ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 201

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 62
30. července 2019


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1271 ze dne 25. července 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/1848, pokud jde o částku poskytnutou Rumunsku k úhradě prostředků přenášených z rozpočtového roku 2018 v souladu s čl. 26 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1272 ze dne 29. července 2019, kterým se opravuje prováděcí nařízení (EU) 2017/2470, kterým se zřizuje seznam Unie pro nové potraviny, a prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/2078, kterým se povoluje rozšíření použití kvasničných beta-glukanů jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ( 1 )

3

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1273 ze dne 26. července 2019 o některých prozatímních ochranných opatřeních v souvislosti s africkým morem prasat na Slovensku (oznámeno pod číslem C(2019) 5777)  ( 1 )

6

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1274 ze dne 29. července 2019 o rovnocennosti právního a dohledového rámce vztahujícího se na referenční hodnoty v Austrálii v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ( 1 )

9

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1275 ze dne 29. července 2019 o rovnocennosti právního a dohledového rámce vztahujícího se na referenční hodnoty v Singapuru v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ( 1 )

13

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1276 ze dne 29. července 2019, o zrušení prováděcího rozhodnutí 2012/627/EU o uznání právního a dohledového rámce Austrálie jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách ( 1 )

17

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1277 ze dne 29. července 2019, o zrušení prováděcího rozhodnutí 2012/630/EU o uznání právního a dohledového rámce Kanady jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách ( 1 )

20

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1278 ze dne 29. července 2019, o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/248/EU o uznání právního a dohledového rámce Singapuru jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách ( 1 )

23

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1279 ze dne 29. července 2019, o uznání právního a dohledového rámce Spojených států amerických jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách ( 1 )

26

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1280 ze dne 29. července 2019, o uznání právního a dohledového rámce Mexika jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách ( 1 )

30

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1281 ze dne 29. července 2019, o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/245/EU o uznání právního a dohledového rámce Brazílie jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách ( 1 )

34

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1282 ze dne 29. července 2019, o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/246/EU o uznání právního a dohledového rámce Argentiny jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách ( 1 )

37

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1283 ze dne 29. července 2019, o uznání právního a dohledového rámce Japonska jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách ( 1 )

40

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1284 ze dne 29. července 2019, o uznání právního a dohledového rámce Hongkongu jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách ( 1 )

43

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

30.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/1


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1271

ze dne 25. července 2019,

kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2018/1848, pokud jde o částku poskytnutou Rumunsku k úhradě prostředků přenášených z rozpočtového roku 2018 v souladu s čl. 26 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (1), a zejména na čl. 26 odst. 6 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Výborem zemědělských fondů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1848 (2) stanoví částky poskytnuté členským státům za účelem výplaty konečným příjemcům v rozpočtovém roce 2019. Dané částky odpovídají snížení v rámci mechanismu finanční kázně skutečně uplatněnému členskými státy v rozpočtovém roce 2018 na základě výkazů výdajů členských států za období od 16. října 2017 do 15. října 2018.

(2)

V případě Rumunska podrobný výkaz výdajů plně nezohlednil prahovou hodnotu ve výši 2 000 EUR vztahující se k finanční kázni v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (3). V zájmu řádného finančního řízení proto v prováděcím nařízení (EU) 2018/1848 nebyla Rumunsku poskytnuta k úhradě žádná částka.

(3)

Rumunsko následně Komisi sdělilo správnou částku finanční kázně, kterou mělo při plném zohlednění prahové hodnoty ve výši 2 000 EUR použít pro rozpočtový rok 2018. Aby byla zajištěna výplata příslušných částek rumunským zemědělcům, měla by Komise určit odpovídající částku poskytnutou Rumunsku.

(4)

Prováděcí nařízení (EU) 2018/1848 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(5)

Jelikož má oprava stanovená tímto nařízením vliv na použití prováděcího nařízení (EU) 2018/1848, které je použitelné ode dne 1. prosince 2018, mělo by se toto nařízení rovněž použít od uvedeného dne; proto by toto nařízení mělo vstoupit v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V tabulce uvedené v příloze prováděcího nařízení (EU) 2018/1848 se za řádek týkající se Portugalska vkládá nová položka, která zní:

„Rumunsko

16 669 111 “

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. prosince 2018.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. července 2019.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1848 ze dne 26. listopadu 2018 o úhradě prostředků přenášených z rozpočtového roku 2018 v souladu s čl. 26 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 300, 27.11.2018, s. 4).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).


30.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/3


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1272

ze dne 29. července 2019,

kterým se opravuje prováděcí nařízení (EU) 2017/2470, kterým se zřizuje seznam Unie pro nové potraviny, a prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/2078, kterým se povoluje rozšíření použití kvasničných beta-glukanů jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001 (1), a zejména na články 8 a 12 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle článku 8 nařízení (EU) 2015/2283 měla Komise do 1. ledna 2018 zřídit seznam Unie pro nové potraviny povolené nebo oznámené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (2).

(2)

Seznam Unie pro nové potraviny povolené nebo oznámené podle nařízení (ES) č. 258/97 byl zřízen prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/2470 (3).

(3)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2018/1023 (4) byl opraveno prováděcí nařízení (EU) 2017/2470, kterým se zřizuje seznam Unie pro nové potraviny, aby zahrnovalo i řadu povolených nebo oznámených nových potravin, jež nebyly na původní seznam Unie zařazeny.

(4)

Po vyhlášení prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 a prováděcího nařízení (EU) 2018/1023 Komise zjistila, že v příloze prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 jsou další chyby.

(5)

V zájmu zajištění jasnosti a právní jistoty pro provozovatele potravinářských podniků a příslušné orgány členských států je třeba je opravit a zajistit tak řádné provádění a používání seznamu Unie pro nové potraviny.

(6)

Dne 22. listopadu 2018 podal příslušný orgán Itálie Komisi žádost o opravu seznamu Unie, pokud jde o označení a zvláštní požadavky na označování nové potraviny „výtažek z buněčných kultur Echinacea purpurea“. Tato nová potravina byla povolena oznamovacím postupem podle článku 5 nařízení (ES) č. 258/97. Příslušný orgán Itálie se dopustil chyby tím, že oznámil špatný název buněčných kultur, a v žádosti se tudíž požaduje, aby byl v označení nové potraviny v seznamu Unie a ve zvláštním požadavku na označování potravin, které ji obsahují, jakož i ve specifikacích nové potraviny, název buněčných kultur HTN®Vb nahrazen názvem EchiPure-PC™.

(7)

Je proto nezbytné provést opravu označení a zvláštního požadavku na označování v tabulce 1 a opravu specifikací v tabulce 2 přílohy prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 nové potraviny „výtažek z buněčných kultur Echinacea purpurea“.

(8)

Nové potraviny „kvasničné beta-glukany“ byly prováděcím rozhodnutím Komise 2011/762/EU (5) povoleny za určitých podmínek použití. Použití kvasničných beta-glukanů v dalších kategoriích potravin bylo později povoleno prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2017/2078 (6). Ve specifikacích kvasničných beta-glukanů v prováděcím rozhodnutí (EU) 2017/2078 jsou měrné jednotky pro těžké kovy chybně vyjádřeny v mg/g namísto v mg/kg. Tato chyba byla přenesena do seznamu Unie zřízeného prováděcím nařízením (EU) 2017/2470. Specifikace kvasničných beta-glukanů v souvislosti s těžkými kovy v příloze I prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/2078 a v tabulce 2 přílohy prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 by proto měly být příslušným způsobem opraveny.

(9)

Prováděcí nařízení (EU) 2017/2470 a prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/2078 by měla být odpovídajícím způsobem opravena.

(10)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 se opravuje v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Příloha I prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/2078 se opravuje v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. července 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin (Úř. věst. L 43, 14.2.1997, s. 1).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2470 ze dne 20. prosince 2017, kterým se zřizuje seznam Unie pro nové potraviny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 o nových potravinách (Úř. věst. L 351, 30.12.2017, s. 72).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1023 ze dne 23. července 2018, kterým se opravuje prováděcí nařízení (EU) 2017/2470, kterým se zřizuje seznam Unie pro nové potraviny (Úř. věst. L 187, 24.7.2018, s. 1).

(5)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/762/EU ze dne 24. listopadu 2011, kterým se povoluje uvedení kvasničných beta-glukanů na trh jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (Úř. věst. L 313, 26.11.2011, s. 41).

(6)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/2078 ze dne 10. listopadu 2017, kterým se povoluje rozšíření použití kvasničných beta-glukanů jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 (Úř. věst. L 295, 14.11.2017, s. 77).


PŘÍLOHA

1)   

Příloha prováděcího nařízení (EU) 2017/2470 se opravuje takto:

a)

položka týkající se výtažku z buněčných kultur Echinacea purpurea v tabulce 1 (Povolené nové potraviny) se nahrazuje tímto:

Povolená nová potravina

Podmínky, za nichž smí být nová potravina používána

Doplňkové zvláštní požadavky na označování

Další požadavky

Výtažek z buněčných kultur Echinacea purpurea

Specifikovaná kategorie potravin

Maximální množství

V označení potravin obsahujících tuto novou potravinu se použije název „suchý extrakt z buněčných kultur Echinacea purpurea EchiPure-PC™““

 

Doplňky stravy podle definice ve směrnici 2002/46/ES

V souladu s obvyklým používáním podobného extraktu z kvítků v květenství Echinacea purpurea v doplňcích stravy

b)

položka týkající se výtažku z buněčných kultur Echinacea purpurea v tabulce 2 (Specifikace) se nahrazuje tímto:

Povolená nová potravina

Specifikace

Výtažek z buněčných kultur Echinacea purpurea

Popis/definice:

Suchý extrakt z buněčných kultur EchiPure-PC™ Echinacea purpurea

c)

položky týkající se kvasničných beta-glukanů v tabulce 2 (Specifikace) pod nadpisem „Těžké kovy ve formě nerozpustné ve vodě, ale dispergovatelné v mnoha tekutých matricích“ se nahrazují tímto:

 

„Olovo: < 0,2 mg/kg

Arsen: < 0,2 mg/kg

Rtuť: < 0,1 mg/kg

Kadmium: < 0,1 mg/kg“

2)   

Příloha I prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/2078 se opravuje takto:

Položky pro olovo, arsen, rtuť a kadmium v tabulce Specifikace kvasničných (Saccharomyces cerevisiae) beta-glukanů se nahrazují tímto:

„Olovo

< 0,2 mg/kg

Arsen

< 0,2 mg/kg

Rtuť

< 0,1 mg/kg

Kadmium

< 0,1 mg/kg“


ROZHODNUTÍ

30.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/6


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1273

ze dne 26. července 2019

o některých prozatímních ochranných opatřeních v souvislosti s africkým morem prasat na Slovensku

(oznámeno pod číslem C(2019) 5777)

(Pouze slovenské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 3 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Unie s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Africký mor prasat je infekční virová nákaza, která postihuje populace domácích a volně žijících prasat a může mít vážný dopad na ziskovost chovu prasat, a tím narušit obchod uvnitř Unie a vývoz do třetích zemí.

(2)

V případě výskytu ohniska afrického moru prasat existuje riziko, že by se původce nákazy mohl rozšířit i do jiných hospodářství s chovem prasat a na volně žijící prasata. Následně by se mohl prostřednictvím obchodu s živými prasaty nebo produkty z nich rozšířit z jednoho členského státu do druhého a do třetích zemí.

(3)

Směrnice Rady 2002/60/ES (3) stanoví minimální opatření pro tlumení afrického moru prasat, jež se mají uplatňovat uvnitř Unie. Článek 9 směrnice 2002/60/ES stanoví pro případ ohnisek uvedené nákazy vymezení ochranných pásem a pásem dozoru, v nichž se použijí opatření stanovená v článcích 10 a 11 uvedené směrnice.

(4)

Slovensko informovalo Komisi o současné situaci na svém území, pokud jde o africký mor prasat, a v souladu s článkem 9 směrnice 2002/60/ES vymezilo ochranná pásma a pásma dozoru, ve kterých se použijí opatření uvedená v článcích 10 a 11 uvedené směrnice.

(5)

Aby se předešlo jakémukoli zbytečnému narušení obchodu uvnitř Unie a zamezilo neopodstatněným překážkám pro obchod ze strany třetích zemí, je nutné ve spolupráci se Slovenskem popsat na úrovni Unie oblasti vymezené jako ochranná pásma a pásma dozoru v souvislosti s africkým morem prasat v uvedeném členském státě.

(6)

Do doby, než se uskuteční příští zasedání Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, by proto měly být v příloze tohoto rozhodnutí stanoveny oblasti, které byly vymezeny jako ochranná pásma a pásma dozoru na Slovensku, a doba trvání takto stanovené regionalizace.

(7)

Toto rozhodnutí bude přezkoumáno na příštím zasedání Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Slovensko zajistí, aby ochranná pásma a pásma dozoru vymezená v souladu s článkem 9 směrnice 2002/60/ES zahrnovala přinejmenším oblasti uvedené jako ochranná pásma a pásma dozoru v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí se použije do dne 30. října 2019.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Slovenské republice.

V Bruselu dne 26. července 2019.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3)  Směrnice Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a kterou se mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou chorobu prasat a africký mor prasat (Úř. věst. L 192, 20.7.2002, s. 27).


PŘÍLOHA

Slovensko

Oblasti podle článku 1

Datum ukončení platnosti

Ochranné pásmo

Obec Strážne

30. října 2019

Pásmo dozoru

Obce Viničky, Ladmovce, Zemplín, Streda n./B., Svätá Mária, Svinice, Rad časť Hrušov, Svätuše, Somotor, M. Kamenec, V. Kamenec, V. Horeš, M. Horeš, Pribeník

30. října 2019


30.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/9


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1274

ze dne 29. července 2019

o rovnocennosti právního a dohledového rámce vztahujícího se na referenční hodnoty v Austrálii v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (1), a zejména na článek 30 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2016/1011 zavádí společný rámec, jehož účelem je zajistit přesnost a integritu indexů, které jsou v Unii používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů.

(2)

Nařízení se používá ode dne 1. ledna 2018, přičemž pro administrátory ze zemí mimo Unii platí přechodné období, po které je umožněno používat v Unii referenční hodnoty ze třetích zemí. Po uplynutí přechodného období lze referenční hodnotu nebo kombinaci referenčních hodnot poskytovanou administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi používat v Unii pouze tehdy, jsou-li referenční hodnota a administrátor na základě rozhodnutí Komise o rovnocennosti nebo na základě uznání či převzetí příslušnými orgány zapsáni do registru vedeného Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(3)

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí rozhodnutí, kterými stanoví, že právní a dohledový rámec třetí země vztahující se na konkrétní administrátory nebo konkrétní referenční hodnoty či skupiny příbuzných referenčních hodnot je rovnocenný požadavkům podle nařízení (EU) 2016/1011. Při posuzování rovnocennosti Komise přihlíží k tomu, zda právní rámec třetí země a její postupy v oblasti dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro finanční referenční hodnoty, případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy, a zda tito konkrétní administrátoři nebo konkrétní referenční hodnoty či skupiny příbuzných referenčních hodnot podléhají v této třetí zemi soustavnému a účinnému dohledu a vymáhání.

(4)

Referenční hodnoty, jako je australská úroková sazba Bank Bill Swap Rate a index S&P/ASX 200, jsou spravovány v Austrálii a používány řadou dohlížených osob v Unii. Z tohoto důvodu Komise provedla posouzení režimu vztahujícího se na referenční hodnoty v Austrálii.

(5)

Legislativní rámec pro stanovení referenčních hodnot, dohled nad nimi a jejich administraci v Austrálii zahrnuje režim udělování licencí a vymezuje pravomoci australské komise pro cenné papíry a investice (Australian Securities and Investments Commission, ASIC). Vyžaduje rovněž, aby administrátoři významných referenčních hodnot získali od komise ASIC licenci administrátora referenční hodnoty. V případě referenčních hodnot, které komise ASIC neoznačí za významné, umožňuje australský legislativní rámec, aby se administrátoři k vnitrostátnímu regulačnímu rámci přihlásili dobrovolně tím, že požádají komisi ASIC o licenci v souladu s § 908BD zákona o obchodních společnostech (Corporations Act), a v důsledku toho se na ně vztahují pravidla komise ASIC platná pro administrátory a dodavatele vstupních údajů.

(6)

Držitelé licence ASIC musí splňovat licenční podmínky a řadu legislativních požadavků. Právně závazné požadavky na administrátory jsou stanoveny v zákoně o obchodních společnostech z roku 2001 (Corporations Act), pravidlech komise ASIC pro administraci finančních referenčních hodnot z roku 2018 (ASIC Financial Benchmark (Administration) Rules) a pravidlech pro významné finanční referenční hodnoty z roku 2018 (ASIC Financial Benchmark (Compelled) Rules). Další pokyny pro administrátory referenčních hodnot poskytuje regulační příručka komise ASIC č. 268 nazvaná Licenční režim pro administrátory referenčních hodnot (RG 268). Legislativní rámec pro regulaci finančních referenčních hodnot provádí část 7.5B zákona o obchodních společnostech (ve znění novely zákona o státní pokladně z roku 2018 (opatření č. 5 z roku 2017)).

(7)

V souladu s § 908AC zákona o obchodních společnostech může komise ASIC prostřednictvím legislativního nástroje prohlásit finanční referenční hodnotu za významnou. Za významné referenční hodnoty mohou být označeny pouze referenční hodnoty, které splňují kritéria stanovená v zákoně. Komise ASIC musí být přesvědčena, že: i) referenční hodnota je pro australský finanční systém systémově významná, nebo ii) pokud dojde k narušení dostupnosti nebo integrity této referenční hodnoty, vznikne významné riziko finanční nákazy nebo nestability australského systému, nebo iii) pokud dojde k narušení dostupnosti nebo integrity této referenční hodnoty, dojde k závažnému dopadu na retailové či profesionální investory v Austrálii.

