(1)

Nařízení (ES) č. 1272/2008 bylo změněno nařízením Komise (EU) 2017/542 (2) za účelem doplnění některých požadavků na předkládání informací týkajících se reakce na ohrožení zdraví a vložení „jednoznačného identifikátoru složení“ (UFI) do doplňujících informací uvedených na štítku nebezpečné směsi. Dovozci a následní uživatelé musí začít splňovat požadavky po etapách – podle jednotlivých dat pro dosažení souladu – v závislosti na tom, pro jaké použití je směs uváděna na trh.

(2)

Odvětví barev vyjádřilo konkrétní obavy týkající se praktického provádění požadavků na reakci na ohrožení zdraví v případě barev vyráběných v omezených množstvích na míru pro jednotlivého zákazníka nebo profesionálního uživatele v místě prodeje. Aby byla uspokojena poptávka zákazníků po velmi specifických odstínech, mohou být příslušní pracovníci požádáni, aby míchali a dodávali barvy s téměř neomezeným počtem různých složení. Dodržování požadavků na reakci na ohrožení zdraví by proto vyžadovalo, aby pracovníci buď předkládali informace a předem vytvořili identifikátory UFI pro obzvláště vysoký počet barev všech možných kombinací barev, z nichž mnohé ve skutečnosti nemusí být nikdy dodány, nebo aby odložili každou dodávku v místě prodeje až do okamžiku předložení informací a vytvoření identifikátoru UFI. Každý z těchto přístupů by nepřiměřeně zatížil odvětví barev namíchaných na přání zákazníka.

(3)

Aby se předešlo nepřiměřené administrativní zátěži, zejména pro malé a střední podniky, u barev namíchaných na přání zákazníka, je třeba požadavky změnit nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1677 (3), a to s cílem umožnit u barev namíchaných na přání zákazníka výjimku z oznamovací povinnosti podle přílohy VIII nařízení (ES) č. 1272/2008 a z povinnosti vytvořit identifikátor UFI uvedené ve zmíněné příloze. Aby však toxikologická střediska mohla formulovat vhodnou reakci na ohrožení zdraví, musí jednotlivé směsi obsažené v barvách namíchaných na přání zákazníka nadále splňovat všechny požadavky přílohy VIII.

(4)

S ohledem na tuto skutečnost je vhodné změnit článek 25 nařízení (ES) č. 1272/2008 s cílem stanovit pravidlo pro barvy namíchané na přání zákazníka, u nichž se neoznamují žádné informace ani se nevytváří žádný odpovídající identifikátor UFI, což by vyžadovalo, aby se na štítku barvy namíchané na přání zákazníka uváděly identifikátory UFI všech směsí obsažených v barvě namíchané na přání zákazníka. Kromě toho, pokud je koncentrace směsi s identifikátorem UFI obsažené v barvě namíchané na přání zákazníka vyšší než 5 %, měla by být tato koncentrace zahrnuta v doplňujících informacích uvedených na štítku barvy namíchané na přání zákazníka, neboť směsi v těchto barvách o takové koncentraci jsou s větší pravděpodobností relevantní pro reakce na ohrožení zdraví.

(5)

Vzhledem k tomu, že datum, kdy musí být splněny požadavky u směsí pro spotřebitelské a profesionální použití, tj. 1. ledna 2021, stanovené v příloze VIII nařízení (ES) č. 1272/2008 se blíží a že toto nařízení umožňuje splňovat požadavky uvedené přílohy všem odvětvím, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve.

(6)

Nařízení (ES) č. 1272/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Nařízení (ES) č. 1272/2008 bylo změněno nařízením Komise (EU) 2017/542 (2) za účelem doplnění některých požadavků na předkládání informací týkajících se reakce na ohrožení zdraví a vložení „jednoznačného identifikátoru složení“ do doplňujících informací uvedených na štítku nebezpečné směsi. Tyto požadavky byly změněny nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/11 (3). Dovozci a následní uživatelé musí začít splňovat požadavky po etapách – podle jednotlivých dat pro dosažení souladu – v závislosti na tom, pro jaké použití je směs uváděna na trh.

(2)

Různá průmyslová odvětví vyjádřila obavy týkající se praktického provádění požadavků na informace o reakci na ohrožení zdraví v některých případech, zejména pokud jde o obtížné zjišťování přesného složení směsí v případech, kdy jsou při výrobě směsi použity suroviny se značně variabilním nebo neznámým složením, v případech, kdy jsou toxikologicky velmi podobné složky dodávané několika různými dodavateli používány společně ve stejné výrobní lince, nebo v případech složitých dodavatelských řetězců. V případě namíchaných směsí byly rovněž vyjádřeny obavy ohledně toho, že není možné předem zjistit, jaké konkrétní namíchané směsi mají být uvedeny na trh.

(3)

Je nezbytné řešit situaci, kdy se ve směsi používají různé, avšak toxikologicky velmi podobné složky a kdy není známo, která složka je přítomna v konkrétní směsi uvedené na trh v daném okamžiku. Aby se zajistilo řádné dodržování požadavků na reakci na ohrožení zdraví v praxi, mělo by být dovozcům a následným uživatelům povoleno seskupit toxikologicky podobné složky směsi do skupiny zaměnitelných složek a poskytnout informace o celkové koncentraci těchto složek přítomných ve směsi, aniž by bylo nutné specifikovat jejich jednotlivé koncentrace. Aby mohla toxikologická střediska formulovat vhodnou reakci na ohrožení zdraví, měly by být složky seskupeny do skupiny zaměnitelných složek, pouze pokud je jejich klasifikace na základě jejich účinků na zdraví nebo fyzikálních účinků stejná a pokud jsou určení nebezpečnosti a doplňující informace o nebezpečnosti totožné pro všechny možné kombinace výsledné konečné směsi obsahující tyto složky. U složek klasifikovaných do určitých tříd nebezpečnosti by rovněž mělo být nezbytné, aby k seskupení měly stejnou technickou funkci a stejné toxikologické vlastnosti.

(4)

S cílem řešit specifické problémy týkající se odvětví sádrovce, betonu připraveného pro lití a cementu a umožnit jim splnit požadavky na reakci na ohrožení zdraví, aniž by došlo ke snížení úrovně bezpečnosti, by mělo být možné, aby informace o reakci na ohrožení zdraví týkající se některých standardizovaných směsí v rámci těchto tří odvětví byly předloženy s odkazem na standardní složení. Aby však mohla toxikologická střediska formulovat vhodnou reakci na ohrožení zdraví, měla by být tato možnost dostupná pouze v případech, kdy se klasifikace směsi nemění podle složení směsi v rozmezí koncentrací stanovených ve standardním složení a kdy jsou informace o složení alespoň stejně podrobné jako informace obsažené v bezpečnostním listu směsi sestaveném podle článku 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (4) (dále jen „bezpečnostní list“). V případě, že informace obsažené v bezpečnostním listu jsou podrobnější než informace o složení ve standardním vzorci, měli by být dovozci a následní uživatelé povinni místo toho oznámit informace v bezpečnostním listu.

(5)

V zájmu řešení konkrétních obtíží předpokládaných u některých paliv a s ohledem na skutečnost, že paliva uváděná na trh jsou obvykle v souladu s technickou normou a že toxikologická střediska oznámila nízký počet případů otravy palivy, by mělo být možné informace o reakci na ohrožení zdraví, jakož i jakékoli jiné známé informace o chemickém složení přípravků předkládat pomocí odkazu na informace obsažené v bezpečnostním listu, dokud nebude nalezeno vhodnější řešení.

(6)

Aby byla uspokojena poptávka zákazníků po velmi specifických odstínech, bývají příslušní pracovníci někdy požádáni, aby míchali a dodávali barvy na přání zákazníka v místě prodeje. Tyto barvy namíchané na přání zákazníka mohou mít téměř neomezený počet různých složení. V případě, že by nebyla přijata žádná zmírňující opatření, by dodržování požadavků na reakci na ohrožení zdraví podle přílohy VIII nařízení (ES) č. 1272/2008 tudíž vyžadovalo, aby pracovníci, kteří míchají barvy na přání zákazníka, buď předkládali informace a předem vytvořili jednoznačné identifikátory složení (UFI) pro obzvláště vysoký počet barev všech možných kombinací barev, z nichž mnohé ve skutečnosti nemusí být nikdy dodány, nebo aby odložili každou dodávku až do okamžiku předložení informací a vytvoření identifikátoru UFI. Každý z těchto přístupů by znamenal nepřiměřenou zátěž pro odvětví barev namíchaných na přání zákazníka, zejména pro malé a střední podniky, aniž by došlo ke značnému zvýšení úrovně bezpečnosti.

(7)

Toxikologická střediska neoznámila významný počet nehod souvisejících s barvami. Vzhledem k zjevně nižším rizikům ve srovnání s jinými směsmi je oprávněné umožnit pružnější přístup, neboť by to nesnížilo současnou úroveň bezpečnosti.

(8)

Je proto vhodné stanovit možnost vyjmout barvy namíchané na přání zákazníka z oznamovacích povinností podle přílohy VIII a z požadavku na vytvoření identifikátoru UFI. Aby však v takovém případě mohla toxikologická střediska formulovat vhodnou reakci na ohrožení zdraví, měly by jednotlivé směsi obsažené v barvách namíchaných na přání zákazníka nadále splňovat všechny požadavky uvedené přílohy. Vedle tohoto nařízení mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1676 (5) článek 25 nařízení (ES) č. 1272/2008 s cílem doplnit nové pravidlo v případě barev namíchaných na přání zákazníka, u nichž nebylo předloženo žádné podání v souladu s přílohou VIII ani nebyl vytvořen žádný odpovídající identifikátor UFI, které vyžaduje, aby na štítku barvy namíchané na přání zákazníka byly uvedeny identifikátory UFI všech jednotlivých směsí obsažených v barvě namíchané na přání zákazníka, a to společně se specifickou koncentrací každé takové směsi s identifikátorem UFI obsažené v koncentraci vyšší než 5 %.

(9)

Vzhledem k počtu změn přílohy VIII nařízení (ES) č. 1272/2008 je vhodné v zájmu právní jasnosti nahradit celou přílohu.

