ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 19

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 63
24. ledna 2020


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2020/103 ze dne 17. ledna 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 844/2012, pokud jde o harmonizovanou klasifikaci účinných látek ( 1 )

1

 

*

Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2020/104 ze dne 23. ledna 2020, kterým se zavádí celní evidence dovozu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Čínské lidové republiky, Tchaj-wanu a Indonésie

5

 

*

Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2020/105 ze dne 23. ledna 2020, kterým se zavádí celní evidence dovozu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Čínské lidové republiky a Indonésie

10

 

*

Prováděcí Nařízení Komise (EU) 2020/106 ze dne 23. ledna 2020 o povolení mravenčanu sodného jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat ( 1 )

15

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/107 ze dne 23. ledna 2020 o povolení látky ponceau 4R jako doplňkové látky pro psy, kočky a okrasné ryby ( 1 )

18

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2020/108 ze dne 23. ledna 2020, kterým se mění příloha Měnové dohody mezi Evropskou unií a Republikou San Marino

23

 

*

Rozhodnutí Komise (EU) 2020/109 ze dne 23. ledna 2020, kterým se mění příloha Měnové dohody mezi Evropskou unií a Vatikánským městským státem

36

 

 

AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

 

*

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 122 – Jednotná technická ustanovení pro schvalování vozidel kategorií M, N a O z hlediska jejich systémů vytápění [2020/110]

42

 

 

Opravy

 

*

Oprava nařízení Komise (EU) 2019/1869 ze dne 7. listopadu 2019, kterým se mění a opravuje příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy některých nežádoucích látek v krmivech ( Úř. věst. L 289, 8.11.2019 )

66

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

24.1.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 19/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/103

ze dne 17. ledna 2020,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 844/2012, pokud jde o harmonizovanou klasifikaci účinných látek

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na článek 19 a čl. 78 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (2) stanoví ustanovení nezbytná k provedení postupu obnovení schválení účinných látek podle nařízení (ES) č. 1107/2009.

(2)

V souladu s čl. 36 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (3) se na účinné látky ve smyslu nařízení (ES) č. 1107/2009 obvykle vztahuje harmonizovaná klasifikace a označení. Proto je vhodné stanovit podrobná pravidla postupu týkajícího se předkládání návrhů Evropské agentuře pro chemické látky (dále jen „agentura“) v souladu s čl. 37 odst. 1 nařízení (ES) č. 1272/2008 členským státem zpravodajem během obnovování schválení účinných látek podle článku 14 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(3)

V rámci postupu obnovení schválení by měla být členskému státu zpravodaji poskytnuta dodatečná lhůta pro přípravu návrhu hodnotící zprávy o obnovení a dokumentace předkládaných agentuře a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) pak dodatečná lhůta pro vypracování závěrů. Doba, kterou mají k dispozici žadatelé mezi podáním žádosti o obnovení schválení a předložením doplňující dokumentace, by proto měla být zkrácena o tři měsíce, o které by měla být prodloužena lhůta, kterou mají k dispozici členský stát zpravodaj a úřad.

(4)

V obecné rovině je vhodné, aby členský stát zpravodaj předložil dokumentaci v souladu s čl. 37 odst. 1 nařízení (ES) č. 1272/2008 alespoň pro ty třídy nebezpečnosti, které jsou podstatné pro zjištění toho, zda lze účinnou látku považovat za účinnou látku představující nízké riziko podle článku 22 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s bodem 5.1.1 přílohy II uvedeného nařízení, a mezi něž patří rovněž třídy nebezpečnosti relevantní pro kritéria pro schválení stanovená v bodech 3.6.2 až 3.6.4 a 3.7 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009. Členský stát zpravodaj by měl řádně odůvodnit, proč není pro třídy nebezpečnosti, u nichž se domnívá, že nesplňují kritéria pro harmonizovanou klasifikaci a označení stanovená nařízením (ES) č. 1272/2008, odůvodněna harmonizovaná klasifikace a označení.

(5)

Nicméně v případech, kdy již byl návrh agentuře předložen a jeho posouzení probíhá, by měl členský stát zpravodaj omezit návrh na kteroukoli z těch kategorií nebezpečnosti, na něž se projednávaný návrh nevztahuje, ledaže by se domníval, že jsou k dispozici nové informace, které nebyly součástí projednávané dokumentace.

(6)

Pro třídy nebezpečnosti uvedené v bodě 5.1.1 přílohy II nařízení (ES) č. 1107/2009, na které se již vztahuje stávající stanovisko Výboru pro posuzování rizik zřízeného při agentuře, je navíc dostačující, aby členský stát zpravodaj řádně odůvodnil, že stávající stanovisko Výboru pro posuzování rizik je stále platné. Agentura může předložit své názory týkající se podání členského státu zpravodaje.

(7)

Měly by být stanoveny orientační harmonogramy, aby se zajistilo, že stanovisko Výboru pro posuzování rizik zřízeného při agentuře bude úřadu k dispozici před přijetím jeho závěru podle článku 13 nařízení (EU) č. 844/2012.

(8)

Mělo by být zavedeno přechodné období, aby měli žadatelé možnost zohlednit zkrácenou dobu pro přípravu dokumentace, která bude k dispozici mezi podáním žádostí o obnovení a předložením doplňující dokumentace. Postupy, v rámci kterých již byla předložena doplňující dokumentace, by tímto neměly být dotčeny.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 844/2012 se mění takto:

1)

v článku 6 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Doplňující dokumentace musí být předložena nejpozději 33 měsíců před uplynutím doby platnosti schválení.“;

2)

v čl. 7 odst. 1 se písmeno j) nahrazuje tímto:

„j)

návrh klasifikace, pokud se má za to, že látku je třeba klasifikovat či nově klasifikovat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 *

3)

článek 11 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se výraz „12 měsíců“ nahrazuje výrazem „13 měsíců“;

b)

v odstavci 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)

doporučení klasifikace nebo případně její potvrzení či novou klasifikaci účinné látky podle kritérií nařízení (ES) č. 1272/2008, jak je uvedeno v dokumentaci, která se předkládá podle odstavce 9, a v souladu s touto dokumentací;“

c)

v odstavci 5, druhé větě, se výraz „12 měsíců“ nahrazuje výrazem „13 měsíců“;

d)

v odstavci 6, druhé větě, se výraz „12 měsíců“ nahrazuje výrazem „13 měsíců“;

e)

doplňuje se nový odstavec 9, který zní:

„9.   Členský stát zpravodaj nejpozději v okamžiku předložení návrhu hodnotící zprávy o obnovení předloží Evropské agentuře pro chemické látky (dále jen „agentura“) návrh podle čl. 37 odst. 1 nařízení (ES) č. 1272/2008 a v souladu s požadavky, kterými agentura podmiňuje vydání stanoviska k harmonizované klasifikaci účinné látky, alespoň pro tyto třídy nebezpečnosti:

výbušniny,

akutní toxicita,

žíravost/dráždivost pro kůži,

vážné poškození očí/podráždění očí,

senzibilizace dýchacích cest nebo kůže,

mutagenita v zárodečných buňkách,

karcinogenita,

toxicita pro reprodukci,

toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice,

toxicita pro specifické cílové orgány – opakovaná expozice,

nebezpečnost pro vodní prostředí.

Členský stát zpravodaj řádně odůvodní svůj názor, že kritéria pro klasifikaci jedné nebo více těchto tříd nebezpečnosti nejsou splněna.

V případě, že již byl agentuře předložen návrh klasifikace účinné látky a jeho posouzení probíhá, členský stát zpravodaj předloží dodatečný návrh klasifikace omezený na kteroukoli z výše uvedených tříd nebezpečnosti, na něž se projednávaný návrh nevztahuje, ledaže by se objevily nové informace, které nebyly součástí projednávané dokumentace, pokud jde o výše uvedené třídy nebezpečnosti.

Pro třídy nebezpečnosti, na které se již vztahuje stávající stanovisko Výboru pro posuzování rizik zřízeného při agentuře, jež byl zřízen podle čl. 76 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1907/2006, je dostačující, aby členský stát zpravodaj ve svém podání určeném agentuře řádně odůvodnil, že stávající stanovisko, případně, pokud již byla použita jako základ rozhodnutí týkajícího se zařazení do přílohy VI, stávající klasifikace zůstávají v platnosti, pokud jde o třídy nebezpečnosti uvedené v prvním pododstavci, a to bez ohledu na to, zda uvedené stanovisko bylo či nebylo použito jako základ rozhodnutí týkajícího se záznamu do harmonizované klasifikace a označování určité látky v příloze VI nařízení (ES) č. 1272/2008. Agentura může předložit své názory týkající se podání členského státu zpravodaje.“;

4)

za článek 11a se vkládá nový článek 11b, který zní:

„Článek 11b

Výbor pro posuzování rizik se vynasnaží zaujmout stanovisko uvedené v čl. 37 odst. 4 nařízení ES č. 1272/2008 do třinácti měsíců od obdržení návrhu uvedeného v čl. 11 odst. 9.“;

5)

v článku 12 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Úřad přezkoumá, zda návrh hodnotící zprávy o obnovení, který obdržel od členského státu zpravodaje, obsahuje všechny relevantní informace v dohodnutém formátu, a zašle návrh žadateli a ostatním členským státům nejpozději do tří měsíců od jeho přijetí.“;

6)

v čl. 13 odst. 1 se první věta nahrazuje tímto:

„Do pěti měsíců od uplynutí lhůty uvedené v čl. 12 odst. 3, nebo do dvou týdnů od doby, kdy Výbor pro posuzování rizik zaujme stanovisko uvedené v čl. 37 odst. 4 nařízení (ES) č. 1272/2008, pokud je zaujme, a podle toho, co nastane později, vydá úřad s ohledem na stávající vědeckotechnické poznatky a s využitím pokynů použitelných v době předložení doplňující dokumentace a s ohledem na stanovisko Výboru pro posuzování rizik závěr k tomu, zda lze očekávat, že účinná látka splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009.“;

7)

v čl. 14 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Zpráva o obnovení a návrh nařízení zohlední návrh hodnotící zprávy o obnovení členského státu zpravodaje, připomínky uvedené v čl. 12 odst. 3 tohoto nařízení, závěr úřadu, byl-li předložen, a stanovisko Výboru pro posuzování rizik uvedené v čl. 37 odst. 4 nařízení (ES) č. 1272/2008, je-li k dispozici.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Nařízení se vztahuje na postupy obnovení schválení týkající se těch účinných látek, jejichž doba platnosti schválení uplyne ke dni 13. května 2023 nebo později.

Nevztahuje se však na postupy obnovení schválení týkající se těch účinných látek, u nichž byla doplňující dokumentace předložena již před datem přijetí tohoto nařízení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. ledna 2020.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 844/2012 ze dne 18. září 2012, kterým se stanoví ustanovení nezbytná k provedení postupu obnovení schválení účinných látek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 252, 19.9.2012, s. 26).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).


24.1.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 19/5


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/104

ze dne 23. ledna 2020,

kterým se zavádí celní evidence dovozu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Čínské lidové republiky, Tchaj-wanu a Indonésie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 14 odst. 5 uvedeného nařízení,

po informování členských států,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 12. srpna 2019 oznámila Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení antidumpingového řízení“), že zahajuje antidumpingové řízení (dále jen „řízení“) týkající se dovozu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Čínské lidové republiky („ČLR“), Tchaj-wanu a Indonésie do Unie na základě podnětu, který podal dne 28. června 2019 Eurofer, Evropský ocelářský svaz (dále jen „žadatel“), jménem čtyř výrobců v Unii, kteří představují celou výrobu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků v EU.

(2)

Dne 10. října 2019 informovala Komise o zahájení antisubvenčního šetření týkajícího se dovozu stejného výrobku pocházejícího z ČLR a Indonésie do Unie (3) (dále jen „souběžné antisubvenční řízení“) na základě článku 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (4) (dále jen „základní antisubvenční nařízení“).

1.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(3)

Výrobkem, který je předmětem celní evidence (dále jen „dotčený výrobek“), jsou ploché válcované výrobky z nerezavějící oceli, též ve svitcích (včetně výrobků stříhaných na délku a úzkých pásů), po válcování za tepla již dále neopracované a s výjimkou výrobků jiných než ve svitcích o šířce 600 mm nebo větší a o tloušťce převyšující 10 mm. Tyto výrobky jsou v současnosti zařazeny pod kódy HS 7219 11, 7219 12, 7219 13, 7219 14, 7219 22, 7219 23, 7219 24, 7220 11 a 7220 12. Tyto kódy HS se uvádějí pouze pro informaci.

2.   ŽÁDOST

(4)

Žadatel o zavedení celní evidence dovozu žádal již ve svém podnětu. Dne 31. října 2019 žadatel předložil samostatnou žádost s ohledem na dovoz, který je předmětem tohoto řízení podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Žadatel žádal o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence. Další sdělení na podporu této žádosti byla předložena dne 22. listopadu a 10. prosince 2019.

(5)

Dne 14. listopadu 2019 předložila společnost Marcegaglia Specialties (dále jen „Marcegaglia“), uživatel dotčeného výrobku, která spolupracuje v rámci antidumpingového řízení, připomínky k žádosti žadatele o zavedení celní evidence dovozu.

3.   DŮVODY pro celní evidenci

(6)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie.

(7)

Podle žadatele je celní evidence odůvodněná, neboť dotčený výrobek pocházející z ČLR, Tchaj-wanu a Indonésie je předmětem dumpingu. Argumentoval tím, že významná újma výrobnímu odvětví Unie je způsobena zrychlením dovozu za nízké ceny, což bude mařit vyrovnávací účinek možných konečných cel tím, že to umožní hromadění zásob.

(8)

Komise posoudila žádost na základě čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Komise zejména ověřila, zda dovozci věděli nebo měli vědět o dumpingu, pokud jde o rozsah dumpingu a údajnou nebo skutečnou újmu. Rovněž posoudila, zda došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, které s ohledem na čas a objem, jakož i další okolnosti může vážně ohrozit nápravný účinek uloženého konečného antidumpingového cla.

3.1.   Povědomí dovozců o dumpingu, rozsahu dumpingu a údajné újmě

(9)

V oznámení o zahájení tohoto řízení zveřejněném dne 12. srpna 2019 bylo zdůrazněno, že vypočítaná dumpingová rozpětí jsou pro všechny dotčené země značná. Tyto důkazy uvedené v podnětu ve svém celku a s ohledem na rozsah údajného dumpingového rozpětí ve výši od 15,1 % do 54,3 % poskytují v této fázi dostatečnou oporu pro tvrzení, že vyvážející výrobci provádějí dumping.

(10)

Podnět rovněž poskytl dostatečné důkazy o údajné újmě pro výrobní odvětví Unie, včetně poklesu podílu na trhu a negativního vývoje dalších klíčových ukazatelů výkonnosti výrobního odvětví Unie.

(11)

Oznámení o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, a jedná se tudíž o veřejný dokument, který je přístupný všem dovozcům. Jako zúčastněné strany šetření mají dovozci navíc přístup k nedůvěrnému znění podnětu a nedůvěrnému spisu. Komise proto měla za to, že dovozci, kteří jsou zkušenými odborníky, o údajných dumpingových praktikách, jejich rozsahu a údajné újmě věděli nebo měli vědět (5).

(12)

Komise proto došla k závěru, že první kritérium pro zavedení celní evidence bylo splněno.

3.2.   Další podstatné zvýšení dovozu

(13)

Komise toto kritérium analyzovala na základě statistických údajů dostupných v databázi Surveillance 2 a vycházejících z informací získaných o dotčeném výrobku. Při analýze objemu dovozu s ohledem na žádost o zavedení celní evidence byly k dispozici úplné statistické údaje až do listopadu 2019 včetně. Komise měla za to, že by se měla posuzovat úroveň dovozu od srpna 2019, tedy měsíce, kdy bylo zahájeno šetření, do poslední doby, tj. do listopadu 2019, a že by se tyto objemy měly porovnat s objemy dovozu během období šetření. Srovnání úrovně dovozu v období od srpna 2019 do listopadu 2019 s úrovní dovozu během týchž měsíců v předchozím roce se nepovažovalo za vhodné, jelikož ve spisu nebyly žádné údaje o tom, že dovoz některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků podléhá sezónním výkyvům. Dovoz z dotčených zemí se vyvíjel takto:

Objem dovozu z dotčených zemí (v tunách)

Původ

Období šetření (OŠ)

Měsíční průměr

Období po zahájení šetření (*1)

Měsíční průměr

Δ

OŠ – období po zahájení šetření*

ČLR

220 705

18 392

110 568

27 642

+50 %

Indonésie

107 107

8 926

9 011

2 253

–75 %

Tchaj-wan

36 542

3 045

13 932

3 483

+14 %

Dotčené země

364 354

30 363

133 511

33 378

+10 %

(14)

Komise na základě těchto statistických údajů zjistila, že průměrný měsíční objem dovozu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků z dotčených zemí do Unie v období od září 2019 do listopadu 2019, tj. po zahájení případu, byl o 10 % vyšší než průměrný měsíční objem dovozu do Unie během období šetření.