(8)

Prostřednictvím aktu ASIC Corporations (Significant Financial Benchmarks) Instrument 2018/420 prohlásila komise ASIC několik finančních referenčních hodnot za významné. Toto rozhodnutí se omezuje na administrátory referenčních hodnot uvedených v aktuálním platném znění daného aktu. Toto rozhodnutí se nevztahuje na administrátory finančních referenčních hodnot způsobilé pro vynětí z oblasti působnosti nařízení (EU) 2016/1011 v souladu s čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení.

(9)

Komise ASIC může administrátorovi referenční hodnoty udělit licenci na jednu nebo více finančních referenčních hodnot. Při rozhodování o udělení licence, o uložení, změně nebo zrušení licenčních podmínek, o změně licence nebo pozastavení či odnětí licence musí komise ASIC vzít v úvahu faktory uvedené v § 908BO odst. 2 zákona o obchodních společnostech. Pokud osoba provádí (nebo tvrdí, že provádí) administraci významné referenční hodnoty, avšak není držitelem licence administrátora referenční hodnoty, má se za to, že jedná protiprávně.

(10)

Podle § 908CA zákona o obchodních společnostech přijala komise ASIC v roce 2018 pravidla pro administraci finančních referenčních hodnot (dále jen „pravidla pro administraci“) a podle § 908CD téhož zákona pravidla pro významné finanční referenční hodnoty (dále jen „pravidla pro významné referenční hodnoty“). Pravidla pro administraci stanoví požadavky na držitele licence administrátora referenční hodnoty a dodavatele vstupních údajů, včetně požadavků na řízení a dohled, externí zajištění služeb nebo činností, ochranu proti střetům zájmů, koncepci a metodiku referenčních hodnot a na vstupní údaje. Pravidla pro významné referenční hodnoty upravují povinnou tvorbu nebo administraci významných referenčních hodnot nebo povinné poskytování vstupních údajů pro významné finanční referenční hodnoty.

(11)

Při vypracovávání pravidel pro administraci přihlížela komise ASIC k zásadám organizace IOSCO pro finanční referenční hodnoty, jak požaduje § 908CK zákona o obchodních společnostech. Kromě toho zohlednila právní a dohledové rámce týkající se referenčních hodnot ve třetích zemích, včetně nařízení (EU) 2016/1011, jakož i další australské režimy finančních licencí.

(12)

Ve vysvětlujícím prohlášení k pravidlům pro administraci je uvedeno, jakým způsobem se v pravidlech komise ASIC pro administraci a pro významné referenční hodnoty odrážejí zásady organizace IOSCO. Konkrétně se v pravidlech pro administraci uvádí, že pravidlo 2.1.2 odpovídá zásadám organizace IOSCO pro správu a řízení finančních referenčních hodnot. Pravidlo 2.1.3 odpovídá zásadám organizace IOSCO pro dohled nad třetími stranami, které se podílejí na vytváření nebo administraci jednotlivých finančních referenčních hodnot uvedených v licenci administrátora referenční hodnoty. Pravidlo 2.1.4 odpovídá zásadám organizace IOSCO pro řešení střetů zájmů administrátorů finančních referenčních hodnot. Pravidlo 2.2.1 odpovídá zásadám organizace IOSCO pro koncepci referenčních hodnot. Pravidlo 2.2.2 odpovídá zásadám organizace IOSCO pro dostatečnost údajů a vnitřní kontrolu shromažďování údajů. Pravidlo 2.2.3 odpovídá zásadám organizace IOSCO pro stanovení obsahu metodiky, na jejímž základě je stanovena finanční referenční hodnota. Dílčí pravidlo 2.2.4 bod 1 odpovídá zásadám organizace IOSCO pro provádění změn metodiky, na jejímž základě je stanovena finanční referenční hodnota. Pravidlo 2.3.1 odpovídá zásadám organizace IOSCO pro kontrolní rámec administrátorů, pokud jde o řízení rizik, jakož i základní požadavky jiných australských licenčních režimů. Pravidlo 2.4.1 odpovídá zásadám organizace IOSCO pro přípravu převedení nebo ukončení referenční hodnoty, na niž je vydána licence. Pravidlo 2.5.1 odpovídá zásadám organizace IOSCO týkajícím se kodexu chování přispěvatele. Pravidlo 2.6.1 odpovídá zásadám organizace IOSCO pro transparentnost stanovení referenčních hodnot.

(13)

Kromě toho komise ASIC vydala regulační příručku (RG 268) pro subjekty, na něž se vztahují pravidla pro administraci a pravidla pro významné referenční hodnoty. V příručce je uveden její výklad zákona a praktické pokyny k tomu, jak mohou subjekty plnit své zákonné povinnosti.

(14)

Komise proto dospěla k závěru, že závazné požadavky vztahující se na administrátory významných referenčních hodnot určených v aktu ASIC Corporations (Significant Financial Benchmarks) Instrument 2018/420 jsou rovnocenné odpovídajícím požadavkům nařízení (EU) 2016/1011.

(15)

Článek 30 nařízení (EU) 2016/1011 rovněž vyžaduje, aby požadavky byly předmětem soustavného a účinného dohledu a vymáhání v třetí zemi.

(16)

Na administrátory referenčních hodnot, kteří získali v Austrálii licenci, se vztahuje soustavný dohled a kontrola ze strany komise ASIC. V § 908AF zákona o obchodních společnostech je stanoveno, že komise ASIC odpovídá za dohled nad finančními referenčními hodnotami, na něž byla vydána licence. Komise ASIC je rovněž odpovědná za prosazování toho, aby administrátoři referenčních hodnot plnili své povinnosti podle zákona o obchodních společnostech, pravidel pro administraci a pravidel pro významné referenční hodnoty, a v tomto ohledu provádí pravidelná hodnocení dodržování licenčních povinností administrátory referenčních hodnot.

(17)

Ustanovení § 908BQ zákona o obchodních společnostech a pravidlo pro administraci 2.8.1 požadují, aby administrátoři referenčních hodnot informovali komisi ASIC o určitých záležitostech, včetně případů, kdy držitel licence nesplnil nebo pravděpodobně nebude moci splnit své regulační povinnosti. V souladu s § 908BR a 908BS zákona o obchodních společnostech a pravidly pro administraci 2.8.2 a 2.8.3 může komise ASIC posoudit, zda držitelé licence dodržují zákon o obchodních společnostech a pravidla pro administraci. V souladu s § 908BV zákona o obchodních společnostech může komise ASIC rovněž požádat držitele licence o vypracování zprávy o určité záležitosti a o vydání výroku auditora k dané zprávě. Ustanovením § 908BW zákona o obchodních společnostech je komisi ASIC udělena pravomoc vypracovávat hodnotící zprávy a v případě potřeby je sdílet s některými australskými správními orgány a zveřejňovat je.

(18)

Pokud administrátor referenční hodnoty nesplní své regulační povinnosti, může komise ASIC podle § 908BT zákona o obchodních společnostech vydat písemný pokyn, aby přijal konkrétní opatření, která podle ní zajistí dodržování daných povinností držitelem licence. Pokud se držitel licence tímto písemným pokynem neřídí, může se komise ASIC obrátit na soud, který pak může držiteli licence nařídit, aby pokyny komise ASIC dodržel. Podle § 908CH a 908CI zákona o obchodních společnostech může komise ASIC vydávat oznámení o porušení povinností nebo přijímat závazky administrátorů, kteří nesplnili regulační požadavky. Ustanovení § 908CG zákona o obchodních společnostech zavádí rámec, podle kterého může administrátor, jenž údajně nedodržel pravidla pro administraci, jako alternativu k občanskoprávnímu řízení uhradit pokutu, přijmout nebo zavést nápravná opatření (včetně vzdělávacích programů) nebo akceptovat jiné sankce než úhradu pokuty. Kromě toho může komise ASIC v souladu s § 908BI a 908BJ zákona o obchodních společnostech za určitých okolností pozastavit nebo zrušit licenci.

(19)

Pravidla pro významné referenční hodnoty umožňují komisi ASIC, pokud se domnívá, že je to ve veřejném zájmu, přimět držitele licence k tomu, aby pokračoval v tvorbě nebo administraci významné referenční hodnoty nebo aby tvorbu či administraci významné referenční hodnoty prováděl určitým způsobem, včetně změny metody použité pro tvorbu nebo administraci významné referenční hodnoty. Tato pravidla také umožňují komisi ASIC přimět dodavatele vstupních údajů, aby poskytoval údaje nebo informace držiteli licence k tvorbě či administraci významné referenční hodnoty nebo komisi ASIC za účelem souvisejícím s tvorbou či administrací významné referenční hodnoty.

(20)

Komise proto dospěla k závěru, že závazné požadavky vztahující se na administrátory referenčních hodnot, které byly prostřednictvím aktu ASIC Corporations (Significant Financial Benchmarks) Instrument 2018/420 prohlášeny za významné finanční referenční hodnoty, podléhají soustavnému a účinnému dohledu a vymáhání.

(21)

Administrátoři referenčních hodnot z EU nemusí pro své referenční hodnoty, které mají být používány v Austrálii, získat licenci, ledaže komise ASIC referenční hodnotu prohlásí za významnou nebo pokud administrátor referenční hodnoty o licenci v Austrálii dobrovolně požádá. Komise ASIC informovala Komisi, že nemá v úmyslu prohlásit referenční hodnoty EU za významné.

(22)

Toto rozhodnutí bude doplněno ujednáním o spolupráci, aby se zajistila účinná výměna informací a koordinace činností dohledu mezi orgánem ESMA a komisí ASIC.

(23)

Toto rozhodnutí je založeno na posouzení použitelných právně závazných požadavků vztahujících se na referenční hodnoty v Austrálii v době přijetí tohoto rozhodnutí. Komise bude nadále pravidelně sledovat vývoj na trhu, vývoj právního a dohledového rámce vztahujícího se na referenční hodnoty a účinnost spolupráce v oblasti dohledu, pokud jde o monitorování a prosazování požadavků, s cílem zajistit průběžné plnění požadavků, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(24)

Tímto rozhodnutím není dotčena pravomoc Komise provést kdykoli zvláštní přezkum, pokud si určitý vývoj vyžádá, aby Komise toto rozhodnutí přehodnotila.

(25)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely článku 30 nařízení (EU) 2016/1011 se právní a dohledový rámec Austrálie vztahující se na administrátory finančních referenčních hodnot prohlášených za významné referenční hodnoty v aktuálním platném znění aktu ASIC Corporations (Significant Financial Benchmarks) Instrument 2018/420 považuje za rovnocenný požadavkům stanoveným v nařízení (EU) 2016/1011 a za podléhající soustavnému a účinnému dohledu a vymáhání.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. července 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.


30.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/13


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1275

ze dne 29. července 2019

o rovnocennosti právního a dohledového rámce vztahujícího se na referenční hodnoty v Singapuru v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (1), a zejména na článek 30 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2016/1011 zavádí společný rámec, jehož účelem je zajistit přesnost a integritu indexů, které jsou v Unii používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů.

(2)

Nařízení se používá ode dne 1. ledna 2018, přičemž pro administrátory ze zemí mimo Unii platí přechodné období, po které je umožněno používat v Unii referenční hodnoty ze třetích zemí. Po uplynutí přechodného období lze referenční hodnotu nebo kombinaci referenčních hodnot poskytovanou administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi používat v Unii pouze tehdy, jsou-li referenční hodnota a administrátor na základě rozhodnutí Komise o rovnocennosti nebo na základě uznání či převzetí příslušnými orgány zapsáni do registru vedeného Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA).

(3)

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí rozhodnutí, kterými stanoví, že právní a dohledový rámec třetí země vztahující se na konkrétní administrátory nebo konkrétní referenční hodnoty či skupiny příbuzných referenčních hodnot je rovnocenný požadavkům podle nařízení (EU) 2016/1011. Při posuzování rovnocennosti Komise přihlíží k tomu, zda právní rámec třetí země a její postupy v oblasti dohledu zajišťují soulad se zásadami organizace IOSCO pro finanční referenční hodnoty, případně se zásadami organizace IOSCO pro agentury podávající přehledy o cenách ropy, a zda tito konkrétní administrátoři nebo konkrétní referenční hodnoty či skupiny příbuzných referenčních hodnot podléhají v této třetí zemi soustavnému a účinnému dohledu a vymáhání.

(4)

Referenční hodnoty, jako je úroková sazba Singapore Interbank Offered Rate (SIBOR) a úroková sazba Singapore Dollar Swap Offer Rate (SOR), jsou spravovány v Singapuru a používány řadou dohlížených osob v Unii. Z tohoto důvodu Komise provedla posouzení režimu vztahujícího se na referenční hodnoty v Singapuru.

(5)

Singapurský právní a dohledový rámec pro administrátory určených referenčních hodnot a dodavatele vstupních údajů k těmto referenčním hodnotám je stanoven v zákoně o cenných papírech a futures (Securities and Futures Act, dále jen „zákon SFA“) a v nařízeních o cenných papírech a futures (finanční referenční hodnoty) z roku 2018 (Securities and Futures (Financial Benchmarks) Regulations, dále jen „nařízení SFA“). Při koncipování požadavků v rámci zákona a nařízení SFA přihlížel singapurský měnový úřad (Monetary Authority of Singapore, dále jen „úřad MAS“) k režimům pro referenční hodnoty v zámořských zemích, včetně nařízení (EU) 2016/1011.

(6)

Část VIAA zákona SFA zavádí regulační režim, v jehož rámci musí všichni administrátoři referenčních hodnot a dodavatelé vstupních údajů ve vztahu k určené referenční hodnotě získat povolení od úřadu MAS jako tzv. oprávněný administrátor referenční hodnoty nebo oprávněný přispěvatel k referenční hodnotě. Jsou stanoveny zvláštní povinnosti pro oprávněné administrátory a oprávněné přispěvatele a rovněž požadavky týkající se povinné administrace a poskytování vstupních údajů pro určené referenční hodnoty. Zákon SFA také svěřuje úřadu MAS pravomoci k určování pravidel. Pravidla uplatňovaná úřadem MAS jsou právně závazná.

(7)

Zákon SFA v § 2 definuje finanční referenční hodnotu jako jakoukoli cenu, sazbu, index nebo hodnotu, která i) je pravidelně stanovována (přímým nebo nepřímým) použitím vzorce nebo jiné metody výpočtu na informace nebo stanoviska týkající se transakcí na trhu nebo stavu trhu, pokud jde o jeden nebo více podkladových nástrojů, ii) je (zdarma nebo za úplatu) zpřístupňována veřejnosti a iii) používá se jako odkaz pro účely stanovení splatných úroků nebo jiných splatných částek z vkladů nebo úvěrových nástrojů, pro stanovení ceny nebo hodnoty investičního produktu nebo k měření výkonnosti produktu nabízeného osobou stanovenou právními předpisy.

(8)

V souladu s § 123B zákona SFA může úřad MAS vyhláškou ve vládním věstníku prohlásit finanční referenční hodnotu za tzv. určenou referenční hodnotu. Může tak učinit, pokud je přesvědčen, že i) finanční referenční hodnota má v singapurském finančním systému systémový význam, ii) narušení stanovování finanční referenční hodnoty by mohlo ovlivnit důvěru veřejnosti v referenční hodnotu nebo v singapurský finanční systém, iii) stanovení finanční referenční hodnoty by mohlo být náchylné k manipulaci nebo iv) je to z jiných důvodů ve veřejném zájmu.

(9)

Úřad MAS prohlásil finanční referenční hodnoty za určené referenční hodnoty prostřednictvím vyhlášky o cenných papírech a futures (určené referenční hodnoty) z roku 2018 (Securities and Futures (Designated Benchmarks) Order 2018, dále také „vyhláška o určených referenčních hodnotách“), vydané v souladu s § 123B zákona SFA. Toto rozhodnutí se omezuje na administrátory referenčních hodnot uvedených v aktuálním platném znění dané vyhlášky. Toto rozhodnutí se nevztahuje na administrátory finančních referenčních hodnot způsobilé pro vynětí z oblasti působnosti nařízení (EU) 2016/1011 v souladu s čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení.

(10)

Podle zákona SFA (zejména § 123D a 123ZC) jsou administrátoři určených referenčních hodnot i přispěvatelé k určeným referenčním hodnotám, pokud nejsou osvobozeni, povinni získat povolení. Při rozhodování o udělení nebo pozastavení či odnětí povolení oprávněného administrátora referenční hodnoty může úřad MAS zvážit faktory uvedené v § 123F odst. 5, 6 a 8 a § 123J odst. 1 a 6 zákona SFA a v nařízení SFA č. 4 odst. 1. Podle § 123F odst. 2 a 3 zákona SFA může úřad MAS rovněž stanovovat, měnit nebo rušit podmínky nebo omezení týkající se oprávněného administrátora referenční hodnoty. Pokud osoba provádí nebo tvrdí, že provádí administraci určené referenční hodnoty, aniž by získala povolení nebo byla od tohoto požadavku osvobozena, jedná protiprávně.

(11)

Podle § 123O zákona SFA musí administrátoři referenčních hodnot vydat pro každou určenou referenční hodnotu kodex, v němž jsou vymezeny standardy, jež musí každý přispěvatel k této určené referenční hodnotě dodržovat. To rovněž vyžaduje zřízení výboru pro dohled podle nařízení SFA č. 8, který provádí pravidelné přezkumy rozsahu, koncepce a metodiky určené referenční hodnoty a opatření k usnadnění její administrace.

