(1)

Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr vystoupit z Unie na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo v případě, že nebude uzavřena, dva roky po uvedeném oznámení, přestávají být Smlouvy použitelné na Spojené království, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení této lhůty.

(2)

S cílem připravit se na možnost, že by Spojené království mohlo vystoupit z Unie bez dohody ke dni 30. března 2019, byla dne 25. března 2019 přijata nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/501 (3) s cílem zajistit základní propojení v silniční nákladní a osobní dopravě mezi Unií a Spojeným královstvím a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/502 (4) s cílem zajistit základní propojení v letecké dopravě mezi Unií a Spojeným královstvím.

(3)

Po dohodě o prvním prodloužení ze dne 22. března 2019 přijala Evropská rada dne 11. dubna 2019 rozhodnutí (EU) 2019/584 (5), v němž na základě další žádosti Spojeného království souhlasila s prodloužením lhůty stanovené v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU do 31. října 2019. Jestliže dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím nevstoupí v platnost do dne následujícího po dni, kdy Smlouvy přestanou být na základě čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU použitelné pro Spojené království, nebo Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím nerozhodne o třetím prodloužení lhůty uvedené v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU, lhůta uvedená v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU skončí dnem 31. října 2019.

(4)

Použitelnost nařízení (EU) 2019/501 skončí dne 31. prosince 2019 a použitelnost nařízení (EU) 2019/502 skončí dne 30. března 2020. S cílem řešit dopad vyplývající z prodloužení lhůty uvedené v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU o sedm měsíců by měly být doby použitelnosti uvedených nařízení prodlouženy, a to při zohlednění hlavních zásad pro výjimečná opatření a jejich původně zamýšlených dob použitelnosti.

(5)

Vzhledem k prodloužení lhůty uvedené v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU o sedm měsíců by měla být o sedm měsíců prodloužena doba použitelnosti nařízení (EU) 2019/501 do 31. července 2020 tak, aby byla zachována doba použitelnosti v délce devíti měsíců od vystoupení Spojeného království z Unie, jak bylo původně zamýšleno, a aby bylo zajištěno, že je, pokud jde o dobu použitelnosti tohoto nařízení, dosaženo jeho cíle dočasně zachovat propojení v oblasti silniční dopravy v případě vystoupení Spojeného království z Unie.

(6)

Je nutné zajistit, aby byl umožněn nástup a výstup cestujících v příhraničních regionech Irska v rámci mezinárodní linkové a zvláštní linkové dopravy mezi Irskem a Severním Irskem po stejnou dobu šesti měsíců, jaká byla původně zamýšlena. Odkaz na konečné datum uvedený v čl. 2 bodu 3 písm. d) nařízení (EU) 2019/501 by proto měl být nahrazen odkazem na dobu šesti měsíců ode dne použitelnosti uvedeného nařízení.

(7)

V zájmu zajištění kontinuity při nástupu a výstupu cestujících v příhraničních regionech Irska v rámci mezinárodní linkové a zvláštní linkové dopravy mezi Irskem a Severním Irskem by měla být upravena rovněž platnost povolení pro provozovatele autokarové a autobusové dopravy ze Spojeného království uvedená v čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2019/501 tak, aby zohledňovala nové datum, k němuž skončí použitelnost uvedeného nařízení.

(8)

Doba, ve které může Komise vykonávat přenesenou pravomoc uvedenou v čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2019/501, by měla být upravena tak, aby zohledňovala nové datum, k němuž skončí použitelnost uvedeného nařízení.

(9)

Vzhledem k prodloužení lhůty uvedené v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU o sedm měsíců a při absenci jakýchkoli úprav by bylo nařízení (EU) 2019/502 použitelné po méně než polovinu původně zamýšlené doby, pokud by jeho použitelnost skončila ke dni 30. března 2020. To by značně omezilo dobu, po kterou by letečtí dopravci ze Spojeného království mohli provozovat lety do Unie. Proto s cílem zohlednit původně zamýšlenou dobu použitelnosti by měla být doba použitelnosti nařízení (EU) 2019/502 prodloužena o sedm měsíců. Za účelem dosažení shody s posledním dnem letní sezóny IATA roku 2020 by použitelnost nařízení (EU) 2019/502 měla skončit nejpozději dne 24. října 2020.

(10)

Vzhledem k naléhavosti způsobené vystoupením Spojeného království z Unie je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(11)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve v den následující po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a mělo by se použít ode dne následujícího po dni, kdy Smlouvy přestanou být použitelné pro Spojené království. Nepoužije se však, pokud do uvedeného dne vstoupí v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím v souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o EU,

(1)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 (3) byl zřízen Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) na dobu trvání víceletého finančního rámce od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013. EFG byl zřízen, aby Unie mohla prokázat solidaritu s pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací.

