(1)

Článek 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (3) stanoví, že roční strop výdajů Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) tvoří maximální částky stanovené pro tento fond v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (4). Podle článku 26 nařízení (EU) č. 1306/2013 má být za účelem zajištění dodržování ročních stropů stanovených v nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 a určených k financování výdajů souvisejících s trhem a přímých plateb na období 2014–2020 stanovena, je-li to nezbytné, míra úpravy finanční kázně. Nařízení (EU, Euratom) č. 1311/2013 nestanoví stropy na rozpočtové roky po roce 2020. S cílem zajistit, aby byl strop pro financování výdajů souvisejících s trhem a přímých plateb dodržen i v rozpočtových letech po roce 2020, je zapotřebí, aby články 16 a 26 nařízení (EU) č. 1306/2013 pro uvedené rozpočtové roky odkazovaly na částky stanovené v rámci EZZF v nařízení, které na období 2021 až 2027 přijme Rada podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(2)

Flexibilita mezi pilíři znamená dobrovolný převod finančních prostředků mezi přímými platbami a rozvojem venkova. Podle článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (5) mohou členské státy využít této flexibility, pokud jde o kalendářní roky 2014 až 2019. S cílem zajistit, aby členské státy měly možnost ponechat si vlastní strategii, prodloužilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/288 (6) flexibilitu mezi pilíři i na kalendářní rok 2020, tedy rozpočtový rok 2021. Článek 14 nařízení (EU) č. 1307/2013 v současnosti stanoví převod z rozvoje venkova na přímé platby jako procentní podíl částky přidělené na podporu financovanou v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v rozpočtovém roce 2021 právními předpisy Unie přijatými po přijetí příslušného nařízení Radou podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Jelikož příslušné právní předpisy Unie nebudou přijaty do doby, kdy budou členské státy muset oznámit své rozhodnutí o převodu, je vhodné umožnit pokračování flexibility a stanovit maximální částku, která smí být převedena.

Maximální absolutní částka pro jednotlivé členské státy se vypočítá na základě maximálních procentních podílů stanovených v čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1307/2013, které se mají uplatnit na částky, jež mají být přiděleny na podporu typů intervencí pro rozvoj venkova podle návrhu Komise nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení (EU) č. 1307/2013.

(3)

V souladu s čl. 53 odst. 6 nařízení (EU) č. 1307/2013 měly členské státy v současnosti možnost přezkoumat do 1. srpna 2019 procentní podíl svých vnitrostátních stropů pro přímé platby, jež přidělují na dobrovolnou podporu vázanou na produkci, jakož i svá podrobná rozhodnutí o podpoře od kalendářního roku 2020. Členské státy oznámí své rozhodnutí o případném převodu z přímých plateb na rozvoj venkova teprve k 31. prosinci 2019 a o případném převodu z rozvoje venkova na přímé platby krátce poté. Toto rozhodnutí však ovlivní jejich vnitrostátní strop pro přímé platby na kalendářní rok 2020. Za účelem zachování soudržnosti mezi podrobnými rozhodnutími o podpoře a rozpočtovým stropem pro dobrovolnou podporu vázanou na produkci je vhodné umožnit členským státům, aby v rozsahu nezbytném pro zohlednění jejich rozhodnutí o flexibilitě mezi pilíři přezkoumaly procentní podíl přidělený na dobrovolnou podporu vázanou na produkci, jakož i podrobná rozhodnutí o podpoře. V důsledku toho by příslušná lhůta pro oznámení měla rovněž uplynout krátce po 31. prosinci 2019. Jelikož je uvedený přezkum omezen na rozsah nezbytný k tomu, aby členské státy zohlednily své rozhodnutí o flexibilitě mezi pilíři, měly by členské státy ve svém oznámení vysvětlit vazbu mezi přezkumem a uvedeným rozhodnutím.

(4)

Nařízení (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Aby změny stanovené v tomto nařízení mohly být uplatňovány co nejdříve, je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(6)

Aby změny stanovené v tomto nařízení mohly být uplatňovány co nejdříve, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Článek 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 stanoví kritéria pro poskytnutí celních preferencí v rámci obecného režimu systému všeobecných preferencí (dále jen „systém GSP“).

(2)

V čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 978/2012 se stanoví, že země, která byla Světovou bankou během tří po sobě následujících let před aktualizací seznamu zvýhodněných zemí zařazena mezi země s vysokými nebo vyššími středními příjmy, by neměla využívat systému GSP.

