(1)

Dne 1. října 2015 přijala Rada nařízení (EU) 2015/1755.

(2)

Na základě přezkumu provedeného Radou by měly být pozměněny informace týkající se dvou fyzických osob uvedených v příloze I nařízení (EU) 2015/1755.

(3)

Příloha I nařízení (EU) 2015/1755 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (1) požaduje, aby byla přijata opatření pro zachování zdrojů s přihlédnutím k dostupnému vědeckému, technickému a ekonomickému poradenství, v příslušných případech včetně zpráv vypracovaných Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství a jinými poradními orgány, jakož i k poradenství poskytnutému poradními sbory zřízenými pro příslušné zeměpisné oblasti nebo oblasti působnosti a ke společným doporučením členských států.

(2)

Rada má přijmout opatření ke stanovení a přidělení rybolovných práv, případně včetně některých podmínek, jež jsou s nimi funkčně spojeny. Rybolovná práva by měla být rozdělena mezi jednotlivé členské státy způsobem, který každému členskému státu u každé populace ryb nebo druhu rybolovu zajistí relativní stabilitu rybolovných činností, přičemž je třeba náležitě zohlednit cíle společné rybářské politiky stanovené v nařízení (EU) č. 1380/2013.

(3)

Podle nařízení (EU) č. 1380/2013 je cílem společné rybářské politiky dosáhnout míry využití umožňující maximální udržitelný výnos pokud možno do roku 2015 a postupně a přírůstkově nejpozději do roku 2020 pro všechny populace ryb.

(4)

Měly by tedy být stanoveny celkové přípustné odlovy („TAC“) v souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013, a to na základě dostupných vědeckých doporučení a s ohledem na biologické a socioekonomické aspekty, přičemž je třeba zajistit spravedlivé zacházení se všemi odvětvími rybolovu a zohlednit názory vyjádřené během konzultací se zúčastněnými stranami.

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 (2) zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace (dále jen „plán“). Cílem plánu je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos. Za tímto účelem se musí u dotčených populací co nejdříve a postupným, přírůstkovým způsobem do roku 2020 dosáhnout cílové úmrtnosti způsobené rybolovem, vyjádřené jako rozmezí hodnot. Je vhodné stanovit omezení odlovů populací tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři na rok 2021 tak, aby bylo v souladu s cíli plánu.

(6)

Mezinárodní rada pro výzkum moří („ICES“) konstatovala, že biomasa sledě obecného v západní části Baltského moře v subdivizích ICES 20 až 24 byla pouze 48 % mezní referenční hodnoty pro biomasu reprodukující se populace (Blim), pod níž může dojít ke snížení reprodukční kapacity. ICES proto ve svém každoročním doporučení týkajícím se populace zveřejněném 29 května 2020 vydala vědecké doporučení v podobě nulových úlovků pro sledě obecného v západní části Baltského moře. V souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1139 by měla být přijata veškerá vhodná nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčené populace na úrovně, které jsou vyšší než úroveň, jež může vytvářet maximální udržitelný výnos. Toto ustanovení nadto požaduje, aby byla přijata další nápravná opatření. Za tímto účelem je nutné zohlednit harmonogram pro dosažení cílů společné rybářské politiky obecně a cílů plánu zvláště s ohledem na očekávaný dopad přijatých nápravných opatření a potřebu zajistit přínosy v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, jak je stanoveno v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. V důsledku toho a v souladu s čl. 4 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1139 je vhodné, aby rybolovná práva pro sledě obecného v západní části Baltského moře byla stanovena na úrovni pod rozmezími úmrtnosti způsobené rybolovem, aby byl zohledněn pokles biomasy této populace v subdivizích ICES 20-24..