(15)

Při šetřeních zahrnujících více než jednu dotčenou zemi bude rozhodnutí, zda se bude dovoz z těchto zemí pro účely analýzy uvedené ve výše uvedených bodech odůvodnění posuzovat souhrnně, záviset na tom, zda se Komise rozhodla kumulovat tento dovoz v příslušném šetření. Komise také vzala na vědomí, že Tribunál ve svém rozsudku ve věci Stemcor rozhodl, že „[další] podstatné zvýšení dovozu“ ve smyslu čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení musí být posuzováno celkově za účelem určení, zda dovozy jako celek mají takovou povahu, že mohou vážně ohrozit nápravný účinek konečných cel, a tedy způsobit další újmu unijnímu průmyslu, bez zohlednění individuální a subjektivní situace dotčených dovozců (6). Z výše uvedené tabulky vyplývá, že není pochyb o tom, že souhrnný dovoz z dotčených zemí vykazoval další podstatné zvýšení.

(16)

Společnost Marcegaglia uvedla, že další podstatné zvýšení dovozu nebylo v podnětu žadatele doloženo a že je nepravděpodobné, že k němu dojde, protože platné ochranné kvóty (dále jen „kvóty“) pro některé výrobky z oceli (7), které se vztahují mimo jiné na dotčený výrobek, jsou stanoveny pro každou z dotčených zemí na úrovni výrazně nižší, než je objem vývozu zaznamenaný během období šetření. Na veškeré množství dovezené nad rámec kvót se uplatní ochranné clo ve výši 25 %. Dovoz dotčeného výrobku se proto podle společnosti Marcegaglia pravděpodobně sníží na úroveň stanovenou kvótami, což je o 25 % méně než objem dovozu zaznamenaný během období šetření. Společnost Marcegaglia dodala, že i když v červenci a srpnu 2019 nebo obecně v kterémkoliv jiném měsíci objem dovozu tyto měsíční průměry mohl převýšit či převýšil, neměla by tato skutečnost odůvodňovat závěr, že se dovoz pravděpodobně zvýší.

(17)

Komise připomíná, že dotčené kvóty jsou celní kvóty, podle nichž není veškerý dovoz uskutečněný nad prahovou hodnotu, kterou tyto kvóty stanoví, zakázán, ale podléhá dodatečnému valorickému clu ve výši 25 %. To znamená, že dovozci mohou dovážet objem vyšší, než jsou platné prahové hodnoty, pokud zaplatí ochranné clo. V každém případě skutečnost, že se na dotčený výrobek vztahují celní kvóty, souvisí s potřebou zabránit vzniku vážné újmy pro výrobní odvětví Unie. Stejné zvýšení dovozu po zahájení současného šetření může vést k nutnosti zpětného výběru případných cel z důvodu zjištěné podstatné újmy a potřeby účinného prostředku nápravy. Vzhledem k dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy, které odhadl žadatel (viz 30. bod odůvodnění níže), navíc nemusí 25 % ochranné clo k nápravě plného rozsahu dumpingu a újmy postačovat. Clo ve výši 25 % tedy s největší pravděpodobností dovozce od dovozu dalšího množství neodradí.

(18)

Co se týče připomínek společnosti Marcegaglia, Komise dále připomíná, že se toto nařízení týká celní evidence dovozu a není jím dotčeno rozhodnutí, zda budou vybírána antidumpingová cla či nikoliv, které se přijímá až ve fázi případných konečných opatření.

(19)

Co se týče dalšího podstatného zvýšení dovozu z dotčených zemí, dospěla Komise k závěru, že i druhé kritérium pro evidenci celního dovozu bylo splněno.

3.3.   Maření vyrovnávacího účinku cla

(20)

Komise má v této chvíli k dispozici dostatečné důkazy o tom, že pokračující zvyšování dovozu za dále klesající ceny již způsobilo další újmu.

(21)

Jak je uvedeno ve 14. a 15. bodě odůvodnění, existují dostatečné důkazy o podstatném zvýšení dovozu dotčeného výrobku.

(22)

Navíc ve spisu není žádný důkaz o tom, že se ceny dovozu od zahájení šetření zvýšily. Naopak, podle veřejně dostupné databáze Surveillance 2 byla průměrná jednotková hodnota dovozu dotčeného výrobku z dotčených zemí v období od srpna do listopadu 2019 oproti období šetření o 1 % nižší.

(23)

Žadatel ve své žádosti o celní evidenci navíc upozornil na to, že rychle se zhoršující situace výrobního odvětví Unie ve druhé polovině roku 2018 popsaná v podnětu pokračovala v první polovině roku 2019 dalším poklesem úrovně výroby a zvýšeným cenového podbízení u dovozu. Žadatel v žádosti dále doložil to, že se situace od té doby zhoršila, tím, že upozornil na čtyři významná oznámení o restrukturalizaci různého druhu, která učinili různí výrobci v Unii od července 2019 a která mají dopad na pracovní místa stovek jejich zaměstnanců.

(24)

Na základě těchto skutečností načasování dalšího podstatného zvýšení dovozu, jak je popsáno ve 14. a 15. bodě odůvodnění, již závažným způsobem narušuje nápravný účinek jakéhokoli konečného cla, pokud by toto clo nebylo uloženo se zpětnou platností.

(25)

Komise proto dospěla k závěru, že bylo splněno i třetí kritérium pro celní evidenci, pokud jde o část žádosti, která se týká dumpingu.

4.   ŘÍZENÍ

(26)

Komise tedy dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, které odůvodňují zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(27)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně sdělily své stanovisko a poskytly příslušné důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a doloží konkrétní důvody pro takové slyšení.

5.   CELNÍ EVIDENCE

(28)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení by u dotčeného výrobku měla být zavedena celní evidence dovozu, aby v případě, že výsledkem šetření budou zjištění, která povedou k uložení antidumpingového a/nebo vyrovnávacího cla, a pokud budou splněny nezbytné podmínky, mohlo být toto clo uloženo na celně evidovaný dovoz se zpětnou působností v souladu s platnými právními předpisy.

(29)

Jakýkoli budoucí celní dluh by vycházel ze závěrů tohoto šetření. V této fázi není možné odhadnout výši případného celního dluhu.

(30)

Co se týče vývozu z ČLR, tvrzení v podnětu požadujícím zahájení antidumpingového šetření odhadují u dotčeného výrobku průměrné dumpingové rozpětí ve výši 54,3 % a průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 29,1 %. Výše možného budoucího celního dluhu by mohla být stanovena na nižší z těchto úrovní, konkrétně ve výši 29,1 % jako podíl z dovozní hodnoty CIF dotčeného výrobku. Pokud by však Komise zjistila, že jsou splněny podmínky čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení, a zejména že dumpingové rozpětí odráží újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, mohla by být výše možného budoucího celního dluhu stanovena na úrovni dumpingového rozpětí ve výši 54,3 %, v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení. Co se týče dovozu z Indonésie, tvrzení v podnětu požadujícím zahájení antidumpingového šetření u dotčeného výrobku odhadují průměrné dumpingové rozpětí ve výši 32,2 % a rozpětí průměrného cenového podbízení ve výši 39,8 %. Výše případného budoucího celního dluhu se stanoví na nižší z těchto úrovní, konkrétně na 32,2 % jako podíl z dovozní hodnoty CIF dotčeného výrobku. Pokud by však Komise zjistila, že jsou splněny podmínky čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení, a zejména že dumpingové rozpětí odráží újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, mohla by být výše možného budoucího celního dluhu stanovena na úrovni dumpingového rozpětí. Co se týče dovozu z Tchaj-wanu, tvrzení v podnětu požadujícím zahájení antidumpingového šetření odhadují u dotčeného výrobku průměrné dumpingové rozpětí ve výši 15,1 % a průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 20,7 %. Výše případného budoucího celního dluhu se stanoví na nižší z těchto úrovní, konkrétně na 15,1 % jako podíl z dovozní hodnoty CIF dotčeného výrobku.

6.   ZPRACOVÁNÍ osobních údajů

(31)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v souvislosti s celní evidencí bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (8),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Celní orgány se vyzývají, aby v souladu s čl. 14 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1036 přijaly náležité kroky za účelem celní evidence dovozu plochých válcovaných výrobků z nerezavějící oceli, též ve svitcích (včetně výrobků stříhaných na délku a úzkých pásů), po válcování za tepla již dále neopracovaných a s výjimkou výrobků jiných než ve svitcích o šířce 600 mm nebo větší a o tloušťce převyšující 10 mm, v současnosti kódů HS 7219 11, 7219 12, 7219 13, 7219 14, 7219 22, 7219 23, 7219 24, 7220 11 a 7220 12 a pocházejících z Čínské lidové republiky, Tchaj-wanu a Indonésie.

Celní evidence končí po uplynutí devíti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně sdělily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy nebo požádaly o slyšení do 21 dnů ode dne vyhlášení tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. ledna 2020.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Čínské lidové republiky, Tchaj-wanu a Indonésie (2019/C 269 I/01), Úř. věst. C 269 I, 12.8.2019, s. 1.

(3)  Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Čínské lidové republiky a Indonésie (2019/C 342/09), Úř. věst. C 342, 10.10.2019, s. 18.

(4)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55.

(5)  Viz rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 8. května 2019 ve věci T-749/16, Stemcor v. Evropská komise, bod 56.

(*1)  srpen 2019 – listopad 2019

Zdroj: Databáze Surveillance 2.

(6)  Rozsudek Tribunálu (druhého senátu) ze dne 8. května 2019 ve věci T-749/16, Stemcor v. Evropská komise, bod 86.

(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 31, 1.2.2019, s. 27), ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1590 ze dne 26. září 2019 (Úř. věst. L 248, 27.9.2019, s. 28).

(8)  Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39.


24.1.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 19/10


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/105

ze dne 23. ledna 2020,

kterým se zavádí celní evidence dovozu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Čínské lidové republiky a Indonésie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 24 odst. 5 uvedeného nařízení,

po informování členských států,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 10. října 2019 oznámila Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení antisubvenčního řízení“), že zahajuje antisubvenční řízení (dále jen „řízení“) týkající se dovozu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Indonésie do Unie na základě podnětu, který podal dne 26. srpna 2019 Eurofer, Evropský ocelářský svaz (dále jen „žadatel“), jménem čtyř výrobců v Unii, kteří představují celou výrobu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků v EU.

(2)

Dne 12. srpna 2019 Komise již informovala o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu stejného výrobku pocházejícího z ČLR ‚ Tchaj-wanu a Indonésie do Unie (3) (dále jen „souběžné antidumpingové řízení“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (4) (dále jen „základní antidumpingové nařízení“).

1.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(3)

Výrobkem, který je předmětem celní evidence (dále jen „dotčený výrobek“), jsou ploché válcované výrobky z nerezavějící oceli, též ve svitcích (včetně výrobků stříhaných na délku a úzkých pásů), po válcování za tepla již dále neopracované, a s výjimkou výrobků jiných než ve svitcích o šířce 600 mm nebo větší a o tloušťce převyšující 10 mm. Tyto výrobky jsou v současnosti zařazeny pod kódy HS 7219 11, 7219 12, 7219 13, 7219 14, 7219 22, 7219 23, 7219 24, 7220 11 a 7220 12. Tyto kódy HS se uvádějí pouze pro informaci.

2.   ŽÁDOST

(4)

Žadatel o celní evidenci dovozu žádal již ve svém podnětu. Dne 31. října 2019 žadatel předložil samostatnou žádost s ohledem na dovoz, který je předmětem tohoto řízení podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení. Žadatel požádal o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence. Další sdělení na podporu této žádosti byla předložena dne 22. listopadu a 10. prosince 2019.

(5)

Dne 14. listopadu 2019 předložila společnost Marcegaglia Specialties („Marcegaglia“), uživatel dotčeného výrobku spolupracující v rámci antisubvenčního řízení, připomínky k žádosti žadatele o celní evidenci dovozu.

3.   DŮVODY PRO CELNÍ EVIDENCI

(6)

Podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření ode dne celní evidence. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie.

(7)

Podle žadatele je celní evidence odůvodněná, neboť dotčený výrobek pocházející z ČLR a Indonésie je subvencovaný. Argumentoval tím, že výrobnímu odvětví Unie je působena podstatná újma zrychlením dovozu za nízké ceny, což bude mařit vyrovnávací účinek možných konečných cel tím, že to umožní hromadění zásob.

(8)

Komise posoudila žádost na základě čl. 16 odst. 4 základního nařízení. Komise ověřila, zda existují kritické okolnosti, za kterých byla masivním dovozem výrobku, na který byly poskytnuty napadnutelné subvence, uskutečněným v poměrně krátkém čase způsobena újma, kterou lze těžko napravit, a zda je nutné uložit na dovoz tohoto výrobku vyrovnávací clo se zpětnou působností, aby se zamezilo opakování uvedené újmy.

3.1.   Subvencování dotčeného výrobku

(9)

Komise má k dispozici dostatečné důkazy o tom, že dovoz dotčeného výrobku z ČLR a Indonésie je subvencovaný.

(10)

Co se týče ČLR, spočívají údajné subvenční praktiky konkrétně v přímých převodech finančních prostředků, prominutých nebo nevybraných státních příjmech a poskytování zboží nebo služeb státem za cenu nižší než přiměřenou. To zahrnuje například preferenční úvěry a poskytování úvěrových linek bankami ve vlastnictví státu, programy subvencí vývozních úvěrů, vývozní záruky a pojištění a grantové programy, snížení daní pro podniky působící v oblasti špičkových a nových technologií, zápočet daně za výzkum a vývoj, zrychlené odpisy vybavení používaného podniky špičkové technologie pro vývoj a výrobu špičkových technologií, osvobození od daně z dividend mezi způsobilými tuzemskými podniky, snížení daně vybírané srážkou v případě dividend z čínských podniků se zahraničními investicemi a jejich nečínských mateřských společností, osvobození od daně z užívání pozemků a slevu na vývozní dani, a rovněž poskytování pozemků a energie vládou za cenu nižší než přiměřenou.

(11)

Co se týče Indonésie, spočívají údajné subvenční praktiky konkrétně v přímých převodech finančních prostředků, prominutých nebo nevybraných státních příjmech nebo v poskytování zboží nebo služeb státem za cenu nižší než přiměřenou. To zahrnuje například preferenční stání úvěry a daňové výhody podle indonéských právních předpisů a osvobození od dovozního cla při dovozu surovin a výrobního zařízení.

(12)

Výše uvedená opatření jsou údajně subvencemi, protože zahrnují finanční příspěvek vlády ČLR, vlády Indonésie nebo regionálních a místních správ (včetně veřejnoprávních subjektů) a poskytují výhodu vyvážejícím výrobcům dotčeného výrobku. Jsou údajně závislé na vývozní výkonnosti a/nebo přednostním použití domácího výrobku před dováženým a/nebo jsou omezeny na určitá odvětví a/nebo typy podniků a/nebo oblasti, a proto jsou specifické a napadnutelné.

(13)

Důkazy o subvencování byly zpřístupněny ve veřejné verzi podnětu a byly dále analyzovány ve zprávě o dostatečnosti důkazů.

(14)

Důkazy, které jsou v této fázi k dispozici, tudíž naznačují, že vývoz dotčeného výrobku je zvýhodněn napadnutelnými subvencemi.

3.2.   Existence masivního dovozu v relativně krátkém období

(15)

Z důkazů ohledně objemu dovozu, které byly uvedeny v podnětu a následných podáních týkajících se žádosti o zavedení celní evidence, vyplývá, že v období mezi roky 2015 a červnem 2019 došlo k podstatnému zvýšení dovozu, a to jak v absolutních hodnotách, tak i co se týče podílu na trhu. Konkrétně z důkazů poskytnutých v podnětu vyplývá, že čínští a indonéští vývozci velmi výrazně zvýšili objem prodeje dotčeného výrobku do Unie, jehož důsledkem bylo prudké zvýšení tržního podílu na trhu na 28,7 % v druhé polovině roku 2018.

