(1)

Cílem nařízení (EU) č. 1380/2013 je postupně odstranit výměty z veškerého rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů, na něž se vztahují omezení odlovu. Ve Středozemním moři se také uplatňuje na úlovky druhů, na které se vztahují minimální velikosti pro zachování zdrojů stanovené v příloze IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 (2).

(2)

Podle čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013 se povinnost vykládky vztahuje na drobný pelagický rybolov od 1. ledna 2015.

(3)

Aby se předešlo nepřiměřeným nákladům na manipulaci s nechtěnými úlovky, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 (3) povolilo vyřazení malého procenta úlovků druhů, na které se vztahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. Stanovuje kombinovanou výjimku de minimis, která se vztahuje na drobné pelagické rybolovy používající vlečné sítě pro lov ve středních hloubkách a/nebo košelkové nevody a lovící sardele obecné, sardinky obecné, makrely obecné a kranase (rodu Tachurus) v zeměpisných podoblastech Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) 1, 2, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11.1, 11.2, a 12 (západní Středozemní moře), 17 a 18 (Jaderské moře) a 15, 16, 19, 20, 22, 23 a 25 (jihovýchodní Středozemní moře).

(4)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 se použije do 31. prosince 2020.

(5)

V květnu 2020 členské státy skupiny na vysoké úrovni Pescamed pro západní Středozemní moře (Španělsko, Francie a Itálie), skupiny na vysoké úrovni Adriatica pro Jaderské moře (Chorvatsko, Itálie a Slovinsko) a skupiny na vysoké úrovni Sudestmed pro jihovýchodní Středozemní moře (Řecko, Itálie, Kypr a Malta), které mají přímý zájem o řízení drobného pelagického rybolovu ve Středozemním moři, předložily vědecké důkazy se žádostí o prodloužení výjimky de minimis udělené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/161.

(6)

V květnu 2020 pracovní skupina odborníků Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) přezkoumala předložené vědecké důkazy a dospěla k názoru, že prodloužení výjimky de minimis by vyžadovalo další důkazy, pokud jde o úrovně výmětů, které byly nahlášeny v dotčených rybolovech.

(7)

V červnu 2020 tyto tři skupiny členských států na vysoké úrovni předložily v odpovědi k připomínkám odborné pracovní skupiny výboru VTHVR další důkazy. Ve světle dalších předložených důkazů výbor VTHVR (4) shledal, že vědecká kritéria odůvodňující prodloužení výjimky de minimis udělené nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 byla splněna.

(8)

Výjimka de minimis udělená nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 se uplatňuje na několik druhů ulovených současně malými rybářskými plavidly a ve velmi proměnlivých množstvích a vykládaných na mnoha různých místech vykládky geograficky rozložených podél pobřeží, tudíž není snadné uplatňovat přístup zaměřený na jedinou populaci[?]. Na tyto druhy se vztahují minimální velikosti pro zachování zdrojů stanovené v příloze IX nařízení (EU) 2019/1241.

(9)

Informace poskytované v souvislosti s nepřiměřenými náklady na manipulaci s nežádoucími úlovky a v souvislosti s úrovněmi nežádoucích úlovků se zlepšily. Výbor VTHVR však konstatoval, že je stále potřeba vylepšit sběr dat o výmětech. V této souvislosti, a s cílem zamezit nepřiměřeným nákladům na manipulaci s nežádoucími úlovky a zamezit přerušení činnosti dotčených rybolovů a souvisejících hospodářských činností, považuje Komise za vhodné prodloužit dobu použitelnosti výjimky de minimis udělené nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2018/161.

(10)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na plánování období rybolovu plavidel Unie a související hospodářské činnosti, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení. Pro účely právní jistoty a vzhledem k tomu, že platnost nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/161 skončí dne 31. prosince 2020, by toto nařízení mělo být použitelné ode dne 1. ledna 2021.

(1)

Dne 14. srpna 2019 vstoupilo v platnost nové nařízení (EU) 2019/1241 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření. Nařízení stanoví v příloze I seznam zakázaných druhů, v příloze V zvláštní ustanovení o technických opatřeních zavedených na regionální úrovni pro Severní moře a v příloze VII zvláštní ustanovení o technických opatřeních zavedených na regionální úrovni pro jihozápadní vody.

(2)

Ustanovení čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1241 zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 a článkem 29 za účelem změny uvedeného nařízení za předpokladu, že se příslušná ustanovení článku 13 nebo části A nebo C příloh V až X použijí rovněž na rekreační rybolov.

(3)

Ustanovení čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241 zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem změny seznamu zakázaných druhů uvedeného v příloze I.

(4)

Ustanovení čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2019/1241 zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 uvedeného nařízení a článkem 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (2) za účelem změny, doplnění, zrušení nebo odchylky od technických opatření stanovených v přílohách nařízení (EU) 2019/1241, a to i při provádění povinnosti vykládky.

(5)

V příloze I je uveden seznam zakázaných druhů. Příloha V a příloha VII nařízení (EU) 2019/1241 stanoví konkrétní technická opatření pro Severní moře a pro jihozápadní vody.

(6)

Přímý zájem na řízení rybolovu v Severním moři mají Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Po konzultaci s poradním sborem pro Severní moře a poradním sborem pro pelagický rybolov tyto státy dne 4. května 2020 předložily Komisi společné doporučení, aby byl přijat akt v přenesené pravomoci.

(7)

Na řízení rybolovu v jihozápadních vodách mají přímý zájem Belgie, Španělsko, Francie, Nizozemsko a Portugalsko. Po konzultaci s poradním sborem pro jihozápadní vody a poradním sborem pro pelagický rybolov tyto státy dne 4. května 2020 předložily Komisi společné doporučení, aby byl přijat akt v přenesené pravomoci.

(8)

Cílem tohoto nařízení je začlenit do jediného aktu stávající ustanovení o technických opatřeních, která byla v minulosti přijata v rámci plánů výmětů pro Severní moře a jihozápadní vody, a nově navrhovaná technická opatření.

(9)

Na základě informací poskytnutých členskými státy Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) posoudil kladně důkazy poskytnuté regionálními skupinami na podporu technických opatření zahrnutých do obou společných doporučení (3).

(10)

Opatření obsažená v tomto nařízení byla hodnocena v souladu s čl. 2 odst. 2, články 10, 15 a 18 nařízení (EU) 2019/1241. Členské státy poskytly důkazy, které prokazují, že návrhy jsou v souladu s čl. 15 odst. 4 a odst. 5 nařízení (EU) 2019/1241.

(11)

Dne 28. července 2020 bylo společné doporučení konzultováno s odbornou skupinou pro rybolov. Zasedání se jako pozorovatel zúčastnil Evropský parlament.

(12)

Společné doporučení předložené členskými státy se zájmem v Severním moři (společné doporučení pro Severní moře) navrhlo zařadit samice humra evropského připravené ke kladení vajíček na seznam druhů uvedených v příloze I nařízení (EU) 2019/1241, které je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji. VTHVR analyzoval důkazy předložené členskými státy a dospěl k závěru, že na podporu zavedení tohoto opatření existují přesvědčivé důkazy. VTHVR uvedl, že podobná opatření byla přijata i v jiných oblastech a přinesla dlouhodobý ekonomický prospěch související se zvýšenými vykládkami humra evropského v důsledku obnovy populace. Navrhované opatření by proto mělo být v tomto nařízení upraveno.

(13)

Společné doporučení pro Severní moře navrhlo zvýšit minimální referenční velikost pro zachování zdrojů humra evropského ve výlučné ekonomické zóně Švédska v divizi ICES 3a. VTHVR poukázal na to, že navzdory tomu, že na podporu této žádosti nebyly předloženy žádné konkrétní důkazy, představuje toto opatření zvýšení minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů. Díky tomuto opatření bude intenzita využívání populace nižší, což následně bude mít zřejmý pozitivní dopad na zachování populace. Navrhované opatření by proto mělo být v tomto nařízení upraveno.

(14)

Společné doporučení pro Severní moře rovněž navrhlo harmonizovat minimální referenční velikost pro zachování zdrojů pro mořčáka evropského odloveného v rámci rekreačního rybolovu v divizi ICES 3a a podoblasti ICES 4 s minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů mořčáka evropského pro komerční rybolov, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 5 nařízení Rady (EU) 2020/123 (4). VTHVR ve své zprávě 20–04 uvedl, že vzhledem k tomu, že rekreační rybolov přispívá k celkové úmrtnosti způsobené rybolovem, je uplatňování minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovené pro komerční rybolov rovněž na rekreační rybolov pozitivním opatřením v rámci řízení. Navrhované opatření by proto mělo být v tomto nařízení upraveno.

(15)

Společné doporučení pro Severní moře dále navrhlo, aby se nadále uplatňovala řada dodatečných technických opatření dohodnutých mezi Unií a Norskem v letech 2011 (5) a 2012 (6). Některá z těchto konkrétních technických opatření již byla zahrnuta do přílohy V nařízení (EU) 2019/1241, jiná byla na základě čl. 15 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013 zahrnuta v období 2019–2021 do nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 (7). Cílem těchto opatření je zvýšit selektivitu a omezit nežádoucí úlovky v rámci druhů rybolovu nebo druhů ryb, na něž se vztahuje povinnost vykládky, a měla by být začleněna do přílohy V nařízení (EU) 2019/1241. Tato opatření by proto měla být upravena v tomto nařízení.

(16)

Společné doporučení pro Severní moře rovněž navrhlo, aby se nadále používaly sítě SepNep, jak umožňuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238. VTHVR dospěl k závěru, že předložené informace jsou podrobné a věrohodné a že na podporu účinnosti sítí SepNep byly předloženy důkazy. VTHVR v přechozích letech zařízení analyzoval a jeho závěry zůstávají nadále platné (8). Na základě poskytnutých informací dospěl VTHVR rovněž k závěru, že sítě SepNep jsou jako rovnocenné selektivní zařízení v souladu s čl. 15 odst. 5 nařízení 2019/1241, pokud jde o technická ustanovení v souvislosti s cíleným rybolovem humrů, a jejich používání nepovede ke zhoršení norem v oblasti selektivity. Opatření by proto mělo být v tomto nařízení upraveno.

