 Ah nebo vyšší, avšak nejvýše 7 200 Ah

1.3 %

-

31.12.2021

0.5548

ex 8507 60 00

50

Moduly pro montáž baterií lithium-iontových elektrických akumulátorů:

o délce 298 mm nebo větší, avšak nejvýše 500 mm,

o šířce 33,5 mm nebo větší, avšak nejvýše 209 mm,

o výšce 75 mm nebo větší, avšak nejvýše 228 mm,

o hmotnosti 3,6 kg nebo větší, avšak nejvýše17 kg a

o výkonu 458 Wh nebo vyšším, avšak nejvýše 2 158 Wh

1.3 %

-

31.12.2021

0.5342

ex 8507 60 00

65

Válcový lithium-iontový článek s těmito parametry:

3,5 V DC až 3,8 V DC,

300 mAh až 900m Ah a

o průměru 10,0 mm až 14,5 mm

1.3 %

-

31.12.2021

0.7888

ex 8507 60 00

68

Lithium-iontový akumulátor v kovovém pouzdře:

o délce 65 mm nebo větší, avšak nejvýše 225 mm,

o šířce 10 mm nebo větší, avšak nejvýše 75 mm,

o výšce 60 mm nebo větší, avšak nejvýše 285 mm,

o jmenovitém napětí 2,1 V nebo vyšším, avšak nejvýše 3,8 V, a

se jmenovitou kapacitou 2,5 Ah nebo vyšší, avšak nejvýše 325 Ah

1.3 %

-

31.12.2021

0.5356

ex 8507 60 00

75

Obdélníkový lithium-iontový akumulátor:

zapouzdřený v kovovém obalu,

o délce 173 mm (± 0,15 mm),

o šířce 21 mm (± 0,1 mm),

o výšce 91 mm (± 0,15 mm),

o jmenovitém napětí 3,3 V a

o jmenovité kapacitě 21 Ah nebo větší

1.3 %

-

31.12.2021

0.6753

ex 8507 60 00

77

Lithium-iontové nabíjecí baterie:

o délce 700 mm nebo větší, avšak nejvýše 2 820 mm,

o šířce 935 mm nebo větší, avšak nejvýše 1 660 mm,

o výšce 85 mm nebo větší, avšak nejvýše 700 mm,

o hmotnosti 250 kg nebo více, avšak nejvýše 700 kg,

o výkonu nejvýše 175 kWh,

o jmenovitém napětí 400 V

1.3 %

-

31.12.2021

0.5014

ex 8508 70 00

ex 8537 10 98

20

98

Karty s elektronickými obvody, které

jsou vzájemně propojeny a připojeny ke kartě ovládání motoru drátem nebo rádiovým kmitočtem a

regulují funkci (zapínání, vypínání a sací výkon) vysavačů podle uloženého programu,

též vybavené ukazateli, které zobrazují funkci vysavače (sací výkon a/nebo naplnění sáčku na prach a/nebo zanesení filtru)

0 %

p/st

31.12.2025

0.6856

ex 8512 20 00

30

Osvětlovací modul obsahující alespoň:

dvě diody vyzařující světlo (LED),

čočky ze skla nebo plastů soustřeďující/rozptylující světlo vyzařované LED diodami,

reflektory přesměrovávající světlo vyzařované LED diodami,

v hliníkovém pouzdře s chladičem, upevněný na držáku s ovladačem

0 %

p/st

31.12.2025

0.6863

ex 8512 30 90

20

Varovný bzučák pro systém parkovacích senzorů v plastovém pouzdře fungující na piezomechanickém principu, obsahující:

desku plošných spojů,

konektor,

též kovový držák,

pro použití při výrobě zboží kapitoly 87 (2)

0 %

p/st

31.12.2022

0.6689

ex 8529 90 65

28

Elektronická sestava obsahující alespoň:

desku plošných spojů zahrnující:

jedno nebo více uživatelem programovatelných hradlových polí (FPGA) a/nebo procesorů pro multimediální aplikace a zpracování videosignálu,

paměť typu flash,

operační paměť,

případně jedno nebo více rozhraní USB, HDMI, VGA-, RJ-45 a/nebo jiných multimediálních rozhraní,

zástrčky a zásuvky pro připojení LCD monitoru, osvětlení LED a ovládacího panelu

0 %

p/st

31.12.2025

0.4893

ex 8529 90 65

ex 8529 90 92

65

53

Deska s tištěnými obvody pro přívod napájecího napětí a kontrolních signálů přímo do kontrolního obvodu skleněné TFT desky v LCD modulu

0 %

p/st

31.12.2025

0.4890

ex 8529 90 92

25

LCD moduly, nekombinované s funkcí dotykové obrazovky, sestávající pouze z:

jedné nebo více skleněných nebo plastových TFT buněk,

chladiče litého pod tlakem,

podsvětlovací jednotky

jedné desky s tištěnými obvody skontrolní mikrojednotkou a

rozhraním LVDS (nízkonapěťová diferenciální signalizace),

pro použití při výrobě rádií do motorových vozidel (2)

0 %

p/st

31.12.2025

0.6654

ex 8529 90 92

37

Upevňovací a krycí lišty vyrobené z hliníkové slitiny:

obsahující křemík a hořčík,

o délce 300 mm nebo větší, avšak nejvýše 2 200 mm,

speciálně tvarované pro použití při výrobě televizorů (2)

0 %

-

31.12.2025

0.6629

ex 8529 90 92

63

Modul LCD

s úhlopříčkou obrazovky 14,5 cm nebo větší, avšak nejvýše 38,5 cm,

též s dotykovou obrazovkou,

s podsvícením LED,

s deskou plošných spojů s pamětí EEPROM, mikrořadičem, přijímačem LVDS a dalšími aktivními a pasivními prvky,

se zástrčkou pro napájení a rozhraním CAN a LVDS,

též s elektronickými komponenty pro dynamické změny barvy,

v pouzdře, též s funkcemi mechanického, dotykového nebo bezkontaktního ovládání, též se systémem aktivního chlazení,

vhodný pro montáž do motorových vozidel kapitoly 87 (2)

0 %

p/st

31.12.2025

0.5018

ex 8529 90 92

67

Barevný zobrazovací panel LCD pro monitory LCD čísla 8528 :

s úhlopříčkou obrazovky 14,48 cm nebo větší, avšak nejvýše 31,24 cm,

též s dotykovou obrazovkou,

s podsvícením, mikrořadičem,

s ovladačem sběrnice CAN (Controller area network) s jedním nebo více rozhraními LVDS (Low voltage differential signaling / sběrnice pro rychlou komunikaci obvodových bloků) a jednou nebo více zásuvkami CAN/napájecími zásuvkami nebo s ovladačem APIX (Automotive Pixel Link) s rozhraním APIX,

v pouzdře též s hliníkovou tepelnou jímkou na zadní straně a

bez modulu pro zpracování signálu,

též s hmatovou a akustickou zpětnou vazbou,

pro použití při výrobě vozidel kapitoly 87 (2)

0 %

p/st

31.12.2025

0.6781

ex 8529 90 92

85

Barevný LCD modul v pouzdře:

s úhlopříčkou obrazovky 14,48 cm nebo větší, avšak nejvýše 26 cm,

bez dotykové obrazovky,

s podsvícením a mikrořadičem,

s ovladačem sběrnice CAN (Controller Area Network, síť řídicích jednotek), rozhraním LVDS (Low-Voltage Differential Signalling, sběrnice pro rychlou komunikaci obvodových bloků) a konektorem napájení sběrnice CAN,

bez modulu pro zpracování signálu,

s řídicí elektronikou pouze pro adresování pixelů,

s motorizovaným pohybem obrazovky,

k trvalému zabudování do motorových vozidel kapitoly 87 (2)

