ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 342 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 63 |
|
|
Opravy |
|
|
* |
||
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
16.10.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 342/1 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1497
ze dne 15. října 2020
o povolení L-methioninu z Corynebacterium glutamicum KCCM 80 184 a Escherichia coli KCCM 80 096 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat. |
(2) |
V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení L-methioninu z Corynebacterium glutamicum KCCM 80 184 a Escherichia coli KCCM 80 096 jako doplňkové látky přidané do krmiv pro všechny druhy zvířat. Uvedená žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003. |
(3) |
Žádost se týká povolení L-methioninu z Corynebacterium glutamicum KCCM 80 184 a Escherichia coli KCCM 80 096 jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat se zařazením do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“. |
(4) |
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 12. listopadu 2019 (2) k závěru, že za navrhovaných podmínek užití nemá L-methionin z Corynebacterium glutamicum KCCM 80 184 a Escherichia coli KCCM 80 096 nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví ani na životní prostředí. |
(5) |
Úřad rovněž dospěl k závěru, že L-methionin z Corynebacterium glutamicum KCCM 80 184 a Escherichia coli KCCM 80 096 je účinným zdrojem methioninu pro všechny druhy zvířat a aby byla stejně účinná u přežvýkavců jako u nepřežvýkavců, měla by být tato doplňková látka chráněna před rozkladem v bachoru. |
(6) |
Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy této doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003. |
(7) |
Posouzení této doplňkové látky prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedené doplňkové látky mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení. |
(8) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Látka uvedená v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „nutriční doplňkové látky“ a funkční skupiny „aminokyseliny, jejich soli a analogy“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 15. října 2020.
Za Komisi
Ursula VON DER LEYEN
předsedkyně
(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.
(2) EFSA Journal 2019;17(12):5917.
PŘÍLOHA
Identifikační číslo doplňkové látky |
Jméno držitele povolení |
Doplňková látka |
Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda |
Druh nebo kategorie zvířat |
Maximální stáří |
Minimální obsah |
Maximální obsah |
Jiná ustanovení |
Konec platnosti povolení |
||||||||||||||||||
mg/kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 % |
|||||||||||||||||||||||||||
Kategorie: nutriční doplňkové látky. Funkční skupina: aminokyseliny, jejich soli a analogy |
|||||||||||||||||||||||||||
3c305 |
– |
L-methionin |
Složení doplňkové látky: Prášek s minimálním obsahem 98,5 % L-methioninu a maximálním obsahem vlhkosti 0,5 % ----------------- Charakteristika účinné látky: L-methionin z fermentace pomocí Corynebacterium glutamicum KCCM 80 184 a Escherichia coli KCCM 80 096 Chemický vzorec: C5H11NO2S CAS: 63-68-3. ----------------- Analytické metody (1) Pro stanovení L-methioninu v doplňkové látce:
Pro stanovení methioninu v premixech:
Pro stanovení methioninu v krmných směsích a krmných surovinách:
Pro stanovení methioninu ve vodě k napájení:
|
Všechny druhy |
– |
– |
– |
|
5.11.2030 |
(1) Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports.
16.10.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 342/5 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/1498
ze dne 15. října 2020,
kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neobnovuje schválení účinné látky thiofanát-methyl a kterým se mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 20 odst. 1 a čl. 78 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Thiofanát-methyl byl směrnicí Komise 2005/53/ES (2) zařazen jako účinná látka do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3). |
(2) |
Účinné látky zařazené do přílohy I směrnice 91/414/EHS se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (4). |
(3) |
Platnost schválení účinné látky thiofanát-methyl, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, končí dnem 31. října 2020. |
(4) |
V souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (5) a ve lhůtě stanovené v uvedeném článku byla předložena žádost o obnovení schválení thiofanát-methylu. |
(5) |
Žadatel předložil doplňující dokumentaci požadovanou podle článku 6 prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012. Zpravodajský členský stát shledal žádost úplnou. |
(6) |
Zpravodajský členský stát vypracoval po konzultaci se spoluzpravodajským členským státem hodnotící zprávu o obnovení a dne 1. listopadu 2016 ji předložil Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi. |
(7) |
Úřad zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti. Úřad rovněž předal hodnotící zprávu o obnovení žadatelům a členským státům, aby se k ní vyjádřili, a zahájil o ní veřejnou konzultaci. Úřad předal obdržené připomínky Komisi. |
(8) |
Dne 17. ledna 2018 oznámil úřad Komisi svůj závěr (6) ohledně toho, zda lze očekávat, že thiofanát-methyl splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Tento závěr identifikuje řadu znepokojujících skutečností a chybějících údajů. |
(9) |
Dne 24. října 2018 předložila Komise Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva návrh zprávy o obnovení týkající se thiofanát-methylu, který byl projednán na několika zasedáních. |
(10) |
Dopisem ze dne 10. července 2020 žadatel oznámil Komisi, že se rozhodl žádost o obnovení schválení thiofanát-methylu stáhnout. |
(11) |
Schválení thiofanát-methylu by proto nemělo být obnoveno. |
(12) |
Prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(13) |
Členským státům by měl být poskytnut dostatečný čas na odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující thiofanát-methyl. |
(14) |
U přípravků na ochranu rostlin obsahujících thiofanát-methyl, pro něž členské státy udělí odkladnou lhůtu v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009, by tato lhůta měla uplynout nejpozději 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost. |
(15) |
Tímto nařízením není dotčeno předložení další žádosti týkající se účinné látky thiofanát-methyl podle článku 7 nařízení (ES) č. 1107/2009. |
(16) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Neobnovení schválení účinné látky
Schválení účinné látky thiofanát-methyl se neobnovuje.
Článek 2
Změna prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011
V části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se zrušuje řádek 105 týkající se thiofanát-methylu.
Článek 3
Přechodná opatření
Členské státy odejmou povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku thiofanát-methyl nejpozději dne 19. dubna 2021.
Článek 4
Odkladná lhůta
Jakákoli odkladná lhůta udělená členskými státy v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009 uplyne nejpozději dne 19. října 2021.
Článek 5
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 15. října 2020.
Za Komisi
Ursula VON DER LEYEN
předsedkyně
(1) Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.
(2) Směrnice Komise 2005/53/ES ze dne 16. září 2005, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek chlorthalonilu, chlortoluronu, cypermethrinu, daminozidu a thiofanát-methylu (Úř. věst. L 241, 17.9.2005, s. 51).
(3) Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1).
(4) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (Úř. věst. L 153, 11.6.2011, s. 1).
(5) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 844/2012 ze dne 18. září 2012, kterým se stanoví ustanovení nezbytná k provedení postupu obnovení schválení účinných látek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 252, 19.9.2012, s. 26).
(6) EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), 2018. „Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance thiophanate-methyl“, EFSA Journal 2018;16(1):5133. https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5133
ROZHODNUTÍ
16.10.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 342/8 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2020/1499
ze dne 28. července 2020
o použitelnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU na výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny z obnovitelných zdrojů v Itálii
(oznámeno pod číslem C(2020) 5026)
(Pouze italské znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (1), a zejména na čl. 35 odst. 3 uvedené směrnice,
po konzultaci s Poradním výborem pro veřejné zakázky,
vzhledem k těmto důvodům:
1. ZJIŠTĚNÉ SKUTEČNOSTI
(1) |
Dne 3. prosince 2019 podala společnost Enel Green Power (dále jen „žadatel“) Komisi žádost podle čl. 35 odst. 1 směrnice 2014/25/EU (dále jen „žádost“). Žádost je v souladu s čl. 1 odst. 1 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2016/1804 (2). |
(2) |
Žádost se týká výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z obnovitelných zdrojů podle článku 9 směrnice 2014/25/EU, které žadatel zajišťuje v Itálii. Dotyčné služby jsou v žádosti popsány takto: solární, větrná a geotermální energie a energie z malých vodních elektráren. Žadatel do žádosti nezahrnuje biomasu a bioplyn, neboť tvrdí, že na základě dosavadního přístupu Komise musí režimy pobídek, které v současné době podporují tyto technologie, vést k závěru, že související trhy dosud nejsou přímo vystaveny hospodářské soutěži. |
(3) |
K žádosti nebylo přiloženo odůvodněné a podložené stanovisko nezávislého vnitrostátního orgánu. V důsledku toho má Komise v souladu s bodem 1 přílohy IV směrnice 2014/25/EU do 105 pracovních dnů přijmout k žádosti prováděcí akt. Původní lhůta byla pozastavena v souladu s bodem 2 přílohy IV směrnice 2014/25/EU. Lhůta pro přijetí prováděcího aktu dohodnutá mezi žadatelem a Komisí vyprší dne 31. července 2020. |
2. PRÁVNÍ RÁMEC
(4) |
Směrnice 2014/25/EU se vztahuje na zadávání zakázek na vykonávání činností souvisejících mimo jiné s výrobou a velkoobchodním prodejem elektřiny ve smyslu směrnice 2014/25/EU, není-li tato činnost vyloučena podle článku 34 uvedené směrnice. |
(5) |
Podle směrnice 2014/25/EU se zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon jedné z činností, na které se směrnice 2014/25/EU vztahuje, neřídí uvedenou směrnicí, pokud je činnost v členském státě, ve kterém má být vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Přímé vystavení hospodářské soutěži se posuzuje na základě objektivních kritérií, mezi něž mohou patřit vlastnosti dotčených výrobků nebo služeb, existence alternativních výrobků nebo služeb považovaných za zaměnitelné na straně nabídky nebo na straně poptávky, ceny a skutečná nebo potenciální přítomnost více než jednoho dodavatele daných výrobků nebo poskytovatele daných služeb. |
3. POSOUZENÍ
3.1. Neomezený přístup na trh
(6) |
Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud dotčený členský stát provedl a uplatňuje příslušné právní předpisy Unie k otevření daného odvětví nebo jeho části hospodářské soutěži. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze III směrnice 2014/25/EU, která v případě výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z obnovitelných zdrojů zahrnuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (3). |
(7) |