(16)

Z analýzy vývoje dovozu za celé posuzované období a po zahájení šetření, tj. po doplnění údajů z databáze Surveillance 2 týkajících se konkrétního dotčeného výrobku k údajům uvedeným v podnětu, nevyplývá, že by se masivní nárůst dovozu zastavil:

Objem dovozu z dotčených zemí (v tunách)

Původ

2016

2017

2018

Období šetření (OŠ)

Měsíční průměr v OŠ

Měsíční průměr období po zahájení šetření (5)

ČLR

194 963

263 858

250 626

220 705

18 392

26 338

Indonésie

105

17

44 863

107 107

8 926

4 270

Dotčené země

195 068

263 874

295 489

327 812

27 318

30 607

Zdroj:

Období 2016–2018: podnět

OŠ a období po OŠ: databáze Surveillance 2

(17)

Komise na základě těchto statistických údajů zjistila, že se masivní dovoz z dotčených zemí potvrzuje dokonce i ve dvou měsících od zahájení šetření, tj. během října a listopadu 2019, přičemž měsíční průměrný objem dovozu během těchto měsíců byl o 12 % vyšší než nejvyšší objem, který byl dosud v období šetření zaznamenán. Ze statistických údajů, které měla Komise po zahájení šetření k dispozici, vyplývá rostoucí trend u objemu dovozu přicházejícího z dotčených zemí. Tento nárůst spolu s příslušnými tržními podíly obou vyvážejících zemí během celého posuzovaného období představuje v relativně krátkém období masivní dovoz ve smyslu čl. 16 odst. 4 základního nařízení.

3.3.   Tento dovoz způsobil újmu, kterou lze těžko napravit

(18)

Kromě toho má Komise k dispozici dostatečné důkazy o tom, že subvenční praktiky vývozců způsobují výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Objem a ceny dovozu dotčeného výrobku mají nepříznivý vliv na prodaná množství a na ceny stanovené na trhu Unie, stejně jako na podíl výrobního odvětví Unie na trhu. To vede k závažným nepříznivým důsledkům pro celkový výkon a finanční situaci výrobního odvětví Unie. Důkazy týkající se činitelů újmy uvedených v čl. 8 odst. 4 základního nařízení sestávají z údajů uvedených v podnětu a následných podáních týkajících se celní evidence a jsou podpořeny veřejně dostupnými údaji Eurostatu. Podnět mimo jiné ukázal, že prodej výrobního odvětví Unie stranám, které nejsou ve spojení, se od roku 2015 do roku 2018 snížil o 6 %, že se snížil jeho podíl na trhu o 4,3 % a že ziskovost v roce 2018 byla nízká a nižší než polovina ziskovosti dosažené v roce 2017. Během roku 2018 se navíc ziskovost dramaticky snížila a v druhé polovině uvedeného roku činila pouze 2,2 %. Podnět rovněž ukázal, že se od roku 2015 snížila zaměstnanost o 3 %.

(19)

Žadatel ve své žádosti o zavedení celní evidence navíc upozornil na to, že rychle se zhoršující situace výrobního odvětví Unie v druhé polovině roku 2018 popsaná v podnětu pokračovala i v první polovině roku 2019 dalším poklesem úrovně výroby a zvýšeným cenovým podbízením u dovozu. Žadatel ve své žádosti o zavedení celní evidence také doložil další zhoršení situace mimo jiné tím, že upozornil na čtyři významná oznámení o restrukturalizaci různého druhu, která učinili různí výrobci v Unii od července 2019 a která mají dopad na pracovní místa stovek jejich zaměstnanců. Dvě z těchto oznámení byla učiněna nedávno: v říjnu 2019.

(20)

Dále Komise v této fázi posoudila, zda je tato způsobená újma obtížně napravitelná. Jakmile budou čínští a indonéští dodavatelé začleněni do dodavatelských řetězců zákazníků výrobního odvětví Unie, může se toto odvětví zdráhat změnit dodavatele ve prospěch výrobců v Unii. Navíc odběratelé výrobního odvětví Unie nebudou pravděpodobně ochotni akceptovat vyšší ceny výrobního odvětví Unie, a to i pokud by, hypoteticky vzato, Komise v budoucnu přistoupila k uložení vyrovnávacích opatření bez zpětné působnosti. Taková hrozba trvalé ztráty podílu na trhu nebo snížení příjmů představuje újmu, která je obtížně napravitelná.

3.4.   Zamezení obnovení újmy

(21)

Vzhledem k uvedeným údajům a úvahám zmíněným v oddíle 3.3 výše považovala Komise za nutné připravit případné uložení opatření se zpětnou působností spočívajících v zavedení celní evidence, aby se zamezilo obnovení uvedené újmy. Podmínky na trhu po skončení období šetření skutečně potvrzují, že se situace domácího výrobního odvětví zhoršuje v důsledku značného zvýšení subvencovaného dovozu za nízké ceny.

4.   ŘÍZENÍ

(22)

Komise tedy dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, které odůvodňují zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení.

(23)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně sdělily své stanovisko a poskytly příslušné důkazy. Komise může kromě toho zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a doloží konkrétní důvody pro takové slyšení.

5.   CELNÍ EVIDENCE

(24)

Podle čl. 24 odst. 5 základního nařízení by u dotčeného výrobku měla být zavedena celní evidence dovozu, aby v případě, že výsledkem šetření budou zjištění, která povedou k uložení vyrovnávacího cla, mohlo být toto clo, pokud budou splněny nezbytné podmínky, vybrána z celně evidovaného dovozu se zpětnou působností v souladu s platnými právními předpisy.

(25)

Jakýkoli budoucí celní dluh by vycházel ze zjištění antisubvenčního šetření.

(26)

V této fázi šetření není zatím možné odhadnout výši subvencování v ČLR a Indonésii. Podnět neobsahuje přesný odhad výše subvencování, který by měl být obvykle použit jako základ pro stanovení vyrovnávacího cla. Podnět obsahuje pouze odhad úrovně odstranění újmy ve výši 29,1 % v případě ČLR a 39,8 % v případě Indonésie. V souladu s čl. 15 odst. 1 čtvrtým pododstavcem základního nařízení by tato odhadovaná výše dluhu byla relevantní pouze v případě, že by clo založené na výši napadnutelných subvencí bylo vyšší, a Komise jednoznačně dospěla k závěru, že není v zájmu Unie toto vyšší clo uložit.

6.   ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

(27)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v souvislosti s celní evidencí bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (6),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Celní orgány se vyzývají, aby v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1037 přijaly náležité kroky za účelem celní evidence dovozu plochých válcovaných výrobků z nerezavějící oceli, též ve svitcích (včetně výrobků stříhaných na délku a úzkých pásů), po válcování za tepla již dále neopracovaných a s výjimkou výrobků jiných než ve svitcích o šířce 600 mm nebo větší a o tloušťce převyšující 10 mm, v současnosti kódů HS 7219 11, 7219 12, 7219 13, 7219 14, 7219 22, 7219 23, 7219 24, 7220 11 a 7220 12, a pocházejících z Čínské lidové republiky a Indonésie.

Celní evidence končí po uplynutí devíti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně sdělily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy nebo požádaly o slyšení do 21 dnů ode dne vyhlášení tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. ledna 2020.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55.

(2)  Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Čínské lidové republiky a Indonésie (2019/C 342/09) (Úř. věst. C 342, 10.10.2019, s. 18).

(3)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Čínské lidové republiky, Tchaj-wanu a Indonésie (2019/C 269 I/01) (Úř. věst. C 269 I, 12.8.2019, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21).

(5)  říjen 2019 – listopad 2019

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).


24.1.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 19/15


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/106

ze dne 23. ledna 2020

o povolení mravenčanu sodného jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje.

(2)

V souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1831/2003 byla podána žádost o povolení mravenčanu sodného. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(3)

Uvedená žádost se týká povolení mravenčanu sodného jako doplňkové látky pro všechny druhy zvířat se zařazením do kategorie „technologické doplňkové látky“.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) ve svých stanoviscích ze dne 30. dubna 2015 (2) a 26. února 2019 (3) dospěl k závěru, že za navržených podmínek užití nemá mravenčan sodný nepříznivý účinek na zdraví zvířat, bezpečnost spotřebitelů ani na životní prostředí. Dospěl rovněž k závěru, že dotčená látka má mírně dráždivé účinky na oči a senzibilizuje kůži. Vzhledem k tomu, že expozice mravenčanu sodnému prostřednictvím inhalace může představovat riziko pro nechráněné pracovníky, kteří s touto doplňkovou látku manipulují, je kromě toho obezřetné považovat ji za látku s dráždivými účinky na dýchací cesty. Komise se tudíž domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele dotčené doplňkové látky. Úřad rovněž dospěl k závěru, že mravenčan sodný v kapalné formě může být účinný jako látka zlepšující hygienické podmínky, pokud jde o krmiva. Úřad zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh nepovažuje za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodách analýzy doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení mravenčanu sodného prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání mravenčanu sodného mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Povolení

Látka uvedená v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „technologické doplňkové látky“ a do funkční skupiny „látky zlepšující hygienické podmínky“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. ledna 2020.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)  EFSA Journal 2015; 13(5):4113.

(3)  EFSA Journal 2019; 17(3):5645.


PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Doplňková látka

Chemický vzorec, popis, metody analýzy

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

mg kyseliny mravenčí/kg kompletního krmiva o obsahu vlhkosti 12 %

Technologické doplňkové látky: látky zlepšující hygienické podmínky

1k237

Mravenčan sodný

Složení doplňkové látky

kapalná forma

větší nebo rovno 15 % mravenčanu sodného

menší nebo rovno 75 % kyseliny mravenčí

menší nebo rovno 25 % vody

všechny druhy zvířat kromě prasat

10 000

(ekvivalent kyseliny mravenčí)

1.

V návodu pro použití doplňkové látky a premixu musí být uvedeny podmínky skladování.

2.

Směs různých zdrojů kyseliny mravenčí nesmí překročit maximální povolenou úroveň obsahu v kompletním krmivu.

3.

Pro uživatele doplňkové látky a premixů musí provozovatelé krmivářských podniků stanovit provozní postupy a organizační opatření, která budou řešit případná rizika vyplývající z jejich použití. Pokud uvedená rizika nelze těmito postupy a opatřeními vyloučit nebo snížit na minimum, musí se doplňková látka a premixy používat s osobními ochrannými prostředky, včetně ochrany dýchacích cest, bezpečnostních brýlí a rukavic.

13. února 2030]

Charakteristika účinné látky

Mravenčan sodný ≥ 15 % (v kapalné formě), kyselina mravenčí ≤ 75 %

Vyrobeno chemickou syntézou

Prasata

12 000

(ekvivalent kyseliny mravenčí)

Analytická metoda  (1)

Stanovení sodíku v doplňkových látkách: EN ISO 6869: atomová absorpční spektrometrie (AAS) nebo EN 15510: atomová emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-AES).

Stanovení celkového obsahu mravenčanu v doplňkových látkách: EN 15909 HPLC na reverzní fázi s detekcí UV (RP-HPLC-UV).

Stanovení celkového obsahu mravenčanu v premixech a krmivech: vysokoúčinná kapalinová chromatografie s iontovou výlukou s UV detekcí nebo detekcí indexu lomu (HPLC-UV/RI), nebo metoda iontové chromatografie s detekcí elektrické vodivosti (IC-ECD).


(1)  Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports.


24.1.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 19/18


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2020/107

ze dne 23. ledna 2020

o povolení látky ponceau 4R jako doplňkové látky pro psy, kočky a okrasné ryby

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (ES) č. 1831/2003 stanoví povolení doplňkových látek používaných ve výživě zvířat a důvody a postupy, na jejichž základě se povolení uděluje. V čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/2003 se stanoví přehodnocení doplňkových látek povolených podle směrnice Rady 70/524/EHS (2).

(2)

Látka ponceau 4R byla povolena bez časového omezení v souladu se směrnicí 70/524/EHS jako doplňková látka pro okrasné ryby se zařazením do skupiny „barviva včetně pigmentů“ v položce „ostatní barviva“. Byla rovněž povolena bez časového omezení jako doplňková látka pro psy a kočky se zařazením do skupiny „barviva včetně pigmentů“ v položce „barviva povolená pravidly Společenství pro barvení potravin“. V souladu s čl. 10 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1831/2003 byla tato doplňková látka následně zapsána do registru pro doplňkové látky jako stávající produkt.

(3)

V souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1831/2003 ve spojení s článkem 7 uvedeného nařízení byla podána žádost o přehodnocení látky ponceau 4R jako doplňkové látky pro okrasné ryby, psy a kočky. Žadatel požádal o zařazení uvedené doplňkové látky do kategorie doplňkových látek „senzorické doplňkové látky“ a funkční skupiny „barviva“. Tato žádost byla podána spolu s údaji a dokumenty požadovanými podle čl. 7 odst. 3 nařízení (ES) č. 1831/2003.

(4)

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) dospěl ve svém stanovisku ze dne 6. března 2018 (3) k závěru, že za navržených podmínek užití nemá látka ponceau 4R nepříznivé účinky na zdraví zvířat. Dospěl rovněž k závěru, že inhalační expozice této doplňkové látce je považována za nebezpečnou pro uživatele doplňkové látky a že nelze vyvodit žádný závěr o dráždivosti pro kůži nebo oči a senzibilizaci kůže. Komise se proto domnívá, že by měla být přijata vhodná ochranná opatření, aby se zabránilo nepříznivým účinkům na lidské zdraví, zejména pokud jde o uživatele této doplňkové látky. V souladu s nařízením Komise (ES) č. 429/2008 (4) stanovila fáze I posouzení rizik pro životní prostředí, že látka ponceau 4R je jakožto doplňková látka určená pro zvířata neurčená k produkci potravin osvobozena od dalšího posuzování, jelikož významný dopad na životní prostředí je nepravděpodobný, a proto neexistují žádné vědecky podložené důkazy pro obavy, které by mohl úřad zjistit ve výše uvedeném stanovisku. Úřad dále uvedl, že v případě této doplňkové látky, která je povolena i v potravinách, kde je její funkce stejná jako u krmiv, nemusí být další prokazování účinnosti nutné. Úřad však s ohledem na širokou škálu krmiv požádal o další důkazy. Žadatel prokázal účinnost v typické matrici krmiva u obsahu 50 mg/kg, ale rovněž uvedl, že pro jiné matrice (barva v krmivu pro zvířata v zájmovém chovu se může pohybovat v rozmezí od téměř bílé až po tmavě hnědou) může být použit nižší obsah, zejména ve světlých matricích (žadatel v dokumentaci poskytl některé důkazy o nižším obsahu). Jelikož je maximální doporučený obsah této doplňkové látky navrhovaný úřadem podobný obsahu schválenému pro potraviny v různých druzích produktů, Komise se domnívá, že pro účinnost této látky existují dostatečné důkazy. Úřad nepovažuje zvláštní požadavky na monitorování po uvedení na trh za nutné. Úřad také ověřil zprávu o metodě analýzy této doplňkové látky přidané do krmiv, kterou předložila referenční laboratoř zřízená nařízením (ES) č. 1831/2003.

(5)

Posouzení látky ponceau 4R prokazuje, že podmínky pro povolení stanovené v článku 5 nařízení (ES) č. 1831/2003 jsou splněny. Proto by používání uvedené doplňkové látky mělo být povoleno podle přílohy tohoto nařízení.

(6)

Vzhledem k tomu, že bezpečnostní důvody nevyžadují okamžité provedení změn v podmínkách pro povolení dotčené látky, je vhodné stanovit přechodné období, které by zúčastněným stranám umožnilo připravit se na plnění nových požadavků vyplývajících z povolení.

(7)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Povolení

Látka uvedená v příloze, náležející do kategorie doplňkových látek „senzorické doplňkové látky“ a funkční skupiny „barviva“, se povoluje jako doplňková látka ve výživě zvířat podle podmínek stanovených v uvedené příloze.

Článek 2

Přechodná opatření

1.   Látka uvedená v příloze a premixy obsahující tuto látku, vyrobené a označené před 13. srpnem 2020 v souladu s pravidly platnými před 13. únorem 2020, mohou být uváděny na trh a používány až do vyčerpání stávajících zásob.

2.   Krmné suroviny a krmné směsi obsahující látku uvedenou v příloze, vyrobené a označené před 13. únorem 2022 v souladu s pravidly platnými před 13. únorem 2020, mohou být uváděny na trh a používány až do vyčerpání stávajících zásob.

Článek 3

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. ledna 2020.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29.

(2)  Směrnice Rady 70/524/EHS ze dne 23. listopadu 1970 o doplňkových látkách v krmivech (Úř. věst. L 270, 14.12.1970, s. 1).

(3)  EFSA Journal 2018; 16(3):5222.

(4)  Nařízení Komise (ES) č. 429/2008 ze dne 25. dubna 2008 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003, pokud jde o vypracování a podávání žádostí a vyhodnocování a povolování doplňkových látek (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 1).


PŘÍLOHA

Identifikační číslo doplňkové látky

Doplňková látka

Složení, chemický vzorec, popis, analytická metoda

Druh nebo kategorie zvířat

Maximální stáří

Minimální obsah

Maximální obsah

Jiná ustanovení

Konec platnosti povolení

mg of active substance of kg of complete feedingstuff with a moisture content of 12 %

Kategorie: senzorické doplňkové látky. Funkční skupina: barviva. i) Látky, které dávají nebo navracejí krmivům barvu

2a124

Ponceau 4R

Složení doplňkové látky

Hlavní složkou látky ponceau 4R je sodná sůl.