(17)

Společné doporučení pro Severní moře rovněž navrhlo sezónní uzavření komerčního a rekreačního rybolovu humra evropského ve výlučné ekonomické zóně Švédska v divizi ICES 3a. VTHVR analyzoval důkazy předložené členskými státy a uvedl, že ačkoli nebyly poskytnuty žádné konkrétní podpůrné informace, které by umožnily kvantifikovat jeho potenciální přínos, povede toto opatření ke snížení míry úmrtnosti způsobené rybolovem, což bude v kombinaci s jinými navrhovanými opatřeními mít pro populace humra evropského pravděpodobně pozitivní přínos. Navrhované opatření by proto mělo být v tomto nařízení upraveno.

(18)

Společné doporučení pro Severní moře navrhovalo, aby byl ve výlučné ekonomické zóně Švédska v divizi ICES 3a zakázán rybolov humra evropského pomocí jiných lovných zařízení, než jsou vrše na humry. VTHVR dospěl k závěru, že ačkoli nebyly poskytnuty žádné konkrétní podpůrné informace, které by umožnily kvantifikovat potenciální přínos tohoto opatření, zákaz používání tenatových sítí pro lov humra evropského a langustovitých měl pozitivní účinky i v jiných oblastech a že opatření pravděpodobně bude mít pozitivní přínos pro populace humra evropského. Toto opatření by proto mělo být v tomto nařízení upraveno.

(19)

Společné doporučení, které předložily členské státy se zájmem o jihozápadní vody (společné doporučení pro jihozápadní vody), navrhlo zachovat minimální referenční velikost pro zachování zdrojů populace kranase odloveného v rámci tradičního drobného rybolovu za použití pobřežního nevodu („xávega“) v divizi ICES 8c a podoblasti ICES 9, která je v současnosti obsažena v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1394/2014 (9). VTHVR odkázal na své předchozí hodnocení, v němž posoudil toto opatření kladně, a dospěl k závěru (10), že za podmínek stanovených ve společném doporučení není pravděpodobné, že návrh změní historickou strukturu využívání dotčené populace. Vzhledem k tomu, že se podmínky této žádosti nezměnily a že VTHVR konstatoval, že struktura využívání byla stálá po dobu nejméně 20 let, mělo by být toto opatření v tomto nařízení upraveno.

(20)

Společné doporučení pro jihozápadní vody navrhlo harmonizovat minimální referenční velikost pro zachování zdrojů u těchto druhů odlovených v rámci rekreačního rybolovu v jihozápadních vodách s minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů, která se vztahují na komerční rybolov: treska jednoskvrnná, treska tmavá, treska sajda, štikozubec obecný, pakambala, jazyk obecný, platýs evropský, treska bezvousá, mník mořský, mník modrý, makrela obecná, sleď obecný, kranas, sardel obecná a sardinka obecná. Společné doporučení navrhlo vyšší minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů pro tresku obecnou, růžichu šedou a mořčáka evropského v rámci rekreačního rybolovu. VTHVR analyzoval předložené důkazy a dospěl k závěru (11), že vzhledem k tomu, že rekreační rybolov přispívá k celkové úmrtnosti způsobené rybolovem, je uplatňování minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovené pro komerční rybolov rovněž na rekreační rybolov pozitivním opatřením v rámci řízení. Toto opatření by proto mělo být v tomto nařízení upraveno.

(21)

Aby se optimalizovaly vzorce využívání, zvýšila selektivita lovných zařízení a snížilo množství nežádoucích úlovků, je tudíž vhodné přijmout technická opatření předložená členskými státy.

(22)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na plánování období rybolovu rybářských plavidel Unie a související hospodářské činnosti, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po svém vyhlášení. Vzhledem k tomu, že některá technická opatření přijatá jako součást plánů výmětů skončí ke konci roku 2020, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2021,

(1)

Cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (2) je postupně odstranit výměty z veškerého rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů, na něž se vztahují omezení odlovu.

(2)

Článek 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví přijetí víceletých plánů, které obsahují opatření pro zachování zdrojů pro rybolov určitých populací v příslušné zeměpisné oblasti. Tyto víceleté plány uvádí podrobnosti ohledně provádění povinnosti vykládky a mohou zmocnit Komisi, aby dotyčné podrobnosti dále upřesnila na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy.

(3)

Nařízení (EU) 2018/973 stanoví takový víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a pro rybolov využívající tyto populace. Článek 11 uvedeného nařízení zmocňuje Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci, aby uvedené nařízení doplnila o konkrétní podrobnosti ohledně provádění povinnosti vykládky pro všechny populace druhů v Severním moři, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, jak je stanoveno v čl. 15 odst. 5 písm. a) až e) uvedeného nařízení, a to na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy.

(4)

Jak je stanoveno v nařízení (EU) 2018/973, Severní moře zahrnuje divize Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) 2a, 3a a podoblast 4.

(5)

Na základě společného doporučení předloženého Belgií, Dánskem, Francií, Německem, Nizozemskem, Švédskem a Spojeným královstvím (3), které mají přímý zájem na řízení rybolovu v Severním moři, upřesňuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 (4) podrobnosti provádění povinnosti vykládky pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v Severním moři na období 2020–2021.

(6)

Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Nizozemsko a Švédsko po konzultaci s poradním sborem pro Severní moře a poradním sborem pro pelagický rybolov předložily Komisi dne 4. května 2020 společné doporučení, kterým se na období 2021–2023 stanoví plán výmětů pro pelagické druhy a druhy žijící při dně v Severním moři. Revidované znění společného prohlášení předložily členské státy dne 23. července 2020.

(7)

Příslušné vědecké subjekty poskytly vědecké posudky, jež byly přezkoumány Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) (5). Dne 28. července 2020 předložila Komise na schůzi, jíž se účastnil Evropský parlament jako pozorovatel, příslušná opatření skupině odborníků složené ze zástupců 27 členských států.

(8)

Komise podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 zohlednila posouzení výboru VTHVR i potřebu, aby členské státy zajistily plné provádění povinnosti vykládky. Regionální skupina členských států opírá většinu svých žádostí o výjimku de minimis o možné zvýšení nákladů vyplývajících z manipulace s nežádoucími úlovky. Informace, které členské státy v tomto směru poskytují, se zlepšily. VTHVR však konstatuje, že v některých případech je stále zapotřebí zlepšit shromažďování údajů a že prioritou by mělo být zlepšení selektivity, aby se snížila úroveň nežádoucích úlovků. V takových případech budou proto výjimky udělovány případ od případu na jeden nebo dva roky. Členské státy by měly poskytnout další údaje vyplývající z probíhajících zkoušek a vědeckých studií.

(9)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití podle čl. 15 odst. 4 písm. b) nařízení (ES) č. 1380/2013 pro humra severského odloveného pomocí vrší v divizích ICES 2a, 3a a podoblasti ICES 4 na základě vědeckých důkazů, jež prokázaly vysokou míru přežití výmětů. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky. VTHVR vyhodnotil důkazy předložené členskými státy v předchozích letech a dospěl k závěru (6), že je výjimka odůvodněná. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, tato výjimka by se měla zachovat.

(10)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro humra severského odloveného v podoblasti ICES 4 a divizích ICES 2a a 3a pomocí vlečných sítí pro lov při dně, včetně některých sítí vybavených selektivním zařízením. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky a předložily nové důkazy. VTHVR analyzoval nové důkazy předložené členskými státy a dospěl k závěru (7), že byly poskytnuty dodatečné informace o rybolovu humrů pomocí vlečných sítí s rozpěrnými deskami na východním pobřeží, jak požadoval VTHVR (8). VTHVR dospěl v předchozích letech k závěru, že podpůrné informace byly spolehlivé a použitá metoda validace v rámci širšího loďstva byla přiměřená (9). Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, tato výjimka by se měla zachovat.

(11)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro odlovy jazyka obecného pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů prováděné pomocí vlečných sítí s rozpěrnými deskami v divizi ICES 4c na základě vědeckých důkazů, jež prokázaly vysokou míru přežití výmětů. Členské státy požádaly Mezinárodní radu pro průzkum moří o to, aby byla výjimka prodloužena. VTHVR vyhodnotil důkazy předložené v předchozích letech a dospěl k závěru (10), že jsou dostačující. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, tato výjimka by se měla zachovat.

(12)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro vedlejší úlovky druhů, na něž se vztahují omezení odlovu, v rybolovu vršemi a vězenci na základě vědeckých důkazů, jež prokázaly vysoké míry přežití výmětů. VTHVR vyhodnotil důkazy v předchozích letech a dospěl k závěru (11), že dostupné údaje naznačují, že úmrtnost vyřazených ryb bude pravděpodobně nízká; skutečné úlovky v rámci rybolovu jsou však zanedbatelné. Výjimka by se měla uplatňovat i nadále vzhledem k tomu, že úlovky nejsou významné, a vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily.

(13)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro platýse evropského v rybolovu tenatovými sítěmi a třístěnnými tenatovými sítěmi v divizi ICES 3a a podoblasti ICES 4. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky. VTHVR posoudil důkazy v předchozích letech a dospěl k závěru (12), že informace jsou přiměřené a vykazují značně vysokou míru přežití. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měla by se tedy výjimka v tomto nařízení zachovat.

(14)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro platýse evropského v rybolovu dánskými nevody v divizi ICES 3a a podoblasti ICES 4. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky. VTHVR posoudil důkazy v předchozích letech a dospěl k závěru (13), že údaje ze studie o míře přežití jsou spolehlivé. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, tato výjimka by se proto měla zachovat.