(10)

Vzhledem k tomu, že datum, kdy musí být splněny požadavky u směsí pro spotřebitelské a profesionální použití, tj. 1. ledna 2021, stanovené v příloze VIII nařízení (ES) č. 1272/2008 se blíží a že toto nařízení umožňuje splňovat požadavky uvedené přílohy všem odvětvím, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve.

(11)

Nařízení (ES) č. 1272/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Komise přezkoumala žádost o schválení změny specifikace chráněného označení původu „Rioja“, kterou podalo Španělsko v souladu s článkem 105 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(2)

Komise v souladu s čl. 97 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 (2) zveřejnila žádost o schválení změny specifikace v Úředním věstníku Evropské unie.

(3)

Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(4)

Změna specifikace by proto měla být v souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 schválena.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

V souladu s čl. 97 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 byla žádost Maďarska o zápis názvu „Soltvadkerti“ do evidence posouzena Komisí a následně zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(3)

V souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 by měl být název „Soltvadkerti“ chráněn a zapsán do evidence uvedené v článku 104 zmíněného nařízení.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

V souladu s čl. 97 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 byla žádost Itálie o zápis názvu „Friuli“/„Friuli Venezia Giulia“/„Furlanija“/„Furlanija Julijska krajina“ do evidence posouzena Komisí a následně zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Komise neobdržela žádné námitky podle článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(3)

V souladu s článkem 99 nařízení (EU) č. 1308/2013 by měl být název „Friuli“/„Friuli Venezia Giulia“/„Furlanija“/„Furlanija Julijska krajina“ chráněn a zapsán do evidence uvedené v článku 104 zmíněného nařízení.

(4)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Příloha I nařízení (ES) č. 1334/2008 stanoví seznam aromat a výchozích materiálů Unie schválených pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a podmínky jejich použití.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 872/2012 (3) byl přijat seznam aromatických látek, který byl vložen do části A přílohy I nařízení (ES) č. 1334/2008.

(3)

Přílohu I nařízení (ES) č. 1334/2008 lze aktualizovat jednotným postupem uvedeným v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1331/2008, a to buď z podnětu Komise, nebo na základě žádosti podané členským státem nebo zúčastněnou stranou.

(4)

Seznam aromat a výchozích materiálů Unie stanovený v příloze I nařízení (ES) č. 1334/2008 obsahuje mimo jiné řadu aromatických látek, u nichž v době přijetí seznamu nařízením (EU) č. 872/2012 nebyl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) schopen na základě dostupných údajů vyloučit bezpečnostní riziko pro zdraví spotřebitele, a dospěl proto k závěru, že pro dokončení hodnocení těchto látek jsou zapotřebí doplňující údaje. Uvedené látky byly zařazeny na seznam aromatických látek Unie, avšak pod podmínkou, že před uplynutím konkrétních lhůt stanovených v části A přílohy I nařízení (ES) č. 1334/2008 budou předloženy bezpečnostní údaje týkající se obav vyjádřených úřadem. Tyto látky a jejich lhůty byly označeny poznámkami pod čarou č. 1 až 4.

(5)

Mezi látkami, které byly zařazeny na seznam aromat a výchozích materiálů Unie, ale byly označeny odkazem na poznámku pod čarou, jež vyžaduje, aby do 31. prosince 2012 byly předloženy doplňující vědecké údaje, bylo těchto pět látek: α-damaskon (číslo FL 07.134) (reprezentativní látka skupiny), δ-damaskon (číslo FL 07.130), cis-1-(2,6,6-trimethylcyklohex-2-en-1-yl)but-2-en-1-on (číslo FL 07.225), trans-1-(2,6,6-trimethylcyklohex-2-en-1-yl)but-2-en- 1-on (číslo FL 07.226) a α-damascenon (číslo FL 07.231) (dále jen „dotčené látky“). Tyto látky jsou součástí podskupiny 2.4 látek ze skupiny aromatických látek FGE.19 a byly zařazeny do skupiny aromatických látek FGE 210. Pokud jde o tyto látky, úřad ve svém stanovisku ohledně hodnocení skupiny aromatických látek 210 z roku 2009 (4) uvedl, že v jejich molekulární struktuře je obsaženo strukturální riziko genotoxicity, jelikož se jedná o alfa- a beta-nenasycené ketony, a že jsou zapotřebí doplňující údaje o genotoxicitě, aby bylo možné vyloučit obavy ohledně jejich genotoxicity v souladu s dokumentem úřadu s názvem „Genotoxicity test strategy for substances belonging to subgroups of the Flavouring Group FGE.19“ („Strategie testování genotoxicity pro látky patřící do podskupin skupiny aromatických látek FGE.19“) (5).

(6)

Dne 28. prosince 2012 byly předloženy údaje týkající se podskupiny 2.4 látek ze skupiny aromatických látek FGE.19.

(7)

Úřad předložené údaje vyhodnotil v rámci revize 1 stanoviska o genotoxickém potenciálu látek ze skupiny aromatických látek FGE 210 z chemické skupiny FGE 2.4 skupiny aromatických látek FGE 19, jež byla zveřejněna dne 19. února 2014 (6). Úřad však dospěl k závěru, že předložené údaje stále nepostačují k vyloučení genotoxického potenciálu dotčených látek, a požádal o další doplňující údaje o genotoxicitě u látek, které jsou pro tuto podskupinu reprezentativní.

(8)

Nové údaje byly předloženy v roce 2014. Úřad tyto nové údaje vyhodnotil v rámci revize 2 svého stanoviska, jež byla zveřejněna dne 10. července 2015 (7). Úřad však dospěl k závěru, že tyto nové údaje nepostačují k vyloučení genotoxického potenciálu dotčených látek, a znovu požádal, aby byly předloženy další vědecké údaje o genotoxicitě dotčených látek.

(9)

Další údaje o dotčených látkách byly předloženy v roce 2016. Po předložení těchto údajů si úřad prostřednictvím dopisů z 8. listopadu 2016, 9. února 2017, 29. června 2017 a 8. února 2019 vyžádal další informace a provedení specifických studií. Poskytnuté nové údaje však ne vždy odpovídaly studiím požadovaným úřadem a nebyly vhodné k řádnému vyřešení obav úřadu. S ohledem na veškeré uvedené doplňující údaje, jež byly předloženy, vyhodnotil úřad znovu genotoxický potenciál dotčených látek v rámci revize 3 stanoviska týkajícího se skupiny FGE.210 (8), jež byla zveřejněna dne 22. května 2019. Úřad dospěl k závěru, že obavy ohledně genotoxicity nelze u těchto pěti dotčených látek vyloučit.

(10)

Vzhledem k tomu, že ani údaje předložené v původní lhůtě, ani údaje předložené po následných žádostech úřadu po uvedené lhůtě neumožnily úřadu v roce 2019 vyloučit obavy vyjádřené v jeho stanovisku z roku 2009, má Komise za to, že není prokázáno, že dotčené látky nepředstavují bezpečnostní riziko pro zdraví spotřebitele. Na základě vědeckých důkazů předložených v rámci stanoveném v části A přílohy I nařízení (ES) č. 1334/2008 pro látky před dokončením jejich hodnocení proto použití dotčených látek nesplňuje obecné podmínky použití aromat uvedené v článku 4 nařízení (ES) č. 1334/2008.

(11)

V zájmu ochrany lidského zdraví by proto měly být dotčené látky odstraněny ze seznamu Unie.

(12)

Část A přílohy I nařízení (ES) č. 1334/2008 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(13)

Z technických důvodů by se měla stanovit přechodná období pro dotčené potraviny, do nichž byla přidána některá z pěti uvedených aromatických látek a které byly uvedeny na trh nebo odeslány do Unie ze třetích zemí a byly na cestě přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost. Uvedené přechodné období by se nemělo vztahovat na přípravky, do nichž byla přidána některá z pěti uvedených aromatických látek a které nejsou určeny ke spotřebě jako takové, jelikož složení těchto přípravků znají jejich výrobci při jejich přípravě.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Látky 2-Hydroxyethyl-methakrylát (HEMA) a 11,14-Dioxa-2,9-diazaheptadec-16-enová kyselina, 4,4,6,16-tetramethyl-10,15-dioxo-, 2-[(2-methyl-1-oxo-2-propenyl)oxy]ethylester (Di-HEMA Trimethylhexyl Dicarbamate neboli Di-HEMA TMHDC) v současné době nepodléhají žádnému zákazu nebo omezení podle nařízení (ES) č. 1223/2009.

(2)

Švédská agentura pro léčivé přípravky, která je švédským příslušným orgánem pro účely nařízení (ES) č. 1223/2009, dne 2. července 2014 přijala a oznámila své rozhodnutí podle článku 27 nařízení (ES) č. 1223/2009, kterým se zavádí dočasná omezující opatření týkající se kosmetického přípravku na nehty, který způsobil vysoký počet nežádoucích účinků. Látkami, u nichž bylo zjištěno, že pravděpodobně způsobují uvedené nežádoucí účinky, jsou HEMA a Di-HEMA TMHDC.

(3)

V souladu s čl. 27 odst. 2 nařízení (ES) č. 1223/2009 švédská agentura pro léčivé přípravky neprodleně sdělila Komisi a příslušným orgánům ostatních členských států přijatá opatření a údaje, z nichž vycházela.

(4)

Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (VVBS) ve svém stanovisku z 21.–22. června 2018 (2) dospěl k závěru, že „pokud jsou látky HEMA a di-HEMA-TMHDC vhodně aplikovány na nehtovou ploténku (…) v rámci systému pro modeláž umělých nehtů, pravděpodobně nepředstavují riziko senzibilizace, za předpokladu, že je jejich použití omezeno pouze na nehtovou ploténku a je zabráněno styku s přiléhající kůží“. VVBS dále dospěl k závěru, že „látky HEMA i di-HEMA-TMHDC jsou slabé až mírné senzibilátory a za obvyklých a rozumně předvídatelných podmínek použití představují riziko senzibilizace v důsledku nesprávného použití přípravků nebo nevhodně prováděné aplikace nebo neúmyslné kontaminace kůže přiléhající k nehtům“.

