(1)

Rozhodnutí Rady č. 376/2014/EU (2) opravňuje Portugalsko, aby v autonomní oblasti Madeira na rum a likéry vyráběné a spotřebovávané místně a v autonomní oblasti Azory na likéry a pálenky vyráběné a spotřebovávané místně uplatňovalo sníženou sazbu spotřební daně, jež může být nižší než minimální sazba spotřební daně stanovená směrnicí Rady 92/84/EHS (3), avšak ne o více než 75 % nižší, než je základní sazba spotřební daně z alkoholu na vnitrostátní úrovni.

(2)

V únoru 2019 portugalské orgány požádaly Komisi, aby předložila návrh rozhodnutí Rady, které by za stejných podmínek prodloužilo platnost oprávnění stanoveného v rozhodnutí č. 376/2014/EU a rozšířilo jeho územní působnost na pevninské Portugalsko s omezenějším snížením na dobu dalších sedmi let, totiž od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

(3)

Výrobci v autonomních oblastech Azory a Madeira čelí potížím při získávání přístupu na trhy mimo tyto oblasti a jediným možným odbytištěm pro prodej některých alkoholických výrobků jsou místní trhy. Tito výrobci čelí dodatečným nákladům, protože suroviny zemědělského původu jsou kvůli malé velikosti, roztříštěnosti a nízké mechanizaci zemědělských podniků dražší než při běžných podmínkách produkce. Navíc je výstup ze zpracování cukrové třtiny vzhledem k povrchu, podnebí, půdě a řemeslné produkci nižší než v jiných nejvzdálenějších regionech. Kromě toho vznikají dodatečné náklady související s přepravou určitých surovin a obalových materiálů, které nejsou vyráběny místně, na ostrovy.

(4)

V případě Azor je ostrovní povaha dvojí, jelikož se jedná o skupinu ostrovů rozprostřenou po na velké ploše. Doprava v těchto vzdálených regionech ostrovní povahy dále zvyšuje dodatečné náklady. Totéž platí pro určité nezbytné cesty a zásilky na pevninu. Dodatečné náklady jsou nezbytné rovněž pro skladování hotových výrobků, jelikož místní spotřeba neabsorbuje veškerý výstup, zejména co v případě výroby rumu. Malá velikost regionálního trhu zvyšuje jednotkové náklady, zejména kvůli nepříznivému poměru mezi fixními náklady a výstupem. Konečně dotčení výrobci hradí rovněž dodatečné náklady, které nesou místní ekonomiky obecně, zejména vyšší náklady na práci a na energie.

(5)

Výroba rumu se zvýšila v důsledku větší produkce cukrové třtiny. Ačkoli některý rum zraje nebo je používán jako základ pro likéry, neprodané množství rumu je nákladně skladováno, což dále zvyšuje dodatečné náklady výrobců. V důsledku dodatečných nákladů nejsou výrobci v autonomních oblastech Madeira a Azory schopni konkurovat výrobcům mimo ně, jelikož cena konečného výrobku je vyšší, a oni tak nemohou získat přístup na trhy. Tento problém by se vyřešil, pokud by byl přístup na trh pevninskho Portugalska zajištěn prostřednictvím snížených sazeb spotřební daně.

(6)

Aby nedošlo k vážnému ohrožení rozvoje autonomních oblastí Madeira a Azory a aby se v těchto oblastech zachoval alkoholový průmysl a pracovní místa, která poskytuje, je třeba obnovit a rozšířit rozsah působnosti povolení stanoveného v rozhodnutí č. 376/2014/EU.

(7)

Rozhodnutí č. 376/2014/EU je použitelné do 31. prosince 2020. Z důvodu jasnosti je třeba přijmout nové rozhodnutí povolující Portugalsku uplatňovat snížené sazby spotřební daně v autonomních oblastech Madeira a Azory.

(8)

Jelikož daňové zvýhodnění dosahuje pouze úrovně, jež je nezbytná k vyrovnání dodatečných nákladů, a jelikož dotyčné objemy jsou malé a daňové zvýhodnění je omezeno na spotřebu v autonomních oblastech Madeira a Azory a v pevninském Portugalsku, nenarušuje toto opatření integritu a soudržnost právního řádu Unie.

(9)

Aby mohla Komise posoudit, zda jsou nadále splněny podmínky opodstatňující povolení, mělo by Portugalsko Komisi do 30. září 2025 předložit monitorovací zprávu.

(10)

Tímto rozhodnutím není dotčeno možné použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie,

(1)

Rozhodnutí Rady č. 189/2014/EU (2) opravňuje Francii, aby na „tradiční“ rum vyrobený na Guadeloupu, ve Francouzské Guyaně, na Martiniku a Réunionu a prodávaný v metropolitní Francii uplatňovala sníženou sazbu spotřební daně, která může být nižší než minimální sazba spotřební daně stanovená směrnicí Rady 92/84/EHS (3), ale ne o více než 50 % nižší než základní vnitrostátní spotřební daň z alkoholu. Snížená sazba spotřební daně je omezena roční kvótou ve výši 144 000 hektolitrů čistého alkoholu. Platnost tohoto oprávnění skončí dnem 31. prosince 2020.

(2)

Dne 18. října 2019 požádaly francouzské orgány Komisi, aby předložila návrh rozhodnutí Rady o prodloužení platnosti povolení stanoveného v rozhodnutí č. 189/2014/EU s vyšší kvótou na dalších sedm let od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

(3)

Vzhledem k malé velikosti místního trhu mohou palírny čtyř nejvzdálenějších regionů, na něž se povolení vztahuje, provozovat svou činnost pouze tehdy, pokud mají dostatečný přístup na trh v metropolitní Francii, která je pro jejich rum hlavním odbytištěm (65 %). Obtíže týkající se konkurenceschopnosti „tradičního“ rumu na trhu Unie lze přičíst dvěma parametrům: vyšším výrobním nákladům a vyšším daním na láhev, protože „tradiční“ rum se obvykle uvádí na trh s vyšším obsahem alkoholu a ve větších lahvích.

