30.10.2020

Úřední věstník Evropské unie

L 360/16

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2020/1594

ze dne 29. října 2020,

kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech

(oznámeno pod číslem C(2020) 7607)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Unie s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (3), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech, kde byly potvrzeny případy této nákazy u domácích nebo volně žijících prasat (dále jen „dotčené členské státy“). Příloha zmíněného prováděcího rozhodnutí obsahuje v částech I až IV vymezení a výčet některých oblastí dotčených členských států, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla několikrát změněna, aby odrážela změny epizootologické situace v Unii v souvislosti s africkým morem prasat, které je třeba v uvedené příloze zohlednit. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla naposledy změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2020/1568 (5), a sice v návaznosti na změny epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu, v Polsku.

(2)	Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/1568 se vyskytl nový případ afrického moru prasat u domácích prasat v Rumunsku.

(3)

Na konci října 2020 bylo zaznamenáno jedno ohnisko afrického moru prasat u prasat domácích v župě Suceava v Rumunsku v oblasti, která je v současnosti uvedena v části II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Toto ohnisko afrického moru prasat u domácích prasat představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. Tato oblast Rumunska v současnosti uvedená v části II zmíněné přílohy, zasažená tímto nedávným ohniskem afrického moru prasat, by proto měla být nyní uvedena v části III namísto v části II zmíněné přílohy.

(4)

V návaznosti na toto nedávné ohnisko afrického moru prasat u domácích prasat v Rumunsku a s ohledem na stávající epizootologickou situaci v Unii byla regionalizace v tomto členském státě znovu posouzena a aktualizována. Kromě toho byla znovu posouzena a aktualizována zavedená opatření k řízení rizik. Tyto změny je třeba zohlednit v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(5)

Má-li se zohlednit nedávný vývoj epizootologické situace u afrického moru prasat v Unii a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měla by být v případě Rumunska vymezena nová oblast s vysokým rizikem o dostatečné rozloze a tato oblast by měla být náležitě uvedena na seznamu v části III přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(6)	Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření afrického moru prasat, je důležité, aby změny přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU prostřednictvím tohoto rozhodnutí nabyly účinku co nejdříve.

(7)	Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 29. října 2020.

Za Komisi

Stella KYRIAKIDES

členka Komise

(1) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(4) Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).

(5) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/1568 ze dne 27. října 2020, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (Úř. věst. L 358, 28.10.2020, s. 69).

PŘÍLOHA

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA

ČÁST I

1. Belgie

Tyto oblasti v Belgii:

dans la province de Luxembourg:

la zone est délimitée, dans le sens des aiguilles d’une montre, par:

Frontière avec la France,

Rue Mersinhat à Florenville,

La N818 jusque son intersection avec la N83,

La N83 jusque son intersection avec la N884,

La N884 jusque son intersection avec la N824,

La N824 jusque son intersection avec Le Routeux,

Le Routeux,

Rue d’Orgéo,

Rue de la Vierre,

Rue du Bout-d’en-Bas,

Rue Sous l’Eglise,

Rue Notre-Dame,

Rue du Centre,

La N845 jusque son intersection avec la N85,

La N85 jusque son intersection avec la N40,

La N40 jusque son intersection avec la N802,

La N802 jusque son intersection avec la N825,

La N825 jusque son intersection avec la E25-E411,

La E25-E411 jusque son intersection avec la N40,

N40: Burnaimont, Rue de Luxembourg, Rue Ranci, Rue de la Chapelle,

Rue du Tombois,

Rue Du Pierroy,

Rue Saint-Orban,

Rue Saint-Aubain,

Rue des Cottages,

Rue de Relune,

Rue de Rulune,

Route de l’Ermitage,

N87: Route de Habay,

Chemin des Ecoliers,

Le Routy,

Rue Burgknapp,

Rue de la Halte,

Rue du Centre,

Rue de l’Eglise,

Rue du Marquisat,

Rue de la Carrière,

Rue de la Lorraine,

Rue du Beynert,

Millewée,

Rue du Tram,

Millewée,

N4: Route de Bastogne, Avenue de Longwy, Route de Luxembourg,

Frontière avec le Grand-Duché de Luxembourg,

Frontière avec la France, jusque son intersection avec la Rue Mersinhat à Florenville.

2. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Hiiu maakond.

3. Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

—

Békés megye 950950, 950960, 950970, 951950, 952050, 952750, 952850, 952950, 953050, 953150, 953650, 953660, 953750, 953850, 953960, 954250, 954260, 954350, 954450, 954550, 954650, 954750, 954850, 954860, 954950, 955050, 955150, 955250, 955260, 955270, 955350, 955450, 955510, 955650, 955750, 955760, 955850, 955950, 956050, 956060, 956150 és 956160 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Bács-Kiskun megye 600150, 600850, 601550, 601650, 601660, 601750, 601850, 601950, 602050, 603250, 603750 és 603850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Budapest 1 kódszámú, vadgazdálkodási tevékenységre nem alkalmas területe,

—	Csongrád-Csanád megye 800150, 800160, 800250, 802220, 802260, 802310 és 802450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Fejér megye 400150, 400250, 400351, 400352, 400450, 400550, 401150, 401250, 401350, 402050, 402350, 402360, 402850, 402950, 403050, 403250, 403350, 403450, 403550, 403650, 403750, 403950, 403960, 403970, 404570, 404650, 404750, 404850, 404950, 404960, 405050, 405750, 405850, 405950, 406050, 406150, 406550, 406650 és 406750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750260, 750350, 750450, 750460, 754450, 754550, 754560, 754570, 754650, 754750, 754950, 755050, 755150, 755250, 755350 és 755450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Komárom-Esztergom megye 250150, 250250, 250350, 250450, 250460, 250550, 250650, 250750, 250850, 250950, 251050, 251150, 251250, 251350, 251360, 251450, 251550, 251650, 251750, 251850, 252150 és 252250, kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—

Pest megye 571550, 572150, 572250, 572350, 572550, 572650, 572750, 572850, 572950, 573150, 573250, 573260, 573350, 573360, 573450, 573850, 573950, 573960, 574050, 574150, 574350, 574360, 574550, 574650, 574750, 574850, 574860, 574950, 575 050,575150, 575250, 575350, 575550, 575650, 575750, 575850, 575950, 576050, 576150, 576250, 576350, 576450, 576650, 576750, 576850, 576950, 577050, 577150, 577350, 577450, 577650, 577850, 577950, 578050, 578150, 578250, 578350, 578360, 578450, 578550, 578560, 578650, 578850, 578950, 579050, 579150, 579250, 579350, 579450, 579460, 579550, 579650, 579750, 580250 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

4. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Pāvilostas novada Vērgales pagasts,

—	Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

—	Grobiņas novads,

—	Rucavas novada Dunikas pagasts.

5. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Klaipėdos rajono savivaldybės: Agluonėnų, Priekulės, Veiviržėnų, Judrėnų, Endriejavo ir Vėžaičių seniūnijos,

—	Kretingos rajono savivaldybės: Darbėnų, Kretingos ir Žalgirio seniūnijos,

—	Plungės rajono savivaldybės: Nausodžio sen dalis nuo kelio 166 į pietryčius ir Kulių seniūnija,

—	Skuodo rajono savivaldybės: Lenkimų, Mosėdžio, Skuodo, Skuodo miesto seniūnijos.

6. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Wielbark i Rozogi w powiecie szczycieńskim,

gminy Janowiec Kościelny, Janowo i część gminy Kozłowo położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Rączki – Kownatki – Gardyny w powiecie nidzickim,

powiat działdowski,

gmina Dąbrówno w powiecie ostródzkim,

gminy Kisielice, Susz, Iława z miastem Iława, Lubawa z miastem Lubawa, w powiecie iławskim,

gmina Grodziczno w powiecie nowomiejskim,

w województwie podlaskim:

gminy Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew i część gminy Kulesze Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię koleją w powiecie wysokomazowieckim,

gminy Miastkowo, Nowogród, Śniadowo i Zbójna w powiecie łomżyńskim,

gminy Szumowo, Zambrów z miastem Zambrów i część gminy Kołaki Kościelne położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim,

w województwie mazowieckim:

powiat ostrołęcki,

powiat miejski Ostrołęka,

gminy Bielsk, Brudzeń Duży, Drobin, Gąbin, Łąck, Nowy Duninów, Radzanowo, Słupno i Stara Biała w powiecie płockim,

powiat miejski Płock,

powiat sierpecki,

powiat żuromiński,

gminy Andrzejewo, Brok, Stary Lubotyń, Szulborze Wielkie, Wąsewo, Ostrów Mazowiecka z miastem Ostrów Mazowiecka, część gminy Małkinia Górna położona na północ od rzeki Brok w powiecie ostrowskim,

gminy Dzierzgowo, Lipowiec Kościelny, miasto Mława, Radzanów, Szreńsk, Szydłowo i Wieczfnia Kościelna, w powiecie mławskim,

powiat przasnyski,

powiat makowski,

gminy Gzy, Obryte, Zatory, Pułtusk i część gminy Winnica położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

gminy Brańszczyk, Długosiodło, Rząśnik, Wyszków, Zabrodzie i część gminy Somianka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim,

gminy Kowala, Wierzbica, część gminy Wolanów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie radomskim,

powiat miejski Radom,

powiat szydłowiecki,

powiat gostyniński,

w województwie podkarpackim:

gminy Pruchnik, Rokietnica, Roźwienica, w powiecie jarosławskim,

gminy Fredropol, Krasiczyn, Krzywcza, Medyka, Orły, Żurawica, Przemyśl w powiecie przemyskim,

powiat miejski Przemyśl,

gminy Gać, Jawornik Polski, Kańczuga, część gminy wiejskiej Przeworsk położona na zachód od miasta Przeworsk i na zachód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 biegnącą od granicy z gminą Tryńcza do granicy miasta Przeworsk, część gminy Zarzecze położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1594R biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Zarzecze oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogi nr 1617R oraz 1619R biegnącą do południowej granicy gminy w powiecie przeworskim,

powiat łańcucki,

gminy Trzebownisko, Głogów Małopolski i część gminy Sokołów Małopolski położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 875 w powiecie rzeszowskim,

gminy Dzikowiec, Kolbuszowa, Niwiska i Raniżów w powiecie kolbuszowskim,

gminy Borowa, Czermin, Gawłuszowice, Mielec z miastem Mielec, Padew Narodowa, Przecław, Tuszów Narodowy w powiecie mieleckim,

w województwie świętokrzyskim:

powiat opatowski,

powiat sandomierski,

gminy Bogoria, Łubnice, Oleśnica, Osiek, Połaniec, Rytwiany i Staszów w powiecie staszowskim,

gmina Skarżysko Kościelne w powiecie skarżyskim,

gmina Wąchock, część gminy Brody położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 oraz na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogi: nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie, drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy oraz na północ od drogi nr 42 i część gminy Mirzec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno - wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim,

powiat ostrowiecki,

gminy Gowarczów, Końskie i Stąporków w powiecie koneckim,

w województwie łódzkim:

gminy Łyszkowice, Kocierzew Południowy, Kiernozia, Chąśno, Nieborów, część gminy wiejskiej Łowicz położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącej od granicy miasta Łowicz do zachodniej granicy gminy oraz część gminy wiejskiej Łowicz położona na wschód od granicy miasta Łowicz i na północ od granicy gminy Nieborów w powiecie łowickim,

gminy Biała Rawska, Cielądz, Rawa Mazowiecka z miastem Rawa Mazowiecka i Regnów w powiecie rawskim,

powiat skierniewicki,

powiat miejski Skierniewice,

gminy Białaczów, Mniszków, Paradyż, Sławno i Żarnów w powiecie opoczyńskim,

gminy Czerniewice, Inowłódz, Lubochnia, Rzeczyca, Tomaszów Mazowiecki z miastem Tomaszów Mazowiecki i Żelechlinek w powiecie tomaszowskim,

w województwie pomorskim:

gminy Ostaszewo, miasto Krynica Morska oraz część gminy Nowy Dwór Gdański położona na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

gminy Lichnowy, Miłoradz, Nowy Staw, Malbork z miastem Malbork w powiecie malborskim,

gminy Mikołajki Pomorskie, Stary Targ i Sztum w powiecie sztumskim,

powiat gdański,

Miasto Gdańsk,

powiat tczewski,

powiat kwidzyński,

w województwie lubuskim:

gminy Międzyrzecz, Pszczew, część gminy Trzciel położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 w powiecie międzyrzeckim,

część gminy Lubrza położona na północ od linii wyznaczonej przez autostradę A2, część gminy Łagów położona na północ od linii wyznaczonej przez autostradę A2, część gminy Świebodzin położona na północ od linii wyznaczonej przez autostradę A2w powiecie świebodzińskim,

gmina Ośno Lubuskie powiecie słubickim,

gminy Krzeszyce, Sulęcin i część gminy Torzym położona na północ od linii wyznaczonej przez autostradę A2 w powiecie sulęcińskim,

gminy Bogdaniec, Lubiszyn i część gminy Witnica położona na północny - wschód od drogi biegnącej od zachodniej granicy gminy od miejscowości Krześnica, przez miejscowości Kamień Wielki - Mościce - Witnica - Kłopotowo do południowej granicy gminy w powiecie gorzowskim,

w województwie dolnośląskim:

gminy Bolesławiec z miastem Bolesławiec, Gromadka i Osiecznica w powiecie bolesławieckim,

gmina Węgliniec w powiecie zgorzeleckim,

gmina Chocianów i część gminy Przemków położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie polkowickim,

gmina Jemielno, Niechlów i Góra w powiecie górowskim,

gmina Rudna i Lubin z miastem Lubin w powiecie lubińskim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Krzemieniewo, Rydzyna, część gminy Święciechowa położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 12w powiecie leszczyńskim,

część gminy Kwilcz położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 24, część gminy Międzychód położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 24 w powiecie międzychodzkim,

gminy Lwówek, Kuślin, Opalenica, część gminy Miedzichowo położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92, część gminy Nowy Tomyśl położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 305 w powiecie nowotomyskim,

gminy Granowo, Grodzisk Wielkopolski i część gminy Kamieniec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 w powiecie grodziskim,

gminy Czempiń, miasto Kościan, część gminy wiejskiej Kościan położona na północny – zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 5 oraz na wschód od linii wyznaczonej przez kanał Obry, część gminy Krzywiń położona na wschód od linii wyznaczonej przez kanał Obry w powiecie kościańskim,

powiat miejski Poznań,

gminy Swarzędz, Pobiedziska, Czerwonak, Mosina, miasto Luboń, miasto Puszczykowo, część gminy Komorniki położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 5, część gminy Stęszew położona na południowy – wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 5 i 32 i część gminy Kórnik położona na zachód od linii wyznaczonych przez drogi: nr S11 biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 434 i drogę nr 434 biegnącą od tego skrzyżowania do południowej granicy gminy, część gminy Rokietnica położona na południowy zachód od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy gminy w miejscowości Krzyszkowo do południowej granicy gminy w miejscowości Kiekrz oraz część gminy wiejskiej Murowana Goślina położona na południe od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy miasta Murowana Goślina do północno-wschodniej granicy gminy w powiecie poznańskim,

gmina Kiszkowo i część gminy Kłecko położona na zachód od rzeki Mała Wełna w powiecie gnieźnieńskim,

gminy Lubasz, Czarnków z miastem Czarnków, część gminy Połajewo na położona na północ od drogi łączącej miejscowości Chraplewo, Tarnówko-Boruszyn, Krosin, Jakubowo, Połajewo - ul. Ryczywolska do północno-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Wieleń położona na południe od linii kolejowej biegnącej od wschodniej granicy gminy przez miasto Wieleń i miejscowość Herburtowo do zachodniej granicy gminy w powiecie czarnkowsko-trzcianeckim,

gminy Pniewy, Ostroróg, Wronki, miasto Szamotuły i część gminy Szamotuły położona na zachód od zachodniej granicy miasta Szamotuły i na południe od linii kolejowej biegnącej od południowej granicy miasta Szamotuły, do południowo-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Obrzycko położona na zachód od drogi nr 185 łączącej miejscowości Gaj Mały, Słopanowo i Obrzycko do północnej granicy miasta Obrzycko, a następnie na zachód od drogi przebiegającej przez miejscowość Chraplewo oraz część gminy Duszniki położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 92 oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 306, część gminy Kaźmierz położona na północ i na zachód od linii wyznaczonych przez drogi: nr 92 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Witkowice – Gorszewice – Kaźmierz (wzdłuż ulic Czereśniowa, Dworcowa, Marii Konopnickiej) – Chlewiska, biegnącą do wschodniej granicy gminy w powiecie szamotulskim,

gmina Budzyń w powiecie chodzieskim,

gminy Mieścisko, Skoki i Wągrowiec z miastem Wągrowiec w powiecie wągrowieckim,

gmina Dobrzyca i część gminy Gizałki położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 w powiecie pleszewskim,

gmina Zagórów w powiecie słupeckim,

gmina Pyzdry w powiecie wrzesińskim,

gminy Kotlin, Żerków i część gminy Jarocin położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr S11 i 15 w powiecie jarocińskim,

gmina Rozdrażew, część gminy Koźmin Wielkopolski położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 15, część gminy Krotoszyn położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 15 oraz na wschód od granic miasta Krotoszyn w powiecie krotoszyńskim,

gminy Nowe Skalmierzyce, Raszków, Ostrów Wielkopolski z miastem Ostrów Wielkopolski w powiecie ostrowskim,

powiat miejski Kalisz,

gminy Ceków – Kolonia, Godziesze Wielkie, Koźminek, Lisków, Mycielin, Opatówek, Szczytniki w powiecie kaliskim,

gmina Malanów i część gminy Tuliszków położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 72 w powiecie tureckim,

gminy Rychwał, Rzgów, część gminy Grodziec położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 443, część gminy Stare Miasto położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę nr A2 w powiecie konińskim,

w województwie zachodniopomorskim:

część gminy Boleszkowice położona na północny wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 31 i część gminy Dębno położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 31 biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Sarbinowo, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od miejscowości Sarbinowo przez miejscowość Krześnica do wschodniej granicy gminy w powiecie myśliborskim,

gmina Mieszkowice w powiecie gryfińskim.

7. Slovensko

Tyto oblasti na Slovensku:

—	the whole district of Vranov nad Topľou, except municipalities included in part II,

—	the whole district of Humenné,

—	the whole district of Snina,

—	the whole district of Sobrance, except municipalities included in part III,

—	in the district of Michalovce municipality Strážske,

—	in the district of Gelnica, the whole municipalities of Uhorná, Smolnícka Huta, Mníšek nad Hnilcom, Prakovce, Helcmanovce, Gelnica, Kojšov, Veľký Folkmár, Jaklovce, Žakarovce, Margecany, Henclová and Stará Voda,

—

in the district of Prešov, the whole municipalities of Klenov, Miklušovce, Sedlice, Suchá dolina, Janov, Radatice, Ľubovec, Ličartovce, Drienovská Nová Ves, Kendice, Petrovany, Drienov, Lemešany, Janovík, Bretejovce, Seniakovce, Šarišské Bohdanovce, Varhaňovce, Brestov Mirkovce, Žehňa, and Červenica,

—	Dulova Ves, Záborské, Kokošovce, Abranovce, Lesíček, Zlatá Baňa, Ruská Nová Ves, Teriakovce, Podhradník, Okružná, Trnkov,Vyšná Šebastová and Šarišská Poruba,

—	in the district of Rožňava, the whole municipalities of Brzotín, Gočaltovo, Honce, Jovice, Kružná, Kunová Teplica, Pača, Pašková, Pašková, Rakovnica,

—	Rozložná, Rožňavské Bystré, Rožňava, Rudná, Štítnik, Vidová, Čučma and Betliar,

—	in the district of Revúca, the whole municipalities of Držkovce, Chvalová, Gemerské Teplice, Gemerský Sad, Hucín, Jelšava, Leváre, Licince, Nadraž, Prihradzany, Sekerešovo, Šivetice, Kameňany, Višňové, Rybník and Sása,

—	in the district of Michalovce, the whole municipality of Strážske,

—	in the district of Rimavská Sobota, municipalities located south of the road No.526 not included in Part II,

—

in the district of Lučenec, the whole municipalities of Trenč, Veľká nad Ipľom, Jelšovec, Panické Dravce, Lučenec, Kalonda, Rapovce, Trebeľovce, Mučín, Lipovany, Pleš, Fiľakovské Kováče, Ratka, Fiľakovo, Biskupice, Belina, Radzovce, Čakanovce, Šiatorská Bukovinka, Čamovce, Šurice, Halič, Mašková, Ľuboreč, Šíd and Prša,

—

in the district of Veľký Krtíš, the whole municipalities of Ipeľské Predmostie, Veľká Ves nad Ipľom, Sečianky, Kleňany, Hrušov, Vinica, Balog nad Ipľom, Dolinka, Kosihy nad Ipľom, Ďurkovce, Širákov, Kamenné Kosihy, Seľany, Veľká Čalomija, Malá Čalomija, Koláre, Trebušovce, Chrastince, Lesenice, Slovenské Ďarmoty, Opatovská Nová Ves, Bátorová, Nenince, Záhorce, Želovce, Sklabiná, Nová Ves, Obeckov, Vrbovka, Kiarov, Kováčovce, Zombor, Olováry, Čeláre, Glabušovce, Veľké Straciny, Malé Straciny, Malý Krtíš, Veľký Krtíš, Pôtor, Veľké Zlievce, Malé Zlievce, Bušince, Muľa, Ľuboriečka, Dolná Strehová, Vieska, Slovenské Kľačany, Horná Strehová, Chrťany and Závada.

