(1)

Žádost o zápis názvu „Brački varenik“ předložená Chorvatskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Brački varenik“ zapsán do rejstříku,

(1)

Nařízení (EU) 2017/625 stanoví mimo jiné pravidla pro provádění úředních kontrol a jiných úředních činností příslušnými orgány členských států. Uvedené nařízení rovněž svěřuje Komisi pravomoc k tomu, aby prostřednictvím prováděcího aktu přijala vhodná dočasná opatření, která jsou nezbytná za účelem omezení rizik pro zdraví lidí, zvířat a rostlin a pro dobré životní podmínky zvířat, má-li důkazy o závažném narušení kontrolního systému členského státu.

(2)

Pro účely zohlednění zvláštních okolností v důsledku probíhající krize související s onemocněním koronavirem (COVID-19) umožňuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/466 (2) členským státům uplatnit v souvislosti s úředními kontrolami a jinými úředními činnostmi dočasná opatření.

(3)

Členské státy informovaly Komisi, že některá závažná narušení fungování jejich kontrolních systémů, obtíže při provádění úředních kontrol a jiných úředních činností týkajících se úředních osvědčení a úředních potvrzení o přemísťování zvířat a zboží do Unie a v rámci Unie a obtíže při sjednávání fyzických schůzek s provozovateli a jejich zaměstnanci v rámci úředních kontrol budou s ohledem na krizi související s onemocněním COVID-19 přetrvávat i po 1. říjnu 2020. Aby bylo možné řešit tato závažná narušení, která budou pravděpodobně přetrvávat i v nadcházejících měsících, a usnadnit plánování a provádění úředních kontrol a jiných úředních činností během krize související s onemocněním COVID-19, měla by být doba použitelnosti prováděcího nařízení (EU) 2020/466 prodloužena do 1. února 2021.

(4)

Prováděcí nařízení (EU) 2020/466 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

(1)

Dne 7. srpna 2020 požádala Belgie Unii o finanční pomoc, která by doplnila její vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Belgie provedla s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 měla Belgie ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 8,9 %, resp. 113,8 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Belgie v roce 2020 sníží o 8,8 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Belgii imobilizovalo značnou část pracovní síly. To v Belgii vedlo k náhlému a výraznému nárůstu veřejných výdajů, pokud jde o režim dočasné nezaměstnanosti („chômage temporaire/tijdelijke werkloosheid“), náhradní příjem v období pandemie COVID-19 pro osoby samostatně výdělečně činné („překlenovací právo COVID-19“), rodičovskou dovolenou pod dobu rozšíření onemocnění COVID-19 a řadu režimů podpory příjmu na úrovni regionů a společenství, a nárůstu podpory opatření v oblasti veřejného zdraví, jak je uvedeno ve 4. až 8. bodě odůvodnění.

(4)

Královská vyhláška „Arrêté royal du 30 mars 2020/Koninklijk besluit van 30 maart 2020“ (2), jak je uvedena v žádosti Begie ze dne 7. srpna 2020, upravila z důvodu rozšíření onemocnění COVID-19 režim dočasné nezaměstnanosti („chômage temporaire/tijdelijke werkloosheid“), který poskytuje náhrady zaměstnancům, jejichž práce je omezena nebo pozastavena z důvodu snížení pracovní zátěže či opatření spočívajících v omezení fyzického kontaktu uložených vládou. Tento režim dočasné nezaměstnanosti existoval již před pandemií COVID-19, ale požadavky na přístup k režimu byly upraveny s ohledem na rozšíření onemocnění COVID-19 a došlo k dalšímu usnadnění postupu při podávání žádosti. Dále byl zvýšen příspěvek na dočasnou nezaměstnanost ze 65 % na 70 % denní průměrné mzdy (omezeno na 2 754,76 EUR hrubého měsíčně). Nadto byla zavedena denní prémie ve výši 5,36 EUR.

(5)

Zákon „Loi du 23 mars 2020/Wet van 23 maart 2020“ (3), jak je uveden v žádosti Begie ze dne 7. srpna 2020, rozšířil zavedením „překlenovacího práva COVID-19“ stávající náhradní příjem pro osoby samostatně výdělečně činné, „překlenovací právo“ („Droit passerelle/Overbruggingsrecht“). Jedná se o dávku poskytovanou tam, kde opatření spočívající v omezení fyzického kontaktu uložená vládou vedou k úplnému nebo částečnému přerušení samostatně výdělečné činnosti nebo k dobrovolnému přerušení pracovní činnosti během alespoň sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v průběhu měsíce. Od června 2020 se příspěvek zaměřuje na osoby samostatně výdělečně činné, které obnovily svoji činnost, avšak ve srovnání s rokem 2019 stále čelí snížení obratu. Osoby samostatně výdělečně činné, které ještě nemohou znovu zahájit svoji činnost, mohou tento příspěvek nadále využívat, pokud prokážou, že tato skutečnost je způsobena omezením z důvodu COVID-19.

(6)

Královská vyhláška „Arrêté royal du 13 mai 2020 n° 23/Koninklijk besluit nr. 23 van 13 mei 2020“ (4), jak je uvedena v žádosti Begie ze dne 7. srpna 2020, zavádí rodičovskou dovolenou pod dobu rozšíření onemocnění COVID-19, což je zvláštní rodičovská dovolená, která nemá vliv na právo na řádnou rodičovskou dovolenou a umožňuje rodičům čerpat dovolenou za účelem poskytování další péče svým dětem v období od května do září 2020 s vyšším příspěvkem než v případě běžné rodičovské dovolené.

Rodičovskou dovolenou po dobu rozšíření onemocnění COVID-19 lze považovat za podobné opatření jako u režimů zkrácené pracovní doby, jichž se týká nařízení (EU) 2020/672, jelikož poskytuje podporu příjmů zaměstnancům a pomáhá zachovat zaměstnání tím, že chrání rodiče, kteří se museli starat o své děti po dobu uzavření škol, od nutnosti ukončit pracovní poměr.

(7)

Na základě právních aktů „Arrêté du Gouvernement de la Région de Bruxelles-Capitale de pouvoirs spéciaux n° 2020/019 du 23 avril 2020/Bijzondere machtenbesluit van de Brusselse Hoofdstedelijke Regering nr. 2020/019 van 23 april 2020“ (5), „Arrêté du Gouvernement de la Région de Bruxelles-Capitale de pouvoirs spéciaux n° 2020/030 du 28 mai 2020/Bijzondere machtenbesluit nr. 2020/030 van de Brusselse Hoofdstedelijke Regering van 28 mei 2020“ (6),

„Notification de la réunion du conseil des ministres du gouvernement de la région de Bruxelles-Capitale du jeudi 14 mai 2020/Betekening van de vergadering van de Ministerraad van de brusselse hoofdstedelijke regering van donderdag 14 mei 2020 “  (7), „Besluit van de Vlaamse Regering van 20 maart 2020 “  (8), „Besluit van de Vlaamse Regering van 10. april 2020 “  (9), „Besluit van de Vlaamse Regering van 12 juni 2020 “  (10),

„Arrêté du Gouvernement de la Communauté française de pouvoirs spéciaux n° 4 du 23 avril 2020 “  (11), „Arrêté du Gouvernement de la Communauté française du 7 avril 2020 “  (12), „Arrêté ministerériel du 8 avril 2020 portant exécution de l’arrêté du Gouvernement wallon du 20 mars 2020 “  (13), „Arrêté du Gouvernement wallon du 19 juin 2020 “  (14), „Parlament der Deutschsprachigen Gemeinschaft, Corona-Krisendekret I vom 6. April 2020 “ a „Parlament der Deutschsprachigen Gemeinschaft, Corona-Krisendekret III vom 20. Juli 2020 “, jak jsou uvedeny v žádosti Belgie ze dne 7. srpna 2020, zavedly belgické orgány řadu režimů na úrovni regionů a společenství, které poskytují podporu příjmu osobám samostatně výdělečně činným, podnikům s jedním zaměstnancem a jiným typům zaměstnanců, kteří nemají nárok na jiné druhy podpory příjmu. Zejména kompenzační prémie pro společnosti a podnikatele v Regionu Brusel-hlavní město, prémie za způsobené obtíže a kompenzační a podpůrné prémie ve Vlámském regionu a Vlámském společenství a kompenzační prémie za uzavření podniků ve Valonském regionu poskytují všeobecnou jednorázovou podporu společnostem a osobám samostatně výdělečně činným, které potřebovaly ukončit své obchodní činnosti v důsledku COVID-19 nebo čelily podstatnému snížení obratu.

Pokud byla opatření zaměřena na širší okruh příjemců, byly požadovány pouze částky na výdaje související s podporou osob samostatně výdělečně činných a podniků s jedním zaměstnancem. Další opatření (vyrovnávací prémie pro občasné pracovníky v Regionu Brusel-hlavní město, dotace na školky a dotace na kulturní subjekty ve Francouzském společenství, na vzdělávací aktivity ve Valonském regionu, dotace na kulturní subjekty a pro osoby samostatně výdělečně činné a dotace pro provozovatele turistických služeb v Německojazyčném společenství) se zaměřují na osoby samostatně výdělečně činné a pracovníky bez přístupu k systému dočasné nezaměstnanosti v konkrétních odvětvích (kulturní a pečovatelské odvětví, školicí činnosti). Jelikož v Německojazyčném společenství zajišťuje dotace pro kulturní subjekty a osoby samostatně výdělečně činné půjčky, které lze převést na granty, měly by být podle nařízení (EU) 2020/672 podporovány pouze výdaje týkající se půjček převedených na granty, a to v zájmu splnění požadavku, že se jedná o veřejné výdaje.

(8)

A konečně dekret „Parlament der Deutschsprachigen Gemeinschaft, Corona-Krisendekret I vom 6. April 2020“, jak je uveden v žádosti Belgie ze dne 7. srpna 2020, zavádí opatření týkající se zdraví v Německojazyčném společenství, která zahrnují školení v oblasti hygieny, poskytování ochranných prostředků pro pobytová a pečovatelská centra, nemocnice a poskytovatele lékařských služeb a informační kampaně.

(9)

Belgie splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Belgie předložila Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 7 803 380 000 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť zahrnuje nová opatření i prodloužení stávajících opatření, jež se týkají významné části podniků a pracovní síly v Belgii.

(10)

Komise Belgii konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními a také s používáním příslušných zdravotních opatření týkajících se rozšíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 7. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672.

(11)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Belgii řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostnáními orgány.

(12)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(13)

Belgie by měla Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Belgie tyto výdaje provedla.

(14)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Belgie, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

a)

režim dočasné nezaměstnanosti, „chômage temporaire/tijdelijke werkloosheid“, jak je uveden v „Koninklijk besluit van 30 maart 2020 tot aanpassing van de procedures in het kader van tijdelijke werkloosheid omwille van het Covid-19-virus en tot wijziging van artikel 10 van het koninklijk besluit van 6 mei 2019 tot wijziging van de artikelen 27, 51, 52bis, 58, 58/3 en 63 van het koninklijk besluit van 25 november 1991 houdende de werkloosheidsreglementering en tot invoeging van de artikelen 36sexies, 63bis en 124bis in hetzelfde besluit/Arrêté royal du 30 mars 2020 visant à adapter les procédures dans le cadre du chômage temporaire dû au virus Covid-19 et à modifier l’article 10 de l’arrêté royal du 6 mai 2019 modifiant les articles 27, 51, 52bis, 58, 58/3 et 63 de l’arrêté royal du 25 novembre 1991 portant réglementation du chômage et insérant les articles 36sexies, 63bis et 124bis dans le même arrêté“;

b)

náhradní příjem související s COVID-19 pro osoby samostatně výdělečně činné, tzv. „překlenovací právo během krize“, jak je uveden v „Loi du 23 mars 2020 modifiant la loi du 22 décembre 2016 instaurant un droit passerelle en faveur des travailleurs indépendants et introduisant les mesures temporaires dans le cadre du COVID-19 en faveur des travailleurs indépendants/Wet van 23 maart 2020 tot wijziging van de wet van 22 december 2016 houdende invoering van een overbruggingsrecht ten gunste van zelfstandigen en tot invoering van tijdelijke maatregelen in het kader van COVID-19 ten gunste van zelfstandige“;

c)

rodičovskou dovolenou po dobu rozšíření onemocnění COVID-19, jak je uvedena v „Arrêté royal n° 23 du 13 mai 2020 pris en exécution de l’article 5, § 1, 5°, de la loi du 27 mars 2020 accordant des pouvoirs au Roi afin de prendre des mesures dans la lutte contre la propagation du coronavirus COVID-19 (II) visant le congé parental corona/Koninklijk besluit nr. 23 van 13 mei 2020, tot uitvoering van artikel 5, § 1, 5°, van de wet van 27 maart 2020 die machtiging verleent aan de Koning om maatregelen te nemen in de strijd tegen de verspreiding van het coronavirus COVID-19 (II) houdende het corona ouderschapsverlof“;

d)

následující režimy podpory příjmu na úrovni regionů a společenství:

e)

zdravotní opatření v Německojazyčném společenství, jak jsou uvedena v článku 7 „Parlament der Deutschsprachigen Gemeinschaft, Corona-Krisendekret I vom 6. April 2020“.

(1)

Dne 7. srpna 2020 Bulharsko požádalo Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Bulharsko provedlo s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 mělo Bulharsko na konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 2,8 %, resp. 25,5 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Bulharska v roce 2020 sníží o 7,1 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Bulharsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To v Bulharsku vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů, který souvisel se dvěma opatřeními na podporu mezd, jak uvádí 4. a 5. bod odůvodnění.

(4)

Konkrétně vyhláška Rady ministrů č. 55 ze dne 30. března 2020 (2), jak je uvedena v žádosti Bulharska ze 7. srpna 2020, zavedla opatření, které poskytuje podporu na mzdy podnikům, jež v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 dobrovolně nebo na základě právních předpisů omezily nebo zcela zastavily svou činnost. Požaduje, aby během účasti na opatření a po stejnou dobu i poté nepřišli zaměstnanci o zaměstnání. Měsíční subvencování mzdových nákladů způsobilým podnikům činí 60 % měsíční hrubé mzdy (včetně příspěvku zaměstnavatele na sociální zabezpečení) podporovaných zaměstnanců.

(5)

Vyhláška Rady ministrů č. 151 ze dne 3. července 2020 (3), jak je uvedena v žádosti Bulharska ze dne 7. srpna 2020, kromě toho zavedla opatření, které poskytuje podporu na mzdové výdaje podnikům, jež v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 utrpěly propad příjmů přinejmenším o 20 %. Požaduje, aby během účasti na opatření a po stejnou dobu i poté nepřišli zaměstnanci o zaměstnání. Měsíční subvencování mzdových nákladů způsobilým podnikům činí 60 % měsíční hrubé mzdy (včetně příspěvku zaměstnavatele na sociální zabezpečení) podporovaných zaměstnanců.

(6)

Bulharsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Bulharsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 511 000 000 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť nová opatření se týkají nebo se mají týkat značné části podniků a pracovní síly v Bulharsku.

(7)

Komise Bulharsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak je uvádí žádost ze dne 7. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672.

(8)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Bulharsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(9)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(10)

Bulharsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Bulharsko tyto výdaje provedlo.

(11)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Bulharska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

a)

podporu mzdových nákladů podniků, jak je uvedena ve vyhlášce Rady ministrů č. 55 ze dne 30. března 2020;

b)

podporu mzdových nákladů podniků, jak je uvedena ve vyhlášce Rady ministrů č. 151 ze dne 3. července 2020.

