ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 198

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 62
25. července 2019


Obsah

 

I   Legislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) ( 1 )

1

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1239 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU

64

 

*

Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/1240 ze dne 20. června 2019 o vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví

88

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005

105

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 ze dne 20. června 2019, kterým se stanoví výkonnostní normy pro emise CO2 pro nová těžká vozidla a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 a (EU) 2018/956 a směrnice Rady 96/53/ES ( 1 )

202

 

*

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1243 ze dne 20. června 2019, kterým se řada právních aktů stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou přizpůsobuje článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie ( 1 )

241

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


I Legislativní akty

NAŘÍZENÍ

25.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 198/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1238

ze dne 20. června 2019

o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Domácnosti v Unii patří k největším střadatelům na světě, ale podstatná část těchto úspor je držena na bankovních účtech s krátkou splatností. Více investic do kapitálových trhů může pomoci vyrovnat se s problémy, které přináší stárnutí obyvatelstva a nízké úrokové sazby.

(2)

Starobní důchody představují klíčovou část příjmu důchodců, přičemž pro mnoho lidí představuje přiměřený důchod rozdíl mezi pohodlným životem ve stáří a chudobou. Jsou nutnou podmínkou pro výkon základních práv stanovených v Listině základních práv Evropské unie, mimo jiné v článku 25 o právech starších osob, kde se uvádí: „Unie uznává a respektuje práva starších osob na to, aby vedly důstojný a nezávislý život a podílely se na společenském a kulturním životě.“

(3)

Unie čelí několika problémům, mezi jinými i demografickým, kvůli tomu, že Evropa je stárnoucí kontinent. Kromě toho procházejí radikálními změnami modely profesní dráhy, trh práce a rozdělení bohatství, a to nejen v důsledku digitální revoluce.

(4)

Podstatná část starobních důchodů se poskytuje v rámci veřejných systémů. Bez ohledu na výlučnou pravomoc členských států ohledně organizace důchodových systémů, jak je stanoveno ve Smlouvách, jsou pro stabilitu Unie jako celku dostatek příjmů a finanční udržitelnost vnitrostátních důchodových systémů zásadní. Přesunutí většího množství úspor Evropanů z hotovosti a bankovních vkladů do dlouhodobých investičních produktů, jako jsou dobrovolné penzijní produkty s dlouhodobou důchodovou povahou, by tedy mělo dopad, který by byl prospěšný jak pro jednotlivce (jimž by to přineslo vyšší výnosy a zlepšení přiměřenosti důchodů), tak pro ekonomiku v širším slova smyslu.

(5)

V roce 2015 bydlelo 11,3 milionu občanů Unie v produktivním věku (od 20 do 64 let) v jiném členském státě, než je členský stát, jehož mají státní příslušnost, a 1,3 milionu občanů Unie pracovalo v jiném členském státě, než je členský stát, v němž mají bydliště.

(6)

Přenositelnost panevropského osobního penzijního produktu (PEPP) dlouhodobé důchodové povahy zvýší jeho přitažlivost, a to zejména pro mladé lidi a mobilní pracovníky, a přispěje ke snadnějšímu uplatňování práva občanů bydlet a pracovat kdekoli v Unii.

(7)

Osobní penzijní pojištění je důležité z hlediska propojování dlouhodobých střadatelů a dlouhodobých investičních příležitostí. Větší evropský trh pro osobní penzijní pojištění podpoří poskytování prostředků pro institucionální investory a investice do reálné ekonomiky.

(8)

Toto nařízení umožní vytvořit osobní penzijní produkt, který bude mít dlouhodobou důchodovou povahu a bude v nejvyšší možné míře zohledňovat environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení (faktory ESG), jak jsou uvedeny v zásadách odpovědného investování podporovaných Organizací spojených národů, bude jednoduchý, bezpečný, cenově dostupný, transparentní, vstřícný k zákazníkům a přenositelný po celé Unii a bude doplňkem stávajících systémů v členských státech.

(9)

Vnitřní trh s osobními penzijními produkty v současné době nefunguje hladce. V některých členských státech dosud neexistuje trh s osobními penzijními produkty. V jiných členských státech již existují nabídky osobních penzijních produktů, avšak vnitrostátní trhy se vyznačují vysokou mírou roztříštěnosti. Míra přenositelnosti osobních penzijních produktů je proto omezená. V důsledku toho může být pro jednotlivce obtížné využívat své základní svobody. Mohlo by jim to například bránit v tom, aby nastoupili do zaměstnání nebo odešli do důchodu v jiném členském státě. Nedostatečná standardizace stávajících osobních penzijních produktů navíc brání poskytovatelům v možnosti využít svobodu usazování a volný pohyb služeb.

(10)

Protože je vnitřní trh s osobními penzijními produkty roztříštěný a rozmanitý, může být dopad PEPP v členských státech velmi odlišný a právě tak se může lišit i jeho cílová skupina. V některých členských státech může PEPP nabídnout řešení pro lidi, kteří v současnosti nemají přístup ke vhodným službám. V jiných členských státech by PEPP mohl rozšířit nabídku pro spotřebitele nebo nabízet řešení pro mobilní občany. Cílem zavedení tohoto produktu by však nemělo být nahradit stávající vnitrostátní důchodové systémy, jelikož se jedná o další, doplňkový osobní penzijní produkt.

(11)

Unie kapitálových trhů pomůže mobilizovat kapitál v Evropě a nasměrovat jej do všech společností, včetně malých a středních podniků, infrastrukturních a dlouhodobých udržitelných projektů, které tento kapitál potřebují na rozvoj a vytváření pracovních míst. Jedním z hlavních cílů unie kapitálových trhů je zvýšit investice a možnost volby pro retailové investory, a to lepším využitím evropských úspor. Pro tento účel bude PEPP představovat krok směrem k větší integraci kapitálových trhů, neboť bude podporovat dlouhodobé financování reálné ekonomiky s ohledem na dlouhodobou důchodovou povahu tohoto produktu a udržitelnost investic.

(12)

Jak bylo oznámeno v akčním plánu Komise pro vytváření unie kapitálových trhů ze dne 30. září 2015, „Komise posoudí důvody pro vznik politického rámce k vytvoření úspěšného evropského trhu pro jednoduché, účinné a konkurenceschopné osobní penze a určí, zda je na podporu tohoto trhu nutné vypracovat právní předpisy EU“.

(13)

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: Dopad a cesta směrem k účinnějšímu a účelnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů (3) zdůraznil, že „je třeba pěstovat prostředí, které stimuluje inovace v oblasti finančních produktů, vytváří větší rozmanitost a přínosy pro reálnou ekonomiku a poskytuje lepší pobídky pro investice a může rovněž přispět k zajištění náležitých, bezpečných a udržitelných důchodů, jako je například vývoj panevropského penzijního produktu, který bude jednoduchý a transparentní“.

(14)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 28. června 2016 vyzvala k „rychlému a rozhodnému pokroku s cílem zajistit snadnější přístup k finančním prostředkům pro podniky a podpořit investice do reálné ekonomiky dosažením pokroku v agendě unie kapitálových trhů“.

(15)

Komise ve svém sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Unie kapitálových trhů – urychlení reforem“ oznámila, že „zváží návrhy na evropský osobní penzijní produkt, který by byl jednoduchý, účelný a konkurenceschopný […] Zvažované možnosti zahrnují i případný legislativní návrh, který by mohl být předložen v roce 2017“.

(16)

Komise ve svém sdělení ze dne 8. června 2017 o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období oznámila, že „koncem června 2017 by měl být připraven návrh zavádějící celoevropský osobní penzijní produkt. Tím se položí základy pro bezpečnější, nákladově efektivnější a transparentní trh s cenově dostupným a dobrovolným penzijním spořením soukromých osob, které může být spravováno v celoevropském měřítku. Pomůže uspokojit potřeby osob, které chtějí zvýšit přiměřenost svých penzijních spoření, řešit demografickou výzvu, doplnit stávající penzijní produkty a systémy a podporovat nákladovou efektivnost u osobních důchodů tím, že se nabídnou dobré příležitosti pro dlouhodobé investice do osobních penzijních produktů“.

(17)

Rozvoj PEPP přispěje k rozšíření možnosti volby důchodového spoření, zejména v případě mobilních pracovníků, a zřídí unijní trh pro poskytovatele PEPP. Bude však představovat pouze doplněk veřejných důchodových systémů.

(18)

Finanční vzdělávání může pomoci pochopit možnosti, které mají domácnosti v oblasti spoření v rámci dobrovolných osobních penzijních produktů, a zvýšit informovanost v této oblasti. Účastníci systémů by měli mít také skutečnou možnost plně pochopit rizika a vlastnosti spojené s PEPP.

(19)

Legislativní rámec pro PEPP položí základy pro úspěšný trh s cenově dostupnými a dobrovolnými investicemi souvisejícími s důchodem, které mohou být spravovány v celoevropském měřítku. Doplněním stávajících povinných a zaměstnaneckých důchodových systémů a produktů přispěje k zajištění potřeb osob, které chtějí zvýšit přiměřenost svých penzijních spoření, a zároveň bude řešit demografickou výzvu a zajišťovat mocný nový zdroj soukromého kapitálu pro dlouhodobé investice. Tento rámec nenahradí ani nebude harmonizovat stávající vnitrostátní produkty a systémy osobního penzijního pojištění, ani se nijak nedotkne stávajících vnitrostátních povinných a zaměstnaneckých důchodových systémů a produktů.

(20)

PEPP je produkt nezaměstnaneckého penzijního pojištění jednotlivců, k němuž se dobrovolně zaváže účastník PEPP v souvislosti se svým odchodem do důchodu. Jelikož by PEPP měl sloužit k dlouhodobé akumulaci kapitálu, možnost předčasného výběru peněžních prostředků by měla být omezena a mohla by být sankcionována.

(21)

Toto nařízení harmonizuje soubor základních vlastností PEPP, které se týkají klíčových prvků, jako jsou distribuce, minimální obsah smluv, investiční politika, změna poskytovatele nebo přeshraniční poskytování a přenositelnost. Harmonizace těchto základních vlastností zlepší rovnost podmínek pro široký okruh poskytovatelů osobního penzijního pojištění a pomůže podpořit dokončení unie kapitálových trhů a integraci vnitřního trhu s osobním penzijním pojištěním. Povede k vytvoření z velké části standardizovaného panevropského produktu dostupného ve všech členských státech, posílí postavení spotřebitelů, aby mohli plně využívat vnitřní trh tím, že jim umožní převádět nároky na důchod do zahraničí, a nabídne jim větší možnost výběru mezi různými druhy poskytovatelů, a to i přeshraničně. PEPP v důsledku menších překážek přeshraničnímu poskytování služeb v oblasti penzijního pojištění zvýší hospodářskou soutěž mezi poskytovateli na celoevropském základě a vytvoří úspory z rozsahu, jež by měly být ku prospěchu střadatelů.

(22)

Článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) umožňuje přijímat akty jak v podobě nařízení, tak v podobě směrnice. Bylo upřednostněno přijetí nařízení, jelikož bude přímo použitelné ve všech členských státech. Nařízení proto umožní rychlejší zavádění PEPP a v kontextu unie kapitálových trhů rychleji přispěje k řešení potřeby většího objemu penzijního spoření a investic. Jelikož tento návrh harmonizuje základní vlastnosti PEPP, nemusí tyto vlastnosti podléhat zvláštním vnitrostátním pravidlům, a nařízení se tak v tomto případě jeví jako vhodnější než směrnice. Naopak vlastnosti, které nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení (např. podmínky týkající se akumulační fáze), vnitrostátním pravidlům podléhají.

(23)

Toto nařízení by mělo stanovit jednotná pravidla pro registraci, poskytování a distribuci PEPP a dohledu nad nimi. PEPP by měly podléhat ustanovením tohoto nařízení, příslušnému odvětvovému právu Unie a odpovídajícím aktům v přenesené pravomoci a prováděcím aktům. Kromě toho by se na ně měly vztahovat rovněž právní předpisy, které členské státy přijaly v souvislosti s prováděním odvětvového práva Unie. V záležitostech, které dosud nejsou pokryty tímto nařízením ani odvětvovým právem Unie, by se měly uplatnit příslušné právní předpisy členských států. Na PEPP by se měla rovněž vztahovat smlouva uzavřená mezi účastníkem PEPP a poskytovatelem PEPP (dále jen „smlouva o PEPP“). Do smlouvy o PEPP by měl být zahrnut soubor klíčových rysů produktu. Tímto nařízením by neměla být dotčena pravidla Unie pro mezinárodní právo soukromé, zejména pravidla o soudní příslušnosti a použitelném právu. Tímto nařízením by nemělo být dotčeno ani vnitrostátní smluvní, sociální, pracovní a daňové právo.

(24)

Toto nařízení by mělo objasnit, že smlouva o PEPP musí být v souladu s veškerými použitelnými pravidly. Smlouva o PEPP by kromě toho měla stanovit práva a povinnosti obou stran a zahrnovat soubor klíčových rysů produktu. Smlouvu o PEPP by mohl uzavřít také zástupce skupiny účastníků PEPP, například nezávislé sdružení účastníků, jež bude jednat jménem této skupiny, a to za předpokladu, že tak bude činit v souladu s tímto nařízením a použitelným vnitrostátním právem a že účastníci PEPP, kteří se tímto způsobem zaváží, obdrží tytéž informace a doporučení jako účastníci PEPP uzavírající smlouvu o PEPP buď přímo s poskytovatelem PEPP, nebo prostřednictvím distributora PEPP.

(25)

Poskytovatelé PEPP by měli mít přístup na celý trh Unie s jednotnou registrací produktu udělovanou na základě jednotného souboru pravidel. Aby mohl žadatel z řad poskytovatelů PEPP uvést svůj produkt na trh s označením „PEPP“, měl by požádat o registraci své příslušné orgány. Toto nařízení nebrání registraci již existujícího osobního penzijního produktu, který splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení. Příslušné orgány by měly přijmout rozhodnutí o registraci, pokud žadatel z řad poskytovatelů PEPP poskytl všechny nezbytné informace a pokud byla zavedena vhodná opatření pro splnění požadavků tohoto nařízení. Poté, co příslušné orgány rozhodnou o registraci, měly by o tom vyrozumět Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (4), aby mohla být provedena registrace dotčeného poskytovatele PEPP a jeho PEPP v centrálním veřejném registru. Tato registrace by měla platit v celé Unii. V zájmu zajištění účinného dohledu nad dodržováním jednotných požadavků, které jsou uvedeny v tomto nařízení, by veškeré následné změny informací a dokumentů poskytnutých při registraci měly být okamžitě oznámeny příslušným orgánům, případně i EIOPA.

(26)

Centrální veřejný registr by měl být zřízen EIOPA a obsahovat informace o PEPP, které byly zaregistrovány a mohly by být poskytovány a distribuovány v Unii, a informace o poskytovatelích PEPP spolu se seznamem členských států, v nichž je tento PEPP nabízen. Pokud poskytovatelé PEPP nedistribuují PEPP na území určitého členského státu, ale jsou schopni pro tento členský stát otevřít podúčet, aby svým zákazníkům PEPP zajistili přenositelnost produktu, měl by uvedený registr obsahovat také informace o členských státech, pro které poskytovatel PEPP nabízí podúčet.

(27)

Organizace a regulace institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, jak jsou uvedeny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 (5), se mezi jednotlivými členskými státy značně liší. V některých členských státech mohou tyto instituce vyvíjet činnost pouze v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, zatímco v jiných členských státech mohou tyto instituce, včetně povolených subjektů odpovědných za jejich provoz a působících jejich jménem, pokud nemají instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění právní subjektivitu, vyvíjet činnost jak v oblasti zaměstnaneckého, tak v oblasti osobního penzijního pojištění. Důsledkem toho jsou nejen odlišné organizační struktury institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění na vnitrostátní úrovni, ale spolu s tím i odlišný způsob vykonávání vnitrostátního dohledu. Zejména obezřetnostní dohled nad institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění, které jsou oprávněny vyvíjet činnost v oblasti zaměstnaneckého i osobního penzijního pojištění, je širší než dohled nad institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění, které vyvíjejí činnost pouze v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Nemá-li být ohrožena finanční stabilita a mají-li být zohledněny rozdíly v organizační struktuře a dohledu, povolení poskytovat PEPP by měly mít pouze ty instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, které jsou v souladu s vnitrostátními právem také oprávněny poskytovat osobní penzijní produkty a podléhají při tom patřičnému dohledu. Kromě toho by se jako další ochrana finanční stability měla všechna aktiva a pasiva odpovídající činnostem PEPP účelově vyhradit, bez možnosti jejich převodu do ostatních činností v oblasti penzijního pojištění dané instituce. Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, které poskytují PEPP, by mimoto měly vždy dodržovat příslušné normy stanovené směrnicí (EU) 2016/2341, včetně podrobnějších investičních pravidel stanovených členskými státy, pokud jsou registrovány nebo povoleny v souladu se směrnicí (EU) 2016/2341 při provádění uvedené směrnice, a ustanovení týkajících se jejich systému správy a řízení. Stejně jako v případě ostatních poskytovatelů PEPP, pokud toto nařízení stanoví přísnější požadavky, použijí se tyto přísnější požadavky.

(28)

Jednotný pas PEPP zajistí vytvoření vnitřního trhu pro PEPP.

(29)

Poskytovatelé PEPP by měli být oprávněni distribuovat PEPP, které vytvořili, a PEPP, které nevytvořili, by měli být oprávněni distribuovat v případě, že tak bude činěno v souladu s příslušnými odvětvovými právními předpisy. Distributoři PEPP by měli být oprávněni distribuovat PEPP, které nevytvořili. Distributoři PEPP by měli distribuovat pouze produkty, o nichž mají příslušné znalosti a pro něž jsou odborně způsobilí v souladu s příslušnými odvětvovým právem.

(30)

Před uzavřením smlouvy o PEPP by měli poskytovatelé PEPP nebo distributoři PEPP poskytnout potenciálním účastníkům PEPP poradenství s ohledem na dlouhodobou důchodovou povahu tohoto penzijního produktu, individuální požadavky a potřeby účastníka PEPP a omezenou možnost předčasné výplaty. Cílem poradenství by mělo být zejména obeznámení účastníka PEPP s parametry investičních možností, úrovní ochrany kapitálu a možnými formami vyplácení.

(31)

V rámci volného pohybu služeb a svobody usazování mohou poskytovatelé PEPP poskytovat a distributoři PEPP distribuovat PEPP na území hostitelského členského státu, pokud pro uvedený hostitelský členský stát otevřou podúčet. V zájmu zajištění vysoké kvality služeb a účinné ochrany spotřebitelů by měly domovské a hostitelské členské státy při prosazování povinností stanovených v tomto nařízení úzce spolupracovat. Vykonávají-li poskytovatelé a distributoři PEPP v rámci volného pohybu služeb činnost v různých členských státech, měly by být za zajišťování dodržování povinností stanovených v tomto nařízení odpovědné příslušné orgány domovského členského státu, jelikož mají s poskytovatelem PEPP užší vazby. Aby se zajistilo spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi příslušnými orgány z domovských a hostitelských členských států, měly by příslušné orgány hostitelského členského státu, které zjistí, že na jejich území došlo k jakémukoli porušení povinností, informovat příslušné orgány domovského členského státu, které by měly poté mít povinnost přijmout vhodná opatření. Navíc by měly být příslušné orgány hostitelského členského státu oprávněny zasáhnout, jestliže příslušné orgány domovského členského státu vhodná opatření nepřijmou nebo nejsou-li přijatá opatření dostatečná.

(32)

Příslušné orgány členských států by měly mít k dispozici veškeré prostředky, které jsou nezbytné k zajištění řádného výkonu činnosti poskytovatelů a distributorů PEPP v rámci celé Unie, a to ať jsou vykonávány v souladu se svobodou usazování, nebo volným pohybem služeb. Aby byl zajištěn účinný dohled, měla by být veškerá opatření příslušných orgánů přiměřená povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností určitého poskytovatele nebo distributora.

(33)

Panevropský rozměr PEPP může být rozvinut nejen na úrovni poskytovatele prostřednictvím možností pro jeho přeshraniční činnost, ale také na úrovni účastníka PEPP, prostřednictvím přenositelnosti PEPP a služby změny poskytovatele, čímž se přispěje k zachování osobních nároků na důchod u osob uplatňujících právo na volný pohyb podle článků 21 a 45 Smlouvy o fungování EU. Přenositelnost spočívá v tom, že účastník PEPP přesune své bydliště do jiného členského státu, aniž by změnil poskytovatele PEPP, zatímco změna poskytovatele PEPP nemusí nutně znamenat změnu bydliště.

(34)

PEPP by měl zahrnovat vnitrostátní podúčty, přičemž každý z nich by měl zohledňovat vlastnosti osobního penzijního produktu, které umožní, aby příspěvky do PEPP nebo formy vyplácení splňovaly podmínky pro případné pobídky členských států, na jejichž základě poskytovatel PEPP vytvoří podúčet. Podúčet by měl sloužit k zaznamenávání příspěvků během akumulační fáze a částek vyplacených během výplatní fáze v souladu s právem členského státu, pro který byl podúčet otevřen. Na úrovni účastníka PEPP by první podúčet měl být vytvořen při uzavření smlouvy o PEPP.

(35)

Aby se poskytovatelům PEPP umožnil hladký přechod, měla by se povinnost poskytovat PEPP obsahující podúčty alespoň pro dva členské státy uplatňovat do tří let ode dne použitelnosti tohoto nařízení. Při uvedení PEPP na trh by měl poskytovatel PEPP poskytnout informace o tom, které podúčty jsou okamžitě k dispozici, aby se tak předešlo možnému uvedení účastníků PEPP v omyl. V případě, že se účastník PEPP přestěhuje do jiného členského státu, v němž není dostupný žádný podúčet, měl by poskytovatel PEPP umožnit účastníkovi tohoto PEPP přejít bezodkladně a bezplatně k jinému poskytovateli PEPP, který podúčet pro tento členský stát poskytuje. Účastník PEPP by rovněž mohl své příspěvky zasílat i nadále na podúčet, na nějž byly příspěvky zasílány před změnou bydliště.

(36)

S ohledem na dlouhodobou důchodovou povahu PEPP a na administrativní zátěž s ním spojenou by poskytovatelé a distributoři PEPP měli potenciálním účastníkům PEPP a příjemcům z PEPP poskytnout jasné, snadno pochopitelné a přiměřené informace, aby podpořili jejich rozhodování týkající se důchodu. Ze stejného důvodu by poskytovatelé a distributoři PEPP rovněž měli zajistit vysokou úroveň transparentnosti ve všech fázích PEPP, včetně fáze před uzavřením smlouvy, při uzavírání smlouvy, v akumulační fázi (včetně doby před důchodem) i ve výplatní fázi. Zejména by měly být uváděny informace týkající se nabytých důchodových nároků, předpokládané výše důchodových dávek PEPP, rizik a záruk, začlenění faktorů ESG a nákladů. Pokud se předpokládané výše důchodových dávek PEPP zakládají na ekonomických scénářích, měly by tyto informace zahrnovat odhad nejlepšího scénáře a nepříznivého scénáře, který by byl sice extrémní, ovšem možný.

(37)

Před tím, než potenciální účastníci PEPP uzavřou smlouvu o PEPP, měly by jim být poskytnuty veškeré nezbytné informace, aby se mohli informovaně rozhodnout. Před uzavřením smlouvy o PEPP by měly být uvedeny požadavky a potřeby týkající se důchodu a mělo by být poskytnuto poradenství.

(38)

Za účelem zajištění optimální transparentnosti produktu by poskytovatelé PEPP měli pro PEPP, které vytvářejí, vypracovat sdělení klíčových informací o PEPP (PEPP key information document, dále jen „PEPP KID“) předtím, než může být produkt distribuován účastníkům PEPP. Měli by rovněž odpovídat za správnost PEPP KID. PEPP KID by mělo nahradit a upravit sdělení klíčových informací týkající se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 (6), které by tak pro PEPP nebylo třeba poskytovat. Pro základní PEPP by se mělo vypracovat samostatné PEPP KID. Pokud poskytovatel PEPP nabízí alternativní investiční možnosti, mělo by být poskytnuto obecné PEPP KID pro alternativní investiční možnosti, které by mělo obsahovat také odkazy na jiná sdělení. Pokud požadované informace o alternativních investičních možnostech nelze poskytnout prostřednictvím samostatného PEPP KID, mělo by být poskytnuto samostatné PEPP KID pro každou alternativní investiční možnost. Avšak takto by se mělo učinit pouze v případě, že poskytnutí obecného PEPP KID pro alternativní investiční možnosti by nebylo v zájmu zákazníků PEPP. Poté, co příslušné orgány posoudí soulad PEPP KID s tímto nařízením, měly by případně zajistit optimální srovnatelnost jednotlivých investičních možností a zohlednit přitom zejména nejnovější poznatky týkající se analýzy chování, aby se zabránilo kognitivnímu zkreslení v důsledku způsobu, jakým byly informace podány.

