ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 269

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 62
23. října 2019


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1751 ze dne 21. října 2019 o zápisu názvu Havarti (CHZO) do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení

1

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1752 ze dne 25. února 2019, kterým se stanoví dotazníky a určuje formát a frekvence zpráv, které mají členské státy vypracovat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 (oznámeno pod číslem C(2019) 1423)  ( 1 )

5

 

 

Opravy

 

*

Oprava rozhodnutí Rady (EU) 2016/1790 ze dne 12. února 2016 o uzavření revize 3 Dohody Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel (revidovaná dohoda z roku 1958) ( Úř. věst. L 274, 11.10.2016 )

12

 

*

Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu ( Úř. věst. L 009, 11.1.2019 )

13

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

23.10.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 269/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1751

ze dne 21. října 2019

o zápisu názvu „Havarti“ (CHZO) do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 15 odst. 1 a čl. 52 odst. 3 písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 byla žádost o zápis názvu „Havarti“ jako chráněného zeměpisného označení, kterou dne 5. října 2010 zaslalo Komisi Dánsko, zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Německo, Španělsko, Rada USA pro vývoz mléčných výrobků (US Dairy Export Council) spolu s Národní federací výrobců mléka (National Milk Producers Federation) a Mezinárodním mlékárenským svazem (International Dairy Foods Association), úřad obchodního zmocněnce Spojených států (Office of the United States Trade Representative), ministerstvo zahraničních věcí a obchodu Nového Zélandu, novozélandský svaz mlékárenského průmyslu (Dairy Companies Association of New Zealand, DCANZ) a australský mlékárenský svaz (Dairy Australia Limited) podporovaný australskou vládou podaly v souladu s čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012 proti zápisu námitky. Námitky byly shledány přípustnými.

(3)

Komise dále obdržela dvě námitky od „Camara Nacional de Productores de Leche“ z Kostariky a „Asociación de Desarollo Lácteo“ (ASODEL) z Guatemaly. Nebyla však předložena žádná odůvodněná prohlášení o námitce podle čl. 51 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012.

(4)

Komise vyzvala zúčastněné strany, které podaly přípustné námitky, aby zahájily náležité konzultace. Na žádost Dánska v souladu s čl. 51 odst. 3 posledním pododstavcem nařízení (EU) č. 1151/2012 Komise dopisy ze dne 5. srpna 2014 a 22. září 2014 prodloužila lhůtu pro každou z probíhajících konzultací o další tři měsíce.

(5)

Vzhledem k tomu, že ve stanovené lhůtě nebylo dosaženo dohody, měla by Komise přijmout prováděcí akt, v němž rozhodne o zápisu v souladu s postupem uvedeným v čl. 52 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012.

(6)

Strany podávající námitku tvrdily, že produkt „Havarti“ nemá specifickou jakost, pověst ani jiné vlastnosti, které lze přičíst zeměpisnému původu. Domnívají se, že zápis názvu by mohl uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečnou totožnost produktu, vzhledem k pověsti a proslulosti stávající ochranné známky. Podle jejich názoru by zápis rovněž ohrozil existenci totožného názvu, ochranných známek a produktů, které byly v souladu s právem uváděny na trh po dobu nejméně pěti let. Kromě toho tvrdily, že lze mít za to, že se předmětný název stal obecným, a to z těchto důvodů: na produkt „Havarti“ se od roku 1966 vztahuje norma ze sbírky Codex Alimentarius, je uveden v příloze B streské dohody z roku 1951 a má vlastní položku v celním sazebníku. Produkt „Havarti“ se vyrábí a konzumuje v několika zemích EU i mimo EU, přičemž některé z nich pro něj mají zvláštní právní normu.

(7)

Komise posoudila argumenty uvedené v odůvodněných prohlášeních o námitce na základě ustanovení nařízení (EU) č. 1151/2012 a s přihlédnutím k výsledkům náležitých konzultací vedených mezi žadatelem a stranami podávajícími námitku a dospěla k závěru, že název „Havarti“ by měl být zapsán.