(1)

Dne 6. srpna 2020 Kypr požádal Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Kypr provedl s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 měl Kypr na konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 7 %, resp. 115,7 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Kypru v roce 2020 sníží o 7,7 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 na Kypru imobilizovalo značnou část pracovní síly. To na Kypru vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů, který souvisel se zvláštním režimem dovolené pro rodiče, s režimy podporujícími společnosti při částečném nebo úplném přerušení činnosti, se zvláštním režimem pro osoby samostatně výdělečně činné, se zvláštním režimem pro hotelové jednotky a turistické ubytování, se zvláštním režimem na podporu podniků zaměřených na turistický ruch, ovlivněných cestovním ruchem nebo spojených s podniky, na které se vztahuje povinné úplné přerušení činnosti, se zvláštním režimem na podporu podniků vykonávajících zvláštní předem stanovené činnosti a s režimem dotací poskytovaných velmi malým a malým podnikům a osobám samostatně výdělečně činným a určených na podporu opatření v oblasti veřejného zdraví, pokud jde o režim nemocenských dávek, jak uvádí 4. až 12. bod odůvodnění.

(4)

„Zákon 27(I)/2020“, jak je uveden v žádosti Kypru ze dne 6. srpna 2020, se stal základem pro zavedení řady správních aktů nastiňujících opatření, jejichž cílem je řešit dopad rozšíření onemocnění COVID-19. Na základě zákona 27(I)/2020 zavedly úřady režim zvláštní dovolené, v jehož rámci je poskytována náhrada mzdy rodičům, kteří mají děti do 15 let nebo děti jakéhokoli věku se zdravotním postižením a kteří pracují v soukromém sektoru. Tento režim zvláštní dovolené lze považovat za podobné opatření jako režimy zkrácené pracovní doby uvedené v nařízení (EU) 2020/672, protože poskytuje podporu příjmu zaměstnancům a napomáhá zachování pracovních míst tím, že chrání rodiče, kteří se po dobu uzavření škol musí starat o své děti, před nutností ukončit pracovní poměr.

(5)

Úřady rovněž zavedly režim podporující společnosti při úplném přerušení činnosti, v jehož rámci je poskytována náhrada mzdy 90 % zaměstnancům podniků, které byly nuceny přerušit činnost, pod podmínkou setrvání pracovníků v zaměstnání. Tato náhrada zahrnuje 60 % platu zaměstnance nebo 60 % jednotek sociálního pojištění zaměstnance získaných v roce 2018 (nebo v roce 2019 za období 7/2020–8/2020) podle toho, která z těchto hodnot je vyšší. Výše náhrady se pohybuje od minimální výše 360 EUR do maximální výše 1 214 EUR měsíčně.

(6)

Režim podporující společnosti při částečném přerušení činnosti poskytuje náhrady mezd zaměstnancům podniků, u nichž došlo nejméně k 25 % snížení obratu v důsledku pandemie, pod podmínkou setrvání pracovníků v zaměstnání. Tato náhrada zahrnuje 60 % platu zaměstnance nebo 60 % jednotek sociálního pojištění zaměstnance získaných v roce 2018 podle toho, která z těchto hodnot je vyšší. Výše náhrady se pohybuje od minimální výše 360 EUR do maximální výše 1 214 EUR měsíčně.

(7)

„Zvláštní režim pro osoby samostatně výdělečně činné“ poskytuje náhrady osobám samostatně výdělečně činným, které podle vyhlášky ministra zdravotnictví nebo rozhodnutí Rady ministrů nemohou vykonávat žádnou činnost.

(8)

„Zvláštní režim pro hotelové jednotky a turistické ubytování“ poskytuje náhrady mezd s cílem podpořit zaměstnance v hotelovém průmyslu a dalších podnicích poskytujících turistické ubytování, jejichž zaměstnavatel zcela přerušil činnost nebo zaznamenal snížení obratu o více než 40 %. Účast v tomto režimu je podmíněna setrváním pracovníků v zaměstnání.

(9)

„Zvláštní režim na podporu podniků zaměřených na turistický ruch, ovlivněných cestovním ruchem nebo spojených s podniky, na které se vztahuje povinné úplné přerušení činnosti“ poskytuje náhrady mezd zaměstnancům v hotelovém průmyslu a dalších podnicích poskytujících turistické ubytování, které zcela přerušily činnost nebo zaznamenaly snížení obratu o více než 55 %, pod podmínkou setrvání pracovníků v zaměstnání.

(10)

„Zvláštní režim na podporu podniků vykonávajících zvláštní předem stanovené činnosti“ poskytuje náhrady mezd zaměstnancům podniků, které utrpěly snížení obratu nejméně o 55 %, pod podmínkou setrvání pracovníků v zaměstnání.

(11)

„Dodatečný rozpočet, dočasný rámec pro opatření státní podpory s cílem podpořit hospodářství v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19“, jak je uveden v žádosti Kypru ze dne 6. srpna 2020, navíc zavádí dotace pro velmi malé a malé podniky a pro osoby samostatně výdělečně činné, které zaměstnávají až 50 zaměstnanců. Byla požadována pouze část výdajů souvisejících s podporou samostatně výdělečně činných osob a podniků s jedním zaměstnancem. Tyto dotace poskytují jednorázový příspěvek na podporu provozních nákladů malých podniků a osob samostatně výdělečně činných. Režim poskytování dotací lze považovat za podobné opatření jako režimy zkrácené pracovní doby uvedené v nařízení (EU) 2020/672, protože jeho cílem je ochrana osob samostatně výdělečně činných nebo podobných kategorií pracovníků před snížením či ztrátou příjmů.

(12)

A konečně „režim nemocenských dávek“ poskytuje náhrady mezd osobám zaměstnaným v soukromém sektoru a osobám samostatně výdělečně činným pod podmínkou, že jsou klasifikovány jako zranitelné osoby podle seznamu zveřejněného ministerstvem zdravotnictví, umístěny do karantény příslušnými orgány nebo nakaženy onemocněním COVID-19.

(13)

Kypr splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Kypr předložil Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 479 070 000 EUR z důvodu nárůstu částky přímo související se zvláštním režimem dovolené pro rodiče, s režimy podporujícími společnosti při částečném nebo úplném přerušení činnosti, se zvláštním režimem pro osoby samostatně výdělečně činné, se zvláštním režimem pro hotelové jednotky a turistické ubytování, se zvláštním režimem na podporu podniků zaměřených na turistický ruch, ovlivněných cestovním ruchem nebo spojených s podniky, na které se vztahuje povinné úplné přerušení činnosti, se zvláštním režimem na podporu podniků vykonávajících zvláštní předem stanovené činnosti a s režimem poskytování podpory velmi malým a malým podnikům a osobám samostatně výdělečně činným. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť tato nová opatření se týkají významné části podniků a pracovní síly na Kypru.

(14)

Komise Kypr konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo souvisejících s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 6. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672.

(15)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Kypru řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostnáními orgány.

(16)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(17)

Kypr by měl Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Kypr tyto výdaje provedl.

(18)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Kypru, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

a)

zvláštní režim dovolené pro rodiče podle zákona 27(I)/2020 a správních aktů 127/148/151/184/192/212/213/235/2020;

b)

režimy podporující společnosti při částečném a úplném přerušení činnosti podle zákona 27(I)/2020 a správních aktů 131/148/151/188/212/213/239/2020 a 151/187/212/213/238/243/273/2020;

c)

zvláštní režim pro osoby samostatně výdělečně činné podle zákona 27(I)/2020 a správních aktů 129/148/151/186/213/237/322/2020);

d)

zvláštní režim pro hotelové jednotky a turistické ubytování podle zákona 27(I)/2020 a správních aktů 269/317/2020;

e)

zvláštní režim na podporu podniků zaměřených na turistický ruch, ovlivněných cestovním ruchem nebo spojených s podniky, na které se vztahuje povinné úplné přerušení činnosti podle zákona 27(I)/2020 a správních aktů 270/318/2020;

f)

zvláštní režim na podporu podniků vykonávajících zvláštní předem stanovené činnosti podle zákona 27(I)/2020 a správních aktů 272/320/2020;

g)

režim poskytování dotací velmi malým a malým podnikům a osobám samostatně výdělečně činným, jak je uveden v „Dodatečném rozpočtu, dočasném rámci pro opatření státní podpory s cílem podpořit hospodářství v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19“, pro část výdajů vztahujících se k podpoře osob samostatně výdělečně činných a podniků s jedním zaměstnancem;

h)

režim nemocenských dávek podle zákona 27(I)/2020 a správních akt§ 128/148/151/185/212/236/2020.

(1)

Dne 7. srpna 2020 Česká republika požádala Unii o finanční pomoc, která by doplnila její vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Česká republika provedla s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 měla Česká republika ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 6-7 %, resp. 38-7 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP České republiky v roce 2020 sníží o 7-8 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v České republice imobilizovalo značnou část pracovní síly. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů České republiky, který souvisel s režimem zkrácené pracovní doby, tzv. programem „Antivirus“ (v režimech A a B), a podobnými opatřeními zaměřenými na nemzdové náklady práce (režim C programu „Antivirus“) nebo s podporou pro osoby samostatně výdělečně činné, jak je uvedeno ve 4. až 8. bodě odůvodnění.

(4)

Usnesení vlády ze dne 31. března 2020 č. 353, ve znění pozdějších předpisů, jehož právním základem je § 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, jak je uvádí žádost České republiky ze dne 7. srpna 2020, zavedla program „Antivirus“ v jeho režimech A a B. Tato opatření jsou určena k částečné kompenzaci mzdových nákladů soukromým zaměstnavatelům, kteří byli nuceni pozastavit nebo výrazně omezit svůj provoz v přímém důsledku opatření orgánů veřejné správy (režim A) nebo nepřímo v důsledku negativních hospodářských následků pandemie (režim B), například pokud zaměstnanci nemohli vykonávat práci z důvodu omezení cestování. V rámci režimu A pokrývá státní příspěvek 80 % vyplacené náhrady mzdy, ne však více než 39 000 Kč na zaměstnance měsíčně. V rámci režimu B činí státní příspěvek 60 % vyplacené náhrady mzdy, ne však více než 29 000 Kč na zaměstnance měsíčně. Zaměstnanci, na které se režim vztahuje, nemohou být během zapojení zaměstnavatele do režimu propuštěni. Tato opatření platí od 12. března do 31. října 2020 (2).

(5)

Na základě zákona č. 300/2020 Sb. a zákona č. 187/2006 Sb. (3), jak je uvádí žádost České republiky ze dne 7. srpna 2020, orgány veřejné správy dále zavedly režim C programu „Antivirus“. Toto opatření snižuje nemzdové náklady práce (například odvody zaměstnavatelů na sociální zabezpečení) malých společností (do 50 zaměstnanců), které udržují zaměstnanost a mzdové náklady na úrovni alespoň 90 % v porovnání se stavem na konci března 2020 a v březnu 2020. Bylo požadováno pouze 90 % celkových výdajů na opatření, aby bylo zajištěno, že podpora odpovídá výdajům na zachování zaměstnanosti. Základ výpočtu je omezen na 150 % průměrné hrubé mzdy v České republice. Tato podpora může být poskytována na celé období od června do srpna 2020 nebo na jeho část;

(6)

Program „Pětadvacítka“ zavedený zákonem č. 159/2020 Sb. (4), jak jej uvádí žádost České republiky ze dne 7. srpna 2020, poskytuje kompenzační bonus 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období osobám samostatně výdělečně činným, které byly nuceny pozastavit nebo výrazně omezit svou hospodářskou činnost nnad míru obvyklou v důsledku ohrožení veřejného zdraví onemocněním COVID-19 nebo krizových opatření orgánů veřejné správy. Tento program je rozdělen do dvou bonusových období: od 12. března do 30. dubna 2020 a od 1. května do 8. června 2020. Tento kompenzační bonus představuje ušlé příjmy vlády, které lze pro účely provádění nařízení Rady (EU) 2020/672 považovat za rovnocenné veřejným výdajům.

(7)

Na základě zákona č. 136/2020 Sb. (v případě pojistného na sociální zabezpečení) a zákona č. 134/2020 Sb. (v případě pojistného na veřejné zdravotní pojištění), jak je uvádí žádost České republiky ze dne 7. srpna 2020, zavedly orgány veřejné správy částečné prominutí odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění splatných osobami samostatně výdělečně činnými, které během poskytování podpory nadále vykonávají hospodářskou činnost. Stát přebírá povinnost platby odpovídajících měsíčních odvodů v období od března do srpna 2020. Výše prominutých odvodů je omezena na úroveň stanovenou zákonem;

(8)

A konečně na základě usnesení vlády ze dne 19. března 2020 č. 262, ze dne 26. března č. 311, ze dne 31. března č. 354, ze dne 4. května č. 514 a ze dne 18. května č. 552, § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (v případě osob samostatně výdělečně činných v zemědělské a lesnické prvovýrobě), a § 3 písm. h) zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů (v případě všech ostatních osob samostatně výdělečně činných)“, jak je uvádí žádost České republiky ze dne 7. srpna 2020, zavedly orgány veřejné správy pro osoby samostatně výdělečně činné tzv. „ošetřovné“. Toto opatření kompenzuje ušlý výdělek osob samostatně výdělečně činných v důsledku potřeby vykonávání péče o děti nebo o osoby vyžadující péči z důvodu uzavření zařízení péče o děti a zařízení sociální péče. Denní výše podpory je stanovena na 424 Kč v březnu 2020 a 500 Kč v období od dubna do června 2020. Tato podpora může být poskytována na celé období od 12. března do 30. června 2020 nebo na jeho část.

(9)

Česká republika splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Česká republika předložila Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 2 940 446 745 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť nová opatření se týkají významné části podniků a pracovní síly v České republice. Česká republika hodlá pokrýt 940 446 745 EUR ze zvýšené částky výdajů prostřednictvím finančních prostředků Unie a vlastním financováním.

(10)

Komise Českou republiku konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak je uvádí žádost ze dne 7. srpna 2020, a to v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672.

(11)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci České republice řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostnáními orgány.

(12)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(13)

Česká republika by měla Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Česká republika tyto výdaje provedla.

(14)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby České republiky, jakož i žádostí o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

a)

program „Antivirus“ podle usnesení vlády ze dne 31. března 2020 č. 353, ve znění pozdějších předpisů, jehož právním základem je § 120 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů;

b)

program „Antivirus“, režim C, podle zákona č. 300/2020 Sb.;

c)

program „Pětadvacítka“ podle zákona č. 159/2020 Sb.;

d)

částečné prominutí odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění splatných osobami samostatně výdělečně činnými podle zákona č. 136/2020 Sb. (v případě pojistného na sociální zabezpečení) a zákona č. 134/2020 Sb. (v případě pojistného na veřejné zdravotní pojištění);

e)

„ošetřovné“ pro osoby samostatně výdělečně činné podle usnesení vlády ze dne 19. března 2020 č. 262, ze dne 26. března č. 311, ze dne 31. března č. 354, ze dne 4. května č. 514 a ze dne 18. května č. 552, § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů (v případě osob samostatně výdělečně činných v zemědělské a lesnické prvovýrobě), a § 3 písm. h) zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů (v případě všech ostatních osob samostatně výdělečně činných).

(1)

Dne 6. srpna 2020 požádalo Řecko Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Řecko provedlo s cílem omezit rozšíření onemocnění a jeho sociálně-ekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 mělo Řecko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí 6,4% a veřejný dluh 196,4 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Řecka v roce 2020 sníží o 9 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Řecku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To v Řecku vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů, který souvisel se zvláštními příspěvky pro zaměstnance v soukromém sektoru, jejichž pracovní smlouvy byly z důvodu krize pozastaveny, náklady na jejich sociální pojištění během doby pozastavení, zvláštními příspěvky pro samostatně výdělečně činné odborníky, režimem zkrácené pracovní doby a příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení zaměstnanců v sezónních podnicích terciárního sektoru, jak uvádí 4. až 8. bod odůvodnění.