(39)

Aby bylo zajištěno co největší rozšíření a dostupnost PEPP KID, mělo by toto nařízení stanovit, že poskytovatel PEPP musí PEPP KID zveřejnit na svých webových stránkách. V rámci volného pohybu služeb a svobody usazování by poskytovatel PEPP měl zveřejnit PEPP KID pro každý členský stát, v němž je PEPP distribuován, a uvést v něm konkrétní informace o podmínkách týkajících se akumulační fáze a výplatní fáze v daném členském státě.

(40)

Na vnitrostátní úrovni již vznikají kalkulačky osobních penzijních produktů. Aby však tyto kalkulačky byly pro spotřebitele co nejužitečnější, měly by zahrnovat náklady a poplatky účtované jednotlivými poskytovateli PEPP, spolu s veškerými dalšími náklady či poplatky účtovanými zprostředkovateli nebo jinými články investičního řetězce, které ještě poskytovatelé PEPP nezahrnuli.

(41)

Podrobnosti týkající se informací, které mají být zahrnuty v PEPP KID, a prezentace těchto informací by měly být dále harmonizovány prostřednictvím regulačních technických norem, přičemž je třeba zohlednit stávající a probíhající výzkum v oblasti chování spotřebitelů, včetně výsledků testů účinnosti různých způsobů prezentace informací spotřebitelům. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy. Návrhy regulačních technických norem by měl vypracovat EIOPA po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu, tedy s Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (EBA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (7) a Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (ESMA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (8), a ve vhodných případech s Evropskou centrální bankou, příslušnými orgány a po provedení spotřebitelských a odvětvových testů stanovených tímto nařízením, upřesňující podrobnosti týkající se prezentace informací v PEPP KID, podmínky, za nichž by mělo být PEPP KID přezkoumáváno a revidováno, podmínky pro splnění požadavku na poskytnutí PEPP KID, pravidla pro určování projekcí důchodových dávek, podrobnosti prezentace informací obsažených v přehledu dávek PEPP a minimální kritéria, která musí techniky snižování rizik splňovat. Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem by EIOPA měl zohlednit jednotlivé druhy PEPP, dlouhodobou povahu PEPP, schopnosti účastníků PEPP, jakož i vlastnosti PEPP. Před předložením návrhu regulačních technických norem Komisi by měly být v příslušných případech provedeny spotřebitelské testy a odvětvové testy, při nichž budou použity skutečné údaje. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010. Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy vypracované EIOPA upřesňující podrobnosti týkající se spolupráce a výměny informací, spolu s požadavky potřebnými pro předkládání výše uvedených informací ve standardizovaném formátu umožňujícím srovnání, a po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu a příslušnými orgány a po provedení testů v rámci odvětví, týkající se formátu oznamování orgánům dohledu prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

(42)

PEPP KID by mělo být jasně odlišitelné a oddělené od jakýchkoli propagačních materiálů.

(43)

Poskytovatelé PEPP by měli vypracovat přehled dávek PEPP určený účastníkům PEPP, aby jim předložili klíčové osobní a všeobecné údaje o PEPP a zajistili, že o něm budou dostávat aktuální informace. Přehled dávek PEPP by měl být jasný a srozumitelný a měl by obsahovat relevantní a přiměřené informace, které umožní lépe porozumět vývoji důchodových nároků v čase a v různých penzijních produktech a napomohou mobilitě pracovních sil. Přehled dávek PEPP by měl rovněž obsahovat klíčové informace o investiční politice ohledně faktorů ESG a měl by uvádět, kde a jak mohou účastníci PEPP obdržet doplňující informace o začlenění těchto faktorů. Účastníkovi PEPP by měl být přehled dávek PEPP poskytován každoročně.

(44)

Dva měsíce před daty, k nimž mohou účastníci PEPP měnit možnosti vyplácení dávek, by poskytovatelé PEPP měli účastníky PEPP informovat o blížícím se zahájení výplatní fáze, možných formách vyplácení dávek a možnosti změnit formu vyplácených dávek. V případě, že byl otevřen více než jeden podúčet, by měli být účastníci PEPP informováni o možném zahájení výplatní fáze každého z podúčtů.

(45)

Během výplatní fáze by příjemci z PEPP měli nadále dostávat informace o svých dávkách PEPP a odpovídajících možnostech jejich vyplácení. To je zvláště důležité v případě, kdy příjemci z PEPP v období vyplácení dávek nesou významné investiční riziko.

(46)

Aby se odpovídajícím způsobem chránila práva účastníků a příjemců z PEPP, měli by mít jeho poskytovatelé možnost zvolit si umístění aktiv, které vyhovuje přesné povaze a trvání jejich pasiv, včetně těch s dlouhodobým výhledem. Proto je vyžadován účinný dohled a přístup k investičním pravidlům, který dává poskytovatelům PEPP dostatečnou pružnost k rozhodování o nejbezpečnější a nejúčinnější investiční politice a zároveň je zavazuje, aby jednali obezřetně a v nejlepším dlouhodobém zájmu všech účastníků PEPP. Soulad se zásadou obezřetnosti proto vyžaduje, aby byla investiční politika uzpůsobena struktuře příjemců poskytovatele PEPP.

(47)

Stanovením zásady obezřetnosti jako základní zásady pro kapitálové investice a umožněním, aby poskytovatelé PEPP mohli působit i v zahraničí, se podporuje přesměrování úspor do odvětví zaměstnaneckého penzijního pojištění, což přispívá k ekonomickému a sociálnímu pokroku. V rámci zásady obezřetnosti by se mělo výslovně přihlížet k úloze, již v investičním procesu hrají faktory ESG.

(48)

Toto nařízení by mělo poskytovatelům PEPP zajistit odpovídající úroveň investiční svobody. Jako investoři na velmi dlouhou dobu s nízkými riziky likvidity mohou poskytovatelé PEPP přispívat k rozvoji unie kapitálových trhů, a to investováním do nelikvidních aktiv, jako například do akcií a dalších nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil a nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech (MOS) nebo v organizovaných obchodních systémech (OTF), a to v rámci omezení stanovených obezřetností. Mohou také těžit z výhod mezinárodní diverzifikace. Investice do akcií v jiných měnách, než jsou měny pasiv, a do dalších nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil a nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech, by proto neměly být omezovány, a to v souladu se zásadou obezřetnosti s cílem ochránit zájmy účastníků PEPP a příjemců z PEPP, vyjma obezřetnostních důvodů.

(49)

Chápání toho, co v kontextu prohlubující se unie kapitálových trhů představují nástroje s dlouhodobým ekonomickým profilem, je široké. Tyto nástroje jsou nepřevoditelné cenné papíry, a proto nemají přístup k likviditě sekundárních trhů. Často vyžadují závazky na dobu určitou, což omezuje jejich obchodovatelnost, a měly by být pojímány tak, že zahrnují účasti a dluhové nástroje v nekotovaných podnicích a jim poskytnuté půjčky. Nekotované podniky zahrnují infrastrukturní projekty nebo nekotované společnosti vyhledávající růstová aktiva, nemovitý majetek nebo jiná aktiva, jež by mohla být vhodná pro dlouhodobé investiční účely. Nekotovanými aktivy jsou často projekty nízkouhlíkové a vůči změně klimatu odolné infrastruktury, jejichž financování závisí na dlouhodobých úvěrech. Vzhledem k dlouhodobému charakteru svých pasiv jsou poskytovatelé PEPP vybízeni k tomu, aby dostatečnou část svého portfolia aktiv přidělili na udržitelné investice do reálné ekonomiky s dlouhodobým ekonomickým přínosem, především do projektů a podniků v oblasti infrastruktury.

(50)

Pro investiční politiku a systémy řízení rizik poskytovatelů PEPP jsou důležité faktory ESG. Poskytovatelé PEPP by měli být vybízeni k tomu, aby tyto faktory ve svých investičních rozhodnutích zvážili a aby zohlednili, jak jsou začleněny do jejich systému řízení rizik, s cílem zabránit problému „uvízlých aktiv“. Informace o faktorech ESG by měl mít k dispozici EIOPA, příslušné orgány a účastníci PEPP.

(51)

Jedním z cílů regulace PEPP je vytvořit dlouhodobý bezpečný produkt v oblasti penzijního spoření s přiměřenými náklady. Jelikož jsou investice týkající se osobních penzijních produktů dlouhodobé, je nutné přihlížet k dlouhodobým důsledkům umísťování aktiv. Zejména by měly být zohledněny faktory ESG. Úspory PEPP by měly být investovány se zohledněním faktorů ESG, například faktorů uvedených u cílů Unie v oblasti klimatu a udržitelnosti, které jsou stanoveny v Pařížské dohodě o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“), u cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (OSN) a v obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv.

(52)

Při zajišťování dodržování povinnosti poskytovatelů PEPP vytvářet investiční politiku v souladu se zásadou obezřetnosti by se mělo těmto poskytovatelům zabránit v investování v nespolupracujících jurisdikcích, které jsou identifikovány v závěrech Rady o seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, či ve vysoce rizikových třetích zemích vykazujících strategické nedostatky, které jsou identifikovány platným nařízením Komise v přenesené pravomoci přijatým na základě článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (9).

(53)

S ohledem na dlouhodobý důchodový cíl PEPP by investiční možnosti nabízené účastníkům PEPP měly být sestaveny tak, aby pokrývaly prvky, které investorům umožní činit investiční rozhodnutí, včetně počtu investičních možností, z nichž si mohou vybrat. Po prvotní volbě učiněné při uzavření smlouvy o PEPP by účastník PEPP měl mít možnost tuto volbu změnit po nejméně pěti letech od uzavření smlouvy o PEPP nebo v případě následných změn po pěti letech od poslední změny investiční možnosti, aby byla poskytovatelům poskytnuta dostatečná stabilita pro jejich dlouhodobou investiční strategii a zároveň byla zajištěna ochrana investora. Poskytovatelé PEPP by však měli mít možnost účastníkům PEPP povolit, aby měnili zvolenou investiční možnost častěji.

(54)

Základní PEPP by měl být bezpečným produktem a měl by představovat standardní investiční možnost. Mohl by mít buď formu techniky snižování rizik, která je v souladu s cílem umožnit účastníku PEPP získat zpět kapitál, nebo záruky na investovaný kapitál. Technika snižování rizik, která je v souladu s cílem umožnit účastníku PEPP získat zpět kapitál, by mohla být konzervativní investiční strategií nebo celoživotní strategií, která v průběhu času postupně snižuje celkovou rizikovost. Záruky poskytované v rámci standardní investiční možnosti by měly pokrývat přinejmenším příspěvky během akumulační fáze po odečtu všech poplatků a úplat. Záruky by mohly také pokrývat poplatky a úplaty a poskytovat plné nebo částečné krytí inflace. Záruka na investovaný kapitál by měla být splatná na začátku výplatní fáze, popřípadě během výplatní fáze.

(55)

Aby byla účastníkům PEPP zaručena nákladová efektivnost a dostatečná výkonnost produktu, měly by být náklady a poplatky za základní PEPP omezeny pevným procentním podílem akumulovaného kapitálu. Tato mez by měla být stanovena na 1 % akumulovaného kapitálu, bylo by však vhodné regulačními technickými normami blíže upřesnit typy nákladů a poplatků, které pod ni spadají, aby byly zajištěny rovné podmínky pro různé poskytovatele PEPP a různé druhy PEPP s jejich specifickou strukturou nákladů a poplatků. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat tyto regulační technické normy, které by měl vypracovat EIOPA. Při vypracovávání návrhů těchto regulačních technických norem by měl vzít EIOPA v úvahu zejména dlouhodobou povahu PEPP, různé druhy PEPP a faktory relevantní z hlediska nákladů, aby bylo zajištěno spravedlivé a rovné zacházení s různými poskytovateli PEPP a s jejich produkty a zároveň byl zohledněn charakter základního PEPP jako jednoduchého, nákladově efektivního a transparentního produktu skýtajícího dostatečný dlouhodobý skutečný výnos z investic. Navíc s cílem zachovat dlouhodobou a důchodovou povahu produktu by měla být pečlivě promyšlena forma vyplácení dávek, zejména u doživotních rent. V tomto rámci by ve snaze zajistit, aby poskytovatelé PEPP, kteří nabízejí záruku na kapitál, měli rovné podmínky s ostatními poskytovateli, měl EIOPA náležitě zohlednit strukturu nákladů a poplatků. Mimoto by měly být hodnoty procentní meze pro náklady a poplatky pravidelně revidovány, aby byla zajištěna jejich přiměřenost s ohledem na jakékoli změny výše nákladů. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Aby byla zajištěna trvalá nákladová efektivnost a zákazníci PEPP byli chráněni před příliš zatěžujícími strukturami nákladů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, kterými se mění hodnota procentní meze s přihlédnutím k jejím přehodnocením, zejména k aktuální výši nákladů a poplatků a k jejím změnám a k dopadu maximální výše nákladů na dostupnost PEPP, a k tomu, zda mají různí poskytovatelé PEPP poskytující různé druhy PEPP odpovídající přístup na trh.

(56)

Příslušné orgány by měly vykonávat své pravomoci, jejichž hlavním cílem je ochrana práv účastníků a příjemců z PEPP, jakož i stabilita poskytovatelů PEPP a jejich schopnost plnit své závazky.

(57)

Je-li poskytovatelem PEPP instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění nebo unijní správce alternativních investičních fondů, měli by v souvislosti s úschovou svých aktiv odpovídajících činnostem PEPP jmenovat depozitáře. Jsou zapotřebí dodatečné záruky, pokud jde o subjekt působící jako depozitář a jeho funkce, protože současná pravidla stanovená pro depozitáře ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (10) jsou zacílena pouze na fondy nabízené profesionálním investorům, s výjimkou evropských fondů dlouhodobých investic podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 (11), nabízených retailovým investorům, a odvětvové právo vztahující se na instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění nevyžadují ve všech případech jmenování depozitáře. Aby byla zajištěna ta nejvyšší míra ochrany investorů, pokud jde o úschovu aktiv odpovídajících činnostem PEPP, ukládá toto nařízení institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění a unijním správcům alternativních investičních fondů poskytujícím PEPP povinnost řídit se pravidly směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (12), pokud jde o jmenování depozitáře, plnění jeho úkolů a jeho povinnosti dohledu.

(58)

Transparentnost nákladů a poplatků a jejich spravedlivé nastavení mají pro rozvoj důvěry účastníků PEPP a pro to, aby se mohli informovaně rozhodovat, zásadní význam. Používání netransparentních metod stanovení cen by proto mělo být zakázáno.

(59)

V zájmu dosažení cílů tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o upřesnění podmínek pro výkon zásahové pravomoci EIOPA a příslušných orgánů a kritéria a faktory, které EIOPA použije při rozhodování v případě, že, existují vážné obavy o ochranu účastníka PEPP. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(60)

Aniž je dotčeno právo zákazníků PEPP podat žalobu k soudu, měly by být zavedeny snadno přístupné, odpovídající, nezávislé, nestranné, transparentní a účinné postupy alternativního řešení sporů pro řešení sporů mezi poskytovateli PEPP nebo distributory PEPP a zákazníky PEPP, jež vyplývají z práv a povinností stanovených v tomto nařízení.

(61)

S cílem zřídit efektivnější a účinnější postup pro řešení sporů by poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP měli zavést účinný postup pro podávání stížností, který by jejich zákazníci mohli využít před tím, než je spor předložen k řešení soudu nebo v rámci alternativního řešení sporů. V rámci postupu pro podávání stížností by měly být stanoveny krátké a jasně vymezené lhůty pro zaslání odpovědi poskytovatele PEPP nebo distributora PEPP na stížnost. Subjekty zabývající se alternativním řešením sporů by měly mít dostatečnou kapacitu, která jim umožní zapojit se náležitým a efektivním způsobem do přeshraniční spolupráce, pokud jde o spory týkající se práv a povinností podle tohoto nařízení.

(62)

Za účelem nalezení lepších podmínek pro své investice, a tedy i podpory hospodářské soutěže mezi poskytovateli PEPP by účastníci PEPP měli mít právo přejít během akumulační fáze k jinému poskytovateli PEPP usazenému v tomtéž či odlišném členském státě, a to prostřednictvím jasného, rychlého a bezpečného postupu. Poskytovatelé PEPP by však neměli být povinni poskytovat službu změny PEPP, pokud jsou účastníkům vypláceny dávky ve formě doživotní renty. Během změny by převádějící poskytovatelé PEPP měli převést odpovídající částky, popřípadě nepeněžitá aktiva z účtu PEPP a účet uzavřít. Účastníci PEPP by měli s přijímajícími poskytovateli PEPP uzavřít smlouvu o otevření nového účtu PEPP. Tento nový účet PEPP by měl mít stejnou strukturu podúčtů jako původní účet PEPP.

(63)

Během změny poskytovatele se mohou účastníci PEPP rozhodnout převést nepeněžitá aktiva, pouze pokud dochází ke změně mezi poskytovateli PEPP, například investičními podniky nebo jinými způsobilými poskytovateli, kteří mají dodatečnou licenci, kteří vykonávají správu investičního portfolia účastníků PEPP. V tomto případě je nutný písemný souhlas přijímajícího poskytovatele. V případě správy kolektivního investování není převod nepeněžitých aktiv možný, protože nejsou oddělena aktiva jednotlivých účastníků PEPP.

(64)

Proces změny by měl být pro účastníka PEPP jednoduchý. Za zahájení a řízení postupu jménem účastníka PEPP a na jeho žádost by proto měl být odpovědný přijímající poskytovatel PEPP. Při zřizování služby změny by poskytovatelé PEPP měli být schopni dobrovolně využívat dodatečné prostředky, jako například technické řešení. Vzhledem k panevropské povaze výrobku by účastníci PEPP měli mít možnost změnit poskytovatele bezodkladně a bezplatně, pokud není v členském státě, do kterého se účastník PEPP stěhuje, k dispozici žádný podúčet.

(65)

Před vydáním povolení ke změně by účastník PEPP měl být informován o všech fázích postupu a nákladech nutných k dokončení změny poskytovatele PEPP, aby měl možnost učinit o této změně informované rozhodnutí.

(66)

Aby byla změna úspěšná, je nutná spolupráce převádějícího poskytovatele PEPP. Převádějící poskytovatel PEPP by proto měl přijímajícímu poskytovateli PEPP poskytnout veškeré informace nezbytné pro obnovení plateb na jiný účet PEPP. Tyto informace by však neměly překročit rámec toho, co je nezbytné k provedení změny poskytovatele.

(67)

Účastníci PEPP by neměli být postiženi finančními ztrátami, včetně poplatků a úroků, vzniklými v důsledku jakýchkoli chyb, jichž se jeden nebo druhý poskytovatel PEPP zapojený do procesu změny poskytovatele dopustil. Účastníci PEPP by zejména neměli nést žádné finanční ztráty plynoucí z placení dodatečných poplatků, úroků nebo jiných plateb, jakož i pokut či jiných finančních škod vzniklých v důsledku prodlení při provádění změny. Jelikož by měla být ochrana kapitálu zajištěna na začátku výplatní fáze, a popřípadě během ní, neměl by mít převádějící poskytovatel PEPP povinnost zajistit ochranu kapitálu nebo poskytnout záruku v okamžiku změny poskytovatele. Poskytovatel PEPP by se ovšem mohl rozhodnout zajistit ochranu kapitálu nebo poskytnout záruku v okamžiku změny poskytovatele.

(68)

Účastníci PEPP by měli mít možnost před změnou učinit informované rozhodnutí. Přijímající poskytovatel PEPP by měl splnit všechny požadavky na distribuci a poskytování informací, včetně poskytnutí PEPP KID, poradenství a dostatečných informací o nákladech na změnu poskytovatele a o možných negativních důsledcích pro ochranu kapitálu, když dojde k této změně u PEPP se zárukou. Náklady na změnu účtované převádějícím poskytovatelem PEPP by neměly překročit částku, která nepředstavuje překážku pro mobilitu a v každém případě by měly být omezeny na 0,5 % odpovídajících částek nebo peněžní hodnoty nepeněžitých aktiv, které mají být převedeny.

(69)

Účastníci PEPP by měli mít právo se při podpisu smlouvy o PEPP a při otevírání nového podúčtu rozhodnout ohledně volby vyplácení dávek (renta, jednorázová výplata nebo jiné) ve výplatní fázi, přičemž následně by měli mít možnost svou volbu změnit jeden rok před začátkem výplatní fáze, na začátku výplatní fáze nebo v okamžiku změny poskytovatele, aby v době blížícího se odchodu do důchodu mohli svou volbu vyplácení dávek co nejlépe přizpůsobit svým potřebám. Pokud dává poskytovatel PEPP k dispozici více než jednu formu vyplácení dávek, měl by mít účastník PEPP možnost se rozhodnout pro různé možnosti vyplácení dávek pro jednotlivé podúčty, které má otevřeny na svém účtu PEPP.

(70)

Poskytovatelé PEPP by měli mít možnost zpřístupnit účastníkům PEPP širokou škálu forem vyplácení dávek. Tento přístup by prostřednictvím zvýšené flexibility a většího výběru pro účastníky PEPP dosáhl cíle většího rozšíření PEPP. Poskytovatelům by umožnil navrhovat jejich PEPP nákladově nejefektivnějším způsobem. Je v souladu s dalšími politikami Unie a politicky proveditelný, jelikož dostatečně zachovává flexibilitu členských států při rozhodování o tom, které formy vyplácení dávek si přejí podporovat. Se zřetelem k dlouhodobé důchodové povaze produktu by měly mít členské státy možnost přijmout opatření, která zvýhodní určité formy vyplácení dávek, například množstevní limity pro jednorázové výplaty s cílem ještě více motivovat k doživotní rentě a postupnému čerpání.

(71)

Vzhledem k panevropskému charakteru PEPP je třeba zajistit jednotnou vysokou míru ochrany účastníka PEPP na celém vnitřním trhu. To vyžaduje odpovídající nástroje k účinnému boji proti porušování předpisů a k zabránění újmě spotřebiteli. Pravomoci EIOPA a příslušných orgánů by proto měly být doplněny o explicitní mechanismus umožňující zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci a prodej jakéhokoli PEPP, který vzbuzuje vážné obavy o ochranu účastníků PEPP, včetně s ohledem na dlouhodobou důchodovou povahu produktu, řádné fungování a integritu finančních trhů či stabilitu celého finančního systému nebo jeho části, přičemž EIOPA by měly být svěřeny vhodné pravomoci v oblasti koordinace a zasahování v nouzových situacích.

Tyto pravomoci EIOPA by měly vycházet z čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1094/2010, aby bylo zajištěno, že tento intervenční mechanismus může být uplatněn v případě závažných obav o ochranu účastníků PEPP, a to i s ohledem na specifickou dlouhodobou důchodovou povahu PEPP. V případě, že jsou podmínky splněny, měly by mít příslušné orgány možnost uložit zákaz nebo omezení z důvodu předběžné opatrnosti ještě předtím, než je určitý PEPP uveden na trh, distribuován nebo prodáván účastníkům PEPP. Tyto pravomoci nezbavují poskytovatele PEPP jeho odpovědnosti splnit veškeré relevantní požadavky podle tohoto nařízení.

(72)

Měla by být zaručena plná transparentnost nákladů a poplatků souvisejících s investováním do PEPP. Tak by se vytvořily rovné podmínky pro poskytovatele a zároveň by byla zaručena ochrana spotřebitelů. Byly by dostupné srovnávací informace o různých produktech, čímž by došlo k povzbuzení konkurenčních cenových praktik.

(73)

Ačkoliv průběžný dohled nad poskytovateli PEPP mají vykonávat jednotlivé příslušné orgány, EIOPA by měl tento dohled ve vztahu k PEPP koordinovat, aby tak bylo zaručeno konzistentní používání jednotné metodiky dohledu, a přispělo se tak k panevropské a dlouhodobé důchodové povaze PEPP.

(74)

S cílem posílit práva spotřebitele a usnadnit možnost podávat stížnosti by měli mít účastníci PEPP možnost buď individuálně, nebo kolektivně podávat stížnosti příslušným orgánům v členském státě svého bydliště, ať došlo k porušení předpisů kdekoli.

(75)

EIOPA by měl s příslušnými orgány spolupracovat a usnadnit jejich spolupráci a jednotnost jejich postupu. EIOPA by měl v tomto ohledu hrát roli v pravomoci příslušných orgánů týkající se uplatňování opatření dohledu, a to poskytováním důkazů o porušeních souvisejících s PEPP. EIOPA by měl rovněž poskytovat závaznou mediaci v případě sporů mezi příslušnými orgány v přeshraničních situacích.

(76)

S cílem zajistit, aby poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP dodržovali toto nařízení, a dále zajistit, aby podléhaly podobnému zacházení v celé Unii, by měly být stanoveny správní sankce a další opatření, které jsou účinné, přiměřené a odrazující.