8. Řecko

Tyto oblasti v Řecku:

—

in the regional unit of Drama:

—	the community departments of Sidironero and Skaloti and the municipal departments of Livadero and Ksiropotamo (in Drama municipality),

—	the municipal department of Paranesti (in Paranesti municipality),

—	the municipal departments of Kokkinogeia, Mikropoli, Panorama, Pyrgoi (in Prosotsani municipality),

—	the municipal departments of Kato Nevrokopi, Chrysokefalo, Achladea, Vathytopos, Volakas, Granitis, Dasotos, Eksohi, Katafyto, Lefkogeia, Mikrokleisoura, Mikromilea, Ochyro, Pagoneri, Perithorio, Kato Vrontou and Potamoi (in Kato Nevrokopi municipality),

—

in the regional unit of Xanthi:

—	the municipal departments of Kimmerion, Stavroupoli, Gerakas, Dafnonas, Komnina, Kariofyto and Neochori (in Xanthi municipality),

—	the community departments of Satres, Thermes, Kotyli, and the municipal departments of Myki, Echinos and Oraio and (in Myki municipality),

—	the community department of Selero and the municipal department of Sounio (in Avdira municipality),

—

in the regional unit of Rodopi:

—	the municipal departments of Komotini, Anthochorio, Gratini, Thrylorio, Kalhas, Karydia, Kikidio, Kosmio, Pandrosos, Aigeiros, Kallisti, Meleti, Neo Sidirochori and Mega Doukato (in Komotini municipality),

—	the municipal departments of Ipio, Arriana, Darmeni, Archontika, Fillyra, Ano Drosini, Aratos and the Community Departments Kehros and Organi (in Arriana municipality),

—	the municipal departments of Iasmos, Sostis, Asomatoi, Polyanthos and Amvrosia and the community department of Amaxades (in Iasmos municipality),

—	the municipal department of Amaranta (in Maroneia Sapon municipality),

—

in the regional unit of Evros:

—	the municipal departments of Kyriaki, Mandra, Mavrokklisi, Mikro Dereio, Protokklisi, Roussa, Goniko, Geriko, Sidirochori, Megalo Derio, Sidiro, Giannouli, Agriani and Petrolofos (in Soufli municipality),

—	the municipal departments of Dikaia, Arzos, Elaia, Therapio, Komara, Marasia, Ormenio, Pentalofos, Petrota, Plati, Ptelea, Kyprinos, Zoni, Fulakio, Spilaio, Nea Vyssa, Kavili, Kastanies, Rizia, Sterna, Ampelakia, Valtos, Megali Doxipara, Neochori and Chandras (in Orestiada municipality),

—	the municipal departments of Asvestades, Ellinochori, Karoti, Koufovouno, Kiani, Mani, Sitochori, Alepochori, Asproneri, Metaxades, Vrysika, Doksa, Elafoxori, Ladi, Paliouri and Poimeniko (in Didymoteixo municipality),

—

in the regional unit of Serres:

—

the municipal departments of Kerkini, Livadia, Makrynitsa, Neochori, Platanakia, Petritsi, Akritochori, Vyroneia, Gonimo, Mandraki, Megalochori, Rodopoli, Ano Poroia, Katw Poroia, Sidirokastro, Vamvakophyto, Promahonas, Kamaroto, Strymonochori, Charopo, Kastanousi and Chortero and the community departments of Achladochori, Agkistro and Kapnophyto (in Sintiki municipality),

—	the municipal departments of Serres, Elaionas and Oinoussa and the community departments of Orini and Ano Vrontou (in Serres municipality),

—	the municipal departments of Dasochoriou, Irakleia, Valtero, Karperi, Koimisi, Lithotopos, Limnochori, Podismeno and Chrysochorafa (in Irakleia municipality).

ČÁST II

1. Belgie

Tyto oblasti v Belgii:

dans la province de Luxembourg:

la zone est délimitée, dans le sens des aiguilles d’une montre, par:

La Rue de la Station (N85) à Florenville jusque son intersection avec la N894,

La N894 jusque son intersection avec la rue Grande,

La rue Grande jusque son intersection avec la rue de Neufchâteau,

La rue de Neufchâteau jusque son intersection avec Hosseuse,

Hosseuse,

La Roquignole,

Les Chanvières,

La Fosse du Loup,

Le Sart,

La N801 jusque son intersection avec la rue de l’Accord,

La rue de l’Accord,

La rue du Fet,

La N40 jusque son intersection avec la E25-E411,

La E25-E411 jusque son intersection avec la N81 au niveau de Weyler,

La N81 jusque son intersection avec la N883 au niveau d’Aubange,

La N883 jusque son intersection avec la N88 au niveau d’Aubange,

La N88 jusque son intersection avec la N811,

La N811 jusque son intersection avec la rue Baillet Latour,

La rue Baillet Latour jusque son intersection avec la N88,

La N88 (rue Baillet Latour, rue Fontaine des Dames, rue Yvan Gils, rue de Virton, rue de Gérouville, Route de Meix) jusque son intersection avec la N981,

La N981 (rue de Virton) jusque son intersection avec la N83,

La N83 (rue du Faing, rue de Bouillon, rue Albert 1er, rue d’Arlon) jusque son intersection avec la N85 (Rue de la Station) à Florenville.

2. Bulharsko

Tyto oblasti v Bulharsku:

—	the whole region of Haskovo,

—	the whole region of Yambol,

—	the whole region of Stara Zagora,

—	the whole region of Pernik,

—	the whole region of Kyustendil,

—	the whole region of Plovdiv,

—	the whole region of Pazardzhik,

—	the whole region of Smolyan,

—	the whole region of Burgas excluding the areas in Part III.

3. Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

—	Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond).

4. Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

—

Békés megye 950150, 950250, 950350, 950450, 950550, 950650, 950660, 950750, 950850, 950860, 951050, 951150, 951250, 951260, 951350, 951450, 951460, 951550, 951650, 951750, 952150, 952250, 952350, 952450, 952550, 952650, 953250, 953260, 953270, 953350, 953450, 953550, 953560, 953950, 954050, 954060, 954150, 956250, 956350, 956450, 956550, 956650 és 956750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Borsod-Abaúj-Zemplén megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

—	Fejér megye 403150, 403160, 403260, 404250, 404550, 404560, 405450, 405550, 405650, 406450 és 407050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Hajdú-Bihar megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

—	Heves megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe,

—

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750250, 750550, 750650, 750750, 750850, 750970, 750980, 751050, 751150, 751160, 751250, 751260, 751350, 751360, 751450, 751460, 751470, 751550, 751650, 751750, 751850, 751950, 752150, 752250, 752350, 752450, 752460, 752550, 752560, 752650, 752750, 752850, 752950, 753060, 753070, 753150, 753250, 753310, 753450, 753550, 753650, 753660, 753750, 753850, 753950, 753960, 754050, 754150, 754250, 754360, 754370, 754850, 755550, 755650 és 755750 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Komárom-Esztergom megye: 251950, 252050, 252350, 252450, 252460, 252550, 252650, 252750, 252850, 252860, 252950, 252960, 253050, 253150, 253250, 253350, 253450 és 253550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Nógrád megye valamennyi vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Pest megye 570150, 570250, 570350, 570450, 570550, 570650, 570750, 570850, 570950, 571050, 571150, 571250, 571350, 571650, 571750, 571760, 571850, 571950, 572050, 573550, 573650, 574250, 577250, 580050 és 580150 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

—	Szabolcs-Szatmár-Bereg megye valamennyi vadgazdálkodási egységének teljes területe.

5. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Ādažu novads,

—	Aizputes novada Aizputes, Cīravas un Lažas pagasts, Kalvenes pagasta daļa uz rietumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz dienvidiem no autoceļa A9, uz rietumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz rietumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296, Aizputes pilsēta,

—	Aglonas novads,

—	Aizkraukles novads,

—	Aknīstes novads,

—	Alojas novads,

—	Alsungas novads,

—	Alūksnes novads,

—	Amatas novads,

—	Apes novads,

—	Auces novads,

—	Babītes novads,

—	Baldones novads,

—	Baltinavas novads,

—	Balvu novads,

—	Bauskas novads,

—	Beverīnas novads,

—	Brocēnu novads,

—	Burtnieku novads,

—	Carnikavas novads,

—	Cēsu novads,

—	Cesvaines novads,

—	Ciblas novads,

—	Dagdas novads,

—	Daugavpils novads,

—	Dobeles novads,

—	Dundagas novads,

—	Durbes novads,

—	Engures novads,

—	Ērgļu novads,

—	Garkalnes novads,

—	Gulbenes novads,

—	Iecavas novads,

—	Ikšķiles novads,

—	Ilūkstes novads,

—	Inčukalna novads,

—	Jaunjelgavas novads,

—	Jaunpiebalgas novads,

—	Jaunpils novads,

—	Jēkabpils novads,

—	Jelgavas novads,

—	Kandavas novads,

—	Kārsavas novads,

—	Ķeguma novads,

—	Ķekavas novads,

—	Kocēnu novads,

—	Kokneses novads,

—	Krāslavas novads,

—	Krimuldas novads,

—	Krustpils novads,

—	Kuldīgas novada, Laidu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1296, Padures, Rumbas, Rendas, Kabiles, Vārmes, Pelču, Ēdoles, Īvandes, Kurmāles, Turlavas, Gudenieku un Snēpeles pagasts, Kuldīgas pilsēta,

—	Lielvārdes novads,

—	Līgatnes novads,

—	Limbažu novads,

—	Līvānu novads,

—	Lubānas novads,

—	Ludzas novads,

—	Madonas novads,

—	Mālpils novads,

—	Mārupes novads,

—	Mazsalacas novads,

—	Mērsraga novads,

—	Naukšēnu novads,

—	Neretas novads,

—	Ogres novads,

—	Olaines novads,

—	Ozolnieku novads,

—	Pārgaujas novads,

—	Pāvilostas novada Sakas pagasts, Pāvilostas pilsēta,

—	Pļaviņu novads,

—	Preiļu novads,

—	Priekules novads,

—	Priekuļu novads,

—	Raunas novads,

—	republikas pilsēta Daugavpils,

—	republikas pilsēta Jelgava,

—	republikas pilsēta Jēkabpils,

—	republikas pilsēta Jūrmala,

—	republikas pilsēta Rēzekne,

—	republikas pilsēta Valmiera,

—	Rēzeknes novads,

—	Riebiņu novads,

—	Rojas novads,

—	Ropažu novads,

—	Rugāju novads,

—	Rundāles novads,

—	Rūjienas novads,

—	Salacgrīvas novads,

—	Salas novads,

—	Salaspils novads,

—	Saldus novads,

—	Saulkrastu novads,

—	Sējas novads,

—	Siguldas novads,

—	Skrīveru novads,

—	Skrundas novada Raņķu pagasta daļa uz ziemeļiem no autoceļa V1272 līdz robežai ar Ventas upi, Skrundas pagasta daļa no Skrundas uz ziemeļiem no autoceļa A9 un austrumiem no Ventas upes,

—	Smiltenes novads,

—	Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

—	Strenču novads,

—	Talsu novads,

—	Tērvetes novads,

—	Tukuma novads,

—	Vaiņodes novada Vaiņodes pagasts un Embūtes pagasta daļa uz dienvidiem autoceļa P116, P106,

—	Valkas novads,

—	Varakļānu novads,

—	Vārkavas novads,

—	Vecpiebalgas novads,

—	Vecumnieku novads,

—	Ventspils novads,

—	Viesītes novads,

—	Viļakas novads,

—	Viļānu novads,

—	Zilupes novads.

6. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Alytaus miesto savivaldybė,

—	Alytaus rajono savivaldybė,

—	Anykščių rajono savivaldybė,

—	Akmenės rajono savivaldybė,

—	Birštono savivaldybė,

—	Biržų miesto savivaldybė,

—	Biržų rajono savivaldybė,

—	Druskininkų savivaldybė,

—	Elektrėnų savivaldybė,

—	Ignalinos rajono savivaldybė,

—	Jonavos rajono savivaldybė,

—	Joniškio rajono savivaldybė,

—	Jurbarko rajono savivaldybė: Eržvilko, Girdžių, Jurbarko miesto, Jurbarkų, Raudonės, Šimkaičių, Skirsnemunės, Smalininkų, Veliuonos ir Viešvilės seniūnijos,

—	Kaišiadorių rajono savivaldybė,

—	Kalvarijos savivaldybė,

—	Kauno miesto savivaldybė,

—

Kauno rajono savivaldybė: Akademijos, Alšėnų, Batniavos, Ežerėlio, Domeikavos, Garliavos, Garliavos apylinkių, Karmėlavos, Kulautuvos, Lapių, Linksmakalnio, Neveronių, Raudondvario, Ringaudų, Rokų, Samylų, Taurakiemio, Vandžiogalos, Užliedžių, Vilkijos, ir Zapyškio seniūnijos, Babtų seniūnijos dalis į rytus nuo kelio A1, ir Vilkijos apylinkių seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio Nr. 1907,

—	Kazlų rūdos savivaldybė,

—	Kelmės rajono savivaldybė,

—	Kėdainių rajono savivaldybė: Dotnuvos, Gudžiūnų, Kėdainių miesto, Krakių, Pelėdnagių, Surviliškio, Šėtos, Truskavos, Vilainių ir Josvainių seniūnijos dalis į šiaurę ir rytus nuo kelio Nr. 229 ir Nr. 2032,

—	Kupiškio rajono savivaldybė,

—	Kretingos rajono savivaldybė: Imbarės, Kūlupėnų ir Kartenos seniūnijos,

—	Lazdijų rajono savivaldybė,

—	Marijampolės savivaldybė,

—	Mažeikių rajono savivaldybė,

—	Molėtų rajono savivaldybė: Alantos seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio 119 ir į šiaurę nuo kelio Nr. 2828, Balninkų, Dubingių, Giedraičių, Joniškio ir Videniškių seniūnijos,

—	Pagėgių savivaldybė,

—	Pakruojo rajono savivaldybė,

—	Panevėžio rajono savivaldybė,

—	Panevėžio miesto savivaldybė,

—	Pasvalio rajono savivaldybė,

—	Radviliškio rajono savivaldybė,

—	Rietavo savivaldybė,

—	Prienų rajono savivaldybė,

—	Plungės rajono savivaldybė: Žlibinų, Stalgėnų, Nausodžio sen. dalis nuo kelio Nr. 166 į šiaurės vakarus, Plungės miesto ir Šateikių seniūnijos,

—	Raseinių rajono savivaldybė: Betygalos, Girkalnio, Kalnujų, Nemakščių, Pagojukų, Paliepių, Raseinių miesto, Raseinių, Šiluvos, Viduklės seniūnijos,

—	Rokiškio rajono savivaldybė,

—	Skuodo rajono savivaldybės: Aleksandrijos ir Ylakių seniūnijos,

—	Šakių rajono savivaldybė,

—	Šalčininkų rajono savivaldybė,

—	Šiaulių miesto savivaldybė,

—	Šiaulių rajono savivaldybė,

—	Šilutės rajono savivaldybė,

—	Širvintų rajono savivaldybė,

—	Šilalės rajono savivaldybė,

—	Švenčionių rajono savivaldybė,

—	Tauragės rajono savivaldybė,

—	Telšių rajono savivaldybė,

—	Trakų rajono savivaldybė,

—	Ukmergės rajono savivaldybė,

—	Utenos rajono savivaldybė,

—	Varėnos rajono savivaldybė,

—	Vilniaus miesto savivaldybė,

—	Vilniaus rajono savivaldybė,

—	Vilkaviškio rajono savivaldybė,

—	Visagino savivaldybė,

—	Zarasų rajono savivaldybė.

7. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Kalinowo, Stare Juchy, część gminy Prostki położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy łączącą miejscowości Żelazki – Dąbrowskie - Długosze do południowej granicy gminy i część gminy wiejskiej Ełk położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 667 biegnącą od miejscowości Bajtkowo do miejscowości Nowa Wieś Ełcka, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Ełk biegnącą od miejscowości Nowa Wieś Ełcka do wschodniej granicy gminy w powiecie ełckim,

powiat elbląski,

powiat miejski Elbląg,

powiat gołdapski,

gminy Orzysz, Pisz, Ruciane - Nida oraz część gminy Biała Piska położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę 667 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Biała Piska, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 58 biegnącą od miejscowości Biała Piska do wschodniej granicy gminy w powiecie piskim,

gminy Górowo Iławeckie z miastem Górowo Iławeckie i Sępopol w powiecie bartoszyckim,

gminy Biskupiec, Kolno, część gminy Olsztynek położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr S51 biegnącą od wschodniej granicy gminy do miejscowości Ameryka oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą S51 do północnej granicy gminy, łączącej miejscowości Mańki – Mycyny – Ameryka w powiecie olsztyńskim,

gmina Grunwald, część gminy Małdyty położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7, część gminy Miłomłyn położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7, część gminy wiejskiej Ostróda położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7 oraz na południe od drogi nr 16, część miasta Ostróda położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7 w powiecie ostródzkim,

powiat giżycki,

powiat braniewski,

powiat kętrzyński,

gminy Lubomino i Orneta w powiecie lidzbarskim,

gmina Nidzica i część gminy Kozłowo położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Rączki – Kownatki – Gardyny w powiecie nidzickim,

gminy Dźwierzuty, Jedwabno, Pasym, Szczytno i miasto Szczytno i Świętajno w powiecie szczycieńskim,

powiat mrągowski,

gmina Zalewo w powiecie iławskim,

powiat węgorzewski,

w województwie podlaskim:

powiat bielski,

gminy Radziłów, Rajgród Wąsosz, część gminy wiejskiej Grajewo położona na południe o linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od zachodniej granicy gminy łączącą miejscowości: Mareckie – Łękowo – Kacprowo – Ruda, a następnie od miejscowości Ruda na południe od rzeki Binduga uchodzącej do rzeki Ełk i następnie na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Ełk od ujścia rzeki Binduga do wschodniej granicy gminy w powiecie grajewskim,

powiat moniecki,

powiat sejneński,

gminy Łomża, Piątnica, Jedwabne, Przytuły i Wizna w powiecie łomżyńskim,

powiat miejski Łomża,

powiat siemiatycki,

powiat hajnowski,

gminy Ciechanowiec, Klukowo, Szepietowo, Kobylin-Borzymy, Nowe Piekuty, Sokoły i część gminy Kulesze Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie wysokomazowieckim,

gmina Rutki i część gminy Kołaki Kościelne położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie zambrowskim,

powiat kolneński z miastem Kolno,

powiat białostocki,

gminy Filipów, Jeleniewo, Przerośl, Raczki, Rutka-Tartak, Suwałki, Szypliszki Wiżajny oraz część gminy Bakałarzewo położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę 653 biegnącej od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą 1122B oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1122B biegnącą od drogi 653 w kierunku południowym do skrzyżowania z drogą 1124B i następnie na północny - wschód od drogi nr 1124B biegnącej od skrzyżowania z drogą 1122B do granicy z gminą Raczki w powiecie suwalskim,

powiat miejski Suwałki,

powiat augustowski,

powiat sokólski,

powiat miejski Białystok,

w województwie mazowieckim:

powiat siedlecki,

powiat miejski Siedlce,

gminy Bielany, Ceranów, Jabłonna Lacka, Kosów Lacki, Repki, Sabnie, Sterdyń i gmina wiejska Sokołów Podlaski w powiecie sokołowskim,

powiat węgrowski,

powiat łosicki,

powiat ciechanowski,

powiat sochaczewski,

gminy Policzna, Przyłęk, Tczów i Zwoleń w powiecie zwoleńskim,

powiat kozienicki,

gminy Chotcza i Solec nad Wisłą w powiecie lipskim,

gminy Gózd, Jastrzębia, Jedlnia Letnisko, Pionki z miastem Pionki, Skaryszew, Jedlińsk, Przytyk, Zakrzew, część gminy Iłża położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9, część gminy Wolanów położona na północ od drogi nr 12 w powiecie radomskim,

gminy Bodzanów, Bulkowo, Staroźreby, Słubice, Wyszogród i Mała Wieś w powiecie płockim,

powiat nowodworski,

powiat płoński,

gminy Pokrzywnica, Świercze i część gminy Winnica położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

powiat wołomiński,

część gminy Somianka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim,

gminy Borowie, Garwolin z miastem Garwolin, Miastków Kościelny, Parysów, Pilawa, część gminy Wilga położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Wilga biegnącą od wschodniej granicy gminy do ujścia do rzeki Wisły, część gminy Górzno położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Łąki i Górzno biegnącą od wschodniej granicy gminy, następnie od miejscowości Górzno na północ od drogi nr 1328 W biegnącej do drogi nr 17, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od drogi nr 17 do zachodniej granicy gminy przez miejscowości Józefów i Kobyla Wola w powiecie garwolińskim,

gminy Boguty – Pianki, Zaręby Kościelne, Nur i część gminy Małkinia Górna położona na południe od rzeki Brok w powiecie ostrowskim,

gminy Stupsk, Wiśniewo i Strzegowo w powiecie mławskim,

powiat miński,

powiat otwocki,

powiat warszawski zachodni,

powiat legionowski,

powiat piaseczyński,

powiat pruszkowski,

powiat grójecki,

powiat grodziski,

powiat żyrardowski,

powiat białobrzeski,

powiat przysuski,

powiat miejski Warszawa,

w województwie lubelskim:

powiat bialski,

powiat miejski Biała Podlaska,

gminy Batorz, Godziszów, Janów Lubelski, Modliborzyce i Potok Wielki w powiecie janowskim,

gminy Janowiec, Kazimierz Dolny, Końskowola, Kurów, Markuszów, Nałęczów, Puławy z miastem Puławy, Wąwolnica i Żyrzyn w powiecie puławskim,

gminy Nowodwór, miasto Dęblin i część gminy Ryki położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową powiecie ryckim,

gminy Adamów, Krzywda, Stoczek Łukowski z miastem Stoczek Łukowski, Wola Mysłowska, Trzebieszów, Stanin, Wojcieszków, gmina wiejska Łuków i miasto Łuków w powiecie łukowskim,

powiat lubelski,

powiat miejski Lublin,

gminy Niedźwiada, Ostrów Lubelski, Serniki i Uścimów w powiecie lubartowskim,

powiat łęczyński,

powiat świdnicki,

gminy Fajsławice, Gorzków, Izbica, Krasnystaw z miastem Krasnystaw, Kraśniczyn, Łopiennik Górny, Siennica Różana i część gminy Żółkiewka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 842 w powiecie krasnostawskim,

gminy Chełm, Ruda – Huta, Sawin, Rejowiec, Rejowiec Fabryczny z miastem Rejowiec Fabryczny, Siedliszcze, Wierzbica, część gminy Dorohusk położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Wojsławice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę 1839L, część gminy Leśniowice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę 1839L w powiecie chełmskim,

powiat miejski Chełm,

powiat kraśnicki,

powiat opolski,

powiat parczewski,

gminy Hańsk, Stary Brus, Urszulin, Wola Uhruska, część gminy wiejskiej Włodawa położona na południe od południowej granicy miasta Włodawa w powiecie włodawskim,

powiat radzyński,

w województwie podkarpackim:

powiat stalowowolski,

gminy Oleszyce, Lubaczów z miastem Lubaczów, Wielkie Oczy w powiecie lubaczowskim,

część gminy Kamień położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19, część gminy Sokołów Małopolski położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 875 w powiecie rzeszowskim,

gminy Cmolas i Majdan Królewski w powiecie kolbuszowskim,

gminy Grodzisko Dolne, część gminy wiejskiej Leżajsk położona na południe od miasta Leżajsk oraz na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę San, w powiecie leżajskim,