(12)

Ustanovení § 123J odst. 4 a § 123ZZB zákona SFA umožňují úřadu MAS přimět oprávněného administrátora, aby pokračoval v administraci určené referenční hodnoty. Ustanovení § 123F odst. 2 a 3 zákona SFA umožňují úřadu MAS uložit oprávněnému administrátorovi podmínky týkající se postupu stanovování určené referenční hodnoty. Ustanovení § 123ZI odst. 1 a § 123ZJ odst. 1 zákona SFA umožňují úřadu MAS přimět jakoukoli osobu k tomu, aby se stala přispěvatelem k určené referenční hodnotě, a to prohlášením osoby za určeného přispěvatele. Při rozhodování o prohlášení osoby za určeného přispěvatele nebo o zrušení tohoto prohlášení musí úřad MAS zvážit faktory uvedené v § 123ZI odst. 2 a 3 zákona SFA. Určený přispěvatel musí soustavně plnit stejné povinnosti jako oprávněný přispěvatel.

(13)

Část VIAA zákona SFA a nařízení SFA v zásadě vycházejí ze zásad organizace IOSCO pro finanční referenční hodnoty. Administrátor je primárně odpovědný za všechny aspekty administrace určené referenční hodnoty a podléhá regulačním požadavkům podle zákona a nařízení SFA. Pokud administrátor zajišťuje některé funkce externě u třetí osoby, musí dodržet pokyny pro externí zajišťování služeb nebo činností vydané úřadem MAS. Tato pravidla odrážejí zásady organizace IOSCO pro celkovou odpovědnost administrátora a pro dohled nad třetími stranami.

(14)

V § 123 A zákona SFA se stanoví, že cílem regulačního režimu je podpora spravedlivého a transparentního stanovování finančních referenčních hodnot a snížení systémových rizik. V souladu s tím požaduje § 123P zákona SFA, aby byly používány takové mechanismy řízení a správy, aby určené referenční hodnoty byly stanovovány spravedlivým a účinným způsobem, který zohledňuje obecnou zásadu týkající se předcházení střetu zájmů u administrátorů. Dále je třeba zajistit, aby systémy a kontroly týkající se provádění administrace určené referenční hodnoty byly přiměřené a vhodné ve vztahu k rozsahu a povaze činností administrátora, a to v souladu se zásadou organizace IOSCO pro kontrolní rámec administrátorů.

(15)

Vzhledem k tomu, že zákon SFA také vyžaduje pro každou určenou referenční hodnotu kodex, pro který musí administrátor získat písemné schválení od úřadu MAS, a zřízení výboru pro dohled, který musí provádět pravidelné přezkumy rozsahu a přiměřenosti definic, koncepce a metodiky určené referenční hodnoty, jsou zohledněny rovněž zásady týkající se transparentnosti, metodiky, vnitřního dohledu a pravidelného přezkumu, jakož i kodexu chování přispěvatele.

(16)

S ohledem na zásadu organizace IOSCO o převodu referenčních hodnot umožňuje § 123J úřadu MAS odmítnout odejmout povolení oprávněného administrátora, pokud to není ve veřejném zájmu. Zásadě organizace IOSCO týkající se auditů odpovídají ustanovení § 123S zákona SFA, nařízení SFA č. 13 a sdělení pro administrátory referenčních hodnot o předkládání pravidelných zpráv. Ustanovení § 123R zákona SFA a nařízení SFA č. 12 ve vztahu k administrátorům referenčních hodnot a ustanovení § 123ZN odst. 1 zákona SFA a nařízení SFA č. 20 ve vztahu k přispěvatelům k referenčním hodnotám odpovídají zásadě organizace IOSCO týkající se auditní stopy. Ustanovení § 123 V a § 123ZR zákona SFA odpovídají zásadě organizace IOSCO týkající se spolupráce s regulačními orgány.

(17)

Lze proto učinit závěr, že závazné požadavky vztahující se na administrátory finančních referenčních hodnot prohlášených za určené referenční hodnoty prostřednictvím vyhlášky o určených referenčních hodnotách jsou rovnocenné požadavkům nařízení (EU) 2016/1011.

(18)

Článek 30 nařízení (EU) 2016/1011 rovněž vyžaduje, aby závazné požadavky byly předmětem soustavného a účinného dohledu a vymáhání ve třetí zemi.

(19)

Na administrátory a přispěvatele, kteří podléhají regulačním pravidlům, se v Singapuru vztahuje soustavný dohled a kontrola ze strany úřadu MAS. Úřad MAS odpovídá za prosazování toho, aby regulovaní administrátoři a přispěvatelé plnili své povinnosti vyplývající ze zákona a nařízení SFA, a provádí v této souvislosti pravidelná hodnocení dodržování předpisů ze strany regulovaných administrátorů a přispěvatelů. Při svém posuzování může úřad MAS přihlédnout k veškerým informacím a zprávám, které považuje za vhodné. Ustanovení § 123O až 123 V zákona SFA vymezují obecné povinnosti a § 123F odst. 4 a § 123K odst. 6 zákona SFA stanoví, že administrátoři musí splňovat veškeré podmínky spojené s jejich povolením nebo osvobozením. Ustanovení § 123ZZA a § 123ZZB zákona SFA umožňují úřadu MAS vydávat další předpisy a pokyny, které musí administrátoři dodržovat.

(20)

Ustanovení § 123Q odst. 1 a § 123S zákona SFA a nařízení SFA č. 11 a č. 13 odst. 1 a 2 požadují, aby administrátor oznámil úřadu MAS určité skutečnosti, včetně případů, kdy nesplnil některou ze svých regulačních povinností. Úřad MAS má pravomoc shromažďovat informace, které mu umožní posoudit, zda držitel povolení dodržuje zákon SFA.

(21)

Ustanovení § 123ZZB zákona SFA zmocňuje úřad MAS k vydávání pokynů administrátorům, což může zahrnovat příkaz, aby administrátor předložil úřadu MAS zprávu o určité záležitosti a výrok auditora k dané zprávě. Ustanovení § 150 a 150 A zákona SFA opravňují úřad MAS ke kontrole administrátora a případně ke sdílení zprávy se zahraničními regulačními orgány.

(22)

Pokud administrátor referenční hodnoty nesplní své regulační povinnosti, může úřad MAS podle § 123ZZB zákona SFA vydat pokyny, aby přijal konkrétní opatření k nápravě situace. Úřad MAS může administrátorovi vyslovit úřední napomenutí podle § 334 zákona SFA a/nebo stanovit podmínky či omezení týkající se podnikání nebo činnosti administrátora referenční hodnoty podle § 123F odst. 3 a § 123K odst. 4 zákona SFA. Úřad MAS může rovněž za určitých okolností pozastavit nebo zrušit povolení či osvobození (viz § 123J odst. 1, 2 a 6 a § 123N odst. 1 a 3). Kromě toho může úřad MAS podle § 123ZZC odst. 1 zákona SFA vydat vůči administrátorovi rozhodnutí o zákazu. Nesplnění požadavků zákona SFA je navíc protiprávní. Zákon SFA stanoví za porušení požadavků sankce.

(23)

Ustanovení čl. 4 písm. n) formuláře č. 7 vydaného podle § 123E odst. 2 zákona SFA (žádost o povolení jako oprávněný administrátor referenční hodnoty) vyžaduje jako jedno z kritérií pro udělení povolení oprávněného administrátora referenční hodnoty, aby byly dodržovány zásady organizace IOSCO. Úřad MAS posuzuje politiky, postupy, rámec a kontrolní mechanismy administrátora referenční hodnoty v rámci procesu přezkumu jeho žádosti o povolení nebo osvobození. Podle § 123P odst. 1 písm. a) zákona SFA se rovněž vyžaduje, aby administrátor určené referenční hodnoty obezřetně řídil veškerá rizika spojená se svým podnikáním a činnostmi.

(24)

Komise proto dospěla k závěru, že závazné požadavky vztahující se na administrátory finančních referenčních hodnot prohlášených za určené referenční hodnoty prostřednictvím vyhlášky o určených referenčních hodnotách podléhají soustavnému a účinnému dohledu a vymáhání.

(25)

Administrátoři referenčních hodnot z EU nemusí pro své referenční hodnoty, které mají být používány v Singapuru, získat povolení, ledaže by úřad MAS referenční hodnotu prohlásil za určenou referenční hodnotu. Úřad MAS informoval Komisi o svém posouzení, že žádná referenční hodnota EU nesplňuje kritéria pro určenou referenční hodnotu v Singapuru.

(26)

Toto rozhodnutí bude doplněno ujednáním o spolupráci, aby se zajistila účinná výměna informací a koordinace činností dohledu mezi orgánem ESMA a úřadem MAS.

(27)

Toto rozhodnutí je založeno na posouzení použitelných právně závazných požadavků vztahujících se na referenční hodnoty v Singapuru v době přijetí tohoto rozhodnutí. Komise bude nadále pravidelně sledovat vývoj na trhu, vývoj právního a dohledového rámce vztahujícího se na referenční hodnoty a účinnost spolupráce v oblasti dohledu, pokud jde o monitorování a prosazování požadavků, s cílem zajistit průběžné plnění požadavků, na jejichž základě bylo toto rozhodnutí přijato.

(28)

Tímto rozhodnutím není dotčena pravomoc Komise provést kdykoli zvláštní přezkum, pokud si určitý vývoj vyžádá, aby Komise toto rozhodnutí přehodnotila.

(29)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely článku 30 nařízení (EU) 2016/1011 se právní a dohledový rámec Singapuru vztahující se na administrátory finančních referenčních hodnot prohlášených za určené referenční hodnoty v aktuálním platném znění vyhlášky Securities and Futures (Designated Benchmarks) Order 2018 považuje za rovnocenný požadavkům stanoveným v nařízení (EU) 2016/1011 a za podléhající soustavnému a účinnému dohledu a vymáhání.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. července 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1.


30.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/17


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1276

ze dne 29. července 2019,

o zrušení prováděcího rozhodnutí 2012/627/EU o uznání právního a dohledového rámce Austrálie jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (1) a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 zmocňuje Komisi přijímat rozhodnutí o rovnocennosti, v němž prohlásí, že právní rámec a rámec dohledu třetí země zajišťuje, aby ratingové agentury, které mají povolení nebo registraci v této třetí zemi, splňovaly právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům vyplývajícím z tohoto nařízení a jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a jejich dodržování je v ní účinně vymáháno. Aby byl právní rámec a rámec dohledu považován za rovnocenný, musí splňovat alespoň podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009.

(2)

Dne 5. října 2012 přijala Komise prováděcí rozhodnutí 2012/627/EU (2), v němž konstatovala, že tyto tři podmínky jsou splněny a právní a dohledový rámec Austrálie lze považovat za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009, které byly v té době v platnosti.

(3)

Právní a dohledový rámec Austrálie stále splňuje tři podmínky původně stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 (3) však zavedlo dodatečné požadavky na ratingové agentury registrované v Unii, které regulatorní režim pro dotyčné ratingové agentury zpřísňují. Tyto dodatečné požadavky zahrnují pravidla týkající se ratingových výhledů, řešení střetů zájmů, zachování důvěrnosti, kvality metodik pro vydávání ratingů a prezentace a zveřejňování ratingů.

(4)

Podle čl. 2 odst. 2 bodu 1) písm. b) nařízení (EU) č. 462/2013 se dodatečné požadavky použijí pro účely posouzení rovnocennosti právních a dohledových rámců třetích zemí ode dne 1. června 2018.

(5)

S ohledem na výše uvedené požádala dne 13. července 2017 Komise Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“) o poradenství týkající se rovnocennosti právních a dohledových rámců (mj. Austrálie) vzhledem k těmto dodatečným požadavkům zavedeným nařízením (EU) č. 462/2013 a o jeho úsudek, pokud jde o podstatný význam případných rozdílů.

(6)

V odborném doporučení zveřejněném dne 17. listopadu 2017 dospěl orgán ESMA k závěru, že právní a dohledový rámec Austrálie nezahrnuje dostatečná ustanovení, která by mohla splňovat cíle dodatečných požadavků zavedených nařízením (EU) č. 462/2013.

(7)

Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. w) zavádí definici ratingového výhledu a nařízení (ES) č. 1060/2009 nyní rozšiřuje platnost určitých požadavků na ratingy i na ratingové výhledy. Právní a dohledový rámec Austrálie sice neuznává ratingové výhledy výslovně, avšak dle australské komise pro cenné papíry a investice (Australian Securities and Investment Commission) spadají ratingové výhledy do definice „poradenství týkající se finančního produktu“ a podléhají tedy stejným požadavkům jako ratingy.

(8)

S cílem posílit vnímání nezávislosti ratingových agentur ve vztahu k hodnoceným osobám rozšiřuje nařízení (EU) č. 462/2013 v čl. 6 odst. 4 a čl. 6a a čl. 6b nařízení (ES) č. 1060/2009 pravidla týkající se střetů zájmů na střety zájmů způsobené akcionáři nebo podílníky, kteří mají v ratingové agentuře významnou pozici. Právní a dohledový rámec Austrálie vyžaduje, aby ratingové agentury měly zavedeny přiměřená opatření pro řešení střetů zájmů, k nimž dochází při jejich činnosti. Tento požadavek se však výslovně nezabývá střety zájmů týkajícími se akcionářů. Proto neexistují podobné požadavky, které by ratingovým agenturám zakazovaly vydávání ratingu osob, které v nich drží 10 % nebo více akcií nebo poskytování konzultačních nebo poradenských služeb osobám, které v nich drží více než 5 % akcií.

(9)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí nová ustanovení s cílem zajistit, aby byly důvěrné informace využívány pouze k účelům souvisejícím s ratingovými činnostmi a aby byly chráněny před podvodem, krádeží nebo zneužitím. Za tímto účelem čl. 10 odst. 2a nařízení (ES) č. 1060/2009 požaduje, aby ratingové agentury až do okamžiku zveřejnění považovaly veškeré ratingy, ratingové výhledy a související informace za důvěrné. Právní a dohledový rámec Austrálie stanoví podrobné požadavky na kroky, které musí ratingové agentury učinit k ochraně důvěrných informací, jimiž disponují a které se týkají emitentů. Existuje proto spolehlivý rámec, který slouží k ochraně proti zneužití důvěrných informací.

(10)

Účelem nařízení (EU) č. 462/2013 je zvýšit úroveň transparentnosti a kvality ratingových metodik. V příloze I oddíle D pododdíle I odstavci 3 zavádí nařízení (ES) č. 1060/2009 povinnost ratingových agentur dát před uveřejněním ratingu nebo ratingového výhledu hodnoceným osobám možnost upozornit ratingovou agenturu na případné věcné chyby. Právní a dohledový rámec Austrálie neobsahuje výslovný požadavek, aby ratingové agentury hodnocené osoby před zveřejněním ratingu informovaly. Ratingové agentury spadající do působnosti právního a dohledového rámce Austrálie informují hodnocenou osobu pouze v případech kdy je to „možné a vhodné“ s tím, že není stanovena minimální lhůta pro odpověď.

(11)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 8 odst. 5a, čl. 6 písm. aa) a ab) a článku 7 nařízení (ES) č. 1060/2009 ochranná opatření, aby se v důsledku změn metodik pro vydávání ratingů nesnížila přesnost a důslednost metodik. Právní a dohledový rámec Austrálie vyžaduje, aby hodnocené osoby, jichž se změna metodiky týká, byly informovány. Neexistuje však žádný požadavek, aby ratingové agentury před podstatnou změnou metodiky konzultovaly chyby identifikované v dotyčné metodice pro vydávání ratingů s účastníky trhu, informovaly orgán dohledu, nebo zveřejnily na svých internetových stránkách chyby zjištěné v určité metodice pro vydávání ratingů.

(12)

Nařízení (EU) č. 462/2013 posiluje požadavky týkající se prezentace a zveřejňování ratingů. Podle čl. 8 odst. 2 a oddílu D pododdílu I odst. 2a přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 uveřejní ratingová agentura spolu s metodikami, modely a klíčovými předpoklady pro vydávání ratingů poučení, v němž vysvětlí předpoklady, parametry, omezení a nejasnosti týkající se modelů a metodik pro proces vydávání ratingů. Právní a dohledový rámec Austrálie sice požaduje, aby ratingové agentury zveřejňovaly informace o tom, zda byl rating vyžádán a zda se jej hodnocená osoba účastnila, a aby poskytovaly informace o případných omezeních týkajících se ratingů, nestanoví však požadavek poskytnout takové vodítko týkající se metodiky ratingu veřejnosti.

(13)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v oddíle E pododdíle II přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 požadavek, aby poplatky účtované ratingovými agenturami klientům za poskytnutí ratingu a doplňkových služeb nebyly diskriminační a aby se zakládaly na skutečných nákladech s cílem posílit hospodářskou soutěž a omezit rozsah střetů zájmů v odvětví ratingových agentur. Požaduje, aby ratingové agentury zveřejňovaly určité finanční informace. Právní a dohledový režim Austrálie vyžaduje, aby ratingové agentury, s výjimkou malých ratingových agentur, prostřednictvím výročních zpráv poskytovaly veřejnosti informace o tocích příjmů a určité informace orgánu dohledu. Mimo to neexistuje požadavek, aby ratingové agentury zveřejňovaly předběžné ratingy a podávaly orgánu dohledu zprávy o sazebnících či poplatcích účtovaných klientům. Neexistuje ani požadavek, aby se poplatky účtované klientům zakládaly na skutečných nákladech a nebyly diskriminační.