(4)

Konkrétně „právní akt ze dne 14. března 2020“ (2), jak jej uvádí žádost Řecka ze dne 6. srpna 2020, zavádí zvláštní příspěvek pro zaměstnance soukromého sektoru, jejichž pracovní smlouvy byly pozastaveny. Toto opatření si klade za cíl chránit pracovní místa ve společnostech, které na základě veřejného nařízení zastavily provoz, nebo patří k hospodářským odvětvím, která byla vážně zasažena v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19, a týká se poskytování zvláštního měsíčního příspěvku ve výši 534 EUR zaměstnancům, jejichž pracovní smlouvy byly pozastaveny od poloviny března 2020. Základní podmínkou pro využití podpory v rámci programu je, že zaměstnavatel zachová stejný stav zaměstnanců(tedy totožné zaměstnance) po dobu odpovídající době, po kterou byla pracovní smlouva pozastavena.

(5)

Orgány veřejné správy dále zavedly státem financované krytí sociálního zabezpečení zaměstnanců, kteří jsou příjemci zvláštního příspěvku uvedeného ve 4. bodě odůvodnění. Základní podmínkou pro zisk podpory v rámci programu je, že zaměstnavatel zachová stejný stav zaměstnanců (tedy totožné zaměstnance) po dobu odpovídající době, po kterou byla pracovní smlouva pozastavena.

(6)

„Právní akt ze dne 20. března 2020“ (3), jak jej uvádí žádost Řecka ze dne 6. srpna 2020, zavedl zvláštní příplatek pro samostatně výdělečně činné odborníky (ekonomy, účetní, inženýry, lékaře, učitele a vědce). Opatření se týká jednorázového zvláštního příspěvku ve výši 600 EUR, který byl v dubnu, nebo červnu 2020 poskytnut těmto odborníkům..

(7)

Režim zkrácené pracovní doby, který platí od 15. června 2020 do 15. října 2020 ve všech společnostech s výjimkou leteckého průmyslu, kde jej lze prodloužit do konce roku 2020, byl zaveden na základě „zákona č. 4690/2020“ (4), jak jej uvádí žádost Řecka ze dne 6. srpna 2020. Způsobilé společnosti jsou společnosti, jež zaznamenaly pokles obratu přinejmenším o 20 %, a opatření umožňuje snížit týdenní pracovní dobu zaměstnanců až o 50 % za podmínky zachování pracovního vztahu. Od 15. června 2020 do 30. června 2020 stát z neodpracovaných hodin zaměstnanců hradí 60 % jejich čistého výdělku a 60 % příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení. Od 1. července 2020 stát kromě 60 % čistého výdělku zaměstnanců z neodpracovaných hodin hradí z těchto neodpracovaných hodin i 100 % příspěvků zaměstnavatele a zaměstnance na sociální zabezpečení.

(8)

A konečně „zákon č. 4714/2020“ (5), jak jej uvádí žádost Řecka ze dne 6. srpna 2020, zavádí státní financování příspěvků zaměstnavatele na sociální zabezpečení určené pro zaměstnance v sezónních podnicích. Opatření se zaměřuje na sezónní podniky v terciárním sektoru, konkrétně na podniky, v nichž je – dle údajů z roku 2019 – 50 % jejich obratu soustředěno ve třetím čtvrtletí, a klade si za cíl financovat příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení během měsíců července, srpna a září 2020 za podmínky, že společnosti zachovají stejný počet zaměstnanců, jež měly k 30. červnu 2020.

(9)

Řecko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Řecko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 2 728 000 000 EUR z důvodů vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit sociálně-ekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť se vztahuje na nová opatření, jež se týkají značné části podniků a pracovní síly v Řecku.

(10)

Komise Řecko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak je uvádí žádost ze dne 6. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(11)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Řecku řešit sociálně-ekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostnáními orgány.

(12)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(13)

Řecko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Řecko tyto výdaje provedlo.

(14)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Řecka, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

a)

zvláštní příspěvek pro zaměstnance, jejichž pracovní smlouvy byly pozastaveny, jak je uveden v článku 13 „právního aktu ze dne 14. března 2020“;

b)

sociální zabezpečení zaměstnanců v rámci opatření uvedených v písmenu a) tohoto článku, jak je uveden v článku 13 „právního aktu ze dne 14. března 2020“;

c)

zvláštní příspěvek samostatně výdělečně činným odborníkům, jak je uveden v článku 8 „právního aktu ze dne 20. března 2020“;

d)

režim zkrácené pracovní doby, jak je uveden v článku 31 „zákona č. 4690/2020“;

e)

příspěvky zaměstnavatele na sociální zabezpečení zaměstnanců v sezónních podnicích terciárního sektoru, jak je uveden v článku 123 „zákona č. 4714/2020“.

(1)

Dne 3. srpna 2020 Španělsko požádalo Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Španělsko provedlo s cílem omezit rozšíření onemocnění a jeho sociálně-ekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 mělo Španělsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí ve výši 10,1 % a veřejný dluh ve výši 115,6 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Španělska v roce 2020 sníží o 10,9 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 ve Španělsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů ve Španělsku, který souvisel s režimem zkrácené pracovní doby, podobnými opatřeními konkrétně zaměřenými na osoby samostatně výdělečně činné a pracovníky v odvětví cestovního ruchu a opatřeními na podporu v oblasti veřejného zdraví, jak uvádí 4. až 9. bod odůvodnění.

(4)

„Královské nařízení s mocí zákona 8/2020“, „královské nařízení s mocí zákona 11/2020“ a „královské nařízení s mocí zákona 24/2020“, jak je uvádí žádost Španělska ze dne 3. srpna 2020, zavedly kompenzace mzdy až do výše 70 % základní mzdy pro zaměstnance, kterým byla uložena nucená dovolená v rámci režimu zkrácené pracovní doby „ERTE“ („Expediente de Regulación Temporal de Empleo“). Tato náhrada je omezena na maximální výši 1 098,09 EUR měsíčně a je možné ji zvýšit na 1 254,96 EUR měsíčně nebo 1 411,83 EUR měsíčně v závislosti na počtu příjemcem vyživovaných dětí.

(5)

Vláda rovněž zavedla úplné nebo částečné osvobození od placení příspěvků na sociální zabezpečení v závislosti na velikosti zaměstnavatele a měsíci týkající se zaměstnanců, na které se vztahuje režim „ERTE“. Toto osvobození představuje ušlé vládní příjmy, které lze pro účely provádění nařízení (EU) 2020/672 považovat za rovnocenné veřejným výdajům.

(6)

Pro osoby samostatně výdělečně činné vláda zavedla dávku při „ukončení činnosti“ (tj. úplné nebo částečné pozastavení samostatně výdělečné činnosti) a související osvobození od placení příspěvků na sociální zabezpečení. Toto opatření poskytuje měsíční platby podnikům, které musely být uzavřeny, nebo v případě, že jsou otevřeny, jejichž obrat se snížil o více než 75 %.

(7)

Dále byla zavedena zvláštní podpůrná opatření spočívající v dávkách a osvobození od placení příspěvků na sociální zabezpečení pro zaměstnance, na které se vztahuje režim „ERTE“, pro „stálé sezónní pracovníky“, kteří se v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 nemohli ke své činnosti vrátit v plánovaných termínech, a to na základě „královského nařízení s mocí zákona 15/2020“ použitím „královského nařízení s mocí zákona 8/2020“, jak jej uvádí žádost Španělska ze dne 3. srpna 2020.

(8)

„Královské nařízení s mocí zákona 8/2019“, „královské nařízení s mocí zákona 12/2019“, „královské nařízení s mocí zákona 7/2020“ a „královské nařízení s mocí zákona 25/2020“, jak je uvádí žádost Španělska ze dne 3. srpna 2020, zavedly osvobození od placení příspěvků na sociální zabezpečení zaměstnavatelem (ve výši 50 %) s cílem „zachovat zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu“ během stavu nouze i mimo něj, při zachování minimální úrovně sociálního zabezpečení několika kategorií pracovníků. Průměr celkových měsíčních výdajů a počet osob, na které společnosti získaly dotace, tvoří průměrné výdaje na osobu a měsíc ve výši přibližně 192 EUR.

(9)

A konečně, Španělsko také rozšířilo zdravotní příspěvky pro pracovníky nepřítomné v zaměstnání v důsledku onemocnění COVID-19 (buď v preventivní izolaci nebo nakažené pracovníky), a to na základě „královského nařízení s mocí zákona 6/2020“ a „královského nařízení s mocí zákona 13/2020“, jak je uvádí žádost Španělska ze dne 3. srpna 2020. Toto opatření je podobné režimu pracovních úrazů (tj. dávky jsou vyšší a jsou vypláceny z Fondu sociálního zabezpečení od prvního dne nepřítomnosti), přičemž výše dávek je omezena na 75 % základní mzdy.

(10)

Španělsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Španělsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 23 803 573 600 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit sociálně-ekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. Zvýšená částka přímo související s režimem zkrácené pracovní doby „ERTE“ a podobnými opatřeními konkrétně zaměřenými na osoby samostatně výdělečně činné a pracovníky v odvětví cestovního ruchu představuje náhlý a prudký nárůst z důvodu téměř okamžitého a bezprecedentního nárůstu počtu příjemců, na které se tyto režimy vztahují, a rozsahu souvisejících příspěvků ve Španělsku. Španělsko hodlá pokrýt 1 660 000 000 EUR ze zvýšené částky výdajů prostřednictvím finančních prostředků Unie.

(11)

Komise Španělsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na rozšíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 3. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(12)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Španělsku řešit sociálně-ekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostnáními orgány.

(13)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(14)

Španělsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Španělsko tyto výdaje provedlo.

(15)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Španělska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti. Zejména byla stanovena výše půjčky tak, aby byl zajištěn soulad s obezřetnostními pravidly platnými pro úvěrové portfolio, jak je stanoveno v nařízení Rady (EU) 2020/672,

a)

režim zkrácené pracovní doby „ERTE“ („Expediente de Regulación Temporal de Empleo“) pro zaměstnance podle „královského nařízení s mocí zákona 8/2020 ze dne 17. března“ (kapitola II, články 22 až 28), „královského nařízení s mocí zákona 18/2020 ze dne 12. května“ a „královského nařízení s mocí zákona 24/2020 ze dne 26. června“ (články 1 až 7);

b)

mimořádná opatření týkající se příspěvků na sociální zabezpečení pro zaměstnance, na které se vztahuje režim „ERTE“, podle „královského nařízení s mocí zákona 8/2020 ze dne 17. března“ (kapitola II, články 22–28), „královského nařízení s mocí zákona 18/2020 ze dne 12. května“ (články 1 až 4) a „královského nařízení s mocí zákona 24/2020 ze dne 26. června“ (kapitola I, článek 4 a dodatečné ustanovení 1);

c)

dávku při „ukončení činnosti“ a související osvobození od placení příspěvků na sociální zabezpečení podle „královského nařízení s mocí zákona 8/2020 ze dne 17. března“ (článek 17), ve znění „královského nařízení s mocí zákona 11/2020 ze dne 31. března“ (konečné ustanovení 1.8) a „královského nařízení s mocí zákona 24/2020 ze dne 26. června“ (články 8, 9 a 10);

d)

režim podpory pro „stálé sezónní pracovníky“ podle „královského nařízení s mocí zákona 15/2020 ze dne 21. dubna“ (konečné ustanovení 8) a použitím „královského nařízení s mocí zákona 8/2020 ze dne 17. března“ (článek 24) pro tyto pracovníky;

e)

částečné osvobození od placení příspěvků na sociální zabezpečení zaměstnavatelem s cílem „zachovat zaměstnanost v odvětví cestovního ruchu“ podle „královského nařízení s mocí zákona 8/2019 ze dne 8. března“, „královského nařízení s mocí zákona 12/2019 ze dne 11. října“, „královského nařízení s mocí zákona 7/2020 ze dne 12. března“ (článek 13) a „královského nařízení s mocí zákona 25/2020“ (konečné ustanovení 4);

f)

zdravotní příspěvky pro pracovníky nepřítomné v zaměstnání v důsledku onemocnění COVID-19 podle „královského nařízení s mocí zákona 6/2020 ze dne 10. března“ (článek 5) akrálovského nařízení s mocí zákona 13/2020 ze dne 7. dubna“ (konečné ustanovení 1) a „královského nařízení s mocí zákona 27/2020 ze dne 4. srpna“ (konečné ustanovení 10).

(1)

Dne 6. srpna 2020 Chorvatsko požádalo Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Chorvatsko provedlo s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 mělo Chorvatsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 7,1 %, resp. 88,6 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Chorvatska v roce 2020 sníží o 10,8 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Chorvatsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů v Chorvatsku, který souvisel s dotacemi pro zachování pracovních míst v odvětvích ovlivněných onemocněním COVID-19 a pomocí v rámci režimů zkrácené pracovní doby, jak uvádí 4. a 5. bod odůvodnění.

(4)

Na základě „Zákona o trhu práce“ (2), jak jej uvádí žádost Chorvatska ze dne 6. srpna 2020, Chorvatský úřad práce rozhodl (3) zavést opatření zajišťující částečné financování mezd zaměstnanců podniků, jejichž příjmy poklesly (o 20 % v období od března do května 2020 nebo o 50 % v červnu 2020), pod podmínkou, že jejich pracovní poměr není ukončen. Výše podpory za březen 2020 je stanovena na 3 250 HRK na zaměstnance na plný úvazek, za duben, květen a červen 2020 je pak výše měsíční výše podpory stanovena na 4 000 HRK na zaměstnance na plný úvazek.

(5)

Na základě „Zákona o trhu práce“ rovněž Chorvatský úřad práce rozhodl (4) zavést opatření poskytující podporu při dočasném zkrácení pracovní doby v období od června do prosince 2020 pro podniky zaměstnávající 10 a více zaměstnanců, a to v jakémkoli odvětví pod podmínkou, že pracovní poměr se zaměstnancem není ukončen. V rámci opatření je možné poskytnout podporu ve výši až 2 000 HRK na zaměstnance měsíčně.

(6)

Chorvatsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Chorvatsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 1 381 780 800 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit sociálně-ekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst z důvodu téměř okamžitého a bezprecedentního nárůstu počtu pracovníků, na které se tato opatření vztahují, a rozsahu souvisejících výdajů Chorvatska. Chorvatsko hodlá pokrýt 210 000 000 EUR ze zvýšené částky výdajů prostřednictvím finančních prostředků Unie a 151 180 800 EUR vlastním financováním.

(7)

Komise Chorvatsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak je uvádí žádost ze dne 6. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(8)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Chorvatsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostnáními orgány.

(9)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(10)

Chorvatsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Chorvatsko tyto výdaje provedlo.

(11)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Chorvatska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

a)

program dotací pro zachování pracovních míst v odvětvích ovlivněných onemocněním COVID-19 podle článků 35 a 36 zákona o trhu práce, jak je uveden v „rozhodnutí Chorvatského úřadu práce ze dne 20. března 2020“ a jeho následných změnách; a

b)

program pomoci v rámci režimů zkrácené pracovní doby podle článků 35 a 36 zákona o trhu práce, jak je uveden v „rozhodnutí Chorvatského úřadu práce ze dne 29. června 2020“ a jeho následných změnách.

