ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 174

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 63
3. června 2020


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, sledovatelnost a veterinární požadavky při přemísťování zárodečných produktů určitých chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie (Text s významem pro EHP) ( 1 )

1

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu (Text s významem pro EHP) ( 1 )

64

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie (Text s významem pro EHP) ( 1 )

140

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy (Text s významem pro EHP) ( 1 )

211

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/690 ze dne 17. prosince 2019, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu, na které se vztahují programy dozoru v rámci Unie, zeměpisnou působnost těchto programů a nákazy uvedené na seznamu, pro které lze stanovit jednotky se statusem území prostého nákazy (Text s významem pro EHP) ( 1 )

341

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení akvakultury a dopravců vodních živočichů (Text s významem pro EHP) ( 1 )

345

 

*

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/692 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu (Text s významem pro EHP) ( 1 )

379

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

3.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/686

ze dne 17. prosince 2019,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, sledovatelnost a veterinární požadavky při přemísťování zárodečných produktů určitých chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 94 odst. 3, čl. 97 odst. 2, čl. 101 odst. 3, čl. 106 odst. 1, čl. 122 odst. 1 a 2, čl. 131 odst. 1, čl. 160 odst. 1 a 2, čl. 161 odst. 6, čl. 162 odst. 3 a 4, čl. 163 odst. 5, čl. 164 odst. 2, čl. 165 odst. 3 a čl. 279 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat, které se mohou přenášet na zvířata nebo na člověka. Tato pravidla upravují mimo jiné registraci a schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty a sledovatelnost zásilek zárodečných produktů zasílaných v rámci Unie a veterinární požadavky na uvedené zásilky. Nařízení (EU) 2016/429 rovněž zmocňuje Komisi, aby přijala pravidla, kterými se doplní některé méně podstatné prvky uvedeného nařízení prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Proto je vhodné přijmout tato pravidla, aby bylo zajištěno hladké fungování systému v novém právním rámci vytvořeném nařízením (EU) 2016/429.

(2)

Pravidla stanovená v tomto nařízení jsou potřebná pro doplnění pravidel stanovených v části IV hlavě I kapitolách 1, 2 a 5 nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, registry zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, jež mají vést příslušné orgány, povinnosti provozovatelů vést záznamy, požadavky na sledovatelnost a veterinární požadavky a požadavky na veterinární osvědčení a hlášení přemísťování zásilek zárodečných produktů některých chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie, aby se zabránilo šíření nákaz zvířat uvedenými produkty v Unii.

(3)

Tato pravidla jsou do značné míry propojena a mnoho z nich má být uplatňováno společně. V zájmu jednoduchosti a transparentnosti a také pro usnadnění jejich uplatňování a vyloučení opakování by proto pravidla měla být stanovena v jednom právním aktu místo řady samostatných aktů s mnoha křížovými odkazy a rizikem opakování.

(4)

Cílem nařízení (EU) 2016/429 je totiž poskytnout jednodušší a flexibilnější regulační rámec než rámec, který existoval dříve, a současně zajistit přístup k veterinárním požadavkům založený více na posouzení rizik, lepší připravenost na nákazy a prevenci a tlumení nákaz zvířat. Byl přijat také proto, aby bylo zajištěno, že pravidla týkající se nákaz zvířat budou stanovena hlavně v jednom právním aktu místo rozptýlení v řadě různých aktů. Stejnou zásadou se řídí také pravidla stanovená v tomto nařízení o zárodečných produktech.

(5)

Před přijetím nařízení (EU) 2016/429 byla pravidla Unie týkající se zárodečných produktů stanovena ve směrnicích Rady 88/407/EHS (2), 89/556/EHS (3), 90/429/EHS (4) a 92/65/EHS (5). S účinností od 21. dubna 2021 nařízení (EU) 2016/429 uvedené čtyři směrnice ruší a nahrazuje. V uvedených směrnicích byly stanoveny veterinární podmínky pro obchod v rámci Unie a pro vstup zásilek spermatu, vajíček a embryí skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a v zásadě i některých dalších živočišných druhů do Unie. Pravidla stanovená v uvedených směrnicích se osvědčila jako účinná pro prevenci šíření nákaz zvířat v rámci Unie. Proto by měla být hlavní podstata těchto pravidel zachována, ale pravidla by měla být aktualizována, aby zohledňovala zkušenosti získané při jejich uplatňování a současné vědecké poznatky.

(6)

Zárodečné produkty, konkrétně sperma, ale v menší míře také oocyty a embrya, mohou představovat významné riziko šíření nákaz zvířat. Odebírají se od omezeného počtu dárců nebo jsou produkována omezeným počtem dárců, ale používají se v širokém rozsahu v celé populaci zvířat, a proto mohou při nesprávné manipulaci nebo nesprávné klasifikaci nákazového statusu představovat zdroj nákazy pro velký počet zvířat. V minulosti se takové případy vyskytly a způsobily významné hospodářské ztráty.

(7)

Aby se zamezilo riziku šíření nákaz, nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že zárodečné produkty by se měly odebírat, produkovat, zpracovávat a uchovávat ve specializovaných zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty a měly by podléhat zvláštnímu veterinárnímu a hygienickému režimu. Aby mohla být zvířata přijata do uvedených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty a klasifikována jako dárci zárodečných produktů, které se smí přemísťovat mezi členskými státy, musí splňovat vyšší veterinární standardy, než jsou standardy uplatňované na obecnou zvířecí populaci. Nařízení (EU) 2016/429 rovněž stanoví zvláštní postupy, aby byla zajištěna sledovatelnost těchto zárodečných produktů, a pro jejich přemísťování v rámci Unie platí zvláštní veterinární požadavky. V této souvislosti je vhodné stanovit v tomto nařízení pravidla pro přemísťování zásilek zárodečných produktů na základě několika zmocňujících ustanovení stanovených v nařízení (EU) 2016/429, která opravňují Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci, a to zejména ustanovení uvedených v části IV uvedeného nařízení.

(8)

V čl. 160 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 se stanoví, že Komise přijme akty v přenesené pravomoci, kterými se stanoví veterinární požadavky na přemísťování zásilek zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých do jiných členských států. Jednou z podmínek pro toto přemísťování je to, že uvedené zárodečné produkty musí pocházet ze zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty schváleného pro tento účel v souladu s podmínkami, jež budou stanoveny v aktu v přenesené pravomoci. Dále se v čl. 94 odst. 3 písm. c) nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že Komise přijme akty v přenesené pravomoci, které se týkají zvláštních pravidel pro ukončení činnosti zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, která byla dříve schválena v souladu s podmínkami stanovenými v aktu v přenesené pravomoci. Zároveň se v čl. 101 odst. 3 uvedeného nařízení stanoví, že Komise přijme akty v přenesené pravomoci týkající se podrobných informací, které mají být zahrnuty v registrech registrovaných a schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty vedených příslušným orgánem, které budou zahrnovat také zařízení zacházející se zárodečnými produkty, jež ukončila svou činnost.

(9)

Protože se všechny veterinární požadavky a odchylky, jež mají být přijaty podle uvedených ustanovení nařízení (EU) 2016/429, vztahují na přemísťování zárodečných produktů chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie, i když se týkají řady různých druhů, měly by být v zájmu zjednodušení unijních pravidel stanoveny v jednom aktu v přenesené pravomoci a neměly by být rozptýleny v řadě různých aktů v přenesené pravomoci.

(10)

V čl. 162 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 jsou stanoveny požadavky na minimální informace, které mají být obsaženy ve veterinárním osvědčení pro přemísťování zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých mezi členskými státy. Musí zahrnovat informace o označení zárodečných produktů, pokud to požaduje čl. 121 odst. 1 uvedeného nařízení nebo jakákoli pravidla stanovená v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 122 odst. 1 uvedeného nařízení, a informace potřebné k prokázání toho, že zárodečné produkty splňují požadavky na přemísťování stanovené v článcích 157 a 159 uvedeného nařízení nebo v jakýchkoli pravidlech uvedených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle článku 160 tohoto nařízení. V čl. 162 odst. 3 uvedeného nařízení se stanoví, že se přijmou akty v přenesené pravomoci týkající se informací, které mají být obsaženy ve veterinárním osvědčení. Zároveň se v čl. 163 odst. 5 uvedeného nařízení stanoví, že se přijmou akty v přenesené pravomoci týkající se požadavků na hlášení přemísťování zárodečných produktů některých chovaných suchozemských zvířat mezi členskými státy, doprovázených veterinárním osvědčením, jehož obsah bude stanoven v souladu s čl. 162 odst. 3 a 4 uvedeného nařízení.

(11)

V čl. 94 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 je stanoveno, že zárodečné produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých mohou být přemístěny do jiného členského státu, pokud byly uvedené zárodečné produkty odebrány v zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty, která byla schválena příslušnými orgány v souladu s čl. 97 odst. 1 uvedeného nařízení. Toto schválení může být uděleno pouze v případě, že uvedená zařízení zacházející se zárodečnými produkty splňují konkrétní požadavky týkající se karantény, izolace a dalších opatření v oblasti biologické ochrany, dozoru, zařízení a vybavení, jakož i povinností, kompetencí a specializované odborné přípravy personálu a veterinárních lékařů. Na základě uvedených požadavků je proto nezbytné stanovit v tomto nařízení podrobná pravidla a podmínky pro schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty pro skot, prasata, ovce, kozy a koňovité, z nichž mohou být zárodečné produkty uvedených zvířat přemístěny do jiného členského státu.

(12)

Ve směrnici 92/65/EHS je stanoveno, že sperma ovcí a koz, které má být přemístěno do jiného členského státu, může být odebráno v zařízení původu těchto zvířat místo ve středisku pro odběr spermatu. Toto nařízení by mělo stanovit podobnou odchylku. Měly by však být stanoveny zvláštní podmínky pro přemísťování zásilek takového spermatu, včetně účelu tohoto přemísťování a souhlasu členského státu určení. Na základě možného rizika, které představuje přemísťování takového spermatu, by proto měla být v tomto nařízení stanovena pravidla a podmínky umožňující takové odchylky.

(13)

Odběr spermatu koňovitých má své konkrétní charakteristiky vzhledem ke zvláštnímu systému plemenitby koňovitých, který zohledňuje účast těchto zvířat na koňských závodech, přehlídkách a jiných jezdeckých akcích. V současné době stanoví směrnice 92/65/EHS tři druhy držení hřebců ve střediscích pro odběr spermatu. V tomto nařízení by měla být zachována hlavní pravidla stanovená v současném systému stanoveném v uvedené směrnici. Měly by se však zlepšit a posílit podmínky pro testovací program uvedený v příloze D kapitole II oddílu I bodě 1.6 písm. b) směrnice 92/65/EHS pro dárcovské hřebce, kteří mohou příležitostně opouštět středisko pro odběr spermatu, a pro testovací program uvedený v příloze D kapitole II oddílu I bodě 1.6 písm. c) směrnice 92/65/EHS pro „nerezidenční plemenné hřebce“.

(14)

Toto nařízení by mělo také upravovat střediska pro skladování zárodečných produktů, v nichž se skladují zárodečné produkty jakéhokoli typu pocházející od více než jednoho živočišného druhu pod jedním jedinečným číslem schválení, podléhající pravidlům, která zajišťují sledovatelnost, protože neexistují žádné veterinární důvody vyžadující samostatná střediska pro skladování zárodečných produktů podle jejich typu nebo podle živočišného druhu. Ve schválení takového zařízení a ve veřejně dostupných registrech schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty vedených příslušnými orgány by měly být uvedeny informace o typu a živočišných druzích skladovaných zárodečných produktů. Toto nařízení by mělo také stanovit zvláštní ustanovení o skladování čerstvého, chlazeného a zmrazeného spermatu.

(15)

Průběžný pokrok v technikách zpracování zárodečných produktů vedl ke zřízení specializovaných jednotek k tomuto účelu. Tyto jednotky nejen zpracovávají zárodečné produkty, včetně sexování spermatu, ale připravují také konečný produkt k použití nebo skladování. Proto by měly být tyto jednotky považovány za zařízení zacházející se zárodečnými produkty, v nichž dochází ke zpracovávání a uchovávání zárodečných produktů. Protože je však vybavení pro sexování spermatu nákladné, mohou střediska pro odběr spermatu využívat služeb jiných provozovatelů pro zpracování spermatu, včetně sexování spermatu. V takovém případě se sperma zasílá ke zpracování a poté se vrací do střediska pro odběr spermatu, ze kterého sperma pochází. Proto je vhodné stanovit v tomto nařízení pravidla pro zpracovávání zárodečných produktů, včetně možnosti jejich zpracování v zařízeních pro zpracování zárodečných produktů, jakož i podrobná pravidla pro označování a přepravu spermatu a jiných zárodečných produktů do těchto zařízení pro zpracování zárodečných produktů a z těchto zařízení. Pokud je sperma zpracováváno v zařízení pro zpracování zárodečných produktů, mělo by značení na pejetě nebo jiném balení obsahovat číslo schválení nebo registrační číslo střediska pro odběr spermatu i zařízení pro zpracování zárodečných produktů, aby byla zajištěna sledovatelnost spermatu.

(16)

I když by antibiotika měla být užívána uvážlivě, měl by být obsah antibiotik v ředidlech spermatu, zejména s ohledem na možný mezinárodní obchod, v souladu s ustanoveními článku 4.6.7 Kodexu zdraví suchozemských zvířat Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), vydání 2017 (6). Podle směrnice 88/407/EHS je stanovena povinnost přidávat do spermatu skotu antibiotika, která jsou účinná proti bakteriím rodů Campylobacter, LeptospiraMycoplasma, a podle směrnice 90/429/EHS je stanovena povinnost přidávat do spermatu prasat antibiotika, která jsou účinná proti leptospirám, zatímco směrnice 92/65/EHS umožňuje dobrovolné užití antibiotik. Toto nařízení by mělo zachovat pravidla pro používání antibiotik stanovená ve směrnicích 88/407/EHS, 90/429/EHS a 92/65/EHS i pravidla doporučená organizací OIE. Pokud jsou do spermatu přidána antibiotika, měly by být v průvodním veterinárním osvědčení uvedeny informace o účinných látkách a jejich koncentracích.

(17)

V čl. 101 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 je stanoveno, že každý příslušný orgán zřídí a průběžně aktualizuje registry registrovaných zařízení zacházejících se zárodečnými produkty a schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty a zpřístupní je Komisi a příslušným orgánům členských států. Kromě toho zpřístupní registr schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty veřejnosti. Proto je vhodné stanovit v tomto nařízení podrobné informace, které by měly být uvedeny v těchto registrech, a dostupnost registru schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty pro veřejnost.

(18)

Vzhledem k tomu, že sperma, oocyty a embrya lze skladovat dlouhodobě, je nezbytné stanovit v tomto nařízení zvláštní pravidla pro skladování a přemísťování zárodečných produktů odebraných schválenými zařízeními zacházejícími se zárodečnými produkty, která ukončí svou činnost. Informace o těchto zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty by měly být uchovány v registru schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty dotčeného členského státu a měla by být uvedena data ukončení činnosti. Dále by mělo být v tomto registru uvedeno datum odejmutí schválení. Rovněž by mělo být stanoveno období uchovávání informací o těchto zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty v uvedeném registru.

(19)

Dále by mělo toto nařízení stanovit také pravidla zajišťující, aby provozovatelé schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, kteří ukončí svou činnost, přemístili před datem odejmutí schválení svého zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty sperma, oocyty nebo embrya odebraná či vyprodukovaná a uskladněná v tomto zařízení zacházejícím se zárodečnými produkty k dalšímu skladování do střediska pro skladování zárodečných produktů nebo pro účely reprodukce do zařízení, kde se chová skot, prasata, ovce, kozy nebo koňovití, nebo k bezpečné likvidaci, případně k použití jako vedlejší produkty živočišného původu v souladu s článkem 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (7).

(20)

V článku 121 nařízení (EU) 2016/429 jsou stanoveny požadavky na sledovatelnost zárodečných produktů skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a podrobná pravidla týkající se označování uvedených zárodečných produktů by měla být stanovena v tomto nařízení. Současný systém označování pejet a jiných balení zárodečných produktů se osvědčil. V tomto směru je třeba vzít v úvahu také doporučení Mezinárodní komise pro kontrolu užitkovosti (ICAR) (8).

(21)

Odběr a zpracování spermatu ovcí a koz mají také zvláštní charakteristiky. Některá střediska pro odběr spermatu sperma zmrazují v peletách, zatímco jiná ukládají čerstvé nebo chlazené sperma krátkodobě do nádobek, jako jsou například zkumavky. Individuální označování takových pelet a zkumavek je časově náročné a obtížné. Aby bylo umožněno přemísťování spermatu ovcí a koz do jiných členských států a aby byla současně zajištěna jeho sledovatelnost, měla by být k dispozici skupinová identifikace pelet zmrazeného spermatu nebo zkumavek či pejet s čerstvým či chlazeným spermatem. Proto je nezbytné stanovit v tomto nařízení pravidla pro označování skupinových balení, jako jsou například goblety, v nichž jsou uloženy všechny pelety se zmrazeným spermatem nebo zkumavky či pejety s čerstvým či chlazeným spermatem ovcí a koz.

(22)

Požadavky na sledovatelnost zárodečných produktů skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých stanovené v tomto nařízení budou doplněny pravidly týkajícími se technických požadavků a specifikací pro označování pejet a jiných balení, jež budou stanovena v prováděcím nařízení Komise přijatém v souladu s článkem 123 nařízení (EU) 2016/429.

(23)

Mezi členskými státy se přemísťuje stále více zárodečných produktů psů a koček, suchozemských zvířat jiných druhů než skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých chovaných v uzavřených zařízeních a zvířat čeledí CamelidaeCervidae. Je proto vhodné stanovit harmonizovaná pravidla pro označování pejet a jiných balení obsahujících tyto zárodečné produkty. V tomto nařízení by měla být stanovena další pravidla pro sledovatelnost zárodečných produktů chovaných suchozemských zvířat jiných druhů než skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých.

(24)

V článku 159 nařízení (EU) 2016/429 jsou stanovena pravidla týkající se schvalování přemísťování zárodečných produktů chovaných zvířat z řad skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých do jiných členských států. Aby byla tato pravidla funkční, je nezbytné stanovit v tomto nařízení podrobná pravidla pro odběr, produkci, zpracování, skladování a přepravu zárodečných produktů a veterinární požadavky na chovaná dárcovská zvířata, od nichž jsou zárodečné produkty odebírány, týkající se izolace a karantény těchto zvířat a požadavky na laboratorní a jiná vyšetření, jež mají být provedena u chovaných dárcovských zvířat a zárodečných produktů, jakož i veterinární požadavky na odběr, produkci, zpracování, skladování či jiné postupy a přepravu uvedených zárodečných produktů.

(25)

Kromě toho směrnice 88/407/EHS, 90/429/EHS a 92/65/EHS umožňovaly za určitých podmínek odchylky povinnosti vyšetření dárcovských zvířat z řad skotu, prasat, ovcí a koz, když se uvedená zvířata přemísťují mezi středisky pro odběr spermatu. Jelikož tyto odchylky snižují procesní a ekonomické zatížení provozovatelů středisek pro odběr spermatu a z veterinárního hlediska jsou odůvodněné, je vhodné zachovat v tomto nařízení uvedené odchylky od některých veterinárních požadavků na dárcovská zvířata z řad skotu, ovcí, koz a prasat přemísťovaná mezi schválenými středisky pro odběr spermatu.

(26)

Podle současných vědeckých znalostí nepředstavuje přeprava různých typů zárodečných produktů jednoho druhu v jednom kontejneru riziko kontaminace zárodečných produktů, pokud jsou přepravovány za určitých podmínek. Mezi tyto podmínky patří přeprava ve fyzicky oddělených částech přepravního kontejneru nebo za použití dvojitých sáčků chránících produkt jednoho typu před produktem jiného typu. Je proto vhodné stanovit v tomto nařízení pravidla povolující přepravu zárodečných produktů různého typu jednoho druhu v jednom kontejneru za určitých podmínek.

(27)

Zapečetění kontejnerů, v nichž jsou přepravovány zárodečné produkty ze schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty do jiných členských států nebo vnitrostátně ze schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty do zařízení pro zpracování zárodečných produktů a středisek pro skladování zárodečných produktů, zajišťuje, že nebudou ohroženy veterinární podmínky pro přepravu zárodečných produktů. Veterinární lékař střediska nebo týmu odpovědný za zařízení zacházející se zárodečnými produkty, jehož jméno je uvedeno ve schválení tohoto zařízení, by měl zajistit, aby byla tato pečeť upevněna na přepravní kontejner. Úřední veterinární lékař, který vydává osvědčení pro zásilku zárodečných produktů, by měl mít možnost tuto pečeť porušit pro účely ověření obsahu přepravního kontejneru a později přepravní kontejner znovu zapečetit. Pravidla stanovená v tomto nařízení by uvedené zásady měla zohledňovat.

(28)

Směrnice 89/556/EHS stanoví podmínky obchodu s embryi skotu v Unii a dovozu těchto embryí do Unie. V tomto nařízení je však také třeba stanovit pravidla pro přemísťování oocytů a vaječníků skotu v rámci Unie.

(29)

Právní předpisy Unie platné před přijetím nařízení (EU) 2016/429 a tohoto nařízení stanovily pravidla obchodu se spermatem upravující situace, kdy každá dávka zásilky sestává z ejakulátu jednoho konkrétního dárce. Vzhledem ke skutečnosti, že směsné sperma od několika dárců může zvýšit fertilitu a takové sperma se běžně používá, mělo by toto nařízení stanovit pravidla pro přemísťování směsného spermatu skotu, prasat, ovcí a koz, pokud se míchání spermatu bude omezovat pouze na jedno středisko pro odběr spermatu, kde bylo sperma odebráno, a pokud bude značka na každé pejetě nebo jiném balení, v němž je směsné sperma uloženo, umožňovat zjištění individuálních identifikačních čísel všech dárcovských zvířat. Provozovatel by měl mít dále zavedeny postupy pro zpracování směsného spermatu a měl by ve svých záznamech uvádět podrobné údaje o přemístění tohoto spermatu ze střediska pro odběr spermatu.

(30)

V článku 13 směrnice 92/65/EHS jsou stanovena pravidla pro obchod se spermatem, vajíčky a embryi živočišných druhů vnímavých k chorobám uvedeným v příloze A nebo k chorobám uvedeným v příloze B uvedené směrnice přepravovaných mezi organizacemi, instituty nebo středisky schválenými v souladu s přílohou C uvedené směrnice. V příloze E uvedené směrnice je stanoveno vzorové veterinární osvědčení pro obchod, které by mělo být přiloženo k zásilkám takového spermatu, vajíček nebo embryí. V článku 95 a 137 nařízení (EU) 2016/429 je stanovena koncepce „uzavřeného zařízení“, které je ekvivalentní „schválené organizaci, institutu nebo středisku“ podle definice uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 92/65/EHS. Vzhledem k tomu, že genetický materiál zvířat se v současné době vyměňuje mezi schválenými organizacemi, instituty a středisky, je třeba v tomto nařízení zachovat možnost takového přemísťování uvnitř Unie. Proto je vhodné stanovit v tomto nařízení veterinární požadavky na přemísťování zásilek zárodečných produktů suchozemských zvířat chovaných v uzavřených zařízeních do jiných členských států. Toto nařízení by proto mělo umožňovat provozovatelům uzavřených zařízení přemísťování zásilek zárodečných produktů odebraných od zvířat chovaných v těchto zařízeních do jiných členských států bez nutnosti dalšího schvalování jako zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty. Přísné veterinární požadavky na schválení uzavřeného zařízení, kontrolovaný chov zvířat v těchto zařízeních, zvláštní požadavky na dozor a cílené přemísťování zásilek zárodečných produktů do jiného uzavřeného zařízení by měly poskytovat dostatečné záruky prevence šíření nákaz zvířat.

(31)

V článku 162 nařízení (EU) 2016/429 jsou stanovena pravidla týkající se minimálních informací, které musí být uvedeny ve veterinárních osvědčeních pro přemísťování zárodečných produktů chovaných suchozemských zvířat z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých mezi členskými státy. Proto by toto nařízení mělo specifikovat podrobné informace, které mají být v těchto osvědčeních obsaženy.

(32)

V článku 163 nařízení (EU) 2016/429 je stanoveno, že provozovatelé by měli předem informovat příslušný orgán ve svém členském státě původu o zamýšleném přemísťování zárodečných produktů chovaných suchozemských zvířat z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých do jiného členského státu a měli by poskytnout všechny potřebné informace, aby uvedený příslušný orgán mohl hlásit přemísťování zárodečných produktů příslušnému orgánu členského státu určení. Proto je třeba v tomto nařízení stanovit podrobná pravidla týkající se požadavků na hlášení ze strany provozovatelů předem, informací potřebných pro hlášení těchto přemístění a nouzových postupů pro tato hlášení.

(33)

V čl. 163 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 je stanoveno, že pro účely hlášení se má používat systém Traces, když mají být zásilky zárodečných produktů přemístěny do jiných členských států. Systémem Traces se rozumí integrovaný počítačový veterinární systém stanovený v rozhodnutích Komise 2003/24/ES (9) a 2004/292/ES (10). V článku 131 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (11) je stanoveno zřízení systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC), který bude zahrnovat funkcionality systému Traces. Proto by měl být v tomto nařízení uváděn systém IMSOC místo systému Traces.

(34)

V článku 165 nařízení (EU) 2016/429 je stanoveno, že příslušný orgán místa určení může se souhlasem příslušného orgánu místa původu pro vědecké účely povolit přemísťování zárodečných produktů na své území, pokud tato přemísťování nesplňují standardní požadavky na přemísťování zárodečných produktů. Aby bylo možné toto přemísťování povolit, je vhodné stanovit v tomto nařízení pravidla pro udělování odchylek ze strany příslušných orgánů pro přemísťování zárodečných produktů mezi členskými státy pro vědecké účely.

(35)

Národní genová banka hraje důležitou roli při skladování genetického materiálu živočišných populací, které jsou pro daný členský stát charakteristické. Cílem těchto národních genových bank je konzervace ex situ a udržitelné použití genetických zdrojů živočišných druhů. Zárodečné produkty uložené v národních genových bankách mají často neznámý nákazový status nebo byly odebrány, vyprodukovány, zpracovány a uskladněny podle jiného veterinárního režimu, než je veterinární režim použitelný v současnosti v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy. Protože zárodečné produkty mají zvláštní hodnotu, neboť často představují genetický materiál ohrožených plemen definovaných v čl. 2 bodu 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 (12) nebo plemen, jež jsou v době po odebrání zárodečných produktů vyhynulá, a členské státy vyjádřily svůj zájem vyměňovat si mezi sebou tyto zárodečné produkty, je třeba v tomto nařízení stanovit zvláštní podmínky pro udělování odchylek ze strany příslušných orgánů pro přemísťování zárodečných produktů uložených v národních genových bankách do jiných členských států. Obecně by mělo toto nařízení stanovit podmínky pro přemísťování uvedených zárodečných produktů mezi národními genovými bankami různých členských států, zatímco pravidla pro vnitrostátní distribuci zárodečných produktů z národních genových bank provozovatelům by měla být ponechána na příslušných orgánech členských států. Zvláštní pozornost je třeba věnovat také veterinárním podmínkám pro toto přemísťování, kdy může být vyžadováno vyšetření na konkrétní nákazy.

(36)

Toto nařízení odkazuje na prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 (13) a na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 (14), (EU) 2020/689 (15) a (EU) 2020/688 (16), která byla rovněž přijata na základě nařízení (EU) 2016/429. Odkazy na uvedená nařízení jsou nezbytné, neboť uvedená nařízení stanoví požadavky na dozor, eradikační programy a status prostý nákazy, identifikaci a registraci, sledovatelnost a přemísťování zvířat v rámci Unie a vstup zvířat do Unie, které jsou použitelné rovněž na dárcovská zvířata poskytující zárodečné produkty.

(37)

Aby byl zajištěn hladký přechod k novému právnímu rámci pro střediska pro odběr nebo pro skladování spermatu, případně pro týmy pro odběr či produkci embryí, vykonávající činnosti související s odběrem, produkcí, zpracováním, skladováním a přepravováním zárodečných produktů, kteří jsou schváleni na základě aktů přijatých podle směrnic 88/407/EHS, 89/556/EHS, 90/429/EHS a 92/65/EHS zrušených nařízením (EU) 2016/429 s účinností od 21. dubna 2021, měli by být tito provozovatelé a týmy považováni za schválené v souladu s tímto nařízením. Členské státy by měly zajistit, aby tito provozovatelé dodržovali všechna pravidla stanovená v tomto nařízení, zejména prováděním pravidelných úředních kontrol založených na rizicích u těchto provozovatelů. Pokud provozovatelé nebudou pravidla dodržovat, měly by příslušné orgány zajistit, aby tito provozovatelé učinili potřebná opatření k nápravě, a v případě potřeby by měli pozastavit nebo zrušit jejich schválení.

(38)

Aby byl zajištěn hladký přechod pro zárodečné produkty odebrané a vyprodukované před datem použitelnosti tohoto nařízení, měly by být pejety a jiná balení, v nichž jsou umístěny, skladovány a přepravovány toto sperma, oocyty nebo embrya bez ohledu na to, zda jsou rozděleny do jednotlivých dávek, a které jsou označeny před 21. dubnem 2021 v souladu s právními předpisy přijatými podle směrnic 88/407/EHS, 89/556/EHS, 90/429/EHS a 92/65/EHS, považovány za označené v souladu s tímto nařízením a měly by být způsobilé pro přemístění mezi členskými státy.

(39)

Toto nařízení by mělo být použitelné od 21. dubna 2021 v souladu s datem použitelnosti nařízení (EU) 2016/429,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení doplňuje pravidla stanovená v nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o registrovaná a schválená zařízení zacházející se zárodečnými produkty a sledovatelnost a veterinární požadavky na přemísťování zárodečných produktů určitých chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie.

2.   V části II kapitole 1 jsou stanoveny požadavky na schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty pro skot, prasata, ovce, kozy a koňovité, jejichž zárodečné produkty jsou přemísťovány do jiného členského státu, v souvislosti s:

a)

karanténou, izolací a dalšími opatřeními v oblasti biologické ochrany;

b)

požadavky na dozor;

c)

zařízením a vybavením;

d)

povinnostmi, kompetencemi a specializovanou odbornou přípravou personálu a veterinárních lékařů pro činnost zařízení zacházejících se zárodečnými produkty;

e)

povinnostmi příslušného orgánu schvalujícího zařízení zacházející se zárodečnými produkty;

f)

zvláštními pravidly pro ukončení činností uvedených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty.

3.   V části II kapitole 2 jsou stanoveny požadavky na:

a)

informace, které má příslušný orgán uvést v registru registrovaných zařízení zacházejících se zárodečnými produkty;

b)

informace, které má příslušný orgán uvést v registru schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, a pravidla pro dostupnost uvedeného registru pro veřejnost, jestliže mají být zárodečné produkty uvedených zvířat přemísťovány mezi členskými státy.

4.   V části II kapitole 3 jsou stanovena:

a)

pravidla pro povinnost vést záznamy u provozovatelů schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty pro skot, prasata, ovce, kozy a koňovité a požadavky na vedení záznamů o zárodečných produktech odebraných, vyprodukovaných nebo zpracovaných v tomto zařízení po ukončení jeho činnosti;

b)

požadavky na sledovatelnost zárodečných produktů:

i)

skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých;

ii)

psů (Canis lupus familiaris) a koček (Felis silvestris catus);

iii)

suchozemských zvířat jiných než skot, prasata, ovce, kozy a koňovití, která jsou chována v uzavřených zařízeních;

iv)

zvířat čeledí CamelidaeCervidae.

5.   V části III kapitole 1 jsou stanoveny veterinární požadavky včetně výjimek na přemísťování zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých mezi členskými státy, přičemž se specifikují:

a)

pravidla pro odběr, produkci, zpracování a skladování zárodečných produktů ve schválených zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty;

b)

veterinární požadavky na dárcovská zvířata, od nichž jsou odebírány zárodečné produkty, týkající se izolace nebo karantény uvedených zvířat;

c)

laboratorní a jiná vyšetření, jež mají být provedena u dárcovských zvířat a zárodečných produktů;

d)

veterinární požadavky na odběr, produkci, zpracování, skladování a jiné postupy a na přepravu zárodečných produktů.

6.   Část III kapitola 2 stanoví pro přemísťování zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých mezi členskými státy:

a)

pravidla pro veterinární certifikaci;

b)

informace, které mají být obsaženy ve veterinárním osvědčení;

c)

požadavky týkající se dokumentu obsahujícího vlastní prohlášení;

d)

požadavky na hlášení.

7.   V části III kapitole 3 jsou stanoveny veterinární požadavky, požadavky na certifikaci a hlášení přemísťování mezi členskými státy, pokud jde o zárodečné produkty:

a)

psů a koček;

b)

suchozemských zvířat jiných než skot, prasata, ovce, kozy a koňovití, která jsou chována v uzavřených zařízeních;

c)

zvířat čeledí CamelidaeCervidae.

8.   V části III kapitole 4 jsou stanovena pravidla pro odchylky udělované příslušnými orgány pro přemísťování zárodečných produktů pro vědecké účely a zárodečných produktů uložených v genových bankách mezi členskými státy.

9.   V části IV jsou stanovena některá přechodná opatření týkající se směrnic 88/407/EHS, 89/556/EHS, 90/429/EHS a 92/65/EHS, pokud jde o:

a)

schvalování středisek pro odběr spermatu, středisek pro skladování spermatu, týmů pro odběr embryí a týmů pro produkci embryí;

b)

označování pejet a jiných balení, v nichž jsou umístěny, skladovány a přepravovány sperma, oocyty nebo embrya.

10.   Toto nařízení se nepoužije na zárodečné produkty volně žijících zvířat.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se kromě definic stanovených v článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2018/1882 použijí tyto definice:

1)

„registrovaným zařízením zacházejícím se zárodečnými produkty“ se rozumí zařízení zacházející se zárodečnými produkty jiné než schválené zařízení zacházející se zárodečnými produkty, jež bylo příslušným orgánem zaregistrováno v souladu s čl. 93 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) 2016/429;

2)

„schváleným zařízením zacházejícím se zárodečnými produkty“ se rozumí středisko pro odběr spermatu, tým pro odběr spermatu, tým pro produkci embryí, zařízení pro zpracování zárodečných produktů nebo středisko pro skladování zárodečných produktů, jež bylo schváleno v souladu s článkem 97 nařízení (EU) 2016/429;

3)

„skotem“ se rozumí zvíře z řádu kopytníků patřící do rodu Bison, Bos (včetně podrodů Bos, Bibos, Novibos, Poephagus) a Bubalus (včetně podrodu Anoa) a potomci křížení uvedených druhů;

4)

„prasetem“ se rozumí zvíře z řádu kopytníků, druh Sus scrofa;

5)

„ovcí“ se rozumí zvíře z řádu kopytníků patřící do rodu Ovis a potomci křížení jednotlivých druhů;

6)

„kozou“ se rozumí zvíře řádu kopytníků patřící do rodu Capra a potomci křížení jednotlivých druhů;

7)

„koňovitým“ se rozumí zvíře řádu lichokopytníků patřící do rodu Equus (včetně koní, oslů a zeber) a potomci křížení jednotlivých druhů;

8)

„veterinárním osvědčením“ se rozumí dokument vydaný příslušným orgánem členského státu původu, který doprovází zásilku zárodečných produktů do jejich místa určení, jak je uvedeno v čl. 161 odst. 4 nařízení (EU) 2016/429;

9)

„dokumentem obsahujícím vlastní prohlášení“ se rozumí dokument vydaný provozovatelem, který doprovází zásilku zárodečných produktů do jejich místa určení, jak je uvedeno v článcích 32 a 46;

10)

„genovou bankou“ se rozumí úložiště genetického materiálu zvířat pro konzervaci ex situ a udržitelné použití genetických zdrojů chovaných suchozemských zvířat, které je spravováno hostitelskou institucí pověřenou nebo uznanou příslušným orgánem k plnění těchto úkolů;

11)

„střediskem pro odběr spermatu“ se rozumí zařízení zacházející se zárodečnými produkty, schválené příslušným orgánem pro odběr, zpracování, skladování a přepravu spermatu skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých určeného pro přemístění do jiného členského státu, jak je uvedeno v článku 4;

12)

„týmem pro odběr embryí“ se rozumí zařízení zacházející se zárodečnými produkty, které zahrnuje skupinu odborníků nebo strukturu schválenou příslušným orgánem pro odběr, zpracování, skladování a přepravu embryí skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých získaných in vivo určených pro přemístění do jiného členského státu, jak je uvedeno v článku 4;

13)

„týmem pro produkci embryí“ se rozumí zařízení zacházející se zárodečnými produkty, které zahrnuje skupinu odborníků nebo strukturu schválenou příslušným orgánem pro odběr, zpracování, skladování a přepravu oocytů a pro produkci in vitro, případně za použití uskladněného spermatu, zpracování, skladování a přepravu embryí skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých, v obou případech určených pro přemístění do jiného členského státu, jak je uvedeno v článku 4;

14)

„spermatem“ se rozumí ejakulát zvířete či zvířat, a to buď v nezměněném stavu, nebo připravený či zředěný;

15)

„oocyty“ se rozumí haploidní fáze ootidogeneze včetně sekundárních oocytů a vajíček;

16)

„embryem“ se rozumí počáteční fáze vývoje zvířete, v níž je možné je přenést do samice-příjemkyně;

17)

„zásilkou zárodečných produktů“ se rozumí určité množství spermatu, oocytů, embryí získaných in vivo nebo embryí vyprodukovaných in vitro odeslané z jednoho schváleného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty s jedním veterinárním osvědčením;

18)

„zařízením pro zpracování zárodečných produktů“ se rozumí zařízení zacházející se zárodečnými produkty, schválené příslušným orgánem pro zpracování a skladování spermatu, případně včetně sexování spermatu, a pro zpracování a skladování oocytů nebo embryí skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých jednoho či více druhů nebo jakékoli kombinace typů zárodečných produktů či druhů, určených pro přemístění do jiného členského státu, jak je uvedeno v článku 4;

19)

„střediskem pro skladování zárodečných produktů“ se rozumí zařízení zacházející se zárodečnými produkty, schválené příslušným orgánem pro skladování spermatu, oocytů nebo embryí skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých jednoho či více druhů nebo jakékoli kombinace typů zárodečných produktů či druhů, které mají být přemístěny do jiného členského státu, jak je uvedeno v článku 4;

20)

„veterinárním lékařem střediska“ se rozumí veterinární lékař odpovědný za činnosti vykonávané ve středisku pro odběr spermatu, v zařízení pro zpracování zárodečných produktů nebo ve středisku pro skladování zárodečných produktů, jak je stanoveno v tomto nařízení;

21)

„týmovým veterinárním lékařem“ se rozumí veterinární lékař odpovědný za činnosti vykonávané týmem pro odběr embryí nebo týmem pro produkci embryí, jak je stanoveno v tomto nařízení;

22)

„jedinečným číslem schválení“ se rozumí číslo přiřazené příslušným orgánem;

23)

„datem odejmutí schválení“ se rozumí datum, k němuž příslušný orgán pozastavil nebo odňal schválení schváleného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty v souladu s článkem 100 nařízení (EU) 2016/429;

24)

„jedinečným registračním číslem“ se rozumí číslo přiřazené registrovanému zařízení zacházejícímu se zárodečnými produkty;

25)

„karanténním zařízením“ se rozumí zařízení pověřené příslušným orgánem pro účely izolace skotu, prasat, ovcí nebo koz na dobu minimálně 28 dnů, než jsou tato zvířata přijata do střediska pro odběr spermatu;

26)

„zařízením prostým nákazy“ se rozumí zařízení, kterému byl přiznán status v souladu s požadavky stanovenými v článku 20 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

27)

„úřední laboratoří“ se rozumí laboratoř nacházející se v členském státě nebo v třetí zemi či území, která je pověřena v souladu s článkem 37 nařízení (EU) 2017/625 příslušným orgánem k provedení vyšetření podle článků 24 a 25 tohoto nařízení;

28)

„IMSOC“ se rozumí systém pro správu informací o úředních kontrolách umožňující integrované fungování mechanismů a nástrojů pro správu, zpracování a automatickou výměnu údajů, informací a dokumentů týkajících se úředních kontrol a jiných úředních činností, jak je uvedeno v článku 131 nařízení (EU) 2017/625, což je systém, který se nyní používá místo systému Traces;

29)

„ohroženým plemenem“ se rozumí místní plemeno, uznané členským státem za ohrožené, které je geneticky přizpůsobené jednomu nebo několika tradičním produkčním podmínkám a systémům chovu v členském státě, pokud je stav ohrožení vědecky ověřen subjektem, který má nezbytné dovednosti a znalosti v oblasti ohrožených plemen, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 24 nařízení (EU) 2016/1012;

30)

„schváleným eradikačním programem“ se rozumí eradikační program nákazy prováděný v členském státě nebo jeho oblasti, který byl schválen Komisí v souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení (EU) 2016/429;

31)

„skupinou dárcovských zvířat“ se rozumí skupina zvířat, která mají stejný nákazový status a od nichž jsou zárodečné produkty současně odebírány a zpracovávány a společně přepravovány.

ČÁST II

SCHVÁLENÍ ZAŘÍZENÍ ZACHÁZEJÍCÍCH SE ZÁRODEČNÝMI PRODUKTY, REGISTRY, VEDENÍ ZÁZNAMŮ A SLEDOVATELNOST

KAPITOLA 1

Schválení zařízení zacházejících se zárodečnými produkty

Článek 3

Požadavky na schválení zařízení zacházejících se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých

Provozovatelé níže uvedených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých požádají v souladu s čl. 94 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/429 příslušný orgán o schválení pro účely přemístění zásilek zárodečných produktů uvedených zvířat do jiných členských států:

a)

zařízení, kde se odebírá, zpracovává a skladuje sperma skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých, o schválení jako středisko pro odběr spermatu;

b)

skupina odborníků nebo struktura, na niž dohlíží týmový veterinární lékař oprávněný provádět odběr, zpracování a skladování embryí skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých, o schválení jako tým pro odběr embryí;

c)

skupina odborníků nebo struktura, na niž dohlíží týmový veterinární lékař oprávněný provádět odběr, zpracování a skladování oocytů a produkci, zpracování a skladování embryí skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých, o schválení jako tým pro produkci embryí;

d)

zařízení, kde se zpracovává a skladuje čerstvé, chlazené nebo mrazené sperma, oocyty nebo embrya skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých, o schválení jako zařízení pro zpracování zárodečných produktů;

e)

zařízení, kde se skladuje čerstvé, chlazené nebo mrazené sperma, oocyty nebo embrya skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých, o schválení jako středisko pro skladování zárodečných produktů.

Článek 4

Schválení zařízení zacházejících se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých příslušným orgánem

1.   Příslušný orgán udělí schválení zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých podle článku 97 nařízení (EU) 2016/429 teprve poté, co se ujistí, že toto zařízení splňuje následující požadavky:

a)

provozovatel jmenoval:

i)

veterinárního lékaře střediska odpovědného za činnosti stanovené v:

příloze I části 1 bodu 1 v případě žádosti o schválení zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty uvedeného v čl. 3 písm. a) jako střediska pro odběr spermatu,

příloze I části 4 bodu 1 v případě žádosti o schválení zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty uvedeného v čl. 3 písm. d) jako zařízení zpracovávajícího zárodečné produkty,

příloze I části 5 bodu 1 v případě žádosti o schválení zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty uvedeného v čl. 3 písm. e) jako střediska pro skladování zárodečných produktů; nebo

ii)

týmového veterinárního lékaře odpovědného za činnosti stanovené v:

příloze I části 2 bodu 1 v případě žádosti o schválení zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty uvedeného v čl. 3 písm. b) jako týmu pro odběr embryí,

příloze I části 3 bodu 1 v případě žádosti o schválení zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty uvedeného v čl. 3 písm. c) jako týmu pro produkci embryí;

b)

zařízení, vybavení a pracovní postupy u dané činnosti splňují požadavky stanovené v:

i)

příloze I části 1 bodu 2, pokud jde o odběr, zpracování, skladování a přepravu spermatu skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých;

ii)

příloze I části 2 bodu 2, pokud jde o odběr, zpracování, skladování a přepravu embryí skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých;

iii)

příloze I části 3 bodu 2, pokud jde o odběr oocytů a produkci, zpracování, skladování a přepravu embryí skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých, včetně zpracování a skladování spermatu a oocytů použitých pro produkci embryí;

iv)

příloze I části 4 bodu 2, pokud jde o zpracování, skladování a přepravu čerstvého, chlazeného nebo zmrazeného spermatu, oocytů nebo embryí skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých;

v)

příloze I části 5 bodu 2, pokud jde o skladování a přepravu čerstvého, chlazeného nebo mrazeného spermatu, oocytů nebo embryí skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých.

2.   Při udělování schválení pro zařízení zacházející se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, jak je uvedeno v článcích 97 a 99 nařízení (EU) 2016/429, příslušný orgán přidělí jedinečné číslo schválení, které zahrnuje kód ISO 3166-1 alfa-2 země, ve které bylo schválení uděleno.

Článek 5

Zvláštní pravidla pro ukončení činnosti u zařízení zacházejících se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých

1.   Pokud provozovatel schváleného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých ukončí svou činnost, zajistí, aby před datem odejmutí schválení byly všechny zásilky spermatu, oocytů nebo embryí odebraných či vyprodukovaných a uložených v uvedeném zařízení zacházejícím se zárodečnými produkty přemístěny:

a)

do střediska pro skladování zárodečných produktů k dalšímu uskladnění; nebo

b)

pro účely reprodukce do zařízení, kde se chová skot, prasata, ovce, kozy nebo koňovití; nebo

c)

k bezpečné likvidaci nebo použití jako vedlejší produkty živočišného původu v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1069/2009.

2.   Pokud zásilky spermatu, oocytů nebo embryí nejsou ze schváleného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty přemístěny před datem odejmutí schválení, jak je uvedeno v odstavci 1, nesmí být tyto zásilky přemístěny do jiného členského státu.

KAPITOLA 2

Registry registrovaných a schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty vedené příslušným orgánem

Článek 6

Registr registrovaných zařízení zacházejících se zárodečnými produkty vedený příslušným orgánem

1.   Příslušný orgán sestaví registr registrovaných zařízení zacházejících se zárodečnými produkty a udržuje jej aktuální.

2.   Příslušný orgán zahrne v registru uvedeném v odstavci 1 pro každé registrované zařízení zacházející se zárodečnými produkty alespoň tyto informace:

a)

název, kontaktní údaje a případně jednotná adresa zdroje (URL) webových stránek registrovaného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty;

b)

adresa registrovaného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty;

c)

typ zárodečných produktů a druhy zvířat, pro něž bylo registrováno;

d)

jedinečné registrační číslo přiřazené příslušným orgánem a datum registrace;

e)

jestliže byly činnosti registrovaného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty ukončeny, datum ukončení těchto činností.

Článek 7

Registr schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých vedený příslušným orgánem

1.   Příslušný orgán sestaví registr schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých a udržuje jej aktuální.

2.   Příslušný orgán zahrne v registru uvedeném v odstavci 1 pro každé schválené zařízení zacházející se zárodečnými produkty alespoň tyto informace:

a)

název, kontaktní údaje a případně URL webových stránek zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty;

b)

adresa zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty;

c)

jméno veterinárního lékaře střediska nebo týmového veterinárního lékaře;

d)

typ zárodečných produktů, druh zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty a druhy zvířat, pro něž bylo uděleno schválení;

e)

jedinečné číslo schválení přiřazené příslušným orgánem a datum schválení.

3.   Pokud je zařízení pro zpracování zárodečných produktů nebo středisko pro skladování zárodečných produktů na základě požadavků stanovených v článku 4 schváleno příslušným orgánem pro skladování a, v případě zařízení pro zpracování zárodečných produktů, pro zpracování zárodečných produktů více než jednoho typu nebo zárodečných produktů více než jednoho živočišného druhu, příslušný orgán uvede ve svém registru schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty informace o typu zárodečných produktů a o živočišných druzích, jejichž zárodečné produkty jsou ve schváleném zařízení zacházejícím se zárodečnými produkty skladovány, případně zpracovávány.

4.   Pokud příslušný orgán pozastavil nebo odňal schválení schválenému zařízení zacházejícímu se zárodečnými produkty v souladu s čl. 100 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429, neprodleně:

a)

vyznačí toto pozastavení nebo odejmutí ve svém registru schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty;

b)

v případě pozastavení schválení uvede datum začátku a konce a v případě odejmutí datum odejmutí schválení.

5.   Pokud schválené zařízení zacházející se zárodečnými produkty ukončilo svou činnost, jak je uvedeno v článku 5, příslušný orgán neprodleně vyznačí datum ukončení uvedených činností ve svém registru schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty.

6.   Pokud mají být zárodečné produkty přemístěny mezi členskými státy, příslušný orgán zpřístupní veřejnosti registr uvedený v odstavci 1 na svých webových stránkách a oznámí Komisi URL těchto webových stránek.

Jestliže se URL webových stránek příslušného orgánu změní, příslušný orgán neprodleně oznámí nový URL těchto webových stránek Komisi.

KAPITOLA 3

Vedení záznamů a sledovatelnost

Oddíl 1

Vedení záznamů

Článek 8

Povinnosti provozovatelů schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých týkající se vedení záznamů

1.   Provozovatelé schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých vedou a uchovávají záznamy obsahující alespoň tyto informace:

a)

pokud jde o střediska pro odběr spermatu:

i)

druh, plemeno, datum narození a identifikace každého dárcovského zvířete ve středisku pro odběr spermatu;

ii)

data veškerých přemístění dárcovských zvířat do střediska pro odběr spermatu a z něj, a pokud jsou k těmto zvířatům přiloženy jakékoli doklady, odkaz na tyto doklady;

iii)

nákazový status, výsledky klinických a diagnostických vyšetření a použité laboratorní metody, ošetření a očkování provedené u dárcovských zvířat;

iv)

datum odběru spermatu, případně datum a místo zpracování spermatu;

v)

identifikace spermatu a podrobné údaje o jeho místě určení;

b)

pokud jde o tým pro odběr embryí, tým pro produkci embryí nebo tým pro odběr a produkci embryí:

i)

druh, plemeno, datum narození a identifikace každého dárcovského zvířete, od nějž byly odebrány oocyty nebo embrya;

ii)

nákazový status, výsledky klinických a diagnostických vyšetření a použité laboratorní metody, ošetření a očkování provedené u dárcovských zvířat oocytů nebo embryí;

iii)

datum a místo odběru, vyšetření a zpracování oocytů nebo embryí;

iv)

identifikace oocytů nebo embryí a podrobné údaje o jejich místě určení;

v)

pokud se na embryích provádí mikromanipulace, podrobné údaje o použitých technikách mikromanipulace, což zahrnuje penetraci obalu vajíčka zvaného zona pellucida nebo embryonálního pouzdra u embryí koňovitých;

vi)

původ spermatu použitého pro umělé oplodnění dárcovských zvířat nebo pro oplodnění oocytů za účelem produkce embryí in vitro;

c)

pokud jde o zařízení pro zpracování zárodečných produktů nebo středisko pro skladování zárodečných produktů:

i)

typ zárodečných produktů buď zpracovávaných a skladovaných, nebo skladovaných ve schváleném zařízení zacházejícím se zárodečnými produkty s odkazem na druh dárcovského zvířete;

ii)

data přemístění zárodečných produktů do schváleného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty nebo z tohoto zařízení s odkazem na doklady, které jsou k těmto zárodečným produktům přiloženy;

iii)

doklady, včetně veterinárního osvědčení a dokumentu obsahujícího vlastní prohlášení, potvrzující, že nákazový status dárcovských zvířat, jejichž zárodečné produkty jsou buď zpracovávány a skladovány, nebo skladovány ve schváleném zařízení zacházejícím se zárodečnými produkty, splňuje požadavky tohoto nařízení;

iv)

identifikace zárodečných produktů buď zpracovávaných a skladovaných, nebo skladovaných ve schváleném zařízení zacházejícím se zárodečnými produkty.

2.   Jestliže je zařízení zacházející se zárodečnými produkty uvedené v odst. 1 písm. c) schváleno příslušným orgánem buď pro zpracování a skladování, nebo pro skladování zárodečných produktů více než jednoho typu nebo více než jednoho živočišného druhu, provozovatel vede a uchovává záznamy samostatně pro každý typ zárodečných produktů a zárodečné produkty každého živočišného druhu, které jsou buď zpracovávány a skladovány, nebo skladovány.

Článek 9

Povinnosti provozovatelů schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, která ukončila svou činnost, týkající se vedení záznamů

1.   Pokud schválené zařízení zacházející se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých ukončí svou činnost, jak je uvedeno v článku 5, provozovatel tohoto zařízení přemístí zásilky skladovaných zárodečných produktů do střediska pro skladování zárodečných produktů pouze tehdy, pokud jsou tyto zásilky doprovázeny originálními záznamy požadovanými podle čl. 8 odst. 1 nebo jejich kopiemi.

2.   Provozovatel střediska pro skladování zárodečných produktů, které obdrží zásilku zárodečných produktů ze zařízení, které ukončilo svou činnost, jak je uvedeno v odstavci 1, zaznamená příjem zárodečných produktů a podrobné údaje o nich podle přiložených záznamů požadovaných v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. c).

Oddíl 2

Sledovatelnost

Článek 10

Požadavky na sledovatelnost u zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých

1.   Provozovatelé odebírající, produkující, zpracovávající nebo skladující zárodečné produkty skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých označí každou pejetu nebo jiné balení, v němž jsou umístěny, uskladněny a přepravovány sperma, oocyty nebo embrya, bez ohledu na to, zda jsou rozděleny do jednotlivých dávek, tak, aby byly snadno zjistitelné tyto informace:

a)

datum odběru nebo produkce těchto zárodečných produktů;

b)

druh a identifikace dárcovského zvířete (dárcovských zvířat);

c)

jedinečné číslo schválení zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty, v němž byly tyto zárodečné produkty odebrány nebo vyprodukovány, zpracovány a skladovány;

d)

veškeré další důležité informace.

2.   V případě sexování spermatu v zařízení pro zpracování zárodečných produktů doplní provozovatel střediska pro odběr spermatu informace uvedené v odstavci 1 o informace, které umožní identifikovat jedinečné číslo schválení zařízení pro zpracování zárodečných produktů, v němž bylo provedeno sexování spermatu.

3.   Pokud jedna pejeta nebo jiné balení obsahuje sperma skotu, prasat, ovcí nebo koz odebrané od více než jednoho dárcovského zvířete, provozovatel zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 umožňovaly identifikaci všech dárcovských zvířat, která přispěla k dávce spermatu použitého pro inseminaci.

4.   Odchylně od odstavce 1 platí, že pokud je sperma ovcí nebo koz

a)

zmrazeno v peletách, může provozovatel označit gobletu obsahující pelety spermatu jednoho dárce místo označování každé jednotlivé pelety v této gobletě;

b)

čerstvé nebo chlazené, může provozovatel označit gobletu obsahující zkumavky nebo pejety spermatu jednoho dárce místo označování každé jednotlivé zkumavky nebo pejety v této gobletě.

5.   Odchylně od odst. 1 písm. c) provozovatel zajistí, že označování pejet nebo jiných balení, v nichž jsou umístěny, uskladněny a přepravovány sperma, oocyty nebo embrya, se provede takovým způsobem, aby umožňovalo identifikaci:

a)

u spermatu ovcí a koz, které bylo odebráno v zařízení, kde se dárcovská zvířata chovají, jak je uvedeno v článku 13, jedinečným registračním číslem uvedeného zařízení; nebo

b)

u zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých, které byly odebrány nebo vyprodukovány v uzavřeném zařízení, jak je uvedeno v článku 14, jedinečným číslem schválení uvedeného uzavřeného zařízení.

Článek 11

Požadavky na sledovatelnost u zárodečných produktů psů, koček a suchozemských zvířat jiných než z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých chovaných v uzavřených zařízeních a zvířat čeledí CamelidaeCervidae

1.   Provozovatelé odebírající, produkující, zpracovávající nebo skladující zárodečné produkty psů, koček nebo suchozemských zvířat jiných než z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých chovaných v uzavřených zařízeních nebo zvířat čeledí CamelidaeCervidae označí každou pejetu nebo jiné balení, v němž jsou umístěny, uskladněny a přepravovány sperma, oocyty nebo embrya, bez ohledu na to, zda jsou rozděleny do jednotlivých dávek, tak, aby byly snadno zjistitelné tyto informace:

a)

datum odběru nebo produkce těchto zárodečných produktů;

b)

druh, případně poddruh a identifikace dárcovského zvířete (dárcovských zvířat);

c)

jeden z těchto údajů:

i)

adresa zařízení odběru nebo produkce, zpracování a skladování těchto zárodečných produktů;

ii)

pokud bylo zařízení odběru nebo produkce, zpracování a skladování těchto zárodečných produktů přiřazeno jedinečné registrační číslo, jedinečné registrační číslo, které zahrnuje kód ISO 3166-1 alfa-2 země, v níž je zařízení registrováno;

iii)

pokud je zařízení odběru nebo produkce, zpracování a skladování těchto zárodečných produktů uzavřeným zařízením, jedinečné číslo schválení, které zahrnuje kód ISO 3166-1 alfa-2 země, v níž bylo schválení uděleno;

d)

jakékoli další informace.

2.   V případě sexování spermatu v zařízení jiném než v zařízení odběru či produkce doplní provozovatel zařízení odběru či produkce spermatu informace uvedené v odstavci 1 o údaje, které umožní identifikaci zařízení, kde bylo provedeno sexování tohoto spermatu.

3.   Odchylně od odstavce 1 platí, že pokud je sperma zvířat uvedených v odstavci 1 zmrazeno v peletách, může provozovatel označit gobletu obsahující pelety spermatu jednoho dárce místo označování každé jednotlivé pelety v této gobletě.

4.   Pokud jedna pejeta nebo jiné balení obsahuje sperma odebrané od více než jednoho dárcovského zvířete, provozovatel zajistí, aby informace uvedené v odstavci 1 zahrnovaly identifikaci všech dárcovských zvířat.

ČÁST III

PŘEMÍSŤOVÁNÍ ZÁRODEČNÝCH PRODUKTŮ MEZI ČLENSKÝMI STÁTY

KAPITOLA 1

Veterinární požadavky na přemísťování zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých

Oddíl 1

Pravidla pro odběr, produkci, zpracování a skladování zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých ve schválených zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty

Článek 12

Pravidla pro přemísťování zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých ze schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty do jiných členských států

Provozovatelé přemístí do jiného členského státu pouze takové sperma, oocyty a embrya skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, které byly odebrány, vyprodukovány, zpracovány a uskladněny ve schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty.

Článek 13

Odchylka pro přemísťování spermatu ovcí a koz do jiných členských států ze zařízení, kde se tato zvířata chovají

Odchylně od článku 12 mohou provozovatelé přemístit do jiných členských států zásilky spermatu ovcí a koz, které bylo odebráno, zpracováno a uskladněno v zařízení, kde se tato dárcovská zvířata chovají, pokud tito provozovatelé:

a)

získají předchozí souhlas příslušného orgánu členského státu určení s přijetím zásilky;

b)

zajistí, aby byla dárcovská zvířata před odběrem spermatu klinicky vyšetřena veterinárním lékařem a v den odběru spermatu nevykazovala žádné známky naznačující přítomnost některé z nákaz kategorie D nebo nově se objevujících nákaz týkajících se ovcí a koz ani klinické známky těchto nákaz kategorie D nebo nově se objevujících nákaz;

c)

zajistí, aby dárcovská zvířata pocházela ze zařízení, která splňují veterinární požadavky stanovené v čl. 15 odst. 1, 2, 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688;

d)

zajistí, aby dárcovská zvířata podstoupila s negativními výsledky tato vyšetření provedená u vzorků odebraných v době izolace, která musí začít alespoň 30 dnů před datem odběru spermatu:

i)

sérologické vyšetření uvedené v bodě 1 části 1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 na nákazu patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis;

ii)

u ovcí sérologické vyšetření na epididymitidu ovcí (Brucella ovis);

iii)

u koz chovaných společně s ovcemi sérologické vyšetření na epididymitidu ovcí (Brucella ovis);

e)

zajistí, aby byla dárcovská zvířata identifikována v souladu s čl. 45 odst. 2 nebo 4 nebo čl. 46 odst. 1, 2 nebo 3 nařízení (EU) 2019/2035;

f)

zajistí, aby bylo sperma označeno v souladu s požadavky stanovenými v článku 10;

g)

vedou v zařízení záznamy, které musí obsahovat alespoň informace stanovené v čl. 8 odst. 1 písm. a);

h)

zajistí, aby byla zásilka spermatu přepravována v souladu s články 28 a 29.

Článek 14

Odchylka pro přemísťování zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých chovaných v uzavřených zařízeních do jiných členských států

Odchylně od článku 12 mohou provozovatelé uzavřených zařízení přemístit do jiných členských států zásilky spermatu, oocytů a embryí odebraných v těchto zařízeních od skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, pokud tito provozovatelé:

a)

pouze přemísťují zásilky těchto zárodečných produktů do jiného uzavřeného zařízení;

b)

zajistí, aby dárcovská zvířata:

i)

nepocházela ze zařízení a ani nebyla v kontaktu se zvířaty ze zařízení umístěného v uzavřeném pásmu vymezeném v důsledku výskytu nákazy kategorie A nebo nově se objevující nákazy týkající se skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých;

ii)

pocházela ze zařízení, kde v době alespoň 30 dnů před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí nebyla hlášena žádná z nákaz kategorie D, které se týkají skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých;

iii)

zůstala v jednom uzavřeném zařízení původu po dobu alespoň 30 dnů před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí;

iv)

byla klinicky vyšetřena veterinárním lékařem zařízení odpovědného za činnosti prováděné v uzavřeném zařízení a ke dni odběru spermatu, oocytů nebo embryí nevykazovala žádné známky naznačující přítomnost některé z nákaz kategorie D zmiňovaných v bodě ii) ani nově se objevujících nákaz nebo klinické známky těchto nákaz;

v)

pokud možno nebyla použita k přirozené plemenitbě po dobu alespoň 30 dnů před datem prvního odběru a v průběhu odběru spermatu, oocytů nebo embryí, jež mají být přemístěny do jiného členského státu;

vi)

jsou identifikována v souladu s požadavky stanovenými v nařízení (EU) 2019/2035;

pro skot v článku 38,

pro prasata v čl. 52 odst. 1 nebo v čl. 54 odst. 2,

pro ovce a kozy v čl. 45 odst. 2 nebo 4 nebo v čl. 46 odst. 1, 2 nebo 3,

pro koňovité v čl. 58 odst. 1 nebo v čl. 59 odst. 1 nebo v čl. 62 odst. 1;

c)

zajistí, aby byly zárodečné produkty označeny v souladu s požadavky stanovenými v článku 10;

d)

zajistí, aby byly zárodečné produkty přepravovány v souladu s články 28 a 29.

Oddíl 2

Veterinární požadavky na dárcovská zvířata, od nichž byly odebrány zárodečné produkty, a požadavky na izolaci a karanténu těchto zvířat

Pododdíl I

Všeobecné veterinární požadavky na dárcovská zvířata z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých

Článek 15

Odpovědnost provozovatelů za dodržování veterinárních požadavků na dárcovská zvířata z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, od nichž byly odebrány zárodečné produkty

Provozovatelé přemístí do jiného členského státu pouze takové zásilky spermatu, oocytů a embryí skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, které splňují tyto požadavky:

a)

zárodečné produkty byly odebrány od zvířat, která v den odběru nevykazovala příznaky ani klinické známky nákaz zvířat;

b)

přemístění bylo povoleno veterinárním lékařem střediska, případně týmovým veterinárním lékařem.

Článek 16

Odpovědnost veterinárních lékařů středisek a týmových veterinárních lékařů za dodržování veterinárních požadavků na dárcovská zvířata z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, od nichž byly odebrány zárodečné produkty

Veterinární lékaři středisek u dárcovských zvířat spermatu nebo týmoví veterinární lékaři u dárcovských zvířat oocytů a embryí zajistí, aby dárcovská zvířata z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých splňovala tyto požadavky:

a)

narodila se a od narození zůstala v Unii nebo vstoupila do Unie v souladu s požadavky na vstup do Unie;

b)

pocházela ze zařízení v členském státě nebo jeho pásmu nebo ze zařízení pod úřední kontrolou příslušného orgánu v třetí zemi nebo území či v jejich pásmu, z nichž všechna splňují veterinární požadavky stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688:

i)

pro skot v čl. 10 odst. 1, čl. 11 odst. 1, 2 a 3 a v čl. 12 odst. 1, 2 a 3;

ii)

pro prasata v čl. 19 odst. 1 a v čl. 20 odst. 1 a 2;

iii)

pro ovce a kozy v čl. 15 odst. 1, 2, 3 a 4;

iv)

pro koňovité v čl. 22 odst. 1 a 2;

c)

byla identifikována v souladu s požadavky stanovenými v nařízení (EU) 2019/2035:

i)

pro skot v článku 38;

ii)

pro prasata v čl. 52 odst. 1 nebo v čl. 54 odst. 2;

iii)

pro ovce a kozy v čl. 45 odst. 2 nebo 4 nebo v čl. 46 odst. 1, 2 nebo 3;

iv)

pro koňovité v čl. 58 odst. 1 nebo v čl. 59 odst. 1 nebo v čl. 62 odst. 1;

d)

po dobu alespoň 30 dnů před datem prvního odběru zárodečných produktů a v průběhu doby odběru:

i)

byla chována v zařízeních, která nejsou umístěna v uzavřeném pásmu vymezeném v důsledku výskytu nákazy kategorie A u skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých nebo nově se objevující nákazy týkající se těchto zvířat;

ii)

byla chována v zařízeních, kde nebyly hlášeny žádné nákazy kategorie D týkající se těchto zvířat;

iii)

nebyla v kontaktu se zvířaty ze zařízení umístěných v uzavřeném pásmu podle bodu i) ani ze zařízení, která nesplňují podmínky uvedené v bodě ii);

iv)

nebyla použita k přirozené plemenitbě;

e)

k datu odběru spermatu, oocytů nebo embryí nevykazovala žádné příznaky ani klinické známky žádné z nákaz kategorie D uvedených v písm. d) bodu ii) ani nově se objevujících nákaz;

f)

splňují další veterinární požadavky stanovené:

i)

pro skot v článku 20 a v příloze II části 1 a části 5 kapitolách I, II a III;

ii)

pro prasata v článku 21 a v příloze II části 2 a části 5 kapitolách I a IV;

iii)

pro ovce a kozy v článku 22 a v příloze II části 3 a části 5 kapitolách I, II a III;

iv)

pro koňovité v článku 23 a v příloze II části 4.

Článek 17

Odpovědnost veterinárních lékařů středisek a týmových veterinárních lékařů za dodržování veterinárních požadavků na dárcovská zvířata z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, od nichž byly odebrány zárodečné produkty, ze zařízení podléhajících omezení přemísťování z veterinárních důvodů

Veterinární lékaři středisek u dárcovských zvířat spermatu nebo týmoví veterinární lékaři u dárcovských zvířat oocytů a embryí zajistí, aby sperma, oocyty a embrya odebrané ve středisku pro odběr spermatu nebo v zařízení, které podléhá omezení přemísťování z veterinárních důvodů týkajících se nákaz uvedených v čl. 16 písm. b) nebo v článcích 20, 21, 22 nebo 23, splňovaly tyto požadavky:

a)

musí být uloženy odděleně;

b)

nesmí být přemísťovány mezi členskými státy, dokud příslušné orgány nezruší omezení přemísťování, jež se vztahují buď na středisko pro odběr spermatu, nebo na zařízení, kde bylo sperma odebráno, a

c)

uskladněné sperma, oocyty a embrya musí podstoupit vhodné úřední vyšetření, aby se v nich vyloučila přítomnost zvířecích patogenů vyvolávajících nákazy, kvůli nimž bylo přemísťování omezeno.

Článek 18

Další odpovědnost veterinárních lékařů středisek za dodržování veterinárních požadavků na dárcovská zvířata z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, od nichž bylo odebráno sperma

Veterinární lékaři středisek zajistí, aby dárcovská zvířata z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých splňovala tyto požadavky:

a)

v den přijetí do střediska pro odběr spermatu nevykazovala žádné příznaky ani klinické známky žádné z nákaz kategorie D uvedených v čl. 16 písm. d) bodu ii);

b)

dárcovská zvířata z řad skotu, prasat, ovcí a koz před datem přijetí do střediska pro odběr spermatu byla chována v karanténním zařízení, které v tento den splňovalo následující podmínky:

i)

alespoň v posledních 30 dnech nebyla hlášena žádná z nákaz kategorie D týkající se skotu, prasat, ovcí nebo koz;

ii)

nebylo umístěno v uzavřeném pásmu vymezeném v důsledku výskytu nákazy kategorie A u skotu, prasat, ovcí nebo koz nebo nově se objevující nákazy týkající se těchto zvířat;

c)

jsou ustájena ve středisku pro odběr spermatu, jež splňuje tyto podmínky:

i)

v období, které zahrnuje alespoň 30 dnů před datem odběru a alespoň 30 dnů po datu odběru spermatu, nebo u čerstvého spermatu až do data odeslání zásilky spermatu, v něm nebyla hlášena žádná z nákaz kategorie D týkajících se skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých;

ii)

nenachází se v uzavřeném pásmu vymezeném v důsledku výskytu nákazy kategorie A u skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých nebo nově se objevující nákazy týkající se těchto zvířat.

Článek 19

Odchylka od veterinárních požadavků na dárcovská zvířata z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých přemísťovaná mezi středisky pro odběr spermatu

1.   Odchylně od čl. 18 písm. b) mohou provozovatelé přemísťovat dárcovská zvířata z řad skotu, prasat, ovcí, koz a dárcovské koňovité podléhající programu vyšetření na určité nákazy podle přílohy II části 4 kapitoly I bodu 1 písm. b) podbodu i) přímo z jednoho střediska pro odběr spermatu do jiného střediska pro odběr spermatu:

a)

bez karantény nebo vyšetření před přemístěním a po něm, jak je uvedeno v příloze II u těchto zvířat:

i)

u skotu v části 1 a části 5 kapitolách I, II a III uvedené přílohy;

ii)

u prasat v části 2 a části 5 kapitolách I a IV uvedené přílohy;

iii)

u ovcí a koz v části 3 a části 5 kapitolách I, II a III uvedené přílohy;

iv)

u koňovitých v části 4 kapitole I bodu 1 písm. a) uvedené přílohy; a

b)

pokud tato dárcovská zvířata:

i)

v den tohoto přemístění nevykazují žádné příznaky nákazy ani známky žádné z nákaz kategorie D týkajících se skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých;

ii)

před tímto přemístěním byla od data přijetí trvale přítomna ve středisku pro odběr spermatu a podstoupila následující vyšetření týkající se skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých, jak je uvedeno v odst. 1 písm. a), s negativními výsledky:

všechna povinná rutinní vyšetření uvedená v příloze II v období předchozích 12 měsíců před datem tohoto přemístění; nebo

pokud povinná rutinní vyšetření nebyla ve středisku pro odběr spermatu ještě provedena, všechna vyšetření požadovaná před přijetím do střediska pro odběr spermatu provedená v období bezprostředně předcházejícím karanténě a v průběhu karantény.

2.   Provozovatelé přemístí dárcovská zvířata, jak je uvedeno v návětí odstavce 1, pouze v případě, že je toto přemístění povoleno příslušným orgánem střediska pro odběr spermatu, ze kterého sperma pochází, s předchozím souhlasem veterinárního lékaře střediska pro odběr spermatu určení.

3.   Provozovatelé zajistí, aby dárcovská zvířata uvedená v návětí odstavce 1 nepřišla při přemísťování do přímého ani nepřímého styku se zvířaty s nižším nákazovým statusem a aby byly dopravní prostředky před použitím vyčištěny a dezinfikovány.

4.   Provozovatelé středisek pro odběr spermatu určení podrobí dárcovská zvířata uvedená v návětí odstavce 1 všem povinným rutinním vyšetřením uvedeným v odst. 1 písm. a) nejpozději do 12 měsíců od data, kdy bylo u těchto zvířat provedeno poslední povinné rutinní vyšetření.

Pododdíl II

Další veterinární požadavky na některé druhy kopytníků

Článek 20

Další veterinární požadavky na dárcovská zvířata z řad skotu, od nichž bylo odebráno sperma, oocyty a embrya

1.   Veterinární lékař střediska u dárcovských zvířat spermatu nebo týmový veterinární lékař u dárcovských zvířat oocytů a embryí zajistí, aby dárcovská zvířata z řad skotu splňovala tyto požadavky:

a)

pokud jde o dárcovská zvířata spermatu, aby před přijetím do karanténního zařízení pocházela ze zařízení, které je prosté níže uvedených nákaz, a nikdy dříve nebyla ustájena v žádném zařízení s nižším nákazovým statusem:

i)

infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis);

ii)

nákazy patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis;

iii)

enzootické leukózy skotu;

iv)

infekční bovinní rinotracheitidy/infekční pustulární vulvovaginitidy;

b)

splňovala další veterinární požadavky stanovené v příloze II části 1 a části 5 kapitolách I, II a III.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) bodu iii) může veterinární lékař střediska přijmout dárcovské zvíře spermatu, které pochází ze zařízení, které nebylo prosté enzootické leukózy skotu, pokud toto zvíře je buď:

a)

mladší 2 let a bylo vrženo samicí, která podstoupila sérologické vyšetření na enzootickou leukózu skotu s negativními výsledky po odstavení tohoto zvířete od samice; nebo

b)

dosáhlo stáří 2 let a podstoupilo sérologické vyšetření na enzootickou leukózu skotu s negativními výsledky.

3.   Odchylně od odst. 1 písm. a) bodu iii) může týmový veterinární lékař přijmout dárcovské zvíře oocytů a embryí, které je mladší 2 let a které pochází ze zařízení, jež není prosté enzootické leukózy skotu, pokud úřední veterinární lékař odpovědný za zařízení původu potvrdil, že se zde v období alespoň 3 předchozích let nevyskytl žádný klinický případ enzootické leukózy skotu.

4.   Odchylně od odst. 1 písm. a) bodu iv)

a)

může veterinární lékař střediska u dárcovských zvířat spermatu přijmout dárcovské zvíře, které pochází ze zařízení, jež není prosté infekční bovinní rinotracheitidy/infekční pustulární vulvovaginitidy, pokud dané zvíře podstoupilo vyšetření požadované podle přílohy II části 1 kapitoly I bodu 1 písm. b) podbodu iv), nebo

b)

může týmový veterinární lékař u dárcovských zvířat oocytů a embryí přijmout dárcovské zvíře, které pochází ze zařízení, jež není prosté infekční bovinní rinotracheitidy/infekční pustulární vulvovaginitidy, pokud úřední veterinární lékař odpovědný za zařízení původu potvrdil, že se zde v období alespoň 12 předchozích měsíců nevyskytl žádný klinický případ infekční bovinní rinotracheitidy/infekční pustulární vulvovaginitidy.

Článek 21

Další veterinární požadavky na dárcovská prasata, od nichž bylo odebráno sperma, oocyty a embrya

1.   Veterinární lékař střediska u dárcovských zvířat spermatu nebo týmový veterinární lékař u dárcovských zvířat oocytů a embryí zajistí, aby dárcovská prasata splňovala tyto požadavky:

a)

u dárcovských zvířat spermatu před přijetím do karanténního zařízení pocházela ze zařízení, kde v předchozích 12 měsících nebyly zjištěny žádné klinické, sérologické, virologické nebo patologické důkazy nákazy virem Aujeszkyho choroby;

b)

splňují další veterinární požadavky stanovené v příloze II části 2 a části 5 kapitolách I a IV.

2.   Veterinární lékař střediska zajistí, aby u spermatu dárcovská prasata splňovala tyto požadavky:

a)

před přijetím do karanténního zařízení pocházela ze zařízení, které bylo prosté nákazy patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis v souladu s požadavky stanovenými příloze II části 5 kapitole IV;

b)

byla ustájena v karanténním zařízení, které bylo v den přijetí prosté nákazy patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis alespoň po dobu předchozích 3 měsíců;

c)

byla ustájena ve středisku pro odběr spermatu, kde po dobu zahrnující alespoň 30 dnů před datem přijetí a alespoň 30 dnů bezprostředně před datem odběru nebyly zjištěny žádné klinické, sérologické, virologické nebo patologické důkazy nákazy virem Aujeszkyho choroby;

d)

nebyla očkována proti nákaze virem reprodukčního a respiračního syndromu prasat a od narození nebo po dobu zahrnující alespoň 3 měsíce před datem vstupu do karanténního zařízení byla ustájena v zařízení, kde nebyla žádná zvířata očkována proti nákaze virem reprodukčního a respiračního syndromu prasat a kde nebyla v tomto období zjištěna žádná nákaza virem reprodukčního a respiračního syndromu prasat.

Článek 22

Další veterinární požadavky na dárcovské ovce a kozy, od nichž bylo odebráno sperma, oocyty a embrya

Veterinární lékař střediska u dárcovských zvířat spermatu nebo týmový veterinární lékař u dárcovských zvířat oocytů a embryí zajistí, aby dárcovské ovce a kozy splňovaly tyto požadavky:

a)

pokud jde o dárcovská zvířata spermatu, aby před přijetím do karanténního zařízení nepocházela ze zařízení a ani nebyla v kontaktu se zvířaty ze zařízení, které podléhalo omezení přemísťování, pokud jde o nákazu patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis. Omezení přemísťování týkající se daného zařízení je zrušeno po období zahrnujícím alespoň 42 dnů od data porážky nebo utracení a likvidace posledního nakaženého zvířete nebo zvířete vnímavého k této nákaze;

b)

pokud jde o dárcovská zvířata spermatu, aby před přijetím do karanténního zařízení pocházela ze zařízení, které bylo prosté nákazy patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis a nikdy dříve nebyla ustájena v žádném zařízení s nižším nákazovým statusem;

c)

splňovaly další veterinární požadavky stanovené v příloze II části 3 a části 5 kapitolách I, II a III.

Článek 23

Další veterinární požadavky na dárcovská zvířata z řad koňovitých, od nichž bylo odebráno sperma, oocyty a embrya

1.   Veterinární lékař střediska zajistí, aby koňovití přijatí do střediska pro odběr spermatu, a týmový veterinární lékař zajistí, aby koňovití použití pro odběr oocytů a embryí nebo produkci embryí splňovali před odběrem zárodečných produktů tyto požadavky:

a)

pocházejí ze zařízení:

i)

kde surra (Trypanosoma evansi) nebyla hlášena v průběhu předchozích 30 dnů nebo kde surra (Trypanosoma evansi) byla hlášena v průběhu předchozích 2 let a po posledním ohnisku se na postižené zařízení uplatňovala omezení přemísťování, dokud:

nakažená zvířata nebyla odstraněna ze zařízení, a

zbývající zvířata v zařízení nebyla s negativními výsledky podrobena vyšetření na surru (Trypanosoma evansi) s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 3 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, jež bylo provedeno na vzorcích odebraných nejméně 6 měsíců poté, co bylo poslední nakažené zvíře odstraněno ze zařízení;

ii)

kde vozhřivka nebyla hlášena v průběhu předchozích 6 měsíců nebo kde vozhřivka byla hlášena v průběhu předchozích 2 let a po posledním ohnisku se na postižené zařízení uplatňovala omezení přemísťování, dokud:

nakažená zvířata nebyla utracena a zlikvidována nebo poražena nebo nakažení samci koňovitých nebyli vykastrováni, a

zbývající zvířata v zařízení, s výjimkou vykastrovaných samců koňovitých uvedených v první odrážce držených odděleně od samic koňovitých, nebyla s negativními výsledky podrobena vyšetření na vozhřivku s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 8 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, jež bylo provedeno na vzorcích odebraných nejméně 6 měsíců poté, co byla dokončena opatření popsaná v první odrážce;

iii)

kde nakažlivá chudokrevnost koní nebyla hlášena v průběhu předchozích 90 dnů nebo kde nakažlivá chudokrevnost koní byla hlášena v průběhu předchozích 12 měsíců a po posledním ohnisku se na postižené zařízení uplatňovala omezení přemísťování, dokud:

nakažená zvířata nebyla utracena a zlikvidována nebo poražena, a

zbývající koňovití v zařízení nebyli s negativními výsledky podrobeni vyšetření na nakažlivou chudokrevnost koní s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 9 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, jež bylo provedeno na vzorcích odebraných dvakrát v rozmezí nejméně 3 měsíců poté, co byla dokončena opatření popsaná v první odrážce a zařízení bylo vyčištěno a dezinfikováno;

b)

pokud jde o dárce spermatu, byli po dobu 30 dnů před datem odběru spermatu ustájeni v zařízení, kde během tohoto období žádný koňovitý nevykazoval žádné klinické známky nákazy virem arteritidy koní nebo nakažlivé metritidy koní;

c)

splňují další veterinární požadavky stanovené v příloze II části 4.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) platí, že omezení přemísťování podle odst. 1 písm. a) bodů i) až iii) musí zůstat v platnosti po dobu alespoň 30 dnů, počínaje dnem, kdy byla v zařízení všechna zvířata druhů uvedených na seznamu pro příslušnou nákazu podle odst. 1 písm. a) bodů i) až iii) buď utracena a zlikvidována, nebo poražena, pokud je to přípustné v souladu s odst. 1 písm. b), a zařízení bylo vyčištěno a dezinfikováno.

Oddíl 3

Laboratorní a jiná vyšetření, jež mají být provedena u chovaných dárcovských zvířat z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých a jejich zárodečných produktů

Článek 24

Laboratorní a jiná vyšetření, jež mají být provedena u dárcovských zvířat z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých a jejich zárodečných produktů

Provozovatelé zajistí, aby:

a)

dárcovská zvířata, jejichž zárodečné produkty mají být přemístěny do jiných členských států, podstoupila tato vyšetření:

i)

u skotu v příloze II části 1 a v příslušných případech v části 5 kapitolách I, II a III;

ii)

u prasat v příloze II části 2 a v příslušných případech v části 5 kapitolách I a IV;

iii)

u ovcí a koz v příloze II části 3 a v příslušných případech v části 5 kapitolách I, II a III;

iv)

u koňovitých v příloze II části 4;

b)

všechna vyšetření uvedená v písmeni a) musí být provedena v úředních laboratořích.

Článek 25

Povolení pro laboratorní vyšetření, jež mají být provedena u dárcovských zvířat z řad skotu, prasat, ovcí a koz v karanténním zařízení

1.   Příslušný orgán může povolit provedení vyšetření uvedených v příloze II na vzorcích odebraných v karanténním zařízení:

a)

u skotu vyšetření uvedená v části 1 kapitole I bodě 1 písm. b) uvedené přílohy;

b)

u prasat vyšetření uvedená v části 2 kapitole I bodě 1 písm. b) uvedené přílohy;

c)

u ovcí a koz vyšetření uvedená v části 3 kapitole I bodě 1 písm. c) uvedené přílohy.

2.   Jestliže příslušný orgán udělil povolení uvedené v odstavci 1, musí být splněny tyto podmínky:

a)

období karantény v karanténním zařízení nesmí začít před datem odběru vzorků pro účely vyšetření podle odst. 1 písm. a), b) a c);

b)

pokud je výsledek některého z vyšetření uvedených v odstavci 1 pozitivní, musí být dotčené zvíře z karanténního zařízení okamžitě odstraněno;

c)

jestliže se v případě karantény skupiny zvířat ukáže, že některé ze zvířat má pozitivní výsledek vyšetření podle odstavce 1, nesmí karanténa v karanténním zařízení pro zbývající zvířata začít, dokud není pozitivní zvíře z karanténního zařízení odstraněno.

Oddíl 4

Veterinární požadavky na odběr, produkci, zpracování, skladování a jiné postupy u zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých

Článek 26

Povinnosti provozovatelů, pokud jde o veterinární požadavky na odběr, produkci, zpracování a skladování zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých

Provozovatelé zajistí, aby se zásilky spermatu, oocytů a embryí skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých přemísťovaly do jiných členských států pouze tehdy, pokud tyto zásilky splňují veterinární požadavky na odběr, produkci, zpracování a skladování zárodečných produktů stanovené v příloze III.

Oddíl 5

Veterinární požadavky na přepravu zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých

Článek 27

Odpovědnost veterinárních lékařů středisek a týmových veterinárních lékařů za dodržování veterinárních požadavků na přepravu zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých

1.   Pokud jsou zárodečné produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých přemísťovány do jiného členského státu nebo do zařízení pro zpracování zárodečných produktů, případně do střediska pro skladování zárodečných produktů v tomtéž členském státě, veterinární lékař střediska nebo týmový veterinární lékař zajistí, aby:

a)

byly přepravní kontejnery před odesláním ze schváleného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty zapečetěny a očíslovány;

b)

označení na pejetách nebo jiných baleních provedené v souladu s článkem 10 odpovídalo číslu uvedenému ve veterinárním osvědčení, případně v dokumentu obsahujícím vlastní prohlášení a na kontejneru, v němž se přepravují.

2.   Pečeť podle odst. 1 písm. a) upevněnou na odpovědnost veterinárního lékaře střediska nebo týmového veterinárního lékaře může vyměnit úřední veterinární lékař.

Článek 28

Odpovědnost provozovatelů za dodržování veterinárních požadavků na přepravu zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých

1.   Provozovatelé přemístí do jiných členských států sperma, oocyty a embrya skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých pouze při splnění těchto podmínek:

a)

do přepravního kontejneru byl uložen pouze jeden typ zárodečného produktu jednoho živočišného druhu;

b)

přepravní kontejner podle písmene a):

i)

byl před použitím vyčištěn a buď dezinfikován, nebo sterilizován, nebo jde o kontejner na jedno použití;

ii)

byl naplněn kryogenní látkou, která nebyla dříve použita pro jiné produkty.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou provozovatelé uložit do jednoho přepravního kontejneru sperma, oocyty a embrya stejného živočišného druhu, pokud:

a)

jsou pejety nebo jiná balení, v nichž jsou zárodečné produkty uloženy, bezpečně a hermeticky uzavřeny;

b)

jsou zárodečné produkty různého typu umístěny ve fyzicky oddělených částech přepravního kontejneru nebo vloženy do sekundárních ochranných sáčků.

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou provozovatelé uložit do jednoho přepravního kontejneru sperma, oocyty a embrya ovcí a koz.

Článek 29

Další odpovědnost provozovatelů za přepravu spermatu skotu, prasat, ovcí a koz

Pokud provozovatelé přemísťují do jiného členského státu zásilky spermatu skotu, prasat, ovcí nebo koz, které bylo odebráno od více než jednoho dárcovského zvířete a umístěno v jedné pejetě nebo jiném balení, provozovatelé:

a)

zajistí, aby bylo sperma odebráno a odesláno z jednoho střediska pro odběr spermatu, nebo, v případě odchylek podle článku 13 a 14, z jednoho zařízení, kde bylo odebráno;

b)

mají zavedeny postupy týkající se zpracování tohoto spermatu, aby byla zajištěna jeho sledovatelnost v souladu s články 10 a 19.

KAPITOLA 2

Veterinární osvědčení, vlastní prohlášení a hlášení přemísťování zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých

Článek 30

Pravidla pro veterinární osvědčení

1.   Před vydáním veterinárního osvědčení pro přemístění zásilek zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých mezi členskými státy provede úřední veterinární lékař:

a)

vizuální prohlídku přepravního kontejneru, aby ověřil, zda jsou splněny požadavky uvedené v článku 28, a zkontroloval:

i)

pečeť a číslo upevněné veterinárním lékařem střediska nebo týmovým veterinárním lékařem na přepravní kontejner podle čl. 27 odst. 1 písm. a); nebo

ii)

v případě potřeby zárodečné produkty umístěné v přepravním kontejneru a po této kontrole přepravní kontejner zapečetil a očísloval;

b)

dokladovou kontrolu údajů uvedených veterinárním lékařem střediska nebo týmovým veterinárním lékařem, aby zkontroloval, zda:

i)

jsou informace, které mají být osvědčeny, doloženy záznamy vedenými v souladu s článkem 8;

ii)

označení na pejetách nebo jiných baleních provedené v souladu s článkem 10 odpovídá číslu uvedenému ve veterinárním osvědčení a na kontejneru, v němž se přepravují;

iii)

byly splněny požadavky uvedené v kapitole 1 části III.

2.   Úřední veterinární lékař provede kontroly a vyšetření uvedené v odstavci 1 a vystaví veterinární osvědčení ve lhůtě 72 hodin před datem odeslání zásilky zárodečných produktů.

3.   Veterinární osvědčení platí po dobu 10 dnů od data vydání.

Článek 31

Informace, které mají být obsaženy ve veterinárním osvědčení pro zárodečné produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých přemísťované mezi členskými státy

Veterinární osvědčení pro přemístění zásilek zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých mezi členskými státy obsahuje alespoň informace uvedené v příloze IV bodě 1.

Článek 32

Požadavky na dokument obsahující vlastní prohlášení pro přemístění zásilek zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých do a ze zařízení pro zpracování zárodečných produktů

1.   Pokud provozovatel schváleného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých sjedná zpracování zárodečných produktů v zařízení pro zpracování zárodečných produktů, uvedený provozovatel zajistí, aby byl k zásilce zárodečných produktů při přepravě do a ze zařízení pro zpracování zárodečných produktů přiložen dokument obsahující vlastní prohlášení.

2.   Provozovatel schváleného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty zajistí, aby dokument obsahující vlastní prohlášení uvedený v odstavci 1 obsahoval alespoň tyto informace:

a)

název a adresu schváleného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty, kde došlo k odběru nebo produkci zárodečných produktů;

b)

název a adresu zařízení pro zpracování zárodečných produktů, do nějž jsou zárodečné produkty přemísťovány ke zpracování;

c)

data přemístění zásilky zárodečných produktů do a ze zařízení pro zpracování zárodečných produktů;

d)

typ a množství zárodečných produktů;

e)

označení zárodečných produktů podle požadavků uvedených v článku 10.

Článek 33

Požadavek na hlášení přemísťování zásilek zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých mezi členskými státy provozovateli předem

Pokud jsou zásilky zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých přemísťovány do jiného členského státu, provozovatelé schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, zařízení, kde jsou ustájeny ovce a kozy podle článku 13, nebo uzavřených zařízení podle článku 14 předem oznámí příslušnému orgánu ve svém členském státě původu zamýšlené přemístění těchto zásilek zárodečných produktů.

Článek 34

Informace nezbytné při hlášení přemísťování zásilek zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých mezi členskými státy

Provozovatelé podávající hlášení příslušnému orgánu ve svém členském státě původu v souladu s článkem 33 poskytnou tomuto příslušnému orgánu o každé zásilce zárodečných produktů, která má být přemístěna do jiného členského státu, informace, které jsou uvedeny v:

a)

příloze IV bodě 1 písm. a) až f), pokud je k zárodečným produktům přiloženo veterinární osvědčení; nebo

b)

čl. 32 odst. 2, pokud je k zárodečným produktům přiložen dokument obsahující vlastní prohlášení.

Článek 35

Nouzové postupy pro hlášení přemísťování zásilek zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých mezi členskými státy v případě přerušení dodávky elektřiny a jiného narušení systému IMSOC

1.   V případě přerušení dodávky elektřiny a jiného narušení systému IMSOC nahlásí příslušný orgán místa původu zásilky zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, které mají být přemístěny do jiného členského státu, Komisi a příslušnému orgánu místa určení přemístění této zásilky faxem nebo e-mailem.

2.   Hlášení podle odstavce 1 učiní příslušný orgán místa původu zásilky zárodečných produktů v souladu s nouzovými postupy, které se mají použít v případě nedostupnosti některé z funkcionalit systému IMSOC.

KAPITOLA 3

Veterinární požadavky, veterinární osvědčení a hlášení pro zárodečné produkty jiných zvířat než skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých

Článek 36

Veterinární požadavky na přemísťování zárodečných produktů psů a koček do jiných členských států

Provozovatelé přemístí do jiných členských států pouze sperma, oocyty a embrya odebrané od psů (Canis lupus familiaris) a koček (Felis silvestris catus), kteří:

a)

se narodili a od narození zůstali v Unii nebo vstoupili do Unie v souladu s požadavky na vstup do Unie;

b)

pochází ze zařízení, kde nebyla potvrzena infekce virem vztekliny po dobu alespoň 30 dnů před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí;

c)

ke dni odběru spermatu, oocytů nebo embryí nevykazovali žádné příznaky nákazy;

d)

jsou označeni implantovaným transpondérem nebo zřetelně čitelným tetováním v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 (17) nebo jsou identifikováni v souladu s článkem 70 nařízení (EU) 2019/2035;

e)

podstoupili očkování proti vzteklině, které odpovídá požadavkům na platnost stanoveným v části 1 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688;

f)

vyhovují veškerým preventivním zdravotním opatřením proti nákazám nebo infekcím jiným než vzteklina stanoveným v části 2 přílohy VII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688;

g)

nebyli použiti k přirozené plemenitbě po dobu alespoň 30 dnů před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí a v průběhu období odběru.

Článek 37

Veterinární požadavky na přemísťování zárodečných produktů chovaných suchozemských zvířat jiných než z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých do jiných členských států mezi uzavřenými zařízeními

Provozovatelé uzavřených zařízení přemístí zárodečné produkty suchozemských zvířat jiných než z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých chovaných v těchto zařízeních do uzavřených zařízení v jiných členských státech pouze tehdy, pokud dárcovská zvířata:

a)

narodila se a od narození zůstala v Unii nebo vstoupila do Unie v souladu s požadavky na vstup do Unie;

b)

zůstala v jednom uzavřeném zařízení původu po dobu alespoň 30 dnů před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí;

c)

nepocházejí ze zařízení a ani nebyla v kontaktu se zvířaty ze zařízení umístěného v uzavřeném pásmu vymezeném v důsledku výskytu nákazy kategorie A nebo nově se objevující nákazy týkající se druhů uvedených chovaných suchozemských zvířat;

d)

pocházejí ze zařízení, kde v době alespoň 30 dnů před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí nebyla hlášena žádná z nákaz kategorie D týkajících se uvedeného druhu;

e)

jsou identifikována a registrována v souladu s pravidly tohoto uzavřeného zařízení;

f)

pokud možno nebyla použita k přirozené plemenitbě po dobu alespoň 30 dnů před datem prvního odběru a v průběhu odběru spermatu, oocytů nebo embryí, jež mají být přemístěny do jiného členského státu;

g)

byla klinicky vyšetřena veterinárním lékařem zařízení odpovědným za činnosti prováděné v uzavřeném zařízení a k datu odběru spermatu, oocytů nebo embryí nevykazovala žádné známky nákazy.

Článek 38

Veterinární požadavky na přemísťování zárodečných produktů zvířat čeledí CamelidaeCervidae do jiných členských států

Provozovatelé přemístí do jiných členských států pouze zárodečné produkty odebrané od zvířat čeledí CamelidaeCervidae, která:

a)

se narodila a od narození zůstala v Unii nebo vstoupila do Unie v souladu s požadavky na vstup do Unie;

b)

zůstala v jednom zařízení původu po dobu alespoň 30 dnů před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí;

c)

nepocházejí ze zařízení a ani nebyla v kontaktu se zvířaty ze zařízení umístěného v uzavřeném pásmu vymezeném v důsledku výskytu nákazy kategorie A nebo nově se objevující nákazy týkající se druhů uvedených chovaných suchozemských zvířat;

d)

pocházejí ze zařízení, kde v době alespoň 12 předchozích měsíců před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí:

i)

proběhl program dozoru za účelem zjištění infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) v souladu s částí 2 nebo 3 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688;

ii)

nebyla přivedena žádná zvířata čeledí Camelidae nebo Cervidae nesplňující požadavky stanovené v bodě i);

iii)

v případě podezření na infekci komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) bylo provedeno šetření a nákaza byla vyloučena;

e)

pocházejí ze zařízení:

i)

kde v období alespoň předchozích 42 dnů před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí nebyla hlášena nákaza patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis;

ii)

v případě zvířat z čeledi Camelidae, kde všechna přítomná zvířata byla podrobena vyšetření na nákazu patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis uvedenému v části 1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, s negativními výsledky u vzorků odebraných v období předchozích 30 dnů před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí;

f)

pocházejí ze zařízení, kde v době alespoň předchozích 30 dnů před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí nebyla hlášena infekční bovinní rinotracheitida/infekční pustulární vulvovaginitida;

g)

pocházejí ze zařízení, kde v době alespoň 2 předchozích let před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí nebyla v okruhu 150 km od zařízení hlášena nákaza virem epizootického hemoragického onemocnění;

h)

pocházejí ze zařízení, kde nebyla potvrzena infekce virem vztekliny v období alespoň 30 předchozích dnů před datem odběru zárodečných produktů;

i)

pocházejí ze zařízení, kde v době alespoň 15 předchozích dnů před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí nebyl hlášen antrax;

j)

pocházejí ze zařízení, kde surra (Trypanosoma evansi)

i)

nebyla hlášena v období alespoň 30 předchozích dnů před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí; nebo

ii)

byla v předchozích 2 letech potvrzena, ale po posledním ohnisku této nákazy platilo pro zařízení omezení přemísťování, dokud:

nebyla ze zařízení odstraněna nakažená zvířata, a

zbývající zvířata ze zařízení nepodstoupila s negativním výsledkem vyšetření na surru (Trypanosoma evansi) uvedené v části 3 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, jež bylo provedeno na vzorcích odebraných alespoň 6 měsíců po odstranění nakažených zvířat ze zařízení;

k)

splňují veterinární požadavky, pokud jde o nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), stanovené v příloze II části 5 kapitole II;

l)

v době pobytu nebyla alespoň 30 dnů, jak je stanoveno v písmeni b), v kontaktu se zvířaty, která nesplňovala požadavky stanovené v písmeni a) a v písm. c) až k);

m)

ke dni odběru spermatu, oocytů nebo embryí byla klinicky vyšetřena veterinárním lékařem a nevykazovala žádné příznaky nákazy;

n)

jsou identifikována v souladu s čl. 73 odst. 1 nebo 2 nebo článkem 74 nařízení (EU) 2019/2035;

o)

nebyla použita k přirozené plemenitbě po dobu alespoň 30 dnů před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí a v průběhu období odběru.

Článek 39

Pravidla pro veterinární osvědčení

1.   Před podepsáním veterinárního osvědčení pro přemístění zásilek zárodečných produktů psů nebo koček mezi členskými státy provede úřední veterinární lékař:

a)

vizuální prohlídku přepravního kontejneru, aby zkontroloval:

i)

pečeť a číslo upevněné provozovatelem na přepravní kontejner; nebo

ii)

v případě potřeby zárodečné produkty umístěné v přepravním kontejneru a po této kontrole přepravní kontejner zapečetil a očísloval;

b)

dokladovou kontrolu údajů předložených provozovatelem, aby zkontroloval, zda:

i)

informace, které mají být osvědčeny, jsou doloženy záznamy vedenými v zařízení;

ii)

označení na pejetách nebo jiných baleních provedené v souladu s článkem 11 odpovídá číslu uvedenému ve veterinárním osvědčení a na kontejneru, v němž se přepravují;

iii)

byly splněny požadavky stanovené v článku 36.

2.   Před podepsáním veterinárního osvědčení pro přemístění zásilek zárodečných produktů suchozemských zvířat jiných než skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých chovaných v uzavřených zařízeních mezi členskými státy provede úřední veterinární lékař:

a)

vizuální prohlídku přepravního kontejneru, aby zkontroloval:

i)

pečeť a číslo upevněné veterinárním lékařem zařízení odpovědným za činnosti prováděné v uzavřeném zařízení na přepravní kontejner; nebo

ii)

v případě potřeby zárodečné produkty umístěné v přepravním kontejneru a po této kontrole přepravní kontejner zapečetil a očísloval;

b)

dokladovou kontrolu údajů uvedených veterinárním lékařem zařízení odpovědným za činnosti prováděné v uzavřeném zařízení, aby zkontroloval, zda:

i)

informace, jež mají být osvědčeny, jsou doloženy záznamy vedenými v uzavřeném zařízení;

ii)

označení na pejetách nebo jiných baleních provedené v souladu s článkem 11 odpovídá číslu uvedenému ve veterinárním osvědčení a na kontejneru, v němž se přepravují;

iii)

byly splněny požadavky stanovené v článku 37.

3.   Před podepsáním veterinárního osvědčení pro přemístění zásilek zárodečných produktů zvířat čeledí Camelidae nebo Cervidae mezi členskými státy provede úřední veterinární lékař:

a)

vizuální prohlídku přepravního kontejneru, aby zkontroloval:

i)

pečeť a číslo upevněné provozovatelem na přepravní kontejner; nebo

ii)

v případě potřeby zárodečné produkty umístěné v přepravním kontejneru a po této kontrole přepravní kontejner zapečetil a očísloval;

b)

dokladovou kontrolu údajů uvedených provozovatelem, aby zkontroloval, zda:

i)

informace, jež mají být osvědčeny, jsou doloženy záznamy vedenými v zařízení;

ii)

označení na pejetách nebo jiných baleních provedené v souladu s článkem 11 odpovídá číslu uvedenému ve veterinárním osvědčení a na kontejneru, v němž se přepravují;

iii)

byly splněny požadavky stanovené v článku 38.

4.   Úřední veterinární lékař provede kontroly a vyšetření stanovené v odstavcích 1, 2 a 3 a vystaví veterinární osvědčení ve lhůtě 72 hodin před dobou odeslání zásilky zárodečných produktů.

5.   Veterinární osvědčení podle odstavců 1, 2 a 3 platí po dobu 10 dnů od data vydání.

Článek 40

Požadavky na veterinární osvědčení pro zásilky zárodečných produktů chovaných suchozemských zvířat jiných než skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých přemísťované mezi členskými státy

Veterinární osvědčení pro přemísťování zásilek zárodečných produktů psů a koček a suchozemských zvířat jiných než z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých chovaných v uzavřených zařízeních nebo zvířat čeledí Camelidae nebo Cervidae mezi členskými státy obsahuje alespoň informace uvedené v příloze IV bodě 2.

Článek 41

Požadavek na hlášení přemísťování zásilek zárodečných produktů chovaných suchozemských zvířat jiných než z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých mezi členskými státy provozovateli předem

Při přemísťování zárodečných produktu psů nebo koček, suchozemských zvířat jiných než z řad skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých chovaných v uzavřených zařízeních nebo zvířat čeledí Camelidae nebo Cervidae do jiného členského státu provozovatel předem ohlásí příslušnému orgánu v členském státě původu zásilek zamýšlené přemístění uvedených zásilek zárodečných produktů.

Článek 42

Informace nezbytné při hlášení přemísťování zásilek zárodečných produktů chovaných suchozemských zvířat jiných než skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých mezi členskými státy

Provozovatelé, kteří jsou povinni podat hlášení příslušnému orgánu v členském státě původu zásilek v souladu s článkem 41, poskytnou tomuto příslušnému orgánu o každé zásilce zárodečných produktů, která má být přemístěna do jiného členského státu, informace uvedené v příloze IV bodě 2 písm. a) až f).

Článek 43

Nouzové postupy pro hlášení přemísťování zásilek zárodečných produktů chovaných suchozemských zvířat jiných než z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých mezi členskými státy v případě přerušení dodávky elektřiny a jiného narušení systému IMSOC

1.   V případě přerušení dodávky elektřiny a jiného narušení systému IMSOC ohlásí příslušný orgán místa původu zásilky zárodečných produktů psů nebo koček, chovaných suchozemských zvířat jiných než z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých chovaných v uzavřených zařízeních nebo zvířat čeledí Camelidae nebo Cervidae, které mají být přemístěny do jiného členského státu, Komisi a příslušnému orgánu místa určení přemístění této zásilky faxem nebo e-mailem.

2.   Hlášení podle odstavce 1 učiní příslušný orgán místa původu zásilky zárodečných produktů v souladu s nouzovými postupy, které se mají použít v případě nedostupnosti některé z funkcionalit systému IMSOC.

KAPITOLA 4

Další pravidla pro udělování odchylek pro zárodečné produkty ze strany příslušných orgánů

Článek 44

Další pravidla pro udělování odchylek pro zárodečné produkty určené pro vědecké účely ze strany příslušných orgánů

1.   Příslušné orgány členských států původu mohou udělit odchylky pro přemístění zárodečných produktů určených pro vědecké účely, které nesplňují veterinární požadavky stanovené v kapitolách 1 nebo 3, do jiného členského státu, pokud provozovatel odesílajícího zařízení získal předchozí písemný souhlas příslušného orgánu členského státu určení s přijetím zásilky zárodečných produktů.

2.   Příslušný orgán členského státu určení vydá souhlas s přijetím zásilky zárodečných produktů podle odstavce 1 pouze v případě, že provozovatel zařízení, které má tyto zárodečné produkty přijmout, zajistí, aby byly zárodečné produkty použity pouze pro vědecké účely za podmínek, které znemožňují šíření nákaz kategorie D.

Článek 45

Další pravidla pro udělování odchylek pro zárodečné produkty přemísťované do genových bank v jiném členském státě ze strany příslušných orgánů

1.   Příslušné orgány členských států původu mohou udělit odchylky pro přemístění zárodečných produktů do genových bank v jiném členském státě, pokud provozovatel odesílajícího zařízení získal předchozí písemný souhlas příslušného orgánu členského státu určení s přijetím zásilky zárodečných produktů, v případě:

a)

zárodečných produktů ohrožených plemen, které nesplňují veterinární požadavky stanovené v kapitole 1; nebo

b)

zárodečných produktů suchozemských zvířat jiných než z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, která jsou chována v uzavřených zařízeních, jež nesplňují veterinární požadavky stanovené v článku 37.

2.   Příslušný orgán členského státu určení vydá souhlas s přijetím zásilky zárodečných produktů uvedených v odstavci 1 pouze v případě, že:

a)

provozovatel genové banky, která má tyto zárodečné produkty přijmout, zajistí, aby byly zárodečné produkty použity pouze pro konzervaci ex situ a udržitelné použití genetických zdrojů chovaných suchozemských zvířat, pro které byla přijímající genová banka zřízena;

b)

má dostatečné informace, včetně informací poskytnutých příslušným orgánem členského státu původu nebo výsledky vyšetření, nebo provede ošetření zárodečných produktů, které mu umožní zabránit šíření slintavky a kulhavky, nákazy virem moru skotu a jiných nákaz uvedených na seznamu.

Článek 46

Pravidla pro dokument obsahující vlastní prohlášení a informace, které v něm mají být obsaženy, týkající se zárodečných produktů určených pro vědecké účely nebo k přemístění do genových bank v jiném členském státě

1.   Pokud mají být zárodečné produkty určené pro vědecké účely nebo pro uskladnění v genových bankách přemístěny do jiného členského státu, provozovatel odesílajícího zařízení zajistí, aby byl k zárodečným produktům v průběhu přepravy do místa určení přiložen dokument obsahující vlastní prohlášení.

2.   Provozovatel odesílajícího zařízení zajistí, aby dokument obsahující vlastní prohlášení uvedený v odstavci 1 obsahoval alespoň tyto informace:

a)

název a adresa odesílatele a příjemce,

b)

název a adresa místa odeslání a místa určení;

c)

pokud byly zárodečné produkty přemístěny do a ze zařízení pro zpracování zárodečných produktů, data těchto přemístění;

d)

typ zárodečných produktů a druhy dárcovských zvířat;

e)

počet pejet nebo jiných balení v odesílané zásilce;

f)

tyto informace umožňující identifikaci zárodečných produktů:

i)

označení na pejetách nebo jiných baleních;

ii)

místo a datum jejich odběru nebo produkce;

g)

dostupné výsledky vyšetření podle čl. 45 odst. 2 písm. b).

Článek 47

Hlášení přemísťování zárodečných produktů určených pro vědecké účely nebo do genových bank mezi členskými státy ze strany provozovatelů předem

Pokud mají být zárodečné produkty určené pro vědecké účely nebo pro uskladnění v genových bankách přemístěny do jiného členského státu, provozovatel odesílajícího zařízení předem ohlásí příslušnému orgánu v členském státě původu zásilky zamýšlené přemístění těchto zárodečných produktů a poskytne informace uvedené v čl. 46 odst. 2 písm. a) až g).

Článek 48

Nouzové postupy pro hlášení přemísťování zásilek zárodečných produktů určených pro vědecké účely nebo do genových bank mezi členskými státy v případě přerušení dodávky elektřiny a jiného narušení systému IMSOC

1.   V případě přerušení dodávky elektřiny a jiného narušení systému IMSOC ohlásí příslušný orgán místa původu zásilky zárodečných produktů určených pro vědecké účely nebo pro uskladnění v genových bankách, které mají být přemístěny do jiného členského státu, Komisi a příslušnému orgánu místa určení přemístění této zásilky faxem nebo e-mailem.

2.   Hlášení podle odstavce 1 učiní příslušný orgán místa původu zásilky zárodečných produktů v souladu s nouzovými postupy, které se mají použít v případě nedostupnosti některé z funkcionalit systému IMSOC.

ČÁST IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 49

Přechodná opatření

1.   Střediska pro odběr spermatu, střediska pro skladování spermatu, týmy pro odběr embryí a týmy pro produkci embryí, které byly schváleny do 21. dubna 2021 v souladu se směrnicemi 88/407/EHS, 89/556/EHS, 90/429/EHS a 92/65/EHS zmíněnými v čl. 270 odst. 2 v šesté, sedmé, osmé a dvanácté odrážce nařízení (EU) 2016/429, se považují za schválené v souladu s tímto nařízením.

Ve všech ostatních ohledech pro ně platí pravidla stanovená v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2016/429.

2.   Pejety a jiná balení, v nichž jsou umístěny, skladovány a přepravovány sperma, oocyty nebo embrya bez ohledu na to, zda jsou rozděleny do jednotlivých dávek, a které jsou označeny před 21. dubnem 2021 v souladu se směrnicemi 88/407/EHS, 89/556/EHS, 90/429/EHS a 92/65/EHS, se považují za označené v souladu s tímto nařízením.

3.   Veterinární osvědčení vystavená před 21. dubnem 2021 v souladu se směrnicemi 88/407/EHS, 89/556/EHS, 90/429/EHS a 92/65/EHS, se považují za vystavená v souladu s tímto nařízením.

Článek 50

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 21. dubna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2019.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Směrnice Rady 88/407/EHS ze dne 14. června 1988 o veterinárních požadavcích na obchod se spermatem skotu uvnitř Společenství a na jeho dovoz (Úř. věst. L 194, 22.7.1988, s. 10).

(3)  Směrnice Rady 89/556/EHS ze dne 25. září 1989 o veterinárních otázkách obchodu s embryi skotu ve Společenství a dovozů těchto embryí ze třetích zemí (Úř. věst. L 302, 19.10.1989, s. 1).

(4)  Směrnice Rady 90/429/EHS ze dne 26. června 1990, kterou se stanoví veterinární požadavky na obchod se spermatem prasat uvnitř Společenství a na jeho dovoz (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 62).

(5)  Směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A části I směrnice 90/425/EHS (Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54).

(6)  http://www.oie.int/index.php?id=169&L=0&htmfile=chapitre_coll_semen.htm.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

(8)  https://www.icar.org/

(9)  Rozhodnutí Komise 2003/24/ES ze dne 30. prosince 2002 o vývoji integrovaného počítačového veterinárního systému (Úř. věst. L 8, 14.1.2003, s. 44).

(10)  Rozhodnutí Komise 2004/292/ES ze dne 30. března 2004 o zavedení systému Traces a o změně rozhodnutí 92/486/EHS (Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 63).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66).

(13)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 308, 4.12.2018, s. 21).

(14)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 ze dne 28. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 115).

(15)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status prostý nákazy pro určité nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy (viz strana 211 v tomto čísle Úředního věstníku).

(16)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie (viz strana 140 v tomto čísle Úředního věstníku).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003 (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 1).


PŘÍLOHA I

PRAVIDLA PRO ODBĚR, PRODUKCI, ZPRACOVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ ZÁRODEČNÝCH PRODUKTŮ SKOTU, PRASAT, OVCÍ, KOZ A KOŇOVITÝCH UVEDENÁ V ČÁSTI II KAPITOLE 1

ČÁST 1

POŽADAVKY NA STŘEDISKA PRO ODBĚR SPERMATU PODLE ČLÁNKU 4

1.

Mezi povinnosti veterinárního lékaře střediska podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu i) patří:

a)

veterinární lékař střediska zajistí, aby:

i)

ve středisku pro odběr spermatu byla ustájena pouze zvířata, která nebyla použita k přirozené plemenitbě po dobu alespoň 30 dnů před datem prvního odběru spermatu a v průběhu období odběru;

ii)

ve středisku pro odběr spermatu byly záznamy vedeny v souladu s požadavky stanovenými v čl. 8 odst. 1 písm. a);

iii)

bylo zabráněno vstupu nepovolaných osob;

iv)

oprávnění návštěvníci dodržovali veterinární požadavky a požadavky na biologickou bezpečnost uvedené v písm. c) bodě i);

v)

byla každá jednotlivá dávka spermatu zřetelně označena v souladu s požadavky stanovenými v článku 10;

vi)

se odběr, zpracovávání a skladování spermatu provádělo pouze v prostorách k tomu zvlášť určených a za přísných hygienických podmínek;

vii)

bylo v daném středisku pro odběr spermatu zpracováváno a skladováno pouze sperma odebrané ve středisku pro odběr spermatu, přičemž sperma nesmí přijít do kontaktu s jakoukoli jinou zásilkou zárodečných produktů s nižším nákazovým statusem;

viii)

se všechny nástroje, které během odběru a zpracování spermatu přicházejí do styku se spermatem nebo dárcovským zvířetem byly před použitím vyčištěny a buď dezinfikovány, nebo sterilizovány, s výjimkou nových nástrojů na jedno použití;

ix)

pokud se v případě koňovitých středisko pro odběr spermatu nachází v blízkosti registrovaného zařízení, jež zahrnuje rovněž středisko umělého oplodnění nebo plemenitby, byly nástroje a vybavení, s nimiž přicházejí do styku dárcovská zvířata, jejich sperma a jiná zvířata nacházející se ve středisku pro odběr spermatu a sperma, nástroje a vybavení používané pro umělé oplodnění nebo přirozenou plemenitbu důsledně odděleny;

x)

byly veškeré biologické produkty pocházející ze zvířat, jež byly použity při zpracování spermatu, včetně ředidel, přísad nebo nastavovadel, pořízeny ze zdrojů, které nepředstavují žádné veterinární riziko nebo které byly před použitím ošetřeny, aby bylo takovému riziku zabráněno;

xi)

byly před zahájením každého naplňování skladovacího kontejneru a přepravního kontejneru vyčištěny a buď dezinfikovány, nebo sterilizovány, s výjimkou kontejnerů na jedno použití;

xii)

kryogenní látky použité pro konzervaci nebo skladování spermatu nebyly dříve použity pro jiné produkty;

xiii)

personál zaměstnaný ve středisku pro odběr spermatu absolvoval náležité školení v oblasti dezinfekčních a hygienických technik, aby se předešlo šíření nákaz;

b)

odchylně od písm. a) bodu vii) může veterinární lékař střediska povolit, aby bylo ve středisku pro odběr spermatu zpracováno sperma, které nebylo odebráno ve středisku pro odběr spermatu, pokud jsou splněny následující podmínky:

i)

toto sperma je odebráno od zvířat, která splňují následující požadavky stanovené v příloze II

pokud jde o skot, požadavky stanovené v části 1 kapitole I bodě 1 písm. b), případně v části 5 kapitolách I, II a III uvedené přílohy,

pokud jde o prasata, požadavky stanovené v části 2 kapitole I bodě 1 písm. b), případně v části 5 kapitolách I a IV uvedené přílohy,

pokud jde o ovce a kozy, požadavky stanovené v části 3 kapitole I bodě 1 písm. c), případně v části 5 kapitolách I, II a III uvedené přílohy,

pokud jde o koňovité, v části 4 kapitole I bodě 1 písm. a) uvedené přílohy;

ii)

zpracování je prováděno se zvláštním vybavením nebo v jiné době než sperma určené k přemístění do jiného členského státu, přičemž se v druhém případě vybavení po použití vyčistí a sterilizuje;

iii)

toto sperma se nepřemístí do jiného členského státu a v žádném okamžiku nepřijde do styku nebo není uskladněno se spermatem určeným k přemístění do jiného členského státu;

iv)

toto sperma lze identifikovat podle označení, které musí být odlišné od označení uvedeného v písm. a) bodě v);

c)

veterinární lékař střediska:

i)

stanoví veterinární požadavky a požadavky na biologickou bezpečnost pro provoz střediska pro odběr spermatu a opatření s cílem zajistit splnění těchto požadavků;

ii)

přijme do střediska pro odběr spermatu pouze zvířata druhů, jejichž sperma má být odebráno;

d)

odchylně od písm. c) bodu ii) může veterinární lékař střediska povolit přijetí chovaných zvířat jiných než z řad skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých do střediska pro odběr spermatu, pokud nepředstavují žádné riziko infekce pro ty druhy, jejichž sperma má být odebráno, a splňují veterinární požadavky a požadavky na biologickou bezpečnost uvedené v písm. c) bodě i);

e)

veterinární lékař střediska pro odběr spermatu u koňovitých umístěných v blízkosti registrovaného zařízení, jež zahrnuje i středisko umělého oplodnění nebo plemenitby, zajistí, že koňovití přicházející do zařízení splňují požadavky čl. 23 odst. 1 písm. a) až c), a může rozhodnout, že pokud nelze vyloučit přímý kontakt dárcovských hřebců s klisnami nebo kastrovanými hřebci z důvodu vydráždění nebo s nekastrovanými hřebci používanými v zařízení mimo středisko pro odběr spermatu k přirozené plemenitbě, musí tyto klisny a hřebci splňovat všechny požadavky čl. 23 odst. 1.

2.

Požadavky na zařízení, vybavení a pracovní postupy střediska pro odběr spermatu podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu i) jsou tyto:

a)

středisko pro odběr spermatu musí mít minimálně:

i)

uzamykatelné prostory pro ustájení zvířat a u koňovitých v případě potřeby výběh, fyzicky oddělený od zařízení pro odběr spermatu, místnosti pro zpracování spermatu a místnosti pro skladování spermatu;

ii)

izolační zařízení pro zvířata, jejichž vyšetření podle přílohy II tohoto nařízení nebyla uspokojivá nebo která vykazují příznaky nebo známky kterékoli z nákaz kategorie D týkajících se skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých, přičemž toto izolační zařízení nemá žádné přímé napojení na běžné ustájení uvedené v bodě i);

iii)

zařízení pro odběr spermatu, která mohou být ve venkovním prostoru, pokud jsou chráněna před nepříznivým počasím a vybavena protiskluzovou podlahou v místě odběru spermatu a kolem něj;

iv)

samostatnou místnost pro čištění a dezinfekci nebo sterilizaci vybavení;

v)

místnost pro zpracování spermatu, oddělenou od zařízení pro odběr spermatu a místnosti pro čištění vybavení uvedené v bodě iv), která nemusí být nutně na stejném místě;

vi)

místnost pro skladování spermatu, která nemusí být nutně na stejném místě; místnost pro skladování spermatu musí být vybavena potřebným zařízením pro skladování zárodečných produktů, jehož stavební řešení je takové, aby tyto zárodečné produkty a zařízení byly chráněny před nepříznivými povětrnostními vlivy a vlivy prostředí;

b)

středisko pro odběr spermatu musí být konstruováno nebo izolováno způsobem, který zabrání jakémukoli kontaktu se zvířaty vně střediska;

c)

středisko pro odběr spermatu musí být konstruováno způsobem, který umožní snadné čištění a dezinfekci celého střediska kromě kancelářských prostor a v případě koňovitých i výběhu;

d)

středisko pro odběr spermatu musí být konstruováno způsobem, který účinně zabrání v přístupu nepovolaným osobám.

ČÁST 2

POŽADAVKY NA SCHVÁLENÍ TÝMU PRO ODBĚR EMBRYÍ PODLE ČLÁNKU 4

1.

Mezi povinnosti veterinárního lékaře týmu pro odběr embryí podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu ii) patří:

a)

týmový veterinární lékař je odpovědný za všechny operace, které provádí tým pro odběr embryí, zejména za:

i)

ověření identity a nákazového statusu dárcovských zvířat;

ii)

klinické vyšetření a chirurgické zákroky u dárcovských zvířat;

iii)

dezinfekci a hygienické postupy, včetně postupů zajišťujících, aby byla embrya přepravována do laboratoře hygienickým a bezpečným způsobem;

iv)

vedení záznamů v souladu s požadavky stanovenými v čl. 8 odst. 1 písm. b);

v)

označování pejet a jiných balení, do nichž se ukládají embrya v souladu s požadavky stanovenými v čl. 10 odst. 1 a 5;

vi)

školení členů týmu pro odběr embryí v oblasti dezinfekčních a hygienických technik, aby se předešlo šíření nákaz;

b)

týmový veterinární lékař stanoví veterinární požadavky a požadavky na biologickou bezpečnost pro provoz týmu pro odběr embryí a opatření s cílem zajistit splnění těchto požadavků, včetně vyšetření vzorků v rámci režimu kontroly kvality.

2.

Zařízení, vybavení a pracovní postupy týmu pro odběr embryí podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu ii) splňují požadavky podle následujících písmen a) a b):

a)

tým pro odběr embryí musí mít k dispozici laboratoř s náležitým vybavením, kde lze vyšetřovat, zpracovávat a balit embrya, a tato laboratoř musí být buď:

i)

stálou laboratoří, která musí mít:

místnost na zpracování embryí, fyzicky oddělenou od prostoru pro odběry od dárcovských zvířat,

místnost nebo prostor pro čištění a sterilizaci nástrojů používaných pro odběr a zpracování embryí, s výjimkou případů používání pouze nového jednorázového vybavení,

prostor pro skladování embryí;

nebo

ii)

mobilní laboratoří, která musí:

mít speciálně zařízenou část vozidla, rozdělenou na dva oddělené sektory: sterilní sektor – na vyšetřování a zpracování embryí; a ukládací sektor – na vybavení a materiály používané ve styku s dárcovskými zvířaty,

používat pouze nové vybavení na jedno použití, pokud se sterilizace vybavení a přívod tekutin a ostatních produktů potřebných pro odběr a zpracování embryí neprovádí ve stálé laboratoři.

Laboratoře podle bodů i) a ii) musí být navrženy a uspořádány tak, aby se zabránilo křížové kontaminaci embryí, a činnosti týmu se provádějí způsobem, který brání této křížové kontaminaci;

b)

tým pro odběr embryí musí mít k dispozici skladovací prostory, které splňují tyto podmínky:

i)

zahrnují alespoň jednu uzamykatelnou místnost na skladování embryí;

ii)

umožňují snadné čištění a dezinfekci;

iii)

musí trvale vést záznamy o všech přijímaných a vydávaných embryích;

iv)

musí mít skladovací kontejnery na embrya.

ČÁST 3

POŽADAVKY NA SCHVÁLENÍ TÝMU PRO PRODUKCI EMBRYÍ PODLE ČLÁNKU 4

1.

Kromě povinností uvedených v části 2 bodě 1 této přílohy veterinární lékař týmu pro produkci embryí podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu ii) zajistí, aby členové týmu pro produkci embryí absolvovali náležité školení v oblasti tlumení nákaz a laboratorních technik, zejména postupů práce za sterilních podmínek.

2.

Kromě požadavků uvedených v části 2 bodě 2 této přílohy splňují zařízení, vybavení a pracovní postupy týmu pro produkci embryí podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu iii) tyto požadavky:

a)

tým pro produkci embryí musí mít k dispozici stálou laboratoř, která musí mít:

i)

náležité vybavení a příslušenství, včetně samostatných místností nebo prostor pro:

izolaci oocytů z vaječníků,

zpracování oocytů a embryí, a

skladování embryí a spermatu;

ii)

zařízení s laminárním prouděním či jiné vhodné zařízení na technické operace ve specifických sterilních podmínkách (zejména zpracování oocytů, embryí a spermatu); odstřeďování spermatu lze však při dodržení veškerých hygienických podmínek provádět mimo zařízení s laminárním prouděním či jiné zařízení;

b)

v případě, že se oocyty a jiné tkáně odebírají na jatkách, musí mít tým pro produkci embryí k dispozici vhodné vybavení pro hygienický a bezpečný odběr a přepravu vaječníků a jiných tkání do laboratoře ke zpracování;

c)

tým pro produkci embryí může zajistit provedení odběru oocytů externě skupinou odborníků pod podmínkou, že jejich činnost je zahrnuta ve schválení týmu pro produkci embryí příslušným orgánem a povinnosti týmového veterinárního lékaře uvedené v bodě 1 se vztahují i na jejich činnosti;

d)

tým pro produkci embryí používá sperma, které:

i)

splňuje požadavky tohoto nařízení;

ii)

je uskladněno pro potřeby týmu pro produkci embryí v samostatných skladovacích kontejnerech v prostorách podle části 2 bodu 2 písm. b) pro skladování vyprodukovaných embryí.

ČÁST 4

POŽADAVKY NA SCHVÁLENÍ ZAŘÍZENÍ PRO ZPRACOVÁNÍ ZÁRODEČNÝCH PRODUKTŮ PODLE ČLÁNKU 4

1.

Mezi povinnosti veterinárního lékaře střediska podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu i) patří, že:

a)

veterinární lékař zařízení zajistí, aby:

i)

v zařízení pro zpracování zárodečných produktů byly záznamy vedeny v souladu s požadavky stanovenými v čl. 8 odst. 1 písm. c);

ii)

bylo zabráněno vstupu nepovolaných osob;

iii)

oprávnění návštěvníci dodržovali veterinární požadavky a požadavky na biologickou bezpečnost uvedené v písm. b) bodě i);

iv)

byla každá jednotlivá dávka spermatu, oocytů nebo embryí zřetelně označena v souladu s požadavky na sledovatelnost stanovenými v článku 10;

v)

se zpracovávání a skladování zárodečných produktů provádělo pouze v prostorách k tomu zvlášť určených a za přísných hygienických podmínek;

vi)

všechny nástroje, které přicházejí do styku se zárodečnými produkty, byly před použitím řádně vyčištěny a buď dezinfikovány, nebo sterilizovány, s výjimkou nových nástrojů na jedno použití;

vii)

byly před zahájením každého naplňování skladovací kontejnery a přepravní kontejnery vyčištěny a buď dezinfikovány, nebo sterilizovány, s výjimkou kontejnerů na jedno použití;

viii)

kryogenní látky použité pro konzervaci nebo skladování zárodečných produktů nebyly dříve použity pro jiné produkty;

ix)

personál zařízení pro zpracování zárodečných produktů absolvoval náležité školení:

v oblasti dezinfekčních a hygienických technik, aby se předešlo šíření nákaz,

pro účely zpracování zárodečných produktů, v oblasti laboratorních technik, a zejména postupů práce ve sterilních podmínkách;

b)

veterinární lékař zařízení:

i)

stanoví veterinární požadavky a požadavky na biologickou bezpečnost pro provoz zařízení pro zpracování zárodečných produktů a opatření s cílem zajistit splnění těchto požadavků;

ii)

přijme do zařízení pro zpracování zárodečných produktů pouze sperma, oocyty nebo embrya odebrané, vyprodukované, zpracované a uskladněné ve schváleném zařízení zacházejícím se zárodečnými produkty a přepravované za podmínek, které zajišťují, aby nedošlo ke křížové kontaminaci spermatu, oocytů nebo embryí, tak, že nepřijdou do styku se zárodečnými produkty, které nesplňují pravidla stanovená v tomto nařízení.

2.

Požadavky na zařízení, vybavení a pracovní postupy zařízení pro zpracování zárodečných produktů podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu iv) jsou:

a)

zařízení pro zpracování zárodečných produktů musí mít minimálně:

i)

místnost pro zpracování zárodečných produktů oddělenou od místnosti pro skladování zárodečných produktů podle bodu ii) a místnosti používané pro čištění vybavení podle bodu iii);

ii)

místnost pro skladování zárodečných produktů, která nemusí nutně být na stejném místě, vybavenou potřebným zařízením pro skladování zárodečných produktů, jejíž konstrukční řešení je takové, aby tyto zárodečné produkty a zařízení byly chráněny před nepříznivými povětrnostními vlivy a vlivy prostředí;

iii)

samostatnou místnost pro čištění a dezinfekci nebo sterilizaci vybavení;

b)

pokud zpracování není omezeno na zárodečné produkty dodané z jednoho schváleného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty nebo není omezeno na zárodečný produkt jednoho typu nebo jednoho živočišného druhu, musí mít zařízení pro zpracování zárodečných produktů zavedeny postupy, které zajišťují, aby bylo:

i)

zpracování každé zásilky zárodečných produktů časově odděleno; a

ii)

vybavení před zpracováním dalších zásilek vyčištěno a dezinfikováno;

c)

pokud skladování není omezeno na zárodečné produkty jednoho typu nebo jednoho živočišného druhu,

i)

musí mít zařízení pro zpracování zárodečných produktů odlišné skladovací kontejnery určené pro každý typ a druh zárodečných produktů, které jsou skladovány v místnosti pro skladování zárodečných produktů podle písm. a) bodu ii), a

ii)

manipulaci s uskladněnými zárodečnými produkty různých typů a druhů musí provádět samostatný personál nebo tato manipulace musí probíhat v jinou dobu;

d)

zařízení pro zpracování zárodečných produktů musí být konstruováno tak, aby mohlo být snadno vyčištěno a dezinfikováno, kromě kancelářských prostor;

e)

zařízení pro zpracování zárodečných produktů musí být konstruováno způsobem, který účinně zabrání v přístupu nepovolaným osobám.

ČÁST 5

POŽADAVKY NA SCHVÁLENÍ STŘEDISKA PRO SKLADOVÁNÍ ZÁRODEČNÝCH PRODUKTŮ PODLE ČLÁNKU 4

1.

Mezi povinnosti veterinárního lékaře střediska podle čl. 4 odst. 1 písm. a) bodu i) patří:

a)

veterinární lékař střediska zajistí, aby:

i)

ve středisku pro skladování zárodečných produktů byly záznamy vedeny v souladu s požadavky stanovenými v čl. 8 odst. 1 písm. c);

ii)

bylo účinně zabráněno vstupu nepovolaných osob;

iii)

oprávnění návštěvníci dodržovali veterinární požadavky a požadavky na biologickou bezpečnost uvedené v písm. b) bodě i);

iv)

byla každá jednotlivá dávka spermatu, oocytů nebo embryí zřetelně označena v souladu s požadavky stanovenými v článku 10;

v)

se skladování zárodečných produktů provádělo pouze v prostorách k tomu zvlášť určených a za přísných hygienických podmínek;

vi)

všechny nástroje, které přicházejí do styku se zárodečnými produkty, byly před použitím řádně vyčištěny a buď dezinfikovány, nebo sterilizovány, s výjimkou nových nástrojů na jedno použití;

vii)

byly před zahájením každého naplňování skladovací kontejnery a přepravní kontejnery vyčištěny a buď dezinfikovány, nebo sterilizovány, s výjimkou kontejnerů na jedno použití;

viii)

kryogenní látky použité pro konzervaci nebo skladování zárodečných produktů nebyly dříve použity pro jiné produkty;

ix)

personál zaměstnaný ve středisku pro skladování zárodečných produktů absolvoval náležité školení v oblasti dezinfekčních a hygienických technik, aby se předešlo šíření nákaz;

b)

veterinární lékař střediska:

i)

stanoví veterinární požadavky a požadavky na biologickou bezpečnost pro provoz střediska pro skladování zárodečných produktů a opatření s cílem zajistit splnění těchto požadavků;

ii)

přijme do střediska pro skladování zárodečných produktů pouze sperma, oocyty nebo embrya odebrané, vyprodukované, zpracované a uskladněné ve schváleném zařízení zacházejícím se zárodečnými produkty a přepravované za podmínek, které zajišťují, aby nedošlo ke křížové kontaminaci spermatu, oocytů nebo embryí, tak, že nepřijdou do styku se zárodečnými produkty, které nesplňují pravidla stanovená v tomto nařízení.

2.

Požadavky na zařízení, vybavení a pracovní postupy střediska pro skladování zárodečných produktů podle čl. 4 odst. 1 písm. b) bodu v) jsou tyto:

a)

středisko pro skladování zárodečných produktů musí mít místnost pro skladování vybavenou potřebným zařízením pro skladování zárodečných produktů, jejíž konstrukční řešení je takové, aby tyto zárodečné produkty a zařízení byly chráněny před nepříznivými povětrnostními vlivy a vlivy prostředí;

b)

pokud skladování není omezeno na zárodečné produkty jednoho typu nebo jednoho živočišného druhu,

i)

středisko pro skladování zárodečných produktů musí mít odlišné skladovací kontejnery určené pro každý typ a druh zárodečných produktů, které jsou skladovány ve středisku, a

ii)

manipulaci s uskladněnými zárodečnými produkty různých typů a druhů musí provádět samostatný personál nebo tato manipulace musí probíhat v jinou dobu;

c)

středisko pro skladování zárodečných produktů musí být konstruováno tak, aby mohlo být snadno vyčištěno a dezinfikováno, kromě kancelářských prostor;

d)

středisko pro skladování zárodečných produktů musí být konstruováno nebo izolováno způsobem, který zabrání jakémukoli kontaktu se zvířaty vně střediska;

e)

středisko pro skladování zárodečných produktů musí být konstruováno způsobem, který účinně zabrání v přístupu nepovolaným osobám.


PŘÍLOHA II

DALŠÍ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA SKOT, OVCE, KOZY, PRASATA A KOŇOVITÉ, OD NICHŽ SE ODEBÍRAJÍ ZÁRODEČNÉ PRODUKTY, A POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE KARANTÉNY A LABORATORNÍCH ČI JINÝCH VYŠETŘENÍ TĚCHTO ZVÍŘAT PODLE ČÁSTI III KAPITOLY 1 ODDÍLU 2

ČÁST 1

DALŠÍ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA SKOT, OD NĚJŽ SE ODEBÍRAJÍ ZÁRODEČNÉ PRODUKTY, A POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE KARANTÉNY A LABORATORNÍCH ČI JINÝCH VYŠETŘENÍ TĚCHTO ZVÍŘAT PODLE ČLÁNKU 20

Kapitola I

Další veterinární požadavky na skot, od nějž se odebírá sperma, a požadavky týkající se karantény a laboratorních či jiných vyšetření těchto zvířat

1.

Pro veškerý skot přijatý do střediska pro odběr spermatu platí tyto požadavky:

a)

zvířata musí být podrobena karanténě v karanténním zařízení, kde byli přítomni pouze jiní sudokopytníci s alespoň stejným nákazovým statusem;

b)

ve lhůtě 30 dnů před začátkem karantény podle písmene a) musí zvířata podstoupit následující vyšetření, a to ve všech případech s negativním výsledkem, s výjimkou testu na protilátky proti bovinní virové diarrhoee, jak je uvedeno v bodě v):

i)

pokud jde o infekci komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis), intradermální tuberkulinaci uvedené v bodě 1 části 2 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688;

ii)

pokud jde o nákazu patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis, sérologické vyšetření uvedené v bodě 1 části 1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688;

iii)

pokud jde o enzootickou leukózu skotu, sérologické vyšetření uvedené v písmeni a) části 4 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, s využitím odchylky podle čl. 20 odst. 2 písm. a);

iv)

pokud jde o infekční bovinní rinotracheitidu/infekční pustulární vulvovaginitidu, sérologické vyšetření (celý virus) vzorku krve, jestliže zvířata nepocházejí ze zařízení prostého infekční bovinní rinotracheitidy/infekční pustulární vulvovaginitidy;

v)

pokud jde o bovinní virovou diarrhoeu:

test izolace viru, test k prokázání genomu viru nebo test k prokázání virového antigenu, a

sérologické vyšetření ke stanovení přítomnosti nebo nepřítomnosti protilátek;

c)

v průběhu karantény podle písmene a) a ve lhůtě alespoň 21 dnů, nebo 7 dnů u vyšetření požadovaných podle bodů iv) a v), po přijetí do karanténního zařízení musí zvířata podstoupit následující vyšetření, a to ve všech případech s negativním výsledkem, s výjimkou testu na protilátky proti bovinní virové diarrhoee, jak je uvedeno v bodě iii):

i)

pokud jde o nákazu patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis, sérologické vyšetření uvedené v bodě 1 části 1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688;

ii)

pokud jde o infekční bovinní rinotracheitidu/infekční pustulární vulvovaginitidu, sérologické vyšetření (celý virus) na vzorku krve.

iii)

pokud jde o bovinní virovou diarrhoeu:

test izolace viru, test k prokázání genomu viru nebo test k prokázání virového antigenu, a

sérologické vyšetření ke stanovení přítomnosti nebo nepřítomnosti protilátek.

Jakémukoli séronegativnímu nebo séropozitivnímu zvířeti může být povolen vstup do střediska pro odběr spermatu pouze v případě, že nedojde k sérokonverzi u žádného zvířete, které bylo před vstupem do karanténního zařízení séronegativní.

Dojde-li k sérokonverzi, musí všechna zvířata, která zůstávají séronegativní, setrvat v karanténě delší období, dokud po dobu 3 týdnů již v této skupině zvířat nedojde k další sérokonverzi. Sérologicky pozitivním zvířatům může být povolen vstup do střediska pro odběr spermatu;

iv)

pokud jde o venerickou kampylobakteriózu skotu (Campylobacter fetus ssp. veneralis):

u zvířat mladších 6 měsíců nebo chovaných od tohoto věku až do umístění v karanténě podle písmene a) ve skupině zvířat stejného pohlaví bez kontaktu se samicemi, jediný test provedený na vzorku z výplachu umělé pochvy nebo na vzorku z předkožky; nebo

testy provedené na vzorcích z výplachu umělé pochvy nebo na vzorcích z předkožky odebraných při třech příležitostech v intervalu alespoň 7 dnů;

v)

pokud jde o trichomoniázu (Trichomonas foetus):

u zvířat mladších 6 měsíců nebo chovaných od tohoto věku až do umístění v karanténě podle písmene a) ve skupině zvířat stejného pohlaví bez kontaktu se samicemi, jediný test provedený na vzorku z předkožky; nebo

testy provedené na vzorcích z předkožky odebraných při třech příležitostech v intervalu alespoň 7 dnů.

Pokud je však výsledek některého z testů uvedených v písmeni c) pozitivní, musí být dotčené zvíře okamžitě odstraněno z karanténního zařízení. V případě karantény skupiny zvířat musí příslušný orgán přijmout všechna potřebná opatření, aby se v souladu s částí 1 kapitolou 1 této přílohy obnovila způsobilost zbývajících zvířat k přijetí do střediska pro odběr spermatu;

d)

před prvním odesláním spermatu býků séropozitivních na bovinní virovou diarrhoeu se vzorek spermatu každého zvířete podrobí testu izolace viru nebo enzymové imunoanalýze s enzymem vázaným na imunosorbent (ELISA) k prokázání antigenu viru bovinní virové diarrhoey. V případě pozitivního výsledku se býk ze střediska pro odběr spermatu odstraní a veškeré jeho sperma se zničí.

2.

Všechen skot chovaný ve středisku pro odběr spermatu musí být alespoň jednou za rok podroben těmto testům (povinné rutinní testy), a to s negativními výsledky:

a)

pokud jde o infekci komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis), intradermální tuberkulinaci uvedené v bodě 1 části 2 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688;

b)

pokud jde o nákazu patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis, sérologické vyšetření uvedené v bodě 1 části 1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688;

c)

pokud jde o enzootickou leukózu skotu, sérologické vyšetření uvedené v písmeni a) části 4 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688;

d)

pokud jde o infekční bovinní rinotracheitidu/infekční pustulární vulvovaginitidu, sérologické vyšetření (celý virus) na vzorku krve;

e)

pokud jde o bovinní virovou diarrhoeu, sérologické vyšetření na protilátky, které se provede jen u séronegativních zvířat.

Stane-li se některé zvíře séropozitivním, každý ejakulát tohoto zvířete odebraný po posledním negativním testu se buď zničí, nebo se s ním opětovně provedou testy na virus nebo na genom viru s negativními výsledky;

f)

pokud jde o venerickou kampylobakteriózu skotu, test na vzorku z předkožky. Vyšetření je vyžadováno pouze u býků produkujících sperma nebo přicházejících do styku s býky produkujícími sperma. Býci vracející se k odběru po přestávce delší 6 měsíců se podrobí testu v období 30 dnů před obnovením produkce;

g)

pokud jde o trichomoniázu, test na vzorku z předkožky. Vyšetření je vyžadováno pouze u býků produkujících sperma nebo přicházejících do styku s býky produkujícími sperma. Býci vracející se k odběru po přestávce delší 6 měsíců se podrobí testu v období 30 dnů před obnovením produkce.

3.

Jestliže je některý z testů uvedených v bodě 2 pozitivní, dotyčné zvíře se izoluje a sperma od něj odebrané po posledním negativním testu se nepřemístí do jiného členského státu, u bovinní virové diarrhoey s výjimkou spermatu z každého ejakulátu, které bylo při testu na virus nebo genom viru bovinní virové diarrhoey negativní.

Zvíře uvedené v prvním pododstavci se ze střediska pro odběr spermatu odstraní.

Sperma odebrané od všech ostatních zvířat ve středisku pro odběr spermatu od data odběru posledního vzorku s negativním výsledkem některého z testů podle bodu 2 se uloží odděleně a nesmí být předmětem přemísťování mezi členskými státy, dokud nebude obnoven nákazový status střediska pro odběr spermatu a uskladněné sperma nebude podrobeno příslušným úředním přezkoumáním, kterými bude vyloučena přítomnost patogenů způsobujících nákazy uvedené v bodě 2.

Kapitola II

Další veterinární požadavky na zvířata z řad skotu, která jsou dárci embryí získaných in vivo, a požadavky týkající se karantény těchto zvířat

1.

Dárcovský skot musí klinicky vyšetřit týmový veterinární lékař nebo člen týmu, který potvrdí, že zvířata v den odběrů embryí nevykazují žádné příznaky ani známky žádné z nákaz kategorie D týkajících se zvířat z řad skotu.

2.

Sperma použité k umělé inseminaci dárcovského skotu musí být odebráno, zpracováno a skladováno v souladu s požadavky uvedenými v příloze II části 1 kapitole I a v příloze III v části 1.

Kapitola III

Další veterinární požadavky na skot, od nějž se odebírají oocyty k produkci embryí in vitro, a požadavky týkající se karantény těchto zvířat

1.

Když se od jednotlivých živých zvířat z řad skotu odebírají oocyty (buď aspirací z chirurgicky odejmutých vaječníků („ovariektomie“), nebo ultrazvukově asistovanou transvaginální aspirací („odběr vajíček“)), platí pro dárcovská zvířata těchto oocytů požadavky stanovené v kapitole II.

2.

Pokud jde o dárcovský skot, od nějž se odebírají vaječníky a jiné tkáně po porážce na jatkách, nesmí jít o zvířata určená na porážku z důvodu schváleného eradikačního programu ani nesmí zvířata pocházet ze zařízení umístěného v uzavřeném pásmu vymezeném v důsledku výskytu nákazy kategorie A nebo nově se objevující nákazy podle článku 6 nařízení (EU) 2016/429 u dárcovského skotu.

3.

Jatka, kde se odebírají vaječníky a jiné tkáně, se nesmí nacházet v uzavřeném pásmu vymezeném v důsledku výskytu nákazy kategorie A nebo nově se objevující nákazy podle článku 6 nařízení (EU) 2016/429 u dárcovského skotu.

4.

Sperma použité k oplodnění oocytů skotu k produkci embryí in vitro musí být odebráno, zpracováno a skladováno v souladu s požadavky uvedenými v příloze II části 1 kapitole I a v příloze III části 1.

ČÁST 2

DALŠÍ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA PRASATA, OD NICHŽ SE ODEBÍRAJÍ ZÁRODEČNÉ PRODUKTY, A POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE KARANTÉNY A LABORATORNÍCH ČI JINÝCH VYŠETŘENÍ TĚCHTO ZVÍŘAT PODLE ČLÁNKU 21

Kapitola I

Další veterinární požadavky na prasata, od nichž se odebírá sperma, a požadavky týkající se karantény a laboratorních či jiných vyšetření těchto zvířat

1.

Pro všechna prasata přijatá do střediska pro odběr spermatu platí tyto požadavky:

a)

zvířata musí být podrobena karanténě v karanténním zařízení, kde byli přítomni pouze jiní sudokopytníci a alespoň stejným nákazovým statusem;

b)

ve lhůtě 30 dnů před vstupem do karanténního zařízení podle písmene a) musí zvířata podstoupit následující vyšetření, a to s negativními výsledky:

i)

pokud jde o nákazu patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis, test s pufrovaným brucelovým antigenem (test s bengálskou červení), kompetitivní ELISA test nebo nepřímý ELISA test na detekci protilátek na Brucella S-LPS.

Jestliže se zjistí, že některé ze zvířat je v sérologických vyšetřeních na detekci protilátek na Brucella S-LPS (včetně Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis) pozitivní, nesmí být zvířata s negativními výsledky ve stejném zařízení přijata do karanténního zařízení, dokud nebude potvrzen status prostý nákazy Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis v zařízeních původu zvířat, která byla pozitivní.

ii)

pokud jde o nákazu virem Aujeszkyho choroby:

v případě neočkovaných zvířat test ELISA ke zjištění protilátek na celý virus Aujeszkyho choroby nebo na jeho glykoprotein B (ADV-gB) nebo glykoprotein D (ADV-gD) viru nebo sérumneutralizační test,

v případě zvířat očkovaných gE deletovanou očkovací látkou test ELISA ke zjištění protilátek na glykoprotein E (ADV-gE) viru Aujeszkyho choroby.

Sérologická vyšetření na nákazu virem Aujeszkyho choroby musí splňovat standardy stanovené v části 7 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688;

iii)

pokud jde o klasický mor prasat, test ELISA na protilátky nebo sérumneutralizační test, v případě zvířat pocházejících z členského státu nebo jeho pásma, kde byl během předcházejících 12 měsíců hlášen klasický mor prasat nebo kde se během uvedené doby provádělo očkování proti této nákaze;

iv)

pokud jde o nákazu virem reprodukčního a respiračního syndromu prasat, sérologické vyšetření (IPMA, imunofluorescenční test (IFA) nebo test ELISA);

c)

zvířata podstoupila následující testy provedené na vzorcích odebraných ve lhůtě alespoň 21 dnů po přijetí do karanténního zařízení podle písmene a):

i)

pokud jde o nákazu patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis, test s pufrovaným brucelovým antigenem (test s bengálskou červení), kompetitivní test ELISA nebo nepřímý test ELISA na detekci protilátek na Brucella S-LPS.

Zvířata, která byla v testu uvedeném v prvním pododstavci pozitivní, se z karanténního zařízení odstraní, dokud se nevyloučí v souladu s písmenem d) podezření na infekci Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis;

ii)

pokud jde o nákazu virem Aujeszkyho choroby:

v případě neočkovaných zvířat test ELISA ke zjištění protilátek na celý virus Aujeszkyho choroby nebo na jeho glykoprotein B (ADV-gB) nebo glykoprotein D (ADV-gD) viru nebo sérumneutralizační test,

v případě zvířat očkovaných gE deletovanou očkovací látkou test ELISA ke zjištění protilátek na glykoprotein E (ADV-gE) viru Aujeszkyho choroby.

Pokud jsou některá zvířata v testech na nákazu virem Aujeszkyho choroby pozitivní, tato zvířata se z karanténního zařízení okamžitě odstraní;

iii)

pokud jde o klasický mor prasat, ELISA ke zjištění protilátek nebo sérumneutralizační test, v případě zvířat pocházejících z členského státu nebo jeho pásma, kde byl během předcházejících 12 měsíců hlášen klasický mor prasat nebo kde bylo během uvedené doby prováděno očkování proti této nákaze;

iv)

pokud jde o infekci virem reprodukčního a respiračního syndromu prasat, sérologické vyšetření (IPMA, IFA nebo ELISA) a test na genom viru (polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí (RT-PCR), nested RT-PCR, RT-PCR v reálném čase).

Pokud jsou některá zvířata v testech na infekci virem reprodukčního a respiračního syndromu prasat pozitivní, tato zvířata se z karanténního zařízení okamžitě odstraní.

Pokud je v karanténě skupina zvířat, příslušný orgán přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil, že zbývající zvířata, která byla při vyšetřeních zmíněných v bodech i), ii), iii) a iv) negativní, budou mít před přijetím do střediska pro odběr spermatu v souladu s touto kapitolou uspokojivý nákazový status;

d)

v případě podezření na infekci patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis se přijmou tato opatření:

i)

pokud jde o zvířata, která byla při vyšetření pozitivní na infekci patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis, použije se při testu podle písm. c) bodu i) tento protokol:

pozitivní séra se podrobí alespoň jednomu z alternativních vyšetření uvedených v písm. c) bodě i), které nebylo provedeno na vzorcích uvedených v písmenu c),

v zařízení (zařízeních) původu zvířat, která byla při vyšetření na infekci patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis pozitivní, se provede epizootologické šetření,

nejdříve 7 dnů po odběru vzorků podle písmene c) se odeberou vzorky od všech zvířat, která byla při vyšetřeních uvedených v písm. c) bodě i) a v písm. d) bodě i) v první odrážce pozitivní, a podrobí se sérologickému vyšetření podle písm. c) bodu i), nebo se všechna zvířata uvedená v písmeni c) podrobí brucelinovému kožnímu testu;

ii)

podezření na infekci patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis se vyloučí, pokud epizootologické šetření v zařízení (zařízeních) původu neodhalilo přítomnost infekce patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis a:

bylo provedeno opakované vyšetření podle písm. d) bodu i) první odrážky nebo vyšetření podle písm. d) bodu i) třetí odrážky s negativním výsledkem,

nebo

u všech zvířat, která byla pozitivní u vyšetření uvedených v písm. d) bodu i) první nebo třetí odrážce, byla provedena prohlídka post mortem a test na detekci agens (PCR nebo bakteriologická kultura) na patogen Brucella S-LPS (včetně Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis), v každém případě s negativním výsledkem;

iii)

po vyloučení podezření na infekci patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis smí být všechna zvířata z karanténního zařízení podle písm. c) druhého odstavce přijata do střediska pro odběr spermatu.

2.

Povinné rutinní vyšetření prasat ve střediscích pro odběr spermatu se provede takto:

a)

všechna prasata chovaná ve středisku pro odběr spermatu podstoupí následující vyšetřením s negativními výsledky:

i)

pokud jde o nákazu patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis, test s pufrovaným brucelovým antigenem (test s bengálskou červení), kompetitivní test ELISA nebo nepřímý test ELISA;

ii)

pokud jde o nákazu virem Aujeszkyho choroby:

v případě neočkovaných zvířat test ELISA ke zjištění protilátek na celý virus Aujeszkyho choroby nebo na jeho glykoprotein B (ADV-gB) nebo glykoprotein D (ADV-gD) viru nebo sérumneutralizační test,

v případě zvířat očkovaných gE deletovanou očkovací látkou test ELISA ke zjištění protilátek na glykoprotein E (ADV-gE) viru Aujeszkyho choroby;

iii)

pokud jde o klasický mor prasat, test ELISA na protilátky nebo sérumneutralizační test;

iv)

pokud jde o nákazu virem reprodukčního a respiračního syndromu prasat, sérologické vyšetření (IPMA, IFA nebo ELISA);

b)

vyšetření stanovená v písmeni a) musí být provedena na vzorcích odebraných od:

i)

všech zvířat bezprostředně před opuštěním střediska pro odběr spermatu nebo ihned po příjezdu na jatka a v žádném případě ne později než 12 měsíců po datu přijetí do střediska pro odběr spermatu;

nebo

ii)

alespoň:

25 % zvířat ve středisku pro odběr spermatu každé 3 měsíce za účelem vyšetření na infekci patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis, infekci virem Aujeszkyho choroby a virem klasického moru prasat a od alespoň 10 % zvířat ve středisku pro odběr spermatu každý měsíc za účelem vyšetření na infekci virem reprodukčního a respiračního syndromu prasat,

nebo

10 % zvířat ve středisku pro odběr spermatu každý měsíc za účelem vyšetření na infekci patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis, infekci virem Aujeszkyho choroby, klasického moru prasat a infekci virem reprodukčního a respiračního syndromu prasat.

Pokud jsou vzorky odebírány v souladu se dvěma možnostmi uvedenými v bodu ii), veterinární lékař střediska zajistí, aby byla zvířata, od nichž jsou vzorky odebírány, reprezentativní pro celou populaci v tomto středisku, zejména s ohledem na věkové skupiny a ustájení;

c)

pokud je vyšetření prováděno v souladu s bodem 2 písm. b) podbodem ii), veterinární lékař střediska zajistí, aby byla všechna zvířata vyšetřena na nákazy uvedené v bodě 2 písm. a) alespoň každých 12 měsíců od data přijetí do střediska pro odběr spermatu.

3.

Vyjde-li některý z testů uvedených v bodě 2 písm. a) pozitivní, zvíře se izoluje a jeho sperma odebrané v době od posledního negativního vyšetření se nesmí přemísťovat mezi členskými státy.

Zvíře uvedené v prvním pododstavci se ze střediska pro odběr spermatu okamžitě odstraní.

Sperma odebrané od všech ostatních zvířat přítomných ve středisku pro odběr spermatu od data odběru posledního vzorku s negativním výsledkem některého z vyšetření podle bodu 2 písm. a) se skladuje odděleně a nesmí být předmětem přemísťování mezi členskými státy, dokud nebude obnoven nákazový status střediska pro odběr spermatu a uskladněné sperma nebude podrobeno příslušným úředním přezkoumáním, kterými bude vyloučena přítomnost patogenů způsobujících nákazy uvedené v bodě 2 písm. a).

Kapitola II

Další veterinární požadavky na prasata, od nichž se odebírají oocyty a embrya, a požadavky týkající se karantény těchto zvířat

1.

Dárcovská prasata musí klinicky vyšetřit týmový veterinární lékař nebo člen týmu, který potvrdí, že zvířata v den odběrů oocytů nebo embryí nevykazují žádné příznaky ani známky žádné z nákaz kategorie D týkajících se prasat.

2.

Kromě požadavků stanovených v bodě 1 musí dárcovské prasnice, vyjma dárkyň embryí získaných in vivo a ošetřených trypsinem, pocházet z členského státu nebo jeho části, které jsou prosté nákazy virem Aujeszkyho choroby nebo kde se provádí schválený eradikační program proti nákaze virem Aujeszkyho choroby.

3.

Pokud jde o nákazu virem reprodukčního a respiračního syndromu prasat, podstoupí dárcovské prasnice embryí získaných in vivo sérologické vyšetření na nákazu virem reprodukčního a respiračního syndromu prasat, jehož výsledky musí být negativní, a to dvakrát v intervalu minimálně 21 dnů, přičemž druhé vyšetření se provede ve lhůtě 15 dnů před odběrem embryí.

4.

Sperma použité k umělé inseminaci prasat musí být odebráno, zpracováno a skladováno v souladu s požadavky uvedenými v příloze II části 2 kapitole I a v příloze III části 1.

ČÁST 3

DALŠÍ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA OVCE A KOZY, OD NICHŽ SE ODEBÍRAJÍ ZÁRODEČNÉ PRODUKTY, A POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE KARANTÉNY A LABORATORNÍCH ČI JINÝCH VYŠETŘENÍ TĚCHTO ZVÍŘAT PODLE ČLÁNKU 22

Kapitola I

Další veterinární požadavky na ovce a kozy, od nichž se odebírá sperma, a požadavky týkající se karantény a laboratorních či jiných vyšetření těchto zvířat

1.

Pro všechny ovce a kozy přijaté do střediska pro odběr spermatu platí tyto podmínky:

a)

zvířata musí být podrobena karanténě v karanténním zařízení, kde byli přítomni pouze jiní sudokopytníci s alespoň stejným nákazovým statusem;

b)

pokud jde o ovce, musí tato zvířata pocházet ze zařízení, v němž během 60 dnů před umístěním do karanténního zařízení podle písmene a) podstoupila sérologické vyšetření na epididymitidu ovcí (Brucella ovis) nebo jiné vyšetření s rovnocennou dokumentovanou citlivostí a specifičností.

V případě, že se ovce chovají společně s kozami, musí tyto kozy podstoupit také sérologické vyšetření na epididymitidu ovcí (Brucella ovis) s negativními výsledky;

c)

zvířata podstoupila následující vyšetření provedená na vzorcích krve odebraných ve lhůtě alespoň 30 dnů před začátkem karantény podle písmene a), a to ve všech případech s negativním výsledkem:

i)

pokud jde o nákazu patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis, sérologické vyšetření uvedené v bodě 1 části 1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688;

ii)

pokud jde o epididymitidu ovcí (Brucella ovis) v případě ovcí, sérologické vyšetření nebo jiné vyšetření s rovnocennou dokumentovanou citlivostí a specifičností.

V případě, že se ovce chovají společně s kozami, musí tyto kozy podstoupit také sérologické vyšetření na epididymitidu ovcí (Brucella ovis) s negativními výsledky;

d)

zvířata podstoupila následující vyšetření provedená na vzorcích odebraných v průběhu karantény podle písmene a) a ve lhůtě alespoň 21 dnů po přijetí do karanténního zařízení, a to s negativními výsledky:

i)

pokud jde o nákazu patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis, sérologické vyšetření uvedené v bodě 1 části 1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688;

ii)

pokud jde o epididymitidu ovcí (Brucella ovis) v případě ovcí, sérologické vyšetření nebo jiné vyšetření s rovnocennou dokumentovanou citlivostí a specifičností.

V případě, že se ovce chovají společně s kozami, musí tyto kozy podstoupit také sérologické vyšetření na epididymitidu ovcí (Brucella ovis) s negativními výsledky.

2.

Všechny ovce a kozy chované ve schváleném středisku pro odběr spermatu musí alespoň jednou ročně podstoupit následující testy (povinné rutinní testy), a to s negativními výsledky:

a)

pokud jde o nákazu patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis, sérologické vyšetření uvedené v bodě 1 části 1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688;

b)

pokud jde o epididymitidu ovcí (Brucella ovis) v případě ovcí, sérologické vyšetření nebo jiné vyšetření s rovnocennou dokumentovanou citlivostí a specifičností.

V případě, že se ovce chovají společně s kozami, musí tyto kozy podstoupit také sérologické vyšetření na epididymitidu ovcí (Brucella ovis) s negativními výsledky.

3.

Pokud některé z vyšetření uvedených v bodě 2 vyjde pozitivní, musí být dotyčné zvíře izolováno a sperma od něj odebrané po posledním negativním výsledku testu nesmí být přemísťováno mezi členskými státy.

Zvíře uvedené v prvním pododstavci se ze střediska pro odběr spermatu odstraní.

Sperma odebrané od všech ostatních zvířat ve středisku pro odběr spermatu od data odběru posledního vzorku s negativním výsledkem některého z vyšetření podle bodu 2 se uloží odděleně a nesmí být přemísťováno mezi členskými státy, dokud nebude obnoven nákazový status střediska pro odběr spermatu a uskladněné sperma nebude podrobeno příslušným úředním přezkoumáním, kterými bude vyloučena přítomnost patogenů způsobujících nákazy uvedené v bodě 2.

Kapitola II

Další veterinární požadavky na ovce a kozy, od nichž se odebírají oocyty a embrya, a požadavky týkající se karantény těchto zvířat

1.

Dárcovské ovce a kozy musí klinicky vyšetřit týmový veterinární lékař nebo člen týmu, který potvrdí, že zvířata v den odběrů oocytů nebo embryí nevykazují žádné příznaky ani známky nákaz kategorie D týkajících se ovcí a koz.

2.

Sperma použité k umělé inseminaci dárcovských ovcí a koz musí být odebráno, zpracováno a skladováno v souladu s požadavky uvedenými v příloze II části 3 kapitole I a v příloze III části 1.

ČÁST 4

DALŠÍ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA KOŇOVITÉ, OD NICHŽ SE ODEBÍRAJÍ ZÁRODEČNÉ PRODUKTY, A POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE KARANTÉNY A LABORATORNÍCH ČI JINÝCH VYŠETŘENÍ TĚCHTO ZVÍŘAT PODLE ČLÁNKU 23

Kapitola I

Další veterinární požadavky na koňovité, od nichž se odebírá sperma, a požadavky týkající se karantény a laboratorních či jiných vyšetření těchto zvířat

1.

Pro využití k odběru spermatu musí dárcovské zvíře z řad koňovitých splňovat následující podmínky, které ověřuje veterinární lékař střediska:

a)

zvíře podstoupí následující vyšetření v souladu s jedním z programů vyšetření uvedených v písmeni b):

i)

test na imunodifúzi na agarovém gelu (test dle Cogginse) nebo test ELISA na nakažlivou chudokrevnost koní, a to s negativním výsledkem;

ii)

test izolace viru infekční arteritidy koní nebo na zjištění jejího genomu polymerázovou řetězovou reakcí (PCR) nebo PCR v reálném čase provedený s negativním výsledkem na alikvotní části veškerého spermatu dárcovského hřebce, pokud nebylo dosaženo negativního výsledku při sérumneutralizačním testu na infekční arteritidu koní při rozředění séra 1:4;

iii)

vyšetření na určení původce nakažlivé metritidy koní (Taylorella equigenitalis) provedené s negativním výsledkem v každém případě na třech vzorcích (stěrech) odebraných dárcovskému hřebci dvakrát po sobě v intervalu nejméně 7 dnů a v žádném případě ne dříve než 7 dnů (u systémové léčby) či 21 dnů (u lokální léčby) po možné antimikrobiální léčbě dárcovského hřebce z alespoň těchto částí těla:

předkožka,

močová trubice,

fossa glandis.

Před odesláním do laboratoře musí být vzorky umístěny do transportního média s aktivním uhlím (např. Amies).

Vzorky musí být podrobeny alespoň jednomu z následujících testů:

kultuře za mikroaerofilních podmínek po dobu alespoň 7 dní na izolaci Taylorella equigenitalis, založené do 24 hodin od odebrání vzorku z dárcovského zvířete, nebo do 48 hodin v případech, kdy jsou vzorky během transportu uchovávány v chladu,

nebo

PCR nebo PCR v reálném čase na zjištění genomu Taylorella equigenitalis, provedené do 48 hodin od odebrání vzorků od dárcovského zvířete;

b)

zvíře se podrobí některému z těchto programů vyšetření:

i)

pokud dárcovský hřebec nepřetržitě pobýval ve středisku pro odběr spermatu po dobu alespoň 30 dnů před datem prvního odběru spermatu a po dobu odběru a pokud žádní koňovití ve středisku pro odběr spermatu nepřišli do přímého styku s koňovitým s nákazovým statusem nižším, než má dárcovský hřebec, provedou se vyšetření požadovaná podle písmene a) na vzorcích odebraných dárcovskému hřebci alespoň jednou ročně (povinné rutinní testy) na začátku plemenné sezóny nebo před prvním odběrem spermatu určeného k přemístění do jiného členského státu jako čerstvé, chlazené nebo zmrazené sperma a ne méně než 14 dní po počátečním datu pobytu trvajícího alespoň 30 dnů před prvním odběrem spermatu;

ii)

pokud dárcovský hřebec nepřetržitě pobýval ve středisku pro odběr spermatu po dobu alespoň 30 dnů před datem prvního odběru spermatu a po dobu odběru, ale může středisko pro odběr spermatu příležitostně opouštět se souhlasem veterinárního lékaře střediska na celkovou dobu kratší než 14 dnů v průběhu doby odběru, nebo jiní koňovití ve středisku pro odběr spermatu přicházejí do přímého styku s koňovitým s nižším veterinárním statusem, provedou se vyšetření požadovaná podle písmene a) takto:

alespoň jednou ročně na vzorcích odebraných dárcovskému hřebci na začátku plemenné sezóny nebo před prvním odběrem spermatu určeného k přemístění do jiného členského státu jako čerstvé, chlazené nebo zmrazené sperma a ne méně než 14 dní po počátečním datu pobytu trvajícího alespoň 30 dnů před prvním odběrem spermatu,

a

v průběhu doby odběru spermatu určeného k přemístění do jiného členského státu jako čerstvé, chlazené nebo zmrazené sperma takto:

vyšetření požadované v písm. a) bodě i) na vzorcích odebraných ne více než 90 dnů před datem odběru spermatu určeného pro přemístění do jiného členského státu,

vyšetření požadované v písm. a) bodě ii) na vzorcích odebraných ne více než 30 dnů před datem odběru spermatu určeného pro přemístění do jiného členského státu, pokud test izolace viru, PCR nebo PCR v reálném čase provedený na alikvotní části veškerého spermatu odebraného ne více než 6 měsíců před datem odběru spermatu určeného pro přemístění do jiného členského státu nepotvrdí, že dárcovský hřebec není šiřitelem, přičemž dárcovský hřebec reagoval pozitivně v sérumneutralizačním testu na infekční artritidu koní při rozředění séra v poměru alespoň 1:4,

vyšetření požadované v písm. a) bodě iii) na vzorcích odebraných ne více než 60 dnů před datem odběru spermatu určeného pro přemístění do jiného členského státu, které může být provedeno v případě PCR nebo PCR v reálném čase na třech vzorcích (stěrech) odebraných při jedné příležitosti;

iii)

pokud dárcovský hřebec nesplňuje podmínky stanovené v bodech i) a ii) a sperma se odebírá pro účely přemístění do jiného členského státu jako zmrazené sperma, provedou se vyšetření podle písmene a) na vzorcích odebraných dárcovskému hřebci takto:

alespoň jednou za rok na začátku plemenné sezóny,

během doby skladování uvedené v příloze III části 1 bodě 2 písm. b) a před odstraněním spermatu ze střediska pro odběr spermatu nebo jeho použitím na vzorcích odebraných ne dříve než 14 a ne později než 90 dnů po datu odběru spermatu.

Odchylně od bodu iii) druhé odrážky se vzorky po odběru a jejich vyšetření na infekční arteritidu koní podle písm. a) bodu ii) nevyžadují v případě, kdy test izolace viru, PCR nebo PCR v reálném čase provedený na alikvotní části veškerého spermatu odebraného dvakrát ročně v intervalu alespoň 4 měsíce potvrdí, že séropozitivní dárcovský hřebec není šiřitelem, přičemž dárcovský hřebec reagoval pozitivně v sérumneutralizačním testu na infekční artritidu koní při rozředění séra v poměru alespoň 1:4;

c)

vyjde-li některé z vyšetření podle písmene b) pozitivní, musí být dárcovský hřebec izolován a sperma od něj odebrané od data posledního negativního vyšetření nesmí být přemísťováno mezi členskými státy, s výjimkou spermatu z každého ejakulátu, který byl podroben testu izolace viru infekční arteritidy koní s negativním výsledkem, jde-li o infekční arteritidu koní.

Sperma odebrané od všech ostatních hřebců ve středisku pro odběr spermatu od data odběru posledního vzorku s negativním výsledkem některého z vyšetření podle písmene b) se uskladní odděleně a nesmí být přemísťováno mezi členskými státy, dokud nebude obnoven nákazový status střediska pro odběr spermatu a uložené sperma nebude podrobeno příslušným úředním přezkoumáním, kterými bude vyloučena přítomnost patogenů způsobujících nákazy uvedené v písmeni b).

Kapitola II

Další veterinární požadavky na koňovité, od nichž se odebírají oocyty a embrya, a požadavky týkající se karantény a laboratorních či jiných vyšetření těchto zvířat

1.

Dárcovské klisny musí klinicky vyšetřit týmový veterinární lékař nebo člen týmu, který potvrdí, že zvířata v den odběrů oocytů nebo embryí nevykazují příznaky ani známky nákaz kategorie D týkajících se koňovitých.

2.

Kromě požadavků uvedených v bodě 1 dárcovské klisny:

a)

nesmí být použity pro účely přirozené plemenitby po dobu nejméně 30 dnů před datem odběru oocytů či embryí a v období od data odběru prvního vzorku podle písmen b) a c) do data odběru oocytů a embryí;

b)

musí mít negativní výsledek testu na imunodifúzi na agarovém gelu (test dle Cogginse) nebo testu ELISA pro testování nakažlivé chudokrevnosti koní provedeného na vzorku krve odebraném ne méně než 14 dní po počátečním datu pobytu trvajícího alespoň 30 dnů podle písmene a) a ne více než 90 dnů před datem odběru vajíček či embryí určených k přemísťování mezi členskými státy;

c)

musí být podrobeny vyšetření na určení původce nakažlivé metritidy koní (Taylorella equigenitalis) provedenému pokaždé s negativním výsledkem alespoň na dvou vzorcích (stěrech) odebraných dárcovské klisně v žádném případě ne dříve než 7 dní (u systematické léčby) nebo 21 dní (u lokální léčby) po možné antimikrobiální léčbě dárcovské klisny alespoň z následujících částí těla:

slizničního povrchu fossa clitoralis,

sinus clitoralis.

Vzorky musí být odebrány v době alespoň 30 dnů podle písmene a) dvakrát po sobě v intervalu nejméně 7 dnů v případě vyšetření podle bodu i) níže nebo jednou v případě vyšetření podle bodu ii) níže.

Před odesláním do laboratoře musí být vzorky umístěny do transportního média s aktivním uhlím (např. Amies).

Vzorky musí být podrobeny alespoň jednomu z následujících vyšetření:

i)

kultuře za mikroaerofilních podmínek po dobu alespoň 7 dní na izolaci Taylorella equigenitalis, založené do 24 hodin od odebrání vzorku z dárcovského zvířete, nebo do 48 hodin v případech, kdy jsou vzorky během transportu uchovávány v chladu;

nebo

ii)

PCR nebo PCR v reálném čase na zjištění genomu Taylorella equigenitalis, provedené do 48 hodin od odebrání vzorků od dárcovského zvířete.

3.

Sperma použité k umělé inseminaci dárcovských zvířat musí být odebráno, zpracováno a skladováno v souladu s požadavky uvedenými v příloze II části 4 kapitole I a v příloze III části 1.

ČÁST 5

JINÉ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA SKOT, PRASATA, OVCE A KOZY A ZVÍŘATA ČELEDÍ CAMELIDAECERVIDAE, OD NICHŽ SE ODEBÍRAJÍ ZÁRODEČNÉ PRODUKTY, A POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE KARANTÉNY A LABORATORNÍCH ČI JINÝCH VYŠETŘENÍ TĚCHTO ZVÍŘAT PODLE ČLÁNKŮ 20, 21, 22 A 38

Kapitola I

Požadavky na skot, prasata, ovce a kozy, pokud jde o slintavku a kulhavku

1.

Skot, prasata, ovce a kozy, které jsou dárci spermatu, oocytů nebo embryí:

a)

musí pocházet ze zařízení:

i)

nacházejícího se v oblasti, kde v období alespoň 30 dnů bezprostředně předcházejících datu odběru nebyl v okruhu 10 km od zařízení hlášen žádný případ slintavky a kulhavky;

ii)

v němž po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně před datem odběru nebyla hlášena slintavka a kulhavka;

b)

nesmí být očkovány proti slintavce a kulhavce v době 12 měsíců bezprostředně před datem odběru.

2.

Veterinární lékař střediska zajistí, aby:

a)

skot, prasata, ovce a kozy, které jsou dárci spermatu, byly přijaty do střediska pro odběr spermatu až poté, co byly izolovány v karanténním zařízení, které v den přijetí zvířat do střediska pro odběr spermatu:

i)

se nacházelo v oblasti, kde v období alespoň 30 dnů bezprostředně předcházejících datu odběru nebyl v okruhu 10 km od karanténního zařízení hlášen žádný případ slintavky a kulhavky;

ii)

nemělo v období 3 měsíců před datem přijetí zvířat do střediska pro odběr spermatu žádný výskyt slintavky a kulhavky;

b)

sperma bylo přemístěno do jiného členského státu při dodržení následujících podmínek:

i)

středisko pro odběr spermatu se nachází v oblasti, kde v období alespoň 30 dnů bezprostředně předcházejících datu odběru nebyl v okruhu 10 km od střediska pro odběr spermatu hlášen žádný případ slintavky a kulhavky;

ii)

ve středisku pro odběr spermatu se v době alespoň 3 měsíců před datem odběru spermatu a 30 dnů po datu odběru, nebo u čerstvého spermatu až do data odeslání zásilky spermatu do jiného členského státu, nevyskytla slintavka a kulhavka;

iii)

v případě čerstvého spermatu bylo dárcovské zvíře ustájeno ve středisku pro odběr spermatu podle bodu i) nepřetržitě po dobu alespoň 30 dnů bezprostředně před datem odběru spermatu.

3.

Odchylně od bodu 1 písm. b) může veterinární lékař střediska povolit odeslání spermatu odebraného od ustájeného dárcovského zvířete, které bylo očkováno proti slintavce a kulhavce v době 12 měsíců bezprostředně před datem odběru, pokud:

a)

dárcovské zvíře nebylo očkováno proti slintavce a kulhavce v době alespoň 30 dnů bezprostředně před datem odběru;

b)

5 % (minimálně pět pejet) z každého množství spermatu odebraného od dárcovského zvířete v jakoukoli dobu je testováno na izolaci viru slintavky a kulhavky s negativními výsledky.

4.

Odchylně od bodu 1 písm. b) může týmový veterinární lékař povolit odeslání embryí získaných in vivo do jiného členského státu, odebraných od dárcovského zvířete, které bylo očkováno proti slintavce a kulhavce v době 12 měsíců bezprostředně před datem odběru, pokud:

a)

dárcovská samice nebyla očkována proti slintavce a kulhavce v době alespoň 30 dnů bezprostředně před datem odběru;

b)

sperma použité pro oplodnění bylo odebráno od dárcovského samce, který splňuje podmínky stanovené v bodě 1 písm. b) nebo sperma splňuje podmínky stanovené v bodě 2;

c)

před zmrazením byla embrya promyta v roztoku trypsinu v souladu s doporučeními uvedenými v příručce IETS (1);

d)

embrya jsou uskladněna hluboce zmrazená a po dobu alespoň 30 dnů od data odběru a v průběhu této doby dárcovské zvíře nevykázalo klinické známky slintavky a kulhavky.

Kapitola II

Požadavky na skot, ovce a kozy a na zvířata čeledí CamelidaeCervidae, pokud jde o nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24)

1.

Skot, ovce a kozy a zvířata čeledí CamelidaeCervidae, která jsou dárci spermatu, musí splňovat alespoň jednu z následujících podmínek:

a)

byla ustájena v členském státě nebo jeho pásmu, v němž se nevyskytla nákaza virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) po dobu alespoň 60 dnů před odběrem spermatu a v jeho průběhu;

b)

byla ustájena v oblasti sezónně prosté nákazy, v průběhu sezóny prosté nákazy, po dobu alespoň 60 dnů před odběrem spermatu a v jeho průběhu, v členském státě nebo jeho pásmu:

i)

se schváleným eradikačním programem proti nákaze virem katarální horečky ovcí (sérotyp 1–24); nebo

ii)

kde příslušný orgán místa původu zásilky spermatu získal předchozí písemný souhlas příslušného orgánu členského státu určení s podmínkami pro vymezení této oblasti sezónně prosté nákazy a s přijetím zásilky spermatu;

c)

byla ustájena v zařízení chráněném před vektory po dobu alespoň 60 dnů před odběrem spermatu a v jeho průběhu;

d)

podstoupila sérologické vyšetření na detekci protilátek na virus katarální horečky ovcí sérotyp 1–24 s negativními výsledky v době 28 až 60 dnů od data každého odběru spermatu;

e)

podstoupila vyšetření na určení původce viru katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) s negativními výsledky provedené na vzorcích krve odebraných při zahájení a při posledním odběru spermatu a v jeho průběhu v intervalech:

i)

alespoň každých 7 dní v případě testu izolace viru;

nebo

ii)

alespoň každých 28 dní v případě PCR.

2.

Ovce a kozy a zvířata čeledí CamelidaeCervidae, která jsou dárci embryí in vivo, a skot, ovce a kozy a zvířata čeledí CamelidaeCervidae, která jsou dárci oocytů pro produkci embryí in vitro, musí splňovat alespoň jednu z následujících podmínek:

a)

byla ustájena v členském státě nebo jeho pásmu, v němž se nevyskytla nákaza virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) po dobu alespoň 60 dnů před odběrem oocytů nebo embryí a v jeho průběhu;

b)

byla ustájena v oblasti sezónně prosté nákazy, v průběhu sezóny prosté nákazy, po dobu alespoň 60 dnů před odběrem oocytů nebo embryí a v jeho průběhu, v členském státě nebo jeho pásmu:

i)

se schváleným eradikačním programem proti nákaze virem katarální horečky ovcí (sérotyp 1–24); nebo

ii)

kde příslušný orgán místa původu zásilky oocytů nebo embryí získal předchozí písemný souhlas příslušného orgánu členského státu určení s podmínkami pro vymezení této oblasti sezónně prosté nákazy a s přijetím zásilky oocytů nebo embryí;

c)

byla ustájena v zařízení chráněném před vektory po dobu alespoň 60 dnů před odběrem oocytů nebo embryí a v jeho průběhu;

d)

podstoupila sérologické vyšetření na detekci protilátek na virus katarální horečky ovcí sérotyp 1–24 s negativními výsledky na vzorku krve odebraném v době 28 až 60 dnů od data odběru oocytů nebo embryí;

e)

podstoupila vyšetření na určení původce viru katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) s negativními výsledky na vzorku krve odebraném v den odběru oocytů nebo embryí.

3.

Sperma použité k oplodnění oocytů musí být odebráno od zvířat, která splňují požadavky stanovené v bodě 1.

Kapitola III

Požadavky na skot, ovce a kozy, pokud jde o nákazu virem epizootického hemoragického onemocnění (sérotypy 1–7)

1.

Skot, ovce a kozy, které jsou dárci spermatu, musí splňovat alespoň jednu z následujících podmínek:

a)

byly po dobu alespoň 60 dnů před odběrem spermatu a v jeho průběhu ustájeny v členském státě nebo jeho pásmu, v němž nebyla hlášena nákaza virem epizootického hemoragického onemocnění (sérotypy 1–7) (EHDV 1–7) po dobu alespoň předchozích 2 let v okruhu 150 km kolem zařízení;

b)

byly ustájeny v zařízení chráněném před vektory po dobu alespoň 60 dnů před odběrem spermatu a v jeho průběhu;

c)

podstoupily sérologické vyšetření na detekci protilátek na EHDV 1–7 s negativními výsledky, a to alespoň každých 60 dnů po celou dobu odběru a v době 28 až 60 dnů od data posledního odběru spermatu;

d)

podstoupily vyšetření na určení původce na EHDV 1–7 s negativními výsledky provedené na vzorcích krve odebraných při zahájení a při posledním odběru spermatu a v jeho průběhu v intervalech:

i)

alespoň každých 7 dní v případě testu izolace viru;

nebo

ii)

alespoň každých 28 dní v případě PCR.

2.

Ovce a kozy, které jsou dárci embryí in vivo, a skot, ovce a kozy, které jsou dárci oocytů pro produkci embryí in vitro, musí splňovat alespoň jednu z následujících podmínek:

a)

byly po dobu alespoň 60 dnů před odběrem oocytů nebo embryí a v jeho průběhu ustájeny v členském státě nebo pásmu, v němž nebyla hlášena nákaza EHDV 1–7 po dobu alespoň předchozích 2 let v okruhu 150 km kolem zařízení;

b)

byly ustájeny v zařízení chráněném před vektory po dobu alespoň 60 dnů před odběrem oocytů nebo embryí a v jeho průběhu;

c)

podstoupily sérologické vyšetření na detekci protilátek na EHDV 1–7 s negativními výsledky na vzorku krve odebraném v době 28 až 60 dnů od data odběru oocytů nebo embryí;

d)

podstoupily vyšetření na určení původce EHDV 1–7 s negativními výsledky na vzorku krve odebraném v den odběru oocytů nebo embryí.

3.

Sperma použité k oplodnění oocytů musí být odebráno od zvířat, která splňují požadavky stanovené v bodě 1.

Kapitola IV

Požadavky na zařízení, které má být považováno za prosté nákazy patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis u prasat

Aby mohlo být zařízení pro prasata považováno za prosté nákazy patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis, musí splňovat tyto požadavky:

a)

nákaza patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis u prasat musí být v daném členském státě nákazoupodléhajícípovinnémuhlášení;

b)

v zařízení nebyla v období alespoň předchozích 3 let potvrzena nákaza patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis;

c)

zvířata vykazující klinické známky odpovídající nákaze patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis, jako jsou potraty nebo orchitida, se podrobí nezbytným diagnostickým vyšetřením s negativními výsledky;

d)

žádná prasata patřící do zařízení nebyla očkována proti nákaze patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis alespoň po dobu předchozích 3 let;

e)

prasata umístěná do zařízení:

i)

buď pocházejí ze zařízení prostých nákazy patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis alespoň po dobu předchozích 3 let, nebo byla vyšetřena ze vzorku odebraného v období 30 dnů před datem odeslání s negativními výsledky;

a

ii)

nebyla očkována proti nákaze patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis alespoň po dobu předchozích 3 let;

f)

alespoň po dobu předchozích 3 let nebyl v jiných epizootologických jednotkách stejného zařízení zjištěn žádný důkaz nákazy patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis, ani zde nebyla zavedena opatření k prevenci případného přenosu nákazy patogeny Brucella abortus, Brucella melitensisBrucella suis z těchto jiných epizootologických jednotek.


(1)  Příručka Mezinárodní společnosti pro přenos embryí (IETS) je procesní informační průvodce pro techniky přenosu embryí, kladoucí důraz na hygienické postupy; vydavatel – International Embryo Transfer Society, 1 111 North Dunlap Avenue, Savoy, Illinois 61 874 USA (http://www.iets.org/).


PŘÍLOHA III

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ODBĚR, PRODUKCI, ZPRACOVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ ZÁRODEČNÝCH PRODUKTŮ SKOTU, PRASAT, OVCÍ, KOZ A KOŇOVITÝCH UVEDENÉ V ČLÁNKU 26

ČÁST 1

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ODBĚR, PRODUKCI, ZPRACOVÁNÍ A SKLADOVÁNÍ ČERSTVÉHO, CHLAZENÉHO NEBO ZMRAZENÉHO SPERMATU SKOTU, PRASAT, OVCÍ, KOZ A KOŇOVITÝCH A NA PŘEPRAVU TOHOTO SPERMATU

1.

Všechny nástroje sloužící pro odběr, zpracování, skladování či zmrazování spermatu musí být před použitím vyčištěny a buď dezinfikovány, nebo sterilizovány, s výjimkou nových nástrojů na jedno použití.

2.

Zmrazené sperma musí být:

a)

ukládáno a skladováno ve skladovacích kontejnerech:

i)

které byly před použitím vyčištěny a buď dezinfikovány, nebo sterilizovány, nebo jsou to nové kontejnery na jedno použití;

ii)

s kryogenní látkou, která nebyla předtím použita pro jiné biologické produkty živočišného původu;

b)

před přepravou nebo použitím uskladněno za schválených podmínek po dobu nejméně 30 dnů od data odběru.

3.

V případě potřeby se do spermatu mohou přidávat nebo mohou být obsažena v ředidlech spermatu antibiotika nebo směsi antibiotik s baktericidním účinkem na každý mililitr spermatu přinejmenším rovnocenným baktericidnímu účinku následujících antibiotik nebo jejich směsí:

a)

v případě spermatu skotu a prasat směs linkomycinu-spektinomycinu (150/300 μg), penicilinu (500 IU) a streptomycinu (500 μg); nebo

b)

v případě spermatu ovcí a koz gentamicin (250 μg) nebo směs penicilinu (500 IU) a streptomycinu (500 μg); nebo

c)

směs gentamicinu (250 μg), tylosinu (50 μg), linkomycinu-spektinomycinu (150/300 μg), penicilinu (500 IU) a streptomycinu (500 μg); nebo

d)

směs amikacinu (75 μg) a divekacinu (25 μg).

4.

Pokud jde o sperma skotu, přidají se antibiotika uvedená v bodě 3 písm. a), c) a d) nebo ředidla spermatu obsahující tato antibiotika nebo směsi antibiotik, která jsou účinná zejména proti kampylobakterům, leptospirám a mykoplasmatům.

5.

Pokud jde o sperma prasat, přidají se antibiotika nebo směsi antibiotik uvedené v bodě 3 písm. a), c) a d) nebo ředidla spermatu obsahující tato antibiotika nebo směsi antibiotik, které jsou účinné zejména proti kampylobakterům, leptospirám a mykoplasmatům.

6.

Když se do spermatu přidává antibiotikum nebo směs antibiotik:

a)

uvede se ve veterinárním osvědčení přiloženém k zásilce název (názvy) přidaného antibiotika (antibiotik) a jeho (jejich) koncentrace nebo obchodní název ředidla spermatu obsahujícího antibiotika;

b)

přidá (přidají) se do spermatu po konečném naředění nebo do ředidla;

c)

v případě zmrazeného spermatu se přidá (přidají) před zmrazením spermatu.

7.

V případě zmrazeného nebo chlazeného spermatu se zředěné sperma ihned po přidání antibiotik uloží:

a)

při teplotě nejméně 5 °C, s výjimkou spermatu prasat, které může být uloženo při teplotě alespoň 15 °C, na dobu nejméně 45 minut nebo

b)

v režimu doby a teploty s dokumentovaným rovnocenným baktericidním účinkem.

ČÁST 2

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ODBĚR A ZPRACOVÁNÍ EMBRYÍ SKOTU, PRASAT, OVCÍ, KOZ A KOŇOVITÝCH ZÍSKANÝCH IN VIVO

Embrya získaná in vivo se odebírají, zpracovávají a skladují v souladu s těmito požadavky:

1.

Odběr a zpracování embryí provádí tým pro odběr embryí, přičemž embrya nesmí přijít do styku s žádnou jinou zásilkou embryí, která nesplňuje požadavky tohoto nařízení.

2.

Odběr embryí se provádí na místě, které je odděleno od ostatních částí prostor nebo zařízení, je udržováno v dobrém stavu a jeho konstrukční řešení umožňuje jeho účinné a snadné čištění a dezinfekci.

3.

Embrya se zpracovávají (prohlížejí, promývají, ošetřují a vkládají do pejet nebo jiných balení) ve stálé laboratoři nebo mobilní laboratoři.

4.

Veškeré vybavení používané pro odběr, manipulaci, mytí, zmrazování a skladování embryí musí být před použitím očištěno a buď dezinfikováno, nebo sterilizováno podle příručky IETS, nebo musí být nové na jedno použití.

5.

Jakýkoli biologický produkt živočišného původu používaný v médiích a roztocích pro odběr, zpracování, mytí nebo skladování embryí musí být prostý patogenních mikroorganismů. Média a roztoky použité pro odběr, zmrazování a skladování embryí musí být sterilizovány metodami schválenými podle příručky IETS a manipulace s nimi musí probíhat tak, aby byla zajištěna sterilita.

6.

Pokud se při odběru, zpracování, mytí a skladování médií přidávají podle příručky IETS antibiotika nebo směs antibiotik, uvedou se ve veterinárním osvědčení přiloženém k zásilce názvy přidaných antibiotik a jejich koncentrace.

7.

Kryogenní látky použité pro konzervaci nebo skladování embryí nesmí být látky použité již dříve pro jiné biologické produkty živočišného původu.

8.

Mytí embryí se provádí podle příručky IETS a před ním, po něm ani v jeho průběhu nesmí být narušena zona pellucida, případně u embryí koňovitých embryonální pouzdro. Každé embryo se promyje nejméně desetkrát ve speciálním roztoku pro embrya, který se pro každé promytí obnovuje. Každé promytí představuje setinu zředění předcházejícího promývání a každý přenos embrya musí být prováděn sterilní mikropipetou.

Je-li třeba inaktivovat nebo odstranit určité patogeny, lze standardní postup mytí pozměnit tak, aby zahrnoval další mytí s enzymem trypsinem podle příručky IETS.

9.

Embrya od různých dárcovských zvířat se nesmí mýt společně.

10.

Zona pellucida každého embrya, nebo embryonální pouzdro u embryí koňovitých, musí být prověřena po celém povrchu při nejméně padesátinásobném zvětšení a musí být potvrzeno, že je nedotčená a bez ulpělých cizorodých částic.

11.

Embrya, která úspěšně prošla prohlídkou uvedenou v bodě 10, se s výjimkou nových pejet a obalů na jedno použití uloží do vyčištěných a buď dezinfikovaných, nebo sterilních pejet či jiného obalu, který se označí v souladu s čl. 10 odst. 1 a 5 a ihned zapečetí.

12.

Každé embryo určené ke zmrazení se bezodkladně zmrazí a uloží do skladovacích prostor podle přílohy I části 2 bodu 2 písm. b), za které je odpovědný týmový veterinární lékař.

13.

Pokud není k dispozici jiný postup s cílem ověřit nákazový status dárcovských zvířat nebo pokud je nutné ověřit soulad s požadavky na zdraví zvířat a na biologickou bezpečnost stanovené veterinárním lékařem týmu, mimo jiné v rámci režimu kontroly kvality podle přílohy I části 2 bodu 1 písm. b), předkládá tým pro odběr embryí v souladu s příručkou IETS úřední nebo příslušným orgánem schválené laboratoři rutinní vzorky životaneschopných embryí nebo oocytů, proplachovacích nebo mycích tekutin použitých při jeho činnosti k vyšetření na bakteriální a virovou kontaminaci, a to s četností stanovenou veterinárním lékařem týmu.

ČÁST 3

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ODBĚR A ZPRACOVÁNÍ OOCYTŮ, VAJEČNÍKŮ A JINÝCH TKÁNÍ K PRODUKCI EMBRYÍ SKOTU, PRASAT, OVCÍ, KOZ A KOŇOVITÝCH IN VITRO

Kromě požadavků stanovených v části 2 platí pro odběr, zpracování a přepravu oocytů, vaječníků a dalších tkání pro oplodnění in vitro a kultury in vitro tyto další požadavky:

1.

Vaječníky a jiné tkáně odebrané na jatkách, ať již od jednotlivého dárcovského zvířete, nebo od skupiny dárcovských zvířat, se odeberou na jatkách schválených v souladu s článkem 148 nařízení (EU) 2017/625.

Tato potenciální dárcovská zvířata musí prohlédnout před porážkou a po porážce veterinární lékař na jatkách, který musí potvrdit, že nevykazují příznaky a známky nákaz kategorií A, B, C a D týkajících se skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých.

Jatka se musí nacházet v oblasti, kde v období alespoň předchozích 30 dnů před datem odběru vaječníků a jiných tkání nebyla v okruhu 10 km hlášena slintavka a kulhavka.

2.

Vaječníky se nesmí dodat do laboratoře týmu pro produkci embryí ke zpracování, dokud není dokončena prohlídka dárcovských zvířat po porážce s uspokojivými výsledky.

Jestliže je u jednotlivého dárcovského zvířete, skupiny dárcovských zvířat nebo u jakýchkoli zvířat poražených na těchto jatkách v tento den zjištěna nákaza podle bodu 1, všechny vaječníky a další tkáně od těchto dárcovských zvířat se dohledají a zlikvidují.

3.

Vybavení pro vyjmutí vaječníků a jiných tkání a jejich převoz se před použitím vyčistí a buď dezinfikuje, nebo sterilizuje, s výjimkou nového vybavení na jedno použití, a smí se používat výhradně pro tyto účely.

Na manipulaci s oocyty a embryi od různých jednotlivých dárcovských zvířat a od různých skupin dárcovských zvířat se použije samostatné vybavení.

ČÁST 4

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ EMBRYÍ SKOTU, PRASAT, OVCÍ, KOZ A KOŇOVITÝCH VYPRODUKOVANÝCH IN VITRO

Kromě požadavků stanovených v části 2 platí pro zpracování embryí vyprodukovaných in vitro tyto další požadavky:

1.

Po dokončení kultivace in vitro se embrya ještě před zmrazením, uskladněním a přepravou promyjí a ošetří podle části 2 bodů 7, 10 a 11.

2.

Embrya od různých dárcovských zvířat u individuálního odběru nebo z různých skupinových odběrů podle části 3 bodu 1 se nesmí promývat společně.

3.

Embrya od různých dárcovských zvířat u individuálního odběru nebo z různých skupinových odběrů se nesmí ukládat do stejné pejety či jiného balení.

ČÁST 5

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ EMBRYÍ SKOTU, PRASAT, OVCÍ, KOZ A KOŇOVITÝCH PODROBENÝCH MIKROMANIPULACI

Před mikromanipulací, kterou je porušena zona pellucida nebo embryonální pouzdro u embryí koňovitých, se všechna embrya nebo oocyty odeberou a zpracují podle veterinárních požadavků stanovených v částech 2, 3 a 4.

Navíc platí tyto požadavky:

1.

Pokud se provádí mikromanipulace s embryem, která zahrnuje penetraci zona pellucida nebo embryonálního pouzdra v případě embryí koňovitých, musí se provádět v laboratoři podle přílohy I části 3 bodu 2 písm. a), za kterou je odpovědný týmový veterinární lékař.

2.

Každý tým pro produkci embryí vede záznamy o svých činnostech v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. b).

Identifikace embryí vyprodukovaných oplodněním in vitro se může provádět podle skupiny dárcovských zvířat, musí však obsahovat údaje o datu a místu odběru vaječníků a oocytů. Rovněž musí umožňovat dohledání zařízení původu dárcovských zvířat.

3.

Každá mikromanipulace, kterou je porušena zona pellucida nebo embryonální pouzdro u embryí koňovitých, se provádí v prostorách schválených k tomuto účelu, a to po posledním promytí a prohlídce.

Tato mikromanipulace se smí provádět pouze na embryu s neporušenou zona pellucida, případně s neporušeným embryonálním pouzdrem u embryí koňovitých.

ČÁST 6

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA SKLADOVÁNÍ EMBRYÍ SKOTU, PRASAT, OVCÍ, KOZ A KOŇOVITÝCH ZÍSKANÝCH IN VIVO A VYPRODUKOVANÝCH IN VITRO A NA SKLADOVÁNÍ OOCYTŮ SKOTU, PRASAT, OVCÍ, KOZ A KOŇOVITÝCH

1.

Každý tým pro odběr a produkci embryí zajistí skladování embryí a oocytů při vhodných teplotách ve skladovacích prostorách podle přílohy I části 2 bodu 2 písm. b).

2.

Do skladovacích prostor podle přílohy I části 2 bodu 2 písm. b) mohou být uložena pouze embrya odebraná týmem pro odběr embryí nebo oocyty odebrané a embrya vyprodukovaná týmem pro produkci embryí a přepravované za podmínek, které zajišťují, aby nedošlo ke křížové kontaminaci embryí a oocytů, tak, že nepřijdou do styku s embryi a oocyty, které nesplňují požadavky stanovené v tomto nařízení.