Na základě informací, které má Komise k dispozici, provedla Itálie směrnici 2009/72/ES do vnitrostátního práva prostřednictvím legislativního nařízení č. 93/2011, později pozměněného článkem 26 zákona č. 115/2015 a článkem 33 zákona č. 122/2016. Přístup na relevantní trh se tudíž v souladu s čl. 34 odst. 3 směrnice 2014/25/EU považuje za neomezený. |
3.2. Přímé vystavení hospodářské soutěži
(8) |
Přímé vystavení hospodářské soutěži by mělo být hodnoceno na základě různých ukazatelů, z nichž žádný není sám o sobě rozhodující. Pokud jde o trhy dotčené tímto rozhodnutím, je jedním kritériem, které by mělo být vzato v úvahu, podíl hlavních účastníků daného trhu. Jelikož se podmínky u různých činností, jichž se žádost týká, liší, mělo by přezkoumání stavu hospodářské soutěže zohlednit různorodost situace na příslušných trzích. |
(9) |
Tímto rozhodnutím není dotčeno použití pravidel hospodářské soutěže, pravidel státní podpory a jiných oblastí práva Unie. Zejména kritéria a metody používané k posouzení přímého vystavení hospodářské soutěži podle článku 34 směrnice 2014/25/EU nejsou nutně totožné s těmi, které jsou používány k provedení posouzení podle článku 101 nebo 102 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (4), jak potvrdil Tribunál (5). |
(10) |
Cílem tohoto rozhodnutí je stanovit, zda jsou činnosti, na něž se žádost vztahuje, vystaveny takové míře hospodářské soutěže (na trzích, na které není omezen přístup ve smyslu článku 34 směrnice 2014/25/EU), která zajistí, že i v případě neuplatňování podrobných pravidel pro zadávání veřejných zakázek stanovených ve směrnici 2014/25/EU bude zadávání veřejných zakázek za účelem výkonu činností, na něž se žádost vztahuje, probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem založeným na kritériích, která kupujícím umožňují určit řešení, jež je z celkového hlediska ekonomicky nejvýhodnější. |
3.3. Vymezení relevantního trhu (trhů)
(11) |
V roce 2012 Komise ve svém prováděcím rozhodnutí 2012/539/EU (6) definovala výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny z obnovitelných zdrojů jako samostatný trh. |
(12) |
V roce 2017 přijala Komise prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/71 (7) týkající se nizozemského trhu s elektřinou. V případě Nizozemska se Komise domnívala, že není nutné definovat samostatné trhy s elektřinou v závislosti na jejím zdroji. Hlavní důvody pro odchýlení se od prováděcího rozhodnutí 2012/539/EU ve vztahu k Itálii byly následující: skutečnost, že elektřina z obnovitelných zdrojů byla prodávána přímo na velkoobchodním trhu, a nikoli netržnímu subjektu, kterými jsou v Německu provozovatel přenosové soustavy a v Itálii provozovatel energetických služeb (GSE), absence přednostního výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, skutečnost, že zákonem stanovená výkupní cena elektřiny z obnovitelných zdrojů měla podobu příplatku (na rozdíl od pevné sazby, která byla uplatněna v předchozích srovnatelných situacích v Německu a Itálii) a skutečnost, že dotace na obnovitelné zdroje byly předmětem nabídkového řízení na počátku, kdy různé technologie soutěžily o předem stanovenou výši dotací. |
(13) |
V této žádosti žadatel zastává názor, že v Itálii je velkoobchodní elektřina z obnovitelných zdrojů energie i z konvenčních zdrojů součástí téhož trhu. |
(14) |
Ve svém podání ze dne 6. března 2020 má italský úřad pro hospodářskou soutěž Autorita‘ Garante della Concorrenza e del Mercato (dále jen „AGCM“) za to, že není možné určit samostatný trh pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů odlišný od trhu výroby energie z konvenčních zdrojů. Úřad konstatuje, že obnovitelná a konvenční výroba energie je z hlediska uspokojení poptávky po elektřině dokonale nahraditelná a že podíl energie z obnovitelných zdrojů prodané za tržních podmínek je vysoký (více než 50 % celkové produkce). V této souvislosti AGCM tvrdí, že pobídky poskytované na výrobu z obnovitelných zdrojů se od roku 2012 výrazně snížily a že postupem času jejich úroveň stačila pouze na kompenzaci nákladů výrobců elektřiny. |
(15) |
Komise konstatuje, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů je v Itálii podporována řadou režimů s odlišnými vlastnostmi. |
(16) |
Komise ve svém prováděcím rozhodnutí 2012/539/EU analyzovala ve vztahu k Itálii vlastnosti čtyř režimů na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Vzhledem k odlišným vlastnostem režimů zavedených v Itálii na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů po uvedeném rozhodnutí bude pro účely analýzy uvedené v těchto bodech odůvodnění trh rozdělen mezi režimy zavedené v Itálii na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů analyzované v prováděcím rozhodnutí 2012/539/EU na jedné straně a režimy zavedené v Itálii na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů po uvedeném rozhodnutí na straně druhé. |
(17) |
V této souvislosti je důležité uvést, že ne všichni účastníci dotčených trhů podléhají pravidlům pro zadávání veřejných zakázek. Proto by společnosti působící na těchto trzích, které uvedeným pravidlům nepodléhají, zpravidla měly možnost vyvíjet konkurenční tlak na účastníky trhu, kteří pravidlům pro zadávání veřejných zakázek podléhají. |
3.4. Vymezení relevantního zeměpisného trhu
(18) |
V odvětví elektřiny je za relevantní zeměpisný trh z hlediska rozsahu často považován vnitrostátní trh. Příslušná zeměpisná oblast však může rovněž záviset na konfiguraci nabídkových zón odrážející omezení sítě. |
(19) |
Komise ve svém prováděcím rozhodnutí 2012/539/EU konstatovala, že vzhledem k existujícím omezením sítě byly pro účely posouzení, zda byly splněny podmínky stanovené v čl. 30 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES (8), a aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, za relevantní zeměpisné trhy pro výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyrobené z konvenčních zdrojů považovány makrozóna Sever a makrozóna Jih. |
(20) |
Pokud jde o zeměpisný trh, žadatel zastává názor, že se jedná o vnitrostátní trh. |
(21) |
Ve svém podání ze dne 6. března 2020 italské orgány uvádějí, že cenový rozdíl mezi makrozónou Jih a Sardinií se téměř vyrovnal a že se cenový rozdíl mezi makrozónou Jih a makrozónou Sicílie snížil. AGCM zdůrazňuje proces dekoncentrace, který proběhl na trhu v Itálii, jak ukazuje trvalý pokles Herfindahl-Hirschmanova indexu (HHI) na vnitrostátní úrovni (549 v roce 2018, 686 v roce 2017, 713 v roce 2016 a 884 v roce 2012). Výpočet HHI poskytl žadatel ve svém podání ze dne 19. září 2019. AGCM však poukazuje na to, že alespoň v případě jedné makrozóny (Sicílie) se zdá, že se zonální cena trvale výrazně liší od cen ve zbytku země. |
(22) |
Komise souhlasí s tím, že vývoj cenových rozdílů za posledních osm let ukázal velmi výraznou konvergenci mezi jednotlivými makroregiony. Zdá se však, že přetrvávání vyšších cen na trhu v makrozóně Sicílie odůvodňuje oddělení této zóny od zbytku italského trhu. |
(23) |
Pro účely posouzení podle tohoto rozhodnutí, a aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže a pravidla státní podpory, Komise zvažuje dva relevantní zeměpisné trhy: na jedné straně makrozóny Sever, Jih a Sardinie a na straně druhé makrozóna Sicílie. |
3.5. Analýza trhu
(24) |
Komise ve svém prováděcím rozhodnutí 2012/539/EU dospěla k závěru, že z pravidel pro zadávání veřejných zakázek lze vyjmout pouze výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny z konvenčních zdrojů. V rozhodnutí se uvádí, že podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v čl. 30 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES by měla být považována za splněnou, pokud jde o výrobu a velkoobchodní dodávky elektřiny z konvenčních zdrojů na území Itálie s výjimkou Sardinie a Sicílie. Rozhodnutí analyzovalo vlastnosti čtyř režimů pobídek pro energii z obnovitelných zdrojů. |
(25) |
Mechanismus Comitato Interministeriale Prezzi del 29 aprile 1992 (CIP6) sestává ze zákonem stanovené výkupní sazby za elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů a ze zdrojů podobných obnovitelným zdrojům, zejména pak za elektřinu vyrobenou v zařízeních na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. Tento mechanismus se vztahuje na provozní náklady, kapitálové náklady, palivové náklady a zahrnuje stimulační složku uplatněnou během prvních osmi let od zavedení. |
(26) |
Komplexní sazba Tariffe Omnicomprensive (dále jen „TO“) se vztahuje na elektrárny s instalovaným výkonem nižším než 200 kW v případě větrných elektráren a menším než 1 MW u ostatních druhů obnovitelných zdrojů energie. Tento systém je garantován na 15 let, je dobrovolný a představuje alternativu k systému ekologických osvědčení. Komplexní sazba zahrnuje cenu energie a pobídky. |
(27) |
Mechanismus ekologických osvědčení Certificati Verdi (dále jen „mechanismus CV“) je založen na uložení povinných kvót pro výrobce a dovozce elektřiny vyrobené z konvenčních zdrojů, kteří musí ročně předkládat několik ekologických osvědčení. Ekologická osvědčení jsou pak přidělena zařízením na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v závislosti na zdroji vyráběné energie a mohou se obchodovat na samostatném trhu, který je odlišný od trhu s energií. Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů získávají příjmy z prodeje energie z obnovitelných zdrojů a z prodeje ekologických osvědčení. Hodnota ekologických osvědčení je určena na základě vztahu mezi poptávkou (ze strany výrobců a dovozců elektrické energie z konvenčních zdrojů) a nabídkou (ze strany výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů). Systémy ekologických osvědčení se vztahují na zařízení nad 1 MW (kromě fotovoltaických zařízení) a v případě větrné energie nad 200 kW. |
(28) |
Systém ekologických osvědčení byl v lednu 2016 změněn a přejmenován na GRIN. Pracuje na principu čtvrtletních příplatků vyplácených příjemcům režimu nad rámec ceny elektřiny. Vyplacené částky a doba jejich trvání v rámci GRIN jsou totožné s těmi, které by příjemci obdrželi na základě starších zelených osvědčení. |
(29) |
Systém energetických účtů Conto Energia (dále jen „mechanismus CE“) stimuluje výrobu elektrické energie z fotovoltaických zdrojů a představuje výkupní příplatek, v jehož rámci výrobci získají na mezidenním trhu tržní cenu a stimulační poplatek. Tento stimulační systém je garantován na 20 let. |
(30) |
Na základě vlastností těchto režimů a zvláštností výroby a velkoobchodního prodeje vyrobené elektřiny dospěla Komise ve svém prováděcím rozhodnutí 2012/539/EU k závěru, že pokud jde o výrobu a velkoobchodní dodávky elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, nebyla podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži splněna. Vzhledem k tomu, že podmínky těchto režimů se výrazně nezměnily, Komise nevidí důvod ke změně svého posouzení. |
(31) |
Co se týče režimů zavedených po prováděcím rozhodnutí 2012/539/EU, nejdůležitější z nich byly oznámeny Komisi a schváleny podle pravidel státní podpory rozhodnutím Komise C(2016) 2726 (9) a rozhodnutím Komise C(2019) 4498 (10). To značí, že tyto režimy zahrnují přiměřenou odměnu s ohledem na vzniklé náklady a že poskytnutá podpora nenarušuje jednotný trh. |
(32) |