Pevná forma (prášek nebo granule)

Kočky

31

1.

V návodu pro použití doplňkové látky a premixu musí být uvedeny podmínky skladování a stabilita při tepelném ošetření.

2.

Pro uživatele doplňkové látky a premixů musí provozovatelé krmivářských podniků stanovit provozní postupy a organizační opatření, která budou řešit případná rizika vyplývající z jejich použití. Pokud rizika nelze těmito postupy a opatřeními vyloučit nebo snížit na minimum, musí se doplňková látka a premixy používat s vhodnými osobními ochrannými prostředky, včetně ochrany očí, pokožky, úst a dýchacích cest.

13. února 2030

Charakteristika účinné látky jako sodné soli

Ponceau 4R se v zásadě skládá z 2-hydroxy-1-(4-sulfonano-1-naftylazo)naftalen-6,8-disulfonanu trisodného a vedlejších barviv společně s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Povoleny jsou rovněž vápenaté a draselné soli

Chemický vzorec: C20H11N2O10S3Na3

Pevná forma (prášek nebo granule) vyrobená chemickou syntézou

CAS: 2611-82-7

Kritéria čistoty

celkový obsah barviv vypočtený jako sodná sůl ≥ 80 % (stanovení obsahu),

vedlejší barviva ≤ 1 %, organická,

sloučeniny jiné než barviva ≤ 0,5 %,

nesulfonované primární aromatické aminy (vypočtené jako anilin) ≤ 0,01 %.

Analytická metoda  (1)

Pro stanovení celkového obsahu barviva ponceau 4R v doplňkové látce:

spektrofotometrie při 505 nm a titrace chloridem titaničitým podle nařízení Komise (EU) č. 231/2012, které odkazuje na FAO JECFA Combined Compendium for Food Additive Specifications (Analytické metody, svazek 4) a monografii č. 11 (2011) „Ponceau 4R“.

Pro kvantifikaci látky ponceau 4R v krmivech:

vysokoúčinná kapalinová chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS)

Psi

37

Kategorie: senzorické doplňkové látky. Funkční skupina: barviva. iii) Látky, které mají pozitivní vliv na zbarvení okrasných ryb nebo ptáků

2a124

Ponceau 4R

Složení doplňkové látky

Hlavní složkou látky ponceau 4R je sodná sůl.

Pevná forma (prášek nebo granule)

Okrasné ryby

137

1.

V návodu pro použití doplňkové látky a premixu musí být uvedeny podmínky skladování a stabilita při tepelném ošetření.

2.

Pro uživatele doplňkové látky a premixů musí provozovatelé krmivářských podniků stanovit provozní postupy a organizační opatření, která budou řešit případná rizika vyplývající z jejich použití. Pokud rizika nelze těmito postupy a opatřeními vyloučit nebo snížit na minimum, musí se doplňková látka a premixy používat s vhodnými osobními ochrannými prostředky, včetně ochrany očí, pokožky, úst a dýchacích cest.

13. února 2030

Charakteristika účinné látky jako sodné soli

Ponceau 4R se v zásadě skládá z 2-hydroxy-1-(4-sulfonano-1-naftylazo)naftalen-6,8-disulfonanu trisodného a vedlejších barviv společně s chloridem sodným a/nebo síranem sodným jako základními nebarevnými složkami.

Povoleny jsou rovněž vápenaté a draselné soli

Chemický vzorec: C20H11N2O10S3Na3

Pevná forma (prášek nebo granule) vyrobená chemickou syntézou

CAS: 2611-82-7

Kritéria čistoty

Celkový obsah barviv vypočtený jako sodná sůl ≥ 80 % (stanovení obsahu)

Vedlejší barviva ≤ 1 %

Organické sloučeniny jiné než barviva ≤ 0,5 %

Nesulfonované primární aromatické aminy (vypočtené jako anilin) ≤ 0,01 %

Analytická metoda  (1)

Pro stanovení celkového obsahu barviva ponceau 4R v doplňkové látce:

spektrofotometrie při 505 nm a titrace chloridem titaničitým podle nařízení Komise (EU) č. 231/2012, které odkazuje na FAO JECFA Combined Compendium for Food Additive Specifications (Analytické metody, svazek 4) a monografii č. 11 (2011) „Ponceau 4R“.

Pro kvantifikaci látky ponceau 4R v krmivech:

vysokoúčinná kapalinová chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS)


(1)  Podrobné informace o analytických metodách lze získat na internetové stránce referenční laboratoře: https://ec.europa.eu/jrc/en/eurl/feed-additives/evaluation-reports.


ROZHODNUTÍ

24.1.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 19/23


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2020/108

ze dne 23. ledna 2020,

kterým se mění příloha Měnové dohody mezi Evropskou unií a Republikou San Marino

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Měnovou dohodu mezi Evropskou unií a Republikou San Marino ze dne 27. března 2012 (1), a zejména na čl. 8 odst. 5 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 8 Měnové dohody mezi Evropskou unií a Republikou San Marino (dále jen „měnová dohoda“) Republice San Marino ukládá provést unijní právní předpisy a pravidla v oblasti eurobankovek a euromincí, bankovního a finančního práva, předcházení praní peněz, předcházení podvodům a padělání hotovostních a bezhotovostních prostředků pro placení, medailí a žetonů a v oblasti požadavků na výkaznictví pro statistické účely. Tyto předpisy a pravidla jsou uvedeny v příloze měnové dohody.

(2)

Za účelem zohlednění nových relevantních právních předpisů a pravidel Unie a změn stávajících právních předpisů a pravidel musí Komise jednou ročně či častěji, je-li to nutné, změnit přílohu měnové dohody.

(3)

Některé právní předpisy a pravidla Unie již nejsou relevantní, a proto by měly být z přílohy odstraněny, mezitím však byly přijaty některé nové relevantní právní předpisy a pravidla Unie a změny stávajících předpisů a pravidel, a ty je třeba do přílohy doplnit.

(4)

Příloha měnové dohody by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha Měnové dohody mezi Evropskou unií a Republikou San Marino se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 23. ledna 2020.

Za Komisi

Předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. C 121, 26.4.2012, s. 5.


PŘÍLOHA

PŘÍLOHA

 

Právní předpisy, jež mají být provedeny

Lhůta pro provedení

 

Předcházení praní peněz

 

1

Rozhodnutí Rady 2000/642/SVV ze dne 17. října 2000 o způsobech spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami členských států při výměně informací (Úř. věst. L 271, 24.10.2000, s. 4).

1. září 2013

2

Rámcové rozhodnutí Rady 2001/500/SVV ze dne 26. června 2001 o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní (Úř. věst. L 182, 5.7.2001, s. 1).

 

3

Rámcové rozhodnutí Rady 2005/212/SVV ze dne 24. února 2005 o konfiskaci výnosů a majetku z trestné činnosti a nástrojů trestné činnosti (Úř. věst. L 68, 15.3.2005, s. 49).

1. října 2014 (1)

4

Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností (Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 103).

 

5

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39).

1. listopadu 2016 (2)

6

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

1. října 2017 (3)

7

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

1. října 2017 (3)

 

ve znění:

 

8

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43),

31. prosince 2020 (6)

 

doplněná:

 

9

nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky (Úř. věst. L 254, 20.9.2016, s. 1),

1. října 2017 (5)

 

ve znění:

 

10

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/105 ze dne 27. října 2017, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, pokud jde o doplnění Etiopie na seznam vysoce rizikových třetích zemí v tabulce v bodě I přílohy (Úř. věst. L 19, 24.1.2018, s. 1),

31. března 2019 (6)

11

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/212 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o přidání Šrí Lanky, Trinidadu a Tobaga a Tuniska do tabulky v bodě I přílohy (Úř. věst. L 41, 14.2.2018, s. 4),

31. března 2019 (6)

12

nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1108 ze dne 7. května 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst (Úř. věst. L 203, 10.8.2018, s. 2),

31. prosince 2020 (7)

13

nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1467 ze dne 27. července 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o přidání Pákistánu do tabulky v bodě I přílohy (Úř. věst. L 246, 2.10.2018, s. 1),

31. prosince 2019 (7)

14

nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/758 ze dne 31. ledna 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o regulační technické normy pro minimální opatření a druh dalších opatření, která musí úvěrové a finanční instituce přijmout ke zmírnění rizika praní peněz a financování terorismu v některých třetích zemích (Úř. věst. L 125, 14.5.2019, s. 4).

31. prosince 2020 (7)

15

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005 (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 6).

31. prosince 2021 (7)

16

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 22).

31. prosince 2021 (7)

 

Předcházení podvodům a padělání

 

17

Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6),

1. září 2013

ve znění:

 

18

nařízení Rady (ES) č. 44/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 1).

 

19

Rozhodnutí Rady 2001/887/SVV ze dne 6. prosince 2001 o ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 329, 14.12.2001, s. 1).

1. září 2013

20

Rozhodnutí Rady 2003/861/ES ze dne 8. prosince 2003 o analýze a spolupráci s ohledem na padělané euromince (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 44).

1. září 2013

21

Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 ze dne 6. prosince 2004 o medailích a žetonech podobných euromincím (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 1).

1. září 2013

 

ve znění:

 

22

nařízení Rady (ES) č. 46/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím (Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 5).

 

23

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ze dne 15. května 2014 o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV (Úř. věst. L 151, 21.5.2014, s. 1).

1. července 2016 (2)

24

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/713 ze dne 17. dubna 2019 o potírání podvodů v oblasti bezhotovostních platebních prostředků a jejich padělání a o nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2001/413/SVV (Úř. věst. L 123, 10.5.2019, s. 18).

31. prosince 2021 (7)

 

Pravidla týkající se eurobankovek a euromincí

 

25

Nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4).

1. září 2013

26

Závěry Rady ze dne 10. května 1999 o systému řízení kvality euromincí

1. září 2013

27

Sdělení Komise 2001/C 318/03 ze dne 22. října 2001 o ochraně autorského práva ke vzoru společné strany euromincí (K(2001) 600 v konečném znění) (Úř. věst. C 318, 13.11.2001, s. 3).

1. září 2013

28

Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2003/5 ze dne 20. března 2003 o prosazování opatření proti nepřípustným reprodukcím eurobankovek a o výměně a stahování eurobankovek (Úř. věst. L 78, 25.3.2003, s. 20)

1. září 2013

ve znění:

 

29

obecných zásad Evropské centrální banky ECB/2013/11 ze dne 19. dubna 2013, kterými se mění obecné zásady ECB/2003/5 o prosazování opatření proti nepřípustným reprodukcím eurobankovek a o výměně a stahování eurobankovek (Úř. věst. L 118, 30.4.2013, s. 43).

1. října 2013 (1)

30

Rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2010/14 ze dne 16. září 2010 o ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navracení zpět do oběhu (Úř. věst. L 267, 9.10.2010, s. 1).

1. září 2013

ve znění:

 

31

rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2012/19 ze dne 7. září 2012, kterým se mění rozhodnutí ECB/2010/14 o ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navracení zpět do oběhu (2012/507/EU) (Úř. věst. L 253, 20.9.2012, s. 19).

1. října 2013 (1)

32

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1210/2010 ze dne 15. prosince 2010 o ověřování pravosti euromincí a o zacházení s euromincemi nevhodnými pro oběh (Úř. věst. L 339, 22.12.2010, s. 1).

1. září 2013

33

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1214/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o profesionální přeshraniční silniční přepravě eurohotovosti mezi členskými státy eurozóny (Úř. věst. L 316, 29.11.2011, s. 1)

1. října 2014 (1)

34

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 651/2012 ze dne 4. července 2012 o vydávání euromincí (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 135).

1. října 2013 (1)

35

Rozhodnutí ECB/2013/10 o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (ECB/2013/10) (Úř. věst. L 118, 30.4.2013, s. 37).

1. října 2013 (1)

ve znění:

 

rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/669 ze dne 4. dubna 2019, kterým se mění rozhodnutí ECB/2013/10 o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (Úř. věst. L 113, 29.4.2019, s. 6).

31. prosince 2020 (7)

36

Nařízení Rady (EU) č. 729/2014 ze dne 24. června 2014 o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh (Úř. věst. L 194, 2.7.2014, s. 1).

1. října 2013 (1)

 

Právní předpisy v bankovní a finanční oblasti

 

37

Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).

1. září 2016

ve znění:

 

38

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES ze dne 27. září 2001, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností, bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 28),

 

39

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16),

 

40

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 1).

 

41

Směrnice Rady 89/117/EHS ze dne 13. února 1989 o povinnostech poboček usazených ve členském státě, zřízených úvěrovými a finančními institucemi se sídlem mimo tento členský stát, pokud se jedná o zveřejňování ročních účetních dokladů (Úř. věst. L 44, 16.2.1989, s. 40).

1. září 2018

42

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22).

1. září 2018

43

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).

1. září 2018

ve znění:

 

44

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 37),

 

45

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120),

 

46

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1),

30. září 2019 (3)

47

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

1. září 2018

48

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí (Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15)

1. září 2018

ve znění:

 

49

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

 

50

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).

1. září 2018

ve znění:

 

51

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 37),

 

52

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

1. září 2018 (2)

53

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1) a v příslušných případech související opatření úrovně 2

1. září 2018

ve znění:

 

54

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9),

 

55

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/25/ES ze dne 11. března 2008, kterou se mění směrnice 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (Úř. věst. L 81, 20.3.2008, s. 40),

 

56

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120),

 

57

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 113),

 

58

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

 

59

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1) a v příslušných případech související opatření úrovně 2

1. září 2018

ve znění:

 

60

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/31/ES ze dne 5. dubna 2006, kterou se mění směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů, pokud jde o některé lhůty (Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 60),

 

61

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/44/ES ze dne 5. září 2007, kterou se mění směrnice Rady 92/49/EHS a směrnice 2002/83/ES, 2004/39/ES, 2005/68/ES a 2006/48/ES, pokud jde o procesní pravidla a hodnotící kritéria pro obezřetnostní posuzování nabývání a zvyšování účastí ve finančním sektoru (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 1),

 

62

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/10/ES ze dne 11. března 2008, kterou se mění směrnice 2004/39/ES o trzích finančních nástrojů, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 33),

 

63

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120).

 

64

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11).

1. září 2018

ve znění:

 

65

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).

1. září 2018 (1)

66

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

1. září 2016

ve znění:

 

67

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338),

1. září 2017 (3)

68

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

30. září 2018 (4)

69

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

1. září 2016

ve znění:

 

70

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1022/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o svěření zvláštních úkolů Evropské centrální bance podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 5),

 

71

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34),

 

72

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190),

1. září 2018 (3)

73

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

30. září 2018 (4)

74

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

1. září 2016

ve znění:

 

75

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1),

 

76

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020 a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 716/2009/ES (Úř. věst. L 105, 8.4.2014, s. 1),

 

77

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/51/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice 2003/71/ES a 2009/138/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 1).

 

78

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22),

1. dubna 2018 (2)

ve znění:

 

79

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 248/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2012, pokud jde o přechod na úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 1).

 

80

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1) a v příslušných případech související opatření úrovně 2

30. září 2019 (3)

ve znění:

 

81

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1),

 

82

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190),

 

83

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84),

31. prosince 2020 (3)

84

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/849/EU ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73),

 

85

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

30. září 2019 (4)

86

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1) a v příslušných případech související opatření úrovně 2

1. září 2017 (1)

ve znění:

 

87

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2395 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o přechodná opatření pro zmírnění dopadu zavedení IFRS 9 na kapitál a pro zacházení s některými expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru denominovanými v národní měně kteréhokoli členského státu jako s velkými expozicemi (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 27),

30. června 2019 (6)

88

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2401 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 1),

31. března 2020 (6)

89

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/630 ze dne 17. dubna 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 4).

31. prosince 2020 (7)

90

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338) a v příslušných případech souvisejících opatření úrovně 2

1. září 2017 (1)

ve znění:

 

91

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

1. září 2018 (3)

92

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1) a v příslušných případech související opatření úrovně 2

30. září 2018 (4)

ve znění:

 

93

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1),

1. března 2020 (6)

94

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1033 ze dne 23. června 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu a nařízení (EU) č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů (Úř. věst. L 175, 30.6.2016, s. 1).

30. září 2018 (5)

95

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

1. září 2016 (2)

96

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 16. dubna 2014 o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice o zneužívání trhu) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 179).

30. září 2018 (4)

97

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190), a v příslušných případech související opatření úrovně 2

1. září 2018 (2)

ve znění:

 

98

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2399 ze dne 12. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 96).

31. října 2019 (6)

99

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349) a v příslušných případech související opatření úrovně 2

31. prosince 2020 (3)

ve znění:

 

100

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1),

31. prosince 2020 (4)

101

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1034 ze dne 23. června 2016, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (Úř. věst. L 175, 30.6.2016, s. 8).