Embrya získaná in vivo, embrya vyprodukovaná in vitro a oocyty se skladují v odlišných skladovacích kontejnerech určených pro každý typ zárodečných produktů a manipulaci s uskladněnými zárodečnými produkty různých typů a druhů musí provádět samostatný personál nebo tato manipulace musí probíhat v jinou dobu.

3.

Týmový veterinární lékař může rozhodnout, že tým pro odběr embryí nebo tým pro produkci embryí může zpracovat embrya, která neodebral tým pro odběr embryí, nebo oocyty, které nebyly odebrány, a embrya, která nebyla vyprodukována týmem pro produkci embryí, pokud:

a)

jsou tyto oocyty a embrya odebrány od zvířat, která splňují podmínky stanovené:

i)

pokud jde o skot, v příloze II části 1 kapitole II bodě 1 a v příslušných případech v příloze II části 5 kapitolách I, II a III;

ii)

pokud jde o prasata, v příloze II části 2 kapitole II bodech 1, 2 a 3 a v příslušných případech v příloze II části 5 kapitolách I a IV;

iii)

pokud jde o ovce a kozy, v příloze II části 3 kapitole II bodě 1 a v příslušných případech v příloze II části 5 kapitolách I až III;

iv)

pokud jde o koňovité, v příloze II části 4 kapitole II bodech 1 a 2;

b)

zpracování je prováděno se zvláštním vybavením nebo v jiné době než oocyty nebo embrya určené k přemístění do jiného členského státu, přičemž se v druhém případě vybavení po použití vyčistí a sterilizuje;

c)

tyto oocyty a embrya nesmí být přemístěny do jiného členského státu a nesmí v žádném okamžiku přijít do styku nebo být uskladněny s oocyty nebo embryi určenými k přemístění do jiného členského státu;

d)

tyto oocyty a embrya musí být možné identifikovat podle označení, které je odlišné od označení uvedeného v příloze I části 1 bodě 1 písm. a) podbodě v).

4.

Zmrazená embrya nebo oocyty musí být před odesláním do jiného členského státu skladována ve skladovacích prostorách podle přílohy I části 2 bodě 2 písm. b) po dobu alespoň 30 dnů od data jejich odběru či produkce.

5.

Do stejné pejety nebo jiného balení se uloží pouze embrya nebo oocyty od jednotlivého dárcovského zvířete nebo od skupiny dárcovských zvířat podle části 3 bodu 1.

PŘÍLOHA IV

INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT OBSAŽENY VE VETERINÁRNÍM OSVĚDČENÍ PRO ZÁRODEČNÉ PRODUKTY PŘEMÍSŤOVANÉ MEZI ČLENSKÝMI STÁTY PODLE ČLÁNKŮ 31 A 40

1.

Veterinární osvědčení pro zárodečné produkty skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých přemísťované mezi členskými státy podle článku 31 obsahuje alespoň tyto informace:

a)

název a adresu odesílatele a příjemce;

b)

název a adresu odesílajícího zařízení a

i)

jedinečné číslo schválení uvedeného zařízení, pokud je odesílající zařízení schváleným zařízením zacházejícím se zárodečnými produkty nebo uzavřeným zařízením podle článku 14;

nebo

ii)

jedinečné registrační číslo uvedeného zařízení, pokud je odesílající zařízení zařízením, kde se chovají ovce a kozy, podle článku 13;

c)

název a adresu zařízení určení a

i)

jedinečné číslo schválení uvedeného zařízení, pokud je zařízení určení schváleným zařízením zacházejícím se zárodečnými produkty nebo uzavřeným zařízením;

nebo

ii)

jedinečné registrační číslo uvedeného zařízení, pokud je zařízení určení registrovaným zařízením zacházejícím se zárodečnými produkty nebo jakýmkoli jiným registrovaným zařízením;

d)

typ zárodečných produktů a druhy dárcovských zvířat;

e)

počet pejet nebo jiných balení k odeslání;

f)

informace umožňující identifikaci zárodečných produktů:

i)

druh, plemeno a identifikaci dárcovských zvířat v souladu s požadavky stanovenými v hlavě I, II, III nebo IV části III nařízení (EU) 2019/2035, od nichž byly zárodečné produkty odebrány;

ii)

označení uvedené na pejetách nebo jiných baleních v souladu s požadavky stanovenými v článku 10;

iii)

místo a datum jejich odběru nebo produkce;

g)

číslo na pečeti upevněné na přepravním kontejneru;

h)

informaci o nákazové situaci, další záruky a v případě potřeby výsledky vyšetření, pokud jde o:

i)

členský stát nebo jeho pásmo;

ii)

zařízení původu dárcovských zvířat;

iii)

zařízení zacházející se zárodečnými produkty nebo v případě podle článku 14 uzavřené zařízení, v němž se provádí odběr nebo produkce, zpracování a skladování zárodečných produktů;

iv)

dárcovská zvířata, od nichž byly zárodečné produkty odebrány;

v)

zárodečné produkty, které mají být odeslány;

i)

datum a místo vydání veterinárního osvědčení, jméno, funkci a podpis úředního veterinárního lékaře a razítko příslušného orgánu místa původu zásilky.

2.

Veterinární osvědčení pro zárodečné produkty psů a koček a suchozemských zvířat jiných než z řad skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých chovaných v uzavřených zařízeních a zvířat čeledí CamelidaeCervidae, přemísťované mezi členskými státy, jak je uvedeno v článku 40, obsahuje alespoň tyto informace:

a)

název a adresu odesílatele a příjemce,

b)

název a adresu odesílajícího zařízení a

i)

jedinečné registrační číslo, pokud bylo takové registrační číslo odesílajícímu zařízení přiřazeno;

nebo

ii)

jedinečné číslo schválení uzavřeného zařízení, pokud je odesílajícím zařízením uzavřené zařízení;

c)

název a adresu zařízení určení, a pokud je zařízením určení uzavřené zařízení, jedinečné číslo schválení tohoto uzavřeného zařízení;

d)

typ zárodečných produktů a druhy dárcovských zvířat;

e)

počet pejet nebo jiných balení k odeslání;

f)

informace umožňující identifikaci zárodečných produktů:

i)

druh, případně poddruh a identifikaci dárcovských zvířat, od nichž byly zárodečné produkty odebrány,

u psů a koček v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) č. 576/2013 nebo s článkem 70 nařízení (EU) 2019/2035,

nebo

u suchozemských zvířat jiných než skot, prasata, ovce, kozy a koňovití chovaných v uzavřených zařízeních v souladu s pravidly tohoto uzavřeného zařízení,

nebo

u zvířat čeledí CamelidaeCervidae v souladu s čl. 73 odst. 1 nebo 2 nebo článkem 74 nařízení (EU) 2019/2035;

ii)

označení na pejetách nebo jiných baleních v souladu s článkem 11;

iii)

místo a datum jejich odběru nebo produkce;

g)

číslo na pečeti upevněné na přepravním kontejneru;

h)

informaci o nákazové situaci, další záruky a v případě potřeby výsledky vyšetření, pokud jde o:

i)

členský stát nebo jeho pásmo;

ii)

zařízení původu dárcovských zvířat;

iii)

dárcovská zvířata, od nichž byly zárodečné produkty odebrány;

iv)

zárodečné produkty, které mají být odeslány;

i)

datum a místo vydání veterinárního osvědčení, jméno, funkci a podpis úředního veterinárního lékaře a razítko příslušného orgánu místa původu zásilky.


3.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/64


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/687

ze dne 17. prosince 2019,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 47 odst. 1, čl. 53 odst. 2, čl. 54 odst. 3, čl. 55 odst. 2, čl. 58 odst. 2, čl. 63 první pododstavec, čl. 64 odst. 4, čl. 67 první pododstavec, čl. 68 odst. 3, čl. 70 odst. 3, čl. 72 odst. 2, čl. 73 odst. 3, čl. 74 odst. 4, čl. 76 odst. 5, čl. 77 odst. 2 a čl. 272 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat, které se mohou přenášet na zvířata nebo na člověka, včetně pravidel pro povědomí o nákazách, připravenost a tlumení. Nařízení (EU) 2016/429 stanoví zejména pravidla pro prevenci a tlumení konkrétních nákaz zmíněných v článku 5 uvedeného nařízení. Nařízení (EU) 2016/429 rovněž stanoví, že se uvedená pravidla pro jednotlivé nákazy vztahují na živočišné druhy a jejich skupiny, které představují značné riziko šíření konkrétních nákaz a které jsou jako takové uvedeny v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/1882 (2).

(2)

Je nezbytné stanovit pravidla doplňující pravidla pro opatření k tlumení nákaz uvedená v hlavě II části III nařízení (EU) 2016/429 pro určité nákazy uvedené na seznamu. Uvedená doplňující pravidla a pravidla stanovená v nařízení (EU) 2016/429 jsou úzce propojena a měla by být uplatňována společně. V zájmu jednoduchosti, transparentnosti a snadného uplatňování by doplňující pravidla měla být stanovena v jediném právním aktu místo řady samostatných aktů s mnoha křížovými odkazy a rizikem opakování.

(3)

Článek 53, čl. 54 odst. 3, čl. 55 odst. 2, čl. 58 odst. 2 a články 63, 64, 67, 68 a 70 kapitoly 1 hlavy II nařízení (EU) 2016/429 se týkají různých technických hledisek opatření, která mají být přijata, pokud existuje podezření na nákazy uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení a jejich potvrzení. Obdobně se čl. 72 odst. 2, čl. 73 odst. 3, čl. 74 odst. 4, čl. 76 odst. 5 a článek 77 kapitoly 2 hlavy II nařízení (EU) 2016/429 týkají technických hledisek opatření, která mají být přijata, pokud existuje podezření na nákazy uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) a c) uvedeného nařízení a jejich potvrzení.

(4)

Pravidla, která mají být stanovena podle článků hlavy II, jsou navzájem provázána, neboť se vztahují na opatření k tlumení různých kategorií nákaz uvedených na seznamu v nařízení (EU) 2016/429. Pro účinné uplatňování uvedených pravidel a v zájmu jasnosti by proto tato pravidla měla být stanovena v jediném aktu v přenesené pravomoci, který poskytuje komplexní soubor technických opatření k tlumení nákaz uvedených na seznamu a přispívá k celkovému zjednodušení právního rámce pro tlumení nákaz zvířat.

(5)

Předchozí ustanovení o tlumení nákaz byla stanovena v řadě směrnic, z nichž každá obsahovala pravidla pro jednu nebo několik nákaz zvířat Některá z uvedených pravidel byla nahrazena nařízením (EU) 2016/429, zatímco jiná musí být nahrazena tímto nařízením v přenesené pravomoci, aby se pravidla zjednodušila a aby se odstranily případné nesrovnalosti. To poskytne jasná, harmonizovaná a podrobná pravidla pro tlumení nákaz zvířat v celé Unii. Příslušným orgánům a provozovatelům to rovněž umožní uplatňovat příslušná ustanovení, zvýší transparentnost pravidel a zajistí tak lepší reakci na rizika nákaz zvířat.

(6)

Aby bylo možné eradikovat ohnisko nákazy kategorie A co nejdříve a zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, je nezbytné stanovit opatření k tlumení nákaz na úrovni Unie.

(7)

Oblast působnosti tohoto nařízení by proto měla zahrnovat opatření k tlumení nákaz kategorie A u suchozemských a vodních živočichů a rovněž určitá opatření k tlumení nákaz kategorie B a C. V případě nákaz kategorie B a C by uvedená opatření k tlumení nákaz měla být uplatňována ve spojení s pravidly pro dozor a eradikaci stanovenými v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 (3).

(8)

Opatření k tlumení nákaz stanovená v tomto nařízení v přenesené pravomoci by se měla použít na zvířata a na produkty získané ze zvířat, včetně produktů živočišného původu, zárodečných produktů, vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů. Tyto vedlejší produkty živočišného původu podléhají hygienickým a veterinárním pravidlům stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (4). V případě vypuknutí nákazy kategorie A se použijí pravidla pro bezpečný sběr, neškodné odstranění a zpracování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů stanovená v uvedeném nařízení. Uvedené nařízení však nezahrnuje opatření k tlumení nákaz a omezení, která mají být v takových případech použita. Uvedená pravidla by proto měla být stanovena v tomto nařízení v přenesené pravomoci.

(9)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES (5) stanoví pravidla pro bezpečnou přepravu nebezpečných věcí. Při přepravě nakažených vedlejších produktů živočišného původu nebo jiného nakaženého materiálu, které mohou být považovány za nebezpečné věci, by příslušné orgány měly dodržovat pravidla stanovená v uvedené směrnici.

(10)

Na opatření, která se mají použít v případě nákazy kategorie A, je vhodné uplatňovat jednotný přístup. Pro stanovení vhodného okamžiku, kdy má příslušný orgán uplatňovat opatření k tlumení nákaz a provádět šetření, pokud existuje podezření na uvedené nákazy nebo jejich potvrzení, by se však měla brát v úvahu epizootologie nákaz. Proto by měla být stanovena „monitorovací období“ jakožto referenční časové rámce pro každou nákazu kategorie A, která postihuje suchozemská zvířata, založené na inkubačních dobách a dalších relevantních prvcích, které mohou ovlivnit šíření nákazy.

(11)

Článek 54 nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby příslušný orgán provedl šetření výskytu nákazy kategorie A v různých fázích: i) když existuje podezření na výskyt nákazy, ii) když je nákaza potvrzena a iii) když je nezbytné vyloučit její šíření do epizootologicky souvisejících zařízení a míst, jakož i do sousedních zařízení a oblastí. Uvedená šetření zahrnují klinické vyšetření a odběr vzorků pro laboratorní testy. Je vhodné stanovit obecná pravidla pro odběr vzorků, aby se zajistila platnost postupů odběru vzorků, diagnostických metod a opatření biologické bezpečnosti.

(12)

Článek 43 nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby příslušný orgán vypracoval a aktualizoval pohotovostní plány a v případě potřeby poskytl podrobné pokyny k provádění opatření, jež se přijmou v případě nákazy kategorie A, jak je stanoveno v části III uvedeného nařízení. Opatření stanovená v tomto nařízení v přenesené pravomoci doplňují opatření stanovená v části III nařízení (EU) 2016/429, a je proto nezbytné, aby byla provedena v souladu s pohotovostními plány stanovenými v nařízení (EU) 2016/429.

(13)

Články 53 a 55 nařízení (EU) 2016/429 stanoví povinnosti provozovatelů a příslušných orgánů v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A Cílem je zabránit šíření nákazy z postižených zvířat a zařízení spadajících pod jejich odpovědnost na nepostižená zvířata nebo na člověka ještě předtím, než je nákaza potvrzena. V této rané fázi by v postiženém zařízení měla být uplatněna opatření k tlumení nákaz a opatření biologické bezpečnosti stanovená v nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o přemísťování zvířat a produktů z a do uvedeného zařízení a jeho okolí. Je rovněž nezbytné stanovit tato opatření podrobně, aby byla zajištěna jejich účinnost a přiměřenost.

(14)

Článek 54 nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby pokud existuje podezření na výskyt nákazy kategorie A, příslušný orgán provedl úřední šetření s cílem buď potvrdit, nebo vyloučit výskyt nákazy. S cílem zavést standardní operační postup pro taková úřední šetření ve všech členských státech je nezbytné podrobně stanovit okolnosti, které odůvodňují provedení šetření, minimální úkoly šetření, které provedou úřední veterinární lékaři, a způsob, jakým by tyto úkoly měly být prováděny.

(15)

Nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby existuje-li podezření na výskyt nákazy kategorie A nebo její potvrzení, byla opatření k tlumení nákaz uplatněna nejen v zařízeních, která chovají zvířata, ale také v potravinářských a krmivářských podnicích, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo na jiných místech, která mohou představovat riziko šíření nákaz. Je nezbytné upřesnit, jaká opatření k tlumení nákaz se v uvedených případech použijí, zejména v případě stanovišť hraniční kontroly a dopravních prostředků.

(16)

Nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby se potvrzení nákazy kategorie A stalo pro příslušný orgán výchozím bodem pro provádění přísnějších opatření k tlumení nákazy, než která jsou uplatňována ve fázi podezření, a pro provedení dalších šetření. Proto je třeba upřesnit, kdy by měla být nákaza kategorie A považována za potvrzenou. Toto potvrzení by mělo být provedeno v souladu s akty Unie o dozoru nad nákazami, eradikačních programech a statusu území prostého nákazy přijatými podle nařízení (EU) 2016/429.

(17)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví základní pravidla pro opatření k tlumení nákaz, která se mají použít v postižených zařízeních v případě ohniska nákazy kategorie A. Zároveň poskytuje příslušným orgánům určitou flexibilitu při rozhodování o tom, která z uvedených opatření by se měla použít. Aby příslušné orgány mohly přijmout nejpřiměřenější a nejúčinnější opatření k tlumení nákaz a aby se zajistilo harmonizované provádění opatření přijatých členskými státy, je vhodné stanovit podrobná kritéria pro rozhodování vycházející z epizootologických okolností, druhu a umístění zařízení, druhů a kategorií zvířat a hospodářských nebo sociálních podmínek v oblasti postižené nákazou.

(18)

Příslušný orgán by měl mít možnost s přihlédnutím k epizootologickým faktorům a po provedení přesného posouzení rizika udělit v odůvodněných případech a v případě nutnosti za použití doplňkových záruk odchylky od některých opatření k tlumení nákaz, zejména od požadavku na utracení zvířat v postiženém zařízení. Takové odchylky by mohly být uděleny pro uzavřená zařízení, pro zvířata chovaná pro vědecké účely nebo pro účely související s ochranou chráněných nebo ohrožených druhů a pro úředně registrovaná vzácná plemena nebo pro zvířata s odůvodněnou vysokou genetickou, kulturní nebo vzdělávací hodnotou. Uplatňování obecných opatření by v takových případech mohlo mít nežádoucí a neúměrné důsledky.

(19)

Za účelem přizpůsobení opatření k tlumení nákaz každé konkrétní situaci by měl mít příslušný orgán možnost uplatňovat opatření k tlumení nákaz, která nejsou konkrétně stanovena v nařízení (EU) 2016/429 nebo v tomto nařízení v přenesené pravomoci, s ohledem na epizootologické faktory a po provedení posouzení rizik.

(20)

Jedním ze základních opatření k tlumení nákaz stanovených v nařízení (EU) 2016/429 je čištění a dezinfekce v postiženém zařízení, aby se minimalizovalo riziko šíření potvrzené nákazy kategorie A. Předběžné čištění a dezinfekce jsou nejúčinnějším opatřením ke snížení zatížení patogenním původcem v postiženém zařízení, jakmile byla odstraněna postižená zvířata. Příslušný orgán by proto měl mít povinnost kontrolovat provádění okamžitého předběžného čistění a dezinfekce a v případě potřeby dezinsekce a deratizace. Je vhodné podrobně stanovit postup čištění a dezinfekce s uvedením, kdy musí být zahájen, a kritérií pro výběr biocidních přípravků, které mají být použity.

(21)

Článek 62 nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby příslušný orgán rozšířil opatření k tlumení nákaz uplatňovaná v postižených zařízeních na jiná zařízení, jejich epizootologické jednotky, potravinářské a krmivářské podniky nebo zařízení nakládající s vedlejšími produkty živočišného původu nebo jakákoli jiná relevantní místa, včetně dopravních prostředků, pokud epizootologické důkazy poskytují důvod k podezření, že se do nich, z nich nebo jejich prostřednictvím šíří nákaza kategorie A. Je nezbytné upřesnit šetření vysledovatelnosti, které musí příslušný orgán provést v rámci epizootologického šetření stanoveného v nařízení (EU) 2016/429 pro řádné určení uvedených epizootologických souvislostí.

(22)

Je rovněž vhodné podrobně stanovit opatření k tlumení nákaz, která se mají použít v určených souvisejících zařízeních a místech. Aby uvedená opatření byla účinná, měla by být flexibilní a přiměřená, aniž by provozovatelům nebo příslušným orgánům ukládala zbytečnou zátěž. Příslušným orgánům by proto mělo být za výjimečných okolností umožněno odchýlit se po provedení posouzení rizik od obecných ustanovení.

(23)

Článek 64 nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby příslušné orgány, když se potvrdí ohnisko nákazy kategorie A, vytvořily uzavřené pásmo kolem postiženého zařízení s cílem zabránit veškerému dalšímu šíření nákazy. Uzavřené pásmo může zahrnovat ochranné pásmo a pásmo dozoru. Je vhodné stanovit doplňková pravidla pro zřízení a případné změny uzavřeného pásma, včetně podrobností o ochranném pásmu, o pásmu dozoru a o možnosti zřídit další uzavřená pásma v závislosti na epizootologii nákazy. Je rovněž vhodné stanovit zvláštní odchylky pro ty případy, kdy by zřízení uzavřených pásem nepřispělo k tlumení šíření nákazy nebo by provozovatelům a příslušným orgánům ukládalo neodůvodněnou zátěž.

(24)

Článek 65 nařízení (EU) 2016/429 obsahuje seznam opatření, která může příslušný orgán přijmout v uzavřeném pásmu s cílem zabránit šíření nákazy. Aby příslušné orgány mohly přijmout nejpřiměřenější a nejúčinnější opatření k tlumení nákaz a aby se zajistilo harmonizované provádění opatření ve všech členských státech, je vhodné stanovit podrobná kritéria pro rozhodování vycházející z epizootologických okolností, druhu a umístění zařízení, druhů a kategorií zvířat a hospodářských nebo sociálních podmínek v oblasti postižené nákazou.

(25)

Je nezbytné upřesnit zákazy přemísťování zvířat a produktů v rámci ochranného pásma a pásma dozoru, z těchto pásem nebo přes ně a zákazy jiných činností, které mohou představovat riziko šíření nákazy kategorie A. Uvedené zákazy by měly být přiměřené riziku šíření nákazy spojenému s každou činností a komoditou. Proto je třeba je stanovit s přihlédnutím k epizootologickému profilu nákazy. To je obzvláště důležité, pokud jde o zákazy týkající se produktů, protože existují určité produkty, které by měly být vyňaty, zejména ty, které jsou v souvislosti s rizikem šíření určitých nákaz považovány za bezpečné komodity.

(26)

Zákazy činností v uzavřeném pásmu by měly být pokud možno omezeny. Příslušný orgán by proto měl mít možnost udělovat odchylky ze zákazů, pokud jsou přijata určitá opatření ke zmírnění rizika a jsou splněny určité procedurální podmínky. Tyto odchylky mohou být uděleny zejména v případech, kdy příslušný orgán může kontrolovat posílení opatření biologické bezpečnosti a pokud jsou splněny obecné a zvláštní podmínky týkající se příslušných zvířat, produktů získaných z těchto zvířat nebo jiných látek a materiálů, které mohou být kontaminovány.

(27)

Přemísťování kopytníků by mělo být omezeno na přepravu na jatka. Přemísťování drůbeže by mělo být omezeno na přepravu na jatka a na mladší zvířata, jako jsou jednodenní kuřata a kuřice před snáškou. Přemísťování produktů živočišného původu by mělo být povoleno, pokud byly tyto produkty vyprodukovány před obdobím s vysokým rizikem určeným pro danou nákazu. Přemísťování produktů živočišného původu a vedlejších produktů vyprodukovaných během období s vysokým rizikem nebo po něm by mělo být povoleno, pokud byly tyto produkty podrobeny zvláštním ošetřením, která inaktivují patogenního původce. Uvedená ošetření by měla být v souladu se stávajícími právními předpisy Unie, mezinárodními normami a novými vědeckými důkazy.

(28)

Příslušný orgán by měl mít možnost provádět kontroly zařízení a vyšetřit zvířata. Aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy, měly by být předtím, než lze opatření vztahující se na ochranné pásmo zrušit, stanoveny a splněny určité požadavky. Po zrušení uvedených opatření by se v oblasti, která byla dříve zahrnuta do ochranného pásma, měla po další období provádět opatření vztahující se na pásmo dozoru, aby se zajistilo, že nákaza je tlumena.

(29)

Ustanovení o opatřeních k tlumení nákaz použitelná v pásmu dozoru by měla zahrnovat obecná a zvláštní pravidla pro zvířata, produkty získané z těchto zvířat nebo jiné látky a materiály, které mohou být kontaminovány. Měla by rovněž zahrnovat odchylky s cílem umožnit proporcionální uplatňování opatření k tlumení nákaz. Intenzita opatření k tlumení nákaz a odchylky pro jejich proporcionální uplatňování by měly odrážet nižší riziko, které pásmo dozoru pro šíření nákazy představuje, ale měly by zajistit, že opatření k tlumení nákaz budou dostatečná k tomu, aby se zabránilo jakémukoli riziku dalšího šíření nákazy.

(30)

Příslušný orgán by měl: i) povolit obnovení populace zvířat postižených zařízení, ii) zajistit, aby bylo provedeno konečné čištění a dezinfekce zařízení, a v příslušných případech iii) provést kontrolu vektorů s cílem zajistit, aby se nákazy neobjevily znovu. Příslušný orgán by měl mít potřebnou flexibilitu k rozhodování o nejvhodnějších opatřeních pro obnovení populace s přihlédnutím k epizootologickým okolnostem a konkrétním podmínkám ke zmírnění rizika.

(31)

Volně žijící zvířata druhů uvedených na seznamu by rovněž mohla být dotčena nákazami kategorie A. Opatření k tlumení nákaz pro tato volně žijící zvířata jsou zásadní pro zabránění šíření nákaz a pro zajištění jejich eradikace. Pokud jde o nákazy vyskytující se u chovaných zvířat, měl by příslušný orgán v rámci pohotovostních plánů stanovených v nařízení (EU) 2016/429 zvážit opatření k tlumení nákaz u volně žijících zvířat. Opatření k tlumení nákaz by se měla vztahovat na podezřelé a potvrzené případy nákaz postihujících volně žijící zvířata v pásmu infekce. Opatření omezující přemísťování chovaných zvířat, která jsou zařazena na seznam druhů, z pásma infekce, by se měla uplatňovat flexibilně, na základě epizootologické situace. Cílem je zajistit spolehlivá opatření k tlumení nákaz a přitom se vyhnout zbytečné zátěži pro provozovatele a příslušné orgány.

(32)

Sběr a bezpečné odstraňování mrtvých těl volně žijících zvířat přispívají k zabránění šíření nákaz kategorie A. Je vhodné doplnit nařízení (EU) 2016/429 o pravidla zajišťující bezpečný sběr a odstraňování vedlejších produktů živočišného původu z volně žijících suchozemských a vodních živočichů postižených nákazami kategorie A nebo podléhajících omezením uloženým v reakci na uvedené nákazy v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

(33)

Článek 43 nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby příslušný orgán v rámci pohotovostních plánů zřídil operativní skupinu odborníků. Účelem těchto plánů je zajistit vysokou úroveň povědomí o nákazách a připravenosti na ně a rychlou reakci v případě ohniska nákazy kategorie A. Hlavním úkolem operativní skupiny odborníků v případě ohnisek nákaz u suchozemských zvířat je podpořit příslušný orgán, který posuzuje příslušná opatření k tlumení nebo eradikaci nákazy. Operativní skupina odborníků pro nákazy volně žijících suchozemských zvířat by měla být víceoborová a měla by zahrnovat zástupce příslušných vládních útvarů, jako jsou orgány pro ochranu životního prostředí a lesní správy, jakož i dotčených zúčastněných stran, místních orgánů, policie nebo jiných organizací, které mohou příslušnému orgánu poskytnout poradenství ohledně možných opatření za účelem tlumení nebo eradikace nákazy kategorie A a jejich provádění.

(34)

Směrnice Rady 2006/88/ES (6) zahrnuje ustanovení o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů. Ustanovení tohoto nařízení v přenesené pravomoci by měla vycházet z ustanovení předchozích právních předpisů Unie, která dobře fungovala a byla revidována a pokud možno sladěna se znalostmi a zkušenostmi získanými v minulosti a aktualizována v souladu s novými důkazy a mezinárodními normami.

(35)

Článek 61 nařízení (EU) 2016/429 stanoví uplatňování opatření k tlumení nákaz v zařízeních a jiných místech po potvrzení nákaz kategorie A. Jedním z uvedených opatření je usmrcení zvířat, která mohou být kontaminována nebo mohou přispět k šíření nákazy. Možnost použít takové preventivní usmrcení by měla být v tomto nařízení v přenesené pravomoci podrobně stanovena jako opatření k tlumení nákazy zaměřené na snížení infekčního tlaku nákazy kategorie A a k usnadnění jejího tlumení.

(36)

Článek 62 nařízení (EU) 2016/429 obsahuje kritéria pro rozšíření opatření k tlumení nákaz používaných v postiženém zařízení na epizootologicky související zařízení a místa. Analýza hydrodynamických a topografických podmínek, včetně údajů z povodí, překážek ve vodních tocích nebo podmínek proudění vody, umožňuje předpovídat možné pasivní šíření nákazy kategorie A na jiná zařízení nebo místa a tato předpověď může přispět k minimalizaci dopadu nákazy kategorie A. Výsledek takové analýzy umožňuje provádění informovanějších opatření k tlumení nákaz, která by měla zabránit šíření nákazy kategorie A z vysoce rizikové oblasti do oblasti prosté nákazy nebo je minimalizovat.

(37)

Příslušný orgán by měl mít možnost odchýlit se od omezení, která se použijí po potvrzení nákazy kategorie A, s cílem povolit použití živočichů pocházejících z akvakultury k lidské spotřebě za předpokladu, že nevykazují klinické příznaky nákazy a jsou zpracováváni způsobem, který snižuje riziko šíření nákazy infikovaným materiálem. Cílem odchylky by mělo být snížení hospodářských ztrát za současné minimalizace rizika šíření nákazy.

(38)

Článek 37 nařízení (EU) 2016/429 stanoví uznání statusu území prostého nákazy u jednotek pro nákazy uvedené na seznamu. Jednotky zahrnují různá zařízení se společnými a účinnými systémy biologické bezpečnosti, které těmto zařízením umožňují mít jednoznačný nákazový status. Existuje-li tedy v zařízení akvakultury v rámci jednotky podezření na nákazu kategorie A nebo je-li nákaza potvrzena, měla by být opatření k tlumení nákazy rozšířena na další zařízení v dané jednotce, což povede k účinnějšímu tlumení nákazy.

(39)

Ponechání bez obsádky u vodních živočichů je opatřením k tlumení nákaz, které je již obsaženo v předchozích právních předpisech Unie týkajících se prevence a tlumení nákaz u živočichů pocházejících z akvakultury, a mělo by se i nadále používat. Hlavním cílem ponechání bez obsádky je prevence nebo minimalizace rizika opakované infekce zařízení nákazou kategorie A po vyčištění a dezinfekci a před zavedením nové populace vodních živočichů. Souběžné ponechání bez obsádky v oblastech s více zařízeními, v nichž se nákaza vyskytla, posiluje opatření k tlumení nákazy a přispívá k vyšší míře úspěšnosti. Měla by být stanovena odlišná období ponechání bez obsádky pro různé nákazy kategorie A s cílem zkrátit dobu ponechání bez obsádky na minimum při současném zajištění účinnosti tohoto opatření k tlumení nákaz.

(40)

Pokud bylo zařízení akvakultury postiženo nákazou kategorie A, která nepředstavuje riziko pro lidské zdraví, mělo by být po přijetí opatření ke zmírnění rizik povoleno uvádět produkty z uvedeného zařízení na trh. U ryb by uvedená opatření měla zahrnovat porážku a vykuchání. Korýši by měli být před odesláním zpracováváni na neživé produkty. Produkty by měly být použity k přímé lidské spotřebě nebo by měly být dále zpracovány v zařízení schváleném podle článku 179 nařízení (EU) 2016/429. Uvedená opatření jsou účinná, pokud jde o tlumení nákazy a zabránění jejímu dalšímu šíření, a zároveň umožňují, aby uvedené produkty byly použity k lidské spotřebě, a nikoli zbytečně vyplýtvány.

(41)

Článek 64 nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že pokud u vodních živočichů propukne nákaza kategorie A, vytvoří se jako účinné opatření k tlumení nákazy uzavřená pásma. Uzavřená pásma mohou zahrnovat ochranné pásmo kolem zařízení, u nichž existuje zvýšené riziko, že budou zasaženy nákazou kategorie A. Aby se zajistilo účinné tlumení nákazy a zabránilo se jejímu dalšímu šíření, mělo by být zakázáno umisťovat do zařízení nacházejících se v ochranném pásmu živočichy pocházející z akvakultury za účelem chovu. Aby se zabránilo opakované infekci, mělo by být ochranné pásmo zachováno, dokud nejsou zamořená zařízení akvakultury zbavena živočichů, vyčištěna a vydezinfikována a dokud neuplynula doba ponechání bez obsádky.

(42)

Opatření k tlumení nákazy používaná v ochranném pásmu zřízeném pro nákazu vodních živočichů by měla být zrušena pouze tehdy, je-li splněn soubor podmínek. Uvedené podmínky by měly zahrnovat depopulaci postižených zařízení, jejich čištění, dezinfekci a ponechání bez obsádky. Kromě toho musí být výsledky pravidelných kontrol prováděných ve všech zařízeních nacházejících se v ochranném pásmu uspokojivé. Když jsou splněny všechny uvedené podmínky, mělo by se ochranné pásmo stát pásmem dozoru. Uvedené pásmo dozoru by mělo být zachováno až do uplynutí období dozoru pro příslušnou nákazu kategorie A a do doby, kdy neexistují žádné prvky pro podezření na výskyt nákazy.

(43)

Článek 43 nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby příslušný orgán zřídil jako součást pohotovostních plánů operativní skupinu odborníků s cílem zajistit vysokou úroveň povědomí o nákazách a připravenosti na ně a rychlou reakci v případě ohniska nákazy kategorie A. Hlavním úkolem operativní skupiny odborníků v případě ohnisek nákaz u vodních živočichů je podpořit příslušný orgán, který posuzuje příslušná opatření k tlumení nebo eradikaci nákazy. Operativní skupina odborníků pro nákazy volně žijících vodních živočichů by měla být víceoborová a měla by zahrnovat zástupce vládních útvarů, jako jsou orgány pro ochranu životního prostředí a orgány odpovědné za rybolov, jakož i dotčených zúčastněných stran, místních orgánů, policie nebo jiných organizací, které mohou příslušnému orgánu poskytnout poradenství ohledně možných opatření za účelem tlumení nebo eradikace nákazy kategorie A.

(44)

Článek 6 nařízení (ES) č. 1069/2009 stanoví provádění obecných veterinárních omezení v případě závažné nákazy. Pokud se u živočichů pocházejících z akvakultury vyskytuje nákaza kategorie A, může příslušný orgán uložit přísnější pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu pocházející z určitých zařízení. Účelem uvedených pravidel je upravit řešení situací, kdy hygienická omezení nemusí vyřešit riziko pro zdraví zvířat. Zejména je nezbytné, aby vedlejší produkty živočišného původu z těchto zařízení byly zpracovány nebo neškodně odstraněny jako materiál kategorie 2 v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1069/2009.

(45)

Článkem 270 nařízení (EU) 2016/429 byly zrušeny směrnice Rady 92/66/EHS (7), 2001/89/ES (8), 2002/60/ES (9), 2003/85/ES (10) a 2005/94 (11), které obsahovaly pravidla pro tlumení nákaz zvířat. Článek 272 nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že zrušené směrnice se nadále použijí do tří let ode dne použitelnosti uvedeného nařízení nebo do dřívějšího data, které stanoví Komise v aktu v přenesené pravomoci. V zájmu zajištění harmonizovaného a zjednodušeného přístupu u všech druhů a nákaz by se toto nařízení mělo použít od data použitelnosti nařízení (EU) 2016/429 a zrušené směrnice by se měly přestat používat od stejného data,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení doplňuje pravidla pro povědomí o nákazách, připravenost na ně a jejich tlumení, která mají být použita na nákazy uvedené na seznamu podle čl. 9 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2016/429.

Uvedená pravidla zahrnují:

a)

část II se vztahuje na chovaná a volně žijící suchozemská zvířata, a konkrétně:

i)

kapitola I stanoví doplňující pravidla týkající se opatření k tlumení nákaz v případě podezření a úředního potvrzení nákazy kategorie A u chovaných zvířat podle článků 53, 54, 55, 58 a 63 nařízení (EU) 2016/429;

ii)

kapitola II stanoví doplňující pravidla týkající se zřízení uzavřených pásem v případě úředního potvrzení nákazy kategorie A u chovaných zvířat podle článků 64 a 67 nařízení (EU) 2016/429;

iii)

kapitola III stanoví doplňující pravidla týkající se obnovení populace uzavřeného pásma chovanými zvířaty v případě úředního potvrzení nákazy kategorie A podle článků 63 a 68 nařízení (EU) 2016/429;

iv)

kapitola IV stanoví doplňující pravidla týkající se opatření k tlumení nákaz v případě podezření a úředního potvrzení nákazy kategorie A u volně žijících zvířat podle článku 70 nařízení (EU) 2016/429;

v)

kapitola V stanoví doplňující pravidla pro opatření k tlumení nákaz v případě podezření a úředního potvrzení nákazy kategorií B a C u suchozemských zvířat podle článků 74 a 77 nařízení (EU) 2016/429;

b)

část III se vztahuje na chované a volně žijící vodní živočichy, a konkrétně:

i)

kapitola I stanoví doplňující pravidla týkající se opatření k tlumení nákaz v případě podezření a úředního potvrzení nákazy kategorie A u vodních živočichů podle článků 53, 54, 55, 58 a 63 nařízení (EU) 2016/429;

ii)

kapitola II stanoví doplňující pravidla týkající se zřízení uzavřených pásem v případě úředního potvrzení nákazy kategorie A u živočichů pocházejících z akvakultury podle článků 64 a 67 nařízení (EU) 2016/429;

iii)

kapitola III stanoví doplňující pravidla týkající se opatření k tlumení nákaz v případě podezření a úředního potvrzení nákazy kategorie A u volně žijících vodních živočichů podle článku 70 nařízení (EU) 2016/429;

iv)

kapitola IV stanoví doplňující pravidla pro opatření k tlumení nákaz v případě podezření a úředního potvrzení nákazy kategorií B a C u vodních živočichů podle článků 74 a 77 nařízení (EU) 2016/429;

c)

část IV zahrnuje závěrečná ustanovení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v nařízení (EU) 2018/1882 a v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (12) s výjimkou případů, kdy se uvedené definice vztahují na pojmy definované ve druhém pododstavci tohoto článku.

Kromě toho se použijí také následující definice:

1)

„dopravním prostředkem“ se rozumí silniční nebo železniční vozidlo, plavidla a letadla;

2)

„jednodenními kuřaty“ se rozumí drůbež mladší 72 hodin;

3)

„spermatem“ se rozumí ejakulát zvířete nebo zvířat, a to buď v nezměněném stavu, nebo připravený či zředěný;

4)

„oocyty“ se rozumí haploidní fáze ootidogeneze včetně sekundárních oocytů a vajíček;

5)

„embryem“ se rozumí počáteční fáze vývoje zvířete, v níž je možné je přenést do samice-příjemkyně;

6)

„čerstvým masem“ se rozumí maso, mleté maso a masné polotovary, včetně vakuově balených nebo balených v ochranné atmosféře, které nebyly podrobeny žádnému procesu vyjma chlazení, zmrazení nebo rychlého zmrazení;

7)

„jatečně upraveným tělem kopytníka“ se rozumí celé tělo poraženého nebo usmrceného kopytníka po:

vykrvení, u poražených zvířat,

vykuchání,

odstranění končetin ve výši zápěstního a hleznového kloubu,

odříznutí ocasu, vemene, hlavy a stažení z kůže, s výjimkou prasat;

8)

„droby“ se rozumí čerstvé maso, které není jatečně upraveným tělem podle definice v bodě 7, i když zůstává přirozeně připevněné k jatečně upravenému tělu;

9)

„masnými výrobky“ se rozumí zpracované výrobky, včetně zpracovaných žaludků, močových měchýřů, střev, tavených nebo škvařených tuků, masových extraktů a krevních výrobků, získané zpracováním masa nebo dalším zpracováním takto zpracovaných výrobků, takže z řezné plochy je zřejmé, že produkt pozbyl znaků charakteristických pro čerstvé maso;

10)

„střívky“ se rozumí močové měchýře a střeva, které byly po vyčištění zpracovány oškrábáním tkáně, odtučněním a promytím a po nasolení byly vysušeny;

11)

„mlezivem“ se rozumí tekutina vylučovaná mléčnými žlázami chovaných zvířat až pět dní po porodu, která je bohatá na protilátky a minerály a předchází produkci syrového mléka;

12)

„výrobky z mleziva“ se rozumí zpracované výrobky získané zpracováním mleziva nebo dalším zpracováním takto zpracovaných výrobků;

13)

„bezpečnou komoditou“ se rozumí komodita, kterou lze přemístit bez potřeby přijmout opatření ke zmírnění rizika zaměřená na konkrétní nákazu uvedenou na seznamu bez ohledu na status členského státu nebo oblasti původu pro danou nákazu;

14)

„dodavatelským řetězcem“ se rozumí integrovaný řetězec produkce společného nákazového statusu, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu, sestávající ze spolupracující sítě specializovaných zařízení schválených příslušným orgánem pro účely článku 45, mezi nimiž jsou přemísťována zvířata za účelem dokončení produkčního cyklu;

15)

„pásmem infekce“ se rozumí pásmo, v němž mohou být použita omezení přemísťování chovaných a volně žijících zvířat či produktů nebo jiná opatření k tlumení nákaz a opatření biologické bezpečnosti s cílem zabránit šíření nákazy kategorie A v případě úředního potvrzení nákazy u volně žijících zvířat.

Článek 3

Klinická vyšetření, postupy odběru vzorků a diagnostické metody

1.   Pokud jsou podle tohoto nařízení pro potvrzení nebo vyloučení výskytu nákazy kategorie A vyžadována klinická vyšetření zvířat, příslušný orgán zajistí, aby:

a)

se odběr vzorků u zvířat pro klinické vyšetření prováděl v souladu s:

i)

bodem A.1 přílohy I u suchozemských zvířat a

ii)

bodem 1 přílohy XII u vodních živočichů;

b)

klinické vyšetření sestávalo z:

i)

výchozího obecného hodnocení nákazového statusu zařízení, které zahrnuje všechna zvířata druhů uvedených na seznamu chovaná v zařízení, a

ii)

individuálního vyšetření zvířat zahrnutých do vzorku podle písmene a).

2.   Pokud jsou podle tohoto nařízení pro potvrzení nebo vyloučení výskytu nákazy kategorie A vyžadována laboratorní vyšetření, příslušný orgán zajistí, aby:

a)

se odběr vzorků u zvířat pro laboratorní vyšetření prováděl v souladu s:

i)

bodem A.2 přílohy I u suchozemských zvířat a

ii)

bodem 1 písm. b), c), d) a e) přílohy XII u vodních živočichů;

b)

diagnostické metody pro laboratorní vyšetření splňovaly požadavky v souladu s:

i)

bodem B přílohy I u suchozemských zvířat a

ii)

bodem 2 přílohy XII u vodních živočichů;

c)

se vzorky zasílaly:

i)

neprodleně do úřední laboratoře určené v souladu s článkem 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (13);

ii)

v souladu s bodem C přílohy I u suchozemských zvířat a s bodem 1 písm. f) přílohy XII u vodních živočichů a

iii)

v souladu s jakýmkoli jiným pokynem příslušného orgánu a laboratoře, pokud jde o podmínky biologické bezpečnosti a biologické ochrany s cílem zabránit šíření patogenních původců nákazy kategorie A;

d)

u chovaných zvířat:

i)

se sestavil soupis všech chovaných zvířat v zařízení a jejich druhu a kategorie; u drůbeže a živočichů pocházejících z akvakultury se počet zvířat může odhadnout a

ii)

u druhů uvedených na seznamu se zaznamenala identifikační značka každého zvířete, od kterého jsou vzorky odebrány, nebo v případě drůbeže a živočichů pocházejících z akvakultury číslo šarže.

Článek 4

Pohotovostní plány

Příslušný orgán provede opatření stanovená tímto nařízením v souladu s pohotovostním plánem uvedeným v článku 43 nařízení (EU) 2016/429.

ČÁST II

SUCHOZEMSKÁ ZVÍŘATA

KAPITOLA I

Opatření k tlumení nákaz kategorie A u chovaných suchozemských zvířat

Oddíl 1

Předběžná opatření k tlumení nákaz v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u chovaných zvířat

Článek 5

Povinnosti provozovatelů v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u chovaných zvířat v zařízení

V případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u chovaných zvířat přijmou provozovatelé tato opatření k tlumení nákaz s cílem zabránit šíření nákazy kategorie A z postižených zvířat a zařízení spadajících pod jejich odpovědnost na jiná, nepostižená zvířata nebo na člověka, až do doby, dokud příslušný orgán nevyloučí výskyt nákazy kategorie A:

a)

izolují všechna zvířata, u nichž existuje podezření, že jsou infikována nákazou kategorie A;

b)

uchovají hnůj, včetně podestýlky a použitého steliva, a jakýkoli produkt, materiál nebo látku, které by mohly být kontaminovány nákazami kategorie A a přenášet je, izolované a chráněné před hmyzem a hlodavci, chovanými zvířaty druhů neuvedených na seznamu a volně žijícími zvířaty, a to v rozsahu, který je technicky nebo prakticky proveditelný;

c)

provedou příslušná doplňující opatření biologické bezpečnosti, aby se zabránilo jakémukoli riziku šíření nákazy kategorie A;

d)

ukončí veškeré přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení nebo do něj;

e)

zabrání jinému než nezbytnému přemísťování zvířat druhů neuvedených na seznamu, produktů, materiálů, látek, osob a dopravních prostředků ze zařízení nebo do něj;

f)

zajistí aktualizaci záznamů zařízení o produkci, zdraví a vysledovatelnosti;

g)

poskytují příslušnému orgánu na jeho žádost veškeré důležité informace týkající se nákazy kategorie A a

h)

dodrží veškeré pokyny příslušného orgánu týkající se tlumení nákazy kategorie A v souladu s nařízením (EU) 2016/429 a s tímto nařízením.

Článek 6

Šetření prováděné příslušným orgánem v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u chovaných zvířat v zařízení

1.   V případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u chovaných zvířat v zařízení v souladu s čl. 9 odst. 1, 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, příslušný orgán okamžitě provede šetření s cílem potvrdit nebo vyloučit výskyt nákazy uvedené na seznamu, na kterou existuje podezření.

2.   V průběhu šetření uvedeného v odstavci 1 příslušný orgán zajistí, aby úřední veterinární lékaři provedli nejméně:

a)

klinická vyšetření chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu v zařízení a

b)

odběr vzorků pro laboratorní vyšetření.

Článek 7

Předběžná omezení a opatření biologické bezpečnosti v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u chovaných zvířat v zařízení

1.   V případě podezření na výskyt nákazy kategorie A v zařízení uvalí příslušný orgán na zařízení úřední dozor a okamžitě uloží tato předběžná omezení a opatření biologické bezpečnosti, aby se zabránilo šíření nákazy kategorie A z postižených zvířat a ze zařízení na jiná, nepostižená zvířata nebo na člověka:

a)

zákaz přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu do zařízení nebo z něj;

b)

zákaz přemísťování chovaných zvířat druhů neuvedených na seznamu do a ze zařízení;

c)

zákaz přemísťování jakéhokoli produktu, materiálu nebo látky, které by mohly být kontaminovány nákazami kategorie A nebo by je mohly přenášet, ze zařízení;

d)

izolace chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu a ochrana před volně žijícími zvířaty, zvířaty druhů neuvedených na seznamu a v případě nutnosti před hmyzem a hlodavci;

e)

zákaz usmrcování zvířat druhů uvedených na seznamu, pokud to nepovolí příslušný orgán, a

f)

zákaz jiného než nezbytného přemísťování produktů, materiálů, látek, osob a dopravních prostředků do zařízení.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a), b) a c) může příslušný orgán povolit přemísťování zvířat a produktů ze zařízení, kde existuje podezření na výskyt nákazy kategorie A, po provedení posouzení rizika a za předpokladu, že:

a)

přemísťování zvířat a produktů je v souladu se všemi podmínkami a opatřeními biologické bezpečnosti, které jsou nezbytné k tomu, aby se zabránilo šíření nákazy;

b)

v zařízení určení nejsou jiná chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu a

c)

zařízením určení nejsou jatka.

3.   Jsou-li uděleny odchylky stanovené v odstavci 2, může příslušný orgán uložit v zařízení určení opatření k tlumení nákaz stanovená v odstavci 1.

4.   Příslušný orgán může v souladu s čl. 12 odst. 1 a 2 nařídit preventivní usmrcení zvířat druhů uvedených na seznamu v zařízení, kde existuje podezření na výskyt nákazy kategorie A, pokud to vyžaduje epizootologická situace.

5.   Veškeré vedlejší produkty živočišného původu z mrtvých zvířat, která uhynula nebo byla usmrcena v zařízení, kde existuje podezření na výskyt nákazy kategorie A, musí být zpracovány nebo neškodně odstraněny v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, aby se zajistilo, že je původce nákazy, na kterého je podezření, zneškodněn, a aby se zabránilo šíření nákazy na nepostižená zvířata nebo na člověka.

Článek 8

Soupis a analýza záznamů v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u chovaných zvířat v zařízení

1.   V případě podezření na výskyt nákazy kategorie A příslušný orgán nařídí, aby provozovatelé zařízení, v nichž existuje podezření na výskyt nákazy kategorie A, neprodleně sestavili a aktualizovali soupis následujících položek, a ověří, že tak učinili:

a)

druhy, kategorie A počet zvířat chovaných v zařízení; u drůbeže se počet zvířat může odhadnout;

b)

individuální identifikační číslo všech zvířat druhů, pro něž je v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 (14) povinná individuální identifikace;

c)

druhy, kategorie A počet chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu v zařízení, která se narodila, uhynula, měla příznaky nebo by se mohla nakazit či kontaminovat nákazou kategorie A;

d)

veškeré produkty, materiály nebo látky v zařízení, které by mohly být kontaminovány příslušnou nákazou kategorie A nebo by ji mohly přenášet; a

e)

v příslušných případech všechna místa v zařízení, která by mohla umožnit přežití vektorů příslušné nákazy kategorie A.

2.   Pokud zařízení sestává z několika epizootologických jednotek, informace uvedené v odstavci 1 se uvedou pro každou epizootologickou jednotku.

3.   V rámci epizootologického šetření uvedeného v článku 57 nařízení (EU) 2016/429 provede příslušný orgán analýzu alespoň těchto záznamů zařízení, ve kterém existuje podezření na výskyt nákazy kategorie A:

a)

soupis uvedený v odstavci 1;

b)

záznamy o původu a datu vstupu chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu do zařízení nebo jeho opuštění;

c)

záznamy o původu a datu vstupu jiných významných přepravních přemístění do zařízení nebo jeho opuštění

d)

záznamy o produkci; a

e)

záznamy týkající se kontrol v zařízení, jsou-li k dispozici.

4.   Analýza záznamů uvedená v odstavci 3 se vztahuje na monitorovací období stanovené v příloze II pro danou nákazu vypočtené zpětně ode dne, kdy bylo podezření nahlášeno.

Článek 9

Dočasná uzavřená pásma v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u chovaných suchozemských zvířat v zařízení

1.   V případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u chovaných zvířat v zařízení může příslušný orgán vymezit dočasné uzavřené pásmo s přihlédnutím k těmto okolnostem:

a)

umístění zařízení v oblasti s vysokou hustotou chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu, u nichž existuje podezření na výskyt nákazy kategorie A;

b)

pohyb zvířat nebo osob v kontaktu s chovanými zvířaty druhů uvedených na seznamu, u nichž existuje podezření na výskyt nákazy kategorie A;

c)

zpoždění při potvrzování nákazy kategorie A podle článku 11;

d)

nedostatečné informace o možném původu a cestách zavlečení nákazy kategorie A, na kterou existuje podezření, a

e)

profil nákazy, zejména cesty a rychlost přenosu nákazy a přetrvávání nákazy v populaci zvířat.

2.   V zařízeních v dočasném uzavřeném pásmu použije příslušný orgán alespoň opatření stanovená v článku 7.

3.   Příslušný orgán může dočasné uzavřené pásmo zachovat do okamžiku, kdy byl výskyt nákazy kategorie A v zařízení, kde na něj existovalo podezření, vyloučen nebo kdy byl výskyt uvedené nákazy potvrzen a bylo vymezeno uzavřené pásmo podle článku 21.

4.   Když to epizootologická situace vyžaduje, může příslušný orgán nařídit v dočasných uzavřených pásmech preventivní usmrcení zvířat v souladu s čl. 12 odst. 1 a 2 nebo porážku zvířat druhů uvedených na seznamu.

Článek 10

Opatření, která se použijí v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A v potravinářských a krmivářských podnicích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo na jakémkoli jiném relevantním místě, včetně dopravních prostředků

1.   V případě podezření na výskyt nákazy kategorie A v souladu s čl. 9 odst. 1, 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 v potravinářských a krmivářských podnicích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo na jakémkoli jiném relevantním místě, včetně dopravních prostředků, příslušný orgán použije:

a)

příslušná ustanovení článků 5 až 9 a

b)

v případě potřeby další opatření přizpůsobená konkrétní situaci, aby se zabránilo šíření nákazy kategorie A na nepostižená zvířata nebo na člověka.

2.   Příslušný orgán použije rovněž ustanovení článků 5 až 9 v zařízeních původu zvířat nebo produktů přítomných v zařízeních a na místech uvedených v odstavci 1, u nichž existuje podezření, že jsou infikovány.

Oddíl 2

Opatření k tlumení nákazy v případě úředního potvrzení nákazy kategorie A u chovaných zvířat

Článek 11

Úřední potvrzení nákazy kategorie A u chovaných suchozemských zvířat

Příslušný orgán úředně potvrdí ohnisko nákazy kategorie A u chovaných suchozemských zvířat, pokud je případ potvrzen v souladu s čl. 9 odst. 2, 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

Článek 12

Opatření k tlumení nákazy v případě úředního potvrzení ohniska nákazy kategorie A u chovaných zvířat v zařízení

1.   Po úředním potvrzení ohniska nákazy kategorie A v zařízení v souladu s článkem 11 příslušný orgán nařídí, aby kromě opatření stanovených v článku 7 byla pod dohledem úředních veterinárních lékařů okamžitě uplatněna tato opatření k tlumení nákazy:

a)

všechna zvířata druhů uvedených na seznamu chovaná v postiženém zařízení se co nejdříve usmrtí na místě v rámci zařízení takovým způsobem, aby se zabránilo jakémukoli riziku šíření příslušného patogenního původce nákazy kategorie A během usmrcování a po něm;

b)

přijmou se veškerá vhodná a nezbytná opatření biologické bezpečnosti, aby se zabránilo jakémukoli možnému šíření nákazy kategorie A na nepostižená chovaná nebo volně žijící zvířata nebo na člověka;

c)

těla nebo části chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu, která uhynula nebo která byla usmrcena podle písmene a) tohoto odstavce, se neškodně odstraní v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009;

d)

všechny potenciálně kontaminované produkty, materiály nebo látky přítomné v zařízení se izolují tak dlouho, dokud:

i)

nejsou v případě vedlejších produktů živočišného původu (včetně těch, které vznikly usmrcením, produktů živočišného původu a zárodečných produktů) neškodně odstraněny nebo zpracovány v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009;

ii)

nejsou v případě ostatních materiálů a látek vhodných pro čištění a dezinfekci dokončena opatření pro čištění a dezinfekci v souladu s článkem 15;

iii)

není v případě krmiv a jiných materiálů nevhodných pro čištění a dezinfekci dokončeno neškodné odstraňování pod dohledem úředních veterinárních lékařů.

2.   Příslušný orgán nařídí a dohlíží na to, aby:

a)

přeprava vedlejších produktů živočišného původu uvedených v odst. 1 písm. c) a odst. 1 písm. d) bodě i) z postiženého zařízení splňovala ustanovení nařízení (ES) č. 1069/2009;

b)

přeprava materiálů nebo látek uvedených v odst. 1 písm. d) bodě iii) z postiženého zařízení dodržovala jeho pokyny týkající se podmínek biologické bezpečnosti a biologické ochrany, aby se zabránilo šíření patogenního původce nákazy kategorie A.

3.   Příslušný orgán odebere vzorky pro laboratorní vyšetření od chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu, když jsou usmrcena nebo mrtvá či před tím, pro účely epizootologického šetření uvedeného v článku 57 nařízení (EU) 2016/429.

4.   Odchylně od odst. 1 písm. a) může příslušný orgán po provedení posouzení rizika a s přihlédnutím k možnosti uplatnit jiná opatření ke zmírnění rizika rozhodnout:

a)

nařídit usmrcení chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu na nejbližším vhodném místě tak, aby se zabránilo jakémukoli riziku šíření nákazy kategorie A během usmrcování nebo přepravy, nebo

b)

odložit usmrcení chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu za předpokladu, že se na uvedená zvířata vztahuje nouzová vakcinace stanovená v článku 69 nařízení (EU) 2016/429.

Článek 13

Zvláštní odchylky od čl. 12 odst. 1 písm. a)

1.   V případě ohniska nákazy kategorie A v zařízeních, která chovají zvířata uvedená na seznamu ve dvou nebo více epizootologických jednotkách, může příslušný orgán udělit odchylku od čl. 12 odst. 1 písm. a) epizootologickým jednotkám, ve kterých nebyla nákaza potvrzena, po provedení posouzení rizika a v případě nutnosti po získání příznivých výsledků laboratorních vyšetřeních a za předpokladu, že:

a)

epizootologické šetření uvedené v článku 57 nařízení (EU) 2016/429 neodhalilo žádné epizootologické souvislosti mezi epizootologickými jednotkami, v nichž byla nákaza kategorie A potvrzena, a jednotkami, v nichž nákaza potvrzena nebyla, aby vzniklo podezření na šíření nákazy kategorie A mezi nimi, a

b)

příslušný orgán potvrdil, že přinejmenším během monitorovacího období stanoveného v příloze II pro danou nákazu před potvrzením nákazy kategorie A byly epizootologické jednotky, v nichž nákaza nebyla potvrzena, udržovány zcela oddělené a byly obstarávány odlišnými zaměstnanci.

2.   Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 3, může příslušný orgán udělit odchylku od čl. 12 odst. 1 písm. a) pro tyto kategorie zvířat:

a)

zvířata chovaná v uzavřeném zařízení;

b)

zvířata chovaná pro vědecké účely nebo pro účely související s ochranou chráněných nebo ohrožených druhů;

c)

zvířata předem úředně registrovaná jako vzácná plemena a

d)

zvířata s řádně odůvodněnou vysokou genetickou, kulturní nebo vzdělávací hodnotou.

3.   Příslušný orgán při udělování odchylky stanovené v odstavci 2 zajistí, aby byly splněny tyto podmínky:

a)

příslušný orgán provedl posouzení účinků udělení takové odchylky, a zejména účinků na nákazový status dotčeného členského státu a sousedních zemí a výsledek tohoto posouzení ukázal, že nákazový status není ohrožen;

b)

jsou uplatňována vhodná opatření biologické bezpečnosti, aby se zabránilo riziku přenosu nákazy kategorie A na nepostižená chovaná zvířata nebo na volně žijící zvířata či na člověka, přičemž se zohlední:

i)

profil nákazy a

ii)

postižené druhy zvířat;

c)

zvířata podléhají vhodné izolaci a klinickému dozoru, včetně laboratorních vyšetření, dokud příslušný orgán nemůže zajistit, aby zvířata nepředstavovala riziko přenosu nákazy kategorie A.

4.   Příslušný orgán může udělit zvláštní odchylky z čl. 12 odst. 1 písm. a) pro koňovité chované v zařízeních, kde bylo potvrzeno ohnisko nákaz kategorie A uvedených v příloze III, za podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 14

Další opatření k tlumení nákazy v případě ohniska nákazy kategorie A u chovaných suchozemských zvířat v zařízení

1.   Příslušný orgán může kromě opatření stanovených v článku 12 zřídit postupy odběru vzorků pro chovaná zvířata druhů neuvedených na seznamu a pro volně žijící zvířata druhů uvedených na seznamu na základě informací získaných z epizootologického šetření uvedeného v článku 57 nařízení (EU) 2016/429.

2.   Příslušný orgán může po provedení posouzení rizika dalšího šíření příslušné nákazy kategorie A a s přihlédnutím k možnosti použít jiná opatření ke zmírnění rizika nařídit usmrcení chovaných zvířat druhů neuvedených na seznamu a volně žijících zvířat takovým způsobem, aby se zabránilo jakémukoli riziku šíření nákazy kategorie A během usmrcování, přepravy a až do likvidace celých těl mrtvých zvířat nebo jejich částí.

Článek 15

Předběžné čištění a dezinfekce a dezinsekce a deratizace v postiženém zařízení

1.   Ihned po dokončení opatření stanovených v článku 12 a, v příslušných případech, v článku 14 nařídí příslušný orgán předběžné čištění a dezinfekci a případně dezinsekci a deratizaci v postiženém zařízení, aby nedošlo k šíření nákazy kategorie A, a dohlíží na ně.

2.   Předběžné čištění a dezinfekce a dezinsekce a deratizace podle odstavce 1 se:

a)

provedou v souladu s postupy stanovenými v bodech A a B přílohy IV za použití vhodných biocidních přípravků s cílem zajistit likvidaci příslušného patogenního původce nákazy kategorie A a

b)

náležitě zdokumentují.

3.   Pokud příslušný orgán udělí jednu z odchylek stanovených v čl. 13 odst. 2 a 4, nařídí předběžné čištění, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci podle odstavce 1, přičemž upraví postupy uvedené v odst. 2 písm. a) pro konkrétní situaci, aniž by byla narušena prevence šíření nákazy kategorie A z postižených zvířat a postižených zařízení a míst na jiná nepostižená zvířata nebo na člověka.

4.   Kromě opatření uvedených v odstavcích 1 a 2 příslušný orgán nařídí a dohlíží na to, aby dopravní prostředky používané k přepravě zvířat do a z postiženého zařízení byly řádně vyčištěny a vydezinfikovány a v příslušných případech podrobeny opatřením zajišťujícím dezinsekci a deratizaci.

Článek 16

Odchylky a zvláštní pravidla pro předběžné čištění, dezinfekci a tlumení vektorů

Příslušný orgán může udělit odchylku od požadavku na čištění a dezinfekci a dezinsekci a deratizaci uvedených v článku 15 v případě:

a)

pastvin epizootologicky souvisejících s postiženým zařízením, a to za zvláštních postupů pro zajištění účinné inaktivace příslušného patogenního původce nákazy kategorie A s přihlédnutím k profilu nákazy, druhu zařízení a klimatickým podmínkám a

b)

hnoje, včetně podestýlky a použitého steliva, z postiženého zařízení, a to za zvláštních postupů pro zajištění účinné inaktivace příslušného patogenního původce nákazy kategorie A v souladu s vědeckými důkazy.

Článek 17

Identifikace epizootologicky souvisejících zařízení a jiných relevantních míst, včetně dopravních prostředků

1.   Příslušný orgán sleduje v rámci epizootologického šetření uvedeného v článku 57 nařízení (EU) 2016/429 za účelem identifikace všech epizootologicky souvisejících zařízení a jiných relevantních míst, včetně dopravních prostředků, všechna chovaná zvířata přítomná v zařízení, kde bylo potvrzeno ohnisko nákazy kategorie A, a veškeré produkty, materiály, látky, dopravní prostředky nebo osoby, které by mohly šířit danou nákazu kategorie A, včetně:

a)

těch odesílaných do zařízení a z něj a

b)

těch, které se dostaly do kontaktu se zařízením.

2.   Sledování uvedené v odstavci 1 se vztahuje alespoň na monitorovací období stanovené v příloze II pro danou nákazu vypočtené zpětně od data, kdy bylo podezření nahlášeno.

3.   Příslušný orgán může po provedení posouzení rizika vyloučit ze sledování uvedeného v odstavci 1 produkty považované za bezpečné komodity podle přílohy VII.

Článek 18

Opatření, která se použijí v epizootologicky souvisejících zařízeních a v jiných relevantních místech, včetně dopravních prostředků

1.   Pokud sledování podle čl. 17 odst. 1 prokáže, že zvířata druhů uvedených na seznamu byla během období uvedeného v odstavci 2 uvedeného článku odeslána z nebo do postiženého zařízení, příslušný orgán:

a)

provede v zařízeních určení nebo původu přemístění šetření a uloží omezení a opatření biologické bezpečnosti v souladu s články 6, 7 a 8 nebo

b)

v případě, že existují epizootologické důkazy o šíření nákazy do daného zařízení, z něj nebo jeho prostřednictvím, okamžitě rozšíří opatření uvedená v článku 12 na zařízení původu nebo na zařízení určení přemístění.

2.   Příslušný orgán použije opatření uvedená v odstavci 1 v jiných zařízeních a relevantních místech, včetně dopravních prostředků, které by mohly být kontaminovány v důsledku kontaktu se zvířaty, produkty, materiály, látkami, osobami nebo dopravními prostředky z postiženého zařízení identifikovaného v rámci sledování podle článku 17 nebo na základě jakýchkoli jiných relevantních informací z epizootologického šetření, jak je uvedeno v článku 57 nařízení (EU) 2016/429.

Článek 19

Opatření, která se použijí na produkty identifikované sledováním

1.   Příslušný orgán nařídí a dohlíží na to, aby sperma, oocyty a embrya identifikované jako kontaminované v rámci sledování podle článku 17 byly neškodně odstraněny v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

2.   Příslušný orgán nařídí ošetření, zpracování nebo neškodné odstranění produktů identifikovaných sledováním podle článku 17 a dohlíží na ně, a to nejméně do:

a)

prvního zařízení na zpracování potravin v případě produktů živočišného původu;

b)

líhně nebo zařízení, kam byla vejce zaslána k líhnutí, v případě násadových vajec, která se dosud nevylíhla, a

c)

prvního zařízení na zpracování v případě vedlejších produktů živočišného původu s výjimkou hnoje nebo

d)

místa skladování v případě hnoje, včetně podestýlky a použitého steliva.

3.   Příslušný orgán zřídí úřední dozor nad drůbeží vylíhnutou v průběhu období sledování uvedeného v čl. 17 odst. 2 z násadových vajec pocházejících z postiženého zařízení; tento dozor se zřídí ve všech zařízeních určení násadových vajec a zachová se po dobu 21 dnů po vylíhnutí.

4.   Příslušný orgán nařídí a dohlíží na to, aby přeprava vedlejších produktů živočišného původu ze zařízení podléhala ustanovením stanoveným v nařízení (ES) č. 1069/2009.

5.   Příslušný orgán nařídí a dohlíží na to, aby materiály nebo látky, které by mohly být kontaminovány nebo by mohly přenášet příslušnou nákazu kategorie A, splňovaly jeho pokyny týkající se podmínek biologické bezpečnosti a biologické ochrany, aby se zabránilo šíření patogenního původce nákazy kategorie A.

Článek 20

Opatření, která se použijí v případě úředního potvrzení ohniska nákazy kategorie A v potravinářských a krmivářských podnicích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu a na jakémkoli jiném relevantním místě, včetně dopravních prostředků

1.   V případě úředního potvrzení ohniska v souladu s článkem 11 v potravinářských a krmivářských podnicích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo v jakýchkoli jiných relevantních místech, včetně dopravních prostředků, příslušný orgán použije:

a)

příslušná ustanovení článků 12 až 19 a

b)

v případě potřeby další opatření přizpůsobená konkrétní situaci, aby se zabránilo šíření nákazy kategorie A z postižených zvířat a postižených zařízení a míst na jiná nepostižená zvířata nebo na člověka.

2.   Příslušný orgán použije ustanovení článků 12 až 19 rovněž v zařízeních původu postižených zvířat nebo produktů přítomných v zařízeních a místech uvedených v odstavci 1.

KAPITOLA II

Opatření k tlumení nákaz kategorie A u chovaných suchozemských zvířat v uzavřených pásmech

Oddíl 1

Obecná opatření k tlumení nákazy v uzavřeném pásmu

Článek 21

Vytvoření uzavřeného pásma

1.   V případě ohniska nákazy kategorie A v zařízení, potravinářském a krmivářském podniku, zařízení nakládajícím s vedlejšími produkty živočišného původu nebo v jiných místech, včetně dopravních prostředků, příslušný orgán neprodleně vytvoří kolem postiženého zařízení nebo místa uzavřené pásmo, které zahrnuje:

a)

ochranné pásmo založené na minimálním poloměru od ohniska stanoveném pro příslušnou nákazu kategorie A v příloze V;

b)

pásmo dozoru založené na minimálním poloměru od ohniska stanoveném pro příslušnou nákazu kategorie A v příloze V a

c)

v případě potřeby na základě kritérií stanovených v čl. 64 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 další uzavřená pásma kolem ochranných pásem a pásem dozoru nebo v jejich blízkosti, kde příslušný orgán použije tatáž opatření, jako jsou opatření stanovená v oddíle 3 této kapitoly pro pásmo dozoru.

2.   Příslušný orgán upraví hranice původního uzavřeného pásma, včetně hranic ochranného pásma, pásma dozoru a dalších uzavřených pásem, v případě, že se v důsledku dalších ohnisek nákazy kategorie A překrývají dvě nebo více uzavřených pásem.

3.   Odchylně od odstavce 1 a po provedení posouzení rizika s přihlédnutím k profilu nákazy nesmí příslušný orgán zřídit uzavřené pásmo, dojde-li k výskytu ohniska nákazy kategorie A v těchto místech:

a)

zařízení chovající zvířat uvedená v čl. 13 odst. 2;

b)

líhně;

c)

potravinářské a krmivářské podniky, stanoviště hraniční kontroly, zařízení nakládající s vedlejšími produkty živočišného původu;

d)

dopravní prostředky;

e)

místa, kde se konají svody nebo dočasné výstavy či veterinární péče o zvířata, a

f)

jakékoli jiné místo, které není zařízením.

Článek 22

Opatření, která se použijí v uzavřeném pásmu

1.   Příslušný orgán neprodleně vypracuje a průběžně aktualizuje soupis všech zařízení, která chovají zvířata druhů uvedených na seznamu, jež se nacházejí v uzavřeném pásmu, včetně druhů, kategorií a počtu zvířat v každém zařízení; u drůbeže se počet zvířat může odhadnout.

2.   Příslušný orgán může za účelem zabránění šíření nákazy a na základě epizootologických informací nebo jiných důkazů provádět v zařízeních nacházejících se v uzavřeném pásmu preventivní usmrcení v souladu s čl. 12 odst. 1 a 2 nebo porážku chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu.

3.   Příslušný orgán nařídí a dohlíží na to, aby veškeré přemísťování celých těl mrtvých volně žijících zvířat a chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu nebo jejich částí z uzavřeného pásma bylo určeno ke zpracování nebo k neškodnému odstranění v podniku schváleném pro uvedené účely v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009:

a)

na území daného členského státu nebo

b)

v jiném členském státě v souladu s čl. 48 odst. 1 a 3 nařízení (ES) č. 1069/2009, pokud není možné zpracovávat nebo neškodně odstraňovat celá těla mrtvých zvířat nebo jejich části ve schváleném podniku na území členského státu, kde k výskytu ohniska došlo.

4.   Příslušný orgán uloží zvláštní podmínky pro přepravu zvířat a produktů přes uzavřené pásmo, aby se zajistilo, že je prováděna:

a)

bez zastávky nebo vykládky v uzavřeném pásmu;

b)

s upřednostněním hlavních silnic nebo železnic a

c)

s vyhýbáním se blízkosti zařízení, která chovají zvířata druhů uvedených na seznamu.

5.   Vedlejší produkty živočišného původu pocházející z uzavřeného pásma a přepravované mimo toto pásmo musí doprovázet veterinární osvědčení vydané úředním veterinárním lékařem, v němž se uvádí, že tyto produkty smějí být přemístěny z uzavřeného pásma za podmínek stanovených příslušným orgánem v souladu s touto kapitolou.

6.   Příslušný orgán může rozhodnout, že osvědčení uvedené v odstavci 5 se pro přemísťování vedlejších produktů živočišného původu v rámci daného členského státu nevydá, pokud se uvedený orgán domnívá, že je zaveden alternativní systém, který zajišťuje, že zásilky těchto produktů jsou vysledovatelné a dané produkty splňují veterinární požadavky pro toto přemísťování.

7.   Každý odběr vzorků v zařízeních v uzavřeném pásmu, která chovají zvířata druhů uvedených na seznamu, k jiným účelům než k potvrzení nebo vyloučení výskytu příslušných nákaz kategorie A musí být povolen příslušným orgánem.

Článek 23

Odchylky od opatření, která se mají použít v uzavřeném pásmu

Příslušný orgán může udělit odchylky od ustanovení této kapitoly, pokud jde o opatření, která se mají v uzavřených pásmech použít v nezbytném rozsahu a po provedení posouzení rizika:

a)

v dalších uzavřených pásmech podle čl. 21 odst. 1 písm. c);

b)

rozhodne-li se příslušný orgán vytvořit uzavřené pásmo, když dojde k výskytu ohniska nákazy kategorie A v zařízeních a místech uvedených v čl. 21 odst. 3;

c)

dojde-li k výskytu ohniska v zařízení, které chová až 50 kusů ptáků chovaných v zajetí, nebo

d)

v zařízeních a místech uvedených v čl. 21 odst. 3 nacházejících se v uzavřeném pásmu.

Článek 24

Požadavky na dopravní prostředky pro chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu a produkty z nich

1.   Příslušný orgán zajistí, aby dopravní prostředky používané k přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu a produktů z nich v rámci uzavřeného pásma, z něj, do něj a přes ně byly:

a)

konstruovány a udržovány tak, aby se zabránilo jakémukoli úniku nebo útěku zvířat, produktů nebo jakékoli věci představující riziko pro zdraví zvířat;

b)

po každé přepravě zvířat, produktů nebo jakékoli věci představující riziko pro zdraví zvířat ihned vyčištěny a vydezinfikovány a v případě potřeby následně znovu vydezinfikovány a v každém případě vysušeny nebo ponechány vyschnout před každým novým naložením zvířat nebo produktů a

c)

v příslušných případech před přepravou podrobeny opatřením pro dezinsekci a deratizaci.

2.   Čištění a dezinfekce dopravního prostředku uvedeného v odstavci 1:

a)

se provedou v souladu s pokyny nebo postupy stanovenými příslušným orgánem za použití vhodných biocidních přípravků k zajištění likvidace příslušného patogenního původce nákazy kategorie A a

b)

se náležitě zdokumentují.

Oddíl 2

Opatření k tlumení nákaz v ochranném pásmu

Článek 25

Opatření, která se použijí v zařízeních chovajících zvířata druhů uvedených na seznamu v ochranném pásmu

1.   V zařízeních v ochranném pásmu, která chovají zvířata uvedená na seznamu, jiných než zařízení, ve kterém byla potvrzena nákaza kategorie A, nařídí příslušný orgán neprodleně použití těchto opatření:

a)

držet zvířata druhů uvedených na seznamu odděleně od volně žijících zvířat a zvířat druhů neuvedených na seznamu;

b)

provádět další dozor s cílem zjistit jakékoli další šíření nákazy kategorie A do zařízení, včetně jakékoli zvýšené nemocnosti nebo úhynů nebo významného poklesu údajů o produkci; každé takové zvýšení nebo pokles se okamžitě oznámí příslušnému orgánu;

c)

v příslušných případech zavést odpovídající prostředky pro dezinsekci a deratizaci a tlumení dalších vektorů nákazy v zařízení a v jeho okolí;

d)

používat na vstupech a výstupech do a ze zařízení vhodné dezinfekční prostředky;

e)

uplatňovat vhodná opatření biologické bezpečnosti na všechny osoby, které jsou v kontaktu s chovanými zvířaty druhů uvedených na seznamu nebo které vstupují do zařízení nebo je opouštějí, a rovněž na dopravní prostředky, aby se zabránilo jakémukoli riziku šíření příslušné nákazy kategorie A;

f)

vést záznamy o všech osobách, které zařízení navštěvují, udržovat je v aktuálním stavu s cílem usnadnit dozor nad nákazami a jejich tlumení a zpřístupnit je příslušnému orgánu na jeho žádost;

g)

neškodně odstraňovat celá těla mrtvých nebo usmrcených chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu nebo jejich části podle čl. 22 odst. 3.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. f) se záznamy o návštěvách nevyžadují v zařízeních, kde jsou chována zvířata uvedená v čl. 13 odst. 2, pokud návštěvníci nemají přístup do prostor, kde jsou zvířata chována.

Článek 26

Kontroly prováděné úředními veterinárními lékaři v zařízeních v ochranném pásmu

1.   Příslušný orgán zajistí, aby úřední veterinární lékaři provedli alespoň jednu kontrolu ve všech zařízeních uvedených v článku 25 co nejdříve a bez neodůvodněného prodlení po úředním potvrzení ohniska nákazy kategorie A.

2.   Při provádění kontrol uvedených v odstavci 1 vykonávají úřední veterinární lékaři alespoň tyto činnosti:

a)

kontroly dokladů, včetně analýzy záznamů o produkci, zdraví a vysledovatelnosti;

b)

ověřování provádění opatření zavedených s cílem zabránit zavlečení nebo šíření příslušné nákazy kategorie A v souladu s článkem 25;

c)

klinické vyšetření chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu a

d)

v případě potřeby odběr vzorků zvířat pro laboratorní vyšetření s cílem potvrdit nebo vyloučit výskyt příslušné nákazy kategorie A.

3.   Příslušný orgán může požadovat další veterinární kontroly zařízení v ochranném pásmu za účelem následného sledování situace.

4.   Příslušný orgán vede záznamy o činnostech a kontrolách uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 a jejich zjištěních.

5.   Odchylně od odstavce 1, je-li poloměr ochranného pásma stanovený v příloze V větší než 3 km, může příslušný orgán rozhodnout, že nebude požadovat kontrolu všech zařízení uvedených v článku 25, ale pouze kontrolu reprezentativního počtu uvedených zařízení v souladu s bodem A.3 přílohy I.

Článek 27

Zákazy činností, včetně přemísťování zvířat, produktů a jiného materiálu v ochranném pásmu, z ochranného pásma nebo do něj

1.   Příslušný orgán zakáže činnosti, včetně přemísťování zvířat druhů uvedených na seznamu a produktů z těchto zvířat a jiných materiálů v ochranném pásmu, z ochranného pásma a do něj v souladu s tabulkou uvedenou v příloze VI.

2.   Příslušný orgán může rozšířit zákazy podle odstavce 1 na:

a)

zvířata druhů neuvedených na seznamu a produkty z těchto zvířat a

b)

činnosti jiné než uvedené v příloze VI, včetně přemísťování.

3.   Zákazy stanovené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na tyto produkty:

a)

produkty živočišného původu považované, pokud jde o příslušnou nákazu, za bezpečné komodity v souladu s přílohou VII;

b)

produkty živočišného původu, které byly podrobeny příslušnému ošetření v souladu s přílohou VII;

c)

produkty nebo jiné materiály, které by mohly šířit nákazu a které byly získány nebo vyprodukovány před monitorovacím obdobím stanoveným pro příslušnou nákazu v příloze II, vypočteným zpětně od data, kdy bylo podezření nahlášeno;

d)

produkty vyprodukované v ochranném pásmu, které byly získány z chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu:

i)

chovaných mimo ochranné pásmo;

ii)

chovaných a poražených mimo ochranné pásmo nebo

iii)

chovaných mimo ochranné pásmo a poražených v ochranném pásmu;

e)

získané produkty.

4.   Zákazy stanovené v odstavcích 1 a 2 se použijí na produkty uvedené v odstavci 3, pokud:

a)

produkty nebyly během procesu produkce, skladování a přepravy jasně odděleny od produktů, které nejsou podle tohoto nařízení způsobilé k odeslání mimo uzavřené pásmo, nebo

b)

příslušný orgán má epizootologické důkazy o šíření nákazy na uvedené produkty, z nich nebo jejich prostřednictvím.

Článek 28

Obecné podmínky pro udělování odchylek od zákazů v ochranném pásmu

1.   Odchylně od zákazů stanovených v článku 27 může příslušný orgán povolit přemísťování zvířat a produktů v případech, na něž se vztahují články 29 až 38, a za zvláštních podmínek stanovených v uvedených článcích a obecných podmínek stanovených v odstavcích 2 až 7 tohoto článku.

Před udělením povolení posoudí příslušný orgán rizika z daného povolení vyplývající a posouzení musí ukázat, že riziko šíření nákazy kategorie A je zanedbatelné.

2.   Všechna povolená přemístění se provedou:

a)

výhradně po určených trasách;

b)

s upřednostněním hlavních silnic nebo železnic;

c)

s vyhýbáním se blízkosti zařízení, která chovají zvířata druhů uvedených na seznamu, a

d)

bez vykládky nebo zastávky až do vykládky v zařízení určení.

3.   Zařízení určení pro přemísťování z ochranného pásma nebo do něj určí příslušný orgán zařízení původu. Je-li příslušný orgán zařízení původu jiný než příslušný orgán zařízení určení, informuje uvedený příslušný orgán o tomto určení příslušný orgán zařízení určení.

4.   Příslušný orgán zařízení původu ověří, že zařízení určení souhlasí s tím, že je určeno a že obdrží každou zásilku zvířat nebo produktů.

5.   Při povolování přemísťování zvířat z ochranného pásma příslušný orgán zajistí, aby tato přemísťování nepředstavovala riziko šíření nákazy kategorie A na základě:

a)

příznivých výsledků klinického vyšetření zvířat chovaných v zařízení, včetně zvířat, která mají být přemístěna;

b)

v případě potřeby příznivých výsledků laboratorního vyšetření zvířat chovaných v zařízení, včetně zvířat, která mají být přemístěna, a

c)

výsledku kontrol uvedených v článku 26.

6.   Při povolování přepravy produktů z ochranného pásma nařídí a dohlíží příslušný orgán, aby:

a)

během celého procesu produkce a skladování byly produkty jasně odděleny od produktů, které v souladu s tímto nařízením nejsou způsobilé k odeslání mimo uzavřené pásmo, a

b)

produkty nebyly přepravovány společně s produkty, které podle tohoto nařízení nejsou způsobilé k odeslání mimo uzavřené pásmo.

7.   Při udělování povolení podle odstavce 1 příslušný orgán zajistí, aby se od okamžiku nakládky během všech přepravních činností a až do vykládky v určeném zařízení určení použila doplňková opatření biologické bezpečnosti v souladu s jeho pokyny.

Článek 29

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu v ochranném pásmu pro účely porážky

1.   Příslušný orgán může povolit přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení, která se nacházejí v ochranném pásmu, na jatka, která se nacházejí:

a)

co nejblíže zařízení původu uvnitř ochranného pásma;

b)

v pásmu dozoru, pokud není možné porážet zvířata v ochranném pásmu, nebo

c)

co nejblíže pásmu dozoru, pokud není možné porážet zvířata v uzavřeném pásmu.

2.   Příslušný orgán udělí povolení stanovená v odstavci 1 pouze za těchto podmínek:

a)

dopravní prostředek musí být v okamžiku nakládky zapečetěn příslušným orgánem místa odeslání nebo pod jeho dozorem;

b)

příslušný orgán jatek:

i)

je předem informován provozovatelem jatek o záměru přijmout chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu;

ii)

potvrdí, že během prohlídek před poražením a po poražení nebyly zjištěny žádné příznaky poukazující na nákazu kategorie A;

iii)

dohlíží na to, aby měl provozovatel jatek zavedeny účinné postupy s cílem zajistit, aby chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu, která pocházejí z ochranného pásma, byla držena a porážena odděleně od těchto zvířat nebo v jiných časech, nejlépe na konci pracovního dne příjezdu;

iv)

potvrdí porážku zvířat příslušnému orgánu zařízení původu zvířat;

v)

dohlíží na to, aby provozovatel jatek vyčistil a vydezinfikoval prostory, v nichž byla zvířata držena a poražena, a aby byly čištění a dezinfekce dokončeny předtím, než jsou v uvedených prostorách držena nebo poražena jiná chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu, a

vi)

dohlíží na to, aby získávání masa z těchto zvířat splňovalo podmínky stanovené v článku 33.

3.   Příslušný orgán může povolit přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení, která se nacházejí mimo ochranné pásmo, na jatka, která se nacházejí v ochranném pásmu, pokud:

a)

jsou zvířata držena odděleně od ostatních zvířat pocházejících z ochranného pásma a poražena odděleně od uvedených zvířat nebo v jinou dobu;

b)

je získané čerstvé maso porcováno, přepravováno a skladováno odděleně od čerstvého masa získaného ze zvířat pocházejících z ochranného pásma a

c)

k čištění a dezinfekci dopravních prostředků uvedených v článku 24 dochází pod úředním dozorem po vykládce zvířat.

4.   Odchylně od článku 9 nařízení (ES) č. 1069/2009 může příslušný orgán povolit zpracování a použití vedlejších produktů živočišného původu získaných ze zvířat poražených podle odstavců 1, 2 a 3 jako materiálu kategorie 3 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 v podniku schváleném pro zpracování nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu, který se nachází na jeho území nebo v jiném členském státě, pokud není možné zpracovat je nebo je neškodně odstranit ve schváleném podniku na území členského státu, kde k výskytu ohniska došlo.

Jsou-li vedlejší produkty živočišného původu uvedené v prvním pododstavci přemísťovány do podniku nacházejícího se v jiném členském státě, členský stát určení a členské státy tranzitu povolí toto odeslání a příslušný orgán místa určení povolí zpracování a použití uvedených vedlejších produktů živočišného původu jako materiálu kategorie 3 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

Článek 30

Zvláštní podmínky pro povolování určitého přemísťování drůbeže ze zařízení nacházejících se v ochranném pásmu

1.   Příslušný orgán může povolit přemísťování jednodenních kuřat ze zařízení, které se nachází v ochranném pásmu, do zařízení nacházejícího se v tomtéž členském státě, avšak pokud možno mimo uzavřené pásmo, pokud:

a)

v případě jednodenních kuřat vylíhnutých z vajec pocházejících z uzavřeného pásma:

i)

dopravní prostředky byly zapečetěny v okamžiku nakládky příslušným orgánem nebo pod jeho dohledem;

ii)

po příjezdu zvířat je na zařízení určení uvalen úřední dozor úředního veterinárního lékaře a

iii)

pokud byla drůbež přemístěna mimo uzavřené pásmo, zůstává v zařízení určení nejméně po dobu 21 dnů;

b)

v případě jednodenních kuřat vylíhnutých z vajec pocházejících z místa mimo uzavřené pásmo může líheň, ze které byla kuřata odeslána, zajistit, aby nedošlo k žádnému kontaktu mezi uvedenými vejci a jakýmikoli jinými násadovými vejci nebo jednodenními kuřaty pocházejícími z uzavřeného pásma.

2.   Příslušný orgán může povolit přemísťování kuřic před snáškou ze zařízení, která se nacházejí v ochranném pásmu, do zařízení, která se nacházejí v tomtéž členském státě, a pokud možno v uzavřeném pásmu, pod podmínkou, že:

a)

v zařízení určení není žádné jiné chované zvíře druhu uvedeného na seznamu;

b)

dopravní prostředky byly zapečetěny v okamžiku nakládky příslušným orgánem nebo pod jeho dohledem;

c)

po příjezdu zvířat je na zařízení určení uvalen úřední dozor úředního veterinárního lékaře a

d)

pokud byla zvířata přemístěna mimo uzavřené pásmo, zůstávají v zařízení určení nejméně po dobu 21 dnů.

Článek 31

Zvláštní podmínky pro povolování určitého přemísťování násadových vajec v ochranném pásmu

1.   Příslušný orgán může povolit přemísťování násadových vajec buď:

a)

ze zařízení nacházejícího se v ochranném pásmu do líhně nacházející se v témže členském státě nebo

b)

ze zařízení nacházejícího se v témže členském státě do líhně nacházející se v ochranném pásmu.

2.   Povolení stanovené v odst. 1 písm. a) podléhá těmto podmínkám:

a)

rodičovská hejna, z nichž pocházejí násadová vejce, byla klinicky vyšetřena a byly z nich odebrány vzorky pro laboratorní vyšetření, přičemž obě vyšetření přinesla příznivé výsledky;

b)

násadová vejce a jejich obaly jsou před odesláním vydezinfikovány a může být zajištěno zpětné vysledování násadových vajec a

c)

násadová vejce musí být přepravována v dopravních prostředcích zapečetěných příslušným orgánem.

3.   Příslušný orgán může povolit přemísťování násadových vajec ze zařízení, které se nachází v ochranném pásmu, do zařízení pro interní líhnutí nacházející se v témže členském státě, pokud:

a)

rodičovská hejna, z nichž pocházejí násadová vejce, byla klinicky vyšetřena a byly z nich odebrány vzorky pro laboratorní vyšetření, přičemž obě vyšetření přinesla příznivé výsledky;

b)

na zařízení určení je uvalen úřední dozor po dobu 21 dnů po vylíhnutí vajec;

c)

drůbež musí zůstat v zařízení určení po dobu uvedenou v písmenu b) a

d)

jsou splněny požadavky stanovené v odst. 2 písm. b) a c);

Článek 32

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování spermatu ze schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty v ochranném pásmu

Příslušný orgán může povolit přemísťování spermatu odebraného od zvířat druhů uvedených na seznamu držených ve schválených zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty, s výjimkou líhní, nacházejících se v ochranném pásmu po odhadovaném datu prvotní infekce v postiženém zařízení za těchto podmínek:

a)

všechna opatření k tlumení nákaz týkající se nákazy kategorie A byla v ochranném pásmu zrušena v souladu s článkem 39;

b)

všechna chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu ve středisku pro odběr spermatu byla klinicky vyšetřena a byly od nich odebrány vzorky pro laboratorní vyšetření za účelem vyloučení výskytu nákazy kategorie A v daném středisku a

c)

dárcovské zvíře bylo s příznivým výsledkem podrobeno laboratornímu vyšetření provedenému na vzorku odebraném ne dříve než sedm dní po monitorovacím období stanoveném v příloze II pro danou nákazu, počítáno vpřed od data, kdy bylo sperma odebráno.

Článek 33

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování čerstvého masa a syrového mléka získaného z chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení v ochranném pásmu

1.   Příslušný orgán může povolit přemísťování čerstvého masa a syrového mléka získaného ze zvířat druhů uvedených na seznamu chovaných v zařízeních nacházejících se v ochranném pásmu, pokud:

a)

jsou přemísťovány do zpracovatelského zařízení za účelem podrobení se jednomu z příslušných ošetření zmírňujících rizika stanovených v příloze VII nebo

b)

v případě čerstvého drůbežího masa:

i)

bylo označeno v souladu s bodem 1 přílohy IX od okamžiku, kdy bylo na jatkách získáno, a

ii)

není určeno pro jiný členský stát.

2.   Příslušný orgán zajistí, aby přemísťování do zpracovatelského zařízení podle odst. 1 písm. a) splňovalo tyto podmínky:

a)

čerstvé maso musí být na jatkách po prohlídce po poražení označeno v souladu s bodem 2 přílohy IX a musí být takovým označením opatřeno, dokud není ošetřeno;

b)

přemísťování čerstvého masa a syrového mléka ze zařízení původu do zpracovatelského zařízení se musí provádět v uzavřených kontejnerech a

c)

zpracovatelské zařízení se musí nacházet v tomtéž uzavřeném pásmu nebo co nejblíže k uzavřenému pásmu a musí být provozováno pod dohledem úředních veterinárních lékařů.

Článek 34

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování vajec k lidské spotřebě ze zařízení nacházejících se v ochranném pásmu

Příslušný orgán může povolit přemísťování vajec k lidské spotřebě ze zařízení, která se nacházejí v ochranném pásmu, do těchto míst určení v rámci téhož členského státu:

a)

do balírny/třídírny, pokud jsou balena v:

i)

jednorázovém balení nebo

ii)

obalu, který lze vyčistit a vydezinfikovat tak, aby se zničil příslušný patogenní původce nákazy kategorie A;

b)

do zařízení na výrobu vaječných výrobků podle kapitoly II oddílu X přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, aby byla zpracována a ošetřena v souladu s kapitolou XI přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 (15).

Článek 35

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování hnoje, včetně podestýlky a použitého steliva, ze zařízení nacházejících se v ochranném pásmu na skládku

Příslušný orgán může povolit přemísťování hnoje, včetně podestýlky a použitého steliva, ze zařízení, která se nacházejí v ochranném pásmu, pro účely jejich neškodného odstranění na určené skládce nacházející se v tomtéž členském státě pouze po zpracování v souladu s čl. 13 písm. c) nařízení (ES) č. 1069/2009.

Článek 36

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování krmných surovin rostlinného původu a slámy z ochranného pásma

Příslušný orgán může povolit přemísťování krmných surovin rostlinného původu a slámy vyprodukovaných v ochranném pásmu za předpokladu, že:

a)

byly vyprodukovány v místech, kde nejsou chována zvířata druhů uvedených na seznamu;

b)

byly vyprodukovány v zařízeních na zpracování krmiv, která nechovají zvířata druhů uvedených na seznamu, a rostlinná surovina pochází z:

i)

míst uvedených v písmenu a) nebo

ii)

území mimo ochranné pásmo;

c)

jsou určeny k použití v ochranném pásmu nebo

d)

podstoupily alespoň jedno z ošetření zmírňujících rizika v souladu s přílohou VIII.

Článek 37

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu a produktů do podniku schváleného pro vedlejší produkty živočišného původu

1.   Příslušný orgán může povolit přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení, která se nacházejí v ochranném pásmu, do podniku schváleného pro zpracování nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu, ve kterém:

a)

jsou chovaná zvířata okamžitě usmrcena a

b)

výsledné vedlejší produkty živočišného původu jsou neškodně odstraněny v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

2.   Příslušný orgán může povolit přemísťování produktů ze zařízení a míst v ochranném pásmu do podniku schváleného pro zpracování nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu, ve kterém jsou produkty neškodně odstraněny nebo zpracovány v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

Článek 38

Opatření, která se použijí v potravinářských a krmivářských podnicích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo v jakémkoli jiném relevantním místě v ochranném pásmu, včetně dopravních prostředků

1.   Příslušný orgán použije relevantní opatření uvedená v článku 25 a v článcích 27 až 38 v potravinářských a krmivářských podnicích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo v jakémkoli jiném relevantním místě v ochranném pásmu, včetně dopravních prostředků.

2.   V zařízeních a místech uvedených v odstavci 1 může příslušný orgán použít další opatření přizpůsobená konkrétní situaci, aby se zabránilo šíření nákazy kategorie A uvnitř ochranného pásma a z něj.

Článek 39

Doba trvání opatření k tlumení nákaz v ochranném pásmu

1.   Příslušný orgán může zrušit opatření stanovená v oddílech 1 a 2 této kapitoly pouze tehdy, pokud uplynula minimální doba stanovená v příloze X a jsou splněny tyto podmínky:

a)

v postiženém zařízení bylo provedeno předběžné čištění a dezinfekce, v příslušných případech dezinsekce a deratizace, v souladu s článkem 15 a

b)

ve všech zařízeních, která chovají zvířata druhů uvedených na seznamu v ochranném pásmu, podstoupila zvířata druhů uvedených na seznamu s příznivými výsledky klinická a v případě nutnosti laboratorní vyšetření v souladu s článkem 26.

2.   V případě, že příslušnou nákazu kategorie A přenáší vektor uvedený na seznamu podle nařízení (EU) 2018/1882, může příslušný orgán:

a)

stanovit případ od případu dobu trvání opatření v ochranném pásmu s přihlédnutím ke všem faktorům, které ovlivňují riziko šíření nákazy, a

b)

zajistit zavedení ověřovacích zvířat.

3.   Po zrušení opatření uvedených v odstavci 1 se v ochranném pásmu použijí opatření stanovená v oddíle 3 této kapitoly nejméně na dodatečnou dobu stanovenou v příloze X.

Oddíl 3

Opatření k tlumení nákaz v pásmu dozoru

Článek 40

Opatření, která se použijí v zařízeních v pásmu dozoru

Příslušný orgán neprodleně nařídí použití opatření podle článku 25 ve všech zařízeních v pásmu dozoru, která chovají zvířata druhů uvedených na seznamu.

Článek 41

Kontroly prováděné úředními veterinárními lékaři v zařízeních v pásmu dozoru

Příslušný orgán zajistí, aby úřední veterinární lékaři prováděli kontroly vzorku zařízení, která chovají zvířata druhů uvedených na seznamu v pásmu dozoru, v souladu s článkem 26 a bodem A.3 přílohy I.

Článek 42

Zákazy činností, včetně přemísťování zvířat, produktů a jiného materiálu v ochranném pásmu, z pásma dozoru nebo do něj

Příslušný orgán uplatní zákazy, výjimky a odchylky pro činnosti týkající se zvířat druhů uvedených na seznamu, produktů z těchto zvířat a jiného materiálu, včetně jejich přemísťování z pásma dozoru a do pásma dozoru, v souladu s článkem 27.

Článek 43

Obecné podmínky pro udělování odchylek od zákazů stanovených v článku 42

1.   Odchylně od článku 42 může příslušný orgán povolit přemísťování zvířat a produktů pouze v případech, na něž se vztahují články 44 až 52, za zvláštních podmínek stanovených v uvedených článcích a obecných podmínek stanovených v odstavcích 2 až 7 tohoto článku.

Před udělením povolení posoudí příslušný orgán rizika z daného povolení vyplývající. Posouzení musí ukázat, že riziko šíření nákazy kategorie A je zanedbatelné.

2.   Všechna povolená přemístění se provedou:

a)

s upřednostněním hlavních silnic nebo železnic

b)

s vyhýbáním se blízkosti zařízení, která chovají zvířata druhů uvedených na seznamu, a

c)

bez vykládky nebo zastávky až do vykládky v zařízení určení.

3.   Zařízení určení pro přemísťování z pásma dozoru nebo do něj určí příslušný orgán zařízení původu. Není-li tímto příslušným orgánem stejný orgán jako v zařízení určení, informuje uvedený orgán o tomto určení příslušný orgán zařízení určení.

4.   Příslušný orgán zařízení původu ověří, že zařízení určení souhlasí s tím, že je určeno a že obdrží každou zásilku zvířat nebo produktů.

5.   Při povolování přemísťování zvířat z pásma dozoru příslušný orgán zajistí, aby toto přemísťování nepředstavovalo riziko šíření nákazy kategorie A na základě:

a)

příznivých výsledků klinického vyšetření zvířat chovaných v zařízení, včetně zvířat, která mají být přemístěna;

b)

v případě potřeby příznivých výsledků laboratorního vyšetření zvířat chovaných v zařízení, včetně zvířat, která mají být přemístěna, a

c)

výsledku kontrol uvedených v článku 41, je-li k dispozici.

6.   Při povolování přepravy produktů z pásma dozoru musí příslušný orgán zajistit, aby:

a)

během celého procesu produkce a skladování byly produkty jasně odděleny od produktů, které podle tohoto nařízení nejsou způsobilé k odeslání mimo uzavřené pásmo;

b)

produkty nebyly přepravovány společně s produkty, které podle tohoto nařízení nejsou způsobilé k odeslání mimo uzavřené pásmo.

7.   Při udělování odchylek stanovených v odstavci 1 zajistí příslušný orgán, aby se od okamžiku nakládky během všech přepravních činností a až do vykládky v určeném zařízení určení používala doplňková opatření biologické bezpečnosti v souladu s jeho pokyny.

Článek 44

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu v pásmu dozoru, z pásma dozoru a do pásma dozoru pro účely porážky

1.   Příslušný orgán může povolit přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu, která pocházejí z pásma dozoru, na jatka, která se nacházejí:

a)

co nejblíže zařízení původu uvnitř uzavřeného pásma nebo

b)

mimo uzavřené pásmo co nejblíže pásmu dozoru, pokud není možné porážet zvířata v uzavřeném pásmu, a po provedení posouzení rizika.

2.   Na maso získané ze zvířat podle odstavce 1 se vztahují opatření stanovená v článku 49.

3.   Příslušný orgán může povolit přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu, která nepocházejí z pásma dozoru, na jatka, která se nacházejí v pásmu dozoru.

4.   Příslušný orgán může povolit zpracování a použití vedlejších produktů živočišného původu získaných ze zvířat poražených podle odstavců 1, 2 a 3 jako materiálu kategorie 3 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 v podniku schváleném pro zpracování nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu, který se nachází na jeho území nebo v jiném členském státě, pokud není možné zpracovat je nebo je neškodně odstranit ve schváleném podniku na území členského státu, kde k výskytu ohniska došlo.

Jsou-li vedlejší produkty živočišného původu uvedené v prvním pododstavci přemísťovány do podniku nacházejícího se v jiném členském státě, členský stát určení a členské státy tranzitu povolí toto odeslání a příslušný orgán místa určení povolí zpracování a použití uvedených vedlejších produktů živočišného původu jako materiálu kategorie 3 v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

Článek 45

Zvláštní podmínky pro povolování určitého přemísťování chovaných kopytníků druhů uvedených na seznamu ze zařízení v pásmu dozoru

1.   Příslušný orgán může povolit přemísťování chovaných kopytníků druhů uvedených na seznamu na pastviny, které se nacházejí v pásmu dozoru, pokud:

a)

uplynulo 15 dnů od dokončení a schválení předběžného čistění a dezinfekce podle článku 15 a

b)

zvířata nepřijdou do styku se zvířaty druhů uvedených na seznamu z jiných zařízení.

2.   Příslušný orgán může po provedení posouzení rizika povolit přemístění chovaných kopytníků druhů uvedených na seznamu do zařízení patřícího do stejného dodavatelského řetězce nacházejícího se v pásmu dozoru nebo mimo ně za účelem dokončení produkčního cyklu před porážkou. Nachází-li se zařízení určení mimo pásmo dozoru, použije příslušný orgán v daném zařízení opatření stanovená v článcích 40, 41 a 42, pokud jsou v pásmu dozoru původu zachovávána opatření k tlumení nákaz, jak je stanoveno v článku 55.

Článek 46

Zvláštní podmínky pro povolování určitého přemísťování drůbeže ze zařízení nacházejících se v pásmu dozoru

1.   Příslušný orgán může povolit přemísťování jednodenních kuřat pocházejících z pásma dozoru:

a)

do zařízení ve stejném členském státě, kde se vylíhla z vajec pocházejících ze zařízení v pásmu dozoru, pokud:

i)

na zařízení určení je po doručení zvířat uvalen úřední dozor a

ii)

po přemístění mimo uzavřené pásmo zůstávají zvířata v zařízeních určení nejméně po dobu 21 dnů;

b)

do zařízení ve stejném členském státě, kde se vylíhla z vajec pocházejících z oblastí mimo uzavřené pásmo, pokud líheň, ze které byla kuřata odeslána, může zajistit, že nedošlo k žádnému kontaktu mezi uvedenými vejci a jinými násadovými vejci nebo jednodenními kuřaty získanými od zvířat chovaných v uzavřeném pásmu.

2.   Příslušný orgán může povolit přemísťování kuřic před snáškou ze zařízení v pásmu dozoru do zařízení ve stejném členském státě, pokud:

a)

v zařízení určení není žádné jiné chované zvíře druhu uvedeného na seznamu;

b)

na zařízení určení je po doručení kuřic před snáškou uvalen úřední dozor a

c)

drůbež zůstane v zařízení určení nejméně po dobu 21 dnů.

Článek 47

Zvláštní podmínky pro povolování určitého přemísťování násadových vajec do zařízení v pásmu dozoru a z nich

1.   Příslušný orgán může povolit přemísťování násadových vajec ze zařízení, které se nachází ve stejném členském státě, do:

a)

líhně nacházející se v pásmu dozoru nebo

b)

zařízení pro interní líhnutí nacházející se v pásmu dozoru.

2.   Příslušný orgán může povolit přemísťování násadových vajec ze zařízení, které se nachází v pásmu dozoru, do líhně v témže členském státě nebo do zařízení pro interní líhnutí nacházející se v témže členském státě pouze tehdy, pokud jsou násadová vejce a jejich obaly před odesláním vydezinfikovány a lze zajistit zpětné vysledování těchto vajec.

Článek 48

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování spermatu ze schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty v pásmu dozoru

Příslušný orgán může povolit přemísťování spermatu odebraného od zvířat druhů uvedených na seznamu držených ve schválených zařízeních zacházejících se zárodečnými produkty, s výjimkou líhní, nacházejících se v pásmu dozoru po odhadovaném datu prvotní infekce v postiženém zařízení za těchto podmínek:

a)

všechna opatření k tlumení nákaz, která se vztahují k příslušné nákaze kategorie A, byla v pásmu dozoru zrušena v souladu s článkem 55;

b)

všechna chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu ve středisku pro odběr spermatu byla klinicky vyšetřena a byly od nich odebrány vzorky pro laboratorní vyšetření za účelem vyloučení výskytu nákazy kategorie A v daném středisku pro odběr spermatu;

c)

dárcovské zvíře bylo s příznivými výsledky podrobeno laboratornímu vyšetření provedenému na vzorku odebraném ne dříve než sedm dní po monitorovacím období stanoveném v příloze II pro danou nákazu, počítáno vpřed od data, kdy bylo sperma odebráno.

Článek 49

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování čerstvého masa a syrového mléka získaného z chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení nacházejících se v pásmu dozoru

1.   Příslušný orgán může povolit přemísťování čerstvého masa a syrového mléka získaných ze zvířat druhů uvedených na seznamu chovaných v zařízeních nacházejících se v pásmu dozoru, pokud se buď:

a)

čerstvé maso nebo syrové mléko přemísťuje do zpracovatelského zařízení za účelem podrobení se jednomu z ošetření zmírňujících rizika stanovených v příloze VII, nebo

b)

čerstvé maso získává z drůbeže.

2.   Příslušný orgán zajistí, aby čerstvé maso a syrové mléko přemísťované podle odst. 1 písm. a) splňovalo tyto podmínky:

a)

když je získáno na jatkách, čerstvé maso je označeno v souladu s přílohou IX a zachovává si tuto značku, dokud není ošetřeno, a

b)

ošetření se provádí v zařízení umístěném v témže uzavřeném pásmu nebo co nejblíže uzavřenému pásmu, které je provozováno pod dozorem úředních veterinárních lékařů.

Článek 50

Zvláštní podmínky pro schvalování přemísťování vajec k lidské spotřebě ze zařízení v pásmu dozoru

1.   Příslušný orgán může povolit přemísťování vajec k lidské spotřebě ze zařízení v pásmu dozoru do balírny/třídírny nacházející se ve stejném členském státě za předpokladu, že jsou balena v:

a)

jednorázovém balení nebo

b)

obalu, který lze vyčistit a vydezinfikovat tak, aby se zničil patogenní původce nákazy kategorie A.

2.   Příslušný orgán může povolit přemísťování vajec k lidské spotřebě ze zařízení nacházejících se v pásmu dozoru do zařízení na výrobu vaječných výrobků nacházejícího se ve stejném členském státě, pokud:

a)

je zařízení na výrobu vaječných výrobků v souladu s kapitolou II oddílu X přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004 a

b)

vejce jsou přemístěna do zařízení na výrobu vaječných výrobků, aby byla zpracována a ošetřena v souladu s kapitolou XI přílohy II nařízení (ES) č. 852/2004.

Článek 51

Zvláštní podmínky pro schvalování přemísťování hnoje, včetně podestýlky a použitého steliva, ze zařízení v pásmu dozoru

Příslušný orgán může povolit přemísťování hnoje, včetně podestýlky a použitého steliva, ze zařízení nacházejících se v pásmu dozoru:

a)

bez zpracování na skládku, která byla předtím k tomuto účelu schválena příslušným orgánem a nachází se ve stejném pásmu dozoru, nebo

b)

po zpracování na skládku, která byla předtím k tomuto účelu schválena příslušným orgánem a nachází se na území daného členského státu.

Článek 52

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování krmných surovin rostlinného původu a slámy z pásma dozoru

Příslušný orgán může povolit přemísťování krmných surovin rostlinného původu nebo slámy vyprodukovaných v pásmu dozoru za předpokladu, že krmné suroviny nebo sláma:

a)

byly vyprodukovány v místech, kde nejsou chována zvířata druhů uvedených na seznamu, jiných než zařízení na zpracování krmiv;

b)

byly vyprodukovány v zařízeních na zpracování krmiv, která nechovají zvířata druhů uvedených na seznamu, a rostlinná surovina pochází z:

i)

míst uvedených v písmenu a) nebo

ii)

území mimo pásmo dozoru;

c)

byly určeny k použití v pásmu dozoru;

d)

podstoupily alespoň jedno z ošetření zmírňujících rizika stanovených v příloze VIII.

Článek 53

Zvláštní podmínky pro povolování přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu a produktů do schváleného podniku

1.   Příslušný orgán může povolit přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení, která se nacházejí v pásmu dozoru, do podniku schváleného pro zpracování nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu, kde:

a)

jsou chovaná zvířata okamžitě usmrcena a

b)

výsledné vedlejší produkty živočišného původu jsou neškodně odstraněny v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

2.   Příslušný orgán může povolit přemísťování produktů ze zařízení a jiných míst v pásmu dozoru do podniku schváleného pro zpracování nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu, kde jsou produkty neškodně odstraněny nebo zpracovány v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

Článek 54

Opatření, která se použijí v potravinářských a krmivářských podnicích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo v jakémkoli jiném relevantním místě v pásmu dozoru, včetně dopravních prostředků

1.   Příslušný orgán použije relevantní opatření uvedená v článku 40 a v článcích 42 až 53 v potravinářských a krmivářských podnicích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo v jakémkoli jiném relevantním místě v pásmu dozoru, včetně dopravních prostředků.

2.   V zařízeních a místech uvedených v odstavci 1 může příslušný orgán použít další opatření přizpůsobená konkrétní situaci, aby se zabránilo šíření nákazy kategorie A uvnitř pásma dozoru a z něj.

Článek 55

Doba trvání opatření k tlumení nákaz v pásmu dozoru

1.   Příslušný orgán může opatření k tlumení nákaz použitá v pásmu dozoru podle oddílů 1 a 3 této kapitoly zrušit pouze tehdy, pokud uplynula doba stanovená v příloze XI a jsou splněny tyto podmínky:

a)

v ochranném pásmu byly splněny požadavky stanovené v článku 39 a

b)

reprezentativní počet zařízení, která chovají zvířata druhů uvedených na seznamu, podstoupil s příznivými výsledky kontroly prováděné úředními veterinárními lékaři v souladu s článkem 41.

2.   V případě, že příslušnou nákazu kategorie A přenáší vektor uvedený na seznamu podle nařízení (EU) 2018/1882, může příslušný orgán:

a)

stanovit případ od případu dobu trvání opatření v pásmu dozoru s přihlédnutím k faktorům, které ovlivňují riziko šíření nákazy, a

b)

zajistit zavedení ověřovacích zvířat.

Oddíl 4

Odchylky použitelné v uzavřeném pásmu v případě dalších ohnisek nákaz

Článek 56

Odchylky od zákazů přemísťování zvířat v uzavřených pásmech, pokud jsou zachovávána omezení

1.   Jsou-li zákazy přemísťování zvířat stanovené v článcích 27 a 42 zachovávány i po skončení období stanoveného v příloze XI z důvodu úředního potvrzení dalších ohnisek nákazy kategorie A, může příslušný orgán za mimořádných okolností povolit přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení v uzavřeném pásmu v případech, na které se nevztahují odchylky podle článků 27 a 42, pokud:

a)

provozovatel předložil odůvodněnou žádost o uvedené povolení;

b)

před udělením povolení byla posouzena rizika vyplývající z povolení takového přemísťování a posouzení ukazuje, že riziko šíření nákazy kategorie A je zanedbatelné;

c)

úřední veterinární lékaři provedli klinická vyšetření a shromáždili od zvířat druhů uvedených na seznamu, včetně těch, která mají být přemístěna, vzorky pro laboratorní vyšetření, jež přinesla příznivé výsledky.

2.   Je-li povoleno přemísťování zvířat podle odstavce 1, příslušný orgán zajistí, aby přeprava splňovala požadavky stanovené v článku 24.

KAPITOLA III

Obnovení populace suchozemských zvířat v zařízeních v uzavřených pásmech

Článek 57

Podmínky pro povolení obnovení populace postiženého zařízení

1.   Příslušný orgán povolí obnovení populace postiženého zařízení pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

závěrečné čištění a dezinfekce a případně dezinsekce a deratizace byly:

i)

provedeny v souladu s postupy stanovenými v bodech A a C přílohy IV za použití vhodných biocidních přípravků s cílem zajistit likvidaci příslušného patogenního původce nákazy kategorie A a

ii)

náležitě zdokumentovány.

b)

uplynulo monitorovací období stanovené v příloze II pro danou nákazu počítané vpřed od data, kdy bylo provedeno závěrečné čištění a dezinfekce podle písmene a).

2.   Příslušný orgán dohlíží na to, aby bylo v postiženém zařízení provedeno závěrečné čištění a dezinfekce a případně dezinsekce a deratizace v souladu s požadavky odst. 1 písm. a).

3.   Příslušný orgán nepovolí přístup chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu na pastvinu po dobu, po kterou je považována za kontaminovanou; tato doba se stanoví po provedení posouzení rizika.

4.   Kde nebylo v řádně odůvodněných případech v postiženém zařízení dosaženo plného závěrečného čištění a dezinfekce a v příslušných případech dezinsekce a deratizace uvedených v odstavci 1, může příslušný orgán povolit obnovení populace odchylně od odstavce 1, pokud:

a)

od provedení předběžného čistění a dezinfekce podle článku 15 uplynula doba nejméně 3 měsíců a

b)

příslušný orgán posoudil před udělením povolení rizika vyplývající z daného povolení a posouzení ukazuje, že riziko šíření nákazy kategorie A je zanedbatelné.

Článek 58

Odchylka od požadavku stanoveného v čl. 55 odst. 1 písm. b)

V případě úředního potvrzení ohniska nákazy kategorie A v potravinářských a krmivářských podnicích, ve sběrných střediscích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo v jakémkoli jiném relevantním místě, včetně dopravních prostředků, může příslušný orgán povolit opětovné zavedení chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu pro účely porážky, svodů, prohlídky nebo přepravy 24 hodin po dokončení:

a)

opatření uvedených v článcích 12, 14, 15, 17, 18 a v čl. 57 odst. 1 písm. a) a

b)

jakéhokoli dalšího opatření použitého příslušným orgánem, které je přizpůsobeno konkrétní situaci.

Článek 59

Požadavky na obnovení populace chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu v postiženém zařízení

1.   Příslušný orgán dohlíží na obnovení populace chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu v postiženém zařízení v souladu s ustanoveními tohoto článku.

2.   Chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu, která jsou určena k obnovení populace:

a)

nepocházejí ze zařízení, na které se vztahují omezení stanovená v kapitole III, a

b)

před jejich umístěním do zařízení jsou od nich odebrány vzorky pro laboratorní vyšetření za účelem vyloučení výskytu nákazy, jehož výsledky jsou příznivé.

3.   Vzorky pro účely odst. 2 písm. b) se odeberou od:

a)

reprezentativního počtu všech zvířat, jež mají být umístěna do zařízení, pokud jsou všechna umístěna ve stejnou dobu a ze stejného zařízení původu, nebo

b)

reprezentativního počtu zvířat v každé zásilce, pokud mají být veškerá zvířata umístěna v různou dobu nebo z různých zařízení původu.

V případě jednodenních kuřat se může příslušný orgán rozhodnout neprovádět odběr vzorků pro laboratorní vyšetření podle odst. 2 písm. b).

4.   Chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu, která jsou určena k obnovení populace, se do zařízení umístí takto:

a)

do všech epizootologických jednotek a budov postiženého zařízení;

b)

pokud možno ve stejnou dobu nebo během monitorovacího období stanoveného v příloze II pro danou nákazu počítaného vpřed od data, kdy bylo umístěno první zvíře, nebo

c)

v případě zemědělské činnosti ve venkovních podmínkách nebo pokud je požadavek stanovený v písmenu a) nepraktický, použitím ověřovacích zvířat, kterým byly před umístěním do zařízení odebrány vzorky pro laboratorní vyšetření, jež vykázala příznivé výsledky pro příslušnou nákazu kategorie A.

5.   Úřední veterinární lékaři vykonají nejméně jednu kontrolu postiženého zařízení, a to poslední den monitorovacího období stanoveného v příloze II pro danou nákazu počítaného vpřed od data, kdy byla zvířata umístěna v zařízení, a v každém případě před uplynutím 30 dnů od uvedeného dne, přičemž provedou alespoň:

a)

kontroly dokladů, včetně analýzy záznamů o produkci, zdraví a vysledovatelnosti;

b)

klinické vyšetření chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu a

c)

odběr vzorků zvířat pro laboratorní vyšetření s cílem potvrdit nebo vyloučit výskyt příslušné nákazy kategorie A.

6.   Každá osoba vstupující do zařízení nebo opouštějící zařízení dodržuje příslušná opatření biologické bezpečnosti s cílem zabránit šíření dané nákazy kategorie A.

7.   Chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu opustí zařízení pouze na základě povolení příslušného orgánu a výhradně po získání příznivých výsledků laboratorního vyšetření uvedeného v odst. 5 písm. c).

8.   Ode dne, kdy byla zvířata umístěna do zařízení, do konce obnovování populace v souladu s článkem 61, provozovatel:

a)

uchovává aktuální záznamy údajů o zdraví a produkci chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu a

b)

okamžitě oznámí příslušnému orgánu každou významnou změnu údajů o produkci a jakékoli jiné abnormality.

9.   Jsou-li během období uvedeného v odstavci 8 příslušnému orgánu oznámeny neobvyklé úhyny nebo příznaky nákazy kategorie A, úřední veterinární lékaři neprodleně odeberou vzorky pro laboratorní vyšetření, aby se vyloučil výskyt příslušné nákazy kategorie A.

10.   Příslušný orgán může vyjmout uzavřená zařízení z jednoho nebo více ustanovení stanovených v odstavcích 1 až 9 poté, co posoudil rizika z této výjimky vyplývající a posouzení ukazuje, že riziko šíření nákazy kategorie A je zanedbatelné.

Článek 60

Doplňkové požadavky na obnovení populace postiženého zařízení

1.   Příslušný orgán povolí obnovení populace postiženého zařízení jinými zvířaty, než jsou chované druhy uvedené na seznamu, s přihlédnutím k riziku šíření příslušné nákazy kategorie A a k riziku přetrvávání vektorů.

2.   Příslušný orgán může rozšířit některá nebo všechna ustanovení stanovená v článcích 57 a 59, pokud se použije preventivní usmrcení stanovené v čl. 7 odst. 4 a v čl. 9 odst. 4.

Článek 61

Konec obnovování populace v postiženém zařízení a zrušení opatření k tlumení nákaz v postiženém zařízení

1.   Obnovení populace v postiženém zařízení se považuje za ukončené, pokud byla úspěšně dokončena opatření stanovená v článcích 57 a 59 a v příslušných případech v článku 60.

2.   Příslušný orgán zruší všechna opatření k tlumení nákaz používaná v postiženém zařízení v souladu s tímto nařízením, když se obnovení populace považuje za ukončené, jak je stanoveno v odstavci 1.

KAPITOLA IV

Opatření k tlumení nákaz u volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu

Článek 62

Opatření v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu

1.   V případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu v souladu s čl. 9 odst. 1, 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, příslušný orgán okamžitě provede šetření s cílem potvrdit nebo vyloučit výskyt nákazy uvedené na seznamu, na kterou existuje podezření.

2.   V průběhu šetření uvedeného v odstavci 1 zorganizuje příslušný orgán alespoň postmortální vyšetření a odběr vzorků volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu, která byla odstřelena nebo nalezena mrtvá, pro laboratorní vyšetření s cílem potvrdit nebo vyloučit výskyt nákazy kategorie A.

3.   Pokud jde o těla mrtvých volně žijících zvířat, u nichž existuje podezření na příslušnou nákazu kategorie A, ať byla volně žijící zvířata usmrcena, či nalezena mrtvá, příslušný orgán zajistí, aby:

a)

celá těla mrtvých volně žijících zvířat nebo jejich části byly neškodně odstraněny nebo zpracovány v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 a

b)

je-li to uskutečnitelné, veškeré materiály nebo látky, které by mohly být kontaminovány kontaktem s těly mrtvých volně žijících zvířat nebo s vedlejšími produkty živočišného původu z těchto zvířat, prošly čištěním a dezinfekcí nebo byly neškodně odstraněny v souladu s pokyny úředních veterinárních lékařů a pod jejich dohledem.

Článek 63

Opatření v případě ohniska nákazy kategorie A u volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu

1.   V případě, že je úředně potvrzeno ohnisko nákazy kategorie A u volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu v souladu s čl. 9 odst. 2, 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, může příslušný orgán vymezit pásmo infekce, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy, na základě:

a)

profilu nákazy;

b)

odhadované populace volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu;

c)

rizikových faktorů, které přispívají k šíření příslušné nákazy kategorie A, zejména rizika zavlečení nákazy kategorie A do zařízení, která chovají zvířata druhů uvedených na seznamu;

d)

výsledků vyšetření vzorků a

e)

ostatních důležitých faktorů.

2.   Pokud jde o těla volně žijících zvířat, u nichž byla příslušná nákaza kategorie A potvrzena, ať byla volně žijící zvířata usmrcena, či nalezena mrtvá, příslušný orgán zajistí, aby:

a)

celá těla mrtvých volně žijících zvířat nebo jejich části byly neškodně odstraněny nebo zpracovány v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 a

b)

je-li to uskutečnitelné, veškeré materiály nebo látky, které by mohly být kontaminovány kontaktem s těly mrtvých volně žijících zvířat nebo s vedlejšími produkty živočišného původu z těchto zvířat, prošly čištěním a dezinfekcí nebo byly neškodně odstraněny v souladu s pokyny úředních veterinárních lékařů a pod jejich dohledem.

3.   Příslušný orgán může upravit hranice původního pásma infekce:

a)

za účelem tlumení dalšího šíření příslušné nákazy kategorie A a

b)

v případě potvrzení dalších ohnisek nákazy kategorie A u volně žijících zvířat.

4.   Příslušný orgán okamžitě uvědomí provozovatele, klinické veterinární lékaře, myslivce (lovce), jiné dotčené příslušné orgány a jakoukoli jinou dotčenou fyzickou nebo právnickou osobu o ohnisku nákazy a o přijatých opatřeních k tlumení nákazy.

Článek 64

Opatření, která se použijí v pásmu infekce

1.   V pásmu infekce vymezené v souladu s článkem 63 organizuje příslušný orgán postmortální vyšetření volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu, která byla odstřelena nebo nalezena mrtvá, v případě nutnosti včetně odběru vzorků pro laboratorní vyšetření.

2.   Příslušný orgán v pásmu infekce přinejmenším:

a)

provede opatření ke zmírnění rizika a posílená opatření biologické bezpečnosti s cílem zabránit šíření nákazy kategorie A z postižených zvířat a pásma infekce na nepostižená zvířata nebo na člověka;

b)

zakáže přemísťování volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu a produktů živočišného původu z těchto zvířat, jak stanoví nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 (16), a

c)

zajistí, aby všechna těla mrtvých volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu nebo jejich části, ať byla zvířata usmrcena, či nalezena mrtvá, byly neškodně odstraněny nebo zpracovány v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

Článek 65

Další opatření, která se použijí v pásmu infekce

S cílem zabránit šíření nákazy kategorie A v pásmu infekce může příslušný orgán:

a)

regulovat přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu;

b)

regulovat lov a jiné venkovní aktivity;

c)

omezit krmení volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu a

d)

pokud to vyžaduje epizootologická situace, vypracovat a provádět eradikační plán pro nákazu kategorie A u volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu.

Článek 66

Operativní skupina odborníků

V případě úředně potvrzeného ohniska nákazy kategorie A u volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu a v případě, že příslušný orgán vymezí pásmo infekce v souladu s článkem 63, zřídí příslušný orgán operativní skupinu odborníků uvedenou v článku 43 nařízení (EU) 2016/429, aby byla příslušnému orgánu nápomocna při:

a)

posouzení epizootologické situace a jejího vývoje;

b)

vymezení pásma infekce;

c)

stanovení vhodných opatření, která se mají použít v pásmu infekce v souladu s touto kapitolou, a jejich doby trvání a

d)

vypracování eradikačního plánu, v příslušných případech.

Článek 67

Doba trvání opatření v pásmu infekce

Příslušný orgán zachová opatření uplatňovaná v pásmu infekce v souladu s touto kapitolou do doby, než epizootologické informace ukáží, že příslušná volně žijící populace již nepředstavuje riziko zavlečení nákazy kategorie A do zařízení, která chovají zvířata druhů uvedených na seznamu, a dokud operativní skupina nedoporučí tato opatření zrušit.

KAPITOLA V

Opatření k tlumení nákaz kategorií b a c u suchozemských zvířat

Článek 68

Předběžná opatření k tlumení nákaz, která se použijí v případě, že příslušný orgán v členských státech nebo v oblastech, kterým byl přiznán status území prostého nákazy, má podezření na výskyt nákazy kategorie B nebo C

V případě podezření na výskyt nákazy kategorie B nebo C v souladu s čl. 9 odst. 1, 3 nebo 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, v členských státech nebo v oblastech, kterým byl přiznán status území prostého nákazy podle čl. 36 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, příslušný orgán použije opatření stanovená v:

a)

článcích 21, 22 a 23 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, v případě infekce Brucella abortus, B. melitensis, B. suis, infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis, enzootické leukózy skotu, infekční rinotracheitidy skotu/infekční pustulární vulvovaginitidy, infekce virem Aujeszkyho choroby a bovinní virové diarrhoey;

b)

článku 35 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, v případě infekce virem vztekliny a

c)

článku 41 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, v případě infekce virem katarální horečky ovcí (sérotyp 1–24).

Článek 69

Opatření k tlumení nákazy, která se použijí, je-li nákaza kategorie B nebo C potvrzena

V případě potvrzení nákazy kategorie B nebo C v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, v členských státech nebo v oblastech, kterým byl přiznán status území prostého nákazy podle čl. 36 odst. 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, příslušný orgán použije opatření stanovená v:

a)

článcích 24 až 31 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, v případě infekce Brucella abortus, B. melitensis, B. suis, infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis, enzootické leukózy skotu, infekční rinotracheitidy skotu/infekční pustulární vulvovaginitidy, infekce virem Aujeszkyho choroby a bovinní virové diarrhoey;

b)

článku 36 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, v případě infekce virem vztekliny a

c)

článku 42 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, v případě infekce virem katarální horečky ovcí (sérotyp 1–24).

ČÁST III

VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ

KAPITOLA I

Opatření k tlumení nákaz kategorie A u živočichů pocházejících z akvakultury

Oddíl 1

Předběžná opatření k tlumení nákaz v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u živočichů pocházejících z akvakultury

Článek 70

Povinnosti provozovatelů v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u živočichů pocházejících z akvakultury

V případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u živočichů pocházejících z akvakultury druhů uvedených na seznamu přijmou provozovatelé tato opatření k tlumení nákaz s cílem zabránit šíření nákazy kategorie A z postižených živočichů a zařízení akvakultury spadajících pod jejich odpovědnost na jiné, nepostižené vodní živočichy, až do doby, dokud příslušný orgán nevyloučí výskyt nákazy kategorie A:

a)

izolují, je-li to technicky možné, všechny živočichy pocházející z akvakultury v zařízení, u kterého existuje podezření, že je infikováno nákazou kategorie A;

b)

zabrání přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury do a ze zařízení;

c)

vedou záznamy o všech návštěvách a veškerém přemísťování z a do zařízení;

d)

uchovávají veškeré produkty, zařízení, materiály nebo látky, které by mohly být kontaminovány nákazami kategorie A a přenášet je, izolované a pokud možno chráněné před vektory a jinými vodními živočichy;

e)

provádějí vhodná opatření biologické bezpečnosti, aby se zabránilo šíření nákazy kategorie A;

f)

poskytují příslušnému orgánu na jeho žádost veškeré důležité informace týkající se nákazy kategorie A a

g)

dodržují veškeré pokyny příslušného orgánu týkající se tlumení nákazy kategorie A v souladu s nařízením (EU) 2016/429 a s tímto nařízením.

Článek 71

Šetření prováděné příslušným orgánem v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u živočichů pocházejících z akvakultury v zařízení

1.   V případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u živočichů pocházejících z akvakultury v zařízení v souladu s čl. 9 odst. 1, 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, příslušný orgán okamžitě provede šetření s cílem potvrdit nebo vyloučit výskyt nákazy uvedené na seznamu, na kterou existuje podezření.

2.   V průběhu šetření uvedeného v odstavci 1 příslušný orgán zajistí, aby úřední veterinární lékaři provedli nejméně:

a)

klinická vyšetření živočichů pocházejících z akvakultury a

b)

odběr vzorků pro laboratorní vyšetření.

Článek 72

Předběžná omezení a opatření biologické bezpečnosti, která se použijí v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u živočichů pocházejících z akvakultury

1.   V případě podezření na výskyt nákazy kategorie A v zařízení uvalí příslušný orgán na zařízení úřední dozor a okamžitě uloží tato předběžná omezení a opatření biologické bezpečnosti, aby se zabránilo šíření nákazy kategorie A z postižených živočichů pocházejících z akvakultury a ze zařízení na nepostižené vodní živočichy:

a)

zákaz přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury do a ze zařízení;

b)

zákaz jiného než nezbytného přemísťování dopravních prostředků a vybavení ze zařízení;

c)

zákaz porážky živočichů pocházejících z akvakultury k lidské spotřebě;

d)

je-li to technicky proveditelné a považováno za nezbytné, nařídit izolaci všech živočichů pocházejících z akvakultury a

e)

je-li to uskutečnitelné, zavést odpovídající prostředky a opatření ke zvládání ptáků a jiných predátorů.

2.   Příslušný orgán může nařídit preventivní usmrcení druhů uvedených na seznamu v postiženém zařízení, ve kterém existuje podezření na výskyt nákazy kategorie A, za předpokladu, že jsou uplatňována veškerá nezbytná opatření biologické bezpečnosti a jiná opatření ke zmírnění rizika s cílem zabránit šíření nákazy kategorie A ze zařízení.

3.   Odchylně od čl. 10 písm. i) nařízení (ES) č. 1069/2009 a po provedení posouzení rizika povolí příslušný orgán přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury pouze za účelem bezprostředního usmrcení v zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleném k tlumení nákaz nebo v podniku schváleném pro zpracování nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu kategorie 1 nebo kategorie 2 v souladu s uvedeným nařízením. Povolení může být uděleno pouze v případě, že jsou uplatňována nezbytná opatření biologické bezpečnosti a jiná opatření ke zmírnění rizika, aby se zabránilo šíření nákazy kategorie A.

4.   Veškeré vedlejší produkty živočišného původu z mrtvých živočichů pocházejících z akvakultury, kteří uhynuli nebo byli usmrceni v souladu s tímto článkem, včetně lastur či ulit měkkýšů s masem, se odchylně od čl. 10 písm. i) nařízení (ES) č. 1069/2009 zpracují nebo neškodně odstraní jako materiál kategorie 1 či 2 v souladu s uvedeným nařízením s cílem zajistit, aby byl příslušný původce nákazy zneškodněn a aby se zabránilo přenosu nákazy na jiné vodní živočichy.

Článek 73

Soupis a analýza záznamů v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u živočichů pocházejících z akvakultury

1.   V případě podezření na výskyt nákazy kategorie A příslušný orgán nařídí, aby provozovatelé zařízení, v nichž existuje podezření na výskyt nákazy kategorie A, neprodleně sestavili a aktualizovali soupis následujících položek, a ověří, že tak učinili:

a)

druhy, kategorie A množství (počet, objem nebo hmotnost) všech živočichů pocházejících z akvakultury chovaných v zařízení;

b)

veškeré produkty, materiály nebo látky, které by mohly být kontaminovány příslušnou nákazou kategorie A nebo by ji mohly přenášet, a

c)

denně zaznamenávané úhyny v každé epizootologické jednotce v rámci zařízení.

2.   V rámci epizootologického šetření uvedeného v článku 57 nařízení (EU) 2016/429 a prováděného v zařízeních, kde existuje podezření na výskyt nákazy, úřední veterinární lékaři analyzují přinejmenším záznamy uvedené na seznamu v čl. 186 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429.

Článek 74

Rozšíření opatření k tlumení nákazy na jiná zařízení v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A

Za účelem zabránění šíření nákazy kategorie A provede příslušný orgán šetření stanovené v článku 71 a po provedení posouzení rizika rozšíří příslušná opatření stanovená v článcích 72 a 73 na:

a)

zařízení, která se nacházejí ve stejné jednotce jako zařízení, v němž existuje podezření na výskyt nákazy, nebo kterým z důvodu vzdálenosti, hydrodynamických nebo topografických podmínek hrozí zvýšené riziko zavlečení příslušného patogenního původce ze zařízení, ve kterém existuje podezření na výskyt nákazy;

b)

jakékoli jiné zařízení, než které je uvedeno v písmenu a), které má přímou epizootologickou souvislost se zařízením, v němž existuje podezření na výskyt nákazy.

Článek 75

Dočasná uzavřená pásma kolem zařízení

Příslušný orgán může kolem zařízení zřídit dočasné uzavřené pásmo, pokud existuje podezření na výskyt nákazy kategorie A a pokud se uplatňují předběžná opatření k tlumení nákazy podle článků 72 a 73, a to s přihlédnutím k těmto okolnostem:

a)

umístění zařízení v oblasti s jinými zařízeními, která chovají živočichy pocházející z akvakultury druhů uvedených na seznamu, u nichž existuje podezření na výskyt nákazy kategorie A;

b)

pohyb živočichů v blízkosti zařízení, ve kterém existuje podezření na výskyt nákazy;

c)

zpoždění při potvrzování nákazy kategorie A podle článku 77;

d)

nedostatečné informace o možném původu a cestách zavlečení nákazy kategorie A, na kterou existuje podezření, a

e)

profil nákazy, zejména cesty a rychlost přenosu nákazy a přetrvávání nákazy v příslušné populaci živočichů pocházejících z akvakultury druhů uvedených na seznamu.

Článek 76

Opatření, která se použijí v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A v potravinářských a krmivářských podnicích, ve střediscích pro čištění a expedicích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo na jakémkoli jiném relevantním místě, včetně dopravních prostředků

1.   V případě podezření na výskyt nákazy kategorie A v souladu s čl. 9 odst. 1, 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 v potravinářských a krmivářských podnicích, ve střediscích pro čištění a expedicích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo na jakémkoli jiném relevantním místě, včetně dopravních prostředků, příslušný orgán použije:

a)

opatření stanovená v článcích 71 až 75 a

b)

v případě potřeby další opatření přizpůsobená konkrétní situaci, aby se zabránilo šíření nákazy kategorie A z podezřelých živočichů a zařízení nebo míst na nepostižené živočichy.

2.   Příslušný orgán použije ustanovení článků 71 až 75 rovněž v zařízeních původu živočichů nebo produktů přítomných v zařízeních a místech uvedených v odstavci 1.

Oddíl 2

Opatření k tlumení nákazy v případě úředního potvrzení nákazy kategorie A u živočichů pocházejících z akvakultury

Článek 77

Úřední potvrzení nákazy kategorie A u živočichů pocházejících z akvakultury

Příslušný orgán úředně potvrdí ohnisko nákazy kategorie A u živočichů pocházejících z akvakultury, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 9 odst. 2, 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

Článek 78

Opatření k tlumení nákaz v případě úředního potvrzení ohniska nákazy kategorie A v zařízení

1.   Po úředním potvrzení ohniska nákazy kategorie A v souladu s článkem 77 nařídí příslušný orgán kromě opatření stanovených v článcích 72 a 73, aby byla na zařízení, kde bylo úředně potvrzeno ohnisko nákazy kategorie A, pod dohledem úředních veterinárních lékařů okamžitě uplatněna tato opatření k tlumení nákaz:

a)

ryby a korýši druhů uvedených na seznamu se co nejdříve usmrtí a měkkýši druhů uvedených na seznamu se co nejdříve odstraní z vody;

b)

odchylně od čl. 10 písm. i) nařízení (ES) č. 1069/2009 se živočichové uvedení v písmenu a) neškodně odstraní jako materiál kategorie 1 nebo 2 v souladu s uvedeným nařízením;

c)

opatření stanovená v písmenech a) a b) se provedou buď:

i)

v zařízení, kde byl úředně potvrzen výskyt ohniska nákazy kategorie A, s následným zpracováním na místě, nebo

ii)

v zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleném k tlumení nákaz či v podniku schváleném v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 pro zpracování nebo neškodné odstranění způsobem, který zabraňuje riziku šíření nákazy kategorie A;

d)

živočichové pocházející z akvakultury druhů neuvedených na seznamu se co nejdříve usmrtí nebo porazí k lidské spotřebě nebo, v případě měkkýšů, odstraní z vody v souladu s odst. 1 písm. b);

e)

uplatní se vhodná opatření, aby se omezilo jakékoli možné šíření nákazy kategorie A na volně žijící vodní živočichy, kteří by mohli být v epizootologickém kontaktu se zařízením, a z těchto živočichů;

f)

všechny potenciálně kontaminované produkty, materiály nebo látky se izolují, dokud:

i)

nejsou neškodně odstraněny v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009, v případě vedlejších produktů živočišného původu;

ii)

odchylně od čl. 10 písm. i) nařízení (ES) č. 1069/2009 nejsou neškodně odstraněny nebo zpracovány v souladu s uvedeným nařízením jako materiál kategorie 1 nebo 2, v případě produktů živočišného původu;

iii)

nebyla dokončena opatření pro čištění a dezinfekci v souladu s ustanoveními článku 80, v případě materiálů a látek vhodných pro čištění a dezinfekci a

iv)

nejsou ze zařízení přemístěny a neškodně odstraněny pod dohledem úředních veterinárních lékařů, v případě krmiv a jiných materiálů nevhodných pro čištění a dezinfekci.

2.   Příslušný orgán nařídí a dohlíží na to, aby:

a)

přeprava vedlejších produktů živočišného původu uvedených v odst. 1 písm. f) bodě i) a produktů živočišného původu uvedených v odst. 1 písm. f) bodě ii) z postiženého zařízení splňovala ustanovení nařízení (ES) č. 1069/2009 a

b)

přeprava materiálů nebo látek uvedených v odst. 1 písm. f) bodě iv) z postiženého zařízení dodržovala jeho pokyny týkající se podmínek biologické bezpečnosti a biologické ochrany, aby se zabránilo šíření patogenního původce nákazy kategorie A.

3.   Odchylně od odst. 1 písm. a) může příslušný orgán po provedení posouzení rizika povolit porážku ryb či korýšů nebo, v případě měkkýšů, odstranění z vody k lidské spotřebě v daném zařízení nebo v zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleném k tlumení nákaz za předpokladu, že jsou přijata vhodná opatření biologické bezpečnosti a jiná nezbytná opatření ke zmírnění rizika s cílem zabránit šíření nákazy kategorie A. Veškeré vedlejší produkty živočišného původu, které jsou výsledkem uvedené odchylky, se odchylně od čl. 10 písm. i) nařízení (ES) č. 1069/2009 zpracují nebo neškodně odstraní jako materiál kategorie 1 nebo 2 v souladu s uvedeným nařízením.

4.   Odchylně od odst. 1 písm. d) se může příslušný orgán po provedení posouzení rizika rozhodnout, že neusmrtí, neporazí nebo neodstraní z vody živočichy pocházející z akvakultury druhů neuvedených na seznamu za předpokladu, že jsou uplatněna vhodná opatření ke zmírnění rizik, aby se zabránilo jakémukoli riziku šíření příslušné nákazy kategorie A ze zařízení.

5.   Odchylně od odst. 1 písm. f) bodu ii) může příslušný orgán po provedení posouzení rizika povolit, aby byly na trh uváděny produkty živočišného původu v souladu s článkem 83.

Článek 79

Zvláštní odchylky od opatření k tlumení nákaz v zařízeních, kde jsou druhy uvedené na seznamu chovány pro vědecké účely nebo účely související se zachováním ohrožených druhů

1.   Příslušný orgán může udělit odchylky od opatření stanovených v čl. 78 odst. 1 písm. a) a c) v případě úředního potvrzení nákazy kategorie A v zařízeních, kde jsou druhy uvedené na seznamu chovány pro vědecké účely nebo účely související se zachováním ohrožených druhů, za předpokladu, že:

a)

není ohrožen nákazový status dotčeného členského státu nebo jiných členských států a

b)

jsou přijata veškerá vhodná opatření biologické bezpečnosti uvedená v článku 78, aby se zabránilo jakémukoli riziku šíření patogenního původce nákazy kategorie A.

2.   Je-li udělena odchylka podle odstavce 1, příslušný orgán zajistí, aby živočichové pocházející z akvakultury druhů uvedených na seznamu, na které se odchylka vztahuje, byli:

a)

chováni v prostorách, kde se provádí vhodná opatření biologické bezpečnosti, aby se zabránilo šíření příslušné nákazy kategorie A, a

b)

podrobeni dalšímu dozoru a laboratornímu vyšetření a nebyli přemísťováni ze zařízení, dokud laboratorní testy neukážou, že nepředstavují riziko dalšího šíření příslušné nákazy kategorie A.

Článek 80

Čištění a dezinfekce

1.   Příslušný orgán nařídí provozovatelům, aby ihned po dokončení opatření k tlumení nákaz stanovených v článku 78 provedli čištění a dezinfekci:

a)

zařízení, a to v rozsahu, ve kterém to příslušný orgán považuje za technicky možné;

b)

veškerého vybavení souvisejícího s chovem, mimo jiné včetně vybavení na krmení, třídění, ošetření, vakcinaci a pracovních člunů;

c)

veškerého vybavení souvisejícího s produkcí, mimo jiné včetně klecí, sítí, kůlů, pytlů a dlouhých lovných šňůr;

d)

ochranných oděvů nebo bezpečnostního vybavení používaného provozovateli a návštěvníky a

e)

všech dopravních prostředků, včetně cisteren a jiných zařízení používaných k přemísťování infikovaných živočichů nebo personálu, který byl v kontaktu s infikovanými živočichy.

2.   Čištění a dezinfekce stanovené v odstavci 1 se provedou:

a)

v souladu s protokolem, který byl předem dohodnut mezi příslušným orgánem a provozovatelem, a

b)

pod dohledem úředních veterinárních lékařů.

Článek 81

Ponechání postiženého zařízení bez obsádky

Příslušný orgán nařídí provozovatelům, aby po dokončení čištění a dezinfekce podle článku 80 ponechali postižené zařízení bez obsádky po dobu stanovenou v příloze XIII.

Článek 82

Rozšíření opatření k tlumení nákazy v případě potvrzení nákazy kategorie A

Za účelem zabránění šíření nákazy kategorie A provede příslušný orgán šetření podle článku 71 a po provedení posouzení rizika rozšíří některá nebo všechna opatření stanovená v článcích 78, 80 a 81 na:

a)

zařízení téže jednotky nebo zařízení, kterým z důvodu vzdálenosti, hydrodynamických nebo topografických podmínek hrozí zvýšené riziko zavlečení příslušného patogenního původce z podezřívaného zařízení, v němž je nákaza potvrzena;

b)

kterékoli zařízení, které na základě šetření stanoveného v článku 57 nařízení (EU) 2016/429 prokázalo přímou epizootologickou souvislost se zařízením, v němž je nákaza potvrzena.

Článek 83

Uvádění produktů živočišného původu z živočichů pocházejících z akvakultury druhů uvedených na seznamu vyprodukovaných v infikovaných zařízeních na trh

1.   Při udělování odchylky podle čl. 78 odst. 5 může příslušný orgán povolit uvedení produktů živočišného původu na trh pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

ryby musí být před odesláním usmrceny a vykuchány;

b)

měkkýši a korýši musí být plně vysledovatelní a před odesláním musí být zpracováni na neživotaschopné produkty neschopné přežít v případě vrácení do vody.

Je-li před zpracováním a uvedením na trh požadováno čištění, provádí se v zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleném k tlumení nákaz nebo v biologicky bezpečném středisku pro čištění.

2.   Produkty živočišného původu podle odstavce 1 jsou určeny:

a)

přímo konečnému spotřebiteli nebo

b)

k dalšímu zpracování v zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleném k tlumení nákaz.

Článek 84

Opatření, která se použijí v případě potvrzení nákazy kategorie A v potravinářských a krmivářských podnicích, střediscích pro čištění, expedicích, na stanovištích hraniční kontroly nebo na jakémkoli jiném relevantním místě, včetně dopravních prostředků

1.   V případě potvrzení nákazy kategorie A v potravinářských a krmivářských podnicích, střediscích pro čištění, expedicích, na stanovištích hraniční kontroly nebo na jakémkoli jiném relevantním místě, včetně dopravních prostředků, v souladu s článkem 77 příslušný orgán použije:

a)

opatření stanovená v článcích 78, 80 a 81 a

b)

v případě potřeby další opatření přizpůsobená konkrétní situaci, aby se zabránilo šíření nákazy kategorie A z postižených živočichů a zařízení nebo míst na nepostižené živočichy.

2.   Příslušný orgán použije ustanovení článků 78, 80 a 81 rovněž v zařízeních původu živočichů nebo produktů přítomných v zařízeních a místech uvedených v odstavci 1.

KAPITOLA II

Opatření k tlumení nákaz kategorie A u živočichů pocházejících z akvakultury v uzavřeném pásmu

Oddíl 1

Obecná opatření k tlumení nákaz v uzavřeném pásmu

Článek 85

Vytvoření uzavřeného pásma

1.   V případě úředního potvrzení ohniska nákazy kategorie A v zařízení, potravinářském a krmivářském podniku, zařízení nakládajícím s vedlejšími produkty živočišného původu nebo na jakémkoli jiném relevantním místě, včetně dopravních prostředků, příslušný orgán okamžitě zřídí uzavřené pásmo kolem postiženého zařízení nebo místa, které zahrnuje:

a)

ochranné pásmo kolem zařízení nebo místa, kde je nákaza kategorie A potvrzena;

b)

pásmo dozoru kolem ochranného pásma a

c)

v případě potřeby na základě kritérií stanovených v čl. 64 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 další uzavřená pásma kolem ochranných pásem a pásem dozoru nebo v jejich blízkosti.

2.   Rozsah pásem se stanoví případ od případu s přihlédnutím k faktorům, které ovlivňují riziko šíření nákazy. Příslušný orgán zohlední za uvedeným účelem tyto údaje a kritéria:

a)

údaje z epizootologického šetření podle článku 57 nařízení (EU) 2016/429;

b)

příslušné hydrodynamické údaje;

c)

kritéria uvedená v čl. 64 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 a

d)

kritéria stanovená v příloze XIV tohoto nařízení.

3.   Příslušný orgán upraví hranice původního uzavřeného pásma, včetně hranic ochranného pásma, pásma dozoru a dalších uzavřených pásem, v případě, že se v důsledku dalších ohnisek nákazy kategorie A překrývají dvě nebo více uzavřených pásem.

4.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán v důsledku zvláštních zeměpisných, hydrodynamických a epizootologických okolností a po provedení posouzení rizika s přihlédnutím k profilu nákazy:

a)

nezřídit uzavřené pásmo, jak je stanoveno v odstavci 1, kolem zařízení nebo místa, v nichž se nákaza vyskytla;

b)

zřídit uzavřené pásmo sestávající z ochranného pásma bez jakéhokoli přilehlého pásma dozoru a

c)

nezřídit uzavřené pásmo, je-li nákaza kategorie A potvrzena v potravinářských a krmivářských podnicích, střediscích pro čištění, expedicích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo na jakémkoli jiném relevantním místě, včetně dopravních prostředků.

5.   Příslušný orgán se může v nezbytném rozsahu a po provedení posouzení rizika s přihlédnutím k zeměpisným, hydrodynamickým a epizootologickým okolnostem a k profilu nákazy odchýlit od ustanovení této kapitoly:

a)

v dalších uzavřených pásmech a

b)

rozhodne-li se příslušný orgán zřídit uzavřené pásmo, když dojde k výskytu ohniska nákazy kategorie A v zařízeních nebo v jakýchkoli jiných relevantních místech uvedených v odst. 4 písm. c).

Článek 86

Opatření, která se použijí v uzavřeném pásmu

1.   Příslušný orgán neprodleně vypracuje a průběžně aktualizuje soupis všech zařízení, která chovají živočichy pocházejících z akvakultury druhů uvedených na seznamu, jež se nacházejí v uzavřeném pásmu, včetně druhů, kategorií a odhadovaného počtu živočichů v každém zařízení.

2.   V zařízeních nacházejících se v uzavřeném pásmu může příslušný orgán na základě epizootologických informací nebo jiných relevantních důkazů a po provedení posouzení rizika provádět preventivní usmrcení nebo porážku pro lidskou spotřebu nebo, v případě měkkýšů, odstranění z vody živočichů pocházejících z akvakultury druhů uvedených na seznamu podle čl. 78 odst. 1 písm. a) a čl. 78 odst. 2.

3.   Každý odběr vzorků v zařízeních v uzavřeném pásmu, která chovají živočichy pocházející z akvakultury druhů uvedených na seznamu, k jiným účelům než k potvrzení či vyloučení výskytu příslušné nákazy kategorie A, musí být schválen příslušným orgánem.

Oddíl 2

Opatření k tlumení nákaz v ochranném pásmu

Článek 87

Opatření, která se použijí v zařízeních chovajících živočichy pocházející z akvakultury v ochranném pásmu

1.   Příslušný orgán nařídí provozovatelům zařízení, která chovají živočichy pocházející z akvakultury jakýchkoli druhů v ochranném pásmu, jiných než zařízení, v němž byla potvrzena nákaza kategorie A, aby za účelem prevence a tlumení šíření nákazy prováděli alespoň tato opatření:

a)

neprodleně aktualizovali záznamy soupisu stanoveného v čl. 73 odst. 1;

b)

je-li to uskutečnitelné, prováděli vhodná opatření k omezení veškerého možného šíření nákazy kategorie A na jakékoli volně žijící vodní živočichy, kteří by mohli být v epizootologickém kontaktu se zařízením, a z těchto živočichů;

c)

zabránili odstranění živočichů pocházejících z akvakultury ze zařízení, v němž jsou chováni, pokud to nepovolí příslušný orgán;

d)

prováděli vhodná opatření biologické bezpečnosti pro každý produkt, zařízení, materiál nebo látku, které by mohly šířit příslušnou nákazu kategorie A;

e)

snížili počet návštěvníků na ty, kteří jsou nezbytně nutní k řádnému provozování zařízení, a

f)

kde je to možné, zavedli vhodné prostředky pro čištění a dezinfekci na vstupu do zařízení a výstupu z něj.

2.   Příslušný orgán nařídí a dohlíží na to, aby provozovatel zpracoval nebo neškodně odstranil jako materiál příslušné kategorie v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 vedlejší produkty živočišného původu ze živočichů pocházejících z akvakultury druhů uvedených na seznamu, kteří uhynuli nebo byli usmrceni, včetně lastur či ulit měkkýšů s masem, v zařízeních, která chovají druhy uvedené na seznamu v ochranném pásmu.

3.   Příslušný orgán může po provedení posouzení rizika rozhodnout, že články 87 a 88 se použijí pouze na živočichy pocházející z akvakultury druhů uvedených na seznamu.

Článek 88

Kontroly prováděné úředními veterinárními lékaři v zařízeních v ochranném pásmu

1.   Příslušný orgán zajistí, aby úřední veterinární lékaři provedli alespoň jednu kontrolu ve všech zařízeních uvedených v článku 87 co nejdříve a neprodleně po úředním potvrzení ohniska nákazy kategorie A, a to s upřednostněním zařízení, která příslušný orgán posoudil jako zařízení představující vysoké riziko, pokud jde o zavlečení nákazy nebo její šíření.

2.   Při provádění kontrol uvedených v odstavci 1 vykonávají úřední veterinární lékaři alespoň tyto činnosti:

a)

kontroly dokladů a analýzu záznamů;

b)

ověřování provádění opatření, jejichž cílem je zabránit zavlečení nebo šíření příslušné nákazy kategorie A v souladu s článkem 87;

c)

klinické vyšetření živočichů pocházejících z akvakultury druhů uvedených na seznamu a

d)

v případě potřeby odběr vzorků pro laboratorní vyšetření s cílem potvrdit nebo vyloučit výskyt příslušné nákazy kategorie A.

3.   Příslušný orgán může požadovat další veterinární kontroly zařízení za účelem následného sledování situace.

4.   Příslušný orgán vede záznamy o činnostech a kontrolách uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 a jejich zjištěních.

Článek 89

Zákazy přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury, produktů z živočichů pocházejících z akvakultury, jiných látek a materiálů v ochranném pásmu, z ochranného pásma nebo do něj

1.   Příslušný orgán zakáže v ochranném pásmu toto přemísťování:

a)

přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury druhů uvedených na seznamu mezi zařízeními v ochranném pásmu;

b)

přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury druhů uvedených na seznamu z ochranného pásma nebo do něj;

c)

veškeré přemísťování dopravních prostředků a jakéhokoli vybavení, produktu, materiálu nebo látky, které by mohly přenášet příslušnou nákazu kategorie A, ze zařízení v ochranném pásmu;

d)

přepravu živočichů pocházejících z akvakultury přes ochranné pásmo pomocí rybářských člunů se sádkou a

e)

odesílání nezpracovaných vedlejších produktů živočišného původu z živočichů pocházejících z akvakultury jakéhokoli druhu ze zařízení nacházejících se v ochranném pásmu.

2.   Příslušný orgán může po provedení posouzení rizika rozšířit zákazy stanovené v odst. 1 písm. a) až d) na živočichy druhů neuvedených na seznamu a produkty z těchto živočichů.

Článek 90

Obecné podmínky pro udělování odchylek od zákazů přemísťování a přepravy, pokud jde o vodní živočichy a produkty z těchto živočichů v ochranném pásmu

1.   Odchylně od zákazů stanovených v čl. 89 odst. 1 může příslušný orgán povolit přemísťování a přepravu vodních živočichů a produktů z těchto živočichů v případech, na něž se vztahují články 91 až 94, za zvláštních podmínek stanovených v uvedených článcích a obecných podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Při udělování povolení stanovených v odstavci 1 zajistí příslušný orgán, aby byly splněny tyto podmínky:

a)

veškeré přemísťování musí být prováděno výhradně po určených trasách dohodnutých s příslušným orgánem, bez vykládky nebo zastavení;

b)

veškerá výměna a vypouštění vody během přepravy musí být prováděny v oblastech, zařízeních nebo místech výměny vody schválených příslušným orgánem;

c)

dopravní prostředky musí být konstruovány a udržovány tak, aby bylo možné je řádně čistit a dezinfikovat;

d)

dopravní prostředky se čistí a dezinfikují:

i)

před přepravou a

ii)

po přepravě pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

e)

ve vztahu k přepravě musí být přijato jakékoli další doplňkové opatření biologické bezpečnosti, které příslušný orgán považuje za nezbytné.

Článek 91

Zvláštní podmínky pro porážku a přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury druhů uvedených na seznamu ze zařízení v ochranném pásmu pro účely porážky nebo zpracování

1.   Živočichové pocházejících z akvakultury ze zařízení, která chovají druhy uvedené na seznamu v ochranném pásmu, mohou být:

a)

poraženi v zařízení v souladu s opatřeními biologické bezpečnosti, která stanoví příslušný orgán, nebo

b)

přemístěni za účelem okamžité porážky k lidské spotřebě do zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleného k tlumení nákaz, nebo

c)

v případě měkkýšů, odstraněni z vody a přemístěni do zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleného k tlumení nákaz k čištění, je-li potřebné, a k dalšímu zpracování.

2.   Příslušný orgán může po provedení posouzení rizika na základě příslušných epizootologických údajů omezit používání opatření stanovených v odstavci 1 na zařízení chovající výhradně živočichy pocházející z akvakultury druhů uvedených na seznamu ve třetím sloupci přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882.

3.   Při povolování přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury uvedených v odst. 1 písm. b) příslušný orgán odpovědný za zařízení pro potraviny z vodních organismů schválené k tlumení nákaz:

a)

je informován o záměru odeslat živočichy pocházející z akvakultury druhů uvedených na seznamu do zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleného k tlumení nákaz;

b)

souhlasí s přijetím dotčených živočichů pocházejících z akvakultury;

c)

dohlíží na porážku živočichů a potvrzuje ji příslušnému orgánu místa odeslání;

d)

zajišťuje, aby živočichové pocházející z akvakultury druhů uvedených na seznamu, kteří pocházejí z ochranného pásma, byli chováni odděleně od živočichů pocházejících z akvakultury druhů uvedených na seznamu, kteří pocházejí z území mimo ochranné pásmo, a byli poráženi nebo zpracováváni odděleně od uvedených živočichů;

e)

sleduje porážku nebo zpracování;

f)

zajišťuje, aby byly čištění a dezinfekce prostor dokončeny před tím, než jsou živočichové pocházející z akvakultury ze zařízení mimo ochranné pásmo poraženi nebo zpracováni;

g)

zajišťuje, aby produkty živočišného původu získané z živočichů pocházejících z akvakultury splňovaly zvláštní podmínky pro uvádění na trh stanovené v článku 92, a

h)

zajišťuje, aby vedlejší produkty živočišného původu získané porážkou nebo jinými postupy uvedenými v odstavci 1 byly zpracovány nebo neškodně odstraněny v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

Článek 92

Zvláštní podmínky pro uvádění produktů živočišného původu z živočichů pocházejících z akvakultury druhů uvedených na seznamu vyprodukovaných v nepostižených zařízeních v ochranném pásmu na trh

1.   Příslušný orgán může povolit uvádění na trh produktů živočišného původu získaných z živočichů pocházejících z akvakultury druhů uvedených na seznamu v nepostižených zařízeních v ochranném pásmu, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

ryby musí být před odesláním usmrceny a vykuchány; a

b)

měkkýši a korýši musí být plně vysledovatelní a před odesláním musí být zpracováni na neživotaschopné produkty neschopné přežít v případě vrácení do vody.

2.   Produkty živočišného původu podle odstavce 1 jsou určeny:

a)

přímo konečnému spotřebiteli nebo

b)

k dalšímu zpracování v zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleném k tlumení nákaz.

Článek 93

Zvláštní podmínky pro povolování přepravy nezpracovaných vedlejších produktů živočišného původu ze zařízení nacházejících se v ochranném pásmu

Příslušný orgán může povolit přepravu nezpracovaných vedlejších produktů živočišného původu z živočichů pocházejících z akvakultury druhů uvedených na seznamu ze zařízení v ochranném pásmu do podniku pro další zpracování v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.

Článek 94

Opatření ke zmírnění rizika vztahující se na některé činnosti související s vodními živočichy v ochranném pásmu

1.   Příslušný orgán může po provedení posouzení rizika provést opatření ke zmírnění rizika, pokud jde o:

a)

komerční a rekreační rybolovné činnosti v ochranném pásmu;

b)

jiné činnosti, které souvisejí s vodními živočichy v ochranném pásmu a které by mohly představovat riziko šíření nákazy, a

c)

přepravu obslužných člunů používaných pro činnosti údržby a pro ošetření vodních živočichů v ochranném pásmu.

2.   V rámci opatření stanovených v odstavci 1 může příslušný orgán v příslušných případech nařídit čištění a dezinfekci vybavení, které bylo použito ve vodách zahrnutých do ochranného pásma.

Článek 95

Opatření, která se použijí v potravinářských a krmivářských podnicích, střediscích pro čištění, expedicích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo v jakémkoli jiném relevantním místě v ochranném pásmu, včetně dopravních prostředků

1.   Příslušný orgán použije opatření stanovená v článcích 87 až 93 v potravinářských a krmivářských podnicích, střediscích pro čištění, expedicích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo v jakémkoli jiném relevantním místě v ochranném pásmu, včetně dopravních prostředků.

2.   V zařízeních a místech uvedených v odstavci 1 může příslušný orgán použít další opatření přizpůsobená konkrétní situaci, aby se zabránilo šíření nákazy kategorie A uvnitř ochranného pásma a z něj.

Článek 96

Odstranění živočichů pocházejících z akvakultury z postižených zařízení a následná opatření ke zmírnění rizika

1.   Příslušný orgán určí termín, do kterého se živočichové pocházející z akvakultury ve všech infikovaných zařízeních odstraní.

2.   Příslušný orgán může po provedení posouzení rizika rozhodnout, že se odstavec 1 vztahuje rovněž na zařízení v ochranném pásmu, v nichž nebyla nákaza kategorie A potvrzena, s cílem tlumit možné šíření nákaz a předcházet mu.

3.   Po odstranění živočichů pocházejících z akvakultury podle odstavce 1 se provede čištění, dezinfekce a ponechání bez obsádky v souladu s články 80 a 81.

4.   Příslušný orgán nařídí souběžné ponechání postižených zařízení a zařízení vybraných v souladu s odstavcem 2 bez obsádky.

5.   Souběžné ponechání bez obsádky uvedené v odstavci 4 potrvá po dobu stanovenou v příloze XIII.

Článek 97

Doba trvání opatření k tlumení nákaz v ochranném pásmu, obnovení populace zařízení zahrnutých do ochranného pásma

1.   Příslušný orgán zachová opatření k tlumení nákaz v ochranném pásmu stanovená v oddílu 2 této kapitoly, dokud:

a)

nejsou provedena a dokončena opatření podle článku 96 a

b)

příslušný orgán na základě výsledku šetření provedených v souladu s článkem 88 nevyloučil výskyt příslušné nákazy kategorie A v ostatních zařízeních v ochranném pásmu.

2.   Když jsou podmínky stanovené v odstavci 1 splněny:

a)

příslušný orgán uplatní v ochranném pásmu opatření uvedená v oddílu 3 této kapitoly po dobu stanovenou v článku 101 a

b)

populace zařízení, která jsou uvedena v čl. 96 odst. 1 a 2 a dříve byla zahrnuta do ochranného pásma, mohou být obnoveny.

Oddíl 3

Opatření k tlumení nákaz v pásmu dozoru

Článek 98

Opatření, která se použijí v zařízeních v pásmu dozoru

1.   V pásmu dozoru příslušný orgán nařídí, aby se opatření stanovená v článku 87 uplatnila ve všech zařízeních, která chovají živočichy pocházející z akvakultury druhů uvedených na seznamu.

2.   Úřední veterinární lékaři provádí kontroly zařízení uvedených v odstavci 1 a případně vykonávají činnosti stanovené v čl. 88 odst. 2.

3.   Zařízení v pásmu dozoru podléhají dozoru zahrnujícímu kontroly a odběr vzorků, jak je popsáno v bodě 1 přílohy XV.

4.   Dozor stanovený v odstavci 3 provádí příslušný orgán.

Článek 99

Opatření v souvislosti s přemísťováním a přepravou živočichů pocházejících z akvakultury uvnitř pásma dozoru, z pásma dozoru nebo do něj

1.   Příslušný orgán zakáže přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury ze zařízení v pásmu dozoru za účelem porážky, dalšího chovu nebo vypuštění do volné přírody mimo pásmo dozoru.

2.   Příslušný orgán zajistí, že každá přeprava živočichů pocházejících z akvakultury druhů uvedených na seznamu uvnitř pásma dozoru nebo do něj se provádí za podmínek stanovených v čl. 90 písm. a) až e) a v článku 91.

3.   Příslušný orgán může nařídit, aby se na přepravu, včetně vykládky v určeném zařízení určení, uplatňovala doplňková opatření biologické bezpečnosti, za účelem tlumení možného šíření nákaz a předcházení mu.

4.   Odchylně od odstavce 1 a po dohodě s příslušným orgánem místa určení může příslušný orgán povolit přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury za předpokladu, že jsou použita vhodná opatření biologické bezpečnosti s cílem zabránit šíření nákazy kategorie A.

Článek 100

Opatření, která se použijí v potravinářských a krmivářských podnicích, střediscích pro čištění, expedicích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo v jakémkoli jiném relevantním místě v pásmu dozoru, včetně dopravních prostředků

1.   Příslušný orgán neprodleně nařídí, aby se opatření stanovená v článcích 98 a 99 používala v potravinářských a krmivářských podnicích, střediscích pro čištění, expedicích, na stanovištích hraniční kontroly, v zařízeních nakládajících s vedlejšími produkty živočišného původu nebo v jakémkoli jiném relevantním místě v pásmu dozoru, včetně dopravních prostředků.

2.   V místech uvedených v odstavci 1 může příslušný orgán použít další opatření přizpůsobená konkrétní situaci, aby se zabránilo šíření nákazy kategorie A uvnitř pásma dozoru a z něj.

Článek 101

Doba trvání opatření k tlumení nákaz v pásmu dozoru

Příslušný orgán zruší opatření k tlumení nákazy stanovená v tomto oddílu, jakmile doba dozoru stanovená v bodě 2 přílohy XV pro příslušnou nákazu kategorie A uplynula s příznivými výsledky.

KAPITOLA III

Opatření k tlumení nákaz u volně žijících vodních živočichů

Článek 102

Opatření v případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u volně žijících vodních živočichů druhů uvedených na seznamu

V případě podezření na výskyt nákazy kategorie A u volně žijících vodních živočichů druhů uvedených na seznamu v souladu s čl. 9 odst. 1, 3 a 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, příslušný orgán:

a)

okamžitě provede šetření volně žijících vodních živočichů druhů uvedených na seznamu, kteří byli uloveni, chyceni, sesbíráni nebo nalezeni mrtví, za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu nákazy kategorie A v souladu s čl. 71 odst. 2;

b)

zajistí, aby veškeré vedlejší produkty živočišného původu získané z volně žijících vodních živočichů druhů uvedených na seznamu, u nichž existuje podezření, že jsou nakaženi, včetně lastur či ulit měkkýšů s masem, byly v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 zpracovány nebo neškodně odstraněny jako materiál kategorie 1 nebo kategorie 2;

c)

zajistí, aby, kde je to možné, veškeré materiály nebo látky, které by mohly být kontaminovány živočichy, u nichž existuje podezření, že jsou postiženi, nebo vedlejšími produkty živočišného původu získanými z těchto živočichů, prošly čištěním a dezinfekcí nebo aby byly neškodně odstraněny podle pokynů úředních veterinárních lékařů a pod jejich dohledem, a

d)

poskytuje relevantní informace provozovatelům nebo orgánům odpovědným za péči o příslušnou populaci živočichů.

Článek 103

Opatření v případě ohniska nákazy kategorie A u volně žijících vodních živočichů druhů uvedených na seznamu

1.   V případě úředně potvrzeného výskytu nákazy kategorie A u volně žijících vodních živočichů druhů uvedených na seznamu vymezí příslušný orgán pásmo infekce na základě:

a)

příslušných hydrodynamických, topografických a epizootologických podmínek;

b)

profilu nákazy a odhadovaného počtu vodních živočichů druhů uvedených na seznamu a

c)

rizikových faktorů, které přispívají k šíření příslušné nákazy kategorie A, zejména těch, které souvisejí s rizikem zavlečení nákazy do zařízení chovajících vodní živočichy druhů uvedených na seznamu.

2.   Příslušný orgán může upravit hranice původního pásma infekce:

a)

za účelem tlumení dalšího šíření příslušné nákazy kategorie A a

b)

v případě potvrzení dalších ohnisek nákazy kategorie A u volně žijících zvířat.

3.   Příslušný orgán okamžitě uvědomí provozovatele, další dotčené příslušné orgány, příslušné veterinární lékaře a jakoukoli jinou dotčenou fyzickou nebo právnickou osobu o ohnisku nákaz a o přijatých opatřeních k tlumení nákaz.

Článek 104

Opatření, která se použijí v pásmu infekce

1.   V pásmu infekce zřízené v souladu s článkem 103 příslušný orgán:

a)

provede opatření ke zmírnění rizika a posílená opatření biologické bezpečnosti s cílem zabránit šíření nákazy kategorie A z postižených živočichů a pásma infekce na nepostižené živočichy a oblasti;

b)

zakáže veškeré přemísťování volně žijících vodních živočichů druhů uvedených na seznamu a produktů živočišného původu získaných z těchto živočichů z pásma infekce lidmi;

c)

odchylně od čl. 10 písm. i) nařízení (ES) č. 1069/2009 zajistí, aby veškeré vedlejší produkty živočišného původu získané z volně žijících vodních živočichů druhů uvedených na seznamu v pásmu infekce, včetně lastur či ulit měkkýšů s masem, byly zpracovány nebo neškodně odstraněny jako materiál kategorie 1 nebo 2 v souladu s uvedeným nařízením;

d)

zajistí, aby, kde je to možné, veškeré materiály nebo látky, které by mohly být kontaminovány volně žijícími vodními živočichy druhů uvedených na seznamu v pásmu infekce nebo vedlejšími produkty živočišného původu získanými z těchto živočichů, prošly čištěním a dezinfekcí nebo aby byly neškodně odstraněny podle pokynů úředních veterinárních lékařů a pod jejich dohledem; a

e)

zakáže vnášet do zařízení, která chovají živočichy pocházející z akvakultury druhů uvedených na seznamu uvnitř pásma infekce i mimo něj, nebo do povodí či pobřežních oblastí mimo pásmo infekce jakékoli části vodních živočichů druhů uvedených na seznamu, ať byli uloveni, chyceni, sesbíráni nebo nalezeni mrtví v pásmu infekce, jakož i jakékoli produkty, materiály nebo látky, které by mohly být kontaminovány nákazou kategorie A v pásmu infekce.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. b) a za účelem uchování hodnotného genetického materiálu může příslušný orgán povolit přemísťování volně žijících vodních živočichů druhů uvedených na seznamu z pásma infekce do zařízení, které k tomuto účelu příslušný orgán schválil, za předpokladu, že jsou použita vhodná opatření biologické bezpečnosti s cílem zabránit šíření nákazy kategorie A. Zařízení určení se pro účely článku 108 považuje za zařízení nacházející se v pásmu infekce.

Článek 105

Další opatření, která se použijí v pásmu infekce

1.   Příslušný orgán určí po provedení posouzení rizika další opatření nezbytná pro tlumení nebo eradikaci příslušné nákazy kategorie A.

2.   V rámci tlumení nebo eradikace příslušné nákazy kategorie A může příslušný orgán:

a)

pozastavit doplňování stavů, rybolov, sběr a lovné činnosti;

b)

nařídit povinné čištění a dezinfekci rybářského vybavení, člunů a ostatního vybavení, které by mohlo být kontaminováno, a

c)

zvýšit intenzitu rybolovu, sběru a lovných činností nebo provádět jiná příslušná opatření k eradikaci nákazy.

3.   Opatření stanovená v odstavci 1 se provedou po konzultacích a ve spolupráci s operativní skupinou odborníků uvedenou v článku 107 a s jinými orgány a zúčastněnými stranami.

Článek 106

Rozšíření opatření

Příslušný orgán může rozhodnout, že příslušná opatření v článcích 102 až 105 se použijí rovněž na vodní živočichy druhů neuvedených na seznamu.

Článek 107

Operativní skupina odborníků

1.   V případě potvrzeného výskytu nákazy kategorie A u volně žijících vodních živočichů druhů uvedených na seznamu zřídí příslušný orgán operativní skupinu odborníků uvedenou v čl. 43 odst. 2 písm. d) bodě iii) nařízení (EU) 2016/429.

2.   Operativní skupina odborníků je příslušnému orgánu nápomocna při:

a)

posouzení epizootologické situace a jejího vývoje;

b)

vymezení pásma infekce a

c)

stanovení vhodných opatření, která se mají použít v pásmu infekce, a jejich doby trvání.

Článek 108

Opatření v zařízeních v pásmu infekce

1.   V zařízeních, která chovají živočichy pocházející z akvakultury druhů uvedených na seznamu v pásmu infekce, uplatní příslušný orgán opatření stanovená v článku 87.

2.   Kromě opatření stanovených v článku 87 zakáže příslušný orgán přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury chovaných v zařízeních v pásmu infekce:

a)

z pásma infekce nebo

b)

do jiných zařízení v pásmu infekce.

3.   Příslušný orgán může po provedení posouzení rizika omezit zákaz uvedený v odstavci 2 na živočichy pocházející z akvakultury druhů uvedených na seznamu.

4.   Odchylně od odstavce 2 může příslušný orgán po provedení posouzení rizika a ve shodě s příslušným orgánem místa určení povolit přemísťování živočichů druhů uvedených na seznamu z pásma infekce nebo do jiných zařízení v pásmu infekce.

Článek 109

Doba trvání opatření v pásmu infekce

Příslušný orgán zachová opatření stanovená v této kapitole do doby, než epizootologické informace ukáží, že příslušná volně žijící populace již nepředstavuje riziko šíření nákazy, a dokud operační skupina nedoporučí tato opatření zrušit.

KAPITOLA IV

Opatření k tlumení nákaz kategorií b a c u vodních živočichů

Článek 110

Předběžná opatření k tlumení nákaz, která se použijí v případě, že příslušný orgán v členských státech, oblastech nebo jednotkách, kterým byl přiznán status území prostého nákazy, má podezření na výskyt nákazy kategorie B nebo C

V případě podezření na výskyt nákazy kategorie B nebo C v souladu s čl. 9 odst. 1, 3 nebo 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, v členských státech, oblastech nebo jednotkách, kterým byl přiznán status území prostého nákazy podle čl. 36 odst. 4 a čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) 2016/429 nebo článku 83, čl. 84 odst. 1 písm. h) až m) či čl. 84 odst. 2 písm. b) až g) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, příslušný orgán použije opatření stanovená v článcích 55, 56 a 57 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

Článek 111

Opatření k tlumení nákazy, která se použijí, je-li nákaza kategorie B nebo C potvrzena

V případě potvrzení nákazy kategorie B nebo C v souladu s čl. 9 odst. 2, 3 nebo 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, v členských státech, oblastech nebo jednotkách, kterým byl přiznán status území prostého nákazy podle čl. 36 odst. 4 a čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) 2016/429 nebo článku 83, čl. 84 odst. 1 písm. h) až m) či čl. 84 odst. 2 písm. b) až g) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 příslušný orgán použije opatření stanovená v článcích 58 až 65 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

ČÁST IV

KONEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 112

Zrušení

Směrnice 92/66/EHS, směrnice 2001/89/ES, směrnice 2003/85/ES a směrnice 2005/94, jakož i akty přijaté na jejich základě pozbývají platnosti s účinkem od 21. dubna 2021.

Článek 113

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 21. dubna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2019.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 308, 4.12.2018, s. 21).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy (viz strana 211 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 („nařízení o vedlejších produktech živočišného původu“) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).

(6)  Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14).

(7)  Směrnice Rady 92/66/EHS ze dne 14. července 1992, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení newcastleské choroby (Úř. věst. L 260, 5.9.1992, s. 1).

(8)  Směrnice Rady 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních Společenství pro tlumení klasického moru prasat (Úř. věst. L 316, 1.12.2001, s. 5).

(9)  Směrnice Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a kterou se mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou nákazu prasat a africký mor prasat (Úř. věst. L 192, 20.7.2002, s. 27).

(10)  Směrnice Rady 2003/85/ES ze dne 29. září 2003, kterou se stanoví opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky, zrušují směrnice 85/511/EHS a rozhodnutí 89/531/EHS a 91/665/EHS a mění směrnice 92/46/EHS (Úř. věst. L 306, 22.11.2003, s. 1).

(11)  Směrnice Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(14)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 ze dne 28. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec (Uř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 115).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).

(16)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie (viz strana 140 v tomto čísle Úředního věstníku.


PŘÍLOHA I

KLINICKÁ VYŠETŘENÍ, POSTUPY ODBĚRU VZORKŮ, DIAGNOSTICKÉ METODY PRO NÁKAZY KATEGORIE A, PŘEPRAVA VZORKŮ

(podle článku 3 tohoto nařízení)

A.   Postupy odběru vzorků

A.1   ODBĚR VZORKŮ U ZVÍŘAT PRO KLINICKÁ VYŠETŘENÍ

1.

Pokud je to možné, musí klinická vyšetření zahrnovat:

a)

zvířata, která vykazují klinické příznaky nákaz kategorie A;

b)

zvířata, která pravděpodobně nedávno uhynula v důsledku podezřelého případu/potvrzené nákazy;

c)

zvířata s epizootologickou souvislostí s podezřelým nebo potvrzeným případem; a

d)

zvířata, která v předchozích laboratorních vyšetřeních vykázala pozitivní nebo neprůkazný výsledek.

2.

Zvířata k vyšetření musí být vybrána náhodně, a to v dostatečně velkém množství, aby umožňovalo zjištění nákazy, je-li přítomna, pokud neexistují žádné zjevné příznaky nákazy ani postmortální léze poukazující na nákazy kategorie A.

3.

Zvířata k vyšetření a metoda odběru vzorků musí být zvoleny v souladu s pokyny příslušného orgánu a s příslušným pohotovostním plánem podle článku 43 nařízení (EU) 2016/429. Výběr zvířat k vyšetření a metody odběru vzorků musí zohlednit profil nákazy a:

a)

účel odběru vzorků;

b)

druhy uvedené na seznamu, které jsou v zařízení chovány;

c)

počet zvířat druhů uvedených na seznamu, která jsou v zařízení chována;

d)

kategorii chovaných zvířat;

e)

dostupné záznamy o produkci, zdraví a vysledovatelnosti chovaných zvířat, jež jsou pro šetření relevantní;

f)

typ zařízení a chovatelské postupy;

g)

úroveň rizika vystavení:

i)

pravděpodobnost vystavení patogennímu původci nebo vektoru;

ii)

neexistence imunizace zvířat v důsledku vakcinace nebo imunity matky, a

iii)

historie pobytu v zařízení;

h)

další relevantní epizootologické faktory.

4.

Minimální počet zvířat pro vyšetření musí být v souladu s pokyny příslušného orgánu a s příslušným pohotovostním plánem podle článku 43 nařízení (EU) 2016/429. Minimální počet zvířat pro vyšetření musí zohlednit profil nákazy, a zejména:

a)

předpokládanou prevalenci v zařízení;

b)

požadovanou jistotu výsledků šetření, která nesmí být v žádném případě nižší než 95 %; a

c)

mezinárodní normy a dostupné vědecké důkazy.

A.2   ODBĚR VZORKŮ OD ZVÍŘAT PRO LABORATORNÍ VYŠETŘENÍ

1.

Odběr vzorků pro laboratorní vyšetření musí zohlednit výsledky klinických vyšetření uvedených v bodě A.1 a, je-li to možné, musí zahrnovat zvířata uvedená v bodě A.1 odst. 1.

2.

Pokud neexistují žádné zjevné příznaky nákazy ani postmortální léze poukazující na nákazy kategorie A, musí být vzorky odebrány náhodně v každé epizootologické jednotce zařízení a musí umožňovat zjištění nákazy, je-li přítomna.

3.

Zvířata pro odběr vzorků, povaha vzorků, které se odebírají, a metoda odběru vzorků musí být v souladu s pokyny příslušného orgánu a s příslušným pohotovostním plánem podle článku 43 nařízení (EU) 2016/429. Zvířata pro odběr vzorků, povaha vzorků, které se odebírají, a metoda odběru vzorků musí zohlednit profil nákazy a kritéria stanovená v bodě A.1 odst. 3.

4.

Minimální počet zvířat pro odběr vzorků musí být v souladu s pokyny příslušného orgánu a s příslušným pohotovostním plánem podle článku 43 nařízení (EU) 2016/429. Minimální počet zvířat pro odběr vzorků musí zohledňovat kritéria uvedená v bodě A.1 odst. 4 a výkonnost použitých testů.

5.

U volně žijících zvířat musí být vzorky odebrány ze zvířat, která byla odstřelena, nalezena mrtvá či záměrně chycena do pastí, nebo musí být získány na základě neinvazivních metod, jako jsou solné lizy a žvýkací lana nebo návnady. Minimální počet a povaha vzorků musí zohledňovat odhadovanou velikost volně žijící populace a příslušná kritéria stanovená v bodu A.1 odst. 3 a 4.

A.3   ODBĚR VZORKŮ ZE ZAŘÍZENÍ PRO KONTROLY

1.

Výběr zařízení pro odběr vzorků a metody odběru vzorků musí být v souladu s pokyny příslušného orgánu a s příslušným pohotovostním plánem podle článku 43 nařízení (EU) 2016/429. Výběr zařízení pro odběr vzorků a metody odběru vzorků musí zohlednit profil nákazy a kritéria stanovená v bodě A.1 odst. 3.

2.

Minimální počet zařízení ke kontrole musí být v souladu s pokyny příslušného orgánu a s příslušným pohotovostním plánem podle článku 43 nařízení (EU) 2016/429.

B.   Diagnostické metody

Techniky, referenční materiály, jejich normalizace a výklad výsledků testů provedených za použití příslušných diagnostických metod pro nákazy kategorie A musí být v souladu s článkem 6 a částí III přílohy VI nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

Cílem zvolené diagnostické metodiky musí být maximalizace citlivosti dozoru. Za určitých okolností může tento dozor zahrnovat použití laboratorních vyšetření za účelem posouzení předchozího vystavení nákaze.

C.   Přeprava vzorků

1.

Všechny vzorky odebrané za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu nákazy kategorie A musí být s řádným označením a identifikací zaslány úřední laboratoři, která byla o jejich doručení informována. Tyto vzorky musí doprovázet vhodné formuláře v souladu s požadavky stanovenými příslušným orgánem a laboratoří, která vzorky přijímá. Uvedené formuláře musí zahrnovat nejméně:

a)

zařízení původu zvířat, od nichž byly vzorky odebrány;

b)

informace o druzích, stáří a kategorii zvířat, od nichž byly vzorky odebrány;

c)

klinickou anamnézu zvířat, je-li dostupná a relevantní;

d)

klinické příznaky a nálezy postmortálního vyšetření; a

e)

veškeré další důležité informace.

2.

Všechny vzorky musí být:

a)

skladovány ve vodotěsných a nerozbitných nádobách a baleních a v souladu s platnými mezinárodními normami;

b)

uchovávány během přepravy při nejvhodnější teplotě a jiných podmínkách se zohledněním faktorů, které mohou ovlivnit kvalitu vzorku.

3.

Na vnější straně obalu musí být označena adresa přijímající laboratoře a výrazně vyznačeno toto sdělení:

„Patologický materiál živočišného původu; podléhá zkáze; křehké; neotvírat mimo laboratoř určení.“

4.

Odpovědná osoba v úřední laboratoři přijímající vzorky musí být o doručení vzorků včas informována.

PŘÍLOHA II

MONITOROVACÍ OBDOBÍ

(podle článků 8, 17, 27, 32, 48, 57 a 59 tohoto nařízení)

Nákazy kategorie A

Monitorovací období

Slintavka a kulhavka (FMD)

21 dnů

Infekce virem moru skotu (RP)

21 dnů

Infekce virem horečky Údolí Rift (RVFV)

30 dnů

Infekce virem nodulární dermatitidy skotu (LSD)

28 dnů

Infekce způsobená Mycoplasma mycoides subsp. mycoides SC (plicní nákaza skotu) (CBPP)

45 dnů

Neštovice ovcí a neštovice koz (SPGP)

21 dnů

Infekce virem moru malých přežvýkavců (PPR)

21 dnů

Nakažlivá pleuropneumonie koz (CCPP)

45 dnů

Mor koní (AHS)

14 dnů

Infekce bakterií Burkholderia mallei (vozhřivka) (GLAND)

6 měsíců

Klasický mor prasat (CSF)

15 dnů

Africký mor prasat (ASF)

15 dnů

Vysoce patogenní influenza ptáků (HPAI)

21 dnů

Infekce virem newcastleské choroby (NCD)

21 dnů


PŘÍLOHA III

PODMÍNKY PRO URČITÉ ODCHYLKY OD ČL. 12 ODST. 1 PÍSM. a) U KOŇOVITÝCH

(podle čl. 13 odst. 4)

1.

V případě ohniska moru koní může příslušný orgán povolit odchylku od čl. 12 odst. 1 písm. a) pro postižená a nepostižená zvířata, pokud:

a)

postižená zvířata, na něž se odchylka vztahuje, jsou izolována v prostorách chráněných před vektory, jež zabraňují jakémukoli přenosu patogenního původce ze zvířat na relevantní vektory, dokud po vstupu zvířat do prostor chráněných před vektory neuplyne 40 dní odpovídajících období nakažlivosti vymezenému v příslušné kapitole Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE), a

b)

dozor, v případě nutnosti včetně laboratorních vyšetření, provedený příslušným orgánem, naznačuje, že žádná zvířata v prostorách chráněných před vektory nepředstavují riziko přenosu viru.

2.

V případě ohniska infekce bakterií Burkholderia mallei (vozhřivka) může příslušný orgán povolit odchylku od čl. 12 odst. 1 písm. a) pro nepostižená zvířata, pokud jsou zvířata, na něž se odchylka vztahuje, umístěna do karantény do té doby, než:

a)

jsou postižená zvířata usmrcena a zlikvidována;

b)

po usmrcení bylo dokončeno čištění a dezinfekce zařízení, jak je stanoveno v článku 15;

c)

jsou zbývající zvířata podrobena testu reakce vazby komplementu provedenému s negativním výsledkem při ředění séra v poměru 1:5 na vzorcích odebraných nejméně 6 měsíců po čištění a dezinfekci podle písmene b).


PŘÍLOHA IV

POSTUPY PRO ČIŠTĚNÍ, DEZINFEKCI A V PŘÍPADĚ POTŘEBY DEZINSEKCI A DERATIZACI

(podle článků 12, 15, 16, 39, 45 a 57 tohoto nařízení)

A.   Všeobecné požadavky

1.

Při volbě biocidních přípravků a postupů pro čištění a dezinfekci musí být zohledněny tyto prvky:

a)

původce infekce;

b)

povaha zařízení, vozidel, předmětů a materiálů, které mají být ošetřeny; a

c)

použitelné právní předpisy.

2.

Podmínky použití biocidních přípravků musí zajišťovat, aby jejich účinnost nebyla narušena. Zejména musí být dodrženy technické parametry stanovené výrobcem, jako je tlak, teplota, nutná doba působení nebo skladování. Účinnost dezinfekčního prostředku nesmí být snížena interakcí s jinými látkami.

3.

Je třeba zabránit opětovné kontaminaci již vyčištěných částí, zejména provádí-li se mytí tekutinami aplikovanými pod tlakem.

4.

Voda používaná k čištění musí být bez úniků shromážděna a neškodně odstraněna způsobem, aby se zabránilo jakémukoli riziku šíření patogenních původců nákaz kategorie A.

5.

Biocidní přípravky se musí používat způsobem, který co nejvíce snižuje jakýkoli nepříznivý dopad na životní prostředí a na veřejné zdraví, který může vzniknout jejich použitím.

B.   Předběžné čištění a dezinfekce

Pro předběžné čištění a dezinfekci podle článku 15, aby se zabránilo šíření nákazy kategorie A:

a)

musí být celá těla mrtvých chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu nebo jejich části postříkány dezinfekčním prostředkem a odvezeny ze zařízení v uzavřených a nepropustných vozidlech nebo nádobách za účelem zpracování a neškodného odstranění;

b)

veškeré tkáně nebo krev, které mohly uniknout během usmrcování, porážky nebo postmortálního vyšetření, musí být pečlivě shromážděny a neškodně odstraněny;

c)

jakmile jsou celá těla mrtvých chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu nebo jejich části odvezeny ke zpracování nebo neškodnému odstranění, musí být části zařízení, ve kterých byla tato zvířata chována, a všechny části ostatních budov, povrchů nebo zařízení, které byly během usmrcování nebo postmortálního vyšetření kontaminovány, postříkány dezinfekčním prostředkem;

d)

hnůj, včetně podestýlky a použitého steliva, musí být důkladně prosáknut dezinfekčním prostředkem;

e)

dezinfekční prostředek musí na ošetřené plochy působit nejméně po dobu 24 hodin;

f)

vybavení, nádoby, potřeby pro konzumaci, povrchy nebo jakýkoli materiál, jež by mohly být po omytí a dezinfekci kontaminovány, musí být zlikvidovány.

C.   Závěrečné čištění a dezinfekce

Pro závěrečné čištění a dezinfekci pro účely článku 57:

1.

Hnůj, včetně podestýlky a použitého steliva, musí být odstraněn a ošetřen takto:

a)

pevné části hnoje, včetně podestýlky a použitého steliva, se musí buď:

i)

ošetřit parou o teplotě nejméně 70 °C;

ii)

zničit spálením;

iii)

uložit do dostatečné hloubky, aby se zabránilo přístupu zvířat, nebo

iv)

umístit na hromadu za účelem samozahřátí, postříkat dezinfekčním prostředkem a ponechat po dobu nejméně 42 dnů, během nichž musí být hromada buď přikryta, nebo přeložena, aby se zajistilo tepelné ošetření všech vrstev;

b)

tekuté části hnoje musí být skladovány po dobu nejméně 42 dnů a v případě vysoce patogenní influenzy ptáků 60 dnů po posledním přidání infikovaného materiálu.

2.

Budovy, povrchy a vybavení musí být důkladně omyty a očištěny odstraněním zbývající mastnoty a nečistot a musí být postříkány dezinfekčními prostředky.

3.

Po 7 dnech musí být zařízení znovu vyčištěna a vydezinfikována.


PŘÍLOHA V

MINIMÁLNÍ POLOMĚR OCHRANNÝCH PÁSEM A PÁSEM DOZORU

(podle článku 21 tohoto nařízení)

Uvedeno jako poloměr kruhu se středem v zařízení

Nákazy kategorie A

Ochranné pásmo

Pásmo dozoru

Slintavka a kulhavka

3 km

10 km

Infekce virem moru skotu

3 km

10 km

Infekce virem horečky Údolí Rift

20 km

50 km

Infekce virem nodulární dermatitidy skotu

20 km

50 km

Infekce způsobená Mycoplasma mycoides var. mycoides SC (plicní nákaza skotu)

Zařízení

3 km

Neštovice ovcí a neštovice koz

3 km

10 km

Infekce virem moru malých přežvýkavců

3 km

10 km

Nakažlivá pleuropneumonie koz

Zařízení

3 km

Mor koní

100 km

150 km

Infekce bakterií Burkholderia mallei (vozhřivka)

Zařízení

Zařízení

Klasický mor prasat

3 km

10 km

Africký mor prasat

3 km

10 km

Vysoce patogenní influenza ptáků

3 km

10 km

Infekce virem newcastleské choroby

3 km

10 km


PŘÍLOHA VI

ZÁKAZY V UZAVŘENÉM PÁSMU

(podle článku 27 tohoto nařízení)

Tabulka Zákazy činností týkajících se zvířat druhů uvedených na seznamu a produktů z těchto zvířat

ZÁKAZY ČINNOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE ZVÍŘAT A PRODUKTŮ

FMD (1)

RP

RVFV

LSD

CBPP

SPGP

PPR

CCPP

CSF

ASF

AHS

GLAND

HPAI

NCD

Přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení v uzavřeném pásmu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NA

X

X

Přemísťování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu do zařízení v uzavřeném pásmu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NA

X

X

Doplnění stavů zvěře druhů uvedených na seznamu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NA

X

X

Výstavy, trhy, přehlídky zvířat a jiné shromažďování chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu, včetně odvozu a rozdělování těchto druhů

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NA

X

X

Přemísťování spermatu, oocytů a embryí získaných z chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení v uzavřeném pásmu

X

X

X

X (*2)

X

X

X

X

X

X

X

NA

NA

NA

Odběr spermatu, oocytů a embryí od chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NP

NA

NA

NA

Mobilní inseminační služba pro chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NA

NA

NA

Mobilní reprodukční služba pro zvířata druhů uvedených na seznamu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NA

NA

NA

Přemísťování násadových vajec ze zařízení v uzavřeném pásmu

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

X

X

Přemísťování čerstvého masa kromě drobů z chovaných a volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu z jatek nebo ze zařízení pro nakládání se zvěřinou v uzavřeném pásmu

X

X

X

NP

NP

X

X

NP

X

X

NP

NA

X

X

Přemísťování drobů z chovaných a volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu z jatek nebo ze zařízení pro nakládání se zvěřinou v uzavřeném pásmu

X

X

X

X

X

X

X

X

X

X

NP

NA

X

X

Přemísťování masných výrobků získaných z čerstvého masa druhů uvedených na seznamu ze zařízení v uzavřeném pásmu

X

X

X

NP

NP

NP

X

NP

X

X

NP

NA

X

X

Přemísťování syrového mléka a mleziva získaných od chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení v uzavřeném pásmu

X

X

X

X

NP

X

X

NP

NA

NA

NP

NA

NA

NA

Přemísťování mléčných výrobků a výrobků z mleziva ze zařízení v uzavřeném pásmu

X

X

X

X

NP

X

X

NP

NA

NA

NP

NA

NA

NA

Přemísťování vajec k lidské spotřebě ze zařízení v uzavřeném pásmu

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

NA

X

X

Přemísťování hnoje, včetně podestýlky a použitého steliva, od chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení v uzavřeném pásmu

X

X

X

X

NP

X

X

NP

X

X

NP

NA

X

X

Přemísťování kůží, kožek, vlny, štětin a peří z chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu ze zařízení v uzavřeném pásmu

X

X

X

X

NP

X

X

NP

X

X

NP

NA

X

X

Přemísťování krmných surovin rostlinného původu a slámy získaných v ochranném pásmu (*1)

X

X

NP

NP

NP

NP

NP

NP

NP

NP

NP

NA

NP

NP


(*1)  Pouze oocyty a embryo.

(*2)  Pouze oocyty a embryo.

(1)  Zkratky nákaz v souladu s přílohou II.