Pokud jde o režim stanovený ministerskou vyhláškou ze dne 23. června 2016, byl přístupný všem obnovitelným zdrojům energie s výjimkou solární fotovoltaické energie. Příjemci byli rozděleni do tří kategorií v závislosti na výkonu elektráren: nové velké generátory (tj. s instalovaným výkonem vyšším než 5 MW), nové středně velké generátory (např. s instalovaným výkonem od 500 kW2 do 5 MW; tato kategorie zahrnuje rovněž modernizaci generátorů jakékoli velikosti) a menší generátory (tj. s instalovaným výkonem nepřesahujícím 500 kW). Komise poznamenala, že u technologií způsobilých v rámci režimu by byly měrné náklady na výrobu energie vyšší než očekávaná tržní cena elektřiny a že bez podpory a za běžných tržních podmínek by čistá současná hodnota projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů byla záporná. |
(33) |
Pokud jde o režim zavedený ministerskou vyhláškou ze dne 4. července 2019, sestává z provozní podpory na výrobu elektřiny ze zařízení využívajících tyto technologie obnovitelných zdrojů: větrné elektrárny umístěné na pevnině, solární fotovoltaické elektrárny, vodní elektrárny a elektrárny využívající odpadní plyny. Stejně jako tomu bylo v rozhodnutí C(2016) 2726, Komise uvedla, že u technologií způsobilých v rámci režimu by byly měrné náklady na výrobu energie vyšší než očekávaná tržní cena elektřiny. Bez podpory a za běžných tržních podmínek by proto čistá současná hodnota projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů byla záporná. Komise dospěla k závěru, že bez podpory by projekty využívající režim nebyly finančně životaschopné. |
(34) |
Ministerská vyhláška ze dne 14. února 2017 zavedla zvláštní režim pro malé ostrovy. Jedná se o 20 ostrovů, z nichž 14 se nachází na Sicílii, které nejsou napojeny na kontinentální elektrickou síť. Mají plochu více než kilometr čtvereční, nacházejí se více než 1 km od pevniny a mají alespoň 50 obyvatel. Pro každý ostrov byly pro transformaci energetiky do roku 2030 stanoveny konkrétní cíle v oblasti elektřiny a tepla. Mají k němu přístup nově postavená, modernizovaná a reaktivovaná zařízení na výrobu elektřiny o výkonu nejméně 0,5 kW, která jsou uvedena do provozu od 15. listopadu 2018, napojená na elektrickou síť ostrova a napájená z místních obnovitelných zdrojů. Příjemci dostávají výkupní cenu za elektřinu prodanou do sítě a výkupní příplatek za elektřinu vyrobenou a okamžitě spotřebovanou na místě. |
(35) |
Ritiro Dedicato (dále jen „RID“) je mechanismus pro uvádění výrobců elektřiny dodávané do sítě na trh. Spočívá v prodeji elektřiny provozovateli energetických služeb (společnosti GSE) a nahrazuje všechny ostatní smluvní závazky týkající se (mimo jiné) dispečinku a přepravy energie. Zařízení s výkonem nižším než 10 MW jsou způsobilá pro mechanismus RID, spolu s ostatními zařízeními bez ohledu na jejich výkon, pokud tato zařízení využívají [solární, větrnou, přílivovou, vlnovou, geotermální energii nebo hydraulicky poháněné průtokové vodní elektrárny, nebo] jiné obnovitelné zdroje, pokud jsou vlastněna samovýrobcem. Mechanismus RID je alternativou k pobídkám poskytovaným v rámci jiných režimů stanovených ministerskými vyhláškami ze dne 5. července 2012, 6. července 2012, 23. června 2016 a 4. července 2019. |
(36) |
Mechanismus Scambio sul Posto (čisté měření) umožňuje ekonomickou kompenzaci rozdílu mezi hodnotou související s elektřinou dodávanou do sítě a hodnotou související s elektřinou odebíranou a spotřebovanou v jiném období, než ve kterém je elektřina vyráběna. Vztahuje se na zařízení, která byla uvedena do provozu nejpozději 31. prosince 2014, pokud jsou poháněna pomocí obnovitelných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby tepla a elektřiny (HE CHP) s maximálním výkonem nepřesahujícím 200 kW, nebo zařízení s kapacitou do 500 kW, pokud jsou napájena z obnovitelných zdrojů a uvedena do provozu od 1. ledna 2015. Mechanismus Scambio sul Posto je alternativou k pobídkám poskytovaným v rámci jiných režimů stanovených ministerskými vyhláškami ze dne 5. července 2012, 6. července 2012, 23. června 2016 a 4. července 2019. |
(37) |
Komise konstatuje, že režimy zavedené ministerskými vyhláškami ze dne 23. června 2016 a 4. července 2019 zahrnují nabídkové řízení za účelem využití pobídek. |
(38) |
Komise konstatuje, že se úroveň soutěže o účast v režimech stanovených ministerskými vyhláškami ze dne 23. června 2016 a 4. července 2019 zvýšila, a počet žadatelů a nabídek na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů je vysoký. Komise se proto domnívá, že zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů využívající novější režimy fungují v konkurenčním prostředí. |
(39) |
Pokud jde o ostatní tři režimy, režim zavedený ministerskou vyhláškou ze dne 14. února 2017, mechanismus RID a Scambio sul Posto, nemá Komise na základě čeho učinit závěr, že příjemci podléhají konkurenčnímu tlaku. Některé z jejich rysů, jako je stanovená výkupní cena nebo skutečnost, že vyrobenou energii kupuje společnost GSE, jsou podobné vlastnostem jiných režimů analyzovaných v rozhodnutí z roku 2012. |
4. ZÁVĚRY
(40) |
S ohledem na výše zkoumané faktory by podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v článku 34 směrnice 2014/25/EU měla být, co se týče zadavatelů, považována za splněnou, pokud jde o výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů v Itálii, na které se vztahují režimy podpory stanovené ministerskými vyhláškami ze dne 23. června 2016 a 4. července 2019. |
(41) |
Jelikož se navíc podmínka neomezeného přístupu na trh považuje za splněnou, neměla by se směrnice 2014/25/EU použít, pokud zadavatelé zadávají zakázky, jejichž cílem je umožnit výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů v Itálii, na které se vztahují režimy podpory stanovené ministerskými vyhláškami ze dne 23. června 2016 a 4. července 2019, a to ani tehdy, když organizují soutěže o návrh na výkon takové činnosti v dané zeměpisné oblasti. |
(42) |
S ohledem na výše zkoumané faktory by podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v článku 34 směrnice 2014/25/EU měla být, co se týče zadavatelů, považována za nesplněnou, pokud jde o výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů v Itálii, na které se vztahují režimy podpory CIP6, CV/GRIN, CE, TO, ministerská vyhláška ze dne 14. února 2017, mechanismy RID a Scambio sul Posto. Směrnice 2014/25/EU by se proto měla i nadále použít, pokud zadavatelé zadávají zakázky, které mají umožnit výkon této činnosti v Itálii, a když organizují soutěže o návrh na výkon takové činnosti v dané zeměpisné oblasti. |
(43) |
S ohledem na výše zkoumané faktory by podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v článku 34 směrnice 2014/25/EU měla být považována za splněnou, pokud jde o výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů v Itálii s výjimkou Sicílie. |
(44) |
Jelikož by výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahují režimy podpory CIP6, CV/GRIN, CE, TO, ministerská vyhláška ze dne 14. února 2017 a mechanismy RID a Scambio sul Posto měla i nadále podléhat směrnici 2014/25/EU, je nutno připomenout, že se smlouvami o zadávání veřejných zakázek, které se vztahují na několik činností, by mělo být zacházeno v souladu s článkem 6 uvedené směrnice. To znamená, že zadává-li zadavatel „smíšenou“ zakázku, tedy zakázku určenou k vykonávání činností vyňatých z oblasti působnosti směrnice 2014/25/EU i činností, které z ní vyňaty nejsou, mělo by se přihlížet k tomu, které činnosti mají být hlavním předmětem zakázky. V případě takové smíšené zakázky, jejímž hlavním účelem je podpora činností, které nejsou vyňaty, se použijí ustanovení směrnice 2014/25/EU. Není-li objektivně možné určit, která činnost má být hlavním předmětem zakázky, zadává se zakázka v souladu s pravidly stanovenými v čl. 6 odst. 3 směrnice 2014/25/EU. |
(45) |
Připomíná se, že článek 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (11) o udělování koncesí stanoví výjimku z uplatnění této směrnice na koncese udělované veřejnými zadavateli, pokud v členském státě, ve kterém mají být tyto koncese plněny, bylo podle článku 35 směrnice 2014/25/EU stanoveno, že činnost je přímo vystavena hospodářské soutěži v souladu s článkem 34 uvedené směrnice. Jelikož byl učiněn závěr, že výroba a velkoobchodní prodej elektřiny z obnovitelných zdrojů v Itálii v rámci režimů zavedených ministerskými vyhláškami ze dne 23. června 2016 a ze dne 4. července 2019 je přímo vystavena hospodářské soutěži, budou koncesní smlouvy určené k umožnění výkonu těchto činností v Itálii (s výjimkou Sicílie) vyloučeny z oblasti působnosti směrnice 2014/23/EU. |
(46) |
Přestanou-li zařízení získávat podporu v rámci režimů CIP6, CV/GRIN, CE, TO, ministerské vyhlášky ze dne 14. února 2017, mechanismů RID a Scambio sul Posto, neměla by se na ně dále vztahovat ustanovení směrnice 2014/25/EU, neboť se bude mít za to, že jsou vystavena hospodářské soutěži. |
(47) |
Toto rozhodnutí vychází z právní a skutkové situace od dubna 2017 do května 2020, jak vyplývá z informací předložených žadatelem, italskými orgány a z veřejně dostupných informací. Jeho přezkum je možný, pokud by podmínky pro použitelnost článku 34 směrnice 2014/25/EU po zásadních změnách právní či skutkové situace již nebyly splněny, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Směrnice 2014/25/EU se nebude vztahovat na zakázky zadávané zadavateli, jejichž cílem je umožnit v Itálii výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahují režimy podpory stanovené ministerskými vyhláškami ze dne 23. června 2016 a 4. července 2019.
Článek 2
Směrnice 2014/25/EU se nadále vztahuje na zakázky zadávané zadavateli, jejichž cílem je umožnit v Itálii výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje některý z níže uvedených režimů podpory:
a) |
Comitato Interministeriale Prezzi del 29 aprile 1992 (CIP6); |
b) |
ekologická osvědčení nebo GRIN; |
c) |
systém energetických účtů; |
d) |
Omni-comprehensive tariff (komplexní sazba); |
e) |
ministerská vyhláška ze dne 14. února 2017; |
f) |
mechanismus Ritiro Dedicato; |
g) |
Scambio sul Posto; |
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno Italské republice.
V Bruselu dne 28. července 2020
Za Komisi
Thierry BRETON
člen Komise
(1) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.
(2) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1804 ze dne 10. října 2016 o prováděcích pravidlech k článku 34 a 35 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 275, 12.10.2016, s. 39).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).
(4) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).
(5) Rozsudek ze dne 27. dubna 2016, Österreichische Post AG v. Komise, T-463/14, ECLI :EU:T:2016:243, bod 28.
(6) Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/539/EU ze dne 26. září 2012 o vynětí výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z konvenčních zdrojů v makrozóně Sever a makrozóně Jih v Itálii z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o změně rozhodnutí Komise 2010/403/EU (Úř. věst. L 271, 5.10.2012, s. 4).
(7) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/71 ze dne 12. prosince 2017 o vynětí výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Nizozemsku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 12, 17.1.2018, s. 53).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1).
(9) Rozhodnutí Komise C(2016) 2726 ze dne 28. dubna 2016 o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů.
(10) Rozhodnutí Komise C(2019) 4498 ze dne 14. června 2019 o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v období 2019–2021.
