22.12.2020

Úřední věstník Evropské unie

LI 433/1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU, Euratom) 2020/2092

ze dne 16. prosince 2020

o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, což je zakotveno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Jak je uvedeno v článku 2 Smlouvy o EU, tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

(2)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 21. července 2020 konstatovala, že finanční zájmy Unie mají být chráněny v souladu s obecnými zásadami zakotvenými ve Smlouvách, a zejména s hodnotami uvedenými v článku 2 Smlouvy o EU. Rovněž zdůraznila význam ochrany finančních zájmů Unie a význam dodržování zásad právního státu.

(3)

V právním státě se veškeré veřejné pravomoci vykonávají v mezích stanovených zákonem, v souladu s hodnotami demokracie a dodržování základních práv, jež jsou uvedena v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a dalších použitelných nástrojích, a pod kontrolou nezávislých a nestranných soudů. Musí se v něm především dodržovat tyto zásady: zákonnosti (3), jejímž předpokladem je transparentní, odpovědný, demokratický a pluralitní zákonodárný proces; právní jistoty (4); zákazu svévole výkonné moci (5); účinné soudní ochrany nezávislými a nestrannými soudy, včetně přístupu ke spravedlnosti (6); a oddělení mocí (7). (8)

(4)	Kritéria pro přistoupení stanovená Evropskou radou v Kodani v roce 1993 a posílená Evropskou radou v Madridu v roce 1995 tvoří základní podmínky, jež musí kandidátská země splňovat, aby se mohla stát členským státem Unie. Nyní jsou tato kritéria zakotvena v článku 49 Smlouvy o EU.

(5)

Jakmile se kandidátská země stane členským státem, připojí se k právní struktuře spočívající na základním předpokladu, že každý členský stát sdílí se všemi ostatními členskými státy řadu společných hodnot, na nichž je Unie založena, jak je uvedeno v článku 2 Smlouvy o EU, a uznává, že s ním ostatní členské státy tyto hodnoty sdílejí. Tento předpoklad znamená a zároveň odůvodňuje existenci vzájemné důvěry členských států v uznání těchto hodnot, a tím i v dodržování unijního práva, které tyto hodnoty uplatňuje (9). Právní předpisy a postupy členských států by měly být i nadále v souladu se společnými hodnotami, na nichž je Unie založena.

(6)

I když pro hodnoty Unie neexistuje žádná hierarchie, dodržování zásad právního státu je nezbytné pro ochranu ostatních základních hodnot, na nichž je Unie založena, jako je svoboda, demokracie, rovnost a dodržování lidských práv. Dodržování zásad právního státu je svou podstatou spojeno s dodržováním demokratických zásad a základních práv. Demokracie a dodržování základních práv nemohou existovat bez dodržování zásad právního státu a naopak.

(7)

Kdykoli členské státy plní rozpočet Unie, včetně zdrojů přidělených prostřednictvím nástroje Evropské unie na podporu oživení zřízeného podle nařízení Rady (EU) 2020/2094 (10) a prostřednictvím půjček a jiných nástrojů se zárukou z rozpočtu Unie, a bez ohledu na způsob jejich plnění, je dodržování zásad právního státu základním předpokladem pro dodržení zásad řádného finančního řízení zakotvených v článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(8)

Řádné finanční řízení mohou členské státy zajistit pouze tehdy, pokud orgány veřejné moci jednají v souladu s právem, pokud podvody, včetně daňových podvodů, daňových úniků, korupce, střetu zájmů nebo jiných porušení práva jsou účinně stíhány orgány pověřenými vyšetřováním a trestním stíháním, a pokud mohou být svévolná nebo protiprávní rozhodnutí orgánů veřejné moci, včetně donucovacích orgánů, předmětem účinného soudního přezkumu nezávislými soudy a Soudním dvorem Evropské unie.

(9)

Vždy by měla být zaručena nezávislost a nestrannost soudnictví a orgány pověřené vyšetřováním a trestním stíháním by měly být schopny řádně plnit svou funkci. Soudní orgány a orgány pověřené vyšetřováním a trestním stíháním by měly být vybaveny dostatečnými finančními a lidskými zdroji a mít k dispozici postupy, aby jednaly účinně a způsobem, jenž je v plném souladu s právem na spravedlivý proces včetně práva na obhajobu. Pravomocné rozsudky by měly být účinně vykonávány. Tyto podmínky jsou nezbytné jako minimální záruka proti nezákonným a svévolným rozhodnutím orgánů veřejné moci, která by mohla poškodit finanční zájmy Unie.

(10)

Nezávislost soudnictví zejména předpokládá, že dotčený soudní orgán je oprávněn na základě relevantních pravidel i praxe vykonávat své soudní funkce zcela samostatně, není hierarchicky vázán ani není podřízen jinému orgánu a od nikoho nepřijímá příkazy či pokyny jakéhokoliv původu, čímž je chráněn před vnějšími zásahy nebo tlaky, které by mohly narušit nezávislost rozhodování jeho členů a ovlivnit jejich rozhodnutí. Záruky nezávislosti a nestrannosti vyžadují existenci pravidel, zejména pokud jde o složení orgánu, jmenování, funkční období, jakož i důvody pro zdržení se hlasování, vyloučení pro podjatost a odvolání jeho členů, která umožní rozptýlit jakékoli legitimní pochybnosti jednotlivců, pokud jde o neovlivnitelnost uvedeného orgánu ve vztahu k vnějším skutečnostem a jeho neutralitu ve vztahu k zájmům střetávajícím se ve věci.

(11)	Dodržování zásad právního státu má klíčový význam nejen pro občany Unie, ale i pro podnikatelské iniciativy, inovace, investice, hospodářskou, sociální a územní soudržnost a řádné fungování vnitřního trhu, které se budou rozvíjet nejvíce tam, kde je zaveden pevný právní a institucionální rámec.

(12)

Článek 19 Smlouvy o EU, který konkretizuje hodnotu právního státu uvedenou v článku 2 Smlouvy o EU, ukládá členským státům povinnost poskytnout účinnou soudní ochranu v oblastech, na které se vztahuje právo Unie, včetně těch oblastí, které souvisejí s plněním rozpočtu Unie. Samotná existence účinného soudního přezkumu sloužícího k zajištění dodržování unijního práva je podstatou právního státu a vyžaduje nezávislé soudy (11). Zachování nezávislosti soudů je zásadní, jak bylo potvrzeno v čl. 47 druhém pododstavci Listiny (12). To platí zejména pro soudní přezkum platnosti opatření, smluv nebo jiných nástrojů vytvářejících výdaje nebo zadlužení z veřejných zdrojů, mimo jiné v souvislosti s postupy při zadávání veřejných zakázek, které mohou být také předloženy soudu.

(13)	Existuje tedy jasný vztah mezi dodržováním zásad právního státu a efektivním plněním rozpočtu Unie v souladu se zásadami řádného finančního řízení.

(14)

Unie vyvinula řadu nástrojů a procesů na podporu právního státu a jeho uplatňování, včetně finanční podpory organizacím občanské společnosti, evropského mechanismu právního státu a srovnávacího přehledu EU o soudnictví, jakož i k zajišťování účinné reakce ze strany orgánů Unie na porušování zásad právního státu prostřednictvím řízení o nesplnění povinnosti a postupu podle článku 7 Smlouvy o EU. Mechanismus stanovený v tomto nařízení tyto nástroje doplňuje tím, že chrání rozpočet Unie před porušováním zásad právního státu, které ovlivňuje jeho řádné finanční řízení nebo poškozuje či ohrožuje ochranu finančních zájmů Unie.

(15)

Porušování zásad právního státu, a to zejména těch, které ovlivňují řádné fungování orgánů veřejné moci a účinný soudní přezkum, mohou vážně poškodit finanční zájmy Unie. Tak je tomu v případě jednotlivých porušení zásad právního státu, a ve větší míře ještě v případě rozsáhlých porušení nebo porušení v důsledku opakujících se praktik či opomenutí ze strany orgánů veřejné moci nebo obecných opatření přijatých těmito orgány.

(16)

Identifikace porušení zásad právního státu vyžaduje důkladné kvalitativní posouzení Komisí. Toto posouzení by mělo být objektivní, nestranné a spravedlivé a mělo by přihlížet k relevantním informacím ze všech dostupných zdrojů a od uznávaných orgánů, včetně rozsudků Soudního dvora Evropské unie, zpráv Účetního dvora, výroční zprávy Komise o právním státu a srovnávacího přehledu EU o soudnictví, který poskytuje Komise, zpráv Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a případně Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), jakož i závěrů a doporučení relevantních mezinárodních organizací a sítí, včetně orgánů Rady Evropy, jako je Skupina států proti korupci (GRECO) při Radě Evropy nebo Benátská komise, zejména pokud jde o její seznam kritérií právního státu, a evropské sítě nejvyšších soudů a rad pro soudnictví. Za účelem vypracování důkladného kvalitativního posouzení by mohla Komise v případě potřeby konzultovat Agenturu Evropské unie pro základní práva a Benátskou komisi.

(17)

Opatření podle tohoto nařízení jsou nezbytná zejména v případech, kdy by jiné postupy stanovené v právních předpisech Unie neumožňovaly účinnější ochranu rozpočtu Unie. Finanční právní předpisy Unie a použitelná odvětvová a finanční pravidla stanoví různé možnosti ochrany rozpočtu Unie, včetně přerušení, pozastavení nebo finančních oprav v souvislosti s nesrovnalostmi nebo závažnými nedostatky v systémech řízení a kontroly. Měla by se stanovit opatření, která by měla být přijata v případě porušení zásad právního státu, a postup, který je třeba dodržet při přijímání těchto opatření. Tato opatření by měla zahrnovat pozastavení plateb a závazků, pozastavení vyplácení splátek nebo předčasné splacení půjček, snížení financování v rámci stávajících závazků a zákaz přijímat nové závazky s příjemci nebo uzavírat nové dohody o půjčkách nebo jiných nástrojích se zárukou z rozpočtu Unie.

(18)

Při stanovování opatření, která se mají přijmout, by se měla uplatnit zásada proporcionality, zejména by se mělo přihlížet k závažnosti situace, době, která uplynula od okamžiku, kdy příslušné jednání začalo, době jeho trvání a opakování, úmyslu, míře spolupráce dotčeného členského státu při ukončení porušování zásad právního státu a dopadům těchto porušení na řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo finanční zájmy Unie.

(19)

Jsou-li přijímána opatření v návaznosti na porušení zásad právního státu, je zásadní řádně chránit oprávněné zájmy konečných příjemců a příjemců. Při zvažování toho, jaká opatření mají být přijata, by Komise měla brát v úvahu jejich možný dopad na konečné příjemce a příjemce. Vzhledem k tomu, že platby Komise členským státům ve sdíleném řízení jsou právně nezávislé na platbách vnitrostátních orgánů příjemcům, nemělo by se mít za to, že vhodná opatření podle tohoto nařízení ovlivňují dostupnost finančních prostředků pro platby příjemcům v souladu s platebními lhůtami stanovenými v příslušných odvětvových a finančních pravidlech. Rozhodnutí přijatá podle tohoto nařízení a povinnosti vůči konečným příjemcům nebo příjemcům stanovené v tomto nařízení jsou součástí použitelného práva Unie, pokud jde o využívání finančních prostředků ve sdíleném řízení. Členské státy, jichž se opatření týkají, by měly Komisi pravidelně podávat zprávy o plnění svých povinností vůči konečným příjemcům nebo příjemcům. Podávání zpráv o dodržování platebních povinností vůči příjemcům stanovených v příslušných odvětvových a finančních pravidlech by mělo Komisi umožnit ověřit, zda rozhodnutí podle tohoto nařízení nemají žádný přímý ani nepřímý dopad na platby, které mají být provedeny podle příslušných odvětvových a finančních pravidel.

Za účelem posílení ochrany konečných příjemců nebo příjemců by Komise měla na internetových stránkách nebo internetovém portálu poskytovat informace a pokyny a současně i vhodné nástroje k tomu, aby ji bylo možné informovat o jakémkoli porušení právní povinnosti vládních subjektů a členských států pokračovat v provádění plateb i po přijetí opatření podle tohoto nařízení. Komise by se měla těmito informacemi podrobněji zabývat, aby ověřila, zda byla dodržena příslušná pravidla, zejména článek 63, čl. 68 odst. 1 písm. b) a článek 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …./…. ze dne …, kterou se stanoví společná ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu Plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a finanční pravidla pro tyto fondy a Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro správu hranic a víza (13). Je-li to nezbytné k zajištění toho, aby jakákoli částka splatná vládními subjekty nebo členskými státy byla skutečně vyplacena konečným příjemcům nebo příjemcům, měla by Komise získat zpět již uskutečněné platby nebo případně provést finanční opravu snížením podpory Unie poskytnuté na program v souladu s příslušnými odvětvovými a finančními pravidly.

(20)	Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení a s ohledem na význam finančních účinků opatření přijímaných podle tohoto nařízení by měly být Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise, svěřeny prováděcí pravomoci.

(21)

Předtím, než Komise navrhne přijetí jakýchkoli opatření podle tohoto nařízení, měla by oznámit dotčenému členskému státu, proč se domnívá, že by v tomto členském státě mohlo docházet k porušování zásad právního státu. Komise by o každém takovém oznámení a jeho obsahu měla neprodleně informovat Evropský parlament a Radu. Dotčený členský stát by měl mít možnost předložit své připomínky. Komise by měla tyto připomínky zohlednit.

(22)	Při stanovování lhůt pro dotčený členský stát v souladu s tímto nařízením by Komise měla vzít v úvahu zejména množství poskytnutých a požadovaných informací, složitost relevantních skutečností a jejich posouzení, jakož i správní kapacitu dotčeného členského státu.

(23)

Pokud se Komise po analýze připomínek dotčeného členského státu domnívá, že podmínky pro přijetí opatření jsou splněny, měla by Radě předložit návrh na přijetí vhodných opatření. Rada by měla na návrh Komise přijmout vhodná opatření prostřednictvím prováděcího rozhodnutí ve lhůtě jednoho měsíce, která může být výjimečně prodloužena nejvýše o další dva měsíce. S cílem zajistit, aby Rada přijala rozhodnutí v těchto lhůtách, by Komise měla co nejvhodnějším způsobem využít svých práv podle článku 237 Smlouvy o fungování EU a jednacího řádu Rady (14).

(24)	Po přijetí jakýchkoli opatření podle tohoto nařízení by Komise měla situaci v dotčeném členském státě pravidelně sledovat. Komise by měla situaci znovu posoudit poté, co dotčený členský stát přijme nová nápravná opatření, nebo v každém případě nejpozději jeden rok od přijetí těchto opatření.

(25)	Rada by měla na návrh Komise zrušit opatření s odkladným účinkem, pokud situace, jež vedla k uložení těchto opatření, byla dostatečně napravena.

(26)

Postup přijímání a rušení opatření by měl být v souladu se zásadami objektivity, zákazu diskriminace a rovného zacházení s členskými státy a měl by být prováděn na základě nestranného přístupu založeného na důkazech. Pokud se ve výjimečných případech dotčený členský stát domnívá, že došlo k závažnému porušení uvedených zásad, může požádat předsedu Evropské rady, aby záležitost předložil na příštím zasedání Evropské rady. V těchto výjimečných případech by rozhodnutí o opatřeních nemělo být přijato, dokud Evropská rada danou záležitost neprojedná. Tento postup zpravidla netrvá déle než tři měsíce ode dne, kdy Komise předložila svůj návrh Radě.

(27)	Komise by měla Evropský parlament průběžně informovat o všech opatřeních navržených, přijatých a zrušených podle tohoto nařízení.

(28)

Komise by měla podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Při podávání zpráv Evropskému parlamentu a Radě by Komise kromě účinnosti přijatých opatření měla zvážit i celkovou účinnost postupu stanoveného v tomto nařízení a doplňkovost tohoto nástroje k ostatním nástrojům.

(29)	Tímto nařízením by neměly být dotčeny pravomoci EPPO ani povinnosti členských států, které se neúčastní posílené spolupráce zavedené nařízením Rady (EU) 2017/1939 (15),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla nezbytná k ochraně rozpočtu Unie v případě porušování zásad právního státu v členských státech.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„právním státem“ hodnota Unie zakotvená v článku 2 Smlouvy o EU. Zahrnuje tyto zásady: zákonnosti, jejímž předpokladem je transparentní, odpovědný, demokratický a pluralitní zákonodárný proces; právní jistoty; zákazu svévole výkonné moci; účinné soudní ochrany nezávislými a nestrannými soudy, včetně přístupu ke spravedlnosti, a to i pokud jde o základní práva; oddělení moci; a zákazu diskriminace a rovnosti před zákonem. Právní stát je třeba vykládat s ohledem na ostatní hodnoty a zásady Unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU;

b)	„vládním subjektem“ jakýkoli orgán veřejné moci na všech úrovních veřejné správy, včetně celostátních, regionálních a místních orgánů, jakož i organizace členských států ve smyslu čl. 2 bodu 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (16) (dále jen „finanční nařízení“).