0 %

p/st

31.12.2025

0.6849

ex 8536 69 90

60

Elektrické zásuvky a zástrčky o délce nejvýše 12,7 mm nebo o průměru nejvýše 10,8 mm, pro použití při výrobě přístrojů pro nedoslýchavé a přístrojů pro zpracování řeči (2)

0 %

p/st

31.12.2022

0.5028

ex 8536 69 90

84

Zásuvka nebo zástrčka univerzální sériové sběrnice (USB), jednoduchá nebo vícenásobná, pro připojení k jiným USB zařízením, pro použití při výrobě zboží čísel 8521nebo8528 (2)

0 %

p/st

31.12.2025

0.6864

ex 8537 10 91

50

Pojistkový modul v plastovém pouzdře s montážními konzolami, zahrnující:

objímky, též bez pojistek,

připojovací porty,

desku plošných spojů se zabudovaným mikroprocesorem, mikrospínačem a relé,

typu používaného při výrobě zboží kapitoly 87

0 %

p/st

31.12.2025

0.6889

ex 8537 10 98

35

Elektronická řídicí jednotka bez paměti, pro napětí 12 V, pro systémy výměny informací ve vozidlech (pro připojení audiosystému, telefonu, navigace, kamery a bezdrátových automobilových služeb), obsahující:

2 otočné voliče,

nejméně 27 tlačítek,

LED žárovky,

2 integrované obvody pro příjem a odesílání kontrolních signálů prostřednictvím sběrnice LIN

0 %

p/st

31.12.2025

0.6866

ex 8538 90 91

ex 8538 90 99

20

50

Vnitřní anténa pro systém uzamykání dveří vozidel, zahrnující:

anténový modul v plastovém pouzdře,

připojovací kabel se zástrčkou,

nejméně dvě montážní konzoly,

též s deskou plošných spojů včetně integrovaných obvodů, diod a tranzistorů,

pro použití při výrobě zboží kapitoly 87 (2)

0 %

p/st

31.12.2025

0.6710

ex 8544 30 00

ex 8544 42 90

60

50

Čtyřžilový spojovací kabel se dvěma zásuvkami pro přenos digitálních signálů z navigačních a audio systémů na konektor USB, pro použití při výrobě zboží kapitoly 87 (2)

0 %

-

31.12.2025

0.6867

ex 8544 30 00

85

Prodlužovací dvoužilový kabel se dvěma konektory, obsahující alespoň:

průchodku z kaučuku,

kovovou připevňovací konzolu,

typu používaného k připojení snímačů rychlosti vozidla při výrobě vozidel kapitoly 87

0 %

p/st

31.12.2025

0.6853

ex 8544 42 90

70

Elektrické vodiče:

o napětí nejvýše 80 V,

o délce nejvýše 120 cm,

osazené konektory,

pro použití při výrobě přístrojů pro nedoslýchavé, sad příslušenství a přístrojů pro zpracování řeči (2)

0 %

p/st

31.12.2025

0.6861

ex 8544 49 93

30

Elektrické vodiče:

o napětí nejvýše 80 V,

ze slitiny platiny a iridia,

potažené polytetrafluorethylenem,

bez konektorů,

pro použití při výrobě přístrojů pro nedoslýchavé, implantátů a přístrojů pro zpracování řeči (2)

0 %

m

31.12.2025

0.5002

ex 8545 90 90

40

Korozivzdorný vrstvený substrát plynové difuzní vrstvy z technického vlákna:

s kontrolovanou délkou vlákna, pevností v ohybu, pórovitostí, tepelnou propustností a elektrickým odporem,

o tloušťce menší než 600 μm,

o plošné hmotnosti menší než 500 g/m2

0 %

m2

31.12.2021

0.6707

ex 8708 30 10

ex 8708 30 91

70

40

Čelist třmene kotoučové brzdy z tvárné litiny typu používaného při výrobě zboží kapitoly 87

0 %

p/st

31.12.2025

0.6869

ex 8708 40 20

ex 8708 40 50

20

10

Automatická hydrodynamická převodovka

s hydraulickým měničem krouticího momentu,

bez rozdělovací převodovky a kardanové hřídele,

též s diferenciálem přední nápravy,

pro použití při výrobě motorových vozidel kapitoly 87 (2)

0 %

p/st

31.12.2025

0.6648

ex 8708 50 20

ex 8708 50 99

20

10

Převodová hřídel z plastů zesílených uhlíkovými vlákny, jednodílná bez kloubu uprostřed:

o délce 1 m nebo větší, avšak nejvýše 2 m,

o hmotnosti 6 kg nebo více, avšak nejvýše 9 kg

0 %

p/st

31.12.2025

0.6711

ex 8708 80 20

ex 8708 80 35

10

10

Horní rozpěra tlumiče obsahující:

kovový držák se třemi montážními šrouby a

doraz z kaučuku

pro použití při výrobě zboží kapitoly 87 (2)

0 %

p/st

31.12.2025

0.6859

ex 8708 91 20

ex 8708 91 99

30

30

Vzduchojem s otvorem pro přívod nebo odvod vzduchu ze slitiny hliníku vyrobený podle normy EN AC 42100:

s rovinností izolační plochy nejvýše 0,1 mm,

s přípustným množstvím částic 0,3 mg na zásobník,

se vzdáleností mezi póry 2 mm nebo více,

s velikostí pórů nejvýše 0,4 mm a

s nejvýše 3 póry většími než 0,2 mm,

typu používaného do tepelných výměníků pro chladicí systémy vozidel

0 %

p/st

31.12.2025

0.7716

ex 8708 91 35

20

Chladicí potrubí turbodmychadla obsahující:

trubku z hliníkové slitiny s nejméně jedním kovovým držákem a nejméně dvěma montážními otvory,

kaučukovou trubku se svorkami,

přírubu z nerezavějící oceli, vysoce odolnou vůči korozi [SUS430JIL],

pro použití při výrobě vznětových motorů motorových vozidel (2)

0 %

-

31.12.2024

0.6687

ex 8708 95 10

ex 8708 95 99

10

20

Nafukovací bezpečnostní polštář z vysoce odolných polyamidových vláken:

sešitý,

složený do trojrozměrného sbaleného tvaru, tvarovaný za tepla, nebo plochý (nesložený) bezpečnostní vak, též tvarovaný za tepla

0 %

p/st

31.12.2025

0.6688

ex 8708 95 10

ex 8708 95 99

20

30

Nafukovací bezpečnostní vak z vysoce odolných polyamidových vláken:

sešitý,

složený,

s trojrozměrně aplikovaným silikonovým pojidlem k vytvarování airbagu a utěsněním airbagu závislým na zátěži

vhodný pro technologii nafukování studeným plynem

0 %

p/st

31.12.2025

0.7581

ex 8708 50 20

ex 8708 50 99

60

15

Rozdělovací převodovka vozidla s jedním vstupem a dvěma výstupy, pro rozdělení točivého momentu mezi přední a zadní nápravu, v hliníkovém pouzdře, o rozměrech nejvýše 565 × 570 × 510 mm, obsahující:

sešitý,

alespoň jeden ovladač, též vnitřní řetězový převod

0 %

p/st

31.12.2024

0.6686

ex 8714 10 90

10

Vnitřní trubky vidlic pro motocykly:

z uhlíkové oceli jakosti SAE1541,

s tvrdou vrstvou chromu o tloušťce 20 μm (+ 15 μm/– 5 μm),

o tloušťce stěny 1,3 mm nebo větší, avšak nejvýše 1,6 mm,

s prodloužením při přetržení 15 %,

děrované

0 %

p/st

31.12.2025

0.6848

ex 8714 10 90

70

Chladiče motocyklů v zásilce o 100 nebo více kusech

0 %

p/st

31.12.2022

0.6879

ex 8714 96 10

10

Pedály, pro použití při výrobě jízdních kol (včetně elektrických jízdních kol) (2)