(3)

Seznam zemí zvýhodněných v rámci systému GSP podle čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 978/2012 je stanoven v příloze II uvedeného nařízení. Podle čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 978/2012 by Komise měla do 1. ledna každého roku přezkoumat přílohu II za účelem změny statusu zemí uvedených na seznamu podle kritérií stanovených v článku 4.

(4)

Podle čl. 5 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 978/2012 by země zvýhodněná v rámci systému GSP a hospodářské subjekty měly mít dostatek času na řádné přizpůsobení změně statusu země v rámci systému GSP. Uplatňování režimu GSP by proto mělo pokračovat po dobu jednoho roku ode dne vstupu změny statusu země na základě čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 978/2012 v platnost.

(5)

Nauru, Samoa a Tonga byly v letech 2017, 2018 a 2019 Světovou bankou zařazeny mezi země s vyššími středními příjmy. Tyto země tak již nejsou způsobilé pro status země zvýhodněné v rámci systému GSP podle čl. 4 odst. 1 písm. a) a měly by být vyňaty z přílohy II nařízení (EU) č. 978/2012. Režim GSP pro uvedené země by proto měl pokračovat po dobu jednoho roku ode dne vstupu rozhodnutí o jejich vynětí z přílohy II nařízení (EU) č. 978/2012 v platnost. V zájmu jednoduchosti a právní jistoty by Nauru, Samoa a Tonga tudíž měly být vyňaty z přílohy II s použitelností ode dne 1. ledna 2021,

(1)

Podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 978/2012 země zvýhodněná v rámci systému všeobecných celních preferencí (dále jen „systém GSP“) může využívat celní preference zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných, pokud je považována za zranitelnou v důsledku nedostatečné diverzifikace a nedostatečného začlenění do mezinárodního obchodního systému, jak vymezuje příloha VII nařízení (EU) č. 978/2012.

(2)

Podle přílohy VII bodu 1 písm. b) nařízení (EU) č. 978/2012 se za zranitelnou považuje země, u níž hodnota dovozu produktů uvedených v příloze IX z dané země do Unie nedosahuje prahové hodnoty ve výši 6,5 % hodnoty celkového dovozu produktů pocházejících ze zemí zvýhodněných v rámci systému GSP do Unie, přičemž tyto hodnoty se vypočítají jako průměr za poslední tři po sobě jdoucí roky.

(3)

Pokud se změní seznam zemí zvýhodněných v rámci systému GSP, nařízením (EU) č. 978/2012 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změn přílohy VII, aby došlo k přezkoumání prahových hodnot zranitelnosti uvedených v příloze VII bodě 1 písm. b) tak, aby byla zachována poměrně stejná váha jako u prahové hodnoty zranitelnosti z hlediska stanovení, zda jsou země považovány za zranitelné, a to bez ohledu na změny seznamu zemí zvýhodněných v rámci systému GSP. V souladu s přílohou VII nařízení (EU) č. 978/2012 se váhou prahové hodnoty zranitelnosti rozumí hodnota celkového dovozu produktů uvedených v příloze IX ze všech zemí zvýhodněných v rámci systému GSP do Unie, vypočítaná jako průměr.

(4)

Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/602 (2) byla prahová hodnota zranitelnosti změněna s platností od 1. ledna 2015 z 2 % na 6,5 %.

(5)

Seznam zemí zvýhodněných v rámci systému GSP, uvedený v příloze II nařízení (EU) č. 978/2012, byl podstatně změněn, neboť mezi posledním přezkumem prahové hodnoty zranitelnosti v roce 2015 a 1. lednem 2019 z něj bylo vyňato 21 zemí. Je tudíž nezbytné změnit prahovou hodnotu zranitelnosti stanovenou v příloze VII bodě 1 písm. b) nařízení (EU) č. 978/2012.

(6)

V důsledku změn seznamu zemí uvedených v příloze II nařízení (EU) č. 978/2012 mezi poslední aktualizací prahové hodnoty zranitelnosti v roce 2015 a 1. lednem 2019 se hodnota celkového dovozu produktů uvedených v příloze IX ze všech zemí zvýhodněných v rámci systému GSP do Unie, vypočítaná jako průměr, sníží o 12,2 %. Zvýšení prahové hodnoty zranitelnosti z 6,5 % na 7,4 % od 1. ledna 2019 by tudíž zachovalo poměrně stejnou váhu, jakou měla prahová hodnota zranitelnosti stanovená v příloze VII nařízení (EU) č. 978/2012.