gmina Jarocin, część gminy Harasiuki położona na północ od linii wyznaczona przez drogę nr 1048 R, część gminy Ulanów położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Tanew, część gminy Nisko położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 oraz na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 19, część gminy Jeżowe położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie niżańskim,

powiat tarnobrzeski,

w województwie pomorskim:

gminy Dzierzgoń i Stary Dzierzgoń w powiecie sztumskim,

gmina Stare Pole w powiecie malborskim,

gminy Stegny, Sztutowo i część gminy Nowy Dwór Gdański położona na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 55 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 7, następnie przez drogę nr 7 i S7 biegnącą do zachodniej granicy gminy w powiecie nowodworskim,

w województwie świętokrzyskim:

gmina Tarłów i część gminy Ożarów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 74 w powiecie opatowskim,

część gminy Brody położona na zachód od linii kolejowej biegnącej od miejscowości Marcule i od północnej granicy gminy przez miejscowości Klepacze i Karczma Kunowska do południowej granicy gminy oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 i na północny - wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 0618T biegnącą od północnej granicy gminy do skrzyżowania w miejscowości Lipie oraz przez drogę biegnącą od miejscowości Lipie do wschodniej granicy gminy i część gminy Mirzec położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 744 biegnącą od południowej granicy gminy do miejscowości Tychów Stary a następnie przez drogę nr 0566T biegnącą od miejscowości Tychów Stary w kierunku północno – wschodnim do granicy gminy w powiecie starachowickim,

w województwie lubuskim:

powiat wschowski,

gmina Kostrzyn nad Odrą i część gminy Witnica położona na południowy zachód od drogi biegnącej od zachodniej granicy gminy od miejscowości Krześnica, przez miejscowości Kamień Wielki - Mościce -Witnica - Kłopotowo do południowej granicy gminy w powiecie gorzowskim,

gminy Gubin z miastem Gubin, Maszewo i część gminy Bytnica położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1157F w powiecie krośnieńskim,

gminy Cybinka, Górzyca, Rzepin i Słubice powiecie słubickim,

gmina Słońsk i część gminy Torzym położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę A2 w powiecie sulęcińskim,

gminy Kolsko, część gminy Kożuchów położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 283 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 290 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 290 biegnącej od miasta Mirocin Dolny do zachodniej granicy gminy, część gminy Bytom Odrzański położona na północny zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 293 i 326, część gminy Nowe Miasteczko położona na zachód od linii wyznaczonych przez drogi 293 i 328, część gminy Siedlisko położona na północny zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od rzeki Odry przy południowe granicy gminy do drogi nr 326 łączącej się z drogą nr 325 biegnącą w kierunku miejscowości Różanówka do skrzyżowania z drogą nr 321 biegnącą od tego skrzyżowania w kierunku miejscowości Bielawy, a następnie przedłużoną przez drogę przeciwpożarową biegnącą od drogi nr 321 w miejscowości Bielawy do granicy gminy w powiecie nowosolskim,

gminy Nowogród Bobrzański, Trzebiechów część gminy Bojadła położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 278 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 282 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 282 biegnącej od miasta Bojadła do zachodniej granicy gminy i część gminy Sulechów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S3 w powiecie zielonogórskim,

powiat żarski,

gminy Brzeźnica, Iłowa, Małomice, Szprotawa, Wymiarki, Żagań, miasto Żagań, miasto Gozdnica, część gminy Niegosławice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 328 w powiecie żagańskim,

część gminy Lubrza położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę A2, część gminy Łagów położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę A2, część gminy Świebodzin położona na południe od linii wyznaczonej przez autostradę A2 w powiecie świebodzińskim,

w województwie dolnośląskim:

gmina Pęcław, część gminy Kotla położona na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Krzycki Rów, część gminy wiejskiej Głogów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 12, 319 oraz 329, część miasta Głogów położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie głogowskim,

gminy Grębocice i Polkowice w powiecie polkowickim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Przemęt i Wolsztyn w powiecie wolsztyńskim,

gmina Wielichowo część gminy Kamieniec położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 308 i część gminy Rakoniewice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 305 w powiecie grodziskim,

gminy Wijewo, część gminy Włoszakowice położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi 3903P biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Boguszyn, a następnie przez drogę łączącą miejscowość Boguszyn z miejscowością Krzycko aż do południowej granicy gminy i część gminy Święciechowa położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie leszczyńskim,

część gminy Śmigiel położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 3903P biegnącej od południowej granicy gminy przez miejscowości Bronikowo i Morowice aż do miejscowości Śmigiel do skrzyżowania z drogą 3820P i dalej drogą 3820P, która przechodzi w ul. Jagiellońską, następnie w Lipową i Glinkową, aż do skrzyżowania z drogą S5, następnie przez drogą nr S5 do północnej granicy gminy w powiecie kościańskim,

powiat obornicki,

część gminy Połajewo na położona na południe od drogi łączącej miejscowości Chraplewo, Tarnówko-Boruszyn, Krosin, Jakubowo, Połajewo - ul. Ryczywolska do północno-wschodniej granicy gminy w powiecie czarnkowsko-trzcianeckim,

gmina Suchy Las, część gminy wiejskiej Murowana Goślina położona na północ od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy miasta Murowana Goślina do północno-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Rokietnica położona na północ i na wschód od linii kolejowej biegnącej od północnej granicy gminy w miejscowości Krzyszkowo do południowej granicy gminy w miejscowości Kiekrz w powiecie poznańskim,

część gminy Szamotuły położona na wschód od wschodniej granicy miasta Szamotuły i na północ od linii kolejowej biegnącej od południowej granicy miasta Szamotuły do południowo-wschodniej granicy gminy oraz część gminy Obrzycko położona na wschód od drogi nr 185 łączącej miejscowości Gaj Mały, Słopanowo i Obrzycko do północnej granicy miasta Obrzycko, a następnie na wschód od drogi przebiegającej przez miejscowość Chraplewo w powiecie szamotulskim,

w województwie łódzkim:

gminy Drzewica, Opoczno i Poświętne w powiecie opoczyńskim,

gmina Sadkowice w powiecie rawskim,

w województwie zachodniopomorskim:

część gminy Boleszkowice położona na południowy - zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 31 i część gminy Dębno położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 31 biegnącą od zachodniej granicy gminy do miejscowości Sarbinowo, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od miejscowości Sarbinowo przez miejscowość Krześnica do wschodniej granicy gminy w powiecie myśliborskim.

8. Slovensko

Tyto oblasti na Slovensku:

—	in the district of Gelnica, the whole municipality of Smolník,

—

In the district of Košice-okolie the municipalities of Opátka, Košická Belá, Malá Lodina, Veľká Lodina, Kysak, Sokoľ, Trebejov, Obišovce, Družstevná pri Hornáde, Kostoľany nad Hornádom, Budimír, Vajkovce, Chrastné, Čižatice, Kráľovce, Ploské, Nová Polhora, Boliarov, Kecerovce, Vtáčkovce, Herľany, Rankovce, Mudrovce, Kecerovský Lipovec, Opiná, Bunetice,

—	the whole city of Košice,

—

in the district of Michalovce, the whole municipalities of Tušice, Moravany, Pozdišovce, Michalovce, Zalužice, Lúčky, Závadka, Hnojné, Poruba pod Vihorlatom, Jovsa, Kusín, Klokočov, Kaluža, Vinné, Trnava pri Laborci, Oreské, Staré, Zbudza, Petrovce nad Laborcom, Lesné, Suché, Rakovec nad Ondavou, Nacina Ves, Voľa, and Pusté Čemerné,

—

in the district of Vranov nad Topľou, the whole municipalities of Zámutov, Rudlov, Jusková Voľa, Banské, Cabov, Davidov, Kamenná Poruba, Vechec, Čaklov, Soľ, Komárany, Čičava, Nižný Kručov, Vranov nad Topľou, Sačurov, Sečovská Polianka, Dlhé Klčovo, Nižný Hrušov, Poša, Nižný Hrabovec, Hencovce, Kučín, Majerovce, Sedliská, Kladzany and Tovarnianska Polianka,

—	in the district of Revúca, the whole municipalities of Gemer, Tornaľa, Žiar, Gemerská Ves, Levkuška, Otročok, Polina, Rašice,

—

in the district of Rimavská Sobota, the whole municipalities of Abovce, Barca, Bátka, Cakov, Chanava, Dulovo, Figa, Gemerské Michalovce, Hubovo, Ivanice, Kaloša, Kesovce, Kráľ, Lenartovce, Lenka, Neporadza, Orávka, Radnovce, Rakytník, Riečka, Rimavská Seč, Rumince, Stránska, Uzovská Panica, Valice, Vieska nad Blhom, Vlkyňa, Vyšné Valice, Včelince, Zádor, Číž, Štrkovec Tomášovce and Žíp,

—	in the district of Prešov, the whole municipalities of Tuhrina and Lúčina.

9. Rumunsko

The following areas in Romania:

—

Judeţul Bistrița-Năsăud, without localities mentioned in Part III:

—	Locality Dealu Ștefăniței;

—	Locality Romuli.

ČÁST III

1. Bulharsko

Tyto oblasti v Bulharsku:

—	the whole region of Blagoevgrad,

—	the whole region of Dobrich,

—	the whole region of Gabrovo,

—	the whole region of Kardzhali,

—	the whole region of Lovech,

—	the whole region of Montana,

—	the whole region of Pleven,

—	the whole region of Razgrad,

—	the whole region of Ruse,

—	the whole region of Shumen,

—	the whole region of Silistra,

—	the whole region of Sliven,

—	the whole region of Sofia city,

—	the whole region of Sofia Province,

—	the whole region of Targovishte,

—	the whole region of Vidin,

—	the whole region of Varna,

—	the whole region of Veliko Tarnovo,

—	the whole region of Vratza,

—

in Burgas region:

—	the whole municipality of Burgas,

—	the whole municipality of Kameno,

—	the whole municipality of Malko Tarnovo,

—	the whole municipality of Primorsko,

—	the whole municipality of Sozopol,

—	the whole municipality of Sredets,

—	the whole municipality of Tsarevo,

—	the whole municipality of Sungurlare,

—	the whole municipality of Ruen,

—	the whole municipality of Aytos.

2. Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

—	Aizputes novada Kalvenes pagasta daļa uz austrumiem no ceļa pie Vārtājas upes līdz autoceļam A9, uz ziemeļiem no autoceļa A9, uz austrumiem no autoceļa V1200, Kazdangas pagasta daļa uz austrumiem no ceļa V1200, P115, P117, V1296,

—	Kuldīgas novada, Laidu pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V1296,

—	Skrundas novada Rudbāržu, Nīkrāces pagasts, Raņķu pagasta daļa uz dienvidiem no autoceļa V1272 līdz robežai ar Ventas upi, Skrundas pagasts (izņemot pagasta daļa no Skrundas uz ziemeļiem no autoceļa A9 un austrumiem no Ventas upes), Skrundas pilsēta,

—	Vaiņodes novada Embūtes pagasta daļa uz ziemeļiem autoceļa P116, P106.

3. Litva

Tyto oblasti v Litvě:

—	Jurbarko rajono savivaldybė: Seredžiaus ir Juodaičių seniūnijos,

—	Kauno rajono savivaldybė, Čekiškės seniūnija, Babtų seniūnijos dalis į vakarus nuo kelio A1ir Vilkijos apylinkių seniūnijos dalis į rytus nuo kelio Nr. 1907,

—	Kėdainių rajono savivaldybė: Pernaravos seniūnija ir Josvainių seniūnijos pietvakarinė dalis tarp kelio Nr. 229 ir Nr. 2032,

—	Molėtų rajono savivaldybė: Alantos seniūnijos dalis į rytus nuo kelio Nr. 119 ir į pietus nuo kelio Nr. 2828, Čiulėnų, Inturkės, Luokesos, Mindūnų ir Suginčių seniūnijos,

—	Plungės rajono savivaldybė: Alsėdžių, Babrungo, Paukštakių, Platelių ir Žemaičių Kalvarijos seniūnijos,

—	Raseinių rajono savivaldybė: Ariogalos ir Ariogalos miesto seniūnijos,

—	Skuodo rajono savivaldybės: Barstyčių, Notėnų ir Šačių seniūnijos.

4. Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gminy Bisztynek i Bartoszyce z miastem Bartoszyce w powiecie bartoszyckim,

gminy Kiwity i Lidzbark Warmiński z miastem Lidzbark Warmiński w powiecie lidzbarskim,

gminy Łukta, Morąg, Miłakowo, część gminy Małdyty położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7, część gminy Miłomłyn położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7, część gminy wiejskiej Ostróda położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr S7 oraz na północ od drogi nr 16, część miasta Ostróda położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr w powiecie ostródzkim,

powiat olecki,

gminy Barczewo, Gietrzwałd, Jeziorany, Jonkowo, Dywity, Dobre Miasto, Purda, Stawiguda, Świątki, część gminy Olsztynek położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr S51 biegnącą od wschodniej granicy gminy do miejscowości Ameryka oraz na wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od skrzyżowania z drogą S51 do północnej granicy gminy, łączącej miejscowości Mańki – Mycyny – Ameryka w powiecie olsztyńskim,

powiat miejski Olsztyn,

część gminy Prostki położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od północnej granicy gminy łączącą miejscowości Żelazki – Dąbrowskie - Długosze do południowej granicy gminy, część gminy wiejskiej Ełk położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 667 biegnącą od miejscowości Bajtkowo do miejscowości Nowa Wieś Ełcka, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Ełk biegnącą od miejscowości Nowa Wieś Ełcka do wschodniej granicy gminy w powiecie ełckim,

część gminy Biała Piska położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę 667 biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Biała Piska, a następnie na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 58 biegnącą od miejscowości Biała Piska do wschodniej granicy gminy w powiecie piskim,

w województwie podlaskim:

część gminy Bakałarzewo położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę 653 biegnącej od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą 1122B oraz na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1122B biegnącą od drogi 653 w kierunku południowym do skrzyżowania z drogą 1124B i następnie na południowy- zachód od drogi nr 1124B biegnącej od skrzyżowania z drogą 1122B do granicy z gminą Raczki w powiecie suwalskim,

gmina Szczuczyn, część gminy wiejskiej Grajewo położona na północ o linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od zachodniej granicy gminy łączącej miejscowości: Mareckie – Łękowo – Kacprowo – Ruda, a następnie od miejscowości Ruda na północ od rzeki Binduga uchodzącej do rzeki Ełk i następnie na północ od linii wyznaczonej przez rzekę Ełk od ujścia rzeki Binduga do wschodniej granicy gminy i miasto Grajewo w powiecie grajewskim,

w województwie mazowieckim:

gminy Łaskarzew z miastem Łaskarzew, Maciejowice, Sobolew, Trojanów, Żelechów, część gminy Wilga położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Wilga biegnącą od wschodniej granicy gminy do ujścia do rzeki Wisły, część gminy Górzno położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Łąki i Górzno biegnącą od wschodniej granicy gminy, następnie od miejscowości Górzno na południe od drogi nr 1328 W biegnącej do drogi nr 17, a następnie na południe od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od drogi nr 17 do zachodniej granicy gminy przez miejscowości Józefów i Kobyla Wola w powiecie garwolińskim,

część gminy Iłża położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 9 w powiecie radomskim,

gmina Kazanów w powiecie zwoleńskim,

gminy Ciepielów, Lipsko, Rzeczniów i Sienno w powiecie lipskim,

w województwie lubelskim:

powiat tomaszowski,

gminy Białopole, Dubienka, Kamień, Żmudź, część gminy Dorohusk położona na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową, część gminy Wojsławice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę 1839L, część gminy Leśniowice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę 1839L w powiecie chełmskim,

gmina Rudnik i część gminy Żółkiewka położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 842 w powiecie krasnostawskim,

powiat zamojski,

powiat miejski Zamość,

powiat biłgorajski,

powiat hrubieszowski,

gminy Dzwola i Chrzanów w powiecie janowskim,

gminy Hanna, Wyryki i część gminy wiejskiej Włodawa położona na północ od linii wyznaczonej przez północną granicę miasta Włodawa i miasto Włodawa w powiecie włodawskim,

gmina Serokomla w powiecie łukowskim,

gminy Abramów, Kamionka, Michów, Lubartów z miastem Lubartów, Firlej, Jeziorzany, Kock, Ostrówek w powiecie lubartowskim,

gminy Kłoczew, Stężyca, Ułęż i część gminy Ryki położona na północ od linii wyznaczonej przez linię kolejową w powiecie ryckim,

gmina Baranów w powiecie puławskim,

w województwie podkarpackim:

gminy Cieszanów, Horyniec – Zdrój, Narol i Stary Dzików w powiecie lubaczowskim,

gminy Kuryłówka, Nowa Sarzyna, miasto Leżajsk, część gminy wiejskiej Leżajsk położona na północ od miasta Leżajsk oraz część gminy wiejskiej Leżajsk położona na wschód od linii wyznaczonej przez rzekę San, w powiecie leżajskim,

gminy Krzeszów, Rudnik nad Sanem, część gminy Harasiuki położona na południe od linii wyznaczona przez drogę nr 1048 R, część gminy Ulanów położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Tanew, część gminy Nisko położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 oraz na południe od linii wyznaczonej przez linię kolejową biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 19, część gminy Jeżowe położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie niżańskim,

gminy Chłopice, Jarosław z miastem Jarosław, Laszki, Wiązownica, Pawłosiów, Radymno z miastem Radymno, w powiecie jarosławskim,

gmina Stubno w powiecie przemyskim,

część gminy Kamień położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 19 w powiecie rzeszowskim,

gminy Adamówka, Sieniawa, Tryńcza, miasto Przeworsk, część gminy wiejskiej Przeworsk położona na wschód od miasta Przeworsk i na wschód od linii wyznaczonej przez autostradę A4 biegnącą od granicy z gminą Tryńcza do granicy miasta Przeworsk, część gminy Zarzecze położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1594R biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Zarzecze oraz na północ od linii wyznaczonej przez drogi nr 1617R oraz 1619R biegnącą do południowej granicy gminy w powiecie przeworskim,

w województwie lubuskim:

gminy Nowa Sól i miasto Nowa Sól, Otyń oraz część gminy Kożuchów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 283 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 290 i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 290 biegnącej od miasta Mirocin Dolny do zachodniej granicy gminy, część gminy Bytom Odrzański położona na południowy wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 293 i 326, część gminy Nowe Miasteczko położona na wschód od linii wyznaczonych przez drogi 293 i 328, część gminy Siedlisko położona na południowy wschód od linii wyznaczonej przez drogę biegnącą od rzeki Odry przy południowe granicy gminy do drogi nr 326 łączącej się z drogą nr 325 biegnącą w kierunku miejscowości Różanówka do skrzyżowania z drogą nr 321 biegnącą od tego skrzyżowania w kierunku miejscowości Bielawy, a następnie przedłużoną przez drogę przeciwpożarową biegnącą od drogi nr 321 w miejscowości Bielawy do granicy gminy w powiecie nowosolskim,

gminy Babimost, Czerwieńsk, Kargowa, Świdnica, Zabór, część gminy Bojadła położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 278 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 282 i na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 282 biegnącej od miasta Bojadła do zachodniej granicy gminy i część gminy Sulechów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr S3 w powiecie zielonogórskim,

część gminy Niegosławice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 328 w powiecie żagańskim,

powiat miejski Zielona Góra,

gminy Skąpe, Szczaniec i Zbąszynek w powiecie świebodzińskim,

gminy Bobrowice, Dąbie, Krosno Odrzańskie i część gminy Bytnica położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 1157F w powiecie krośnieńskim,

część gminy Trzciel położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 w powiecie międzyrzeckim,

w województwie wielkopolskim:

gminy Buk, Dopiewo, Tarnowo Podgórne, część gminy Komorniki położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 5, część gminy Stęszew położona na północny – zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 5 i 32 w powiecie poznańskim,

część gminy Duszniki położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 306 biegnącą od południowej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 92 oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 biegnącą od wschodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą nr 306, część gminy Kaźmierz położona na południe i na wschód od linii wyznaczonych przez drogi: nr 92 biegnącą od zachodniej granicy gminy do skrzyżowania z drogą łączącą miejscowości Witkowice – Gorszewice – Kaźmierz (wzdłuż ulic Czereśniowa, Dworcowa, Marii Konopnickiej) – Chlewiska, biegnącą do wschodniej granicy gminy w powiecie szamotulskim,

gminy Lipno, Osieczna, część gminy Włoszakowice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi 3903P biegnącą od północnej granicy gminy do miejscowości Boguszyn, a następnie przez drogę łączącą miejscowość Boguszyn z miejscowością Krzycko aż do południowej granicy gminy w powiecie leszczyńskim,

powiat miejski Leszno,

część gminy Śmigiel położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogi nr 3903P biegnącej od południowej granicy gminy przez miejscowości Bronikowo i Morowice aż do miejscowości Śmigiel do skrzyżowania z drogą 3820P i dalej drogą 3820P, która przechodzi w ul. Jagiellońską, następnie w Lipową i Glinkową, aż do skrzyżowania z drogą S5, następnie przez drogą nr S5 do północnej granicy gminy, część gminy wiejskiej Kościan położona na południowy – wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 5 oraz na zachód od linii wyznaczonej przez kanał Obry, część gminy Krzywiń położona na zachód od linii wyznaczonej przez kanał Obry w powiecie kościańskim,

gmina Zbąszyń, część gminy Miedzichowo położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 92, część gminy Nowy Tomyśl położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 305 w powiecie nowotomyskim,

gmina Siedlec w powiecie wolsztyńskim,

część gminy Rakoniewice położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę nr 305 w powiecie grodziskim,

gminy Chocz, Czermin, Gołuchów, Pleszew i część gminy Gizałki położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 w powiecie pleszewskim,

część gminy Grodziec położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 443 w powiecie konińskim,

gminy Blizanów, Stawiszyn, Żelazków w powiecie kaliskim,

w województwie dolnośląskim:

gminy Jerzmanowa, Żukowice, część gminy Kotla położona na południe od linii wyznaczonej przez rzekę Krzycki Rów, część gminy wiejskiej Głogów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 12, 319 oraz 329, część miasta Głogów położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 12 w powiecie głogowskim,

gminy Gaworzyce, Radwanice i część gminy Przemków położona na północ od linii wyznaczonej prze drogę nr 12 w powiecie polkowickim,

w województwie świętokrzyskim:

część gminy Brody położona na wschód od linii kolejowej biegnącej od miejscowości Marcule i od północnej granicy gminy przez miejscowości Klepacze i Karczma Kunowska do południowej granicy gminy w powiecie starachowickim.