Článek 3

Porušování zásad právního státu

Pro účely tohoto nařízení mohou o porušování zásad právního státu svědčit tyto skutečnosti:

a)	ohrožení nezávislosti soudnictví;

nepřijetí preventivních nebo nápravných opatření nebo neuložení sankce v případě svévolných nebo protiprávních rozhodnutí orgánů veřejné moci, a to i donucovacích orgánů, zadržování finančních a lidských zdrojů, které mají vliv na řádné fungování těchto orgánů, nebo nezajištění vyloučení střetu zájmů;

c)	omezování dostupnosti a účinnosti právních prostředků nápravy, mimo jiné prostřednictvím omezujících procesních pravidel a nedostatečného výkonu soudních rozhodnutí nebo omezování účinného vyšetřování, trestního stíhání nebo trestání případů porušování práva.

Článek 4

Podmínky pro přijetí opatření

1. Přijmou se vhodná opatření, pokud je podle článku 6 zjištěno, že porušování zásad právního státu v členském státě dostatečně přímo ovlivňuje nebo vážně ohrožuje řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo poškozuje či vážně ohrožuje ochranu finančních zájmů Unie.

2. Pro účely tohoto nařízení se porušování zásad právního státu týká jednoho nebo více z těchto aspektů:

a)	řádného fungování orgánů, které plní rozpočet Unie, včetně půjček a jiných nástrojů se zárukou z rozpočtu Unie, především v souvislosti s postupy pro zadávání veřejných zakázek nebo udělování grantů;

b)	řádného fungování orgánů, které provádějí finanční kontrolu, sledování a audit, a řádného fungování účinných a transparentních systémů finančního řízení a odpovědnosti;

c)	řádného fungování orgánů pověřených vyšetřováním a trestním stíháním v souvislosti s vyšetřováním a stíháním podvodů, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie nebo ochrany finančních zájmů Unie;

d)	účinného soudního přezkumu jednání nebo opomenutí ze strany orgánů uvedených v písmenech a), b) a c) nezávislými soudy;

předcházení podvodům a jejich trestání, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie nebo ochrany finančních zájmů Unie a ukládání účinných a odrazujících sankcí příjemcům finančních prostředků vnitrostátními soudy nebo správními orgány;

f)	zpětného získávání neoprávněně vyplacených finančních prostředků;

g)	účinné a včasné spolupráce s OLAFem a v závislosti na zapojení dotčených členských států s EPPO při vyšetřování nebo trestním stíhání v souladu s příslušnými akty Unie a se zásadou loajální spolupráce; a

h)	jiných situací nebo jednání orgánů, které jsou relevantní pro řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo ochranu finančních zájmů Unie.

Článek 5

Opatření na ochranu rozpočtu Unie

1. Jsou-li splněny podmínky uvedené v článku 4 tohoto nařízení, lze postupem podle článku 6 tohoto nařízení přijmout jedno nebo více z těchto vhodných opatření:

plní-li Komise rozpočet Unie v přímém nebo nepřímém řízení podle čl. 62 odst. 1 písm. a) a c) finančního nařízení a v případě, že příjemcem je vládní subjekt:

i)	pozastavení plateb nebo plnění právního závazku či zrušení právního závazku podle čl. 131 odst. 3 finančního nařízení;

ii)	zákaz přijímat nové právní závazky;

iii)	úplné či částečné pozastavení vyplácení splátek nebo předčasné splacení půjček se zárukou z rozpočtu Unie;

iv)	pozastavení nebo snížení hospodářského zvýhodnění v rámci nástroje se zárukou z rozpočtu Unie;

v)	zákaz uzavírat nové dohody o půjčkách nebo jiných nástrojích se zárukou z rozpočtu Unie;

plní-li Komise rozpočet Unie ve sdíleném řízení s členským státem podle čl. 62 odst. 1 písm. b) finančního nařízení:

i)	pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jejich změny;

ii)	pozastavení závazků;

iii)	snížení závazků, mimo jiné prostřednictvím finančních oprav nebo převodů prostředků na jiné výdajové programy;

iv)	snížení předběžného financování;

v)	přerušení běhu platebních lhůt;

vi)	pozastavení plateb.

2. Pokud rozhodnutí, kterým se opatření přijímají, nestanoví jinak, nemá uložení vhodných opatření vliv na povinnosti vládních subjektů uvedených v odst. 1 písm. a) nebo členských států uvedených v odst. 1 písm. b) provádět program nebo využívat fond, kterého se dané opatření týká, a zejména na jejich povinnosti vůči konečným příjemcům nebo příjemcům, včetně povinnosti provést platby podle tohoto nařízení a příslušných odvětvových nebo finančních pravidel. Při vynakládání finančních prostředků Unie ve sdíleném řízení podávají členské státy dotčené opatřeními přijatými podle tohoto nařízení Komisi každé tři měsíce od přijetí těchto opatření zprávu o plnění uvedených povinností.

Komise ověří, zda byly dodrženy příslušné právní předpisy, a v případě potřeby přijme veškerá vhodná opatření na ochranu rozpočtu Unie v souladu s odvětvovými a finančními pravidly.

3. Přijatá opatření musí být přiměřená. Určí se s ohledem na skutečný nebo možný dopad porušování zásad právního státu na řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo na finanční zájmy Unie. Řádně se při tom zohlední povaha, doba trvání, závažnost a rozsah porušování zásad právního státu. Opatření se pokud možno zaměří na činnosti Unie, které jsou daným porušováním dotčeny.

4. Komise poskytuje na internetových stránkách či na internetovém portálu informace a pokyny určené konečným příjemcům nebo příjemcům týkající se povinností členských států podle odstavce 2. Na týchž internetových stránkách nebo témže internetovém portálu poskytuje Komise pro konečné příjemce nebo příjemce rovněž vhodné nástroje k tomu, aby ji mohli informovat o jakémkoli porušení těchto povinností, které konečné příjemce nebo příjemce podle jejich názoru přímo ovlivňuje. Tento odstavec se použije tak, aby byla zajištěna ochrana osob oznamujících porušení práva Unie v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 (17). K informacím poskytnutým konečnými příjemci nebo příjemci v souladu s tímto odstavcem se přiloží důkaz o tom, že dotčený konečný příjemce nebo příjemce podal formální stížnost příslušnému orgánu dotčeného členského státu.

5. Na základě informací poskytnutých konečnými příjemci nebo příjemci v souladu s odstavcem 4 tohoto článku Komise učiní vše, co je v jejích silách, aby zajistila, že veškeré částky splatné vládními subjekty nebo členskými státy podle odstavce 2 tohoto článku budou skutečně vyplaceny konečným příjemcům nebo příjemcům, zejména v souladu s článkem 63, čl. 68 odst. 1 písm. b) a článkem 98 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …./…. ze dne …, kterou se stanoví společná ustanovení o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu Plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a finanční pravidla pro tyto fondy a Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro správu hranic a víza.

Článek 6

Postup

1. Pokud Komise usoudí, že má dostatečné důvody se domnívat, že jsou podmínky článku 4 splněny, zašle dotčenému členskému státu písemné oznámení, ve kterém uvede věcné prvky a konkrétní důvody, o které své zjištění opírá, ledaže se domnívá, že by jí jiné postupy stanovené v právních předpisech Unie umožnily chránit rozpočet Unie účinnějším způsobem. Komise o každém takovém oznámení a jeho obsahu neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.

2. S ohledem na informace obdržené podle odstavce 1 může Evropský parlament Komisi vyzvat ke strukturovanému dialogu o jejích zjištěních.

3. Při posuzování toho, zda jsou podmínky uvedené v článku 4 splněny, zohlední Komise příslušné informace z dostupných zdrojů, včetně rozhodnutí, závěrů a doporučení orgánů Unie, jiných příslušných mezinárodních organizací a dalších uznávaných institucí.

4. Komise si může vyžádat jakékoli další informace, které jsou nezbytné pro provedení posouzení uvedeného v odstavci 3, a to před zasláním písemného oznámení podle odstavce 1 i po něm.

5. Dotčený členský stát poskytne požadované informace a může vznést připomínky ke zjištěním uvedeným v oznámení podle odstavce 1 ve lhůtě stanovené Komisí, která nesmí být kratší než jeden měsíc a delší než tři měsíce ode dne oznámení zjištění. Ve svých připomínkách může členský stát navrhnout přijetí nápravných opatření, která mají řešit zjištění uvedená v oznámení Komise.

6. Komise při rozhodování o tom, zda předloží návrh prováděcího rozhodnutí o vhodných opatřeních, zohlední informace, které obdržela, a případné připomínky dotčeného členského státu, jakož i přiměřenost případných navržených nápravných opatření. Komise provede své posouzení v orientační lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy od dotčeného členského státu obdržela jakékoli informace nebo připomínky nebo, pokud žádné informace ani připomínky neobdrží, od uplynutí lhůty stanovené v souladu s odstavcem 5, a v každém případě v přiměřené lhůtě.

7. V případě, že Komise zamýšlí předložit návrh podle odstavce 9, poskytne před tím členskému státu možnost předložit do jednoho měsíce připomínky, zejména k přiměřenosti zamýšlených opatření.

8. Při posuzování přiměřenosti opatření, která mají být uložena, Komise zohlední informace a pokyny uvedené v odstavci 3.

9. Pokud se Komise domnívá, že podmínky uvedené v článku 4 jsou splněny a že případná nápravná opatření navržená členským státem podle odstavce 5 dostatečně neřeší zjištění uvedená v jejím oznámení, předloží Radě návrh prováděcího rozhodnutí o vhodných opatřeních do jednoho měsíce ode dne, kdy obdržela připomínky členského státu, nebo v případě, že žádné připomínky předloženy nebyly, bez zbytečného prodlení a v každém případě do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 7. V návrhu se uvedou konkrétní důvody a skutečnosti, o něž Komise opírá svá zjištění.

10. Rada přijme prováděcí rozhodnutí uvedené v odstavci 9 tohoto článku do jednoho měsíce od obdržení návrhu Komise. Nastanou-li mimořádné okolnosti, lze lhůtu pro přijetí uvedeného prováděcího rozhodnutí prodloužit o nejvýše dva měsíce. S cílem přijmout toto rozhodnutí včas využije Komise svých práv podle článku 237 Smlouvy o fungování EU, považuje-li to za vhodné.

11. Rada může kvalifikovanou většinou návrh Komise pozměnit a přijmout toto pozměněné znění ve formě prováděcího rozhodnutí.

Článek 7

Zrušení opatření

1. Dotčený členský stát může kdykoli přijmout nová nápravná opatření a zaslat Komisi písemné oznámení obsahující důkazy o tom, že podmínky stanovené v článku 4 již splněny nejsou.

2. Na žádost dotčeného členského státu nebo z vlastního podnětu a nejpozději jeden rok od přijetí opatření Radou posoudí Komise znovu situaci v dotčeném členském státě s přihlédnutím k případným důkazům, které dotčený členský stát předložil, jakož i přiměřenost nových nápravných opatření přijatých dotčeným členským státem.

Pokud se Komise domnívá, že podmínky článku 4 již splněny nejsou, předloží Radě návrh prováděcího rozhodnutí o zrušení přijatých opatření.

Pokud se Komise domnívá, že situace vedoucí k přijetí opatření byla částečně napravena, předloží Radě návrh prováděcího rozhodnutí o úpravě přijatých opatření.

Pokud se Komise domnívá, že situace vedoucí k přijetí opatření nebyla napravena, zašle dotčenému členskému státu odůvodněné rozhodnutí a informuje o tom Radu.

Pokud dotčený členský stát zašle písemné oznámení podle odstavce 1, předloží Komise svůj návrh nebo přijme rozhodnutí do jednoho měsíce od obdržení tohoto oznámení. Tuto lhůtu lze v řádně odůvodněných případech prodloužit, přičemž v takovém případě Komise neprodleně informuje dotčený členský stát o důvodech prodloužení.

Použije se obdobně postup uvedený v čl. 6 odst. 3, 4, 5, 6, 9, 10 a 11.

3. Jsou-li opatření týkající se pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jejich změn podle čl. 5 odst. 1 písm. b) bodu i) nebo pozastavení závazků podle čl. 5 odst. 1 písm. b) bodu ii) zrušena, zapíší se částky odpovídající pozastaveným závazkům do rozpočtu Unie v souladu s článkem 5 nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (18). Pozastavené závazky z roku n nelze zapsat do rozpočtu po roce n+2.

Článek 8

Informování Evropského parlamentu

Komise neprodleně informuje Evropský parlament o každém opatření navrženém, přijatém nebo zrušeném podle článků 5, 6 a 7.

Článek 9

Podávání zpráv

Do 12. ledna 2024 podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, a zejména o účinnosti přijatých opatření.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. prosince 2020.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

M. ROTH

(1) Úř. věst. C 291, 17.8.2018, s. 1.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 14. prosince 2020. Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3) Rozsudek Soudního dvora ze dne 29. dubna 2004 ve věci C-496/99 P, Succhi di Frutta, ECLI:EU:C:2004:236, bod 63.

(4) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. listopadu 1981 ve spojených věcech 212 až 217/80, Amministrazione delle finanze dello Stato v. Srl Meridionale Industria Salumi a ostatní Ditta Italo Orlandi & Figlio a Ditta Vincenzo Divella v. Amministrazione delle finanze dello Stato, ECLI:EU:C:1981:270, bod 10.

(5) Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. září 1989 ve spojených věcech 46/87 a 227/88, Hoechst, ECLI:EU:C:1989:337, bod 19.

(6) Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. února 2018 ve věci C-64/16, Associação Sindical dos Juízes Portugueses v. Tribunal de Contas, ECLI:EU:C:2018:117, body 31, 40 a 41. rozsudek Soudního dvora ze dne 25. července 2018 ve věci LM, C-216/18, PPU, ECLI:EU:C:2018:586, body 63–67.

(7) Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 2016 ve věci C-477/16, Kovalkovas, ECLI:EU:C:2016:861, bod 36; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 2016 ve věci C-452/16, PPU Poltorak, ECLI:EU:C:2016:858, bod 35, a rozsudek Soudního dvora ze dne 22. prosince 2010 ve věci C-279/09, DEB, ECLI:EU:C:2010:811, bod 58.

(8) Sdělení Komise s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“, COM(2014)0158, příloha I.

(9) Posudek 2/13, EU:C:2014:2454, bod 168.

(10) Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (viz strana 23 v tomto čísle Úředního věstníku).

(11) Věc C-64/16, body 32 až 36.

(12) Věc C-64/16, body 40 a 41.

(13) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

(14) Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35).

(15) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).

(18) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na roky 2021 až 2027 (viz strana 11 v tomto čísle Úředního věstníku).

22.12.2020

Úřední věstník Evropské unie

LI 433/11

NAŘÍZENÍ RADY (EU, Euratom) 2020/2093

ze dne 17. prosince 2020,

kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 312 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 106a této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu (1),

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Vzhledem k potřebě vhodné úrovně předvídatelnosti při přípravě a provádění střednědobých investic by měla být doba trvání víceletého finančního rámce stanovena na sedm let počínaje 1. lednem 2021.

(2)	Ekonomický dopad krize COVID-19 vyžaduje, aby Unie poskytla dlouhodobý finanční rámec, který připraví podmínky pro spravedlivou a inkluzivní transformaci na zelenou a digitální budoucnost, podpoří dlouhodobou strategickou autonomii Unie a učiní ji odolnější vůči budoucím otřesům.

(3)

Roční stropy prostředků na závazky v jednotlivých kategoriích výdajů a roční stropy prostředků na platby stanovené tímto nařízením mají dodržovat příslušné stropy pro závazky a vlastní zdroje, které jsou stanoveny v souladu s platným rozhodnutím Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, přijatým podle čl. 311 třetího pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „rozhodnutí o vlastních zdrojích“).

(4)

Pokud je nutné mobilizovat záruky ze souhrnného rozpočtu Unie za finanční pomoc členským státům povolenou podle čl. 220 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (2) (dále jen „finanční nařízení“), měla by se potřebná částka čerpat nad rámec stropů stanovených pro prostředky na závazky a prostředky na platby ve víceletém finančním rámci při dodržování stropu vlastních zdrojů.

(5)	Ve víceletém finančním rámci by neměly být zohledněny rozpočtové body financované z účelově vázaných příjmů ve smyslu finančního nařízení.

