ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 305

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 63
21. září2020


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1302 ze dne 14. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o poplatky účtované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy ústředním protistranám usazeným v třetích zemích ( 1 )

1

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1303 ze dne 14. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o kritéria, která by orgán ESMA měl vzít v úvahu, aby mohl rozhodnout, zda ústřední protistrana usazená v třetí zemi je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států ( 1 )

7

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1304 ze dne 14. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o minimální prvky, jež má orgán ESMA posoudit při posuzování žádostí ústředních protistran z třetích zemí o srovnatelný soulad, a způsoby a podmínky tohoto posuzování ( 1 )

13

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2020/1305 ze dne 18. září 2020 o udělení svolení Spojenému království, aby vyjádřilo souhlas být samostatně vázáno určitými mezinárodními dohodami, které mají být během přechodného období používány v oblasti společné rybářské politiky Unie

27

 

 

Rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2020/1306 ze dne 16. září 2020 o dočasném vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám z celkové míry expozic s ohledem na pandemii COVID-19 (ECB/2020/44)

30

 

 

DOPORUČENÍ

 

*

Doporučení Komise (EU) 2020/1307 ze dne 18. září 2020 o společném souboru nástrojů Unie ke snížení nákladů na zavedení sítí s velmi vysokou kapacitou a zajištění včasného přístupu k rádiovému spektru 5G příznivému pro investice v zájmu posílení konektivity na podporu hospodářského oživení po krizi COVID-19 v Unii

33

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

21.9.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 305/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/1302

ze dne 14. července 2020,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o poplatky účtované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy ústředním protistranám usazeným v třetích zemích

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 25d odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 25d nařízení (EU) č. 648/2012 vyžaduje, aby Evropský orgán pro cenné papíry a trhy („ESMA“) účtoval ústředním protistranám z třetích zemí poplatky související se žádostmi o uznání podle článku 25 uvedeného nařízení a roční poplatky související s plněním jeho úkolů v souladu s uvedeným nařízením ve vztahu k uznaným ústředním protistranám z třetích zemí. Ustanovení čl. 25d odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 vyžaduje, aby tyto poplatky byly přiměřené obratu dotyčné ústřední protistrany a pokrývaly veškeré náklady vzniklé orgánu ESMA v souvislosti s uznáním a plněním úkolů týkajících se ústřední protistrany z třetí země v souladu s uvedeným nařízením.

(2)

Poplatky související s žádostmi o uznání („poplatky za uznání“) by měly být účtovány ústředním protistranám z třetích zemí na pokrytí nákladů orgánu ESMA na zpracování žádostí o uznání, včetně nákladů na ověření, zda jsou tyto žádosti úplné, na vyžádání dodatečných informací, sepsání rozhodnutí a nákladů spojených s posouzením systémového významu ústředních protistran z třetích zemí („zařazení do stupňů“). U ústředních protistran, které jsou systémově významné nebo se pravděpodobně stanou systémově významnými pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států a které jsou uznány orgánem ESMA podle čl. 25 odst. 2b nařízení (EU) č. 648/2012 („ústřední protistrany tier 2“), vznikají orgánu ESMA dodatečné náklady. Tyto dodatečné náklady vznikají, když orgán ESMA posuzuje, zda jsou splněny podmínky pro uznání stanovené v čl. 25 odst. 2b nařízení (EU) č. 648/2012 a zda lze ústřední protistranu, která dodržuje příslušný právní rámec třetí země, považovat za ústřední protistranu splňující požadavky stanovené v článku 16 a hlavách IV a V nařízení (EU) č. 648/2012 („srovnatelný soulad“). Náklady související s žádostmi podanými ústředními protistranami tier 2 budou proto vyšší než náklady související s žádostmi podanými ústředními protistranami z třetích zemí, které nejsou považovány za systémově významné nebo u nichž není pravděpodobné, že se stanou systémově významnými pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států („ústřední protistrany tier 1“).

(3)

Zatímco základní poplatek za uznání by měl být účtován všem ústředním protistranám z třetích zemí žádajícím o uznání podle článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, ústředním protistranám tier 2 by měl být účtován další doplatek na pokrytí dodatečných nákladů, které orgánu ESMA vzniknou při zpracování žádosti. Tento další doplatek za uznání by měl být také účtován již uznaným ústředním protistranám, když orgán ESMA poprvé po přezkumu jejich systémového významu podle čl. 25 odst. 5 nebo čl. 89 odst. 3c nařízení (EU) č. 648/2012 rozhoduje, zda mají být klasifikovány jako ústřední protistrany tier 2.

(4)

Uznaným ústředním protistranám z třetích zemí by měly být účtovány také roční poplatky na pokrytí nákladů orgánu ESMA za plnění jeho úkolů podle nařízení (EU) č. 648/2012 v souvislosti s těmito ústředními protistranami. U ústředních protistran tier 1 i tier 2 zahrnují tyto úkoly pravidelný přezkum systémového významu ústředních protistran podle čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012, provádění a udržování dohod o spolupráci s orgány třetích zemí a sledování vývoje v oblasti regulace a dohledu v třetích zemích. U ústředních protistran tier 2 se rovněž vyžaduje, aby orgán ESMA průběžně dohlížel, zda tyto ústřední protistrany dodržují požadavky stanovené v článku 16 a hlavách IV a V nařízení (EU) č. 648/2012, a to včetně dodržování prostřednictvím srovnatelného souladu, pokud byl přiznán. Proto je vhodné, aby se u ústředních protistran tier 1 a tier 2 uplatňovaly diferencované poplatky.

(5)

Poplatky za uznání a roční poplatky stanovené v tomto nařízení by měly pokrývat náklady, u nichž orgán ESMA podle svých zkušeností s plněním úkolů v souvislosti s ústředními protistranami z třetích zemí a jinými subjekty, nad nimiž vykonává dohled, jakož i podle předpokládaných nákladů uvedených v jeho ročním rozpočtu sestaveném podle činností očekává, že je vynaloží na zpracování žádostí o uznání.

(6)

Úkoly, které ESMA vykonává podle nařízení (EU) č. 648/2012 v souvislosti s uznanými ústředními protistranami tier 1, budou do velké míry stejné u každé ústřední protistrany tier 1 nezávisle na její velikosti. Je proto vhodné, aby byly náklady vzniklé orgánu ESMA v souvislosti s uznanými ústředními protistranami tier 1 kryty ročním poplatkem stanoveným ve stejné výši každé uznané ústřední protistraně tier 1. Aby byla zajištěna spravedlivá alokace poplatků, které současně odrážejí skutečné množství administrativní práce, jež musí orgán ESMA vynaložit na plnění svých úkolů v souvislosti s každou ústřední protistranou tier 2, měly by roční poplatky v souvislosti s uznanými ústředními protistranami tier 2 zohledňovat také obrat ústřední protistrany tier 2.

(7)

Roční poplatky účtované ústředním protistranám z třetích zemí za první rok, v jehož průběhu byly uznány podle článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, by měly být poměrné části roku, během nějž ESMA vykonává úkoly v souladu s uvedeným nařízením v souvislosti s těmito ústředními protistranami. Stejná zásada by měla platit pro rok, v jehož průběhu je ústřední protistrana, která je uznána za ústřední protistranu tier 1, poprvé klasifikována jako ústřední protistrana tier 2 podle čl. 25 odst. 5 uvedeného nařízení.

(8)

Aby bylo zajištěno včasné financování nákladů vzniklých orgánu ESMA v souvislosti se žádostmi o uznání podanými podle článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, měly by být poplatky za uznání uhrazeny orgánu ESMA před zpracováním žádostí o uznání nebo posouzením, zda ústřední protistrany tier 2 splňují požadavky na uznání stanovené v čl. 25 odst. 2b nařízení (EU) č. 648/2012. Aby bylo zajištěno včasné financování nákladů vzniklých orgánu ESMA při plnění jeho úkolů v souvislosti s uznanými ústředními protistranami z třetích zemí, měly by být roční poplatky hrazeny na začátku kalendářního roku, jehož se týkají. Roční poplatky v prvním roce uznání by měly být uhrazeny krátce po přijetí rozhodnutí o uznání.

(9)

Aby nedocházelo k podávání opakovaných nebo nepodložených žádostí, poplatky za uznávání by se neměly vracet v případě, kdy žadatel svou žádost stáhne. Protože administrativní práce potřebná v případě žádosti o uznání, která je zamítnuta, je stejná jako práce potřebná v případě žádosti, která je přijata, poplatky za uznání by se neměly vracet, jestliže je uznání zamítnuto.

(10)

Všechny náklady, které orgánu ESMA vzniknou po vstupu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2099 (2) v platnost v souvislosti s ústředními protistranami z třetích zemí, které již byly uznány podle článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012 před datem 22. září 2020, by měly být pokryty poplatky. Od těchto ústředních protistran z třetích zemí by tedy měla být požadována úhrada předběžného ročního poplatku za rok 2020 a za každý další rok až do provedení přezkumu jejich systémového významu podle čl. 89 odst. 3c nařízení (EU) č. 648/2012.

(11)

Toto nařízení v přenesené pravomoci by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, aby bylo zajištěno, že orgán ESMA bude po vstupu nařízení (EU) 2019/2099 v platnost náležitě a včas financován,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

POPLATKY

Článek 1

Poplatky za uznání

1.   Ústřední protistrana usazená v třetí zemi, která žádá o uznání podle článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, uhradí základní poplatek za uznání ve výši 50 000 EUR.

2.   Ústřední protistrana usazená v třetí zemi uhradí doplatek za uznání ve výši 360 000 EUR, pokud orgán ESMA rozhodne, že podle čl. 25 odst. 2a nařízení (EU) č. 648/2012 je tato ústřední protistrana systémově významná nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států („ústřední protistrana tier 2“). Ústřední protistrana tier 2 uhradí doplatek za uznání v kterémkoli z těchto případů:

a)

ústřední protistrana požádá o uznání;

b)

ústřední protistrana, která již byla uznána podle čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, je po přezkumu provedeném orgánem ESMA v souladu s čl. 25 odst. 5 uvedeného nařízení shledána ústřední protistranou tier 2.

Článek 2

Roční poplatky

1.   Uznaná ústřední protistrana uhradí roční poplatek.

2.   Pokud je ústřední protistrana uznána orgánem ESMA v souladu s čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 („ústřední protistrana tier 1“), rovná se roční poplatek za každou ústřední protistranu tier 1 za daný rok (n) celkové výši ročního poplatku rozdělené na stejné části mezi všechny ústřední protistrany tier 1 uznané k 31. prosinci předchozího roku (n–1).

Pro účely prvního pododstavce se celková výše ročního poplatku za daný rok (n) rovná odhadu nákladů souvisejících s úkoly, které má orgán ESMA provést u všech uznaných ústředních protistran tier 1 podle nařízení (EU) č. 648/2012, jež jsou zahrnuty do rozpočtu orgánu ESMA na uvedený rok.

3.   Pokud je ústřední protistrana uznána orgánem ESMA v souladu s čl. 25 odst. 2b nařízení (EU) č. 648/2012 („ústřední protistrana tier 2“), rovná se roční poplatek za daný rok (n) celkové výši ročního poplatku rozdělené mezi všechny ústřední protistrany tier 2 uznané k 31. prosinci předchozího roku (n–1) a vynásobené příslušnou váhou stanovenou podle článku 4 tohoto nařízení.

Pro účely prvního pododstavce se celková výše ročního poplatku za daný rok (n) rovná odhadu nákladů souvisejících s úkoly, které má orgán ESMA provést u všech uznaných ústředních protistran tier 2 podle nařízení (EU) č. 648/2012, jež jsou zahrnuty do rozpočtu orgánu ESMA na uvedený rok.

Článek 3

Roční poplatky v roce uznání

1.   Za rok, v jehož průběhu je ústřední protistrana z třetí země uznána orgánem ESMA podle článku 25 nařízení (EU) č. 648/2012, se roční poplatek vypočte takto:

a)

pokud ESMA uzná ústřední protistranu za ústřední protistranu tier 1, roční poplatek se stanoví jako podíl ze základního poplatku za uznání stanoveného v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení vypočtený podle následujícího vztahu:

Image 1

b)

pokud ESMA uzná ústřední protistranu za ústřední protistranu tier 2, roční poplatek se stanoví jako podíl z doplatku za uznání stanoveného v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení vypočtený podle následujícího vztahu:

Image 2

2.   Pokud ústřední protistrana uhradila v souladu s článkem 9 za rok, v jehož průběhu je tato ústřední protistrana uznána za ústřední protistranu tier 1, předběžný roční poplatek, roční poplatek vypočtený podle odst. 1 písm. a) se neúčtuje.

3.   Pokud ústřední protistrana uhradila za rok, v jehož průběhu je tato ústřední protistrana uznána za ústřední protistranu tier 2, předběžný roční poplatek v souladu s článkem 9 nebo roční poplatek v souladu s čl. 2 odst. 2, odečte se výše tohoto poplatku od poplatku, který má být uhrazen podle odst. 1 písm. b).

Článek 4

Příslušný obrat ústředních protistran tier 2

1.   Příslušným obratem ústřední protistrany tier 2 jsou její celosvětové výnosy vzniklé z poskytování clearingových služeb (členské poplatky a clearingové poplatky po odpočtu transakčních nákladů) v průběhu posledního účetního období ústřední protistrany.

Ústřední protistrany tier 2 předloží každý rok orgánu ESMA auditované údaje potvrzující jejich celosvětové výnosy z poskytování clearingových služeb uvedených v prvním pododstavci. Auditované údaje se orgánu ESMA předloží nejpozději do 30. září každého roku. Dokumenty obsahující auditované údaje se předloží v jazyce obvyklém v oblasti finančních služeb.

Jestliže jsou výnosy uvedené prvním pododstavci vykázány v jiné měně než v eurech, ESMA je přepočte na eura podle průměrného směnného kursu eura platného v období, v jehož průběhu byly tyto výnosy zaznamenány. Pro tento účel se použije referenční sazba směnného kursu eura zveřejněná Evropskou centrální bankou.

2.   Podle obratu určeného v souladu s odstavcem 1 za daný rok (n) se ústřední protistrana zařadí do jedné z těchto skupin:

a)

skupina 1: roční obrat nižší než 600 milionů EUR;

b)

skupina 2: roční obrat 600 milionů EUR nebo více.

Ústřední protistraně tier 2 ve skupině 1 se přiřadí váha obratu 1.

Ústřední protistraně tier 2 ve skupině 2 se přiřadí váha obratu 1,2.

3.   Celková váha obratů všech uznaných ústředních protistran tier 2 za daný rok (n) je součtem vah obratů stanovených v souladu s odstavcem 2 u všech ústředních protistran tier 2 uznaných orgánem ESMA k 31. prosinci předchozího roku (n–1).

4.   Pro účely čl. 2 odst. 3 je příslušnou váhou ústřední protistrany tier 2 za daný rok (n) váha jejího obratu stanovená v souladu s odstavcem 2 děleno celkovou váhou obratů všech uznaných ústředních protistran tier 2 stanovenou v souladu s odstavcem 3.

KAPITOLA II

PLATEBNÍ PODMÍNKY

Článek 5

Obecné způsoby plateb

1.   Všechny poplatky se hradí v eurech.

2.   Při pozdní úhradě se účtuje úrok z prodlení stanovený v článku 99 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (3).

3.   Komunikace mezi orgánem ESMA a ústředními protistranami z třetích zemí probíhá elektronickými prostředky.

Článek 6

Platba poplatků za uznání

1.   Základní poplatek za uznání stanovený v čl. 1 odst. 1 tohoto nařízení se hradí, když ústřední protistrana podá svou žádost o uznání.

Pokud Komise nepřijala pro třetí zemi, v níž je ústřední protistrana usazena v době, kdy žádá o uznání, prováděcí akt v souladu s čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012, základní poplatek za uznání se uhradí odchylně od prvního pododstavce nejpozději v den, kdy tento prováděcí akt vstoupí v platnost.

2.   Lhůta, v níž má být uhrazen doplatek za uznání stanovený v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, se uvede ve výzvě k úhradě zaslané orgánem ESMA ústřední protistraně poté, co si ESMA vyžádá od ústřední protistrany předložení doplňujících informací pro posouzení, zda tato ústřední protistrana splňuje požadavky stanovené v čl. 25 odst. 2b nařízení (EU) č. 648/2012. Datum splatnosti se stanoví tak, aby ústřední protistrana měla od data, kdy jí orgán ESMA zašle výzvu k úhradě, alespoň 30 kalendářních dnů na úhradu.

3.   Poplatky za uznání se nevrací.

Článek 7

Platba ročních poplatků

1.   Roční poplatky stanovené v článku 2 na daný rok (n) se hradí nejpozději do 31. března roku (n).

Orgán ESMA zašle výzvy k úhradě všem uznaným ústředním protistranám z třetích zemí s uvedením částky ročního poplatku nejpozději 1. března roku (n).