(8)

Pokud jde o údajné tvrzení, že název „Havarti“ není v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 1151/2012, je třeba poznamenat, že žádost o zápis názvu „Havarti“ jako chráněného zeměpisného označení je podána na základě jeho pověsti, kterou lze přičíst jeho zeměpisnému původu ve smyslu čl. 5 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1151/2012.

(9)

Dánsko předložilo řadu odborných publikací a referencí, které prokazují, že mezi Dánskem a názvem „Havarti“ existuje souvislost založená na pověsti. Tento sýr získal na různých vnitrostátních i mezinárodních fórech četná vyznamenání a ceny. Pověst produktu je rovněž založena na jeho zvláštní výrobní metodě a historickém know-how.

(10)

Během námitkového řízení dánské orgány rovněž uvedly, že produkt „Havarti“ dosáhl své pověsti díky legislativním iniciativám a kvalitní práci odváděné po dobu více než 100 let.

(11)

Na území EU se produkt „Havarti“ vyrábí hlavně v Dánsku. Ke dni podání žádosti se produkt vyráběl v omezeném množství i ve Španělsku, Německu, Polsku, Finsku a Estonsku. Výroba produktu „Havarti“ v uvedených členských státech sama o sobě nemůže zpochybnit souvislost tohoto produktu s Dánskem. Množství jsou ve srovnání s celkovou výrobou v Dánsku velmi malá. Stojí za zmínku, že ve Španělsku se sýr s názvem „Havarti“ začal vyrábět až v roce 2010 a získal na významu až poté, co Dánsko podalo Komisi žádost o zápis názvu „Havarti“ jako CHZO.

(12)

Dánsko poskytlo důkazy, že převážná většina dánských spotřebitelů uznává přetrvávající souvislost produktu „Havarti“ s Dánskem. Z výsledků průzkumu vyplývá, že drtivá většina dánských spotřebitelů produkt „Havarti“ zná a spojuje si ho s Dánskem. Mimo Dánsko je povědomí o tomto produktu velmi malé.

(13)

Španělsko rovněž zkoumalo informovanost spotřebitelů o produktu „Havarti“ a jeho původu a předložilo studii, která obsahuje výsledky provedeného průzkumu. Tato studie není průkazná. Procentní podíl spotřebitelů, kteří tento produkt neznají a neví, že je dánského původu, je vysoký. Jako původ produktu „Havarti“ uvedli spotřebitelé několik různých zemí. Takovou neznalost produktu a neinformovanost o jeho dánském původu nelze považovat za skutečné povědomí o obecné povaze názvu.

(14)

Strany podávající námitku také tvrdily, že název by neměl být zapsán, protože by mohl uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečnou totožnost produktu, vzhledem k pověsti a proslulosti stávající ochranné známky. Nebyla však prokázána pověst či proslulost žádné příslušné ochranné známky. Nebyl vysvětlen ani způsob, jakým by byl spotřebitel uveden v omyl.

(15)

Kromě toho se strany podávající námitku, které pocházejí ze třetích zemí, domnívaly, že zápis názvu „Havarti“ jako chráněného zeměpisného označení by ohrozil existenci totožného názvu „Havarti“, ochranných známek a produktů, které byly v souladu s právem vyráběny a uváděny na trh po dobu více než pěti let, což byl jeden z důvodů námitek uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1151/2012.

(16)

Strany ze třetích zemí podávající v tomto námitkovém řízení námitku podle všeho neuváděly sýr s názvem „Havarti“ na trh EU. Zápis názvu „Havarti“ jako chráněného zeměpisného označení v EU proto neovlivňuje existenci produktu s názvem „Havarti“ vyráběného v těchto třetích zemích.

(17)

Nařízení (EU) č. 1151/2012 se na území třetích zemí nevztahuje. Zápis produktu „Havarti“ jako chráněného zeměpisného označení podle nařízení (EU) č. 1151/2012 by proto nemohl ohrozit používání názvu „Havarti“ na trhu třetích zemí.