5. Rumunsko

Tyto oblasti v Rumunsku:

—	Zona orașului București,

—	Județul Constanța,

—	Județul Satu Mare,

—	Județul Tulcea,

—	Județul Bacău,

—	Județul Bihor,

—

The following localities from Județul Bistrița Năsăud:

—	Dealu Ștefăniței,

—

Romuli,

—	Județul Brăila,

—	Județul Buzău,

—	Județul Călărași,

—	Județul Dâmbovița,

—	Județul Galați,

—	Județul Giurgiu,

—	Județul Ialomița,

—	Județul Ilfov,

—	Județul Prahova,

—	Județul Sălaj,

—	Județul Suceava

—	Județul Vaslui,

—	Județul Vrancea,

—	Județul Teleorman,

—	Judeţul Mehedinţi,

—	Județul Gorj,

—	Județul Argeș,

—	Judeţul Olt,

—	Judeţul Dolj,

—	Județul Arad,

—	Județul Timiș,

—	Județul Covasna,

—	Județul Brașov,

—	Județul Botoșani,

—	Județul Vâlcea,

—	Județul Iași,

—	Județul Hunedoara,

—	Județul Alba,

—	Județul Sibiu,

—	Județul Caraș-Severin,

—	Județul Neamț,

—	Județul Harghita,

—	Județul Mureș,

—	Județul Cluj,

—	Județul Maramureş.

6. Slovensko

—	the whole district of Trebišov,

—	in the district of Michalovce, the whole municipalities of the district not included in Part I and Part II,

—	Region Sobrance – municipalities Lekárovce, Pinkovce, Záhor, Bežovce,

—	the whole district of Košice – okolie, except municipalities included in part II,

—

In the district Rožnava, the municipalities of Bôrka, Lúčka, Jablonov nad Turňou, Drnava, Kováčová, Hrhov, Ardovo, Bohúňovo, Bretka, Čoltovo, Dlhá Ves, Gemerská Hôrka, Gemerská Panica, Kečovo, Meliata, Plešivec, Silica, Silická Brezová, Slavec, Hrušov, Krásnohorská Dlhá Lúka, Krásnohorské podhradie, Lipovník, Silická Jablonica, Brzotín, Jovice, Kružná, Pača, Rožňava, Rudná, Vidová and Čučma,

—	in the district of Gelnica, the whole municipality of Smolník and Úhorná.

ČÁST IV

Itálie

Tyto oblasti v Itálii:

—	tutto il territorio della Sardegna.

“

30.10.2020

Úřední věstník Evropské unie

L 360/48

Pouze původní texty EHK OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK OSN o statusu TRANS/WP.29/343/, který je k dispozici na internetové adrese: http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis OSN č. 151 – Jednotná ustanovení pro schvalování motorových vozidel z hlediska informačního systému pro eliminaci mrtvého úhlu určeného k detekci jízdních kol [2020/1596]

Zahrnuje veškerá platná znění až po:

Doplněk 1 k původnímu znění předpisu – datum vstupu v platnost: 25. září 2020

Tento dokument slouží výhradně jako dokumentační nástroj. Rozhodná a právně závazná znění jsou: ECE/TRANS/WP.29/2019/28 a

ECE/TRANS/WP.29/2020/18

OBSAH

PŘEDPIS

Úvod (pro informaci)

Oblast působnosti

Definice

Žádost o schválení

Schválení

Specifikace

Zkušební postup

Změna typu vozidla a rozšíření schválení

Shodnost výroby

Postihy za neshodnost výroby

10.

Definitivní ukončení výroby

11.

Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy schvalovacích orgánů

PŘÍLOHY

Sdělení

Uspořádání značek schválení typu

Postup stanovení požadavků na výkonnost pro zkušební případy odlišné od těch, které jsou uvedeny v tabulce zkušebních případů

0. ÚVOD (pro informaci)

0.1

Srážky nákladních vozidel s cyklisty, ke kterým obvykle dochází v situacích, kdy nákladní vozidlo odbočuje doprava, a to při nižších rychlostech jízdy nebo když vozidlo stojí, mají pro zranitelné účastníky silničního provozu obvykle vážné následky. Bezpečnost zranitelných účastníků silničního provozu již dříve zvýšilo zlepšení rozhledu řidičů nákladních vozidel, kterého přineslo zvýšení počtu zrcátek a vybavení nákladních vozidel boční ochranou proti podjetí. Vzhledem k tomu, že k nehodám při odbočování nadále dochází a že v mnoha kategoriích vozidel byly zavedeny asistenční systémy pro řidiče, nabízí se využití těchto asistenčních systémů k předcházení nehodám mezi odbočujícími nákladními vozidly a cyklisty.

0.2

Z teoretických úvah vyplývá, že kritičnost dopravních situací, ve kterých figurují těžká vozidla a jízdní kola, může být kvůli špatnému pochopení situace řidiči těchto vozidel vysoká. V některých případech se může situace vyvinout tak náhle, že výstražný signál vysoké intenzity, který má vyvolat reakci řidiče na situaci v přiměřené reakční době, nemůže být spuštěn dostatečně včas. Obecně lze konstatovat, že reakce řidiče na jakoukoli informaci (vysokoprahová nebo nízkoprahová výstraha nebo informace) lze očekávat až po uplynutí reakční doby. Tato doba je v mnoha případech výrazně delší než doba potřebná k tomu, aby se předešlo nehodě – nehodě tak navzdory výstraze nelze zabránit.

0.3

Výstražné signály vysoké intenzity během řízení jsou opodstatněné, pouze pokud je pravděpodobnost nehody vysoká, jinak řidiči vozidla výstrahy systému obvykle ignorují. Informační asistenční systém (nízkoprahový) však může být aktivován dostatečně včas, protože řidiči spíše pomáhá, než aby jej obtěžoval. Předpokládá se, že je možné navrhnout rozhraní člověk-stroj pro asistenční systémy pro eliminaci mrtvého úhlu tak, aby řidiče neobtěžovalo, pokud informace není potřebná, například tím, že se signál umístí mimo střed zorného pole řidiče při pohledu dopředu, avšak v místě, kde je viditelné, je-li pohled řidiče stočen mírně v plánovaném směru jízdy. Vhodné umístění, které tyto požadavky splňuje, se nachází přibližně v úhlu 40° směrem doprava od osy, která je paralelní ke střednici vozidla a prochází okem řidiče.

0.4

Předpis OSN proto požaduje včasnou aktivaci informačního signálu v případě možného vjetí jízdního kola do kritické oblasti na straně spolujezdce, pokud by těžké vozidlo začalo zatáčet směrem k tomuto jízdnímu kolu, včetně situací, kdy by k otočení bylo nutné natočení opačným směrem (tzn. směrem od jízdního kola). Tento asistenční informační signál se deaktivuje pouze automaticky v případě poruchy systému nebo znečištění senzorů, není možné jej deaktivovat manuálně.

0.5

Předpis OSN navíc požaduje odlišný signál, který musí být vydán, pokud se srážka stane nevyhnutelnou, tzn. pokud je zaznamenáno otočení volantu nebo použití ukazatelů změny směru. Tento dodatečný výstražný signál může být deaktivován manuálně nebo automaticky, v případě poruchy nebo kontaminace senzorů musí být deaktivován zároveň s informačním signálem.

0.6

Předpis OSN definuje zkušební postup, který nevyžaduje skutečné otáčecí manévry. Toto je přijatelné, neboť informační signál musí být v každém případě podán dostatečně včas. Z experimentálních údajů vyplývá, že u těžkých vozidel některé otáčecí manévry, zejména při odbočování do úzké ulice, vyžadují předchozí natočení opačným směrem, které začíná přibližně 15 m před vjezdem do takové ulice. Z tohoto důvodu zkušební postup uvedený v tomto předpisu vyžaduje, aby byl informační signál aktivován 15 m před předpokládaným bodem srážky.

0.7

Tento předpis umožňuje technickým zkušebnám provádět zkoušky jiných, více či méně náhodných kombinací parametrů, které nejsou uvedeny v tabulce 1 v dodatku 1. Předpokládá se, že systémy budou spolehlivější, ale tím se zkomplikuje i zkušební postup:

Aby bylo možné odpovídajícím způsobem analyzovat, zda systém vyhovuje nebo nevyhovuje požadavkům bodu 5, je připojena příloha 3 pro výpočet hodnot vyhovění a nevyhovění. Mohly by se však vyskytnout protichůdné požadavky v případech, kdy v jednom zkušebním případě informační signál není přípustný, avšak v jiném případě s identickými relativními polohami jízdního kola a vozidla, ale odlišnými poloměry zatáčení a místy nárazu (které nejsou pro systém v daných informačních bodech zjistitelné), je vyžadován.

Hodnocení kritéria „první informační bod“ se proto u těchto druhů zkoušek neprovádí; kritérium se považuje za splněné, pokud je úspěšně splněna zkouška na falešné podání signálu (při míjení dopravní značky).

1. OBLAST PŮSOBNOSTI

1.1

Tento předpis se vztahuje na informační systém pro eliminaci mrtvého úhlu u vozidel kategorie N2 (s maximální technicky přípustnou hmotností vozidla > 8 tun) a N3. Vozidla kategorií N2 (s maximální technicky přípustnou hmotností vozidla ≤ 8 tun), M2 a M3 mohou být schválena na základě požadavku výrobce.

1.2

Požadavky tohoto předpisu jsou formulovány pro vozidla konstruovaná pro pravostranný provoz. U vozidel konstruovaných pro levostranný provoz se tyto požadavky použijí s obrácenými kritérii, kde je to relevantní.

2. DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu se rozumí:

2.1	„schválením typu vozidla“ úplný postup, jímž smluvní strana dohody potvrzuje, že typ vozidla splňuje technické požadavky tohoto předpisu;

2.2

„typem vozidla, pokud jde o jeho informační systém pro eliminaci mrtvého úhlu“ kategorie vozidel, která se vzájemně neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou:

a)	obchodní název nebo značka výrobce;

b)	vlastnosti vozidla, které významným způsobem ovlivňují výkonnost informačního systému pro eliminaci mrtvého úhlu;

c)	typ a konstrukce informačního systému pro eliminaci mrtvého úhlu;

2.3	„informačním systémem pro eliminaci mrtvého úhlu (dále též „systém ISMU“)“ systém, který informuje řidiče o možné srážce s jízdním kolem nacházejícím se blízko boku vozidla;

2.4	„reakční dobou“ doba mezi informačním signálem a reakcí řidiče;

2.5

„referenčním zorným bodem“ střed mezi dvěma body vzdálenými od sebe 65 mm a umístěnými 635 mm svisle nad referenčním bodem na sedadle řidiče, který je specifikován v příloze 1 dokumentu ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.6 (1). Přímka spojující oba tyto body je kolmá ke střední podélné svislé rovině vozidla. Střed úsečky spojující oba body leží v podélné svislé rovině, která prochází středem určeného místa sezení řidiče podle údajů výrobce vozidla;

2.6	„brzdnou drahou“ vzdálenost, kterou vozidlo potřebuje k úplnému zastavení od informačního signálu systému pro eliminaci mrtvého úhlu, s přihlédnutím k reakční době a brzdnému zpomalení;

2.7

„bodem srážky“ poloha, kde by se dráha kteréhokoliv bodu vozidla protnula s kterýmkoliv bodem jízdního kola, pokud by vozidlo začalo zatáčet.

Teoretickým bodem srážky, jak uvádí obrázek 1 v dodatku 1, je bod, ve kterém by za podmínek příslušné zkoušky došlo ke srážce, pokud by vozidlo zatočilo směrem k jízdnímu kolu, např. při zahájení natočení opačným směrem v posledním informačním bodě. Samotný zatáčecí manévr není předmětem zkoušky, neboť informace musí být podána před zahájením zatáčení;

2.8	„posledním informačním bodem“ bod, ve kterém musí být informační signál podán. Tento bod předchází očekávanému zatočení vozidla směrem k jízdnímu kolu v situaci, kdy by mohlo dojít ke kolizi;

2.9	„blízkou stranou“ strana vozidla, na které se vedle vozidla nachází jízdní kolo. V pravostranném provozu je blízkou stranou vozidla jeho pravá strana;

2.10	„informačním signálem“ optický signál, jehož účelem je informovat řidiče vozidla o tom, že se v blízkosti pohybuje jízdní kolo;

2.11	„jízdní dráhou vozidla“ linie spojující všechny body, ve kterých se v průběhu zkoušky vyskytl nebo vyskytne pravý přední roh vozidla;

2.12	„jízdním kolem“ jízdní kolo spolu s cyklistou. Toto je simulováno ve zkušebních případech uvedených níže v bodech 6.5 a 6.6 pomocí zkušebních zařízení v souladu s ISO [CD] 19206-4. Za referenční bod pro polohu jízdního kola je brán nejpřednější bod na střednici jízdního kola;

2.13	„společnou plochou“ plocha, na níž mohou být zobrazeny nejméně dvě informační funkce (např. symboly), nikoliv však současně;

2.14

„bočním rozestupem“ vzdálenost mezi vozidlem a jízdním kolem na blízké straně vozidla, přičemž jsou vozidlo a jízdní kolo ve vzájemně rovnoběžné pozici. Tato vzdálenost se měří mezi rovinou rovnoběžnou s podélnou střední rovinou vozidla a dotýkající se jeho vnějšího bočního okraje, bez ohledu na vnější výčnělky zařízení pro nepřímý výhled, a střední podélnou rovinou jízdního kola a je snížena o polovinu šířky jízdního kola, tj. o 250 mm. Vnější boční hrana vozidla je brána v potaz pouze v oblasti od nejpřednějšího bodu vozidla do vzdálenosti 6 metrů směrem dozadu;

2.15

„prvním informačním bodem“ nejpřednější bod, ve kterém může být informační signál podán. Jedná se o poslední informační bod s přičtenou vzdáleností odpovídající dráze, kterou vozidlo ujede za 4 vteřiny, přičemž se zohlední rychlost pohybu vozidla a přičte další přídavná vzdálenost, jestliže se místo nárazu nachází ve vzdálenosti kratší než 6 m;

2.16	„pravým předním rohem vozidla“ průmět bodu, který je v průsečíku boční roviny vozidla (bez zařízení pro nepřímý výhled) a přední roviny vozidla (bez zařízení pro nepřímý výhled a částí vozidla, které jsou více než 2,0 m nad vozovkou), na povrchu vozovky;

2.17	„místem nárazu“ pozice, na které dojde k nárazu jízdního kola do pravé strany vozidla, ve vztahu k pravému přednímu rohu vozidla, v místě, ve kterém obě vozidla dosáhnou bodu srážky, jak je uvedeno na obrázku 3 v dodatku 1;

2.18	„hlavním spínačem ovládání vozidla“ zařízení, jímž se palubní elektronický systém vozidla přepne z vypnutého stavu – jako v případě, kdy je vozidlo zaparkované a řidič není přítomen – do běžného provozního režimu.

3. ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

3.1

Žádost o schválení typu vozidla z hlediska jeho informačního systému pro eliminaci mrtvého úhlu předkládá výrobce vozidla nebo jím pověřený zástupce.

3.2

K žádosti se ve trojím vyhotovení přiloží níže uvedené doklady. Žádost obsahuje tyto údaje:

3.2.1

popis typu vozidla z hlediska kritérií uvedených v bodě 5 níže s připojenými rozměrovými výkresy a dokumentací uvedenou v bodě 6.1 níže. Musí být uvedena čísla a/nebo symboly identifikující typ vozidla.

3.3

Technické zkušebně provádějící schvalovací zkoušky se dodá vozidlo, jež představuje typ vozidla, který má být schválen.

4. SCHVÁLENÍ

4.1

Typ vozidla se schválí, jestliže vozidlo předané ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky níže uvedeného bodu 5.

4.2

Soulad s požadavky uvedenými níže v bodě 5 se ověří zkušebním postupem definovaným níže v bodě 6, jeho provoz však nesmí být omezen na tyto zkušební podmínky.

4.3

Každému schválenému typu vozidla se přidělí číslo schválení typu; jeho první dvě číslice (00 pro původní znění předpisu) označují sérii změn, která zahrnuje poslední zásadní technické změny tohoto předpisu v době vydání schválení. Táž smluvní strana nesmí udělit stejné číslo témuž typu vozidla, vybavenému jiným typem systému ISMU, nebo jinému typu vozidla.

4.4

Oznámení o schválení nebo zamítnutí či odnětí schválení podle tohoto předpisu se sdělí stranám dohody uplatňujícím tento předpis prostřednictvím formuláře, který je v souladu se vzorem v příloze 1, a fotografií a/nebo výkresů poskytnutých žadatelem ve formátu nepřesahujícím A4 (210 × 297 mm) nebo složených v tomto formátu a ve vhodném měřítku.

4.5

Na každé vozidlo, jež odpovídá typu vozidla schválenému podle tohoto předpisu, se na viditelném a snadno přístupném místě uvedeném na formuláři schválení připevní mezinárodní značka schválení typu, která odpovídá vzoru popsanému v příloze 2 a obsahuje buď:

4.5.1

písmeno „E“ v kružnici, za nímž následuje:

a)	rozlišovací číslo země, která schválení udělila, (2) a

b)	číslo tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení typu vpravo od kružnice předepsané v tomto bodě, nebo

4.5.2

písmena „UI“ v oválu, za nimiž následuje jedinečný identifikátor.

4.6

Vyhovuje-li vozidlo typu vozidla schválenému podle jednoho nebo více dalších předpisů OSN připojených k dohodě v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, není třeba symbol předepsaný v bodě 4.5 opakovat; v takovém případě se číslo předpisu OSN, číslo schválení a doplňkové symboly uvedou ve svislých sloupcích umístěných vpravo od symbolu předepsaného v bodě 4.5.

4.7

Značka schválení musí být jasně čitelná a nesmazatelná.

4.8

Značka schválení se umístí v blízkosti štítku s údaji o vozidle nebo na tento štítek.

5. SPECIFIKACE

5.1

Každé vozidlo opatřené systémem ISMU, který odpovídá definici podle bodu 2.3 výše, musí splňovat požadavky uvedené v bodech 5.2 až 5.7 tohoto předpisu.

5.2

Obecné požadavky

5.2.1

Účinnost systému ISMU nesmí být nepříznivě ovlivňována působením magnetických nebo elektrických polí. To je nutno prokázat splněním technických požadavků a přechodných ustanovení předpisu OSN č. 10 ve znění série změn 04 nebo jakékoli pozdější série změn.

5.2.2

S výjimkou vnějších prvků systému ISMU, které jsou součástí jiného zařízení podléhajícího zvláštním požadavkům na vyčnívání, mohou vnější prvky systému ISMU přečnívat šířku vozidla až o 100 mm.

5.3

Výkonnostní požadavky

5.3.1

Systém ISMU informuje pomocí optické signalizace řidiče o okolních jízdních kolech, která by mohla být případným zatáčením ohrožena, aby bylo možné vozidlo zastavit předtím, než překříží dráhu jízdního kola.

V případě, že vozidlo stojí, informuje systém řidiče o blížících se jízdních kolech předtím, než jízdní kolo dosáhne přední hrany vozidla, s přihlédnutím k reakční době 1,4 vteřiny. Toto se zkouší v souladu s bodem 6.6.

Systém ISMU upozorní řidiče pomocí optického, akustického, haptického signálu nebo jakoukoliv kombinací těchto signálů v případě, že se nebezpečí srážky zvýší.

Optický informační signál musí trvat pouze po dobu, po kterou jsou splněny podmínky uvedené v bodě 5.3.1.4 níže. Deaktivace informačního signálu v důsledku odklonu vozidla od dráhy jízdního kola není povolena, pokud by při zatočení zpět směrem ke dráze jízdního kola byl střet mezi vozidlem a jízdním kolem stále možný.

5.3.1.1

Informační signál musí splňovat požadavky uvedené v bodě 5.4 níže.

5.3.1.2

Výstražný signál musí splňovat požadavky uvedené v bodě 5.5 níže. Může být manuálně deaktivován. V případě manuální deaktivace se musí znovu aktivovat při každé aktivaci hlavního spínače ovládání vozidla.

5.3.1.3

Systém ISMU musí fungovat alespoň při všech dopředných rychlostech vozidla od stání do 30 km/h při okolních světelných podmínkách nad 15 luxů.

5.3.1.4

Systém ISMU musí podat informační signál v posledním informačním bodě v případě, že se jízdní kolo pohybuje v rozmezí rychlosti 5 km/h až 20 km/h při boční vzdálenosti jízdního kola od vozidla v rozmezí 0,9 m až 4,25 m, pokud by tento pohyb mohl vést ke srážce mezi jízdním kolem a vozidlem s místem nárazu vzdáleném 0 až 6 m od pravého předního rohu vozidla, pokud by řidič vozidla běžným způsobem otočil volantem. Informační signál se však nevyžaduje, je-li relativní podélná vzdálenost mezi jízdním kolem a pravým předním rohem vozidla větší než 30 m směrem dozadu nebo 7 m dopředu.

Informační signál nesmí být viditelný před prvním informačním bodem. Musí být podán mezi prvním a posledním informačním bodem. První informační bod může být vypočten pro kterékoliv místo nárazu přičtením rozdílu mezi šesti metry a místem nárazu.

Systém též musí podat informační signál, pokud detekuje jízdní kolo v boční vzdálenosti 0,25 m až 0,9 m v situaci, kdy se jízdní kolo nachází v podélném směru přinejmenším na úrovni nejpřednějšího předního kola při jízdě v přímém směru.

5.3.1.5

Výrobce vozidla zajistí, aby byl minimalizován počet falešně pozitivních výstrah způsobených detekcí statických předmětů, které nejsou zranitelnými účastníky silničního provozu, jako např. dopravních kuželů a značek, živých plotů a zaparkovaných automobilů. Může však podat informační signál, pokud bezprostředně hrozí kolize.

5.3.1.6

Systém ISMU se automaticky deaktivuje, pokud není schopen řádně fungovat v důsledku znečištění svých senzorů ledem, sněhem, blátem, nečistotami nebo podobným materiálem, případně v důsledku okolních světelných podmínek, které jsou pod úrovní hodnot popsaných v bodě 5.3.1.3. Tato skutečnost musí být vyznačena způsobem uvedeným v bodě 5.6.2. Systém se automaticky reaktivuje, pokud se znečištění odstraní a ověří se normální funkčnost systému. Toto se zkouší v souladu s ustanoveními v bodě 6.9 níže.

5.3.1.7

Systém ISMU rovněž upozorní řidiče výstrahou v případě selhání systému ISMU, které znemožní splnění požadavků tohoto předpisu. Tato výstraha musí odpovídat bodu 5.6.1. Toto se zkouší v souladu s ustanoveními v bodě 6.8 níže (zkouška detekce poruchy).