2.   Výše ročního poplatku stanoveného v článku 3 v roce uznání, jakož i datum splatnosti tohoto ročního poplatku se uvede ve výzvě k úhradě zaslané orgánem ESMA ústřední protistraně. Datum splatnosti se stanoví tak, aby ústřední protistrana měla od data, kdy jí orgán ESMA zašle výzvu k úhradě, alespoň 30 kalendářních dnů na úhradu.

3.   Roční poplatky uhrazené ústřední protistranou se nevrací.

KAPITOLA III

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 8

Již podané žádosti o uznání

1.   Pokud ústřední protistrana z třetí země podala před datem 22. září 2020 žádost o uznání a orgán ESMA dosud nevydal rozhodnutí o uznání nebo zamítnutí uznání této ústřední protistrany, uhradí ústřední protistrana poplatek za uznání stanovený v čl. 1 odst. 1 do 22. října 2020.

2.   Pokud orgán ESMA pozastavil před datem 22. září 2020 zpracování žádosti ústřední protistrany z třetí země o uznání, uhradí ústřední protistrana poplatek za uznání stanovený v čl. 1 odst. 1 ve lhůtě splatnosti uvedené ve výzvě k úhradě zaslané orgánem ESMA ústřední protistraně po oznámení, že zpracování její žádosti již není pozastaveno. Datum splatnosti se stanoví tak, aby ústřední protistrana měla od data, kdy jí orgán ESMA zašle výzvu k úhradě, alespoň 30 kalendářních dnů na úhradu.

Článek 9

Předběžný roční poplatek pro již uznané ústřední protistrany

1.   Ústřední protistrana z třetí země, která je v době, kdy toto nařízení vstoupí v platnost, uznána orgánem ESMA v souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. 648/2012, uhradí předběžný roční poplatek ve výši 50 000 EUR za rok 2020 a každý další rok až do provedení přezkumu jejího systémového významu podle čl. 89 odst. 3c nařízení (EU) č. 648/2012, kdy je buď uznána v souladu s čl. 25 odst. 2 nebo čl. 25 odst. 2b uvedeného nařízení, nebo jí toto uznání není přiznáno.

2.   Předběžný roční poplatek za rok 2020 se hradí do 30 kalendářních dnů od vstupu tohoto nařízení v platnost. Předběžné roční poplatky na další rok (n) se hradí nejpozději do 31. března roku (n).

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. července 2020.

Za Komisi

Ursula VON DER LEYEN

předsedkyně


(1)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1..

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2099 ze dne 23. října 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí (Úř. věst. L 322, 12.12.2019, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).


21.9.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 305/7


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/1303

ze dne 14. července 2020,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o kritéria, která by orgán ESMA měl vzít v úvahu, aby mohl rozhodnout, zda ústřední protistrana usazená v třetí zemi je, nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 25 odst. 2a druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Při posuzování stupně systémového rizika, které ústřední protistrana z třetí země představuje pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států, by měl orgán ESMA vzít v úvahu soubor objektivních kvantitativních a kvalitativních faktorů, které odůvodňují jeho rozhodnutí uznat ústřední protistranu z třetí země jako ústřední protistranu tier 1 nebo tier 2. Rovněž by měl vzít v úvahu všechny podmínky, za nichž Komise přijala své rozhodnutí o rovnocennosti. Při posuzování rizikového profilu ústřední protistrany z třetí země musí orgán ESMA zejména zvážit objektivní a transparentní kvantitativní ukazatele činnosti, pokud jde o obchodování s účastníky clearingového systému usazenými v Unii nebo obchody denominované v měnách Unie, a to v době posouzení. I když musí ESMA zvažovat činnost ústřední protistrany celkově, jeho posouzení by mělo odrážet riziko, jaké by mohla konkrétní ústřední protistrana přinést pro finanční stabilitu Unie.

(2)

Při určování kritérií, které má ESMA vzít v úvahu při zařazení ústřední protistrany z třetí země do stupně, je třeba zvážit povahu transakcí, jejichž clearing tato ústřední protistrana provádí, včetně jejich složitosti, rizikového profilu a průměrné splatnosti, jakož i transparentnost a likviditu příslušných trhů a míru, v níž jsou clearingové aktivity této ústřední protistrany denominovány v eurech nebo jiných měnách Unie. V tomto ohledu mohou zvláštní charakteristiky týkající se některých produktů, jako jsou zemědělské výrobky kotované a obchodované na regulovaných trzích v třetích zemích, které se týkají trhů sloužících z velké části domácím nefinančním protistranám v této třetí zemi, jež řídí svá komerční rizika prostřednictvím těchto smluv, představovat pro členy clearingového systému a obchodní systémy v Unii zanedbatelné riziko, neboť mají nízkou míru systémové provázanosti.

(3)

Země, v nichž ústřední protistrana působí, rozsah služeb, které poskytuje, charakteristiky finančních nástrojů, jejichž clearing provádí, jakož i objem clearingu jsou objektivní ukazatele složitosti podnikání této ústřední protistrany. Při zohlednění kritéria uvedeného v čl. 25 odst. 2a písm. a) nařízení (EU) č. 648/2012 by proto orgán ESMA měl vzít v úvahu vlastnickou, obchodní a podnikovou strukturu ústřední protistrany, jakož i rozsah, povahu a složitost clearingových služeb nabízených touto ústřední protistranou a míru významu těchto služeb pro členy clearingového systému a klienty („účastníky clearingového systému“) usazené v Unii. Přestože by měl být systémový význam ústřední protistrany posuzován celkově, orgán ESMA by měl zvláště zohlednit podíl obchodů ústřední protistrany denominovaných v měnách Unie, jakož i podíl obchodů ústřední protistrany pocházejících od účastníků clearingového systému usazených v Unii. U ústřední protistrany, u níž je větší pravděpodobnost, že bude pro Unii systémově významná, je důležité, aby orgán ESMA posoudil strukturu a vlastnictví skupiny, jejíž součástí může být tato ústřední protistrana, aby bylo možné určit, zda jsou ohroženy zájmy Unie. Dále je třeba posoudit také velikost, likviditu a transparentnost trhů, které tato ústřední protistrana obsluhuje, aby mohl orgán ESMA lépe pochopit riziko pro členy clearingového systému usazené v Unii při provádění aukce v rámci řízení selhání.

(4)

Zásadními prvky, které je třeba zvážit při posuzování kapacity ústřední protistrany, aby bylo možné zvládnout případný nepříznivý vývoj, jsou kapitál ústřední protistrany a finanční zdroje rezervované účastníky clearingového systému, jakož i druh a povaha kolaterálu, který poskytují. Při zohlednění kritéria uvedeného v čl. 25 odst. 2a písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012 by proto orgán ESMA měl mít přehled o finančních zdrojích, které bude mít tato ústřední protistrana k dispozici v případě selhání nebo události jiné než selhání. ESMA by měl také zohlednit, zda jsou tyto zdroje zajištěné, nezajištěné, rezervované, nerezervované, financované nebo nefinancované, jakož i prostředky, které ústřední strana používá k poskytnutí právní jistoty a důvěry, pokud jde o zúčtování plateb, které provádí, a kolaterál, s nímž musí počítat. Konečně by orgán ESMA měl zvážit existenci, povahu a účinek rámce pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran v jurisdikci, v níž působí ústřední protistrana žádající o uznání. Tyto rámce pro ozdravné postupy a řešení krize by měly být posuzovány ve srovnání s mezinárodně sjednanými pokyny a klíčovými atributy. Při posuzování rizika vypořádání a rizika likvidity by orgán ESMA měl věnovat zvláštní pozornost těm ústředním protistranám, které pravděpodobně mají systémový význam, a zkoumat, jak bezpečný přístup k likviditě tyto ústřední protistrany mají, jakož i tlaky na likviditu v měnách Unie. Přestože by bezpečnost plateb a vypořádání mohla být posílena využitím technologie distribuované účetní knihy nebo jiných moderních technologií, měl by orgán ESMA věnovat zvláštní pozornost dalšímu riziku, které to může ústředním protistranám přinést, zejména kybernetickému riziku.

(5)

Povaha podmínek uložených ústřední protistraně, aby měli účastníci clearingového systému přístup k jejím službám, a vzájemné propojení mezi těmito účastníky clearingového systému mají své důsledky pro způsob, jak může být ústřední protistrana ovlivněna nepříznivou událostí v souvislosti s těmito účastníky. Při zohlednění kritéria uvedeného v čl. 25 odst. 2a písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012 by proto orgán ESMA měl pokud možno určit totožnost účastníků clearingového systému v ústřední protistraně, zejména v případě, že tato ústřední protistrana poskytuje služby účastníkům clearingového systému usazeným v Unii. Orgán ESMA by měl také určit podíl na příslušném trhu nebo relativní význam účastníků clearingového systému nebo skupin účastníků clearingového systému v této ústřední protistraně. Pokud je to nezbytné pro posouzení dopadu, jaký by to mohlo mít na strukturu členů clearingového systému, měl by orgán ESMA posoudit podmínky a možnosti, za nichž ústřední protistrana poskytuje přístup ke svým clearingovým službám. V souvislosti s ústřední protistranou, která je pro Unii pravděpodobně systémově významná, by měl orgán ESMA posoudit, zda jsou právní a obezřetnostní požadavky, které ústřední protistrana ukládá členům svého clearingového systému, dostatečně přísné.

(6)

Je možné, že v případě přerušení provozu ústřední protistrany budou účastníci clearingového systému muset spoléhat, přímo či nepřímo, na poskytování podobných či stejných služeb jinými ústředními protistranami. Aby bylo možné posoudit relativní význam protistrany žádající o uznání, měl by proto orgán ESMA při zohlednění kritéria uvedeného v čl. 25 odst. 2a písm. d) nařízení (EU) č. 648/2012 určit, zda účastníci clearingového systému mohou nahradit některé nebo všechny clearingové služby poskytované touto ústřední protistranou službami poskytovanými jinými ústředními protistranami, zejména v případě, kdy jsou tyto alternativní ústřední protistrany schváleny nebo uznány v Unii. Pokud mohou členové clearingového systému a klienti usazení v Unii provést clearing některých produktů spadajících pod povinnost clearingu pouze u jedné ústřední protistrany z třetí země, měl by orgán ESMA zvažovat systémový význam této ústřední protistrany s mimořádnou pozorností.

(7)

Ústřední protistrany mohou být mnoha způsoby propojeny s jinými finančními infrastrukturami, jako jsou jiné ústřední protistrany nebo centrální depozitáře cenných papírů. Narušení tohoto propojení může negativně ovlivnit správné fungování ústřední protistrany. Při zohlednění kritéria uvedeného v čl. 25 odst. 2a písm. e) nařízení (EU) č. 648/2012 by proto orgán ESMA měl posoudit, nakolik je ústřední protistrana propojena s jinými infrastrukturami finančního trhu nebo finančními institucemi způsobem, který by mohl mít vliv na finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států. Přitom by měl orgán ESMA věnovat zvláštní pozornost těmto propojením a vzájemným závislostem se subjekty, které se nacházejí v Unii. Konečně by měl orgán ESMA určit a posoudit povahu služeb, které ústřední protistrana zajišťuje v rámci outsourcingu, a riziko, jaké mohou tato ujednání představovat pro ústřední protistranu v případě, že tyto služby budou přerušeny nebo jakkoli narušeny.

(8)

Pokud je expozice členů clearingového systému a klientů usazených v Unii vůči ústřední protistraně určena s využitím objektivních kvantitativních ukazatelů jako významná, měl by orgán ESMA u každého kritéria posoudit i další prvky. Čím více těchto ukazatelů ústřední protistrana splňuje, tím větší je pravděpodobnost, že orgán ESMA dospěje k závěru, že tato ústřední protistrana je pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států systémově významná.

(9)

Toto nařízení v přenesené pravomoci by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, aby bylo zajištěno co nejrychlejší uvedení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2099 (2) do praxe,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Povaha, rozsah a složitost obchodní činnosti ústřední protistrany

1.   Při zohlednění kritéria uvedeného v čl. 25 odst. 2a písm. a) nařízení (EU) č. 648/2012 posoudí orgán ESMA tyto prvky:

a)

země, v nichž ústřední strana poskytuje nebo má v úmyslu poskytovat služby;

b)

rozsah, v němž ústřední strana poskytuje vedle clearingových služeb další služby;

c)

druh finančních nástrojů, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou;

d)

zda finanční nástroje, jejichž clearing je nebo má být prováděn ústřední protistranou, podléhají povinnosti clearingu podle článku 4 nařízení (EU) č. 648/2012;

e)

průměrné hodnoty clearingu provedeného ústřední protistranou v průběhu jednoho roku na těchto úrovních:

i)

na úrovni ústřední protistrany;

ii)

na úrovni každého člena clearingového systému, který je subjektem usazeným v Unii nebo součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu v Unii;

iii)

na úrovni členů clearingového systému usazených mimo Unii nebo kteří nejsou součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu v Unii, pokud provádějí clearing jménem klientů a nepřímých klientů usazených v Unii, a to agregovaně;

f)

zda ústřední protistrana provedla posouzení svého rizikového profilu podle mezinárodně dohodnutých standardů nebo jinak, použitou metodiku a výsledek tohoto posouzení.

2.   Pro účely odst. 1 písm. e) orgán ESMA posoudí následující hodnoty samostatně:

a)

u transakcí s cennými papíry (včetně transakcí financování cenných papírů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (3)) hodnotu otevřených pozic nebo čisté otevřené pozice;

b)

u transakcí s deriváty obchodovanými na regulovaném trhu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (4) hodnotu čisté otevřené pozice nebo obrat;

c)

u transakcí s OTC deriváty hrubý a čistý pomyslný zůstatek.

Tyto hodnoty se posuzují podle měn a podle kategorie aktiv.

3.   Pokud se uplatní některý z ukazatelů uvedených v článku 6, orgán ESMA kromě prvků uvedených v odstavci 1 tohoto článku posoudí také následující prvky:

a)

vlastnickou strukturu ústřední protistrany;

b)

pokud ústřední protistrana patří do stejné skupiny jako jiná infrastruktura finančního trhu, jako je jiná ústřední protistrana nebo centrální depozitář cenných papírů, podnikovou strukturu skupiny, do které ústřední protistrana patří;

c)

zda protistrana poskytuje clearingové služby klientům nebo nepřímým klientům usazeným v Unii prostřednictvím členů clearingového systému mimo Unii;

d)

povahu, velikost a likviditu obsluhovaných trhů a úroveň dostupných informací o adekvátních údajích o ocenění pro účastníky trhu a všechny obecně uznávané a spolehlivé zdroje ocenění;

e)

zda jsou zveřejněny kotace, předobchodní orientační kupní a prodejní ceny a velikost obchodních pozic;

f)

zda je zveřejněna poobchodní cena, objem a čas transakcí realizovaných nebo uzavřených na trzích obsluhovaných ústřední protistranou a mimo tyto trhy.

Článek 2

Dopad selhání nebo narušení ústřední protistrany

1.   Při zohlednění kritéria uvedeného v čl. 25 odst. 2a písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012 posoudí orgán ESMA tyto prvky:

a)

kapitál ústřední protistrany, včetně nerozděleného zisku a rezervních fondů;

b)

druh a výši kolaterálu, který ústřední protistrana akceptovala a drží, uplatněné snížení, odpovídající metodiku snížení hodnoty, měny, v nichž je kolaterál denominován, a rozsah kolaterálu poskytnutého subjekty usazenými v Unii nebo subjekty, které jsou součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu v Unii;

c)

maximální výši marží vybraných ústřední protistranou v jeden den v průběhu období 365 dnů před posouzením orgánem ESMA;

d)

maximální výši marží vybraných ústřední protistranou v jeden den v průběhu období 365 dnů před posouzením orgánem ESMA od každého člena clearingového systému, který je subjektem usazeným v Unii nebo součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu v Unii, podle kategorie aktiv, případně odděleného fondu pro riziko selhání;

e)

v příslušných případech u každého fondu pro riziko selhání ústřední protistrany maximální příspěvky, které ústřední protistrana požadovala a držela v jeden den v průběhu období 365 dnů před posouzením orgánem ESMA;

f)

v příslušných případech u každého fondu pro riziko selhání ústřední protistrany maximální příspěvky, které ústřední protistrana požadovala a držela v jeden den v průběhu období 365 dnů před posouzením orgánem ESMA od každého člena clearingového systému, který je subjektem usazeným v Unii nebo součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu v Unii;

g)

odhad největší platební povinnosti v jeden den celkem a v každé měně Unie, která by vznikla selháním kteréhokoli jednoho nebo dvou největších členů clearingového systému (a jejich přidružených subjektů) v mimořádných, ale možných tržních podmínkách;

h)

celkovou výši likvidních finančních zdrojů a výši likvidních finančních zdrojů pro každou měnu Unie ve prospěch ústřední protistrany odděleně podle druhu zdrojů, včetně hotovostních vkladů, rezervovaných nebo nerezervovaných zdrojů;

i)

výši celkových likvidních finančních zdrojů rezervovaných pro ústřední protistranu subjekty usazenými v Unii nebo subjekty, které jsou součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu v Unii.