(7)

Aby se zohlednila data, kdy nabývají účinnosti změny seznamu zemí v příloze II nařízení (EU) č. 978/2012 a jejich vliv na zranitelnost zvýhodněných zemí, nabývá tato prahová hodnota účinnosti ode dne 1. ledna 2019,

(1)

V příloze II nařízení (ES) č. 2368/2002 je uveden seznam členů Kimberleyského systému certifikace a jejich řádně jmenovaných příslušných orgánů.

(2)

Je třeba aktualizovat adresy příslušných orgánů několika členů kimberleyského procesu.

(3)

V září 2019 obdrželi členové kimberleyského procesu od Čínské lidové republiky oznámení, že Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky Macao bude Kimberleyský systém certifikace formálně provádět od 1. října 2019.

(4)

Příloha II nařízení (ES) č. 2368/2002 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. Aby mohla Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky Macao Kimberleyský systém certifikace provádět ve vztahu k Unii co nejdříve, mělo by toto nařízení z důvodu naléhavosti vstoupit v platnost prvním dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovoz některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1484/95 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

(1)

Dne 2. října 2019 vydala Světová obchodní organizace (WTO) arbitrážní rozhodnutí ve věci „Evropská společenství a některé členské státy – opatření ovlivňující obchod s velkými civilními letadly, WT/DS316/ARB“. To umožnilo Spojeným státům americkým (USA) požádat o povolení zavést protiopatření v maximální roční výši 7,5 miliardy USD v reakci na podporu Unie poskytovanou společnosti Airbus. Dne 18. října 2019 uložily USA 25% valorické dovozní clo mimo jiné na tichá vína, která do USA vyváží Německo, Španělsko, Francie a Spojené království. Tato mimořádná, nespravedlivá a nepředvídatelná situace má závažný a negativní dopad na celosvětový obchod se všemi víny z Unie. USA navíc pohrozily uvalením 100% valorického dovozního cla na francouzská šumivá vína v reakci na francouzskou daň z digitálních služeb („daň GAFA“).

(2)

Dovozní cla uvalená USA mají přímý a závažný dopad na obchod s vínem z Unie na trhu USA, který je z hlediska hodnoty a objemu vývozu největším vývozním trhem Unie, pokud jde o zemědělské produkty, a zejména o víno. V roce 2018 dosáhl objem vína z Unie vyvezeného do USA 6,5 milionu hektolitrů a jeho hodnota činila 4 miliardy EUR. Vývoz vína z Unie do USA obvykle představuje 30–40 % celkové hodnoty unijního vývozu vína.

(3)

Zvýšená dovozní cla uložená USA nemají negativní dopad jen na tichá vína ze čtyř členských států, na něž se uvedená cla vztahují, ale na všechna vína z Unie. Jejich důsledkem je poškození dobrého jména a narušení prodeje všech vín z Unie, která jsou na trhu USA. Dobré jméno vína určuje nejen jeho jakost, ale i jeho cena a vnímaný poměr ceny a kvality. To platí zejména v případě vín nízké až střední cenové kategorie, která jsou v absolutním vyjádření 25% dovozním clem ovlivněna více než dražší vína nakupovaná znalci, které zvýšení ceny od nákupu neodradí. Vína z Unie soupeří na trhu USA s víny jiného původu, např. z Jižní Ameriky, Austrálie nebo Jihoafrické republiky. S ohledem na takto silnou a intenzivní hospodářskou soutěž hraje vnímání cenových úrovní významnou roli. Pokud si jsou spotřebitelé vědomi toho, že cena vína určitého původu v rámci Unie podléhá zvýšenému dovoznímu clu, negativně to ovlivní jejich celkové vnímání úrovně cen vín z Unie a povede to k tomu, že se rozhodnou pro výrobky jiného původu. Vzhledem ke zjištěným tržním podmínkám a poklesu celkových výnosů výrobců je třeba přijmout okamžitá opatření k řešení účinků dovozních cel, která se budou týkat všech vín pocházejících ze všech členských států, a nikoli pouze těch, na něž se dovozní cla přímo vztahují.