(7)

Pokud jde o populaci tresky obecné ve východní části Baltského moře, ICES mohla od roku 2019 znovu založit své preventivní doporučení na posouzení obsahujícím více údajů než dříve. ICES odhaduje, že biomasa tresky obecné ve východní části Baltského moře je pod úrovní hodnoty Blim z roku 2019 a od té doby se ještě snížila. ICES proto zopakovala své doporučení v podobě nulových úlovků tresky obecné ve východní části Baltského moře pro rok 2021. Nebyla však v pozici, aby mohla určit hodnoty rozmezí úmrtnosti způsobené rybolovem. Kdyby se jako minulý rok rybolovná práva u populace tresky obecné ve východní části Baltského moře stanovila na úroveň uvedenou ve vědeckém doporučení, povinnost vykládky všech úlovků ve smíšeném rybolovu, kdy dochází k vedlejším úlovkům tresky obecné ve východní části Baltského moře, by vedl k jevu tzv. „blokačních druhů“. Aby bylo dosaženo náležité rovnováhy mezi pokračováním v rybolovu s ohledem na potenciálně závažné sociálně-ekonomické důsledky zákazu veškerého odlovu tresky obecné ve východní části Baltského moře a potřebou dosáhnout dobrého biologického stavu této populace a aby se zároveň zohlednila obtížnost rybolovu všech populací u smíšeného rybolovu s maximálním udržitelným výnosem, je zapotřebí stanovit specifický TAC pro vedlejší úlovky tresky obecné ve východní části Baltského moře. Rybolovná práva musí být stanovena v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1139.

(8)

V květnu 2020 ICES poskytla aktualizované doporučení ohledně míry vedlejších úlovků tresky obecné v rámci jiných druhů rybolovu. Je vhodné stanovit rybolovná práva v souladu s tímto doporučením, s výjimkou rybolovných činností prováděných výhradně za účelem vědeckého výzkumu a plně v souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 (3). Navíc podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1139 musí být přijata další nápravná opatření, aby byl zajištěn rychlý návrat populace na úroveň, která je vyšší než úroveň, jež může vytvářet maximální udržitelný výnos. Vědecké doporučení naznačuje, že zejména uzavření oblastí, v nichž dochází ke tření, může mít další přínosy pro populaci, jichž nemůže dosáhnout TAC samotný, např. zvýšení přírůstku prostřednictvím nerušeného tření. Je proto vhodné během léta zachovat stávající uzavření oblastí, v nichž dochází ke tření. Vědecké doporučení navíc naznačuje, že relativní význam rekreačního rybolovu tresky obecné ve východní části Baltského moře závisí na úrovni TAC. Vzhledem k velmi omezenému TAC jsou množství ulovená v rekreačním rybolovu považována za podstatná, a proto je vhodné zachovat zákaz rekreačního rybolovu tresky obecné v subdivizích ICES 25 a26, kde je četnost tresky obecné ve východní části Baltského moře nejvyšší.

(9)

Pokud jde o populace tresky obecné v západní části Baltského moře, ICES revidovala odhadované snížení biomasy a odhaduje, že biomasa populace tresky obecné v západní části Baltského moře se neobnovila nad referenční bod pro biomasu reprodukující se populace, pod jehož úrovní je třeba přijmout vhodná specifická řídicí opatření (Btrigger). Je proto vhodné zachovat doprovodná opatření zavedená pro rok 2020 a stanovit rybolovná práva v souladu s čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1139 s přihlédnutím k úrovním vedlejších úlovků tresky obecné v jiných druzích rybolovu v subdivizi ICES 24, které doporučila ICES, s cílem zajistit soulad s přístupem uplatňovaným ve východní části Baltského moře při řízení populace tresky obecné. Kromě toho vědecké doporučení naznačuje, že populace tresky obecné ze západní i východní části Baltského moře se v subdivizi ICES 24 mísí. Za účelem ochrany východní populace tresky obecné a zajištění stejných podmínek jako v oblasti řízení populace tresky obecné ve východní části Baltského moře by mělo být uplatňování TAC v subdivizi ICES 24 na vedlejší úlovky tresky obecné nadále omezeno, s výjimkou rybolovných činností prováděných výhradně pro účely vědeckého výzkumu a v plném souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 a v případě rybářů provozujících drobný pobřežní rybolov, kteří loví pasivním zařízením v oblastech do šesti námořních mil od pobřeží, kde hloubka vody nepřesahuje 20 metrů, protože v těchto mělkých pobřežních oblastech převládá západní populace tresky obecné. Kromě toho by se období zákazu rybolovu v subdivizi ICES 24 mělo uvést do souladu s obdobím zákazu v subdivizích ICES 25 a26 s cílem zajistit rovnocennou ochranu v souladu s doporučením ICES.