2.   Pokud se uplatní některý z ukazatelů uvedených v článku 6, orgán ESMA kromě prvků uvedených v odstavci 1 tohoto článku posoudí také následující prvky:

a)

totožnost poskytovatelů likvidity usazených v Unii nebo poskytovatelů likvidity, kteří jsou součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu v Unii;

b)

průměrné a maximální úhrnné denní hodnoty příchozích a odchozích plateb v měnách Unie;

c)

rozsah, v němž se k vypořádání a platbě používají peníze centrální banky, nebo zda se k vypořádání či platbě používají jiné subjekty;

d)

rozsah, v němž ústřední protistrana používá ve svém procesu vypořádání/plateb takové technologie, jako je technologie distribuované účetní knihy;

e)

plán obnovy činnosti ústřední protistrany;

f)

režim řešení krize vztahující se na ústřední protistranu;

g)

zda byla pro tuto ústřední protistranu zřízena skupina pro řízení krizí.

Článek 3

Struktura členství clearingového systému ústřední protistrany

1.   Při zohlednění kritéria uvedeného v čl. 25 odst. 2a písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012 orgán ESMA posoudí:

a)

členy clearingového systému, a pokud je tento údaj k dispozici, zda klienti nebo nepřímí klienti usazení v Unii nebo klienti, kteří jsou součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu v Unii, používají clearingové služby ústřední protistrany, a

b)

různé dostupné možnosti přístupu ke clearingovým službám ústřední protistrany (včetně různých modelů členství a přímého přístupu pro klienty), všechny podmínky pro udělení, odepření nebo ukončení přístupu.

2.   Pokud se uplatní některý z ukazatelů uvedených v článku 6, orgán ESMA kromě prvků uvedených v odstavci 1 tohoto článku posoudí konkrétně všechny právní nebo obezřetnostní požadavky uložené ústřední protistranou členům clearingového systému pro přístup k jejím clearingovým službám.

Článek 4

Alternativní clearingové služby poskytované jinými ústředními protistranami

1.   Při zohlednění kritéria uvedeného v čl. 25 odst. 2a písm. d) nařízení (EU) č. 648/2012 orgán ESMA posoudí, zda mohou mít účastníci clearingového systému a klienti usazení v Unii přístup k některým nebo ke všem clearingovým službám poskytovaným ústřední protistranou prostřednictvím jiných ústředních protistran a zda jsou tyto ústřední protistrany schváleny nebo uznány podle článků 14 a 25 uvedeného nařízení.

2.   Pokud se uplatní některý z ukazatelů uvedených v článku 6, orgán ESMA kromě prvků uvedených v odstavci 1 tohoto článku také posoudí, zda se služby poskytované ústřední protistranou týkají kategorie derivátů, která podléhá povinnosti clearingu podle článku 4 nařízení (EU) č. 648/2012.

Článek 5

Vztah, vzájemné závislosti nebo jiné interakce ústřední protistrany

1.   Při zohlednění kritéria uvedeného v čl. 25 odst. 2a písm. e) nařízení (EU) č. 648/2012 orgán ESMA posoudí rozsah funkcí, služeb nebo činnosti, které ústřední protistrana zajišťuje v rámci outsourcingu.

2.   Pokud se uplatní některý z ukazatelů uvedených v článku 6, orgán ESMA kromě prvků uvedených v odstavci 1 tohoto článku posoudí také následující prvky:

a)

možné důsledky, které by měla neschopnost poskytovatele funkcí, služeb nebo činnosti v rámci outsourcingu dodržovat jeho povinnosti podle ujednání o outsourcingu, pro Unii nebo jeden či více jejích členských států;

b)

zda ústřední protistrana obsluhuje obchodní systémy usazené v Unii;

c)

zda má ústřední protistrana dohody o interoperabilitě nebo dohody o vázaném zajištění s ústředními protistranami usazenými v Unii nebo spojení s jinými infrastrukturami finančního trhu umístěnými v Unii, jako jsou centrální depozitáře cenných papírů nebo platební systémy, či účast v nich.

Článek 6

Ukazatele minimální expozice členů clearingového systému a klientů usazených v Unii vůči ústřední protistraně

1.   Ukazatele pro účely článků 1 až 5 jsou:

a)

maximální čistá otevřená pozice transakcí s cennými papíry, včetně transakcí financování cenných papírů nebo derivátů obchodovaných na burze denominovaných v měnách Unie, u nichž ústřední protistrana v období jednoho roku před posouzením provedla clearing nebo měla v úmyslu v období jednoho roku po posouzení provést clearing, činí více než 1 000 miliard EUR;

b)

maximální pomyslný zůstatek transakcí s OTC deriváty denominovanými v měnách Unie, u nichž ústřední protistrana v období jednoho roku před posouzením provedla clearing nebo měla v úmyslu v období jednoho roku po posouzení provést clearing, činí více než 1 000 miliard EUR;

c)

průměrný úhrnný maržový požadavek a příspěvky do fondu pro riziko selhání pro účty, které mají u ústřední protistrany členové clearingového systému, kteří jsou subjekty usazenými v Unii nebo součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu Unii, vypočtený ústřední protistranou v čisté výši na úrovni účtů členů clearingového systému v období dvou let před posouzením, je větší než 25 miliard EUR;

d)

odhad největší platební povinnosti vzniklé subjektům usazeným v Unii nebo subjektům, které jsou součástí skupiny podléhající konsolidovanému dohledu v Unii, a vypočtené během období jednoho roku před posouzením, která by vznikla selháním nejméně dvou největších členů clearingového systému a jejich přidružených subjektů v mimořádných, ale možných tržních podmínkách, je větší než 3 miliardy EUR.

Pro účely písmene d) uvedená platební povinnost zahrnuje závazky ve všech měnách Unie převedené podle potřeby na eura.

2.   Na základě kritérií uvedených v článcích 1 až 5 může orgán ESMA stanovit, že ústřední protistrana z třetí země je ústřední protistranou tier 2, pouze když je splněn alespoň jeden z ukazatelů v odstavci 1.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. července 2020.

Za Komisi

Ursula VON DER LEYEN

předsedkyně


(1)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2099 ze dne 23. října 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí (Úř. věst. L 322, 12.12.2019, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).


21.9.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 305/13


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/1304

ze dne 14. července 2020,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o minimální prvky, jež má orgán ESMA posoudit při posuzování žádostí ústředních protistran z třetích zemí o srovnatelný soulad, a způsoby a podmínky tohoto posuzování

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (1), a zejména na čl. 25a odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 25a nařízení (EU) č. 648/2012 může ústřední protistrana z třetí země, která je systémově významná nebo se pravděpodobně stane systémově významnou pro finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států (ústřední protistrana „tier 2“), požádat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA), aby posoudil, zda může být dodržování příslušného rámce třetí země touto ústřední protistranou tier 2 považováno za splnění požadavků stanovených v článku 16 a hlavách IV a V nařízení (EU) č. 648/2012 (srovnatelný soulad), a přijal příslušné rozhodnutí.

(2)

Srovnatelný soulad zachovává finanční stabilitu Unie a zajišťuje rovné podmínky mezi ústředními protistranami tier 2 a ústředními protistranami schválenými v Unii, přičemž pro tyto ústřední protistrany tier 2 současně snižuje administrativní a regulační zátěž. Posouzení srovnatelného souladu by tedy mělo ověřit, zda dodržování rámce třetí země ústřední protistranou tier 2 účinně zajišťuje splnění veškerých požadavků stanovených v článku 16 a hlavách IV a V nařízení (EU) č. 648/2012. Toto nařízení by proto mělo stanovit, jaké prvky má orgán ESMA posoudit při posuzování žádosti ústřední protistrany tier 2 o srovnatelný soulad. Při provádění uvedeného posouzení by měl orgán ESMA rovněž zvážit, jak uvedená ústřední protistrana plní případné požadavky v aktech v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktech, jež uvedené prvky upřesňují, včetně požadavků týkajících se marží, kontroly rizika likvidity a kolaterálu.

(3)

Ve svém posouzení, zda dodržování příslušného rámce třetí země zajišťuje splnění požadavků stanovených v článku 16 a hlavách IV a V nařízení (EU) č. 648/2012, může orgán ESMA také vzít v úvahu doporučení vypracovaná Výborem pro platební a vypořádací systémy a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry.

(4)

Orgán ESMA by měl provést podrobné posouzení, aby mohl určit, zda má být ústřední protistraně tier 2 přiznán srovnatelný soulad s hlavou IV nařízení (EU) č. 648/2012. Případné odmítnutí srovnatelného souladu v souvislosti s hlavou IV by mohlo ovlivnit posouzení rovnocennosti provedené Komisí podle čl. 25 odst. 6 uvedeného nařízení. Orgán ESMA by proto měl informovat Komisi v případech, kdy má v úmyslu srovnatelný soulad podle uvedené hlavy nepřiznat.

(5)

Pokud ústřední protistrana tier 2 uzavřela dohodu o interoperabilitě s ústřední protistranou povolenou podle článku 14 nařízení (EU) č. 648/2012, představuje tato dohoda přímé propojení s ústřední protistranou v Unii, a tedy i přímý kanál pro přenos rizik. U těchto dohod by měl orgán ESMA provést podrobné posouzení, aby mohl určit, zda má být přiznán srovnatelný soulad s hlavou V uvedeného nařízení. Dohoda o interoperabilitě mezi ústřední protistranou tier 2 a jinou ústřední protistranou z třetí země nepředstavuje přímé propojení na ústřední protistranu v Unii, ale za určitých okolností by mohla fungovat jako nepřímý kanál pro přenos rizik. U těchto dohod by orgán ESMA měl provést podrobné posouzení pouze v případě, kdy to odůvodňuje dopad této dohody na finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států.

(6)

Protože jedním z cílů srovnatelného souladu je snížit administrativní a regulační zátěž pro ústřední protistrany tier 2, neměl by být srovnatelný soulad odepřen pouze proto, že ústřední protistrana tier 2 uplatňuje podle příslušného rámce třetí země výjimky, které jsou srovnatelné s výjimkami stanovenými v čl. 1 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 648/2012. Při posuzování srovnatelného souladu je třeba také vzít v úvahu, nakolik by nepřiznání znemožnilo ústřední protistraně tier 2 dodržovat současně požadavky Unie i požadavky třetí země.

(7)

Rozhodnutí orgánu ESMA, zda má být přiznán srovnatelný soulad, by mělo vycházet z posouzení provedeného v době jeho přijetí. Aby mohl orgán ESMA své rozhodnutí přehodnotit, kdykoli dojde k podstatnému vývoji, včetně změn vnitřních pravidel a postupů ústřední protistrany, měla by ústřední protistrana tier 2 orgán ESMA o každém takovém vývoji uvědomit.

(8)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2099 (2), kterým byl do nařízení (EU) č. 648/2012 vložen článek 25a, začalo platit dne 1. ledna 2020. Aby byla zajištěna plná funkčnost uvedeného článku, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Postup předkládání žádosti o srovnatelný soulad

1.   Odůvodněná žádost podle čl. 25a odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 se předkládá ve lhůtě, kterou stanoví orgán ESMA v oznámení informujícím ústřední protistranu z třetí země, že není považována za ústřední protistranu tier 1, nebo kdykoli poté, co byla ústřední protistrana z třetí země uznána orgánem ESMA za ústřední protistranu tier 2 v souladu s čl. 25 odst. 2b.

Ústřední protistrana tier 2 informuje svůj příslušný orgán o podání uvedeném v prvním pododstavci.

2.   V odůvodněné žádosti podle odstavce 1 se uvedou:

a)

požadavky, u nichž ústřední protistrana tier 2 požaduje srovnatelný soulad;

b)

důvody, proč skutečnost, že ústřední protistrana tier 2 dodržuje příslušný rámec třetí země, zajišťuje splnění příslušných požadavků stanovených v článku 16 a hlavách IV a V nařízení (EU) č. 648/2012;

c)

způsob, jakým ústřední protistrana tier 2 splňuje případné podmínky stanovené pro uplatnění prováděcího aktu uvedeného v čl. 25 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012.

Pro účely písmene b) poskytne ústřední protistrana tier 2 v případě potřeby důkazy uvedené v článku 5.

3.   Ústřední protistrana tier 2 uvede na žádost orgánu ESMA v odůvodněné žádosti podle odstavce 1:

a)

prohlášení svého příslušného orgánu potvrzující, že ústřední protistrana tier 2 má dobrou pověst a postavení;

b)

v případě potřeby, s ohledem na požadavky uvedené v článku 16 a hlavě V nařízení (EU) č. 648/2012, překlad příslušného rámce třetí země do jazyka, který se běžně používá ve finančnictví.

4.   Orgán ESMA do 30 pracovních dnů od obdržení odůvodněné žádosti předložené v souladu s odstavcem 1 posoudí, zda je odůvodněná žádost úplná. Orgán ESMA stanoví lhůtu, v níž musí ústřední protistrana tier 2 předložit doplňující informace, pokud je žádost neúplná.

5.   Do 90 pracovních dnů od obdržení úplné odůvodněné žádosti předložené v souladu s odstavcem 4 tohoto článku orgán ESMA rozhodne, zda u požadavků uvedených v odůvodněné žádosti přizná srovnatelný soulad.

Orgán ESMA může toto rozhodnutí odložit, pokud nejsou odůvodněná žádost nebo doplňující informace podle odstavce 4 předloženy včas a posouzení žádosti by tak mohlo zpozdit rozhodnutí orgánu ESMA o uznání ústřední protistrany z třetí země nebo přezkum jejího uznání.

6.   Ústřední protistrana tier 2, které orgán ESMA nepřiznal srovnatelný soulad u jednoho nebo více požadavků, nemůže předložit novou odůvodněnou žádost podle odstavce 1 týkající se těchto požadavků, dokud nedojde k podstatné změně příslušného rámce třetí země nebo způsobu, jakým tato ústřední protistrana tento rámec dodržuje.

Článek 2

Srovnatelný soulad v souvislosti s článkem 16 nařízení (EU) č. 648/2012

1.   Orgán ESMA přizná srovnatelný soulad v souvislosti s čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012, pokud stálý a dostupný počáteční kapitál ústřední protistrany tier 2 včetně nerozděleného zisku a rezervních fondů odpovídá alespoň 7,5 milionu EUR.

2.   Orgán ESMA přizná srovnatelný soulad v souvislosti s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, pokud je kapitál ústřední protistrany tier 2 včetně nerozděleného zisku a rezervních fondů vždy vyšší než nebo roven součtu:

a)

kapitálových požadavků ústřední protistrany na ukončení nebo restrukturalizaci jejích činností;

b)

kapitálových požadavků ústřední protistrany na operační a právní rizika;

c)

kapitálových požadavků ústřední protistrany na úvěrové riziko, riziko protistrany a tržní riziko, která ještě nejsou kryta zvláštními finančními zdroji uvedenými v článcích 41 až 44 nařízení (EU) č. 648/2012, nebo srovnatelnými zvláštními finančními zdroji požadovanými podle právního řádu domácí jurisdikce ústřední protistrany;

d)

kapitálových požadavků ústřední protistrany na obchodní riziko.

Pro účely prvního pododstavce vypočítá orgán ESMA kapitálové požadavky v souladu se zvláštními kapitálovými požadavky stanovenými v příslušném rámci třetí země, nebo pokud tento rámec žádné takové kapitálové požadavky nestanoví, v souladu s příslušnými požadavky stanovenými v článcích 2 až 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 152/2013 (3).

Článek 3

Srovnatelný soulad v souvislosti s hlavou IV nařízení (EU) č. 648/2012

1.   Orgán ESMA přizná srovnatelný soulad v souvislosti s požadavky stanovenými v hlavě IV nařízení (EU) č. 648/2012, pokud:

a)

ústřední protistrana tier 2 splňuje případné požadavky stanovené v prováděcím aktu uvedeném v čl. 25 odst. 6 uvedeného nařízení;

b)

ústřední protistrana tier 2 splňuje všechny příslušné prvky stanovené v příloze I tohoto nařízení.

2.   Než orgán ESMA přijme rozhodnutí nepřiznat srovnatelný soulad:

a)

ověří si u příslušného orgánu této ústřední protistrany, zda správně chápe příslušný rámec třetí země a způsob, jak jej ústřední protistrana tier 2 dodržuje,

b)

informuje o tom Komisi.

Článek 4

Srovnatelný soulad v souvislosti s hlavou V nařízení (EU) č. 648/2012

1.   Pokud ústřední protistrana tier 2 uzavřela dohodu o interoperabilitě s ústřední protistranou povolenou podle článku 14 nařízení (EU) č. 648/2012, orgán ESMA přizná srovnatelný soulad v souvislosti s požadavky stanovenými v hlavě V uvedeného nařízení, pokud ústřední protistrana tier 2 splňuje všechny příslušné prvky stanovené v příloze II tohoto nařízení.