(14)

Vzhledem k přezkoumaným skutečnostem nesplňuje právní a dohledový rámec Austrálie pro ratingové agentury všechny podmínky rovnocennosti stanovené v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1060/2009. Proto jej nelze považovat za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci stanovenému uvedeným nařízením.

(15)

Prováděcí rozhodnutí 2012/627/EU by proto mělo být zrušeno.

(16)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Prováděcí rozhodnutí 2012/627/EU se zrušuje.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. července 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/627/EU ze dne 5. října 2012 o uznání právního a dohledového rámce Austrálie jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 274, 9.10.2012, s. 30).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 146, 31.5.2013, s. 1).


30.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/20


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1277

ze dne 29. července 2019,

o zrušení prováděcího rozhodnutí 2012/630/EU o uznání právního a dohledového rámce Kanady jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (1) a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 zmocňuje Komisi přijímat rozhodnutí o rovnocennosti, v němž prohlásí, že právní rámec a rámec dohledu třetí země zajišťuje, aby ratingové agentury, které mají povolení nebo registraci v této třetí zemi, splňovaly právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům vyplývajícím z tohoto nařízení a jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a jejich dodržování je v ní účinně vymáháno. Aby byl právní rámec a rámec dohledu považován za rovnocenný, musí splňovat alespoň podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009.

(2)

Dne 5. října 2012 přijala Komise prováděcí rozhodnutí 2012/630/EU (2), v němž konstatovala, že tyto tři podmínky jsou splněny a právní a dohledový rámec Kanady lze považovat za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009, které byly v té době v platnosti.

(3)

Právní a dohledový rámec Kanady stále splňuje tři podmínky původně stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 (3) však zavedlo dodatečné požadavky na ratingové agentury registrované v Unii, které regulatorní režim pro dotyčné ratingové agentury zpřísňují. Tyto dodatečné požadavky zahrnují právně závazná pravidla pro ratingové agentury týkající se ratingových výhledů, řešení střetů zájmů, zachování důvěrnosti, kvality metodik pro vydávání ratingů a prezentace a zveřejňování ratingů.

(4)

Podle čl. 2 odst. 2 bodu 1) písm. b) nařízení (EU) č. 462/2013 se dodatečné požadavky použijí pro účely posouzení rovnocennosti právních a dohledových rámců třetích zemí ode dne 1. června 2018.

(5)

Dne 6. července 2017 zveřejnil kanadský orgán dohledu oznámení s návrhy na změnu vnitrostátního nástroje 25-101, pokud jde o určené ratingové organizace („Notice with proposed amendments to National Instrument 25-101 regarding Designated Rating Organisations“), ve kterém konstatoval, že předmětné změny jsou zapotřebí, aby nástroj odrážel nové požadavky na ratingové agentury v EU a aby Unie i nadále uznávala kanadský regulační režim jako „rovnocenný“ pro regulační účely v Unii.

(6)

Dne 13. července 2017 požádala Komise Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“) o poradenství týkající se rovnocennosti právních a dohledových rámců (mj. Kanady) vzhledem k těmto dodatečným požadavkům zavedeným nařízením (EU) č. 462/2013 a o jeho úsudek, pokud jde o podstatný význam případných rozdílů.

(7)

V odborném doporučení zveřejněném dne 17. listopadu 2017 dospěl orgán ESMA k závěru, že by právní a dohledový rámec Kanady obsahoval dostatečná ustanovení ke splnění cílů dodatečných požadavků zavedených nařízením (EU) č. 462/2013, pokud by navrhované změny pravidel byly provedeny v právních předpisech do 1. června 2018.

(8)

Dne 29. března 2018 zveřejnil kanadský orgán dohledu (Canadian Supervisory Authority) na svých internetových stránkách informaci, že stále zvažuje připomínky, které obdržel během lhůty pro podání připomínek, a má v plánu odložit změny nástroje NI 25-101 na pozdější datum roku 2018. Kanadský orgán dohledu však útvary Komise informoval, že plány na změnu vnitrostátního nástroje 25–101, pokud jde o určené ratingové organizace, se pozastavují, aniž by uvedl nový časový údaj. Proto posouzení, na němž se zakládá toto rozhodnutí, předpokládané změny nezohledňuje.

(9)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 3 odst. 1 písm. w) definici ratingového výhledu a nařízení (ES) č. 1060/2009 nyní rozšiřuje platnost určitých požadavků na ratingy i na ratingové výhledy. Kanadský rámec neuznává ratingové výhledy jako samostatnou kategorii, která je od ratingu jasně odlišena, přitom však odkazuje na aktivity, stanoviska a zprávy, jejichž záběr je dostatečně široký, aby ratingové výhledy zahrnovaly nepřímo.

(10)

S cílem posílit vnímání nezávislosti ratingových agentur ve vztahu k hodnoceným osobám rozšiřuje nařízení (EU) č. 462/2013 v čl. 6 odst. 4 a čl. 6a a čl. 6b nařízení (ES) č. 1060/2009 pravidla týkající se střetů zájmů na střety zájmů způsobené akcionáři nebo podílníky, kteří mají v ratingové agentuře významnou pozici. Právní a dohledový rámec Kanady není tak podrobný nebo normativní jako režim Unie. Přestože existuje obecný požadavek, aby byly navrženy přiměřené interní mechanismy, jejichž přiměřenost a účinnost by byla sledována a hodnocena s cílem řešit případné nedostatky, neexistuje tak podrobný a výslovný požadavek na řešení střetů zájmů, pokud jde o akcionáře s významným vlivem. Mimo to není zakázáno vydávat ratingy osobě, pokud člen rady ratingové agentury nebo akcionář držící 10 % nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv dané ratingové agentury drží více než 10 % akcií hodnocené osoby. Rovněž není zakázáno, aby jednotlivec či osoba držící více než 5 % akcií nebo hlasovacích práv ratingové agentury poskytovali konzultační nebo poradenské služby osobě hodnocené dotyčnou ratingovou agenturou.

(11)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí nová ustanovení s cílem zajistit, aby byly důvěrné informace využívány pouze k účelům souvisejícím s ratingovými činnostmi a aby byly chráněny před podvodem, krádeží nebo zneužitím. Za tímto účelem čl. 10 odst. 2a nařízení (ES) č. 1060/2009 požaduje, aby ratingové agentury až do okamžiku zveřejnění považovaly veškeré ratingy, ratingové výhledy a související informace za důvěrné. Právní a dohledový rámec Kanady obsahuje definici důvěrných informací, avšak ratingy a související informace se za ně automaticky nepovažují.

(12)

Účelem nařízení (EU) č. 462/2013 je zvýšit úroveň transparentnosti a kvality ratingových metodik. V příloze I oddíle D pododdíle I odstavci 3 zavádí nařízení (ES) č. 1060/2009 povinnost ratingových agentur dát před uveřejněním ratingu nebo ratingového výhledu hodnoceným osobám možnost upozornit ratingovou agenturu na případné věcné chyby. Právní a dohledový rámec Kanady obsahuje požadavek na ratingovou agenturu, aby před zveřejněním ratingu informovala hodnocenou osobu, bez specifikace, zda tak má učinit v pracovní době, o zásadních informacích a hlavních úvahách, na kterých se rating bude zakládat, avšak nebyl stanoven časový rámec, během něhož může hodnocená osoba reagovat.

(13)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 8 odst. 5a, čl. 6 písm. aa) a ab) a článku 7 nařízení (ES) č. 1060/2009 ochranná opatření, aby se v důsledku změn metodik pro vydávání ratingů nesnížila přesnost a důslednost metodik. Právní a dohledový rámec Kanady sice vyžaduje, aby ratingy byly vydávány v souladu s metodikami, které jsou přesné, systematické, souvislé a jež podléhají validaci, výslovně však nevyžaduje, aby ratingy byly vydávány v souladu se zveřejněnými metodikami. Ratingové agentury nejsou povinny konzultovat změny metodik či opravy chyb v metodikách s účastníky trhu. Neexistuje ani výslovný požadavek oznamovat chyby v metodikách orgánu dohledu, jiným orgánům či osobě, na jejíž rating by chyba mohla mít vliv.

(14)

Nařízení (EU) č. 462/2013 posiluje požadavky týkající se prezentace a zveřejňování ratingů. Podle čl. 8 odst. 2 a oddílu D pododdílu I odstavce 2a přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 uveřejní ratingová agentura spolu s metodikami, modely a klíčovými předpoklady pro vydávání ratingů poučení, v němž vysvětlí předpoklady, parametry, omezení a nejasnosti týkající se modelů a metodik pro proces vydávání ratingů. V rámci právního a dohledového rámce Kanady neexistuje přísný požadavek, který by zajistil, aby součástí ratingového hodnocení a metodik bylo poučení. Neexistuje ani výslovný požadavek, aby ratingová agentura v ratingu zdůraznila, že rating je stanoviskem dotyčné agentury a že by se na něj mělo spoléhat v omezené míře.

(15)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v oddíle E, pododdíle II přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 požadavek, aby poplatky účtované ratingovými agenturami klientům za poskytnutí ratingu a doplňkových služeb nebyly diskriminační a aby se zakládaly na skutečných nákladech s cílem posílit hospodářskou soutěž a omezit rozsah střetů zájmů v odvětví ratingových agentur. Požaduje, aby ratingové agentury zveřejňovaly určité finanční informace. Součástí právního a dohledového rámce Kanady nejsou systematické požadavky, aby ratingové agentury poskytovaly cenové politiky, ať už orgánu dohledu nebo hodnoceným osobám, i když orgán dohledu může o tyto informace v případě vyšetřování požádat. Nevyžaduje ani, aby se poplatky účtované klientům zakládaly na skutečných nákladech a nebyly diskriminační.

(16)

Vzhledem k přezkoumaným skutečnostem nesplňuje právní a dohledový rámec Kanady všechny podmínky rovnocennosti pro ratingové agentury stanovené v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1060/2009. Proto jej nelze považovat za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci stanovenému uvedeným nařízením.

(17)

Prováděcí rozhodnutí 2012/630/EU by proto mělo být zrušeno.

(18)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Prováděcí rozhodnutí 2012/630/EU se zrušuje.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. července 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/630/EU ze dne 5. října 2012 o uznání právního a dohledového rámce Kanady jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 278, 12.10.2012, s. 17).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 146, 31.5.2013, s. 1).


30.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/23


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1278

ze dne 29. července 2019,

o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/248/EU o uznání právního a dohledového rámce Singapuru jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (1) a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 zmocňuje Komisi přijímat rozhodnutí o rovnocennosti, v němž prohlásí, že právní rámec a rámec dohledu třetí země zajišťuje, aby ratingové agentury, které mají povolení nebo registraci v této třetí zemi, splňovaly právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům vyplývajícím z tohoto nařízení a jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a jejich dodržování je v ní účinně vymáháno. Aby byl právní rámec a rámec dohledu považován za rovnocenný, musí splňovat alespoň podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009.

(2)

Dne 28. dubna 2014 přijala Komise prováděcí rozhodnutí 2014/248/EU (2), v němž konstatovala, že tyto tři podmínky jsou splněny a právní a dohledový rámec Singapuru lze považovat za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009, které byly v té době v platnosti.

(3)

Právní a dohledový rámec Singapuru stále splňuje tři podmínky původně stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 (3) však zavedlo dodatečné požadavky na ratingové agentury registrované v Unii, které regulatorní režim pro dotyčné ratingové agentury zpřísňují. Tyto dodatečné požadavky zahrnují právně závazná pravidla pro ratingové agentury týkající se ratingových výhledů, řešení střetů zájmů, zachování důvěrnosti, kvality metodik pro vydávání ratingů a prezentace a zveřejňování ratingů.

(4)

Podle čl. 2 odst. 2 bodu 1) písm. b) nařízení (EU) č. 462/2013 se dodatečné požadavky použijí pro účely posouzení rovnocennosti právních a dohledových rámců třetích zemí ode dne 1. června 2018.

(5)

S ohledem na výše uvedené požádala dne 13. července 2017 Komise Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“) o poradenství týkající se rovnocennosti právních a dohledových rámců (mj. Singapuru) vzhledem k těmto dodatečným požadavkům zavedeným nařízením (EU) č. 462/2013 a o jeho úsudek, pokud jde o podstatný význam případných rozdílů.

(6)

V odborném doporučení zveřejněném dne 17. listopadu 2017 orgán ESMA uvedl, že právní a dohledový rámec Singapuru nezahrnuje dostatečná ustanovení, která by mohla splňovat cíle dodatečných požadavků zavedených nařízením (EU) č. 462/2013.

(7)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 3 odst. 1 písm. w) nařízení (ES) č. 1060/2009 definici ratingového výhledu a rozšiřuje platnost určitých požadavků na ratingy i na ratingové výhledy. Právní a dohledový rámec Singapuru neuznává ratingové výhledy.

(8)

S cílem posílit vnímání nezávislosti ratingových agentur ve vztahu k hodnoceným osobám rozšiřuje nařízení (EU) č. 462/2013 v čl. 6 odst. 4 a čl. 6a a čl. 6b nařízení (ES) č. 1060/2009 pravidla týkající se střetů zájmů na střety zájmů způsobené akcionáři nebo podílníky, kteří mají v ratingové agentuře významnou pozici. Právní a dohledový rámec Singapuru není tak podrobný či normativní jako režim Unie. Zahrnuje požadavek na zřízení funkce vnitřní kontroly a vnitřní postupy ke zjišťování a zmírňování střetů zájmů a k předcházení těmto střetům. Nezahrnuje však výslovný požadavek na řešení střetů zájmů, pokud jde o akcionáře. V důsledku toho není zakázáno vydávat ratingy osobě, pokud člen rady ratingové agentury nebo akcionář držící 10 % nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv dané ratingové agentury drží více než 10 % akcií hodnocené osoby. Rovněž není zakázáno, aby jednotlivec či osoba držící více než 5 % akcií nebo hlasovacích práv ratingové agentury poskytovali konzultační nebo poradenské služby osobě hodnocené dotyčnou ratingovou agenturou.

(9)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí nová ustanovení s cílem zajistit, aby byly důvěrné informace využívány pouze k účelům souvisejícím s ratingovými činnostmi a aby byly chráněny před podvodem, krádeží nebo zneužitím. Za tímto účelem čl. 10 odst. 2a nařízení (ES) č. 1060/2009 požaduje, aby ratingové agentury až do okamžiku zveřejnění považovaly veškeré ratingy, ratingové výhledy a související informace za důvěrné. Právní a dohledový rámec Singapuru obsahuje definici důvěrných informací, avšak ratingy a související informace se za ně automaticky nepovažují.

(10)

Účelem nařízení (EU) č. 462/2013 je zvýšit úroveň transparentnosti a kvality ratingových metodik. V příloze I oddíle D pododdíle I odstavci 3 zavádí nařízení (ES) č. 1060/2009 povinnost ratingových agentur dát před uveřejněním ratingu nebo ratingového výhledu hodnoceným osobám možnost upozornit ratingovou agenturu na případné věcné chyby. Právní a dohledový rámec Singapuru nezahrnuje výslovný požadavek, aby ratingové agentury hodnocené osoby o ratingu informovaly před jeho zveřejněním. Ratingové agentury mají hodnocené osoby informovat, pouze je-li to proveditelné a vhodné.

(11)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 8 odst. 5a, čl. 6 písm. aa) a ab) a článku 7 nařízení (ES) č. 1060/2009 ochranná opatření, aby se v důsledku změn metodik pro vydávání ratingů nesnížila přesnost a důslednost metodik. Právní a dohledový rámec Singapuru ratingovým agenturám ukládá, aby zavedly a uplatňovaly důkladnou a formální funkci přezkumu k pravidelnému přezkumu ratingových metodik. Nezahrnuje však výslovný požadavek, aby ratingové agentury opravovaly chyby a vedly konzultace týkající se změn metodik. Ratingové agentury sice musí zveřejňovat podstatné změny svých metodik, neexistuje však žádný požadavek, aby na ně upozornily orgán dohledu ani všechny dotčené osoby.

(12)

Nařízení (EU) č. 462/2013 posiluje požadavky týkající se prezentace a zveřejňování ratingů. Podle čl. 8 odst. 2 a oddílu D pododdílu I odstavce 2a přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 uveřejní ratingová agentura spolu s metodikami, modely a klíčovými předpoklady pro vydávání ratingů poučení, v němž vysvětlí předpoklady, parametry, omezení a nejasnosti týkající se modelů a metodik pro proces vydávání ratingů. Právní a dohledový rámec Singapuru stanoví požadavek zajistit odpovídající poučení, které se připojí k ratingovému hodnocení a metodice.

(13)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v oddíle E pododdíle II přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 požadavek, aby poplatky účtované ratingovými agenturami klientům za poskytnutí ratingu a doplňkových služeb nebyly diskriminační a aby se zakládaly na skutečných nákladech s cílem posílit hospodářskou soutěž a omezit rozsah střetů zájmů v odvětví ratingových agentur. Požaduje, aby ratingové agentury zveřejňovaly určité finanční informace. Právní a dohledový rámec Singapuru nezahrnuje systematické požadavky, aby ratingové agentury poskytovaly cenové politiky orgánu dohledu ani hodnoceným osobám, i když orgán dohledu si tyto informace v rámci své dohledové činnosti může vyžádat. Nevyžaduje ani, aby se poplatky účtované klientům zakládaly na skutečných nákladech a nebyly diskriminační.

(14)

Vzhledem k přezkoumaným skutečnostem nesplňuje právní a dohledový rámec Singapuru pro ratingové agentury všechny podmínky rovnocennosti stanovené v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1060/2009. Proto jej nelze považovat za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci stanovenému uvedeným nařízením.