5.3.2

Výrobce s využitím dokumentace, simulace nebo jakýmkoli jiným způsobem prokáže ke spokojenosti technické zkušebny a schvalovacího orgánu, že systém ISMU funguje v souladu se specifikacemi i při detekci menších jízdních kol a menších cyklistů, s tolerancí do 36 % od hodnot uvedených v normě ISO [CD] 19206-4:2018.

5.4

Informační signál

5.4.1

Informace o mrtvém úhlu uvedená výše v bodě 5.3.1.1 musí být podána v podobě signálu, který je pro řidiče rozpoznatelný a snadno ověřitelný ze sedadla řidiče. Tento informační signál musí být viditelný za denního světla i v noci.

5.4.2

Zařízení vyzařující informační signál musí být umístěno na blízké straně v horizontálním úhlu větším než 30° směrem k ose rovnoběžné s podélnou střední rovinou vozidla a musí procházet zorným referenčním bodem. Pokud je místo k sezení řidiče umístěno na blízké straně vozidla, může být tato hodnota snížena.

5.5

Výstražný signál

5.5.1

Výstražný signál uvedený v bodě 5.3.1.2 výše se musí lišit od informačního signálu specifikovaného v bodě 5.4, např. režimem nebo aktivační strategií.

5.5.2

Pro řidiče musí být zjevná spojitost mezi výstražným signálem a možností srážky. Pokud má výstražný signál podobu optického signálu, musí být viditelný za denního světla i v noci.

5.5.3

Výstražný signál musí být aktivován nejdříve v okamžiku, kdy systém zjistí možnost srážky (např. kvůli zamýšlenému zabočení směrem k jízdnímu kolu), např. vyhodnocením vzdálenosti mezi vozidlem a jízdním kolem nebo průsečíku jejich drah, aktivací ukazatelů změny směru apod. Strategie je popsána v informacích uvedených v bodě 6.1. Nesmí záviset pouze na aktivaci ukazatelů změny směru.

Technická zkušebna ověří funkci systému v souladu s uvedenou strategií.

5.6

Výstražný signál při selhání

5.6.1

Výstražný signál při selhání uvedený v bodě 5.3.1.7 musí být optickým výstražným signálem žluté barvy a musí být jiný než informační signál, nebo od něj musí být zřetelně rozlišitelný. Výstražný signál při selhání musí být viditelný za denního světla i v noci a musí být pro řidiče snadno ověřitelný z jeho sedadla.

5.6.2

Optický výstražný signál uvedený v bodě 5.3.1.6 upozorní na to, že systém ISMU není dočasně k dispozici. Tento signál musí být aktivní po celou dobu, po kterou systém ISMU není k dispozici. Pro tento účel se může použít výstražný signál při selhání uvedený výše v bodě 5.3.1.7.

5.6.3

Optické výstražné signály při selhání systému ISMU se musí znovu aktivovat při každé aktivaci hlavního spínače ovládání vozidla. Tento požadavek se nevztahuje na výstražné signály zobrazované na společné ploše.

5.7

Ustanovení o kontrole

5.7.1

Správný provozní stav systému ISMU musí být možné ověřit vizuální kontrolou stavu výstražného signálu při selhání.

6. ZKUŠEBNÍ POSTUP

6.1

Výrobce musí poskytnout soubor dokumentace obsahující údaje o základní konstrukci systému a v příslušném případě o způsobu napojení na jiné systémy vozidla. Fungování systému, včetně jeho strategie snímání a výstrah, musí být vysvětlené a dokumentace musí obsahovat popis způsobu kontroly funkčního stavu systému, informaci, zda existuje vliv na jiné systémy vozidla, a také popis metody/metod používané/používaných pro zjištění situací vedoucích k zobrazení výstražného signálu při selhání. Soubor dokumentace musí schvalovacímu orgánu poskytnout dostatečné informace k určení povahy nejméně příznivých podmínek a pomoci mu při rozhodování o jejich výběru.

6.2

Zkušební podmínky

6.2.1

Zkouška se provádí na plochém a suchém asfaltovém nebo betonovém povrchu.

6.2.2

Okolní teplota se musí pohybovat mezi 0 °C a 45 °C.

6.2.3

Zkouška se provádí za podmínek viditelnosti, které umožňují bezpečnou jízdu v požadované zkušební rychlosti.

6.3

Stav vozidla

6.3.1

Hmotnost při zkoušce

Vozidlo se může zkoušet s jakýmkoli zatížením, přičemž rozložení hmotnosti na nápravy musí být stanoveno výrobcem vozidla, aniž by byla překročena maximální přípustná hmotnost na každou z náprav. Po zahájení zkoušky se nesmí provést žádná změna. Výrobce vozidla musí prostřednictvím dokumentace prokázat, že systém funguje při každém zatížení.

6.3.2

Tlak v pneumatikách v průběhu zkoušky vozidla musí odpovídat běžným provozním podmínkám.

6.3.3

V případě, že je systém ISMU vybaven uživatelsky nastavitelným načasováním podávání informačního signálu, provede se zkouška uvedená níže v bodech 6.5 a 6.6 pro každý zkušební případ s prahem pro informační signál nastavený tak, aby byl tento signál podán co nejblíže k bodu nárazu, tzn. při nastavení nejméně příznivých podmínek. Po zahájení zkoušky se nesmí provést žádná změna.

6.4

Ověřovací zkouška optických výstražných signálů při selhání

6.4.1

U stojícího vozidla se kontroluje, jestli jsou výstražné signály v souladu s požadavky uvedenými v bodě 5.6 výše.

6.4.2

U stojícího vozidla se aktivují informační a výstražné signály popsané v bodech 5.4 a 5.5 a ověří se, že tyto signály odpovídají požadavkům uvedeným v těchto bodech.

6.5

Dynamická zkouška informačního systému pro eliminaci mrtvého úhlu

6.5.1

Podle obrázku 1 v dodatku 1 k tomuto předpisu vytvořte pomocí značení a makety jízdního kola koridor s rozměry stanovenými v tabulce 1 v dodatku 1 k tomuto předpisu.

6.5.2

Umístěte maketu jízdního kola na příslušnou výchozí pozici podle obrázku 1 v dodatku 1 k tomuto předpisu.

6.5.3

V souladu s obrázkem 1 v dodatku 1 k tomuto předpisu umístěte na sloupku u vstupu do koridoru místní dopravní značku odpovídající značce C14 podle Vídeňské úmluvy o silničních značkách a signálech (3) (nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h) nebo místní označení, které je této značce významově nejbližší. Nejnižší bod této značky musí být umístěn ve výšce 2 m nad povrchem zkušební dráhy.

6.5.4

Jeďte vozidlem skrz koridor rychlostí uvedenou v tabulce 1 v dodatku 1 k tomuto předpisu s dovolenou odchylkou ±2 km/h.

6.5.5

Během zkoušky nepoužívejte ukazatele změny směru.

6.5.6

Umístěte maketu jízdního kola v příslušné výchozí poloze podle obrázku 1 v dodatku 1 k tomuto předpisu. Maketa se musí pohybovat v přímé linii, jak je znázorněno na obrázku 1 v dodatku 1. Zrychlení makety musí být takové, aby maketa dosáhla rychlosti pro příslušnou zkoušku podle tabulky 1 po ujetí vzdálenosti ne větší než 5,66 m, přičemž po tomto zrychlení se maketa musí po dalších nejméně 8 vteřin pohybovat stálou rychlostí s povolenou odchylkou ± 0,5 km/h. Maketa překročí čáru A (viz obrázek 1 v dodatku 1) s povolenou odchylkou ±0,5 m ve stejném okamžiku, jako vozidlo překročí čáru B (viz obrázek 1 v dodatku 1) s povolenou odchylkou ±0,5 m.

Pokud není možné dosáhnout zrychlení na dané vzdálenosti, upraví se výchozí pozice makety jízdního kola a délka koridoru vozidla o stejnou vzdálenost.

Nejvyšší přípustné boční vychýlení makety od přímky spojující výchozí pozici a teoretický bod srážky (jak jsou znázorněny na obrázku 1 v dodatku 1) je ±0,2 m.

6.5.7

Ověřte, zda byl aktivován informační signál systému pro eliminaci mrtvého úhlu předtím, než vozidlo překročilo čáru C podle obrázku 1 v dodatku 1 k tomuto předpisu a zda nebyl aktivován předtím, než vozidlo překročilo čáru D podle obrázku 1.

6.5.8

Ověřte, zda během doby, kdy se maketa jízdního kola nepohybovala, nebyl informační signál systému pro eliminaci mrtvého úhlu aktivován, když vozidlo míjelo dopravní značku a značení.

6.5.9

Opakujte pokyny v bodech 6.5.1 až 6.5.8 pro zkušební případy uvedené v tabulce 1 v dodatku 1 k tomuto předpisu.

V opodstatněných případech může technická zkušebna při dodržení rozsahu rychlosti vozidla, rychlosti jízdního kola a boční vzdálenosti, které jsou uvedené v bodech 5.3.1.3 a 5.3.1.4, vybrat další zkušební případy, jiné, než ty, které jsou uvedené v tabulce 1 v dodatku 1.

Technická zkušebna ověří, že by kombinace parametrů ve zvolených zkušebních případech vedla ke srážce mezi jízdním kolem a vozidlem v místě nárazu v rozmezí stanoveném v bodě 5.3.1.4, a pomocí vhodné úpravy startovacích vzdáleností a délky koridoru pro vozidlo a jízdní kolo zajistí, že se vozidlo při přejetí čáry C podle obrázku 1 v dodatku 1 pohybuje stanovenou rychlostí.

Pokud jsou provedeny jiné zkušební případy než ty, které jsou uvedeny v tabulce 1 v dodatku 1 tohoto předpisu, považuje se kritérium „první informační bod“ za splněné.

6.5.10

Zkouška je úspěšná, pokud byl ve všech zkušebních případech podle tabulky 1 dodatku 1 tohoto předpisu informační signál systému pro eliminaci mrtvého úhlu aktivován předtím, než nejpřednější bod vozidla dosáhl čáry C, ale ne dříve, než nejpřednější bod vozidla dosáhl čáry D (viz bod 6.5.7 výše, kde je čára D relevantní pouze pro zkušební případy z tabulky 1 v dodatku 1) a informační signál systému pro eliminaci mrtvého úhlu nebyl při žádné zkoušce aktivován v okamžiku, kdy vozidlo míjelo dopravní značku (viz bod 6.5.8). Informační signál se však nevyžaduje, je-li relativní podélná vzdálenost mezi jízdním kolem a pravým předním rohem vozidla větší než 30 m směrem dozadu nebo 7 m dopředu.

Pro rychlosti vozidla do 5 km/h se považuje za vyhovující, pokud je informační signál aktivován 1,4 vteřiny předtím, než jízdní kolo dosáhne teoretického bodu srážky podle obrázku 1 v dodatku 1.

Pro rychlosti vozidla nad 25 km/h, kdy je brzdná dráha delší než 15 m, musí hodnota dc podle obrázku 1 v dodatku 1 odpovídat hodnotám uvedeným v tabulce 2 v dodatku 1.

6.6

Statická zkouška informačního systému pro eliminaci mrtvého úhlu

6.6.1

Statická zkouška typu 1

Zkoušené vozidlo při této zkoušce stojí. Pohybujte maketou jízdního kola rychlostí 5 ± 0,5 km/h s dovolenou boční odchylkou 0,2 m kolmo k podélné střední rovině vozidla s místem nárazu nacházejícím se 1,15 m před nejpřednějším bodem vozidla, jak je znázorněno na obrázku 2 v dodatku 1.

Zkouška je úspěšná, pokud je informační signál systému pro eliminaci mrtvého úhlu aktivován nejpozději v okamžiku, kdy je jízdní kolo od vozidla vzdáleno 2 m.

6.6.2

Statická zkouška typu 2

Zkoušené vozidlo při této zkoušce stojí. Pohybujte maketou jízdního kola rychlostí 20 ± 0,5 km/h ve vzdálenosti 2,75 ± 0,2 m od boku vozidla rovnoběžně s podélnou střední rovinou vozidla, jak je znázorněno na obrázku 2 v dodatku 1. Jízdní kolo by se mělo pohybovat konstantní rychlostí nejméně 44 m předtím, než mine nejpřednější bod vozidla.

Zkouška je úspěšná, pokud je informační signál systému pro eliminaci mrtvého úhlu aktivován nejpozději v okamžiku, kdy je kolo vzdáleno 7,77 m od průmětu nejpřednějšího bodu vozidla na přímku, po které se jízdní kolo pohybuje.

6.7

Výrobce s využitím dokumentace, simulace nebo jakýmkoli jiným způsobem prokáže ke spokojenosti technické zkušebny a schvalovacího orgánu, že se informační signál systému pro eliminaci mrtvého úhlu v souladu s bodem 6.5.10 neaktivuje tím, že vozidlo míjí běžné nehybné předměty jiné než dopravní značky. Toto se zejména týká zaparkovaných automobilů a dopravních kuželů.

6.8

Zkouška detekce poruchy

6.8.1

Simulujte poruchu systému ISMU, například přerušením dodávky energie do jakékoliv konstrukční části systému ISMU nebo přerušením jakéhokoliv elektrického spojení mezi konstrukčními částmi systému ISMU. Elektrická spojení výstražného signálu selhání podle bodu 5.6.1 nesmí být při simulaci poruchy systému ISMU odpojena.

6.8.2

Výstražný signál při selhání uvedený výše v bodě 5.3.1.7 a popsaný v bodě 5.6.1 se aktivuje a musí zůstat aktivovaný po dobu jízdy vozidla a při každé aktivaci hlavního spínače ovládání vozidla se musí znovu aktivovat, dokud simulované selhání trvá.

6.9

Zkouška automatické deaktivace

6.9.1

|Některý ze senzorů systému zcela znečistěte látkou (např. na bázi vody) srovnatelnou se sněhem, ledem nebo blátem. Systém ISMU se musí automaticky deaktivovat a tento stav musí být signalizován, jak je popsáno v bodě 5.6.2.

6.9.2

Ze senzorů systému zcela odstraňte znečištění a reaktivujte hlavní spínač ovládání vozidla. Systém ISMU se automaticky znovu uvede do činnosti po době jízdy nepřekračující 60 vteřin.

7. ZMĚNA TYPU VOZIDLA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

7.1

Každá změna typu vozidla uvedená v bodě 2.2 tohoto předpisu se oznámí schvalovacímu orgánu, který udělil schválení typu vozidla. Schvalovací orgán pak může buď:

7.1.1

usoudit, že provedené změny nemají nepříznivý účinek na podmínky udělení schválení, a udělit rozšíření schválení;

7.1.2

nebo usoudit, že provedené změny mají vliv na podmínky udělení schválení, a před udělením rozšíření schválení si vyžádat provedení dalších zkoušek nebo kontrol.

7.2

Potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením změn se sdělí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem stanoveným v bodě 4.4 výše.

7.3

Schvalovací orgán informuje ostatní smluvní strany o rozšíření prostřednictvím formuláře sdělení uvedeného v příloze 1 tohoto předpisu. Každému rozšíření přiřadí pořadové číslo, které se označuje jako číslo rozšíření.

8. SHODNOST VÝROBY

8.1

Postupy týkající se shodnosti výroby odpovídají obecným ustanovením stanoveným v článku 2 a dodatku 1 dohody (E/ECE/TRANS/505/Rev.3) a splňují tyto požadavky:

8.2

Vozidlo schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeno tak, aby odpovídalo typu schválenému na základě splnění výše uvedených požadavků bodu 5.

8.3

Schvalovací orgán, který uděluje schválení typu, může kdykoliv ověřit shodnost kontrolních metod používaných v jednotlivých výrobních jednotkách. Obvyklá četnost těchto kontrol je jednou za dva roky.

9. POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

9.1

Schválení udělené, pokud jde o typ vozidla, v souladu s tímto předpisem lze odejmout v případě, že nejsou dodržovány požadavky podle bodu 8 výše.

9.2

Pokud smluvní strana odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně to zasláním formuláře sdělení podle vzoru uvedeného v příloze 1 tohoto předpisu oznámí ostatním smluvním stranám, které uplatňují tento předpis.

10. DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu vozidla schváleného v souladu s tímto předpisem, informuje o tom schvalovací orgán, který udělil schválení, a ten o tom prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru uvedeného v příloze 1 tohoto předpisu informuje ostatní smluvní strany dohody, jež uplatňují tento předpis.

11. NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SCHVALOVACÍCH ORGÁNŮ

Smluvní strany dohody, jež uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění zkoušek schválení typu a názvy a adresy schvalovacích orgánů, které udělují schválení typu a kterým se mají zasílat formuláře potvrzující schválení nebo rozšíření nebo zamítnutí nebo odnětí schválení.

(1) viz příloha 1 Úplného znění usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.6,www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29resolutions.html

(2) Rozlišovací čísla smluvních stran dohody z roku 1958 jsou uvedena v příloze 3 Úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.6.

(3) Viz ECE/TRANS/196, bod 91 v Úmluvě o silničních značkách a signálech Evropské dohody z roku 1968 doplňující Úmluvu a protokol o silničním značení, dodatek k Evropské dohodě.

Dodatek 1

Tabulka 1

Zkušební případy

V tabulce níže jsou uvedeny zkušební případy s použitím těchto proměnných:
v vozidlo	ustálená rychlost vozidla
v kolo	ustálená rychlost jízdního kola
d a	pozice jízdního kola v okamžiku, kdy vozidlo přejede čáru b
d b	pozice vozidla v okamžiku, kdy jízdní kolo přejede čáru a
d c	pozice vozidla v posledním informačním bodě
d d	pozice vozidla v prvním informačním bodě (d c + (6 m – místo nárazu) + 11,11 m pro rychlost vozidla 10 km/h a dc+(6 m – místo nárazu) + 22,22 m pro rychlost vozidla 20 km/h)
d kolo	výchozí pozice jízdního kola
l koridor	délka koridoru vozidla
d koridor	šířka koridoru vozidla
d boční	boční vzdálenost mezi jízdním kolem a vozidlem

Následující proměnné nespecifikují zkušební případy, jsou uvedeny pouze pro informaci (nemají vliv na parametry zkoušky):

(a)	Místo nárazu [m] udává místo nárazu, pro které byly vypočteny hodnoty d a a d b v tabulce 1 (d d se vždy počítá buď pro místo nárazu 6 m, nebo pro začátek synchronizovaného pohybu v případě, že se vozidlo a jízdní kolo pohybují stejnou rychlostí).

(b)

Poloměr otáčení [m] udává poloměr otáčení, pro který byly vypočteny hodnoty d a a d b v tabulce 1.

Zkušební případ	vkolo [km/h]	vvozidlo [km/h]	dboční [m]	da [m]	db [m]	dc [m]	dd [m]	dkolo [m]	lkoridor [m]	dkoridor [m]	Pouze pro informaci (tyto hodnoty nemají vliv na parametry zkoušky)
											Místo nárazu [m]	Poloměr otáčení [m]
1	20	10	1,25	44,4	15,8	15	26,1	65	80	Šířka vozidla + 1 m	6	5
2	20	10			22	15	38,4				0	10
3	20	20			38,3	38,3	-				6	25
4	10	20	4,25	22,2	43,5	15	37,2				0	25
5	10	10			19,8	19,8	-				0	5
6	20	10		44,4	14,7	15	28				6	10
7					17,7		34				3	10

Tabulka 2

d c pro rychlosti nad 25 km/h

Rychlost vozidla [km/h]	dc [m]
25	15
26	15,33
27	16,13
28	16,94
29	17,77
30	18,61

PŘÍLOHA 1

Sdělení

(maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

(1)	Vydal: název správního orgánu: … …

ve věci (2):	Udělení schválení
	Rozšíření schválení
	Odmítnutí schválení
	Odnětí schválení
	Definitivní ukončení výroby

typu vozidla z hlediska informačního systému pro eliminaci mrtvého úhlu (ISMU) podle předpisu OSN č. 151

Schválení č.: …

Ochranná známka: …

Typ a obchodní název (názvy): …

Název a adresa výrobce: …

Případně název a adresa zástupce výrobce: …

Stručný popis vozidla: …

Datum předání vozidla ke schválení: …

Technická zkušebna odpovědná za provádění schvalovacích zkoušek …

Datum protokolu vydaného touto zkušebnou: …

Číslo protokolu vydaného touto zkušebnou: …

10.

Důvod (důvody) případného rozšíření: …

11.

Schválení, pokud jde o systém ISMU, uděleno/zamítnuto 2:

12.

Místo: …

13.

Datum: …

14.

Podpis: …

15.

K tomuto sdělení se připojují tyto dokumenty opatřené výše uvedeným číslem schválení: …

16.

Poznámky: …

(1) Rozlišovací číslo země, která schválení udělila/rozšířila/odmítla/odňala (viz ustanovení o schválení v tomto předpisu).

(2) Nehodící se škrtněte.

PŘÍLOHA 2

Uspořádání značek schválení typu

(viz body 4.5 až 4.5.2 tohoto předpisu)

a = minimálně 8 mm

Výše uvedená značka schválení typu umístěná na vozidle udává, že tento typ vozidla byl z hlediska svého informačního systému pro eliminaci mrtvého úhlu schválen podle předpisu č. 151 v Německu (E1). První dvě číslice čísla schválení udávají, že schválení bylo uděleno v souladu s požadavky předpisu OSN č. 151 v jeho původním znění.

a = minimálně 8 mm

Výše uvedený jedinečný identifikátor značí, že tento typ vozidla byl schválen a že příslušné informace o tomto schválení typu jsou k dispozici v zabezpečené internetové databázi OSN pod jedinečným identifikátorem 270650. Případné předřazené nuly v jedinečném identifikátoru mohou být na značce schválení vynechány.

PŘÍLOHA 3

Postup stanovení požadavků na výkonnost pro zkušební případy odlišné od těch, které jsou uvedeny v tabulce zkušebních případů

V souladu s bodem 6.5.9 může technická zkušebna provést jiné zkušební případy, než ty, které jsou uvedeny v tabulce 1 v dodatku 1. V takovém případě je technická zkušebna povinna ověřit, že zvolená sada parametrů by vedla ke kritické situaci. Následující postup pomáhá upřesnit požadavky na výkonnost.

d a – hodnota d a se použije pro synchronizaci pohybu vozidla a jízdního kola. Spočítá se vynásobením rychlosti jízdního kola, která je uvedená v tabulce, osmi vteřinami jízdy konstantní rychlostí:

d a = 8s • v Bicycle

d b – hodnota d b se použije pro synchronizaci pohybu vozidla a jízdního kola. Skládá se ze tří částí: První část odpovídá 8 vteřinám jízdy nákladního vozidla konstantní rychlostí:

d b,1 = 8s • v Vehicle

Druhá část posunuje synchronizaci při zohlednění místa nárazu jízdního kola. To je dáno místem nárazu L:

d b,2 = L

Ve třetí části je zohledněna skutečnost, že nákladní vozidlo urazí k místu srážky delší dráhu, neboť se při zatáčení pohybuje po dráze s konstantním poloměrem, zatímco jízdní kolo jede rovně.