(5)

Podle článku 3 nařízení (ES) č. 1223/2009 musí být kosmetické prostředky dodávané na trh bezpečné pro lidské zdraví, jsou-li používány za obvyklých nebo rozumně předvídatelných podmínek použití.

(6)

Při posuzování „obvyklých nebo rozumně předvídatelných podmínek použití“ je nutno vzít v úvahu možné nesprávné, nevhodné nebo neúmyslné použití. V případě přípravků vyžadujících vysokou úroveň přesnosti je nezbytné vzít v úvahu situace nedostatečné přesnosti jejich aplikace.

(7)

Případy senzibilizace na přípravky na nehty obsahující látky HEMA a Di-HEMA TMHDC, které byly hlášeny v některých členských státech, vedou Komisi k závěru, že existuje riziko, že tyto přípravky mohou být aplikovány s nedostatečnou přesností, což způsobí styk s kůží přiléhající k nehtové ploténce.

(8)

Mělo by se rozlišovat mezi profesionálním a spotřebitelským použitím kosmetických přípravků. U profesionálních uživatelů se předpokládají vyšší bezpečnostní standardy. Předpokládá se, že profesionální uživatel má více dovedností, zkušeností a znalostí týkajících se použití kosmetického přípravku než spotřebitel.

(9)

Možná zdravotní a bezpečnostní rizika pro profesionální uživatele upravují některé směrnice Unie, kterými se stanoví minimální požadavky, zejména směrnice Rady 89/391/EHS (3) a 98/24/ES (4). Mohou platit další bezpečnostní předpisy pro profesionální použití.

(10)

Jelikož výbor VVBS ve svém stanovisku považuje látky HEMA a Di-HEMA TMHDC v přípravcích na nehty za bezpečné pouze tehdy, jsou-li aplikovány na nehtovou ploténku, a jelikož by za „obvyklých nebo rozumně předvídatelných podmínek použití“ měla být vzata v úvahu možnost aplikace na kůži přiléhající k nehtové ploténce, existuje, pokud jde o spotřebitele, potenciální riziko pro lidské zdraví v důsledku použití látek HEMA a Di-HEMA TMHDC v přípravcích na nehty.

(11)

Jelikož se předpokládá, že použití přípravků na nehty obsahujících látky HEMA a Di-HEMA TMHDC profesionálními uživateli je pro spotřebitele bezpečnější, měly by tyto přípravky používat pouze profesionální uživatelé, a proto by na vnějším obalu uvedených přípravků mělo být uvedeno upozornění „Jen pro profesionální použití“.

(12)

Aby byli profesionální uživatelé i spotřebitelé upozorněni na potenciální zdravotní rizika, mělo by být na vnějším obalu přípravků na nehty obsahujících látky HEMA a Di-HEMA TMHDC uvedeno upozornění „Může způsobit alergickou reakci“.

(13)

Ochranné opatření přijaté Švédskem by proto mělo být považováno za odůvodněné. V důsledku toho je nezbytné omezit používání látek HEMA a Di-HEMA TMHDC v přípravcích na nehty.

(14)

Příloha III nařízení (ES) č. 1223/2009 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(15)

Je vhodné stanovit přiměřenou lhůtu, aby se dané odvětví mohlo těmto novým požadavkům přizpůsobit.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro kosmetické přípravky,

(1)

V návaznosti na zveřejnění vědecké studie v roce 2001 nazvané „Use of permanent hair dyes and bladder cancer risk“ (Používání trvalých barev na vlasy a riziko rakoviny močového měchýře) došel Vědecký výbor pro kosmetické prostředky a nepotravinářské výrobky určené spotřebitelům, následně nahrazený podle rozhodnutí Komise 2004/210/ES (2) Vědeckým výborem pro spotřební zboží (dále jen „VVSZ“), k závěru, že možná zdravotní rizika používání barev na vlasy jsou znepokojující.

(2)

VVSZ dále doporučil vytvořit celkovou strategii posuzování bezpečnosti látek k barvení vlasů, včetně požadavků na zkoušky látek používaných v přípravcích k barvení vlasů s ohledem na jejich možnou genotoxicitu nebo karcinogenitu.

(3)

V návaznosti na stanoviska VVSZ se Komise s členskými státy a zúčastněnými stranami dohodla na celkové strategii regulace látek používaných v přípravcích k barvení vlasů, podle níž měly průmyslové subjekty předložit podklady s aktualizovanými vědeckými údaji o bezpečnosti látek k barvení vlasů, aby mohl VVSZ provést posouzení rizika.

(4)

Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (VVBS), který podle rozhodnutí Komise 2008/721/ES (3) nahradil VVSZ, posoudil bezpečnost jednotlivých látek k barvení vlasů, jichž se týkaly aktualizované podklady předložené průmyslovými subjekty.

(5)

V důsledku posouzení ze strany VVBS je za účelem zajištění bezpečnosti přípravků k barvení vlasů pro lidské zdraví nezbytné zakázat používání tří látek k barvení vlasů, a to 1,2,4-Trihydroxybenzenu (4), 2-(4-Amino-2-nitroanilino)benzoové kyseliny (5) a 4-Amino-3-hydroxytoluenu (6), na základě konečných stanovisek vydaných VVBS ohledně jejich bezpečnosti. S ohledem na konečná stanoviska VVBS ohledně dalších šesti látek k barvení vlasů, a to látek Dimethylpiperazinium Aminopyrazolopyridine HCl (7), Methylimidazoliumpropyl p-phenylenediamine HCl (8), HC Orange No. 6 (9), Acid Orange 7 (10), Tetrabromophenol Blue (11) a Indigofera Tinctoria (12), je navíc vhodné stanovit jejich nejvyšší koncentrace pro použití v přípravcích k barvení vlasů.

(6)

Definice přípravku na vlasy stanovená v bodě 1 písm. c) úvodu k přílohám II až VI nařízení (ES) č. 1223/2009 vylučuje použití přípravků k barvení vlasů na řasy, a to na základě odlišné úrovně rizika použití kosmetického přípravku na vlasy na hlavě ve srovnání s použitím téhož přípravku na řasy. V případě aplikace přípravků k barvení vlasů na řasy bylo tedy třeba provést zvláštní posouzení bezpečnosti.

(7)

Látka 2-Methoxymethyl-p-Phenylenediamine a její sulfát jsou již uvedeny v položce 292 v příloze III nařízení (ES) č. 1223/2009. S ohledem na závěry nejnovějšího stanoviska VVBS (13) ohledně používání uvedených látek na řasy by oblast použití omezení, které se na ně vztahuje, měla být rozšířena o přípravky určené k barvení řas.

(8)

Aby se zabránilo jakémukoli riziku spojenému s aplikací přípravků určených k barvení řas obsahujících látku 2-Methoxymethyl-p-Phenylenediamine a její sulfát samotnými spotřebiteli, měly by být uvedené přípravky povoleny pouze pro profesionální použití.

(9)

Aby byli spotřebitelé a profesionální uživatelé informováni o možných nežádoucích účincích použití barev na vlasy a přípravků určených k barvení řas, měla by být za účelem snížení rizika senzibilizace kůže u těchto přípravků na jejich etiketách vytištěna příslušná upozornění.

(10)

Nařízení (ES) č. 1223/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Je vhodné poskytnout průmyslovým subjektům přiměřené lhůty, aby se mohly přizpůsobit novým požadavkům a postupně vyřadily kosmetické přípravky, které zmíněným požadavkům nevyhovují.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro kosmetické přípravky,

(1)

Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele (VVBS) ve svém stanovisku ze dne 13. prosince 2019 (2) (dále jen „stanovisko VVBS“) dospěl k závěru, že použití látky Methoxypropylamino Cyclohexenylidene Ethoxyethylcyanoacetate jako a UV filtru v kosmetických přípravcích v koncentraci nejvýše 3 % je bezpečné. Inhalační toxicita nebyla ve stanovisku VVBS posouzena, jelikož nebyly poskytnuty žádné údaje. Stanovisko VVBS se nevztahuje na žádné kosmetické přípravky ve formě spreje, které by mohly vést k expozici plic konečného uživatele při vdechování.

(2)

VVBS ve svém stanovisku rovněž dospěl k závěru, že Methoxypropylamino Cyclohexenylidene Ethoxyethylcyanoacetate je sekundární amin, a je tedy náchylný k nitrosaci a tvorbě nitrosaminu. Neměl by být používán v kombinaci s nitrosačními látkami. Obsah nitrosaminů by měl být nižší než 50 ppb.

(3)

S ohledem na stanovisko VVBS a s cílem zohlednit technický a vědecký pokrok by použití látky Methoxypropylamino Cyclohexenylidene Ethoxyethylcyanoacetate jako filtru ultrafialového záření v kosmetických přípravcích mělo být povoleno v koncentraci nejvýše 3 % s výjimkou aplikací, které mohou vést k expozici plic konečného uživatele při vdechování.

(4)

Příloha VI nařízení (ES) č. 1223/2009 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro kosmetické přípravky,

(1)

Článek 17 nařízení (ES) č. 470/2009 požaduje, aby byl maximální limit reziduí (MLR) farmakologicky účinných látek určených k použití v Unii ve veterinárních léčivých přípravcích pro zvířata určená k produkci potravin nebo v biocidních přípravcích používaných v chovu zvířat stanoven nařízením.

(2)

Tabulka 1 přílohy nařízení Komise (EU) č. 37/2010 (2) stanoví farmakologicky účinné látky a jejich klasifikaci podle MLR v potravinách živočišného původu.

(3)

V uvedené tabulce látka bupivakain není zařazena.

(4)

Evropské agentuře pro léčivé přípravky (dále jen „agentura EMA“) byla předložena žádost o stanovení MLR pro látku bupivakain pouze pro kožní a epilezionální podání u prasat pro selata do věku 7 dnů a u skotu pro telata do věku 2 měsíců.

(5)

Agentura EMA na základě stanoviska Výboru pro veterinární léčivé přípravky dospěla k závěru, že pro bupivakain u prasat a skotu v tomto věkovém rozpětí není pro ochranu lidského zdraví nezbytné stanovit MLR, a doporučila klasifikaci „není nutné stanovit MLR“.