(15)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro úlovky a vedlejší úlovky platýse evropského při rybolovu zaměřeném na platýsovité nebo okrouhlé ryby a prováděném vlečnými sítěmi o velikosti ok nejméně 120 mm v divizi ICES 3a a podoblasti ICES 4. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky. Společné doporučení rovněž požádalo o novou výjimku z důvodu vysoké míry přežití u platýse evropského odloveného pomocí vlečných sítí o velikosti ok v rozmezí 100 až 119 mm v divizi ICES 3a a podoblasti ICES 4. Členské státy poskytly dodatečné vědecké důkazy, aby prokázaly vysoké míry přežití výmětů platýse evropského při tomto způsobu rybolovu. VTHVR uvedl, že podpůrné studie vycházely z velikosti ok 90 mm. Je proto nepravděpodobné, že by míra přežití byla nižší v případě, kdy minimální velikost ok činí 100 mm. Vzhledem k tomu, že mezi hlavní faktory ovlivňující přežití platýse velkého patří roční období a expozice ve vnějším ovzduší a že míra přežití může být po 60 minutách expozice vzduchu nižší, měly by být výjimky zahrnuty do tohoto nařízení a nežádoucí úlovky platýse velkého měly být okamžitě vypuštěny.

(16)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 obsahovalo výjimky odůvodněné vysokou mírou přežití pro:

(17)

Členské státy požádaly o prodloužení výjimky a předložily nové vědecké důkazy vycházející z probíhajících studií. Výbor VTHVR zjistil (14), že je stále zapotřebí zlepšení definice pro rozlišení rybolovu zaměřeného na platýsovité a okrouhlé ryby a rybolovu zaměřeného na humry. Komise vzala na vědomí, že ve společném doporučení se členské státy v tomto směru zavázaly k další činnosti. Tato výjimka by proto měla být zachována.

(18)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro platýse evropského pod minimální referenční velikostí odloveného vlečnými sítěmi vlečenými pomocí výložníku po boku lodi (BT2) o velikosti ok v rozmezí od 80 do 119 mm v divizi ICES 2a a podoblasti ICES 4:

(19)

Členské státy požádaly o prodloužení výjimky a předložily nové důkazy. VTHVR uvedl (15), že probíhají významné výzkumné projekty, které by měly o této výjimce poskytnout užitečné informace. Tyto výjimky by proto měly být zachovány. Členské státy by měly předložit příslušné údaje vyplývající z probíhajících projektů co nejdříve, nejpozději však do 1. května každého roku. Komise rovněž bere na vědomí, že se členské státy ve společném doporučení zavázaly předložit harmonogram pro dokončení plánu spolu s příští výroční zprávou, a to do 1. května 2021.

(20)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro pakambalu velkou odlovenou pomocí zařízení TBB s kapsou sítě o velikosti větší než 80 mm v podoblasti ICES 4. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky a předložily nové vědecké informace. VTHVR uvedl (16), že není jasné, zda se na tuto žádost vztahují poskytnuté odhady přežití. Komise bere na vědomí, že se členské státy ve společném doporučení zavázaly k provádění dalšího výzkumu s cílem sledovat přežití výmětů pakambaly velké a poskytnout podrobnější informace o schopnosti přežití v novém vědeckém projektu, jenž probíhá do konce roku 2021. Tato výjimka by proto měla být zachována do 31. prosince 2022. Členské státy by měly každoročně předkládat výroční zprávy o pokroku probíhajících prací, a to do 1. května každého roku.

(21)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro rejnokovité odlovené pomocí všech lovných zařízení v divizích ICES 2a a 3a a v podoblasti ICES 4. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky a předložily nové vědecké informace. VTHVR dospěl k závěru (17), že v zájmu splnění cílů plánu bylo vyvinuto značné úsilí při odstraňování nedostatků v údajích. Uvedená výjimka by proto měla být zachována. Je však zapotřebí zlepšit shromažďování údajů. Členské státy, které mají přímý zájem na řízení, by měly do 1. května každého roku předložit dodatečné vědecké informace, zejména pokud jde o rejnoka dvouskvrnného, u něhož byla zjištěna nižší míra přežití. Komise uvádí, že se členské státy na základě žádosti výboru VTHVR ve společném doporučení zavázaly, že budou podávat zprávy o dohodnutém plánu, a to i pokud jde o rejnoka dvouskvrnného.

(22)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1395/2014 (18) obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro makrelu obecnou a sledě obecného odlovené pomocí košelkových nevodů za určitých podmínek a na základě pozitivního hodnocení výboru VTHVR (19). V rámci studií bylo zjištěno, že míra přežití závisí na délce tlačení ryb a jejich hustotě v síti, přičemž u tohoto druhu rybolovu je obojí obvykle omezeno. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, výjimka by se měla zachovat. Členské státy, které mají přímý zájem na řízení, by měly předložit aktualizované údaje o rybolovu nejpozději do 1. května 2022.

(23)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 obsahovalo výjimky de minimis pro:

(24)

Členské státy požádaly o prodloužení výjimky. VTHVR uvedené důkazy přezkoumal v předchozích letech a dospěl k závěru (20) (21) (22), že dokumenty předložené členskými státy obsahovaly odůvodněné argumenty prokazující, že dalších zlepšení selektivity je obtížné dosáhnout nebo že jsou spojena s nepřiměřenými náklady na manipulaci s nežádoucími úlovky. S ohledem na to, že se okolnosti nezměnily, je vhodné výjimky de minimis prodloužit v souladu s procentními úrovněmi a nezbytnými úpravami navrženými v novém společném doporučení podle čl. 15 odst. 5 písm. c) nařízení (EU) č. 1380/2013.

(25)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 obsahovalo výjimku de minimis pro tresku bezvousou a tresku obecnou odlovené pomocí vlečných sítí pro lov při dně v divizi ICES 4c. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky. VTHVR tuto výjimku v předchozích letech přezkoumal (23) a výjimka byla udělena z toho důvodu, že zlepšení selektivity bylo obtížné. Nicméně vzhledem k současnému stavu tresky obecné (24) výbor VTHVR ve své zprávě 20–04 uvedl, že členské státy by měly přijmout opatření ke snížení množství nežádoucích úlovků. Výjimka by proto měla být udělena na jeden rok a členské státy, které mají na tomto rybolovu zájem, by měly nejpozději do 1. května 2021 předložit dodatečné informace o složení úlovků, aby je výbor VTHVR mohl posoudit.

(26)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 obsahovalo výjimku de minimis pro tresku bezvousou a tresku obecnou pod minimální referenční velikostí odlovené pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo nevodů v podoblastech ICES 4a a 4b. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky a předložily nové důkazy. VTHVR přezkoumal důkazy předložené členskými státy a konstatoval, že nová studie stále probíhá, ale že je stále zapotřebí zlepšit předložené důkazy. Vzhledem k současnému stavu tresky obecné (25), výbor VTHVR ve své zprávě 20–04 uvedl, že členské státy by měly přijmout opatření ke snížení množství nežádoucích úlovků. Výjimka by proto měla být udělena na dva roky a pouze pro tresku bezvousou ve sníženém procentním podílu.

(27)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 obsahovalo výjimku de minimis pro tresku bezvousou pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů, která byla odlovena plavidly používajícími vlečné sítě vlečené pomocí výložníků na bocích plavidla o velikosti ok 80 až 119 mm v podoblasti ICES 4. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky a předložily nové důkazy. VTHVR uvedl (26), že existují důkazy o vyšších nákladech. Členské státy u tohoto druhu rybolovu upozornily na možné riziko blokace, jakož i na probíhající studie o zavádění opatření v oblasti selektivity, která by o této výjimce měla poskytnout užitečné informace. VTHVR však zjistil, že poskytnuté informace jsou omezené a týkají se výlučně nizozemského loďstva. Výjimka by se proto měla udělit na jeden rok. Členské státy by do 1. května 2021 měly předložit další důkazy o nepřiměřených nákladech a zlepšení selektivity.

(28)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1395/2014 obsahovalo výjimku de minimis pro makrelu obecnou, kranase (rodu Trachurus), sledě obecného a tresku bezvousou odlovené pomocí trawlerů do 25 metrů celkové délky za použití pelagických vlečných sítí v podoblastech ICES 4b a 4c jižně od 54° severní šířky. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky a předložily nové důkazy. VTHVR dospěl k závěru (27), že lze důvodně předpokládat, že by dosažení dalších zlepšení selektivity bylo obtížné a že náklady na třídění úlovků by vzhledem k povaze dotčeného rybolovu byly vysoké. VTHVR však zjistil, že nové informace jsou jen omezené a že by členské státy měly poskytnout další kvantitativní důkazy podporující výjimku de minimis. Výjimka by se proto měla udělit na dva roky. Členské státy by měly nejpozději do 1. května 2022 předložit dodatečné informace, aby je výbor VTHVR posoudil.

(29)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 udělilo výjimku de minimis pro kombinované množství šprota obecného, smačkovitých, tresky Esmarkovy a tresky modravé při rybolovu druhů žijících při dně pomocí vlečných sítí v divizi ICES 3a a podoblasti ICES 4. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky a předložily nové důkazy. VTHVR dospěl k závěru (28), že lze důvodně předpokládat, že by dosažení dalších zlepšení selektivity bylo obtížné a že náklady na třídění úlovků by byly vzhledem k povaze dotčeného rybolovu vysoké. VTHVR však uvedl, že na podporu výjimky jsou zapotřebí další kvantitativní údaje. Výjimka by se proto měla udělit na dva roky. Členské státy by měly do 1. května 2022 poskytnout aktualizované vědecké údaje a příslušné podpůrné informace.