(18)

Ochranné známky, které již byly zapsány, o jejichž zápis bylo zažádáno nebo které jsou zavedeny používáním v dobré víře na území EU přede dnem podání žádosti Dánska o zápis názvu „Havarti“ v souladu s čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 1151/2012, nejsou zápisem jako CHOP/CHZO dotčeny.

(19)

Španělsko a Německo tvrdí, že vyrábějí sýr s názvem „Havarti“. Zápis názvu „Havarti“ jako chráněného zeměpisného označení podle nařízení (EU) č. 1151/2012 by tedy ohrozil existenci názvu „Havarti“, kterým se označuje produkt vyráběný ve Španělsku a Německu a který je totožný s názvem, o jehož zápis bylo dne 5. října 2010 zažádáno.

(20)

Na základě informací uvedených v německé a španělské námitce, které byly předloženy Komisi, se zdá, že Španělsko začalo sýr s názvem „Havarti“ vyrábět v roce 2010 a v roce 2014 dosáhl objem výroby 5 100 tun. Za Německo jsou k dispozici pouze údaje týkající se výroby v roce 2012 (2 571 tun), nicméně se uvádí, že v Německu se sýr s názvem „Havarti“ vyrábí již přes 20 let. S ohledem na výše uvedené skutečnosti by měla být subjektům ve Španělsku a Německu, které začaly sýr s názvem „Havarti“ uvádět na trh přede dnem podání dánské žádosti Komisi, poskytnuta v souladu s čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 přechodná období, aby mohly název ohrožený zápisem i nadále používat a současně přizpůsobit svou výrobu na trhu. Za přiměřené by se pro německé a španělské výrobce mělo považovat období pěti let.

(21)

Strany podávající námitku předložily několik důkazů, z nichž údajně vyplývá, že předmětný název je druhové povahy. Nicméně skutečnost, že na název „Havarti“ se vztahuje konkrétní norma ze sbírky Codex Alimentarius a že název byl zařazen do přílohy B streské dohody, neznamená, že se daný název stal druhovým. Kódy celního sazebníku se týkají celních otázek, a nejsou tudíž v případě práv duševního vlastnictví relevantní. Druhovou povahu názvu v EU lze posoudit jen s ohledem na vnímání spotřebitelů na území EU.

(22)

Pokud jde o údaje o produkci a vnímání názvu „Havarti“ v rámci EU, které bylo posouzeno na základě tvrzení o údajné chybějící souvislosti mezi produktem a zeměpisnou oblastí, je třeba učinit závěr, že název „Havarti“ se v EU nestal druhovým.

(23)

Údaje předložené o výrobě a uvádění produktu „Havarti“ na trh mimo EU nejsou relevantní vzhledem k zásadě teritoriality spojené s právy duševního vlastnictví všeobecně a zejména k nařízení (EU) č. 1151/2012, podle něhož je případnou druhovou povahu názvu třeba posuzovat ve vztahu k území Unie. Vnímání tohoto názvu mimo EU a případná existence souvisejících regulačních výrobních norem ve třetích zemích nejsou pro toto rozhodnutí považovány za relevantní bez ohledu na to, zda takové normy stanoví práva na používání označení.

(24)

Návrh stran podávajících námitku, aby byl jako alternativní řešení zapsán název „Danish Havarti“, nelze akceptovat, neboť by nesplňoval podmínky stanovené v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012.

(25)

Aby bylo možno vyčerpat zásoby, které již byly vyprodukovány či umístěny na trh, měla by být použitelnost tohoto nařízení odložena.

(26)

Na základě výše uvedených skutečností by tedy název „Havarti“ měl být zapsán do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení.

(27)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro politiku jakosti zemědělských produktů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Název „Havarti“ (CHZO) se zapisuje do rejstříku.

Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 1.3 Sýry uvedené v příloze XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).

Článek 2

Po přechodné období pěti let ode dne použitelnosti tohoto nařízení může být název „Havarti“ nadále používán subjekty usazenými v Německu a ve Španělsku, které začaly uvádět na trh produkt třídy sýrů s názvem „Havarti“ před 5. říjnem 2010.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 12. května 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. října 2019.