(1)

Dne 7. srpna 2020 požádala Itálie Unii o finanční pomoc, která by doplnila její vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Itálie provedla s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 měla Itálie ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 11,1 %, resp. 158,9 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Itálie v roce 2020 sníží o 11,2 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Itálii imobilizovalo značnou část pracovní síly. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů v Itálii, který souvisel s režimy zkrácené pracovní doby, příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnance v zemědělství se smlouvou na dobu určitou, pracovníky v zábavním průmyslu, spolupracovníky sportovních sdružení, pracovníky v domácnosti a pracovníky v pracovní pohotovosti, poukazy na hlídání dětí, dodatečnými příspěvky na rodičovskou dovolenou a pracovní neschopnost, nevratnými dotacemi pro osoby samostatně výdělečně činné a jednotlivé podniky a daňovými dobropisy na podporu opatření na ochranu veřejného zdraví, jak je stanoveno ve 4. až 10. bodě odůvodnění.

(4)

Základem pro zavedení řady opatření, jež mají řešit dopady rozšíření onemocnění COVID-19, včetně prodloužení stávajících režimů zkrácené pracovní doby („Cassa integrazione guadagni“ ), byla „legislativní nařízení č. 18/2020“ (2) a „legislativní nařízení č. 34/2020“ (3), jak jsou uvedena v žádosti Itálie ze dne 7. srpna 2020. Opatření pokrývá 80 % obvyklého platu zaměstnanců, jejichž pracovní smlouva je zachována, společností, jež jsou kvůli onemocnění COVID-19 zcela nebo částečně uzavřeny po dobu maximálně 18 týdnů v období od 23. února 2020 do 31. října 2020.

(5)

Orgány zavedly pro osoby samostatně výdělečně činné a osoby ve svobodném povolání příspěvek ve výši 600 EUR za měsíce březen a duben 2020. Osoby ve svobodném povolání, u kterých v březnu a dubnu 2020 došlo meziročně ke snížení výdělku alespoň o 33 %, mají nárok také na příspěvek ve výši 1 000 EUR za květen 2020. Další příspěvek ve výši 600 EUR za březen 2020 je poskytnut osobám samostatně výdělečně činným a osobám ve svobodném povolání, jež jsou registrovány u soukromých institucí povinného sociálního zabezpečení.

(6)

Orgány zavedly řadu opatření, která se zaměřují na konkrétní profese, jež jsou nepříznivě ovlivněny rozšířením onemocnění COVID-19. Tato opatření zahrnují příspěvek ve výši 600 EUR za měsíc březen 2020 a 500 EUR za měsíc duben 2020 pro zaměstnance v zemědělství se smlouvou na dobu určitou; měsíční příspěvek ve výši 600 EUR za měsíce březen, duben a květen 2020 pro pracovníky v zábavním průmyslu (s ročním příjmem do 50 000 EUR); měsíční příspěvek ve výši 600 EUR za měsíce březen, duben a květen 2020 pro spolupracovníky sportovních sdružení; měsíční příspěvek ve výši 600 EUR za měsíce březen, duben a květen 2020 pro pracovníky v pracovní pohotovosti a měsíční příspěvek ve výši 500 EUR za měsíce duben a květen 2020 pro pracovníky v domácnosti.

(7)

Orgány také zavedly dvě opatření, která řeší dopad uzavření služeb předškolního vzdělávání a škol formou příspěvků na rodičovskou dovolenou po dobu až 30 dnů v období od 5. března 2020 do 31. srpna 2020 pro zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné s dětmi ve věku do 12 let (nebo nad 12 let, pokud se jedná o dítě se zdravotním postižením nebo dítě stále navštěvující školu), jež pokrývají 50 % jejich příjmů, a poukazů na hlídání dětí v maximální hodnotě 2 000 EUR, které jsou alternativou příspěvku na rodičovskou dovolenou a jež jsou platné ve stejném období. Tato opatření lze považovat za opatření podobná režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť poskytují podporu příjmu zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným, která pomůže s hrazením nákladů na péči o děti v době uzavření škol, a proto pomáhají rodičům pokračovat v práci a předchází ohrožení pracovního poměru.

(8)

Kromě toho orgány zavedly dodatečné příspěvky na pracovní neschopnost až na 12 dnů v období od 1. března 2020 do 30. dubna 2020 a dodatečných 12 dnů v období od 1. května 2020 do 30. června 2020 pro pracovníky s vážným postiženým nebo s příbuznými s vážným postižením. Jedná se o prodloužení stávajícího režimu, který zaměstnance opravňuje ke třem dnům pracovní neschopnosti za měsíc.

(9)

Pro osoby samostatně výdělečně činné a jednotlivé podniky byly zavedeny nevratné dotace. Výše dotace se počítá při zohlednění poklesu obratu, ke kterému došlo v dubnu 2020 ve srovnání s dubnem 2019 (od minimální částky 1 000 EUR po maximálně 20 % poklesu obratu).

(10)

Konečně orgány zavedly dvě opatření související se zdravím, nový dočasný daňový dobropis ve výši 60 % nákladů na zlepšení bezpečnosti pracoviště (do maximální částky 80 000 EUR) a nový dočasný daňový dobropis ve výši 60 % nákladů na dezinfekci malých podniků, profesních kanceláří a neziskových institucí a na nákup ochranných prostředků (do maximální částky 60 000 EUR). Jelikož se daňové dobropisy skládají z ušlých vládních příjmů, lze je považovat za ekvivalent veřejných výdajů.

(11)

Itálie splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Itálie předložila Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 28 811 965 628 EUR z důvodu zvýšených částek přímo souvisejících s režimy zkrácené pracovní doby pro zaměstnance, příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnanci v zemědělství se smlouvou na dobu určitou, pracovníky v zábavním průmyslu, spolupracovníky sportovních sdružení, pracovníky v domácnosti a pracovníky v pracovní pohotovosti, poukazy na hlídání dětí, dodatečnými příspěvky na rodičovskou dovolenou a pracovní neschopnost, nevratnými dotacemi pro osoby samostatně výdělečně činné a jednotlivé podniky. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť se vztahuje na nová opatření i prodloužení stávajících opatření, jež se týkají významné části podniků a pracovní síly v Itálii. Itálie hodlá pokrýt 320 000 000 EUR ze zvýšené částky výdajů prostřednictvím finančních prostředků Unie.

(12)

Komise Itálii konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 7. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672.

(13)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Itálii řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostnáními orgány.

(14)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(15)

Itálie by měla Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Itálie tyto výdaje provedla.

(16)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Itálie, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti. Zejména byla výše půjčky stanovena tak, aby byl zajištěn soulad s obezřetnostními pravidly platnými pro úvěrové portfolio, jak je stanoveno v nařízení Rady (EU) 2020/672,

a)

prodloužení stávajících režimů zkrácené pracovní doby („Cassa integrazione guadagni“) pro zaměstnance, jak je uvedeno v článcích 19–22 „legislativního nařízení č. 18/2020“ uzákoněného „zákonem č. 27/2020“ a článcích 68–71 „legislativního nařízení č. 34/2020“ přeměněného „zákonem č. 77/2020“;

b)

příspěvek pro osoby samostatně výdělečně činné, jak je uvedeno v článcích 27, 28 a 44 „legislativního nařízení č. 18/2020“ uzákoněného „zákonem č. 27/2020“ a článku 84 „legislativního nařízení č. 34/2020“ uzákoněného „zákonem č. 77/2020“;

c)

příspěvky pro zaměstnance v zemědělství se smlouvou na dobu určitou, jak je uvedeno v článku 30 „legislativního nařízení č. 18/2020“ a článku 84 „legislativního nařízení č. 34/2020“ uzákoněného „zákonem č. 77/2020“;

d)

příspěvky pro pracovníky v zábavním průmyslu, jak je uvedeno v článku 38 „legislativního nařízení č. 18/2020“ a článku 84 „legislativního nařízení č. 34/2020“ uzákoněného „zákonem č. 77/2020“;

e)

příspěvky pro spolupracovníky sportovních sdružení, jak je uvedeno v článku 96 „legislativního nařízení č. 18/2020“ a článku 84 „legislativního nařízení č. 34/2020“ uzákoněného „zákonem č. 77/2020“;

f)

příspěvek pro pracovníky v domácnosti, jak je uvedeno v článku 85 „legislativního nařízení č. 34/2020“ uzákoněného „zákonem č. 77/2020“;

g)

příspěvek pro pracovníky v pracovní pohotovosti, jak je uvedeno v článku 44 „legislativního nařízení č. 18/2020“ a článku 84 „legislativního nařízení č. 34/2020“ uzákoněného „zákonem č. 77/2020“;

h)

nevratné dotace pro osoby samostatně výdělečně činné a jednotlivé podniky, jak je uvedeno v článku 25 „legislativního nařízení č. 34/2020“ uzákoněného „zákonem č. 77/2020“, pro část výdajů související s podporou osob samostatně výdělečně činných a jednočlenných společností;

i)

příspěvek na rodičovskou dovolenou, jak je uvedeno v článcích 23 a 25 „legislativního nařízení č. 18/2020“ uzákoněného „zákonem č. 27/2020“ a článku 72 „legislativního nařízení č. 34/2020“ uzákoněného „zákonem č. 77/2020“;

j)

poukazy na hlídání dětí, jak je uvedeno v článcích 23 a 25 „legislativního nařízení č. 18/2020“ uzákoněného „zákonem č. 27/2020“ a článku 73 „legislativního nařízení č. 34/2020“ uzákoněného „zákonem č. 77/2020“;

k)

příspěvek na pracovní neschopnost, jak je uvedeno v článku 24 „legislativního nařízení č. 18/2020“ uzákoněného „zákonem č. 27/2020“ a článku 74 „legislativního nařízení č. 34/2020“ uzákoněného „zákonem č. 77/2020“;

l)

daňové dobropisy na vylepšení bezpečnosti pracoviště, jak je uvedeno v článku 120 „legislativního nařízení č. 34/2020“ uzákoněného „zákonem č. 77/2020“;

m)

daňové dobropisy na dezinfekci pracoviště a nákup ochranných prostředků, jak je uvedeno v článku 125 „legislativního nařízení č. 34/2020“ uzákoněného „zákonem č. 77/2020“.

(1)

Dne 7. srpna 2020 Litva požádala Unii o finanční pomoc, která by doplnila její vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Litva provedla s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 měla Litva ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 6,9 %, resp. 48,5 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Litvy v roce 2020 sníží o 7,1 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Litvě imobilizovalo značnou část pracovní síly. To v Litvě vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů, který souvisel s programem dotací na mzdy zaměstnanců během období, kdy nevykonávali pracovní činnost, a po ukončení tohoto období a s výplatou příspěvků pro osoby samostatně výdělečně činné, včetně příspěvků pro osoby samostatně výdělečně činné v oblasti zemědělství, jak uvádí 4. až 7. bod odůvodnění.

(4)

„Zákon o zaměstnanosti č. XII-2470“, jak je uveden v žádosti Litvy ze dne 7. srpna 2020, zavedl program výplaty dotací pro zaměstnance na pokrytí předpokládané mzdy pro každého zaměstnaného člověka, který dočasně nevykonával pracovní činnost. Zaměstnavatel si mohl vybrat mezi dotacemi, které pokryjí 70 % mzdy, a to do výše maximálně 1,5násobku minimální mzdy, nebo 90 % mzdy (100 % v případě zaměstnanců ve věku 60 let a více), a to až do výše minimální mzdy. Zaměstnavatelé, kteří se tohoto programu zúčastnili, si musejí ponechat alespoň 50 % svých zaměstnanců po dobu alespoň tří měsíců poté, co skončí výplata dotace.

(5)

Dotace jsou rovněž vypláceny pro zaměstnance vracející se do práce poté, co dočasně nevykonávali pracovní činnost, a to až po dobu šesti měsíců po jejich návratu do práce. Výše dotací vyplacených v prvním a druhém měsíci po návratu do práce může činit až 100 % zaměstnancovy mzdy, ve třetím a čtvrtém měsíci 50 % a v pátém a šestém měsíci 30 %, přičemž výše vyplácené částky může v závislosti na hospodářské činnosti vykonávané zaměstnavatelem dosáhnout výše minimální mzdy, nebo dvojnásobku minimální mzdy. Tyto dotace lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť jejich cílem je poskytnout podporu příjmu zaměstnanců a pomoci zachovat stávající pracovní poměry

(6)

Orgány rovněž zavedly příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné, včetně osob samostatně výdělečně činných, které vykonávají zemědělskou činnost pro zemědělský podnik či hospodářství rovnající se minimálně čtyřem hospodářským jednotkám, jejichž výše činí 257 EUR měsíčně a vyplácely se po dobu karantény a po dobu následujících dvou měsíců. Příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť jejich cílem je ochrana osob samostatně výdělečně činných nebo podobných kategorií pracovníků před snížením či ztrátou příjmů.

(7)

Konečně byly zavedeny příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné vykonávající činnost v zemědělství pro zemědělský podnik či hospodářství odpovídající méně než čtyřem hospodářským jednotkám, na něž se nevztahovalo opatření uvedené v 6. bodě odůvodnění. Toto opatření spočívá v jednorázové výplatě částky 200 EUR drobným zemědělcům, kteří neměli jiné zaměstnání. V případě drobných zemědělců, kteří byli vedle výkonu samostatné výdělečné činnosti v zemědělství zaměstnáni a nevydělali si více než minimální mzdu, spočívá opatření ve výplatě částky 200 EUR za každý ze tří měsíců karantény a období stavu nouze. Toto opatření lze považovat za opatření obdobné režimu zkrácené pracovní doby, jak je uveden v nařízení (EU) 2020/672, neboť jeho cílem je ochrana osob samostatně výdělečně činných nebo podobných kategorií pracovníků před snížením či ztrátou příjmů.

(8)

Litva splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Litva předložila Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 746 660 000 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť nová opatření se týkají významné části podniků a pracovní síly v Litvě. Litva hodlá pokrýt 144 350 000 EUR ze zvýšené částky výdajů z finančních prostředků Unie.

(9)

Komise Litvu konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, a to v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(10)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Litvě řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(11)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(12)

Litva by měla Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Litva tyto výdaje provedla.

(13)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Litvy, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

a)

dotace na mzdy zaměstnanců během období, kdy nevykonávali pracovní činnost, a po ukončení tohoto období, jak jsou uvedeny v článku 41 „zákona o zaměstnanosti č. XII-2470“;

b)

příspěvky pro osoby samostatně výdělečně činné, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 1 „zákona o zaměstnanosti č. XII-2470“;

c)

příspěvky pro osoby samostatně výdělečné činné vykonávající činnost v zemědělství, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 „zákona o zaměstnanosti č. XII-2470“.

(1)

Dne 7. srpna 2020 Lotyšsko požádalo Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Lotyšsko provedlo s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 mělo Lotyšsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 7,3 %, resp. 43,1 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Lotyšska v roce 2020 sníží o 7 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Lotyšsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů v Lotyšsku, který souvisel s programem náhrad pro pracovníky za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, a s ním souvisejícími výdaji - příspěvek za dobu přerušení činnosti a přídavek na děti pro pracovníky, s programem mzdových dotací pro vývozní odvětví průmyslu, s platbami mzdové podpory pro zdravotníky a pracovníky v odvětví kultury, jakož i s výdaji souvisejícími se zdravím v podobě výdajů na osobní ochranné prostředky a dávky v nemoci v souvislosti s onemocněním COVID-19, jak uvádí 4. až 7. bod odůvodnění.