(6)

Podle článku 5 nařízení (ES) č. 470/2009 má agentura EMA zvážit, zda mají být MLR stanovené pro danou farmakologicky účinnou látku v určité potravině používány i pro jinou potravinu získanou ze stejného druhu nebo MLR stanovené u jednoho nebo více určitých druhů používány i u jiných druhů.

(7)

Agentura EMA usoudila, že rozšíření klasifikace bupivakainu „není nutné stanovit MLR“ z prasat a skotu na ostatní druhy zvířat určených k produkci potravin není v současné době z důvodu nedostatečných údajů vhodné.

(8)

Nařízení (EU) č. 37/2010 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro veterinární léčivé přípravky,

(1)

Dne 14. května 2020 oznámila Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení“), že zahajuje antidumpingové řízení (dále jen „antidumpingové řízení“) týkající se dovozu určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli pocházejících z Turecka do Unie na základě podnětu podaného dne 31. března 2020 Evropským ocelářským svazem (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby určitých plochých za tepla válcovaných výrobků ze železa, nelegované nebo ostatní legované oceli v Unii.

(2)

Výrobky, které jsou předmětem celní evidence (dále jen „dotčený výrobek“), jsou ploché válcované výrobky ze železa, nelegované oceli nebo ostatní legované oceli, též ve svitcích (včetně výrobků „zkracovaných na míru“ a „úzkých pásů“), po válcování za tepla již dále neopracované, neplátované, nepokovené ani nepotažené. Tyto výrobky mají v současnosti kódy KN 7208 10 00, 7208 25 00, 7208 26 00, 7208 27 00, 7208 36 00, 7208 37 00, 7208 38 00, 7208 39 00, 7208 40 00, 7208 52 10, 7208 52 99, 7208 53 10, 7208 53 90, 7208 54 00, 7211 13 00, 7211 14 00, 7211 19 00, ex 7225 19 10 (kód TARIC 7225191090), 7225 30 90, ex 7225 40 60 (kód TARIC 7225406090), 7225 40 90, ex 7226 19 10 (kód TARIC 7226191090), 7226 91 91 a 7226 91 99. Kódy KN a kódy TARIC se uvádějí pouze pro informaci.

(3)

Předmětem celní evidence nejsou: i) výrobky z korozivzdorné oceli a křemíkové elektrooceli s orientovanou strukturou; ii) výrobky z nástrojové oceli a rychlořezné oceli; iii) výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce převyšující 10 mm a o šířce 600 mm nebo větší, a iv) výrobky, které nejsou ve svitcích a nemají reliéfní vzor, o tloušťce 4,75 mm nebo větší, avšak nepřesahující 10 mm, a o šířce 2 050 mm nebo větší.

(4)

Dne 17. září 2020 podal žadatel žádost o zavedení celní evidence podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Žadatel požádal o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku, aby mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření se zpětnou působností ode dne uvedené celní evidence.

(5)

V reakci na žádost předložily připomínky tyto zúčastněné strany: vláda Turecka, konsorcium uživatelů (uživatelé), skupiny Colakoglu, Erdemir a Habas (vyvážející výrobci), Sdružení tureckých vývozců oceli (dále jen „ÇİB“) a Sdružení tureckých výrobců oceli (dále jen „TCUD“).

(6)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v základním nařízení, zavedena opatření ode dne dané celní evidence. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie.

(7)

Žadatel uvedl, že podle posledních dostupných statistik došlo po zahájení šetření k podstatnému zvýšení dovozu, což pravděpodobně vážně ohrozilo nápravný účinek konečného cla. Dále žadatel namítl, že k dumpingu z Turecka docházelo po delší dobu a že dovozci si byli, nebo si měli být vědomi dumpingových praktik z Turecka.

(8)

Komise zkoumala žádost na základě čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Komise ověřila, zda dovozci o dumpingu věděli nebo měli vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a předpokládanou nebo skutečnou újmu. Rovněž analyzovala, zda došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, které s ohledem na čas, jakož i objem a další okolnosti může vážně ohrozit nápravný účinek případného uloženého konečného antidumpingového cla.

(9)

V této fázi má Komise k dispozici dostatečné důkazy o tom, že dovoz dotčeného výrobku z Turecka je dumpingový. V podnětu byly předloženy dostatečné důkazy o dumpingu vycházející ze srovnání takto stanovené běžné hodnoty s vývozní cenou (na úrovni ceny ze závodu) dotčeného výrobku při jeho prodeji na vývoz do Unie. Tyto důkazy ve svém celku a s ohledem na rozsah údajných dumpingových rozpětí v rozmezí od 4 % do 8 % poskytují dostatečnou oporu pro tvrzení, že vyvážející výrobci provádějí dumping.

(10)

V podnětu byly rovněž předloženy dostatečné důkazy o údajné újmě výrobního odvětví Unie, včetně nepříznivého vývoje klíčových ukazatelů výkonnosti výrobního odvětví Unie.

(11)

Tyto informace byly uvedeny jak ve verzi podnětu, která nemá důvěrnou povahu, tak i v oznámení o zahájení zveřejněném dne 14. května 2020. Oznámení o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, a jedná se tudíž o veřejný dokument, který je přístupný všem dovozcům. Jako zúčastněné strany šetření mají dovozci navíc přístup k verzi podnětu, která nemá důvěrnou povahu, a ke spisu, který nemá důvěrnou povahu. Komise byla proto toho názoru, že na základě toho dovozci věděli nebo měli vědět o dumpingu, jeho rozsahu a údajné újmě (3).

(12)

Jak je uvedeno v 5. bodě odůvodnění, k žádosti o zavedení celní evidence předložilo připomínky několik zúčastněných stran. Pokud jde o první kritérium, vláda Turecka, společnosti Habas, ÇİB a skupiny Colakoglu a Erdemir zdůraznily, že pouhé zahájení antidumpingového šetření automaticky neznamená, že k dumpingu skutečně dochází, neboť některá šetření (z nichž některá se týkají Turecka) jsou ukončena bez uložení cel. Půjde spíše o „jednostranné tvrzení“. Dovozce si tedy nemůže být vědom něčeho („dumpingových praktik“), co ještě nebylo prokázáno šetřením. Vláda Turecka a společnosti Habas a ÇİB rovněž zpochybnily některé další důkazy uvedené v žádosti Evropským ocelářským svazem, včetně tvrzení, že ředitel tureckého vyvážejícího výrobce věděl o nadcházejícím antidumpingovém šetření, a informace, že dovoz dotčeného výrobku je ve třetích zemích předmětem opatření na ochranu obchodu. Konečně, sdružení TCUD uvedlo, že některá z tvrzení o antidumpingových opatřeních proti tureckému dovozu dotčeného výrobku, jež Evropský ocelářský svaz uvedl, nejsou v podání popsána pravdivě. V tomto smyslu sdružení TCUD namítlo, že z opatření USA byla po námitce před příslušnými soudy jedna společnost vyňata a že antidumpingová cla proti Turecku zrušila po rozhodnutí panelu WTO další třetí země (Maroko).

(13)

V čl. 14 odst. 5 základního nařízení je stanoveno, že od zahájení šetření a poté, co jsou včas informovány všechny členské státy, může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne dané celní evidence. Hlavním cílem celní evidence dovozu je v tomto případě umožnit uložení prozatímních opatření se zpětnou účinností až 90 dnů před jejich uplatněním v souladu s čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Vzhledem k tomuto ustanovení nemůže Komise evidovat dovozy poté, co již bylo uloženo prozatímní clo.

(14)

Pokud by byla celní evidence dovozu možná až poté, co byl dumping zjištěn vyšetřováním, jak navrhují některé strany, tak by z definice nikdy nemohla být prováděna před uložením prozatímních cel. Tento přístup by nástroj celní evidence zcela zbavil zamýšleného účinku (effet utile) (4). Komise proto musí rozhodnout, zda má, či nemá evidovat dovoz ještě před stanovením prozatímního cla. V této souvislosti Komise uvedla, že ve fázi, kdy žadatel podal žádost o zavedení celní evidence, byly údaje uvedené v žádosti, na jejichž základě, jak je uvedeno v oznámení o zahájení, Komise zahájila antidumpingové šetření, nejlepšími dostupnými informacemi, které uvedly existenci důkazů ukazujících, že dochází k dumpingu působícímu újmu. Komise proto tato tvrzení zamítla jako nedůvodná. Vzhledem k tomuto zjištění kromě toho nemusela Komise posuzovat další důkazy, které jsou zmiňovány výše a které se týkají dovozu tureckých vyvážejících výrobců do třetích zemí, ani související argumenty.

(15)

Komise tak dospěla k závěru, že první kritérium pro celní evidenci bylo splněno.

(16)

Komise analyzovala toto kritérium na základě statistických údajů o dotčeném výrobku, které jsou dostupné v databázi Surveillance 2. Při posuzování, zda od zahájení šetření došlo k dalšímu podstatnému zvýšení, Komise nejprve určila časová období, jež je třeba porovnat. Na jedné straně posoudila údaje o dovozu z Turecka po zahájení antidumpingového šetření (tj. od okamžiku, od kterého si dovozci byli nebo měli být vědomi dumpingových praktik) až do posledního období, tj. období od června do poloviny října 2020. Na druhé straně Komise vypočetla turecký dovoz za stejné období v průběhu šetření (5) (tj. od června do poloviny října 2019) a průměrné měsíční objemy dovozu za celé období šetření.

(17)

Komise dospěla k závěru, že v tomto případě by srovnání mezi průměrnými měsíčními objemy dovozu po zahájení šetření a průměrnými tureckými měsíčními objemy dovozu v celém období šetření s ohledem na vývoj trhu a výsledek hromadění zásob v důsledku probíhajících ochranných opatření postihujících dotčený výrobek nestačilo na posouzení, zda došlo k podstatnému nárůstu dovozu. Komise tedy usoudila, že je vhodné vycházet z porovnání průměrných měsíčních objemů dovozu po zahájení šetření se stejnou dobou v období šetření, aby to lépe odráželo potenciální vliv probíhajících ochranných opatření na průběh dovozních toků z Turecka v posuzovaném období (6). Srovnání objemů dovozu po zahájení šetření s objemy dovozů ve stejném období předchozího roku by navíc zohlednilo případné sezónní vlivy (7).