Za Komisi

Předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 20, 23.1.2014, s. 9.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).


ROZHODNUTÍ

23.10.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 269/5


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1752

ze dne 25. února 2019,

kterým se stanoví dotazníky a určuje formát a frekvence zpráv, které mají členské státy vypracovat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852

(oznámeno pod číslem C(2019) 1423)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008 (1), a zejména na čl.18 odst. 2 druhý pododstavec uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2017/852 se od členských států vyžaduje, aby do 1. ledna 2020 a poté ve vhodných intervalech vypracovaly zprávu, kterou poskytnou Komisi a zveřejní na internetu a která obsahuje informace o provádění uvedeného nařízení, jakož i některé další informace uvedené v daném ustanovení.

(2)

Dotazníky, které mají členské státy použít pro podávání zpráv v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2017/852, by měly být vypracovány tak, aby umožnily Komisi podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a revizi uvedeného nařízení v souladu s čl. 19 odst. 2. Měly by Unii rovněž umožnit plnit svou oznamovací povinnost podle článku 21 Minamatské úmluvy o rtuti přijaté dne 10. října 2013 v japonském Kumamotu (dále jen „úmluva“).

(3)

Ačkoli dotazníky pro podávání zpráv podle nařízení (EU) 2017/852 nesmí v souladu s čl. 18 odst. 2 druhým pododstavcem uvedeného nařízení zdvojovat oznamovací povinnosti smluvních stran úmluvy stanovené v rozhodnutí MC-1/8 přijatém konferencí smluvních stran úmluvy na jejím prvním zasedání (2), je vhodné, aby obsahovaly některé vykazované položky zahrnuté v rozhodnutí MC-1/8 s cílem více upřesnit požadované informace, a umožnit tak účinné posouzení provádění nařízení (EU) 2017/852.

(4)

Informace o dovozu rtuti a směsí rtuti s koncentrací rtuti nejméně 95 % hmotnostních by se měly vzhledem k velkému potenciálnímu dopadu nesprávného zacházení se rtutí na životní prostředí a veřejné zdraví podávat každoročně. Aby se však zmírnila administrativní zátěž, je třeba od povinnosti poskytování těchto informací upustit, pokud členský stát poskytne Komisi kopii formuláře (formulářů) použitého (použitých) k udělení nebo zamítnutí písemného souhlasu pro dovoz podle čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) 2017/852.

(5)

Pokud se informace, které mají být oznámeny, vztahují na subjekty s konkrétní zeměpisnou polohou, jako jsou průmyslová zařízení a lokality, měly by se informace oznamovat v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (3).

(6)

Dotazníky by se měly týkat klíčových ustanovení nařízení (EU) 2017/852, včetně postupného ukončení výrobních procesů s použitím rtuti nebo sloučenin rtuti, neprůmyslové těžby a zpracování zlata a jeho těžby a zpracování v malém měřítku, jakož i použití zubního amalgámu, a měly by rovněž vyžadovat informace o závažných obtížích při provádění jiných ustanovení uvedeného nařízení. Dále by měly vyžadovat poskytnutí informací o klíčových ukazatelích výkonnosti, včetně údajů o obchodu se rtutí a o množstvích uskladněné nebo odstraněné rtuti.

(7)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 22 odst. 1 nařízení (EU) 2017/852,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.   Pro účely podávání zpráv Komisi o provádění článku 4 nařízení (EU) 2017/852 v souladu s čl. 18 odst. 1 uvedeného nařízení použijí členské státy dotazník uvedený v příloze I tohoto rozhodnutí.

2.   Informace uvedené v bodě 1.1 přílohy I se Komisi poskytnou do 31. ledna každého roku (N) za vykazovaný rok N–1.

Informace uvedené v bodě 1.2 přílohy I se Komisi poskytnou do 30. září každého roku (N) za vykazovaný rok N–1.