(4)

Výrobní náklady hodnotového řetězce cukrová třtina – cukr – rum v těchto čtyřech nejvzdálenějších regionech jsou vyšší než v jiných regionech světa. Na náklady spojené se surovinami a výrobou mají významný dopad zejména odlehlost, složitý reliéf a klimatické podmínky těchto čtyř nejvzdálenějších regionů. Navíc mzdové náklady jsou vyšší než v sousedních zemích, neboť na Guadeloupe, Francouzskou Guyanu, Martinik a Réunion se vztahují francouzské právní předpisy v sociální oblasti. Na tyto nejvzdálenější regiony se rovněž vztahují unijní standardy v oblasti životního prostředí a bezpečnosti, jež vyžadují významné investice a náklady, které přímo nesouvisejí s produktivitou, i když prostředky na tyto investice jsou částečně spolufinancovány ze strukturálních fondů Unie. Lihovary v těchto nejvzdálenějších regionech jsou navíc menší než lihovary mezinárodních seskupení. Z této skutečnosti vyplývají vyšší výrobní náklady na jednotku výstupu.

(5)

„Tradiční“ rum, který se prodává v metropolitní Francii, je obvykle uváděn na trh ve větších lahvích (36 % rumu se prodává v lahvích o objemu 1 litr) a s vyšším obsahem alkoholu (40° až 59°) než konkurenční výrobky na bázi rumu, které jsou obvykle uváděny na trh v lahvích o objemu 0,7 litru a 37,5° alkoholu. Vyšší obsah alkoholu má za následek vyšší spotřební daň, vyšší příspěvek „cotisation sur les boissons alcooliques“ (také zvaný „vignette sécurité sociale“ ) (VSS), jakož i vyšší daň z přidané hodnoty (DPH) na litr prodaného rumu. Snížená sazba spotřební daně, která není o více než 50 % nižší než standardní vnitrostátní spotřební daň z alkoholu, tedy zůstává úměrná kumulativním dodatečným nákladům vyplývajícím z vyšších výrobních nákladů a vyšší spotřební daně, VSS a DPH.

(6)

Měly by být proto také zohledněny dodatečné náklady vyplývající z praxe, která existuje desetiletí a spočívá v prodeji „tradičního“ rumu s vyšším obsahem alkoholu, což vede k vyšším daním.

(7)

Je třeba, aby daňové zvýhodnění vztahující se na harmonizované spotřební daně a VSS, jež má být povoleno, zůstalo přiměřené, aby nebyla narušena integrita a soudržnost právního řádu Unie, včetně ochrany nenarušené hospodářské soutěže na vnitřním trhu a politiky státních podpor.

(8)

Daňové zvýhodnění dosud vnitřní trh neovlivnilo, neboť podíl „tradičního“ rumu na trhu klesl v posledních letech o 11 % v důsledku zvyšující se spotřeby alkoholických nápojů na bázi rumu.

(9)

Aby se zabránilo vážnému omezení hospodářského rozvoje francouzských nejvzdálenějších regionů a aby byla zajištěna kontinuita odvětví cukrové třtiny – cukru – rumu a zachování pracovních míst v tomto odvětví ve francouzských nejvzdálenějších regionech, je nezbytné obnovit oprávnění a zvýšit roční kvótu, které jsou stanoveny v rozhodnutí č. 189/2014/EU.

(10)

S cílem zajistit, aby toto rozhodnutí nenarušilo vnitřní trh, by maximální množství rumu z francouzských zámořských departementů, na které se opatření vztahuje, mělo být stanoveno na 153 000 hektolitrů čistého alkoholu ročně.

(11)

Jelikož daňové zvýhodnění dosahuje pouze úrovně, jež je nezbytná k vyrovnání dodatečných nákladů, a jelikož dotyčné objemy jsou malé a daňové zvýhodnění je omezeno na spotřebu v metropolitní Francii, opatření nenarušuje integritu a soudržnost právního řádu Unie.

(12)

Aby mohla Komise posoudit, zda jsou podmínky odůvodňující povolení nadále plněny, měla by Francie Komisi do 30. září 2025 předložit monitorovací zprávu.

(13)

Tímto rozhodnutím není dotčeno možné použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie,

(1)

Podle článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má Rada s ohledem na strukturální sociální a hospodářská omezení nejvzdálenějších regionů, včetně jejich odlehlosti, ostrovní povahy, malé rozlohy, složitého povrchu a hospodářské závislostí na malém množství produktů, přijímat konkrétní opatření zaměřená zejména na vytvoření podmínek pro uplatnění Smluv v těchto regionech, včetně společných politik.

(2)

Je proto třeba přijmout konkrétní opatření s cílem stanovit podmínky pro uplatnění Smlouvy o fungování EU v těchto regionech. Tato opatření mají brát v úvahu zvláštní charakter a omezení nejvzdálenějších regionů, aniž by narušila integritu a soudržnost právního řádu Unie, který zahrnuje i vnitřní trh a společné politiky.

(3)

Hospodářská závislost Kanárských ostrovů na odvětví služeb, a zejména na cestovním ruchu, o čemž svědčí podíl tohoto odvětví na HDP regionu, představuje výrazné omezení. Toto odvětví hraje v hospodářství Kanárských ostrovů podstatně větší úlohu než průmyslové odvětví.

(4)

Kombinace izolovanosti a ostrovní povahy souostroví brání volnému pohybu osob, zboží a služeb a je druhým největším omezením, s nímž se Kanárské ostrovy potýkají. Umístění ostrovů zvyšuje jejich závislost na letecké a námořní dopravě. Doprava na tyto odlehlé ostrovy a z nich, jakož i doprava po ostrovech samotných dále zvyšuje výrobní náklady místních průmyslových odvětví. Výrobní náklady jsou vyšší, protože tyto druhy dopravy jsou méně efektivní a nákladnější než silniční nebo železniční doprava.