(18)

Pokud jde o vliv ochranných opatření na turecké dovozní toky, Komise uvedla, že po celý rok 2019 (období šetření) byl turecký dovoz dotčeného výrobku ovlivněn četnými úpravami fungování ochranných opatření, jež ovlivnily vývozní chování z Turecka.

(19)

Za prvé, leden 2019, zdaleka nejvýkonnější měsíc tureckého dovozu dotčeného výrobku, se časově shodoval s posledním měsícem prozatímních ochranných opatření. V tomto ohledu panovala na trhu nejistota, v jaké formě budou přijata konečná opatření. Komise uvedla, že objem bezcelní kvóty neprodaný do konce tohoto měsíce se do následujícího období nepřevádí, tj. objemy bezcelní kvóty budou „ztraceny“. K podobné situaci, tj. poslední měsíc (měsíce) před novým obdobím opatření, došlo ve čtvrtletí únor–březen 2019. Za druhé, v únoru, dubnu, červenci a říjnu roku 2019 byly otevřeny nové tranše kvót s bezcelní sazbou. Na základě ochranných opatření u některých výrobků z oceli každé otevření celní kvóty obvykle vedlo na začátku každého čtvrtletí k dovozu velkých objemů. Konečně, v srpnu 2019 Komise ohlásila v rámci prvního přezkumného šetření ochranných opatření v oblasti oceli, že pro dovoz dotčeného výrobku z Turecka stanoví 30 % strop nad celní kvótu dostupnou v rámci příslušné kategorie výrobků, což také vedlo k nárůstu dovozu před touto změnou správy celních kvót.

(20)

Komise dále zdůraznila, že výše uvedené události ovlivnil tok objemů dovozu, jak se ukázalo ve statistikách. Zejména na měsíce leden, březen a září připadá první, druhé a čtvrté místo z hlediska objemů, které Turecko v roce 2019 měsíčně vyvezlo (v některých případech šlo o významně vyšší objemy než v jakémkoli jiném měsíci tohoto roku) (8). Proto Komise dospěla k závěru, že všechna tato regulační opatření v rámci ochranných opatření v oblasti oceli významně ovlivnila chování účastníků trhu a trend toků dovozu v celém roce.

(21)

Situace v podstatně kratším období (od června do poloviny října) byla regulačními změnami správy celních kvót ovlivněna méně. Komise proto porovnala průměrný měsíční objem tureckého dovozu v období od června do poloviny října 2020 s průměrným měsíčním objemem dovozu ve stejném období předchozího roku – 2019.

(22)

Srovnání ukazuje, že průměrný měsíční objem dovozu z Turecka se v tomto období zvýšil o 6 %.

Zdroj: databáze Surveillance 2

(23)

Komise dále zkoumala trendy dovozu ve zvoleném období a příslušné době v rámci období šetření, aby stanovila, zda uvedený 6 % nárůst v tomto případě představuje podstatné zvýšení dovozu. Komise zejména zjistila, že v měsíci září 2020 byly objemy dovozu z Turecka zanedbatelné. Tyto výjimečně nízké objemy dovozu byly do velké míry způsobeny skutečností, že na základě ochranných opatření v oblasti oceli Turecko v tomto měsíci v podstatě vyčerpalo svou celní kvótu u kategorie výrobků 1 (do níž patří dotčený výrobek), a proto by mohlo vyvážet významné množství dotčeného výrobku pouze s 25 % clem (10). Tento výjimečně nízký objem dovozu v září 2020 do velké míry snížil průměrné měsíční objemy dovozu v příslušném období zvoleném Komisí k provedení srovnání (od června do poloviny října 2020). Komise současně uvedla, že přesně ve stejném měsíci předchozího roku, v září 2019, byl objem dovozu velmi vysoký vzhledem ke skutečnosti, že v říjnu 2019 nabyly účinnosti úpravy po prvním přezkumném šetření ochranných opatření. V očekávání těchto událostí tak turečtí výrobci v průběhu měsíce září 2019 vyvezli velmi velká množství.

(24)

S ohledem na skutečnosti uvedené v předchozím bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že dovoz v měsíci září roku 2019 a roku 2020 není reprezentativní, a posoudila také úrovně dovozu bez zahrnutí tohoto měsíce v obou letech. Toto porovnání potvrdilo, že nárůsty objemů dovozu byly v porovnání se stejnými měsíci v průběhu období šetření velmi významné. Například při porovnávání období od června do srpna v roce 2020 a stejného období v roce 2019 došlo k nárůstu o 44 %. Při porovnání období od června do poloviny října 2020 se stejným obdobím v roce 2019 by při vynechání měsíce září rovněž došlo k významnému nárůstu o 49 %. S ohledem na tyto skutečnosti dospěla Komise k závěru, že nárůst dovozu je v tomto případě podstatný.

(25)

Pokud jde o toto kritérium, vláda Turecka, společnosti Habas, ÇİB, skupiny Colakoglu a Erdemir a konsorcium uživatelů ploché za tepla válcované oceli zpochybnily období navržené žadatelem pro posouzení, zda došlo k podstatnému nárůstu dovozů. Místo toho tyto strany navrhly jiná období pro provedení těchto porovnání, která by podle jejich názoru ukázala, že toto kritérium nebylo splněno. Společnost Habas a konsorcium uživatelů ploché za tepla válcované oceli navrhly, že čtvrtletní porovnání stejných období roku 2019 a prvního pololetí roku 2020, tj. prvních dvou čtvrtletí každého roku, by ukázalo pokles dovozu. Společnosti ÇİB a skupiny Colakoglu a Erdemir namítly, že období zvolené Evropským ocelářským svazem, tedy od června do července 2020, je příliš krátké, a není tedy reprezentativní. Kromě toho společnost ÇİB a konsorcium uživatelů ploché za tepla válcované oceli uvedly, že důvody pro zvýšení dovozu byly stejně důsledkem uvolnění omezení volného pohybu osob v Unii souvisejícího s pandemií COVID-19, které se časově shodovalo s ranými fázemi období po zahájení šetření. Společnost ÇİB namítla, že Komise musí porovnávat objem dovozu, k němuž došlo po zahájení šetření, s objemem dovozu, který se uskutečnil v průběhu období šetření. Tato strana dále namítla, že turecké dovozy vykazovaly od ledna do května 2020 stabilní pokles a že se v měsíci červnu a červenci 2020 zvýšily a navrátily na „svou obvyklou úroveň“. Dále společnost ÇİB dospěla k závěru, že Komise by neměla brát v úvahu údaje po zahájení šetření za červen 2020 vzhledem k dopadu údajné zvláštní situace „po karanténě“. V tomto případě by srovnání s měsíčním průměrem v období šetření ukázalo nárůst ve výši 12 %, což nesplňuje podmínky „dalšího podstatného nárůstu“, ale jde spíše o „velmi mírný“ nárůst. Další strany navrhly posuzovat trendy dovozu v prvních sedmi měsících (od ledna do července) období od roku 2017 do roku 2020, trendy dovozu v letech 2017 až 2020 (roční vyjádření) (11), měsíční průměr v letech 2018 a 2019 s měsíčním průměrem v období od ledna do července 2020, měsíční průměr v období od ledna do července 2018 a 2019 se stejným obdobím v roce 2020 a měsíční průměr v období šetření s objemem dovozu v měsíci červenci 2020 (12), aby ukázaly, že došlo k poklesu v dovozu. Skupiny Colakoglu a Erdemir rovněž poukázaly na skutečnost, že v žádosti nebyly uvedeny žádné údaje o dovozu od konce období šetření do zahájení šetření, přestože mezi těmito dvěma okamžiky uplynula určitá doba.

(26)

Konsorcium uživatelů ploché za tepla válcované oceli kromě toho dále uvedlo, že celní evidence sníží úroveň dovozu a způsobí nedostatečnou nabídku, což ohrozí provoz některých výrobních zařízení uživatelů usazených v Unii. Údajně by to narušilo trh a způsobilo nenapravitelnou újmu nezávislým uživatelům dotčeného výrobku.

(27)

Všechny zúčastněné strany, které reagovaly na žádost o celní evidenci od Evropského ocelářského svazu, shodně tvrdily, že vzhledem k dopadům ochranných opatření v oblasti oceli na Turecko nebude Turecko moci v nadcházejících měsících (tj. v měsících před stanovením prozatímních antidumpingových opatření) dále zvyšovat svůj vývoz, a že by tedy Komise neměla žádosti o celní evidenci vyhovět.

(28)

Pokud jde o různá období navrhovaná stranami, Komise odkazuje na zdůvodnění a vysvětlení uvedená výše v oddílu 3.2. V této souvislosti je však třeba řadu tvrzení vyvrátit. Komise v první řadě uvádí, že i když obvykle srovnává také průměrný měsíční dovoz v období po zahájení šetření s průměrnými úrovněmi dovozu v období šetření, nemusí být toto srovnání vždy vhodné. V tomto případě Komise zjistila a ve výše uvedeném 16. až 20. bodě odůvodnění vysvětlila, že s ohledem na konkrétní tržní okolnosti, pokud jde o šetřený dovoz, není použití průměrného dovozu v roce 2019 nejvhodnějším východiskem pro srovnání.

(29)

Za druhé, Komise uvádí, že jeden z návrhů odkazoval na trendy z období před zahájením antidumpingového šetření. To by nebylo v souladu se zjištěním, že povědomí o dumpingových praktikách z Turecka vyplývá ze zveřejnění oznámení o zahájení šetření. Trend dovozu z období před okamžikem, kdy si dovozce mohl být vědom existence dumpingu, se při posuzování, zda je žádost o celní evidenci opodstatněná, tedy nebere v úvahu.

(30)

Za třetí, Komise dále uvádí, že i když výchozí bod pro analýzu představuje žádost Evropského ocelářského svazu, musí Komise přesto provést i svou vlastní komplexní analýzu. V tomto směru má Komise k dispozici soubor údajů za pozdější období, než je období uvedené v žádosti Evropského ocelářského svazu (a to do poloviny října 2020) (13). Komise kromě toho považovala za vhodnější porovnávat tento soubor údajů se stejnou dobou v období šetření, a to z výše uvedených důvodů.