(15)

Prováděcí rozhodnutí 2014/248/EU by proto mělo být zrušeno.

(16)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Prováděcí rozhodnutí 2014/248/EU se zrušuje.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. července 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/248/EU ze dne 28. dubna 2014 o uznání právního a dohledového rámce Singapuru jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 73).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 146, 31.5.2013, s. 1).


30.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/26


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1279

ze dne 29. července 2019,

o uznání právního a dohledového rámce Spojených států amerických jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (1) a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 zmocňuje Komisi přijímat rozhodnutí o rovnocennosti, pokud právní rámec a rámec dohledu třetí země zajišťuje, aby ratingové agentury, které mají povolení nebo registraci v této třetí zemi, splňovaly právně závazné požadavky vyplývající z tohoto nařízení a jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a jejich dodržování je v ní účinně vymáháno.

(2)

Účelem tohoto rozhodnutí je umožnit ratingovým agenturám ze Spojených států, nejsou-li systémově významné pro finanční stabilitu či integritu finančních trhů jednoho nebo více členských států, požádat o vydání osvědčení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“). Toto rozhodnutí o rovnocennosti dává orgánu ESMA možnost posuzovat dotyčné ratingové agentury případ od případu a udělovat výjimky z některých organizačních požadavků na ratingové agentury působící v Evropské unii, včetně požadavku na fyzickou přítomnost v Evropské unii.

(3)

Aby byl právní rámec a rámec dohledu třetí země považován za rovnocenný, musí splňovat alespoň tři podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009.

(4)

Dne 5. října 2012 přijala Komise prováděcí rozhodnutí 2012/628/EU (2), v němž konstatovala, že tyto tři podmínky jsou splněny a právní a dohledový rámec Spojených států lze považovat za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009, které byly v té době v platnosti.

(5)

Podle první podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 musí ratingové agentury v dané třetí zemi pro svoji činnost získat povolení nebo registraci, je nad nimi průběžně vykonáván účinný dohled a je vymáháno, aby dodržovaly stanovené požadavky. Právní a dohledový rámec Spojených států vyžaduje, aby se ratingové agentury registrovaly jako celostátně uznané statisticko-ratingové organizace (Nationally Recognized Statistical Ratings Organizations, NRSRO) u americké komise pro cenné papíry (Securities and Exchange Commission, SEC), aby jejich ratingy mohly být používány pro regulatorní účely. Poté podléhají průběžnému dohledu SEC. SEC disponuje širokou škálou dohledových pravomocí, které jí umožňují kontrolovat, zda ratingové agentury dodržují své zákonné povinnosti. Tyto pravomoci zahrnují přístup k dokumentům, vedení vyšetřování a provádění kontrol na místě, jakož i pravomoc požadovat přístup k záznamům telefonních hovorů a elektronické komunikace. SEC může tyto pravomoci vykonávat nejen ve vztahu k ratingovým agenturám, ale i ve vztahu k jiným osobám, které se podílejí na výkonu ratingových činností. Právní a dohledový rámec Spojených států vyžaduje, aby SEC uskutečnila kontrolu každé NRSRO alespoň jednou ročně a o závěrech této kontroly podala zprávu. Pokud SEC zjistí, že NRSRO porušuje některou z povinností vyplývajících z příslušných pravidel, může přijmout celou řadu z toho vyplývajících opatření s cílem ukončit toto porušování. Tato opatření zahrnují pravomoc odebrat registraci, pozastavit využívání ratingů pro regulatorní účely a nařídit ratingové agentuře, aby porušování ukončila. SEC může rovněž uložit ratingovým agenturám za porušení uvedených požadavků vysoké pokuty. NRSRO tudíž podléhají průběžnému účinnému dohledu a vymáhání dodržování požadavků. Dohoda o spolupráci uzavřená mezi ESMA a SEC stanoví výměnu informací, pokud jde o opatření spojená s vymáháním dodržování požadavků a dohledem přijatá ve vztahu k přeshraničně působícím ratingovým agenturám.

(6)

Podle druhé podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 jsou ratingové agentury ve třetí zemi povinny dodržovat právně závazná pravidla, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v článcích 6 až 12 a v příloze I nařízení (ES) č. 1060/2009. Právní a dohledový rámec Spojených států se považuje za rovnocenný nařízení o ratingových agenturách, pokud jde o řízení střetů zájmů, organizační procesy a postupy, které musí být v ratingové agentuře zavedeny, kvality ratingů a metodik jejich vypracování, zveřejňování ratingových hodnocení a všeobecné a pravidelné zveřejňování informací o ratingových činnostech. Právní a dohledový rámec Spojených států tudíž poskytuje rovnocennou ochranu ve smyslu čestnosti a poctivosti, transparentnosti, řádné správy a řízení ratingových agentur a spolehlivosti ratingových činností.

(7)

Podle třetí podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 musí regulatorní režim ve třetí zemi bránit orgánům dohledu a dalším orgánům veřejné správy dané třetí země, aby zasahovaly do obsahu ratingů a metodik. V této souvislosti SEC ani žádný jiný orgán veřejné správy ve Spojených státech nejsou podle zákona oprávněny zasahovat do obsahu ratingů či jejich metodik.

(8)

Právní a dohledový rámec Spojených států stále splňuje tři podmínky původně stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 (3) však zavedlo dodatečné požadavky na ratingové agentury registrované v Unii, které regulatorní režim pro dotyčné ratingové agentury zpřísňují. Tyto dodatečné požadavky zahrnují právně závazná pravidla pro ratingové agentury týkající se ratingových výhledů, řešení střetů zájmů, zachování důvěrnosti, změny metodik pro vydávání ratingů a prezentace a zveřejňování ratingů.

(9)

Podle čl. 2 odst. 2 bodu 1) písm. b) nařízení (EU) č. 462/2013 se dodatečné požadavky použijí pro účely posouzení rovnocennosti právních a dohledových rámců třetích zemí ode dne 1. června 2018.

(10)

S ohledem na výše uvedené požádala dne 13. července 2017 Komise Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“) o poradenství týkající se rovnocennosti právních a dohledových rámců (mj. Spojených států) vzhledem k těmto dodatečným požadavkům zavedeným nařízením (EU) č. 462/2013 a o jeho úsudek, pokud jde o podstatný význam případných rozdílů.

(11)

V odborném doporučení zveřejněném dne 17. listopadu 2017 orgán ESMA uvedl, že právní a dohledový rámec Spojených států zahrnuje dostatečná ustanovení týkající se ratingových agentur, která splňují cíle dodatečných požadavků zavedených nařízením (EU) č. 462/2013.

(12)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 3 odst. 1 písm. w) definici ratingového výhledu a nařízení (ES) č. 1060/2009 nyní rozšiřuje platnost určitých požadavků na ratingy i na ratingové výhledy. Právní a dohledový rámec Spojených států uznává, že do jeho působnosti spadá ratingový vývoj (rating watches), což je typ ratingového výhledu ve smyslu nařízení (ES) č. 1060/2009.

(13)

S cílem posílit vnímání nezávislosti ratingových agentur ve vztahu k hodnoceným osobám rozšiřuje nařízení (EU) č. 462/2013 v čl. 6 odst. 4 a čl. 6a a čl. 6b nařízení (ES) č. 1060/2009 pravidla týkající se střetů zájmů na střety zájmů způsobené akcionáři nebo podílníky, kteří mají v ratingové agentuře významnou pozici. Právní a dohledový rámec Spojených států podobně zahrnuje ustanovení k zajištění ochrany v situaci, kdy by se kvůli akcionářům NRSRO ratingové agentury mohly dostat do střetu zájmů.

(14)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí nová ustanovení s cílem zajistit, aby byly důvěrné informace využívány pouze k účelům souvisejícím s ratingovými činnostmi a aby byly chráněny před podvodem, krádeží nebo zneužitím. Za tímto účelem čl. 10 odst. 2a nařízení (ES) č. 1060/2009 požaduje, aby ratingové agentury až do okamžiku zveřejnění považovaly veškeré ratingy, ratingové výhledy a související informace za důvěrné. Právní a dohledový rámec Spojených států uznává, že nezveřejněný rating může představovat důvěrné informace. NRSRO musí disponovat politikami a postupy, aby předešly selektivnímu a nevhodnému zveřejňování podstatných neveřejných informací získaných v souvislosti s výkonem ratingové činnosti. Existuje proto spolehlivý rámec, který slouží k ochraně proti zneužití důvěrných informací.

(15)

Účelem nařízení (EU) č. 462/2013 je zvýšit úroveň transparentnosti a kvality ratingových metodik. V příloze I oddíle D pododdíle I odstavci 3 zavádí nařízení (ES) č. 1060/2009 povinnost ratingových agentur dát před uveřejněním ratingu nebo ratingového výhledu hodnoceným osobám možnost upozornit ratingovou agenturu na případné věcné chyby. Právní a dohledový rámec Spojených států neobsahuje stejný požadavek, avšak NRSRO musí mít postupy pro informování hodnocených dlužníků / povinných osob a emitentů ratingově hodnocených cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu o rozhodnutích týkajících se ratingů a o opravných prostředcích u konečných i očekávaných rozhodnutí týkajících se ratingu.

(16)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 8 odst. 5a, čl. 6 písm. aa) a ab) a čl. 7 nařízení (ES) č. 1060/2009 ochranná opatření, aby se v důsledku změn metodik pro vydávání ratingů nesnížila přesnost a důslednost metodik. Právní a dohledový rámec Spojených států ukládá všem NSRO vytvořit, udržovat, prosazovat a dokumentovat přiměřeně koncipované politiky, jejichž účelem je zajistit, aby podstatné změny postupů a metodik byly ihned zveřejněny na snadno přístupné části internetových stránek dotyčné NRSRO. Nezahrnuje konkrétní povinnost opravit zjištěnou chybu v metodice, která však vyplývá z obecněji pojatých ustanovení týkajících se kvality metodik.

(17)

Nařízení (EU) č. 462/2013 posiluje požadavky týkající se prezentace a zveřejňování ratingů. Podle čl. 8 odst. 2 a oddílu D pododdílu I odstavce 2a přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 uveřejní ratingová agentura spolu s metodikami, modely a klíčovými předpoklady pro vydávání ratingů poučení, v němž vysvětlí předpoklady, parametry, omezení a nejasnosti týkající se modelů a metodik pro proces vydávání ratingů. Právní a dohledový rámec Spojených států zahrnuje požadavky na zajištění náležitého poučení, které se připojí k ratingu a metodice. Zahrnuje též požadavky, které zajišťují, aby ratingy odrážely všechny informace, které se považují za relevantní.

(18)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v oddíle E pododdíle II přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 požadavek, aby poplatky účtované ratingovými agenturami klientům za poskytnutí ratingu a doplňkových služeb nebyly diskriminační a aby se zakládaly na skutečných nákladech s cílem posílit hospodářskou soutěž a omezit rozsah střetů zájmů v odvětví ratingových agentur. Požaduje, aby ratingové agentury zveřejňovaly určité finanční informace. Právní a dohledový rámec Spojených států zahrnuje obecné povinnosti zaznamenávat a uchovávat informace týkající se poplatků a komunikace se zákazníky, které přispívají k dosažení cíle transparentnosti, hospodářské soutěže a zmírňování střetů zájmů a NRSRO ukládá povinnost každoročně SEC předkládat řadu finančních zpráv.

(19)

Při posuzování regulačního režimu třetí země se Komise řídí zásadou proporcionality a přístupem založeným na posuzování rizik. Vzhledem ke společně přezkoumaným skutečnostem a odbornému doporučení splňuje právní a dohledový rámec Spojených států podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1060/2009 a měl by být nadále považován za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci stanovenému uvedeným nařízením.

(20)

Z důvodů právní jistoty by mělo být přijato nové prováděcí rozhodnutí a prováděcí rozhodnutí 2012/628/EU by proto mělo být zrušeno.

(21)

Komise, jíž je nápomocen orgán ESMA, by měla i nadále v souvislosti s dohledem a prosazováním práva ve Spojených státech amerických pravidelně sledovat vývoj právních předpisů týkajících se ratingových agentur, vývoj na trhu a účinnost spolupráce, aby zajistila soustavné plnění požadavků.

(22)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely článku 5 nařízení (ES) č. 1060/2009 se právní a dohledový rámec Spojených států pro ratingové agentury považuje za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009.

Článek 2

Prováděcí rozhodnutí 2012/628/EU se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. července 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2012/628/EU o uznání právního a dohledového rámce Spojených států amerických jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 274, 9.10.2012, s. 32).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 146, 31.5.2013, s. 1).


30.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/30


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1280

ze dne 29. července 2019,

o uznání právního a dohledového rámce Mexika jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (1) a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 zmocňuje Komisi přijímat rozhodnutí o rovnocennosti, pokud právní rámec a rámec dohledu třetí země zajišťuje, aby ratingové agentury, které mají povolení nebo registraci v této třetí zemi, splňovaly právně závazné požadavky vyplývající z tohoto nařízení a jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a jejich dodržování je v ní účinně vymáháno.

(2)

Účelem tohoto rozhodnutí o rovnocennosti je umožnit ratingovým agenturám z Mexika, nejsou-li systémově významné pro finanční stabilitu či integritu finančních trhů jednoho nebo více členských států, požádat o vydání osvědčení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“). Toto rozhodnutí o rovnocennosti dává orgánu ESMA možnost posuzovat dotyčné ratingové agentury případ od případu a udělovat výjimky z některých organizačních požadavků na ratingové agentury působící v Evropské unii, včetně požadavku na fyzickou přítomnost v Evropské unii.

(3)

Aby byl právní rámec a rámec dohledu třetí země považován za rovnocenný, musí splňovat alespoň tři podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009.

(4)

Dne 28. dubna 2014 přijala Komise prováděcí rozhodnutí 2014/247/EU (2), v němž konstatovala, že tyto tři podmínky jsou splněny a právní a dohledový rámec Mexika lze považovat za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009, které byly v té době v platnosti.

(5)

Podle první podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 musí ratingové agentury ve třetí zemi podléhat povolení či registraci a musí nad nimi být průběžně vykonáván účinný dohled a musí být vymáháno, aby dodržovaly stanovené požadavky. Rámec Mexika vyžaduje, aby ratingové agentury podléhaly povolení a dohledu mexické komise pro bankovnictví a cenné papíry (Mexican Banking and Securities Commission, CNBV), aby mohly vykonávat činnost a poskytovat ratingové služby. CNBV má pravomoc k vyšetřování veškerých činností či otázek, které by mohly představovat porušení zákona. CNBV má pravomoc vyžádat si veškeré druhy informací a dokumentů, provádět kontroly na místě a předvolat si jakoukoli osobu, která by mohla přispět k vyšetřování. Ratingovým agenturám může být trvale nebo dočasně zakázána nebo pozastavena činnost nebo jim může být zrušena licence. CNBV má pravomoc ukládat správní pokuty. CNBV provádí každoroční přezkum dodržování předpisů ze strany registrovaných ratingových agentur a v příslušných případech ukládá sankce. Dohoda o spolupráci uzavřená mezi Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a CNBV stanoví výměnu informací, pokud jde o opatření spojená s vymáháním dodržování požadavků a dohledem přijatá ve vztahu k přeshraničně působícím ratingovým agenturám.

(6)

Podle druhé podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 jsou ratingové agentury ve třetí zemi povinny dodržovat právně závazná pravidla, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v článcích 6 až 12 a v příloze I nařízení (ES) č. 1060/2009. Pokud jde o správu a řízení, mexický právní a dohledový rámec požaduje, aby ratingové agentury měly představenstvo sestávající nejvýše z 21 členů, z nichž nejméně 25 % mají splňovat požadavky na nezávislost. Nezávislí členové představenstva mimo jiné mají nést odpovědnost za vypracování ratingové politiky a metodik, za efektivitu vnitřního systému kontroly a za monitorování procesů compliance a správy a řízení. Střety zájmů musí být určeny a odstraněny a v případě potřeby musí být osoba pověřená výkonem činnosti compliance informována o veškerých možných střetech zájmů, jež by mohly ovlivnit ratingy. Pokud ratingová agentura zjistí střety zájmů, jež by mohly ovlivnit její ratingy, musí se poskytování svých služeb zdržet. Mexický právní a dohledový rámec zahrnuje podrobné organizační požadavky ohledně vedení záznamů a důvěrnosti a stanoví, že ratingové agentury nadále plně odpovídají i za externě zajišťované činnosti. Subjekty, které pro ratingové agentury zajišťují služby prostřednictvím outsourcingu, rovněž podléhají dohledu ze strany CNBV. Ratingové agentury jsou povinny zřídit formální funkci přezkumu ratingových metodik a modelů a mexický rámec obsahuje širokou řadu požadavků na zveřejňování informací týkajících se ratingů a ratingových činností. Právní a dohledový rámec Mexika se proto, pokud jde o řešení střetů zájmů, organizační požadavky, kvalitu ratingů a metodiky jejich vypracování, zveřejňování ratingových hodnocení a všeobecné a pravidelné zveřejňování informací o ratingových činnostech, považuje za rovnocenný nařízení (ES) č. 1060/2009. Poskytuje tudíž rovnocennou ochranu ve smyslu čestnosti a poctivosti, transparentnosti, řádné správy a řízení ratingových agentur a spolehlivosti ratingových činností.

(7)

Podle třetí podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 musí regulatorní režim ve třetí zemi bránit orgánům dohledu a dalším orgánům veřejné správy dané třetí země, aby zasahovaly do obsahu ratingů a metodik. Mexická ústava stanoví, že správní orgány smějí jednat pouze na základě výslovného zmocnění či oprávnění ze zákona. Neexistuje žádné právní ustanovení opravňující CNBV nebo jiný orgán veřejné správy k ovlivňování obsahu ratingů či metodik.