(10)

V souladu s uvedenými skutečnostmi a za účelem zajištění rovných podmínek se subdivizemi ICES 25 a26 by měl být nadále zakázán rekreační rybolov tresky obecné v subdivizi ICES 24 ve vzdálenosti více než šesti námořních mil od pobřeží. Jelikož se ve vědeckých doporučeních kromě toho uvádí, že rekreační rybolov výrazně přispívá k celkové úmrtnosti uvedené populace způsobené rybolovem, a vzhledem ke stavu této populace a snížení TAC by mělo být zachováno denní omezení množství úlovků na rybáře. Tím není dotčena zásada relativní stability, jež se vztahuje na komerční rybolov. Vzhledem k nestabilnímu stavu populace a ke skutečnosti, že ve vědeckých doporučeních se uvádí, že zejména zákaz rybolovu během období tření může mít pro populaci dodatečný přínos, kterého nelze dosáhnout pouze na základě TAC, například zvýšení přírůstku prostřednictvím nerušeného tření, je vhodné zachovat zákaz rybolovu během období tření v zimě, s výjimkou některých rybářů provozujících drobný pobřežní rybolov a pro rybolovné operace, jejichž účelem je výhradně vědecký výzkum, za předpokladu, že je takový výzkum prováděn zcela v souladu s podmínkami stanovenými v článku 25 nařízení (EU) 2019/1241..

(11)

ICES odhaduje, že biomasa sledě obecného ve střední části Baltského moře klesla pod referenční bod pro biomasu reprodukující se populace ryb, pod jehož úrovní se mají přijmout vhodná specifická řídicí opatření (Btrigger). Je proto vhodné stanovit rybolovná práva podle čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1139.

(12)

Podle doporučení ICES je treska obecná vedlejším úlovkem při lovu platýse evropského. Navíc se v rámci smíšeného rybolovu se sleděm obecným loví šprot obecný, který je zároveň kořistí pro tresku obecnou. Je vhodné tyto mezidruhové aspekty zohlednit při stanovování rybolovných práv pro platýse evropského a šprota obecného.

(13)

Aby se zajistilo plné využívání rybolovných práv v pobřežních oblastech, byla v roce 2019 zavedena omezená mezioblastní flexibilita pro lososa obecného ze subdivizí ICES 22–31 do subdivize ICES 32. Vzhledem ke změnám rybolovných práv pro tyto dvě populace je vhodné tuto flexibilitu zvýšit.

(14)

Zavedení zákazu lovu pstruha obecného, formy mořské ve vzdálenosti více než čtyři námořní míle od pobřeží a omezení vedlejších úlovků pstruha obecného, formy mořské na 3 % kombinovaného úlovku pstruha obecného, formy mořské a lososa obecného přispělo z velké části ke značnému snížení dříve značně nesprávného vykazování úlovků při rybolovu lososa obecného, zejména jako úlovků pstruha obecného, formy mořské. Je proto vhodné zachovat toto ustanovení s cílem udržet nízkou míru nesprávného vykazování úlovků.

(15)

Na využívání rybolovných práv stanovených v tomto nařízení se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (4), a zejména jeho články 33 a 34 o zaznamenávání úlovků a intenzity rybolovu a o předávání údajů o vyčerpání rybolovných práv Komisi. V tomto nařízení by proto měly být přesně stanoveny kódy, které mají členské státy při předávání údajů Komisi používat v souvislosti s vykládkami populací, na něž se vztahuje toto nařízení.

(16)

Nařízení Rady (ES) č. 847/96 (5) zavedlo dodatečné podmínky pro meziroční řízení TAC, včetně ustanovení o flexibilitě podle článku 3 pro populace, na něž se vztahuje preventivní TAC, a podle článku 4 pro populace, na něž se vztahuje analytický TAC. Podle článku 2 uvedeného nařízení má Rada při stanovování TAC rozhodnout, na jaké populace se články 3 a 4 nepoužijí, a to zejména na základě biologického stavu daných populací. Poměrně nedávno byl ustanovením čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013 u všech populací, na něž se vztahuje povinnost vykládky, zaveden mechanismus meziroční flexibility. Aby se tedy zabránilo nadměrné flexibilitě, jež by podrývala zásadu rozumného a odpovědného využívání živých mořských biologických zdrojů, bránila dosažení cílů společné rybářské politiky a zhoršovala biologický stav předmětných populací, mělo by se stanovit, že články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 se na analytické TAC použijí jen tehdy, když není využívána meziroční flexibilita podle čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(17)

Navíc vzhledem k tomu, že biomasa populace tresky obecné ve východní části Baltského moře je nižší než Blim a že v roce 2021 jsou povoleny pouze vedlejší úlovky a vědecký rybolov, se členské státy zavázaly, že u převodů z roku 2020 do roku 2021 nebudou pro tuto populaci uplatňovat čl. 15 odst. 9 nařízení (EU) č. 1380/2013, aby úlovky v roce 2021 nepřekročily stanovený TAC pro tresku obecné ve východní části Baltského moře.