3.   Informace uvedené v bodě 1.1 přílohy I se nevyžadují, pokud členský stát poskytne Komisi kopii formuláře (formulářů) použitého (použitých) k udělení nebo zamítnutí písemného souhlasu pro dovoz podle čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) 2017/852 během vykazovaného roku N–1. Členské státy tyto kopie předkládají nejpozději do 31. ledna každého roku (N) za vykazovaný rok N–1, nebo se mohou rozhodnout, že je zpřístupní kdykoli během vykazovaného období N–1.

Článek 2

1.   Pro účely podávání zpráv Komisi podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2017/852, s výjimkou podávání zpráv o provádění článku 4 uvedeného nařízení, použijí členské státy dotazník uvedený v příloze II tohoto rozhodnutí.

2.   Informace uvedené v příloze II se Komisi poskytují podle tohoto harmonogramu:

a)

první zpráva za vykazované roky 2017 a 2018 nejpozději do 1. ledna 2020;

b)

druhá zpráva za vykazované období 2019–2020 nejpozději do 30. září 2021;

c)

třetí zpráva za vykazované období 2021–2022 nejpozději do 30. září 2023;

d)

čtvrtá zpráva za vykazované období 2023–2024 nejpozději do 30. září 2025;

e)

pátá zpráva za vykazované období 2025–2028 nejpozději do 30. září 2029.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 25. února 2019.

Za Komisi

Karmenu VELLA

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s. 1.

(2)  Rozhodnutí MC-1/8 Timing and format of reporting by the parties (časové intervaly a harmonogram podávání zpráv), zpráva konference smluvních stran Minamatské úmluvy o rtuti o jejím prvním zasedání (http://www.mercuryconvention.org).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).


PŘÍLOHA I

Dotazník

Informace o dovozních omezeních, které mají členské státy poskytovat Komisi pro účely podávání zpráv o prováděnínařízení (EU) 2017/852

Článek 4

Omezení dovozu

1.   Poskytl členský stát písemný souhlas k dovozu rtuti nebo směsí rtuti za účelem dovoleného použití v souladu s čl. 4 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2017/852?

Pokud ano, uveďte tyto informace:

1.1.

Rtuť a její směsi, které nejsou odpadem  (1)

i)

množství dovážené rtuti nebo jejích směsí;

ii)

zamýšlený účel (zamýšlené účely) použití dovezené rtuti nebo jejích směsí (v tunách za rok pro každé zamýšlené použití).

1.2.

Rtuť jako odpad

i)

množství dováženého odpadu s obsahem rtuti;

ii)

zamýšlené (zamýšlená) odstranění nebo využití (v tunách za rok pro každý zamýšlený postup)  (2) .

Vpřípadě dovozu, který je určen pro předběžné odstranění nebo využití, uveďte informace o zamýšleném postupu (zamýšlených postupech) následného odstranění nebo využití, který není předběžný (které nejsou předběžné) (3).

Vpřípadě dovozu, který je určen pro využití jiné než předběžné, uveďte informace o zamýšleném použití materiálu, který je výsledkem postupu (postupů) pro využití, který není předběžný (které nejsou předběžné).


(1)  Informace o otázce 1.1 se nevyžadují, pokud členský stát poskytne Komisi kopii formuláře (formulářů) použitého (použitých) k udělení nebo zamítnutí písemného souhlasu pro dovoz podle čl. 4 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) 2017/852 během vykazovaného roku N–1.

(2)  Informace o postupu (postupech) pro odstranění nebo využití se oznamují pomocí kódů stanovených v oddílech A a B přílohy IV Basilejské úmluvy ze dne 22. března 1989 o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (Úř. věst. L 39, 16.2.1993, s. 3).

(3)  „Předběžné odstranění“ je vymezeno v čl. 2 odst. 5 a „předběžné využití“ v čl. 2 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).