NA= nepoužije se

X= zákaz

NP= není zakázáno


PŘÍLOHA VII

OŠETŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ RIZIKA PRO PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU Z UZAVŘENÉHO PÁSMA

(podle článků 27, 33 a 49 tohoto nařízení)

Ošetření

FMD (8)

RP

RVFV

LSD

CBPP

SPGP

PPR

CCPP

CSF

ASF

AHS

HPAI

NCD

MASO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tepelné ošetření v hermeticky uzavřené nádobě pro dosažení minimální hodnoty F0  (7) ve výši 3

x

 

 

 

 

 

X

 

X

X

 

X

X

Tepelné ošetření pro dosažení teploty jádra 80 °C

X

 

 

 

 

 

X

 

X

X

 

X

X

Tepelné ošetření pro dosažení teploty jádra 70 °C

X

 

 

 

 

 

X

 

X

 

 

X

X

Tepelné ošetření (předem vykostěného a odtučněného masa) pro dosažení teploty jádra 70 °C po dobu nejméně 30 minut

X

 

 

 

 

 

X

 

X

 

 

 

 

V hermeticky uzavřené nádobě při 60 °C po dobu nejméně 4 hodin

X

 

 

 

 

 

X

 

X

X

 

 

 

Teplota jádra 73,9  °C po dobu nejméně 0,51  sekundy (6)

X

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X

X

Teplota jádra 70,0  °C po dobu nejméně 3,5 sekundy (6)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X

X

Teplota jádra 65,0  °C po dobu nejméně 42 sekund (6)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X

X

Teplota jádra 60 °C po dobu nejméně 507 sekund (6)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

X

X

Tepelné ošetření s cílem dosáhnout vysušení na maximální hodnoty Aw 0,93 a pH 6

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tepelné ošetření za účelem dosažení teploty jádra 65 °C po dobu pro dosažení minimální pasterizační hodnoty 40

 

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

 

Přirozená fermentace a zrání nevykostěného masa: nejméně 9 měsíců pro dosažení maximálních hodnot Aw 0,93 a pH 6

X

 

 

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

Přirozená fermentace a zrání vykostěného masa: nejméně 9 měsíců pro dosažení maximálních hodnot Aw 0,93 a pH 6

X

 

 

 

 

 

 

 

X

X

 

 

 

Přirozená fermentace hřbetů: nejméně 140 dní pro dosažení maximálních hodnot Aw 0,93 a pH 6 (5)

 

 

 

 

 

 

 

 

X

X

 

 

 

Přirozená fermentace kýt: nejméně 190 dní pro dosažení maximálních hodnot Aw 0,93 a pH 6 (5)

 

 

 

 

 

 

 

 

X

X

 

 

 

Sušení nevykostěných kýt italského typu po solení: nejméně 313 dní (5)

 

 

 

 

 

 

 

 

X

 

 

 

 

Sušení nevykostěných kýt a hřbetů španělského typu po solení (5):

Iberské kýty: nejméně 252 dní

Iberské plece: nejméně 140 dní

Iberské hřbety: nejméně 126 dní

Kýty Serrano: nejméně 140 dní

X

 

 

 

 

 

 

 

X

X

 

 

 

Zrání jatečně upravených těl při minimální teplotě 2 °C po dobu nejméně 24 hodin po porážce

 

 

X

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odstranění drobů

 

 

 

X

X

 

 

X

 

 

 

 

 

STŘEVA

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Solení chloridem sodným (NaCl) buď suchým, nebo nasyceným solným roztokem (Aw < 0,80 ) po nepřetržitou dobu 30 dní nebo déle při teplotě okolního prostředí 20 °C nebo vyšší

X

 

 

SC (4)

 

 

X

 

X

X

 

 

 

Solení solí s přídavkem fosfátu, 86,5 % NaCl, 10,7 % Na2HPO4 a 2,8 % Na3PO4, buď suchou, nebo nasyceným solným roztokem (Aw < 0,80 ) po nepřetržitou dobu 30 nebo více dní při teplotě okolního prostředí 20 °C nebo vyšší

X

 

 

 

 

X

 

X

X

 

 

 

Solení chloridem sodným (NaCl) nejméně 30 dní (3)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Bělení (2)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sušení (2)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MLÉKO

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tepelné ošetření (sterilizace) pro dosažení minimální hodnoty F0 ve výši 3

X

 

 

 

SC (1)

 

 

SC (1)

 

 

 

 

 

Tepelné ošetření UHT (ultravysoká teplota): nejméně 132 °C po dobu minimálně 1 sekundy

X

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

Tepelné ošetření UHT (ultravysoká teplota): nejméně 135 °C po vhodnou dobu působení

X

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tepelné ošetření HTST (krátkodobá vysokoteplotní pasterizace), pokud je hodnota pH mléka nižší než 7, nejméně 72 °C po dobu minimálně 15 sekund

X

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

Tepelné ošetření HTST (krátkodobá vysokoteplotní pasterizace), pokud je hodnota pH mléka 7 nebo vyšší, nejméně 72 °C po dobu minimálně 15 sekund, aplikováno dvakrát

X

 

 

 

 

X

 

 

 

 

 

Tepelné ošetření HTST (krátkodobá vysokoteplotní pasterizace) v kombinaci s fyzikálním ošetřením za účelem dosáhnout hodnoty pH nižší než 6 po dobu minimálně 1 hodiny nebo dosáhnout nejméně 72 °C, v kombinaci s vysušením

X

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pasterizace sestávající z jednoho tepelného ošetření, jehož účinek je nejméně rovnocenný účinku dosaženému při použití 72 °C po dobu 15 sekund

X

 

X

X

 

 

 

 

 

 

 


Ošetření

HPAI

NCD

VEJCE

 

 

Tepelné ošetření:

Celé vejce:

60,0  °C – 188 s

zcela uvařeno

Vaječné melanže:

60 °C – 188 s

zcela uvařeno

61,1  °C – 94 s

Tekutý vaječný bílek:

55,6  °C – 870 s

56,7  °C – 232 s

Neochucený neboli čistý vaječný žloutek:

60 °C – 288 s

10 % solený žloutek:

62,2  °C – 138 s

Sušený vaječný bílek:

67 °C – 20 hodin

54,4  °C – 50,4  hodin

51,7  °C – 73,2  hodin

X

 

Tepelné ošetření:

Celé vejce:

55 °C – 2 521 s

57 °C – 1 596 s

59 °C – 674 s

zcela uvařeno

Tekutý vaječný bílek:

55 °C – 2 278 s

57 °C – 986 s

59 °C – 301 s

10 % solený vaječný žloutek:

55 °C – 176 s

Sušený vaječný bílek:

57 °C – 54,0  hodin

 

X


(1)  Bezpečná komodita.

(2)  Nepoužije se pro střeva skotu, ovcí, koz a prasat.

(3)  Nepoužije se pro střeva skotu, ovcí, koz a prasat.

(4)  Bezpečná komodita.

(5)  Pouze pro prasata.

(6)  Pouze pro drůbeží maso.

(7)  F0 je vypočtený smrtící účinek na bakteriální spory. Hodnota F0 ve výši 3 znamená, že nejchladnější bod výrobku byl dostatečně zahřátý, aby bylo dosaženo stejného smrtícího účinku jako při zahřátí na 121 °C (250 °F) za tři minuty s okamžitým zahřátím a zchlazením.

(8)  Zkratky nákaz v souladu s přílohou II.


PŘÍLOHA VIII

OŠETŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ RIZIKA PRO PRODUKTY Z OCHRANNÉHO PÁSMA, KTERÉ NEJSOU ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

(podle článků 36 a 52 tohoto nařízení)

Ošetření

FMD (1)

RP

Tepelné ošetření, minimální teplota 80 °C po dobu nejméně 10 minut, párou v uzavřené komoře

X

X

Skladování v balících nebo žocích v přístřeší v prostorách nacházejících se nejméně 2 km od nejbližšího ohniska, které nejsou z těchto prostor uvolněny před uplynutím nejméně tří měsíců od ukončení čištění a dezinfekce podle článku 15

X

X


(1)  Zkratky nákaz v souladu s přílohou II.


PŘÍLOHA IX

OZNAČOVÁNÍ ČERSTVÉHO MASA Z OCHRANNÉHO PÁSMA

(podle článků 33 a 49 tohoto nařízení)

1.

Značka, která se použije pro čerstvé drůbeží maso pocházející z ochranného pásma a neurčené pro jiný členský stát podle čl. 33 odst. 1 písm. b), musí splňovat toto:

a)

tvar a obsah:

Kde „XY“ znamená příslušný kód země stanovený v bodě 6 části B oddílu I přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004 a údaj „1234“ znamená číslo schválení zařízení uvedené v bodě 7 části B oddílu I přílohy II nařízení (ES) č. 853/2004.

b)

rozměry:

„XY“: šířka 8 mm

„1234“: šířka 11 mm

šířka vnějšího průměru nejméně 30 mm

tloušťka linky čtverce 3 mm

2.

Značka, která se použije na čerstvé maso určené k ošetření ve zpracovatelském závodě podle čl. 33 odst. 2 písm. a), sestává buď z:

a)

identifikační značky podle nařízení (ES) č. 853/2004 s doplňkovým úhlopříčným křížem složeným ze dvou přímých čar protínajících se ve středu razítka a zaručujících, že veškeré údaje uvedené na označení zůstanou čitelné; nebo

b)

jediného oválného razítka o šířce 6,5 cm a výšce 4,5 cm, v němž musí být dokonale čitelnými znaky uvedeny tyto údaje:

v horní části úplný název nebo kód ISO členského státu velkými písmeny,

uprostřed číslo schválení jatek,

ve spodní části některá z těchto skupin velkých písmen: CE, EC, EF, EG, EK, EY, EO, ES, EU, EB, WE nebo EZ,

dvě přímé čáry křížící se uprostřed razítka tak, aby údaje zůstaly jasně viditelné,

písmena musí mít výšku nejméně 0,8 cm a číslice nejméně 1 cm.


PŘÍLOHA X

DOBA TRVÁNÍ OPATŘENÍ V OCHRANNÉM PÁSMU

(podle článku 39 tohoto nařízení)

Nákazy kategorie A

Minimální doba trvání opatření v ochranném pásmu (čl. 39 odst. 1)

Dodatečná doba trvání opatření v oblasti dozoru v ochranném pásmu (čl. 39 odst. 3)

Slintavka a kulhavka

15 dnů

15 dnů

Infekce virem moru skotu

21 dnů

9 dnů

Infekce virem horečky Údolí Rift

30 dnů

15 dnů

Infekce virem nodulární dermatitidy skotu

28 dnů

17 dnů

Infekce způsobená Mycoplasma mycoides var. mycoides SC (plicní nákaza skotu)

45 dnů

Nepoužije se

Neštovice ovcí a neštovice koz

21 dnů

9 dnů

Infekce virem moru malých přežvýkavců

21 dnů

9 dnů

Nakažlivá pleuropneumonie koz

45 dnů

Nepoužije se

Mor koní

12 měsíců

Nepoužije se

Infekce bakterií Burkholderia mallei (vozhřivka)

6 měsíců

Nepoužije se

Klasický mor prasat

15 dnů

15 dnů

Africký mor prasat

15 dnů

15 dnů

Vysoce patogenní influenza ptáků

21 dnů

9 dnů

Infekce virem newcastleské choroby

21 dnů

9 dnů


PŘÍLOHA XI

DOBA TRVÁNÍ OPATŘENÍ V PÁSMU DOZORU

(podle článků 55 a 56 tohoto nařízení)

Nákazy kategorie A

Minimální doba trvání opatření v pásmu dozoru

Slintavka a kulhavka

30 dnů

Infekce virem moru skotu

30 dnů

Infekce virem horečky Údolí Rift

45 dnů

Infekce virem nodulární dermatitidy skotu

45 dnů

Infekce způsobená Mycoplasma mycoides var. mycoides SC (plicní nákaza skotu)

45 dnů

Neštovice ovcí a neštovice koz

30 dnů

Infekce virem moru malých přežvýkavců

30 dnů

Nakažlivá pleuropneumonie koz

45 dnů

Mor koní

12 měsíců

Infekce bakterií Burkholderia mallei (vozhřivka)

Nepoužije se

Klasický mor prasat

30 dnů

Africký mor prasat

30 dnů

Vysoce patogenní influenza ptáků

30 dnů

Infekce virem newcastleské choroby

30 dnů


PŘÍLOHA XII

POSTUPY ODBĚRU VZORKŮ A DIAGNOSTICKÉ METODY PRO NÁKAZY KATEGORIE A U VODNÍCH ŽIVOČICHŮ

1.

Následující postupy se použijí na klinické vyšetření a odběr vzorků:

a)

klinické vyšetření a odběr vzorků pro laboratorní vyšetření musí zahrnovat:

i)

živočichy pocházející z akvakultury druhů uvedených na seznamu, kteří vykazují klinické příznaky příslušné nákazy kategorie A, a

ii)

živočichy pocházející z akvakultury, kteří pravděpodobně nedávno uhynuli v důsledku podezřelého případu/potvrzené nákazy kategorie A, a

iii)

živočichy pocházející z akvakultury s epizootologickou souvislostí s v důsledku podezřelého nebo potvrzeného případu nákazy kategorie A;

b)

minimální počet vzorků, jež mají být odebrány:

 

Scénář

Druh živočichů

Zpráva o zvýšeném úhynu

Zavlečení infikovaných živočichů

Pozorovány postmortální nebo klinické příznaky

Podezření na základě jiných okolností

Měkkýši (celý živočich)

30

30

150

Korýši

10

 

10

150

Ryby

10

30

c)

na odběr vzorků měkkýšů se použijí tato další kritéria:

i)

k odběru vzorků musí být vybráni živočichové, u nichž existuje podezření na infekci. Nacházejí-li se v populaci druhy uvedené na seznamu, na něž se vztahuje podezření, musí být k odběru vzorků vybrány tyto druhy;

ii)

jsou-li přítomni slabí, rozevření nebo čerstvě uhynulí, ale nerozkládající se měkkýši, musí být vybráni jako první. Nejsou-li tito měkkýši přítomni, musí vybraní měkkýši zahrnovat nejstarší zdravé měkkýše;

iii)

pokud zařízení využívá pro produkci měkkýšů více než jeden vodní zdroj, musí být do odběru vzorků zahrnuti měkkýši, kteří zastupují všechny vodní zdroje, aby se zajistilo, že jsou ve vzorku rovnoměrně zastoupeny všechny části zařízení;

iv)

při odběru vzorků ze skupiny zařízení s chovem měkkýšů, která zjevně mají stejný epizootologický status, musí být do vzorku zařazeni měkkýši z reprezentativního počtu míst odběru vzorků.

Hlavními faktory, které je třeba při výběru těchto míst odběru vzorků zvážit, musí být hustota chovu, vodní proudy, přítomnost druhů uvedených na seznamu, vnímavých druhů a druhů vektorů, hloubkové poměry a řídicí postupy. Do vzorku musí být zahrnuta místa, kde se měkkýši vyskytují přirozeně, v rámci zařízení s chovem měkkýšů nebo v jejich sousedství;

d)

při odběru vzorků korýšů se použijí tato další kritéria:

i)

jsou-li v produkčních jednotkách přítomni slabí nebo umírající korýši druhů uvedených na seznamu, musí být tito korýši vybráni jako první. Nejsou-li takoví živočichové přítomni, vybraní korýši musí zahrnovat korýše různých ročníků rovnoměrně zastoupené ve vzorku;

ii)

pokud se pro produkci korýšů používá více než jeden vodní zdroj, musí být do vzorku zahrnuti korýši druhů uvedených na seznamu, kteří zastupují všechny vodní zdroje, aby se zajistilo, že jsou ve vzorku rovnoměrně zastoupeny všechny části zařízení;

iii)

pokud je podle čl. 102 písm. a) tohoto nařízení požadován odběr vzorků volně žijících populací druhů uvedených na seznamu, musí být počet a zeměpisné rozložení míst odběru vzorků určeny způsobem, který zajišťuje přiměřené pokrytí oblasti podezřelé z infekce.

Místa odběru vzorků musí být reprezentativní pro různé ekosystémy, v nichž se nacházejí volně žijící populace vnímavých druhů, jako jsou mořské systémy, ústí řek, říční a jezerní systémy;

e)

na odběr vzorků ryb se použijí tato další kritéria:

i)

pokud jsou přítomny slabé, abnormálně se chovající či čerstvě uhynulé (ale nerozkládající se) ryby, musí se vybrat tyto ryby. Nejsou-li takoví živočichové přítomni, musí vybrané ryby zahrnovat ryby druhů uvedených na seznamu, které patří do různých ročníků, jež jsou ve vzorku rovnoměrně zastoupeny;

ii)

pokud se pro produkci ryb používá více než jeden vodní zdroj, musí být do odběru vzorků zahrnuty druhy uvedené na seznamu, které zastupují všechny vodní zdroje, aby se zajistilo, že jsou ve vzorku rovnoměrně zastoupeny všechny části zařízení;

iii)

je-li přítomen pstruh duhový (Onchorynchus mykiss) nebo okoun říční (Perca fluviatilis), lze k odběru vzorků vybrat pouze ryby těchto druhů. Není-li přítomen ani pstruh duhový, ani okoun říční, musí být vzorek reprezentativní pro všechny ostatní přítomné druhy uvedené na seznamu, a to podle kritérií uvedených v písmenech a) až d);

iv)

pokud je podle čl. 102 písm. a) tohoto nařízení požadován odběr vzorků volně žijících populací druhů uvedených na seznamu, musí být počet a zeměpisné rozložení míst odběru vzorků určeny způsobem, který zajišťuje přiměřené pokrytí oblasti podezřelé z infekce.

Místa odběru vzorků musí být též reprezentativní pro různé ekosystémy, v nichž se nacházejí volně žijící populace vnímavých druhů, jako jsou mořské systémy, ústí řek, říční a jezerní systémy;

f)

výběr orgánů pro odběr vzorků, příprava, skladování a přeprava vzorků do laboratoře musí být prováděny v souladu s doporučeními referenční laboratoře Evropské unie pro danou nákazu.

2.

Vzorky musí být v laboratoři vyšetřeny pomocí diagnostických metod a postupů schválených referenční laboratoří Evropské unie pro danou nákazu.

PŘÍLOHA XIII

MINIMÁLNÍ DOBY PONECHÁNÍ POSTIŽENÝCH ZAŘÍZENÍ AKVAKULTURY BEZ OBSÁDKY

Doby ponechání bez obsádky stanovené v článku 81 a souběžného ponechání bez obsádky stanovené v čl. 96 odst. 4 a 5 tohoto nařízení

Nákaza kategorie A

Minimální doba ponechání postiženého zařízení bez obsádky

Minimální doba souběžného ponechání postižených zařízení v tomtéž ochranném pásmu bez obsádky

Dodatečné požadavky

Mikrocytóza (Mikrocytos mackini)

6 měsíců

4 týdny

Musí zahrnovat nejchladnější období roku.

Perkinsóza (Perkinsus marinus)

6 měsíců

4 týdny

Musí zahrnovat nejteplejší období roku.

Infekce virem syndromu Taura

6 týdnů

4 týdny

Musí zahrnovat nejteplejší období roku.

Infekce virem žlutohlavosti (Yellowhead disease)

6 týdnů

3 týdny

Musí zahrnovat nejteplejší období roku.

Epizootická nekróza krvetvorné tkáně

8 týdnů

4 týdny

Musí zahrnovat nejteplejší období roku.


PŘÍLOHA XIV

KRITÉRIA PRO ZŘÍZENÍ UZAVŘENÝCH PÁSEM, POKUD JDE O NÁKAZY KATEGORIE A U VODNÍCH ŽIVOČICHŮ

1.

Uzavřená pásma, jak jsou uvedena v článku 85, musí být vymezena případ od případu s přihlédnutím alespoň k těmto faktorům:

a)

souhrnný počet, souhrnný procentní podíl a rozložení úhynů měkkýšů/korýšů/ryb v zařízení nebo skupině chovných zařízení infikovaných nákazami kategorie A;

b)

příslušné informace týkající se přemísťování do zařízení, v nichž se nákaza vyskytla, a z nich;

c)

vzdálenost od sousedních zařízení a jejich hustota;

d)

přítomnost volně žijících vodních živočichů;

e)

jakýkoli poznatek týkající se úhynů, podezřelých případů nebo ohnisek u volně žijících vodních živočichů, které souvisí nebo by mohly souviset s konkrétní nákazou kategorie A;

f)

blízkost zpracovatelských zařízení a druhů vyskytujících se v těchto zařízeních, zejména pokud jde o druhy uvedené na seznamu;

g)

chovné postupy používané v postižených a sousedních zařízeních;

h)

hydrodynamické podmínky a jiné určené faktory epizootologického významu.

2.

Pro zeměpisné vymezení ochranných pásem a pásem dozoru pro nákazy kategorie A, které postihují měkkýše a korýše, se použijí tyto minimální požadavky:

a)

ochranné pásmo musí být zřízeno v bezprostřední blízkosti zařízení nebo skupiny chovných zařízení úředně potvrzených jako zasažená nákazou kategorie A a musí odpovídat oblasti určené podle příslušných hydrodynamických a epizootologických údajů;

b)

pásmo dozoru musí být zřízeno vně ochranného pásma a musí odpovídat oblasti obklopující ochranné pásmo určené podle příslušných hydrodynamických nebo epizootologických údajů.

3.

Pro zeměpisné vymezení ochranných pásem a pásem dozoru pro nákazy kategorie A, které postihují ryby, se musí použít tyto minimální požadavky:

a)

ochranné pásmo musí být zřízeno kolem zařízení, kde byla potvrzena epizootická nekróza krvetvorné tkáně (EHN). Toto pásmo odpovídá:

i)

v pobřežních oblastech: oblasti kruhového půdorysu o poloměru přinejmenším jednoho posunu přílivu nebo přinejmenším 5 km, podle toho, který je větší, se středem v zařízení, v němž byla EHN úředně potvrzena, nebo obdobné oblasti určené na základě příslušných hydrodynamických nebo epizootologických údajů;

ii)

ve vnitrozemských oblastech: celému povodí, ve kterém se nalézá zařízení, kde byla EHN úředně potvrzena. Příslušný orgán může omezit rozšíření pásma na části povodí nebo oblast zařízení za předpokladu, že to neohrozí prevenci šíření nákazy;

b)

pásmo dozoru musí příslušný orgán zřídit vně ochranného pásma a pásmo musí:

i)

v pobřežních oblastech: odpovídat ploše, která kolem ochranného pásma přesahuje pásma posunu přílivu, nebo ploše kruhového půdorysu kolem ochranného pásma o poloměru 10 km od středu ochranného pásma, nebo obdobné oblasti určené na základě příslušných hydrodynamických nebo epizootologických údajů;

ii)

ve vnitrozemských oblastech: rozšířené oblasti vně vytvořeného ochranného pásma.


PŘÍLOHA XV

PROGRAM DOZORU A DOBA TRVÁNÍ OPATŘENÍ K TLUMENÍ NÁKAZ V PÁSMU DOZORU PRO NÁKAZY KATEGORIE A U ŽIVOČICHŮ POCHÁZEJÍCÍCH Z AKVAKULTURY

(podle článků 98 a 101 tohoto nařízení)

1.   Program dozoru

Zařízení a skupiny zařízení akvakultury chovající druhy uvedené na seznamu v pásmu dozoru musí podléhat dozoru podle článku 98 s cílem kontrolovat infekci příslušnou nákazou kategorie A. Dozor musí zahrnovat veterinární kontroly, včetně odběru vzorků z produkčních jednotek. Tyto kontroly musí být prováděny příslušným orgánem v souladu s tabulkami 1 a 2.

Na odběr vzorků se použijí kritéria stanovená v bodě 1 přílohy XII dle vhodnosti pro daný druh.

Tabulka 1

Program dozoru zahrnující veterinární kontroly a odběry vzorků v zařízeních a skupinách zařízení pro nákazy kategorie A u vodních živočichů kromě epizootické nekrózy krvetvorné tkáně

Nákaza kategorie A

Počet veterinárních kontrol za rok

Počet laboratorních vyšetření za rok

Počet živočichů ve vzorku

Roční období odběru vzorků

Doba pobytu živočichů, od nichž jsou vzorky odebírány, v zařízení

Mikrocytóza (Mikrocytos mackini)

1

1

150

V době, kdy je známo, že je prevalence infekce maximální, nebo v dubnu a květnu, po 3 až 4 měsících, kdy je teplota mořské vody nižší než 10 °C

4 měsíce

Perkinsóza (Perkinsus marinus)

1

1

150

V době, kdy je známo, že je prevalence infekce maximální, nebo v měsíci září, říjnu či listopadu

4 měsíce

Infekce virem syndromu Taura

2

2

150

V období roku, kdy je pravděpodobné, že teplota vody dosáhne nejvyšší roční úrovně

2 měsíce

Infekce virem žlutohlavosti (Yellowhead disease)

2

2

150

V období roku, kdy je pravděpodobné, že teplota vody dosáhne nejvyšší roční úrovně

2 měsíce


Tabulka 2

Zvláštní program dozoru zahrnující veterinární kontroly a odběr vzorků v zařízeních pro epizootickou nekrózu krvetvorné tkáně (EHN) u vodních živočichů  (1)

Typ zařízení

Počet veterinárních kontrol za rok (2 roky)

Počet odběrů vzorků za rok (2 roky)

Počet ryb ve vzorku

Počet remontních ryb

Počet generačních ryb (2)

a)

Zařízení s generačními rybami

2

2

150 (první a druhá kontrola)

150 (první nebo druhá kontrola)

b)

Zařízení pouze s generačními rybami

2

1

0

150 (2) (první nebo druhá kontrola)

c)

Zařízení bez generačních ryb

2

2

150 (první a druhá kontrola)

0

Nejvyšší počet ryb na směsný vzorek: 10

2.   Doba trvání opatření k tlumení nákaz v pásmu dozoru

Nákaza kategorie A

Minimální doby dozoru

Mikrocytóza (Mikrocytos mackini)

3 roky

Perkinsóza (Perkinsus marinus)

3 roky

Infekce virem syndromu Taura

2 roky

Infekce virem žlutohlavosti (Yellowhead disease)

2 roky

Epizootická nekróza krvetvorné tkáně

2 roky

Když období dozoru uplynulo a nedošlo k novému zjištění infekce příslušnou nákazou kategorie A, musí být opatření v pásmu dozoru zrušena podle článku 101 tohoto nařízení.


(1)  Odběr vzorků ryb pro laboratorní vyšetření musí být proveden vždy, když je teplota vody mezi 11 a 20 °C. Požadavek na teplotu vody se musí rovněž uplatnit na veterinární kontroly. V zařízeních, kde teplota vody v průběhu roku nedosáhne 11 °C, musí být odběr vzorků a veterinární kontroly prováděny, když je teplota vody na nejvyšší úrovni.

(2)  Vzorky z generačních ryb nesmí zahrnovat gonadální tekutiny, mlíčí nebo vajíčka, protože neexistují žádné důkazy, že EHN způsobuje infekci rozmnožovacího ústrojí.


3.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/140


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/688

ze dne 17. prosince 2019,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat (1)“), a zejména na čl. 3 odst. 5 druhý pododstavec, čl. 125 odst. 2, čl. 131 odst. 1, čl. 132 odst. 2, článek 135, čl. 136 odst. 2, čl. 137 odst. 2, článek 140, čl. 144 odst. 1, čl. 146 odst. 1, článek 147, čl. 149 odst. 4, čl. 154 odst. 1, čl. 156 odst. 1, článek 160, čl. 162 odst. 3 a 4, čl. 163 odst. 5 písm. b) a c) a čl. 164 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat, které se mohou přenášet na zvířata nebo na člověka. V části IV hlavě I kapitolách 3 až 5 jsou stanoveny veterinární požadavky na přemísťování chovaných a volně žijících suchozemských zvířat a zárodečných produktů těchto zvířat v rámci Unie. Nařízení rovněž zmocňuje Komisi k přijetí pravidel, která doplní některé prvky uvedeného nařízení, které nejsou podstatné, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Proto je vhodné přijmout tato pravidla, aby bylo zajištěno hladké fungování nového právního rámce stanoveného nařízením (EU) 2016/429.

(2)

Pravidla a opatření ke zmírnění rizika stanovená v tomto nařízení jsou potřebná pro doplnění veterinárních požadavků stanovených v části IV hlavě I kapitolách 3 až 5 nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o přemísťování chovaných a volně žijících suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie, s cílem zajistit, aby uvedené komodity nepředstavovaly významné riziko šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 5 odst. 1 a přílohy II téhož nařízení ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1629 (2) a v souladu s kategoriemi uvedenými v čl. 9 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2016/429 podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 (3). Cílem nařízení (EU) 2016/429 je poskytnout jednodušší a flexibilnější regulační rámec oproti rámci, který platil před přijetím tohoto nařízení, a současně zajistit přístup k veterinárním požadavkům založený více na posouzení rizik a lepší připravenost na nákazy a prevenci a tlumení nákaz zvířat. Jeho cílem je rovněž shromáždit pravidla týkající se nákaz zvířat do jednoho aktu místo toho, aby byla rozptýlena do řady různých aktů. Stejným přístupem se řídí také pravidla stanovená v tomto nařízení, která se týkají určitých zárodečných produktů, zejména násadových vajec. Obsah pravidel je značně propojen, neboť mají platit pro všechny provozovatele, kteří přemísťují chovaná či volně žijící suchozemská zvířata nebo násadová vejce. V zájmu jednoduchosti a transparentnosti pravidel a také pro usnadnění jejich uplatňování a zamezení duplicitě by pravidla měla být stanovena v jednom právním aktu místo řady samostatných aktů s mnoha křížovými odkazy.

(3)

Ustanovení čl. 5 odst. 1 a přílohy II nařízení (EU) 2016/429 ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1629 uvádějí seznam nákaz zvířat, které mají zvláštní význam pro zásah ze strany Unie, a prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 je rozděluje do kategorií na základě zvláštních opatření, která se na ně vztahují, a uvádí druhy živočichů, pro něž by uvedená pravidla měla platit. Nákazy kategorie D jsou považovány za zdroj značného rizika šíření při přemísťování zvířat mezi členskými státy.

(4)

Existují eradikační programy za účelem eradikace nákaz kategorií B nebo C. Pravidla pro tyto programy jsou stanovena v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 (4). Tyto eradikační programy se vztahují na určité zařízení, oblast nebo členský stát v závislosti na dotčené nákaze a požadovaná opatření zahrnují určité veterinární záruky pro přemísťování zvířat. Výše zmíněné nařízení v přenesené pravomoci rovněž stanoví pravidla pro uznávání členských států a oblastí prostých nákazy po úspěšném dokončení příslušného eradikačního programu. Toto nařízení by proto mělo stanovit takové veterinární záruky rovněž pro přemísťování zvířat do jiných členských států nebo oblastí, kde jsou prováděny eradikační programy nebo které mají uznaný status území prostého nákazy.

(5)

Za účelem zmírnění rizika šíření nákazy mezi členskými státy je nezbytné stanovit v tomto nařízení doplňující veterinární požadavky týkající se nákaz uvedených výše ve 3. a 4. bodě odůvodnění, druhů živočichů uvedených na seznamu pro příslušnou nákazu v prováděcím nařízení (EU) 2018/1882, eradikačních programů a statusu území prostého nákazy. Je třeba zohlednit příslušné normy doporučené Kodexem zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE).

(6)

Článek 125 nařízení (EU) 2016/429 stanoví požadovaná opatření v oblasti prevence nákaz v souvislosti s přepravou zvířat a zmocňuje Komisi ke stanovení doplňujících požadavků týkajících se čištění a dezinfekce prostředků k přepravě chovaných suchozemských zvířat a opatření biologické bezpečnosti ke zmírnění možných rizik, která vyplývají z přepravy zvířat v rámci Unie. Proto je nezbytné stanovit v tomto nařízení podrobnější pravidla týkající se strukturálních požadavků na dopravní prostředky a kontejnery a podrobnější požadavky na biologickou bezpečnost přepravy zvířat a povolit určité výjimky. Podobná pravidla platí i pro provozovatele, kteří přepravují určité zárodečné produkty, zejména násadová vejce drůbeže a ptáků chovaných v zajetí, a tato pravidla je třeba stanovit rovněž v tomto nařízení na základě čl. 157 odst. 3 nařízení (EU) 2016/429.

(7)

Požadavky týkající se čištění a dezinfekce dopravních prostředků a opatření biologické bezpečnosti ke zmírnění možných rizik, která vyplývají z přepravy zvířat, byly stanoveny v rámci pravidel, která byla použitelná před přijetím nařízení (EU) 2016/429, zejména ve směrnicích Rady 64/432/EHS (5), 91/68/EHS (6), 2009/156/ES (7) a 2009/158/ES (8) ohledně přepravy skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých, drůbeže a násadových vajec. Uvedené požadavky se osvědčily jako účinné pro prevenci rizika šíření nákaz zvířat v rámci Unie prostřednictvím přepravních činností. Proto je vhodné zachovat podstatu uvedených požadavků a přizpůsobit je přepravě všech chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec.

(8)

Ustanovení čl. 132 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 požaduje, aby Komise určila maximální lhůtu, během níž by měl provozovatel jatek, který přijímá chované kopytníky a drůbež určené k porážce z jiného členského státu, zajistit porážku uvedených zvířat. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit takovou maximální lhůtu, během níž by zvířata měla být poražena, aby bylo zajištěno, že jejich nákazový status neohrozí nákazový status zvířat v místě určení. Nařízení (EU) 2016/429 také stanoví pravidla pro přemísťování zásilek kopytníků vnímavých k nákaze virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), které mohou představovat zvláštní riziko šíření z důvodu přenášení nákazy vektory. Proto by toto nařízení mělo stanovit určitá zvláštní ustanovení o porážce uvedených zvířat.

(9)

S ohledem na přemísťování chovaných kopytníků a drůbeže do jiných členských států zmocňuje čl. 131 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 Komisi ke stanovení pravidel týkajících se doby pobytu, období nezbytného pro omezení přivádění chovaných kopytníků nebo drůbeže do zařízení před přemístěním a dodatečných veterinárních požadavků na zmírnění rizika šíření nákaz uvedených na seznamu podle čl. 9 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení. Je tudíž nutné stanovit v tomto nařízení vhodná opatření týkající se ochrany zdraví zvířat a prevence šíření nákazy prostřednictvím přemísťování kopytníků, drůbeže a ptáků chovaných v zajetí. Tato opatření by měla zohledňovat pravidla, která platila před začátkem uplatňování nařízení (EU) 2016/429. Tato pravidla týkající se kopytníků, drůbeže a ptáků chovaných v zajetí byla stanovena ve směrnicích 64/432/EHS, 91/68/EHS a 2009/158/ES, 2009/156/ES a zčásti ve směrnici Rady 92/65/EHS (9). V příslušných případech by uvedená pravidla měla zavést nové nebo odlišné požadavky, a to zejména s ohledem na nové vědecké poznatky a normy nebo na seznam nákaz uvedený v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 a v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/1629 a kategorizaci nákaz, která je předmětem prováděcího nařízení (EU) 2018/1882.

(10)

Stejně tak čl. 160 odst. 2 a čl. 164 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 zmocňují Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci, kterými se stanoví veterinární požadavky na přemísťování zárodečných produktů drůbeže a ptáků chovaných v zajetí, tj. násadových vajec, do jiných členských států. Toto nařízení tedy musí stanovit i uvedená pravidla.

(11)

Přemísťování suchozemských zvířat do jiného členského státu by mělo v první řadě probíhat ze zařízení původu přímo do místa určení v daném členském státě. Odchylně od toho však může být toto přemísťování přerušeno a zvířata mohou projít svodem. Tyto svody představují zvláštní riziko šíření nákaz zvířat. Článek 135 nařízení (EU) 2016/429 vyžaduje, aby Komise přijala akty v přenesené pravomoci, kterými se stanoví pravidla doplňující pravidla stanovená v článcích 133 a 134 uvedeného nařízení pro svody chovaných kopytníků a drůbeže, při nichž jsou uvedená zvířata přemísťována do jiného členského státu. Proto je nutné stanovit v tomto nařízení tyto požadavky.

(12)

Podle pravidel platných před přijetím nařízení (EU) 2016/429, která byla stanovena ve směrnicích 64/432/EHS, 91/68/EHS a 2009/156/ES, nebyly některé zásilky kopytníků přemísťovány ze zařízení původu přímo do zařízení určení. Obchodníci, sběrná střediska a střediska svodu shromáždili zvířata se stejným nákazovým statusem, která byla doručena v zásilkách z různých zařízení, k odeslání do příslušných míst určení. Pravidla stanovená v uvedených směrnicích se osvědčila jako účinná pro prevenci šíření nákaz zvířat v rámci Unie. Proto by měla být hlavní podstata uvedených pravidel zachována, ale pravidla by měla být aktualizována, aby zohledňovala zkušenosti získané při jejich uplatňování a současné vědecké poznatky. Je třeba vzít v úvahu článek 133 nařízení (EU) 2016/429, který stanoví, že provozovatelé mohou během přemísťování z členského státu původu do jiného členského státu podrobit chované kopytníky a drůbež maximálně třem svodům.

(13)

Dále by měla být stanovena odchylka od pravidel týkajících se svodů podle čl. 140 písm. b) nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o kopytníky, kteří se účastní výstav a sportovních, kulturních či podobných akcí, jelikož zavedená alternativní opatření ke zmírnění rizika snižují riziko, které uvedené svody představují z hlediska šíření nákaz uvedených na seznamu. Tyto odchylky jsou stanoveny v tomto nařízení.

(14)

Ustanovení čl. 136 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi ke stanovení podrobných pravidel pro přemísťování některých jiných chovaných suchozemských zvířat než kopytníků a drůbeže mezi členskými státy.

(15)

Před začátkem použitelnosti nařízení (EU) 2016/429 byla pravidla Unie pro přemísťování určitých chovaných suchozemských zvířat včetně primátů, ptáků chovaných v zajetí, včel a čmeláků, psů, koček a fretek mezi členskými státy stanovena ve směrnici 92/65/EHS. Uvedená pravidla se osvědčila jako účinná pro minimalizování rizika šíření nákaz uvedených na seznamu mezi členskými státy. Hlavní podstata uvedených pravidel by proto měla zůstat v tomto nařízení zachována, měla by však být aktualizována, aby zohledňovala praktické zkušenosti získané při jejich uplatňování. Kromě toho by toto nařízení mělo poskytnout možnosti pro odchylky v případech, kdy jsou zavedena alternativní opatření ke zmírnění rizika.

(16)

Ustanovení čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi ke stanovení pravidel, která zajistí, aby část IV uvedeného nařízení byla řádně uplatňována na přemísťování zvířat v zájmovém chovu, pokud se nejedná o neobchodní přesuny. Toto nařízení proto musí tato pravidla stanovit.

(17)

Prováděcí nařízení (EU) 2018/1882 uvádí seznam masožravců, které představují značné riziko šíření měchožila bublinatého (Echinococcus multilocularis) a nákazy virem vztekliny, když jsou přemísťovány mezi členskými státy. Je tudíž třeba stanovit doplňující veterinární požadavky pro jiné masožravce ke zmírnění rizika šíření uvedených nákaz mezi členskými státy.

(18)

Ustanovení čl. 137 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 požaduje, aby Komise stanovila podrobná pravidla, která doplní pravidla uvedená v čl. 137 odst. 1 téhož nařízení, jež se týkají přemísťování chovaných suchozemských zvířat do uzavřených zařízení a přemísťování chovaných suchozemských zvířat do těch uzavřených zařízení, v nichž zavedená opatření ke zmírnění rizika zaručují, že tato přemísťování nepředstavují významné riziko pro zdraví chovaných suchozemských zvířat v daném uzavřeném zařízení a v okolních zařízeních.

(19)

Před začátkem použitelnosti nařízení (EU) 2016/429 byla pravidla Unie týkající se přemísťování suchozemských zvířat chovaných ve schválených organizacích, institutech nebo střediscích stanovena ve směrnici 92/65/EHS. V článcích 95 a 137 nařízení (EU) 2016/429 je stanovena koncepce „uzavřeného zařízení“, která odpovídá „schválené organizaci, schválenému institutu nebo schválenému středisku“ podle definice uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. c) směrnice 92/65/EHS. Hlavní podstata uvedených dřívějších pravidel by proto měla zůstat zachována, měla by však být aktualizována, aby zohledňovala praktické zkušenosti získané při jejich uplatňování. V tomto směru je třeba vzít v úvahu také příslušné normy doporučené pro primáty v Kodexu zdraví suchozemských živočichů organizace OIE.

(20)

Ustanovení čl. 138 odst. 3 nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi ke stanovení pravidel pro udělování odchylek příslušným orgánem místa určení, která doplní pravidla uvedená v čl. 138 odst. 1 a 2 téhož nařízení v souvislosti s přemísťováním chovaných suchozemských zvířat pro vědecké účely. Před začátkem použitelnosti nařízení (EU) 2016/429 stanovila směrnice 92/65/EHS, že psi, kočky a fretky, kteří mají být přemístěni pro vědecké účely do jiného členského státu, nemusí být očkováni proti vzteklině a psi nemusí být ošetřeni proti infestaci měchožilem bublinatým (Echinococcus multilocularis), pokud tato zvířata byla určena pro schválené organizace, instituty nebo střediska. Toto nařízení by mělo stanovit podobnou odchylku.

(21)

Ustanovení čl. 140 písm. a) nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi ke stanovení zvláštních požadavků, jež doplní pravidla stanovená v článcích 126 až 136 uvedeného nařízení, která se týkají přemísťování chovaných suchozemských zvířat určených pro cirkusy, výstavy a sportovní akce.

(22)

Před začátkem použitelnosti nařízení (EU) 2016/429 byla pravidla Unie pro přemísťování suchozemských zvířat chovaných v cirkusech a pro účely představení se zvířaty stanovena na základě směrnice 92/65/EHS v nařízení Komise (ES) č. 1739/2005 (10), které se ke dni 21. dubna 2021 zrušuje nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 (11). Vzhledem k tomu, že uvedená zvířata jsou v současné době přemísťována do jiných členských států bez doprovázejícího veterinárního osvědčení, když cirkus nebo představení se zvířaty, k němuž náleží, cestuje, mělo by toto nařízení zachovat možnost takového přemísťování uvnitř Unie. Proto je vhodné stanovit v tomto nařízení veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat chovaných v cirkusech nebo pro účely představení se zvířaty do jiných členských států a stanovit odchylku od požadavků na veterinární osvědčení stanovených v čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429.

(23)

Před začátkem použitelnosti nařízení (EU) 2016/429 byla pravidla Unie týkající se přemísťování ptáků chovaných v zajetí, kteří jsou určeni pro výstavu v jiném členském státě, stanovena ve směrnici 92/65/EHS a dalších aktech.

(24)

Za účelem prevence rizika šíření nákaz uvedených na seznamu, které se týkají přemísťování ptáků chovaných v zajetí mezi členskými státy, je vhodné zachovat v tomto nařízení pravidla Unie pro přemísťování ptáků chovaných v zajetí, kteří jsou určeni pro výstavu v jiném členském státě. Kromě toho by toto nařízení mělo stanovit také zvláštní ustanovení týkající se dravých ptáků, kteří se účastní výstav spojených s lovem za letu v jiném členském státě, a poštovních holubů, kteří mají být přemístěni na sportovní akce v jiných členských státech.

(25)

Ustanovení čl. 144 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi k udělení odchylek od požadavků na veterinární certifikaci stanovených v čl. 143 odst. 1 uvedeného nařízení pro chovaná suchozemská zvířata přemísťovaná mezi členskými státy.

(26)

V současné době je možné v souladu s pravidly stanovenými ve směrnici 2009/156/ES přemísťovat evidované koňovité bez doprovázejícího veterinárního osvědčení mezi členskými státy, které na základě vzájemnosti uplatňují alternativní systém kontroly, jenž poskytuje příslušné veterinární záruky rovnocenné zárukám stanoveným ve veterinárním osvědčení. Toto nařízení by mělo stanovit podobnou odchylku. Měly by však být stanoveny zvláštní podmínky pro přemísťování uvedených zvířat, včetně souhlasu členského státu určení.

(27)

Ustanovení čl. 144 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi ke stanovení požadavků na veterinární certifikaci pro přemísťování chovaných suchozemských zvířat jiných než kopytníků, drůbeže a zvířat určených pro uzavřená zařízení do jiných členských států v případě, že je nutné veterinární osvědčení, aby se zajistilo, že dotyčné přemístění je v souladu s veterinárními požadavky stanovenými v článcích 124 až 142 nařízení (EU) 2016/429. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit požadavky na veterinární certifikaci, které umožní přemísťování zásilek ptáků chovaných v zajetí, včel, čmeláků (kromě čmeláků ze schválených zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí pro čmeláky), primátů, psů, koček, fretek a jiných masožravců do jiných členských států.

(28)

Ustanovení čl. 164 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 rovněž zmocňuje Komisi ke stanovení požadavků na veterinární certifikaci a požadavků na hlášení přemísťování zárodečných produktů chovaných suchozemských zvířat jiných než skotu, ovcí, koz, prasat a koňovitých a zárodečných produktů drůbeže do jiných členských států. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit požadavky na veterinární certifikaci, které umožní přemísťování zásilek násadových vajec ptáků chovaných v zajetí do jiných členských států.

(29)

Přemísťování masožravců jiných než psů, koček a fretek do jiných členských států by rovněž mělo být umožněno v případě, že pro tyto masožravce neexistuje v členském státě původu žádná registrovaná očkovací látka proti vzteklině a očkování je provedeno v souladu s čl. 10 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES (12), který stanoví použití léčivých přípravků mimo podmínky registrace.

(30)

Ustanovení čl. 146 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 požaduje, aby Komise stanovila podrobná pravidla a dodatečné informace týkající se obsahu veterinárních osvědčení pro různé druhy a kategorie chovaných suchozemských zvířat a pro konkrétní typy přemísťování. Ustanovení čl. 162 odst. 3 téhož nařízení požaduje, aby Komise přijala akty v přenesené pravomoci týkající se informací, které mají být obsaženy ve veterinárním osvědčení pro přemísťování násadových vajec mezi členskými státy, přičemž je třeba zohlednit minimální informace, jež musí být zahrnuty v uvedeném veterinárním osvědčení podle čl. 162 odst. 1. Proto je nezbytné stanovit obsah osvědčení, která mají doprovázet zásilky chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec, když jsou tyto zásilky přemísťovány do jiného členského státu.

(31)

Článek 147 nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci týkajících se zvláštních opatření, jež stanoví odchylky od povinnosti provozovatelů zajistit, aby zvířata byla doprovázena veterinárním osvědčením, nebo jež tuto povinnost doplňují, a to pro konkrétní typy přemísťování chovaných suchozemských zvířat. Toto nařízení by tudíž mělo stanovit pravidla pro veterinární certifikaci pro přemísťování kopytníků a drůbeže prostřednictvím zařízení provádějících svody stanovených v článku 133 nařízení (EU) 2016/429 před dosažením jejich konečného místa určení.

(32)

Aby se zajistilo, že chovaná suchozemská zvířata osvědčená k vývozu do třetí země a přepravovaná přes jiný členský stát k vnější hranici Unie splňují veterinární požadavky na přemísťování v rámci Unie, provozovatelé by měli zajistit, aby zásilky uvedených zvířat byly doprovázeny veterinárním osvědčením obsahujícím potvrzení nejméně tak přísná jako potvrzení požadovaná pro přemísťování chovaných kopytníků nebo drůbeže určených k porážce v členském státě, kde se nachází výstupní místo.

(33)

Ustanovení čl. 149 odst. 4 nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví pravidla pro kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly a vyšetření, které musí provést úřední veterinární lékař v souvislosti s různými druhy a kategoriemi chovaných suchozemských zvířat, aby ověřil soulad s veterinárními požadavky. S ohledem na oblast působnosti tohoto nařízení, která je rozšířena na násadová vejce, musí toto nařízení tudíž provést uvedené ustanovení tím, že stanoví nezbytná pravidla pro tento účel, včetně časových rámců pro provádění těchto kontrol a vyšetření a pro vydávání veterinárních osvědčení úředním veterinárním lékařem před přemístěním zásilek chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec a doby platnosti veterinárních osvědčení, včetně podmínek pro její prodloužení.

(34)

Články 152, 153 a 163 nařízení (EU) 2016/429 požadují, aby provozovatelé předem informovali příslušný orgán ve svém členském státě původu o zamýšleném přemísťování chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec do jiného členského státu a aby poskytli všechny potřebné informace, které příslušnému orgánu umožní ohlásit přemístění chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec příslušnému orgánu členského státu určení. Proto je třeba, aby toto nařízení stanovilo podrobná pravidla týkající se požadavků na hlášení ze strany provozovatelů předem, informací potřebných pro hlášení těchto přemístění a nouzových postupů pro tato hlášení.

(35)

Ustanovení čl. 153 odst. 2 a 4, čl. 154 odst. 1 písm. c) a čl. 163 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 stanoví používání systému Traces pro účely hlášení, když mají být zásilky chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec přemístěny do jiných členských států. Systémem Traces se rozumí integrovaný počítačový veterinární systém stanovený v rozhodnutích Komise 2003/24/ES (13) a 2004/292/ES (14). Jelikož článek 131 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (15) stanoví zřízení systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC), který bude zahrnovat funkce systému Traces, mělo by toto nařízení odkazovat na systém IMSOC místo systému Traces.

(36)

Článek 155 nařízení (EU) 2016/429 stanoví podmínky pro přemísťování volně žijících suchozemských zvířat ze stanoviště v jednom členském státě na stanoviště nebo do zařízení v jiném členském státě. Toto nařízení by mělo stanovit veterinární požadavky a požadavky na certifikaci a hlášení tohoto přemísťování podle pravomocí stanovených v čl. 156 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429.

(37)

Toto nařízení by mělo být použitelné od 21. dubna 2021 v souladu s datem použitelnosti nařízení (EU) 2016/429,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

VŠEOBECNÁ PRAVIDLA

Článek 1

Předmět

Toto nařízení doplňuje pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat, které se mohou přenášet na zvířata nebo na člověka, stanovená v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o přemísťování chovaných suchozemských zvířat, volně žijících suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se použije na:

a)

chovaná a volně žijící suchozemská zvířata a násadová vejce;

b)

zařízení, kde se uvedená zvířata chovají nebo procházejí svodem a kde se přechovávají násadová vejce;

c)

provozovatele, kteří chovají uvedená zvířata a přechovávají násadová vejce;

d)

provozovatele, kteří přepravují suchozemská zvířata a násadová vejce;

e)

příslušné orgány členských států.

2.   Část II se použije na přemísťování chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec pouze tehdy, probíhá-li mezi členskými státy, s výjimkou článků 4 až 6 a článku 63, které se navíc použijí na přemísťování chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci členského státu.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:

1)

„dopravním prostředkem“ se rozumí silniční vozidlo, kolejové vozidlo, plavidlo nebo letadlo;

2)

„kontejnerem“ se rozumí dopravní klec, box, nádrž nebo jiná pevná konstrukce, která se používá pro přepravu zvířat nebo vajec a která není dopravním prostředkem;

3)

„zařízením pro produkci odděleným od okolního prostředí“ se rozumí zařízení, jehož uspořádání spolu s přísnými opatřeními biologické bezpečnosti zajišťují účinnou izolaci produkce zvířat od přidružených zařízení i od okolního prostředí;

4)

„skotem“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodů Bison, Bos (včetně podrodů Bos, Bibos, NovibosPoephagus) a Bubalus (včetně podrodu Anoa) a mezi potomky křížení uvedených druhů;

5)

„zařízením prostým nákazy“ se rozumí zařízení, kterému byl přiznán status zařízení prostého nákazy v souladu s požadavky stanovenými v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

6)

„statusem území prostého nákazy“ se rozumí status členského státu nebo jeho oblasti prostých nákazy, který byl schválen Komisí v souladu s článkem 36 nařízení (EU) 2016/429;

7)

„nákaza nebyla hlášena“ znamená, že žádné zvíře nebo skupina zvířat příslušného druhu chovaného v zařízení nebyly klasifikovány jako potvrzený případ uvedené nákazy a veškeré podezřelé případy uvedené nákazy byly vyloučeny;

8)

„zvířaty určenými k porážce“ se rozumí chovaná suchozemská zvířata, která mají být přepravena na jatka, a to buď přímo, nebo po svodu;

9)

„schváleným karanténním zařízením“ se rozumí zařízení, které bylo schváleno v souladu s článkem 14 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

10)

„schváleným eradikačním programem“ se rozumí program eradikace nákazy prováděný v členském státě nebo jeho oblasti, který byl schválen Komisí v souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení (EU) 2016/429;

11)

„ovcí“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Ovis a mezi potomky křížení uvedených druhů;

12)

„kozou“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Capra a mezi potomky křížení uvedených druhů;

13)

„prasetem“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Suidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429;

14)

„koňovitým“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi lichokopytníky rodu Equus (včetně koní, oslů a zeber) a mezi potomky křížení uvedených druhů;

15)

„velbloudovitým“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Camelidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429;

16)

„jelenovitým“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Cervidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429;

17)

„ostatními chovanými kopytníky“ se rozumí kopytníci jiní než skot, ovce, kozy, prasata, koňovití, velbloudovití a jelenovití;

18)

„zařízením chráněným před vektory“ se rozumí část prostor nebo všechny prostory zařízení, které jsou chráněny před napadením pakomárci rodu Culicoides vhodnými fyzickými a řídicími prostředky, se statusem zařízení chráněného před vektory uděleným příslušným orgánem v souladu s článkem 44 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

19)

„obdobím prostým vektorů“ se ve vymezené oblasti rozumí období nečinnosti pakomárců rodu Culicoides určené v souladu s přílohou V částí II kapitolou 1 oddílem 5 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

20)

„plemennou drůbeží“ se rozumí drůbež stará nejméně 72 hodin určená k produkci násadových vajec;

21)

„užitkovou drůbeží“ se rozumí drůbež stará nejméně 72 hodin, chovaná pro produkci masa, konzumních vajec či jiných produktů nebo k zazvěření pernaté zvěře;

22)

„hejnem“ se rozumí veškerá drůbež nebo ptáci chovaní v zajetí téhož nákazového statusu, chovaná (chovaní) v týchž prostorách nebo v ohradě a vytvářející jednu epizootologickou jednotku; v případě drůbeže chované v uzavřených prostorách sem patří všichni ptáci sdílející týž vzdušný prostor;

23)

„jednodenním kuřetem“ se rozumí veškerá drůbež mladší 72 hodin;

24)

„vejci prostými specifikovaných patogenních původců“ se rozumí násadová vejce, která pocházejí z „hejn kuřat prostých specifikovaných patogenních původců“ popsaných v Evropském lékopisu (16) a jsou určena výlučně k diagnostickým, výzkumným nebo farmaceutickým účelům;

25)

„evidovaným koňovitým“ se rozumí:

a)

čistokrevné plemenné zvíře druhů Equus caballusEquus asinus, které je zapsáno nebo je způsobilé k zápisu v hlavním oddílu plemenné knihy založené pro toto plemeno plemenářským spolkem nebo plemenářským subjektem uznaným v souladu s článkem 4 nebo 34 nařízení (EU) 2016/1012;

b)

chované zvíře druhu Equus caballus evidované u mezinárodního sdružení nebo mezinárodní organizace, ať už přímo, nebo prostřednictvím jejich vnitrostátních federací či poboček, které kontrolují koně pro účely soutěží nebo závodů („evidovaný kůň“);

26)

„primátem“ se rozumí zvíře druhu náležejícího k řádu primátů vyjma člověka;

27)

„včelou“ se rozumí zvíře druhu Apis mellifera;

28)

„čmelákem“ se rozumí zvíře druhu náležejícího k rodu Bombus;

29)

„psem“ se rozumí chované zvíře druhu Canis lupus;

30)

„kočkou“ se rozumí chované zvíře druhu Felis silvestris;

31)

„fretkou“ se rozumí chované zvíře druhu Mustela putorius furo;

32)

„jinými masožravci“ se rozumí zvířata druhů náležejících k řádu Carnivora jiných než psi, kočky a fretky;

33)

„cirkusem“ se rozumí výstava nebo akce zahrnující zvířata nebo představení se zvířaty, která jsou určena k přemísťování mezi členskými státy;

34)

„představením se zvířaty“ se rozumí jakékoli představení se zvířaty chovanými za účelem výstavy nebo akce, které může tvořit součást cirkusu;

35)

„poštovním holubem“ se rozumí holub, který je nebo má být přemístěn ze svého holubníku do jiného členského státu za účelem následného vypuštění, aby letěl zpět do členského státu původu.

ČÁST II

PŘEMÍSŤOVÁNÍ CHOVANÝCH SUCHOZEMSKÝCH ZVÍŘAT A NÁSADOVÝCH VAJEC V RÁMCI UNIE

KAPITOLA 1

Obecné požadavky na přemísťování chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie

Oddíl 1

Opatření k prevenci nákaz v souvislosti s přepravou v rámci unie, která doplňují opatření stanovená v nařízení (EU) 2016/429

Článek 4

Obecné požadavky týkající se dopravních prostředků

Provozovatelé včetně dopravců zajistí, aby dopravní prostředky používané k přepravě chovaných suchozemských zvířat nebo násadových vajec, s výjimkou dopravních prostředků pro suchozemská zvířata uvedených v článku 6, byly:

a)

konstruovány takovým způsobem, aby

i)

zvířata nebo násadová vejce nemohla uniknout či vypadnout;

ii)

mohla být provedena vizuální prohlídka prostoru, v němž jsou zvířata umístěna;

iii)

byl vyloučen nebo minimalizován únik živočišných výkalů, podestýlky nebo krmiva;

iv)

v případě drůbeže a ptáků chovaných v zajetí byl vyloučen nebo minimalizován únik peří;

b)

vyčištěny a vydezinfikovány, jakmile to bude možné, po každé přepravě zvířat, násadových vajec nebo jakékoliv položky, která představuje riziko pro zdraví zvířat, a v případě potřeby vyčištěny a vydezinfikovány znovu a v každém případě vysušeny nebo ponechány vyschnout před novou nakládkou zvířat nebo násadových vajec.

Článek 5

Požadavky týkající se kontejnerů, ve kterých se přepravují chovaná suchozemská zvířata a násadová vejce

1.   Provozovatelé včetně dopravců zajistí, aby kontejnery, ve kterých se přepravují chovaná suchozemská zvířata a násadová vejce, s výjimkou kontejnerů pro suchozemská zvířata uvedených v článku 6:

a)

vyhovovaly požadavkům uvedeným v čl. 4 písm. a);

b)

obsahovaly pouze zvířata nebo násadová vejce stejného druhu, kategorie A typu a stejného nákazového statusu;

c)

jsou:

i)

buď nepoužité nevratné kontejnery určené k tomuto účelu, které se použijí pouze jednou a poté jsou zničeny;

nebo

ii)

po použití vyčištěny a vydezinfikovány a před dalším použitím vysušeny nebo ponechány vyschnout.

2.   V případě drůbeže a násadových vajec provozovatelé včetně dopravců zajistí, aby kontejnery, ve kterých se chovaná drůbež a násadová vejce přepravují v dopravních prostředcích, byly označeny těmito údaji:

a)

pro jednodenní kuřata a násadová vejce:

i)

název členského státu původu;

ii)

číslo schválení nebo registrační číslo zařízení původu;

iii)

druh přepravované drůbeže;

iv)

počet zvířat nebo násadových vajec;

b)

pro plemennou drůbež a užitkovou drůbež číslo schválení nebo registrační číslo zařízení původu.

3.   V případě včelích královen, které jsou přepravovány podle odchylky stanovené v článku 49, provozovatelé včetně dopravců zajistí, aby kontejnery nebo celá zásilka byly pokryty jemnou síťkou s velikostí pórů maximálně 2 mm ihned po vizuální prohlídce za účelem veterinární certifikace úředním veterinárním lékařem.

4.   V případě čmeláků ze zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí pro čmeláky provozovatelé včetně dopravců zajistí, aby čmeláci byli během přepravy izolováni v samostatných epizootologických jednotkách, přičemž každá kolonie bude umístěna v uzavřeném kontejneru, který bude před použitím nový nebo vyčištěný a vydezinfikovaný.

Článek 6

Výjimky z požadavků týkajících se dopravních prostředků a kontejnerů, v nichž se přepravují chovaná suchozemská zvířata a násadová vejce

1.   Požadavky stanovené v článcích 4 a 5 se nepoužijí na přepravu:

a)

suchozemských zvířat chovaných v cirkusech a pro účely představení se zvířaty;

b)

druhů zvířat uvedených v části A přílohy I nařízení (EU) 2016/429 v počtech překračujících povolené počty v souladu s čl. 246 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení, pokud jsou tato zvířata přepravována za neobchodním účelem;

c)

druhů zvířat uvedených v části B přílohy I nařízení (EU) 2016/429, která jsou přepravována za neobchodním účelem v počtech překračujících počty stanovené pro uvedené druhy, pokud byla pravidla stanovující maximální počet zvířat v zájmovém chovu dotčených druhů přijata v souladu s čl. 246 odst. 3.

2.   Požadavky stanovené v čl. 4 písm. b) a v čl. 5 odst. 1 písm. b) a c) se nepoužijí na přepravu koňovitých v rámci členského státu, pokud jsou uvedení koňovití určeni k porážce.

3.   Příslušný orgán může rozhodnout, že se požadavky stanovené v čl. 4 písm. b) nepoužijí na přepravu:

a)

v rámci zařízení, pokud

i)

jsou přepravovaná zvířata v tomto zařízení chována a přepravu provádí provozovatel uvedeného zařízení;

a

ii)

dopravní prostředky používané k přepravě chovaných suchozemských zvířat jsou před opuštěním zařízení vyčištěny a vydezinfikovány;

nebo

b)

mezi zařízeními v rámci členského státu, pokud

i)

zařízení patří do téhož dodavatelského řetězce;

a

ii)

dopravní prostředky používané k přepravě chovaných suchozemských zvířat jsou na konci každého dne vyčištěny a vydezinfikovány, pokud v nich byla přepravována zvířata.

4.   Požadavky stanovené v článku 4 a čl. 5 odst. 1 a 2 se nepoužijí na přepravu včel a čmeláků.

Oddíl 2

Doplňující požadavky na přemísťování suchozemských zvířat do jiných členských států v souvislosti s očkováním

Článek 7

Požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec do jiného členského státu v souvislosti s očkováním proti nákazám kategorie A

V případě, že členský stát původu zavedl očkování proti nákaze kategorie A, provozovatelé přemístí suchozemská zvířata nebo násadová vejce do jiného členského státu pouze tehdy, splňují-li uvedená zvířata a násadová vejce zvláštní podmínky stanovené v souladu s článkem 47 nařízení (EU) 2016/429 pro příslušnou nákazu kategorie A a zvířata druhů uvedených na seznamu pro danou nákazu.

Oddíl 3

Dodatečné požadavky na provozovatele jatek, kteří přijímají chovaná suchozemská zvířata z jiných členských států

Článek 8

Maximální lhůta, během níž musí být poraženi chovaní kopytníci a drůbež z jiných členských států

Provozovatelé jatek zajistí, aby chovaní kopytníci a drůbež přijatí od jiného členského státu byli poraženi nejpozději do 72 hodin po příjezdu na jatka.

Článek 9

Doplňující opatření ke zmírnění rizika pro provozovatele jatek

1.   Provozovatelé jatek zajistí, aby zvířata druhů uvedených na seznamu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) byla poražena nejpozději do 24 hodin po příjezdu na jatka, pokud pocházejí z jiného členského státu a nesplňují alespoň jedno z následujících kritérií:

a)

splňují alespoň jeden z požadavků pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

nebo

b)

splňují podmínky uvedené v čl. 43 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, které byly schváleny příslušným orgánem členského státu určení.

2.   Kromě požadavků stanovených v odstavci 1, pokud jsou zvířata druhů uvedených na seznamu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) přepravována přes jiný členský stát a nesplňují alespoň jednu z podmínek stanovených v čl. 32 odst. 1 písm. a) až c) nebo v čl. 32 odst. 2, provozovatelé jatek zajistí, aby tato zvířata byla poražena nejpozději do 24 hodin po příjezdu na jatka.

KAPITOLA 2

Doplňující veterinární požadavky na přemísťování chovaných kopytníků do jiných členských států

Oddíl 1

Skot

Článek 10

Požadavky na přemísťování chovaného skotu do jiných členských států

1.   Provozovatelé přemístí chovaný skot do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

zvířata nepřetržitě pobývala v zařízení alespoň 30 dnů před odesláním nebo od narození, jsou-li mladší 30 dnů, a během této doby nebyla v kontaktu s chovaným skotem s nižším nákazovým statusem nebo se skotem, který podléhá omezením přemísťování z veterinárních důvodů, nebo s chovanými zvířaty pocházejícími ze zařízení, které nesplňuje požadavky stanovené v písmeni b);

b)

veškerá zvířata, která vstoupí do Unie ze třetí země nebo území během posledních 30 dnů před odesláním zvířat uvedených v písmeni a) a jsou umístěna do zařízení, kde uvedená zvířata pobývají, jsou chována odděleně, aby se zabránilo přímému i nepřímému kontaktu se všemi dalšími zvířaty v tomto zařízení;

c)

zvířata pocházejí ze zařízení prostého nákazy patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování skotu a je splněna jedna z těchto podmínek:

i)

zařízení se nachází v členském státě nebo v jeho oblasti se statusem území prostého nákazy patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis u populace skotu;

nebo

ii)

zvířata podstoupila s negativními výsledky vyšetření na nákazu patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 1 přílohy I, jež bylo provedeno na vzorku odebraném během posledních 30 dnů před odesláním, a v případě samic po porodu na vzorku odebraném alespoň 30 dnů po porodu;

nebo

iii)

zvířata jsou mladší než 12 měsíců;

nebo

iv)

zvířata jsou kastrovaná;

d)

zvířata pocházejí ze zařízení prostého nákazy komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) a je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

i)

zařízení se nachází v členském státě nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis);

nebo

ii)

zvířata podstoupila s negativními výsledky vyšetření na nákazu komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 2 přílohy I, jež bylo provedeno během posledních 30 dnů před odesláním;

nebo

iii)

zvířata jsou mladší než 6 týdnů;

e)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla u chovaných suchozemských zvířat hlášena nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním;

f)

zvířata pocházejí ze zařízení, které se nachází uprostřed oblasti o poloměru nejméně 150 km, kde nebyla hlášena nákaza virem epizootického hemoragického onemocnění u chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu pro uvedenou nákazu během posledních 2 let před odesláním;

g)

zvířata pocházejí ze zařízení, v němž nebyla u kopytníků hlášena sněť slezinná během posledních 15 dnů před odesláním;

h)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde surra (Trypanosoma evansi) nebyla hlášena v průběhu posledních 30 dnů před odesláním, a v případě, že pocházejí ze zařízení, kde surra (Trypanosoma evansi) byla hlášena v průběhu posledních 2 let před odesláním, po posledním zjištění ohniska se na postižené zařízení uplatňovala omezení přemísťování, dokud:

i)

nakažená zvířata nebyla odstraněna ze zařízení

a

ii)

zbývající zvířata v zařízení nebyla s negativními výsledky podrobena vyšetření na surru (Trypanosoma evansi) s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 3 přílohy I, jež bylo provedeno na vzorcích odebraných nejméně 6 měsíců poté, co byla nakažená zvířata odstraněna ze zařízení;

i)

s výjimkou chovaného skotu uvedeného v čl. 11 odst. 4, čl. 12 odst. 4 a článku 13 zvířata splňují alespoň jeden z požadavků pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

j)

v příslušných případech jsou splněny podmínky stanovené v článcích 32 a 33.

2.   Ustanovení v odstavci 1 se nepoužijí na chovaný skot určený k porážce podle článku 14.

Článek 11

Doplňující požadavky na přemísťování chovaného skotu do jiných členských států nebo jejich oblastí se statusem území prostých nákazy v případě konkrétních nákaz

1.   Provozovatelé přemístí chovaný skot do jiného členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého enzootické leukózy skotu pouze tehdy, jsou-li zvířata v souladu s požadavky stanovenými v článku 10 a pokud jsou splněny požadavky uvedené buď v písmeni a), nebo v písmeni b):

a)

zvířata pocházejí ze zařízení prostého enzootické leukózy skotu;

nebo

b)

pokud zvířata pocházejí ze zařízení, které není prosté enzootické leukózy skotu, pak nebyla enzootická leukóza skotu v uvedeném zařízení hlášena během posledních 24 měsíců před odesláním, a

i)

pokud jsou zvířata starší než 24 měsíců, byla podrobena sérologickému vyšetření na enzootickou leukózu skotu s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 4 přílohy I, jež bylo provedeno s negativními výsledky

buď na vzorcích odebraných dvakrát v rozmezí nejméně čtyř měsíců, přičemž zvířata byla držena v izolaci od ostatního skotu v zařízení,

nebo

na vzorku odebraném v průběhu posledních 30 dnů před odesláním, přičemž veškerý skot starší než 24 měsíců chovaný v zařízení byl podroben sérologickému vyšetření na enzootickou leukózu skotu s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 4 přílohy I, jež bylo provedeno s negativními výsledky na vzorcích odebraných dvakrát v rozmezí nejméně čtyř měsíců během posledních 12 měsíců před odesláním zvířat,

nebo

ii)

v případě, že jsou zvířata mladší než 24 měsíců, narodila se matkám, jež byly podrobeny sérologickému vyšetření na enzootickou leukózu skotu s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 4 přílohy I, jež bylo provedeno s negativními výsledky na vzorcích odebraných dvakrát v rozmezí nejméně čtyř měsíců během posledních 12 měsíců před odesláním zvířat.

2.   Provozovatelé přemístí chovaný skot do jiného členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého infekční rinotracheitidy skotu/infekční pustulární vulvovaginitidy pouze tehdy, jsou-li zvířata v souladu s požadavky stanovenými v článku 10, nejsou očkována proti infekční rinotracheitidě skotu/infekční pustulární vulvovaginitidě a jsou splněny požadavky uvedené buď v písmeni a), nebo v písmeni b):

a)

pokud zvířata pocházejí ze zařízení prostého infekční rinotracheitidy skotu/infekční pustulární vulvovaginitidy,

buď

i)

se toto zařízení nachází v členském státě nebo jeho oblasti se statusem území prostého infekční rinotracheitidy skotu/infekční pustulární vulvovaginitidy;

nebo

ii)

zvířata podstoupila období karantény trvající nejméně 30 dnů před odesláním a byla podrobena sérologickému vyšetření na protilátky proti celému bovinnímu herpesviru typu 1 (BoHV-1) s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 5 přílohy I, jež bylo provedeno s negativním výsledkem na vzorku odebraném v průběhu posledních 15 dnů před jejich odesláním;

b)

pokud zvířata pocházejí ze zařízení, jež není prosté infekční rinotracheitidy skotu/infekční pustulární vulvovaginitidy, byla držena ve schváleném karanténním zařízení po dobu nejméně 30 dnů před odesláním a byla podrobena sérologickému vyšetření na protilátky proti celému BoHV-1 s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 5 přílohy I, jež bylo provedeno s negativním výsledkem na vzorku odebraném ne méně než 21 dnů po zahájení karantény.

3.   Provozovatelé přemístí chovaný skot do jiného členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého bovinní virové diarrhoey pouze tehdy, jsou-li zvířata v souladu s požadavky stanovenými v článku 10, nebyla očkována proti bovinní virové diarrhoee a jsou splněny požadavky uvedené buď v písmeni a), nebo v písmeni b):

a)

pokud zvířata pocházejí ze zařízení prostého bovinní virové diarrhoey,

i)

zařízení se buď nachází v členském státě nebo jeho oblasti se statusem území prostého bovinní virové diarrhoey, nebo bylo podrobeno režimu vyšetřování podle přílohy IV části VI kapitoly 1 oddílu 2 bodě 1 písm. c) podbodů ii) nebo iii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, který byl proveden s negativními výsledky v průběhu posledních čtyř měsíců před odesláním zvířat;

nebo

ii)

zvířata byla před odesláním individuálně vyšetřena, aby se vyloučila přítomnost viru bovinní virové diarrhoey;

b)

pokud zvířata pocházejí ze zařízení, jež není prosté bovinní virové diarrhoey, byla podrobena vyšetření na virový antigen nebo genom viru bovinní virové diarrhoey s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 6 přílohy I, jež bylo provedeno s negativními výsledky, a

buď

i)

zvířata byla držena ve schváleném karanténním zařízení po dobu nejméně 21 dnů před odesláním a v případě březích samic byla podrobena sérologickému vyšetření na zjištění protilátek proti viru bovinní virové diarrhoey s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 6 přílohy I, jež bylo provedeno s negativními výsledky na vzorcích odebraných ne méně než 21 dnů po zahájení karantény;

nebo

ii)

zvířata byla podrobena sérologickému vyšetření k zjištění protilátek proti viru bovinní virové diarrhoey s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 6 přílohy I, jež bylo provedeno s pozitivními výsledky na vzorcích odebraných buď před odesláním, nebo u březích samic před inseminací, jež předcházela stávající březosti.

4.   Odchylně od čl. 10 odst. 1 písm. i) může příslušný orgán členského státu původu povolit přemístění chovaného skotu, který nesplňuje alespoň jeden z požadavků stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, do jiného členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že tato přemístění jsou povolena na základě podmínek uvedených v čl. 43 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

5.   Ustanovení v odstavcích 1 až 4 se nepoužijí na chovaný skot určený k porážce podle článku 14.

Článek 12

Doplňující požadavky na přemísťování chovaného skotu do jiných členských států nebo jejich oblastí se schválenými eradikačními programy pro konkrétní nákazy

1.   Provozovatelé přemístí chovaný skot do jiného členského státu nebo jeho oblasti se schváleným eradikačním programem pro enzootickou leukózu skotu pouze tehdy, jsou-li zvířata v souladu s požadavky stanovenými v článku 10 a pokud jsou splněny požadavky uvedené buď v písmeni a), nebo v písmeni b):

a)

zvířata pocházejí ze zařízení prostého enzootické leukózy skotu;

nebo

b)

pokud zvířata pocházejí ze zařízení, které není prosté enzootické leukózy skotu, enzootická leukóza skotu nebyla v uvedeném zařízení hlášena během posledních 24 měsíců před odesláním zvířat, a

i)

v případě, že zvířata jsou starší 24 měsíců, byla podrobena sérologickému vyšetření na enzootickou leukózu skotu s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 4 přílohy I, jež bylo provedeno s negativními výsledky

buď

– na vzorcích odebraných dvakrát v rozmezí nejméně čtyř měsíců, přičemž zvířata byla držena v izolaci od ostatního skotu v zařízení,

nebo

– na vzorcích odebraných v průběhu 30 dnů před odesláním, pokud byl veškerý skot starší 24 měsíců chovaný v zařízení podroben sérologickému vyšetření na enzootickou leukózu skotu s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 4 přílohy I, jež bylo provedeno s negativními výsledky na vzorcích odebraných dvakrát v rozmezí nejméně čtyř měsíců během posledních 12 měsíců před odesláním zvířat;

nebo

ii)

v případě, že jsou zvířata mladší než 24 měsíců, narodila se matkám, jež byly podrobeny sérologickému vyšetření na enzootickou leukózu skotu s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 4 přílohy I, jež bylo provedeno s negativními výsledky na vzorcích odebraných dvakrát v rozmezí nejméně čtyř měsíců během posledních 12 měsíců před odesláním zvířat.

2.   Provozovatelé přemístí chovaný skot do jiného členského státu nebo jeho oblasti se schváleným eradikačním programem pro infekční rinotracheitidu skotu/infekční pustulární vulvovaginitidu pouze tehdy, jsou-li zvířata v souladu s požadavky stanovenými v článku 10 a pokud jsou splněny požadavky uvedené buď v písmeni a), nebo v písmeni b):

a)

pokud zvířata pocházejí ze zařízení prostého infekční rinotracheitidy skotu/infekční pustulární vulvovaginitidy,

buď

i)

se toto zařízení nachází v členském státě nebo jeho oblasti se statusem území prostého infekční rinotracheitidy skotu/infekční pustulární vulvovaginitidy;

nebo

ii)

se toto zařízení nachází v členském státě nebo jeho oblasti se schváleným eradikačním programem pro infekční rinotracheitidu skotu/infekční pustulární vulvovaginitidu;

nebo

iii)

zvířata podstoupila období karantény trvající nejméně 30 dnů před odesláním a byla podrobena s negativním výsledkem sérologickému vyšetření k zjištění protilátek proti celému BoHV-1 nebo – v případě zvířat očkovaných gE deletovanou očkovací látkou – protilátek proti glykoproteinu E (gE) BoHV-1 s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 5 přílohy I na vzorku odebraném v průběhu posledních 15 dnů před jejich odesláním;

nebo

iv)

zvířata jsou určena pro zařízení, kde se chová skot k produkci masa, aniž by přišel do styku se skotem z jiných zařízení, a ze kterých jsou tato zvířata přepravována přímo na jatka;

nebo

b)

pokud zvířata pocházejí ze zařízení, jež není prosté infekční rinotracheitidy skotu/infekční pustulární vulvovaginitidy, byla držena ve schváleném karanténním zařízení po dobu nejméně 30 dnů před odesláním a byla podrobena s negativním výsledkem sérologickému vyšetření k zjištění protilátek proti celému BoHV-1 s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 5 přílohy I na vzorku odebraném ne méně než 21 dnů po zahájení karantény.

3.   Provozovatelé přemístí chovaný skot do jiného členského státu nebo jeho oblasti se schváleným eradikačním programem pro bovinní virovou diarrhoeu pouze tehdy, jsou-li zvířata v souladu s požadavky stanovenými v článku 10 a pokud jsou splněny požadavky uvedené buď v písmeni a), nebo v písmeni b):

a)

pokud zvířata pocházejí ze zařízení prostého bovinní virové diarrhoey,

i)

toto zařízení se nachází v členském státě nebo jeho oblasti se statusem území prostého bovinní virové diarrhoey;

nebo

ii)

toto zařízení se nachází v členském státě nebo jeho oblasti se schváleným eradikačním programem pro bovinní virovou diarrhoeu;

nebo

iii)

zařízení bylo podrobeno režimu vyšetřování podle přílohy IV části VI kapitoly 1 oddílu 2 bodě 1 písm. c) podbodů ii) nebo iii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, který byl proveden s negativními výsledky v průběhu posledních čtyř měsíců před odesláním;

nebo

iv)

zvířata byla před odesláním individuálně vyšetřena, aby se vyloučila přítomnost viru bovinní virové diarrhoey;

nebo

v)

zvířata jsou určena pro zařízení, kde se chová skot k produkci masa odděleně od skotu z jiných zařízení a ze kterých jsou tato zvířata přepravována přímo na jatka;

b)

pokud zvířata pocházejí ze zařízení, jež není prosté bovinní virové diarrhoey, byla podrobena vyšetření na virový antigen nebo genom viru bovinní virové diarrhoey s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 6 přílohy I, jež bylo provedeno s negativními výsledky,

a

i)

zvířata byla buď držena ve schváleném karanténním zařízení po dobu nejméně 21 dnů před odesláním a v případě březích samic byla podrobena sérologickému vyšetření k zjištění protilátek proti viru bovinní virové diarrhoey s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 6 přílohy I, jež bylo provedeno s negativními výsledky na vzorcích odebraných ne méně než 21 dnů po zahájení karantény;

nebo

ii)

zvířata byla podrobena sérologickému vyšetření k zjištění protilátek proti viru bovinní virové diarrhoey s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 6 přílohy I, jež bylo provedeno s pozitivními výsledky na vzorcích odebraných buď před odesláním, nebo u březích samic před inseminací, jež předcházela stávající březosti.

4.   Odchylně od čl. 10 odst. 1 písm. i) může příslušný orgán členského státu původu povolit přemístění chovaného skotu, který nesplňuje alespoň jeden z požadavků stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, do jiného členského státu nebo jeho oblasti se schváleným eradikačním programem pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že tato přemístění jsou povolena na základě podmínek uvedených v čl. 43 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

5.   Ustanovení v odstavcích 1 až 4 se nepoužijí na chovaný skot určený k porážce podle článku 14.

Článek 13

Odchylky týkající se přemísťování chovaného skotu do jiných členských států nebo jejich oblastí bez statusu území prostého nákazy a bez schváleného eradikačního programu pro nákazu virem katarální horečky ovcí

Odchylně od čl. 10 odst. 1 písm. i) může příslušný orgán členského státu původu povolit přemístění chovaného skotu, který nesplňuje alespoň jeden z požadavků stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, do jiného členského státu nebo jeho oblasti bez statusu území prostého nákazy a bez schváleného eradikačního programu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že tato přemístění jsou povolena. Stanoví-li členský stát určení podmínky pro povolení tohoto přemístění, musí být těmito podmínkami některá z podmínek stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 5 až 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

Článek 14

Odchylka týkající se přemísťování chovaného skotu určeného k porážce do jiných členských států

Odchylně od požadavků stanovených v článcích 10, 11 a 12 mohou provozovatelé přemísťovat chovaný skot určený k porážce do jiného členského státu, pokud jsou splněny tyto požadavky:

a)

zvířata

buď

i)

pocházejí ze zařízení prostého nákazy patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis s očkováním skotu nebo bez něj;

nebo

ii)

jsou kastrována;

nebo

iii)

jsou nekastrovaný skot starší 12 měsíců a podstoupil s negativními výsledky vyšetření na nákazu patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 1 přílohy I, jež bylo provedeno na vzorku odebraném během 30 dnů před odesláním, a v případě samic po porodu na vzorku odebraném alespoň 30 dnů po porodu;

b)

zvířata buď

i)

pocházejí ze zařízení prostého nákazy komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis);

nebo

ii)

podstoupila s negativními výsledky vyšetření na nákazu komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 2 přílohy I, jež bylo provedeno během 30 dnů před odesláním;

c)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla u chovaných suchozemských zvířat hlášena nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním;

d)

zvířata pocházejí ze zařízení, v němž nebyla u kopytníků hlášena sněť slezinná během posledních 15 dnů před odesláním;

e)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla hlášena nákaza virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) během posledních 30 dnů před odesláním.

Oddíl 2

Ovce a kozy

Článek 15

Požadavky na přemísťování chovaných ovcí a koz do jiných členských států

1.   Provozovatelé přemístí chované ovce a kozy do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

zvířata nepřetržitě pobývala v zařízení alespoň 30 dnů před odesláním, nebo od narození, jsou-li mladší 30 dnů, a během této doby nebyla v kontaktu s chovanými ovcemi či kozami s nižším nákazovým statusem nebo s ovcemi a kozami, které podléhají omezením přemísťování z veterinárních důvodů, nebo s chovanými zvířaty pocházejícími ze zařízení, které nesplňuje požadavky stanovené v písmeni b);

b)

veškerá zvířata, která vstoupí do Unie ze třetí země nebo území během posledních 30 dnů před odesláním zvířat uvedených v písmeni a) a jsou umístěna do zařízení, kde uvedená zvířata pobývají, jsou chována odděleně, aby se zabránilo přímému i nepřímému kontaktu se všemi dalšími zvířaty v tomto zařízení;

c)

pokud nejsou přemísťována v souladu s článkem 16, pocházejí ze zařízení prostého nákazy patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování ovcí a koz a

buď

i)

zařízení se nachází v členském státě nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis u populace ovcí a koz;

nebo

ii)

zvířata podstoupila s negativními výsledky vyšetření na nákazu patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 1 přílohy I, jež bylo provedeno na vzorku odebraném během 30 dnů před odesláním, a v případě samic po porodu na vzorku odebraném alespoň 30 dnů po porodu;

nebo

iii)

zvířata jsou mladší než 6 měsíců;

nebo

iv)

zvířata jsou kastrovaná;

d)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla u chovaných suchozemských zvířat hlášena nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním;

e)

zvířata pocházejí ze zařízení, které se nachází uprostřed oblasti o poloměru nejméně 150 km, kde nebyla hlášena nákaza virem epizootického hemoragického onemocnění u chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu pro uvedenou nákazu během posledních 2 let před odesláním;

f)

zvířata pocházejí ze zařízení, v němž nebyla u kopytníků hlášena sněť slezinná během posledních 15 dnů před odesláním;

g)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde surra (Trypanosoma evansi) nebyla hlášena v průběhu posledních 30 dnů před odesláním, a v případě, že pocházejí ze zařízení, kde surra (Trypanosoma evansi) byla hlášena v průběhu posledních 2 let před odesláním, po posledním ohnisku se na postižené zařízení uplatňovala omezení přemísťování, dokud:

i)

nakažená zvířata nebyla odstraněna ze zařízení

a

ii)

zbývající zvířata v zařízení nebyla s negativními výsledky podrobena vyšetření na surru (Trypanosoma evansi) s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 3 přílohy I, jež bylo provedeno na vzorcích odebraných nejméně 6 měsíců poté, co byla nakažená zvířata odstraněna ze zařízení;

h)

s výjimkou případů, kdy jsou zvířata přemísťována v souladu s článkem 17, splňují alespoň jeden z požadavků pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

i)

v příslušných případech jsou splněny podmínky stanovené v článcích 32 a 33.

2.   Provozovatelé přemístí chované ovce do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny požadavky stanovené v odstavci 1 a ovce pocházejí ze zařízení, kde nebyla hlášena nákaza komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) během posledních 42 dnů před odjezdem.

3.   Provozovatelé přemístí chované kozy do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny požadavky stanovené v odstavci 1 a kozy pocházejí ze zařízení, kde byl prováděn dozor nad nákazou komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u koz chovaných v tomto zařízení v souladu s body 1 a 2 části 1 přílohy II během nejméně posledních 12 měsíců před odesláním, přičemž po tuto dobu

i)

byly do zařízení uvedeného v odst. 1 písm. a) umísťovány pouze kozy ze zařízení uplatňujících opatření stanovená v tomto odstavci;

ii)

v případě, že byla hlášena nákaza komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u koz chovaných v tomto zařízení, byla přijata opatření v souladu s částí 1 bodem 3 přílohy II.

4.   Provozovatelé přemístí chované nekastrované samce ovcí do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 a pokud jsou splněny tyto požadavky:

a)

zvířata pocházejí ze zařízení, v němž nebyla hlášena epididymitida ovcí (Brucella ovis) během posledních 12 měsíců před odesláním;

b)

zvířata podstoupila sérologické vyšetření na epididymitidu ovcí (Brucella ovis), jež bylo provedeno s negativními výsledky na vzorku odebraném během posledních 30 dnů před odesláním.

5.   Ustanovení v odstavcích 1 až 4 se nepoužijí na chované ovce a kozy určené k porážce podle článku 18.

Článek 16

Odchylka týkající se přemísťování chovaných ovcí a koz do jiných členských států nebo jejich oblastí bez statusu území prostého nákazy patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis

Odchylně od požadavků stanovených v čl. 15 odst. 1 písm. c) mohou provozovatelé přemísťovat chované ovce a kozy do jiného členského státu nebo jeho oblasti bez statusu území prostého nákazy patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis u ovcí a koz, pocházejí-li ze zařízení prostého nákazy patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis s očkováním ovcí a koz.

Článek 17

Odchylky týkající se přemísťování chovaných ovcí a koz do jiných členských států nebo jejich oblastí s ohledem na nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24)

Odchylně od čl. 15 odst. 1 písm. h) může příslušný orgán členského státu původu povolit přemístění chovaných ovcí a koz, které nesplňují alespoň jeden z požadavků stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, do jiného členského státu nebo jeho oblasti

a)

se statusem území prostého nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že tato přemístění jsou povolena na základě podmínek uvedených v čl. 43 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

b)

bez statusu území prostého nákazy a bez schváleného eradikačního programu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že jsou tato přemístění povolena. Stanoví-li členský stát určení podmínky pro povolení tohoto přemístění, musí být těmito podmínkami některá z podmínek stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 5 až 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

Článek 18

Odchylka týkající se přemísťování chovaných ovcí a koz určených k porážce do jiných členských států

Odchylně od požadavků stanovených v článku 15 mohou provozovatelé přemísťovat chované ovce a kozy určené k porážce do jiného členského státu, pokud jsou splněny tyto požadavky:

a)

zvířata jsou buď individuálně identifikována v souladu s článkem 45 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, nebo případně nepřetržitě pobývala v zařízení alespoň 21 dnů před odesláním, nebo od narození, jsou-li mladší 21 dnů;

b)

zvířata

buď

i)

pocházejí ze zařízení prostého nákazy patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis s očkováním ovcí a koz nebo bez něj;

nebo

ii)

jsou starší 6 měsíců a podstoupila s negativními výsledky vyšetření na nákazu patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 1 přílohy I, jež bylo provedeno na vzorku odebraném během 30 dnů před odesláním, a v případě samic po porodu na vzorku odebraném alespoň 30 dnů po porodu;

nebo

iii)

jsou kastrována;

c)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla u chovaných suchozemských zvířat hlášena nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním;

d)

zvířata pocházejí ze zařízení, v němž nebyla u kopytníků hlášena sněť slezinná během posledních 15 dnů před odesláním;

e)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla hlášena nákaza virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) během posledních 30 dnů před odesláním.

Oddíl 3

Prasata

Článek 19

Požadavky na přemísťování chovaných prasat do jiných členských států

1.   Provozovatelé přemístí chovaná prasata do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

zvířata nepřetržitě pobývala v zařízení alespoň 30 dnů před odjezdem, nebo od narození, jsou-li mladší 30 dnů, a během této doby nebyla v kontaktu s chovanými prasaty s nižším nákazovým statusem nebo podléhajícími omezením přemísťování z veterinárních důvodů nebo s chovanými zvířaty pocházejícími ze zařízení, které nesplňuje požadavky stanovené v písmeni b);

b)

veškerá zvířata, která vstoupí do Unie ze třetí země nebo území během posledních 30 dnů před odesláním zvířat uvedených v písmeni a) a jsou umístěna do zařízení, kde uvedená zvířata pobývají, jsou chována odděleně, aby se zabránilo přímému i nepřímému kontaktu se všemi dalšími zvířaty v tomto zařízení;

c)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla u chovaných suchozemských zvířat hlášena nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním;

d)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla hlášena nákaza virem Aujeszkyho choroby během posledních 30 dnů před odesláním;

e)

zvířata pocházejí ze zařízení, v němž nebyla u kopytníků hlášena sněť slezinná během posledních 15 dnů před odesláním;

f)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla hlášena nákaza patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis u prasat během posledních 42 dnů před odesláním a ve kterých během nejméně posledních 12 měsíců před odesláním

buď

i)

podle potřeby byla uplatněna opatření biologické bezpečnosti a opatření ke zmírnění rizika, včetně podmínek ustájení a krmných systémů, s cílem zabránit přenosu nákazy patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis z volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu pro uvedenou nákazu na prasata chovaná v daném zařízení, do něhož byla umísťována pouze prasata ze zařízení, jež uplatňují rovnocenná opatření biologické bezpečnosti a opatření ke zmírnění rizika;

nebo

ii)

byl prováděn dozor nad nákazou patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis u prasat chovaných v tomto zařízení v souladu s body 1 a 2 přílohy III během nejméně posledních 12 měsíců před odesláním, přičemž po tuto dobu

byla do zařízení uvedeného v písmeni a) umísťována pouze prasata ze zařízení uplatňujících opatření stanovená v bodě i) nebo v tomto bodě,

v případě, že byla hlášena nákaza patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis u prasat chovaných v tomto zařízení, byla přijata opatření v souladu s bodem 3 přílohy III.

2.   Ustanovení v odstavci 1 se nepoužijí na chovaná prasata určená k porážce podle článku 21.

Článek 20

Doplňující požadavky na přemísťování chovaných prasat do členských států nebo jejich oblastí se statusem území prostých nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro nákazu virem Aujeszkyho choroby

1.   Provozovatelé přemístí chovaná prasata do jiného členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy virem Aujeszkyho choroby pouze tehdy, je-li to v souladu s požadavky stanovenými v článku 19, pokud tato zvířata nejsou očkována proti nákaze virem Aujeszkyho choroby a pokud jsou splněny požadavky uvedené buď v písmeni a), nebo v písmeni b):

a)

pokud zvířata pocházejí ze zařízení prostého nákazy virem Aujeszkyho choroby,

buď

i)

se toto zařízení nachází v členském státě nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy virem Aujeszkyho choroby;

nebo

ii)

zvířata byla podrobena sérologickému vyšetření k zjištění protilátek proti celému viru Aujeszkyho choroby s použitím diagnostické metody stanovené v části 7 přílohy I, jež bylo provedeno s negativním výsledkem na vzorku odebraném v průběhu posledních 15 dnů před jejich odesláním. U prasat mladších čtyř měsíců, která se narodila samicím očkovaným gE deletovanou očkovací látkou, může být použita diagnostická metoda k zjištění protilátek proti glykoproteinu E (gE) viru Aujeszkyho choroby stanovená v části 7 přílohy I. Počet vyšetřených prasat musí u zásilky umožnit zjištění séroprevalence alespoň 10 % se spolehlivostí 95 %;

b)

pokud zvířata pocházejí ze zařízení, jež není prosté nákazy virem Aujeszkyho choroby, jsou splněny tyto požadavky:

i)

zvířata byla chována ve schváleném karanténním zařízení po dobu nejméně 30 dnů

a

ii)

zvířata byla podrobena sérologickému vyšetření k zjištění protilátek proti celému viru Aujeszkyho choroby s použitím diagnostické metody stanovené v části 7 přílohy I, jež bylo provedeno s negativním výsledkem na vzorcích odebraných dvakrát v rozmezí nejméně 30 dnů, přičemž poslední vzorek byl odebrán v průběhu posledních 15 dnů před odesláním.

2.   Provozovatelé přemístí chovaná prasata do jiného členského státu nebo jeho oblasti se schváleným eradikačním programem týkajícím se nákazy virem Aujeszkyho choroby pouze tehdy, je-li to v souladu s požadavky stanovenými v článku 19 a pokud jsou splněny požadavky uvedené buď v písmeni a), nebo v písmeni b):

a)

pokud zvířata pocházejí ze zařízení prostého nákazy virem Aujeszkyho choroby,

buď

i)

se toto zařízení nachází v členském státě nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy virem Aujeszkyho choroby;

nebo

ii)

se toto zařízení nachází v členském státě nebo jeho oblasti se schváleným eradikačním programem pro nákazu virem Aujeszkyho choroby;

nebo

iii)

zvířata byla podrobena sérologickému vyšetření k zjištění protilátek proti celému viru Aujeszkyho choroby nebo v příslušných případech protilátek proti gE viru Aujeszkyho choroby s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 7 přílohy I, jež bylo provedeno s negativním výsledkem na vzorku odebraném v průběhu posledních 15 dnů před jejich odesláním. Počet vyšetřených prasat musí u zásilky umožnit zjištění séroprevalence alespoň 10 % se spolehlivostí 95 %;

b)

pokud zvířata pocházejí ze zařízení, jež není prosté nákazy virem Aujeszkyho choroby, jsou splněny tyto požadavky:

i)

byla chována ve schváleném karanténním zařízení po dobu nejméně 30 dnů

a

ii)

byla podrobena sérologickému vyšetření k zjištění protilátek proti celému viru Aujeszkyho choroby nebo v příslušných případech protilátek proti gE viru Aujeszkyho choroby s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 7 přílohy I, jež bylo provedeno s negativním výsledkem na vzorcích odebraných dvakrát v rozmezí nejméně 30 dnů, přičemž poslední vzorek byl odebrán v průběhu posledních 15 dnů před odesláním.

3.   Ustanovení v odstavcích 1 a 2 se nepoužijí na chovaná prasata určená k porážce podle článku 21.

Článek 21

Odchylka týkající se přemísťování chovaných prasat určených k porážce do jiných členských států

1.   Odchylně od požadavků stanovených v článku 19 mohou provozovatelé přemísťovat chovaná prasata určená k porážce do jiného členského státu, pokud uvedená zvířata pocházejí ze zařízení,

a)

kde nebyla u chovaných suchozemských zvířat hlášena nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním;

b)

kde nebyla u kopytníků hlášena sněť slezinná během posledních 15 dnů před odesláním.

2.   Odchylně od požadavků stanovených v článku 20 mohou provozovatelé přemísťovat chovaná prasata určená k porážce do jiného členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy virem Aujeszkyho choroby nebo se schváleným eradikačním programem týkajícím se nákazy virem Aujeszkyho choroby, je-li to v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 1 a pokud jsou splněny tyto požadavky:

a)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla hlášena nákaza virem Aujeszkyho choroby během posledních 30 dnů před odesláním;

b)

zvířata jsou přepravována přímo na jatka v členském státě určení, aniž by prošla jakýmkoli svodem v uvedeném státě či jeho oblasti nebo v jakémkoli členském státě tranzitu či jeho oblasti se statusem území prostého nákazy virem Aujeszkyho choroby.

Oddíl 4

Koňovití

Článek 22

Požadavky na přemísťování koňovitých do jiných členských států

1.   Provozovatelé přemístí koňovité do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde surra (Trypanosoma evansi) nebyla hlášena v průběhu posledních 30 dnů před odesláním, nebo v případě, že pocházejí ze zařízení, kde surra (Trypanosoma evansi) byla hlášena v průběhu posledních 2 let před odesláním, po posledním zjištění ohniska se na postižené zařízení uplatňovalo omezení přemísťování, dokud:

i)

nakažená zvířata nebyla odstraněna ze zařízení

a

ii)

zbývající zvířata v zařízení nebyla s negativními výsledky podrobena vyšetření na surru (Trypanosoma evansi) s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 3 přílohy I, jež bylo provedeno na vzorcích odebraných nejméně 6 měsíců poté, co bylo poslední nakažené zvíře odstraněno ze zařízení;

b)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde vozhřivka nebyla hlášena v průběhu posledních 6 měsíců před odesláním, nebo v případě, že pocházejí ze zařízení, kde vozhřivka byla hlášena v průběhu posledních 2 let před odesláním, po posledním zjištění ohniska se na postižené zařízení uplatňovalo omezení přemísťování, dokud:

i)

nakažená zvířata nebyla utracena a zlikvidována nebo poražena nebo nakažení nekastrovaní samci koňovitých nebyli vykastrováni

a

ii)

zbývající zvířata v zařízení, s výjimkou vykastrovaných samců koňovitých uvedených v bodě i), nebyla s negativními výsledky podrobena vyšetření na vozhřivku s použitím diagnostické metody stanovené v části 8 přílohy I, jež bylo provedeno na vzorcích odebraných nejméně 6 měsíců poté, co byla dokončena opatření popsaná v bodě i);

c)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nakažlivá chudokrevnost koní nebyla hlášena v průběhu posledních 90 dnů před odesláním, nebo v případě, že pocházejí ze zařízení, kde nakažlivá chudokrevnost koní byla hlášena v průběhu posledních 12 měsíců před odesláním, po posledním zjištění ohniska se na postižené zařízení uplatňovalo omezení přemísťování, dokud:

i)

nakažená zvířata nebyla utracena a zlikvidována nebo poražena a zařízení nebylo vyčištěno a dezinfikováno

a

ii)

zbývající zvířata v zařízení nebyla s negativními výsledky podrobena vyšetření na nakažlivou chudokrevnost koní s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 9 přílohy I, jež bylo provedeno na vzorcích odebraných dvakrát v rozmezí nejméně 3 měsíců poté, co byla dokončena opatření popsaná v bodě i);

d)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde venezuelská encefalomyelitida koní nebyla hlášena v průběhu posledních 6 měsíců před odesláním, nebo v případě, že pocházejí ze zařízení, které se nachází v členském státě nebo jeho oblasti, kde venezuelská encefalomyelitida koní byla hlášena v průběhu posledních 2 let, splňují podmínky uvedené v bodě i) a podmínky uvedené buď v bodě ii), nebo v bodě iii):

i)

po dobu nejméně 21 dnů před odesláním zůstala klinicky zdravá a jakékoli zvíře uvedené v bodě ii) nebo v bodě iii), u nějž došlo ke zvýšení tělesné teploty měřené každý den nad fyziologické rozmezí, bylo s negativními výsledky podrobeno diagnostickému testu na venezuelskou encefalomyelitidu koní s použitím diagnostické metody stanovené v příloze I části 10 bodě 1 písm. a)

a

ii)

zvířata byla po dobu nejméně 21 dnů držena v karanténě, kde byla chráněna před napadením hmyzími vektory, a

buď

byla očkována proti venezuelské encefalomyelitidě koní úplným prvním očkovacím postupem a byla přeočkována v souladu s doporučeními výrobce ne méně než 60 dnů a ne více než 12 měsíců před datem odeslání,

nebo

podstoupila s negativními výsledky vyšetření na venezuelskou encefalomyelitidu koní s použitím diagnostické metody stanovené v příloze I části 10 bodě 1 písm. b), jež bylo provedeno na vzorku odebraném ne méně než 14 dnů po zahájení karantény;

iii)

zvířata podstoupila

vyšetření na venezuelskou encefalomyelitidu koní s použitím diagnostické metody stanovené v příloze I části 10 bodě 1 písm. b), jež bylo provedeno na dvojicích vzorků odebraných dvakrát v rozmezí 21 dnů, přičemž druhý vzorek byl odebrán během 10 dnů před datem odeslání, a nedošlo ke zvýšení titru protilátek,

a

vyšetření k zjištění genomu viru venezuelské encefalomyelitidy koní s použitím diagnostické metody stanovené v příloze I části 10 bodě 2, jež bylo provedeno s negativním výsledkem na vzorku odebraném během 48 hodin před odesláním, a zvířata byla po odebrání vzorku chráněna před napadením hmyzími vektory až do odeslání;

e)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla u chovaných suchozemských zvířat hlášena nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním;

f)

zvířata pocházejí ze zařízení, v němž nebyla u kopytníků hlášena sněť slezinná během posledních 15 dnů před odesláním;

g)

zvířata nebyla během posledních 30 dnů před odesláním v kontaktu s chovanými zvířaty druhů uvedených na seznamu v souvislosti s nákazami uvedenými v písmenech a) až f), která nesplňovala požadavky uvedené v písmenech a) až e), a během posledních 15 dnů před odesláním s těmito zvířaty, která nesplňovala požadavky uvedené v písmeni f).

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a), b) a c) se omezení přemísťování podle odst. 1 písm. a), b) a c) použije po dobu alespoň 30 dnů poté, co bylo v zařízení poslední zvíře druhu uvedeného na seznamu pro příslušnou nákazu podle odst. 1 písm. a), b) a c) buď utraceno a zlikvidováno, nebo poraženo, a prostory byly vyčištěny a dezinfikovány.

3.   Na žádost příslušného orgánu poskytne provozovatel, který požaduje veterinární osvědčení uvedené v článku 76, adresu každého zařízení, v němž jsou chováni koňovití a ve kterém byli koňovití, kteří mají být přemístěni, chováni během 30 dnů před zamýšleným přemístěním do jiného členského státu.

Oddíl 5

Velbloudovití

Článek 23

Požadavky na přemísťování chovaných velbloudovitých do jiných členských států

1.   Provozovatelé přemístí chované velbloudovité do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

zvířata nepřetržitě pobývala v zařízení alespoň 30 dnů před odesláním, nebo od narození, jsou-li mladší 30 dnů, a během této doby nebyla v kontaktu s chovanými velbloudovitými s nižším nákazovým statusem nebo podléhajícími omezením přemísťování z veterinárních důvodů nebo s chovanými zvířaty pocházejícími ze zařízení, které nesplňuje požadavky stanovené v písmeni b);

b)

veškerá zvířata, která vstoupí do Unie ze třetí země nebo území během posledních 30 dnů před odesláním zvířat uvedených v písmeni a) a jsou přivedena do zařízení, kde uvedená zvířata pobývají, jsou chována odděleně, aby se zabránilo přímému i nepřímému kontaktu se všemi dalšími zvířaty v tomto zařízení;

c)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla u chovaných suchozemských zvířat hlášena nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním;

d)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla hlášena nákaza patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis u velbloudovitých během posledních 42 dnů před odesláním, a podstoupila s negativními výsledky vyšetření na nákazu patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 1 přílohy I, jež bylo provedeno na vzorku odebraném během posledních 30 dnů před odesláním, a v případě samic po porodu na vzorku odebraném alespoň 30 dnů po porodu;

e)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde byl prováděn dozor nad nákazou komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u velbloudovitých chovaných v tomto zařízení v souladu s přílohou II částí 2 body 1 a 2 během nejméně posledních 12 měsíců před odesláním, přičemž po tuto dobu

i)

byli do zařízení uvedeného v písmeni a) umísťováni pouze velbloudovití ze zařízení uplatňujících opatření stanovená v tomto bodě;

ii)

v případě, že byla hlášena nákaza komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u velbloudovitých chovaných v tomto zařízení, byla přijata opatření v souladu přílohou II částí 2 bodem 3;

f)

v případě, že zvířata jsou přemísťována do členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro infekční rinotracheitidu skotu/infekční pustulární vulvovaginitidu u skotu, pocházejí ze zařízení, ve kterém nebyla hlášena infekční rinotracheitida skotu/infekční pustulární vulvovaginitida u velbloudovitých během posledních 30 dnů před odesláním;

g)

zvířata pocházejí ze zařízení, které se nachází uprostřed oblasti o poloměru nejméně 150 km, kde nebyla hlášena nákaza virem epizootického hemoragického onemocnění v žádném zařízení během posledních 2 let před odesláním;

h)

zvířata pocházejí ze zařízení, v němž nebyla u kopytníků hlášena sněť slezinná během posledních 15 dnů před odesláním;

i)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde surra (Trypanosoma evansi) nebyla hlášena v průběhu posledních 30 dnů před odesláním, a v případě, že pocházejí ze zařízení, kde surra (Trypanosoma evansi) byla hlášena v průběhu posledních 2 let před odesláním, po posledním zjištění ohniska se na postižené zařízení uplatňovalo omezení přemísťování, dokud:

i)

nakažená zvířata nebyla odstraněna ze zařízení

a

ii)

zbývající zvířata v zařízení nebyla s negativními výsledky podrobena vyšetření na surru (Trypanosoma evansi) s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 3 přílohy I, jež bylo provedeno na vzorcích odebraných nejméně 6 měsíců poté, co byla nakažená zvířata odstraněna ze zařízení;

j)

s výjimkou případů, kdy jsou zvířata přemísťována v souladu s článkem 24, splňují alespoň jeden z požadavků pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

k)

v příslušných případech jsou splněny podmínky stanovené v článcích 32 a 33.

2.   Ustanovení v odstavci 1 se nepoužijí na chované velbloudovité určené k porážce podle článku 25.

Článek 24

Odchylky týkající se přemísťování chovaných velbloudovitých do jiných členských států nebo jejich oblastí s ohledem na nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24)

Odchylně od čl. 23 odst. 1 písm. j) může příslušný orgán členského státu původu povolit přemístění chovaných velbloudovitých, kteří nesplňují alespoň jeden z požadavků stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, do jiného členského státu nebo jeho oblasti

a)

se statusem území prostého nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že tato přemístění jsou povolena na základě podmínek uvedených v čl. 43 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

b)

bez statusu území prostého nákazy a bez schváleného eradikačního programu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že jsou tato přemístění povolena. Stanoví-li členský stát určení podmínky pro povolení tohoto přemístění, musí být těmito podmínkami některá z podmínek stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 5 až 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689

Článek 25

Odchylka týkající se přemísťování chovaných velbloudovitých určených k porážce do jiných členských států

Odchylně od požadavků stanovených v článku 23 mohou provozovatelé přemísťovat chované velbloudovité určené k porážce do jiného členského státu nebo jeho oblasti, pokud tato zvířata pocházejí ze zařízení,

a)

kde nebyla u chovaných suchozemských zvířat hlášena nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním;

b)

kde nebyla u kopytníků hlášena sněť slezinná během posledních 15 dnů před odesláním.

c)

kde nebyla hlášena nákaza virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) během posledních 30 dnů před odesláním.

Oddíl 6

Jelenovití

Článek 26

Požadavky na přemísťování chovaných jelenovitých do jiných členských států

1.   Provozovatelé přemístí chované jelenovité do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

zvířata nepřetržitě pobývala v zařízení alespoň 30 dnů před odesláním, nebo od narození, jsou-li mladší 30 dnů, a během této doby nebyla v kontaktu s chovanými jelenovitými s nižším nákazovým statusem nebo podléhajícími omezením přemísťování z veterinárních důvodů nebo s chovanými zvířaty pocházejícími ze zařízení, které nesplňuje požadavky stanovené v písmeni b);

b)

veškerá zvířata, která vstoupí do Unie ze třetí země nebo území během posledních 30 dnů před odesláním zvířat uvedených v písmeni a) a jsou přivedena do zařízení, kde uvedená zvířata pobývají, jsou chována odděleně, aby se zabránilo přímému i nepřímému kontaktu se všemi dalšími zvířaty v tomto zařízení;

c)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla u chovaných suchozemských zvířat hlášena nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním;

d)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla hlášena nákaza patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis u jelenovitých během posledních 42 dnů před odesláním;

e)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde byl prováděn dozor nad nákazou komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u jelenovitých chovaných v tomto zařízení v souladu s body 1 a 2 části 3 přílohy II během nejméně posledních 12 měsíců před odesláním, přičemž po tuto dobu

i)

byli do zařízení uvedeného v písmenu a) umísťováni pouze jelenovití ze zařízení uplatňujících opatření stanovená v tomto bodě;

ii)

v případě, že byla hlášena nákaza komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u jelenovitých chovaných v tomto zařízení, byla přijata opatření v souladu s přílohou II částí 3 bodem 3;

f)

v případě, že zvířata jsou přemísťována do členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro infekční rinotracheitidu skotu/infekční pustulární vulvovaginitidu u skotu, pocházejí ze zařízení, ve kterém nebyla hlášena infekční rinotracheitida skotu/infekční pustulární vulvovaginitida u jelenovitých během posledních 30 dnů před odesláním;

g)

zvířata pocházejí ze zařízení, které se nachází uprostřed oblasti o poloměru nejméně 150 km, kde nebyla hlášena nákaza virem epizootického hemoragického onemocnění v žádném zařízení během posledních 2 let před odesláním;

h)

zvířata pocházejí ze zařízení, v němž nebyla u kopytníků hlášena sněť slezinná během posledních 15 dnů před odesláním;

i)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde surra (Trypanosoma evansi) nebyla hlášena v průběhu posledních 30 dnů před odesláním, a v případě, že pocházejí ze zařízení, kde surra (Trypanosoma evansi) byla hlášena v průběhu posledních 2 let před odesláním, po posledním zjištění ohniska se na postižené zařízení uplatňovalo omezení přemísťování, dokud:

i)

nakažená zvířata nebyla odstraněna ze zařízení

a

ii)

zbývající zvířata v zařízení nebyla s negativními výsledky podrobena vyšetření na surru (Trypanosoma evansi) s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 3 přílohy I, jež bylo provedeno na vzorcích odebraných nejméně 6 měsíců poté, co byla nakažená zvířata odstraněna ze zařízení;

j)

s výjimkou případů, kdy jsou přemísťována v souladu s článkem 27, splňují alespoň jeden z požadavků pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

k)

v příslušných případech jsou splněny podmínky stanovené v článcích 32 a 33.

2.   Ustanovení v odstavci 1 se nepoužijí na chované jelenovité určené k porážce podle článku 28.

Článek 27

Odchylky týkající se přemísťování chovaných jelenovitých do jiných členských států nebo jejich oblastí s ohledem na nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24)

Odchylně od čl. 26 odst. 1 písm. j) může příslušný orgán členského státu původu povolit přemístění chovaných jelenovitých, kteří nesplňují alespoň jeden z požadavků stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, do jiného členského státu nebo jeho oblasti

a)

se statusem území prostého nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že tato přemístění jsou povolena na základě podmínek uvedených v čl. 43 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

b)

bez statusu území prostého nákazy a bez schváleného eradikačního programu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že jsou tato přemístění povolena. Stanoví-li členský stát určení podmínky pro povolení tohoto přemístění, musí být těmito podmínkami některá z podmínek stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 5 až 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

Článek 28

Odchylka týkající se přemísťování chovaných jelenovitých určených k porážce do jiných členských států

Odchylně od požadavků stanovených v článku 26 mohou provozovatelé přemísťovat chované jelenovité určené k porážce do jiného členského státu nebo jeho oblasti, pokud tato zvířata pocházejí ze zařízení,

a)

kde nebyla u chovaných suchozemských zvířat hlášena nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním;

b)

kde nebyla u kopytníků hlášena sněť slezinná během posledních 15 dnů před odesláním;

c)

kde nebyla hlášena nákaza virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) během posledních 30 dnů před odesláním.

Oddíl 7

Ostatní kopytníci

Článek 29

Požadavky na přemísťování ostatních chovaných kopytníků do jiných členských států

1.   Provozovatelé přemístí ostatní chované kopytníky do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

zvířata nepřetržitě pobývala v zařízení alespoň 30 dnů před odesláním, nebo od narození, jsou-li mladší 30 dnů, a během této doby nebyla v kontaktu s ostatními chovanými kopytníky s nižším nákazovým statusem nebo podléhajícími omezením přemísťování z veterinárních důvodů nebo s chovanými zvířaty pocházejícími ze zařízení, které nesplňuje požadavky stanovené v písmeni b);

b)

veškerá zvířata, která vstoupí do Unie ze třetí země nebo území během posledních 30 dnů před odesláním zvířat uvedených v písmeni a) a jsou přivedena do zařízení, kde uvedená zvířata pobývají, jsou chována odděleně, aby se zabránilo přímému i nepřímému kontaktu se všemi dalšími zvířaty v tomto zařízení;

c)

co se týče ostatních chovaných kopytníků druhů uvedených na seznamu pro nákazu virem vztekliny, zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla u chovaných suchozemských zvířat hlášena nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním;

d)

co se týče ostatních chovaných kopytníků druhů uvedených na seznamu pro nákazu patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis, zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla hlášena nákaza patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis u ostatních chovaných kopytníků druhů uvedených na seznamu pro tuto nákazu během posledních 42 dnů před odesláním;

e)

co se týče ostatních chovaných kopytníků druhů uvedených na seznamu pro nákazu komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis), zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla hlášena nákaza komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu pro tuto nákazu během posledních 42 dnů před odesláním;

f)

co se týče ostatních chovaných kopytníků druhů uvedených na seznamu pro nákazu virem epizootického hemoragického onemocnění, zvířata pocházejí ze zařízení, které se nachází uprostřed oblasti o poloměru nejméně 150 km, kde nebyla hlášena nákaza virem epizootického hemoragického onemocnění v žádném zařízení během posledních 2 let před odesláním;

g)

zvířata pocházejí ze zařízení, v němž nebyla u kopytníků hlášena sněť slezinná během posledních 15 dnů před odesláním;

h)

co se týče ostatních chovaných kopytníků druhů uvedených na seznamu pro surru (Trypanosoma evansi), zvířata pocházejí ze zařízení, kde surra (Trypanosoma evansi) nebyla hlášena v průběhu posledních 30 dnů před odesláním, a v případě, že pocházejí ze zařízení, kde surra (Trypanosoma evansi) byla hlášena v průběhu posledních 2 let před odesláním, po posledním zjištění ohniska se na postižené zařízení uplatňovalo omezení přemísťování, dokud:

i)

nakažená zvířata nebyla odstraněna ze zařízení

a

ii)

zbývající zvířata v zařízení nebyla s negativními výsledky podrobena vyšetření na surru (Trypanosoma evansi) s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 3 přílohy I, jež bylo provedeno na vzorcích odebraných nejméně 6 měsíců poté, co byla nakažená zvířata odstraněna ze zařízení;

i)

co se týče ostatních chovaných kopytníků druhů uvedených na seznamu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), splňují zvířata alespoň jeden z požadavků pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689. Toto písmeno neplatí pro ostatní chované kopytníky uvedené v článku 30.

j)

v příslušných případech jsou splněny podmínky stanovené v článcích 32 a 33.

2.   Ustanovení v odstavci 1 se nepoužijí na ostatní chované kopytníky určené k porážce podle článku 31.

Článek 30

Odchylka týkající se přemísťování ostatních chovaných kopytníků do jiných členských států nebo jejich oblastí s ohledem na nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24)

Odchylně od čl. 29 odst. 1 písm. i) může příslušný orgán členského státu původu povolit přemístění ostatních chovaných kopytníků druhů uvedených na seznamu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), kteří nesplňují alespoň jeden z požadavků stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, do jiného členského státu nebo jeho oblasti

a)

se statusem území prostého nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že tato přemístění jsou povolena na základě podmínek uvedených v čl. 43 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

b)

bez statusu území prostého nákazy a bez schváleného eradikačního programu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že jsou tato přemístění povolena. Stanoví-li členský stát určení podmínky pro povolení tohoto přemístění, musí být těmito podmínkami některá z podmínek stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 5 až 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

Článek 31

Odchylka týkající se přemísťování ostatních chovaných kopytníků určených k porážce do jiných členských států

Odchylně od požadavků stanovených v článku 29 mohou provozovatelé přemísťovat ostatní chované kopytníky určené k porážce do jiného členského státu nebo jeho oblasti,

a)

pokud uvedená zvířata pocházejí ze zařízení, v němž nebyla u kopytníků hlášena sněť slezinná během posledních 15 dnů před odesláním;

b)

v případě ostatních chovaných kopytníků druhů uvedených na seznamu pro nákazu virem vztekliny, pokud uvedená zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla u chovaných suchozemských zvířat hlášena nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním;

c)

v případě ostatních chovaných kopytníků druhů uvedených na seznamu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud uvedená zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla hlášena nákaza virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) během posledních 30 dnů před odesláním.

Oddíl 8

Doplňující veterinární požadavky týkající se nákazy virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24)

Článek 32

Opatření biologické bezpečnosti a opatření ke zmírnění rizika pro přepravu do jiného členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) nebo se schváleným eradikačním programem pro tuto nákazu

1.   Provozovatelé přemístí chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) do jiného členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého této nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro tuto nákazu pouze tehdy, pokud je splněn alespoň jeden z těchto požadavků:

a)

přeprava probíhá v členském státě nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24);

b)

zvířata jsou chráněna před napadením vektory;

a

i)

plánovaná cesta nezahrnuje vyložení zvířat na dobu delší než jeden den;

nebo

ii)

zvířata jsou vyložena v zařízení chráněném před vektory;

nebo

iii)

zvířata jsou vyložena v členském státě nebo jeho oblasti během období prostého vektorů;

c)

zvířata

i)

byla očkována proti všem sérotypům viru katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), jež byly hlášeny během posledních 2 let v členském státě tranzitu nebo jeho oblasti, a stále se nacházejí v období imunity, které zaručují specifikace očkovací látky;

nebo

ii)

byla podrobena s pozitivními výsledky sérologickému vyšetření k zjištění protilátek proti všem sérotypům viru katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), jež byly hlášeny v členském státě tranzitu nebo jeho oblasti během posledních 2 let před odesláním;

d)

zvířata jsou určena k porážce.

2.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán členského státu původu povolit přemístění chovaných zvířat, pokud příslušný orgán členského státu určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že tato přemístění jsou povolena na základě podmínek uvedených v čl. 43 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, a je splněna jedna z těchto podmínek:

a)

zvířata splňují zvláštní veterinární požadavky stanovené příslušným orgánem místa určení, které mají zajistit, aby zvířata před odesláním měla dostatečnou imunologickou ochranu, pokud jde o všechny sérotypy viru katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), jež byly hlášeny v členském státě tranzitu nebo jeho oblasti během posledních 2 let před odesláním;

nebo

b)

zvířata splňují požadavky stanovené v písmeni a) tohoto odstavce nebo v odst. 1 písm. c), aby byla zajištěna jejich ochrana proti sérotypům viru katarální horečky ovcí, jež byly hlášeny v členském státě tranzitu nebo jeho oblasti během posledních 2 let před odesláním a nebyly hlášeny v členském státě určení nebo jeho oblasti během téže doby.

Článek 33

Opatření biologické bezpečnosti a opatření ke zmírnění rizika pro přepravu přes jiný členský stát nebo jeho oblast se statusem území prostého nákazy virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) nebo se schváleným eradikačním programem pro tuto nákazu

1.   Provozovatelé přemístí zvířata druhů uvedených na seznamu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) přes jiný členský stát tranzitu nebo jeho oblast se statusem území prostého této nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro tuto nákazu pouze tehdy, pokud je splněn alespoň jeden z těchto požadavků:

a)

zvířata splňují alespoň jeden z požadavků stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

nebo

b)

dopravní prostředky, do nichž jsou zvířata naložena, byly během přepravy chráněny před napadením vektory;

a

i)

plánovaná cesta nezahrnuje vyložení zvířat na dobu delší než jeden den;

nebo

ii)

zvířata jsou vyložena v zařízení chráněném před vektory během období prostého vektorů.

2.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán členského státu původu povolit přemístění zvířat druhů uvedených na seznamu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) přes jiný členský stát tranzitu nebo jeho oblast se statusem území prostého této nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro tuto nákazu, pokud členský stát tranzitu informoval Komisi a ostatní členské státy, že tato přemístění jsou povolena na základě podmínek uvedených v čl. 43 odst. 2 písm. a), c) a d) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

KAPITOLA 3

Doplňující veterinární požadavky na přemísťování drůbeže a násadových vajec do jiných členských států

Oddíl 1

Drůbež

Článek 34

Požadavky na přemísťování plemenné drůbeže a užitkové drůbeže

1.   Provozovatelé přemístí plemennou drůbež a užitkovou drůbež do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

zvířata nepřetržitě pobývala v jednom nebo více schválených zařízeních, v nichž je chována drůbež:

i)

od vylíhnutí;

nebo

ii)

po dobu alespoň:

42 dnů před odesláním v případě plemenné a užitkové drůbeže chované pro produkci masa nebo konzumních vajec,

nebo

21 dnů před odesláním v případě užitkové drůbeže určené k zazvěření pernaté zvěře;

b)

zvířata pocházejí z hejna, ve kterém nebyla hlášena nákaza bakteriemi druhu Salmonella pullorum, S. gallinarumS. arizonae, a uvedená zvířata pocházejí ze zařízení, kde byla v případě potvrzení nákazy bakteriemi druhu Salmonella pullorum, S. gallinarumS. arizonae v průběhu posledních 12 měsíců před odesláním přijata tato opatření:

i)

nakažené hejno bylo poraženo nebo utraceno a zlikvidováno;

ii)

po porážce nebo utracení nakaženého hejna uvedeného v bodě i) bylo zařízení vyčištěno a vydezinfikováno;

iii)

po vyčištění a dezinfekci uvedených v bodě ii) byla všechna hejna v zařízení s negativním výsledkem vyšetřena na infekci bakteriemi druhu Salmonella pullorum, S. gallinarumS. arizonae v rámci dvou vyšetření provedených v rozmezí nejméně 21 dnů v souladu s programem dozoru uvedeným v čl. 8 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

c)

zvířata pocházejí z hejna, ve kterém nebyla hlášena mykoplasmóza drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis), a uvedená zvířata pocházejí ze zařízení, kde byla v případě potvrzení mykoplasmózy drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis) v průběhu posledních 12 měsíců před odesláním přijata tato opatření:

buď

i)

nakažené hejno bylo s negativním výsledkem vyšetřeno na mykoplasmózu drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis) v rámci dvou vyšetření provedených v souladu s programem dozoru uvedeným v čl. 8 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 na celém hejnu v rozmezí nejméně 60 dnů;

nebo

ii)

nakažené hejno bylo poraženo nebo utraceno a zlikvidováno, zařízení bylo vyčištěno a vydezinfikováno a po vyčištění a dezinfekci byla všechna hejna v zařízení s negativním výsledkem vyšetřena na mykoplasmózu drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis) v rámci dvou vyšetření provedených v rozmezí nejméně 21 dnů v souladu s programem dozoru uvedeným v čl. 8 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

d)

zvířata pocházejí z hejn, která nevykazují žádné klinické příznaky nákaz uvedených na seznamu pro daný druh ani podezření na ně;

e)

v rámci dozoru podle čl. 3 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodě ii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 nebyl zjištěn žádný potvrzený případ nákazy viry nízkopatogenní influenzy ptáků v hejnu původu během posledních 21 dnů před odesláním;

f)

v případě užitkové drůbeže určené k zazvěření pernaté zvěře nebyla zvířata v kontaktu s ptáky s nižším nákazovým statusem v průběhu posledních 21 dnů před odesláním;

g)

v případě kachen a hus zvířata s negativními výsledky podstoupila vyšetření na vysoce patogenní influenzu ptáků podle přílohy IV;

h)

příslušné požadavky týkající se očkování podle článků 41 a 42 pro konkrétní kategorii drůbeže.

2.   Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na přemísťování méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáků nadřádu běžci, které jsou přemístěny v souladu s článkem 37.

Článek 35

Požadavky na přemísťování drůbeže určené k porážce

1.   Provozovatelé přemístí drůbež určenou k porážce do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

zvířata nepřetržitě pobývala v registrovaném nebo schváleném zařízení, v němž je chována drůbež:

i)

od vylíhnutí;

nebo

ii)

po dobu alespoň posledních 21 dnů před odesláním;

b)

zvířata pocházejí z hejn, která nevykazují žádné klinické příznaky nákaz uvedených na seznamu pro daný druh ani podezření na ně;

c)

příslušné požadavky týkající se očkování podle článků 41 a 42 pro konkrétní kategorii drůbeže.

2.   Ustanovení odstavce 1 se nepoužijí na přemísťování méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáků nadřádu běžci, které jsou přemístěny v souladu s článkem 37.

Článek 36

Požadavky na přemísťování jednodenních kuřat

1.   Provozovatelé přemístí jednodenní kuřata do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

zvířata pocházejí ze schválené líhně;

b)

zvířata se vylíhla z násadových vajec, která:

i)

splňují požadavky článku 38 a pocházejí z hejn, která podléhala kontrolám v souladu s čl. 91 odst. 1 písm. f) a čl. 91 odst. 2 písm. f);

nebo

ii)

vstoupila do Unie ze třetí země nebo území či jejich oblasti;

c)

příslušné požadavky týkající se očkování podle článků 41 a 42 pro konkrétní kategorii drůbeže.

2.   V případě jednodenních kuřat vylíhnutých z násadových vajec, která vstoupila do Unie ze třetí země nebo území či jejich oblasti, příslušný orgán členského státu původu uvedených jednodenních kuřat informuje příslušný orgán členského státu, který je zamýšleným místem určení, že násadová vejce vstoupila do Unie ze třetí země.

3.   Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí na přemísťování méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáků nadřádu běžci, které jsou přemísťovány v souladu s článkem 37.

Článek 37

Odchylka týkající se přemísťování méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáků nadřádu běžci

Odchylně od požadavků stanovených v článcích 34, 35 a 36 mohou provozovatelé přemísťovat méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáků nadřádu běžci do jiného členského státu, pokud jsou splněny tyto požadavky:

a)

zvířata pocházejí z hejn, která nepřetržitě pobývala v jednom registrovaném zařízení od vylíhnutí nebo po dobu alespoň 21 dnů před odesláním;

b)

zvířata pocházejí z hejn, která nevykazují žádné klinické příznaky nákaz uvedených na seznamu pro daný druh ani podezření na ně;

c)

v rámci dozoru podle čl. 3 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodě ii) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 nebyl zjištěn žádný potvrzený případ nákazy viry nízkopatogenní influenzy ptáků v hejnu původu zvířat během posledních 21 dnů před odesláním;

d)

zvířata se nedostala do styku s nově příchozí drůbeží nebo s ptáky s nižším nákazovým statusem v průběhu posledních 21 dnů před odesláním;

e)

co se týče kachen a hus (kromě kusů určených k porážce), zvířata s negativními výsledky podstoupila vyšetření na vysoce patogenní influenzu ptáků podle přílohy IV;

f)

zvířata podstoupila s negativními výsledky vyšetření na nákazu bakteriemi druhu Salmonella pullorum, S. gallinarumS. arizonae a na mykoplasmózu drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis) v souladu s přílohou V;

g)

příslušné požadavky týkající se očkování podle článků 41 a 42 pro konkrétní kategorii drůbeže.

Oddíl 2

Násadová vejce drůbeže

Článek 38

Požadavky na přemísťování násadových vajec drůbeže

Provozovatelé přemístí násadová vejce drůbeže do jiného členského státu pouze tehdy, splňují-li tato vejce následující požadavky:

a)

pocházejí ze schváleného zařízení;

b)

pocházejí z hejn, která nepřetržitě pobývala v jednom nebo více schválených zařízeních, kde je chována drůbež, a to od vylíhnutí nebo po dobu alespoň posledních 42 dnů před sběrem vajec;

c)

pocházejí od zvířat, která splňují požadavky čl. 34 odst. 1 písm. b), c) a d);

d)

jsou individuálně označena číslem schválení zařízení hejna původu uvedeným v čl. 21 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

e)

byla dezinfikována;

f)

příslušné požadavky týkající se očkování uvedené v článcích 41 a 42.

Článek 39

Odchylka týkající se přemísťování méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáků nadřádu běžci

Odchylně od požadavků stanovených v článku 38 mohou provozovatelé přemísťovat méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáků nadřádu běžci do jiného členského státu, pokud tato vejce splňují následující požadavky:

a)

pocházejí z registrovaného zařízení;

b)

pocházejí z hejn, která:

i)

nepřetržitě pobývala v registrovaném zařízení od vylíhnutí nebo po dobu alespoň 21 dnů před sběrem vajec;

ii)

nevykazují žádné klinické příznaky nákaz uvedených na seznamu pro daný druh ani podezření na ně;

iii)

byla s negativními výsledky vyšetřena na nákazu bakteriemi druhu Salmonella pullorum, S. gallinarumS. arizonae a na mykoplasmózu drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis) v souladu s přílohou V;

c)

příslušné požadavky týkající se očkování uvedené v článcích 41 a 42.

Článek 40

Odchylka týkající se přemísťování vajec prostých specifikovaných patogenních původců

Odchylně od požadavků stanovených v článku 38 přemístí provozovatelé vejce prostá specifikovaných patogenních původců do jiného členského státu pouze tehdy, pokud tato vejce splňují následující požadavky:

a)

pocházejí ze schváleného zařízení, v němž je chována drůbež;

b)

pocházejí z hejn, která jsou prostá specifikovaných patogenních původců popsaných v Evropském lékopisu, a výsledky všech testů a klinických vyšetření požadovaných pro tento zvláštní status byly příznivé;

c)

jsou individuálně označena číslem schválení zařízení původu uvedeným v čl. 21 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035.

Oddíl 3

Požadavky týkající se očkování

Článek 41

Požadavky ohledně očkování proti nákaze virem newcastleské choroby

Pokud byla drůbež, násadová vejce drůbeže či hejna původu násadových vajec nebo jednodenní kuřata očkována proti nákaze virem newcastleské choroby pomocí jiných než inaktivovaných očkovacích látek, podané očkovací látky musí splňovat kritéria uvedená v příloze VI.

Oddíl 4

Zvláštní podmínky týkající se přemísťování do členských států nebo jejich oblastí se statusem území prostých nákazy virem newcastleské choroby bez očkování

Článek 42

Dodatečné požadavky na přemísťování drůbeže a násadových vajec drůbeže do členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy virem newcastleské choroby bez očkování

Provozovatelé přemístí drůbež a násadová vejce drůbeže z členského státu nebo jeho oblasti bez statusu území prostého nákazy virem newcastleské choroby bez očkování do členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy virem newcastleské choroby bez očkování pouze tehdy, pokud uvedená zvířata a násadová vejce kromě požadavků uvedených v oddílech 1 až 3 pro danou komoditu splňují následující požadavky týkající se nákazy virem newcastleské choroby:

a)

v případě plemenné a užitkové drůbeže:

i)

zvířata nejsou očkována proti nákaze virem newcastleské choroby;

ii)

zvířata byla izolována po dobu 14 dnů před odesláním, a to buď v zařízení původu pod dozorem úředního veterinárního lékaře, nebo ve schváleném karanténním zařízení, ve kterém:

žádná drůbež nebyla očkována proti nákaze virem newcastleské choroby v průběhu posledních 21 dnů před odesláním,

žádní další ptáci nebyli přivezeni během posledních 21 dnů před odesláním,

nebylo provedeno žádné očkování v karanténním zařízení;

iii)

zvířata byla v průběhu posledních 14 dnů před odesláním s negativními výsledky podrobena sérologickým vyšetřením k zjištění protilátek proti viru newcastleské choroby, která byla provedena na vzorcích krve na úrovni, jež umožňuje odhalit nákazu při prevalenci 5 % s 95 % spolehlivostí;

b)

v případě drůbeže určené k porážce uvedená zvířata pocházejí z hejn, která buď:

i)

nejsou očkována proti nákaze virem newcastleské choroby a byla v průběhu posledních 14 dnů před odesláním s negativními výsledky podrobena sérologickým vyšetřením k zjištění protilátek proti viru newcastleské choroby, která byla provedena na vzorcích krve na úrovni, jež umožňuje odhalit nákazu při prevalenci 5 % s 95 % spolehlivostí;

nebo

ii)

jsou očkována proti nákaze virem newcastleské choroby a byla v průběhu posledních 14 dnů před odesláním s negativními výsledky podrobena vyšetření k zjištění přítomnosti viru newcastleské choroby, které bylo provedeno na úrovni, jež umožňuje odhalit nákazu při prevalenci 5 % s 95 % spolehlivostí;

c)

v případě jednodenních kuřat:

i)

zvířata nejsou očkována proti nákaze virem newcastleské choroby;

ii)

pocházejí z násadových vajec, která splňují podmínky uvedené v písmeni d);

iii)

pocházejí z líhně, kde pracovní metody zajišťují líhnutí těchto násadových vajec časově a prostorově zcela odděleně od násadových vajec, která nesplňují podmínky uvedené v písmeni d);

d)

v případě násadových vajec drůbeže:

i)

zvířata nejsou očkována proti nákaze virem newcastleské choroby;

ii)

pocházejí z hejn, která:

buď

nejsou očkována proti nákaze virem newcastleské choroby,

nebo

jsou očkována proti nákaze virem newcastleské choroby pomocí inaktivovaných očkovacích látek,

nebo

byla očkována proti nákaze virem newcastleské choroby pomocí živých očkovacích látek, které splňují kritéria uvedená v příloze VI, a očkování bylo provedeno alespoň 30 dnů před sběrem násadových vajec.

KAPITOLA 4

Svody chovaných kopytníků a drůbeže

Článek 43

Zvláštní pravidla pro svody chovaných kopytníků a drůbeže

1.   Během přemísťování chovaných kopytníků a drůbeže ze zařízení původu do zařízení v členském státě určení provozovatelé zajistí, aby zvířata nebyla podrobena více než třem svodům a aby tyto svody byly provedeny v zařízeních schválených pro účely svodů nebo v dopravních prostředcích v souladu s článkem 44 za těchto podmínek:

a)

každý kus chovaných kopytníků a drůbeže, který byl podroben těmto svodům, je přemístěn do svého konečného místa určení v jiném členském státě nejpozději do 20 dnů po datu, kdy opustil zařízení původu;

b)

období mezi datem odeslání každého kusu chovaných kopytníků a drůbeže z jeho zařízení původu a datem jeho odeslání ze zařízení schváleného pro svody v členském státě původu do jiného členského státu není delší než 14 dnů.

2.   Provozovatel, který požaduje veterinární osvědčení, aby vyhověl čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, poskytne na žádost příslušného orgánu historii přepravy (včetně všech svodů) zvířat, která jsou součástí zásilky, od jejich odjezdu ze zařízení původu.

3.   Odchylně od odst. 1 písm. a) může být v případě přepravy zvířat po vnitrozemských vodních cestách/po moři lhůta 20 dnů stanovená v odst. 1 písm. a) prodloužena o dobu trvání cesty po vnitrozemských vodních cestách/po moři.

Článek 44

Zvláštní pravidla pro svody uskutečněné v dopravním prostředku

Provozovatelé zařízení, v nichž jsou chováni kopytníci nebo drůbež, kteří mají být shromážděni v dopravních prostředcích předtím, než jsou přemístěni do jiného členského státu, zajistí, aby byla nakládka provedena v zařízení, aniž by dopravní prostředky vstoupily do prostor, v nichž jsou chována zvířata.

Článek 45

Podrobná pravidla týkající se opatření biologické bezpečnosti pro svody

1.   Provozovatelé zařízení schválených ke svodům zajistí, aby

a)

zařízení nebo prostory pro epizootologicky oddělené ustájení zvířat v rámci zařízení byly zbavovány zvířat a čištěny a dezinfikovány v pravidelných intervalech, které nepřesahují 14 dnů nepřetržitého obsazení;

b)

pneumatiky dopravních prostředků, ze kterých jsou zvířata vyložena nebo na které jsou zvířata naložena, byly před opuštěním zařízení vydezinfikovány.

2.   Provozovatelé, kteří provádějí svody chovaných kopytníků nebo drůbeže v dopravních prostředcích, zajistí, aby pneumatiky dopravních prostředků byly před opuštěním zařízení vydezinfikovány.

Článek 46

Odchylky týkající se přemísťování kopytníků určených pro výstavy a sportovní, kulturní a podobné akce

1.   Podmínky stanovené v čl. 126 odst. 2 a čl. 134 písm. b) nařízení (EU) 2016/429 a v článcích 43, 44 a 45 tohoto nařízení se nepoužijí na přemísťování chovaných kopytníků do jiného členského státu za účelem účasti na výstavách a na sportovních, kulturních a podobných akcích.

2.   Povolení udělené členským státem, které je uvedeno v čl. 133 odst. 2 druhém pododstavci nařízení (EU) 2016/429, se nepožaduje, pokud individuálně osvědčení evidovaní koňovití sdílejí dopravní prostředek za účelem přepravy do jiného členského státu, aby se zúčastnili jakékoli z činností uvedených v odstavci 1.

KAPITOLA 5

Požadavky na přemísťování chovaných suchozemských zvířat jiných než chovaných kopytníků a drůbeže a na přemísťování násadových vajec ptáků chovaných v zajetí do jiných členských států

Oddíl 1

Primáti

Článek 47

Požadavky na přemísťování primátů do jiných členských států

Provozovatelé přemístí primáty do jiného členského státu pouze tehdy, jestliže zvířata

buď

1.

byla chována v uzavřeném zařízení a jsou přepravována do uzavřeného zařízení v členském státě určení v souladu s požadavky podle čl. 64 odst. 1;

nebo

2.

pocházejí z jiného než uzavřeného zařízení a jsou přepravována do uzavřeného zařízení v členském státě určení v souladu s požadavky podle čl. 63 odst. 2 písm. b).

Oddíl 2

Včely a čmeláci

Článek 48

Požadavky na přemísťování včel do jiných členských států

Provozovatelé přemístí včely v jakékoli fázi jejich životního cyklu, včetně včelího plodu, do jiných členských států pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

zvířata a úly původu nevykazují známky moru včelího plodu, napadení lesknáčkem úlovým (Aethina tumida) nebo napadení roztočem Tropilaelaps spp.;

b)

pocházejí ze včelína umístěného uprostřed kruhu o poloměru alespoň:

i)

3 km, kde nebyl hlášen mor včelího plodu během posledních 30 dnů před odesláním a kde neplatí omezení z důvodu ohniska moru včelího plodu;

ii)

100 km, kde nebylo hlášeno napadení lesknáčkem úlovým (Aethina tumida) a kde neplatí omezení z důvodu podezřelého případu nebo potvrzeného výskytu napadení lesknáčkem úlovým (Aethina tumida), pokud není stanovena odchylka podle článku 49;

iii)

100 km, kde nebylo hlášeno napadení roztočem Tropilaelaps spp. a kde neplatí omezení z důvodu podezřelého případu nebo potvrzeného výskytu napadení roztočem Tropilaelaps spp.

Článek 49

Odchylka pro přemísťování včelích královen do jiných členských států

Odchylně od čl. 48 písm. b) bodě ii) mohou provozovatelé přemísťovat včelí královny, pokud tito živočichové splňují požadavky uvedené v čl. 48 písm. a) a b) bodě i) a iii) a tyto požadavky:

a)

napadení včelína původu lesknáčkem úlovým (Aethina tumida) nebylo hlášeno a tento včelín se nachází ve vzdálenosti nejméně 30 km od hranice ochranného pásma o poloměru alespoň 20 km vymezeného příslušným orgánem kolem potvrzeného výskytu napadení lesknáčkem úlovým (Aethina tumida);

b)

včelín původu se nenachází v oblasti omezené ochrannými opatřeními stanovenými Unií z důvodu potvrzeného výskytu napadení lesknáčkem úlovým (Aethina tumida);

c)

včelín původu se nachází v oblasti, ve které příslušný orgán provádí každoroční dozor, pokud jde o zjištění napadení lesknáčkem úlovým (Aethina tumida), s mírou spolehlivosti alespoň 95 % zjištění napadení lesknáčkem úlovým (Aethina tumida) v případě napadení nejméně 2 % včelínů;

d)

včelín původu je během období produkce každý měsíc kontrolován příslušným orgánem s negativními výsledky, s mírou spolehlivosti alespoň 95 % zjištění napadení lesknáčkem úlovým (Aethina tumida) v případě napadení nejméně 2 % včelínů;

e)

jsou umístěny jednotlivě v přepravkách s doprovodem nejvýše 20 včel.

Článek 50

Dodatečné požadavky na přemísťování včel do jiných členských států s ohledem na napadení roztočem Varroa spp.

Provozovatelé přemístí včely v jakékoli fázi jejich životního cyklu, včetně včelího plodu, do jiného členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého napadení roztočem Varroa spp. pouze tehdy, pokud splňují požadavky stanovené v článku 48 a jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

pocházejí z členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého napadení roztočem Varroa spp.;

b)

jsou během přepravy chráněny před napadením roztočem Varroa spp.

Článek 51

Požadavky na přemísťování čmeláků do jiných členských států

Provozovatelé přemístí čmeláky do jiných členských států pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

nevykazují žádné známky napadení lesknáčkem úlovým (Aethina tumida);

b)

pocházejí ze zařízení umístěného uprostřed kruhu kolem zařízení o poloměru nejméně 100 km, kde nebylo hlášeno napadení lesknáčkem úlovým (Aethina tumida) a kde neplatí omezení z důvodu podezřelého případu nebo potvrzeného výskytu napadení lesknáčkem úlovým (Aethina tumida). Tyto požadavky se nepoužijí na čmeláky ze zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí přemísťované v souladu s článkem 52.

Článek 52

Odchylka pro přemísťování čmeláků ze zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí pro čmeláky do jiných členských států

Odchylně od čl. 51 písm. b) mohou provozovatelé přemísťovat čmeláky ze zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí pro čmeláky do jiných členských států, jsou-li dodrženy požadavky čl. 51 písm. a) a pokud jsou splněny tyto požadavky:

a)

chovy čmeláků byly izolovány v samostatných epizootologických jednotkách, přičemž každá kolonie byla umístěna v uzavřeném kontejneru, který byl před použitím nový nebo vyčištěný a vydezinfikovaný;

b)

pravidelné průzkumy týkající se epizootologické jednotky, které byly provedeny v souladu s písemnými normalizovanými pracovními postupy, nezjistily v dané epizootologické jednotce napadení lesknáčkem úlovým (Aethina tumida).

Oddíl 3

Psi, kočky a fretky

Článek 53

Požadavky na přemísťování psů, koček a fretek do jiných členských států

Provozovatelé přemístí psy, kočky a fretky do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

zvířata jsou individuálně identifikována:

buď

i)

v souladu s článkem 70 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

nebo

ii)

zřetelně čitelným tetováním z období před 3. červencem 2011;

b)

zvířata jsou doprovázena individuálním identifikačním dokladem podle článku 71 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, který dokládá, že

i)

identifikované zvíře pochází ze zařízení, kde nebyla u chovaných suchozemských zvířat hlášena nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním, a bylo očkováno úplným prvním očkovacím postupem proti vzteklině nejméně 21 dnů před přemístěním nebo bylo přeočkováno proti vzteklině v souladu s požadavky na platnost stanovenými v části 1 přílohy VII. Tento požadavek se nepoužije na psy, kočky a fretky přemísťované v souladu s čl. 54 odst. 1 a 2;

ii)

v případě psů zvířata podléhala opatřením ke zmírnění rizik pro infestaci měchožilem bublinatým (Echinococcus multilocularis) v souladu s přílohou VII částí 2 bodem 1 a v případě psů, koček či fretek pro další nákazy v souladu s přílohou VII částí 2 bodem 3 v požadované lhůtě stanovené v uvedené příloze před vstupem do členského státu nebo jeho oblasti, kde je možné požadovat uplatňování uvedených opatření. Tento požadavek se nepoužije na psy, kočky a fretky přemísťované v souladu s čl. 54 odst. 2.

Článek 54

Odchylka od požadavků týkajících se očkování proti vzteklině a ošetření proti infestaci měchožilem bublinatým (Echinococcus multilocularis)

1.   Odchylně od čl. 53 písm. b) bodu i) mohou provozovatelé přemísťovat psy, kočky a fretky mladší než 12 týdnů, kteří nebyli očkováni proti vzteklině, nebo ve věku mezi 12 a 16 týdny, kteří byli očkováni proti vzteklině, ale ještě nesplňují požadavky na platnost uvedené v části 1 přílohy VII, do jiného členského státu, pokud:

a)

členský stát určení tato přemístění obecně povolil a informoval veřejnost na specializovaných internetových stránkách, že tato přemístění byla povolena, a

b)

je splněna jedna z těchto podmínek:

i)

veterinární osvědčení uvedené v článku 86 je doplněno prohlášením provozovatele, které uvádí, že zvířata nebyla od narození do doby odeslání v kontaktu s chovanými suchozemskými zvířaty podezřelými z nákazy virem vztekliny ani s volně žijícími zvířaty druhů uvedených na seznamu pro nákazu virem vztekliny;

nebo

ii)

z identifikačního dokladu provázejícího matku, na které jsou zvířata uvedená v tomto odstavci dosud závislá, vyplývá, že před jejich narozením byla matka očkována proti vzteklině v souladu s požadavky na platnost stanovenými v části 1 přílohy VII.

2.   Odchylně od čl. 53 písm. b) bodů i) a ii) mohou provozovatelé přemísťovat psy, kočky a fretky neočkované proti vzteklině a psy, kteří nebyli ošetřeni proti infestaci měchožilem bublinatým (Echinococcus multilocularis) prostřednictvím přímé přepravy do uzavřeného zařízení.

Článek 55

Povinnosti chovatelů zvířat v zájmovém chovu s ohledem na jiné než neobchodní přesuny psů, koček a fretek

Nemůže-li být neobchodní přesun psů, koček nebo fretek chovaných jako zvířata v zájmovém chovu v domácnostech proveden v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 245 odst. 2 nebo čl. 246 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2016/429, chovatelé zvířat přemístí psy, kočky a fretky chované jako zvířata v zájmovém chovu v domácnostech do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

zvířata jsou individuálně identifikována:

buď

i)

v souladu s článkem 70 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

nebo

ii)

zřetelně čitelným tetováním z období před 3. červencem 2011;

b)

zvířata jsou doprovázena individuálním identifikačním dokladem podle článku 71 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, který dokládá, že

i)

identifikované zvíře bylo očkováno úplným prvním očkovacím postupem proti vzteklině nejméně 21 dnů před odesláním nebo bylo přeočkováno proti vzteklině v souladu s požadavky na platnost stanovenými v části 1 přílohy VII. Toto ustanovení se nepoužije na psy, kočky a fretky přemísťované v souladu s podmínkami uvedenými v článku 56;

ii)

v případě psů zvířata podléhala opatřením ke zmírnění rizik pro infestaci měchožilem bublinatým (Echinococcus multilocularis) v souladu s přílohou VII částí 2 bodem 1 a v případě psů, koček či fretek případně pro další nákazy v souladu s přílohou VII částí 2 bodem 3 v požadované lhůtě stanovené v uvedené příloze před vstupem do členského státu nebo jeho oblasti, kde je možné požadovat uplatňování uvedených opatření.

Článek 56

Odchylka od požadavku na očkování proti vzteklině pro jiné než neobchodní přesuny psů, koček a fretek

Odchylně od čl. 55 písm. b) bodu i) mohou chovatelé zvířat přemísťovat psy, kočky a fretky mladší než 12 týdnů, kteří nebyli očkováni proti vzteklině, nebo psy, kočky a fretky ve věku mezi 12 a 16 týdny, kteří byli očkováni proti vzteklině, ale ještě nesplňují požadavky na platnost uvedené v části 1 přílohy VII, chované jako zvířata v zájmovém chovu v domácnostech, do jiného členského státu, pokud:

a)

členský stát určení tato přemístění obecně povolil a informoval veřejnost na specializovaných internetových stránkách, že tato přemístění byla povolena, a

b)

je splněna jedna z těchto podmínek:

i)

veterinární osvědčení uvedené v článku 86 je doplněno prohlášením chovatele zvířat, které uvádí, že zvířata nebyla od narození do doby odeslání v kontaktu s chovanými suchozemskými zvířaty podezřelými z nákazy virem vztekliny ani s volně žijícími zvířaty druhů uvedených na seznamu pro nákazu virem vztekliny;

nebo

ii)

z identifikačního dokladu provázejícího matku, na které jsou zvířata uvedená v tomto odstavci dosud závislá, vyplývá, že před jejich narozením byla matka očkována proti vzteklině v souladu s požadavky na platnost stanovenými v části 1 přílohy VII.

Článek 57

Požadavky na informace týkající se příslušných orgánů, pokud jde o odchylku od požadavků na očkování proti vzteklině u psů, koček a fretek

Členské státy zpřístupní veřejnosti informace o obecném přijímání psů, koček a fretek mladších 12 týdnů, kteří nebyli očkováni proti vzteklině, nebo psů, koček a fretek ve věku mezi 12 a 16 týdny, kteří byli očkováni proti vzteklině, ale ještě nesplňují požadavky na platnost stanovené v části 1 přílohy VII, jak je uvedeno v čl. 54 odst. 1 písm. a) a v čl. 56 písm. a), kteří pocházejí z jiných členských států.

Oddíl 4

Jiní masožravci

Článek 58

Požadavky na přemísťování jiných masožravců do jiných členských států

1.   Provozovatelé přemístí jiné masožravce do jiného členského státu pouze tehdy, splňují-li uvedení jiní masožravci následující požadavky:

a)

zvířata jsou buď individuálně identifikována, nebo jsou identifikována jako skupina zvířat stejného druhu chovaných společně během přemístění do místa určení;

b)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla u chovaných suchozemských zvířat hlášena nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním;

c)

zvířata byla očkována úplným prvním očkovacím postupem proti vzteklině nejméně 21 dnů před odesláním nebo byla přeočkována proti vzteklině v souladu s požadavky na platnost stanovenými v části 1 přílohy VII;

d)

v případě psovitých zvířata podléhala opatřením ke zmírnění rizik pro infestaci měchožilem bublinatým (Echinococcus multilocularis) v souladu s přílohou VII částí 2 bodem 2 v požadované lhůtě stanovené v uvedené příloze před vstupem do členského státu nebo jeho oblasti, kde je možné požadovat uplatňování uvedených opatření;

e)

pokud byla přijata opatření v souladu s nařízením (EU) 2016/429 pro jinou nákazu než vzteklinu uvedenou na seznamu pro masožravce nebo určité druhy masožravců, zvířata druhů zahrnutých do uvedených opatření podléhala opatřením ke zmírnění rizik v souladu s přílohou VII částí 2 bodem 3 pro uvedené druhy masožravců v požadované lhůtě stanovené ve zmíněné příloze před vstupem do členského státu nebo jeho oblasti, kde je možné požadovat uplatňování uvedených opatření na zvířata náležející k těmto druhům masožravců.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. c) a d) mohou provozovatelé přemístit jiné masožravce, kteří nebyli očkováni proti vzteklině, a psovité, kteří nebyli ošetřeni proti infestaci měchožilem bublinatým (Echinococcus multilocularis), pokud jsou tato zvířata přemístěna přímo do

a)

uzavřeného zařízení;

nebo

b)

zařízení, kde jsou tato zvířata chována jako kožešinová zvířata podle definice v bodě 1 přílohy I nařízení Komise (EU) č. 142/2011 (17).

Oddíl 5

Ptáci chovaní v zajetí a násadová vejce ptáků chovaných v zajetí

Článek 59

Požadavky na přemísťování ptáků chovaných v zajetí

1.   Provozovatelé přemístí ptáky chované v zajetí jiné než papouškovité do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

zvířata nepřetržitě pobývala v registrovaném nebo uzavřeném zařízení od vylíhnutí nebo po dobu alespoň 21 dnů před odesláním;

b)

zvířata pocházejí z hejn, která nevykazují žádné klinické příznaky nákaz uvedených na seznamu pro daný druh ani podezření na ně;

c)

zvířata nevykazují žádné klinické příznaky nákaz uvedených na seznamu pro daný druh ani podezření na ně;

d)

v případě, že zvířata vstoupila do Unie ze třetí země nebo území či jejich oblasti, prošla karanténou v souladu s požadavky na vstup do Unie ve schváleném karanténním zařízení určení v Unii;

e)

v případě holubů jsou zvířata očkována proti nákaze virem newcastleské choroby a pocházejí ze zařízení, kde je prováděno očkování proti nákaze virem newcastleské choroby;

f)

příslušné požadavky týkající se očkování uvedené v článcích 61 a 62.

2.   Provozovatelé přemístí papouškovité do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1;

b)

zvířata pocházejí ze zařízení, kde nebyla chlamydióza drůbeže potvrzena během posledních 60 dnů před odesláním a kde v případě, že byla chlamydióza drůbeže potvrzena během posledních 6 měsíců před odesláním, byla uplatněna tato opatření:

i)

ptáci, kteří jsou nakaženi a kteří mohou být nakaženi, podstoupili léčbu;

ii)

po ukončení léčby byli při laboratorním vyšetření shledáni negativními na chlamydiózu drůbeže;

iii)

po ukončení léčby bylo zařízení vyčištěno a vydezinfikováno;

iv)

uplynulo alespoň 60 dnů od vyčištění a dezinfekce podle bodu iii);

c)

pokud byla zvířata v kontaktu s ptáky chovanými v zajetí ze zařízení, ve kterých byla diagnostikována chlamydióza drůbeže v průběhu 60 dnů před odesláním, jsou shledána negativními na chlamydiózu drůbeže při laboratorním vyšetření provedeném nejméně 14 dnů po kontaktu;

d)

zvířata jsou identifikována v souladu s článkem 76 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035.

Článek 60

Požadavky na přemísťování násadových vajec ptáků chovaných v zajetí

Provozovatelé přemístí násadová vejce ptáků chovaných v zajetí do jiného členského státu pouze tehdy, splňují-li tato vejce následující požadavky:

a)

pocházejí z registrovaného nebo uzavřeného zařízení;

b)

pocházejí z hejn, která byla chována v registrovaném nebo uzavřeném zařízení;

c)

pocházejí z hejn, která nevykazují žádné klinické příznaky nákaz uvedených na seznamu pro daný druh ani podezření na ně;

d)

splňují příslušné požadavky týkající se očkování uvedené v článcích 61 a 62.

Článek 61

Požadavky ohledně očkování proti nákaze virem newcastleské choroby

Pokud byli ptáci chovaní v zajetí, násadová vejce ptáků chovaných v zajetí nebo hejna původu násadových vajec očkováni proti nákaze virem newcastleské choroby pomocí jiných než inaktivovaných očkovacích látek, podané očkovací látky musí splňovat kritéria uvedená v příloze VI.

Článek 62

Požadavky na přemísťování ptáků chovaných v zajetí a násadových vajec ptáků chovaných v zajetí do členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy virem newcastleské choroby bez očkování

Provozovatelé přemístí ptáky chované v zajetí z řádu hrabavých a jejich násadová vejce z členského státu nebo jeho oblasti bez statusu území prostého nákazy virem newcastleské choroby bez očkování do členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy virem newcastleské choroby bez očkování pouze tehdy, pokud jsou splněny požadavky uvedené v článcích 59 až 61 pro určitou komoditu a uvedená zvířata a násadová vejce splňují následující požadavky týkající se nákazy virem newcastleské choroby:

a)

v případě ptáků chovaných v zajetí:

i)

zvířata nejsou očkována proti nákaze virem newcastleské choroby;

ii)

zvířata byla izolována po dobu 14 dnů před odesláním, a to buď v zařízení původu pod dozorem úředního veterinárního lékaře, nebo ve schváleném karanténním zařízení, ve kterém:

žádní ptáci chovaní v zajetí nebyli očkováni proti nákaze virem newcastleské choroby v průběhu posledních 21 dnů před odesláním,

žádní další ptáci nebyli přivezeni během posledních 21 dnů před odesláním,

nebylo provedeno žádné očkování v karanténním zařízení;

iii)

zvířata byla v průběhu posledních 14 dnů před odesláním s negativními výsledky podrobena sérologickým vyšetřením k zjištění protilátek proti viru newcastleské choroby, která byla provedena na vzorcích krve na úrovni, jež umožňuje odhalit nákazu při prevalenci 5 % s 95 % spolehlivostí;

b)

v případě násadových vajec ptáků chovaných v zajetí:

i)

zvířata nejsou očkována proti nákaze virem newcastleské choroby;

ii)

pocházejí z hejn, která:

buď

nejsou očkována proti nákaze virem newcastleské choroby,

nebo

jsou očkována proti nákaze virem newcastleské choroby pomocí inaktivovaných očkovacích látek,

nebo

byla očkována proti nákaze virem newcastleské choroby pomocí živých očkovacích látek, které splňují kritéria uvedená v příloze VI, a očkování bylo provedeno alespoň 30 dnů před sběrem násadových vajec.

KAPITOLA 6

Požadavky na přemísťování chovaných suchozemských zvířat do uzavřených zařízení

Článek 63

Požadavky na přemísťování chovaných suchozemských zvířat z jiných než uzavřených zařízení do uzavřeného zařízení

1.   Provozovatelé přemístí chovaná suchozemská zvířata jiná než primáty, jež pocházejí z jiných než uzavřených zařízení, do uzavřeného zařízení pouze v souladu s těmito požadavky:

a)

zvířata jsou podrobena karanténě po dobu odpovídající nákazám uvedeným na seznamu pro druh, který má být přemístěn, a to v každém případě alespoň 30 dnů, přičemž po tuto dobu jsou zvířata chována:

buď

i)

před přemístěním ve schváleném karanténním zařízení nebo v karanténním zařízení jiného uzavřeného zařízení;

nebo

ii)

po přemístění v karanténním zařízení uzavřeného zařízení konečného určení;

b)

zvířata nevykazují v době přemístění žádné klinické příznaky nákaz uvedených na seznamu pro daný druh ani podezření na ně;

c)

zvířata splňují požadavky na identifikaci stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, příslušné pro daný druh;

d)

zvířata splňují požadavky na očkování, léčbu nebo vyšetření stanovené v tomto nařízení, které se vztahují na přemísťování zvířat.

2.   Provozovatelé přemístí chované primáty do uzavřeného zařízení pouze v souladu s pravidly, která jsou alespoň stejně přísná jako pravidla uvedená v Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) z roku 2018 v článcích 5.9.1 až 5.9.5 s ohledem na karanténní opatření vztahující se na primáty a v článku 6.12.4 s ohledem na karanténní požadavky na primáty z nekontrolovaného prostředí, a toto přemístění bylo povoleno

a)

příslušným orgánem členského státu, pokud jde o přemístění v rámci daného členského státu,

nebo

b)

souhlasem příslušného orgánu členského státu původu a příslušného orgánu členského státu určení, pokud jde o přemístění do jiného členského státu.

Článek 64

Požadavky na přemísťování chovaných suchozemských zvířat z uzavřených zařízení do uzavřených zařízení v jiných členských státech

1.   Provozovatelé přemístí chovaná suchozemská zvířata z uzavřeného zařízení do uzavřeného zařízení v jiném členském státě pouze tehdy, pokud tato zvířata nepředstavují významné riziko šíření nákaz, v souvislosti s nimiž jsou tato zvířata uvedena na seznamu, na základě výsledků plánu dozoru vztahujícího se na tato zvířata.

2.   Provozovatelé přemístí chovaná zvířata, která náleží do čeledi Antilocapridae, Bovidae, Camelidae, Cervidae, Giraffidae, Moschidae nebo Tragulidae, do jiného členského státu nebo jeho oblasti pouze v souladu alespoň s jedním z požadavků pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

3.   Odchylně od odstavce 2 může příslušný orgán členského státu původu povolit přemístění těchto zvířat, která nesplňují alespoň jeden z požadavků stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, do jiného členského státu nebo jeho oblasti

a)

se statusem území prostého nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že tato přemístění jsou povolena na základě podmínek uvedených v čl. 43 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

nebo

b)

bez statusu území prostého nákazy a bez schváleného eradikačního programu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že jsou tato přemístění povolena. Stanoví-li členský stát určení podmínky pro povolení tohoto přemístění, musí být těmito podmínkami některá z podmínek stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 5 až 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

KAPITOLA 7

Zvláštní pravidla a výjimky

Článek 65

Zvláštní pravidla pro přemísťování cirkusů a představení se zvířaty do jiných členských států

1.   Provozovatelé cirkusů a představení se zvířaty přemístí své cirkusy a představení se zvířaty do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li splněny tyto požadavky:

a)

poskytnou příslušnému orgánu v členském státě, kde se cirkus nebo představení se zvířaty nachází, plán cesty pro zamýšlené přemístění do jiného členského státu alespoň 10 pracovních dnů před odjezdem;

b)

doklad o přemísťování uvedený v článku 77 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, který doprovází všechna přemísťovaná zvířata, je řádně aktualizován;

a

i)

individuální identifikační doklad pro každého přemísťovaného psa, kočku a fretku, který je uveden v článku 71 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, je řádně vyplněn údaji v souladu s čl. 53 písm. b) body i) a ii);

ii)

identifikační doklad pro přemísťovanou skupinu chovaných ptáků podle článku 79 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 je řádně aktualizován;

c)

během posledních 12 měsíců před odjezdem:

i)

skot, ovce, kozy, velbloudovití a jelenovití s negativními výsledky podstoupili vyšetření na nákazu patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 1 přílohy I;

ii)

skot, kozy a jelenovití podstoupili s negativními výsledky vyšetření na nákazu komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 1 přílohy I;

iii)

holubi byli očkováni proti nákaze virem newcastleské choroby;

d)

všechna zvířata, která jsou součástí cirkusů a představení se zvířaty, byla prohlédnuta úředním veterinárním lékařem během období 10 pracovních dnů před odjezdem cirkusu nebo představení se zvířaty a byla shledána klinicky zdravými, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu pro daný druh nebo kategorii zvířat.

2.   Provozovatelé cirkusů a představení se zvířaty přemístí chovaná zvířata, která náleží do čeledi Antilocapridae, Bovidae, Camelidae, Cervidae, Giraffidae, Moschidae nebo Tragulidae, do jiného členského státu nebo jeho oblasti pouze v souladu alespoň s jedním z požadavků pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

3.   Odchylně od odstavce 2 může příslušný orgán členského státu původu povolit přemístění těchto zvířat, která nesplňují alespoň jeden z požadavků stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, do jiného členského státu nebo jeho oblasti

a)

se statusem území prostého nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že tato přemístění jsou povolena na základě podmínek uvedených v čl. 43 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

nebo

b)

bez statusu území prostého nákazy a bez schváleného eradikačního programu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že jsou tato přemístění povolena. Stanoví-li členský stát určení podmínky pro povolení tohoto přemístění, musí být těmito podmínkami některá z podmínek stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 5 až 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

Článek 66

Povinnost příslušného orgánu v souvislosti s přemísťováním cirkusů a představení se zvířaty do jiných členských států

Příslušný orgán členského státu původu potvrdí podpisem a razítkem plán cesty uvedený v čl. 65 odst. 1 písm. a) v případě, že:

a)

cirkus nebo představení se zvířaty nepodléhá žádnému veterinárnímu omezení vztahujícímu se k nákaze uvedené na seznamu pro druh zvířete chovaného v tomto cirkuse nebo pro účely představení se zvířaty;

b)

jsou dodrženy veterinární požadavky stanovené v článku 65;

c)

všechny identifikační doklady doprovázející zvířata během přemísťování cirkusu a představení se zvířaty jsou řádně aktualizovány a zvířata splňují požadavky na očkování, léčbu nebo vyšetření, které jsou stanoveny v tomto nařízení a vztahují se na přemísťování příslušných druhů.

Článek 67

Požadavky na přemísťování ptáků chovaných v zajetí určených pro výstavy

1.   Provozovatelé přemístí ptáky chované v zajetí na výstavu v jiném členském státě pouze tehdy, pokud tato zvířata splňují podmínky stanovené v článku 59.

2.   Provozovatel výstavy, vyjma výstav dravých ptáků spojených s lovem za letu, zajistí, aby:

a)

vstup zvířat na výstavu byl omezen na ptáky chované v zajetí, kteří jsou k účasti na výstavě předem registrováni;

b)

vstup ptáků na výstavu, kteří pocházejí ze zařízení nacházejících se v členském státě, kde se výstava pořádá, neohrozil nákazový status ptáků účastnících se výstavy tím, že

buď

i)

bude požadován stejný nákazový status pro všechny ptáky chované v zajetí, kteří se budou výstavy účastnit;

nebo

ii)

ptáci chovaní v zajetí, kteří pocházejí z členského státu, kde se výstava koná, budou drženi v oddělených prostorách nebo ohradách stranou od ptáků chovaných v zajetí pocházejících z jiných členských států;

c)

veterinární lékař

i)

provedl kontroly totožnosti ptáků chovaných v zajetí účastnících se výstavy před jejich vstupem na výstavu;

ii)

sledoval klinické podmínky ptáků po vstupu na výstavu a během výstavy.

3.   Provozovatelé zajistí, aby ptáci chovaní v zajetí, kteří byli přemístěni na výstavu v souladu s odstavci 1 a 2, byli z těchto výstav přemístěni do jiného členského státu pouze tehdy, splňují-li jeden z následujících požadavků:

a)

zvířata jsou doprovázena veterinárním osvědčením v souladu s článkem 81;

nebo

b)

v případě ptáků chovaných v zajetí jiných než dravých ptáků, kteří se zúčastnili výstavy spojené s lovem za letu, jsou zvířata doprovázena prohlášením vydaným veterinárním lékařem podle odst. 2 písm. c), které uvádí, že nákazový status ptáků potvrzený v původním veterinárním osvědčení v souladu s článkem 81 nebyl v průběhu výstavy ohrožen, jakož i platným původním veterinárním osvědčením v souladu s článkem 81 vydaným příslušným orgánem členského státu původu pro přemísťování ptáků chovaných v zajetí na výstavu, které je k uvedenému prohlášení přiloženo;

nebo

c)

co se týče dravých ptáků, kteří se zúčastnili výstavy spojené s lovem za letu, zvířata jsou doprovázena platným původním veterinárním osvědčením v souladu s článkem 81 vydaným příslušným orgánem členského státu původu pro přemístění těchto dravých ptáků na danou výstavu spojenou s lovem za letu, pokud jsou přemístěni zpět do členského státu původu.

4.   Veterinární lékař uvedený v odst. 2 písm. c) vydá prohlášení uvedené v odst. 3 písm. b) pouze tehdy, pokud:

a)

jsou zvířata přemístěna zpět do členského státu původu;

b)

byla přijata opatření, aby zamýšlené přemístění ptáků chovaných v zajetí do členského státu původu bylo dokončeno během období platnosti původního veterinárního osvědčení v souladu s článkem 81 vydaného příslušným orgánem členského státu původu pro přemístění těchto ptáků chovaných v zajetí na výstavu;

c)

byly splněny podmínky uvedené v odst. 2 písm. b).

Článek 68

Zvláštní požadavky na přemísťování poštovních holubů na sportovní akce v jiném členském státě

Provozovatelé přemístí poštovní holuby na sportovní akce v jiném členském státě pouze tehdy, splňují-li tato zvířata podmínky stanovené v článku 59.

KAPITOLA 8

Veterinární osvědčení a hlášení přemísťování

Oddíl 1

Požadavky na veterinární certifikaci

Článek 69

Odchylka týkající se přemísťování chovaných koňovitých do jiných členských států

Požadavky na veterinární certifikaci v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 se nepoužijí na přemísťování registrovaných koňovitých do jiného členského státu, pokud:

a)

příslušný orgán členského státu původu schválil tuto odchylku;

b)

příslušný orgán členského státu určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že tato přemístění jsou schválena za podmínek uvedených v písmenech c) a d);

c)

koňovití chovaní a přemísťovaní na příslušných územích členského státu původu a členského státu určení splňují alespoň veterinární požadavky na přemísťování chovaných koňovitých do jiných členských států, a zejména dodatečné veterinární požadavky stanovené v článku 22;

d)

příslušný orgán členského státu původu a příslušný orgán členského státu určení mají zavedené systémy k zajištění sledovatelnosti chovaných koňovitých přemísťovaných na základě podmínek uvedených v tomto článku.

Článek 70

Odchylka týkající se přemísťování suchozemských zvířat, která jsou součástí cirkusů a představení se zvířaty, do jiných členských států

Požadavky na veterinární certifikaci v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 se nepoužijí na přemísťování suchozemských zvířat, která jsou součástí cirkusů a představení se zvířaty, do jiného členského státu.

Článek 71

Veterinární osvědčení pro určitá chovaná suchozemská zvířata

1.   Provozovatelé přemístí ptáky chované v zajetí, včely, čmeláky (kromě čmeláků ze schválených zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí), primáty, psy, kočky, fretky nebo jiné masožravce do jiného členského státu pouze tehdy, pokud jsou doprovázeni veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem členského státu původu.

2.   Odchylně od odstavce 1 mohou provozovatelé přemísťovat ptáky chované v zajetí z výstav zpět do členského státu jejich původu v souladu s čl. 67 odst. 3.

3.   Odchylně od odstavce 1 může veterinární osvědčení vydané příslušným orgánem členského státu původu pro přemístění dravých ptáků ze zařízení v členském státě původu na výstavu spojenou s lovem za letu v jiném členském státě doprovázet tyto dravé ptáky během jejich návratu z uvedené výstavy do členského státu původu, pokud přemístění probíhá v období platnosti uvedeného osvědčení.

Článek 72

Veterinární osvědčení pro násadová vejce ptáků chovaných v zajetí

Provozovatelé přemístí násadová vejce ptáků chovaných v zajetí do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li doprovázena veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem členského státu původu.

Oddíl 2

Obsah veterinárních osvědčení pro chovaná suchozemská zvířata a násadová vejce

Článek 73

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro chovaný skot

1.   Veterinární osvědčení pro chovaný skot, vyjma chovaného skotu uvedeného v odstavci 2, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 10 a v příslušných případech v článcích 11, 12 a 13.

2.   Veterinární osvědčení pro chovaný skot přemísťovaný na okamžitou porážku na jatkách v jiném členském státě buď přímo, nebo po svodu, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 14.

Článek 74

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro chované ovce a kozy

1.   Veterinární osvědčení pro chované ovce a kozy, vyjma chovaných ovcí a koz uvedených v odstavcích 2 a 3, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodu 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými:

a)

v případě ovcí, vyjma nekastrovaných samců ovcí, v čl. 15 odst. 1 a 2;

b)

v případě koz v čl. 15 odst. 1 a 3;

c)

v případě nekastrovaných samců ovcí v čl. 15 odst. 1, 2 a 4;

d)

v příslušných případech v článku 17.

2.   Veterinární osvědčení pro chované ovce a kozy přemísťované do jiného členského státu nebo jeho oblasti se schváleným eradikačním programem pro nákazu patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými:

a)

v čl. 15 odst. 1 písm. a), b) a d) až h);

b)

buď v čl. 15 odst. 1 písm. c), nebo v článku 16;

c)

v příslušných případech v článku 17.

3.   Veterinární osvědčení pro chované ovce a kozy přemísťované na okamžitou porážku na jatkách v jiném členském státě buď přímo, nebo po svodu, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 18.

Článek 75

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro chovaná prasata

1.   Veterinární osvědčení pro chovaná prasata, vyjma chovaných prasat uvedených v odstavci 2, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 19 a v příslušných případech v článku 20.

2.   Veterinární osvědčení pro chovaná prasata přemísťovaná na okamžitou porážku na jatkách v jiném členském státě buď přímo, nebo po svodu, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 21.

Článek 76

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro chované koňovité

1.   Veterinární osvědčení pro chované koňovité, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 22.

2.   Veterinární osvědčení uvedené v odstavci 1

a)

se vydává pro jednotlivé koňovité;

nebo

b)

může být vydáno pro zásilku koňovitých

i)

odeslanou přímo do jiného členského státu bez jakéhokoli svodu;

nebo

ii)

přepravovanou na okamžitou porážku na jatkách v jiném členském státě buď přímo, nebo po svodu.

Článek 77

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro chované velbloudovité

1.   Veterinární osvědčení pro chované velbloudovité, vyjma chovaných velbloudovitých uvedených v odstavci 2, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 23 a v příslušných případech v článku 24.

2.   Veterinární osvědčení pro chované velbloudovité přemísťované na okamžitou porážku na jatkách v jiném členském státě buď přímo, nebo po svodu, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 25.

Článek 78

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro chované jelenovité

1.   Veterinární osvědčení pro chované jelenovité, vyjma chovaných jelenovitých uvedených v odstavci 2, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 26 a v příslušných případech v článku 27.

2.   Veterinární osvědčení pro chované jelenovité přemísťované na okamžitou porážku na jatkách v jiném členském státě buď přímo, nebo po svodu, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 28.

Článek 79

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro ostatní chované kopytníky

1.   Veterinární osvědčení pro ostatní chované kopytníky, vyjma ostatních chovaných kopytníků uvedených v odstavci 2, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 29 a v příslušných případech v článku 30.

2.   Veterinární osvědčení pro ostatní chované kopytníky přemísťované na okamžitou porážku na jatkách v jiném členském státě buď přímo, nebo po svodu, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 31.

Článek 80

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro drůbež

Veterinární osvědčení pro drůbež, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v bodě 1 části 1 přílohy VIII a osvědčení souladu s požadavky stanovenými:

a)

v případě plemenné drůbeže a užitkové drůbeže v článku 34, případně v článcích 41 a 42 pro konkrétní kategorii drůbeže;

b)

v případě drůbeže určené k porážce v článku 35, případně v článcích 41 a 42 pro konkrétní kategorii drůbeže;

c)

v případě jednodenních kuřat v článku 36, případně v článcích 41 a 42 pro konkrétní kategorii drůbeže;

d)

v případě méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáků nadřádu běžci v článku 37, případně v článcích 41 a 42 pro konkrétní kategorii drůbeže.

Článek 81

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro ptáky chované v zajetí

1.   Veterinární osvědčení pro ptáky chované v zajetí, vyjma těchto ptáků uvedených v odstavcích 2 a 3, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 71 odst. 1, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 59, případně v článcích 61 a 62 pro konkrétní kategorii ptáků.

2.   Veterinární osvědčení pro ptáky chované v zajetí určené pro výstavy, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 71 odst. 1, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v čl. 67 odst. 1.

3.   Veterinární osvědčení pro poštovní holuby, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 71 odst. 1, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 68.

Článek 82

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro násadová vejce drůbeže

Veterinární osvědčení pro násadová vejce drůbeže, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 161 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 2 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými:

a)

v případě násadových vajec drůbeže, vyjma vajec uvedených v čl. 38 písm. b) a c), případně v článcích 41 a 42 pro konkrétní kategorii vajec;

b)

v případě méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáků nadřádu běžci v článku 39, případně v článcích 41 a 42 pro konkrétní kategorii vajec;

c)

v případě vajec drůbeže prostých specifikovaných patogenních původců v článku 40.

Článek 83

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro násadová vejce ptáků chovaných v zajetí

Veterinární osvědčení pro násadová vejce ptáků chovaných v zajetí, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s článkem 72, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 2 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 60 a v příslušných případech v článcích 61 a 62 pro konkrétní kategorii vajec.

Článek 84

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro včely a čmeláky

1.   Veterinární osvědčení pro včely, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 71 odst. 1, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 48 a v příslušných případech v článcích 49 a 50.

2.   Veterinární osvědčení pro čmeláky (kromě čmeláků ze schválených zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí), které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 71 odst. 1, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 51.

Článek 85

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro primáty

Veterinární osvědčení pro primáty, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 71 odst. 1, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 47.

Článek 86

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro psy, kočky a fretky

1.   Veterinární osvědčení pro psy, kočky a fretky, vyjma psů, koček a fretek uvedených v odstavci 2, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 71 odst. 1, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 53 a v příslušných případech v článku 54.

2.   Veterinární osvědčení pro psy, kočky a fretky chované jako zvířata v zájmovém chovu, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 71 odst. 1, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1, osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 55 a v příslušných případech v článku 56 a odkaz na identifikační doklad uvedený v článku 71 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035.

Článek 87

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro jiné masožravce

Veterinární osvědčení pro jiné masožravce, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 71 odst. 1, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 58.

Článek 88

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro suchozemská zvířata přemísťovaná z uzavřeného zařízení do uzavřeného zařízení v jiném členském státě

Veterinární osvědčení pro suchozemská zvířata přemísťovaná z uzavřeného zařízení do uzavřeného zařízení v jiném členském státě, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 nebo s čl. 71 odst. 1 tohoto nařízení, obsahuje obecné informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 1 a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v článku 64.

Oddíl 3

Požadavky na veterinární certifikaci pro konkrétní typy přemísťování chovaných suchozemských zvířat

Článek 89

Veterinární certifikace pro přemísťování kopytníků a drůbeže prostřednictvím zařízení provádějících svody

Příslušný orgán vydá veterinární osvědčení uvedené v článcích 73 až 80 pro přemísťování kopytníků a drůbeže, kteří jsou podrobeni svodům, do jiného členského státu tímto způsobem:

a)

kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly a vyšetření v souladu s čl. 91 odst. 1 se provedou před vydáním prvního veterinárního osvědčení uvedeného v článcích 73 až 80, a to

buď

i)

v zařízení původu, pokud jsou zvířata určena

k přímému přemístění do zařízení schváleného ke svodům v členském státě tranzitu,

nebo

ke svodu v dopravním prostředku v členském státě původu, aby byla přemístěna přímo do jiného členského státu;

nebo

ii)

v zařízení schváleném ke svodům, kde byla zvířata shromážděna v členském státě původu k odeslání do jiného členského státu;

nebo

iii)

v zařízení schváleném ke svodům v členském státě tranzitu, pokud byla zvířata podrobena svodu v tomto členském státě;

b)

veterinární osvědčení uvedené v článcích 73 až 80 je dokončeno na základě úředních informací, které:

i)

má k dispozici osvědčující úřední veterinární lékař, jenž provedl kontroly a vyšetření uvedené v písm. a) bodech i) a ii) v členském státě původu;

nebo

ii)

jsou poskytnuty v prvním nebo druhém veterinárním osvědčení uvedeném v článcích 73 až 80, které má k dispozici osvědčující úřední veterinární lékař, jenž provedl kontroly a vyšetření uvedené v písm. a) bodě iii) v členském státě tranzitu, který byl navštíven.

Článek 90

Veterinární certifikace pro chované kopytníky a drůbež určené k vývozu do třetích zemí během jejich přemísťování z členského státu původu přes území jiných členských států k vnější hranici Unie

Provozovatelé zajistí, aby chovaní kopytníci a drůbež určení k vývozu do třetí země, kteří jsou přepravováni k vnější hranici Unie přes jiný členský stát, byli doprovázeni veterinárními osvědčeními, ve kterých je potvrzeno, že:

i)

zvířata vyhovují alespoň požadavkům v souladu s touto kapitolou, pokud jde o přemísťování chovaných kopytníků nebo drůbeže určených k porážce v členském státě, kde se nachází výstupní místo;

a

ii)

v případě zvířat druhů uvedených na seznamu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) zvířata vyhovují alespoň článku 33, když se výstupní místo nachází v členském státě nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24).

Oddíl 4

Pravidla týkající se odpovědnosti příslušného orgánu za veterinární certifikaci

Článek 91

Odpovědnost příslušného orgánu za veterinární certifikaci

1.   Před podpisem veterinárního osvědčení provede úřední veterinární lékař následující typy kontrol dokladů, kontrol totožnosti a fyzických kontrol a vyšetření, aby ověřil soulad s požadavky:

a)

pokud jde o chované kopytníky, kontrolu totožnosti a klinické vyšetření zvířat v zásilce za účelem zjištění klinických příznaků nákaz uvedených na seznamu pro daný druh nebo za účelem zjištění podezření na ně;

b)

pokud jde o plemennou drůbež, užitkovou drůbež a méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáků nadřádu běžci, kontrolu dokladů, pokud jde o zdravotní záznamy a záznamy o produkci uchovávané v zařízení, kontrolu totožnosti zvířat v zásilce a klinickou prohlídku hejna původu a zvířat v zásilce za účelem zjištění klinických příznaků nákaz uvedených na seznamu pro daný druh nebo podezření na ně;

c)

pokud jde o drůbež určenou k porážce, kontrolu dokladů, pokud jde o zdravotní záznamy a záznamy o produkci uchovávané v zařízení, kontrolu totožnosti zvířat v zásilce a klinickou prohlídku hejna původu za účelem zjištění klinických příznaků nákaz uvedených na seznamu pro daný druh nebo podezření na ně;

d)

pokud jde o jednodenní kuřata, kontrolu dokladů, pokud jde o zdravotní záznamy a záznamy o produkci uchovávané v zařízení, u hejna původu za účelem zjištění klinických příznaků nákaz uvedených na seznamu pro daný druh nebo podezření na ně;

e)

pokud jde o ptáky chované v zajetí:

i)

kontrolu totožnosti zvířat v zásilce;

ii)

kontrolu dokladů, pokud jde o zdravotní záznamy a záznamy o produkci uchovávané v zařízení, a klinickou prohlídku hejna původu a zvířat v zásilce za účelem zjištění klinických příznaků nákaz uvedených na seznamu pro daný druh nebo podezření na ně;

f)

pokud jde o násadová vejce drůbeže, kontrolu dokladů, pokud jde o zdravotní záznamy a záznamy o produkci uchovávané v zařízení, u hejna původu a případně záznamů uchovávaných v líhni, ze které jsou vejce odesílána, kontrolu totožnosti násadových vajec a

buď

i)

klinickou prohlídku hejna původu za účelem zjištění klinických příznaků nákaz uvedených na seznamu pro daný druh nebo podezření na ně,

nebo

ii)

měsíční veterinární prohlídky zdravotního stavu hejna původu a hodnocení jeho současného nákazového statusu podle aktuálních informací dodaných provozovatelem;

g)

pokud jde o násadová vejce ptáků chovaných v zajetí, kontrolu dokladů, pokud jde o zdravotní záznamy a záznamy o produkci uchovávané v zařízení, kontrolu totožnosti násadových vajec a klinickou prohlídku hejna původu za účelem zjištění klinických příznaků nákaz uvedených na seznamu pro daný druh nebo podezření na ně;

h)

pokud jde o včely a čmeláky, kontrolu totožnosti a

buď

i)

vizuální prohlídku zvířat, jejich obalů a jakýchkoli doprovázejících krmiv nebo jiného materiálu za účelem zjištění výskytu moru včelího plodu, lesknáčka úlového (Aethina tumida) a roztoče Tropilaelaps spp. u včel nebo lesknáčka úlového (Aethina tumida) u čmeláků,

nebo

ii)

pokud jde o včelí královny, které mají být certifikovány v rámci odchylky stanovené v článku 49, kontrolu dokladů, pokud jde o záznamy měsíčních veterinárních prohlídek během období produkce, vizuální kontrolu jejich jednotlivých přepravek za účelem ověření maximálního počtu doprovázejících včel na přepravku a vizuální prohlídku zvířat, jejich obalů a jakýchkoli doprovázejících krmiv nebo jiného materiálu za účelem zjištění výskytu moru včelího plodu, lesknáčka úlového (Aethina tumida) a roztoče Tropilaelaps spp.;

i)

pokud jde o primáty, kontrolu dokladů, pokud jde o zdravotní záznamy, kontrolu totožnosti a klinické vyšetření, a není-li to možné, klinickou prohlídku zvířete (zvířat) v zásilce za účelem zjištění klinických příznaků nákaz uvedených na seznamu pro daný druh nebo za účelem zjištění podezření na ně;

j)

pokud jde o psy, kočky, fretky a jiné masožravce, kontrolu totožnosti a klinické vyšetření, a není-li to možné, klinickou prohlídku zvířat v zásilce za účelem zjištění klinických příznaků nákaz uvedených na seznamu pro daný druh nebo za účelem zjištění podezření na ně;

k)

pokud jde o suchozemská zvířata z uzavřeného zařízení, která jsou přemísťována do uzavřeného zařízení v jiném členském státě, kontrolu dokladů, pokud jde o zdravotní záznamy, kontrolu totožnosti a klinické vyšetření, a není-li to možné, klinickou prohlídku zvířat v zásilce za účelem zjištění klinických příznaků nákaz uvedených na seznamu pro daný druh nebo za účelem zjištění podezření na ně.

2.   Úřední veterinární lékař provede kontroly dokladů, kontroly totožnosti a fyzické kontroly a vyšetření uvedené v odstavci 1 a vydá veterinární osvědčení:

a)

během posledních 24 hodin před odesláním ze zařízení původu, nebo v příslušných případech ze zařízení schváleného pro svody, pokud jde o chované kopytníky kromě koňovitých;

b)

během posledních 48 hodin před odesláním ze zařízení původu, pokud jde o koňovité, nebo v případě koňovitých uvedených v čl. 92 odst. 2 během posledního pracovního dne před odesláním;

c)

během posledních 48 hodin před odesláním ze zařízení původu, pokud jde o plemennou drůbež, užitkovou drůbež, méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáků nadřádu běžci a ptáky chované v zajetí;

d)

během posledních 5 dnů před odesláním ze zařízení původu, pokud jde o drůbež určenou k porážce;

e)

během posledních 24 hodin před odesláním ze zařízení původu, pokud jde o jednodenní kuřata;

f)

pokud jde o násadová vejce drůbeže:

i)

během posledních 72 hodin před odesláním násadových vajec ze zařízení původu v případě kontrol dokladů, kontrol totožnosti, klinické prohlídky hejna původu a hodnocení jeho současného nákazového statusu podle aktuálních informací dodaných provozovatelem;

ii)

během posledních 31 dnů před odesláním násadových vajec ze zařízení původu v případě měsíčních veterinárních prohlídek hejna původu;

g)

během posledních 48 hodin před odesláním ze zařízení původu, pokud jde o násadová vejce ptáků chovaných v zajetí;

h)

během posledních 48 hodin před odesláním ze zařízení původu, pokud jde o včely a čmeláky, a během posledních 24 hodin před odesláním ze zařízení původu, pokud jde o včelí královny, které mají být certifikovány v rámci odchylky;

i)

během posledních 48 hodin před odesláním ze zařízení původu, pokud jde o primáty;

j)

během posledních 48 hodin před odesláním ze zařízení původu, pokud jde o psy, kočky, fretky a jiné masožravce;

k)

během posledních 48 hodin před odesláním ze zařízení původu, pokud jde o suchozemská zvířata přemísťovaná z uzavřeného zařízení do uzavřeného zařízení v jiném členském státě.

3.   Veterinární osvědčení platí po dobu 10 dnů od data vydání, aniž jsou dotčeny odchylky stanovené podle článku 92.

Článek 92

Odchylka od doby platnosti veterinárního osvědčení

1.   Odchylně od čl. 91 odst. 3 může být v případě přepravy zvířat po vnitrozemských vodních cestách/po moři lhůta 10 dnů pro platnost veterinárního osvědčení prodloužena o dobu trvání cesty po vnitrozemských vodních cestách/po moři.

2.   Rovněž odchylně od čl. 91 odst. 3 platí osvědčení pro koňovité uvedené v čl. 76 odst. 2 písm. a) po dobu 30 dnů, pokud:

a)

koňovitý, který má být přemístěn, je doprovázen jednotným celoživotním identifikačním dokladem v souladu s čl. 114 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/429, jenž zahrnuje validační známku vydanou příslušným orgánem nebo subjektem, který byl touto činností pověřen, na období nepřesahující 4 roky, aby se doložilo, že dané zvíře obvykle pobývá v zařízení uznaném příslušným orgánem jako zařízení s nízkým rizikem pro zdraví v důsledku častých veterinárních návštěv, dodatečných kontrol totožnosti a zdravotních vyšetření a v důsledku toho, že v zařízení s výjimkou zvlášť určených a oddělených prostor nedochází k přirozené plemenitbě;

nebo

b)

registrovaný koňovitý, který má být přemístěn, je doprovázen jednotným celoživotním identifikačním dokladem v souladu s čl. 114 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/429, jenž zahrnuje licenci vydanou na období nepřesahující 4 roky buď pro účast v jezdeckých soutěžích pořádaných vnitrostátní pobočkou Fédération Equestre Internationale, nebo pro účast v závodech pořádaných příslušným orgánem pro závody, a jenž dokládá alespoň dvě návštěvy veterinárního lékaře ročně, včetně návštěv potřebných k provedení pravidelného očkování proti influenze koní a vyšetření vyžadovaných pro účely přemísťování do jiných členských států nebo třetích zemí.

3.   Během období platnosti je osvědčení uvedené v odstavci 2 dostatečné pro

a)

více vstupů do jiných členských států;

b)

návrat do zařízení odeslání v něm uvedeného.

Oddíl 5

Podrobná pravidla pro hlášení přemísťování chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec do jiných členských států

Článek 93

Hlášení přemísťování čmeláků ze schválených zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí mezi členskými státy provozovateli předem

Co se týče čmeláků ze schválených zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí, kteří jsou přemísťováni do jiného členského státu, provozovatel zařízení původu předem ohlásí příslušnému orgánu členského státu původu odeslání těchto čmeláků.

Článek 94

Hlášení ze strany provozovatelů cirkusů a představení se zvířaty předem, když zamýšlejí přemístit chovaná suchozemská zvířata mezi členskými státy

Co se týče cirkusů a představení se zvířaty, které jsou přemísťovány do jiného členského státu, provozovatel cirkusů a představení se zvířaty ohlásí příslušnému orgánu členského státu původu odjezd těchto cirkusů a představení se zvířaty alespoň 10 dnů předem.

Článek 95

Hlášení přemísťování násadových vajec ptáků chovaných v zajetí mezi členskými státy provozovateli předem

Co se týče násadových vajec ptáků chovaných v zajetí, která jsou přemísťována do jiného členského státu, provozovatel zařízení původu předem ohlásí příslušnému orgánu členského státu původu zamýšlené přemístění těchto zárodečných produktů.

Článek 96

Požadavky na informace týkající se provozovatelů s ohledem na hlášení přemísťování chovaných suchozemských zvířat do jiných členských států

Provozovatelé podávající hlášení příslušnému orgánu ve svém členském státě původu v souladu s článkem 152 nařízení (EU) 2016/429 poskytnou tomuto příslušnému orgánu o každé zásilce chovaných suchozemských zvířat, která má být přemístěna do jiného členského státu, informace stanovené v:

a)

příloze VIII části 1 bodě 1 písm. a) až d), pokud jde o chovaná suchozemská zvířata kromě čmeláků ze schválených zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí, která mají být přemístěna do jiného členského státu;

b)

části 2 přílohy VIII, pokud jde o čmeláky ze schválených zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí.

Článek 97

Požadavky na informace týkající se příslušného orgánu s ohledem na hlášení přemísťování chovaných suchozemských zvířat do jiných členských států

Příslušný orgán členského státu původu podávající hlášení příslušnému orgánu členského státu určení v souladu s čl. 153 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 poskytne o každé zásilce chovaných suchozemských zvířat, která má být přemístěna do jiného členského státu, informace stanovené v:

a)

příloze VIII části 1 bodě 1 písm. a) až d), pokud jde o chovaná suchozemská zvířata kromě čmeláků ze schválených zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí, která mají být přemístěna do jiného členského státu;

b)

části 2 přílohy VIII, pokud jde o čmeláky ze schválených zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí.

Článek 98

Hlášení přemísťování násadových vajec do jiných členských států

Provozovatelé podávající hlášení příslušnému orgánu ve svém členském státě původu v souladu s článkem 163 nařízení (EU) 2016/429 a článkem 95 tohoto nařízení poskytnou tomuto příslušnému orgánu o každé zásilce násadových vajec, která má být přemístěna do jiného členského státu, informace v souladu s přílohou VIII částí 1 bodem 2 písm. a) až e).

Článek 99

Nouzové postupy

V případě přerušení dodávky elektřiny a jiného narušení systému IMSOC dodrží příslušný orgán místa původu chovaných suchozemských zvířat nebo násadových vajec, které mají být přemístěny do jiného členského státu, pohotovostní opatření stanovená podle čl. 134 písm. d) nařízení (EU) 2017/625.

Článek 100

Určení regionů pro spravování hlášení přemísťování

Při určování regionů pro spravování hlášení přemísťování v souladu s články 97 a 98 členské státy zajistí, aby:

a)

všechny části jejich území pokrýval alespoň jeden region;

b)

za jednotlivé určené regiony odpovídal příslušný orgán oprávněný k veterinární certifikaci v uvedeném regionu;

c)

příslušný orgán odpovědný za určený region měl přístup k systému IMSOC;

d)

pracovníci příslušného orgánu odpovědného za určený region disponovali náležitými schopnostmi a znalostmi a absolvovali zvláštní odbornou přípravu nebo měli rovnocenné praktické zkušenosti s používáním systému IMSOC k vytváření, zpracovávání a předávání informací stanovených v článcích 97 a 98.

ČÁST III

PŘEMÍSŤOVÁNÍ VOLNĚ ŽIJÍCÍCH SUCHOZEMSKÝCH ZVÍŘAT

Článek 101

Požadavky na přemísťování volně žijících suchozemských zvířat do jiných členských států

1.   Provozovatelé přemístí volně žijící suchozemská zvířata z jejich stanoviště původu pouze tak, že je přímo naloží do dopravního prostředku a převezou na stanoviště nebo do zařízení v jiném členském státě, aniž by tato zvířata vstoupila do jakéhokoli zařízení v členském státě původu.

2.   Provozovatelé a dopravci zajistí, aby dopravní prostředky používané k přepravě volně žijících suchozemských zvířat (kromě včel a čmeláků) byly:

a)

konstruovány takovým způsobem, aby

i)

zvířata nemohla uniknout či vypadnout;

ii)

v dopravním prostředku byla možná vizuální prohlídka zvířat;

iii)

byl vyloučen nebo minimalizován únik živočišných výkalů, podestýlky nebo krmiva;

iv)

v případě ptáků byl vyloučen nebo minimalizován únik peří;

v)

v případě potřeby zvířata mohla být odchycena nebo přepravována pod sedativy;

b)

vyčištěny a vydezinfikovány ihned po každé přepravě zvířat nebo jakékoliv položky, která představuje riziko pro zdraví zvířat, a v případě potřeby vydezinfikovány znovu a v každém případě vysušeny nebo ponechány vyschnout před novou nakládkou zvířat.

3.   Provozovatelé a dopravci zajistí, aby kontejnery, ve kterých jsou volně žijící suchozemská zvířata (kromě včel a čmeláků) přepravována:

a)

vyhovovaly podmínkám uvedeným v bodě 2 písm. a);

b)

obsahovaly pouze volně žijící zvířata stejného druhu, která pocházejí ze stejného stanoviště;

c)

byly označeny popiskem, který označuje druh a počet zvířat;

d)

byly buď nepoužité nevratné kontejnery určené k tomuto účelu, které se použijí pouze jednou a poté jsou zničeny, nebo aby byly vyčištěny a vydezinfikovány po předchozím použití a vysušeny nebo ponechány vyschnout před dalším použitím.