(6)	Víceletý finanční rámec by měl být stanoven v cenách roku 2018. Měla by být také stanovena pravidla pro jeho roční technické úpravy za účelem přepočtu stropů a disponibilních rozpětí.

(7)

Měla by být stanovena pravidla pro další situace, které by mohly vyžadovat úpravy víceletého finančního rámce. Tyto úpravy by mohly souviset se zpožděným přijetím nových pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení, s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo s opatřeními přijatými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. Rovněž je třeba stanovit pravidla mechanismu pro úpravu specifickou pro určitý program.

(8)	Aby se Unii umožnilo plnit její závazky v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování Evropské unie, měla by se uplatňovat zvláštní a maximální možná flexibilita.

(9)

Aby se Unii umožnilo reagovat na zvláštní nepředvídané okolnosti nebo jejich důsledky a tím zajistit hladký průběh rozpočtového procesu, jsou zapotřebí tyto tematické zvláštní nástroje: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech a rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu. Cílem rezervy na pomoc při mimořádných událostech není řešení důsledků krizí souvisejících s trhem, které mají negativní dopad na zemědělskou produkci nebo distribuci.

(10)

Pro další zvýšení flexibility jsou zapotřebí tyto netematické zvláštní nástroje: nástroj jediného rozpětí a nástroj pružnosti. Nástroj jediného rozpětí by měl umožňovat přesuny rozpětí, která jsou k dispozici pod stropy pro prostředky na závazky a prostředky na platby mezi rozpočtovými roky a v případě prostředků na závazky mezi okruhy víceletého finančního rámce, aniž by byly překročeny celkové částky jeho stropů pro prostředky na závazky a pro prostředky na platby na celé období víceletého finančního rámce. Nástroj pružnosti by měl umožňovat financování konkrétních nepředvídaných výdajů v daném rozpočtovém roce.

(11)	Měla by být přijata zvláštní ustanovení upravující možnost zapsat do rozpočtu prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby přesahující stropy stanovené ve víceletém finančním rámci v případě, že je zapotřebí využít zvláštní nástroje.

(12)	Je třeba přijmout ustanovení o revizi víceletého finančního rámce v případě revize Smluv, která by měla rozpočtový dopad, znovusjednocení Kypru nebo rozšíření Unie, jakož i v souvislosti s plněním rozpočtu.

(13)	Revize tohoto nařízení by mohla být rovněž nezbytná v souvislosti s nepředvídatelnými okolnostmi, které nelze řešit v mezích stanovených ve víceletém finančním rámci. Proto je nutné v takových případech revizi víceletého finančního rámce umožnit.

(14)

Zvláštní pravidla jsou nezbytná také pro úpravu projektů velkého rozsahu, jejichž trvání značně přesahuje období, na něž se vztahuje víceletý finanční rámec. Je nutné stanovit maximální částky příspěvků na tyto projekty ze souhrnného rozpočtu Unie, čímž bude zajištěno, že nebudou mít vliv na jiné projekty financované z tohoto rozpočtu.

(15)	Je nezbytné stanovit obecná pravidla pro spolupráci mezi orgány během rozpočtového procesu, při respektování rozpočtových pravomocí Evropského parlamentu, Rady a Komise (dále jen „orgány“) stanovených ve Smlouvách i požadavků na transparentnost.

(16)

Komise by měla předložit návrh nového víceletého finančního rámce před 1. červencem 2025, aby orgánům umožnila jeho přijetí v dostatečném časovém předstihu před začátkem následujícího víceletého finančního rámce. V souladu s čl. 312 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie se nadále použijí stropy odpovídající poslednímu roku víceletého finančního rámce uvedenému v tomto nařízení, nebude-li nový víceletý finanční rámec přijat před koncem období toho, který je stanoven v tomto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Víceletý finanční rámec

Tímto nařízením se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (dále jen „víceletý finanční rámec“).

Článek 2

Dodržování stropů víceletého finančního rámce

1. Evropský parlament, Rada a Komise (dále jen „orgány“) dodrží v průběhu každého rozpočtového procesu a při plnění rozpočtu v daném rozpočtovém roce roční stropy výdajů stanovené v příloze I (dále jen „stropy víceletého finančního rámce“).

Dílčím stropem okruhu 3, jak je stanoven v příloze I, není dotčena flexibilita mezi oběma pilíři společné zemědělské politiky. Upravený strop, který se uplatní pro I. pilíř společné zemědělské politiky v návaznosti na převody mezi Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a přímými platbami, se stanoví v příslušném právním aktu a víceletý finanční rámec se odpovídajícím způsobem upraví v rámci technické úpravy stanovené v článku 4 tohoto nařízení.

2. Je-li nezbytné využít prostředky ze zvláštních nástrojů uvedených v článcích 8, 9, 10 a 12, prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby se zapisují do rozpočtu nad příslušné stropy víceletého finančního rámce.

Je-li nezbytné využít prostředky z nástroje jediného rozpětí uvedeného v článku 11, prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby se zapisují do rozpočtu nad příslušné stropy víceletého finančního rámce pro daný rok.

3. Je-li nutné mobilizovat záruku pro finanční pomoc členským státům povolenou v souladu s čl. 220 odst. 1 finančního nařízení, potřebná částka se čerpá nad stropy víceletého finančního rámce.

Článek 3

Dodržování stropu vlastních zdrojů

1. Pro každý rok, na který se víceletý finanční rámec vztahuje, nesmí být celková výše požadovaných prostředků na platby po roční úpravě a s ohledem na všechny další úpravy a revize, jakož i na použití čl. 2 odst. 2 a 3, taková, aby způsobila sazbu odvodu vlastních zdrojů přesahující strop vlastních zdrojů stanovený v platném rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, přijatém podle čl. 311 třetího pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „rozhodnutí o vlastních zdrojích“).

2. Je-li to nezbytné, stropy víceletého finančního rámce se sníží s cílem zajistit dodržení stropu vlastních zdrojů stanoveného v rozhodnutí o vlastních zdrojích.

KAPITOLA 2

ÚPRAVY VÍCELETÉHO FINANČNÍHO RÁMCE

Článek 4

Technické úpravy

1. Komise každý rok provede v předstihu před rozpočtovým procesem pro rok n +1 tyto technické úpravy víceletého finančního rámce:

a)	přecenění stropů a celkových částek prostředků na závazky a prostředků na platby v cenách roku n +1;

b)	výpočet dostupného rozpětí pod stropem vlastních zdrojů stanoveným v rozhodnutí o vlastních zdrojích;

c)	výpočet výše prostředků na závazky dostupných v rámci nástroje jediného rozpětí podle čl. 11 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a celkové maximální částky podle čl. 11 odst. 2 prvního pododstavce písm. a);

d)	výpočet úpravy stropu pro prostředky na platby v rámci nástroje jediného rozpětí podle čl. 11 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a maximální částky podle čl. 11 odst. 2 prvního pododstavce písm. b);

e)	výpočet dodatečných přídělů na konkrétní programy podle čl. 5 odst. 1 a výsledek roční úpravy podle čl. 5 odst. 2.

2. Komise provede technické úpravy uvedené v odstavci 1 na základě pevně stanoveného deflátoru ve výši 2 % za rok.

3. Komise sdělí Evropskému parlamentu a Radě výsledky technických úprav uvedených v odstavci 1 a podkladové ekonomické prognózy.

4. Aniž jsou dotčeny články 6 a 7, žádné další technické úpravy nesmějí být provedeny ani během daného roku, ani v podobě dodatečných korekcí v následujících letech.

Článek 5

Úprava specifická pro určitý program

1. Částka odpovídající příjmům z pokut uložených orgány Unie podle nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (3) a (ES) č. 139/2004 (4), jež je zapsána do rozpočtu roku n–1 v souladu s článkem 107 finančního nařízení, po odečtení částky za rok n–1 uvedené v čl. 141 odst. 1 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (5), je k dispozici pro dodatečný příděl:

a)	prostředků na závazky na rok n+1 počínaje rokem 2022 a konče rokem 2027, na programy uvedené v příloze II v souladu s procentními podíly, jež jsou pro tyto programy stanoveny ve sloupci „Rozdělovací klíč“ v tabulce v příloze II, a

b)	prostředků na platby na rok n+1 počínaje rokem 2022 a konče rokem 2027.

Celková částka dodatečných přídělů prostředků na závazky, respektive na platby na období 2022 až 2027 činí 11 miliard EUR (v cenách roku 2018). Celková částka dodatečných přídělů prostředků na závazky, respektive na platby činí na každý rok období 2022 až 2026 nejméně 1,5 miliard EUR (v cenách roku 2018) a nepřesáhne 2 miliardy EUR (v cenách roku 2018).

Celková částka dodatečných přídělů prostředků na závazky na programy v období 2022 až 2027 je uvedena ve sloupci „Celkový dodatečný příděl prostředků na závazky podle článku 5“ v tabulce v příloze II.

2. Stropy prostředků na závazky příslušných okruhů pro rok n+1 počínaje rokem 2022 a konče rokem 2027 se upraví směrem nahoru o částky odpovídající dodatečným přídělům uvedeným v odstavci 1 v souladu s procentními podíly, jež jsou pro uvedené okruhy uvedeny ve sloupci „Rozdělovací klíč“ v tabulce v příloze II. Strop prostředků na platby pro rok n+1 počínaje rokem 2022 a konče rokem 2027 se automaticky upraví směrem nahoru o částky odpovídající dodatečným přídělům uvedeným v odstavci 1.

Článek 6

Úpravy související s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo s obecným režimem podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie

1. Je-li v souladu s příslušnými základními akty zrušeno pozastavení rozpočtových závazků týkajících se fondů Unie v souvislosti s opatřeními spojenými s řádnou správou ekonomických záležitostí nebo s opatřeními přijatými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie, převedou se částky odpovídající pozastaveným závazkům do následujících let a příslušné stropy víceletého finančního rámce se odpovídajícím způsobem upraví.

2. Komise sdělí Evropskému parlamentu a Radě výsledek veškerých úprav podle odstavce 1.

3. Pozastavené závazky z roku n nelze zapsat do souhrnného rozpočtu Unie po roce n+2.

Článek 7

Úpravy vyplývající z nových pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení

1. V případě přijetí nových pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského námořního a rybářského fondu, Azylového a migračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a nástroje pro správu hranic a víz v rámci Fondu pro integrovanou správu hranic po 1. lednu 2021 se částky odpovídající přiděleným částkám, které nebyly v roce 2021 využity, převedou ve stejně velkých podílech do každého roku z let 2022 až 2025 a příslušné stropy víceletého finančního rámce se odpovídajícím způsobem upraví.

2. Komise sdělí Evropskému parlamentu a Radě výsledek veškerých úprav podle odstavce 1.

KAPITOLA 3

ZVLÁŠTNÍ NÁSTROJE

Oddíl 1

Tematické zvláštní nástroje

Článek 8

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

1. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, jehož cíle a oblast působnosti jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci, nepřekročí maximální roční částku 186 milionů EUR (v cenách roku 2018).

2. Prostředky pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci se do souhrnného rozpočtu Unie zapisují jako předběžná položka.

Článek 9

Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech

1. Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech může být použita k financování:

a)	pomoci v reakci na mimořádné situace způsobené závažnými katastrofami, na něž se vztahuje Fond solidarity Evropské unie, jehož cíle a oblast působnosti jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 (6), a

rychlých reakcí na konkrétní mimořádné potřeby v Unii nebo ve třetích zemích po událostech, které nebylo možné předvídat při sestavování rozpočtu, zejména reakcí na mimořádné události a podpůrných operací v návaznosti na přírodní katastrofy, na které se nevztahuje písmeno a), člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize, v případech rozsáhlých hrozeb v oblasti veřejného zdraví a ve veterinární a fytosanitární oblasti, jakož i v situacích, kdy vzniká velký tlak na vnějších hranicích Unie v důsledku migračních toků, vyžadují-li to okolnosti.

2. Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech nepřekročí maximální roční částku 1,2 miliardy EUR (v cenách roku 2018). Jakákoli část uvedené roční částky, která nebyla využita v roce n, může být využita až do roku n+1. Ta část roční částky, která pochází z předchozího roku, se čerpá jako první. Jakákoli část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá.

3. Prostředky pro rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech se do souhrnného rozpočtu Unie zapisují jako předběžná položka.

4. K 1. říjnu každého roku zůstane k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky uvedené v odstavci 2 na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce daného roku.

Aniž je dotčen první pododstavec, lze do 1. září každého roku uvolnit následující maximální procentní podíly celkové disponibilní částky:

—	50 % na pomoc podle odst. 1 písm. a); částka plynoucí z tohoto výpočtu se sníží o veškeré částky uvolněné v předchozím roce použitím odstavce 5,

—	35 % na pomoc třetím zemím podle odst. 1 písm. b),

—	15 % na pomoc v Unii podle odst. 1 písm. b).

Aniž je dotčen první pododstavec, lze počínaje 1. zářím každého roku použít zbytek disponibilní částky na jakoukoliv pomoc uvedenou ve druhém pododstavci na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce daného roku.

5. Ve výjimečných případech a pokud zbývající finanční zdroje, které jsou v rezervě na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech k dispozici, nepostačují k pokrytí částek považovaných za nezbytné pro poskytnutí pomoci podle odst. 1 písm. a) v roce, kdy dojde ke katastrofě podle uvedeného písmene, může Komise navrhnout, aby byl rozdíl, až do maximální výše 400 milionů EUR (v cenách roku 2018), financován prostřednictvím ročních částek, které jsou pro rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech k dispozici v následujícím roce.

Článek 10

Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu

1. Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu poskytne pomoc za účelem zvládnutí nepředvídaných a nepříznivých důsledků vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii v těch členských státech a odvětvích, které jsou tímto vystoupením nejhůře postiženy, s výhradou podmínek stanovených v příslušném nástroji a v souladu s nimi.

2. Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu nepřesáhne částku 5 miliard EUR (v cenách roku 2018).

3. Prostředky pro rezervu na vyrovnání se s důsledky brexitu se do souhrnného rozpočtu Unie zapisují jako předběžná položka.

Oddíl 2

Netematické zvláštní nástroje

Článek 11

Nástroj jediného rozpětí

1. Nástroj jediného rozpětí zahrnuje:

a)	od roku 2022 částky odpovídající rozpětím pod stropy víceletého finančního rámce pro prostředky na závazky pro rok n-1, jež budou dány k dispozici nad rámec stropů víceletého finančního rámce pro prostředky na závazky na období 2022–2027;

b)	od roku 2022 částky, které se rovnají rozdílu mezi provedenými platbami a stropem plateb víceletého finančního rámce z roku n-1, s cílem upravit směrem nahoru strop plateb na období 2022–2027, a

dodatečné částky, které mohou být dány k dispozici nad rámec stropů víceletého finančního rámce v daném roce pro prostředky na závazky nebo prostředky na platby, nebo případně na obojí, za předpokladu, že jsou plně vyrovnány snížením rozpětí v jednom nebo více okruzích víceletého finančního rámce pro běžný rozpočtový rok nebo budoucí rozpočtové roky, pokud jde o prostředky na závazky, a jsou plně vyrovnány snížením rozpětí pod stropem plateb pro budoucí rozpočtové roky, pokud jde o prostředky na platby.

Uvolnění příslušných částek podle prvního pododstavce písm. c) je možné jedině tehdy, jsou-li částky dostupné podle písmene a) nebo b) uvedeného pododstavce nedostatečné, a v každém případě jako poslední možnost v reakci na nepředvídané okolnosti.

Použití prvního pododstavce písm. c) nesmí vést k překročení celkových částek stropů víceletého finančního rámce pro prostředky na závazky a prostředky na platby na běžný rozpočtový rok a budoucí rozpočtové roky. Jakékoli částky vyrovnané v souladu s uvedeným písmenem proto nesmějí být v kontextu víceletého finančního rámce dále uvolňovány.

2. Využití prostředků z nástroje jediného rozpětí podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a c) v každém daném roce nepřekročí celkovou výši:

a)	0,04 % hrubého národního důchodu Unie v prostředcích na závazky, vypočteného v rámci roční technické úpravy víceletého finančního rámce podle článku 4;

b)	0,03 % hrubého národního důchodu Unie v prostředcích na platby, vypočteného v rámci roční technické úpravy víceletého finančního rámce podle článku 4.

Využití prostředků z nástroje jediného rozpětí v kterémkoliv daném roce musí být v souladu se stropy vlastních zdrojů stanovenými v rozhodnutí o vlastních zdrojích.

3. Roční úpravy podle odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nesmějí v období 2025–2027 v porovnání s původním stropem plateb pro příslušné roky přesáhnout tyto maximální částky (v cenách roku 2018):

—	2025 – 8 miliard EUR,

—	2026 – 13 miliard EUR,

—	2027 – 15 miliard EUR.