0 %

-

31.12.2025

0.6878

ex 8714 99 90

30

Sloupky sedel, pro použití při výrobě jízdních kol (včetně elektrických jízdních kol) (2)

0 %

p/st

31.12.2025

0.4883

ex 9001 90 00

85

Světelná vodivá deska vyrobená z polymetylmetakrylátu

též přiříznutá,

i potištěná,

pro použití při výrobě podsvětlovacích jednotek do televizorů splochou obrazovkou (2)

0 %

-

31.12.2025

0.7590

ex 9002 11 00

18

Sestava objektivu složená z krytu ve tvaru válce vyrobeného z kovu nebo plastu a optických prvků:

s horizontálním zorným úhlem maximálně 120°,

s úhlopříčným zorným úhlem maximálně 92°,

s ohniskovou vzdáleností nejvýše 7,50 mm,

se světelností objektivu nejvýše F/2,90,

o maximálním průměru 22 mm

0 %

-

31.12.2023

0.5692

ex 9002 11 00

20

Objektivy:

o rozměrech nejvýše 95 mm × 55 mm × 50 mm,

s rozlišením 160 řádků/mm nebo vyšším a

s poměrem přiblížení (zoom) 3× nebo více

0 %

-

31.12.2022

0.5025

ex 9401 90 80

10

Kotoučová západka pro použití při výrobě sklápěcích automobilových sedadel (2)

0 %

p/st

31.12.2025

0.4846

ex 9503 00 75

ex 9503 00 95

10

10

Zmenšené plastové modely lanovek, též s motorem, k potištění (2)

0 %

p/st

31.12.2025

0.6950

ex 9607 20 10

10

Jezdce, úzké ozubené pásky, koncové části dělitelných zipů a jiné části zdrhovadel, z obecných kovů, pro použití při výrobě zipů (2)

0 %

-

31.12.2022

0.6949

ex 9607 20 90

10

Úzké pásky s plastovými články, pro použití při výrobě zipů (2)

0 %

-

31.12.2025

3)

Níže uvedené položky se doplňují nebo vkládají podle pořadí prvního kódu KN a TARIC odpovídajícího opatření, který je uveden ve druhéma třetím sloupci:

Výrobní číslo

Kód KN

TARIC

Popis zboží

Všeobecná celní sazba

Doplňková jednotka

Předpokládané datum povinného přezkumu

‘0.8021

2804 70 10

 

Červený fosfor

0 %

-

31.12.2022

0.8022

2804 70 90

 

Fosfor, jiný než červený

0 %

-

31.12.2023

0.7974

ex 2903 39 19

40

3-(Brommethyl)pentan (CAS RN 3814-34-4) o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.8017

ex 2903 99 80

25

2,2'-Dibrombifenyl (CAS RN 13029-09-9) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.8018

ex 2903 99 80

35

2-Brom-9,9'-spirobi[9H-fluoren] (CAS RN 171408-76-7) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7957

ex 2904 99 00

55

2,4-Dichlor-1,3-dinitro-5-(trifluormethyl)benzen (CAS RN 29091-09-6) o čistotě 96 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7963

ex 2906 29 00

70

1,2,3,4-Tetrahydro-1-naftol (CAS RN 529-33-9) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.8015

ex 2914 29 00

35

4-(trans-4-Propylcyklohexyl)cyklohexanon (CAS RN 82832-73-3) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7955

ex 2915 24 00

10

Acetanhydrid (CAS RN 108-24-7) o čistotě 97 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7980

ex 2916 19 95

60

Methyl-(2-fluorprop-2-enoát) (CAS RN 2343-89-7) o čistotě 93 % hmotnostních nebo vyšší, též s nejvýše 7 % hmotnostními stabilizátoru 2,6-di-terc-butyl-p-kresolu (CAS RN 128-37-0) a tetrabutylammonium-nitritu (CAS RN 26501-54-2)

0 %

-

31.12.2025

0.7940

ex 2916 19 95

70

Methyl-(3-methyl-2-butenoát) (CAS RN 924-50-5) o čistotě 99,0 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7931

ex 2916 20 00

25

Cyklohexankarbonyl-chlorid (CAS RN 2719-27-9) o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7933

ex 2916 20 00

35

2-Cyklopropyloctová kyselina (CAS RN 5239-82-7) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7929

ex 2916 39 90

16

3-Fluor-5-jod-4-methylbenzoová kyselina (CAS RN 861905-94-4) o čistotě 97 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.8008

ex 2918 29 00

40

3-Hydroxy-4-nitrobenzoová kyselina (CAS RN 619-14-7) o čistotě vyšší než 96,5 % hmotnostních

0 %

-

31.12.2025

0.7934

ex 2918 99 90

43

Vanilová kyselina (CAS RN 121-34-6) o čistotě 98,5 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7947

ex 2921 29 00

70

N,N,N',N'-tetramethylethylendiamin (CAS RN 110-18-9) o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.8019

ex 2921 49 00

45

2-(4-Bifenylyl)amino-9,9-dimethylfluoren (CAS RN 897671-69-1) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.8020

ex 2921 49 00

55

2-(2-Bifenylyl)amino-9,9-dimethylfluoren (CAS RN 1198395-24-2) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7946

ex 2922 19 00

29

N-Methyl-N-(2-hydroxyethyl)-p-toluidin (CAS RN 2842-44-6) o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7935

ex 2922 19 00

70

2-Benzylaminoethanol (CAS 104-63-2) o čistotě 98 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.8000

ex 2924 19 00

18

2-[[(Butylamino)karbonyl]oxy]ethylakrylát (CAS RN 63225-53-6) o čistotě 97 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.8013

ex 2925 19 95

40

N-Jodsukcinimid (CAS RN 516-12-1) o čistotě 98,5 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7985

ex 2930 90 98

88

1-{4-[(4-Benzoylfenyl)sulfanyl]fenyl}-2-methyl-2-[(4-methylfenyl)sulfonyl]propan-1-on (CAS RN 272460-97-6) o čistotě 94 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7951

ex 2931 90 00

25

N-[3-(Dimethoxymethylsilyl)propyl]ethylendiamin (CAS RN 3069-29-2) o čistotě 98 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7958

ex 2932 20 90

18

4-Hydroxykumarin (CAS-RN 1076-38-6) o čistotě 98 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7984

ex 2932 20 90

23

1,4-Dioxan-2,5-dion (CAS RN 502-97-6) o čistotě 99,5 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7978

ex 2932 99 00

68

3,9-Diethyliden-2,4,8,10-tetraoxaspiro[5.5]undekan (CAS RN 65967-52-4) o čistotě 98 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7930

ex 2932 99 00

73

5-Fluor-3-methylbenzofuran-2-karboxylová kyselina (CAS RN 81718-76-5) o čistotě 97 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7936

ex 2932 99 00

78

Methyl-(2,2-difluor-1,3-benzodioxol-5-karboxylát) (CAS RN 773873-95-3) o čistotě 98 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7954

ex 2932 99 00

83

6,11-Dihydrodibenz[b,e]oxepin-11-on (CAS RN 4504-87-4) o čistotě 98 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7938

ex 2933 19 90

43

terc-Butyl-[2-(3,5-dimethyl-1H-pyrazol-4-yl)acetát] (CAS RN 1082827-81-3) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7937

ex 2933 29 90

23

1,1'-Thiokarbonylbis(imidazol) (CAS RN 6160-65-2) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7976

ex 2933 39 99

83

2-Hydroxy-4-azoniaspiro[3.5]nonan-chlorid (CAS RN 15285-58-2) o čistotě 97 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7925

ex 2933 39 99

84

Diethyl(3-pyridyl)boran (CAS RN 89878-14-8) o čistotě 98 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7981