(8)

Právní a dohledový rámec Mexika stále splňuje tři podmínky původně stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 (3) však zavedlo dodatečné požadavky na ratingové agentury registrované v Unii, které regulatorní režim pro dotyčné ratingové agentury zpřísňují. Tyto dodatečné požadavky zahrnují právně závazná pravidla pro ratingové agentury týkající se ratingových výhledů, řešení střetů zájmů, zachování důvěrnosti, kvality metodik pro vydávání ratingů a prezentace a zveřejňování ratingů.

(9)

Podle čl. 2 odst. 2 bodu 1) písm. b) nařízení (EU) č. 462/2013 se dodatečné požadavky použijí pro účely posouzení rovnocennosti právních a dohledových rámců třetích zemí ode dne 1. června 2018.

(10)

S ohledem na výše uvedené požádala dne 13. července 2017 Komise orgán ESMA o poradenství týkající se rovnocennosti právních a dohledových rámců (mj. Mexika) vzhledem k těmto dodatečným požadavkům zavedeným nařízením (EU) č. 462/2013 a o jeho úsudek, pokud jde o podstatný význam případných rozdílů.

(11)

V odborném doporučení zveřejněném dne 17. listopadu 2017 orgán ESMA uvedl, že právní a dohledový rámec Mexika v souvislosti s ratingovými agenturami zahrnuje dostatečná ustanovení ke splnění dodatečných požadavků zavedených nařízením (EU) č. 462/2013.

(12)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 3 odst. 1 písm. w) definici ratingového výhledu a nařízení (ES) č. 1060/2009 nyní rozšiřuje platnost určitých požadavků na ratingy i na ratingové výhledy. Právní a dohledový rámec Mexika výslovně neuznává ratingové výhledy jako samostatnou kategorii, která je od ratingu jasně odlišena, avšak pokud ratingová agentura vypracuje ratingový výhled, mexická komise pro bankovnictví a cenné papíry (Mexican Banking and Securities Commission) očekává, že splňuje stejné požadavky na transparentnost, nezávislost a zveřejňování jako rating. CNVB dále do dohledu nad ratingovými agenturami zahrnuje přiměřenost ratingových výhledů ve spojení se souvisejícími ratingy.

(13)

S cílem posílit vnímání nezávislosti ratingových agentur ve vztahu k hodnoceným osobám rozšiřuje nařízení (EU) č. 462/2013 v čl. 6 odst. 4 a čl. 6a a čl. 6b nařízení (ES) č. 1060/2009 pravidla týkající se střetů zájmů na střety zájmů způsobené akcionáři nebo podílníky, kteří mají v ratingové agentuře významnou pozici. Právní a dohledový rámec Mexika obsahuje obecný zákaz, který akcionářům a členům rady brání přímo či nepřímo držet akcie hodnocené osoby. Ratingové agentury navíc nemohou poskytovat služby klientům držícím více než 5 % jejich základního kapitálu.

(14)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí nová ustanovení s cílem zajistit, aby byly důvěrné informace využívány pouze k účelům souvisejícím s ratingovými činnostmi a aby byly chráněny před podvodem, krádeží nebo zneužitím. Za tímto účelem čl. 10 odst. 2a nařízení (ES) č. 1060/2009 požaduje, aby ratingové agentury až do okamžiku zveřejnění považovaly veškeré ratingy, ratingové výhledy a související informace za důvěrné. Právní a dohledový rámec Mexika stanoví podrobné požadavky na kroky, které musí ratingové agentury učinit k ochraně důvěrných informací týkajících se emitentů. Existuje proto spolehlivý rámec, který slouží k ochraně proti zneužití důvěrných informací.

(15)

Účelem nařízení (EU) č. 462/2013 je zvýšit úroveň transparentnosti a kvality ratingových metodik. V příloze I oddíle D pododdíle I odstavci 3 zavádí nařízení (ES) č. 1060/2009 povinnost ratingových agentur dát před uveřejněním ratingu nebo ratingového výhledu hodnoceným osobám možnost upozornit ratingovou agenturu na případné věcné chyby. Právní a dohledový rámec Mexika vyžaduje, aby ratingové agentury hodnocené osoby před zveřejněním ratingu informovaly. Umožňuje, aby se ratingová agentura a hodnocená osoba dohodly, zda je ratingová agentura povinna klienta předem upozornit, a pokud ano, jaké je časové období pro podání připomínek před zveřejněním.

(16)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 8 odst. 5a, čl. 6 písm. aa) a ab) a článku 7 nařízení (ES) č. 1060/2009 ochranná opatření, aby se v důsledku změn metodik pro vydávání ratingů nesnížila přesnost a důslednost metodik. Právní a dohledový rámec Mexika vyžaduje, aby ratingové agentury na svých internetových stránkách zveřejňovaly metodiky a postupy používané pro výzkum, analýzu, stanovisko, hodnocení a posouzení týkající se kvality ratingu před jejich využitím, a poskytovaly informace o podstatných změnách metodik tak, aby byly přístupné investorům z řad veřejnosti. Stejně tak jsou ratingové agentury povinny přezkoumávat své metodiky a modely, ačkoliv neexistuje výslovný požadavek na vedení konzultací s účastníky trhu před změnou metodik a opravu chyb, které ve svých metodikách odhalí. Pokud však ratingové agentury zavedou do svých metodik pro vydávání ratingů podstatné změny, musí o nich CNVB informovat a zveřejnit je bez udání důvodu k dotyčné změně. V případě změny modelového ratingu a metodik ratingové agentury musí dotyčná ratingová agentura přezkoumat veškeré dosud vydané ratingy.

(17)

Nařízení (EU) č. 462/2013 posiluje požadavky týkající se prezentace a zveřejňování ratingů. Podle čl. 8 odst. 2 a oddílu D pododdílu I odstavce 2a přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 uveřejní ratingová agentura spolu s metodikami, modely a klíčovými předpoklady pro vydávání ratingů poučení, v němž vysvětlí předpoklady, parametry, omezení a nejasnosti týkající se modelů a metodik pro proces vydávání ratingů. Právní a dohledový rámec Mexika vyžaduje, aby ratingové agentury v ratingu zdůraznily, že rating je stanoviskem dotyčné agentury a obsahuje ochranná opatření, jejichž cílem je zajistit, aby ratingy obsahovaly pouze informace relevantní k dotyčnému ratingu. Obsahuje rovněž požadavky, jejichž účelem je zajistit, aby ratingové agentury uživatelům poskytovaly dostatečné poučení, aby ratingům rozuměli.

(18)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v oddíle E pododdíle II přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 požadavek, aby poplatky účtované ratingovými agenturami klientům za poskytnutí ratingu a doplňkových služeb nebyly diskriminační a aby se zakládaly na skutečných nákladech s cílem posílit hospodářskou soutěž a omezit rozsah střetů zájmů v odvětví ratingových agentur. Požaduje, aby ratingové agentury zveřejňovaly určité finanční informace. Právní a dohledový rámec Mexika vyžaduje, aby ratingové agentury poskytovaly CNBV údaje o poplatcích účtovaných jednotlivým klientům, ve kterých upozorní na příjmy od každého z nich a uvedou podrobnosti o veškerých službách, které v předchozím roce jednotlivým klientům poskytly. Ratingové agentury musí zveřejnit, zda od hodnocené osoby obdržely poplatky za jiné než ratingové služby a jejich procentuální vyjádření v souvislosti s poplatky za ratingy. Rámec dále obsahuje obecný požadavek, aby CNVB zaručovala spravedlivé zacházení všem klientům ratingových agentur.

(19)

Při posuzování regulačního režimu třetí země se Komise řídí zásadou proporcionality a přístupem založeným na posuzování rizik. Vzhledem k přezkoumaným skutečnostem splňuje právní a dohledový rámec Mexika pro ratingové agentury podmínky uvedené v druhém pododstavci čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 a měl by být nadále považován za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci zřízenému nařízením.

(20)

Z důvodu právní jistoty by mělo být přijato nové prováděcí rozhodnutí a rozhodnutí 2014/247/EU by tedy mělo být zrušeno.

(21)

Komise by ve spolupráci s orgánem ESMA měla i nadále pravidelně sledovat vývoj právního a dohledového režimu, pod nějž spadají ratingové agentury, vývoj na trhu a účinnost spolupráce v oblasti dohledu v souvislosti se sledováním a vymáháním požadavků v Mexiku, aby zajistila jejich trvalé dodržování.

(22)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely článku 5 nařízení (ES) č. 1060/2009 se mexický právní a dohledový rámec pro ratingové agentury považuje za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009.

Článek 2

Prováděcí rozhodnutí 2014/247/EU se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. července 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/247/EU ze dne 28. dubna 2014 o uznání právního a dohledového rámce Mexika jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 71).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 146, 31.5.2013, s. 1).


30.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/34


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1281

ze dne 29. července 2019,

o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/245/EU o uznání právního a dohledového rámce Brazílie jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (1) a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 zmocňuje Komisi přijímat rozhodnutí o rovnocennosti, v němž prohlásí, že právní rámec a rámec dohledu třetí země zajišťuje, aby ratingové agentury, které mají povolení nebo registraci v této třetí zemi, splňovaly právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům vyplývajícím z tohoto nařízení a jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a jejich dodržování je v ní účinně vymáháno. Aby byl právní rámec a rámec dohledu považován za rovnocenný, musí splňovat alespoň podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009.

(2)

Dne 28. dubna 2014 přijala Komise prováděcí rozhodnutí 2014/245/EU (2), v němž konstatovala, že tyto tři podmínky jsou splněny a právní a dohledový rámec Brazílie lze považovat za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009, které byly v té době v platnosti.

(3)

Právní a dohledový rámec Brazílie stále splňuje tři podmínky původně stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 (3) však zavedlo dodatečné požadavky na ratingové agentury registrované v Unii, které regulatorní režim pro dotyčné ratingové agentury zpřísňují. Tyto dodatečné požadavky zahrnují právně závazná pravidla pro ratingové agentury týkající se ratingových výhledů, řešení střetů zájmů, zachování důvěrnosti, kvality metodik pro vydávání ratingů a prezentace a zveřejňování ratingů.

(4)

Podle čl. 2 odst. 2 bodu 1) písm. b) nařízení (EU) č. 462/2013 se dodatečné požadavky použijí pro účely posouzení rovnocennosti právních a dohledových rámců třetích zemí ode dne 1. června 2018.

(5)

S ohledem na výše uvedené požádala dne 13. července 2017 Komise Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“) o poradenství týkající se rovnocennosti právních a dohledových rámců (mj. Brazílie) vzhledem k těmto dodatečným požadavkům zavedeným nařízením (EU) č. 462/2013 a o jeho úsudek, pokud jde o podstatný význam případných rozdílů.

(6)

V odborném doporučení zveřejněném dne 17. listopadu 2017 dospěl orgán ESMA k závěru, že právní a dohledový rámec Brazílie nezahrnuje dostatečná ustanovení, která by mohla splňovat cíle dodatečných požadavků zavedených nařízením (EU) č. 462/2013.

(7)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 3 odst. 1 písm. w) definici ratingového výhledu a nařízení (ES) č. 1060/2009 nyní rozšiřuje platnost určitých požadavků na ratingy i na ratingové výhledy. Rámec Brazílie výslovně neuznává ratingové výhledy jako samostatnou kategorii, která je od ratingu jasně odlišena, avšak brazilská komise pro cenné papíry a burzu (Comissão de Valores Mobiliários) očekává, že produkce ratingových výhledů bude dodržovat všechny požadavky, které platí pro odpovídající ratingy.

(8)

S cílem posílit vnímání nezávislosti ratingových agentur ve vztahu k hodnoceným osobám rozšiřuje nařízení (EU) č. 462/2013 v čl. 6 odst. 4 a čl. 6a a čl. 6b nařízení (ES) č. 1060/2009 pravidla týkající se střetů zájmů na střety zájmů způsobené akcionáři nebo podílníky, kteří mají v ratingové agentuře významnou pozici. Právní a dohledový rámec Brazílie vyžaduje, aby ratingové agentury zavedly přiměřené a účinné organizační a správní postupy s cílem předcházet, odhalovat, eliminovat, napravovat a zveřejňovat všechny střety zájmu. Právní a dohledový rámec Brazílie však ratingovým agenturám výslovně neukládá povinnost všímat si střetů zájmů, pokud jde o akcionáře. V důsledku toho není zakázáno vydávat ratingy osobě, pokud člen rady ratingové agentury nebo akcionář držící 10 % nebo více kapitálu nebo hlasovacích práv dané ratingové agentury drží více než 10 % akcií hodnocené osoby. Rovněž není zakázáno, aby jednotlivec či osoba držící více než 5 % akcií nebo hlasovacích práv ratingové agentury poskytovali konzultační nebo poradenské služby osobě hodnocené dotyčnou ratingovou agenturou.

(9)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí nová ustanovení s cílem zajistit, aby byly důvěrné informace využívány pouze k účelům souvisejícím s ratingovými činnostmi a aby byly chráněny před podvodem, krádeží nebo zneužitím. Za tímto účelem čl. 10 odst. 2a nařízení (ES) č. 1060/2009 požaduje, aby ratingové agentury až do okamžiku zveřejnění považovaly veškeré ratingy, ratingové výhledy a související informace za důvěrné. Právní a dohledový rámec Brazílie tedy poskytuje ochranu proti zneužití důvěrných informací.

(10)

Účelem nařízení (EU) č. 462/2013 je zvýšit úroveň transparentnosti a kvality ratingových metodik. V příloze I oddíle D pododdíle I odstavci 3 zavádí nařízení (ES) č. 1060/2009 povinnost ratingových agentur dát před uveřejněním ratingu nebo ratingového výhledu hodnoceným osobám možnost upozornit ratingovou agenturu na případné věcné chyby. Právní a dohledový rámec Brazílie nevyžaduje, aby ratingové agentury hodnocené osoby před zveřejněním ratingu informovaly.

(11)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 8 odst. 5a, čl. 6 písm. aa) a ab) a článku 7 nařízení (ES) č. 1060/2009 ochranná opatření, aby se v důsledku změn metodik pro vydávání ratingů nesnížila přesnost a důslednost metodik. Právní a dohledový rámec Brazílie sice uvádí, že ratingové agentury by měly regulačnímu orgánu a trhu oznamovat jakékoliv zásadní změny, kterých jejich metodiky doznaly, avšak nepožaduje, aby ratingové agentury konzultovaly změny metodik nebo opravovaly chyby ve svých metodikách. Ačkoli rámec obsahuje požadavek na sdělování rozsahu dopadu změn metodiky na hodnocené osoby, neobsahuje už požadavek na odůvodnění dotyčné změny či na informování orgánu dohledu.

(12)

Nařízení (EU) č. 462/2013 posiluje požadavky týkající se prezentace a zveřejňování ratingů. Podle čl. 8 odst. 2 a oddílu D pododdílu I odstavce 2a přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 uveřejní ratingová agentura spolu s metodikami, modely a klíčovými předpoklady pro vydávání ratingů poučení, v němž vysvětlí předpoklady, parametry, omezení a nejasnosti týkající se modelů a metodik pro proces vydávání ratingů. Právní a dohledový rámec Brazílie vyžaduje, aby součástí ratingových zpráv byly metodiky použité k určení ratingu s cílem zajistit, aby třetí strany porozuměly důvodům pro vydání konkrétního ratingu. Kromě toho však rámec nestanoví povinnost uvádět upozornění, že je rating stanoviskem agentury a že by se na něj mělo spoléhat v omezené míře.

(13)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v oddíle E pododdíle II přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 požadavek, aby poplatky účtované ratingovými agenturami klientům za poskytnutí ratingu a doplňkových služeb nebyly diskriminační a aby se zakládaly na skutečných nákladech s cílem posílit hospodářskou soutěž a omezit rozsah střetů zájmů v odvětví ratingových agentur. Požaduje, aby ratingové agentury zveřejňovaly určité finanční informace. Comissão de Valores Mobiliários sice může v rámci svých činností v oblasti dohledu požádat o informace, ale právní a dohledový rámec Brazílie systematicky nevyžaduje, aby ratingové agentury poskytovaly cenové politiky, ať už orgánům dohledu nebo veřejnosti. Nevyžaduje ani, aby se poplatky účtované klientům zakládaly na skutečných nákladech a nebyly diskriminační.

(14)

Vzhledem k přezkoumaným skutečnostem nesplňuje právní a dohledový rámec Brazílie všechny podmínky rovnocennosti stanovené v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1060/2009. Proto jej nelze považovat za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci stanovenému uvedeným nařízením.

(15)

Prováděcí rozhodnutí 2014/245/EU by proto mělo být zrušeno.

(16)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Prováděcí rozhodnutí 2014/245/EU se zrušuje.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. července 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/245/EU ze dne 28. dubna 2014 o uznání právního a dohledového rámce Brazílie jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 65).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 146, 31.5.2013, s. 1).


30.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/37


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1282

ze dne 29. července 2019,

o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/246/EU o uznání právního a dohledového rámce Argentiny jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (1) a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 zmocňuje Komisi přijímat rozhodnutí o rovnocennosti, v němž prohlásí, že právní rámec a rámec dohledu třetí země zajišťuje, aby ratingové agentury, které mají povolení nebo registraci v této třetí zemi, splňovaly právně závazné požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům vyplývajícím z tohoto nařízení a jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a jejich dodržování je v ní účinně vymáháno. Aby byl právní rámec a rámec dohledu třetí země považován za rovnocenný, musí splňovat alespoň tři podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009.