(5)

Tato izolovanost se dále projevuje i ve vyšších výrobních nákladech v důsledku závislosti ostrova na dovozu surovin a energie, nutnosti vytvářet zásoby a obtíží ovlivňujících dodávky výrobních zařízení.

(6)

Malý rozsah trhu a nízká úroveň vývozní činnosti, zeměpisná roztříštěnost souostroví a nutnost zachování diverzifikovaných, avšak malých výrobních linek, aby byly splněny požadavky malého trhu, omezují možnosti úspor z rozsahu.

(7)

V mnoha případech je na Kanárských ostrovech obtížnější nebo nákladnější zajistit specializované služby a údržbu, odbornou přípravu pro vedoucí a technické pracovníky nebo zadat zakázky subdodavateli či podporovat obchodní expanzi mimo regionální trh. Úzký rozsah metod distribuce vede k vytváření nadměrných zásob.

(8)

Pokud jde o životní prostředí, odstraňování průmyslových odpadů a zpracování toxického odpadu zvyšují náklady na ochranu životního prostředí. Tyto náklady jsou vyšší, protože neexistují recyklační zařízení, s výjimkou těch, která jsou určena pro konkrétní produkty, a odpad musí být převážen ke zpracování mimo Kanárské ostrovy.

(9)

Daň s názvem „Arbitrio sobre Importaciones y Entregas de Mercancías en las Islas Canarias“ (dále jen „daň AIEM“) AIEM slouží cíli autonomního rozvoje odvětví průmyslové výroby na Kanárských ostrovech a cíli diverzifikace jejich hospodářství.

(10)

Rozhodnutím Rady 2002/546/ES (2), přijatým na základě článku 299 Smlouvy o ES, bylo Španělsku do 31. prosince 2011 povoleno uplatňovat u některých produktů, které byly vyrobeny na Kanárských ostrovech, osvobození od daně AIEM nebo její snížení. V příloze uvedeného rozhodnutí byl obsažen seznam produktů, na které se mohlo výše uvedené osvobození od daně nebo její snížení uplatnit. Rozdíl ve zdanění produktů z místní produkce a ostatních produktů nesměl podle druhu produktu překročit 5, 15 nebo 25 procentních bodů.

(11)

Rozhodnutí Rady č. 895/2011/EU (3) změnilo rozhodnutí 2002/546/ES a prodloužilo dobu jeho použitelnosti do 31. prosince 2013.

(12)

Rozhodnutí Rady č. 1413/2013/EU (4) dále změnilo rozhodnutí 2002/546/ES a prodloužilo dobu jeho použitelnosti do 30. června 2014.

(13)

Rozhodnutím Rady č. 377/2014/EU (5) bylo Španělsku povoleno uplatňovat do 31. prosince 2020 osvobození od daně nebo snížení daně AIEM u některých produktů, které se vyrábí na Kanárských ostrovech. V příloze uvedeného rozhodnutí je obsažen seznam produktů, pro které výše uvedené osvobození od daně nebo její snížení platí.

(14)

Důkladným přezkoumáním situace se potvrzuje, že žádosti Španělska o obnovení povolení je třeba vyhovět.

(15)

Maximální rozdílná sazba, kterou lze uplatnit na dotčené průmyslové produkty, by měla činit 15 %. V souladu se zásadou subsidiarity rozhodnou španělské orgány o přiměřeném procentu pro každý produkt. Povolený rozdíl ve zdanění by neměl překročit výši doložených dodatečných nákladů. Uplatňování této daňové výhody by však mělo podléhat limitu ve výši 150 milionů EUR ročně, s výjimkou řádně odůvodněných případů.

(16)

V souladu se zásadou subsidiarity a v zájmu zajištění flexibility by španělským orgánů, mělo být povoleno seznam produktů a povolený rozdíl v jejich zdanění změnit tak, aby odrážel skutečnou výši dodatečných nákladů na výrobu těchto produktů na Kanárských ostrovech. V této souvislosti by španělské orgány měly mít možnost v případě potřeby uplatnit nižší rozdílné sazby a stanovit minimální daň pro konkrétní produkty za předpokladu, že jakákoli změna bude v souladu s cíli článku 349 Smlouvy o fungování EU. Jakákoli změna seznamu produktů by měla vycházet z těchto kritérií způsobilosti: existuje místní produkce a její podíl na místním trhu činí nejméně 5 %, existuje významný dovoz zboží (včetně dovozu z pevninského Španělska a jiných členských států), který by mohl ohrozit pokračování místní produkce, a jeho podíl na místním trhu činí nejméně 10 %, existují dodatečné náklady, které zvyšují nákladovou cenu místní produkce ve srovnání s produkty vyráběnými jinde, což ohrožuje konkurenceschopnost produktů z místní produkce.

(17)

Španělským orgánům by mělo být povoleno v řádně odůvodněných případech se od prahových hodnot podílu na trhu odchýlit; tyto případy zahrnují: produkci náročnou na pracovní sílu, produkci jinak strategicky významnou pro místní rozvoj, produkci podléhající pravidelným výkyvům, produkci umístěnou ve zvláště znevýhodněných oblastech a produkci zdravotnických výrobků a osobních ochranných prostředků potřebných k řešení zdravotních krizí. Španělské orgány by měly mít možnost změnit seznam produktů a povolený rozdíl v jejich zdanění za předpokladu, že jakákoli změna bude v souladu s cíli článku 349 Smlouvy o fungování EU.

(18)

Cíl podpory socioekonomického rozvoje Kanárských ostrovů se odráží na vnitrostátní úrovni v účelu daně AIEM a rozdělování příjmů, které vytváří. Začlenění příjmů z daně AIEM do zdrojů hospodářského a daňového systému Kanárských ostrovů a jejich použití v rámci strategie hospodářského a sociálního rozvoje, včetně podpory místních činností, je zákonnou povinností.