(31)

Komise se tedy nedomnívá, že by odlišné návrhy ukázaly přesvědčivé důvody, díky nimž by byly k posouzení trendů dovozu vhodnější než návrh uvedený v oddíle 3.2. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(32)

Pokud jde o tvrzení, že s ohledem na zavedená ochranná opatření stejně nehrozí žádné nebezpečí dalšího podstatného nárůstu dovozu, Komise s těmito tvrzeními z následujících důvodů nesouhlasila.

(33)

Za prvé, celní evidence nepředjímá rozhodnutí o vybírání prozatímních antidumpingových cel se zpětnou působností. Zda ochranná opatření zabrání nárůstu dovozu do uložení prozatímních opatření, by mělo být posuzováno v souvislosti s případným vybíráním cel se zpětnou působností (14).

(34)

Komise v každém případě uznává, že v důsledku změn zavedených ochrannými opatřeními od 1. července 2020 se na Turecko vztahuje celní kvóta pro Turecko, jejíž čtvrtletní objemy jsou stanoveny v příloze II prováděcího nařízení Komise (EU) 2020/894 (15). Pokud jsou tyto objemy vyčerpány, může Turecko stejně i nadále do Unie vyvážet (16).

(35)

Komise však nesouhlasí s tím, že by tato skutečnost sama o sobě automaticky bránila podstatnému nárůstu dovozu z Turecka před uložením případného prozatímního antidumpingového cla. Je tomu tak proto, že do doby, než mohou být nejpozději uložena prozatímní cla, tedy do poloviny ledna 2021, by pro Turecko byly uvolněny dvě tranše bezcelních kvót (17). Kromě toho by případné srovnání objemů dovozu za účelem posouzení, zda je vybírání cel se zpětnou působností opodstatněné, mohlo zahrnovat také období před okamžikem, kdy se na Turecko začala vztahovat celní kvóta, jak je vysvětleno výše ve 18. až 19. bodě odůvodnění. V této fázi proto neexistuje žádný důkaz, že by celkové objemy, které by Turecko mohlo vyvážet bezcelně (a s 25 % clem) až do případného uložení prozatímních antidumpingových opatření, nemohly představovat další podstatné zvýšení. V každém případě bude Komise moci učinit závěr k této záležitosti až v případě, že po ukončení probíhajícího šetření bude stanoveno konečné antidumpingové clo.

(36)

Komise proto zamítá tvrzení, že vzhledem k zavedeným ochranným opatřením je třeba další podstatný nárůst dovozu vyloučit.

(37)

Konečně, Komise uvádí, že připomínka vznesená konsorciem uživatelů týkající se dopadu celní evidence na nabídku dotčeného výrobku a na nezávislé uživatele nespadá pod právní požadavky, jež mají být při rozhodování o celní evidenci dovozu posuzovány. V této fázi řízení se jí proto Komise nezabývá.

(38)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise dospěla k závěru, že bylo splněno i druhé kritérium pro celní evidenci.

(39)

Komise má k dispozici dostatečné důkazy o tom, že pokračující nárůst dovozu z Turecka za stále nižší ceny by způsobil další újmu.

(40)

Jak je uvedeno v oddíle 3.2, existují dostatečné důkazy o podstatném zvýšení dovozu dotčeného výrobku.

(41)

Kromě toho existují důkazy o klesajícím trendu v dovozních cenách dotčeného výrobku. V tomto ohledu dovozní ceny z Turecka do Unie poklesly v období od června do poloviny října 2020 v průměru o 13 % při porovnání se stejným obdobím roku 2019 a o 14 % při porovnání s měsíčním průměrem v období šetření.

Zdroj: databáze Surveillance 2

(42)

Je proto pravděpodobné, že další nárůst dovozu po zahájení řízení by s ohledem na jeho načasování, objem a jiné okolnosti, jako je chování vyvážejících výrobců v oblasti tvorby cen, mohl vážně ohrozit vyrovnávací účinek jakéhokoli konečného cla, pokud by toto clo nebylo uloženo se zpětnou působností.

(43)

Komise proto dospěla k závěru, že bylo splněno i třetí kritérium pro celní evidenci.

(44)

Komise dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, které odůvodňují zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5 základního antidumpingového nařízení.

(45)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně sdělily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy. Komise může zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a uvedou zvláštní důvody pro takové slyšení.

(46)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení by u dotčeného výrobku měla být zavedena celní evidence dovozu, aby v případě, že výsledkem šetření budou zjištění, jež povedou k uložení antidumpingových cel, a pokud budou splněny nezbytné podmínky, mohla být tato cla uložena na celně evidovaný dovoz se zpětnou působností v souladu s platnými právními ustanoveními.

(47)

Případný budoucí celní dluh by vycházel ze zjištění antidumpingového šetření.

(48)

Tvrzení v podnětu, na jejichž základě bylo zahájeno antidumpingové šetření, odhadují pro dotčený výrobek dumpingové rozpětí od 4 % do 8 % a úrovně odstranění újmy od 10 % do 25 %. Výši možného budoucího celního dluhu lze odhadnout na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí odhadnutého na základě podnětu, tj. 8 % jako podíl dovozní hodnoty CIF dotčeného výrobku.

(49)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v souvislosti s celní evidencí bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (18),

(1)

Zpráva o hodnocení rizik nové psychoaktivní látky N,N-diethyl-2-[[4-(1-methylethoxy)fenyl]methyl]-5-nitro-1H-benzimidazol-1-ethanamin (isotonitazen) byla vypracována dne 26. května 2020 v souladu s článkem 5c nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1920/2006 (2) vědeckým výborem Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA, dále jen „centrum EMCDDA“) rozšířeným v souladu s postupem podle čl. 5c odst. 4 téhož nařízení. Dne 29. května 2020 předložilo centrum EMCDDA dotčenou zprávu o hodnocení rizik Komisi a členským státům.

(2)

Isotonitazen je syntetické opioidní analgetikum a je velmi podobný látkám etonitazen a klonitazen, které obě podléhají mezinárodní kontrole podle Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972.

(3)

Isotonitazen je v Unii dostupný přinejmenším od dubna 2019 a byl zjištěn v pěti členských státech i ve Spojeném království. Čtyři členské státy ohlásily 24 případů zabavení této látky; kromě toho jeden členský stát ohlásil jeden odebraný vzorek a Spojené království ohlásilo biologické vzorky odebrané post mortem. Obecně platí, že isotonitazen není pravděpodobně dostatečně odhalován, jelikož se kvůli svému novému výskytu na trhu běžně nezjišťuje. Ve většině případů byla tato látka zabavena ve formě prášku, avšak byla rovněž identifikována v kapalné formě. Ačkoliv jsou zjištěná množství poměrně malá, musí být posuzována v kontextu vysoké účinnosti isotonitazenu.

(4)

Německo a Spojené království už v souvislosti s isotonitazenem ohlásily dva případy úmrtí, ke kterým došlo v roce 2019. O případu úmrtí v Německu nejsou k dispozici žádné podrobné informace. V případě ohlášeném Spojeným královstvím bylo v biologických vzorcích odebraných post mortem identifikováno několik dalších látek. (3) Dosud nebyly hlášeny žádné akutní intoxikace, u nichž by se potvrdila expozice isotonitazenu. Je pravděpodobné, že při otravě způsobené isotonitazenem působí jako antidotum naloxon, stejně jako u jiných syntetických opioidů. Jak případy intoxikace, tak případy úmrtí nejsou pravděpodobně dostatečně odhalovány ani ohlašovány, protože tato látka se běžně nezjišťuje a na trhu Unie se objevila teprve nedávno.

(5)

Nejsou k dispozici žádné přímé důkazy svědčící o účasti organizovaného zločinu na výrobě a distribuci isotonitazenu či na nedovoleném obchodu s ním a na jeho dodávkách v rámci Unie. Z dostupných informací vyplývá, že isotonitazen vyrábějí chemické podniky sídlící mimo Unii.

(6)

Isotonitazen se obvykle prodává on-line v malých a velkoobchodních množstvích, zejména ve formě prášku; prodává se také jako nosní spreje připravené k použití. Informace získané při zabavení naznačují, že se isotonitazen možná prodával také na nelegálním trhu s opioidy. Uživatelé si proto nemusí být vědomi, že užívají isotonitazen.

(7)

Isotonitazen nemá v Unii a zdá se, že ani jinde ve světě, žádné uznávané humánní lékařské nebo veterinární využití. Nic nenasvědčuje tomu, že by tato látka mohla být používána k jiným účelům než jako analytický referenční standard a ve vědeckém výzkumu.

(8)

Ze zprávy o hodnocení rizik vyplývá, že na řadu otázek souvisejících s isotonitazenem, jež vyvstávají z důvodu nedostatku údajů o rizicích pro zdraví osob, rizicích pro veřejné zdraví a o společenských rizicích, by bylo možné najít odpověď prostřednictvím dalšího výzkumu. Neexistují žádné konkrétní informace o společenských rizicích souvisejících s isotonitazenem. Dostupné důkazy a informace o zdravotních rizicích, které tato látka představuje, rovněž s ohledem na skutečnost, že dotčená látka je relativně neznámá, však poskytují dostatečný důvod pro zahrnutí isotonitazenu do definice drogy.

(9)

Isotonitazen není uveden na seznamu látek podléhajících kontrole podle Jednotné úmluvy OSN o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972 ani podle Úmluvy OSN o psychotropních látkách z roku 1971. Isotonitazen není v současné době předmětem hodnocení v rámci systému OSN.

(10)

Vzhledem k tomu, že čtyři členské státy kontrolují isotonitazen podle vnitrostátních právních předpisů o kontrole drog a jeden členský stát, jakož i Spojené království a Norsko, kontrolují isotonitazen podle jiných právních předpisů, by zahrnutí této látky do definice drogy, aby se na ni vztahovala ustanovení o trestných činech a sankcích podle definice v rámcovém rozhodnutí Rady 2004/757/SVV, pomohlo zamezit vzniku překážek při přeshraničním prosazování práva a v justiční spolupráci a přispělo by k ochraně před riziky, která mohou představovat dostupnost a užívání této látky.