(2)

Oblast působnosti EFG byla rozšířena v roce 2009 nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 546/2009 (4) v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy tak, aby se vztahovala i na pracovníky, kteří byli propuštěni v přímém důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize.

(3)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 (5) byl zřízen EFG na dobu trvání víceletého finančního rámce od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020. Uvedené nařízení rovněž rozšířilo oblast působnosti EFG tak, aby bylo zahrnuto nejenom propouštění v důsledku významných změn ve struktuře světového obchodu způsobených globalizací a propouštění v důsledku závažných hospodářských narušení způsobených pokračující celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, na které bylo zaměřeno nařízení (ES) č. 546/2009, ale i propouštění v důsledku jakékoli nové celosvětové finanční a hospodářské krize. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (6) dále změnilo nařízení (EU) č. 1309/2013 s cílem zavést mimo jiné pravidla umožňující, aby se EFG výjimečně vztahoval na kolektivní žádosti týkající se malých a středních podniků nacházejících se v jednom regionu a působících v různých hospodářských odvětvích vymezených na úrovni NACE Revize 2, pokud žádající členský stát prokáže, že tyto malé a střední podniky jsou hlavním nebo jediným typem podniků v daném regionu.

(4)

Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr vystoupit z Unie na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo v případě, že nebude uzavřena, dva roky po uvedeném oznámení, přestávají být Smlouvy použitelné na Spojené království, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení této lhůty.

(5)

Po dohodě o prvním prodloužení ze dne 22. března 2019 přijala Evropská rada dne 11. dubna 2019 rozhodnutí (EU) 2019/584 (7), v němž na základě další žádosti Spojeného království souhlasila s prodloužením lhůty uvedené v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU do dne 31. října 2019. Jestliže dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím nevstoupí v platnost do dne následujícího po dni, kdy Smlouvy přestanou být na základě čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU použitelné na Spojené království, nebo Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím nerozhodne o třetím prodloužení lhůty uvedené v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU, lhůta uvedená v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU skončí dnem 31. října 2019.

(6)

Vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody o vystoupení bude mít pravděpodobně nepříznivé dopady na určitá průmyslová odvětví a služby tím, že povede k propouštěním osob, které v těchto odvětvích pracují. Tímto nařízením by mělo být změněno nařízení (EU) č. 1309/2013 tak, aby stanovilo, že uvedená propouštění spadají do oblasti působnosti EFG. Tím by se zajistilo, že EFG bude moci účinně reagovat a poskytnout pomoc pracovníkům propuštěným v oblastech, odvětvích, na územích nebo trzích práce, které budou v důsledku vystoupení Spojeného království z Unie bez dohody stiženy závažnými hospodářskými problémy.

(7)

Vzhledem k naléhavosti způsobené vystoupením Spojeného království z Unie je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(8)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve v den následující po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a mělo by se použít ode dne následujícího po dni, kdy Smlouvy přestanou být použitelné pro Spojené království. Nepoužije se však, pokud do uvedeného dne vstoupí v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím v souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o EU,

(1)

Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr vystoupit z Unie na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo v případě, že nebude uzavřena, dva roky po uvedeném oznámení, přestávají být Smlouvy použitelné pro Spojené království, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení této lhůty.

(2)

Po dohodě o prvním prodloužení ze dne 22. března 2019 (3) schválila Evropská rada dne 11. dubna 2019 (4) další prodloužení lhůty uvedené v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU do dne 31. října 2019. Jestliže dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím nevstoupí v platnost do dne následujícího po dni, kdy Smlouvy přestanou na základě čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU být použitelné pro Spojené království, nebo Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím nerozhodne o třetím prodloužení lhůty uvedené v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU, lhůta uvedená v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU skončí dnem 31. října 2019, Spojené království opustí Unii bez dohody a stane se třetí zemí od 1. listopadu 2019.

(3)

Dohoda o vystoupení, zveřejněná v Úředním věstníku Evropské Unie dne 25. dubna 2019 (5) („dále jen dohoda o vystoupení“), obsahuje ujednání týkající se uplatňování ustanovení práva Unie na Spojené království i po dni, kdy Smlouvy přestanou být použitelné pro Spojené království. Pokud dohoda o vystoupení vstoupí v platnost, bude se společná rybářská politika vztahovat na Spojené království během přechodného období v souladu s dohodou o vystoupení a přestane být použitelná na konci zmíněného období.

(4)

Jak je uvedeno v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 (6) a v Dohodě Organizace spojených národů o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací ze dne 4. srpna 1995 (7), strany jsou povinny zajistit prostřednictvím řádných opatření na zachování a řízení, aby biologické mořské zdroje byly zachovány na úrovních, na kterých nejsou ohroženy nadměrným rybolovem.