(19)

Osvobození od daně AIEM nebo její snížení by se mělo použít po dobu sedmi let. Aby mohla Komise posoudit, zda jsou nadále plněny podmínky opodstatňující povolení, měly by španělské orgány Komisi do 30. září 2025 předložit monitorovací zprávu.

(20)

Tímto rozhodnutím není dotčeno případné použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU,

(1)

Rozhodnutí Rady č. 940/2014/EU (2) povoluje francouzským orgánům v nejvzdálenějších francouzských regionech uplatnit osvobození od přístavní daně či její snížení u produktů, které jsou uvedeny na seznamu v příloze uvedeného rozhodnutí a pocházejí z místní produkce v těchto nejvzdálenějších regionech. Nejvyšší povolená odchylka zdanění činí 10, 20 nebo 30 procentních bodů v závislosti na produktech a dotyčném zámořském departementu. Rozhodnutí č. 940/2014/EU se použije do 31. prosince 2020.

(2)

Francie se domnívá, že znevýhodnění nejvzdálenějších francouzských regionů v hospodářské soutěži přetrvává, a požádala Komisi o zachování systému diferencovaného zdanění, který by se podobal současnému systému, od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

(3)

Posouzení seznamu produktů, na něž si Francie přeje uplatnit diferencované zdanění, je však časově náročné, protože u každého produktu je třeba ověřit odůvodnění diferencované daně a její přiměřenost a ujistit se, že diferencované zdanění nemůže narušit celistvost a soudržnost právního řádu Unie, včetně celistvosti a soudržnosti vnitřního trhu a společných politik.

(4)

Krize související s pandemií COVID-19 způsobila vážné zpoždění práce francouzských orgánů, jež měly shromáždit všechny informace nezbytné pro toto ověření. Proto nemohla být tato práce dosud dokončena.

(5)

Pokud by do 1. ledna 2021 nebyl přijat žádný návrh, mohlo by nastat právní vakuum, neboť by po 1. lednu 2021 nebylo možné v nejvzdálenějších francouzských regionech uplatňovat diferencované zdanění.

(6)

Aby bylo možné dokončit probíhající ověřování a Komisi poskytnout čas k předložení vyváženého návrhu zohledňujícího různé zájmy, o které se v této věci jedná, je tudíž nutné další šestiměsíční období.

(7)

Rozhodnutí č. 940/2014/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Nařízení (EU) 2018/848, a zejména část I jeho přílohy II stanoví určité požadavky týkající se používání rozmnožovacího materiálu rostlin z přechodného období a rozmnožovacího materiálu rostlin z konvenční produkce.

(2)

Vzhledem k postupnému ukončování platnosti odchylek od používání ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin stanovenému v článku 53 nařízení (EU) 2018/848 je důležité zvýšit produkci ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin z přechodného období i jejich uvádění na trh.

(3)

V souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) 2018/848 může být rozmnožovací materiál rostlin uváděn na trh jako „produkt z přechodného období“, je-li dodrženo přechodné období v délce nejméně 12 měsíců. Podle čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) 2018/848 členské státy zajistí, aby byla zřízena pravidelně aktualizovaná databáze ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin z přechodného období, vyjma semenáčků, avšak včetně sadbových brambor, který je na jejich území k dispozici. Kromě toho čl. 26 odst. 2 požaduje, aby členské státy zavedly systémy, jež hospodářským subjektům, které uvádějí na trh ekologický rozmnožovací materiál rostlin nebo rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období a které jsou schopny takový materiál dodávat v dostatečném množství a v přiměřené lhůtě, umožňují na dobrovolném základě a bezplatně zveřejňovat spolu s jejich názvem a kontaktními údaji informace o ekologickém rozmnožovacím materiálu a rozmnožovacím materiálu z přechodného období, například o rozmnožovacím materiálu rostlin ekologického heterogenního materiálu nebo ekologických odrůd vhodných pro ekologickou produkci, vyjma semenáčků, avšak včetně sadbových brambor, které jsou k dispozici, hmotnost takového materiálu a období, kdy je v průběhu roku dostupný. Čl. 26 odst. 5 však stanoví, že členské státy mohou nadále používat příslušné informační systémy, které již existují.

(4)

Je proto důležité, aby v době, kdy není k dispozici dostatečné množství ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin, a tento nedostatek je prokázán záznamy ve výše uvedené databázi a v systémech, došlo k upřednostnění rozmnožovacího materiálu rostlin z přechodného období před rozmnožovacím materiálem rostlin z konvenční produkce. Kromě toho by v souladu s čl. 6 písm. i) nařízení (EU) 2018/848 mělo být povoleno používání vlastního ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin z přechodného období.

(5)

S ohledem na stávající rozdílné postupy v členských státech je rovněž obzvláště důležité harmonizovat specifická kritéria a podmínky pro vydávání povolení používat rozmnožovací materiál rostlin z konvenční produkce, pokud není ekologický rozmnožovací materiál rostlin a rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období k dispozici v dostatečné jakosti nebo v dostatečném množství. Tato harmonizace by měla umožnit zabránit možné nekalé hospodářské soutěži v ekologické produkci a zajistit, aby se na rozmnožovací materiál rostlin vztahovala určitá preventivní ustanovení a aby se v případě předepsaných rostlinolékařských ošetření na pozemek v případě potřeby vztahovalo přechodné období podle bodů 1.7.3 a 1.7.4 části I přílohy II nařízení (EU) 2018/848.