(4)

Z hlediska stability trhu nepředstavuje dovozní celní režim zavedený USA ojedinělé opatření, jež má dopad pouze na obchod s USA. Světový trh s vínem je globální trh, na němž mají jednotlivá opatření přijatá významnými hospodářskými aktéry, jako jsou USA, dalekosáhlé důsledky pro celý mezinárodní obchod s vínem. Jakákoli negativní změna podmínek na jednom z hlavních cílových trhů pro vína z Unie, jako je trh USA, nevyhnutelně ovlivní jiné trhy, neboť pro výrobky, které se z důvodu příliš vysokých cen v USA neprodají, se musí nalézt alternativní odbytiště. V důsledku toho budou spotřebitelé na jiných trzích, kteří jsou si dobře vědomi tržních podmínek, vyvíjet další tlak na ceny, což povede k intenzivnější hospodářské soutěži, než je obvyklé. Proto je možné očekávat, že současná dovozní cla uložená USA způsobí stagnaci vývozu vína z Unie po celém světě. Ze zpráv z odvětví vína je zřejmé, že na trhu USA už byly zrušeny významné objednávky francouzských vín.

(5)

Trh Unie s vínem čelil v roce 2019 zhoršujícím se podmínkám, přičemž zásoby vína byly na nejvyšší úrovni od roku 2009. Tento vývoj způsobila především kombinace rekordní sklizně v roce 2018 a snížení spotřeby vína v Unii. Pokud nebudou mít vína, na která se vztahují dovozní cla uvalená USA, odbyt na vývozních trzích mimo Unii, bude situace na trhu Unie eskalovat a bude vyžadovat naléhavé řešení. Naléhavost problému navíc zvyšuje načasování použitelnosti sazeb dovozních cel. Tyto sazby jsou použitelné od 18. října 2019, což připadá přesně na polovinu období sklizně a produkce vína v roce 2019 a na období těsně před oslavami konce roku, což jsou pro odvětví vína v Unii dvě z nejdůležitějších prodejních období. V této souvislosti je proto nezbytné přijmout okamžitá opatření k řešení dané situace.

(6)

Z podpůrných opatření v odvětví vína stanovených v článku 43 nařízení (EU) č. 1308/2013 je na propagaci vín z Unie ve třetích zemích za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti přímo zaměřené pouze propagační opatření stanovené v čl. 45 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení. Dotčené propagační opatření se v průběhu let ukázalo být velmi účinným nástrojem k proniknutí na trhy třetích zemí a k upevňování pozice na těchto trzích. Ukázalo se, že jde o nejúčinnější nástroj na podporu vín z Unie na trzích třetích zemí, který umožňuje zlepšit jejich pověst a zvýšit povědomí o jejich kvalitě. Mezinárodní trh s vínem má globální charakter a jakákoli propagace vína z Unie na trzích třetích zemí je přínosná pro všechna vína z Unie. Otevírá možnosti pro hospodářské subjekty, jež na dotčený trh následně uvedou další vína z Unie. Jednotlivá propagační opatření mají multiplikační vliv na prodej, neboť se zaměřují celou řadu vín z celých vinařských oblastí, a nikoli pouze jednu značku nebo druh vína. Je proto nezbytné pokračovat v propagačních činnostech na všech trzích, zintenzivnit je a zahájit nová opatření, aby se našla odbytiště pro vína, která se neprodají na trhu USA, zachovalo dobré jméno vín z Unie na těchto trzích a bylo možné čelit tlaku na ceny.

(7)

S cílem pomoci hospodářským subjektům reagovat na současné mimořádné okolnosti, které v důsledku zavedení režimu dovozních cel USA nastaly na vývozních trzích po celém světě, a řešit tuto nepředvídatelnou a nejistou situaci je vhodné umožnit větší flexibilitu při provádění propagačního opatření podle čl. 45 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013. Proto je jako mimořádné opatření nezbytné stanovit odchylku od čl. 45 odst. 3 uvedeného nařízení a dočasně zvýšit maximální příspěvek Unie na propagační opatření podle čl. 45 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení z 50 % na 60 % způsobilých výdajů.