31. prosince 2021 (5)

102

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84) a v příslušných případech související opatření úrovně 2

31. prosince 2020 (3)

ve znění:

 

103

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1033 ze dne 23. června 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu a nařízení (EU) č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů (Úř. věst. L 175, 30.6.2016, s. 1).

31. prosince 2020 (5)

104

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

31. prosince 2020 (4)

ve znění:

 

105

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1033 ze dne 23. června 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu a nařízení (EU) č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů (Úř. věst. L 175, 30.6.2016, s. 1).

31. prosince 2020 (6)

106

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

30. září 2019 (4)

107

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35) a v příslušných případech související opatření úrovně 2

30. září 2018 (4)

108

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).

1. března 2020 (6)

Právní předpisy týkající se sběru statistických dat  (*1)

 

109

Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2013/24 ze dne 25. července 2013 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti čtvrtletních finančních účtů (Úř. věst. L 2, 7.1.2014, s. 34).

1. září 2016 (2)

ve znění:

 

110

obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2016/66 ze dne 26. listopadu 2015, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/24 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti čtvrtletních finančních účtů (ECB/2015/40) (Úř. věst. L 14, 21.1.2016, s. 36).

31. března 2017 (4)

111

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1).

1. září 2016 (2)

ve znění:

 

112

nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1375/2014 ze dne 10. prosince 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 1071/2013 (ECB/2013/33) o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2014/51) (Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 77).

 

113

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (přepracované znění) (ECB/2013/34) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 51).

1. září 2016 (2)

ve znění:

 

114

nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 756/2014 ze dne 8. července 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (ECB/2014/30) (Úř. věst. L 205, 12.7.2014, s. 14).

 

115

Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/15 ze dne 4. dubna 2014 o měnové a finanční statistice (Úř. věst. L 340, 26.11.2014, s. 1).

1. září 2016 (2)

ve znění:

 

116

obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2015/571 ze dne 6. listopadu 2014, kterými se mění obecné zásady ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice (ECB/2014/43) (Úř. věst. L 93, 9.4.2015, s. 82),

 

117

obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2016/450 ze dne 4. prosince 2015, kterými se mění obecné zásady ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice (ECB/2015/44) (Úř. věst. L 86, 1.4.2016, s. 42),

31. března 2017 (4)

118

obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2017/148 ze dne 16. prosince 2016, kterými se mění obecné zásady ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice (ECB/2016/45) (Úř. věst. L 26, 31.1.2017, s. 1),

1. listopadu 2017 (5)

119

obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2018/877 ze dne 1. června 2018, kterými se mění obecné zásady ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice (ECB/2018/17) (Úř. věst. L 154, 18.6.2018, s. 22).

1. října 2019 (6)


(1)  Na těchto lhůtách se dohodl smíšený výbor z roku 2013 na základě čl. 8 odst. 5 Měnové dohody mezi Evropskou unií a Republikou San Marino ze dne 27. března 2012.

(2)  Na těchto lhůtách se dohodl smíšený výbor z roku 2014 na základě čl. 8 odst. 5 Měnové dohody mezi Evropskou unií a Republikou San Marino ze dne 27. března 2012.

(3)  Na těchto lhůtách se dohodl smíšený výbor z roku 2015 na základě čl. 8 odst. 5 Měnové dohody mezi Evropskou unií a Republikou San Marino ze dne 27. března 2012.

(4)  Na těchto lhůtách se dohodl smíšený výbor z roku 2016 na základě čl. 8 odst. 5 Měnové dohody mezi Evropskou unií a Republikou San Marino ze dne 27. března 2012.

(5)  Na těchto lhůtách se dohodl smíšený výbor z roku 2017 na základě čl. 8 odst. 5 Měnové dohody mezi Evropskou unií a Republikou San Marino ze dne 27. března 2012.

(6)  Na těchto lhůtách se dohodl smíšený výbor z roku 2018 na základě čl. 8 odst. 5 Měnové dohody mezi Evropskou unií a Republikou San Marino ze dne 27. března 2012.

(7)  Na těchto lhůtách se dohodl smíšený výbor z roku 2019 na základě čl. 8 odst. 4 Měnové dohody mezi Evropskou unií a Republikou San Marino ze dne 27. března 2012.

(*1)  Jak bylo dohodnuto podle vzoru pro zjednodušené výkaznictví pro statistické účely.


24.1.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 19/36


ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2020/109

ze dne 23. ledna 2020,

kterým se mění příloha Měnové dohody mezi Evropskou unií a Vatikánským městským státem

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na Měnovou dohodu mezi Evropskou unií a Vatikánským městským státem ze dne 17. prosince 2009 (1), a zejména na čl. 8 odst. 3 této dohody,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 8 odst. 1 Měnové dohody mezi Evropskou unií a Vatikánským městským státem (dále jen „měnová dohoda“) Vatikánskému městskému státu ukládá provést právní předpisy a pravidla Unie v oblasti eurobankovek a euromincí, předcházení praní peněz, podvodům a padělání hotovostních a bezhotovostních platebních prostředků, medailí a žetonů a požadavků na výkaznictví pro statistické účely. Tyto předpisy a pravidla jsou uvedeny v příloze měnové dohody.

(2)

Za účelem zohlednění nových relevantních právních předpisů a pravidel Unie a změn stávajících předpisů a pravidel musí Komise každý rok změnit přílohu měnové dohody.

(3)

Některé právní předpisy a pravidla Unie již nejsou relevantní, a proto by měly být z přílohy odstraněny, mezitím však byly přijaty některé nové relevantní právní předpisy a pravidla Unie a změny stávajících předpisů a pravidel, a ty je třeba do přílohy doplnit.

(4)

Příloha měnové dohody by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha Měnové dohody mezi Evropskou unií a Vatikánským městským státem se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 23. ledna 2020.

Za Komisi

Předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. C 28, 4.2.2010, s. 13.


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA

 

Právní předpisy, jež mají být provedeny

Lhůta pro provedení

 

Předcházení praní peněz

 

1

Rámcové rozhodnutí Rady 2001/500/SVV ze dne 26. června 2001 o praní peněz, identifikaci, vysledování, zmrazení, zajištění a propadnutí nástrojů trestné činnosti a výnosů z ní (Úř. věst. L 182, 5.7.2001, s. 1)

 

2

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39)

31. prosince 2016 (2)

3

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1)

31. prosince 2017 (3)

4

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73)

31. prosince 2017 (3)

 

ve znění:

 

5

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 43),

31. března 2020 (6)

 

doplněná:

 

6

nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky (Úř. věst. L 254, 20.9.2016, s. 1),

31. prosince 2017 (5)

 

ve znění:

 

7

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/105 ze dne 27. října 2017, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, pokud jde o doplnění Etiopie na seznam vysoce rizikových třetích zemí v tabulce v bodě I přílohy (Úř. věst. L 19, 24.1.2018, s. 1),

31. března 2019 (6)

8

nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/212 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o přidání Šrí Lanky, Trinidadu a Tobaga a Tuniska do tabulky v bodě I přílohy (Úř. věst. L 41, 14.2.2018, s. 4),

31. března 2019 (6)

9

nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1108 ze dne 7. května 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst (Úř. věst. L 203, 10.8.2018, s. 2),

31. prosince 2020 (7)

10

nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1467 ze dne 27. července 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o přidání Pákistánu do tabulky v bodě I přílohy (Úř. věst. L 246, 2.10.2018, s. 1),

31. prosince 2020 (7)

11

nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/758 ze dne 31. ledna 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, pokud jde o regulační technické normy pro minimální opatření a druh dalších opatření, která musí úvěrové a finanční instituce přijmout ke zmírnění rizika praní peněz a financování terorismu v některých třetích zemích (Úř. věst. L 125, 14.5.2019, s. 4)

31. prosince 2019(7)

12

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005 (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 6)

31. prosince 2021(7)

13

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 22)

31. prosince 2021(7)

 

Předcházení podvodům a padělání

 

14

Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6),

31. prosince 2010

 

ve znění:

 

15

nařízení Rady (ES) č. 44/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 1)

 

16

Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 ze dne 6. prosince 2004 o medailích a žetonech podobných euromincím (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 1)

31. prosince 2010

 

ve znění:

 

17

nařízení Rady (ES) č. 46/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím (Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 5)

 

18

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ze dne 15. května 2014 o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV (Úř. věst. L 151, 21.5.2014, s. 1)

31. prosince 2016 (2)

19

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/713ze dne 17. dubna 2019 o potírání podvodů v oblasti bezhotovostních platebních prostředků a jejich padělání a o nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2001/413/SVV (Úř. věst. L 123, 10.5.2019, s. 18)

31. prosince 2021 (7)

 

Pravidla týkající se eurobankovek a euromincí

 

20

Závěry Rady ze dne 10. května 1999 o systému řízení kvality euromincí

31. prosince 2010

21

Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2003/5 ze dne 20. března 2003 o prosazování opatření proti nepřípustným reprodukcím eurobankovek a o výměně a stahování eurobankovek (Úř. věst. L 78, 25.3.2003, s. 20)

31. prosince 2010

 

ve znění:

 

22

obecných zásad Evropské centrální banky ECB/2013/11 ze dne 19. dubna 2013, kterými se mění obecné zásady ECB/2003/5 o prosazování opatření proti nepřípustným reprodukcím eurobankovek a o výměně a stahování eurobankovek (Úř. věst. L 118, 30.4.2013, s. 43)

31. prosince 2014 (1)

23

Rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2010/14 ze dne 16. září 2010 o ověřování pravosti a upotřebitelnosti eurobankovek a jejich navracení zpět do oběhu (Úř. věst. L 267, 9.10.2010, s. 1)

31. prosince 2012

 

ve znění:

 

24

rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2012/19 ze dne 7. září 2012 (Úř. věst. L 253, 20.9.2012, s. 19)

31. prosince 2013 (1)

25

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1210/2010 ze dne 15. prosince 2010 o ověřování pravosti euromincí a o zacházení s euromincemi nevhodnými pro oběh (Úř. věst. L 339, 22.12.2010, s. 1)

31. prosince 2012

26

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 651/2012 ze dne 4. července 2012 o vydávání euromincí (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 135)

31. prosince 2013 (1)

27

Rozhodnutí Evropské centrální banky ECB/2013/10ze dne 19. dubna 2013 o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (Úř. věst. L 118, 30.4.2013, s. 37)

31. prosince 2014 (1)

 

ve znění:

 

28

rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2019/669 ze dne 4. dubna 2019, kterým se mění rozhodnutí ECB/2013/10 o nominálních hodnotách, specifikacích, reprodukci, výměně a stahování eurobankovek (Úř. věst. L 113, 29.4.2019, s. 6)

31. prosince 2020 (7)

29

Nařízení Rady (EU) č. 729/2014 ze dne 24. června 2014 o nominálních hodnotách a technických specifikacích euromincí určených pro peněžní oběh (přepracované znění) (Úř. věst. L 194, 2.7.2014, s. 1)

31. prosince 2013 (2)

Oddíl přílohy měnové dohody v souladu s ad hoc ujednáním smíšeného výboru týkajícím se žádosti Svatého stolce a Vatikánského městského státu o začlenění příslušných pravidel pro subjekty, které vykonávají finanční činnosti na profesionálním základě

 

Příslušné části níže uvedených právních nástrojů

Lhůta pro provedení

30

Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1)

31. prosince 2016 (2)

 

ve znění:

 

31

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES ze dne 27. září 2001 (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 28),

 

32

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003 (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16),

 

33

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006 (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 1)

 

34

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338)

31. prosince 2017 (2)

35

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1) a v příslušných případech související opatření úrovně 2

31. prosince 2017 (2)

 

ve znění:

 

36

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2395 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o přechodná opatření pro zmírnění dopadu zavedení IFRS 9 na kapitál a pro zacházení s některými expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru denominovanými v národní měně kteréhokoli členského státu jako s velkými expozicemi (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 27),

30. června 2019 (6)

37

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2401 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 1),

31. března 2020 (6)

38

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/630 ze dne 17. dubna 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 4)

31. prosince 2020 (7)

39

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1) a v příslušných případech související opatření úrovně 2

30. září 2018 (4)

 

ve znění:

 

40

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1033 ze dne 23. června 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu a nařízení (EU) č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů (Úř. věst. L 175, 30.6.2016, s. 1)

30. září 2018 (5)

41

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 16. dubna 2014 o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice o zneužívání trhu) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 179)

30. září 2018 (4)

 

Právní předpisy týkající se sběru statistických dat*

 

42

Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2013/24 ze dne 25. července 2013 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti čtvrtletních finančních účtů (Úř. věst. L 2, 7.1.2014, s. 34)

31. prosince 2016 (2)

 

ve znění:

 

43

obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2016/66 ze dne 26. listopadu 2015, kterými se mění obecné zásady ECB/2013/24 o statistické zpravodajské povinnosti stanovené Evropskou centrální bankou v oblasti čtvrtletních finančních účtů (ECB/2015/40) (Úř. věst. L 14, 21.1.2016, s. 36)

31. března 2017 (4)

44

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1071/2013 ze dne 24. září 2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 1)

31. prosince 2016 (2)

 

ve znění:

 

45

nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1375/2014 ze dne 10. prosince 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 1071/2013 o rozvaze sektoru měnových finančních institucí (ECB/2013/33) (ECB/2014/51) (Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 77)

 

46

Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1072/2013 ze dne 24. září 2013 o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (ECB/2013/34) (Úř. věst. L 297, 7.11.2013, s. 51)

31. prosince 2016 (2)

 

ve znění:

 

47

nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 756/2014 ze dne 8. července 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 1072/2013 (ECB/2013/34) o statistice úrokových sazeb uplatňovaných měnovými finančními institucemi (ECB/2014/30) (Úř. věst. L 205, 12.7.2014, s. 14)

 

48

Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/15 ze dne 4. dubna 2014 o měnové a finanční statistice (Úř. věst. L 340, 26.11.2014, s. 1)

31. prosince 2016 (2)

 

ve znění:

 

49

obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2015/571 ze dne 6. listopadu 2014, kterými se mění obecné zásady ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice (ECB/2014/43) (Úř. věst. L 93, 9.4.2015, s. 82),

 

50

obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2016/450 ze dne 4. prosince 2015, kterými se mění obecné zásady ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice (ECB/2015/44) (Úř. věst. L 86, 1.4.2016, s. 42),

31. března 2017 (4)

51

obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2017/148 ze dne 16. prosince 2016, kterými se mění obecné zásady ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice (ECB/2016/45) (Úř. věst. L 26, 31.1.2017, s. 1),

1. listopadu 2017 (5)

52

obecných zásad Evropské centrální banky (EU) 2018/877 ze dne 1. června 2018, kterými se mění obecné zásady ECB/2014/15 o měnové a finanční statistice (ECB/2018/17) (Úř. věst. L 154, 18.6.2018, s. 22)

1. října 2019 (6)


(1)  Tyto lhůty schválil smíšený výbor zřízený v roce 2013.

(2)  Tyto lhůty schválil smíšený výbor zřízený v roce 2014.

(3)  Tyto lhůty schválil smíšený výbor zřízený v roce 2015.

(4)  Tyto lhůty schválil smíšený výbor zřízený v roce 2016.

(5)  Tyto lhůty schválil smíšený výbor zřízený v roce 2017.

(6)  Tyto lhůty schválil smíšený výbor zřízený v roce 2018.

(7)  Tyto lhůty schválil smíšený výbor zřízený v roce 2019.

(*1)  Jak bylo dohodnuto podle vzoru pro zjednodušené výkaznictví pro statistické účely.


AKTY PŘIJATÉ INSTITUCEMI ZŘÍZENÝMI MEZINÁRODNÍ DOHODOU

24.1.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 19/42


Pouze původní texty EHK OSN mají podle mezinárodního veřejného práva právní účinek. Je zapotřebí ověřit si status a datum vstupu tohoto předpisu v platnost v nejnovější verzi dokumentu EHK OSN o statusu TRANS/WP.29/343, který je k dispozici na internetové adrese: http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29fdocstts.html

Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 122 – Jednotná technická ustanovení pro schvalování vozidel kategorií M, N a O z hlediska jejich systémů vytápění [2020/110]

Zahrnuje veškerá platná znění až po:

 

doplněk 5 k původnímu znění předpisu – datum vstupu v platnost: 15. října 2019

OBSAH

PŘEDPIS

1.   Oblast působnosti

2.   Definice: všeobecně

3.   Žádost o schválení

4.   Schválení

5.   Část I: Schválení typu vozidla z hlediska jeho systému vytápění

6.   Část II: Schválení systému vytápění z hlediska jeho provozní bezpečnosti

7.   Změna a rozšíření schválení typu vozidla nebo konstrukční části

8.   Shodnost výroby

9.   Postihy za neshodnost výroby

10.   Definitivní ukončení výroby

11.   Názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy schvalovacích orgánů

PŘÍLOHY

Příloha 1 –   Informační dokumenty a formuláře zpráv

Příloha 2 –   Uspořádání značek schválení typu

Příloha 3 –   Požadavky na systémy vytápění, které využívají odpadní teplo (převod vzduchem)

Příloha 4 –   Postup zkoušky při určování kvality vzduchu

Příloha 5 –   Postup zkoušky při určování teploty

Příloha 6 –   Postup zkoušky výfukových emisí spalovacích topení

Příloha 7 –   Doplňující požadavky na spalovací topení

Příloha 8 –   Bezpečnostní požadavky na spalovací topení na LPG a systémy vytápění na LPG

Příloha 9 –   Doplňková ustanovení použitelná na určitá vozidla podle specifikace v ADR

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

1.1.