2.   Pokud ústřední protistrana tier 2 uzavřela dohodu o interoperabilitě s ústřední protistranou z třetí země, orgán ESMA přizná srovnatelný soulad v souvislosti s požadavky stanovenými v hlavě V nařízení (EU) č. 648/2012, ledaže dopad této dohody na finanční stabilitu Unie nebo jednoho či více jejích členských států odůvodňuje posouzení, zda by srovnatelný soulad neměl být přiznán podle odstavce 1.

Článek 5

Výjimky a neslučitelné požadavky

1.   Orgán ESMA neodepře srovnatelný soulad v souvislosti s požadavky stanovenými v článku 16 a hlavách IV a V nařízení (EU) č. 648/2012 pouze z toho důvodu, že ústřední protistrana tier 2 uplatňuje podle příslušného rámce třetí země výjimku, která je srovnatelná s některou z výjimek stanovených v čl. 1 odst. 4 a 5 uvedeného nařízení. Ústřední protistrana tier 2 doloží, že jsou výjimka Unie a výjimka třetí země srovnatelné.

2.   Pokud dodržování konkrétního požadavku stanoveného v článku 16 nebo hlavách IV nebo V nařízení (EU) č. 648/2012 znamená porušení příslušného rámce třetí země, přizná orgán ESMA srovnatelný soulad v souvislosti s tímto požadavkem, pouze pokud ústřední protistrana tier 2 doloží, že:

a)

není možné tento požadavek splnit bez porušení závazného ustanovení příslušného rámce třetí země;

b)

příslušný rámec třetí země fakticky dosahuje stejných cílů jako článek 16 a hlavy IV a V nařízení (EU) č. 648/2012;

c)

příslušný rámec třetí země dodržuje.

Článek 6

Změny příslušného rámce třetí země

Ústřední protistrana tier 2, které byl přiznán srovnatelný soulad, uvědomí orgán ESMA o všech změnách jejího příslušného rámce třetí země a svých vnitřních pravidel a postupů. Orgán ESMA o těchto oznámeních informuje Komisi.

Článek 7

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. července 2020.

Za Komisi

Ursula VON DER LEYEN

předsedkyně


(1)  Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2099 ze dne 23. října 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí (Úř. věst. L 322, 12.12.2019, s. 1).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 152/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na ústřední protistrany (Úř. věst. L 52, 23.2.2013, s. 37).


PŘÍLOHA I

PRVKY PODLE ČL. 3 ODST. 1

Ustanovení práva Unie

Prvky podle čl. 3 odst. 1

Kapitola 1: Organizační požadavky

Obecná ustanovení

Čl. 26 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země má:

a)

spolehlivé řídicí systémy, včetně jasné organizační struktury s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními hranicemi odpovědnosti;

b)

účinné postupy pro identifikaci, řízení, sledování a hlášení rizik, jimž je nebo může být vystavena;

c)

přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádných administrativních a účetních postupů.

Čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana přijala strategie a postupy dostatečně účinné k zajištění toho, že ona sama i její řídící pracovníci a zaměstnanci dodržují veškerá ustanovení příslušného rámce třetí země.

Čl. 26 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země:

a)

udržuje a provozuje organizační strukturu, která zajišťuje nepřetržitý a řádný výkon jejích služeb a činností;

b)

využívá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy;

c)

zřetelně odděluje hierarchické vztahy pro řízení rizik a pro své ostatní operace.

Čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země provádí a dodržuje politiku odměňování, která podporuje spolehlivé a účinné řízení rizik a která nevytváří pobídky k podhodnocení rizik.

Čl. 26 odst. 6, 7 a 8 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země:

a)

udržuje informační systémy odpovídající složitosti, rozmanitosti a typům vykonávaných služeb a činností tak, aby byly zajištěny vysoké bezpečnostní standardy a integrita a důvěrnost uchovávaných informací;

b)

zveřejňuje své systémy správy a řízení, pravidla, kterými se řídí, a kritéria účastenství ve svém clearingovém systému;

c)

podrobuje se častým a nezávislým auditům, jejichž výsledky jsou sdělovány její radě a poskytnuty příslušnému orgánu.

Vrcholné vedení a rada

Čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Vrcholné vedení ústřední protistrany z třetí země má dostatečně dobrou pověst a dostatek zkušeností k zajištění řádného a obezřetného řízení ústřední protistrany.

Čl. 27 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země má radu s dostatečným počtem nezávislých členů, kteří mají jasné úkoly a povinnosti, přiměřené zastoupení členů clearingového systému a klientů a mechanismy pro řešení případných střetů zájmu v rámci ústřední protistrany, aby bylo zajištěno její řádné a obezřetné řízení.

Výbor pro rizika

Článek 28 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země:

a)

má orgán, který nezávisle na jakémkoli přímém vlivu ze strany vedení této ústřední protistrany poskytuje radě poradenství k vývoji, který může mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany, zajišťující zastoupení členů jejího clearingového systému, nezávislých členů rady a zástupců jejích klientů;

b)

má zavedeny mechanismy pro bezodkladné informování příslušného orgánu třetí země o každém rozhodnutí, kdy se rada rozhodne neřídit se radou tohoto orgánu.

Vedení záznamů

Čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země vede po dobu alespoň deseti let všechny záznamy o poskytnutých službách a uskutečněných činnostech, aby příslušný orgán mohl sledovat dodržování příslušného rámce třetí země ústřední protistranou.

Čl. 29 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země vede po dobu alespoň deseti let od ukončení smlouvy veškeré informace o všech smlouvách, které zpracovala, aby bylo možné zjistit původní podmínky obchodu předtím, než tato ústřední protistrana provedla clearing.

Čl. 29 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země na požádání poskytuje každému příslušnému orgánu třetí země záznamy o poskytnutých službách a uskutečněných činnostech, informace o všech smlouvách, které zpracovala, a všechny informace o pozicích vyplývajících ze smluv, jejichž clearing byl proveden, bez ohledu na obchodní systém, ve kterém byly obchody uzavřeny.

Akcionáři a členové s kvalifikovanými účastmi

Čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země informuje svůj příslušný orgán o totožnosti akcionářů nebo společníků, kteří mají kvalifikované účasti, a o výši těchto kvalifikovaných účastí.

Čl. 30 odst. 2 a 4 nařízení (EU) č. 648/2012

Akcionáři nebo společníci, kteří mají kvalifikované účasti v ústřední protistraně z třetí země:

a)

jsou vhodní s ohledem na potřebu zajistit řádné a obezřetné řízení této ústřední protistrany;

b)

nevykonávají vliv, který by mohl být na újmu řádnému a obezřetnému řízení ústřední protistrany.

Čl. 30 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012

Úzká propojení mezi ústřední protistranou z třetí země a jinými fyzickými nebo právnickými osobami nebrání v účinném dohledu příslušného orgánu třetí země.

Čl. 30 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012

Právní a správní předpisy třetí země vztahující se na jednu nebo více fyzických či právnických osob, s nimiž má ústřední protistrana úzké propojení, nebo obtíže spojené s jejich uplatňováním nebrání v účinném dohledu příslušného orgánu třetí země.

Čl. 31 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země oznamuje svému příslušnému orgánu veškeré změny svého vedení a rámec třetí země zajišťuje, že jsou přijata vhodná opatření, pokud by jednání člena rady ústřední protistrany z třetí země mohlo být na újmu řádnému a obezřetnému řízení ústřední protistrany.

Střety zájmů

Čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země má a uplatňuje účinná opatření ke zjišťování a řešení veškerých potenciálních střetů zájmů mezi sebou, včetně svých řídících pracovníků, zaměstnanců nebo jakékoli osoby, která je s nimi přímo či nepřímo ve vztahu kontroly nebo úzkého propojení, a členy svého clearingového systému nebo jejich klienty, kteří jí jsou známi.

Čl. 33 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Pokud opatření přijatá ústřední protistranou z třetí země k řízení střetů zájmů nejsou dostatečná k tomu, aby s přiměřenou jistotou zajistila, že bude zabráněno rizikům poškození zájmů členů clearingového systému nebo klientů, tato ústřední protistrana sděluje obecnou povahu nebo zdroje střetů zájmů členům clearingového systému, a pokud jsou známi této ústřední protistraně klienti, těmto klientům, než od nich přijme nové obchody.

Čl. 33 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012

Je-li ústřední protistrana z třetí země mateřským nebo dceřiným podnikem, zohledňují opatření této ústřední protistrany k řízení střetů zájmu také veškeré okolnosti, kterých si ústřední protistrana je nebo by měla být vědoma a které mohou vést ke střetu zájmů vyplývajícímu ze struktury a podnikatelských činností jiných podniků, s nimiž je ve vztahu mateřského nebo dceřiného podniku.

Čl. 33 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země činí veškeré přiměřené kroky, aby zabránila jakémukoli zneužití informací, jež má uloženy ve svých systémech, a brání využívání těchto informací pro jiné podnikatelské činnosti.

Zachování provozu

Čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země provádí a udržuje vhodnou politiku pro zachování provozu a plán obnovy činnosti s cílem zajistit zachování svých funkcí, včasné obnovení operací a plnění povinností ústřední protistrany, včetně obnovy všech obchodů k okamžiku přerušení, aby ústřední protistrana mohla nadále s jistotou fungovat a dokončit vypořádání ve stanovený den.

Čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země provádí a udržuje vhodný postup, který zajistí včasné a řádné vypořádání nebo převod aktiv a pozic klientů a členů clearingového systému v případě, že jí je odňato povolení.

Outsourcing

Článek 35 nařízení (EU) č. 648/2012

Při zajišťování provozních funkcí, služeb nebo činností formou outsourcingu ústřední protistrana z třetí země zajišťuje, aby:

a)

outsourcing nikdy nevedl k přenesení její vlastní odpovědnosti;

b)

se nikdy neměnil vztah a povinnosti této ústřední protistrany vůči členům jejího clearingového systému ani popřípadě vůči jejich klientům;

c)

outsourcing nikdy nebránil výkonu dozoru a dohledu;

d)

outsourcing nikdy nepřipravil ústřední protistranu o systémy a kontroly nezbytné k řízení rizik, kterým čelí;

e)

poskytovatel služeb vždy plnil požadavky na zachování provozu srovnatelné s těmi, které musí plnit ústřední protistrana;

f)

si ústřední protistrana vždy zachovala odborné znalosti a zdroje potřebné k hodnocení kvality poskytovaných služeb a organizační a kapitálové přiměřenosti poskytovatele služeb, k účinnému dohledu nad funkcemi zajišťovanými formou outsourcingu a k řízení rizik spojených s outsourcingem a průběžně vykonávala dohled nad uvedenými funkcemi a řídila uvedená rizika;

g)

ústřední protistrana vždy měla přímý přístup k důležitým informacím o funkcích zajišťovaných formou outsourcingu;

h)

poskytovatel služeb vždy chránil veškeré důvěrné informace, které se týkají ústřední protistrany a členů jejího clearingového systému a jejích klientů.

Kapitola 2: Pravidla řízení obchodní činnosti

Obecná ustanovení

Čl. 36 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země při poskytování služeb členům svého clearingového systému a popřípadě jejich klientům jedná spravedlivě a profesionálně v souladu s nejlepšími zájmy těchto členů a klientů a se spolehlivým řízením rizik.

Čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země má dostupná, transparentní a spravedlivá pravidla pro rychlé vyřizování stížností.

Požadavky na účast

Čl. 37 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země stanoví kategorie přípustných členů clearingového systému a nediskriminační, transparentní a objektivní kritéria účastenství, aby zajistila spravedlivý a otevřený přístup k ústřední protistraně a dostatečné finanční zdroje a provozní kapacitu členů clearingového systému, aby ústřední protistrana mohla kontrolovat riziko, jemuž je vystavena, a průběžně sledovat, zda jsou tato kritéria plněna.

Čl. 37 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012

Pravidla ústřední protistrany z třetí země pro členy clearingového systému jí umožňují shromažďování důležitých základních údajů, aby mohla rozpoznat, sledovat a řídit příslušné koncentrace rizika v souvislosti s poskytováním služeb klientům.

Čl. 37 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země má objektivní a transparentní postupy pro pozastavení členství a ukončení účasti členů clearingového systému, kteří již nesplňují kritéria účastenství, a může odepřít účast členům clearingového systému, kteří splňují kritéria účastenství, pouze s řádným písemným odůvodněním a na základě komplexní analýzy rizik.

Čl. 37 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012

Další zvláštní povinnosti pro členy clearingového systému, jako je účast na dražbách pozice člena clearingového systému, který selhal, jsou přiměřené riziku, které člen clearingového systému představuje, a neomezují účast na určité kategorie členů clearingového systému.

Transparentnost

Čl. 38 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země zveřejňuje ceny a poplatky spojené s každou poskytovanou službou, včetně slev a rabatů a podmínek využití uvedených snížení, a umožňuje členům svého clearingového systému a popřípadě jejich klientům samostatný přístup k poskytovaným zvláštním službám.

Čl. 38 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země sděluje členům svého clearingového systému a klientům rizika spojená s poskytovanými službami.

Čl. 38 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země sděluje členům svého clearingového systému informace o cenách používané k výpočtu svých expozic ke konci dne vůči členům svého clearingového systému a zveřejňuje souhrnně pro každou kategorii nástrojů celkové objemy obchodů, jejichž clearing provedla.

Čl. 38 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země zveřejňuje provozní a technické požadavky na komunikační protokoly zahrnující obsah a formát zpráv, které používá ve vztahu ke třetím stranám, včetně provozních a technických požadavků týkajících se přístupu obchodních systémů k ústřední protistraně.

Čl. 38 odst. 6 a 7 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země poskytuje členům svého clearingového systému informace o modelech počátečních marží, které používá, s vysvětlením způsobu, jak tyto modely fungují, a popisem klíčových předpokladů a omezení těchto modelů.

Oddělení a přenositelnost

Článek 39 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země vede odděleně záznamy a účetnictví pro každého člena clearingového systému, odděluje aktiva a pozice člena clearingového systému od aktiv a pozic klientů člena clearingového systému a poskytuje aktivům a pozicím každého člena clearingového systému a každého klienta dostatečnou ochranu, jakož i volbu oddělení pozic a aktiv a možnosti přenositelnosti každému klientovi, včetně oddělení jednotlivých klientů.

Kapitola 3: Obezřetnostní požadavky

Řízení angažovanosti

Článek 40 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země udržuje vhodné strategie a mechanismy pro zvládání vnitrodenních expozic náhlým změnám tržních podmínek a pozic téměř v reálném čase.

Maržové požadavky

Čl. 41 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země ukládá členům svého clearingového systému a popřípadě ústředním protistranám, se kterými má dohody o interoperabilitě, marže, vyzývá je k dodatkové úhradě marží a realizuje marže k omezení svých úvěrových expozic vůči nim a tato ústřední protistrana pravidelně sleduje a případně reviduje úroveň svých marží tak, aby odrážely stávající podmínky na trhu, s ohledem na možné procyklické účinky těchto revizí. Tyto marže musí stačit:

a)

k pokrytí potenciálních expozic, které mohou nastat do likvidace příslušných pozic;

b)

k pokrytí ztrát, které vznikají alespoň z 99 % pohybů expozic v příslušném časovém horizontu.

Tyto marže zabezpečují, aby ústřední protistrana přinejmenším každodenně plně zajistila své expozice vůči všem členům svého clearingového systému a popřípadě vůči ústředním protistranám, s nimiž má dohody o interoperabilitě.

Čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země uplatňuje pro stanovování svých maržových požadavků modely a parametry, které postihují rizikové znaky produktů, jejichž clearing byl proveden, a berou v úvahu interval mezi realizacemi marží, tržní likviditu a možnost změn po dobu trvání obchodu.

Čl. 41 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země vyzývá k dodatkové úhradě marží a realizuje marže v průběhu dne alespoň tehdy, jsou-li překročeny předem vymezené prahy.

Čl. 41 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země počítá takové marže, vyzývá k jejich dodatkové úhradě a realizuje takové marže, aby pokryla riziko plynoucí z pozic zaznamenaných na každém účtu ve vztahu k jednotlivým finančním nástrojům nebo k portfoliu finančních nástrojů, pokud je tato metoda obezřetná a spolehlivá.

Fond pro riziko selhání a jiné finanční zdroje

Čl. 42 odst. 1 a 4 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země:

a)

udržuje jeden nebo více předem financovaných fondů pro riziko selhání ke krytí ztrát, které překročí ztráty, jež mají být kryty maržemi, a které vznikly selháním jednoho nebo více členů clearingového systému, včetně zahájení úpadkového řízení proti nim;

b)

stanoví minimální objem, pod který nesmí objem fondu pro riziko selhání v žádném případě klesnout.