ex 2933 39 99

86

3-(N-hydroxykarbamimidoyl)pyridin-(1-oxid) (CAS RN 92757-16-9) o čistotě 97 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7939

ex 2933 39 99

87

6-Chlor-N-(2,2-dimethylpropyl)pyridin-3-karboxamid (CAS RN 585544-20-3) o čistotě 97 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7986

ex 2933 39 99

88

Benzyl-[4-amino-3-chlor-6-(4-chlor-2-fluor-3-methoxyfenyl)-5-fluorpyridin-2-karboxylát] (CAS RN 1390661-72-9) o čistotě 92 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7952

ex 2933 69 80

33

2,4,6-Trichlor-1,3,5-triazin (CAS RN 108-77-0) o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7927

ex 2933 99 80

60

2-[(6,11-Dihydro-5H-dibenz[b,e]azepin-6-yl)-methyl]-1H-isoindol-1,3(2H)-dion (CAS RN 143878-20-0) o čistotě 99 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7971

ex 2933 99 80

70

Ethylester 5-(bis-(2-hydroxyethyl)-amino)-1-methyl-1H-benzimidazol-2-butanové kyseliny (CAS RN 3543-74-6) o čistotě 98 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.8014

ex 2933 99 80

80

Pyrrol-2-karboxaldehyd (CAS RN 1003-29-8) o čistotě 97 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7926

ex 2934 99 90

65

Benzo[b]thiofen-10-methoxycykloheptanon (CAS RN 59743-84-9) o čistotě 98 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7944

ex 2934 99 90

70

1,3,4-Thiadiazolidin-2,5-dithion (CAS RN 1072-71-5) o čistotě 95 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7928

ex 2935 90 90

44

4-[2-(7-Methoxy-4,4-dimethyl-1,3-dioxo-3,4-dihydroisochinolin-2(1H)-yl)ethyl]benzensulfonamid (CAS RN 33456-68-7) o čistotě 99,5 % hmotnostních nebo vyšší

0 %

-

31.12.2025

0.7943

ex 3201 90 20

10

Vodný extrakt z hálek škumpy čínské (Galla chinensis) s obsahem tříslovin 85 % hmotnostních nebo nižším

0 %

-

31.12.2025

0.7975

ex 3801 10 00

10

Umělý grafit ve formě prášku (CAS RN 7782-42-5):

se sekundární strukturou částic vzniklou agregací menších primárních částic,

bez povlaku na povrchu,

o velikosti částic vyjádřené hodnotou d50 rovnající se 13,5 ± 0,5 μm,

o specifické ploše povrchu (měřené metodou BET) menší než 2,0 m2/g,

o hmotnosti po setřesení: 1,10 ~ 1,70 g/cm3,

se specifickou vybíjecí kapacitou 351,0 ± 3,0 mAh/g,

s počáteční účinností 94,0 ± 1,0 %

1.8 %

-

31.12.2021

0.7994

ex 3801 10 00

20

Umělý grafit ve formě prášku (CAS RN 7782-42-5):

o specifické ploše povrchu (měřené metodou BET) rovnající se 0,8 m2/g (± 0,25),

o hmotnosti po setřesení: 0,85 g/cm3 (± 0,10),

o velikosti částic vyjádřené hodnotou d50 rovnající se 21,0 μm (± 2,0),

se specifickou vybíjecí kapacitou 351,0 mAh/g (±3,0),

s počáteční účinností 94,0 % (± 2,0)

1.8 %

-

31.12.2021

0.7998

ex 3815 90 90

38

Fotoiniciátor obsahující:

80 % hmotnostních nebo více polyethylenglykol-di[β-4-[4-(2-dimethylamino-2-benzyl)butanoylfenyl]piperazin]propionátu (CAS RN 886463-10-1),

nejvýše 17 % hmotnostních polyethylenglykol-[β-4-[4-(2-dimethylamino-2-benzyl)butanoylfenyl]piperazin]propionátu

0 %

-

31.12.2025

0.7999

ex 3815 90 90

48

Fotoiniciátor obsahující:

88 % hmotnostních nebo více α-(2-benzoylbenzoyl)-ω-[(2-benzoylbenzoyl)oxy]-poly(oxy-1,2-ethandiylu) (CAS RN 1246194-73-9),

nejvýše 12 % hmotnostních α-(2-benzoylbenzoyl)-ω-hydroxy-poly(oxy-1,2-ethandiylu) (CAS RN 1648797-60-7)

0 %

-

31.12.2025

0.7950

ex 3902 90 90

65

Bromovaný butadien-styrenový kopolymer (CAS RN 1195978-93-8) o obsahu bromu 60 % hmotnostních nebo vyšším, avšak nejvýše 68 % hmotnostních, ve formách stanovených v poznámce 6 b) ke kapitole 39

0 %

-

31.12.2025

0.7953

ex 3910 00 00

65

Kapalný kopolymer na bázi polydimethylsiloxanu s koncovými epoxidovými skupinami (CAS RN 2102536-93-4)

0 %

-

31.12.2025

0.8009

ex 3911 90 99

38

Směs obsahující:

90 ± 1 % hmotnostní hydrogenovaného polymeru 2-ethyliden-1,2,3,4,4a,5,8,8a-oktahydro-1,4:5,8-dimethanonaftalenu s 3a,4,7,7a-tetrahydro-4,7-methano-1H-indenem (CAS RN 881025-72-5) a

10 ± 1 % hmotnostní hydrogenovaného styren-butadienového kopolymeru (CAS RN 66070-58-4)

0 %

-

31.12.2025

0.8010

ex 3911 90 99

48

Směs obsahující:

90 ± 1 % hmotnostní hydrogenovaného polymeru 2-ethyliden-1,2,3,4,4a,5,8,8a-oktahydro-1,4:5,8-dimethanonaftalenu s 3a,4,7,7a-tetrahydro-4,7-methano-1H-indenem (CAS RN 881025-72-5) a

10 ± 1 % hmotnostní ethylen-propylenového kopolymeru (CAS RN 9010-79-1)

0 %

-

31.12.2025

0.7949

ex 3920 61 00

40

Extrudované termoplastické fólie nebo filmy z polykarbonátu:

s matnou texturou povrchu na obou stranách,

o tloušťce větší než 50 μm, avšak nejvýše 200 μm,

o šířce 800 mm nebo větší, avšak nejvýše 1 500 mm a

o délce 915 m nebo větší, avšak nejvýše 2 500 m,

pro použití při výrobě retroreflexních výrobků (4)

0 %

-

31.12.2025

0.8011

ex 3920 62 19

ex 3920 62 90

68

20

Poly(ethylentereftalátový) film v rolích:

o tloušťce 50 μm nebo vyšší, avšak nejvýše 350 μm a

s naprášeným povlakem drahého kovu, jako je zlato nebo palladium, o tloušťce 0,02 μm nebo větší, avšak nejvýše 0,06 μm