(77)

V souladu se sdělením Komise ze dne 8. prosince 2010 nazvaném „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“ a s cílem zajistit splnění požadavků tohoto nařízení je nutné, aby členské státy učinily nezbytné kroky, jimiž zajistí, že z porušení tohoto nařízení vyplynou příslušné správní sankce a jiná opatření.

(78)

Ačkoliv členské státy mohou stanovit pravidla týkající se správních sankcí i trestních sankcí v případě týchž porušení předpisů, nemělo by se od členských států vyžadovat, aby stanovily správní sankce za porušení tohoto nařízení, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo. Zachováním trestních sankcí namísto správních sankcí za porušení tohoto nařízení by však neměla být omezena či jinak ovlivněna schopnost příslušných orgánů pro účely tohoto nařízení včasně spolupracovat, mít přístup k informacím a vyměňovat si informace s příslušnými orgány v jiných členských státech, a to ani po postoupení daného porušení předpisů příslušným justičním orgánům k trestnímu stíhání.

(79)

Příslušné orgány by měly být oprávněny ukládat peněžité sankce, které jsou dostatečně vysoké, aby vyrovnaly skutečné či potenciální zisky, a odrazující i pro větší finanční podniky a jejich řídící pracovníky.

(80)

V zájmu zajištění důsledného uplatňování sankcí v celé Unii by příslušné orgány měly při stanovení druhu správních sankcí nebo jiných opatření a výše peněžitých sankcí zohlednit veškeré příslušné okolnosti.

(81)

K zajištění toho, aby rozhodnutí příslušných orgánů o porušeních předpisů a sankcích měla odrazující účinek pro širokou veřejnost, a k posílení ochrany spotřebitelů tím, že budou informováni o porušeních tohoto nařízení při distribuci PEPP, by měla být tato rozhodnutí zveřejněna, ledaže by toto zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování.

(82)

Ke zjištění možných porušení předpisů by příslušné orgány měly mít nezbytné vyšetřovací pravomoci a měly by vytvořit účinné mechanismy, které by umožnily oznamování možných nebo skutečných porušení předpisů.

(83)

Tímto nařízením by neměla být dotčena žádná ustanovení práva členských států v oblasti trestných činů.

(84)

Veškeré zpracování osobních údajů prováděné v rámci tohoto nařízení, jako je výměna nebo předávání osobních údajů příslušnými orgány nebo zpracování osobních údajů poskytovateli PEPP nebo distributory PEPP, by mělo být prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (14) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES (15). Jakákoli výměna nebo přenos informací ze strany evropských orgánů dohledu by měly být prováděny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (16).

(85)

Vzhledem k citlivosti osobních finančních údajů má rozsáhlá ochrana údajů mimořádný význam. Doporučuje se proto, aby orgány pro ochranu osobních údajů byly úzce zapojeny do provádění tohoto nařízení a dohledu nad ním.

(86)

Postup registrace a oznámení stanovený v tomto nařízení by neměl nahrazovat žádný další již zavedený vnitrostátní postup, který dává možnost využívat výhod a pobídek stanovených na vnitrostátní úrovni.

(87)

Hodnocení tohoto nařízení má být provedeno, mimo jiné posouzením vývoje na trhu, jako je například vznik nových druhů PEPP, jakož i vývoje v jiných oblastech práva Unie a zkušeností členských států. Toto hodnocení by mělo zohlednit různé cíle a záměry zavedení dobře fungujícího trhu PEPP, a zvláště by mělo hodnotit, zda toto nařízení vedlo k tomu, že si na udržitelné a přiměřené důchody spoří více evropských občanů. Důležitost minimálních evropských norem pro dohled nad poskytovateli PEPP také vyžaduje hodnocení poskytovatelů PEPP co do dodržování tohoto nařízení a příslušného odvětvového práva.

(88)

Vzhledem k možným dlouhodobým důsledkům tohoto nařízení je nezbytné důkladně sledovat vývoj situace během úvodní fáze jeho uplatňování. Při provádění výše uvedeného hodnocení by měla Komise také zohlednit zkušenosti EIOPA, zúčastněných stran a odborníků a měla by Evropskému parlamentu a Radě sdělit veškeré své případné připomínky.

(89)

Toto nařízení by mělo zajistit respektování základních práv a řídit se zásadami uznávanými zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména pokud jde o právo starších osob vést důstojný a nezávislý život a podílet se na společenském a kulturním životě, právo na ochranu osobních údajů, právo na vlastnictví, svobodu podnikání, zásadu rovnosti žen a mužů a zásadu vysoké úrovně ochrany spotřebitele.

(90)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zvýšení ochrany účastníků PEPP a jejich důvěry v PEPP, včetně případů přeshraniční distribuce těchto produktů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich z důvodu jejich účinků lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví jednotná pravidla pro registraci, vytváření a distribuci osobních penzijních produktů, které jsou v Unii distribuovány pod označením „panevropský osobní penzijní produkt“ nebo „PEPP“, a pro dohled nad těmito produkty.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„osobním penzijním produktem“ produkt, který:

a)

je založen na smlouvě mezi jednotlivým účastníkem a subjektem na dobrovolném základě a který je doplňkový k povinnému nebo zaměstnaneckému penzijnímu produktu;

b)

zajišťuje dlouhodobou akumulaci kapitálu s výslovným cílem zajistit příjem v důchodu a s omezenými možnostmi předčasného výběru peněžních prostředků před tímto obdobím;

c)

není ani povinným, ani zaměstnaneckým penzijním produktem;

2)

„panevropským osobním penzijním produktem (PEPP)“ dlouhodobý spořicí osobní penzijní produkt, jenž je poskytován finančním podnikem způsobilým podle čl. 6 odst. 1 na základě smlouvy o PEPP a k němuž se jednotlivý účastník PEPP nebo nezávislé sdružení účastníků PEPP jménem svých členů zavázali s ohledem na odchod do důchodu a který nemá žádnou nebo přísně omezenou možnost předčasné výplaty a je registrován v souladu s tímto nařízením;

3)

„účastníkem PEPP“ fyzická osoba, která uzavřela smlouvu o PEPP s poskytovatelem PEPP;

4)

„smlouvou o PEPP“ smlouva mezi účastníkem PEPP a poskytovatelem PEPP, která splňuje podmínky stanovené v článku 4;

5)

„účtem PEPP“ osobní důchodový účet vedený na jméno účastníka PEPP nebo příjemce z PEPP, který je využíván k zaznamenávání transakcí umožňujících účastníku PEPP pravidelně přispívat částkami na důchod a příjemci z PEPP pobírat dávky PEPP;

6)

„příjemcem z PEPP“ fyzická osoba pobírající dávky PEPP;

7)

„zákazníkem PEPP“ účastník PEPP, potenciální účastník PEPP nebo příjemce z PEPP;

8)

„distribucí PEPP“ poskytování poradenství týkajícího se smluv o PEPP, předkládání návrhů smluv o poskytování PEPP nebo provádění jiných přípravných prací pro jejich uzavírání, uzavírání smluv o PEPP nebo pomoc při jejich správě a plnění, včetně poskytování informací o jedné či více smlouvách o PEPP na základě kritérií, která si zákazníci PEPP zvolili prostřednictvím webových stránek či jiného média, a sestavování seznamů PEPP seřazených podle výhodnosti, včetně srovnání cen a produktů, nebo slev na smlouvy o PEPP, pokud je zákazník PEPP schopen prostřednictvím webových stránek či jiného média přímo nebo nepřímo uzavřít smlouvu o PEPP;

9)

„důchodovými dávkami PEPP“ dávky vyplácené s ohledem na dosažení nebo očekávané dosažení odchodu do důchodu v jedné z forem uvedených v čl. 58 odst. 1;

10)

„dávkami PEPP“ důchodové dávky PEPP a jiné další dávky, na které má nárok příjemce z PEPP na základě smlouvy o PEPP, zejména pro přísně omezené případy, kdy je možnost předčasné výplaty, nebo pokud poskytuje smlouva o PEPP krytí biometrických rizik;

11)

„akumulační fází“ období, během něhož se na účtu PEPP akumulují aktiva a které zpravidla trvá do doby, než začne výplatní fáze;

12)

„výplatní fází“ období, během něhož mohou být aktiva nahromaděná na účtu PEPP používána k financování důchodu nebo jiných požadavků na příjem;

13)

„rentou“ částka splatná v konkrétních intervalech během určitého období, jako je například život příjemce z PEPP nebo daný počet let, a to výměnou za investici;

14)

„postupným čerpáním“ možnost, aby příjemci z PEPP pravidelně a až do určité výše čerpali částky, které nejsou pevně stanoveny;

15)

„poskytovatelem PEPP“ finanční podnik uvedený v čl. 6 odst. 1, který má povolení vytvářet PEPP a tento PEPP distribuovat;

16)

„distributorem PEPP“ finanční podnik uvedený v čl. 6 odst. 1, který má povolení distribuovat PEPP, který nevytvořil, investiční podnik poskytující investiční poradenství nebo zprostředkovatel pojištění ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 (17);

17)

„trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který:

a)

umožňuje zákazníkům PEPP uchovávat informace určené jim osobně tak, že jsou dohledatelné a přístupné po dobu odpovídající účelu daných informací, a

b)

umožňuje nepozměněnou reprodukci uchovávaných informací;

18)

„příslušnými orgány“ vnitrostátní orgány určené členským státem pro dohled nad poskytovateli PEPP, popřípadě nad distributory PEPP, nebo pro výkon povinností stanovených v tomto nařízení;

19)

„domovským členským státem poskytovatele PEPP“ domovský členský stát, jak je definován v příslušném legislativním aktu uvedeném v čl. 6 odst. 1;

20)

„domovským členským státem distributora PEPP“:

a)

je-li zprostředkovatel fyzickou osobou, členský stát, v němž má bydliště;

b)

je-li zprostředkovatel právnickou osobou, členský stát, v němž má sídlo, nebo jestliže podle vnitrostátního práva svého státu nemá žádné sídlo, členský stát, v němž má ústředí;

21)

„hostitelským členským státem poskytovatele PEPP“ členský stát, který je jiný než domovský členský stát poskytovatele PEPP, ve kterém poskytovatel PEPP poskytuje PEPP v rámci volného pohybu služeb nebo svobody usazování nebo pro který poskytovatel PEPP otevřel podúčet;

22)

„hostitelským členským státem distributora PEPP“ členský stát, který je jiný než domovský členský stát distributora PEPP a ve kterém distributor PEPP distribuuje PEPP v rámci volného pohybu služeb nebo svobody usazování;

23)

„podúčtem“ vnitrostátní část, která je otevřena v rámci každého jednotlivého účtu PEPP a která odpovídá právním požadavkům a podmínkám pro využívání možných pobídek k investování do PEPP stanovených na vnitrostátní úrovni členským státem, v němž má účastník PEPP bydliště; jednotlivec může být účastníkem PEPP nebo příjemcem z PEPP v každém podúčtu, v závislosti na příslušných právních požadavcích pro akumulační fázi a výplatní fázi;

24)

„kapitálem“ souhrn kapitálových příspěvků, počítáno na základě částky, kterou lze investovat, po odečtení všech poplatků, plateb a výdajů, které přímo či nepřímo hradí účastníci PEPP;

25)

„finančními nástroji“ finanční nástroje ve smyslu přílohy I oddílu C směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (18);

26)

„depozitářem“ instituce pověřená úschovou aktiv a dohledem nad dodržováním statutu fondu a použitelného práva;

27)

„základním PEPP“ investiční možnost stanovená v článku 45;

28)

„technikami snižování rizik“ techniky pro systematické snižování rozsahu vystavení riziku nebo pravděpodobnosti jeho výskytu;

29)

„biometrickými riziky“ rizika spojená s úmrtím, invaliditou nebo dlouhověkostí;

30)

„změnou poskytovatele“ situace, kdy jsou na žádost účastníka PEPP převedeny od jednoho poskytovatele PEPP k druhému odpovídající částky nebo případně nepeněžitá aktiva v souladu s čl. 52 odst. 4 z jednoho účtu PEPP na jiný, s uzavřením původního účtu PEPP, aniž je tím dotčen čl. 53 odst. 4 písm. e);

31)

„poradenstvím“ poskytování osobního doporučení poskytovatelem PEPP nebo distributorem PEPP zákazníkovi PEPP v souvislosti s jednou či více smlouvami o PEPP;

32)

„partnerstvím“ spolupráce mezi poskytovateli PEPP s cílem nabídnout podúčty v různých členských státech podle čl. 19 odst. 2 v souvislosti se službou přenositelnosti;

33)

„environmentálními a sociálními faktory a faktory týkajícími se správy a řízení“ nebo „faktory ESG“ environmentální a sociální záležitosti a záležitosti týkající se správy a řízení, jako jsou záležitosti, jimiž se zabývá Pařížská dohoda, cíle udržitelného rozvoje OSN, obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a zásady odpovědného investování podporované OSN.

Článek 3

Použitelná pravidla

Registrace, vytváření a distribuce PEPP a dohled nad nimi podléhá:

a)

tomuto nařízení a

b)

v případě záležitostí tímto nařízením neupravených:

i)

příslušnému odvětvovému právu Unie včetně příslušných aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů;

ii)

právním předpisům přijatým členskými státy k provedení příslušného odvětvového práva Unie a provedení opatření, která se týkají konkrétně PEPP;

iii)

dalším vnitrostátním právním předpisům, které se vztahují na PEPP.

Článek 4

Smlouva o PEPP

1.   Smlouva o PEPP stanoví zvláštní ustanovení pro PEPP v souladu s použitelnými pravidly uvedenými v článku 3.

2.   Smlouva o PEPP zahrnuje především:

a)

popis základního PEPP uvedeného v článku 45 včetně informací o záruce investovaného kapitálu nebo investiční strategii zaměřené na zajištění ochrany kapitálu;

b)

případně popis alternativních investičních možností podle čl. 42 odst. 2;

c)

podmínky pro změnu investiční možnosti podle článku 44;

d)

v případě, že PEPP nabízí krytí biometrických rizik, podrobnosti o tomto krytí, včetně okolností, které právo na krytí zakládají;

e)

popis důchodových dávek PEPP, zejména možné formy vyplácení a právo na změnu formy vyplacení podle článku 59;

f)

podmínky služby přenositelnosti podle článků 17 až 20 včetně informace o členských státech, pro něž je dostupný podúčet;

g)

podmínky služby změny podle článků 52 až 55;

h)

kategorie nákladů a celkové souhrnné náklady vyjádřené v příslušných případech v procentech i peněžně;

i)

podmínky týkající se akumulační fáze pro podúčet odpovídající členskému státu, v němž má účastník PEPP bydliště, podle článku 47;

j)

podmínky týkající se výplatní fáze pro podúčet odpovídající členskému státu, v němž má účastník PEPP bydliště, podle článku 57;

k)

případně podmínky, za nichž mají být udělené výhody a pobídky zpětně zaplaceny členskému státu, v němž má účastník PEPP bydliště.

KAPITOLA II

REGISTRACE

Článek 5

Registrace

1.   PEPP může být v Unii poskytován a distribuován, pouze byl-li registrován v centrálním veřejném registru vedeném EIOPA v souladu s článkem 13.

2.   Registrace PEPP je platná ve všech členských státech. Opravňuje poskytovatele PEPP k poskytování PEPP a distributora PEPP k distribuování PEPP registrovaného v centrálním veřejném registru uvedeném v článku 13.

V souladu s kapitolou IX je prováděno průběžné ověřování souladu s tímto nařízením.

Článek 6

Žádost o registraci PEPP

1.   O registraci PEPP mohou požádat pouze tyto finanční podniky povolené nebo registrované podle práva Unie:

a)

úvěrové instituce povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (19);

b)

pojišťovny povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (20), které se zabývají přímým životním pojištěním podle čl. 2 odst. 3 směrnice 2009/138/ES a přílohy II uvedené směrnice;

c)

instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění povolené nebo registrované v souladu se směrnicí (EU) 2016/2341, jež jsou podle vnitrostátních právních předpisů oprávněné poskytovat rovněž osobní penzijní produkty a nad nimiž je podle těchto předpisů vykonáván dohled. V tomto případě musí být všechna aktiva a pasiva odpovídající činnostem PEPP účelově vyhrazena, bez možnosti převádět je do ostatních činností v oblasti penzijního pojištění dané instituce;

d)

investiční podniky povolené v souladu se směrnicí 2014/65/EU, které poskytují správu portfolia;

e)

investiční společnosti nebo správcovské společnosti povolené podle směrnice 2009/65/ES;

f)

unijní správci alternativních investičních fondů, kterým bylo uděleno povolení podle směrnice 2011/61/EU.

2.   Finanční podniky uvedené v odstavci 1 tohoto článku předloží žádost o registraci PEPP svým příslušným orgánům. Žádost obsahuje:

a)

standardní smluvní podmínky smlouvy o PEPP, které budou navrženy účastníkům PEPP v souladu s článkem 4;

b)

informace o totožnosti žadatele;

c)

informace o opatřeních, pokud jde o správu portfolia, řízení rizik a administrativní úkony v souvislosti s PEPP, včetně opatření uvedených v čl. 19 odst. 2, čl. 42 odst. 5 a čl. 49 odst. 3;

d)

případně seznam členských států, v nichž chce poskytovatel PEPP podávající žádost tento produkt uvádět na trh;

e)

případně informace o totožnosti depozitáře;

f)

klíčové informace o PEPP uvedené v článku 26;

g)

seznam členských států, v nichž může poskytovatel PEPP podávající žádost zajistit okamžité otevření podúčtu.

3.   Příslušné orgány posoudí do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti uvedené v odstavci 2, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, stanoví příslušné orgány lhůtu, do níž má žadatel poskytnout další informace. Jakmile je žádost považována za úplnou, příslušné orgány o tom vyrozumí žadatele.

4.   Do tří měsíců od předložení úplné žádosti podle odstavce 3 příslušné orgány přijmou rozhodnutí o registraci PEPP, pouze pokud je žadatel způsobilý k poskytování PEPP podle odstavce 1 a jsou-li informace a dokumenty předložené v žádosti o registraci uvedené v odstavci 2 v souladu s tímto nařízením.

5.   Příslušné orgány do pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí o registraci PEPP sdělí EIOPA rozhodnutí a předají informace a dokumenty uvedené v odst. 2 písm. a), b), d), f) a g) a informují o tom poskytovatele PEPP, který žádost podal.

EIOPA nenese odpovědnost ani nemůže být činěn odpovědným za rozhodnutí o registraci přijaté příslušným orgánem.

Odmítnou-li příslušné orgány registraci udělit, vydají odůvodněné rozhodnutí, proti němuž je možné podat opravný prostředek.

6.   Existuje-li pro konkrétní typ finančních podniků uvedených v odstavci 1 ve členském státě více než jeden příslušný orgán, určí tento členský stát jediný příslušný orgán pro každý typ finančního podniku uvedený v odstavci 1, jež je odpovědný za postup registrace a za komunikaci s EIOPA.

Veškeré následné úpravy informací a dokumentů poskytovaných v žádosti uvedené v odstavci 2 se neprodleně oznámí příslušným orgánům. Týkají-li se úpravy informací a dokumentů uvedených v odst. 2 písm. a), b), d), f) a g), sdělí příslušné orgány tyto úpravy bez zbytečného odkladu EIOPA.

Článek 7

Registrace PEPP

1.   Do pěti pracovních dnů ode dne sdělení rozhodnutí o registraci a předání informací a dokumentů v souladu s čl. 6 odst. 5 EIOPA zaregistruje PEPP do centrálního veřejného registru podle článku 13 a uvědomí o tom bez zbytečného odkladu příslušné orgány.

2.   Do pěti pracovních dnů od obdržení oznámení o registraci PEPP podle odstavce 1 o tom příslušné orgány informují poskytovatele PEPP, který žádost podal.

3.   Poskytovatel PEPP může poskytovat PEPP a distributor PEPP může distribuovat PEPP ode dne registrace PEPP v centrálním veřejném registru podle článku 13.

Článek 8

Podmínky pro zrušení registrace PEPP

1.   Příslušné orgány vydají rozhodnutí o zrušení registrace PEPP v případě, že:

a)

se poskytovatel PEPP výslovně registrace vzdá;

b)

poskytovatel PEPP získal registraci na základě nepravdivých informací nebo jakýchkoli jiných nedovolených prostředků;

c)

poskytovatel PEPP vážně nebo soustavně porušuje toto nařízení nebo

d)

poskytovatel PEPP nebo PEPP již nesplňují podmínky, za nichž byla registrace udělena.

2.   Do pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí o zrušení registrace PEPP to příslušné orgány oznámí EIOPA a informují o tom poskytovatele PEPP.

3.   EIOPA do pěti pracovních dnů od obdržení oznámení rozhodnutí o zrušení registrace podle odstavce 2 zruší registraci PEPP a informuje o tom příslušné orgány.

4.   Do pěti dnů od obdržení oznámení o zrušení registrace PEPP podle odstavce 3, včetně data zrušení registrace, o tom příslušné orgány vyrozumí poskytovatele PEPP.

5.   Poskytovatel PEPP ode dne zrušení registrace PEPP v centrálním veřejném registru podle článku 13 PEPP neposkytuje a distributor PEPP tento produkt nedistribuuje.

6.   Pokud EIOPA obdrží informace o existenci jedné nebo několika okolností uvedených v odst. 1 písm. b) nebo c) tohoto článku, požádá v souladu s povinností spolupráce mezi příslušnými orgány a EIOPA uvedenou v článku 66, příslušné orgány poskytovatele PEPP, aby ověřily existenci takových okolností, a příslušné orgány mu předloží svá zjištění a odpovídající informace.

7.   Před přijetím rozhodnutí o zrušení registrace PEPP příslušné orgány a EIOPA vyvinou veškeré úsilí, aby zajistily, že jsou chráněny zájmy účastníků PEPP.

Článek 9

Označení

Označení „panevropský osobní penzijní produkt“ nebo „PEPP“ může být v souvislosti s osobním penzijním produktem používáno pouze tehdy, pokud EIOPA v souladu s tímto nařízením osobní penzijní produkt zaregistroval, aby mohl být distribuován pod označením „PEPP“.

Článek 10

Distribuce PEPP

1.   Finanční podniky uvedené v čl. 6 odst. 1 mohou distribuovat PEPP, které vytvořily. Rovněž mohou distribuovat PEPP, které nevytvořily, dodržují-li příslušné odvětvové právo, podle něhož mohou distribuovat produkty, jež nevytvořily.

2.   Zprostředkovatelé pojištění registrovaní v souladu se směrnicí (EU) 2016/97 a investiční podniky povolené v souladu se směrnicí 2014/65/EU za účelem poskytování investičního poradenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 4 směrnice 2014/65/EU, mohou distribuovat PEPP, které nevytvořili.

Článek 11

Obezřetnostní režim použitelný pro různé druhy poskytovatelů

Poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP dodržují toto nařízení, jakož i příslušný obezřetnostní režim, který je na ně použitelný v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 6 odst. 1 a v čl. 10 odst. 2.

Článek 12

Zveřejnění vnitrostátních ustanovení

1.   Příslušný vnitrostátní orgán zveřejňuje a aktualizuje znění vnitrostátních právních a správních předpisů ohledně podmínek týkajících se akumulační fáze podle článku 47 a podmínek týkajících se výplatní fáze podle článku 57, včetně informací o dodatečných vnitrostátních postupech při uplatňování výhod a pobídek zřízených na vnitrostátní úrovni.

2.   Všechny příslušné orgány ve členském státě na svých webových stránkách zveřejní a udržují aktualizované odkazy na předpisy uvedené v odstavci 1.

3.   Zveřejnění znění předpisů uvedených v odstavci 1 je pouze pro informační účely a nevytváří pro příslušné vnitrostátní orgány právní závazky nebo odpovědnost.

Článek 13

Centrální veřejný registr

1.   EIOPA vede centrální veřejný registr, který zahrnuje každý PEPP registrovaný podle tohoto nařízení, registrační číslo PEPP, poskytovatele tohoto PEPP, příslušné orgány poskytovatele PEPP, datum registrace PEPP, úplný seznam členských států, v nichž je PEPP poskytován a úplný seznam členských států, pro něž poskytovatel PEPP nabízí podúčet. Tento registr je zpřístupněn veřejnosti v elektronické podobě a je aktualizován.

2.   Příslušné orgány informují EIOPA o odkazech uvedených v čl. 12 odst. 2 a tyto informace aktualizují.

3.   EIOPA zveřejňuje a aktualizuje odkazy uvedené v odstavci 2 v centrálním veřejném registru uvedeném v odstavci 1.

KAPITOLA III

PŘESHRANIČNÍ POSKYTOVÁNÍ A PŘENOSITELNOST PEPP

ODDÍL I

Volný pohyb služeb a svoboda usazování

Článek 14

Výkon volného pohybu služeb a svobody usazování poskytovateli PEPP a distributory PEPP

1.   V rámci volného pohybu služeb a svobody usazování mohou poskytovatelé PEPP poskytovat a distributoři PEPP distribuovat PEPP na území hostitelského členského státu, pokud tak činí v souladu s příslušnými pravidly a postupy stanovenými právem Unie, které se na ně použijí podle čl. 6 odst. 1 písm. a), b), d) a e) nebo v čl. 10 odst. 2, nebo na jejich základě, a po oznámení svého záměru otevřít podúčet v tomto hostitelském členském státě v souladu s článkem 21.