(30)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 udělilo výjimku de minimis pro mníka mořského odloveného pomocí dlouhých lovných šňůr v podoblasti ICES 4. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky a předložily nové důkazy. VTHVR přezkoumal informace předložené členskými státy a dospěl k závěru (29), že ačkoli jsou předložené informace omezené, argumenty prokazující obtíže při zlepšování selektivity jsou věrohodné. Výjimka by se proto měla udělit na dva roky. Členské státy by měly do 1. května 2022 předložit doplňující informace, které tuto výjimku podpoří.

(31)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 udělilo výjimky de minimis pro makrelu obecnou a kranase (rodu Trachurus) odlovené pomocí vlečných sítí pro lov při dně o velikosti ok 80 až 99 mm v podoblasti ICES 4. Členské státy požádaly o prodloužení výjimky a předložily nové důkazy. VTHVR přezkoumal důkazy předložené členskými státy a dospěl k závěru (30), že existují důkazy o zvýšených nákladech spojených s manipulací s nežádoucími úlovky a s jejich uchováváním, ale že poskytnuté informace jsou omezeny na určité oblasti a loďstva. Výjimka by proto měla být udělena na dva roky a měla by se vztahovat pouze na uvedené oblasti a loďstva. Členské státy by měly do 1. května 2022 předložit doplňující informace, které tuto výjimku podpoří.

(32)

Společné doporučení obsahovalo novou výjimku de minimis pro tresku modravou v rámci průmyslového pelagického rybolovu pomocí vlečných sítí. VTHVR analyzoval důkazy předložené členskými státy a dospěl k závěru (31), že bylo obtížné získat informace podporující argumenty o selektivitě a že nepřiměřené náklady na manipulaci s nežádoucími úlovky byly omezené. VTHVR však zjistil, že vzhledem k technickým a sanitárním charakteristikám dotčeného trawleru by bylo obtížné dosáhnout dalšího zlepšení v selektivitě. Výjimka by měla být udělena na dva roky, aby se zajistil soulad s ostatními mořskými oblastmi a členským státům byl poskytnut dostatek času na objasnění nesrovnalostí v údajích, které výbor VTHVR identifikoval. Členské státy by měly předložit doplňující informace do 1. května 2022.

(33)

Aby se zajistily spolehlivé odhady výše výmětů za účelem stanovení celkového přípustného odlovu, měly by členské státy v případech, kdy je výjimka de minimis založena na extrapolaci situací, pro něž není dostatek údajů, a částečných informací o loďstvu, zajistit poskytnutí přesných a ověřitelných údajů pro celé loďstvo, na které se vztahuje daná výjimka.

(34)

Opatření navržená novým společným doporučením jsou v souladu s čl. 15 odst. 4, čl. 15 odst. 5 písm. c) a čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 a nařízením (EU) 2018/973, zejména s článkem 11 tohoto nařízení, a mohou být tudíž zahrnuta do tohoto nařízení.

(35)

Podle čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2018/973 je pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci ohledně povinnosti vykládky svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 5. srpna 2018. Dopad výjimek z povinnosti vykládky z důvodu vysoké míry přežití a výjimek de minimis je proto vhodné přezkoumat.

(36)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 by mělo být zrušeno a nahrazeno nařízením novým. Ustanovení článků 11 a 12 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238 však stanoví technická opatření s cílem zvýšit selektivitu lovných zařízení a omezit nežádoucí úlovky ve Skagerraku a povolit používání sítí SepNep. Tato opatření by měla zůstat použitelná do konce roku 2021, jak bylo původně stanoveno v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2238, nebo do doby, než budou tato technická opatření stanovena v novém aktu v přenesené pravomoci, který má být přijat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 (32).

(37)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na plánování období rybolovu rybářských plavidel Unie a související hospodářské činnosti, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení. Mělo by se použít ode dne 1. ledna 2021,

(1)

Cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (2) je postupně odstranit výměty z veškerého rybolovu v Unii zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů, na něž se vztahují omezení odlovu.

(2)

Článek 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 stanoví přijetí víceletých plánů, které obsahují opatření pro zachování zdrojů pro rybolov určitých populací v příslušné zeměpisné oblasti.

(3)

Tyto víceleté plány uvádí podrobnosti ohledně provádění povinnosti vykládky a mohou zmocnit Komisi, aby dotyčné podrobnosti dále upřesnila na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy.

(4)

Nařízení (EU) 2019/472 zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a rybolov využívající tyto populace. Článek 13 uvedeného nařízení svěřuje Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podrobných údajů o povinnosti vykládky pro všechny populace druhů v západních vodách, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, jak je stanoveno v čl. 15 odst. 5 písm. a) až e) nařízení (EU) č. 1380/2013, a to na základě společných doporučení vypracovaných členskými státy.

(5)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 (3) na základě společného doporučení předloženého Belgií, Španělskem, Francií, Irskem, Nizozemskem a Spojeným královstvím (4), jež mají přímý zájem na řízení rybolovu v severozápadních vodách, upřesňuje podrobnosti provádění povinnosti vykládky pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v severozápadních vodách na období 2020–2021.

(6)

Po konzultaci s poradním sborem pro severozápadní vody a poradním sborem pro pelagický rybolov předložily Belgie, Španělsko, Francie, Irsko a Nizozemsko dne 5. května 2020 Komisi společné doporučení týkající se plánu výmětů pro určité druhy rybolovu v severozápadních vodách na období 2021–2023. Členské státy přezkoumaly společné doporučení dne 29. července 2020.

(7)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2237 (5) na základě společného doporučení předloženého Belgií, Španělskem, Francií, Nizozemskem a Portugalskem, jež mají přímý zájem na řízení rybolovu v jihozápadních vodách, upřesňuje podrobnosti provádění povinnosti vykládky pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v jihozápadních vodách na období 2020–2021.

(8)

Po konzultaci s poradním sborem pro jihozápadní vody a poradním sborem pro pelagický rybolov, která se konala dne 24. dubna 2020, předložily Belgie, Španělsko, Francie, Nizozemsko a Portugalsko dne 5. května 2020 Komisi společné doporučení týkající se plánu výmětů pro určité druhy rybolovu v jihozápadních vodách na období 2021–2023. Členské státy přezkoumaly společné doporučení dne 16. července 2020.

(9)

Příslušné vědecké subjekty poskytly vědecké posudky, jež byly přezkoumány Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (dále jen „VTHVR“) (6). Komise daná opatření předložila expertní skupině složené ze zástupců členských států, a to dne 28. července 2020 na setkání, jehož se coby pozorovatel účastnil Evropský parlament.

(10)

Podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 Komise zvážila posouzení výboru VTHVR i potřebu, aby členské státy zajistily plné provádění povinnosti vykládky. V několika případech byly předloženy nové důkazy, ale výbor VTHVR měl za to, že poskytnuté informace vyžadují vylepšení. V těchto případech je vhodné udělit dočasné výjimky. Pokračováním v rybolovných činnostech se zlepší shromažďování údajů a budou tak řešeny připomínky výboru VTHVR.

(11)

Regionální skupiny členských států založily většinu svých žádostí o výjimky de minimis na případném zvýšení nákladů v důsledku manipulace s nežádoucími úlovky. Informace poskytnuté v této souvislosti členskými státy se zlepšily. Výbor VTHVR nicméně podotýká, že je stále třeba zlepšit shromažďování údajů a že by prioritou mělo být zlepšení selektivity, neboť by se tím snížila míra nežádoucích úlovků. Proto by v těchto případech měly být výjimky udělovány na základě jednotlivých případů na dobu 1 roku až 2 let. Členské státy by měly poskytnout dodatečné údaje vyplývající z probíhajících testů a vědeckých studií.

(12)

Následující výjimky z povinnosti vykládky odůvodněné vysokou mírou přežití by se měly uplatnit na severozápadní vody.

(13)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití podle čl. 15 odst. 4 písm. b) nařízení (ES) č. 1380/2013 pro humra severského odloveného pomocí vršů, lapadel nebo košů v podoblastech Mezinárodní rady pro průzkum moří (dále jen „ICES“) 6 a 7. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR zhodnotil důkazy předložené členskými státy v předchozích letech a dospěl k závěru (7), že výjimka je opodstatněná. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měla by být tato výjimka zachována.

(14)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro humra severského odloveného pomocí vlečných sítí pro lov při dně o velikosti ok 100 mm nebo větší a pro humra severského odloveného pomocí vlečných sítí pro lov při dně o velikosti ok 70 až 99 mm v kombinaci s možnostmi selektivních lovných zařízení (rybolov TRI a TR2) v podoblasti ICES 7. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR v předchozích letech přezkoumal důkazy poskytnuté členskými státy a dospěl k závěru (8), že studie o míře přežití provedená pomocí vlečné sítě s dílcem seltra poskytla postačující údaje, avšak celkový dopad na extenzivní rybolov humra severského pomocí jiných lovných zařízení je i nadále obtížné posoudit. Výbor VTHVR poznamenal, že pokud pro všechna lovná zařízení platí poměrně vysoká míra přežití, dochází u daného druhu rybolovu k relativně nízké míře výmětů. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měla by tedy tato výjimka být zachována, a to se zvláštnostmi lovného zařízení pro ochranné pásmo v Keltském moři a pro Irské moře.

(15)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro humra severského odloveného v divizi ICES 6a do dvanácti námořních mil od pobřeží pomocí vlečných sítí s rozpěrnými deskami o velikosti ok 80 až 110 mm v kombinaci s možnostmi selektivních lovných zařízení. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR analyzoval důkazy předložené v předchozích letech členskými státy a dospěl k závěru (9), že studie míry přežití je spolehlivá a ukazuje poměrně vysokou míru přežití. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měla by být tato výjimka zachována.