Částky uvedené v čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci jsou dodatečné k maximálním částkám uvedeným v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Jakákoli úprava směrem nahoru musí být plně vyrovnána odpovídajícím snížením stropu plateb pro rok n-1.

4. Částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a c) tohoto článku mohou Evropský parlament a Rada uvolnit v rámci rozpočtového procesu podle článku 314 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby se umožnilo financování výdajů, které by nebylo možné financovat v mezích příslušných stropů víceletého finančního rámce dostupných v daném roce.

Úpravu směrem nahoru uvedenou v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) tohoto článku provádí Komise od roku 2022 jako součást technické úpravy uvedené v článku 4.

Článek 12

Nástroj pružnosti

1. Nástroj pružnosti lze použít pro financování zvláštních nepředvídaných výdajů v prostředcích na závazky a odpovídajících prostředcích na platby pro daný rozpočtový rok, které nelze financovat v mezích stropů pro jeden nebo více jiných okruhů. Strop pro roční částku disponibilní pro nástroj pružnosti činí 915 milionů EUR (v cenách roku 2018).

2. Nevyužitou část roční částky nástroje pružnosti lze využít až do roku n+2. Veškeré části roční částky pocházející z předchozích let se využijí jako první, v pořadí podle stáří. Veškeré části roční částky z roku n, jež se nevyužijí ani v roce n+2, propadají.

KAPITOLA 4

REVIZE VÍCELETÉHO FINANČNÍHO RÁMCE

Článek 13

Revize víceletého finančního rámce

1. Aniž jsou dotčeny čl. 3 odst. 2 a články 14 až 17, může být víceletý finanční rámec v případě nepředvídaných okolností revidován v souladu se stropem vlastních zdrojů stanoveným v rozhodnutí o vlastních zdrojích.

2. Každý návrh na revizi víceletého finančního rámce podle odstavce 1 musí být v zásadě předložen a přijat před začátkem rozpočtového procesu pro daný rozpočtový rok nebo pro první z daných rozpočtových let.

3. Každý návrh na revizi víceletého finančního rámce podle odstavce 1 přezkoumá možnosti přerozdělení výdajů mezi programy spadající do okruhu dotčeného revizí, přičemž se klade zvláštní zřetel na očekávané nedostatečné využití prostředků.

4. Každá revize víceletého finančního rámce podle odstavce 1 zohlední možnosti vyrovnání každého zvýšení stropu v jednom okruhu snížením stropu v jiném okruhu.

5. Každá revize víceletého finančního rámce podle odstavce 1 zachová vhodný poměr mezi prostředky na závazky a prostředky na platby.

Článek 14

Revize spojená s plněním rozpočtu

Současně se sdělením výsledků technických úprav víceletého finančního rámce Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě tam, kde je to vhodné, návrhy na revizi celkových prostředků na platby, kterou považuje za nezbytnou z hlediska provádění, aby zajistila řádnou správu ročních stropů plateb, a zejména jejich řádný vývoj vzhledem k prostředkům na závazky.

Článek 15

Revize v případě revize Smluv

V případě revize Smluv, která by měla rozpočtový dopad, se víceletý finanční rámec odpovídajícím způsobem reviduje.

Článek 16

Revize v případě rozšíření Unie

V případě, že k Unii přistoupí nový členský stát nebo nové členské státy, se víceletý finanční rámec reviduje tak, aby byly zohledněny požadavky na výdaje vyplývající z tohoto nebo těchto přistoupení.

Článek 17

Revize v případě znovusjednocení Kypru

V případě znovusjednocení Kypru se víceletý finanční rámec reviduje tak, aby bylo zohledněno komplexní urovnání kyperského problému a dodatečné finanční potřeby vyplývající ze znovusjednocení.

KAPITOLA 5

PŘÍSPĚVEK NA FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ VELKÉHO ROZSAHU

Článek 18

Příspěvek na financování projektů velkého rozsahu

1. Na období 2021–2027 je pro projekty velkého rozsahu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program, ze souhrnného rozpočtu Unie k dispozici maximálně 13 202 milionů EUR (v cenách roku 2018).

2. Na období 2021–2027 je pro projekt Mezinárodního termonukleárního experimentálního reaktoru (ITER) ze souhrnného rozpočtu Unie k dispozici maximálně 5 miliard EUR (v cenách roku 2018).

KAPITOLA 6

SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY BĚHEM ROZPOČTOVÉHO PROCESU

Článek 19

Spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu

1. Orgány přijmou veškerá opatření, aby usnadnily průběh ročního rozpočtového procesu.

2. Orgány v průběhu ročního rozpočtového procesu spolupracují v dobré víře s cílem sblížit co nejvíce své postoje. Orgány ve všech stadiích tohoto procesu spolupracují prostřednictvím vhodných kontaktů mezi sebou s cílem sledovat postup práce a analyzovat míru sbližování názorů.

3. Orgány zajistí co nejlepší koordinaci svých pracovních harmonogramů s cílem umožnit, aby jednání probíhala koherentně a konvergentně a směřovala ke konečnému přijetí souhrnného rozpočtu Unie.

4. Ve všech stadiích procesu a na různých úrovních zastoupení se mohou v závislosti na povaze očekávané diskuse konat třístranné rozhovory. Každý orgán určí v souladu se svým jednacím řádem své zástupce na každé zasedání, stanoví svůj mandát pro jednání a o opatřeních týkajících se zasedání včas informuje ostatní orgány.

Článek 20

Jednotnost rozpočtu

Do souhrnného rozpočtu Unie musí být v souladu s článkem 7 finančního nařízení zahrnuty veškeré výdaje a příjmy Unie a Evropského společenství pro atomovou energii, včetně výdajů vyplývajících z jakéhokoli příslušného rozhodnutí přijatého jednomyslně Radou po konzultaci s Evropským parlamentem v rámci článku 332 Smlouvy o fungování Evropské unie.

KAPITOLA 7

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 21

Přechod k dalšímu víceletému finančnímu rámci

Komise předloží před 1. červencem 2025 návrh nového víceletého finančního rámce.

Článek 22

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2020.

Za Radu

předsedkyně

S. SCHULZE

(1) Souhlas ze dne 16. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku),

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(3) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

(4) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).

(5) Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.

(6) Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3).

PŘÍLOHA I

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC (EU-27)

(v milionech EUR – v cenách roku 2018)

Prostředky na závazky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Celkem

2021–2027

1.	Jednotný trh, inovace a digitální agenda

19 712

19 666

19 133

18 633

18 518

18 646

18 473

132 781

2.	Soudržnost, odolnost a hodnoty

49 741

51 101

52 194

53 954

55 182

56 787

58 809

377 768

2a.	Hospodářská, sociální a územní soudržnost

45 411

45 951

46 493

47 130

47 770

48 414

49 066

330 235

2b.	Odolnost a hodnoty

4 330

5 150

5 701

6 824

7 412

8 373

9 743

47 533

3.	Přírodní zdroje a životní prostředí

55 242

52 214

51 489

50 617

49 719

48 932

48 161

356 374

z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby

38 564

38 115

37 604

36 983

36 373

35 772

35 183

258 594

4.	Migrace a správa hranic

2 324

2 811

3 164

3 282

3 672

3 682

3 736

22 671

5.	Bezpečnost a obrana

1 700

1 725

1 737

1 754

1 928

2 078

2 263

13 185

6.	Sousedství a svět

15 309

15 522

14 789

14 056

13 323

12 592

12 828

98 419

7.	Evropská veřejná správa

10 021

10 215

10 342

10 454

10 554

10 673

10 843

73 102

z toho: Správní výdaje orgánů

7 742

7 878

7 945

7 997

8 025

8 077

8 188

55 852

CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY

154 049

153 254

152 848

152 750

152 896

153 390

155 113

1 074 300

CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA PLATBY

156 557

154 822

149 936

1 061 058

PŘÍLOHA II

ÚPRAVA SPECIFICKÁ PRO URČITÝ PROGRAM – SEZNAM PROGRAMŮ, ROZDĚLOVACÍ KLÍČ A CELKOVÝ DODATEČNÝ PŘÍDĚL PROSTŘEDKŮ NA ZÁVAZKY

(v milionech EUR, v cenách roku 2018)

Rozdělovací klíč

Celkový dodatečný příděl prostředků na závazky podle článku 4a

1.	Jednotný trh, inovace a digitální agenda

36,36 %

4 000

Horizont Evropa

27,27 %

3 000

Fond InvestEU

9,09 %

1 000

2b.	Odolnost a hodnoty

54,55 %

6 000

„EU pro zdraví“

26,37 %

2 900

Erasmus+

15,46 %

1 700

Kreativní Evropa

5,45 %

600

Práva a hodnoty

7,27 %

800

4.	Migrace a správa hranic

9,09 %

1 000

Fond pro integrovanou správu hranic

9,09 %

1 000

CELKEM

100,00 %

11 000

22.12.2020

Úřední věstník Evropské unie

LI 433/23

NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2020/2094,

ze dne 14. prosince 2020,

kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 122 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Aby omezily šíření COVID-19, které Světová zdravotnická organizace dne 11. března 2020 prohlásila za pandemii, přijaly členské státy řadu bezprecedentních opatření.

(2)

Tato opatření přijatá v reakci na mimořádnou situaci způsobenou COVID-19, jež je mimo kontrolu členských států, způsobila významné narušení hospodářské činnosti, což se projevilo v prudkém poklesu hrubého domácího produktu a významném dopadu na zaměstnanost, sociální podmínky, chudobu a nerovnost. Zejména narušila dodavatelské řetězce a výrobu a způsobila nepřítomnost zaměstnanců na pracovišti. Velmi obtížné či nemožné se navíc stalo i poskytování řady služeb. Současně klesla poptávka spotřebitelů. Mnoho podniků bojuje s nedostatkem likvidity a jejich platební schopnost je ohrožena, přičemž na finančních trzích panuje značná volatilita. Obzvláště silně zasažena jsou klíčová odvětví jako doprava a cestovní ruch. Obecně lze říci, že uvedená opatření již způsobila nebo způsobí závažné zhoršení finanční situace mnoha podniků v Unii.

(3)

Krize způsobená COVID-19 se rychle šířila v Unii i v třetích zemích. Pro rok 2020 se v Unii předpokládá prudký pokles hospodářského růstu. Rizika pro oživení jsou mezi různými členskými státy velmi nevyrovnaná a prohlubují rozdíly mezi národními hospodářstvími. Rozdílná fiskální kapacita členských států pro poskytnutí finanční podpory tam, kde je k oživení nejvíce potřeba, a nesoulad mezi opatřeními členských států ohrožují jednotný trh i sociální a územní soudržnost.

(4)

Je třeba přijmout komplexní soubor opatření na podporu hospodářského oživení. Ten si vyžádá značné objemy veřejných a soukromých prostředků, aby Unie získala pevný základ na cestě k udržitelnému a odolnému oživení, vytvořila se vysoce kvalitní pracovní místa, podpořilo se sociální začlenění a napravily se bezprostřední škody způsobené krizí COVID-19, aniž by byly opomenuty priority Unie v oblasti ekologie a digitalizace.

(5)

Mimořádná situace způsobená COVID-19, jež je mimo kontrolu členských států, vyžaduje soudržný a jednotný přístup na úrovni Unie. Aby se zabránilo dalšímu zhoršování hospodářské situace, zaměstnanosti a sociální soudržnosti a podpořilo se udržitelné a odolné oživení hospodářské činnosti, měl by být v duchu solidarity mezi členskými státy zaveden mimořádný a koordinovaný program ekonomické a sociální podpory, zejména pro ty členské státy, které byly obzvláště silně zasaženy.

(6)	Toto nařízení je mimořádnou odpovědí na dočasné, ale extrémní okolnosti, a proto by měla být podpora poskytovaná podle něj dostupná pouze pro účely řešení nepříznivých hospodářských důsledků krize COVID-19 nebo pokrytí okamžitých finančních potřeb k zabránění jejímu opětovnému vypuknutí.

(7)

Podpora podle nástroje zřízeného tímto nařízením (dále jen „nástroj“) by se měl zaměřit především na opatření na obnovu trhů práce, sociální ochrany a systémů zdravotní péče, opatření na oživení potenciálu pro udržitelný růst a zaměstnanost, aby se posílila soudržnost mezi členskými státy a podpořila jejich transformace na zelenou a digitální ekonomiku, opatření na podporu podniků zasažených dopady krize COVID-19, zejména malých a středních podniků, jakož i na podporu investic do činností, jež mají zásadní význam pro posílení udržitelného růstu v Unii včetně přímých finančních investic do podniků, opatření pro výzkum a inovace v reakci na krizi COVID-19, pro budování kapacit na unijní úrovni k posílení připravenosti na budoucí krize, pro pokračující úsilí o zajištění spravedlivé transformace na klimaticky neutrální ekonomiku, a na podporu zemědělství a rozvoje venkova při řešení dopadů krize COVID-19.

(8)

K zajištění udržitelného a odolného oživení v celé Unii a k usnadnění provádění ekonomické podpory mají být využity zavedené mechanismy financování prostřednictvím programů Unie na základě víceletého finančního rámce. Podpora z těchto programů se má poskytovat formou nevratné podpory, půjček a tvorby rezerv na rozpočtové záruky. Přidělení finančních zdrojů by mělo odpovídat rozsahu, v jakém jsou programy schopny přispět k cílům nástroje. Příspěvky poskytnuté z nástroje na uvedené programy by měly podléhat přísnému souladu s cíli nástroje, jež jsou spojeny s podporou oživení po krizi COVID-19.

(9)

Vzhledem k povaze financovaných opatření by jedna část prostředků dostupných z nástroje měla být použita na půjčky členským státům, zatímco druhá část prostředků by měla tvořit vnější účelově vázané příjmy pro účely čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (1) (dále jen „finanční nařízení“) a měla by být použita na nevratnou podporu, podporu prostřednictvím finančních nástrojů nebo tvorbu rezerv na rozpočtové záruky a související výdaje Unie. Za tímto účelem je v rámci nezbytných opatření podle tohoto nařízení vhodné umožnit, aby čl. 21 odst. 5 finančního nařízení zahrnoval účelové vázání části příjmů podle tohoto nařízení coby základního aktu na základě výjimečného a dočasného zmocnění stanoveného v rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom (2) (dále jen „rozhodnutí o vlastních zdrojích“).

(10)

Na prostředky na závazky a platby poskytnuté ve vztahu k vnějším účelově vázaným příjmům podle tohoto nařízení se vztahuje čl. 12 odst. 4 písm. c) a čl. 14 odst. 3 finančního nařízení, avšak vzhledem ke lhůtám stanoveným pro jednotlivé druhy podpory by se prostředky na závazky vyplývající z těchto vnějších účelově vázaných příjmů neměly automaticky přenášet do období po uplynutí příslušných lhůt, s výjimkou nezbytných prostředků na závazky na technickou a administrativní pomoc při uskutečňování opatření stanovených v nástroji.

(11)	Prostředky na závazky na nevratnou podporu by měly být dány k dispozici automaticky až do schválené výše. Je třeba účinně řídit likviditu a finanční prostředky obstarávat až tehdy, kdy je nutné dostát právním závazkům prostřednictvím odpovídajících prostředků na platby.

(12)	Jelikož je důležité částky využít během prvních let provádění nástroje, je vhodné přezkoumat pokrok při provádění nástroje a použití finančních prostředků přidělených v souladu s tímto nařízením. Komise by za tímto účelem měla do 31. října 2022 vypracovat zprávu.

(13)

Podle čl. 135 odst. 2 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (3) (dále jen „dohoda o vystoupení“) se změny rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom, které jsou přijaty ke dni vstupu dohody o vystoupení v platnost nebo po něm, se na Spojené království nemají vztahovat, pokud mají dopad na jeho finanční závazky. Podpora podle tohoto nařízení a odpovídající zvýšení stropu vlastních zdrojů Unie by měly na finanční závazky Spojeného království dopad. Podle čl. 143 odst. 1 dohody o vystoupení je závazek Spojeného království za jeho podíl na podmíněných finančních závazcích Unie omezen na ty podmíněné finanční závazky, které plynou z finančních operací, o nichž Unie rozhodla přede dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost. Veškeré podmíněné finanční závazky Unie na základě tohoto nařízení by vznikly po dni vstupu dohody o vystoupení v platnost. Toto nařízení by se proto na Spojené království a ve Spojeném království nemělo uplatňovat,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1. S cílem podpořit zotavení po krizi COVID-19 se tímto nařízením zavádí toto nařízení Nástroj Evropské unie na podporu oživení (dále jen „nástroj“).