(6)

Navzdory úsilí, které vynakládají hospodářské subjekty zapojené do produkce ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin, stále existuje mnoho druhů, poddruhů nebo odrůd, pro něž není ekologický rozmnožovací materiál rostlin a rozmnožovací materiál rostlin z přechodného období k dispozici, a u nichž je nezbytné zjednodušit proces povolování snížením administrativní zátěže, aniž by došlo k ohrožení ekologické povahy produktů. Z tohoto důvodu a rovněž proto, aby se snížil počet žádostí o individuální povolení, je vhodné umožnit za určitých podmínek vydávání ročních vnitrostátních povolení pro druhy, poddruhy a odrůdy a stanovit přijetí vnitrostátních seznamů druhů nebo poddruhů, u nichž jsou vhodné odrůdy ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin nebo rozmnožovacího materiálu rostlin z přechodného období k dispozici v dostatečném množství. Díky tomuto přístupu by mělo být možné snížit využívání individuálních povolení. Vnitrostátní seznamy navíc představují relevantní informace, které by měly zvýšit znalosti a jistotu v odvětví ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin, a tak usnadnit další rozvoj jak v tomto vysoce specializovaném odvětví produkce, tak v používání ekologického rozmnožovacího materiálu rostlin.

(7)

Část I přílohy II nařízení (EU) 2018/848 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(8)

V zájmu jasnosti a právní jistoty by se toto nařízení mělo použít od data použitelnosti nařízení (EU) 2018/848,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení železnatého chelátu lysinu a kyseliny glutamové. Uvedená žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení.

(3)

Uvedená žádost se týká povolení železnatého chelátu lysinu a kyseliny glutamové jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat se zařazením do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svých stanoviscích ze dne 4. července 2019 (2) a ze dne 25. května 2020 (3) k závěru, že za navrhovaných podmínek užití nemá železnatý chelát lysinu a kyseliny glutamové nepříznivé účinky na zdraví zvířat ani na bezpečnost spotřebitelů. Úřad rovněž dospěl k závěru, že uvedená doplňková látka je látka dráždivá pro oči a senzibilizující kůži a dýchací cesty, a upozornil na riziko pro uživatele uvedené doplňkové látky vyplývající z vdechnutí. Proto se Komise domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele uvedené doplňkové látky. Úřad rovněž dospěl k závěru, že uvedená doplňková látka nepředstavuje další riziko pro životní prostředí ve srovnání s jinými sloučeninami železa a že je účinným zdrojem železa pro všechny druhy zvířat. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení uvedené doplňkové látky prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou, s výhradou příslušných ochranných opatření pro uživatele uvedené doplňkové látky, splněny. Proto by používání uvedené doplňkové látky mělo být povoleno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení L-glutaminu z Corynebacterium glutamicum NITE BP-02524 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat. Uvedená žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Uvedená žádost se týká povolení L-glutaminu z Corynebacterium glutamicum NITE BP-02524 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat se zařazením do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“, funkční skupiny „aminokyseliny, jejich soli a analogy“ a do kategorie doplňkových látek „senzorické doplňkové látky“, funkční skupiny „zchutňující látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 18. března 2020 (2) k závěru, že za navrhovaných podmínek užití nemá L-glutamin z Corynebacterium glutamicum NITE BP-02524 nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí. Úřad rovněž dospěl k závěru, že uvedená doplňková látka je pro všechny druhy zvířat účinným zdrojem glutaminu a že aby byl doplňkový L-glutamin plně účinný u přežvýkavců, měl by být chráněn před rozkladem v bachoru.

(5)

Pokud jde o použití jako zchutňující látky, úřad uvádí, že není nutné dále prokazovat účinnost, bude-li látka použita v doporučené dávce. Použití L-glutaminu jako zchutňující látky se nepovoluje ve vodě k napájení. Při doporučené dávce L-glutamin jako zchutňující látka pravděpodobně nepředstavuje žádné riziko. Skutečnost, že použití L-glutaminu jako zchutňující látky se nepovoluje ve vodě k napájení, nebrání jeho použití v krmných směsích podávaných s vodou. V zájmu lepší kontroly L-glutaminu jako zchutňující látky by měly být stanoveny určité podmínky a omezení. U L-glutaminu by měl být na etiketě doplňkové látky uveden doporučený obsah. Je-li tento obsah překročen, měly by být na etiketě premixů uvedeny určité informace.

(6)

Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávy o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předložené referenční laboratoří, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(7)

Posouzení L-glutaminu z Corynebacterium glutamicum NITE BP-02524 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedené doplňkové látky mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení L-valinu. Uvedená žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení.

(3)

Uvedená žádost se týká povolení L-valinu z Escherichia coli KCCM 80159 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat se zařazením do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“, funkční skupiny „aminokyseliny, jejich soli a analogy“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 18. března 2020 (2) k závěru, že za navrhovaných podmínek užití nemá L-valin z Escherichia coli KCCM 80159, je-li podáván ve vhodném množství, nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí. Dále dospěl úřad k závěru, že se považuje za účinný zdroj esenciální aminokyseliny L-valin pro výživu zvířat a aby byla uvedená doplňková látka účinná u přežvýkavců, měla by být chráněna před rozkladem v bachoru. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávy o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předložené referenční laboratoří, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení L-valinu z Escherichia coli KCCM 80159 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedené látky mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byly podány žádosti o povolení L-lysin-monohydrochloridu z Corynebacterium glutamicum DSM 32932 a L-lysin-sulfátu z Corynebacterium glutamicum KFCC 11043. Uvedené žádosti byly podány spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení.