(8)

Toto opatření je nezbytné, protože hospodářské subjekty nevyhnutelně ponesou dodatečné náklady vyplývající z potřeby přesměrovat propagační opatření do jiných zemí nebo organizovat nové propagační akce v jiných zemích, přičemž všechny tyto činnosti bude třeba provést rychle, aby se zásoby prodaly. Zvýšení příspěvku Unie na propagační opatření na 60 % a příslušné snížení příspěvku, který hradí příjemci, by příjemcům umožnilo přijmout ambicióznější opatření a udržet si své těžce získané pozice na zahraničních trzích. Poskytne také pobídku novým hospodářským subjektům, které by v případě, že by příspěvek Unie dále tvořil 50 %, o podporu nepožádaly, zejména pokud jde o subjekty, které si to dříve nemohly dovolit. Snížení finanční zátěže na 40 % těmto subjektům pomůže vypořádat se s dopadem dovozních cel uložených USA.

(9)

Flexibilita získaná zvýšením příspěvku Unie představuje určitou formu finanční podpory, která však nevyžaduje dodatečné financování ze strany Unie, neboť nadále platí rozpočtové limity pro vnitrostátní programy podpory v odvětví vína stanovené v příloze VI nařízení (EU) č. 1308/2013. Členské státy se tak mohou rozhodnout přidělit vyšší částky na propagační opatření pouze v rámci ročního rozpočtu stanoveného v příloze VI uvedeného nařízení. Cílem opatření je tedy poskytnout podporu dotčenému odvětví, které je ovlivněno nestabilní situaci na trhu, aniž by bylo nutné nejprve uvolnit dodatečné finanční prostředky. Tato flexibilita by navíc neměla mít negativní dopad na rozpočet přidělený na další podpůrná opatření v souladu s uvedeným nařízením, neboť některá z těchto opatření, jako jsou např. restrukturalizace a přeměna vinic, již pro členské státy nejsou tolik relevantní a nevyžadují tolik prostředků z rozpočtu. Statistiky z posledních let navíc ukazují, že členské státy čerpají méně prostředků, než je v rozpočtu pro jednotlivé státy k dispozici.

(10)

Dovozní cla uložená USA a obtíže, které z nich plynou pro obchod s vínem z Unie, představují konkrétní problém ve smyslu článku 221 nařízení (EU) č. 1308/2013. Tento konkrétní problém nelze řešit přijetím opatření podle článku 219 nebo 220 uvedeného nařízení. Na jedné straně jej není možné spojit s již existujícím narušením trhu, neboť dovozní cla zavedená USA v současnosti závažným způsobem ovlivňují dobré jméno vína z Unie, a pokud se tato situace nebude okamžitě řešit, pak v budoucnosti pravděpodobně způsobí rychlé zhoršení podmínek na trhu s vínem. V současnosti jej nelze spojit ani s dostatečně konkrétní hrozbou narušení trhu, u které je pravděpodobné, že bude přetrvávat ve své stávající podobě, neboť se očekává, že se sazby dovozních cel uvalených USA v průběhu času změní a že budou mít další nepředvídatelné dopady na světový trh s vínem. Na druhou stranu tento konkrétní problém není možné spojit ani s opatřeními, jejichž cílem je zabránit šíření chorob zvířat, nebo se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin ve smyslu požadavků článku 220 uvedeného nařízení.

(11)

Toto opatření je spolu s větší flexibilitou při provádění propagačního opatření stanoveného v čl. 45 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 součástí souboru opatření, která mají pomoci hospodářským subjektům na úrovni Unie, jež jsou dovozními cly uvalenými USA na vína z Unie zasaženy. V rámci uvedených opatření je však toto opatření jediné, jež poskytuje určitou finanční úlevu, která je k řešení situace hospodářských subjektů zasažených dovozními cly uvalenými USA nezbytná: hospodářské subjekty v důsledku těchto uvalených cel ztratí příjmy a ponesou zvýšené výdaje, neboť pro svá vína budou muset hledat nové trhy.

(12)

Toto opatření by se mělo přísně omezit na to, jak vyřešit současné mimořádné okolnosti, ke kterým došlo na vývozních trzích, a to jak z hlediska rozsahu, tak z hlediska doby použitelnosti.