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
16.10.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 342/15 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2020/1500
ze dne 28. července 2020
o použitelnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU na zakázky zadávané na činnosti související s výrobou a velkoobchodním prodejem elektřiny v Litvě
(oznámeno pod číslem C(2020) 5031)
(Pouze litevské znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (1), a zejména na čl. 35 odst. 3 uvedené směrnice,
po konzultaci s Poradním výborem pro veřejné zakázky,
vzhledem k těmto důvodům:
1. ZJIŠTĚNÉ SKUTEČNOSTI
(1) |
Dne 8. dubna 2019 předložila společnost Lietuvos energija UAB (dále jen „žadatel“) Komisi žádost podle čl. 35 odst. 1 směrnice 2014/25/EU (dále jen „žádost“). |
(2) |
Žádost se týká výroby elektřiny a velkoobchodních činností, které nejsou regulovány vnitrostátním orgánem (2). V e-mailu ze dne 18. června 2019 žadatel potvrdil, že žádost nezahrnuje obchodování na vyrovnávacím trhu s energií, s regulační energií, poskytování objemu regulačních záloh a poskytování závazků veřejné služby. |
(3) |
K žádosti nebylo přiloženo odůvodněné a podložené stanovisko nezávislého vnitrostátního orgánu příslušného ve vztahu k dotčeným činnostem, které podrobně analyzuje podmínky pro možné použití čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU na dotčené činnosti v souladu s odstavci 2 a 3 uvedeného článku. V důsledku toho má Komise v souladu s bodem 1 přílohy IV směrnice 2014/25/EU přijmout prováděcí akt týkající se žádosti do 105 pracovních dnů. Původní lhůta byla pozastavena v souladu s bodem 2 přílohy IV směrnice 2014/25/EU. Lhůta pro přijetí prováděcího aktu dohodnutá mezi žadatelem a Komisí vyprší dne 31. července 2020. |
(4) |
V souladu s čl. 35 odst. 2 směrnice 2014/25/EU informovala Komise o žádosti litevské orgány a dne 14. května 2019 a 24. května 2019 si vyžádala další informace. Litevské orgány odpověděly dne 18. září a 23. září 2019. Komise požádala o další vysvětlení dne 7. října 2019, 30. ledna a 17. března 2020 a litevské orgány odpověděly dne 22. ledna, 5. března a 19. března 2020. V rámci konzultace s Poradním výborem pro veřejné zakázky poskytly litevské orgány dne 9. července 2020 další informace. |
(5) |
Dne 3. května, 27. května a 14. června 2019 si Komise od žadatele vyžádala další informace a odpovědi žadatele obdržela dne 17. května, 12. června a 18. června 2019. |
2. PRÁVNÍ RÁMEC
(6) |
Směrnice 2014/25/EU se vztahuje na zadávání zakázek na vykonávání činností souvisejících mimo jiné s výrobou a velkoobchodním prodejem elektřiny, pokud tato činnost není předmětem výjimky podle článku 34 uvedené směrnice. Směrnice 2014/25/EU se nevztahuje na určité typy této činnosti, pokud nejsou považovány za činnost podle čl. 9 odst. 2 uvedené směrnice. |
(7) |
Podle článků 34 a 35 směrnice 2014/25/EU se zakázky, jejichž účelem je umožnit výkon jedné z činností, na které se uvedená směrnice vztahuje, na žádost členského státu nebo zadavatele touto směrnicí neřídí. Tuto výjimku lze udělit, pokud je činnost v členském státě, ve kterém je vykonávána, přímo vystavena hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup. Přímé vystavení hospodářské soutěži se posuzuje na základě objektivních kritérií s přihlédnutím ke specifickým rysům dotčeného odvětví. |
3. POSOUZENÍ
3.1. Neomezený přístup na trh
(8) |
Přístup na trh se považuje za neomezený, pokud dotčený členský stát provedl a uplatnil příslušné právní předpisy Unie k otevření daného odvětví nebo jeho části. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v příloze III směrnice 2014/25/EU, která v případě odvětví elektřiny zahrnuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (3). |
(9) |
Jak potvrdil žadatel, a na základě informací, které má Komise k dispozici, Litva směrnici 2009/72/ES provedla ve vnitrostátním právu (4) a uplatňuje ji. Přístup na relevantní trh se tudíž v souladu s čl. 34 odst. 3 směrnice 2014/25/EU považuje za neomezený. |
3.2. Přímé vystavení hospodářské soutěži
(10) |
Přímé vystavení hospodářské soutěži by mělo být posouzeno na základě různých ukazatelů, z nichž žádný sám o sobě by neměl být rozhodující. Pokud jde o trhy dotčené tímto rozhodnutím, je jedním kritériem, které by mělo být vzato v úvahu, podíl hlavních účastníků daného trhu. Vzhledem k charakteristice daných trhů by měla být vzata v úvahu i další kritéria. |
(11) |
Tímto rozhodnutím není dotčeno použití pravidel hospodářské soutěže, pravidel státní podpory a jiných oblastí práva Unie. Zejména kritéria a metody používané k posouzení přímého vystavení hospodářské soutěži podle článku 34 směrnice 2014/25/EU nemusí být nutně totožné s těmi, které jsou používány k provedení posouzení podle článku 101 nebo 102 SFEU nebo nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (5), jak potvrdil Tribunál (6). |
(12) |
Je třeba mít na paměti, že cílem tohoto rozhodnutí je zjistit, zda jsou činnosti dotčené žádostí přímo vystaveny hospodářské soutěži na trzích, na které není omezen přístup ve smyslu článku 34 směrnice 2014/25/EU. Tím se zajistí, že v případě neuplatňování podrobných pravidel pro zadávání zakázek stanovených ve směrnici 2014/25/EU bude zadávání veřejných zakázek na výkon příslušných činností probíhat transparentním a nediskriminačním způsobem založeným na kritériích, která kupujícím umožňují určit řešení, jež je z celkového hlediska ekonomicky nejvýhodnější. |
3.2.1 Definice výrobkového trhu
(13) |
Žádost se týká výroby elektřiny a velkoobchodu s elektřinou. |
(14) |
Ve svém rozhodnutí ve věci COMP M.4110 E.ON – ENDESA (7) Komise určila tyto relevantní výrobkové trhy v odvětví elektřiny: výroba a velkoobchodní dodávky; přenos; distribuce a maloobchodní dodávky. Zatímco některé tyto trhy lze dále rozčlenit, dosavadní praxe (8) Komise nerozlišovala mezi trhem výroby elektřiny a trhem velkoobchodních dodávek, neboť výroba jako taková představuje pouze první krok v hodnotovém řetězci, avšak objem vyrobené elektřiny je prodáván na velkoobchodním trhu. |
(15) |
V roce 2012 přijala Komise prováděcí rozhodnutí 2012/218/EU (9) a prováděcí rozhodnutí 2012/539/EU (10) týkající se německého a italského trhu s elektřinou. Pokud jde o Německo, Komise nepokládala výrobu elektřiny a její uvádění na trh, regulované zákonem o obnovitelných zdrojích energie, za součást trhu pro výrobu a první prodej elektřiny vyrobené z konvenčních zdrojů, protože elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů se obvykle neprodává přímo na velkoobchodním trhu, ale nejprve ji zakoupí provozovatelé přenosové soustavy za zákonnou sazbu odměny. Podobně v případě Itálie pokládala Komise trh pro výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů za oddělený od trhu pro výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyráběné z konvenčních zdrojů, protože prodej elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahují mechanismy Comitato Interministeriale Prezzi del 29 aprile 1992 (CIP6) a výkupní tarify (FIT), většinou probíhá prostřednictvím provozovatele energetických služeb. Hlavní důvody, kvůli kterým Komise takto rozlišovala, se v podstatě týkaly prodeje produkce výrobců elektřiny z obnovitelných zdrojů netržnímu subjektu, kterým je provozovatel přenosové soustavy v Německu a Gestore dei Servizi Energetici (provozovatel energetických služeb) v Itálii. Dalšími aspekty předloženými v těchto dvou precedentech byly: prioritní výkup obnovitelných zdrojů a zákonná sazba odměny. Komise dospěla k závěru, že z tohoto důvodu nepodléhají v Německu a v Itálii výroba obnovitelné energie a první prodej tržním silám. |
(16) |
V roce 2017 přijala Komise prováděcí rozhodnutí (EU) 2018/71 (11) týkající se nizozemského trhu s elektřinou. V případě Nizozemska se Komise domnívala, že není nutné definovat samostatné trhy s elektřinou v závislosti na jejím zdroji. Hlavní rozdíly oproti prováděcím rozhodnutím 2012/218/EU a 2012/539/EU týkajícím se Německa a Itálie byly následující: skutečnost, že elektřina z obnovitelných zdrojů byla prodávána přímo na velkoobchodním trhu, a nikoli netržnímu subjektu, absence přednostního výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, skutečnost, že zákonem stanovená výkupní cena elektřiny z obnovitelných zdrojů měla podobu příplatku (na rozdíl od pevné sazby jako v prováděcích rozhodnutích 2012/218/EU a 2012/539/EU týkajících se Německa a Itálie) a skutečnost, že dotace na obnovitelné zdroje byly předmětem nabídkového řízení na počátku, kdy různé technologie soutěžily o předem stanovenou výši dotací. |
(17) |
S ohledem na prováděcí rozhodnutí 2012/218/EU, 2012/539/EU a (EU) 2018/71 je třeba v projednávané věci na základě stejných kritérií posoudit vhodnost rozlišování mezi elektřinou vyráběnou z obnovitelných zdrojů a elektřinou vyráběnou z konvenčních zdrojů. |
(18) |
V odpovědi ze dne 18. září 2019 litevské orgány na žádost Komise o informace ze dne 14. května 2019 informovaly, že v současné době existují tři režimy podpory pro elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů. |
(19) |
První režim podpory se vztahuje na výrobce vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů energie, kteří získali právo využívat pobídky v rámci režimu v období od 1. ledna 2002 do 23. května 2011. Hlavními prvky prvního režimu jsou: povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů energie společností určenou ministerstvem energetiky nebo distribuční sítí, přednostní výkup; pevná výkupní cena stanovená energetickým regulačním orgánem, osvobození od odpovědnosti za vyvažování sítě a kompenzace výrobce za náklady na připojení k síti. V závislosti na výkonu zařízení podléhá první režim výběrovému řízení na stavební povolení. |
(20) |
Instalovaný výkon, který mohl využít podpory v rámci prvního režimu, byl 237 MW a pobídkové období bylo platné do konce roku 2020, nebo pokud období mezi datem vydání povolení k výrobě a rokem 2020 bylo kratší než 12 let, po dobu 12 let následující po datu vydání povolení k výrobě. |
(21) |
Druhý režim podpory se vztahuje na výrobce vyrábějící elektřinu z obnovitelných zdrojů energie, kteří získali právo využívat pobídek režimu mezi 24. květnem 2011 a 30. dubnem 2019. Hlavními prvky druhého režimu jsou: povinný výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů energie společností určenou ministerstvem energetiky nebo distribuční sítí; přednostní výkup; pevná výkupní cena stanovená na základě výběrového řízení nebo rozhodnutím energetického regulačního orgáneu; osvobození od odpovědnosti za vyvažování sítě a kompenzace výrobce za náklady na připojení k síti. |
(22) |
V závislosti na výkonu zařízení je v rámci druhého režimu podpory přidělení podpory pevnou výkupní cenou stanoveno na základě výběrového řízení. |
(23) |
Instalovaný výkon, která může získat dotaci, je 464 MW a režim podpory platí po dobu 12 let od data vydání povolení k výrobě a platby budou pokračovat až do roku 2029. |
(24) |
Třetí režim podpory byl schválen Komisí (12) a vstoupil v platnost dne 1. května 2019. Hlavními prvky třetího režimu jsou: přednostní výkup; výkupní cena je založena na příplatku stanoveném na základě výběrového řízení (žádná platba se neprovádí v případě nulových nebo záporných cen po dobu šesti hodin nebo déle; není hrazen objem elektřinyvyrobené nad rámec stanovený ve výběrovém řízení); osvobození od odpovědnosti za vyvažování sítě pro elektrárny s výkonem menším než 500 kW a pro pilotní projekty. |
(25) |
V rámci třetího režimu podpory má být prostřednictvím výběrového řízení zavedena podpora v podobě příplatku na všechny typy zařízení bez rozlišení na základě velikosti a technologie. |
(26) |
Velikost pobídky v rámci třetího režimu podpory je přibližně 2,9 TWh a pobídkové období platí po dobu 12 let od data vydání povolení k výrobě. |
(27) |