2. Podpora z nástroje financuje především tato opatření k řešení nepříznivých hospodářských důsledků krize COVID-19 nebo k pokrytí okamžitých finančních potřeb za účelem zabránění jejímu opětovnému vypuknutí:

a)	opatření na obnovu zaměstnanosti a opětovné tvorby pracovních míst;

b)	opatření ve formě reforem a investic na oživení potenciálu udržitelného růstu a zaměstnanosti na účelem posílení soudržnosti mezi členskými státy a zvýšení jejich odolnosti;

c)	opatření pro podniky zasažených hospodářskými dopady krize, zejména opatření ve prospěch malých a středních podniků, jakož i podpora investic do činností, jež mají zásadní význam pro posílení udržitelného růstu v Unii, včetně přímých finančních investic do podniků;

d)	opatření pro výzkum a inovace v reakci na krizi COVID-19;

opatření ke zvýšení úrovně připravenosti Unie na krize a její schopnosti rychle a účinně reagovat v případě závažných mimořádných událostí, včetně takových opatření, jako jsou vytvoření zásob nejdůležitějších potřeb a zdravotnického vybavení a pořízení nezbytné infrastruktury pro rychlou reakci na krizové situace;

f)	opatření, jejichž cílem je zajistit, aby krize COVID-19 nenarušila spravedlivou transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku;

g)	opatření k řešení dopadů krize COVID-19 na zemědělství a rozvoj venkova.

3. Opatření uvedená v odstavci 2 se provádějí v rámci zvláštních programů Unie v souladu s příslušnými právními akty Unie, jež stanoví pravidla pro dané programy, při plném respektování cílů nástroje. Uvedená opatření zahrnují technickou a administrativní pomoc k jejich uskutečnění.

Článek 2

Financování nástroje a rozdělení prostředků

1. Nástroj obdrží finanční prostředky ve výši až 750 miliard EUR v cenách roku 2018 na základě zmocnění stanoveného v článku 5 rozhodnutí o vlastních zdrojích.

Pro účely provádění podle konkrétních programů Unie se částka uvedená v prvním pododstavci upraví na základě fixního deflátoru 2 % ročně. U prostředků na závazky se tento deflátor použije na roční splátky.

2. Částka uvedená v odstavci 1 se rozdělí takto:

podpora ve výši až 384,4 miliard EUR v cenách roku 2018 ve formě nevratné a vratné podpory prostřednictvím finančních nástrojů, jež se rozdělí takto:

i)	až 47,5 miliard EUR v cenách roku 2018 na strukturální programy a programy soudržnosti víceletého finančního rámce na období 2014–2020 posílené do roku 2022, včetně podpory prostřednictvím finančních nástrojů,

ii)	až 312,5 miliard EUR v cenách roku 2018 na program financující oživení a ekonomickou a sociální odolnost prostřednictvím podpory reforem a investic,

iii)	až 1,9 miliard EUR v cenách roku 2018 na programy související s civilní ochranou,

iv)	až 5 miliard EUR v cenách rok 2018 na programy související s výzkumem a inovacemi, včetně podpory prostřednictvím finančních nástrojů,

v)	až 10 miliard EUR v cenách roku 2018 na programy na podporu území při jejich transformaci na klimaticky neutrální ekonomiky,

vi)	až 7,5 miliard EUR v cenách roku 2018 na rozvoj venkovských oblastí;

b)	půjčky členským státům ve výši až 360 miliard EUR v cenách roku 2018 na program financující oživení a ekonomickou a sociální odolnost prostřednictvím podpory reforem a investic;

c)	tvorbu rezerv na rozpočtové záruky ve výši a související výdaje až 5,6 miliard EUR v cenách roku 2018 na programy zaměřené na podporu investičních operací v oblasti vnitřních politik Unie.

Článek 3

Pravidla plnění rozpočtu

1. Pro účely čl. 21 odst. 5 finančního nařízení tvoří částka 384,4 miliard EUR v cenách roku 2018 z prostředků uvedených v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení vnější účelově vázané příjmy na programy Unie uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení a částka 5,6 miliard EUR v cenách roku 2018 z daných prostředků tvoří vnější účelově vázané příjmy na programy Unie uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení.

2. Částka 360 miliard EUR v cenách roku 2018 z prostředků uvedených v čl. 2 odst. 1 se použije na půjčky členským státům na základě programů Unie uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. b).

3. Prostředky na závazky vztahující se k podpoře programů Unie uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) a c) se dají k dispozici automaticky do výše příslušných částek uvedených v těchto písmenech ke dni vstupu v platnost rozhodnutí o vlastních zdrojích, která stanoví oprávnění uvedené v čl. 2 odst. 1 tohoto nařízení.

4. Právní závazky, které vedou k výdajům na podporu uvedenou v čl. 2 odst. 2 písm. a) a případně v čl. 2 odst. 2 písm. c), musí být přijaty Komisí nebo jejími výkonnými agenturami do 31. prosince 2023. Do 31. prosince 2022 musí být přijaty právní závazky ve výši nejméně 60 % částky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a).

5. Rozhodnutí o poskytnutí půjček uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. b) musí být přijato do 31. prosince 2023.

6. Rozpočtové záruky Unie až do částky, která v souladu s relevantní mírou tvorby rezerv stanovenou v příslušném základním právním aktu odpovídá tvorbě rezerv na rozpočtové záruky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. c) v závislosti na rizikových profilech podporovaných finančních a investičních operací, se poskytnou pouze na podporu operací, které byly protistranami schváleny do 31. prosince 2023. Jednotlivé dohody o rozpočtových zárukách musí obsahovat ustanovení vyžadující, aby do 31. prosince 2022 byly protistranami schváleny finanční operace odpovídající alespoň 60 % částky uvedených rozpočtových záruk. Pokud se tvorba rezerv na rozpočtové záruky využívá na nevratnou podporu týkající se financování a investičních operací podle čl. 2 odst. 2 písm. c), musí být související právní závazky přijaty Komisí do 31. prosince 2023.

7. Odstavce 4, 5 a 6 tohoto článku se nepoužijí na technickou a administrativní pomoc uvedenou v čl. 1 odst. 3.

8. Náklady na technickou a administrativní pomoc při provádění nástroje, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti včetně korporátních systémů informačních technologií pro účely tohoto nařízení, jsou financovány z rozpočtu Unie.

9. Platby související s přijatými právními závazky, přijatými rozhodnutími a tvorbou rezerv týkajícími se finančních operací schválených v souladu s odstavci 4, 5 a 6 tohoto článku se provedou do 31. prosince 2026, s výjimkou technické a administrativní pomoci uvedené v čl. 1 odst. 3 a případů, kdy jsou výjimečně – ačkoliv byl právní závazek přijat, rozhodnutí přijato nebo operace schválena za podmínek, jež jsou v souladu s lhůtou platnou podle tohoto odstavce, – platby po roce 2026 nezbytné k tomu, aby mohla Unie plnit své závazky vůči třetím stranám, a to i v důsledku pravomocného rozsudku v neprospěch Unie.

Článek 4

Podávání zpráv

Do 31. října 2022 Komise předloží Radě zprávu o pokroku při provádění nástroje a použití finančních prostředků přidělených v souladu s čl. 2 odst. 2.

Článek 5

Použitelnost

1. Toto nařízení se nepoužije na Spojené království a ve Spojeném království.

2. Odkazy na členské státy v tomto nařízení nezahrnují Spojené království.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. prosince 2020.

Za Radu

předseda

M. ROTH

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(2) Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).

(3) Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.

22.12.2020

Úřední věstník Evropské unie

LI 433/28

INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA MEZI EVROPSKÝM PARLAMENTEM, RADOU EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKOU KOMISÍ O ROZPOČTOVÉ KÁZNI, SPOLUPRÁCI V ROZPOČTOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH A ŘÁDNÉM FINANČNÍM ŘÍZENÍ, JAKOŽ I O NOVÝCH VLASTNÍCH ZDROJÍCH, VČETNĚ PLÁNU ZAVÁDĚNÍ NOVÝCH VLASTNÍCH ZDROJŮ

INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODA

ze dne 16. prosince 2020

mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů

EVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE,

dále jen „orgány“,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 295 této smlouvy,

SE DOHODLY TAKTO:

Cílem této dohody je zavést rozpočtovou kázeň, zdokonalit fungování ročního rozpočtového procesu a spolupráci mezi orgány v rozpočtových záležitostech, jakož i zajistit řádné finanční řízení, a navázat spolupráci a vypracovat plán zavádění, na jehož základě budou během období víceletého finančního rámce na období 2021-2027 zavedeny nové vlastní zdroje, které postačí na pokrytí splacení prostředků Nástroje Evropské unie na podporu oživení, zřízeného nařízením Rady (EU) 2020/2094 (1) (dále jen „nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení“).

Rozpočtová kázeň podle této dohody se vztahuje na všechny výdaje. Tato dohoda je závazná pro orgány po celou dobu své platnosti. Nedílnou součástí této dohody jsou její přílohy.

Tato dohoda nemění rozpočtové a legislativní pravomoci orgánů, jak jsou stanoveny ve Smlouvách, v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (2) (dále jen „nařízení o víceletém finančním rámci“), v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (3) (dále jen „finanční nařízení“) a v rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (4) (dále jen „rozhodnutí o vlastních zdrojích“) a nejsou jí dotčeny pravomoci vnitrostátních parlamentů týkající se vlastních zdrojů.

Jakákoli změna této dohody vyžaduje vzájemnou dohodu orgánů.

Tuto dohodu tvoří čtyři části:

—	část I obsahuje ustanovení o víceletém finančním rámci a o tematických a netematických zvláštních nástrojích;

—	část II se týká interinstitucionální spolupráce v rozpočtových záležitostech;

—	část III obsahuje ustanovení o řádném finančním řízení finančních prostředků Unie;

—	část IV obsahuje ustanovení týkající se kvality a srovnatelnosti údajů o příjemcích v kontextu ochrany rozpočtu Unie.

Tato dohoda vstupuje v platnost dnem 16. prosince 2020 a nahrazuje interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (5).

ČÁST I

VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC A ZVLÁŠTNÍ NÁSTROJE

A. USTANOVENÍ O VÍCELETÉM FINANČNÍM RÁMCI

Během rozpočtového procesu a při přijímání souhrnného rozpočtu Unie orgány v zájmu řádného finančního řízení v největším možném rozsahu zajistí, aby pod stropy jednotlivých okruhů víceletého finančního rámce, s výjimkou podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“, zůstala k dispozici dostatečná rozpětí.

Aktualizace prognóz vývoje prostředků na platby

Každý rok provede Komise aktualizaci prognóz vývoje prostředků na platby na období alespoň do roku 2027. V této aktualizaci přihlédne ke všem relevantním informacím, včetně skutečného vynakládání rozpočtových prostředků na závazky a rozpočtových prostředků na platby, jakož i prognóz jejich vynakládání. Zohlední rovněž pravidla určená k zajištění řádného vývoje prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a ve vztahu k prognózám růstu hrubého národního důchodu (HND) Unie.

B. USTANOVENÍ O TEMATICKÝCH A NETEMATICKÝCH ZVLÁŠTNÍCH NÁSTROJÍCH

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci

Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci stanovené v příslušném základním právním aktu, předloží Komise návrh na toto uvolnění a rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci přijímají společně Evropský parlament a Rada.

Současně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.

Převody prostředků v souvislosti s Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci se provádějí v souladu s finančním nařízením.

Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech

10.

Pokud se Komise domnívá, že podmínky pro uvolnění prostředků z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech jsou splněny, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových položek v souladu s finančním nařízením.

Rozhodnutí o uvolnění prostředků podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení o víceletém finančním rámci přijmou společně Evropský parlament a Rada na návrh Komise v souladu s příslušným základním právním aktem.

Před předložením jakéhokoli návrhu na převod prostředků z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech pro účely pomoci podle čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení o víceletém finančním rámci Komise posoudí možnosti přerozdělení prostředků uvnitř rozpočtu.

Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu

11.

Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu stanovené v příslušném nástroji, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.

Převody prostředků v souvislosti s rezervou na vyrovnání se s důsledky brexitu se provádějí v souladu s finančním nařízením.

Nástroj jediného rozpětí

12.

Komise může navrhnout uvolnění částek odpovídajících všem nebo některým z rozpětí uvedených v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a c) nařízení o víceletém finančním rámci v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu. Uvolnění jakýchkoli částek uvedených v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) uvedeného nařízení navrhne Komise až poté, co důkladně analyzovala veškeré jiné finanční možnosti.

Evropský parlament a Rada mohou tyto částky uvolnit v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

Nástroj pružnosti

13.

Komise předloží návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti poté, co posoudí všechny možnosti přerozdělení prostředků v rámci okruhu, který vyžaduje dodatečné výdaje.

V uvedeném návrhu určí potřeby, jež je nutno pokrýt, a částku. Takový návrh může předložit v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu.

Evropský parlament a Rada mohou prostředky z nástroje pružnosti uvolnit v rámci rozpočtového procesu stanoveného v článku 314 Smlouvy o fungování EU.

ČÁST II

ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY V ROZPOČTOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH

A. POSTUP SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY

14.

Podrobnosti spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu jsou upraveny v příloze I.

15.

V souladu s čl. 312 odst. 5 Smlouvy o fungování EU činí orgány všechna nezbytná opatření k usnadnění přijetí nového víceletého finančního rámce nebo jeho revize zvláštním legislativním postupem podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Tato opatření zahrnou pravidelné schůzky a výměnu informací mezi Evropským parlamentem a Radou a z podnětu Komise též setkání předsedů orgánů podle článku 324 Smlouvy o fungování EU s cílem usnadnit konzultace a sladění postojů orgánů. Je-li předložen návrh na nový víceletý finanční rámec nebo jeho podstatnou revizi, budou orgány usilovat o stanovení zvláštních ujednání o své vzájemné spolupráci a dialogu mezi sebou v průběhu postupu vedoucího k přijetí uvedeného návrhu.

Rozpočtová transparentnost

16.

Komise vypracuje výroční zprávu, která se připojí k souhrnnému rozpočtu Unie a v níž jsou zahrnuty dostupné informace, jež nejsou důvěrné povahy a týkají se:

a)	aktiv a pasiv Unie, včetně těch, jež vyplývají z výpůjčních a úvěrových operací prováděných Unií v souladu s jejími pravomocemi podle Smluv;

b)	příjmů, výdajů, aktiv a pasiv Evropského rozvojového fondu (6), Evropského nástroje finanční stability, Evropského mechanismu stability a dalších případných budoucích mechanismů;

c)	výdajů, které vznikly členským státům v rámci posílené spolupráce, v rozsahu, v němž nejsou zahrnuty v souhrnném rozpočtu Unie;

výdajů v oblasti klimatu, na základě účinné metodiky, kterou stanoví Komise, a případně v souladu s odvětvovými právními předpisy, pro sledování těchto výdajů a jejich efektivnosti, s cílem dosáhnout celkového cíle, aby alespoň 30 % celkového rozpočtu Unie a výdajů z Nástroje Evropské unie na podporu oživení podporovalo cíle v oblasti klimatu, při zohlednění účinků postupného ukončování financování z Nástroje Evropské unie na podporu oživení a za rozlišení mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobením se jí tam, kde je to možné.

Nebude-li v jednom nebo více příslušných programech dosaženo dostatečného pokroku při plnění cíle výdajů v oblasti klimatu, budou se orgány v souladu se svými povinnostmi a příslušnými právními předpisy navzájem konzultovat o vhodných opatřeních, která je třeba přijmout k zajištění toho, aby výdaje Unie na cíle v oblasti klimatu v průběhu celého víceletého finančního rámce na období 2021–2027 činily alespoň 30 % celkové částky rozpočtu Unie a výdajů z Nástroje Evropské unie na podporu oživení;

výdajů přispívajících k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti na základě účinné, transparentní a komplexní metodiky stanovené Komisí ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou a případně v souladu s odvětvovými právními předpisy se záměrem dosáhnout ambice, aby na cíle v oblasti biologické rozmanitosti bylo v roce 2024 poskytováno 7,5 % a v roce 2026 a v roce 2027 10 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce, přičemž se zohlední, kde se překrývají cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti;

prosazování rovnosti žen a mužů, jakož i práv a rovných příležitostí pro všechny v průběhu provádění a monitorování příslušných programů, a rovněž začleňování těchto cílů a hlediska rovnosti žen a mužů, mimo jiné tím, že podle rámce pro zdokonalení tvorby právních předpisů bude při posuzování a vyhodnocování dopadů posíleno posouzení genderových dopadů. Komise bude zkoumat, jak vypracovat metodiku pro měření příslušných výdajů na úrovni programu ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Komise tuto metodiku použije, jakmile bude k dispozici. Nejpozději 1. ledna 2023 Komise tuto metodiku uplatní pro některé centrálně řízené programy, aby ověřila její proveditelnost. V polovině období bude zkoumáno, zda lze metodiku rozšířit na další programy pro zbývající část víceletého finančního rámce na období 2021–2027;

g)	provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje ve všech příslušných programech Unie víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

Účinné metodiky uvedené v prvním odstavci písm. d) a e) budou pokud možno zahrnovat odkaz na příspěvek rozpočtu Unie k Zelené dohodě pro Evropu, který zahrnuje zásadu „neškodit“.