(3)

Uvedené žádosti se týkají povolení L-lysin-monohydrochloridu z Corynebacterium glutamicum DSM 32932 a L-lysin-sulfátu z Corynebacterium glutamicum KFCC 11043 jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat se zařazením do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“, funkční skupiny „aminokyseliny, jejich soli a analogy“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 19. března 2020 (2) k závěru, že za navrhovaných podmínek užití nemá L-lysin-monohydrochlorid z Corynebacterium glutamicum DSM 32932 nepříznivé účinky na zdraví zvířat, bezpečnost spotřebitelů nebo na životní prostředí. Úřad upozornil na riziko pro uživatele, neboť uvedená doplňková látka by měla být považována za látku dráždivou pro oči. Proto se Komise domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele uvedené doplňkové látky. Úřad dospěl ve svém stanovisku ze dne 1. července 2020 (3) k závěru, že za navrhovaných podmínek užití nemá L-lysin-sulfát z Corynebacterium glutamicum KFCC 11043 nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí. Úřad rovněž dospěl k závěru, že obě uvedené doplňkové látky jsou účinným zdrojem aminokyseliny L-lysin pro všechny druhy zvířat a že aby byly stejně účinné u přežvýkavců jako u druhů nepřežvýkavců, měly by být chráněny před rozkladem v bachoru. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávy o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předložené referenční laboratoří, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení L-lysin-monohydrochloridu z Corynebacterium glutamicum DSM 32932 a L-lysin-sulfátu z Corynebacterium glutamicum KFCC 11043 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedených látek mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení přípravku 6-fytázy. Uvedená žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Uvedená žádost se týká povolení přípravku 6-fytázy z Komagataella phaffii CGMCC 12056 jako doplňkové látky pro nosnice a jiné ptáky určené ke snášce se zařazením do kategorie doplňkových látek „zootechnické doplňkové látky“ a funkční skupiny „látky zvyšující stravitelnost“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 7. května 2020 (2) k závěru, že za navrhovaných podmínek užití nemá přípravek 6-fytázy z Komagataella phaffii CGMCC 12056 nepříznivé účinky na zdraví nosnic a jiných ptáků určených ke snášce, bezpečnost spotřebitelů nebo na životní prostředí. Rovněž dospěl k závěru, že by uvedená doplňková látka měla být považována za potenciální látku senzibilizující dýchací cesty. Proto se Komise domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele uvedené doplňkové látky. Úřad dospěl k závěru, že uvedená doplňková látka je účinná jako zootechnická doplňková látka při zlepšování stravitelnosti krmiva u nosnic a jiných ptáků určených ke snášce. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení přípravku 6-fytázy z Komagataella phaffii CGMCC 12056 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedeného přípravku mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení glutamanu sodného získaného fermentací s Corynebacterium glutamicum KCCM 80188. Uvedená žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Uvedená žádost se týká povolení glutamanu sodného získaného fermentací s Corynebacterium glutamicum KCCM 80188 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat. Žadatel požádal o zařazení uvedené doplňkové látky do kategorie doplňkových látek „senzorické doplňkové látky“.

(4)

Žadatel požádal o povolení doplňkové látky pro použití rovněž ve vodě k napájení. Nařízení (ES) č. 1831/2003 však neumožňuje povolení „zchutňujících látek“ pro použití ve vodě k napájení. Proto by použití glutamanu sodného získaného fermentací s Corynebacterium glutamicum KCCM 80188 ve vodě k napájení nemělo být umožněno. Skutečnost, že použití uvedené doplňkové látky jako zchutňující látky se nepovoluje ve vodě k napájení, nebrání jejímu použití v krmných směsích podávaných s vodou.

(5)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 19. března 2020 (2) k závěru, že za navrhovaných podmínek použití nemá glutaman sodný získaný fermentací s Corynebacterium glutamicum KCCM 80188 nepříznivé účinky na zdraví zvířat, zdraví spotřebitelů ani na životní prostředí. Úřad dospěl ve svém stanovisku k závěru, že uvedená doplňková látka není toxická při vdechnutí, není dráždivá pro kůži ani oči a není senzibilizátorem kůže. Úřad rovněž dospěl k závěru, že účinek glutamanu sodného na zvýšení chuti potravin je dobře ověřen, a proto není nutné dále prokazovat jeho účinnost v krmivech. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodách analýzy doplňkové látky přidané do krmiv předloženou referenční laboratoří, zřízenou nařízením (ES) č. 1831/2003.

(6)

Posouzení glutamanu sodného získaného fermentací s Corynebacterium glutamicum KCCM 80188 prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedené látky mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(7)

V zájmu lepší kontroly by měly být stanoveny určité podmínky a omezení. Na etiketě doplňkové látky by měl být zejména uveden doporučený obsah. Pokud je doporučený obsah překročen, měly by být na etiketě premixů uvedeny určité informace.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2020/862 (2) byla stanovena míra úpravy přímých plateb podle nařízení (EU) č. 1306/2013 pro kalendářní rok 2020. Uvedená míra úpravy byla stanovena na základě informací dostupných v souvislosti s návrhem rozpočtu na rok 2021, zejména s ohledem na částku finanční kázně ve výši 487,6 milionu EUR na vytvoření rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství podle článku 25 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(2)

Uvedená míra úpravy rovněž zohlednila potřebu uplatnit finanční kázeň s cílem dodržet roční stropy uvedené v článku 16 nařízení (EU) č. 1306/2013, jak je stanoveno v čl. 26 odst. 1 uvedeného nařízení.

(3)

I když potřeba finanční kázně na rezervu pro případ krizí v odvětví zemědělství nadále činí 487,6 milionu EUR, z předběžných odhadů, které jsou k dispozici v souvislosti s chystaným návrhem Komise na změnu návrhu rozpočtu na rok 2021 č. 1, jenž se vztahuje na odhady přímých plateb a výdajů souvisejících s trhem, vyplývá, že míru finanční kázně stanovenou v prováděcím nařízení (EU) 2020/862 je třeba přizpůsobit.

(4)

Proto je na základě nových informací, které má Komise k dispozici, vhodné přizpůsobit míru úpravy podle čl. 26 odst. 4 nařízení (ES) č. 1306/2013 před 1. prosincem kalendářního roku, na který se míra úpravy vztahuje.

(5)

Pozměněný návrh na nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (3), nebyl dosud přijat. Proto by se jako preventivní opatření a vzhledem k již velmi pokročilé fázi rozhodovacího postupu pro přijetí uvedeného nařízení měl pro výpočet míry úpravy použít čistý zůstatek pro výdaje Evropského zemědělského záručního fondu na rozpočtový rok 2021 ve výši 40 368,0 milionu EUR (dílčí strop stanovený v závěrech Evropské rady ze dne 21. července 2020, upravený o převody prostředků mezi Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a přímými platbami, oznámené členskými státy).