(4)

„Nařízení vlády č. 179 (přijato dne 31. března 2020), pravidla k příspěvku za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, pro osoby samostatně výdělečně činné, které jsou postiženy rozšířením onemocnění COVID-19“ a „nařízení vlády č. 165 (přijato dne 26. března 2020), pravidla týkající se zaměstnavatelů postižených krizí vyvolanou onemocněním COVID-19, kteří mají nárok na příspěvek za dobu trvání překážek v práci a na rozdělení platby za pozdní úhradu daně do splátek nebo na odklad platby až na dobu tří let“, jak je uvádí žádost Lotyšska ze dne 7. srpna 2020, zavedla program náhrad pro pracovníky ua dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost. Tento program vyplácí mzdy zaměstnancům společností v soukromém sektoru, kterým bylo nařízeno nucené volno. Kryje 50 až 75 % platu zaměstnanců v závislosti na velikosti podniku, přičemž je stanovena horní hranice ve výši 700 EUR na zaměstnance měsíčně. K programu náhrad pro pracovníky za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, je přidružen související program příspěvků za dobu přerušení činnosti a přídavků na děti pro pracovníky. Na základě „nařízení vlády č. 236, pravidla k příspěvku pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, kteří jsou postižení šířením onemocnění COVID-19, za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost“, jak je uvádí žádost Lotyšska ze dne 7. srpna 2020, poskytuje program příspěvků za dobu přerušení činnosti minimální dávku zaměstnancům nebo osobám samostatně výdělečně činným, kterým bylo nařízeno nucené volno, a kteří z důvodu nesouvisejících s daným zaměstnancem buď nesplňují podmínky pro podporu v rámci programu náhrad pro pracovníky za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, nebo jim je z tohoto programu vypláceno méně než 180 EUR. Dávka zajišťuje poskytování podpory v minimální výši, což zabezpečuje, aby všichni zaměstnanci nebo osoby samostatně výdělečně činné obdrželi dávku ve výši nejméně 180 EUR měsíčně.

Program přídavků na děti poskytuje dodatečnou podporu zaměstnancům, kterým bylo nařízeno nucené volno, přičemž mají vyživované děti. Opatření lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť poskytuje podporu příjmu zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným, která pomůže s hrazením nákladů na péči o děti v době uzavření škol, a proto pomáhá rodičům pokračovat v práci a předchází ohrožení pracovního poměru.

(5)

„Informační zpráva o opatřeních k překonání krize COVID-19 a k hospodářskému oživení“ stanovila program mzdových dotací pro odvětví cestovního ruchu a vývozu, který je pokračováním programu náhrad pro pracovníky za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, zaměřeným konkrétně na odvětví cestovního ruchu a vývozní odvětví. Podmínkou opatření je, aby příjemce prokázal, že finanční prostředky budou použity pro krytí mzdových nákladů.

(6)

Orgány veřejné správy zavedly dva programy plateb mzdové podpory cílené na zdravotníky a pracovníky v odvětví kultury. Na základě „zákona o opatřeních k předcházení a zamezení hrozbě pro stát a jejím dopadům v důsledku šíření onemocnění COVID-19“, resp. „zákona o zamezení důsledkům šíření nákazy COVID-19“ a „vyhláška vlády č. 303 o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu ‚Fondy pro nepředvídané události‘“, jak je uvádí žádost Lotyšska ze dne 7. srpna 2020, platby mzdové podpory poskytují granty odvětvím zdravotnictví a kultury za účelem podpory výplat mezd po dobu nuceného volna. Oba programy jsou podmíněny tím, že granty budou použity na krytí mzdových nákladů.

(7)

A konečně také Lotyšsko zavedlo dvě opatření související se zdravím. Na základě „vyhlášek vlády č. 79, 118 a 220 o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu ‚Fondy pro mimořádné situace‘“, jak je uvádí žádost Lotyšska ze dne 7. srpna 2020, orgány veřejné správy zvýšily se zdravím související výdaje na osobní ochranné prostředky a ostatní zdravotnické potřeby pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců veřejného sektoru, zejména pracovníků ve zdravotnictví. Kromě toho na základě „nařízení vlády č. 380 ze dne 9. 6. 2020, pravidla ke zdrojům pro zajištění epidemiologické bezpečnosti nezbytné pro instituce zapsané v seznamu prioritních institucí a potřeb“, jak je uvádí žádost Lotyšska ze dne 7. srpna 2020, orgány veřejné správy vyplatily dávky nemocenského pojištění v souvislosti s onemocněním COVID-19, jejichž prostřednictvím veřejná správa vyplácela podporu v nemoci osobám, které nemohly pracovat kvůli povinnosti zůstat v izolaci nebo karanténě. Obvykle by část nemocenské dávky musel vyplatit zaměstnavatel, zatímco v rámci tohoto programu hradil všechny náklady stát.

(8)

Lotyšsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Lotyšsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 212 808 280 EUR z důvodu zvýšené částky přímo související s programem náhrad pro pracovníky, kteří dočasně nevykonávají pracovní činnost, a souvisejícími programy podpory, s programem mzdových dotací pro vývozní odvětví průmyslu, zdravotníky a odvětví kultury. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť nová opatření se týkají významné části podniků a pracovní síly v Lotyšsku. Lotyšsko hodlá pokrýt 20 108 280 EUR ze zvýšené částky výdajů vlastním financováním.

(9)

Komise Lotyšsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 7. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(10)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Lotyšsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostnáními orgány.

(11)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(12)

Lotyšsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Lotyšsko tyto výdaje provedlo.

(13)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Lotyšska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

a)

program náhrad pro pracovníky za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, jak uvádí „nařízení vlády č. 179 (přijato dne 31. března 2020), pravidla k příspěvku za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost, pro osoby samostatně výdělečně činné, které jsou postiženy rozšířením onemocnění COVID-19“, a „nařízení vlády č. 165 (přijato dne 26. března 2020), pravidla týkající se zaměstnavatelů postižených krizí vyvolanou onemocněním COVID-19, kteří mají nárok na příspěvek za dobu trvání překážek v práci a na rozdělení platby za pozdní úhradu daně do splátek nebo na odklad platby až na dobu tří let“;

b)

příspěvek za dobu přerušení činnosti, jak uvádí „nařízení vlády č. 236, pravidla k příspěvku pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, kteří jsou postižení šířením onemocnění COVID-19, za dobu, kdy nevykonávají pracovní činnost“;

c)

přídavek na děti pro pracovníky, jak uvádí „vyhláška vlády č. 178 o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu ‚Fondy pro vnitrostátní mimořádné situace‘“;

d)

program mzdových dotací pro odvětví cestovního ruchu a vývozu, jak uvádí „Informační zpráva o opatřeních k překonání krize COVID-19 a k hospodářskému oživení“;

e)

platby mzdové podpory pro zdravotníky a odvětví kultury, jak uvádí „zákon o opatřeních k předcházení a zamezení hrozbě pro stát a jejím dopadům v důsledku šíření onemocnění COVID-19“, „zákon o zamezení důsledkům šíření nákazy COVID-19“ a „vyhláška vlády č. 303 o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu ‚Fondy pro nepředvídané události‘“;

f)

se zdravím související výdaje na osobní ochranné prostředky podle „vyhlášek vlády č. 79, 118 a 220 o přidělení finančních prostředků z programu státního rozpočtu ‚Fondy pro mimořádné situace‘“;

g)

dávky nemocenského pojištění související s onemocněním COVID-19, jak uvádí „9. 6. 2020 nařízení vlády č. 380 ze dne 9. 6. 2020, pravidla ke zdrojům pro zajištění epidemiologické bezpečnosti nezbytné pro instituce zapsané v seznamu prioritních institucí a potřeb“.

(1)

Dne 7. srpna 2020 Malta požádala Unii o finanční pomoc, která by doplnila její vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Malta provedla s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 měla Malta ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 6,7 %, resp. 50,7 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Malty v roce 2020 sníží o 6,0 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 na Maltě imobilizovalo značnou část pracovní síly. To na Maltě vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů, který souvisel s opatřeními týkajícími se příplatků, opatřeními ohledně příspěvků v pracovní neschopnosti, opatřeními týkající se rodičovských příspěvků a opatřeními v oblasti veřejného zdraví týkajícími se zdravotní péče, jak uvádí 4. až 7. bod odůvodnění.

(4)

„Malta Enterprise Act (Cap. 463 of the Laws of Malta)/L-Att dwar il-Korporazzjoni għall-Intrapriża ta‘ Malta (Kap. 463 tal-Liġijiet ta‘ Malta)“ a „Government Notice No. 389 of 13 April 2020/Notifikazzjoni tal-Gvern Nru 389 tat-13 ta‘ April 2020“, jak je uvedeno v žádosti Malty ze dne 7. srpna 2020, zavedly příplatky v souvislosti s onemocněním COVID-19, které se vztahují na zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, s cílem řešit narušení způsobené pandemií. Zaměstnanci na plný úvazek pracující v odvětvích nejvíce zasažených krizí uvedených v příloze A oznámení vlády (např. odvětví pohostinství) mají nárok na mzdovou podporu ve výši 800 EUR měsíčně. Zaměstnanci s plným pracovním úvazkem zaměstnaní v méně postižených odvětvích uvedených v příloze B oznámení vlády mohou obdržet 160 EUR měsíčně. V červenci 2020 byl program prodloužen do září 2020 a seznam odvětví uvedených v obou přílohách byl revidován. Odvětví, která byla dříve podporována v rámci tohoto programu, ale nejsou zahrnuta v aktualizované příloze A nebo příloze B, budou pro zaměstnance s plným pracovním úvazkem řešena pomocí mzdových příplatků ve výši 600 EUR.

(5)

„Government Notice No. 331 of 25 March 2020/Notifikazzjoni tal-Gvern Nru 331 tal-25 ta‘ Marzu 2020“, jak je uvedeno v žádosti Malty ze dne 7. srpna 2020, zavedlo příspěvek v pracovní neschopnosti v souvislosti s onemocněním COVID-19, který umožňuje osobám se zdravotním postižením pracujícím v soukromém sektoru pobývat doma z důvodu ochrany zdraví a bezpečnosti, přičemž si zachovávají smlouvu se svým zaměstnavatelem. Při práci na plný úvazek tento příspěvek činí 166,15 EUR týdně.

(6)

Na základě „Government Notice No. 330 of 25 March 2020/Notifikazzjoni tal-Gvern Nru 330 tal-25 ta‘ Marzu 2020“, jak je uvedeno v žádosti Malty ze dne 7. srpna 2020, program rodičovských příspěvků v souvislosti s onemocněním COVID-19 poskytující příspěvek rodičům pracujícím v soukromém sektoru, kteří jsou povinni zůstávat doma, aby se o děti starali o děti ve školním věku. Příspěvek je poskytován pod podmínkou, že rodič nemůže vykonávat své zaměstnání prostřednictvím práce z domova. Zaměstnanci s plným pracovním úvazkem mají nárok obdržet týdenní přímou platbu ve výši 166,15 EUR.

(7)

„Government Notice No. 353 of 30 March 2020/Notifikazzjoni tal-Gvern Nru 353 tat-30 ta‘ Marzu 2020“, jak je uvedeno v žádosti Malty ze dne 7. srpna 2020, zavedlo náhrady v oblasti zdravotní péče v souvislosti s onemocněním COVID-19, od 27. března 2020, pro osoby zaměstnané v soukromém sektoru, které nemohly opustit svůj domov za účelem práce, protože jim bylo nařízeno zůstat doma. Způsobilé osoby jsou osoby, které nemohou pracovat z domova a jejich zaměstnavatel během jejich nepřítomnosti práci nehradí. Způsobilé osoby obdrží týdenní přímou platbu ve výši 166,15 EUR.

(8)

Malta splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Malta předložila Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 243 632 000 EUR z důvodu zvýšení částek přímo souvisejících s příplatkem COVID, příspěvkem v pracovní neschopnosti COVID a rodičovským příspěvkem COVID. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť nová opatření se týkají významné části podniků a pracovní síly na Maltě.

(9)

Komise Maltu konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 7. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(10)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Maltě řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostnáními orgány.

(11)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(12)

Malta by měla Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Malta tyto výdaje provedla.

(13)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Malty, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

a)

příplatky COVID, jak uvádí „Malta Enterprise Act (Cap. 463 of the Laws of Malta)/L-Att dwar il-Korporazzjoni għall-Intrapriża ta‘ Malta (Kap. 463 tal-Liġijiet ta‘ Malta)“ a „Government Notice No. 389 of 13 April 2020/Notifikazzjoni tal-Gvern Nru 389 tat-13 ta‘ April 2020“;

b)

příspěvek COVID v pracovní neschopnosti, jak uvádí „Government Notice No. 331 of 25 March 2020/Notifikazzjoni tal-Gvern Nru 331 tal-25 ta‘ Marzu 2020“;

c)

rodičovský příspěvek COVID, jak uvádí“Government Notice No. 330 of 25 March 2020/Notifikazzjoni tal-Gvern Nru 330 tal-25 ta‘ Marzu 2020“;

d)

náhrady v oblasti zdravotní péče COVID, jak uvádí „Government Notice No. 353 of 30 March 2020/Notifikazzjoni tal-Gvern Nru 353 tat-30 ta‘ Marzu 2020“.

(1)

Dne 6. srpna 2020 Polsko požádalo Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Polsko provedlo s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 mělo Polsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 9,5 %, resp. 58,5 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Polska v roce 2020 sníží o 4,6 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Polsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů v Polsku, který souvisel se snížením odvodů na sociální zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné, všechna sociální družstva (bez ohledu na počet zaměstnanců) a společnosti zaměstnávající maximálně 50 osob, příspěvkem za dobu odstávky pro osoby samostatně výdělečně činné a osoby pracující na základě občanskoprávních smluv, dotacemi na mzdy a odvody na sociální zabezpečení, dotacemi pro osoby samostatně výdělečně činné bez zaměstnanců a půjčkami pro osoby samostatně výdělečně činné, mikropodniky a nevládní organizace, které lze změnit na dotace, jak uvádí 4. až 8. bod odůvodnění.

(4)

„Zákon ze dne 2. března 2020 o konkrétních řešeních souvisejících s prevencí, potlačením a vymýcením onemocnění COVID-19, dalších infekčních nemocí a jimi způsobených krizových situací“ (2), jak je uveden v žádosti Polska ze dne 6. srpna 2020, konkrétně zavedl dočasné snížení odvodů na sociální zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné, všechna sociální družstva (bez ohledu na počet zaměstnanců) a společnosti zaměstnávající maximálně 50 lidí za účelem ochrany pracovišť v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19. Snížení se vztahovalo na období mezi březnem a květnem 2020. Společnosti zaměstnávající maximálně 10 lidí a – ve většině případů – osoby samostatně výdělečně činné a všechna sociální družstva (bez ohledu na počet zaměstnanců) mohly využít úplného snížení, zatímco u subjektů zaměstnávajících 10 až 50 lidí představovalo snížení 50 %. Dočasné snížení odvodů na sociální zabezpečení lze považovat za opatření obdobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť cílí na ochranu osob samostatně výdělečně činných před snížením nebo ztrátou příjmů a v případě společností zaměstnávajících maximálně 50 osob a všech sociálních družstev podporuje zaměstnance tak, aby zůstali zaměstnaní do konce platnosti opatření. Dočasné snížení odvodů na sociální zabezpečení se skládá z ušlých vládních příjmů, které lze za účelem provádění nařízení (EU) 2020/672 považovat za ekvivalent veřejných výdajů.