Úsek zatáčení přibližně odpovídá kruhu s konstantním poloměrem, který končí v místě, kde je dosaženo požadované boční vzdálenosti. Hodnotu d b je proto nutné upravit o rozdíl mezi vzdáleností ujetou při přímočaré jízdě a při zatáčení.

Vypočítá se pomocí hodnot poloměru otáčení R, boční vzdálenosti Y=d boční + 0,25 m (vzdálenost mezi střednicí jízdního kola a okrajem vozidla) a místa nárazu L.

Výsledná hodnota pro d b se získá odečtením částí d b,2 a d b,3 od hodnoty d b,1:

Hodnota d c určuje poslední informační bod. Pro rychlost vozidla 10 km/h a vyšší je to vyšší z těchto dvou hodnot:

první hodnota byla odvozena z fyzických zkoušek a vyjadřuje vzdálenost bodu, ve kterém vozidlo začne nejdříve zatáčet směrem ven, od místa srážky; tato hodnota je:

15 m.

Druhou hodnotou je brzdná dráha s ohledem na reakční dobu a brzdné zpomalení a za použití parametrů zpomalení (5 m/s2) a reakční doba (1,4 vteřiny):

Hodnota d c je proto definována takto:

U rychlostí vozidla nižších než 5 km/h je dostačující, pokud je informační signál podán ve vzdálenosti odpovídající hodnotě TTC 1,4 vteřiny (podobně jako u statické zkoušky).

Hodnota d d je první informační bod. Vypočítá se jako součet vzdálenosti, kterou vozidlo ujede za 4 vteřiny, a hodnoty d c, přičemž se hodnota upraví o místo nárazu v případě, že místo nárazu není 6 m:

d d = d c + 4s • v Vehicle + (6m - Impact Position).

Na základě těchto vzorců lze kompletně vyplnit tabulku 1 v dodatku 1 u jiných zkušebních případů, než které jsou tam vymezeny.

30.10.2020

Úřední věstník Evropské unie

L 360/66

Pouze původní texty EHK/OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK/OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese: http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis OSN č. 152 – Jednotná ustanovení pro schvalování motorových vozidel z hlediska vyspělého systému nouzového brzdění (AEBS) pro vozidla kategorií M1 a N1 [2020/1597]

Zahrnuje veškerá platná znění až po:

doplněk 1 k sérii změn 01 – datum vstupu v platnost: 3. ledna 2021

Tento dokument slouží výhradně jako dokumentační nástroj. Rozhodná a právně závazná znění jsou:

—	ECE/TRANS/WP.29/2019/61

—	ECE/TRANS/WP.29/2020/10 a

—	ECE/TRANS/WP.29/2020/69

OBSAH

PŘEDPIS

Oblast působnosti

Definice

Žádost o schválení

Schválení

Specifikace

Zkušební postup

Změna typu vozidla a rozšíření schválení

Shodnost výroby

Postihy za neshodnost výroby

10.

Definitivní ukončení výroby

11.

Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy schvalovacích orgánů

PŘÍLOHY

Sdělení

Uspořádání značek schválení

Zvláštní požadavky týkající se bezpečnostních hledisek elektronických řídicích systémů

Úvod

Cílem tohoto předpisu je stanovit jednotná ustanovení pro vyspělé systémy nouzového brzdění (AEBS) montované do vozidel kategorií M1 a N1, která jsou používána především v podmínkách městského provozu.

Systém musí automaticky detekovat možnost srážky při jízdě vpřed, upozornit řidiče vhodným výstražným signálem, aktivovat brzdový systém vozidla a zpomalit vozidlo, aby se zabránilo nárazu nebo zmírnila jeho závažnost v případě, že řidič na výstražný signál nezareaguje.

V případě poruchy v systému nesmí být bezpečný provoz vozidla ohrožen.

Během jakékoli činnosti systému může řidič kdykoliv záměrným úkonem, např. zásahem do řízení nebo použitím funkce „kick-down“, převzít kontrolu a systém deaktivovat.

V postupu schválení typu nemohou být na základě tohoto předpisu zahrnuty všechny podmínky provozu a vlastnosti infrastruktury. Uznává se, že výkonností požadovaných v tomto předpise nelze dosáhnout za všech podmínek (výkonnost systému může ovlivnit stav vozidla, adheze vozovky, povětrnostní podmínky, horší stav silniční infrastruktury, dopravní scénáře atd.). Skutečné podmínky a vlastnosti reálného prostředí by neměly vést k falešným výstražným signálům či neopodstatněnému brzdění, které by řidiče přiměly k deaktivaci systému.

Tento předpis platí pro již namontované systémy. Nebrání smluvním stranám v nařízení povinné montáže AEBS schváleného podle tohoto předpisu.

1. OBLAST PŮSOBNOSTI

Tento předpis se vztahuje na schválení vozidel kategorií M1 a N1 (1) z hlediska jejich palubního systému

a)	k zabránění srážce se zadní částí osobního automobilu ve stejném jízdním pruhu nebo zmírnění závažnosti takové srážky;

b)	k zabránění srážce s chodcem nebo ke zmírnění závažnosti takové srážky.

2. DEFINICE

Pro účely tohoto předpisu:

2.1	„Vyspělým systémem nouzového brzdění (AEBS)“ se rozumí systém, který dokáže automaticky zjistit bezprostřední hrozbu srážky při jízdě vpřed, aktivovat brzdový systém vozidla a zpomalit vozidlo s cílem zabránit srážce nebo ji zmírnit.

2.2	„Nouzovým brzděním“ se rozumí požadavek na brzdění vyslaný systémem AEBS do systému provozního brzdění vozidla.

2.3	„Výstrahou před srážkou“ se rozumí výstraha vyslaná systémem AEBS řidiči, jakmile systém AEBS zjistí hrozbu srážky při jízdě vpřed.

2.4

„Typem vozidla z hlediska jeho vyspělého systému nouzového brzdění“ se rozumí kategorie vozidel, která se vzájemně neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou:

a)	vlastnosti vozidla, které významným způsobem ovlivňují výkonnost systému AEBS;

b)	typ a konstrukce vyspělého systému nouzového brzdění.

2.5	„Zkoušeným vozidlem“ se rozumí vozidlo, které je zkoušeno.

2.6	„Měkkým cílem“ se rozumí cíl, který v případě srážky utrpí minimální škodu a způsobí minimální škodu zkoušenému vozidlu.

2.7	„Cílovým objektem – vozidlem“ se rozumí cíl, který představuje vozidlo.

2.8	„Cílovým objektem – chodcem“ se rozumí měkký cíl, který představuje chodce.

2.9	„Společnou plochou“ se rozumí plocha, na níž mohou být zobrazeny nejméně dvě informační funkce (např. symbol), nikoliv však současně.

2.10	„Samočinnou kontrolou“ se rozumí integrovaná funkce, jež průběžně kontroluje, zda nedošlo k poruše systému, přinejmenším v době, kdy je systém aktivní.

2.11	„Dobou do srážky (TTC)“ se rozumí doba, jež se rovná podílu podélné vzdálenosti (ve směru jízdy zkoušeného vozidla) mezi zkoušeným vozidlem a cílem a podélné relativní rychlosti zkoušeného vozidla a cíle v jakémkoli okamžiku.

2.12	„Suchou vozovkou“ se rozumí vozovka se jmenovitým maximálním brzdným koeficientem 0,9.

2.13	„Maximálním brzdným koeficientem (PBC)“: se rozumí koeficient tření mezi pneumatikou a povrchem vozovky změřený při maximálním zpomalení odvalující se pneumatiky.

2.14	„Kalibrací“ se rozumí proces nastavení odezvy měřícího systému, tak aby se jeho výstupní hodnoty shodovaly s referenčními signály v příslušném rozsahu.

2.15	„Hmotností vozidla v provozním stavu“ se rozumí hmotnost nenaloženého vozidla s karoserií, včetně chladicího média, olejů, 90 procent paliva, 100 procent jiných tekutin, řidiče (75 kg), avšak bez odpadní vody, nářadí, náhradního kola.

2.16	„Nenaloženým vozidlem“ se rozumí hmotnost v provozním stavu s dodatečnou hmotností nejvýše 125 kg. Tato dodatečná hmotnost zahrnuje měřicí zařízení a případnou druhou osobu na předním sedadle odpovědnou za zaznamenávání výsledků.

2.17	„Naloženým vozidlem“ se rozumí, pokud není uvedeno jinak, vozidlo naložené tak, že dosahuje své „maximální hmotnosti“.

2.18	„Maximální hmotností“ se rozumí maximální technicky přípustná hmotnost podle prohlášení výrobce (tato hmotnost může být vyšší, než je „maximální přípustná hmotnost“ stanovená vnitrostátním orgánem).

3. ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

3.1

Žádost o schválení typu vozidla z hlediska vyspělého systému nouzového brzdění podává výrobce vozidla nebo jeho pověřený zástupce.

3.2

K žádosti musí být ve třech vyhotoveních připojeny níže uvedené dokumenty:

3.2.1

Popis typu vozidla, pokud jde o položky uvedené v bodě 2.4, se souborem dokumentace, který podává informace o základní koncepci vyspělého systému nouzového brzdění a o prostředcích, kterými je spojen s ostatními systémy vozidla nebo kterými přímo ovládá výstupní proměnné. Uvádějí se čísla a/nebo symboly identifikující typ vozidla.

3.3

Technické zkušebně provádějící schvalovací zkoušky se předá vozidlo, které představuje typ vozidla, jenž má být schválen.

4. SCHVÁLENÍ

4.1

Schválení vozidla se udělí v případě, že typ vozidla předaný ke schválení podle tohoto předpisu splňuje požadavky bodu 5.

4.2

Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení; první dvě číslice (v současnosti 00, což odpovídá sérii změn 00) udávají sérii změn zahrnující nejnovější podstatné technické změny předpisu v době udělení schválení. Táž smluvní strana nesmí udělit stejné číslo témuž typu vozidla vybavenému jiným typem AEBS, nebo jinému typu vozidla.

4.3

Oznámení o schválení nebo odmítnutí či odnětí schválení podle tohoto předpisu se sdělí smluvním stranám dohody prostřednictvím formuláře, který je v souladu se vzorem v příloze 1, a dokumentace poskytnuté žadatelem ve formátu nepřesahujícím A4 (210 × 297 mm) nebo složených v tomto formátu a ve vhodném měřítku nebo elektronickém formátu.

4.4

Na každé vozidlo, které je shodné s typem vozidla schváleným podle tohoto předpisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení umístí mezinárodní značka schválení typu, která odpovídá vzoru popsanému v příloze 2 a sestává z:

4.4.1

písmene „E“ v kružnici, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení udělila; (2)

4.4.2

čísla tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení vpravo od kružnice předepsané v bodě 4.4.1.

4.5

Vyhovuje-li vozidlo typu vozidla schválenému podle jednoho nebo více dalších předpisů připojených k dohodě v zemi, která udělila schválení typu podle tohoto předpisu, není třeba symbol předepsaný v bodě 4.4.1 opakovat; v takovém případě se čísla předpisu a schválení a doplňkové symboly uvedou ve svislých sloupcích umístěných vpravo od symbolu předepsaného v bodě 4.4.1.

4.6

Značka schválení typu musí být jasně čitelná a nesmazatelná.

4.7

Značka schválení typu musí být umístěna v blízkosti štítku s údaji o vozidle nebo na tomto štítku.

5. SPECIFIKACE

5.1

Obecné požadavky

5.1.1

Každé vozidlo vybavené systémem AEBS, které odpovídá definici v bodě 2.1 musí splňovat požadavky na výkonnost stanovené v bodech 5.1 až 5.6.2 tohoto předpisu, požadavky předpisu OSN č. 13-H ve znění série změn 01 v případě vozidel kategorií M1 a N1 nebo předpisu OSN č. 13 ve znění série změn 11 v případě vozidel kategorie N1 a musí být vybaveno protiblokovací funkcí v souladu s požadavky na účinnost uvedenými v příloze 6 předpisu OSN č. 13-H ve znění série změn 01 nebo přílohy 13 předpisu OSN č. 13 ve znění série změn 11.

5.1.2

Účinnost systému AEBS nesmí být nepříznivě ovlivněna magnetickým nebo elektrickým polem. To se prokazuje splněním technických požadavků a přechodných ustanovení předpisu č. 10 ve znění série změn 05.

5.1.3

Shoda s bezpečnostními aspekty elektronických řídicích systémů se prokazuje splněním požadavků v příloze 3.

5.1.4

Výstražné signály

Kromě výstrah před srážkou popsaných v bodech 5.2.1.1 a 5.2.2.1 musí systém dávat řidiči tyto odpovídající výstražné signály:

5.1.4.1

Výstražný signál poruchy, pokud dojde k poruše systému AEBS, jež znemožňuje splnění požadavků uvedených v tomto předpisu. Výstražný signál musí odpovídat bodu 5.5.4.

5.1.4.1.1

V případě elektricky zjistitelné poruchy nesmí být mezi samočinnými kontrolami systému AEBS výrazný časový interval a při následném rozsvícení výstražného signálu nesmí dojít ke zpoždění.

5.1.4.1.2

Pokud nebyl systém po kumulativní době jízdy 15 sekund při rychlosti vyšší než 10 km/h kalibrován, musí být informace o tomto stavu sdělena řidiči. Tato informace musí být v systému až do úspěšné kalibrace.

5.1.4.2

Pokud je vozidlo vybaveno prostředky k manuální deaktivaci systému AEBS, musí být řidič upozorněn, že je systém deaktivován. Výstražný signál musí odpovídat bodu 5.4.2.

5.1.4.3

V případě zjištění neelektrické poruchy (např. zaslepení čidla nebo nesprávné seřízení čidla) se rozsvítí výstražný signál definovaný v bodě 5.1.4.1.

5.1.5

Nouzové brzdění

S výhradou ustanovení bodu 5.3.1 a 5.3.2 systém poskytuje zásahy nouzového brzdění popsané v bodech 5.2.1.2 a 5.2.2.2, jejichž účelem je podstatně snížit rychlost zkoušeného vozidla.

5.1.6

Zabránění chybné reakci

Systém musí být konstruován tak, aby minimalizoval spouštění signálů výstrahy před srážkou a aby nedocházelo k samočinnému brzdění v situacích, kdy by řidič nezaregistroval hrozící srážku. To se prokazuje v posouzení provedeném podle přílohy 3 tohoto předpisu pro scénáře uvedené v dodatku 2 k tomuto předpisu.

5.2

Zvláštní požadavky

5.2.1

Scénář srážky dvou vozidel

5.2.1.1

Výstraha před srážkou

Pokud lze 0,8 sekundy před nouzovým brzděním předvídat srážku s vozidlem kategorie M1 jedoucím před zkoušeným vozidlem ve stejném jízdním pruhu, přičemž je relativní rychlost vyšší než rychlost, do níž je vozidlo schopno zabránit srážce, musí výstraha před srážkou odpovídat bodu 5.5.1 a musí být vydána nejpozději 0,8 sekundy před začátkem nouzového brzdění.

Pokud však srážku nelze předvídat 0,8 sekundy před nouzovým brzděním, vydá se výstraha před srážkou bezprostředně po zjištění.

Výstraha před srážkou smí být zrušena, pokud podmínky představující nebezpečí srážky pominou.

5.2.1.2

Nouzové brzdění

Pokud systém zjistí bezprostřední hrozbu srážky, vyšle do systému provozního brzdění vozidla požadavek na brzdění vedoucí ke zpomalení o alespoň 5,0 m/s2.

Nouzové brzdění může být zrušeno, pokud podmínky představující nebezpečí srážky pominou.

To se zkouší podle bodů 6.4 a 6.5 tohoto předpisu.

5.2.1.3

Rychlost

Systém musí být aktivní alespoň v rozsahu rychlosti vozidla od 10 km/h do 60 km/h, a to za jakýchkoli podmínek zatížení vozidla, pokud není ručně deaktivován podle bodu 5.4.

5.2.1.4

Snížení rychlosti požadavkem na brzdění

Jakmile je systém AEBS aktivován, musí být schopen snížit maximální relativní rychlost nárazu tak, jak je uvedeno v následující tabulce:

a)	pro srážky s cíli pohybujícími se konstantní rychlostí nebo stojícími cíli;

b)	na suché vozovce;

c)	v naloženém i nenaloženém stavu;

d)	v situacích, kdy jsou podélné středové roviny vozidla posunuty o nejvýše 0,2 m, a/nebo

e)	za podmínek vnějšího osvětlení prostředí nejméně 1 000 luxů.

Uznává se, že za podmínek, které neodpovídají výše uvedenému, nemusí být vždy zcela dosaženo výkonností uvedených v této tabulce. Systém však za těchto jiných podmínek nesmí deaktivovat nebo radikálně změnit strategii řízení. To se prokazuje v souladu s přílohou 3 tohoto předpisu.

Maximální relativní rychlost nárazu (km/h) pro vozidla kategorie M1

Relativní rychlost (km/h)	Stojící		Pohybující se
Relativní rychlost (km/h)	Naložené	Nenaložené	Naložené	Nenaložené
10	0,00	0,00	0,00	0,00
15	0,00	0,00	0,00	0,00
20	0,00	0,00	0,00	0,00
25	0,00	0,00	0,00	0,00
30	0,00	0,00	0,00	0,00
35	0,00	0,00	0,00	0,00
40	0,00	0,00	0,00	0,00
42	10,00	0,00	–	0,00
45	15,00	15,00	–	–
50	25,00	25,00	–	–
55	30,00	30,00	–	–
60	35,00	35,00	–	–

Maximální relativní rychlost nárazu (km/h) pro vozidla kategorie N1 (*1)

Relativní rychlost (km/h)	Stojící / Pohybující se
Relativní rychlost (km/h)	Maximální hmotnost	Hmotnost v provozním stavu
10	0,00	0,00
15	0,00	0,00
20	0,00	0,00
25	0,00	0,00
30	0,00	0,00
32	0,00	0,00
35	0,00	0,00
38	0,00	0,00
40	10,00	0,00
42	15,00	0,00
45	20,00	15,00
50	30,00	25,00
55	35,00	30,00
60	40,00	35,00

5.2.2

Scénář srážky vozidla s chodcem

5.2.2.1

Výstraha před srážkou

Pokud systém AEBS zjistí možnost srážky s chodcem přecházejícím vozovku konstantní rychlostí 5 km/h, musí výstraha před srážkou odpovídat bodu 5.5.1 a musí být vydána nejpozději při začátku zásahu nouzového brzdění.

Výstraha před srážkou smí být zrušena, pokud podmínky představující nebezpečí srážky pominou.

5.2.2.2

Nouzové brzdění

Pokud systém zjistí možnost bezprostředně hrozící srážky, vyšle do systému provozního brzdění vozidla požadavek na brzdění vedoucí ke zpomalení o alespoň 5,0 m/s2.

Nouzové brzdění může být zrušeno, pokud podmínky představující nebezpečí srážky pominou.

To se zkouší v souladu s bodem 6.6 tohoto předpisu.

5.2.2.3

Rychlost

Systém musí být aktivní alespoň v rozsahu rychlosti vozidla od 20 km/h do 60 km/h, a to za jakýchkoli podmínek zatížení vozidla, pokud není ručně deaktivován podle bodu 5.4.

5.2.2.4

Snížení rychlosti požadavkem na brzdění

Jakmile je systém AEBS aktivován, musí být schopen snížit maximální relativní rychlost nárazu tak, jak je uvedeno v následující tabulce:

a)	pokud chodci přecházejí s boční složkou rychlosti nejvýše 5 km/h;

b)	na suchých vozovkách;

c)	v naloženém i nenaloženém stavu;

d)	v situacích, kdy jsou podélné středové roviny vozidla posunuty o nejvýše 0,2 m, a/nebo

e)	za podmínek vnějšího osvětlení prostředí nejméně 2 000 luxů.

Maximální rychlost nárazu (km/h) pro vozidla kategorie M1 (*2)

Rychlost zkoušeného vozidla (km/h)	Maximální hmotnost	Hmotnost v provozním stavu
20	0,00	0,00
25	0,00	0,00
30	0,00	0,00
35	0,00	0,00
40	0,00	0,00
42	10,00	0,00
45	15,00	15,00
50	25,00	25,00
55	30,00	30,00
60	35,00	35,00

Maximální rychlost nárazu (km/h) pro vozidla kategorie N1 (*3)

Rychlost zkoušeného vozidla (km/h)	Maximální hmotnost	Hmotnost v provozním stavu
20	0,00	0,00
25	0,00	0,00
30	0,00	0,00
35	0,00	0,00
40	10,00	0,00
42	15,00	0,00
45	20,00	15,00
50	30,00	25,00
55	35,00	30,00
60	40,00	35,00

5.3

Přerušení řidičem

5.3.1

AEBS musí řidiči umožňovat přerušení výstrahy před srážkou a nouzového brzdění.

5.3.2

V obou výše zmíněných případech může být přerušení zahájeno jakýmkoli aktivním zásahem (např. použitím funkce „kick-down“, manipulací s ovládacím prvkem směrových svítilen), jímž dává řidič najevo, že si je vědom mimořádné situace. Seznam těchto aktivních zásahů musí výrobce vozidla při schvalování typu předložit příslušné technické zkušebně a připojit ho ke zkušebnímu protokolu.

5.4

Ruční deaktivace

5.4.1

Pokud je vozidlo vybaveno prostředky k ruční deaktivaci funkce AEBS, platí následující podmínky:

5.4.1.1

Funkce AEBS musí být automaticky obnovena na začátku každého nového cyklu zapalování.

5.4.1.2

Řízení systému AEBS musí být navrženo tak, aby ruční deaktivace nebyla možná provedením méně než dvou záměrných úkonů.

5.4.1.3

Řízení systému AEBS musí být nainstalováno tak, aby bylo v souladu s příslušnými požadavky a přechodnými ustanoveními předpisu OSN č. 121 ve znění série změn 01.

5.4.1.4

Nesmí být možné deaktivovat AEBS při rychlosti nad 10 km/h.

5.4.2

Je-li vozidlo vybaveno prostředky k automatické deaktivaci funkce AEBS, například v situaci při použití mimo pozemní komunikace, je-li taženo, provozováno na dynamometru, při provozu v myčce, v případě nezjistitelného nesprávného seřízení čidel, použijí se v příslušných případech tyto podmínky:

5.4.2.1

Při schvalování typu výrobce vozidla technické zkušebně předloží seznam situací a odpovídajících kritérií, kdy se systém AEBS automaticky deaktivuje, který se připojí ke zkušebnímu protokolu.