Čl. 42 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země stanoví minimální výši příspěvků do fondu pro riziko selhání a kritéria k výpočtu příspěvků jednotlivých členů clearingového systému. Příspěvky jsou přiměřené expozicím každého člena clearingového systému.

Čl. 42 odst. 3 a čl. 43 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země vypracuje scénáře mimořádných, ale možných tržních podmínek zahrnující nejvíce proměnlivá období, jež zažily trhy, pro které ústřední protistrana poskytuje své služby, a řadu možných budoucích scénářů s přihlédnutím k náhlým výprodejům finančních zdrojů a prudkým snížením tržní likvidity, přičemž fond pro riziko selhání této ústřední protistrany jí nepřetržitě umožňuje za mimořádných, ale možných tržních podmínek odolat selhání alespoň dvou členů clearingového systému, vůči kterým má největší expozice.

Čl. 43 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Fond pro riziko selhání ústřední protistrany z třetí země udržuje dostatečné předem financované dostupné finanční zdroje ke krytí potenciálních ztrát, které překročí ztráty, jež mají být kryty maržemi. Tyto předem financované dostupné finanční zdroje zahrnují vyčleněné zdroje ústřední protistrany, jsou ústřední protistraně volně k dispozici a nejsou využívány ke splnění kapitálových požadavků.

Čl. 43 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země zajišťuje, aby byly expozice členů clearingového systému vůči této ústřední straně omezené.

Kontroly rizika likvidity

Čl. 44 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země:

a)

má vždy přístup k přiměřené likviditě určované každodenně za účelem pokrytí svých potřeb likvidity a při zohlednění rizika likvidity spojeného se selháním alespoň dvou členů clearingového systému, vůči kterým má největší expozice;

b)

získává potřebné úvěrové linky nebo podobná opatření k pokrytí svých potřeb likvidity v případě, že finanční zdroje, které má k dispozici, nejsou okamžitě dostupné;

c)

zajišťuje, aby člen clearingového systému nebo mateřský či dceřiný podnik tohoto člena clearingového systému společně neposkytovali více než 25 % úvěrových linek, které tato ústřední protistrana potřebuje.

Postupná ochrana proti selhání

Čl. 45 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Při krytí ztrát používá ústřední protistrana z třetí země před ostatními finančními zdroji marže složené členem clearingového systému, který selhal, a poté, nepostačují-li k pokrytí ztrát vzniklých ústřední protistraně marže složené tímto členem clearingového systému, používá k pokrytí těchto ztrát příspěvky člena do fondu pro riziko selhání.

Čl. 45 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země:

a)

používá příspěvky členů clearingového systému, kteří neselhali, do fondu pro riziko selhání a jakékoli jiné finanční zdroje, které jsou součástí její postupné ochrany proti selhání, teprve až vyčerpá příspěvky člena clearingového systému, jenž selhal, a jeho vyčleněné vlastní zdroje;

b)

nepoužívá k pokrytí ztrát vzniklých selháním člena clearingového systému marže složené členy clearingového systému, kteří neselhali.

Požadavky na kolaterál

Článek 46 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země přijímá ke krytí svých počátečních i dlouhodobých expozic vůči členům svého clearingového systému pouze vysoce likvidní kolaterál s minimálním úvěrovým a tržním rizikem a uplatňuje odpovídající snížení hodnoty aktiv, které zohledňuje potenciál poklesu hodnoty mezi jejich posledním přeceněním a okamžikem, kdy je lze přiměřeně považovat za zlikvidovaná, přičemž bere v úvahu riziko likvidity po selhání účastníka trhu a riziko koncentrace některých aktiv, které může vést ke stanovení přijatelného kolaterálu a příslušného snížení hodnoty.

Investiční politika

Čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země investuje své finanční zdroje pouze do hotovosti nebo do vysoce likvidních finančních nástrojů s minimálním tržním a úvěrovým rizikem a její investice je možné rychle zlikvidnit s minimálním nepříznivým účinkem na cenu.

Čl. 47 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země ukládá finanční nástroje složené jako marže nebo jako příspěvky do fondu pro riziko selhání u provozovatelů systémů vypořádání cenných papírů, kteří zajišťují plnou ochranu uvedených finančních nástrojů, jsou-li k dispozici, nebo využívá alternativní vysoce bezpečná ujednání s jinými povolenými finančními institucemi.

Čl. 47 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012

Hotovostní vklady ústřední protistrany z třetí země jsou prováděny prostřednictvím vysoce bezpečných ujednání s povolenými finančními institucemi nebo stálých vkladových nástrojů (facilit) centrálních bank nebo jinými srovnatelnými prostředky poskytovanými centrálními bankami.

Čl. 47 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012

Při ukládání aktiv u třetí strany ústřední protistrana z třetí země:

a)

zajišťuje, aby aktiva náležející členům clearingového systému byla rozeznatelná od aktiv náležejících ústřední protistraně a od aktiv náležejících dané třetí straně, a to pomocí odlišných názvů účtů v účetních knihách třetí strany nebo pomocí jiných rovnocenných opatření, která zajišťují stejnou úroveň ochrany;

b)

má na požádání k finančním nástrojům okamžitý přístup.

Čl. 47 odst. 6 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana neinvestuje svůj kapitál ani částky, které vyplývají z marží, příspěvků do fondu pro riziko selhání, likvidity nebo jiných finančních zdrojů do vlastních cenných papírů ani do cenných papírů svého mateřského nebo dceřiného podniku.

Čl. 47 odst. 7 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země bere při přijímání svých investičních rozhodnutí v úvahu úvěrové riziko svých expozic vůči jednotlivým dlužníkům a zajišťuje, aby její celková expozice vůči riziku kteréhokoli jednotlivého dlužníka zůstala v přijatelných souhrnných limitech.

Postupy v případě selhání

Čl. 48 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země má zavedeny postupy, které uplatní, pokud člen clearingového systému nesplní požadavky ústřední protistrany na účast nebo pokud o tomto členu clearingového systému prohlásí ústřední protistrana nebo třetí strana, že je v selhání.

Čl. 48 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země neprodleně přijímá opatření k omezení ztrát a tlaků na likviditu vzniklých selháním a zajišťuje, aby uzavření pozic kteréhokoli člena clearingového systému nenarušilo její operace ani nevystavilo členy clearingového systému, kteří neselhali, ztrátám, jež nemohou předvídat či kontrolovat.

Čl. 48 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012

Rámec třetí země zajišťuje, aby ústřední protistrana z třetí země neprodleně informovala svůj příslušný orgán předtím, než je oznámeno nebo zahájeno řízení pro selhání.

Čl. 48 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země ověřuje, zda jsou její postupy v případě selhání vymahatelné.

Čl. 48 odst. 5, 6 a 7 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země:

a)

jedná v souladu s pravidly ochrany kolaterálu a pozic klientských účtů platných třetí zemi;

b)

používá postupy usnadňující převod pozic klientů a kolaterálu v souladu s pravidly platnými v třetí zemi.

Přezkum modelů, stresové testování a zpětné testování

Čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země:

a)

pravidelně přezkoumává modely a parametry přijaté k výpočtu svých maržových požadavků, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik;

b)

tyto modely podrobuje důsledným a častým stresovým testům k posouzení jejich odolnosti v mimořádných, ale možných tržních podmínkách;

c)

provádí zpětné testy k posouzení spolehlivosti přijaté metodiky;

d)

získává nezávislou validaci těchto modelů a všech jejich významných změn nebo validaci od svého příslušného orgánu.

Čl. 49 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země pravidelně testuje klíčové aspekty svých postupů v případě selhání a přijímá veškeré přiměřené kroky k zajištění toho, aby jim všichni členové clearingového systému rozuměli a měli zavedena vhodná opatření za účelem reakce na selhání.

Čl. 49 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země zveřejňuje klíčové informace o svém modelu řízení rizik a předpoklady k provádění stresových testů modelů a parametrů přijatých k výpočtu svých maržových požadavků, příspěvků do fondu pro riziko selhání, požadavků na kolaterál a jiných mechanismů kontroly rizik.

Vypořádání

Čl. 50 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země používá k vypořádání svých obchodů peněžní prostředky centrální banky, je-li jejich využití účelné a jsou-li dostupné, nebo podniká kroky k přísnému omezení rizik vypořádání v hotovosti, nejsou-li peněžní prostředky centrální banky použity.

Čl. 50 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země zřetelně uvádí své povinnosti v souvislosti s dodáním finančních nástrojů, včetně toho, zda je povinna provést či přijmout dodání finančního nástroje nebo zda účastníky odškodňuje za ztráty vzniklé v průběhu dodání.

Čl. 50 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012

Je-li ústřední protistrana z třetí země povinna provádět nebo přijímat dodání finančních nástrojů, tato ústřední protistrana omezuje hlavní riziko maximálním využitím mechanismů dodání proti zaplacení.

Kapitola 4: Výpočty a podávání zpráv pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013  (1)

Výpočty a podávání zpráv

Články 50a až 50d nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země uplatňuje požadavky na podávání zpráv o výpočtech kapitálových požadavků v souladu s příslušným rámcem třetí země vztahujícím se na pravidla pro účetnictví a kapitálové požadavky.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).


PŘÍLOHA II

PRVKY PODLE ČL. 4 ODST. 1

Ustanovení práva Unie

Prvky podle čl. 4 odst. 1

Dohody o interoperabilitě

Čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Pokud je uzavřena dohoda o interoperabilitě za účelem poskytování služeb konkrétnímu obchodnímu systému, ústřední protistrana z třetí země má nediskriminační přístup jak k údajům, které potřebuje k výkonu svých funkcí v souvislosti s uvedeným konkrétním obchodním systémem, tak k příslušnému vypořádacímu systému.

Čl. 51 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země přímo či nepřímo odmítá či omezuje uzavření dohody o interoperabilitě nebo přístup k údajům či vypořádacímu systému pouze za účelem kontroly jakýchkoli rizik, která z uvedené dohody nebo přístupu vyplývají.

Řízení rizik

Čl. 52 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrany, které uzavřely dohodu o interoperabilitě:

a)

mají zavedeny adekvátní politiky, postupy a systémy, aby dokázaly účinně rozpoznat, sledovat a řídit rizika, která vyplývají z dohody o interoperabilitě, a mohly tak včas plnit své povinnosti;

b)

se dohodly na svých právech a povinnostech, včetně použitelného práva, kterým se jejich vztahy řídí;

c)

rozpoznávají, sledují a účinně řídí úvěrová rizika a rizika likvidity, aby se selhání člena clearingového systému jedné ústřední protistrany nedotklo interoperabilní ústřední protistrany;

d)

rozpoznávají, sledují a řeší potenciální vzájemné závislosti a vzájemné vztahy, které vznikají dohodou o interoperabilitě a které mohou mít vliv na úvěrová rizika a rizika likvidity spojená s kumulací členů clearingového systému a se sdruženými finančními zdroji;

e)

liší-li se modely řízení rizik používané interoperabilními ústředními protistranami ke krytí jejich expozic vůči členům jejich clearingového systému nebo jejich vzájemných expozic, tyto ústřední protistrany určují uvedené rozdíly, posuzují rizika, která z nich mohou vyplývat, přijímají opatření, včetně zajištění dalších finančních zdrojů, jež omezí jejich dopad na dohodu o interoperabilitě i jejich potenciální následky z hlediska přenosu rizik, a zajišťují, aby tyto rozdíly neměly vliv na schopnost každé ústřední protistrany řídit následky selhání člena clearingového systému.

Poskytování marží mezi ústředními protistranami

Článek 53 nařízení (EU) č. 648/2012

Ústřední protistrana z třetí země odlišuje na účtech aktiva a pozice držené na účet ústředních protistran, s nimiž uzavřela dohodu o interoperabilitě.

Ústřední protistrana z třetí země poskytuje počáteční marže této ústřední protistraně pouze v rámci dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty, podle níž není přijímající ústřední protistrana oprávněna marže poskytnuté druhou ústřední protistranou použít.

Kolaterál přijatý v podobě finančních nástrojů je chráněn některým z těchto způsobů:

i)

je uložen u provozovatelů systémů vypořádání cenných papírů, kteří zajistí plnou ochranu uvedených finančních nástrojů;

ii)

jsou využita jiná vysoce bezpečná ujednání s povolenými finančními institucemi.

Aktiva jsou pro přijímající ústřední protistranu dostupná pouze v případě selhání ústřední protistrany, která kolaterál poskytla v souvislosti s dohodou o interoperabilitě.

V případě selhání ústřední protistrany, která přijala kolaterál v souvislosti s dohodou o interoperabilitě, je poskytnutý kolaterál ihned navrácen poskytující ústřední protistraně.


ROZHODNUTÍ

21.9.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 305/27


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2020/1305

ze dne 18. září 2020

o udělení svolení Spojenému království, aby vyjádřilo souhlas být samostatně vázáno určitými mezinárodními dohodami, které mají být během přechodného období používány v oblasti společné rybářské politiky Unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2020/135 ze dne 30. ledna 2020 o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného rozhodnutí,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 129 odst. 1 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (2) (dále jen „dohoda o vystoupení“) má být Spojené království během přechodného období vázáno povinnostmi vyplývajícími z mezinárodních dohod uzavřených Unií, členskými státy jednajícími jejím jménem nebo Unií a jejími členskými státy jednajícími společně.

(2)

Podle čl. 129 odst. 3 dohody o vystoupení se má Spojené království v souladu se zásadou loajální spolupráce se během přechodného období zdržet všech kroků nebo iniciativ, které by pravděpodobně poškodily zájmy Unie, zejména v rámci jakékoli mezinárodní organizace, agentury, konference nebo fóra, jichž se Spojené království účastní samostatně.

(3)

Podle čl. 129 odst. 4 dohody o vystoupení může Spojené království během přechodného období sjednat, podepsat a ratifikovat mezinárodní dohody, které samostatně uzavřelo v oblastech výlučné pravomoci Unie, jestliže tyto dohody nevstoupí v platnost nebo se nezačnou používat během přechodného období, pokud to Unie nepovolí.

(4)

Rozhodnutí (EU) 2020/135 stanoví podmínky a postup pro udělování takových svolení.

(5)

Podle čl. 3 odst. 1 rozhodnutí (EU) 2020/135 může Rada Spojenému království povolit, aby samostatně vyjádřilo souhlas být vázáno mezinárodní dohodou v oblasti výlučné pravomoci Unie, která má vstoupit v platnost nebo být používána během přechodného období.

(6)

Spojené království dopisem ze dne 3. dubna 2020 uvědomilo Komisi o svém záměru vyjádřit samostatně souhlas být vázáno pěti mezinárodními dohodami v oblasti výlučné vnější pravomoci Unie ohledně rybolovu, kterými se zřizuje pět regionálních organizací pro řízení rybolovu a které by měly být používány během přechodného období. Jedná se o Úmluvu o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (3), kterou se zřizuje Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC), Úmluvu o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (4), kterou se zřizuje Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO), Mezinárodní úmluvu o ochraně tuňáků v Atlantiku (5), kterou se zřizuje Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT), Dohodu o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (6) (IOTC) a Úmluvu na ochranu lososů v severním Atlantiku (7), kterou se zřizuje Organizace na ochranu lososů v severním Atlantiku (NASCO).

(7)

Spojené království odůvodňuje svůj zájem přistoupit k těmto dohodám během přechodného období s ohledem na články 63 a 64 Úmluvy OSN o mořském právu (8) (dále jen „úmluva z Montego Bay“) a články 7 a 8 Dohody OSN ze dne o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací (9) (dále jen „dohoda UNFSA“), zejména na povinnosti Unie a Spojeného království spolupracovat při zachování a řízení sdílených populací prostřednictvím příslušných regionálních organizací. Spojené království má za to, že ani ono samo, ani Unie nemohou těmto povinnostem plně dostát, pokud Spojené království nebude během přechodného období moci nezávisle spolupracovat s Unií a dalšími příslušnými státy v záležitostech ovlivňujících Spojené království jakožto nezávislý pobřežní a rybářský stát po skončení přechodného období. Spojené království se tak chce během přechodného období účastnit diskuzí o rozhodnutích o řízení rybolovu, která by nabyla účinku po skončení přechodného období.

(8)

Dopisem ze dne 3. dubna 2020 Spojené království prokázalo zvláštní zájem na tom, aby se dané mezinárodní dohody používaly již během přechodného období. Podmínka stanovená v čl. 3 odst. 1 písm. a) rozhodnutí (EU) 2020/135 je proto splněna.

(9)

Uvedených pět mezinárodních dohod je slučitelných s právem Unie použitelným na Spojené království a ve Spojeném království v souladu s čl. 127 odst. 1 dohody o vystoupení a s povinnostmi uvedenými v čl. 129 odst. 1 dohody o vystoupení. Podmínka stanovená v čl. 3 odst. 1 písm. b) rozhodnutí (EU) 2020/135 je proto splněna.