PŘÍLOHA II

Dotazník

Informace jiné než o dovozních omezeních, které mají členské státy poskytovat Komisi pro účely podávání zpráv o provádění nařízení (EU) 2017/852

Poznámka 1: Je-li odpověď na otázky 1.2 a/nebo 2.1 kladná, informace o souvisejících podotázkách 1.2 písm. i) až v) a/nebo 2.1 písm. i) se nevyžadují, pokud jsou všechny informace zahrnuty ve zprávě poskytnuté členským státem v souladu s jeho oznamovací povinností stanovenou podle článku 21 Minamatské úmluvy o rtuti a pokud byla příslušná zpráva předložena Komisi v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) 2017/852.

Poznámka 2: Odpovědi na otázky označené hvězdičkou (*) jsou nepovinné.

1.   Ustanovení čl. 7 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2017/852: Průmyslové činnosti

1.1.

Byly tyto výrobní procesy zahrnující používání rtuti a sloučenin rtuti postupně ukončeny do dat uvedených v části I přílohy III nařízení (EU) 2017/852 (1)?

1.1.1.

Výroba monomer vinylchloridu (musí být postupně ukončena nejpozději do 1. ledna 2022)

Pokud ne, uveďte tyto informace:

i)

důvod(y) pokračování tohoto výrobního procesu po termínu jeho postupného ukončení;

ii)

opatření přijaté (přijatá) nebo plánované (plánovaná) pro postupné ukončení tohoto výrobního procesu a související harmonogram.

1.1.2.

Výroba chloru a alkalických hydroxidů (musí být postupně ukončena nejpozději do 11. prosince 2017)

Pokud ne, uveďte tyto informace:

i)

důvod(y) pokračování tohoto výrobního procesu po termínu jeho postupného ukončení;

ii)

opatření přijaté (přijatá) nebo plánované (plánovaná) pro postupné ukončení tohoto výrobního procesu a související harmonogram.

1.1.3.

Výroba methylátu nebo ethylátu sodného nebo draselného (musí být postupně ukončena nejpozději do 1. ledna 2028)

Pokud ne, uveďte tyto informace:

i)

důvod(y) pokračování tohoto výrobního procesu po termínu jeho postupného ukončení;

ii)

opatření přijaté (přijatá) nebo plánované (plánovaná) pro postupné ukončení tohoto výrobního procesu a související harmonogram.

1.1.4.

Výroba polyuretanu (musí být postupně ukončena nejpozději do 1. ledna 2018)

Pokud ne, uveďte tyto informace:

i)

důvod(y) pokračování tohoto výrobního procesu po termínu jeho postupného ukončení;

ii)

opatření přijaté (přijatá) nebo plánované (plánovaná) pro postupné ukončení tohoto výrobního procesu a související harmonogram.

1.2.

Existují na území členského státu zařízení na výrobu methylátu nebo ethylátu sodného nebo draselného, v nichž se využívá výrobní proces s použitím rtuti a sloučenin rtuti podle části II přílohy III nařízení (EU) 2017/852?

Pokud ano, uveďte pro každé dotčené zařízení tyto informace:

i)

jedinečný identifikátor, který se řídí požadavky směrnice 2007/2/ES;

ii)

roční provozní kapacitu každého zařízení (v tunách za rok) za rok 2017 a následující roky;

iii)

zda se v každém z těchto zařízení používala nebo se nadále používá rtuť z primární těžby rtuti;

iv)

úroveň přímých a nepřímých úniků rtuti a sloučenin rtuti z každého zařízení do ovzduší, vody a půdy na jednotku průmyslové výroby (vyjádřeno v kg rtuti a sloučenin rtuti na kilotunu vyrobeného methylátu nebo ethylátu sodného nebo draselného) za rok 2010;

v)

úroveň přímých a nepřímých úniků rtuti a sloučenin rtuti z každého zařízení do ovzduší, vody a půdy na jednotku průmyslové výroby (vyjádřeno v kg rtuti a sloučenin rtuti na kilotunu vyrobeného methylátu nebo ethylátu sodného nebo draselného) za rok 2020 a následující roky.

2.   Článek 9 nařízení (EU) 2017/852: Neprůmyslová těžba a zpracování zlata a těžba a zpracování zlata v malém měřítku

2.1.

Získal členský stát důkazy o jiných než ojedinělých případech použití amalgámové metody při extrakci zlata na svém území?