2.   Poskytovatelé PEPP podle čl. 6 odst. 1 písm. c) a f) dodržují pravidla stanovená v článku 15.

Článek 15

Výkon volného pohybu služeb institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění a unijními správci alternativních finančních fondů

1.   Poskytovatelé PEPP uvedení v čl. 6 odst. 1 písm. c) a f), kteří hodlají poprvé poskytovat PEPP účastníkům PEPP na území hostitelského členského státu v rámci volného pohybu služeb a oznámili svůj záměr otevřít pro tento hostitelský členský stát podúčet v souladu s článkem 21, sdělí příslušným orgánům svého domovského členského státu tyto informace:

a)

jméno či název a adresu poskytovatele PEPP;

b)

členský stát, v němž hodlá poskytovatel PEPP poskytovat nebo distribuovat PEPP účastníkům PEPP.

2.   Příslušné orgány domovského členského státu předají tyto informace do deseti pracovních dnů ode dne jejich přijetí hostitelskému členskému státu spolu s potvrzením toho, že poskytovatel PEPP uvedený v odstavci 1 tohoto článku splňuje požadavky stanovené v čl. 6 odst. 1. Tyto informace se sdělí příslušným orgánům hostitelského členského státu, pokud příslušné orgány domovského členského státu nemají důvod k pochybám o přiměřenosti správní struktury ve vztahu k poskytování PEPP nebo finanční situaci poskytovatele PEPP podle čl. 6 odst. 1 písm. c) a f).

Pokud příslušné orgány domovského členského státu odmítnou sdělit informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu, zdůvodní své odmítnutí dotyčnému poskytovateli PEPP do jednoho měsíce ode dne, kdy obdržel veškeré informace a dokumenty. V případě takového odmítnutí nebo neposkytnutí odpovědi je možné podat opravný prostředek u soudů v domovském členském státě poskytovatele PEPP.

3.   Příslušné orgány hostitelského členského státu potvrdí do deseti pracovních dnů, že přijaly informace uvedené v odstavci 1. Příslušné orgány domovského členského státu následně informují poskytovatele PEPP o tom, že příslušné orgány hostitelského členského státu tyto informace obdržely, a že poskytovatel PEPP může v tomto členském státě zahájit poskytování PEPP účastníkům PEPP.

4.   Nedojde-li k potvrzení přijetí uvedeného v odstavci 3 do 10 pracovních dnů ode dne předání informací podle odstavce 2, informují příslušné orgány domovského členského státu poskytovatele PEPP, že může v tomto hostitelském členském státě začít poskytovat služby.

5.   V případě změny jakékoli z informací uvedených v odstavci 1 oznámí poskytovatel PEPP tuto změnu příslušným orgánům domovského členského státu nejméně jeden měsíc předtím, než se tato změna uskuteční. Příslušné orgány domovského členského státu informují příslušné orgány hostitelského členského státu o změně co nejdříve, a nejpozději do jednoho měsíce po obdržení oznámení.

6.   Hostitelské členské státy mohou za účelem tohoto postupu stanovit jiné příslušné orgány, než jsou orgány uvedené v čl. 2 bodu 18, pro výkon pravomocí svěřených příslušným orgánům hostitelského členského státu. Uvědomí o tom Komisi a EIOPA, přičemž uvedou případné rozdělení úkolů.

Článek 16

Pravomoc příslušných orgánů hostitelského členského státu

1.   Mají-li se příslušné orgány hostitelského členského státu důvod domnívat, že PEPP je distribuován na jejich území nebo byl otevřen podúčet pro tento členský stát a byly přitom porušeny jakékoli povinnosti vyplývající z použitelných pravidel uvedených v článku 3, předají svá zjištění příslušným orgánům domovského členského státu poskytovatele PEPP nebo distributora PEPP.

2.   Příslušné orgány domovského členského státu po posouzení informací přijatých podle odstavce 1 případně bezodkladně přistoupí ke vhodným opatřením pro nápravu situace. O jakýchkoli takových opatřeních informují příslušné orgány hostitelského členského státu.

3.   Pokud jsou opatření přijatá příslušnými orgány domovského členského státu nedostatečná nebo tato opatření chybí a poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP nadále distribuuje PEPP způsobem jasně poškozujícím zájmy účastníků PEPP hostitelského členského státu nebo řádné fungování trhu s osobními penzijními produkty v tomto členském státě, mohou příslušné orgány hostitelského členského státu po informování příslušných orgánů domovského členského státu přijmout vhodná opatření na zabránění tohoto porušování včetně toho, že v přísně nezbytných případech zamezí na svém území poskytovateli PEPP nebo distributorovi PEPP nadále PEPP distribuovat.

Kromě toho mohou příslušné orgány domovského nebo hostitelského členského státu postoupit záležitost EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010.

4.   Odstavci 1 až 3 není dotčena pravomoc hostitelského členského státu přijímat vhodná a nediskriminační opatření k předcházení nebo sankcionování případů porušování, k němuž došlo na jeho území, za situací, kdy je nezbytně nutné přikročit k okamžitým krokům na ochranu práva spotřebitelů v hostitelském členském státě a kdy jsou rovnocenná opatření v domovském členském státě nedostatečná nebo tato opatření chybí, nebo v případech, kdy je toto porušování v rozporu s vnitrostátními právními předpisy na ochranu veřejného zájmu, a to v nezbytně nutné míře. V takových situacích mají hostitelské členské státy možnost zabránit poskytovateli PEPP nebo distributorovi PEPP, aby na jejich území zahájili nové podnikání.

5.   Jakékoli opatření přijaté příslušnými orgány hostitelského členského státu poskytovatele PEPP podle tohoto článku je bez zbytečného odkladu sděleno v řádně odůvodněném dokumentu poskytovateli PEPP nebo distributoru PEPP a oznámeno přísluním orgánům domovského členského státu.

ODDÍL II

Přenositelnost

Článek 17

Služba přenositelnosti

1.   Účastníci PEPP mají právo využívat službu přenositelnosti, jež jim dává právo nadále přispívat na stávající účet PEPP, pokud změní bydliště do jiného členského státu.

2.   V případě využití služby přenositelnosti mají účastníci PEPP nárok ponechat si veškeré výhody a pobídky, které jim poskytovatel PEPP přiznal a které jsou spojené s nepřerušeným investováním do jejich PEPP.

Článek 18

Poskytování služby přenositelnosti

1.   Poskytovatelé PEPP poskytnou službu přenositelnosti uvedenou v článku 17 účastníkům PEPP, kteří u nich mají účet PEPP a o tuto službu požádají.

2.   Při nabízení PEPP poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP potenciálním účastníkům PEPP poskytne informace o přenositelnosti služeb a o tom, které podúčty jsou okamžitě k dispozici.

3.   Do tří let ode dne použitelnosti tohoto nařízení musí každý poskytovatel PEPP na žádost nabízet vnitrostátní podúčty pro alespoň dva členské státy.

Článek 19

Podúčty PEPP

1.   Pokud v souladu s článkem 17 poskytovatelé PEPP poskytují službu přenositelnosti účastníkům PEPP a je-li v rámci účtu PEPP otevřen nový podúčet, poskytovatelé PEPP zajistí, aby tento podúčet odpovídal právním požadavkům a podmínkám pro PEPP podle článků 47 a 57 stanoveným na vnitrostátní úrovni novým členským státem, v němž má bydliště účastník PEPP. Všechny transakce na účtu PEPP jsou evidovány na odpovídajícím podúčtu. Na příspěvky a výběry z podúčtů se mohou vztahovat samostatné smluvní podmínky.

2.   Aniž jsou dotčeny použitelné odvětvové právní předpisy, mohou poskytovatelé PEPP rovněž zajišťovat dodržování požadavků uvedených v odstavci 1 zřízením partnerství s dalším registrovaným poskytovatelem PEPP (dále jen „partner“).

S ohledem na rozsah funkcí, jež má zastávat, musí být partner kvalifikovaný a schopný plnit svěřené funkce. Poskytovatel PEPP uzavře s partnerem písemnou dohodu. Dohoda musí být právně vymahatelná a musí jasně vymezit práva a povinnosti poskytovatele PEPP a partnera. Dohoda musí být v souladu s příslušnými pravidly a postupy pro svěřené a externě zajišťované funkce stanovenými právem Unie, které se na ně použije podle čl. 6 odst. 1, nebo na jeho základě. Bez ohledu na takovou dohodu zůstává poskytovatel PEPP výlučně odpovědný za plnění svých povinností podle tohoto nařízení.

Článek 20

Otevření nového podúčtu

1.   Bezprostředně poté, co byl poskytovatel PEPP informován o změně bydliště účastníka PEPP do jiného členského státu, informuje poskytovatel PEPP účastníka PEPP o možnosti otevření nového podúčtu v rámci účtu PEPP daného účastníka PEPP a o časovém rámci, v němž může být tento podúčet otevřen.

V tomto případě poskytne poskytovatel PEPP účastníkovi PEPP bezplatně PEPP-KID obsahující zvláštní požadavky uvedené v čl. 28 odst. 3 písm. g) pro podúčet odpovídající novému členskému státu, v němž má účastník PEPP bydliště.

V případě, že nový podúčet není k dispozici, informuje poskytovatel PEPP účastníka PEPP o jeho právu změnit bezodkladně a bezplatně poskytovatele a o možnosti pokračovat ve spoření na posledně otevřeném podúčtu.

2.   Pokud má účastník PEPP v úmyslu využít možnost otevření podúčtu, zašle poskytovateli PEPP tyto informace:

a)

nový členský stát, v němž má účastník PEPP bydliště;

b)

datum, od něhož budou příspěvky směrovány na nově otevřený podúčet;

c)

veškeré příslušné informace o dalších podmínkách PEPP.

3.   Účastník PEPP může nadále přispívat na poslední otevřený podúčet.

4.   Poskytovatel PEPP nabídne účastníkovi PEPP osobní doporučení vysvětlující, zda je otevření nového podúčtu v rámci účtu PEPP účastníka PEPP a přispívání na nový podúčet výhodnější než připívání na poslední otevřený podúčet.

5.   Pokud poskytovatel PEPP nemůže zajistit otevření nového podúčtu odpovídajícího novému členskému státu, v němž má účastník PEPP bydliště, musí mít účastník PEPP podle své volby možnost:

a)

změnit bezodkladně a bezplatně poskytovatele PEPP bez ohledu na požadavky čl. 52 odst. 3 týkající se četnosti změn poskytovatele; nebo

b)

nadále přispívat na poslední otevřený podúčet.

6.   Nový podúčet se otevře změnou stávající smlouvy o PEPP mezi účastníkem PEPP a poskytovatelem PEPP, a to v souladu s použitelným smluvním právem. Ve smlouvě je uvedeno datum otevření.

Článek 21

Poskytování informací o přenositelnosti příslušným orgánům

1.   Poskytovatel PEPP, který hodlá otevřít nový podúčet pro hostitelský členský stát, oznámí tuto skutečnost příslušným orgánům domovského členského státu.

2.   Poskytovatel PEPP zahrne do oznámení následující informace a dokumenty:

a)

standardní smluvní podmínky smlouvy o PEPP, jak jsou uvedeny v článku 4, včetně přílohy pro nový podúčet;

b)

PEPP KID obsahující zvláštní požadavky na podúčet odpovídající novému podúčtu podle čl. 28 odst. 3 písm. g);

c)

přehled dávek PEPP uvedený v článku 36;

d)

případně informace o smluvních ujednáních podle čl. 19 odst. 2.

3.   Příslušné orgány domovského členského státu ověří úplnost dodané dokumentace a do deseti pracovních dnů od přijetí úplné dokumentace ji předají příslušným orgánům hostitelského členského státu.

4.   Příslušné orgány hostitelského členského státu bezodkladně potvrdí přijetí informací a dokumentů uvedených v odstavci 2.

5.   Příslušné orgány domovského členského státu následně informují poskytovatele PEPP o tom, že příslušné orgány hostitelského členského státu tyto informace obdržely, a že poskytovatel PEPP může otevřít podúčet pro uvedený členský stát.

Neobdrží-li potvrzení o přijetí uvedené v odstavci 4 do 10 pracovních dnů ode dne předání dokumentace uvedené v odstavci 3, informují příslušné orgány domovského členského státu poskytovatele PEPP, že může být otevřen podúčet pro uvedený členský stát.

6.   V případě změny informací a dokumentů uvedených v odstavci 2 oznámí poskytovatel PEPP tuto změnu příslušným orgánům domovského členského státu nejméně jeden měsíc předtím, než se tato změna uskuteční. Příslušné orgány domovského členského státu informují příslušné orgány hostitelského členského státu o změně co nejdříve a nejpozději jeden měsíc před obdržením oznámení.

KAPITOLA IV

DISTRIBUCE A POŽADAVKY NA INFORMACE

ODDÍL I

Obecná ustanovení

Článek 22

Obecná zásada

Při provádění distribučních činností pro PEPP poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP jednají čestně, spravedlivě a profesionálně a v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků PEPP.

Článek 23

Režim distribuce použitelný pro různé druhy poskytovatelů PEPP a distributorů PEPP.

1.   Pro účely distribuce PEPP poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP dodržují tato pravidla:

a)

pojišťovny podle čl. 6 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení a zprostředkovatelé pojištění podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení dodržují použitelné vnitrostátní právo provádějící pravidla distribuce pojistných produktů s investiční složkou stanovená v kapitolách V a VI směrnice (EU) 2016/97, s výjimkou článků 20, 23, 25 a čl. 30 odst. 3 uvedené směrnice, veškeré přímo použitelné právo Unie přijaté podle uvedených pravidel, pokud jde o distribuci těchto produktů, a toto nařízení s výjimkou čl. 34 odst. 4;

b)

investiční podniky podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení dodržují použitelné vnitrostátní právo provádějící pravidla uvádění na trh nebo distribuce finančních nástrojů stanovená v čl. 16 odst. 3 prvním pododstavci a v článcích 23, 24 a 25 směrnice2014/65/EU, s výjimkou čl. 24 odst. 2 a čl. 25 odst. 3 a 4 uvedené směrnice, veškeré přímo použitelné právní předpisy Unie přijaté podle těchto ustanovení a toto nařízení s výjimkou čl. 34 odst. 4;

c)

všichni ostatní poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP dodržují použitelné vnitrostátní právo provádějící pravidla uvádění na trh nebo distribuce finančních nástrojů stanovená v čl. 16 odst. 3 prvním pododstavci a v článcích 23, 24 a 25 směrnice 2014/65/EU, s výjimkou čl. 24 odst. 2 a čl. 25 odst. 2, 3 a 4 uvedené směrnice, veškeré přímo použitelné právo Unie přijaté podle těchto ustanovení a toto nařízení.

2.   Pravidla stanovená v odst. 1 písm. a) se uplatní pouze tehdy, pokud použitelné vnitrostátní právo neobsahuje přísnější ustanovení provádějící pravidla stanovená v kapitolách V a VI směrnice (EU) 2016/97.

Článek 24

Elektronická distribuce a jiné trvalé nosiče

Poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP bezplatně poskytnou veškeré dokumenty a informace podle této kapitoly zákazníkům PEPP elektronicky za předpokladu, že zákazník PEPP má možnost tyto informace uchovávat způsobem, který zajistí jejich přístupnost pro budoucí využití, a po dobu odpovídající účelům těchto informací, a že tento nástroj umožňuje nepozměněnou reprodukci uchovávaných informací.

Poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP tyto dokumenty a informace na žádost bezplatně poskytnou také na jiném trvalém nosiči, včetně tištěné podoby. Poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP informují zákazníky PEPP o jejich právu požádat o bezplatnou kopii těchto dokumentů na jiném trvalém nosiči, včetně tištěné podoby.

Článek 25

Požadavky na dohled nad produktem a na jeho řízení

1.   Poskytovatelé PEPP zachovávají, provozují a přezkoumávají postup pro schvalování každého PEPP nebo významné úpravy stávajícího PEPP před tím, než je distribuován zákazníkům PEPP.

Postup schvalování produktu musí být přiměřený a vhodný s ohledem na povahu PEPP.

Postup schvalování produktu stanoví pro každý PEPP určený cílový trh, zajišťuje posouzení veškerých rizik souvisejících s tímto určeným cílovým trhem a soulad zamýšlené distribuční strategie s určeným cílovým trhem a přijímá přiměřená opatření, jež zajistí distribuci PEPP na určený cílový trh.

Poskytovatel PEPP rozumí PEPP, které poskytuje, a pravidelně je přezkoumává, přičemž zohledňuje veškeré události, které by mohly významně ovlivnit potenciální riziko spojené s určeným cílovým trhem, aby bylo možné posoudit alespoň to, zda PEPP nadále naplňuje potřeby určeného cílového trhu a zda je zamýšlená distribuční strategie nadále vhodná.

Poskytovatelé PEPP zpřístupní distributorům PEPP veškeré příslušné informace o PEPP a postupu schvalování tohoto produktu, a to včetně určeného cílového trhu PEPP.

Distributoři PEPP zavedou odpovídající opatření pro získávání informací uvedených v pátém pododstavci a pro pochopení charakteristik a určeného cílového trhu každého PEPP.

2.   Politikami, postupy a opatřeními uvedenými v tomto článku nejsou dotčeny žádné další požadavky stanovené v tomto nařízení nebo použitelné na základě tohoto nařízení, včetně požadavků týkajících se sdělování informací, vhodnosti nebo přiměřenosti, odhalování a řešení střetů zájmů pobídek a faktorů ESG.

ODDÍL II

Předsmluvní informace

Článek 26

Sdělení klíčových informací o PEPP (PEPP KID)

1.   Předtím, než se PEPP začne nabízet účastníkům PEPP, vypracuje poskytovatel PEPP pro uvedený produkt PEPP KID v souladu s požadavky stanovenými v tomto oddíle a zveřejní PEPP KID na svých webových stránkách.

2.   PEPP KID představuje předsmluvní informace. Musí být přesné, pravdivé, srozumitelné a nesmí být zavádějící. Musí poskytovat klíčové informace a být v souladu s veškerými závaznými smluvními dokumenty, s relevantními částmi nabídek a s podmínkami PEPP.

3.   PEPP KID je samostatným dokumentem, zřetelně odděleným od propagačních materiálů. Nesmí obsahovat odkazy na propagační materiály. Může obsahovat odkazy na jiné dokumenty, případně včetně prospektu, ale pouze pokud tyto odkazy souvisí s informacemi, které podle tohoto nařízení musí být v PEPP KID obsaženy.

Pro základní PEPP se vypracuje samostatné PEPP KID.

4.   Pokud poskytovatel PEPP nabízí účastníkovi PEPP takovou škálu alternativních investičních možností, že informace o každé z možností podkladových investic požadované v čl. 28 odst. 3 nelze všechny poskytnout v jediném stručném a samostatném PEPP KID, vytvoří poskytovatelé PEPP jedno z těchto sdělení:

a)

samostatné PEPP KID pro každou alternativní investiční možnost;

b)

všeobecné PEPP KID obsahující alespoň všeobecný popis alternativních investičních možností a informaci, kde a jak lze nalézt podrobnější předsmluvní informace týkající se investic, na nichž jsou tyto investiční možnosti založeny.

5.   V souladu s článkem 24 musí být PEPP KID vypracováno jako krátký a stručný dokument. Musí:

a)

být prezentováno a uspořádáno tak, aby se snadno četlo, přičemž je použito písmo čitelné velikosti;

b)

být zaměřeno na klíčové informace, které zákazníci PEPP potřebují;

c)

být jasně formulováno a napsáno jazykem a stylem, který usnadňuje pochopení informací, přičemž se především používá jazyk, který je jasný, stručný a srozumitelný.

6.   Pokud jsou v PEPP KID použity barvy, nesmí se srozumitelnost informací zhoršit, je-li PEPP KID vytištěno nebo kopírováno černobíle.

7.   Pokud je v PEPP KID použita značka nebo logo poskytovatele PEPP nebo skupiny, jejímž je členem, nesmí odvádět pozornost od informací, které jsou ve sdělení uvedeny, ani zakrývat text.

8.   Poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP poskytnou potenciálním účastníkům PEPP kromě PEPP KID také odkazy na veškeré veřejně dostupné zprávy o finanční situaci poskytovatele PEPP, včetně jeho solventnosti, a umožní potenciálním účastníkům PEPP snadný přístup k těmto informacím.

9.   Potenciálním účastníkům PEPP se poskytnou rovněž informace o dosavadní výkonnosti investiční možnosti účastníka PEPP týkající se výkonnosti za období minimálně 10 let, nebo v případě, že byl PEPP poskytován po dobu kratší než 10 let, informace za všechny roky, kdy byl PEPP poskytován. K informacím o dosavadní výkonnosti je připojeno prohlášení „dosavadní výkonnost nevypovídá o budoucí výkonnosti“.

Článek 27

Jazyk PEPP KID

1.   PEPP KID musí být sepsáno v úředních jazycích nebo alespoň v jednom z úředních jazyků používaných v té části členského státu, kde je PEPP distribuován, nebo v jiném jazyce, který příslušné orgány tohoto členského státu přijímají, nebo v případě, že bylo sepsáno v jiném jazyce, musí být do jednoho z uvedených jazyků přeloženo.

Tento překlad musí věrně a přesně zachycovat obsah původního PEPP KID.

2.   Je-li PEPP v členském státě uváděn na trh prostřednictvím propagačních dokumentů sepsaných v jednom nebo více úředních jazycích tohoto členského státu, musí být PEPP KID sepsáno alespoň v odpovídajících úředních jazycích.

3.   Účastníkům PEPP se zrakovým postižením je PEPP KID na požádání poskytnuto ve vhodném formátu.

Článek 28

Obsah PEPP KID

1.   V horní části první strany PEPP KID musí být výrazně uveden název „Sdělení klíčových informací o PEPP“.

PEPP KID musí být prezentováno v pořadí uvedeném v odstavcích 2 a 3.