4.   Provozovatelé přemístí volně žijící suchozemská zvířata z jejich stanoviště původu na stanoviště nebo do zařízení v jiném členském státě pouze tehdy, jsou-li splněny tyto dodatečné požadavky:

a)

většina zvířat v zásilce pobývala na stanovišti původu nejméně 30 dnů před odesláním, nebo od narození, pokud jsou mladší než 30 dnů, a během této doby nebyla v kontaktu s chovanými zvířaty s nižším nákazovým statusem nebo se zvířaty, která podléhají omezením přemísťování z veterinárních důvodů, nebo s chovanými zvířaty pocházejícími ze zařízení, které nesplňuje požadavky stanovené v písmeni b);

b)

veškerá zvířata, která vstoupí do Unie ze třetí země nebo území během posledních 30 dnů před odesláním zvířat uvedených v odstavci 1 a jsou umístěna do zařízení nacházejícího se na stanovišti, kde uvedená zvířata pobývají, jsou chována odděleně, aby se zabránilo přímému i nepřímému kontaktu se všemi dalšími zvířaty v uvedeném zařízení;

c)

tato zvířata pocházejí ze stanoviště, na kterém nebyly hlášeny následující nákazy během stanovených lhůt:

i)

nákaza virem vztekliny během posledních 30 dnů před odesláním;

ii)

nákaza patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis u volně žijících suchozemských zvířat druhů uvedených na seznamu pro tuto nákazu během posledních 42 dnů před odesláním;

iii)

nákaza komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u volně žijících suchozemských zvířat druhů uvedených na seznamu pro tuto nákazu během posledních 42 dnů před odesláním;

iv)

nákaza virem epizootického hemoragického onemocnění v oblasti o poloměru 150 km u volně žijících suchozemských zvířat druhů uvedených na seznamu pro tuto nákazu během posledních 2 let před odesláním;

v)

sněť slezinná u kopytníků během posledních 15 dnů před odesláním;

vi)

surra (Trypanosoma evansi) během posledních 30 dnů před odesláním;

d)

pokud tato zvířata náleží do čeledi Antilocapridae, Bovidae, Camelidae, Cervidae, Giraffidae, Moschidae nebo Tragulidae, stanoviště původu musí být v souladu alespoň s jedním z požadavků pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

e)

není známo, že by tato zvířata byla v kontaktu s volně žijícími suchozemskými zvířaty, která nesplňují požadavky stanovené v písmeni c), během posledních 30 dnů před odesláním.

5.   Odchylně od odst. 4 písm. d) může příslušný orgán členského státu původu povolit přemístění volně žijících suchozemských zvířat, která nesplňují alespoň jeden z požadavků stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 1 až 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, do jiného členského státu nebo jeho oblasti:

a)

se statusem území prostého nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že tato přemístění jsou povolena na základě podmínek uvedených v čl. 43 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

nebo

b)

bez statusu území prostého nákazy a schváleného eradikačního programu pro nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), pokud členský stát určení informoval Komisi a ostatní členské státy, že jsou tato přemístění povolena. Stanoví-li členský stát určení podmínky pro povolení tohoto přemístění, musí být těmito podmínkami některá z podmínek stanovených v příloze V části II kapitole 2 oddílu 1 bodech 5 až 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689.

Článek 102

Podrobnosti o obsahu veterinárního osvědčení pro volně žijící suchozemská zvířata

Veterinární osvědčení pro volně žijící suchozemská zvířata, které je vydáno příslušným orgánem členského státu původu v souladu s čl. 155 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/429, obsahuje obecné informace stanovené v bodě 3 přílohy VIII a osvědčení souladu s požadavky stanovenými v čl. 101 odst. 4 a v příslušných případech v čl. 101 odst. 5 tohoto nařízení.

Článek 103

Pravidla týkající se odpovědnosti příslušného orgánu za veterinární certifikaci pro přemísťování volně žijících suchozemských zvířat do jiných členských států

1.   Před podpisem veterinárního osvědčení podle článku 102 pro přemísťování volně žijících suchozemských zvířat provede úřední veterinární lékař následující typy kontrol totožnosti a vyšetření:

a)

prozkoumání dostupných informací, které prokazují, že jsou splněny požadavky stanovené v čl. 101 odst. 4;

b)

kontrolu totožnosti;

c)

klinické vyšetření, a není-li to možné, klinickou prohlídku zvířat v zásilce za účelem zjištění klinických příznaků nákaz uvedených na seznamu pro daný druh nebo za účelem zjištění podezření na ně.

2.   Úřední veterinární lékař provede kontrolu dokladů, kontrolu totožnosti, fyzickou kontrolu a vyšetření uvedené v odstavci 1 a vydá veterinární osvědčení v průběhu posledních 24 hodin před odesláním zásilky ze stanoviště.

3.   Veterinární osvědčení platí po dobu 10 dnů od data vydání.

4.   Odchylně od odstavce 3 může být v případě přepravy volně žijících suchozemských zvířat po vnitrozemských vodních cestách/po moři lhůta 10 dnů pro platnost veterinárního osvědčení prodloužena o dobu trvání cesty po vnitrozemských vodních cestách/po moři.

Článek 104

Požadavky na hlášení přemísťování volně žijících suchozemských zvířat do jiných členských států provozovateli předem

Jiní provozovatelé než dopravci, kteří přemísťují volně žijící suchozemská zvířata do jiného členského státu, uvědomí příslušný orgán členského státu původu alespoň 24 hodin před odjezdem zásilky.

Článek 105

Povinnosti provozovatelů s ohledem na hlášení přemísťování volně žijících suchozemských zvířat do jiných členských států

Pro účely hlášení uvedeného v čl. 155 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2016/429 jiní provozovatelé než dopravci, kteří přemísťují volně žijící suchozemská zvířata do jiného členského státu, poskytnou příslušnému orgánu členského státu původu informace stanovené v čl. 145 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 a v příloze VIII části 1 bodě 3 písm. a) až d) s ohledem na každou zásilku těchto zvířat, která mají být přemístěna do jiného členského státu.

Článek 106

Odpovědnost příslušného orgánu týkající se hlášení přemísťování chovaných suchozemských zvířat do jiných členských států

Příslušný orgán členského státu původu podávající hlášení příslušnému orgánu členského státu určení v souladu s čl. 155 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2016/429 poskytne o každé zásilce volně žijících suchozemských zvířat, která má být přemístěna do jiného členského státu, informace stanovené v příloze VIII části 1 bodě 3 písm. a) až d).

Článek 107

Nouzové postupy

V případě přerušení dodávky elektřiny a jiného narušení systému IMSOC dodrží příslušný orgán místa původu volně žijících suchozemských zvířat pohotovostní opatření stanovená podle čl. 134 písm. d) nařízení (EU) 2017/625.

ČÁST IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 108

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 21. dubna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2019.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1629 ze dne 25. července 2018, kterým se mění seznam nákaz uvedený v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 272, 31.10.2018, s. 11).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 308, 4.12.2018, s. 21).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status oblasti prosté nákazy pro určité nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy (viz strana 211 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5)  Směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (Úř. věst. L 121, 29.7.1964, s. 1977/64).

(6)  Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství (Úř. věst. L 46, 19.2.1991, s. 19).

(7)  Směrnice Rady 2009/156/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních pravidlech pro přesun koňovitých a jejich dovoz ze třetích zemí (Úř. věst. L 192, 23.7.2010, s. 1).

(8)  Směrnice Rady 2009/158/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 74).

(9)  Směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS (Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54).

(10)  Nařízení Komise (ES) č. 1739/2005 ze dne 21. října 2005, kterým se stanoví veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy (Úř. věst. L 279, 22.10.2005, s. 47).

(11)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci 2019/2035 ze dne 28. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 115).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1).

(13)  Rozhodnutí Komise 2003/24/ES ze dne 30. prosince 2002 o vývoji integrovaného počítačového veterinárního systému (Úř. věst. L 8, 14.1.2003, s. 44).

(14)  Rozhodnutí Komise 2004/292/ES ze dne 30. března 2004 o zavedení systému Traces a o změně rozhodnutí 92/486/EHS (Úř. věst. L 94, 31.3.2004, s. 63).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(16)  http://www.edqm.eu (poslední vydání)

(17)  Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (Úř. věst. L 54, 26.2.2011, s. 1).


PŘÍLOHA I

DIAGNOSTICKÉ METODY

Část 1

Nákaza patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis

1.

Sérologická vyšetření skotu, ovcí, koz a velbloudovitých:

a)

vyšetření na brucelózu s pufrovaným brucelovým antigenem;

b)

test reakce vazby komplementu (CFT);

c)

nepřímá enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (I-ELISA);

d)

test fluorescenční polarizace (FPA);

e)

kompetitivní enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (C-ELISA).

2.

Sérologická vyšetření prasat:

a)

vyšetření na brucelózu s pufrovaným brucelovým antigenem;

b)

test reakce vazby komplementu (CFT);

c)

nepřímá enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (I-ELISA);

d)

test fluorescenční polarizace (FPA);

e)

kompetitivní enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (C-ELISA).

3.

Brucelinový kožní test (BST) u ovcí, koz a prasat.

Část 2

Infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis)

1.

Kožní tuberkulinové testy:

a)

jednorázová nitrokožní tuberkulinace (SITT);

b)

srovnávací nitrokožní tuberkulinace (CITT).

2.

Test použitelný na krevní vzorky:

a)

test na interferon gama.

Část 3

Surra (Trypanosoma evansi)

Sérologická vyšetření:

a)

enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (ELISA) ke zjištění trypanozomiázy;

b)

rychlý aglutinační test na trypanozomiázu (CATT) při ředění séra 1:4.

Část 4

Enzootická leukóza skotu

Sérologická vyšetření:

a)

test krevních vzorků:

i)

imunodifuzní test v agarovém gelu (AGID);

ii)

blokující enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (B-ELISA);

iii)

nepřímá enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (I-ELISA);

b)

test vzorků mléka:

i)

nepřímá enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (I-ELISA).

Část 5

Infekční rinotracheitida skotu/infekční pustulární vulvovaginitida

 

Metody:

Neočkovaný skot

I-ELISA k prokázání viru BoHV-1 (1)

B-ELISA k prokázání glykoproteinu B (gB) (2)

Skot očkovaný pomocí gE deletované očkovací látky

B-ELISA k prokázání glykoproteinu E (gE) (3)

Část 6

Bovinní virová diarrhoea

1.

Přímé metody:

a)

polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí v reálném čase (RT-PCR v reálném čase);

b)

enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (ELISA) k prokázání antigenu viru bovinní virové diarrhoey (BVDV).

2.

Sérologická vyšetření:

a)

nepřímá enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (I-ELISA);

b)

blokující enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (B-ELISA).

Část 7

Infekce virem Aujeszkyho choroby

 

Metody:

Prasata

metoda ELISA k prokázání viru Aujeszkyho choroby (ADV) (4)

Prasata mladší než 4 měsíce, která se narodila samicím očkovaným gE deletovanou očkovací látkou

metoda ELISA k prokázání glykoproteinu E (gE) (5)

Část 8

Hřebčí nákaza

Test reakce vazby komplementu na hřebčí nákazu při ředění séra 1:5.

Část 9

Nakažlivá chudokrevnost koní

Sérologická vyšetření:

a)

imunodifuzní test v agarovém gelu (AGID);

b)

enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (ELISA) k prokázání nakažlivé chudokrevnosti koní.

Část 10

Venezuelská encefalomyelitida koní

1.

Sérologická vyšetření:

a)

test izolace viru k prokázání venezuelské encefalomyelitidy koní;

b)

hemaglutinačně inhibiční test k prokázání venezuelské encefalomyelitidy koní.

2.

Přímá metoda:

polymerázová řetězová reakce s reverzní transkripcí (RT-PCR) ke zjištění genomu viru venezuelské encefalomyelitidy koní.


(1)  enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (ELISA) pro zjištění protilátek proti celému viru BoHV-1.

(2)  ELISA pro zjištění protilátek proti glykoproteinu B (gB) BoHV-1. Tuto metodu lze použít i při vyšetření na zjištění protilátek proti celému viru BoHV-1.

(3)  ELISA pro zjištění protilátek proti glykoproteinu E (gE) BoHV-1.

(4)  ELISA pro stanovení protilátek proti celému viru Aujeszkyho choroby (ADV), glykoproteinu B viru Aujeszkyho choroby (ADV-gB) nebo glykoproteinu D viru Aujeszkyho choroby (ADV-gD). Při kontrole šarží diagnostických souprav pro stanovení protilátek proti ADV-gB, ADV-gD nebo celému viru ADV musí referenční sérum Společenství ADV 1 nebo jiné použité standardizované sérum vykazovat pozitivní výsledek při ředění 1:2.

(5)  ELISA pro stanovení protilátek proti glykoproteinu E viru Aujeszkyho choroby (ADV-gE). Při kontrole šarží musí referenční sérum Společenství ADV 1 nebo jiné použité standardizované sérum vykazovat pozitivní výsledek při ředění 1:8.


PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PŘED PŘEMÍSTĚNÍM S OHLEDEM NA INFEKCI KOMPLEXEM MYCOBACTERIUM TUBERCULOSIS (M. BOVIS, M. CAPRAEM. TUBERCULOSIS) U KOZ, VELBLOUDOVITÝCH A JELENOVITÝCH

Část 1

Minimální požadavky na program před přemístěním s ohledem na infekci komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u koz

1.

Program dozoru před přemístěním ke zjištění infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) v zařízení za účelem přemístění chovaných koz do jiného členského státu v souladu s čl. 15 odst. 3 musí zahrnovat alespoň tyto prvky:

a)

prohlídku post mortem všech poražených koz ze zařízení;

b)

vyšetření post mortem všech uhynulých koz starších 9 měsíců s výjimkou případů, kdy je nemožné z logistických důvodů nebo z vědeckých důvodů není nutné;

c)

každoroční zdravotní prohlídku provedenou veterinárním lékařem;

d)

každoroční vyšetření všech koz chovaných v zařízení pro účely plemenitby s negativními výsledky.

2.

Odchylně od bodu 1 nemusí být každoroční vyšetření stanovené v bodě 1 písm. d) povinné, pokud příslušný orgán na základě posouzení rizik považuje riziko infekce v daném členském státě nebo oblasti za zanedbatelné a jsou splněny tyto podmínky:

a)

program dozoru před přemístěním uvedený v bodě 1 byl v zařízení prováděn alespoň po dobu 24 měsíců a infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u koz chovaných v zařízení nebyla během této doby hlášena;

b)

zařízení se nachází v členském státě nebo jeho oblasti, které jsou prosté infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u populace skotu.

3.

Pokud byla hlášena infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u koz chovaných v zařízení, mohou být tato zvířata přemístěna do jiného členského státu pouze tehdy, jestliže všechny kozy starší šesti týdnů, které jsou v tomto zařízení chovány, byly podrobeny vyšetření s negativními výsledky. Tato vyšetření musí být provedena na vzorcích odebraných ne dříve než 42 dnů po odstranění posledního potvrzeného případu a posledního zvířete, které bylo s použitím diagnostické metody v testu pozitivní.

Část 2

Minimální požadavky na program před přemístěním s ohledem na infekci komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u velbloudovitých

1.

Program dozoru před přemístěním ke zjištění infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) v zařízení za účelem přemístění chovaných velbloudovitých do jiného členského státu v souladu s čl. 23 odst. 1 písm. e) musí zahrnovat alespoň tyto prvky:

a)

prohlídku post mortem všech poražených velbloudovitých ze zařízení;

b)

vyšetření post mortem všech uhynulých velbloudovitých starších 9 měsíců, s výjimkou případů, kdy je nemožné z logistických důvodů nebo z vědeckých důvodů není nutné;

c)

každoroční zdravotní prohlídku provedenou veterinárním lékařem;

d)

každoroční vyšetření všech velbloudovitých chovaných v zařízení pro účely plemenitby s negativními výsledky.

2.

Odchylně od bodu 1 nemusí být každoroční vyšetření stanovené v bodě 1 písm. d) povinné, pokud příslušný orgán na základě posouzení rizik považuje riziko infekce v daném členském státě nebo oblasti za zanedbatelné a jsou splněny tyto podmínky:

a)

program dozoru před přemístěním uvedený v bodě 1 byl v zařízení prováděn alespoň po dobu 24 měsíců a infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u velbloudovitých chovaných v zařízení nebyla během této doby hlášena;

b)

zařízení se nachází v členském státě nebo jeho oblasti, které jsou prosté infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u populace skotu.

3.

Pokud byla hlášena infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u velbloudovitých chovaných v zařízení, mohou být tato zvířata přemístěna do jiného členského státu pouze tehdy, jestliže všichni velbloudovití starší šesti týdnů, kteří jsou v tomto zařízení chováni, byli podrobeni vyšetření s negativními výsledky. Tato vyšetření musí být provedena na vzorcích krve odebraných ne dříve než 42 dnů po odstranění posledního potvrzeného případu a posledního zvířete, které bylo s použitím diagnostické metody v testu pozitivní.

Část 3

Minimální požadavky na program před přemístěním s ohledem na infekci komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u jelenovitých

1.

Program dozoru před přemístěním ke zjištění infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) v zařízení za účelem přemístění chovaných jelenovitých do jiného členského státu v souladu s čl. 26 odst. 1 písm. e) musí zahrnovat alespoň tyto prvky:

a)

prohlídku post mortem všech poražených jelenovitých ze zařízení;

b)

vyšetření post mortem všech uhynulých jelenovitých starších 9 měsíců s výjimkou případů, kdy je nemožné z logistických důvodů nebo z vědeckých důvodů není nutné;

c)

každoroční zdravotní prohlídku provedenou veterinárním lékařem;

d)

každoroční vyšetření jelenovitých chovaných v zařízení pro účely plemenitby s negativními výsledky.

2.

Odchylně od bodu 1 nemusí být každoroční vyšetření stanovené v bodě 1 písm. d) povinné, pokud příslušný orgán na základě posouzení rizik považuje riziko infekce v daném členském státě nebo oblasti za zanedbatelné a jsou splněny tyto podmínky:

a)

program dozoru před přemístěním uvedený v bodě 1 byl v zařízení prováděn alespoň po dobu 24 měsíců a infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u jelenovitých chovaných v zařízení nebyla během této doby hlášena;

b)

zařízení se nachází v členském státě nebo jeho oblasti, které jsou prosté infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u populace skotu.

3.

Pokud byla hlášena infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u jelenovitých chovaných v zařízení, mohou být tato zvířata přemístěna do jiného členského státu pouze tehdy, jestliže všichni jelenovití starší šesti týdnů, kteří jsou v tomto zařízení chováni, byli dvakrát v rozmezí nejméně 6 měsíců s negativními výsledky podrobeni vyšetření na infekci komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis). První vyšetření musí být provedeno u jelenovitých nebo na vzorcích odebraných od jelenovitých ne dříve než 6 měsíců po odstranění posledního potvrzeného případu a posledního zvířete, které bylo s použitím diagnostické metody v testu pozitivní.

PŘÍLOHA III

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PŘED PŘEMÍSTĚNÍM S OHLEDEM NA NÁKAZU PATOGENY BRUCELLA ABORTUS, B. MELITENSISB SUIS U PRASAT

1.

Program dozoru před přemístěním ke zjištění nákazy patogeny Brucella abortus, B. melitensisB suis v zařízení za účelem přemístění chovaných prasat do jiného členského státu v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. f) bodem ii) musí zahrnovat alespoň tyto prvky:

a)

každoroční zdravotní prohlídku provedenou veterinárním lékařem;

b)

pokud jsou prasata chována v zařízení pro účely plemenitby, provádí se roční imunologický průzkum u populace prasat v tomto zařízení s použitím jedné z diagnostických metod uvedených na seznamu v příloze I části 1 bodu 2 a s kapacitou prokázat nepřítomnost nákazy patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis se spolehlivostí ve výši alespoň 95 % při cílové prevalenci 10 %.

2.

Odchylně od bodu 1 není třeba požadovat zdravotní prohlídku uvedenou v bodě 1 písm. a) a průzkum stanovený v bodě 1 písm. b), pokud příslušný orgán na základě posouzení rizik považuje riziko nákazy patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis v daném členském státě nebo jeho oblasti za zanedbatelné a jsou splněny tyto podmínky:

a)

nákaza patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis nebyla hlášena u chované populace prasat v posledních pěti letech;

b)

nákaza patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis nebyla hlášena u populace volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu v posledních pěti letech a během této doby byla divoká prasata začleněna do cílené populace zvířat pro účely dozoru v souladu s článkem 4 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

c)

členský stát nebo jeho oblast jsou prosté nákazy patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis u populací skotu, ovcí a koz.

3.

Pokud byla hlášena nákaza patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis u prasat chovaných v daném zařízení, mohou být tato zvířata přemístěna do jiného členského státu pouze tehdy, jsou-li všechna prasata chovaná v zařízení dvakrát podrobena testu s negativními výsledky. První test musí být proveden na vzorcích odebraných ne dříve než 3 měsíce po odstranění nakažených zvířat a zvířat, která vykázala pozitivní výsledek s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v příloze I části 1 bodě 2. Druhý test musí být proveden na vzorcích odebraných nejdříve 6 měsíců a nejpozději 12 měsíců po prvním testu.

PŘÍLOHA IV

VYŠETŘENÍ KACHEN A HUS NA VYSOCE PATOGENNÍ INFLUENZU PTÁKŮ

V průběhu týdne před dobou nakládky za účelem odeslání musí být kachny a husy s negativními výsledky podrobeny virologickému vyšetření na vysoce patogenní influenzu ptáků, a to buď prostřednictvím testu izolace viru, nebo molekulárním vyšetřením na úrovni, jež umožňuje odhalit infekci při prevalenci 5 % s 95 % spolehlivostí.


PŘÍLOHA V

POŽADAVKY NA VYŠETŘENÍ ZÁSILEK OBSAHUJÍCÍCH MÉNĚ NEŽ 20 KUSŮ DRŮBEŽE JINÉ NEŽ PTÁKŮ NADŘÁDU BĚŽCI NEBO MÉNĚ NEŽ 20 NÁSADOVÝCH VAJEC DRŮBEŽE JINÉ NEŽ PTÁKŮ NADŘÁDU BĚŽCI

1.

Zásilky obsahující méně než 20 kusů drůbeže jiné než ptáků nadřádu běžci nebo méně než 20 násadových vajec drůbeže jiné než ptáků nadřádu běžci musí být v souladu s bodem 2 s negativními výsledky podrobeny vyšetření na následující patogenní původce pro příslušné druhy uvedené na seznamu:

a)

infekce bakteriemi druhu Salmonella pullorum, S. gallinarumS. arizonae;

b)

mykoplasmóza drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis).

2.

Vyšetření:

a)

v případě plemenné drůbeže, užitkové drůbeže a drůbeže určené k porážce musí být zvířata s negativními výsledky podrobena sérologickým a/nebo bakteriologickým vyšetřením na nákazy podle bodu 1 během 21 dnů před dobou nakládky za účelem odeslání;

b)

v případě násadových vajec a jednodenních kuřat musí být hejno původu s negativními výsledky podrobeno sérologickým a/nebo bakteriologickým vyšetřením na nákazy podle bodu 1 během 21 dnů před dobou nakládky za účelem odeslání na úrovni, jež umožňuje odhalit infekci při prevalenci 5 % s 95 % spolehlivostí;

c)

pokud byla zvířata očkována proti infekci jakýmkoli sérotypem Salmonella nebo Mycoplasma, musí být použito pouze bakteriologické vyšetření. Metoda ověření musí být schopna odlišit živé očkovací kmeny od terénních kmenů.


PŘÍLOHA VI

KRITÉRIA PRO OČKOVACÍ LÁTKY PROTI NÁKAZE VIREM NEWCASTLESKÉ CHOROBY

Oslabené živé očkovací látky proti viru newcastleské choroby musí být připraveny z kmene viru uvedené choroby, jehož matečné inokulum bylo podrobeno testu, kterým byl zjištěn index intracerebrální patogenity (ICPI):

a)

nižší než 0,4, jestliže bylo každému ptáku v rámci testu ICPI podáno minimálně 107 EID50 (50 % infekční dávka pro embrya), nebo

b)

nižší než 0,5, jestliže bylo každému ptáku v rámci testu ICPI podáno minimálně 108 EID50.


PŘÍLOHA VII

PLATNOST OČKOVÁNÍ PROTI VZTEKLINĚ A OPATŘENÍ KE ZMÍRNĚNÍ RIZIK PRO JINÉ NÁKAZY NEŽ VZTEKLINU

Část 1

Platnost očkování proti vzteklině pro psy, kočky, fretky a jiné masožravce

Požadavky na platnost očkování proti nákaze virem vztekliny podle čl. 53 písm. b) bodu i), čl. 55 písm. b) bodu i) a čl. 58 odst. 1 písm. c) jsou stanoveny v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 (1).

Pokud není v členském státě registrována žádná očkovací látka proti vzteklině pro jiné masožravce než psy, kočky a fretky, je třeba považovat za platné očkování proti vzteklině provedené v souladu s čl. 10 odst. 1 směrnice 2001/82/ES.

Část 2

Opatření ke zmírnění rizik pro jiné nákazy než vzteklinu

1.

Opatření ke zmírnění rizik pro napadení měchožilem bublinatým (Echinococcus multilocularis) podle čl. 53 písm. b) bodu ii) a čl. 55 písm. b) bodu ii) jsou stanovena v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/772 (2) ve spojení s prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/878 (3).

2.

Odchylně od bodu 1 musí být ošetření jiných psovitých než psů uvedené v čl. 58 odst. 1 písm. d) proti napadení měchožilem bublinatým (Echinococcus multilocularis) provedeno a zaznamenáno nejdříve 48 hodin před vstupem do členského státu nebo jeho oblasti uvedených na seznamu v příloze nařízení (EU) 2018/878 nebo do jeho částí.

3.

Opatření ke zmírnění rizik pro jiné nákazy než infekci virem vztekliny a napadení měchožilem bublinatým (Echinococcus multilocularis) uvedená v čl. 53 písm. b) bodě ii) a čl. 55 písm. b) bodě ii) jsou preventivní zdravotní opatření použitelná na příslušné druhy masožravců, která byla přijata v souladu s čl. 19 odst. 1 nařízení (EU) č. 576/2013.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003 (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 1).

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/772 ze dne 21. listopadu 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013, pokud jde o preventivní zdravotní opatření pro tlumení infekce Echinococcus multilocularis u psů, a kterým se zrušuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1152/2011 (Úř. věst. L 130, 28.5.2018, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/878 ze dne 18. června 2018, kterým se přijímá seznam členských států nebo částí jejich území, které splňují pravidla pro kategorizaci stanovená v čl. 2 odst. 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2018/772, pokud jde o uplatňování preventivních zdravotních opatření pro tlumení infekce Echinococcus multilocularis u psů (Úř. věst. L 155, 19.6.2018, s. 1).


PŘÍLOHA VIII

INFORMACE, KTERÉ MAJÍ BÝT OBSAŽENY VE VETERINÁRNÍCH OSVĚDČENÍCH A HLÁŠENÍCH

Část 1

Informace, které mají být obsaženy ve veterinárním osvědčení pro suchozemská zvířata a násadová vejce, která jsou přemísťována do jiného členského státu

1.

Veterinární osvědčení uvedené v čl. 143 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 a v čl. 71 odst. 1 tohoto nařízení pro chovaná suchozemská zvířata, která jsou přemísťována do jiného členského státu, musí obsahovat alespoň tyto informace:

a)

název a adresu odesílatele a příjemce;

b)

název a adresu odesílajícího zařízení a

i)

pokud je odesílající zařízení schváleným zařízením, jedinečné číslo schválení uvedeného zařízení nebo

ii)

pokud je odesílající zařízení registrovaným zařízením, jedinečné registrační číslo uvedeného zařízení;

c)

název a adresu zařízení určení a

i)

pokud je zařízení určení schváleným zařízením, jedinečné číslo schválení uvedeného zařízení nebo

ii)

pokud je zařízení určení registrovaným zařízením, jedinečné registrační číslo uvedeného zařízení;

d)

druh a kategorii zvířat a v případě potřeby identifikaci;

e)

informace o zdravotním stavu zvířat a další záruky, pokud jde o:

i)

členský stát původu nebo jeho oblast;

ii)

zařízení a hejno původu zvířat, včetně výsledků vyšetření v příslušných případech;

iii)

zvířata, jež mají být odeslána, včetně výsledků vyšetření nebo očkování v příslušných případech;

f)

datum a místo vydání a dobu platnosti veterinárního osvědčení, jméno, funkci a podpis úředního veterinárního lékaře a razítko příslušného orgánu místa původu zásilky.

2.

Veterinární osvědčení, které je uvedeno v čl. 161 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 a v článku 72 tohoto nařízení, pro násadová vejce přemísťovaná do jiného členského státu, musí obsahovat alespoň tyto informace:

a)

název a adresu odesílatele a příjemce;

b)

název a adresu odesílajícího zařízení a

i)

pokud je odesílající zařízení schváleným zařízením, jedinečné číslo schválení uvedeného zařízení nebo

ii)

pokud je odesílající zařízení registrovaným zařízením, jedinečné registrační číslo uvedeného zařízení;

c)

název a adresu zařízení určení a

i)

pokud je zařízení určení schváleným zařízením, jedinečné číslo schválení uvedeného zařízení nebo

ii)

pokud je zařízení určení registrovaným zařízením, jedinečné registrační číslo uvedeného zařízení;

d)

kategorii násadových vajec;

e)

informace umožňující identifikaci násadových vajec:

i)

druh a v případě potřeby identifikaci zvířat, od kterých pocházejí;

ii)

označení na násadových vejcích, je-li požadováno;

iii)

místo a datum jejich sběru;

f)

informace o zdravotním stavu zvířat a další záruky, pokud jde o:

i)

členský stát původu nebo jeho oblast;

ii)

zařízení a hejno původu, včetně výsledků vyšetření v příslušných případech;

iii)

zvířata, jejichž násadová vejce byla sebrána, včetně výsledků vyšetření v příslušných případech;

iv)

násadová vejce, která mají být odeslána;

g)

datum a místo vydání a dobu platnosti veterinárního osvědčení a jméno, funkci a podpis úředního veterinárního lékaře a razítko příslušného orgánu místa původu zásilky.

3.

Veterinární osvědčení pro volně žijící suchozemská zvířata uvedená v čl. 155 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/429 přemísťovaná do jiného členského státu musí obsahovat alespoň tyto informace:

a)

název a adresu odesílatele a příjemce,

b)

místo, kde byla zvířata odchycena a naložena za účelem odeslání,

c)

místo určení a

i)

pokud je místem určení stanoviště, místo, kde mají být zvířata vyložena, nebo

ii)

pokud je zařízení určení registrovaným zařízením, jedinečné registrační číslo uvedeného zařízení;

d)

druh a kategorii zvířat,

e)

datum a místo vydání a dobu platnosti veterinárního osvědčení, jméno, funkci a podpis úředního veterinárního lékaře a razítko příslušného orgánu místa původu zásilky.

Část 2

Informace v hlášení přemísťování určitých suchozemských zvířat, pro něž není požadováno veterinární osvědčení

Hlášení přemísťování čmeláků ze schválených zařízení pro produkci oddělených od okolního prostředí do jiného členského státu musí obsahovat alespoň tyto informace:

a)

název a adresu odesílatele a příjemce;

b)

název, adresu a jedinečné číslo schválení odesílajícího zařízení;

c)

název a adresu zařízení určení a

i)

pokud je zařízení určení schváleným zařízením, jedinečné číslo schválení uvedeného zařízení, nebo

ii)

pokud je zařízení určení registrovaným zařízením, jedinečné registrační číslo uvedeného zařízení;

d)

druh, kategorii a množství a velikost kolonií;

e)

datum odeslání.


3.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/211


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/689

ze dne 17. prosince 2019,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat (1)“), a zejména na článek 29, čl. 31 odst. 5, čl. 32 odst. 2, čl. 37 odst. 5, článek 39, čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 6 a čl. 280 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Právní rámec pro zdraví zvířat stanoví pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat, které se mohou přenášet na zvířata nebo na člověka. Pravidla stanovená v tomto nařízení jsou vyžadována pro doplnění pravidel stanovených v kapitolách 2, 3 a 4 části II právního rámce pro zdraví zvířat o dozoru, eradikačních programech a statusu území prostého nákazy i pravidel stanovených v části IX o přechodných ujednáních týkajících se stávajících programů dozoru nebo eradikačních programů a stávajícího statusu území prostého nákazy.

(2)

Tato pravidla jsou do značné míry propojena a mnoho z nich má být uplatňováno společně. V zájmu jednoduchosti a transparentnosti a také pro usnadnění jejich uplatňování a vyloučení opakování by proto pravidla měla být stanovena v jednom právním aktu místo řady samostatných aktů s mnoha křížovými odkazy a rizikem zdvojování.

(3)

Dozor skutečně představuje nedílnou součást jakéhokoli eradikačního programu a status území prostého nákazy je ve většině případů výsledkem úspěšného procesu dozoru a eradikace. Kromě jiných opatření je dozor mimo jiné zapotřebí jakožto klíčový nástroj pro udržení statusu území prostého nákazy poté, co je tohoto statusu dosaženo. Pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy, včetně přechodných pravidel, často slouží společným cílům a odkazují na doplňující činnosti provozovatelů, veterinárních lékařů a příslušných orgánů. Proto je vhodné tato pravidla sloučit v jediném nařízení v přenesené pravomoci.

(4)

Dozor je klíčovým prvkem účinné a efektivní politiky prevence a tlumení nákaz. Provozovatelé a příslušný orgán by jej měli provádět společně. Měl by být též navržen tak, aby splňoval cíle včasného zjištění jakýchkoli ohnisek nákaz uvedených na seznamu a nově se objevujících nákaz a prokázal splnění kritérií pro udělení, udržení, pozastavení nebo odejmutí statusu území prostého nákazy.

(5)

Příslušný orgán by měl zavést základní systém obecného dozoru nad nákazami uvedenými na seznamu a nově se objevujícími nákazami suchozemských zvířat, který bude vycházet z oznamování a šetření případů nákazy v cílené populaci zvířat.

(6)

Tyto obecné požadavky na dozor nad suchozemskými zvířaty by měly být doplněny konkrétnějšími požadavky v závislosti na očekávaném výstupu dozoru. Měly by být navrženy tak, aby sloužily různým konkrétním účelům, např. programům dozoru v rámci Unie, povinným a volitelným eradikačním programům, prokazování statusu území prostého nákazy, opatření k tlumení nákaz, v souvislosti se schvalováním některých zařízení a přemísťováním zvířat a produktů živočišného původu.

(7)

Přístup k vypracování obecných požadavků na dozor nad vodními živočichy je podobný jako v případě suchozemských zvířat, není ovšem shodný. Všechna zařízení akvakultury musí uplatňovat základní systém dozoru vycházející z oznamování a šetření případů nákazy v cílené populaci zvířat. Kromě toho musí dozor nad nákazami uvedenými na seznamu a nově se objevujícími nákazami vodních živočichů zahrnovat určitá opatření k tlumení nákaz, pokud je nezbytné taková opatření v zařízeních akvakultury přijmout.

(8)

Kromě obecných požadavků na dozor, které se uplatní ve všech zařízeních akvakultury, se pro některá schválená zařízení akvakultury uplatní specifické požadavky na dozor. Mezi tato specifická opatření patří provádění režimu dozoru založeného na posouzení míry rizika, které je se zařízením spojeno v oblasti přenosu a šíření nákaz vodních živočichů, ať už je taková nákaza uvedená na seznamu či nikoli.

(9)

Specifické požadavky na dozor rovněž souvisí s prováděním eradikačních programů pro některé nákazy uvedené na seznamu za účelem dosažení statusu území prostého nákazy a jeho udržení.

(10)

Členské státy by kromě toho měly mít možnost provádět dozor v podobě „programů dozoru“ pro nákazy kategorie C vodních živočichů na úrovni zařízení místo programu pro eradikaci nákaz. Programy dozoru se od eradikačních programů liší tím, že vychází ze systému cíleného dozoru, který je komplexní, nicméně nezahrnuje všechny prvky eradikačního programu. Na rozdíl od eradikačních programů nenabízí programy dozoru možnost dosáhnout úředního statusu území prostého nákazy.

(11)

Specifické eradikační programy a programy dozoru stanovené v tomto nařízení slouží k řádnému doložení zdravotních požadavků na určité přemísťování zvířat a produktů živočišného původu v rámci Unie a v některých případech zvířat a produktů živočišného původu vstupujících do Unie.

(12)

Právní rámec pro zdraví zvířat vyžaduje, aby se pravidla pro nákazy uvedené na seznamu uplatnily na druhy uvedené na seznamu. Dozor nemusí být relevantní pro všechny kategorie Druhů zvířat uvedených na seznamu, především pokud jde o volně žijící zvířata nebo některé kategorie chovaných zvířat. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla pro určování relevantní cílené populace zvířat pro účely dozoru. Mělo by rovněž být možné rozšířit cílenou populaci zvířat na chované druhy neuvedené na seznamu, aby se zajistilo včasné zjištění nově se objevujících nákaz.

(13)

Odchylky by rovněž měly umožnit dále omezit cílené populace suchozemských zvířat pro konkrétní účely dozoru, a to: i) programy dozoru v rámci Unie, ii) povinné nebo volitelné eradikační programy a iii) požadavky v oblasti zdraví zvířat vycházející z dozoru pro přemísťování v rámci Unie nebo pro vstup do Unie.

(14)

Diagnostické metody spolu s následným odběrem vzorků za účelem jejich provádění, techniky, ověřování a výklad jsou postupy významně technické povahy a podléhají častým úpravám kvůli vývoji vědeckých norem. Pravidla pro diagnostické metody by proto za účelem zajištění aktuálnosti těchto postupů měly flexibilním způsobem uvádět, které metody a jakým způsobem by měly být používány. V oblasti nákaz zvířat existují různé možné zdroje vědeckých norem pro diagnostické metody. Proto je důležité uvádět hierarchické pořadí, v němž by měly být metody brány v potaz s ohledem na obecné zásady odběru vzorků, analýz, testů a diagnostiky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (2).

(15)

Aby se zajistilo optimální využívání všech zdrojů a aby se předešlo vzniku zbytečných administrativních břemen a nákladů pro provozovatele a příslušné orgány, mělo by zjišťování nákaz uvedených na seznamu a nově se objevujících nákaz čerpat ze zdrojů informací shromážděných v rámci úředních kontrol a jiných úředních činností, jejichž primárním cílem není dozor nad danými nákazami.

(16)

Za potvrzení nákazy v souladu s danou definicí případu odpovídá příslušný orgán; potvrzení by mělo být podloženo vhodným šetřením za účelem potvrzení či vyloučení přítomnosti domnělé nákazy. Taková šetření jsou relevantní v případech, kdy potvrzení nákazy vede k uplatnění opatření k tlumení nákaz, i za určitých dalších okolností v závislosti na důsledcích potvrzení nákazy. Proto je důležité, aby toto nařízení stanovilo další okolnosti, kdy je potvrzení nákazy nezbytné.

(17)

Definice podezřelého případu a potvrzeného případu nákazy uvedené na seznamu a v příslušných případech nově se objevující nákazy mají zásadní význam. Ty umožní provozovatelům, veterinárním lékařům a jiným zúčastněným subjektům zapojeným do dozoru určit okolnosti, kdy je nezbytné informovat příslušný orgán, a kdy je nezbytné, aby příslušný orgán uplatnil opatření k tlumení nákaz. Proto je nutné, aby byla uvedena obecná kritéria pro definice podezřelého případu nákazy a potvrzeného případu nákazy a v příslušných případech definice specifické pro konkrétní nákazy v závislosti na konkrétních znacích určitých nákaz.

(18)

Program dozoru v rámci Unie je program dozoru, který má význam pro Unii jako celek. To je nezbytné pro dosažení vyšší míry harmonizace dozoru nad konkrétními nákazami napříč Unií s ohledem na specifické obavy v oblasti veřejného zdraví a zdraví zvířat. Proto je nezbytné stanovit kritéria, která by měly nákazy, které jsou způsobilé pro zahrnutí do programu dozoru v rámci Unie, splňovat.

(19)

Rozhodnutí Komise 2010/367/EU (3) stanoví minimální požadavky na programy dozoru pro influenzu ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků a v přílohách stanoví technické pokyny. Příloha tohoto nařízení by měla stanovit podobné technické pokyny. Míra podrobnosti v tomto nařízení je nicméně nižší, aby se zajistila dostatečná kapacita pro přizpůsobování se změnám situace, pokud jde o dozor nad influenzou ptáků. Proto se technické požadavky na program dozoru v rámci Unie nad influenzou ptáků zaměřují výhradně na cíle, rozsah a metodické zásady, kterými je třeba se řídit.

(20)

Právní rámec pro zdraví zvířat stanoví pravidla pro uplatňování povinných a volitelných eradikačních programů pro nákazy kategorie B a kategorie C v členských státech. Tyto nákazy nebo jejich skupiny mají své vlastní charakteristiky. Jejich eradikace by měla vycházet ze strategie pro tlumení nákaz, která bude specifická pro danou nákazu. To by mělo zahrnovat alespoň: i) dozor, který je třeba provádět, aby se dosáhlo statusu území prostého nákazy jakožto hlavního cíle, ii) časového rámce, iii) určení populace zvířat, která je předmětem eradikačního programu, iv) území, na kterém se eradikační program uplatní, a v) konkrétních opatření prevence a tlumení nákazy, jež se na nákazu uplatní během eradikační fáze.

(21)

Pokud území, na němž se bude eradikační program provádět, zahrnuje vnější hranici členského státu, měl by příslušný orgán usilovat o řešení rizika zavlečení nákazy z území mimo Unii.

(22)

Účelem eradikačního programu je dosáhnout statusu území prostého nákazy na území, na kterém se program provádí. V případě suchozemských zvířat by se měl ideálně provádět na celém území členského státu, ve kterém se nákaza vyskytuje. Pokud to není možné, měla by být definována minimální přijatelná oblast. Minimální plocha oblasti by měla zohlednit zkušenosti získané během předchozích eradikačních programů a umožnit flexibilitu podle konkrétních charakteristik nákazy.

(23)

Příslušný orgán by měl stanovit kvalitativní a kvantitativní cíle programu. Konečné cíle by měly vycházet z kritérií pro udělení statusu území prostého nákazy, zatímco průběžné cíle mohou zahrnovat i jiné činnosti nebo kroky důležité pro dosažení statusu území prostého nákazy a zohledňovat vývoj programu.

(24)

Příslušný orgán by měl určit období uplatňování eradikačních programů. V případě volitelných eradikačních programů pro nákazy kategorie C je stanovena maximální doba uplatňování programu, aby se zabránilo nepřiměřenému a dlouhodobému narušení přemísťování v rámci Unie. Příslušný orgán nicméně může eradikační program zahájit před jeho schválením Komisí, v této fázi by ovšem neměl uplatňovat omezení přemísťování v rámci Unie. Členským státům by také mělo být v odůvodněných případech umožněno požádat Komisi o prodloužení této doby.

(25)

Strategie eradikace některých nákaz může být založena na udělení statusu území prostého nákazy na úrovni zařízení. Opatření pro konkrétní nákazy by pro takové nákazy měla být seskupena a měla by jasně uvádět povinnosti provozovatelů a příslušných orgánů.

(26)

Cílená populace zvířat, která má být zahrnuta do programu eradikace nákazy, by měla být stanovena pro konkrétní nákazu. Pro konkrétní nákazu by měla být stanovena také pravomoc příslušného orgánu zahrnout do programu některé další populace zvířat.

(27)

Primární odpovědnost za získání a udržení statusu zařízení prostého nákazy má provozovatel, neboť se jedná o primárního příjemce výhod spojených s tímto statusem. Provozovatel by proto měl dodržovat některé povinnosti, aby mu byl status zařízení prostého nákazy udělen a aby si tento status udržel.

(28)

Jakmile provozovatel splní obecná kritéria i kritéria specifická pro konkrétní nákazu pro dosažení statusu zařízení prostého nákazy, je na příslušném orgánu, aby mu tento status udělil. Pokud již tato konkrétní kritéria dodržena nejsou, je opět na příslušném orgánu, aby status buď pozastavil, nebo odňal.

(29)

Povinnosti provozovatelů a příslušných orgánů v souvislosti s eradikačními programy by kromě toho měly být v případě potřeby s ohledem na profil konkrétní nákazy podrobné. Požadavky specifické pro konkrétní nákazu jsou technické povahy a jsou stanoveny v přílohách tohoto nařízení pro každou konkrétní nákazu.

(30)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 (4) pro povinné eradikační programy uvádí infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis a infekci komplexem Mycobacterium tuberculosis a pro volitelné eradikační programy uvádí enzootickou leukózu skotu, infekci virem Aujeszkyho choroby, infekční rinotracheitidu skotu/infekční pustulární vulvovaginitidu a bovinní virovou diarrhoeu. Pro tyto nákazy by měly eradikační programy vycházet z udělení statusu zařízení prostého nákazy.

(31)

Eradikační programy založené na udělení statusu zařízení prostého nákazy by měly zahrnovat všechna zařízení chovající zvířata z cílené populace zvířat. Příslušný orgán by ovšem měl mít možnost vyloučit určité konkrétní typy zařízení a jatek z eradikačního programu za předpokladu, že jsou prováděna vhodná opatření ke zmírnění rizik.

(32)

V případě eradikačních programů založených na udělení statusu zařízení prostého nákazy by mělo být příslušnému orgánu umožněno přidělit různým epizootologickým jednotkám odlišný nákazový status.

(33)

V případě suchozemských zvířat jsou požadavky na prokázání statusu zařízení prostého nákazy založeny na nepřítomnosti infekce podpořené režimem testování a dozoru, podmínkami pro vstup zvířat a zárodečných produktů do zařízení a v případě potřeby omezením používání očkování. Pokud již podmínky pro udržení statusu zařízení prostého nákazy splněny nejsou, uplatní se specifické požadavky na pozastavení, odejmutí nebo obnovení tohoto statusu. Vzhledem ke své technické povaze jsou podrobné požadavky specifické pro konkrétní nákazy a seznam diagnostických metod, které se použijí pro udělení a udržení statusu, stanoveny v přílohách.

(34)

Podmínky pro udělení, udržení, pozastavení a odejmutí statusu zařízení prostého nákazy byly stanoveny v následujících pravidlech Unie platných před datem použitelnosti tohoto nařízení: směrnice Rady 64/432/EHS (5) týkající se brucelózy skotu a tuberkulózy skotu a směrnice Rady 91/68/EHS (6) týkající se brucelózy u ovcí a koz. Právním rámcem pro zdraví zvířat byla uvedená ustanovení zrušena. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1629 (7) také sjednotilo rozsah patogenních původců zapojených do brucelózy a tuberkulózy skotu s Kodexem zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (8) (OIE) (dále jen „Kodex zdraví suchozemských živočichů“). Nyní se nazývají infekce způsobená Brucella abortus, B. melitensisB. suis a infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis. Je proto vhodné přepracovat technické požadavky související se statusem těchto nákaz za účelem sjednocení s Kodexem zdraví suchozemských zvířat a s ohledem na zkušenosti získané v průběhu předchozích eradikačních programů pro tyto nákazy.

(35)

Pokud dojde v případě programu pro eradikaci nákaz suchozemských zvířat na základě udělení statusu zařízení prostého nákazy k podezření na výskyt nákazy nebo k potvrzení jejího výskytu, příslušný orgán by měl uplatnit opatření, která zabrání jejímu šíření. Tato opatření se mají uplatnit primárně v zařízení, kde je podezřelý případ chován, nicméně příslušný orgán by měl mít možnost opatření rozšířit na další zvířata či zařízení, pokud existuje riziko šíření nákazy.

(36)

Pokud příslušný orgán uplatňuje opatření k tlumení nákaz v reakci na podezřelý nebo potvrzený případ, měl by zavést určité zákazy přemísťování zvířat. Příslušný orgán by ovšem měl mít také možnost umožnit přemístění některých zvířat ze zařízení, ve kterém je podezřelý či potvrzený případ chován, aby se vzaly v potaz dobré životní podmínky zvířat a aby se zajistila udržitelnost opatření k tlumení nákaz.

(37)

Po potvrzení případu by mělo dojít k odstranění alespoň všech zvířat uznaných jako potvrzené případy. Pokud mají být tato zvířata usmrcena, měl by mít příslušný orgán možnost rozhodnout, zda se bude jednat o porážku, tzn. jejich maso bude určeno ke vstupu do potravního řetězce, nebo o usmrcení, tzn. jejich maso k tomuto účelu určeno nebude.

(38)

Pro některé nákazy, které se mohou šířit prostřednictvím infikovaných produktů živočišného původu nebo infikovaných předmětů, nebo nákazy, které mohou mít dopad na veřejné zdraví, by měl příslušný orgán zavést opatření v infikovaných zařízeních s cílem předejít šíření těchto nákaz prostřednictvím takových produktů nebo kontaminovaných předmětů. Opatření ke zmírnění takových rizik by proto měla být stanovena v tomto nařízení.

(39)

V případě suchozemských zvířat by po dosažení statusu zařízení prostého nákazy za účelem efektivity programu mělo být možné po určité době nepřetržitého udržení statusu zařízení prostého nákazy postupně snižovat úroveň dozorových činností v zařízení.

(40)

Enzootická leukóza skotu (EBL) byla předmětem povinné eradikace v rámci unijních pravidel platných před datem použitelnosti toho nařízení. Nyní je tato nákaza kategorizována pro volitelnou eradikaci v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2018/1882.

(41)

Unijní pravidla platná před datem použitelnosti tohoto nařízení obsahovala dobře zavedené a účinné zásady a kritéria pro uznávání, udržování, pozastavování a obnovování statusu území úředně prostého nákazy EBL. Mnoho členských států tato pravidla úspěšně uplatňovalo během provádění dřívějších programů pro eradikaci EBL. Pravidla byla přezkoumána na základě Kodexu zdraví suchozemských živočichů a zahrnuta do tohoto nařízení.

(42)

Členské státy nebo oblasti, které byly prosté EBL po dobu několika let, a dosáhly proto stálé situace v oblasti zdraví zvířat prosté EBL, by měly i nadále prokazovat nepřítomnost infekce. Dozor založený na posouzení rizik je vhodným prostředkem k zajištění včasného zjištění, pokud dojde k opětovnému zavlečení nákazy, a k doložení statusu území prostého EBL. Členské státy by proto měly zavést vhodný systém dozoru od data použitelnosti nařízení.

(43)

Další záruky pro obchod s prasaty v rámci Unie, pokud jde o nákazu virem Aujeszkyho choroby (ADV), byly součástí pravidel Unie platných před datem použitelnosti tohoto nařízení. Řada členských států tato pravidla úspěšně uplatňovala a eradikovala infekci ADV v populaci prasat chovaných na svém území. Strategie pro eradikaci infekce ADV v tomto nařízení zohledňuje Kodex zdraví suchozemských živočichů a kritéria, která se ukázala jako úspěšná při eradikaci infekce ADV.

(44)

Pravidla obsažená v tomto nařízení pro infekční rinotracheitidu skotu/infekční pustulární vulvovaginitidu (IBR/IPV) vychází z rozhodnutí Komise 2004/558/ES (9), které obsahuje ustanovení o dalších zárukách pro obchod se skotem v rámci Společenství. Mezi ně patří požadavky získat, udržet a obnovit nepřítomnost nákazy bovinního herpesviru 1 (BoHV-1) na úrovni zařízení. Pravidla byla vypracována s ohledem na normy Kodexu zdraví suchozemských živočichů a vědeckého stanoviska úřadu EFSA (10).

(45)

Pravidla Unie platná před datem použitelnosti tohoto nařízení neobsahují ustanovení týkající se bovinní virové diarrhoey (BVD) s výjimkou ustanovení týkajících se obchodu se zárodečnými produkty. V prováděcím nařízení (EU) 2018/1882 je nyní BVD uvedena na seznamu jako „nákaza kategorie C“ pro volitelnou eradikaci. Ustanovení ohledně eradikačních programů a udělování a udržování statusu území prostého nákazy BVD jsou proto stanovena v tomto nařízení.

(46)

Kodex zdraví suchozemských živočichů neobsahuje kapitolu o BVD ani kritéria pro území prosté nákazy BVD a související přemísťování zvířat. Kapitolu o BVD nicméně obsahuje Příručka pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat. Tyto diagnostické normy byly při vypracování ustanovení tohoto nařízení týkajících se BVD brány v potaz.

(47)

Prováděcí nařízení (EU) 2018/1882 řadí infekci virem vztekliny mezi nákazy kategorie B. Toto nařízení proto obsahuje ustanovení o povinných eradikačních programech a o udělení a udržení statusu území prostého nákazy s ohledem na infekci virem vztekliny.

(48)

Hlavním rezervoárem nákazy virem vztekliny v EU jsou volně žijící lišky. Proto je vhodné, aby byla opatření v rámci eradikačních programů primárně zaměřena na populaci volně žijících lišek. Všechny ostatní druhy savců jsou ovšem k této nákaze vnímavé a v prováděcím nařízení (EU) 2018/1882 je pro tuto nákazu uvedena celá řada jiných druhů zvířat. Příslušné orgány by se populacemi jiných zvířat měly zabývat v souvislosti s eradikačními programy, pokud existuje riziko pro lidské zdraví nebo pro zdraví zvířat.

(49)

V případě programů eradikace nákazy virem vztekliny se strategie pro tlumení nákaz zaměřuje primárně na očkování příslušné cílené populace zvířat, která je podpořena dalšími důležitými činnostmi, např. dozorem, prováděním opatření k tlumení nákaz, kontrolou přemísťování zvířat v zájmovém chovu a sledováním účinnosti očkování. Vzhledem k tomu, že ustanovení týkající se očkování jsou velmi technické povahy, jsou stanovena v příloze.

(50)

Prováděcí nařízení (EU) 2018/1882 uvádí infekci virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) (dále jen „infekce BTV“) mezi nákazami kategorie C pro volitelný eradikační program. Z toho vyplývá změna politiky boje proti této nákaze, neboť směrnice Rady 2000/75/ES (11), která se uplatňovala před tímto nařízením, stanovila okamžitou eradikaci nákazy. Toto nařízení stanoví nová ustanovení týkající se řešení nového statusu této nákazy.

(51)

V případě infekce BTV se strategie pro tlumení nákazy zaměřuje primárně na očkování příslušné cílené populace zvířat, která je podpořena dalšími činnostmi, např. dozorem, prováděním opatření k tlumení nákaz, kontrolou přemísťování zvířat a zárodečných produktů a minimalizací vystavení vektorům.

(52)

Úřad EFSA ve svém stanovisku (12) týkajícím se kontroly zvířat, dozoru nad nimi a jejich přemísťování v případě infekce BTV uvádí, že aby byla eradikace úspěšná, měla by činit míra proočkovanosti alespoň 95 % vnímavého skotu a ovcí po dobu nejméně 5 let. Proto se předpokládá, že eradikační programy pro infekci BTV zahrnují očkovací kampaně, ačkoli by nařízení v tomto ohledu mělo umožnit flexibilitu, aby se zohlednily specifické okolnosti jednotlivých případů.

(53)

Členský stát nebo jeho oblast prosté infekce BTV nebo zapojené do eradikačního programu pro infekci BTV by měly být chráněny před zavlečením jakýchkoli sérotypů BTV v důsledku přemísťování chovaných zvířat nebo zárodečných produktů. Požadavky na vstup chovaných zvířat nebo zárodečných produktů do členského státu nebo jeho oblastí prostých infekce BTV nebo zapojených do eradikačního programu pro infekci BTV by proto měly být součástí ustanovení týkajících se eradikačních programů. Rovněž by měly být zohledněny v kritériích pro udržení statusu území prostého nákazy. Stejné zásady by měly platit pro přemísťování zvířat přes členské státy nebo jejich oblasti prosté infekce BTV nebo zapojené do eradikačního programu pro infekci BTV.

(54)

Kromě toho by příslušný orgán měl s ohledem na rozmanitost situací převažujících na místní úrovni mít možnost povolit vstup zvířat nebo zárodečných produktů na základě požadavků ad hoc, pokud takový vstup neohrozí nákazový status v místě určení. Je proto vhodné, aby toto nařízení stanovilo požadavky a podmínky, za kterých je možné takový vstup povolit. Tyto požadavky by měly vycházet ze stavu zvířat nebo zárodečných produktů nezávisle na členském státu nebo oblasti původu.

(55)

Eradikační program pro nákazu kategorie B nebo kategorie C vodních živočichů by měl zohlednit požadavky na typ dozoru nezbytné k získání a udržení statusu území prostého nákazy, podrobnosti o území a o populaci zvířat, na niž se má program vztahovat, a průběžné a konečné cíle programu. Eradikační program by měl zahrnovat opatření k tlumení nákaz, která by byla prováděna v infikovaných zařízeních vodních živočichů.

(56)

Eradikační program pro nákazy vodních živočichů by měl zahrnovat průběžné a konečné cíle, které se použijí k vyhodnocení pokroku v plnění podmínek k získání statusu území prostého nákazy. V příslušných případech tyto cíle zohlední riziko, které pro úspěch eradikačního programu představují volně žijící živočichové. Při vypracovávání průběžných a konečných cílů programu by zejména měla být zohledněna jakákoli možná odchylka od navrhované doby provádění v délce 6 let.

(57)

V případě vodních živočichů se populace, na niž se má eradikační program vztahovat, skládá z druhů, které jsou uvedeny v prováděcím nařízení (EU) 2018/1882. Příslušný orgán by nicméně měl mít možnost vyloučit z programu druh uvedený v prováděcím nařízení (EU) 2018/1882 jako vektor, pokud provede posouzení rizik s výsledkem, že riziko, které tato zvířata představují, je považováno za zanedbatelné.

(58)

Příslušný orgán by měl mít možnost zahrnout další populace vodních živočichů, pokud tato zvířata představují významné riziko pro nákazový status. Rovněž by měl mít možnost vyloučit z eradikačního programu některá zařízení, která představují nízké riziko, pokud jejich vyloučení neohrozí úspěšné dokončení programu.

(59)

Pokud se členský stát rozhodne zapojit se do eradikačního programu pro nákazu kategorie C, musí provozovatelé splnit podmínky pro vstup zvířat uvedených druhů, informovat o podezření na výskyt nákaz uvedených na seznamu, plnit opatření k tlumení nákaz, pokud existuje podezření na výskyt nákazy nebo byl její výskyt potvrzen, a přijmout jakákoli další opatření, která mohou být příslušným orgánem vyžadována, včetně očkování.

(60)

Pokud existuje podezření na výskyt nákazy vodních živočichů uvedené na seznamu nebo byl její výskyt potvrzen v členském státě, oblasti nebo jednotce prostých nákazy nebo v členském státě, oblasti nebo jednotce zahrnutých do eradikačního programu, měl by příslušný orgán přijmout vhodná opatření k tlumení nákazy. Tato pravidla by tedy měla být v tomto nařízení stanovena. Mezi ně patří zřízení uzavřeného pásma, pokud dojde k potvrzení výskytu nákazy uvedené na seznamu v zařízení zapojeném do eradikačního programu nebo v zařízení, které bylo prohlášeno za prosté nákazy. To také zahrnuje minimální požadavky platné pro zeměpisné vymezení uzavřeného pásma a faktory, které na něj mají vliv.

(61)

Po potvrzení nákazy vodních živočichů uvedené na seznamu v členském státě, oblasti nebo jednotce prostých nákazy nebo zapojených do eradikačního programu provádí příslušný orgán přísné kontroly infikovaných zařízení a jiných zařízení nacházejících se v uzavřeném pásmu. Povaha kontrol a míra flexibility, jež příslušný orgán uplatňuje na přemísťování, jsou stanoveny v tomto nařízení. Uplatnění flexibility je omezeno na okolnosti, kdy nákazový status vodních živočichů v zařízení určení nebo po cestě do místa určení není ohrožen.

(62)

Pokud se v zařízení vyskytne ohnisko nákazy vodních živočichů a toto zařízení zůstává zapojeno nebo se zapojí do eradikačního programu, je důležité odstranit vodní živočichy, kteří jsou uhynulí, umírající nebo vykazují příznaky, v době stanovené příslušným orgánem a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (13). Tímto způsobem lze nákazu úspěšně tlumit.

(63)

Podle právního rámce pro zdraví zvířat musí Komise vypracovat podrobná pravidla pro udělení statusu území prostého nákazy členským státům, oblastem a jednotkám. Tato pravidla by měla zahrnovat kritéria specifická pro konkrétní nákazy, aby se prokázala nepřítomnost nákazy v cílené populaci zvířat, a obecná kritéria, která podpoří účinnou kontrolu nákazového statusu dané cílené populace zvířat.

(64)

Mezi obecná kritéria patří územní působnost, dozor, biologická bezpečnost, opatření k tlumení nákaz a jednotné provádění dalších provozních pravidel stanovených v právním rámci pro zdraví zvířat, pokud jde o registraci a schvalování zařízení, vysledovatelnost zvířat a požadavky na přemísťování.

(65)

Toto nařízení stanoví kritéria specifická pro konkrétní nákazy, která budou založena na nepřítomnosti druhů uvedených na seznamu nebo na neschopnosti patogenního původce či vektoru přežít. Tato kritéria by měla být vypracována flexibilně, aby mohl příslušný orgán odůvodnit případ získání statusu území prostého nákazy na základě konkrétní situace. Toto nařízení proto stanoví obecné požadavky s cílem uvést, na jakém základě mohou členské státy žádat o udělení statusu území prostého nákazy pro celé své území nebo pro určitou oblast nebo v případě živočichů pocházejících z akvakultury pro jednotky.

(66)

Toto nařízení stanoví kritéria specifická pro konkrétní nákazy na základě výsledku eradikačního programu a na základě historických údajů a údajů o dozoru. Tato kritéria vychází z výsledků dozoru, provádění opatření, jejichž cílem je zabránit zavlečení nákazy, a podmínek pro používání očkovacích látek.

(67)

Vzhledem ke své technické povaze jsou tato kritéria stanovena v přílohách a jsou seskupena podle nákaz s kritérii pro udržení statusu území prostého nákazy.

(68)

Je vhodné, aby toto nařízení stanovilo modernizované požadavky pro udělení a udržení statusu území prostého nákazy s ohledem na pravidla Unie platná před datem použitelnosti tohoto nařízení, na Kodex zdraví suchozemských živočichů, na Kodex zdraví vodních živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat a v případě chybějících stávajících ustanovení na nejlepší dostupné vědecké důkazy.

(69)

V prováděcím nařízení (EU) 2018/1882 je nyní infestace roztočem Varroa spp. uvedena na seznamu jako nákaza kategorie C pro volitelnou eradikaci. Toto nařízení obsahuje ustanovení pro dosažení a udržení statusu území prostého zamoření roztočem Varroa spp.

(70)

V prováděcím nařízení (EU) 2018/1882 je infekce virem newcastleské choroby uvedena na seznamu jako nákaza kategorie A pro okamžitá eradikační opatření. Toto nařízení proto neobsahuje ustanovení týkající se eradikačního programu pro infekci virem newcastleské choroby. Příslušný orgán by nicméně měl mít možnost udělit status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování na základě údajů z historie a o dozoru.

(71)

V případě vodních živočichů jsou možné dva různé druhy jednotek. Nezávislé jednotky fungují na základě jasně stanovených podmínek, které zajistí jejich fungování nezávisle na nákazovém statusu okolních vod. Závislé jednotky jsou naopak nákazovým statusem okolních vod ovlivněny, a podmínky jejich fungování jsou tedy flexibilnější. Závislé jednotky se ovšem zřizují až poté, co příslušný orgán posoudí řadu epizootologických faktorů a zavede veškerá opatření ke zmírnění rizik, která jsou nezbytná k zabránění zavlečení nákazy do jednotky.

(72)

S ohledem na nižší míru rizika spojenou s jednotlivými zařízeními, která jsou nezávislá na okolních vodách, stanoví toto nařízení u vodních živočichů zvláštní ustanovení pro nezávislé jednotky pro případy, kdy jsou činnosti v oblasti akvakultury zahájeny poprvé nebo kdy jsou činnosti v oblasti akvakultury opětovně zahájeny po výrobní přestávce. V takových případech by měl být status území prostého nákazy vyhlášen ihned, pokud jsou splněny určité podmínky. Nařízení obsahuje též ustanovení pro nezávislé jednotky, v nichž se vyskytlo ohnisko nákazy. Aby se zajistilo, že byla taková ohniska úspěšně vyřešena pomocí čištění, dezinfekce a ponechání bez obsádky po odstranění předchozí populace, měl by být otestován vzorek zvířat použitých k obnovení populace jednotky předtím, než bude status jednotky prosté nákazy vyhlášen.

(73)

Pokud podmínky pro udržení statusu území prostého nákazy již kvůli podezření na výskyt nákazy nebo jejímu potvrzení splněny nejsou, měl by příslušný orgán uplatnit opatření k tlumení nákaz. Tato opatření by se měla uplatňovat během jednotlivých fází tlumení nákazy od podezření na ohnisko nákazy až po vyřešení události a obnovení statusu území prostého nákazy.

(74)

Pokud příslušný orgán odhalí porušení podmínek pro udržení statusu území prostého nákazy v členském státě, oblasti nebo jednotce, měla by se uplatnit opatření k nápravě situace. Příslušný orgán by měl mít možnost pozastavit status území prostého nákazy, dokud je stále možné porušení uspokojivým způsobem napravit, aby nemuselo dojít k odejmutí statusu Komisí.

(75)

Pokud chce členský stát získat status území prostého nákazy vodních živočichů uvedené na seznamu pro celé své území nebo pro oblast tvořící více než 75 % jeho území nebo oblast, kterou sdílí s jiným členským státem nebo třetí zemí, požádá Komisi o schválení. Ve všech ostatních případech se postupuje podle systému vlastního prohlášení.

(76)

Vlastní prohlášení o nepřítomnosti nákaz vodních živočichů pro oblasti a jednotky, které neschvaluje Komise, se řídí systémem, který je navržen tak, aby zajistil transparentnost postupu, a který usnadní a potenciálně zrychlí prohlášení členských států o statusu území prostého nákazy. Pokud jiný členský stát nebo Komise nevyjádří obavy, které nelze uspokojivým způsobem vyřešit, proběhne celý postup elektronicky. Jestliže existují obavy, které nelze uspokojivým způsobem vyřešit, bude se prohlášením zabývat Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva.

(77)

Toto nařízení obsahuje ustanovení o schválení statusu území prostého nákazy pro členské státy nebo jejich oblasti. Tato pravidla se mohou lišit od pravidel, která byla platná před datem použitelnosti tohoto nařízení. Aby se zajistil bezproblémový přechod ze stávajícího režimu schvalování statusu území prostého nákazy na nové požadavky, jsou zapotřebí vhodná přechodná pravidla.

(78)

S ohledem na jednotné uplatňování právních předpisů Unie týkajících se dozoru, eradikačních programů a statusu území prostého nákazy, a aby se zajistilo, že uplatňování bude jasné a transparentní, měla by být tímto nařízením zrušena rozhodnutí Komise 2000/428/ES (14), rozhodnutí Komise 2002/106/ES (15), rozhodnutí Komise 2003/422/ES (16), rozhodnutí Komise 2006/437/ES (17), nařízení Komise (ES) č. 1266/2007 (18), rozhodnutí Komise 2008/896/ES (19) a prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1554 (20).

(79)

Právní rámec pro zdraví zvířat se použije od 21. dubna 2021. Proto by se pravidla stanovená v tomto nařízení měla rovněž použít od uvedeného data,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení doplňuje pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy, pokud jde o některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy u suchozemských, vodních a jiných živočichů, jak stanoví nařízení (EU) 2016/429.

2.   Kapitola 1 části II tohoto nařízení stanoví pravidla pro dozor nad nákazami uvedenými v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 a nad nově se objevujícími nákazami podle definice v čl. 6 odst. 2 uvedeného nařízení v souvislosti s těmito faktory:

a)

plán dozoru včetně cílené populace zvířat a diagnostických metod;

b)

potvrzení nákazy a definice případů;

c)

programy dozoru v rámci Unie.

3.   Kapitola 2 části II tohoto nařízení stanoví pravidla pro eradikační programy pro nákazy suchozemských zvířat uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o:

a)

strategii pro tlumení nákaz, území, populace zvířat, cíle a dobu použitelnosti;

b)

povinnosti provozovatelů a příslušných orgánů;

c)

opatření k tlumení nákaz v případě podezření a v případě potvrzení výskytu nákazy.

4.   Kapitola 3 části II tohoto nařízení stanoví pravidla pro eradikační programy pro nákazy vodních živočichů uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. b) a c) nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o:

a)

strategii pro tlumení nákaz, území, populace zvířat, cíle a dobu použitelnosti;

b)

povinnosti provozovatelů a příslušných orgánů;

c)

opatření k tlumení nákaz v případě podezření a v případě potvrzení výskytu nákazy.

5.   Kapitola 4 části II tohoto nařízení stanoví pravidla pro status území prostého nákazy, pokud jde o některé nákazy suchozemských zvířat a vodních živočichů uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o:

a)

kritéria pro schválení statusu území prostého nákazy členských států a oblastí;

b)

kritéria pro schválení statusu jednotky prosté nákazy pro jednotky chovající živočichy pocházející z akvakultury;

c)

kritéria pro udržení statusu území prostého nákazy;

d)

pozastavení, odejmutí a obnovení statusu území prostého nákazy.

6.   Část III tohoto nařízení stanoví přechodná a konečná ustanovení týkající se:

a)

schválení statusu území prostého nákazy členských států, oblastí a jednotek, které jsou uznány jako prosté nákazy v rámci právních předpisů platných před datem použitelnosti tohoto nařízení;

b)

schválení eradikačních programů členských států, oblastí a jednotek, které mají schválený program eradikace nebo dozoru v rámci právních předpisů platných před datem použitelnosti tohoto nařízení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„nákazou kategorie E“ nákaza uvedená na seznamu, v souvislosti s níž je zapotřebí dozoru v rámci Unie, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2016/429;

2)

„cílenou populací zvířat“ populace zvířat uvedených druhů definovaných podle druhů a v příslušných případech podle kategorií významných pro činnosti v oblasti dozoru, eradikační programy nebo status území prostého konkrétní nákazy;

3)

„další populací zvířat“ populace chovaných nebo volně žijících zvířat uvedených druhů podrobených volitelným opatřením v oblasti prevence, dozoru a tlumení nákaz, jež jsou nezbytná k dosažení nebo udržení statusu prostého nákazy u cílené populace zvířat;

4)

„nákazou kategorie A“ nákaza uvedená na seznamu, která se v Unii běžně nevyskytuje a v souvislosti s níž je nutné přijmout okamžitá opatření k eradikaci, jakmile je zjištěna, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429;

5)

„nákazou kategorie B“ nákaza uvedená na seznamu, kterou je za účelem eradikace v celé Unii nutné tlumit ve všech členských státech, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/429;

6)

„nákazou kategorie C“ nákaza uvedená na seznamu, která se týká některých členských států a v souvislosti s níž je třeba přijmout opatření s cílem zamezit jejímu šíření do částí Unie, jež jsou nákazy úředně prosté nebo které mají proti dané nákaze uvedené na seznamu eradikační programy, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/429;

7)

„skotem“ nebo „zvířetem z řad skotu“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodů Bison, Bos (včetně podrodů Bos, Bibos, NovibosPoephagus) a Bubalus (včetně podrodu Anoa) a mezi potomky křížení uvedených druhů;

8)

„ovcí“ zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Ovis a mezi potomky křížení tohoto druhu;

9)

„kozou“ zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky rodu Capra a mezi potomky křížení tohoto druhu;

10)

„cirkusem“ výstava nebo akce zahrnující zvířata nebo představení se zvířaty, která jsou určena k přemísťování mezi členskými státy;

11)

„představením se zvířaty“ jakékoli představení se zvířaty chovanými za účelem výstavy nebo akce, které může tvořit součást cirkusu;

12)

„prasetem“ zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Suidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429;

13)

„dopravním prostředkem“ silniční vozidlo, kolejové vozidlo, plavidlo nebo letadlo;

14)

„psem“ chované zvíře druhu Canis lupus;

15)

„kočkou“ chované zvíře druhu Felis silvestris;

16)

„fretkou“ chované zvíře druhu Mustela putorius furo;

17)

„oblastí sezónně prostou nákazy virem BTV“ celé území členského státu nebo jeho oblast, kde příslušný orgán zřídil dočasný status území prostého nákazy virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) v souladu s čl. 40 odst. 3 na základě období prostého vektorů a prokázání nepřítomnosti nákazy u druhů zvířat uvedených na seznamu;

18)

„zařízením chráněným před vektory“ některá nebo všechna oddělení zařízení, která jsou chráněna před útoky hmyzu rodu Culicoides vhodnými fyzickými prostředky a prostředky v oblasti řízení, přičemž status zařízení chráněného před vektory uděluje příslušný orgán v souladu s článkem 44;

19)

„rybářským člunem se sádkou“ plavidlo používané v odvětví akvakultury, které má sádku nebo nádrž pro skladování a přepravu živých ryb ve vodě;

20)

„ponecháním bez obsádky“ se pro účely tlumení nákazy rozumí operace, při níž je zařízení prosté živočichů pocházejících z akvakultury uvedených na seznamu a, je-li to možné, vody;

21)

„způsobilým obdobím“ období, které předchází předložení žádosti o status území prostého nákazy ze strany příslušného orgánu nebo v příslušných případech elektronickému zveřejnění prozatímního prohlášení podle čl. 83 odst. 1 písm. a);

22)

„druhem neuvedeným na seznamu“ druh nebo skupina druhů zvířat neuvedených v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 pro konkrétní nákazu;

23)

„hejnem“ veškerá drůbež nebo ptáci chovaní v zajetí téhož nákazového statusu, chovaná (chovaní) v týchž prostorách nebo v ohradě a vytvářející jednu epizootologickou jednotku; v případě drůbeže chované v uzavřených prostorách sem patří všichni ptáci sdílející týž vzdušný prostor;

24)

„očkováním DIVA (očkováním odlišujícím infikované zvíře od očkovaného zvířete)“ očkování s využitím očkovacích látek, jež ve spojení s vhodnými sérologickými diagnostickými metodami umožňuje zjištění infikovaných zvířat v očkované populaci;

25)

„zvířaty očkovanými metodou DIVA“ zvířata, která byla očkována v rámci očkování DIVA;

26)

„schváleným zařízením zacházejícím se zárodečnými produkty“ středisko pro odběr spermatu, tým pro odběr embryí, tým pro produkci embryí, zařízení pro zpracování zárodečných produktů nebo středisko pro skladování zárodečných produktů, jež bylo schváleno v souladu s čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429;

27)

„spermatem“ ejakulát zvířete či zvířat, a to buď v nezměněném stavu, nebo připravený či zředěný;

28)

„oocyty“ haploidní fáze ootidogeneze včetně sekundárních oocytů a vajíček;

29)

„embryem“ počáteční fáze vývoje zvířete, v níž je možné je přenést do samice-příjemkyně;

30)

„obdobím prostým vektorů“ určitá oblast doby neaktivity hmyzu rodu Culicoides určená v souladu s oddílem 5 kapitoly 1 části II přílohy V;

31)

„včelou“ živočich druhu Apis mellifera;

32)

„plemennou drůbeží“ drůbež stará nejméně 72 hodin určená k produkci násadových vajec;

33)

„ročním dozorem založeným na náhodném výběru“ dozor sestávající alespoň z jednoho průzkumu cílené populace zvířat organizovaného v průběhu roku, při němž jsou k výběru zkoumaných jednotek použity metody odběru vzorků založené na pravděpodobnosti.

ČÁST II

DOZOR, ERADIKAČNÍ PROGRAMY, STATUS ÚZEMÍ PROSTÉHO NÁKAZY

KAPITOLA 1

Dozor

Oddíl 1

Plán dozoru, cílená populace zvířat a diagnostické metody

Článek 3

Plán dozoru

1.   Příslušný orgán navrhne dozor pro nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy suchozemských a jiných zvířat a zohlední při tom:

a)

obecné požadavky na dozor vycházející z:

i)

hlášení podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429;

ii)

vhodného veterinárního šetření zvýšeného úhynu a jiných příznaků závažných nákaz nebo významně nižší míry produkce s neurčenou příčinou;

iii)

šetření příslušného orgánu v případě podezření na výskyt nákazy kategorie E nebo v příslušných případech nově se objevující nákazy;

iv)

cílené populace zvířat pro dozor podle článku 4;

v)

příspěvků úředních kontrol a jiných úředních činností podle článku 7;

b)

konkrétní požadavky v oblasti dozoru:

i)

v programu dozoru v rámci Unie;

ii)

jako součást povinných nebo volitelných eradikačních programů;

iii)

pro prokázání a udržení statusu území prostého nákazy;

iv)

jako součást opatření k tlumení nákaz;

v)

v souvislosti se schválením určitých zařízení;

vi)

na přemísťování suchozemských zvířat v rámci Unie nebo na jejich vstup do Unie.

2.   Příslušný orgán navrhne dozor pro nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy vodních živočichů a zohlední při tom:

a)

obecné požadavky na dozor vycházející z:

i)

hlášení podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429;

ii)

vhodného veterinárního šetření zvýšeného úhynu a jiných příznaků závažných nákaz nebo významně nižší míry produkce s neurčenou příčinou;

iii)

šetření příslušného orgánu v případě podezření na výskyt nákazy kategorie E nebo v příslušných případech nově se objevující nákazy;

iv)

cílené populace zvířat pro dozor podle článku 4;

v)

příspěvků úředních kontrol a jiných úředních činností podle článku 7;

vi)

opatření k tlumení nákaz;

b)

konkrétní požadavky v oblasti dozoru:

i)

jako součást systému dozoru vycházejícího z posouzení rizik v souladu s kapitolou 1 části I přílohy VI, který zahrnuje klasifikaci rizik a pravidelné kontroly zdraví zvířat podle kapitol 2 a 3 části I přílohy VI;

ii)

jako součást eradikačních programů podle kapitol 1 až 6 části II přílohy VI;

iii)

pro prokázání a udržení statusu území prostého nákazy;

iv)

pro prokázání v souladu s programy dozoru uvedenými v kapitolách 1 až 6 části III přílohy VI, že zařízení, která nejsou do eradikačního programu uvedeného v bodu ii) zařazena nebo která nezískala status území prostého nákazy podle bodu iii), nejsou infikována;

v)

na přemísťování vodních živočichů v rámci Unie nebo na jejich vstup do Unie.

Článek 4

Cílená populace zvířat

1.   Příslušný orgán určí cílenou populaci zvířat významnou pro dozor uvedený v článku 3 pro každou nákazu uvedenou na seznamu a v příslušných případech pro každou nově se objevující nákazu a zahrne:

a)

chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu,

b)

volně žijící zvířata druhů uvedených na seznamu, pokud:

i)

jsou předmětem programu dozoru v rámci Unie nebo povinného nebo volitelného eradikačního programu nebo dozoru nezbytného pro udělení nebo udržení statusu území prostého nákazy;

ii)

příslušný orgán shledá, že představují riziko, které by mohlo narušit nákazový status jiných druhů v členském státě, oblasti nebo jednotce, nebo

iii)

je dozor nezbytný pro posouzení požadavků na zdraví zvířat pro vstup do Unie nebo přemísťování v rámci Unie.

2.   Aby se zajistilo včasné zjištění nově se objevující nákazy u druhu jiného než uvedeného v odst. 1 písm. a), zahrne příslušný orgán do cílené populace zvířat chovaná zvířata druhů, které nejsou na seznamu uvedeny pro účely příslušné nákazy uvedené na seznamu, pokud jsou splněna následující kritéria:

a)

zvířata jsou přemísťována do zařízení v jiném členském státě, oblasti nebo jednotce a

b)

příslušný orgán kvůli počtu zvířat nebo četnosti přemísťování dospěje k závěru, že tato zvířata představují riziko, které by mohlo narušit nákazový status jiných chovaných zvířat v jiném členském státě, oblasti nebo jednotce, pokud by se u tohoto druhu objevila nákaza.

Článek 5

Vyloučení některých chovaných suchozemských zvířat z cílené populace zvířat

1.   Odchylně od čl. 4 odst. 1 písm. a) může příslušný orgán omezit cílenou populaci zvířat pro dozor nad nákazou jinou než kategorie A na kategorie chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu, která jsou pro danou nákazu předmětem:

a)

programů dozoru v rámci Unie;

b)

povinných nebo volitelných eradikačních programů nebo programů dozoru nezbytných pro udělení nebo udržení statusu území prostého nákazy nebo

c)

požadavků v oblasti zdraví zvířat vycházejících z dozoru pro přemísťování v rámci Unie nebo pro vstup do Unie.

2.   Kategorie chovaných zvířat uvedených v odstavci 1 mohou být založeny na věku, pohlaví, umístění zvířat a druhu produkce.

Článek 6

Diagnostické metody

1.   Příslušný orgán zajistí, aby odběr vzorků, techniky, ověřování a výklad diagnostických metod pro účely dozoru byly v souladu:

a)

s požadavky konkrétních právních předpisů přijatých v souladu s nařízením (EU) 2016/429 a příslušnými podrobnostmi a pokyny dostupnými na internetových stránkách referenční laboratoře Evropské unie (RL EU) a Komise;

b)

se sbírkou vzorků, technik, ověřování a výkladem diagnostických metod stanovených v Příručce pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) (dále jen „příručka pro suchozemská zvířata“) (21) ve znění pozdějších úprav nebo v Příručce pro diagnostické testy a očkovací látky pro vodní živočichy OIE (dále jen „příručka pro vodní živočichy“ (22) ve znění pozdějších úprav, pokud se na ně nevztahují právní předpisy, podrobnosti a pokyny uvedené v písmeni a);

c)

s metodami stanovenými v čl. 34 odst. 2 písm. b) a čl. 34 odst. 3 nařízení (EU) 2017/625, pokud se na ně nevztahují písmena a) a b) tohoto odstavce.

2.   Diagnostické metody pro udělení a udržení statusu území prostého nákazy jsou stanoveny v:

a)

oddíle 1 přílohy III pro infekci způsobenou Brucella abortus, B. melitensisB. suis;

b)

oddíle 2 přílohy III pro infekci komplexem Mycobacterium tuberculosis (Mycobacterium bovis, M. capraeM. tuberculosis) (MTBC);

c)

oddíle 3 přílohy III pro enzootickou leukózu skotu (EBL);

d)

oddíle 4 přílohy III pro infekční rinotracheitidu skotu/infekční pustulární vulvovaginitidu (IBR/IPV);

e)

oddíle 5 přílohy III pro infekci virem Aujeszkyho choroby (ADV);

f)

oddíle 6 přílohy III pro bovinní virovou diarrhoeu (BVD);

g)

bodě 2 oddílu 5 kapitoly 1 části II přílohy VI pro virovou hemoragickou septikémii (VHS);

h)

bodě 2 oddílu 5 kapitoly 1 části II přílohy VI pro infekční nekrózu krvetvorné tkáně (IHN);

i)

bodě 2 oddílu 5 kapitoly 2 části II přílohy VI pro infekci virem nakažlivé chudokrevnosti lososů s delecí ve vysoce polymorfní oblasti (ISAV s delecí v HPR);

j)

bodě 2 oddílu 5 kapitoly 3 části II přílohy VI pro infekci marteiliózou (Marteilia refringens);

k)

bodě 2 oddílu 5 kapitoly 4 části II přílohy VI pro infekci bonamiózou (Bonamia exitiosa);

l)

bodě 2 oddílu 5 kapitoly 5 části II přílohy VI pro infekci bonamiózou (Bonamia ostreae);

m)

bodě 2 oddílu 5 kapitoly 6 části II přílohy VI pro infekci virem syndromu běloskvrnitosti (WSSV).

Článek 7

Přínosy úředních kontrol a jiných úředních činností k dozoru nad zdravím zvířat

1.   Příslušný orgán v případě potřeby do plánu dozoru podle článku 3 tohoto nařízení zahrne výsledek úředních kontrol a jiných úředních činností vymezených v článku 2 nařízení (EU) 2017/625. Mezi tyto úřední kontroly a jiné úřední činnosti patří:

a)

prohlídka před poražením a po poražení;

b)

inspekce na stanovištích hraniční kontroly;

c)

úřední kontroly a jiné úřední činnosti na trzích a při svodech;

d)

úřední kontroly a jiné úřední činnosti při přepravě živých zvířat;

e)

inspekce a odběr vzorků v zařízeních související s veřejným zdravím;

f)

jakékoli další úřední kontroly, při nichž dochází k inspekcím či kontrolám zařízení, zvířat či vzorků.

2.   Pokud má příslušný orgán v souvislosti s úředními kontrolami či jinými úředními činnostmi zmíněnými v odstavci 1 podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy, zajistí, aby byly informovány všechny příslušné orgány. Tyto orgány informuje:

a)

v případě nákazy kategorie A nebo nově se objevující nákazy okamžitě;

b)

v případě jiných nákaz bez zbytečného prodlení.

Oddíl 2

Potvrzení výskytu nákazy a definice případů

Článek 8

Kritéria pro úřední potvrzení výskytu nákaz uvedených na seznamu kromě nákaz kategorie A a některých nově se objevujících nákaz a následné potvrzení ohnisek

1.   Příslušný orgán v případě podezření na výskyt nákaz uvedených na seznamu jiných než nákaz kategorie A nebo nově se objevující nákazy provede šetření za účelem potvrzení či vyloučení přítomnosti nákazy, pokud:

a)

je zapotřebí určit nákazový status v členském státě, jeho oblasti nebo jednotce nebo

b)

je zapotřebí shromáždit nezbytné informace o výskytu nákazy pro kterýkoli z následujících účelů:

i)

uplatňování opatření na ochranu zdraví zvířat nebo lidského zdraví;

ii)

uplatňování požadavků v oblasti zdraví zvířat pro přemísťování zvířat nebo produktů nebo

iii)

splnění požadavků stanovených v programu dozoru v rámci Unie.

2.   Příslušný orgán potvrdí ohnisko jakékoli nákazy uvedené v odstavci 1, pokud klasifikuje zvíře nebo skupinu zvířat jako potvrzený případ těchto nákaz v souladu s čl. 9 odst. 2.

Článek 9

Definice případů

1.   Příslušný orgán klasifikuje zvíře nebo skupinu zvířat jako podezřelý případ nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy, pokud:

a)

klinická, postmortální nebo laboratorní vyšetření dospějí k závěru, že klinický příznak (klinické příznaky), postmortální léze nebo histologické nálezy naznačují výskyt nákazy;

b)

výsledek (výsledky) diagnostické metody naznačují pravděpodobnou přítomnost nákazy ve vzorku ze zvířete nebo ze skupiny zvířat nebo

c)

je stanovena epizootologická souvislost s potvrzeným případem.

2.   Příslušný orgán klasifikuje zvíře nebo skupinu zvířat jako potvrzený případ nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy, pokud:

a)

byl ve vzorku ze zvířete nebo skupiny zvířat izolován patogenní původce s výjimkou očkovacích kmenů;

b)

byla ve vzorku ze zvířete nebo ze skupiny zvířat zjištěna protilátka nebo nukleová kyselina specifická pro patogenního původce, která není důsledkem očkování a vykazuje příznaky konzistentní s nákazou nebo epizootologickou souvislost s podezřelým nebo potvrzeným případem nebo

c)

byl ve vzorku ze zvířete nebo ze skupiny zvířat získán pozitivní výsledek nepřímé diagnostické metody, který není důsledkem očkování a vykazuje příznaky konzistentní s nákazou nebo epizootologickou souvislost s podezřelým nebo potvrzeným případem.

3.   Definice specifické pro konkrétní nákazy podezřelého nebo potvrzeného případu nákaz uvedených na seznamu jsou stanoveny pro suchozemská zvířata v příloze I a pro vodní živočichy v bodě 3 oddílu 5 kapitol 1 až 6 části II přílohy VI.

4.   Pokud nejsou k dispozici definice specifické pro konkrétní nákazy podle odstavce 3, uplatní se kritéria stanovená v odstavcích 1 a 2 na definice podezřelého a potvrzeného případu nákaz uvedených na seznamu a v příslušných případech nově se objevujících nákaz.

Oddíl 3

Program dozoru v rámci Unie

Článek 10

Kritéria pro programy dozoru v rámci Unie a jejich obsah

1.   Nákaza kategorie E je předmětem programu dozoru v rámci Unie v souladu s článkem 28 nařízení (EU) 2016/429, pokud jsou splněna všechna následující kritéria:

a)

nákaza představuje mimořádné ohrožení zdraví zvířat a potenciálně i lidského zdraví na celém území Unie s možnými závažnými hospodářskými důsledky pro zemědělskou komunitu a širší hospodářství;

b)

nákaza je náchylná k vývoji profilu nákazy, především pokud jde o riziko pro lidské zdraví a zdraví zvířat;

c)

infikovaná volně žijící zvířata představují mimořádné riziko zavlečení nákazy na část nebo na celé území Unie;

d)

je zásadní získat prostřednictvím dozoru pravidelně aktualizované informace o vývoji jejího oběhu a o charakterizaci patogenního původce, aby bylo možné posoudit rizika a vhodným způsobem přizpůsobit opatření ke zmírnění rizik.

2.   Příslušný orgán provádí programy dozoru v rámci Unie pro relevantní nákazy v souladu s obsahy uvedenými v příloze II.

Článek 11

Informace, které je třeba zahrnout při předkládání programů dozoru v rámci Unie a zpráv o nich

1.   Příslušný orgán při předložení programu dozoru v rámci Unie zahrne alespoň tyto informace:

a)

popis epizootologické situace nákazy před datem zahájení provádění programu a údaje o epizootologickém vývoji nákazy;

b)

cílenou populaci zvířat, epizootologické jednotky a oblasti programu;

c)

organizaci příslušného orgánu, dohled nad prováděním programu, úřední kontroly, které budou během provádění programu probíhat, a úlohu všech relevantních provozovatelů, odborníků na zdraví zvířat, veterinárních lékařů, laboratoří pro zdraví zvířat a jiných dotčených fyzických nebo právnických osob;

d)

popis a vymezení zeměpisných a správních oblastí, ve kterých se má program provádět;

e)

ukazatele k měření pokroku programu;

f)

použité diagnostické metody, počet testovaných vzorků, frekvence testování a schémata odběru vzorků;

g)

rizikové faktory, které je třeba při plánování cíleného dozoru založeného na míře rizika zvážit.

2.   Příslušný orgán při předkládání zpráv o programu dozoru v rámci Unie zahrne do zprávy alespoň tyto informace:

a)

popis provedených opatření a dosažené výsledky na základě informací uvedených v písmeni b) a písmenech d) až f) odstavce 1 a

b)

výsledky následného epizootologického vývoje nákazy u podezřelého nebo potvrzeného případu.

KAPITOLA 2

Eradikační programy pro nákazy kategorie B a C suchozemských zvířat

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 12

Strategie pro tlumení nákaz za účelem eradikace nákaz kategorie B a C suchozemských zvířat

1.   Příslušný orgán při zřízení povinného eradikačního programu pro nákazu kategorie B nebo volitelného eradikačního programu pro nákazu kategorie C suchozemských zvířat tyto programy založí na strategii pro tlumení nákaz, která pro každou nákazu obsahuje:

a)

území a populaci zvířat zahrnuté do eradikačního programu podle čl. 13 odst. 1;

b)

trvání eradikačního programu podle článku 15 včetně jeho konečných a průběžných cílů podle článku 14 a

c)

požadavky specifické pro konkrétní nákazy stanovené:

i)

v článcích 16 až 31 pro infekci způsobenou Brucella abortus, B. melitensisB. suis, infekce způsobené MTBC, EBL, IBR/IPV, infekci ADV a BVD;

ii)

v článcích 32 až 36 pro infekci virem vztekliny (RABV);

iii)

v článcích 37 až 45 pro infekci BTV.

2.   Příslušný orgán může do eradikačního programu zahrnout koordinovaná opatření na společné pozemní nebo pobřežní hranici s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi, aby se zajistilo dosažení cílů programu a trvalost výsledků.

Pokud tato koordinace zřízena není a je-li to proveditelné, příslušný orgán do eradikačního programu zahrne účinná opatření ke zmírnění rizik včetně intenzivního dozoru.

Článek 13

Územní působnost a populace zvířat

1.   Příslušný orgán určí působnost eradikačního programu včetně:

a)

zahrnutého území a

b)

cílené populace zvířat, a je-li to nutné, dalších populací zvířat.

2.   Územím zahrnutým do eradikačního programu podle odst. 1 písm. a) je:

a)

celé území členského státu nebo

b)

jedna nebo více oblastí, pokud každá oblast odpovídá správní jednotce (správním jednotkám) o rozloze alespoň 2 000 km2 a zahrnuje alespoň jeden z regionů stanoveným v souladu s článkem 21 nařízení (EU) 2016/429.

3.   Odchylně od ustanovení odstavce 2 může příslušný orgán určit oblasti menší než 2 000 km2, přičemž zohlední:

a)

minimální rozlohu, která nebude významně menší než 2 000 km2 nebo

b)

existenci přirozených překážek relevantních pro profil nákazy.

Článek 14

Konečné a průběžné cíle

1.   Příslušný orgán do eradikačního programu zahrne kvalitativní a kvantitativní konečné cíle, které obsáhnou všechny požadavky specifické pro konkrétní nákazy stanovené v článku 72 pro udělení statusu území prostého nákazy.

2.   Příslušný orgán do eradikačního programu zahrne kvalitativní a kvantitativní průběžné roční nebo víceleté cíle, které budou odrážet pokrok, kterého bylo dosaženo při plnění konečných cílů. Průběžné cíle zahrnují:

a)

všechny požadavky specifické pro konkrétní nákazy zmíněné v odstavci 1 a

b)

v případě potřeby další požadavky, které nejsou zahrnuty do kritérií pro udělení statusu území prostého nákazy, aby bylo možné posoudit pokrok učiněný při eradikaci.

Článek 15

Doba uplatňování

1.   Příslušný orgán do eradikačního programu zahrne dobu uplatňování s ohledem na počáteční situaci a průběžné cíle zmíněné v čl. 14 odst. 2.

2.   Pro nákazy kategorie C nepřesáhne doba uplatňování eradikačního programu 6 let od data počátečního schválení Komisí v souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení (EU) 2016/429. V řádně odůvodněných případech může Komise na žádost členských států dobu uplatňování eradikačního programu prodloužit o dalších 6 let.

Oddíl 2

Požadavky na eradikační programy na základě udělení statusu zařízení prostého nákazy

Článek 16

Strategie pro tlumení nákaz založená na statusu zařízení prostého nákazy

1.   Příslušný orgán pro následující nákazy suchozemských zvířat navrhne strategii pro tlumení nákaz v rámci eradikačního programu s ohledem na cílenou populaci zvířat chovanou v zařízeních:

a)

infekce způsobená Brucella abortus, B. melitensisB. suis;

b)

infekce MTBC;

c)

EBL;

d)

IBR/IPV;

e)

infekce ADV;

f)

BVD.

2.   Strategie pro tlumení nákaz v rámci eradikačních programů uvedených v odstavci 1 vychází z:

a)

provádění opatření specifických pro konkrétní nákazy stanovených v článcích 18 až 31, dokud všechna příslušná zařízení nedosáhnou statusu zařízení prostého nákazy;

b)

udělení, pozastavení a odejmutí statusu zařízení prostého nákazy všem příslušným zařízením ze strany příslušného orgánu;

c)

provádění opatření biologické bezpečnosti a jiných opatření ke zmírnění rizik;

d)

volitelného provádění očkovacích programů.

Článek 17

Cílené a další populace zvířat pro eradikační programy pro určité nákazy

1.   Příslušný orgán uplatní povinný eradikační program na následující cílené populace zvířat:

a)

pro infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis chovaný skot, chované ovce a chované kozy;

b)

pro infekce způsobené MTBC chovaný skot.

2.   Příslušný orgán uplatní volitelný eradikační program na následující cílené populace zvířat:

a)

pro EBL chovaný skot;

b)

pro IBR/IPV chovaný skot;

c)

pro infekce způsobené ADV chovaná prasata;

d)

pro BVD chovaný skot.

3.   Příslušný orgán zahrne další populace zvířat, pokud dospěje k závěru, že tato zvířata představují významné riziko pro nákazový status zvířat uvedených v odstavcích 1 nebo 2.

Článek 18

Povinnosti provozovatelů v oblasti eradikačních programů pro určité nákazy

1.   Provozovatelé zařízení, kde jsou chována zvířata cílených populací zvířat uvedených v článku 17, jiných než jatka, dodržují následující obecné požadavky a požadavky specifické pro konkrétní nákazy, aby získali a udrželi si status zařízení prostého nákazy:

a)

obecné požadavky:

i)

dozor nad cílenými a dalšími populacemi zvířat pro příslušnou nákazu podle nařízení příslušného orgánu v souladu s čl. 3 odst. 1;

ii)

v případě přemísťování zvířat z cílených populací zvířat zajištění toho, aby nedošlo k ohrožení nákazového statusu v zařízeních z důvodu přepravy nebo vstupu zvířat cílených nebo dalších populací zvířat nebo produktů z těchto zvířat do zařízení;

iii)

očkování chovaných zvířat cílených populací zvířat proti příslušné nákaze;

iv)

opatření k tlumení nákaz v případě podezření na výskyt nákazy nebo jejího potvrzení;

v)

jakákoli další opatření, která příslušný orgán shledá nezbytnými, mezi nimiž může případně být oddělení zvířat na základě jejich nákazového statusu pomocí opatření fyzické ochrany a opatření v oblasti řízení;

b)

požadavky specifické pro konkrétní nákazy stanovené:

i)

v kapitolách 1 a 2 části I přílohy IV pro infekci způsobenou Brucella abortus, B. melitensisB. suis;

ii)

v kapitole 1 části II přílohy IV pro infekci MTBC;

iii)

v kapitole 1 části III přílohy IV pro EBL;

iv)

v kapitole 1 části IV přílohy IV pro IBR/IPV;

v)

v kapitole 1 části V přílohy IV pro infekci ADV;

vi)

v kapitole 1 části VI přílohy IV pro BVD.

2.   Provozovatelé jatek, kde jsou chována a porážena zvířata z cílených populací zvířat uvedených v článku 17, dodrží obecné požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) bodech i), iv) a v).

Článek 19

Odchylka v oblasti udělování statusu zařízení prostého nákazy

Odchylně od článku 18 a za předpokladu, že příslušné cílené populace zvířat splňují obecné požadavky stanovené v čl. 18 odst. 1 písm. a), může příslušný orgán rozhodnout, že povinnosti provozovatelů, které jsou podmínkou pro získání a udržení statusu zařízení prostého nákazy podle čl. 18 odst. 1, se neuplatní na provozovatele těchto zařízení:

a)

uzavřená zařízení;

b)

zařízení, ve kterých jsou zvířata chována pouze pro účely svodu;

c)

zařízení, ve kterých jsou zvířata chována pouze pro účely představení se zvířaty;

d)

cirkusy.

Článek 20

Povinnost příslušného orgánu udělit, pozastavit a odejmout status zařízení prostého nákazy

1.   Příslušný orgán udělí status zařízení prostého nákazy na základě splnění požadavků stanovených v článku 18 ze strany provozovatelů zařízení.

2.   Příslušný orgán pozastaví nebo odejme status zařízení prostého nákazy, pokud byly splněny podmínky pro pozastavení nebo odejmutí. Tyto podmínky jsou stanoveny v:

a)

oddílech 3 a 4 kapitol 1 a 2 části I přílohy IV pro infekce způsobenou Brucella abortus, B. melitensisB. suis;

b)

oddílech 3 a 4 kapitoly 1 části II přílohy IV pro infekci MTBC;

c)

oddílech 3 a 4 kapitoly 1 části III přílohy IV pro EBL;

d)

oddílech 3 a 4 kapitoly 1 části IV přílohy IV pro IBR/IPV;

e)

v oddílech 3 a 4 kapitoly 1 části V přílohy IV pro infekci ADV;

f)

oddílech 3 a 4 kapitoly 1 části VI přílohy IV pro BVD.

3.   Příslušný orgán určí:

a)

podrobnosti režimu testování, v případě nutnosti včetně požadavků specifických pro konkrétní nákazy zmíněných v čl. 18 odst. 1 písm. b), pokud dojde k pozastavení nebo odejmutí statusu zařízení prostého nákazy, a

b)

maximální délku trvání, během níž může být status zařízení prostého nákazy pozastaven, pokud došlo k porušení podmínek uvedených v odstavci 2.

4.   Příslušný orgán může přidělit různým epizootologickým jednotkám jednoho zařízení odlišné nákazové statusy, pokud jeho provozovatel:

a)

předložil příslušnému orgánu k posouzení informace o různých epizootologických jednotkách zřízených v rámci zařízení, kterým má být před jakýmkoli podezřením na výskyt nebo potvrzením výskytu nákazy podle článků 21 a 24 udělen odlišný nákazový status;

b)

zavedl systém, ke kterému má příslušný orgán na žádost přístup, s cílem sledovat přemísťování zvířat a zárodečných produktů do nebo z epizootologických jednotek a mezi nimi a

c)

oddělil epizootologické jednotky fyzicky i pomocí prostředků v oblasti řízení a dodržuje veškerá opatření ke zmírnění rizik požadovaná příslušným orgánem pro tento účel.

Článek 21

Opatření k tlumení nákaz v případě podezření na výskyt některých nákaz

1.   Pokud má příslušný orgán podezření na případ výskytu příslušné nákazy, provede šetření, zahájí epizootologické šetření a pozastaví status zařízení prostého nákazy v zařízení, ve kterém se podezřelý případ objevil, dokud nebudou šetření a epizootologické šetření dokončena.

2.   Dokud nebude znám výsledek šetření a epizootologického šetření podle odstavce 1, příslušný orgán:

a)

zakáže přemísťování zvířat z příslušné cílené populace zvířat ze zařízení s výjimkou případů, kdy povolil jejich okamžitou porážku na určených jatkách,

b)

pokud to považuje za nezbytné pro účely zmírnění rizika šíření nákazy:

i)

a je-li to technicky možné, nařídí izolaci podezřelých případů v zařízení;

ii)

omezí vstupy zvířat z příslušné cílené populace zvířat do zařízení;

iii)

omezí přemísťování produktů z příslušné cílené populace zvířat do a ze zařízení.

3.   Příslušný orgán udržuje opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 do té doby, než se vyloučí či potvrdí přítomnost nákazy.

Článek 22

Rozšíření opatření k tlumení nákaz v případě podezření na výskyt některých nákaz

1.   Shledá-li to příslušný orgán nezbytným, rozšíří opatření uvedená v článku 21 na:

a)

příslušné další populace zvířat chovaných v zařízení;

b)

jakékoli zařízení, které má se zařízením, kde se podezřelý případ vyskytl, epizootologickou souvislost.

2.   Pokud dojde k podezření na výskyt nákazy u volně žijících zvířat a pokud to příslušný orgán považuje za nutné, rozšíří orgán opatření uvedená v článku 21 na zařízení, v nichž hrozí riziko infekce.

Článek 23

Odchylky od opatření k tlumení nákaz v případě podezření na výskyt některých nákaz

1.   Odchylně od ustanovení čl. 21 odst. 1 může příslušný orgán v řádně odůvodněných případech rozhodnout, že status zařízení prostého nákazy nepozastaví v celém zařízení, pokud se v něm nachází různé epizootologické jednotky podle čl. 20 odst. 4.

2.   Odchylně od ustanovení čl. 21 odst. 2 písm. a) může příslušný orgán povolit přemístění zvířat z příslušné cílené populace zvířat do zařízení, nad kterým vykonává úřední dohled, pokud jsou splněny následující požadavky:

a)

zvířata budou přemístěna výhradně přímou přepravou;

b)

v zařízení určení budou zvířata chována v uzavřených odděleních a nepřijdou do kontaktu s chovanými zvířaty s vyšším nákazovým statusem nebo s volně žijícími zvířaty druhů uvedených na seznamu pro příslušnou nákazu.

3.   Odchylně od ustanovení čl. 21 odst. 2 písm. a) může příslušný orgán v případě nákazy kategorie C povolit přemístění zvířat z příslušné cílené populace zvířat za předpokladu, že k jejich přemístění dojde v případě potřeby přímou přepravou, do zařízení nacházejícího se v oblasti, která není prostá nákazy ani se na ni nevztahuje volitelný eradikační program.

4.   Při využití odchylky stanovené v odstavci 2 příslušný orgán:

a)

pozastaví status zařízení prostého nákazy u zařízení určení zvířat, která jsou předmětem odchylek, do té doby, než budou ukončena šetření uvedená v čl. 21 odst. 1;

b)

zakáže až do ukončení šetření uvedených v čl. 21 odst. 1 přemísťování zvířat z daného zařízení s výjimkou případů, kdy povolí jejich přímou přepravu do určených jatek za účelem okamžité porážky;

c)

v případě podezření na infekci způsobenou Brucella abortus, B. melitensisB. suis nebo MTBC udržuje zákaz stanovený v písmeni b) i po ukončení šetření do té doby, než budou poražena všechna zvířata, která byla podle odchylky stanovené v odstavci 2 do zařízení přemístěna.

5.   Příslušný orgán může využít odchylky uvedené v odstavcích 1 až 3 pouze tehdy, pokud provozovatelé zařízení původu a určení a přepravci zvířat, která jsou předmětem odchylek:

a)

uplatňují vhodná opatření biologické bezpečnosti a jiná opatření ke zmírnění rizik nezbytná k prevenci šíření nákazy a

b)

poskytnou příslušnému orgánu záruky, že byla přijata veškerá nezbytná opatření biologické bezpečnosti a jiná opatření ke zmírnění rizik.

Článek 24

Úřední potvrzení některých nákaz a opatření k tlumení nákaz

1.   Pokud je případ potvrzen, příslušný orgán:

a)

odejme status zařízení prostého nákazy infikovanému zařízení (infikovaným zařízením);

b)

v infikovaném zařízení (infikovaných zařízeních) přijme opatření uvedená v článcích 25 až 31.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) může příslušný orgán omezit odejmutí statusu zařízení prostého nákazy na epizootologické jednotky, v nichž byl případ potvrzen.

3.   Pokud je výskyt nákazy potvrzen u volně žijících zvířat, provede příslušný orgán v případě potřeby epizootologické šetření a šetření podle článku 25. Považuje-li to za nezbytné, aby se zabránilo šíření nákazy, příslušný orgán:

a)

nařídí příslušná opatření k tlumení nákaz podle článků 21 až 25 a článku 30 v zařízeních chovajících cílenou populaci zvířat a další populace zvířat;

b)

provede nebo nařídí další přiměřená a nezbytná opatření v oblasti prevence, dozoru a tlumení nákaz s ohledem na příslušnou populaci volně žijících zvířat nebo na jejich stanovišti.

Článek 25

Epizootologické šetření a šetření v případě potvrzení výskytu některých nákaz

1.   Pokud je nákaza potvrzena, příslušný orgán:

a)

provede epizootologické šetření;

b)

provede šetření a uplatní opatření podle článku 21 ve všech epizootologicky souvisejících zařízeních a

c)

přizpůsobí dozor zjištěným rizikovým faktorům a zohlední závěry epizootologického šetření.

2.   Příslušný orgán zváží potřebu provést šetření u volně žijících zvířat z dalších populací zvířat, pokud epizootologické šetření odhalí epizootologické souvislosti mezi chovanými a volně žijícími zvířaty.

3.   Příslušný orgán co nejdříve informuje o situaci:

a)

provozovatele a relevantní orgány z členských států, jichž se týkají epizootologické souvislosti s potvrzeným případem, a

b)

příslušné orgány z jiných členských států nebo třetích zemí, které mohou být dotčeny epizootologickými souvislostmi s infikovaným zařízením (infikovanými zařízeními).

Článek 26

Přemísťování zvířat do nebo z infikovaných zařízení

1.   Příslušný orgán zakáže přemísťování zvířat z cílené populace zvířat z infikovaného zařízení s výjimkou případů, kdy povolil jejich okamžitou porážku na určených jatkách.

2.   Považuje-li to příslušný orgán za nezbytné, aby se zabránilo šíření nákazy:

a)

nařídí izolaci podezřelých a potvrzených případů v zařízení, pokud je to technicky možné;

b)

omezí přemísťování zvířat z cílené populace zvířat v rámci zařízení;

c)

omezí vstupy zvířat z cílené populace zvířat do zařízení;

d)

omezí přemísťování produktů živočišného původu získaných ze zvířat z cílené populace z a do infikovaného zařízení.

3.   Pokud to příslušný orgán považuje za nezbytné, rozšíří opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 na zvířata a produkty z dalších populací zvířat, aby se zabránilo šíření nákazy.

Článek 27

Testování a odstranění zvířat z infikovaných zařízení

1.   Po potvrzení nákazy příslušný orgán nařídí provedení následujícího testování v infikovaných zařízeních, které má být provedeno nejpozději v době, kterou příslušný orgán stanoví:

a)

testování zvířat, jejichž testování je nezbytné k dokončení epizootologického šetření;

b)

testování za účelem obnovení statusu území prostého nákazy v souladu s:

i)

oddílem 4 kapitol 1 a 2 části I přílohy IV pro infekci způsobenou Brucella abortus, B. melitensis a B. suis;

ii)

oddílem 4 kapitoly 1 části II přílohy IV pro infekci MTBC;

iii)

oddílem 4 kapitoly 1 části III přílohy IV pro EBL;

iv)

oddílem 4 kapitoly 1 části IV přílohy IV pro IBR/IPV;

v)

oddílem 4 kapitoly 1 části V přílohy IV pro infekci ADV;

vi)

oddílem 4 kapitoly 1 části VI přílohy IV pro BVD a

c)

jakékoli další testování, které považuje za nezbytné k zajištění rychlého zjištění infikovaných zvířat, jež mohou přispívat k šíření nákazy.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. b) se testování nenařídí při obnovení statusu území prostého nákazy v souladu s:

i)

bodem 2 oddílu 1 kapitol 1 a 2 části I přílohy IV pro infekci způsobenou Brucella abortus, B. melitensisB. suis;

ii)

bodem 2 oddílu 1 kapitoly 1 části II přílohy IV pro infekci MTBC;

iii)

bodem 2 oddílu 1 kapitoly 1 části III přílohy IV pro EBL;

iv)

bodem 2 oddílu 1 kapitoly 1 části IV přílohy IV pro IBR/IPV;

v)

bodem 2 oddílu 1 kapitoly 1 části V přílohy IV pro infekci ADV;

vi)

bodem 2 oddílu 1 kapitoly 1 části VI přílohy IV pro BVD.

3.   Příslušný orgán nařídí porážku všech zvířat uznaných jako potvrzené případy a v případě potřeby i podezřelé případy v infikovaných zařízeních nejpozději ve lhůtě, kterou orgán stanoví.

4.   Porážka zvířat podle odstavce 3 se provede pod úředním dohledem na určených jatkách.

5.   Příslušný orgán může místo porážky nařídit usmrcení a likvidaci některých nebo všech zvířat uvedených v odstavci 3.

6.   Příslušný orgán rozšíří opatření stanovená v tomto článku na zvířata z dalších populací zvířat, pokud je to nutné k eradikaci nákazy v infikovaných zařízeních.

Článek 28

Řízení produktů z infikovaných zařízení

1.   Příslušný orgán ve všech zařízeních infikovaných bakteriemi Brucella abortus, B. melitensisB. suis nebo MTBC nařídí, že:

a)

mléko z potvrzených případů se buď zpracuje za účelem inaktivace patogenního původce a poté podá ke zkrmení pouze zvířatům v tomtéž zařízení, nebo se zlikviduje;

b)

hnůj, sláma, krmivo a jakákoli jiná hmota a látka, které přišly do kontaktu s potvrzeným případem nebo s kontaminovaným materiálem se buď co nejdříve shromáždí a zlikvidují, nebo po vhodném posouzení rizik uskladní a zpracují za účelem snížení rizika šíření nákazy na přijatelnou míru.

2.   V případě infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis příslušný orgán nařídí, aby byly ve všech infikovaných zařízeních shromážděny a zlikvidovány plody, mláďata, která se narodila mrtvá, zvířata, která uhynula na nákazu po narození, a placenty.

3.   Pokud to příslušný orgán v případě infekce nákazou kategorie C považuje za nezbytné, nařídí jakákoli vhodná opatření uvedená v odstavcích 1 a 2.

4.   Pokud to příslušný orgán považuje za nezbytné, nařídí zpětné sledování, zpracování nebo likvidaci jakýchkoli produktů z infikovaných zařízení, které mohou představovat riziko šíření nákazy nebo ovlivňovat lidské zdraví.

Článek 29

Odchylky od omezení přemísťování zvířat z infikovaných zařízení

1.   Odchylně od čl. 26 odst. 1 může příslušný orgán povolit přemístění klinicky zdravých zvířat, která nejsou potvrzenými případy, do zařízení, nad kterým vykonává úřední dohled, pokud jsou splněny následující požadavky:

a)

přemístění neohrozí nákazový status zvířat v zařízení určení nebo po cestě do zařízení určení;

b)

zvířata jsou přemístěna výhradně přímou přepravou a

c)

v zařízení určení jsou zvířata chována v uzavřených odděleních a nepřijdou do kontaktu s chovanými zvířaty s vyšším nákazovým statusem nebo s volně žijícími zvířaty druhů uvedených na seznamu pro příslušnou nákazu.

2.   Odchylně od čl. 26 odst. 1 může příslušný orgán v případě nákazy kategorie C povolit přemístění klinicky zdravých zvířat z příslušné cílené populace zvířat, která nejsou potvrzenými případy, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

zvířata jsou přemístěna, je-li to nutné přímou přepravou, do zařízení nacházejícího se v oblasti, která není prostá nákazy ani se na ni nevztahuje volitelný eradikační program, a

b)

přemístění neohrozí nákazový status zvířat z cílených nebo dalších populací zvířat v zařízení určení nebo po cestě do zařízení určení.

3.   Při využití odchylky stanovené v odstavci 1 příslušný orgán odejme status zařízení prostého nákazy zařízení určení zvířat, která jsou předmětem odchylky, a:

a)

nařídí přemístění zvířat přímou přepravou nejpozději ve lhůtě, kterou sám určí, ze zařízení určení do určených jatek za účelem okamžité porážky nebo

b)

v případě nákazy kategorie C nařídí opatření k tlumení nákaz stanovená v článcích 26 až 30 do té doby, dokud zařízení znovu nezíská status území prostého nákazy.

4.   Příslušný orgán může využít odchylky uvedené v odstavcích 1 a 2 pouze tehdy, pokud hospodářské subjekty provozující zařízení původu a určení a přepravci zvířat, která jsou předmětem odchylek:

a)

uplatňují vhodná opatření biologické bezpečnosti a jiná opatření ke zmírnění rizik nezbytná k prevenci šíření nákazy a

b)

poskytnou příslušnému orgánu záruky, že byla přijata veškerá nezbytná opatření v oblasti biologické bezpečnosti a jiná opatření ke zmírnění rizik.

Článek 30

Čištění a dezinfekce a další opatření k prevenci šíření infekce

1.   Příslušný orgán nařídí provozovatelům všech infikovaných zařízení a zařízení, která přijímala zvířata z infikovaných zařízení, čištění a dezinfekci, případně bezpečnou likvidaci:

a)

všech částí zařízení, které mohly být kontaminovány po odstranění potvrzených a podezřelých případů a před obnovením populace;

b)

veškerého krmiva, materiálů, látek, vybavení týkajícího se chovu, lékařského vybavení a vybavení týkajícího se produkce, jež mohly být kontaminovány;

c)

veškerého ochranného oblečení nebo bezpečnostního vybavení používaného provozovateli a návštěvníky;

d)

veškerých dopravních prostředků, kontejnerů a vybavení po přepravě zvířat nebo produktů z infikovaných zařízení;

e)

ploch sloužících k nakládce zvířat po každém použití.

2.   Příslušný orgán schválí protokol pro čištění a dezinfekci.

3.   Příslušný orgán provádí dohled nad čištěním a dezinfekcí, případně nad bezpečným odstraněním a neobnoví ani znovu neudělí zařízení status zařízení prostého nákazy, dokud nedospěje k závěru, že čištění a dezinfekce, příp. bezpečné odstranění, bylo dokončeno.

4.   Příslušný orgán může na základě posouzení rizik shledat pastvinu kontaminovanou a zakázat její využívání chovanými zvířaty vyššího nákazového statusu, než je status cílené populace zvířat, nebo je-li to z epizootologického hlediska vhodné, dalších populací zvířat, a to po dobu dostatečnou pro to, aby bylo možné považovat riziko perzistence patogenního původce za zanedbatelné.

Článek 31

Opatření ke zmírnění rizik pro účely prevence opětovné infekce

Před zrušením opatření k tlumení nákazy nebo při jejich zrušení příslušný orgán nařídí přiměřená opatření ke zmírnění rizik s cílem předejít opětovné infekci zařízení s ohledem na příslušné rizikové faktory, které vyplývají z výsledků epizootologického šetření. Tato opatření zohlední alespoň:

a)

perzistenci patogenního původce v životním prostředí nebo u volně žijících zvířat a

b)

opatření biologické bezpečnosti, která jsou přizpůsobena specifikům zařízení.

Oddíl 3

Ustanovení pro eradikační programy pro infekci RABV

Článek 32

Strategie pro tlumení nákaz v rámci eradikačních programů pro infekci RABV

1.   Příslušný orgán při zřizování eradikačního programu pro infekci RABV vychází ze strategie pro tlumení nákaz, která zahrnuje:

a)

očkování zvířat z cílené populace zvířat, jež považuje za relevantní;

b)

uplatňování opatření ke snížení rizika kontaktu s infikovanými zvířaty;

c)

kontrolu rizika šíření a zavlečení nákazy na území svého členského státu.

2.   Příslušný orgán uplatní eradikační program a zohlední při tom, že tento program bude:

a)

podle potřeby na základě posouzení rizik aktualizován v souladu s vývojem epizootologické situace;

b)

podpořen veřejnými informačními kampaněmi, do kterých budou zapojeny všechny významné dotčené subjekty;

c)

v případě potřeby koordinován s relevantními orgány odpovědnými za veřejné zdraví, populace volně žijících zvířat či lov;

d)

odstupňován na základě posouzení územních rizik.

3.   Příslušný orgán může být zapojen do provádění eradikačních programů pro infekci RABV ve třetí zemi nebo na jejím území, aby se zamezilo riziku šíření a zavlečení infekce RABV na území jeho členského státu.

Článek 33

Cílená populace zvířat pro eradikační programy pro infekci RABV

1.   Příslušný orgán uplatní eradikační program pro infekci RABV na následující cílenou populaci zvířat: chovaná a volně žijící zvířata druhů z těchto čeledí: šelmy (Carnivora), turovití (Bovidae), prasatovití (Suidae), koňovití (Equidae), jelenovití (Cervidae) a velbloudovití (Camelidae).

2.   Příslušný orgán zaměří opatření v rámci eradikačního programu primárně na volně žijící lišky, které představují hlavní rezervoár nákazy RABV.

3.   Příslušný orgán podrobí opatřením v rámci eradikačního programu cílené populace zvířat jiné než volně žijící lišky, pokud dospěje k závěru, že tato zvířata představují významné riziko.

4.   Příslušný orgán může do cílené populace zvířat pro dozor podle článku 4 zahrnout volně žijící druhy řádu Chiroptera.

Článek 34

Povinnosti příslušného orgánu v souvislosti s eradikačními programy pro infekci RABV

1.   Příslušný orgán:

a)

provede dozor nad infekcí RABV pro účely:

i)

včasného zjištění infekce a

ii)

sledování tendence počtu infikovaných zvířat, což bude podle přístupu založeného na posouzení rizika zahrnovat shromažďování a testování volně žijících lišek a jiných volně žijících masožravců, kteří byli nalezeni mrtví;

b)

provede opatření k tlumení nákazy v případě podezření nebo potvrzení infekce RABV podle článků 35 a 36;

c)

v případě potřeby uplatní opatření ke zmírnění rizik, aby se předešlo šíření nákazy RABV přemísťováním psů, koček a fretek.

2.   Považuje-li to příslušný orgán za nezbytné, nařídí:

a)

očkování a sledování účinnosti očkování volně žijících lišek v souladu s oddílem 2 kapitoly 1 části I přílohy V a případně jiných zvířat uvedených v čl. 33 odst. 3;

b)

identifikaci a registraci psů, koček a fretek;

c)

omezení přemísťování příslušných chovaných zvířat druhů zmíněných v čl. 33 odst. 3, která nejsou očkována proti infekci RABV v souladu s oddílem 1 kapitoly 1 části I přílohy V;

d)

opatření podle článku 35, pokud dojde k poranění člověka či zvířete zvířetem druhu uvedeného na seznamu bez vysvětlitelné příčiny a v rozporu s jeho běžným chováním nebo pokud u tohoto zvířete dojde k nevysvětlitelné změně chování následované do 10 dnů uhynutím.

Článek 35

Opatření k tlumení nákaz v případě podezření na výskyt infekce RABV

Pokud existuje podezření na výskyt infekce RABV, příslušný orgán:

a)

provede další šetření za účelem potvrzení či vyloučení přítomnosti nákazy;

b)

nařídí příslušná omezení přemísťování či usmrcení podezřelých případů za účelem ochrany lidí a zvířat před rizikem infekce, než budou k dispozici výsledky šetření;

c)

nařídí jakákoli opodstatněná opatření ke zmírnění rizika za účelem snížení rizika dalšího přenosu nákazy RABV na člověka nebo na zvířata.

Článek 36

Opatření k tlumení nákaz v případě potvrzení výskytu infekce RABV

Pokud je infekce RABV potvrzena, přijme příslušný orgán opatření s cílem zabránit dalšímu přenosu nákazy na zvířata či na člověka, pro něž:

a)

provede epizootologické šetření, které bude zahrnovat zjištění dotčeného kmene infekce RABV, aby se zjistil pravděpodobný zdroj infekce a epizootologické souvislosti;

b)

pokud se nedomnívá, že jsou zapotřebí další šetření, vyloučí infekci RABV u zvířat s epizootologickou souvislostí, pokud:

i)

uplynula minimální doba v délce 3 měsíců od výskytu epizootologické souvislosti s potvrzeným případem a

ii)

u uvedených zvířat nebyly zjištěny žádné příznaky;

c)

přijme jedno či více opatření podle článků 34 a 35, pokud to shledá nutným;

d)

zajistí, aby byla těla potvrzených případů infikovaných volně žijících zvířat neškodně odstraněna nebo zpracována v souladu s pravidly stanovenými v článku 12 nařízení (ES) č. 1069/2009.

Oddíl 4

Ustanovení pro eradikační programy pro infekci BTV

Článek 37

Strategie pro tlumení nákaz v rámci eradikačních programů pro infekci BTV

1.   Příslušný orgán při zřizování volitelného eradikačního programu pro infekci BTV vychází ze strategie pro tlumení nákaz, která zahrnuje:

a)

dozor nad infekcí BTV v souladu s požadavky stanovenými v kapitole 1 části II přílohy V;

b)

očkování příslušné cílené populace zvířat za účelem eradikace nákazy pomocí běžných očkovacích kampaní, které mají být v příslušných případech prováděny v souladu s dlouhodobou strategií;

c)

omezení přemísťování cílené populace zvířat v souladu s požadavky stanovenými v článcích 43 a 45;

d)

opatření ke zmírnění rizik za účelem minimalizace přenosu infekce BTV prostřednictvím vektorů.

2.   Příslušný orgán uplatní eradikační program s přihlédnutím k tomu, že:

a)

eradikační program zjistí všechny sérotypy 1–24 přítomné na území, které do něj spadá, a eradikuje je;

b)

území, které do eradikačního programu spadá, musí být:

i)

celé území členského státu nebo

ii)

oblast nebo oblasti zahrnující území v okruhu alespoň 150 km kolem každého infikovaného zařízení.

3.   Odchylně od odst. 2 písm. b) bodu ii) může příslušný orgán přizpůsobit oblast (oblasti) spadající do eradikačního programu v souladu:

a)

se zeměpisnou situací infikovaného zařízení (infikovaných zařízení) a hranicemi odpovídajících správních jednotek;

b)

s ekologickými a meteorologickými podmínkami;

c)

s hojností, aktivitou a rozmístěním vektorů přítomných v oblasti (oblastech);

d)

s dotčeným sérotypem BTV;

e)

s výsledky epizootologického šetření podle článku 42;

f)

s výsledky činností v oblasti dozoru.

Článek 38

Cílené a další populace zvířat pro eradikační programy pro infekci BTV

1.   Příslušný orgán uplatní eradikační program pro infekci BTV na následující cílenou populaci zvířat: chovaná zvířata druhů z těchto čeledí: vidlorohovití (Antilocapridae), turovití (Bovidae), velbloudovití (Camelidae), jelenovití (Cervidae), žirafovití (Giraffidae), kabarovití (Moschidae) a kančilovití (Traguilidae).

2.   Považuje-li to příslušný orgán za nezbytné, uplatní eradikační program na tyto další populace zvířat: volně žijící zvířata druhů z čeledí: vidlorohovití (Antilocapridae), turovití (Bovidae), velbloudovití (Camelidae), jelenovití (Cervidae), žirafovití (Giraffidae), kabarovití (Moschidae) a kančilovití (Traguilidae).

Článek 39

Povinnosti provozovatelů v souvislosti s eradikačními programy pro infekci BTV

1.   Provozovatelé jiných zařízení než jatka, kde jsou chována zvířata z cílené populace zvířat podle čl. 38 odst. 1:

a)

splňují požadavky nařízené příslušným orgánem v oblasti dozoru nad zvířaty z cílené populace zvířat;

b)

splňují požadavky nařízené příslušným orgánem v oblasti entomologického dozoru;

c)

očkují zvířata z cílené populace zvířat podle nařízení příslušného orgánu;

d)

uplatňují opatření k tlumení nákaz v případě podezření na výskyt nebo v případě potvrzení výskytu nákazy podle nařízení příslušného orgánu;

e)

splňují požadavky na přemísťování podle nařízení příslušného orgánu;

f)

uplatňují jakákoli další opatření považovaná příslušným orgánem za nezbytná, která mohou případně zahrnovat ochranu chovaných zvířat před útoky vektorů v souladu s nákazovým statusem zvířat.

2.   Provozovatelé jatek, kde jsou chována a porážena zvířata z cílené populace zvířat podle čl. 38 odst. 1:

a)

splňují požadavky nařízené příslušným orgánem v oblasti dozoru nad zvířaty z cílené populace zvířat;

b)

uplatňují opatření k tlumení nákaz v případě podezření na výskyt nebo v případě potvrzení výskytu nákazy podle nařízení příslušného orgánu;

c)

uplatňují jakákoli další opatření považovaná příslušným orgánem za nezbytná, která mohou případně zahrnovat ochranu chovaných zvířat před útoky vektorů v souladu s nákazovým statusem zvířat.

Článek 40

Povinnosti příslušného orgánu v souvislosti s eradikačními programy pro infekci BTV

1.   Příslušný orgán na území spadajícím pod eradikační program pro infekci BTV podle čl. 37 odst. 2 písm. b):

a)

mapuje území spadající do souboru zeměpisných jednotek v souladu s bodem 1 oddílu 4 kapitoly 1 části II přílohy V;

b)

provádí dozor nad infekcí BTV v každé zeměpisné jednotce s ohledem na epizootologickou situaci v souladu s požadavky stanovenými v kapitole 1 části II přílohy V;

c)

uplatňuje opatření k tlumení nákaz stanovená v článcích 41 a 42 v případě podezření na nákazu nebo jejího potvrzení;

d)

nařizuje provozovatelům zařízení chovajících skot, ovce nebo kozy, a je-li to nutné, jiné cílené populace zvířat, aby svá zvířata očkovali, a

e)

uplatňuje požadavky stanovené v článcích 43 a 45 na přemísťování zvířat z cílené populace zvířat.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. d) se může příslušný orgán rozhodnout nenařizovat provozovatelům, aby byla jejich zvířata očkována, pokud po posouzení rizik řádně odůvodní, že uplatnění jiných opatření je k eradikaci nákazy dostatečné.

3.   Shledá-li to příslušný orgán nezbytným a je-li to možné, zřídí oblast sezónně prostou BTV podle kapitoly 5 části II přílohy V. V takovém případě příslušný orgán Komisi a členským státům zpřístupní:

a)

informace prokazující splnění konkrétních kritérií pro stanovení období, kdy je oblast sezónně prostá BTV;

b)

datum počátku a konce tohoto období;

c)

informace prokazující skončení přenosu BTV v oblasti a

d)

vymezení oblasti splňující minimální požadavky stanovené v článku 13.

Článek 41

Opatření k tlumení nákaz v případě podezření na výskyt infekce BTV

1.   V případě podezření na výskyt infekce BTV provede příslušný orgán šetření za účelem potvrzení či vyloučení nákazy.

2.   Dokud nebude znám výsledek šetření podle odstavce 1, příslušný orgán:

a)

omezí přemísťování zvířat a zárodečných produktů z cílené populace zvířat ze zařízení, kde jsou tato zvířata chována a tyto produkty uchovávány, kromě případů, kdy je přemístění povoleno za účelem okamžité porážky;

b)

nařídí příslušná opatření ke zmírnění rizik, pokud je to nezbytné a technicky proveditelné, za účelem prevence nebo minimalizace vystavení zvířat z cílené populace zvířat útokům vektorů.

3.   Pokud to příslušný orgán považuje za nezbytné, rozšíří opatření podle odstavců 1 a 2 na zařízení, kde byla zvířata z cílené populace zvířat vystavena infekčním vektorům podobně jako v podezřelých případech.

4.   Opatření podle tohoto článku mohou být zrušena, pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že již nejsou pro omezení rizika šíření nákazy nutná.

Článek 42

Opatření k tlumení nákaz v případě potvrzení infekce BTV

1.   V případě potvrzení infekce BTV příslušný orgán:

a)

potvrdí ohnisko nákazy a v případě potřeby zřídí nebo rozšíří oblast spadající do eradikačního programu;

b)

v případě potřeby provede epizootologické šetření;

c)

omezí přemísťování zvířat z cílené populace zvířat ze zařízení, kde jsou chována, s výjimkou případů, kdy je přemístění povoleno za účelem okamžité porážky;

d)

omezí přemísťování zárodečných produktů zvířat z cílené populace zvířat ze zařízení, kde jsou uchovávány;

e)

nařídí příslušná opatření ke zmírnění rizik, pokud to považuje za nezbytné a technicky proveditelné, za účelem prevence nebo minimalizace vystavení zvířat z cílené populace zvířat útokům vektorů;

f)

uplatňuje opatření k tlumení nákaz stanovená v článku 41 na všechna zařízení, která mají s potvrzeným případem epizootologickou souvislost, včetně těch, která chovají zvířata z cílené populace zvířat s podobným vystavením infekčním vektorům jako v potvrzeném případě.

2.   Kromě opatření stanovených v odstavci 1 a s cílem předcházet šíření nákazy příslušný orgán přikročí k těmto opatřením, pokud to považuje za nezbytné:

a)

nařídí provozovatelům zařízení chovajících skot, ovce nebo kozy, a je-li to nutné, jiné cílené populace zvířat, aby svá zvířata očkovali proti infekci příslušným sérotypem (příslušnými sérotypy) BTV, jak stanoví čl. 40 odst. 1 písm. d);

b)

vyšetřuje a sleduje nákazový status cílené populace zvířat v blízkosti zařízení, kde je potvrzený případ chován.

3.   Opatření podle tohoto článku mohou být zrušena, pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že již nejsou pro omezení rizika šíření nákazy nutná.

Článek 43

Přemísťování chovaných zvířat a zárodečných produktů z cílené populace zvířat do členských států nebo oblastí spadajících do eradikačních programů pro infekci BTV

1.   Příslušný orgán povolí vstup zvířat z cílené populace zvířat na území spadající do eradikačního programu pro infekci BTV uvedeného v čl. 37 odst. 2 písm. b) pouze tehdy, pokud je splněn alespoň jeden z požadavků stanovených v bodech 1 až 4 oddílu 1 kapitoly 2 části II přílohy V.

2.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán povolit také vstup zvířat z cílené populace zvířat na území spadající do eradikačního programu pro infekci BTV, pokud:

a)

posoudí riziko, které tento vstup pro nákazový status místa určení s ohledem na infekci BTV představuje vzhledem k případným opatřením ke zmírnění rizik, která může v místě určení přijmout;

b)

zakáže přemístění těchto zvířat do jiného členského státu:

i)

po dobu 60 dní od vstupu nebo

ii)

dokud nebude proveden test polymerázové řetězové reakce (PCR) pro sérotypy BTV 1–24 s negativním výsledkem na vzorcích odebraných ne dříve než 14 dní po vstupu;

c)

v případě potřeby přizpůsobí dozor v souladu s bodem 6 oddílu 4 kapitoly 1 části II přílohy V a

d)

zvířata splňují kterýkoli z požadavků stanovených v bodech 5 až 8 oddílu 1 kapitoly 2 části II přílohy V.

3.   Příslušný orgán povolí vstup zárodečných produktů z cílené populace zvířat na území spadající do eradikačního programu pro infekci BTV uvedeného v čl. 37 odst. 2 písm. b) pouze tehdy, pokud je splněn alespoň jeden z požadavků stanovených v bodech 1 až 3 oddílu 2 kapitoly 2 části II přílohy V.

4.   Odchylně od odstavce 3 může příslušný orgán umožnit také vstup zárodečných produktů z cílené populace zvířat na území spadající do eradikačního programu pro infekci BTV, pokud:

a)

posoudí riziko, které tento vstup pro nákazový status místa určení s ohledem na infekci BTV představuje vzhledem k případným opatřením ke zmírnění rizik, která může v místě určení přijmout;

b)

zakáže přemístění těchto zárodečných produktů do jiného členského státu a

c)

zárodečné produkty splňují požadavky stanovené v bodě 4 oddílu 2 kapitoly 2 části II přílohy V.

5.   Pokud příslušný orgán přijímající zvířata či zárodečné produkty využívá odchylek uvedených v odstavcích 2 nebo 4:

a)

informuje o této skutečnosti co nejdříve Komisi;

b)

přijme zvířata či zárodečné produkty z cílené populace zvířat, jež splňují požadavky pro příslušnou odchylku bez ohledu na členský stát či oblast původu zvířete či zárodečných produktů.

6.   Pokud příslušný orgán přijímající zvířata či zárodečné produkty odchylek uvedených v odstavcích 2 nebo 4 již nevyužívá, informuje o této skutečnosti co nejdříve Komisi.

Článek 44

Zařízení chráněné před vektory

1.   Příslušný orgán může na žádost provozovatele udělit zařízení nebo oddělení, která splní kritéria stanovená v kapitole 3 části II přílohy V, status „zařízení chráněného před vektory“.

2.   Příslušný orgán přiměřeně často, ovšem minimálně na začátku, v průběhu a na konci požadovaného ochranného období ověřuje účinnost opatření prováděných prostřednictvím pasti pro odchyt vektorů uvnitř zařízení.

3.   Příslušný orgán status zařízení chráněného před vektory okamžitě odejme, pokud již nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1.

Článek 45

Přemísťování zvířat přes členské státy nebo oblasti spadající do eradikačních programů pro infekci BTV

1.   Příslušný orgán povolí přemístění zvířat z cílené populace zvířat přes území spadající do eradikačního programu pro infekci BTV uvedeného v čl. 37 odst. 2 písm. b) pouze tehdy, pokud:

a)

zvířata z cílené populace zvířat splňují alespoň jeden z požadavků stanovených v bodech 1 až 3 oddílu 1 kapitoly 2 části II přílohy V nebo

b)

byl dopravní prostředek, na který jsou zvířata nakládána, chráněn před útoky vektorů a cesta nezahrnuje vykládku zvířat na dobu delší než 1 den nebo pokud jsou zvířata vyložena na dobu delší než 1 den v zařízení chráněném před vektory nebo během období prostého vektorů.

2.   Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán povolit také přemísťování zvířat z cílené populace zvířat přes území spadající do eradikačního programu pro infekci BTV, pokud jsou splněny požadavky stanovené v čl. 43 odst. 2 písm. a), c) a d).

KAPITOLA 3

Eradikační programy pro nákazy kategorie B a C vodních živočichů

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 46

Strategie pro tlumení nákaz za účelem eradikace nákaz kategorie B a C vodních živočichů

1.   Příslušný orgán při zřizování povinného eradikačního programu pro nákazu kategorie B nebo volitelného eradikačního programu pro nákazu kategorie C vodních živočichů tyto programy založí na strategii pro tlumení nákaz, která pro každou nákazu obsahuje:

a)

požadavky na druh dozoru nezbytné k dosažení podmínek pro udělení a udržení statusu území prostého nákazy s ohledem na čl. 3 odst. 2 písm. b) bod ii);

b)

území a populaci zvířat spadající do eradikačního programu podle článků 47 a 51;

c)

trvání eradikačního programu podle článku 49 včetně jeho konečných a průběžných cílů podle článku 48;

d)

opatření v oblasti prevence a tlumení nákaz specifická pro konkrétní nákazy stanovená v článcích 55 až 65.

2.   Příslušný orgán může do eradikačního programu zahrnout koordinovaná opatření na společné pozemní nebo pobřežní hranici s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi, aby se zajistilo dosažení cílů programu a trvalost výsledků.

Pokud tato koordinace zřízena není a je-li to proveditelné, příslušný orgán do eradikačního programu zahrne účinná opatření ke zmírnění rizik včetně intenzivního dozoru.

Článek 47

Územní působnost a populace zvířat

1.   Příslušný orgán určí působnost eradikačního programu včetně:

a)

zahrnutého území a

b)

cílené populace zvířat a, je-li to nutné, dalších populací zvířat.

2.   Územím zahrnutým do eradikačního programu podle odst. 1 písm. a) může být:

a)

celé území členského státu;

b)

jedna nebo více oblastí nebo

c)

zeměpisné umístění zařízení, ze kterých se skládá jednotka nebo jednotky.

3.   Do eradikačního programu se zahrnou veškerá zařízení, která se nacházejí v členském státě, oblasti nebo jednotce spadajících do eradikačního programu.

4.   Odchylně od odstavce 3 může příslušný orgán z eradikačního programu vyloučit zařízení akvakultury, která pro úspěch programu nepředstavují významné riziko a která jsou osvobozena od povinnosti žádat o schválení.

Článek 48

Konečné a průběžné cíle

1.   Příslušný orgán do eradikačního programu zahrne kvalitativní a kvantitativní konečné cíle, které obsáhnou všechny požadavky specifické pro konkrétní nákazy stanovené v článku 72 pro udělení statusu území prostého nákaz.

2.   Je-li to technicky možné, příslušný orgán do eradikačního programu, který provádí, zahrne také kvalitativní a kvantitativní konečné cíle založené na nákazovém statusu populací volně žijících zvířat, které ohrožují dosažení statusu území prostého nákazy.

3.   Příslušný orgán do eradikačního programu zahrne kvalitativní a kvantitativní průběžné roční nebo víceleté cíle, které budou odrážet pokrok, kterého bylo při plnění konečných cílů dosaženo. Průběžné cíle zahrnují:

a)

všechny požadavky specifické pro konkrétní nákazy uvedené v odstavci 1 a cíle uvedené v odstavci 2 a

b)

v případě potřeby další požadavky, které nejsou zahrnuty do požadavků pro udělení statusu území prostého nákazy, díky nimž bude možné posoudit pokrok učiněný při eradikaci.

Článek 49

Doba uplatňování

1.   Doba uplatňování eradikačních programů pro nákazy vodních živočichů uvedené na seznamu je stanovena v části II přílohy VI, konkrétně v oddílech 2 a 3:

a)

kapitoly 1 pro VHS a IHN;

b)

kapitoly 2 pro infekci ISAV s delecí v HPR;

c)

kapitoly 3 pro infekci marteiliózou (Marteilia refringens);

d)

kapitoly 4 pro infekci bonamiózou (Bonamia exitiosa);

e)

kapitoly 5 pro infekci bonamiózou(Bonamia ostreae);

f)

kapitoly 6 pro infekci WSSV.

2.   Pro nákazy kategorie C nepřesáhne doba uplatňování eradikačního programu 6 let od data počátečního schválení Komisí v souladu s čl. 31 odst. 3 nařízení (EU) 2016/429. V řádně odůvodněných případech může Komise na žádost členských států dobu uplatňování eradikačního programu prodloužit o dalších 6 let.

Oddíl 2

Požadavky na eradikační programy

Článek 50

Minimální požadavky na eradikační program

Příslušný orgán vychází při zřizování eradikačního programu pro konkrétní nákazu kategorie B nebo C v členském státě, oblasti nebo jednotce z:

a)

určení nákazového statusu členského státu, oblasti nebo jednotky na základě zjištění nákazového statusu všech zařízení, kde jsou chována zvířata druhů uvedených na seznamu;

b)

provádění opatření k tlumení nákaz ve všech zařízeních, kde dojde ke zjištění podezřelých či potvrzených případů;

c)

provádění opatření biologické bezpečnosti a jiných opatření ke zmírnění rizik za účelem snížení rizika nákazy druhu uvedeného na seznamu chovaného v zařízení;

d)

v některých případech z očkování v rámci eradikačního programu.

Článek 51

Populace zvířat, která má být zahrnuta do eradikačních programů pro nákazy kategorie B a C

1.   Příslušný orgán uplatní eradikační program na druhy uvedené na seznamu chované v zařízeních na území členského státu, oblasti nebo jednotky.

2.   Odchylně od odstavce 1 se může příslušný orgán rozhodnout, že z eradikačního programu na základě posouzení rizik vyloučí zařízení, kde jsou chovány pouze druhy vektorů uvedené v tabulce v příloze prováděcího nařízení (EU) 2018/1882.

3.   Je-li to technicky proveditelné, zahrne příslušný orgán do eradikačního programu další populace zvířat, pokud tato zvířata:

a)

představují závažné riziko pro nákazový status zvířat uvedených v odstavci 1;

b)

jsou kvůli nízkému počtu zařízení akvakultury zahrnuta do eradikačního programu a pokud je jejich zahrnutí nezbytné pro dosažení uspokojivého epizootologického pokrytí členského státu, oblasti nebo jednotky.

Článek 52

Opatření, která je třeba přijmout v členských státech, oblastech nebo jednotkách spadajících do eradikačních programů

1.   Za účelem sledování pokroku dosaženého v rámci eradikačních programů příslušný orgán klasifikuje nákazový status všech zařízení, kde jsou chována zvířata druhů uvedených na seznamu, a to podle:

a)

nákazového statusu každého zařízení známého v době zahájení eradikačního programu;

b)

splnění podmínek pro vstup zvířat druhů uvedených na seznamu do zařízení;

c)

splnění povinnosti provozovatele informovat příslušný orgán o jakémkoli podezření na nákazu nebo zjištění nákazy;

d)

splnění opatření k tlumení nákaz, která je třeba uplatňovat v případě podezření na nákazu nebo v případě potvrzení nákazy;

e)

očkovacích režimů, které se na zvířata druhů uvedených na seznamu chovaných v zařízení mohou vztahovat;

f)

jakýchkoli dalších opatření, která příslušný orgán shledá nezbytnými.

2.   Příslušný orgán:

a)

zahájí, udržuje nebo zruší eradikační program podle splnění či nesplnění požadavků stanovených v odstavci 1 zařízeními;

b)

informuje provozovatele příslušných zařízení o vývoji nákazového statusu a o opatřeních nutných pro udělení statusu území prostého nákazy.

3.   Provozovatelé dodržují požadavky stanovené v odst. 1 písm. b) až f) tak, aby mohl být eradikační program prováděn do té doby, dokud nebyl úspěšně dokončen nebo zrušen.

Článek 53

Odchylka od klasifikace nákazového statusu v případě uzavřených zařízení

Odchylně od čl. 52 odst. 1 se může příslušný orgán rozhodnout neklasifikovat nákazový status uzavřených zařízení, pokud je populace zvířat chovaných v těchto uzavřených zařízeních podrobována vhodným opatřením ke zmírnění rizika a opatřením k tlumení nákaz, aby se zajistilo, že nepředstavuje riziko šíření nákazy.

Článek 54

Očkování

Příslušný orgán může do eradikačních programů spadajících pod jeho úřední dohled zahrnout:

a)

očkování druhů uvedených na seznamu;

b)

očkování dalších populací chovaných zvířat;

c)

očkování dalších populací volně žijících zvířat.

Článek 55

Opatření k tlumení nákaz v případě podezření na výskyt některých nákaz

1.   Pokud má příslušný orgán podezření na případ příslušné nákazy v zařízení, provede nezbytné šetření.

2.   Dokud nebude znám výsledek šetření podle odstavce 1, příslušný orgán:

a)

zakáže vstup zvířat nebo produktů živočišného původu do zařízení;

b)

je-li to technicky možné, nařídí izolaci jednotek v zařízení, kde jsou podezřelá zvířata chována;

c)

zakáže přemísťování zvířat a produktů živočišného původu ze zařízení s výjimkou případů, kdy to příslušný orgán povolí pro účely okamžité porážky nebo zpracování v zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleném k tlumení nákaz nebo pro přímou lidskou spotřebu v případě měkkýšů nebo korýšů, kteří jsou pro tento účel prodáváni živí;

d)

zakáže přemísťování vybavení, krmiv a vedlejších produktů živočišného původu ze zařízení s výjimkou případů, kdy to příslušný orgán povolí.

3.   Příslušný orgán udržuje opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 do té doby, než se vyloučí či potvrdí přítomnost nákazy.

Článek 56

Rozšíření opatření k tlumení nákaz v případě podezření na výskyt některých nákaz

1.   Shledá-li to příslušný orgán nezbytným, rozšíří uplatňování opatření uvedených v článku 55 na:

a)

jakékoli zařízení, u něhož z důvodu hydrodynamických podmínek hrozí zvýšené riziko přenosu nákazy z podezřelého zařízení;

b)

jakékoli zařízení, které má s podezřelým zařízením přímou epizootologickou souvislost.

2.   Pokud dojde k podezření na výskyt nákazy u volně žijících vodních živočichů a pokud to příslušný orgán považuje za nutné, rozšíří opatření uvedená v článku 55 na dotčená zařízení.

Článek 57

Odchylka od opatření k tlumení nákaz v případě podezření na výskyt nákazy

1.   Odchylně od čl. 55 odst. 2 písm. c) může příslušný orgán povolit přemístění živočichů pocházejících z akvakultury do zařízení, nad kterým vykonává úřední dohled, pokud jsou splněny následující požadavky:

a)

jsou přemístěna pouze zvířata nevykazující žádné příznaky nákazy;

b)

přemístěním nedojde k ohrožení nákazového statusu živočichů pocházejících z akvakultury v zařízení určení nebo vodních živočichů po cestě do tohoto zařízení;

c)

v zařízení určení nedojde ke kontaktu s živočichy pocházejícími z akvakultury s vyšším nákazovým statusem, pokud jde o příslušnou nákazu, a

d)

zvířata budou v zařízení určení chována maximálně po dobu stanovenou příslušným orgánem.

2.   Při využití odchylky stanovené v odstavci 1 příslušný orgán:

a)

v případě potřeby změní klasifikaci nákazového statusu zařízení určení v souladu s kritérii stanovenými v čl. 52 odst. 1 až do konce šetření podle čl. 55 odst. 1;

b)

zakáže přemísťování zvířat ze zařízení určení až do skončení šetření s výjimkou případů, kdy povolí jejich převoz do zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleného k tlumení nákaz za účelem okamžité porážky nebo zpracování nebo v případě měkkýšů nebo korýšů, kteří jsou pro tento účel prodáváni živí, přímé lidské spotřeby.

3.   Příslušný orgán může využít odchylky stanovené v odstavci 1 pouze tehdy, pokud provozovatelé zařízení původu a určení a přepravci zvířat, která jsou předmětem odchylky:

a)

uplatňují vhodná opatření biologické bezpečnosti a jiná opatření ke zmírnění rizik nezbytná k prevenci šíření nákazy;

b)

poskytnou příslušnému orgánu záruky, že byla přijata veškerá nezbytná opatření biologické bezpečnosti a jiná opatření ke zmírnění rizik, a

c)

poskytnou příslušnému orgánu záruky, že vedlejší produkty živočišného původu podle definice uvedené v čl. 3 bodu 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 z vodních živočichů uvedených v odst. 1 písm. c) tohoto článku jsou zpracovány či odstraněny jako materiál kategorie 1 nebo kategorie 2 v souladu s článkem 12 nebo 13 zmíněného nařízení.

Článek 58

Úřední potvrzení některých nákaz a opatření k tlumení nákaz

1.   Pokud je případ potvrzen, příslušný orgán:

a)

prohlásí zařízení za infikované;

b)

změní klasifikaci nákazového statusu infikovaného zařízení (infikovaných zařízení);

c)

zřídí uzavřené pásmo přiměřené velikosti;

d)

v infikovaném zařízení (infikovaných zařízeních) přijme opatření uvedená v článcích 59 až 65.

2.   Minimální požadavky, které se uplatní s ohledem na zařízení v uzavřeném pásmu, jsou stanoveny v části II přílohy VI, konkrétně v:

a)

bodě 1 písm. a) oddílu 3 kapitoly 1 pro VHS a IHN;

b)

bodě 1 písm. a) oddílu 3 kapitoly 2 pro infekci ISAV s delecí v HPR;

c)

bodě 1 písm. a) oddílu 3 kapitoly 3 pro infekci marteiliózou (Marteilia refringens);

d)

bodě 1 písm. a) oddílu 3 kapitoly 4 pro infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa);

e)

bodě 1 písm. a) oddílu 3 kapitoly 5 pro infekci bonamiózou (Bonamia ostreae);

f)

bodě 1 písm. a) oddílu 3 kapitoly 6 pro infekci WSSV.

3.   Odchylně od odst. 1 písm. c) se může příslušný orgán rozhodnout, že uzavřené pásmo nezřídí:

a)

pokud infikované zařízení nevypouští neošetřené odpadní vody do okolních vod a

b)

pokud jsou opatření biologické bezpečnosti, která v zařízení existují, na takové úrovni, která zajistí, že šíření infekce mimo zařízení bude zcela vyloučeno.

4.   Příslušný orgán může přijmout opatření ke zmírnění rizik, pokud jde o následující činnosti v uzavřeném pásmu:

a)

přemísťování rybářských člunů po uzavřeném pásmu;

b)

rybolovné činnosti;

c)

jiné činnosti, které mohou představovat riziko šíření nákazy.

5.   Pokud je potvrzena nákaza u volně žijících vodních živočichů, může příslušný orgán:

a)

vypracovat a uplatňovat opatření v oblasti prevence, dozoru a tlumení nákaz, která jsou nezbytná k prevenci šíření nákazy na chovaná zvířata druhů uvedených na seznamu nebo na další populace zvířat;

b)

uplatňovat posílený dozor nad populacemi volně žijících vodních živočichů a v zařízeních, která mají přímou epizootologickou souvislost s potvrzeným případem;

c)

přijmout opatření za účelem eradikace nákazy z příslušné populace volně žijících vodních živočichů, pokud je to technicky proveditelné.

Článek 59

Epizootologické šetření a šetření v případě potvrzení výskytu některých nákaz

1.   Pokud je nákaza potvrzena, příslušný orgán:

a)

provede epizootologické šetření;

b)

provede šetření a uplatní opatření podle čl. 55 odst. 2 ve všech epizootologicky souvisejících zařízeních;

c)

přizpůsobí dozor zjištěným rizikovým faktorům a zohlední závěry epizootologického šetření.

2.   Příslušný orgán zváží potřebu provést šetření u volně žijících zvířat, pokud epizootologické šetření odhalí epizootologické souvislosti mezi chovanými a volně žijícími zvířaty.

3.   Příslušný orgán co nejdříve informuje:

a)

provozovatelé a relevantní orgány z členského státu, jehož se týkají epizootologické souvislosti s potvrzeným případem, a

b)

příslušné orgány z jiných členských států nebo třetích zemí, které mohou být dotčeny epizootologickými souvislostmi s infikovaným zařízením (infikovanými zařízeními).

Článek 60

Přemísťování do nebo z infikovaných zařízení a jakýchkoli dalších zařízení nacházejících se v uzavřeném pásmu

1.   Příslušný orgán ve všech infikovaných zařízeních a jakýchkoli dalších zařízeních nacházejících se v uzavřeném pásmu:

a)

nařídí izolaci podezřelých a potvrzených případů, pokud je to technicky možné;

b)

zakáže přemísťování zvířat či produktů živočišného původu z druhů uvedených na seznamu pro příslušnou nákazu ze zařízení s výjimkou případů, kdy to příslušný orgán povolí pro účely okamžité porážky nebo zpracování v zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleném k tlumení nákaz nebo pro přímou lidskou spotřebu v případě měkkýšů nebo korýšů, kteří jsou pro tento účel prodáváni živí;

c)

zakáže vstup zvířat druhů uvedených na seznamu pro příslušnou nákazu do zařízení s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy to příslušný orgán povolí;

d)

zakáže přemísťování vybavení, krmiv a vedlejších produktů živočišného původu ze zařízení s výjimkou případů, kdy to příslušný orgán povolí.

2.   Příslušný orgán rozšíří opatření uvedená v odst. 1 písm. a) až c) na chovaná zvířata z dalších populací zvířat, pokud tato zvířata představují riziko šíření nákazy.

Článek 61

Odchylky od omezení přemísťování zvířat a produktů živočišného původu z infikovaných zařízení

1.   Odchylně od čl. 60 odst. 1 písm. b) může příslušný orgán povolit přemístění živočichů pocházejících z akvakultury do zařízení, nad kterým vykonává úřední dohled a které se nachází ve stejném uzavřeném pásmu, pokud jsou splněny následující požadavky:

a)

jsou přemístěna pouze zvířata nevykazující žádné příznaky nákazy;

b)

přemístěním nedojde k ohrožení nákazového statusu živočichů pocházejících z akvakultury v zařízení určení nebo vodních živočichů po cestě do tohoto zařízení;

c)

v zařízení určení nedojde ke kontaktu s živočichy pocházejícími z akvakultury s vyšším nákazovým statusem, pokud jde o příslušnou nákazu;

d)

zvířata budou v zařízení určení chována maximálně po dobu stanovenou příslušným orgánem.

2.   Při využití odchylky stanovené v odstavci 1 příslušný orgán:

a)

v případě potřeby změní klasifikaci nákazového statusu zařízení určení v souladu s kritérii stanovenými v čl. 52 odst. 1;

b)

zakáže přemísťování zvířat ze zařízení určení s výjimkou případů, kdy povolí jejich převoz do zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleného k tlumení nákaz za účelem okamžité porážky nebo zpracování nebo v případě měkkýšů nebo korýšů, kteří jsou pro tento účel prodáváni živí, přímé lidské spotřeby. Vedlejší produkty živočišného původu podle definice uvedené v čl. 3 bodu 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 se ve všech případech zpracují nebo neškodně odstraní jako materiál kategorie 1 nebo kategorie 2 v souladu s článkem 12 nebo 13 uvedeného nařízení;

c)

vykonává úřední dohled nad zařízením určení až do dokončení čištění, dezinfekce a vhodného ponechání zařízení bez obsádky.

3.   Odchylně od čl. 60 odst. 1 písm. b) může příslušný orgán povolit přemístění živočichů pocházejících z akvakultury do jiných infikovaných zařízení, která neuplatňují eradikační program pro danou nákazu, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

jsou přemístěna pouze zvířata nevykazující žádné příznaky nákazy;

b)

přemístěním nedojde k ohrožení nákazového statusu živočichů pocházejících z akvakultury v zařízení určení nebo vodních živočichů po cestě do tohoto zařízení, a

c)

přemístění splňuje požadavky na certifikaci stanovené v čl. 208 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429.

4.   Odchylně od čl. 60 odst. 1 písm. b) může příslušný orgán povolit přemístění živočichů pocházejících z akvakultury a produktů živočišného původu do jatek a jiných zpracovatelských zařízení, než jsou zařízení pro potraviny z vodních organismů schválená k tlumení nákaz, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

jsou přemístěna pouze zvířata nevykazující žádné příznaky nákazy;

b)

jatka a zpracovatelská zařízení se nenachází v členském státě, oblasti nebo jednotce, jež uplatňuje eradikační program pro danou nákazu nebo jimž byl udělen status území prostého nákazy;

c)

nákazový status vodních živočichů po cestě do jatek a zpracovatelských zařízení nebo v jejich blízkosti není přemístěním ohrožen;

d)

přemístění splňuje požadavky na certifikaci stanovené v čl. 208 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429.

5.   Odchylně od čl. 60 odst. 1 písm. b) může příslušný orgán povolit přemístění zvířat a produktů živočišného původu z dalších populací zvířat z infikovaného (infikovaných) zařízení do jiných zařízení bez dalších omezení, pokud:

a)

bylo provedeno posouzení rizik;

b)

se v případě potřeby uplatňují opatření ke zmírnění rizik, aby se zajistilo, že nákazový status vodních živočichů v zařízení určení nebo po cestě do zařízení určení není ohrožen, a

c)

přemístění splňuje požadavky na certifikaci stanovené v čl. 208 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429.

Článek 62

Odstranění infikovaných živočichů

1.   Po potvrzení nákazy příslušný orgán nařídí, aby byla nejpozději ve lhůtě, kterou příslušný orgán určí, ve všech infikovaných zařízeních provedena následující opatření zaměřená na vodní živočichy druhů uvedených na seznamu pro danou nákazu:

a)

odstranění všech mrtvých živočichů;

b)

odstranění a usmrcení všech umírajících živočichů;

c)

odstranění a usmrcení všech živočichů, u nichž se projevují příznaky nákazy;

d)

porážka k lidské spotřebě nebo v případě měkkýšů či korýšů, kteří se prodávají živí, vylovení z vody živočichů, kteří po dokončení opatření uvedených v písmenech a) až c) zůstali v zařízení.

2.   Příslušný orgán může v odůvodněných případech nařídit porážku k lidské spotřebě nebo v případě měkkýšů nebo korýšů, kteří jsou prodáváni živí, vylovení z vody:

a)

všech živočichů druhů uvedených na seznamu pro danou nákazu v infikovaném zařízení (infikovaných zařízeních), aniž by byla tato zvířata testována;

b)

podezřelých živočichů, kteří mají s potvrzeným případem epizootologickou souvislost.

3.   Porážka k lidské spotřebě nebo vylovení živočichů z vody podle odstavce 1 se provedou pod úředním dohledem buď v infikovaném zařízení (infikovaných zařízeních) s následným zpracováním v zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleném k tlumení nákaz, nebo v zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleném k tlumení nákaz.

4.   Příslušný orgán rozšíří opatření stanovená v tomto článku na živočichy pocházející z akvakultury z dalších populací zvířat, pokud je to k tlumení nákazy nutné.

5.   Příslušný orgán může namísto porážky k lidské spotřebě nařídit usmrcení a likvidaci některých nebo všech živočichů uvedených v odstavci 1 a živočichů druhů neuvedených na seznamu v infikovaném zařízení (infikovaných zařízeních).

6.   Veškeré vedlejší produkty živočišného původu z živočichů, kteří jsou poraženi či usmrceni v souladu s tímto článkem, se zpracují či neškodně odstraní jako materiál kategorie 1 nebo kategorie 2 v souladu s článkem 12 nebo 13 nařízení (ES) č. 1069/2009.

Článek 63

Čištění a dezinfekce

1.   Příslušný orgán pro všechna infikovaná zařízení nařídí čištění a dezinfekci následujících staveb a položek před obnovením populace:

a)

zařízení po odstranění zvířat uvedených v čl. 62 odst. 1, pokud je to technicky možné, a veškerých krmiv, k jejichž kontaminaci mohlo dojít;

b)

zootechnického vybavení včetně (ale ne výhradně) vybavení pro krmení, třídění, ošetřování a očkování a pracovních člunů;

c)

jakéhokoli vybavení pro produkci včetně (ale ne výhradně) klecí, sítí, kůlů, pytlů a dlouhých lovných šňůr;

d)

veškerého ochranného oblečení nebo bezpečnostního vybavení používaného provozovateli a návštěvníky;

e)

veškerých dopravních prostředků včetně nádrží a jiného vybavení používaného k přemístění infikovaných zvířat či personálu, který byl s infikovanými zvířaty v kontaktu.

2.   Příslušný orgán schválí protokol pro čištění a dezinfekci.

3.   Příslušný orgán vykonává dohled nad čištěním a dezinfekcí a neobnoví ani znovu neudělí status zařízení prostého nákazy, dokud nedospěje k závěru, že čištění a dezinfekce byly dokončeny.

Článek 64

Ponechání bez obsádky

1.   Příslušný orgán nařídí ponechání všech infikovaných zařízení bez obsádky. Zařízení se ponechá bez obsádky po dokončení postupů čištění a dezinfekce podle článku 63.

2.   Délka ponechání bez obsádky je přiměřená s ohledem na příslušný patogen a na typ systému produkce používaného v infikovaných zařízeních. Některé délky trvání ponechání bez obsádky jsou stanoveny v části II přílohy VI, konkrétně v:

a)

bodě 1 písm. c) oddílu 3 kapitoly 1 pro VHS a IHN;

b)

bodě 1 písm. c) oddílu 3 kapitoly 2 pro infekci ISAV s delecí v HPR;

c)

bodě 1 písm. c) oddílu 3 kapitoly 3 pro infekci marteiliózou (Marteilia refringens);

d)

bodě 1 písm. c) oddílu 3 kapitoly 4 pro infekci bonamiózou (Bonamia exitiosa);

e)

bodě 1 písm. c) oddílu 3 kapitoly 5 pro infekci bonamiózou (Bonamia ostreae);

f)

bodě 1 písm. c) oddílu 3 kapitoly 6 pro infekci WSSV.

3.   Příslušný orgán nařídí synchronní ponechání infikovaných zařízení bez obsádky v rámci ochranného pásma, nebo pokud nebylo zřízeno ochranné pásmo, v rámci uzavřeného pásma. Synchronní ponechání bez obsádky lze také na základě posouzení rizik rozšířit na další zařízení. Délka trvání synchronního ponechání bez obsádky a velikost oblasti, ve které se má takové ponechání bez obsádky uskutečnit, jsou stanoveny v části II přílohy VI, konkrétně v:

a)

bodě 1 oddílu 3 kapitoly 1 pro VHS a IHN;

b)

bodě 1 oddílu 3 kapitoly 2 pro infekci ISAV s delecí v HPR;

c)

odst. 1 oddílu 3 kapitoly 3 pro infekci marteiliózou (Marteilia refringens);

d)

bodě 1 oddílu 3 kapitoly 4 pro infekci bonamiózou (Bonamia exitiosa);

e)

bodě 1 oddílu 3 kapitoly 5 pro infekci bonamiózou (Bonamia ostreae);

f)

bodě 1 oddílu 3 kapitoly 6 pro infekci WSSV.

Článek 65

Opatření ke zmírnění rizik pro účely prevence opětovné infekce

Před zrušením opatření k tlumení nákazy nebo při jejich zrušení příslušný orgán nařídí přiměřená opatření ke zmírnění rizik s cílem předejít opětovné infekci zařízení s ohledem na příslušné rizikové faktory, které vyplývají z výsledků epizootologického šetření. Tato opatření zohlední alespoň:

a)

perzistenci patogenního původce v životním prostředí nebo u volně žijících zvířat;

b)

opatření biologické bezpečnosti, která jsou přizpůsobena specifikům zařízení.

KAPITOLA 4

Status území prostého nákazy

Oddíl 1

Schválení statusu území prostého nákazy členských států a oblastí

Článek 66

Kritéria pro udělení statusu území prostého nákazy

Status území prostého nákazy může být členským státům nebo jejich oblastem udělen pouze tehdy, pokud jsou splněna následující obecná a konkrétní kritéria:

a)

obecná kritéria:

i)

územní působnost splňuje požadavky stanovené v článcích 13 nebo 47, v příslušných případech;

ii)

dozor nad nákazou splňuje požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 nebo 2, v příslušných případech;

iii)

provozovatelé dodržují své povinnosti v oblasti opatření biologické bezpečnosti stanovené v článku 10 nařízení (EU) 2016/429;

iv)

opatření k tlumení příslušné nákazy v případě podezření na výskyt nebo potvrzení výskytu nákazy splňují požadavky stanovené pro:

infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis, infekce způsobené MTBC, EBL, IBR/IPV, infekci ADV a BVD v článcích 21 až 31,

infekci RABV v článcích 35 a 36,

infekci BTV v článcích 41 a 42,

VHS, IHN, infekci ISAV s delecí HPR, infekci marteiliózou (Marteilia refringens), infekci bonamiózou (Bonamia exitiosa, Bonamia ostreae) a infekci WSSV v článcích 55 až 65;

v)

zařízení byla na základě druhu zařízení registrována nebo schválena;

vi)

byla zajištěna identifikace zvířat z cílené populace zvířat a vysledovatelnost zárodečných produktů podle druhu zvířete;

vii)

při přemísťování zvířata z cílené populace zvířat nebo produkty z těchto zvířat splňovaly veterinární požadavky na přemísťování těchto zvířat a produktů z nich v rámci Unie nebo na jejich vstup do Unie;

b)

specifická kritéria pro udělení statusu území prostého nákazy vychází z článků 67 až 71.

Článek 67

Status území prostého nákazy na základě nepřítomnosti druhů uvedených na seznamu

1.   Kritéria pro uznání statusu členského státu nebo oblasti jako území prostého nákazy z důvodu nepřítomnosti druhů uvedených na seznamu pro danou nákazu jsou následující:

a)

obecná kritéria stanovená v čl. 66 písm. a) bodech i) a ii) byla dodržena po způsobilé období alespoň 5 let a nákaza nebyla zjištěna a

b)

druhy uvedené na seznamu pro dotčenou nákazu se nevyskytují v populacích chovaných ani volně žijících zvířat.

2.   Členský stát předloží doklady, které prokáží splnění kritérií stanovených v odstavci 1. Doklady prokáží udržitelnost statusu území prostého nákazy s ohledem na tyto skutečnosti:

a)

byla posouzena pravděpodobnost výskytu zvířat druhů uvedených na seznamu na území členského státu nebo jeho oblasti a tato pravděpodobnost byla shledána zanedbatelnou a

b)

pravděpodobnost vstupu zvířat druhů uvedených na seznamu na území členského státu nebo jeho oblasti byla shledána zanedbatelnou.

Článek 68

Status území prostého nákazy na základě neschopnosti patogenního původce přežít

1.   Kritéria pro uznání statusu členského státu nebo oblasti jako území prostého nákazy z důvodu neschopnosti patogenního původce přežít jsou následující:

a)

obecná kritéria stanovená v čl. 66 písm. a) bodech i) a ii) byla dodržena po způsobilé období alespoň 5 let a nákaza nebyla zjištěna;

b)

nákaza nikdy nebyla hlášena, nebo pokud byla hlášena, bylo prokázáno, že patogenní původce nepřežil;

c)

byla dosažena hodnota alespoň jednoho zásadního parametru prostředí, který není slučitelný s přežitím patogenního původce;

d)

patogenní původce je vystaven uvedenému zásadnímu parametru prostředí po dobu dostatečnou k tomu, aby byl zničen.

2.   Členský stát předloží následující důkazy, které prokáží splnění kritérií stanovených v odstavci 1:

a)

doklady prokazující splnění kritérií stanovených v odst. 1 písm. a) a b);

b)

vědecké důkazy prokazující splnění kritérií stanovených v odst. 1 písm. c) a d).

Článek 69

Status území prostého nákazy suchozemských zvířat na základě neschopnosti přežít, pokud jde o vektory uvedené na seznamu pro nákazy suchozemských zvířat uvedené na seznamu

1.   Kritéria pro uznání statusu členského státu nebo oblasti jako území prostého nákaz z důvodu neschopnosti vektorů uvedených na seznamu pro danou nákazu uvedenou na seznamu přežít jsou následující:

a)

obecná kritéria stanovená v čl. 66 písm. a) bodech i) a ii) byla dodržena po způsobilé období alespoň 5 let a nákaza nebyla zjištěna;

b)

nákaza nikdy nebyla hlášena, nebo pokud byla hlášena, bylo prokázáno, že patogenní původce nebyl přenesen;

c)

přenos patogenního původce zcela závisí na přítomnosti vektorů uvedených na seznamu a není znám žádný jiný způsob přirozeného přenosu;

d)

vektory uvedené na seznamu se v členském státě nebo jeho oblastech přirozeně nevyskytují;

e)

je nepravděpodobné, že v minulosti došlo či že v budoucnu dojde k náhodnému či záměrnému zavlečení vektorů uvedených na seznamu;

f)

byla dosažena hodnota alespoň jednoho zásadního parametru prostředí, který není slučitelný s přežitím vektorů uvedených na seznamu;

g)

vektory uvedené na seznamu jsou vystaveny uvedenému zásadnímu parametru prostředí po dobu dostatečnou k tomu, aby byly zničeny.

2.   Členský stát předloží následující důkazy, které prokáží splnění kritérií stanovených v odstavci 1:

a)

doklady prokazující splnění kritérií stanovených v odst. 1 písm. a) a b);

b)

vědecké důkazy prokazující splnění kritérií stanovených v odst. 1 písm. c) až g).

Pokud se nákaza vyskytla, předloží členský stát doklady, že dozor prokázal s 95 % úrovní spolehlivosti, že míra prevalence nákazy byla nižší než 1 %.

Článek 70

Status území prostého nákaz na základě historických údajů a údajů o dozoru

1.   Kritéria pro uznání statusu členského státu nebo jeho oblasti jako území prostého nákazy na základě historických údajů a údajů o dozoru jsou následující:

a)

v členském státě nebo v jeho oblasti nebyla nákaza nikdy hlášena nebo byla v členském státě nebo jeho oblasti eradikována a po dobu alespoň 25 let nebyla hlášena;

b)

nákaza byla v posledních 25 letech hlášena, byla z členského státu nebo jeho oblasti eradikována a jsou splněny požadavky specifické pro konkrétní nákazu stanovené v článku 72.

2.   Členský stát, který usiluje o získání schválení statusu území prostého nákazy pro celé své území nebo pro jeho oblast na základě ustanovení odst. 1 písm. a), prováděl následující opatření po způsobilé období trvající alespoň 10 let:

a)

dozor nad nákazou u chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu;

b)

prevence za účelem předcházení zavlečení patogenního původce;

c)

zákaz očkování proti nákaze s výjimkou případů, kdy očkování splňuje požadavky specifické pro konkrétní nákazu podle článku 72;

d)

dozor nad nákazou prokazující skutečnost, že není známo, že se v členském státě nebo oblasti nákaza vyskytla u volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu.

3.   Odchylně od odst. 1 písm. b) může Komise na období dvou let od data použitelnosti tohoto nařízení udělit status území prostého nákazy členským státům nebo oblastem, pokud jde o:

a)

infekci RABV, pokud s ní byla spojena povinnost ohlášení podle článku 8 směrnice 64/432/EHS a pokud bylo prováděno nezbytné sledování v souladu s článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES (23) a za poslední dva roky nebyl hlášen žádný případ u zvířat druhů uvedených na seznamu;

b)

infekci BTV, pokud byla všechna uzavřená pásma zrušena v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 1266/2007 před datem použitelnosti tohoto nařízení.

4.   Kritéria stanovená v odstavci 1 pro získání statusu území prostého nákaz se uplatní pouze:

a)

v novém členském státě po dobu maximálně dvou let od jeho přistoupení k Unii nebo

b)

po dobu maximálně dvou let od data použitelnosti prováděcích aktů přijatých v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429, které poprvé kategorizují příslušnou nákazu jako nákazu kategorie B nebo kategorie C.

5.   Odchylně od odstavce 4 není udělení statusu území prostého nákazy na základě historických údajů a údajů o dozoru předmětem maximálně dvouletého období v následujících případech:

a)

status území prostého infestace roztočem Varroa spp.;

b)

status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování.

6.   Odchylně od odst. 4 písm. b) se udělení statusu území prostého nákazy na základě historických údajů a údajů o dozoru neuplatní v případě těchto nákaz:

a)

infekce způsobená Brucella abortus, B. melitensisB. suis;

b)

infekce MTBC;

c)

EBL;

d)

IBR/IPV;

e)

infekce ADV;

f)

VHS;

g)

IHN;

h)

infekce ISAV s delecí v HPR;

i)

infekce bonamiózou (Bonamia ostreae);

j)

infekce marteiliózou (Marteilia refringens).

Článek 71

Status území prostého nákazy na základě eradikačních programů

1.   Kritéria pro uznání statusu členského státu nebo oblasti jako území prostého nákazy na základě eradikačního programu jsou následující:

a)

příslušný orgán uplatňuje schválený eradikační program v souladu s články 12 nebo 46 a

b)

příslušný orgán dokončil eradikační program a předložil Komisi žádost o uznání statusu území prostého nákazy, která prokazuje, že byly splněny požadavky specifické pro konkrétní nákazy stanovené v článku 72.

2.   Odchylně od odstavce 1 lze dosáhnout statusu území prostého nákazy v případě vodních živočichů, kdy oblast pokrývá méně než 75 % území členského státu a není sdílena s jiným členským státem nebo třetí zemí, v souladu s článkem 83.

Článek 72

Požadavky specifické pro konkrétní nákazy pro dosažení statusu území prostého nákazy

Požadavky specifické pro konkrétní nákazy, jejichž splnění je zapotřebí pro udělení statusu území prostého nákazy členskému státu nebo oblasti, jsou stanoveny v:

a)

oddíle 1 kapitoly 3 části I přílohy IV pro status území prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis u chovaných zvířat z řad skotu a v oddíle 1 kapitoly 4 části I přílohy IV pro status území prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis u chovaných ovcí a koz;

b)

oddíle 1 kapitoly 2 části II přílohy IV pro status území prostého infekce MTBC;

c)

oddíle 1 kapitoly 2 části III přílohy IV pro status území prostého EBL;

d)

oddíle 1 kapitoly 2 části IV přílohy IV pro status území prostého IBR/IPV;

e)

oddíle 1 kapitoly 2 části V přílohy IV pro status území prostého infekce ADV;

f)

oddíle 1 kapitoly 2 části VI přílohy IV pro status území prostého BVD;

g)

oddíle 1 kapitoly 2 části I přílohy V pro status území prostého infekce RABV;

h)

oddíle 1 kapitoly 4 části II přílohy V pro status území prostého infekce BTV;

i)

oddíle 1 části III přílohy V pro status území prostého infestace roztočem Varroa spp.;

j)

oddíle 1 části IV přílohy V pro status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování;

k)

oddíle 2 kapitoly 1 části II přílohy VI pro status území prostého VHS;

l)

oddíle 2 kapitoly 1 části II přílohy VI pro status území prostého IHN;

m)

oddíle 2 kapitoly 2 části II přílohy VI pro status území prostého infekce ISAV s delecí v HPR;

n)

oddíle 2 kapitoly 3 části II přílohy VI pro status území prostého infekce marteiliózou (Marteilia refringens);

o)

oddíle 2 kapitoly 4 části II přílohy VI pro status území prostého infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa);

p)

oddíle 2 kapitoly 5 části II přílohy VI pro status území prostého infekce bonamiózou (Bonamia ostreae);

q)

oddíle 2 kapitoly 6 části II přílohy VI pro status území prostého infekce WSSV.

Oddíl 2

Schválení statusu prostého nákazy pro jednotky chovající živočichy pocházející z akvakultury

Článek 73

Kritéria pro udělení statusu jednotky prosté nákazy jednotkám chovajícím živočichy pocházející z akvakultury

1.   Status jednotky prosté nákazy může být jednotkám chovajícím živočichy pocházející z akvakultury udělen pouze tehdy, pokud jsou splněna následující obecná a specifická kritéria:

a)

obecná kritéria:

i)

územní působnost je v souladu s čl. 47 odst. 2 písm. c);

ii)

dozor nad nákazou splňuje požadavky stanovené v čl. 3 odst. 2 a článcích 4 a 6 až 9;

iii)

provozovatelé dodržují své povinnosti v oblasti opatření biologické bezpečnosti stanovené v článku 10 nařízení (EU) 2016/429;

iv)

soulad s opatřeními k tlumení příslušné nákazy v případě podezření na výskyt nebo potvrzení výskytu nákazy;

v)

zařízení, z nichž se jednotka skládá, jsou schválena;

vi)

byla zajištěna vysledovatelnost zvířat z cílené populace zvířat;

vii)

při přemísťování zvířata z cílené populace zvířat nebo produkty z těchto zvířat splňovaly veterinární požadavky na přemísťování těchto zvířat a produktů z nich v rámci Unie nebo na jejich vstup do Unie;

b)

specifická kritéria pro udělení statusu prostého nákazy vychází z článků 74 až 77.

2.   Status jednotky prosté nákazy podle odstavce 1 lze udělit:

a)

jednotkám, které jsou nezávislé na nákazovém statusu okolních přírodních vod, a

b)

jednotkám, které jsou závislé na nákazovém statusu okolních přírodních vod, kde ovšem existují podmínky vytvářející účinnou bariéru pro konkrétní nákazu mezi jednotkou a jinými populacemi vodních živočichů, které mohou být infikované.

3.   V případě závislých jednotek uvedených v odst. 2 písm. b) příslušný orgán:

a)

posoudí alespoň následující epizootologické faktory:

i)

zeměpisné umístění každého zařízení v jednotce a povahu dodávek vody;

ii)

nákazový status jiných zařízení akvakultury v daném vodním systému;

iii)

umístění zařízení uvedených v bodě ii) a jejich vzdálenost od závislé jednotky;

iv)

objem produkce zařízení uvedených v bodě ii) i způsob produkce a zdroj jejich zvířat;

v)

přítomnost a hojnost volně žijících vodních živočichů z příslušných druhů uvedených na seznamu ve vodním systému a jejich nákazový status;

vi)

podrobnosti ohledně toho, zda jsou druhy uvedené v bodě v) přisedlé či migrující;

vii)

možnost vstupu volně žijících vodních živočichů uvedených v bodě v) do jednotky;

viii)

obecná opatření biologické bezpečnosti v jednotce;

ix)

obecné hydrologické podmínky ve vodním systému;

b)

klasifikuje všechna zařízení v jednotce jako vysoce riziková v souladu s kapitolou 1 části I přílohy VI;

c)

nařídí jakákoli opatření, která shledá nezbytnými k prevenci zavlečení nákazy.

4.   Pokud je Komisi oznámeno vyhlášení statusu prostého nákazy pro závislou jednotku v souladu s článkem 83, předloží příslušný orgán posouzení uvedené v odst. 3 písm. a) a podrobnosti o veškerých opatřeních přijatých za účelem prevence zavlečení nákazy do jednotky.

Příslušný orgán bez zbytečného prodlení Komisi informuje o jakýchkoli následných změnách epizootologických faktorů uvedených v odst. 3 písm. a) a opatřeních přijatých za účelem zmírnění dopadu těchto faktorů.

Článek 74

Status jednotky prosté nákazy na základě nepřítomnosti druhů uvedených na seznamu

1.   Kritéria pro uznání statusu jednotky chovající živočichy pocházející z akvakultury jako prosté nákazy z důvodu nepřítomnosti druhů uvedených na seznamu pro danou nákazu jsou následující:

a)

obecná kritéria stanovená v čl. 73 odst. 1 písm. a) bodech i) a ii) byla dodržena po způsobilé období alespoň 5 let a nákaza nebyla zjištěna a

b)

druhy uvedené na seznamu pro dotčenou nákazu se nevyskytují v populacích chovaných ani volně žijících zvířat.

2.   Členský stát předloží doklady, které prokáží splnění kritérií stanovených v odstavci 1. Doklady prokáží udržitelnost statusu prostého nákaz s ohledem na tyto skutečnosti:

a)

byla posouzena pravděpodobnost výskytu zvířat druhů uvedených na seznamu v jednotce a tato pravděpodobnost byla shledána zanedbatelnou a

b)

pravděpodobnost vstupu zvířat druhů uvedených na seznamu do jednotky byla shledána zanedbatelnou.

Článek 75

Status jednotky prosté nákazy na základě neschopnosti patogenního původce přežít

1.   Kritéria pro uznání statusu jednotky chovající živočichy pocházející z akvakultury jako prosté nákazy z důvodu neschopnosti patogenního původce přežít jsou následující:

a)

obecná kritéria stanovená v čl. 73 odst. 1 písm. a) bodech i) a ii) byla dodržena po způsobilé období alespoň 5 let a nákaza nebyla zjištěna;

b)

nákaza nikdy nebyla hlášena, nebo pokud byla hlášena, bylo prokázáno, že patogenní původce nepřežil;

c)

byla dosažena hodnota alespoň jednoho zásadního parametru prostředí, který není slučitelný s přežitím patogenního původce;

d)

patogenní původce je vystaven zásadnímu parametru po dobu dostatečnou k tomu, aby byl zničen.

2.   Členský stát předloží následující důkazy, které prokáží splnění kritérií stanovených v odstavci 1:

a)

doklady prokazující splnění kritérií stanovených v odst. 1 písm. a) a b);

b)

vědecké důkazy prokazující splnění kritérií stanovených v odst. 1 písm. c) a d).

Článek 76

Status jednotky prosté nákazy na základě historických údajů a údajů o dozoru

1.   Kritéria pro uznání jednotky chovající živočichy pocházející z akvakultury jako prosté nákazy na základě historických údajů a údajů o dozoru jsou následující:

a)

v jednotce výskyt nákazy nikdy hlášen nebyl nebo byla nákaza v jednotce eradikována a po dobu alespoň 25 let nebyla hlášena;

b)

nákaza byla v posledních 25 letech hlášena, byla z jednotky eradikována a jsou splněny požadavky specifické pro konkrétní nákazu stanovené v článku 78.

2.   Členský stát, který usiluje o získání schválení statusu prostého nákazy pro jednotku na základě ustanovení odst. 1 písm. a), prováděl následující opatření po způsobilé období trvající alespoň 10 let:

a)

dozor nad nákazou u chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu;

b)

prevence za účelem předcházení zavlečení patogenního původce;

c)

zákaz očkování proti nákaze s výjimkou případů, kdy očkování splňuje požadavky specifické pro konkrétní nákazu podle článku 78;

d)

dozor nad nákazou prokazující skutečnost, že není známo, že se v jednotce nákaza vyskytla u volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu.

3.   Kritéria stanovená v odstavci 1 se uplatní pouze:

a)

v novém členském státě po dobu maximálně dvou let od jeho přistoupení k Unii nebo

b)

po dobu maximálně dvou let od data použitelnosti prováděcích aktů přijatých v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429, které poprvé kategorizují příslušnou nákazu jako nákazu kategorie B nebo kategorie C.

4.   Odchylně od odst. 3 písm. b) se udělení statusu prostého nákazy na základě historických údajů a údajů o dozoru neuplatní v případě těchto nákaz:

a)

VHS;

b)

IHN;

c)

infekce ISAV s delecí v HPR;

d)

infekce bonamiózou (Bonamia ostreae);

e)

infekce marteiliózou (Marteilia refringens).

Článek 77

Status jednotky prosté nákazy na základě eradikačních programů

1.   Kritéria pro uznání jednotky chovající živočichy pocházející z akvakultury jako prosté nákazy na základě eradikačních programů jsou následující:

a)

příslušný orgán uplatňuje schválený eradikační program v souladu s článkem 46 a

b)

příslušný orgán dokončil eradikační program a předložil Komisi závěrečnou zprávu, která prokazuje, že byly splněny požadavky specifické pro konkrétní nákazy stanovené v článku 78.

2.   Odchylně od odstavce 1 lze statusu prostého nákazy dosáhnout v případě, že jednotka pokrývá méně než 75 % území členského státu a povodí zásobující jednotku není sdíleno s jiným členským státem nebo třetí zemí, v souladu s článkem 83.

Článek 78

Požadavky specifické pro konkrétní nákazy pro dosažení statusu prostého nákazy

Požadavky specifické pro konkrétní nákazy, jejichž splnění je zapotřebí pro udělení statusu prostého nákazy jednotce chovající živočichy pocházející z akvakultury, jsou stanoveny v:

a)

oddíle 2 kapitoly 1 části II přílohy VI pro status území prostého VHS;

b)

oddíle 2 kapitoly 1 části II přílohy VI pro status území prostého IHN;

c)

oddíle 2 kapitoly 2 části II přílohy VI pro status území prostého infekce ISAV s delecí v HPR;

d)

oddíle 2 kapitoly 3 části II přílohy VI pro status území prostého infekce marteiliózou (Marteilia refringens);

e)

oddíle 2 kapitoly 4 části II přílohy VI pro status území prostého infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa);

f)

oddíle 2 kapitoly 5 části II přílohy VI pro status území prostého infekce bonamiózou (Bonamia ostreae);

g)

oddíle 2 kapitoly 6 části II přílohy VI pro status území prostého infekce WSSV.

Článek 79

Specifické požadavky na jednotky, které jsou nezávislé na nákazovém statusu okolních přírodních vod

1.   Kromě obecných kritérií pro udělení statusu jednotky prosté nákazy jednotkám chovajícím živočichy pocházející z akvakultury podle čl. 73 odst. 1 může jednotka, která sestává z jednoho či více samostatných zařízení, v nichž je nákazový status s ohledem na konkrétní nákazu nezávislý na nákazovém statusu okolních přírodních vod, získat status jednotky prosté nákazy, pokud splňuje ustanovení odstavců 2 až 6.

2.   Nezávislá jednotka může sestávat:

a)

ze samostatného zařízení považovaného za samostatnou epizootologickou jednotku, neboť není ovlivněno nákazovým statusem okolních přírodních vod, nebo

b)

z více než jednoho zařízení splňujících kritéria stanovená v písmeni a) tohoto odstavce a odstavcích 3 až 6, avšak vzhledem k rozsáhlému přemísťování zvířat mezi zařízeními se považují za jedinou epizootologickou jednotku, pokud všechna zařízení fungují v rámci společného systému biologické bezpečnosti.

3.   Nezávislá jednotka získává vodu:

a)

prostřednictvím čistírny odpadních vod, která inaktivuje příslušného patogenního původce, nebo

b)

přímo ze studny, vrtu nebo pramene.

Pokud taková dodávka vody pochází ze zdroje nacházejícího se mimo zařízení, dodává se voda přímo do zařízení a odvádí se do zařízení pomocí prostředků, které umožňují přiměřenou ochranu před infekcí.

4.   Vniknutí vodních živočichů z okolních přírodních vod do každého zařízení jednotky brání přirozené nebo umělé překážky.

5.   V případě potřeby je jednotka chráněna proti zaplavení a infiltraci vody z okolních přírodních vod.

6.   Jednotka splňuje požadavky specifické pro konkrétní nákazy uvedené v článku 78.

Článek 80

Zvláštní ustanovení pro jednotky, které sestávají ze samostatných zařízení, jež zahajují nebo znovu zahajují činnosti v oblasti akvakultury a kde je nákazový status, pokud jde o konkrétní nákazu, nezávislý na nákazovém statusu okolních přírodních vod

1.   Nové zařízení, které má zahájit činnosti v oblasti akvakultury, se považuje za prosté nákazy, pokud:

a)

splní ustanovení čl. 79 odst. 2 písm. a) a čl. 79 odst. 3 až 5 a

b)

zahájí činnosti v oblasti akvakultury s živočichy pocházejícími z akvakultury z členského státu, oblasti nebo jednotky prostých nákazy.

2.   Zařízení, které znovu zahajuje činnosti v oblasti akvakultury po přestávce a splňuje ustanovení odstavce 1, se považuje za prosté nákazy bez vykonávání dozoru podle čl. 73 odst. 1 písm. a) bodu ii) za předpokladu, že:

a)

příslušný orgán zná zdravotní historii zařízení a v zařízení nebyla potvrzena nákaza kategorie B nebo nákaza kategorie C;

b)

zařízení bylo před obnovením populace vyčištěno, vydezinfikováno a případně ponecháno bez obsádky.

3.   Zařízení, které znovu zahajuje své činnosti po potvrzení nákazy kategorie B nebo nákazy kategorie C se považuje za prosté potvrzené nákazy, pokud:

a)

reprezentativní vzorek živočichů, kteří byli do zařízení znovu obsazeni z členského státu, oblasti nebo jednotky prostých nákazy po čištění, dezinfekci a ponechání bez obsádky, je testován na příslušnou nákazu nejdříve 3 měsíce a nejpozději 12 měsíců po vystavení podmínkám včetně teploty vody, jež napomáhají klinickému projevu nákazy;

b)

uplatní se odběr vzorků a diagnostické testy stanovené v příslušné kapitole části II přílohy VI, přičemž vzorky se odeberou od počtu živočichů, který zajistí zjištění příslušné nákazy s 95 % spolehlivostí, pokud je cílová prevalence 2 %;

c)

výsledky testování podle písmene b) jsou negativní.

Oddíl 3

Udržení, pozastavení a odejmutí statusu území prostého nákazy

Článek 81

Specifická kritéria pro opatření v oblasti dozoru a opatření biologické bezpečnosti pro udržení statusu území prostého nákazy

1.   Členské státy, jejich oblasti nebo jednotky si mohou status území prostého nákazy udržet pouze tehdy, pokud kromě kritérií stanovených v čl. 41 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) 2016/429 splní následující požadavky:

a)

provádění dostatečných činností v oblasti dozoru s cílem zajistit včasné zjištění nákazy a prokázat status území prostého nákazy;

b)

opatření biologické bezpečnosti nařízená příslušným orgánem na základě zjištěných rizik s cílem zabránit zavlečení nákazy;

c)

provozní pravidla podle čl. 66 písm. a) bodů v), vi) a vii) nebo čl. 73 odst. 1 písm. a) bodů v), vi) a vii).

2.   Pokud je členský stát prohlášen za území prosté jedné či více nákaz uvedených na seznamu, může v případě vodních živočichů přerušit cílený dozor podle odst. 3 písm. k) až q) a udržet si status území prostého nákazy, pokud bylo posouzeno riziko zavlečení příslušné nákazy a existují podmínky napomáhající klinickému projevu dotčené nákazy.

V oblastech nebo jednotkách prostých nákazy v členských státech, které nejsou prohlášeny za území prosté nákazy, nebo kdykoli neexistují podmínky napomáhající klinickému projevu dané nákazy, pokračuje cílený dozor podle odst. 3 písm. k) až q).

3.   Požadavky specifické pro konkrétní nákazy, pokud jde o opatření v oblasti dozoru a opatření biologické bezpečnosti, jsou stanoveny v:

a)

oddíle 2 kapitoly 3 části I přílohy IV pro status území prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis u chovaných zvířat z řad skotu nebo v oddíle 2 kapitoly 4 části I přílohy IV pro status území prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis u chovaných ovcí a koz;

b)

oddíle 2 kapitoly 2 části II přílohy IV pro status území prostého infekce MTBC;

c)

oddíle 2 kapitoly 2 části III přílohy IV pro status území prostého EBL;

d)

oddíle 2 kapitoly 2 části IV přílohy IV pro status území prostého IBR/IPV;

e)

oddíle 2 kapitoly 2 části V přílohy IV pro status území prostého infekce ADV;

f)

oddíle 2 kapitoly 2 části VI přílohy IV pro status území prostého BVD;

g)

oddíle 2 kapitoly 2 části I přílohy V pro status území prostého infekce RABV;

h)

oddíle 2 kapitoly 4 části II přílohy V pro status území prostého infekce BTV;

i)

oddíle 2 části III přílohy V pro status území prostého infestace roztočem Varroa spp.;

j)

oddíle 2 části IV přílohy V pro status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování;

k)

oddíle 4 kapitoly 1 části II přílohy VI pro status území prostého VHS;

l)

oddíle 4 kapitoly 1 části II přílohy VI pro status území prostého IHN;

m)

oddíle 4 kapitoly 2 části II přílohy VI pro status území prostého infekce ISAV s delecí v HPR;

n)

oddíle 4 kapitoly 3 části II přílohy VI pro status území prostého infekce marteiliózou (Marteilia refringens);

o)

oddíle 4 kapitoly 4 části II přílohy VI pro status území prostého infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa);

p)

oddíle 4 kapitoly 5 části II přílohy VI pro status území prostého infekce bonamiózou (Bonamia ostreae);

q)

oddíle 4 kapitoly 6 části II přílohy VI pro status území prostého infekce WSSV.

Článek 82

Pozastavení, odejmutí a obnovení statusu území prostého nákazy

1.   Pokud byla nákaza potvrzena, a podmínky pro udržení statusu území prostého nákazy členského státu, jeho oblasti nebo jednotky tudíž nejsou splněny, příslušný orgán:

a)

bez zbytečného odkladu uplatní příslušná opatření k tlumení nákaz;

b)

provede zvláštní dozor za účelem posouzení rozsahu ohniska;

c)

nařídí jakákoli opatření nezbytná ke zmírnění rizika.

2.   Pokud nákaza potvrzena nebyla, ale došlo k porušení některé z podmínek pro udržení statusu území prostého nákazy členského státu, jeho oblasti nebo jednotky, přijme příslušný orgán vhodná nápravná opatření a posoudí riziko způsobené změnou nákazové situace.

3.   Příslušný orgán může v případě potřeby jako přechodné opatření pozastavit status území prostého nákazy členského státu, jeho oblasti nebo jednotky namísto odejmutí tohoto statusu ze strany Komise. V průběhu pozastavení příslušný orgán:

a)

přijme veškerá nezbytná opatření v oblasti prevence, dozoru a tlumení nákaz za účelem zvládnutí situace;

b)

informuje bez zbytečného prodlení Komisi a ostatní členské státy o přijatých opatřeních a

c)

pravidelně informuje Komisi a ostatní členské státy o vývoji situace, o svém postoji k obnovení statusu území prostého nákazy, prodloužení jeho pozastavení nebo jeho odejmutí ze strany Komise.

4.   Za předpokladu, že jsou splněna ustanovení odstavce 3, může příslušný orgán obnovit status území prostého nákazy členského státu, jeho oblasti nebo jednotky tím, že zruší pozastavení.

Oddíl 4

Odchylky od schválení Komisí

Článek 83

Odchylky od schválení Komisí pro některé statusy území prostého nákazy pro nákazy vodních živočichů

1.   Odchylně od požadavků na získání schválení Komise pro status oblastí či jednotek prostých nákazy podle čl. 36 odst. 4 a čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) 2016/429 pro nákazy vodních živočichů získají oblasti nebo jednotky, které zabírají méně než 75 % území členského státu a pokud povodí zásobující oblast či jednotku není sdíleno s jiným členským státem nebo třetí zemí, tento souhlas podle následujícího postupu:

a)

členský stát prozatímně prohlásí oblast nebo jednotku, která splňuje požadavky na status území prostého nákazy stanovené v tomto nařízení, za prosté nákazy;

b)

členský stát toto prozatímní prohlášení elektronicky zveřejní a na toto zveřejnění upozorní Komisi a členské státy;

c)

prozatímní prohlášení nabude účinnosti 60 dní po zveřejnění a oblast či jednotka zmíněná v tomto odstavci dosáhne statusu území prostého nákazy.

2.   Komise nebo členské státy mohou během 60denní lhůty uvedené v odst. 1 písm. c) požadovat vyjasnění či další informace týkající se podpůrných důkazů, které předloží členský stát, který prozatímní prohlášení učinil.

3.   Pokud alespoň jeden členský stát nebo Komise ve lhůtě uvedené v odst. 1 písm. c) vznese písemnou formou obavy týkající se důkazů na podporu prohlášení, pak Komise, členský stát, který učinil prohlášení, a případně členský stát, který požádal o vyjasnění či další informace, společně předložené důkazy prozkoumají s cílem vyřešit uvedené obavy.

V takových případech se lhůta podle odst. 1 písm. c) automaticky prodlužuje na 60 dní od data, kdy byly vyjádřeny první obavy. Tato lhůta se již dále neprodlužuje.

4.   Pokud selže postup popsaný v odstavci 3, uplatní se ustanovení čl. 36 odst. 4 a čl. 37 odst. 4 nařízení (EU) 2016/429.