0 %

-

31.12.2025

0.8005

ex 3920 99 28

48

Termoplastická polyurethanová fólie v rolích:

o šířce 900 mm nebo větší, avšak nejvýše 1 016 mm,

matovaná,

o tloušťce 0,4 mm (± 8 %),

o tažnosti 480 % nebo vyšší (ASTM D412 (Die C)),

o pevnosti v tahu ve směru výroby 470 ± 10 kg/cm2 (ASTM D412 (Die C)),

o tvrdosti 90 ± 3 Shore A (ASTM D2240),

o strukturní pevnosti 100 ± 10 kg/cm2 (ASTM D624 (Die C)),

o bodu tání 165 ± 10 °C

0 %

-

31.12.2025

0.8024

ex 5603 14 10

20

Netkané textilie, tvořené aglomerovanými vlákny poly(ethylentereftalátu):

o hmotnosti 160 g/m2 nebo vyšší, avšak nejvýše 300 g/m2,

na jedné straně laminované membránou nebo membránou a hliníkem,

s filtrační účinností podle DIN 60335-2-69:2008 odpovídající minimálně filtrační třídě M,

skládatelné

0 %

m2

31.12.2023

0.8028

ex 6909 19 00

40

Keramicko-uhlíková absorpční patrona:

mající pěnovou válcovitou strukturu s pojivem na bázi lisované pálené keramiky,

o obsahu 10 % hmotnostních nebo vyšším, avšak nejvýše 35 % hmotnostních aktivního uhlí,

o obsahu 65 % hmotnostních nebo vyšším, avšak nejvýše 90 % hmotnostních keramického pojiva,

o průměru 29 mm nebo větším, avšak nejvýše 41 mm,

o délce nejvýše 150 mm,

vypálená při teplotě nejméně 800 °C a

k adsorpci výparů,

používaná k montáži do pohlcovačů palivových výparů v palivových systémech motorových vozidel

0 %

p/st

31.12.2025

0.7913

ex 7506 20 00

20

Plechy a pásy ve svitcích ze slitiny niklu odpovídající normě ASME SB-582/UNS N06030:

o tloušťce 0,5 mm nebo větší, avšak nejvýše 3 mm,

o šířce 250 mm nebo větší, avšak nejvýše 1 219 mm

0 %

-

31.12.2025

0.7997

ex 7616 99 90

35

Hliníková deska:

o délce 36 mm nebo větší, avšak nejvýše 49 mm,

o šířce 29,8 mm nebo větší, avšak nejvýše 45,2 mm,

o tloušťce 0,18 mm nebo větší, avšak nejvýše 0,66 mm,

opatřená polypropylenovou páskou:

o délce 6,5 mm nebo větší, avšak nejvýše 16,5 mm,

o šířce 39 mm nebo větší, avšak nejvýše 56 mm,

s charakteristickými vlastnostmi umožňujícími vytvořit pevný spoj s vnější vrstvou vaku (pouche) pomocí tavení, čímž se zajistí nepropustné a tlakotěsné utěsnění článku,

s odolností proti působení elektrolytu,

pro použití při výrobě lithium-iontových bateriových článků pro baterie motorových vozidel (4)

3 %

-

31.12.2021

0.7966

ex 8104 19 00

10

Netvářený (surový) hořčík obsahující 93 % hmotnostních nebo více, avšak nejvýše 99,7 % hmotnostních hořčíku

0 %

-

31.12.2025

0.7942

ex 8108 90 30

35

Tyče a dráty z titanu, o obsahu titanu 98,8 % nebo vyšším, avšak nejvýše 99,9 %, o průměru menším než 20 mm

0 %

-

31.12.2025

0.8012

ex 8406 82 00

10

Průmyslová parní turbína:

s výkonem 5 MW nebo větším, avšak nejvýše 40 MW,

konstruovaná na tlak nejvýše 140 bar a teplotu nejvýše 540 °C,

opatřená na straně ostré páry dvousedlovými ventily ovládanými hydraulickým servopohonem do 12 bar

0 %

-

31.12.2025

0.7961

ex 8409 91 00

ex 8481 90 00

55

60

Těleso trysky pro regulaci úhlu a distribuce vstřikování paliva:

válcovitého tvaru,

vyrobené z nerezavějící oceli,

se 4 nebo více, avšak nejvýše 16 otvory,

o průtoku 100 cm3/min nebo vyšším, avšak nejvýše 500 cm3/min

0 %

-

31.12.2025

0.7965

ex 8409 91 00

75

Pouzdro ventilu vstřikování paliva sloužící ke generování elektromagnetického pole pro ovládání vstřikovacího ventilu:

o průměru vstupu 2 mm nebo větším, avšak nejvýše 10 mm,

o průměru výstupu 2 mm nebo větším, avšak nejvýše 10 mm,

s elektrickým vinutím o odporu 10 Ω nebo vyšším, avšak nejvýše 15 Ω, které je zakončeno elektrickým připojením,

s plastovým krytem vytvarovaným kolem trubky z nerezavějící oceli

0 %

-

31.12.2025

0.7967

ex 8409 91 00

ex 8481 90 00

80

70

Jehla trysky pro otevírání a zavírání přívodu paliva do motoru:

s 2 otvory,

se 4 drážkami,

o průměru 3 mm nebo větším, avšak nejvýše 6 mm,

o délce 25 mm nebo větší, avšak nejvýše 35 mm,

vyrobená z nerezavějící oceli s tvrdochromovým povlakem

0 %

-

31.12.2025

0.7969

ex 8413 30 20

40

Vysokotlaké pístové čerpadlo pro přímé vstřikování motorové nafty:

s provozním tlakem nejvýše 275 MPa,

s vačkovou hřídelí,

s odvodem kapaliny 15 cm3/min nebo vyšším, avšak nejvýše 1 800 cm3/min,

s elektrickým tlakovým regulačním ventilem

0 %

-

31.12.2025

0.7970

ex 8413 30 20

50

Vysokotlaké pístové čerpadlo pro přímé vstřikování motorové nafty:

s provozním tlakem nejvýše 275 MPa,

určené pro kontakt s klikovým hřídelem,

s elektromagnetickým ventilem

0 %

-

31.12.2025

0.7996

ex 8418 99 90

20

Hliníkový spojovací blok pro připojení k potrubí kondenzátoru ve svařovacím procesu:

o stavu tepelného zpracování T6 nebo T5,

o hmotnosti nejvýše 150 g,

o délce 20 mm nebo větší, avšak nejvýše 150 mm,

s upevňovací kolejnicí v jednom kusu

0 %

-

31.12.2025

0.8004

ex 8418 99 90

30

Profil vysoušeče pro připojení k potrubí kondenzátoru ve svařovacím procesu:

o rovinnosti po tvrdém pájení nejvýše 0,2 mm,

o hmotnosti 100 g nebo větší, avšak nejvýše 600 g,

s upevňovací kolejnicí v jednom kusu

0 %

-

31.12.2025

0.7979

ex 8479 89 97

55

Integrovaná automatizovaná strojní linka na klíč, určená k výrobě svinutých souvrství (jelly rolls) válcových lithium-iontových bateriových článků navíjením, umísťováním praporců a řezáním katody, separátoru a anody

0.8 %

-

31.12.2021

0.7982

ex 8479 89 97

65

Integrovaná automatizovaná strojní linka na klíč, určená ke kompletování bateriových článků do válcových lithium-iontových baterií o rychlosti 300 dílů za minutu a výrobní linka

0.8 %

-

31.12.2021

0.7964

ex 8479 90 70

40

Kryt rotorové části mechanické jednotky zajišťující nastavení pohybu vačkového hřídele ve srovnání s klikovým hřídelem:

kruhového tvaru,

vyrobeného slinováním z legované oceli,

s nejvýše 8 olejovými komorami,

o tvrdosti podle Rockwella 55 nebo větší,

o hustotě 6,5 g/cm3 nebo větší, avšak nejvýše 6,7 g/cm3

0 %

-

31.12.2025

0.7968

ex 8481 30 91

ex 8481 30 99

30

50

Mechanický zpětný (nevratný) ventil pro otevírání a zavírání toku paliva:

s provozním tlakem nejvýše 250 MPa,

o průtoku 45 cm3/min nebo vyšším, avšak nejvýše 55 cm3/min,

se 4 vstupními otvory, z nichž každý je o průměru 1,2 mm nebo větším, avšak nejvýše 1,6 mm,

vyrobený z oceli

0 %

-

31.12.2025

0.7960

ex 8481 80 59

ex 8481 90 00

70

80

Ventil pro regulaci průtoku

vyrobený z oceli,

s výtokovým otvorem o průměru nejméně 0,05 mm, avšak nejvýše 0,5 mm,

se vstupním otvorem o průměru nejméně 0,1 mm, avšak nejvýše 1,3 mm

0 %

-

31.12.2025

0.7972

ex 8527 29 00

ex 8529 90 65

10

38

Přijímací modul pro satelitní rádiové vysílání:

pravoúhlého tvaru o rozměrech 70,5 × 44,9 × 10,5 mm,

sestávající z chladiče a desky plošných spojů s rezistory, kondenzátory, tranzistory, cívkami, diodami a integrovaným obvodem,

schopný zpracovávat vysokofrekvenční signály,

s jednotkou pro střední frekvence,

pro použití při výrobě výrobků čísla 8527  (4)