(6)

Obecně platí, že zemědělcům, kteří předkládají žádost o podporu pro přímé platby za jeden kalendářní rok (N), se částky vyplácejí ve stanovené lhůtě v daném rozpočtovém roce (N+1). Členské státy však mohou vyplácet zemědělcům opožděné platby i po uplynutí této lhůty, a to za určitých omezení. Tyto opožděné platby mohou být poskytnuty v následujícím rozpočtovém roce. Jestliže se pro daný kalendářní rok použije finanční kázeň, míra úpravy by neměla být uplatněna na platby, pro které byly předloženy žádosti o podporu v jiných kalendářních letech nežli v tom, pro který se použije finanční kázeň. Proto je z důvodu zajištění rovného zacházení se zemědělci vhodné stanovit, že míra úpravy se má použít pouze na platby, pro něž byly předloženy žádosti o podporu v kalendářním roce, pro který se použije finanční kázeň, bez ohledu na to, kdy je platba poskytnuta zemědělcům.

(7)

V čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (4) se stanoví, že míra úpravy použitá na přímé platby stanovená v souladu s článkem 26 nařízení (EU) č. 1306/2013 se má vztahovat pouze na přímé platby nad 2 000 EUR poskytované zemědělcům v příslušném kalendářním roce. V čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013 se dále stanoví, že v důsledku postupného zavádění přímých plateb se míra úpravy má v případě Chorvatska použít až ode dne 1. ledna 2022. Míra úpravy, která se určí podle tohoto nařízení, by se proto neměla použít na platby zemědělcům v uvedeném členském státě.

(8)

Přizpůsobená míra úpravy by se měla vzít v úvahu při výpočtu všech plateb, které mají být poskytnuty zemědělci na žádost o podporu předloženou pro kalendářní rok 2020. V zájmu přehlednosti by proto prováděcí nařízení (EU) 2020/862 mělo být zrušeno.

(9)

Aby se zajistila použitelnost přizpůsobené míry úpravy v okamžiku, kdy mají být podle nařízení (EU) č. 1306/2013 zahájeny platby zemědělcům, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. prosince 2020,

(1)

Rozhodnutí Komise (EU) 2017/2285 ze dne 6. prosince 2017 o změně příručky pro uživatele, která stanoví kroky nutné k účasti v systému EMAS podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (2), definuje v bodě 2.4.3. přílohy I požadavky na použití metody výběru vzorků pro ověřování organizací působících na více místech.

(2)

Bod 2.4.3.3. písm. a) příručky pro uživatele obsažené v příloze I rozhodnutí (EU) 2017/2285 definuje odvětví, v nichž lze použít metodu výběru vzorků pro ověřování organizací působících na více místech (tabulka 9).

(3)

Bod 2.4.3.3. písm. b) příručky pro uživatele definuje odvětví, v nichž lze v pilotních projektech použít metodu výběru vzorků pro ověřování organizací působících na více místech (tabulka 10), a upřesňuje, že po provedení pilotního projektu a na základě hodnocení pilotního projektu může výbor pro systém EMAS doporučit, aby bylo dané odvětví zahrnuto do seznamu odvětví, v nichž je použití metody výběru vzorků povoleno (tabulka 9).

(4)

V Německu byly provedeny dva pilotní projekty v odvětvích uvedených v tabulce 10: jeden projekt v maloobchodním odvětví (kód NACE 47.1) a jeden projekt týkající se ústavní sociální péče (kód NACE 87) a mimoústavní sociální péče (kód NACE 88). Hodnocení těchto pilotních projektů bylo předloženo výboru EMAS.

(5)

Na základě tohoto hodnocení pilotních projektů výbor EMAS doporučil, aby tato odvětví byla zařazena na seznam odvětví, v nichž je povoleno použít metodu výběru vzorků pro ověřování organizací působících na více místech (tabulka 9),

(1)

Podle nařízení (ES) č. 66/2010 může být udělena ekoznačka EU produktům s menším dopadem na životní prostředí během celého jejich životního cyklu.

(2)

Nařízení (ES) č. 66/2010 stanoví, že konkrétní kritéria ekoznačky EU mají být stanovena podle skupin produktů.

(3)

Rozhodnutím Komise 2012/481/EU (2) byla stanovena kritéria a související požadavky na jejich posuzování a ověřování pro skupinu produktů „tištěný papír“. Platnost uvedených kritérií a požadavků byla rozhodnutím Komise (EU) 2018/1590 (3) prodloužena do 31. prosince 2020.

(4)

Rozhodnutím Komise 2014/256/EU (4) byla stanovena kritéria a související požadavky na jejich posuzování a ověřování pro skupinu produktů „produkty ze zpracovaného papíru“. Platnost uvedených kritérií a požadavků byla rozhodnutím Komise (EU) 2017/1525 (5) prodloužena do 31. prosince 2020.

(5)

Za účelem lepšího vyjádření osvědčených postupů na trhu pro tyto skupiny produktů a za účelem zohlednění inovací zavedených v mezidobí je vhodné stanovit nový soubor kritérií pro produkty z tištěného papíru, papírové kancelářské potřeby a papírové odnosné tašky.

(6)

Ve zprávě o kontrole účelnosti ekoznačky EU (6) ze dne 30. června 2017, která se zaměřila na přezkum provádění nařízení (ES) č. 66/2010, bylo shledáno, že je zapotřebí vytvořit strategičtější přístup k ekoznačce EU a tam, kde je to vhodné, sloučit skupiny produktů, které spolu úzce souvisejí.

(7)

V souladu s těmito závěry a po konzultaci s Výborem pro ekoznačku Evropské unie je vhodné revidovat kritéria pro skupinu produktů „tištěný papír“ a „produkty ze zpracovaného papíru“ při zohlednění současného úspěchu, zájmu zúčastněných stran o produkt a možných budoucích příležitostí k většímu využívání udržitelných produktů a tržní poptávky po nich.