(13)

Příspěvek Unie mohou členské státy poskytnout pouze na základě žádosti vybrané v rámci propagačního opatření stanoveného v čl. 45 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Měl by být dostupný pro všechny hospodářské subjekty vybrané v rámci uvedeného opatření, a to bez ohledu na konkrétní kategorii nebo původ vína z Unie, neboť uplatňování sazeb dovozního cla ze strany USA poškozuje veškerý vývoz vína z Unie. V této souvislosti je nezbytné přijmout opatření ke zlepšení vývozní konkurenceschopnosti všech vín z Unie. Za tímto účelem by se dané mimořádné opatření mělo vztahovat na všechny příjemce bez ohledu na to, na jaké trhy se jejich činnosti zaměřují. Mělo by být dostupné ve stejné míře jak pro hospodářské subjekty, které se chtějí zaměřit na trh USA, tak pro subjekty, které by za současných mimořádných okolností, jež panují na světovém trhu s vínem, soustředily své úsilí na trh jiné třetí země. Kromě toho by bylo velmi obtížné v rámci jedné propagační operace oddělit opatření, která se týkají tichých vín, od opatření týkajících se jiných vín, neboť propagační operace se obvykle zaměřují na propagaci celé škály výrobků, a nikoli pouze konkrétní kategorie. Mnohé propagační kampaně se týkají buď všech vín z jednoho regionu, nebo široké škály vín, která daný hospodářský subjekt prodává. Oddělit v rámci jedné propagační kampaně opatření týkající se jiných vín od opatření, která se týkají tichých vín, by představovalo velkou administrativní zátěž a oslabilo by to pozitivní účinek propagační operace.

(14)

Mimořádné opatření by mělo být omezeno na maximální dobu 12 měsíců počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost. Toto období je nezbytné k přípravě propagačních kampaní. Příprava sestává z několika administrativních kroků, jako jsou změny vnitrostátních programů podpory, příprava a zahájení výzev k předkládání návrhů, výběr žádostí a uzavírání smluv, a běžně trvá déle než 6 měsíců. Aby bylo možné výjimku uplatňovat efektivně, měla by platit po dobu 12 měsíců. Na žádosti vybrané po uplynutí uvedeného 12měsíčního období by se zvýšený příspěvek Unie neměl vztahovat.

(15)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Dne 2. října 2019 vydala Světová obchodní organizace (WTO) arbitrážní rozhodnutí ve věci „Evropská společenství a některé členské státy – opatření ovlivňující obchod s velkými civilními letadly, WT/DS316/ARB“. To umožnilo Spojeným státům americkým (USA) požádat o povolení zavést protiopatření v maximální roční výši 7,5 miliardy USD v reakci na podporu Unie poskytovanou společnosti Airbus. Dne 18. října 2019 uložily USA 25% valorické dovozní clo mimo jiné na tichá vína, která do USA vyváží Německo, Španělsko, Francie a Spojené království. Tato mimořádná, nespravedlivá a nepředvídatelná situace má závažný a negativní dopad na celosvětový obchod se všemi víny z Unie. USA navíc pohrozily uvalením 100% valorického dovozního cla na francouzská šumivá vína v reakci na francouzskou daň z digitálních služeb („daň GAFA“).

(2)

Dovozní cla uvalená USA mají přímý a závažný dopad na obchod s vínem z Unie na trhu USA, který je z hlediska hodnoty a objemu vývozu největším vývozním trhem Unie, pokud jde o zemědělské produkty, a zejména o víno. V roce 2018 dosáhl objem vína z Unie vyvezeného do USA 6,5 milionu hektolitrů a jeho hodnota činila 4 miliardy EUR. Vývoz vína z Unie do USA obvykle představuje 30–40 % celkové hodnoty unijního vývozu vína.

(3)

Zvýšená dovozní cla uložená USA nemají negativní dopad jen na tichá vína ze čtyř členských států, na něž se uvedená cla vztahují, ale na všechna vína z Unie. Jejich důsledkem je poškození dobrého jména a narušení prodeje všech vín z Unie, která jsou na trhu USA. Dobré jméno vína určuje nejen jeho jakost, ale i jeho cena a vnímaný poměr ceny a kvality. To platí zejména v případě vín nízké až střední cenové kategorie, která jsou v absolutním vyjádření 25% dovozním clem ovlivněna více než dražší vína nakupovaná znalci, které zvýšení ceny od nákupu neodradí. Vína z Unie soupeří na trhu USA s víny jiného původu, např. z Jižní Ameriky, Austrálie nebo Jihoafrické republiky. S ohledem na takto silnou a intenzivní hospodářskou soutěž hraje vnímání cenových úrovní významnou roli. Pokud si jsou spotřebitelé vědomi toho, že cena vína určitého původu v rámci Unie podléhá zvýšenému dovoznímu clu, negativně to ovlivní jejich celkové vnímání úrovně cen vín z Unie a povede to k tomu, že se rozhodnou pro výrobky jiného původu. Vzhledem ke zjištěným tržním podmínkám a poklesu celkových výnosů výrobců je třeba přijmout okamžitá opatření k řešení účinků dovozních cel, která se budou týkat všech vín pocházejících ze všech členských států, a nikoli pouze těch, na něž se dovozní cla přímo vztahují.