2.   Přímo pod názvem je umístěna vysvětlivka. Tato vysvětlivka zní:

„V tomto dokumentu naleznete klíčové informace o tomto panevropském osobním penzijním produktu (PEPP). Nejedná se o propagační materiál. Poskytnutí těchto informací vyžaduje zákon, abyste lépe porozuměli podstatě, rizikům, nákladům i možným výnosům a ztrátám spojeným s tímto osobním penzijním produktem a mohli jej porovnat s jinými PEPP.“

3.   PEPP KID musí obsahovat tyto informace:

a)

na začátku dokumentu: název PEPP, informaci, zda se jedná o základní PEPP, či nikoli, totožnost poskytovatele PEPP a jeho kontaktní údaje, informace o příslušných orgánech poskytovatele PEPP, registrační číslo PEPP v centrálním veřejném registru a datum vypracování sdělení;

b)

prohlášení: „Penzijní produkt popsaný v tomto sdělení je dlouhodobým produktem s omezenou možností předčasné výplaty, který nelze kdykoli vypovědět.“;

c)

v oddíle nazvaném „O jaký produkt se jedná?“ podstatu a hlavní vlastnosti daného PEPP včetně:

i)

jeho dlouhodobých cílů a prostředků k jejich dosažení, zejména pak toho, zda je cílů dosahováno přímou nebo nepřímou expozicí vůči aktivům z podkladových investic, včetně popisu příslušných podkladových nástrojů nebo referenčních hodnot, uvedení trhů, do kterých poskytovatel PEPP investuje, jakož i vysvětlení způsobu, kterým je určována návratnost;

ii)

popisu typu účastníka PEPP, kterému má být PEPP nabízen, zejména pokud jde o schopnost účastníka PEPP nést investiční ztráty a o investiční horizont;

iii)

prohlášení ohledně toho,

zda základní PEPP poskytuje záruku na kapitál nebo má formu techniky snižování rizik, která je v souladu s cílem umožnit účastníkovi PEPP získat kapitál zpět nebo

zda a v jakém rozsahu poskytuje takovou záruku nebo techniku snižování rizik případná alternativní investiční možnost;

iv)

popisu důchodových dávek PEPP, zejména informace o možných formách vyplácení dávek a právu změnit formu vyplácení dávek, jak je uvedeno v čl. 59 odst. 1;

v)

pokud PEPP kryje také biometrická rizika: podrobností o krytých rizicích a pojistných plněních, včetně okolností, za nichž je možné o tato plnění žádat;

vi)

informací o službě přenositelnosti, včetně odkazu na centrální veřejný registr uvedený v článku 13, který obsahuje informace o podmínkách pro akumulační fázi a výplatní fázi stanovených členskými státy v souladu s články 47 a 57;

vii)

prohlášení o důsledcích předčasného vypovězení smlouvy o PEPP pro účastníka PEPP, včetně všech poplatků, sankcí a případné ztráty ochrany kapitálu a dalších možných výhod a pobídek;

viii)

prohlášení o důsledcích pro účastníka PEPP, pokud přestane do PEPP přispívat;

ix)

informací o dostupných podúčtech a právech účastníka PEPP podle čl. 20 odst. 5;

x)

informací o právu účastníka PEPP změnit službu a o jeho právu obdržet informace o službě změny podle článku 56;

xi)

podmínek pro změnu zvolené investiční možnosti podle článku 44;

xii)

informací, pokud jsou dostupné, týkající se výkonnosti investic poskytovatele PEPP z hlediska faktorů ESG;

xiii)

rozhodného práva pro smlouvu o PEPP, pokud strany nemají možnost svobodné volby použitelného práva, nebo v případě, že si strany použitelné právo zvolit mohou, práva, jehož volbu poskytovatel PEPP navrhuje;

xiv)

zda se účastníkovi PEPP případně poskytuje lhůta na rozmyšlenou nebo lhůta pro zrušení;

d)

v oddíle nazvaném „Jaká podstupuji rizika a jakého výnosu bych mohl/a dosáhnout?“ stručný popis profilu rizik a výnosů zahrnující mimo jiné tyto údaje:

i)

souhrnný ukazatel rizik doplněný o slovní vysvětlení tohoto ukazatele, jeho hlavních omezení a slovní vysvětlení rizik, která mají pro PEPP zásadní význam, avšak nejsou souhrnným ukazatelem rizik náležitě zachycena;

ii)

maximální možná ztráta investovaného kapitálu včetně informací o tom, zda:

účastník PEPP může přijít o veškerý investovaný kapitál nebo

zda účastník PEPP nese riziko vzniku dalších finančních závazků nebo povinností;

iii)

příslušné scénáře výkonnosti a předpoklady, na nichž jsou založeny;

iv)

případně podmínky návratnosti pro účastníky PEPP nebo stanovených hranicích výkonnosti;

v)

prohlášení o tom, že daňové předpisy členského státu, v němž má účastník PEPP bydliště, mohou ovlivnit skutečnou výši vyplácené částky;

e)

v oddíle nazvaném „Co se stane, když [název poskytovatele PEPP] není schopen vyplatit dávky?“ stručný popis toho, zda se na příslušnou ztrátu vztahuje systém odškodnění nebo záruk pro investory, a pokud ano, o jaký systém se jedná, jaké je jméno ručitele a na která rizika se systém vztahuje a která jsou vyloučena;

f)

v oddíle nazvaném „S jakými náklady je investice spojena?“ náklady spojené s investicí do PEPP, zahrnující přímé i nepřímé náklady účastníka PEPP, včetně jednorázových a opakovaných nákladů, vyjádřené pomocí souhrnných ukazatelů těchto nákladů, a pro zajištění porovnatelnosti celkové souhrnné náklady vyjádřené peněžně i procentně, aby byl ilustrován souhrnný dopad celkových nákladů na investici.

V PEPP KID musí být jasně uvedeno, že poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP poskytne podrobné informace o veškerých nákladech spojených s distribucí, jež nebyly zahrnuty do výše uvedených nákladů, tak aby účastníkovi PEPP umožnil pochopit kumulativní účinek souhrnných nákladů na návratnost investice;

g)

v oddíle nazvaném „Jaké jsou konkrétní požadavky na podúčet odpovídající [členskému státu, v němž mám bydliště]?“:

i)

v pododdíle: nazvaném „Požadavky na období vkládání příspěvků“

popis podmínek pro akumulační fázi, jak je stanoví členský stát, v němž má účastník PEPP bydliště, v souladu s článkem 47;

ii)

v pododdíle: nazvaném „Požadavky na období vyplácení dávek“

popis podmínek pro výplatní fázi, jak je stanoví členský stát, v němž má účastník PEPP bydliště, v souladu s článkem 57;

h)

v oddíle nazvaném „Jakým způsobem mohu podat stížnost?“ informace o tom, jakým způsobem a ke komu může účastník PEPP podat stížnost ohledně PEPP nebo ohledně jednání poskytovatele PEPP či distributora PEPP.

4.   Vrstvení informací požadované podle odstavce 3 je přípustné, pokud je PEPP KID poskytnuto v elektronickém formátu, přičemž podrobné části informací mohou být prezentovány prostřednictvím automaticky otevíraných oken nebo prostřednictvím odkazů na související vrstvy. V takovém případě by mělo být možné vytisknout PEPP KID jako jediný dokument.

5.   Aby se zajistilo jednotné uplatňování tohoto článku, vypracuje EIOPA po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu a po provedení spotřebitelských testů a odvětvových testů návrhy regulačních technických norem upřesňující:

a)

podrobnosti prezentace, včetně formy a délky dokumentu, a obsah každé z informací uvedených v odstavci 3;

b)

metodiku, na níž je založena prezentace rizik a výnosů podle odst. 3 písm. d) bodů i) a iii);

c)

metodiku pro výpočet nákladů, včetně konkrétních souhrnných ukazatelů podle odst. 3 písm. f);

d)

pokud jsou informace prezentovány v elektronickém formátu s vrstvením informací, jaké informace mají být v první vrstvě a jaké informace mohou být poskytnuty v dodatečných podrobných vrstvách.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem zohlední EIOPA jednotlivé druhy PEPP, dlouhodobou povahu PEPP, schopnosti účastníků PEPP, jakož i vlastnosti PEPP s cílem umožnit účastníkům PEPP výběr z různých investičních i jiných možností poskytovaných PEPP, včetně případů, kdy lze tuto volbu provést v různých časových obdobích nebo ji v budoucnu změnit.

EIOPA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 15. srpna 2020.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Článek 29

Propagační materiály

Propagační materiály obsahující konkrétní informace o PEPP nesmějí obsahovat tvrzení, která by byla v rozporu s informacemi uvedenými v PEPP KID nebo by snižovala jeho význam. V propagačních materiálech musí být uvedeno, že je k dispozici PEPP KID a jak a kde je možné je získat, včetně adresy webových stránek poskytovatele PEPP.

Článek 30

Přezkum PEPP KID

1.   Poskytovatel PEPP nejméně jednou ročně přezkoumá informace obsažené v PEPP KID, a pokud z tohoto přezkumu vyplyne potřeba změny, PEPP KID upraví. Upravenou verzi PEPP KID neprodleně zpřístupní.

2.   Aby se zajistilo jednotné uplatňování tohoto článku, vypracuje EIOPA po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu a po provedení spotřebitelských testů a odvětvových testů návrhy regulačních technických norem upřesňujících podmínky, za nichž musí být PEPP KID přezkoumáváno a revidováno.

EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do 15. srpna 2020.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Článek 31

Občanskoprávní odpovědnost

1.   Poskytovateli PEPP nevzniká občanskoprávní odpovědnost na základě pouhého PEPP KID, včetně jeho případného překladu, ledaže je PEPP KID zavádějící, nepřesné nebo v rozporu s příslušnými částmi právně závazných předsmluvních a smluvních dokumentů nebo s požadavky stanovenými v článku 28.

2.   Účastník PEPP, který prokazatelně utrpí ztrátu v důsledku toho, že při uzavírání smlouvy o PEPP, k němuž bylo PEPP KID vytvořeno, spoléhal na toto PEPP KID za okolností uvedených v odstavci 1, může v souladu s vnitrostátním právem požadovat od poskytovatele PEPP náhradu škody za utrpěnou ztrátu.

3.   Pojmy jako „ztráta“ nebo „náhrada škody“ uvedené v odstavci 2, které nejsou vymezeny, se vykládají a uplatňují v souladu s použitelným vnitrostátním právem určeným příslušnými pravidly mezinárodního práva soukromého.

4.   Tento článek nevylučuje další nároky z občanskoprávní odpovědnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

5.   Povinnosti vyplývající z tohoto článku nelze smluvně omezit ani vyloučit.

Článek 32

Smlouvy o PEPP, které kryjí biometrická rizika

Pokud se PEPP KID týká smlouvy o PEPP, která kryje biometrická rizika, jsou povinnosti poskytovatele PEPP v rámci tohoto oddílu namířeny pouze vůči účastníkům PEPP.

Článek 33

Poskytnutí PEPP KID

1.   Poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP, který poskytuje poradenství ohledně PEPP nebo jej nabízí k prodeji, potenciálním účastníkům PEPP poskytne PEPP KID vypracovaná v souladu s článkem 26 v dostatečném předstihu předtím, než budou účastníci PEPP vázáni jakoukoli smlouvou o PEPP nebo nabídkou týkající se této smlouvy o PEPP.

2.   Poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP může vyhovět požadavkům odstavce 1 tím, že poskytne PEPP KID fyzické osobě písemně zmocněné přijímat investiční rozhodnutí jménem účastníka PEPP ve vztahu k transakcím uzavíraným v rámci daného písemného zmocnění.

3.   Aby se zajistilo jednotné uplatňování tohoto článku, vypracuje EIOPA, případně po konzultaci ostatních evropských orgánů dohledu, návrhy regulačních technických norem upřesňující podmínky pro splnění požadavku na poskytnutí PEPP KID podle odstavce 1.

EIOPA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 15. srpna 2020.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

ODDÍL III

Poradenství

Článek 34

Upřesnění požadavků a potřeb a poskytování poradenství

1.   Před uzavřením smlouvy o PEPP poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP na základě informací požadovaných a získaných od potenciálního účastníka PEPP upřesní požadavky a potřeby potenciálního účastníka PEPP týkající se důchodu, včetně případné potřeby zakoupit produkt, který poskytuje rentu, a srozumitelnou formou potenciálnímu účastníkovi PEPP poskytne objektivní informace o PEPP, aby mohl účastník PEPP učinit informované rozhodnutí.

Každá navrhovaná smlouva o PEPP musí být v souladu s požadavky a potřebami účastníka PEPP týkajícími se důchodu a zohledňovat jeho nabyté důchodové nároky.

2.   Poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP poskytne před uzavřením smlouvy o PEPP potenciálnímu účastníkovi PEPP poradenství i osobní doporučení vysvětlující, proč by konkrétní PEPP, včetně případné konkrétní investiční možnosti, nejlépe uspokojil požadavky a potřeby daného účastníka PEPP.

Poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP potenciálnímu účastníkovi PEPP také poskytne personalizovanou projekci důchodových dávek pro doporučovaný produkt na základě nejbližšího možného data, kdy může být zahájena výplatní fáze, a prohlášení, že se tato projekce může lišit od konečné hodnoty vyplacených dávek PEPP. Pokud projekce důchodových dávek vycházejí z ekonomických scénářů, zahrnují tyto informace také odhad nejlepšího scénáře a nepříznivého scénáře s ohledem na konkrétní povahu smlouvy o PEPP.

3.   Pokud je nabízen základní PEPP, který nezahrnuje ani záruku na kapitál, poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP jasně vysvětlí existenci produktů PEPP se zárukou na kapitál, důvody pro doporučení základního PEPP založeného na technice snižování rizik, která je v souladu s cílem umožnit účastníkovi PEPP získat kapitál zpět, a jasně informuje o všech dalších rizicích, která takovéto PEPP mohou zahrnovat ve srovnání se základním PEPP založeným na kapitálové záruce, který poskytuje záruku na kapitál. Toto vysvětlení je poskytnuto v písemné podobě.

4.   Při poskytování poradenství poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP uvedený v čl. 23 odst. 1 písm. c) potenciálního účastníka PEPP požádá, aby poskytl informace o svých znalostech a zkušenostech v oblasti investic, které jsou pro nabízené PEPP relevantní, své finanční situaci, včetně jeho schopnosti nést ztráty, a o svých investičních cílech, včetně tolerance vůči riziku, což poskytovateli PEPP nebo distributorovi PEPP umožní doporučit potenciálnímu účastníkovi PEPP jeden nebo více PEPP, které jsou pro něj vhodné a jsou zejména v souladu s jeho tolerancí vůči riziku a jeho schopností nést ztráty.

5.   Odpovědnost poskytovatele PEPP nebo distributora PEPP nesmí být omezena kvůli tomu, že celé toto poradenství nebo jeho část jsou poskytovány prostřednictvím automatizovaného nebo poloautomatizovaného systému.

6.   Aniž je dotčeno přísnější uplatňování odvětvových právních předpisů, poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP zajistí a na žádost příslušných orgánů prokážou, že fyzické osoby poskytující poradenství týkající se produktů PEPP mají znalosti a schopnosti nezbytné pro to, aby mohly plnit své povinnosti podle tohoto nařízení. Členské státy zveřejní kritéria, která se pro hodnocení těchto znalostí a schopností použijí.

ODDÍL IV

Informace během doby trvání smlouvy

Článek 35

Obecná ustanovení

1.   Poskytovatelé PEPP vypracují stručný personalizovaný dokument poskytovaný během akumulační fáze, který obsahuje klíčové informace pro každého účastníka PEPP, přičemž zohledňuje specifickou povahu vnitrostátních důchodových systémů a všech relevantních právních předpisů, včetně vnitrostátních sociálních, pracovněprávních a daňových předpisů (dále jen „přehled dávek PEPP“). Název tohoto dokumentu obsahuje slova „přehled dávek PEPP“.

2.   Přesné datum, k němuž se informace uvedené v přehledu dávek PEPP vztahují, musí být uvedeno výrazně.

3.   Informace obsažené v přehledu dávek PEPP musí být přesné a aktuální.

4.   Poskytovatel PEPP poskytuje přehled dávek PEPP každému účastníkovi PEPP jednou ročně.

5.   Každá podstatná změna informací obsažených v přehledu dávek PEPP oproti předchozímu přehledu musí být jasně uvedena.

6.   Kromě přehledu dávek PEPP musí být účastník PEPP bezodkladně informován o všech změnách týkajících se těchto informací:

a)

smluvních podmínek, včetně všeobecných a zvláštních pojistných podmínek;

b)

názvu poskytovatele PEPP, jeho právní formy nebo adresy jejího sídla a případně pobočky, s níž je smlouva uzavřena;

c)

informací o tom, jak investiční politika zohledňuje faktory ESG.

Článek 36

Přehled dávek PEPP

1.   Přehled dávek PEPP zahrnuje alespoň tyto klíčové informace pro účastníky PEPP:

a)

osobní údaje účastníka PEPP a nejbližší možné datum, kdy může být zahájena výplatní fáze, a to pro každý podúčet;

b)

název a kontaktní adresu poskytovatele PEPP a identifikační číslo smlouvy o PEPP;

c)

členský stát, v němž má poskytovatel PEPP povolení nebo v němž je registrován, a názvy příslušných orgánů;

d)

informace o projekci důchodových dávek založené na datu uvedeném v písmeni a) a prohlášení, že se tato projekce může lišit od konečné hodnoty vyplacených dávek PEPP. Pokud projekce důchodových dávek vycházejí z ekonomických scénářů, zahrnují tyto informace také odhad nejlepšího scénáře a nepříznivého scénáře s ohledem na konkrétní povahu smlouvy o PEPP;

e)

informace o příspěvcích, které účastník PEPP nebo kterákoliv třetí strana odvedla na účet PEPP za posledních 12 měsíců;

f)

rozpis všech nákladů, které přímo i nepřímo vznikly účastníkovi PEPP za posledních 12 měsíců, v němž jsou uvedeny správní náklady, náklady na úschovu aktiv, náklady související s portfoliovými transakcemi a další náklady, jakož i odhadovaný dopad těchto nákladů na konečné dávky PEPP; tyto náklady by měly být vyjádřeny jak v peněžních částkách, tak jako procentní podíl příspěvků za posledních 12 měsíců;

g)

případně povaha a způsob fungování záruky nebo technik snižování rizik uvedených v článku 46;

h)

případně počet a hodnota jednotek odpovídajících příspěvkům účastníka PEPP za posledních 12 měsíců;

i)

celková částka na účtu PEPP účastníka PEPP k datu vydání přehledu podle článku 35;

j)

informace o dosavadní výkonnosti investiční možnosti účastníka PEPP týkající se výkonnosti za období minimálně deseti let, nebo v případě, že byl PEPP poskytován po dobu kratší než deset let, informace za všechny roky, kdy byl PEPP poskytován. K informacím o dosavadní výkonnosti je připojeno prohlášení „dosavadní výkonnost nevypovídá o budoucí výkonnosti“;

k)

v případě účtů PEPP s více než jedním podúčtem musí být informace v přehledu dávek PEPP rozděleny podle všech existujících podúčtů;

l)

souhrnné informace o investiční politice týkající se faktorů ESG.

2.   EIOPA po konzultaci s Evropskou centrální bankou a příslušnými orgány vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže stanoví pravidla pro určování projekcí důchodových dávek podle odst. 1 písm. d) tohoto článku a čl. 34 odst. 2. Tato pravidla poskytovatelé PEPP uplatňují za účelem stanovení roční míry nominální výnosnosti investic, roční míry inflace a vývoje v oblasti budoucích mezd, jsou-li relevantní.

EIOPA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 15. srpna 2020. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Článek 37

Doplňující informace

1.   Přehled dávek PEPP uvádí, kde a jakým způsobem lze získat doplňující informace, včetně:

a)

dalších praktických informací o právech a možnostech účastníků PEPP, včetně informací o investicích, výplatní fázi, službě změny a službě přenositelnosti;

b)

ročních účetních závěrek a výročních zpráv poskytovatele PEPP, které jsou veřejně dostupné;

c)

písemného prohlášení o zásadách investiční politiky poskytovatele PEPP, obsahujícího alespoň informace o metodách hodnocení investičního rizika, zavedených postupech řízení rizika a strategickém umisťování aktiv s ohledem na povahu a trvání závazků týkajících se PEPP a o způsobech, jakými investiční politika zohledňuje faktory ESG;

d)

informací o předpokladech použitých pro částky vyjádřené jako renta, zejména pokud jde o sazbu renty, druh poskytovatele PEPP a trvání renty, jsou-li v daném případě použitelné;

e)

výše dávek PEPP v případě vyplacení před datem uvedeným v čl. 36 odst. 1 písm. a).

2.   Aby se zajistilo jednotné uplatňování článku 36 a tohoto článku, vypracuje EIOPA po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu a po provedení spotřebitelských testů a odvětvových testů návrhy regulačních technických norem upřesňující podrobnosti týkající se prezentace informací uvedených v článku 36 a v tomto článku. Pokud jde o prezentaci informací o dosavadní výkonnosti podle čl. 36 odst. 1 písm. j), zohlední se rozdíly mezi investičními možnostmi, zejména pokud účastník PEPP nese investiční riziko nebo je-li investiční možnost závislá na věku či zahrnuje-li sladění doby trvání.

EIOPA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 15. srpna 2020.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

3.   Aniž je dotčen čl. 34 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 písm. d), mohou členské státy v zájmu srovnání s vnitrostátními produkty vyžadovat, aby poskytovatelé PEPP poskytli účastníkům PEPP dodatečné projekce důchodových dávek, pokud příslušné členské státy stanoví pravidla pro určení předpokladů.

Článek 38

Informace, které je nutno poskytnout účastníkům PEPP během fáze před odchodem do důchodu a příjemcům z PEPP během výplatní fáze

1.   Kromě přehledu dávek PEPP poskytovatelé PEPP každému účastníkovi PEPP poskytnou dva měsíce před datem uvedeným v čl. 59 odst. 1 písm. a) a b) nebo na žádost účastníka PEPP informace o blížícím se zahájení výplatní fáze, možných formách vyplácení dávek a možnosti účastníka PEPP změnit formu vyplácení dávek v souladu s čl. 59 odst. 1.

2.   Během výplatní fáze poskytovatelé PEPP příjemcům z PEPP každoročně poskytují informace o dávkách PEPP, které jim náleží, a odpovídajících formách vyplácení dávek.

Pokud účastník PEPP během výplatní fáze nadále platí příspěvky nebo nese investiční riziko, poskytuje mu poskytovatel PEPP nadále přehled dávek PEPP obsahující příslušné informace.

Článek 39

Informace, které je nutno poskytnout účastníkům PEPP a příjemcům z PEPP na jejich žádost

Na žádost účastníka PEPP, příjemce z PEPP nebo jejich zástupců poskytovatel PEPP poskytne doplňující informace uvedené v čl. 37 odst. 1 a doplňující informace o předpokladech použitých k vytvoření projekcí uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. d).

ODDÍL V

Oznamování vnitrostátním orgánům

Článek 40

Obecná ustanovení

1.   Poskytovatelé PEPP svým příslušným orgánům předloží kromě informací poskytovaných v souladu s příslušnými odvětvovými právními předpisy informace nezbytné pro účely dohledu. Tyto dodatečné informace zahrnují v příslušných případech informace nezbytné pro to, aby mohly být v rámci procesu kontroly orgánem dohledu prováděny tyto činnosti:

a)

posouzení systému správy a řízení uplatňovaného poskytovateli PEPP, činnosti, kterou provádějí, zásad oceňování používaných pro účely solventnosti, rizik, jimž čelí, a systémů řízení rizik, jejich kapitálové struktury, potřeb a řízení;

b)

přijímání vhodných rozhodnutí vyplývajících z výkonu jejich práv a povinností dohledu.

2.   Příslušné orgány mají kromě pravomocí, které jim jsou svěřeny podle vnitrostátního práva, tyto pravomoci:

a)

určit povahu, rozsah a formát informací uvedených v odstavci 1, jejichž předložení požadují od poskytovatelů PEPP v předem stanovených odstupech, nastanou-li předem stanovené události, nebo během šetření týkajících se situace poskytovatele PEPP;

b)

získat od poskytovatelů PEPP veškeré informace o smlouvách, které poskytovatelé PEPP mají, nebo o smlouvách, které uzavřeli s třetími osobami, a

c)

požadovat informace od externích odborníků, jako jsou auditoři a pojistní matematici.

3.   Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 zahrnují:

a)

kvalitativní nebo kvantitativní prvky nebo jakoukoli jejich vhodnou kombinaci;

b)

historické, nynější nebo očekávané prvky nebo jakoukoli jejich vhodnou kombinaci;

c)

údaje z vnitřních nebo vnějších zdrojů nebo jakoukoli jejich vhodnou kombinaci.

4.   Informace podle odstavců 1 a 2 musí:

a)

odrážet povahu, rozsah a komplexnost činnosti dotyčného poskytovatele PEPP, a zejména rizik spjatých s jeho činností;

b)

být přístupné, úplné ve všech podstatných ohledech, srovnatelné a v průběhu času konzistentní;

c)

být relevantní, spolehlivé a srozumitelné.

5.   Poskytovatelé PEPP předloží příslušným orgánům každoročně následující informace:

a)

pro které členské státy nabízí poskytovatel PEPP podúčty;

b)

počet oznámení podle čl. 20 odst. 1 obdržených od účastníků PEPP, kteří změnili bydliště do jiného členského státu;

c)

počet žádostí o otevření podúčtu a počet podúčtů otevřených podle čl. 20 odst. 2;

d)

počet žádostí účastníků PEPP o změnu poskytovatele a skutečné převody provedené podle čl. 20 odst. 5 písm. a);

e)

počet žádostí účastníků PEPP o změnu poskytovatele a skutečné převody provedené podle čl. 52 odst. 3.

Příslušné orgány předají tyto informace EIOPA.

6.   Poskytovatelé PEPP mají vhodné systémy a struktury za účelem splnění požadavků stanovených v odstavcích 1 až 5, jakož i písemnou koncepci, schválenou řídícím orgánem, kontrolním nebo správním orgánem poskytovatele PEPP a zajišťující průběžnou přiměřenost předkládaných informací.

7.   Na základě žádosti předložené příslušným orgánům a aby mohl plnit úkoly, které mu ukládá toto nařízení, má EIOPA přístup k informacím předloženým poskytovateli PEPP.

8.   Pokud jsou příspěvky a dávky PEPP způsobilé pro výhody nebo pobídky, předloží případně poskytovatel PEPP v souladu s příslušným vnitrostátním právem příslušnému vnitrostátnímu orgánu všechny informace nezbytné pro poskytování nebo uplatňování takových výhod a pobídek získaných v souvislosti s těmito příspěvky a dávkami.

9.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 72 s cílem doplnit toto nařízení tím, že upřesní dodatečné informace uvedené v odstavcích 1 až 5 tohoto článku za účelem zajištění přiměřeného rozsahu sbližování, pokud jde o oznamování orgánům dohledu.

EIOPA po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu a příslušnými orgány a po provedení odvětvových testů vypracuje návrhy prováděcích technických norem týkajících se formátu oznamování orgánům dohledu.