(2)

Dne 28. dubna 2014 přijala Komise prováděcí rozhodnutí 2014/246/EU (2), v němž konstatovala, že tyto tři podmínky jsou splněny a právní a dohledový rámec Argentiny lze považovat za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009, které byly v té době v platnosti.

(3)

Právní a dohledový rámec Argentiny stále splňuje tři podmínky původně stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 (3) však zavedlo dodatečné požadavky na ratingové agentury registrované v Unii, které regulatorní režim pro dotyčné ratingové agentury zpřísňují. Tyto dodatečné požadavky zahrnují právně závazná pravidla pro ratingové agentury týkající se ratingových výhledů, řešení střetů zájmů, zachování důvěrnosti, kvality metodik pro vydávání ratingů a prezentace a zveřejňování ratingů.

(4)

Podle čl. 2 odst. 2 bodu 1) písm. b) nařízení (EU) č. 462/2013 se dodatečné požadavky použijí pro účely posouzení rovnocennosti právních a dohledových rámců třetích zemí ode dne 1. června 2018.

(5)

S ohledem na výše uvedené požádala dne 13. července 2017 Komise Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“) o poradenství týkající se rovnocennosti právních a dohledových rámců (mj. Argentiny) vzhledem k těmto dodatečným požadavkům zavedeným nařízením (EU) č. 462/2013 a o jeho úsudek, pokud jde o podstatný význam případných rozdílů.

(6)

V odborném doporučení zveřejněném dne 17. listopadu 2017 dospěl orgán ESMA k závěru, že právní a dohledový rámec Argentiny nezahrnuje dostatečná ustanovení, která by mohla splňovat cíle dodatečných požadavků zavedených nařízením (EU) č. 462/2013.

(7)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 3 odst. 1 písm. w) nařízení (ES) č. 1060/2009 definici ratingového výhledu a rozšiřuje platnost určitých požadavků na ratingy i na ratingové výhledy. Ačkoli jsou ratingové výhledy součástí ratingového trhu, právní a dohledový rámec Argentiny taková ustanovení nezahrnuje. Jelikož ratingové výhledy nespadají do působnosti národní komise pro cenné papíry (Commission Nacional de Valores), nemůže si tato komise vyžádat informace týkající se ratingových výhledů.

(8)

S cílem posílit vnímání nezávislosti ratingových agentur ve vztahu k hodnoceným osobám rozšiřuje nařízení (EU) č. 462/2013 v čl. 6 odst. 4 a čl. 6a a čl. 6b nařízení (ES) č. 1060/2009 pravidla týkající se střetů zájmů na střety zájmů způsobené akcionáři nebo podílníky, kteří mají v ratingové agentuře významnou pozici. Právní a dohledový rámec Argentiny vyžaduje, aby ratingové agentury zavedly přiměřené a účinné organizační a správní postupy s cílem předcházet, odhalovat, eliminovat, napravovat a zveřejňovat všechny střety zájmů. Právní a dohledový rámec Argentiny však ratingovým agenturám výslovně neukládá povinnost všímat si střetů zájmů, pokud jde o akcionáře. V důsledku toho neexistují požadavky na zákaz vydávání ratingů ratingovou agenturou osobě držící více než 10 % jejích akcií či na poskytování konzultačních nebo poradenských služeb osobě držící více než 5 % jejích akcií.

(9)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí nová ustanovení s cílem zajistit, aby byly důvěrné informace využívány pouze k účelům souvisejícím s ratingovými činnostmi a aby byly chráněny před podvodem, krádeží nebo zneužitím. Za tímto účelem čl. 10 odst. 2a nařízení (ES) č. 1060/2009 požaduje, aby ratingové agentury až do okamžiku zveřejnění považovaly veškeré ratingy, ratingové výhledy a související informace za důvěrné. Právní a dohledový rámec Argentiny stanoví podrobné požadavky na kroky, které musí ratingové agentury učinit k ochraně důvěrných informací, jimiž disponují a které se týkají emitentů. Existuje proto spolehlivý rámec, který slouží k ochraně proti zneužití důvěrných informací.

(10)

Účelem nařízení (EU) č. 462/2013 je zvýšit úroveň transparentnosti a kvality ratingových metodik. V příloze I oddíle D pododdíle I odstavci 3 zavádí nařízení (ES) č. 1060/2009 povinnost ratingových agentur dát před uveřejněním ratingu nebo ratingového výhledu hodnoceným osobám možnost upozornit ratingovou agenturu na případné věcné chyby. Právní a dohledový rámec Argentiny neukládá ratingovým agenturám povinnost poskytovat hodnoceným osobám příležitost k provedení věcné kontroly ratingu před jeho zveřejněním. Rating musí být s ohledem na ochranu investorů zveřejněn ihned po schválení ratingovým výborem, aby byl trh o případné změně ratingu neprodleně informován.

(11)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 8 odst. 5a, čl. 6 písm. aa) a ab) a čl. 7 nařízení (ES) č. 1060/2009 ochranná opatření, aby se v důsledku změn metodik pro vydávání ratingů nesnížila přesnost a důslednost metodik. Mezi právním a dohledovým rámcem Argentiny a rámcem Unie existují značné rozdíly. Ačkoli právní a dohledový rámec Argentiny obsahuje požadavky, aby ratingy byly vydávány pouze v souladu se zveřejněnými metodikami a aby tyto metodiky byly pravidelně přezkoumávány, jeho součástí není výslovný požadavek, aby ratingové agentury konzultovaly změny nebo chyby ve svých metodikách. Neobsahuje ani požadavek, aby byly informovány všechny hodnocené osoby, kterých se chyby v metodice pro vydávání ratingů dotýkají.

(12)

Nařízení (EU) č. 462/2013 posiluje požadavky týkající se prezentace a zveřejňování ratingů. Podle čl. 8 odst. 2 a oddílu D pododdílu I odstavce 2a přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 uveřejní ratingová agentura spolu s metodikami, modely a klíčovými předpoklady pro vydávání ratingů poučení, v němž vysvětlí předpoklady, parametry, omezení a nejasnosti týkající se modelů a metodik pro proces vydávání ratingů. Právní a dohledový rámec Argentiny obsahuje ustanovení, která zajišťují, aby ratingové agentury poskytovaly uživatelům ratingů dostatečné poučení k jejich porozumění. Neobsahuje však výslovný požadavek, aby do něj ratingové agentury zahrnovaly pouze informace týkající se ratingu osoby v ratingu uvedené. Neuvádí ani požadavek, aby ratingová agentura v ratingu zdůraznila, že rating je stanoviskem dotyčné agentury a že by se na něj mělo spoléhat v omezené míře.

(13)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v oddíle E pododdíle II přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 požadavek, aby poplatky účtované ratingovými agenturami klientům za poskytnutí ratingu a doplňkových služeb nebyly diskriminační a aby se zakládaly na skutečných nákladech s cílem posílit hospodářskou soutěž a omezit rozsah střetů zájmů v odvětví ratingových agentur. Požaduje, aby ratingové agentury zveřejňovaly určité finanční informace. Právní a dohledový rámec Argentiny pouze vyžaduje, aby ratingové agentury poskytovaly orgánu dohledu informace o poplatcích účtovaných za své ratingové služby jednotlivým klientům, přičemž mají odlišit osobu a/nebo nástroj a cenný papír. Ratingové agentury mají na svých internetových stránkách zveřejňovat minimální a maximální poplatky za své ratingové služby, za účelem spravedlivého zacházení s klienty, avšak neexistuje požadavek, aby se poplatky účtované klientům zakládaly na skutečných nákladech a nebyly diskriminační.

(14)

Vzhledem k přezkoumaným skutečnostem nesplňuje právní a dohledový rámec Argentiny všechny podmínky rovnocennosti stanovené v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1060/2009. Proto jej nelze považovat za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci stanovenému uvedeným nařízením.

(15)

Prováděcí rozhodnutí 2014/246/EU by proto mělo být zrušeno.

(16)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Prováděcí rozhodnutí 2014/246/EU se zrušuje.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. července 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/246/EU ze dne 28. dubna 2014 o uznání právního a dohledového rámce Argentiny jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 68).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 146, 31.5.2013, s. 1).


30.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/40


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1283

ze dne 29. července 2019,

o uznání právního a dohledového rámce Japonska jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (1) a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 zmocňuje Komisi přijímat rozhodnutí o rovnocennosti, pokud právní rámec a rámec dohledu třetí země zajišťuje, aby ratingové agentury, které mají povolení nebo registraci v této třetí zemi, splňovaly právně závazné požadavky vyplývající z tohoto nařízení a jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a jejich dodržování je v ní účinně vymáháno.

(2)

Účelem tohoto rozhodnutí je umožnit ratingovým agenturám z Japonska, nejsou-li systémově významné pro finanční stabilitu či integritu finančních trhů jednoho nebo více členských států, požádat o vydání osvědčení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“). Toto rozhodnutí o rovnocennosti dává orgánu ESMA možnost posuzovat dotyčné ratingové agentury případ od případu a udělovat výjimky z některých organizačních požadavků na ratingové agentury působící v Evropské unii, včetně požadavku na fyzickou přítomnost v Evropské unii.

(3)

Aby byl právní rámec a rámec dohledu třetí země považován za rovnocenný, musí splňovat alespoň tři podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009.

(4)

Dne 28. září 2010 přijala Komise prováděcí rozhodnutí 2010/578/EU (2), v němž konstatovala, že tyto tři podmínky jsou splněny a právní a dohledový rámec Japonska lze považovat za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009, které byly v té době v platnosti.

(5)

Podle první podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 musí ratingové agentury v dané třetí zemi pro svoji činnost získat povolení nebo registraci, je nad nimi průběžně vykonáván účinný dohled a je vymáháno, aby dodržovaly stanovené požadavky. Právní a dohledový rámec Japonska stanoví, že ratingová agentura musí být zaregistrována u japonské agentury pro finanční služby (dále jen „JAFS“), aby její ratingová hodnocení mohla být v Japonsku používána pro regulační účely. JFSA ukládá ratingovým agenturám a průběžnému dohledu nad nimi právně závazné povinnosti. JAFS má rozsáhlé a komplexní pravomoci a může přijímat řadu opatření, včetně sankcí, v případě že ratingová agentura poruší ustanovení zákona o finančních nástrojích a obchodování na burze týkající se regulace ratingových agentur.

(6)

Podle druhé podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 jsou ratingové agentury ve třetí zemi povinny dodržovat právně závazná pravidla, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v článcích 6 až 12 a v příloze I nařízení (ES) č. 1060/2009. Právní a dohledový rámec Japonska je založen na povinnosti konat v dobré víře. Ratingové agentury musí zavést funkční kontrolní systémy pro spravedlivé a řádné vykonávání ratingové činnosti na základě velkého množství podrobných a normativních požadavků, obsáhlých ustanovení ohledně předcházení, řešení a zveřejňování střetů zájmů a povinnosti zaznamenávat informace a předkládat je JAFS i veřejnosti. Právní a dohledový rámec Japonska se považuje za rovnocenný nařízení (ES) č. 1060/2009, pokud jde o řešení střetů zájmů, organizační požadavky, ochranná opatření za účelem zajištění kvality ratingů a metodik, povinnost uveřejňovat ratingy a povinnost všeobecného a pravidelného uveřejňování informací o ratingových činnostech. Právní a dohledový rámec Japonska poskytuje tudíž rovnocennou ochranu ve smyslu čestnosti a poctivosti, transparentnosti, řádné správy a řízení ratingových agentur a spolehlivosti ratingových činností.

(7)

Podle třetí podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 musí regulatorní režim ve třetí zemi bránit orgánům dohledu a dalším orgánům veřejné správy dané třetí země, aby zasahovaly do obsahu ratingů a metodik. V tomto ohledu zákon zakazuje JAFS zasahovat do obsahu ratingových hodnocení a metodik.

(8)

Právní a dohledový rámec Japonska stále splňuje tři podmínky původně stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 (3) však zavedlo dodatečné požadavky na ratingové agentury registrované v Unii, které regulatorní režim pro dotyčné ratingové agentury zpřísňují. Tyto dodatečné požadavky zahrnují pravidla týkající se ratingových výhledů, řešení střetů zájmů, zachování důvěrnosti, kvality metodik pro vydávání ratingů a prezentace a zveřejňování ratingů.

(9)

Podle čl. 2 odst. 2 bodu 1) písm. b) nařízení (EU) č. 462/2013 se dodatečné požadavky použijí pro účely posouzení rovnocennosti právních a dohledových rámců třetích zemí ode dne 1. června 2018.

(10)

S ohledem na výše uvedené požádala dne 13. července 2017 Komise Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“) o poradenství týkající se rovnocennosti právních a dohledových rámců (mj. Japonska) vzhledem k těmto dodatečným požadavkům zavedeným nařízením (EU) č. 462/2013 a o jeho úsudek, pokud jde o podstatný význam případných rozdílů.

(11)

V odborném doporučení zveřejněném dne 17. listopadu 2017 orgán ESMA uvedl, že právní a dohledový rámec Japonska zahrnuje dostatečná ustanovení týkající se ratingových agentur, která splňují cíle dodatečných požadavků zavedených nařízením (EU) č. 462/2013.

(12)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 3 odst. 1 písm. w) definici ratingového výhledu a nařízení (ES) č. 1060/2009 nyní rozšiřuje platnost určitých požadavků na ratingy i na ratingové výhledy. Právní a dohledový rámec Japonska tudíž podstatně uznává ratingové výhledy. Považuje je za součást ratingu a zmocňuje JFSA ke sledování přiměřenosti ratingových výhledů ve spojení se souvisejícími ratingy.

(13)

S cílem posílit vnímání nezávislosti ratingových agentur ve vztahu k hodnoceným osobám rozšiřuje nařízení (EU) č. 462/2013 v čl. 6 odst. 4 a čl. 6a a čl. 6b nařízení (ES) č. 1060/2009 pravidla týkající se střetů zájmů na střety zájmů způsobené akcionáři nebo podílníky, kteří mají v ratingové agentuře významnou pozici. Právní a dohledový rámec Japonska od ratingových agentur vyžaduje, aby zavedly opatření s cílem zajistit, že při stanovení ratingu nepoškodí zájmy investorů, zejména pokud hodnocená osoba drží 5 % nebo více akcií dané ratingové agentury. Má-li navíc ratingová agentura zájem na hodnocené osobě, nesmí rating vydat vůbec.

(14)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí nová ustanovení s cílem zajistit, aby byly důvěrné informace využívány pouze k účelům souvisejícím s ratingovými činnostmi a aby byly chráněny před podvodem, krádeží nebo zneužitím. Za tímto účelem čl. 10 odst. 2a nařízení (ES) č. 1060/2009 požaduje, aby ratingové agentury až do okamžiku zveřejnění považovaly veškeré ratingy, ratingové výhledy a související informace za důvěrné. Právní a dohledový rámec Japonska stanoví podrobné požadavky na kroky, které musí ratingové agentury učinit k ochraně důvěrných informací, jimiž disponují a které se týkají emitentů. Existuje proto spolehlivý rámec, který slouží k ochraně proti zneužití důvěrných informací.

(15)

Účelem nařízení (EU) č. 462/2013 je zvýšit úroveň transparentnosti a kvality ratingových metodik. V příloze I oddíle D pododdíle I odstavci 3 zavádí nařízení (ES) č. 1060/2009 povinnost ratingových agentur dát před uveřejněním ratingu nebo ratingového výhledu hodnoceným osobám možnost upozornit ratingovou agenturu na případné věcné chyby. Právní a dohledový rámec Japonska od ratingových agentur vyžaduje, aby vypracovaly ratingovou strategii, ve které stanoví metodiky pro stanovení ratingů a jejich zveřejnění. Ratingová strategie by měla poskytovat poučení a metody, jež v přiměřené době před zveřejněním ratingu umožní hodnocené osobě ověřit si, zda v ratingu nedošlo ke zkreslení informací, a vyjádřit svá stanoviska.

(16)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 8 odst. 5a, čl. 6 písm. aa) a ab) a článku 7 nařízení (ES) č. 1060/2009 ochranná opatření, aby se v důsledku změn metodik pro vydávání ratingů nesnížila přesnost a důslednost metodik. Právní a dohledový rámec Japonska podobně vyžaduje, aby ratingové agentury měly zavedeny opatření, kterými zajistí, že informace použité ke stanovení ratingu jsou dostatečně kvalitní a že metodiky pro vydávání ratingů jsou přesné a důsledné a systematické.

(17)

Nařízení (EU) č. 462/2013 posiluje požadavky týkající se prezentace a zveřejňování ratingů. Podle čl. 8 odst. 2 a oddílu D pododdílu I odstavce 2a přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 uveřejní ratingová agentura spolu s metodikami, modely a klíčovými předpoklady pro vydávání ratingů poučení, v němž vysvětlí předpoklady, parametry, omezení a nejasnosti týkající se modelů a metodik pro proces vydávání ratingů. Právní a dohledový rámec Japonska nezahrnuje požadavky, aby ratingové agentury poskytovaly přiměřené poučení, které uživatelům ratingu umožní porozumět jim. Nezahrnuje ani požadavky, aby ratingové agentury zajišťovaly přesnost informací zveřejněných zúčastněným stranám.