ČÁST III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 84

Přechodná ustanovení týkající se stávajícího statusu území prostého nákazy

1.   Mají-li členské státy a jejich oblasti status území prostého nákazy schválený před datem použitelnosti tohoto nařízení, předpokládá se, že mají status území prostého nákazy schválený v souladu s tímto nařízením v případě následujících statusů:

a)

území prosté infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensis, B. suis:

i)

u populací zvířat z řad skotu, pokud byl status území prostého brucelózy udělen v souladu se směrnicí 64/432/EHS;

ii)

u populací ovcí a koz, pokud byl status území prostého brucelózy (B. melitensis) udělen v souladu se směrnicí 91/68/EHS;

b)

území prosté infekce MTBC, pokud byl status území prostého tuberkulózy udělen v souladu se směrnicí 64/432/EHS;

c)

území prosté EBL, pokud byl status území prostého EBL udělen v souladu se směrnicí 64/432/EHS;

d)

území prosté IBR/IPV, pokud byl status území prostého IBR udělen v souladu se směrnicí 64/432/EHS;

e)

území prosté infekce ADV, pokud byl status území prostého Aujeszkyho choroby udělen v souladu se směrnicí 64/432/EHS;

f)

území prosté infestace roztočem Varroa spp., pokud byl status území prostého varroázy udělen v souladu se směrnicí 92/65/EHS (24);

g)

území prosté infekce virem newcastleské choroby bez očkování, pokud byl status území prostého newcastleské choroby bez očkování udělen v souladu se směrnicí 2009/158/ES;

h)

území prosté VHS, pokud byl status území prostého VHS udělen v souladu se směrnicí 2006/88/ES (25);

i)

území prosté IHN, pokud byl status území prostého IHN udělen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

j)

území prosté infekce ISAV s delecí v HPR, pokud byl status území prostého nákazy ISAV s delecí v HPR udělen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

k)

území prosté infekce bonamiózou (Bonamia ostreae), pokud byl status území prostého infekce bonamiózou (Bonamia ostreae) udělen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

l)

území prosté infekce marteiliózou (Marteilia refringens), pokud byl status území prostého infekce marteiliózou (Marteilia refringens) udělen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

m)

území prosté infekce WSSV, pokud byl status území prostého běloskvrnitosti udělen v souladu se směrnicí 2006/88/ES.

2.   Mají-li jednotky v členských státech status jednotky prosté nákazy schválený před datem použitelnosti tohoto nařízení, předpokládá se, že mají status jednotky prosté nákazy schválený v souladu s tímto nařízením pro následující statusy:

a)

prosté vysoce patogenní influenzy ptáků, pokud byla jednotka schválena v souvislosti s influenzou ptáků v souladu s nařízením Komise (ES) č. 616/2009 (26);

b)

prosté infekce VHS, pokud byl status území prostého VHS udělen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

c)

prosté infekce IHN, pokud byl status území prostého IHN udělen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

d)

prosté infekce ISAV s delecí v HPR, pokud byl status území prostého infekce ISAV s delecí v HPR udělen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

e)

prosté infekce bonamiózou (Bonamia ostreae), pokud byl status území prostého infekce bonamiózou (Bonamia ostreae) udělen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

f)

prosté infekce marteiliózou (Marteilia refringens), pokud byl status území prostého infekce marteiliózou (Marteilia refringens) udělen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

g)

prosté infekce WSSV, pokud byl status území prostého běloskvrnitosti udělen v souladu se směrnicí 2006/88/ES.

3.   Členské státy, u nichž se předpokládá, že mají status území prostého nákazy schválený v souladu s odstavcem 1 nebo 2, zajistí, aby podmínky udržení tohoto statusu odpovídaly podmínkám stanoveným v tomto nařízení.

Článek 85

Přechodná ustanovení týkající se stávajících eradikačních programů či programů dozoru

1.   U členských států a jejich oblastí s eradikačním programem nebo programem dozoru schváleným před datem použitelnosti tohoto nařízení se předpokládá, že mají schválený eradikační program v souladu s tímto nařízením pro následující nákazy pro období šesti let od data použitelnosti tohoto nařízení:

a)

IBR/IPV, pokud byl eradikační program pro IBR/IPV schválen v souladu se směrnicí 64/432/EHS;

b)

infekce ADV, pokud byl eradikační program pro Aujeszkyho chorobu schválen v souladu se směrnicí 64/432/EHS;

c)

VHS, pokud byl program dozoru nebo eradikační program pro VHS schválen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

d)

IHN, pokud byl program dozoru nebo eradikační program pro IHN schválen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

e)

infekce ISAV s delecí v HPR, pokud byl program dozoru nebo eradikační program pro ISAV s delecí v HPR udělen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

f)

infekce bonamiózou (Bonamia ostreae), pokud byl program dozoru nebo eradikační program pro bonamiózu (Bonamia ostreae) schválen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

g)

infekce marteiliózou (Marteilia refringens), pokud byl program dozoru nebo eradikační program pro marteiliózu (Marteilia refringens) schválen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

h)

infekce WSSV, pokud byl eradikační program pro běloskvrnitost schválen v souladu se směrnicí 2006/88/ES.

2.   U jednotek v členských státech s eradikačním programem nebo programem dozoru schváleným před datem použitelnosti tohoto nařízení se předpokládá, že mají schválený eradikační program v souladu s tímto nařízením pro následující nákazy pro období šesti let od data použitelnosti tohoto nařízení:

a)

VHS, pokud byl program dozoru nebo eradikační program pro VHS schválen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

b)

IHN, pokud byl program dozoru nebo eradikační program pro IHN schválen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

c)

infekce ISAV s delecí v HPR, pokud byl program dozoru nebo eradikační program pro ISAV s delecí v HPR udělen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

d)

infekce bonamiózou (Bonamia ostreae), pokud byl program dozoru nebo eradikační program pro bonamiózu (Bonamia ostreae) schválen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

e)

infekce marteiliózou (Marteilia refringens), pokud byl program dozoru nebo eradikační program pro marteiliózu (Marteilia refringens) schválen v souladu se směrnicí 2006/88/ES;

f)

infekce WSSV, pokud byl program dozoru nebo eradikační program pro běloskvrnitost schválen v souladu se směrnicí 2006/88/ES.

3.   Členské státy, u nichž se předpokládá, že mají eradikační program schválený v souladu s odstavcem 1 nebo 2, zajistí, aby opatření v rámci programu odpovídala opatřením stanoveným pro eradikační programy v tomto nařízení.

Článek 86

Zrušení

Následující akty se zrušují s účinností ode dne 21. dubna 2021:

rozhodnutí 2000/428/ES,

rozhodnutí 2002/106/ES,

rozhodnutí 2003/422/ES,

rozhodnutí 2006/437/ES,

nařízení (ES) č. 1266/2007,

rozhodnutí 2008/896/ES,

prováděcí rozhodnutí (EU) 2015/1554.

Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 87

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 21. dubna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2019.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(3)  Rozhodnutí Komise 2010/367/EU ze dne 25. června 2010 o provádění programů dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků v členských státech (Úř. věst. L 166, 1.7.2010, s. 22).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 308, 4.12.2018, s. 21).

(5)  Směrnice Rady 64/432/EHS ze dne 26. června 1964 o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství (Úř. věst. 121, 29. 7. 1964 s. 1977/64).

(6)  Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách obchodu s ovcemi a kozami uvnitř Společenství (Úř. věst. L 46, 19.2.1991, s. 19).

(7)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1629 ze dne 25. července 2018, kterým se mění seznam nákaz uvedený v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 272, 31.10.2018, s. 11).

(8)  Kodex zdraví suchozemských živočichů, Světová organizace pro zdraví zvířat, 2018

(9)  Rozhodnutí Komise 2004/558/ES ze dne 15. července 2004 o realizaci směrnice Rady 64/432/EHS ohledně dalších záruk pro obchod s hovězím dobytkem v rámci Společenství v souvislosti s infekční rinotracheitidou hovězího dobytka a schválením eradikačních programů navrhovaných některými členskými státy (Úř. věst. L 249, 23.7.2004, s. 20).

(10)  EFSA Journal (2006) 311, stanovisko s názvem „Definition of a BoHV-1-free animal and a BoHV-1-free holding, and the procedures to verify and maintain this status“ (Definice zvířete prostého nákazy virem BoHV-1 a hospodářství prostého nákazy virem BoHV-1 a postupy k ověření a udržení tohoto statusu).

(11)  Směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 74).

(12)  EFSA AHAW Panel (Komise pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin), 2017. Scientific opinion on bluetongue: control, surveillance and safe movement of animals (Vědecké stanovisko o katarální horečce ovcí: kontrola zvířat, dozor nad nimi a jejich bezpečné přemísťování). EFSA Journal 2017; 15(3):4698, 126

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

(14)  Rozhodnutí Komise 2000/428/ES ze dne 4. července 2000, kterým se stanoví diagnostické postupy, metody odběru vzorků a kritéria pro vyhodnocování výsledků laboratorních testů pro potvrzení a diferenciální diagnózu vezikulární choroby prasat (Úř. věst. L 167, 7.7.2000, s. 22).

(15)  Rozhodnutí Komise 2002/106/ES ze dne 1. února 2002, kterým se schvaluje diagnostická příručka s diagnostickými postupy, metodami odběru vzorků a kritérii pro hodnocení laboratorních testů na potvrzení klasického moru prasat (Úř. věst. L 39, 9.2.2002, s. 71).

(16)  Rozhodnutí Komise 2003/422/ES ze dne 26. května 2003, kterým se schvaluje diagnostická příručka pro africký mor prasat (Úř. věst. L 143, 11.6.2003, s. 35).

(17)  Rozhodnutí Komise 2006/437/ES ze dne 4. srpna 2006, kterým se schvaluje Diagnostická příručka pro influenzu ptáků podle směrnice Rady 2005/94/ES (Úř. věst. L 237, 31.8.2006, s. 1).

(18)  Nařízení Komise (ES) č. 1266/2007 ze dne 26. října 2007 o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí (Úř. věst. L 238, 27.10.2007, s. 37).

(19)  Rozhodnutí Komise 2008/896/ES ze dne 20. listopadu 2008 o pokynech pro účely veterinárního dozoru založeného na míře rizika stanoveného směrnicí Rady 2006/88/ES (Úř. věst. L 322, 2.12.2008, s. 30).

(20)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/1554 ze dne 11. září 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke směrnici 2006/88/ES, pokud jde o požadavky na metody dozoru a diagnostické metody (Úř. věst. L 247, 23.9.2015, s. 1).

(21)  http://www.oie.int/en/standard-setting/terrestrial-manual/access-online/

(22)  http://www.oie.int/en/standard-setting/aquatic-manual/access-online/

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31).

(24)  Směrnice Rady 92/65/EHS ze dne 13. července 1992 o veterinárních předpisech pro obchod se zvířaty, spermatem, vajíčky a embryi uvnitř Společenství a jejich dovoz do Společenství, pokud se na ně nevztahují zvláštní veterinární předpisy Společenství uvedené v příloze A oddíle I směrnice 90/425/EHS (Úř. věst. L 268, 14.9.1992, s. 54).

(25)  Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14).

(26)  Nařízení Komise (ES) č. 616/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se provádí směrnice Rady 2005/94/ES, pokud jde o schválení úseků chovu drůbeže a jiného ptactva chovaného v zajetí s ohledem na influenzu ptáků a doplňující preventivní opatření pro biologickou bezpečnost v takových úsecích (Úř. věst. L 181, 14.7.2009, s. 16).


PŘÍLOHA I

SPECIFICKÉ DEFINICE PŘÍPADŮ NÁKAZ SUCHOZEMSKÝCH ZVÍŘAT

Oddíl 1

Vysoce patogenní influenza ptáků (HPAI)

1.

Příslušný orgán musí zvíře či skupinu zvířat považovat za podezřelý případ nákazy HPAI, pokud jsou splněna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 1.

2.

Příslušný orgán musí zvíře či skupinu zvířat považovat za potvrzený případ nákazy HPAI, pokud:

a)

byl ve vzorku ze zvířete nebo skupiny zvířat izolován patogenní původce odpovědný za HPAI s výjimkou vakcinačních kmenů;

b)

byla ve vzorku ze zvířete nebo ze skupiny zvířat zjištěna nukleová kyselina specifická pro patogenního původce HPAI, která není důsledkem očkování, nebo

c)

byl ve vzorku z chovaného zvířete nebo ze skupiny chovaných zvířat, která vykazují příznaky konzistentní s nákazou nebo epizootologickou souvislost s podezřelým či potvrzeným případem, získán pozitivní výsledek nepřímé diagnostické metody, který není důsledkem očkování.

3.

Pro účely této definice případu musí být patogenní původce nákazy HPAI buď

a)

virus influenzy A podtypů H5 nebo H7 nebo jakýkoli virus influenzy s indexem intravenózní patogenity (IVPI) vyšším než 1,2, nebo

b)

virus influenzy A podtypů H5 a H7 se sekvencí mnohočetných bazických aminokyselin přítomných v oblasti štěpení hemaglutininové molekuly (HA0) podobně, jako bylo pozorováno u jiných izolátů HPAI.

Oddíl 2

Infekce viry nízkopatogenní influenzy ptáků (LPAIV)

1.

Příslušný orgán musí zvíře či skupinu zvířat považovat za podezřelý případ infekce LPAIV, pokud jsou splněna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 1.

2.

Příslušný orgán musí zvíře či skupinu zvířat považovat za potvrzený případ infekce LPAIV, pokud:

a)

byl ve vzorku ze zvířete nebo skupiny zvířat izolován patogenní původce infekce LPAIV s výjimkou vakcinačních kmenů;

b)

byla ve vzorku ze zvířete nebo ze skupiny zvířat zjištěna nukleová kyselina specifická pro patogenního původce infekce LPAIV, která není důsledkem očkování, nebo

c)

byl ve vzorku z chovaného zvířete nebo ze skupiny chovaných zvířat, která vykazují příznaky konzistentní s nákazou nebo epizootologickou souvislost s podezřelým či potvrzeným případem, získán pozitivní výsledek nepřímé diagnostické metody, který není důsledkem očkování.

3.

Pro účely této definice případů musí být patogenní původce infekce LPAIV virus influenzy A podtypů H5 a H7, které nejsou viry HPAI.

Oddíl 3

Infekce virem newcastleské choroby (NDV)

1.

Příslušný orgán musí zvíře či skupinu zvířat považovat za podezřelý případ infekce NDV, pokud jsou splněna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 1.

2.

Příslušný orgán musí zvíře či skupinu zvířat považovat za potvrzený případ infekce NDV, pokud:

a)

byl ve vzorku ze zvířete nebo skupiny zvířat izolován patogenní původce infekce NDV s výjimkou vakcinačních kmenů;

b)

byla ve vzorku ze zvířete nebo ze skupiny zvířat zjištěna nukleová kyselina specifická pro patogenního původce infekce NDV, která není důsledkem očkování, nebo

c)

byl ve vzorku z chovaného zvířete nebo ze skupiny chovaných zvířat, která vykazují příznaky konzistentní s nákazou nebo epizootologickou souvislost s podezřelým či potvrzeným případem, získán pozitivní výsledek nepřímé diagnostické metody, který není důsledkem očkování.

3.

Pro účely této definice případu musí být patogenním původcem infekce NDV jakýkoli paramyxorivus ptáků typu 1 (APMV-1) (ptačí Avulavirus typu 1), který buď:

a)

má index intracerebrální patogenity (ICPI) vyšší či roven 0,7, nebo

b)

má mnohočetné bazické aminokyseliny na C-konci bílkoviny F2 a fenylalanin u rezidua 117, což je N-konec bílkoviny F1. Pojem „mnohočetné bazické aminokyseliny“ odkazuje alespoň na tři rezidua argininu nebo lysinu mezi rezidui 113 a 116. Pokud by nebyl prokázán charakteristický vzorec reziduí aminokyselin, jak je popsáno výše, bylo by třeba charakterizovat izolovaný virus pomocí testu ICPI. V této definici jsou rezidua aminokyselin číslována od N-konce sekvence aminokyselin odvozeného z nukleotidové sekvence genu F0 (přičemž rezidua 113–116 odpovídají reziduím -4 až-1 od oblasti štěpení).


PŘÍLOHA II

PROGRAM DOZORU V RÁMCI UNIE

ČÁST I

DOZOR NAD INFLUENZOU PTÁKŮ U DRŮBEŽE A VOLNĚ ŽIJÍCÍCH PTÁKŮ

Oddíl 1

Obecný přístup a požadavky

1.   ÚZEMNÍ PŮSOBNOST

Dozor nad drůbeží a volně žijícími ptáky je třeba provádět ve všech členských státech.

2.   DOBA POUŽITELNOSTI

Do odvolání.

3.   OBECNÝ PŘÍSTUP

Systém dozoru se musí zabývat cíli stanovenými v oddílu 2 a musí vycházet z komplexního přístupu včetně různých, vzájemně se doplňujících složek činností v oblasti dozoru nad populacemi drůbeže a volně žijících ptáků:

systémy včasného zjištění podle oddílů 3 a 4,

systémy dozoru založené na míře rizika podle oddílů 5 a 6.

Oddíl 2

Cíle dozoru nad drůbeží a volně žijícími ptáky

1.

Včasné zjištění vysoce patogenní influenzy ptáků (HPAI) u drůbeže.

2.

Včasné zjištění nákazy HPAI u volně žijících ptáků s cílem:

a)

umožnit včasné varování před možným zavlečením nákazy HPAI u drůbeže, především pokud viry vstupují do Unie prostřednictvím migrace volně žijících ptáků;

b)

získat informace pro posouzení rizik šíření viru po zjištění nákazy HPAI u volně žijících ptáků.

3.

Zjištění HPAI u druhů drůbeže, které obecně nevykazují významné příznaky.

4.

Zjištění cirkulujících virů nízkopatogenní influenzy ptáků (LPAIV), které se mohou snadno šířit mezi hejny drůbeže, především v oblastech s vysokou hustotou zařízení chovajících drůbež s ohledem na jejich potenciál mutovat na HPAI, a to s cílem:

a)

zjistit shluky infekce LPAIV a

b)

sledovat riziko šíření LPAIV při přemísťování drůbeže a prostřednictvím předmětů v některých rizikových produkčních systémech.

5.

Přispění k lepším vědomostem o možném zoonotickém riziku, které HPAI a LPAIV představují.

Oddíl 3

Včasné zjištění HPAI u drůbeže

1.

Systémy pro včasné zjištění HPAI u drůbeže musí být součástí obecných požadavků na dozor, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 písm. a), a musí být uplatňovány napříč celým odvětvím drůbeže.

2.

Dozor uvedený v bodě 1 musí zahrnovat alespoň včasné zjištění a šetření v zařízeních nacházejících se v oblasti, která byla shledána oblastí se zvýšeným rizikem zavlečení a šíření HPAI, a zabývat se:

a)

jakoukoli změnou běžných parametrů produkce a zdraví, např. míry úmrtnosti, příjmu krmiva a vody a produkce vajec, a

b)

jakýmkoli příznakem či postmortálními lézemi naznačujícími výskyt HPAI.

3.

Pravidelné testování vzorků odebraných z mrtvých a nemocných kusů drůbeže v zařízeních nacházejících se v oblasti, která byla shledána oblastí se zvýšeným rizikem zavlečení a šíření HPAI, může být důležité také tehdy, kdy bylo na vnitrostátní, unijní či regionální úrovni zjištěno zvýšené riziko v důsledku ohnisek HPAI u drůbeže a/nebo u volně žijících ptáků.

Oddíl 4

Včasné zjištění HPAI u volně žijících ptáků

1.

Včasné zjištění HPAI u volně žijících ptáků musí vycházet z odběru vzorků a testování ptáků, kteří byli:

a)

nalezeni mrtví;

b)

nalezeni zranění či nemocní;

c)

uloveni a vykazovali příznaky.

Tento dozor může být nutné zvýšit, pokud byla HPAI u volně žijících ptáků zjištěna, pomocí systémů sledování s použitím organizovaných hlídek za účelem odhalování a sběru mrtvých a nemocných ptáků.

2.

Plán takového dozoru musí být založen na míře rizika a brát v potaz alespoň příslušné informace z oblastí ornitologie, virologie, epizootologie a otázky týkající se životního prostředí.

3.

Dozor se musí uplatňovat na ptáky z cílených druhů volně žijících ptáků, jak je stanoveno v oddíle 8. Je ovšem nezbytné vyšetřit všechny podezřelé případy úmrtí volně žijících ptáků, aby se vyloučila HPAI.

Kromě cílených druhů volně žijících ptáků může být dozor na základě posouzení konkrétního epizootologického významu na území členského státu uplatněn i na další druhy volně žijících ptáků.

4.

Kromě toho může dozor v prioritních oblastech a na klíčových místech především tam, kde jedinci náležící k cílenému druhu volně žijících ptáků z důvodu svých migračních přesunů vstupují do Unie, a to alespoň na severovýchodních a východních trasách, zahrnovat odběr vzorků a jejich testování z:

a)

lapených ptáků;

b)

ulovených zdravých ptáků;

c)

ověřovacích ptáků.

5.

Do výsledků dozoru nad HPAI u volně žijících ptáků je nutné zahrnout i další zdroje informací získaných z šetření u volně žijících ptáků v souvislosti s ohnisky HPAI u chovaných ptáků.

Oddíl 5

Doplňující dozor nad HPAI u druhů drůbeže, které obecně nevykazují významné příznaky, založený na míře rizika

1.

Dozor založený na míře rizika nad infekcí HPAI v drůbežářských zařízeních chovajících kachny, husy, drůbež náležející druhu Anseriformes pro dodávky lovné zvěře nebo křepelky, které mají být vypuštěny do volné přírody, musí zohlednit alespoň tyto rizikové faktory:

a)

historickou a současnou epizootologickou situaci nákazy a její vývoj v průběhu času u drůbeže a volně žijících ptáků;

b)

blízkost zařízení k vodě a jiným místům, na kterých se mohou ve větších počtech shromažďovat či zastavovat migrující, zejména vodní ptáci při svých přesunech do Unie a napříč Unií;

c)

období častějších přesunů migrujících, volně žijících ptáků cílených druhů do Unie a napříč Unií;

d)

strukturu chovů drůbeže včetně širšího odvětví zapojeného do různých produkčních systémů;

e)

zeměpisné umístění zařízení v oblasti s vysokou hustotou drůbeže;

f)

postupy zařízení v oblasti biologické bezpečnosti;

g)

druh a četnost přemísťování drůbeže, produktů a vozidel převážejících drůbež a obchodní vzorce a

h)

posouzení rizik a vědecké poradenství týkající se významu šíření HPAI u volně žijících ptáků.

2.

Na základě vědeckého odůvodnění lze kromě faktorů uvedených v bodě 1 písm. a) až h) zahrnout další rizikové faktory a faktory, které pro konkrétní situaci členského státu nejsou významné, mohou být vynechány.

Oddíl 6

Dozor založený na míře rizika za účelem zjištění shluků zařízení infikovaných LPAIV a s probíhajícím šířením LPAIV

1.

Dozor založený na míře rizika za účelem zjištění cirkulujících virů nízkopatogenní influenzy ptáků (LPAIV), které se mohou snadno přenášet mezi hejny drůbeže, především v oblastech s vysokou hustotou drůbežářských zařízení, jak je uvedeno v oddíle 2 bodě 4, se musí uplatňovat v drůbežářských zařízeních, v jejichž případě příslušný orgán dospěl k závěru, že shluky infekce LPAIV se v minulosti vyskytly opakovaně nebo je pravděpodobnější, že se vyskytnou.

2.

Takové shluky jsou charakterizovány infekcí LPAIV ve skupinách zařízení, které mají časovou a zeměpisnou souvislost.

3.

Posouzení pro výběr zařízení pro cílený dozor musí zohlednit riziko laterálního přenosu viru kvůli struktuře a složitosti systému produkce a funkčním spojením mezi zařízeními, především pokud fungují v oblastech s vysokou hustotou zařízení.

4.

Kromě kritérií pro výběr zařízení pro cílený dozor podle bodu 3 musí být na úrovni zařízení zohledněny následující rizikové faktory:

a)

chované druhy;

b)

cyklus a délka trvání produkce;

c)

přítomnost více druhů drůbeže;

d)

přítomnost věkově smíšených hejn drůbeže;

e)

přítomnost dlouhožijící drůbeže;

f)

uplatňování zásady uzavřeného obratu;

g)

délka čekací doby mezi šaržemi a

h)

postupy v oblasti biologické bezpečnosti a podmínky ustájení.

Oddíl 7

Cílené populace drůbeže

1.

Systémy včasného zjišťování infekce HPAI uvedené v oddíle 3 se musí uplatňovat na všechny populace drůbeže.

2.

Doplňující dozor nad infekcí HPAI uvedený v oddíle 5 u druhů drůbeže, které obecně nevykazují významné příznaky, pokud jsou infikovány HPAI, se musí uplatnit na:

a)

plemenné kachny;

b)

plemenné husy;

c)

výkrm kachen;

d)

výkrm hus;

e)

křepelky;

f)

drůbež druhů náležejících do řádu Anseriformes určenou pro dodávky lovné zvěře, která má být vypuštěna do volné přírody.

3.

Kromě druhů a kategorií uvedených v bodě 2 se cílení odběru vzorků a testování na infekci LPAIV podle oddílu 6 může uplatnit na následující druhy drůbeže a kategorie produkce:

a)

nosnice včetně nosnic chovaných ve volném výběhu;

b)

plemenné krůty;

c)

výkrm krůt;

d)

drůbež druhů náležejících do řádu Galliformes určená pro dodávky lovné zvěře, která má být vypuštěna do volné přírody.

Oddíl 8

Cílené populace volně žijících ptáků

Ukázalo se, že cílené druhy volně žijících ptáků, především migrujících vodních ptáků, jsou ohroženy vyšším rizikem infekce HPAI a jejího přenosu.

Seznam „cílených druhů volně žijících ptáků“, který byl sestaven a aktualizován s ohledem na nejnovější znalosti, je dostupný na webové stránce RL EU.

Oddíl 9

Metody odběru vzorků a laboratorního testování

1.

Počet drůbežářských zařízení, z nichž budou odebírány vzorky, a počet kusů drůbeže, který má být z každého zařízení a případně z epizootologické jednotky (např. hejna drůbeže, haly atd.) dotčeného zařízení otestován, musí vycházet ze statisticky platné metody odběru vzorků. Může se jednat o metodu, která byla použita pro reprezentativní odběr vzorků, tj. odhadovanou prevalenci, která bude zjištěna na základě předem určené míry spolehlivosti stanovené příslušným orgánem.

2.

Četnost a doba testování:

a)

četnost odběru vzorků a testování drůbežářských zařízení musí být určena na základě výsledku posouzení rizik, které provede příslušný orgán;

b)

časové období pro odběr vzorků musí odpovídat sezónní produkci každé kategorie produkce, nesmí ovšem ohrozit přístup dozoru založeného na míře rizika;

c)

časové období pro odběr vzorků musí případně zohlednit období zvýšeného rizika podle oddílu 3 bodu 3. Vzorky musí být podrobeny laboratornímu testování virologickými metodami, pokud byly odebrány za některým z těchto účelů:

i)

včasné zjištění HPAI u drůbeže podle oddílu 3;

ii)

včasné zjištění HPAI u volně žijících ptáků podle oddílu 4;

iii)

doplňující dozor nad HPAI u druhů drůbeže, které obecně nevykazují významné příznaky HPAI, podle oddílu 5;

iv)

opatření navazující na séropozitivní zjištění podle bodu 4 písm. b).

U virologických testů musí být zohledněna prevalence a časové okno pro zjištění aktivní infekce.

3.

Vzorky musí být podrobeny laboratornímu testování sérologickými metodami, pokud byly odebrány za některým z těchto účelů:

a)

doplňující dozor nad HPAI u druhů drůbeže, které obecně nevykazují významné příznaky HPAI, podle oddílu 5, který v příslušných případech doplňuje virologické testy;

b)

zjištění shluků zařízení infikovaných LPAIV podle oddílu 6. Pokud z technických důvodů či za jiných, řádně odůvodněných okolností není odběr vzorků pro sérologické testování vhodný, musí být provedeno virologické testování.


PŘÍLOHA III

DIAGNOSTICKÉ METODY PRO UDĚLENÍ A UDRŽENÍ STATUSU ÚZEMÍ PROSTÉHO NÁKAZY PRO URČITÉ NÁKAZY SUCHOZEMSKÝCH ZVÍŘAT

Oddíl 1

Infekce způsobená Brucella abortus, B. melitensisB. suis

1.

Sérologické testy

a)

testy krevních vzorků:

i)

vyšetření na brucelózu s pufrovaným brucelovým antigenem;

ii)

test reakce vazby komplementu (CFT);

iii)

nepřímá enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (I-ELISA);

iv)

test fluorescenční polarizace (FPA);

v)

kompetitivní enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (C-ELISA);

b)

testy vzorků mléka:

i)

kroužkový test (MRT);

ii)

I-ELISA.

2.

Brucelinový kožní test (BST).

Pro účely testování podle oddílů 1 a 2 kapitoly 1 části I přílohy IV se brucelinový kožní test (BST) použije pouze u ovcí a koz.

Oddíl 2

Infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis

1.

Tuberkulinové kožní testy:

a)

jednorázová intradermální tuberkulinace (SITT);

b)

komparativní intradermální tuberkulinace (SITT).

2.

Test na interferon gama.

Oddíl 3

Enzootická leukóza skotu

1.

Sérologické testy

a)

testy krevních vzorků:

i)

imunodifúzní test v agarovém gelu (AGID);

ii)

blokující enzymová imunoanalýza s enzymem vázaným na imunosorbent (B-ELISA);

iii)

I-ELISA;

b)

testy vzorků mléka:

i)

I-ELISA.

Oddíl 4

Infekční rinotracheitida skotu/infekční pustulární vulvovaginitida (IBR/IPV)

 

Metody:

Matice:

neočkovaný skot

I-ELISA BoHV-1 (1)

jednotlivé vzorky séra (4)

vzorky mléka

gB B-ELISA (2)

jednotlivé vzorky séra (4)

jednotlivé vzorky masové šťávy

skot očkovaný podle strategie DIVA gE deletovanou očkovací látkou

gE B-ELISA (3)

jednotlivé vzorky séra

jednotlivé vzorky masové šťávy

Oddíl 5

Infekce virem aujeszkyho choroby (ADV)

 

Metody:

Matice:

neočkovaná prasata

ELISA ADV (5)

jednotlivé vzorky nebo soubor až 5 vzorků séra (či plazmy)

jednotlivé vzorky nebo soubor až 5 vzorků filtrového papíru

jednotlivé vzorky masové šťávy

prasata očkovaná podle strategie DIVA s gE deletovanou očkovací látkou

gE ELISA (6)

jednotlivé vzorky séra

Oddíl 6

Bovinní virová diarrhoea (BVD)

1.

Přímé metody:

a)

PCR s reverzní transkripcí v reálném čase;

b)

ELISA za účelem zjištění protilátky BVDV.

2.

Sérologické testy:

a)

I-ELISA;

b)

B-ELISA.


(1)  I-ELISA pro zjištění protilátek proti celému viru BoHV-1. Při testování za účelem udělení statusu území prostého IBR/IPV lze využít soubory až 50 vzorků mléka (jednotlivých či z nádrží) a při testování za účelem udržení tohoto statusu lze využít až 100 vzorků mléka (jednotlivých či z nádrží).

(2)  B-ELISA pro zjištění protilátek proti gB bílkovině BoHV-1. Při odkazování na testy pro zjištění protilátek proti celému viru BoHV-1 v části IV přílohy IV může být použita i tato metoda.

(3)  B-ELISA pro zjištění protilátek proti gE bílkovině BoHV-1. Při testování za účelem prokázání udržení statusu území prostého IBR/IPV lze použít jednotlivé vzorky mléka. Vzorky mohou být smíseny a počet vzorků v jednom souboru může být zvolen na základě důkazních dokumentů, že test je za všech okolností každodenní laboratorní práce dostatečně citlivý, aby odhalil jediný pozitivní vzorek v rámci souboru.

(4)  Pokud se provádí testy za účelem prokázání udržení statusu území prostého IBR/IPV, mohou být jednotlivě odebrané vzorky smíseny. Počet vzorků v jednom souboru může být upraven na základě důkazních dokumentů, že testovací systém je za všech okolností každodenní laboratorní práce dostatečně citlivý, aby odhalil jeden slabý pozitivní vzorek v rámci souboru upravené velikosti.

(5)  ELISA pro stanovení protilátek proti celému viru Aujeszkyho choroby (ADV), glykoproteinu B viru Aujeszkyho choroby (ADV-gB) nebo glykoproteinu D viru Aujeszkyho choroby (ADV-gD). Při kontrole šarží diagnostických souprav pro stanovení protilátek proti ADV-gB, ADV-gD nebo celému viru ADV musí referenční sérum Společenství ADV 1 nebo jiné použité standardizované sérum vykazovat pozitivní výsledek při ředění 1:2. Při odkazování na testy pro zjištění celého viru ADV v části V přílohy IV může být použit kterýkoli z těchto testů.

(6)  ELISA pro stanovení protilátek proti glykoproteinu E viru Aujeszkyho choroby (ADV-gE). Při kontrole šarží musí referenční sérum Společenství ADV 1 nebo jiné použité standardizované sérum vykazovat pozitivní výsledek při ředění 1:8.


PŘÍLOHA IV

POŽADAVKY SPECIFICKÉ PRO KONKRÉTNÍ NÁKAZY PRO UDĚLENÍ, UDRŽENÍ, POZASTAVENÍ A ODEJMUTÍ STATUSU ZAŘÍZENÍ PROSTÉHO NÁKAZY A POŽADAVKY SPECIFICKÉ PRO KONKRÉTNÍ NÁKAZY PRO UDĚLENÍ A UDRŽENÍ STATUSU ÚZEMÍ PROSTÉHO NÁKAZY NA ÚROVNI ČLENSKÝCH STÁTŮ NEBO OBLASTÍ

ČÁST I

INFEKCE ZPŮSOBENÁ BRUCELLA ABORTUS, B. MELITENSISB. SUIS

KAPITOLA 1

Zařízení prosté infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování

Oddíl 1

Udělení statusu

1.

Status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování lze udělit pouze zařízení chovajícímu skot, ovce nebo kozy, pokud:

a)

se v zařízení během posledních 12 měsíců nevyskytl žádný potvrzený případ infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis u chovaného skotu, ovcí nebo koz;

b)

v posledních 3 letech nebylo žádné zvíře z řad skotu, ovcí nebo koz v zařízení očkováno proti infekci způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis;

c)

nekastrovaný skot starší 12 měsíců a nekastrované ovce nebo kozy starší 6 měsíců nacházející se v zařízení v době odběru vzorků byly dvakrát podrobeny sérologickému vyšetření s negativním výsledkem tak, aby platilo následující:

i)

první test musí být proveden na vzorcích, které nebyly odebrány dříve než 3 měsíce po odstranění posledního potvrzeného případu a posledního zvířete s pozitivním výsledkem imunologického vyšetření;

ii)

druhý test musí být proveden na vzorcích, které nebyly odebrány dříve než 6 měsíců a později než 12 měsíců po datu odběru vzorků podle bodu i);

d)

zvířata vykazující příznaky konzistentní s infekcí způsobenou Brucella abortus, B. melitensisB. suis, např. potraty, byla podrobena vyšetření s negativními výsledky;

e)

všechna zvířata z řad skotu, ovcí nebo koz, která od počátku odběru vzorků podle písm. c) bodu i) vstoupila do zařízení, pochází ze zařízení prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování nebo zařízení prostých infekce s očkováním a nebyla proti infekci způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis v posledních 3 letech očkována a

i)

pochází z členského státu nebo oblasti prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis pro příslušnou populaci zvířat;

ii)

jedná se o nekastrovaný skot starší 12 měsíců nebo nekastrované ovce nebo kozy starší 6 měsíců a všechna tato zvířata musí mít negativní výsledky sérologického vyšetření provedeného na vzorku, který byl odebrán:

během 30 dnů před jejich vstupem do zařízení nebo

během 30 dnů po jejich vstupu, a to za předpokladu, že tato zvířata byla po toto období chována v izolaci, nebo

iii)

jedná se o samice po porodu chované v izolaci od té doby, kdy do zařízení vstoupily, až do provedení sérologického vyšetření s negativním výsledkem provedeného na vzorku odebraném ne dříve než 30 dnů po porodu a

f)

od začátku odběru vzorků podle písm. c) bodu i) pochází všechny zárodečné produkty pocházející ze zvířat z řad skotu, ovcí nebo koz, které do zařízení vstoupily nebo v něm byly použity:

i)

ze zařízení prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování nebo

ii)

ze schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty.

2.

Odchylně od bodu 1 může být status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování udělen zařízení, pokud veškerá zvířata z řad skotu, ovcí nebo koz pochází ze zařízení prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování nebo zařízení prostých této infekce s očkováním a nebyla v posledních 3 letech očkována a

a)

pochází z členského státu nebo oblasti prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis pro příslušnou populaci zvířat;

b)

jedná se o nekastrovaný skot starší 12 měsíců nebo nekastrované ovce nebo kozy starší 6 měsíců a tato zvířata vykážou negativní výsledky sérologického vyšetření provedeného na vzorku, který byl odebrán:

během 30 dnů před jejich vstupem do zařízení nebo

během 30 dnů po jejich vstupu do zařízení, a to za předpokladu, že tato zvířata byla po toto období chována v izolaci, nebo

c)

jedná se o samice po porodu chované v izolaci od té doby, kdy do zařízení vstoupily, až do provedení sérologického vyšetření s negativním výsledkem provedeného na vzorku odebraném ne dříve než 30 dnů po porodu.

3.

Odchylně od bodu 1 může být status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování udělen zařízení se statusem zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s očkováním, pokud:

a)

jsou splněny požadavky stanovené v bodě 1 písm. a), b), d), e) a f) a

b)

je splněn požadavek stanovený v oddíle 2 písm. b) bodě i).

Oddíl 2

Udržení statusu

Status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování v případě zařízení, ve kterém jsou chována zvířata z řad skotu, ovcí nebo koz, může být udržen pouze tehdy, pokud:

a)

jsou požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. a), b), d), e) a f) i nadále splněny a

b)

je provedeno sérologické vyšetření s negativními výsledky na vzorcích odebraných:

i)

od všech nekastrovaných zvířat z řad skotu starších 12 měsíců a všech nekastrovaných ovcí či koz starších 6 měsíců v přiměřených intervalech ne delších než 12 měsíců, které určí příslušný orgán s ohledem na druh produkce, situaci nákazy a zjištěné rizikové faktory, nebo

ii)

od nekastrovaných zvířat z řad skotu starších 12 měsíců a nekastrovaných ovcí nebo koz starších 6 měsíců chovaných v zařízeních nacházejících se ve členském státě nebo v oblasti prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis v souladu s režimem testování zřízeným příslušným orgánem s ohledem na druh produkce a zjištěné rizikové faktory.

Oddíl 3

Pozastavení a obnovení statusu

1.

Status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování v případě zařízení, ve kterém jsou chována zvířata z řad skotu, ovcí nebo koz, musí být pozastaven, pokud:

a)

není splněn jeden či více požadavků stanovených v oddíle 2 nebo

b)

je mezi zvířaty z řad skotu, ovcí nebo koz chovaných v zařízení podezřelý případ infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis.

2.

Status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování může být obnoven pouze tehdy, pokud:

a)

jsou splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. b), d), e) a f) a v oddíle 2 písm. b);

b)

výsledky dalších šetření potvrdí nepřítomnost infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis a byl určen status všech podezřelých případů.

Oddíl 4

Odejmutí a opětovné získání statusu

1.

Status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování v případě zařízení, ve kterém jsou chována zvířata z řad skotu, ovcí nebo koz, musí být odňat, pokud:

a)

není splněn jeden či více požadavků stanovených v oddíle 2 po uplynutí maximální doby uvedené v čl. 20 odst. 3 písm. b) od okamžiku, kdy byl status pozastaven;

b)

nelze vyloučit infekci způsobenou Brucella abortus, B. melitensisB. suis v souladu s oddílem 3 bodem 2 písm. b);

c)

byl mezi zvířaty z řad skotu, ovcí nebo koz chovaných v zařízení potvrzen případ infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis nebo

d)

je to odůvodněno jinými potřebami v oblasti tlumení infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis.

2.

Pokud byl status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování odňat v souladu s bodem 1 písm. a), je možné jej opětovně získat pouze tehdy, pokud jsou splněny požadavky stanovené v oddíle 2.

3.

Pokud byl status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování odňat v souladu s bodem 1 písm. b), c) nebo d), je možné jej opětovně získat pouze tehdy, pokud byly všechny potvrzené případy a všechna zvířata, která nevykázala negativní výsledky testů, odstraněny a zbývající zvířata z řad skotu, ovcí nebo koz splňují požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. c).

4.

Odchylně od bodu 3, pokud byla infekce způsobená B. suis biovaru 2 potvrzena u jediného zvířete z řad skotu, ovcí nebo koz chovaných v zařízení, je možné status opětovně získat poté, co bylo dosaženo negativních výsledků testů provedených na vzorcích, jež byly odebrány v souladu s požadavky stanovenými v oddíle 1 bodě 1 písm. c) bodě i).

KAPITOLA 2

Zařízení prosté infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s očkováním

Oddíl 1

Udělení statusu

1.

Status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s očkováním lze udělit pouze zařízení chovajícímu skot, ovce nebo kozy, pokud:

a)

jsou splněny požadavky stanovené v kapitole 1 oddíle 1 bodě 1 písm. a), c) a d);

b)

všechna zvířata z řad skotu, ovcí nebo koz, která od počátku odběru vzorků podle kapitoly 1 oddílu 1 bodu 1 písm. c) podbodu i) vstoupila do zařízení, pochází ze zařízení prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování nebo zařízení prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s očkováním a

i)

pochází z členského státu nebo oblasti prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis pro příslušnou populaci zvířat;

ii)

jedná se o nekastrovaný skot starší 12 měsíců nebo nekastrované ovce nebo kozy starší 6 měsíců a tato zvířata vykážou negativní výsledky sérologického vyšetření provedeného na vzorku, který byl odebrán

během 30 dnů před jejich vstupem do zařízení nebo

během 30 dnů po jejich vstupu do zařízení, a to za předpokladu, že tato zvířata byla po toto období chována v izolaci, nebo

iii)

jedná se o samice po porodu chované v izolaci od té doby, kdy do zařízení vstoupily, až do provedení sérologického vyšetření s negativním výsledkem provedeného na vzorku odebraném ne dříve než 30 dnů po porodu, a

c)

od začátku odběru vzorků podle kapitoly 1 oddílu 1 bodu 1 písm. c) podbodu i) pochází všechny zárodečné produkty pocházející ze zvířat z řad skotu, ovcí nebo koz, které do zařízení vstoupily nebo v něm byly použity:

i)

ze zařízení prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování nebo zařízení prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s očkováním nebo

ii)

ze schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty.

2.

Odchylně od bodu 1 může být status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s očkováním udělen zařízení, pokud veškerá zvířata z řad skotu, ovcí nebo koz pochází ze zařízení prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování nebo zařízení prostých této infekce s očkováním a:

a)

pochází z členského státu nebo oblasti prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis pro příslušnou populaci zvířat;

b)

jedná se o nekastrovaný skot starší 12 měsíců nebo nekastrované ovce nebo kozy starší 6 měsíců a tato zvířata vykážou negativní výsledky sérologického vyšetření provedeného na vzorku, který byl odebrán:

i)

během 30 dnů před jejich vstupem do zařízení nebo

ii)

během 30 dnů po jejich vstupu do zařízení, a to za předpokladu, že tato zvířata byla po toto období chována v izolaci, nebo

c)

jedná se o samice po porodu chované v izolaci od té doby, kdy do zařízení vstoupily, až do provedení sérologického vyšetření s negativním výsledkem provedeného na vzorku odebraném ne dříve než 30 dnů po porodu.

Oddíl 2

Udržení statusu

Status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s očkováním v případě zařízení, ve kterém jsou chována zvířata z řad skotu, ovcí nebo koz, může být udržen pouze tehdy, pokud:

a)

jsou požadavky stanovené v této kapitole oddíle 1 bodě 1 písm. b) a c) a v kapitole 1 oddíle 1 bodě 1 písm. a) a d) i nadále splněny a

b)

je provedeno sérologické vyšetření s negativními výsledky na vzorcích odebraných od všech nekastrovaných zvířat z řad skotu starších 12 měsíců a všech nekastrovaných ovcí či koz starších 6 měsíců v přiměřených intervalech ne delších než 12 měsíců, které určí příslušný orgán s ohledem na druh produkce, situaci nákazy a zjištěné rizikové faktory.

Oddíl 3

Pozastavení a obnovení statusu

1.

Status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s očkováním v případě zařízení, ve kterém jsou chována zvířata z řad skotu, ovcí nebo koz, musí být pozastaven, pokud:

a)

není splněn jeden či více požadavků stanovených v oddíle 2 nebo

b)

je mezi zvířaty z řad skotu, ovcí nebo koz chovaných v zařízení podezřelý případ infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis.

2.

Status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s očkováním může být obnoven pouze tehdy, pokud:

a)

jsou splněny požadavky stanovené v kapitole 1 oddíle 1 bodě 1 písm. d) a oddíle 1 bodě 1 písm. b) a c) a oddíle 2 písm. b);

b)

výsledky dalších šetření potvrdí nepřítomnost infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis a byl určen status všech podezřelých případů.

Oddíl 4

Odejmutí a opětovné získání statusu

1.

Status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s očkováním v případě zařízení, ve kterém jsou chována zvířata z řad skotu, ovcí nebo koz, musí být odňat, pokud:

a)

není splněn jeden či více požadavků stanovených v oddíle 2 po uplynutí maximální doby uvedené v čl. 20 odst. 3 písm. b) od okamžiku, kdy byl status pozastaven;

b)

nelze vyloučit infekci způsobenou Brucella abortus, B. melitensisB. suis v souladu s oddílem 3 bodem 2 písm. b);

c)

byl mezi zvířaty z řad skotu, ovcí nebo koz chovaných v zařízení potvrzen případ infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis, nebo

d)

je to odůvodněno jinými potřebami v oblasti tlumení infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis.

2.

Pokud byl status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s očkováním odňat v souladu s bodem 1 písm. a), je možné jej opětovně získat pouze tehdy, pokud jsou splněny požadavky stanovené v oddíle 2.

3.

Pokud byl status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s očkováním odňat v souladu s bodem 1 písm. b), c) nebo d), je možné jej opětovně získat, pokud byly všechny potvrzené případy a všechna zvířata, která nevykázala negativní výsledky testů, odstraněny a zbývající zvířata z řad skotu, ovcí nebo koz splňují požadavky stanovené v kapitole 1 oddíle 1 bodě 1 písm. c).

4.

Odchylně od bodu 3, pokud byla infekce způsobená Brucella suis biovaru 2 potvrzena u jediného zvířete z řad skotu, ovcí nebo koz chovaných v zařízení, je možné status opětovně získat poté, co bylo dosaženo negativních výsledků testů provedených na vzorcích, jež byly odebrány v souladu s požadavky stanovenými v kapitole 1 oddíle 1 bodě 1 písm. c) bodu i).

KAPITOLA 3

Členský stát nebo oblast prosté infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensis suis, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu

Oddíl 1

Udělení statusu, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu

Status území prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu, lze členskému státu nebo oblasti udělit pouze tehdy, pokud:

a)

se alespoň v posledních 3 letech u chovaného skotu nevyskytl žádný potvrzený případ infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis;

b)

po dobu posledních 3 let byly splněny obecné požadavky na dozor v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) za účelem včasného zjištění infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis u chovaného skotu, přičemž tento dozor zahrnoval alespoň:

i)

pravidelné předkládání vzorků z případů potratů pro laboratorní testy;

ii)

včasné šetření případů potratů, které mohly být způsobeny infekcí způsobenou Brucella abortus, B. melitensisB. suis;

c)

si v posledních 3 letech alespoň 99,8 % zařízení chovajících skot, která představují alespoň 99,9 % populace skotu, udrželo status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování;

d)

se alespoň v posledních 3 letech neuskutečnilo očkování skotu proti infekci způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis a žádné zvíře z řad skotu, které vstoupilo do členského státu nebo oblasti, nebylo v posledních 3 letech před vstupem očkováno.

Oddíl 2

Udržení statusu, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu

1.

Status území prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu, si může členský stát nebo oblast udržet pouze tehdy, pokud:

a)

jsou i nadále splněny požadavky stanovené v oddíle 1 písm. a), b), a d) a

b)

po první 2 po sobě jdoucí roky po udělení statusu byl uplatňován roční dozor vycházející z reprezentativního vzorku všech zařízení chovajících skot, který musí umožnit zjištění infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s alespoň 95 % mírou spolehlivosti při cílové prevalenci 0,2 % zařízení chovajících skot nebo cílové prevalenci 0,1 % populace skotu;

c)

pokud nebyl po dobu 2 po sobě jdoucích let od udělení statusu potvrzen žádný případ infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis u chovaného skotu, musí se dozor zakládat na:

i)

ročním dozoru založeném na náhodném výběru, který musí umožnit alespoň zjištění infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s 95 % mírou spolehlivosti při cílové prevalenci 0,2 % zařízení chovajících skot nebo cílové prevalenci 0,1 % populace skotu, nebo

ii)

ročním dozoru založeném na míře rizika, jehož cílem je zjistit infekci způsobenou Brucella abortus, B. melitensisB. suis s ohledem na systémy produkce a zjištěné rizikové faktory, včetně šíření infekce z jiných zvířat než chovaného skotu.

2.

Status členského státu či oblasti prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis, pokud jde o chovaný skot, není dotčen potvrzením infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis u populace jiných zvířat než chovaného skotu, ovšem za předpokladu, že se uplatňují a pravidelně posuzují účinná opatření, jejichž cílem je zabránit přenosu infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis na chovaný skot.

3.

Odchylně od bodu 1 písm. a) může být status členského státu nebo oblasti prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu, udržen v případě potvrzení případu infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis, pokud:

a)

zařízení, ve kterém byla infekce způsobená Brucella abortus, B. melitensisB. suis u chovaného skotu zjištěna, bylo okamžitě podrobeno příslušným opatřením k tlumení nákaz stanoveným v článku 24;

b)

do 60 dnů od prvního potvrzení infekce provedl příslušný orgán epizootologické šetření a šetření v souladu s článkem 25 s cílem zjistit pravděpodobný zdroj infekce a její distribuci a dospěl k závěrům o pravděpodobném zdroji infekce a byl infikován pouze omezený počet zařízení a tato zařízení měla s prvním zjištěným ohniskem nákazy epizootologickou souvislost;

c)

příslušná opatření k tlumení nákaz stanovená v článku 21 nebo článku 24 byla okamžitě uplatněna v každém zařízení, ve kterém byly po uplatnění opatření stanovených v písmeni b) zjištěny podezřelé či potvrzené případy, a to až do obnovení či opětovného získání statusu zařízení prostého nákazy u těchto zařízení;

d)

dozor uvedený v bodě 1 byl přizpůsoben a prokázal, že událost byla vyřešena.

KAPITOLA 4

Členský stát nebo oblast prosté infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis, pokud jde o chované ovce a kozy

Oddíl 1

Udělení statusu, pokud jde o chované ovce a kozy

Status území prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis, pokud jde o chované ovce a kozy, lze členskému státu nebo oblasti udělit pouze tehdy, pokud:

a)

se alespoň v posledních 3 letech nevyskytl u chovaných ovcí a koz žádný potvrzený případ infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis;

b)

po dobu posledních 3 let byly splněny obecné požadavky na dozor v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) za účelem včasného zjištění infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis u chovaných ovcí a koz, který zahrnoval alespoň:

i)

pravidelné předkládání vzorků z případů potratů pro laboratorní testy;

ii)

včasné šetření případů potratů, které mohly být způsobeny infekcí způsobenou Brucella abortus, B. melitensisB. suis;

c)

byl během posledních 3 let prováděn dozor nad populací ovcí a koz, a pokud si v posledních 3 letech alespoň 99,8 % zařízení chovajících ovce nebo kozy, která představují alespoň 99,9 % populace ovcí a koz, udrželo status zařízení prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis bez očkování, a

d)

se alespoň v posledních 3 letech neuskutečnilo očkování ovcí a koz proti infekci způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis a žádné zvíře z řad ovcí či koz, které vstoupilo do členského státu nebo oblasti, nebylo v posledních 3 letech před vstupem očkováno.

Oddíl 2

Udržení statusu, pokud jde o chované ovce a kozy

1.

Status území prostého infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis, pokud jde o chované ovce a kozy, si může členský stát nebo oblast udržet pouze tehdy, pokud:

a)

jsou i nadále splněny požadavky stanovené v oddíle 1 písm. a), b), a d) a

b)

po první 2 po sobě jdoucí roky od udělení statusu byl uplatňován roční dozor vycházející z reprezentativního vzorku všech zařízení chovajících ovce nebo kozy, který musí umožnit zjištění infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s alespoň 95 % mírou spolehlivosti při cílové prevalenci 0,2 % zařízení chovajících ovce nebo kozy nebo cílové prevalenci 0,1 % populace ovcí a koz;

c)

pokud nebyl po dobu 2 po sobě jdoucích let od udělení statusu potvrzen žádný případ infekce způsobený Brucella abortus, B. melitensisB. suis u chovaných ovcí a koz, musí se dozor zakládat na:

i)

ročním dozoru založeném na náhodném výběru, který musí umožnit zjištění infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis s alespoň 95 % mírou spolehlivosti při cílové prevalenci 0,2 % zařízení chovajících ovce nebo kozy nebo cílové prevalenci 0,1 % populace ovcí a koz, nebo

ii)

ročním dozoru založeném na míře rizika, jehož cílem je zjistit infekci způsobenou Brucella abortus, B. melitensisB. suis s ohledem na systémy produkce a zjištěné rizikové faktory, včetně šíření infekce z jiných zvířat než chovaných ovcí a koz.

2.

Status členského státu či oblasti prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis, pokud jde o chované ovce a kozy, není dotčen potvrzením infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis u populace jiných zvířat než chovaných ovcí a koz, ovšem za předpokladu, že se uplatňují a pravidelně posuzují účinná opatření, jejichž cílem je zabránit přenosu infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis na chované ovce a kozy.

3.

Odchylně od bodu 1 písm. a) může být status členského státu nebo oblasti prostých infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis, pokud jde o chovaná zvířata z řad ovcí a koz, udržen v případě potvrzení případu infekce způsobené Brucella abortus, B. melitensisB. suis, pokud:

a)

zařízení, ve kterém byla infekce způsobená Brucella abortus, B. melitensisB. suis u chovaných ovcí a koz zjištěna, bylo okamžitě podrobeno příslušným opatřením k tlumení nákaz stanoveným v článku 24;

b)

do 60 dnů od prvního potvrzení infekce provedl příslušný orgán epizootologické šetření a šetření v souladu s článkem 25 s cílem zjistit pravděpodobný zdroj infekce a její distribuci a dospěl k závěrům o pravděpodobném zdroji infekce a byl infikován pouze omezený počet zařízení a tato zařízení měla s prvním zjištěným ohniskem nákazy epizootologickou souvislost;

c)

příslušná opatření k tlumení nákaz stanovená v článku 21 nebo článku 24 byla okamžitě uplatněna v každém zařízení, ve kterém byly po uplatnění opatření stanovených v písmeni b) zjištěny podezřelé či potvrzené případy, a to až do obnovení či opětovného získání jejich statusu území prostého nákaz, a

d)

dozor uvedený v bodě 1 byl přizpůsoben a prokázal, že událost byla vyřešena.

ČÁST II

INFEKCE KOMPLEXEM MYCOBACTERIUM TUBERCULOSIS

KAPITOLA 1

Zařízení prosté infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis

Oddíl 1

Udělení statusu

1.

Status zařízení prostého infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (Mycobacterium bovis, Mycobacterium tuberculosis, Mycobacterium caprae) (MTBC) lze udělit zařízení chovajícímu skot pouze tehdy, pokud:

a)

se během posledních 12 měsíců nevyskytl žádný potvrzený případ infekce MTBC u skotu chovaného v zařízení;

b)

skot starší 6 týdnů přítomný v zařízení v době testování nebo odběru vzorků měl negativní výsledky imunologického testu ve dvou případech, přičemž:

i)

první test musí být proveden na zvířatech z řad skotu nebo vzorcích odebraných od zvířat z řad skotu ne dříve než 6 měsíců po odstranění posledního potvrzeného případu a posledního zvířete s pozitivním výsledkem imunologického testu;

ii)

druhý test musí být proveden na zvířatech z řad skotu nebo na vzorcích odebraných od zvířat z řad skotu ne dříve než 6 měsíců ani později než 12 měsíců po datu testování zvířete z řad skotu nebo odběru vzorků podle bodu i);

c)

všechna zvířata z řad skotu vstupující do zařízení po zahájení testování nebo odběru vzorků podle písm. b) bodu i) pochází ze zařízení prostých infekce MTBC a:

i)

pochází z členského státu nebo oblasti prostých infekce MTBC;

ii)

jsou zvířata z řad skotu starší 6 týdnů a vykázala negativní výsledky imunologického testu:

během 30 dnů před jejich vstupem do zařízení nebo

během 30 dnů po jejich vstupu, a to za předpokladu, že tato zvířata byla po tuto dobu chována v izolaci, a

d)

od začátku testování nebo odběru vzorků podle písm. b) bodu i) pochází zárodečné produkty pocházející ze zvířat z řad skotu, které do zařízení vstoupily nebo v něm byly použity, pouze:

i)

ze zařízení prostých infekce MTBC nebo

ii)

ze schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty.

2.

Odchylně od bodu 1 může být status zařízení prostého infekce MTBC zařízení udělen, pokud veškerý skot pochází ze zařízení prostých infekce MTBC a:

a)

pochází z členského státu nebo oblasti prostých infekce MTBC;

b)

jedná se o zvířata z řad skotu starší 6 týdnů, která vykázala negativní výsledky imunologického testu:

i)

během 30 dnů před jejich vstupem do zařízení nebo

ii)

během 30 dnů po jejich vstupu, a to za předpokladu, že tato zvířata byla po toto období chována v izolaci.

3.

Odchylně od bodu 1 písm. c) a bodu 2 písm. b) může příslušný orgán nepožadovat testování, pokud:

a)

zvířata z řad skotu vstupující do zařízení:

i)

vykázala negativní výsledky imunologického testu provedeného v průběhu posledních 6 měsíců a

ii)

pochází ze zařízení, kde měla zvířata z řad skotu negativní výsledky režimu testování v souladu s oddílem 2 bodem 1 písm. c) nebo bodem 2 provedeného během posledních 6 měsíců, nebo

b)

zvířata z řad skotu vstupující do zařízení:

i)

vykázala negativní výsledky imunologického testu provedeného v průběhu posledních 12 měsíců a

ii)

pochází ze zařízení, kde měla zvířata z řad skotu negativní výsledky režimu testování v souladu s oddílem 2 bodem 2 písm. b) nebo c) provedeného během posledních 12 měsíců.

Oddíl 2

Udržení statusu

1.

Status zařízení prostého infekce MTBC v případě zařízení chovajícího skot lze udržet pouze tehdy, pokud:

a)

jsou i nadále splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. a), c) a d);

b)

je příslušnému orgánu oznámen jakýkoli podezřelý případ infekce MTBC u zvířete z řad skotu chovaného v daném zařízení nebo odeslaného z daného zařízení na jatka a je řádně vyšetřen a

c)

byl proveden imunologický test s negativními výsledky na všech zvířatech z řad skotu starších 6 týdnů v intervalech ne delších než 12 měsíců.

2.

Odchylně od bodu 1 písm. c) může příslušný orgán následujícím způsobem upravit režim testování:

a)

v členském státě nebo oblasti, kde roční procento zařízení infikovaných MTBC, které se vypočte 31. prosince každého roku, v posledních 24 měsících není vyšší než 1 %, může být interval mezi testy prodloužen na 24 měsíců;

b)

v členském státě nebo oblasti, kde roční procento zařízení infikovaných MTBC, které se vypočte 31. prosince každého roku, v posledních 48 měsících není vyšší než 0,2 %, může být interval mezi testy prodloužen na 36 měsíců;

c)

v členském státě nebo oblasti, kde roční procento zařízení infikovaných MTBC, které se vypočte 31. prosince každého roku, v posledních 72 měsících není vyšší než 0,1 %, může být interval mezi testy prodloužen na 48 měsíců;

d)

v členském státě nebo oblasti prostých infekce MTBC, kde bylo riziko přenosu MTBC z volně žijících zvířat na skot posouzeno na základě přiměřeného dozoru, může být interval mezi testy založen na druhu produkce a na zjištěných rizikových faktorech s ohledem alespoň na následující rizika:

i)

místo spojené s podezřelým nebo potvrzeným případem infekce MTBC u volně žijících zvířat;

ii)

historie infekce MTBC během posledních 5 let;

iii)

epizootologická souvislost se zařízeními, pro něž platí bod i) nebo ii).

Oddíl 3

Pozastavení a obnovení statusu

1.

Status zařízení prostého infekce MTBC v případě zařízení chovajícího skot musí být pozastaven, pokud:

a)

není splněn jeden či více požadavků stanovených v oddíle 2 nebo

b)

existuje podezřelý případ infekce MTBC u zvířete z řad skotu chovaného v zařízení.

2.

Status zařízení prostého infekce MTBC lze obnovit pouze tehdy, pokud:

a)

jsou splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. c) a d), oddíle 2 bodě 1 písm. b) a případně oddíle 2 bodě 1 písm. c) nebo oddíle 2 bodě 2;

b)

výsledky dalších šetření potvrdí nepřítomnost infekce MTBC a byl určen status všech podezřelých případů. V případě, že v této souvislosti dojde k porážce podezřelých zvířat z řad skotu, musí šetření zahrnovat vyšetření vzorků přímými diagnostickými metodami.

Oddíl 4

Odejmutí a opětovné získání statusu

1.

Status zařízení prostého infekce MTBC v případě zařízení chovajícího skot musí být odňat, pokud:

a)

není splněn jeden či více požadavků stanovených v oddíle 2 po uplynutí maximální doby uvedené v čl. 20 odst. 3 písm. b) od okamžiku, kdy byl status pozastaven;

b)

nelze vyloučit infekci MTBC v souladu s oddílem 3 bodem 2 písm. b);

c)

existuje potvrzený případ infekce MTBC u zvířete z řad skotu chovaného v zařízení nebo

d)

tlumení nákazy MTBC je odůvodněno jinými potřebami.

2.

Pokud byl status zařízení prostého infekce MTBC odňat v souladu s bodem 1 písm. a), je možné jej opětovně získat pouze tehdy, pokud jsou splněny požadavky stanovené v oddíle 2.

3.

Pokud byl status zařízení prostého infekce MTBC odňat v souladu s bodem 1 písm. b), c) nebo d), je možné jej opětovně získat pouze tehdy, pokud:

a)

došlo k odstranění všech potvrzených případů a všech zvířat, která nevykázala negativní výsledky imunologického testu a

b)

zbývající zvířata z řad skotu splňují požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. b).

4.

Odchylně od bodu 3 písm. b) je možné status opětovně získat, pokud:

a)

veškerý skot starší 6 týdnů přítomný v zařízení v době testování měl negativní výsledky dvou imunologických testů, a to:

i)

první test musí být proveden na zvířatech z řad skotu nebo vzorcích odebraných od zvířat z řad skotu ne dříve než 2 měsíce po odstranění posledního potvrzeného případu a posledního zvířete s pozitivním výsledkem imunologického testu;

ii)

druhý test musí být proveden na zvířatech z řad skotu nebo na vzorcích odebraných od zvířat z řad skotu ne dříve než 2 měsíce ani později než 12 měsíců po datu testování zvířete z řad skotu nebo odběru vzorků podle bodu i) a

b)

je splněna přinejmenším jedna z těchto podmínek:

i)

závěry epizootologického šetření ukazují, že infekce byla způsobena vstupem jednoho či více infikovaných zvířat do zařízení v posledních 12 měsících před zjištěním infekce MTBC, nebo

ii)

od zjištění infekce MTBC byl potvrzen pouze jeden případ nebo mělo pozitivní výsledky imunologického testu na MTBC pouze jedno zvíře z řad skotu a status zařízení nebyl v posledních 3 letech odebrán nebo

iii)

zvířata z řad skotu v zařízení vykázala negativní výsledky imunologického testu provedeného méně než 12 měsíců před zjištěním infekce MTBC v souladu s oddílem 2 bodem 1 písm. c) nebo bodem 2.

KAPITOLA 2

Členský stát nebo oblast prosté infekce MTBC

Oddíl 1

Udělení statusu, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu

Status území prostého infekce MTBC, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu, lze členskému státu nebo oblasti udělit pouze tehdy, pokud:

a)

si v posledních 3 letech alespoň 99,8 % zařízení chovajících skot, která představují alespoň 99,9 % populace skotu, udrželo status zařízení prostého infekce MTBC a míra výskytu zařízení s potvrzenou infekcí během roku nepřesáhla 0,1 % a

b)

po dobu posledních 3 let byly splněny obecné požadavky na dozor v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) za účelem zjištění infekce MTBC u chovaného skotu, přičemž tento dozor zahrnoval alespoň:

i)

systematický výzkum lézí infekce MTBC u všech poražených zvířat z řad skotu pomocí dozoru před porážkou a po ní;

ii)

šetření lézí, které by mohla být způsobeny infekcí MTBC.

Oddíl 2

Udržení statusu

1.

Status území prostého infekce MTBC, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu, si může členský stát nebo oblast udržet pouze tehdy, pokud:

a)

jsou i nadále splněny požadavky stanovené v oddíle 1 písm. b) a

b)

je v prvních 2 po sobě jdoucích letech od udělení statusu vykonáván roční dozor založený na náhodném výběru vycházející z reprezentativního odběru vzorků ze všech zařízení, kde jsou chována zvířata z řad skotu, aby bylo s 95 % mírou spolehlivosti prokázáno, že:

i)

alespoň 99,8 % zařízení, která představují alespoň 99,9 % populace skotu, je prostých infekce MTBC;

ii)

míra výskytu zařízení s potvrzeným výskytem nákazy v průběhu roku nepřesáhne 0,1 %;

c)

pokud jsou podmínky uvedené v písmeni b) splněny po dobu 2 po sobě jdoucích let, dozor vychází z:

i)

ročního dozoru založeného na náhodném výběru, jehož cílem je prokázat s alespoň s 95 % mírou spolehlivosti, že míra výskytu zařízení s potvrzeným výskytem nákazy v průběhu roku nepřesahuje 0,1 %, nebo

ii)

ročního dozoru založeného na míře rizika prováděného za účelem zjištění infekce MTBC, s přihlédnutím k systémům produkce, zjištěným rizikovým faktorům včetně šíření infekce z jiných zvířat než chovaného skotu, a zvýšeného dozoru v zařízeních spojených alespoň s jedním ze specifických rizik uvedených v kapitole 1 oddílu 2 bodě 2 písm. d).

2.

Status členského státu nebo oblasti prostých infekce MTBC není dotčen potvrzením infekce MTBC v populaci zvířat jiných než chovaného skotu, pokud byla uplatňována a pravidelně posuzována účinná opatření s cílem předcházet přenosu infekce MTBC na chovaná zvířata z řad skotu.

ČÁST III

ENZOOTICKÁ LEUKÓZA SKOTU

KAPITOLA 1

Zařízení prosté enzootické leukózy skotu

Oddíl 1

Udělení statusu

1.

Status zařízení prostého enzootické leukózy skotu (EBL) může být udělen zařízení chovajícímu skot pouze tehdy, pokud:

a)

se v zařízení během posledních 24 měsíců nevyskytl žádný potvrzený případ EBL u chovaného skotu;

b)

měl skot starší 24 měsíců chovaný v zařízení v posledních 12 měsících negativní výsledky sérologického vyšetření alespoň ve dvou případech v intervalu ne kratším než 4 měsíce;

c)

od začátku odběru vzorků podle písmene b) všechna zvířata z řad skotu, která vstoupila do zařízení:

i)

pochází ze zařízení prostých EBL nebo

ii)

pochází ze zařízení, kde nebyly nalezeny důkazy o výskytu nákazy EBL, ať už klinické, postmortální nebo v podobě výsledků diagnostického testu na EBL během 24 měsíců předcházejících jejich odeslání, a

pokud jsou starší 24 měsíců,

byla podrobena sérologickým vyšetřením s negativními výsledky ve dvou případech v intervalu ne kratším než 4 měsíce, zatímco byla chována v izolaci od ostatního skotu v zařízení, nebo

byla podrobena sérologickému vyšetření s negativním výsledkem během 30 dnů předcházejících jejich vstupu, pokud byl veškerý skot testován v souladu s písmenem b),

pokud jsou mladší 24 měsíců,

narodila se kravám, které byly podrobeny sérologickému vyšetření na EBL s negativními výsledky, které bylo provedeno dvakrát na vzorcích odebraných v průběhu posledních 12 měsíců v intervalu ne kratším než 4 měsíce, a

d)

od začátku odběru vzorků podle písmene b) všechny zárodečné produkty ze zvířat z řad skotu, které vstoupily do zařízení, pochází:

i)

ze zařízení prostých nákazy EBL nebo

ii)

ze schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty.

2.

Odchylně od bodu 1 může být status zařízení prostého EBL udělen zařízení, pokud všechna zvířata z řad skotu pochází ze zařízení prostých EBL nacházejících se v členském státě nebo oblasti prostých EBL nebo v členském státě nebo oblasti spadajících do schváleného eradikačního programu.

Oddíl 2

Udržení statusu

Status zařízení prostého EBL v případě zařízení chovajícího skot lze udržet pouze tehdy, pokud:

a)

jsou i nadále splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. a), c) a d) a

b)

je prováděno sérologické vyšetření na EBL s negativními výsledky na vzorcích odebraných

i)

v intervalech ne delších než 36 měsíců od všech zvířat z řad skotu starších než 24 měsíců nebo

ii)

v souladu s kapitolou 2 oddílem 2 písm. b) nebo c), pokud se zařízení nachází v členském státě nebo oblasti prostých EBL.

Oddíl 3

Pozastavení a obnovení statusu

1.

Status zařízení prostého EBL v případě zařízení chovajícího skot musí být pozastaven, pokud:

a)

není splněn jeden či více požadavků stanovených v oddíle 2;

b)

existuje podezření na případ EBL u zvířete z řad skotu, které je v zařízení chováno.

2.

Status zařízení prostého EBL v případě zařízení chovajícího skot lze obnovit pouze tehdy, pokud:

a)

jsou splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. c) a d) a oddíle 2 písm. b);

b)

výsledky dalších šetření potvrdí nepřítomnost EBL a byl určen status všech podezřelých případů.

Oddíl 4

Odejmutí a opětovné získání statusu

1.

Status zařízení prostého EBL v případě zařízení chovajícího skot musí být odňat, pokud:

a)

není splněn jeden či více požadavků stanovených v oddíle 2 po uplynutí maximální doby uvedené v čl. 20 odst. 3 písm. b) od okamžiku, kdy byl status pozastaven, nebo

b)

existuje potvrzený případ EBL u zvířete z řad skotu chovaného v zařízení.

2.

Pokud byl status zařízení prostého EBL odňat v souladu s bodem 1 písm. a), je možné jej opětovně získat pouze tehdy, pokud jsou splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. c) a d) a oddíle 2 písm. b).

3.

Pokud byl status zařízení prostého EBL odňat v souladu s bodem 1 písm. b), je možné jej opětovně získat pouze tehdy, pokud:

a)

bylo odstraněno jakékoli zvíře z řad skotu s pozitivním výsledkem testu na EBL a veškeré potomstvo tohoto zvířete mladší než 24 měsíců;

b)

měla všechna zvířata z řad skotu starší než 12 měsíců negativní výsledky sérologického vyšetření provedeného dvakrát v intervalu ne kratším než 4 měsíce, kdy musí být první test proveden na vzorcích, které nebyly odebrány dříve než 4 měsíce po odstranění posledního potvrzeného případu.

4.

Odchylně od bodu 3 písm. a) mohou potomci krav, které měly pozitivní výsledky sérologického vyšetření na EBL nebo u kterých byly zjištěny léze EBL, zůstat v zařízení, pokud:

a)

byli od krávy odděleni ihned po porodu a vykázali negativní výsledky testu PCR ve dvou případech, kdy první vzorek byl odebrán v době od 3 do 5 týdnů a druhý v době od 8 do 10 týdnů po porodu, a

b)

zůstanou v zařízení až do věku 24 měsíců a vykážou negativní výsledky sérologického vyšetření nebo pokud jsou před tímto vyšetřením odesláni přímo na jatka v souladu s požadavky stanovenými v čl. 27 odst. 4.

KAPITOLA 2

Členský stát nebo oblast prosté EBL

Oddíl 1

Udělení statusu

Status území prostého EBL, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu, lze členskému státu nebo oblasti udělit pouze tehdy, pokud:

a)

je alespoň 99,8 % zařízení chovajících skot prostých EBL a

b)

jsou veškerá zvířata z řad skotu starší než 24 měsíců, která jsou v daném členském státě nebo oblasti poražena, podrobena úřednímu postmortálnímu vyšetření, při němž jsou vzorky ze všech zvířat s nádory, které by mohly být způsobeny EBL, podrobeny laboratornímu vyšetření za účelem potvrzení či vyloučení přítomnosti EBL.

Oddíl 2

Udržení statusu

Status území prostého nákazy EBL, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu, si může členský stát nebo oblast udržet pouze tehdy, pokud:

a)

jsou i nadále splněny požadavky stanovené v oddíle 1 a

b)

je po dobu prvních 5 let od udělení statusu území prostého EBL vykonáván dozor na základě:

i)

každoročního náhodného odběru vzorků s cílem zjistit alespoň s 95 % mírou spolehlivosti zařízení infikovaná EBL s cílovou prevalencí 0,2 % nebo

ii)

sérologického vyšetření všech zvířat z řad skotu starších než 24 měsíců alespoň při jedné příležitosti;

c)

je po prvních 5 letech od udělení statusu území prostého EBL prováděn dozor za účelem prokázání nepřítomnosti infekce s ohledem na systémy produkce a zjištěné rizikové faktory.

ČÁST IV

INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU/INFEKČNÍ PUSTULÁRNÍ VULVOVAGINITIDA

KAPITOLA 1

Zařízení prosté infekční rinotracheitidy skotu/infekční pustulární vulvovaginitidy

Oddíl 1

Udělení statusu

1.

Status zařízení prostého infekční rinotracheitidy skotu/infekční pustulární vulvovaginitidy (IBR/IPV) může být udělen zařízení chovajícímu skot pouze tehdy, pokud:

a)

se v zařízení během posledních 12 měsíců nevyskytl žádný potvrzený případ infekce IBR/IPV u chovaného skotu;

b)

za poslední 2 roky nebylo žádné ze zvířat z řad skotu chovaných v zařízení očkováno proti IBR/IPV;

c)

byl skot chovaný v zařízení podroben alespoň jednomu z následujících režimů testování s ohledem na předešlá očkování DIVA, kde byla provedena sérologická vyšetření za účelem zjištění protilátek proti celému viru BoHV-1 nebo v případě nutnosti protilátek proti gE bílkovině BohV-1:

i)

na vzorcích krve, mléka nebo masové šťávy odebíraných od každého zvířete z řad skotu po dobu ne delší než 12 měsíců nebo

ii)

na vzorcích krve, mléka nebo masové šťávy odebraných alespoň dvakrát v intervalu ne kratším než 2 měsíce a ne delším než 12 měsíců od

všech samic skotu starších 12 měsíců a

všech samců skotu používaných nebo určených k použití k chovu starších 12 měsíců a

náhodného vzorku samců neurčených k chovu starších 12 měsíců. Počet testovaných zvířat musí umožnit zjištění séropozitivních zvířat s alespoň 95 % mírou spolehlivosti při cílové prevalenci 10 % nebo

iii)

v případě zařízení, ve kterém produkuje mléko alespoň 30 % zvířat z řad skotu

na vzorcích mléka z nádrží odebraných alespoň třikrát v intervalech ne kratších než 3 měsíce od samic skotu produkujících mléko zastupujících všechny epizootologické jednotky zařízení a

na vzorcích krve odebraných od všech samic skotu neprodukujících mléko starších 12 měsíců a všech samců skotu používaných nebo určených k použití k chovu starších 12 měsíců a

na náhodných vzorcích krve nebo masové šťávy odebraných od samců skotu neurčených k chovu starších 12 měsíců. Počet testovaných zvířat musí umožnit zjištění séropozitivních zvířat s alespoň 95 % mírou spolehlivosti při cílové prevalenci 10 % nebo

iv)

v případě zařízení, ve kterém je méně než 5 % chovaných zvířat z řad skotu samců a alespoň 95 % samic starších 24 měsíců určených nebo používaných k produkci mléka, na vzorcích mléka odebraných z nádrží alespoň šestkrát v intervalech ne kratších než 2 měsíce od samic skotu produkujících mléko zastupujících všechny epizootologické jednotky zařízení;

d)

od začátku odběru vzorků podle písmene c) všechna zvířata z řad skotu, která vstoupila do zařízení:

i)

pochází ze zařízení prostých IBR/IPV a v případě, kdy se zařízení původu nachází v členském státě nebo oblasti, jež nejsou prosté IBR/IPV ani nespadají do schváleného eradikačního programu, vykázala negativní výsledky sérologického vyšetření určeného k zjištění protilátek proti celému viru BoHV-1 nebo v případě nutnosti protilátek proti gE bílkovině BoHV-1 na vzorku odebraném po jejich vstupu a před udělením statusu území prostého IBR/IPV, nebo

ii)

byla před vstupem podrobena karanténě a vykázala negativní výsledky sérologického vyšetření určeného k zjištění protilátek proti celému viru BoHV-1 na vzorku odebraném ne dříve než 21 dní po začátku karantény a

e)

od začátku odběru vzorků podle písmene c) všechny zárodečné produkty od zvířat z řad skotu, které vstoupily do zařízení, pochází:

i)

ze zařízení prostých IBR/IPV nebo

ii)

ze schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty.

2.

Odchylně od bodu 1 může být status zařízení prostého IBR/IPV udělen zařízení, pokud všechna zvířata z řad skotu pochází ze zařízení prostých IBR/IPV nacházejících se v členském státě nebo oblasti prostých IBR/IPV nebo v členském státě nebo oblasti spadajících do schváleného eradikačního programu, pokud v příslušných případech splňují požadavky stanovené v oddíle 2 písm. c) a d).

Oddíl 2

Udržení statusu

Status zařízení prostého IBR/IPV si může zařízení chovající skot udržet pouze tehdy, pokud:

a)

jsou i nadále splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. a), b) a e);

b)

je prováděno sérologické vyšetření za účelem zjištění protilátek proti celému viru BoHV-1 nebo v případě nutnosti protilátek proti gE bílkovině BoHV-1 s ohledem na předchozí očkování DIVA s negativními výsledky

i)

na vzorcích krve, mléka nebo masové šťávy odebíraných každoročně od všech zvířat z řad skotu starších 24 měsíců nebo

ii)

v případě zařízení, ve kterém produkuje mléko alespoň 30 % zvířat z řad skotu, alespoň jednou ročně:

na vzorcích mléka z nádrží odebraných alespoň třikrát v intervalech ne kratších než 3 měsíce od samic skotu produkujících mléko zastupujících všechny epizootologické jednotky zařízení a

na vzorcích krve odebraných od všech chovných samců skotu starších 24 měsíců nebo

iii)

v případě zařízení, ve kterém je méně než 5 % chovaných zvířat z řad skotu samců a alespoň 95 % samic starších 24 měsíců určených nebo používaných k produkci mléka, alespoň jednou ročně na vzorcích mléka odebraných z nádrží alespoň šestkrát v intervalech ne kratších než 2 měsíce od samic skotu produkujících mléko zastupujících všechny epizootologické jednotky zařízení nebo

iv)

za předpokladu, že byl status území prostého IBR/IPV udržen poslední 3 po sobě jdoucí roky, každý rok na vzorcích krve nebo mléka odebraných od takového počtu zvířat z řad skotu, který musí umožnit zjištění séropozitivních zvířat s alespoň 95 % mírou spolehlivosti a cílovou prevalencí 10 %, nebo

v)

pokud se zařízení nachází v členském státě nebo oblasti prostých IBR/IPV, na vzorcích odebraných v souladu s kapitolou 2 oddílem 2 bodem 1 písm. b) nebo v příslušných případech s kapitolou 2 oddílem 2 bodem 3;

c)

do zařízení vstupují pouze zvířata z řad skotu, která nebyla očkována proti infekci IBR/IPV, pokud se zařízení nachází v členském státě či oblasti:

i)

prostých IBR/IPV nebo

ii)

kde platí zákaz očkování jako součást eradikační strategie v rámci schváleného eradikačního programu;

d)

veškerý vstupující skot splňuje požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. d) bodě ii) nebo pochází ze zařízení prostých IBR/IPV a měl negativní výsledky sérologického vyšetření určeného k zjištění protilátek proti celému viru BoHV-1 nebo v případě nutnosti protilátek proti gE bílkovině BoHV-1 na vzorku odebraném v zařízeních původu během 15 dní předcházejících odeslání zvířat v případech, kdy:

i)

se zařízení nachází v členském státě nebo oblasti prostých IBR/IPV a zařízení původu se nenachází v členském státě nebo oblasti prostých IBR/IPV nebo

ii)

se zařízení nachází v členském státě nebo oblasti spadajících do schváleného eradikačního programu a zařízení původu se nachází v členském státě nebo oblasti, jež nejsou prosté IBR/IPV ani nespadají do schváleného eradikačního programu.

Oddíl 3

Pozastavení a obnovení statusu

1.

Status zařízení prostého IBR/IPV v případě zařízení chovajícího skot musí být pozastaven, pokud:

a)

není splněn jeden či více požadavků stanovených v oddíle 2;

b)

existuje podezřelý případ IBR/IPV u zvířete z řad skotu chovaného v zařízení.

2.

Status zařízení prostého IBR/IPV lze obnovit pouze tehdy, pokud:

a)

jsou splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. b) a e) a oddíle 2 písm. b), c) a d);

b)

výsledky dalších šetření potvrdí nepřítomnost IBR/IPV a byl určen status všech podezřelých případů.

Oddíl 4

Odejmutí a opětovné získání statusu

1.

Status zařízení prostého IBR/IPV v případě zařízení chovajícího skot musí být odňat, pokud:

a)

není splněn jeden či více požadavků stanovených v oddíle 2 po uplynutí maximální doby uvedené v čl. 20 odst. 3 písm. b) od okamžiku, kdy byl status pozastaven;

b)

existuje potvrzený případ IBR/IPV u zvířete z řad skotu chovaného v zařízení.

2.

Pokud byl status zařízení prostého IBR/IPV odňat v souladu s bodem 1 písm. a), je možné jej opětovně získat pouze tehdy, pokud jsou splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. b) a e) a oddíle 2 písm. b), c) a d).

3.

Pokud byl status zařízení prostého IBR/IPV odňat v souladu s bodem 1 písm. b), je možné jej opětovně získat pouze tehdy, pokud:

a)

došlo k odstranění všech potvrzených případů;

b)

byl s negativními výsledky proveden alespoň jeden z režimů testování stanovených v oddíle 1 bodě 1 písm. c) na vzorcích, které nebyly odebrány dříve než 30 dnů po odstranění posledního potvrzeného případu.

KAPITOLA 2

Členský stát nebo oblast prosté IBR/IPV

Oddíl 1

Udělení statusu

Status území prostého IBR/IPV, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu, lze členskému státu nebo oblasti udělit pouze tehdy, pokud

a)

bylo pro chovaná zvířata z řad skotu zakázáno očkování proti IBR/IPV a

b)

alespoň 99,8 % zařízení, která představují alespoň 99,9 % příslušné populace skotu, je prostých IBR/IPV.

Oddíl 2

Udržení statusu

1.

Status území prostého IBR/IPV, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu, si může členský stát nebo oblast udržet pouze tehdy, pokud:

a)

jsou i nadále splněny požadavky stanovené v oddíle 1 a

b)

je jednou ročně prováděn dozor vycházející z náhodného odběru vzorků, který musí umožnit alespoň zjištění infekce zařízení nákazou BoHV-1 s 95 % mírou spolehlivosti při cílové prevalenci 0,2 % zařízení nebo infekci skotu nákazou BoHV-1 při cílové prevalenci 0,1 % populace skotu.

2.

Odchylně od bodu 1 písm. a) může příslušný orgán povolit použití očkování DIVA v případě ohniska, pokud:

a)

výsledek epizootologického šetření a šetření v souladu s článkem 25 prokáže, že ohniskem byl zasažen pouze omezený počet zařízení;

b)

je jeho použití omezeno na tlumení tohoto ohniska v rozsahu, jaký příslušný orgán shledá nezbytným;

c)

jsou zvířata z řad skotu očkována podle strategie DIVA pod dohledem příslušného orgánu a použití očkovacích látek DIVA je u každého zvířete zdokumentováno;

d)

zvířata z řad skotu očkovaná podle strategie DIVA jsou přemístěna pouze přímo na jatka nebo do zařízení v jiné oblasti či členském státu, kde neplatí zákaz očkování.

3.

Odchylně od bodu 1 písm. b) může být dozor prováděn s cílem prokázat jednou ročně nepřítomnost infekce virem BoHV-1 s ohledem na systémy produkce a zjištěné rizikové faktory, pokud po dobu 5 po sobě jdoucích let po udělení statusu území prostého IBR/IPV v tomto členském státě nebo oblasti nebylo zjištěno žádné ohnisko.

ČÁST V

INFEKCE VIREM AUJESZKYHO CHOROBY

KAPITOLA 1

Zařízení prosté infekce virem Aujeszkyho choroby

Oddíl 1

Udělení statusu

1.

Status zařízení prostého infekce virem Aujeszkyho choroby (ADV) může být udělen zařízení chovajícímu prasata pouze tehdy, pokud:

a)

se v zařízení během posledních 12 měsíců nevyskytl žádný potvrzený případ infekce ADV u chovaných prasat;

b)

během posledních 12 měsíců nebylo žádné z prasat chovaných v zařízení očkováno proti ADV;

c)

prasata chovaná v zařízení byla během posledních 12 měsíců podrobena jednomu z následujících režimů testování s ohledem na předešlá očkování DIVA, kdy byla s negativními výsledky provedena sérologická vyšetření za účelem zjištění protilátek proti ADV nebo v případě nutnosti protilátek proti gE bílkovině ADV na:

i)

vzorcích krve nebo masové šťávy odebraných od každého prasete nebo

ii)

vzorcích krve nebo masové šťávy odebraných dvakrát v intervalu od 2 do 3 měsíců od takového počtu zvířat, který umožní zjištění séropozitivních zvířat s alespoň 95 % mírou spolehlivosti a při cílové prevalenci 10 %;

d)

od začátku odběru vzorků podle písmene c) všechna prasata, která vstoupila do zařízení:

i)

pochází ze zařízení prostých infekce ADV a v případě, kdy se zařízení původu nachází v členském státě nebo oblasti, jež nejsou prosté infekce ADV ani nespadají do schváleného eradikačního programu, vykázala negativní výsledky sérologického vyšetření k zjištění protilátek proti celému ADV nebo v případě nutnosti protilátek proti gE bílkovině ADV po jejich vstupu a před udělením statusu zařízení prostého infekce ADV nebo

ii)

byla podrobena karanténě po dobu alespoň 30 dnů před jejich vstupem a vykázala negativní výsledky sérologického vyšetření k zjištění protilátek proti celému ADV provedeného dvakrát v intervalu ne kratším než 30 dnů mezi odběrem jednotlivých vzorků. Vzorek pro poslední test musí být odebrán nejdříve 15 dní před odesláním;

e)

od začátku odběru vzorků podle písmene c) všechny zárodečné produkty, které vstoupily do zařízení, pochází:

i)

ze zařízení prostých infekce ADV nebo

ii)

ze schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty.

2.

Odchylně od bodu 1 může být status zařízení prostého infekce ADV udělen zařízení, pokud všechna prasata pochází ze zařízení prostých infekce ADV nacházejících se v členském státě nebo oblasti prostých infekce ADV nebo v členském státě nebo oblasti spadajících do schváleného eradikačního programu, pokud splňují požadavky stanovené v oddíle 2 písm. d).

Oddíl 2

Udržení statusu

Status zařízení prostého infekce ADV v případě zařízení chovajícího prasata lze udržet pouze tehdy, pokud:

a)

jsou i nadále splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. a), b) a e);

b)

je provedeno sérologické vyšetření s negativními výsledky na reprezentativním počtu vzorků krve nebo masové šťávy odebraných od prasat chovaných v zařízení za účelem ověření nepřítomnosti infekce ADV na základě režimu testování, který zohlední produkční cyklus a riziko zavlečení infekce ADV:

i)

alespoň jednou ročně, pokud všechna chovaná prasata nejsou očkována proti ADV, pomocí testů k zjištění protilátek proti celému viru ADV, nebo

ii)

v případě potřeby alespoň dvakrát ročně pomocí testů k zjištění protilátek proti celému viru ADV a testů k zjištění protilátek proti gE bílkovině ADV;

c)

je v případě, že se zařízení nachází v členském státě či oblasti prostých infekce ADV, požadované sérologické vyšetření podle písmene b) prováděno v souladu s dozorem podle kapitoly 2 oddílu 2 bodu 1 písm. b) nebo kapitoly 2 oddílu 2 bodu 4;

d)

všechna vstupující prasata:

i)

splňují požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. d) bodě ii) nebo

ii)

pochází ze zařízení prostých infekce ADV a byla podrobena sérologickému vyšetření na protilátky proti celému viru ADV s negativním výsledkem na vzorku odebraném v zařízeních původu nejdříve 15 dní před jejich odesláním, a to pokud:

se zařízení nachází v členském státě nebo oblasti prostých infekce ADV a zařízení původu se nenachází v členském státě nebo oblasti prostých infekce ADV nebo

se zařízení nachází v členském státě nebo oblasti spadajících do schváleného eradikačního programu a zařízení původu se nachází v členském státě nebo oblasti, jež nejsou prosté infekce ADV ani nespadají do schváleného eradikačního programu.

Počet testovaných prasat musí umožnit zjištění séropozitivních zvířat s alespoň 95 % mírou spolehlivosti při cílové prevalenci 10 %.

Odchylně od prvního pododstavce je možné v případě prasat mladších 4 měsíců narozených samicím očkovaným podle strategie DIVA použít sérologické vyšetření určené k zjištění protilátek proti gE bílkovině ADV.

Oddíl 3

Pozastavení a obnovení statusu

1.

Status zařízení prostého infekce ADV v případě zařízení chovajícího prasata musí být pozastaven, pokud:

a)

již není splněn jeden či více požadavků stanovených v oddíle 2;

b)

existuje podezřelý případ infekce ADV u prasete chovaného v zařízení.

2.

Status zařízení prostého infekce ADV chovajícího prasata lze obnovit pouze tehdy, pokud:

a)

jsou splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. b) a e) a oddíle 2 písm. b) nebo c) a d);

b)

výsledky dalších šetření potvrdí nepřítomnost infekce ADV a byl určen status všech podezřelých případů.

Oddíl 4

Odejmutí a opětovné získání statusu

1.

Status zařízení prostého infekce ADV v případě zařízení chovajícího prasata musí být odňat, pokud:

a)

není splněn jeden či více požadavků stanovených v oddíle 2 po uplynutí maximální doby uvedené v čl. 20 odst. 3 písm. b) od okamžiku, kdy byl status pozastaven;

b)

existuje potvrzený případ infekce ADV u prasete chovaného v zařízení.

2.

Pokud byl status zařízení prostého infekce ADV odňat v souladu s bodem 1 písm. a), je možné jej opětovně získat pouze tehdy, pokud jsou splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. b) a e) a oddíle 2 písm. b), c) a případně d).

3.

Pokud byl status zařízení prostého infekce ADV odňat v souladu s bodem 1 písm. b), je možné jej opětovně získat pouze tehdy, pokud byla ze zařízení odstraněna všechna prasata.

KAPITOLA 2

Členský stát nebo oblast prosté infekce virem Aujeszkyho choroby

Oddíl 1

Udělení statusu

Status území prostého infekce ADV, pokud jde o chovaná prasata, lze členskému státu nebo oblasti udělit pouze tehdy, pokud:

a)

bylo v posledních 12 měsících zakázáno očkování prasat proti ADV;

b)

byl prováděn dozor s cílem prokázat, že žádné zařízení v dotčeném členském státě či oblasti nemělo klinické, virologické ani sérologické důkazy o infekci ADV po dobu alespoň 24 měsíců, a

c)

pokud byla zjištěna infekce ADV u volně žijících prasat, byla uplatněna opatření k prevenci jakéhokoli přenosu ADV z volně žijících prasat na chovaná prasata.

Oddíl 2

Udržení statusu

1.

Status území prostého infekce ADV, pokud jde o chovaná prasata, si může členský stát nebo oblast udržet pouze tehdy, pokud:

a)

jsou i nadále splněny požadavky stanovené v oddíle 1 písm. a) a c) a

b)

jednou ročně se provádí dozor na základě náhodného odběru vzorků s cílem zjistit alespoň s 95 % mírou spolehlivosti zařízení infikovaná ADV s cílovou prevalencí 0,2 %. Počet vzorků krve nebo masové šťávy, který je třeba odebrat od prasat chovaných v zařízení, musí umožnit zjištění séropozitivních zvířat s alespoň 95 % mírou spolehlivosti při cílové prevalenci 20 %.

2.

Odchylně od bodu 1 je možné si v případě ohniska udržet status území prostého infekce ADV u populace prasat v členském státě nebo oblasti, pokud:

a)

byla všechna prasata v dotčených zařízeních odstraněna;

b)

bylo příslušným orgánem provedeno epizootologické šetření a šetření včetně klinického vyšetření a sérologického nebo virologického testování:

i)

ve všech zařízeních chovajících prasata, která byla s infikovaným zařízením přímo či nepřímo v kontaktu, aby se vyloučila infekce, a

ii)

ve všech zařízeních chovajících prasata nacházejících se alespoň v okruhu 2 km od infikovaného zařízení, aby se prokázalo, že tato zařízení nejsou infikována. Počet vzorků krve nebo masové šťávy, který je třeba odebrat od prasat chovaných v těchto zařízeních, musí umožnit zjištění séropozitivních zvířat s alespoň 95 % mírou spolehlivosti při cílové prevalenci 10 % nebo

iii)

v případě, že bylo použito očkování DIVA, bylo provedeno sérologické vyšetření na protilátky proti gE bílkovině ADV dvakrát v intervalu 2 měsíců v zařízeních chovajících prasata nacházejících se v očkovaném okruhu okolo infikovaného zařízení s cílem prokázat nepřítomnost infekce;

c)

výsledek šetření v souladu s písmenem b) prokáže, že ohniskem byl zasažen pouze omezený počet zařízení;

d)

příslušná opatření k tlumení nákazy podle článku 24 byla okamžitě uplatněna v každém zařízení infikovaném ADV, v případě nutnosti včetně očkování DIVA.

3.

Odchylně od oddílu 1 písm. a) může příslušný orgán povolit použití očkování DIVA v případě ohniska podle bodu 2, pokud:

a)

je jeho použití omezeno na tlumení tohoto ohniska v rozsahu, jaký příslušný orgán shledá nezbytným;

b)

jsou prasata očkována podle strategie DIVA pod dohledem příslušného orgánu a použití očkovacích látek DIVA je u každého zvířete zdokumentováno;

c)

prasata očkovaná podle strategie DIVA jsou přemístěna pouze přímo na jatka nebo do zařízení v jiném členském státu nebo oblasti, kde neplatí zákaz očkování.

4.

Odchylně od bodu 1 písm. b) může být dozor prováděn s cílem prokázat jednou ročně nepřítomnost nákazy ADV s ohledem na systémy produkce a zjištěné rizikové faktory, pokud po dobu 2 po sobě jdoucích let od udělení statusu území prostého nákazy ADV v tomto členském státě nebo oblasti nebyla zjištěna žádná ohniska.

ČÁST VI

BOVINNÍ VIROVÁ DIARRHOEA

KAPITOLA 1

Zařízení prostá bovinní virové diarrhoey

Oddíl 1

Udělení statusu

1.

Status zařízení prostého bovinní virové diarrhoey (BVD) může být udělen zařízení chovajícímu skot pouze tehdy, pokud:

a)

se v zařízení během posledních 18 měsíců nevyskytl žádný potvrzený případ BVD u chovaného skotu;

b)

byl skot chovaný v zařízení podroben alespoň jednomu z následujících režimů testování s přihlédnutím k možnému očkování v minulosti:

i)

bylo provedeno testování určené k zjištění protilátky nebo genomu viru BVD (BVDV) s negativními výsledky na vzorcích od všech zvířat z řad skotu.

Alespoň ode všech telat narozených v posledních 12 měsících musí být vzorky odebrány po úřední identifikaci nebo současně s ní, ne však později než 20 dní po porodu. Matky těchto telat s negativními výsledky není třeba testovat;

ii)

byla provedena sérologická vyšetření k zjištění protilátek proti BVDV s negativními výsledky na vzorcích odebíraných v průběhu období ne kratšího než 12 měsíců alespoň třikrát v intervalech ne kratších než 4 měsíce od skotu chovaného v zařízení alespoň 3 měsíce před testováním.

Počet testovaných zvířat musí umožnit zjištění séropozitivních zvířat s alespoň 95 % mírou spolehlivosti při cílové prevalenci 50 % a testování musí zahrnovat alespoň pět zvířat nebo všechna zvířata, pokud je počet chovaných zvířat nižší než pět.

Pokud je skot v zařízení chován v oddělených skupinách bez přímého vzájemného kontaktu, je nutné otestovat příslušný počet zvířat z každé skupiny;

iii)

po dobu ne kratší než 12 měsíců se uplatňuje kombinace režimů testování stanovených v bodech i) a ii).

Kapacita kombinovaného režimu testování za účelem zjištění nákazy musí být srovnatelná s kapacitou režimů testování uvedených v bodech i) a ii);

c)

od začátku odběru vzorků podle bodu 1 písm. b) všechna zvířata z řad skotu, která vstoupila do zařízení:

i)

pochází ze zařízení prostých BVD nacházejících se v členském státě či oblasti prostých BVD nebo

ii)

pochází ze zařízení prostých BVD, kde

byly v posledních 4 měsících provedeny sérologické testy podle kapitoly 1 oddílu 2 bodu 1 písm. c) bodu ii) nebo iii) nebo

byla zvířata před odesláním testována jednotlivě za účelem vyloučení přenosu BVDV do zařízení určení s přihlédnutím k historii testování a v příslušných případech k fázi gestace nebo

iii)

vykázala negativní výsledky testu na protilátku nebo genom BVDV a

byla podrobena karanténě po dobu alespoň 21 dnů před odesláním, a pokud se jednalo o březí krávy, byla testována na přítomnost protilátek proti BVDV na vzorcích odebraných po karanténě trvající alespoň 21 dní nebo

měla pozitivní výsledky testu na protilátky proti BVDV buď před odesláním, nebo v případě březích krav před inseminací předcházející stávající gestaci;

d)

od začátku odběru vzorků podle bodu 1 písm. b) všechny zárodečné produkty skotu, které vstoupily do zařízení, pochází ze:

i)

zařízení prostých BVD nebo

ii)

schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty.

2.

Odchylně od bodu 1 je možné zařízení status zařízení prostého nákazy BVD udělit, pokud:

a)

všechen skot pochází ze zařízení prostých BVD nacházejících se v členském státě či oblasti prostých BVD nebo v členském státě či oblasti spadajících do schváleného eradikačního programu a splňuje požadavky stanovené v bodě 1 písm. c) nebo

b)

všechen skot pochází ze zařízení prostých BVD, není určen k chovu a status zařízení prostého BVD je v souladu s oddílem 2 bodem 2 udržen.

Oddíl 2

Udržení statusu

1.

Status zařízení prostého BVD v případě zařízení chovajícího skot lze udržet pouze tehdy, pokud:

a)

jsou i nadále splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. a), c) a d);

b)

nebylo od okamžiku udělení statusu zařízení prostého BVD očkováno žádné zvíře z řad skotu proti nákaze BVD;

c)

je s negativními výsledky uplatňován alespoň jeden z následujících režimů testování:

i)

každé novorozené tele má negativní výsledky testu na protilátku nebo genom BVDV provedeného na vzorku odebraném po úřední identifikaci nebo zároveň s ní, nejpozději však 20 dní post partum;

ii)

alespoň jednou ročně se provádí sérologická vyšetření k zjištění protilátek proti BVDV na vzorcích odebraných od skotu, který byl v zařízení chován alespoň 3 měsíce před testováním.

Počet testovaných zvířat musí umožnit zjištění séropozitivních zvířat s alespoň 95 % mírou spolehlivosti při cílové prevalenci 50 % a testování musí zahrnovat alespoň pět zvířat nebo všechna zvířata, pokud je počet chovaných zvířat nižší než pět.

Pokud je skot v zařízení chován v oddělených skupinách bez přímého vzájemného kontaktu, je nutné otestovat příslušný počet zvířat z každé skupiny;

iii)

uplatní se kombinace režimů testování uvedených v bodech i) a ii).

Kapacita kombinovaného režimu testování za účelem zjištění nákazy musí být srovnatelná s kapacitou režimů testování uvedených v bodech i) a ii);

iv)

pokud se zařízení nachází v členském státě nebo oblasti prostých BVD, provádí se testování na vzorcích odebraných v souladu s kapitolou 2 oddílem 2 bodem 1 písm. b) nebo případně s kapitolou 2 oddílem 2 bodem 3;

d)

do zařízení vstupují pouze zvířata z řad skotu, která nebyla očkována proti BVD, pokud se zařízení nachází v členském státě či oblasti prostých BVD.

2.

Odchylně od bodu 1 může být status zařízení prostého BVD v případě zařízení chovajícího skot podle oddílu 1 bodu 2 písm. b) udržen bez testování skotu v souladu s bodem 1 písm. c), pokud:

a)

jsou i nadále splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 2 písm. b);

b)

zvířata nejsou používána k chovu;

c)

zvířata nemají kontakt se zvířaty, která jsou určena nebo používána k chovu, a jsou ze zařízení přemístěna na jatka

i)

přímo nebo

ii)

prostřednictvím svodu, který byl proveden v tomtéž členském státě nebo oblasti a při němž se shromáždí pouze zvířata, která splňují požadavky stanovené v písmenech b) a c) a pocházejí ze zařízení, která splňují požadavky stanovené v písmeni a).

Oddíl 3

Pozastavení a obnovení statusu

1.

Status zařízení prostého BVD v případě zařízení chovajícího skot musí být pozastaven, pokud:

a)

není splněn jeden či více požadavků stanovených v oddíle 2;

b)

existuje podezřelý případ infekce BVD u zvířete z řad skotu chovaného v zařízení.

2.

Status zařízení prostého BVD lze obnovit pouze tehdy, pokud:

a)

jsou splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. c) a e) a oddíle 2 bodě 1 písm. b), c), d) a případně oddíle 2 bodě 2;

b)

výsledky dalších šetření potvrdí nepřítomnost nákazy BVD a byl určen status všech podezřelých případů.

Oddíl 4

Odejmutí a opětovné získání statusu

1.

Status zařízení prostého nákazy BVD v případě zařízení chovajícího skot musí být odňat, pokud:

a)

není splněn jeden či více požadavků stanovených v oddíle 2 po uplynutí maximální doby uvedené v čl. 20 odst. 3 písm. b) od okamžiku, kdy byl status pozastaven;

b)

existuje potvrzený případ nákazy BVD u zvířete z řad skotu chovaného v zařízení.

2.

Pokud byl status zařízení prostého BVD odňat v souladu s bodem 1 písm. a), je možné jej opětovně získat pouze tehdy, pokud jsou splněny požadavky stanovené v oddíle 1 bodě 1 písm. c) a e) a oddíle 2 bodě 1 písm. b), c) a d) a případně oddíle 2 bodě 2.

3.

Pokud byl status zařízení prostého BVD odňat v souladu s bodem 1 písm. b), je možné jej opětovně získat pouze tehdy, pokud:

a)

byla všechna zvířata s pozitivními výsledky testů na BVDV odstraněna;

b)

byl určen status ohledně infekce BVDV každého zvířete z řad skotu chovaného v zařízení;

c)

byla všechna telata, která mohla být infikována nákazou BVDV in utero, narozena a chována v izolaci až do doby, kdy byla testována na protilátku nebo genom BVDV s negativním výsledkem.

KAPITOLA 2

Členský stát nebo oblast prosté bovinní virové diarrhoey

Oddíl 1

Udělení statusu

Status území prostého BVD, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu, lze členskému státu nebo oblasti udělit pouze tehdy, pokud:

a)

bylo pro chovaná zvířata z řad skotu zakázáno očkování proti BVD;

b)

nebyl alespoň v posledních 18 měsících potvrzen žádný případ BVD u chovaného skotu a

c)

alespoň 99,8 % zařízení, která představují alespoň 99,9 % populace skotu, je prostých BVD.

Oddíl 2

Udržení statusu

1.

Status území prostého BVD, pokud jde o chovaná zvířata z řad skotu, si může členský stát nebo oblast udržet pouze tehdy, pokud:

a)

jsou i nadále splněny požadavky stanovené v oddíle 1 písm. a) a c) a

b)

je jednou ročně prováděn dozor, který musí umožnit zjištění zařízení infikovaných BVDV s alespoň 95 % mírou spolehlivosti při cílové prevalenci 0,2 % zařízení chovajících skot nebo skotu infikovaného BVDV při cílové prevalenci 0,1 % populace skotu.

2.

Odchylně od bodu 1 písm. a) může příslušný orgán povolit použití očkování v případě ohniska, pokud:

a)

výsledky epizootologického šetření a šetření v souladu s článkem 25 prokáží, že ohniskem byl zasažen pouze omezený počet zařízení;

b)

je očkován pouze omezený počet zvířat z řad skotu, který příslušný orgán považuje za nezbytný k tlumení tohoto ohniska, a to pod dohledem příslušného orgánu, přičemž použití očkování je pro každé zvíře zdokumentováno.

3.

Odchylně od bodu 1 písm. b) může být dozor prováděn s cílem prokázat jednou ročně nepřítomnost BVD s ohledem na systémy produkce a zjištěné rizikové faktory, pokud po dobu 5 po sobě jdoucích let od udělení statusu území prostého BVD v tomto členském státě nebo oblasti nebyla zjištěna žádná ohniska.

PŘÍLOHA V

POŽADAVKY SPECIFICKÉ PRO KONKRÉTNÍ NÁKAZY PRO UDĚLENÍ A UDRŽENÍ STATUSU ÚZEMÍ PROSTÉHO NÁKAZY NA ÚROVNI ČLENSKÝCH STÁTŮ NEBO OBLASTÍ

ČÁST I

INFEKCE VIREM VZTEKLINY

KAPITOLA 1

Technické požadavky na očkování proti vzteklině

Oddíl 1

Očkování chovaných zvířat

1.

Pro účely eradikačních programů pro infekci virem vztekliny (RABV) smí být proti vzteklině očkována pouze určená zvířata v zájmovém chovu a musí splňovat požadavky stanovené v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 (1).

2.

Pro účely eradikačních programů pro infekci RABV musí být očkování chovaných zvířat proti vzteklině jiných než zvířat uvedených v bodě 1 založené na míře rizika a být prováděno s cílem chránit lidi před vystavením viru vztekliny za použití očkovacích látek, které splňují požadavky stanovené v příloze III bodě 1 písm. a) a b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013.

Oddíl 2

Očkování volně žijících zvířat

1.

Pro účely eradikačních programů pro infekci RABV musí očkování proti infekci RABV perorálně podávané volně žijícím zvířatům:

a)

být organizováno a prováděno jako pravidelné plánované nebo jako nouzové kampaně zohledňující posouzení rizik podle čl. 32 odst. 2 písm. a);

b)

podléhat vhodné distribuci očkovacích látek, pokud jde o načasování a pokrytí oblasti očkování s ohledem na biologii cílené populace zvířat, epizootologickou situaci a topografii oblasti;

c)

za podpory zeměpisných informačních systémů podléhat posouzení správné zeměpisné distribuce očkovacích návnad s frekvencí, která v případě potřeby umožní přijetí nápravných opatření a

d)

podléhat sledování účinnosti očkování, které může zahrnovat zjišťování přítomnosti biomarkeru a sérologické šetření mrtvých zvířat cílené populace zvířat pro očkování.

2.

Pro účely eradikačních programů pro infekci RABV musí očkování populací toulavých psů proti infekci RABV:

a)

být v případě potřeby organizováno a prováděno jako součást opatření k tlumení a zvládání nákazy u populací toulavých psů s přihlédnutím k posouzení rizik podle čl. 32 odst. 2 písm. a);

b)

splňovat požadavky uvedené v oddíle 1.

KAPITOLA 2

Členský stát nebo oblast prosté infekce virem vztekliny

Oddíl 1

Udělení statusu

1.

Status území prostého nákazy RABV lze členskému státu nebo oblasti udělit pouze tehdy, pokud:

a)

byl prováděn dozor v souladu s požadavky stanovenými v čl. 3 odst. 1 alespoň po dobu 24 měsíců a

b)

nebyl v cílené populaci zvířat během posledních 24 měsíců potvrzen žádný případ infekce RABV.

2.

Odchylně od bodu 1 písm. b) může být v případě, kdy byla infekce RABV potvrzena, status udělen, pokud se případ infekce nevyskytl v členském státě nebo oblasti a

a)

případ byl úředně potvrzen a nemohla vzniknout žádná epizootologická souvislost a vést k dalšímu případu, což zahrnuje zjištění případu na stanovišti hraniční kontroly nebo v karanténním zařízení nebo karanténních prostorách uzavřeného zařízení, nebo

b)

mohla vzniknout epizootologická souvislost a prostřednictvím zvýšeného dozoru a epizootologického šetření a šetření v průběhu 6 měsíců po smrti případu nebyl zjištěn žádný další případ.

Oddíl 2

Udržení statusu

Status území prostého nákazy RABV si může členský stát nebo oblast udržet pouze tehdy, pokud:

a)

je prováděn dozor v souladu s požadavky stanovenými v čl. 3 odst. 1 s cílem včas zjistit nákazu a

b)

nebyl potvrzen ani se neobjevil žádný případ infekce RABV v cílené populaci zvířat a byly splněny podmínky stanovené v oddílu 1 bodě 2.

ČÁST II

INFEKCE VIREM KATARÁLNÍ HOREČKY OVCÍ (SÉROTYPY 1–24)

KAPITOLA 1

Minimální požadavky na dozor

Oddíl 1

Dozor za účelem zjištění sérotypů viru katarální horečky ovcí, které nebyly hlášeny v posledních 2 letech

1.

Dozor nad infekcí virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) (infekce BTV), jehož cílem je zajistit včasné zjištění zavlečení nebo opětovného výskytu infekce kteréhokoli sérotypu 1–24 BTV, které nebyly hlášeny v předchozích 2 letech, musí zahrnovat:

a)

obecné požadavky na dozor podle čl. 3 odst. 1 písm. a);

b)

aktivní dozor podle oddílu 4.

2.

Plán dozoru podle bodu 1 se musí zabývat:

a)

rizikem infekce s omezenými klinickými projevy;

b)

rizikem zavlečení sérotypů BTV spojených s výskytem kteréhokoli ze sérotypů BTV 1–24 v okolí a

c)

jakýmkoli dalším zjištěným příslušným rizikovým faktorem pro zavlečení kteréhokoli sérotypu BTV 1–24, který nebyl v posledních 2 letech hlášen.

3.

Dozor v oblasti sousedící (oblastech sousedících) s infikovaným členským státem, oblastí nebo třetí zemí musí být v oblasti až do 150 km od hranice s daným členským státem, oblastí nebo třetí zemí zvýšen. Vymezení oblasti zvýšeného dozoru může být upraveno podle příslušných ekologických či zeměpisných vlastností, u nichž je pravděpodobné, že usnadní či naruší přenos BTV, nebo může být upraveno v důsledku provádění opatření k tlumení nákaz, jež podporují volbu mezi větší nebo menší vzdáleností.

4.

Dozor podle bodu 1 písm. b) a bodu 3 musí být schopen zjistit s alespoň 95 % mírou spolehlivosti infekci cílené populace zvířat s cílovou prevalencí 5 % s výjimkou případů, kdy oddíl 2 kapitoly 4 stanoví jinak.

Oddíl 2

Dozor pro účely určení rozsahu infekce BTV

1.

Dozor zaměřený na infekci BTV s cílem zajistit včasné vymezení šíření infekce, pokud je přítomen jeden či více sérotypů BTV, a případně s cílem sledovat míru prevalence musí zahrnovat:

a)

obecné požadavky na dozor podle čl. 3 odst. 1 písm. a) a

b)

aktivní dozor podle oddílu 4.

2.

Plán dozoru podle bodu 1 musí zohledňovat: veškeré dostupné informace týkající se epizootologie nákazy a biologie vektoru, které na příslušném území převládají.

3.

Cílená míra prevalence dozoru podle bodu 1 musí být uzpůsobena epizootologické situaci s ohledem na hlavní rizikové faktory, např. cílenou populaci zvířat a populaci vektorů.

Oddíl 3

Dozor pro prokázání nepřítomnosti infekce BTV

1.

Dozor zaměřený na infekci BTV za účelem prokázání nepřítomnosti infekce kterýmkoli ze sérotypů 1–24, který byl v minulosti na daném území zjištěn, musí zahrnovat:

a)

obecné požadavky na dozor podle čl. 3 odst. 1 písm. a) a

b)

aktivní dozor podle oddílu 4.

2.

Plán dozoru podle bodu 1 se musí zabývat:

a)

rizikem infekce s omezenými klinickými projevy;

b)

veškerými dostupnými informacemi týkajícími se epizootologie nákazy a biologie vektoru, které na příslušném území převládají, a

c)

jakýmkoli konkrétním zjištěným rizikem perzistence infekce.

3.

Dozor podle bodu 1 písm. b) musí být schopen zjistit s alespoň 95 % mírou spolehlivosti infekci cílené populace zvířat s cílovou prevalencí 1 %.

Oddíl 4

Požadavky na aktivní dozor zaměřený na infekci BTV

1.

Zeměpisné jednotky uvedené v čl. 40 odst. 1 písm. a) musí být založeny na síti o rozměrech 45 km × 45 km a mohou být přizpůsobeny:

a)

epizootologické situaci, rychlosti šíření infekce a tvaru a velikosti oblastí spadajících do eradikačního programu, pokud je infekce potvrzena, a

b)

oblastem v souladu s čl. 13 odst. 2 písm. b).

2.

Aktivní dozor musí být založen na jedné z následujících činností nebo na jejich kombinaci:

a)

sledování ověřovacích zvířat za použití sérologických či virologických testů a

b)

strukturované průzkumy prevalence založené na strategii náhodného odběru vzorků či odběru vzorků založeného na míře rizika za použití sérologických či virologických testů.

3.

Frekvence odběru vzorků musí:

a)

probíhat alespoň jednou ročně v roční době, kdy je zjištění infekce nebo sérokonverze nejpravděpodobnější, a

b)

probíhat jednou měsíčně v období aktivity vektorů, kdy jsou kvůli riziku šíření infekce zapotřebí pravidelné informace.

4.

Zvířata, od kterých jsou vzorky odebírány:

a)

nesmí být očkována proti sérotypu (sérotypům) BTV, na které dozor cílí;

b)

již nesmí být chráněna mateřskou imunitou, pokud byla jejich matka očkována nebo infikována;

c)

musí se v dotyčné zeměpisné jednotce nacházet po dostatečně dlouhou dobu a nesmí být chráněna před vystavením vektoru;

d)

musí být reprezentativní pro zeměpisné rozložení cílené populace zvířat v příslušné zeměpisné jednotce a

e)

musí být zpočátku séronegativní, pokud je dozor založen na sérologickém vyšetření ověřovacích zvířat.

5.

Velikost vzorku v každé zeměpisné jednotce musí být vypočtena v souladu s cílovou prevalencí na základě cílů určených v oddílech 1–3.

6.

Pokud je dozor třeba upravit podle čl. 43 odst. 2 písm. c), musí alespoň zahrnovat průzkum:

a)

přijatých zvířat:

i)

který musí být založen na odběru vzorků a testování všech přijatých zvířat;

ii)

který se musí uskutečnit co nejdříve po jejich vstupu nebo

b)

cílené populace zvířat, která je nejvíce ohrožena možnou cirkulací viru:

i)

který musí být schopen zjistit infekci BTV s alespoň 95 % mírou spolehlivosti při cílové prevalenci 5 %;

ii)

který se buď:

nesmí konat před uplynutím 21 dní od vstupu zvířat, pokud se jedná o jednorázový průzkum, nebo

musí provádět s frekvencí přizpůsobenou frekvenci přemísťování zvířat, která by mohla ohrozit nákazový status.

Tento průzkum vyžadován není, pokud je frekvence odběru vzorků v souladu s bodem 3 písm. b).

Oddíl 5

Entomologický dozor

1.

Entomologický dozor musí sestávat alespoň z aktivního každoročního programu odchytávání vektorů pomocí stálých nasávacích pastí, jejichž účelem je určení dynamiky populace vektoru a případně období prostého vektorů.

2.

Nasávací pasti vybavené ultrafialovým světlem musí být použity v souladu s předem stanovenými protokoly, pasti musí být v provozu celou noc a musí být v provozu nejméně:

a)

jednu noc v týdnu během měsíce před očekávaným počátkem a během měsíce před očekávaným koncem období prostého vektorů a

b)

jednu noc v měsíci během období prostého vektorů.

Frekvenci provozu uvedených pastí lze upravit na základě důkazů získaných v prvních třech letech jejich provozu.

3.

V každé zeměpisné jednotce podle čl. 40 odst. 1 písm. a) musí být umístěna alespoň jedna nasávací past během období sezónně prostého BTV. Poměrná část pakomárů odebraných z nasávacích pastí musí být odeslána do specializované laboratoře, která může spočítat a určit podezřelé druhy nebo komplexy vektorů.

4.

Při organizaci entomologického dozoru v souvislosti s určením období prostého vektorů je nutné určit maximální práh pro druh Culicoides pro účely výkladu výsledků. Pokud neexistuje přesvědčivý materiál pro stanovení maximálního prahu, musí být jako maximální práh použita úplná absence exemplářů druhu Culicoides imicola a méně než pět pářících se exemplářů druhu Culicoides v jedné pasti.

KAPITOLA 2

Přemísťování zvířat a zárodečných produktů

Oddíl 1

Přemísťování zvířat

1.

Zvířata pocházejí z členského státu nebo oblasti prostých infekce BTV a nebyla v posledních 60 dnech před datem přemístění očkována proti infekci BTV živou vakcínou.

2.

Zvířata pocházejí z členského státu nebo oblasti spadajících do eradikačního programu a je splněn alespoň jeden z následujících požadavků:

a)

zvířata byla chována v členském státě nebo oblasti sezónně prostých BTV podle čl. 40 odst. 3:

i)

po dobu alespoň 60 dní před datem přemístění nebo

ii)

po dobu alespoň 28 dní před datem přemístění a byla podrobena sérologickému vyšetření s negativními výsledky, které bylo provedeno na vzorcích odebraných alespoň 28 dní po datu vstupu zvířete do členského státu nebo oblasti sezónně prostých BTV, nebo

iii)

po dobu alespoň 14 dní před datem přemístění a byla podrobena testu PCR s negativními výsledky, který byl proveden na vzorcích odebraných alespoň 14 dní po datu vstupu zvířete do členského státu nebo oblasti sezónně prostých BTV;

b)

zvířata byla ochráněna před útoky vektorů během přepravy na místo určení a byla chována v zařízení chráněném před vektory tak, aby byla před útoky vektorů chráněna:

i)

po dobu alespoň 60 dní před datem přemístění nebo

ii)

po dobu alespoň 28 dní před datem přemístění a byla podrobena sérologickému vyšetření s negativními výsledky, které bylo provedeno na vzorcích odebraných alespoň 28 dní po datu zahájení období ochrany před útoky vektorů, nebo

iii)

po dobu alespoň 14 dní před datem přemístění a byla podrobena testu PCR s negativními výsledky, který byl proveden na vzorcích odebraných alespoň 14 dní po datu zahájení období ochrany před útoky vektorů;

c)

zvířata byla očkována proti všem sérotypům BTV 1–24 hlášeným za uplynulé 2 roky v daném členském státě nebo oblasti, zvířata se nacházejí v období imunity zaručeném specifikacemi očkovací látky a splňují alespoň jeden z následujících požadavků:

i)

byla očkována před více než 60 dny před datem přemístění nebo

ii)

byla očkována inaktivovanou očkovací látkou a podrobena testu PCR s negativními výsledky na vzorcích odebraných alespoň 14 dní po nástupu imunity stanovené ve specifikacích očkovací látky;

d)

zvířata byla s pozitivními výsledky podrobena sérologickému vyšetření schopnému zjistit konkrétní protilátky proti všem sérotypům BTV 1–24 hlášeným za uplynulé 2 roky v daném členském státě či oblasti a:

i)

sérologické vyšetření bylo provedeno na vzorcích odebraných alespoň 60 dní před datem přemístění nebo

ii)

sérologické vyšetření bylo provedeno na vzorcích odebraných alespoň 30 dnů před datem přemístění a zvířata byla s negativními výsledky podrobena testu PCR, který byl proveden na vzorcích odebraných ne dříve než 14 dní před datem přemístění.

3.

Zvířata pocházejí z členského státu nebo oblasti, které nejsou prosté BTV ani nespadají do eradikačního programu pro infekci BTV a:

a)

splňují ustanovení bodu 2 písm. b) nebo

b)

zvířata byla chována po dobu alespoň 60 dní před odesláním buď v okruhu alespoň 150 km okolo zařízení, kde jsou chována, nebo v členském státě, kde byl prováděn dozor v souladu s požadavky stanovenými v oddílech 1 a 2 kapitoly 1 alespoň po dobu 60 dnů před odesláním a:

i)

byla očkována v souladu s bodem 2 písm. c) proti všem sérotypům BTV 1–24 hlášeným za uplynulé 2 roky v okruhu alespoň 150 km okolo místa, kde byla zvířata chována, nebo

ii)

byla imunizována v souladu s bodem 2 písm. d) proti všem sérotypům BTV 1–24 hlášeným za uplynulé 2 roky v okruhu alespoň 150 km okolo místa, kde byla zvířata chována.

4.

Zvířata pocházejí z členského státu či oblasti, jež nejsou prosté BTV, jsou určena k okamžité porážce a jsou splněny tyto požadavky:

a)

v zařízení původu nebyl po dobu alespoň 30 dnů před datem přemístění hlášen žádný případ infekce BTV;

b)

zvířata jsou přepravena přímo z členského státu či oblasti původu na jatka určení, kde jsou poražena do 24 hodin od příjezdu;

c)

provozovatel zařízení původu informoval provozovatele jatek určení o přemístění alespoň 48 hodin před nakládkou zvířat.

5.

Zvířata pocházejí z členského státu nebo oblasti, které nejsou prosté BTV ani nespadají do eradikačního programu pro infekci BTV, a splňují požadavky stanovené v bodě 2 písm. a).

6.

Zvířata pocházejí z členského státu či oblasti, které nejsou prosté BTV, a:

a)

byla chráněna před útoky vektorů pomocí insekticidů či repelentů alespoň po dobu 14 dnů před datem přemístění a

b)

byla během tohoto období s negativními výsledky podrobena testu PCR, který byl proveden na vzorcích odebraných alespoň 14 dní po datu počátku ochrany před útoky vektorů.

7.

Zvířata splňují zvláštní veterinární požadavky stanovené příslušným orgánem s cílem zajistit jejich dostatečnou imunologickou ochranu před odesláním.

8.

Zvířata splňují veškeré požadavky stanovené v bodech 2, 3, 5, 6 nebo 7 pouze pro sérotypy BTV, které byly hlášeny za uplynulé 2 roky v daném členském státě nebo oblasti původu a nebyly v tomtéž období hlášeny v členském státě nebo oblasti určení.

Oddíl 2

Přemísťování zárodečných produktů

1.

Dárcovská zvířata byla chována po dobu alespoň 60 dní před odběrem a během odběru zárodečných produktů v členském státě nebo oblasti prostých infekce BTV.

2.

Zárodečné produkty pocházejí z členského státu nebo oblasti spadajících do eradikačního programu pro infekci BTV a je splněn alespoň jeden z požadavků stanovených v písmeni a) pro sperma, písmeni b) pro embrya skotu získaná in vivo nebo písmeni c) pro embrya skotu získaná jinak než in vivo a pro oocyty:

a)

sperma bylo získáno od dárcovských zvířat, která splňují alespoň jeden z těchto požadavků:

i)

byla chráněna před útoky vektorů v zařízení chráněném před vektory po dobu nejméně 60 dní před začátkem odběru spermatu a v jeho průběhu;

ii)

byla chována v členském státě či oblasti sezónně prostých BTV po dobu alespoň 60 dní před začátkem odběru spermatu a v jeho průběhu;

iii)

byla podrobena sérologickému vyšetření s negativními výsledky na vzorcích odebraných mezi 28. a 60. dnem od data každého odběru spermatu;

iv)

byla s negativními výsledky podrobena přímé diagnostické metodě provedené na vzorcích odebraných:

na počátku a při posledním odběru spermatu, které má být odesláno, a

v průběhu období odběru spermatu: alespoň každých 7 dní v případě testu izolace viru nebo alespoň každých 28 dní v případě testu PCR;

b)

embrya skotu získaná in vivo byla získána od dárcovských zvířat, která v den odběru nevykazují žádné příznaky infekce BTV, a jejich odběr, zpracování a skladování probíhá v souladu s částí 2 přílohy III nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 (2);

c)

embrya skotu získaná jinak než in vivo a oocyty byly získány od dárcovských zvířat, která splňují alespoň jeden z těchto požadavků:

i)

byla chráněna před útoky vektorů v zařízení chráněném před vektory po dobu nejméně 60 dní před začátkem odběru embryí/oocytů a v jeho průběhu;

ii)

byla podrobena sérologickému vyšetření s negativními výsledky na vzorcích odebraných mezi 28. a 60. dnem od data každého odběru embryí/oocytů;

iii)

byla podrobena testu PCR s negativními výsledky na vzorcích odebraných v den odběru embryí/oocytů;

iv)

byla chována v členském státě či oblasti sezónně prostých BTV po dobu alespoň 60 dní před odběrem embryí/oocytů.

3.

Zárodečné produkty pocházejí z členského státu nebo oblasti, které nejsou prosté infekce BTV ani nespadají do eradikačního programu pro infekci BTV, a splňují požadavky stanovené v bodě 2 písm. a) podbodě i), iii), iv) nebo bodě 2 písm. b), nebo bodě 2 písm. c) podbodě i), ii) nebo iii).

4.

Zárodečné produkty pocházejí z členského státu nebo oblasti, které nejsou prosté BTV ani nespadají do eradikačního programu pro infekci BTV, a splňují požadavky stanovené v bodě 2 písm. a) podbodě ii) nebo bodě 2 písm. c) podbodě iv).

KAPITOLA 3

Zařízení chráněné před vektory

Status zařízení chráněného před vektory lze zařízení udělit pouze tehdy, pokud:

a)

má vhodné fyzické bariéry v místech vstupu a výstupu;

b)

jsou otvory chráněny proti vektorům sítí s vhodnou velikostí ok, která musí být pravidelně impregnována schváleným insekticidem v souladu s pokyny výrobce;

c)

v zařízení chráněném před vektory a kolem něj musí být prováděn dozor nad vektory a jejich regulace;

d)

musí být přijata opatření za účelem omezení nebo odstranění míst rozmnožování vektorů v blízkosti zařízení chráněného před vektory a

e)

během provozu zařízení chráněného před vektory a během přepravy zvířat na místo nakládky musí být uplatňovány standardní operační postupy, včetně popisů záložních a poplašných systémů.

KAPITOLA 4

Členský stát nebo oblast prosté infekce BTV

Oddíl 1

Udělení statusu

1.

Status území prostého infekce BTV lze členskému státu nebo oblasti udělit pouze tehdy, pokud nákaza BTV nebyla nikdy hlášena a:

a)

byl po dobu alespoň posledních 24 měsíců prováděn dozor v souladu s požadavky stanovenými v oddíle 1 kapitoly 1 a

b)

nebyl v cílené populaci zvířat během posledních 24 měsíců potvrzen žádný případ infekce BTV.

2.

Status území prostého infekce BTV lze udělit členskému státu nebo oblasti, kde již nákaza BTV byla hlášena, pokud:

a)

byl po dobu alespoň posledních 24 měsíců prováděn dozor v souladu s požadavky stanovenými v oddíle 3 kapitoly 1 a

b)

nebyl v cílené populaci zvířat během posledních 24 měsíců potvrzen žádný případ infekce BTV.

Oddíl 2

Udržení statusu

1.

Status území prostého infekce BTV lze udržet pouze tehdy, pokud:

a)

jsou splněny požadavky stanovené v bodě 1 oddílu 1 a

b)

zvířata a zárodečné produkty z cílené populace zvířat jsou do členského státu nebo oblasti nebo přes jejich území přemísťovány, jsou-li splněny požadavky stanovené v článcích 43 a 45.

2.

Intenzita a frekvence dozoru podle bodu 1 oddílu 1 musí být řádně uzpůsobena těmto aspektům:

a)

nákazový status sousedících členských států, oblastí nebo třetích zemí v souladu s bodem 3 oddílu 4 kapitoly 1;

b)

vstup zvířat z cílené populace zvířat, který mohl ohrozit nákazový status členského státu nebo oblasti podle bodu 6 oddílu 4 kapitoly 1.

3.

Pokud po dobu 2 po sobě jdoucích let od udělení statusu území prostého infekce BTV členskému státu nebo oblasti nebyla zjištěna cirkulace infekce, musí dozor vycházet z:

a)

ročního dozoru založeného na náhodném výběru s cílem zjistit infekci BTV s alespoň 95 % mírou spolehlivosti při cílové prevalenci 20 % nebo

b)

ročního dozoru založeného na míře rizika s cílem zjistit infekci BTV, který při provádění zohlední systémy produkce a zjištěné rizikové faktory.

KAPITOLA 5

Členský stát nebo oblast sezónně prosté BTV

1.

Status území sezónně prostého BTV lze v členském státě nebo jeho oblasti ustanovit pouze tehdy, pokud:

a)

byl prokázán začátek a konec období prostého vektorů, a tedy i období sezónně prostého BTV, a to na základě entomologického dozoru v souladu s oddílem 5 kapitoly 1 a

b)

bylo prokázáno skončení přenosu BTV prostřednictvím:

i)

provádění dozoru v souladu s oddílem 2 kapitoly 1 po dobu alespoň posledních 12 měsíců včetně jednoho období plné aktivity vektorů a

ii)

nepřítomnosti nových případů infekce kterýmkoli sérotypem BTV 1–24 od konce období aktivity vektorů.

2.

Odchylně od bodu 1 písm. a) mohou entomologický dozor nahradit další kritéria, např. teplota, pokud bylo období sezónně prosté BTV úspěšně prokazováno po dobu 3 po sobě jdoucích let, s cílem podložit začátek a konec období sezónně prostého BTV pomocí vědeckých důkazů.

3.

Status členského státu nebo jeho oblasti sezónně prostých BTV musí být ihned ukončen, pokud existují důkazy o konci období prostého vektorů nebo o cirkulaci viru.

ČÁST III

INFESTACE ROZTOČEM VARROA SPP.

Oddíl 1

Udělení statusu území prostého infestace roztočem Varroa spp. členskému státu nebo oblasti

Status území prostého infestace roztočem Varroa spp. lze příslušné populaci včely medonosné v členském státě nebo oblasti udělit pouze tehdy, pokud:

a)

bylo provedeno posouzení rizik zjišťující všechny potenciální faktory pro výskyt roztoče Varroa spp. a jeho možný výskyt v minulosti;

b)

po dobu alespoň jednoho roku byl prováděn průběžný osvětový program s cílem podpořit hlášení všech případů naznačujících výskyt roztoče Varroa spp.;

c)

nebyl potvrzen žádný případ infestace roztočem Varroa spp., ať už v chovaných, či volně žijících včelstvech;

d)

roční dozor alespoň pro jeden rok prokázal nepřítomnost infestace roztočem Varroa spp. na reprezentativním vzorku chovaných včel v členském státě nebo jeho oblasti, který umožňuje zjištění infestace roztočem Varroa spp. s alespoň 95 % mírou spolehlivosti a cílovou prevalencí 1 % včelínů a cílovou prevalencí v rámci včelínů 5 % úlů;

e)

byl v přítomnosti volně žijící, soběstačné populace druhu rodu Apis uplatňován průběžný program dozoru nad touto volně žijící populací po dobu alespoň jednoho roku, který neukazuje na žádné důkazy infestace roztočem Varroa spp., a

f)

v celém průběhu trvání dozoru podle písmene d) příslušný orgán uplatňuje vhodná ustanovení pro průzkum a další manipulaci s včelami v jakékoli fázi jejich životního cyklu včetně plodů, které jsou přemísťovány do daného členského státu nebo dané oblasti, aby se zabránilo infestaci jejich populace z přijatých včel nižšího nákazového statusu.

Oddíl 2

Udržení statusu členského státu nebo oblasti prostých infestace roztočem Varroa spp.

Status území prostého infestace roztočem Varroa spp. udělený příslušné populaci včely medonosné v členském státě nebo oblasti lze udržet pouze tehdy, pokud:

a)

příslušný orgán udržuje dozor, který:

i)

prokazuje nepřítomnost infestace roztočem Varroa spp. jednou ročně na reprezentativním vzorku chovaných včel na území prostém infestace;

ii)

umožňuje včasné zjištění infestace roztočem Varroa spp. ve včelínech a úlech;

iii)

na základě posouzení rizik zohledňuje konkrétně cílové oblasti s vyšší pravděpodobností zavlečení roztoče nebo infestace roztočem Varroa spp.;

b)

byly vyšetřeny všechny podezřelé případy a žádný případ infestace roztočem Varroa spp. nebyl potvrzen, ať už v chovaných, nebo volně žijících včelstvech;

c)

buď se v oblasti nevyskytuje žádná volně žijící, soběstačná populace druhu rodu Apis, nebo je uplatňován průběžný program dozoru nad touto volně žijící populací, který neukazuje na žádné důkazy infestace roztočem Varroa spp., a

d)

včely medonosné v kterékoli fázi životního cyklu včetně plodů jsou přemísťovány na území prosté infestace pouze tehdy, pokud:

i)

pochází z členského státu nebo jeho oblasti nebo ze třetí země nebo území se statusem území prostého infestace roztočem Varroa spp., a

ii)

jsou během přepravy chráněny před infestací roztočem Varroa spp.

ČÁST IV

STATUS ÚZEMÍ PROSTÉHO INFEKCE VIREM NEWCASTLESKÉ CHOROBY BEZ OČKOVÁNÍ

Oddíl 1

Udělení statusu území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování

Status území prostého infekce virem newcastleské choroby (NDV) bez očkování u populace drůbeže a ptáků druhu Galliformes chovaných v zajetí lze udělit členskému státu nebo oblasti pouze tehdy, pokud v průběhu posledních 12 měsíců:

a)

bylo zakázáno očkování proti infekci NDV u drůbeže a ptáků druhu Galliformes chovaných v zajetí;

b)

v zařízeních chovajících drůbež nebo ptáky druhu Galliformes chované v zajetí nebyla chována žádná drůbež ani ptáci druhu Galliformes chovaní v zajetí, kteří byli očkováni proti infekci NDV;

c)

byly splněny obecné požadavky na dozor v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) za účelem včasného zjištění infekce NDV;

d)

byl uplatňován jeden z těchto režimů testování:

i)

všechna zařízení chovající drůbež za účelem odchovu byla testována na přítomnost protilátek proti infekci NDV s negativními výsledky, a to na vzorcích krve od alespoň 60 ptáků náhodně vybraných z každého zařízení a podrobených sérologickému hemaglutinačně inhibičnímu testu (HI), nebo

ii)

na reprezentativním vzorku zařízení byl proveden průzkum, který je schopen zjistit s alespoň 95 % mírou spolehlivosti infekci s cílovou prevalencí 1 % v zařízeních chovajících drůbež a s prevalencí séropozitivních ptáků 10 % v rámci zařízení, a

e)

nebyl potvrzen žádný případ infekce NDV u drůbeže ani ptáků druhu Galliformes chovaných v zajetí.

Oddíl 2

Udržení statusu

1.

Status území prostého infekce NDV bez očkování udělený členskému státu nebo oblasti lze udržet pouze tehdy, pokud jsou požadavky uvedené v oddíle 1 písm. a) až e) i nadále splněny.

2.

Odchylně od bodu 1 si lze v případě potvrzení případu infekce NDV udržet status území prostého infekce NDV bez očkování udělený členskému státu nebo oblasti, pokud:

a)

byla v každém zařízení s podezřelými či potvrzenými případy okamžitě uplatněna příslušná opatření k tlumení nákaz až do vyřešení incidentu;

b)

dospěl příslušný orgán k závěru, že byl infikován pouze omezený počet zařízení, která měla s prvním zjištěným ohniskem epizootologickou souvislost, a

c)

v průběhu 12 měsíců nebyla uplatňována opatření k tlumení nákaz podle písmene a) po dobu delší než tři měsíce.

3.

Status území prostého infekce NDV bez očkování udělený členskému státu nebo oblasti není dotčen potvrzením infekce v jiné populaci ptáků, pokud příslušný orgán dospěl s ohledem na provádění všech nezbytných opatření k prevenci přenosu infekce NDV na drůbež a ptáky druhu Galliformes chované v zajetí k závěru, že nedošlo k ohrožení statusu.

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003 (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 1).

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 ze dne 17. prosince 2019., kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, sledovatelnost a veterinární požadavky na přemísťování zárodečných produktů určitých chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).


PŘÍLOHA VI

SPECIFICKÉ POŽADAVKY V OBLASTI NÁKAZ VODNÍCH ŽIVOČICHŮ

ČÁST I

DOZOR ZALOŽENÝ NA MÍŘE RIZIKA

KAPITOLA 1

Minimální požadavky na dozor založený na míře rizika v některých schválených zařízeních akvakultury

1.   Obecný přístup

1.1.

Dozor nad zdravím založený na míře rizika zahrnující veterinární kontroly a případný odběr vzorků se uplatní v některých schválených zařízeních akvakultury a v některých schválených skupinách zařízení akvakultury, a to způsobem, který odpovídá povaze produkce a jehož cílem je zjistit:

a)

zvýšenou mortalitu;

b)

nákazy uvedené na seznamu;

c)

nově se objevující nákazy.

1.2.

Frekvence takových návštěv závisí na riziku, které schválené zařízení akvakultury nebo schválená skupina zařízení akvakultury představuje v souvislosti s přenášením a šířením nákazy. Toto riziko platí pro nákazy uvedené na seznamu a pro potenciální nově se objevující nákazy, a zahrnuje proto zařízení akvakultury a skupiny zařízení akvakultury, jež chovají druhy uvedené na seznamu, a v některých případech zařízení akvakultury a skupiny zařízení akvakultury, jež chovají druhy neuvedené na seznamu. Příslušný orgán musí určit riziko, které každé schválené zařízení akvakultury nebo schválená skupina zařízení akvakultury představuje, a označit je jako vysoce, středně nebo nízkorizikové.

Kapitola 2 uvádí podrobnosti o rizikových faktorech, které je při posuzování rizikovosti třeba zohlednit. Toto posuzování rizikovosti se opakuje a aktualizuje, pokud kterýkoli z rizikových faktorů uvedených v písmenech a) až l) naznačuje, že se riziko, které zařízení představuje, změnilo.

1.3.

Kapitola 3 stanoví minimální frekvenci veterinárních kontrol, které je třeba uskutečnit, a to na základě skutečnosti, zda příslušný orgán zařízení označil za vysoce, středně či nízkorizikové.

1.4.

Dozor nad zdravím zvířat založený na míře rizika v zařízeních akvakultury a ve skupinách zařízení akvakultury může být spojen s veterinárními kontrolami a odběrem vzorků, jež se provádí:

a)

v rámci povinných nebo volitelných eradikačních programů pro jednu či více nákaz uvedených na seznamu nebo

b)

s cílem prokázat a udržet status území prostého nákazy pro jednu či více nákaz uvedených na seznamu nebo

c)

v rámci programu dozoru pro jednu či více nákaz kategorie C.

KAPITOLA 2

Posuzování rizikovosti, které je třeba uplatnit v některých schválených zařízeních akvakultury

Posuzování rizikovosti podle bodu 1.2 kapitoly 1 musí zohlednit minimálně rizikové faktory uvedené v písmenech a) a b). V příslušných případech se uplatní i písmena c) až l):

a)

možnost přímého šíření patogenů prostřednictvím vody;

b)

přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury;

c)

typ produkce;

d)

chované druhy živočichů pocházejících z akvakultury;

e)

systém biologické bezpečnosti zahrnující odbornou způsobilost a školení pracovníků;

f)

hustota zařízení akvakultury a zpracovatelských zařízení v oblasti okolo dotčeného zařízení;

g)

blízkost zařízení s nižším nákazovým statusem, než je nákazový status dotčeného zařízení;

h)

nákazová historie dotčeného zařízení a jiných místních zařízení;

i)

přítomnost infikovaných volně žijících vodních živočichů v oblasti okolo dotčeného zařízení;

j)

riziko, které představují lidské činnosti v blízkosti dotčeného zařízení, např. rybolov, přítomnost přepravních cest nebo přístavů, kde dochází k výměnám zátěžové vody;

k)

přístup predátorů do dotčeného zařízení, který by mohl způsobit šíření nákazy;

l)

záznamy příslušného orgánu týkající se zařízení, pokud jde o dodržování požadavků.

KAPITOLA 3

Frekvence veterinárních kontrol na základě míry rizika

Frekvence veterinárních kontrol na základě míry rizika, které je třeba provádět v některých schválených zařízeních a schválených skupinách zařízení, závisí na rizikovosti podle kapitoly 2 a kontroly se provádí takto:

a)

alespoň jednou ročně ve vysoce rizikových zařízeních;

b)

alespoň každé dva roky ve středně rizikových zařízeních;

c)

alespoň každé tři roky v nízkorizikových zařízeních.

ČÁST II

POŽADAVKY SPECIFICKÉ PRO KONKRÉTNÍ NÁKAZY PRO DOSAŽENÍ STATUSU ÚZEMÍ PROSTÉHO NÁKAZY U VODNÍCH ŽIVOČICHŮ

Část II zahrnuje požadavky specifické pro konkrétní nákazy pro dosažení statusu území prostého nákazy, pokud jde o následující nákazy uvedené na seznamu:

Virová hemoragická septikémie (VHS)

Kapitola 1

Infekční nekróza krvetvorné tkáně (IHN)

Kapitola 1

Infekce virem nakažlivé chudokrevnosti lososů (ISAV) s delecí v HPR

Kapitola 2

Infekce marteiliózou (Marteilia refringens)

Kapitola 3

Infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa)

Kapitola 4

Infekce bonamiózou (Bonamia ostreae)

Kapitola 5

Infekce virem syndromu běloskvrnitosti (White spot disease, WSSV)

Kapitola 6

KAPITOLA 1

Eradikace, status území prostého nákazy a diagnostické metody pro virovou hemoragickou septikémii (VHS) a infekční nekrózu krvetvorné tkáně (IHN)

Oddíl 1

Obecné požadavky na veterinární kontroly a odběr vzorků

Veterinární kontroly a odběr vzorků pro účely dozoru podle čl. 3 odst. 2 písm. b) bodu ii) musí splňovat tyto požadavky:

a)

veterinární kontroly a případně odběr vzorků je nutné provádět v roční době, kdy je teplota vody nižší než 14 °C, nebo pokud teplota vody nedosahuje teplot nižších než 14 °C, musí být vzorky odebírány za nejnižších teplot v průběhu roku;

b)

pokud je vyžadován cílený dozor u volně žijících populací z důvodu malého počtu zařízení akvakultury spadajících do eradikačního programu, je třeba počet a zeměpisné rozložení míst odběru vzorků určit tak, aby bylo dosaženo přiměřeného pokrytí členského státu, oblasti či jednotky. Místa odběru vzorků se vybírají tak, aby byly zastoupeny různé ekosystémy, kde se nacházejí volně žijící populace vnímavých druhů;

c)

mají-li být zařízení nebo volně žijící populace podrobeny veterinárním kontrolám či odběru vzorků častěji než jednou ročně, musí být intervaly mezi jednotlivými veterinárními kontrolami a mezi odběry vzorků v souladu s oddíly 2 až 4 alespoň čtyři měsíce nebo co nejdelší s přihlédnutím k požadavkům na teplotu stanoveným v písmeni a);

d)

všechny produkční jednotky, např. rybníky, nádrže a síťové klece, musí být kontrolovány, jestli se zde nenacházejí mrtvé, slabé či abnormálně se chovající ryby. Zvláštní pozornost je třeba věnovat oblasti odtoku vody, kde se zpravidla shromažďují slabé ryby, protože zde voda proudí;

e)

ryby druhů uvedených na seznamu určené k odběru vzorků jsou vybrány následujícím postupem:

i)

je-li přítomen pstruh duhový, vyberou se k odběru vzorků pouze ryby náležející k uvedenému druhu, s výjimkou případů, kdy jsou přítomny jiné vnímavé druhy, které vykazují typické příznaky VHS nebo IHN; není-li přítomen pstruh duhový, musí být ve vzorku zastoupeny všechny ostatní vnímavé druhy, jež jsou přítomny;

ii)

pokud jsou přítomny slabé, abnormálně se chovající či čerstvě uhynulé (nerozkládající se) ryby, vyberou se tyto ryby; pokud je pro produkci ryb využíván více než jeden vodní zdroj, zařadí se do vzorku ryby tak, aby byly zastoupeny všechny vodní zdroje;

iii)

ryby se vyberou tak, aby ve vzorku byly poměrně zastoupeny všechny produkční jednotky zařízení, jako jsou síťové klece, nádrže a rybníky, i všechny ročníky.

Oddíl 2

Udělení statusu území prostého VHS nebo prostého IHN v členských státech, oblastech a jednotkách s neznámým nákazovým statusem

Status území prostého VHS nebo prostého IHN lze udělit členskému státu, oblasti nebo jednotce s neznámým nákazovým statusem, pokud jde o VHS nebo IHN, pouze tehdy, pokud:

a)

byla všechna zařízení a v případě potřeby všechna místa odběru vzorků z volně žijících populací vybraných v souladu s oddílem 1 písm. b) podrobena některému z následujících schémat:

i)

model A – dvouleté schéma

Zařízení nebo místa odběru vzorků musela být podrobena veterinárním kontrolám a musely z nich být odebírány vzorky po dobu alespoň 2 po sobě jdoucích let, jak stanoví tabulka 1.A.

Za toto dvouleté období musí vyšetření všech vzorků pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 dospět k negativním výsledkům, pokud jde o VHS a IHN, a jakékoli podezření na VHS nebo IHN musí být vyloučeno v souladu s odběrem vzorků a diagnostickými metodami stanovenými v bodě 3 oddílu 5;

ii)

model B – čtyřleté schéma s omezenou velikostí vzorku

Zařízení nebo místa odběru vzorků musela být podrobena veterinárním kontrolám a musely z nich být odebírány vzorky po dobu alespoň 4 po sobě jdoucích let, jak stanoví tabulka 1.B. Za toto čtyřleté období musí vyšetření všech vzorků pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 dospět k negativním výsledkům, pokud jde o VHS a IHN, a jakékoli podezření na VHS nebo IHN musí být vyloučeno v souladu s odběrem vzorků a diagnostickými metodami stanovenými v bodě 3 oddílu 5;

b)

pokud byl při dozoru podle písmene a) zjištěn výskyt VHS nebo IHN, před zahájením nového dvou- nebo čtyřletého schématu musí příslušná zařízení v daném členském státě, oblasti nebo jednotce:

i)

být podrobena minimálním opatřením k tlumení nákaz stanoveným v článcích 58 až 65;

ii)

být znovu osazena rybami ze zařízení v členském státě, oblasti či jednotce se statusem území prostého VHS nebo prostého IHN nebo ze zařízení v členském státě, oblasti či jednotce spadajících do eradikačního programu pro VHS nebo IHN.

Tabulka 1.A

Schéma pro členské státy, oblasti a jednotky pro dvouleté období tlumení nákaz podle písm. a) bodu i), které předchází dosažení statusu území prostého VHS a statusu území prostého IHN

Typ zařízení

Počet veterinárních kontrol za rok v každém zařízení

Počet odběrů vzorků za rok v každém zařízení

Počet ryb ve vzorku (1)

Počet remontních ryb

Počet generačních ryb (2)

a)

Zařízení s generačními rybami

2

2

50 (první kontrola)

75 (druhá kontrola)

30 (první nebo druhá kontrola)

b)

Zařízení pouze s generačními rybami

2

1

0

75 (první nebo druhá kontrola)

c)

Zařízení bez generačních ryb

2

2

75 (první A druhá kontrola)

0

Maximální počet ryb na směsný vzorek: 10


Tabulka 1.B

Schéma pro členské státy, oblasti nebo jednotky využívající omezenou velikost vzorku pro čtyřleté období tlumení nákaz podle písm. a) bodu ii), které předchází dosažení statusu území prostého VHS a statusu území prostého IHN

Typ zařízení

Počet veterinárních kontrol za rok v každém zařízení

Počet odběrů vzorků za rok v každém zařízení

Počet ryb ve vzorku (3)

Počet remontních ryb

Počet generačních ryb (4)

První 2 roky

a)

Zařízení s generačními rybami

2

1

30 (druhá kontrola)

0

b)

Zařízení pouze s generačními rybami

2

1

0

30 (první nebo druhá kontrola)

c)

Zařízení bez generačních ryb

2

1

30 (první nebo druhá kontrola)

0

Poslední 2 roky

a)

Zařízení s generačními rybami

2

2

30 (první kontrola)

30 (druhá kontrola)

b)

Zařízení pouze s generačními rybami

2

2

 

30 (první A druhá kontrola)

c)

Zařízení bez generačních ryb

2

2

30 (první A druhá kontrola)

 

Maximální počet ryb na směsný vzorek: 10

Oddíl 3

Udělení statusu území prostého VHS nebo prostého IHN v členských státech, oblastech a jednotkách se zjištěnou nákazou VHS nebo IHN

1.

Status území prostého VHS nebo prostého IHN lze udělit členskému státu, oblasti nebo jednotce, u nichž byla zjištěna nákaza VHS nebo IHN, pokud byla všechna zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky podrobena eradikačnímu programu, který splňuje následující požadavky:

a)

musela být účinně uplatňována minimální opatření k tlumení nákaz stanovená v článcích 55 až 65 a v blízkosti zařízení prohlášených za infikovaná nákazou VHS nebo IHN muselo být zřízeno s ohledem na požadavky stanovené v bodě 2 uzavřené pásmo vhodné velikosti v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c), případně rozdělené na ochranné pásmo a pásmo dozoru;

b)

všechna zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci ochranného pásma, nebo nebylo-li zřízeno, v uzavřeném pásmu neinfikované nákazou VHS nebo IHN musí být podrobena šetření sestávajícímu aspoň z těchto prvků:

i)

odběr vzorků 10 ryb k vyšetření, jsou-li pozorovány příznaky nebo postmortální léze odpovídající infekci buď VHS, nebo IHN, nebo minimálně 30 ryb, nejsou-li pozorovány příznaky ani postmortální léze;

ii)

v zařízeních, kde vyšetření uvedená v bodě i) přinesla negativní výsledky, musí veterinární kontroly pokračovat jednou měsíčně v období, kdy je teplota vody nižší než 14 °C, s výjimkou případů, kdy jsou rybníky, nádrže, náhony nebo síťové klece pokryty ledem, a to až do odvolání ochranného pásma v souladu s písmenem c);

c)

příslušná zařízení musí být v souladu s článkem 62 vyprázdněna, vyčištěna a vydezinfikována v souladu s článkem 63 a ponechána bez obsádky v souladu s článkem 64.

Délka trvání ponechání bez obsádky podle čl. 64 odst. 2 písm. a) musí činit alespoň 6 týdnů. Poté, co byla všechna infikovaná zařízení ve stejném ochranném pásmu, nebo nebylo-li ochranné pásmo zřízeno, v uzavřeném pásmu vyprázdněna, musí být uplatněno alespoň třítýdenní synchronizované ponechání bez obsádky.

Po ponechání infikovaných zařízení bez obsádky musí být uzavřené pásmo nebo ochranné pásmo, pokud bylo zřízeno, převedeno na pásmo dozoru, a to až do dokončení schématu podle oddílu 2;

d)

obnovení populace se může uskutečnit pouze tehdy, pokud byla všechna infikovaná zařízení vyprázdněna, vyčištěna, vydezinfikována a ponechána bez obsádky v souladu s písmenem c);

e)

všechna zařízení jiná než zařízení uvedená v písmeni f), která chovají druhy uvedené na seznamu v členském státě, oblasti nebo jednotce spadajících do eradikačního programu, a pokud je vyžadován dozor nad volně žijícími populacemi, všechna zvolená místa odběru vzorků v souladu s oddílem 1 písm. b), musí být následně podrobena schématu podle oddílu 2;

f)

samostatné zařízení, které chová druhy uvedené na seznamu a které má nákazový status nezávislý na nákazovém statusu okolních vod, nemusí splnit v návaznosti na ohnisko nákazy schéma stanovené v oddíle 2, pokud zařízení splňuje požadavky stanovené v čl. 80 odst. 3 a je znovu osazeno rybami pocházejícími z členských států, oblastí nebo jednotek se statusem území prostého VHS nebo statusem území prostého IHN.

2.

Uzavřené pásmo je třeba určit na základě posouzení jednotlivých případů a:

a)

musí být zohledněny faktory, které ovlivňují rizika v oblasti šíření VHS nebo IHN na chované a volně žijící ryby, např.:

i)

počet, míra a rozmístění případů úmrtí ryb v zařízení infikovaném VHS nebo IHN nebo v jiných zařízeních akvakultury;

ii)

vzdálenost od sousedících zařízení a jejich hustota;

iii)

blízkost jatek;

iv)

zařízení v kontaktu;

v)

druhy přítomné v zařízeních;

vi)

chovné postupy používané v infikovaných zařízeních a sousedících zařízeních;

vii)

hydrodynamické podmínky a

viii)

další zjištěné faktory epizootologického významu;

b)

zeměpisné vymezení v pobřežních oblastech musí splňovat tyto minimální požadavky:

i)

ochranné pásmo musí sestávat z oblasti kruhového půdorysu o poloměru přinejmenším jednoho posunu přílivu nebo přinejmenším 5 km podle toho, který je větší, jejímž středem je zařízení infikované VHS nebo IHN, nebo odpovídající oblasti určené v souladu s příslušnými hydrodynamickými nebo epizootologickými údaji a

ii)

pásmo dozoru musí sestávat z oblasti obklopující ochranné pásmo překrývající oblasti posunu přílivu, nebo z oblasti, která obklopuje ochranné pásmo a zahrnuje oblast kruhového půdorysu o poloměru 10 km od středu ochranného pásma, nebo odpovídající oblasti určené v souladu s příslušnými hydrodynamickými nebo epizootologickými údaji

nebo

iii)

pokud nebylo zřízeno samostatné ochranné pásmo a pásmo dozoru, musí uzavřené pásmo sestávat z oblasti zahrnující ochranné pásmo i pásmo dozoru;

c)

zeměpisné vymezení ve vnitrozemských oblastech musí zahrnovat celé povodí, ve kterém se zařízení infikované VHS nebo IHN nachází. Příslušný orgán může omezit rozsah uzavřeného pásma na části povodí, pokud toto omezení neohrozí opatření k tlumení nákaz VHS nebo IHN.

Oddíl 4

Udržení statusu území prostého VHS a území prostého IHN

1.

Pokud je vyžadován cílený dozor s cílem udržet status členského státu, oblasti nebo jednotky prostých VHS nebo prostých IHN v souladu s článkem 81, musí být všechna zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky podrobeny veterinárním kontrolám a musí být odebírány vzorky ryb v souladu s tabulkou 1.C s ohledem na míru rizika v zařízení, pokud jde o přenos nákazy VHS nebo IHN.

2.

Při určování frekvence veterinárních kontrol požadovaných pro účely udržení statusu jednotek prostých VHS nebo IHN, kde je nákazový status týkající se VHS nebo IHN závislý na nákazovém statusu populací vodních živočichů v okolních přírodních vodách, musí být riziko přenosu nákazy VHS nebo IHN považováno za vysoké.

3.

Status území prostého nákazy musí být zachován pouze tehdy, pokud byly u všech vzorků testovaných pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 zjištěny negativní výsledky, pokud jde o VHS nebo IHN, a pokud bylo jakékoliv podezření na nákazu VHS nebo IHN vyloučeno diagnostickými metodami stanovenými v bodě 3 oddílu 5.

Tabulka 1.C

Schéma pro členské státy, oblasti nebo jednotky pro udržení statusu území prostého VHS nebo statusu území prostého IHN

Míra rizika (5)

Počet veterinárních kontrol za rok v každém zařízení

Počet ryb ve vzorku (6), (7)

vysoká

1 ročně

30

střední

1 za 2 roky

30

nízká

1 za 3 roky

30

Maximální počet ryb na směsný vzorek: 10

Oddíl 5

Diagnostické metody a metody odběru vzorků

1.

Mezi orgány či tkáněmi, které mají být odebrány jako vzorky a podrobeny vyšetření, musí být slezina, předledvina a buď srdce, nebo mozek. Při odběru vzorků generačních ryb může být podrobena vyšetření také ovariální tekutina nebo semeno.

V případě malého potěru lze jako vzorek odebrat celou rybu.

Smísit se smějí vzorky maximálně 10 ryb.

2.

Diagnostickou metodou pro udělení či udržení statusu území prostého VHS nebo území prostého IHN v souladu s oddíly 2 až 4 musí být:

a)

izolace viru v buněčné kultuře s následnou identifikací viru za pomocí testu ELISA, nepřímého imunofluorescenčního testu (IFAT), virusneutralizačního testu či detekce virového genomu nebo

b)

zjištění pomocí kvantitativní PCR s reverzní transkripcí (RT-qPCR).

Podrobnými postupy pro provedení těchto diagnostických metod musí být postupy schválené RL EU pro nákazy ryb.

3.

Je-li zapotřebí potvrdit nebo vyloučit podezření na nákazu VHS nebo IHN v souladu s článkem 55, musí následující veterinární kontrola, odběr vzorků a postupy testování splnit tyto požadavky:

a)

podezřelé zařízení musí být podrobeno alespoň jedné veterinární kontrole a jednomu odběru vzorků 10 ryb, jsou-li pozorovány příznaky nebo postmortální léze odpovídající infekci VHS nebo IHN, nebo minimálně 30 ryb, nejsou-li pozorovány příznaky ani postmortální léze. Vzorky se vyšetří pomocí jedné nebo více diagnostických metod stanovených v bodě 2 písm. a) a b) v souladu s podrobnými diagnostickými metodami a postupy schválenými RL EU pro nákazy ryb;

b)

přítomnost VHS musí být považována za potvrzenou, jsou-li výsledky jedné nebo více z uvedených diagnostických metod pozitivní na VHSV. Přítomnost IHN musí být považována za potvrzenou, jsou-li výsledky jedné nebo více z uvedených diagnostických metod pozitivní na IHNV. Potvrzení prvního případu nákazy VHS nebo IHN v členských státech, oblastech nebo jednotkách, které v minulosti infikovány nebyly, musí vycházet z obvyklé izolace viru v buněčné kultuře s následnou imunochemickou či molekulární identifikací nebo detekcí genomu včetně potvrzení pomocí sekvenování produktu amplifikace (RT-PCR);

c)

podezření na nákazu VHS nebo IHN může být vyloučeno, pokud testy buněčné kultivace nebo RT-qPCR neodhalí žádné další důkazy o přítomnosti VHSV nebo IHNV.

KAPITOLA 2

Eradikace, status území prostého nákazy a diagnostické metody pro infekci virem nakažlivé chudokrevnosti lososů s delecí ve vysoce polymorfní oblasti (ISAV s delecí v HPR)

Oddíl 1

Obecné požadavky na veterinární kontroly a odběr vzorků

Veterinární kontroly a odběr vzorků pro účely dozoru podle čl. 3 odst. 2 písm. b) bodu ii) musí splňovat tyto požadavky:

a)

pokud je třeba veterinární kontroly a odběry vzorků v zařízeních provádět více než jednou ročně v souladu s oddíly 2 až 4, musí být intervaly mezi jednotlivými veterinárními kontrolami nebo odběry vzorků co nejdelší;

b)

pokud je vyžadován cílený dozor u volně žijících populací z důvodu malého počtu zařízení akvakultury spadajících do eradikačního programu, je třeba počet a zeměpisné rozložení míst odběru vzorků určit tak, aby bylo dosaženo přiměřeného pokrytí členského státu, oblasti či jednotky;

c)

místa odběru vzorků se vybírají tak, aby byly zastoupeny různé ekosystémy, kde se nacházejí volně žijící populace vnímavých druhů;

d)

všechny produkční jednotky, např. rybníky, nádrže a síťové klece, musí být kontrolovány, jestli se zde nenacházejí mrtvé, slabé či abnormálně se chovající ryby. Zvláštní pozornost je třeba věnovat oblasti okraje klecí nebo odtoku vody, kde se zpravidla shromažďují slabé ryby, protože zde voda proudí;

e)

ryby druhů uvedených na seznamu určené k odběru vzorků jsou vybrány následujícím postupem:

i)

je-li přítomen losos obecný, vyberou se k odběru vzorků pouze ryby náležející k uvedenému druhu, s výjimkou případů, kdy jsou přítomny jiné vnímavé druhy, které vykazují typické příznaky infekce ISAV s delecí v HPR. Není-li v zařízení přítomen losos obecný, musí být ve vzorku zastoupeny všechny ostatní vnímavé druhy, jež jsou přítomny;

ii)

pokud jsou přítomny umírající nebo čerstvě uhynulé (nerozkládající se) ryby, musí být takové ryby vybrány, především ryby vykazující příznaky anémie, krvácení či jiné příznaky naznačující poruchy oběhové soustavy; pokud je pro produkci ryb využíván více než jeden vodní zdroj, zařadí se do vzorku ryby tak, aby byly zastoupeny všechny vodní zdroje;

iii)

ryby se vyberou tak, aby ve vzorku byly poměrně zastoupeny všechny produkční jednotky zařízení, jako jsou síťové klece, nádrže a rybníky, i všechny ročníky.

Oddíl 2

Udělení statusu území prostého infekce ISAV s delecí v HPR v členských státech, oblastech a jednotkách s neznámým nákazovým statusem

Status území prostého infekce ISAV s delecí v HPR lze členskému státu, oblasti nebo jednotce s neznámým nákazovým statusem, pokud jde o ISAV s delecí v HPR, udělit pouze tehdy, pokud byla všechna zařízení a případně vybraná místa odběru vzorků z volně žijících populací vybraných v souladu s oddílem 1 písm. b) podrobena následujícímu schématu:

a)

zařízení nebo místa odběru vzorků byla podrobena veterinárním kontrolám a musely z nich být odebírány vzorky po dobu alespoň 2 po sobě jdoucích let, jak stanoví tabulka 2.A;

b)

během tohoto dvouletého období musí vyšetření všech vzorků pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 dospět k negativním výsledkům, pokud jde o infekci ISAV s delecí v HPR, a jakékoli podezření na infekci musí být vyloučeno v souladu s diagnostickými metodami stanovenými v bodě 3 oddílu 5;

c)

pokud byl při dozoru podle písmene a) zjištěn výskyt infekce ISAV s delecí v HPR před opětovným zahájením schématu, musí příslušná zařízení v daném členském státě, oblasti nebo jednotce:

i)

být podrobena minimálním opatřením k tlumení nákaz stanoveným v článcích 58 až 65;

ii)

být znovu osazena rybami ze zařízení v členském státě, oblasti či jednotce prostých infekce ISAV s delecí v HPR nebo ze zařízení v členském státě, oblasti či jednotce spadajících do eradikačního programu pro uvedenou nákazu.

Tabulka 2.A

Schéma pro členské státy, oblasti a jednotky pro dvouleté období tlumení nákazy, které předchází dosažení statusu území prostého infekce ISAV s delecí v HPR

Rok dozoru

Počet veterinárních kontrol za rok v každém zařízení

Počet laboratorních vyšetření za rok (8)

Počet ryb ve vzorku

Rok 1

6

2

75

Rok 2

6

2

75

Maximální počet ryb na směsný vzorek: 5.

Oddíl 3

Udělení statusu území prostého infekce ISAV s delecí v HPR v členských státech, oblastech a jednotkách se zjištěnou infekcí ISAV s delecí v HPR

1.

Status území prostého infekce ISAV s delecí v HPR lze udělit členskému státu, oblasti nebo jednotce, u nichž byla zjištěna infekce ISAV s delecí v HPR, pouze tehdy, pokud byla všechna zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky podrobena eradikačnímu programu, který splňuje následující požadavky:

a)

byla uplatňována minimální opatření k tlumení nákaz stanovená v článcích 55 až 65 a uzavřené pásmo vhodné velikosti podle čl. 58 odst. 1 písm. c), které je příp. rozděleno na ochranné pásmo a pásmo dozoru, muselo být zřízeno v blízkosti zařízení infikovaného (infikovaných) nákazou ISAV s delecí v HPR s ohledem na požadavky stanovené v bodě 2;

b)

všechna zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci ochranného pásma, nebo nebylo-li zřízeno, v rámci uzavřeného pásma neinfikovaná nákazou ISAV s delecí v HPR musí být podrobena šetření sestávajícímu aspoň z těchto prvků:

i)

odběr vzorků minimálně 10 umírajících ryb k vyšetření, jsou-li pozorovány příznaky nebo postmortální léze odpovídající infekci ISAV s delecí v HPR, nebo minimálně 30 ryb, nejsou-li pozorovány příznaky ani postmortální léze;

ii)

v zařízeních, kde vyšetření uvedená v bodě i) přinesla negativní výsledky, musí veterinární kontroly pokračovat jednou měsíčně, a to až do odvolání ochranného pásma v souladu s písmenem c);

c)

příslušná zařízení musí být v souladu s článkem 62 vyprázdněna, vyčištěna a vydezinfikována v souladu s článkem 63 a ponechána bez obsádky v souladu s článkem 64.

Délka trvání ponechání bez obsádky podle čl. 64 odst. 2 písm. b) činí alespoň 3 měsíce. Všechna infikovaná zařízení ve stejném ochranném pásmu, nebo nebylo-li ochranné pásmo zřízeno, v uzavřeném pásmu jsou vyprázdněna a musí být uplatněno alespoň šestitýdenní synchronizované ponechání bez obsádky.

Po ponechání infikovaných zařízení bez obsádky musí být uzavřené pásmo nebo ochranné pásmo, pokud bylo zřízeno, převedeno na pásmo dozoru, a to až do dokončení schématu podle oddílu 2;

d)

obnovení populace se může uskutečnit pouze tehdy, pokud byla všechna infikovaná zařízení vyprázdněna, vyčištěna, vydezinfikována a ponechána bez obsádky v souladu s písmenem c);

e)

všechna zařízení jiná než zařízení uvedená v písmeni f), která chovají druhy uvedené na seznamu v členském státě, oblasti nebo jednotce spadajících do eradikačního programu, a pokud je vyžadován dozor nad volně žijícími populacemi, všechna zvolená místa k odběru vzorků v souladu s oddílem 1 písm. b) musí být následně podrobena schématu podle oddílu 2;

f)

samostatné zařízení, které chová druhy uvedené na seznamu a které má nákazový status nezávislý na nákazovém statusu okolních vod, nemusí splnit v návaznosti na ohnisko nákazy schéma stanovené v oddíle 2, pokud zařízení splňuje požadavky stanovené v čl. 80 odst. 3 a je znovu osazeno rybami pocházejícími z členských států, oblastí nebo jednotek se statusem území prostého infekce ISAV s delecí v HPR.

2.

Uzavřené pásmo je třeba určit na základě posouzení jednotlivých případů a:

a)

musí být zohledněny faktory, které ovlivňují rizika v oblasti šíření infekce ISAV s delecí v HPR na chované a volně žijící ryby, např.:

i)

počet, míra a rozmístění případů úhynu ryb v zařízení infikovaném ISAV s delecí v HPR nebo v jiných zařízeních akvakultury;

ii)

vzdálenost od sousedících zařízení a jejich hustota;

iii)

blízkost jatek;

iv)

zařízení v kontaktu;

v)

druhy přítomné v zařízeních;

vi)

chovné postupy používané v infikovaných zařízeních a zařízeních sousedících s infikovaným zařízením;

vii)

hydrodynamické podmínky a

viii)

další zjištěné faktory epizootologického významu;

b)

zeměpisné vymezení v pobřežních oblastech musí splňovat tyto minimální požadavky:

i)

ochranné pásmo musí sestávat z oblasti kruhového půdorysu o poloměru přinejmenším jednoho posunu přílivu nebo přinejmenším 5 km podle toho, který je větší, jejímž středem je zařízení infikované ISAV s delecí v HPR, nebo odpovídající oblasti určené v souladu s příslušnými hydrodynamickými nebo epizootologickými údaji a

ii)

pásmo dozoru musí sestávat z oblasti obklopující ochranné pásmo překrývající oblasti posunu přílivu, nebo z oblasti, která obklopuje ochranné pásmo a zahrnuje oblast kruhového půdorysu o poloměru 10 km od středu ochranného pásma, nebo odpovídající oblasti určené v souladu s příslušnými hydrodynamickými nebo epizootologickými údaji

nebo

iii)

pokud nebylo zřízeno samostatné ochranné pásmo a pásmo dozoru, musí uzavřené pásmo sestávat z oblasti zahrnující ochranné pásmo i pásmo dozoru;

c)

zeměpisné vymezení ve vnitrozemských oblastech musí zahrnovat celé povodí, ve kterém se zařízení infikované ISAV s delecí v HPR nachází. Příslušný orgán může omezit rozsah uzavřeného pásma na části povodí, pokud toto omezení neohrozí opatření k tlumení infekce ISAV s delecí v HPR.

Oddíl 4

Udržení statusu území prostého infekce ISAV s delecí v HPR

1.

Pokud je vyžadován cílený dozor za účelem udržení statusu členského státu, oblasti nebo jednotky prostých infekce ISAV s delecí v HPR v souladu s článkem 81, musí být všechna zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky podrobeny veterinárním kontrolám a musí být odebírány vzorky ryb v souladu s tabulkou 2.B s ohledem na míru rizika v zařízení, pokud jde o přenos infekce ISAV s delecí v HPR.

2.

Při určování frekvence veterinárních kontrol požadovaných pro účely udržení statusu jednotek prostých infekce ISAV s delecí v HPR, kde je nákazový status závislý na nákazovém statusu populace vodních živočichů v okolních přírodních vodách, musí být riziko přenosu infekce ISAV s delecí v HPR považováno za vysoké.

3.

Status území prostého nákazy může být zachován pouze tehdy, pokud byly u všech vzorků testovaných pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 zjištěny negativní výsledky, pokud jde o infekci ISAV s delecí v HPR, a pokud bylo jakékoliv podezření na infekci ISAV s delecí v HPR vyloučeno diagnostickými metodami stanovenými v bodě 3 oddílu 5.

Tabulka 2.B

Schéma pro členské státy, oblasti a jednotky pro udržení statusu území prostého infekce ISAV s delecí v HPR  (9)

Míra rizika (10)

Počet veterinárních kontrol za rok

Počet laboratorních vyšetření za rok (11), (12)

Počet ryb ve vzorku

vysoká

2

2

30

střední

1

1

30

nízká

1 za 2 roky

1 za 2 roky

30

Maximální počet ryb na směsný vzorek: 5

Oddíl 5

Diagnostické metody a metody odběru vzorků

1.

Mezi orgány či tkáněmi, které mají být odebrány jako vzorky a podrobeny vyšetření, musí být:

a)

histologie: předledvina, játra, srdce, slinivka břišní, střevo, slezina a žábry;

b)

imunohistochemická analýza: prvoledvina a srdce včetně chlopní a tepenného násadce (bulbus arteriosus);

c)

analýza RT-qPCR: prvoledvina a srdce;

d)

virová kultura: prvoledvina, srdce, játra a slezina.

Smísit se smějí části orgánů maximálně z pěti ryb.

2.

Diagnostická metoda, která má být použita pro účely udělení nebo udržení statusu území prostého infekce ISAV s delecí v HPR v souladu s oddíly 2 až 4, musí být RT-qPCR, po níž následuje běžná RT-PCR a sekvenování genu HE pozitivních vzorků v souladu s podrobnými metodami a postupy, které musí být schváleny RL EU pro nákazy ryb.

V případě pozitivního výsledku RT-qPCR musí být před provedením počátečních opatření k tlumení nákaz stanovených v článcích 55 až 65 vyšetřeny další vzorky.

Tyto vzorky musí být vyšetřeny níže uvedeným způsobem v souladu s podrobnými metodami a postupy schválenými RL EU pro nákazy ryb:

a)

screening vzorků pomocí RT-qPCR a následná běžná RT-PCR a sekvenování genu HE za účelem ověření delece v HPR a

b)

detekce protilátky proti ISAV v preparátech z tkání prostřednictvím konkrétních protilátek proti ISAV nebo

c)

izolace v buněčné kultuře a následná identifikace ISAV s delecí v HPR.

3.

Pokud je zapotřebí potvrdit nebo vyloučit podezření na infekci ISAV s delecí v HPR v souladu s článkem 55, musí následující veterinární kontrola, odběr vzorků a postup testování splnit tyto požadavky:

a)

podezřelé zařízení musí být podrobeno alespoň jedné veterinární kontrole a jednomu odběru vzorků 10 umírajících ryb, jsou-li pozorovány příznaky nebo postmortální léze odpovídající infekci ISAV s delecí v HPR, nebo minimálně 30 ryb, nejsou-li pozorovány příznaky ani postmortální léze. Vzorky jsou vyšetřeny pomocí jedné nebo více diagnostických metod stanovených v bodě 2 v souladu s podrobnými diagnostickými metodami a postupy schválenými RL EU pro nákazy ryb;

b)

v případě pozitivního výsledku RT-qPCR na ISAV s delecí v HPR jsou před provedením počátečních opatření k tlumení nákaz stanovených v článku 58 vyšetřeny další vzorky. Podezřelý případ infekce ISAV s delecí v HPR je potvrzen v souladu s následujícími kritérii pomocí podrobných metod a postupů schválených RL EU pro nákazy ryb:

i)

zjišťování ISAV pomocí RT-qPCR, následované sekvenováním genu HE za účelem ověření delece v HPR a zjištění ISAV v preparátech z tkání pomocí specifických protilátek proti ISAV;

ii)

zjišťování ISAV pomocí RT-qPCR, včetně sekvenování genu HE za účelem ověření delece v HPR a izolace a identifikace ISAV alespoň z jednoho vzorku z jakékoliv ryby ze zařízení v buněčné kultuře;

c)

je-li pozorována přítomnost klinických, makroskopických patologických nebo histopatologických nálezů odpovídajících infekci, musí být nálezy potvrzeny zjištěním viru pomocí dvou diagnostických metod s nezávislými zásadami zjišťování, jako je RT-qPCR a imunohistochemická analýza (IHC), a to v souladu s postupy schválenými RL EU pro nákazy ryb.

Podezření na infekci ISAV s delecí v HPR lze vyloučit, pokud testy a veterinární kontroly během 12 měsíců od data vzniku podezření nezjistily žádné další důkazy o přítomnosti viru.

KAPITOLA 3

Eradikace, status území prostého nákazy a diagnostické metody pro infekci marteiliózou (Marteilia refringens)

Oddíl 1

Obecné požadavky na veterinární kontroly a odběr vzorků

Veterinární kontroly a odběr vzorků pro účely dozoru podle čl. 3 odst. 2 písm. b) bodu ii) musí splňovat tyto požadavky:

a)

veterinární kontroly a případně odběry vzorků musí být prováděny v roční době, kdy je známo, že je prevalence parazita v členském státě, oblasti nebo jednotce maximální. Nejsou-li tyto údaje dostupné, musí být odběr vzorků proveden ihned poté, co teplota vody překročí 17 °C;

b)

musí-li být v souladu s požadavky stanovenými v oddílech 2 až 4 odebráni měkkýši, použijí se tato kritéria:

i)

pokud jsou přítomny ústřice (Ostrea spp.), vyberou se k odběru vzorků pouze ústřice tohoto druhu. Pokud ústřice (Ostrea spp.) přítomny nejsou, musí být ve vzorku zastoupeny všechny ostatní přítomné vnímavé druhy;

ii)

jsou-li v produkčních jednotkách přítomni slabí, rozevření nebo čerstvě uhynulí, ale nerozkládající se měkkýši, jsou v prvé řadě vybráni oni. Nejsou-li tito měkkýši přítomni, zahrnují vybraní měkkýši nejstarší zdravé měkkýše;

iii)

pokud se vzorky odebírají v zařízeních chovajících měkkýše, kde se k produkci používá více vodních zdrojů, musí být součástí vzorků měkkýši ze všech vodních zdrojů, aby byly ve vzorku poměrně zastoupeny všechny části zařízení;

iv)

pokud se vzorky odebírají v zařízeních nebo skupinách zařízení chovajících měkkýše, musí být součástí vzorků měkkýši z dostatečného počtu míst odběru, aby byly ve vzorku poměrně zastoupeny všechny části zařízení nebo skupiny zařízení. Hlavními faktory, které je při výběru těchto míst odběru vzorků třeba vzít v úvahu, jsou předchozí místa odběru vzorků, kde byla zjištěna marteilióza (Marteilia refringens), intenzita chovu, vodní toky, přítomnost vnímavých druhů, přítomnost druhů vektorů, hloubkové poměry a řídicí postupy. Součástí vzorků musí být místa, kde se měkkýši vyskytují přirozeně, nacházející se v zařízení nebo skupině zařízení nebo v jejich blízkosti.

Oddíl 2

Udělení statusu území prostého infekce marteiliózou (Marteilia refringens) v členských státech, oblastech a jednotkách s neznámým nákazovým statusem

1.

Status území prostého infekce marteiliózou (Marteilia refringens) lze členskému státu, oblasti nebo jednotce s neznámým nákazovým statusem ohledně infekce marteiliózou (Marteilia refringens) udělit pouze tehdy, pokud byla všechna zařízení nebo skupiny zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky, a případně místa odběru vzorků z volně žijících populací, podrobena následujícímu tříletému schématu:

a)

zařízení nebo skupiny zařízení chovající druhy uvedené na seznamu byla podrobena veterinárním kontrolám a byly z nich odebírány vzorky po dobu alespoň 3 po sobě jdoucích let, jak stanoví tabulka 3.A;

b)

za toto tříleté období dospělo vyšetření všech vzorků pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 k negativním výsledkům, pokud jde o infekci marteiliózou (Marteilia refringens), a jakékoli podezření na takovou infekci bylo vyloučeno v souladu s diagnostickými metodami stanovenými v bodě 3 oddílu 5;

c)

má-li být do vzorku zařazena ústřice jedlá (Ostrea edulis) z členského státu, oblasti či jednotky prostých nákazy, musela být do zařízení nebo skupiny zařízení umístěna nejpozději na jaře, jež těsně předcházelo období provádění schématu.

2.

Pokud je v průběhu tříletého schématu stanoveného v bodě 1 zjištěna infekce marteiliózou (Marteilia refringens), před zahájením nového tříletého schématu musí příslušná zařízení v daném členském státě, oblasti nebo jednotce:

a)

být podrobena minimálním opatřením k tlumení nákaz stanoveným v článcích 58 až 65;

b)

být znovu osazena měkkýši ze zařízení v členském státě, oblasti či jednotce prostých infekce marteiliózou (Marteilia refringens) nebo ze zařízení v členském státě, oblasti či jednotce spadajících do eradikačního programu pro uvedenou nákazu.

Tabulka 3.A

Schéma pro členské státy, oblasti nebo jednotky pro tříleté období tlumení nákazy, které předchází dosažení statusu území prostého infekce marteiliózou (Marteilia refringens)

Rok dozoru

Počet veterinárních kontrol za rok v každém zařízení/každé skupině zařízení

Počet laboratorních vyšetření za rok

Počet měkkýšů ve vzorku

Rok 1

1

1

150

Rok 2

1

1

150

Rok 3

1

1

150

Oddíl 3

Udělení statusu území prostého infekce marteiliózou (Marteilia refringens) v členských státech, oblastech a jednotkách se zjištěnou infekcí marteiliózou (Marteilia refringens)

1.

Status území prostého infekce marteiliózou (Marteilia refringens) lze udělit členskému státu, oblasti nebo jednotce, u nichž byla zjištěna infekce marteiliózou (Marteilia refringens) pouze tehdy, pokud příslušný orgán usoudí, že eradikace nákazy je proveditelná, pokud byla všechna zařízení nebo skupiny zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky podrobena eradikačnímu programu, který splňuje následující požadavky:

a)

byla účinně uplatňována minimální opatření k tlumení nákaz stanovená v článcích 55 až 65 a uzavřené pásmo vhodné velikosti podle čl. 58 odst. 1 písm. c), které je případně rozděleno na ochranné pásmo a pásmo dozoru, muselo být zřízeno v blízkosti zařízení nebo skupiny zařízení infikovaných marteiliózou (Marteilia refringens) s ohledem na požadavky stanovené v bodě 2;

b)

všechna zařízení a skupiny zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci ochranného pásma, nebo nebylo-li zřízeno, v rámci uzavřeného pásma, která nejsou infikována marteiliózou (Marteilia refringens), musí být podrobena vyšetření, jež sestává alespoň z odběru vzorků pro testování 150 měkkýšů po začátku období přenosu marteiliózy (Marteilia refringens). Není-li období přenosu známo, musí odběr vzorků začít poté, co teplota vody překročí 17 °C;

c)

příslušná zařízení a skupiny zařízení musí být v souladu s článkem 62 vyprázdněna a pokud možno vyčištěna a vydezinfikována v souladu s článkem 63.

V souladu s článkem 64 musí být zařízení ponechána bez obsádky a doba ponechání bez obsádky musí být alespoň:

i)

2 měsíce v případě zařízení a skupin zařízení, které lze úplně vypustit a kompletně vyčistit a vydezinfikovat, např. líhně a odchovy;

ii)

2 měsíce v případě zařízení a skupin zařízení, která nelze vypustit a kompletně vyčistit a vydezinfikovat, pokud byli infikovaní měkkýši druhů uvedených na seznamu a měkkýši druhů uvedených na seznamu s epizootologickou souvislostí s infikovaným zařízením nebo skupinou zařízení sebráni nebo odstraněni před roční dobou, kdy je známo, že prevalence nákazy marteiliózou (Marteilia refringens) je maximální, nebo pokud tato doba známa není, před obdobím, kdy teplota vody překročí 17 °C;

iii)

14 měsíců v případě zařízení a skupin zařízení, která nelze vypustit a kompletně vyčistit a vydezinfikovat, pokud nakažení měkkýši druhů uvedených na seznamu a měkkýši druhů uvedených na seznamu s epizootologickou souvislostí s infikovaným zařízením nebo skupinou zařízení chovajících měkkýše nebyli vyloveni či odstraněni před roční dobou, kdy je známo, že prevalence marteiliózy (Marteilia refringens) je maximální, nebo nejsou-li tyto údaje známy, za předpokladu, že měkkýši vnímavých druhů nebyli sebráni či odstraněni před obdobím, kdy teplota vody překročí 17 °C.

Po vyprázdnění všech infikovaných zařízení a infikovaných skupin zařízení musí být provedeno synchronizované ponechání bez obsádky po dobu alespoň 4 týdnů;

d)

obnovení populace se může uskutečnit pouze tehdy, pokud byla všechna infikovaná zařízení nebo infikované skupiny zařízení vyprázdněny, vyčištěny, vydezinfikovány a ponechány bez obsádky v souladu s písmenem c);

e)

všechna zařízení a skupiny zařízení jiné než zařízení uvedená v písmeni f), která chovají druhy uvedené na seznamu v členském státě, oblasti nebo jednotce spadajících do eradikačního programu, musí být následně podrobeny schématu podle oddílu 2;

f)

samostatné zařízení, které chová druhy uvedené na seznamu a které má nákazový status nezávislý na nákazovém statusu okolních vod, nemusí splnit v návaznosti na ohnisko nákazy schéma stanovené v oddíle 2, pokud zařízení splňuje požadavky stanovené v čl. 80 odst. 3 a je znovu osazeno měkkýši pocházejícími z členských států, oblastí nebo jednotek se statusem území prostého infekce marteiliózou (Marteilia refringens).

2.

Uzavřené pásmo je třeba určit na základě posouzení jednotlivých případů a:

a)

musí být zohledněny faktory, které ovlivňují rizika v oblasti šíření infekce marteiliózy (Marteilia refringens) včetně jiných zařízení a volně žijících měkkýšů, např.:

i)

počet, stáří, míra a distribuce případů úhynu měkkýšů v zařízení nebo skupině zařízení infikovaných marteiliózou (Marteilia refringens);

ii)

vzdálenost a hustota sousedících zařízení nebo skupin zařízení a volně žijících měkkýšů;

iii)

blízkost k zařízením provádějícím zpracování, kontaktním zařízením nebo skupinám zařízení;

iv)

druhy, především vnímavé druhy a druhy vektorů, přítomné v zařízeních nebo ve skupinách zařízení;

v)

chovné postupy uplatňované v dotčených zařízeních a sousedících zařízeních a skupinách zařízení;

vi)

hydrodynamické podmínky a

vii)

další zjištěné faktory epizootologického významu;

b)

zeměpisné vymezení musí splňovat tyto minimální požadavky:

i)

ochranné pásmo musí sestávat z oblasti kruhového půdorysu o poloměru přinejmenším jednoho posunu přílivu nebo přinejmenším 5 km podle toho, který je větší, jejímž středem je zařízení infikované marteiliózou (Marteilia refringens), nebo odpovídající oblasti určené v souladu s příslušnými hydrodynamickými nebo epizootologickými údaji a

ii)

pásmo dozoru musí sestávat z oblasti obklopující ochranné pásmo překrývající oblasti posunu přílivu, nebo z oblasti, která obklopuje ochranné pásmo a zahrnuje oblast kruhového půdorysu o poloměru 10 km od středu ochranného pásma, nebo odpovídající oblasti určené v souladu s příslušnými hydrodynamickými nebo epizootologickými údaji,

nebo

iii)

pokud nebylo zřízeno samostatné ochranné pásmo a pásmo dozoru, musí uzavřené pásmo sestávat z oblasti zahrnující ochranné pásmo i pásmo dozoru.

Oddíl 4

Udržení statusu území prostého infekce marteiliózou (Marteilia refringens)

1.

Pokud je vyžadován cílený dozor pro účely udržení statusu členského státu, oblasti nebo jednotky prostých infekce marteiliózou (Marteilia refringens) v souladu s článkem 81, musí být všechna zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky podrobeny veterinárním kontrolám a musí být odebírány vzorky měkkýšů v souladu s tabulkou 3.B s ohledem na míru rizika v zařízení, pokud jde o přenos infekce marteiliózou (Marteilia refringens).

2.

Při určování frekvence veterinárních kontrol požadovaných pro účely udržení statusu jednotek prostých infekce marteiliózou (Marteilia refringens), kde je nákazový status této infekce závislý na nákazovém statusu populací vodních živočichů v okolních přírodních vodách, musí být riziko přenosu infekce marteiliózy (Marteilia refringens) považováno za vysoké.

3.

Status území prostého infekce marteiliózou (Marteilia refringens) může být udržen pouze tehdy, pokud byly u všech vzorků testovaných pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 zjištěny negativní výsledky, pokud jde o infekci marteiliózou (Marteilia refringens), a pokud bylo jakékoliv podezření na infekci marteiliózou (Marteilia refringens) vyloučeno diagnostickými metodami stanovenými v bodě 3 oddílu 5.

Tabulka 3.B

Schéma pro členské státy, oblasti nebo jednotky pro účely udržení statusu území prostého nákazy marteiliózou (Marteilia refringens)

Míra rizika (13)

Počet veterinárních kontrol v každém zařízení/každé skupině zařízení

Počet laboratorních vyšetření

Počet měkkýšů ve vzorku

vysoká

1 ročně

1 za 2 roky

150

střední

1 za 2 roky

1 za 2 roky

150

nízká

1 za 3 roky

1 za 3 roky

150

Oddíl 5

Diagnostické metody a metody odběru vzorků

1.

K diagnostickým vyšetřením stanoveným v bodech 2 a 3 musí být do laboratoře zaslán celý živočich.

2.

Diagnostické metody, které se použijí pro účely udělení či udržení statusu území prostého infekce marteiliózou (Marteilia refringens) v souladu s oddíly 2 až 4, musí dodržet podrobné diagnostické metody a postupy schválené RL EU pro nákazy měkkýšů, přičemž se musí jednat o histopatologii, otisky tkáně či PCR.

3.

Je-li zapotřebí potvrdit nebo vyloučit podezření na infekci marteiliózou (Marteilia refringens) v souladu s článkem 55, musí následující kontrola, odběr vzorků a testování splnit tyto požadavky:

a)

součástí šetření musí být alespoň jeden odběr vzorku 30 měkkýšů vnímavých druhů, vychází-li podezření ze zprávy o úhynu, a pokud tomu tak není, odběr vzorku 150 měkkýšů vnímavých druhů, a to po začátku období přenosu marteiliózy (Marteilia refringens). Není-li období přenosu známo, musí odběr vzorků začít poté, co teplota vody překročí 17 °C;

b)

vzorky musí být vyšetřeny pomocí diagnostických metod stanovených v bodě i) v souladu s podrobnými diagnostickými metodami a postupy schválenými RL EU pro nákazy měkkýšů:

i)

přítomnost marteiliózy (Marteilia refringens) musí být považována za potvrzenou v případě kombinace pozitivního výsledku histopatologického vyšetření, otisků tkáně nebo hybridizace in situ s pozitivním výsledkem metody PCR doplněné sekvenováním. Pokud není k dispozici biologický materiál pro histopagologické vyšetření, otisky tkáně nebo hybridizaci in situ, musí být přítomnost marteiliózy (Marteilia refringens) považována za potvrzenou, pokud jsou zjištěny pozitivní výsledky dvou PCR analýz zaměřených na různé fragmenty genomu parazita a následovaných sekvenováním;

ii)

podezření na infekci marteiliózou (Marteilia refringens) lze vyloučit, jestliže vyšetření uvedená v bodě i) neodhalí žádné další důkazy přítomnosti marteiliózy (Marteilia refringens).

KAPITOLA 4

Eradikace, status území prostého nákazy a diagnostické metody pro infekci bonamiózou (Bonamia exitiosa)

Oddíl 1

Obecné požadavky na veterinární kontroly a odběr vzorků

Veterinární kontroly a odběr vzorků pro účely dozoru podle čl. 3 odst. 2 písm. b) bodu ii) musí splňovat tyto požadavky:

a)

veterinární kontroly a případně odběry vzorků musí být prováděny v roční době, kdy je známo, že je prevalence parazita v členském státě, oblasti nebo jednotce maximální. Nejsou-li tyto údaje dostupné, provede se odběr vzorků dvakrát ročně, a to na jaře a na podzim;

b)

jsou-li měkkýši odebráni v souladu s požadavky stanovenými v oddílech 2 až 4, použijí se tato kritéria:

i)

pokud jsou přítomny ústřice (Ostrea spp.), vyberou se k odběru vzorků pouze ústřice tohoto druhu. Pokud ústřice (Ostrea spp.) přítomny nejsou, musí být ve vzorku zastoupeny všechny ostatní přítomné vnímavé druhy;

ii)

jsou-li přítomni slabí, rozevření nebo čerstvě uhynulí, ale nerozkládající se měkkýši, musí být přednostně vybráni oni. Nejsou-li tito měkkýši přítomni, zahrnují vybraní měkkýši nejstarší zdravé měkkýše;

iii)

pokud se vzorky odebírají v zařízeních nebo skupinách zařízení, kde se k produkci měkkýšů používá více vodních zdrojů, musí být součástí vzorků měkkýši ze všech vodních zdrojů, aby byly ve vzorku poměrně zastoupeny všechny části zařízení;

iv)

pokud se vzorky odebírají v zařízeních nebo skupinách zařízení chovajících měkkýše, musí být součástí vzorků měkkýši z dostatečného počtu míst odběru, aby byly ve vzorku poměrně zastoupeny všechny části zařízení nebo skupiny zařízení. Hlavními faktory, které je při výběru míst odběru vzorků třeba vzít v úvahu, jsou předchozí místa, kde byla zjištěna bonamióza (Bonamia exitiosa), intenzita chovu, vodní toky, přítomnost vnímavých druhů, přítomnost druhů vektorů (např. Crassostrea gigas), hloubkové poměry a řídicí postupy. Do vzorků jsou zahrnuta místa, kde se měkkýši vyskytují přirozeně, nacházející se v zařízení nebo skupině zařízení nebo v jejich blízkosti.

Oddíl 2

Udělení statusu území prostého infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa) v členských státech, oblastech a jednotkách s neznámým nákazovým statusem

1.

Status území prostého infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa) lze členskému státu, oblasti nebo jednotce s neznámým nákazovým statusem ohledně infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa) udělit pouze tehdy, pokud byla všechna zařízení nebo skupiny zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky, a případně také místa odběru z volně žijících populací, podrobena následujícímu tříletému schématu:

a)

zařízení a skupiny zařízení chovající druhy uvedené na seznamu byly podrobeny veterinárním kontrolám a byly z nich odebírány vzorky po dobu alespoň 3 po sobě jdoucích let, jak stanoví tabulka 4.A;

b)

během tohoto tříletého období dospělo vyšetření všech vzorků pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 k negativním výsledkům, pokud jde o infekci bonamiózou (Bonamia exitiosa), a jakékoli podezření na takovou infekci bylo vyloučeno v souladu s diagnostickými metodami stanovenými v bodě 3 oddílu 5;

c)

má-li být do vzorku zařazena ústřice jedlá (Ostrea edulis) z členského státu, oblasti či jednotky se statusem území prostého nákazy, musela být do zařízení nebo skupiny zařízení umístěna nejpozději jeden rok před prováděním schématu.

2.

Pokud je v průběhu provádění tříletého schématu uvedeného v bodě 1 zjištěna infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa), před zahájením nového tříletého schématu musí příslušná zařízení v daném členském státě, oblasti nebo jednotce:

a)

být podrobena minimálním opatřením k tlumení nákaz stanoveným v článcích 58 až 65;

b)

být znovu osazena měkkýši ze zařízení v členském státě, oblasti či jednotce prostých infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa) nebo ze zařízení v členském státě, oblasti či jednotce spadajících do eradikačního programu pro uvedenou nákazu.

Tabulka 4.A

Schéma pro členské státy, oblasti nebo jednotky pro tříleté období tlumení nákazy, které předchází dosažení statusu území prostého infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa)

Rok dozoru

Počet veterinárních kontrol za rok v každém zařízení nebo každé skupině zařízení

Počet laboratorních vyšetření za rok

Počet měkkýšů ve vzorku

Rok 1

2

2

150

Rok 2

2

2

150

Rok 3

2

2

150

Oddíl 3

Udělení statusu území prostého infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa) v členských státech, oblastech a jednotkách se zjištěnou infekcí bonamiózou (Bonamia exitiosa)

1.