Pokud ano, uveďte tyto informace:

Vypracoval a provedl příslušný orgán členského státu národní plán pro neprůmyslovou těžbu a zpracování zlata a těžbu a zpracování zlata v malém měřítku v souladu s čl. 9 odst. 2 a přílohou IV nařízení (EU) 2017/852?

Pokud ano, uveďte internetový odkaz na národní plán neprůmyslové těžby a zpracování zlata a těžby a zpracování zlata v malém měřítku.

Pokud ne, uveďte informace o důvodu (důvodech) nevypracování a neprovádění národního plánu pro neprůmyslovou těžbu a zpracování zlata a těžbu a zpracování zlata v malém měřítku a o opatřeních přijatých a/nebo plánovaných k vypracování tohoto plánu a příslušném harmonogramu.

3.   Článek 10 nařízení (EU) 2017/852: Zubní amalgám

3.1.

Vyskytly se v členském státě závažné problémy při provádění článku 10 nařízení (EU) 2017/852 o zubním amalgámu?

Pokud ano, uveďte tyto informace:

i)

povahu a rozsah problémů;

ii)

opatření přijaté (přijatá) a/nebo plánované (plánovaná) k řešení těchto problémů a příslušný harmonogram.

4.   Článek 12 nařízení (EU) 2017/852: Podávání informací o velkých zdrojích

4.1.

V souladu s čl. 18 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2017/852 uveďte následující souhrn informací, které hospodářské subjekty zaslaly příslušným orgánům členského státu podle čl. 12 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení:

4.1.1.

Seznam dotčených zařízení podle typu velkého zdroje v souladu s čl. 11 písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2017/852 a příslušný identifikátor:

i)

výroba chloru a alkalických hydroxidů:

seznam zařízení;

jedinečné identifikátory, které se řídí požadavky směrnice 2007/2/ES;

ii)

čištění zemního plynu:

seznam zařízení;

jedinečné identifikátory, které se řídí požadavky směrnice 2007/2/ES;

iii)

těžba a hutnictví neželezných kovů:

seznam zařízení;

jedinečné identifikátory, které se řídí požadavky směrnice 2007/2/ES.

4.1.2.

Celkové množství odpadní rtuti uskladněné v každém zařízení uvedeném v otázce 4.1.1 písm. i), ii) a iii) ke dni 31. prosince každého vykazovaného roku v každém vykazovaném období, vyjádřené v tunách.

4.1.3.

Celkové množství odpadní rtuti vyjádřené v tunách, které každoročně do následujících zařízení pro nakládání s odpady odeslalo každé zařízení uvedené v otázce 4.1.1 za každý rok, jehož se vykazované období týká:

i)

celkové množství odpadní rtuti odeslané do zařízení provádějících prozatímní uložení odpadní rtuti;

ii)

celkové množství odpadní rtuti odeslané do zařízení provádějících konverzi a případně solidifikaci odpadní rtuti;

iii)

celkové množství odpadní rtuti odeslané do zařízení provádějících trvalé uložení odpadní rtuti.

4.2.

* Jakékoli další relevantní informace, které chce členský stát zpřístupnit.

5.   Ustanovení čl. 18 odst. 1 písm. d) a e) nařízení (EU) 2017/852): Další informace vyžadované podle článku 18 nařízení (EU) 2017/852

5.1.

Uveďte tyto informace týkající se rtuti, která se nachází na území členského státu:

i)

seznam lokalit, v nichž je ke dni 31. prosince každého vykazovaného roku uskladněno více než 50 tun rtuti jiné než odpadní rtuti, včetně jedinečných identifikátorů, které splňují požadavky směrnice 2007/2/ES;

ii)

celkové množství rtuti jiné než odpadní rtuti uskladněné ke dni 31. prosince každého vykazovaného roku v každé lokalitě uvedené v bodě i), vyjádřené v tunách.

5.2.