(5)

Kromě toho orgány veřejné správy zavedly příspěvek za dobu odstávky pro osoby samostatně výdělečně činné a osoby pracující na základě občanskoprávních smluv, u nichž v důsledku krize došlo ke snížení příjmů. Opatření sestává z paušální dávky pro osoby samostatně výdělečně činné (50 % nebo 80 % minimální mzdy v závislosti na poklesu příjmů) a pro pracovníky s nestandardními pracovními smlouvami (až 80 % minimální mzdy), jejímž cílem je nahradit jim pokles příjmů;

(6)

Byly zavedeny dotace na mzdy a odvody na sociální zabezpečení, jež jsou podmíněny poklesem obratu v důsledku krize. Bez ohledu na svou velikost mohou podniky žádat o dočasné spolufinancování nákladů na mzdy a odvody na sociální zabezpečení; Dotace na mzdy a odvody na sociální zabezpečení lze považovat za opatření obdobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, co se týče výdajů ze strany společností a jiných subjektů, jež využívají zkrácenou pracovní dobu nebo dobrovolně zkracují pracovní dobu nebo jejichž zaměstnanci byli v pracovním poměru nepřetržitě až do doby získání nejnovějších dostupných údajů o výsledcích, jelikož je po společnostech vyžadováno zachování zaměstnanosti buď během období zkrácené pracovní doby, nebo do doby získání nejnovějších dostupných údajů o výsledcích.

(7)

Orgány veřejné správy zavedly dotace pro osoby samostatně výdělečně činné bez zaměstnanců. Dotace poskytují dočasné spolufinancování části nákladů na fungování podniků, které jsou provozovány fyzickými osobami bez zaměstnanců. Částka závisí na poklesu obratu a představuje 50 % až 90 % minimální mzdy.

(8)

Orgány veřejné správy také zavedly opatření, které osobám samostatně výdělečně činným, mikropodnikům a nevládním organizacím poskytuje půjčky, jež lze změnit na dotace. Opatření poskytuje půjčky v hodnotě maximálně 5 000 PLN. Půjčky je možné změnit na dotace, pokud příjemce v činnostech pokračuje tři měsíce po vyplacení půjčky. Aby byl splněn požadavek, že se jedná o veřejné výdaje, měly by být v rámci nařízení (EU) 2020/672 podporovány pouze výdaje související s půjčkami, které se mění na dotace.

(9)

Polsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Polsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 11 668 118 894 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť se vztahuje na nová opatření i prodloužení stávajících opatření, jež se týkají významné části podniků a pracovní síly v Polsku.

(10)

Komise Polsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a obdobnými opatřeními, a to v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(11)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Polsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostnáními orgány.

(12)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(13)

Polsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Polsko tyto výdaje provedlo.

(14)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Polska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti. Zejména byla výše půjčky stanovena tak, aby byl zajištěn soulad s obezřetnostními pravidly platnými pro úvěrové portfolio, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2020/672,

a)

snížení odvodů na sociální zabezpečení, jak je uvedeno v článku 31zo „zákona ze dne 2. března 2020 o konkrétních řešeních souvisejících s prevencí, potlačením a vymýcením onemocnění COVID-19, dalších infekčních nemocí a jimi způsobených krizových situací“, pro část výdajů souvisejících s podporou osob samostatně výdělečně činných, všech sociálních družstev (bez ohledu na počet zaměstnanců) a v případě společností zaměstnávajících maximálně 50 osob pro část výdajů určených na zaměstnance, kteří byli nepřetržitě v pracovním poměru,

b)

příspěvek za dobu odstávky pro osoby samostatně výdělečně činné a osoby pracující na základě občanskoprávních smluv, jak je uvedeno v článcích 15zq a 15zua „zákona ze dne 2. března 2020 o konkrétních řešeních souvisejících s prevencí, potlačením a vymýcením onemocnění COVID-19, dalších infekčních nemocí a jimi způsobených krizových situací“,

c)

dotace na mzdy a odvody na sociální zabezpečení společností a jiných subjektů, jež využívají zkrácenou pracovní dobu nebo dobrovolně snižují pracovní dobu, nebo jejichž zaměstnanci byli nepřetržitě v pracovním poměru, jak je uvedeno v článcích 15 g, 15ga, 15gg, 15zzb, 15zze a 15zze2„zákona ze dne 2. března 2020 o konkrétních řešeních souvisejících s prevencí, potlačením a vymýcením onemocnění COVID-19, dalších infekčních nemocí a jimi způsobených krizových situací“,

d)

dotace pro osoby samostatně výdělečně činné bez zaměstnanců, jak je uvedeno v článku 15zzc „zákona ze dne 2. března 2020 o konkrétních řešeních souvisejících s prevencí, potlačením a vymýcením onemocnění COVID-19, dalších infekčních nemocí a jimi způsobených krizových situací“,

e)

půjčky pro osoby samostatně výdělečně činné, mikropodniky a nevládní organizace, jež lze změnit na dotace, a to ve výši částky skutečně změněné na dotace, jak je stanoveno v článcích 15zzd a 15zzda „zákona ze dne 2. března 2020 o konkrétních řešeních souvisejících s prevencí, potlačením a vymýcením COVID-19, dalších infekčních nemocí a jimi způsobených krizových situací“.

(1)

Dne 11. srpna 2020 Portugalsko požádalo Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a jeho socioekonomických důsledků pro pracovníky a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Portugalsko provedlo s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 mělo Portugalsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 6,5 %, resp. 131,6 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Portugalska v roce 2020 sníží o 9,8 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Portugalsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To v Portugalsku vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů, který souvisel s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i k zavedení příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na rozšíření onemocnění COVID-19, jak uvádí 4. až 17. bod odůvodnění.

(4)

„Zákonem č. 7/2009 ze dne 12. února“, jak je uveden v žádosti Portugalska ze dne 11. srpna 2020, bylo zavedeno opatření na podporu zachování pracovních smluv po dobu dočasného přerušení práce nebo zkrácení běžné pracovní doby stanovené portugalským zákoníkem práce. V rámci tohoto opatření je způsobilým podnikům poskytován příspěvek na úhradu 70 % náhrad zaměstnancům, přičemž výše náhrad činí dvě třetiny obvyklého hrubého platu zaměstnanců. Při stanovování dvou třetin obvyklého hrubého platu platí omezení, že výsledná částka nesmí být nižší než minimální vnitrostátní mzda a vyšší než trojnásobek minimální vnitrostátní mzdy. Způsobilé podniky musí splňovat podmínku, že pozastavily obchodní činnost nebo zaznamenaly značný pokles příjmů.

(5)

„Legislativní nařízení č. 10-G/2020 ze dne 26. března“ a „legislativní nařízení č. 27-B/2020 ze dne 19. června“, jak jsou uvedeny v žádosti Portugalska ze dne 11. srpna 2020, byly základem pro zavedení řady opatření k řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19. K těmto opatřením patří nová a zjednodušená zvláštní podpora na zachování pracovních smluv po dobu dočasného přerušení práce nebo zkrácení běžné pracovní doby. Toto opatření je podobné jako opatření uvedené ve 4. bodě odůvodnění, avšak příslušné postupy jsou zjednodušené, aby byl umožněn rychlejší přístup k finančním prostředkům. V rámci tohoto opatření je způsobilým podnikům poskytován příspěvek na úhradu 70 % náhrad zaměstnancům, přičemž výše náhrad činí dvě třetiny obvyklého hrubého platu zaměstnanců, a dále jsou zaměstnavatelé osvobozeni od platby příspěvků na sociální zabezpečení. Při stanovování dvou třetin obvyklého hrubého platu platí omezení, že výsledná částka nesmí být nižší než minimální vnitrostátní mzda a vyšší než trojnásobek minimální vnitrostátní mzdy. Způsobilé podniky musí splňovat podmínku, že pozastavily obchodní činnost nebo v období 30 dnů před podáním žádosti o podporu ve srovnání s týmž měsícem v předchozím roce nebo s měsíčním průměrem za dva měsíce předcházející uvedenému období zaznamenaly pokles příjmů nejméně o 40 %. Toto opatření bylo několikrát rozšířeno, a to mimo jiné tak, že byl výpočet výše náhrad zaměstnancům upraven na čtyři pětiny jejich obvyklého hrubého platu a bylo zavedeno postupné ukončování úlev týkajících se příspěvků přijímajících podniků na sociální zabezpečení. Jelikož osvobození od odvodu příspěvků na sociální zabezpečení představuje ušlý příjem vládních institucí, lze tyto příspěvky pro účely nařízení (EU) 2020/672 považovat za veřejné výdaje.

(6)

V případech, kdy se podniky nacházejí v obtížné situaci v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19, jsou příjemci pomoci v rámci opatření uvedených ve 4. nebo 5. bodě odůvodnění a mají vzdělávací program schválený národními veřejnými službami zaměstnanosti a vzdělávání v rámci zvláštních programů odborného vzdělávání, mohou zaměstnanci a společnosti obdržet příspěvek na vzdělávání, který uhradí náhradu příjmu, jakož i související náklady na vzdělávání, jež probíhá v pracovní době jako alternativa ke zkrácení pracovní doby.

(7)

Orgány veřejné správy dále zavedly zvláštní podpůrná opatření pro podniky na obnovení obchodní činnosti. Za účelem ulehčení návratu do pracovního procesu a usnadnění udržení pracovních míst mohou podniky, jejichž zaměstnanci čerpali podporu v rámci opatření uvedených ve 4. nebo 5. bodě odůvodnění, získat buď příspěvek ve výši minimální vnitrostátní mzdy na každého takového zaměstnance, který bude vyplacen v jedné splátce, nebo příspěvek ve výši dvojnásobku minimální vnitrostátní mzdy na každého takového zaměstnance, který bude vyplácen postupně během šesti měsíců. Pokud je podpora poskytována postupně, mají podniky nárok na další pomoc v podobě částečného osvobození od příspěvků na sociální zabezpečení, které by jako zaměstnavatel odvedly za příslušné zaměstnance, a to ve výši 50 %.

(8)

V souladu s „legislativním nařízením č. 27-B/2020 ze dne 19. června“ a „legislativním nařízením č. 58-A/2020 ze dne 14. srpna“ orgány veřejné správy zavedly příplatek ke stabilizaci příjmu pro zaměstnance, kteří čerpali podporu v rámci opatření uvedených ve 4. nebo 5. bodě odůvodnění. Způsobilými zaměstnanci jsou zaměstnanci, jejichž hrubý plat za únor 2020 nepřesáhl dvojnásobek minimální vnitrostátní mzdy. Tito zaměstnanci obdrží příspěvek ve výši rozdílu mezi hrubým platem za únor 2020 a hrubým platem za období, kdy daný zaměstnanec využíval jednoho ze dvou výše uvedených režimů podpory, přičemž spodní hranice je stanovena na 100 EUR a horní hranice na 351 EUR.

(9)

„Legislativním nařízením č. 10-A/2020 ze dne 13. března“ a „zákonem č. 2/2020 ze dne 31. března“ (2), jak jsou uvedeny v žádosti Portugalska ze dne 11. srpna 2020, byla zavedena zvláštní podpůrná opatření pro osoby samostatně výdělečně činné, neformální pracovníky a výkonné společníky. V rámci tohoto opatření je poskytován měsíční příspěvek buď ve výši přiznaného příjmu jednotlivce, nejvýše však 438,81 EUR, pokud je příjem nižší než 658,21 EUR, nebo ve výši dvou třetin přiznaného příjmu jednotlivce, nejvýše však 438,81 EUR, pokud je příjem vyšší než 658,21 EUR. V období od 13. března do 30. června 2020 platila pro celkovou výši měsíční podpory počáteční spodní hranice 219,41 EUR. Způsobilými osobami jsou jednotlivci, kteří pozastavili obchodní činnost nebo v období 30 dnů před podáním žádosti o podporu ve srovnání s týmž měsícem v předchozím roce nebo s měsíčním průměrem za dva měsíce předcházející uvedenému období zaznamenali pokles příjmů nejméně o 40 %.

(10)

„Legislativním nařízením č. 10-A/2020 ze dne 13. března“, jak je uvedeno v žádosti Portugalska ze dne 11. srpna 2020, byl zaveden rodinný přídavek pro zaměstnance, kteří nemohou pracovat kvůli tomu, že musí pečovat o děti mladší dvanácti let nebo jiné závislé osoby. V rámci tohoto opatření je poskytován příspěvek na úhradu 50 % náhrad zaměstnancům. Náhrady zaměstnancům zpravidla odpovídají dvěma třetinám obvyklého hrubého platu, přičemž spodní hranici tvoří minimální vnitrostátní mzda a horní hranici trojnásobek minimální vnitrostátní mzdy. Toto opatření lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť poskytuje podporu příjmu zaměstnancům, která pomůže s hrazením nákladů na péči o děti v době uzavření škol, a proto pomáhá rodičům pokračovat v práci a předchází ohrožení pracovního poměru.

(11)

„Vyhláškou vlády č. 3485-C/2020 ze dne 17. března“, „vyhláškou vlády č. 4395/2020 ze dne 10. dubna“ a „vyhláškou vlády č. 5897-B/2020 ze dne 28. května“, jak jsou uvedeny v žádosti Portugalska ze dne 11. srpna 2020, byla zavedena zvláštní podpůrná opatření na zachování pracovních smluv školitelů s ohledem na zrušení odborné přípravy. Veřejnou podporu tvoří příspěvek na úhradu platu školitelů v situaci, kdy se odborná příprava nekoná.

(12)

„Usnesením Rady vlády autonomní oblasti Azory č. 97/2020 ze dne 8. dubna“, „usnesením Rady vlády autonomní oblasti Azory č. 120/2020 ze dne 28. dubna“, „usnesením Rady vlády autonomní oblasti Azory č. 128/2020 ze dne 5. května“, „usnesením Rady vlády autonomní oblasti Azory č. 129/2020 ze dne 5. května“, „usnesením Rady vlády autonomní oblasti Azory č. 195/2020 ze dne 15. července“, „usnesením Rady vlády autonomní oblasti Azory č. 196/2020 ze dne 15. července“ a „usnesením Rady vlády autonomní oblasti Azory č. 200/2020 ze dne 17. července“, jak jsou uvedeny v žádosti Portugalska ze dne 11. srpna 2020, byla zavedena řada regionálních opatření souvisejících se zaměstnaností v autonomní oblasti Azory. Cílem těchto zvláštních opatření, k nimž patří regionální navýšení podpory poskytované v rámci celostátních režimů, a to podpory zkrácené pracovní doby a podpory pro osoby samostatně výdělečně činné a pro podniky za účelem obnovení obchodní činnosti, je udržet na Azorách v době rozšíření onemocnění COVID-19 zaměstnanost. Poskytnutí podpory v rámci těchto opatření je podmíněno zachováním pracovních smluv a pokračováním v obchodní činnosti.

(13)

„Usnesením vlády autonomní oblasti Madeira č. 101/2020 ze dne 13. března“ a „výnosem č. 133-B/2020 místopředsedy vlády autonomní oblasti Madeira a Regionálního ministerstva sociálního začleňování a občanských věcí ze dne 22. dubna“, jak jsou uvedeny v žádosti Portugalska ze dne 11. srpna 2020, byla zavedena řada regionálních opatření souvisejících se zaměstnaností v autonomní oblasti Madeira. Cílem těchto zvláštních opatření, k nimž patří regionální navýšení podpory poskytované v rámci celostátních režimů, a to podpory zkrácené pracovní doby a podpory pro osoby samostatně výdělečně činné a pro podniky za účelem obnovení obchodní činnosti, je udržet na Madeiře v době rozšíření onemocnění COVID-19 zaměstnanost. Poskytnutí podpory v rámci těchto opatření je podmíněno zachováním pracovních smluv a pokračováním v obchodní činnosti.

(14)

„Legislativním nařízením č. 10-A/2020 ze dne 13. března“ a „zákonem č. 2/2020 ze dne 31. března“ (3), jak jsou uvedeny v žádosti Portugalska ze dne 11. srpna 2020, byl stanoven příspěvek pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, kteří dočasně nemohou vykonávat profesní činnost, neboť se nacházejí v preventivní izolaci. Tito pracovníci mají nárok na příspěvek ve výši svého základního platu. Na tomtéž právním základě byla rovněž zavedena dávka v nemoci poskytovaná v případě nákazy onemocněním COVID-19. Na rozdíl od standardního portugalského systému dávek v nemoci nepředchází poskytnutí dávky v případě nákazy onemocněním COVID-19 žádná čekací doba. Veřejnou podporu tvoří příspěvek ve výši hrubého platu.