(16)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro jazyk obecný pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů odlovený pomocí vlečných sítí s rozpěrnými deskami s velikostí ok 80 až 99 mm v divizi ICES 7d do šesti námořních mil od pobřeží a mimo označené reprodukční oblasti. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR v předchozích letech zhodnotil důkazy předložené členskými státy a dospěl k závěru (10), že jsou dostačující. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měla by tedy tato výjimka být zachována.

(17)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 udělilo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro rejnokovité odlovené jakýmikoli lovnými zařízeními v podoblastech ICES 6 a 7. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR analyzoval nové důkazy předložené členskými státy a dospěl k závěru (11), že míra přežití se u různých druhů a typů rybolovu liší. Výbor VTHVR poznamenal, že probíhají projekty, které by měly poskytnout užitečné informace týkající se této výjimky. Tento závěr se týká rejnoka dvouskvrnného (Leucoraja naevus). Výbor VTHVR poznamenal, že důkazy naznačovaly nižší míru přežití pro rejnoka dvouskvrnného. Členské státy by měly předložit dodatečné vědecké informace vyplývající z těchto studií co nejdříve, nejpozději však do 1. května každého roku.

(18)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 udělilo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro platýse evropského odloveného v divizích ICES 7a až 7k plavidly, která používají vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi, s maximálním výkonem motoru 221 kW, o maximální délce 24 metrů a s dobou zátahu v trvání nejvýše devadesát minut, která loví v pásmu do 12 námořních mil od pobřeží, a plavidly, která používají vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi, s výkonem motoru přesahujícím 221 kW, která používají vstupní záklopku nebo bentický výpustný dílec. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR analyzoval nové důkazy předložené členskými státy a dospěl k závěru (12), že odhady míry přežití výmětů se u jednotlivých výjezdů liší a že důkazy pro divize ICES 7h, 7j a 7k byly nedostatečné. Za těchto okolností by měla být výjimka pro platýse evropského zachována pouze v divizích ICES 7a až 7 g. Dotčené členské státy by měly předložit důkazy co nejdříve, nejpozději však do 1. května každého roku. Komise rovněž podotýká, že členské státy se ve společném doporučení zavázaly předložit do 1. května 2021 harmonogram pro dokončení odsouhlaseného plánu spolu s následující výroční zprávou.

(19)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro platýse evropského odloveného pomocí třístěnných tenatových sítí nebo vlečných sítí s rozpěrnými deskami v divizích ICES 7d až 7 g. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR analyzoval důkazy předložené v předchozích letech členskými státy a dospěl k závěru (13), že studie míry přežití je spolehlivá a ukazuje poměrně vysokou míru přežití. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měla by tedy tato výjimka být zachována.

(20)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 udělilo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro platýse evropského odloveného pomocí dánských nevodů v divizi ICES 7d. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR v předchozích letech analyzoval důkazy předložené členskými státy a dospěl k závěru (14), že údaje studie o míře přežití jsou spolehlivé a odhadovaná míra přežití při tomto rybolovu je značná. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měla by tedy tato výjimka být zachována.

(21)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro druhy odlovené pomocí vršů, lapadel nebo košů v severozápadních vodách (podoblasti ICES 5, 6 a 7). Členské státy požadovaly zachování výjimky. Členské státy poskytly vědecké důkazy, aby prokázaly vysokou míru přežití výmětů druhů odlovených při tomto rybolovu. Výbor VTHVR v předchozích letech analyzoval důkazy a dospěl k závěru (15), že míra přežití druhů vyřazených jako výměty z lovu pomocí lapadel a vršů je pravděpodobně značná. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měla by tedy tato výjimka být zachována.

(22)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1393/2014 (16) obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro makrelu obecnou a sledě obecného odlovené za určitých podmínek košelkovými nevody v podoblasti ICES 6. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR v předchozích letech přezkoumal podpůrné důkazy a dospěl k závěru (17), že míra přežití závisí na době, po kterou jsou ryby stísněny v síti, a na jejich hustotě v síti, přičemž u tohoto druhu rybolovu je obojí obvykle omezeno. Za předpokladu, že jsou výsledky studie o míře přežití reprezentativní, pokud jde o míru přežití u komerčních rybolovných operací, činí podíl přeživších vypuštěných makrel obecných pravděpodobně asi 70 %. Hustota je také nižší než hustota, při které byl zaznamenán nárůst úmrtnosti u sledě obecného. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měla by tedy tato výjimka být v tomto nařízení zachována.

(23)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1393/2014 obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro makrelu obecnou a sledě obecného odlovené v rámci rybolovu košelkovými nevody zaměřeného na pelagické druhy, na něž se nevztahují kvóty, v divizích ICES 7e a 7f. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR v předchozích letech přezkoumal důkazy poskytnuté členskými státy a dospěl k závěru (18), že míra přežití je pravděpodobně podobná jako míra přežití u rybolovu košelkovými nevody a že podpůrné důkazy jsou podobné jako důkazy odůvodňující další výjimky obsažené v předchozích plánech výmětů. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měla by tedy tato výjimka být zachována.

(24)

Následující výjimky z povinnosti vykládky odůvodněné vysokou mírou přežití by se měly uplatnit na jihozápadní vody.

(25)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2237 obsahovalo výjimku z povinnosti vykládky humra severského odloveného pomocí vlečných sítí pro lov při dně v podoblastech ICES 8 a 9 a růžichy šedé odlovené tradičním vybavením „voracera“ v divizi ICES 9a. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR zhodnotil výjimku pro humra severského v předchozích letech a dospěl k závěru (19), že důkazy jsou spolehlivé. Pokud jde o růžichu šedou, dospěl výbor VTHVR v předchozích posouzeních (20) k závěru, že studie představují relativně spolehlivé vědecké důkazy týkající se míry přežití růžichy šedé. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měly by tedy tyto dvě výjimky být zachovány.

(26)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2237 udělilo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro rejnokovité odlovené jakýmikoli lovnými zařízeními v podoblastech ICES 8 a 9. Členské státy požadovaly zachování této výjimky a poskytly nové důkazy. Výbor VTHVR dospěl k závěru (21), že bylo vynaloženo značné úsilí za účelem řešení nedostatků v údajích, přičemž několik projektů stále probíhá. Je však stále nutné zlepšit shromažďování údajů. Členské státy s přímým zájmem na řízení rybolovu by měly co nejdříve, nejpozději do 1. května 2022, předložit doplňující vědecké informace vyplývající z probíhajících projektů. Tato výjimka by tedy měla být zachována.

(27)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2237 udělilo výjimku pro rejnoka dvouskvrnného odloveného pomocí třístěnných tenatových sítí v podoblastech ICES 8 a 9 a pro rejnoka dvouskvrnného odloveného pomocí vlečných sítí pro lov při dně v podoblasti ICES 8. Členské státy požadovaly zachování této výjimky a poskytly nové důkazy. Výbor VTHVR analyzoval důkazy a uvedl (22), že bylo vynaloženo značné úsilí za účelem řešení nedostatků v údajích a že stále probíhá významný počet projektů. Je však stále nutné zlepšit shromažďování údajů. Vzhledem k tomu, že míra přežití rejnoka dvouskvrnného se v minulosti ukázala být nižší než u ostatních rejnokovitých, výjimka by měla být zachována do 31. prosince 2022, pokud jde o rejnoka dvouskvrnného odloveného pomocí třístěnných tenatových sítích v podoblastech ICES 8 a 9, a do 31. prosince 2021, pokud jde o rejnoka dvouskvrnného odloveného pomocí vlečných sítí pro lov při dně v podoblasti ICES 8. Členské státy by měly co nejdříve předložit dodatečné vědecké informace vyplývající z probíhajících projektů.

(28)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2237 udělilo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro růžichu šedou odlovenou tradičním vybavením voracera v divizi ICES 9a a pro růžichu šedou odlovenou pomocí háčků a šňůr v podoblastech ICES 8 a 10 a v divizi ICES 9a. Členské státy požadovaly zachování této výjimky a poskytly nové důkazy. Je však stále nutné zlepšit shromažďování údajů. Výbor VTHVR uvedl (23), že několik vědeckých projektů týkajících se míry přežití, které byly plánovány na období 2019–2020, nebylo vzhledem k omezením při získávání materiálu realizováno. Výjimka může být udělena do 31. prosince 2022. Členské státy, které mají přímý zájem na řízení rybolovu, by měly co nejdříve, nejpozději do 1. května 2022, předložit doplňující vědecké informace podporující tuto výjimku.

(29)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1394/2014 (24) obsahovalo výjimku odůvodněnou vysokou mírou přežití pro sardel obecnou, kranase rodu Trachurus a makrelu obecnou v rámci tradičního rybolovu košelkovými nevody za předpokladu, že síť ještě nebyla zcela vytažena na palubu. Členské státy požadovaly zachování této výjimky a poskytly nové důkazy. Výbor VTHVR uvedl (25), že z důkazů vyplynula vysoká míra přežití sardele obecné, kranase rodu Trachurus a makrely obecné, odhaduje-li se doba, po kterou jsou ryby stísněny v síti v souvislosti s procesem uvolňování, na méně než pět minut, což je odhadovaná doba, po kterou jsou ryby stísněny v síti za podmínek reálného rybolovu. Tato výjimka by tedy měla být zachována.

(30)

Na severozápadní vody by se měly uplatnit následující výjimky de minimis z povinnosti vykládky.