Uveďte tyto informace týkající se odpadní rtuti, která se nachází na území členského státu:

i)

seznam lokalit, v nichž je ke dni 31. prosince každého vykazovaného roku nashromážděno více než 50 tun odpadní rtuti, včetně jedinečných identifikátorů, které splňují požadavky směrnice 2007/2/ES;

ii)

celkové množství odpadní rtuti nashromážděné ke dni 31. prosince každého vykazovaného roku v každé lokalitě uvedené v bodě i) vyjádřené v tunách.

5.3.

Uveďte následující informace, pokud je má členský stát k dispozici:

i)

soupis zdrojů dodávajících více než 10 tun rtuti ročně, včetně jedinečných identifikátorů, které splňují požadavky směrnice 2007/2/ES;

ii)

celkové množství rtuti dodané ke dni 31. prosince každého vykazovaného roku každým zdrojem uvedeným v bodě i), vyjádřené v tunách.

6.   Závěrečné otázky

6.1.

* Vyskytly se v členském státě při provádění nařízení (EU) 2017/852 jiné závažné problémy?

Pokud ano, uveďte tyto informace:

i)

popis problémů, jež se vyskytly;

ii)

informace o přijatých nebo plánovaných opatřeních k řešení zjištěných problémů a příslušný harmonogram.

6.2.

* Členský stát může rovněž poskytnout informace o jiných uskutečněných či plánovaných iniciativách na podporu provádění daného nařízení.

(1)  Odpovědi na otázky 1.1.1, 1.1.2, 1.1.3 a 1.1.4 a informace o nich se musí uvést pouze v první zprávě, která má být předložena po uplynutí příslušných termínů ukončení.


Opravy

23.10.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 269/12


Oprava rozhodnutí Rady (EU) 2016/1790 ze dne 12. února 2016 o uzavření revize 3 Dohody Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat nebo užívat na kolových vozidlech, a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení typu udělených na základě těchto pravidel („revidovaná dohoda z roku 1958“)

(Úřední věstník Evropské unie L 274 ze dne 11. října 2016)

Název rozhodnutí na obálce a na straně 2:

místo:

„12. února 2016“,

má být:

„17. června 2016“.

Strana 3, závěrečná formulace:

místo:

„V Bruselu dne 12. února 2016“,

má být:

„V Lucemburku dne 17. června 2016“.


23.10.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 269/13


Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu

(Úřední věstník Evropské unie L 9 ze dne 11. ledna 2019)

Strana 20, čl. 40 odst. 2:

místo:

„2. Odchylně od odstavce 1 se mohou povinné údaje podle čl. 41 odst. 1 a číslo šarže nacházet mimo zorné pole uvedené v odstavci 1.“,

má být:

„2. Odchylně od odstavce 1 se mohou povinné údaje podle čl. 41 odst. 1, údaj o dovozci a číslo šarže nacházet mimo zorné pole uvedené v odstavci 1.“

Strana 22, čl. 45 odst. 1 třetí pododstavec:

místo:

„Prvním a druhým pododstavcem nejsou dotčeny články 47 a 56.“,

má být:

„Prvním a druhým pododstavcem nejsou dotčeny články 46 a 55.“

Strana 29, čl. 58 odst. 1:

místo:

„1. Členské státy mohou u výrobků z révy vinné s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vyráběných na jejich území stanovit použití údajů uvedených v článcích 49, 50, 52, 53 a 55 tohoto nařízení a článku 13 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 jako povinné, zakázat ho nebo ho omezit, a to zavedením přísnějších podmínek, než jsou podmínky stanovené v této kapitole, prostřednictvím odpovídajících specifikací výrobku pro tyto výrobky z révy vinné.“,

má být:

„1. Členské státy mohou u výrobků z révy vinné s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vyráběných na jejich území stanovit použití údajů uvedených v článcích 49, 50, 52, 53 a 55 tohoto nařízení a článku 14 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 jako povinné, zakázat ho nebo ho omezit, a to zavedením přísnějších podmínek, než jsou podmínky stanovené v této kapitole, prostřednictvím odpovídajících specifikací výrobku pro tyto výrobky z révy vinné.“