(15)

„Legislativním nařízením č. 10-A/2020 ze dne 13. března“, jak je uvedeno v žádosti Portugalska ze dne 11. srpna 2020, byl schválen nákup osobních ochranných prostředků, které se používají na pracovišti, v rámci opatření souvisejících se zdravím, především ve veřejných nemocnicích, na rezortních ministerstvech, v obcích a v autonomních oblastech Azory a Madeira. Na tomtéž právním základě byla rovněž zahájena kampaň na podporu hygieny ve školách, jejímž cílem je zajistit bezpečný návrat vyučujících, ostatního personálu i studentů do škol.

(16)

Orgány veřejné správy zavedly testování ke zjištění nákazy onemocněním COVID-19 u hospitalizovaných pacientů a pracovníků ve veřejných nemocnicích, jakož i u zaměstnanců pečovatelských domů a zařízení péče o děti. Náklady testování jsou hrazeny ze souhrnného rozpočtu, a tudíž pro toto opatření neexistuje konkrétní právní základ.

(17)

A konečně „zákonem č. 27-A/2020 ze dne 24. července“, jak je uveden v žádosti Portugalska ze dne 11. srpna 2020, byla zavedena zvláštní odměna pro pracovníky vykonávající činnost v rámci národní zdravotní služby, kteří se podíleli na boji proti šíření onemocnění COVID-19. Odměna je vyplácena jednorázově formou výkonnostního bonusu, který odpovídá 50 % obvyklé hrubé mzdy daného zaměstnance.

(18)

Portugalsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Portugalsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 5 934 462 488 EUR z důvodu vnitrostátních opatření, která Portugalsko přijalo za účelem řešení socioekonomických dopadů rozšíření onemocnění COVID-19. Tento nárůst výdajů, jenž přímo souvisí s výše uvedenými opatřeními, tedy s režimy zkrácené pracovní doby či podobnými opatřeními, představuje náhlý a prudký nárůst, neboť je spojen s novými opatřeními i s nárůstem poptávky po opatřeních stávajících a všechna tato opatření se dohromady týkají podstatné části podniků a pracovních sil v Portugalsku.

(19)

Komise Portugalsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 11. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2020/672.

(20)

Měla by tudíž být poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Portugalsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(21)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(22)

Portugalsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Portugalsko tyto výdaje provedlo.

(23)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Portugalska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

a)

podporu zachování pracovních smluv po dobu dočasného přerušení práce nebo zkrácení běžné pracovní doby podle článků 298 až 308 „zákona č. 7/2009 ze dne 12. února“;

b)

novou a zjednodušenou zvláštní podporu na zachování pracovních smluv po dobu dočasného přerušení práce nebo zkrácení běžné pracovní doby podle „legislativního nařízení č. 10-G/2020 ze dne 26. března“ a článku 2 „legislativního nařízení č. 27-B/2020 ze dne 19. června“;

c)

zvláštní programy odborného vzdělávání, jejichž cílem je zachovat pracovní smlouvy po dobu dočasného přerušení práce nebo zkrácení běžné pracovní doby, podle článků 7 až 9 „legislativního nařízení č. 10-G/2020 ze dne 26. března“;

d)

novou zvláštní podporu pro podniky na obnovení obchodní činnosti podle čl. 4 odst. 1 až 7 a 10 až 12 a článku 5 „legislativního nařízení č. 27-B/2020 ze dne 19. června“;

e)

nový příplatek ke stabilizaci příjmu pro zaměstnance, na něž se vztahuje buď podpora podle písmen a), b) a c) na zachování pracovních smluv po dobu dočasného přerušení práce nebo zkrácení běžné pracovní doby stanovené portugalským zákoníkem práce, nebo nová a zjednodušená podpora, která byla zavedena v reakci na pandemii onemocnění COVID-19 podle článku 3 „legislativního nařízení č. 27-B/2020 ze dne 19. června“ (ve znění „zákona 58-A/2020 ze dne 14. srpna“);

f)

novou a progresivní zvláštní podporu na zachování pracovních smluv po dobu dočasného zkrácení běžné pracovní doby podle „legislativního nařízení č. 46-A/2020 ze dne 30. července“;

g)

novou zvláštní podporu pro osoby samostatně výdělečně činné, neformální pracovníky a výkonné společníky podle článků 26 až 28 „legislativního nařízení č. 10-A/2020 ze dne 13. března“ a článku 325-G „zákona č. 2/2020 ze dne 31. března“ ve znění článku 3 „zákona č. 27-A/2020 ze dne 24. července“;

h)

rodinný přídavek pro zaměstnance, kteří nemohou pracovat kvůli tomu, že musí pečovat o děti mladší dvanácti let nebo jiné závislé osoby, podle článku 23 „legislativního nařízení č. 10-A/2020 ze dne 13. března“;

i)

zvláštní podporu na zachování pracovních smluv školitelů s ohledem na zrušení odborné přípravy podle „vyhlášky vlády č. 3485-C/2020 ze dne 17. března“, „vyhlášky vlády č. 4395/2020 ze dne 10. dubna“ a „vyhlášky vlády č. 5897-B/2020 ze dne 28. května“;

j)

regionální opatření související se zaměstnaností v autonomní oblasti Azory podle „usnesení Rady vlády autonomní oblasti Azory č. 97/2020 ze dne 8. dubna“, „usnesení Rady vlády autonomní oblasti Azory č. 120/2020 ze dne 28. dubna“, „usnesení Rady vlády autonomní oblasti Azory č. 128/2020 ze dne 5. května“, „usnesení Rady vlády autonomní oblasti Azory č. 129/2020 ze dne 5. května“, „usnesení Rady vlády autonomní oblasti Azory č. 195/2020 ze dne 15. července“, „usnesení Rady vlády autonomní oblasti Azory č. 196/2020 ze dne 15. července“ a „usnesení Rady vlády autonomní oblasti Azory č. 200/2020 ze dne 17. července“;

k)

regionální opatření související se zaměstnaností v autonomní oblasti Madeira podle „usnesení vlády autonomní oblasti Madeira č. 101/2020 ze dne 13. března“ a „výnosu č. 133-B/2020 místopředsedy vlády autonomní oblasti Madeira a Regionálního ministerstva sociálního začleňování a občanských věcí ze dne 22. dubna“;

l)

příspěvek pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné, kteří se nacházejí v preventivní izolaci, podle článku 19 „legislativního nařízení č. 10-A/2020 ze dne 13. března“ a článku 325-F „zákona č. 2/2020 ze dne 31. března“ ve znění článku 3 „zákona č. 27-A/2020 ze dne 24. července“;

m)

dávku v nemoci poskytovanou v případě nákazy onemocněním COVID-19 podle článku 20 „legislativního nařízení č. 10-A/2020 ze dne 13. března“ a článku 325-F „zákona č. 2/2020 ze dne 31. března“ ve znění článku 3 „zákona č. 27-A/2020 ze dne 24. července“;

n)

nákup osobních ochranných prostředků, které se používají na pracovišti, především ve veřejných nemocnicích, na rezortních ministerstvech, v obcích a v autonomních oblastech Azory a Madeira podle článku 3 „legislativního nařízení č. 10-A/2020 ze dne 13. března“;

o)

kampaň na podporu hygieny ve školách podle článku 9 „legislativního nařízení č. 10-A/2020 ze dne 13. března“;

p)

provádění testů ke zjištění nákazy onemocněním COVID-19 u hospitalizovaných pacientů a pracovníků ve veřejných nemocnicích, jakož i u zaměstnanců pečovatelských domů a zařízení péče o děti;

q)

novou zvláštní odměnu pro pracovníky vykonávající činnost v rámci národní zdravotní služby, kteří se podíleli na zvládání šíření onemocnění COVID-19, podle článku 42-A „zákona č. 2/2020 ze dne 31. března“ ve znění článku 3 „zákona č. 27-A/2020 ze dne 24. července“.

(1)

Dne 7. srpna 2020 Rumunsko požádalo Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Rumunsko provedlo s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 mělo Rumunsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 9,2 %, resp. 46,2 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Rumunska v roce 2020 sníží o 6,0 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 v Rumunsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To v Rumunsku vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů, který souvisel s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak uvádí 4. až 11. bod odůvodnění.

(4)

„Mimořádné nařízení vlády č. 30/2020“ (2), jak je uvedeno v žádosti Rumunska ze dne 7. srpna 2020, přiznává dávku zaměstnancům zaměstnavatelů, kteří omezují nebo dočasně přerušují svou činnost v důsledku dopadů rozšíření onemocnění COVID-19. Po dobu nouzového stavu je dávka omezena na 75 % základní mzdy těchto zaměstnanců (ale nejvýše 75 % průměrné hrubé mzdy v hospodářství).

(5)

„Mimořádné nařízení vlády 92/2020“ (3), jak je uvedeno v žádosti Rumunska ze dne 7. srpna 2020, zavedlo dávku pro osoby, jejichž pracovní smlouva byla během nouzového stavu nebo stavu pohotovosti pozastavena na dobu nejméně 15 dnů, za předpokladu, že jejich pracovní poměr je zachován do 31. prosince 2020. Dávka činí 41,5 % hrubé základní mzdy těchto zaměstnanců (nejvýše 41,5 % průměrné hrubé mzdy v hospodářství).

(6)

„Mimořádné nařízení vlády 132/2020“ (4) zavedlo režim zkrácené pracovní doby, v jehož rámci má zaměstnavatel v případě dočasného omezení činnosti způsobeného nouzovým stavem nebo stavem pohotovosti možnost zkrátit pracovní dobu zaměstnanců až o 50 %. Během období zkrácení pracovní doby mají dotčení zaměstnanci nárok na odškodnění ve výši 75 % rozdílu mezi hrubou mzdou za běžnou pracovní dobu a jejich skutečnou mzdou.

(7)

V případě osob samostatně výdělečně činných a svobodných povolání byla zavedena dvě opatření. Těm, kteří v důsledku dopadů rozšíření onemocnění COVID-19 zcela přestali pracovat, stát poskytuje dávku ve výši 75 % jejich průměrné hrubé mzdy (5). U osob, které zkracují svou pracovní dobu, poskytuje stát dávku až do výše 41,5 % jejich průměrné hrubé mzdy.

(8)

V případě pomocných pracovníků, kteří přestanou pracovat na základě přerušení obchodních činností v důsledku dopadů rozšíření onemocnění COVID-19, zavedly orgány opatření poskytující příspěvek na podporu ve výši 35 % splatné odměny za pracovní den po dobu nejvýše tří měsíců.

(9)

„Mimořádné nařízení vlády č. 11/2020“ (6), jak je uvedeno v žádosti Rumunska ze dne 7. srpna 2020, poskytuje bonus za dodatečnou práci pracovníkům specializovaných struktur Národního institutu pro veřejné zdraví a okresních ředitelství pro veřejné zdraví nebo ředitelství pro veřejné zdraví Bukurešti, které mají za cíl koordinovat a provádět opatření prevence a omezení událostí, které WHO v důsledku infekce COVID-19 vyhlásila celosvětovou mimořádnou situaci v oblasti veřejného zdraví. Opatření poskytuje dávku ve výši 75 % základního platu za odpracované hodiny za běžnou pracovní dobu a 100 % základního platu za hodiny odpracované o víkendech, státních svátcích a jiných dnech, které nejsou počítány jako pracovní dny. Toto opatření lze považovat za opatření související se zdravím podle nařízení (EU) 2020/672.

(10)

V případě zaměstnanců vnitrostátního systému obrany, věznic, jednotek veřejného zdraví a dalších kategorií stanovených ministerskými nařízeními poskytly orgány bonus za péči o děti. Dávka je podmíněna tím, že druhý rodič nevyužívá alternativních práv, která rodičům přiznávají dny pro dohled nad dětmi v případě dočasného uzavření vzdělávacích jednotek. Toto opatření lze považovat za opatření podobné režimům zkrácené pracovní doby podle nařízení (EU) 2020/672, neboť poskytuje podporu příjmu zaměstnancům, která pomůže s hrazením nákladů na péči o děti v době uzavření škol, a proto pomáhá rodičům pokračovat v práci a předchází ohrožení pracovního poměru.

(11)

„Zákon č. 56/2020“ (7), jak je uveden v žádosti Rumunska ze dne 7. srpna 2020, zavádí bonus za zvláště nebezpečné podmínky až do výše 30 % jejich platu pro zdravotnické pracovníky, kteří se podílejí na lékařských opatřeních proti onemocnění COVID-19.

(12)

Rumunsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Rumunsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 4 370 779 006 EUR z důvodu zvýšení částek přímo souvisejících s technickými dávkami v nezaměstnanosti pro zaměstnance a jiné kategorie, než jsou zaměstnanci, dávkami pro znovu zaměstnané zaměstnance a jiné kategorie, než jsou zaměstnanci, nadcházejícím režimem krátkodobé práce, příspěvkem na podporu pomocných pracovníků a bonusem na péči o děti pro určité zaměstnance. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť se vztahuje na nová opatření, jež se týkají významného podílu podniků a pracovní síly v Rumunsku. Rumunsko hodlá financovat 271 534 419 EUR ze zvýšené částky výdajů z finančních prostředků Unie.

(13)

Komise Rumunsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jakož i využití příslušných opatření souvisejících se zdravím v návaznosti na šíření onemocnění COVID-19, jak je uvádí žádost ze dne 7. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(14)

Měla by tudíž být poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Rumunsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány

(15)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(16)

Rumunsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Rumunsko tyto výdaje provedlo.

(17)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Rumunska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

a)

technické dávky v nezaměstnanosti pro zaměstnance zaměstnavatelů, kteří omezují nebo dočasně přerušují svou činnost, jak uvádí článek XI „mimořádného nařízení vlády č. 30/2020“;

b)

dávky uplatňované na osoby, jejichž pracovní smlouva byla pozastavena, jak uvádí článek I „mimořádného nařízení vlády 92/2020“;

c)

režim zkrácení pracovní doby, jak uvádí článek 1 „mimořádného nařízení vlády č. 132/2020“;

d)

dávky podobné dávkám uvedeným v písmenu a) pro jiné kategorie, než jsou zaměstnanci, včetně osob samostatně výdělečně činných a svobodných povolání, jak uvádí článek XV „mimořádného nařízení vlády č. 30/2020“;

e)

dávky stanovené „zákonem č. 6/2020 o státním rozpočtu sociálního pojištění na rok 2020“ pro jiné kategorie než zaměstnance, včetně osob samostatně výdělečně činných a svobodných povolání, jak uvádí článek 3 „mimořádného nařízení vlády č. 132/2020“;

f)

příspěvek na podporu pomocných pracovníků, jak uvádí článek 4 „mimořádného nařízení vlády č. 132/2020“;

g)

bonus za dodatečnou práci pro pracovníky specializovaných struktur Národního institutu pro veřejné zdraví a okresních ředitelství pro veřejné zdraví a/nebo ředitelství pro veřejné zdraví Bukurešti, jak uvádí čl. 8 odst. 6 „mimořádného nařízení vlády č. 11/2020“;

h)

bonus za péči o děti poskytnutý zaměstnancům vnitrostátního systému obrany, vězení, jednotek veřejného zdraví a dalších kategorií stanovených ministerskými nařízeními, jak uvádí čl. I odst. 6 „mimořádného nařízení vlády č. 30/2020“;

i)

bonus za zvláště nebezpečné podmínky přiznaný za uznání zásluh zdravotnického personálu, jak uvádí článek 7 „zákona č. 56/2020“.