EIPA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 15. srpna 2020.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené ve druhém pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

KAPITOLA V

AKUMULAČNÍ FÁZE

ODDÍL I

Investiční pravidla pro poskytovatele PEPP

Článek 41

Investiční pravidla

1.   Poskytovatelé PEPP investují aktiva, která odpovídají PEPP, v souladu s „pravidlem obezřetnosti“, a zejména v souladu s těmito pravidly:

a)

aktiva se investují s ohledem na co nejlepší dlouhodobý prospěch účastníků PEPP jako celku. V případě možného střetu zájmů zajistí poskytovatel PEPP nebo subjekt, který spravuje jeho portfolio, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu účastníků PEPP;

b)

na základě zásady obezřetnosti přihlédnou poskytovatelé PEPP k rizikům souvisejícím s potenciálním dlouhodobým dopadem investičních rozhodnutí na faktory ESG;

c)

aktiva se investují takovým způsobem, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost celého portfolia;

d)

aktiva se investují hlavně na regulovaných trzích. Investice do aktiv, která nejsou přijata k obchodování na regulovaných finančních trzích, se udržují na obezřetné úrovni;

e)

investice do derivátových finančních nástrojů jsou možné, pokud tyto nástroje přispívají ke snížení investičních rizik nebo usnadňují účinnou správu portfolia. Tyto nástroje se obezřetně ocení s ohledem na podkladová aktiva a zahrnou do ocenění aktiv daného poskytovatele PEPP. Poskytovatelé PEPP se také vyhnou nadměrné expozici vůči riziku jediné protistrany a jiných operací s derivátovými nástroji;

f)

aktiva jsou vhodně diverzifikována tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu, emitentovi nebo skupině podniků a akumulaci rizika v celém portfoliu. Investice do aktiv stejného emitenta nebo emitentů patřících do stejné skupiny nesmí poskytovatele PEPP vystavovat nadměrné koncentraci rizika;

g)

aktiva nesmí být investována v nespolupracujících jurisdikcích v daňové oblasti, které jsou identifikovány v příslušných závěrech Rady o seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, ani ve vysoce rizikových třetích zemích vykazujících strategické nedostatky, které jsou identifikovány v použitelném nařízení Komise v přenesené pravomoci přijatém na základě článku 9 směrnice (EU) 2015/849;

h)

poskytovatel PEPP nesmí vystavovat sám sebe ani aktiva, která odpovídají PEPP rizikům vyplývajícím z nadměrné páky a nadměrné transformace splatnosti.

2.   Pravidla stanovená v odst. 1 písm. a) až h) se uplatní pouze tehdy, pokud příslušné odvětvové právo použitelné na poskytovatele PEPP neobsahují přísnější ustanovení.

ODDÍL II

Investiční možnosti pro účastníky PEPP

Článek 42

Obecná ustanovení

1.   Poskytovatelé PEPP mohou účastníkům PEPP nabídnout až šest investičních možností.

2.   Investiční možnosti zahrnují základní PEPP a mohou zahrnovat alternativní investiční možnosti.

3.   Veškeré investiční možnosti navrhují poskytovatelé PEPP na základě záruky nebo techniky snižování rizik zajišťujících účastníkům PEPP dostatečnou ochranu.

4.   Na poskytování záruk se vztahuje příslušné odvětvové právo, které se vztahuje na poskytovatele PEPP.

5.   Poskytovatelé PEPP uvedení v čl. 6 odst. 1 písm. c), d), e) a f) mohou nabízet PEPP se zárukou pouze na základě spolupráce s úvěrovými institucemi nebo pojišťovnami, které mohou poskytovat takové záruky v souladu s na ně použitelným odvětvovým právem. Tyto instituce nebo podniky nesou za záruku výlučnou odpovědnost.

Článek 43

Volba investiční možnosti účastníkem PEPP

Poté, co obdrží příslušné informace a poradenství, zvolí si účastník PEPP při uzavření smlouvy o PEPP investiční možnost.

Článek 44

Podmínky pro změnu zvolené investiční možnosti

1.   Pokud poskytovatel PEPP poskytuje alternativní investiční možnosti, musí mít účastník PEPP během akumulační fáze v PEPP možnost po nejméně pěti letech od uzavření smlouvy o PEPP a v případě následných změn po pěti letech od poslední změny investiční možnosti zvolit jinou investiční možnost. Poskytovatel PEPP může účastníkovi PEPP povolit, aby měnil zvolenou investiční možnost častěji.

2.   Změna investiční možnosti je pro účastníka PEPP bezplatná.

Článek 45

Základní PEPP

1.   Základní PEPP je bezpečný produkt představující standardní investiční možnost. Je navržen poskytovateli PEPP na základě záruky za kapitál, která je splatná na začátku výplatní fáze a případně během výplatní fáze, nebo na základě techniky snižování rizik, která je v souladu s cílem umožnit účastníkovi PEPP získat zpět kapitál.

2.   Náklady a poplatky za základní PEPP nepřekročí 1 % akumulovaného kapitálu ročně.

3.   Aby byly zajištěny rovné podmínky pro různé poskytovatele PEPP a různé druhy PEPP, vypracuje EIOPA, případně po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu, návrh regulačních technických norem, které upřesní druhy nákladů a poplatků uvedených v odstavci 2.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem EIOPA zohlední různé možné druhy PEPP, dlouhodobou důchodovou povahu PEPP a různé možné vlastnosti PEPP, zejména výplaty ve formě dlouhodobých rent nebo každoročního postupného čerpání alespoň do dosažení věku odpovídajícího střední délce života účastníka PEPP. EIOPA rovněž posoudí zvláštní povahu ochrany kapitálu se zvláštním ohledem na kapitálové záruky. EIOPA předloží tento návrh regulačních technických norem Komisi do 15. srpna 2020.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

4.   Poprvé dva roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení a poté v každé dva roky Komise po konzultaci s EIOPA a případně ostatními evropskými orgány dohledu přezkoumá přiměřenost procentní hodnoty uvedené v odstavci 2. Komise zohlední zejména skutečnou úroveň a změny současné úrovně nákladů a poplatků a dopad na dostupnost PEPP.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 72, kterými změní procentní hodnotu uvedenou v odstavci 2 tohoto článku na základě jejího přezkoumání s cílem umožnit poskytovatelům PEPP náležitý přístup na trh.

Článek 46

Techniky snižování rizik

1.   Použití technik snižování rizik zajistí, aby byla investiční strategie PEPP navržena tak, aby z PEPP vytvořila stabilní a přiměřený budoucí individuální důchodový příjem a aby zajistila spravedlivé zacházení se všemi generacemi účastníků PEPP.

Všechny techniky snižování rizik, ať už jsou používány v rámci základního PEPP, nebo pro alternativní investiční možnosti, musí být spolehlivé, stabilní a v souladu s rizikovým profilem příslušné investiční možnosti.

2.   Příslušné techniky snižování rizik mohou zahrnovat mimo jiné ustanovení:

a)

pro postupnou úpravu rozdělení investic s cílem zmírnit finanční rizika investic pro věkové skupiny na základě zbývající doby trvání (životní cyklus);

b)

o vytváření rezerv z příspěvků nebo z výnosů investic, které jsou přiděleny jednotlivým účastníkům PEPP spravedlivým a transparentním způsobem s cílem zmírnit investiční ztráty; nebo

c)

pro využívání vhodných záruk na ochranu před investičními ztrátami.

3.   Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto článku, vypracuje EIOPA po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu a po provedení odvětvových testů návrh regulačních technických norem, které upřesní minimální kritéria, která musí techniky snižování rizik splňovat, přičemž zohlední různé druhy PEPP a jejich specifické vlastnosti, jakož i různé druhy poskytovatelů PEPP a rozdíly mezi jejich obezřetnostním režimem.

EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do 15. srpna 2020.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

ODDÍL III

Další aspekty týkající se akumulační fáze

Článek 47

Podmínky týkající se akumulační fáze

1.   Podmínky související s akumulační fází vnitrostátních podúčtů určí členské státy, s výjimkou případů, kdy jsou stanoveny v tomto nařízení.

2.   Tyto podmínky mohou zahrnovat zejména věkové hranice pro zahájení akumulační fáze, minimální dobu trvání akumulační fáze, maximální a minimální výši příspěvků a jejich kontinuitu.

KAPITOLA VI

OCHRANA INVESTORA

Článek 48

Depozitář

1.   Poskytovatelé PEPP uvedení v čl. 6. odst. 1 písm. c), e) a f) jmenují za účelem úschovy aktiv v souvislosti s podnikáním v oblasti poskytování PEPP a plnění povinnosti dohledu jednoho nebo více depozitářů.

2.   Pro jmenování depozitáře a plnění jeho úkolů ve vztahu k úschově aktiv a odpovědnosti depozitáře a povinností dohledu depozitáře se odpovídajícím způsobem použije kapitola IV směrnice 2009/65/ES.

Článek 49

Krytí biometrických rizik

1.   Poskytovatelé PEPP mohou nabízet PEPP zajišťující krytí biometrických rizik.

2.   Krytí biometrických rizik se řídí příslušným odvětvovým právem, které se vztahuje na poskytovatele PEPP. Krytí biometrických rizik se může v jednotlivých podúčtech lišit.

3.   Poskytovatelé PEPP uvedení v čl. 6 odst. 1 písm. a), c), d), e) a f) mohou nabízet PEPP s možností zajistit krytí biometrických rizik. V takovém případě se krytí poskytuje pouze na základě spolupráce s pojišťovnami, které mohou tato rizika krýt v souladu s na ně použitelným odvětvovým právem. Pojišťovna nese plnou odpovědnost za krytí biometrických rizik.

Článek 50

Stížnosti

1.   Pro vyřizování stížností podaných zákazníky PEPP týkajících se jejich práv a povinností podle tohoto nařízení poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP zavedou a použijí odpovídající a účinné postupy.

2.   Tyto postupy se použijí v každém členském státě, kde poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP nabízí své služby, a jsou dostupné v úředním jazyce příslušného členského státu, který si zvolí zákazník PEPP, nebo v jiném jazyce, pokud se na tom poskytovatel PEPP či distributor PEPP a zákazník PEPP dohodnou.

3.   Poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP vynaloží veškeré úsilí, aby na stížnosti zákazníků PEPP odpověděli buď elektronicky, nebo na jiném trvalém nosiči v souladu s článkem 24. Odpověď obsahuje vyjádření ke všem vzneseným bodům a poskytne se v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 15 pracovních dnů od obdržení stížnosti. Ve výjimečných situacích, kdy nelze odpověď poskytnout do 15 pracovních dnů z důvodů, které jsou mimo kontrolu poskytovatele PEPP nebo distributora PEPP, je poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP povinen zaslat předběžnou odpověď, v níž podá jasné důvody prodlení při odpovědi na stížnost a uvede lhůtu, do kdy zákazník PEPP obdrží konečnou odpověď. Lhůta pro obdržení konečné odpovědi však nesmí přesáhnout 35 pracovních dní.

4.   Poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP informují zákazníka PEPP alespoň o jednom subjektu alternativního řešení sporů, který je příslušný pro řešení sporů týkajících se práv a povinností zákazníků PEPP podle tohoto nařízení.

5.   Informace o postupech uvedené v odstavci 1 jsou jasným, srozumitelným a snadno přístupným způsobem uvedeny na webových stránkách poskytovatele PEPP nebo distributora PEPP, na pobočce a ve všeobecných podmínkách smlouvy mezi poskytovatelem PEPP či distributorem PEPP a zákazníkem PEPP. V těchto informacích je dále uvedeno, jakým způsobem lze získat další informace o subjektu alternativního řešení sporů a o podmínkách jeho využití.

6.   Příslušné orgány zavedou postupy, které zákazníkům PEPP a dalším zúčastněným stranám včetně spotřebitelských sdružení umožní podávat příslušným orgánům stížnosti ohledně údajného porušení tohoto nařízení ze strany poskytovatelů PEPP a distributorů PEPP. Stěžovatelé obdrží v každém případě odpověď.

7.   V případech, které se týkají více než jednoho členského státu, se může stěžovatel rozhodnout, že svou stížnost předloží prostřednictvím příslušných orgánů členského státu, v němž má bydliště, bez ohledu na to, kde k porušení předpisů došlo.

Článek 51

Mimosoudní řešení sporů

1.   V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU (21) se zavedou odpovídající, nezávislé, nestranné, transparentní a účinné postupy alternativního řešení sporů mezi zákazníky PEPP a poskytovateli PEPP či distributory PEPP týkajících se práv a povinností vyplývajících z tohoto nařízení a případně se využijí stávající příslušné subjekty. Tyto postupy alternativního řešení sporů se použijí a pravomoci subjektů alternativního řešení sporů se účinně rozšíří na poskytovatele PEPP nebo distributory PEPP, ve vztahu k nimž byly postupy zahájeny.

2.   Subjekty uvedené v odstavci 1 jsou povinny účinně spolupracovat na řešení přeshraničních sporů týkajících se práv a povinností vyplývajících z tohoto nařízení.

KAPITOLA VII

ZMĚNA POSKYTOVATELE PEPP

Článek 52

Poskytování služby změny

1.   Poskytovatelé PEPP poskytují službu změny, v rámci níž se na žádost účastníka PEPP převedou odpovídající částky nebo případně nepeněžitá aktiva podle odstavce 4 z účtu PEPP vedeného u převádějícího poskytovatele PEPP na nový účet PEPP se stejnými podúčty otevřený u přijímajícího poskytovatele PEPP, přičemž původní účet PEPP se uzavře.

Při využívání služby změny převede převádějící poskytovatel PEPP všechny informace spojené se všemi podúčty původního účtu PEPP, včetně požadavků na podávání zpráv, přijímajícímu poskytovateli PEPP. Přijímající poskytovatel PEPP tyto informace zaznamená k příslušným podúčtům.

Účastník PEPP může požádat o změnu poskytovatele PEPP usazeného ve stejném členském státě (vnitrostátní změna) nebo v jiném členském státě (přeshraniční změna). Účastník PEPP může uplatnit právo na změnu poskytovatele během akumulační fáze i výplatní fáze PEPP.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, poskytovatelé PEPP nejsou během výplatní fáze povinni poskytovat službu změny PEPP, pokud jsou účastníkům PEPP vypláceny dávky ve formě doživotní renty.

3.   Aniž je dotčen čl. 20 odst. 5 písm. a), může účastník PEPP změnit poskytovatele PEPP po nejméně pěti letech od uzavření smlouvy o PEPP a v případě následných změn po pěti letech od poslední změny. Poskytovatel PEPP může účastníkovi PEPP povolit, aby měnil poskytovatele PEPP častěji.

4.   Pokud se změna poskytovatele odehrává mezi poskytovateli PEPP, kteří vykonávají správu jednotlivých portfolií pro účastníky PEPP, mohou se účastníci PEPP rozhodnout převést nepeněžitá aktiva nebo odpovídající částky. Ve všech ostatních případech je povolen pouze převod odpovídajících částek.

Pokud účastník PEPP požaduje převod nepeněžitých aktiv, vyžaduje se písemný souhlas přijímajícího poskytovatele PEPP.

Článek 53

Služba změny poskytovatele

1.   Službu změny poskytovatele zahájí na žádost účastníka PEPP přijímající poskytovatel PEPP poté, co účastník PEPP učinil informované rozhodnutí na základě informací získaných od poskytovatelů PEPP podle článku 56.

2.   Žádost účastníka PEPP je napsána v úředním jazyce členského státu, v němž je služba změny poskytovatele zahajována, nebo v jakémkoli jiném jazyce, na němž se strany dohodnou. V žádosti účastník PEPP:

a)

poskytne zvláštní souhlas s tím, aby převádějící poskytovatel PEPP provedl každý z úkolů uvedených v odstavci 4, a poskytne zvláštní souhlas s tím, aby přijímající poskytovatel PEPP provedl každý z úkolů uvedených v odstavci 5;

b)

po dohodě s přijímajícím poskytovatelem PEPP určí datum, od něhož mají být platby prováděny na účet PEPP otevřený u přijímajícího poskytovatele PEPP.

Toto datum není dřívější než dva týdny ode dne, kdy přijímající poskytovatel PEPP obdrží dokumenty převedené podle odstavce 4 od převádějícího poskytovatele PEPP.

Členské státy mohou vyžadovat, aby žádost od účastníka PEPP byla písemná a aby byla kopie přijaté žádosti poskytnuta účastníkovi PEPP.

3.   Přijímající poskytovatel PEPP do pěti pracovních dnů od přijetí žádosti uvedené v odstavci 2 požádá převádějícího poskytovatele PEPP, aby provedl úkoly uvedené v odstavci 4.

4.   Po obdržení žádosti od přijímajícího poskytovatele PEPP převádějící poskytovatel PEPP:

a)

do pěti pracovních dnů zašle účastníkovi PEPP a přijímajícímu poskytovateli PEPP přehled dávek PEPP za období od data posledního vypracovaného přehledu dávek PEPP do data žádosti;

b)

do pěti pracovních dnů zašle přijímajícímu poskytovateli PEPP seznam stávajících aktiv, která se převádějí v případě převodu nepeněžitých aktiv, jak je uvedeno v čl. 52 odst. 4;

c)

přestane přijímat příchozí platby na účet PEPP, a to s účinností od data, které účastník PEPP určí v žádosti podle odst. 2 písm. b);

d)

převede odpovídající částky nebo případně nepeněžitá aktiva podle čl. 52 odst. 4 z účtu PEPP na nový účet PEPP otevřený u přijímajícího poskytovatele PEPP, a to k datu určenému účastníkem PEPP v žádosti;

e)

k datu, které určí účastník PEPP, uzavře účet PEPP, nemá-li účastník PEPP neuhrazené závazky. Převádějící poskytovatel PEPP účastníka PEPP neprodleně uvědomí, pokud tyto neuhrazené závazky brání uzavření účtu účastníka PEPP.

5.   Přijímající poskytovatel PEPP provede způsobem stanoveným v žádosti a v rozsahu, v jakém to umožňují informace, které mu převádějící poskytovatel PEPP nebo účastník PEPP za tím účelem poskytli, nezbytné přípravy na to, aby mohl přijímat příchozí platby a s účinností od data určeného účastníkem PEPP v žádosti je přijímá.

Článek 54

Poplatky a úplaty související se službou změny poskytovatele

1.   Účastníci PEPP mají bezplatný přístup ke svým osobním údajům uchovávaným převádějícím nebo přijímajícím poskytovatelem PEPP.

2.   Převádějící poskytovatel PEPP poskytne informace požadované přijímajícím poskytovatelem PEPP podle čl. 53 odst. 4 písm. a), aniž by účastníkovi PEPP nebo přijímajícímu poskytovateli PEPP cokoliv účtoval.

3.   Celkové poplatky a úplaty účtované převádějícím poskytovatelem PEPP účastníkovi PEPP za uzavření účtu PEPP, který je u něj veden, musí být omezeny na skutečně vzniklé administrativní náklady poskytovatele PEPP a nesmí přesáhnout 0,5 % odpovídajících částek nebo peněžní hodnoty nepeněžitých aktiv, které mají být převedeny k přijímajícímu poskytovateli PEPP.

Členské státy mohou stanovit nižší procentní podíl poplatků a úplat, než je uveden v prvním pododstavci, a odlišný procentní podíl, pokud poskytovatel PEPP umožňuje účastníkům PEPP častější změny poskytovatele PEPP podle čl. 52 odst. 3.

Převádějící poskytovatel PEPP neúčtuje přijímajícímu poskytovateli PEPP žádné další poplatky ani úplaty.

4.   Přijímající poskytovatel PEPP může za službu změny poskytovatele účtovat pouze skutečné administrativní náklady.

Článek 55

Ochrana účastníků PEPP před finanční ztrátou

1.   Poskytovatel PEPP neprodleně nahradí jakoukoli finanční ztrátu, včetně poplatků, plateb a úroků, která vznikla účastníkovi PEPP a která je přímým důsledkem toho, že poskytovatel PEPP účastnící se procesu změny nedodržel své povinnosti podle článku 53.

2.   Odpovědnost podle odstavce 1 se nepoužije v případech neobvyklých a nepředvídatelných okolností, které poskytovatel PEPP dovolávající se těchto okolností nemůže ovlivnit a jejichž následkům by nebylo možné přes veškeré úsilí zabránit, nebo v případech, kdy je poskytovatel PEPP vázán jinými právními závazky, na něž se vztahuje unijní nebo vnitrostátní právo.

3.   Odpovědnost podle odstavce 1 se stanoví v souladu s právními požadavky použitelnými na vnitrostátní úrovni.

4.   Účastník PEPP nese riziko finanční ztráty související se skutečným zpeněžením aktiv držených na účtu PEPP v zájmu jejich převodu od převádějícího poskytovatele PEPP k přijímajícímu poskytovateli PEPP, jak je uvedeno v čl. 52 odst. 4.

5.   Převádějící poskytovatel PEPP není povinen zajistit ochranu kapitálu nebo poskytnout záruku během změny poskytovatele.

Článek 56

Informace o službě změny poskytovatele

1.   Aby bylo účastníkovi PEPP umožněno učinit informované rozhodnutí o službě změny poskytovatele, poskytnou poskytovatelé PEPP účastníkům PEPP tyto informace o službě změny:

a)

úlohy převádějícího a přijímajícího poskytovatele PEPP v každé fázi procesu změny poskytovatele, jak jsou uvedeny v článku 53;

b)

časový rámec pro dokončení jednotlivých fází;

c)

poplatky a úplaty za proces změny poskytovatele;

d)

možné dopady změny poskytovatele, zejména na ochranu kapitálu nebo záruku, a další informace týkající se služby změny poskytovatele;

e)

informace o možnosti případného převodu nepeněžitých aktiv.

Přijímající poskytovatel PEPP musí splňovat požadavky kapitoly IV.

Přijímající poskytovatel PEPP případně informuje účastníka PEPP o existenci všech systémů záruk, včetně systému pojištění vkladů, systému pro odškodnění investorů nebo záručního systému pojištění, které se na účastníka PEPP vztahují.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku jsou dostupné na webových stránkách poskytovatele PEPP. Mohou být poskytnuty rovněž na žádost účastníků PEPP v souladu s požadavky článku 24.

KAPITOLA VIII

VÝPLATNÍ FÁZE

Článek 57

Podmínky týkající se výplatní fáze

1.   Podmínky související s výplatní fází a částkami vyplácenými z vnitrostátních podúčtů určí členské státy, nejsou-li stanoveny v tomto nařízení.

2.   Tyto podmínky mohou zahrnovat zejména stanovení minimálního věku pro zahájení výplatní fáze, maximální doby před dosažením věku odchodu do důchodu, kdy je možné se do PEPP zapojit, jakož i podmínky pro vyplacení před dosažením minimálního věku pro zahájení výplatní fáze, zejména v případě zvlášť závažných problémů.

Článek 58

Formy vyplácení dávek

1.   Poskytovatelé PEPP poskytnou účastníkům PEPP jednu nebo více z těchto forem vyplácení dávek:

a)

rentu;

b)

jednorázovou výplatu;

c)

postupné čerpání;

d)

kombinace výše uvedených forem.

2.   Účastníci PEPP si zvolí formu vyplácení dávek ve výplatní fázi při uzavření smlouvy o PEPP a v případě, že požadují otevření nového podúčtu. Forma vyplácení dávek se může u jednotlivých podúčtů lišit.

3.   Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku nebo články 57 nebo 59, mohou členské státy přijmout opatření, která zvýhodní určité formy vyplácení. Tato opatření mohou zahrnovat množstevní limity pro jednorázové výplaty, aby dále podpořily ostatní formy vyplácení dávek uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto množstevní limity se vztahují pouze na vyplácené dávky odpovídající kapitálu naspořenému na podúčtu PEPP, který je propojený s členským státem, v jehož vnitrostátním právu jsou stanoveny množstevní limity pro jednorázové výplaty.

4.   Členské státy mohou specifikovat podmínky, podle nichž jim budou přiznané výhody a pobídky vyplaceny.

Článek 59

Změny ve formě vyplácení dávek

1.   Pokud poskytovatel PEPP poskytuje různé formy vyplácení dávek, musí mít účastník PEPP možnost měnit formu vyplácení dávek u každého otevřeného podúčtu:

a)

jeden rok před začátkem výplatní fáze;

b)

na začátku výplatní fáze;

c)

při změně poskytovatele.

Změna formy vyplácení dávek je pro účastníky PEPP bezplatná.

2.   Po obdržení žádosti účastníka PEPP o změnu formy vyplácení dávek poskytne poskytovatel PEPP účastníkovi PEPP v jasné a srozumitelné formě informace o finančních dopadech této změny na účastníky PEPP nebo příjemce z PEPP, zejména pokud jde o jakýkoli dopad na vnitrostátní pobídky, které by se mohly vztahovat na stávající podúčty PEPP daného účastníka PEPP.

Článek 60

Plánování odchodu do důchodu a poradenství týkající se vyplácených dávek

1.   V případě základního PEPP nabídne poskytovatel PEPP na začátku výplatní fáze účastníkovi PEPP osobní plán jeho odchodu do důchodu týkající se udržitelného využívání kapitálu naspořeného na podúčtech PEPP, přičemž zohlední alespoň:

a)

hodnotu kapitálu naspořeného na podúčtech PEPP,

b)

celkovou výši ostatních nabytých důchodových nároků a

c)

dlouhodobé požadavky a potřeby účastníka PEPP týkající se důchodu.