(10)

Spojené království rovněž potvrdilo, že jeho přistoupení k těmto mezinárodním dohodám zřizujícím regionální organizace pro řízení rybolovu nepoškodí zájmy Unie. Spojené království má navíc v úmyslu účastnit se pouze zasedání k otázkám týkajícím se záležitostí nabývajících účinku po skončení přechodného období. Samostatné členství Spojeného království v těchto regionálních organizacích pro řízení rybolovu během přechodného období zejména neohrožuje dosažení cílů vnější činnosti Unie v oblasti společné rybářské politiky ani není jinak na újmu zájmů Unie. Podmínka stanovená v čl. 3 odst. 1 písm. c) rozhodnutí (EU) 2020/135 je proto splněna.

(11)

Podle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí (EU) 2020/135 může být takové svolení podmíněné. Svolení by mělo být uděleno za podmínky, že se Spojené království účastní pouze záležitostí, které se mají použít nebo nabýt účinku po skončení přechodného období.

(12)

Spojené království je vázáno povinnostmi vyplývajícími z úmluvy z Montego Bay a dohody UNFSA, a musí proto udržitelným způsobem zachovávat a řídit živé mořské zdroje. Tyto cíle jsou v souladu s cílem Unie zajistit udržitelnost a zabezpečit trvalý odpovědný rybolov, který zajistí dlouhodobou ochranu a udržitelné využívání mořských biologických zdrojů.

(13)

Podle čl. 129 odst. 4 Dohody o vystoupení může Spojené království během přechodného období samostatně podepsat a ratifikovat těchto pět mezinárodních dohod, které jsou základem pro pět regionálních organizací pro řízení rybolovu, k nimž chce Spojené království přistoupit. To by Spojenému království usnadnilo a umožnilo plně dostát povinnostem vyplývajícím z úmluvy z Montego Bay, zejména z jejích článků 63 a 64, v okamžiku, kdy skončí přechodné období a právo Unie se na ně přestane vztahovat.

(14)

Spojenému království by proto mělo být uděleno svolení, aby samostatně vyjádřilo souhlas být vázáno mezinárodními dohodami, které mají být používány během přechodného období.

(15)

V zájmu zajištění správného fungování společné rybářské politiky Unie během přechodného období by se Spojené království nemělo účastnit záležitostí, které se mají používat nebo nabýt účinku během přechodného období. Aby navíc nebyla ohrožena probíhající jednání o rybolovu v souvislosti s budoucí dohodou o partnerství mezi Unií a Spojeným královstvím, zejména pokud jde o rybolovná práva, pro něž kvóta Unie v současnosti zahrnuje podíl Spojeného království, mělo by Spojené království zahájit konzultace s Unií dříve, než se o této kvótě začne jednat,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Spojenému království se uděluje svolení, aby vyjádřilo souhlas být samostatně vázáno následujícími mezinárodními dohodami, které mají být používány během přechodného období:

a)

Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku, kterou se zřizuje Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC);

b)

Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku, kterou se zřizuje Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO);

c)

Mezinárodní úmluva na ochranu tuňáků v Atlantiku, kterou se zřizuje Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT);

d)

Dohoda o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC);

e)

Úmluva na ochranu lososů v severním Atlantiku, kterou se zřizuje Organizace na ochranu lososů v severním Atlantiku (NASCO).

2.   Svolení uvedené v odstavci 1 je omezeno na účast v záležitostech, které se použijí nebo nabudou účinku po skončení přechodného období.

3.   Pokud jde o kvótu pro rybolov sdílenou s Unií, podléhá svolení uvedení v odstavcích 1 a 2 předchozí konzultaci Spojeného království s Komisí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.

V Bruselu dne 18. září 2020.

Za Radu

předseda

M. ROTH


(1)  Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.

(3)  Rozhodnutí Rady 81/608/EHS ze dne 13. července 1981 o uzavření Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 227, 12.8.1981, s. 21).

(4)  Nařízení Rady (EHS) č. 3179/78 ze dne 28. prosince 1978 o uzavření úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku Evropským hospodářským společenstvím (Úř. věst. L 378, 30.12.1978, s. 1).

(5)  Rozhodnutí Rady 86/238/EHS ze dne 9. června 1986 o přistoupení Společenství k mezinárodní úmluvě na ochranu tuňáků v Atlantiku, ve znění protokolu připojeného k závěrečnému aktu konference zplnomocněných zástupců smluvních států úmluvy, podepsaného v Paříži dne 10. července 1984 (Úř. věst. L 162, 18.6.1986, s. 33).

(6)  Rozhodnutí Rady 95/399/ES ze dne 18. září 1995 o přistoupení Společenství k Dohodě o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (Úř. věst. L 236, 5.10.1995, s. 24).

(7)  Rozhodnutí Rady 82/886/EHS ze dne 13. prosince 1982 o uzavření Úmluvy na ochranu lososů v severním Atlantiku (NASCO) (Úř. věst. L 378, 31.12.1982, s. 24).

(8)  Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 3.

(9)  Úř. věst. L 189, 3.7.1998, s. 16.


21.9.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 305/30


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2020/1306

ze dne 16. září 2020

o dočasném vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám z celkové míry expozic s ohledem na pandemii COVID-19 (ECB/2020/44)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (2), a zejména na článek 500b uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rámcem Basilej III byl zaveden jednoduchý, transparentní pákový poměr, který není založen na riziku a je kalibrován tak, aby věrohodným způsobem doplnil požadavky na kapitál založené na riziku. Standard týkající se pákového poměru, který Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) zveřejnil v prosinci 2017 (dále jen „standard BCBS o pákovém poměru“), stanoví, že s cílem usnadnit provádění měnových politik může příslušná jurisdikce za výjimečných makroekonomických okolností na základě vlastního uvážení dočasně vyloučit rezervy u centrální banky z míry expozic pákového poměru.

(2)

Standard BCBS o pákovém poměru byl v právních předpisech Unie poprvé proveden nařízením (EU) č. 575/2013. Podle článku 430 nařízení (EU) č. 575/2013 jsou instituce povinny předkládat příslušným orgánům určité informace o pákovém poměru a jeho částech a podle článku 451 uvedeného nařízení jsou instituce povinny zpřístupňovat určité informace týkající se jejich pákového poměru a jejich řízení rizika nadměrné páky.

(3)

Nařízení (EU) č. 575/2013 bylo změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 (3) mimo jiné s cílem zohlednit revize standardu BCBS o pákovém poměru tak, aby se zajistily rovné podmínky na mezinárodní úrovni pro instituce usazené v Unii, ale působící mimo Unii, a aby se zajistilo, že pákový poměr zůstane účinným doplňkem kapitálových požadavků založených na riziku. Nařízením (EU) 2019/876 byl zaveden požadavek na pákový poměr, který doplňuje systém podávání zpráv a zpřístupňování informací o pákovém poměru. Uvedené nařízení rovněž zavedlo možnost za výjimečných okolností a s cílem usnadnit provádění měnových politik dočasně vyloučit některé expozice vůči centrálním bankám z výpočtu celkové míry expozic instituce. Tyto změny rámce pro pákový poměr včetně diskreční pravomoci k vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám z celkové míry expozic se stanou použitelnými od 28. června 2021.

(4)

Nařízení (EU) č. 575/2013 bylo poté dále změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/873 (4) mimo jiné tak, aby se poskytla možnost dočasně vyloučit některé expozice vůči centrálním bankám z výpočtu celkové míry expozic instituce před 28. červnem 2021, tedy před tím, než se stanou použitelnými změny požadavku na pákový poměr, které byly zavedeny nařízením (EU) 2019/876. Článek 500b nařízení (EU) č. 575/2013 konkrétně umožňuje instituci vyloučit z celkové míry expozic některé expozice vůči centrální bance instituce, pokud příslušný orgán dané instituce po konzultaci s příslušnou centrální bankou rozhodl a veřejně prohlásil, že existují výjimečné okolnosti, které odůvodňují vyloučení s cílem usnadnit provádění měnových politik. Článek 500b nařízení (EU) č. 575/2013 se uplatňuje od 27. června 2020.

(5)

Zatímco se finanční trhy od dubna 2020 stabilizovaly, podmínky financování v eurozóně jsou z důvodu vyšších výnosů z dluhopisů a nižších cen akcií přísnější než na začátku roku. Situace způsobená pandemií COVID-19, jakož i z toho vyplývající a trvalá potřeba vysokého stupně měnové akomodace a nestabilita a zranitelnost ekonomik eurozóny a transmisního kanálu měnové politiky založeného na bankách odůvodňují závěr Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB), že pro účely článku 500b nařízení (EU) č. 575/2013 existují výjimečné okolnosti, které odůvodňují dočasné vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám Eurosystému z výpočtu celkové míry expozic institucí s cílem usnadnit provádění měnových politik, a to do 27. června 2021.

(6)

Mezi expozice, které mohou být vyloučeny, patří mince a bankovky představující zákonné platidlo v jurisdikci centrální banky a aktiva představující pohledávky vůči centrální bance – včetně rezerv držených u centrální banky – pokud jsou tyto expozice významné pro transmisi a tím i pro provádění měnové politiky. Tyto expozice zahrnují vklady držené na základě vkladové facility a zůstatky na účtech minimálních rezerv v Eurosystému včetně peněžních prostředků držených za účelem plnění povinnosti minimálních rezerv. Expozice představující pohledávky vůči centrální bance, které nesouvisejí s prováděním měnové politiky, by neměly být z celkové míry expozic vyloučeny.

(7)

Očekává se, že vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám z celkové míry expozic podle článku 500b nařízení (EU) č. 575/2013 do 27. června 2021 by podpořilo úvěrové instituce v tom, aby mohly i nadále plnit svoji úlohu při financování reálné ekonomiky, přičemž by byly zachovány klíčové prvky obezřetnostního regulačního rámce. Toto vyloučení může snížit případné tlaky spojené se zavedením nového požadavku na kapitál a způsobilé závazky, který byl v Unii zaveden v rámci změny nařízení (EU) č. 575/2013 prostřednictvím nařízení (EU) 2019/876 s cílem zohlednit standard týkající se celkové kapacity pro absorpci ztrát, přičemž tento požadavek se uplatňuje od 28. června 2019. I když se pákový poměr nebude uplatňovat až do 28. června 2021, vyloučení některých expozic vůči centrálním bankám z celkové míry expozic do uvedeného data by mohlo být prospěšné z hlediska jasné komunikace finančních informací. Instituce by především mohly zveřejňovat informace o svém pákovém poměru jak se zohledněním vyloučení expozic, tak i bez něj. Tyto informace by mohly být pro účastníky finančního trhu užitečné při posuzování potenciálních budoucích pákových poměrů institucí poté, co se pákový poměr začne 28. června 2021 uplatňovat.

(8)

ECB byla v souvislosti se svými úkoly v rámci měnové politiky konzultována v souladu s čl. 500b odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 ohledně rozhodnutí o existenci výjimečných okolností, které odůvodňují vyloučení podle čl. 500b odst. 1 uvedeného nařízení (5),

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Definice

Výrazy použité v tomto rozhodnutí mají stejný význam jako výrazy definované v nařízení (EU) č. 575/2013, přičemž se použijí rovněž tyto definice:

1)

„Eurosystémem“ se rozumí Eurosystém ve smyslu definice uvedené v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (6);

2)

„vkladovou facilitou“ se rozumí vkladová facilita ve smyslu definice uvedené v obecných zásadách (EU) 2015/510 (ECB/2014/60);

3)

„účtem minimálních rezerv“ se rozumí účet minimálních rezerv ve smyslu definice uvedené v nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9) (7);

4)

„povinností minimálních rezerv“ se rozumí povinnost minimálních rezerv vypočtená v souladu s nařízením (ES) č. 1745/2003 (ECB/2003/9);

5)

„významným dohlíženým subjektem v členském státě eurozóny“ se rozumí významný dohlížený subjekt, který se nachází v členském státě eurozóny, ve smyslu definice uvedené v nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 (ECB/2014/17) (8).

Článek 2

Rozhodnutí o existenci výjimečných okolností

1.   Pro účely čl. 500b odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 a s výhradou odstavců 2 a 3 ECB rozhodla, že existují výjimečné okolnosti, které odůvodňují vyloučení expozic vůči centrálním bankám uvedených v čl. 500b odst. 1 písm. a) a b) uvedeného nařízení z celkové míry expozic s cílem usnadnit provádění měnových politik.

2.   Pokud jde o expozice uvedené v čl. 500b odst. 1) písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, rozhodnutí ve smyslu odstavce 1 se vztahuje na ty expozice vůči centrálním bankám Eurosystému, které se týkají vkladů držených na základě vkladové facility nebo zůstatků na účtech minimálních rezerv včetně peněžních prostředků držených za účelem plnění povinnosti minimálních rezerv.

3.   Toto rozhodnutí se uplatňuje ve vztahu k institucím, které jsou významnými dohlíženými subjekty v členském státě eurozóny.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost pátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 16. září 2020.

Prezidentka ECB

Christine LAGARDE


(1)  Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63.

(2)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/873 ze dne 24. června 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 a (EU) 2019/876, pokud jde o některé úpravy v reakci na pandemii COVID-19 (Úř. věst. L 204, 26.6.2020, s. 4).

(5)  https://www.ecb.europa.eu/press/pr/date/2020/html/ecb.pr200917~f3f03398d2.en.html].

(6)  Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3).

(7)  Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 1745/2003 ze dne 12. září 2003 o uplatňování minimálních rezerv (ECB/2003/9) (Úř. věst. L 250, 2.10.2003, s. 10).

(8)  Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 468/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se stanoví rámec spolupráce Evropské centrální banky s vnitrostátními příslušnými orgány a vnitrostátními pověřenými orgány v rámci jednotného mechanismu dohledu (nařízení o rámci jednotného mechanismu dohledu) (ECB/2014/17) (Úř. věst. L 141, 14.5.2014, s. 1).


DOPORUČENÍ

21.9.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 305/33


DOPORUČENÍ KOMISE (EU) 2020/1307

ze dne 18. září 2020

o společném souboru nástrojů Unie ke snížení nákladů na zavedení sítí s velmi vysokou kapacitou a zajištění včasného přístupu k rádiovému spektru 5G příznivému pro investice v zájmu posílení konektivity na podporu hospodářského oživení po krizi COVID-19 v Unii

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 292 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Krize COVID-19 ukázala, že konektivita je pro občany a podniky v Unii velmi důležitá. Sítě elektronických komunikací, zejména sítě s velmi vysokou kapacitou, hrají v reakci na krizi klíčovou úlohu, neboť umožňují práci, školní výuku a zdravotní péči na dálku, jakož i osobní komunikaci a zábavu. Široce dostupné gigabitové připojení je nutností pro případy užití náročné na šířku pásma ve zdravotnictví, vzdělávání, dopravě, logistice a médiích, což jsou oblasti, které mohou hrát klíčovou úlohu v hospodářském oživení Evropy. Pevné a bezdrátové připojení obecně významně přispívá k poskytování cenově dostupných a snadno přístupných služeb a k překlenutí digitální propasti. Nabízí důležité prostředky k informování veřejnosti, pomáhá příslušným veřejným orgánům omezit šíření viru a umožňuje zdravotnickým organizacím výměnu údajů a poskytování služeb na dálku.

(2)

Pandemie změnila hospodářský výhled pro nadcházející roky. Více než kdy jindy jsou zapotřebí investice a reformy, aby se zajistila konvergence a vyvážené a udržitelné hospodářské oživení zaměřené na budoucnost. Investice do společných priorit Unie, zejména v oblasti zelené, digitální a sociální politiky, zlepší její odolnost a pomohou vytvářet pracovní místa, podpořit udržitelný růst a zároveň modernizovat ekonomiky členských států. Členské státy by proto měly plně využít potenciál navrhované facility na podporu oživení a odolnosti, zajistit efektivní vynakládání veřejných prostředků a vytvořit co nejpříznivější podmínky pro soukromé investice. Za tímto účelem poskytuje toto doporučení pokyny členským státům, které právě připravují své návrhy plánů na podporu oživení a odolnosti. Uvádí, jak členské státy mohou zavést jednoduchá a realistická opatření, aby bylo rádiové spektrum pro sítě páté generace (5G) přidělováno za podmínek příznivých pro investice, a jak mohou usnadnit zavádění pevných a bezdrátových sítí s velmi vysokou kapacitou, například odstraněním zbytečných administrativních překážek a zefektivněním postupů udělování povolení.

(3)

V tomto sociálně-ekonomickém kontextu je nezbytné vypracovat společný přístup Unie, tzv. soubor nástrojů, založený na osvědčených postupech. Cílem je motivovat k včasnému zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou, včetně optických sítí a bezdrátových sítí nové generace. Takový přístup by podpořil vznikající a budoucí digitální procesy a aplikace a přímo by přispěl k růstu a zaměstnanosti v rámci hospodářského oživení Unie.