(5)

Je proto nezbytné zajistit, aby kombinované možnosti odlovu, které mají Unie a Spojené království k dispozici, zajistily udržitelné řízení příslušných populací.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (8) stanoví pravidla pro vydávání a správu oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla ve vodách pod svrchovaností nebo jurisdikcí třetí země a pro rybářská plavidla třetích zemí provádějící rybolovné operace ve vodách Unie.

(7)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/498 (9) změnilo nařízení (EU) 2017/2403, pokud jde o oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie ve vodách Spojeného království a rybolovné operace rybářských plavidel Spojeného království ve vodách Unie. Tato změna by plavidlům Unie a Spojeného království umožnila, aby i nadále měla přístup k rybolovu ve vodách druhé strany. Byl rovněž stanoven flexibilní systém, který by Unii umožnil výměnu kvót se Spojeným královstvím poté, co Smlouvy přestanou být použitelné pro Spojené království. Je nutné prodloužit dobu použitelnosti uvedených ustanovení, aby bylo možné vydávat oprávnění k rybolovu pro rybolovné operace ve vodách druhé strany při neexistenci dohody o rybolovu uzavřené se Spojeným královstvím jako třetí zemí, pokud řízení příslušných populací zůstane i nadále udržitelné a v souladu s podmínkami stanovenými pravidly společné rybářské politicy a v nařízeních Rady, kterými se stanoví rybolovná práva.

(8)

Rybolovná práva pro rok 2019, a u populací hlubinných druhů ryb pro roky 2019 a 2020, byla stanovena (10) v době, kdy bylo Spojené království stále členským státem. Uvedené ujednání a rybolovná práva v něm stanovená jsou základem pro udržitelnost těchto rybolovných činností. Pro všechna ostatní rybolovná práva pro rok 2020 je nezbytné zajistit udržitelnost rybolovných práv.

(9)

Nebude-li dohoda o vystoupení ratifikována do 31. října 2019 a vystoupí-li Spojené království dne 1. listopadu 2019 z Unie, nemusí být pro Unii a Spojené království možné uzavřít společné ujednání o rybolovných právech pro populace pro rok 2020 včas před zasedáním Rady ministrů pro rybolov v prosinci 2019, které má stanovit rybolovná práva pro následující rok. Neexistence společného ujednání však jako taková nebrání Unii a Spojenému království umožnit vzájemný přístup do svých vod. V tomto případě by mohly vydávat oprávnění k rybolovu rybářským plavidlům druhé strany za předpokladu, že obě strany splňují podmínky pro udržitelné řízení příslušných populací.

(10)

S ohledem na ustanovení a podmínky stanovené v nařízení (EU) 2017/2403 a jako předpoklad pro vydání oprávnění k rybolovu bude proto Unie muset posoudit, zda kombinovaný účinek rybolovných operací stanovený v opatřeních na řízení zavedených Unií a Spojeným královstvím pro rok 2020 je v souladu s udržitelným řízením dotčených populací.

(11)

Soulad kombinovaných rybolovných práv Unie a Spojeného království s udržitelným řízením dotčených populací se posuzuje na základě nejlepšího dostupného vědeckého doporučení pro dotčené populace, příslušných ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (11), jakož i kritérií a parametrů stanovených v platných plánech řízení a příslušných nařízeních Rady, jimiž se stanoví rybolovná práva pro rok 2020.

(12)

V případě, že lze takový soulad zajistit, je vzhledem k významu rybolovu pro hospodářskou obživu mnoha pobřežních společenství důležité i nadále ponechat v platnosti ujednání pro pokračující vzájemný přístup rybářských plavidel Unie a Spojeného království do jejich vod v roce 2020.

(13)

Uplatňování všech opatření týkajících se rybolovných operací, stanovených v alternativních opatřeních přijatých podle nařízení (EU) 2019/498 by proto mělo být rozšířeno na rok 2020 a nařízení (EU) 2017/2403 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(14)

Územní působnost tohoto nařízení a jakýkoli odkaz na Spojené království v tomto nařízení nezahrnuje Gibraltar.

(15)

Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít ode dne následujícího po dni, kdy Smlouvy přestanou být použitelné pro Spojené království, nevstoupí-li do uvedeného dne v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím. Mělo by se použít do 31. prosince 2020.

(16)

Vzhledem k naléhavosti způsobené vystoupením Spojeného království z Unie je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(17)

Aby hospodářské subjekty Unie i Spojeného království mohly i nadále lovit v souladu s příslušnými rybolovnými právy, která jim byla přidělena, měla by být oprávnění k rybolovu pro rybolovné operace ve vodách Unie udělena rybářským plavidlům Spojeného království pouze tehdy a v takovém rozsahu, v jakém bude mít Komise za to, že Spojené království na základě vzájemnosti uděluje rybářským plavidlům Unie práva přístupu k rybolovným operacím ve svých vodách,