Podle žadatele je třetí režim podpory pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů v Litvě srovnatelný s obdobnými opatřeními přijatými v Nizozemsku. To by tedy odůvodňovalo vymezení jednoho výrobkového trhu zahrnujícího výrobu elektřiny z konvenčních i obnovitelných zdrojů. Komise však konstatuje, že třetí režim byl zaveden teprve nedávno. |
(28) |
Podle litevských orgánů by výroba a velkoobchod měly být definovány jako jednotný trh bez ohledu na zdroj elektřiny. Případně, pokud by měly být definovány dva trhy, navrhují litevské orgány následující vymezení: trh s elektřinou z konvenčních a obnovitelných zdrojů (13), s výjimkou elektřiny z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje první a druhý režim podpory, a trh s elektřinou z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje první a druhý režim podpory. |
(29) |
Elektřina vyrobená v rámci třetího režimu získává podporu v podobě příplatku stanoveného na základě výběrového řízení pro všechny typy zařízení bez rozlišení podle velikosti a technologie. Doba podpory na zařízení je 12 let. Příjemci obdrží maximální příplatek stanovený jako rozdíl mezi maximální cenou (náklady na nákladově nejefektivnější technologii pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie dostupnou v Litvě – pobřežní větrnou energii) a referenční cenou. V dubnu 2019 Komise rozhodnutím C(2019) 3122 (14) stanovila, že finanční podpora tohoto režimu je slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) SFEU. |
(30) |
Elektřina vyrobená v rámci třetího režimu získává podporu v podobě příplatku stanoveného na základě výběrového řízení. To se výrazně liší od situace elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, které mají zákonem stanoven výkupní cenu, nezávislou na tržních podmínkách. |
(31) |
S ohledem na výše uvedená specifika litevského trhu s elektřinou je pro účely vyhodnocení podmínek stanovených v čl. 34 odst. 1 směrnice 2014/25/EU, a aniž jsou dotčeny právní předpisy o hospodářské soutěži a pravidla státní podpory, relevantní výrobkový trh definován jako trh pro výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyrobené z konvenčních a z obnovitelných zdrojů, s výjimkou elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje první a druhý režim podpory. |
(32) |
Pokud jde o první a druhý režim podpory, v rámci obou režimů se na výrobce elektřiny vztahuje výhoda pevné sazby za elektřinu, kterou vyrábějí, nezávisle na tržních podmínkách. |
(33) |
Jsou osvobozeni od odpovědnosti za vyvažování sítě: vyvažování řídí provozovatel přenosové nebo distribuční sítě v závislosti na tom, ke které síti je výrobce připojen. |
(34) |
Mají prospěch z kompenzace nákladů na připojení zařízení na výrobu elektřiny. Když byla zařízení výrobců připojena k elektrické síti, byla jim vrácena část nákladů na připojení, které vznikly provozovateli elektrické sítě. |
(35) |
Mají nárok na povinný výkup jimi vyrobené elektřiny. Výrobci mohou prodávat svou elektřinu na trhu, ale pokud se rozhodnou tak neučinit, mají právo veškerou elektřinu vyrobenou a dodanou do sítě prodat určené společnosti, jsou-li zařízení na výrobu elektřiny připojena k přenosové síti, nebo ji prodat provozovateli distribuční sítě obsluhující více než 100 000 uživatelů, jsou-li zařízení na výrobu elektřiny výrobců připojena k distribuční síti. |
(36) |
Mají výhodu přednostního výkupu. V rámci práva přednosti musí provozovatel elektroenergetické sítě přijímat, převádět nebo distribuovat – za transparentní, nediskriminační sazbu – veškerou elektřinu nabízenou výrobcem a toto právo přednosti je třeba zajistit ve vztahu k ostatním výrobcům jiné elektřiny, než je elektřina z obnovitelných zdrojů energie. |
(37) |
Elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje první a druhý režim podpory, proto tvoří samostatný trh. |
3.2.2 Definice zeměpisného trhu
(38) |
V roce 2012 se Litva připojila k burze pro obchodování s energií NordPool a litevští výrobci elektřiny tak soutěžili o prodej své elektřiny dodavatelům na trhu. V roce 2013 byla litevská elektrizační soustava již propojena se soustavami v dalších členských státech, například v Lotyšsku, a od prosince roku 2015 rovněž ve Švédsku a Polsku. Litva však zůstává jedinou nabídkovou zónou. |
(39) |
Podle žadatele se žádost vztahuje na činnosti na území Litvy. |
(40) |
Ve svých prováděcích rozhodnutích 2012/218/EU a (EU) 2018/71 týkajících se trhů s elektřinou zastávala Komise názor, že zeměpisná oblast trhu je vnitrostátní. |
(41) |
Vzhledem k neuvedení odlišného rámce zeměpisného trhu pro účely posouzení v tomto rozhodnutí, aniž jsou dotčeny právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže a pravidla státní podpory, považuje Komise za zeměpisný rozsah výroby elektřiny a velkoobchodního trhu s ní, jak pro výrobu elektřiny z konvenčních, tak i z obnovitelných zdrojů (podléhající všem schématům) území Litvy. |
3.2.3 Analýza trhu
(42) |
Je důležité zmínit, že na litevském trhu s výrobou elektřiny a na velkoobchodních trzích s ní nepodléhají všichni účastníci trhu pravidlům pro zadávání veřejných zakázek. Proto by společnosti působící na těchto trzích, které uvedeným pravidlům nepodléhají, měly zpravidla možnost vyvíjet konkurenční tlak na účastníky trhu, kteří pravidlům pro zadávání veřejných zakázek podléhají. Podle litevských orgánů se na trzích, na které se žádost vztahuje, kromě žadatele vztahují pravidla pro zadávání veřejných zakázek na následující subjekty: UAB Vilniaus energija, AB Panevėžio energija, VšĮ Alantos technologijos ir verslo mokykla, AB Vilniaus šilumos tinklai, AB Klaipėdos energija a AB Šiaulių energija. |
3.2.3.1.
(43) |
Ve svých prováděcích rozhodnutích 2012/218/EU a 2012/539/EU považovala Komise, pokud jde o výrobní a velkoobchodní trh, za relevantní souhrnný tržní podíl tří největších podniků. Avšak vzhledem k tomu, že ne všechny tržní subjekty podléhají pravidlům pro zadávání veřejných zakázek, zaměřuje se analýza na tržní postavení jednotlivých účastníků trhu, na něž se vztahují pravidla pro zadávání veřejných zakázek, a na konkurenční tlaky, jimž jsou vystaveni. Za relevantní lze považovat i jiné způsoby vyjádření koncentrace trhu. |
(44) |
Na litevském trhu s výrobou elektřiny je podle odpovědi litevských orgánů ze dne 5. března 2020 na žádost Komise o informace ze dne 30. ledna 2020 žadatel největším účastníkem trhu a jeho podíl na trhu v období 2015–2019 kolísal, a to mezi nejvyšším podílem 60,8 % v roce 2018 a nejnižším 53,9 % v roce 2019. Druhým největším účastníkem trhu je společnost AB ACHEMA, které se podařilo zvýšit svůj podíl na trhu ve stejném období z 10,3 % v roce 2015 na 23 % v roce 2019. Další dva větší účastníci trhu mají tržní podíly mezi 5 % a 10 %. Komise bere na vědomí, že kromě žadatele se na ostatní hlavní aktivní účastníky trhu pravidla pro zadávání veřejných zakázek nevztahují. Společnost UAB Vilniaus Energija podléhá pravidlům pro zadávání veřejných zakázek, ale od roku 2016 již na relevantním trhu nepůsobí. |
(45) |
Podle vnitrostátních právních předpisů je velkoobchodní trh s elektřinou tvořen obchodováním na energetické burze, dvoustrannými dohodami a obchodováním s vyrovnávací a regulační energií. |
(46) |
Podle tabulky 14 v odpovědi žadatele ze dne 17. května 2019 na žádost Komise o informace ze dne 3. května 2019 z celkového objemu obchodovaného v Litvě se více než 75 % elektřiny obchoduje prostřednictvím energetické burzy Nord Pool. Nord Pool je největší evropská energetická burza. Burza Nord Pool zajišťuje obchodování s energií v celé Evropě. Nord Pool nabízí denní a vnitrodenní obchodování, služby zúčtování a vypořádání, datové služby a služby v oblasti dodržování předpisů, jakož i poradenské služby. Společnost NordPool provozuje trhy pro obchodování s elektřinou v Norsku, Dánsku, Švédsku, Finsku, Estonsku, Lotyšsku, Litvě, Německu, Nizozemsku, Belgii, Rakousku, Lucembursku, Francii a Spojeném království. V roce 2019 dosáhla společnost NordPool celkového obratu 494 TWh obchodované energie, což zahrnuje více než 90 % celkové spotřeby energie na severském a baltském trhu. |
(47) |
Likvidita velkoobchodního trhu je významným ukazatelem pro hospodářskou soutěž, jelikož dostatečné objemy na straně nabídky i poptávky po příslušných velkoobchodních produktech (například základní zatížení, špičkové zatížení, hodinové bloky pro různé časové rámce) poskytují možnosti získání zdrojů a zajištění pro obchodníky a dodavatele. |
(48) |
Míra likvidity na velkoobchodním trhu NordPool posiluje závěr, že zadavatelé působící na litevském trhu výroby a velkoobchodního prodeje jsou vystaveni konkurenci. |
(49) |
Propojovací kapacita je dostatečná k tomu, aby umožnila značné dovozy nebo vývozy do nebo z Litvy. Litva je navíc součástí burzy pro obchodování s energií NordPool, kde soutěží řada výrobců elektřiny ze zúčastněných zemí (Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva). Významná část litevského dovozu elektřiny pochází z Ruska a Běloruska. |
(50) |
Zvýšení propojovací kapacity mezi Litvou a dalšími zeměmi by pravděpodobně mělo příznivý dopad na hospodářskou soutěž na litevském trhu s výrobou elektřiny. |
(51) |
Podle žádosti pokryl dovoz v roce 2018 celkem 80 % litevské poptávky po elektřině. Čistý dovoz se zvýšil ze 7208 TWh v roce 2015 na 9632 TWh v roce 2018, zatímco objem elektřiny vyrobené v Litvě poklesl z 4598 TWh na 3220 TWh. Žadatel vysvětluje, že zatímco celkový instalovaný výkon v Litvě by byl dostatečný k uspokojení poptávky, dovážená elektřina je levnější než ta, která se vyrábí lokálně. Výsledkem je, že některá jeho zařízení byla zakonzervována a jsou udržována jako rezervní kapacita. |
(52) |
Rozsah dovozu na litevském trhu vede k závěru, že zadavatelé působící na litevském trhu pro výrobu elektřiny z konvenčních a obnovitelných zdrojů s výjimkou elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje první a druhý režim podpory, jsou vystaveni hospodářské soutěži. |
3.2.3.2
(53) |
Na základě charakteristik režimů podpory Komise konstatuje, že první a druhý režim podpory mají podobné rysy jako režimy analyzované v prováděcích rozhodnutích 2012/218/EU a 2012/539/EU týkajících se Itálie a Německa. V obou případech Komise rozlišila zvláště důležité specifické rysy. Zaprvé, výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie má prospěch z přednostního připojení k síti a má přednost před konvenční elektřinou při dodávání energie do soustavy, což znamená, že je prakticky nezávislá na poptávce. Zadruhé, výroba a výkup jsou zcela nezávislé na cenách, protože výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie mají nárok na zákonem stanovenou výkupní cenu. |
(54) |
Vzhledem k podobnosti prvků prvního a druhého režimu v Litvě s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie analyzovanou v rozhodnutích z roku 2012 dospěla Komise k závěru, že tyto činnosti nejsou vystaveny hospodářské soutěži. |
4. ZÁVĚRY
(55) |
S ohledem na výše zkoumané faktory by měla být podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v článku 34 směrnice 2014/25/EU považována za splněnou, pokud jde o výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyrobené z konvenčních zdrojů a z obnovitelných zdrojů v Litvě, s výjimkou elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje první a druhý režim podpory. |
(56) |
Jelikož se navíc podmínka neomezeného přístupu na trh považuje za splněnou, neměla by se směrnice 2014/25/EU použít, pokud zadavatelé zadávají zakázky, jejichž cílem je umožnit v Litvě výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyrobené z konvenčních a z obnovitelných zdrojů, s výjimkou elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje první a druhý režim podpory, a to ani tehdy, ani když organizují soutěže o návrh na výkon takové činnosti v dané zeměpisné oblasti. |
(57) |