Status území prostého infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa) lze udělit členskému státu, oblasti nebo jednotce, u nichž byla zjištěna infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa) pouze tehdy, pokud příslušný orgán usoudí, že eradikace nákazy je proveditelná, pokud byla všechna zařízení nebo skupiny zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky podrobena eradikačnímu programu, který splňuje následující požadavky:

a)

musela být účinně uplatňována minimální opatření k tlumení nákaz stanovená v článcích 55 až 65 a uzavřené pásmo vhodné velikosti v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c), případně rozdělené na ochranné pásmo a pásmo dozoru, muselo být zřízeno v blízkosti zařízení nebo skupiny zařízení prohlášených za infikované bonamiózou (Bonamia exitiosa) s ohledem na požadavky stanovené v bodě 2;

b)

všechna zařízení a skupiny zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci ochranného pásma, nebo nebylo-li zřízeno, v rámci uzavřeného pásma, které nejsou infikovány bonamiózou (Bonamia exitiosa), musí být podrobeny vyšetření, jež bude sestávat alespoň z odběru vzorků pro testování 150 měkkýšů vnímavých druhů po začátku období přenosu bonamiózy (Bonamia exitiosa). Pokud není doba přenosu známa, musí být odběr vzorků proveden na ústřicích, které se v ochranném pásmu nachází alespoň jeden rok;

c)

příslušná zařízení a skupiny zařízení musí být v souladu s článkem 62 vyprázdněny a pokud možno vyčištěny a vydezinfikovány v souladu s článkem 63.

V souladu s článkem 64 musí být zařízení ponechána bez obsádky a doba ponechání bez obsádky musí být alespoň 6 měsíců.

Po vyprázdnění všech infikovaných zařízení nebo infikovaných skupin zařízení musí být provedeno synchronizované ponechání bez obsádky po dobu alespoň 4 týdnů;

d)

obnovení populace se může uskutečnit pouze tehdy, pokud byla všechna infikovaná zařízení nebo infikované skupiny zařízení vyprázdněny, vyčištěny, vydezinfikovány a ponechány bez obsádky v souladu s písmenem c);

e)

všechna zařízení a skupiny zařízení jiné než zařízení uvedená v písmeni f), která chovají druhy uvedené na seznamu v členském státě, oblasti nebo jednotce spadajících do eradikačního programu, musí být následně podrobeny schématu podle oddílu 2;

f)

samostatné zařízení, které chová druhy uvedené na seznamu a které má nákazový status nezávislý na nákazovém statusu okolních vod, nemusí splnit v návaznosti na ohnisko nákazy schéma stanovené v oddíle 2, pokud zařízení splňuje požadavky stanovené v čl. 80 odst. 3 a je znovu osazeno měkkýši pocházejícími z členských států, oblastí nebo jednotek se statusem území prostého infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa).

2.

Uzavřené pásmo je třeba určit na základě posouzení jednotlivých případů a:

a)

musí být zohledněny faktory, které ovlivňují rizika v oblasti šíření infekce bonamiózy (Bonamia exitiosa), včetně jiných zařízení a volně žijících měkkýšů, např.:

i)

počet, stáří, míra a distribuce případů úhynu měkkýšů v zařízení nebo skupině zařízení infikovaných bonamiózou (Bonamia exitiosa);

ii)

vzdálenost a hustota sousedících zařízení nebo skupin zařízení a volně žijících měkkýšů;

iii)

blízkost k zařízením provádějícím zpracování, kontaktním zařízením nebo skupinám zařízení;

iv)

druhy, především vnímavé druhy a druhy vektorů, přítomné v zařízeních nebo ve skupinách zařízení;

v)

chovné postupy uplatňované v dotčených zařízeních a sousedících zařízeních a skupinách zařízení;

vi)

hydrodynamické podmínky a

vii)

další zjištěné faktory epizootologického významu;

b)

zeměpisné vymezení musí splňovat tyto minimální požadavky:

i)

ochranné pásmo musí sestávat z oblasti kruhového půdorysu o poloměru přinejmenším jednoho posunu přílivu nebo přinejmenším 5 km podle toho, který je větší, jejímž středem je zařízení infikované bonamiózou (Bonamia exitiosa), nebo odpovídající oblasti určené v souladu s příslušnými hydrodynamickými nebo epizootologickými údaji a

ii)

pásmo dozoru musí sestávat z oblasti obklopující ochranné pásmo překrývající oblasti posunu přílivu, nebo z oblasti, která obklopuje ochranné pásmo a zahrnuje oblast kruhového půdorysu o poloměru 10 km od středu ochranného pásma, nebo odpovídající oblasti určené v souladu s příslušnými hydrodynamickými nebo epizootologickými údaji,

nebo

iii)

pokud nebylo zřízeno samostatné ochranné pásmo a pásmo dozoru, musí uzavřené pásmo sestávat z oblasti zahrnující ochranné pásmo i pásmo dozoru.

Oddíl 4

Udržení statusu území prostého infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa)

1.

Pokud je vyžadován cílený dozor za účelem udržení statusu členského státu, oblasti nebo jednotky prostých infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa) v souladu s článkem 81, musí být všechna zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky podrobena veterinárním kontrolám a musí být odebírány vzorky měkkýšů v souladu s tabulkou 4.B s ohledem na míru rizika v zařízení, pokud jde o přenos infekce bonamiózy (Bonamia exitiosa).

2.

Při určování frekvence veterinárních kontrol požadovaných pro účely udržení statusu jednotek prostých infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa), kde je nákazový status této infekce závislý na nákazovém statusu populací vodních živočichů v okolních přírodních vodách, musí být riziko přenosu infekce bonamiózy (Bonamia exitiosa) považováno za vysoké.

3.

Status území prostého infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa) může být zachován pouze tehdy, pokud byly u všech vzorků testovaných pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 zjištěny negativní výsledky, pokud jde o infekci bonamiózou (Bonamia exitiosa), a pokud bylo jakékoliv podezření na infekci bonamiózou (Bonamia exitiosa) vyloučeno diagnostickými metodami stanovenými v bodě 3 oddílu 5.

Tabulka 4.B

Schéma pro členské státy, oblasti nebo jednotky pro udržení statusu území prostého infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa)

Míra rizika (14)

Počet veterinárních kontrol v každém zařízení/každé skupině zařízení

Počet laboratorních vyšetření

Počet měkkýšů ve vzorku

vysoká

1 ročně

1 za 2 roky

150

střední

1 za 2 roky

1 za 2 roky

150

nízká

1 za 3 roky

1 za 3 roky

150

Oddíl 5

Diagnostické metody a metody odběru vzorků

1.

K diagnostickým vyšetřením stanoveným v bodech 2 a 3 musí být do laboratoře zaslán celý živočich.

2.

Diagnostické metody, které se použijí pro účely udělení či udržení statusu území prostého infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa) v souladu s oddíly 2 až 4, musí dodržet podrobné diagnostické metody a postupy schválené RL EU pro nákazy měkkýšů, přičemž se musí jednat o histopatologii, otisky tkáně či PCR.

3.

Je-li zapotřebí potvrdit nebo vyloučit podezření na infekci bonamiózou (Bonamia exitiosa) v souladu s článkem 58, musí následující kontrola, odběr vzorků a postup testování splnit tyto požadavky:

a)

součástí šetření musí být alespoň jeden odběr vzorku 30 měkkýšů vnímavých druhů, vychází-li podezření ze zprávy o úhynu, a pokud tomu tak není, odběr vzorku 150 měkkýšů vnímavých druhů, a to po začátku období přenosu bonamiózy (Bonamia exitiosa). Není-li období přenosu známé, provede se odběr vzorků dvakrát ročně, a to na jaře a na podzim;

b)

vzorky musí být vyšetřeny pomocí diagnostických metod stanovených v bodě i) v souladu s podrobnými diagnostickými metodami a postupy, které byly pro nákazy měkkýšů schváleny RL EU:

i)

přítomnost bonamiózy (Bonamia exitiosa) musí být považována za potvrzenou v případě kombinace pozitivního výsledku histopatologického vyšetření, otisku tkáně nebo hybridizace in situ s pozitivním výsledkem metody PCR následované sekvenováním. Pokud není k dispozici biologický materiál pro histopagologické vyšetření, otisky tkáně nebo hybridizaci in situ, musí být přítomnost bonamiózy (Bonamia exitiosa) považována za potvrzenou, pokud jsou zjištěny pozitivní výsledky dvou PCR analýz zaměřených na různé fragmenty genomu parazita a následovaných sekvenováním;

ii)

podezření na přítomnost infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa) musí být vyloučeno, jestliže uvedená vyšetření neodhalí žádné další důkazy přítomnosti bonamiózy (Bonamia exitiosa).

KAPITOLA 5

Eradikace, status území prostého nákazy a diagnostické metody pro infekci bonamiózou (Bonamia ostreae)

Oddíl 1

Obecné požadavky na veterinární kontroly a odběr vzorků

Veterinární kontroly a odběr vzorků pro účely dozoru podle čl. 3 odst. 2 písm. b) bodu ii) musí splňovat tyto požadavky:

a)

veterinární kontroly a případně odběry vzorků musí být prováděny v roční době, kdy je známo, že je prevalence parazita v členském státě, oblasti nebo jednotce maximální. Nejsou-li tyto údaje dostupné, musí být odběr vzorků proveden v zimě nebo na začátku jara;

b)

jsou-li měkkýši odebráni v souladu s požadavky stanovenými v oddílech 2 až 4, použijí se tato kritéria:

i)

pokud jsou přítomny ústřice jedlé (Ostrea edulis), musí být k odběru vzorků vybrány pouze ústřice tohoto druhu. Pokud ústřice jedlé (Ostrea edulis) přítomny nejsou, musí být ve vzorku zastoupeny všechny ostatní přítomné vnímavé druhy;

ii)

jsou-li přítomni slabí, rozevření nebo čerstvě uhynulí, ale nerozkládající se měkkýši, musí být přednostně vybráni oni. Nejsou-li tito měkkýši přítomni, zahrnují vybraní měkkýši nejstarší zdravé měkkýše;

iii)

pokud se vzorky odebírají v zařízeních nebo skupinách zařízení, kde se k produkci měkkýšů používá více vodních zdrojů, musí být součástí vzorků měkkýši ze všech vodních zdrojů, aby byly ve vzorku poměrně zastoupeny všechny části zařízení;

iv)

pokud se vzorky odebírají v zařízeních nebo skupinách zařízení chovajících měkkýše, musí být součástí vzorků měkkýši z dostatečného počtu míst odběru, aby byly ve vzorku poměrně zastoupeny všechny části zařízení nebo skupiny zařízení. Hlavními faktory, které je při výběru míst odběru vzorků třeba vzít v úvahu, jsou předchozí místa, kde byla zjištěna bonamióza (Bonamia ostreae), intenzita chovu, vodní toky, přítomnost vnímavých druhů, přítomnost druhů vektorů, hloubkové poměry a řídicí postupy. Do vzorků jsou zahrnuta místa, kde se měkkýši vyskytují přirozeně, nacházející se v zařízení nebo skupině zařízení nebo v jejich blízkosti.

Oddíl 2

Udělení statusu území prostého infekce bonamiózou (Bonamia ostreae) v členských státech, oblastech a jednotkách s neznámým nákazovým statusem

1.

Status území prostého infekce bonamiózou (Bonamia ostreae) lze členskému státu, oblasti nebo jednotce s neznámým nákazovým statusem ohledně infekce bonamiózy (Bonamia ostreae) udělit pouze tehdy, pokud byla všechna zařízení nebo skupiny zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky, a případně také místa odběru vzorků z volně žijících populací, podrobena následujícímu tříletému schématu:

a)

zařízení a skupiny zařízení chovající druhy uvedené na seznamu byla podrobena veterinárním kontrolám a byly z nich odebírány vzorky po dobu alespoň 3 po sobě jdoucích let, jak stanoví tabulka 5.A;

b)

za toto tříleté období dospělo vyšetření všech vzorků pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 k negativním výsledkům, pokud jde o infekci bonamiózou (Bonamia ostreae), a jakékoli podezření na takovou infekci bylo vyloučeno v souladu s diagnostickými metodami stanovenými v bodě 3 oddílu 5;

c)

má-li být do vzorku zařazena ústřice jedlá (Ostrea edulis) z členského státu, oblasti či jednotky prostých nákazy, musela být do zařízení nebo skupiny zařízení umístěna nejpozději jeden rok před prováděním schématu.

2.

Pokud je v průběhu provádění tříletého schématu uvedeného v bodě 1 zjištěna infekce bonamiózou (Bonamia ostreae), před zahájením nového tříletého schématu musí příslušná zařízení v daném členském státě, oblasti nebo jednotce:

a)

být podrobena minimálním opatřením k tlumení nákaz stanoveným v článcích 58 až 65;

b)

být znovu osazena měkkýši ze zařízení v členském státě, oblasti či jednotce prostých infekce bonamiózou (Bonamia ostreae) nebo ze zařízení v členském státě, oblasti či jednotce spadajících do eradikačního programu pro uvedenou nákazu.

Oddíl 3

Udělení statusu území prostého infekce bonamiózou (Bonamia ostreae) v členských státech, oblastech a jednotkách se zjištěnou infekcí bonamiózou (Bonamia ostreae)

1.

Status území prostého infekce bonamiózou (Bonamia ostreae) lze udělit členskému státu, oblasti nebo jednotce, u nichž byla zjištěna infekce bonamiózou (Bonamia ostreae), pouze tehdy, pokud příslušný orgán usoudí, že eradikace nákazy je proveditelná, pokud byla všechna zařízení nebo skupiny zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky podrobena eradikačnímu programu, který splňuje následující požadavky:

a)

musela být účinně uplatňována minimální opatření k tlumení nákaz stanovená v článcích 55 až 65 a uzavřené pásmo vhodné velikosti v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c), případně rozdělené na ochranné pásmo a pásmo dozoru, muselo být zřízeno v blízkosti zařízení nebo skupiny zařízení prohlášených za infikované bonamiózou (Bonamia ostreae) s ohledem na požadavky stanovené v bodě 2;

b)

všechna zařízení a skupiny zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci ochranného pásma, nebo nebylo-li zřízeno, v rámci uzavřeného pásma, které nejsou infikovány bonamiózou (Bonamia ostreae) musí být podrobeny vyšetření, jež bude sestávat alespoň z odběru vzorků pro testování 150 měkkýšů vnímavých druhů po začátku období přenosu bonamiózy (Bonamia ostreae). Není-li období přenosu známo, musí být odběr vzorků zahájen v zimě nebo na začátku jara;

c)

příslušná zařízení a skupiny zařízení musí být v souladu s článkem 62 vyprázdněny a pokud možno vyčištěny a vydezinfikovány v souladu s článkem 63.

V souladu s článkem 64 musí být zařízení ponechána bez obsádky a doba ponechání bez obsádky musí být alespoň 6 měsíců.

Po vyprázdnění všech infikovaných zařízení nebo infikovaných skupin zařízení musí být provedeno synchronizované ponechání bez obsádky po dobu alespoň 4 týdnů;

d)

obnovení populace se může uskutečnit pouze tehdy, pokud byla všechna infikovaná zařízení nebo infikované skupiny zařízení vyprázdněny, vyčištěny, vydezinfikovány a ponechány bez obsádky v souladu s písmenem c);

e)

všechna zařízení a skupiny zařízení jiné než zařízení uvedená v písmeni f), která chovají druhy uvedené na seznamu v členském státě, oblasti nebo jednotce spadajících do eradikačního programu, musí být následně podrobeny schématu podle oddílu 2;

f)

samostatné zařízení, které chová druhy uvedené na seznamu a které má nákazový status nezávislý na nákazovém statusu okolních vod, nemusí splnit v návaznosti na ohnisko nákazy schéma dozoru stanovené v oddíle 2, pokud zařízení splňuje požadavky stanovené v čl. 80 odst. 3 a je znovu osazeno měkkýši pocházejícími z členských států, oblastí nebo jednotek se statusem území prostého infekce bonamiózou (Bonamia ostreae).

2.

Uzavřené pásmo je třeba určit na základě posouzení jednotlivých případů a:

a)

musí být zohledněny faktory, které ovlivňují rizika v oblasti šíření infekce bonamiózou (Bonamia ostreae), včetně jiných zařízení a volně žijících měkkýšů, např.:

i)

počet, stáří, míra a distribuce případů úhynu měkkýšů v zařízení nebo skupině zařízení infikovaných bonamiózou (Bonamia ostreae);

ii)

vzdálenost a hustota sousedících zařízení nebo skupin zařízení a volně žijících měkkýšů;

iii)

blízkost k zařízením provádějícím zpracování, kontaktním zařízením nebo skupinám zařízení;

iv)

druhy, především vnímavé druhy a druhy vektorů, přítomné v zařízeních nebo ve skupinách zařízení;

v)

chovné postupy uplatňované v dotčených zařízeních a sousedících zařízeních a skupinách zařízení;

vi)

hydrodynamické podmínky a

vii)

další zjištěné faktory epizootologického významu;

b)

zeměpisné vymezení musí splňovat tyto minimální požadavky:

i)

ochranné pásmo musí sestávat z oblasti kruhového půdorysu o poloměru přinejmenším jednoho posunu přílivu nebo přinejmenším 5 km podle toho, který je větší, jejímž středem je zařízení infikované bonamiózou (Bonamia ostreae), nebo odpovídající oblasti určené v souladu s příslušnými hydrodynamickými nebo epizootologickými údaji a

ii)

pásmo dozoru musí sestávat z oblasti obklopující ochranné pásmo překrývající oblasti posunu přílivu, nebo z oblasti, která obklopuje ochranné pásmo a zahrnuje oblast kruhového půdorysu o poloměru 10 km od středu ochranného pásma, nebo odpovídající oblasti určené v souladu s příslušnými hydrodynamickými nebo epizootologickými údaji

nebo

iii)

pokud nebylo zřízeno samostatné ochranné pásmo a pásmo dozoru, musí uzavřené pásmo sestávat z oblasti zahrnující ochranné pásmo i pásmo dozoru.

Tabulka 5.A

Schéma pro členské státy, oblasti nebo jednotky pro tříleté období tlumení nákazy, které předchází dosažení statusu území prostého infekce bonamiózou (Bonamia ostreae)

Rok dozoru

Počet veterinárních kontrol za rok v každém zařízení nebo každé skupině zařízení

Počet laboratorních vyšetření za rok

Počet měkkýšů ve vzorku

Rok 1

1

1

150

Rok 2

1

1

150

Rok 3

1

1

150

Oddíl 4

Udržení statusu území prostého infekce bonamiózou (Bonamia ostreae)

1.

Pokud je vyžadován cílený dozor s cílem udržet status členského státu, oblasti nebo jednotky prostých infekce bonamiózou (Bonamia ostreae) v souladu s článkem 81, musí být všechna zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky podrobena veterinárním kontrolám a musí být odebírány vzorky od měkkýšů v souladu s tabulkou 5.B s ohledem na míru rizika v zařízení, pokud jde o přenos infekce bonamiózy (Bonamia ostreae).

2.

Při určování frekvence veterinárních kontrol požadovaných pro účely udržení statusu jednotek prostých infekce bonamiózou (Bonamia ostreae), kde je nákazový status této infekce závislý na nákazovém statusu populací vodních živočichů v okolních přírodních vodách, musí být riziko přenosu infekce bonamiózy (Bonamia ostreae) považováno za vysoké.

3.

Status území prostého infekce bonamiózou (Bonamia ostreae) může být zachován pouze tehdy, pokud byly u všech vzorků testovaných pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 zjištěny negativní výsledky, pokud jde o infekci bonamiózou (Bonamia ostreae), a pokud bylo jakékoliv podezření na infekci bonamiózou (Bonamia ostreae) vyloučeno diagnostickými metodami stanovenými v bodě 3 oddílu 5.

Tabulka 5.B

Schéma pro členské státy, oblasti nebo jednotky pro udržení statusu území prostého infekce bonamiózou (Bonamia ostreae)

Míra rizika (15)

Počet veterinárních kontrol v každém zařízení/každé skupině zařízení

Počet laboratorních vyšetření

Počet měkkýšů ve vzorku

vysoká

1 ročně

1 za 2 roky

150

střední

1 za 2 roky

1 za 2 roky

150

nízká

1 za 3 roky

1 za 3 roky

150

Oddíl 5

Diagnostické metody a metody odběru vzorků

1.

K diagnostickým vyšetřením stanoveným v bodech 2 a 3 musí být do laboratoře zaslán celý živočich.

2.

Diagnostické metody, které se použijí pro účely udělení či udržení statusu území prostého infekce bonamiózou (Bonamia ostreae) v souladu s oddíly 2 až 4, musí dodržet podrobné diagnostické metody a postupy schválené RL EU pro nákazy měkkýšů, přičemž se musí jednat o histopatologii, otisky tkáně či PCR.

3.

Je-li zapotřebí potvrdit nebo vyloučit podezření na infekci bonamiózou (Bonamia ostreae) v souladu s článkem 58, musí následující kontrola, odběr vzorků a postup testování splnit tyto požadavky:

a)

součástí šetření musí být alespoň jeden odběr vzorku 30 měkkýšů vnímavých druhů, vychází-li podezření ze zprávy o úhynu, a pokud tomu tak není, odběr vzorku 150 měkkýšů vnímavých druhů, a to po začátku období přenosu bonamiózy (Bonamia ostreae). Není-li období přenosu známo, začne odběr vzorků v zimě nebo na začátku jara;

b)

vzorky musí být vyšetřeny pomocí diagnostických metod stanovených v bodě i) v souladu s podrobnými diagnostickými metodami a postupy, které byly pro nákazy měkkýšů schváleny RL EU:

i)

přítomnost bonamiózy (Bonamia ostreae) musí být považována za potvrzenou v případě kombinace pozitivního výsledku histopatologického vyšetření, otisku tkáně nebo hybridizace in situ s pozitivním výsledkem metody PCR následované sekvenováním. Pokud není k dispozici biologický materiál pro histopagologické vyšetření, otisky tkáně nebo hybridizaci in situ, musí být přítomnost bonamiózy (Bonamia ostreae) považována za potvrzenou, pokud jsou zjištěny pozitivní výsledky dvou PCR analýz zaměřených na různé fragmenty genomu parazita a následovaných sekvenováním;

ii)

podezření na přítomnost infekce bonamiózou (Bonamia ostreae) musí být vyloučeno, jestliže uvedená vyšetření neodhalí žádné další důkazy přítomnosti bonamiózy (Bonamia ostreae).

KAPITOLA 6

Eradikace, status území prostého nákazy a diagnostické metody pro infekci virem syndromu běloskvrnitosti (White spot disease, WSSV)

Oddíl 1

Obecné požadavky na veterinární kontroly a odběr vzorků

Veterinární kontroly a odběr vzorků pro účely dozoru podle čl. 3 odst. 2 písm. b) bodu ii) musí splňovat tyto požadavky:

a)

odběr vzorků korýšů k laboratornímu vyšetření musí být proveden, kdykoliv je pravděpodobné, že teplota vody dosáhne svého nejvyššího bodu v roce. Požadavek na teplotu vody se musí také uplatnit, je-li to proveditelné, na veterinární kontroly;

b)

musí-li být chovaní korýši odebráni v souladu s požadavky stanovenými v oddílech 2 až 4, musí se uplatnit tato kritéria:

i)

jsou-li v produkčních jednotkách přítomni slabí nebo umírající korýši, musí být přednostně vybráni oni. Nejsou-li tito korýši přítomni, musí být vzorek vybrán tak, aby v něm byli poměrně zastoupeni korýši vybraných vnímavých druhů z různých velikostních kohort, tedy nedospělí i dospělí jedinci;

ii)

pokud je pro produkci korýšů využíván více než jeden vodní zdroj, musí se korýši do vzorku vybrat tak, aby byly zastoupeny všechny vodní zdroje;

c)

pokud je vyžadován cílený dozor u volně žijících populací z důvodu malého počtu zařízení spadajících do eradikačního programu, je třeba počet a zeměpisné rozložení míst odběru vzorků určit tak, aby bylo dosaženo přiměřeného pokrytí členského státu, oblasti či jednotky. Místa odběru vzorků musí být také vybírána tak, aby byly zastoupeny různé ekosystémy, kde se nacházejí populace volně žijících vnímavých druhů, a to mořské systémy, ústí a říční a jezerní systémy. V takových situacích musí být korýši určení k odběru vybráni následujícím způsobem:

i)

v oblastech s mořskými systémy a ústími musí být vybrán jeden nebo více těchto druhů: Carcinus maenas, Cancer pagurus, Eriocheir sinensis, Liocarcinus depurator, Liocarcinus puber, Crangon crangon, Homarus gammarus, Palaemon adspersus nebo druhy garnelovitých (čeledi Penaeidae), a to Penaeus japonicus, Penaeus kerathurus, Penaeus semisulcatus. Nejsou-li uvedené druhy přítomny, musí být ve vzorku zastoupeny jiné přítomné vnímavé druhy desetinohých korýšů;

ii)

v říčních a jezerních systémech musí být vybrán jeden nebo více těchto druhů: Pacifastacus leniusculus, Astacus leptodactylus, Austropotamobius pallipes nebo Orconectes limosus. Nejsou-li uvedené druhy přítomny, musí být ve vzorku zastoupeny jiné přítomné vnímavé druhy desetinohých korýšů;

iii)

jsou-li přítomni slabí nebo umírající korýši, musí být přednostně vybráni oni. Nejsou-li tito korýši přítomni, musí být vzorek vybrán tak, aby v něm byli poměrně zastoupeni korýši vybraných vnímavých druhů z různých velikostních kohort, tedy nedospělí i dospělí jedinci.

Oddíl 2

Udělení statusu území prostého infekce WSSV v členských státech, oblastech a jednotkách s neznámým nákazovým statusem

1.

Status území prostého infekce WSSV lze členskému státu, oblasti nebo jednotce s neznámým nákazovým statusem ohledně infekce WSSV udělit pouze tehdy, pokud byla všechna zařízení nebo skupiny zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky, a případně také místa odběru vzorků z volně žijících populací, podrobeny následujícímu dvouletému schématu:

a)

zařízení nebo skupiny zařízení byly podrobeny veterinárním kontrolám a musely z nich být odebírány vzorky po dobu alespoň 2 po sobě jdoucích let, jak stanoví tabulka 6.A;

b)

za toto dvouleté období dospěla vyšetření všech vzorků pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 k negativním výsledkům, pokud jde o infekci WSSV, a jakékoli podezření na infekci WSSV bylo vyloučeno v souladu s diagnostickými metodami stanovenými v bodě 3 oddílu 5.

2.

Pokud je v průběhu dvouletého schématu uvedeného v bodě 1 zjištěna infekce WSSV, musí příslušná zařízení v daném členském státě, oblasti nebo jednotce před zahájením nového dvouletého schématu:

a)

být podrobena minimálním opatřením k tlumení nákaz stanoveným v článcích 58 až 65;

b)

být znovu osazena korýši ze zařízení v členském státě, oblasti či jednotce prostých infekce WSSV nebo ze zařízení v členském státě, oblasti či jednotce spadajících do eradikačního programu pro uvedenou nákazu.

Oddíl 3

Udělení statusu území prostého infekce WSSV v členských státech, oblastech a jednotkách se zjištěnou infekcí WSSV

1.

Status území prostého infekce WSSV lze udělit členskému státu, oblasti nebo jednotce, u nichž byla zjištěna infekce WSSV, pouze tehdy, pokud byla všechna zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky podrobena eradikačnímu programu, který splňuje následující požadavky:

a)

musela být účinně uplatňována minimální opatření k tlumení nákaz stanovená v článcích 55 až 65 a uzavřené pásmo vhodné velikosti v souladu s čl. 58 odst. 1 písm. c), případně rozdělené na ochranné pásmo a pásmo dozoru, muselo být zřízeno v blízkosti zařízení prohlášených za infikovaná nákazou WSSV s ohledem na požadavky stanovené v bodě 2:

b)

všechna zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci ochranného pásma, nebo nebylo-li zřízeno, v uzavřeném pásmu neinfikovaná WSSV musí být podrobena šetření sestávajícímu aspoň z těchto prvků:

i)

odběr vzorku 10 korýšů k vyšetření, jsou-li pozorovány příznaky nebo postmortální léze odpovídající infekci WSSV, či 150 korýšů, nejsou-li pozorovány příznaky ani postmortální léze, a

ii)

veterinární kontroly; v zařízeních, kde vyšetření uvedená v bodě i) přinesla negativní výsledky, veterinární kontroly musí pokračovat jednou měsíčně v ročním období, kdy teplota vody pravděpodobně dosáhne svého nejvyššího bodu v roce, a to až do odvolání ochranného pásma v souladu s písmenem c);

c)

příslušná zařízení musí být v souladu s článkem 62 vyprázdněna, v souladu s článkem 63 vyčištěna a vydezinfikována a v souladu s článkem 64 ponechána bez obsádky. Doba ponechání bez obsádky musí činit alespoň 6 týdnů. Po vyprázdnění všech infikovaných zařízení je provedeno synchronizované ponechání bez obsádky po dobu alespoň 3 týdnů.

Po ponechání zařízení úředně prohlášených za infikovaná bez obsádky se ochranná pásma změní na pásma dozoru;

d)

obnovení populace se může uskutečnit pouze tehdy, pokud byla všechna infikovaná zařízení vyprázdněna, vyčištěna, vydezinfikována a ponechána bez obsádky v souladu s písmenem c);

e)

všechna zařízení jiná než zařízení uvedená v písmeni f), která chovají druhy uvedené na seznamu v členském státě, oblasti nebo jednotce spadajících do eradikačního programu, a pokud je vyžadován dozor nad volně žijícími populacemi, všechna místa odběru vzorků vybraná za účelem pokrytí co největšího území eradikačním programem musí být podrobena alespoň schématu uvedenému v oddílu 2;

f)

samostatné zařízení, které chová druhy uvedené na seznamu a které má nákazový status nezávislý na nákazovém statusu okolních vod, nemusí splnit v návaznosti na ohnisko nákazy schéma stanovené v oddíle 2, pokud zařízení splňuje požadavky stanovené v čl. 80 odst. 3 a je znovu osazeno korýši pocházejícími z členských států, oblastí nebo jednotek se statusem území prostého infekce WSSV.

2.

Uzavřené pásmo musí být vymezeno případ od případu s ohledem na faktory ovlivňující rizika šíření WSSV na chované a volně žijící korýše, jako je:

i)

počet, stáří, míra a distribuce případů úhynu korýšů v zařízení nebo skupině zařízení infikovaných WSSV včetně jiných zařízení a volně žijících korýšů;

ii)

vzdálenost od sousedících zařízení nebo skupin zařízení a jejich hustota včetně volně žijících korýšů;

iii)

blízkost k zařízením provádějícím zpracování, kontaktním zařízením nebo skupinám zařízení;

iv)

druhy, především vnímavé druhy a druhy vektorů, přítomné v zařízeních nebo ve skupinách zařízení;

v)

chovné postupy uplatňované v dotčených zařízeních a sousedících zařízeních a skupinách zařízení;

vi)

hydrodynamické podmínky a

vii)

další zjištěné faktory epizootologického významu.

Tabulka 6.A

Schéma pro členské státy, oblasti a jednotky pro dvouleté období tlumení nákazy, které předchází dosažení statusu území prostého infekce WSSV

Rok dozoru

Počet veterinárních kontrol za rok v každém zařízení nebo každé skupině zařízení

Počet laboratorních vyšetření za rok

Počet korýšů ve vzorku

Rok 1

1

1

150

Rok 2

1

1

150

Oddíl 4

Udržení statusu území prostého infekce WSSV

1.

Pokud je vyžadován cílený dozor s cílem udržet status členského státu, oblasti nebo jednotky prostých infekce WSSV v souladu s článkem 81, musí být všechna zařízení chovající druhy uvedené na seznamu v rámci daného členského státu, oblasti nebo jednotky podrobena veterinárním kontrolám a musí být odebírány vzorky od korýšů v souladu s tabulkou 6.B s ohledem na míru rizika v zařízení, pokud jde o přenos infekce WSSV.

2.

V členských státech, oblastech nebo jednotkách, kde je počet zařízení omezený a cílený dozor nad uvedenými zařízeními neposkytuje dostatečné epizootologické údaje, musí dozor za účelem zachování statusu území prostého nákazy zahrnovat místa odběru vzorků vybraná v souladu s požadavky stanovenými v oddíle 1 písm. b).

3.

Při určování frekvence veterinárních kontrol požadovaných pro účely udržení statusu jednotek prostých infekce WSSV, kde je nákazový status této infekce závislý na nákazovém statusu populací vodních živočichů v okolních přírodních vodách, musí být riziko přenosu infekce WSSV považováno za vysoké.

4.

Status území prostého infekce WSSV může být zachován pouze tehdy, pokud byly u všech vzorků testovaných pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 zjištěny negativní výsledky, pokud jde o infekci WSSV, a pokud bylo jakékoliv podezření na infekci WSSV vyloučeno diagnostickými metodami stanovenými v bodě 3 oddílu 5.

Tabulka 6.B

Schéma pro členské státy, oblasti nebo jednotky pro udržení statusu území prostého infekce WSSV

Míra rizika (16)

Počet veterinárních kontrol v každém zařízení/každé skupině zařízení

Počet laboratorních vyšetření

Počet korýšů ve vzorku

vysoká

1 ročně

1 za 2 roky

150

střední

1 za 2 roky

1 za 2 roky

150

nízká

1 za 2 roky

1 za 4 roky

150

Oddíl 5

Diagnostické metody a metody odběru vzorků

1.

Před přípravou vzorků na PCR musí být vzorky integumentární epidermis, buď resekované, nebo obsažené na kráčivých končetinách, na pleopodách, v ústním ústrojí či v žábrách testovaného zvířete, fixovány v 95 % ethanolu.

Za účelem podložení diagnostických údajů vzešlých z PCR lze odebrat další vzorky, které se fixují pro účely histologie a transmisní elektronové mikroskopie.

2.

K udělení nebo udržení statusu území prostého infekce WSSV se musí použít diagnostická metoda PCR následovaná sekvenováním. Při uplatňování těchto diagnostických metod musí být dodrženy odpovídající podrobné metody a postupy, které byly pro nákazy korýšů schváleny RL EU.

V případě pozitivního výsledku testu PCR musí být před prováděním prvotních opatření k tlumení nákazy podle článku 63 nařízení (EU) 2016/429 výsledek následován sekvenováním amplikonu.

3.

Je-li zapotřebí potvrdit nebo vyloučit podezření na infekci WSSV v souladu s článkem 58, musí následující kontrola, odběr vzorků a postup testování splnit tyto požadavky:

a)

šetření musí zahrnovat alespoň jednu veterinární kontrolu a jeden odběr vzorků 10 korýšů, jsou-li pozorovány příznaky nebo postmortální léze odpovídající infekci WSSV, či 150 korýšů, nejsou-li pozorovány příznaky ani postmortální léze. Vzorky musí být vyšetřeny diagnostickou metodou stanovenou v bodě 2;

b)

přítomnost WSSV musí být považována za potvrzenou, pokud bylo v PCR následované sekvenováním provedené v souladu s podrobnými metodami a postupy, jež byly pro nákazy korýšů schváleny RL EU, dosaženo pozitivních výsledků na WSSV.

Podezření na infekci WSSV lze vyloučit, jestliže uvedená vyšetření neodhalí žádné další důkazy přítomnosti viru.

ČÁST III

POŽADAVKY NA PROKAZOVÁNÍ PROVÁDĚNÍ PROGRAMŮ DOZORU PRO NÁKAZY KATEGORIE C A PRO OPĚTOVNÉ ZAHÁJENÍ TĚCHTO PROGRAMŮ V NÁVAZNOSTI NA OHNISKO NÁKAZY

Část III zahrnuje požadavky na prokazování ze strany zařízení, že je prováděn program dozoru pro konkrétní nákazu, a požadavky na opětovné zahájení programu dozoru v návaznosti na ohnisko nákazy.

Virová hemoragická septikémie (VHS)

Kapitola 1

Infekční nekróza krvetvorné tkáně (IHN)

Kapitola 1

Infekce virem nakažlivé chudokrevnosti lososů (ISAV) s delecí v HPR

Kapitola 2

Infekce marteiliózou (Marteilia refringens)

Kapitola 3

Infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa)

Kapitola 4

Infekce bonamiózou (Bonamia ostreae)

Kapitola 5

Infekce virem syndromu běloskvrnitosti (White spot disease, WSSV)

Kapitola 6

KAPITOLA 1

Požadavky na prokazování ze strany zařízení, že je prováděn program dozoru pro VHS nebo IHN, a požadavky na opětovné zahájení tohoto programu v návaznosti na ohnisko nákazy

Oddíl 1

Obecné požadavky na veterinární kontroly a odběr vzorků v případě VHS a IHN

Veterinární kontroly a odběr vzorků podle čl. 3 odst. 2 písm. b) bodu iv) musí splňovat tyto požadavky:

a)

veterinární kontroly a odběr vzorků musí být prováděny v roční době, kdy je teplota vody nižší než 14 °C, nebo pokud teplota vody nedosahuje teplot nižších než 14 °C, musí být vzorky odebírány za nejnižších teplot v průběhu roku;

b)

všechny produkční jednotky, např. rybníky, nádrže a síťové klece, musí být kontrolovány, jestli se zde nenacházejí mrtvé, slabé či abnormálně se chovající ryby. Zvláštní pozornost je třeba věnovat oblasti odtoku vody, kde se zpravidla shromažďují slabé ryby, protože zde voda proudí;

c)

ryby druhů uvedených na seznamu určené k odběru vzorků jsou vybrány následujícím postupem:

i)

je-li přítomen pstruh duhový, vyberou se k odběru vzorků pouze ryby náležející k uvedenému druhu, s výjimkou případů, kdy jsou přítomny jiné vnímavé druhy, které vykazují typické příznaky VHS nebo IHN; není-li přítomen pstruh duhový, musí být ve vzorku zastoupeny všechny ostatní vnímavé druhy, jež jsou přítomny;

ii)

pokud jsou přítomny slabé, abnormálně se chovající či čerstvě uhynulé (nerozkládající se) ryby, vyberou se tyto ryby; pokud je pro produkci ryb využíván více než jeden vodní zdroj, zařadí se do vzorku ryby tak, aby byly zastoupeny všechny vodní zdroje;

iii)

ryby se vyberou tak, aby ve vzorku byly poměrně zastoupeny všechny části zařízení i všechny ročníky.

Oddíl 2

Specifické požadavky na prokazování provádění programu dozoru

1.

Veterinární kontroly a odběry vzorků ryb musí být prováděny v souladu s oddílem 1 a tabulkou 1.

2.

Vzorky, které jsou odebírány v souladu s oddílem 1 a tabulkou 1, musí být testovány za pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 kapitoly 1 části II a musí mít negativní výsledky na VHS nebo IHN.

Oddíl 3

Požadavky na opětovné zahájení programu dozoru v návaznosti na ohnisko nákazy

Zařízení, které bylo infikováno VHS nebo IHN, může opět zahájit program dozoru pro tyto nákazy, pokud:

a)

bylo v souladu s článkem 62 vyprázdněno, v souladu s článkem 63 vyčištěno a vydezinfikováno a v souladu s článkem 64 ponecháno bez obsádky a

b)

bude znovu osazeno rybami, které pochází ze zařízení, která:

i)

jsou v členském státě, oblasti nebo jednotce prostých VHS nebo IHN;

ii)

jsou v členském státě, oblasti nebo jednotce spadajících do eradikačního programu pro VHS nebo IHN nebo

iii)

provádějí program dozoru pro VHS nebo IHN.

Tabulka 1

Program dozoru pro VHS/IHN

Míra rizika (17)

Počet veterinárních kontrol za rok v každém zařízení

Počet ryb ve vzorku (18)

vysoká

1 ročně

30

střední

1 za 2 roky

30

nízká

1 za 3 roky

30

KAPITOLA 2

Požadavky na prokazování ze strany zařízení, že je prováděn program dozoru pro nákazu ISAV s delecí v HPR, a požadavky na opětovné zahájení programu dozoru v návaznosti na ohnisko nákazy

Oddíl 1

Obecné požadavky na veterinární kontroly a odběr vzorků v případě infekce ISAV s delecí v HPR

Veterinární kontroly a odběr vzorků podle čl. 3 odst. 2 písm. b) bodu iv) musí splňovat tyto požadavky:

a)

veterinární kontroly a odběry vzorků musí při zjišťování přítomnosti uhynulých, slabých či abnormálně se chovajících ryb brát v potaz všechny produkční jednotky, např. rybníky, nádrže a síťové klece. Zvláštní pozornost je třeba věnovat oblasti okraje klecí nebo odtoku vody, kde se zpravidla shromažďují slabé ryby, protože zde voda proudí;

b)

ryby musí být k odběru vzorků vybrány takto:

i)

musí být vybrány pouze umírající nebo čerstvě uhynulé, ale nerozkládající se ryby, při odběru musí mít přednost zejména ryby, u kterých se projevuje chudokrevnost, krvácení či jiné příznaky naznačující poruchy oběhové soustavy;

ii)

je-li přítomen losos obecný, vyberou se k odběru vzorků pouze ryby náležející k uvedenému druhu, s výjimkou případů, kdy jsou přítomny jiné vnímavé druhy, které vykazují typické známky ISA. Není-li v zařízení přítomen losos obecný, musí být odebrány vzorky jiných druhů uvedených na seznamu;

iii)

pokud je pro produkci ryb využíván více než jeden vodní zdroj, zařadí se do vzorku ryby tak, aby byly zastoupeny všechny vodní zdroje;

iv)

ryby musí být vybrány tak, aby ve vzorku byly poměrně zastoupeny všechny produkční jednotky zařízení, jako jsou síťové klece, nádrže a rybníky, i všechny ročníky nacházející se v zařízení.

Oddíl 2

Specifické požadavky na prokazování provádění programu dozoru

1.

Veterinární kontroly a odběry vzorků ryb musí být prováděny v souladu s oddílem 1 a tabulkou 2.

2.

Vzorky, které jsou odebírány v souladu s oddílem 1 a tabulkou 2, musí být testovány za pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 kapitoly 1 části II a musí mít negativní výsledky na ISAV s delecí v HPR.

Tabulka 2

Program dozoru pro ISAV s delecí v HPR

Míra rizika (19)

Počet veterinárních kontrol za rok v každém zařízení

Počet laboratorních vyšetření za rok

Počet ryb ve vzorku

vysoká

2

2 (20)

30

střední

1

1 (21)

30

nízká

1 za 2 roky

1 za 2 roky

30

Maximální počet ryb na směsný vzorek: 5

Oddíl 3

Požadavky na opětovné zahájení programu dozoru v návaznosti na ohnisko nákazy

Zařízení, které bylo infikováno ISAV s delecí v HPR, může opět zahájit program dozoru pro tuto nákazu, pokud:

a)

bylo v souladu s článkem 62 vyprázdněno, v souladu s článkem 63 vyčištěno a vydezinfikováno a v souladu s článkem 64 ponecháno bez obsádky a

b)

bylo znovu osazeno rybami, které pochází ze zařízení, která:

i)

jsou v členském státě, oblasti nebo jednotce prostých ISAV s delecí v HPR;

ii)

jsou v členském státě, oblasti nebo jednotce spadajících do eradikačního programu pro infekci ISAV s delecí v HPR nebo

iii)

provádějí program dozoru pro infekci ISAV s delecí v HPR.

KAPITOLA 3

Požadavky na prokazování ze strany zařízení, že je prováděn program dozoru pro infekci marteiliózou (Marteilia refringens), a požadavky na opětovné zahájení programu dozoru v návaznosti na ohnisko nákazy

Oddíl 1

Obecné požadavky na veterinární kontroly a odběr vzorků v případě infekce marteiliózou (Marteilia refringens)

Veterinární kontroly a odběr vzorků podle čl. 3 odst. 2 písm. b) bodu iv) musí splňovat tyto požadavky:

a)

veterinární kontroly a odběry vzorků určených pro laboratorní vyšetření musí být prováděny v roční době, kdy je známo, že je prevalence parazita v členském státě, oblasti nebo jednotce maximální. Nejsou-li tyto údaje dostupné, provede se odběr vzorků ihned poté, co teplota vody překročí 17 °C;

b)

mají-li být měkkýši odebráni v souladu s požadavky stanovenými v tabulce 3, musí být použita tato kritéria:

i)

musí být odebrány vzorky ústřic (Ostrea spp). Pokud ústřice (Ostrea spp.) přítomny nejsou, musí být ve vzorku zastoupeny všechny ostatní přítomné druhy uvedené na seznamu;

ii)

jsou-li v produkčních jednotkách přítomni slabí, rozevření nebo čerstvě uhynulí, ale nerozkládající se měkkýši, musí být v prvé řadě vybráni oni. Nejsou-li tito měkkýši přítomni, zahrnují vybraní měkkýši nejstarší zdravé měkkýše;

iii)

pokud se vzorky odebírají v zařízeních chovajících měkkýše, kde se k produkci používá více vodních zdrojů, musí být součástí vzorků měkkýši ze všech vodních zdrojů, aby byly ve vzorku poměrně zastoupeny všechny části zařízení;

iv)

pokud se vzorky odebírají v zařízeních nebo skupinách zařízení chovajících měkkýše, musí být součástí vzorků měkkýši z dostatečného počtu míst odběru, aby byly ve vzorku poměrně zastoupeny všechny části zařízení nebo skupiny zařízení. Hlavními faktory, které je při výběru míst odběru vzorků třeba vzít v úvahu, jsou intenzita chovu, vodní toky, přítomnost vnímavých druhů, přítomnost druhů vektorů, hloubkové poměry a řídicí postupy. Součástí vzorků musí být místa, kde se měkkýši vyskytují přirozeně, nacházející se v zařízení nebo skupině zařízení nebo v jejich blízkosti.

Oddíl 2

Specifické požadavky na prokazování provádění programu dozoru

1.

Veterinární kontroly a odběry vzorků měkkýšů musí být prováděny v souladu s oddílem 1 a tabulkou 3.

2.

Vzorky, které jsou odebírány v souladu s oddílem 1 a tabulkou 3, musí být testovány za pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 kapitoly 3 části II a musí mít negativní výsledky na marteiliózu (Marteilia refringens).

Tabulka 3

Program dozoru pro marteiliózu (Marteilia refringens)

Míra rizika (22)

Počet veterinárních kontrol v každém zařízení/každé skupině zařízení

Počet laboratorních vyšetření

Počet měkkýšů ve vzorku

vysoká

1 ročně

1 za 2 roky

150

střední

1 za 2 roky

1 za 2 roky

150

nízká

1 za 2 roky

1 za 4 roky

150

Oddíl 3

Požadavky na opětovné zahájení programu dozoru v návaznosti na ohnisko nákazy

Zařízení, které bylo infikováno marteiliózou (Marteilia refringens), může opět zahájit program dozoru pro tuto nákazu, pokud:

a)

bylo v souladu s článkem 62 vyprázdněno, v souladu s článkem 63 vyčištěno a vydezinfikováno a v souladu s článkem 64 ponecháno bez obsádky a

b)

bylo znovu osazeno rybami, které pochází ze zařízení, která:

i)

jsou v členském státě, oblasti nebo jednotce prostých infekce marteiliózou (Marteilia refringens);

ii)

jsou v členském státě, oblasti nebo jednotce spadajících do eradikačního programu pro infekci marteiliózou (Marteilia refringens) nebo

iii)

provádějí program dozoru pro infekci marteiliózou (Marteilia refringens).

KAPITOLA 4

Požadavky na prokazování ze strany zařízení, že je prováděn program dozoru pro infekci bonamiózou (Bonamia exitiosa), a požadavky na opětovné zahájení tohoto programu v návaznosti na ohnisko nákazy

Oddíl 1

Obecné požadavky na veterinární kontroly a odběr vzorků v případě infekce bonamiózou (Bonamia exitiosa)

Veterinární kontroly a odběr vzorků podle čl. 3 odst. 2 písm. b) bodu iv) musí splňovat tyto požadavky:

a)

veterinární kontroly a odběry vzorků z produkčních jednotek musí být prováděny v roční době, kdy je známo, že je prevalence organismu Bonamia exitiosa v členském státě, oblasti nebo jednotce maximální. Nejsou-li tyto údaje dostupné, provede se odběr vzorků dvakrát ročně, a to na jaře a na podzim;

b)

jsou-li měkkýši odebráni v souladu s požadavky stanovenými v tabulce 4, musí být použita tato kritéria:

i)

pokud jsou přítomny ústřice (Ostrea spp.), vyberou se k odběru vzorků pouze ústřice tohoto druhu. Pokud ústřice (Ostrea spp.) přítomny nejsou, musí být ve vzorku zastoupeny všechny ostatní přítomné vnímavé druhy;

ii)

jsou-li přítomni slabí, rozevření nebo čerstvě uhynulí, ale nerozkládající se měkkýši, musí být přednostně vybráni oni. Nejsou-li tito měkkýši přítomni, zahrnují vybraní měkkýši nejstarší zdravé měkkýše;

iii)

pokud se vzorky odebírají v zařízeních, kde se k produkci používá více vodních zdrojů, musí být součástí vzorků měkkýši ze všech vodních zdrojů, aby byly ve vzorku poměrně zastoupeny všechny části zařízení;

iv)

pokud se vzorky odebírají v zařízeních nebo skupinách zařízení, musí být součástí vzorků měkkýši z dostatečného počtu míst odběru, aby byly ve vzorku poměrně zastoupeny všechny části zařízení nebo skupiny zařízení. Hlavními faktory, které je při výběru míst odběru vzorků třeba vzít v úvahu, jsou intenzita chovu, vodní toky, přítomnost vnímavých druhů, přítomnost druhů vektorů (např. Crassostrea gigas), hloubkové poměry a řídicí postupy. Součástí vzorků musí být místa, kde se měkkýši vyskytují přirozeně, nacházející se v zařízení nebo skupině zařízení nebo v jejich blízkosti.

Oddíl 2

Specifické požadavky na prokazování provádění programu dozoru

1.

Veterinární kontroly a odběry vzorků měkkýšů musí být prováděny v souladu s oddílem 1 a tabulkou 4.

2.

Vzorky, které jsou odebírány v souladu s oddílem 1 a tabulkou 4, musí být testovány za pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 kapitoly 4 části II a musí mít negativní výsledky na infekci bonamiózou (Bonamia exitiosa).

Tabulka 4

Program dozoru pro infekci bonamiózou (Bonamia exitiosa)

Míra rizika (23)

Počet veterinárních kontrol v každém zařízení/každé skupině zařízení

Počet laboratorních vyšetření

Počet měkkýšů ve vzorku

vysoká

1 ročně

1 za 2 roky

150

střední

1 za 2 roky

1 za 2 roky

150

nízká

1 za 2 roky

1 za 4 roky

150

Oddíl 3

Požadavky na opětovné zahájení programu dozoru v návaznosti na ohnisko nákazy

Zařízení, které bylo infikováno bonamiózou (Bonamia exitiosa), může opět zahájit program dozoru, pokud:

a)

bylo v souladu s článkem 62 vyprázdněno, v souladu s článkem 63 vyčištěno a vydezinfikováno a v souladu s článkem 64 ponecháno bez obsádky a

b)

je znovu osazeno rybami, které pochází ze zařízení, která:

i)

jsou v členském státě, oblasti nebo jednotce prostých nákazy bonamiózou (Bonamia exitiosa);

ii)

jsou v členském státě, oblasti nebo jednotce spadajících do eradikačního programu pro infekci bonamiózou (Bonamia exitiosa) nebo

iii)

provádějí program dozoru pro infekci bonamiózou (Bonamia exitiosa).

KAPITOLA 5

Požadavky na prokazování ze strany zařízení, že je prováděn program dozoru pro infekci bonamiózou (Bonamia ostreae), a požadavky na opětovné zahájení programu dozoru v návaznosti na ohnisko nákazy

Oddíl 1

Obecné požadavky na veterinární kontroly a odběr vzorků v případě infekce bonamiózou (Bonamia ostreae)

Veterinární kontroly a odběr vzorků podle čl. 3 odst. 2 písm. b) bodu iv) musí splňovat tyto požadavky:

a)

veterinární kontroly a odběry vzorků z produkčních jednotek se provádějí v roční době, kdy je známo, že je prevalence parazita Bonamia ostreae v členském státě, oblasti nebo jednotce maximální. Nejsou-li tyto údaje dostupné, provede se odběr vzorků v zimě nebo na začátku jara;

b)

mají-li být měkkýši odebráni v souladu s požadavky stanovenými v tabulce 5, musí být použita tato kritéria:

i)

pokud jsou přítomny ústřice jedlé (Ostrea edulis), musí být k odběru vzorků vybrány pouze ústřice tohoto druhu. Pokud ústřice jedlé (Ostrea edulis) přítomny nejsou, musí být ve vzorku zastoupeny všechny ostatní přítomné vnímavé druhy;

ii)

jsou-li přítomni slabí, rozevření nebo čerstvě uhynulí, ale nerozkládající se měkkýši, musí být přednostně vybráni oni. Nejsou-li tito měkkýši přítomni, zahrnují vybraní měkkýši nejstarší zdravé měkkýše;

iii)

pokud se vzorky odebírají v zařízeních, kde se k produkci používá více vodních zdrojů, musí být součástí vzorků měkkýši ze všech vodních zdrojů, aby byly ve vzorku poměrně zastoupeny všechny části zařízení;

iv)

při odběru vzorků v zařízeních nebo skupinách zařízení chovajících měkkýše musí být do vzorku zařazeni měkkýši z dostatečného počtu míst odběru. Hlavními faktory, které je při výběru míst odběru vzorků třeba vzít v úvahu, jsou intenzita chovu, vodní toky, přítomnost vnímavých druhů, přítomnost druhů vektorů, hloubkové poměry a řídicí postupy. Součástí vzorků musí být místa, kde se měkkýši vyskytují přirozeně, nacházející se v zařízení nebo skupině zařízení nebo v jejich blízkosti.

Oddíl 2

Specifické požadavky na prokazování provádění programu dozoru

1.

Veterinární kontroly a odběry vzorků měkkýšů musí být prováděny v souladu s oddílem 1 a tabulkou 5.

2.

Vzorky, které jsou odebírány v souladu s oddílem 1 a tabulkou 5, musí být testovány za pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 kapitoly 5 části II a musí mít negativní výsledky na infekci bonamiózou (Bonamia ostreae).

Tabulka 5

Program dozoru pro infekci bonamiózou (Bonamia ostreae)

Míra rizika (24)

Počet veterinárních kontrol v každém zařízení/každé skupině zařízení

Počet laboratorních vyšetření

Počet měkkýšů ve vzorku

vysoká

1 ročně

1 za 2 roky

150

střední

1 za 2 roky

1 za 2 roky

150

nízká

1 za 2 roky

1 za 4 roky

150

Oddíl 3

Požadavky na opětovné zahájení programu dozoru v návaznosti na ohnisko nákazy

Zařízení, které bylo infikováno bonamiózou (Bonamia ostreae), může opět zahájit program dozoru pro tuto nákazu, pokud:

a)

bylo v souladu s článkem 62 vyprázdněno, v souladu s článkem 63 vyčištěno a vydezinfikováno a v souladu s článkem 64 ponecháno bez obsádky a

b)

je znovu osazeno rybami, které pochází ze zařízení, která:

i)

jsou v členském státě, oblasti nebo jednotce prostých nákazy bonamiózou (Bonamia ostreae);

ii)

jsou v členském státě, oblasti nebo jednotce spadajících do eradikačního programu pro infekci bonamiózou (Bonamia ostreae) nebo

iii)

provádějí program dozoru pro infekci bonamiózou (Bonamia ostreae).

KAPITOLA 6

Požadavky na prokazování ze strany zařízení, že je prováděn program dozoru pro infekci WSSV, a požadavky na opětovné zahájení programu dozoru v návaznosti na ohnisko nákazy

Oddíl 1

Obecné požadavky na veterinární kontroly a odběr vzorků v případě infekce WSSV

Veterinární kontroly a odběr vzorků podle čl. 3 odst. 2 písm. b) bodu iv) musí splňovat tyto požadavky:

a)

odběr vzorků korýšů k laboratornímu vyšetření musí být proveden, kdykoliv je pravděpodobné, že teplota vody dosáhne svého nejvyššího bodu v roce. Požadavek na teplotu vody se musí také vztahovat, je-li to proveditelné a vhodné, na veterinární kontroly;

b)

mají-li být chovaní korýši odebráni v souladu s požadavky stanovenými v tabulce 6, musí být použita tato kritéria:

i)

jsou-li v produkčních jednotkách přítomni slabí nebo umírající korýši, musí být přednostně vybráni oni. Nejsou-li tito korýši přítomni, musí být vzorek vybrán tak, aby v něm byli poměrně zastoupeni korýši vybraných vnímavých druhů z různých velikostních kohort, tedy nedospělí i dospělí jedinci;

ii)

pokud je pro produkci korýšů využíván více než jeden vodní zdroj, musí se korýši vnímavých druhů do vzorku vybrat tak, aby byly zastoupeny všechny vodní zdroje.

Oddíl 2

Specifické požadavky na prokazování provádění programu dozoru

1.

Veterinární kontroly a odběry vzorků korýšů jsou prováděny v souladu s oddílem 1 a tabulkou 6.

2.

Vzorky, které jsou odebírány v souladu s oddílem 1 a tabulkou 6, musí být testovány za pomocí diagnostických metod stanovených v bodě 2 oddílu 5 kapitoly 6 části II a musí mít negativní výsledky na infekci WSSV.

Tabulka 6

Program dozoru pro infekci WSSV

Míra rizika (25)

Počet veterinárních kontrol v každém zařízení/každé skupině zařízení

Počet laboratorních vyšetření

Počet korýšů ve vzorku

vysoká

1 ročně

1 za 2 roky

150

střední

1 za 2 roky

1 za 2 roky

150

nízká

1 za 2 roky

1 za 4 roky

150

Oddíl 3

Požadavky na opětovné zahájení programu dozoru v návaznosti na ohnisko nákazy

Zařízení, které bylo infikováno WSSV, může opět zahájit program dozoru pro tuto nákazu, pokud:

a)

bylo v souladu s článkem 62 vyprázdněno, v souladu s článkem 63 vyčištěno a vydezinfikováno a v souladu s článkem 64 ponecháno bez obsádky a

b)

je znovu osazeno rybami, které pochází ze zařízení, která:

i)

jsou v členském státě, oblasti nebo jednotce prostých nákazy WSSV;

ii)

jsou v členském státě, oblasti nebo jednotce spadajících do eradikačního programu pro infekci WSSV nebo

iii)

provádějí program dozoru pro infekci WSSV.


(1)  V případě pobřežních oblastí nebo pobřežních jednotek nesmí být vzorky odebrány dříve než 3 týdny po převozu ryb ze sladké do slané vody.

(2)  Ovariální tekutina nebo semeno generačních ryb se odebere v době dozrávání při výtěru.

(3)  V případě pobřežních oblastí nebo pobřežních jednotek nesmí být vzorky odebrány dříve než 3 týdny po převozu ryb ze sladké do slané vody.

(4)  Ovariální tekutina nebo semeno generačních ryb se odebere v době dozrávání při výtěru.

(5)  Míra rizika přidělená zařízení příslušným orgánem v souladu s kapitolou 2 části I jiná než v případě závislých jednotek, v nichž jsou všechna zařízení považována za vysoce riziková.

(6)  U každé veterinární kontroly se odebere jeden vzorek.

(7)  V případě pobřežních oblastí nebo pobřežních jednotek nesmí být vzorky odebrány dříve než 3 týdny po převozu ryb ze sladké do slané vody.

(8)  Vzorky musí být odebírány každý rok na jaře a na podzim.

(9)  Neuplatní se na zařízení chovající pouze pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) nebo pstruha potočního (Salmo trutta) nebo pstruha duhového i pstruha potočního a v případech, kdy je dodávka vody založena výhradně na zdrojích sladké vody, v nichž nežije losos obecný (Salmo salar).

(10)  Míra rizika přidělená zařízení příslušným orgánem v souladu s bodem 1 kapitoly 2 části I jiná než v případě závislých jednotek, v nichž jsou všechna zařízení považována za vysoce riziková.

(11)  Vzorky je třeba odebírat na jaře a na podzim, pokud jsou vyžadovány dva vzorky ročně.

(12)  Vzorky je třeba odebírat na jaře nebo na podzim, pokud je vyžadován jeden vzorek ročně.

(13)  Míra rizika přidělená zařízení příslušným orgánem v souladu s bodem 1 kapitoly 2 části I jiná než v případě závislých jednotek, v nichž jsou všechna zařízení považována za vysoce riziková.

(14)  Míra rizika, kterou příslušný orgán danému zařízení přidělí v souladu s bodem 1 kapitoly 2 části I, jiná než v případě závislých jednotek, kdy se všechna zařízení považují za vysoce riziková.

(15)  Míra rizika přidělená zařízení příslušným orgánem v souladu s bodem 1 kapitoly 2 části I jiná než v případě závislých jednotek, v nichž jsou všechna zařízení považována za vysoce riziková.

(16)  Míra rizika přidělená zařízení příslušným orgánem v souladu s bodem 1 kapitoly 2 části I jiná než v případě závislých jednotek, v nichž jsou všechna zařízení považována za vysoce riziková.

(17)  V případě pobřežních oblastí nebo pobřežních jednotek nesmí být vzorky odebrány dříve než 3 týdny po převozu ryb ze sladké do slané vody.

(18)  Míra rizika, kterou příslušný orgán danému zařízení přidělí v souladu s bodem 1 kapitoly 2 části I. Maximální počet ryb na směsný vzorek: 10

(19)  Míra rizika, kterou příslušný orgán danému zařízení přidělí v souladu s bodem 1 kapitoly 2 části I.

(20)  Vzorky je třeba odebírat na jaře a na podzim, pokud jsou vyžadovány dva vzorky ročně.

(21)  Vzorky je třeba odebírat na jaře nebo na podzim, pokud je vyžadován pouze jeden vzorek ročně.

(22)  Míra rizika, kterou příslušný orgán danému zařízení přidělí v souladu s bodem 1 kapitoly 2 části I.

(23)  Míra rizika, kterou příslušný orgán danému zařízení přidělí v souladu s bodem 1 kapitoly 2 části I.

(24)  Míra rizika, kterou příslušný orgán danému zařízení přidělí v souladu s bodem 1 kapitoly 2 části I.

(25)  Míra rizika, kterou příslušný orgán danému zařízení přidělí v souladu s bodem 1 kapitoly 2 části I.


3.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/341


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/690

ze dne 17. prosince 2019,

kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu, na které se vztahují programy dozoru v rámci Unie, zeměpisnou působnost těchto programů a nákazy uvedené na seznamu, pro které lze stanovit jednotky se statusem území prostého nákazy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o přenosných nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 30 odst. 1 písm. a) a čl. 37 odst. 4 první pododstavec písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat, které se mohou přenášet na zvířata nebo na člověka, včetně pravidel pro dozor, eradikaci a udělování statusu území prostého nákazy na úrovni jednotek.

(2)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví harmonizovaný seznam přenosných nákaz zvířat (dále jen „nákazy uvedené na seznamu“), které představují riziko pro zdraví zvířat nebo veřejné zdraví v Unii, bez ohledu na to, zda jde o celé území Unie či jen některé části.

(3)

Článek 28 nařízení (EU) 2016/429 stanoví programy dozoru v rámci Unie nad některými nákazami uvedenými na seznamu. Článek 30 nařízení stanoví, že se prostřednictvím prováděcích aktů určí, které z nákaz uvedených na seznamu podléhají programům dozoru v rámci Unie, včetně zeměpisné působnosti těchto programů.

(4)

Nařízení (EU) 2016/429 ode dne 21. dubna 2021 zrušuje směrnici Rady 2005/94/ES (2). Směrnice 2005/94/ES stanoví povinné programy dozoru nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků. Povinné programy dozoru nad influenzou ptáků jsou i nadále důležité pro zajištění vysoké úrovně dozoru v celé Unii kvůli dopadu vysoce patogenní influenzy ptáků na zdraví zvířat. Tyto programy by rovněž měly zahrnovat dozor nad některými oblastmi se zvýšeným rizikem mutace virů nízkopatogenní influenzy ptáků na viry vysoce patogenní influenzy ptáků. Dozor nad influenzou ptáků rovněž přispívá ke znalostem o virech, které představují potenciální zoonotické riziko. Tato povinnost by proto měla být zohledněna v rámci nařízení (EU) 2016/429 prostřednictvím programů dozoru nad influenzou ptáků v rámci Unie.

(5)

Podle harmonizovaného seznamu přenosných nákaz zvířat v nařízení (EU) 2016/429 se rozlišuje mezi vysoce patogenní influenzou ptáků a infekcí viry nízce patogenní influenzy ptáků. Aby byla zajištěna jednotnost, mělo by se toto rozlišení zohlednit v působnosti programů dozoru v rámci Unie.

(6)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 (3) stanoví mimo jiné kritéria pro určení, které z nákaz uvedených na seznamu podléhají programům dozoru v rámci Unie, a obsah těchto programů. Vysoce patogenní influenza ptáků a infekce viry nízkopatogenní influenzy ptáků těmto kritériím vyhovují.

(7)

Článek 37 nařízení (EU) 2016/429 dává členským státům právo požádat o uznání statusu území prostého nákazy u jednotek pro některé nákazy uvedené na seznamu podle čl. 9 odst. 1 písm. a), b) a c) uvedeného nařízení. Prováděcí akt by měl určit, pro které z těchto nákaz uvedených na seznamu by měly být stanoveny jednotky prosté nákazy.

(8)

Nařízením (EU) 2016/429 se ode dne 21. dubna 2021 zrušuje směrnice Rady 2006/88/ES (4). Směrnice 2006/88/ES stanoví zřízení jednotek prostých nákazy pro seznam nákaz vodních živočichů v souladu s Kodexem zdraví vodních živočichů vydaným Světovou organizací pro zdraví zvířat (OIE). Pro snazší zachování statusu jednotek prostých nákazy by měly být nákazy vodních živočichů zahrnuté do uvedeného seznamu pokud možno používány pro účely nákaz uvedených na seznamu, pro něž lze stanovit jednotky se statusem území prostého nákazy v rámci nařízení (EU) 2016/429.

(9)

Jelikož se ustanovení nařízení (EU) 2016/429, jimž se řídí otázky, na něž se vztahuje toto nařízení, použijí od 21. dubna 2021, mělo by se toto nařízení použít od téhož dne.

(10)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nákazy uvedené na seznamu, které podléhají programům dozoru v souladu s článkem 28 nařízení (EU) 2016/429 a zeměpisné působnosti těchto programů, jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

Článek 2

Nákazy, pro něž lze stanovit jednotky se statusem území prostého náklady v souladu s článkem 37 nařízení (EU) 2016/429, jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 21. dubna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. prosince 2019.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Směrnice Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS (Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16).

(3)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy (viz strana 211 v tomto čísle Úředního věstníku).

(4)  Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14).


PŘÍLOHA I

NÁKAZY UVEDENÉ NA SEZNAMU PODLÉHAJÍCÍ PROGRAMŮM DOZORU V RÁMCI UNIE

ZEMĚPISNÁ PŮSOBNOST PROGRAMŮ DOZORU V RÁMCI UNIE

Vysoce patogenní influenza ptáků

Celé území členského státu

Infekce viry nízkopatogenní influenzy ptáků

Celé území členského státu


PŘÍLOHA II

NÁKAZY UVEDENÉ NA SEZNAMU, PRO KTERÉ LZE STANOVIT JEDNOTKY SE STATUSEM ÚZEMÍ PROSTÉHO NÁKAZY

Epizootická nekróza krvetvorné tkáně

Virová hemoragická septikémie

Infekční nekróza krvetvorné tkáně

Infekce virem nakažlivé chudokrevnosti lososů (ISAV) s delecí ve vysoce polymorfní oblasti

Mikrocytóza (Mikrocytos mackini)

Perkinsóza (Perkinsus marinus)

Bonamióza (Bonamia ostreae)

Bonamióza (Bonamia exitiosa)

Marteilióza (Marteilia refringens)

Infekce virem syndromu Taura

Infekce virem žlutohlavosti (Yellowhead disease)

Infekce virem syndromu běloskvrnitosti (White spot disease)


3.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/345


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/691

ze dne 30. ledna 2020,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení akvakultury a dopravců vodních živočichů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 176 odst. 4, čl. 181 odst. 2, čl. 185 odst. 5, čl. 189 odst. 1 a čl. 279 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2016/429 stanoví pravidla pro prevenci a tlumení nákaz, které jsou přenosné na zvířata nebo na člověka, mimo jiné včetně pravidel týkajících se zařízení akvakultury a dopravců vodních živočichů. Nařízení (EU) 2016/429 rovněž stanoví, že Komise přijímá akty v přenesené pravomoci s cílem doplnit určité jiné než podstatné prvky uvedeného nařízení. Je tudíž nezbytné stanovit taková doplňující pravidla, aby bylo zajištěno bezproblémové fungování systému vytvořeného podle nového právního rámce stanoveného nařízením (EU) 2016/429.

(2)

Konkrétně by pravidla stanovená v tomto nařízení měla doplnit pravidla, která jsou již stanovena v části IV hlavě II kapitole 1 nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení akvakultury, v nichž jsou chováni živočichové pocházející z akvakultury a která představují významné riziko pro zdraví zvířat, registry zařízení akvakultury vedené příslušnými orgány a povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele zařízení akvakultury a dopravce vodních živočichů.

(3)

Toto nařízení navíc zohledňuje zrušení směrnice Rady 2006/88/ES (2) nařízením (EU) 2016/429 s účinkem ode dne 21. dubna 2021. Nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že zařízení a provozovatelé registrovaní nebo schválení v souladu s uvedenou směrnicí před dnem použitelnosti nařízení (EU) 2016/429 se považují za registrované či případně schválené v souladu s uvedeným nařízením, a jako takových se jich týkají příslušné povinnosti stanovené uvedeným nařízením.

(4)

Pravidla stanovená v tomto nařízení by proto měla doplnit pravidla stanovená v části IX nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o nezbytná přechodná opatření s cílem chránit nabytá práva a legitimní očekávání dotčených zúčastněných stran vyplývající z dřívějších aktů Unie ve vztahu k zařízením akvakultury.

(5)

Jelikož se všechna pravidla stanovená v tomto nařízení týkají zařízení akvakultury a dopravců vodních živočichů a mají být uplatňována souběžně, měla by být stanovena v jediném aktu a nikoli v samostatných aktech s velkým množstvím křížových odkazů, aby se v zájmu transparentnosti usnadnilo jejich uplatňování a aby se zabránilo zdvojování pravidel. To je také v souladu s přístupem, který byl přijat nařízením (EU) 2016/429.

(6)

Ustanovení čl. 176 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že provozovatelé zařízení akvakultury musí požádat příslušný orgán o schválení zařízení, ve kterých jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni za účelem přemístění z uvedených zařízení buď jako živí, nebo jako produkty živočišného původu pocházející z akvakultury. Vzhledem k tomu, že do uvedené kategorie spadá široká škála zařízení akvakultury, stanoví čl. 176 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429, že členské státy mohou z povinnosti požádat o schválení vyjmout provozovatele určitých typů zařízení akvakultury za předpokladu, že taková zařízení akvakultury nepředstavují významné riziko nákazy. Ustanovení čl. 176 odst. 4 uvedeného nařízení navíc stanoví, že Komise může přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o odchylky od požadavku na schválení určitých typů zařízení akvakultury, opět pod podmínkou, že uvedená zařízení akvakultury nepředstavují významné riziko.

(7)

Úroveň rizika, které dané zařízení akvakultury představuje, závisí na činnosti daného zařízení akvakultury a na místě určení a zamýšleném použití živočichů pocházejících z akvakultury nebo produktů živočišného původu pocházejících z akvakultury, které jsou v uvedených zařízeních vyprodukovány. Některá zařízení akvakultury již byla schválena pro různé účely – například zařízení akvakultury, která byla schválena v souladu s hygienickými pravidly podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (3). V určitých situacích přijímají zařízení akvakultury, jako jsou například střediska pro čištění nebo expediční střediska či sádkovací oblasti, pouze měkkýše pocházející z epizootologické oblasti, v níž se nachází samo dané zařízení akvakultury. Tato zařízení akvakultury proto představují z hlediska zdraví zvířat jen nevýznamné riziko. Jiná zařízení akvakultury se rovněž zabývají činnostmi představujícími nízké riziko, jako je například chov živočichů pocházejících z akvakultury pouze za účelem jejich vypuštění do volné přírody poté, co jsou vyprodukováni v líhni pocházející z vodního útvaru, na němž se dané zařízení akvakultury nachází, případně chov živočichů pocházejících z akvakultury ve velkých rybnících pro lidskou spotřebu nebo za účelem jejich vypuštění do volné přírody.

(8)

V tomto nařízení je nezbytné stanovit konkrétní podmínky, za kterých by měly být zařízením akvakultury povoleny odchylky od požadavku na schvalování. V některých případech by se měly odchylky vztahovat pouze na zařízení akvakultury, která přemísťují živočichy pocházející z akvakultury v rámci svého členského státu, a nikoli na zařízení akvakultury, která přemísťují živočichy pocházející z akvakultury mezi členskými státy. Ve všech případech by však odchylky od požadavku na schvalování zařízení akvakultury měly být zvažovány pouze v případě, že příslušný orgán provedl posouzení rizik, které zohledňuje přinejmenším riziko, že se živočichové pocházející z akvakultury v daném zařízení akvakultury nakazí nákazou vodních živočichů prostřednictvím vody nebo přemísťování, případně takovou nákazu budou uvedenými způsoby šířit, a pokud bylo zjištěno, že toto riziko je nevýznamné. Podrobnosti o dalších rizikových faktorech, které může příslušný orgán při tomto posouzení rizik zohlednit, jsou uvedeny v kapitole 2 části I přílohy VI nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 (4). Proto by doplňující pravidla stanovená v tomto nařízení měla být v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném nařízení v přenesené pravomoci.

(9)

Některé další typy zařízení akvakultury zároveň představují významné riziko šíření nákaz vodních živočichů. Tyto typy zařízení akvakultury by měly být v tomto nařízení konkrétně popsány a měl by v něm být rovněž podrobně popsán požadavek na schvalování provozovatelů těchto zařízení akvakultury. Jedná se například o zařízení akvakultury chovající živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely v otevřených zařízeních a rovněž v uzavřených zařízeních, v nichž jsou vzorce přemísťování takové povahy, že obchod v rámci Unie nebo se třetími zeměmi může potenciálně představovat riziko nákazy. Jiné typy zařízení akvakultury, u nichž je třeba zmírnit riziko šíření nákazy prostřednictvím požadavku na schválení příslušným orgánem, jsou karanténní zařízení, zařízení, která drží druhy vektorů v izolaci tak dlouho, dokud nepřestanou být považovány za vektory, a plavidla a jiné mobilní prostory, ve kterých jsou živočichové pocházející z akvakultury léčeni nebo podrobováni jiným postupům vztahujícím se k chovatelské praxi.

(10)

Článek 177 nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že příslušný orgán uděluje provozovatelům schválení vztahující se na skupiny zařízení akvakultury. Doplňující pravidla stanovená v tomto nařízení by se proto měla v příslušných případech uplatňovat i na tyto skupiny a měla by stanovit podrobnosti ohledně způsobu, jakým by se tato pravidla měla uplatňovat přímo na danou skupinu a v jejím rámci.

(11)

Provozovatelé všech zařízení akvakultury nebo skupin zařízení akvakultury jsou povinni poskytnout příslušnému orgánu informace s cílem získat schválení v souladu s článkem 180 nařízení (EU) 2016/429. Provozovatelé by měli příslušnému orgánu v této souvislosti poskytnout písemný plán biologické bezpečnosti, který bude v průběhu schvalování zohledněn. Tento požadavek by se měl vztahovat jak na jednotlivá zařízení akvakultury, tak na skupiny zařízení akvakultury bez ohledu na jejich velikost, avšak složitost plánu biologické bezpečnosti by měla záviset na specifických vlastnostech jednotlivých zařízení akvakultury nebo jejich skupin a na opatřeních, která jsou nezbytná pro zmírnění souvisejících rizik nákazy.

(12)

Některá zařízení akvakultury a skupiny zařízení akvakultury by se na základě pravidel stanovených v příloze VI části I kapitole 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 měly účastnit systému dozoru založeného na míře rizika, který zavede příslušný orgán v souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2016/429. Bez této účasti by zařízení akvakultury nebo skupiny zařízení akvakultury neměly být schváleny. V souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2016/429 může dozor založený na míře rizika zohlednit dozor prováděný samotnými provozovateli v souladu s článkem 24, včetně veterinárních kontrol podle článku 25 uvedeného nařízení. Dozor založený na míře rizika může být rovněž prováděn současně s dozorem souvisejícím s konkrétními nákazami uvedenými na seznamu s cílem v maximální možné míře využít zdroje.

(13)

Četnost dozoru založeného na míře rizika by měla být založena na tom, zda příslušný orgán vyhodnotí riziko daného zařízení akvakultury na základě posouzení situace daného zařízení jako „vysoké“, „střední“ nebo „nízké“. Faktory, které musí příslušný orgán při hodnocení rizika daných zařízení zohlednit, jakož i četnost dozoru, která se váže k jednotlivým hodnocením rizik, jsou stanoveny v příloze VI části I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689. Cílem zahrnutí zařízení akvakultury, která chovají druhy neuvedené na seznamu, ale která se podílejí na významném objemu obchodu, a jejichž riziko je proto vyhodnoceno jako „vysoké“, do systému dozoru založeného na míře rizika, je maximalizovat šance na identifikaci a tlumení nově se objevujících nákaz, pokud se vyskytnou u živočichů pocházejících z akvakultury náležejících k těmto druhům neuvedeným na seznamu.

(14)

Vzhledem k tomu, že se dozor založený na míře rizika provádí také u schválených skupin zařízení akvakultury, je nezbytné stanovit způsob jeho provádění na úrovni skupiny tak, aby byl výsledek tohoto dozoru z epizootologického hlediska smysluplný. Toto nařízení by proto mělo stanovit pravidla týkající se přístupu, který by měl příslušný orgán při provádění takového dozoru uplatnit.

(15)

Kromě požadavku, aby provozovatelé v rámci procesu schvalování předložili příslušnému orgánu plán biologické bezpečnosti, a u některých zařízení akvakultury i požadavku účastnit se systému dozoru založeného na míře rizika, by zařízení akvakultury, u nichž je vyžadováno schválení, měla rovněž splňovat určité požadavky týkající se zařízení a vybavení. V tomto nařízení by proto měla být stanovena konkrétní kombinace požadavků týkajících se biologické bezpečnosti, dozoru a zařízení a vybavení, která platí pro určitou kategorii zařízení akvakultury nebo pro určitou kategorii skupiny zařízení akvakultury.

(16)

Článek 178 nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že provozovatelé zařízení akvakultury, kteří chtějí získat status uzavřeného zařízení akvakultury, smějí přemísťovat živočichy pocházející z akvakultury do svého zařízení akvakultury nebo z něj teprve poté, co získali schválení uvedeného statusu příslušným orgánem v souladu s pravidly stanovenými v uvedeném nařízení. Vzhledem k tomu, že tato zařízení akvakultury si mohou vyměňovat živočichy pocházející z akvakultury mezi sebou s omezenějšími požadavky na přemísťování, než je tomu u jiných typů zařízení akvakultury, je vhodné, aby měla smluvního veterinárního lékaře, který bude vykonávat dozor nad činností daného zařízení akvakultury a bude odpovědný za veterinární dozor v tomto zařízení, aby si tato zařízení mohla vzájemně poskytovat spolehlivé veterinární záruky. Ustanovení čl. 181 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 stanoví, že Komise přijme akty v přenesené pravomoci, které stanoví doplňující pravidla pro schvalování takových zařízení akvakultury, a tato pravidla by měla být stanovena v tomto nařízení.

(17)

Článek 179 nařízení (EU) 2016/429 upravuje schvalování zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených k tlumení nákaz. Tato zařízení akvakultury umožňují nutnou porážku a nutné zpracování vodních živočichů, kteří mohou být nakaženi nákazou uvedenou na seznamu nebo nově se objevující nákazou. Proto představují významné riziko nákazy a měla by být schvalována příslušným orgánem. Během období, kdy tato zařízení akvakultury přijímají vodní živočichy, kteří jsou nakaženi nákazami uvedenými na seznamu nebo nově se objevujícími nákazami, případně existuje podezření, že jsou těmito nákazami nakaženi, by měla splňovat přísná opatření biologické bezpečnosti s cílem zajistit, aby patogenní původci nebyli vypouštěni do otevřených vod bez náležitého ošetření. Ustanovení čl. 181 odst. 2 uvedeného nařízení stanoví, že Komise přijme akty v přenesené pravomoci, které stanoví doplňující pravidla pro schvalování těchto zařízení akvakultury, a tato doplňující pravidla by proto měla být stanovena v tomto nařízení.

(18)

Některá střediska pro čištění, sádkovací oblasti a expediční střediska pro živé měkkýše by měla být považována za zařízení akvakultury, která vyžadují schválení v souladu s čl. 176 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429. Tato zařízení, která přijímají živé měkkýše z jiných než ze svých vlastních epizootologických oblastí, představují vyšší riziko šíření nákaz uvedených na seznamu nebo nově se objevujících nákaz, a v průběhu procesu schvalování by se s nimi mělo jako s takovými zacházet. Toto nařízení by proto mělo v tomto ohledu stanovit doplňující pravidla.

(19)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 (5) uvádí definice kategorií nákaz A, B, C, D a E a stanoví, že pravidla pro prevenci a tlumení nákaz určená pro nákazy uvedené na seznamu podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 se použijí na kategorie nákaz uvedených na seznamu pro druhy uvedené na seznamu a pro skupiny druhů uvedených na seznamu, jež jsou zmíněny v tabulce v příloze prováděcího nařízení (EU) 2018/1882. V uvedené tabulce se stanoví, že některé druhy vodních živočichů uvedené ve sloupci 4 zmíněné tabulky lze považovat za vektory pouze tehdy, jsou-li chovány v zařízení akvakultury, kde jsou chovány i druhy uvedené ve sloupci 3 zmíněné tabulky, nebo v případě volně žijících vodních živočichů tehdy, pokud byly tyto druhy vystaveny kontaktu s druhy uvedenými ve sloupci 3 na stanovišti ve volné přírodě. Jsou-li však tyto druhy následně po náležitou dobu drženy v izolaci od druhů uvedených ve sloupci 3 a od infikovaných zdrojů vody, přestávají být nadále považovány za vektory. Pokud nelze tuto dobu izolace provést v karanténním zařízení schváleném v souladu s článkem 15 tohoto nařízení, mohou být tito vodní živočichové namísto toho drženi v jiném typu zařízení akvakultury, které nemá zavedena všechna opatření biologické bezpečnosti požadovaná pro karanténní zařízení, ale v němž jsou drženi v izolaci od potenciálních patogenů tak dlouho, dokud nepřestanou být považováni za vektory. Ustanovení čl. 181 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví doplňující pravidla týkající se schvalování těchto zařízení akvakultury s ohledem na uvedené požadavky. Uvedené požadavky by proto měly být stanoveny v tomto nařízení.

(20)

Ustanovení čl. 185 odst. 5 nařízení (EU) 2016/429 zmocňuje Komisi k přijetí aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o další informace, které mají být zahrnuty v registrech registrovaných a schválených zařízení akvakultury vedených příslušným orgánem, a o přístup veřejnosti k těmto registrům. V souladu s požadavky na ochranu údajů stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6) by informace, které by měl příslušný orgán veřejně zpřístupnit, měly odrážet požadavky stanovené v čl. 185 odst. 2 písm. a), c), e) a f) nařízení (EU) 2016/429, jež zase do značné míry odrážejí podrobnosti, které členské státy již poskytly ve veřejném registru v souladu s rozhodnutím Komise 2008/392/ES (7).

(21)

Do veřejného registru příslušného orgánu by však měly být zahrnuty rovněž konkrétnější informace týkající se nákazového statusu každého schváleného zařízení s cílem usnadnit bezpečný obchod a zajistit, aby zúčastněné strany věděly, zda je dané zařízení akvakultury prosté konkrétní nákazy kategorie B nebo C, zda se na něj vztahuje eradikační program pro konkrétní nákazu kategorie B nebo C či program dozoru pro konkrétní nákazu kategorie C, případně zda nemá žádný z těchto nákazových statusů. Vzhledem k rozsahu požadavků stanovených v tomto nařízení, pokud jde o veřejnou dostupnost informací o schválených zařízeních akvakultury, by tímto nařízením mělo být zrušeno rozhodnutí 2008/392/ES.

(22)

Články 186 a 187 nařízení (EU) 2016/429 stanoví minimální povinnosti provozovatelů zařízení akvakultury vést záznamy. Vzhledem k tomu, že vodní živočichy zpravidla nelze identifikovat jednotlivě, má vedení záznamů o jejich produkci a přemísťování zásadní význam. Záznamy vedené provozovateli jednotlivých typů zařízení akvakultury sice mají některé společné prvky, avšak určité typy zařízení akvakultury by měly vést záznamy, které jsou specifické jednak pro dané zařízení, jednak pro typ akvakulturní činnosti, kterou se zabývá. Vzhledem k tomu, že čl. 189 odst. 1 uvedeného nařízení stanoví, že Komise přijme akty v přenesené pravomoci, kterými se stanoví pravidla doplňující povinnosti vedení záznamů, měly by být v tomto nařízení stanoveny odlišné požadavky na vedení záznamů pro každý jednotlivý typ schváleného zařízení akvakultury.

(23)

Článek 188 nařízení (EU) 2016/429 stanoví minimální povinnost vést záznamy pro dopravce vodních živočichů určených pro zařízení akvakultury a vodních živočichů přemísťovaných mezi stanovišti. Dopravci vodních živočichů představují obzvláštní riziko šíření nákazy a je zásadní, aby tito provozovatelé vedli záznamy, aby se zajistila vysledovatelnost vodních živočichů, které přepravují, a předkládali důkazy o tom, že uplatňují vhodná opatření biologické bezpečnosti. Toto nařízení by proto mělo stanovit doplňující pravidla pro jejich povinnosti vést záznamy.

(24)

Toto nařízení by se mělo použít ode dne 21. dubna 2021 v souladu s datem použitelnosti nařízení (EU) 2016/429,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Tímto nařízením se doplňují pravidla stanovená v nařízení (EU) 2016/429, pokud jde o registrovaná a schválená zařízení akvakultury chovající živočichy pocházející z akvakultury a o dopravce vodních živočichů.

2.   Část II stanoví požadavky v:

a)

hlavě I kapitole 1 týkající se schvalování zařízení akvakultury, která představují významné riziko nákaz postihujících vodní živočichy, příslušným orgánem, jakož i určitých odchylek pro provozovatele zařízení, která představují z hlediska těchto nákaz nevýznamné riziko;

b)

hlavě I kapitole 2 týkající se požadavků na zařízení akvakultury a jejich skupiny a udělení schválení příslušným orgánem;

c)

hlavě II kapitole 1 týkající se informačních povinností příslušného orgánu, pokud jde o registry zařízení akvakultury registrovaných v souladu s článkem 173 nařízení (EU) 2016/429;

d)

hlavě II kapitole 2 týkající se informačních povinností příslušného orgánu, pokud jde o registry schválených zařízení akvakultury;

e)

hlavě III kapitole 1 týkající se povinností provozovatelů zařízení akvakultury a zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených k tlumení nákaz, registrovaných nebo schválených příslušným orgánem, pokud jde o vedení záznamů, kromě povinností stanovených v čl. 186 odst. 1 a v čl. 187 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429;

f)

hlavě III kapitole 2 týkající se povinností dopravců vodních živočichů vést záznamy, které doplňují povinnosti stanovené v čl. 188 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429.

3.   Část III stanoví některá přechodná opatření, pokud jde o směrnici 2006/88/ES a rozhodnutí 2008/392/ES v souvislosti s registrací a schvalováním zařízení akvakultury.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2018/1882.

Použijí se rovněž tyto definice:

1)

„velkým rybníkem“ se rozumí tradiční rybník nebo laguna, které jsou přírodní nebo umělé, kde zdroj potravy pro živočichy chované v těchto rybnících nebo lagunách je až na výjimečné okolnosti přirozený a kde nejsou přijímána žádná opatření pro zvýšení produkce těchto organismů nad rámec přirozené kapacity prostředí;

2)

„střediskem pro čištění“ se rozumí zařízení s nádržemi s přívodem čisté mořské vody, v nichž jsou měkkýši umístěni na dobu nezbytnou k takovému snížení kontaminace, aby byli vhodní k lidské spotřebě;

3)

„expedičním střediskem“ se rozumí pozemní nebo plovoucí zařízení pro příjem, přípravu, mytí, čištění, třídění, první balení a další balení měkkýšů určených k lidské spotřebě;

4)

„sádkovací oblastí“ se rozumí místa ve sladkých vodách, v moři a při ústí řek nebo lagunové oblasti s jasně vymezenými hranicemi označenými bójemi, kůly nebo jinými pevnými prostředky, která jsou určena výhradně k přirozenému čištění měkkýšů;

5)

držením „v izolaci“ se rozumí držení živočichů pocházejících z akvakultury v zařízení akvakultury, kde nepřijdou do kontaktu s jinými druhy vodních živočichů, a to ani přímo prostřednictvím kohabitace, ani nepřímo prostřednictvím zdroje vody;

6)

„uzavřeným zařízením“ se rozumí zařízení akvakultury, jehož odpadní vody jsou před vypuštěním do otevřených vod podrobeny úpravě, která je schopna zneškodnit původce nákaz uvedených na seznamu nebo nově se objevujících nákaz;

7)

„otevřeným zařízením“ se rozumí zařízení akvakultury, jehož odpadní vody jsou vypouštěny přímo do otevřených vod, aniž by byly upravovány za účelem zneškodnění původců nákaz uvedených na seznamu nebo nově se objevujících nákaz;

8)

„epizootologickou oblastí“ se rozumí vymezená zeměpisná oblast, ve které mají vodní živočichové stejný nákazový status a jsou vystaveni stejnému riziku nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy;

9)

„plánem biologické bezpečnosti“ se rozumí zdokumentovaný plán, který identifikuje cesty, jimiž může patogenní původce proniknout do zařízení akvakultury, šířit se v něm a být z něj přenášen; zohledňuje specifika daného zařízení a stanoví opatření, která zmírní zjištěná rizika pro biologickou bezpečnost;

10)

„společnými opatřeními biologické bezpečnosti“ se rozumí opatření zahrnutá do plánu biologické bezpečnosti, který byl navržen pro každé zařízení akvakultury ve skupině zařízení akvakultury schválené příslušným orgánem v souladu s článkem 177 nařízení (EU) 2016/429 a který je tímto zařízením prováděn;

11)

„jedinečným registračním číslem“ se rozumí číslo přiřazené registrovanému zařízení akvakultury nebo skupině zařízení akvakultury, jak stanoví článek 173 nařízení (EU) 2016/429;

12)

„jedinečným číslem schválení“ se rozumí číslo přiřazené příslušným orgánem zařízení akvakultury nebo skupině zařízení akvakultury, které tento orgán schválil v souladu s článkem 173 nařízení (EU) 2016/429;

13)

„identifikačním číslem lodi podle IMO“ se rozumí jedinečné číslo přidělené námořním plavidlům Mezinárodní námořní organizací (IMO);

14)

„hygienickou bariérou“ se rozumí brodítka, vybavení pro mytí rukou, převlékání oděvů nebo jiná opatření biologické bezpečnosti, jejichž cílem je vytvořit bariéry bránící šíření nákazy směrem do zařízení akvakultury, směrem z něho ven nebo v jeho rámci;

15)

„produkčními jednotkami“ se rozumí žlaby, rybníky, náhony, nádrže, klece, kotce nebo podobné konstrukce, které obsahují skupiny živočichů pocházejících z akvakultury v zařízení akvakultury;

16)

„zvýšeným úhynem“ se rozumí nevysvětlený úhyn převyšující úroveň, kterou lze za převažujících podmínek považovat za běžnou pro daná zařízení akvakultury nebo skupinu zařízení akvakultury;

17)

„programem dozoru“ se rozumí dobrovolný program testování a opatření pro tlumení nákazy prováděný v souvislosti s nákazou kategorie C v zařízení akvakultury, které se neúčastní programu eradikace za účelem dosažení statusu území prostého nákazy, avšak z testů vyplývá, že dané zařízení akvakultury není danou nákazou kategorie C infikováno.

ČÁST II

REGISTRACE, SCHVALOVÁNÍ, REGISTRY A VEDENÍ ZÁZNAMŮ

HLAVA I

SCHVALOVÁNÍ PROVOZOVATELŮ ZAŘÍZENÍ AKVAKULTURY PŘÍSLUŠNÝM ORGÁNEM

KAPITOLA 1

Schvalování zařízení akvakultury, která představují významné riziko šíření nákazy, a odchylky od požadavku na schvalování

Článek 3

Odchylky od požadavku, aby provozovatelé žádali příslušný orgán o schválení zařízení akvakultury

1.   Odchylně od čl. 176 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/429 se povinnost požádat příslušný orgán o schválení svého zařízení akvakultury nevztahuje na provozovatele následujících typů zařízení akvakultury:

a)

zařízení akvakultury, v nichž jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni výhradně za účelem vypuštění do volné přírody;

b)

velké rybníky, v nichž jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni pro přímou lidskou spotřebu nebo za účelem vypuštění do volné přírody;

c)

střediska pro čištění, která:

i)

jsou schválena podle článku 4 nařízení (ES) č. 853/2004 a

ii)

přijímají měkkýše pouze z epizootologické oblasti, v níž se dané zařízení nachází;

d)

expediční střediska, která:

i)

jsou schválena podle článku 4 nařízení (ES) č. 853/2004 a

ii)

přijímají měkkýše pouze z epizootologické oblasti, v níž se dané zařízení nachází;

e)

sádkovací oblasti, které:

i)

jsou schválena podle článku 4 nařízení (ES) č. 853/2004 a

ii)

přijímají měkkýše pouze z epizootologické oblasti, v níž se dané zařízení nachází.

2.   Odchylky od požadavku požádat příslušný orgán o schválení, které jsou stanoveny v odstavci 1 tohoto článku, se vztahují pouze na zařízení akvakultury, z nichž nejsou živočichové pocházející z akvakultury přemísťováni do jiného členského státu, s výjimkou měkkýšů určených pro přímou lidskou spotřebu, a v případě, že příslušný orgán provedl posouzení rizik:

a)

s přihlédnutím k dalším rizikovým faktorům, které jsou uvedeny v příloze VI části I kapitole 2 písm. a) a b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689; a

b)

které shledalo, že riziko, že živočichové pocházející z akvakultury se v daném zařízení akvakultury buď nakazí nákazou uvedenou na seznamu či nově se objevující nákazou, nebo budou tyto nákazy šířit, je zanedbatelné.

Článek 4

Typy zařízení akvakultury, u nichž je vyžadováno schválení příslušným orgánem

Provozovatelé následujících typů zařízení akvakultury požádají příslušný orgán o schválení v souladu s čl. 176 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/429:

a)

karanténní zařízení pro živočichy pocházející z akvakultury;

b)

zařízení akvakultury chovající živočichy pocházející z akvakultury, kteří patří k druhům uvedeným na seznamu a jsou vektory, v izolaci tak dlouho, dokud nepřestanou být považováni za vektory;

c)

zařízení akvakultury, která jsou uzavřenými zařízeními chovajícími živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely, kteří vzhledem ke svým vzorcům přemísťování představují významné riziko nákazy;

d)

zařízení akvakultury chovající živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely v otevřených zařízeních;

e)

plavidla nebo jiné mobilní prostory, kde jsou živočichové pocházející z akvakultury dočasně drženi za účelem léčby nebo provedení jiného postupu vztahujícího se k chovatelské praxi.

KAPITOLA 2

Požadavky na schvalování zařízení akvakultury a jeho udělování

Článek 5

Požadavek, aby schválená zařízení akvakultury a jejich skupiny měly plán biologické bezpečnosti

Příslušný orgán schválí zařízení akvakultury uvedená v článku 7 a v článcích 9 až 19, případně skupiny zařízení akvakultury uvedené v článku 8, pouze tehdy, pokud jejich provozovatelé vypracují a zdokumentují plán biologické bezpečnosti, který splňuje následující požadavky:

a)

identifikuje cesty, jimiž může patogenní původce vstoupit do zařízení akvakultury nebo do skupiny zařízení akvakultury, šířit se v nich a přenášet se z nich do životního prostředí nebo do jiných zařízení akvakultury;

b)

zohledňuje specifika jednotlivých zařízení akvakultury nebo skupin zařízení akvakultury a identifikuje opatření ke zmírnění každého identifikovaného rizika v oblasti biologické bezpečnosti;

c)

při vypracovávání tohoto plánu pro zařízení akvakultury nebo pro skupinu zařízení akvakultury se případně zvažují nebo zohledňují prvky uvedené v příloze I částech 1 až 7 bodě 1 písm. a) a částech 9 až 12 a v části 8 bodě 1 písm. b).

Článek 6

Požadavek, aby se schválená zařízení akvakultury a jejich skupiny účastnily systému dozoru založeného na míře rizika

1.   Příslušný orgán schválí zařízení akvakultury uvedená v článcích 7, 17 a 18 tohoto nařízení pouze tehdy, pokud provozovatelé dodržují dozor založený na míře rizika, který provádí příslušný orgán v souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2016/429, ve formě systému dozoru založeného na míře rizika, stanoveného v příloze II části 1 a části 2 bodě 1 tohoto nařízení.

2.   Příslušný orgán schválí skupiny zařízení akvakultury uvedené v článku 8 tohoto nařízení pouze tehdy, pokud provozovatelé dodržují dozor založený na míře rizika, který provádí příslušný orgán v souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2016/429, ve formě systému dozoru založeného na míře rizika, stanoveného v příloze II části 1 a části 2 bodě 2 tohoto nařízení.

3.   Při udělování schválení zařízením akvakultury nebo jejich skupinám uvedeným v odstavcích 1 a 2 příslušný orgán zohlední a zahrne do systému dozoru založeného na míře rizika následující prvky:

a)

výsledek dozoru provedeného provozovatelem v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2016/429;

b)

informace získané na základě veterinárních kontrol provedených veterinárním lékařem v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2016/429, když provozovatelé tyto informace zpřístupní.

Článek 7

Požadavky na udělení schválení zařízením akvakultury, ve kterých jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni za účelem přemístění z uvedeného zařízení buď jako živí, nebo jako produkty živočišného původu pocházející z akvakultury, s výjimkou zařízení akvakultury, pro něž jsou v článcích 12 až 19 stanoveny zvláštní požadavky

Při udělování schválení příslušný orgán zajistí, aby zařízení akvakultury, ve kterých jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni za účelem přemístění z uvedeného zařízení buď jako živí, nebo jako produkty živočišného původu pocházející z akvakultury, s výjimkou zařízení akvakultury uvedených v článcích 12 až 19, splňovala požadavky stanovené v:

a)

čl. 6 odst. 1, pokud jde o dozor založený na míře rizika;

b)

příloze I části 1 bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti;

c)

příloze I části 1 bodě 2, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 8

Požadavky na udělení schválení skupinám zařízení akvakultury, ve kterých jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni za účelem přemístění z uvedeného zařízení buď jako živí, nebo jako produkty živočišného původu pocházející z akvakultury

Při udělování schválení příslušný orgán zajistí, aby skupiny zařízení akvakultury, ve kterých jsou chováni živočichové pocházející z akvakultury za účelem přemístění z uvedeného zařízení buď jako živí, nebo jako produkty živočišného původu pocházející z akvakultury, splňovaly požadavky stanovené v:

a)

čl. 6 odst. 2, pokud jde o dozor založený na míře rizika;

b)

příloze I části 2 bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti pro zařízení akvakultury v dané skupině;

c)

příloze I části 2 bodě 2, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 9

Požadavky na udělení schválení uzavřeným zařízením akvakultury

Při udělování schválení příslušný orgán zajistí, aby uzavřená zařízení akvakultury splňovala požadavky stanovené v:

a)

článku 10, pokud jde o opatření týkající se zařízení, kde jsou prováděna postmortální vyšetření, a zajištění služeb veterinárního lékaře zařízení;

b)

příloze I části 3 bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti;

c)

příloze I části 3 bodě 2, pokud jde o dozor a tlumení nákaz;

d)

příloze I části 3 bodě 3, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 10

Povinnosti provozovatelů uzavřených zařízení akvakultury

Před udělením schválení příslušným orgánem provozovatelé uzavřených zařízení akvakultury:

a)

přijmou opatření k provádění veterinárních postmortálních vyšetření ve vhodných prostorách v uzavřeném zařízení akvakultury nebo v laboratoři;

b)

prostřednictvím smlouvy nebo jiného právního nástroje zajistí služby veterinárního lékaře zařízení, který ponese odpovědnost za:

i)

dohled nad činnostmi uzavřeného zařízení akvakultury a plněním požadavků týkajících se schválení stanovených v článku 9;

ii)

přezkum plánu dozoru nad nákazami uvedeného v příloze I části 3 bodě 2 písm. a) přinejmenším jednou ročně.

Článek 11

Požadavky na udělení schválení zařízením pro potraviny z vodních organismů schváleným k tlumení nákaz

Při udělování schválení příslušný orgán zajistí, aby zařízení pro potraviny z vodních organismů schválená k tlumení nákaz splňovala požadavky stanovené v:

a)

příloze I části 4 bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti;

b)

příloze I části 4 bodě 2, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 12

Požadavky na udělení schválení střediskům pro čištění jiným než střediskům, která jsou uvedena v čl. 3 odst. 1 písm. c)

Při udělování schválení příslušný orgán zajistí, aby střediska pro čištění jiná než střediska uvedená v čl. 3 odst. 1 písm. c) splňovala požadavky stanovené v:

a)

příloze I části 5 bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti;

b)

příloze I části 5 bodě 2, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 13

Požadavky na udělení schválení expedičním střediskům jiným než střediskům, která jsou uvedena v čl. 3 odst. 1 písm. d)

Při udělování schválení příslušný orgán zajistí, aby expediční střediska jiná než střediska, která jsou uvedena v čl. 3 odst. 1 písm. d), splňovala požadavky stanovené v:

a)

příloze I části 6 bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti;

b)

příloze I části 6 bodě 2, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 14

Požadavky na udělení schválení sádkovacím oblastem jiným než oblastem, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 písm. e)

Při udělování schválení příslušný orgán zajistí, aby sádkovací oblasti jiné než oblasti, které jsou uvedeny v čl. 3 odst. 1 písm. e), splňovaly požadavky stanovené v:

a)

příloze I části 7 bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti;

b)

příloze I části 7 bodě 2, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 15

Požadavky na udělení schválení karanténním zařízením

Při udělování schválení příslušný orgán zajistí, aby karanténní zařízení splňovala požadavky stanovené v:

a)

příloze I části 8 bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti;

b)

příloze I části 8 bodě 2, pokud jde o opatření v oblasti dozoru a tlumení nákaz;

c)

příloze I části 8 bodě 3, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 16

Požadavky na udělení schválení zařízením akvakultury držícím živočichy pocházející z akvakultury, kteří patří k druhům uvedeným na seznamu a jsou vektory, v izolaci tak dlouho, dokud nepřestanou být považováni za vektory

Při udělování schválení příslušný orgán zajistí, aby zařízení akvakultury držící živočichy pocházející z akvakultury, kteří patří k druhům uvedeným na seznamu a jsou vektory, v izolaci tak dlouho, dokud nepřestanou být považováni za vektory, splňovala požadavky stanovené v:

a)

příloze I části 9 bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti;

b)

příloze I části 9 bodě 2, pokud jde o opatření v oblasti dozoru a tlumení nákaz;

c)

příloze I části 9 bodě 3, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 17

Požadavky na udělení schválení zařízením akvakultury, která jsou uzavřenými zařízeními chovajícími živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely, kteří vzhledem ke svým vzorcům přemísťování představují významné riziko nákazy

Při udělování schválení příslušný orgán zajistí, aby zařízení akvakultury, která jsou uzavřenými zařízeními chovajícími živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely, kteří vzhledem ke svým vzorcům přemísťování představují významné riziko nákazy, splňovala požadavky stanovené v:

a)

čl. 6 odst. 1, pokud jde o dozor založený na míře rizika;

b)

příloze I části 10 bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti;

c)

příloze I části 10 bodě 2, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 18

Požadavky na udělení schválení zařízením akvakultury, která jsou otevřenými zařízeními chovajícími živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely

Při udělování schválení příslušný orgán zajistí, aby zařízení akvakultury, která jsou otevřenými zařízeními chovajícími živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely, splňovala požadavky stanovené v:

a)

čl. 6 odst. 1, pokud jde o dozor založený na míře rizika;

b)

příloze I části 11 bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti;

c)

příloze I části 11 bodě 2, pokud jde o zařízení a vybavení.

Článek 19

Požadavky na udělení schválení plavidlům nebo jiným mobilním prostorám, kde jsou živočichové pocházející z akvakultury dočasně drženi za účelem léčby nebo provedení jiného postupu vztahujícího se k chovatelské praxi

Při udělování schválení příslušný orgán zajistí, aby plavidla nebo jiné mobilní prostory, kde jsou živočichové pocházející z akvakultury dočasně drženi za účelem léčby nebo provedení jiného postupu vztahujícího se k chovatelské praxi, splňovaly požadavky stanovené v:

a)

příloze I části 12 bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti;

b)

příloze I části 12 bodě 2, pokud jde o zařízení a vybavení.

HLAVA II

REGISTRY REGISTROVANÝCH A SCHVÁLENÝCH ZAŘÍZENÍ AKVAKULTURY VEDENÉ PŘÍSLUŠNÝM ORGÁNEM

KAPITOLA 1

Registry zařízení akvakultury vedené příslušným orgánem

Článek 20

Požadavky na informace týkající se příslušného orgánu, pokud jde o registr registrovaných zařízení akvakultury

Kromě informací požadovaných podle čl. 185 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 zahrne příslušný orgán do registru zařízení akvakultury stanoveného v čl. 185 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení pro každé zařízení akvakultury, které registruje, následující informace:

a)

jedinečné registrační číslo přiřazené danému zařízení příslušným orgánem;

b)

datum registrace příslušným orgánem;

c)

adresu a zeměpisné souřadnice (zeměpisná šířka a délka) umístění zařízení akvakultury;

d)

popis prostor zařízení a jeho vybavení;

e)

kategorie živočichů pocházejících z akvakultury chovaných v zařízení akvakultury;

f)

přibližný počet nebo maximální množství biomasy (případně obojí) živočichů pocházejících z akvakultury, kteří mohou být v zařízení akvakultury chováni;

g)

období, kdy jsou živočichové pocházející z akvakultury v zařízení akvakultury chováni, není-li obsazeno neustále, včetně informací o případných sezónních pobytech nebo pobytech během konkrétních akcí;

h)

datum ukončení činnosti, jestliže o něm provozovatel informoval příslušný orgán.

KAPITOLA 2

Registry zařízení akvakultury schválených příslušným orgánem

Článek 21

Požadavky na informace týkající se příslušného orgánu, pokud jde o registr schválených zařízení akvakultury

1.   Kromě informací požadovaných podle čl. 185 odst. 2 nařízení (EU) 2016/429 zahrne příslušný orgán do registru schválených zařízení akvakultury stanoveného v čl. 185 odst. 1 písm. b) a c) uvedeného nařízení pro každé zařízení akvakultury nebo skupinu zařízení akvakultury, které schvaluje, následující informace:

a)

jedinečné číslo schválení přiřazené danému zařízení příslušným orgánem;

b)

datum udělení schválení příslušným orgánem nebo pozastavení či odejmutí schválení příslušným orgánem;

c)

adresu a zeměpisné souřadnice (zeměpisná šířka a délka) umístění schváleného zařízení akvakultury nebo skupiny zařízení akvakultury;

d)

popis příslušných prostor zařízení a jeho vybavení;

e)

kategorie živočichů pocházejících z akvakultury chovaných v zařízení akvakultury nebo ve skupině zařízení akvakultury;

f)

přibližný počet nebo maximální množství biomasy (případně obojí) živočichů pocházejících z akvakultury, kteří mohou být v zařízení akvakultury nebo ve skupině zařízení akvakultury chováni;

g)

období, kdy jsou živočichové pocházející z akvakultury v zařízení akvakultury nebo ve skupině zařízení akvakultury chováni, nejsou-li obsazena neustále, včetně informací o případných sezónních pobytech nebo pobytech během konkrétních akcí;

h)

datum ukončení činnosti, jestliže o něm provozovatel informoval příslušný orgán.

2.   Kromě informací požadovaných podle čl. 185 odst. 3 nařízení (EU) 2016/429 uvede příslušný orgán aktuální informace o nákazovém statusu živočichů pocházejících z akvakultury chovaných v zařízeních akvakultury nebo ve skupinách zařízení akvakultury schválených v souladu s čl. 181 odst. 1 uvedeného nařízení na internetové informační stránce, která je veřejně dostupná.

Tyto aktuální zdravotní informace musí uvádět alespoň nákazový status daného zařízení akvakultury nebo skupiny zařízení akvakultury pro každou příslušnou nákazu uvedenou na seznamu a pro každou příslušnou kategorii nákaz, a to takto:

a)

zda je zařízení prosté nákazy kategorie B nebo nákazy kategorie C;

b)

zda má zařízení zaveden eradikační program pro nákazu kategorie B nebo nákazu kategorie C;

c)

zda má zařízení zaveden dobrovolný program dozoru pro nákazu kategorie C nebo

d)

jakékoli další informace, které se týkají nákazy kategorie B, kategorie C nebo kategorie D, s výjimkou informací uvedených v písmenech a), b) a c).

HLAVA III

POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ TÝKAJÍCÍ SE VEDENÍ ZÁZNAMŮ KROMĚ POVINNOSTÍ, KTERÉ JSOU STANOVENY V NAŘÍZENÍ (EU) 2016/429

KAPITOLA 1

Záznamy vedené provozovateli registrovaných nebo schválených zařízení akvakultury

Článek 22

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele registrovaných zařízení akvakultury

Provozovatelé registrovaných zařízení akvakultury zaznamenávají a uchovávají kromě informací požadovaných podle čl. 186 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 následující informace:

a)

jedinečné registrační číslo přiřazené danému zařízení akvakultury příslušným orgánem;

b)

podrobnosti o veškerých šetřeních, která byla provedena v důsledku zvýšeného úhynu nebo podezření na výskyt nákazy;

c)

dokumenty obsahující vlastní prohlášení vydané v souladu s článkem 218 nařízení (EU) 2016/429 a obdržené společně se zásilkami živočichů pocházejících z akvakultury, které vstoupily do zařízení akvakultury, případně odeslané s takovými zásilkami ze zařízení akvakultury;

d)

případně jakékoli jiné doklady doprovázející vodní živočichy.

Článek 23

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele schválených zařízení akvakultury, ve kterých jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni za účelem přemístění z uvedeného zařízení buď jako živí, nebo jako produkty živočišného původu pocházející z akvakultury, s výjimkou zařízení, která jsou uvedena v článcích 27 až 34

Provozovatelé schválených zařízení akvakultury, ve kterých jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni za účelem přemístění z uvedeného zařízení buď jako živí, nebo jako produkty živočišného původu pocházející z akvakultury, s výjimkou zařízení akvakultury uvedených v článcích 27 až 34 tohoto nařízení, zaznamenávají a uchovávají kromě informací požadovaných podle čl. 186 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 následující informace:

a)

jedinečné číslo schválení vydané danému zařízení akvakultury příslušným orgánem;

b)

stávající kategorizaci rizik daného zařízení akvakultury přidělenou příslušným orgánem;

c)

podrobnosti o provádění dozoru založeného na míře rizika stanoveného v čl. 6 odst. 1 a o jeho výsledcích;

d)

podrobné informace o přemísťování do zařízení akvakultury zahrnující:

i)

jedinečné číslo schválení nebo registrační číslo zařízení akvakultury původu všech živočichů pocházejících z akvakultury, kteří byli přijati z jiného zařízení akvakultury, nebo

ii)

umístění stanoviště, z něhož byli volně žijící vodní živočichové odebráni před odesláním do zařízení akvakultury;

e)

podrobné informace o přemísťování ze zařízení akvakultury zahrnující:

i)

živočichy pocházející z akvakultury a produkty živočišného původu pocházející z akvakultury a v případě přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury i jedinečné registrační číslo nebo číslo schválení zařízení akvakultury určení nebo

ii)

v případě přemísťování do volné přírody podrobné údaje o stanovišti, kam budou živočichové pocházející z akvakultury vypuštěni;

f)

jméno/název a adresu dopravců, kteří přivážejí vodní živočichy do zařízení nebo z něj odvážejí živočichy pocházející z akvakultury;

g)

plán biologické bezpečnosti pro schválené zařízení akvakultury a důkazy o jeho provádění;

h)

dokumenty obsahující vlastní prohlášení vydané v souladu s článkem 218 nařízení (EU) 2016/429 a obdržené společně se zásilkami živočichů pocházejících z akvakultury, které vstoupily do zařízení akvakultury, případně odeslané s takovými zásilkami ze zařízení akvakultury;

i)

případně jakékoli jiné doklady doprovázející vodní živočichy.

Článek 24

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele schválené skupiny zařízení akvakultury, ve kterých jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni za účelem přemístění z uvedeného zařízení buď jako živí, nebo jako produkty živočišného původu pocházející z akvakultury

1.   Provozovatelé zařízení akvakultury ve skupině zařízení akvakultury schválené v souladu s čl. 177 písm. a) nařízení (EU) 2016/429 zaznamenávají a uchovávají kromě informací požadovaných podle čl. 186 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 následující informace:

a)

jedinečné číslo schválení vydané danému zařízení akvakultury příslušným orgánem;

b)

stávající kategorizaci rizik skupiny zařízení akvakultury přidělenou příslušným orgánem;

c)

podrobné informace o provádění dozoru založeného na míře rizika stanoveného v čl. 6 odst. 2 a o jeho výsledcích;

d)

podrobné informace o přemísťování do zařízení akvakultury zahrnující:

i)

jedinečné číslo schválení nebo registrační číslo zařízení akvakultury původu pro všechny živočichy pocházející z akvakultury, kteří byli přijati ze zařízení akvakultury mimo danou skupinu, nebo

ii)

umístění stanoviště, z něhož byli volně žijící vodní živočichové odebráni před odesláním do zařízení akvakultury;

e)

podrobné informace o přemísťování ze skupiny zařízení akvakultury zahrnující:

i)

živočichy pocházející z akvakultury a produkty živočišného původu pocházející z akvakultury z živočichů pocházejících z akvakultury a v případě přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury i jedinečné registrační číslo nebo číslo schválení zařízení určení, pokud jsou živočichové pocházející z akvakultury odesíláni do jiného zařízení mimo skupinu, nebo

ii)

v případě přemísťování do volné přírody podrobné údaje o stanovišti, kam budou živočichové pocházející z akvakultury vypuštěni;

f)

jméno/název a adresu dopravců, kteří přivážejí vodní živočichy do zařízení akvakultury nebo z něj odvážejí živočichy pocházející z akvakultury;

g)

podrobné informace o použitém plánu biologické bezpečnosti a důkazy o jeho provádění;

h)

dokumenty obsahujících vlastní prohlášení vydané v souladu s článkem 218 nařízení (EU) 2016/429 a obdržené společně se zásilkami živočichů pocházejících z akvakultury, které byly doručeny do zařízení akvakultury, případně odeslané s takovými zásilkami ze zařízení akvakultury;

i)

případně jakékoli jiné doklady doprovázející vodní živočichy.

2.   Provozovatel skupiny zařízení akvakultury schválené v souladu s čl. 177 písm. b) nařízení (EU) 2016/429 zaznamenává nebo uchovává informace uvedené v odst. 1 písm. a) až i) tohoto článku za každé zařízení akvakultury ve skupině.

Článek 25

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele schválených uzavřených zařízení akvakultury

Provozovatelé schválených uzavřených zařízení akvakultury zaznamenávají a uchovávají kromě informací požadovaných podle čl. 186 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 následující informace:

a)

jedinečné číslo schválení vydané danému uzavřenému zařízení akvakultury příslušným orgánem;

b)

podrobné informace o přemísťování do daného uzavřeného zařízení akvakultury a z něho, včetně jedinečného registračního čísla nebo čísla schválení zařízení akvakultury původu nebo určení všech živočichů pocházejících z akvakultury obdržených z jiného zařízení akvakultury nebo odesílaných do jiného zařízení akvakultury;

c)

jméno/název a adresu dopravců, kteří přivážejí vodní živočichy do uzavřeného zařízení akvakultury nebo z něj odvážejí živočichy pocházející z akvakultury;

d)

podrobnosti o provádění plánu dozoru nad nákazami stanoveného v příloze I části 3 bodě 2 a jeho výsledky;

e)

výsledky klinických a laboratorních testů a postmortálních vyšetření dokončených v době, kdy se vyšetřuje zvýšený úhyn nebo podezření na výskyt nákazy;

f)

případně podrobnosti o očkování či léčbě živočichů pocházejících z akvakultury stanovených v příloze I části 3 bodě 2 písm. c);

g)

podrobnosti o izolaci nebo karanténě příchozích živočichů pocházejících z akvakultury, popřípadě pokyny příslušného orgánu, co se týče izolace a karantény a zjištění učiněných během období izolace nebo karantény;

h)

plán biologické bezpečnosti pro dané uzavřené zařízení akvakultury;

i)

v příslušných případech jakékoli jiné doklady doprovázející živočichy pocházející z akvakultury.

Článek 26

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených k tlumení nákaz

Provozovatelé zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených k tlumení nákaz zaznamenávají a uchovávají kromě informací požadovaných podle čl. 187 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 následující informace:

a)

jedinečné číslo schválení vydané danému zařízení pro potraviny z vodních organismů schválenému k tlumení nákaz příslušným orgánem;

b)

plán biologické bezpečnosti pro dané zařízení pro potraviny z vodních organismů schválené k tlumení nákaz a důkazy o jeho provádění;

c)

záznamy o údržbě systému čištění odpadních vod používaného v zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleném k tlumení nákaz;

d)

záznamy pro ověření účinnosti systému čištění vod;

e)

jméno/název a adresu dopravců, kteří přivážejí vodní živočichy do daného zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleného k tlumení nákaz;

f)

případně jakékoli jiné doklady doprovázející vodní živočichy.

Článek 27

Povinnosti provozovatelů schválených středisek pro čištění týkající se vedení záznamů

Provozovatelé schválených středisek pro čištění zaznamenávají a uchovávají kromě informací požadovaných podle čl. 186 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 následující informace:

a)

jedinečné číslo schválení vydané danému schválenému středisku pro čištění příslušným orgánem;

b)

plán biologické bezpečnosti pro schválené středisko pro čištění a důkazy o jeho provádění;

c)

záznamy o údržbě systému čištění odpadních vod používaného ve schváleném středisku pro čištění;

d)

záznamy pro ověření účinnosti systému čištění vod;

e)

případně jakékoli jiné doklady doprovázející vodní živočichy.

Článek 28

Povinnosti provozovatelů schválených expedičních středisek týkající se vedení záznamů

Provozovatelé schválených expedičních středisek zaznamenávají a uchovávají kromě informací požadovaných podle čl. 186 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 následující informace:

a)

jedinečné číslo schválení vydané danému schválenému expedičnímu středisku příslušným orgánem;

b)

plán biologické bezpečnosti pro schválené expediční středisko a důkazy o jeho provádění;

c)

záznamy o údržbě systému čištění odpadních vod používaného ve schváleném expedičním středisku;

d)

záznamy pro ověření účinnosti systému čištění vod;

e)

případně jakékoli jiné doklady doprovázející vodní živočichy.

Článek 29

Povinnosti provozovatelů schválených sádkovacích oblastí týkající se vedení záznamů

Provozovatelé schválených sádkovacích oblastí zaznamenávají a uchovávají kromě informací požadovaných podle čl. 186 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 následující informace:

a)

jedinečné číslo schválení vydané dané schválené sádkovací oblasti příslušným orgánem;

b)

plán biologické bezpečnosti pro schválenou sádkovací oblast a důkazy o jeho provádění;

c)

případně jakékoli jiné doklady doprovázející vodní živočichy.

Článek 30

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele schválených karanténních zařízení pro živočichy pocházející z akvakultury

Provozovatelé schválených karanténních zařízení pro živočichy pocházející z akvakultury zaznamenávají a uchovávají kromě informací požadovaných podle čl. 186 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 následující informace:

a)

jedinečné číslo schválení vydané danému karanténnímu zařízení příslušným orgánem;

b)

podrobné informace o přemísťování do schváleného karanténního zařízení zahrnující:

i)

jedinečné registrační číslo nebo číslo schválení zařízení akvakultury původu všech živočichů pocházejících z akvakultury obdržených z jiného zařízení akvakultury nebo

ii)

umístění stanoviště, z něhož byli vodní živočichové odebráni před odesláním do schváleného karanténního zařízení;

c)

podrobné informace o přemísťování ze schváleného karanténního zařízení zahrnující:

i)

jedinečné registrační číslo nebo číslo schválení zařízení akvakultury určení nebo

ii)

umístění stanoviště, kde byli živočichové pocházející z akvakultury vypuštěni do volné přírody;

d)

jméno/název a adresu dopravců, kteří přivážejí vodní živočichy do schváleného karanténního zařízení nebo z něj odvážejí živočichy pocházející z akvakultury;

e)

podrobnosti o provádění dozoru nad nákazami stanoveného v příloze I části 8 bodě 2 a jeho výsledky;

f)

výsledky klinických a laboratorních zkoušek a postmortálních vyšetření stanovených v příloze I části 8 bodě 2;

g)

popřípadě pokyny příslušného orgánu, co se týče zjištění učiněných během období izolace nebo karantény;

h)

plán biologické bezpečnosti pro schválené karanténní zařízení a důkazy o jeho provádění;

i)

důkazy o tom, že environmentální parametry ve schváleném karanténním zařízení podporují vznik projevů příslušných nákaz uvedených na seznamu nebo nově se objevujících nákaz;

j)

případně jakékoli jiné doklady doprovázející vodní živočichy.

Článek 31

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele schválených zařízení akvakultury držících živočichy pocházející z akvakultury, kteří náležejí k druhům uvedeným na seznamu a kteří jsou vektory, v izolaci tak dlouho, dokud nepřestanou být považováni za vektory

Provozovatelé schválených zařízení akvakultury držících živočichy pocházející z akvakultury, kteří náležejí k druhům uvedeným na seznamu a kteří jsou vektory, v izolaci tak dlouho, dokud nepřestanou být považováni za vektory, zaznamenávají a uchovávají kromě informací požadovaných podle čl. 186 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 následující informace:

a)

jedinečné číslo schválení vydané danému zařízení akvakultury příslušným orgánem;

b)

podrobné informace o přemísťování do schváleného zařízení akvakultury zahrnující:

i)

jedinečné registrační číslo nebo číslo schválení zařízení akvakultury původu všech živočichů pocházejících z akvakultury obdržených z jiného zařízení akvakultury nebo

ii)

umístění stanoviště, z něhož byli vodní živočichové odebráni před odesláním do schváleného zařízení akvakultury;

c)

podrobné informace o přemísťování ze schváleného zařízení akvakultury zahrnující:

i)

jedinečné registrační číslo nebo číslo schválení zařízení akvakultury určení nebo

ii)

v případě přemísťování do volné přírody podrobné údaje o stanovišti, kam budou živočichové pocházející z akvakultury vypuštěni;

d)

jméno/název a adresu dopravců, kteří přivážejí vodní živočichy do schváleného zařízení akvakultury nebo z něj odvážejí živočichy pocházející z akvakultury;

e)

podrobnosti o provádění dozoru nad nákazami stanoveného v příloze I části 9 bodě 2 a jeho výsledky;

f)

výsledky klinických a laboratorních zkoušek a postmortálních vyšetření stanovených v příloze I části 9 bodě 2;

g)

případné pokyny příslušného orgánu týkající se zjištění zaznamenaných během období izolace v trvání 90 dnů, uvedeného v příloze I části 9 bodě 2;

h)

plán biologické bezpečnosti pro schválené zařízení akvakultury a důkazy o jeho provádění;

i)

případně jakékoli jiné doklady doprovázející vodní živočichy.

Článek 32

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele schválených zařízení akvakultury, která jsou uzavřenými zařízeními chovajícími živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely

Provozovatelé schválených zařízení akvakultury, která jsou uzavřenými zařízeními chovajícími živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely, zaznamenávají a uchovávají kromě informací požadovaných podle čl. 186 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 následující informace:

a)

jedinečné číslo schválení vydané danému zařízení akvakultury příslušným orgánem;

b)

stávající kategorizaci rizik schváleného zařízení akvakultury přidělenou příslušným orgánem;

c)

případně podrobnosti o provádění dozoru založeného na míře rizika stanoveného v čl. 6 odst. 1 a o jeho výsledcích;

d)

podrobné informace o přemísťování do schváleného zařízení akvakultury včetně jedinečného registračního čísla nebo čísla schválení zařízení akvakultury původu všech živočichů pocházejících z akvakultury obdržených z jiného zařízení akvakultury;

e)

podrobné informace o přemísťování z daného schváleného zařízení akvakultury včetně jedinečného registračního čísla nebo čísla schválení zařízení akvakultury určení s výjimkou situací, kdy se jedná o přemísťování do domácností;

f)

jméno/název a adresu dopravců, kteří přivážejí vodní živočichy do schváleného zařízení akvakultury nebo z něj odvážejí živočichy pocházející z akvakultury s výjimkou situací, kdy se jedná o přemísťování do domácností;

g)

plán biologické bezpečnosti pro schválené zařízení akvakultury a důkazy o jeho provádění;

h)

dokumenty obsahující vlastní prohlášení vydané v souladu s článkem 218 nařízení (EU) 2016/429 a obdržené společně se zásilkami živočichů pocházejících z akvakultury, které byly doručeny do schváleného zařízení akvakultury, případně odeslané s takovými zásilkami ze schváleného zařízení akvakultury;

i)

případně jakékoli jiné doklady doprovázející živočichy pocházející z akvakultury.

Článek 33

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele schválených zařízení akvakultury, která jsou otevřenými zařízeními chovajícími živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely

Provozovatelé schválených zařízení akvakultury, která jsou otevřenými zařízeními chovajícími živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely, zaznamenávají a uchovávají kromě informací požadovaných podle čl. 186 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 následující informace:

a)

jedinečné číslo schválení vydané danému zařízení akvakultury příslušným orgánem;

b)

stávající kategorizaci rizik schváleného zařízení akvakultury přidělenou příslušným orgánem;

c)

případně podrobnosti o provádění dozoru založeného na míře rizika stanoveného v čl. 6 odst. 1 a o jeho výsledcích;

d)

podrobné informace o přemísťování do schváleného zařízení akvakultury včetně jedinečného registračního čísla nebo čísla schválení zařízení akvakultury původu všech živočichů pocházejících z akvakultury obdržených z jiného zařízení akvakultury;

e)

podrobné informace o přemísťování ze schváleného zařízení akvakultury včetně jedinečného registračního čísla nebo čísla schválení zařízení akvakultury určení s výjimkou situací, kdy se jedná o přemísťování do domácností;

f)

jméno/název a adresu dopravců, kteří přivážejí vodní živočichy do schváleného zařízení akvakultury nebo z něj odvážejí živočichy pocházející z akvakultury s výjimkou situací, kdy se jedná o přemísťování do domácností;

g)

plán biologické bezpečnosti pro schválené zařízení akvakultury a důkazy o jeho provádění;

h)

dokumenty obsahující vlastní prohlášení vydané v souladu s článkem 218 nařízení (EU) 2016/429 a obdržené společně se zásilkami živočichů pocházejících z akvakultury, které byly doručeny do schváleného zařízení akvakultury, případně odeslané s takovými zásilkami ze schváleného zařízení akvakultury;

i)

případně jakékoli jiné doklady doprovázející vodní živočichy.

Článek 34

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro provozovatele schválených plavidel nebo jiných schválených mobilních prostor, kde jsou živočichové pocházející z akvakultury dočasně drženi za účelem léčby nebo provedení jiného postupu vztahujícího se k chovatelské praxi

Provozovatelé schválených plavidel nebo jiných schválených mobilních prostor, kde jsou živočichové pocházející z akvakultury dočasně drženi za účelem léčby nebo provedení jiného postupu vztahujícího se k chovatelské praxi, zaznamenávají a uchovávají kromě informací požadovaných podle čl. 186 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 následující informace:

a)

jedinečné číslo schválení vydané plavidlu nebo jiným mobilním prostorám příslušným orgánem;

b)

data a časy nakládky živočichů pocházejících z akvakultury na schválené plavidlo nebo do jiných schválených mobilních prostor;

c)

případně název, adresu a jedinečné registrační číslo nebo číslo schválení každého zařízení akvakultury, kde byli živočichové pocházející z akvakultury naloženi a vyloženi;

d)

data a místa, kdy/kde bylo plavidlo nebo jiné mobilní prostory napuštěny vodou před nakládkou a případně kdy/kde došlo k výměně vody mezi nakládkou a vykládkou;

e)

případně podrobné údaje o trase mezi jednotlivými zařízeními akvakultury;

f)

podrobné údaje o každé léčbě nebo jiném postupu vztahujícím se k chovatelské praxi, které byly provedeny na schváleném plavidle nebo v jiných schválených mobilních prostorách;

g)

plán biologické bezpečnosti pro schválené plavidlo nebo jiné schválené mobilní prostory a důkazy o jeho provádění;

h)

případně jakékoli jiné doklady doprovázející živočichy pocházející z akvakultury.

KAPITOLA 2

Záznamy vedené dopravci

Článek 35

Povinnosti týkající se vedení záznamů pro dopravce vodních živočichů

Dopravci vodních živočichů zaznamenávají a uchovávají kromě informací požadovaných v článku 188 nařízení (EU) 2016/429 u všech dopravních prostředků používaných pro přepravu vodních živočichů následující informace:

a)

poznávací značku v případě pozemní přepravy, identifikační číslo lodi podle IMO v případě námořní přepravy, případně jinou identifikační značku, která slouží jako jedinečný identifikátor jiného dopravního prostředku, jímž jsou vodní živočichové přepravováni;

b)

data a časy nakládky vodních živočichů v zařízení akvakultury nebo na stanovišti původu;

c)

název, adresu a jedinečné registrační číslo nebo číslo schválení každého navštíveného zařízení akvakultury;

d)

umístění každého stanoviště, z něhož byli odebráni volně žijící vodní živočichové;

e)

data a časy vykládky vodních živočichů v zařízení akvakultury nebo na stanovišti určení;

f)

data, časy a místa výměny vody, pokud k ní došlo;

g)

plán biologické bezpečnosti pro předmětný dopravní prostředek a důkazy o jeho provádění;

h)

referenční čísla dokladů doprovázejících zásilky vodních živočichů.

ČÁST III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

Zrušení

Rozhodnutí 2008/392/ES se zrušuje s účinkem ode dne 21. dubna 2021.

Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 37

Přechodná ustanovení týkající se informací v registrech stávajících zařízení akvakultury a provozovatelů vedených příslušnými orgány

Členské státy zajistí, aby u stávajících zařízení akvakultury a provozovatelů uvedených v čl. 279 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429, kteří spadají do oblasti působnosti článků 20 a 21 tohoto nařízení, byly informace požadované v článcích 20 a 21 pro každé takové zařízení akvakultury a každého takového provozovatele zahrnuty do registrů registrovaných a schválených zařízení akvakultury vedených příslušnými orgány před 21. dubnem 2021.

Článek 38

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 21. dubna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. ledna 2020.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy u některých nákaz uvedených na seznamu a nově se objevujících nákaz (viz strana 211 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 308, 4.12.2018, s. 21).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(7)  Rozhodnutí Komise 2008/392/ES ze dne 30. dubna 2008, kterým se provádí směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o informační stránku na internetu, jejímž cílem je zpřístupnit elektronickými prostředky informace o produkčních podnicích akvakultury a oprávněných zpracovatelských zařízeních v oblasti (Úř. věst. L 138, 28.5.2008, s. 12).


PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA UDĚLENÍ SCHVÁLENÍ ZAŘÍZENÍM AKVAKULTURY UVEDENÉ V ČÁSTI II HLAVĚ I KAPITOLE 2

ČÁST 1

Požadavky na udělení schválení zařízením akvakultury, ve kterých jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni za účelem přemístění z uvedeného zařízení buď jako živí, nebo jako produkty živočišného původu pocházející z akvakultury, uvedené v článku 7

1.

Požadavky ohledně opatření biologické bezpečnosti zařízení akvakultury, ve kterých jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni za účelem přemístění z uvedeného zařízení buď jako živí, nebo jako produkty živočišného původu pocházející z akvakultury, uvedené v čl. 7 písm. b), jsou následující:

a)

provozovatelé provádějí plán biologické bezpečnosti v souladu s článkem 5, který musí zohlednit tyto prvky:

i)

na kritických místech v daném zařízení akvakultury musí být instalována místa dezinfekce;

ii)

pokud v rámci téhož zařízení akvakultury existují následující funkční jednotky, musí být odděleny vhodnými hygienickými bariérami:

jednotky líhní,

výkrmny,

zpracovatelské jednotky,

expediční středisko;

iii)

pracovní oděvy a obuv pro zaměstnance musí být určeny výhradně pro použití v daném zařízení akvakultury a musí být pravidelně čištěny a dezinfikovány;

iv)

zařízení akvakultury nesmějí vybavení vzájemně sdílet, ale pokud je to nevyhnutelné, je třeba dodržovat vhodný protokol pro čištění a dezinfekci tohoto vybavení;

v)

návštěvníci zařízení akvakultury musí být kontrolováni, pokud představují riziko nákazy; tito návštěvníci musí buď:

nosit ochranný oděv a obuv, které jim poskytne dané zařízení akvakultury, nebo

veškeré ochranné oděvy a obuv, které si přinesou s sebou, při příchodu do zařízení akvakultury vyčistit a vydezinfikovat a v případě oděvů a obuvi, které nejsou jednorázové, při odchodu z něj;

vi)

mrtví živočichové musí být ze všech produkčních jednotek odstraňováni s takovou četností, která zajistí, že nápor infekcí bude udržován na minimální úrovni, ale zároveň bude proveditelná vzhledem k použité metodě produkce, a neškodně odstraněni v souladu s článkem 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 (1);

vii)

vybavení v zařízení akvakultury musí být na konci každého produkčního cyklu pokud možno vyčištěno a vydezinfikováno;

viii)

v případech, kdy zařízení akvakultury obdrží oplodněné jikry od jiných zařízení, musí být tyto jikry při příjezdu vhodným způsobem dezinfikovány, pokud je to biologicky proveditelné, a veškeré obaly musí být dezinfikovány nebo neškodně odstraněny biologicky bezpečným způsobem;

ix)

před nakládkou nebo vykládkou vodních živočichů v zařízení akvakultury musí být ověřeny záznamy dopravců o čištění a dezinfekci;

b)

provozovatelé určí konkrétní osobu, která bude pověřena prováděním plánu biologické bezpečnosti v daném zařízení akvakultury, a další pracovníky, kteří budou dané osobě v souvislosti se záležitostmi biologické bezpečnosti podřízeni.

2.

Požadavky ohledně zařízení a vybavení zařízení akvakultury uvedené v čl. 7 písm. c) jsou následující:

a)

musí být k dispozici vhodné vybavení a zařízení pro zachování vhodných chovatelských podmínek pro živočichy pocházející z akvakultury chované v daném zařízení akvakultury;

b)

zařízení akvakultury musí zajišťovat dobré hygienické standardy a umožňovat provádění přiměřených veterinárních kontrol;

c)

zařízení a vybavení musí být pokud možno vyrobeno z materiálů, které lze vhodným způsobem čistit a dezinfikovat;

d)

musí být zavedena vhodná opatření pro regulaci predátorů s přihlédnutím k riziku šíření nákazy, které tito predátoři představují, a k environmentálním omezením daného zařízení akvakultury;

e)

musí být k dispozici vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci zařízení, vybavení a dopravních prostředků.

ČÁST 2

Požadavky na udělení schválení skupinám zařízení akvakultury, ve kterých jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni za účelem přemístění z uvedeného zařízení buď jako živí, nebo jako produkty živočišného původu pocházející z akvakultury, uvedené v článku 8

1.

Požadavky ohledně opatření biologické bezpečnosti skupin zařízení akvakultury, ve kterých jsou živočichové pocházející z akvakultury chováni za účelem přemístění z uvedeného zařízení podle čl. 8 písm. b), jsou následující:

a)

provozovatelé provádějí plán biologické bezpečnosti v souladu s článkem 5 a při vypracovávání plánu biologické bezpečnosti musí provozovatelé zohlednit následující prvky:

i)

na kritických místech v každém zařízení akvakultury z dané skupiny musí být instalována místa dezinfekce;

ii)

pokud v rámci téhož zařízení akvakultury existují následující funkční jednotky, musí být odděleny vhodnými hygienickými bariérami:

jednotky líhní,

výkrmny,

zpracovatelské jednotky,

expediční středisko;

iii)

pracovní oděvy a obuv pro zaměstnance musí být určeny výhradně pro použití v každém zařízení akvakultury a musí být pravidelně čištěny a dezinfikovány;

iv)

zařízení akvakultury nesmějí vybavení vzájemně sdílet, ale pokud je to nevyhnutelné, je třeba dodržovat vhodný protokol pro čištění a dezinfekci tohoto vybavení;

v)

návštěvníci zařízení akvakultury musí být kontrolováni, pokud představují riziko nákazy; tito návštěvníci musí buď:

nosit ochranný oděv a obuv, které jim poskytne každé zařízení akvakultury, nebo

veškeré ochranné oděvy a obuv, které si přinesou s sebou, při příchodu do zařízení akvakultury vyčistit a vydezinfikovat a v případě oděvů a obuvi, které nejsou jednorázové, při odchodu z něj;

vi)

mrtví živočichové pocházející z akvakultury musí být ze všech produkčních jednotek odstraňováni s takovou četností, která zajistí, že nápor infekcí bude udržován na minimální úrovni, ale zároveň bude proveditelná vzhledem k použité metodě produkce, a neškodně odstraněni v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1069/2009;

vii)

vybavení v každém zařízení akvakultury musí být na konci každého produkčního cyklu pokud možno vyčištěno a vydezinfikováno;

viii)

v případech, kdy zařízení akvakultury obdrží oplodněné jikry od jiných zařízení, musí být tyto jikry při příjezdu vhodným způsobem dezinfikovány, pokud je to biologicky proveditelné, a veškeré obaly musí být dezinfikovány nebo neškodně odstraněny biologicky bezpečným způsobem;

ix)

před nakládkou nebo vykládkou živočichů pocházejících z akvakultury v zařízení akvakultury musí být ověřeny záznamy dopravců o čištění a dezinfekci;

b)

odpovědnost za provádění opatření stanovených v plánu biologické bezpečnosti nese:

i)

provozovatel každého jednotlivého zařízení akvakultury ve skupině zařízení akvakultury schválené v souladu s čl. 177 písm. a) nařízení (EU) 2016/429;

ii)

provozovatel skupiny zařízení akvakultury schválené v souladu s čl. 177 písm. b) nařízení (EU) 2016/429.

2.

Požadavky ohledně zařízení a vybavení skupin zařízení akvakultury uvedené v čl. 8 písm. c) jsou následující:

a)

musí být k dispozici vhodné vybavení a zařízení pro zachování vhodných chovatelských podmínek pro živočichy pocházející z akvakultury chované v každém zařízení akvakultury ve skupině;

b)

každé zařízení akvakultury ve skupině musí zajišťovat dobré hygienické standardy a umožňovat provádění veterinárních kontrol;

c)

vybavení a zařízení v každém zařízení akvakultury ve skupině musí být vyrobeno z materiálů, které lze snadno čistit a dezinfikovat;

d)

ve všech zařízeních akvakultury ve skupině musí být zavedena vhodná opatření pro regulaci predátorů s přihlédnutím k riziku šíření nákazy, které tito predátoři představují, a k environmentálním omezením daného zařízení akvakultury;

e)

v každém zařízení akvakultury ve skupině musí být k dispozici vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci zařízení, vybavení a dopravních prostředků.

ČÁST 3

Požadavky na udělení schválení uzavřeným zařízením akvakultury uvedené v článku 9

1.

Požadavky ohledně opatření biologické bezpečnosti uzavřených zařízení akvakultury uvedené v čl. 9 písm. b) jsou následující:

a)

provozovatelé provádějí plán biologické bezpečnosti v souladu s článkem 5, který musí zohlednit tyto prvky:

i)

na kritických místech v daném uzavřeném zařízení akvakultury musí být instalována místa dezinfekce;

ii)

pokud v rámci téhož uzavřeného zařízení akvakultury existují různé funkční jednotky, musí být odděleny hygienickými bariérami;

iii)

pracovní oděvy a obuv pro zaměstnance musí být uchovávány v daném uzavřeném zařízení akvakultury a musí být pravidelně čištěny a dezinfikovány;

iv)

návštěvníci musí nosit ochranný oděv a obuv, které jim poskytne provozovatel;

v)

vybavení nesmí být sdíleno s jinými zařízeními akvakultury;

vi)

mrtví živočichové musí být odstraňováni s takovou četností, která zajistí, že nápor infekcí bude udržován na minimální úrovni, a neškodně odstraněni v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1069/2009;

vii)

vybavení v uzavřeném zařízení akvakultury se musí s vhodnou četností čistit a dezinfikovat;

viii)

v případech, kdy uzavřená zařízení akvakultury obdrží oplodněné jikry od jiných zařízení, musí být tyto jikry při příjezdu vhodným způsobem dezinfikovány, pokud je to biologicky proveditelné a pokud to nenarušuje cíle výzkumu, a veškeré obaly musí být dezinfikovány nebo neškodně odstraněny biologicky bezpečným způsobem;

ix)

před nakládkou nebo vykládkou živočichů pocházejících z akvakultury v zařízení musí být ověřeny záznamy dopravců o čištění a dezinfekci;

b)

provozovatelé určí konkrétní osobu, která bude pověřena prováděním plánu biologické bezpečnosti v daném uzavřeném zařízení akvakultury, a další pracovníky, kteří budou dané osobě v souvislosti se záležitostmi biologické bezpečnosti podřízeni.

2.

Požadavky ohledně opatření v oblasti dozoru a tlumení nákaz v uzavřených zařízeních akvakultury uvedené v čl. 9 písm. c) jsou následující:

a)

musí být prováděn plán dozoru nad nákazami, který musí zahrnovat náležitá opatření k tlumení nákaz živočichů pocházejících z akvakultury a musí být aktualizován v závislosti na počtu a druzích živočichů pocházejících z akvakultury přítomných v uzavřeném zařízení akvakultury a na epizootologické situaci v uzavřeném zařízení akvakultury a jeho okolí, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy;

b)

živočichové pocházející z akvakultury, u nichž existuje podezření, že by mohli být infikováni patogenními původci nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy, musí podstoupit klinické, laboratorní nebo postmortální vyšetření;

c)

očkování živočichů pocházejících z akvakultury proti nákazám a jejich léčba jsou prováděny podle potřeby.

3.

Požadavky ohledně zařízení a vybavení uzavřených zařízení akvakultury uvedené v čl. 9 písm. d) jsou následující:

a)

hranice uzavřených zařízení akvakultury musí být jasně označeny a přístup vodních živočichů a osob do prostor, v nichž jsou živočichové chováni, musí být kontrolován;

b)

v případě potřeby musí být k dispozici odpovídající zařízení vhodná pro karanténu živočichů pocházejících z akvakultury dovezených z jiných zařízení;

c)

musí být k dispozici odpovídající prostředky pro izolaci živočichů pocházejících z akvakultury;

d)

nádrže a jiné prostory, kde jsou živočichové drženi, musí být na odpovídající úrovni a vybudované takovým způsobem, aby:

i)

se zabránilo styku s vodními živočichy zvenčí a aby bylo možné snadno provádět inspekce a poskytovat veškerou nezbytnou léčbu;

ii)

bylo možné snadno čistit a dezinfikovat podlahy, stěny a veškerý další materiál a vybavení;

e)

musí být k dispozici vhodné vybavení a zařízení pro zachování vhodných chovatelských podmínek pro živočichy pocházející z akvakultury chované v uzavřeném zařízení akvakultury;

f)

uzavřené zařízení akvakultury musí zajišťovat dobré hygienické standardy a umožňovat provádění přiměřených veterinárních kontrol;

g)

musí být k dispozici vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci zařízení, vybavení a dopravních prostředků;

h)

musí být zavedena vhodná opatření pro regulaci predátorů s přihlédnutím k riziku šíření nákazy, které tito predátoři představují;

i)

musí být k dispozici vhodné vybavení pro dezinfekci, které zajistí, aby byly veškeré odpadní vody vypouštěné z uzavřeného zařízení akvakultury ošetřeny na takové úrovni, která zaručí, že budou před vypuštěním zcela zneškodněni všichni infekční činitelé odpovědní za nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy, kteří se v těchto vodách nacházejí.

ČÁST 4

Požadavky na udělení schválení zařízením pro potraviny z vodních organismů schváleným k tlumení nákaz uvedené v článku 11

1.

Požadavky ohledně opatření biologické bezpečnosti zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených k tlumení nákaz uvedené v čl. 11 písm. a) jsou následující:

a)

provozovatelé provádějí plán biologické bezpečnosti v zařízeních pro potraviny z vodních organismů schválených k tlumení nákaz v souladu s článkem 5, který musí v případě, že jsou v daných prostorách poráženi nebo zpracováváni živočichové nakažení nákazou uvedenou na seznamu nebo nově se objevující nákazou, zohlednit minimálně tyto prvky:

i)

je třeba zabránit návštěvám v zařízení, ale pokud jsou takové návštěvy nevyhnutelné, musí být návštěvníci kontrolováni a provozovatel jim musí poskytnout ochranné oděvy a obuv, které jsou po použití bezpečně zlikvidovány nebo vyčištěny a vydezinfikovány;

ii)

zaměstnanci zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleného k tlumení nákaz musí nosit pracovní oděv a obuv, které musí být s odpovídající četností čištěny a dezinfikovány;

iii)

musí být zaveden vhodný systém dezinfekce s cílem zajistit, aby byly odpadní vody ze zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleného k tlumení nákaz vhodným způsobem ošetřeny tak, aby byli před jejich vypuštěním zcela zneškodněni všichni patogenní původci, kteří se v nich nacházejí;

iv)

musí být zaveden vhodný systém zajišťující sběr a vhodné neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu; tyto vedlejší produkty se zpracovávají jako materiál kategorie 1 nebo materiál kategorie 2 v souladu s článkem 12 nebo článkem 13 nařízení (ES) č. 1069/2009;

v)

před příchodem jakékoli nové zásilky vodních živočichů ke zpracování musí být provedeno vhodné čištění a dezinfekce;

vi)

musí být zavedena vhodná opatření, která zajistí, aby byly všechny dopravní prostředky včetně příslušných nádrží, které jsou používány pro přepravu vodních živočichů do zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleného k tlumení nákaz, před opuštěním tohoto zařízení vyčištěny a vydezinfikovány.

2.

Požadavky ohledně zařízení a vybavení zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených k tlumení nákaz uvedené v čl. 11 písm. b) jsou následující:

a)

podlahy, stěny a veškerý další materiál a vybavení musí být možné snadno čistit a dezinfikovat;

b)

musí být k dispozici vhodné vybavení pro dezinfekci, které zajistí, aby byly veškeré odpadní vody vypouštěné ze zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleného k tlumení nákaz ošetřeny na takové úrovni, která zaručí, že budou před vypuštěním zcela zneškodněni všichni infekční činitelé odpovědní za nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy, kteří se v těchto vodách nacházejí;

c)

musí být k dispozici vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci zařízení, vybavení a dopravních prostředků v souladu s typem prováděných produkčních činností;

d)

musí být zavedena vhodná opatření pro regulaci predátorů s přihlédnutím k riziku šíření nákazy, které tito predátoři představují.

ČÁST 5

Požadavky na udělení schválení střediskům pro čištění uvedené v článku 12

1.

Požadavky ohledně opatření biologické bezpečnosti středisek pro čištění uvedené v čl. 12 písm. a) jsou následující:

a)

provozovatelé provádějí plán biologické bezpečnosti v souladu s článkem 5, který musí zohlednit tyto prvky:

i)

na kritických místech v daném středisku pro čištění musí být instalována místa dezinfekce;

ii)

pracovní oděvy a obuv pro zaměstnance musí být určeny výhradně pro použití ve středisku pro čištění a musí být pravidelně čištěny a dezinfikovány;

iii)

zařízení nesmějí vybavení vzájemně sdílet, ale pokud je to nevyhnutelné, musí být zaveden vhodný protokol pro čištění a dezinfekci tohoto vybavení;

iv)

návštěvníci střediska pro čištění musí být kontrolováni, pokud představují riziko šíření nákazy; tito návštěvníci musí buď:

nosit ochranný oděv a obuv, které jim poskytne dané středisko pro čištění, nebo

veškeré ochranné oděvy a obuv, které si přinesou s sebou, při příchodu do střediska pro čištění vyčistit a vydezinfikovat a v případě oděvů a obuvi, které nejsou jednorázové, při odchodu z něj;

v)

vybavení ve středisku pro čištění musí být na konci každého cyklu čištění pokud možno vyčištěno a vydezinfikováno;

vi)

odpadní vody ze střediska pro čištění nesmí být bez náležitého ošetření vypouštěny přímo do vodních útvarů, jestliže by mohl být ohrožen nákazový status vodních živočichů, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy.

2.

Požadavky ohledně zařízení a vybavení středisek pro čištění uvedené v čl. 12 písm. b) jsou následující:

a)

středisko pro čištění musí zajišťovat dobré hygienické standardy;

b)

zařízení a vybavení musí být vyrobeno z materiálů, které lze vhodným způsobem čistit a dezinfikovat;

c)

musí být k dispozici vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci zařízení, vybavení a dopravních prostředků;

d)

musí být zavedena vhodná opatření pro regulaci predátorů s přihlédnutím k riziku šíření nákazy, které tito predátoři představují;

e)

musí být zajištěno vhodné vybavení pro dezinfekci, které zajistí, že veškeré odpadní vody vypouštěné ze střediska pro čištění budou v případě potřeby ošetřeny tak, aby byli před jejich vypuštěním zcela zneškodněni všichni původci nákaz uvedených na seznamu nebo nově se objevujících nákaz, kteří se v těchto vodách nacházejí.

ČÁST 6

Požadavky na udělení schválení expedičním střediskům uvedené v článku 13

1.

Požadavky ohledně opatření biologické bezpečnosti expedičních středisek uvedené v čl. 13 písm. a) jsou následující:

a)

provozovatelé provádějí plán biologické bezpečnosti v souladu s článkem 5, který musí zohlednit tyto prvky:

i)

na kritických místech v daném expedičním středisku musí být instalována místa dezinfekce;

ii)

pracovní oděvy a obuv pro zaměstnance musí být určeny výhradně pro použití v expedičním středisku a musí být pravidelně čištěny a dezinfikovány;

iii)

zařízení nesmějí vybavení vzájemně sdílet, ale pokud je to nevyhnutelné, musí být zaveden vhodný protokol pro čištění a dezinfekci tohoto vybavení;

iv)

návštěvníci expedičního střediska musí být kontrolováni, pokud představují riziko šíření nákazy; tito návštěvníci musí buď:

nosit ochranný oděv a obuv, které jim poskytne dané zařízení, nebo

veškeré ochranné oděvy a obuv, které si přinesou s sebou, při příchodu do zařízení vyčistit a vydezinfikovat a v případě oděvů a obuvi, které nejsou jednorázové, při odchodu z něj;

v)

vybavení v expedičním středisku musí být na konci každého postupu odeslání pokud možno vyčištěno a vydezinfikováno;

vi)

odpadní vody z expedičního střediska nesmí být bez náležitého ošetření vypouštěny přímo do vodních útvarů, jestliže by mohl být ohrožen nákazový status vodních živočichů, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy.

2.

Požadavky ohledně zařízení a vybavení expedičních středisek uvedené v čl. 13 písm. b) jsou následující:

a)

expediční středisko musí zajišťovat dobré hygienické standardy;

b)

zařízení a vybavení musí být vyrobeno z materiálů, které lze vhodným způsobem čistit a dezinfikovat;

c)

musí být k dispozici vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci zařízení, vybavení a dopravních prostředků;

d)

musí být zavedena vhodná opatření pro regulaci predátorů s přihlédnutím k riziku šíření nákazy, které tito predátoři představují;

e)

musí být zajištěno vhodné vybavení pro dezinfekci, které zajistí, že veškeré odpadní vody vypouštěné z expedičního střediska budou v případě potřeby ošetřeny tak, aby byli před jejich vypuštěním zcela zneškodněni všichni původci nákaz uvedených na seznamu nebo nově se objevujících nákaz, kteří se v těchto vodách nacházejí.

ČÁST 7

Požadavky na udělení schválení sádkovacím oblastem uvedené v článku 14

1.

Požadavky ohledně opatření biologické bezpečnosti sádkovacích oblastí uvedené v čl. 14 písm. a) jsou následující:

a)

provozovatelé provádějí plán biologické bezpečnosti v souladu s článkem 5, který musí zohlednit tyto prvky:

i)

na kritických místech v dané sádkovací oblasti musí být instalována místa dezinfekce;

ii)

pracovní oděvy a obuv pro zaměstnance musí být určeny výhradně pro použití v sádkovací oblasti a musí být pravidelně čištěny a dezinfikovány;

iii)

zařízení akvakultury nesmějí vybavení vzájemně sdílet, ale pokud je to nevyhnutelné, musí být zaveden vhodný protokol pro čištění a dezinfekci tohoto vybavení;

iv)

návštěvníci sádkovací oblasti musí být kontrolováni, pokud představují riziko šíření nákazy; tito návštěvníci musí buď:

nosit ochranný oděv a obuv, které jim poskytne daná sádkovací oblast, nebo

veškeré ochranné oděvy a obuv, které si přinesou s sebou, při příchodu do sádkovací oblasti vyčistit a vydezinfikovat a v případě oděvů a obuvi, které nejsou jednorázové, při odchodu z ní;

v)

vybavení v sádkovací oblasti musí být na konci každého cyklu čištění pokud možno vyčištěno a vydezinfikováno.

2.

Požadavky ohledně zařízení a vybavení sádkovacích oblastí uvedené v čl. 14 písm. b) jsou následující:

a)

sádkovací oblast musí pokud možno zajišťovat dobré hygienické standardy;

b)

zařízení a vybavení musí být pokud možno vyrobeno z materiálů, které lze vhodným způsobem čistit a dezinfikovat;

c)

musí být k dispozici vhodné vybavení pro případné čištění a dezinfekci zařízení a rovněž pro čištění a dezinfekci vybavení a dopravních prostředků;

d)

musí být zavedena vhodná opatření pro regulaci predátorů s přihlédnutím k riziku šíření nákazy, které tito predátoři představují, a k environmentálním omezením dané sádkovací oblasti.

ČÁST 8

Požadavky na udělení schválení karanténním zařízením uvedené v článku 15

1.

Požadavky ohledně opatření biologické bezpečnosti karanténních zařízení pro vodní živočichy uvedené v čl. 15 písm. a) jsou následující:

a)

karanténní zařízení musí být umístěno v bezpečné vzdálenosti od jiných karanténních zařízení, zařízení akvakultury nebo skupin zařízení akvakultury, přičemž tuto vzdálenost určí příslušný orgán na základě posouzení rizik, při němž se musí přihlížet k epizootologii příslušných nákaz uvedených na seznamu a nově se objevujících nákaz;

b)

provozovatel provádí plán biologické bezpečnosti, který je stanoven v článku 5 a který musí zohlednit minimálně tyto prvky:

i)

na kritických místech určených v plánu biologické bezpečnosti musí být instalována místa dezinfekce;

ii)

pokud se karanténní jednotky nacházejí ve stejném karanténním zařízení, musí být přijata opatření s cílem zajistit, aby tyto jednotky byly i nadále vzájemně epizootologicky odděleny;

iii)

pracovní oděvy a obuv pro zaměstnance musí být uchovávány v daném karanténním zařízení a musí být pravidelně čištěny a dezinfikovány;

iv)

karanténní jednotky v rámci karanténního zařízení nesmějí vybavení vzájemně sdílet, ale pokud je to nevyhnutelné, musí být zaveden vhodný protokol pro čištění a dezinfekci tohoto vybavení; vybavení nesmí být sdíleno s jinými zařízeními;

v)

do karanténního zařízení smějí vstupovat pouze oprávněné osoby;

vi)

osoby vstupující do karanténního zařízení musí nosit ochranné oděvy a obuv, které jsou jim poskytnuty a které musí být po použití bezpečně zlikvidovány nebo vyčištěny a vydezinfikovány;

vii)

mrtví živočichové musí být ze všech karanténních jednotek odstraňováni s takovou četností, která zajistí, že nápor infekcí bude udržován na minimální úrovni, a neškodně odstraněni jako materiál kategorie 1 nebo kategorie 2 v souladu s článkem 12 nebo článkem 13 nařízení (ES) č. 1069/2009;

viii)

veškeré vybavení karanténního zařízení musí být na konci každého období karantény vyčištěno a vydezinfikováno;

ix)

požadované období karantény musí být zahájeno poté, co je do karanténního zařízení přijat poslední vodní živočich z dané kohorty, která má být podrobena karanténě;

x)

každá karanténní jednotka musí být na konci období karantény vyčištěna a dezinfikována a poté musí být ponechána prázdná po dobu nejméně sedmi dnů, než do ní budou přijati noví vodní živočichové;

xi)

musí být přijata předběžná opatření, aby se zabránilo křížové kontaminaci mezi příchozími a odchozími zásilkami vodních živočichů;

xii)

živočichové propuštění z karanténního zařízení musí splňovat požadavky ohledně přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury mezi členskými státy;

c)

prováděním plánu biologické bezpečnosti v daném karanténním zařízení musí být pověřena konkrétní osoba, které budou v případě potřeby v souvislosti se záležitostmi biologické bezpečnosti podřízeni další zaměstnanci.

2.

Požadavky ohledně opatření v oblasti dozoru a tlumení nákaz týkající se karanténních zařízení pro živočichy pocházející z akvakultury, uvedené v čl. 15 písm. b), jsou následující:

a)

v karanténním zařízení musí být po celé období karantény zachovány environmentální podmínky podporující vznik klinických projevů příslušné nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy;

b)

všichni živočichové pocházející z akvakultury, kteří během období karantény uhynou nebo budou vykazovat příznaky nákazy, musí být klinicky vyšetřeni veterinárním lékařem a musí být provedeno vyšetření vzorků v laboratoři, která byla k tomuto účelu určena příslušným orgánem;

c)

ryby, měkkýši a korýši druhů uvedených na seznamu musí být v karanténě podle podmínek stanovených v písmeni a) po dobu nejméně 90 dnů;

d)

ve lhůtě 15 dnů ode dne uplynutí období karantény musí být odebrány vzorky z takového počtu živočichů pocházejících z akvakultury, který zajistí zjištění příslušného patogenního původce se spolehlivostí 95 %, pokud je cílová prevalence 2 %. Tito živočichové pocházející z akvakultury mohou být odebráni z kohorty, která podstupuje karanténu, případně ze skupiny kohabitujících ověřovacích živočichů pocházejících z akvakultury, kteří jsou vnímaví k příslušné nákaze uvedené na seznamu nebo k nově se objevující nákaze a kteří jsou používáni jako diagnostická pomůcka během období karantény.

3.

Požadavky ohledně zařízení a vybavení karanténních zařízení pro živočichy pocházející z akvakultury, uvedené v čl. 15 písm. c), jsou následující:

a)

zdroj vody pro karanténní zařízení musí být prostý původců dané nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy;

b)

odpadní vody z karanténního zařízení musí být vhodným způsobem ošetřeny tak, aby bylo zajištěno, že před jejich vypuštěním budou zneškodněni infekční činitelé odpovědní za nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy;

c)

systém čištění odpadních vod musí být vybaven bezpečnostním záložním mechanismem, aby bylo zajištěno jeho nepřetržité fungování a úplná kontrola příslušných infekčních činitelů;

d)

karanténní zařízení musí být jasně označena a přístup zvířat a osob musí být kontrolován;

e)

zaměstnanci příslušní k provádění veterinárních kontrol musí mít k dispozici dostatečně vybavené prostory, v případě potřeby včetně šaten a sprch;

f)

v případě potřeby musí být k dispozici odpovídající prostředky pro izolaci živočichů pocházejících z akvakultury;

g)

podlahy, stěny a veškerý ostatní materiál a vybavení musí být konstruovány tak, aby je bylo možné vhodným způsobem čistit a dezinfikovat;

h)

musí být zaveden vhodný systém pro zajištění sběru a vhodného neškodného odstranění vedlejších produktů živočišného původu v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1069/2009;

i)

musí být zavedena vhodná opatření pro regulaci predátorů s přihlédnutím k riziku šíření nákazy, které tito predátoři představují;

j)

část karanténního zařízení určená pro živočichy pocházející z akvakultury musí být na vhodné úrovni a musí být vybudována tak, aby se zabránilo styku s vodou a s živočichy zvenčí a aby bylo možné snadno provádět inspekce a veškeré nezbytné chovatelské postupy.

ČÁST 9

Požadavky na udělení schválení zařízením akvakultury držícím živočichy pocházející z akvakultury, kteří patří ke druhům vektorů, v izolaci tak dlouho, dokud nepřestanou být považováni za vektory, uvedené v článku 16

1.

Požadavky ohledně opatření biologické bezpečnosti zařízení akvakultury držících živočichy pocházející z akvakultury, kteří patří k druhům uvedeným na seznamu a jsou vektory, v izolaci tak dlouho, dokud nepřestanou být považováni za vektory, uvedené v čl. 16 písm. a), jsou následující:

a)

provozovatelé provádějí plán biologické bezpečnosti v souladu s článkem 5, který musí zohlednit minimálně tyto prvky:

i)

na kritických místech v daném zařízení akvakultury musí být instalována místa dezinfekce;

ii)

pokud se ve stejném zařízení akvakultury nacházejí různé izolační jednotky, musí být přijata vhodná opatření s cílem zajistit, aby byly i nadále vzájemně epizootologicky odděleny;

iii)

pracovní oděvy a obuv pro zaměstnance musí být určeny výhradně pro použití v daném zařízení akvakultury a musí být pravidelně čištěny a dezinfikovány;

iv)

izolační jednotky v rámci zařízení akvakultury nesmějí vybavení vzájemně sdílet, ale pokud je to nevyhnutelné, musí být zaveden vhodný protokol pro čištění a dezinfekci tohoto vybavení; vybavení nesmí být sdíleno s jinými zařízeními;

v)

do zařízení akvakultury smějí vstupovat pouze oprávněné osoby;

vi)

osoby vstupující do zařízení akvakultury musí nosit ochranné oděvy a obuv, které jsou jim poskytnuty, a které musí být po použití bezpečně zlikvidovány nebo vyčištěny a vydezinfikovány;

vii)

mrtví živočichové musí být ze všech produkčních jednotek odstraňováni s takovou četností, která zajistí, že nápor infekcí bude udržován na minimální úrovni, a neškodně odstraněni v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1069/2009;

viii)

veškeré vybavení v zařízení akvakultury nebo v příslušné izolační jednotce, pokud se zařízení akvakultury skládá z více takových jednotek, musí být na konci každého období izolace vyčištěno a vydezinfikováno;

ix)

období izolace uvedené v bodě 2 započne až poté, co je do zařízení akvakultury přijat poslední živočich z dané kohorty; pokud se v zařízení akvakultury nachází více izolačních jednotek, započne období izolace až poté, co je do izolační jednotky přijat poslední živočich z dané kohorty;

x)

každá izolační jednotka v zařízení akvakultury musí být na konci období izolace ponechána prázdná a musí být vyčištěna a vydezinfikována;

xi)

musí být přijata předběžná opatření, aby se zabránilo křížové kontaminaci mezi příchozími a odchozími zásilkami vodních živočichů;

xii)

živočichové propuštění ze zařízení akvakultury, ve kterém podstoupili období izolace, musí splňovat požadavky ohledně přemísťování vodních živočichů mezi členskými státy;

b)

provozovatelé zajistí pověření konkrétní osoby prováděním plánu biologické bezpečnosti v daném zařízení akvakultury; této osobě budou v případě potřeby v souvislosti se záležitostmi biologické bezpečnosti podřízeni další zaměstnanci.

2.

Požadavky ohledně opatření v oblasti dozoru a tlumení nákaz v zařízeních držících živočichy pocházející z akvakultury, kteří patří k druhům uvedeným na seznamu a jsou vektory, v izolaci tak dlouho, dokud nepřestanou být považováni za vektory, uvedené v čl. 16 písm. b), jsou následující:

a)

ryby, měkkýši a korýši druhů uvedených na seznamu musí být drženi v izolaci po dobu nejméně 90 dnů;

b)

všichni živočichové pocházející z akvakultury, kteří během období izolace trvajícího 90 dnů uhynou nebo budou vykazovat příznaky nákazy, musí být klinicky vyšetřeni veterinárním lékařem, a musí být provedeno vyšetření vzorků v laboratoři, který byla k tomuto účelu určena příslušným orgánem.

3.

Požadavky ohledně zařízení a vybavení zařízení akvakultury držících živočichy pocházející z akvakultury, kteří patří k druhům uvedeným na seznamu a jsou vektory, v izolaci tak dlouho, dokud nepřestanou být považováni za vektory, uvedené v čl. 16 písm. c), jsou následující:

a)

musí být k dispozici odpovídající prostředky pro držení živočichů pocházejících z akvakultury v izolaci;

b)

zdroj vody pro zařízení akvakultury musí být prostý druhů uvedených na seznamu a původců daných nákaz uvedených na seznamu nebo nově se objevujících nákaz;

c)

pokud to bude nutné proto, aby nedošlo k ohrožení nákazového statusu vodních recipientů, musí být odpadní vody ze zařízení akvakultury vhodným způsobem ošetřeny tak, aby bylo zajištěno, že před jejich vypuštěním budou zneškodněni infekční činitelé odpovědní za nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy;

d)

přístup živočichů do zařízení akvakultury je kontrolován;

e)

podlahy, stěny a veškerý ostatní materiál a vybavení jsou konstruovány tak, aby je bylo možné vhodným způsobem čistit a dezinfikovat;

f)

je zaveden vhodný systém pro zajištění sběru a vhodného neškodného odstranění vedlejších produktů živočišného původu v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1069/2009;

g)

jsou zavedena vhodná opatření pro regulaci predátorů s přihlédnutím k riziku šíření nákazy, které tito predátoři představují.

ČÁST 10

Požadavky na udělení schválení zařízením akvakultury, která jsou uzavřenými zařízeními chovajícími živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely, uvedené v článku 17

1.

Požadavky ohledně opatření biologické bezpečnosti zařízení akvakultury, která jsou uzavřenými zařízeními chovajícími živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely, kteří vzhledem ke svým vzorcům přemísťování představují významné riziko nákazy, podle článku 17 jsou následující:

a)

provozovatel provádí plán biologické bezpečnosti v souladu s článkem 5, který musí zohlednit tyto prvky:

i)

na kritických místech v daném zařízení musí být instalována místa dezinfekce;

ii)

pracovní oděvy a obuv pro zaměstnance musí být určeny výhradně pro použití v daném zařízení akvakultury a musí být pravidelně čištěny a dezinfikovány;

iii)

návštěvníci zařízení akvakultury musí být kontrolováni, pokud představují riziko nákazy. Tito návštěvníci musí buď:

nosit ochranný oděv a obuv, které jim poskytne dané zařízení akvakultury, nebo

veškeré ochranné oděvy a obuv, které si přinesou s sebou, při příchodu do zařízení akvakultury vyčistit a vydezinfikovat a v případě oděvů a obuvi, které nejsou jednorázové, při odchodu z něj;

iv)

mrtví živočichové musí být ze všech produkčních jednotek odstraňováni s takovou četností, která zajistí, že nápor infekcí bude udržován na minimální úrovni, a neškodně odstraněni v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1069/2009;

b)

prováděním plánu biologické bezpečnosti v daném zařízení akvakultury musí být pověřena konkrétní osoba, které budou v případě potřeby v souvislosti se záležitostmi biologické bezpečnosti podřízeni další zaměstnanci.

2.

Požadavky ohledně zařízení a vybavení zařízení akvakultury, která jsou uzavřenými zařízeními chovajícími živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely, kteří vzhledem ke svým vzorcům přemísťování představují významné riziko nákazy, podle čl. 17 písm. c) jsou následující:

a)

musí být k dispozici vhodné vybavení a zařízení pro zachování vhodných chovatelských podmínek pro živočichy chované v daném zařízení;

b)

zařízení akvakultury musí zajišťovat dobré hygienické standardy a umožňovat provádění veterinárních kontrol;

c)

zařízení a vybavení musí být vyrobeno z materiálů, které lze snadno čistit a dezinfikovat;

d)

musí být k dispozici vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci zařízení, vybavení a dopravních prostředků;

e)

musí být zavedena vhodná opatření pro regulaci predátorů s přihlédnutím k riziku šíření nákazy, které tito predátoři představují;

f)

musí být zaveden vhodný systém pro zajištění sběru a vhodného neškodného odstranění vedlejších produktů živočišného původu v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1069/2009.

ČÁST 11

Požadavky na udělení schválení zařízením akvakultury, která jsou otevřenými zařízeními chovajícími živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely, uvedené v článku 18

1.

Požadavky ohledně opatření biologické bezpečnosti zařízení akvakultury, která jsou otevřenými zařízeními chovajícími živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely, uvedené v čl. 18 písm. b) jsou následující:

a)

provozovatel provádí plán biologické bezpečnosti v souladu s článkem 5, který musí zohlednit tyto prvky:

i)

na kritických místech v daném zařízení akvakultury musí být instalována místa dezinfekce;

ii)

pokud v rámci téhož zařízení akvakultury existují funkční jednotky, musí být odděleny vhodnými hygienickými bariérami;

iii)

pracovní oděvy a obuv pro zaměstnance musí být uchovávány v daném zařízení akvakultury a musí být pravidelně čištěny a dezinfikovány;

iv)

zařízení akvakultury nesmějí vybavení vzájemně sdílet, ale pokud je to nevyhnutelné, musí být zaveden vhodný protokol pro čištění a dezinfekci tohoto vybavení;

v)

návštěvníci zařízení akvakultury musí být kontrolováni, pokud představují riziko nákazy. Tito návštěvníci musí buď:

nosit ochranný oděv a obuv, které jim poskytne dané zařízení akvakultury, nebo

veškeré ochranné oděvy a obuv, které si přinesou s sebou, při příchodu do zařízení akvakultury vyčistit a vydezinfikovat a v případě oděvů a obuvi, které nejsou jednorázové, při odchodu z něj;

vi)

mrtví živočichové musí být ze všech produkčních jednotek odstraňováni s takovou četností, která zajistí, že nápor infekcí bude udržován na minimální úrovni, a neškodně odstraněni v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1069/2009;

vii)

vybavení v zařízení akvakultury musí být na konci každého produkčního cyklu pokud možno vyčištěno a vydezinfikováno;

viii)

před nakládkou nebo vykládkou živočichů v zařízení akvakultury musí být ověřeny záznamy dopravců o čištění a dezinfekci;

b)

provozovatelé zajistí pověření konkrétní osoby prováděním plánu biologické bezpečnosti v daném zařízení akvakultury; této osobě budou v případě potřeby v souvislosti se záležitostmi biologické bezpečnosti podřízeni další zaměstnanci.

2.

Požadavky ohledně zařízení a vybavení zařízení akvakultury, která jsou otevřenými zařízeními chovajícími živočichy pocházející z akvakultury pro okrasné účely, uvedené v čl. 18 písm. c) jsou následující:

a)

musí být k dispozici vhodné vybavení a zařízení pro zachování vhodných chovatelských podmínek pro živočichy chované v daném zařízení akvakultury;

b)

zařízení musí zajišťovat dobré hygienické standardy a umožňovat provádění přiměřených veterinárních kontrol;

c)

zařízení a vybavení musí být pokud možno vyrobeno z materiálů, které lze vhodným způsobem čistit a dezinfikovat;

d)

musí být zavedena vhodná opatření pro regulaci predátorů s přihlédnutím k riziku, které tito predátoři představují, a k environmentálním omezením daného zařízení akvakultury;

e)

musí být k dispozici vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci zařízení, vybavení a dopravních prostředků;

f)

je zaveden vhodný systém pro zajištění sběru a vhodného neškodného odstranění vedlejších produktů živočišného původu v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1069/2009.

ČÁST 12

Požadavky na udělení schválení plavidlům nebo jiným mobilním prostorám, kde jsou živočichové pocházející z akvakultury dočasně drženi za účelem léčby nebo provedení jiného postupu vztahujícího se k chovatelské praxi, uvedené v článku 19

1.

Požadavky ohledně opatření biologické bezpečnosti plavidel nebo jiných mobilních prostor, kde jsou živočichové pocházející z akvakultury dočasně drženi za účelem léčby nebo provedení jiného postupu vztahujícího se k chovatelské praxi, uvedené v čl. 19 písm. a), jsou následující:

a)

provozovatel provádí plán biologické bezpečnosti v souladu s článkem 5, který musí zohlednit tyto prvky:

i)

plavidlo nebo mobilní prostory a veškeré vybavení používané během procesu léčby musí být po ukončení léčby a před převozem do jiného zařízení akvakultury vyčištěny a vydezinfikovány;

ii)

pracovní oděvy a obuv pro zaměstnance musí být uchovávány v daném zařízení akvakultury a musí být pravidelně čištěny a dezinfikovány;

iii)

zařízení akvakultury nesmějí vybavení sdílet s jinými zařízeními akvakultury, ale pokud je to nevyhnutelné, musí být zaveden vhodný protokol pro čištění a dezinfekci tohoto vybavení a musí být uchovávány důkazy o jeho provádění;

iv)

návštěvníci zařízení akvakultury musí být kontrolováni, pokud představují riziko nákazy; tito návštěvníci musí buď:

nosit ochranný oděv a obuv, které jim poskytne dané zařízení akvakultury, nebo

veškeré ochranné oděvy a obuv, které si přinesou s sebou, při příchodu do zařízení akvakultury vyčistit a vydezinfikovat a v případě oděvů a obuvi, které nejsou jednorázové, při odchodu z něj;

v)

příčina jakéhokoli úhynu, k němuž dojde v průběhu léčby, musí být zaznamenána, a mrtví živočichové musí být ze zařízení akvakultury odstraňováni s takovou četností, která zajistí, že nápor infekcí bude udržován na minimální úrovni, a která bude proveditelná vzhledem k harmonogramu léčby dotčených živočichů pocházejících z akvakultury;

vi)

mrtví živočichové jsou odstraňováni s takovou četností, která zajistí, že nápor infekcí bude udržován na minimální úrovni, a neškodně odstraněni v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1069/2009;

b)

provozovatelé zajistí pověření konkrétní osoby prováděním plánu biologické bezpečnosti v daném zařízení a případně i určení dalších zaměstnanců, kteří budou dané osobě podřízeni v souvislosti se záležitostmi biologické bezpečnosti.

2.

Požadavky ohledně zařízení a vybavení plavidel nebo jiných mobilních prostor, kde jsou živočichové pocházející z akvakultury dočasně drženi za účelem léčby nebo provedení jiného postupu vztahujícího se k chovatelské praxi, uvedené v čl. 19 písm. b) jsou následující:

a)

musí být k dispozici vhodné vybavení a zařízení pro zachování vhodných chovatelských podmínek pro živočichy pocházející z akvakultury chované v daném zařízení;

b)

zařízení a vybavení musí být pokud možno vyrobeno z materiálů, které lze snadno čistit a dezinfikovat;

c)

musí být k dispozici vhodné vybavení pro čištění a dezinfekci zařízení a vybavení;

d)

pokud jsou používány automatizované systémy čištění a dezinfekce, musí být před prvním použitím ověřena jejich účinnost a následně pak musí být ověřována s vhodnou četností;

e)

je zaveden vhodný systém pro zajištění sběru a vhodného neškodného odstranění vedlejších produktů živočišného původu v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1069/2009.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).


PŘÍLOHA II

DOZOR ZALOŽENÝ NA MÍŘE RIZIKA, KTERÝ MÁ BÝT PROVÁDĚN V NĚKTERÝCH SCHVÁLENÝCH ZAŘÍZENÍCH

ČÁST 1

Dozor založený na míře rizika v zařízeních akvakultury a jejich skupinách uvedených v článcích 7, 8, 17 a 18

Dozor založený na míře rizika se v zařízeních akvakultury a jejich skupinách uvedených v článcích 7, 8, 17 a 18 provádí takto:

a)

zařízení akvakultury chovající živočichy pocházející z akvakultury náležející k druhům uvedeným na seznamu s výjimkou druhů uvedených v této části v písm. b) bodě ii) provádějí dozor založený na míře rizika podle jeho hodnocení jako „vysoké“, „střední“ nebo „nízké“, které vyplyne z posouzení rizik provedeného v souladu s přílohou VI částí I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

b)

zařízení akvakultury chovající živočichy pocházející z akvakultury, které jsou uvedeny v bodech i) a ii), provádějí dozor založený na míře rizika v případě, že jejich riziko bylo vyhodnoceno jako „vysoké“ v rámci posouzení rizik provedeného v souladu s přílohou VI částí I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689:

i)

druhy, které nejsou uvedeny na seznamu;

ii)

druhy uvedené na seznamu, které figurují ve čtvrtém sloupci tabulky stanovené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2018/1882; aby však bylo možno tyto druhy uvedené na seznamu klasifikovat jako druhy vektorů, musí být v kontaktu s druhy uvedenými na seznamu, které figurují ve třetím sloupci uvedené tabulky, a k tomuto kontaktu nedošlo.

ČÁST 2

Obsah dozoru založeného na míře rizika v zařízeních akvakultury nebo jejich skupinách prováděného v souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2016/429

1.

Kontroly záznamů, klinické prohlídky a laboratorní vyšetření ve schválených zařízeních akvakultury uvedených v článcích 7, 17 a 18 se provádějí takto:

a)

je nutno přezkoumat příslušné záznamy vedené v souladu s povinnostmi vést záznamy podle článku 186 nařízení (EU) 2016/429 a s články 23, 32 a 33 tohoto nařízení, aby bylo možné posoudit, zda v daném zařízení akvakultury existují náznaky svědčící o zvýšeném úhynu nebo výskytu nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy, které musí zohlednit veterinární lékař při své návštěvě;

b)

je nutno prozkoumat všechny části zařízení akvakultury, přičemž je třeba věnovat zvláštní pozornost produkčním jednotkám, v nichž je v záznamech uvedených v písmeni a) zaznamenán zvýšený úhyn;

c)

pokud z přezkoumání záznamů ani z klinické prohlídky ve všech produkčních jednotkách nevyplynou žádné náznaky výskytu nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy, nebude požadován odběr vzorků pro laboratorní vyšetření;

d)

pokud jsou identifikováni nedávno uhynulí nebo umírající živočichové pocházející z akvakultury, je nutno klinicky vyšetřit reprezentativní výběr těchto živočichů pocházejících z akvakultury, a to jak externě, tak interně, aby bylo možné určit, zda se u nich vyskytují patologické změny; toto vyšetření se musí zaměřit zejména na zjišťování nákaz uvedených na seznamu nebo nově se objevujících nákaz;

e)

pokud výsledek klinického vyšetření uvedeného v písmeni d) vede k podezření na výskyt takové nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy v zařízení akvakultury v členském státě, jeho oblasti nebo jednotce, v nichž je prováděn eradikační program nebo které byly prohlášeny za prosté dané konkrétní nákazy, odebere se vzorek živočichů pocházejících z akvakultury z daného zařízení akvakultury a podrobí se laboratornímu vyšetření v souladu s příslušnou kapitolou přílohy VI části II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

f)

pokud výsledek klinického vyšetření uvedeného v písmeni d) vede k podezření na výskyt nákazy uvedené na seznamu v zařízení akvakultury, v němž se provádí program dozoru nad danou nákazou kategorie C, odebere se vzorek živočichů pocházejících z akvakultury z tohoto zařízení akvakultury a podrobí se laboratornímu vyšetření v souladu s příslušnou kapitolou přílohy VI části III nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

g)

pokud výsledek klinického vyšetření uvedeného v písmeni d) vede k podezření na nově se objevující nákazu, odebere se vzorek živočichů pocházejících z akvakultury z daného zařízení akvakultury a podrobí se laboratornímu vyšetření s cílem identifikovat danou nově se objevující nákazu.

2.

Kontroly záznamů a klinická a laboratorní vyšetření ve schválených skupinách zařízení akvakultury uvedených v článku 8 se provádějí takto:

a)

musí být přezkoumány příslušné záznamy, které vede každé zařízení akvakultury ve skupině zařízení akvakultury nebo které jsou vedeny jeho jménem v souladu s článkem 186 nařízení (EU) 2016/429 a s článkem 24 tohoto nařízení, s cílem posoudit, zda existují náznaky zvýšeného úhynu nebo výskytu nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy, které je třeba zohlednit při rozhodování o tom, které zařízení akvakultury ve skupině je třeba navštívit pro účely dozoru založeného na míře rizika;

b)

pokud kontrola záznamů podle písmene a) svědčí o zvýšeném úhynu nebo o výskytu nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy v konkrétním zařízení akvakultury v rámci dané skupiny, je nutno toto zařízení navštívit pro účely dozoru založeného na míře rizika; během této návštěvy je třeba dodržet kroky uvedené v bodě 1 písm. b) až g);

c)

pokud kontrola záznamů podle písmene a) nesvědčí o zvýšeném úhynu nebo o výskytu nákazy uvedené na seznamu nebo nově se objevující nákazy v žádném zařízení akvakultury v rámci dané skupiny, uskuteční se návštěva nebo návštěvy v rámci dozoru založeného na míře rizika buď:

i)

po posouzení rizika v daném zařízení akvakultury nebo v zařízeních akvakultury v rámci skupiny, která představují nejvyšší riziko zavlečení nákazy, nebo

ii)

v zařízení, v němž byl zaznamenán nejvyšší počet přemísťování živočichů pocházejících z akvakultury k dalšímu chovu od uskutečnění poslední návštěvy v rámci dozoru založeného na míře rizika.

V obou případech je třeba během návštěvy v rámci dozoru založeného na míře rizika dodržet kroky uvedené v bodě 1 písm. c) až g).


3.6.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/379


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2020/692

ze dne 30. ledna 2020,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro vstup zásilek některých zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (1), a zejména na čl. 234 odst. 2, čl. 237 odst. 4 a čl. 239 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přijetím „právního rámce pro zdraví zvířat“ byly v nedávné době aktualizovány právní předpisy Unie v oblasti zdraví zvířat. Uvedené nařízení, které vstoupilo v platnost 20. dubna 2016 a které se použije od 21. dubna 2021, zrušilo a nahradilo přibližně 40 základních aktů. Vyžaduje také přijetí mnoha nařízení v přenesené pravomoci a prováděcích nařízení Komise, kterými se zruší a nahradí přibližně 400 aktů Komise, jež existovaly v oblasti zdraví zvířat před novým právním rámcem vytvořeným tímto „právním rámcem pro zdraví zvířat“.

(2)

Od přijetí prvních veterinárních pravidel na úrovni Unie se obchodní podmínky vyvíjely, přičemž objem obchodu se zvířaty, zárodečnými produkty a produkty živočišného původu významně vzrostl, a to jak v rámci Unie, tak i s třetími zeměmi. V průběhu stejného období byly v Unii některé nákazy v důsledku unijních veterinárních politik a pravidel eradikovány a v mnoha členských státech je jiným nákazám předcházeno nebo jsou tlumeny. Při několika příležitostech však nově se objevující nákazy přinesly nové výzvy pro nákazový status Unie, obchod a místní ekonomiku v oblastech zasažených uvedenými nákazami.

(3)

Pravidla stanovená v tomto aktu doplňují pravidla, která jsou již stanovena v „právním rámci pro zdraví zvířat“. Měla by poskytovat potřebné záruky zajišťující, aby zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu vstupující do Unie nepředstavovaly veterinární riziko pro chovaná a volně žijící zvířata, které by mohlo ohrozit nákazový status Unie, pokud jde o nákazy zvířat, a mít škodlivý hospodářský dopad na příslušná odvětví.

(4)

V článku 234 „právního rámce pro zdraví zvířat“ je stanoveno, že dokud nebudou přijaty akty v přenesené pravomoci, kterými se stanoví veterinární požadavky, pokud jde o konkrétní druh a kategorii zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu, mohou členské státy po vyhodnocení souvisejících rizik použít vnitrostátní předpisy, jestliže tyto předpisy splňují některé požadavky stanovené v uvedeném nařízení. Proto se na vstup druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu, na něž se nevztahuje toto nařízení, do Unie mohou vztahovat takové vnitrostátní předpisy uplatňované členskými státy.

(5)

Stávající veterinární pravidla stanovená v předchozích aktech Komise, která se týkají vstupu zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie, se prokázala jako účinná, a proto je třeba v tomto nařízení udržet cíl a podstatu těchto stávajících pravidel a aktualizovat je tak, aby zohledňovala pravidla zlepšování právní úpravy, nový rámec pro zdraví zvířat stanovený v „právním rámci pro zdraví zvířat“ a nově dostupné vědecké znalosti, mezinárodní standardy a zkušenosti s uplatňováním předchozích unijních aktů.

(6)

Aby nedocházelo ke zbytečnému narušení obchodu, měly by veterinární požadavky na vstup zásilek spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení do Unie zajistit hladký přechod od požadavků stanovených v dřívějších unijní aktech.

(7)

„Právní rámec pro zdraví zvířat“ stanoví pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat přenosných na zvířata nebo na člověka. Veterinární požadavky na vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie jsou stanoveny v kapitole 1 části V uvedeného nařízení, kde se konkrétně uvádí, že Komise přijme akty v přenesené pravomoci doplňující veterinární požadavky již v něm stanovené.

(8)

V čl. 229 odst. 1 „právního rámce pro zdraví zvířat“ jsou stanoveny požadavky, podle nichž mají členské státy povolit vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie. Požadavky zahrnují podmínky týkající se třetí země nebo území původu, zařízení původu, veterinárních požadavků, které musí tyto zásilky splňovat, jakož i veterinárního osvědčení, prohlášení nebo jiného dokumentu, které musí být k těmto zásilkám přiloženy.

(9)

Dále je v čl. 234 odst. 1 „právního rámce pro zdraví zvířat“ stanoveno, že veterinární požadavky na vstup zásilek druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie z třetích zemí nebo území či jejich oblastí musí být alespoň stejně přísné jako veterinární požadavky stanovené v uvedeném nařízení a v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle něj, které se vztahují na přemísťování dotčených druhů a kategorií těchto komodit v rámci Unie. Nejsou-li tyto požadavky stejně přísné jako požadavky v nařízení, musí nabízet rovnocenné záruky vzhledem k veterinárním požadavkům stanoveným v části IV uvedeného nařízení.

(10)

V čl. 234 odst. 2 „právního rámce pro zdraví zvířat“ jsou stanoveny akty v přenesené pravomoci, které mají být přijaty za účelem doplnění pravidel stanovených v uvedeném nařízení, pokud jde o veterinární požadavky na vstup druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie z třetích zemí a území a na přemísťování těchto komodit po jejich vstupu do Unie v rámci Unie a manipulaci s nimi za účelem zmírnění příslušných možných rizik.

(11)

V čl. 237 odst. 1 „právního rámce pro zdraví zvířat“ je stanoveno, že členské státy povolí vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie pouze tehdy, pokud jsou takové zásilky doprovázeny veterinárním osvědčením a prohlášením nebo jinými dokumenty vyžadovanými podle uvedeného nařízení. V čl. 237 odst. 2 uvedeného nařízení je stanoveno, že veterinární osvědčení musí být ověřeno a podepsáno úředním veterinárním lékařem v třetí zemi nebo území původu. V této souvislosti je v čl. 237 odst. 4 „právního rámce pro zdraví zvířat“ stanoveno, že Komise přijme akty v přenesené pravomoci týkající se odchylek od požadavků na veterinární osvědčení podle čl. 237 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení a stanoví pravidla, která vyžadují, aby tyto zásilky byly doprovázeny prohlášením nebo jinými dokumenty.

(12)

V čl. 239 odst. 2 „právního rámce pro zdraví zvířat“ je stanoveno, že Komise přijme akty v přenesené pravomoci týkající se zvláštních pravidel a doplňkových požadavků pro některé zvláštní typy vstupu zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a stanoví odchylky od obecných veterinárních požadavků uvedených v čl. 229 odst. 1 a čl. 237 odst. 1 uvedeného nařízení a v doplňkových pravidlech stanovených v aktech v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 234 odst. 2 a čl. 237 odst. 4 uvedeného nařízení.

(13)

Doplňující pravidla, která mají být stanovena v tomto nařízení podle čl. 234 odst. 2 a čl. 239 odst. 2 „právního rámce pro zdraví zvířat“, jsou navzájem provázaná. Podle čl. 234 odst. 2 Komise stanoví obecné požadavky na vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie, zatímco podle čl. 239 odst. 2 Komise stanoví zvláštní pravidla a doplňkové požadavky pro odchylky od uvedených obecných požadavků.

(14)

Požadavky na veterinární osvědčení stanovené v článku 237 „právního rámce pro zdraví zvířat“ jsou součástí právního rámce týkajícího se vstupu zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie. Pravomoc udělovat odchylky od veterinárních požadavků svěřená Komisi podle čl. 237 odst. 4 uvedeného nařízení je součástí tohoto obecného právního rámce.

(15)

V „právním rámci pro zdraví zvířat“ je již stanovena řada definic. Dále by mělo toto nařízení vzít v úvahu také definice stanovené v jiných aktech Unie v souvisejících oblastech hygieny potravin a úředních kontrol, jako jsou definice stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 (2). Pro účely stanovení veterinárních požadavků na vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie je však vhodné zařadit konkrétní definice, včetně definic pro některé kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu. Tyto definice jsou potřebné na objasnění toho, které kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu představují veterinární riziko, a podléhají tak veterinárním požadavkům na vstup do Unie.

(16)

V zájmu konzistentnosti právních předpisů Unie a vzhledem k veterinárnímu riziku, které tyto potraviny představují, by definice „čerstvého masa“ pro účely tohoto nařízení měla zahrnovat definice „čerstvého masa“, „mletého masa“ a „masných polotovarů“ stanovené v příloze I nařízení (ES) č. 853/2004.

(17)

Kromě toho by definice „masných výrobků“ pro účely tohoto nařízení měla zahrnovat definice „masných výrobků“, „opracovaných žaludků“, „močových měchýřů“, „střev“, „tavených nebo škvařených živočišných tuků“ a „masových výtažků“ stanovené v nařízení (ES) č. 853/2004. Je tomu tak proto, že všechny tyto komodity představují z veterinárního hlediska stejné veterinární riziko a měly by podléhat stejným opatřením pro zmírnění rizik.

(18)

Definice „jatečně upraveného těla“ stanovená v nařízení (ES) č. 853/2004 by se měla upravit, aby vymezovala „jatečně upravené tělo kopytníka“, a odlišila jej tak od „drobů“. Je tomu tak proto, že tyto dvě komodity představují různá veterinární rizika, přičemž „droby“ představují vyšší riziko.

(19)

„Střívka“ by měla být definována v tomto nařízení a tato definice by měla zohlednit definici uvedenou ve slovníku pojmů Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE). Definice by měla objasnit, které produkty živočišného původu musí být považovány za střívka, a musí tedy být podrobeny zvláštní úpravě zmírňující riziko stanovené v tomto nařízení.

(20)

V čl. 229 odst. 1 „právního rámce pro zdraví zvířat“ je stanoveno, že vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie se povolí pouze tehdy, pokud tyto zásilky pocházejí ze třetích zemí nebo území uvedených na seznamu pro vstup konkrétního druhu a kategorie zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu do Unie v souladu s kritérii stanovenými v čl. 230 odst. 1 a pokud tyto zásilky splňují veterinární požadavky stanovené v článku 234 a následných aktech v přenesené pravomoci. Toto nařízení by mělo stanovit odpovědnost příslušného orgánu za ověření, že tyto zásilky vstupující do Unie uvedené požadavky splňují.

(21)

V čl. 237 odst. 1 „právního rámce pro zdraví zvířat“ je stanoveno, že vstup zásilek druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie z třetích zemí nebo území má být povolen pouze tehdy, pokud jsou uvedené zásilky doprovázeny veterinárním osvědčením vydaným příslušným orgánem třetí země nebo území nebo prohlášením či jinými doklady, případně všemi těmito dokumenty. Toto nařízení by tedy mělo objasnit, jaké doklady jsou v jednotlivých případech potřebné, a mělo by stanovit odpovědnost příslušného orgánu za ověření, že tyto zásilky vstupující do Unie tento obecný požadavek splňují.

(22)

Údaje, které mají být uvedeny ve veterinárním osvědčení, prohlášení a jiných dokladech přiložených k zásilkám zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu musí přesně vyjadřovat, zda tyto zásilky splňují obecné požadavky stanovené v „právním rámci pro zdraví zvířat“ a příslušné požadavky stanovené v tomto nařízení. V tomto nařízení by tedy měly být stanoveny povinnosti provozovatelů odpovědných za vstup těchto zásilek do Unie a příslušných orgánů členského státu vstupu do Unie, pokud jde o platnost dokladů přiložených k zásilkám a způsobilost těchto zásilek vstoupit do Unie.

(23)

S ohledem na veterinární rizika, jako jsou inkubační doby nákaz, a aby nedocházelo ke zneužití veterinárních osvědčení, je nezbytné stanovit časovou lhůtu pro platnost těchto osvědčení pouze u zvířat a násadových vajec. Je tomu tak proto, že představují vyšší veterinární riziko než produkty živočišného původu, které mohly být podrobeny opatřením ke zmírnění rizika, a zárodečné produkty, které se přepravují zmrazené v uzavřených a zapečetěných kontejnerech. Protože však přeprava živých zvířat a násadových vajec po moři může trvat dlouho, měla by být doba platnosti osvědčení v tomto případě prodloužena, pokud byla provedena určitá opatření ke zmírnění rizika.

(24)

Veterinární požadavky, které musí být splněny, a záruky, které musí být poskytnuty třetími zeměmi a územími pro vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie, závisí na nákazách uvedených v článku 5 a v příloze II „právního rámce pro zdraví zvířat“ a na jejich kategorizaci uvedené v čl. 9 odst. 1 uvedeného nařízení a v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 (3). Uvedené nařízení stanoví definice nákaz kategorie A, B, C, D a E a uvádí, že pravidla pro prevenci a tlumení nákaz u nákaz uvedených na seznamu podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 se uplatňují na druhy uvedené na seznamu a skupiny druhů uvedených na seznamu, které jsou zmíněny v příloze uvedeného nařízení.