(31)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 obsahovalo výjimky de minimis z povinnosti vykládky pro určité druhy rybolovu. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR v předchozích letech přezkoumal důkazy poskytnuté členskými státy a dospěl k závěru (26), že argumenty týkající se nepřiměřených nákladů při manipulaci s nežádoucími úlovky byly odůvodněné. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, je vhodné zachovat výjimky de minimis pro:

(32)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 obsahovalo výjimku de minimis pro tresku jednoskvrnnou odlovenou plavidly, která používají vlečné sítě pro lov při dně o velikosti ok 80 mm nebo větší v divizích ICES 7b, 7c a 7e až 7k. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR (27) přezkoumal nové důkazy poskytnuté členskými státy a dospěl k závěru, že treska jednoskvrnná představuje v této oblasti vysoce rizikový blokační druh. Výbor VTHVR však rovněž uvedl, že stav populace tresky obecné a tresky bezvousé se v Keltském moři prudce snížil, a doporučil snížit míru nežádoucích úlovků těchto druhů. Výjimka tedy může být udělena pro rybolov využívající vlečné sítě pro lov při dně o velikosti ok 100 mm nebo větší a nevody, s výjimkou vlečných sítí vlečených za pomoci výložníků po bocích lodi a s výjimkou cíleného rybolovu humra severského; v případě cíleného rybolovu humra severského může být udělena pro plavidla zaměřující se na humra severského, která využívají sítě o velikosti ok nejméně 80 mm; a v případě vlečných sítí vlečených za pomoci výložníků po bocích lodi pro sítě o velikosti ok 80 mm nebo více s vlámským dílcem. Tato výjimka by měla být zachována do 31. prosince 2022.

(33)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 udělilo výjimku de minimis pro druhy žijící při dně odlovené v rámci smíšeného rybolovu plavidly zaměřenými na lov garnáta obecného, která používají vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi v divizi ICES 7a. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR v předchozích letech přezkoumal důkazy předložené členskými státy a dospěl k závěru (28), že výjimka pro tento rybolov je v Severním moři dobře zdokumentovaná a že je pravděpodobné, že rybolov v Severním moři je reprezentativní pro rybolov v Irském moři. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měla by být tato výjimka zachována.

(34)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 udělilo výjimku de minimis pro drsnatce obecného odloveného plavidly, která používají vlečné sítě pro lov při dně v divizích ICES 7b, 7c a 7f až 7k. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR přezkoumal údaje předložené členskými státy a dospěl k závěru (29), že existují důkazy o zvýšených nákladech souvisejících s manipulací a skladováním nežádoucích úlovků v rámci příslušného rybolovu. Prioritou by však mělo být zlepšení selektivity. Výjimka by měla být zachována do 31. prosince 2022. Dotčené členské státy by měly co nejdříve, nejpozději do května 2022, předložit doplňující důkazy podporující tuto výjimku.

(35)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 udělilo výjimku de minimis pro pakambalu průsvitnou pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů odlovenou plavidly, která používají vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi o velikosti ok 80 až 119 mm v podoblasti ICES 7 a za zvláštních podmínek také vlečné sítě pro lov při dně. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR analyzoval údaje poskytnuté členskými státy a dospěl k závěru (30), že existují náznaky dodatečných nákladů souvisejících s manipulací s nežádoucími úlovky. Výjimka by měla být zachována po dobu dvou let s dodatečnými specifikacemi umožňujícími shromažďování doplňujících údajů. Dotčené členské státy by měly co nejdříve, nejpozději do května 2021, předložit doplňující důkazy podporující tuto výjimku.

(36)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 udělilo výjimku de minimis pro jazyk obecný odlovený plavidly, která používají vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi o velikosti ok 80 až 119 mm umožňující vyšší selektivitu (vlámský dílec) v divizích ICES 7a, 7j a 7k. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR analyzoval nové důkazy předložené členskými státy a dospěl k závěru (31), že jsou třeba dodatečné technické specifikace týkající se lovných zařízení. Výjimka by měla být zachována po dobu dvou let, ale pouze pro divizi ICES 7a, a členské státy by měly co nejdříve, nejpozději dne 1. května 2022, předložit důkazy podporující tuto výjimku.

(37)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 udělilo výjimku de minimis pro stříbrnici atlantskou odlovenou plavidly, která používají vlečné sítě pro lov při dně o velikosti ok 100 mm nebo větší v divizi ICES 5b a podoblasti ICES 6. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR přezkoumal nové důkazy předložené členskými státy a dospěl k závěru (32), že existují důkazy o zvýšených nákladech souvisejících s manipulací s nežádoucími úlovky a s jejich skladováním. Výjimka by měla být zachována po dobu dvou let a členské státy by měly co nejdříve, nejpozději dne 1. května 2022, předložit doplňující důkazy podporující tuto výjimku.

(38)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 udělilo výjimku de minimis pro kranase rodu Trachurus a makrelu obecnou odlovené v rámci smíšeného rybolovu plavidly, která používají vlečné sítě pro lov při dně, nevody a vlečné sítě vlečené za pomoci výložníků po bocích lodi v podoblasti ICES 6 a divizích ICES 7b až 7k. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR přezkoumal důkazy předložené členskými státy a dospěl k závěru, že existují důkazy o zvýšených nákladech souvisejících s manipulací s nežádoucími úlovky, jak bylo uvedeno v předchozích hodnoceních. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měla by být tato výjimka zachována po dobu dvou let a členské státy by měly co nejdříve, nejpozději dne 1. května 2022, předložit doplňující důkazy podporující tuto výjimku.

(39)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 udělilo výjimku de minimis pro tresku jednoskvrnnou pod minimální referenční velikostí pro zachování zdrojů odlovenou plavidly, která používají vlečné sítě pro lov při dně o velikosti ok do 119 mm, v rámci rybolovu humra severského v oblasti západně od Skotska v divizi ICES 6a. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR přezkoumal důkazy předložené členskými státy a uvedl (33), že závěry zprávy výboru VTHVR 19-08 jsou stále platné a že argumenty související s nepřiměřenými náklady se jeví jako opodstatněné. Vzhledem ke stávající míře nežádoucích úlovků v rámci tohoto rybolovu by tato výjimka měla být zachována, ale pouze pro plavidla používající vysoce selektivní lovná zařízení.

(40)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1393/2014 udělilo výjimky de minimis pro tyto druhy pelagického rybolovu:

(41)

Členské státy požadovaly zachování výjimky de minimis pro tresku modravou (Micromesistius poutassou) v rámci průmyslového pelagického rybolovu tohoto druhu pomocí vlečných sítí v divizích ICES 5b, 6 a 7, při kterém se tento druh zpracovává na palubě za účelem získání základu surimi. Výbor VTHVR tuto výjimku v předchozích letech analyzoval kladně (34) a udělil ji na základě obtížnosti zlepšení selektivity. Vzhledem k tomu, že se okolnosti rybolovu nezměnily, měla by být tato výjimka zachována. Členské státy by měly do 1. května 2023 poskytnout důkazy o způsobech rybolovu.

(42)

Členské státy požadovaly zachování výjimky de minimis pro tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v rámci cíleného rybolovu tuňáka křídlatého pomocí pelagických párových vlečných sítí (PTM) v podoblasti ICES 7. Výbor VTHVR v předchozích letech analyzoval důkazy předložené členskými státy týkající se nepřiměřených nákladů souvisejících se skladováním nežádoucích úlovků a s manipulací s nimi a dospěl k závěru (35), že žádost souvisí se ztrátou prodejných úlovků. Členské státy argumentovaly náklady na skladování a manipulaci na moři i pevnině. Vzhledem k tomu, že se okolnosti rybolovu nezměnily, měla by být tato výjimka zachována. Členské státy by měly do 1. května 2023 poskytnout důkazy o způsobech rybolovu.

(43)

Členské státy požadovaly zachování výjimky de minimis pro makrelu obecnou, kranase rodu Trachurus, sledě obecného a tresku bezvousou odlovené pomocí vlečných sítí o celkové délce do 25 metrů v rámci pelagického rybolovu, při kterém se používají pelagické vlečné sítě, v divizi ICES 7d. Výbor VTHVR v předchozích letech analyzoval důkazy předložené členskými státy a dospěl k závěru (36), že výjimku na základě nepřiměřených nákladů podporují odůvodněné kvalitativní argumenty. Vzhledem k tomu, že se okolnosti rybolovu nezměnily, měla by být tato výjimka zachována. Členské státy by měly do 1. května 2023 poskytnout důkazy o způsobech rybolovu.

(44)

Na jihozápadní vody by se měly uplatnit následující výjimky de minimis z povinnosti vykládky.

(45)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2237 obsahovalo výjimku de minimis pro:

(46)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2237 obsahovalo výjimku de minimis pro štikozubce obecného odloveného pomocí vlečných sítí a nevodů v podoblastech ICES 8 a 9. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR přezkoumal nové důkazy předložené členskými státy v roce 2020. Výbor VTHVR dospěl k závěru (37), že analýzy dodatečných nákladů v důsledku manipulace s nežádoucími úlovky jsou přizpůsobeny loďstvům zaměřeným na rybolov štikozubce obecného a že výsledky naznačují, že dojde k nárůstu doby potřebné pro manipulaci s nežádoucími úlovky a jejich třídění. Důkazy jsou komplexní a z hlediska podpory výjimky dostačující a výjimka by měla být zachována. Výjimka by měla být udělena rovněž pro štikozubce obecného a jazyk obecný odlovené plavidly, která používají párové vlečné sítě a vlečné sítě s rozpěrnými deskami (OTM, PTM).

(47)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2237 obsahovalo výjimku de minimis pro jazyk obecný odlovený pomocí vlečných sítí vlečených za pomoci výložníků po bocích lodi a vlečných sítí pro lov při dně v divizích ICES 8a a 8b a pro jazyk obecný odlovený pomocí třístěnných tenatových sítí a tenatových sítí v divizích ICES 8a a 8b. Členské státy požadovaly zachování výjimek. Výbor VTHVR přezkoumal důkazy předložené v předchozích letech členskými státy a dospěl k závěru (38), že společné doporučení obsahuje odůvodněné argumenty prokazující obtížnost zvýšení selektivity a nepřiměřené náklady na manipulaci s nežádoucími úlovky. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, by proto tyto výjimky de minimis měly být zachovány. Výjimka by měla být udělena rovněž pro jazyk obecný odlovený plavidly, která používají párové vlečné sítě a vlečné sítě s rozpěrnými deskami (OTM, PTM).