(4)

Z hlediska stability trhu nepředstavuje dovozní celní režim zavedený USA ojedinělé opatření, jež má dopad pouze na obchod s USA. Světový trh s vínem je globální trh, na němž mají jednotlivá opatření přijatá významnými hospodářskými aktéry, jako jsou USA, dalekosáhlé důsledky pro celý mezinárodní obchod s vínem. Jakákoli negativní změna podmínek na jednom z hlavních cílových trhů pro vína z Unie, jako je trh USA, nevyhnutelně ovlivní jiné trhy, neboť pro výrobky, které se z důvodu příliš vysokých cen v USA neprodají, se musí nalézt alternativní odbytiště. V důsledku toho budou spotřebitelé na jiných trzích, kteří jsou si dobře vědomi tržních podmínek, vyvíjet další tlak na ceny, což povede k intenzivnější hospodářské soutěži, než je obvyklé. Proto je možné očekávat, že současná dovozní cla uložená USA způsobí stagnaci vývozu vína z Unie po celém světě. Ze zpráv z odvětví vína je zřejmé, že na trhu USA už byly zrušeny významné objednávky francouzských vín.

(5)

Trh Unie s vínem čelil v roce 2019 zhoršujícím se podmínkám, přičemž zásoby vína byly na nejvyšší úrovni od roku 2009. Tento vývoj způsobila především kombinace rekordní sklizně v roce 2018 a snížení spotřeby vína v Unii. Pokud nebudou mít vína, na která se vztahují dovozní cla uvalená USA, odbyt na vývozních trzích mimo Unii, bude situace na trhu Unie eskalovat a bude vyžadovat naléhavé řešení. Naléhavost problému navíc zvyšuje načasování použitelnosti sazeb dovozních cel. Tyto sazby jsou použitelné od 18. října 2019, což připadá přesně na polovinu období sklizně a produkce vína v roce 2019 a na období těsně před oslavami konce roku, což jsou pro odvětví vína v Unii dvě z nejdůležitějších prodejních období. V této souvislosti je proto nezbytné přijmout okamžitá opatření k řešení dané situace.

(6)

Z podpůrných opatření v odvětví vína stanovených v článku 43 nařízení (EU) č. 1308/2013 je na propagaci vín z Unie ve třetích zemích za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti přímo zaměřené pouze propagační opatření stanovené v čl. 45 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení. Dotčené propagační opatření se v průběhu let ukázalo být velmi účinným nástrojem k proniknutí na trhy třetích zemí a k upevňování pozice na těchto trzích. Ukázalo se, že jde o nejúčinnější nástroj na podporu vín z Unie na trzích třetích zemí, který umožňuje zlepšit jejich pověst a zvýšit povědomí o jejich kvalitě. Mezinárodní trh s vínem má globální charakter a jakákoli propagace vína z Unie na trzích třetích zemí je přínosná pro všechna vína z Unie. Otevírá možnosti pro hospodářské subjekty, jež na dotčený trh následně uvedou další vína z Unie. Jednotlivá propagační opatření mají multiplikační vliv na prodej, neboť se zaměřují celou řadu vín z celých vinařských oblastí, a nikoli pouze jednu značku nebo druh vína. Je proto nezbytné pokračovat v propagačních činnostech na všech trzích, zintenzivnit je a zahájit nová opatření, aby se našla odbytiště pro vína, která se neprodají na trhu USA, zachovalo dobré jméno vín z Unie na těchto trzích a bylo možné čelit tlaku na ceny.

(7)

S cílem pomoci hospodářským subjektům reagovat na současné mimořádné okolnosti, které v důsledku zavedení režimu dovozních cel USA nastaly na vývozních trzích po celém světě, a řešit tuto nepředvídatelnou a nejistou situaci je proto vhodné umožnit větší flexibilitu při provádění propagačních opatření podle čl. 45 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013, a to na základě odchylky od určitých ustanovení prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1150 (2).