2.   Plán odchodu do důchodu uvedený v odstavci 1 zahrnuje osobní doporučení pro účastníka PEPP týkající se jeho optimální formy vyplácení dávek, ledaže je poskytována pouze jedna forma vyplácení dávek. Pokud jednorázová výplata není v souladu s potřebami účastníka PEPP souvisejícími s důchodem, je k tomuto doporučení připojeno varování v tomto smyslu.

KAPITOLA IX

DOHLED

Článek 61

Dohled ze strany příslušných orgánů a sledování, které provádí EIOPA

1.   Příslušné orgány poskytovatele PEPP průběžně dohlíží na dodržování tohoto nařízení, a to v souladu s příslušným odvětvovým režimem dohledu a normami. Jsou rovněž odpovědné za dohled nad dodržováním dalších povinností stanovených ve statutu nebo zakládacích dokumentech poskytovatele PEPP a nad přiměřeností jeho opatření a organizace vůči úkolům, které mají být splněny při poskytování PEPP.

2.   EIOPA a příslušné orgány sledují poskytované nebo distribuované osobní penzijní produkty, aby ověřily, zda jsou tyto produkty označeny jako „PEPP“ nebo je naznačeno, že uvedené produkty jsou PEPP pouze v případě, že jsou registrovány podle tohoto nařízení.

Článek 62

Pravomoci příslušných orgánů

Každý členský stát zajistí, aby příslušné orgány měly veškeré dohledové a vyšetřovací pravomoci, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů podle tohoto nařízení.

Článek 63

Pravomoci příslušných orgánů zasahovat do produktů

1.   Příslušné orgány mohou zakázat nebo omezit uvádění na trh nebo distribuci PEPP ve svém členském státě nebo ze svého členského státu za těchto podmínek:

a)

příslušné orgány jsou přesvědčeny, že existují oprávněné důvody domnívat se, že PEPP poskytuje vážné nebo opakované obavy o ochranu účastníka nebo představuje riziko pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému nebo jeho části alespoň v jednom členském státě;

b)

opatření je přiměřené s ohledem na povahu zjištěných rizik, úroveň sofistikovanosti dotčených účastníků PEPP a pravděpodobný účinek opatření na účastníky PEPP, kteří uzavřeli smlouvu o PEPP;

c)

příslušné orgány řádně konzultovaly s příslušnými orgány v jiných členských státech, kterých by se opatření mohlo významně dotknout; a

d)

opatření nemá diskriminační účinek na služby nebo činnosti poskytované z jiného členského státu.

V případě, že jsou podmínky stanovené v prvním pododstavci splněny, mohou příslušné orgány preventivně stanovit zákaz nebo omezení předtím, než je PEPP uveden na trh nebo distribuován účastníkům PEPP. Zákaz či omezení se může použít za okolností stanovených příslušnými orgány nebo podléhat výjimkám stanoveným těmito orgány.

2.   Příslušné orgány neuloží zákaz či omezení podle tohoto článku, pokud nejméně jeden měsíc předtím, než má dané opatření nabýt účinku, všem ostatním dotčeným příslušným orgánům a EIOPA písemně nebo jiným prostředkem dohodnutým mezi orgány neoznámily údaje o:

a)

PEPP, k němuž se navrhovaná opatření vztahují;

b)

přesné povaze navrhovaného zákazu nebo omezení a o tom, kdy má nabýt účinku; a

c)

důkazy, na nichž zakládají své rozhodnutí a na jejichž základě mají oprávněné důvody se domnívat, že je splněna každá z podmínek uvedených v odstavci 1.

3.   Ve výjimečných případech, kdy se příslušné orgány domnívají, že je nutné urychleně přijmout opatření podle tohoto článku, aby se zabránilo poškození způsobenému PEPP, mohou příslušné orgány přijmout přechodné opatření s písemným oznámením všem ostatním příslušným orgánům a EIOPA předaným nejpozději 24 hodin předtím, než má dané opatření nabýt účinku, za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky uvedené v tomto článku a že se kromě toho dospěje jednoznačně k závěru, že oznámení jeden měsíc předem by danou obavu či hrozbu odpovídajícím způsobem nevyřešilo. Příslušné orgány nepřijímají přechodná opatření s platností delší než tři měsíce.

4.   Příslušné orgány na svých webových stránkách zveřejní oznámení o každém rozhodnutí uložit zákaz nebo omezení uvedené v odstavci 1. Toto oznámení specifikuje podrobnosti zákazu nebo omezení, okamžik po zveřejnění oznámení, od kterého opatření nabydou účinku, a důkazy, podle nichž jsou přesvědčeny, že je splněna každá z podmínek v odstavci 1. Zákaz nebo omezení se týká pouze opatření přijatého po zveřejnění oznámení.

5.   Příslušné orgány zákaz nebo omezení zruší, pokud podmínky uvedené v odstavci 1 pominou.

Článek 64

Usnadnění a koordinace

1.   EIOPA usnadňuje a koordinuje opatření přijímaná příslušnými orgány podle článku 63. EIOPA zejména zajistí, aby opatření přijatá příslušným orgánem byla odůvodněná a přiměřená a aby příslušné orgány zaujímaly, je-li to vhodné, konzistentní přístup.

2.   Poté, co obdrží oznámení podle článku 63 o zákazu nebo omezení, které má být uloženo podle uvedeného článku, vydá EIOPA stanovisko, v němž uvede, zda se domnívá, že jsou zákaz či omezení odůvodněné a přiměřené. Jestliže se domnívá, že je pro řešení rizika nutné, aby opatření přijaly i další příslušné orgány, uvede to ve svém stanovisku. Stanovisko zveřejní na svých webových stránkách.

3.   Pokud příslušný orgán navrhne přijetí nebo přijme opatření v rozporu se stanoviskem vydaným EIOPA podle odstavce 2 nebo odmítne přijmout opatření v rozporu s takovým stanoviskem, ihned na svých webových stránkách zveřejní oznámení s úplným vysvětlením důvodů, které jej k tomu vedou.

Článek 65

Pravomoci EIOPA zasahovat do produktů

1.   V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1094/2010 sleduje EIOPA trh s PEPP, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v Unii.

2.   V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1094/2010 může EIOPA, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku, v Unii dočasně zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci nebo prodej některých PEPP nebo PEPP s určitými stanovenými vlastnostmi.

Zákaz či omezení se může použít za okolností určených EIOPA nebo může podléhat výjimkám určeným tímto orgánem.

3.   EIOPA přijme v případě potřeby rozhodnutí podle odstavce 2 tohoto článku po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu a pouze v případě, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

navrhované opatření řeší vážné obavy o ochranu účastníků PEPP, mimo jiné s ohledem na dlouhodobou důchodovou povahu produktu, nebo hrozbu pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému v Unii nebo jeho části;

b)

regulatorní požadavky podle práva Unie, které jsou použitelné na PEPP, hrozbu neřeší;

c)

příslušný orgán nebo příslušné orgány nepřijaly opatření k řešení dané hrozby nebo přijatá opatření na tuto hrozbu nereagují dostatečně.

V případě, že jsou podmínky stanovené v prvním pododstavci splněny, může EIOPA preventivně stanovit zákaz nebo omezení podle odstavce 2 předtím, než je PEPP uveden na trh, distribuován nebo prodán zákazníkům PEPP.

4.   Při přijímání opatření podle tohoto článku EIOPA zajistí, aby dané opatření:

a)

nemělo na efektivnost finančních trhů nebo na účastníky PEPP škodlivý účinek, který by byl neúměrný přínosu opatření; nebo

b)

nevytvářelo riziko regulatorní arbitráže.

Pokud příslušný orgán nebo příslušné orgány přijaly opatření podle článku 63, může EIOPA přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 2 tohoto článku, aniž by vydával stanovisko stanovené v článku 64.

5.   Než EIOPA rozhodne o přijetí jakéhokoli opatření podle tohoto článku, oznámí opatření, které navrhuje, příslušným orgánům.

6.   EIOPA uveřejní na svých webových stránkách oznámení o každém rozhodnutí přijmout jakékoli opatření podle tohoto článku. Toto oznámení uvádí podrobnosti zákazu nebo omezení a okamžik po uveřejnění oznámení, od kterého opatření nabydou účinku. Zákaz nebo omezení se vztahuje pouze na kroky uskutečněné poté, co opatření nabydou účinku.

7.   EIOPA přezkoumává zákaz nebo omezení uložené podle odstavce 2 v přiměřených odstupech, nejméně však každé tři měsíce. Nejsou-li po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty zákaz nebo omezení obnoveny, jejich platnost skončí.

8.   Jakékoli opatření, které EIOPA přijme v souladu s tímto článkem, má přednost před veškerými předchozími opatřeními, která přijal příslušný orgán.

9.   Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 72 za účelem doplnění tohoto nařízení o kritéria a faktory, které EIOPA použije při rozhodování v případě, že existují vážné obavy o ochranu účastníka PEPP, a to i s ohledem na dlouhodobou důchodovou povahu produktu, nebo hrozba pro řádné fungování a integritu finančních trhů nebo stabilitu celého finančního systému Unie nebo jeho části uvedené v odst. 3 prvním pododstavci písm. a) tohoto článku.

Mezi tato kritéria a faktory patří:

a)

míra složitosti PEPP a vztah k typu účastníka PEPP, jemuž je nabízen a prodáván;

b)

míra inovace PEPP, činnosti nebo praktiky;

c)

finanční páka, kterou PEPP či praktika poskytují;

d)

v souvislosti s řádným fungováním a integritou finančních trhů velikost nebo celkové množství naspořeného kapitálu PEPP.

Článek 66

Spolupráce a jednotnost

1.   Každý příslušný orgán přispívá k jednotnému uplatňování tohoto nařízení v celé Unii.

2.   Příslušné orgány vzájemně spolupracují v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (22), směrnicemi 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a 2014/65/EU a směrnicemi (EU) 2016/97 a (EU) 2016/2341.

3.   Příslušné orgány a EIOPA vzájemně spolupracují za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010.

4.   Příslušné orgány a EIOPA si v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010 vyměňují veškeré informace a dokumentaci potřebné k plnění svých povinností podle tohoto nařízení, zejména k rozpoznání porušení tohoto nařízení a jejich nápravě.

5.   Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku EIOPA vypracuje návrhy prováděcích technických norem upřesňující podrobnosti týkající se spolupráce a výměny informací, spolu s požadavky potřebnými pro prezentaci výše uvedených informací ve standardizovaném formátu umožňujícím srovnání.

EIOPA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 15. srpna 2020.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

KAPITOLA X

SANKCE

Článek 67

Správní sankce a jiná opatření

1.   Aniž jsou dotčeny pravomoci dohledu příslušných orgánů a právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, stanoví členské státy pravidla pro ukládání přiměřených správních sankcí a jiných opatření použitelných v případech porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené správní sankce a jiná opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce podle prvního pododstavce v případě porušení předpisů, na která se podle jejich vnitrostátního práva vztahují trestní sankce.

Do dne použitelnosti tohoto nařízení oznámí členské státy Komisi a EIOPA pravidla uvedená v prvním a druhém pododstavci. Neprodleně uvědomí Komisi a EIOPA o každé jejich následné změně.

2.   Správní sankce a jiná opatření stanovené v odstavci 3 tohoto článku se použijí alespoň pro situace, kdy:

a)

finanční podnik uvedený v čl. 6 odst. 1 obdržel registraci PEPP na základě nepravdivých nebo zavádějících prohlášení nebo jinými nedovolenými prostředky, které jsou v rozporu s články 6 a 7;

b)

finanční podnik uvedený v čl. 6 odst. 1 poskytuje, respektive distribuuje produkty nesoucí označení „panevropský osobní penzijní produkt“ nebo „PEPP“ bez požadované registrace;

c)

poskytovatel PEPP neposkytl službu přenositelnosti v rozporu s článkem 18 nebo 19 nebo informace o uvedené službě požadované podle článků 20 a 21, nebo nesplnil požadavky a povinnosti stanovené v kapitolách IV a V, v článcích 48 a 50 a v kapitole VII;

d)

depozitář nesplnil své povinnosti v oblasti dohledu podle článku 48.

3.   Členské státy v souladu s vnitrostátním právem zajistí, že příslušné orgány mají pravomoc uložit alespoň tyto správní sankce a jiná opatření ve vztahu k situacím uvedeným v odstavci 2 tohoto článku:

a)

veřejné oznámení, v němž je uvedena totožnost fyzické nebo právnické osoby a povaha daného porušení předpisu v souladu s článkem 69;

b)

příkaz, aby fyzická nebo právnická osoba upustila od daného chování a vyvarovala se jeho opakování;

c)

dočasný zákaz výkonu vedoucích funkcí ve finančních podnicích pro kteréhokoli člena řídícího, kontrolního nebo správního orgánu finančního podniku nebo kteroukoli jinou fyzickou osobu, která byla shledána odpovědnou;

d)

v případě právnické osoby maximální správní pokuta ve výši nejméně 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě ve vnitrostátní měně ke dni 14. srpna 2019;

e)

v případě právnické osoby může maximální správní pokuta uvedená v písmeni d) dosahovat až 10 % celkového ročního obratu podle nejnovější dostupné účetní závěrky schválené řídícím, kontrolním nebo správním orgánem; je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (23), je příslušným celkovým ročním obratem celkový roční obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušnými účetními legislativními akty podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídícím, kontrolním nebo správním orgánem vrcholného mateřského podniku;

f)

v případě fyzické osoby maximální správní pokuta ve výši nejméně 700 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě ve vnitrostátní měně ke dni 14. srpna 2019;

g)

maximální správní pokuta ve výši nejméně dvojnásobku hodnoty výhody, která byla porušením předpisů získána, pokud lze tuto výhodu stanovit, a to i v případě, že tato částka převyšuje maximální částky v písmenech d), e) nebo f).

4.   Veškerá rozhodnutí o uložení správních sankcí nebo jiných opatření stanovených v odst. 1 prvním pododstavci a v odstavci 3 jsou odůvodněná a podléhají soudnímu přezkumu.

5.   V rámci výkonu svých pravomocí podle odst. 1 prvního pododstavce a odstavce 3 příslušné orgány úzce spolupracují s cílem zajistit, aby správní sankce a jiná opatření přinesly výsledky sledované tímto nařízením a koordinují svoji činnost s cílem zabránit případnému zdvojování a překrývání při uplatňování správních sankcí a jiných opatření na přeshraniční případy.

Článek 68

Výkon pravomoci ukládat správní sankce a jiná opatření

1.   Příslušné orgány vykonávají pravomoc ukládat správní sankce a jiná opatření podle článku 67 v souladu se svým vnitrostátním právním rámcem:

a)

přímo;

b)

ve spolupráci s jinými orgány;

c)

podáním návrhu příslušným justičním orgánům.

2.   Příslušné orgány při stanovení druhu a míry správní sankce nebo jiného opatření uloženého podle článku 67 odst. 3 zohledňují veškeré příslušné okolnosti, v případě potřeby včetně:

a)

významu, závažnosti a délky trvání daného porušení;

b)

stupně odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

c)

finanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby, kterou udává zejména celkový roční obrat odpovědné právnické osoby nebo celkový roční příjem a čistá aktiva odpovědné fyzické osoby;

d)

výše zisku, kterého odpovědná fyzická nebo právnická osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, pokud je lze stanovit;

e)

ztrát třetích stran způsobených porušením, pokud je lze stanovit;

f)

úrovně spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušnými orgány, aniž by byla dotčena nutnost zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

g)

předchozích porušení ze strany odpovědné fyzické nebo právnické osoby.

Článek 69

Zveřejnění správních sankcí a jiných opatření

1.   Příslušné orgány bez zbytečného odkladu na svých oficiálních webových stránkách zveřejní jakékoliv rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného opatření za porušení tohoto nařízení, a to poté, co byl adresát správní sankce nebo jiného opatření o tomto rozhodnutí informován.

2.   Zveřejnění uvedené v odstavci 1 zahrnuje informace o druhu a povaze porušení, totožnosti odpovědných osob a uložených správních sankcích nebo jiných opatřeních.

3.   Pokud mají příslušné orgány na základě individuálního posouzení za to, že by zveřejnění totožnosti v případě právnických osob nebo totožnosti a osobních údajů v případě fyzických osob bylo nepřiměřené, nebo pokud mají příslušné orgány za to, že by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování, příslušné orgány učiní jedno z následujících opatření:

a)

zveřejnění rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného opatření odloží, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou; nebo

b)

rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného opatření zveřejní, přičemž po přiměřenou dobu vynechají totožnost a osobní údaje adresáta, pokud se předpokládá, že během této doby důvody pro anonymní zveřejnění pominou, a pokud takové anonymní zveřejnění zajistí skutečnou ochranu dotčených osobních údajů, nebo

c)

rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného opatření nezveřejní vůbec, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:

i)

že nebude ohrožena stabilita finančních trhů;

ii)

přiměřenost zveřejnění takových rozhodnutí s ohledem na opatření považovaná za méně významná.

4.   V případě rozhodnutí zveřejnit správní sankci nebo jiné opatření anonymně podle odst. 3 písm. b) může být zveřejnění příslušných údajů odloženo. Je-li proti rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného opatření podán opravný prostředek u příslušného justičního orgánu, příslušné orgány tuto informaci a veškeré následné informace o výsledku takového opravného prostředku rovněž neprodleně zveřejní na svých oficiálních webových stránkách. Jakékoli soudní rozhodnutí, kterým se ruší rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného opatření, se rovněž zveřejní.

5.   Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli zveřejnění podle odstavců 1 až 4 zůstalo na jejich oficiálních webových stránkách po dobu nejméně pěti let od zveřejnění. Osobní údaje, jež taková zveřejněná informace obsahuje, jsou na oficiálních webových stránkách příslušných orgánů uchovávány pouze po nezbytnou dobu v souladu s použitelnými předpisy o ochraně údajů.

Článek 70

Povinnost předkládat EIOPA informace týkající se správních sankcí a jiných opatření

1.   Příslušné orgány informují EIOPA o všech uložených správních sankcích a jiných opatřeních, které nebyly zveřejněny v souladu s čl. 69 odst. 3 písm. c), i o jakémkoli případném opravném prostředku, který proti nim byl podán, a o výsledku řízení o něm.

2.   Příslušné orgány poskytnou každoročně EIOPA souhrnné informace týkající se všech správních sankcí a jiných opatření uložených v souladu s článkem 67.

EIOPA tyto informace zveřejní ve výroční zprávě.

3.   Pokud se členské státy rozhodly v souladu s čl. 67 odst. 1 druhým pododstavcem stanovit trestní sankce za porušení tohoto nařízení, poskytnou jejich příslušné orgány EIOPA každoročně anonymní souhrnné údaje o veškerých provedených trestních vyšetřováních a o uložených trestních sankcích. EIOPA uveřejní anonymní údaje o uložených trestních sankcích ve výroční zprávě.

4.   Pokud příslušné orgány správní sankci, jiné opatření nebo trestní sankci zveřejnily, oznámí tuto sankci, opatření nebo trestní sankci zároveň EIOPA.

KAPITOLA XI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 71

Zpracovávání osobních údajů

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, vykonávají poskytovatelé PEPP, distributoři PEPP a příslušné orgány své úkoly pro účely tohoto nařízení v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí 2002/58/ES. Pokud jde o zpracování osobních údajů EIOPA v rámci tohoto nařízení, řídí se EIOPA nařízením (EU) 2018/1725.

Článek 72

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 40 odst. 9, čl. 45 odst. 4 a čl. 65 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od 14. srpna 2019. Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 40 odst. 9, čl. 45 odst. 4 a čl. 65 odst. 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 40 odst. 9, čl. 45 odst. 4 nebo čl. 65 odst. 9 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 73

Hodnocení a zpráva

1.   Pět let po dni použitelnosti tohoto nařízení a poté každých pět let provede Komise hodnocení tohoto nařízení a po konzultaci s EIOPA a případně i s ostatními evropskými orgány dohledu předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hlavních zjištěních. Ke zprávě bude případně připojen legislativní návrh.

2.   Zpráva se vztahuje zejména na tyto případy:

a)

fungování postupu registrace PEPP v souladu s kapitolou II;

b)

přenositelnost, zejména podúčty dostupné účastníkům PEPP, a možnost, aby účastník mohl nadále přispívat na poslední otevřený podúčet v souladu s čl. 20 odst. 3 a 4;

c)

rozvoj partnerství;

d)

fungování služby změny poskytovatele a výši poplatků a úplat;

e)

úroveň pronikání PEPP na trh a dopad nařízení o poskytování důchodů v Evropě, včetně nahrazování stávajících produktů a zavádění základního PEPP;

f)

postup pro podávání stížností;

g)

začlenění faktorů ESG do investiční politiky PEPP;

h)

výši poplatků, výdajů a nákladů, které jsou přímo či nepřímo hrazeny účastníky PEPP, včetně posouzení možných selhání trhu;

i)

soulad poskytovatelů PEPP s ustanoveními tohoto nařízení a normami stanovenými použitelnými odvětvovými právními předpisy;

j)

uplatňování různých technik snižování rizika používaných poskytovateli PEPP;

k)

poskytování PEPP v rámci volného pohybu služeb nebo svobody usazování;

l)

to, jestli je přínosné zveřejňovat informace o dosavadní výkonnosti produktu potenciálním účastníkům PEPP, a to s ohledem na informace o scénářích výkonnosti, které se zahrnou do PEPP;

m)

zda je poradenství poskytované účastníkům PEPP přiměřené, zejména pokud jde o možné formy vyplácených dávek.

Posouzení uvedené v písmenu e) prvního pododstavce vezme v úvahu důvody pro neotevření podúčtů v některých členských státech a posoudí pokrok a úsilí poskytovatelů PEPP při vytváření technických řešení pro otevření podúčtů.

3.   Komise s příslušnými zúčastněnými stranami zřídí panel, který bude průběžně monitorovat rozvoj a provádění PEPP. Součástí tohoto panelu je přinejmenším EIOPA, příslušné orgány, zástupci odvětví a spotřebitelů a nezávislí odborníci.

Sekretariát panelu zajišťuje EIOPA.

Článek 74

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije 12 měsíců po zveřejnění aktů v přenesené pravomoci uvedených v čl. 28 odst. 5, čl. 30 odst. 2, čl. 33 odst. 3, čl. 36 odst. 2, čl. 37 odst. 2, čl. 45 odst. 3 a čl. 46 odst. 3 v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. června 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 139.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019. (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. června 2019.

(3)  Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 24.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

(13)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví telekomunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19).

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).


25.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 198/64


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1239

ze dne 20. června 2019,

kterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU (3) od členských států požaduje, aby přijímaly plnění ohlašovacích povinností lodí, připlouvajících do přístavů Unie a odplouvajících z nich, v elektronickém formátu a zajistily přenos hlášení prostřednictvím jednotného portálu s cílem usnadnit a urychlit námořní dopravu.

(2)

Námořní doprava je základem obchodu a komunikací v rámci jednotného trhu i mimo něj. Pro usnadnění námořní dopravy a v zájmu dalšího snížení administrativní zátěže pro lodní společnosti by měly být dále zjednodušeny a harmonizovány postupy informování pro plnění ohlašovacích povinností, které jsou lodním společnostem uloženy v právních aktech Unie, mezinárodních právních aktech a vnitrostátních právních předpisech členských států, a měly by být technologicky neutrální a podporovat v oblasti ohlašování taková řešení, jež obstojí v budoucnosti.

(3)

Evropský parlament i Rada často vyzývaly k zajištění větší interoperability a ucelenějších a uživatelsky vstřícnějších komunikačních a informačních toků s cílem zlepšit fungování vnitřního trhu a plnit potřeby občanů a podniků.

(4)

Hlavním cílem tohoto nařízení je stanovit harmonizovaná pravidla pro poskytování informací vyžadovaných pro účely zastávky v přístavu, a to zejména zajištěním toho, aby bylo možné ohlašovat do všech jednotlivých vnitrostátních jednotných námořních portálů tytéž soubory údajů stejným způsobem. Toto nařízení si rovněž klade za cíl usnadnit předávání informací mezi deklaranty, relevantními orgány a poskytovateli přístavních služeb zajišťujícími danou zastávku v přístavu, jakož i dalšími členskými státy. Uplatňováním tohoto nařízení by se neměly změnit časové rámce ani podstata ohlašovacích povinností a nemělo by být dotčeno následné ukládání a zpracovávání informací na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni.

(5)

Existující vnitrostátní jednotný námořní portál v každém členském státě by se měl zachovat jako základ pro technologicky neutrální a interoperabilní evropské prostředí jednotného námořního portálu. Vnitrostátní jednotný námořní portál by měl představovat komplexní vstupní bod pro podávání zpráv provozovatelů námořní dopravy, který plní funkce sběru údajů od deklarantů a rozesílání údajů všem odpovídajícím příslušným orgánům a poskytovatelům přístavních služeb.