0 %

-

31.12.2025

0.7987

ex 8708 50 20

ex 8708 50 55

15

50

Kulová klec kuličkového ložiska vnějšího stejnoběžného kloubu, součást hnacího systému vozidla, vyrobená z materiálu vhodného k nauhličení o obsahu uhlíku 0,14 % nebo vyšším, avšak nejvýše 0,57 %, kovaná, soustružená, ražená, frézovaná a tvrzená

0 %

-

31.12.2025

0.7988

ex 8708 50 20

ex 8708 50 99

25

45

Vnější unašeč (lože) vnějšího kuličkového stejnoběžného kloubu, pro přenos krouticího momentu z motoru a převodovky na kola motorových vozidel, ve formě vnějšího prstence, s:

6 nebo více, avšak nejvýše 8 kuličkovými dráhami, s:

závitem,

s vnějším evolventním drážkováním s 21 nebo více, avšak nejvýše 38 zuby,

pro použití s ložiskovými kuličkami vyrobenými z oceli o obsahu uhlíku 0,48 % nebo vyšším, avšak nejvýše 0,57 %,

kovaný, soustružený, frézovaný a tvrzený

0 %

-

31.12.2025

0.7989

ex 8708 50 20

ex 8708 50 99

35

50

Hnací unašeč vnitřního tříramenného (tripoidního) stejnoběžného kloubu:

o vnějším průměru 67,0 mm nebo větším, avšak nejvýše 99,0 mm,

se 3 za studena kalibrovanými vodicími dráhami o průměru 29,95 mm nebo větším, avšak nejvýše 49,2 mm,

s vnějším drážkováním s 21 nebo více, avšak nejvýše 41 zuby,

kovaný, soustružený, válcovaný a tvrzený

0 %

-

31.12.2025

0.7990

ex 8708 50 20

ex 8708 50 99

45

55

Vnitřní unašeč (hvězda) vnějšího stejnoběžného kloubu, součást hnacího systému vozidla:

se 6 nebo více, avšak nejvýše 8 kuličkovými dráhami vhodnými pro ložiskové kuličky o průměru 12,0 mm nebo větším, avšak nejvýše 24,0 mm,

kovaný, soustružený, frézovaný, protahovaný a tvrzený

0 %

-

31.12.2025

0.7991

ex 8708 50 20

ex 8708 50 99

55

60

Tělo vnitřního tříramenného (tripoidního) stejnoběžného kloubu, součást hnacího systému vozidla:

se 3 čepy o průměru 17,128 mm nebo větším, avšak nejvýše 25,468 mm,

kované, soustružené, protahované a tvrzené

0 %

-

31.12.2025

0.7973

ex 9002 11 00

23

Objektivy:

s motorovým ostřením, zoomem, clonou,

s elektronicky přepínatelným filtrem zadržujícím infračervené záření,

s nastavitelnou ohniskovou vzdáleností nejméně 2,7 mm a nejvýše 55 mm,

o hmotnosti nejvýše 100 g,

o délce menší než 70 mm,

o průměru nejvýše 60 mm

0 %

-

31.12.2025


(1)  Pozastavení cel se nicméně neuplatní, je-li zpracování prováděno maloobchodem nebo restauračními podniky

(2)  Pozastavení cel podléhá celnímu dohledu nad konečným užitím v souladu s článkem 254 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(3)  Pozastavuje se pouze valorická (ad valorem) celní sazba. Nadále se použije sazba specifického cla.”

(4)  Pozastavení cel podléhá celnímu dohledu nad konečným užitím v souladu s článkem 254 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).‘


ROZHODNUTÍ

28.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 437/182


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2020/2232,

ze dne 22. prosince 2020

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, pokud jde o přijetí rozhodnutí o sestavení seznamu 25 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci člena rozhodčího tribunálu podle dohody, a rezervního seznamu osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci člena rozhodčího tribunálu podle dohody za stranu Unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 50 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „dohoda o vystoupení“) byla uzavřena rozhodnutím Rady (EU) 2020/135 (1) dne 30. ledna 2020 a vstoupila v platnost dne 1. února 2020.

(2)

Podle čl. 171 odst. 1 dohody o vystoupení má smíšený výbor zřízený článkem 164 dohody o vystoupení (dále jen „smíšený výbor“) sestavit nejpozději do konce přechodného období stanoveného v dohodě o vystoupení seznam 25 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci člena rozhodčího tribunálu. Smíšený výbor musí zajistit, aby byl uvedený seznam vždy v souladu s požadavky.

(3)

Podle čl. 171 odst. 2 dohody o vystoupení má seznam zahrnovat pouze osoby, které poskytují veškeré záruky nezávislosti, které splňují všechny požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí ve svých zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva a které mají odborné znalosti a zkušenosti v oblasti práva Unie a mezinárodního práva veřejného. Seznam nemá zahrnovat osoby, jež jsou členy, úředníky nebo jinými zaměstnanci orgánů Unie, vlády členského státu nebo vlády Spojeného království.

(4)

Obě strany, Unie a Spojené království, společně navrhly pět osob na funkci předsedy rozhodčího tribunálu a každá z nich navrhla deset osob na funkci člena rozhodčího tribunálu.

(5)

Je vhodné stanovit postoj, který má být ve smíšeném výboru zaujat jménem Unie.

(6)

Je rovněž vhodné vytvořit rezervní skupinu odborníků, kteří jsou ochotni a schopni zastávat funkci rozhodce podle dohody o vystoupení a mohou být kontaktováni za účelem aktualizace seznamu 25 osob ze strany Unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném čl. 164 odst. 1 dohody o vystoupení, pokud jde o přijetí rozhodnutí o sestavení seznamu 25 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci člena rozhodčího tribunálu podle dohody:

a)

vychází z návrhu rozhodnutí smíšeného výboru připojeného k tomuto rozhodnutí a

b)

podporuje připojení poznámky k zápisu ze zasedání smíšeného výboru, v níž se stanoví postupy pro jmenování budoucích předsedů na seznam předsedů rozhodčího tribunálu podle dohody o vystoupení, jak je připojena k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Rezervní seznam osob, které může Unie v budoucnu navrhnout k obsazení volných míst na seznamu 25 osob podle článku 1, se sestaví způsobem stanoveným v příloze.

Článek 3

Rozhodnutí smíšeného výboru bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne 22. prosince 2020.

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/135 ze dne 30. ledna 2020 o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 1).


NÁVRH

ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU ZŘÍZENÉHO DOHODOU O VYSTOUPENÍ SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA Z EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÉHO SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII Č. …/2020

ze dne …

o sestavení seznamu 25 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci člena rozhodčího tribunálu podle dohody

SMÍŠENÝ VÝBOR,

s ohledem na Dohodu o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (1) (dále jen „dohoda o vystoupení“), a zejména na čl. 171 odst. 1 uvedené dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 171 odst. 1 dohody o vystoupení sestaví smíšený výbor nejpozději do konce přechodného období stanoveného v uvedené dohodě seznam 25 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci člena rozhodčího tribunálu.