(18)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v oddíle E pododdíle II přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 požadavek, aby poplatky účtované ratingovými agenturami klientům za poskytnutí ratingu a doplňkových služeb nebyly diskriminační a aby se zakládaly na skutečných nákladech s cílem posílit hospodářskou soutěž a omezit rozsah střetů zájmů v odvětví ratingových agentur. Požaduje, aby ratingové agentury zveřejňovaly určité finanční informace. Pokud jde o ochranu klientů ratingových agentur a požadavek, aby poplatky byly založeny na skutečných nákladech a nebyly diskriminační, obsahuje právní a dohledový rámec Japonska podobné požadavky, kterými zajišťuje, aby ratingové agentury vykonávaly svoji činnost spravedlivě a přesně. Vyžaduje, aby ratingové agentury každý hospodářský rok připravily pro orgán dohledu obchodní zprávu, jejíž součástí jsou jména a poplatky uhrazené jednotlivým 20 nejvýznamnějším klientům za dané účetní období, a zmocňuje orgán dohledu k tomu, aby si vyžádal příslušné informace týkající se jejich cenových politik a specifických účtovaných poplatků.

(19)

Při posuzování regulačního režimu třetí země se Komise řídí zásadou proporcionality a přístupem založeným na posuzování rizik. Vzhledem k přezkoumaným skutečnostem splňuje právní a dohledový rámec Japonska podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1060/2009 a měl by být nadále považován za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci stanovenému uvedeným nařízením.

(20)

Z důvodů právní jistoty by mělo být přijato nové prováděcí rozhodnutí a rozhodnutí 2010/578/EU by proto mělo být zrušeno.

(21)

Komise, jíž je nápomocen orgán ESMA, by měla i nadále v souvislosti s dohledem a prosazováním práva v Japonsku pravidelně sledovat vývoj právních předpisů týkajících se ratingových agentur, vývoj na trhu a účinnost spolupráce, aby zajistila soustavné plnění požadavků.

(22)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely článku 5 nařízení (ES) č. 1060/2009 se japonský právní a dohledový rámec pro ratingové agentury považuje za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009.

Článek 2

Rozhodnutí 2010/578/EU se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. července 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

(2)  Rozhodnutí Komise 2010/578/EU ze dne 28. září 2010 o uznání právního a dohledového rámce Japonska jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 254, 29.9.2010, s. 46).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 146, 31.5.2013, s. 1).


30.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 201/43


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1284

ze dne 29. července 2019,

o uznání právního a dohledového rámce Hongkongu jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (1) a zejména na čl. 5 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 zmocňuje Komisi přijímat rozhodnutí o rovnocennosti, pokud právní rámec a rámec dohledu třetí země zajišťuje, aby ratingové agentury, které mají povolení nebo registraci v této třetí zemi, splňovaly právně závazné požadavky vyplývající z tohoto nařízení a jejichž plnění v dané třetí zemi podléhá účinnému dohledu a jejich dodržování je v ní účinně vymáháno.

(2)

Účelem tohoto rozhodnutí je umožnit ratingovým agenturám z Hongkongu, nejsou-li systémově významné pro finanční stabilitu či integritu finančních trhů jednoho nebo více členských států, požádat o vydání osvědčení Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“). Toto rozhodnutí o rovnocennosti dává orgánu ESMA možnost posuzovat dotyčné ratingové agentury případ od případu a udělovat výjimky z některých organizačních požadavků na ratingové agentury působící v Evropské unii, včetně požadavku na fyzickou přítomnost v Evropské unii.

(3)

Aby byl právní rámec a rámec dohledu třetí země považován za rovnocenný, musí splňovat alespoň tři podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009.

(4)

Dne 28. dubna 2014 přijala Komise prováděcí rozhodnutí 2014/249/EU (2), v němž konstatovala, že tyto tři podmínky jsou splněny a právní a dohledový rámec Hongkongu lze považovat za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009, které byly v té době v platnosti.

(5)

Podle první podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 musí ratingové agentury v dané třetí zemi pro svoji činnost získat povolení nebo registraci, je nad nimi průběžně vykonáván účinný dohled a je vymáháno, aby dodržovaly stanovené požadavky. Právní rámec a rámec dohledu Hongkongu vyžaduje, aby ratingové agentury a jejich ratingoví analytici, kteří poskytují ratingové služby v Hongkongu, měli k poskytování ratingových služeb licenci a podléhali dohledu hongkongské Komise pro dohled nad cennými papíry a futures (dále jen „SFC“). Právní a regulační rámec Hongkongu udílí SFC komplexní pravomoci, které jí umožňují provádět šetření ohledně toho, zda ratingové agentury dodržují své zákonné povinnosti. SFC může regulovaným i neregulovaným osobám uložit povinnost předložit informace a dokumenty relevantní pro šetření, včetně obchodních záznamů, bankovních záznamů, záznamů telefonních hovorů, záznamů z internetu a informací o skutečném vlastnictví. Tato pravomoc se vztahuje jak na osoby, vůči nimž je šetření vedeno, tak na osoby, u nichž má SFC přiměřený důvod domnívat se, že mají informace relevantní pro šetření. Dále pokud existují obavy ze zničení nebo odstranění důkazů, útěku cílové osoby či jiné obavy, má SFC pravomoc na základě povolení k domovní prohlídce vydaného soudním orgánem vstupovat do soukromých prostor regulovaných i neregulovaných osob. Kromě toho má SFC plný rozsah pravomocí k přijímání trestních, občanskoprávních, správních a jiných opatření. Patří sem správní pravomoc ukládat osobám s licencí či registrací u SFC disciplinární sankce, ukládat licencovaným nebo registrovaným osobám omezení jejich obchodní činnosti, zrušit nebo pozastavit licenci nebo registraci licencované nebo registrované osoby a ukládat licencované nebo registrované osobě důtky, povinnosti nebo pokuty. SFC má pravomoc požádat příslušný soud o předběžné nebo nápravné opatření. SFC kromě kontrol na místě provádí dohled prostřednictvím komunikace s licencovanými ratingovými agenturami, aby porozuměla jejich obchodním modelům a plánům a rizikům spojených s danými činnostmi a mohla určit a posoudit rizika plynoucí z jejich obchodní činnosti. Informace o licencovaných ratingových agenturách jsou shromažďovány prostřednictvím podání k SFC, mimo jiné včetně auditovaných ročních účetních závěrek a výročních kontrolních zpráv o přezkumu. SFC přijímá návazná opatření na základě stížností a případů porušení oznámených samotnou osobou, která je za ně odpovědná. Dohoda o spolupráci uzavřená mezi orgánem ESMA a SFC stanoví výměnu informací, pokud jde o opatření spojená s vymáháním dodržování požadavků a dohledem přijatá ve vztahu k přeshraničně působícím ratingovým agenturám.

(6)

Podle druhé podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 jsou ratingové agentury ve třetí zemi povinny dodržovat právně závazná pravidla, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v článcích 6 až 12 a v příloze I nařízení (ES) č. 1060/2009. Hongkongský právní a dohledový rámec stanoví podrobné požadavky na správu a řízení společností. Hlavní odpovědnost za zajištění zachování příslušných standardů chování a dodržování řádných postupů ze strany ratingové agentury nese představenstvo a pracovníci odpovědní za regulované činnosti. Ratingové agentury musí mít dva odpovědné pracovníky, přičemž oba musí být schváleni komisí SFC, a v souladu s předpisem SFO musí alespoň jeden z nich být výkonným ředitelem. Existují podrobná ustanovení ohledně střetů zájmů, jež ratingovým agenturám ukládají povinnost střety zájmů identifikovat a odstranit, případně řešit, a organizovat svou činnost tak, aby bylo zajištěno, že jejich obchodní zájem neohrozí nezávislost a přesnost jejích ratingů; dále jsou stanoveny organizační požadavky, včetně outsourcingu, vedení záznamů a zachování důvěrnosti. Pokud jde o organizační požadavky, musí ratingové agentury splňovat například požadavky týkající se strategií a postupů pro zajištění souladu s právními závazky a stálého a efektivního útvaru compliance. Ratingové agentury jsou rovněž povinny zřídit útvar pro přezkum, odpovědný za pravidelný přezkum ratingových metodik a modelů a jejich významných změn. Hongkongský právní a dohledový rámec obsahuje širokou škálu požadavků na poskytování informací, mezi něž patří zveřejňování ratingů a každoroční zveřejňování informací o ratingových a doplňkových činnostech. Právní a dohledový rámec Hongkongu se považuje za rovnocenný nařízení o ratingových agenturách, pokud jde o řešení střetů zájmů, organizační požadavky, kvalitu ratingů a metodik, uveřejňování ratingů a všeobecné a pravidelné uveřejňování informací o ratingových činnostech. Měl by tudíž poskytovat rovnocennou ochranu ve smyslu čestnosti a poctivosti, transparentnosti, řádné správy a řízení ratingových agentur a spolehlivosti ratingových činností.

(7)

Podle třetí podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009 musí regulatorní režim ve třetí zemi bránit orgánům dohledu a dalším orgánům veřejné správy dané třetí země, aby zasahovaly do obsahu ratingů a metodik. Neexistuje žádné právní ustanovení opravňující SFC nebo jakýkoli jiný orgán veřejné správy k ovlivňování obsahu ratingů či metodik.

(8)

Právní a dohledový rámec Hongkongu stále splňuje tři podmínky původně stanovené v čl. 5 odst. 6 nařízení (ES) č. 1060/2009. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 (3) však zavedlo dodatečné požadavky na ratingové agentury registrované v Unii, které regulatorní režim pro dotyčné ratingové agentury zpřísňují. Tyto dodatečné požadavky zahrnují právně závazná pravidla pro ratingové agentury týkající se ratingových výhledů, řešení střetů zájmů, zachování důvěrnosti, kvality metodik pro vydávání ratingů a prezentace a zveřejňování ratingů.

(9)

Podle čl. 2 odst. 2 bodu 1) písm. b) nařízení (EU) č. 462/2013 se dodatečné požadavky použijí pro účely posouzení rovnocennosti právních a dohledových rámců třetích zemí ode dne 1. června 2018.

(10)

S ohledem na výše uvedené požádala dne 13. července 2017 Komise orgán ESMA o poradenství týkající se rovnocennosti právních a dohledových rámců (mj. Hongkongu) vzhledem k těmto dodatečným požadavkům zavedeným nařízením (EU) č. 462/2013 a o jeho úsudek, pokud jde o podstatný význam případných rozdílů.

(11)

V odborném doporučení zveřejněném dne 17. listopadu 2017 orgán ESMA uvedl, že právní a dohledový rámec Hongkongu zahrnuje dostatečná ustanovení týkající se ratingových agentur, která splňují cíle dodatečných požadavků zavedených nařízením (EU) č. 462/2013.

(12)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 3 odst. 1 písm. w) definici ratingového výhledu a nařízení (ES) č. 1060/2009 nyní rozšiřuje platnost určitých požadavků na ratingy i na ratingové výhledy. Právní rámec a rámec dohledu Hongkongu sice neuznává ratingové výhledy jako samostatnou kategorii, která je od ratingu jasně odlišena, ale vzhledem k obecné povaze výrazu „rating“ v právním rámci a rámci dohledu Hongkongu SFC očekává, že sestavování ratingových výhledů dodržuje všechny požadavky, které platí pro odpovídající ratingy.

(13)

S cílem posílit vnímání nezávislosti ratingových agentur ve vztahu k hodnoceným osobám rozšiřuje nařízení (EU) č. 462/2013 v čl. 6 odst. 4 a čl. 6a a čl. 6b nařízení (ES) č. 1060/2009 pravidla týkající se střetů zájmů na střety zájmů způsobené akcionáři nebo podílníky, kteří mají v ratingové agentuře významnou pozici. Právní rámec a rámec dohledu Hongkongu vyžaduje, aby ratingové agentury zavedly vhodná a účinná opatření pro prevenci, zjišťování, odstraňování nebo řízení a uveřejňování střetů zájmů a zajistily, že nebudou ovlivněny obchodními vztahy. Přestože v právních předpisech Hongkongu neexistuje výslovný odkaz na akcionáře, v případě potenciálního střetu zájmů nesmí ratingové agentury provozovat svoji činnost.

(14)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí nová ustanovení s cílem zajistit, aby byly důvěrné informace využívány pouze k účelům souvisejícím s ratingovými činnostmi a aby byly chráněny před podvodem, krádeží nebo zneužitím. Za tímto účelem čl. 10 odst. 2a nařízení (ES) č. 1060/2009 požaduje, aby ratingové agentury až do okamžiku zveřejnění považovaly veškeré ratingy, ratingové výhledy a související informace za důvěrné. Stanovením podrobných požadavků vyžaduje právní rámec a rámec dohledu Hongkongu, aby ratingové agentury přijaly postupy a mechanismy na ochranu důvěrných informací týkajících se emitentů. Existuje proto spolehlivý rámec, který slouží k ochraně proti zneužití důvěrných informací.

(15)

Účelem nařízení (EU) č. 462/2013 je zvýšit úroveň transparentnosti a kvality ratingových metodik. V příloze I oddíle D pododdíle I odstavci 3 zavádí nařízení (ES) č. 1060/2009 povinnost ratingových agentur dát před uveřejněním ratingu nebo ratingového výhledu hodnoceným osobám možnost upozornit ratingovou agenturu na případné věcné chyby. Jelikož právní rámec a rámec dohledu klade větší důraz na to, aby byly ratingy bezodkladně sděleny trhu, neobsahuje přísný požadavek na to, aby ratingové agentury hodnocené osoby před zveřejněním jejich ratingu informovaly. Bude-li to proveditelné a vhodné, mají ratingové agentury namísto toho hodnocené osoby informovat jen o zásadních informacích a hlavních hlediscích, na nichž se rating zakládá.

(16)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v čl. 8 odst. 5a, čl. 6 písm. aa) a ab) a čl. 7 nařízení (ES) č. 1060/2009 ochranná opatření, aby se v důsledku změn metodik pro vydávání ratingů nesnížila přesnost a důslednost metodik. Právní rámec a rámec dohledu Hongkongu vyžaduje, aby ratingové agentury zveřejnily úplné informace o podstatných změnách svých metodik. Dále vyžaduje, bude-li to proveditelné a vhodné, aby ratingové agentury zveřejnily dotyčné podstatné změny před jejich vstupem v platnost. V případě jakýchkoliv změn metodik, modelů nebo klíčových předpokladů použitých při přípravě ratingů musí ratingové agentury ihned zveřejnit pravděpodobné množství ratingů, kterých se změny dotknou, a to prostřednictvím stejných komunikačních prostředků, které byly použity ke zveřejnění dotčených ratingů.

(17)

Nařízení (EU) č. 462/2013 posiluje požadavky týkající se prezentace a zveřejňování ratingů. Podle čl. 8 odst. 2 a oddílu D pododdílu I odstavce 2a přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 uveřejní ratingová agentura spolu s metodikami, modely a klíčovými předpoklady pro vydávání ratingů poučení, v němž vysvětlí předpoklady, parametry, omezení a nejasnosti týkající se modelů a metodik pro proces vydávání ratingů. Právní a dohledový rámec Hongkongu zahrnuje požadavky, aby ratingové agentury poskytovaly přiměřené poučení, které uživatelům ratingu umožní porozumět jim. Zahrnuje též požadavek poskytnout orgánu dohledu každých šest měsíců informace o obchodní činnosti

(18)

Nařízení (EU) č. 462/2013 zavádí v oddíle E pododdíle II přílohy I nařízení (ES) č. 1060/2009 požadavek, aby poplatky účtované ratingovými agenturami klientům za poskytnutí ratingu a doplňkových služeb nebyly diskriminační a aby se zakládaly na skutečných nákladech s cílem posílit hospodářskou soutěž a omezit míru střetů zájmů v odvětví ratingových agentur. Požaduje, aby ratingové agentury zveřejňovaly určité finanční informace. Právní a dohledový rámec Hongkongu vyžaduje, aby ratingové agentury po stanovenou dobu vedly obchodní záznamy v souladu se všemi zákonnými požadavky, zveřejňovaly obecnou povahu kompenzačních opatření ve vztahu k hodnoceným osobám a podávaly zprávy o celkových příjmech plynoucích z ratingových služeb, což orgán dohledu zmocňuje k vyžádání tohoto typu informací. Pokud jde o opatření na ochranu klientů a zajištění spravedlivého zacházení s nimi, existuje obecný požadavek na spravedlivé zacházení s klienty.

(19)

Při posuzování regulačního režimu třetí země se Komise řídí zásadou proporcionality a přístupem založeným na posuzování rizik. Vzhledem ke společně přezkoumaným skutečnostem a odbornému doporučení orgánu ESMA splňuje právní a dohledový rámec Hongkongu podmínky stanovené v čl. 5 odst. 6 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1060/2009 a měl by být nadále považován za rovnocenný právnímu a dohledovému rámci stanovenému uvedeným nařízením.

(20)

Z důvodů právní jistoty by mělo být přijato nové prováděcí rozhodnutí a rozhodnutí a prováděcí rozhodnutí 2014/249/EU by proto mělo být zrušeno.

(21)

Komise, jíž je nápomocen orgán ESMA, by měla i nadále v souvislosti s dohledem a prosazováním práva v Hongkongu pravidelně sledovat vývoj právních předpisů týkajících se ratingových agentur, vývoj na trhu a účinnost spolupráce, aby zajistila soustavné plnění požadavků.

(22)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pro účely článku 5 nařízení (ES) č. 1060/2009 se hongkongský právní a dohledový rámec pro ratingové agentury považuje za rovnocenný požadavkům nařízení (ES) č. 1060/2009.

Článek 2

Prováděcí rozhodnutí 2014/249/EU se zrušuje.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 29. července 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1.

(2)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/249/EU ze dne 28. dubna 2014 o uznání právního a dohledového rámce Hongkongu jako rovnocenného požadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 132, 3.5.2014, s. 76).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013 ze dne 21. května 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1060/2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 146, 31.5.2013, s. 1).