5.4.2.2

Funkce AEBS se automaticky znovu aktivuje, jakmile pominou podmínky, jež vedly k automatické deaktivaci.

5.4.3

Nepřetržitý optický výstražný signál musí řidiče informovat o tom, že funkce AEBS byla deaktivována. Pro tento účel může být použit žlutý výstražný signál uvedený v bodě 5.5.4.

5.5

Výstražná signalizace

5.5.1

Výstraha před srážkou uvedená v bodech 5.2.1.1 a 5.2.2.1 musí být zajištěna nejméně dvěma z těchto tří způsobů: akustický, haptický či optický.

5.5.2

Při schvalování typu musí výrobce vozidla předložit popis výstražné signalizace a pořadí, v jakém výstražné signály upozorňují řidiče na hrozbu srážky, a tento popis musí být zaznamenán ve zkušebním protokolu.

5.5.3

V případě, že je pro výstrahu před srážkou použit i optický prostředek, může být optickým signálem blikání výstražného signálu poruchy podle bodu 5.5.4.

5.5.4

Výstražným signálem poruchy podle bodu 5.1.4.1 je nepřetržitý žlutý optický výstražný signál.

5.5.5

Každý optický výstražný signál AEBS se aktivuje buď tehdy, když se spínač zapalování (startování) přepne do polohy „zapnuto“ (běh motoru), nebo když je spínač zapalování (startování) v poloze mezi „zapnuto“ (běh motoru) a „startování“, kterou výrobce určil jako kontrolní polohu (počáteční systém (zapnutí)). Tento požadavek se nevztahuje na výstražné signály zobrazené na společné ploše.

5.5.6

Optické výstražné signály musí být viditelné i za denního světla; uspokojivý stav výstražných signálů musí mít řidič možnost snadno zkontrolovat ze svého sedadla.

5.5.7

Když má řidič k dispozici optický výstražný signál, který upozorňuje na skutečnost, že systém AEBS dočasně není k dispozici, například kvůli špatnému počasí, musí být tento signál nepřetržitý a žlutý. Pro tento účel se může použít žlutý výstražný signál uvedený v bodě 5.5.4.

5.6

Ustanovení o pravidelných technických prohlídkách

5.6.1

U pravidelných technických prohlídek musí být možné potvrdit správný provozní stav systému AEBS tak, že se po zapnutí a kontrole kterékoli žárovky zkontroluje stav výstražného signálu poruchy.

V případě, že se výstražný signál poruchy nachází na společné ploše, je před kontrolou stavu výstražného signálu poruchy nutné zkontrolovat, jestli funguje společná plocha.

5.6.2

Při schvalování typu musí být předána důvěrná informace o výrobcem zvolených prostředcích ochrany proti jednoduché neoprávněné změně funkce výstražného signálu poruchy.

Tento požadavek na ochranu je alternativně splněn tím, že existuje další prostředek ke kontrole řádného provozního stavu systému AEBS.

6. ZKUŠEBNÍ POSTUP

6.1

Zkušební podmínky

6.1.1

Zkouší se na hladkém, suchém betonovém či asfaltovém povrchu, kde jsou dobré adhezní podmínky.

6.1.1.1

Pokud není stanoveno jinak, povrch zkušební dráhy musí mít jmenovitý (3) maximální brzdný koeficient 0,9, který se měří:

6.1.1.2

buď s referenční zkušební pneumatikou podle normy ASTM č. E1136 (American Society for Testing and Materials) podle metody ASTM č. E1337-90 při rychlosti 40 mil/h, nebo

6.1.1.3

metodou určení hodnoty „k“ specifikovanou v dodatku 2 k příloze 6 předpisu OSN č. 13-H.

6.1.1.4

Zkušební povrch má pravidelný sklon nejvýše 1 %.

6.1.2

Teplota prostředí musí být 0 °C až 45 °C.

6.1.3

Vodorovná viditelnost musí být taková, aby byl cíl vidět po celou dobu zkoušky.

6.1.4

Zkoušky se provedou tehdy, pokud výsledky nemohou být ovlivněny větrem.

6.1.5

Podmínky přirozeného osvětlení musí být homogenní ve zkušební oblasti a musí překračovat 1 000 luxů v případě scénáře srážky dvou vozidel, jak stanoví bod 5.2.1 a 2 000 luxů v případě scénáře srážky vozidla s chodcem, jak stanoví bod 5.2.2. Mělo by být zajištěno, aby zkoušky nebyly prováděny za jízdy směrem ke slunci nebo směrem od slunce pod nízkým úhlem.

6.2

Stav vozidla

6.2.1

Hmotnost při zkoušce

Vozidlo se zkouší alespoň v nenaloženém a naloženém stavu.

Rozložení nákladu musí odpovídat doporučení výrobce. Po zahájení zkoušky již nesmí být prováděny žádné změny.

6.2.2

Stabilizace před zkouškou

6.2.2.1

Pokud je požadována výrobcem vozidla.

Vozidlo může ujet maximálně 100 km na kombinaci městských a mimoměstských komunikacích za běžného provozu a se silničním vybavením, aby byl kalibrován systém čidel.

Vozidlo může být podrobeno sekvenci brzdění, aby bylo zajištěno usazení systému provozního brzdění před zkouškou.

6.2.2.2

Podrobnosti týkající se stabilizace před zkouškou požadované výrobcem vozidla se uvedou a zaznamenají v dokumentaci ke schválení typu vozidla.

6.3

Zkušební cíle

6.3.1

Jako cíl se při zkouškách detekce vozidla použije běžný sériově vyráběný osobní automobil kategorie M1 AA sedan, případně „měkký cíl“ představující toto vozidlo, pokud jde o jeho detekční vlastnosti týkající se systému čidel systému AEBS zkoušeného podle normy ISO 19206-1:2018. Referenční bod pro umístění vozidla musí být nejzadnější bod na střednici vozidla.

6.3.2

Cíle použité pro zkoušky detekce chodce musí být „měkké cíle“ a na základě svých vlastností musí být vhodné jako reprezentativní náhražka lidského těla, tak aby byly použitelné pro systém čidel zkoušeného systému AEBS podle normy ISO 19206-2:2018.

6.3.3

Podrobnosti, které umožní přesně identifikovat a reprodukovat cíl (cíle), musí být zaznamenány v dokumentaci ke schválení typu vozidla.

6.4

Zkouška výstražného signálu srážky a aktivace se stojícím cílovým objektem – vozidlem

6.4.1

Zkoušené vozidlo se musí ke stojícímu cíli blížit po rovné dráze po dobu nejméně dvou sekund před funkční částí zkoušky, přičemž nesmí být odchýleno od střednice cíle o více než 0,2 m.

Zkoušky se provádějí s vozidlem pohybujícím se rychlostí 20, 42 a 60 km/h (s dovolenou odchylkou +0/-2 km/h). Je-li to považováno za odůvodněné, může technická zkušebna zkoušet jakékoli jiné rychlosti v rozsahu rychlostí stanoveném v bodě 5.2.1.3.

Funkční část zkoušky začne, jakmile se zkoušené vozidlo pohybuje konstantní rychlostí a je od cíle ve vzdálenosti odpovídající době do srážky (TTC) nejméně 4 sekundy.

Od zahájení funkční části až do okamžiku srážky nesmí řidič provádět žádné změny ovládacích prvků zkoušeného vozidla kromě drobných úprav ovládacího prvku řízení bránících jakémukoli vybočení vozidla z dráhy.

6.4.2

Načasování režimů výstrahy před srážkou uvedených v bodě 5.5.1 musí být v souladu s ustanoveními bodu 5.2.1.1.

6.5

Zkouška výstražného signálu srážky a aktivace s pohybujícím se cílovým objektem – vozidlem

6.5.1

Zkoušené vozidlo a pohyblivý cíl se musí pohybovat po rovné dráze stejným směrem po dobu nejméně dvou sekund před funkční částí zkoušky, přičemž zkoušené vozidlo nesmí být odchýleno od střednice cíle o více než 0,2 m.

Zkoušky se provádějí s vozidlem pohybujícím se rychlostí 30 a 60 km/h a cílem pohybujícím se rychlostí 20 km/h (s dovolenou odchylkou +0/–2 km/h jak u zkoušeného, tak i cílového vozidla). Je-li to považováno za odůvodněné, může technická zkušebna zkoušet jakékoli jiné rychlosti zkoušeného a cílového vozidla v rozsahu rychlostí stanoveném v bodě 5.2.1.3.

Funkční část zkoušky začne, jakmile se zkoušené vozidlo pohybuje konstantní rychlostí a je ve vzdálenosti od cíle odpovídající času do srážky nejméně 4 sekundy.

Od zahájení funkční části zkoušky až do doby, kdy zkoušené vozidlo dosáhne stejné rychlosti jako cíl, nesmí řidič provádět žádné změny ovládacích prvků zkoušeného vozidla kromě drobných úprav ovládacího prvku řízení bránících jakémukoli vybočení vozidla z dráhy.

6.5.2

Načasování režimů výstrahy před srážkou uvedených v bodě 5.5.1 musí být v souladu s ustanoveními bodu 5.2.1.1.

6.6

Zkouška výstražného signálu srážky a aktivace s cílovým objektem – chodcem

6.6.1

Zkoušené vozidlo se musí k cílovému objektu – chodci blížit po rovné dráze po dobu nejméně dvou sekund před funkční částí zkoušky, přičemž zkoušené vozidlo nesmí být odchýleno od střednice bodu nárazu o více než 0,1 m.

Funkční část zkoušky začne, jakmile se zkoušené vozidlo pohybuje konstantní rychlostí a je od bodu srážky ve vzdálenosti odpovídající času do srážky nejméně 4 sekundy.

Cílový objekt – chodec se musí pohybovat po přímé dráže kolmé ke směru pohybu zkoušeného vozidla konstantní rychlostí 5 km/h ± 0,2 km/h, přičemž tento pohyb nezačne před začátkem funkční části zkoušky. Poloha cílového objektu – chodce se koordinuje se zkušebním vozidlem tak, aby se bod nárazu cílového objektu – chodce na přední části zkoušeného vozidla nacházel na podélné střednici zkoušeného vozidla, s dovolenou odchylkou nepřesahující 0,1 m pokud si zkoušené vozidlo zachová předepsanou zkušební rychlost po celou funkční část zkoušky a pokud nebrzdí.

Zkoušky se provádějí s vozidlem pohybujícím se rychlostí 20, 30 a 60 km/h (s dovolenou odchylkou +0/–2 km/h). Technická zkušebna může zkoušet jakékoli jiné rychlosti v rozsahu rychlostí stanoveném v bodech 5.2.2.3 a 5.2.2.4.

Od zahájení funkční části až do okamžiku, kdy se zkoušené vozidlo vyhne srážce nebo mine bod nárazu s cílovým objektem – chodcem, nesmí řidič provádět žádné změny ovládacích prvků zkoušeného vozidla kromě drobných úprav ovládacího prvku řízení bránících jakémukoli vybočení vozidla z dráhy.

Výše předepsaná zkouška se provede s „měkkým cílem“ představujícím dětského chodce ve věku 6 let podle definice v bodě 6.3.2.

6.6.2

Načasování režimů výstrahy před srážkou uvedených v bodě 5.5.1 musí být v souladu s ustanoveními bodu 5.2.2.1.

6.7

(Vyhrazeno)

6.8

Zkouška detekce poruchy

6.8.1

Simuluje se elektrická porucha, například tak, že se odpojí přívod elektrické energie k některé součásti systému AEBS nebo se rozpojí některý elektrický spoj mezi součástmi systému AEBS. Při simulaci poruchy systému AEBS se nesmí odpojit elektrické spojení zajišťující výstražný signál řidiči podle bodu 5.5.4 ani nesmí být odpojeno ovládání ruční deaktivace systému AEBS uvedené v bodě 5.4.

6.8.2

Výstražný signál poruchy uvedený v bodě 5.5.4 se aktivuje a zůstane v činnosti nejpozději 10 s poté, co vozidlo překročilo rychlost 10 km/h, a u stojícího vozidla musí být opět aktivován bezprostředně po následném vypnutí a zapnutí zapalování, dokud simulovaná porucha trvá.

6.9

Zkouška deaktivace

6.9.1

U vozidel vybavených prostředky k deaktivaci systému AEBS se spínač zapalování (startování) přepne do polohy „zapnuto“ (běh motoru) a deaktivuje se systém AEBS. Aktivuje se výstražný signál uvedený v bodě 5.4.2. Spínač zapalování (startování) se přepne do polohy „vypnuto“. Spínač zapalování (startování) se opět přepne do polohy „zapnuto“ (běh motoru) a ověří se, zda nedošlo k opětovné aktivaci dříve aktivovaného výstražného signálu, což signalizuje, že systém AEBS byl obnoven, jak je uvedeno v bodě 5.4.1. Pokud se systém zapalování aktivuje pomocí „klíčku“, musí být tento požadavek splněn, aniž by došlo k vyjmutí klíčku.

6.10

Spolehlivost systému

6.10.1

Každý z výše uvedených scénářů zkoušek, kde scénář popisuje jedno uspořádání zkoušky při jedné rychlosti zkoušeného vozidla při jednom zatížení jedné kategorie (vozidlo–vozidlo, vozidlo–chodec), se provede dvakrát. Jestliže při jednom ze dvou zkušebních cyklů není dosaženo požadované výkonnosti, může se zkouška jednou zopakovat. Zkušební scénář se považuje za úspěšně absolvovaný, je-li požadované výkonnosti dosaženo ve dvou zkušebních cyklech. Počet neúspěšných zkušebních cyklů v rámci jedné kategorie nesmí překročit:

a)	10 % provedených zkušebních cyklů u zkoušek vozidlo–vozidlo a

b)	10 % provedených zkušebních cyklů u zkoušek vozidlo–chodec.

6.10.2

Ve spolupráci s technickou zkušebnou se u každého neúspěšného zkušebního cyklu vypracuje analýza jeho hlavní příčiny, která se připojí ke zkušebnímu protokolu. Nelze-li hlavní příčinu dát do souvislosti s odchylkou v uspořádání zkoušky, může technická zkušebna zkoušet za jakýchkoli jiných rychlostí z rozsahu rychlostí vymezeného v bodě 5.2.1.3, 5.2.1.4, 5.2.2.3, nebo 5.2.2.4, podle toho, který bod se v daném případě použije.

6.10.3

Při posuzování podle přílohy 3 musí výrobce prostřednictvím vhodné dokumentace prokázat, že je systém schopen spolehlivě dosahovat požadovaných výkonností.

7. ZMĚNA TYPU VOZIDLA A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ

7.1

Každá změna typu vozidla uvedená v bodě 2.4 se oznámí schvalovacímu orgánu, který typ vozidla schválil. Schvalovací orgán pak může buď:

7.1.1

usoudit, že provedené změny nemají nepříznivý účinek na podmínky udělení schválení, a udělit rozšíření schválení, nebo

7.1.2

usoudit, že provedené změny mají vliv na podmínky udělení schválení a před udělením rozšíření schválení je tedy zapotřebí provést další zkoušky nebo kontroly.

7.2

Potvrzení nebo odmítnutí schválení, v němž jsou uvedeny změny, se postupem uvedeným v bodě 4.3 sdělí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis.

7.3

8. SHODNOST VÝROBY

8.1

Postupy pro zajištění shodnosti výroby musí odpovídat postupům stanoveným v příloze 1 dohody z roku 1958 (E/ECE/TRANS/505/Rev.3) a splňovat tyto požadavky:

8.2

Každé vozidlo schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeno tak, aby bylo shodné se schváleným typem vozidla, tj. splňovalo požadavky uvedené v bodě 5.

8.3

Schvalovací orgán, který udělil schválení, může kdykoliv ověřit postupy pro kontrolu shodnosti, které se používají v každé výrobní jednotce. Obvyklá četnost těchto kontrol je jednou za dva roky.

9. POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

9.1

Schválení typu vozidla udělené podle tohoto předpisu může být odňato, pokud nejsou splněny požadavky uvedené v bodě 8.

9.2

Pokud smluvní strana odejme schválení, které dříve udělila, neprodleně to zasláním formuláře sdělení odpovídajícího vzoru uvedenému v příloze 1 tohoto předpisu oznámí ostatním smluvním stranám, které tento předpis uplatňují.

10. DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu vozidla schváleného v souladu s tímto předpisem, informuje o tom schvalovací orgán, který udělil schválení, a ten o tom prostřednictvím formuláře sdělení odpovídajícího vzoru uvedenému v příloze 1 tohoto předpisu informuje ostatní smluvní strany dohody, jež tento předpis uplatňují.

11. NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SCHVALOVACÍCH ORGÁNŮ

Smluvní strany dohody, jež uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů (4) názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provedení schvalovacích zkoušek a názvy a adresy schvalovacích orgánů, které schválení udělují a kterým se mají zasílat formuláře potvrzující schválení nebo rozšíření nebo odmítnutí nebo odnětí schválení.

12. PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

12.1

Od úředního data vstupu série změn 01 v platnost žádná ze smluvních stran, které uplatňují tento předpis, neodmítne udělit nebo uznat schválení typu podle tohoto předpisu ve znění série změn 01.

12.2

Od 1. května 2024 nejsou smluvní strany uplatňující tento předpis povinny uznávat schválení typu podle tohoto předpisu v jeho původním znění, jež byla poprvé vydána po 1. květnu 2024.

12.3

Do 1. května 2026 uznají smluvní strany, které uplatňují tento předpis, schválení typu podle tohoto předpisu v jeho původním znění, jež byla poprvé vydána před 1. květnem 2024.

12.4

Od 1. května 2026 nejsou smluvní strany uplatňující tento předpis povinny uznávat schválení typu vydaná podle tohoto předpisu v jeho původním znění.

12.5

Bez ohledu na ustanovení bodu 12.4 musí smluvní strany, které uplatňují tento předpis, nadále uznávat schválení typu vydaná podle tohoto předpisu v jeho původním znění pro vozidla, jež nejsou dotčena změnami zavedenými sérií změn 01.

12.6

Smluvní strany, které uplatňují tento předpis, neodmítnou udělit schválení typu podle některé z předchozích sérií změn nebo rozšíření tohoto předpisu.

(1) Podle definice v Úplném usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3.), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.6, bod 2 – www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29resolutions.html

(2) Rozlišovací čísla smluvních stran dohody z roku 1958 jsou uvedena v příloze 3 Úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.6.

(*1) Pro relativní rychlosti mezi uvedenými hodnotami (např. 53 km/h) se použije maximální relativní rychlost nárazu (tj. 35/30 km/h) přiřazená nejbližší vyšší relativní rychlosti (tj. 55 km/h).

Pro hmotnosti vyšší než hmotnost v provozním stavu se použije maximální relativní rychlost nárazu přiřazená maximální hmotnosti.

(*2) Pro relativní rychlosti mezi uvedenými hodnotami (např. 53 km/h) se použije maximální relativní rychlost nárazu (tj. 30/30 km/h) přiřazená nejbližší vyšší relativní rychlosti (tj. 55 km/h).

Pro hmotnosti vyšší než hmotnost v provozním stavu se použije maximální relativní rychlost nárazu přiřazená maximální hmotnosti.

(*3) Pro rychlosti zkoušeného vozidla mezi uvedenými hodnotami (např. 53 km/h) se použije maximální rychlost nárazu (tj. 35/30 km/h) přiřazená nejbližší vyšší rychlosti zkoušeného vozidla (tj. 55 km/h).

Pro hmotnosti vyšší než hmotnost v provozním stavu se použije maximální relativní rychlost nárazu přiřazená maximální hmotnosti.

(3) „Jmenovitou“ hodnotou se rozumí teoretická cílová hodnota.

(4) Pro výměnu takových informací se sekretariátem poskytuje sekretariát EHK OSN on-line platformu („/343 Application“) https://www.unece.org/trans/main/wp29/datasharing.html

PŘÍLOHA 1

Sdělení

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

(1)

Vydal: název správního orgánu:

…

ve věci (2):	udělení schválení
	rozšíření schválení
	odmítnutí schválení
	odnětí schválení
	definitivního ukončení výroby

typu vozidla z hlediska vyspělého systému nouzového brzdění podle předpisu OSN č. 152

Schválení č.: …

Obchodní značka: …

Typ a obchodní název (názvy): …

Název a adresa výrobce: …

Případně název a adresa zástupce výrobce: …

Stručný popis vozidla: …

Datum předání vozidla ke schválení: …

Technická zkušebna odpovědná za provádění schvalovacích zkoušek: …

Datum protokolu vydaného touto zkušebnou: …

Číslo protokolu vydaného touto zkušebnou: …

10.

Schválení uděleno/odmítnuto/rozšířeno/odňato:2

11.

Místo: …

12.

Datum: …

13.

Podpis: …

14.

K tomuto sdělení se připojují tyto doklady opatřené výše uvedeným číslem schválení:…

15.

Poznámky: …

(1) Rozlišovací číslo země, která schválení udělila/rozšířila/odmítla/odňala (viz ustanovení o schválení v tomto předpisu).

(2) Nehodící se škrtněte.

PŘÍLOHA 2

Uspořádání značek schválení typu

(viz body 4.4 až 4.4.2 tohoto předpisu)

a = minimálně 8 mm

Výše uvedená značka schválení typu umístěná na vozidle označuje, že dotčený typ vozidla byl schválen v Belgii (E 6) z hlediska vyspělého systému nouzového brzdění (AEBS) podle předpisu OSN č. 152 (písmeno C označuje zkoušku vozidlo–vozidlo a písmeno P zkoušku vozidlo–chodec). První dvě číslice čísla schválení označují, že schválení bylo uděleno podle požadavků předpisu OSN č. 152 v jeho původním znění.

PŘÍLOHA 3

Zvláštní požadavky týkající se bezpečnostních hledisek elektronických řídicích systémů

1. Obecně

V této příloze jsou definovány zvláštní požadavky na dokumentaci, strategii týkající se poruch a na ověřování s ohledem na bezpečnostní hlediska komplexních elektronických řídicích systémů vozidel (viz bod 2.4), pokud jde o tento předpis.

Tato příloha platí také pro bezpečnostní funkce uvedené v tomto předpisu, které jsou řízeny elektronickým systémem (elektronickými systémy) (bod 2.3), pokud jde o tento předpis.

Tato příloha nespecifikuje kritéria výkonnosti „systému“, ale je zde uvedena metodika uplatněná při tvorbě návrhu systému a informace, které musí být pro účely schválení typu předloženy technické zkušebně.