(25)

V kapitole 1 části II „právního rámce pro zdraví zvířat“ jsou stanovena pravidla pro hlášení nákaz a podávání zpráv, aby bylo zajištěno včasné zjištění a účinné tlumení nákaz v Unii. Toto nařízení by mělo upřesnit podrobnosti o systémech hlášení a podávání zpráv, které mají být zavedeny v třetích zemích nebo územích, aby zaručovaly systémy rovnocenné systémům zavedeným v Unii, a to včetně nákaz, které by měly podléhat hlášení a podávání zpráv. V tomto smyslu, přestože živá zvířata mohou přenášet nákazy, pro které jsou uvedena na seznamu druhů v prováděcím nařízení (EU) 2018/1882, ne všechny produkty živočišného původu a zárodečné produkty získané od těchto zvířat mohou přenášet všechny tyto nákazy. Toto nařízení by mělo u každého konkrétního druhu a kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu, jež mají vstoupit do Unie, upřesnit, které nákazy zvířat vzbuzují obavy, a podléhají proto hlášení a podávání zpráv.

(26)

Veterinární požadavky stanovené tímto nařízením by měly vycházet z různých úrovní ochrany podle veterinárních rizik. Jednotlivé požadavky se liší podle toho, zda se týkají třetí země původu, území původu, oblasti v této třetí zemi nebo území, jednotky v rámci této třetí země nebo území u živočichů pocházejících z akvakultury, zařízení původu zvířat nebo produktů živočišného původu nebo zařízení či střediska odběru zárodečných produktů.

(27)

Dozor nad nákazami a vysledovatelnost v zařízeních jsou klíčovými prvky politiky tlumení nákaz v Unii. Toto nařízení by mělo obsahovat některé základní požadavky na vysledovatelnost a veterinární kontroly v zařízeních původu zvířat určených pro vstup do Unie a v zařízení původu zvířat, z nichž byly získány zárodečné produkty a produkty živočišného původu určené pro vstup do Unie. Tyto požadavky by měly být rovnocenné požadavkům stanoveným v nařízení (EU) 2016/429 a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých podle uvedeného nařízení.

(28)

Pokud zařízení určitého typu chovající zvířata nebo zárodečné produkty v třetí zemi nebo území představuje konkrétní veterinární riziko, mělo by dále získat zvláštní povolení příslušného orgánu v třetí zemi nebo území pro vývoz do Unie poskytující rovnocenné záruky, jako jsou záruky uvedené v článcích 92 až 100 nařízení (EU) 2016/429 pro některá zařízení v Unii.

(29)

Zásilky zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu určené pro vstup do Unie by neměly být ve své zemi nebo území původu považovány za zásilky představující veterinární riziko a neměly by podléhat vnitrostátním eradikačním programům ani jiným vnitrostátním omezením z důvodu nákazového rizika.

(30)

Veterinární požadavky na vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie musí poskytovat účinnou ochranu proti zavlečení a šíření přenosných nákaz zvířat v Unii. Vstup těchto zásilek do Unie by neměl být povolen z třetích zemí nebo území či oblastí, případně u živočichů pocházejících z akvakultury z jejich jednotek, kde se vyskytují některé nákazy uvedené na seznamu, v souvislosti s nimiž má Unie status území prostého nákazy, a které tedy představují vážné riziko pro zdraví zvířat na území Unie.

(31)

Je na Unii, aby posoudila, zda jsou třetí země, území či oblast, případně u živočichů pocházejících z akvakultury jejich jednotka původu, prosté konkrétní nákazy. Posouzení Unie by mělo vycházet z informací týkajících se dozoru poskytnutých příslušným orgánem třetí země nebo území a mělo by zohledňovat veterinární pravidla Unie stanovená v části II „právního rámce pro zdraví zvířat“ a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 (4). U některých nákaz a za některých okolností mohou být jako dodatečná opatření ke zmírnění rizika požadovány zvláštní podmínky.

(32)

Nepřítomnost konkrétní nákazy v třetí zemi nebo na jejím území či v její oblasti musí být prokázána mezinárodně uznávanými diagnostickými testy a metodami provedenými podle stejných standardů a postupů, jako jsou standardy a postupy používané v rámci Unie.

(33)

Je nezbytné zajistit, aby nákazový status zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu určených pro vstup do Unie odpovídal zárukám poskytnutým třetí zemí, územím nebo oblastí původu. Toto nařízení by proto mělo stanovit minimální dobu pobytu pro zvířata v třetí zemi, území, oblasti nebo zařízení původu a minimální dobu bez kontaktu s komoditami s nižším nákazovým statusem, než budou tato zvířata odeslána do Unie. Délka minimální doby pobytu by měla zohledňovat inkubační dobu příslušných nákaz a zamýšlené místo určení a použití zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu.

(34)

U psů, koček a fretek je doba pobytu zbytečná, neboť očkování proti vzteklině, tedy nákaze, která u těchto druhů vzbuzuje největší obavy, je požadováno ve všech případech. Evidovaní koně určení pro soutěže, závody a jezdecké kulturní akce by měli být rovněž osvobozeni od některých požadavků, pokud jde o dobu pobytu, pokud splňují dodatečné záruky. Tato výjimka vychází z předpokladu, že tito koně budou mít vyšší úroveň nákazového statusu.

(35)

Pokud se zvířata, zárodečné produkty a produkty živočišného původu určené pro vstup do Unie dostanou do kontaktu se zvířaty nebo produkty nesplňujícími stejné požadavky nebo pokud jsou převáženy přes třetí země, území nebo oblasti s nižším nákazovým statusem, než má země či území původu nebo jejich oblast, může být jejich nákazový status v průběhu přepravy z místa původu do místa vstupu do Unie ohrožen. Proto je třeba uplatnit určitá preventivní opatření, aby se jejich nákazový status zachoval.

(36)

Aby bylo zajištěno, že do Unie budou zasílána pouze zdravá zvířata, měla by zvířata v zásilkách před odesláním podstoupit klinickou prohlídku provedenou úředním veterinárním lékařem. Časový rámec pro provedení této prohlídky by měl být u některých druhů a rizika s nimi souvisejícího upraven.

(37)

Suchozemská zvířata, násadová vejce a vodní živočichové určení pro vstup do Unie by měli být přepravováni pouze přes třetí země, území nebo oblasti, které jsou také uvedeny na seznamu pro vstup stejných druhů a kategorií zvířat a násadových vajec do Unie, případně by měli být v těchto zemích, na těchto územích a v těchto oblastech vyloženi. Zařazení těchto zemí, území nebo oblastí na seznam ukazuje, že poskytují rovnocenné veterinární záruky jako třetí země nebo území původu či jejich oblast.

(38)

Při přepravě suchozemských zvířat a násadových vajec letadlem nebo lodí by mohlo dojít k nepředvídaným událostem, jako jsou mechanické problémy dopravního prostředku, stávky na letištích a v přístavech nebo nepředvídaná zpoždění. Proto je vhodné stanovit v těchto případech odchylky, pokud mohou být poskytnuty záruky. Umožní to pokračování přepravy suchozemských zvířat a násadových vajec do Unie a zároveň se zajistí nákazový status těchto komodit a zabrání dodatečným veterinárním rizikům.

(39)

Protože překládky a zastávky v zemích neuvedených na seznamu jsou součástí obvyklých přepravních operací, měly by být u koňovitých za podmínky uplatnění určitých preventivních opatření povoleny.

(40)

Čištění a dezinfekce dopravního prostředku jsou klíčovou činností zabraňující riziku šíření nákaz zvířat. V případě přepravy zásilek živých zvířat určených pro Unii by měly být čištění a dezinfekce dopravních prostředků prováděny bezprostředně před nakládkou zvířat k jejich odeslání do Unie.

(41)

Svody zvířat v třetích zemích nebo územích původu mohou představovat dodatečné riziko pro nákazový status zvířat určených pro vstup do Unie, a to v důsledku míchání těchto zvířat se zvířaty jiného původu a jejich vzájemného kontaktu. Proto by měl být počet, doba trvání těchto svodů a druhy, u nichž jsou povoleny, omezeny na minimum a na ty druhy, u nichž existují spolehlivé systémy vysledovatelnosti.

(42)

Kromě obecných veterinárních požadavků je nezbytné stanovit zvláštní požadavky zohledňující veterinární rizika spojená s různými druhy a kategoriemi suchozemských zvířat spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(43)

Na seznamu v prováděcím nařízení (EU) 2018/1882 jsou uvedeny různé druhy kopytníků podle definice uvedené v „právním rámci pro zdraví zvířat“ jako vnímavé druhy pro různé nákazy uvedené na seznamu. Ve stejném nařízení jsou také stanoveny nákazy uvedené na seznamu v různých kategoriích pro různé druhy kopytníků. Proto by mělo toto nařízení jednoznačně stanovit zvláštní požadavky a záruky týkající se nákaz uvedených na seznamu pro různé druhy a kategorie kopytníků.

(44)

Aby se zabránilo výskytu nákaz kategorie A, jichž je Unie prostá, měla by být obecným požadavkem pro třetí zemi nebo území původu kopytníků či jejich oblast obdobná nepřítomnost nákazy po dobu, která zaručuje, že vstup zvířat z třetí země, území nebo oblasti neohrozí nepřítomnost nákazy v Unii. U nákaz kategorie B, pro něž má Unie povinné eradikační programy, by toto nařízení mělo stanovit opatření ke zmírnění rizika, pokud třetí země nebo území původu nejsou těchto nákaz zcela prosté.

(45)

Pokud jsou zásilky kopytníků určeny pro vstup do členských států, které jsou úředně prosté nákazy nebo které mají schválený eradikační program pro infekční rinotracheitidu skotu/infekční pustulární vulvovaginitidu, bovinní virovou diarrhoeu nebo nákazu virem Aujeszkyho choroby, měly by tyto zásilky splňovat dodatečné požadavky, aby bylo zajištěno, že zvířata neohrozí nákazový status těchto konkrétních členských států, pokud jde o uvedené nákazy.

(46)

Jestliže kopytníci pocházejí z uzavřeného zařízení a jsou určeni pro vstup do uzavřeného zařízení v Unii, měla by platit zvláštní pravidla, pokud jde o třetí zemi nebo území původu, a dodatečné veterinární požadavky. Tato zvláštní pravidla by měla zohledňovat specifičnost uzavřených zařízení a zvláštní podmínky, které tato zařízení splňují, aby byla schválena příslušným orgánem třetí země nebo území původu a příslušným orgánem členských států určení.

(47)

Uzavřené zařízení původu by se mohlo nacházet v třetí zemi nebo na území, které nejsou uvedeny na seznamu pro vstup konkrétního druhu kopytníků do Unie. Bude však třeba posoudit vnitrostátní právní předpisy a veterinární služby třetí země nebo území. Kromě toho by mělo zařízení původu splňovat dodatečné požadavky, pokud jde o dozor nad nákazami, veterinární dohled, evidenci a provozní činnosti. Aby bylo zajištěno, že tyto záruky mohou být poskytnuty, mělo by toto nařízení stanovit zvláštní podmínky pro schvalování uvedených uzavřených zařízení příslušným orgánem v třetí zemi nebo území. V návaznosti na příznivý výsledek posouzení rizik provedeného příslušným orgánem daného členského státu, pokud jde o veškeré podstatné informace poskytnuté zařízením týkající se příslušných veterinárních rizik, by měl členský stát určení vypracovat seznam těchto uzavřených zařízení.

(48)

Pro vstup drůbeže a ptáků chovaných v zajetí do Unie by měly platit zvláštní veterinární požadavky, aby byla podchycena konkrétní rizika představovaná příslušnými nákazami uvedenými na seznamu u těchto zvířat. Tyto požadavky by měly zohledňovat kategorii, druh a zamýšlené použití drůbeže a ptáků chovaných v zajetí a poskytovat účinnou ochranu proti šíření příslušných nákaz z třetích zemí nebo území do Unie.

(49)

Pro usnadnění obchodu se zásilkami malého počtu kusů drůbeže by měly být stanoveny zvláštní požadavky a odchylky pro zásilky s méně než 20 kusy drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci.

(50)

S ohledem na činnosti a veterinární rizika související s ptáky chovanými v zajetí by měl být vstup zásilek těchto zvířat do Unie povolen pouze v případě, že pocházejí ze zařízení schválených příslušnými orgány v třetí zemi nebo území původu ptáků chovaných v zajetí nebo jejich oblasti. Ptáci chovaní v zajetí by měli být po svém příjezdu do Unie dáni do karantény, aby byla potvrzena nepřítomnost příslušných nákaz.

(51)

Kromě toho, pokud jsou zásilky ptáků a násadových vajec určeny pro členské státy vykazující status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování, měly by tyto zásilky splňovat dodatečné požadavky, aby bylo zajištěno, že neohrozí nákazový status těchto konkrétních členských států v souvislosti s uvedenou nákazou.

(52)

U včel je jednou z nákaz vzbuzujících největší obavy infestace lesknáčkem úlovým (Aethina tumida). V Unii je do značné míry exotická, ale v posledních desetiletích se šíří na celém světě a představuje závažné problémy pro včelařství a potenciálně může ovlivnit také čmeláky. Potenciálně zničujícím patogenem včel je roztoč Tropilaelaps (Tropilaelaps spp.). Pro Unii je také exotický. V současnosti nejsou k dispozici účinné a bezpečné způsoby léčby těchto nákaz. Kdyby se tyto nákazy dostaly do Unie se vstupujícími zásilkami, znamenaly by riziko pro udržitelnost včelařství i jiných odvětví, neboť by mohly potenciálně ovlivnit zemědělství a životní prostředí, které využívá opylování chovanými i volně žijícími včelami.

(53)

V Unii se občas vyskytuje mor včelího plodu, ale tato nákaza je při obchodování se včelami tlumena, zatímco některé oblasti v Unii jsou uznávány jako prosté roztoče Varroa a jsou chráněny dodatečnými obchodními zárukami, aby byla místa určení v Unii i nadále bezpečná. Pro zmírnění rizika vstupu výše uvedených patogenů souvisejících se zásilkami včel a čmeláků do Unie mají nadále zásadní význam pravidla na unijní úrovni. Proto by měla být tato pravidla stanovena v tomto nařízení.

(54)

Kontroly infestace lesknáčkem úlovým nebo roztoči Tropilaelaps se provádějí snadno pouze u matek bez plodu a s malým počtem doprovázejících včel umístěných v přepravkách pro jednotlivé matky, a proto je třeba vstup včel do Unie omezit na tyto zásilky.

(55)

V sadařském odvětví se často obchoduje s koloniemi čmeláků chovaných a šlechtěných v zařízeních oddělených od okolního prostředí. Vzhledem k běžně užívanému vybavení, postupům a uzavřeným kontejnerům používaným pro přepravované kolonie by měl být vstup čmeláků (Bombus spp.) do Unie povolen pouze u kolonií, které jsou chovány, šlechtěny a baleny výhradně v podmínkách kontrolovaného prostředí v zařízeních a které mohou být kontrolovány, aby bylo zajištěno, že jsou prosté lesknáčka úlového.

(56)

Z nákaz uvedených na seznamu nákaz postihujících psy, kočky a fretky vzbuzuje v Unii největší obavy vzteklina vzhledem ke svým potenciálním účinkům na lidi a zvířata. Od členských států je proto požadováno, aby realizovaly povinný program eradikace vztekliny v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/689. Aby se zabránilo jakékoli možnosti zavlečení vztekliny do Unie, mělo by být u všech zásilek psů, koček a fretek vstupujících do Unie vyžadováno očkování, přičemž je třeba zohlednit dostupnost a účinnost stávajících vakcín proti této nákaze.

(57)

Psi určení ke vstupu do členského státu se statusem území prostého nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro Echinococcus multilocularis by měli splňovat dodatečné požadavky, aby byla zajištěna ochrana tohoto statusu v uvedených členských státech. V tomto ohledu by mělo být u těchto psů, než vstoupí do Unie, provedeno preventivní ošetření. Jsou-li však psi, kočky a fretky určeni pro uzavřené zařízení v Unii, měly by se uplatnit zvláštní pravidla, pokud jde o vzteklinu a infestaci parazitem Echinococcus multilocularis, a dodatečné veterinární požadavky zohledňující specifičnost činností těchto zařízení a zvláštní podmínky, za nichž jsou v nich chována zvířata.

(58)

Významné riziko šíření nákaz zvířat mohou představovat zárodečné produkty. Platí to zejména pro sperma, ale v menší míře také pro oocyty a embrya. Protože se zárodečné produkty odebírají od omezeného počtu dárců nebo jsou produkovány omezeným počtem dárců, ale používají se v širokém rozsahu v široké populaci zvířat, mohou být při nesprávné manipulaci nebo nesprávné klasifikaci nákazového statusu zdrojem nákazy pro mnoho zvířat. V minulosti se takové případy vyskytly a způsobily významné hospodářské ztráty. Proto je třeba zavést veterinární požadavky pro vstup zárodečných produktů některých chovaných suchozemských zvířat do Unie.

(59)

Požadavky pro vstup zárodečných produktů kopytníků do Unie by měly vycházet z požadavků pro vstup živých zvířat do Unie.

(60)

Zvláštní požadavky na zařízení zacházející se zárodečnými produkty, kde se odebírají, produkují, zpracovávají a skladují zárodečné produkty kopytníků způsobilé pro vstup do Unie, by měly odrážet požadavky stanovené pro přemísťování v rámci Unie. Stejný přístup platí pro vysledovatelnost a veterinární požadavky na zárodečné produkty.

(61)

Vzhledem k nutnosti přemísťovat zárodečné produkty z uzavřených zařízení nacházejících se v třetích zemích do uzavřených zařízení nacházejících se v Unii by toto nařízení mělo stanovit zvláštní požadavky na vysledovatelnost a zvláštní veterinární požadavky pro takový vstup.

(62)

Veterinární požadavky na vstup násadových vajec do Unie by měly řešit rizika týkající se nákaz uvedených na seznamu, které by mohly být různými kategoriemi násadových vajec zavlečeny do Unie. Proto by tyto požadavky měly odpovídat požadavkům na vstup příslušných druhů nebo kategorií ptáků do Unie.

(63)

Pokud jsou násadová vejce drůbeže určena pro vstup do členských států vykazujících status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování, měla by tato vejce splňovat dodatečné požadavky, aby bylo zajištěno, že neohrozí status těchto konkrétních členských států.

(64)

Produkty živočišného původu mohou přenášet patogenní původce na zvířata a produkty. Veterinární riziko spojené s čerstvými a syrovými produkty živočišného původu je samozřejmě vyšší než riziko u produktů, které byly zpracovány a ošetřeny. Proto by veterinární požadavky na třetí zemi nebo území původu u čerstvého masa, syrového mléka, mleziva a výrobků z mleziva měly být přísnější než požadavky na masné výrobky a mléčné výrobky. Zpracování použité u těchto zpracovaných produktů však musí být účinné, aby zmírnilo riziko, které tyto produkty představují v závislosti na druhu, z nějž pocházejí, a na zemi nebo území původu.

(65)

Způsoby ošetření zmírňující rizika použitelné u produktů živočišného původu pocházejících z uzavřených pásem zřízených v případě potvrzení nákaz kategorie A v Unii jsou stanoveny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 (5), a to na základě dostupných vědeckých poznatků a zkušeností získaných při uplatňování předchozích právních předpisů. Stejné způsoby ošetření omezující rizika by se proto měly použít u produktů pocházejících z třetích zemí, území nebo jejich oblastí, které představují obdobné veterinární riziko.

(66)

Rizika spojená s čerstvým masem vstupujícím do Unie by měla být zmírněna prostřednictvím požadavků na nepřítomnost nákaz u třetí země nebo území původu a prostřednictvím požadavků týkajících se nákaz u živých zvířat, z nichž je maso získáno, odesílání chovaných zvířat na jatka, činností prováděných na jatkách a činností prováděných při manipulaci a přípravě.

(67)

Čerstvé maso suchozemských zvířat může být získáno z chovaných zvířat, včetně farmové zvěře podle definice uvedené v nařízení (ES) č. 853/2004, a z volně žijících zvířat. V Unii však musí být maso ze zvířat chovaných jako hospodářská zvířata, zejména zvířat druhů Bos taurus, Capra hircus, Ovis ariesSus scrofa získáno na jatkách. Aby byly poskytnuty vhodné a rovnocenné záruky, je proto vhodné vyloučit tyto druhy z možnosti kategorizace jako farmové zvěře nebo volně žijících zvířat, pokud z nich pochází čerstvé maso určené pro vstup do Unie.

(68)

Když se ve třetí zemi nebo území vyskytne ohnisko příslušné nákazy zvířat, má pro stanovení možných veterinárních rizik souvisejících s těmito zvířaty a produkty živočišného původu z nich získanými klíčový význam datum a místo porážky chovaných zvířat nebo datum usmrcení volně žijících zvířat nebo farmové zvěře. Proto je třeba určit datum porážky nebo usmrcení, aby bylo možné ověřit, že zvířata byla poražena nebo usmrcena v časovém období bez výskytu ohnisek nákazy a v době, kdy byly třetí země nebo území uvedeny na seznamu jako schválené země nebo území pro vstup čerstvého masa do Unie.

(69)

Způsob ošetření, který má být použit u produktů živočišného původu, by měl odpovídat riziku, které představuje třetí země nebo území či jejich oblast, kde byl produkt vyroben. Vstup zpracovaných produktů živočišného původu, které byly ošetřeny způsobem, jehož účinnost v oblasti vyloučení rizik souvisejících s příslušnými nákazami uvedenými na seznamu pro konkrétní kategorii produktů živočišného původu nebyla prokázána, do Unie by měl být povolen pouze z třetích zemí nebo území či jejich oblastí, které u příslušných nákaz poskytují všechny záruky nepřítomnosti nákazy. U třetích zemí nebo území či jejich oblastí, které neposkytují všechny tyto záruky, by měl být vstup produktů živočišného původu do Unie povolen pouze v případě, že tyto produkty byly podrobeny zvláštnímu ošetření.

(70)

V některých případech bude třetí země nebo území či jejich oblast odebírat syrové maso k výrobě masných výrobků z třetí země nebo území či jejich oblasti uvedené na seznamu pro vstup masných výrobků příslušného druhu podléhajících zvláštnímu ošetření do Unie. V takových případech by měl masný výrobek vždy podstoupit nejpřísnější zvláštní ošetření, aby byla omezena všechna možná veterinární rizika.

(71)

Masné výrobky obsahující drůbeží maso z třetí země nebo území či jejich oblasti, kde došlo k výskytu vysoce patogenní influenzy ptáků nebo nákaze virem newcastleské choroby, by měly podstoupit ošetření, které účinně zmírní rizika v třetí zemi nebo území či jejich oblasti uvedené na seznamu pro vstup do Unie. Takto může být povoleno pokračování obchodu, než budou zavedena opatření pro tlumení, jako jsou regionalizační opatření. Okamžité uplatňování ošetření ke zmírnění rizika po výskytu ohniska nákazy snižuje veterinární rizika a současně omezuje dopad na obchod.

(72)

Když jsou masné výrobky vyrobeny z čerstvého masa z různých druhů, mělo by použité ošetření vyloučit všechna možná veterinární rizika. Je-li tedy ošetření provedeno před smícháním, měly by různé druhy čerstvého masa podstoupit příslušné ošetření stanovené pro druh, ze kterého čerstvé maso pochází. Jestliže je však ošetření provedeno po smíchání, měl by konečný masný výrobek podstoupit ošetření stanovené pro tu složku čerstvého masa, která má nejvyšší veterinární riziko.

(73)

Měly by být přezkoumány a aktualizovány způsoby ošetření pro zmírnění konkrétních veterinárních rizik spojených se vstupem střívek a zohledněny závěry a doporučení opírající se o nejnovější vědecké důkazy zhodnocené Panelem pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) (6).

(74)

Podmínky pro vstup syrového mléka, mléčných výrobků, mleziva a výrobků z mleziva do Unie vycházejí z veterinárních rizik, jež tyto produkty představují. Tato rizika jsou spojena se zemí nebo územím původu či jejich oblastí a s druhem zvířat, z nichž jsou výrobky získány. U mléka a mleziva vzbuzují obavy dvě nákazy, a to slintavka a kulhavka a infekce virem moru skotu, proto by syrové mléko a mlezivo mělo vstupovat pouze z třetích zemí nebo území či jejich oblastí, které jsou prosté těchto nákaz. Výrobky z mleziva by rovněž měly pocházet pouze z uvedených třetích zemí, území nebo oblastí, neboť neexistují žádné vědecky doložené způsoby ošetření zmírňující rizika, které by zajistily zničení patogenního původce u této kategorie výrobků.

(75)

U mléka získaného z druhů Bos taurus, Ovis aries, Capra hircus, Bubalus bubalisCamelus dromedarius lze riziko spojené se slintavkou a kulhavkou zmírnit použitím dobře známých zvláštních způsobů ošetření ke zmírnění rizika. Protože však nelze zajistit účinnost některých z těchto způsobů ošetření u mléčných výrobků od živočišných druhů jiných, než jsou Bos taurus, Ovis aries, Capra hircus, Bubalus bubalisCamelus dromedarius, měly by být tyto produkty ošetřeny nejpřísnějším způsobem zmírňujícím riziko.

(76)

Ošetření produktů živočišného původu by mělo být vždy provedeno v třetí zemi nebo území původu nebo v jejich oblasti uvedené na seznamu pro vstup těchto výrobků do Unie.

(77)

Vodní živočichové druhů uvedených na seznamu se někdy přepravují po moři v plavidlech včetně člunů se sádkou, které mohou v průběhu cesty měnit vodu. V takových případech by k těmto živočichům mělo být vedle veterinárního osvědčení přiloženo prohlášení podepsané velitelem plavidla, v němž budou uvedeny podrobnosti o přístavu původu a přístavu určení a o všech dalších přístavech navštívených v průběhu cesty. Prohlášení by mělo potvrzovat, že živočichové druhů uvedených na seznamu na palubě plavidla nebyli v průběhu cesty do jejich konečného místa určení vystaveni žádným podmínkám, které by mohly změnit jejich nákazový status.

(78)

Vodní živočichové mohou vstupovat do Unie za nejrůznějšími účely. Vzhledem k riziku nákazy spojenému s přemísťováním živých zvířat, by tito živočichové vstupující do Unie za účelem lidské spotřeby měli být ošetřeni stejně, jako kdyby vstupovali do Unie za jinými účely, jako je chov nebo vypuštění do volné přírody. Produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů představují nižší riziko než vodní živočichové, a opatření přijímaná v souvislosti s těmito produkty vstupujícími do Unie k dalšímu zpracování jsou proto méně přísná než opatření, která platí pro živá zvířata.

(79)

Vypouštění vodních živočichů do přírodních vod ve volné přírodě je vysoce riziková činnost, pokud jsou tito živočichové nakaženi nákazou uvedenou na seznamu. Z tohoto důvodu by v případě nákaz kategorie A a B měly být třetí země nebo území či jejich oblast nebo jednotka prosté uvedených nákaz, jsou-li vodní živočichové určeni k vypuštění do přírodních vod ve volné přírodě Unie. Kromě toho by vodní živočichové přivezení do Unie, kteří mají být vypuštěni do přírodních vod ve volné přírodě, měli ve všech případech pocházet ze třetí země nebo území či oblasti nebo jednotky, které jsou prohlášeny za prosté nákazy kategorie C, a to i v případě, kdy členský stát nebo oblast či jednotka určení nejsou prosté této nákazy.

(80)

V případě nákaz vodních živočichů mohou členské státy přijmout vnitrostátní opatření podle článku 226 „právního rámce pro zdraví zvířat“ určená k omezení dopadů nákaz jiných, než jsou nákazy uvedené na seznamu, v rámci svého vlastního území. V těchto případech budou muset zásilky druhů vnímavých k nákazám, na něž se vztahují tato vnitrostátní opatření, rovněž pocházet z třetích zemí, území, oblastí nebo jejich jednotek, které jsou prosté těchto nákaz.

(81)

Článek 226 „právního rámce pro zdraví zvířat“ vyjadřuje stejný záměr jako článek 43 směrnice Rady 2006/88/ES (7), neboť členským státům umožňuje přijmout vnitrostátní opatření proti nákazám, které nejsou uvedeny na seznamu. Je proto vhodné i nadále uznávat seznam nákaz a příslušných druhů, pro něž byla zmíněná opatření zavedena. Tyto podrobnosti by měly být stanoveny v tomto nařízení.

(82)

V Unii se použijí určitá pravidla, pokud jde o registraci a schvalování zařízení akvakultury. Rozlišení mezi tím, zda může být určité zařízení registrováno, nebo zda by mělo být schváleno, závisí na tom, jaké riziko představuje v souvislosti se zavlečením nebo šířením nákazy. Je proto důležité, aby živočichové pocházející z akvakultury, kteří vstupují do Unie ze zařízení akvakultury ve třetí zemi, území, jejich oblasti nebo jednotce, pocházeli ze zařízení akvakultury, která jsou posuzována podobným způsobem. V této souvislosti by tato zařízení měla splňovat požadavky na registraci nebo na schválení, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky stanovené pro tato zařízení v Unii.

(83)

Není povinné uplatňovat ve všech situacích požadavek, aby vodní živočichové druhů uvedených na seznamu a produkty živočišného původu pocházející z těchto živočichů pocházeli z třetí země nebo území či jejich oblasti nebo jednotky, které jsou prosté nákazy. Mohou být přijata některá opatření ke zmírnění rizika, která usnadní vstup vodních živočichů a některých produktů živočišného původu z nich pocházejících, které nemají tento původ, do Unie. Některá opatření ke zmírnění rizika jsou přijatelná pro vodní živočichy druhů uvedených na seznamu a vzhledem k nižší úrovni rizika spojeného s tímto přemísťováním jsou přijatelná odlišná, méně přísná opatření ke zmírnění rizika pro produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů.

(84)

Mezi opatření ke zmírnění rizika, která se uplatňují u vodních živočichů, patří skutečnost, že vodní živočichové jsou po vstupu do Unie zasláni do zařízení pro potraviny z vodních organismů schváleného k tlumení nákaz, uzavřeného zařízení nebo schváleného karanténního zařízení. Řada dalších opatření ke zmírnění rizika platí u měkkýšů a korýšů druhů uvedených na seznamu, kteří vstupují do Unie živí a v souladu s nařízením (ES) č. 853/2004, ale kteří představují přijatelné riziko vzhledem k tomu, jak byli před zpracováním ošetřeni nebo zabaleni před odesláním, nebo s ohledem na skutečnost, že nejsou určeni pro skladování v Unii.

(85)

Od požadavků, aby některé produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů musely pocházet z třetí země nebo území či jejich oblasti nebo jednotky, které jsou prosté příslušných nákaz uvedených na seznamu, je možné se odchýlit. Opatření ke zmírnění rizika, která umožňují toto obchodování, mohou spočívat v zasílání produktů živočišného původu do zařízení pro potraviny z vodních organismů schválených k tlumení nákaz v Unii k dalšímu zpracování nebo v zajištění, že se produkty živočišného původu budou skládat z ryb, které byly před odesláním do Unie usmrceny a vykuchány. V obou případech se riziko, které produkty živočišného původu představují, považuje za zanedbatelné.

(86)

Prováděcí nařízení (EU) 2018/1882 stanoví seznam druhů vodních živočichů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření nákaz uvedených v článku 5 a příloze II „právního rámce pro zdraví zvířat“. Tento seznam obsahuje rovněž seznam druhů vektorů, které jsou uvedeny ve sloupci 4 tabulky v příloze uvedeného nařízení. Řada těchto druhů však nepůsobí za všech okolností jako vektory. Pokud jde o přemísťování, jsou podrobné okolnosti, za nichž jsou uvedené druhy považovány za vektory nákaz uvedených na seznamu, stanoveny v příloze XXX tohoto nařízení. Pravidla stanovená v tomto nařízení se nevztahují na vodní živočichy druhů uvedených na seznamu za okolností, kdy tito vodní živočichové nesplňují podmínky, aby byli vektory. Vzhledem k nižší úrovni rizika, které představují produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů, se opatření stanovená v tomto nařízení ve vztahu k těmto produktům nevztahují na druhy uvedené ve sloupci 4 tabulky v příloze prováděcího nařízení (EU) 2018/1882.

(87)

Veškeré odchylky a požadavky na manipulaci stanovené v tomto nařízení v souvislosti s vodními živočichy druhů uvedených na seznamu a produkty živočišného původu z těchto druhů uvedených na seznamu jiných než živých vodních živočichů by se měly vztahovat rovněž na druhy uvedené ve sloupci 4 tabulky v příloze prováděcího nařízení (EU) 2018/1882, u nichž členské státy přijaly vnitrostátní opatření podle článku 226 „právního rámce pro zdraví zvířat“. Stejně tak by se tyto odchylky a požadavky na manipulaci měly vztahovat i na některé vnímavé druhy.

(88)

Je důležité, aby se s vodními živočichovy druhů uvedených na seznamu a vodou, ve které jsou přepravováni, po vstupu do Unie řádně manipulovalo, aby se zajistilo, že nepředstavují riziko nákazy. Řádná manipulace zahrnuje zajištění toho, aby byli živočichové přepravováni přímo do místa určení a aby nebyli vypouštěni či jinak ponořováni do přírodních vod Unie, kde by mohli způsobit riziko potenciální nákazy.

(89)

V některých případech však může příslušný orgán v místě určení povolit vypuštění těchto živočichů do přírodních vod. Ve všech takových případech by měl příslušný orgán zajistit, že vypuštění nebo ponoření neohrozí nákazový status v místě vypuštění. Navíc i v případě, že přijímající vody nejsou prosté konkrétní nákazy kategorie C, by živočichové, jež mají být vypuštěni, měli být prosti nákazy, aby bylo zajištěno dosažení nejlepšího celkového nákazového statusu pro volně žijící populace v přírodních vodách Unie.

(90)

V souvislosti s příslušným rizikem pro zdraví zvířat by veškerý tranzit přes Unii měl být považován za přemísťování za účelem vstupu do Unie, neboť představuje stejnou úroveň rizika. Tranzitní přeprava by tedy měla splňovat všechny příslušné požadavky na vstup do Unie. Měly by však být stanoveny odchylky a zvláštní pravidla pro tranzit za zvláštních podmínek zmírňujících riziko, které souvisí s místem původu. Tyto odchylky a zvláštní pravidla mají řešit situace, kdy Unie není konečným místem určení pro tyto živočichy a produkty z nich pocházející, a zohledňovat geografická omezení a geopolitické faktory.

(91)

Měly by být rovněž stanoveny odchylky a zvláštní pravidla pro tranzit zásilek zvířat a produktů z nich pocházejících mezi členskými státy přes třetí zemi nebo území. Má to vyřešit situace, kdy je tento typ vstupu do Unie požadován členským státem.

(92)

V některých případech jsou komodity pocházející z Unie příslušnými orgány třetí země nebo území zamítnuty na základě kontrol provedených na jejich hranicích. V souladu s článkem 239 „právního rámce pro zdraví zvířat“ by měla být přijata zvláštní pravidla, která umožní navrácení uvedených komodit z důvodu, že byly vyprodukovány podle veterinárních právních předpisů Unie.

(93)

Zvláštní pravidla jsou potřebná také pro návrat evidovaných koní do Unie po dočasném vývozu do třetích zemí za účelem účasti na závodech, soutěžích a jezdeckých kulturních akcích.

(94)

S cílem jednotného uplatňování právních předpisů Unie o vstupu zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie a za účelem zajištění, aby byly právní předpisy jednoznačné a transparentní, by tímto nařízením měla být zrušena nařízení Komise (EU) č. 206/2010 (8), prováděcí nařízení Komise (EU) č. 139/2013 (9), nařízení Komise (EU) č. 605/2010 (10), nařízení Komise (ES) č. 798/2008 (11), rozhodnutí Komise 2007/777/ES (12), nařízení Komise (ES) č. 119/2009 (13), nařízení Komise (EU) č. 28/2012 (14) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759 (15).

(95)

Pravidla stanovená v tomto nařízení souvisí s pravidly stanovenými v „právním rámci pro zdraví zvířat“, který se použije od 21. dubna 2021, a doplňují je. Z tohoto důvodu a pro usnadnění uplatňování nového právního rámce pro zdraví zvířat by se toto nařízení mělo použít také od 21. dubna 2021,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

VŠEOBECNÁ PRAVIDLA

HLAVA 1

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví doplňující veterinární pravidla týkající se vstupu zásilek některých druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu z třetích zemí nebo území či jejich oblastí nebo (u živočichů pocházejících z akvakultury) jednotek do Unie. Stanoví také pravidla týkající se přemísťování uvedených zásilek a manipulace s nimi po jejich vstupu do Unie.

2.   V části I jsou stanoveny:

a)

povinnosti příslušného orgánu členských států povolit vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie u druhů a kategorií zvířat, které spadají do působnosti částí II až VI (články 3 a 4);

b)

povinnosti provozovatelů, pokud jde o vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie, které spadají do působnosti částí II až VI, a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu (článek 5);

c)

všeobecné veterinární požadavky na vstup zásilek uvedených v písmenech a) a b) do Unie a jejich přemísťování a manipulaci s nimi po vstupu a odchylky od těchto všeobecných požadavků, které platí pro všechny druhy a kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu, které spadají do působnosti částí II až VI (články 6 až 10).

3.   V části II jsou stanoveny všeobecné veterinární požadavky na vstup do Unie, jakož i na přemísťování a manipulaci po vstupu a odchylky od těchto požadavků u určitých suchozemských zvířat (hlava 1).

Dále jsou zde stanoveny zvláštní veterinární požadavky, které se rovněž použijí pro každý z uvedených druhů a kategorií suchozemských zvířat, konkrétně:

a)

chovaní kopytníci druhů uvedených na seznamu (hlava 2);

b)

drůbež a ptáci chovaní v zajetí, s výjimkou ptáků chovaných v zajetí dovezených pro ochranné programy schválené příslušným orgánem členského státu určení (hlava 3);

c)

včely (Apis mellifera) a čmeláci (Bombus spp.) (hlava 4);

d)

psi, kočky a fretky (hlava 5).

4.   V části III jsou stanoveny všeobecné veterinární požadavky na vstup do Unie, jakož i na přemísťování a manipulaci po vstupu a odchylky od těchto požadavků u zárodečných produktů těchto druhů a kategorií chovaných suchozemských zvířat:

a)

skot, prasata, ovce, kozy a koňovití (hlava 1);

b)

drůbež a ptáci chovaní v zajetí (hlava 2);

c)

živočichové jiní, než jsou živočichové uvedení v písmenech a) a b) (hlava 3).

5.   V části IV jsou stanoveny všeobecné veterinární požadavky na vstup do Unie, jakož i na přemísťování a manipulaci po vstupu a odchylky od těchto požadavků u produktů živočišného původu z těchto druhů a kategorií suchozemských zvířat:

a)

chovaní a volně žijící kopytníci druhů uvedených na seznamu;

b)

drůbež;

c)

pernatá zvěř.

6.   V části V jsou stanoveny veterinární požadavky na vstup do Unie, jakož i na přemísťování a manipulaci po vstupu a odchylky od těchto požadavků u těchto druhů a kategorií vodních živočichů ve všech životních fázích, jakož i produktů živočišného původu z nich pocházejících, vyjma volně žijících vodních živočichů a produktů živočišného původu pocházející z těchto volně žijících vodních živočichů, vyložených z rybářských lodí pro přímou lidskou spotřebu:

a)

ryby druhů uvedených na seznamu nadtřídy Agnatha a tříd Chondrichthyes, SarcopterygiiActinopterygii;

b)

vodní měkkýši druhů uvedených na seznamu kmene Mollusca;

c)

vodní korýši druhů uvedených na seznamu podkmene Crustacea;

d)

vodní živočichové druhů uvedených v příloze XXIX, kteří jsou vnímaví k nákazám vodních živočichů, u nichž některé členské státy zavedly vnitrostátní opatření za účelem omezení dopadu nákaz jiných, než jsou nákazy uvedené na seznamu, jak je stanoveno v článku 226 nařízení (EU) 2016/429.

7.   V části VI jsou stanovena obecná pravidla, některé odchylky a dodatečné požadavky pro tranzit přes Unii a návrat některých druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie.

8.   V části VII jsou stanovena závěrečná ustanovení.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v prováděcím nařízení (EU) 2018/1882 a příloze I nařízení (ES) č. 853/2004 s výjimkou případů, kdy tyto definice zahrnují výrazy, které jsou definovány v druhém pododstavci tohoto článku.

Kromě toho se použijí také následující definice:

1)

„třetí zemí, územím nebo jejich oblastí uvedenými na seznamu“ se rozumí třetí země, území nebo jejich oblast uvedené na seznamu třetích zemí, území nebo jejich oblastí či (v případě živočichů pocházejících z akvakultury) jednotek, z nichž je povolen vstup konkrétního druhu a kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie v souladu s prováděcími akty přijatými podle čl. 230 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429;

2)

„seznamem“ se rozumí seznam třetích zemí, území nebo jejich oblastí či (v případě živočichů pocházejících z akvakultury) jednotek, z nichž je na základě prováděcích aktů přijatých podle čl. 230 odst. 1 nařízení (EU) 2016/429 povolen vstup zásilek konkrétního druhu a kategorie zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu do Unie;

3)

„dopravním prostředkem“ se rozumí silniční vozidlo, kolejové vozidlo, plavidlo a letadlo;

4)

„kontejnerem“ se rozumí dopravní klec, box, nádrž nebo jiná pevná konstrukce, která se používá pro přepravu zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu a která není dopravním prostředkem;

5)

„skotem“ se rozumí zvíře druhu kopytníků patřící do rodu Bison, Bos (včetně podrodu Bos, Bibos, Novibos, Poephagus) a Bubalus (včetně podrodu Anoa) a potomci křížení těchto druhů;

6)

„ovcí“ se rozumí zvíře druhu kopytníků patřící do rodu Ovis a potomci křížení těchto druhů;

7)

„kozou“ se rozumí zvíře druhu kopytníků patřící do rodu Capra a potomci křížení těchto druhů;

8)

„prasetem“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Suidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429;

9)

„koňovitým“ se rozumí zvíře druhu lichokopytníků patřící do rodu Equus (včetně koní, oslů a zeber) a potomci křížení těchto druhů;

10)

„velbloudovitým“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Camelidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429;

11)

„jelenovitým“ se rozumí zvíře druhu náležejícího mezi kopytníky čeledi Cervidae uvedeného v příloze III nařízení (EU) 2016/429;

12)

„evidovaným koňovitým“ se rozumí:

a)

čistokrevné plemenné zvíře druhů Equus caballusEquus asinus, které je zapsáno nebo je způsobilé k zápisu v hlavním oddílu plemenné knihy založené pro toto plemeno plemenářským spolkem nebo plemenářským subjektem uznaným v souladu s článkem 4 nebo 34 nařízení (EU) 2016/1012;

b)

chované zvíře druhu Equus caballus evidované u mezinárodního sdružení nebo mezinárodní organizace, ať už přímo, nebo prostřednictvím jejich vnitrostátních federací či poboček, které kontrolují koně pro účely soutěží nebo závodů („evidovaný kůň“);

13)

„zvířetem určeným na porážku“ se rozumí chovaná suchozemská zvířata, která mají být přepravena, buď přímo, nebo po svodu, na jatka;

14)

výrazem „nebyla hlášena nákaza“ se rozumí, že žádné zvíře ani skupina zvířat příslušných druhů chovaných v zařízení nebyly klasifikovány jako potvrzený případ uvedené nákazy a byl vyloučen jakýkoli podezřelý případ uvedené nákazy;

15)

„sanitární skupinou“ se rozumí skupina třetích zemí uvedených na seznamu, v nichž se vyskytují společná veterinární rizika, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu pro koňovité, která vyžadují zvláštní opatření ke zmírnění rizika a veterinární záruky, když koňovití vstupují do Unie;

16)

„hejnem“ se rozumí veškerá drůbež nebo ptáci chovaní v zajetí téhož nákazového statusu, chovaná (chovaní) v týchž prostorách nebo v ohradě a vytvářející jednu epizootologickou jednotku; v případě drůbeže chované v uzavřených prostorách sem patří všichni ptáci sdílející týž vzdušný prostor;

17)

„plemennou drůbeží“ se rozumí drůbež stará nejméně 72 hodin určená k produkci násadových vajec;

18)

„užitkovou drůbeží“ drůbež stará nejméně 72 hodin, chovaná pro produkci masa, konzumních vajec nebo jiných produktů anebo k zazvěření;

19)

„jednodenními kuřaty“ se rozumí drůbež mladší 72 hodin;

20)

„včelou“ se rozumí zvíře druhu Apis mellifera;

21)

„čmelákem“ se rozumí zvíře druhu náležejícího k rodu Bombus;

22)

„psem“ se rozumí chované zvíře druhu Canis lupus;

23)

„kočkou“ se rozumí chované zvíře druhu Felis silvestris;

24)

„fretkou“ se rozumí chované zvíře druhu Mustela putorius furo;

25)

„jedinečným číslem schválení“ se rozumí číslo přiřazené příslušným orgánem;

26)

„vejci prostými specifikovaných patogenních původců“ se rozumí násadová vejce pocházející z „hejn kuřat prostých specifikovaných patogenních původců“, jak je popsáno v Evropském lékopisu, a určená výlučně k diagnostickým, výzkumným nebo farmaceutickým účelům;

27)

„zásilkou spermatu, oocytů nebo embryí“ nebo „zásilkou zárodečných produktů“ se rozumí určité množství spermatu, oocytů, embryí získaných in vivo nebo embryí vyprodukovaných in vitro odeslané z jednoho schváleného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty s jedním veterinárním osvědčením;

28)

„spermatem“ se rozumí ejakulát zvířete či zvířat, a to buď v nezměněném stavu, nebo připravený či zředěný;

29)

„oocyty“ se rozumí haploidní fáze ootidogeneze včetně sekundárních oocytů a vajíček;

30)

„embryem“ se rozumí počáteční fáze vývoje zvířete, v níž je možné je přenést do samice-příjemkyně;

31)

„schváleným zařízením zacházejícím se zárodečnými produkty“ se rozumí středisko pro odběr spermatu, tým pro odběr embryí, tým pro produkci embryí, zařízení pro zpracování zárodečných produktů nebo středisko pro skladování zárodečných produktů;

32)

„veterinárním lékařem střediska“ se rozumí veterinární lékař odpovědný za činnosti vykonávané ve středisku pro odběr spermatu, v zařízení pro zpracování zárodečných produktů nebo ve středisku pro skladování zárodečných produktů, jak je stanoveno v tomto nařízení;

33)

„týmovým veterinárním lékařem“ se rozumí veterinární lékař odpovědný za činnosti vykonávané týmem pro odběr embryí nebo týmem pro produkci embryí, jak je stanoveno v tomto nařízení;

34)

„karanténním ustájením“ se rozumí zařízení pověřené příslušným orgánem pro účely izolace skotu, prasat, ovcí nebo koz na dobu minimálně 28 dnů, než jsou tato zvířata přijata do střediska pro odběr spermatu;

35)

„střediskem pro odběr spermatu“ se rozumí zařízení zacházející se zárodečnými produkty schválené příslušným orgánem pro odběr, zpracování, skladování a přepravu spermatu skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých určeného pro vstup do Unie;

36)

„týmem pro odběr embryí“ se rozumí zařízení zacházející se zárodečnými produkty, které zahrnuje skupinu odborníků nebo strukturu schválenou příslušným orgánem pro odběr, zpracování, skladování a přepravu embryí získaných in vivo určených pro vstup do Unie;

37)

„týmem pro produkci embryí“ se rozumí zařízení zacházející se zárodečnými produkty, které zahrnuje skupinu odborníků nebo strukturu schválenou příslušným orgánem pro odběr, zpracování, skladování a přepravu oocytů a pro produkci in vitro, případně za použití uskladněného spermatu, zpracování, skladování a přepravu embryí, v obou případech za účelem vstupu do Unie;

38)

„zařízením pro zpracování zárodečných produktů“ se rozumí zařízení zacházející se zárodečnými produkty schválené příslušným orgánem pro zpracování a skladování spermatu, případně včetně sexace spermií, a pro zpracování a skladování oocytů nebo embryí jednoho či více druhů nebo jakékoli kombinace typů zárodečných produktů či druhů, které jsou určeny pro vstup do Unie;

39)

„střediskem pro skladování zárodečných produktů“ se rozumí zařízení zacházející se zárodečnými produkty schválené příslušným orgánem pro skladování spermatu, oocytů nebo embryí jednoho či více druhů nebo jakékoli kombinace těchto typů zárodečných produktů či druhů, které jsou určeny pro vstup do Unie;

40)

„masem“ se rozumí všechny části kopytníků, drůbeže a pernaté zvěře, které jsou vhodné pro lidskou spotřebu, včetně krve;

41)

„čerstvým masem“ se rozumí maso, mleté maso a masné polotovary, včetně vakuově balených výrobků nebo výrobků balených v ochranné atmosféře, které neprošly jiným procesem konzervace, než je chlazení, zmrazení nebo rychlé zmrazení;

42)

„jatečně upraveným tělem kopytníka“ se rozumí celé tělo poraženého nebo usmrceného kopytníka po:

a)

vykrvení u poražených zvířat;

b)

vykuchání;

c)

odstranění končetin v zápěstí a zánártí;

d)

odstranění ocasu, vemena, hlavy a kůže, s výjimkou prasat;

43)

„droby“ se rozumí čerstvé maso jiné, než je maso z jatečně upraveného těla kopytníka, a to i v případě, že zůstane přirozeně připojené k jatečně upravenému tělu;

44)

„masnými výrobky“ se rozumí zpracované produkty, včetně opracovaných žaludků, močových měchýřů, střev, tavených nebo škvařených tuků a masových výtažků, pocházející ze zpracování masa nebo z dalšího zpracování těchto zpracovaných produktů, u nichž řez na povrchu ukazuje, že produkt již nemá charakteristiky čerstvého masa;

45)

„střívky“ se rozumí močové měchýře a střeva, jež byly po vyčištění dočištěny seškrábáním tkáně, odstraněním tuku a vypráním a byly ošetřeny solí nebo usušeny;

46)

„mlezivem“ se rozumí tekutina vylučovaná mléčnými žlázami chovaných zvířat 3 až 5 dní po porodu, která je bohatá na protilátky a minerály a předchází produkci syrového mléka;

47)

„výrobky z mleziva“ se rozumí zpracované výrobky získané zpracováním mleziva nebo dalším zpracováním takto zpracovaných produktů;

48)

„člunem se sádkou“ se rozumí plavidlo používané v rybářském průmyslu, které má sádku nebo nádrž na uchovávání a přepravu živých ryb ve vodě;

49)

„systémem IMSOC“ se rozumí systém pro správu informací o úředních kontrolách podle článku 131 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (16).

HLAVA 2

VŠEOBECNÉ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA VSTUP ZÁSILEK ZVÍŘAT, ZÁRODEČNÝCH PRODUKTŮ A PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU DO UNIE A JEJICH PŘEMÍSŤOVÁNÍ A MANIPULACI S NIMI PO VSTUPU

Článek 3

Povinnosti příslušných orgánů členských států

Příslušný orgán povolí vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie u druhů a kategorií spadajících do působnosti částí II až VI, které jsou předloženy pro účely úředních kontrol, jak je stanoveno v čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625, pokud:

a)

zásilky pocházejí:

i)

v případě suchozemských zvířat z třetí země nebo území uvedeného na seznamu či jejich oblasti u konkrétního druhu a kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu;

ii)

v případě vodních živočichů z třetí země nebo území uvedeného na seznamu či jejich oblasti u konkrétního druhu a kategorie zvířat a produktů živočišného původu a v případě živočichů pocházejících z akvakultury z třetí země nebo území nebo jejich oblasti či jednotky uvedené pro tento účel na seznamu;

b)

příslušný orgán třetí země nebo území původu potvrdil, že zásilky splňují:

i)

všeobecné veterinární požadavky na vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie stanovené v tomto článku, v článku 4 a v článcích 6 až 10;

ii)

veterinární požadavky použitelné pro konkrétní druh a kategorii zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu a zamýšlené použití, jak je stanoveno v částech II až VI;

c)

k zásilkám jsou přiloženy tyto dokumenty, přičemž příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl potřebné záruky, pokud jde o splnění veterinárních požadavků uvedených v písmeni b):

i)

veterinární osvědčení vydané úředním veterinárním lékařem třetí země nebo území původu platné pro konkrétní druh a kategorii zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu a jejich zamýšlené použití;

ii)

prohlášení a další doklady, pokud jsou v tomto nařízení požadovány.

U zásilek zvířat a násadových vajec musí být veterinární osvědčení podle písm. c) bodu i) vydáno ve lhůtě 10 dnů před datem příjezdu zásilky na stanoviště hraniční kontroly; v případě námořní přepravy však může být tato lhůta prodloužena o dodatečné období odpovídající trvání cesty po moři.

Článek 4

Datum osvědčení o zásilkách

1.   Zásilkám zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu druhů a kategorií spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud tyto zásilky mají osvědčení pro odeslání do Unie vydané ne dříve než v den, kdy třetí země nebo území původu či jejich oblast, případně jejich jednotka v případě živočichů pocházejících z akvakultury, byly uvedeny na seznamu pro vstup konkrétního druhu a kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie.

2.   Zásilkám zvířat, násadových vajec a produktů živočišného původu pocházejících z třetí země nebo území či jejich části, případně jejich jednotky v případě živočichů pocházejících z akvakultury, se nepovolí vstup do Unie od data, k němuž již nesplňují veterinární požadavky na vstup konkrétního druhu a kategorie zvířat, násadových vajec nebo produktů živočišného původu do Unie, pokud Unie v seznamu nestanovila zvláštní podmínky pro třetí zemi či území uvedené na seznamu nebo jejich oblast a pro konkrétní druhy a kategorie zvířat, násadových vajec nebo produktů živočišného původu.

Článek 5

Povinnosti provozovatelů

1.   Provozovatelé odpovědní za vstup zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie u druhů a kategorií spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení předloží tyto zásilky příslušnému orgánu v Unii za účelem úředních kontrol, jak je stanoveno v čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) 2017/625, a zajistí, aby tyto zásilky splňovaly následující požadavky:

a)

všeobecné veterinární požadavky na vstup zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu do Unie stanovené v článcích 3 a 4 a v článcích 6 až 10;

b)

veterinární požadavky platné pro konkrétní druh a kategorii zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu v zásilce a jejich zamýšlené použití, jak je stanoveno v částech II až VI.

2.   Provozovatelé odpovědní za přemísťování zásilek zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu u druhů a kategorií spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení z místa vstupu do Unie do jejich místa určení a provozovatelé odpovědní za manipulaci s těmito zásilkami po jejich vstupu do Unie zajistí, aby tyto zásilky:

a)

měly povolení vstoupit do Unie od příslušného orgánu v souladu s článkem 3;

b)

splňovaly veterinární požadavky na přemísťování těchto zásilek a manipulaci s nimi po vstupu do Unie u konkrétních druhů a kategorií zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu stanovené v částech II až VI;

c)

nebyly použity jinak než pro použití, pro něž příslušný orgán třetí země nebo území původu vydal osvědčení pro vstup do Unie.

Článek 6

Vnitrostátní právní předpisy a veterinární systémy třetí země nebo území původu

1.   Zásilkám zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu se povolí vstup do Unie pouze z třetí země nebo území, kde:

a)

právo požaduje, aby každé podezření na nákazu uvedenou na seznamu podle přílohy I a každý potvrzený případ takové nákazy, které se týkají druhů zvířat v zásilce uvedených na seznamu nebo druhů zvířat uvedených na seznamu, od nichž byly získány zárodečné produkty nebo produkty živočišného původu v zásilce, jimž je povolen vstup do Unie, byly oznámeny a nahlášeny příslušnému orgánu;

b)

jsou zavedeny systémy pro zjištění nově se objevujících nákaz;

c)

jsou zavedeny systémy zajišťující, aby zkrmované kuchyňské odpady nebyly zdrojem nákaz uvedených na seznamu podle přílohy I u:

i)

zvířat určených pro vstup do Unie,

nebo

ii)

zvířat, z nichž byly získány zárodečné produkty určené pro vstup do Unie,

nebo

iii)

zvířat, z nichž byly získány produkty živočišného původu určené pro vstup do Unie.

2.   Zásilkám zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu určeným pro vstup do Unie se povolí vstup do Unie z třetí země nebo území či jejich oblasti pouze v případě, že tyto zásilky mohou být v této třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti legálně uvedeny na trh a obchodovány.

Článek 7

Všeobecné požadavky, pokud jde o nákazový status zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu

1.   Zásilkám zvířat se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce:

a)

nejsou zvířaty, jež mají být usmrcena v rámci vnitrostátního programu prováděného v třetí zemi nebo území původu za účelem eradikace nákaz, včetně příslušných nákaz uvedených na seznamu podle přílohy I a nově se objevujících nákaz;

b)

v době naložení za účelem odeslání do Unie nejevila příznaky přenosných nákaz;

c)

pocházejí ze zařízení, které v době jejich odeslání z tohoto zařízení do Unie nepodléhalo vnitrostátním omezujícím opatřením:

i)

z veterinárních důvodů;

ii)

u živočichů pocházejících z akvakultury z veterinárních důvodů nebo v důsledku výskytu nadúmrtnosti z neurčené příčiny.

2.   Zásilkám zárodečných produktů se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly získány od zvířat, která v době odběru:

a)

nejevila příznaky přenosných nákaz;

b)

byla chována v zařízení, které nepodléhalo vnitrostátním omezujícím opatřením z veterinárních důvodů, včetně omezení souvisejících s příslušnými nákazami uvedenými na seznamu podle přílohy I a nově se objevujícími nákazami.

3.   Zásilkám produktů živočišného původu se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly získány od zvířat, která:

a)

u suchozemských zvířat nejevila příznaky přenosných nákaz v době:

i)

usmrcení nebo porážky za účelem produkce čerstvého masa a masných výrobků

nebo

ii)

odběru mléka nebo vajec;

b)

v případě vodních živočichů nevykazovala v době porážky nebo sběru za účelem produkce produktů živočišného původu příznaky přenosných nákaz;

c)

nebyla usmrcena, poražena nebo v případě měkkýšů a živých korýšů vyjmuta z vody v rámci vnitrostátního programu eradikace nákaz;

d)

byla chována v zařízení, které nepodléhalo vnitrostátním omezujícím opatřením z veterinárních důvodů, v příslušných případech včetně nákaz uvedených na seznamu podle přílohy I a nově se objevujících nákaz, v době:

i)

usmrcení nebo porážky těchto zvířat za účelem produkce čerstvého masa a masných výrobků nebo produktů živočišného původu z vodních živočichů nebo

ii)

odběru mléka a vajec.

Článek 8

Všeobecné požadavky, pokud jde o zařízení původu zvířat

Vedle zvláštních požadavků stanovených v částech II až V se zásilkám zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu povolí vstup do Unie pouze v případě, že zařízení původu chovaných zvířat nebo zařízení původu chovaných zvířat, od nichž byly získány zárodečné produkty nebo produkty živočišného původu, splňuje tyto požadavky:

a)

musí být registrováno u příslušného orgánu třetí země nebo území původu a bylo mu přiděleno jedinečné registrační číslo;

b)

musí být schváleno příslušným orgánem třetí země nebo území původu, pokud to vyžaduje toto nařízení a za podmínek stanovených v tomto nařízení, a bylo mu přiděleno jedinečné číslo schválení;

c)

musí být pod kontrolou příslušného orgánu třetí země nebo území původu;

d)

musí mít zaveden systém vedení a archivace aktuálních záznamů, a to po dobu minimálně 3 let, obsahující alespoň tyto informace:

i)

druhy, kategorie, počet a v příslušných případech identifikace zvířat v zařízení;

ii)

přemístění zvířat do zařízení a z něj;

iii)

úmrtnost v zařízení;

e)

musí v něm probíhat pravidelné veterinární kontroly veterinárního lékaře za účelem zjištění známek naznačujících výskyt nákaz a za účelem informování o nich, včetně nákaz uvedených na seznamu podle přílohy I, které se týkají konkrétního druhu a kategorie zvířat, zárodečného produktu nebo produktu živočišného původu, a nově se objevujících nákaz.

Uvedené veterinární kontroly se uskutečňují s četností, jež je úměrná rizikům, která dané zařízení představuje.

Článek 9

Odběr vzorků, laboratorní testy a jiná vyšetření

Zásilkám zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu se povolí vstup do Unie pouze v případě, že byly provedeny odběry vzorků, laboratorní testy a jiná vyšetření požadovaná tímto nařízením:

a)

u vzorků odebraných příslušným orgánem nebo pod kontrolou příslušného orgánu:

i)

třetí země nebo území původu, pokud je odběr vzorků a jejich vyšetření požadováno před vstupem do Unie,

nebo

ii)

členského státu určení, pokud je odběr vzorků a jejich vyšetření požadováno po vstupu do Unie;

b)

v souladu:

i)

s příslušnými postupy a metodami stanovenými v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 (17),

nebo

ii)

za účelem vstupu zárodečných produktů skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých do Unie, s postupy a metodami stanovenými v příloze II nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 (18),

nebo

iii)

s postupy popsanými v tomto nařízení, pokud je tak výslovně požadováno;

c)

v úřední laboratoři určené v souladu s článkem 37 nařízení (EU) 2017/625.

Článek 10

Nepřítomnost nákazy u místa původu a zvláštní podmínky

1.   Zásilkám zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu se povolí vstup do Unie pouze v případě, že příslušný orgán třetí země nebo území původu prokáže, že tato třetí země nebo území původu či jejich oblast nebo zařízení původu zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu jsou prosté konkrétních nákaz, jak je požadováno v tomto nařízení:

a)

v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2020/689,

nebo

b)

u nákaz nespadajících do oblasti působnosti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, v souladu se zvláštními pravidly, pokud jsou taková pravidla stanovena v tomto nařízení, a s programem dozoru prováděným třetí zemí nebo územím původu, který musel být:

i)

předložen Komisi k posouzení a který obsahuje alespoň informace podle přílohy II;

ii)

vyhodnocen Komisí jako program poskytující potřebné záruky, pokud jde o nepřítomnost nákazy na základě:

pravidel dozoru stanovených v článcích 24, 25, 26 a 27 nařízení (EU) 2016/429,

doplňkových pravidel pro koncepci dozoru a pravidel potvrzení nákazy a definici případů stanovených v oddílech 1 a 2 a v článku 10 kapitoly 1 části II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689;

iii)

zaveden po dostatečně dlouhou dobu, aby mohl být v plné míře prováděn a aby mohl podléhat řádnému dohledu.

2.   U živočichů pocházejících z akvakultury a produktů živočišného původu z živočichů pocházejících z akvakultury, kdy je požadována nepřítomnost konkrétních nákaz pro jednotku původu, se zásilkám těchto komodit povolí vstup do Unie pouze v případě, že příslušný orgán třetí země původu prokázal nepřítomnost nákazy v souladu s odst. 1 písm. a) a b).

3.   Pokud jsou v tomto nařízení požadovány zvláštní podmínky týkající se nepřítomnosti konkrétních nákaz u třetí země nebo území původu či jejich oblasti:

a)

musí příslušný orgán třetí země nebo území původu předem zaručit jejich splnění;

b)

Unie uvedené zvláštní podmínky výslovně zařadí na seznam k dané třetí zemi nebo území či jejich oblasti nebo jednotce uvedeným na seznamu a k danému druhu a kategorii zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu.

ČÁST II

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA VSTUP CHOVANÝCH SUCHOZEMSKÝCH ZVÍŘAT DO UNIE PODLE ČLÁNKŮ 3 A 5

HLAVA 1

VŠEOBECNÉ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA CHOVANÁ SUCHOZEMSKÁ ZVÍŘATA

Článek 11

Doba pobytu požadovaná pro chovaná suchozemská zvířata

Zásilkám chovaných suchozemských zvířat jiných, než jsou psi, kočky a fretky, se povolí vstup do Unie pouze v případě splnění těchto požadavků:

a)

zvířata splnila podmínku příslušné doby pobytu stanovené v následujících tabulkách v příloze III pro nepřetržitou dobu pobytu bezprostředně před datem odeslání do Unie:

i)

v tabulce 1 u kopytníků, včel a čmeláků;

ii)

v tabulce 2 u drůbeže a ptáků chovaných v zajetí;

b)

zvířata:

i)

během doby uvedené ve druhém sloupci tabulky 1 v příloze III a ve třetím sloupci tabulky 2 v příloze III zůstala trvale ve třetí zemi nebo území původu nebo jejich oblasti;

ii)

zůstala trvale v zařízení původu a během doby uvedené ve třetím sloupci tabulky 1 v příloze III a čtvrtém sloupci tabulky 2 v příloze III nebyla do uvedeného zařízení přivedena žádná zvířata;

iii)

během doby uvedené ve čtvrtém sloupci tabulky 1 v příloze III a v pátém sloupci tabulky 2 v příloze III neměla žádný kontakt se zvířaty s nižším nákazovým statusem.

Článek 12

Odchylky týkající se doby pobytu u evidovaných koní pro soutěže, závody a kulturní akce

1.   Odchylně od čl. 11 písm. b) bodu i) se koňovití jiní než koňovití určení k porážce považují za zvířata splňující podmínku doby pobytu stanovenou v tabulce 1 přílohy III, pokud před odesláním do Unie pobývali během doby uvedené ve druhém sloupci tabulky 1 v příloze III kromě třetí země nebo území původu či jejich oblasti rovněž:

a)

v členském státě

nebo

b)

v případě evidovaných koní v třetí zemi nebo území přechodného pobytu uvedených na seznamu či jejich oblasti, odkud je pro tento účel povolen vstup evidovaných koní do Unie, a pokud byli přivezeni do třetí země nebo území původu či jejich oblasti v souladu s veterinárními požadavky poskytujícími veterinární záruky alespoň tak přísné jako záruky platné pro přímý vstup evidovaných koní do Unie za účelem soutěží a závodů z uvedené třetí země nebo území přechodného pobytu či jejich oblasti.

2.   Odchylně od čl. 11 písm. b) bodu ii) se evidovaní koně pro soutěže, závody a jezdecké kulturní akce považují za zvířata splňující požadavky na pobyt stanovené v třetím sloupci tabulky 1 v příloze III, jestliže pobývali v třetí zemi původu nebo v třetí zemi přechodného pobytu v zařízeních jiných, než je zařízení původu, pokud tato jiná zařízení:

a)

byla pod dohledem úředního veterinárního lékaře v třetí zemi nebo území;

b)

nepodléhala vnitrostátním omezujícím opatřením z veterinárních důvodů, včetně omezení souvisejících s příslušnými nákazami uvedenými v příloze I a příslušnými nově se objevujícími nákazami;

c)

splňují veterinární požadavky stanovené v článku 23.

3.   Rovněž odchylně od čl. 11 písm. b) bodu ii) se evidovaným koním pro soutěže, závody a jezdecké kulturní akce, kteří přišli do styku s koňovitými, jež vstoupili do třetí země, území nebo jejich oblasti z jiné třetí země, území nebo jejich oblasti, případně z jiné oblasti v třetí zemi nebo území původu, povolí vstup do Unie, pokud:

a)

tito koňovití byli přivezeni do třetí země nebo území původu nebo jejich oblasti v souladu s veterinárními požadavky alespoň tak přísnými, jako jsou požadavky platné pro přímý vstup těchto koňovitých do Unie;

b)

je možnost přímého styku s jinými zvířaty omezena na dobu soutěže, závodů nebo jezdeckých kulturních akcí a s tím souvisejícího tréninku, zahřívacího kola a přehlídky před závodem.

Článek 13

Prohlídka suchozemských zvířat před odesláním do Unie

1.   Zásilkám suchozemských zvířat se povolí vstup do Unie pouze v případě, že zvířata v zásilce podstoupila klinickou prohlídku provedenou úředním veterinárním lékařem v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti ve lhůtě 24 hodin před nakládkou k odeslání do Unie za účelem zjištění známek naznačujících výskyt nákaz, včetně příslušných nákaz uvedených na seznamu podle přílohy I a nově se objevujících nákaz.

U drůbeže a ptáků chovaných v zajetí zahrnuje uvedená prohlídka jak zvířata, jež mají být odeslána do Unie, tak i hejno původu.

2.   Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce může být u evidovaných koní provedena prohlídka podle tohoto článku ve lhůtě 48 hodin před nakládkou k odeslání do Unie nebo poslední pracovní den před odesláním do Unie.

3.   Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce může být u psů, koček a fretek provedena prohlídka podle tohoto článku ve lhůtě 48 hodin před nakládkou k odeslání do Unie.

Článek 14

Všeobecná pravidla pro odesílání suchozemských zvířat do Unie

1.   Zásilkám suchozemských zvířat se povolí vstup do Unie pouze v případě, že od okamžiku nakládky v zařízení původu určené k odeslání do Unie do okamžiku jejich příjezdu do Unie tato zvířata v zásilce nepřišla do styku s jinými suchozemskými zvířaty:

a)

stejného druhu, která nemají vstoupit do Unie;

b)

jiného druhu uvedeného na seznamu pro stejné nákazy, která nemají vstoupit do Unie;

c)

s nižším nákazovým statusem.

2.   Při letecké, námořní, železniční nebo silniční přepravě nebo při přepravě pěšky se zásilkám podle odstavce 1 povolí vstup do Unie pouze v případě, že nebyly přepravovány přes třetí zemi nebo území či jejich oblast, která není uvedena na seznamu pro vstup konkrétního druhu a kategorie zvířat do Unie a pro jejich zamýšlené použití v Unii, nebo nebyly v takové třetí zemi nebo území či jejich oblasti vykládány či překládány.

3.   Při přepravě po moři, a to i jen po část cesty, se zásilkám podle odstavce 1 povolí vstup do Unie pouze v případě, že jsou při příjezdu do Unie vybaveny prohlášením přiloženým k veterinárnímu osvědčení vydanému pro zvířata a podepsaným velitelem plavidla, v němž jsou uvedeny tyto informace:

a)

přístav odjezdu v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti;

b)

přístav příjezdu v Unii;

c)

přístavy zastávky, kde plavidlo zastavilo mimo třetí zemi nebo území původu zvířat či jejich oblasti;

d)

potvrzení o splnění následujících požadavků v průběhu cesty do Unie:

i)

zvířata zůstala na palubě;

ii)

zvířata nebyla v době, kdy byla na palubě, ve styku se zvířaty s nižším nákazovým statusem.

Článek 15

Odchylka pro překládku suchozemských zvířat jiných než koňovitých v třetích zemích nebo na územích neuvedených na seznamu v případě technického problému nebo jiné nepředvídané události

1.   Odchylně od čl. 14 odst. 2 povolí příslušný orgán vstup zásilek suchozemských zvířat jiných než koňovitých do Unie, které byly přeloženy z původního dopravního prostředku odeslání do jiného dopravního prostředku k další cestě v třetí zemi nebo území či jejich oblasti, která není třetí zemí, územím nebo jejich oblastí uvedenými na seznamu pro vstup konkrétního druhu a kategorie zvířat do Unie, pouze v případě, že k překládce došlo z důvodu výskytu technického problému nebo jiné nepředvídané události, která způsobila logistické problémy v průběhu přepravy zvířat do Unie po moři nebo letecky, aby mohla být dokončena přeprava do místa vstupu do Unie, pokud:

a)

je vstup zásilek zvířat do Unie povolen příslušným orgánem členského státu určení a v příslušných případech orgány všech členských států tranzitu až do jejich příjezdu na místo určení v Unii;

b)

byla překládka po celou dobu pod dohledem úředního veterinárního lékaře v třetí zemi nebo území, aby bylo zajištěno, že;

i)

byla zavedena účinná ochranná opatření proti vektorům příslušných nákaz zvířat;

ii)

byla zavedena účinná opatření, aby nedocházelo k přímému ani nepřímému styku mezi zvířaty, jež mají vstoupit do Unie, a jakýmikoli jinými zvířaty;

iii)

do dopravního prostředku k další cestě do Unie nebylo přidáno žádné krmivo, voda ani stelivo pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, která není třetí zemí, územím nebo jejich oblastí uvedenými na seznamu pro vstup konkrétního druhu a kategorie zvířat do Unie;

iv)

zvířata v zásilce byla přeložena přímo a co možná nejrychleji na plavidlo nebo do letadla pro další cestu do Unie v souladu s požadavky stanovenými v článku 17, aniž by opustila hranice přístavu nebo letiště;

c)

je k zásilkám přiloženo prohlášení příslušného orgánu třetí země nebo území, kde došlo k překládce, v němž jsou uvedeny informace o překládce a v němž je potvrzeno, že byla provedena příslušná opatření, aby byly splněny požadavky stanovené v písmeni b).

2.   Odchylka stanovená v odstavci 1 se nepoužije na zásilky včel a čmeláků.

Článek 16

Odchylka pro překládku koňovitých v třetích zemích nebo na územích neuvedených na seznamu

Odchylně od čl. 14 odst. 2 se povolí vstup zásilek koňovitých do Unie, které byly v průběhu přepravy zvířat do Unie přeloženy do jiného dopravního prostředku v třetí zemi nebo území či jejich oblasti, které nejsou třetí zemí nebo územím či jejich oblastí uvedenými na seznamu pro vstup konkrétní kategorie koňovitých, pouze v případě, že splňují tyto požadavky:

a)

zvířata v zásilce byla přepravena do Unie po moři nebo letecky;

b)

zvířata v zásilce byla přeložena přímo z původního dopravního prostředku odeslání do jiného dopravního prostředku k další cestě;

c)

v průběhu překládky:

i)

byla zajištěna účinná ochrana proti vektorům příslušných nákaz zvířat a koňovití nepřišli do styku s koňovitými s nižším nákazovým statusem;

ii)

zvířata v zásilce byla pod přímým dohledem úředního veterinárního lékaře přeložena přímo a co možná nejrychleji na plavidlo nebo do letadla určeného pro další cestu, které odpovídá požadavkům stanoveným v článku 17, aniž by opustila hranice přístavu nebo letiště;

d)

úřední veterinární lékař potvrdil, že zásilka splňuje požadavky stanovené v písmenech a), b) a c).

Článek 17

Všeobecné požadavky na dopravní prostředky použité k přepravě suchozemských zvířat

1.   Zásilkám chovaných suchozemských zvířat se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud jsou dopravní prostředky použité pro jejich přepravu:

a)

konstruovány tak, aby:

i)

zvířata nemohla uniknout ani vypadnout;

ii)

byla možná vizuální prohlídka prostoru, kde jsou zvířata uzavřena;

iii)

nedocházelo k úniku zvířecích exkrementů, steliva nebo krmiva nebo aby byl takový únik minimalizován;

iv)

u drůbeže a ptáků chovaných v zajetí nedocházelo k úniku peří nebo aby byl takový únik minimalizován;

b)

bezprostředně před každou nakládkou zvířat určených ke vstupu do Unie byly vyčištěny a vydezinfikovány dezinfekčním prostředkem schváleným příslušným orgánem třetí země nebo území odeslání a vysušeny nebo ponechány vyschnout.

2.   Odstavec 1 se nepoužije na přepravu zásilek včel a čmeláků určených pro vstup do Unie.

Článek 18

Požadavky na kontejnery, v nichž se přepravují suchozemská zvířata do Unie

Zásilkám chovaných suchozemských zvířat se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud kontejnery, v nichž se chovaná suchozemská zvířata přepravují do Unie v dopravním prostředku:

a)

splňují požadavky čl. 17 odst. 1 písm. a);

b)

obsahují pouze zvířata stejného druhu a kategorie pocházející ze stejného zařízení;

c)

jsou buď:

i)

nepoužité a účelové jednorázové kontejnery, které se po prvním použití zničí,

nebo

ii)

před nakládkou zvířat určených pro vstup do Unie byly vyčištěny a vydezinfikovány a vysušeny nebo ponechány vyschnout.

Článek 19

Přemísťování po vstupu suchozemských zvířat a manipulace s nimi

1.   Zásilky suchozemských zvířat se po vstupu do Unie neprodleně přepraví přímo:

a)

do svého zařízení určení v Unii, kde zůstanou alespoň po dobu požadovanou v příslušných konkrétních článcích v částech II až V;

b)

na jatka určení v Unii, jestliže jsou určena k poražení, kde musí být poražena ve lhůtě 5 dnů od data příjezdu do Unie.

2.   Pokud jsou místem určení zásilek suchozemských zvířat, které vstoupily z třetí země nebo území či jejich oblasti, jatka, schválené karanténní zařízení nebo uzavřené zařízení v Unii, přeprava a příjezd na místo určení zásilky se sleduje v souladu s článkem 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666 (19).

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na vstup evidovaných koňovitých z třetích zemí do Unie a na zpětný dovoz evidovaných koní po dočasném vývozu.

HLAVA 2

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA KOPYTNÍKY

KAPITOLA 1

Zvláštní veterinární požadavky na kopytníky

Článek 20

Odesílání kopytníků do Unie

1.   Zásilkám kopytníků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly tyto zásilky odeslány ze zařízení původu do Unie, aniž prošly jakýmkoli jiným zařízením.

2.   Odchylně od odstavce 1 může být zásilkám kopytníků pocházejících z více než jednoho zařízení původu povolen vstup do Unie, pokud zvířata v zásilce absolvovala jeden svod v třetí zemi nebo území původu nebo jejich oblasti a pokud byly splněny tyto podmínky:

a)

kopytníci patří do jednoho z těchto druhů a kategorií:

i)

Bos taurus, Ovis aries, Capra hircus nebo Sus scrofa

nebo

ii)

Equidae určení na porážku;

b)

svod proběhl v zařízení:

i)

schváleném příslušným orgánem v třetí zemi nebo území k provádění svodů kopytníků v souladu s požadavky, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky stanovené v článku 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 (20);

ii)

vedeném pro tento účel na seznamu příslušným orgánem třetí země nebo území odeslání, s uvedením informací stanovených v článku 21 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

iii)

kde se aktualizují a po dobu alespoň 3 let uchovávají tyto záznamy:

původ zvířat,

data příjezdu do sběrného střediska a odeslání ze střediska,

identifikační kód zvířat,

registrační číslo zařízení původu zvířat,

registrační číslo přepravců a dopravního prostředku, který přivezl zásilku kopytníků do střediska nebo ji z něj vyzvedl;

iv)

které splňuje požadavky stanovené v článku 8 a v čl. 23 odst. 1;

c)

svod ve sběrném středisku netrval déle než 6 dnů; tato doba se považuje za součást harmonogramu pro odběr vzorků pro účely testování před odesláním do Unie, pokud je takový odběr vzorků tímto nařízením požadován;

d)

kopytníci musí dorazit do Unie ve lhůtě 10 dnů od data odeslání ze zařízení původu.

Článek 21

Identifikace kopytníků

1.   Zásilkám kopytníků jiných, než jsou koňovití, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byla zvířata v zásilce před odesláním ze zařízení původu individuálně identifikována pomocí fyzického prostředku identifikace s viditelným, čitelným a nesmazatelným zobrazením:

a)

identifikačního kódu zvířete, který představuje jednoznačné spojení mezi zvířetem a přiloženým veterinárním osvědčením;

b)

kódu vyvážející země v souladu s normou ISO 3166 ve formátu dvoupísmenného kódu.

2.   Zásilkám koňovitých se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byla zvířata v zásilce před odesláním ze zařízení původu individuálně identifikována pomocí alespoň jedné z těchto metod:

a)

injekčně zaváděný odpovídač nebo ušní značka s viditelným, čitelným a nesmazatelným zobrazením:

i)

identifikačního kódu zvířete, který představuje jednoznačné spojení mezi zvířetem a přiloženým veterinárním osvědčením;

ii)

dvoumístného alfabetického nebo trojmístného číselného kódu vyvážející země podle normy ISO-3166;

b)

v případě koňovitých jiných než koňovitých určených na porážku identifikační doklad vystavený nejpozději v době osvědčení pro vstup do Unie, který:

i)

popisuje a znázorňuje zvíře, včetně alternativních metod identifikace, aby se vytvořilo jednoznačné spojení mezi zvířetem a průvodním identifikačním dokladem;

ii)

obsahuje informace o individuálním kódu uváděném injekčně zaváděným odpovídačem v případě, že tento kód není v souladu se specifikacemi uvedenými v písmeni a).

3.   Odchylně od odstavce 1 lze povolit vstup zásilek kopytníků určených pro uzavřená zařízení do Unie, jsou-li tato zvířata individuálně identifikována injekčně zaváděným odpovídačem nebo alternativní metodou identifikace, která zajišťuje jednoznačné spojení mezi zvířetem a jeho přiloženými doklady o vstupu.

4.   Pokud jsou kopytníci identifikováni elektronickým identifikátorem, který nesplňuje normy ISO 11784 a 11785, provozovatel odpovědný za vstup zásilek kopytníků do Unie poskytne čtečku, která kdykoli umožní ověření identifikace zvířete.

Článek 22

Třetí země nebo území původu kopytníků nebo jejich oblast

1.   Zásilkám kopytníků jiných, než jsou koňovití, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou prosté nákaz kategorie A uvedených v tabulce v bodě 1 části A přílohy IV po dobu uvedenou v této tabulce.

2.   Zásilkám koňovitých se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti:

a)

které jsou prosté nákaz uvedených na seznamu a zmíněných v tabulce v bodě 2 části A přílohy IV po dobu uvedenou v této tabulce;

b)

kde se v průběhu stanoveného období nevyskytla žádná z nákaz uvedených na seznamu a zmíněných v tabulce v bodě 3 části A přílohy IV.

3.   Období podle odstavců 1 a 2 mohou být zkrácena u nákaz uvedených v části B přílohy IV za příslušných zvláštních podmínek zde stanovených.

4.   Zásilkám kopytníků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti, kde nebylo provedeno očkování proti nákazám kategorie A uvedeným v části C přílohy IV v souladu s podrobnostmi stanovenými v:

a)

bodě 1 uvedené přílohy u kopytníků jiných, než jsou koňovití;

b)

bodě 2 uvedené přílohy u koňovitých.

5.   Pokud jde o nákazu komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. caprae, M. tuberculosis), povolí se zásilkám skotu vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce buď:

a)

pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou prosté této nákazy bez očkování,

nebo

b)

splňují požadavky stanovené v bodě 1 přílohy V.

6.   Pokud jde o nákazu patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis, povolí se zásilkám skotu, ovcí a koz vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce buď:

a)

pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou prosté této nákazy bez očkování,

nebo

b)

splňují požadavky stanovené v bodě 2 přílohy V.

7.   Pokud jde o nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), povolí se zásilkám kopytníků druhů uvedených na seznamu vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce buď:

a)

pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou prosté této nákazy po dobu 2 let před datem odeslání do Unie, nebo

b)

splňují jednu ze zvláštních podmínek stanovených v části A přílohy VI.

8.   Pokud jde o enzootickou leukózu skotu, povolí se zásilkám skotu vstup do Unie pouze tehdy, pokud tato zvířata buď:

a)

pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou prosté této nákazy,

nebo

b)

splňují zvláštní podmínky stanovené v části B přílohy VI.

9.   Zásilkám kopytníků určených pro vstup do členských států nebo do jejich oblastí se statusem území prostého nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro nákazy kategorie C podle přílohy VII, u nichž je tento druh kopytníků uveden na seznamu, se povolí vstup do Unie pouze v případě, že zvířata v zásilce:

a)

pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou prosté těchto nákaz pro příslušné druhy,

nebo

b)

splňují příslušné dodatečné požadavky stanovené v uvedené příloze.

Článek 23

Zařízení původu kopytníků

1.   Zásilkám kopytníků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce:

a)

pocházejí ze zařízení, v němž stejně jako v jeho okolí a v příslušných případech i na území sousední země nebyla hlášena žádná z nákaz uvedených na seznamu podle přílohy VIII, u nichž je tento druh kopytníků určených pro vstup do Unie uveden na seznamu, a to v oblasti a po dobu stanovenou v tabulkách v:

i)

bodech 1 a 2 uvedené přílohy u kopytníků jiných, než jsou koňovití,

nebo

ii)

bodech 3 a 4 uvedené přílohy u koňovitých;

b)

v období podle písmene a) tito kopytníci nepřišli do styku se zvířaty s nižším nákazovým statusem.

2.   Pokud jde o nákazu komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. caprae, M. tuberculosis), povolí se zásilkám skotu, ovcí, koz, velbloudovitých a jelenovitých vstup do Unie pouze tehdy, pokud zařízení původu zvířat v zásilce splňuje příslušné požadavky stanovené v bodě 1 přílohy IX.

3.   Pokud jde o nákazu patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis, povolí se zásilkám skotu, ovcí, koz, prasat, velbloudovitých a jelenovitých vstup do Unie pouze tehdy, pokud zařízení původu zvířat v zásilce splňuje příslušné požadavky stanovené v bodě 2 přílohy IX.

Článek 24

Kopytníci v zásilce

1.   Zásilkám kopytníků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce splňují tyto požadavky:

a)

nebyla očkována proti nákazám kategorie A stanoveným v tabulkách uvedených buď v:

i)

bodě 1 části C přílohy IV u kopytníků jiných, než jsou koňovití,

nebo

ii)

bodě 2 části C přílohy IV u koňovitých;

b)

v období od odeslání z jejich zařízení původu do příjezdu do Unie nebyla vyložena na žádném místě, které nesplňuje požadavky stanovené v tabulkách uvedených buď v:

i)

bodech 1 a 2 přílohy VIII u kopytníků jiných, než jsou koňovití,

nebo

ii)

bodech 3 a 4 přílohy VIII u koňovitých.

2.   Pokud jde o nákazu komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. caprae, M. tuberculosis) a nákazu patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis, povolí se zásilkám druhů kopytníků uvedených na seznamu vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce nebyla očkována proti uvedeným nákazám.

3.   Pokud jde o nákazu virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), povolí se zásilkám druhů kopytníků uvedených na seznamu vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce nebyla očkována živou vakcínou proti této nákaze v posledních 60 dnech před datem přemístění.

4.   Zásilkám kopytníků určených pro vstup do členských států nebo jejich oblastí se statusem území prostého nákazy nebo se schváleným eradikačním programem pro nákazy kategorie C podle přílohy VII, pro něž je tento druh kopytníků uveden na seznamu, se povolí vstup do Unie pouze v případě, že zvířata v zásilce nebyla očkována proti uvedeným nákazám.

5.   Vedle požadavků stanovených v odstavci 1 se zásilkám nekastrovaných beranů a samců kopytníků čeledi Tayassuidae povolí vstup do Unie pouze v případě, že zvířata v zásilce splňují příslušné zvláštní požadavky, pokud jde o nákazu patogenem Brucella, stanovené v příloze X.

6.   Vedle požadavků stanovených v odstavci 1 se zásilkám koňovitých povolí vstup do Unie pouze v případě, že zvířata v zásilce splňují zvláštní podmínky stanovené v bodě 2 přílohy XI, a to v závislosti na sanitární skupině určené v souladu s bodem 1 přílohy XI, do níž byla na seznamu zařazena daná třetí země nebo území či jejich oblast.

Článek 25

Odchylky a další požadavky pro vstup kopytníků na porážku do Unie

Odchylně od požadavků stanovených v čl. 22 odst. 5 a 6 se zásilkám kopytníků druhů uvedených ve zmíněných odstavcích, které nesplňují uvedené požadavky, povolí vstup do Unie, pokud jsou zvířata v zásilce určena pouze na porážku.

Článek 26

Přemísťování kopytníků a manipulace s nimi po vstupu do Unie

S výjimkou koní vstupujících za účelem soutěží, závodů a jezdeckých kulturních akcí zůstanou kopytníci po svém vstupu do Unie ve svém zařízení určení po dobu alespoň 30 dnů od příjezdu do tohoto zařízení.

KAPITOLA 2

Zvláštní pravidla pro vstup chovaných kopytníků určených pro uzavřená zařízení do Unie

Článek 27

Veterinární požadavky, které se nepoužijí na kopytníky určené pro uzavřená zařízení

Články 11, 22, 23, 24 a 26 se nepoužijí na zásilky kopytníků, kromě koňovitých, které vstupují do Unie za podmínek stanovených v článcích 28 až 34.

Článek 28

Zvláštní pravidla pro vstup kopytníků určených pro uzavřená zařízení

1.   Zásilkám kopytníků určených pro uzavřená zařízení se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce splňují tyto požadavky:

a)

musí pocházet z uzavřeného zařízení, které je uvedeno na seznamu uzavřených zařízení, z nichž je povolen vstup kopytníků do Unie, sestaveném v souladu s článkem 29;

b)

byla odeslána přímo z uzavřeného zařízení původu do uzavřeného zařízení v Unii.

2.   Příslušný orgán členského státu určení udělí zvláštní povolení pro vstup každé zásilky kopytníků podle odstavce 1 v návaznosti na příznivý výsledek posouzení potenciálních rizik, jež může vstup této zásilky představovat pro Unii.

3.   Vstup do Unie a přemísťování každé zásilky kopytníků uvedené v odstavci 1 přes členské státy jiné, než je členský stát určení, se povolí pouze na základě povolení příslušných orgánů uvedených členských států tranzitu.

Toto povolení se udělí pouze na základě příznivého výsledku posouzení rizika provedeného příslušným orgánem uvedených členských států tranzitu podle informací, které jim předloží členský stát místa určení v Unii.

4.   Členský stát místa určení zásilek uvedených v odstavci 1 uvědomí Komisi a ostatní členské státy v rámci Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a uvědomí přímo místo vstupu kopytníků do Unie o povoleních udělených podle odstavce 1 a 2 před jakýmkoli případným přemístěním přes jiné členské státy a před příjezdem těchto kopytníků na jejich území.

Článek 29

Sestavení seznamů uzavřených zařízení původu kopytníků v třetích zemích nebo územích

1.   Členské státy mohou sestavit seznam uzavřených zařízení v třetích zemích a územích, z nichž se povolí vstup kopytníků na jejich území.

Na tomto seznamu se uvedou druhy kopytníků, jimž je povolen vstup na území členského státu z jednotlivých uzavřených zařízení v třetí zemi nebo území.

2.   Členské státy mohou uvést na svůj seznam uzavřených zařízení podle odstavce 1 uzavřená zařízení, která jsou již uvedena na těchto seznamech jiných členských států.

S výjimkou ustanovení prvního pododstavce zařadí členské státy na seznam uzavřených zařízení podle odstavce 1 pouze uzavřené zařízení v třetí zemi nebo území v návaznosti na příznivý výsledek úplného posouzení na základě těchto informací:

a)

uzavřené zařízení splňuje požadavek na schválení příslušným orgánem třetí země nebo území původu stanovený v článku 30;

b)

příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl dostatečné informace zaručující, že uzavřené zařízení splňuje požadavky týkající se schválení uzavřených zařízení stanovené v článku 30.

3.   Členské státy aktualizují seznamy uzavřených zařízení podle odstavce 1, přičemž zohledňují zejména jakékoli pozastavení nebo odejmutí schválení uděleného příslušným orgánem třetí země nebo území původu, jak je uvedeno v článku 30, nebo příslušným orgánem jiného členského státu.

4.   Členské státy zpřístupní seznamy podle odstavce 1 veřejnosti na svých internetových stránkách.

Článek 30

Podmínky pro uzavřená zařízení původu kopytníků v třetích zemích nebo územích pro účely článku 29

Členské státy zařadí uzavřené zařízení nacházející se v třetí zemi nebo území na seznam uzavřených zařízení podle článku 29 pouze tehdy, pokud je toto uzavřené zařízení schváleno příslušným orgánem třetí země nebo území a splňuje tyto podmínky:

a)

musí být jednoznačně vymezeno a přístup zvířat a lidí do zařízení pro zvířata musí být kontrolován;

b)

musí mít vhodné prostředky pro odchyt, uzavírání a izolování zvířat a musí mít k dispozici přiměřená karanténní zařízení a schválené standardní operační postupy pro nově příchozí zvířata;

c)

prostory pro zvířata musí být na odpovídající úrovni a vybudované takovým způsobem, aby:

i)

bylo zabráněno styku se zvířaty mimo uzavřené zařízení a aby bylo možno snadno provádět prohlídky a veškeré nezbytné ošetření;

ii)

podlahy, stěny a veškerý materiál a vybavení bylo možné snadno čistit a dezinfikovat;

d)

pokud jde o dozor nad nákazami a opatření k tlumení nákaz:

i)

musí provádět vhodný program dozoru, který musí zahrnovat opatření k tlumení zoonóz, a musí jej aktualizovat podle počtu a druhu zvířat přítomných v uzavřeném zařízení a podle epizootologické situace v uzavřeném zařízení a jeho okolí, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy;

ii)

kopytníky, u nichž existuje podezření, že jsou nakaženi nebo kontaminováni patogenními původci nákaz uvedených na seznamu nebo nově se objevujících nákaz, musí podrobit klinickému vyšetření, laboratorním testům nebo postmortálnímu vyšetření;

iii)

ve vhodných případech musí provádět očkování a ošetření vnímavých kopytníků proti přenosným nákazám;

e)

minimálně po dobu 3 let musí vést aktuální záznamy o:

i)

počtu a totožnosti (zejména odhadované stáří, pohlaví, druh a v případě potřeby také individuální identifikace) kopytníků každého druhu přítomných v zařízení;

ii)

počtu a totožnosti (zejména odhadované stáří, pohlaví, druh a v případě potřeby také individuální identifikace) kopytníků přicházejících do zařízení a opouštějících zařízení, spolu s údaji o zařízení původu nebo určení těchto zvířat, dopravním prostředku a nákazovém statusu těchto zvířat;

iii)

podrobnostech plnění programu dozoru nad nákazami a jejich tlumení stanoveného v písm. d) bodu i) a jeho výsledcích;

iv)

výsledcích klinických vyšetření, laboratorních testů a postmortálních vyšetření stanovených v písm. d) bodu ii);

v)

podrobnostech očkování a ošetření stanoveného v písm. d) bodu iii);

vi)

případných pokynech příslušného orgánu třetí země nebo území původu, pokud jde o pozorování provedená v průběhu izolace či karantény;

f)

musí zajistit likvidaci mrtvých těl kopytníků, kteří uhynou na nákazu nebo jsou utraceni;

g)

musí prostřednictvím smlouvy nebo jiného právního nástroje zajistit služby veterinárního lékaře zařízení, který ponese odpovědnost za:

i)

dohled nad činnostmi zařízení a plnění podmínek pro schválení stanovených v tomto článku;

ii)

přezkum programu dozoru podle písm. d) bodu i) alespoň jednou ročně;

h)

odchylně od čl. 9 písm. c) má buď:

i)

dohodu s laboratoří schválenou příslušným orgánem třetí země nebo území na provádění postmortálních vyšetření,

nebo

ii)

jedno či více vhodných zařízení, v nichž mohou být postmortální vyšetření prováděna pod kontrolou veterinárního lékaře zařízení.

Článek 31

Odchylka od požadavku na zařazení třetí země nebo území na seznam a zařazení uzavřeného zařízení původu kopytníků na seznam

1.   Odchylně od požadavků stanovených v čl. 3 odst. 1 a čl. 28 odst. 1 se zásilkám kopytníků ze zařízení v třetích zemích nebo územích, které nesplňují uvedené požadavky, povolí vstup do Unie, pokud jsou kopytníci určeni pro uzavřené zařízení a pokud:

a)

je splnění uvedených požadavků znemožněno výjimečnými nepředvídanými okolnostmi;

b)

tyto zásilky splňují podmínky stanovené v článku 32.

2.   Členský stát místa určení zásilky uvedené v odstavci 1 uvědomí Komisi a členské státy v rámci Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva a uvědomí přímo místo vstupu kopytníků do Unie o povoleních udělených podle odstavce 1 před jakýmkoli případným přemístěním přes jiné členské státy a před příjezdem těchto kopytníků na jejich území.

Článek 32

Další požadavky, které musí splnit zařízení původu kopytníků určených pro uzavřené zařízení podle odchylky stanovené v článku 31

Příslušný orgán členského státu určení povolí odchylky podle článku 31 pouze pro zásilky kopytníků, které splňují tyto další podmínky:

a)

vlastník nebo fyzická osoba zastupující tohoto vlastníka podala předem žádost příslušnému orgánu členského státu určení o zvláštní odchylku podle článku 31 a členský stát určení udělil toto povolení po provedení posouzení rizik, které ukázalo, že vpuštění takové zásilky kopytníků nebude pro Unii představovat veterinární riziko;

b)

kopytníci byli v karanténě v třetí zemi nebo území původu pod dohledem příslušného orgánu po nezbytnou dobu potřebnou pro splnění zvláštních veterinárních požadavků stanovených v článcích 33 a 34:

i)

na místě schváleném příslušným orgánem třetí země nebo území původu kopytníků;

ii)

v souladu s podmínkami stanovenými v povolení podle písmene a), které musí poskytovat alespoň stejné záruky jako záruky stanovené v čl. 28 odst. 2 až 4 a v článcích 33 a 34;

c)

kopytníci musí být v karanténě v uzavřeném zařízení určení po dobu alespoň 6 měsíců od data vstupu do Unie, přičemž v průběhu této doby může příslušný orgán členského státu určení učinit opatření podle čl. 138 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625, a zejména podle jeho písmen a), d) a k).

Článek 33

Veterinární požadavky na uzavřená zařízení původu kopytníků, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu

Zásilkám kopytníků určených pro uzavřená zařízení nacházející se v Unii se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud uzavřená zařízení původu splňují následující požadavky, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu:

a)

pokud jde o uzavřené zařízení původu kopytníků, nebyly zde hlášeny nákazy uvedené na seznamu v tabulce v části A přílohy XII po dobu stanovenou v této tabulce pro tyto nákazy uvedené na seznamu;

b)

pokud jde o oblast uzavřeného zařízení a jeho okolí, nebyly zde hlášeny nákazy uvedené na seznamu v tabulce v části B přílohy XII po dobu stanovenou v této tabulce pro tyto nákazy uvedené na seznamu.

Článek 34

Veterinární požadavky na kopytníky v zásilce, pokud jde o nákazy uvedené na seznamu

Zásilkám kopytníků určených pro uzavřené zařízení nacházející se v Unii se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce splňují následující dodatečné veterinární požadavky:

a)

musí splňovat dobu pobytu v uzavřeném zařízení původu nepřetržitě po dobu 6 měsíců nebo od narození, pokud jsou mladší 6 měsíců;

b)

nebyla ve styku se zvířaty s nižším nákazovým statusem v průběhu:

i)

období 30 dnů před datem odeslání do Unie nebo od narození, pokud jsou mladší než 30 dnů;

ii)

jejich přepravy ze schváleného uzavřeného zařízení původu na místo odeslání do Unie;

c)

pokud jde o nákazy v tabulce uvedené v části C přílohy XII, musí buď:

i)

pocházet z třetí země nebo území či jejich oblasti, které splňují požadavky na období prostá nákazy u příslušných nákaz stanovená v uvedené tabulce,

nebo

ii)

splňovat příslušné dodatečné požadavky stanovené v části D přílohy XII;

d)

nebyla očkována, jak je uvedeno v tabulce v části E přílohy XII;

e)

jestliže byla očkována proti sněti slezinné a vzteklině, musí příslušný orgán třetí země nebo území původu předložit informace o datu očkování, použité vakcíně a případné zkoušce provedené za účelem prokázání ochranné imunitní reakce;

f)

byla ošetřena proti vnitřním a vnějším parazitům alespoň dvakrát v průběhu 40 dnů před datem odeslání do Unie.

Pokud zvláštní záruky podle písm. c) bodu ii) zahrnují karanténu v prostorách chráněných před vektory v uzavřeném zařízení, musí tyto prostory splňovat požadavky stanovené v části F přílohy XII.

Článek 35

Přemísťování kopytníků určených pro uzavřená zařízení a manipulace s nimi po vstupu

Po vstupu do Unie musí kopytníci pocházející z uzavřeného zařízení v třetí zemi nebo území podle článku 27 zůstat v uzavřeném zařízení určení po dobu alespoň 6 měsíců před datem přemístění do jiného uzavřeného zařízení v Unii, pokud nejsou z Unie vyvezeni nebo přemístěni na porážku.

HLAVA 3

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA DRŮBEŽ A PTÁKY CHOVANÉ V ZAJETÍ

KAPITOLA 1

Zvláštní veterinární požadavky na drůbež

ODDÍL 1

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA VŠECHNY DRUHY A KATEGORIE DRŮBEŽE

Článek 36

Drůbež dovezená do třetí země nebo území původu či jejich oblasti před vstupem do Unie

1.   Následujícím zásilkám se povolí vstup do Unie pouze v případě, že příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl záruky v souladu s odstavcem 2:

a)

drůbež dovezená do třetí země nebo území původu či jejich oblasti z jiné třetí země nebo území původu či jejich oblasti;

b)

jednodenní kuřata z rodičovských hejn, která byla dovezena do třetí země nebo území původu či jejich oblasti z jiné třetí země nebo území původu či jejich oblasti.

2.   Zásilkám zvířat podle odstavce 1 se povolí vstup do Unie pouze v případě, že příslušný orgán třetí země nebo území původu drůbeže poskytl záruky, že:

a)

tato drůbež a rodičovská hejna podle uvedeného odstavce byla dovezena z třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou uvedeny na seznamu pro vstup těchto zásilek do Unie;

b)

dovoz drůbeže a rodičovských hejn podle odstavce 1 do uvedené třetí země nebo území původu či jejich oblasti proběhl v souladu s veterinárními požadavky alespoň tak přísnými, jako jsou požadavky platné pro zásilky těchto zvířat vstupující přímo do Unie.

Článek 37

Požadavky na třetí zemi nebo území původu drůbeže nebo jejich oblast

Zásilkám drůbeže se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud tyto zásilky pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti, které splňují tyto požadavky:

a)

mají zaveden program dozoru pro vysoce patogenní influenzu ptáků po dobu alespoň 6 měsíců před datem odeslání zásilky do Unie a tento program dozoru splňuje požadavky stanovené buď v:

i)

příloze II tohoto nařízení,

nebo

ii)

příslušné kapitole Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE);

b)

jsou považovány za prosté vysoce patogenní influenzy ptáků v souladu s článkem 38;

c)

pokud se provádí očkování proti vysoce patogenní influenze ptáků, příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl záruky, že:

i)

program očkování splňuje požadavky stanovené v příloze XIII;

ii)

vedle požadavků stanovených v příloze II splňuje program dozoru uvedený v písmeni a) tohoto článku požadavky stanovené v bodě 2 přílohy XIII;

iii)

zavázal se informovat Komisi o každé změně programu očkování v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti;

d)

které:

i)

u drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci, jsou považovány za prosté infekce virem newcastleské choroby v souladu s článkem 39;

ii)

u ptáků nadřádu běžci:

jsou považovány za prosté infekce virem newcastleské choroby v souladu s článkem 39

nebo

nejsou považovány za prosté infekce virem newcastleské choroby v souladu s článkem 39, ale příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl záruky splnění požadavků pro infekci virem newcastleské choroby v souvislosti s izolací, dozorem a testováním, jak je stanoveno v příloze XIV;

e)

pokud se provádí očkování proti infekci virem newcastleské choroby, příslušný orgán třetí země nebo území poskytl záruky, že:

i)

použité očkovací látky vyhovují všeobecným i zvláštním kritériím pro očkovací látky proti nákaze virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV

nebo

ii)

použité očkovací látky vyhovují všeobecným kritériím pro očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV a drůbež splňuje veterinární požadavky stanovené v bodě 2 přílohy XV pro drůbež a násadová vejce pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, pokud očkovací látky používané proti infekci virem newcastleské choroby nesplňují zvláštní kritéria stanovená v bodě 1 přílohy XV;

f)

zavázaly se, že po každém ohnisku vysoce patogenní influenzy ptáků nebo po ohnisku infekce virem newcastleské choroby předloží Komisi tyto informace:

i)

informace o stavu nákazy do 24 hodin po potvrzení každého primárního ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků nebo infekce virem newcastleské choroby;

ii)

pravidelné aktualizované informace o stavu nákazy;

g)

zavázaly se, že předloží referenční laboratoři Evropské unie pro influenzu ptáků a newcastleskou chorobu izoláty viru z primárních ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků a infekce virem newcastleské choroby.

Článek 38

Nepřítomnost nákazy u třetí země nebo území původu či jejich oblasti, pokud jde o vysoce patogenní influenzu ptáků

1.   Třetí země nebo území či jejich oblast se považují za prosté vysoce patogenní influenzy ptáků, pokud poskytnou Komisi tyto záruky:

a)

po dobu alespoň 6 měsíců před datem osvědčení zásilky úředním veterinárním lékařem pro odeslání do Unie byl prováděn program dozoru pro vysoce patogenní influenzu ptáků v souladu s čl. 37 písm. a);

b)

po dobu alespoň 12 měsíců před datem osvědčení zásilky úředním veterinárním lékařem pro odeslání do Unie se v uvedené třetí zemi nebo území či jejich oblasti nevyskytlo u drůbeže žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků.

2.   Po zjištění ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků v třetí zemi, území nebo jejich oblasti, které byly předtím považovány za prosté této nákazy podle odstavce 1, se považují tato třetí země, území nebo jejich oblast opět za prosté vysoce patogenní influenzy ptáků, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

pro účely tlumení vysoce patogenní influenzy ptáků byla provedena depopulace;

b)

bylo provedeno náležité čištění a dezinfekce ve všech zařízeních, v nichž se předtím nákaza vyskytla;

c)

po dobu alespoň 3 měsíců po dokončení depopulace a po vyčištění a dezinfekci podle písmen a) a b) prováděl příslušný orgán třetí země nebo území program dozoru, zajišťující spolehlivost alespoň na základě náhodně vybraného reprezentativního vzorku ohrožených populací, aby byla prokázána nepřítomnost nákazy při zohlednění specifických epizootologických okolností v souvislosti se zjištěným ohniskem (ohnisky), a výsledky tohoto dozoru byly negativní.

Článek 39

Nepřítomnost nákazy u třetí země nebo území původu či jejich oblasti, pokud jde o virus newcastleské choroby

1.   Třetí země nebo území či jejich oblast se považují za prosté infekce virem newcastleské choroby, pokud se v této třetí zemi nebo území či jejich oblasti neobjevilo žádné ohnisko infekce virem newcastleské choroby u drůbeže po dobu alespoň 12 měsíců před datem osvědčení zásilky úředním veterinárním lékařem pro odeslání do Unie.

2.   Když se objeví ohnisko infekce virem newcastleské choroby v třetí zemi, území nebo jejich oblasti, které byly předtím považovány za prosté této nákazy podle odstavce 1, považují se tato třetí země, území nebo jejich oblast opět za prosté infekce virem newcastleské choroby, jsou-li splněny následující podmínky:

a)

pro účely tlumení nákazy byla provedena depopulace;

b)

bylo provedeno náležité čištění a dezinfekce ve všech zařízeních, v nichž se předtím nákaza vyskytla;

c)

po dobu alespoň 3 měsíců po dokončení depopulace a po vyčištění a dezinfekci podle písmen a) a b) prokázal příslušný orgán třetí země nebo území nepřítomnost této nákazy v třetí zemi nebo území či jejich oblasti prostřednictvím zesíleného šetření včetně laboratorních zkoušek v souvislosti s ohniskem.

Článek 40

Zařízení původu drůbeže

1.   Zásilkám plemenné drůbeže a užitkové drůbeže se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce pocházejí ze zařízení schválených příslušným orgánem třetí země nebo území původu v souladu s požadavky, které jsou alespoň tak přísné jako požadavky stanovené v článku 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, a:

a)

jejichž schválení nebylo pozastaveno nebo odňato;

b)

kde se v okruhu o poloměru 10 km, v příslušných případech zahrnujícím území sousední země, neobjevilo žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků ani nákazy virem newcastleské choroby v období alespoň 30 dnů před datem nakládky k odeslání do Unie;

c)

v nichž nebyl hlášen žádný potvrzený případ infekce viry nízkopatogenní influenzy ptáků v době alespoň 21 dnů před datem nakládky k odeslání do Unie.

2.   Zásilkám drůbeže určené na porážku se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce pocházejí ze zařízení:

a)

kde se v okruhu o poloměru 10 km, v příslušných případech zahrnujícím území sousední země, neobjevilo žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků ani nákazy virem newcastleské choroby v období alespoň 30 dnů před datem nakládky k odeslání do Unie;

b)

v nichž nebyl hlášen žádný potvrzený případ infekce viry nízkopatogenní influenzy ptáků v době alespoň 21 dnů před datem nakládky k odeslání do Unie.

3.   Zásilkám jednodenních kuřat se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce:

a)

se vylíhla v zařízeních schválených příslušným orgánem třetí země nebo území původu v souladu s požadavky, které jsou alespoň tak přísné jako požadavky stanovené v článku 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, a

i)

jejichž schválení nebylo pozastaveno nebo odňato;

ii)

kde se v okruhu o poloměru 10 km, v příslušných případech zahrnujícím území sousední země, neobjevilo žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků ani nákazy virem newcastleské choroby v období alespoň 30 dnů před datem odeslání do Unie;

b)

pocházejí z hejn, která byla chována v zařízeních schválených příslušným orgánem třetí země nebo území původu v souladu s požadavky, které jsou alespoň tak přísné jako požadavky stanovené v článku 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, a

i)

jejichž schválení nebylo v době, kdy byla násadová vejce, z nichž se jednodenní kuřata vylíhla, zaslána do líhně, pozastaveno ani odňato;

ii)

v nichž nebyl hlášen žádný potvrzený případ infekce viry nízkopatogenní influenzy ptáků v době alespoň 21 dnů před datem sběru násadových vajec, z nichž se jednodenní kuřata vylíhla.

Článek 41

Zvláštní preventivní opatření pro kontejnery, v nichž se přepravuje drůbež

Zásilkám drůbeže se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly tyto zásilky přepravovány v kontejnerech, které kromě požadavku článku 18 splňují následující požadavky:

a)

jsou uzavřeny v souladu s pokyny příslušného orgánu třetí země nebo území původu, aby nebyla možná žádná výměna obsahu;

b)

jsou na nich uvedeny informace o konkrétním druhu a kategorii drůbeže stanovené v příloze XVI;

c)

u jednodenních kuřat jsou jednorázové, čisté a použité poprvé.

Článek 42

Vstup drůbeže do členských států vykazujících status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování

1.   Zásilkám plemenné drůbeže a užitkové drůbeže určeným pro členský stát vykazující status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce splňují tyto požadavky:

a)

nebyla očkována proti infekci virem newcastleské choroby

b)

drůbež byla chována v izolaci v průběhu alespoň 14 dnů před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie v zařízení původu nebo v karanténním zařízení pod dozorem úředního veterinárního lékaře, kde:

i)

nebyla žádná drůbež očkována proti infekci virem newcastleské choroby v době alespoň 21 dnů před datem nakládky zásilky;

ii)

během doby uvedené v bodě i) nevstoupil do zařízení žádný pták, který není součástí zásilky;

iii)

nebylo provedeno žádné očkování;

c)

v době alespoň 14 dnů před datem nakládky k odeslání do Unie byly u drůbeže provedeny sérologické testy ke zjištění protilátek proti viru newcastleské choroby na krevních vzorcích na úrovni, která při 5 % prevalenci poskytuje 95 % spolehlivost zjištění infekce, a výsledky těchto testů byly negativní.

2.   Zásilkám drůbeže pro porážku určeným pro členský stát vykazující status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce pocházejí z hejn, která:

a)

nebyla očkována proti infekci virem newcastleské choroby a v období alespoň 14 dnů před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie byly provedeny sérologické testy ke zjištění protilátek proti viru newcastleské choroby na krevních vzorcích na úrovni, která při 5 % prevalenci poskytuje 95 % spolehlivost zjištění infekce, a výsledky těchto testů byly negativní

nebo

b)

byla očkována proti infekci virem newcastleské choroby, ale nikoli živou vakcínou v období alespoň 30 dnů před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie a během 14 dnů před tímto datem podstoupila test izolace viru na infekci virem newcastleské choroby z náhodného vzorku kloakálních výtěrů nebo ze vzorků trusu odebraných alespoň od 60 ptáků, a výsledky těchto testů byly negativní.

3.   Zásilkám jednodenních kuřat určených pro členský stát vykazující status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce:

a)

nebyla očkována proti infekci virem newcastleské choroby;

b)

pocházejí z násadových vajec, která pocházejí z hejn, jež splňují jednu z těchto podmínek:

i)

nebyla očkována proti infekci virem newcastleské choroby

nebo

ii)

byla očkována proti infekci virem newcastleské choroby s použitím inaktivované očkovací látky

nebo

iii)

byla očkována proti infekci virem newcastleské choroby s použitím živé očkovací látky v době alespoň 60 dnů před datem sběru vajec;

c)

pocházejí z líhně, kde pracovní postupy zajišťují, že se vejce jednodenních kuřat určených pro vstup do Unie inkubují ve zcela oddělených časech a na zcela oddělených místech od vajec nesplňujících požadavky stanovené v písmeni b).

ODDÍL 2

ZVLÁŠTNÍ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA PLEMENNOU DRŮBEŽ A UŽITKOVOU DRŮBEŽ

Článek 43

Identifikace plemenných ptáků nadřádu běžci a užitkových ptáků nadřádu běžci

Zásilkám plemenných ptáků nadřádu běžci a užitkových ptáků nadřádu běžci se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud jsou zvířata v zásilce individuálně identifikována pomocí značek na krku nebo injekčně zaváděným odpovídačem:

a)

s kódem třetí země nebo území původu vyhovujícím normě ISO 3166 v dvoupísmenném formátu;

b)

splňujících normy ISO 11784 a 11785.

Článek 44

Zvláštní veterinární požadavky na hejna původu zásilek plemenné drůbeže a užitkové drůbeže

Zásilkám plemenné drůbeže a užitkové drůbeže se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce pocházejí z hejn, která splňují tyto požadavky:

a)

hejna nebyla očkována proti vysoce patogenní influenze ptáků;

b)

jestliže hejna byla očkována proti infekci virem newcastleské choroby:

i)

příslušné orgány třetí země nebo území původu poskytly záruky, že použité očkovací látky vyhovují buď:

všeobecným i zvláštním kritériím pro očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV,

nebo

všeobecným kritériím pro očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV a drůbež splňuje veterinární požadavky stanovené v bodě 2 přílohy XV pro drůbež a násadová vejce pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, pokud očkovací látky používané proti infekci virem newcastleské choroby nesplňují zvláštní kritéria stanovená v bodě 1 přílohy XV;

ii)

k zásilce musí být poskytnuty informace uvedené v bodě 4 přílohy XV;

c)

hejna byla podrobena programu dozoru, který splňuje požadavky stanovené v příloze II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, a bylo zjištěno, že nejsou infikována ani nevykazují žádný důvod pro podezření na nákazu těmito původci:

i)

Salmonella Pullorum, Salmonella Gallinarum a Mycoplasma gallisepticum v případě Gallus gallus;

ii)

Salmonella arizonae (séroskupina O:18(k)), Salmonela Pullorum, Salmonella Gallinarum, Mycoplasma meleagridisMycoplasma gallisepticum v případě Meleagris gallopavo;

iii)

Salmonella Pullorum a Salmonella Gallinarum v případě Numida meleagris, Coturnix coturnix, Phasianus colchicus, Perdix perdix, Anas spp.;

d)

hejna jsou chována v zařízeních, která v případě potvrzení infekce Salmonella Pullorum, S. Gallinarum a S. arizonae během posledních 12 měsíců před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie uplatnila tato opatření:

i)

nakažené hejno bylo poraženo nebo bylo usmrceno a zničeno;

ii)

po porážce nebo usmrcení nakaženého hejna podle bodu i) bylo zařízení vyčištěno a vydezinfikováno;

iii)

po vyčištění a dezinfekci podle bodu ii) byla všechna hejna v zařízení s negativním výsledkem podrobena vyšetření na infekci Salmonella Pullorum, S. Gallinarum a S. arizonae při dvou testech provedených v intervalu nejméně 21 dnů v souladu s programem dozoru uvedeným v písmeni c);

e)

hejna jsou chována v zařízeních, která v případě potvrzení mykoplasmózy drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis) během posledních 12 měsíců před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie uplatnila tato opatření:

buď

i)

nakažené hejno bylo s negativním výsledkem podrobeno vyšetření na mykoplasmózu drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis) při dvou testech provedených v souladu s programem dozoru podle písmene c) u celého hejna v intervalu nejméně 60 dnů

nebo

ii)

nakažené hejno bylo poraženo nebo bylo usmrceno a zničeno, zařízení bylo vyčištěno a vydezinfikováno a po čištění a dezinfekci byla všechna hejna v zařízení podrobena s negativním výsledkem vyšetření na mykoplasmózu drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis) při dvou testech provedených v intervalu nejméně 21 dnů v souladu s programem dozoru podle písmene c).

ODDÍL 3

ZVLÁŠTNÍ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA DRŮBEŽ URČENOU NA PORÁŽKU

Článek 45

Zvláštní veterinární požadavky na hejna původu zásilek drůbeže určené na porážku

Zásilkám drůbeže určené na porážku se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce pocházejí z hejn, která splňují tyto požadavky:

a)

nebyla očkována proti vysoce patogenní influenze ptáků;

b)

jestliže byla očkována proti infekci virem newcastleské choroby:

i)

příslušný orgán třetí země nebo území původu zaručuje, že:

použité očkovací látky vyhovují všeobecným i zvláštním kritériím pro očkovací látky proti nákaze virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV

nebo

použité očkovací látky vyhovují všeobecným kritériím pro očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV a drůbež splňuje veterinární požadavky stanovené v bodě 2 přílohy XV pro drůbež a násadová vejce pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, pokud očkovací látky používané proti infekci virem newcastleské choroby nesplňují zvláštní kritéria stanovená v bodě 1 přílohy XV;

ii)

ke každé zásilce musí být poskytnuty informace uvedené v bodě 4 přílohy XV.

ODDÍL 4

ZVLÁŠTNÍ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA JEDNODENNÍ KUŘATA

Článek 46

Zvláštní veterinární požadavky na hejna původu zásilek jednodenních kuřat

Zásilkám jednodenních kuřat se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce pocházejí z hejn, která splňují tyto požadavky:

a)

jestliže hejna byla očkována proti vysoce patogenní influenze ptáků, třetí země nebo území původu poskytly záruky splnění minimálních požadavků na programy očkování a další dozor stanovených v příloze XIII;

b)

jestliže hejna byla očkována proti infekci virem newcastleské choroby:

i)

příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl záruky, že použité očkovací látky vyhovují buď:

všeobecným i zvláštním kritériím pro očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV,

nebo

všeobecným kritériím pro uznávané očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV a drůbež a násadová vejce, z nichž jednodenní kuřata pocházejí, splňují veterinární požadavky stanovené v bodě 2 přílohy XV pro drůbež a násadová vejce pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, pokud očkovací látky používané proti infekci virem newcastleské choroby nesplňují zvláštní kritéria stanovená v bodě 1 přílohy XV;

ii)

ke každé zásilce musí být poskytnuty informace uvedené v bodě 4 přílohy XV;

c)

hejna byla podrobena programu dozoru, který splňuje požadavky stanovené v příloze II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, a bylo zjištěno, že nejsou infikována ani nevykazují žádné důvody pro podezření na nákazu těmito původci:

i)

Salmonella Pullorum, Salmonella Gallinarum a Mycoplasma gallisepticum v případě Gallus gallus;

ii)

Salmonella arizonae (séroskupina O:18(k)), Salmonella Pullorum, Salmonella Gallinarum, Mycoplasma meleagridisMycoplasma gallisepticum v případě Meleagris gallopavo;

iii)

Salmonella Pullorum a Salmonella Gallinarum v případě Numida meleagris, Coturnix coturnix, Phasianus colchicus, Perdix perdix, Anas spp.;

d)

hejna jsou chována v zařízeních, která v případě potvrzení infekce Salmonella Pullorum, S. Gallinarum a S. arizonae během posledních 12 měsíců před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie uplatnila tato opatření:

i)

nakažené hejno bylo poraženo nebo bylo usmrceno a zničeno;

ii)

po porážce nebo usmrcení nakaženého hejna podle bodu i) bylo zařízení vyčištěno a vydezinfikováno;

iii)

po vyčištění a dezinfekci podle bodu ii) byla všechna hejna v zařízení s negativním výsledkem podrobena vyšetření na infekci Salmonella Pullorum, S. Gallinarum a S. arizonae při dvou testech provedených v intervalu nejméně 21 dnů v souladu s programem dozoru uvedeným v písmeni c);

e)

hejna jsou chována v zařízeních, která v případě potvrzení mykoplasmózy drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis) během posledních 12 měsíců před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie uplatnila tato opatření:

buď

i)

nakažené hejno bylo s negativním výsledkem podrobeno vyšetření na mykoplasmózu drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis) při dvou testech provedených v souladu s programem dozoru podle písmene c) u celého hejna v intervalu nejméně 60 dnů

nebo

ii)

nakažené hejno bylo poraženo nebo bylo usmrceno a zničeno, zařízení bylo vyčištěno a vydezinfikováno a po čištění a dezinfekci byla všechna hejna v zařízení podrobena s negativním výsledkem vyšetření na mykoplasmózu drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis) při dvou testech provedených v intervalu nejméně 21 dnů v souladu s programem dozoru podle písmene c).

Článek 47

Zvláštní veterinární požadavky na násadová vejce původu zásilek jednodenních kuřat

Zásilkám jednodenních kuřat se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce pocházejí z násadových vajec, která:

a)

splňují veterinární požadavky pro vstup do Unie stanovené v hlavě 2 části III;

b)

před odesláním do líhně byla násadová vejce označena podle instrukcí příslušného orgánu;

c)

byla vydezinfikována podle instrukcí příslušného orgánu;

d)

nepřišla do styku s drůbeží ani násadovými vejci s nižším nákazovým statusem, ptáky chovanými v zajetí ani volně žijícími ptáky, a to ani v průběhu přepravy do líhně, ani v líhni.

Článek 48

Zvláštní veterinární požadavky na jednodenní kuřata

Zásilkám jednodenních kuřat se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce nebyla očkována proti influenze ptáků.

ODDÍL 5

ZVLÁŠTNÍ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA MÉNĚ NEŽ 20 KUSŮ DRŮBEŽE

Článek 49

Odchylka a zvláštní požadavky na zásilky s méně než 20 kusy drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci

Odchylně od čl. 14 odst. 3, článku 17, článku 18, článku 40 a článku 41 a článků 43 až 48 se zásilkám obsahujícím méně než 20 kusů drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci, povolí vstup do Unie, pokud tyto zásilky splňují tyto požadavky:

a)

drůbež pochází ze zařízení, kde:

i)

nebyl hlášen žádný potvrzený případ nákazy viry nízkopatogenní influenzy ptáků v době alespoň 21 dnů před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie nebo před datem sběru násadových vajec, z nichž se jednodenní kuřata vylíhla;

ii)

v okruhu 10 km od zařízení, v příslušných případech zahrnujícím území sousední země, se nevyskytlo žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků ani nákazy virem newcastleské choroby v období alespoň 30 dnů před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie;

b)

drůbež nebo v případě jednodenních kuřat hejno původu těchto jednodenních kuřat byly izolovány v zařízení původu po dobu alespoň 21 dnů před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie;

c)

pokud jde o očkování proti vysoce patogenní influenze ptáků:

i)

drůbež nebyla očkována proti vysoce patogenní influenze ptáků;

ii)

pokud rodičovská hejna jednodenních kuřat byla očkována proti vysoce patogenní influenze ptáků, třetí země nebo území původu poskytly záruky splnění minimálních požadavků na programy očkování a další dozor stanovených v příloze XIII;

d)

pokud drůbež nebo rodičovské hejno jednodenních kuřat byly očkovány proti infekci virem newcastleské choroby:

i)

příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl záruky, že použité očkovací látky vyhovují buď:

všeobecným i zvláštním kritériím pro očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV,

nebo

všeobecným kritériím pro očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV a drůbež splňuje veterinární požadavky stanovené v bodě 2 přílohy XV pro drůbež a násadová vejce pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, pokud očkovací látky používané proti infekci virem newcastleské choroby nesplňují zvláštní kritéria stanovená v bodě 1 přílohy XV;

ii)

ke každé zásilce musí být poskytnuty informace uvedené v bodě 4 přílohy XV;

e)

bylo zjištěno, že drůbež nebo v případě jednodenních kuřat hejno původu těchto jednodenních kuřat nejsou nakaženy ani nevykazovaly důvody pro podezření na nákazu následujícími původci při testech provedených v souladu s požadavky na testování zásilek s méně než 20 kusy drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci, a méně než 20 jejich násadovými vejci před vstupem do Unie, stanovenými v příloze XVII:

i)

Salmonella Pullorum, Salmonella Gallinarum a Mycoplasma gallisepticum v případě Gallus gallus;

ii)

Salmonella arizonae (séroskupina O:18(k)), Salmonela Pullorum, Salmonella Gallinarum, Mycoplasma meleagridisMycoplasma gallisepticum v případě Meleagris gallopavo;

iii)

Salmonella Pullorum a Salmonella Gallinarum v případě Numida meleagris, Coturnix coturnix, Phasianus colchicus, Perdix perdix, Anas spp.

ODDÍL 6

ZVLÁŠTNÍ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA PŘEMÍSŤOVÁNÍ DRŮBEŽE A MANIPULACI S NÍ PO VSTUPU DO UNIE

Článek 50

Povinnosti provozovatelů v zařízení určení po vstupu zásilek drůbeže do Unie

1.   Provozovatelé v zařízení určení chovají plemennou drůbež, užitkovou drůbež s výjimkou užitkové drůbeže pro účely zazvěření pernaté zvěře a jednodenní kuřata, které vstoupily do Unie z třetí země nebo území či jejich oblasti, v zařízeních určení od data jejich příjezdu nepřetržitě po dobu alespoň:

a)

6 týdnů

nebo

b)

do dne porážky, pokud jsou zvířata poražena do 6 týdnů od data příjezdu.

2.   U drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci, může být šestitýdenní období podle odst. 1 písm. a) zkráceno na 3 týdny, pokud byl na žádost provozovatele proveden odběr vzorků a jejich testování v souladu s čl. 51 písm. b) s příznivými výsledky.

3.   Provozovatelé v zařízení určení zajistí, aby drůbež podle odstavce 1 podstoupila klinickou prohlídku provedenou úředním veterinárním lékařem zařízení určení nejpozději do data uplynutí příslušných lhůt stanovených v uvedeném odstavci.

4.   V průběhu lhůt stanovených v odstavci 1 chovají provozovatelé drůbež, která vstoupila do Unie z třetí země nebo území či jejich oblasti, odděleně od jiných hejn drůbeže.

5.   Pokud je drůbež podle odstavce 1 umístěna do stejného hejna jako jiná drůbež přítomná v zařízení určení, lhůty podle odst. 1 písm. a) a b) počínají běžet od data uvedení posledního ptáka do zařízení určení, přičemž před uplynutím těchto lhůt nesmí být z hejna přemístěna žádná přítomná drůbež.

Článek 51

Povinnosti příslušných orgánů, pokud jde o odběr vzorků a testování zásilek drůbeže po vstupu do Unie

Příslušný orgán členského státu určení zajistí, aby:

a)

ve lhůtách stanovených v čl. 50 odst. 1 podstoupila plemenná drůbež, užitková drůbež s výjimkou užitkové drůbeže pro účely zazvěření pernaté zvěře a jednodenní kuřata, které vstoupily do Unie z třetí země nebo území či jejich oblasti, klinickou prohlídku provedenou úředním veterinárním lékařem v zařízení určení nejpozději do data uplynutí příslušných lhůt stanovených v uvedeném článku a aby byly v případě potřeby odebrány vzorky pro testování za účelem monitorování jejich nákazového statusu;

b)

v případě drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci, a pokud to požaduje provozovatel, jak je uvedeno v čl. 50 odst. 2, se provádí odběr vzorků a testování drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci, v souladu s přílohou XVIII.

Článek 52

Povinnosti příslušných orgánů, pokud jde o odběr vzorků a testování zásilek ptáků nadřádu běžci pocházejících z třetí země nebo území či jejich oblasti, které nejsou prosté infekce virem newcastleské choroby, po vstupu do Unie

Příslušný orgán členského státu určení zajistí, aby ve lhůtách stanovených v čl. 50 odst. 1 plemenní ptáci nadřádu běžci, užitkoví ptáci nadřádu běžci a jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci, kteří vstoupili do Unie z třetí země nebo území či jejich oblasti, které nejsou prosté infekce virem newcastleské choroby:

a)

podstoupili test ke zjištění infekce virem newcastleské choroby provedený příslušným orgánem z kloakálních výtěrů nebo ze vzorků trusu od každého ptáka nadřádu běžci;

b)

u zásilek ptáků nadřádu běžci určených pro členské státy vykazující status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování, které pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti, jež nejsou prosté infekce virem newcastleské choroby, byl vedle požadavků uvedených v písmeni a) příslušným orgánem proveden sérologický test na nákazu virem newcastleské choroby u každého ptáka nadřádu běžci;

c)

byli všichni ptáci nadřádu běžci před jejich propuštěním z izolace podrobeni testům uvedeným v písmenech a) a b) a výsledky těchto testů byly negativní.

KAPITOLA 2

Zvláštní veterinární požadavky na ptáky chované v zajetí

ODDÍL 1

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA PTÁKY CHOVANÉ V ZAJETÍ

Článek 53

Požadavky týkající se identifikace ptáků chovaných v zajetí

Zásilkám ptáků chovaných v zajetí se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud jsou zvířata v zásilce identifikována individuálním identifikačním číslem pomocí uzavřeného kroužku na noze s jedinečným označením nebo injekčně zaváděným odpovídačem, který obsahuje alespoň tyto informace:

a)

kód třetí země nebo území původu vyhovující normě ISO 3166 v dvoupísmenném formátu;

b)

specifické pořadové číslo.

Článek 54

Zvláštní preventivní opatření pro kontejnery, v nichž se přepravují ptáci chovaní v zajetí

Zásilkám ptáků chovaných v zajetí se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly tyto zásilky přepravovány v kontejnerech, které kromě požadavků na kontejnery stanovených v článku 18 splňují následující požadavky:

a)

jsou uzavřeny v souladu s pokyny příslušného orgánu třetí země nebo území původu, aby nebyla možná žádná výměna obsahu;

b)

jsou na nich uvedeny informace o konkrétním druhu a kategorii ptáků stanovené v příloze XVI;

c)

jsou použity poprvé.

Článek 55

Požadavky na zařízení původu zásilky ptáků chovaných v zajetí

Zásilkám ptáků chovaných v zajetí se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce pocházejí ze zařízení, které splňuje tyto požadavky:

a)

bylo schváleno příslušným orgánem třetí země nebo území původu jako zařízení splňující zvláštní veterinární požadavky stanovené v článku 56 a toto schválení nebylo pozastaveno ani odňato;

b)

bylo mu přiděleno jedinečné číslo schválení příslušným orgánem třetí země nebo území původu, které bylo oznámeno Komisi;

c)

název a číslo schválení zařízení původu je uvedeno na seznamu zařízení, který sestavuje a zveřejňuje Komise;

d)

v okruhu 10 km od zařízení, v příslušných případech zahrnujícím území sousední země, se neobjevilo žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků ani nákazy virem newcastleské choroby alespoň v době předchozích 30 dnů před datem nakládky k odeslání do Unie;

e)

u papoušků buď:

i)

pokud v období alespoň 60 dnů před datem nakládky k odeslání do Unie nebyla v zařízení potvrzena chlamydióza drůbeže a v případě, že v průběhu posledních 6 měsíců před datem nakládky k odeslání do Unie byla chlamydióza drůbeže v zařízení potvrzena, byla provedena následující opatření:

nakažení ptáci a ptáci, kteří mohli být nakaženi, byli léčeni,

po dokončení léčby bylo při laboratorních testech na chlamydiózu drůbeže zjištěno, že jsou negativní,

po dokončení léčby bylo zařízení vyčištěno a vydezinfikováno,

od dokončení čištění a dezinfekce podle třetí odrážky uplynulo alespoň 60 dnů,

nebo

ii)

po dobu 45 dnů před datem nakládky k odeslání do Unie byla zvířata pod veterinárním dohledem a byla ošetřena proti chlamydióze drůbeže.

Článek 56

Zvláštní veterinární požadavky na schvalování, zachování schválení a pozastavení, odejmutí nebo opětovné udělení schválení zařízení původu zásilky ptáků chovaných v zajetí

1.   Zásilkám ptáků chovaných v zajetí se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce pocházejí ze zařízení schválených příslušným orgánem třetí země nebo území původu, jak je uvedeno v článku 55, a splňují tyto požadavky stanovené v příloze XIX:

a)

v bodě 1, pokud jde o opatření biologické bezpečnosti;

b)

v bodě 2, pokud jde o zařízení a vybavení;

c)

v bodě 3, pokud jde o vedení záznamů;

d)

v bodě 4, pokud jde o personál;

e)

v bodě 5, pokud jde o nákazový status.

2.   Zásilkám ptáků chovaných v zajetí se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce pocházejí ze zařízení, která jsou pod kontrolou úředního veterinárního lékaře příslušného orgánu třetí země nebo území původu, který:

a)

zajistí splnění podmínek stanovených v tomto článku;

b)

navštíví prostory zařízení nejméně jednou za rok;

c)

prověří činnost veterinárního lékaře zařízení a provádění ročního programu dozoru;

d)

ověří, že výsledky klinických, postmortálních a laboratorních vyšetření zvířat neodhalily žádný výskyt vysoce patogenní influenzy ptáků, infekce virem newcastleské choroby nebo chlamydiózy drůbeže.

3.   Schválení zařízení ptáků chovaných v zajetí se pozastaví nebo odejme, pokud toto zařízení již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1 a 2 nebo pokud došlo ke změně užívání, takže již není používáno výhradně pro ptáky chované v zajetí.

4.   Schválení zařízení ptáků chovaných v zajetí se pozastaví, když příslušný orgán třetí země nebo území obdrží oznámení o podezření na vysoce patogenní influenzu ptáků, nákazu virem newcastleské choroby nebo chlamydiózu drůbeže, a to do doby, než je toto podezření úředně vyloučeno. Po oznámení podezření se přijmou nezbytná opatření k potvrzení nebo vyloučení tohoto podezření a k zamezení jakémukoli šíření nákazy, a to v souladu s požadavky nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

5.   Když bylo schválení zařízení pozastaveno nebo odňato, toto zařízení se opět schválí, pokud jsou splněny následující podmínky:

a)

nákaza a zdroj infekce byly eradikovány;

b)

u zařízení, v nichž se předtím nákaza vyskytla, bylo provedeno náležité čištění a dezinfekce;

c)

zařízení splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.

6.   Zásilkám ptáků chovaných v zajetí se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud se třetí země nebo území původu zavázaly informovat Komisi o pozastavení, odejmutí nebo opětovném udělení schválení jakéhokoli zařízení.

Článek 57

Zvláštní veterinární požadavky na ptáky chované v zajetí

Zásilkám ptáků chovaných v zajetí se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce:

a)

nebyla očkována proti vysoce patogenní influenze ptáků;

b)

byla očkována proti infekci virem newcastleské choroby a příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl záruky, že použité očkovací látky splňují všeobecná i zvláštní kritéria pro očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanovená v bodě 1 přílohy XV;

c)

v době 7 až 14 dnů před datem nakládky k odeslání do Unie podstoupila test ke zjištění nákazy vysoce patogenní influenzou ptáků a newcastleskou chorobou a výsledky tohoto testu byly negativní.

Článek 58

Požadavky na vstup zásilek ptáků chovaných v zajetí do členských států vykazujících status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování

Zásilkám ptáků chovaných v zajetí řádu hrabaví (Galliformes) určeným pro členský stát vykazující status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce:

a)

nebyla očkována proti infekci virem newcastleské choroby;

b)

byla chována v izolaci po dobu alespoň 14 dnů před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie v zařízení původu nebo v karanténním zařízení v třetí zemi nebo území původu pod dozorem úředního veterinárního lékaře, kde:

i)

žádný pták nebyl očkován proti infekci virem newcastleské choroby v době alespoň 21 dnů před datem odeslání zásilky;

ii)

v této době nevstoupil do zařízení žádný pták, který není určen pro zásilku;

iii)

v zařízení nebylo provedeno žádné očkování;

c)

v době 14 dnů před datem nakládky k odeslání do Unie byly provedeny sérologické testy k zjištění přítomnosti protilátek proti viru newcastleské choroby na krevních vzorcích na úrovni, která při 5 % prevalenci poskytuje 95 % spolehlivost zjištění infekce, a výsledky těchto testů byly negativní.

ODDÍL 2

ZVLÁŠTNÍ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA PŘEMÍSŤOVÁNÍ PTÁKŮ CHOVANÝCH V ZAJETÍ A MANIPULACI S NIMI PO VSTUPU DO UNIE

Článek 59

Požadavky na přemísťování ptáků chovaných v zajetí po vstupu do Unie

Zásilky ptáků chovaných v zajetí se po vstupu do Unie neprodleně přepraví přímo do karanténního zařízení schváleného v souladu s článkem 14 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, a to takto:

a)

celková cesta z místa vstupu do Unie do karanténního zařízení nesmí překročit 9 hodin;

b)

vozidla použitá pro přepravu zásilky do karanténního zařízení musí být zapečetěna příslušným orgánem tak, aby nebyla možná žádná výměna obsahu.

Článek 60

Povinnost provozovatelů v karanténním zařízení po vstupu zásilek ptáků chovaných v zajetí do Unie

Provozovatelé karanténního zařízení pro ptáky chované v zajetí podle článku 59:

a)

ponechají ptáky chované v zajetí v karanténě po dobu alespoň 30 dnů;

b)

pokud jsou pro vyšetření, odběry vzorků a testování používáni ověřovací ptáci, zajistí, aby:

i)

bylo v každé jednotce karanténního zařízení použito minimálně 10 ověřovacích ptáků;

ii)

ověřovací ptáci byli nejméně 3 týdny staří a pro tyto účely použiti pouze jednou;

iii)

ověřovací ptáci byli pro účely identifikace okroužkováni nebo identifikováni jiným neodstranitelným identifikačním prostředkem;

iv)

ověřovací ptáci nebyli očkováni a aby v době 14 dnů před datem zahájení karantény bylo zjištěno, že jsou séronegativní na vysoce patogenní influenzu ptáků a infekci virem newcastleské choroby;

v)

ověřovací ptáci byli před příjezdem ptáků chovaných v zajetí umístěni do schváleného karanténního zařízení se vzájemnou výměnou dýchaného vzduchu a co nejblíže k ptákům chovaným v zajetí, aby byl zajištěn blízký styk mezi ověřovacími ptáky a výkaly ptáků chovaných v zajetí v karanténě;

vi)

ptáci chovaní v zajetí byli propuštěni z karantény pouze na základě písemného povolení úředního veterinárního lékaře.

Článek 61

Povinnost příslušných orgánů po vstupu zásilek ptáků chovaných v zajetí do Unie

Po příjezdu ptáků chovaných v zajetí do karanténního zařízení podle článku 59 příslušný orgán:

a)

zkontroluje podmínky karantény, včetně kontroly záznamů o úmrtnosti a klinické prohlídky ptáků chovaných v zajetí, a to alespoň na začátku a na konci období karantény;

b)

podrobí ptáky chované v zajetí testům na vysoce patogenní influenzu ptáků a infekci virem newcastleské choroby v souladu s postupy stanovenými v příloze XX pro vyšetření, odběry vzorků a testování.

ODDÍL 3

ODCHYLKY OD VETERINÁRNÍCH POŽADAVKŮ NA VSTUP PTÁKŮ CHOVANÝCH V ZAJETÍ DO UNIE A NA PŘEMÍSŤOVÁNÍ TĚCHTO PTÁKŮ A MANIPULACI S NIMI PO JEJICH VSTUPU DO UNIE

Článek 62

Odchylka od veterinárních požadavků pro ptáky chované v zajetí pocházející z určitých třetích zemí nebo území

Odchylně od požadavků stanovených v části I článcích 3 až 10, s výjimkou čl. 3 písm. a) bodu i), článcích 11 až 19 a článcích 53 až 61 se povolí vstup zásilek ptáků chovaných v zajetí, které nesplňují uvedené požadavky, do Unie, pokud pocházejí ze třetích zemí nebo území konkrétně uvedených na seznamu pro vstup ptáků chovaných v zajetí do Unie na základě rovnocenných záruk.

HLAVA 4

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA VČELY A ČMELÁKY

KAPITOLA 1

Všeobecné veterinární požadavky na včely a čmeláky

Článek 63

Povolené kategorie včel

Vstup do Unie se povolí pouze zásilkám těchto kategorií včel:

a)

včelím matkám;

b)

čmelákům.

Článek 64

Odesílání včel a čmeláků do Unie

Zásilkám včelích matek a čmeláků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud splňují následující požadavky:

a)

obalový materiál a přepravky pro matky použité pro odesílání včel a čmeláků do Unie:

i)

musí být nové;

ii)

nebyly ve styku s jakýmikoli včelami a plásty s plodišti;

iii)

byly podrobeny veškerým opatřením k prevenci kontaminace patogeny vyvolávajícími nákazy včel nebo čmeláků;

b)

krmivo přiložené ke včelám a čmelákům musí být prosté patogenů vyvolávajících jejich nákazy;

c)

obalový materiál a doprovodné výrobky musí být před odesláním do Unie podrobeny vizuální kontrole, aby bylo zajištěno, že nepředstavují veterinární riziko a neobsahují:

i)

v případě včel Aethina tumida (lesknáčka úlového) a roztoče Tropilaelaps v jakémkoli stádiu jejich života;

ii)

v případě čmeláků Aethina tumida (lesknáčka úlového) v jakémkoli stádiu jeho života.

KAPITOLA 2

Zvláštní veterinární požadavky na včelí matky

Článek 65

Včelín původu včelích matek

Zásilkám včelích matek se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud včely v zásilce pocházejí ze včelína, který se nachází v oblasti:

a)

kde v okruhu o poloměru alespoň 100 km, v příslušných případech zahrnujícím území sousední třetí země:

i)

nebyla hlášena infestace parazitem Aethina tumida (lesknáček úlový) ani infestace roztočem Tropilaelaps spp.;

ii)

nejsou zavedena žádná omezení v důsledku podezření na nákazy uvedené v bodě i) nebo případu či ohniska těchto nákaz;

b)

kde v okruhu o poloměru alespoň 3 km, v příslušných případech zahrnujícím území sousední třetí země:

i)

nebyl hlášen mor včelího plodu po dobu alespoň 30 dnů před datem nakládky k odeslání do Unie;

ii)

nejsou zavedena žádná omezení v důsledku podezření na mor včelího plodu ani potvrzeného případu moru včelího plodu v období uvedeném v bodě i);

iii)

pokud zde byl před lhůtou uvedenou v bodě i) předchozí potvrzený případ moru včelího plodu, byly všechny úly následně zkontrolovány příslušným orgánem v třetí zemi nebo území původu a všechny nakažené úly byly ve lhůtě 30 dnů od data posledního zaznamenaného případu této nákazy ošetřeny a následně zkontrolovány a výsledky těchto kontrol byly příznivé.

Článek 66

Úl původu včelích matek

Zásilkám včelích matek se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud včely v zásilce pocházejí z úlů, z nichž byly v době 30 dnů před datem nakládky k odeslání do Unie otestovány vzorky pláství na mor včelího plodu, a výsledky tohoto testování byly negativní.

Článek 67

Zásilka včelích matek

Zásilkám včelích matek se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud jsou tyto zásilky v uzavřených přepravkách, z nichž každá obsahuje jedinou včelí matku s doprovodem nejvýše 20 včel.

Článek 68

Dodatečné záruky pro včelí matky určené pro některé členské státy nebo oblasti, pokud jde o infestaci roztočem Varroa spp. (varroáza)

Zásilkám včelích matek určeným pro členský stát nebo oblast se statusem území prostého nákazy, pokud jde o infestaci roztočem Varroa spp. (varroáza), se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud tyto zásilky splňují tyto požadavky:

a)

včely v zásilce musí pocházet z třetí země nebo území či jejich oblasti, která je prostá infestace roztočem Varroa spp. (varroáza);

b)

ve třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti nebyla hlášena infestace roztočem Varroa spp. (varroáza) po dobu alespoň 30 dnů před datem nakládky k odeslání do Unie;

c)

v průběhu nakládky a odesílání do Unie byla učiněna veškerá opatření k zamezení kontaminace zásilky roztočem Varroa spp.

KAPITOLA 3

Zvláštní veterinární požadavky na čmeláky

Článek 69

Zařízení původu čmeláků

Zásilkám čmeláků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud čmeláci v zásilce:

a)

byli chováni a drženi v produkčním zařízení pro čmeláky odděleném od okolního prostředí, které:

i)

má prostory zaručující, že produkce čmeláků probíhá uvnitř budovy zabezpečené proti létajícímu hmyzu;

ii)

má prostory a vybavení zaručující, že čmeláci jsou dále odděleni v samostatných epizootologických jednotkách a každá kolonie je po celou dobu produkce v uzavřených kontejnerech v budově;

iii)

skladování pylu a nakládání s ním v rámci zařízení probíhá izolovaně od čmeláků po celou dobu produkce čmeláků, dokud jim pyl není podán ke krmení;

iv)

má zavedeny standardní pracovní postupy, které brání vstupu lesknáčka úlového do zařízení a které slouží k pravidelné kontrole přítomnosti lesknáčka úlového v zařízení;

b)

v zařízení podle písmene a) musí čmeláci pocházet z epizootologické jednotky, v níž nebyla zjištěna infestace parazitem Aethina tumida (lesknáček úlový).

Článek 70

Zásilka čmeláků

Zásilkám čmeláků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly tyto zásilky odeslány do Unie v uzavřených kontejnerech, z nichž každý obsahuje kolonii s nejvýše 200 dospělými čmeláky s včelí matkou nebo bez včelí matky.

KAPITOLA 4

Zvláštní veterinární požadavky na manipulaci s včelími matkami a čmeláky po vstupu

Článek 71

Manipulace s včelími matkami a čmeláky po vstupu

1.   Včelí matky nesmí být po vstupu do Unie vpuštěny do lokálních kolonií, pokud nejsou přemístěny z přepravky do nových přepravek v souladu s odstavcem 2 na základě povolení, případně pod přímým dozorem příslušného orgánu.

2.   Po přemístění do nových přepravek, jak je uvedeno v odstavci 1, musí být původní přepravky, doprovodné včely a další materiál přiložený k včelím matkám z třetí země původu předložen úřední laboratoři k vyšetření za účelem vyloučení přítomnosti parazita Aethina tumida (lesknáček úlový), včetně vajíček a larev, a jakýchkoli známek roztoče Tropilaelaps.

3.   Provozovatelé přijímající čmeláky zlikvidují kontejner a obalový materiál, který je doprovázel z třetí země nebo území původu, mohou je však ponechat v kontejneru, v němž vstoupili do Unie, až do konce životního cyklu kolonie.

Článek 72

Zvláštní povinnosti příslušných orgánů v členských státech

Příslušný orgán členského státu místa určení zásilek včel nebo čmeláků:

a)

dohlíží nad přemístěním z původní přepravky do nových přepravek podle čl. 71 odst. 1;

b)

zajistí, aby provozovatel předložil materiály uvedené v čl. 71 odst. 2;

c)

zajistí, aby úřední laboratoř podle čl. 71 odst. 2 měla zavedena opatření k likvidaci přepravek, doprovodných včel a materiálů po laboratorním vyšetření podle uvedeného ustanovení.

HLAVA 5

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA VSTUP PSŮ, KOČEK A FRETEK DO UNIE

Článek 73

Odesílání psů, koček a fretek do Unie

1.   Zásilkám psů, koček a fretek se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly tyto zásilky odeslány ze svého zařízení původu do Unie, aniž prošly jakýmkoli jiným zařízením.

2.   Odchylně od odstavce 1 může být zásilkám psů, koček a fretek pocházejících z více než jednoho zařízení původu povolen vstup do Unie, pokud zvířata v zásilce absolvovala jeden svod v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti a pokud byly splněny tyto podmínky:

a)

svod proběhl v zařízení:

i)

schváleném příslušným orgánem v třetí zemi nebo území k provádění svodů psů, koček a fretek v souladu s požadavky přinejmenším stejně přísnými, jako jsou požadavky stanovené v článku 10 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

ii)

které má jedinečné číslo schválení přiřazené příslušným orgánem třetí země nebo území;

iii)

vedeném pro tento účel na seznamu příslušným orgánem třetí země nebo území odeslání, s uvedením informací stanovených v článku 21 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

iv)

kde se po dobu alespoň 3 let aktualizují tyto záznamy:

původ zvířat,

data příjezdu do sběrného střediska a odeslání ze střediska,

identifikační kód zvířat,

registrační číslo zařízení původu zvířat,

registrační číslo přepravců a dopravního prostředku, který přivezl zásilku psů, koček a fretek do střediska nebo ji z něj vyzvedl;

b)

svod ve sběrném středisku netrval déle než 6 dnů; tato doba se považuje za součást harmonogramu pro odběr vzorků pro účely testování před odesláním do Unie, pokud je takový odběr vzorků tímto nařízením požadován;

c)

zvířata dorazila do Unie ve lhůtě 10 dnů od data odeslání ze zařízení původu.

Článek 74

Identifikace psů, koček a fretek

1.   Zásilkám psů, koček a fretek se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byla zvířata v zásilce individuálně identifikována pomocí injekčně zavedeného odpovídače implantovaného veterinárním lékařem a tento odpovídač splňuje technické požadavky na prostředky k identifikaci zvířat stanovené v prováděcích aktech přijatých Komisí podle článku 120 nařízení (EU) 2016/429.

2.   Pokud injekčně zavedený odpovídač podle odstavce 1 nesplňuje technické specifikace podle uvedeného odstavce, provozovatel odpovědný za vstup zásilky do Unie poskytne čtečku, která kdykoli umožní ověření individuální identifikace zvířete.

Článek 75

Třetí země nebo území původu psů, koček a fretek či jejich oblast

Zásilkám psů, koček a fretek se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti, kde platí a jsou účinně prováděna pravidla o prevenci a tlumení infekce virem vztekliny, aby se minimalizovalo riziko infekce psů, koček a fretek, včetně pravidel o dovozu těchto druhů z jiných třetích zemí nebo území.

Článek 76

Psi, kočky a fretky

1.   Zásilkám psů, koček a fretek se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zvířata v zásilce splňují tyto požadavky:

a)

podstoupila očkování proti infekci virem vztekliny, které splňuje tyto podmínky:

i)

zvířata musí být v době očkování alespoň 12 týdnů stará;

ii)

očkovací látka musí splňovat požadavky stanovené v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 (21);

iii)

v den odeslání do Unie uplynulo alespoň 21 dnů od provedení základního očkování proti infekci virem vztekliny;

iv)

k veterinárnímu osvědčení podle čl. 3 odst. 1 písm. c) bodu i) musí být přiložena ověřená kopie s údaji o očkování;

b)

podstoupila sérologický test prokazující titr protilátek proti vzteklině podle bodu 1 přílohy XXI.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. b) se psům, kočkám a fretkám pocházejícím z třetích zemí nebo území či jejich oblastí uvedených na seznamu v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 577/2013 (22) povolí vstup do Unie bez sérologického testu prokazujícího titr protilátek proti vzteklině.

3.   Zásilkám psů se povolí vstup do členského státu vykazujícího status území prostého nákazy, pokud jde o parazita Echinococcus multilocularis, nebo státu se schváleným eradikačním programem proti této nákaze, jestliže zvířata v zásilce byla proti této nákaze ošetřena v souladu s částí 2 přílohy XXI.

Článek 77

Odchylka pro psy, kočky a fretky určené pro uzavřené nebo karanténní zařízení

Odchylně od článku 76 se zásilkám psů, koček a fretek nesplňujících požadavky týkající se očkování proti vzteklině a požadavky týkající se infestace parazitem Echinococcus multilocularis povolí vstup do Unie, pokud jsou takové zásilky určeny pro přímý vstup buď do:

a)

uzavřeného zařízení,

nebo

b)

schváleného karanténního zařízení v členském státě určení.

Článek 78

Přemísťování psů, koček a fretek určených pro uzavřené nebo karanténní zařízení a manipulace s nimi po vstupu do Unie

1.   Zásilky psů, koček a fretek určené pro uzavřené zařízení v Unii se ponechají v uzavřeném zařízení určení po dobu alespoň 60 dnů od data jejich vstupu do Unie.

2.   Zásilky psů, koček a fretek určené pro přímý vstup do schváleného karanténního zařízení podle čl. 77 písm. b) se ponechají v tomto zařízení po dobu:

a)

nejméně 6 měsíců od data jejich příjezdu v případě nesplnění požadavků na očkování proti infekci virem vztekliny podle čl. 76 odst. 1

nebo

b)

u psů, kteří nesplňují požadavky na infestaci parazitem Echinococcus multilocularis podle čl. 76 odst. 3, 24 hodin po ošetření proti infestaci parazitem Echinococcus multilocularis v souladu s bodem 2 přílohy XXI.

ČÁST III

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA VSTUP ZÁRODEČNÝCH PRODUKTŮ DO UNIE PODLE ČLÁNKŮ 3 A 5

HLAVA 1

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ZÁRODEČNÉ PRODUKTY KOPYTNÍKŮ

KAPITOLA 1

Všeobecné veterinární požadavky na zárodečné produkty kopytníků

Článek 79

Třetí země nebo území původu nebo jejich oblast

Zásilkám spermatu, oocytů a embryí skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly sperma, oocyty a embrya odebrány od zvířat, která pocházejí z třetích zemí nebo území, jež splňují veterinární požadavky stanovené v článku 22.

Článek 80

Doba pobytu dárcovských zvířat

Zásilkám spermatu, oocytů a embryí skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly sperma, oocyty a embrya odebrány od zvířat, která:

a)

zůstala nejméně po dobu 6 měsíců před datem odběru v třetí zemi nebo území či jejich oblasti, které jsou uvedeny na seznamu pro vstup konkrétního druhu a kategorie zárodečného produktu do Unie;

b)

po dobu alespoň 30 dnů před datem prvního odběru zárodečných produktů a v průběhu doby odběru:

i)

byla chována v zařízeních, jež se nenachází v uzavřeném pásmu vymezeném v důsledku výskytu nákazy kategorie A u skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých nebo nově se objevující nákazy týkající se skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých;

ii)

byla chována v jediném zařízení, v němž nebyla hlášena žádná nákaza kategorie D týkající se skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých;

iii)

nebyla v kontaktu se zvířaty ze zařízení nacházejících se v uzavřeném pásmu podle bodu i) ani ze zařízení podle bodu ii);

iv)

nebyla použita k přirozené plemenitbě.

Článek 81

Identifikace dárcovských zvířat

Zásilkám spermatu, oocytů a embryí skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud sperma, oocyty a embrya byly odebrány od zvířat, která byla identifikována v souladu s článkem 21.

Článek 82

Zařízení zacházející se zárodečnými produkty

1.   Zásilkám spermatu, oocytů a embryí skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly sperma, oocyty a embrya odeslány ze schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, která jsou uvedena na seznamu sestaveném příslušnými orgány třetích zemí nebo území či jejich oblastí uvedených na seznamu.

2.   Zásilkám zárodečných produktů se povolí vstup do Unie ze schválených zařízení zacházejících se zárodečnými produkty podle odstavce 1, která splňují tyto požadavky stanovené v příloze I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/686;

a)

v části 1 uvedené přílohy, pokud jde o středisko pro odběr spermatu:

b)

v části 2 uvedené přílohy, pokud jde o tým pro odběr embryí;

c)

v části 3 uvedené přílohy, pokud jde o tým pro produkci embryí;

d)

v části 4 uvedené přílohy, pokud jde o zařízení pro zpracování zárodečných produktů;

e)

v části 5 uvedené přílohy, pokud jde o středisko pro skladování zárodečných produktů.

Článek 83

Zárodečné produkty

Zásilkám spermatu, oocytů a embryí skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud tyto zárodečné produkty splňují následující požadavky:

a)

jsou označeny tak, aby byly snadno zjistitelné tyto informace:

i)

datum odběru nebo produkce těchto zárodečných produktů;

ii)

druh a identifikace dárcovského zvířete (dárcovských zvířat);

iii)

jedinečné číslo schválení, které zahrnuje kód země, v níž bylo schválení uděleno, ve formátu dvoupísmenného kódu podle normy ISO 3166-1;

iv)

všechny ostatní důležité informace;

b)

splňují veterinární požadavky na odběr, produkci, zpracování a skladování stanovené v příloze III nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/686.

Článek 84

Přeprava zárodečných produktů

1.   Zásilkám spermatu, oocytů a embryí skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud:

a)

byly tyto zárodečné produkty umístěny do kontejneru, který splňuje tyto požadavky:

i)

před odesláním ze schváleného zařízení zacházejícího se zárodečnými produkty byl zapečetěn a očíslován v rámci odpovědnosti veterinárního lékaře střediska nebo týmového veterinárního lékaře, případně úředním veterinárním lékařem;

ii)

byl před použitím vyčištěn a buď dezinfikován, nebo sterilizován, nebo jde o kontejner na jedno použití;

iii)

byl naplněn kryogenní látkou, která nebyla dříve použita pro jiné produkty;

b)

do kontejneru podle písmene a) byl uložen pouze jeden typ zárodečných produktů jednoho živočišného druhu.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. b) mohou provozovatelé uložit do jednoho kontejneru sperma, oocyty a embrya stejného živočišného druhu, pokud:

a)

jsou pejety nebo jiná balení, v nichž jsou zárodečné produkty uloženy, bezpečně a hermeticky uzavřeny;

b)

jsou zárodečné produkty různého typu umístěny ve fyzicky oddělených částech přepravního kontejneru nebo vloženy do sekundárních ochranných sáčků.

3.   Odchylně od odst. 1 písm. b) mohou provozovatelé uložit do jednoho kontejneru sperma, oocyty a embrya ovcí a koz.

Článek 85

Dodatečné požadavky na přepravu spermatu

Zásilkám spermatu skotu, prasat, ovcí a koz, které bylo odebráno od více než jednoho dárcovského zvířete a umístěno v jediné pejetě nebo jiném balení pro účely vstupu do Unie, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud:

a)

bylo toto sperma odebráno a odesláno z jediného střediska pro odběr spermatu, kde bylo odebráno;

b)

zde byly zavedeny postupy týkající se zpracování tohoto spermatu, aby bylo zajištěno, že splňuje požadavky na označení podle čl. 83 písm. a).

KAPITOLA 2

Zvláštní veterinární požadavky na zárodečné produkty skotu

Článek 86

Zařízení původu dárcovského skotu

Zásilkám spermatu, oocytů a embryí skotu se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly sperma, oocyty nebo embrya odebrány od zvířat, která pocházejí ze zařízení, jež splňují níže uvedené požadavky, a nikdy dříve nebyla chována v žádném zařízení s nižším nákazovým statusem:

a)

splňují požadavky článku 23;

b)

v případě dárcovských zvířat spermatu před jejich přijetím do karanténního ustájení byla prostá těchto nákaz:

i)

infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis);

ii)

infekce patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis;

iii)

enzootické leukózy skotu;

iv)

infekční rinotracheitidy skotu/infekční pustulární vulvovaginitidy.

Článek 87

Odchylky od požadavků na zařízení původu dárcovského skotu

1.   Odchylně od čl. 86 písm. b) bodu iii) se zásilkám spermatu skotu povolí vstup do Unie, pokud dárcovské zvíře pochází ze zařízení, které není prosté enzootické leukózy skotu, a:

a)

je mladší 2 let a bylo vrženo samicí, která podstoupila sérologické vyšetření na enzootickou leukózu skotu po odstavení tohoto zvířete a výsledky vyšetření byly negativní,

nebo

b)

dosáhlo stáří 2 let, podstoupilo sérologické vyšetření na enzootickou leukózu skotu a výsledek tohoto vyšetření byl negativní.

2.   Odchylně od čl. 86 písm. b) bodu iii) se zásilkám oocytů a embryí skotu povolí vstup do Unie, jestliže dárcovské zvíře pochází ze zařízení, jež není prosté enzootické leukózy skotu, a je mladší 2 let, a pokud úřední veterinární lékař odpovědný za zařízení původu potvrdil, že se zde v období alespoň 3 předchozích let nevyskytl žádný klinický případ enzootické leukózy skotu.

3.   Odchylně od čl. 86 písm. b) bodu iv) se zásilkám spermatu, oocytů a embryí skotu povolí vstup do Unie, pokud dárcovské zvíře pochází ze zařízení, které není prosté infekční rinotracheitidy skotu/infekční pustulární vulvovaginitidy, pokud:

a)

v případě spermatu podstoupilo zvíře s negativním výsledkem vyšetření požadované podle přílohy II části 1 kapitoly I bodu 1 písm. b) podbodu iv) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/686;

b)

v případě oocytů nebo embryí úřední veterinární lékař odpovědný za zařízení původu potvrdil, že během alespoň předchozích 12 měsíců nebyl zjištěn žádný klinický případ infekční rinotracheitidy skotu/infekční pustulární vulvovaginitidy.

Článek 88

Zvláštní veterinární požadavky na dárcovský skot

Zásilkám spermatu, oocytů nebo embryí se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly sperma, oocyty nebo embrya odebrány od dárcovského skotu, který splňuje veterinární požadavky stanovené v části 1 a v kapitolách I, II a III části 5 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/686.

KAPITOLA 3

Zvláštní veterinární požadavky na zárodečné produkty prasat

Článek 89

Zařízení původu dárcovských prasat

1.   Zásilkám spermatu, oocytů a embryí prasat se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly sperma, oocyty a embrya odebrány od zvířat, která pocházejí ze zařízení:

a)

jež splňují požadavky stanovené v článku 23;

b)

u dárcovských zvířat spermatu před přijetím do karanténního ustájení, kde v předchozích 12 měsících nebyly zjištěny žádné klinické, sérologické, virologické nebo patologické důkazy infekce virem Aujeszkyho choroby.

2.   Zásilkám spermatu prasat se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud bylo sperma odebráno od zvířat:

a)

která před přijetím do karanténního ustájení pocházela ze zařízení prostých infekce patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis v souladu s požadavky stanovenými v kapitole IV části 5 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/686;

b)

která byla ustájena v karanténním ustájení, jež bylo v den přijetí prosté infekce patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis alespoň po dobu 3 měsíců před tímto datem;

c)

která byla ustájena ve středisku pro odběr spermatu, kde po dobu alespoň 30 dnů před datem přijetí a alespoň 30 dnů bezprostředně před datem odběru nebyly zjištěny žádné klinické, sérologické, virologické nebo patologické důkazy infekce virem Aujeszkyho choroby;

d)

která byla ustájena od narození nebo alespoň po dobu 3 měsíců před datem přijetí do karanténního ustájení, kde nebyla žádná zvířata očkována proti infekci virem reprodukčního a respiračního syndromu prasat a kde nebyla v tomto období zjištěna žádná infekce virem reprodukčního a respiračního syndromu prasat.

Článek 90

Zvláštní veterinární požadavky na dárcovská prasata

Zásilkám spermatu, oocytů nebo embryí prasat se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly sperma, oocyty nebo embrya odebrány od dárcovských prasat, která:

a)

splňují zvláštní veterinární požadavky stanovené v části 2 a v kapitolách I, II, III a IV části 5 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/686;

b)

nebyla očkována proti infekci virem reprodukčního a respiračního syndromu prasat.

KAPITOLA 4

Zvláštní veterinární požadavky na zárodečné produkty ovcí a koz

Článek 91

Zařízení původu dárcovských ovcí a koz

Zásilkám spermatu, oocytů a embryí ovcí a koz se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly sperma, oocyty a embrya odebrány od dárcovských zvířat, která:

a)

v případě dárcovského zvířete spermatu před přijetím do karanténního ustájení nepocházejí ze zařízení a ani nebyla v kontaktu se zvířaty ze zařízení, které podléhalo omezení přemísťování, pokud jde o infekci patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis. Omezení přemísťování týkající se daného zařízení jsou zrušena po období zahrnujícím alespoň 42 dnů od data porážky a likvidace posledního nakaženého zvířete nebo zvířete vnímavého k této nákaze;

b)

pocházejí ze zařízení, jež bylo prosté infekce patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis, a nikdy dříve nebyla chována v jakémkoli zařízení s nižším statusem.

Článek 92

Zvláštní veterinární požadavky na dárcovské ovce a kozy

Zásilkám spermatu, oocytů nebo embryí ovcí a koz se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly sperma, oocyty nebo embrya odebrány od dárcovských zvířat, která splňují zvláštní veterinární požadavky stanovené v části 3 a v kapitolách I, II a III části 5 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/686.

KAPITOLA 5

Zvláštní veterinární požadavky na zárodečné produkty koňovitých

Článek 93

Zařízení původu dárcovských koňovitých

Zásilkám spermatu, oocytů a embryí koňovitých se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly sperma, oocyty nebo embrya odebrány od dárcovských zvířat, která pocházejí ze zařízení, jež splňují požadavky stanovené v článku 23.

Článek 94

Zvláštní veterinární požadavky na dárcovské koňovité

Zásilkám spermatu, oocytů nebo embryí koňovitých se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud dárcovská zvířata těchto zárodečných produktů splňují požadavky stanovené v čl. 24 odst. 1 písm. a) bodu ii), čl. 24 odst. 1 písm. b) bodu ii) a čl. 24 odst. 6 tohoto nařízení a další zvláštní veterinární požadavky stanovené v části 4 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/686.

KAPITOLA 6

Zvláštní pravidla pro zárodečné produkty kopytníků určené pro uzavřená zařízení

Článek 95

Zárodečné produkty určené pro uzavřená zařízení v Unii

Zásilkám spermatu, oocytů a embryí skotu, prasat, ovcí, koz a koňovitých odesílaným z uzavřených zařízení v třetích zemích nebo územích uvedených na seznamu podle článku 29 se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud jsou odesílány do uzavřeného zařízení v Unii a splňují tyto požadavky:

a)

příslušný orgán členského státu určení provedl posouzení rizik spojených se vstupem těchto zárodečných produktů do Unie;

b)

dárcovská zvířata těchto zárodečných produktů pocházejí z uzavřeného zařízení v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti, které jsou uvedeny na seznamu uzavřených zařízení sestaveném podle článku 29, z nichž může být povolen vstup kopytníků do Unie;

c)

zárodečné produkty jsou určeny pro uzavřené zařízení v Unii, které je schváleno v souladu s článkem 95 nařízení (EU) 2016/429;

d)

zárodečné produkty jsou přepraveny přímo do uzavřeného zařízení podle písmene c).

Článek 96

Zvláštní veterinární požadavky na dárcovská zvířata chovaná v uzavřeném zařízení

Zásilkám zárodečných produktů podle článku 95 se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly zárodečné produkty odebrány od dárcovských zvířat, která splňují tyto požadavky:

a)

dárcovská zvířata nepocházejí ze zařízení a ani nebyla v kontaktu se zvířaty ze zařízení nacházejícího se v uzavřeném pásmu vymezeném v důsledku výskytu nákazy kategorie A nebo nově se objevující nákazy týkající se skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých;

b)

dárcovská zvířata pocházejí ze zařízení, kde v době alespoň 30 dnů před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí nebyla hlášena žádná z nákaz kategorie D, které se týkají skotu, prasat, ovcí, koz nebo koňovitých;

c)

dárcovská zvířata zůstala v jednom uzavřeném zařízení původu po dobu alespoň 30 dnů před datem i v průběhu odběru spermatu, oocytů nebo embryí určených pro vstup do Unie;

d)

dárcovská zvířata byla klinicky vyšetřena veterinárním lékařem zařízení odpovědným za činnosti prováděné v uzavřeném zařízení a k datu odběru spermatu, oocytů nebo embryí nevykazovala žádné známky nákazy;

e)

dárcovská zvířata nebyla pokud možno použita k přirozené plemenitbě alespoň 30 dnů před datem i v průběhu prvního odběru spermatu, oocytů nebo embryí určených pro vstup do Unie;

f)

dárcovská zvířata jsou identifikována v souladu s článkem 21.

Článek 97

Požadavky na zárodečné produkty získané v uzavřených zařízeních

Zásilkám zárodečných produktů podle článku 95 se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud jsou:

a)

označeny v souladu s požadavky na informace stanovenými v čl. 83 písm. a);

b)

přepravovány v souladu s články 84 a 85.

HLAVA 2

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA NÁSADOVÁ VEJCE DRŮBEŽE A PTÁKŮ CHOVANÝCH V ZAJETÍ

KAPITOLA 1

Veterinární požadavky na násadová vejce

Článek 98

Doba pobytu

Zásilkám násadových vajec se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud hejno původu násadových vajec splňovalo bezprostředně před datem nakládky násadových vajec k odeslání do Unie nepřetržitě požadavky na dobu pobytu stanovené v příloze XXII a v průběhu této doby hejno původu:

a)

zůstalo v třetí zemi nebo území původu nebo jejich oblasti;

b)

zůstalo v zařízení původu a během této doby nebyla před nakládkou přivedena do tohoto zařízení žádná zvířata;

c)

nepřišlo do styku s drůbeží ani násadovými vejci s nižším nákazovým statusem, ptáky chovanými v zajetí ani volně žijícími ptáky.

Článek 99

Manipulace s násadovými vejci v průběhu přepravy do Unie

Zásilkám násadových vajec se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zárodečné produkty v zásilce splňují tyto požadavky:

a)

násadová vejce určená pro vstup do Unie nepřišla od okamžiku nakládky v zařízení původu k odeslání do Unie až do doby příjezdu do Unie do styku s drůbeží, ptáky chovanými v zajetí ani s násadovými vejci neurčenými pro vstup do Unie nebo s nižším nákazovým statusem;

b)

při silniční, námořní nebo letecké přepravě přes třetí zemi nebo území či jejich oblast, které nejsou uvedeny na seznamu pro vstup konkrétního druhu a kategorie násadových vajec do Unie, nebyla násadová vejce přepravována, vyložena nebo přemístěna do jiného dopravního prostředku.

Článek 100

Odchylka a další požadavky na překládku násadových vajec v případě nehody v dopravním prostředku při lodní nebo letecké přepravě

Odchylně od čl. 99 písm. b) se zásilkám násadových vajec, které byly přeloženy z dopravního prostředku odeslání do jiného dopravního prostředku k další cestě v třetí zemi nebo území či jejich oblasti, jež nejsou uvedeny na seznamu pro vstup násadových vajec do Unie, povolí vstup do Unie pouze v případě, že k překládce došlo z důvodu výskytu technického problému nebo jiné nepředvídané události, která způsobila logistické problémy v průběhu přepravy násadových vajec do Unie po moři nebo letecky, aby mohla být dokončena přeprava do místa vstupu do Unie, a pokud:

a)

je vstup násadových vajec do Unie povolen příslušným orgánem členského státu určení a v příslušných případech orgány členských států tranzitu až do jejich příjezdu na místo určení v Unii;

b)

překládka probíhala po celou dobu pod dohledem úředního veterinárního lékaře nebo odpovědného celního úředníka:

i)

byla zavedena účinná opatření, aby nedocházelo k přímému ani nepřímému styku mezi násadovými vejci určenými pro vstup do Unie a jakýmikoli jinými násadovými vejci či zvířaty;

ii)

násadová vejce byla přeložena přímo a co možná nejrychleji na plavidlo nebo do letadla určeného pro další cestu do Unie, které odpovídá požadavkům stanoveným v článku 17, aniž by opustila prostory přístavu nebo letiště;

c)

k násadovým vejcím je přiloženo prohlášení příslušného orgánu třetí země nebo území, kde došlo k překládce, v němž jsou uvedeny nezbytné informace o překládce a v němž je potvrzeno, že byla provedena příslušná opatření, aby byly splněny požadavky stanovené v písmeni b).

Článek 101

Přeprava násadových vajec lodí

1.   Zásilkám násadových vajec přepravovaných lodí, a to i jen pro část cesty, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zárodečné produkty v zásilce splňují tyto požadavky:

a)

násadová vejce:

i)

zůstala na palubě plavidla po celou dobu přepravy;

ii)

v době, kdy byla na palubě, nepřišla do styku s ptáky ani jinými násadovými vejci s nižším nákazovým statusem;

b)

k násadovým vejcím přepravovaným podle písmene a) musí být přiloženo prohlášení obsahující tyto informace:

i)

přístav odjezdu v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti;

ii)

přístav příjezdu v Unii;

iii)

pokud plavidlo zastavilo v přístavech mimo třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti, odkud zásilka pochází, informace označující přístavy zastávky;

iv)

že násadová vejce splňovala v průběhu přepravy požadavky stanovené v písmeni a) a v bodech i), ii) a iii) tohoto písmene.

2.   Provozovatel odpovědný za zásilku násadových vajec zajistí, aby bylo prohlášení podle odstavce 1 přiloženo k veterinárnímu osvědčení a aby bylo v den příjezdu plavidla podepsáno v přístavu příjezdu velitelem plavidla.

Článek 102

Preventivní opatření pro dopravní prostředek a kontejnery s násadovými vejci

Zásilkám násadových vajec se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zárodečné produkty v zásilce splňují tyto požadavky:

a)

násadová vejce byla přepravována ve vozidlech, která:

i)

jsou konstruována tak, aby násadová vejce nemohla vypadnout;

ii)

jsou navržena tak, aby umožňovala čištění a dezinfekci;

iii)

bezprostředně před každou nakládkou násadových vajec určených ke vstupu do Unie byla vyčištěna a vydezinfikována dezinfekčním prostředkem schváleným příslušným orgánem třetí země nebo území původu a vysušena nebo ponechána vyschnout;

b)

násadová vejce byla přepravována v kontejnerech, které splňují tyto požadavky:

i)

požadavky podle písmene a);

ii)

obsahují pouze násadová vejce stejného druhu, kategorie A typu, která pocházejí ze stejného zařízení;

iii)

byly uzavřeny v souladu s pokyny příslušného orgánu třetí země nebo území původu, aby nebyla možná žádná výměna obsahu;

iv)

byly:

před nakládkou vyčištěny a vydezinfikovány podle pokynů příslušného orgánu třetí země nebo území původu

nebo

jsou jednorázové, čisté a jsou použity poprvé;

v)

jsou na nich uvedeny informace o konkrétním druhu a kategorii násadových vajec stanovené v příloze XVI.

Článek 103

Přemísťování násadových vajec a manipulace s nimi po vstupu

Provozovatelé včetně přepravců zajistí, aby zásilky násadových vajec po vstupu do Unie:

a)

byly přepraveny přímo z místa vstupu do jejich místa určení v Unii;

b)

splňovaly požadavky na přemísťování na území Unie a manipulaci po vstupu do Unie, jak je stanoveno pro konkrétní druh a kategorii násadových vajec v kapitolách 5 a 7 této hlavy.

KAPITOLA 2

Zvláštní veterinární požadavky na násadová vejce drůbeže

Článek 104

Násadová vejce pocházející z drůbeže dovezené do třetí země nebo území původu či jejich oblasti

Zásilkám násadových vajec drůbeže, která pochází z hejn, jež byla dovezena do třetí země nebo území původu či jejich oblasti z jiné třetí země nebo území původu či jejich oblasti, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud příslušný orgán třetí země nebo území původu násadových vajec poskytl záruky, že:

a)

hejna původu násadových vajec byla dovezena z třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou uvedeny na seznamu pro vstup těchto hejn do Unie;

b)

dovoz hejn původu násadových vajec do této třetí země nebo území či jejich oblasti proběhl v souladu s veterinárními požadavky alespoň tak přísnými, jako kdyby vstoupila přímo do Unie.

Článek 105

Třetí země nebo území původu násadových vajec či jejich oblast

Zásilkám násadových vajec drůbeže se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti, které splňují tyto požadavky:

a)

mají zaveden program dozoru pro vysoce patogenní influenzu ptáků po dobu alespoň 6 měsíců před datem odeslání zásilky do Unie a tento program dozoru splňuje požadavky stanovené buď v:

i)

příloze II tohoto nařízení,

nebo

ii)

příslušné kapitole Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE);

b)

jsou považovány za prosté vysoce patogenní influenzy ptáků v souladu s článkem 38;

c)

pokud se provádí očkování proti vysoce patogenní influenze ptáků, příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl záruky, že:

i)

program očkování splňuje požadavky stanovené v příloze XIII;

ii)

vedle požadavků stanovených v příloze II splňuje program dozoru uvedený v písmeni a) tohoto článku požadavky stanovené v bodě 2 přílohy XIII;

iii)

zavázaly se informovat Komisi o každé změně programu očkování v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti;

d)

které:

i)

u násadových vajec drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci, jsou považovány za prosté infekce virem newcastleské choroby v souladu s článkem 39;

ii)

u násadových vajec ptáků nadřádu běžci:

jsou považovány za prosté infekce virem newcastleské choroby v souladu s článkem 39

nebo

nejsou považovány za prosté infekce virem newcastleské choroby v souladu s článkem 39, ale příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl záruky splnění požadavků pro infekci virem newcastleské choroby v souvislosti s izolací, dozorem a testováním, jak je stanoveno v příloze XIV;

e)

jestliže se provádí očkování proti infekci virem newcastleské choroby, příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl záruky, že:

i)

použité očkovací látky vyhovují všeobecným i zvláštním kritériím pro očkovací látky proti nákaze virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV

nebo

ii)

použité očkovací látky vyhovují všeobecným kritériím pro očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV a drůbež splňuje veterinární požadavky stanovené v bodě 2 přílohy XV pro drůbež a násadová vejce pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, pokud očkovací látky používané proti infekci virem newcastleské choroby nesplňují zvláštní kritéria stanovená v bodě 1 přílohy XV;

f)

zavázaly se, že po každém ohnisku vysoce patogenní influenzy ptáků nebo po ohnisku infekce virem newcastleské choroby předloží Komisi tyto informace:

i)

informace o stavu nákazy do 24 hodin po potvrzení každého primárního ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků nebo infekce virem newcastleské choroby;

ii)

pravidelné aktualizované informace o stavu nákazy;

g)

zavázaly se, že předloží referenční laboratoři Evropské unie pro influenzu ptáků a newcastleskou chorobu izoláty viru z primárních ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků nebo infekce virem newcastleské choroby.

Článek 106

Zařízení původu násadových vajec

Zásilkám násadových vajec drůbeže se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud pocházejí z:

a)

líhní schválených příslušným orgánem třetí země nebo území původu v souladu s požadavky, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky stanovené v článku 7 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, a

i)

jejichž schválení nebylo pozastaveno nebo odňato;

ii)

v okruhu 10 km od těchto líhní, v příslušných případech zahrnujícím území sousední země, se neobjevilo žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků ani infekce virem newcastleské choroby v období alespoň 30 dnů před datem nakládky násadových vajec k odeslání do Unie;

iii)

kterým bylo přiděleno jedinečné číslo schválení příslušným orgánem třetí země nebo území původu;

b)

hejn, která byla chována v zařízeních schválených příslušným orgánem třetí země nebo území původu v souladu s požadavky, které jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům stanoveným v článku 8 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035;

i)

jejichž schválení nebylo pozastaveno nebo odňato;

ii)

v okruhu 10 km od těchto zařízení, v příslušných případech zahrnujícím území sousední země, se neobjevilo žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků ani infekce virem newcastleské choroby v období alespoň 30 dnů před datem sběru násadových vajec k odeslání do Unie;

iii)

v těchto zařízeních nebyl hlášen žádný potvrzený případ infekce viry nízkopatogenní influenzy ptáků v době alespoň 21 dnů před datem sběru vajec určených k odeslání do Unie.

Článek 107

Hejno původu násadových vajec

Zásilkám násadových vajec drůbeže se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud pocházejí z hejn, která splňují tyto požadavky:

a)

pokud byla očkována proti vysoce patogenní influenze ptáků, třetí země nebo území původu poskytly záruky splnění minimálních požadavků na programy očkování a další dozor stanovené v příloze XIII;

b)

pokud byla očkována proti infekci virem newcastleské choroby:

i)

příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl záruky, že použité očkovací látky vyhovují:

všeobecným i zvláštním kritériím pro očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV, nebo

všeobecným kritériím pro uznávané očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV a drůbež a násadová vejce, z nichž jednodenní kuřata pocházejí, splňují veterinární požadavky stanovené v bodě 2 přílohy XV pro drůbež a násadová vejce pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, pokud očkovací látky používané proti infekci virem newcastleské choroby nesplňují zvláštní kritéria stanovená v bodě 1 přílohy XV;

ii)

ke každé zásilce musí být poskytnuty informace uvedené v bodě 4 přílohy XV;

c)

byla podrobena programu dozoru, který splňuje požadavek stanovený v příloze II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035, a bylo zjištěno, že nejsou infikována ani nevykazují žádné důvody pro podezření na nákazu těmito původci:

i)

Salmonella Pullorum, Salmonella Gallinarum a Mycoplasma gallisepticum v případě Gallus gallus;

ii)

Salmonella arizonae (séroskupina O:18(k)), Salmonella Pullorum, Salmonella Gallinarum, Mycoplasma meleagridisMycoplasma gallisepticum v případě Meleagris gallopavo;

iii)

Salmonella Pullorum a Salmonella Gallinarum v případě Numida meleagris, Coturnix coturnix, Phasianus colchicus, Perdix perdix, Anas spp.;

d)

byla chována v zařízeních, která v případě potvrzení infekce Salmonella Pullorum, S. Gallinarum a S. arizonae během posledních 12 měsíců před datem sběru vajec k odeslání do Unie uplatnila tato opatření:

i)

nakažené hejno bylo poraženo nebo bylo usmrceno a zničeno;

ii)

po porážce nebo usmrcení nakaženého hejna podle bodu i) bylo zařízení vyčištěno a vydezinfikováno;

iii)

po vyčištění a dezinfekci podle bodu ii) byla všechna hejna v zařízení s negativním výsledkem podrobena vyšetření na infekci Salmonella Pullorum, S. Gallinarum a S. arizonae při dvou testech provedených v intervalu nejméně 21 dnů v souladu s programem dozoru uvedeným v písmeni c);

e)

byla chována v zařízeních, která v případě potvrzení mykoplasmózy drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis) během posledních 12 měsíců před datem sběru vajec k odeslání do Unie uplatnila tato opatření:

buď

i)

nakažené hejno bylo s negativním výsledkem podrobeno vyšetření na mykoplasmózu drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis) při dvou testech provedených v souladu s programem dozoru podle písmene c) u celého hejna v intervalu nejméně 60 dnů

nebo

ii)

nakažené hejno bylo poraženo nebo bylo usmrceno a zničeno, zařízení bylo vyčištěno a vydezinfikováno a po čištění a dezinfekci byla všechna hejna v zařízení podrobena s negativním výsledkem vyšetření na mykoplasmózu drůbeže (Mycoplasma gallisepticumM. meleagridis) při dvou testech provedených v intervalu nejméně 21 dnů v souladu s programem dozoru podle písmene c);

f)

podstoupila klinickou prohlídku provedenou úředním veterinárním lékařem v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti ve lhůtě 24 hodin před nakládkou zásilky násadových vajec k odeslání do Unie za účelem zjištění známek naznačujících výskyt nákaz, včetně příslušných nákaz uvedených na seznamu podle přílohy I a nově se objevujících nákaz, a nevykazovala žádné příznaky nákazy ani důvody pro podezření na přítomnost některé z těchto nákaz.

Článek 108

Násadová vejce v zásilce

Zásilkám násadových vajec drůbeže se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud splňují následující požadavky:

a)

jestliže byla násadová vejce očkována proti vysoce patogenní influenze ptáků, třetí země nebo území původu poskytly záruky splnění minimálních požadavků na programy očkování a další dozor stanovené v příloze XIII;

b)

jestliže byla násadová vejce očkována proti infekci virem newcastleské choroby:

i)

příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl záruky, že použité očkovací látky vyhovují všeobecným i zvláštním kritériím pro očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV;

ii)

k zásilce musí být poskytnuty informace uvedené v bodě 4 přílohy XV;

c)

násadová vejce musí být označena:

i)

pomocí barevného inkoustu;

ii)

u násadových vajec drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci, razítkem uvádějícím jedinečné číslo schválení zařízení původu podle článku 106;

iii)

u násadových vajec ptáků nadřádu běžci razítkem uvádějícím kód ISO třetí země nebo území původu a jedinečné číslo schválení zařízení původu podle článku 106;

d)

násadová vejce byla dezinfikována v souladu s pokyny příslušného orgánu třetí země nebo území původu.

Článek 109

Vstup násadových vajec do členských států vykazujících status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování

Zásilkám násadových vajec určených pro členský stát vykazující status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud:

a)

nebyla očkována proti infekci virem newcastleské choroby;

b)

pocházejí z hejn, která splňují požadavky stanovené v jednom z následujících bodů:

i)

nebyla očkována proti infekci virem newcastleské choroby

nebo

ii)

byla očkována proti infekci virem newcastleské choroby s použitím inaktivované očkovací látky

nebo

iii)

byla očkována proti infekci virem newcastleské choroby s použitím živé očkovací látky nejpozději v době 60 dnů před datem sběru vajec.

KAPITOLA 3

Zvláštní veterinární požadavky na zásilky s méně než 20 kusy násadových vajec drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci

Článek 110

Odchylky a zvláštní požadavky na zásilky s méně než 20 kusy násadových vajec drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci

Odchylně od článků 101, 102, 106, 107 a 108 se zásilkám s méně než 20 kusy násadových vajec drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci, povolí vstup do Unie, jestliže splňují tyto požadavky:

a)

pocházejí ze zařízení:

i)

registrovaných u příslušného orgánu třetí země nebo území původu;

ii)

kde nebyl hlášen žádný potvrzený případ infekce viry nízkopatogenní influenzy ptáků v době alespoň 21 dnů před datem sběru násadových vajec;

iii)

v okruhu 10 km od zařízení, v příslušných případech zahrnujícím území sousední země, se neobjevilo žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků ani infekce virem newcastleské choroby v období alespoň 30 dnů před datem sběru násadových vajec;

b)

pokud jde o očkování proti vysoce patogenní influenze ptáků:

i)

násadová vejce nebyla očkována proti vysoce patogenní influenze ptáků;

ii)

pokud byla hejna původu očkována proti vysoce patogenní influenze ptáků, třetí země nebo území původu poskytly záruky splnění minimálních požadavků na programy očkování a další dozor stanovené v příloze XIII;

c)

pokud jde o očkování proti viru newcastleské choroby, násadová vejce nebyla očkována proti viru newcastleské choroby a pokud byla hejna původu očkována proti infekci virem newcastleské choroby:

i)

příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl záruky, že použité očkovací látky vyhovují buď:

všeobecným i zvláštním kritériím pro očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV,

nebo

všeobecným kritériím pro uznané očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV a násadová vejce splňují veterinární požadavky stanovené v bodě 2 přílohy XV pro drůbež a násadová vejce pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, pokud očkovací látky používané proti infekci virem newcastleské choroby nesplňují zvláštní kritéria stanovená v bodě 1 přílohy XV;

ii)

k zásilce musí být poskytnuty informace uvedené v bodě 4 přílohy XV;

d)

pocházejí z hejn, která podstoupila klinickou prohlídku provedenou úředním veterinárním lékařem v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti během 24 hodin před nakládkou zásilek násadových vajec k odeslání do Unie za účelem zjištění známek naznačujících výskyt nákaz, včetně příslušných nákaz uvedených na seznamu podle přílohy I a nově se objevujících nákaz, a hejna nevykazovala žádné příznaky nákazy ani důvody pro podezření na přítomnost některé z těchto nákaz;

e)

pocházejí z hejn:

i)

která byla izolována v zařízení původu po dobu alespoň 21 dnů před datem sběru vajec;

ii)

u nichž bylo zjištěno, že nejsou nakažena ani nevykazují důvody pro podezření na nákazu následujícími původci při testech provedených v souladu s požadavky na testování zásilek s méně než 20 kusy drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci, a méně než 20 jejich násadovými vejci před vstupem do Unie, stanovenými v příloze XVII:

Salmonella Pullorum, Salmonella Gallinarum a Mycoplasma gallisepticum v případě Gallus gallus;

Salmonella arizonae (séroskupina O:18(k)), Salmonela Pullorum, Salmonella Gallinarum, Mycoplasma meleagridisMycoplasma gallisepticum v případě Meleagris gallopavo;

Salmonella Pullorum a Salmonella Gallinarum v případě Numida meleagris, Coturnix coturnix, Phasianus colchicus, Perdix perdix, Anas spp.

KAPITOLA 4

Zvláštní veterinární požadavky na vejce prostá specifikovaných patogenních původců

Článek 111

Odchylka a zvláštní veterinární požadavky na vejce prostá specifikovaných patogenních původců

Odchylně od požadavků na dobu pobytu podle článku 98 a zvláštních veterinárních požadavků podle článků 105 až 110 a článků 112 až 114 se zásilkám vajec prostých specifikovaných patogenních původců, která nesplňují veterinární požadavky stanovené v uvedených ustanoveních, povolí vstup do Unie, pokud místo toho splňují tyto veterinární požadavky:

a)

pocházejí z hejn, která:

i)

jsou prostá specifikovaných patogenních původců, jak je popsáno v Evropském lékopisu, a výsledky všech testů a klinických vyšetření požadovaných pro tento zvláštní status byly příznivé, včetně negativních výsledků testů na vysoce patogenní influenzu ptáků, nákazu virem newcastleské choroby a nákazu viry nízkopatogenní influenzy ptáků, provedených ve lhůtě 30 dnů před datem sběru vajec určených k odeslání do Unie;

ii)

byla klinicky vyšetřována nejméně jedenkrát za týden, jak je popsáno v Evropském lékopisu, a nebyly zjištěny žádné příznaky nákazy ani důvody k podezření na přítomnost jakékoli nákazy;

iii)

byla chována po dobu alespoň 6 týdnů před datem sběru vajec určených k odeslání do Unie v zařízeních, která splňují podmínky popsané v Evropském lékopisu;

iv)

po dobu alespoň 6 týdnů před datem sběru vajec určených k odeslání do Unie nepřišla do styku s drůbeží nesplňující požadavky tohoto článku ani s volně žijícími ptáky;

b)

byla označena pomocí barevného inkoustu razítkem s kódem ISO třetí země nebo území původu a jedinečným číslem schválení zařízení původu;

c)

byla dezinfikována v souladu s pokyny příslušného orgánu třetí země nebo území původu.

KAPITOLA 5

Zvláštní veterinární požadavky na přemísťování násadových vajec drůbeže a drůbeže vylíhnuté z těchto vajec a manipulaci s nimi po vstupu do Unie

Článek 112

Povinnosti provozovatelů, pokud jde o manipulaci s násadovými vejci po jejich vstupu do Unie a s drůbeží vylíhnutou z těchto násadových vajec

1.   Provozovatelé v zařízení určení umístí násadová vejce drůbeže, která vstoupila do Unie z třetí země nebo území či jejich oblasti, buď do:

a)

samostatných inkubátorů, včetně samostatných dolíhní, oddělených od jiných násadových vajec,

nebo

b)

inkubátorů, včetně dolíhní, kde jsou již přítomna jiná násadová vejce.

2.   Provozovatelé podle odstavce 1 zajistí, aby plemenná drůbež a užitková drůbež, která se vylíhla z násadových vajec podle uvedeného odstavce, byla chována nepřetržitě:

a)

v líhni po dobu alespoň 3 týdnů od vylíhnutí

nebo

b)

v zařízeních, do nichž byla drůbež poslána po vylíhnutí, a to buď ve stejném členském státě, nebo v jiném členském státě, po dobu alespoň 3 týdnů od data vylíhnutí.

3.   V průběhu lhůt stanovených v odstavci 2 chovají provozovatelé drůbež, která se vylíhla z násadových vajec, jež vstoupila do Unie, odděleně od jiných hejn drůbeže.

4.   Pokud byla plemenná drůbež a užitková drůbež, která se vylíhla z násadových vajec, jež vstoupila do Unie z třetí země nebo území či jejich oblasti, uvedena do areálu či prostor, kde je přítomna jiná drůbež, příslušné lhůty podle odstavce 2 počínají běžet od data uvedení posledního ptáka, přičemž před uplynutím těchto lhůt nesmí být z tohoto areálu či prostor žádná drůbež přemístěna.

5.   Pokud byla násadová vejce drůbeže, která vstoupila do Unie z třetí země nebo území či jejich oblasti, umístěna do inkubátorů, včetně dolíhní, kde již byla přítomna jiná násadová vejce:

a)

platí ustanovení odstavců 2 až 4 pro veškerou drůbež, která se vylíhla z násadových vajec ve stejném inkubátoru, včetně dolíhně, jako násadová vejce, jež vstoupila do Unie z třetí země nebo území či jejich oblasti;

b)

příslušné lhůty podle odstavce 2 počínají běžet od data vylíhnutí z posledního násadového vejce, které vstoupilo do Unie z třetí země nebo území či jejich oblasti.

Článek 113

Odběr vzorků a testování po vstupu do Unie

Příslušný orgán členského státu určení zajistí, aby plemenná drůbež a užitková drůbež, která se vylíhla z násadových vajec, jež vstoupila do Unie z třetí země nebo území či jejich oblasti, podstoupila klinické vyšetření provedené úředním veterinárním lékařem v zařízení určení nejpozději v den uplynutí příslušných lhůt podle čl. 112 odst. 2 a v případě potřeby aby se odebraly vzorky pro testování za účelem sledování jejího zdravotního stavu.

Článek 114

Povinnost příslušných orgánů, pokud jde o odběr vzorků a testování ptáků nadřádu běžci z násadových vajec pocházejících z třetí země nebo území či jejich oblasti, které nejsou prosté infekce virem newcastleské choroby

Příslušný orgán členského státu určení zajistí, aby ve lhůtách stanovených v čl. 112 odst. 2 ptáci nadřádu běžci, kteří se vylíhli z násadových vajec, jež vstoupila do Unie z třetí země nebo území či jejich oblasti, které nejsou prosté infekce virem newcastleské choroby:

a)

podstoupili test ke zjištění infekce virem newcastleské choroby provedený příslušným orgánem z kloakálních výtěrů nebo ze vzorků trusu od každého ptáka nadřádu běžci;

b)

v případě ptáků nadřádu běžci určených pro členský stát vykazující status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování ptáci podstoupili vedle požadavků uvedených v písmeni a) sérologický test na infekci virem newcastleské choroby provedený příslušným orgánem u každého ptáka nadřádu běžci;

c)

byli všichni ptáci nadřádu běžci před jejich propuštěním z izolace podrobeni testům uvedeným v písmenech a) a b) a výsledky těchto testů byly negativní.

KAPITOLA 6

Zvláštní veterinární požadavky na násadová vejce ptáků chovaných v zajetí

Článek 115

Násadová vejce v zásilce

Zásilkám násadových vajec ptáků chovaných v zajetí se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byla násadová vejce získána od ptáků chovaných v zajetí, kteří splňují požadavky na vstup do Unie stanovené v článcích 55 až 58.