(11)

K zajištění rychlé a odborně podložené reakce na úrovni Unie na výskyt nových psychoaktivních látek, které zjistily a ohlásily členské státy, svěřuje článek 1a rámcového rozhodnutí 2004/757/SVV Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy uvedeného rámcového rozhodnutí a zahrnutí takových látek do definice drogy.

(12)

Dostupné informace naznačují, že užívání isotonitazenu způsobuje poškození zdraví ve spojení s jeho akutní toxicitou a náchylností ke zneužívání nebo jeho potenciálem k rozvoji závislosti. Toto poškození zdraví je považováno za život ohrožující. Kromě toho existuje potenciál pro závažné fyzické nebo duševní poruchy a významné šíření nemocí, včetně přenosu virů přenášených krví. Tyto účinky, včetně závislosti, jsou srovnatelné s jinými opioidními analgetiky, které podléhají mezinárodní kontrole.

(13)

Podmínky a postup pro výkon pravomoci přijmout akt v přenesené pravomoci jsou splněny, a proto by měla být přijata směrnice v přenesené pravomoci za účelem zahrnutí isotonitazenu do přílohy rámcového rozhodnutí 2004/757/SVV, aby se na něj v důsledku toho vztahovaly trestněprávní předpisy Unie o nedovoleném obchodu s drogami.

(14)

Irsko je vázáno rámcovým rozhodnutím 2004/757/SVV ve znění směrnice (EU) 2017/2103 (4), a tudíž se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(15)

Dánsko je vázáno rámcovým rozhodnutím 2004/757/SVV ve znění použitelném do 21. listopadu 2018, není však vázáno směrnicí (EU) 2017/2103. Dánsko se tedy nepodílí na přijímání a používání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.

(16)

Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech (5) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu.

(17)

Rámcové rozhodnutí 2004/757/SVV by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Rozhodnutím Evropské centrální banky (ECB) 2014/40 (1) byl zaveden třetí program nákupu krytých dluhopisů (third covered bond purchase programme – CBPP3); uvedené rozhodnutí bylo přepracováno rozhodnutím Evropské centrální banky (EU) 2020/187 (ECB/2020/8) (2). CBPP3 je spolu s programem nákupu cenných papírů krytých aktivy, programem nákupu aktiv veřejného sektoru na sekundárních trzích a programem nákupu cenných papírů podnikového sektoru součástí rozšířeného programu nákupu aktiv (asset purchase programme – APP) Evropské centrální banky (ECB). Cílem APP je zlepšit transmisi měnové politiky, usnadnit poskytování úvěrů hospodářství eurozóny, uvolnit úvěrové podmínky pro domácnosti a podniky a přispět k návratu míry inflace ve střednědobém horizontu pod 2 %, ale blízko této úrovně, což je v souladu s prvořadým cílem ECB udržovat cenovou stabilitu.

(2)

Rada guvernérů dne 5. března 2020 v zásadě rozhodla o automatickém omezení přístupu způsobilé protistrany k operacím měnové politiky Eurosystému za určitých předem stanovených okolností. V návaznosti na to Rada guvernérů rovněž rozhodla, že pokud se na základě obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (3) uplatňuje takové automatické omezení, pozastavení či vyloučení přístupu, mělo by se po dobu tohoto omezení, pozastavení nebo vyloučení přístupu uplatňovat též odpovídající automatické vyloučení dluhopisů vydaných dotčenou protistranou z nákupů v rámci programu CBPP3. Rada guvernérů dále rozhodla, že změny, kterými se zohlední tato rozhodnutí, by se měly uplatňovat ode dne použití příslušné každoroční změny obecných zásad (EU) 2015/510 (ECB/2014/60).

(3)

Rozhodnutí (EU) 2020/187 (ECB/2020/8) je proto třeba příslušným způsobem změnit,

(1)

V souladu s rozhodnutím (EU) 2020/525 požadoval orgán ESMA, aby fyzické nebo právnické osoby, které mají čisté krátké pozice ve vztahu k upsanému akciovému kapitálu společností, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, oznámily příslušným orgánům v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 236/2012 podrobné informace o veškerých takových pozicích, které dosáhly nebo překročily 0,1 % upsaného základního kapitálu nebo poklesly pod tuto hranici.

(2)

Opatření uložené rozhodnutím (EU) 2020/525 se týkalo nutnosti, aby příslušné vnitrostátní orgány byly s ohledem na výjimečné okolnosti na finančních trzích schopny monitorovat čisté krátké pozice, které účastníci trhu uzavřeli ve vztahu k akciím přijatým k obchodování na regulovaném trhu.

(3)

Rozhodnutím (EU) 2020/1123 obnovil orgán ESMA dočasný požadavek, neboť bez ohledu na částečné oživení finančních trhů EU ze ztrát zaznamenaných od vypuknutí pandemie zůstal výhled na budoucí oživení nejistý a přetrvávaly hrozby pro řádné fungování a integritu finančních trhů a stabilitu finančního systému.

(4)

V souladu s čl. 28 odst. 10 nařízení (EU) č. 236/2012 musí orgán ESMA toto opatření přezkoumávat ve vhodných intervalech a alespoň jednou za tři měsíce.

(5)

Orgán ESMA provedl tento přezkum na základě analýzy ukazatelů výkonnosti, včetně cen, volatility, indexů rozpětí swapů úvěrového selhání, jakož i vývoje čistých krátkých pozic, zejména pozic mezi 0,1 a 0,2 %. Podle provedené analýzy orgán ESMA rozhodl, že by měl toto opatření obnovit na další tři měsíce.

(6)

Pandemie COVID-19 má i nadále nepříznivý dopad na reálnou ekonomiku, přičemž celkové vyhlídky na budoucí oživení zůstávají nejisté, zejména s ohledem na nedávný vývoj v EU i mimo ni. Orgán ESMA konstatuje, že počet případů onemocnění COVID-19 se v několika jurisdikcích v posledních několika týdnech výrazně zvýšil, což vyvolává obavy ohledně možnosti druhé vlny nákaz COVID-19 a zvyšuje nejistotu jakéhokoli výhledu do budoucna.

(7)

Akciové trhy v EU, jak dokládá index Eurostoxx 50, v období od 20. února do 3. září 2020 ztratily 14 % v porovnání se ztrátou hodnoty ve výši 13 % mezi 20. únorem a 4. červnem (tabulka 1). Došlo k významnému zlepšení indexu Eurostoxx 50 oproti úrovni dosahované v březnu (kdy pokles činil přibližně 30 % ve srovnání s únorem 2020, jak je uvedeno v rozhodnutí (EU) 2020/525), aniž by se však vrátil na úroveň před pandemií COVID-19.

(8)

Volatilita měřená na základě VSTOXX (6) zůstává ve srovnání s únorem 2020 rovněž poměrně vysoká. Úroveň naměřená v září (+15 %) je mírně vyšší než v červnu (+13 %). Totéž platí, a to i ve větší míře, pro VIX (7) (+18 % v září oproti +9 % v červnu) (tabulka 1 a tabulka 2).

(9)

Úroveň swapů úvěrového selhání klesla od 4. června do 3. září v rozmezí od 17 % do 28 % (tabulka 1). Aby však bylo možné lépe pochopit vypovídací schopnost swapů úvěrového selhání v tomto okamžiku, musí být údaje posouzeny v kontextu rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) o nouzovém pandemickém programu nákupu aktiv (PEPP). Od začátku března začala být rozpětí swapů úvěrového selhání vysoce kolísavá a svědčí o vysokém finančním riziku. Obnovení rozhodnutí (EU) 2020/525 orgánem ESMA na základě údajů do 4. června bylo rovněž založeno na skutečnosti, že rozpětí swapů úvěrového selhání byla v té době vysoká a volatilní a byla považována za ukazatel vnímání rizika na trhu.

(10)

Navýšení PEPP o dalších 600 miliard EUR, o kterém bylo rozhodnuto 4. června, však vedlo k celkovému oznámenému měnovému stimulu ECB ve výši 1,35 bilionu EUR, čímž se snížila výpovědní hodnota rozpětí swapů úvěrového selhání v souvislosti s vnímáním rizika na trhu.

(11)

Podobné úvahy lze uvést ve vztahu k výpovědní hodnotě trhů se státními dluhopisy, které jsou stejně jako v případě rozpětí swapů úvěrového selhání ovlivněny měnovou politikou centrálních bank. Jak je patrné z tabulky 1, výnosy desetiletých státních dluhopisů DE, FR, GB a IT vykazují pokles oproti červnovým úrovním v průměru o 22 bazických bodů.

(12)

V důsledku toho se orgán ESMA domnívá, že vývoj akciových trhů, který je výrazně méně ovlivněn měnovou politikou centrálních bank, by měl poskytnout lepší přehled o současné úrovni rizika na finančních trzích EU.

(13)

Podobně jako Eurostoxx 50 ztratil index STOXX EUROPE 800 bez Švýcarska od 20. února 2020 přibližně 17 % ve srovnání s poklesem o 16 % v červnu. Index STOXX Europe Total Market Banks (odkaz na evropské banky) se od února snížil o 37 %, zatímco v červnu činila ztráta přibližně 30 %.

(14)

Jak je uvedeno ve zprávě orgánu ESMA o trendech, rizicích a zranitelnostech č. 2 ze září 2020, ve 2. čtvrtletí 2020 se objevily známky diferenciace mezi odvětvími, což mělo dopad zejména na úvěrové instituce. Ke konci června byly indexy leteckých společností a bankovního sektoru EU stále 36 % resp. 30 %, což je méně než na začátku ledna. Tabulka 3 navíc ukazuje, že bankovní sektor a pojišťovnictví jsou od června poměrně stabilní, ale výkonnost v období od 20. února do 3. září ve srovnání s obdobím od 20. února do 4. června vykazuje zhoršení: –38 % oproti –33 % pro bankovní sektor a –21 % oproti –20 % pro pojišťovnictví. Naopak výkonnost nefinančních (8) sektorů se v malé míře zlepšila: –9 % oproti –11 %.