(8)

Ustanovení čl. 2 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2016/1150 stanoví, že změny týkající se příslušných programů podpory podle čl. 41 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013 se předkládají nejvýše dvakrát za rozpočtový rok. S cílem umožnit členským státům rychle upravit jejich vnitrostátní programy podpory a zajistit právní jistotu při uplatňování příslušných změn je vhodné povolit, aby se tyto změny mohly předkládat častěji než dvakrát za rozpočtový rok. Členské státy by měly mít možnost na dané mimořádné okolnosti rychle reagovat a předkládat změny týkající se propagačních opatření v tak časných termínech, jak uznají za vhodné. Uvedená flexibilita by členským státům umožnila optimalizovat již zavedená opatření, navýšit počet výzev a s větší frekvencí přizpůsobovat propagační opatření situaci na trhu. Navíc by umožnila členským státům, které do svého vnitrostátního programu podpory daná propagační opatření nezahrnuly, aby tak učinily okamžitě po vstupu tohoto nařízení v platnost a nečekaly na další termín pro předložení změn. Díky flexibilnějším podmínkám pro propagační opatření by hospodářské subjekty, včetně těch nových, měly více příležitostí požádat o podporu na tato opatření. Cílem je podpořit odvětví vína a umožnit flexibilitu nezbytnou k nalezení nových odbytišť na mezinárodních trzích mimo USA.

(9)

Je proto třeba stanovit odchylku od čl. 2 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2016/1150.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2020/47 (3) bylo přijato v návaznosti na ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N8 v hospodářstvích, kde je chována drůbež, v Polsku, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku a vymezení ochranných pásem a pásem dozoru uvedenými členskými státy v souladu se směrnicí Rady 2005/94/ES (4).

(2)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/47 stanoví, že ochranná pásma a pásma dozoru vymezená dotčenými členskými státy a uvedená v příloze zmíněného prováděcího rozhodnutí v souladu se směrnicí 2005/94/ES mají zahrnovat přinejmenším oblasti uvedené jako ochranná pásma a pásma dozoru v uvedené příloze.

(3)

Příloha prováděcího rozhodnutí 2020/47 byla nedávno změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2020/114 (5), a sice v návaznosti na případy vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N8 u drůbeže v Polsku, Maďarsku, na Slovensku, v Česku a Rumunsku, které je třeba v uvedené příloze zohlednit.

(4)

Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/114 oznámilo Polsko Komisi další ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N8 v hospodářstvích s chovem drůbeže v okresech Szamotulski, Ostrowski a Iławski.

(5)

Kromě toho oznámilo Slovensko Komisi další ohnisko vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N8 v hospodářství s chovem drůbeže v okrese Čadca.

(6)

Nová ohniska v Polsku a na Slovensku jsou mimo oblasti, které jsou v současnosti uvedeny v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/47, a příslušné orgány uvedených členských států přijaly nezbytná opatření požadovaná podle směrnice 2005/94/ES, včetně vymezení ochranných pásem a pásem dozoru kolem uvedených nových ohnisek.

(7)

Komise prozkoumala opatření, jež Polsko a Slovensko v souladu se směrnicí 2005/94/ES přijaly, a přesvědčila se, že hranice ochranných pásem a pásem dozoru, které vymezily příslušné orgány uvedených členských států, jsou v dostatečné vzdálenosti od hospodářství, kde byla ohniska vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N8 potvrzena.

(8)

Aby se předešlo jakémukoli zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a kladení neopodstatněných překážek obchodu ze strany třetích zemí, je nutné na úrovni Unie a ve spolupráci s Polskem a Slovenskem urychleně popsat nová ochranná pásma a pásma dozoru vymezená uvedenými členskými státy v souladu se směrnicí 2005/94/ES. Ochranná pásma a pásma dozoru uvedená pro Polsko a Slovensko v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/47 by proto měla být změněna.

(9)

Příloha prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/47 by tudíž měla být za účelem aktualizace regionalizace na úrovni Unie změněna tak, aby zahrnovala nová ochranná pásma a pásma dozoru vymezená Polskem a Slovenskem v souladu se směrnicí 2005/94/ES a dobu trvání omezení, která mají být v těchto pásmech uplatňována.

(10)

Prováděcí rozhodnutí (EU) 2020/47 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Vzhledem k naléhavosti epizootologické situace v Unii, pokud jde o šíření vysoce patogenní influenzy ptáků podtypu H5N8, je důležité, aby změny přílohy prováděcího rozhodnutí (EU) 2020/47 prostřednictvím tohoto rozhodnutí nabyly účinku co nejdříve.

(12)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,