(8)

Vzhledem k tomu, že tyto dvě skupiny produktů „tištěný papír“ a „produkty ze zpracovaného papíru“ jsou úzce propojeny a jejich kritéria se budou překrývat, je vhodné přijmout jediné rozhodnutí s jednou přílohou pro obě skupiny produktů.

(9)

Název skupiny produktů by měl být změněn na „produkty z tištěného papíru, papírové kancelářské potřeby a papírové odnosné tašky“, aby lépe odrážel funkčnost produktů a zajistil jasnost produktů zahrnutých do oblasti působnosti této skupiny. To by mělo též více zviditelnit uvedené režimy pro účastníky trhu a snížit administrativní zátěž vnitrostátních orgánů.

(10)

Kromě toho by v souladu s tímto přezkumem měly být provedeny některé úpravy definice skupiny produktů „produkty z tištěného papíru, papírové kancelářské potřeby a papírové odnosné tašky“, zejména aby jasněji rozlišovala jednotlivé druhy produktů.

(11)

Nový akční plán pro oběhové hospodářství pro čistší a konkurenceschopnější Evropu (7), který byl přijat dne 11. března 2020, stanovuje, že požadavky na životnost, recyklovatelnost a obsah recyklovaného materiálu musí být do kritérií ekoznačky EU zahrnuty systematičtěji.

(12)

Cílem revidovaných kritérií ekoznačky EU pro produkty z tištěného papíru, papírové kancelářské potřeby a papírové odnosné tašky by mělo být zejména používání papírových produktů vyráběných udržitelnějším způsobem a získávaných z udržitelně obhospodařovaných lesů nebo recyklovaných materiálů. Nová kritéria by měla vycházet z přístupu analýzy životního cyklu a měla by usilovat o podporu energeticky účinných výrobních procesů a snížení emisí těkavých organických sloučenin, které přispívají k fotochemické oxidaci, toxicitě pro člověka, vyčerpávání abiotických zdrojů, acidifikaci z hlediska eutrofizace a změně klimatu. Revidovaná kritéria by měla omezit používání nebezpečných látek, řešit emise vznikající během tiskařského procesu, snížit množství odpadového papíru vyprodukovaného v procesu a zvýšit recyklovatelnost produktů, která přispívá k snadnějšímu přechodu na více oběhové hospodářství.

(13)

Nová kritéria a související požadavky na jejich posuzování a ověřování pro každou skupinu produktů by měly zůstat v platnosti do 31. prosince 2028 a měly by zohledňovat inovační cyklus těchto dvou skupin produktů.

(14)

Z důvodů právní jistoty by měla být rozhodnutí 2012/481/EU a 2014/256/EU zrušena.

(15)

Pro výrobce, jejichž produktům byla udělena ekoznačka EU pro produkty z tištěného papíru nebo produkty ze zpracovaného papíru na základě kritérií stanovených v rozhodnutí 2012/481/EU, resp. rozhodnutí 2014/256/EU, je třeba stanovit přechodné období, aby měli dostatek času přizpůsobit své produkty novým kritériím a požadavkům. Po omezenou dobu po přijetí tohoto rozhodnutí by výrobci též měli mít možnost podávat žádosti vypracované buď na základě kritérií stanovených v uvedených rozhodnutích, nebo na základě nových kritérií, která stanoví toto rozhodnutí. Licence na ekoznačku EU udělené v souladu s kritérii stanovenými v jednom z předchozích rozhodnutí by mělo být možné použít osmnáct měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí.

(16)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 16 nařízení (ES) č. 66/2010,

1)

„pořadači“ papírové produkty používané k uchovávání dokumentů nebo časopisů a sestávající z desek vyrobených obvykle z lepenky, s kroužky k upevnění volných papírů pohromadě, včetně kroužkových pořadačů a pákových pořadačů;

2)

„knihami“ produkty z tištěného papíru s šitou a/nebo lepenou vazbou s tuhými či měkkými deskami, s výjimkou výročních zpráv, periodik, brožur, časopisů a pravidelně vydávaných katalogů;

3)

„kartotékovými produkty“ produkt používaný k organizaci, uchovávání a ochraně listinných dokladů, včetně závěsných desek a pákových pořadačů;

4)

„odkládacími deskami“ ohýbané pouzdro nebo kryt k uchovávání volných papírů včetně rejstříků a rozdružovačů, spisových desek, odkládacích desek bez chlopní, závěsných desek, lepenkových krabic a desek s třemi chlopněmi;

5)

„vloženými listy“ zvláštní listy nebo oddíly, vytištěné odděleně od příslušného produktu z tištěného papíru, které jsou buďto vloženy mezi stránky produktu z tištěného papíru a lze je vyjmout (volně vložené listy), nebo jsou svázány se stránkami daného produktu z tištěného papíru, a jsou tedy jeho nedílnou součástí (pevně vložené listy), včetně vícestránkových reklam, brožur, brožurek, odpovědních pohlednic nebo jiného propagačního materiálu;

6)

„obaly“ veškeré produkty zhotovené z jakéhokoli materiálu jakéhokoli typu určené k pojmutí a ochraně zboží, manipulaci s ním a dodávání nebo prezentaci zboží, od surovin až po zpracované zboží, od výrobce až po uživatele nebo spotřebitele;

7)

„papírovými odnosnými taškami“ papírové produkty používané pro manipulaci se zbožím nebo jeho přepravu;

8)

„produktem z tištěného papíru“ produkt s tištěným obrazem vzniklým zpracováním tiskařského materiálu natištěného na papír a obsahující konečnou úpravu;

9)

„papírovými kancelářskými potřebami“ materiál z papíru určený k psaní a archivaci, včetně obálek a kancelářských materiálů;

10)

„balicím papírem“ list nebo role papíru používaného k balení předmětů, jako jsou dárky a balíky.