Tento předpis se použije u všech vozidel kategorie M, N a O (1), ve kterých je namontován systém vytápění.

Schválení typu se udělují podle:

1.2.

Část I – Schválení typu vozidla z hlediska jeho systému vytápění

1.3.

Část II – Schválení systému vytápění z hlediska jeho provozní bezpečnosti

2.   DEFINICE: VŠEOBECNĚ

Pro účely tohoto předpisu se použijí tyto definice:

2.1.

„Vozidlem“ se rozumí vozidlo kategorie M, N nebo O1, ve kterém je namontován systém vytápění.

2.2.

„Výrobcem“ se rozumí osoba nebo organizace, která odpovídá schvalujícímu orgánu za všechna hlediska postupu schvalování typu a za zajištění shodnosti výroby. Není podstatné, aby tato osoba nebo organizace byla přímo zapojena do všech stupňů výroby vozidla nebo konstrukční části, které jsou předmětem postupu schválení.

2.3.

„Vnitřním prostorem“ se rozumí uzavřené části vozidla, které jsou určeny pro cestující a/nebo náklad.

2.4.

„Systémem vytápění prostoru pro cestující“ se rozumí jakýkoli typ zařízení vyrobený za účelem zvýšení teploty v prostoru pro cestující.

2.5.

„Systémem vytápění prostoru pro náklad“ se rozumí jakýkoli typ zařízení vyrobený za účelem zvýšení teploty v prostoru pro náklad.

2.6.

„Prostorem pro náklad“ se rozumí vnitřní část vozidla určená pro náklad.

2.7.

„Prostorem pro cestující“ se rozumí vnitřní část vozidla určená pro řidiče a cestující.

2.8.

„Plynné palivo“ zahrnuje paliva, která jsou za normálních teplot a tlaku (288,2 K a 101,33 kPa) v plynném stavu, jako jsou zkapalněný ropný plyn (LPG) a stlačený zemní plyn (CNG).

2.9.

„Přehřátím“ se rozumí stav, který nastane, jestliže je přívod vytápěcího vzduchu do spalovacího topení zcela zablokován.

3.   ŽÁDOST O SCHVÁLENÍ

3.1.   Žádost o schválení typu vozidla z hlediska jeho systému vytápění

3.1.1.

Žádost o schválení typu vozidla z hlediska jeho systému vytápění podává výrobce vozidla nebo jím řádně zplnomocněný zástupce.

3.1.2.

K žádosti musí být přiloženy následující dokumenty ve trojím vyhotovení a tyto údaje:

3.1.2.1.

podrobný popis typu vozidla z hlediska jeho konstrukce, rozměrů, uspořádání a konstrukčních materiálů;

3.1.2.2.

výkresy systému vytápění a jeho obecného uspořádání.

3.1.3.

Vzor informačního dokumentu je uveden v příloze 1 části 1 dodatku 1.

3.1.4.

Technické zkušebně odpovědné za provádění schvalovacích zkoušek musí být předáno vozidlo představující typ, který má být schválen.

3.1.5.

Pokud je vozidlo, které má být schváleno, vybaveno topením s EHK schválením typu, musí se k žádosti o schválení typu vozidla přiložit údaj o čísle schválení tohoto typu topení a označení tohoto typu topení podle údaje výrobce.

3.1.6.

Pokud je vozidlo, které má být schváleno, vybaveno topením bez EHK schválení typu, musí se příslušné technické zkušebně předat vzorek představující typ, který má být schválen.

3.2.   Žádost o schválení typu topení

3.2.1.

Žádost o schválení typu topení jako konstrukční části podává výrobce systému vytápění.

3.2.2.

K žádosti musí být přiloženy následující dokumenty ve trojím vyhotovení a tyto údaje:

3.2.2.1.

podrobný popis typu systému vytápění z hlediska jeho konstrukce, rozměrů, uspořádání a konstrukčních materiálů;

3.2.2.2.

výkresy systému vytápění a jeho obecného uspořádání.

3.2.3.

Vzor informačního dokumentu je uveden v příloze 1 části 1 dodatku 2.

3.2.4.

Technické zkušebně musí být předán vzorek topení představující typ, který má být schválen.

3.2.5.

Vzorek musí být zřetelně a nesmazatelně označen obchodním názvem nebo značkou žadatele a označením typu.

4.   SCHVÁLENÍ

4.1.

Schválení se udělí, pokud typ předložený ke schválení podle tohoto předpisu vyhovuje příslušnému bodu (příslušným bodům) tohoto předpisu.

4.2.

Každému schválenému typu se přidělí číslo schválení. Jeho první dvě číslice (v současné době 00, což odpovídá předpisu v původním znění) udávají sérii změn, která zahrnuje nejnovější významné technické změny předpisu v době vydání schválení. Stejná smluvní strana nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla nebo systému vytápění podle definice v tomto předpisu.

4.3.

Oznámení o schválení nebo o rozšíření schválení typu podle tohoto předpisu musí být sděleno smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, prostřednictvím jednoho z formulářů podle vzorů v příloze 1 části 2 tohoto předpisu.

4.4.

Na každém vozidle, které je shodné s typem schváleným podle tohoto předpisu, a na každé nezávisle dodané konstrukční části, která je shodná s typem schváleným podle tohoto předpisu, se viditelně a na snadno přístupném místě uvedeném ve formuláři schválení umístí kružnice kolem písmene „E“, za nímž následuje rozlišovací číslo země, která schválení typu udělila (2).

4.5.

U schválení typu konstrukční části se uvede číslo tohoto předpisu, za nímž následuje písmeno „R“, pomlčka a číslo schválení podle bodu 4.2.

4.6.

Vyhovuje-li typ typu schválenému podle jednoho nebo více dalších předpisů připojených k dohodě v zemi, která udělila schválení podle tohoto předpisu, není třeba symbol předepsaný v bodě 4.2 opakovat; v takovém případě se předpis (předpisy), podle něhož (nichž) bylo schválení v zemi, která schválení udělila podle tohoto předpisu, uděleno, uvede (uvedou) ve svislých sloupcích umístěných vpravo od symbolu předepsaného v bodě 4.2.

4.7.

Značka schválení musí být jasně čitelná a nesmazatelná.

4.8.

U vozidla se značka schválení umístí v blízkosti štítku nebo přímo na štítek s údaji o vozidle, kterým vozidlo opatřil výrobce.

4.9.

Příloha 2 tohoto předpisu uvádí příklady uspořádání značek schválení.

5.   ČÁST I: SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA Z HLEDISKA JEHO SYSTÉMU VYTÁPĚNÍ

5.1.   Definice

Pro účely části I tohoto předpisu se použijí tyto definice:

5.1.1.

„Typem vozidla z hlediska jeho systému vytápění“ se rozumí vozidla, která se neliší v takových podstatných hlediscích, jako je funkční princip (principy) systému vytápění.

5.2.   Specifikace

5.2.1.

Prostor pro cestující každého vozidla musí být vybaven systémem vytápění. Pokud je ve vozidle systém vytápění prostoru pro náklad, musí být v souladu s tímto předpisem.

5.2.2.

Systém vytápění vozidla, jehož typ má být schválen, musí splňovat technické požadavky uvedené v části II tohoto předpisu.

5.3.   Požadavky na montáž spalovacích topení, elektrických topení a systémů vytápění s tepelným čerpadlem do vozidla

5.3.1.   Oblast působnosti

5.3.1.1.

S výhradou bodu 5.3.1.2 musí být topení montována podle požadavků bodu 5.3.

5.3.1.2.

Vozidla kategorie O, která mají topení na kapalné palivo, se považují za vyhovující požadavkům bodu 5.3.

5.3.2.   Umístění topení

5.3.2.1.

Části karoserie a ostatní konstrukční části v blízkosti topení musí být chráněny proti nadměrnému teplu a možnosti znečištění palivem nebo olejem.

5.3.2.2.

Topení nesmí vytvářet riziko požáru, a to ani v případě svého přehřátí. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud montáž zajišťuje náležitou vzdálenost od všech částí a vhodnou ventilaci a dále pokud jsou použity buď materiály odolné ohni, nebo tepelné clony.

5.3.2.3.

U vozidel kategorií M2 a M3 nesmí být spalovací topení umístěno v prostoru pro cestující. Je však možná montáž v účinně utěsněném krytu, který rovněž splňuje podmínky bodu 5.3.2.2.

5.3.2.4.

Štítek podle požadavku přílohy 7 bodu 4 nebo jeho kopie musí být umístěn(a) tak, aby byl(a) zřetelně čitelný (čitelná), pokud je topení namontováno do vozidla.

5.3.2.5.

Při montáži topení je vždy třeba dbát opatrnosti, aby se minimalizovalo riziko poranění nebo poškození osobního vlastnictví.

5.3.3.   Přívod paliva do spalovacího topení

5.3.3.1.

Otvor pro plnění paliva nesmí být umístěn v prostoru pro cestující a musí být opatřen účinným krytem, aby se zabránilo rozlití paliva.

5.3.3.2.

U topení na kapalné palivo, u kterého je zásoba paliva oddělena od zásoby paliva pro vozidlo, musí být druh tohoto paliva a místo jeho plnění zřetelně označeno.

5.3.3.3.

Na plnicím hrdle musí být upozornění, že topení musí být během plnění vypnuto. Navíc musí být vhodná odpovídající instrukce zahrnuta i do návodu pro užívání, který vydává výrobce.

5.3.4.   Výfukový systém spalovacího topení

5.3.4.1.

Vývod výfuku musí být umístěn tak, aby se zabránilo vniknutí emisí do vozidla ventilací, vstupy ohřívaného vzduchu nebo otevřenými okny.

5.3.5.   Vstup vzduchu pro spalování ve spalovacím topení

5.3.5.1.

Vzduch do spalovací komory topení nesmí být odebírán z prostoru vozidla pro cestující.

5.3.5.2.

Vstup vzduchu musí být umístěn nebo chráněn tak, aby nebylo pravděpodobné jeho ucpání nečistotami nebo zavazadly.

5.3.6.   Vstup vytápěcího vzduchu

5.3.6.1.

K vytápění může být dodáván čerstvý nebo recirkulovaný vzduch, který musí být odebírán z čistého prostoru, kde není pravděpodobné jeho znečištění plyny buď hnacího motoru, spalovacího topení nebo jakéhokoli jiného zdroje na vozidle.

5.3.6.2.

Vstupní potrubí musí být chráněno mřížkou nebo jinými vhodnými prostředky.

5.3.7.   Výstup vytápěcího vzduchu

5.3.7.1.

Všechna potrubí užívaná k vedení horkého vzduchu vozidlem musí být umístěna nebo chráněna tak, aby při dotyku s nimi nemohlo dojít k poranění nebo k poškození.

5.3.7.2.

Výstup vzduchu musí být umístěn nebo chráněn tak, aby nebylo pravděpodobné jeho ucpání nečistotami nebo zavazadly.

5.3.8.   Automatické ovládání systému spalovacího vytápění

5.3.8.1.

Do pěti sekund po zastavení motoru vozidla musí být systém vytápění samočinně vypnut a musí být uzavřen přívod jeho paliva. Pokud je však aktivováno zvláštní ruční zařízení, může systém vytápění zůstat v provozu.

6.   ČÁST II: SCHVÁLENÍ SYSTÉMU VYTÁPĚNÍ Z HLEDISKA JEHO PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI

6.1.   Definice

Pro účely části II tohoto předpisu se použijí tyto definice:

6.1.1.

„Systémem vytápění“ se rozumí jakýkoli typ zařízení sloužící ke zvýšení teploty ve vnitřním prostoru vozidla, včetně jakéhokoli prostoru pro náklad.

6.1.2.

„Spalovacím topením“ se rozumí zařízení, které přímo využívá kapalné nebo plynné palivo a které nevyužívá odpadní teplo motoru sloužícího k pohonu vozidla.

6.1.3.

„Typem systémů vytápění“ se rozumí zařízení, která se neliší v podstatných hlediscích, jako jsou:

napájení energií (např. kapalné palivo nebo elektřina),

medium pro přenos tepla (např. vzduch nebo voda),

umístění ve vozidle (např. prostor pro cestující nebo prostor pro náklad).

6.1.4.

„Systémem vytápění odpadním teplem“ se rozumí jakýkoli typ zařízení využívající ke zvýšení teploty ve vnitřním prostoru vozidla odpadní teplo motoru sloužícího k pohonu vozidla, přičemž jako medium pro přenos tepla může sloužit voda, olej nebo vzduch.

6.1.5.

„Elektrickým topením“ se rozumí zařízení využívající ke zvýšení teploty ve vnitřním prostoru vozidla elektrickou energii z palubního nebo externího zdroje. Elektrická zařízení, která jsou namontována doplňkově k hlavnímu systému vytápění a jejichž hlavní funkcí není vytápění vnitřního prostoru vozidla, se nepovažují za elektrická topení podle tohoto předpisu. Za elektrická topení podle tohoto předpisu se nepovažují například elektrická zařízení namontovaná do konstrukčních částí pouze pro účely předehřívání těchto konstrukčních částí.

6.1.6.

„Systémem vytápění s tepelným čerpadlem“ se rozumí jakýkoli typ termodynamického topného zařízení, u něhož se má za to, že využívá obnovitelnou energii, která čerpá kalorie z jednoho prostředí (vzduchu nebo vody), aby je přenesla na jiné prostředí za účelem zvýšení teploty ve vnitřním prostoru vozidla. Systémy vytápění s tepelným čerpadlem, které jsou namontovány doplňkově k hlavnímu systému vytápění a jejichž hlavní funkcí není vytápění vnitřního prostoru vozidla, se nepovažují za systémy vytápění s tepelným čerpadlem podle tohoto předpisu.

6.2.   Specifikace: všeobecně

Požadavky na systémy vytápění jsou:

ohřátý vzduch, který vstupuje do prostoru pro cestující, nesmí být znečištěn více než vzduch na vstupu do vozidla,

řidič ani cestující nesmí během jízdy přijít do styku s částmi vozidla nebo s ohřátým vzduchem, které by mohly způsobit popáleniny,

emise výfukových plynů ze spalovacích topení musí splňovat povolené limity.

Zkušební postupy pro ověření všech těchto požadavků jsou uvedeny v přílohách 4, 5 a 6.

6.2.1.

Následující tabulka uvádí, které přílohy se vztahují na který typ systému vytápění v každé kategorii vozidla:

Systém vytápění

Kategorie vozidla

Příloha 4

Kvalita vzduchu

Příloha 5

Teplota

Příloha 6

Výfuk

Příloha 8

Bezpečnost LPG

Odpadní teplo motoru – voda

M

 

 

 

 

N

 

 

 

 

O

 

 

 

 

Odpadní teplo motoru – vzduch

Viz pozn. 1

M

Ano

Ano

 

 

N

Ano

Ano

 

 

O

 

 

 

 

Odpadní teplo motoru – olej

M

Ano

Ano

 

 

N

Ano

Ano

 

 

O

 

 

 

 

Topení na plynné palivo

Viz pozn. 2

M

Ano

Ano

Ano

Ano

N

Ano

Ano

Ano

Ano

O

Ano

Ano

Ano

Ano

Topení na kapalné palivo

Viz pozn. 2

M

Ano

Ano

Ano

 

N

Ano

Ano

Ano

 

O

Ano

Ano

Ano

 

Elektrické topení

Viz pozn. 2

M

 

Ano

 

 

N

 

Ano

 

 

O

 

Ano

 

 

Tepelné čerpadlo

M

Ano

Ano

 

 

 

N

Ano

Ano

 

 

 

O

Ano

Ano

 

 

Pozn. 1: Na systémy vytápění, které splňují požadavky přílohy 3, se požadavky této zkoušky nevztahují.

Pozn. 2:Topení umístěná vně prostoru pro cestující a využívající jako medium pro přenos tepla vodu se považují za vyhovující požadavkům příloh 4 a 5.

6.3.   Specifikace: Spalovací topení

Doplňující požadavky na spalovací topení jsou uvedeny v příloze 7.

7.   ZMĚNY A ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA NEBO KONSTRUKČNÍ ČÁSTI

7.1.