(4)

Závěry Rady o utváření digitální budoucnosti Evropy ze dne 9. června 2020 (1) zdůrazňují, že pandemie COVID-19 prokázala potřebu rychlé a všudypřítomné konektivity. V této situaci jsou členské státy vyzývány, aby v úzké spolupráci s Komisí vypracovaly soubor osvědčených postupů s cílem snížit náklady na zavádění sítí a usnadnit zavádění infrastruktur s velmi vysokou kapacitou, včetně optických vláken a sítí 5G.

(5)

Mobilní sítě 5G nabídnou uživatelům mobilních telefonů připojení s velmi vysokou kapacitou. Tyto sítě budou hrát zásadní úlohu při pokládání základu pro digitální a ekologickou transformaci v oblastech, jako je doprava, energetika, výroba, zdraví, zemědělství a sdělovací prostředky. Předpokladem úspěchu řady případů užití 5G je nepřetržité fungování služeb na podstatné části území, a to i přes hranice států. Je proto důležité, aby členské státy přijaly vhodná opatření na podporu zavádění sítí 5G na celém svém území, včetně venkovských a odlehlých oblastí, a vzájemně spolupracovaly při jejich zavádění v přeshraničních oblastech.

(6)

Opatření související se spektrem, na něž se vztahuje toto doporučení, mohou podpořit přípravu budoucího aktualizovaného akčního plánu pro Evropu pro sítě 5G a 6G, který Komise oznámila ve svém sdělení „Formování digitální budoucnosti Evropy“ (2). Tento aktualizovaný plán by zhodnotil dosažený pokrok, řešil stávající nedostatky v zavádění sítí a stanovil novou úroveň ambicí pro budoucí zavádění sítí 5G na úrovni EU s cílem zajistit, aby připojení 5G plně využilo svůj potenciál a pomohlo tak splnit dlouhodobější cíle EU v oblasti digitální transformace ekonomiky.

(7)

Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU (3) („směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení“) je usnadnit a podnítit zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Ve své zprávě o provádění směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení (4) Komise zjistila řadu problémů, pokud jde o její účinnost, včetně skutečnosti, že členské státy nevyužívají plně potenciál některých nepovinných opatření. Toto doporučení by proto mělo navrhnout opatření motivující k včasnému zavádění udržitelných sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou, včetně sítí 5G.

(8)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (5), který musí být členskými státy proveden do vnitrostátního práva a uplatňován ode dne 21. prosince 2020, podporuje připojení a přístup všech občanů a podniků Unie k sítím s velmi vysokou kapacitou a jejich využívání. Toto doporučení má za cíl přispět k dosažení tohoto cíle a je tedy zaměřené na zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou.

(9)

Členské státy by ve spolupráci mezi sebou navzájem a s Komisí měly urychleně vypracovat soubor nástrojů, který by obsahoval osvědčené postupy pro uplatňování směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení, vycházel z jejích minimálních požadavků a zajistil zlepšení v těchto oblastech: i) zefektivnění postupů udělování povolení v rámci širšího úsilí o zvýšení efektivity a transparentnosti veřejné správy a usnadnění podnikatelských činností; ii) zvýšení transparentnosti a posílení jednotného informačního místa; iii) rozšíření práva na přístup ke stávající fyzické infrastruktuře kontrolované subjekty veřejného sektoru a iv) zlepšení mechanismu řešení sporů. Kromě toho by členské státy měly určit opatření, která by pomohla snížit dopad sítí elektronických komunikací na životní prostředí a zajistit jejich udržitelnost.

(10)

Podle článku 7 směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení musí členské státy zajistit, aby příslušné orgány přijaly rozhodnutí týkající se všech povolení pro stavební práce nezbytné pro účely budování prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikací do 4 měsíců, přičemž tuto lhůtu lze ve výjimečných a řádně odůvodněných případech nebo z důvodu dodržení jiných lhůt či povinností stanovených ve vnitrostátním právu k zajištění řádného průběhu řízení prodloužit. Aby se zabránilo nejednotným postupům v Unii, měly by členské státy usilovat o usnadnění dodržení uvedené čtyřměsíční lhůty pro udělení nebo zamítnutí všech nezbytných povolení a měly by rovněž společně určit osvědčené postupy, které dále zefektivňují postupy udělování povolení, jako jsou implicitní schválení a zjednodušené postupy udělování povolení.

(11)

Některé členské státy vytvořily pro některé typy zavádění sítí zjednodušené postupy udělování povolení s cílem výrazně snížit administrativní zátěž jak pro operátory, tak pro vnitrostátní správní orgány. Členské státy by měly zvážit využívání zjednodušených postupů udělování povolení nebo výjimek z povolení nad rámec článku 57 evropského kodexu pro elektronické komunikace, jakož i určit scénáře zavádění sítí, pro které by byly vhodné (např. pro prozatímní zavedení nezbytná k zajištění kontinuity služeb elektronických komunikací nebo pro jednoduché modernizace stávajících sítí, včetně modernizace stávajících základnových stanic mobilních sítí na 5G).

(12)

V zájmu snížení administrativní zátěže a zefektivnění postupů udělování povolení by mělo být usnadněno využívání elektronických postupů a posílena úloha jednotného informačního místa. Za tímto účelem by členské státy měly zvážit, jak by se jednotné informační místo mohlo stát účinným jednotným kontaktním místem pro podávání elektronických žádostí o povolení na všech správních úrovních.

(13)

Jako další krok by významnou přidanou hodnotu přinesl integrovaný přístup k vydávání povolení v rámci odpovědnosti jednotného informačního místa. V případě zapojení více než jednoho příslušného orgánu by se to mohlo uskutečnit prostřednictvím plně koordinovaného postupu. Členské státy by proto měly zvážit, že jednotnému informačnímu místu přidělí aktivní úlohu při koordinaci a sledování postupů udělování povolení různými příslušnými orgány a zajištění řádné výměny příslušných informací.

(14)

Aby se předešlo nežádoucím prodlením, měly by se souběžně provádět postupy pro udělování povolení a omezování vlastnických práv třetích osob, též podél komunikací (např. silnice, železnice), podle článku 43 evropského kodexu pro elektronické komunikace. Členské státy by měly prozkoumat možnost omezení vlastnických práv třetích osob co nejrychleji a v každém případě v maximální lhůtě pro udělení povolení, která činí 4 měsíce, čímž tento postup uvedou do souladu s ustanoveními čl. 7 odst. 3 směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení.

(15)

Vzhledem k rostoucímu počtu povolení pro zavádění sítí elektronických komunikací a jejich převážně místnímu charakteru se poplatky za povolení pro stavební práce mohou mezi členskými státy i v rámci jednotlivých členských států výrazně lišit. Mohou rovněž představovat významnou část nákladů na zavádění, a to zejména ve venkovských a odlehlých oblastech, kde jsou náklady na zavedení na uživatele nejvyšší. Bylo by proto velmi užitečné, kdyby si členské státy vyměňovaly informace a dohodly se na způsobech, jak udržet náklady na udělování povolení na úrovni, která by neodrazovala od investic, a zohlednily přitom velké množství povolení, která jsou často požadována.

(16)

Nezbytným předpokladem pro zajištění účinného využívání stávající fyzické infrastruktury a odpovídající koordinace stavebních prací je přístup ke komplexním, přesným a aktualizovaným informacím. V tomto ohledu má zásadní význam role jednotného informačního místa. Zlepšení transparentnosti ohledně stávající infrastruktury a plánovaných stavebních prací je klíčovým předběžným krokem, který umožní přístup ke stávající infrastruktuře a zlepší koordinaci stavebních prací, což následně bude mít další přínosy pro životní prostředí a jednotlivce. Členské státy by proto měly být vyzvány, aby zvážily předávání všech informací o fyzické infrastruktuře dostupných v dané oblasti z různých zdrojů jednotnému informačnímu místu a aby poskytly podporu při poskytování georeferenčních informací.

(17)

Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby prozkoumaly způsoby, jak zlepšit transparentnost ohledně stávající fyzické infrastruktury zvýšením množství a kvality informací, které jsou dostupné prostřednictvím jednotného informačního místa. To zahrnuje informace, které si podle čl. 4 odst. 2 a 4 směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení na žádost vzájemně poskytují operátoři nebo které se týkají fyzické infrastruktury kontrolované subjekty veřejného sektoru.

(18)

Kromě požadavků směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení týkajících se přístupu ke stávající fyzické infrastruktuře lze zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou dále usnadnit tak, že se operátorům umožní získat přístup k příslušné fyzické infrastruktuře kontrolované subjekty veřejného sektoru za podobných podmínek, jaké jsou stanoveny v článku 3 uvedené směrnice. Tato fyzická infrastruktura by zahrnovala budovy, zejména střechy, a městský mobiliář, jako např. sloupy pouličního osvětlení, značky a ukazatele, světelnou signalizaci, billboardy, zastávky autobusů a tramvají a stanice metra.

(19)

Směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení stanoví postupy řešení sporů, které se uplatní v případě, že jednání týkající se přístupu k infrastruktuře selžou. Členské státy by měly zvýšit své úsilí a společně určit osvědčené postupy pro účinné a efektivní mechanismy řešení sporů a řádné fungování subjektů pro řešení sporů v celé Unii. V zájmu transparentnosti by tyto postupy měly zahrnovat včasné zveřejňování rozhodnutí subjektů pro řešení sporů.

(20)

Environmentální stopa odvětví elektronických komunikací roste a je nezbytné zvážit všechny možné způsoby, jak tento trend zastavit. Pobídky k zavádění sítí, které se vyznačují například nižší uhlíkovou stopou, mohou přispět k udržitelnosti odvětví a ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí. Členské státy se vyzývají, aby v úzké spolupráci s Komisí určily a podporovaly takové pobídky, které by mohly zahrnovat zrychlené postupy pro udělování povolení nebo snížené poplatky za povolení a přístup k sítím, které splňují určitá ekologická kritéria.

(21)

Aby nedocházelo k nepřiměřenému zpoždění postupů pro povolování využívání spektra a instalace bezdrátových komunikačních sítí, měly by si členské státy vyměňovat osvědčené postupy, jak zohlednit výsledky posouzení vlivů na životní prostředí, pokud je vyžadováno, a zejména pokud orgány připravují rámec pro pozdější schválení záměrů, a to při plném dodržení právních předpisů Unie, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES (6) („směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí“), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (7) („směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí“) a směrnice Rady 92/43/EHS (8) („směrnice o přírodních stanovištích“). Posouzení vlivů na životní prostředí by mělo proběhnout ve fázi, kdy lze dopady na životní prostředí určit a posoudit.

(22)

Evropský kodex pro elektronické komunikace stanoví společnou lhůtu do konce roku 2020, kdy členské státy umožní využívání pásma 3,4-3,8 GHz a alespoň 1 GHz prvotního pásma 24,25-27,5 GHz pro sítě 5G. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/899 (9) navíc stanoví společnou lhůtu do 30. června 2020, kdy členské státy umožní využívání prvotního pásma 700 MHz pro sítě 5G. Členské státy by měly zajistit, aby správa spektra podporovala vysoce kvalitní připojení pro podniky a společnost s přeshraničním rozměrem, jakož i digitalizaci průmyslu, a tím přinášela výhody pro hospodářství i pro společnost jako celek, mimo jiné pokud jde o přístupnost, rovné příležitosti a začlenění. Dosažení uvedeného cíle by mohlo být usnadněno včasnou výměnou názorů a osvědčených postupů před zahájením procesu vzájemného hodnocení stanoveného evropským kodexem pro elektronické komunikace a v rámci tohoto procesu.

(23)

Aby se zajistilo rychlé a bezpečné zavedení sítí 5G a využívání inovativních služeb od roku 2020 v souladu s akčním plánem pro 5G (10) a s ohledem na soubor nástrojů podle doporučení Komise ohledně kybernetické bezpečnosti sítí 5G (11), měly by členské státy zabránit jakýmkoli zpožděním při povolování využívání prvotních pásem 5G v důsledku krize COVID-19 nebo by tato zpoždění měly minimalizovat.

(24)

S ohledem na význam bezpečné a odolné infrastruktury 5G pro hospodářské oživení a růst by postupy udělování oprávnění k využívání spektra měly v příslušných případech podporovat investice do infrastruktury tím, že v souladu s pravidly státní podpory zmírní finanční zátěž pro uživatele rádiového spektra, zejména pro operátory. V době krize způsobené onemocněním COVID-19 je to ještě důležitější. Za tímto účelem by členské státy měly být vybízeny k tomu, aby určily pravidla pro udělování oprávnění k využívání spektra, jejichž cílem bude uplatňovat takovou metodiku stanovování cen za spektrum, která bude podporovat investice. Tyto postupy mohou v příslušných případech zahrnovat pobídky k poskytování vysoce kvalitního bezdrátového pokrytí s cílem zajistit široce dostupné služby, a to i přeshraničně.

(25)

Aby se zabránilo nedostatku spektra, který vede k vyšším nabídkám v dražbách spektra, mohou osvědčené postupy zahrnovat opatření, která pokud možno nevyhradí prvotní kmitočtová pásma pro 5G pro účely veřejné bezpečnosti a obrany, nebo opatření k vyhrazení rádiového spektra harmonizovaného na úrovni EU pro služby elektronických komunikací pro soukromé uživatele rádiového spektra, a to jak pokud jde o rozsah spektra, tak o volbu konkrétního kmitočtového pásma, pouze v řádně odůvodněných případech.

(26)

Sítě 5G vyžadují ve srovnání s předchozími technologickými generacemi výrazně hustší zavedení buněk ve vyšších kmitočtových pásmech. Náklady na jejich zavádění (včetně mezních nákladů) lze snížit pasivním a aktivním sdílením infrastruktury a společným zaváděním bezdrátové infrastruktury, zejména při využívání kmitočtových pásem 3,4–3,8 GHz a 24,25–27,5 GHz, a tím toto zavádění urychlit, podpořit lepší pokrytí sítí a umožnit efektivnější a účinnější využívání rádiového spektra ve prospěch spotřebitelů. Příslušné orgány by je proto měly vnímat pozitivně, zejména v oblastech s omezenou ekonomickou návratností.

(27)

Zavedení hustých bezdrátových sítí 5G by rovněž prospěly flexibilní režimy udělování oprávnění, které stimulují investice do bezdrátových sítí a zajišťují účinné využívání spektra. Vysokofrekvenční pásma nad 24 GHz („pásma mm vln“), jako je kmitočtové pásmo 24,25–27,5 GHz, nabízejí široký rozsah rádiového spektra s geograficky omezenými vlastnostmi šíření. Zatímco členské státy by obecně měly k udělování práv na využívání nedostatkových kmitočtových pásem využívat výběrová řízení, jako jsou např. aukce, mohou tyto postupy v určitých případech omezit potenciál pro investice do hustých bezdrátových sítí 5G, jakož i flexibilitu a výslednou účinnost využívání spektra. Za osvědčený postup by mohlo být považováno individuální oprávnění k harmonizovaným pásmům mm vln, které využívá zrychlený správní postup, který je otevřený, objektivní, přiměřený a nediskriminační a řídí se transparentními kritérii a postupy.

(28)

Aby se předešlo rozdílným řešením při udělování práv na užívání rádiového spektra za účelem poskytování přeshraničních bezdrátových služeb, měly by členské státy při přidělování rádiového spektra lépe koordinovat svoji činnost s cílem podpořit bezdrátové připojení, které podpoří průmyslovou transformaci a digitální svrchovanost Unie na základě flexibilních kapacit infrastruktury 5G a její schopnosti souběžně poskytovat více služeb. Koordinované přidělování spektra je obzvláště důležité pro splnění požadavků na konektivitu u nových případů užití, které přispívají k digitalizaci činností v oblasti silniční a železniční mobility a dopravy a průmyslové výroby. Tyto podmínky se týkají zejména kvality služeb, vyjádřené kapacitou, propustností, latencí, spolehlivostí a bezpečností a odolností sítě.

(29)

Za tímto účelem by členské státy měly přispět k souboru osvědčených postupů a dohodnout se na něm, a to v úzké spolupráci s Komisí a s podporou Skupiny pro politiku rádiového spektra, přičemž tyto postupy by se měly vztahovat na významné inovativní příklady v průmyslových odvětvích s přeshraničním rozměrem, jako je silniční nebo železniční doprava (včetně přeshraničních koridorů pro spolupracující, propojenou a automatizovanou mobilitu) a inteligentní továrny. Tyto postupy by mohly využít výsledky pilotních projektů a testů, které ve vertikálních odvětvích EU financuje, včetně přeshraničních koridorů 5G. Tyto postupy by měly určit příslušné společné kmitočtové rozsahy, režimy udělování oprávnění a podmínky pro operátory pro účely poskytování vyhrazených (odvětvových) bezdrátových služeb. Společné režimy udělování oprávnění by se mohly týkat individuálních oprávnění operátorů a zúčastněných stran z oblasti průmyslu, včetně sdíleného využívání spektra. Společné podmínky oprávnění by se mohly týkat zavádění, kvality služeb, sdíleného využívání spektra, koexistence bezdrátových systémů, hromadění spektra, kybernetické bezpečnosti a sjednaných dohod mezi mobilními operátory a zúčastněnými stranami z průmyslu, jakož i opatření na ochranu nezbytných komunikací pro leteckou dopravu. V tomto ohledu by Skupina pro politiku rádiového spektra měla být Komisi nápomocna při určování, zda je třeba pověřit Evropskou konferenci poštovních a telekomunikačních správ vypracováním harmonizovaných technických podmínek pro využívání spektra.