(18)

Rybářský hospodářský rok, pokud jde o tresku Esmarkovu v divizi ICES 3a a ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti ICES 4, trvá od 1. listopadu do 31. října. Na základě nových vědeckých doporučení je třeba pro uvedené oblasti stanovit předběžný TAC pro tresku Esmarkovu. Spojené království nemá kvótu pro tresku Esmarkovu. Část kvóty je však odlovena ve vodách Spojeného království. Spojené království bylo konzultováno v souladu s čl. 130 odst. 1 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (6). Je proto třeba stanovit předběžný TAC pro rybolovná práva na období od 1. listopadu 2020 do 31. prosince 2020. Tento TAC umožní zahájení rybářské sezóny. Se Spojeným královstvím budou konzultována rybolovná práva na období od 1. ledna 2021 do 31. října 2021. Navzdory skutečnosti, že Spojené království nemá na této populaci žádný podíl kvót, je tento zdroj sdílen se Spojeným královstvím. Po uplynutí přechodného období, tedy 31. prosince 2020, by se proto měly uskutečnit konzultace o společném řízení této populace. Nařízení o rybolovných právech pro tresku Esmarkovu v divizi ICES 3a a ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti ICES 4 by mělo být později změněno s cílem zahrnout do něj výsledek těchto konzultací pro období od 1. ledna 2021 do 31. října 2021 tak, aby byl pokryt celý rybářský hospodářský rok od 1. listopadu 2020 do 31. října 2021.

(19)

Aby se předešlo přerušení rybolovných činností a zajistila obživa rybářů Unie, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2021. Toto nařízení by se však mělo použít na tresku Esmarkovu v divizi ICES 3a a ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti ICES 4 v období od 1. listopadu 2020 do 31. října 2021. Z důvodu naléhavosti by mělo toto nařízení vstoupit v platnost ihned po vyhlášení,

(1)

Opatření Unie v odvětví námořní dopravy by měla směřovat k ochraně mořského prostředí a lidského zdraví a ke zlepšení námořní bezpečnosti.

(2)

Očekává se, že Výbor pro námořní bezpečnost Mezinárodní námořní organizace (dále jen „IMO“) na svém 102. zasedání, jež se bude konat ve dnech 4. až 11. listopadu 2020, společně s Výborem pro ochranu mořského prostředí schválí oběžník MSC-MEPC.5 o vzorové dohodě o zmocnění uznaných subjektů jednajících jménem správy (dále jen „oběžník MSC-MEPC.5“).

(3)

Očekává se, že Výbor pro ochranu mořského prostředí IMO na svém 75. zasedání, jež se má konat ve dnech 16. až 20. listopadu 2020, společně s Výborem pro námořní bezpečnost IMO schválí oběžník MSC-MEPC.5.

(4)

Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie na 102. zasedání Výboru pro námořní bezpečnost a 75. zasedání Výboru pro ochranu mořského prostředí zaujat, neboť schválení oběžníku MSC-MEPC.5 může rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah práva Unie, totiž směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES (1).

(5)

Schválením oběžníku MSC-MEPC.5, který nahradí oběžníky MSC/Circ.710 a MEPC/Circ.307, by byla aktualizována vzorová dohoda o zmocnění uznaných organizací jednajících jménem správy a tato dohoda by byla uvedena do souladu s předpisem pro uznané subjekty (rezoluce IMO MSC.349(92) a MEPC.237(65)). Toto schválení by přispělo zvýšit přesnost, transparentnost a odpovědnost jak správy vlajky, tak uznaných subjektů na celosvětové úrovni.

(6)

Unie není členem IMO ani smluvní stranou příslušných úmluv nebo předpisů. Rada by proto měla zmocnit členské státy k vyjádření postoje Unie.