(15)

K oživení cen v některých odvětvích došlo v kontextu dalšího zhoršování makroekonomického prostředí a hluboké a celosvětově synchronizované recese. Jak je uvedeno ve zprávě o trendech, rizicích a zranitelnostech, současné zjevné oddělení výkonnosti finančního trhu od související hospodářské činnosti vyvolává otázku ohledně další udržitelnosti oživení trhu.

(16)

Vzhledem k souhrnné vnitrostátní úrovni nebo úrovni EU se zdá, že k oživení cen nedošlo: Tabulka 5 ukazuje, že snižování cen je v celé Unii rozšířené, od června do září nedošlo k žádnému významnému zlepšení a výkonnost akciových indexů na 22 trzích EU naznačuje, že pokles od 20. února do 3. září byl horší než pokles od 20. února do 4. června. Kromě toho akciové trhy 25 jurisdikcí (ve srovnání s 24. červnem) ztratily při srovnání cen ze dne 3. září s cenami ze dne 20. února 2020 nejméně 10 % své hodnoty. Ve stejném období klesly ceny akcií evropských úvěrových institucí o 10 % až 59 % ve srovnání se ztrátami hodnoty v rozmezí od 9 % do 48 % zaznamenanými v období od února do června.

(17)

Procentní podíl akcií s čistou krátkou pozicí mezi 0,1 a 0,2 % se v období od 16. března do 11. června 2020 stabilně zvyšoval a poté zůstal stabilní až do 4. září 2020 (9), přičemž průměr činil 13 % celkových čistých krátkých pozic (tabulka 6). Nižší prahová hodnota pro vykazování navíc prokázala, že v některých zemích představovaly čisté krátké pozice mezi 0,1 % až 0,2 % přibližně 50 % celkových vykázaných pozic. Závěrem lze říci, že procentní podíl čistých krátkých pozic mezi 0,1 a 0,2 %, které musely být vykázány kvůli dočasné nižší prahové hodnotě pro oznamovací povinnost, zůstává významnou částí celkových čistých krátkých pozic a má pro regulační orgány v současné situaci silnou vypovídací hodnotu.

(18)

Celkově významný pokles cen v klíčových odvětvích, relativně vysoká volatilita, potenciální oddělení výkonnosti finančního trhu od související hospodářské činnosti a trvale vysoká úroveň čistých krátkých pozic spolu s nejistotou ohledně vývoje pandemie COVID-19 a jejího dopadu na reálnou ekonomiku signalizují, že finanční trhy EU zůstávají v křehkém stavu. Tento stav zvyšuje pravděpodobnost, že by tlaky na prodej na krátko mohly v nadcházejících měsících iniciovat nebo zhoršovat negativní vývoj, což může zase negativně ovlivnit důvěru trhu nebo integritu mechanismu určování cen.

(19)

Orgán ESMA se tedy domnívá, že kombinace okolností popsaných výše představuje vážné ohrožení řádného fungování a integrity finančních trhů.

(20)

Jak vysvětlila ECB ve svém přezkumu finanční stability (10), finanční stabilita je předpokladem, při němž je finanční systém – který zahrnuje finanční zprostředkovatele, trhy a tržní infrastruktury – schopen odolat šokům a vyřešit finanční nerovnováhu.

(21)

Pandemie COVID-19 má i nadále vážný dopad na reálnou ekonomiku v Unii. Jak se uvádí ve zprávě orgánu ESMA o trendech, rizicích a zranitelnostech, bez ohledu na oživení trhu zůstává tržní prostředí křehké a orgán ESMA předpokládá „dlouhé období rizika pro institucionální a retailové investory vyplývající z dalších – případně významných – korekcí trhu a (…) velmi vysokých rizik v celém rozsahu působnosti orgánu ESMA“ (11). V tomto ohledu orgán ESMA upozornil veřejnost na potenciální oddělování výsledků na finančním trhu a související hospodářské činnosti.

(22)

Výše uvedený oddíl 2 písm. a) obsahuje další informace o výkonnosti bankovnictví, pojišťovnictví a finančních trhů.

(23)

Tyto rozsáhlé poklesy cen způsobily, že většina akcií EU ve všech odvětvích se nachází v křehké situaci, kdy by další poklesy cen, které nejsou vyvolány dodatečnými základními informacemi, mohly mít velmi škodlivé důsledky.

(24)

V dosud nejasné situaci se orgán ESMA domnívá, že by značný prodejní tlak a neobvyklá volatilita cen akcií mohly být vyvolány různými faktory, včetně rostoucího počtu účastníků trhu, kteří prodávají na krátko a budují významné čisté krátké pozice.

(25)

Orgán ESMA zejména konstatuje, že rozsáhlé cenové ztráty úvěrových institucí, které představovaly jeden z parametrů pro rozhodnutí o obnovení přijaté v červnu, se nezlepšily. To naznačuje, že úvěrové instituce, které jsou v určitých případech systematicky důležité, jsou i nadále potenciálně zranitelné vůči strategiím prodeje na krátko a vytváření významných čistých krátkých pozic bez ohledu na to, zda jsou tyto strategie a pozice podloženy základními informacemi.

(26)

Přetrvává riziko, že kumulace strategií prodeje na krátko a vytváření významných čistých krátkých pozic by mohly vést k chaotickým spirálovým poklesům cen pro určité emitenty s potenciálními efekty přelévání v témže členském státě nebo v celé EU, které by pak mohly případně ohrozit finanční systém jednoho nebo několika členských států.

(27)

Bez ohledu na částečné oživení pozorované v určitých odvětvích evropských finančních trhů se orgán ESMA domnívá, že současná situace na trhu nadále vážně ohrožuje stabilitu finančního systému v Unii.

(28)

V rámci pověření orgánu ESMA navrhované obnovení opatření ukládá fyzickým nebo právnickým osobám, které mají čistou krátkou pozici v akciích přijatých k obchodování na regulovaném trhu, povinnost zaslat hlášení příslušným vnitrostátním orgánům při dosažení nižší prahové hodnoty, než jakou stanoví článek 5 nařízení (EU) č. 236/2012.

(29)

Obnovené opatření by mělo zachovat zlepšující se schopnost příslušných vnitrostátních orgánů a orgánu ESMA posoudit vyvíjející se situaci odpovídajícím způsobem, rozlišovat mezi pohyby na trhu, které vedou ze základních informací, od pohybů na trhu, které by mohly být iniciovány nebo prohloubeny prodejem na krátko, a reagovat, jestliže integrita, řádné fungování a stabilita trhů vyžadují přísnější opatření.

(30)

Další podmínkou pro to, aby orgán ESMA mohl toto opatření přijmout, je skutečnost, že zjištěné hrozby mají přeshraniční dopad.

(31)

Jak bylo popsáno výše, akciové trhy v celé EU se s ohledem na vnitrostátní i celoevropské indexy plně nezotavily z výrazného poklesu cen zaznamenaného v březnu.

(32)

Vzhledem ke skutečnosti, že ohroženy jsou finanční trhy většiny členských států EU, ačkoliv různou měrou, jsou přeshraniční dopady i nadále obzvláště závažné, neboť vzájemná provázanost finančních trhů v EU zvyšuje pravděpodobnost potenciálního efektu přelévání nebo dominového efektu na trzích v případě tlaku na prodej na krátko.

(33)

Orgán ESMA se proto domnívá, že výše popsané ohrožení integrity trhu, řádného fungování a finanční stability má přeshraniční dopady. Z důvodu povahy krize COVID-19 mají ve skutečnosti celoevropský a celosvětový charakter.

(34)

Další z podmínek, aby orgán ESMA mohl přijmout opatření uvedené v tomto rozhodnutí, je, že příslušný orgán nebo příslušné orgány nepřijaly opatření k řešení dané hrozby nebo že přijatá opatření na tuto hrozbu nereagují dostatečně.

(35)

Integrita trhu, řádné fungování a obavy týkající se finanční stability, které jsou popsány v rozhodnutí (EU) 2020/525 a které zůstávají v platnosti pro toto rozhodnutí, vedly některé vnitrostátní příslušné orgány k tomu, aby přijaly vnitrostátní opatření s cílem omezit prodej akcií na krátko ve Španělsku, Francii, v Rakousku, Belgii, Řecku a Itálii (12), jejichž platnost skončila dne 18. května.

(36)

Po skončení platnosti nebo zrušení těchto dočasných opatření nebyla v EU přijata žádná další opatření na základě nařízení (EU) č. 236/2012 a ke dni přijetí tohoto rozhodnutí nejsou žádná taková opatření v platnosti.

(37)

V době přijetí tohoto rozhodnutí žádné příslušné orgány nepřijaly opatření ke zviditelnění vývoje čistých krátkých pozic stanovením nižších prahových hodnot pro zasílání hlášení, jelikož se mohou opřít o rozhodnutí (EU) 2020/1123.

(38)

Nutnost většího zviditelnění čistých krátkých pozic je ještě naléhavější v situaci, kdy platnost výše uvedených omezení uložených podle článku 20 nařízení (EU) č. 236/2012 skončila a nejistota ve vztahu k pokračujícímu dopadu COVID-19 přetrvává. Vzhledem k tomu, že prodej na krátko a transakce s rovnocenným účinkem již nepodléhají jiným vnějším omezením, musí být příslušné vnitrostátní orgány v celé EU schopny předem určit, zda dochází k vytváření čistých krátkých pozic v míře, která může vést k výše popsanému ohrožení finančních trhů a finanční stability, které se zhoršuje v důsledku tlaku na prodej na krátko.

(39)

S ohledem na výše uvedené hrozby pro celou EU zůstává zřejmé, že informace získané příslušnými vnitrostátními orgány v rámci běžné prahové hodnoty pro zasílání hlášení stanovené v čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 236/2012 nejsou za stávajících krizových tržních podmínek dostatečné. Orgán ESMA se domnívá, že zachování nižších prahových hodnot pro zasílání hlášení by mělo zajistit, aby všechny příslušné vnitrostátní orgány v celé EU a orgán ESMA měly k dispozici co nejlepší soubor údajů pro monitorování tržních trendů a aby se ony samy a orgán ESMA v případě potřeby připravily na přijetí dalších opatření.