S ohledem na výše zkoumané faktory by podmínka přímého vystavení hospodářské soutěži stanovená v článku 34 směrnice 2014/25/EU neměla být považována za splněnou, pokud jde o výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů v Litvě, na kterou se vztahuje první a druhý režim podpory. Směrnice 2014/25/EU by se proto měla i nadále použít, pokud zadavatelé zadávají zakázky, které mají umožnit výkon této činnosti v Litvě, a když organizují soutěže o návrh na výkon takové činnosti v dané zeměpisné oblasti. |
(58) |
Jelikož by výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje první a druhý režim podpory, měla i nadále podléhat směrnici 2014/25/EU, je nutno připomenout, že se smlouvami o zadávání veřejných zakázek, které se vztahují na několik činností, by mělo být zacházeno v souladu s článkem 6 uvedené směrnice. To znamená, že zadává-li zadavatel „smíšenou“ zakázku, tedy zakázku určenou k vykonávání činností vyňatých z oblasti působnosti směrnice 2014/25/EU i činností, které z ní vyňaty nejsou, mělo by se přihlížet k tomu, které činnosti mají být hlavním předmětem zakázky. V případě takové smíšené zakázky, jejímž hlavním účelem je podpora činností, které nejsou vyňaty, se použijí ustanovení směrnice 2014/25/EU. Není-li objektivně možné určit, která činnost má být hlavním předmětem zakázky, zadává se zakázka v souladu s pravidly stanovenými v čl. 6 odst. 3 směrnice 2014/25/EU. |
(59) |
Připomíná se, že článek 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (15) o udělování koncesí stanoví výjimku z uplatnění této směrnice na koncese udělované veřejnými zadavateli, pokud v členském státě, ve kterém mají být tyto koncese plněny, bylo podle článku 35 směrnice 2014/25/EU stanoveno, že činnost je přímo vystavena hospodářské soutěži v souladu s článkem 34 uvedené směrnice. Jelikož se dospělo k závěru, že činnost výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z konvenčních zdrojů a z obnovitelných zdrojů s výjimkou elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje první a druhý režim podpory, podléhá hospodářské soutěži, budou koncesní smlouvy, které mají umožnit výkon těchto činností v Litvě, z oblasti působnosti směrnice 2014/23/EU vyňaty. |
(60) |
Toto rozhodnutí vychází z právní a skutkové situace od dubna 2019 do května 2020, jak vyplývá z informací předložených žadatelem, litevskými orgány a z veřejně dostupných informací. Jeho přezkum je možný, pokud by podmínky pro použitelnost článku 34 směrnice 2014/25/EU po zásadních změnách právní či skutkové situace již nebyly splněny, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Směrnice 2014/25/EU se nevztahuje na zakázky zadávané zadavateli, jejichž cílem je umožnit v Litvě výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny vyrobené z konvenčních a z obnovitelných zdrojů, s výjimkou výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje první a druhý režim podpory.
Článek 2
Směrnice 2014/25/EU se nadále vztahuje na zakázky zadávané zadavateli, jejichž cílem je umožnit v Litvě výrobu a velkoobchodní prodej elektřiny z obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje první a druhý režim podpory.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno Litevské republice.
V Bruselu dne 28. července 2020.
Za Komisi
Thierry BRETON
člen Komise
(1) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.
(2) Taková činnost může podléhat právním předpisům EU a vnitrostátním právním předpisům, které zaručují volný přístup na trh, viz oddíl 3.1 tohoto rozhodnutí.
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).
(4) Prováděcí akt na vnitrostátní úrovni: Lietuvos Republikos Elektros Energetikos Įstatymas, 2000 m. liepos 20 d. č. VIII-1881.
(5) Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).
(6) Rozsudek ze dne 27. dubna 2016, Österreichische Post AG v. Komise, T-463/14, ECLI:EU:T:2016:243, bod 28.
(7) Věc COMP/M.4110 E.ON – ENDESA, ze dne 25.4.2006, body 10 a 11, s. 3.
(8) Věc COMP/M.3696 E.ON – MOL ze dne 21.1.2005, bod 223, věc COMP/M.5467, RWE-ESSENT ze dne 23.6.2009, bod 23.
(9) Prováděcí rozhodnutí 2012/218/EU ze dne 24. dubna 2012 o výrobě a velkoobchodním prodeji elektřiny z konvenčních zdrojů v Německu (Úř. věst. L 114, 26.4.2012, s. 21).
(10) Prováděcí rozhodnutí 2012/539/EU ze dne 26. září 2012 o výrobě a velkoobchodním prodeji elektřiny vyráběné z konvenčních zdrojů v makrozóně Sever a makrozóně Jih v Itálii (Úř. věst. L 271, 5.10.2012, s. 4).
(11) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/71 ze dne 12. prosince 2017 o vynětí výroby a velkoobchodního prodeje elektřiny v Nizozemsku z použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 12, 17.1.2018, s. 53).
(12) Státní podpora SA.50199 (2019/N) ze dne 23. dubna 2019 o podpoře Litvy elektrárnám vyrábějícím elektřinu z obnovitelných zdrojů energie.
(13)
(14) [Rozhodnutí Komise C(2019) 3122 ze dne … dubna 2020 o podpoře Litvy elektrárnám vyrábějícím elektřinu z obnovitelných zdrojů energie.?]
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
16.10.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 342/23 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2020/1501
ze dne 14. října 2020
o posouzení provedeném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139, pokud jde o dočasnou výjimku z některých ustanovení nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 ze strany Německa
(oznámeno pod číslem C(2020)6891)
(Pouze německé znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (1), a zejména na čl. 71 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Dne 25. února 2020 oznámil příslušný úřad Luftfahrt-Bundesamt (dále jen „LBA“) jménem Německa Komisi, Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura EASA“ nebo „EASA“) a ostatním členským státům, že společnosti Lufthansa Technik AG udělil výjimku z dodržování bodu 145.A.42 přílohy II (část 145) nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 (2). Podle uvedeného bodu musí organizace oprávněná podle části 145 zajistit, aby do letadla nebo jiného letadlového celku byly zastavěny pouze letadlové celky, které jsou ve způsobilém stavu a uvolněné formulářem 1 EASA nebo rovnocenným způsobem, a příslušné údaje pro údržbu specifikují konkrétní letadlový celek, normalizovanou součást nebo materiál. |
(2) |
Výjimka byla udělena úřadem LBA v souvislosti s budoucími projekty doplňkového typového osvědčení (dále jen „STC“) a společnosti Lufthansa Technik AG umožňuje, aby v určitých případech nesplňovala ustanovení bodu 145.A.42 přílohy II (část 145) nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 u některých součástí, které má společnost Lufthansa Technik AG instalovat a které byly vyrobeny jako prototyp. |
(3) |
LBA vysvětluje, že v minulosti v případě některých prototypových součástí, které společnost Lufthansa Technik AG do letadla instalovala, nebylo po schválení změny vydáním STC následně možné získat od výrobce osvědčení o jejich vyhovění konstrukčním údajům změny. LBA odkazuje na případy, kdy výrobce měl sídlo ve Spojených státech a poté, co součást opustila sídlo výrobce, nebylo možné opětovné vydání osvědčení, a na případy, kdy se výrobce před schválením konstrukčních údajů ocitl v platební neschopnosti. LBA vysvětluje, že v těchto případech nebylo opětovné vydání osvědčení těchto součástí možné, nebo vedlo k administrativní zátěži, která zpozdila návrat letadel do provozu, což společnosti Lufthansa Technik AG znemožnilo plnit objednávky zákazníků a způsobilo finanční a ekonomické riziko. |
(4) |
Výjimka udělená úřadem LBA neupřesňuje výrobky nebo projekty, pro které byla společnost Lufthansa Technik AG osvobozena od povinnosti dodržovat bod 145.A.42 přílohy II (část 145) nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 a u nichž může přijmout instalaci nevyhovujících součástí. LBA vysvětluje, že společnost Lufthansa Technik AG má malý počet připravovaných projektů STC, kde takové problémy mohou nastat a společnost Lufthansa Technik AG nemusí být schopna splnit požadavky bodu 145.A.42 přílohy II (část 145) nařízení Komise (EU) č. 1321/2014. Výjimka byla udělena s výhledem na tyto možné problémy, aby se v budoucnosti zabránilo zpoždění při opětovném uvedení upraveného letadla do provozu. Výjimka platí od 13. února 2020 do 31. prosince 2021, a překračuje tak období osmi po sobě jdoucích měsíců. |
(5) |
V rámci zmírnění v souvislosti s nedodržením bodu 145.A.42 přílohy II (část 145) nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 výjimka stanoví, že společnost Lufthansa Technik AG smí uvolnit letadla s prototypovými letadlovými celky na základě alternativního postupu zahrnujícího srovnání stavu certifikace každého takového letadlového celku se schválenými konstrukčními údaji získanými po dokončení příslušného postupu schvalování STC. |
(6) |
Na základě posouzení vydala agentura EASA dne 16. července 2020 záporné doporučení týkající se výjimky udělené LBA. |
(7) |
Komise s doporučením agentury EASA souhlasí. |
(8) |
Podle čl. 71 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139 může členský stát udělit výjimku kterékoli fyzické nebo právnické osobě, na kterou se vztahuje uvedené nařízení, „v případě naléhavých a nepředvídaných situací postihujících dané osoby, nebo v případě naléhavých provozních potřeb dané osoby“, a za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky uvedené v písmenech a) až d) uvedeného článku. |
(9) |
Pokud jde o „naléhavé nepředvídatelné okolnosti“ nebo „naléhavé provozní potřeby“, Komise se domnívá, že tato výjimka není odůvodněna naléhavými nepředvídatelnými okolnostmi s dopadem na společnost Lufthansa Technik AG, ani naléhavými provozními potřebami společnosti Lufthansa Technik AG, jak vyžaduje čl. 71 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139. Výjimka se uděluje s výhledem na možné budoucí problémy s opětovným vydáním osvědčení prototypových letadlových celků. I když některé z uvedených problémů mohou mít nepředvídatelný charakter, jako např. úpadek dodavatele, nebo mohou vést k provozní potřebě uvést letadlo do provozu, tyto problémy v okamžiku udělení výjimky dosud nenastaly, ani bezprostředně nehrozily. Německo zejména nepředložilo žádné důkazy, které by naznačovaly, že někteří výrobci sdělili společnosti Lufthansa Technik AG, že v rámci určitých projektů nebudou schopni poskytnout k letadlovým celkům požadovaná osvědčující prohlášení. V důsledku toho se Komise domnívá, že požadavek naléhavosti není v tomto případě splněn. |
(10) |
Komise se navíc domnívá, že výjimka nesplňuje požadovaná omezení rozsahu a doby trvání, jak je stanoveno v čl. 71 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2018/1139. Výjimka je sice udělena pouze pro případy, kdy není možné znovu vydat osvědčení prototypového letadlového celku, fakticky se však vztahuje na jakýkoli projekt STC prováděný během doby její použitelnosti a na neomezený počet možných celků, které mají být instalovány jako součást takového projektu (takových projektů) STC. Komise dále podotýká, že LBA neprokázal, že výjimka je časově omezená na dobu nezbytně nutnou. Platnost výjimky skončí dne 31. prosince 2021, LBA však přesvědčivě neodůvodnil, jak je toto datum skončení platnosti vázáno na okolnosti nebo potřeby, kvůli kterým je tato výjimka vyžadována. |
(11) |
V důsledku toho nesplňuje výjimka, kterou LBA udělil, podmínky stanovené v čl. 71 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Výjimka z požadavků stanovených v bodě 145.A.42 přílohy II (část 145) nařízení (EU) č. 1321/2014 udělená Německem a oznámená Komisi, Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví a ostatním členským státům dne 25. února 2020, která společnosti Lufthansa Technik AG umožňuje, aby v určitých případech nesplňovala bod 145.A.42 pro některé letadlové celky, které má společnost Lufthansa Technik AG instalovat a které byly vyrobeny jako prototypový letadlový celek, nesplňuje podmínky stanovené v čl. 71 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1139.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Spolkové republice Německo.