(2)

Podle čl. 171 odst. 2 dohody o vystoupení zahrnuje tento seznam pouze osoby, které poskytují veškeré záruky nezávislosti, které splňují všechny požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva a které mají odborné znalosti a zkušenosti v oblasti práva Unie a mezinárodního práva veřejného. Tyto osoby nesmí být členy, úředníky ani jinými zaměstnanci orgánů Unie, vlády členského státu nebo vlády Spojeného království.

(3)

S ohledem na společný návrh Unie a Spojeného království, jímž je navrženo pět osob na funkci předsedy rozhodčího tribunálu, a na samostatné návrhy Unie a Spojeného království, jimiž je za každou stranu navrženo deset osob na funkci členů rozhodčího tribunálu,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Seznam 25 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodce podle dohody o vystoupení, je stanoven v příloze I.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dne 1. ledna 2021.

V … dne …

Za smíšený výbor

spolupředsedové


(1)   Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.


PŘÍLOHA I

rozhodnutí smíšeného výboru č. …/2020

Předsedové rozhodčího tribunálu podle dohody o vystoupení

 

Paní Corinna WISSELS

 

Paní Angelika Helene Anna NUSSBERGER

 

Pan Ján KLUČKA

 

Sir Daniel BETHLEHEM

 

Paní Gabrielle KAUFMANN-KOHLER

Řádní členové rozhodčího tribunálu podle dohody o vystoupení

 

Za EU:

 

Pan Hubert LEGAL

 

Paní Helena JÄDERBLOM

 

Paní Ursula KRIEBAUM

 

Pan Jan WOUTERS

 

Pan Christoph Walter HERRMANN

 

Pan Javier DIEZ-HOCHLEITNER

 

Paní Alice GUIMARAES-PUROKOSKI

 

Pan Barry DOHERTY

 

Paní Tamara ĆAPETA

 

Pan Nico SCHRIJVER

 

Za UK:

 

Sir Gerald BARLING

 

Sir Christopher BELLAMY

 

Pan Zachary DOUGLAS

 

Sir Patrick ELIAS

 

Dame Elizabeth GLOSTER

 

Sir Peter GROSS

 

Pan Toby LANDAU QC

 

Pan Dan SAROOSHI QC

 

Paní Jemima STRATFORD QC

 

Sir Michael WOOD

NÁVRH POZNÁMKY, JEŽ MÁ BÝT PŘIPOJENA K ZÁPISU ZE DNE XX. PROSINCE 2020 ZE ZASEDÁNÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU ZŘÍZENÉHO NA ZÁKLADĚ DOHODY O VYSTOUPENÍ A KTEROU SE STANOVÍ POSTUPY PRO jmenování BUDOUCÍCH PŘEDSEDŮ NA SEZNAM PŘEDSEDŮ ROZHODČÍHO TRIBUNÁLU PODLE DOHODY O VYSTOUPENÍ

Smíšený výbor dnes přijal seznam 25 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci člena rozhodčího tribunálu v souladu s článkem 171 dohody o vystoupení. Strany připomínají, že pátá osoba na seznamu předsedů byla vybrána po losování, které se konalo dne 9. prosince 2020 za přítomnosti zástupců obou stran.

Aby byla zajištěna rovnováha v průběhu času, měla by se uplatňovat rotace, podle níž v případě, že se uvolní funkce předsedy navrženého stranou, jejíž kandidáti zastávají na seznamu tři místa z pěti, navrhne druhá strana tři kandidáty, z nichž první strana vybere do tří pracovních dnů předsedu za účelem obsazení tohoto volného místa.

Pokud se uvolní funkce předsedy navrženého stranou, jejíž kandidáti zastávají na seznamu dvě místa z pěti, k rotaci nedojde a uvedená strana navrhne tři kandidáty, z nichž druhá strana vybere do tří pracovních dnů předsedu za účelem obsazení tohoto volného místa.

V souladu s tím budou na seznamu předsedů vždy alespoň dva předsedové navržení každou stranou.

Smíšený výbor by měl po každé výše uvedené výměně změnit seznam 25 osob rozhodnutím přijatým podle článku 171 dohody o vystoupení.

Smíšený výbor v každém případě přezkoumá seznam 25 osob dva roky od vstupu v platnost rozhodnutí smíšeného výboru, které bylo dnes přijato. Strany učiní vše, co je v jejich silách, aby během tohoto přezkumu společně navrhly seznam pěti předsedů, jak je stanoveno v dohodě o vystoupení. Tento seznam by měl nahradit předchozí seznam nejpozději šest měsíců od zahájení přezkumu.

Nelze-li v průběhu přezkumu dosáhnout dohody ohledně pátého předsedy, strana, jejíž kandidáti v daném okamžiku zastávají na seznamu dvě místa z pěti, navrhne tři kandidáty, z nichž druhá strana vybere do tří pracovních dnů předsedu za účelem obsazení uvedeného místa na seznamu. Smíšený výbor by měl po ukončení přezkumu seznam 25 osob změnit rozhodnutím přijatým podle článku 171 dohody o vystoupení.

Všichni kandidáti navržení jednou stranou pro výběr druhou stranou postupem stanoveným v této poznámce musí splňovat kritéria stanovená v článku 171 dohody o vystoupení, a pokud se jedna strana důvodně domnívá, že tomu tak není, vyhrazuje si právo vznést proti zařazení nebo jmenování takového kandidáta námitku.


PŘÍLOHA

Rezervní seznam osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci člena rozhodčího tribunálu podle dohody o vystoupení za stranu Unie

pan Myron NICOLATOS

pan Ezio PERILLO

pan Vilenas VADAPALAS

pan Andreas MÜLLER

pan Pierre d’ARGENT

pan Radostin Georgiev PETROV

pan Costas CLERIDES

pan Antonín MOKRÝ

pan Carri GINTER

pan Nikolaos MARKOPOULOS

pan Jukka SNELL

pan János MARTONYI

paní Alessandra PIETROBON

pan Ignas VEGELE

paní Anita KOVALEVSKA

pan Kaj I. HOBER

pan Matej AVBELJ


28.12.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 437/188


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2020/2233,

ze dne 23. prosince 2020

o přidělování prostředků vyplývajících ze zpětných toků v rámci investiční facility AKT z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu

RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Vnitřní dohodu mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT–EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (1) (dále jen „vnitřní dohoda o 11. ERF“), a zejména na čl. 1 odst. 5 uvedené dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Po 31. prosinci 2020 již nelze přidělovat prostředky vyplývající ze zpětných toků z investiční facility afrických, karibských a tichomořských států (dále jen „země AKT“) z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu (ERF) (dále jen „prostředky ze zpětných toků”), ledaže by Rada na návrh Komise rozhodla jednomyslně jinak.

(2)

Existují přesvědčivé důkazy o tom, že i když finanční facilita AKT přispěla ke snížení chudoby, k integraci zemí AKT do světové ekonomiky a k jejich udržitelnému rozvoji, jak je uvedeno v Dohodě o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé (2) (dále jen „dohoda o partnerství AKT–EU”), její přínos svého maxima v tomto ohledu nedosáhl. Další využívání zpětných toků z investiční facility AKT podle nového rámce a řízení by mohlo vést k lepším výsledkům v oblasti rozvoje.

(3)

Dne 14. června 2018 Komise přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (dále jen „návrh NDICI“), jímž se stanoví zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) a záruky pro vnější činnost, do nichž mohou členské státy poskytovat příspěvky, které mohou vyhradit na zahájení akcí v konkrétních regionech, zemích, odvětvích nebo v oblastech stávajících investic.