Účinná metodika uvedená v prvním odstavci písm. d) bude transparentní, komplexní a zaměřená na výsledky a výkonnost, bude zahrnovat každoroční konzultace Komise s Evropským parlamentem a Radou a určí příslušná opatření, která mají být přijata v případě nedostatečného pokroku při plnění příslušných cílů.

Žádná z metodik uvedených v tomto bodě by neměla vést k nadměrné administrativní zátěži pro nositele projektů nebo pro příjemce.

17.

Komise vypracuje výroční zprávu o provádění Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Výroční zpráva shrnuje dostupné informace, jež nejsou důvěrné povahy a týkají se:

—	aktiv a pasiv, jež vyplývají z výpůjčních a úvěrových operací prováděných podle článku 5 rozhodnutí o vlastních zdrojích,

—	celkové částky výnosů přidělených na programy Unie v souvislosti s prováděním Nástroje Evropské unie na podporu oživení v předchozím roce v členění podle programů a rozpočtových položek,

—	příspěvku vypůjčených prostředků k dosažení cílů Nástroje Evropské unie na podporu oživení a zvláštních programů Unie.

B. ZAČLEŇOVÁNÍ FINANČNÍCH USTANOVENÍ DO LEGISLATIVNÍCH AKTŮ

18.

Veškeré legislativní akty, jež se týkají víceletých programů a jsou přijímány řádným legislativním postupem, musí obsahovat ustanovení, jímž normotvůrce stanoví finanční krytí programu.

Tato částka představuje pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku.

Pro programy uvedené v příloze II nařízení o víceletém finančním rámci se hlavní referenční částka automaticky zvýší o dodatečné příděly uvedené v čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení.

Evropský parlament a Rada, a Komise při sestavování návrhu rozpočtu, se zavazují, že se od této částky po celou dobu trvání daného programu neodchýlí o více než 15 %, ledaže nastanou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti, jež musí být výslovně a přesně doloženy s přihlédnutím k výsledkům provádění programu, zejména na základě hodnocení. Jakékoliv zvýšení vyplývající z takových změn nesmí překročit stávající strop pro daný okruh, aniž je dotčeno použití nástrojů uvedených v nařízení o víceletém finančním rámci a v této dohodě.

Čtvrtý odstavec se nepoužije na dodatečné příděly uvedené ve třetím odstavci.

Tento bod se nevztahuje na prostředky vyhrazené na politiku soudržnosti, jež byly přijaty řádným legislativním postupem a předem přiděleny jednotlivým členským státům a u nichž je stanoveno finanční krytí pro celou dobu trvání programu, ani na projekty velkého rozsahu uvedené v článku 18 nařízení o víceletém finančním rámci.

19.

Právně závazné akty Unie, jež se týkají víceletých programů a nejsou přijímány řádným legislativním postupem, neobsahují „částku považovanou za nezbytnou“.

Jestliže si Rada přeje zahrnout finanční referenční částku, považuje se za projev vůle normotvůrce a nejsou tím dotčeny rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu a Rady stanovené ve Smlouvě o fungování EU. Do všech právně závazných akt Unie, které takovou finanční referenční částku obsahují, musí být vložena ustanovení za tímto účelem.

C. VÝDAJE SOUVISEJÍCÍ S DOHODAMI O RYBOLOVU

20.

Výdaje související s dohodami o rybolovu se řídí těmito zvláštními pravidly.

Komise se zavazuje, že bude Evropský parlament pravidelně informovat o přípravě a průběhu jednání o dohodách o rybolovu, včetně rozpočtového dopadu těchto dohod.

Orgány se zavazují, že v průběhu legislativního postupu týkajícího se dohod o rybolovu vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby byly všechny postupy provedeny co nejrychleji.

Částky vyčleněné v rozpočtu na nové dohody o rybolovu nebo na prodloužení platnosti dohod o rybolovu, jež vstupují v platnost po 1. lednu daného rozpočtového roku, se zapisují do rezervy.

Jestliže se ukáže, že jsou prostředky přidělené na dohody o rybolovu (včetně rezervy) nedostatečné, poskytne Komise Evropskému parlamentu a Radě potřebné informace o příčinách nastalé situace a o opatřeních, která lze přijmout zavedenými postupy. V případě potřeby navrhne Komise vhodná opatření.

Komise předkládá čtvrtletně Evropskému parlamentu a Radě podrobné informace o provádění platných dohod o rybolovu a finanční prognózu pro zbývající část roku.

21.

Aniž jsou dotčeny příslušné postupy, jimiž se řídí sjednávání dohod o rybolovu, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci rozpočtové spolupráce včasné dohody o přiměřeném financování dohod o rybolovu.

D. FINANCOVÁNÍ SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY (SZBP)

22.

Celková částka provozních výdajů v rámci SZBP se zapisuje v plném rozsahu do jediné rozpočtové kapitoly pro SZBP. Tato částka pokrývá skutečné předvídatelné potřeby posuzované při sestavování návrhu rozpočtu na základě prognóz vypracovávaných každoročně vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“). Ponechává se přiměřené rozpětí pro nepředvídané akce. Žádné finanční prostředky nesmějí být zapsány do rezervy.

23.

U výdajů na SZBP, které jsou hrazeny z rozpočtu Unie v souladu s článkem 41 Smlouvy o Evropské unii, se orgány snaží v dohodovacím výboru uvedeném v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU a na základě návrhu rozpočtu sestaveného Komisí dospět každoročně k dohodě o výši provozních výdajů a o rozdělení této částky mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP. Nedojde-li k dohodě, rozumí se, že Evropský parlament a Rada zapíší do rozpočtu částku z předchozího rozpočtu, nebo částku navrženou v návrhu rozpočtu, podle toho, která je nižší.

Celková částka provozních výdajů na SZBP se rozdělí mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP navržené ve třetím odstavci. Každý článek zahrnuje již přijaté akce, akce plánované, ale dosud nepřijaté, a částky pro budoucí, to jest nepředvídané, akce, které přijme Rada během daného rozpočtového roku.

V rámci rozpočtové kapitoly pro SZBP mohou být články, do nichž se zapisují akce SZBP, označeny takto:

—	jednotlivé hlavní mise uvedené v čl. 52 odst. 1 písm. g) finančního nařízení,

—	jiné mise (operace pro řešení krizí, předcházení vzniku konfliktů a řešení a stabilizace konfliktů a sledování a provádění mírového procesu a procesu zajištění bezpečnosti),

—	nešíření zbraní a odzbrojování,

—	naléhavá opatření,

—	přípravná a následná opatření,

—	zvláštní zástupci Evropské unie.

Tím, že má Komise podle finančního nařízení pravomoc samostatně převádět prostředky mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP, je zajištěna pružnost považovaná za nezbytnou pro rychlé provádění akcí SZBP. Pokud se částka rozpočtové kapitoly pro SZBP během rozpočtového roku ukáže jako nedostatečná k pokrytí nutných výdajů, hledají Evropský parlament a Rada na návrh Komise naléhavě řešení.

24.

Vysoký představitel konzultuje každoročně s Evropským parlamentem výhledový dokument, který je předkládán do 15. června daného roku a který stanoví hlavní hlediska a základní volby v rámci SZBP, včetně finančních dopadů na rozpočet Unie, hodnocení opatření zahájených v roce n–1 a posouzení koordinace SZBP s jinými vnějšími finančními nástroji Unie a doplňkovosti SZBP s těmito finančními nástroji. Vysoký představitel dále pravidelně informuje Evropský parlament v rámci pravidelného politického dialogu o SZBP na společných konzultačních jednáních konaných nejméně pětkrát ročně, jež budou dohodnuta nejpozději 30. listopadu každého roku. Účast na těchto jednáních určí Evropský parlament, popřípadě Rada s ohledem na cíle a povahu informací, které na nich budou vyměňovány.

Komise je k účasti na těchto jednáních přizvána.

Pokud Rada přijme rozhodnutí v oblasti SZBP, které je spojeno s vynakládáním výdajů, předá vysoký představitel Evropskému parlamentu neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů odhad plánovaných nákladů („finanční výkaz“), zejména nákladů souvisejících s časovým rámcem, zaměstnanci, využitím prostor a další infrastruktury, dopravním zařízením, potřebami školení a bezpečnostními opatřeními.

Komise čtvrtletně informuje Evropský parlament a Radu o provádění akcí SZBP a o finančních prognózách pro zbytek rozpočtového roku.

E. ZAPOJENÍ ORGÁNŮ V SOUVISLOSTI S OTÁZKAMI ROZVOJOVÉ POLITIKY

25.

Komise zahájí s Evropským parlamentem neformální dialog o otázkách rozvojové politiky.

ČÁST III

ŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ UNIE

A. FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ

26.

Komise předkládá dvakrát ročně úplný finanční plán pro okruhy 1, 2 (s výjimkou podokruhu „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“), 3 („Životní prostředí a oblast klimatu“ a „Námořní politika a rybolov“), 4, 5 a 6 víceletého finančního rámce, poprvé spolu s podklady pro návrh rozpočtu a podruhé po přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V tomto plánu, rozčleněném podle okruhů, oblastí politiky a rozpočtových položek, by měly být uvedeny:

platné právní předpisy s rozlišením mezi víceletými programy a ročními akcemi:

i)	u víceletých programů by Komise měla uvést postup, jakým byly přijaty (řádný či zvláštní legislativní postup), dobu jejich trvání, celkové finanční krytí a podíl vyhrazený na správní výdaje;

ii)	u víceletých programů uvedených v příloze II nařízení o víceletém finančním rámci by Komise měla transparentně uvést dodatečné příděly vyplývající z článku 5 uvedeného nařízení;

iii)	u ročních akcí (týkajících se pilotních projektů, přípravných akcí a agentur) a akcí financovaných na základě svých výsad by Komise měla předložit víceleté odhady;

b)	dokud nebudou předloženy legislativní návrhy, projednávané návrhy Komise v posledním znění.

K poskytnutí přesnějších a spolehlivějších prognóz by měla Komise zvážit zavedení systému křížových odkazů mezi finančním plánem a svým legislativním plánem. U každého legislativního návrhu by Komise měla uvést, zda je zahrnut do plánu sděleného v době předkládání návrhu rozpočtu, nebo po konečném přijetí rozpočtu. Komise by měla Evropský parlament a Radu informovat především o:

a)	všech nových přijatých legislativních aktech a všech projednávaných návrzích, které byly předloženy, ale nebyly zahrnuty do plánu sděleného v době sestavování návrhu rozpočtu nebo po konečném přijetí rozpočtu (s odpovídajícími částkami);

b)	právních předpisech předpokládaných v ročním plánu legislativní práce Komise s uvedením toho, zda akce budou mít pravděpodobně finanční dopad.

V případě potřeby by Komise měla uvést, jakou změnu plánu si nové legislativní návrhy vyžádají.

B. AGENTURY A EVROPSKÉ ŠKOLY

27.

Před předložením návrhu na zřízení nové agentury by Komise měla zpracovat řádné, úplné a objektivní posouzení dopadů, v němž zohlední mimo jiné nezbytný minimální stav zaměstnanců a minimální rozsah kompetencí, hlediska týkající se nákladů a přínosů, zásady subsidiarity a proporcionality, dopad na činnosti na vnitrostátní a unijní úrovni, jakož i rozpočtové dopady na příslušný výdajový okruh. Na základě těchto informací, a aniž jsou dotčeny legislativní postupy, jež se na zřízení agentury použijí, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci rozpočtové spolupráce včasné dohody o financování navrhované agentury.

Postupuje se v souladu s následujícími kroky:

—

za prvé, jakýkoli návrh na zřízení nové agentury předkládá Komise vždy k projednávání v rámci prvního třístranného jednání, jež se koná po přijetí tohoto návrhu, a spolu s ním předloží finanční výkaz připojený k legislativnímu návrhu na zřízení agentury a popíše jeho důsledky po zbytek období, na které se finanční plán vztahuje,

—	za druhé, Komise je v průběhu legislativního procesu nápomocna normotvůrci při posuzování finančních dopadů navržených změn. Tyto finanční dopady by měly být posouzeny během příslušných legislativních třístranných jednání,

—

za třetí, Komise před ukončením legislativního procesu předloží aktualizovaný finanční výkaz, v němž zohlední případné změny provedené normotvůrcem; tento konečný finanční výkaz se zařadí na pořad jednání závěrečného legislativního třístranného jednání a formálně ho potvrdí normotvůrce. Zařadí se rovněž na pořad jednání příštího rozpočtového třístranného jednání (v naléhavých případech ve zjednodušené podobě) s cílem dosáhnout dohody o financování,

—	za čtvrté, dohoda dosažená během třístranného jednání, při zohlednění posouzení rozpočtových dopadů provedeného Komisí s ohledem na obsah legislativního procesu, je potvrzena ve společném prohlášení. Tuto dohodu schválí Evropský parlament i Rada v souladu se svými jednacími řády.

Tentýž postup by měl být použit pro jakoukoli změnu právního aktu týkajícího se agentury, která by měla dopad na zdroje dané agentury.

Pokud se úkoly agentury významným způsobem změní, aniž současně dojde ke změně jejího zřizovacího právního aktu, Komise o tom informuje Evropský parlament a Radu prostřednictvím revidovaného finančního výkazu, tak aby Evropský parlament a Rada mohly dosáhnout včasné dohody o financování této agentury.

28.

V rozpočtovém procesu by měla být náležitě zohledněna příslušná ustanovení společného přístupu připojeného ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách podepsanému dne 19. července 2012.

29.

Pokud Nejvyšší rada zamýšlí zřídit novou Evropskou školu, obdobný postup se použije na rozpočtové dopady tohoto zřízení na rozpočet Unie.

ČÁST IV

OCHRANA ROZPOČTU UNIE: KVALITA A SROVNATELNOST ÚDAJŮ O PŘÍJEMCÍCH

30.

V souladu s požadavky Evropského parlamentu a v reakci na bod 24 závěrů Evropské rady ze 17. až 21. července 2020 za účelem posílení ochrany rozpočtu Unie a Nástroje Evropské unie na podporu oživení před podvody a nesrovnalostmi se orgány dohodly na zavedení standardizovaných opatření ke shromažďování, srovnávání a agregování informací a údajů o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků Unie pro účely kontroly a auditu.

31.

K zajištění účinných kontrol a auditů je nezbytné shromažďovat údaje o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie ve sdíleném řízení a z projektů a reforem podporovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti, včetně údajů o skutečných vlastnících příjemců finančních prostředků. Pravidla týkající se shromažďování a zpracování těchto údajů budou muset být v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů.

32.

V zájmu posílení ochrany rozpočtu Unie zpřístupní Komise integrované a interoperabilní informace a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik, za účelem vyhodnocování a analýzy údajů uvedených v bodě 31 pro účely obecného užití členskými státy. Tento systém by zajišťoval účinné kontroly střetů zájmů, nesrovnalostí, případů dvojího financování a jakéhokoli zneužívání finančních prostředků. Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a další vyšetřovací a kontrolní subjekty Unie by měly mít k těmto údajům potřebný přístup, aby mohly vykonávat své funkce dohledu nad kontrolami a audity, které mají provádět především členské státy, s cílem odhalovat nesrovnalosti a provádět správní šetření týkající se dotyčných zneužití finančních prostředků Unie a získat přesný přehled o jejich rozložení.

33.

Aniž jsou dotčeny výsady orgánů podle Smluv v průběhu legislativního postupu souvisejícího s příslušnými základními právními akty, orgány se zavazují, že v souladu s přístupem popsaným v této části budou loajálně spolupracovat za účelem zajištění opatření navazujících na závěry Evropské rady ze 17. až 21. července 2020.

V Bruselu dne 16. prosince 2020.

Za Evropský parlament

Předseda

David Maria SASSOLI

Za Radu

Předsedkyně

Michael ROTH

Za Komisi,

jménem předsedkyně,

Johannes HAHN

(1) Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (viz strana 23 v tomto čísle Úředního věstníku).

(2) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (viz strana 11 v tomto čísle Úředního věstníku).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(4) Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1).