(48)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2237 obsahovalo výjimku de minimis pro pilonoše rodu Beryx odloveného pomocí háčků a šňůr v podoblasti ICES 10. Členské státy požadovaly zachování výjimky. Výbor VTHVR přezkoumal důkazy předložené členskými státy v předchozích letech a dospěl k závěru (39), že poskytnuté informace obsahují odůvodněné argumenty prokazující, že dalších zlepšení selektivity je obtížné dosáhnout nebo jsou spojena s nepřiměřenými náklady na manipulaci s nežádoucími úlovky. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měla by být tato výjimka zachována.

(49)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2237 obsahovalo výjimku de minimis pro:

(50)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/2033 obsahovalo výjimku de minimis pro:

(51)

Členské státy požadovaly, aby tyto výjimky zůstaly zachovány a aby byly uděleny pro ďasovité odlovené pomocí pelagických vlečných sítí. Členské státy poskytly podrobnou ekonomickou analýzu nepřiměřených nákladů souvisejících s nežádoucími úlovky, která byla zhodnocena výborem VTHVR (40). Výbor VTHVR dospěl k závěru, že ačkoliv je studie podrobná a rozsáhlá, nemůže v rámci písemného postupu plně posoudit její metodiku. Vzhledem k informacím poskytnutým členskými státy a skutečnosti, že výbor VTHVR nemohl posoudit metodiku studie, by tyto výjimky měly být zahrnuty do tohoto nařízení. Členské státy by měly co nejdříve, nejpozději do 1. května každého roku, předložit doplňující údaje podporující tuto výjimku.

(52)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2237 obsahovalo výjimku de minimis pro:

(53)

Členské státy požadovaly, aby tyto výjimky zůstaly zachovány pro tresku bezvousou odlovenou pomocí vlečných sítí a nevodů v podoblasti ICES 8 a aby byly uděleny pro tresku bezvousou odlovenou pomocí pelagických vlečných sítí. Členské státy poskytly nové důkazy. Výbor VTHVR dospěl k závěru (41), že existují náznaky, že v rámci smíšeného rybolovu druhů žijících při dně, při kterém je odlovována treska bezvousá, je zlepšení selektivity bez významných ztrát jiných prodejných úlovků obtížné, a že probíhají nové studie. Výjimka by měla být udělena na dva roky. Dotčené členské státy by měly poskytnout dodatečné vědecké informace vyplývající z probíhajících studií co nejdříve, nejpozději však do 1. května každého roku.

(54)

Členské státy požadovaly zachování výjimky de minimis pro tresku bezvousou odlovenou pomocí tenatových sítí v podoblasti ICES 8 a poskytly nové důkazy. Výbor VTHVR dospěl k závěru (42), že dosažení zlepšení selektivity v rámci rybolovu pomocí tenatových sítí je obtížné. Je však požadováno zlepšení informací týkajících se nepřiměřených nákladů. Výjimka by měla být udělena na dva roky a dotčené členské státy by měly co nejdříve, nejpozději však do 1. května každého roku, předložit doplňující údaje podporující tuto výjimku.

(55)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1394/2014 obsahovalo výjimky de minimis pro:

(56)

Členské státy požadovaly zachování těchto výjimek, pokud jde o pelagický rybolov. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1394/2014 stanovilo tyto výjimky v návaznosti na kladný posudek výboru VTHVR v předchozích letech (43), přičemž výjimky pro tresku modravou, kranase rodu Trachurus a makrelu obecnou byly uděleny na základě problémů se zlepšováním selektivity, a v případě tuňáka křídlatého a sardele obecné na základě vysokých nákladů na manipulaci s nežádoucími úlovky. Vzhledem k tomu, že se okolnosti nezměnily, měla by tedy tato výjimka být zachována.

(57)

V návaznosti na nové společné doporučení je vhodné zrušit nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2239 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2237 a nahradit je novým nařízením.

(58)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na plánování období rybolovu rybářských plavidel Unie a související hospodářské činnosti, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost okamžitě po vyhlášení. Mělo by se použít ode dne 1. ledna 2021,

(1)

Nařízení (EU) č. 576/2013 stanoví veterinární podmínky pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu do členských států. Konkrétně článek 13 uvedeného nařízení stanoví, že Komise přijme dva seznamy území a třetích zemí, z nichž mohou být zvířata v zájmovém chovu uvedená v části A přílohy I uvedeného nařízení, a sice psi, kočky a fretky, přesouvána pro neobchodní účely do členských států.

(2)

Podmínky pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu do členských států se liší v závislosti na situaci panující na daném území nebo v dané třetí zemi původu. Na základě své konkrétní situace mohou být třetí země nebo území zařazeny na seznam v souladu s čl. 13 odst. 1 nebo 2 nařízení (EU) č. 576/2013.

(3)

V části 2 přílohy II prováděcího nařízení Komise (EU) č. 577/2013 (2) je stanoven seznam území a třetích zemí uvedených v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 576/2013.

(4)

Vzhledem k tomu, že dne 31. prosince 2020 uplyne přechodné období stanovené v Dohodě o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dohoda o vystoupení), předložilo Spojené království Komisi žádost o zařazení, spolu se svými závislými územími Guernsey, Ostrov Man a Jersey, na seznam v příloze II prováděcího nařízení (EU) č. 577/2013. Komise uvedenou žádost posoudila a ověřila, že pokud jde o zvířata v zájmovém chovu uvedená v části A přílohy I nařízení (EU) č. 576/2013, Spojené království i jeho závislá území Guernsey, Ostrov Man a Jersey splňují kritéria stanovená v čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) č. 576/2013, a měly by být proto zařazeny na seznam v části 2 přílohy II prováděcího nařízení (EU) č. 577/2013, aniž je dotčeno použití práva Unie na Spojené království a v něm s ohledem na Severní Irsko v souladu s čl. 5 odst. 4 Protokolu o Irsku/Severním Irsku k dohodě o vystoupení ve spojení s přílohou 2 uvedeného protokolu.

(5)

Část 2 přílohy II prováděcího nařízení (EU) č. 577/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(6)

Jelikož přechodné období stanovené v dohodě o vystoupení končí dne 31. prosince 2020, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2021.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/772 (2) stanoví preventivní zdravotní opatření pro tlumení infekce Echinococcus multilocularis u psů určených pro neobchodní přesuny na území některých členských států nebo jejich částí. Konkrétně stanoví článek 2 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci pravidla pro kategorizaci členských států nebo jejich částí, pokud jde o infekci Echinococcus multilocularis, a rovněž podmínky, které musí členské státy splnit, aby mohly tato preventivní zdravotní opatření nadále uplatňovat.

(2)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/878 (3) uvádí seznam členských států nebo částí jejich území, které splňují pravidla pro kategorizaci, pokud jde o Echinococcus multilocularis, stanovená v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/772. Seznam členských států nebo částí jejich území, které splňují pravidla pro kategorizaci stanovená v čl. 2 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/772, je obsažen v části 2 přílohy prováděcího nařízení (EU) 2018/878.

(3)

V souladu s Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dohoda o vystoupení), a zejména s čl. 5 odst. 4 Protokolu o Irsku/Severním Irsku ve spojení s přílohou 2 uvedeného protokolu, se nařízení (EU) č. 576/2013 a akty Komise, které jsou na něm založeny, použijí na Spojené království a v něm s ohledem na Severní Irsko i nadále po skončení přechodného období.

(4)

V části 2 přílohy prováděcího nařízení (EU) 2018/878 je nyní uvedeno celé území Spojeného království. Je tudíž nezbytné část 2 uvedené přílohy pozměnit nahrazením položky týkající se Spojeného království položkou týkající se Spojeného království s ohledem na Severní Irsko.

(5)

Jelikož přechodné období stanovené v dohodě o vystoupení končí dne 31. prosince 2020, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2021.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Žádost o zápis názvu „Mozzarella di Gioia del Colle“ jako chráněného označení původu (CHOP) předložená Itálií byla podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Dne 19. prosince 2019 obdržela Komise od Německa oznámení o námitce a související odůvodněné prohlášení o námitce. Dne 13. ledna 2020 postoupila Komise tyto dokumenty zaslané Německem Itálii.

(3)

Komise námitku podanou Německem přezkoumala a shledala ji přípustnou. Slovo „Mozzarella“, které je součástí názvu „Mozzarella di Gioia del Colle“, je totožné s názvem, jenž se v Německu používá pro druh sýra, který se v Německu vyrábí a uvádí na trh v komerčním měřítku. V námitce se tvrdí, že název „Mozzarella di Gioia del Colle“ nemůže být zapsán jako chráněné označení původu podle nařízení (EU) č. 1151/2012, neboť nesplňuje požadavky uvedeného nařízení, jelikož název „Mozzarella“ je považován za druhový, a tudíž nezpůsobilý k zápisu. V námitce se také tvrdí, že žádost o zápis názvu „Mozzarella di Gioia del Colle“ nesplňuje podmínku uvedenou v článku 5 a v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012, neboť ani jakost, ani vlastnosti sýra nejsou zásadně nebo výlučně dány konkrétním zeměpisným prostředím s jeho vlastními přírodními a lidskými činiteli. V námitce se rovněž tvrdí, že zápis navrhovaného názvu „Mozzarella di Gioia del Colle“ by ohrozil existenci totožného názvu („Mozzarella“) a existenci produktů, které byly na německém trhu v souladu s právem po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění žádosti o zápis názvu „Mozzarella di Gioia del Colle“. Kromě toho se v námitce tvrdí, že tato žádost o zápis je v rozporu se zápisem názvu „Mozzarella“ jako zaručené tradiční speciality bez vyhrazení názvu (nařízení (ES) č. 2527/98).