(30)

Členské státy by měly koordinovat postup udělování oprávnění k využívání spektra, a zejména by měly při provádění souboru osvědčených postupů vypracovaných členskými státy ve spolupráci s Komisí využívat společný autorizační postup v souladu s článkem 37 evropského kodexu pro elektronické komunikace. Tento postup může zahrnovat přidělení společného vyhrazeného kmitočtového rozsahu podle společných podmínek pro oprávnění.

(31)

Pro provádění souboru nástrojů by byl vhodný jasný proces, přiměřené monitorování a větší transparentnost a dialog na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie.

(32)

Členské státy by měly vypracovat soubor nástrojů ve vzájemné spolupráci a v úzké spolupráci s Komisí. V případě potřeby by měla být úzce zapojena Skupina pro politiku rádiového spektra, Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací a vnitrostátní regulační orgány, síť poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení, subjekty pro řešení sporů a příslušné orgány odpovědné za fungování jednotného informačního místa.

(33)

Tímto doporučením není dotčeno uplatňování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a pravidel státní podpory,

PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:

1.   ÚČEL A DEFINICE

1)

Toto doporučení stanoví pokyny pro vypracování osvědčených postupů, označovaných jako „soubor nástrojů“, za účelem posílení konektivity v zájmu podpory hospodářské obnovy po koronavirové krizi, přičemž se zaměřuje na tři oblasti, jejichž cílem je především:

a)

snížit náklady a zvýšit rychlost zavádění sítí elektronických komunikací, a zejména sítí s velmi vysokou kapacitou, prostřednictvím zjednodušení postupů udělování povolení pro stavební práce, zlepšení transparentnosti a posílení kapacit jednotných informačních míst zřízených směrnicí o snížení nákladů na širokopásmové připojení, rozšíření práv na přístup ke stávající fyzické infrastruktuře kontrolované subjekty veřejného sektoru a určení opatření, která by pomohla snížit dopad sítí elektronických komunikací na životní prostředí;

b)

ve vhodných případech poskytovat včasný přístup k rádiovému spektru 5G podporující inovace, a to prostřednictvím pobídek pro užívání spektra podporujících investice, jakož i včasný postup přidělování rádiového spektra pro prvotní pásma 5G;

c)

zavést silnější postup koordinace pro přidělování spektra, který rovněž usnadní přeshraniční poskytování inovativních služeb 5G.

2)

Pro účely tohoto doporučení se použijí definice stanovené ve směrnici o snížení nákladů na širokopásmové připojení a v evropském kodexu pro elektronické komunikace.

2.   POSTUP VYTVÁŘENÍ SOUBORU NÁSTROJŮ

3)

Členské státy by měly ve vzájemné spolupráci a v úzké spolupráci s Komisí vypracovat soubor nástrojů v oblastech uvedených v oddílech 3, 4 a 5 tohoto doporučení. V příslušných případech by se měly zapojit tyto subjekty:

a)

Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací, jakož národní regulační orgány, síť poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení a příslušné orgány odpovědné za funkce jednotného informačního místa, pokud jde o oblasti uvedené v oddíle 3;

b)

Skupina pro politiku rádiového spektra a příslušné vnitrostátní regulační orgány, pokud jde o oblasti uvedené v oddílech 4 a 5.

4)

Členské státy by do 20. prosince 2020 měly určit osvědčené postupy a informovat o nich ostatní členské státy a Komisi podle oddílů 3 a 4.

5)

Členské státy by se měly v úzké spolupráci s Komisí dohodnout na souboru nástrojů do 30. března 2021.

6)

Členské státy by měly soubor nástrojů provést urychleně a v úzké spolupráci s ostatními členskými státy, Komisí a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.

7)

V zájmu zajištění transparentnosti a usnadnění výměny osvědčených postupů mezi členskými státy by soubor nástrojů a veškeré související informace, které byly ohlášeny, měly být zveřejněny na internetových stránkách Europa a prostřednictvím jednotných informačních míst.

3.   POSÍLENÁ KOORDINACE NA ÚROVNI UNIE, POKUD JDE O SNIŽOVÁNÍ NÁKLADŮ A ZVYŠOVÁNÍ RYCHLOSTI ZAVÁDĚNÍ SÍTÍ S VELMI VYSOKOU KAPACITOU

Zjednodušení postupů udělování povolení

8)

Členské státy by měly vypracovat osvědčené postupy a dohodnout se na nich s cílem dále zefektivnit postupy udělování povolení nad rámec směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení, jak je definován v článku 1 uvedené směrnice, a usnadnit dodržování lhůty a dalších podmínek stanovených v čl. 7 odst. 3 směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení. Členské státy by měly zejména přezkoumat, jak:

a)

usnadnit dodržení nejvýše čtyřměsíční lhůty pro udělení nebo zamítnutí povolení. V zájmu zvýšení právní jistoty a přispění ke snížení administrativní zátěže by členské státy měly v případě, že během čtyřměsíční lhůty nebude přijato výslovné rozhodnutí, zvážit tiché schválení žádosti;

b)

zjednodušit a zefektivnit postupy udělování povolení, včetně zavedení zrychlených postupů udělování povolení a/nebo případných výjimek z povinnosti získat povolení, a vymezit typ zavádění sítí, pro který by to bylo prospěšné;

c)

poskytnout operátorům právo předkládat elektronickými prostředky prostřednictvím jednotného informačního místa žádosti o všechna nezbytná povolení, která jsou vyžadována pro stavební práce za účelem zavedení prvků sítí s velmi vysokou kapacitou;

d)

zřídit jednotné informační místo jako jednotné kontaktní místo pro podávání žádostí týkajících se těchto stavebních prací. Za tímto účelem by jednotné informační místo mohlo být pověřeno aktivní úlohou při koordinaci a sledování postupů udělování povolení na všech správních úrovních. Mohlo by být rovněž pověřeno tím, aby usnadňovalo výměnu informací o průběhu těchto řízení mezi žadateli a příslušnými orgány, včetně sdělení rozhodnutí vydaného příslušným orgánem (příslušnými orgány) žadateli.

9)

Členské státy by rovněž měly zvážit osvědčené postupy pro usnadnění omezení vlastnických práv třetích osob podle článku 43 evropského kodexu pro elektronické komunikace, pokud jsou tato omezení nezbytná pro zavádění prvků sítí s velmi vysokou kapacitou. Tyto osvědčené postupy by měly zajistit, aby v případech, kdy zavedení takových prvků sítí vyžaduje jak povolení stavebních prací, tak i omezení vlastnických práv třetích osob, příslušné orgány udělily nebo zamítly potřebná povolení souběžně, a to nejvýše do 4 měsíců od podání žádosti.

10)

Členské státy by si měly vyměňovat osvědčené postupy a dohodnout se na nich s cílem zajistit, aby poplatky účtované za udělování povolení pro stavební práce, které jsou nezbytné k zavedení sítí s velmi vysokou kapacitou, byly objektivně odůvodněné, transparentní, nediskriminační a přiměřené jejich zamýšlenému účelu a aby pokrývaly pouze administrativní náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním takových povolení.

Zlepšení transparentnosti prostřednictvím jednotného informačního místa

11)

Členské státy by měly vypracovat vhodné osvědčené postupy ke zlepšení transparentnosti ohledně fyzické infrastruktury, aby operátoři měli snazší přístup ke všem relevantním informacím o infrastruktuře dostupné v určité oblasti. Za tímto účelem by členské státy měly zvážit posílení úlohy jednotného informačního místa a rozšíření jeho funkcí tak, aby zahrnovaly například georeferenční informace (mapy a digitální modely) a začleňovaly informace z různých zdrojů (zejména informace poskytované příslušnými vnitrostátními orgány na jakékoli úrovni, subjekty veřejného sektoru a provozovateli sítí).

12)

Členské státy se vyzývají, aby vypracovaly osvědčené postupy s cílem zajistit, aby informace uvedené v čl. 4 odst. 1 směrnice, pokud jsou v držení subjektů veřejného sektoru, byly zpřístupněny prostřednictvím jednotného informačního místa v elektronické podobě. Kromě toho by členské státy měly zvážit, že prostřednictvím jednotného informačního místa zpřístupní informace o fyzické infrastruktuře, které překračují minimální požadavky uvedené ve směrnici, jako je georeferenční umístění infrastruktury, její digitální model, její typ a současné využití nebo její celková a volná kapacita.

13)

V zájmu dalšího zlepšení množství a druhu informací dostupných prostřednictvím jednotného informačního místa by členské státy měly zvážit zavedení povinnosti provozovatelů sítí, aby prostřednictvím jednotného informačního místa a v elektronickém formátu zpřístupnili informace týkající se jejich stávající fyzické infrastruktury, kterou na zvláštní žádost poskytli jiným operátorům.

Rozšíření práva na přístup ke stávající fyzické infrastruktuře

14)

Za účelem zvýšení počtu a typů zařízení, která mají operátoři k dispozici pro zavádění prvků sítí s velmi vysokou kapacitou, by členské státy měly vypracovat osvědčené postupy, které operátorům umožní získat přístup k fyzické infrastruktuře (včetně budov a městského mobiliáře) kontrolované veřejnými subjekty, která je schopna hostovat prvky sítě s velmi vysokou kapacitou, a to za podobných podmínek, jaké stanoví článek 3 směrnice o snížení nákladů na širokopásmové připojení.

Mechanismus řešení sporů

15)

Členské státy by měly vypracovat osvědčené postupy s cílem zlepšit účinnost a efektivitu mechanismu řešení sporů, pokud jde o spory týkající se přístupu k fyzické infrastruktuře, a zlepšit fungování subjektů pro řešení sporů, s cílem řešit související otázky v co nejkratším časovém rámci a poskytnout stranám pokyny ohledně vhodných podmínek a poplatků, včetně včasného zveřejňování jejich rozhodnutí.

Snížení ekologické stopy sítí

16)

Členské státy se vyzývají, aby vypracovaly osvědčené postupy na podporu zavádění sítí elektronických komunikací se sníženou ekologickou stopou, zejména pokud jde o využívání energie a související emise skleníkových plynů, včetně:

a)

kritérií pro posuzování environmentální udržitelnosti budoucích sítí;

b)

pobídek pro operátory k zavádění ekologicky udržitelných sítí.

Posouzení vlivu na životní prostředí

17)

Pokud právní předpisy Unie, zejména směrnice 2001/42/ES („směrnice o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí“), směrnice 2011/92/EU („směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí“) a směrnice 92/43/EHS („směrnice o přírodních stanovištích“), vyžadují posouzení dopadů, a zejména pokud orgány připravují rámec pro budoucí schvalování záměrů, měly by si členské státy vyměňovat osvědčené postupy, jak provádět posouzení dopadů na životní prostředí a zohledňovat jeho výsledky ve fázi, kdy lze dopad na životní prostředí určit a posoudit, například když operátoři předkládají celkové plány záměrů zahrnujících konkrétní instalace nebo zavádění sítí.

4.   OPATŘENÍ NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI K ZAJIŠTĚNÍ VČASNÉHO PŘÍSTUPU K RÁDIOVÉMU SPEKTRU 5G, KTERÝ PODPORUJE INVESTICE

Harmonogram postupů udělování oprávnění k využívání spektra

18)

Aniž je dotčeno jakékoli posouzení vyšší moci podle práva Unie, měly by členské státy zajistit, aby jakékoli odložení postupů udělování práv na užívání rádiového spektra v důsledku krize COVID-19 bylo omezeno na minimum a trvalo pouze tak dlouho, jak je nezbytné pro prevenci nebo omezení šíření onemocnění COVID-19. Členské státy by měly odpovídajícím způsobem aktualizovat veškeré příslušné vnitrostátní plány v oblasti spektra.

19)

Členské státy by měly požádat fórum pro vzájemné hodnocení podle článku 35 evropského kodexu pro elektronické komunikace, aby předem přezkoumalo navrhovaná opatření pro udělení práv na užívání spektra v kmitočtových pásmech 700 MHz, 3,4-3,8 GHz a 24,25-27,5 GHz za účelem výměny osvědčených postupů.

Pobídky k investicím

20)

Aby bylo možné zhodnotit pobídky pro uživatele rádiového spektra, aby podstatně investovali do zavádění sítí 5G, měly by členské státy informovat Komisi, zejména prostřednictvím Skupiny pro politiku rádiového spektra, o konkrétních opatřeních, která považují za osvědčené postupy, včetně těch, která byla zavedena nebo mají být zavedena na vnitrostátní úrovni při povolování využívání rádiového spektra v kmitočtových pásmech 700 MHz, 3,4–3,8 GHz a 24,25–27,5 GHz.

Členské státy by měly zejména podávat zprávy o všech příslušných opatřeních, jejichž cílem je:

a)

podporovat přiměřené vyvolávací ceny, které odrážejí minimální výši poplatků za práva na užívání rádiového spektra

b)

zamezit nedostatku spektra tím, že zajistí přidělení celého rádiového spektra harmonizovaného na úrovni Unie;

c)

nediskriminačním způsobem poskytnout možnost hradit poplatky za práva na užívání rádiového spektra ve splátkách po dobu platnosti těchto práv;

d)

používat individuální režim udělování oprávnění pro kmitočtové pásmo 24,25–27,5 GHz, který podporuje jeho včasné využívání, a zejména včetně režimu, který je založen na zrychlených správních postupech, pokud se uplatňuje na geograficky omezená práva na užívání;

e)

kombinovat finanční pobídky s povinnostmi nebo formálními závazky k urychlení nebo rozšíření vysoce kvalitního bezdrátového pokrytí;

f)

s výhradou práva hospodářské soutěže poskytnout možnost sdílení pasivní a aktivní infrastruktury, jakož i možnost společného zavádění infrastruktury, která je založena na využívání rádiového spektra.

5.   POSÍLENÁ KOORDINACE NA ÚROVNI UNIE, POKUD JDE O PŘIDĚLOVÁNÍ SPEKTRA PRO PŘESHRANIČNÍ UŽÍVÁNÍ

21)

Za účelem podpory soudržné praxe při udělování práv na užívání rádiového spektra operátorům s cílem zavést bezdrátovou infrastrukturu nové generace (včetně 5G) pro přeshraniční průmyslové využití by členské státy měly vypracovat osvědčené postupy jako součást souboru nástrojů a dohodnout se na nich, a to včetně:

a)

určení případů užití s přeshraničním rozměrem, zejména pro silniční dopravu, železniční dopravu a průmyslovou výrobu, a to v souladu s prioritami Unie (12) v oblasti zavádění 5G;

b)

pro každý určený případ užití určení společného vyhrazeného kmitočtového rozsahu ve spojení s příslušným společným režimem udělování oprávnění, jakož i podmínkami spojenými s těmito oprávněními, které jsou nezbytné pro zajištění kontinuity služeb přes hranice, mimo jiné včetně kvality služeb a bezpečnosti sítí.

22)

Členské státy se vyzývají, aby ve vztahu k příslušným uživatelům na svém území používaly osvědčené postupy souboru nástrojů uvedeného v bodě (21) s cílem zejména společně stanovit společné aspekty společného autorizačního postupu podle článku 37 evropského kodexu pro elektronické komunikace a tento postup vést, a to do 30. března 2022.

6.   PODÁVÁNÍ ZPRÁV

23)

Každý členský stát by měl poskytnout Komisi plán provádění souboru nástrojů do 30. dubna 2021.

24)

Každý členský stát by měl podat zprávu o provádění souboru nástrojů do 30. dubna 2022.

V Bruselu dne 18. září 2020.

Za Komisi

Thierry BRETON

člen Komise


(1)  Závěry Rady o utváření digitální budoucnosti Evropy, 9. června 2020, 8711/20.

https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-8711-2020-INIT/cs/pdf

(2)  COM(2020) 67 final.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací (Úř. věst. L 155, 23.5.2014, s. 1).

(4)  Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014 o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, COM(2018)492, 27. června 2018.

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).

(8)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(9)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/899 ze dne 17. května 2017 o využívání kmitočtového pásma 470–790 MHz v Unii (Úř. věst. L 138, 25.5.2017, s. 131).

(10)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Akční plán 5G pro Evropu“, COM(2016) 588 final.

(11)  Doporučení Komise (EU) 2019/534 ze dne 26. března 2019 Kybernetická bezpečnost sítí 5G (Úř. věst. L 88, 29.3.2019, s. 42).

(12)  Viz zejména sdělení Komise COM(2016) 587 a COM(2020)67.