(5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(6) Jak je stanoveno ve Vnitřní dohodě mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1), a předchozích vnitřních dohodách.

PŘÍLOHA I

SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY BĚHEM ROZPOČTOVÉHO PROCESU

Část A. Harmonogram rozpočtového procesu

Orgány se každoročně v dostatečném předstihu před zahájením rozpočtového procesu dohodnou na realistickém harmonogramu na základě současné praxe.

S cílem zajistit, aby Evropský parlament a Rada mohly účinně uplatňovat své rozpočtové výsady, předkládají se rozpočtové postoje, převody nebo jiná oznámení zahrnující plnění lhůt s řádným ohledem na jakákoli období přerušení činnosti orgánů, o jejichž trvání se dané orgány navzájem včas informují prostřednictvím svých útvarů.

Část B. Priority rozpočtového procesu

V dostatečném předstihu před přijetím návrhu rozpočtu Komisí se koná třístranné jednání, v jehož průběhu jsou projednány případné rozpočtové priority pro nadcházející rozpočtový rok a jakékoli otázky vyplývající z plnění rozpočtu v běžném rozpočtovém roce, na základě informací, které poskytne Komise v souladu s bodem 37.

Část C. Sestavení návrhu rozpočtu a aktualizace odhadů

Orgány jiné než Komise by měly svůj výkaz odhadů schválit do konce března.

Komise předkládá každý rok návrh rozpočtu odpovídající skutečným potřebám financování Unie.

Zohlední přitom:

a)	prognózy členských států týkající se strukturálních fondů;

b)	kapacitu pro využití prostředků ve snaze udržovat přísnou souvztažnost mezi prostředky na závazky a prostředky na platby;

možnosti zavádění nových politik pomocí pilotních projektů, nových přípravných akcí či obojího, nebo pokračování víceletých akcí, které mají skončit, přičemž Komise nejprve posoudí, bude-li možné zajistit přijetí základního právního aktu ve smyslu finančního nařízení (definice základního právního aktu, nutnost jeho existence za účelem využití prostředků a výjimky);

d)	potřebu zajistit, aby každá změna výdajů ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem byla v souladu s požadavky rozpočtové kázně.

Orgány zajistí, aby do rozpočtu byly co nejméně zařazovány položky se zanedbatelnými výdaji na operace.

Evropský parlament a Rada se rovněž zavazují zohlednit hodnocení možností plnění rozpočtu, které provádí Komise ve svých návrzích a též v souvislosti s plněním rozpočtu na běžný rozpočtový rok.

V zájmu řádného finančního řízení a vzhledem k důsledkům vyplývajícím z hlavních změn hlav a kapitol rozpočtové nomenklatury, pokud jde o odpovědnost útvarů Komise za předkládání zpráv o finančním řízení, se Evropský parlament a Rada zavazují projednat veškeré podstatné změny s Komisí během dohodovacího postupu.

V zájmu loajální a řádné spolupráce mezi orgány se Evropský parlament a Rada zavazují, že budou za účelem dosažení dohody v průběhu celého rozpočtového procesu, a zejména během celého dohodovacího období, udržovat prostřednictvím svých příslušných vyjednavačů pravidelné a aktivní kontakty na všech úrovních. Evropský parlament a Rada se zavazují k tomu, že zajistí včasnou a soustavnou vzájemnou výměnu relevantních informací a dokumentů na formální i neformální úrovni a že během dohodovacího období ve spolupráci s Komisí uspořádají případná technická nebo neformální jednání. Komise zajistí včasný a rovný přístup Evropského parlamentu a Rady k informacím a dokumentům.

10.

V souladu s čl. 314 odst. 2 Smlouvy o fungování EU může Komise v případě potřeby k návrhu rozpočtu až do svolání dohodovacího výboru předkládat návrhy na změnu, a to i formou návrhu na změnu, který aktualizuje zejména odhady výdajů na zemědělství. Informace o těchto aktualizacích předkládá Komise k projednání Evropskému parlamentu a Radě, jakmile jsou dané údaje k dispozici. Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě všechna potřebná odůvodnění, která si případně vyžádají.

Část D. Rozpočtový proces před dohodovacím postupem

11.

Třístranné jednání se koná v dostatečném předstihu před čtením návrhu rozpočtu v Radě, aby měly orgány možnost vyměnit si názory na tento návrh rozpočtu.

12.

Aby mohla Komise včas posoudit proveditelnost změn zamýšlených Evropským parlamentem a Radou, kterými se zavádí nové přípravné akce nebo pilotní projekty nebo se prodlužují probíhající akce nebo projekty, uvědomí Evropský parlament a Rada Komisi o svých záměrech v tomto ohledu tak, aby k prvnímu projednání mohlo dojít již na tomto třístranném jednání.

13.

Třístranné jednání se může konat před hlasováním v plénu Evropského parlamentu.

Část E. Dohodovací postup

14.

Pokud Evropský parlament přijme změny postoje Rady, předseda Rady vezme na stejném plenárním zasedání na vědomí rozdíly v postojích obou orgánů a sdělí předsedovi Evropského parlamentu svůj souhlas s okamžitým svoláním dohodovacího výboru. Dopis, kterým se svolává dohodovací výbor, se odešle nejpozději první pracovní den týdne následujícího po ukončení parlamentního zasedání, na kterém proběhlo plenární hlasování, a dohodovací období začne následující den. Lhůta dvaceti jednoho dne se vypočítá v souladu s nařízením Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 (1).

15.

Jestliže Rada nesouhlasí se všemi změnami, jež Evropský parlament přijal, potvrdí svůj postoj dopisem, který musí být odeslán ještě před konáním první schůze naplánované na dohodovací období. Dohodovací výbor v takovém případě postupuje v souladu s podmínkami stanovenými v následujících bodech.

16.

Dohodovacímu výboru předsedají společně zástupci Evropského parlamentu a Rady. Schůzím dohodovacího výboru předsedá ten ze spolupředsedů, který zastupuje pořádající orgán. Každý orgán určí v souladu se svým jednacím řádem osoby, jež se za něj budou jednotlivých schůzí účastnit, a stanoví jejich mandát pro vyjednávání. Evropský parlament a Rada jsou v dohodovacím výboru zastoupeny na odpovídající úrovni, aby každá delegace mohla přijímat politické závazky za svůj příslušný orgán a bylo možno dosáhnout skutečného pokroku ve snaze dospět ke konečné dohodě.

17.

V souladu s čl. 314 odst. 5 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU se Komise účastní jednání dohodovacího výboru a vyvíjí veškerou činnost potřebnou ke sblížení postojů Evropského parlamentu a Rady.

18.

Během dohodovacího postupu probíhají na různých úrovních zastoupení třístranná jednání, jejichž cílem je vyřešit zbývající otázky a vytvořit předpoklady pro dosažení dohody v dohodovacím výboru.

19.

Schůze dohodovacího výboru a třístranná jednání se konají střídavě v prostorách Evropského parlamentu a Rady tak, aby byla zařízení včetně tlumočnických zařízení využívána stejným dílem.

20.

Termíny schůzí dohodovacího výboru a třístranných jednání se stanoví předem dohodou orgánů.

21.

Dohodovacímu výboru je předložen společný soubor dokumentů (dále jen „vstupní dokumenty“), v nichž jsou porovnány jednotlivé fáze rozpočtového procesu (2). Tyto dokumenty obsahují číselné údaje v podobě „položka po položce“, celkové součty v členění podle okruhů víceletého finančního rámce a konsolidovaný dokument s číselnými údaji a poznámkami ke všem rozpočtovým položkám, jež jsou z technického hlediska pokládány za „otevřené“. Ve zvláštním dokumentu jsou pak uvedeny všechny rozpočtové položky považované z technického hlediska za „uzavřené“ (3), aniž je tím dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru. Tyto dokumenty jsou členěny v souladu s rozpočtovou nomenklaturou.

Ke vstupním dokumentům určeným pro dohodovací výbor jsou připojeny další dokumenty včetně dopisu Komise o proveditelnosti postoje Rady a změn Evropského parlamentu, jakož i případných dopisů dalších orgánů k postoji Rady nebo ke změnám Evropského parlamentu.

22.

V zájmu dosažení dohody do konce dohodovacího období se v rámci třístranných jednání:

a)	vymezí rozsah jednání o rozpočtových otázkách, které je třeba řešit;

b)	potvrdí seznam rozpočtových položek, jež jsou z technického hlediska považovány za uzavřené, s výhradou konečné dohody o celkovém rozpočtu na daný rozpočtový rok;

c)	projednají otázky určené v souladu s písmenem a) s cílem dosáhnout možných dohod, které má potvrdit dohodovací výbor;

d)	řeší tematické otázky, a to i podle okruhů víceletého finančního rámce.

Předběžné závěry jsou vyvozeny společně během jednotlivých třístranných jednání či bezprostředně po jejich skončení a současně se dohodne pořad příštího jednání. Orgán, jenž třístranné jednání pořádá, tyto závěry zaznamená s tím, že po uplynutí 24 hodin jsou pokládány za prozatímně schválené, aniž je tím dotčeno konečné rozhodnutí dohodovacího výboru.

23.

Dohodovací výbor má na své schůzi k dispozici závěry třístranných jednání a dokument určený k případnému potvrzení spolu s rozpočtovými položkami, o nichž bylo během třístranných jednání dosaženo předběžné dohody.

24.

Za pomoci Komise vypracují sekretariáty Evropského parlamentu a Rady společný návrh podle čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Tento návrh se skládá z průvodního dopisu zaslaného předsedy obou delegací předsedovi Evropského parlamentu a předsedovi Rady, jenž uvádí datum dosažení dohody v dohodovacím výboru, a z příloh, jež obsahují:

a)	číselné údaje pro všechny rozpočtové body v podobě „položka po položce“ a souhrnné číselné údaje podle okruhů víceletého finančního rámce;

b)	konsolidovaný dokument uvádějící číselné údaje a konečné znění všech položek, které byly v průběhu dohodovacího postupu změněny;

c)	seznam položek, které nebyly ve srovnání s návrhem rozpočtu nebo postojem Rady k němu změněny.

Dohodovací výbor může schválit i závěry a případná společná stanoviska k rozpočtu.

25.

Společný návrh je přeložen (útvary Evropského parlamentu) do úředních jazyků orgánů Unie a předložen ke schválení Evropskému parlamentu a Radě ve lhůtě čtrnácti dnů ode dne dohody o společném návrhu podle bodu 24.

Po přijetí společného návrhu je rozpočet revidován po právní a jazykové stránce, přičemž přílohy společného návrhu jsou začleněny mezi rozpočtové položky, které nebyly během dohodovacího postupu změněny.

26.

Orgán, jenž schůzi (třístranné či dohodovací jednání) pořádá, zajistí tlumočení do všech jazyků v případě schůze dohodovacího výboru a tlumočení do jazyků podle potřeby v případě třístranných jednání.

Orgán, jenž schůzi pořádá, zajistí tisk a distribuci pracovních dokumentů.

Útvary orgánů spolupracují při zapracování výsledků jednání za účelem finalizace společného návrhu.

Část F. Opravné rozpočty

Obecné zásady

27.

Vzhledem k tomu, že opravné rozpočty jsou často zaměřeny na specifické a nezřídka i naléhavé otázky, sjednávají orgány níže uvedené zásady, jež mají zajistit náležitou spolupráci mezi nimi v zájmu hladkého a rychlého rozhodovacího procesu za účelem přijímání opravných rozpočtů, při němž se v největším možném rozsahu zamezí tomu, aby bylo nutné svolávat za tímto účelem dohodovací výbor.

28.

Orgány usilují o to, aby počet opravných rozpočtů byl co nejnižší.

Harmonogram

29.

O případných termínech přijetí návrhů opravných rozpočtů uvědomí Komise předem Evropský parlament a Radu, aniž je dotčen termín jejich konečného přijetí.

30.

Evropský parlament a Rada usilují v souladu se svými jednacími řády o to, aby návrh opravného rozpočtu vypracovaný Komisí projednaly co nejdříve poté, co jej Komise přijme.

31.

Za účelem urychlení tohoto postupu Evropský parlament a Rada zajistí, aby byly jejich příslušné pracovní plány vzájemně co nejvíce sladěny, aby mohl tento postup probíhat koordinovaně a provázaně. Usilují tedy o to, aby byl co nejdříve sestaven orientační harmonogram jednotlivých fází vedoucích ke konečnému přijetí daného opravného rozpočtu.

Evropský parlament a Rada zohlední relativní naléhavost daného opravného rozpočtu a potřebu jeho včasného schválení tak, aby byl účinný v daném rozpočtovém roce.

Spolupráce během čtení

32.

Orgány v průběhu celého tohoto postupu spolupracují v dobré víře a vytvářejí co nejlepší podmínky k tomu, aby byly opravné rozpočty přijaty v rané fázi tohoto postupu.

V případě potřeby a potenciálních názorových rozdílů mohou Evropský parlament nebo Rada před přijetím svého konečného postoje k opravnému rozpočtu nebo Komise kdykoliv navrhnout uspořádání zvláštního třístranného jednání, kde budou tyto rozdíly projednány a kde se strany pokusí dosáhnout kompromisu.

33.

Na pořad jednání třístranných jednání plánovaných v rámci ročního rozpočtového procesu jsou zařazovány všechny návrhy opravných rozpočtů vypracované Komisí, jež dosud nebyly s konečnou platností schváleny. Komise předloží dané návrhy opravných rozpočtů a Evropský parlament a Rada k nim v největším možném rozsahu sdělí svůj postoj před konáním třístranného jednání.

34.

Je-li během třístranného jednání dosaženo kompromisu, zavazují se Evropský parlament a Rada přihlédnout k výsledku třístranného jednání při projednávání daného opravného rozpočtu v souladu se Smlouvou o fungování EU a svými jednacími řády.

Spolupráce po čtení

35.

Jestliže Evropský parlament schválí postoj Rady beze změn, je opravný rozpočet přijat v souladu se Smlouvou o fungování EU.

36.

Jestliže Evropský parlament přijme změny většinou hlasů všech svých členů, použije se čl. 314 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování EU. Před schůzí dohodovacího výboru však musí být uspořádáno třístranné jednání:

a)	je-li během třístranného jednání dosaženo dohody, je dohodovací postup ukončen výměnou dopisů za předpokladu, že Evropský parlament a Rada vysloví s výsledky tohoto třístranného jednání souhlas; dohodovací výbor se v takovém případě nesejde,

není-li v průběhu třístranného jednání dosaženo dohody, dohodovací výbor se sejde a s ohledem na okolnosti uspořádá svou práci tak, aby dokončil rozhodovací proces v největším možném rozsahu před uplynutím lhůty dvaceti jednoho dne stanovené v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU. Dohodovací výbor může svou činnost ukončit výměnou dopisů.

Část G. Plnění rozpočtu, platby a zbývající závazky (reste à liquider)

37.

Vzhledem k nutnosti zajistit řádný vývoj celkových prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a zabránit tak jakémukoli neúměrnému převádění zbývajících závazků z jednoho roku na druhý se orgány dohodly, že budou platební prognózy a výši zbývajících závazků bedlivě sledovat, aby snížily riziko, že provádění programů Unie bude na konci období víceletého finančního rámce ohroženo v důsledku chybějících prostředků na platby.

Za účelem zajištění zvládnutelné úrovně a profilu plateb ve všech okruzích se ve všech okruzích důsledně uplatňují pravidla pro zrušení přidělení prostředků na závazek, zejména pravidla pro automatické zrušení.

V průběhu rozpočtového procesu se orgány pravidelně scházejí za účelem společného posouzení aktuálního stavu a výhledu plnění rozpočtu v daném roce i v následujících rozpočtových letech. Toto posuzování probíhá formou zvláštních jednání mezi orgány na odpovídající úrovni, přičemž Komise v předstihu před jejich konáním poskytne podrobné informace o aktuálním stavu provádění plateb, převodů, obdržených žádostí o vrácení finančních prostředků a revidovaných prognóz, případně včetně dlouhodobých prognóz, a to v členění podle fondu a členského státu. S cílem zajistit, že Unie bude v souladu s článkem 323 Smlouvy o fungování EU moci plnit všechny své finanční povinnosti vyplývající ze stávajících a budoucích závazků v období 2021–2027, Evropský parlament a Rada analyzují a projednávají odhady Komise z hlediska potřebné výše prostředků na platby.

Část H. Spolupráce týkající se Nástroje Evropské unie na podporu oživení (4)

38.