(7)

Oblast působnosti tohoto rozhodnutí by se měla omezit na obsah navrhovaného oběžníku MSC-MEPC.5 v rozsahu, v němž uvedený oběžník spadá do výlučné pravomoci Unie a může ovlivnit společná pravidla Unie. Tímto rozhodnutím by nemělo být dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy.

(8)

Rozhodnutí Rady (EU) 2020/721 (2) ze dne 19. května 2020 by mělo být změněno tak, aby zahrnovalo odkaz na schválení oběžníku MSC-MEPC.5,

(1)

Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) uzavřela Unie rozhodnutím Rady (EU) 2016/838 (2) a dohoda vstoupila v platnost dne 1. července 2016.

(2)

Podle čl. 406 odst. 3 dohody je Rada přidružení oprávněna aktualizovat nebo měnit přílohy dohody.

(3)

Podle čl. 408 odst. 2 dohody může Rada přidružení na Výbor pro přidružení přenést kteroukoli ze svých pravomocí, včetně pravomoci přijímat závazná rozhodnutí.

(4)

Podle článku 1 rozhodnutí Rady přidružení č. 3/2014 (3) přenesla Rada přidružení pravomoc aktualizovat nebo měnit přílohy dohody, jež se týkají mimo jiné kapitoly 5 (Cla a usnadnění obchodu) hlavy IV (Obchod a obchodní záležitosti) dohody, na Výbor pro přidružení ve složení pro obchod, pokud kapitola 5 neobsahuje zvláštní ustanovení o aktualizaci nebo změně zmíněných příloh.

(5)

Výbor pro přidružení ve složení pro obchod má na svém sedmém zasedání přijmout rozhodnutí o aktualizaci přílohy XIII (Sbližování celních předpisů) dohody.

(6)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Výboru pro přidružení ve složení pro obchod, neboť zamýšlené rozhodnutí bude pro Unii závazné,

(1)

Dohoda o prevenci neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií rozhodnutím Rady (EU) 2019/407 (1). Očekává se, že dohoda vstoupí v platnost ještě v tomto roce.

(2)

Zasedání smluvních stran odpovídá za přijetí opatření, jejichž cílem je zajistit provádění dohody, aby se dosáhlo cílů týkajících se prevence neregulovaného rybolovu na volném moři ve střední části Severního ledového oceánu prostřednictvím uplatňování preventivních opatření pro zachování a řízení zdrojů v rámci dlouhodobé strategie na ochranu zdravých mořských ekosystémů a zajištění zachování a udržitelného využívání rybích populací. Tato opatření se mohou stát pro Unii závazná.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (2) stanoví, že Unie zajistí, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí a byly řízeny způsobem, jenž je v souladu s cíli dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti a přispět k dostupnosti dodávek potravin. Rovněž stanoví, že Unie uplatňuje přístup předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu a akvakultury a snaží se zajistit, aby byly při využívání biologických mořských zdrojů obnoveny a zachovány populace lovených druhů nad úrovně, které mohou přinášet maximální udržitelný výnos. Dále stanoví, že Unie přijímá opatření pro řízení a zachování zdrojů založená na nejlepším dostupném vědeckém poradenství, podporuje rozvoj vědeckých poznatků a poradenství, postupně odstraňuje výměty a podporuje rybolovné postupy, které přispívají k selektivnějšímu rybolovu, k zamezení nežádoucím úlovkům a jejich snižování v co největší možné míře a k rybolovu s nízkým dopadem na mořský ekosystém a rybolovné zdroje. Nařízení (EU) č. 1380/2013 konkrétně stanoví, že tyto cíle a zásady má Unie uplatňovat při provádění svých vnějších vztahů v oblasti rybolovu.

(4)

Jak je stanoveno v závěrech Rady ze dne 19. listopadu 2019 o oceánech a mořích včetně Arktidy, podporují společné sdělení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise o „integrované politice Evropské unie pro Arktidu“ a závěry Rady ze dne 24. března 2017„mezinárodní správě oceánů: příspěvek EU k odpovědné správě oceánů“ dohodu a možné vytvoření regionální organizace nebo ujednání pro řízení rybolovu v arktických oblastech na volném moři s cílem chránit arktické životní prostředí a zajistit udržitelný rozvoj v arktické oblasti a kolem ní na základě mezinárodní spolupráce.