KAPITOLA 7

Zvláštní veterinární požadavky na přemísťování násadových vajec ptáků chovaných v zajetí a ptáků chovaných v zajetí vylíhnutých z těchto vajec a manipulaci s nimi po vstupu do Unie

Článek 116

Manipulace s násadovými vejci ptáků chovaných v zajetí po jejich vstupu do Unie a s ptáky chovanými v zajetí vylíhnutými z těchto násadových vajec

Provozovatelé v zařízení určení:

a)

umístí násadová vejce ptáků chovaných v zajetí, která vstoupila do Unie z třetí země nebo území či jejich oblasti, do samostatných inkubátorů, včetně dolíhní, oddělených od jiných násadových vajec;

b)

zajistí, aby byli ptáci chovaní v zajetí, kteří se vylíhnou z násadových vajec ptáků chovaných v zajetí podle článku 115, chováni ve schváleném karanténním zařízení v souladu s požadavky článků 59 až 61.

HLAVA 3

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ZÁRODEČNÉ PRODUKTY ŽIVOČICHŮ JINÝCH, NEŽ JSOU KOPYTNÍCI, A NA JINÁ VEJCE, NEŽ JSOU NÁSADOVÁ VEJCE DRŮBEŽE A PTÁKŮ CHOVANÝCH V ZAJETÍ, URČENÉ PRO UZAVŘENÁ ZAŘÍZENÍ

Článek 117

Požadavky na vstup zásilek zárodečných produktů živočichů jiných, než jsou živočichové uvedení v čl. 1 odst. 4 písm. a) a b), do Unie odesílaných z uzavřených zařízení

Zásilkám spermatu, oocytů a embryí živočichů jiných, než jsou živočichové uvedení v čl. 1 odst. 4 písm. a) a b), odesílaným z uzavřených zařízení uvedených na seznamu podle článku 29 se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud jsou zásilky odesílány do uzavřeného zařízení nacházejícího se v Unii a pokud:

a)

příslušný orgán členského státu určení provedl posouzení rizik, která může vstup těchto zárodečných produktů představovat pro Unii;

b)

dárcovská zvířata těchto zárodečných produktů pocházejí z třetí země, území nebo oblasti, které jsou schváleny pro vstup konkrétního druhu a kategorie zvířat do Unie;

c)

dárcovská zvířata těchto zárodečných produktů pocházejí z uzavřeného zařízení v třetí zemi, území nebo oblasti původu, která je uvedena na seznamu uzavřených zařízení sestaveném podle článku 29, z nichž může být povolen vstup zvířat konkrétního druhu do Unie;

d)

zárodečné produkty jsou určeny pro uzavřené zařízení v Unii, které je schváleno v souladu s článkem 95 nařízení (EU) 2016/429;

e)

zárodečné produkty jsou přepraveny přímo do uzavřeného zařízení podle písmene d).

Článek 118

Zvláštní veterinární požadavky na dárcovská zvířata

Zásilkám spermatu, oocytů a embryí podle článku 117 se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly sperma, oocyty a embrya odebrány od dárcovských zvířat, která splňují tyto požadavky:

a)

nepocházejí ze zařízení ani nebyla v kontaktu se zvířaty ze zařízení nacházejícího se v uzavřeném pásmu vymezeném v důsledku výskytu nákazy kategorie A nebo nově se objevující nákazy týkající se druhu těchto chovaných suchozemských zvířat;

b)

pocházejí ze zařízení, kde nebyla hlášena po dobu alespoň 30 předchozích dnů žádná z nákaz kategorie D týkajících se druhu těchto chovaných suchozemských zvířat;

c)

zůstala v jediném uzavřeném zařízení původu po dobu alespoň 30 dnů před datem odběru spermatu, oocytů nebo embryí určených pro vstup do Unie;

d)

byla klinicky vyšetřena veterinárním lékařem zařízení odpovědným za činnosti uzavřeného zařízení a k datu odběru spermatu, oocytů nebo embryí nevykazovala žádné známky nákazy;

e)

pokud možno nebyla použita k přirozené plemenitbě po dobu alespoň 30 dnů před datem prvního odběru a v průběhu odběru spermatu, oocytů nebo embryí určených pro vstup do Unie;

f)

jsou identifikována a registrována v souladu s pravidly uvedeného uzavřeného zařízení.

Článek 119

Požadavky na zárodečné produkty

Zásilkám spermatu, oocytů a embryí podle článku 117 se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud sperma, oocyty a embrya splňují tyto požadavky:

a)

jsou označeny tak, aby byly snadno zjistitelné tyto informace:

i)

datum odběru nebo produkce těchto zárodečných produktů;

ii)

druh, případně poddruh a identifikace dárcovského zvířete (dárcovských zvířat);

iii)

jedinečné číslo schválení uzavřeného zařízení, které zahrnuje kód země, v níž bylo schválení uděleno, ve formátu dvoupísmenného kódu podle normy ISO 3166-1;

iv)

veškeré další důležité informace;

b)

jsou přepravovány v kontejneru, který:

i)

je před odesláním z uzavřeného zařízení zapečetěn a očíslován veterinárním lékařem zařízení odpovědným za činnosti vykonávané v uzavřeném zařízení;

ii)

byl před použitím vyčištěn a buď vydezinfikován, nebo sterilizován, nebo jde o kontejner na jedno použití;

iii)

byl naplněn kryogenní látkou, která nebyla dříve použita pro jiné produkty.

ČÁST IV

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA VSTUP PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU PODLE ČLÁNKŮ 3 A 5 DO UNIE

HLAVA 1

VŠEOBECNÉ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA VSTUP PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU DO UNIE

Článek 120

Časová omezení u data produkce

Zásilkám produktů živočišného původu se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud produkty v zásilce nebyly získány v době, kdy:

a)

Unie přijala pro vstup těchto produktů z třetí země nebo území původu či jejich oblasti veterinární omezující opatření;

b)

povolení pro vstup těchto produktů do Unie z třetí země nebo území původu či jejich oblasti bylo pozastaveno.

Článek 121

Požadavky na ošetření produktů živočišného původu

1.   Zásilkám produktů živočišného původu vyjma čerstvých či syrových produktů se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly produkty v zásilce ošetřeny v souladu s hlavami 3 až 6 této části.

Ošetření podle prvního pododstavce musí být:

a)

výslovně zařazeno Unií na seznam k dané třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti a k danému druhu, ze kterého tento produkt živočišného původu pochází;

b)

provedeno v třetí zemi nebo území či jejich oblasti, které jsou uvedeny na seznamu pro vstup konkrétního druhu a kategorie produktů živočišného původu do Unie;

c)

provedeno v souladu s požadavky na:

i)

ošetření masných výrobků za účelem zmírnění rizik stanovenými v příloze XXVI;

ii)

ošetření mléčných výrobků za účelem zmírnění rizik stanovenými v příloze XXVII;

iii)

ošetření vaječných výrobků za účelem zmírnění rizik stanovenými v příloze XXVIII.

2.   Po provedení ošetření podle odstavce 1 musí být s produkty živočišného původu manipulováno až do zabalení tak, aby nedošlo k žádné křížové kontaminaci, která by mohla způsobit veterinární riziko.

Článek 122

Požadavky na dopravní prostředek pro produkty živočišného původu

Zásilkám produktů živočišného původu se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly tyto zásilky přepravovány v dopravním prostředku navrženém, zkonstruovaném a udržovaném tak, aby nebyl ohrožen nákazový status produktů živočišného původu v průběhu přepravy z místa jejich původu do Unie.

Článek 123

Odesílání produktů živočišného původu do Unie

Zásilkám produktů živočišného původu se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly tyto zásilky odeslány na místo jejich určení v Unii odděleně od zvířat a produktů živočišného původu nesplňujících příslušné veterinární požadavky na vstup do Unie stanovené v tomto nařízení.

HLAVA 2

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA VSTUP ČERSTVÉHO MASA DO UNIE

KAPITOLA 1

Všeobecné veterinární požadavky na čerstvé maso

Článek 124

Odesílání chovaných zvířat, z nichž pochází čerstvé maso, na jatka

Zásilkám čerstvého masa chovaných zvířat, s výjimkou zvířat chovaných jako farmová zvěř, která byla usmrcena na místě, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud bylo čerstvé maso v zásilce získáno z chovaných zvířat, která splňují tyto požadavky:

a)

zařízení původu zvířat se nachází buď:

i)

v téže třetí zemi nebo území či jejich oblasti jako jatka, kde bylo čerstvé maso získáno,

nebo

ii)

ve třetí zemi nebo území či v jejich oblasti, z nichž je v době odeslání zvířat na jatka povolen vstup čerstvého masa příslušných druhů zvířat do Unie;

b)

chovaná zvířata byla odeslána přímo ze svého zařízení původu na jatka;

c)

v průběhu přepravy na jatka podle písmene a) chovaná zvířata:

i)

neprocházela přes třetí zemi nebo území či jejich oblast, které nejsou uvedeny na seznamu pro vstup konkrétního druhu a kategorie čerstvého masa do Unie;

ii)

nepřišla do styku se zvířaty s nižším nákazovým statusem;

d)

dopravní prostředek a kontejnery použité pro přepravu chovaných zvířat na jatka podle písmene a) splňují požadavky stanovené v článcích 17 a 18.

Článek 125

Odesílání těl volně žijících zvířat nebo zvířat chovaných jako farmová zvěř usmrcených na místě

Zásilkám čerstvého masa volně žijících zvířat nebo zvířat chovaných jako farmová zvěř, která byla usmrcena na místě, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud bylo čerstvé maso v zásilce získáno z těl, která splňují tyto požadavky:

a)

těla byla odeslána přímo z místa usmrcení do zařízení pro nakládání se zvěřinou nacházejícího se ve stejné třetí zemi nebo území či oblasti uvedené na seznamu;

b)

v průběhu přepravy do zařízení pro nakládání se zvěřinou podle písmene a) těla:

i)

neprocházela přes třetí zemi nebo území či jejich oblast, které nejsou uvedeny na seznamu pro vstup konkrétního druhu a kategorie čerstvého masa do Unie;

ii)

nepřišla do styku se zvířaty nebo těly s nižším nákazovým statusem;

c)

těla byla přepravena do zařízení pro nakládání se zvěřinou podle písmene a) v dopravním prostředku a kontejnerech, které splňují tyto požadavky:

i)

před naložením těl k odeslání do Unie byly vyčištěny a vydezinfikovány dezinfekčním prostředkem schváleným příslušným orgánem třetí země nebo území původu;

ii)

byly zkonstruovány tak, aby v průběhu přepravy nebyl ohrožen nákazový status těl.

Článek 126

Prohlídka před porážkou a po porážce

Zásilkám čerstvého masa chovaných a volně žijících zvířat se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud bylo čerstvé maso v zásilce získáno ze zvířat, která podstoupila tyto prohlídky:

a)

u chovaných zvířat:

i)

prohlídku před porážkou ve lhůtě 24 hodin před okamžikem porážky;

ii)

prohlídku po porážce provedenou neprodleně po jejich usmrcení nebo porážce;

b)

u volně žijících zvířat prohlídku po porážce provedenou neprodleně po jejich usmrcení.

Prohlídky podle prvního pododstavce musí provést úřední veterinární lékař v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti, aby byla vyloučena přítomnost příslušných nákaz uvedených v příloze I a nově se objevujících nákaz.

Článek 127

Manipulace se zvířaty, z nichž pochází čerstvé maso, v průběhu usmrcení nebo porážky

Zásilkám čerstvého masa se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud čerstvé maso v zásilce pochází ze zvířat, která v průběhu usmrcení nebo porážky nepřišla do styku se zvířaty s nižším nákazovým statusem.

Článek 128

Manipulace s čerstvým masem a jeho příprava v zařízení původu čerstvého masa

Zásilky čerstvého masa musí být po celou dobu porážky a bourání důsledně odděleny od čerstvého masa nesplňujícího příslušné veterinární požadavky na vstup čerstvého masa do Unie stanovené v článcích 124 až 146, a to až do:

a)

zabalení k dalšímu uskladnění nebo odeslání do Unie

nebo

b)

příjezdu do Unie v případě nebaleného čerstvého masa.

KAPITOLA 2

Veterinární požadavky na čerstvé maso kopytníků

ODDÍL 1

VŠEOBECNÉ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ČERSTVÉ MASO CHOVANÝCH A VOLNĚ ŽIJÍCÍCH KOPYTNÍKŮ

Článek 129

Druhy zvířat, z nichž pochází čerstvé maso kopytníků

Zásilkám čerstvého masa kopytníků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud čerstvé maso v zásilce pochází z těchto druhů:

a)

pokud jde o chované kopytníky, ze všech druhů kopytníků;

b)

pokud jde o volně žijící kopytníky a kopytníky chované jako farmová zvěř, ze všech druhů kopytníků kromě skotu, ovcí, koz a domácích plemen prasat.

Článek 130

Zákaz, pokud jde o vstup čerstvé krve

Zásilkám čerstvé krve kopytníků pro lidskou spotřebu se vstup do Unie nepovolí.

ODDÍL 2

ZVLÁŠTNÍ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ČERSTVÉ MASO CHOVANÝCH KOPYTNÍKŮ

Článek 131

Doba pobytu před porážkou nebo usmrcením chovaných kopytníků, z nichž pochází čerstvé maso

1.   U chovaných kopytníků, z nichž pochází čerstvé maso určené pro vstup do Unie, se nepožaduje splnění doby pobytu před datem porážky nebo usmrcení, pokud byli přivezeni do třetí země nebo území či jejich oblasti z:

a)

jiné třetí země nebo území či oblasti, které jsou uvedeny na seznamu pro vstup čerstvého masa stejného druhu kopytníků do Unie, a tito chovaní kopytníci zde zůstali po dobu alespoň 3 měsíců před porážkou

nebo

b)

členského státu.

2.   Chovaní kopytníci, z nichž pochází čerstvé maso určené pro vstup do Unie, jiní než kopytníci uvedení v odstavci 1, musí splnit nepřetržitou dobu pobytu bezprostředně před datem porážky nebo usmrcení v souladu s přílohou XXIII, po kterou:

a)

zůstali v třetí zemi nebo území původu nebo jejich oblasti;

b)

zůstali v zařízení původu;

c)

nepřišli do styku s kopytníky s nižším nákazovým statusem.

Článek 132

Odchylka od povinnosti přímého odeslání chovaných zvířat, z nichž pochází čerstvé maso, na jatka

Odchylně od čl. 124 písm. b) se zásilkám čerstvého masa chovaných kopytníků nesplňujících uvedené požadavky povolí vstup do Unie, pokud bylo čerstvé maso v zásilce získáno ze skotu, ovcí a koz a pokud:

a)

tito kopytníci po opuštění zařízení původu a před příjezdem na jatka prošli jediným zařízením provádějícím svod, které splňuje požadavky stanovené v čl. 20 písm. b);

b)

příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl dodatečné záruky, aby bylo zajištěno, že nákazový status těchto kopytníků nebyl v průběhu jejich přemístění ze zařízení původu do příjezdu na jatka ohrožen;

c)

třetí země, území nebo jejich oblast podle písmene b) má v seznamu schválenu tuto odchylku.

Článek 133

Třetí země nebo území původu čerstvého masa chovaných kopytníků či jejich oblast

1.   Zásilkám čerstvého masa chovaných kopytníků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud čerstvé maso v zásilce pochází z třetí země nebo území či jejich oblasti, které splňují minimální doby nepřítomnosti nákazy stanovené v tabulce v části A přílohy XXIV u nákaz uvedených na seznamu, pro něž jsou druhy kopytníků, ze kterých bylo čerstvé maso získáno, uvedeny na seznamu.

Minimální doby podle prvního pododstavce mohou být zkráceny u nákaz uvedených v části B přílohy XXIV při splnění zvláštních podmínek stanovených v uvedené příloze; tyto zvláštní podmínky musí být výslovně zařazeny Unií na seznam k dané třetí zemi nebo území či jejich oblasti a k danému druhu, ze kterého čerstvé maso pochází.

2.   Zásilkám čerstvého masa kopytníků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud čerstvé maso v zásilce pochází z třetí země nebo území či jejich oblasti, kde nebylo provedeno očkování proti nákazám uvedeným na seznamu, jak je uvedeno v odstavci 1, podle tabulky v části A přílohy XXV.

3.   Odchylně od odstavce 2 může být provedeno očkování proti slintavce a kulhavce při splnění zvláštních podmínek, které stanoví příslušný orgán, jak je uvedeno v bodě 1 písm. b) nebo bodě 3.1 písm. a) v části B přílohy XXV, přičemž tyto zvláštní podmínky musí být výslovně zařazeny Unií na seznam k dané třetí zemi nebo území či jejich oblasti a k danému druhu, ze kterého čerstvé maso pochází.

Článek 134

Zařízení původu chovaných kopytníků, z nichž bylo získáno čerstvé maso

1.   Zásilkám čerstvého masa chovaných kopytníků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud bylo čerstvé maso v zásilce získáno z kopytníků, kteří pochází ze zařízení:

a)

v němž stejně jako v jeho okolí a v příslušných případech i na území sousední země nebyla hlášena žádná z nákaz uvedených na seznamu v části A přílohy XXIV, pro něž je druh kopytníků, z něhož pochází čerstvé maso určené pro vstup do Unie, uveden na seznamu, a to v okruhu 10 km a po dobu 30 dnů před datem porážky nebo

b)

které splňuje zvláštní podmínky, jež stanoví příslušné orgány, pokud bylo v třetí zemi nebo území či jejich oblasti provedeno očkování proti slintavce a kulhavce méně než 12 měsíců před datem porážky, stanovené v bodě 1 písm. b) nebo bodě 3.1 písm. a) v části B přílohy XXV, přičemž tyto zvláštní podmínky musí být výslovně zařazeny Komisí na seznam k dané třetí zemi nebo území či jejich oblasti, z nichž je povolen vstup čerstvého masa kopytníků do Unie, a k danému druhu, ze kterého čerstvé maso pochází.

2.   Zásilkám čerstvého masa chovaných kopytníků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud bylo čerstvé maso v zásilce získáno z kopytníků, kteří pochází ze zařízení:

a)

kde žádné zvíře nebylo očkováno podle části A přílohy XXV nebo

b)

které se nachází ve třetí zemi, území nebo jejich oblasti, které splňují zvláštní podmínky stanovené v bodě 1 části B přílohy XXIV; tyto zvláštní podmínky musí být výslovně zařazeny Komisí na seznam k dané třetí zemi nebo území či jejich oblasti, z nichž je povolen vstup čerstvého masa kopytníků do Unie, a k danému druhu, ze kterého čerstvé maso pochází.

Článek 135

Zvláštní požadavek na čerstvé maso získané z chovaných kopytníků druhu Sus scrofa

Zásilkám čerstvého masa chovaných kopytníků druhu Sus scrofa se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud čerstvé maso v zásilce pochází ze zvířat, která byla od narození chována odděleně od volně žijících kopytníků.

Článek 136

Zařízení původu čerstvého masa chovaných kopytníků

Zásilkám čerstvého masa chovaných kopytníků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud bylo čerstvé maso v zásilce získáno na jatkách nebo v zařízení pro nakládání se zvěřinou, v němž stejně jako v jeho okolí a v příslušných případech i na území sousední země nebyla hlášena žádná z nákaz uvedených na seznamu v části A přílohy XXIV, a to v okruhu 10 km a po dobu 30 dnů před datem porážky nebo datem usmrcení.

ODDÍL 3

ZVLÁŠTNÍ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ČERSTVÉ MASO VOLNĚ ŽIJÍCÍCH KOPYTNÍKŮ

Článek 137

Země nebo území původu čerstvého masa volně žijících kopytníků či jejich oblast

Zásilkám čerstvého masa volně žijících kopytníků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud čerstvé maso v zásilce pochází z třetí země nebo území či jejich oblasti, které splňují veterinární požadavky stanovené v článku 133.

Článek 138

Volně žijící kopytníci, z nichž čerstvé maso pochází

Zásilkám čerstvého masa volně žijících kopytníků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud bylo čerstvé maso v zásilce získáno ze zvířat, která splňují tyto požadavky:

a)

byla usmrcena ve vzdálenosti větší než 20 km od hranice jakékoli třetí země nebo území či jejich oblasti, které v dané době nebyly uvedeny na seznamu pro vstup čerstvého masa tohoto druhu volně žijících kopytníků do Unie;

b)

byla usmrcena v oblasti o poloměru 20 km, kde v průběhu předchozích 60 dnů nebyly hlášeny nákazy uvedené v příloze XXIV části A.

Článek 139

Zařízení pro nakládání se zvěřinou, z nějž pochází čerstvé maso volně žijících kopytníků

Zásilkám čerstvého masa volně žijících kopytníků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud bylo čerstvé maso v zásilce získáno v zařízení pro nakládání se zvěřinou, v němž stejně jako v jeho okolí a v příslušných případech i na území sousední země nebyla hlášena žádná z nákaz uvedených na seznamu v části A přílohy XXIV, a to v okruhu 10 km a po dobu 30 dnů před datem usmrcení.

KAPITOLA 3

Veterinární požadavky na čerstvé maso drůbeže a pernaté zvěře

ODDÍL 1

ZVLÁŠTNÍ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ČERSTVÉ MASO DRŮBEŽE

Článek 140

Doba pobytu drůbeže

Zásilkám čerstvého masa drůbeže se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud bylo čerstvé maso v zásilce získáno z drůbeže, která:

a)

byla od vylíhnutí do data porážky chována v třetí zemi nebo území původu čerstvého masa či jejich oblasti

nebo

b)

byla dovezena jako jednodenní kuřata, plemenná drůbež, užitková drůbež nebo drůbež určená na porážku ze třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou uvedeny na seznamu pro vstup těchto komodit do Unie, nebo z členského státu a dovoz proběhl v souladu s veterinárními požadavky alespoň tak přísnými, jako jsou příslušné požadavky tohoto nařízení.

Článek 141

Třetí země nebo území původu čerstvého masa drůbeže či jejich oblast

Zásilkám čerstvého masa drůbeže se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud čerstvé maso v zásilce pochází z třetí země nebo území či jejich oblasti, které splňují tyto požadavky:

a)

mají zaveden program dozoru pro vysoce patogenní influenzu ptáků po dobu alespoň 6 měsíců před datem odeslání zásilky do Unie a tento program dozoru splňuje požadavky stanovené buď v:

i)

příloze II tohoto nařízení,

nebo

ii)

příslušné kapitole Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE);

b)

jsou považovány za prosté vysoce patogenní influenzy ptáků v souladu s článkem 38;

c)

pokud se provádělo očkování proti vysoce patogenní influenze ptáků, příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl záruky, že:

i)

program očkování splňuje požadavky stanovené v příloze XIII;

ii)

vedle požadavků stanovených v příloze II splňuje program dozoru uvedený v písmeni a) tohoto článku požadavky stanovené v bodě 2 přílohy XIII;

iii)

zavázaly se informovat Komisi o každé změně programu očkování v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti;

d)

které:

i)

u čerstvého masa drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci, jsou považovány za prosté infekce virem newcastleské choroby v souladu s článkem 39;

ii)

u čerstvého masa ptáků nadřádu běžci jsou buď:

považovány za prosté infekce virem newcastleské choroby v souladu s článkem 39,

nebo

nejsou považovány za prosté infekce virem newcastleské choroby v souladu s článkem 39, ale příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl záruky splnění požadavků pro infekci virem newcastleské choroby v souvislosti s izolací, dozorem a testováním, jak je stanoveno v příloze XIV;

e)

pokud se provádí očkování proti infekci virem newcastleské choroby, příslušný orgán třetí země nebo území poskytl záruky, že:

i)

použité očkovací látky vyhovují všeobecným i zvláštním kritériím pro očkovací látky proti nákaze virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV nebo

ii)

použité očkovací látky vyhovují všeobecným kritériím pro očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV a drůbež, z níž bylo čerstvé maso získáno, splňuje veterinární požadavky stanovené v bodě 3 přílohy XV pro čerstvé maso drůbeže pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, pokud očkovací látky používané proti infekci virem newcastleské choroby nesplňují zvláštní kritéria stanovená v bodě 1 přílohy XV;

f)

zavázaly se, že po výskytu ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků nebo ohniska infekce virem newcastleské choroby předloží Komisi tyto informace:

i)

informace o stavu nákazy do 24 hodin po potvrzení každého primárního ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků nebo infekce virem newcastleské choroby;

ii)

pravidelné aktualizované informace o stavu nákazy;

g)

zavázaly se, že předloží referenční laboratoři Evropské unie pro influenzu ptáků a newcastleskou chorobu izoláty viru z primárních ohnisek vysoce patogenní influenzy ptáků a infekce virem newcastleské choroby.

Článek 142

Zařízení původu drůbeže

Zásilkám čerstvého masa drůbeže se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud čerstvé maso v zásilce bylo získáno z drůbeže, která pochází ze zařízení:

a)

v němž stejně jako v okruhu 10 km od zařízení a v příslušných případech i na území sousední země se neobjevilo žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků ani infekce virem newcastleské choroby v období alespoň 30 dnů před datem porážky;

b)

které v případě čerstvého masa ptáků nadřádu běžci pocházejícího ze třetí země nebo území či jejich oblasti, jež nejsou prosté infekce virem newcastleské choroby, splňuje veterinární požadavky na ptáky nadřádu běžci, jejich násadová vejce a čerstvé maso ptáků nadřádu běžci pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, jež nejsou prosté infekce virem newcastleské choroby, stanovené v příloze XIV bodě 3 písm. b) a c).

Článek 143

Drůbež, z níž pochází čerstvé maso

1.   Zásilkám čerstvého masa drůbeže se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud bylo čerstvé maso v zásilce získáno z drůbeže, která nebyla očkována proti vysoce patogenní influenze ptáků ani infekci virem newcastleské choroby, nebo pokud splňuje tyto požadavky:

a)

pokud byla očkována proti vysoce patogenní influenze ptáků, třetí země nebo území původu poskytly záruky splnění minimálních požadavků na programy očkování a další dozor stanovené v příloze XIII;

b)

pokud byla očkována proti infekci virem newcastleské choroby:

i)

příslušný orgán třetí země nebo území původu poskytl záruky, že použité očkovací látky vyhovují:

všeobecným i zvláštním kritériím pro očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV, nebo

všeobecným kritériím pro uznané očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby stanoveným v bodě 1 přílohy XV a drůbež, z níž bylo čerstvé maso získáno, splňuje veterinární požadavky stanovené v bodě 3 přílohy XV pro čerstvé maso drůbeže pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, pokud očkovací látky používané proti infekci virem newcastleské choroby nesplňují zvláštní kritéria stanovená v bodě 1 přílohy XV;

ii)

k zásilce musí být poskytnuty informace uvedené v bodě 4 přílohy XV.

2.   Zásilkám čerstvého masa drůbeže, které je určeno pro členský stát nebo území vykazující status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud čerstvé maso v zásilce pochází z drůbeže, která nebyla v době 30 dnů před datem porážky očkována proti newcastleské chorobě živou očkovací látkou.

Článek 144

Zařízení původu čerstvého masa drůbeže

Zásilkám čerstvého masa drůbeže se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud čerstvé maso v zásilce pochází z jatek:

a)

která v době porážky nepodléhala omezením v důsledku ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků nebo infekce virem newcastleské choroby ani úředním omezením podle vnitrostátních právních předpisů z veterinárních důvodů;

b)

kde se v okruhu 10 km od jatek, v příslušných případech zahrnujícím území sousední země, neobjevilo žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků ani infekce virem newcastleské choroby v období alespoň 30 dnů před datem porážky.

ODDÍL 2

ZVLÁŠTNÍ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ČERSTVÉ MASO PERNATÉ ZVĚŘE

Článek 145

Třetí země nebo území původu čerstvého masa pernaté zvěře či jejich oblast

Zásilkám čerstvého masa pernaté zvěře se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud čerstvé maso v zásilce pochází z třetí země nebo území či jejich oblasti, které splňují tyto požadavky:

a)

mají zaveden program dozoru pro vysoce patogenní influenzu ptáků po dobu alespoň 6 měsíců před datem odeslání zásilky do Unie a tento program dozoru splňuje požadavky stanovené v:

i)

příloze II tohoto nařízení,

nebo

ii)

příslušné kapitole Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE);

b)

neplatila zde žádná veterinární omezení v důsledku ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků nebo infekce virem newcastleské choroby v období alespoň 30 dnů před datem usmrcení.

Článek 146

Zařízení původu čerstvého masa pernaté zvěře

Zásilkám čerstvého masa pernaté zvěře se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud čerstvé maso v zásilce pochází ze zařízení pro nakládání se zvěřinou:

a)

které v době opracování nepodléhalo omezením v důsledku ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků nebo infekce virem newcastleské choroby ani úředním omezením z veterinárních důvodů;

b)

kde se v okruhu 10 km od zařízení pro nakládání se zvěřinou, v příslušných případech zahrnujícím území sousední země, neobjevilo žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků ani infekce virem newcastleské choroby v období alespoň 30 dnů před datem přijetí těl.

HLAVA 3

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA VSTUP MASNÝCH VÝROBKŮ A STŘÍVEK DO UNIE

Článek 147

Zpracování masných výrobků

Zásilkám masných výrobků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly masné výrobky v zásilce ošetřeny v souladu s článkem 121, jak je požadováno v článcích 148 nebo 149.

Článek 148

Masné výrobky nepodléhající ošetření za účelem zmírnění rizik

Zásilkám masných výrobků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud masné výrobky v zásilce neprošly ošetřením za účelem zmírnění rizik podle přílohy XXVI a pokud:

a)

třetí země nebo území či jejich oblast jsou uvedeny na seznamu pro vstup čerstvého masa příslušného druhu do Unie a pro vstup tohoto čerstvého masa do Unie nejsou požadovány zvláštní podmínky podle kapitoly 1 a 2 hlavy 1 části IV;

b)

čerstvé maso použité pro přípravu masného výrobku splnilo všechny požadavky na vstup čerstvého masa do Unie, a bylo tedy způsobilé ke vstupu do Unie a pocházelo z:

i)

třetí země nebo území či jejich oblasti, kde byl masný výrobek zpracován;

ii)

třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou uvedeny na seznamu pro vstup čerstvého masa příslušného druhu do Unie;

iii)

členského státu.

Článek 149

Masné výrobky podléhající ošetření za účelem zmírnění rizik

1.   Zásilkám masných výrobků, které nesplňují požadavky stanovené v článku 148, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud masné výrobky prošly alespoň ošetřením za účelem zmírnění rizik podle přílohy XXVI, které Unie výslovně uvedla v seznamu u dané třetí země nebo území či jejich oblasti, z nichž masný výrobek pochází, v souladu s článkem 121, v případě, že čerstvé maso použité pro přípravu masných výrobků pochází z:

a)

třetí země nebo území či jejich oblasti, kde byl masný výrobek zpracován;

b)

třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou uvedeny na seznamu jako schválené pro vstup čerstvého masa příslušného druhu do Unie;

c)

členského státu.

2.   Zásilkám masných výrobků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud masné výrobky prošly alespoň ošetřením za účelem zmírnění rizik typu „B“ podle přílohy XXVI, v případě, že čerstvé maso použité pro přípravu masných výrobků pochází z třetí země nebo území či jejich oblasti:

a)

jiných než třetí země nebo území či jejich oblast, v nichž byl masný výrobek získán;

b)

které jsou rovněž uvedeny na seznamu pro vstup masných výrobků příslušného druhu do Unie, s výhradou ošetření za účelem zmírnění rizik, jež Unie výslovně uvedla v seznamu u dané třetí země nebo území či jejich oblasti a u daného druhu podle článku 121.

3.   Zásilkám masných výrobků připravených z čerstvého masa drůbeže se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud výrobky prošly alespoň ošetřením za účelem zmírnění rizik typu „D“ podle přílohy XXVI, pokud čerstvé maso použité pro přípravu masných výrobků pochází z třetí země nebo území či jejich oblasti:

a)

uvedených na seznamu pro vstup čerstvého masa drůbeže do Unie;

b)

v nichž se vyskytl případ nebo ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků nebo infekce virem newcastleské choroby.

4.   Zásilkám masných výrobků, které byly připraveny z čerstvého masa více než jednoho druhu zvířete z třetí země nebo území či jejich oblasti, kde byl masný výrobek zpracován, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud masné výrobky splňují tyto požadavky:

a)

masné výrobky podstoupily nejpřísnější ošetření za účelem zmírnění rizik uvedené v seznamu u této třetí země nebo území či jejich oblasti podle článku 121 pro jednotlivé druhy zvířat, z nichž bylo maso získáno, pokud se čerstvé maso smíchá, než proběhne konečné zpracování masného výrobku, nebo

b)

masné výrobky podstoupily ošetření za účelem zmírnění rizik uvedené v seznamu u této třetí země nebo území či jejich oblasti podle článku 121 pro jednotlivé druhy zvířat, z nichž bylo maso získáno, pokud se masné výrobky smíchají až po zpracování každé složky masného výrobku.

5.   Zásilkám masných výrobků, které byly připraveny z čerstvého masa více než jednoho druhu zvířete pocházejícího z třetí země nebo území či jejich oblasti, vyjma třetí země nebo území či jejich oblasti, kde byl masný výrobek zpracován, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud masné výrobky podstoupily ošetření za účelem zmírnění rizik v souladu s odstavcem 1 nebo 2.

Článek 150

Zařízení původu zvířat, z nichž bylo získáno čerstvé maso

Zásilkám masných výrobků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly masné výrobky připraveny z čerstvého masa zvířat pocházejících ze zařízení, nebo v případě volně žijících zvířat z místa, v němž stejně jako v jeho okolí v okruhu 10 km a v příslušných případech i na území sousední země nebyla hlášena žádná z nákaz uvedených na seznamu týkající se živočišného druhu, ze kterého byly masné výrobky získány, podle přílohy I, a to po dobu 30 dnů před datem odeslání zásilky do Unie.

Článek 151

Vstup do členských států vykazujících status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování

Zásilkám masných výrobků z drůbeže určených pro členský stát nebo jeho území vykazující status území prostého infekce virem newcastleské choroby bez očkování se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly masné výrobky získány z drůbeže, která nebyla v době 30 dnů před datem porážky očkována proti infekci virem newcastleské choroby živou očkovací látkou.

Článek 152

Zvláštní požadavky na vstup střívek do Unie

Zásilkám střívek, které nesplňují požadavky stanovené v článku 148, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud střívka prošla následujícím ošetřením za účelem zmírnění rizik podle části 2 přílohy XXVI:

a)

ošetření „střívka 1“ nebo „střívka 2“, pokud močové měchýře a střeva použitá pro zpracování střívek pocházejí ze skotu, ovcí, koz nebo chovaných druhů prasat;

b)

ošetření „střívka 3“, „střívka 4“ nebo „střívka 5“, pokud močové měchýře a střeva použitá pro zpracování střívek pocházejí ze zvířat jiných druhů, než je uvedeno v písmeni a).

HLAVA 4

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA VSTUP MLÉKA, MLÉČNÝCH VÝROBKŮ, MLEZIVA A VÝROBKŮ Z MLEZIVA DO UNIE

KAPITOLA 1

Zvláštní veterinární požadavky na syrové mléko, mlezivo a výrobky z mleziva

Článek 153

Země původu syrového mléka, mleziva a výrobků z mleziva

Zásilkám syrového mléka, mleziva nebo výrobků z mleziva se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud syrové mléko, mlezivo a výrobky z mleziva v zásilce pocházejí ze třetí země nebo území či jejich oblasti, které byly alespoň 12 měsíců před datem podojení prosté slintavky a kulhavky a infekce virem moru skotu a v průběhu této doby nebylo provedeno žádné očkování proti uvedeným nákazám.

Článek 154

Zvířata, z nichž je získáno syrové mléko, mlezivo a výrobky z mleziva

1.   Zásilkám syrového mléka, mleziva nebo výrobků z mleziva se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud syrové mléko, mlezivo nebo výrobky z mleziva v zásilce byly získány od zvířat druhu Bos taurus, Ovis aries, Capra hircus, Bubalus bubalis nebo Camelus dromedarius.

2.   Zásilkám syrového mléka, mleziva nebo výrobků z mleziva se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud syrové mléko, mlezivo nebo výrobky z mleziva v zásilce byly získány od zvířat, která splnila požadavek na nepřetržitou dobu pobytu v délce alespoň 3 měsíců před datem podojení v třetí zemi nebo území či jejich oblasti, kde došlo k podojení.

KAPITOLA 2

Zvláštní veterinární požadavky na mléčné výrobky

Článek 155

Ošetření mléčných výrobků

Zásilkám mléčných výrobků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud byly mléčné výrobky v zásilce ošetřeny v souladu s článkem 156 nebo 157.

Článek 156

Mléčné výrobky nepodléhající ošetření za účelem zmírnění rizik

Zásilkám mléčných výrobků pocházejících ze třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou uvedeny na seznamu pro vstup syrového mléka do Unie, se povolí vstup do Unie, aniž by byly podrobeny zvláštnímu ošetření za účelem zmírnění rizik, pokud mléčné výrobky v zásilce splňují tyto požadavky:

a)

syrové mléko použité pro jejich zpracování bylo získáno od zvířat druhu Bos taurus, Ovis aries, Capra hircus, Bubalus bubalisCamelus dromedarius;

b)

syrové mléko použité pro zpracování mléčných výrobků splnilo příslušné všeobecné požadavky na vstup do Unie stanovené v článcích 3 až 10 a zvláštní požadavky na vstup syrového mléka do Unie stanovené v článku 153 a v článku 154, a bylo tedy způsobilé ke vstupu do Unie a pochází z:

i)

třetí země nebo území či jejich oblasti uvedených na seznamu, kde byly mléčné výrobky zpracovány;

ii)

třetí země nebo území či jejich oblasti vyjma třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou uvedeny na seznamu, kde byly mléčné výrobky zpracovány a které jsou schváleny pro vstup syrového mléka do Unie, nebo

iii)

členského státu.

Článek 157

Mléčné výrobky podléhající ošetření za účelem zmírnění rizik

1.   Zásilkám mléčných výrobků, které nesplňují požadavky stanovené v článku 156, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud mléčné výrobky v zásilce prošly alespoň jedním z ošetření za účelem zmírnění rizik uvedených v sloupci A přílohy XXVII, pokud:

a)

byly zpracovány z mléka získaného od zvířat druhu Bos taurus, Ovis aries, Capra hircus, Bubalus bubalis nebo Camelus dromedarius;

b)

třetí země nebo území původu či jejich oblast nebyly prosté slintavky a kulhavky a infekce virem moru skotu po dobu nejméně 12 měsíců před datem dojení nebo pokud bylo během tohoto období provedeno očkování proti těmto nákazám.

2.   Zásilkám mléčných výrobků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud mléčné výrobky v zásilce prošly alespoň jedním z ošetření za účelem zmírnění rizik uvedených v sloupci B přílohy XXVII, jestliže byly zpracovány z mléka získaného od živočišných druhů jiných, než jsou druhy uvedené v odst. 1 písm. a).

3.   Zásilkám mléčných výrobků, které byly zpracovány ze syrového mléka nebo z mléčných výrobků získaných z více než jednoho živočišného druhu, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud uvedené mléčné výrobky podstoupily:

a)

alespoň nejpřísnější ošetření za účelem zmírnění rizik uvedené u každého živočišného druhu, od nějž mléko a mléčné výrobky pochází, jestliže ke smíchání syrového mléka nebo mléčných výrobků dochází před konečným zpracováním výrobku, nebo

b)

ošetření za účelem zmírnění rizik u každého živočišného druhu, od nějž mléko a mléčné výrobky pochází, jestliže ke smíchání výrobků dochází až po zpracování každé složky mléčného výrobku.

HLAVA 5

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA VSTUP VAJEC A VAJEČNÝCH VÝROBKŮ DO UNIE

KAPITOLA 1

Zvláštní veterinární požadavky na vejce

Článek 158

Třetí země nebo území původu vajec či jejich oblast

Zásilkám vajec se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud vejce v zásilce pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti, které uplatňují program dozoru pro vysoce patogenní influenzu ptáků, který splňuje požadavky stanovené buď v:

a)

příloze II tohoto nařízení,

nebo

b)

příslušné kapitole Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE).

Článek 159

Zařízení původu vajec

Zásilkám vajec se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud vejce v zásilce pocházejí ze zařízení, které splňuje tyto požadavky:

a)

v době 30 dnů před datem sběru vajec a až do data vydání osvědčení pro vstup do Unie se neobjevilo žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků ani infekce virem newcastleské choroby a

b)

v okruhu 10 km od zařízení, v příslušných případech zahrnujícím území sousední země, se neobjevilo žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků ani infekce virem newcastleské choroby v době alespoň 30 dnů před datem sběru vajec, a to až do data vydání osvědčení pro vstup do Unie.

KAPITOLA 2

Zvláštní veterinární požadavky na vaječné výrobky

Článek 160

Třetí země nebo území původu vaječných výrobků či jejich oblast

Zásilkám vaječných výrobků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud vaječné výrobky v zásilce pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti, které uplatňují program dozoru pro vysoce patogenní influenzu ptáků, který splňuje požadavky stanovené buď v:

a)

příloze II tohoto nařízení,

nebo

b)

příslušné kapitole Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE).

Článek 161

Zařízení původu vajec

Zásilkám vaječných výrobků se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud vaječné výrobky v zásilce byly zpracovány z vajec, která pocházejí ze zařízení:

a)

v nichž se v době 30 dnů před datem sběru vajec neobjevilo žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků ani infekce virem newcastleské choroby;

b)

kde se v okruhu 10 km od zařízení, v příslušných případech zahrnujícím území sousední třetí země:

i)

neobjevilo žádné ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků po dobu alespoň 30 dnů před datem sběru vajec nebo

ii)

objevilo ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků v době 30 dnů před datem sběru vajec a vaječný výrobek prošel jedním z ošetření za účelem zmírnění rizik stanovených pro vaječné produkty v bodě 1 přílohy XXVIII;

c)

kde se v okruhu 10 km od zařízení, v příslušných případech zahrnujícím území sousední třetí země:

i)

neobjevilo žádné ohnisko infekce virem newcastleské choroby po dobu alespoň 30 dnů před datem sběru vajec nebo

ii)

objevilo ohnisko infekce virem newcastleské choroby v době 30 dnů před datem sběru vajec a vaječný výrobek prošel jedním z ošetření za účelem zmírnění rizik stanovených pro vaječné produkty v bodě 2 přílohy XXVIII.

HLAVA 6

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA VSTUP ZPRACOVANÝCH PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU OBSAŽENÝCH VE SMĚSNÝCH PRODUKTECH DO UNIE

Článek 162

Směsné produkty obsahující masné výrobky a netrvanlivé směsné produkty obsahující mléčné a/nebo vaječné výrobky

1.   Zásilkám následujících směsných produktů se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud směsné produkty v zásilce pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti uvedených na seznamu pro vstup konkrétního produktu živočišného původu obsaženého v těchto směsných produktech do Unie:

a)

směsné produkty obsahující masné výrobky;

b)

směsné produkty obsahující mléčné výrobky nebo vaječné výrobky, které nebyly zpracovány za účelem trvanlivosti.

2.   Zásilkám směsných produktů se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud zpracované produkty živočišného původu obsažené ve směsných produktech podle odstavce 1:

a)

splňují:

i)

příslušné všeobecné veterinární požadavky na vstup produktů živočišného původu do Unie stanovené v části 1 tohoto nařízení;

ii)

veterinární požadavky na vstup konkrétního produktu živočišného původu do Unie stanovené v hlavě 3 až 5 této části;

b)

byly získány buď:

i)

ve stejné třetí zemi nebo území původu směsného produktu či jejich oblasti uvedených na seznamu;

ii)

v Unii; nebo

iii)

v třetí zemi nebo území či jejich oblasti uvedených na seznamu pro vstup těchto produktů, u nichž není nutné zvláštní ošetření za účelem zmírnění rizik, do Unie v souladu s články 148 a 156, jestliže třetí země nebo území či jejich oblast, kde se směsný produkt vyrábí, je také uvedena na seznamu pro vstup těchto produktů do Unie bez povinnosti uplatňovat zvláštní ošetření za účelem zmírnění rizik.

Článek 163

Trvanlivé směsné produkty obsahující mléčné a/nebo vaječné výrobky

Zásilkám směsných produktů obsahujících pouze mléčné nebo vaječné výrobky se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud mléčné výrobky a vaječné výrobky obsažené ve směsných produktech byly ošetřeny tak, aby byly trvanlivé při teplotě okolí, a pokud:

a)

byly podrobeny ošetření alespoň rovnocennému následujícím ošetřením:

i)

ošetření mléčných výrobků za účelem zmírnění rizik stanovenému ve sloupci B v příloze XXVII;

ii)

ošetření vaječných výrobků za účelem zmírnění rizik stanovenými v příloze XXVIII;

b)

odchylně od čl. 3 odst. 1 písm. c) bodu i) je k nim přiloženo prohlášení provozovatele třetí země nebo území původu směsných produktů potvrzující, že mléčné výrobky a vaječné výrobky obsažené ve směsných produktech podstoupily alespoň ošetření za účelem zmírnění rizik podle písmene a).

HLAVA 7

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO VSTUP PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU URČENÝCH K OSOBNÍMU POUŽITÍ DO UNIE

Článek 164

Odchylka od veterinárních požadavků a dalších požadavků na vstup počáteční mléčné kojenecké výživy, kojenecké výživy a zvláštní výživy určené k osobnímu použití

Odchylně od požadavků stanovených v článcích 3 až 10 části I a v článcích 120 až 163 se zásilkám počáteční mléčné kojenecké výživy v prášku, kojenecké výživy a zvláštní výživy potřebné z lékařských důvodů, které obsahují produkty živočišného původu nesplňující uvedené požadavky, povolí vstup do Unie, pokud uvedené produkty:

a)

jsou určeny k osobnímu použití;

b)

nepřekračují souhrnné množství 2 kg na osobu;

c)

nemusí být před otevřením uchovávány v chladu;

d)

jsou balené značkové produkty určené k přímému prodeji konečnému spotřebiteli;

e)

je zachováno neporušené balení, není-li výrobek právě konzumován.

Článek 165

Odchylka od veterinárních požadavků na vstup produktů živočišného původu určených k osobnímu použití, které pocházejí z některých třetích zemí nebo území či jejich oblastí

1.   Odchylně od požadavků stanovených v článcích 3 až 10 části I, s výjimkou čl. 3 písm. a) bodu i), a v článcích 120 až 163 se zásilkám produktů živočišného původu, které nesplňují uvedené požadavky, povolí vstup do Unie, pokud jsou uvedené produkty určeny k osobnímu použití a pocházejí z třetích zemí nebo území uvedených na seznamu pro vstup konkrétního množství produktů živočišného původu určených k osobnímu použití do Unie na základě zvláštních dohod s Unií o obchodu se zemědělskými produkty.

2.   Konkrétní souhrnné množství na osobu, které může vstoupit do Unie, nepřekročí maximální množství stanovené v seznamu pro danou třetí zemi nebo území.

ČÁST V

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA VSTUP VODNÍCH ŽIVOČICHŮ DRUHŮ UVEDENÝCH NA SEZNAMU A PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU Z NICH POCHÁZEJÍCÍCH DO UNIE PODLE ČLÁNKŮ 3 A 5 A NA JEJICH PŘEMÍSŤOVÁNÍ A MANIPULACI S NIMI PO VSTUPU

HLAVA 1

VŠEOBECNÉ VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA VSTUP VODNÍCH ŽIVOČICHŮ UVEDENÝCH V ČL. 1 ODST. 6 A PRODUKTŮ Z NICH POCHÁZEJÍCÍCH DO UNIE

Článek 166

Prohlídka vodních živočichů před odesláním

Zásilkám vodních živočichů jiných než živočichů uvedených v čl. 172 písm. d), e) a f) se povolí vstup do Unie pouze v případě, že uvedení vodní živočichové podstoupili klinickou prohlídku provedenou úředním veterinárním lékařem ve vyvážející třetí zemi nebo území, jejich oblasti či jednotce ve lhůtě 72 hodin před nakládkou k odeslání zásilky do Unie za účelem zjištění známek nákazy a nadúmrtnosti.

Článek 167

Odeslání vodních živočichů do Unie

Zásilkám vodních živočichů se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud vodní živočichové v zásilce splňují tyto požadavky:

a)

byli odesláni přímo ze svého zařízení původu do Unie;

b)

nebyli vyloženi, přemístěni do jiného dopravního prostředku ani vyloženi ze svého kontejneru při letecké, námořní, železniční nebo silniční přepravě a voda, v níž jsou přepravováni, nebyla měněna v třetí zemi nebo území, oblasti nebo jednotce, které nejsou uvedeny na seznamu pro vstup konkrétního druhu a kategorie vodních živočichů do Unie;

c)

nebyli přepravováni za podmínek, které by ohrozily jejich nákazový status, zejména:

i)

v příslušných případech byli naloženi a přepravováni ve vodě, která nezměnila jejich nákazový status;

ii)

dopravní prostředek a kontejnery byly zkonstruovány tak, aby v průběhu přepravy nebyl ohrožen nákazový status vodních živočichů;

iii)

kontejner nebo člun se sádkou byl před naložením k odeslání do Unie vyčištěn a vydezinfikován podle protokolu a pomocí přípravků schválených příslušným orgánem třetí země nebo území původu, což zajišťuje, že nákazový status vodních živočichů není při přepravě ohrožen;

d)

od okamžiku nakládky v zařízení původu až do příjezdu do Unie nebyli přepravováni ve stejné vodě nebo kontejneru či člunu se sádkou společně s vodními živočichy s nižším nákazovým statusem nebo vodními živočichy, kteří nebyli určeni pro vstup do Unie;

e)

pokud je nutná výměna vody v třetí zemi, území, oblasti nebo jednotce, které jsou uvedeny na seznamu pro vstup konkrétního druhu a kategorie vodních živočichů do Unie, tato výměna vody neohrozila nákazový status přepravovaných živočichů a proběhla pouze:

i)

v případě pozemní dopravy v místech pro výměnu vody schválených příslušným orgánem třetí země nebo území, kde k výměně vody dochází;

ii)

v případě přepravy člunem se sádkou ve vzdálenosti, která činí alespoň 10 km od jakéhokoli zařízení akvakultury, které se nachází na cestě z místa původu do místa určení v Unii.

Článek 168

Přeprava vodních živočichů lodí

Jestliže zaslání zásilek vodních živočichů do Unie zahrnuje přepravu lodí nebo člunem se sádkou, a to i jen po část cesty, povolí se těmto zásilkám vodních živočichů přepravovaných v souladu s článkem 167 vstup do Unie pouze v případě, že vodní živočichové v zásilce jsou v den příjezdu lodi do přístavu určení vybaveni prohlášením přiloženým k veterinárnímu osvědčení a podepsaným velitelem plavidla, v němž jsou uvedeny tyto informace:

a)

přístav odjezdu v třetí zemi nebo území;

b)

přístav příjezdu v Unii;

c)

přístavy zastávky, pokud plavidlo zastavilo v přístavech mimo třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti;

d)

potvrzení, že zásilka vodních živočichů splňovala po celou dobu cesty z přístavu odjezdu v třetí zemi nebo území do přístavu příjezdu v Unii příslušné požadavky stanovené v článku 167.

Článek 169

Zvláštní požadavky na přepravu a označení

1.   Zásilkám vodních živočichů se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud jsou vodní živočichové v zásilce označeni čitelným štítkem na vnější straně kontejnerů nebo při přepravě člunem se sádkou zápisem v přepravním dokladu, který odkazuje na veterinární osvědčení vydané pro tuto zásilku.

2.   Čitelný štítek podle odstavce 1 obsahuje alespoň tyto údaje:

a)

počet kontejnerů v zásilce;

b)

název živočišného druhu obsaženého v každém kontejneru;

c)

počet živočichů v každém kontejneru pro jednotlivé živočišné druhy v nich obsažené;

d)

účel, k němuž jsou určeny.

3.   Produkty živočišného původu z vodních živočichů vyjma živých vodních živočichů, určené pro vstup do Unie, musí splňovat tyto požadavky:

a)

musí být označeny čitelným štítkem na vnější straně kontejneru, který odkazuje na osvědčení vydané pro tuto zásilku;

b)

čitelný štítek podle písmene a) musí v příslušných případech obsahovat rovněž tato tvrzení:

i)

ryby určené k lidské spotřebě v Evropské unii;

ii)

měkkýši určení k lidské spotřebě v Evropské unii;

iii)

korýši určení k lidské spotřebě v Evropské unii.

Článek 170

Požadavky týkající se třetí země nebo území původu či jejich oblasti nebo jednotky a zařízení původu

1.   Zásilkám vodních živočichů a produktů živočišného původu z vodních živočichů jiných, než jsou živí vodní živočichové, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud vodní živočichové a produkty živočišného původu v zásilce pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti nebo jednotky, které splňují tyto požadavky:

a)

musí být prosté následujících nákaz uvedených na seznamu:

i)

nákaz vodních živočichů kategorie A a nákaz vodních živočichů kategorie B;

ii)

příslušných nákaz kategorie C, pokud jsou vodní živočichové nebo produkty živočišného původu určeny pro členské státy, oblasti nebo jednotky, které mají u konkrétních nákaz status území prostého nákazy nebo schválený eradikační program;

iii)

nákaz kategorie C ve všech případech, kdy jsou vodní živočichové určeni k vypuštění do volné přírody;

iv)

pokud členské státy určení přijaly vnitrostátní opatření podle článku 176 tohoto nařízení, musí vodní živočichové druhů uvedených v příloze XXIX rovněž pocházet z třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, které jsou prosté nákaz zmíněných v uvedené příloze;

b)

všechny vstupy vodních živočichů druhů uvedených na seznamu do třetí země nebo území, oblasti nebo jednotky vyvážející do Unie musí pocházet z jiné třetí země nebo území či jejich oblasti nebo jednotky, které jsou prosté nákaz uvedených v písmeni a);

c)

v třetí zemi nebo území původu nebylo provedeno očkování vodních živočichů druhů uvedených na seznamu proti nákazám kategorie A, kategorie B nebo v příslušných případech kategorie C.

2.   Zásilkám živočichů pocházejících z akvakultury a produktů živočišného původu z živočichů pocházejících z akvakultury jiných, než jsou živí živočichové pocházející z akvakultury, se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud živočichové pocházející z akvakultury a produkty živočišného původu v zásilce pocházejí ze zařízení, které je:

a)

registrováno v souladu s požadavky, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky stanovené v části IV hlavě II kapitole 1 oddílu 1 nařízení (EU) 2016/429,

nebo

b)

schváleno v souladu s požadavky, které jsou přinejmenším stejně přísné jako požadavky stanovené v části IV hlavě II kapitole 1 oddílu 2 nařízení (EU) 2016/429 a v hlavě I části II nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691 (23).

Článek 171

Druhy vektorů

1.   Vodní živočichové druhů uvedených ve sloupci 4 tabulky v příloze prováděcího nařízení (EU) 2018/1882 se považují za vektory uvedených nákaz pouze za podmínek stanovených v příloze XXX.

2.   Produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů druhů uvedených ve sloupci 4 tabulky v příloze prováděcího nařízení (EU) 2018/1882 se při vstupu do Unie nepovažují za vektory nákaz uvedených ve zmíněné příloze.

Článek 172

Odchylky pro některé kategorie vodních živočichů druhů uvedených na seznamu

Odchylně od článku 170 se požadavky stanovené v uvedeném článku nevztahují na následující kategorie vodních živočichů:

a)

vodní živočichy, kteří jsou určeni pro zařízení pro potraviny z vodních organismů schválené pro tlumení nákaz, kde mají být zpracováni pro lidskou spotřebu;

b)

vodní živočichy určené pro výzkumné účely, kteří jsou určeni pro uzavřená zařízení, jež byla schválena k tomuto účelu příslušným orgánem členského státu určení;

c)

volně žijící vodní živočichy vyjma vodních živočichů uvedených v písmeni b) tohoto článku, pokud byli v karanténě v karanténním zařízení, které bylo schváleno pro tento účel příslušným orgánem v:

i)

třetí zemi původu; nebo

ii)

Unii;

d)

měkkýše nebo korýše, kteří jsou zabaleni a označeni coby produkty pro lidskou spotřebu v souladu s nařízením (ES) č. 853/2004 a kteří by již nebyli schopni přežít jako živá zvířata, pokud by byli vráceni do vodního prostředí;

e)

měkkýše nebo korýše, kteří jsou zabaleni a označeni coby produkty pro lidskou spotřebu v souladu s nařízením (ES) č. 853/2004 a kteří jsou určeni k dalšímu zpracování bez dočasného skladování v místě zpracování;

f)

živé mlže nebo korýše, kteří jsou určeni k lidské spotřebě bez dalšího zpracování, pokud jsou zabaleni pro maloobchodní prodej v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 853/2004.

Článek 173

Odchylky pro některé produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů

Odchylně od čl. 170 odst. 1 se požadavky stanovené v uvedeném článku nevztahují na následující produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů:

a)

produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů, které jsou určeny pro zařízení pro potraviny z vodních organismů schválené pro tlumení nákaz, kde mají být zpracovány pro lidskou spotřebu;

b)

ryby určené k lidské spotřebě, které byly usmrceny a vykuchány před odesláním do Unie.

Článek 174

Manipulace s vodními živočichy a produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů po vstupu do Unie

1.   Zásilky vodních živočichů a produktů živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů po vstupu do Unie:

a)

musí být přepraveny přímo do místa určení v Unii;

b)

musí být s nimi správně manipulováno, aby bylo zajištěno, že nebudou kontaminovány přírodní vody.

2.   Provozovatel nesmí vodní živočichy a produkty živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů, kteří vstoupili do Unie, vypustit ani je jinak ponořit do přírodních vod na území Unie, pokud to není povoleno příslušným orgánem členského státu, v němž toto vypuštění nebo ponoření probíhá.

3.   Příslušný orgán členského státu může udělit povolení podle odstavce 2 tohoto článku pouze tehdy, pokud vypuštění nebo ponoření do přírodních vod neohrozí nákazový status vodních živočichů v místě vypuštění, přičemž ve všech případech musí být vypuštění do volné přírody v souladu s čl. 170 písm. a) bodem iii).

4.   Provozovatel nakládá s přepravní vodou ze zásilek vodních živočichů správně, aby nedošlo ke kontaminaci přírodních vod v Unii.

HLAVA 2

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY ZA ÚČELEM OMEZENÍ DOPADU NĚKTERÝCH NÁKAZ NEUVEDENÝCH NA SEZNAMU

Článek 175

Další veterinární požadavky za účelem omezení dopadu nákaz neuvedených na seznamu, pro něž mají členské státy zavedena vnitrostátní opatření

1.   Příslušný orgán členských států, které přijaly vnitrostátní opatření proti nákazám jiným, než jsou nákazy uvedené na seznamu, jak je uvedeno v článku 226 nařízení (EU) 2016/429, přijme opatření, aby zabránil zavlečení těchto nákaz neuvedených na seznamu prostřednictvím uplatňování dalších veterinárních požadavků na vstup vodních živočichů a produktů živočišného původu z vodních živočichů jiných než živých vodních živočichů do uvedených členských států, oblastí nebo jednotek Unie.

2.   Příslušný orgán podle odstavce 1 povolí zásilkám vodních živočichů druhů, které jsou vnímavé k nákazám uvedeným v odstavci 1, vstup do svého členského státu pouze tehdy, pokud proti těmto nákazám nebylo v třetí zemi nebo území původu provedeno očkování.

3.   Příslušný orgán podle odstavce 1 zajistí, aby vodní živočichové druhů uvedených v odstavci 2, kteří jsou dovezeni to třetí země nebo území původu či jejich oblasti nebo jednotky, pocházeli z jiné třetí země, oblasti nebo jednotky, které jsou rovněž prosté dané nákazy.

4.   Odchylky stanovené v článcích 172 a 173 se vztahují na ty vodní živočichy a produkty živočišného původu z vodních živočichů, kteří jsou uvedeni v odstavci 2 a kteří jsou určeni pro členské státy, jež mají zavedena vnitrostátní opatření proti nákazám uvedeným v odstavci 1 tohoto článku.

5.   Manipulace s vodními živočichy uvedenými v odstavci 2 tohoto článku a produkty z těchto živočichů po vstupu do Unie musí splňovat podmínky stanovené v článku 174.

ČÁST VI

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO VSTUP NĚKTERÝCH KOMODIT PODLE ČLÁNKŮ 3 A 5, U NICHŽ UNIE NENÍ KONEČNÝM MÍSTEM URČENÍ, A PRO VSTUP NĚKTERÝCH KOMODIT POCHÁZEJÍCÍCH Z UNIE A VRACEJÍCÍCH SE DO UNIE

Článek 176

Požadavky na tranzit přes Unii

1.   Zásilkám zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení, které nepocházejí z Unie, ale jsou přes Unii převáženy a určeny do místa určení mimo Unii, se povolí tranzit přes Unii pouze tehdy, pokud:

a)

splňují všechny příslušné požadavky na vstup konkrétního druhu a kategorie Daných zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu do Unie stanovené v částech I až V nebo

b)

se na ně vztahují zvláštní podmínky, které Unie výslovně zařadila na seznam k dané třetí zemi nebo území či oblasti původu uvedeným na seznamu a k danému druhu a kategorii zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu za účelem zmírnění potenciálních veterinárních rizik spojených s tímto přemístěním.

2.   Zásilkám zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu spadajícím do oblasti působnosti tohoto nařízení, které pocházejí z Unie a vracejí se do ní po tranzitu přes třetí zemi nebo území či jejich oblast, se povolí opětovný vstup do Unie pouze tehdy, pokud splňují všechny příslušné požadavky na konkrétní kategorii daných zvířat, zárodečných produktů nebo produktů živočišného původu pro vstup do Unie stanovené v částech I až V, ovšem pouze v případě, že se na ně nevztahují:

a)

další požadavky stanovené v článcích 177 až 182

nebo

b)

zvláštní podmínky, které Unie výslovně zařadila na seznam k dané třetí zemi nebo území či oblasti tranzitu uvedené na seznamu a k danému druhu a kategorii zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu za účelem zmírnění potenciálních veterinárních rizik spojených s tímto přemístěním.

3.   Zvláštní podmínky podle odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) se stanoví a přiřadí k třetí zemi nebo území či jejich oblasti na základě posouzení rizik a po zohlednění:

a)

kritérií stanovených v článku 230 nařízení (EU) 2016/429;

b)

konkrétního druhu a kategorie zvířat, zárodečných produktů a produktů živočišného původu určených k tranzitu a s nimi souvisejících veterinárních rizik;

c)

zeměpisných omezení;

d)

obvyklých obchodních cest;

e)

ostatních důležitých faktorů.

Článek 177

Další požadavky na vstup evidovaných koní pocházejících z Unie a vracejících se do Unie po dočasném vývozu do třetí země nebo území či jejich oblasti za účelem účasti na soutěžích, závodech nebo jezdeckých kulturních akcích

1.   Zásilkám evidovaných koní dočasně vyvezených z členského státu do třetí země nebo území či jejich oblasti uvedených na seznamu pro vstup koňovitých do Unie se povolí vstup do Unie pouze tehdy, pokud koně splňují tyto další požadavky:

a)

byli mimo území Unie po dobu nepřekračující 90 dnů, kterou pro různé účely stanoví Komise;

b)

v třetí zemi nebo území či jejich oblasti byli chováni v izolaci s výjimkou doby během závodu, soutěží nebo kulturních akcí a s nimi souvisejících činností (včetně tréninku, zahřívacího kola a přehlídky);

c)

byli chováni pouze v třetích zemích nebo územích či jejich oblastech, které patří do stejné sanitární skupiny, do níž je zařazena třetí země nebo území odeslání zásilky do Unie, v souladu se zvláštními požadavky stanovenými v části B přílohy XI a do třetí země nebo území či přímo do oblasti odeslání byli přemístěni za podmínek alespoň tak přísných, jako kdyby byli přemístěni přímo do Unie.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. c) se vstup evidovaných koní do Unie po dočasném vývozu do třetích zemí nebo území či jejich oblastí, které patří do více než jedné sanitární skupiny, povolí u evidovaných koní, kteří se zúčastnili výhradně stanovených vrcholových soutěží nebo závodů.

Článek 178

Zvláštní požadavky na vstup kopytníků, drůbeže a vodních živočichů pocházejících z Unie a vracejících se do Unie po odmítnutí vstupu do třetí země

1.   Zásilkám kopytníků, drůbeže a vodních živočichů pocházejících z Unie a vracejících se do Unie po odmítnutí vstupu příslušným orgánem třetí země nebo území se povolí opětovný vstup do Unie pouze tehdy, pokud jsou splněny tyto požadavky:

a)

třetí země nebo území, které odmítly vstup, je třetí zemí nebo územím či jejich oblastí uvedenými na seznamu pro vstup konkrétního druhu a kategorie vracejících se zvířat do Unie;

b)

zvířata podle písmene a) nebyla převážena přes jinou třetí zemi nebo území či jejich oblast, než je uvedeno v písmeni a);

c)

ke zvířatům jsou přiloženy tyto doklady:

i)

originál veterinárního osvědčení vydaného příslušným orgánem členského státu nebo jeho elektronické ekvivalenty předložené prostřednictvím systému IMSOC, případně ověřená kopie úředního veterinárního osvědčení vydaného příslušným orgánem členského státu původu;

ii)

jeden z těchto dokladů:

úřední prohlášení příslušného orgánu nebo jiného veřejného orgánu třetí země nebo území, v němž je uveden důvod odmítnutí, a případně potvrzující, že byly splněny požadavky podle písmene d),

nebo

u zapečetěných zásilek s neporušenou původní pečetí prohlášení provozovatele odpovědného za zásilku potvrzující, že přeprava proběhla v souladu s písm. d) bodem ii), případně s písm. d) bodem iii);

iii)

prohlášení příslušného orgánu členského státu původu, že souhlasí s přijetím zásilky, v němž je uvedeno místo určení pro návrat zásilky;

d)

pokud byla zvířata vyložena v třetí zemi nebo území či jejich oblasti, příslušný orgán třetí země nebo území potvrdí, že:

i)

povolil vykládku zvířat přímo do zařízení vhodného pro jejich izolaci a dočasnou manipulaci s nimi v prostorách stanoviště hraniční kontroly třetí země nebo území a že na jejich vykládku dohlížel;

ii)

byla zavedena účinná opatření, aby nedocházelo k přímému ani nepřímému styku mezi zvířaty v zásilce a jakýmikoli jinými zvířaty;

iii)

v případě potřeby byla zajištěna účinná ochrana před vektory příslušných nákaz zvířat.

2.   Přeprava a příjezd na místo určení zásilky se sleduje v souladu s článkem 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666.

Článek 179

Zvláštní požadavky na vstup zvířat jiných, než jsou kopytníci, drůbež a vodní živočichové, pocházejících z Unie a vracejících se do Unie po odmítnutí vstupu do třetí země nebo území

1.   Zásilkám zvířat jiných, než jsou kopytníci, drůbež a vodní živočichové, pocházejících z Unie a vracejících se do Unie po odmítnutí vstupu příslušným orgánem třetí země nebo území se povolí opětovný vstup do Unie pouze tehdy, pokud jsou k těmto zvířatům v zásilce přiloženy následující dokumenty:

a)

originál veterinárního osvědčení vydaného příslušným orgánem členského státu původu nebo jeho elektronické ekvivalenty předložené prostřednictvím systému IMSOC, případně ověřená kopie úředního veterinárního osvědčení vydaného příslušným orgánem členského státu původu;

b)

jeden z těchto dokladů:

i)

úřední prohlášení příslušného orgánu nebo jiného veřejného orgánu třetí země nebo území, v němž je uveden důvod odmítnutí,

nebo

ii)

u zapečetěných zásilek nebo neotevřených kontejnerů prohlášení provozovatele odpovědného za zásilku, v němž je uveden důvod odmítnutí;

c)

prohlášení příslušného orgánu členského státu původu, že souhlasí s přijetím zásilky, v němž je uvedeno místo určení pro návrat zásilky;

2.   Přeprava a příjezd na místo určení zásilky se sleduje v souladu s článkem 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666.

Článek 180

Zvláštní požadavky na vstup zárodečných produktů a balených produktů živočišného původu pocházejících z Unie a vracejících se do Unie po odmítnutí vstupu do třetí země nebo území

1.   Zásilkám zárodečných produktů a balených produktů živočišného původu, které pocházejí z Unie a vracejí se do Unie po odmítnutí vstupu příslušným orgánem třetí země nebo území se povolí opětovný vstup do Unie pouze tehdy, pokud jsou splněny tyto požadavky:

a)

jestliže zárodečné produkty zůstanou v původním kontejneru a balení produktů živočišného původu je nedotčené;

b)

k zárodečným produktům a produktům živočišného původu jsou přiloženy:

i)

originál veterinárního osvědčení vydaného příslušným orgánem členského státu místa původu nebo jeho elektronický ekvivalent předložený prostřednictvím systému IMSOC, případně ověřená kopie úředního veterinárního osvědčení vydaného příslušným orgánem členského státu původu;

ii)

jeden z těchto dokumentů uvádějící důvod odmítnutí a případně místo a datum vyložení, uskladnění a opětovného naložení v třetí zemi nebo na jejím území a potvrzující, že byly splněny požadavky podle písmene c):

prohlášení příslušného orgánu nebo jiného veřejného orgánu třetí země nebo území nebo

u kontejnerů s neporušenou původní pečetí prohlášení provozovatele odpovědného za zásilku;

iii)

prohlášení příslušného orgánu členského státu, že souhlasí s přijetím zásilky, v němž je uvedeno místo určení pro návrat zásilky;

c)

pokud byly zárodečné produkty nebo produkty živočišného původu podle písmen a) a b) vyloženy v třetí zemi nebo na jejím území, příslušný orgán třetí země nebo území potvrdí, že:

i)

se zárodečnými produkty nebo produkty živočišného původu nebylo s výjimkou vyložení, uskladnění a opětovného naložení jinak manipulováno;

ii)

byla zavedena účinná opatření, aby v průběhu vyložení, uskladnění a opětovného naložení nedošlo ke kontaminaci kontejneru, v němž jsou umístěny zárodečné produkty, nebo balení produktů živočišného původu patogeny nákaz uvedených na seznamu.

2.   Přeprava a příjezd na místo určení zásilky se sleduje v souladu s článkem 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666.

Článek 181

Zvláštní požadavky na vstup nebalených produktů živočišného původu nebo volně ložených produktů živočišného původu pocházejících z Unie a vracejících se do Unie po odmítnutí vstupu do třetí země nebo území uvedených na seznamu

1.   Zásilkám nebalených produktů živočišného původu nebo volně ložených produktů živočišného původu pocházejících z Unie a vracejících se do Unie po odmítnutí vstupu příslušným orgánem třetí země uvedené na seznamu nebo jejího území se povolí opětovný vstup do Unie pouze tehdy, pokud jsou splněny tyto požadavky:

a)

třetí země nebo území, které vstup odmítly, jsou uvedeny na seznamu pro vstup do Unie u konkrétního druhu a kategorie produktů živočišného původu, které jsou vraceny do Unie;

b)

k produktům živočišného původu jsou přiloženy:

i)

originál veterinárního osvědčení vydaného příslušným orgánem členského státu původu nebo jeho elektronické ekvivalenty předložené prostřednictvím systému IMSOC, případně ověřená kopie úředního osvědčení vydaného příslušným orgánem členského státu původu;

ii)

jeden z těchto dokladů:

úřední prohlášení příslušného orgánu nebo jiného veřejného orgánu třetí země či území, v němž je uveden důvod odmítnutí a které potvrzuje, že pečeť na vozidle nebo kontejneru se zásilkou byla otevřena pouze pro úřední účely, že s produkty bylo manipulováno pouze v nejmenší možné míře nutné pro tyto účely a zejména že nedošlo k jejich vyložení a že vozidlo nebo kontejner byly poté neprodleně znovu zapečetěny, nebo

u zapečetěných zásilek prohlášení provozovatele odpovědného za zásilku, v němž je uveden důvod odmítnutí;

iii)

prohlášení příslušného orgánu členského státu, že souhlasí s přijetím zásilky, v němž je uvedeno místo určení pro návrat zásilky.

2.   Přeprava a příjezd na místo určení zásilky se sleduje v souladu s článkem 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666.

Článek 182

Zvláštní požadavky na vstup nebalených produktů živočišného původu nebo volně ložených produktů živočišného původu pocházejících z Unie a vracejících se do Unie po odmítnutí vstupu do třetí země neuvedené na seznamu

1.   Zásilkám nebalených produktů živočišného původu nebo volně ložených produktů živočišného původu pocházejících z Unie a vracejících se do Unie po odmítnutí vstupu příslušným orgánem třetí země nebo území, které nejsou uvedeny na seznamu pro vstup konkrétního druhu a kategorie produktů živočišného původu do Unie, jež jsou vraceny, se povolí opětovný vstup do Unie pouze tehdy, pokud jsou splněny tyto požadavky:

a)

zásilka je zapečetěna neporušenou původní pečetí;

b)

k produktům živočišného původu jsou přiloženy:

i)

originál veterinárního osvědčení vydaného příslušným orgánem členského státu původu nebo jeho elektronické ekvivalenty předložené prostřednictvím systému IMSOC, případně ověřená kopie úředního veterinárního osvědčení vydaného příslušným orgánem členského státu původu;

ii)

jeden z těchto dokladů:

úřední prohlášení příslušného orgánu nebo jiného veřejného orgánu třetí země nebo území, v němž je uveden důvod odmítnutí, nebo

prohlášení provozovatele odpovědného za zásilku, v němž je uveden důvod odmítnutí;

iii)

prohlášení příslušného orgánu členského státu, že souhlasí s přijetím zásilky, v němž je uvedeno místo určení pro návrat zásilky.

2.   Přeprava a příjezd na místo určení zásilky se sleduje v souladu s článkem 2 a 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666.

ČÁST VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 183

Zrušení

Následující akty se zrušují s účinností ode dne 21. dubna 2021:

nařízení Komise (EU) č. 206/2010,

prováděcí nařízení Komise (EU) č. 139/2013,

nařízení Komise (EU) č. 605/2010,

nařízení Komise (ES) č. 798/2008,

rozhodnutí Komise 2007/777/ES,

nařízení Komise (ES) č. 119/2009,

nařízení Komise (EU) č. 28/2012,

prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759.

Článek 184

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 21. dubna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. ledna 2020.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu (Úř. věst. L 308, 4.12.2018, s. 21).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého nákazy pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy (viz strana 211 v tomto čísle Úředního věstníku).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 ze dne ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro prevenci a tlumení určitých nákaz uvedených na seznamu (viz strana 64 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6)  EFSA Panel on Animal Health and Welfare (AHAW); Scientific Opinion on animal health risk mitigation treatments as regards imports of animal casings. EFSA Journal 2012; 10(7):2820. [32 s.] doi:10.2903/j.efsa.2012.2820. K dispozici na internetové adrese: www.efsa.europa.eu/efsajournal

(7)  Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů (Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 14).

(8)  Nařízení Komise (EU) č. 206/2010 ze dne 12. března 2010, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, území nebo jejich částí, z nichž je povolen vstup některých zvířat a čerstvého masa na území Evropské unie, a požadavky na veterinární osvědčení (Úř. věst. L 73, 20.3.2010, s. 1).

(9)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 139/2013 ze dne 7. ledna 2013, kterým se stanoví veterinární podmínky dovozu některých ptáků do Unie a jeho karanténní podmínky (Úř. věst. L 47, 20.2.2013, s. 1).

(10)  Nařízení Komise (EU) č. 605/2010 ze dne 2. července 2010, kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a podmínky veterinárních osvědčení pro dovoz syrového mléka, mléčných výrobků, mleziva a výrobků z mleziva určených k lidské spotřebě do Evropské unie (Úř. věst. L 175, 10.7.2010, s. 1).

(11)  Nařízení Komise (ES) č. 798/2008 ze dne 8. srpna 2008, kterým se stanoví seznam třetích zemí, území, oblastí nebo jednotek, z nichž lze do Společenství dovážet a přes jeho území přepravovat drůbež a drůbeží produkty, a požadavky na vydání veterinárního osvědčení (Úř. věst. L 100, 14.4.2011, s. 1).

(12)  Rozhodnutí Komise 2007/777/ES ze dne 29. listopadu 2007, kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a vzory osvědčení pro dovoz některých masných výrobků a opracovaných žaludků, močových měchýřů a střev určených k lidské spotřebě ze třetích zemí a kterým se zrušuje rozhodnutí 2005/432/ES (Úř. věst. L 312, 30.11.2007, s. 49).

(13)  Nařízení Komise (ES) č. 119/2009 ze dne 9. února 2009, kterým se stanoví seznam třetích zemí nebo jejich území pro účely dovozu masa volně žijících zajícovitých, některých volně žijících suchozemských savců a králíků ve farmovém chovu do Společenství nebo jeho tranzitu přes území Společenství a požadavky týkající se veterinárního osvědčení (Úř. věst. L 39, 10.2.2009, s. 12).

(14)  Nařízení Komise (EU) č. 28/2012 ze dne 11. ledna 2012, kterým se stanoví požadavky na osvědčení pro dovoz některých směsných produktů do Unie a tranzit těchto produktů přes Unii a kterým se mění rozhodnutí 2007/275/ES a nařízení (ES) č. 1162/2009 (Úř. věst. L 12, 14.1.2012, s. 1).

(15)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/759 ze dne 28. dubna 2016, kterým se stanoví seznamy třetích zemí, částí třetích zemí a území, z nichž členské státy povolují vstup některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě na území Unie, a požadavky na osvědčení a kterým se mění nařízení (ES) č. 2074/2005 a zrušuje rozhodnutí 2003/812/ES (Úř. věst. L 126, 14.5.2016, s. 13).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(17)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o veterinární požadavky na přemísťování suchozemských zvířat a násadových vajec v rámci Unie (viz strana 140 v tomto čísle Úředního věstníku).

(18)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/686 ze dne 17. prosince 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o schvalování zařízení zacházejících se zárodečnými produkty, sledovatelnost a veterinární požadavky při přemísťování zárodečných produktů určitých chovaných suchozemských zvířat v rámci Unie (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(19)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1666 ze dne 24. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, pokud jde o podmínky pro monitorování přepravy a příjezdu zásilek obsahujících určité zboží ze stanoviště hraniční kontroly v místě příchodu do zařízení v místě určení v Unii ( Úř. věst. L 255, 4.10.2019, s. 1).

(20)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/2035 ze dne 28. června 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení, v nichž jsou chována suchozemská zvířata, a líhní a vysledovatelnosti určitých chovaných suchozemských zvířat a násadových vajec (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 115).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003 (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 1).

(22)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 577/2013 ze dne 28. června 2013 o vzorových identifikačních dokladech pro neobchodní přesuny psů, koček a fretek, vyhotovení seznamu území a třetích zemí a požadavcích na formát, grafickou úpravu a jazyky prohlášení potvrzujících splnění některých podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 (Úř. věst. 178, 28.6.2013, s. 109).

(23)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/691 ze dne 30. ledna 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla týkající se zařízení akvakultury a dopravců vodních živočichů (viz strana 345 v tomto čísle Úředního věstníku).


PŘÍLOHA I

SEZNAM NÁKAZ, KTERÉ MUSÍ BÝT OZNÁMENY A HLÁŠENY VE VYVÁŽEJÍCÍ TŘETÍ ZEMI NEBO ÚZEMÍ

1.   SUCHOZEMSKÁ ZVÍŘATA

Všechny nákazy uvedené na seznamu podle článku 5 nařízení (EU) 2016/429 a zmíněné v příloze II uvedeného nařízení pro druhy suchozemských zvířat uvedené na seznamu v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882.

2.   ZÁRODEČNÉ PRODUKTY

2.1.   Kopytníků

Slintavka a kulhavka

Infekce způsobená patogenem Brucella abortus, B. melitensisB. suis

Infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis)

Infekce virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24)

Infekce virem epizootického hemoragického onemocnění

Infekční rinotracheitida skotu/infekční pustulární vulvovaginitida

Bovinní virová diarrhoea

Venerická kampylobakterióza skotu

Trichomoniáza

Enzootická leukóza skotu

Epididymitida beranů (Brucella ovis)

Infekce virem arteritidy koní

Nakažlivá chudokrevnost koní

Nakažlivá metritida klisen

Klasický mor prasat

Infekce virem Aujeszkyho choroby

Infekce virem reprodukčního a respiračního syndromu prasat

2.2.   Drůbeže a ptáků chovaných v zajetí

Všechny nákazy uvedené na seznamu podle článku 5 nařízení (EU) 2016/429 a zmíněné v příloze II uvedeného nařízení pro druhy drůbeže a ptáků chovaných v zajetí uvedené na seznamu v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882, z nichž jsou získány zárodečné produkty, jimž je povolen vstup do Unie.

3.   PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU Z KOPYTNÍKŮ, DRŮBEŽE A VOLNĚ ŽIJÍCÍ PERNATÉ ZVĚŘE

3.1.   Čerstvé maso kopytníků

Slintavka a kulhavka

Infekce virem moru skotu

Infekce virem horečky Údolí Rift

Neštovice ovcí a neštovice koz

Mor malých přežvýkavců

Klasický mor prasat

Africký mor prasat

3.2.   Čerstvé maso drůbeže a volně žijící pernaté zvěře

Vysoce patogenní influenza ptáků

Infekce virem newcastleské choroby

3.3.   Masné výrobky z kopytníků

Slintavka a kulhavka

Infekce virem moru skotu

Klasický mor prasat

Africký mor prasat

3.4.   Masné výrobky z drůbeže a volně žijící pernaté zvěře

Vysoce patogenní influenza ptáků

Infekce virem newcastleské choroby

3.5.   Mléko, mlezivo, mléčné výrobky a výrobky z mleziva

Slintavka a kulhavka

Infekce virem moru skotu

4.   VODNÍ ŽIVOČICHOVÉ A PRODUKTY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU Z VODNÍCH ŽIVOČICHŮ

Epizootická nekróza krvetvorné tkáně

Virová hemoragická septikémie

Infekční nekróza krvetvorné tkáně

Infekce virem nakažlivé chudokrevnosti lososů (ISAV) s delecí ve vysoce polymorfní oblasti

Herpesviróza koi

Mikrocytóza (Mikrocytos mackini)

Perkinsóza (Perkinsus marinus)

Bonamióza (Bonamia ostreae)

Bonamióza (Bonamia exitiosa)

Marteilióza (Marteilia refringens)

Infekce virem syndromu Taura

Infekce virem žlutohlavosti (Yellowhead disease)

Infekce virem syndromu běloskvrnitosti (White spot disease)


PŘÍLOHA II

MINIMÁLNÍ INFORMACE O PROGRAMECH DOZORU

(podle článku 10)

V předloženém programu dozoru musí být uvedeny alespoň tyto údaje:

a)

popis epizootologického stavu nákazy před datem, kdy bylo provádění programu dozoru zahájeno, a údaje o epizootologickém vývoji nákazy;

b)

cílová populace zvířat, epizootologické jednotky a zóny programu dozoru;

c)

popis:

i)

organizace příslušného orgánu;

ii)

dohledu nad prováděním programu dozoru;

iii)

úředních kontrol, které mají být provedeny v průběhu provádění programu;

iv)

role všech relevantních provozovatelů, veterinárních pracovníků, veterinárních lékařů, veterinárních laboratoří a dalších dotčených fyzických nebo právnických osob;

d)

popis a vymezení zeměpisných a správních oblastí, ve kterých se má program dozoru provádět;

e)

ukazatele pro měření pokroku programu;

f)

používané diagnostické metody, počet testovaných vzorků a četnost testování a postupy odběru vzorků;

g)

rizikové faktory, které je třeba vzít v úvahu při navrhování cíleného dozoru založeného na míře rizika.


PŘÍLOHA III

Tabulka 1

Požadavky týkající se dob pobytu u kopytníků, včel a čmeláků před jejich vstupem do Unie

Druh a kategorie živočichů

Minimální doba pobytu v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti podle čl. 11 písm. b) bodu i)

Minimální doba pobytu v zařízení původu podle čl. 11 písm. b) bodu ii)

Minimální doba bez kontaktu se živočichy s nižším nákazovým statusem podle čl. 11 písm. b) bodu iii)

Skot, ovce, kozy a prasata

6 měsíců nebo od narození, pokud jsou zvířata mladší 6 měsíců

40 dnů nebo od narození, pokud jsou zvířata mladší 40 dnů

30 dnů nebo od narození, pokud jsou zvířata mladší 30 dnů

Skot, ovce, kozy a prasata určené na porážku

3 měsíce nebo od narození, pokud jsou zvířata mladší 3 měsíců

40 dnů nebo od narození, pokud jsou zvířata mladší 40 dnů

30 dnů nebo od narození, pokud jsou zvířata mladší 30 dnů

Koňovití jiní než evidovaní koňovití

3 měsíce nebo od narození, pokud jsou zvířata mladší 3 měsíců

30 dnů nebo od narození, pokud jsou zvířata mladší 30 dnů, s výjimkou oblastí ohrožených morem koní, kde tato doba činí 40 dnů

15 dnů

Evidovaní koňovití

40 dnů nebo od narození, pokud jsou zvířata mladší 40 dnů

30 dnů nebo od narození, pokud jsou zvířata mladší 30 dnů s výjimkou oblastí ohrožených morem koní, kde tato doba činí 40 dnů

15 dnů

Evidovaní koně, kteří jsou dováženi zpět po dočasném vývozu pro účely soutěží, dostihů nebo kulturních jezdeckých akcí

do 30 dnů nebo do 90 dnů v případě zvláštních soutěží, dostihů nebo kulturních jezdeckých akcí

Není stanoveno

Během celé doby dočasného vývozu

Kopytníci jiní než skot, ovce, kozy, prasata a koňovití

6 měsíců nebo od narození, pokud jsou zvířata mladší 6 měsíců

40 dnů nebo od narození, pokud jsou zvířata mladší 40 dnů

6 měsíců nebo od narození, pokud jsou zvířata mladší 6 měsíců

Včely a čmeláci

Od vylíhnutí

Od vylíhnutí

Od vylíhnutí


Tabulka 2

Požadavky týkající se dob pobytu u drůbeže a ptáků chovaných v zajetí před jejich vstupem do Unie

Kategorie ptáků

Doba pobytu platí pro

Minimální doba pobytu v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti podle čl. 11 písm. b) bodu i)

Minimální doba pobytu v zařízení původu podle čl. 11 písm. b) bodu ii)

Minimální doba bez kontaktu se živočichy s nižším nákazovým statusem podle čl. 11 písm. b) bodu iii)

Plemenná drůbež

ZZ

3 měsíce nebo od vylíhnutí, pokud jsou zvířata mladší 3 měsíců

6 týdnů nebo od vylíhnutí, pokud jsou zvířata mladší 6 týdnů

6 týdnů nebo od vylíhnutí, pokud jsou zvířata mladší 6 týdnů

Užitková drůbež pro produkci masa a konzumních vajec

ZZ

3 měsíce nebo od vylíhnutí, pokud jsou zvířata mladší 3 měsíců

6 týdnů nebo od vylíhnutí, pokud jsou zvířata mladší 6 týdnů

6 týdnů nebo od vylíhnutí, pokud jsou zvířata mladší 6 týdnů

Užitková drůbež pro zazvěření pernaté zvěře

ZZ

6 týdnů nebo od vylíhnutí, pokud jsou zvířata mladší 6 týdnů

30 dnů nebo od vylíhnutí

30 dnů nebo od vylíhnutí

Drůbež určená na porážku

ZZ

6 týdnů nebo od vylíhnutí, pokud jsou zvířata mladší 6 týdnů

30 dnů nebo od vylíhnutí

30 dnů nebo od vylíhnutí

Jednodenní kuřata

ZZ

Od vylíhnutí

Od vylíhnutí

Od vylíhnutí

HP

3 měsíce

6 týdnů

Méně než 20 kusů plemenné drůbeže, užitkové drůbeže a drůbeže určené na porážku vyjma ptáků nadřádu běžci

ZZ

3 měsíce nebo od vylíhnutí, pokud jsou zvířata mladší 3 měsíců

3 týdnů nebo od vylíhnutí, pokud jsou zvířata mladší 3 týdnů

3 týdny nebo od vylíhnutí, pokud jsou zvířata mladší 3 týdnů

Kuřata mladší 20 dnů jiná než ptáci nadřádu běžci

ZZ

Od vylíhnutí

Od vylíhnutí

Od vylíhnutí

HP

3 měsíce

3 týdny

3 týdny před datem sběru vajec, z nichž se vylíhla jednodenní kuřata

Ptáci chovaní v zajetí

ZZ

Nepoužije se

3 týdny nebo od vylíhnutí

3 týdny nebo od vylíhnutí, pokud jsou zvířata mladší 3 týdnů

ZZ =

zvířata v zásilce

HP =

hejno původu


PŘÍLOHA IV

ČÁST A

1.

Minimální doby nepřítomnosti nákazy u třetí země nebo území původu či jejich oblasti podle čl. 22 odst. 1 u kopytníků jiných než koňovitých:

 

1.

Skot

2.

Ovce

3.

Kozy

4.

Prasata

5.

Velbloudovití

6.

Jelenovití

7.

Kopytníci jiní než kopytníci uvedení ve sloupcích 1,2,3,4,5,6  (*1)

Slintavka a kulhavka

24 měsíců (*2)

24 měsíců (*2)

24 měsíců (*2)

24 měsíců (*2)

24 měsíců (*2)

24 měsíců (*2)

24 měsíců (*2)

Infekce virem moru skotu

12 měsíců

12 měsíců

12 měsíců

12 měsíců

12 měsíců

12 měsíců

12 měsíců

Infekce virem horečky Údolí Rift

12 měsíců

12 měsíců

12 měsíců

Nepoužije se

12 měsíců

12 měsíců

12 měsíců

Infekce způsobená Mycoplasma mycoides subsp. mycoides SC (plicní nákaza skotu)

12 měsíců

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

12 měsíců

Infekce virem moru malých přežvýkavců

Nepoužije se

12 měsíců

12 měsíců

Nepoužije se

12 měsíců

12 měsíců

Nepoužije se

Neštovice ovcí a neštovice koz

Nepoužije se

12 měsíců

12 měsíců

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nakažlivá pleuropneumonie koz

Nepoužije se

12 měsíců

12 měsíců

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

12 měsíců

Africký mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

12 měsíců

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Klasický mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

12 měsíců (*2)

Nepoužije se

Nepoužije se

12 měsíců

Infekce virem nodulární dermatitidy skotu

12 měsíců

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

2.

Minimální doby nepřítomnosti nákazy u třetí země nebo území původu či jejich oblasti podle čl. 22 odst. 2 písm. a) u koňovitých:

Mor koní

24 měsíců

3.

Minimální doby, během nichž nákaza nebyla v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti hlášena, podle čl. 22 odst. 2 písm. b) u koňovitých:

Venezuelská encefalomyelitida koní

24 měsíců

Infekce bakterií Burkholderia mallei (vozhřivka)

36 měsíců (*3)

Hřebčí nákaza

24 měsíců (*3)

Surra (Trypanosoma evansi)

24 měsíců (*3)

ČÁST B

Zvláštní podmínky, které stanoví příslušný orgán třetí země nebo území, pokud je třetí země nebo území či jejich oblast prostá některých nákaz po kratší dobu, než je doba uvedená v tabulce v části A této přílohy, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 3:

Slintavka a kulhavka

Doplňující informace, aby bylo možné určit datum, od kterého jsou třetí země nebo území či jejich oblast považovány za prosté slintavky a kulhavky.

Klasický mor prasat

a)

doplňující informace, aby bylo možné určit datum, od kterého jsou třetí země nebo území či jejich oblast považovány za prosté klasického moru prasat;

b)

zvířata určená pro vstup do Unie reagovala negativně na test pro zjištění klasického moru prasat provedený ve lhůtě 30 dnů před datem odeslání do Unie.

Infekce bakterií Burkholderia mallei (vozhřivka)

a)

nákaza nebyla hlášena v zařízení původu v období alespoň 6 měsíců před datem odeslání do Unie;

b)

Komise uznala program dozoru prováděný u plemenných koňovitých v zařízení původu, kterým se prokazuje nepřítomnost infekce v průběhu tohoto období 6 měsíců.

Hřebčí nákaza

a)

nákaza nebyla hlášena v zařízení původu po dobu alespoň 6 měsíců před datem odeslání do Unie;

b)

Komise uznala program dozoru prováděný za účelem prokázání nepřítomnosti infekce v zařízení původu v průběhu tohoto období 6 měsíců.

Surra (Trypanosoma evansi)

a)

nákaza nebyla hlášena v zařízení původu po dobu alespoň 6 měsíců před datem odeslání do Unie;

b)

Komise uznala program dozoru prováděný za účelem prokázání nepřítomnosti infekce v zařízení původu v průběhu tohoto období 6 měsíců.

ČÁST C

1.

Požadavky týkající se neočkování v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti u kopytníků jiných než koňovitých podle čl. 22 odst. 4 písm. a):

 

1.

Skot

2.

Ovce

3.

Kozy

4.

Prasata

5.

Velbloudovití

6.

Jelenovití

7.

Kopytníci jiní než kopytníci uvedení ve sloupcích 1, 2, 3, 4, 5, 6  (*4)

Slintavka a kulhavka

NO/NOZ

NO/NOZ

NO/NOZ

NO/NOZ

NO/NOZ

NO/NOZ

NO/NOZ

Infekce virem moru skotu

NO/NOZ

NO/NOZ

NO/NOZ

NO/NOZ

NO/NOZ

NO/NOZ

NO/NOZ

Virus horečky Údolí Rift

NO/NOZ

NO/NOZ

NO/NOZ

Nepoužije se

NO/NOZ

NO/NOZ

NO/NOZ

Infekce způsobená Mycoplasma mycoides subsp. mycoides SC (plicní nákaza skotu)

NO/NOZ

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

NO/NOZ

Infekce virem moru malých přežvýkavců

Nepoužije se

NO/NOZ

NO/NOZ

Nepoužije se

NO/NOZ

NO/NOZ

Nepoužije se

Neštovice ovcí a neštovice koz

Nepoužije se

NO/NOZ

NO/NOZ

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nakažlivá pleuropneumonie koz

Nepoužije se

NO/NOZ

NO/NOZ

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

NO/NOZ

Klasický mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

NO/NOZ

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Infekce virem nodulární dermatitidy skotu

NOZ

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

NO =

po dobu alespoň 12 měsíců před datem odeslání do Unie neproběhlo v třetí zemi nebo území či jejich oblasti žádné očkování a do této třetí země, území nebo oblasti nevstoupilo žádné očkované zvíře

NOZ =

zvířata, která mají vstoupit do Unie, nebyla očkována

2.

Požadavky týkající se neočkování v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti u koňovitých podle čl. 22 odst. 4 písm. b):

Mor koní

V třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti neproběhlo v období alespoň 12 měsíců před datem odeslání do Unie žádné systematické očkování a koňovití nebyli očkováni alespoň v posledních 40 dnech před odesláním do Unie.

Venezuelská encefalomyelitida koní

Koňovití nebyli očkováni alespoň v posledních 60 dnech před odesláním do Unie.


(*1)  vztahuje se pouze na druhy uvedené na seznamu v souladu s přílohou prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882

(*2)  nebo zvláštní podmínky stanoví příslušný orgán třetí země nebo území v souladu s částí B, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 3

(*3)  nebo zvláštní podmínky stanoví příslušný orgán třetí země nebo území v souladu s částí B, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 3

(*4)  vztahuje se pouze na druhy uvedené na seznamu v souladu s přílohou prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882


PŘÍLOHA V

POŽADAVKY NA VSTUP DO UNIE, POKUD JDE O NEPŘÍTOMNOST NÁKAZY U TŘETÍ ZEMĚ NEBO ÚZEMÍ PŮVODU ČI JEJICH OBLASTI V PŘÍPADĚ INFEKCE KOMPLEXEM MYCOBACTERIUM TUBERCULOSIS (M. BOVIS, M. CAPRAE, M. TUBERCULOSIS) A INFEKCE PATOGENY BRUCELLA ABORTUS, B. MELITENSISB. SUIS

1.   INFEKCE KOMPLEXEM MYCOBACTERIUM TUBERCULOSIS (M. BOVIS, M. CAPRAE A M. TUBERCULOSIS) (PODLE ČL. 22 ODST. 5)

1.1.   Skot

Pokud skot nepochází z třetí země nebo území či jejich oblasti prosté komplexu Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. caprae, M. tuberculosis), pokud jde o skot, musí splňovat jeden z následujících požadavků:

a)

ve lhůtě 30 dnů před datem odeslání do Unie byla zvířata testována s využitím jedné z diagnostických metod uvedených v části 2 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 na infekci komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) a výsledky tohoto testování byly negativní nebo

b)

zvířata jsou mladší 6 týdnů.

2.   INFEKCE ZPŮSOBENÁ PATOGENY BRUCELLA ABORTUS, B. MELITENSISB. SUIS (PODLE ČL. 22 ODST. 6)

2.1.   Skot

Pokud skot nepochází z třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou prosté Brucella abortus, B. melitensisB. suis, aniž proběhlo očkování skotu, musí tato zvířata splňovat jeden z následujících požadavků:

a)

zvířata byla s negativními výsledky testována s využitím jedné z diagnostických metod uvedených v části 1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 na infekci patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis na vzorku odebraném ve lhůtě 30 dnů před datem odeslání do Unie; u samic po porodu byl test proveden ze vzorku odebraného alespoň 30 dnů po porodu nebo

b)

jsou mladší 12 měsíců nebo

c)

jsou kastrovaná.

2.2.   Ovce a kozy

Pokud ovce a kozy nepocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou prosté patogenů Brucella abortus, B. melitensisB. suis, aniž proběhlo očkování ovcí a koz, musí tato zvířata splňovat jeden z následujících požadavků:

a)

byla s negativními výsledky testována s využitím jedné z diagnostických metod uvedených v části 1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 na infekci patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis na vzorku odebraném ve lhůtě 30 dnů před datem odeslání do Unie; u samic po porodu byl test proveden ze vzorku odebraného alespoň 30 dnů po porodu nebo

b)

jsou mladší 6 měsíců nebo

c)

jsou kastrovaná.


PŘÍLOHA VI

ČÁST A

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO VSTUP KOPYTNÍKŮ DO UNIE TÝKAJÍCÍ SE NEPŘÍTOMNOSTI NÁKAZY U TŘETÍ ZEMĚ NEBO ÚZEMÍ PŮVODU ČI JEJICH OBLASTI V PŘÍPADĚ INFEKCE VIREM KATARÁLNÍ HOREČKY OVCÍ (SÉROTYPY 1–24) PO DOBU 2 LET

(PODLE ČL. 22 ODST. 7)

Pokud kopytníci druhů uvedených na seznamu nepocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti prosté infekce virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), musí pocházet z třetí země nebo území či jejich oblasti, které splňují alespoň jeden z následujících požadavků:

a)

zvířata byla chována v třetí zemi nebo území či jejich oblasti, které jsou sezónně prosté infekce virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24) podle definice uvedené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689:

i)

po dobu alespoň 60 dnů před datem odeslání do Unie nebo

ii)

po dobu alespoň 28 dnů před datem odeslání do Unie a zvířata podstoupila sérologický test, který byl proveden na vzorcích odebraných alespoň 28 dnů po datu vstupu zvířete do třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou sezónně prosté infekce virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24), a výsledky tohoto testu byly negativní nebo

iii)

po dobu alespoň 14 dnů před datem odeslání do Unie a zvířata podstoupila PCR test (polymerázová řetězová reakce), který byl proveden na vzorcích odebraných alespoň 14 dnů po datu vstupu zvířete do třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou sezónně prosté infekce virem katarální horečky ovcí, a výsledky tohoto testu byly negativní;

b)

zvířata pocházejí z třetí země, území nebo jejich oblasti, kde je zaveden systém dozoru navržený a prováděný v souladu s oddíly 1 a 2 kapitoly 1 části II přílohy nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, a byla v této třetí zemi, území nebo jejich oblasti očkována proti všem sérotypům (1 až 24) katarální horečky ovcí v průběhu předchozích 2 let, přičemž zvířata se stále nacházejí v období imunity zaručeném ve specifikacích očkovací látky a splňují alespoň jeden z následujících požadavků:

i)

byla očkována více než 60 dnů před datem odeslání do Unie nebo

ii)

byla očkována inaktivovanou očkovací látkou a podstoupila test PCR, který byl proveden na vzorcích odebraných alespoň 14 dnů po nástupu imunitní ochrany stanovené ve specifikacích očkovací látky, a výsledky tohoto testu byly negativní;

c)

zvířata pocházejí z třetí země, území nebo jejich oblasti, kde je zaveden systém dozoru navržený a prováděný v souladu s oddíly 1 a 2 kapitoly 1 části II přílohy nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, a podstoupila s pozitivními výsledky sérologický test schopný zjistit specifické protilátky proti všem sérotypům (1–24) viru katarální horečky ovcí hlášeným v průběhu předchozích 2 letech v této třetí zemi, území nebo jejich oblasti a:

i)

tento sérologický test musel být proveden na vzorcích odebraných alespoň 60 dnů před datem přemístění

nebo

ii)

tento sérologický test byl proveden na vzorcích odebraných alespoň 30 dnů před datem přemístění a zvířata s negativními výsledky podstoupila test PCR provedený na vzorcích odebraných nejdříve 14 dnů před datem odeslání do Unie.

ČÁST B

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO VSTUP ZÁSILEK SKOTU DO UNIE TÝKAJÍCÍ SE NEPŘÍTOMNOSTI NÁKAZY U TŘETÍ ZEMĚ NEBO ÚZEMÍ PŮVODU ČI JEJICH OBLASTI V PŘÍPADĚ ENZOOTICKÉ LEUKÓZY SKOTU

(PODLE ČL. 22 ODST. 8)

Pokud skot nepochází z třetí země nebo území či jejich oblasti, které jsou prosté enzootické leukózy skotu, musí pocházet ze zařízení, kde tato nákaza nebyla hlášena v průběhu 24 měsíců před datem odeslání do Unie, a:

a)

pokud jsou zvířata starší 24 měsíců, podstoupila laboratorní vyšetření na enzootickou leukózu skotu pomocí jedné z diagnostických metod stanovených v části 4 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, které bylo s negativními výsledky provedeno buď:

a)

na vzorcích odebraných dvakrát v intervalu nejméně 4 měsíců, zatímco zvířata byla držena v izolaci od ostatního skotu ze stejného zařízení, nebo

b)

na vzorku odebraném během posledních 30 dnů před odesláním zvířat do Unie a veškerý skot starší než 24 měsíců, který byl držen v zařízení, podstoupil laboratorní vyšetření na enzootickou leukózu skotu pomocí jedné z diagnostických metod stanovených v části 4 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, provedené s negativními výsledky na vzorcích odebraných dvakrát v intervalu nejméně 4 měsíců během posledních 12 měsíců před datem odeslání do Unie;

b)

pokud jsou zvířata mladší 24 měsíců, narodila se matkám, které podstoupily laboratorní vyšetření na enzootickou leukózu skotu pomocí jedné z diagnostických metod stanovených v části 4 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, které bylo s negativními výsledky provedeno na vzorcích odebraných dvakrát v intervalu nejméně 4 měsíců během posledních 12 měsíců před datem odeslání do Unie.


PŘÍLOHA VII

DALŠÍ POŽADAVKY NA VSTUP KOPYTNÍKŮ DO UNIE V PŘÍPADĚ NĚKTERÝCH NÁKAZ KATEGORIE C

(PODLE ČL. 22 ODST. 9)

1.   INFEKČNÍ RINOTRACHEITIDA SKOTU/INFEKČNÍ PUSTULÁRNÍ VULVOVAGINITIDA

1.1.   Skot

Zvířata nesměla být očkována a musela být držena v karanténě po dobu alespoň 30 dnů před datem odeslání do Unie a podstoupit sérologický test na zjištění protilátek proti celému viru BoHV-1. Musela být použita jedna z diagnostických metod stanovených v části 5 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 a výsledky musely být negativní. Dále musel být test proveden na vzorku odebraném v zařízení původu ve lhůtě 15 dnů před datem odeslání do Unie.

1.2.   Velbloudovití a jelenovití

Velbloudovití a jelenovití určení pro vstup do členského státu nebo jeho oblasti se statusem území prostého nákazy nebo se schváleným eradikačním programem týkajícím se infekční rinotracheitidy skotu/infekční pustulární vulvovaginitidy u skotu musí pocházet ze zařízení, v němž nebyla hlášená infekce infekční rinotracheitidou skotu/infekční pustulární vulvovaginitidou u zvířat téhož druhu, jako jsou zvířata v zásilce, nejméně 30 dnů před odesláním do Unie.

2.   BOVINNÍ VIROVÁ DIARRHOEA

Zvířata nebyla očkována proti bovinní virové diarrhoee a musela být testována na protilátku proti viru nebo genom bovinní virové diarrhoey pomocí jedné z diagnostických metod stanovených v části 6 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, přičemž výsledky tohoto testu musely být negativní, a buď:

a)

zvířata byla chována ve schváleném karanténním zařízení po dobu alespoň 21 dnů před jejich odesláním, březí samice byly podrobeny sérologickému vyšetření za účelem zjištění protilátek proti viru bovinní virové diarrhoey pomocí jedné z diagnostických metod stanovených v části 6 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, a výsledky tohoto testu byly negativní, přičemž toto vyšetření bylo provedeno na vzorcích odebraných nejméně 21 dnů po zahájení karantény, nebo

b)

zvířata byla podrobena sérologickému vyšetření za účelem zjištění protilátek proti viru bovinní virové diarrhoey pomocí jedné z diagnostických metod stanovených v části 6 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, a jeho výsledky byly pozitivní, přičemž toto vyšetření bylo provedeno na vzorcích odebraných buď před odesláním, nebo u březích samic před inseminací předcházející nynější gestaci.

3.   INFEKCE VIREM AUJESZKYHO CHOROBY

Zvířata nebyla očkována proti infekci virem Aujeszkyho choroby a musela:

a)

být držena ve schváleném karanténním zařízení po dobu nejméně 30 dnů a

b)

podstoupit sérologické vyšetření za účelem zjištění protilátek proti celému viru Aujeszkyho choroby pomocí jedné z diagnostických metod stanovených v části 7 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, které bylo s negativními výsledky provedeno na vzorcích odebraných dvakrát v intervalu nejméně 30 dnů během posledních 15 dnů před datem odeslání do Unie.


PŘÍLOHA VIII

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ PŮVODU KOPYTNÍKŮ

1.

Minimální oblasti (poloměr) a období (před odesláním do Unie) bez hlášené nákazy v oblasti zařízení původu a v jejím okolí u kopytníků jiných než koňovitých podle čl. 23 odst. 1 písm. a) bodu i):

 

1.

Skot

2.

Ovce

3.

Kozy

4.

Prasata

5.

Velbloudovití

6.

Jelenovití

7.

Kopytníci jiní než kopytníci uvedení ve sloupcích 1, 2, 3, 4, 5, 6  (*1)

Slintavka a kulhavka

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

Infekce virem moru skotu

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

Infekce virem horečky Údolí Rift

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

Nepoužije se

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

Infekce způsobená Mycoplasma mycoides subsp. mycoides SC (plicní nákaza skotu)

10 km/30 dnů

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

10 km/30 dnů

Infekce virem moru malých přežvýkavců

Nepoužije se

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

Nepoužije se

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

Nepoužije se

Neštovice ovcí a neštovice koz

Nepoužije se

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nakažlivá pleuropneumonie koz

Nepoužije se

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

10 km/30 dnů

Africký mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

10 km/30 dnů

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Klasický mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

10 km/30 dnů

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Infekce virem nodulární dermatitidy skotu

10 km/30 dnů

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Infekce virem epizootického hemoragického onemocnění

150 km/2 roky (*2)

150 km/ 2 roky (*2)

150 km/ 2 roky (*2)

Nepoužije se

150 km/ 2 roky (*2)

150 km/ 2 roky (*2)

150 km/2 roky (*2)

2.

Minimální období bez hlášené nákazy v zařízení původu u kopytníků jiných než koňovitých podle čl. 23 odst. 1 písm. a) bodu i):

 

1.

Skot

2.

Ovce

3.

Kozy

4.

Prasata

5.

Velbloudovití

6.

Jelenovití

7.

Kopytníci jiní než kopytníci uvedení ve sloupcích 1, 2, 3, 4, 5, 6  (*3)

Burkholderia mallei (vozhřivka)

Nepoužije se

6 měsíců

Nepoužije se

Stejně jako koňovití (bod 4)

Nepoužije se

Vzteklina

30 dnů

Surra (Trypanosoma evansi)

30 dnů (*4)

30 dnů (*4)

30 dnů (*4)

Nepoužije se

30 dnů (*4)

30 dnů (*4)

30 dnů (*4)

Sněť slezinná

15 dnů

Infekce virem Aujeszkyho choroby

Nepoužije se

30 dnů

Nepoužije se

3.

Minimální oblasti (poloměr) a období bez hlášeného případu nebo ohniska nakažlivé chudokrevnosti koní v oblasti zařízení původu a v jejím okolí u koňovitých podle čl. 23 odst. 1 písm. a) bodu ii):

 

Oblast

Období

Požadavky, které je třeba splnit, pokud se v zařízení objevilo ohnisko

Nakažlivá chudokrevnost koní

200 m

3 měsíce

Všichni koňovití byli izolováni do doby, než byli podrobeni sérologickému vyšetření na nakažlivou chudokrevnost koní provedenému na dvou vzorcích odebraných po porážce infikovaného zvířete a 3 měsíce poté a výsledky tohoto vyšetření byly negativní.

4.

Minimální období bez hlášeného případu nebo ohniska některých nákaz v zařízení původu u koňovitých podle čl. 23 odst. 1 písm. a) bodu ii):

 

Období

Požadavky, které je třeba splnit, pokud se v zařízení dříve objevilo ohnisko

Infekce bakterií Burkholderia mallei (vozhřivka)

6 měsíců

Pokud byla infekce hlášena v zařízení v období 3 let před datem odeslání do Unie, zařízení po posledním ohnisku zůstalo v režimu omezení přemísťování nařízeném příslušným orgánem, dokud:

nakažená zvířata nebyla usmrcena a zlikvidována a

zbývající zvířata nebyla s negativním výsledkem podrobena vyšetření popsanému v bodě 3.1 kapitoly 2.5.11 Příručky OIE pro suchozemská zvířata (verze přijatá v roce 2015), provedenému na vzorcích odebraných nejméně 6 měsíců po datu, kdy byla nakažená zvířata usmrcena a zlikvidována a kdy bylo zařízení vyčištěno a vydezinfikováno.

Venezuelská encefalomyelitida koní

6 měsíců

Pokud pocházejí ze zařízení nacházejícího se v třetí zemi, území nebo jejich oblasti, v nichž byla v průběhu posledních 2 let před datem odeslání do Unie hlášena venezuelská encefalomyelitida koní, splňují podmínky podle bodu i) a podmínky buď podle bodu ii), nebo bodu iii):

i)

v době nejméně 21 dnů před odesláním zůstala klinicky zdravá a každé zvíře podle bodu ii) nebo bodu iii), které vykazovalo zvýšení tělesné teploty měřené denně, bylo podrobeno diagnostickému vyšetření na venezuelskou encefalomyelitidu koní pomocí diagnostické metody uvedené v příloze I části 10 bodě 1 písm. a) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 a výsledky tohoto vyšetření byly negativní a

ii)

zvířata byla držena v karanténě po dobu alespoň 21 dnů a byla chráněna před útoky hmyzích vektorů a buď

byla očkována proti venezuelské encefalomyelitidě koní úplným základním očkovacím postupem a přeočkována v souladu s doporučeními výrobce nejméně 60 dnů a nejpozději 12 měsíců před datem odeslání, nebo

byla podrobena vyšetření na venezuelskou encefalomyelitidu koní pomocí diagnostické metody uvedené v příloze I části 10 bodě 1 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 a výsledky tohoto vyšetření byly negativní, přičemž vyšetření bylo provedeno na vzorku odebraném nejméně 14 dnů po datu vstupu do karantény;

iii)

zvířata byla podrobena

vyšetření na venezuelskou encefalomyelitidu koní pomocí diagnostické metody uvedené v příloze I části 10 bodě 1 písm. b) nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 bez zvýšení titru protilátek, přičemž vyšetření bylo provedeno na dvojicích vzorků odebraných dvakrát v intervalu 21 dnů, přičemž druhý odběr proběhl v době 10 dnů před datem odeslání, a

testu na zjištění genomu viru venezuelské encefalomyelitidy koní pomocí diagnostické metody uvedené v příloze I části 10 bodě 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 a výsledky tohoto testu byly negativní, přičemž test byl proveden na vzorku odebraném v době 48 hodin před odesláním a zvířata byla po odběru vzorku až do odeslání chráněna před útoky hmyzích vektorů.

Hřebčí nákaza

6 měsíců

Pokud byla infekce hlášena v zařízení v období 2 let před datem odeslání do Unie, zařízení po posledním ohnisku zůstalo v režimu omezení přemísťování nařízeném příslušným orgánem, dokud:

nakažená zvířata nebyla usmrcena a zlikvidována nebo poražena nebo nakažení nevykastrovaní samci koňovitých nebyli vykastrováni a

zbývající koňovití v zařízení, s výjimkou vykastrovaných samců koňovitých uvedených v první odrážce držených odděleně od samic koňovitých, nebyli s negativním výsledkem podrobeni vyšetření na vozhřivku s použitím diagnostické metody stanovené v části 8 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, jež bylo provedeno na vzorcích odebraných nejméně 6 měsíců poté, co byla dokončena opatření popsaná v první odrážce.

Surra (Trypanosoma evansi)

6 měsíců

Pokud byla infekce hlášena v zařízení v období 2 let před datem odeslání do Unie, zařízení zůstalo v režimu omezení přemísťování nařízeném příslušným orgánem, dokud:

nakažená zvířata nebyla odstraněna ze zařízení a

zbývající zvířata nepodstoupila s negativním výsledkem vyšetření na surru (Trypanosoma evansi) s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 3 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, jež bylo provedeno na vzorcích odebraných nejméně 6 měsíců poté, co bylo ze zařízení odstraněno poslední nakažené zvíře.

Nakažlivá chudokrevnost koní

90 dnů

Pokud byla infekce hlášena v zařízení v období 12 měsíců před datem odeslání do Unie, zařízení po posledním ohnisku zůstalo v režimu omezení přemísťování nařízeném příslušným orgánem, dokud:

nakažená zvířata nebyla utracena a zlikvidována nebo poražena a

zbývající zvířata v zařízení nebyla s negativním výsledkem podrobena vyšetření na nakažlivou chudokrevnost koní s použitím diagnostické metody stanovené v části 9 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, jež bylo provedeno na vzorcích odebraných dvakrát v rozmezí nejméně 3 měsíce poté, co byla dokončena opatření popsaná v první odrážce a zařízení bylo vyčištěno a vydezinfikováno.

Vzteklina

30 dnů

Sněť slezinná

15 dnů


(*1)  vztahuje se pouze na druhy uvedené na seznamu v souladu s přílohou prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882

(*2)  nepoužije se, jestliže zvířata pocházejí z třetí země, území nebo jejich oblasti, které jsou sezónně prosté nákazy v souladu s příslušnou kapitolou Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE)

(*3)  vztahuje se pouze na druhy uvedené na seznamu v souladu s přílohou prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882

(*4)  pokud byla nákaza hlášena v zařízení původu v období 2 let před datem odeslání do Unie, musí postižené zařízení po posledním ohnisku nákazy zůstat v režimu omezení, dokud:

a)

nejsou ze zařízení odstraněna nakažená zvířata;

b)

zbývající zvířata ze zařízení nepodstoupí vyšetření na surru (Trypanosoma evansi), jehož výsledek musí být negativní, jak je popsáno v části 3 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, přičemž toto vyšetření se provede na vzorcích odebraných alespoň 6 měsíců po odstranění nakažených zvířat ze zařízení.


PŘÍLOHA IX

1.   INFEKCE KOMPLEXEM MYCOBACTERIUM TUBERCULOSIS(M. BOVIS, M. CAPRAE A M. TUBERCULOSIS) (PODLE ČL. 23 ODST. 2)

Druh

Požadavky týkající se zařízení původu

Skot

Prosté nákazy, pokud jde o skot

Ovce

Během posledních 42 dnů před odesláním do Unie nebyla v zařízení hlášena infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis).

Kozy

V zařízení byl alespoň během posledních 12 měsíců před odesláním do Unie prováděn dozor nad infekcí komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u zvířat stejného druhu, jako jsou zvířata v zásilce, která byla držena v zařízeních v souladu s postupy stanovenými v bodech 1 a 2 části 1 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, a během tohoto období:

a)

byla do zařízení uvedena pouze zvířata stejného druhu, jako jsou zvířata v zásilce, ze zařízení, která uplatňují opatření stanovená v tomto odstavci;

b)

v případě, že byla hlášena infekce Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis) u zvířat stejného druhu, jako jsou zvířata v zásilce, držených v zařízení, byla přijata opatření v souladu s částí 1 bodem 3 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688.

Velbloudovití

Jelenovití

2.   INFEKCE ZPŮSOBENÁ PATOGENY BRUCELLA ABORTUS, B. MELITENSIS A B. SUIS (PODLE ČL. 23 ODST. 3)

Druh

Požadavky týkající se zařízení původu

Skot

Zařízení je prosté nákazy, aniž proběhlo očkování skotu

Ovce

Zařízení je prosté nákazy, aniž proběhlo očkování ovcí a koz

Kozy

Zařízení je prosté nákazy, aniž proběhlo očkování ovcí a koz

Prasata

V zařízení nebyla hlášena infekce způsobená patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis během posledních 42 dnů před odesláním do Unie a během posledních 12 měsíců před odesláním do Unie:

a)

v zařízení byla uplatněna opatření biologické bezpečnosti a opatření ke zmírnění rizika, včetně podmínek ustájení a systémů krmení, nezbytná k tomu, aby se zabránilo přenosu infekce patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis z volně žijících zvířat druhů uvedených na seznamu na prasata chovaná v zařízení, a do zařízení byla uvedena pouze prasata ze zařízení, která uplatňují rovnocenná opatření biologické bezpečnosti; nebo

b)

byl prováděn dozor nad infekcí patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis u prasat chovaných v zařízení v souladu s přílohou III nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 a během téhož období:

byla do zařízení uvedena pouze prasata ze zařízení, která uplatňují opatření biologické bezpečnosti nebo opatření v oblasti dozoru stanovená v písmenech a) nebo b) a

pokud byla u prasat chovaných v zařízení hlášena infekce patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis, byla přijata opatření v souladu s částí 1 bodem 3 přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688.

Velbloudovití

U velbloudovitých nebyla hlášena infekce patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis během posledních 42 dnů před odesláním do Unie a velbloudovití podstoupili s negativními výsledky test pro zjištění infekce patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v části 1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688, provedený na vzorku odebraném v průběhu posledních 30 dnů před odesláním do Unie a u samic po porodu na vzorku odebraném alespoň 30 dnů po porodu.

Jelenovití

V průběhu posledních 42 dnů před odesláním do Unie nebyla u jelenovitých hlášena infekce patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis.


PŘÍLOHA X

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA VSTUP NĚKTERÝCH DRUHŮ A KATEGORIÍ KOPYTNÍKŮ DO UNIE TÝKAJÍCÍ SE INFEKCE PATOGENEM BRUCELLA PODLE ČL. 24 ODST. 5

1.   OVCE:

Nekastrovaní berani, jiní než ti, kteří jsou určeni k porážce v Unii, musí splňovat tyto požadavky:

a)

zůstali nepřetržitě po dobu nejméně 60 dnů v zařízení, kde nebyla hlášena infekce patogenem Brucella ovis (epididymitida beranů) v průběhu 12 měsíců před datem odeslání do Unie;

b)

podstoupili s negativními výsledky sérologické vyšetření na zjištění patogenu Brucella ovis (epididymitida beranů) v průběhu 30 dnů před datem odeslání do Unie.

2.   KOPYTNÍCI ČELEDI TAYASSUIDAE

Kopytníci čeledí Tayassuidae podstoupili s negativními výsledky vyšetření na zjištění patogenu Brucella suis s použitím jedné z diagnostických metod stanovených v bodě 2 části 1 přílohy I nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/688 během 30 dnů před datem odeslání do Unie.


PŘÍLOHA XI

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA KOŇOVITÉ PODLE ČL. 24 ODST. 6

1.   SANITÁRNÍ SKUPINY, DO NICHŽ JSOU ZAŘAZENY TŘETÍ ZEMĚ, ÚZEMÍ NEBO JEJICH OBLASTI

Sanitární skupina

Nákazy, pro něž jsou stanoveny zvláštní požadavky

A

nakažlivá chudokrevnost koní

B

nakažlivá chudokrevnost koní, vozhřivka, hřebčí nákaza

C

nakažlivá chudokrevnost koní, venezuelská encefalomyelidita koní

D

nakažlivá chudokrevnost koní, vozhřivka, hřebčí nákaza, venezuelská encefalomyelidita koní, surra

E

nakažlivá chudokrevnost koní, vozhřivka, hřebčí nákaza, mor koní, surra

F

nakažlivá chudokrevnost koní, hřebčí nákaza, mor koní

G

nakažlivá chudokrevnost koní, vozhřivka, hřebčí nákaza, surra

2.   ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY

2.1.   Zvláštní požadavky na mor koní:

Koňovití musí splňovat soubor požadavků stanovený pod jedním z následujících písmen.

a)

Zvířata byla držena v izolaci v prostorách chráněných před vektory po dobu nejméně 30 dnů před odesláním do Unie a bylo provedeno sérologické vyšetření a test na určení původce moru koní s negativním výsledkem v každém případě na vzorku krve odebraném nejméně 28 dnů po datu uvedení zvířete do prostor chráněných před vektory a během 10 dnů před datem odeslání.

b)

Zvířata byla držena v izolaci v prostorách chráněných před vektory po dobu nejméně 40 dnů před datem odeslání do Unie a byly provedeny sérologické testy ke zjištění protilátek proti viru moru koní bez významného zvýšení titru protilátek na vzorcích krve odebraných dvakrát v intervalu nejméně 21 dnů, přičemž první vzorek byl odebrán nejméně 7 dnů po uvedení do prostor chráněných před vektory.

c)

Zvířata byla držena v izolaci v prostorách chráněných před vektory po dobu nejméně 14 dnů před odesláním a s negativním výsledkem byl proveden test na určení původce viru moru koní na vzorku krve odebraném nejméně 14 dnů po datu uvedení zvířete do prostor chráněných před vektory a nejvýše 72 hodin před okamžikem odeslání.

d)

Existují doložené důkazy o tom, že zvířata byla očkována proti moru koní úplným základním očkovacím postupem a byla přeočkována v souladu s pokyny výrobce licencovanou očkovací látkou proti všem sérotypům viru moru koní přítomným ve zdrojové populaci nejméně 40 dnů před vstupem do prostor chráněných před vektory a zvířata byla po dobu nejméně 40 dnů držena v izolaci v prostorách chráněných před vektory.

e)

Zvířata byla držena v izolaci v prostorách chráněných před vektory po dobu alespoň 30 dnů před datem odeslání do Unie a podstoupila sérologické vyšetření ke zjištění protilátek proti viru moru koní provedené stejnou laboratoří ve stejný den na krevních vzorcích odebraných dvakrát v intervalu 21 až 30 dnů v době izolace v prostorách chráněných před vektory. Druhé z těchto vyšetření muselo být provedeno v době 10 dnů před datem odeslání a jeho výsledky byly negativní v obou případech, nebo byl negativní výsledek testu na určení původce viru moru koní u druhého vzorku.

2.2.   Zvláštní požadavky na venezuelskou encefalomyelitidu koní

Koňovití musí splňovat alespoň jeden z těchto požadavků:

a)

zvířata byla očkována proti venezuelské encefalomyelitidě koní úplným základním očkovacím postupem a přeočkována v souladu s doporučeními výrobce v době nejméně 60 dnů a nejpozději 12 měsíců před datem odeslání do Unie a byla držena v karanténě chráněné před vektory po dobu nejméně 21 dnů před datem odeslání do Unie a v průběhu této doby zůstala klinicky zdravá a jejich tělesná teplota měřená denně zůstala v normálním fyziologickém rozsahu.

Každý jiný koňovitý ze stejného zařízení, který měl zvýšenou tělesnou teplotu měřenou denně, byl podroben krevnímu testu na izolaci viru venezuelské encefalomyelitidy koní a výsledky tohoto testu byly negativní;

b)

zvířata nebyla očkována proti venezuelské encefalomyelitidě koní a byla držena v karanténě chráněné před vektory po dobu alespoň 21 dnů a v průběhu této doby zůstala klinicky zdravá a jejich tělesná teplota měřená denně zůstala v normálním fyziologickém rozsahu. Během karantény byla zvířata podrobena diagnostickému vyšetření na venezuelskou encefalomyelitidu koní a výsledky vyšetření byly negativní, přičemž vyšetření bylo provedeno na vzorku odebraném nejméně 14 dnů po datu vstupu zvířat do karantény chráněné před vektory; zvířata byla chráněna před hmyzími vektory až do odeslání;

Každý jiný koňovitý ze stejného zařízení, který měl zvýšenou tělesnou teplotu měřenou denně, byl podroben krevnímu testu na izolaci viru venezuelské encefalomyelitidy koní a výsledky tohoto testu byly negativní;

c)

zvířata byla podrobena hemaglutinačně inhibičnímu testu na venezuelskou encefalomyelitidu koní provedenému stejnou laboratoří téhož dne na vzorcích odebraných dvakrát v rozmezí 21 dnů, přičemž druhý vzorek byl odebrán během 10 dnů před datem odeslání, a nedošlo ke zvýšení titru protilátek a testu RT-PCR (polymerázová řetězová reakce spojená s reverzní transkripcí) zjišťujícího přítomnost genomu viru venezuelské encefalomyelitidy koní, přičemž tento test byl proveden na vzorku odebraném v průběhu 48 hodin před odesláním a jeho výsledek byl negativní; zvířata byla chráněna před útoky vektorů od momentu, kdy byl proveden odběr vzorku pro test RT-PCR, až do nakládky pro odeslání, s použitím kombinace schválených repelentů a insekticidů u zvířat a dezinsekce stájí a dopravních prostředků, v nichž jsou přepravována.

2.3.   Zvláštní požadavky na infekci bakterií Burkholderia mallei (vozhřivka)

Koňovití museli podstoupit test reakce vazby komplementu na vozhřivku, jak je popsáno v bodě 3.1 kapitoly 2.5.11 Příručky OIE pro suchozemská zvířata (verze přijatá v roce 2015). Test musel být proveden při ředění séra 1:5 na vzorku odebraném v době 30 dnů před datem odeslání do Unie a jeho výsledek musel být negativní.

2.4.   Zvláštní požadavky na hřebčí nákazu

Koňovití museli podstoupit test reakce vazby komplementu na hřebčí nákazu, jak je popsáno v bodě 3.1 kapitoly 2.5.3 Příručky OIE pro suchozemská zvířata (verze přijatá v roce 2013). Test musel být proveden při ředění séra 1:5 na vzorku odebraném v době 30 dnů před datem odeslání do Unie a jeho výsledek musel být negativní. Kromě toho testovaná zvířata nesměla být použita pro plemenitbu v době alespoň 30 dnů před datem odběru vzorku a po něm.

2.5.   Zvláštní podmínky pro surru (Trypanosoma evansi)

Koňovití museli podstoupit test na aglutinační kartě na trypanosomiázu (CATT), jak je popsáno v bodě 2.3 kapitoly 2.1.21 Příručky OIE pro suchozemská zvířata (verze přijatá v roce 2012). Test musel být proveden při ředění séra 1:4 na vzorku odebraném v době 30 dnů před datem odeslání do Unie a jeho výsledek musel být negativní.

2.6.   Zvláštní podmínky pro nakažlivou chudokrevnost koní

Koňovití museli podstoupit imunodifúzní test v agarovém gelu (test AGID) nebo enzymatickou imunoanalýzu (ELISA) na nakažlivou chudokrevnost koní, jak je popsáno v bodech 2.1 a 2.2 kapitoly 2.5.6 Příručky OIE pro suchozemská zvířata (verze přijatá v roce 2013). Test musel být proveden na vzorku odebraném v době nepřesahující 90 dnů před datem odeslání do Unie a jeho výsledek musel být negativní.


PŘÍLOHA XII

KOPYTNÍCI URČENÍ PRO UZAVŘENÁ ZAŘÍZENÍ

ČÁST A

Minimální období bez hlášené nákazy v uzavřeném zařízení původu kopytníků určených pro uzavřená zařízení v Unii:

 

1.

Skot

2.

Ovce

3.

Kozy

4.

Prasata

5.

Velbloudovití

6.

Jelenovití

7.

Kopytníci jiní než kopytníci uvedení ve sloupcích 1, 2, 3, 4, 5, 6  (*1)

Slintavka a kulhavka

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

Infekce virem horečky Údolí Rift

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

Nepoužije se

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

Infekce způsobená Mycoplasma mycoides subsp. mycoides SC (plicní nákaza skotu)

6 měsíců

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

6 měsíců

Infekce virem moru malých přežvýkavců

Nepoužije se

6 měsíců

6 měsíců

Nepoužije se

6 měsíců

6 měsíců

Nepoužije se

Neštovice ovcí a neštovice koz

Nepoužije se

6 měsíců

6 měsíců

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nakažlivá pleuropneumonie koz

Nepoužije se

6 měsíců

6 měsíců

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

6 měsíců

Africký mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

6 m

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Klasický mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

6 m

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Infekce virem nodulární dermatitidy skotu

6 m

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Infekce bakterií Burkholderia mallei (vozhřivka)

Nepoužije se

Nepoužije se

6 měsíců

Nepoužije se

6 měsíců

Nepoužije se

Nepoužije se

Infekce způsobená patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

Infekce komplexem Mycobacterium tuberculosis (M. bovis, M. capraeM. tuberculosis)

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

Vzteklina

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

Surra (Trypanosoma evansi)

30 dnů

30 dnů

30 dnů

Nepoužije se

180 dnů

30 dnů

30 dnů

Sněť slezinná

30 dnů

30 dnů

30 dnů

30 dnů

30 dnů

30 dnů

30 dnů

Infekce virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24)

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

Nepoužije se

6 měsíců

6 měsíců

6 měsíců

Infekce virem Aujeszkyho choroby

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

12 měsíců

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

ČÁST B

Minimální oblasti (poloměr) a období bez hlášené nákazy v oblasti uzavřeného zařízení původu kopytníků určených pro uzavřená zařízení v Unii:

 

1.

Skot

2.

Ovce

3.

Kozy

4.

Prasata

5.

Velbloudovití

6.

Jelenovití

7.

Kopytníci jiní než kopytníci uvedení ve sloupcích 1, 2, 3, 4, 5, 6  (*2)

Slintavka a kulhavka

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

Infekce virem horečky Údolí Rift

150 km/30 dnů

150 km/30 dnů

150 km/30 dnů

Nepoužije se

150 km/30 dnů

150 km/30 dnů

150 km/30 dnů

Infekce způsobená Mycoplasma mycoides subsp. mycoides SC (plicní nákaza skotu)

10 km/30 dnů

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

10 km/30 dnů

Infekce virem moru malých přežvýkavců

Nepoužije se

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

Nepoužije se

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

Nepoužije se

Neštovice ovcí a neštovice koz

Nepoužije se

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nakažlivá pleuropneumonie koz

Nepoužije se

10 km/30 dnů

10 km/30 dnů

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

10 km/30 dnů

Africký mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

10 km/12 měsíců

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Klasický mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

10 km/12 měsíců

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Infekce virem nodulární dermatitidy skotu

150 km/30 dnů

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Infekce virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24)

150 km/30 dnů

150 km/30 dnů

150 km/30 dnů

Nepoužije se

150 km/30 dnů

150 km/30 dnů

150 km/30 dnů

Infekce virem epizootického hemoragického onemocnění

150 km/30 dnů

150 km/30 dnů

150 km/30 dnů

Nepoužije se

150 km/30 dnů

150 km/30 dnů

150 km/30 dnů

Infekce virem Aujeszkyho choroby

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

5 km/12 měsíců (*3)

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

ČÁST C

Minimální období nepřítomnosti nákazy u třetí země nebo území či jejich oblasti, kde se nachází uzavřené zařízení původu, pro kopytníky určené pro uzavřená zařízení v Unii:

 

1.

Skot

2.

Ovce

3.

Kozy

4.

Prasata

5.

Velbloudovití

6.

Jelenovití

7.

Kopytníci jiní než kopytníci uvedení ve sloupcích 1, 2, 3, 4, 5, 6  (*4)

Slintavka a kulhavka

12 měsíců (*5)

12 měsíců (*5)

12 měsíců (*5)

12 měsíců (*5)

12 měsíců (*5)

12 měsíců (*5)

12 měsíců (*5)

Infekce virem moru skotu

12 měsíců

12 měsíců

12 měsíců

12 měsíců

12 měsíců

12 měsíců

12 měsíců

Infekce virem horečky Údolí Rift

48 měsíců (*5)

48 měsíců (*5)

48 měsíců (*5)

Nepoužije se

48 měsíců (*5)

48 měsíců (*5)

48 měsíců (*5)

Africký mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

12 měsíců (*5)

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Klasický mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

12 měsíců (*5)

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Infekce způsobená patogeny Brucella abortus, B. melitensis a B. suis

12 měsíců (*5)

12 měsíců (*5)

12 měsíců (*5)

12 měsíců (*5)

12 měsíců (*5)

12 měsíců (*5)

12 měsíců (*5)

Infekce virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24)

24 měsíců (*5)

24 měsíců (*5)

24 měsíců (*5)

Nepoužije se

24 měsíců (*5)

24 měsíců (*5)

24 měsíců (*5)

Infekce virem epizootického hemoragického onemocnění

24 měsíců (*5)

24 měsíců (*5)

24 měsíců (*5)

Nepoužije se

24 měsíců (*5)

24 měsíců (*5)

24 měsíců (*5)

ČÁST D

Alternativní záruky, které má poskytnout příslušný orgán třetí země nebo území, pokud jde o některé nákazy uvedené na seznamu

Slintavka a kulhavka

a)

zvířata musela podstoupit sérologické vyšetření k prokázání infekce virem slintavky a kulhavky provedené v souladu s jedním z předepsaných vyšetření pro mezinárodní obchod podle Příručky OIE pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata (Příručka OIE pro suchozemská zvířata), jehož výsledky byly negativní, na vzorcích odebraných během 10 dnů před odesláním do Unie, a

b)

pro Bovidae, CervidaeElephas spp.: zkouška jícnovou sondou (tzv. probang test) k prokázání infekce virem slintavky a kulhavky provedená v souladu s postupy stanovenými v Příručce OIE pro suchozemská zvířata a její výsledky byly negativní. Zkouška musela být provedena:

i)

10 dnů před datem odeslání do Unie u živočišných druhů jiných než buvol africký (Syncerus caffer);

ii)

dvakrát v intervalu alespoň 15 dnů, přičemž druhá zkouška musela být u buvola afrického (Syncerus caffer) provedena v době 10 dnů před datem odeslání do Unie.

Infekce virem horečky Údolí Rift

a)

zvířata:

i)

musela být chována v karanténě v prostorách chráněných před vektory ve schváleném uzavřeném zařízení po dobu alespoň 30 dnů před datem odeslání do Unie;

ii)

nesměla vykazovat žádné příznaky infekce virem horečky Údolí Rift po dobu alespoň 30 dnů před datem odeslání do Unie;

iii)

musela být chráněna před vektory při přepravě mezi prostory chráněnými před vektory podle bodu i) a nakládkou k odeslání do Unie a

b)

zvířata podstoupila virusneutralizační test za účelem prokázání infekce virem horečky Údolí Rift v souladu s Příručkou OIE pro suchozemská zvířata, který byl proveden poprvé na vzorcích odebraných v den zahájení karantény a podruhé na vzorcích odebraných alespoň 42 dnů od tohoto data a v době 10 dnů před odesláním do Unie, a jeho výsledky byly negativní.

Africký mor prasat

Zvířata podstoupila virologický a sérologický test ke zjištění afrického moru prasat a klasického moru prasat v souladu s testem předepsaným pro mezinárodní obchod podle Příručky OIE pro suchozemská zvířata, provedený na vzorcích odebraných během 30 dnů před odesláním do Unie.

Klasický mor prasat

Infekce způsobená patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis

Zvířata:

a)

podstoupila test stanovený a předepsaný pro mezinárodní obchod podle Příručky OIE pro suchozemská zvířata na vzorcích odebraných během 30 dnů před odesláním do Unie nebo

b)

jedná se o kastrované samce jakéhokoli věku.

Infekce virem katarální horečky ovcí (sérotypy 1–24)

Zvířata musí splňovat požadavky stanovené v jednom z následujících písmen:

a)

byla chována v karanténě v prostorách chráněných před vektory v uzavřeném zařízení po dobu alespoň 30 dnů před datem odeslání do Unie a podstoupila sérologické vyšetření na infekci virem katarální horečky ovcí (1–24) a infekci virem epizootického hemoragického onemocnění provedené v souladu s Příručkou OIE pro suchozemská zvířata, přičemž vyšetření bylo provedeno alespoň 28 dnů po uvedení zvířat do uzavřeného zařízení a jeho výsledky byly negativní;

b)

byla chována v karanténě v prostorách chráněných před vektory ve schváleném uzavřeném zařízení po dobu alespoň 30 dnů před datem odeslání do Unie a podstoupila test PCR na infekci virem katarální horečky ovcí (1–24) a infekci virem epizootického hemoragického onemocnění v souladu s Příručkou OIE pro suchozemská zvířata, přičemž test byl proveden alespoň 14 dnů po uvedení zvířat do uzavřeného zařízení a jeho výsledky byly negativní;

c)

pochází z oblasti sezónně prosté nákazy a podstoupila v průběhu tohoto období prostého nákazy sérologické vyšetření na infekci virem katarální horečky ovcí (1–24) a infekci virem epizootického hemoragického onemocnění v souladu s Příručkou OIE pro suchozemská zvířata, provedené na vzorcích odebraných alespoň 28 dnů po uvedení zvířat do uzavřeného zařízení a jeho výsledky byly negativní;

d)

pochází z oblasti sezónně prosté nákazy a podstoupila v průběhu tohoto období test PCR na infekci virem katarální horečky ovcí (1–24) a infekci virem epizootického hemoragického onemocnění v souladu s Příručkou OIE pro suchozemská zvířata, provedený na vzorcích odebraných alespoň 14 dnů po uvedení zvířat do uzavřeného zařízení a jeho výsledky byly negativní.

Infekce virem epizootického hemoragického onemocnění

ČÁST E

Požadavky týkající se neočkování proti některým nákazám v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti u kopytníků určených pro uzavřená zařízení:

 

1.

Skot

2.

Ovce

3.

Kozy

4.

Prasata

5.

Velbloudovití

6.

Jelenovití

7.

Kopytníci jiní než kopytníci uvedení ve sloupcích 1, 2, 3, 4, 5, 6  (*6)

Slintavka a kulhavka

NOZ

NOZ

NOZ

NOZ

NOZ

NOZ

NOZ

Infekce virem horečky Údolí Rift

NOZ (*7)

NOZ (*7)

NOZ (*7)

Nepoužije se

NOZ (*7)

NOZ (*7)

NOZ (*7)

Klasický mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

NOZ

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Infekce způsobená patogeny Brucella abortus, B. melitensisB. suis

NOZ (*7)

NOZ (*7)

NOZ (*7)

NOZ (*7)

NOZ (*7)

NOZ (*7)

NOZ (*7)

Infekce virem Aujeszkyho choroby

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

NOZ

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

NOZ =

kopytníci určení pro Unii nebyli očkováni

ČÁST F

Požadavky na prostory chráněné před vektory v uzavřených zařízeních v třetích zemích

Pokud je to požadováno v části D této přílohy, musí prostory chráněné před vektory v uzavřených zařízeních v třetích zemích nebo územích splňovat tyto požadavky:

a)

mít vhodné fyzické bariéry v místech vstupu a výstupu;

b)

otvory prostor chráněných před vektory musí být chráněny proti vektorům sítí s vhodnou velikostí ok, která je pravidelně impregnována schváleným insekticidem v souladu s pokyny výrobce;

c)

v prostorách chráněných před vektory a kolem nich musí být prováděn dozor nad vektory a jejich regulace;

d)

musí být přijata opatření za účelem omezení nebo odstranění míst rozmnožování vektorů v blízkosti prostor chráněných před vektory;

e)

během provozu prostor chráněných před vektory a během přepravy zvířat z uvedených prostor na místo nakládky pro odeslání do Unie musí být uplatňovány standardní operační postupy, včetně popisů záložních a poplašných systémů.


(*1)  vztahuje se pouze na druhy uvedené na seznamu v souladu s přílohou prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882

(*2)  vztahuje se pouze na druhy uvedené na seznamu v souladu s přílohou prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882

(*3)  dále musí být proveden virologický a sérologický test, aby se vyloučila přítomnost nákazy, 30 dnů před odesláním do Unie

(*4)  vztahuje se pouze na druhy uvedené na seznamu v souladu s přílohou prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882

(*5)  nebo alternativní záruky poskytnuté příslušným orgánem třetí země nebo území podle části D

(*6)  vztahuje se pouze na druhy uvedené na seznamu v souladu s přílohou prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882

(*7)  nebo alternativní záruky poskytnuté příslušným orgánem třetí země nebo území podle části D této přílohy


PŘÍLOHA XIII

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA PROGRAMY OČKOVÁNÍ A DALŠÍ DOZOR PROVÁDĚNÉ V TŘETÍ ZEMI NEBO ÚZEMÍ ČI JEJICH OBLASTI, V NICHŽ SE OČKUJE PROTI VYSOCE PATOGENNÍ INFLUENZE PTÁKŮ

1.   MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA PROGRAMY OČKOVÁNÍ PROVÁDĚNÉ V TŘETÍ ZEMI NEBO ÚZEMÍ ČI JEJICH OBLASTI

Programy očkování proti vysoce patogenní influenze ptáků předložené třetí zemí nebo územím musí zahrnovat alespoň tyto informace:

1)

cíle strategie očkování, zvolená (zvolené) populace ptáků a oblast;

2)

údaje o epizootologickém vývoji nákazy, včetně předchozích ohnisek u drůbeže nebo volně žijících ptáků;

3)

popis důvodů rozhodnutí o zavedení očkování;

4)

posouzení rizik založené na:

ohniscích vysoce patogenní influenzy ptáků v této třetí zemi nebo území či jejich oblasti,

ohnisku vysoce patogenní influenzy ptáků v sousední zemi,

jiných rizikových faktorech, jako jsou např. určité oblasti, typ chovu drůbeže nebo kategorie Drůbeže či jiných ptáků chovaných v zajetí;

5)

zeměpisná oblast, v níž se očkování provádí;

6)

počet zařízení v oblasti očkování;

7)

počet zařízení, v nichž se provádí očkování, liší-li se od počtu uvedeného v bodě 6;

8)

druhy a kategorie Drůbeže nebo ptáků chovaných v zajetí v zeměpisné oblasti, v níž se očkování provádí;

9)

přibližný počet kusů drůbeže nebo ptáků chovaných v zajetí v zařízeních podle bodu 7;

10)

souhrn údajů o očkovací látce, registrace a kontrola kvality;

11)

manipulace, skladování, dodávky, distribuce a prodej očkovacích látek proti influenze ptáků na území daného státu;

12)

provádění strategie odlišující infikované zvíře od očkovaného zvířete (DIVA);

13)

předpokládaná doba trvání očkovací kampaně;

14)

ustanovení a omezení týkající se přemísťování očkované drůbeže a drůbežích produktů, které pocházejí z očkované drůbeže nebo z očkovaných ptáků chovaných v zajetí;

15)

klinické a laboratorní testy, jako jsou testy účinnosti a testy před přemístěním, provedené v zařízeních s očkováním nebo v zařízeních umístěných v oblasti očkování;

16)

prostředky pro vedení záznamů.

2.   DALŠÍ DOZOR V TŘETÍCH ZEMÍCH NEBO ÚZEMÍCH ČI JEJICH OBLASTECH, KTERÉ PROVÁDĚJÍ OČKOVÁNÍ PROTI VYSOCE PATOGENNÍ INFLUENZE PTÁKŮ

Pokud se v třetí zemi nebo území či jejich oblasti provádí očkování, musí být od všech zařízení, kde se provádí očkování proti vysoce patogenní influenze ptáků, požadováno, aby podstoupila laboratorní testy, a Komisi musí být vedle informací podle přílohy II předloženy následující údaje:

1)

počet zařízení v oblasti, v nichž bylo provedeno očkování, podle kategorie;

2)

počet zařízení, v nichž bylo provedeno očkování a má být proveden odběr vzorků, podle kategorie Drůbeže;

3)

použití ověřovacích ptáků (a to živočišný druh a počet ověřovacích ptáků použitých v každé epizootologické jednotce);

4)

počet vzorků odebraných v každém zařízení a/nebo epizootologické jednotce;

5)

údaje o účinnosti očkovací látky.


PŘÍLOHA XIV

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA PTÁKY NADŘÁDU BĚŽCI, JEJICH NÁSADOVÁ VEJCE A ČERSTVÉ MASO PTÁKŮ NADŘÁDU BĚŽCI POCHÁZEJÍCÍCH Z TŘETÍ ZEMĚ NEBO ÚZEMÍ ČI JEJICH OBLASTI, KTERÉ NEJSOU PROSTÉ INFEKCE VIREM NEWCASTLESKÉ CHOROBY

1.

Plemenní ptáci nadřádu běžci, užitkoví ptáci nadřádu běžci a ptáci nadřádu běžci určení na porážku pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, které nejsou prosté infekce virem newcastleské choroby, musí:

a)

být umístěni pod úřední dozor na dobu alespoň 21 dnů před datem odeslání zásilky, která má vstoupit do Unie;

b)

být v průběhu doby podle písmene a) chováni v naprosté izolaci, mimo přímý či nepřímý styk s jinými ptáky, v zařízeních schválených pro tento účel příslušným orgánem třetí země nebo území původu;

c)

podstoupit test ke zjištění infekce virem newcastleské choroby;

d)

pocházet z hejn, v nichž byl prováděn dozor nad infekcí virem newcastleské choroby podle statistického plánu odběru vzorků, a jeho výsledky musely být negativní po dobu alespoň 6 měsíců bezprostředně před datem odeslání zásilky, která má vstoupit do Unie.

2.

Jednodenní kuřata ptáků nadřádu běžci a násadová vejce ptáků nadřádu běžci pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, které nejsou prosté infekce virem newcastleské choroby, musí pocházet z hejn:

a)

která byla umístěna do izolace pod úřední dozor na dobu alespoň 30 dnů před datem snášky násadových vajec určených pro vstup do Unie nebo násadových vajec, z nichž pocházejí jednodenní kuřata určená pro vstup do Unie;

b)

která podstoupila test ke zjištění infekce virem newcastleské choroby;

c)

v nichž byl prováděn dozor nad infekcí virem newcastleské choroby podle statistického plánu odběru vzorků a jeho výsledky byly negativní po dobu alespoň 6 měsíců bezprostředně před datem odeslání zásilky, která má vstoupit do Unie;

d)

která nebyla v kontaktu s drůbeží nesplňující záruky podle písmen a), b) a c) v době 30 dnů před datem snášky a v průběhu snášky násadových vajec určených pro vstup do Unie nebo násadových vajec, z nichž pocházejí jednodenní kuřata určená pro vstup do Unie.

3.

Čerstvé maso ptáků nadřádu běžci pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, které nejsou prosté infekce virem newcastleské choroby, musí:

a)

být vykostěno a zbaveno kůže;

b)

pocházet z ptáků nadřádu běžci, kteří v době alespoň 3 měsíců před datem porážky byli chováni v zařízeních:

i)

v nichž se nevyskytlo žádné ohnisko infekce virem newcastleské choroby nebo vysoce patogenní influenzy ptáků v průběhu 6 měsíců před datem porážky;

ii)

v jehož okolí se nevyskytla žádná ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků nebo infekce virem newcastleské choroby po dobu alespoň 3 měsíců před datem porážky, a to v okruhu 10 km od části zařízení, kde jsou umístěni ptáci nadřádu běžci, v příslušných případech zahrnujícího i území sousedního členského státu nebo třetí země;

iii)

v nichž byl prováděn dozor nad infekcí virem newcastleské choroby podle statistického plánu odběru vzorků, jehož výsledky byly negativní po dobu alespoň 6 měsíců před datem porážky;

c)

muselo být podrobeno dozoru podle písm. b) bodu iii):

i)

formou sérologických vyšetření u ptáků nadřádu běžci neočkovaných proti infekci virem newcastleské choroby:

ii)

formou tracheálních výtěrů u ptáků nadřádu běžci očkovaných proti infekci virem newcastleské choroby;

d)

pocházet z ptáků nadřádu běžci, kteří v případě, že byli očkováni proti infekci virem newcastleské choroby, nebyli v průběhu 30 dnů před datem porážky očkováni očkovacími látkami, které nesplňují zvláštní kritéria stanovená v části 1 přílohy XV.

4.

Testy ke zjištění viru podle bodu 1 písm. c) a bodu 2 písm. b) musely být provedeny:

a)

ve lhůtě 7 až 10 dnů od data, kdy byli ptáci nadřádu běžci umístěni do izolace;

b)

z kloakálních výtěrů nebo ze vzorků trusu od každého ptáka.

5.

Testy ke zjištění viru podle bodu 1 písm. c) a bodu 2 písm. b) musely prokázat, že nebyly zjištěny žádné izoláty ptačího paramyxoviru typu 1 s indexem intracerebrální patogenity (ICPI) vyšším než 0,4. Dále musely být k dispozici příznivé výsledky od všech ptáků v zásilce, než:

a)

plemenní ptáci nadřádu běžci, užitkoví ptáci nadřádu běžci nebo ptáci nadřádu běžci určení na porážku opustili prostory podle bodu 1 písm. b) za účelem odesláni do Unie;

b)

jednodenní kuřata opustila líheň za účelem odeslání do Unie;

c)

byla násadová vejce naložena za účelem odeslání do Unie.


PŘÍLOHA XV

KRITÉRIA PRO OČKOVACÍ LÁTKY PROTI INFEKCI VIREM NEWCASTLESKÉ CHOROBY A POŽADAVKY NA ZÁSILKY DRŮBEŽE, NÁSADOVÝCH VAJEC A ČERSTVÉHO MASA Z DRŮBEŽE, KTERÉ POCHÁZEJÍ Z TŘETÍ ZEMĚ NEBO ÚZEMÍ ČI JEJICH OBLASTI, V NICHŽ SE OČKUJE PROTI INFEKCI VIREM NEWCASTLESKÉ CHOROBY

1.   KRITÉRIA PRO OČKOVACÍ LÁTKY PROTI INFEKCI VIREM NEWCASTLESKÉ CHOROBY

1.1.   Obecná kritéria

a)

Očkovací látky musí vyhovovat standardům stanoveným v kapitole o newcastleské chorobě v Příručce Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata.

b)

Očkovací látky musí být registrovány u příslušných orgánů dané třetí země nebo území původu, než mohou být distribuovány a používány. Při této registraci musí příslušné orgány dané třetí země nebo území původu vycházet z úplné dokumentace předložené žadatelem obsahující údaje o účinnosti a neškodnosti očkovací látky. U dovezených očkovacích látek mohou příslušné orgány třetí země nebo území původu vycházet z údajů zkontrolovaných příslušnými orgány země, kde se očkovací látka vyrábí, pokud byly tyto kontroly provedeny v souladu se standardy OIE.

c)

Vedle požadavků stanovených v písmenech a) a b) musí být dovoz nebo výroba a distribuce očkovacích látek kontrolovány příslušnými orgány dané třetí země nebo území původu.

d)

Než se povolí distribuce očkovacích látek, musí být každá šarže očkovacích látek testována na neškodnost, zejména s ohledem na oslabení nebo inaktivaci a nepřítomnost cizích agens, jakož i na účinnost. Testování se provádí pod kontrolou příslušných orgánů třetí země nebo území původu.

1.2.   Zvláštní kritéria

Živé oslabené očkovací látky proti infekci virem newcastleské choroby musí být zhotoveny z kmene viru newcastleské choroby, pro který bylo matečné inokulum testováno a který prokazatelně má ICPI buď:

a)

nižší než 0,4, jestliže bylo každému ptáku v rámci testu ICPI podáno minimálně 107 EID50,

nebo

b)

nižší než 0,5, jestliže bylo každému ptáku v rámci testu ICPI podáno minimálně 108 EID50.

2.   VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA DRŮBEŽ A NÁSADOVÁ VEJCE POCHÁZEJÍCÍ Z TŘETÍ ZEMĚ NEBO ÚZEMÍ ČI JEJICH OBLASTI, KDE OČKOVACÍ LÁTKY POUŽÍVANÉ PROTI INFEKCI VIREM NEWCASTLESKÉ CHOROBY NESPLŇUJÍ ZVLÁŠTNÍ KRITÉRIA STANOVENÁ V BODĚ 1

Drůbež a násadová vejce pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, kde očkovací látky používané proti infekci virem newcastleské choroby nesplňují zvláštní kritéria stanovená v bodě 1.2, musí splňovat požadavky stanovené níže:

a)

drůbež a hejna původu násadových vajec nesměla být očkována těmito očkovacími látkami v době alespoň 12 měsíců před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie;

b)

hejna původu drůbeže a násadových vajec musela podstoupit test na izolaci viru newcastleské choroby nejdříve 2 týdny před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie nebo u násadových vajec nejdříve 2 týdny před datem sběru vajec. Test musel být proveden v úřední laboratoři na namátkovém vzorku kloakálních výtěrů odebraných od nejméně 60 ptáků z každého hejna, přičemž nebyly zjištěny ptačí paramyxoviry s ICPI vyšším než 0,4;

c)

v průběhu dvoutýdenního období podle písmene b) musely být drůbež a hejna původu násadových vajec chovány v izolaci pod úředním dozorem v zařízení původu;

d)

drůbež a hejna původu násadových vajec nesměly být ve styku s drůbeží nesplňující požadavky stanovené v písmenech a) a b):

i)

u drůbeže v průběhu 60 dnů před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie;

ii)

u násadových vajec v průběhu 60 dnů před datem sběru vajec;

e)

jednodenní kuřata a násadová vejce, z nichž jednodenní kuřata pocházejí, nesměla být v líhni nebo v průběhu přepravy do Unie ve styku s drůbeží nebo násadovými vejci nesplňujícími požadavky stanovené v písmenech a) až d).

3.   VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA ČERSTVÉ MASO Z DRŮBEŽE POCHÁZEJÍCÍ Z TŘETÍ ZEMĚ NEBO ÚZEMÍ ČI JEJICH OBLASTI, KDE OČKOVACÍ LÁTKY POUŽÍVANÉ PROTI INFEKCI VIREM NEWCASTLESKÉ CHOROBY NESPLŇUJÍ ZVLÁŠTNÍ KRITÉRIA STANOVENÁ V BODĚ 1

Čerstvé maso z drůbeže pocházející z třetí země nebo území či jejich oblasti, kde očkovací látky používané proti infekci virem newcastleské choroby nesplňují zvláštní kritéria stanovená v bodě 1.2, musí pocházet z drůbeže, která splňuje tyto veterinární požadavky:

a)

drůbež nebyla v době 30 dnů před datem porážky očkována živými oslabenými očkovacími látkami zhotovenými z matečného inokula viru newcastleské choroby vykazujícími vyšší patogenitu než lentogenní kmeny viru;

b)

drůbež byla podrobena testu izolace viru newcastleské choroby provedenému v úřední laboratoři v době porážky na namátkovém vzorku kloakálních výtěrů nejméně u 60 ptáků z každého dotčeného hejna, při němž nebyly zjištěny ptačí paramyxoviry s ICPI vyšším než 0,4;

c)

drůbež nebyla v době 30 dnů před datem porážky ve styku s drůbeží nesplňující podmínky stanovené v písmenech a) a b).

4.   ÚDAJE, KTERÉ JE TŘEBA POSKYTNOUT, POKUD BYLA HEJNA PŮVODU DRŮBEŽE, HEJNA PŮVODU NÁSADOVÝCH VAJEC A NÁSADOVÁ VEJCE OČKOVÁNA PROTI INFEKCI VIREM NEWCASTLESKÉ CHOROBY

Pokud byla hejna původu drůbeže, hejna původu násadových vajec nebo násadová vejce očkována proti infekci virem newcastleské choroby, musí být k zásilce poskytnuty tyto údaje:

a)

identifikace hejna;

b)

stáří ptáků;

c)

datum očkování;

d)

název a druh použitého kmene viru;

e)

číslo šarže očkovací látky;

f)

název očkovací látky;

g)

výrobce očkovací látky.


PŘÍLOHA XVI

POŽADAVKY NA ÚDAJE, KTERÉ JE TŘEBA UVÉST NA KONTEJNERECH S DRŮBEŽÍ, PTÁKY CHOVANÝMI V ZAJETÍ A NÁSADOVÝMI VEJCI

1.

Plemenná drůbež a užitková drůbež se musí přepravovat v kontejnerech, na nichž jsou uvedeny tyto údaje:

a)

název a kód ISO třetí země nebo území původu;

b)

druh dotčené drůbeže;

c)

počet zvířat;

d)

kategorie A typ produkce, k níž jsou zvířata určena;

e)

název, adresa a číslo schválení zařízení původu;

f)

název členského státu určení.

2.

Drůbež určená na porážku se musí přepravovat v kontejnerech, na nichž jsou uvedeny tyto údaje:

a)

název a kód ISO třetí země nebo území původu;

b)

druh dotčené drůbeže;

c)

počet zvířat;

d)

kategorie A typ produkce, k níž jsou zvířata určena;

e)

název, adresa a registrační číslo zařízení původu;

f)

název členského státu určení.

3.

Jednodenní kuřata se musí přepravovat v kontejnerech, na nichž jsou uvedeny tyto údaje:

a)

název a kód ISO třetí země nebo území původu;

b)

druh dotčené drůbeže;

c)

počet zvířat;

d)

kategorie A typ produkce, k níž jsou zvířata určena;

e)

název, adresa a číslo schválení zařízení původu jednodenních kuřat;

f)

číslo schválení zařízení původu hejna původu;

g)

název členského státu určení.

4.

Ptáci chovaní v zajetí se musí přepravovat v kontejnerech, na nichž jsou uvedeny tyto údaje:

a)

název a kód ISO třetí země nebo území původu;

b)

počet zvířat;

c)

název, adresa a číslo schválení zařízení původu;

d)

zvláštní identifikační číslo kontejneru;

e)

název členského státu určení.

5.

Násadová vejce drůbeže se musí přepravovat v kontejnerech, na nichž jsou uvedeny tyto údaje:

a)

slovo „násadová“;

b)

název a kód ISO třetí země nebo území původu;

c)

druh dotčené drůbeže;

d)

počet vajec;

e)

kategorie A typ produkce, k níž jsou vejce určena;

f)

název, adresa a číslo schválení zařízení původu vajec;

g)

číslo schválení zařízení původu hejna původu, pokud se liší od čísla v písmeni f);

h)

název členského státu určení.

6.

Vejce prostá specifikovaných patogenních původců se musí přepravovat v kontejnerech, na nichž jsou uvedeny tyto údaje:

a)

text „vejce prostá specifikovaných patogenních původců pouze k diagnostickým, výzkumným nebo farmaceutickým účelům“;

b)

název a kód ISO třetí země nebo území původu;

c)

počet vajec;

d)

název, adresa a číslo schválení zařízení původu;

e)

název členského státu určení.

7.

Násadová vejce ptáků chovaných v zajetí se musí přepravovat v kontejnerech, na nichž jsou uvedeny tyto údaje:

a)

název a kód ISO třetí země nebo území původu;

b)

počet vajec;

c)

název, adresa a číslo schválení zařízení původu;

d)

zvláštní identifikační číslo kontejneru;

e)

název členského státu určení.


PŘÍLOHA XVII

POŽADAVKY NA TESTOVÁNÍ ZÁSILEK S MÉNĚ NEŽ 20 KUSY DRŮBEŽE JINÉ, NEŽ JSOU PTÁCI NADŘÁDU BĚŽCI, A MÉNĚ NEŽ 20 NÁSADOVÝMI VEJCI TÉTO DRŮBEŽE PŘED JEJICH VSTUPEM DO UNIE

Zásilky s méně než 20 kusy drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci, nebo méně než 20 násadovými vejci drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci, byly vyšetřeny na nákazy uvedené v čl. 49 písm. e) a v čl. 110 písm. e) bodě ii) a výsledky vyšetření byly negativní, přičemž vyšetření probíhalo takto:

a)

v případě plemenné drůbeže, užitkové drůbeže a drůbeže určené na porážku vyjma ptáků nadřádu běžci musela zvířata podstoupit sérologické a/nebo bakteriologické vyšetření ve lhůtě 30 dnů před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie a výsledky tohoto vyšetření musely být negativní;

b)

v případě násadových vajec drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci, a jednodenních kuřat jiných, než jsou ptáci nadřádu běžci, muselo hejno původu podstoupit sérologické a/nebo bakteriologické vyšetření ve lhůtě 90 dnů před datem nakládky zásilky k odeslání do Unie na úrovni, která poskytuje 95 % spolehlivost zjištění infekce při 5 % prevalenci, a výsledky tohoto vyšetření musely být negativní;

c)

pokud byla zvířata očkována proti infekci jakýmkoli sérotypem patogenů Salmonella nebo Mycoplasma, musí být použito pouze bakteriologické vyšetření, ale metoda ověření musí být schopna odlišit živé očkovací kmeny od terénních kmenů.


PŘÍLOHA XVIII

ODBĚR VZORKŮ A VYŠETŘENÍ DRŮBEŽE JINÉ, NEŽ JSOU PTÁCI NADŘÁDU BĚŽCI, PO VSTUPU DO UNIE

1.

Úřední veterinární lékař odebere vzorky pro virologické vyšetření od plemenné drůbeže vyjma ptáků nadřádu běžci, od užitkové drůbeže vyjma ptáků nadřádu běžci a jednodenních kuřat vyjma ptáků nadřádu běžci, která vstoupila do Unie z třetí země nebo území či jejich oblasti. Vzorky musí být odebrány takto:

a)

mezi sedmým a patnáctým dnem po datu, kdy byla zvířata umístěna do zařízení určení v Unii, musí být provedeny kloakální výtěry na úrovni, která poskytuje 95 % spolehlivost zjištění infekce při 5 % prevalenci;

b)

vzorky musí být vyšetřeny na:

i)

vysoce patogenní influenzu ptáků;

ii)

infekci virem newcastleské choroby.

2.

Vzorky mohou být smíseny s tím, že v jednom směsném vzorku může být nejvýše pět vzorků od jednotlivých ptáků.

PŘÍLOHA XIX

VETERINÁRNÍ POŽADAVKY NA SCHVALOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ PŮVODU PTÁKŮ CHOVANÝCH V ZAJETÍ

1.

Veterinární požadavky v souvislosti s opatřeními v oblasti biologické bezpečnosti podle článku 56 jsou tyto:

a)

do zařízení smí být uvedena pouze zvířata pocházející z jiných schválených zařízení;

b)

ptáci smí být do zařízení uvedeni ze zdrojů jiných, než jsou schválená zařízení, poté, co toto uvedení schválí příslušný orgán třetí země nebo území, pokud jsou tato zvířata izolována alespoň 30 dnů od data, kdy byla do zařízení uvedena, v souladu s pokyny vydanými příslušným orgánem třetí země nebo území, než jsou přidána k ostatním ptákům v zařízení.

2.

Veterinární požadavky v souvislosti s prostory a vybavením zařízení podle článku 56 jsou tyto:

a)

zařízení musí být jasně ohraničeno a odděleno od svého okolí;

b)

zařízení musí mít vhodné prostředky pro odchyt, uzavírání a izolování zvířat a musí mít k dispozici přiměřené schválené karanténní prostory a schválené postupy pro zvířata pocházející z neschválených zařízení;

c)

zařízení musí mít buď přiměřená opatření, nebo vnitřní prostory a vybavení pro řádné odstraňování těl zvířat uhynulých následkem nákazy nebo utracených.

3.

Veterinární požadavky v souvislosti s vedením záznamů podle článku 56 jsou tyto:

a)

provozovatel odpovědný za zařízení musí vést aktuální záznamy o:

i)

počtu a totožnosti (stáří, pohlaví, druh a v případě potřeby individuální identifikační číslo) zvířat každého druhu přítomného v zařízení;

ii)

počtu a totožnosti (stáří, pohlaví, druh a v případě potřeby také individuální identifikační číslo) zvířat přicházejících do zařízení nebo opouštějících zařízení, spolu s údaji o jejich původu nebo místu určení, přepravě z nebo do zařízení a nákazovém statusu;

iii)

výsledcích krevních testů nebo veškerých jiných diagnostických postupů;

iv)

případech nákazy a případně o provedeném léčení;

v)

výsledcích postmortálních vyšetření všech zvířat uhynulých v zařízení, včetně mrtvě narozených zvířat;

vi)

pozorováních prováděných během období izolace nebo karantény;

b)

provozovatel odpovědný za zařízení musí vést záznamy uvedené v písmeni a) po dobu alespoň 10 let od data schválení.

4.

Veterinární požadavky v souvislosti s personálem podle článku 56 jsou tyto:

a)

osoba odpovědná za zařízení musí mít vhodné schopnosti a znalosti;

b)

provozovatel odpovědný za zařízení musí zajistit smluvně nebo pomocí jiného právního nástroje služby veterinárního lékaře schváleného a pracujícího pod kontrolou příslušného orgánu třetí země nebo území, který:

i)

zajistí, aby příslušný orgán schválil vhodná opatření v oblasti dozoru a tlumení nákaz ve vztahu k nákazové situaci dotčené třetí země nebo území a aby se tato opatření v zařízení uplatňovala; tato opatření musí zahrnovat:

roční program dozoru nad nákazami včetně příslušných kontrol zoonóz zvířat,

klinická, laboratorní a postmortální vyšetření zvířat podezřelých z toho, že byla postižena nákazami,

vhodné očkování vnímavých zvířat proti nákazám podle Kodexu zdraví suchozemských živočichů a Příručky Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) pro diagnostické testy a očkovací látky pro suchozemská zvířata;

ii)

zajistí, aby byla všechna podezřelá uhynutí nebo přítomnost jakýchkoli jiných příznaků indikujících vysoce patogenní influenzu ptáků, infekci virem newcastleské choroby nebo chlamydiózu drůbeže, bez prodlení oznámena příslušnému orgánu třetí země nebo území;

iii)

zajistí, aby byla zvířata vstupující do zařízení izolována podle potřeby a v souladu s požadavky bodu 1 písm. b) a případnými pokyny, které vydal příslušný orgán třetí země nebo území.

5.

Veterinární požadavky v souvislosti s nákazovým statusem podle článku 56 jsou tyto:

a)

zařízení musí být prosté vysoce patogenní influenzy ptáků, infekce virem newcastleské choroby a chlamydiózy drůbeže; aby mohlo být zařízení prohlášeno za prosté těchto nákaz, příslušný orgán třetí země nebo území posoudí záznamy o nákazovém statusu vedené za dobu alespoň tří let před datem žádosti o schválení a výsledky klinických a laboratorních vyšetření provedených u zvířat v něm. Nová zařízení však musí být schvalována pouze podle výsledků klinických a laboratorních vyšetření provedených na zvířatech v těchto zařízeních;

b)

provozovatel odpovědný za zařízení buď musí mít dohodu s laboratoří o provádění postmortálních vyšetření, nebo musí mít jednu či více vhodných prostor, v nichž může tato vyšetření provádět příslušná osoba pod kontrolou úředního veterinárního lékaře schváleného pro tento účel příslušným orgánem třetí země nebo území.


PŘÍLOHA XX

VYŠETŘENÍ, ODBĚR VZORKŮ A POSTUPY TESTOVÁNÍ PTÁKŮ CHOVANÝCH V ZAJETÍ NA VYSOCE PATOGENNÍ INFLUENZU PTÁKŮ A NEWCASTLESKOU CHOROBU

1.

Během karantény musí být ověřovací ptáci nebo – pokud se nepoužívají ověřovací ptáci – ptáci chovaní v zajetí podrobeni následujícím postupům:

a)

případy zahrnující použití ověřovacích ptáků:

i)

od všech ověřovacích ptáků musí být odebrány vzorky krve na sérologické vyšetření nejméně 21 dnů po datu zahájení jejich karantény a alespoň 3 dny před datem ukončení karantény;

ii)

jestliže ověřovací ptáci vykážou pozitivní nebo neprůkazné sérologické výsledky vzorků podle bodu i):

musí dovezení ptáci podstoupit virologické vyšetření,

musí se provést kloakální výtěr (nebo odběr vzorků trusu) a tracheální nebo orofaryngeální výtěr alespoň u 60 ptáků nebo u všech ptáků, je-li jejich počet v zásilce nižší než 60;

b)

případy nezahrnující použití ověřovacích ptáků:

dovezení ptáci musí být vyšetřeni virologicky (sérologické testování není vhodné),

tracheální nebo orofaryngeální nebo kloakální výtěr (nebo odběr vzorků trusu) se musí provést alespoň u 60 ptáků nebo u všech ptáků, je-li jejich počet v zásilce nižší než 60, během prvních 7 až 15 dnů karantény.

2.

Kromě testování stanoveného v bodě 1 musí být pro virologické vyšetření odebrány následující vzorky:

a)

kloakální výtěr (nebo odběr vzorků trusu) a tracheální nebo orofaryngeální výtěr (je-li to možné) klinicky nemocných ptáků nebo nemocných ověřovacích ptáků;

b)

co nejdříve po uhynutí vzorky střevního obsahu, mozku, průdušnice, plic, jater, sleziny, ledvin a jiných zjevně postižených orgánů:

i)

od uhynulých ověřovacích ptáků a všech ptáků uhynulých při převzetí v karanténě a těch, kteří uhynou během karantény, nebo

ii)

v případě vysoké úmrtnosti ve velkých zásilkách skládajících se z malých ptáků alespoň od 10 % uhynulých ptáků.

3.

Pro virologické vyšetření je povoleno smísení vzorků s tím, že v jednom směsném vzorku může být nejvýše pět vzorků od jednotlivých ptáků.

Vzorky trusu musí být smíseny odděleně od vzorků orgánů a tkání.


PŘÍLOHA XXI

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PSY, KOČKY A FRETKY URČENÉ PRO VSTUP DO UNIE

1.   POŽADAVKY NA TEST PROKAZUJÍCÍ TITR PROTILÁTEK PROTI VZTEKLINĚ:

a)

musí být proveden na vzorku odebraném veterinárním lékařem schváleným příslušným orgánem v průběhu doby počínající alespoň 30 dnů po datu základního očkování v rámci stávajícího platného očkovacího schématu a končící 3 měsíce před datem vydání osvědčení;

b)

musí jím být naměřen titr neutralizačních protilátek proti viru vztekliny o hodnotě rovné 0,5 IU/ml nebo vyšší;

c)

musí být ověřen úřední zprávou z úřední laboratoře, pokud jde o výsledek, a kopie této zprávy musí být přiložena k veterinárnímu osvědčení doloženému ke zvířatům vstupujícím do Unie;

d)

nemusí být obnovován u zvířete, které bylo po testu prokazujícím s uspokojivými výsledky titr protilátek proti vzteklině přeočkováno proti vzteklině ve lhůtě platnosti základního očkování podle písmene a) a všech následujících platných očkování ve schématu.

2.   OŠETŘENÍ PROTI INFESTACI MĚCHOŽILEM BUBLINATÝM (ECHINOCOCCUS MULTILOCULARIS)

Před vstupem do Unie musí být psi ošetřeni proti infestaci měchožilem bublinatým (Echinococcus multilocularis) takto:

a)

ošetření musí spočívat v podání schváleného veterinárního léčivého přípravku, který obsahuje vhodnou dávku prazikvantelu nebo farmakologicky účinných látek, u nichž bylo prokázáno, že samostatně nebo v kombinaci snižují zátěž dospělých a nedospělých střevních forem parazita Echinococcus multilocularis v dotčeném hostitelském druhu;

b)

přípravek musí být podán veterinárním lékařem ve lhůtě počínající nejvíce 48 hodin a končící nejméně 24 hodin před dobou příjezdu do Unie;

c)

ve veterinárním osvědčení podle čl. 3 odst. 1 písm. c) bodu i) musí veterinární lékař, který provedl ošetření, uvést tyto údaje:

i)

alfanumerický kód odpovídače nebo tetování psa, kočky či fretky;

ii)

název přípravku proti infestaci měchožilem bublinatým (Echinococcus multilocularis);

iii)

název výrobce přípravku;

iv)

datum a čas ošetření;

v)

jméno, razítko a podpis veterinárního lékaře, který provedl ošetření.


PŘÍLOHA XXII

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE DOB POBYTU U NÁSADOVÝCH VAJEC PŘED VSTUPEM DO UNIE

Kategorie násadových vajec

Minimální doba pobytu platí pro

Minimální doba pobytu v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti podle čl. 98 písm. a)

Minimální doba pobytu v zařízení původu podle čl. 98 písm. b)

Minimální doba bez styku s drůbeží nebo násadovými vejci s nižším nákazovým statusem, ptáky chovanými v zajetí nebo volně žijícími ptáky podle čl. 98 písm. c)

Násadová vejce drůbeže

Hejno původu

3 měsíce

6 týdnů

6 týdnů

Zásilky s méně než 20 kusy násadových vajec drůbeže jiné, než jsou ptáci nadřádu běžci

Hejno původu

3 měsíce

3 týdny

3 týdny


PŘÍLOHA XXIII

POŽADAVKY NA DOBU POBYTU PŘED PORÁŽKOU NEBO USMRCENÍM CHOVANÝCH KOPYTNÍKŮ, Z NICHŽ POCHÁZÍ ČERSTVÉ MASO

1.

Doba, po kterou museli kopytníci zůstat v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti před datem porážky nebo usmrcení, podle čl. 131 odst. 2 písm. a) musí činit buď:

a)

alespoň 3 měsíce před tímto datem, nebo

b)

méně než 3 měsíce před tímto datem, pokud jsou kopytníci mladší 3 měsíců.

2.

Chovaní kopytníci museli zůstat ve svém zařízení původu, aniž by přišli do styku s kopytníky s nižším nákazovým statusem, podle čl. 131 odst. 2 písm. b) a c) alespoň 40 dnů před datem porážky nebo usmrcení, pokud tato zvířata:

a)

pocházejí z třetí země nebo území či jejich oblasti, na kterou se vztahuje jedna či několik zvláštních podmínek stanovených v části B přílohy XXIV;

b)

spadají pod odchylku stanovenou v článku 132.


PŘÍLOHA XXIV

NEPŘÍTOMNOST NÁKAZY U TŘETÍ ZEMĚ NEBO ÚZEMÍ PŮVODU PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

ČÁST A

Minimální doby (v měsících) nepřítomnosti nákazy u třetí země nebo území původu či jejich oblasti podle čl. 133 odst. 1

 

1.

Skot

2.

Ovce

3.

Kozy

4.

Prasata

5.

Velbloudovití

6.

Jelenovití

7.

Kopytníci jiní než kopytníci uvedení ve sloupcích 1, 2, 3, 4, 5, 6  (*1)

Slintavka a kulhavka

12 měsíců (*2)

12 měsíců (*2)

12 měsíců (*2)

12 měsíců (*2)

12 měsíců (*2)

12 měsíců (*2)

12 měsíců (*2)

Infekce virem moru skotu

12 m

12 m

12 m

12 m

12 m

12 m

12 m

Africký mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

12 m

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Klasický mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

12 měsíců (*2)

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

ČÁST B

Zvláštní podmínky, které stanoví příslušný orgán, pokud jsou třetí země nebo území či jejich oblast prosté nákazy po dobu kratší 12 měsíců, jak je uvedeno v odchylce stanovené v čl. 133 odst. 1:

Slintavka a kulhavka

Doplňující informace zaručující určení data, od kterého jsou třetí země nebo území či jejich oblast považovány za prosté nákazy

Klasický mor prasat


(*1)  vztahuje se pouze na druhy uvedené na seznamu v souladu s přílohou prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882

(*2)  tato doba se může zkrátit, pokud příslušný orgán třetí země nebo území původu stanoví zvláštní podmínky v souladu s částí B


PŘÍLOHA XXV

OČKOVÁNÍ V TŘETÍ ZEMI NEBO ÚZEMÍ PŮVODU ČI JEJICH OBLASTI A V ZAŘÍZENÍ PŮVODU ZVÍŘAT, Z NICHŽ POCHÁZÍ ČERSTVÉ MASO

ČÁST A

Veterinární požadavky na neočkování v třetí zemi nebo území původu či jejich oblasti a v zařízení původu kopytníků, z nichž pochází čerstvé maso:

 

1.

Skot

2.

Ovce

3.

Kozy

4.

Prasata

5.

Velbloudovití

6.

Jelenovití

7.

Kopytníci jiní než kopytníci uvedení ve sloupcích 1, 2, 3, 4, 5, 6  (*1)

Slintavka a kulhavka

NO/NOZ (*2)

NO/NOZ (*2)

NO/NOZ (*2)

NO/NOZ

NO/NOZ (*2)

NO/NOZ (*2)

NO/NOZ (*2)

Infekce virem moru skotu

NO/NOZ (*2)

NO/NOZ (*2)

NO/NOZ (*2)

NO/NOZ

NO/NOZ (*2)

NO/NOZ (*2)

NO/NOZ (*2)

Africký mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

NO/NOZ

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

Klasický mor prasat

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

NO/NOZ

Nepoužije se

Nepoužije se

Nepoužije se

NO =

po dobu alespoň 12 měsíců před datem odeslání do Unie: v třetí zemi nebo území či jejich oblasti nebylo provedeno žádné očkování a do této třetí země, území či oblasti nevstoupila žádná očkovaná zvířata

NOZ =

v zařízení původu kopytníků, z nichž bylo získáno čerstvé maso, nejsou žádná očkovaná zvířata

ČÁST B

Zvláštní podmínky, které stanoví příslušný orgán, pokud se v třetí zemi nebo území či jejich oblasti provádí očkování proti slintavce a kulhavce po dobu kratší 12 měsíců podle čl. 133 odst. 3

1.   Z TŘETÍ ZEMĚ NEBO ÚZEMÍ ČI JEJICH OBLASTI, KTERÉ JSOU PROSTÉ SLINTAVKY A KULHAVKY A KDE SE PROVÁDÍ OČKOVÁNÍ PROTI KMENŮM A, O NEBO C SLINTAVKY A KULHAVKY

Příslušný orgán třetí země nebo území původu musí poskytnout doplňující informace zaručující nepřítomnost viru slintavky a kulhavky v čerstvém mase a splnění následujících požadavků:

a)

u chovaného skotu se provádí program očkování proti slintavce a kulhavce, který je kontrolován příslušným orgánem třetí země nebo území původu;

b)

čerstvé maso je získáno buď:

i)

ze skotu, ovcí a koz, které pocházejí ze zařízení, v nichž a v jejichž okolí v okruhu 25 km nebyla hlášena slintavka a kulhavka nebo mor skotu v průběhu 60 dnů před datem odeslání na jatka,

nebo

ii)

z chovaných kopytníků druhů uvedených na seznamu jiných než skotu, ovcí, koz a prasat, které pocházejí ze zařízení, v nichž a v jejichž okolí v okruhu 50 km nebyla hlášena slintavka a kulhavka nebo mor skotu v průběhu 90 dnů před datem odeslání na jatka,

nebo

iii)

z volně žijících kopytníků, kteří splňují požadavky stanovené v článku 138;

c)

maso je vykostěné čerstvé maso jiné než droby, které bylo získáno z těl:

i)

z nichž byly odstraněny hlavní dostupné lymfatické žlázy;

ii)

která dozrávala při teplotě nad +2 °C alespoň 24 hodin před vykostěním;

iii)

v nichž byla hodnota pH masa pod 6,0 při elektronickém testování uprostřed svalu longissimus-dorsi po dozrání a před vykostěním.

2.   Z TŘETÍ ZEMĚ NEBO ÚZEMÍ ČI JEJICH OBLASTI, KTERÉ JSOU PROSTÉ SLINTAVKY A KULHAVKY A KDE SE PROVÁDÍ OČKOVÁNÍ PROTI KMENŮM A, O NEBO C SLINTAVKY A KULHAVKY A NA KTERÉ SE VZTAHUJÍ DODATEČNÉ ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY

Vedle požadavků stanovených v bodě 1 musí příslušný orgán třetí země nebo území splnit dodatečné zvláštní podmínky týkající se programu očkování, které dále potvrzují nepřítomnost viru slintavky a kulhavky v čerstvém mase z této oblasti.

3.   OBLASTI PROSTÉ SLINTAVKY A KULHAVKY, KDE SE NEPROVÁDÍ OČKOVÁNI

3.1.   Kmeny SAT nebo ASIA 1 slintavky a kulhavky

Pokud čerstvé maso pochází z oblasti prosté slintavky a kulhavky, kde se neprovádí očkování, ale tato oblast je v třetí zemi nebo území, které provádějí očkování proti kmenům SAT nebo ASIA 1 slintavky a kulhavky v jiných oblastech nebo v části (částech) třetí země, na území sousedního členského státu nebo ve třetích zemích, kde jsou tyto kmeny endemické, musí příslušné orgány třetí země nebo území původu tohoto masa poskytnout nezbytné doplňující informace zaručující nepřítomnost viru slintavky a kulhavky v čerstvém mase a zaručující splnění následujících veterinárních požadavků:

a)

čerstvé maso bylo získáno buď:

i)

z chovaných zvířat druhů uvedených na seznamu, která pocházejí ze zařízení, v nichž a v jejichž okolí v okruhu 10 km nebyla hlášena slintavka a kulhavka nebo mor skotu v průběhu 12 měsíců před datem porážky,

nebo

ii)

z volně žijících kopytníků, kteří splňují požadavky stanovené v článku 138;

b)

není povoleno vyvážet maso do Unie, dokud neuplynulo 21 dnů od data porážky;

c)

maso je vykostěné čerstvé maso jiné než droby, které bylo získáno z těl:

i)

z nichž byly odstraněny hlavní dostupné lymfatické žlázy;

ii)

která dozrávala při teplotě nad +2 °C po dobu alespoň 24 hodin před vykostěním.

3.2.   Kmeny A, O nebo C slintavky a kulhavky

Pokud čerstvé maso pochází z oblasti prosté slintavky a kulhavky, kde se neprovádí očkování proti slintavce a kulhavce, ale tato oblast je v třetí zemi nebo území, v nichž se provádí očkování proti kmenům A, O nebo C slintavky a kulhavky a v nichž příslušné orgány třetí země nebo území poskytly dodatečné záruky zvláštních podmínek pro tuto třetí zemi nebo území či oblast, které dokládají nepřítomnost viru slintavky a kulhavky v čerstvém mase z této oblasti, musí příslušné orgány třetí země nebo území původu poskytnout tyto doplňující informace:

a)

záruky, že se provádí program dozoru u slintavky a kulhavky platný pro oblast prostou nákazy, který prokazuje nepřítomnost slintavky a kulhavky, a že tento program je kontrolován příslušnými orgány třetí země nebo území původu;

b)

záruky uplatňování veterinárních požadavků stanovených v bodě 1 písm. b) a c).


(*1)  vztahuje se pouze na druhy uvedené na seznamu v souladu s přílohou prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882

(*2)  nebo příslušný orgán třetí země nebo území stanoví zvláštní podmínky v souladu s částí B


PŘÍLOHA XXVI

OŠETŘENÍ KE ZMÍRNĚNÍ RIZIK U MASNÝCH VÝROBKŮ

1.   OŠETŘENÍ KE ZMÍRNĚNÍ RIZIK U MASNÝCH VÝROBKŮ UVEDENÁ V SESTUPNÉM POŘADÍ PODLE ÚČINNOSTI:

B

=

Ošetření v hermeticky uzavřené nádobě při hodnotě Fo = 3 nebo vyšší.

C

=

Minimální teplota 80 °C, která musí být dosažena v celém masném výrobku v průběhu jeho zpracování.

D

=

Při zpracování masných výrobků a opracovaných žaludků, močových měchýřů a střev musí být v jádře masa nebo opracovaných žaludků, močových měchýřů a střev dosaženo teploty nejméně 70 °C, nebo, jde-li o syrovou šunku, při ošetření sestávajícím z přirozené fermentace a zrání po dobu nejméně devíti měsíců musí být dosaženo následujících hodnot:

hodnota Aw = 0,93 nebo nižší,

hodnota pH = 6,0 nebo nižší.

D1

=

Důkladné vaření předem vykostěného a odtučněného masa, přičemž vnitřní teplota musí dosahovat nejméně 70 °C po dobu alespoň 30 minut.

E

=

V případě výrobků typu sušeného masa „biltong“ musí být při ošetření dosaženo následujících hodnot:

hodnota Aw = 0,93 nebo nižší,

hodnota pH = 6,0 nebo nižší.

F

=

Tepelné ošetření, při kterém je v jádře dosaženo teploty nejméně 65 °C po dobu nezbytnou k dosažení pasterizační hodnoty (Pv) 40 nebo vyšší.

2.   OŠETŘENÍ KE ZMÍRNĚNÍ RIZIK U STŘÍVEK:

Střívka 1

=

Nasolení chloridem sodným (NaCl), suchým nebo ve formě nasyceného slaného nálevu (aw < 0,80), nepřetržitě po dobu nejméně 30 dnů při teplotě nejméně 20 °C.

Střívka 2

=

Nasolení fosfátovou solí obsahující 86,5 % NaCl, 10,7 % Na2HPO4 a 2,8 % Na3PO4 (hmotnostních), suchou nebo ve formě nasyceného slaného nálevu (aw < 0,80), nepřetržitě po dobu nejméně 30 dnů při teplotě nejméně 20 °C.

Střívka 3

=

Nasolení NaCl po dobu 30 dnů

Střívka 4

=

Bělení

Střívka 5

=

Sušení po oškrábání


PŘÍLOHA XXVII

OŠETŘENÍ KE ZMÍRNĚNÍ RIZIK U MLÉKA A MLÉČNÝCH VÝROBKŮ

 

A

B

Živočišné druhy původu mléka a mléčných výrobků

Bos Taurus, Ovis aries, Capra hircus, Bubalus bubalisCamelus dromedarius

Jiné než Bos Taurus, Ovis aries, Capra hircus, Bubalus bubalisCamelus dromedarius

Nákazový status třetí země

1.

Třetí země, které nebyly úředně prosté slintavky a kulhavky v předchozích 12 měsících

2.

Třetí země, kde se provádí očkování proti slintavce a kulhavce

jakákoli země

Sterilizační proces, aby byla dosažena hodnota Fo 3 nebo vyšší;

Ano

Ano

Ošetření ultravysokou teplotou (UHT) nejméně při 135 °C v kombinaci s přiměřenou dobou zdržení

Ano

Ano

Krátkodobá vysokoteplotní pasterizace (HTST) při teplotě 72 °C po dobu 15 sekund použitá dvakrát u mléka, jehož hodnota pH je 7,0 nebo vyšší, aby bylo případně dosaženo negativní reakce při testu na alkalickou fosfatázu provedeném bezprostředně po tepelném ošetření

Ano

Ne

Ošetření HTST u mléka s hodnotou pH pod 7,0

Ano

Ne

Ošetření HTST v kombinaci s jiným fyzikálním ošetřením buď:

i)

snížením hodnoty pH pod 6 na jednu hodinu, nebo

ii)

dodatečným zahřátím na teplotu 72 °C nebo vyšší v kombinaci s vysušením

Ano

Ne

Ne :

ošetření není přípustné

Ano :

ošetření je přípustné


PŘÍLOHA XXVIII

OŠETŘENÍ KE ZMÍRNĚNÍ RIZIK U VAJEČNÝCH VÝROBKŮ

1.   OŠETŘENÍ VAJEČNÝCH VÝROBKŮ ZA ÚČELEM INAKTIVACE VYSOCE PATOGENNÍ INFLUENZY PTÁKŮ

Pro inaktivaci vysoce patogenní influenzy ptáků u těchto vaječných výrobků jsou vhodná následující ošetření:

Vaječný výrobek

Ošetření

Teplota v jádře (ve stupních Celsia (°C))

Délka ošetření (v sekundách (s) nebo hodinách (h))

Tekutý vaječný bílek

55,6  °C

870 s

56,7  °C

232 s

10 % nasolený žloutek

62,2  °C

138 s

Sušený vaječný bílek

67 °C

20 h

54,4  °C

513 h

Celá vejce

60 °C

188 s

zcela uvařené

Vaječné melanže

60 °C

188 s

61,1  °C

94 s

zcela uvařené

2.   OŠETŘENÍ VAJEČNÝCH VÝROBKŮ ZA ÚČELEM INAKTIVACE INFEKCE VIREM NEWCASTLESKÉ CHOROBY

Pro inaktivaci infekce virem newcastleské choroby u těchto vaječných výrobků jsou vhodná následující ošetření:

Vaječný výrobek

Ošetření

Teplota v jádře (ve stupních Celsia (°C))

Délka ošetření (v sekundách (s) nebo hodinách (h))

Tekutý vaječný bílek

55 °C

2 278 s

57 °C

986 s

59 °C

301 s

10 % nasolený žloutek

55 °C

176 s

Sušený vaječný bílek

57 °C

50,4 h

Celá vejce

55 °C

2 521 s

57 °C

1 596 s

59 °C

674 s

zcela uvařené


PŘÍLOHA XXIX

SEZNAM ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ VNÍMAVÝCH K NÁKAZÁM, U NICHŽ ČLENSKÉ STÁTY MAJÍ ZAVEDENA VNITROSTÁTNÍ OPATŘENÍ V SOULADU S ČLÁNKEM 226 NAŘÍZENÍ (EU) 2016/429

Nákaza

Vnímavé druhy

Jarní virémie kaprů (SVC)

Tolstolobec pestrý (Aristichthys nobilis), karas stříbřitý (Carassius auratus), karas obecný (Carassius carassius), amur bílý (Ctenopharyngodon idellus), kapr obecný a kapr koi (Cyprinus carpio), tolstolobik bílý (Hypophthalmichthys molitrix), sumec velký (Silurus glanis), lín obecný (Tinca tinca) a jelec jesen (Leuciscus idus)

Bakteriální onemocnění ledvin (BKD)

Čeleď: lososovití

Infekční nekróza slinivky (IPN)

Siven americký (Salvelinus fontinalis), pstruh obecný (Salmo trutta), losos obecný (Salmo salar), (Oncorhynchus spp.), maréna severní (Coregonus lavaretus)

Infekce alfavirem lososovitých (SAV)

Losos obecný (Salmo salar), pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), pstruh obecný (Salmo trutta)

Nákaza Gyrodactylus salaris (GS)

Losos obecný (Salmo salar), pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), siven alpský (Salvelinus alpinus), siven americký (Salvelinus fontinalis), lipan podhorní (Thymallus thymallus), siven obrovský (Salvelinus namaycush), pstruh obecný (Salmo trutta)

Za vnímavé se považují také jakékoli živočišné druhy, které byly ve styku s vnímavými druhy.

Ostreid herpesvirus 1 μνar (OsHV-1 μνar)

Ústřice obrovská (Crassostrea gigas)


PŘÍLOHA XXX

PODMÍNKY, ZA NICHŽ SE ŽIVOČIŠNÉ DRUHY UVEDENÉ NA SEZNAMU VE SLOUPCI 4 TABULKY V PŘÍLOZE PROVÁDĚCÍHO NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2018/1882 POVAŽUJÍ ZA VEKTORY

Seznam nákaz

Vektory

Podmínky, za nichž se druhy vodních živočichů uvedené na seznamu ve sloupci 4 tabulky v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 považují za vektory

Epizootická nekróza krvetvorné tkáně

Uvedené ve sloupci 4 tabulky v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882

Považují se za vektory epizootické nekrózy krvetvorné tkáně za všech podmínek.

Virová hemoragická septikémie

Považují se za vektory virové hemoragické septikémie, když byly formou soužití nebo prostřednictvím zdroje vody ve styku s živočišnými druhy uvedenými na seznamu ve sloupci 3 tabulky v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882.

Infekční nekróza krvetvorné tkáně

Považují se za vektory infekční nekrózy krvetvorné tkáně, když byly formou soužití nebo prostřednictvím zdroje vody ve styku s živočišnými druhy uvedenými na seznamu ve sloupci 3 tabulky v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882.

Infekce virem nakažlivé chudokrevnosti lososů (ISAV) s delecí ve vysoce polymorfní oblasti

Pro infekci virem nakažlivé chudokrevnosti lososů (ISAV) s delecí ve vysoce polymorfní oblasti nejsou na seznamu uvedeny žádné vektorové druhy.

Mikrocytóza (Mikrocytos mackini)

Pro infekci mikrocytózou (Mikrocytos mackini) nejsou na seznamu uvedeny žádné vektorové druhy.

Perkinsóza (Perkinsus marinus)

Považují se za vektory perkinsózy (Perkinsus marinus), když byly formou soužití nebo prostřednictvím zdroje vody ve styku s živočišnými druhy uvedenými na seznamu ve sloupci 3 tabulky v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882.

Bonamióza (Bonamia ostreae)

Považují se za vektory bonamiózy (Bonamia ostreae), když byly formou soužití nebo prostřednictvím zdroje vody ve styku s živočišnými druhy uvedenými na seznamu ve sloupci 3 tabulky v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882.

Bonamióza (Bonamia exitiosa)

Považují se za vektory bonamiózy (Bonamia exitiosa), když byly formou soužití nebo prostřednictvím zdroje vody ve styku s živočišnými druhy uvedenými na seznamu ve sloupci 3 tabulky v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882.

Marteilióza (Marteilia refringens)

Považují se za vektory marteiliózy (Marteilia refringens), když byly formou soužití nebo prostřednictvím zdroje vody ve styku s živočišnými druhy uvedenými na seznamu ve sloupci 3 tabulky v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882.

Infekce virem syndromu Taura

Považují se za vektory viru syndromu Taura, když byly formou soužití nebo prostřednictvím zdroje vody ve styku s živočišnými druhy uvedenými na seznamu ve sloupci 3 tabulky v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882.

Infekce virem žlutohlavosti (Yellowhead disease)

Považují se za vektory viru žlutohlavosti (Yellowhead disease), když byly formou soužití nebo prostřednictvím zdroje vody ve styku s živočišnými druhy uvedenými na seznamu ve sloupci 3 tabulky v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882.

Infekce virem syndromu běloskvrnitosti (White spot disease)

Považují se za vektory viru syndromu běloskvrnitosti (White spot disease), když byly formou soužití nebo prostřednictvím zdroje vody ve styku s živočišnými druhy uvedenými na seznamu ve sloupci 3 tabulky v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882.