(4)

Dne 4. prosince 2020 Výbor velvyslanců AKT–EU přijal rozhodnutí č. 2/2020, kterým se (3) mění rozhodnutí č. 3/2019 (4) o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT–EU za účelem dalšího prodloužení použitelnosti ustanovení dohody o partnerství AKT–EU do dne 30. listopadu 2021, nebo do vstupu nové dohody AKT-EU (dále jen „nová dohoda”) v platnost, či do zahájení prozatímního provádění nové dohody mezi Unií a státy AKT, podle toho, co nastane dříve. Období stanovené v čl. 1 odst. 5 vnitřní dohody o 11. ERF, během něhož mohou být přiděleny prostředky vyplývající ze zpětných toků v rámci investiční facility AKT z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu, by mělo být prodlouženo do 30. června 2021, aby bylo umožněno nové přidělování zpětných toků z investiční facility AKT a pokračování podpory zemím AKT, dokud nebude nástroj pro financování sousedství a rozvojové a mezinárodní spolupráce, který bude přijat na základě návrhu NDICI (dále jen „nástroj financování vnější činnosti”) plně funkční.

(5)

Evropský fond pro udržitelný rozvoj zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 (5) (dále jen „EFSD“) je považován za velmi významný jak z hlediska investičních potřeb v regionech, které pokrývá (subsaharská Afrika a země evropského sousedství), tak z hlediska priorit a závazků Unie.

(6)

Ve společném sdělení ze dne 9. března 2020, nazvaném „Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku“(dále jen „společné sdělení”), Komise spolu s vysokým představitelem Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel”) vyzvala Unii k podpoře udržitelného růstu a zaměstnanosti v Africe. Unie hodlá mimo jiné uzavřít partnerství s Afrikou týkající se podpory investic prostřednictvím většího využívání mechanismů inovativního financování.

(7)

Ve společném sdělení Komise spolu s vysokým představitelem zdůraznili, že finanční nástroje mají stimulovat investice s velkým dopadem na rozvoj, převážně na podporu soukromého sektoru, a to v souladu s kritérii stanovenými ve sdělení Komise ze dne 13. května 2014, nazvaném „Posílení úlohy soukromého sektoru při dosahování udržitelného růstu podporujícího začlenění v rozvojových zemích“, totiž měřitelnými dopady na rozvoj, doplňkovost, neutralitou, společným zájmem a spolufinancováním, demonstračním účinkem a dodržováním sociálních, environmentálních a fiskálních norem.

(8)

Je nutné umožnit, aby byly zpětné toky uvedené v tomto rozhodnutí považovány za příspěvky do nástroje financování vnější činnosti(dále jen „vyčleněné vnější účelově vázané příjmy“ podle čl. 21 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (6)) za účelem financování podpory pro země AKT podle přístupu založeného na jediném balíčku a v souladu s cíli, zásadami a řízením nástroje financování vnější činnosti prostřednictvím finančních nástrojů, operací kombinování zdrojů, rozpočtových záruk nebo jakékoli jiné nevratné formy podpory, a to v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046. To umožní plynulý přechod z finanční facility AKT a kontinuitu, pokud jde o škálu produktů.

(9)

Prostředky vyplývající ze zpětných toků by po 31. prosinci 2027 neměly být přijímány nástrojem financování vnější činnosti po jako vnější účelově vázané příjmy. Aniž jsou dotčena rozhodnutí, jež mají být přijata ve vztahu k následujícím víceletým finančním rámcům, tyto prostředky budou po tomto datu přijímány návaznými finančními mechanismy, a to až do okamžiku jejich vyčerpání.

(10)

S ohledem na odhadovanou celkovou částku, jež se očekává na období 2021-2027 by zpětné toky z investiční facility AKT měly být každoročně převáděny jako doplňkový příděl do příslušných rozpočtových linií nástroje financování vnější činnosti v souladu s programovými dokumenty.

(11)

Komise by měla prostředky ze zpětných toků realizovat prostřednictvím Evropské investiční banky (dále jen „EIB“), mimo jiné i prostřednictvím EFSD+, s cílem maximalizovat jejich dopad na rozvoj a doplňkovost, přičemž zohlední otázky udržitelnosti dluhu. Všechny operace by měly podléhat řízení EFSD+ a zásadě „politika na prvním místě“.

(12)

V souladu s návrhem NDICI by finanční prostředky ze zpětných toků měly být primárně zaměřeny na rozvojové nástroje s vysokým finančním rizikem, zejména na financování s příslušnými dopady, kapitálové fondy a operace v nejméně rozvinutých zemích. Operace by měly maximalizovat dopad na rozvoj.

(13)

V souladu s čl. 152 odst. 4 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (7) by se měl podíl Spojeného království na investiční facilitě AKT z období ERF, jež po sobě následují, Spojenému království nahradit, až se investice stane splatnou. Není-li stanoveno jinak, kapitálový podíl Spojeného království by se po skončení závazkového období 11. ERF neměl znovu přidělovat ani převádět do následujících období,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

U operací v rámci investiční facility AKT se období stanovené v čl. 1 odst. 5 vnitřní dohody o 11. ERF, během něhož mohou být přiděleny prostředky ze zpětných toků v rámci investiční facility AKT z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu, prodlužuje do 30. června 2021, nebo do vstupu v platnost nařízení, kterým se zřizuje nástroj financování vnější činnosti, podle toho, co nastane později, nejpozději však do 30. listopadu 2021, aby bylo možné nové přidělování zpětných toků podle investiční facility AKT.

Článek 2

1.   Prostředky ze zpětných toků podle investiční facility AKT z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu představují po 30. červnu 2021 příspěvek do nástroje financování vnější činnosti v podobě vnějších účelově vázaných příjmů po účely financování prostřednictvím EIB formou rozpočtových záruk a operací kombinování zdrojů podle Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+), záruky pro vnější činnost, finančních nástrojů nebo jakékoli jiné nevratné formy podpory v souladu s cíli, zásadami a řízením EFSD+.

2.   Aniž jsou dotčena rozhodnutí, jež mají být přijata ve vztahu k následujícím víceletým finančním rámcům, po 31. prosinci 2027 a až do vyčerpání zpětných toků představují prostředky vyplývající ze zpětných toků, příspěvky do následných unijních nástrojů financování vnější činnosti, které nahrazují nástroj financování vnější činnosti.

3.   Pro účely tohoto rozhodnutí se „zpětnými toky“ rozumí jakýkoli příjem, včetně dividend, kapitálových zisků, poplatků za poskytnutí záruk a úroků z půjček a z prostředků uložených na jakýchkoli účtech otevřených za účelem zaznamenání peněžních prostředků vedených pro účet investiční facility AKT. Rovněž se jimi rozumí odměny z pokladničních investic, a splátky, včetně splátek kapitálu, uvolněných záruk a splátek jistin půjček vyplývajících z operací podle investiční facility AKT. Za zpětné toky se rovněž považují prostředky ze zrušení závazku u zpětných toků.

4.   Na zpětné toky se vztahují platná pravidla a postupy nástroje financování vnější činnosti.

Článek 3

Příspěvky se vyčleňují pro země AKT.

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021, s výjimkou článku 2, který se použije ode dne 1. července 2021, nebo od vstupu v platnost nařízení, kterým se zřizuje nástroj financování vnější činnosti, podle toho, co nastane později.

V Bruselu dne 23. prosince 2020.

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)   Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1.

(2)   Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3.

(3)  Rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 2/2020 ze dne 4. prosince 2020, kterým se mění rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 3/2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT–EU (Úř. věst. L 420, 14.12.2020, s. 32).

(4)  Rozhodnutí Výboru velvyslanců AKT–EU č. 3/2019 ze dne 17. prosince 2019 o přijetí přechodných opatření podle čl. 95 odst. 4 dohody o partnerství AKT–EU (Úř. věst. L 1, 3.1.2020, s. 3).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 ze dne 26. září 2017 o zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), záruky EFSD a záručního fondu EFSD (Úř. věst. L 249, 27.9.2017, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(7)   Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.