(5)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie na zasedání smluvních stran dohody na období 2020-2024, neboť opatření pro zachování a řízení zdrojů přijatá na základě dohody budou pro Unii závazná a budou schopna rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah práva Unie, konkrétně nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (3) a (ES) č. 1224/2009 (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (5).

(6)

S ohledem na omezené poznatky o povaze rybolovných zdrojů v oblasti upravené dohodou a skutečnost, že v postoji Unie musí být v důsledku toho zohledněny nové okolnosti, včetně nových vědeckých a jiných relevantních údajů předložených před nebo během zasedání smluvních stran, měly by být v souladu se zásadou loajální spolupráce mezi orgány Unie zakotvené v čl. 13 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii stanoveny postupy pro každoroční stanovení postoje Unie v období 2020–2024.

(7)

Po tomto rozhodnutí může později následovat další samostatné rozhodnutí Rady o zahájení jednání za účelem zřízení jedné nebo více dalších regionálních nebo subregionálních organizací nebo ujednání pro řízení rybolovu na volném moři v arktické oblasti,

(1)

Dohoda o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé (1) (dále jen „dohoda“) byla podepsána jménem Unie v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2018/104 (2) a ode dne 1. června 2018 je částečně prozatímně prováděna.

(2)

V souladu s čl. 339 odst. 1 dohody sestavil Výbor pro partnerství na svém zasedání dne 17. října 2019 seznam patnácti osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodce (dále jen „seznam rozhodců“).

(3)

Arménie informovala Unii, že jedna z osob, které navrhla, již nesplňuje podmínky stanovené v čl. 339 odst. 2 dohody, a měla by proto být nahrazena.

(4)

Aby bylo zajištěno fungování prozatímně prováděných ustanovení dohody, má Výbor pro partnerství přijmout rozhodnutí o nahrazení seznamu rozhodců změněným seznamem.

(5)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie ve Výboru pro partnerství, neboť rozhodnutí Výboru pro partnerství o nahrazení seznamu rozhodců bude pro Unii závazné,

(1)

Úmluva o mezinárodním civilním letectví (dále jen „Chicagská úmluva“), jež reguluje mezinárodní leteckou dopravu, vstoupila v platnost dne 4. dubna 1947. Byla jí zřízena Mezinárodní organizace pro civilní letectví (dále jen „ICAO“).

(2)

Členské státy jsou smluvními státy Chicagské úmluvy a členy ICAO, přičemž Unie má v některých orgánech ICAO status pozorovatele. V Radě ICAO je zastoupeno sedm členských států.

(3)

Podle článku 54 Chicagské úmluvy smí Rada ICAO přijímat mezinárodní standardy a doporučené postupy a označit je jako přílohy Chicagské úmluvy.

(4)

Podle článku 90 Chicagské úmluvy každá tato příloha nebo její doplněk nabývá platnosti po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy byly předloženy smluvním státům ICAO, nebo po uplynutí delší doby, stanovené Radou ICAO, leč by většina smluvních států ICAO mezitím oznámila Radě svůj nesouhlas.

(5)

Podle článku 38 Chicagské úmluvy stát, který shledá, že se nemůže ve všech směrech podrobit některé mezinárodní normě či řízení, jak je uvedeno v článku 37 uvedené úmluvy, nebo uvést vlastní nařízení či předpisy v naprostý soulad s mezinárodní normou nebo řízením, případně který pokládá za nutné zavést nařízení nebo předpisy lišící se v jednotlivosti od předpisů nebo metod stanovených mezinárodní normou, oznámí ihned Mezinárodní organizaci pro civilní letectví rozdíly mezi jeho vlastním předpisem a předpisem stanoveným mezinárodní normou.

(6)