Každá změna typu musí být oznámena schvalovacímu orgánu, který daný typ schválil. Uvedený orgán může buď:

7.1.1.

usoudit, že provedené změny pravděpodobně nemají znatelný nepříznivý vliv a že vozidlo nebo konstrukční část v každém případě stále vyhovuje požadavkům, nebo

7.1.2.

vyžádat si od technické zkušebny odpovědné za provádění zkoušek další zkušební protokol.

7.2.

Potvrzení nebo odmítnutí schválení s uvedením změn se oznámí smluvním stranám dohody, které uplatňují tento předpis, postupem uvedeným v bodě 4.3.

7.3.

Příslušný orgán, který vydává rozšíření schválení, přidělí takovému rozšíření pořadové číslo a informuje o tom ostatní smluvní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 části 2 dodatku 1 nebo 2 tohoto předpisu.

8.   SHODNOST VÝROBY

Postupy pro zajištění shodnosti výroby musí odpovídat postupům stanoveným v dodatku 2 dohody (E/ECE/324-E/ECE/TRANS/505/Rev.2), přičemž musí být splněny následující požadavky:

8.1.

Vozidla a konstrukční části schválené podle tohoto předpisu musí být vyrobeny tak, aby byly shodné se schváleným typem tím, že splňují požadavky stanovené v bodech 5 a 6.

8.2.

Příslušný orgán, který udělil schválení typu, může kdykoli ověřit metody kontroly shodnosti používané v každém výrobním zařízení. Četnost těchto ověření je obvykle jednou za dva roky.

9.   POSTIHY ZA NESHODNOST VÝROBY

9.1.

Schválení udělené pro určitý typ vozidla podle tohoto předpisu může být odňato, pokud nejsou dodrženy požadavky stanovené v bodech 5 a 6.

9.2.

Pokud smluvní strana dohody, která uplatňuje tento předpis, odejme schválení, které dříve udělila, musí o tom informovat ostatní smluvní strany, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 části 2 dodatku 1 nebo 2 tohoto předpisu.

10.   DEFINITIVNÍ UKONČENÍ VÝROBY

Pokud držitel schválení zcela ukončí výrobu typu vozidla nebo konstrukční části schválené v souladu s tímto předpisem, musí o tom informovat orgán, který schválení udělil. Po obdržení příslušného sdělení o tom uvedený orgán informuje ostatní strany dohody z roku 1958, které uplatňují tento předpis, a to prostřednictvím formuláře sdělení podle vzoru v příloze 1 části 2 dodatku 1 nebo 2 tohoto předpisu.

11.   NÁZVY A ADRESY TECHNICKÝCH ZKUŠEBEN ODPOVĚDNÝCH ZA PROVÁDĚNÍ SCHVALOVACÍCH ZKOUŠEK A NÁZVY A ADRESY SCHVALOVACÍCH ORGÁNŮ

Smluvní stany dohody, které uplatňují tento předpis, sdělí sekretariátu Organizace spojených národů názvy a adresy technických zkušeben odpovědných za provádění schvalovacích zkoušek a názvy a adresy schvalovacích orgánů, které udělují schválení a kterým se zasílají formuláře potvrzující udělení schválení nebo rozšíření nebo odmítnutí nebo odnětí schválení vydané v jiných zemích.


(1)  Podle definice v Úplném usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.6, bod 2. –

http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29resolutions.html

(2)  Rozlišovací čísla smluvních stran dohody z roku 1958 jsou uvedena v příloze 3 Úplného usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev. 6, příloha 3 –

http://www.unece.org/trans/main/wp29/wp29wgs/wp29gen/wp29resolutions.html


PŘÍLOHA 1

ČÁST 1

DODATEK 1

VZOR INFORMAČNÍHO DOKUMENTU

(typu vozidla podle bodu 4.3 předpisu týkajícího se EHK schválení typu systému vytápění a vozidla z hlediska jeho systému vytápění)

Pokud má systém vytápění nebo některá jeho součást elektronické řízení, musí být dodány informace o jeho vlastnostech.

0.   VŠEOBECNĚ

0.1.

Značka (obchodní název výrobce): …

0.2.

Typ a všeobecný obchodní popis: …

0.3.

Způsob označení typu, je-li na vozidle vyznačen: …

0.4.

Umístění uvedeného označení: …

0.5.

Kategorie vozidla (1): …

0.6.

Název a adresa výrobce: …

0.7.

Adresa (adresy) montážního závodu (montážních závodů): …

1.   VŠEOBECNÉ KONSTRUKČNÍ VLASTNOSTI VOZIDLA

1.1.

Fotografie a/nebo výkresy reprezentativního vozidla:

2.   HNACÍ JEDNOTKA

2.1.

Kód motoru podle výrobce: …

(jak je vyznačen na motoru nebo pomocí jiného identifikačního prostředku)

2.2.

Princip fungování: zážehový/vznětový, čtyřtakt/dvoutakt (2)

2.3.

Počet a uspořádání válců: …

2.4.

Maximální netto výkon: … kW při … min-1

(hodnota podle údaje výrobce)

2.5.

Systém chlazení (kapalinou/vzduchem) (2)

2.6.

Jmenovité seřízení řídícího mechanismu teploty motoru: …

2.7.

Přeplňování: ano/ne (2)

2.7.1.

Typ (typy) …

2.7.2.

Popis systému (např. maximální plnicí tlak: … kPa, popřípadě odpouštěcí zařízení)

3.   KAROSÉRIE

3.1.

Stručný popis vozidla z hlediska systému vytápění, pokud systém vytápění využívá teplo chladicí kapaliny motoru…

3.2.

Stručný popis typu vozidla z hlediska systému vytápění, pokud systém vytápění využívá jako zdroj tepla chladicí vzduch nebo výfukové plyny motoru: …

3.2.1.

Nákres systému vytápění, znázorňující jeho umístění ve vozidle: …

3.2.2.

Nákres tepelného výměníku u systémů vytápění, které k vytápění využívají výfukové plyny, nebo částí, ve kterých dochází k tepelné výměně (u systémů vytápění využívajících k vytápění chladicí vzduch motoru): …

3.2.3

Výkres řezu výměníkem tepla nebo částí, ve kterých dochází k tepelné výměně, který znázorňuje tloušťku stěny, užité materiály a vlastnosti povrchu: …

3.2.4.

Je třeba doplnit specifikace o dalších důležitých konstrukčních částech systému vytápění, jako je např. ventilátor topení, z hlediska způsobu jejich výroby a technických údajů. …

3.3.

Stručný popis typu vozidla z hlediska systému spalovacího vytápění a jeho automatické kontroly: …

3.3.1.

Nákres spalovacího topení, systému přívodu vzduchu, výfukového systému, palivové nádrže, systému přívodu paliva (včetně ventilů) a elektrického zapojení, znázorňující jejich umístění ve vozidle.

3.4.

Maximální elektrický příkon: … kW

DODATEK 2

VZOR INFORMAČNÍHO DOKUMENTU

(typu systému vytápění podle bodu 4.3 předpisu týkajícího se EHK schválení typu systému vytápění z hlediska jeho provozní bezpečnosti)

Pokud má systém vytápění nebo některá jeho součást elektronické řízení, musí být dodány informace o vlastnostech tohoto řízení.

1.   VŠEOBECNĚ

1.1.

Značka (obchodní název výrobce): …

1.2.

Typ a všeobecný obchodní popis: …

1.3.

Název a adresa výrobce: …

1.4.

U konstrukčních částí umístění a způsob upevnění značky EHK schválení: …

1.5.

Adresa (adresy) montážního závodu (montážních závodů): …

2.   SPALOVACÍ TOPENÍ (POKUD EXISTUJE)

2.1.

Značka (obchodní název výrobce): …

2.2.

Typ a všeobecný obchodní popis: …

2.3.

Způsob označení typu, je-li na systému vytápění vyznačen: …

2.4.

Umístění uvedeného označení: …

2.5.

Název a adresa výrobce: …

2.6.

Adresa (adresy) montážního závodu (montážních závodů): …

2.7.

Zkušební tlak (u spalovacího topení na zkapalněný ropný plyn nebo podobný plyn, jedná se o tlak působící na vstupním připojení topení): …

2.8.

Detailní popis, nákresy a popis montáže spalovacího topení a všech jeho konstrukčních částí: …

ČÁST 2

DODATEK 1

SDĚLENÍ

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

Image 1

 (3)

Vydal:

název správního orgánu:


ve věci (4):

Udělení schválení

 

Rozšíření schválení

 

Odmítnutí schválení

 

Odnětí schválení

 

Definitivního ukončení výroby

typu vozidla podle předpisu č. 122

Schválení č. …

Rozšíření č. …

Důvod rozšíření: …

ČÁST I

VŠEOBECNĚ

1.1.

Značka (obchodní název výrobce): …

1.2.

Typ: …

1.3.

Způsob označení typu, je-li na vozidle/konstrukční části/samostatném technickém celku vyznačen (4) (5): …

1.3.1.

Umístění uvedeného označení: …

1.4.

Kategorie vozidla (6): …

1.5.

Název a adresa výrobce: …

1.6.

Umístění značky EHK schválení: …

1.7.

Adresa (adresy) montážního závodu (montážních závodů): …

ČÁST II

1.

Doplňující informace (popřípadě):

2.

Technická zkušebna odpovědná za provádění zkoušek:

3.

Datum vydání zkušebního protokolu: …

4.

Číslo zkušebního protokolu: …

5.

Poznámky (popřípadě): …

6.

Místo: …

7.

Datum: …

8.

Podpis: …

9.

Je přiložen seznam informačních dokumentů uložených u schvalovacího orgánu, které lze obdržet na požádání.

10.

Vozidlo je schváleno podle požadavků přílohy 9 (ADR – doprava nebezpečných věcí): ano/ne (4).

DODATEK 2

SDĚLENÍ

(Maximální formát: A4 (210 mm × 297 mm))

Image 2

 (7)

Vydal:

název správního orgánu:


ve věci (8):

Udělení schválení

 

Rozšíření schválení

 

Odmítnutí schválení

 

Odnětí schválení

 

Definitivního ukončení výroby

typu konstrukční části podle předpisu č. 122

Schválení č. …

Rozšíření č. …

Důvod rozšíření: …

ČÁST I

VŠEOBECNĚ

1.1.

Značka (obchodní název výrobce): …

1.2.

Typ: …

1.3.

Způsob označení typu, je-li na zařízení vyznačen (9): …

1.3.1.

Umístění uvedeného označení: …

1.4.

Název a adresa výrobce: …

1.5.

Umístění značky EHK schválení: …

1.6.

Adresa (adresy) montážního závodu (montážních závodů): …

ČÁST II

1.

Doplňující informace (popřípadě):

2.

Technická zkušebna odpovědná za provádění zkoušek: …

3.

Datum vydání zkušebního protokolu: …

4.

Číslo zkušebního protokolu: …

5.

Poznámky (popřípadě): …

6.

Místo: …

7.

Datum: …

8.

Podpis: …

9.

Je přiložen seznam informačních dokumentů uložených u schvalovacího orgánu, které lze obdržet na požádání.

(1)  Podle definice v Úplném usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.6, bod 2.

(2)  Nehodící se škrtněte.

(3)  Rozlišovací číslo země, která schválení udělila/rozšířila/odmítla/odňala (viz ustanovení o schválení v tomto předpisu).

(4)  Nehodící se škrtněte.

(5)  Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které nejsou důležité pro popis typů vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, kterých se týká tento informační dokument, nahradí se tyto znaky v dokumentaci znakem “?“ (např. ABC??123??).

(6)  Podle definice v Úplném usnesení o konstrukci vozidel (R.E.3), dokument ECE/TRANS/WP.29/78/Rev.6, bod 2.

(7)  Rozlišovací číslo země, která schválení udělila/rozšířila/odmítla/odňala (viz ustanovení o schválení v tomto předpisu).

(8)  Nehodící se škrtněte.

(9)  Pokud způsob označení typu obsahuje znaky, které nejsou důležité pro popis typů vozidla, konstrukční části nebo samostatného technického celku, kterých se týká tento informační dokument, nahradí se tyto znaky v dokumentaci znakem “?“ (např. ABC??123??).


PŘÍLOHA 2

USPOŘÁDÁNÍ ZNAČEK SCHVÁLENÍ TYPU

VZOR A

(viz bod 4.5 tohoto předpisu)

Image 3

a = minimálně 8 mm

Výše uvedená značka schválení, kterou je opatřen systém vytápění, informuje, že tento typ konstrukční části byl z hlediska svých konstrukčních znaků schválen v Nizozemsku (E 4) podle předpisu č. 122 pod číslem schválení 002439. Číslo schválení udává, že schválení bylo uděleno podle požadavků předpisu č. 122 v jeho původním znění.

VZOR B

(viz bod 4.4. tohoto předpisu)

Image 4

a = minimálně 8 mm

Výše uvedená značka schválení, kterou je opatřeno vozidlo, informuje, že tento typ vozidla byl z hlediska svého systému vytápění schválen v Nizozemsku (E 4) pro třídu III podle předpisu č. 122. Číslice 00 udává, že schválení bylo uděleno podle požadavků předpisu č. 122 v jeho původním znění.

VZOR C

(viz bod 4.6 tohoto předpisu)

Image 5

a = minimálně 8 mm

Výše uvedená značka schválení, kterou je opatřeno vozidlo, informuje, že tento typ vozidla byl schválen v Nizozemsku (E 4) podle předpisů č. 122 a 33 (*1). Číslice 00 udávají, že v době udělení schválení platily oba předpisy ve svých původních zněních.


(*1)  Toto číslo je uváděno pouze pro příklad.


PŘÍLOHA 3

POŽADAVKY NA SYSTÉMY VYTÁPĚNÍ ODPADNÍM TEPLEM – PŘEVOD VZDUCHEM

1.   

U systémů vytápění, které mají výměník tepla a u kterých primárním okruhem výměníku prochází výfukové plyny nebo znečištěný vzduch, se požadavky podle bodu 6.2 tohoto předpisu považují za splněné za předpokladu, že jsou dodrženy následující podmínky:

2.   

stěny primárního okruhu výměníku tepla musí být těsné za všech tlaků až do 2 barů včetně;

3.   

stěny primárního okruhu výměníku tepla nesmí mít žádné demontovatelné součásti;

4.   

pokud je stěna výměníku tepla vyrobena z nelegované oceli, musí být v místě, kde dochází k výměně tepla, její tloušťka nejméně 2 mm;

4.1.   

v případě, kdy jsou užity jiné materiály (včetně kompositních materiálů a vrstvených materiálů), musí být tloušťka stěny taková, aby byla zajištěna stejná doba životnosti výměníku tepla, jakou má v případě podle bodu 4;

4.2.   

pokud je stěna výměníku tepla v místě, kde dochází k výměně tepla, smaltovaná, musí být stěna v místě smaltování silná nejméně 1 mm a smaltování musí být trvanlivé, dostatečně těsné a nepórovité;

5.   

potrubí, které vede výfukové plyny, musí mít nejméně 30 mm dlouhý úsek pro indikaci koroze; tento úsek musí být umístěn ihned za výměníkem tepla a musí být nekrytý a snadno přístupný;

5.1.   

stěna tohoto úseku pro indikaci koroze nesmí být silnější, než jsou stěny potrubí výfukových plynů ve výměníku tepla, a vlastnosti materiálu a povrchu tohoto úseku musí být shodné s vlastnostmi tohoto potrubí;

5.2.   

pokud výměník tepla tvoří jediný celek s tlumičem výfuku vozidla, musí být vnější stěny tlumiče považovány za úsek, který splňuje požadavky bodu 5.1 a ve kterém může dojít ke korozi.

6.   

U systémů vytápění odpadním teplem, které užívají pro vytápění chladicí vzduch motoru, se požadavky podle bodu 6.2 tohoto předpisu považují za splněné bez užití výměníku tepla za předpokladu, že jsou dodrženy následující podmínky:

6.1.   

chladicí vzduch užívaný k vytápění přichází do kontaktu pouze s částmi povrchu motoru, které nemají žádnou demontovatelnou část, a

6.2.   

spojení mezi stěnami tohoto obvodu chladicího vzduchu a částmi povrchu užitými pro převod tepla jsou plynotěsné a odolné proti oleji.

Tyto požadavky se považují za splněné, pokud např.:

plášť kolem každé zapalovací svíčky odvádí případně unikající plyn mimo okruh vytápěcího vzduchu,

spoj mezi hlavou válce a výfukovým potrubím se nachází vně okruhu vytápěcího vzduchu,

mezi hlavou válce a válcem je dvojité utěsnění a případné úniky z prvního spoje jsou odváděny mimo okruh vytápěcího vzduchu, nebo ochrana těsněním mezi hlavou válce a válcem je stále těsná, pokud jsou šrouby hlavy válce utaženy za studena jednou třetinou momentu podle předpisu výrobce, nebo

oblast, kde je hlava válce spojena s válcem, se nachází vně okruhu vytápěcího vzduchu.