(1)

Dne 7. srpna 2020 Slovinsko požádalo Unii o finanční pomoc, která by doplnila její vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Slovinsko provedlo s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 mělo Slovinsko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 7,2 %, resp. 83,7 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Slovinska v roce 2020 sníží o 7 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 ve Slovinsku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů ve Slovinsku, který souvisel s režimem zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak uvádí 4. až 9. bod odůvodnění.

(4)

„Zákon o intervenčních opatřeních týkajících se mezd a odvodů (ZIUPPP)“ (2) a „zákon o intervenčních opatřeních k omezení epidemie COVID-19 a ke zmírnění jejích následků pro občany a hospodářství (ZIUZEOP)“ (3), jak je uvádí žádost Slovinska ze dne 7. srpna 2020, zavedly program náhrady mzdy pro zaměstnance, kteří nepracovali (nebo čekali na práci), protože jim zaměstnavatelé z obchodních důvodů dočasně nebyli schopni poskytnout práci, z důvodu vyšší moci či karantény. Dávka splatná v rámci uvedeného programu je omezena na 80 % průměrné mzdy zaměstnance za poslední tři měsíce, není však nižší než minimální mzda ve Slovinsku, a je podmíněna tím, že zaměstnavatel během své účasti v programu zaměstnance udrží. Program byl v platnosti od 13. března 2020 do 31. května 2020. Na základě „zákona o o intervenčních opatřeních ke zmírnění a nápravě následků epidemie COVID-19 (ZIUOOPE)“ (4) byl program s jistými změnami prodloužen na období od 1. června 2020 do 31. srpna 2020 s plánovaným dalším prodloužením do konce září 2020.

(5)

Bylo zavedeno osvobození od platby odvodů na sociální zabezpečení za zaměstnance využívající programu náhrady mzdy. Tento program byl v platnosti od 13. března 2020 do 31. května 2020.

(6)

Byl vytvořen režim zkrácené pracovní doby, který umožňuje zaměstnavatelům dočasně zavést částečný pracovní úvazek, zatímco zaměstnanci dostávají plný plat. Zaměstnavatel obdrží fixně stanovenou dotaci za hodiny, které každý zaměstnanec neodpracuje, a tato dotace je podmíněna tím, že zaměstnavatel v průběhu své účasti v programu a ještě po dobu jednoho následujícího měsíce zaměstnance udrží. Tento program je v platnosti od 1. června 2020 do 31. prosince 2020.

(7)

Orgány veřejné správy zavedly program, který dotoval platby příspěvků na penzijní a invalidní pojištění včetně příspěvků na penze pro osoby vykonávající určitá povolání pro zaměstnance, kteří zůstali na pracovišti. Opatření bylo spojeno s povinností zaměstnavatele vyplácet měsíční krizový příspěvek ve výši 200 EUR pracujícím zaměstnancům pobírajícím mzdu nižší než trojnásobek minimální mzdy. Orgány veřejné správy žádaly pouze část výdajů týkajících se zaměstnanců, kteří byli nepřetržitě zaměstnanání až do posledních dostupných výsledných dat. Opatření bylo v platnosti od 13. března 2020 do 31. května 2020.

(8)

Bylo zavedeno opatření za účelem financování odvodů na sociální zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné, zemědělce a církevní pracovníky. Opatření pokrývá veškeré odvody na pojištění sociálního zabezpečení pro příjemce, kteří byli pojištěni a během epidemie nemohli vykonávat hospodářskou činnost, nebo ji mohli vykonávat pouze částečně. Opatření bylo v platnosti od 13. března 2020 do 31. května 2020.

(9)

Zavedena byla také základní podpora příjmu pro osoby samostatně výdělečně činné, zemědělce a církevní pracovníky, která v březnu 2020 dosahovala výše 350 EUR a v dubnu a květnu 2020 výše 700 EUR pro příjemce, kteří byli pojištěni a během epidemie nemohli vykonávat hospodářskou činnost, nebo ji mohli vykonávat pouze částečně. Opatření bylo v platnosti od 13. března 2020 do 31. května 2020.

(10)

Slovinsko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Slovinsko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 1 203 670 000 EUR z důvodů vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit socioekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť nová opatření se týkají významné části podniků a pracovní síly ve Slovinsku. Slovinsko hodlá pokrýt 90 000 000 EUR ze zvýšené částky výdajů z finančních prostředků Unie.

(11)

Komise Slovinsko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak se uvádí v žádosti ze dne 7. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(12)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Slovinsku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobené onemocněním COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostnáními orgány.

(13)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(14)

Slovinsko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Slovinsko tyto výdaje provedlo.

(15)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Slovinska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

a)

program náhrady mzdy, jak je uveden v článcích 7 a 8 „zákona o intervenčních opatřeních týkajících se mezd a odvodů“ a článcích 21 až 32 „zákona o intervenčních opatřeních k omezení epidemie COVID-19 a ke zmírnění jejích následků pro občany a hospodářství“, ve znění pozdějších předpisů, a jak je rozšířen články 24 až 34 „zákona o o intervenčních opatřeních ke zmírnění a nápravě následků epidemie COVID-19“;

b)

osvobození od platby odvodů na sociální zabezpečení za zaměstnance využívající programu náhrady mzdy, jak je uvedeno v článcích 21 až 32 „zákona o intervenčních opatřeních k omezení epidemie COVID-19 a ke zmírnění jejích následků pro občany a hospodářství“;

c)

režim zkrácené pracovní doby, který umožňuje zaměstnavatelům dočasně zavést částečný pracovní úvazek, jak je uveden v článcích 11 až 23 „zákona o o intervenčních opatřeních ke zmírnění a nápravě následků epidemie COVID-19“;

d)

platby příspěvků na penzijní a invalidní pojištění pro pracovníky a měsíční krizový příspěvek uvedené v článku 33 „zákona o intervenčních opatřeních k omezení epidemie COVID-19 a ke zmírnění jejích následků pro občany a hospodářství“, pro část výdajů týkajících se zaměstnanců, kteří jsou nepřetržitě zaměstnáni až do posledních dostupných výsledných dat;

e)

financování odvodů na sociální zabezpečení pro osoby samostatně výdělečně činné, zemědělce a církevní pracovníky, jak je uvedeno v článku 38 „zákona o intervenčních opatřeních k omezení epidemie COVID-19 a ke zmírnění jejích následků pro občany a hospodářství“;

f)

základní podpora příjmu pro osoby samostatně výdělečně činné, zemědělce a církevní pracovníky, jak je uvedena v článku 34 „zákona o intervenčních opatřeních k omezení epidemie COVID-19 a ke zmírnění jejích následků pro občany a hospodářství“.

(1)

Dne 6. srpna 2020 Slovensko požádalo Unii o finanční pomoc, která by doplnila jeho vnitrostátní úsilí při řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 a reagovala na socioekonomické důsledky tohoto onemocnění pro pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné.

(2)

Předpokládá se, že rozšíření onemocnění COVID-19 a mimořádná opatření, která Slovensko provedlo s cílem omezit výskyt onemocnění a jeho socioekonomické a zdravotní důsledky, budou mít dramatický dopad na veřejné finance. Podle prognózy Komise z jara 2020 mělo Slovensko ke konci roku 2020 vykazovat schodek veřejných financí a veřejný dluh ve výši 8,5 %, resp. 59,5 % hrubého domácího produktu (HDP). Podle předběžné prognózy Komise z léta 2020 se předpokládá, že se HDP Slovenska v roce 2020 sníží o 9,0 %.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 na Slovensku imobilizovalo značnou část pracovní síly. To vedlo k náhlému a prudkému nárůstu veřejných výdajů na Slovensku, který souvisel s vnitrostátním režimem zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak uvádí 4. bod odůvodnění.

(4)

„Zákon č. 5/2004 Sb., o službách zaměstnanosti“, jak jej uvádí žádost Slovenska ze dne 6. srpna 2020, byl základem pro zavedení řady opatření k řešení dopadu rozšíření onemocnění COVID-19, včetně režimu na podporu zaměstnavatelů, kteří uložili zaměstnancům nucenou dovolenou v období od března 2020 do prosince 2021. Tito zaměstnavatelé mohou požádat o náhradu mzdových nákladů až do výše 80 % obvyklé hrubé mzdy zaměstnance na nucené dovolené, a to až do výše 880 EUR měsíčně, pod podmínkou, že zaměstnanec nebude propuštěn. Kromě toho byla zavedena řada doprovodných opatření: a) paušální příspěvek na zaměstnance za období od března do konce září 2020 podmíněný poklesem tržeb nejméně o 20 % (měsíční podpora od 180 do 540 EUR v závislosti na poklesu tržeb); b) paušální příspěvek do konce září 2020 pro osoby samostatně výdělečně činné, na které se vztahuje povinné sociální pojištění, podmíněný poklesem tržeb nejméně o 20 % (měsíční podpora od 180 do 540 EUR v závislosti na poklesu tržeb); c) náhrada mzdy ve výši 80 % hrubé mzdy zaměstnance (do maximální výše 1 100 EUR) do konce září 2020 u podniků uzavřených vyhláškou a d) paušální příspěvek ve výši 210 EUR měsíčně do konce září 2020 pro pracovníky pracující na základě smlouvy, společnosti s jedinou osobou a osoby samostatně výdělečně činné. Paušální příspěvek lze považovat za opatření podobné režimu zkrácené pracovní doby, jak je uveden v nařízení (EU) 2020/672, neboť jeho cílem je ochránit osoby samostatně výdělečně činné nebo podobné kategorie pracovníků před snížením či ztrátou příjmů.

(5)

Slovensko splňuje podmínky pro žádost o finanční pomoc, které stanoví článek 3 nařízení (EU) 2020/672. Slovensko předložilo Komisi příslušné důkazy, že skutečné a plánované veřejné výdaje od 1. února 2020 vzrostly o 1 077 457 000 EUR z důvodu vnitrostátních opatření přijatých s cílem řešit sociálně-ekonomické dopady rozšíření onemocnění COVID-19. To představuje náhlý a prudký nárůst, neboť nová opatření se týkají významné části podniků a pracovní síly na Slovensku. Slovensko hodlá pokrýt 390 262 000 EUR ze zvýšené částky výdajů prostřednictvím finančních prostředků Unie a 56 311 400 EUR vlastním financováním.

(6)

Komise Slovensko konzultovala a ověřila náhlý a prudký nárůst skutečných a plánovaných veřejných výdajů přímo související s režimy zkrácené pracovní doby a podobnými opatřeními, jak je uvádí žádost ze dne 6. srpna 2020, v souladu s článkem 6 nařízení Komise (EU) 2020/672.

(7)

Měla by být tudíž poskytnuta finanční pomoc s cílem pomoci Slovensku řešit socioekonomické dopady vážného narušení ekonomiky způsobeného rozšířením onemocnění COVID-19. Komise by měla přijmout opatření týkající se splatnosti, velikosti a uvolňování tranší a dílčích tranší v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány.

(8)

Toto rozhodnutí by nemělo předjímat výsledek případných řízení o narušení fungování vnitřního trhu, která mohou proběhnout, a to zejména na základě článků 107 a 108 Smlouvy. Rovněž nezprošťuje členské státy povinnosti oznamovat Komisi záměry poskytnout státní podporu podle článku 108 Smlouvy.

(9)

Slovensko by mělo Komisi pravidelně informovat o provádění plánovaných veřejných výdajů, aby mohla Komise posoudit rozsah, v němž Slovensko tyto výdaje provedlo.

(10)

Při rozhodování o poskytnutí finanční pomoci byly vzaty v úvahu stávající a očekávané potřeby Slovenska, jakož i žádosti o finanční pomoc podle nařízení (EU) 2020/672, které již podaly nebo plánují podat další členské státy, přičemž byly uplatněny zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti,

(1)

Podle čl. 8 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2009/103/ES se s vozidly, která mají obvyklé stanoviště ve třetí zemi, má s ohledem na dokumentaci povinného pojištění občanskoprávní odpovědnosti z jejich provozu zacházet jako s vozidly, která mají obvyklé stanoviště v Unii, jestliže se jednotlivé národní kanceláře pojistitelů všech členských států, každá podle vlastních vnitrostátních právních předpisů o povinném pojištění, zaručí, že vypořádají nároky související s nehodami, ke kterým dojde na jejich území a jsou způsobeny těmito vozidly.

(2)

Článek 2 směrnice 2009/103/ES podmiňuje použití článku 8 uvedené směrnice u vozidel, která mají obvyklé stanoviště ve třetí zemi, uzavřením dohody mezi národními kancelářemi pojistitelů členských států a národní kanceláří pojistitelů dané třetí země. Aby se na tato vozidla článek 8 uvedené směrnice použil, má nadto Komise stanovit datum použitelnosti tohoto ustanovení pro tato vozidla a typy vozidel, na něž se toto ustanovení vztahuje, poté, co v těsné spolupráci s členskými státy zjistí, že taková dohoda byla uzavřena.

(3)

Národní kanceláře pojistitelů členských států Evropského hospodářského prostoru a dalších přidružených států uzavřely dne 30. května 2002 dohodu, podle níž je zaručeno vypořádání nároků vzniklých v souvislosti s nehodami, k nimž došlo na jejich území a které jsou způsobeny vozidly, jež mají obvyklé stanoviště na území jiných stran této dohody, a to bez ohledu na to, zda jsou tato vozidla pojištěna (dále jen „dohoda“).

(4)

Dne 13. června 2019 podepsaly národní kanceláře pojistitelů členských států a Andorry, Islandu, Norska, Srbska a Švýcarska dodatek č. 2 k dohodě, jímž se do dohody má zahrnout národní kancelář pojistitelů Bosny a Hercegoviny. Tento dodatek stanoví praktická opatření umožňující zrušení kontrol pojištění vozidel uvedených v dohodě, která mají obvyklé stanoviště na území Bosny a Hercegoviny, a vztahuje se na všechny typy vozidel kromě vojenských vozidel registrovaných v této zemi.

(5)

Všechny podmínky pro zrušení kontrol pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel v souladu se směrnicí 2009/103/ES u vozidel, která mají obvyklé stanoviště v Bosně a Hercegovině, jsou proto splněny,

(1)

Články 11 až 13 dohody byly od jejího podpisu dne 23. listopadu 2017 prováděny prozatímně.

(2)

Podle čl. 13 odst. 2 dohody může smíšený výbor měnit přílohy dohody.

(3)

Příloha tohoto rozhodnutí obsahuje změny přílohy I a II dohody, které aktualizují příslušné aspekty původních příloh I a II, které byly dohodnuty v roce 2015. Rovněž stanoví prozatímní řešení s cílem zprovoznit propojení mezi unijním systémem ETS a švýcarským ETS.

(4)

V souladu s přílohou I částí B dohody by Unie měla na základě článku 25a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (2) ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410 (3) vyloučit z oblasti působnosti unijního ETS lety z letišť ve Švýcarsku. Tím není dotčeno pokrytí provozovatelů letadel unijním ETS, které je založeno na příloze I směrnice 2003/87/ES, která uvádí, že kategorie činností, na něž se směrnice 2003/87/ES vztahuje, zahrnuje všechny lety, které přilétají na letiště umístěné na území členského státu, nebo které z tohoto letiště odlétají.

(5)

Příloha I dohody by měla být přezkoumána v souladu s čl. 13 odst. 7 dohody, aby se pro obchodovací období 2021–2030 zachovala současná kompatibilita unijního ETS a švýcarského ETS. Je třeba zajistit, aby revize přílohy I dohody přinejmenším zachovala integritu příslušných vlastních závazků Unie a Švýcarska v oblasti snižování emisí a integritu a řádné fungování jejich trhů s uhlíkem. Je třeba zabránit úniku uhlíku a narušení hospodářské soutěže mezi propojenými systémy,