(4)

Dopisem ze dne 12. února 2020 vyzvala Komise zúčastněné strany, aby zahájily náležité konzultace v zájmu dosažení vzájemné dohody v souladu s jejich vnitřními postupy.

(5)

Z důvodu administrativní chyby však strany dopis Komise ze dne 12. února 2020 neobdržely. Německo formálně obdrželo výzvu k zahájení náležitých konzultací v zájmu dosažení dohody dne 14. října 2020. Itálie ji formálně obdržela dne 26. října 2020.

(6)

Ačkoli již v březnu 2020 došlo ohledně zápisu názvu „Mozzarella di Gioia del Colle“ ke komunikaci a k zásadní shodě, strany dosáhly formální dohody až v listopadu 2020. O dohodě informovala Komisi dne 9. listopadu 2020 Itálie.

(7)

Itálie a Německo potvrdily, že ochrana označení „Mozzarella di Gioia del Colle“ by se neměla vztahovat na samostatný název „Mozzarella“, nýbrž pouze na celý složený název „Mozzarella di Gioia del Colle“. Podáním žádosti o zápis názvu „Mozzarella di Gioia del Colle“ neusilovala Itálie o to, aby jí bylo používání výrazu „Mozzarella“ vyhrazeno.

(8)

Kromě toho se dohodly, že ve specifikaci produktu a v jednotném dokumentu by měl po výrazu „Mozzarella“ vždy následovat výraz „di Gioia del Colle“ na znamení toho, že ochrana odkazuje pouze na uvedený složený název. Specifikace produktu a jednotný dokument byly odpovídajícím způsobem změněny.

(9)

Obsah dohody uzavřené mezi Itálií a Německem by měl být zohledněn, neboť je v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1151/2012 a právními předpisy EU.

(10)

Itálie a Německo také navrhly, aby toto nařízení obsahovalo poznámku pod čarou, která vysvětlí, že ochrana názvu „Mozzarella“ se nežádá. Z důvodu jasnosti a právní jistoty by však mělo být prohlášení o stavu ochrany konkrétního výrazu přesunuto přímo do normativní části tohoto nařízení.

(11)

Po výslovném vyjasnění stavu výrazu „Mozzarella“ v článku tohoto nařízení se tvrzení zakládající se na rozporu této žádosti se zápisem výrazu „Mozzarella“ jako zaručené tradiční speciality bez vyhrazení názvu stává neplatným.

(12)

Dne 17. ledna 2020 obdržela Komise oznámení o námitce od Konsorcia pro obecné názvy potravin („Consortium for Common Food Names“, CCFN) a od Rady USA pro export mléčných výrobků („U.S. Dairy Export Council“, USDEC). Dne 21. ledna 2020 postoupila Komise toto oznámení o námitce Itálii. Dne 17. března 2020 obdržela Komise ve stanovené lhůtě odůvodněné prohlášení o námitce.

(13)

Komise námitku podanou Konsorciem pro obecné názvy potravin (CCFN) a Radou USA pro export mléčných výrobků přezkoumala a shledala ji přípustnou. Výraz „Mozzarella“, který je součástí názvu „Mozzarella di Gioia del Colle“, je totožný s výrazem, jenž se používá pro druh sýra, pro který existuje aktivní norma ze sbírky Codex Alimentarius (Codex Stan 262-2006). V námitce se tvrdí, že název „Mozzarella di Gioia del Colle“ nemůže být zapsán jako chráněné označení původu podle nařízení (EU) č. 1151/2012, neboť název „Mozzarella“ je druhový výraz a žádost neobsahuje ujištění, že se pro uvedený výraz nežádá ochrana a že tento druhový výraz zůstane ve volném užívání. CCFN a USDEC kromě toho vyjádřily obavy ohledně postupu prováděného na úrovni členského státu v souvislosti s údajnou změnou názvu produktu, přičemž tvrdily, že došlo k porušení podmínek stanovených v článku 5 a v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012.

(14)

Dopisem ze dne 8. dubna 2020 vyzvala Komise zúčastněné strany, aby zahájily náležité konzultace v zájmu dosažení vzájemné dohody v souladu s jejich vnitřními postupy.

(15)

Itálie a Konsorcium pro obecné názvy potravin (CCFN) a Rada USA pro export mléčných výrobků (USDEC) potvrdily, že označení „Mozzarella di Gioia del Colle“ by mělo být chráněno jako celek, zatímco samostatný název „Mozzarella“ se může při označování nebo obchodní úpravě produktů na území Unie i nadále používat, budou-li dodrženy zásady a pravidla použitelné v jejím právním řádu.

(16)

Konsorcium pro obecné názvy potravin (CCFN) a Rada USA pro export mléčných výrobků (USDEC) však neudělily svůj konečný souhlas z toho důvodu, že jim Itálie nezpřístupnila dokumenty týkající se vnitrostátního postupu a nepotvrdila možnost volného užívání názvu „Mozzarella“ v souvislosti s budoucími žádostmi o ochranu názvu „Mozzarella di Gioia del Colle“ mimo EU.

(17)

Obsah částečné dohody uzavřené mezi Itálií a Konsorciem pro obecné názvy potravin (CCFN) a Radou USA pro export mléčných výrobků (USDEC) by měl být zohledněn, neboť je v souladu s ustanoveními nařízení (EU) č. 1151/2012 a právními předpisy EU.

(18)

Pokud jde o ostatní tvrzení, Komise ověřila, že postup prováděný na úrovni členského státu se týkal názvu, jehož se týkala žádost, a že uvedený název se používá při obchodování nebo v běžném jazyce k popisu konkrétního produktu v souladu s čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1151/2012.

(19)

Možné budoucí používání chráněného označení původu „Mozzarella di Gioia del Colle“ mimo EU zůstává mimo oblast působnosti nařízení (EU) č. 1151/2012.

(20)

O ochranu výrazu „Mozzarella“ jako takového se nežádá.

(21)

Označení původu „Mozzarella di Gioia del Colle“ (CHOP) by proto mělo být chráněno jako celek, zatímco výraz „Mozzarella“ by mělo být možné na území Unie i nadále používat, budou-li dodrženy zásady a pravidla použitelné v jejím právním řádu. Konsolidovaná verze jednotného dokumentu by měla být zveřejněna pro informaci.

(22)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro politiku jakosti zemědělských produktů,

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech, kde byly potvrzeny případy této nákazy u domácích nebo volně žijících prasat (dále jen „dotčené členské státy“). Příloha zmíněného prováděcího rozhodnutí obsahuje v částech I až IV vymezení a výčet některých oblastí dotčených členských států, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla několikrát změněna, aby odrážela změny epizootologické situace v Unii v souvislosti s africkým morem prasat, které je třeba v uvedené příloze zohlednit. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla naposledy změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2020/1780 (5), a sice v návaznosti na změny epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v Litvě a na Slovensku.

(2)

Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1780 se vyskytly nové případy afrického moru prasat u domácích prasat v Rumunsku a u volně žijících prasat v Polsku.

(3)

V prosinci 2020 se objevilo několik ohnisek afrického moru prasat u domácích prasat v župě Bistriţa-Năsăud v Rumunsku v oblasti, která je v současnosti uvedena v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tato ohniska afrického moru prasat u domácích prasat představují zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. Tato oblast Rumunska v současnosti uvedená v části II zmíněné přílohy, zasažená těmito nedávnými ohnisky afrického moru prasat, by proto měla být nyní uvedena v části III namísto v části II zmíněné přílohy.

(4)

V prosinci 2020 se objevil jeden případ afrického moru prasat u volně žijícího prasete v okrese iławski v Polsku v oblasti, která je v současnosti uvedena v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tento případ afrického moru prasat u volně žijícího prasete představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. Tato oblast Polska, v současnosti uvedená v části I přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU a zasažená tímto nedávným případem afrického moru prasat, by proto měla být nyní uvedena v části II zmíněné přílohy namísto v části I zmíněné přílohy a stávající hranice uvedené v části I je rovněž třeba znovu vymezit a rozšířit, aby zahrnovaly tento nedávný případ.

(5)

V prosinci 2020 byl navíc zaznamenán jeden případ afrického moru prasat u volně žijícího prasete v okrese grójecki v Polsku v oblasti, která je uvedena v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU a nachází se v bezprostřední blízkosti oblasti, která je v současnosti uvedena v části I zmíněné přílohy. Tento nový případ afrického moru prasat u volně žijícího prasete představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. Tato oblast Polska, v současnosti uvedené v části I zmíněné přílohy, která se nachází v bezprostřední blízkosti oblasti uvedené v části II zasažené tímto nedávným případem afrického moru prasat, by proto měla být nyní uvedena v části II namísto v části I zmíněné přílohy a stávající hranice uvedené v části I je rovněž třeba znovu vymezit a rozšířit, aby zahrnovaly tento nedávný případ.

(6)

V návaznosti na nedávná ohniska afrického moru prasat u domácích prasat v Rumunsku a nedávné případy afrického moru prasat u volně žijících prasat v Polsku a s ohledem na stávající epizootologickou situaci v Unii byla regionalizace v těchto členských státech znovu posouzena a aktualizována. Kromě toho byla znovu posouzena a aktualizována zavedená opatření k řízení rizik. Tyto změny je třeba zohlednit v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(7)

Má-li se zohlednit nedávný vývoj epizootologické situace u afrického moru prasat v Unii a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měla by být v případě Rumunska vymezena nová oblast s vysokým rizikem o dostatečné rozloze a tato oblast by měla být náležitě uvedena na seznamu v části III přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Kromě toho by měly být vymezeny nové oblasti s vysokým rizikem o dostatečné rozloze v případě Polska, které by měly být řádně uvedeny na seznamech v částech I a II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(8)

Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby změny přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU prostřednictvím tohoto rozhodnutí nabyly účinku co nejdříve.

(9)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,