PŘÍLOHA 4

POSTUP ZKOUŠKY PŘI URČOVÁNÍ KVALITY VZDUCHU

1.   

V případě schvalování typu vozidla se provede dále uvedená zkouška:

1.1.   

Topení se uvede do činnosti na dobu jedné hodiny s maximálním výkonem při bezvětří (rychlost proudění vzduchu ≤ 2 m/s), všechna okna se uzavřou a u spalovacího topení se vypne hnací motor vozidla. Nicméně jestliže se topení při běhu na plný výkon vypne automaticky dříve než za jednu hodinu, může být měření provedeno před jeho vypnutím.

1.2.   

Podíl CO v okolním vzduchu se měří odběrem vzorků:

1.2.1.   

v bodě mimo vozidlo co možno nejblíže vstupu vytápěcího vzduchu a

1.2.2.   

v bodě ve vozidle ve vzdálenosti menší než je 1 m od výstupu ohřátého vzduchu.

1.3.   

Hodnoty se zjišťují v reprezentativním časovém úseku 10 minut.

1.4.   

Odečet z místa podle bodu 1.2.2 smí být nejvýše o 20 ppm CO vyšší než odečet z místa popsaného v bodě 1.2.1.

2.   

U schválení typů topení jako konstrukčních částí se po provedení zkoušek podle příloh 5 a 6 a bodu 1.3 přílohy 7 provede následující zkouška:

2.1.   

Primární obvod výměníku tepla se podrobí zkoušce těsnosti, aby se zajistilo, že znečištěný vzduch nemůže pronikat do ohřátého vzduchu určeného pro prostor pro cestující.

2.2.   

Tento požadavek se považuje za splněný, pokud při manometrickém tlaku 0,5 hPa je hodnota úniku z výměníku tepla rovna nebo menší než 30 dm3/h.


PŘÍLOHA 5

POSTUP ZKOUŠKY PŘI URČOVÁNÍ TEPLOTY

1.   

Topení se uvede do činnosti na dobu jedné hodiny při maximálním výkonu při bezvětří (rychlost větru ≤ 2 m/s), se všemi okny zavřenými. Pokud však při maximálním výstupu topení samo vypne v době kratší než jedna hodina, mohou se měření provést před jeho vypnutím. Pokud je ohřátý vzduch odebírán mimo vozidlo, zkouší se při okolní teplotě nejméně 15 °C.

2.   

Povrchová teplota kterékoli části systému vytápění, se kterým může řidič vozidla přijít do styku za normálního silničního užívání, se změří dotykovým teploměrem. U nekrytých kovových materiálů nesmí teplota žádné části překročit 70 °C a u ostatních materiálů 80 °C.

2.1.   

U části nebo částí systému vytápění za sedadlem řidiče, jakož ani v případě přehřátí systému nesmí teplota překročit 110 °C.

2.2.   

U vozidel kategorií M1 a N nesmí mít žádná část systému vytápění, se kterou by sedící cestující mohli při běžné jízdě přijít do styku, s výjimkou výstupní mřížky, teplotu vyšší než 110 °C.

2.3.   

U vozidel kategorií M2 a M3 nesmí mít žádná část systému vytápění, se kterou by cestující mohli při běžné jízdě přijít do styku, teplotu vyšší než 70 °C u nekrytých kovových materiálů a 80 °C u ostatních materiálů.

3.   

U nechráněných částí systému vytápění vně prostoru pro cestující a v případě přehřátí nesmí teplota překročit 110 °C.

Teplota ohřátého vzduchu, který vstupuje do prostoru pro cestující, nesmí překročit teplotu 150 °C, měřeno ve středu výstupního otvoru.


PŘÍLOHA 6

POSTUP ZKOUŠKY VÝFUKOVÝCH EMISÍ SPALOVACÍCH TOPENÍ

1.   

Topení se uvede do činnosti na dobu jedné hodiny s maximálním výkonem při bezvětří (rychlost proudění vzduchu ≤ 2 m/s) a s okolní teplotou 20 ± 10 °C. Nicméně jestliže se topení při běhu na plný výkon vypne automaticky dříve než za jednu hodinu, může být měření provedeno před jeho vypnutím.

2.   

Suché a neředěné emise výfukových plynů, měřené vhodným měřícím zařízením, nesmí překročit hodnoty uvedené v následující tabulce:

Parametr

Topení na plynná paliva

Topení na kapalná paliva

CO

0,1 % objemových

0,1 % objemových

NOx

200 ppm

200 ppm

HC

100 ppm

100 ppm

Bacharachova referenční jednotka  (1)

1

4

3.   

Zkouška se opakuje za podmínek odpovídajících rychlosti vozidla 100 km/h (nebo maximální konstrukční rychlosti u vozidel, kde je maximální rychlost nižší než 100 km/h). Za těchto podmínek nesmí hodnota CO překročit 0,2 % objemových. Pokud zkouška proběhla na topení jako na konstrukční části, není třeba tuto zkoušku opakovat u typu vozidla, do kterého je topení namontováno.


(1)  Použije se referenční jednotka „Bacharach“ podle ASTM D 2156.


PŘÍLOHA 7

DOPLŇUJÍCÍ POŽADAVKY NA SPALOVACÍ TOPENÍ

1.   

S každým topením musí být dodán návod na obsluhu a údržbu, pro topení určená k dodatečné montáži navíc ještě pokyny pro jejich instalaci.

2.   

Pro případ havárie musí být k regulaci každého spalovacího topení nainstalováno bezpečnostní zařízení (buď jako součást spalovacího topení, nebo jako součást vozidla). Toto zařízení musí být konstruováno tak, aby v případě, že při spuštění plamen nenaskočí nebo při chodu zhasne, čas pro zapálení a sepnutí dodávky paliva nebyl překročen o čtyři minuty v případě topení na kapalné palivo, nebo, v případě topení na plynné palivo, jednu minutu v případě termoelektrického řízení plamene a 10 sekund v případě automatického řízení.

3.   

Spalovací komora a výměník tepla u topení vyžívajících jako médium pro přenos tepla vodu musí být schopné odolat tlaku dvakrát vyššímu, než je běžný pracovní tlak, nebo tlaku 2 bary (na manometru), podle toho, který je vyšší. Zkušební tlak musí být uveden v informačním dokumentu.

4.   

Topení musí být opatřeno štítkem výrobce s údajem o názvu výrobce, číslem modelu a označením typu spolu s údajem jmenovitého výkonu topení v kilowattech. Musí být rovněž uveden druh paliva a popřípadě pracovní napětí a tlak plynu.

5.   

Zpožděné vypínání (doběh) ventilátorů spalovacího vzduchu

5.1.   

Je-li namontován ventilátor spalovacího vzduchu, musí mít při vypnutí doběh, a to i v případě přehřátí nebo přerušení dodávky paliva.

5.2.   

Ostatní opatření, která mají zabránit poškození vlivem explozivního hoření a koroze výfuku, mohou být použita v případě, že výrobce k uspokojení schvalovacího orgánu prokáže jejich rovnocenný účinek.

6.   

Požadavky na elektrické napájení

6.1.   

Veškeré technické požadavky, na které má vliv elektrické napětí, musí být splněny v napěťovém rozsahu ± 16 % od napětí jmenovitého. Pokud je však zajištěna ochrana proti podpětí a/nebo přepětí, musí být požadavky splněny při jmenovitém napětí a v bezprostřední blízkosti míst rozpojení.

7.   

Výstražná kontrolka

7.1.   

Zapnutí a vypnutí spalovacího topení musí být provozovateli zřetelně indikováno viditelnou kontrolkou v jeho zorném poli.


PŘÍLOHA 8

BEZPEČNOSTNÍ POŽADAVKY NA SPALOVACÍ TOPENÍ NA LPG A SYSTÉMY VYTÁPĚNÍ NA LPG

1.   SYSTÉMY VYTÁPĚNÍ NA LPG V MOTOROVÝCH VOZIDLECH A JEJICH PŘÍPOJNÝCH VOZIDLECH PRO UŽITÍ NA SILNICI

1.1.

Pokud může být systém vytápění na LPG v motorovém vozidle nebo v jeho přípojném vozidle užíván, i když se vozidlo pohybuje, musí spalovací topení na LPG a jeho napájecí systém vyhovovat těmto požadavkům:

1.1.1.

Spalovací topení na LPG musí vyhovovat požadavkům harmonizované normy EN 624:2011 (Spotřebiče spalující zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG) – Uzavřené vytápěcí zařízení na LPG pro zabudování do vozidel a lodí).

1.1.2.

U trvale namontované nádrže na LPG musí všechny konstrukční části systému, které jsou v kontaktu s LPG v kapalné fázi (všechny konstrukční části od plnicí jednotky až k odpařovači/regulátoru tlaku), a připojená instalace pro kapalnou fázi splňovat technické požadavky předpisu č. 67 části I a II a příloh 3 až 10, 13 a 15 až 17. Instalace nádrže na LPG ve vozidlech kategorie O však musí vyhovovat technickým požadavkům harmonizované normy EN 1949: 2011.

1.1.3.

Instalace pro plynnou fázi systému vytápění na LPG ve vozidle musí splňovat požadavky harmonizované normy EN 1949: 20111. (Specifikace pro instalaci systémů na LPG pro účely bydlení v obytných vozidlech pro volný čas a pro účely ubytování v jiných vozidlech).

1.1.4.

Plnící systém LPG musí být konstruován tak, aby byl LPG plněn do namontovaného spalovacího topení na LPG požadovaným tlakem a ve správné fázi. Přípustné je vypouštění LPG z trvale namontované nádrže na LPG v plynné nebo v tekuté fázi. Mezi motorovým vozidlem a jeho přípojným vozidlem nesmí být žádné propojení plynové instalace.

1.1.5.

Výstup kapalné fáze z trvale namontované nádrže na LPG k dodávce do topení na LPG musí být zajištěn dálkově řízeným provozním ventilem s přepadovým ventilem podle požadavku bodu 17.6.1.1 předpisu č. 67. Dálkově řízený provozní ventil s přepadovým ventilem musí být ovládán tak, aby se automaticky uzavřel do pěti sekund po zastavení motoru nezávisle na poloze spínače zapalování. Pokud je během těchto pěti sekund spínač topení nebo plnícího systému LPG znovu aktivován, může systém vytápění zůstat v provozu. Topení musí být možno kdykoli znovu nastartovat. Tento bod se nevztahuje na přípojná vozidla. Přípojná vozidla musí mít v blízkosti plnicího místa označení, které informuje, že při plnění trvale namontované nádrže na LPG musí být vypnuto topení.

1.1.6.

Pokud je LPG dodáván v plynné fázi z trvale namontované nádrže na LPG nebo ze samostatné přenosné lahve (lahví) na LPG, je třeba přijmout vhodná opatření k tomu, aby se zajistilo, že:

1.1.6.1.

žádný kapalný LPG nemůže vstupovat do regulátoru tlaku nebo do spalovacího topení na LPG (je možné použít separátor) a

1.1.6.2.

při náhodném rozpojení nemůže dojít k neřízenému úniku. Je třeba zajistit prostředek k zastavení toku LPG montáží zařízení bezprostředně za regulátor namontovaný na lahvi nebo na nádrži nebo do něj. Pokud je regulátor namontován dále od lahve nebo nádrže, musí být takové zařízení namontováno bezprostředně před hadici nebo potrubí od lahve nebo nádrže (vysokotlaká ochrana), a pokud je třeba ochránit nízkotlakou část instalace, musí být další zařízení namontováno do regulátoru nebo za něj (nízkotlaká ochrana).

1.1.7.

Pokud je LPG dodáván v kapalné fázi, musí být jednotka odpařovače a regulátoru tlaku v případě potřeby vyhřívána vhodným zdrojem tepla.

1.1.8.

U motorových vozidel, které využívají LPG ke svému pohonu, může být spalovací topení na LPG připojeno ke stejné trvale namontované nádrži na LPG, která dodává LPG do motoru, a to za předpokladu, že jsou splněny bezpečnostní požadavky na pohonný systém. Pokud se k vytápění používá samostatná nádrž na LPG, má tato nádrž svoji vlastní plnicí jednotku.

2.   SYSTÉMY VYTÁPĚNÍ NA LPG V MOTOROVÝCH VOZIDLECH A JEJICH PŘÍPOJNÝCH VOZIDLECH POUZE PRO STACIONÁRNÍ PROVOZ

2.1.

Spalovací topení na LPG a jeho plnicí systém jako součást systému vytápění na LPG, které je určeno k použití, pouze pokud se vozidlo nepohybuje, musí vyhovovat následujícím požadavkům:

2.1.1.

Na prostor, ve kterém jsou instalovány přenosné lahve LPG, a v blízkosti ovladače systému vytápění musí být umístěna trvalá označení, která informují, že v době, kdy se vozidlo pohybuje, nesmí být topení na LPG v provozu a ventily přenosných lahví na LPG musí být uzavřeny.

2.1.2.

Spalovací topení na LPG musí splňovat požadavky bodu 1.1.1.

2.1.3.

Instalace pro plynnou fázi systému vytápění na LPG musí splňovat požadavky bodu 1.1.3.

PŘÍLOHA 9

DOPLŇKOVÁ USTANOVENÍ POUŽITELNÁ NA URČITÁ VOZIDLA PODLE SPECIFIKACE V ADR

1.   OBLAST PŮSOBNOSTI

Tato příloha se použije na určitá vozidla, u kterých jsou v Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) uvedeny zvláštní požadavky na spalovací topení a na jejich montáž.

2.   DEFINICE

Pro účely této přílohy jsou označení vozidel EX/II, EX/III, AT, FL, OX a MEMU definována v kapitole 9.1 dohody ADR.

Vozidla schválená jako vyhovující požadavkům platným pro vozidla s označením EX/III podle této přílohy se považují za vozidla vyhovující požadavkům platným pro vozidla s označením MEMU.

3.   TECHNICKÁ USTANOVENÍ

3.1.   Všeobecně (vozidla EX/II, EX/III, AT, FL, OX a MEMU)

3.1.1 (1)

Spalovací topení a směrování jejich výfukových plynů musí být konstruovány, umístěny a chráněny nebo kryty tak, aby se zabránilo veškerým nepřijatelným nebezpečím přehřátí nebo požáru nákladu. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud nádrž paliva a výfukový systém zařízení vyhoví dále uvedeným ustanovením:

Všechny nádrže na palivo zásobující zařízení musí splňovat následující požadavky:

a)

v případě jakéhokoli úniku musí palivo unikat k zemi, aniž by se dostalo do kontaktu s horkými částmi vozidla nebo s nákladem;

b)

nádrže obsahující benzin jsou vybaveny účinným zařízením na zhašení plamene v plnicím otvoru nebo zařízením, které umožní, aby plnicí otvor zůstal hermeticky uzavřený.

Výfukový systém a výfukové potrubí musí být směrovány nebo chráněny tak, aby náklad nebyl ohrožen žádným rizikem vyplývajícím z přehřátí nebo požáru. Části výfukového systému, které se nacházejí přímo pod palivovou nádrží (na motorovou naftu), musí být umístěny ve vzdálenosti nejméně 100 mm nebo musí být chráněny tepelným štítem.

3.1.2.

Spalovací topení musí být zapínáno ručně. Programovací zařízení jsou zakázána.

3.2.   Vozidla EX/II, EX/III a MEMU

Spalovací topení používající jako palivo plyn nejsou povolena.

3.3.   Vozidla FL

3.3.1.

Vypnutí spalovacích topení musí být zajištěno přinejmenším následujícími způsoby:

a)

úmyslným ručním vypnutím z kabiny řidiče;

b)

zastavením motoru vozidla; v takovém případě může být topení restartováno ručně řidičem;

c)

nastartováním plnicího čerpadla motorového vozidla pro převážení nebezpečného nákladu.

3.3.2.

Po vypnutí spalovacích topení je povolen jejich doběh. V případech uvedených v bodě 3.3.1 písm. b) a c) musí být po doběhovém cyklu trvajícím nejvýše 40 sekund přívod vzduchu ke spalování vhodnými opatřeními přerušen. Použijí se pouze topení, během jejichž obvyklé doby používání prokazatelně nedojde k poškození výměníku tepla způsobenému omezeným doběhovým cyklem 40 sekund.

(1)  Soulad s tímto bodem se ověřuje na hotovém vozidle.


Opravy

24.1.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 19/66


Oprava nařízení Komise (EU) 2019/1869 ze dne 7. listopadu 2019, kterým se mění a opravuje příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy některých nežádoucích látek v krmivech

( Úřední věstník Evropské unie L 289 ze dne 8. listopadu 2019 )

Strana 35, příloha, bod 4, kterým se v příloze I kapitole I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES nahrazuje položka 5 pro rtuť, sloupec „Nežádoucí látky“:

místo:

„ „5.

(4)“,

má být:

„ „5.

Rtuť (4)“.