Výhradně za účelem řešení následků krize COVID-19 bude Komise zmocněna vypůjčit si jménem Unie na kapitálových trzích finanční prostředky až do výše 750 miliard EUR v cenách roku 2018, z čehož lze v souladu s čl. 5 odst. 1 rozhodnutí o vlastních zdrojích až 390 miliard EUR v cenách roku 2018 použít na výdaje a až 360 miliard EUR v cenách roku 2018 použít na poskytování půjček. Jak je stanoveno v nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení, částka, která má být použita na výdaje, představuje vnější účelově vázané příjmy pro účely čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

39.

Orgány se dohodly, že je třeba posílit úlohu Evropského parlamentu a Rady jakožto rozpočtového orgánu ve vztahu k vnějším účelově vázaným příjmům v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení s cílem zajistit řádný dohled a zapojení do využívání těchto příjmů v mezích stanovených v nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení a případně v příslušných odvětvových právních předpisech. Orgány se rovněž shodují na tom, že je třeba zajistit plnou transparentnost a viditelnost všech prostředků v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení.

Vnější účelově vázané příjmy v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení

40.

Jelikož je zapotřebí zajistit náležité zapojení Evropského parlamentu a Rady do správy vnějších účelově vázaných příjmů v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, dohodly se orgány na postupu uvedeném v bodech 41 až 46.

41.

Komise poskytne podrobné informace spolu se svým návrhem odhadu příjmů a výdajů v rámci rozpočtového procesu. Tyto informace zahrnují podrobné odhady prostředků na závazky a prostředků na platby, jakož i právních závazků, rozdělené podle okruhů a podle programů, které obdrží účelově vázané příjmy v souladu s nařízením o Nástroji Evropské unie na podporu oživení. Komise poskytne veškeré další relevantní informace, které si vyžádá Evropský parlament nebo Rada. Komise připojí k návrhu rozpočtu dokument obsahující všechny relevantní informace týkající se Nástroje Evropské unie na podporu oživení, včetně souhrnných tabulek shrnujících rozpočtové prostředky a účelově vázané příjmy z Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Tento dokument bude součástí přílohy souhrnného rozpočtu Unie o vnějších účelově vázaných příjmech podle bodu 44.

42.

Komise bude informace uvedené v bodě 41 pravidelně aktualizovat v průběhu celého rozpočtového roku a alespoň před každým zvláštním zasedáním uvedeným v bodě 45. Zpřístupní relevantní informace Evropskému parlamentu a Radě včas, aby bylo možné vést smysluplné diskuse a jednání o příslušných plánovacích dokumentech, a to i před tím, než Komise přijme příslušná rozhodnutí.

43.

Orgány se budou pravidelně scházet v rámci rozpočtového procesu, aby společně posoudily plnění vnějších účelově vázaných příjmů v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, zejména současný stav a výhled, a projednaly roční odhady poskytnuté s příslušnými návrhy rozpočtů a jejich rozdělením, s náležitým ohledem na omezení a podmínky stanovené v nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení a případně v příslušných odvětvových právních předpisech.

44.

Evropský parlament a Rada připojí k souhrnnému rozpočtu Unie ve formě přílohy dokument, který stanoví všechny rozpočtové položky, na něž jsou přiděleny účelově vázané příjmy v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Kromě toho využijí strukturu rozpočtu pro zohlednění účelově vázaných příjmů v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, a zejména rozpočtových poznámek, k provádění náležité kontroly využití těchto příjmů. V souladu s článkem 22 finančního nařízení zahrnou Evropský parlament a Rada do výkazu výdajů poznámky, včetně obecných poznámek, v nichž bude uvedeno, do kterých rozpočtových položek mohou být přiděleny prostředky odpovídající příjmům účelově vázaným na základě nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení a ve kterých budou uvedeny příslušné částky. Komise se zavazuje, že tyto poznámky náležitě zohlední při výkonu své odpovědnosti za plnění účelově vázaných příjmů.

45.

Orgány se dohodly, že uspořádají zvláštní interinstitucionální zasedání na vhodné úrovni za účelem posouzení aktuálního stavu a výhledu, pokud jde o vnější účelově vázané příjmy v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Tato zasedání se budou konat nejméně třikrát v rozpočtovém roce nedlouho před konáním třístranných jednání o rozpočtu nebo po jejich konání. Kromě toho se orgány scházejí příležitostně, pokud o to některý z nich odůvodněně požádá. Evropský parlament a Rada mohou kdykoli předložit písemné připomínky k plnění vnějších účelově vázaných příjmů. Komise se zavazuje, že náležitě zohlední veškeré připomínky a návrhy Evropského parlamentu a Rady. Na těchto zasedáních se mohou řešit významné odchylky ve výdajích z Nástroje Evropské unie na podporu oživení v souladu s bodem 46.

46.

Komise poskytne podrobné informace o veškerých odchylkách od svých původních prognóz vždy před vyhrazeným interinstitucionálním zasedáním uvedeným v bodě 45 a příležitostně v případě významné odchylky. Odchylka od předpokládaných výdajů z Nástroje Evropské unie na podporu oživení je významná, pokud se výdaje pro daný rozpočtových rok a daný program od prognózy odchylují o více než 10 %. Orgány významné odchylky projednají, pokud o to Evropský parlament nebo Rada požádá do dvou týdnů od oznámení takové významné odchylky. Orgány záležitost společně posoudí s cílem dosáhnout v této věci řešení do tří týdnů od obdržení žádosti o uspořádání zasedání. Komise veškeré obdržené připomínky v nejvyšší možné míře zohlední. Komise se zavazuje, že nepřijme žádné rozhodnutí, dokud nebude jednání ukončeno nebo dokud neuplyne lhůta tří týdnů. V posledně uvedeném případě Komise své rozhodnutí řádně odůvodní. V naléhavých případech se orgány mohou dohodnout na zkrácení lhůt o jeden týden.

Půjčky poskytnuté v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení

47.

Za účelem zajištění úplných informací, jakož i transparentnosti a viditelnosti, pokud jde o složku půjček v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení, poskytne Komise podrobné informace o půjčkách poskytnutých členským státům v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení spolu se svým návrhem odhadu příjmů a výdajů, přičemž bude věnovat zvláštní pozornost citlivým informacím, které jsou chráněny.

48.

Informace o půjčkách v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení budou v rozpočtu uvedeny v souladu s požadavky čl. 52 odst. 1 písm. d) finančního nařízení a budou obsahovat též přílohu podle bodu iii) uvedeného písmene.

(1) Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/71 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1).

(2) Jednotlivými fázemi se rozumí: rozpočet na běžný rozpočtový rok (včetně přijatých opravných rozpočtů); původní návrh rozpočtu; postoj Rady k návrhu rozpočtu; změny v postoji Rady odhlasované Evropským parlamentem a návrhy na změnu předložené Komisí (v případě, že je dosud s konečnou platností neschválily orgány).

(3) Rozpočtová položka považovaná z technického hlediska za „uzavřenou“ je položka, jež není předmětem neshody mezi Evropským parlamentem a Radou, ani předmětem návrhu na změnu.

(4) Pokud Komise předloží návrh aktu Rady na základě článku 122 Smlouvy o fungování EU s možnými značnými rozpočtovými důsledky, použije se postup stanovený ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 16. prosince 2020 o rozpočtové kontrole nových návrhů založených na článku 122 Smlouvy o fungování EU s možnými značnými důsledky pro rozpočet Unie (Úř. věst C 444, 22.12.2020, s. 5).

PŘÍLOHA II

SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY NA PLÁNU ZAVÁDĚNÍ NOVÝCH VLASTNÍCH ZDROJŮ

Preambule

A.	Orgány jsou odhodlány loajálně a transparentně spolupracovat a pracovat na provádění plánu zavádění nových vlastních zdrojů během trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

B.	Orgány uznávají význam kontextu souvisejícího s Nástrojem Evropské unie na podporu oživení, v jehož rámci by nové vlastní zdroje měly být zavedeny.

Výhradně za účelem řešení následků krize COVID-19 bude Komise podle čl. 5 odst. 1 rozhodnutí o vlastních zdrojích zmocněna vypůjčit si jménem Unie na kapitálových trzích finanční prostředky až do výše 750 miliard EUR v cenách roku 2018, z čehož až 390 miliard EUR v cenách roku 2018 lze použít na výdaje v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. b) uvedeného rozhodnutí.

Splacení jistiny těchto prostředků, jež mají být použity na výdaje v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení a související splatné úroky, budou muset být financovány ze souhrnného rozpočtu Unie, včetně dostatečných prostředků z nových vlastních zdrojů zavedených po roce 2021. Všechny související závazky budou plně splaceny nejpozději do 31. prosince 2058, jak je stanoveno v čl. 5 odst. 2 druhém pododstavci rozhodnutí o vlastních zdrojích. Splatné roční částky budou záviset na splatnosti vydaných dluhopisů a na strategii splácení dluhu, přičemž se dodrží limit splácení jistiny prostředků uvedený ve třetím pododstavci uvedeného odstavce stanovený na 7,5 % maximální částky, která má být použita na výdaje podle čl. 5 odst. 1 písm. b) uvedeného rozhodnutí.

E.	Výdaje z rozpočtu Unie související se splácením Nástroje Evropské unie na podporu oživení by neměly vést k nepřiměřenému snížení výdajů na programy nebo investičních nástrojů v rámci víceletého finančního rámce. Je rovněž žádoucí zmírnit zvýšení vlastního zdroje založeného na HND pro členské státy.

Z těchto důvodů a za účelem posílení důvěryhodnosti a udržitelnosti splátkového plánu Nástroje Evropské unie na podporu oživení budou orgány usilovat o zavedení dostatečných nových vlastních zdrojů s cílem pokrýt částku, která odpovídá očekávaným výdajům spojeným se splácením. V souladu se zásadou univerzálnosti by to nevedlo k vyčlenění nebo přidělení žádného konkrétního vlastního zdroje na pokrytí konkrétního druhu výdajů.

Orgány uznávají, že zavedení souboru nových vlastních zdrojů by mělo podpořit odpovídající financování výdajů Unie ve víceletém finančním rámci a zároveň snížit podíl vnitrostátních příspěvků založených na HND na financování ročního rozpočtu Unie. Diverzifikace zdrojů příjmů by zase mohla usnadnit lepší zacílení výdajů na úrovni Unie na prioritní oblasti a na společné veřejné statky, což ve srovnání s výdaji členských států povede ke zvýšení efektivity.

H.	Nové vlastní zdroje by proto měly být v souladu s cíli politiky Unie a měly by podporovat priority Unie, jako je Zelená dohoda pro Evropu a Evropa připravená na digitální věk, a měly by přispívat ke spravedlivému zdanění a k posílení boje proti daňovým podvodům a daňovým únikům.

I.	Orgány se dohodly, že nové vlastní zdroje by měly být pokud možno vytvořeny tak, aby umožňovaly generování zcela nových příjmů. Zároveň usilují o snížení byrokracie a zátěže pro podniky, zejména malé a střední, a pro občany.

J.	Nové vlastní zdroje by měly splňovat kritéria jednoduchosti, transparentnosti, předvídatelnosti a spravedlnosti. Výpočet, převody a kontrola nových vlastních zdrojů by neměly vést k nadměrné administrativní zátěži pro orgány Unie a vnitrostátní správní orgány.

K.	S ohledem na náročné procesní požadavky na zavedení nových vlastních zdrojů se orgány dohodly, že nezbytné reformy systému vlastních zdrojů by mělo být dosaženo prostřednictvím omezeného počtu revizí rozhodnutí o vlastních zdrojích.

L.	Orgány se proto dohodly, že budou v období 2021–2027 spolupracovat na základě zásad vymezených v této příloze s cílem pracovat na zavedení nových vlastních zdrojů v souladu s plánem zavádění stanoveným v části B a s daty v ní stanovenými.

M.	Orgány rovněž uznávají význam nástrojů pro zdokonalení tvorby právních předpisů stanovených v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (1), zejména posouzení dopadů.

Část A Zásady provádění

Komise předloží nezbytné legislativní návrhy týkající se nových vlastních zdrojů a případných dalších nových vlastních zdrojů, jak je uvedeno v bodě 10, v souladu se zásadami zdokonalení tvorby právních předpisů. V této souvislosti náležitě zohlední připomínky Evropského parlamentu a Rady. Tyto legislativní návrhy budou doprovázeny příslušnými prováděcími právními předpisy týkajícími se vlastních zdrojů.

Orgány se dohodly na těchto hlavních zásadách pro zavedení souboru nových vlastních zdrojů:

prostřednictvím nových vlastních zdrojů bude získána částka postačující k pokrytí úrovně celkových očekávaných výdajů na splacení jistiny a úroků z finančních prostředků vypůjčených k použití na výdaje uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) rozhodnutí o vlastních zdrojích při dodržení zásady univerzálnosti. Příjmy z vlastních zdrojů, které přesáhnou prostředky potřebné pro splácení, budou nadále financovat rozpočet Unie jakožto obecné příjmy v souladu se zásadou univerzálnosti;

b)	výdaje pokrývající náklady na financování Nástroje Evropské unie na podporu oživení by neměly snižovat objem finančních prostředků určených pro výdaje na programy a fondy Unie;

c)	vlastní zdroje budou sladěny s prioritami Unie, jako je boj proti změně klimatu, oběhové hospodářství a Evropa připravená na digitální věk, a budou přispívat ke spravedlivému zdanění a posílení boje proti daňovým podvodům a daňovým únikům;

d)	musí být dodržena kritéria jednoduchosti, transparentnosti a spravedlnosti;

e)	bude zajištěna stabilita a předvídatelnost toku příjmů;

f)	nedojde k nadměrné administrativní zátěži pro orgány Unie a vnitrostátní správní orgány;

g)	pokud možno budou generovány dodatečné zcela nové příjmy;

h)	zároveň bude cílem snížit byrokracii a zátěž pro podniky, zejména malé a střední, a pro občany.

Evropský parlament a Rada legislativní návrhy uvedené v bodě 1 bez zbytečného odkladu posoudí, projednají a vyřídí v souladu se svými vnitřními postupy a s cílem usnadnit rychlé rozhodnutí. Poté, co Komise předloží své návrhy, se poslanci Evropského parlamentu a zástupci Rady během svých jednání sejdou za přítomnosti zástupců Komise, aby se vzájemně informovali o aktuálním stavu. Kromě toho orgány naváží pravidelný dialog s cílem zhodnotit pokrok, pokud jde o plán zavádění.

Část B Plán zavádění nových vlastních zdrojů

První krok: 2021

Jako první krok bude zaveden a od 1. ledna 2021 uplatňován nový vlastní zdroj sestávající z podílu na příjmech plynoucích z příspěvků členských států vypočítaného na základě váhy nerecyklovaných plastových obalových odpadů, jak je stanoveno v rozhodnutí o vlastních zdrojích. Toto rozhodnutí má vstoupit v platnost v lednu 2021, s výhradou schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.

Komise urychlí svou práci a v návaznosti na posouzení dopadů zahájená v roce 2020 předloží návrhy týkající se mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích a digitálního poplatku, jakož i doprovodný návrh na zavedení nových vlastních zdrojů na tomto základě do června 2021, aby byly zavedeny nejpozději 1. ledna 2023.

Komise na jaře 2021 přezkoumá systém EU pro obchodování s emisemi, včetně jeho možného rozšíření na leteckou a námořní dopravu. Do června 2021 navrhne vlastní zdroj založený na systému EU pro obchodování s emisemi.

Orgány se shodují na tom, že mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích a systém EU pro obchodování s emisemi jsou tematicky propojeny, a bylo by tudíž vhodné projednat je ve stejném duchu.

Druhý krok: 2022 a 2023

Tyto nové vlastní zdroje by měly být zavedeny do 1. ledna 2023 v návaznosti na příslušné postupy podle Smluv a s výhradou schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.

Rada projedná tyto nové vlastní zdroje nejpozději 1. července 2022 za účelem jejich zavedení do 1. ledna 2023.

Třetí krok: 2024–2026

10.

Komise na základě posouzení dopadů navrhne další nové vlastní zdroje, které by mohly zahrnovat daň z finančních transakcí a finanční příspěvek související s podnikovým sektorem nebo nový společný základ daně z příjmů právnických osob. Komise bude usilovat o předložení návrhu do června 2024.

11.

Tyto dodatečné nové vlastní zdroje by měly být zavedeny do 1. ledna 2026 v návaznosti na příslušné postupy podle Smluv a s výhradou schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními požadavky.

12.

Rada projedná tyto nové vlastní zdroje nejpozději 1. července 2025 za účelem jejich zavedení do 1. ledna 2026.

(1) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 433I

České vydání	Právní předpisy	Ročník 63 22. prosince 2020

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie	1
	*	Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027	11

	II Nelegislativní akty
	NAŘÍZENÍ
*	Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19	23
	INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODY
*	Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů Interinstitucionální Dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů	28