V Bruselu dne 14. října 2020.
Za Komisi
Adina VĂLEAN
členka Komise
(1) Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.
(2) Nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů (Úř. věst. L 362, 17.12.2014, s. 1).
16.10.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 342/25 |
ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2020/1502
ze dne 15. října 2020,
kterým se stanoví vnitřní pravidla týkající se poskytování informací subjektům údajů a omezení některých jejich práv v souvislosti se zpracováváním osobních údajů Komisí v rámci mechanismu spolupráce zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 249 odst. 1 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 (1) byl zaveden mechanismus spolupráce mezi Komisí a členskými státy v oblasti přímých zahraničních investic. Uvedený mechanismus je založen na výměně informací, které mohou zahrnovat osobní údaje ve smyslu čl. 3 bodu 1) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (2). Účelem mechanismu spolupráce je umožnit každému členskému státu posoudit, zda přímá zahraniční investice v jiném členském státě může mít vliv na jeho bezpečnost nebo veřejný pořádek, a umožnit Komisi přezkoumat, zda přímá zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek ve více než jednom členském státě. |
(2) |
Kategorie osobních údajů zpracovávaných Komisí pro prověřování přímých zahraničních investic členskými státy a pro zajištění účinnosti mechanismu spolupráce zavedeného nařízením (EU) 2019/452 zahrnují identifikační a kontaktní údaje, profesní údaje a údaje týkající se přímých zahraničních investic. |
(3) |
Osobní údaje budou uchovávány útvary Komise odpovědnými za prověřovací činnost tak dlouho, jak je to nezbytné pro prověřování přímých zahraničních investic členskými státy a pro zajištění fungování mechanismu spolupráce, a budou uchovávány v zabezpečeném elektronickém prostředí, aby se zabránilo nezákonnému přístupu k údajům nebo jejich předávání osobám mimo Komisi (3). |
(4) |
Při provádění svých úkolů je Komise ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů povinna dodržovat práva fyzických osob uznaná v čl. 8 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie a v čl. 16 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i práva stanovená v nařízení (EU) 2018/1725. V souladu s článkem 10 nařízení (EU) 2019/452 musí Komise současně dbát přísných pravidel, jež upravují problematiku důvěrnosti. |
(5) |
Za určitých okolností je třeba sladit práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 s potřebou účinnosti mechanismu spolupráce a také s plným dodržováním základních práv a svobod jiných subjektů údajů. Za tímto účelem umožňuje čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 Komisi omezit použití článků 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725, jakož i zásady transparentnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení v rozsahu, v jakém jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 17, 19 a 20 uvedeného nařízení. |
(6) |
Společná obchodní politika Unie vyžaduje, aby Komise účinně a účelně plnila své úkoly v rámci mechanismu spolupráce. Za tímto účelem a při dodržení norem týkajících se ochrany osobních údajů podle nařízení (EU) 2018/1725 je nutné přijmout vnitřní pravidla, na jejichž základě může Komise omezit práva subjektů údajů v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2018/1725. |
(7) |
Tato vnitřní pravidla by se měla vztahovat na veškeré zpracování údajů prováděné Komisí při výkonu jejích funkcí v rámci mechanismu spolupráce zavedeného nařízením (EU) 2019/452, a to od okamžiku, kdy obdrží informace o dotčených přímých zahraničních investicích. |
(8) |
Za účelem dodržení článků 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725 by Komise měla všechny osoby informovat o své činnosti zahrnující zpracovávání jejich osobních údajů a o jejich právech, a to transparentním a uceleným způsobem v podobě prohlášení o ochraně údajů zveřejněných na internetových stránkách Komise. Komise by měla případně poskytnout další záruky, které zajistí, aby byly subjekty údajů informovány jednotlivě ve vhodném formátu. |
(9) |
Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 14 odst. 5 a čl. 16 odst. 5 nařízení (EU) 2018/1725, má Komise na základě článku 25 uvedeného nařízení možnost omezit poskytování informací subjektům údajů o zpracování jejich osobních údajů a uplatňování jejich dalších práv za účelem ochrany pravomocí Komise týkajících se provádění analýz a postupů v souvislosti s prověřováním přímých zahraničních investic nebo mechanismem spolupráce podle nařízení (EU) č. 2019/452. V tomto ohledu může být nezbytné, aby Komise omezila uplatňování těchto práv a povinností podle čl. 25 odst. 1 písm. a), c), d), g) a h) uvedeného nařízení. To může být nezbytné, pokud by jinak byl ohrožen účel analýz a postupů Komise týkajících se prověřování přímých zahraničních investic nebo mechanismu spolupráce ve vztahu k účinnému provádění společné obchodní politiky Unie. |
(10) |
Kromě toho může být pro zachování účinné spolupráce nutné, aby Komise omezila uplatňování práv subjektů údajů za účelem ochrany operací zpracování dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie nebo orgány členských států. Komise tak může učinit v situaci, kdy by byl ohrožen účel takovéhoto omezení jiným orgánem, institucí nebo subjektem Unie či orgánem členského státu, pokud by Komise nepoužila rovnocenné omezení vztahující se na tytéž osobní údaje. Za tímto účelem by měla Komise s těmito orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a orgány členských států vést konzultace ohledně relevantních důvodů pro uložení těchto omezení a jejich nezbytnosti a přiměřenosti. |
(11) |
Komise může být nucena omezit poskytování informací subjektům údajů a uplatňování dalších práv subjektů údajů ve vztahu k osobní údajům získaným od členských států nebo od jiných, anonymních či identifikovaných zdrojů, je-li to nezbytné k zaručení národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti nebo obrany členských států, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2018/1725, nebo k zaručení vnitřní bezpečnosti orgánů a subjektů Unie, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení. Vnitřní bezpečnost orgánů a subjektů Unie může být ohrožena zejména v případech přímých zahraničních investic, které mohou mít vliv na projekty nebo programy v zájmu Unie z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku. |
(12) |
Komise může být rovněž nucena omezit poskytování informací subjektům údajů a uplatňování dalších práv subjektů údajů ve vztahu k osobním údajům získaným od členských států, třetích zemí nebo mezinárodních organizací za účelem spolupráce s členskými státy, uvedenými třetími zeměmi nebo organizacemi, aby tak zajistila důležitý cíl obecného veřejného zájmu Unie, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2018/1725. Za určitých okolností však může být zájem na mezinárodní spolupráci převážen zájmem týkajícím se základních práv subjektů údajů. |
(13) |
Stejně tak je-li to nezbytné pro monitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou s výkonem veřejné moci při plnění úkolů v rámci mechanismu spolupráce zavedeného nařízením (EU) 2019/452, může být Komise nucena omezit poskytování informací subjektům údajů a uplatňování dalších práv subjektů údajů, jak je uvedeno v čl. 25 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) 2018/1725. |
(14) |
Komise mimoto může omezit poskytování informací subjektům údajů a uplatňování dalších práv subjektů údajů ve vztahu k osobním údajům obdrženým z anonymních nebo identifikovaných zdrojů, jako jsou informátoři, které vyžadují ochranu svých práv a svobod podle čl. 25 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2018/1725. |
(15) |
Komise proto určila důvody uvedené v čl. 25 odst. 1 písm. a), c), d), g) a h) nařízení (EU) 2018/1725 jako důvody pro omezení, která může být nezbytné uplatnit na zpracování osobních údajů prováděné v rámci jejích analýz a postupů v souvislosti s prověřováním přímých zahraničních investic nebo mechanismem spolupráce zavedeným nařízením (EU) 2019/452. |
(16) |
Jakékoli omezení uplatňované na základě tohoto rozhodnutí by mělo být nezbytné a přiměřené s ohledem na rizika pro práva a svobody subjektů údajů. |
(17) |
Komise by měla se všemi omezeními nakládat transparentním způsobem a zaregistrovat každé použití omezení do příslušného záznamového systému. |
(18) |
Komise zpracovává osobní údaje podle nařízení (EU) 2019/452 společně s příslušnými orgány členských států. Hodnocení a postupy Komise týkající se prověřování přímých zahraničních investic nebo mechanismu spolupráce jsou prováděny prostřednictvím různých útvarů, ale primární odpovědnost za koordinaci nese Generální ředitelství pro obchod. |
(19) |
Podle čl. 25 odst. 8 nařízení (EU) 2018/1725 mohou správci poskytnutí informací na základě důvodů uplatňování omezení na subjekt údajů odložit, neprovést nebo je odepřít, pokud by poskytnutí těchto informací jakýmkoliv způsobem mařilo účinek omezení. Jedná se zejména o případ omezení podle článků 16 a 35 uvedeného nařízení. |
(20) |
Komise by měla uložená omezení pravidelně přezkoumávat, aby zajistila, že právo subjektu údajů být informován v souladu s články 16 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 je omezeno pouze po dobu, kdy je takové omezení nezbytné k tomu, aby mohla Komise provést analýzy a postupy v souvislosti s prověřováním přímých zahraničních investic nebo mechanismem spolupráce. |
(21) |
V případě omezení dalších práv subjektů údajů by měl správce v každém jednotlivém případě posoudit, zda by informování o daném omezení ohrozilo jeho účel. |
(22) |
Pověřenec Komise pro ochranu osobních údajů by měl provádět nezávislý přezkum uplatňování omezení, aby bylo zajištěno dodržování tohoto rozhodnutí. |
(23) |
Aby mohla Komise neprodleně omezit uplatňování některých práv a povinností v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2018/1725 a aby nebyly ohroženy analýzy a postupy v souvislosti s prověřováním přímých zahraničních investic nebo mechanismem spolupráce zavedeným nařízením (EU) 2019/452, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost třetím dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. |
(24) |
Byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne 29. července 2020, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Toto rozhodnutí stanoví pravidla, která má Komise dodržovat při informování subjektů údajů o zpracování jejich osobních údajů v souladu s články 14, 15 a 16 nařízení (EU) 2018/1725 v rámci mechanismu spolupráce zavedeného nařízením (EU) 2019/452.