Tyto informace musí prokázat, že „systém“ splňuje, jak za normálního stavu, tak při poruše, všechny příslušné požadavky na účinnost stanovené v jiných částech tohoto předpisu a že je konstruován tak, aby během svého provozu nezpůsoboval kritická bezpečnostní rizika.

2. Definice

Pro účely této přílohy:

2.1

„Systémem“ se rozumí elektronický řídicí systém nebo komplexní elektronický řídicí systém, který zajišťuje nebo tvoří část převodu ovládání funkce, které se týká tento předpis. Tento termín zahrnuje také každý jiný systém, který spadá do oblasti působnosti tohoto předpisu, a také přenosové spoje do jiných systémů nebo z nich, které jsou mimo oblast působnosti tohoto předpisu, a které působí na funkci, které se týká tento předpis.

2.2

„Koncepcí bezpečnosti“ se rozumí popis opatření začleněných do systému (např. v rámci elektronických jednotek) k zajištění integrity systému a tím bezpečného provozu jak za normálního stavu, tak při poruše, a to i v případě elektrické poruchy. Částí koncepce bezpečnosti může být možnost přechodu k částečnému fungování nebo dokonce záložnímu systému zajišťujícímu nezbytné funkce vozidla.

2.3

„Elektronickým řídicím systémem“ se rozumí kombinace jednotek konstruovaná k tomu, aby podporovala zajištění stanovené funkce řízení vozidla pomocí elektronického zpracování dat. Takové systémy, často softwarově ovládané, se skládají z jednotlivých funkčních součástí, jako jsou čidla, elektronické řídicí jednotky a akční členy, a jsou propojeny přenosovými spoji. Mohou zahrnovat mechanické, elektropneumatické či elektrohydraulické prvky.

2.4

„Komplexními elektronickými řídicími systémy vozidel“ se rozumí elektronické řídicí systémy, ve kterých může být funkce řízená elektronickým systémem nebo ovládaná řidičem potlačena systémem/funkcí elektronického řízení vyšší úrovně. Funkce, která je překonána, se stane částí komplexního systému, stejně jako každý překonávající systém / každá překonávající funkce v oblasti působnosti tohoto předpisu. Zahrnuty jsou také přenosové spoje do překonávajících systémů/funkcí mimo oblast působnosti tohoto předpisu a z nich.

2.5

Systémy/funkcemi „elektronického řízení vyšší úrovně“ se rozumí systémy/funkce, jež využívají přídavných opatření pro zpracování a/nebo zjišťování za účelem úpravy chování vozidla pomocí změn povelů v rámci standardní funkce (standardních funkcí) řídicího systému vozidla. To komplexním systémům umožňuje automaticky měnit své účinky s prioritou, jež závisí na zjištěných okolnostech.

2.6

„Jednotkami“ se rozumí nejmenší části jednotlivých součástí systému, jimiž se tato příloha zabývá, protože tyto kombinace součástí budou pro účely identifikace, analýzy či výměny považovány za samostatné objekty.

2.7

„Přenosovými spoji“ se rozumí prostředky využívané k propojení různě rozmístěných jednotek za účelem přenosu signálů, provozních dat či přívodu energie. Obecně se jedná o elektrická zařízení, avšak některé jejich části mohou být mechanické, pneumatické či hydraulické.

2.8

„Rozsah ovládání“ odkazuje na výstupní veličinu a definuje rozsah, v rámci něhož systém pravděpodobně uplatní funkce ovládání.

2.9

„Hranice funkčního provozu“ definuje hranice vnějších fyzických možností, v rámci nichž je systém schopen zachovat řízení.

2.10

„Bezpečnostní funkcí“ se rozumí funkce „daného systému“, která je schopna měnit dynamické chování vozidla. „Daný systém“ může být schopen vykonávat více než jednu bezpečnostní funkci.

3. Dokumentace

3.1

Požadavky

Výrobce musí předložit soubor dokumentace, který dává přehled o základní koncepci „daného systému“ a o prostředcích, pomocí kterých je tento systém propojen s ostatními systémy vozidla nebo kterými přímo ovládá výstupní proměnné. Musí být vysvětlena/vysvětleny funkce „daného systému“ a koncepce bezpečnosti, jak jsou stanoveny výrobcem. Dokumentace musí být stručná, avšak musí dokládat, že v rámci návrhu a vývoje bylo využito odborných znalostí ze všech oblastí daného systému, jež jsou zahrnuty. Pro účely pravidelných technických prohlídek musí dokumentace popisovat, jakým způsobem lze zkontrolovat stav fungování „daného systému“.

Technická zkušebna musí soubor dokumentace vyhodnotit, aby prokázala, že „daný systém“:

a)	je konstruován tak, aby během své činnosti, jak za normálního stavu, tak při poruše, nezpůsoboval kritická bezpečnostní rizika;

b)	splňuje, jak za normálního stavu, tak při poruše, všechny příslušné požadavky na účinnost stanovené v jiných částech tohoto předpisu a

c)	byl vyvinut procesem/metodou podle prohlášení výrobce.

3.1.1

Dokumentace se musí skládat ze dvou částí:

formálního souboru dokumentace pro schválení obsahující podklady uvedené v bodě 3 (s výjimkou podkladů uvedených v bodě 3.4.4), jenž musí být předložen technické zkušebně při podání žádosti o schválení typu. Tento soubor dokumentace slouží technické zkušebně jako základ pro proces ověřování stanovený v bodě 4 této přílohy. Technická zkušebna musí zajistit, aby tento soubor dokumentace zůstal dostupný po dobu dohodnutou se schvalovacím orgánem. Musí to být nejméně 10 let od doby, kdy byla výroba vozidla definitivně ukončena;

b)	další podklady a údaje analýzy podle bodu 3.4.4, které musí výrobce uchovat a poskytnout ke kontrole při schvalování typu. Výrobce musí zajistit, aby tyto podklady a údaje analýzy zůstaly dostupné po dobu 10 let od doby, kdy byla výroba vozidla definitivně ukončena.

3.2

Popis funkcí „daného systému“

Musí být předložen popis, který jednoduchým způsobem vysvětluje všechny ovládací funkce „daného systému“ a metody, které byly použity k dosažení cílů, včetně uvedení mechanismu/mechanismů, kterými se ovládací funkce vykonávají.

Každá popsaná funkce, která může být překonána, musí být identifikována a musí být podán další popis změněného principu činnosti funkce.

3.2.1

Musí být předložen seznam všech vstupních a zjištěných proměnných, jakož i jejich vymezený pracovní rozsah.

3.2.2

Musí být předložen seznam všech výstupních proměnných veličin, jež jsou ovládány „daným systémem“, a pro každý případ musí být udáno, zda jsou řízeny přímo, nebo prostřednictvím jiného systému vozidla. Musí být vymezen rozsah řízení (bod 2.8) uplatněný u každé takové proměnné.

3.2.3

Musí být uvedeny hranice funkčního provozu (bod 2.9), jestliže jsou pro výkonnost systému relevantní.

3.3

Uspořádání a schéma systému

3.3.1

Seznam součástí

Musí být předložen seznam zahrnující všechny jednotky „daného systému“, kde budou uvedeny i ostatní systémy vozidla, jichž je zapotřebí pro zajištění příslušné ovládací funkce.

Musí být předložen základní přehled, jenž tyto jednotky schematicky znázorní v jejich vzájemném spojení, přičemž z něj musí jasně vyplývat rozmístění jednotlivých zařízení i jejich vzájemná propojení.

3.3.2

Funkce jednotek

Musí být uvedena funkce každé jednotky „daného systému“ a uvedeny signály, které je spojují s jinými jednotkami nebo s jinými systémy vozidla. Tento přehled lze předložit v podobě označeného blokového nebo jiného schématu či formou popisu doplněného takovým schématem.

3.3.3

Propojení

Jednotlivá propojení v rámci „daného systému“ se znázorní pomocí schématu obvodu v případě elektrických přenosových spojů, schématu potrubí v případě pneumatických či hydraulických přenosových zařízení a pomocí zjednodušeného schematického přehledu u mechanických spojů. Rovněž musí být znázorněny přenosové spoje do jiných systémů a z nich.

3.3.4

Tok signálu, provozní data a priority

Mezi uvedenými přenosovými spoji a signály a/nebo provozními daty přenášenými mezi jednotlivými jednotkami musí existovat jasný soulad. Priority signálů a/nebo provozních dat na multiplexovaných datových cestách musí být uvedeny všude, kde může priorita představovat problém ovlivňující účinnost či bezpečnost, pokud jde o tento předpis.

3.3.5

Identifikace jednotek

Každá jednotka musí být jasně a jednoznačně identifikovatelná (např. pomocí označení pro hardware a pomocí označení nebo softwarového výstupu pro softwarový obsah), aby jí bylo možné přiřadit odpovídající hardware a dokumentaci.

V případech, kdy jsou funkce kombinovány v rámci jediné jednotky nebo v rámci jediného počítače, avšak z důvodu srozumitelnosti a názornosti znázorněny ve více blocích v blokovém schématu, použije se pouze jediné identifikační označení hardwaru. Výrobce použitím tohoto označení potvrzuje, že dodané zařízení je v souladu s odpovídajícím dokumentem.

3.3.5.1

Označení vymezuje verzi hardwaru a softwaru, přičemž v případě změny verze softwaru jako např. za účelem změny funkce jednotky, pokud jde o tento předpis, se změní i toto označení.

3.4

Bezpečnostní koncepce výrobce

3.4.1

Výrobce předloží prohlášení, kterým se potvrzuje, že strategie zvolená k dosahování požadovaných účinků „daného systému“ nesníží za podmínek bezporuchového stavu bezpečnost provozu vozidla.

3.4.2

Pokud jde o software použitý v rámci „daného systému“, musí být vysvětlena jeho základní architektura a musí být uvedeny metody a nástroje použité při jeho návrhu. Výrobce musí předložit doklady o prostředcích, jejichž pomocí v průběhu procesu návrhu a vývoje stanovil provedení logiky systému.

3.4.3

Výrobce musí technické zkušebně poskytnout vysvětlení konstrukčních opatření integrovaných do „daného systému“ k zajištění bezpečného provozu v poruchovém stavu. Jako příklady případných konstrukčních opatření pro případ poruchy v „daném systému“ lze uvést:

a)	omezení na provoz za použití pouze určité části systému;

b)	přepnutí na samostatný záložní systém;

c)	vyřazení funkcí vyšší úrovně.

V případě poruchy musí být řidič upozorněn např. pomocí výstražného signálu nebo zobrazeného hlášení. Není-li systém deaktivován řidičem, např. přepnutím spínače zapalování do pozice „vypnuto“ nebo vypnutím příslušné funkce, je-li za tímto účelem k dispozici zvláštní vypínač, musí být výstraha patrná po celou dobu trvání poruchového stavu.

3.4.3.1

V případě, že se pomocí vybraného opatření zvolí provozní režim částečné účinnosti za určitých podmínek poruchového stavu, musí být tyto podmínky uvedeny a musí být vymezena výsledná omezení účinnosti.

3.4.3.2

V případě, že se pomocí vybraného opatření zvolí pro dosažení požadovaného účinku řídicího systému vozidla druhotné (záložní) prostředky, musí být vysvětleny zásady mechanismu přepínání, logika a úroveň rezervy a veškeré prvky kontroly zálohy a musí být vymezena výsledná omezení účinnosti zálohy.

3.4.3.3

V případě, že se pomocí vybraného opatření zvolí vypnutí funkce vyšší úrovně, musí být potlačeny veškeré odpovídající výstupní ovládací signály s touto funkcí spojené, a sice takovým způsobem, aby se omezila přechodová rušení.

3.4.4

K dokumentaci musí být přiložena analýza, která celkově znázorní, jak se systém bude chovat v případě výskytu jakéhokoli jednotlivého nebezpečí nebo poruchy, které budou mít vliv na účinnost řízení vozidla či bezpečnost.

Zvolený analytický přístup (přístupy) musí být zaveden a udržován výrobcem a musí být zpřístupněn technické zkušebně ke kontrole při schvalování typu.

Technická zkušebna musí vyhodnotit použití analytického přístupu (přístupů). Vyhodnocení musí zahrnovat:

a)	ověření bezpečnostního přístupu na úrovni koncepce (vozidla) a potvrzení toho, že jsou zohledněny interakce s jinými systémy vozidla. Tento přístup musí být založen na analýze nebezpečí/rizik vhodné z hlediska aspektů bezpečnosti systému;

b)	ověření bezpečnostního přístupu na úrovni systému. Tento přístup musí být založen na analýze způsobů selhání a jejich následků (FMEA), analýze pomocí stromové struktury příčin (FTA) nebo na jakémkoli jiném podobném postupu vhodném z hlediska aspektů bezpečnosti systému;

c)	ověření validačních plánů a výsledků. Při této validaci musí být použito například modelování programem na hardwaru (Hardware in the Loop testing), provozní zkouška vozidla na silnici nebo jiný prostředek vhodný pro validaci.

Hodnocení se musí skládat z kontrol nebezpečí a poruch zvolených technickou zkušebnou, aby se potvrdilo, že vysvětlení koncepce bezpečnosti ze strany výrobce je srozumitelné a logické a že validační plány jsou vhodné a byly splněny.

Technická zkušebna může k ověření koncepce bezpečnosti vykonat zkoušky uvedené v bodě 4, nebo požadovat, aby byly takové zkoušky vykonány.

3.4.4.1

Tato dokumentace musí obsahovat podrobný seznam sledovaných parametrů a pro každý poruchový stav typu vymezeného v bodě 3.4.4 této přílohy musí stanovit výstražný signál určený řidiči a/nebo servisním pracovníkům nebo pracovníkům provádějícím technickou prohlídku.

3.4.4.2

Tato dokumentace musí popsat zavedená opatření, která zajišťují, že „daný systém“ neohrožuje bezpečný provoz vozidla, jsou-li vlastnosti „daného systému“ ovlivněny podmínkami vnějšího prostředí, např. klimatem, teplotou, vniknutím prachu, vniknutím vody, nánosem ledu.

4. Ověření a zkouška

4.1

Funkční provoz „daného systému“, jak je stanoven v dokumentech požadovaných v bodě 3, se zkouší takto:

4.1.1

Ověření funkce „daného systému“

Technická zkušebna ověří „daný systém“ v bezporuchovém stavu zkouškami určitého počtu funkcí zvolených z těch, které výrobce uvedl podle bodu 3.2.

U komplexních elektronických systémů musí tyto zkoušky zahrnout scénáře, kdy je uvedená funkce překonána.

4.1.2

Ověření koncepce bezpečnosti podle bodu 3.4

Reakce „daného systému“ pod vlivem poruchy v jakékoli samostatné jednotce se musí zkontrolovat použitím odpovídajících výstupních signálů do elektrických jednotek nebo mechanických prvků za účelem simulace účinků vnitřních poruch v rámci dané jednotky. Technická zkušebna musí tuto kontrolu provést nejméně u jedné samostatné jednotky, avšak nesmí kontrolovat reakci „daného systému“ na současné vícenásobné poruchy samostatných jednotek.

Technická zkušebna musí ověřit, že tyto zkoušky zahrnují prvky, které mohou ovlivňovat řiditelnost vozidla, a informace pro uživatele (prvky týkající se rozhraní člověk–stroj).

4.1.2.1

Výsledky ověření se musí shodovat s doloženým shrnutím analýzy poruchy na úrovni celkového účinku tak, aby byly koncepce bezpečnosti a její realizace potvrzeny jako přiměřené.

5. Protokoly technické zkušebny

Protokoly o hodnocení vydávané technickou zkušebnou musí být vyhotoveny tak, aby umožňovaly zpětnou zjistitelnost, např. verze kontrolovaných dokumentů jsou kódovány a uvedeny v záznamech technické zkušebny.

Příklad možného uspořádání způsobu hodnocení technickou zkušebnou určeného pro schvalovací orgán je uveden v dodatku 1 k této příloze.

Dodatek 1 k příloze 3

Vzor formuláře hodnocení pro elektronické systémy

Zkušební protokol č.: …

Identifikace

1.1

Značka vozidla: …

1.2

Typ: …

1.3

Způsob označení typu, je-li na vozidle vyznačen: …

1.4

Umístění tohoto označení: …

1.5

Název a adresa výrobce: …

1.6

Případně název a adresa zástupce výrobce: …

1.7

Formální soubor dokumentace výrobce:

Referenční číslo dokumentace: …

Datum původního vydání: …

Datum poslední aktualizace: …

Popis zkoušeného vozidla (zkoušených vozidel) / systému (systémů)

2.1

Obecný popis: …

2.2

Popis všech řídicích funkcí „daného systému“ a způsobů činnosti: …

2.3

Popis součástí a schémata jednotlivých propojení v „daném systému“: …

Koncepce bezpečnosti výrobce

3.1

Popis toku signálů, pracovních dat a jejich priorit: …

3.2

Prohlášení výrobce:

Výrobce (výrobci)…potvrzuje (potvrzují), že strategie zvolená k dosahování požadovaných účinků „daného systému“ nesníží za podmínek bezporuchového stavu bezpečnost provozu vozidla.

3.3

Základní architektura softwaru a metody a nástroje použité při jeho návrhu: …

3.4

Vysvětlení konstrukčních opatření integrovaných do „daného systému“ pro případ poruchového stavu: …

3.5

Dokumentované analýzy chování „daného systému“ při jednotlivých nebezpečích nebo poruchách: …

3.6

Popis opatření zavedených s ohledem na podmínky vnějšího prostředí: …

3.7

Ustanovení pro pravidelnou technickou prohlídku „daného systému“: …

3.8

Výsledky ověřovací zkoušky „daného systému“ podle bodu 4.1.1 přílohy 3 předpisu OSN č. 152: …

3.9

Výsledky ověřovací zkoušky koncepce bezpečnosti podle bodu 4.1.2 přílohy 3 předpisu OSN č. 152: …

3.10

Datum zkoušky: …

3.11

Tato zkouška byla provedena a její výsledky byly zaznamenány do protokolu podle ….. předpisu OSN č. 152 naposledy pozměněného sérií změn .....

Technická zkušebna (1) provádějící zkoušky:

Podpis: … Datum: …

3.12

Schvalovací orgán (1)

Podpis: … Datum: …

3.13

Poznámky: …

(1) Musí podepsat rozdílné osoby, a to i v případě, když technická zkušebna a schvalovací orgán jsou toutéž organizací, nebo alternativně, když je se zkušebním protokolem vydána autorizace schvalovacího orgánu.

Dodatek 2 k příloze 3

Scénáře chybné reakce

1. Cílový objekt – vozidlo

1.1

Dvě stojící vozidla kategorie M1 AA sedan musí být umístěna tak, aby:

a)	byla ve stejném směru, v jakém se pohybuje zkoušené vozidlo;

b)	vzdálenost mezi nimi byla 4,5 m;

c)	zadní části obou vozidel byly vzájemně zarovnané.

1.2

Zkoušené vozidlo musí urazit vzdálenost nejméně 60 m stálou rychlostí v rozsahu rychlostí uvedených v tabulce v bodě 5.2.1.4 tohoto předpisu a musí projet uprostřed mezi oběma stojícími vozidly.

Během zkoušky nesmí být provedeny žádné změny ovládacích prvků zkoušeného vozidla kromě drobných úprav ovládacího prvku řízení bránících jakémukoli vybočení vozidla z dráhy.

1.3

Systém AEBS nesmí vydat výstrahu před srážkou a nesmí zahájit nouzové brzdění.

2. Cílový objekt – chodec

2.1

Cílový objekt – chodec popsaný v bodě 6.3.2 musí být umístěn:

a)	tak, aby byl ve stejném směru, v jakém se pohybuje zkoušené vozidlo;

b)	ve vzdálenosti 1 m od strany zkoušeného vozidla, které je nejblíže cíli ke straně ve směru provozu.

2.2

Rovně jedoucí zkoušené vozidlo musí urazit vzdálenost nejméně 60 m stálou rychlostí v rozsahu rychlostí uvedených v tabulce v bodě 5.2.2.4, přičemž musí minout stojící cílový objekt – chodce.

2.3

Systém AEBS nesmí vydat výstrahu před srážkou a nesmí zahájit nouzové brzdění.

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 360

České vydání	Právní předpisy	Ročník 63 30. října 2020

Obsah		II Nelegislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1588 ze dne 25. června 2020, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/821 stanovením prahových hodnot objemu pro tantalové nebo niobové rudy a koncentráty, zlaté rudy a koncentráty, oxidy a hydroxidy cínu, tantaličnany a karbidy tantalu	1
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1589 ze dne 22. července 2020, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/956, pokud jde o údaje o nových těžkých vozidlech, jež mají sledovat a vykazovat členské státy a výrobci ( 1 )	4
	*	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1590 ze dne 19. srpna 2020, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 tak, aby zohledňovala vývoj hmotnosti nových lehkých užitkových vozidel registrovaných v letech 2016, 2017 a 2018 ( 1 )	8
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1591 ze dne 23. října 2020, kterým se schvaluje změna specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která není menšího rozsahu (Suska sechlońska (CHZO))	10
	*	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1592 ze dne 28. října 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin	11
	*	Nařízení Komise (EU) 2020/1593 ze dne 29. října 2020, kterým se mění příloha X nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, pokud jde o další vyšetření pozitivních případů přenosných spongiformních encefalopatií u ovcí a koz ( 1 )	13
		ROZHODNUTÍ
	*	Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/1594 ze dne 29. října 2020, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2020) 7607) ( 1 )	16
		DOPORUČENÍ
	*	Doporučení Komise (EU) 2020/1595 ze dne 28. října 2020 o strategiích testování na COVID-19, včetně použití rychlých testů na antigen	43
		AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU
	*	Předpis OSN č. 151 – Jednotná ustanovení pro schvalování motorových vozidel z hlediska informačního systému pro eliminaci mrtvého úhlu určeného k detekci jízdních kol [2020/1596]	48
	*	Předpis OSN č. 152 – Jednotná ustanovení pro schvalování motorových vozidel z hlediska vyspělého systému nouzového brzdění (AEBS) pro vozidla kategorií M1 a N1 [2020/1597]	66

Kód KN	Popis zboží	Reprezentativní cena (EUR/100 kg)	Jistota uvedená v článku 3 (EUR/100 kg)	Původ (1)
0207 12 90	Jatečně upravená těla kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, předkládaná jako tzv. „kuřata 65 %“, zmrazená	138,5	0	AR
0207 14 10	Dělené maso, vykostěné, z kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, zmrazené	173,3	43	AR
		145,8	57	BR
		245	17	CL
		194,7	33	TH
1602 32 11	Přípravky z kohoutů nebo slepic druhu Gallus domesticus, tepelně neupravené	168,5	40	BR