Pandemie COVID-19 má nepříznivý dopad na provozovatele letadel, výrobce letadel a dodavatele výrobců zařízení a způsobila zpoždění vývoje nových systémů. Provozovatelé letadel ruší či odkládají dodávky letadel, což má za následek odklad dodávek letadel určených k dodání v roce 2020 na rok 2021. Nově vyrobená letadla nakonfigurovaná k dodání v roce 2020, jež bylo odloženo na rok 2021, vyžadují opětovnou konfiguraci podle ustanovení použitelných po 1. lednu 2021. Provozovatelé a výrobci letadel budou čelit neúměrné finanční zátěži, pokud bude nutné tato letadla dovybavit. Komise proto pracuje na přijetí odkladu uvedeného data na úrovni Unie prostřednictvím změn nařízení (EU) č. 965/2012. Zapisovač hlasu v pilotním prostoru (dále jen „CVR“) se používá na podporu vyšetřování nehod a incidentů. Odklad uplatnění požadavku na prodloužení záznam zapisovače hlasu v pilotním prostoru z 2 hodin na 25 hodin nepředstavuje významné bezpečnostní riziko, ale přizpůsobuje bezpečnostní výhodu delšího záznamu hlasu v pilotním prostoru skutečnostem, jimž letecký průmysl v současnosti čelí. Unie jednoznačně podporuje snahy ICAO o zlepšení bezpečnosti letectví. Vzhledem k bezprecedentní situaci způsobené pandemií COVID-19 a absenci významného bezpečnostního rizika by Unie tudíž měla tyto změny podpořit.

(7)

Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie na 221. zasedání Rady ICAO k navrhované změně č. 46 části I přílohy 6 a změně č. 39 části II přílohy 6. Tímto postojem by mělo být podpořit tyto změny, a má být vyjádřen členskými státy Unie, které jsou členy Rady ICAO, jednajícími společně jménem Unie.

(8)

Postoj Unie poté, co Rada ICAO přijme bez podstatných změn změnu č. 46 části I přílohy 6 a změnu č. 39 části II přílohy 6 a generální tajemník ICAO je prostřednictvím dopisu ICAO oznámí jednotlivým státům, by měl spočívat v tom, že nebude vyjádřen nesouhlas s těmito změnami a bude oznámen soulad s těmito změnami, přičemž tento postoj mají vyjádřit všechny členské státy Unie,

(1)

Dne 1. října 2015 přijala Rada rozhodnutí (SZBP) 2015/1763 (1) o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Burundi.

(2)

Na základě přezkumu rozhodnutí (SZBP) 2015/1763 by platnost omezujících opatření měla být prodloužena do 31. října 2021 a měly by být pozměněny informace týkající se dvou fyzických osob.

(3)

Rozhodnutí (SZBP) 2015/1763 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

Dne 27. září 2010 přijala Rada rozhodnutí 2010/573/SZBP (1) o omezujících opatřeních vůči vedení Podněsterské oblasti Moldavské republiky.

(2)

Na základě přezkumu rozhodnutí 2010/573/SZBP by měla být platnost omezujících opatření vůči vedení Podněsterské oblasti Moldavské republiky prodloužena do 31. října 2021. Rada provede po šesti měsících přezkum situace s ohledem na omezující opatření.

(3)

Rozhodnutí 2010/573/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

(1)

V souladu s postupem uvedeným v článcích 19 až 22 nařízení (EU) 2018/1877 (dále jen „finanční nařízení pro 11. ERF“) má Komise do 10. října 2020 předložit návrh upřesňující a) výši třetí splátky příspěvku na rok 2020 a b) revidovanou výši ročního příspěvku na rok 2020, pokud se tato částka liší od skutečných potřeb.

(2)

V souladu s článkem 46 finančního nařízení pro 11. ERF zaslala Evropská investiční banka (EIB) Komisi aktualizované odhady závazků a plateb pro nástroje, jejichž správu zajišťuje.

(3)

Podle čl. 20 odst. 1 finančního nařízení pro 11. ERF mají výzvy k poskytnutí příspěvků využít nejdříve částky vyčleněné na předchozí Evropské rozvojové fondy (ERF). Měla by být proto učiněna výzva k poskytnutí příspěvků podle 10. Evropského rozvojového fondu (dále jen „10. ERF“) pro EIB a podle 11. Evropského rozvojového fondu (dále jen „11. ERF“) pro Komisi.

(4)

Na základě návrhu Komise přijala Rada rozhodnutí (EU) 2019/1800 (3), kterým stanovila výši ročního příspěvku členských států do ERF na rok 2020 na 4 400 000 000 EUR pro Komisi a na 300 000 000 EUR pro EIB.

(5)

Články 152 a 153 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (4) stanoví, že Spojené království zůstává stranou Evropského rozvojového fondu (ERF) až do ukončení 11. ERF a všech předchozích neukončených ERF. Podíl Spojeného království na prostředcích uvolněných z projektů v rámci 10. ERF nebo předchozích ERF však nebude opětovně použit,