Stanoví rovněž podmínky, za nichž může Komise v rámci tohoto mechanismu spolupráce omezit použití článků 4, 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. a), c), d), g) a h) uvedeného nařízení.
2. Toto rozhodnutí se vztahuje na zpracovávání osobních údajů Komisí pro účely činností prováděných s cílem plnit úkoly Komise podle nařízení (EU) 2019/452 nebo ve vztahu k těmto činnostem.
Článek 2
Platné výjimky a omezení
1. Pokud Komise vykonává své povinnosti s ohledem na práva subjektů údajů podle nařízení (EU) 2018/1725, posoudí, zda neplatí některá z výjimek stanovených v uvedeném nařízení.
2. S výhradou článků 3 až 7 tohoto rozhodnutí, pokud by výkon práv a povinností stanovených v článcích 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 ve vztahu k osobním údajům zpracovávaným Komisí ohrozil účel analýz a postupů Komise týkajících se prověřování přímých zahraničních investic nebo mechanismu spolupráce podle nařízení (EU) 2019/452, včetně odhalení jejích nástrojů a metod, nebo pokud by poškodil práva a svobody jiných subjektů údajů, může Komise omezit použití:
a) |
článků 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725 a |
b) |
zásady transparentnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení, pokud jeho ustanovení odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 14 až 17, 19, 20 a 35 nařízení (EU) 2018/1725. |
3. S výhradou článků 3 až 7 může Komise omezit práva a povinnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku:
a) |
pokud výkon těchto práv a povinností s ohledem na osobní údaje získané od jiného orgánu, instituce nebo subjektu Unie mohl být omezen tímto jiným orgánem, institucí nebo subjektem Unie na základě právních aktů uvedených v článku 25 nařízení (EU) 2018/1725 nebo v souladu s kapitolou IX uvedeného nařízení; nebo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (4) nebo nařízením Rady (EU) 2017/1939 (5); |
b) |
pokud výkon těchto práv a povinností s ohledem na osobní údaje získané od příslušného orgánu členského státu mohl být omezen příslušnými orgány tohoto členského státu na základě aktů uvedených v článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6) nebo na základě vnitrostátních opatření provádějících čl. 13 odst. 3, čl. 15 odst. 3 nebo čl. 16 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (7); |
c) |
pokud by výkon těchto práv a povinností ohrozil spolupráci Komise se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi v souvislosti s prověřováním přímých zahraničních investic. |
Před uplatněním omezení za okolností uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) vede Komise konzultace s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie nebo s příslušnými orgány členských států, ledaže je Komisi zřejmé, že uplatnění omezení je stanoveno v některém z aktů zmíněných v uvedených písmenech.
Ustanovení prvního pododstavce písm. c) se nepoužije, pokud je zájem Komise spolupracovat se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi převážen zájmy nebo základními právy a svobodami subjektu údajů.
4. Odstavci 1, 2 a 3 není dotčeno:
a) |
použití jiných rozhodnutí Komise, která stanoví vnitřní pravidla týkající se poskytování informací subjektům údajů a omezení některých práv podle článku 25 nařízení (EU) 2018/1725; |
b) |
použití článku 23 jednacího řádu Komise (8). |
5. Jakékoli omezení práv a povinností podle odstavce 2 je nezbytné a přiměřené s ohledem na rizika pro práva a svobody subjektů údajů.
Článek 3
Poskytování informací subjektům údajů
1. Komise zveřejňuje na svých internetových stránkách prohlášení o ochraně údajů, jimiž všechny subjekty údajů informuje o svých činnostech, které zahrnují zpracování jejich osobních údajů pro účely analýz a postupů v souvislosti s prověřováním přímých zahraničních investic nebo mechanismem spolupráce podle nařízení (EU) 2019/452. Je-li to možné, aniž by bylo ohroženo fungování mechanismu spolupráce, Komise zajistí, aby byly subjekty údajů informovány jednotlivě ve vhodném formátu.
2. Pokud Komise zcela nebo částečně omezí poskytování informací subjektům údajů, jejichž údaje jsou zpracovávány za účelem analýz a postupů v souvislosti s prověřováním přímých zahraničních investic nebo mechanismem spolupráce podle nařízení (EU) 2019/452, zaznamená a zaregistruje důvody těchto omezení v souladu s článkem 6 tohoto rozhodnutí.
Článek 4
Právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům, právo na výmaz a právo na omezení zpracování
1. Pokud Komise zcela nebo částečně omezí právo subjektů údajů na přístup k osobním údajům, právo na výmaz nebo právo na omezení zpracování podle článků 17, 19 a 20 nařízení (EU) 2018/1725, ve své odpovědi na žádost o přístup, výmaz nebo omezení zpracování informuje dotčený subjekt údajů:
a) |
o uplatněném omezení a o hlavních důvodech tohoto omezení a |
b) |
o možnosti podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žalobu u Soudního dvora Evropské unie. |
2. Poskytnutí informací týkajících se důvodů omezení uvedených v odstavci 1 může být odloženo, neprovedeno nebo odepřeno po dobu, kdy by mařilo účel omezení.
3. Komise zaznamená a zaregistruje důvody omezení v souladu s článkem 6.
4. Pokud je právo na přístup k osobním údajům zcela nebo zčásti omezeno, může subjekt údajů uplatnit své právo na přístup k osobním údajům prostřednictvím evropského inspektora ochrany údajů v souladu s čl. 25 odst. 6, 7 a 8 nařízení (EU) 2018/1725.
Článek 5
Oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektům údajů
Pokud Komise omezí oznamování případů porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, jak je uvedeno v článku 35 nařízení (EU) 2018/1725, zaznamená a zaregistruje důvody tohoto omezení v souladu s článkem 6 tohoto rozhodnutí.
Článek 6
Zaznamenání a registrace omezení
1. Komise zaznamená důvody veškerých omezení uplatněných v souladu s tímto rozhodnutím, včetně posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení, přičemž zohlední všechny relevantní aspekty uvedené v čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725.
2. V záznamu se uvede, jak by výkon práva ze strany příslušného subjektu údajů ohrozil účel analýz a postupů Komise v souvislosti s prověřováním přímých zahraničních investic nebo mechanismem spolupráce podle nařízení (EU) 2019/452 nebo účel omezení uplatňovaných podle čl. 2 odst. 2 nebo 3 tohoto rozhodnutí nebo jak by poškodil práva a svobody jiných subjektů údajů.
3. Záznam a případně dokumenty obsahující podkladové faktické a právní prvky se zaregistrují. Ty jsou pak na požádání přístupné evropskému inspektorovi ochrany údajů.
Článek 7
Délka omezení
1. Omezení uvedená v článcích 3, 4 a 5 zůstávají v platnosti, dokud je platné jejich odůvodnění.
2. Neplatí-li již důvody omezení uvedené v článcích 3 nebo 5, Komise omezení zruší a sdělí subjektu údajů hlavní důvody pro omezení.
Zároveň Komise informuje subjekt údajů o možnosti kdykoli podat stížnost u evropského inspektora ochrany údajů nebo žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
3. Komise uplatňování omezení uvedených v článcích 3 a 5 přezkoumá jeden rok od přijetí a při uzavření příslušných analýz a postupů Komise prováděných v souvislosti s prověřováním přímých zahraničních investic nebo mechanismem spolupráce podle nařízení (EU) 2019/452. Poté Komise sleduje, zda je třeba případné omezení zachovat. Přezkum zahrnuje posouzení nezbytnosti a přiměřenosti omezení, přičemž zohlední všechny relevantní aspekty uvedené v čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1725.
Článek 8
Přezkum pověřencem Komise pro ochranu osobních údajů
1. Kdykoli jsou v souladu s tímto rozhodnutím omezena práva subjektu údajů, je o tom bez zbytečného odkladu informován pověřenec Komise pro ochranu osobních údajů. Na žádost se pověřenci pro ochranu osobních údajů zpřístupní záznam a veškeré dokumenty obsahující podkladové faktické a právní prvky.
2. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může vyzvat k přezkumu omezení. Pověřenec pro ochranu osobních údajů je informován o výsledku požadovaného přezkumu.
3. Komise zdokumentuje zapojení pověřence pro ochranu osobních údajů v každém případě, kdy je omezeno uplatňování práv a povinností uvedených v čl. 2 odst. 2.
Článek 9
Vstup v platnost
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
V Bruselu dne 15. října 2020.
Za Komisi
Ursula VON DER LEYEN
předsedkyně
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1).
(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(3) Uchovávání spisů v Komisi se řídí společným seznamem pro uchovávání spisů (SEC (2019) 900) na úrovni Komise. Doba uchovávání bude stanovena v záznamech o ochraně údajů pro toto konkrétní zpracování.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).
(5) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
(8) K(2000) 3614 (Úř. věst. L 308, 8.12.2000, s. 26).
Opravy
16.10.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 342/31 |
Oprava prováděcího rozhodnutí Rady (EU) 2020/1436 ze dne 12. října 2020, kterým se v souladu s článkem 19 směrnice 2003/96/ES Německu povoluje uplatňovat sníženou sazbu daně na elektřinu dodávanou přímo plavidlům v kotvištích přístavů
( Úřední věstník Evropské unie L 331 ze dne 12. října 2020 )
Obálka, obsah, název na straně 30 a konečná formulace na straně 31:
místo:
„12. října 2020“,
má být:
„7. října 2020“.
16.10.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 342/32 |
Oprava prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/330 ze dne 5. března 2018, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036
( Úřední věstník Evropské unie L 63 ze dne 6. března 2018 )
Strana 43, příloha I, sedmý řádek tabulky: „SPOLUPRACUJÍCÍ VYVÁŽEJÍCÍ VÝROBCI V ČLR, KTEŘÍ NEBYLI ZAŘAZENI DO VZORKU V PŮVODNÍM ŠETŘENÍ“:
místo:
„Jiangsu Wujin Stainless Steel Pipe Group, Co. Ltd, Beijing,“ (doplňkový kód TARIC B 242),
má být:
„Jiangsu Wujin Stainless Steel Pipe Group, Co. Ltd, Changzhou,“ (doplňkový kód TARIC B 242).