(6)

V zájmu lepší účinnosti vnitrostátních jednotných námořních portálů a přípravy na budoucí vývoj by mělo být členským státům umožněno zachovat stávající nebo zavést nová opatření s cílem využívat vnitrostátní jednotné námořní portály pro ohlašování podobných informací pro jiné druhy dopravy.

(7)

Uživatelská rozhraní těchto vnitrostátních jednotných námořních portálů by se měla ze strany deklarantů harmonizovat na úrovni Unie, aby se usnadnilo podávání zpráv a dále snížila administrativní zátěž. Této harmonizace by mělo být dosaženo tím, že se v každém vnitrostátním jednotném námořním portálu bude používat společný software rozhraní pro výměnu informací mezi systémy vyvinutý na úrovni Unie. Členské státy by měly odpovídat za integraci a správu tohoto modulu rozhraní a za pravidelnou a včasnou aktualizaci softwaru, jakmile Komise poskytne nové verze. Komise by měla tento modul vyvinout a zajišťovat jeho potřebné aktualizace, neboť digitální technologie se vyvíjejí rychle a jakékoli technologické řešení by v důsledku nového technologického vývoje mohlo během krátké doby zastarat.

(8)

Jiné ohlašovací kanály zajišťované členskými státy a poskytovateli služeb, jako například společné přístavní systémy, by bylo možné zachovat jakožto volitelné vstupní body pro ohlašování a měly by být schopny plnit funkci poskytovatelů datových služeb.

(9)

Aby se vnitrozemským členským státům, které nedisponují námořními přístavy, neukládala nepřiměřená administrativní zátěž, měly by být tyto členské státy osvobozeny od povinnosti vyvinout, zřídit, provozovat a zpřístupnit vnitrostátní jednotný námořní portál. To znamená, že od členských států, které této výjimky využívají, by se nemělo vyžadovat plnění povinností, jež jsou s vyvinutím, zřízením, provozováním a zpřístupněním vnitrostátního jednotného námořního portálu spojeny.

(10)

Součástí vnitrostátních jednotných námořních portálů by mělo být snadno ovladatelné grafické uživatelské rozhraní se společnými funkcemi umožňující deklarantům manuální ohlašování informací. Členské státy by měly nabízet grafické uživatelské rozhraní pro manuální vkládání údajů deklaranty také prostřednictvím vkládání harmonizovaných digitálních tabulek. Komise a členské státy by vedle zajištění společných funkcí měly také koordinovat své úsilí s cílem zajistit, aby uživatelská zkušenost s grafickým uživatelským rozhraním byla co nejpodobnější.

(11)

Nové digitální technologie představují stále větší příležitost ke zvýšení efektivnosti odvětví námořní dopravy a snížení administrativní zátěže. Aby se přínosy těchto nových technologií projevily co nejdříve, měla by být Komisi svěřena pravomoc měnit prostřednictvím prováděcích aktů technické specifikace, normy a postupy harmonizovaného prostředí pro podávání zpráv. To by mělo účastníkům trhu ponechat dostatečnou flexibilitu na rozvoj nových digitálních technologií a nové technologie by měly být zohledňovány rovněž při přezkumu tohoto nařízení.

(12)

Odpovídající podpora a informace o postupech a technických požadavcích týkajících se používání vnitrostátního jednotného námořního portálu by měla být deklarantům poskytnuta prostřednictvím snadno dostupných a uživatelsky vstřícných vnitrostátních internetových stránek se společnými normami pro vzhled programu („look and feel“).

(13)

Úmluva o usnadnění mezinárodní námořní dopravy (úmluva FAL) (4) stanoví, že veřejné orgány musí ve všech případech vyžadovat ohlašování pouze nezbytných informací a udržovat počet položek na minimu. Místní podmínky mohou nicméně vyžadovat specifické informace v zájmu zajištění bezpečnosti plavby.

(14)

Aby evropské prostředí jednotného námořního portálu mohlo fungovat, je třeba vytvořit komplexní soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu s veškerými prvky informací, jež by mohly vnitrostátní orgány nebo provozovatelé přístavů požadovat pro administrativní a provozní účely, když loď dělá zastávku v přístavu. Při tvorbě souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu by Komise měla zohlednit relevantní práci vykonanou na mezinárodní úrovni. Jelikož se rozsah ohlašovacích povinností v členských státech liší, měl by být vnitrostátní jednotný námořní portál v daném členském státě nastaven tak, aby soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu přijímal bez jakýchkoli změn a nepřihlížel k informacím, které nejsou pro daný stát relevantní.

(15)

Každý členský stát by měl mít za výjimečných okolností možnost vyžadovat od deklarantů doplňující prvky údajů. Tyto výjimečné okolnosti mohou nastat například tehdy, pokud vznikne naléhavá potřeba zajistit ochranu vnitřního pořádku a bezpečnosti nebo řešit závažné ohrožení zdraví osob či zvířat nebo životního prostředí. Pojem výjimečných okolností by měl být vykládán restriktivně.

(16)

Příslušné ohlašovací povinnosti obsažené v unijních a mezinárodních právních aktech by měly být uvedeny v příloze tohoto nařízení. Tyto ohlašovací povinnosti by měly poskytovat základ pro vytvoření komplexního souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu. Příloha by měla také obsahovat odkaz na příslušné kategorie ohlašovacích povinností na vnitrostátní úrovni a členské státy by měly mít možnost požádat Komisi o změnu souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu na základě ohlašovacích povinností obsažených v jejich vnitrostátních právních předpisech a požadavcích. Právní akt Unie, kterým se mění soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu na základě ohlašovací povinnosti obsažené ve vnitrostátních právních předpisech a požadavcích, by měl zahrnovat výslovný odkaz na tyto vnitrostátní právní předpisy a požadavky.

(17)

Kdykoli se informace z vnitrostátního jednotného námořního portálu rozesílají příslušným orgánům, měly by se při přenosu dodržet společné požadavky na údaje, formáty a kódy pro ohlašovací povinnosti a formality stanovené v právních aktech Unie, které jsou uvedeny v příloze, a přenos by se měl uskutečnit prostřednictvím systémů IT stanovených v těchto právních předpisech, například elektronickým zpracováním dat uvedeným v čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (5).

(18)

Při provádění tohoto nařízení by měly být zohledněny systémy SafeSeaNet vytvořené na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, které by měly i nadále usnadňovat výměnu a rozesílání informací obdržených prostřednictvím vnitrostátního jednotného námořního portálu mezi členskými státy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (6).

(19)

Přístavy nejsou konečným místem určení zboží. Efektivnost zastávek lodí v přístavech má vliv na celý logistický řetězec přepravy nákladu a cestujících do přístavů a z nich. Aby byla zajištěna interoperabilita, multimodálnost a plynulé začlenění námořní dopravy do celkového logistického řetězce a usnadněny jiné druhy dopravy, měly by mít vnitrostátní jednotné námořní portály možnost vyměňovat si příslušné informace, například doby připlutí a odplutí, s podobnými rámci pro jiné druhy dopravy.

(20)

S cílem zlepšit efektivnost námořní dopravy a omezit duplicitu těch informací, které se musí předkládat pro provozní účely při zastávce lodě v přístavu, by informace poskytované deklarantem pro vnitrostátní jednotný námořní portál měly sdíleny také s některými dalšími subjekty, jako jsou provozovatelé přístavů nebo terminálů, jsou-li k tomu tyto subjekty oprávněny deklarantem, a při zohlednění potřeby dodržovat důvěrnost, citlivost obchodních informací a právní omezení. Cílem tohoto nařízení je zlepšit při plnění ohlašovacích povinností zpracování údajů na základě zásady „pouze jednou“.

(21)

Nařízení (EU) č. 952/2013 stanoví, že na zboží dovezené na celní území Unie se musí vztahovat vstupní souhrnné prohlášení, které se musí celním orgánům předložit elektronicky. Vzhledem k důležitosti informací vstupního souhrnného prohlášení pro řízení bezpečnostních a finančních rizik se v současné době vyvíjí zvláštní elektronický systém pro předkládání a správu vstupních souhrnných prohlášení na celním území Unie. Vstupní souhrnné prohlášení proto nebude možné předložit prostřednictvím modulu harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv. Avšak vzhledem k tomu, že určité prvky údajů předkládaných se vstupním souhrnným prohlášením jsou potřebné rovněž k plnění dalších celních formalit a ohlašovacích povinností v námořní dopravě při zastávce lodě v přístavu Unie, evropské prostředí jednotného námořního portálu by mělo být schopné zpracovávat prvky údajů vstupního souhrnného prohlášení. Mělo by se počítat i s možností, že by vnitrostátní jednotný námořní portál vyhledával příslušné informace, které už byly předloženy prostřednictvím vstupního souhrnného prohlášení.

(22)

V zájmu úplné harmonizace požadavků na ohlašování by celní, námořní a další příslušné orgány měly spolupracovat na vnitrostátní i unijní úrovni. Ke zlepšené účinnosti této spolupráce a k bezproblémovému fungování vnitrostátních jednotných námořních portálů by měli přispívat národní koordinátoři pověření specifickými povinnostmi.

(23)

Aby se mohly opakovaně používat informace poskytnuté prostřednictvím vnitrostátních jednotných námořních portálů a usnadnilo se předkládání informací deklaranty, je třeba zavést společné databáze. Měla by být zřízena lodní databáze evropského prostředí jednotného námořního portálu, obsahující referenční seznam údajů o lodi a výjimkách z hlášení, které pro ni platí, jak byly nahlášeny do příslušného vnitrostátního jednotného námořního portálu. Aby se usnadnilo předkládání informací deklaranty, měla by být zřízena společná databáze míst, obsahující referenční seznam kódů míst, který zahrnuje kód OSN pro lokality obchodu a dopravy (UN/LOCODE), specifické kódy SafeSeaNet a kódy přístavních zařízení registrovaných v Globálním integrovaném námořním informačním systému (GISIS) Mezinárodní námořní organizace (IMO). Dále by měla být zřízena společná databáze nebezpečného zboží, obsahující seznam nebezpečného a znečišťujícího zboží, které se musí oznamovat do vnitrostátního jednotného námořního portálu v souladu se směrnicí 2002/59/ES a dokumentem IMO FAL č. 7, s přihlédnutím k příslušným prvkům údajů z úmluv a předpisů IMO.

(24)

Příslušné orgány by při zpracování osobních údajů na základě tohoto nařízení měly dodržovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (7). Komise by při zpracování osobních údajů na základě tohoto nařízení měla dodržovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (8).

(25)

Evropské prostředí jednotného námořního portálu a vnitrostátní jednotné námořní portály by neměly zavdávat další důvody k jakémukoli zpracovávání osobních údajů kromě těch, které jsou nutné k jejich fungování, a neměly by se používat k udělování nových přístupových práv k osobním údajům.

(26)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění tohoto nařízení stanovením a změnami souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu a určením definic, kategorií a specifikací údajů pro prvky údajů; a pokud jde o změny přílohy s cílem začlenit ohlašovací povinnosti zavedené na vnitrostátní úrovni, jakož i zohlednit veškeré nové ohlašovací povinnosti přijaté v právních aktech Unie. Komise by měla zajistit dodržování společných požadavků na údaje, formáty a kódy stanovených v právních aktech Unie a mezinárodních právních aktech. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni,a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada zejména veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(27)

Komise by při přípravě aktů v přenesené pravomoci měla zajistit, aby byly konzultace s odborníky a podnikatelskou sférou členských států vedeny transparentně a s řádným předstihem.

(28)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).

(29)

Komisi by měly být svěřeny především prováděcí pravomoci ke stanovení funkčních a technických specifikací, mechanismů kontroly kvality a postupů pro zavedení, udržování a využívání modulu harmonizovaného rozhraní a souvisejících harmonizovaných prvků vnitrostátních jednotných námořních portálů. Komisi by měly být rovněž svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení technických specifikací, norem a postupů pro společné služby evropského prostředí jednotného námořního portálu.

(30)

Toto nařízení by mělo vycházet z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (11), které stanoví podmínky, za nichž členské státy uznávají určité prostředky pro elektronickou identifikaci fyzických a právnických osob, které spadají do oznámeného systému elektronické identifikace jiného členského státu. Nařízení (EU) č. 910/2014 stanoví podmínky, za nichž uživatelé mohou používat prostředky pro elektronickou identifikaci a autentizaci za účelem přístupu k on-line veřejným službám v přeshraničních situacích.

(31)

Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. Pro účely tohoto hodnocení by se měly shromažďovat informace, aby bylo možné posoudit, nakolik fungování tohoto nařízení plní vytčené cíle. Komise by rovněž vedle jiných možností měla vyhodnotit přidanou hodnotu vytvoření centralizovaného a harmonizovaného evropského ohlašovacího systému, například centrálního rozhraní pro podávání zpráv.

(32)

Směrnice 2010/65/EU by proto měla být zrušena s účinkem ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

(33)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 (12),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví rámec pro technologicky neutrální a interoperabilní evropské prostředí jednotného námořního portálu s harmonizovanými rozhraními, aby se usnadnil elektronický přenos informací v souvislosti s ohlašovacími povinnostmi pro lodě připlouvající do přístavu Unie, pobývající v něm a vyplouvající z něj.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„evropským prostředím jednotného námořního portálu“ právní a technický rámec pro elektronický přenos informací v souvislosti s ohlašovacími povinnostmi pro zastávky v přístavech Unie, který se skládá ze sítě vnitrostátních jednotných námořních portálů s harmonizovanými rozhraními pro podávání zpráv a zahrnuje výměnu údajů prostřednictvím systému SafeSeaNet a dalších relevantních systémů, jakož i společné služby pro registraci uživatelů a správu přístupu, adresování, identifikaci lodí, kódy lokalit a informace o nebezpečném a znečišťujícím zboží a o zdraví;

2)

„lodí“ jakékoli námořní plavidlo či plavidlo provozované v mořském prostředí, na něž se vztahuje konkrétní ohlašovací povinnost uvedená v příloze;

3)

„vnitrostátním jednotným námořním portálem“ technická platforma zřízená a provozovaná na vnitrostátní úrovni pro elektronické přijímání, výměnu a předávání informací za účelem plnění ohlašovacích povinností, která zahrnuje společně vymezenou správu přístupových práv, modul harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv a grafické uživatelské rozhraní pro komunikaci s deklaranty, jakož i propojení se systémy a databázemi relevantních orgánů na vnitrostátní a unijní úrovni, která umožňuje sdělovat deklarantům zprávy či potvrzení zahrnující širokou škálu rozhodnutí přijímaných všemi zúčastněnými relevantními orgány a která by mohla rovněž případně umožňovat propojení s jinými prostředky pro podávání zpráv;

4)

„modulem harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv“ middlewarová součást vnitrostátního jednotného námořního portálu, jejímž prostřednictvím lze vyměňovat informace mezi informačním systémem používaným deklarantem a příslušným vnitrostátním jednotným námořním portálem;

5)

„ohlašovací povinností“ informace požadované v unijních a mezinárodních právních aktech uvedených v příloze, jakož i ve vnitrostátních právních předpisech a požadavcích, na něž příloha odkazuje, které musí být poskytnuty v souvislosti se zastávkou v přístavu;

6)

„zastávkou v přístavu“ připlutí lodě do námořního přístavu v členském státě, pobyt v něm a vyplutí z něj;

7)

„prvkem údajů“ nejmenší jednotka informací, která má jedinečnou definici a přesné technické charakteristiky, jako je formát, délka a typ znaků;

8)

„souborem údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu“ úplný seznam prvků údajů vyplývající z ohlašovacích povinností;

9)

„grafickým uživatelským rozhraním“ webové rozhraní pro vkládání údajů do vnitrostátního jednotného námořního portálu umožňující dvousměrnou webovou výměnu mezi uživatelem a systémem, v němž může deklarant vkládat údaje manuálně, například prostřednictvím harmonizovaných digitálních tabulek a funkcí, díky nimž lze ohlašované prvky údajů z těchto tabulek získat, a které obsahuje společné funkce a prvky zajišťující deklarantům běžný navigační tok a nahrávání údajů;

10)

„společnou adresovací službou“ doplňková dobrovolná služba pro deklaranty určená k navázání přímého mezisystémového datového spojení mezi systémem deklaranta a modulem harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv příslušného vnitrostátního jednotného námořního portálu;

11)

„deklarantem“ jakákoli fyzická či právnická osoba, která podléhá ohlašovacím povinnostem, nebo jakákoli řádně zmocněná fyzická nebo právnická osoba jednající jménem uvedené osoby v mezích příslušné ohlašovací povinnosti;

12)

„celními orgány“ orgány definované v čl. 5 bodě 1 nařízení (EU) č. 952/2013;

13)

„poskytovatelem datových služeb“ fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje služby informačních a komunikačních technologií deklarantovi v souvislosti s ohlašovacími povinnostmi;

14)

„elektronickým přenosem informací“ proces přenosu digitálně kódovaných informací za použití upravitelného strukturovaného formátu, který lze přímo používat k ukládání údajů a jejich zpracování počítači;

15)

„poskytovatelem přístavních služeb“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba poskytující jednu nebo více kategorií přístavních služeb uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/352 (13).

KAPITOLA II

SOUBOR ÚDAJŮ EVROPSKÉHO PROSTŘEDÍ JEDNOTNÉHO NÁMOŘNÍHO PORTÁLU

Článek 3

Stanovení souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu

1.   Komise stanoví a mění soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu podle odstavce 3 tohoto článku.

2.   Do 15. února 2020 oznámí členské státy Komisi ohlašovací povinnosti vyplývající z vnitrostátních právních předpisů a požadavků a prvky údajů, jež mají být zahrnuty do souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu. Členské státy přesně určí tyto prvky údajů.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 23 s cílem změnit přílohu tohoto nařízení za účelem vložení, výmazu nebo úpravy odkazů na vnitrostátní právní předpisy nebo požadavky, unijní či mezinárodní právní akty a s cílem stanovit a změnit soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu.

První z těchto aktů v přenesené pravomoci se přijme do 15. srpna 2021.

Podle článku 4 může členský stát Komisi požádat, aby v souladu s ohlašovacími povinnostmi obsaženými ve vnitrostátních právních předpisech a požadavcích vložila do souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu prvky údajů nebo je v něm změnila. Komise při posuzování toho, zda mají být prvky údajů zahrnuty do souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu, zohlední bezpečnostní aspekty, jakož i zásady úmluvy FAL, totiž zásadu vyžadovat ohlašování pouze nezbytných informací a udržovat počet položek na minimu.

Komise do tří měsíců od podání žádosti rozhodne, zda prvky údajů do souboru údajů prostředí jednotného evropského námořního portálu vloží. Komise své rozhodnutí odůvodní.

Akt v přenesené pravomoci, kterým se do souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu vkládá nebo kterým se mění prvek údajů, obsahuje výslovný odkaz na vnitrostátní právní předpisy a požadavky uvedené ve třetím pododstavci.

Pokud Komise rozhodne, že požadovaný prvek údajů nebude vložen, své zamítnutí řádně odůvodní s odkazem na bezpečnost plavby a zásady úmluvy FAL

Článek 4

Změny souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu

1.   Pokud členský stát hodlá změnit ohlašovací povinnost podle svých vnitrostátních právních předpisů a požadavků, což by zahrnovalo poskytování jiných informací než těch, které jsou obsaženy v souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu, neprodleně to oznámí Komisi. Členský stát ve svém oznámení přesně určí informace nezahrnuté do souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu a uvede plánovanou dobu uplatňování předmětné ohlašovací povinnosti.

2.   Členský stát nezavede nové ohlašovací povinnosti, ledaže toto zavedení schválila Komise postupem uvedeným v článku 3 a odpovídající informace byly začleněny do souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu a použity v rámci harmonizovaných rozhraní pro podávání zpráv.

3.   Komise posoudí potřebu změnit soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu v souladu s čl. 3 odst. 3. Změny souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu se provádí pouze jednou ročně s výjimkou řádně odůvodněných případů.

4.   Za výjimečných okolností může členský stát vyžadovat od deklarantů poskytování doplňujících prvků údajů bez schválení ze strany Komise, a to po dobu nejdéle tří měsíců. Členský stát neprodleně oznámí tyto prvky údajů Komisi. Pokud výjimečné okolnosti přetrvávají, může Komise členskému státu dovolit, aby vyžadoval doplňující prvky údajů po dobu dalších dvou tříměsíčních období.

Nejpozději jeden měsíc před koncem posledního tříměsíčního období uvedeného v prvním pododstavci může členský stát požádat Komisi, aby se doplňující prvky údajů staly součástí souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu v souladu s čl. 3 odst. 3. Členský stát může od deklarantů nadále vyžadovat, aby tyto doplňující prvky údajů poskytovali, dokud Komise nepřijme rozhodnutí, a v případě kladného rozhodnutí, dokud není zaveden změněný soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu.

KAPITOLA III

POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 5

Vnitrostátní jednotný námořní portál

1.   Každý členský stát zřídí vnitrostátní jednotný námořní portál, jehož prostřednictvím v souladu s tímto nařízením, a aniž jsou dotčeny články 7 a 11, se jednou poskytnou veškeré informace potřebné ke splnění ohlašovacích povinností, a to prostřednictvím souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu a v souladu s ním a za použití modulu harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv a grafického uživatelského rozhraní uvedených v článku 6, případně jiných prostředků podávání zpráv podle článku 7, za účelem zpřístupnění těchto informací relevantním orgánům členských států v rozsahu nezbytném k plnění jejich funkcí.

Členské státy odpovídají za provoz svých vnitrostátních jednotných námořních portálů.

Členské státy mohou vnitrostátní jednotný námořní portál zřídit společně s jedním nebo několika dalšími členskými státy. Tyto členské státy určí dotčený jednotný námořní portál za svůj vnitrostátní jednotný námořní portál a ponechají si odpovědnost za jeho provoz v souladu s tímto nařízením.

2.   Členské státy, jež nemají námořní přístavy, jsou od povinnosti vyvinout, zřídit, provozovat a zpřístupnit vnitrostátní jednotný námořní portál podle odstavce 1 osvobozeny.

3.   Členské státy zajistí:

a)

slučitelnost vnitrostátního jednotného námořního portálu s modulem harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv a to, aby grafické uživatelské rozhraní jejich vnitrostátního jednotného námořního portálu plnilo společné funkce v souladu s čl. 6 odst. 2;

b)

včasné začlenění harmonizovaných rozhraní pro podávání zpráv v souladu s lhůtami pro provedení stanovenými v prováděcím aktu uvedeném v článku 6 a všech následných aktualizací v souladu s termíny dohodnutými ve víceletém prováděcím plánu;

c)

spojení s odpovídajícími systémy příslušných orgánů, aby se umožnil přenos údajů, které se mají prostřednictvím vnitrostátního jednotného námořního portálu oznamovat uvedeným orgánům a těmto systémům v souladu s prvními akty Unie a vnitrostátními právními předpisy a požadavky a technickými specifikacemi těchto systémů;

d)

poskytování asistenční služby během prvních 12 měsíců od 15. srpna 2025 a internetové stránky pro online podporu jejich vnitrostátního jednotného námořního portálu uvádějící jasné instrukce v úředním jazyce či jazycích daného členského státu a v příslušných případech v mezinárodně používaném jazyce;

e)

poskytování odpovídající nezbytné odborné přípravy pro pracovníky přímo zapojené do provozu vnitrostátního jednotného námořního portálu.

4.   Členské státy zajistí, aby se požadované informace dostaly k orgánům, které jsou pověřeny uplatňováním daných právních předpisů, a aby byly omezeny na potřeby každého z těchto orgánů. Členské státy přitom zajistí dodržování právních požadavků týkajících se přenosu informací, stanovených v právních aktech Unie uvedených v příloze, a případně používání metod elektronického zpracovávání údajů uvedených v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013. Členské státy rovněž zajistí interoperabilitu s informačními systémy, které používají tyto orgány.

5.   Vnitrostátní jednotné námořní portály deklarantům technicky umožní, aby mohli poskytovatelům přístavních služeb v přístavu určení odděleně zpřístupnit dílčí soubor prvků údajů předem vymezený na vnitrostátní úrovni.

6.   Pokud členský stát nevyžaduje k plnění ohlašovacích povinností všechny prvky údajů souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu, vnitrostátní jednotný námořní portál přijímá podání, která jsou omezena na prvky údajů vyžadované tímto členským státem. Vnitrostátní jednotný námořní portál přijímá rovněž podání deklarantů obsahující doplňující prvků souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu; tyto doplňující prvky však nemusí zpracovávat a uchovávat.

7.   Členské státy uchovávají informace předložené jejich vnitrostátnímu jednotnému námořnímu portálu pouze po dobu potřebnou k zajištění splnění požadavků stanovených tímto nařízením a k zajištění souladu s unijními, mezinárodními a vnitrostátními právními akty uvedenými v příloze. Členské státy poté tyto informace neprodleně vymažou.

8.   Členské státy v elektronickém formátu harmonizovaném na úrovni Unie veřejně zpřístupní doby odhadovaného a skutečného připlutí a vyplutí lodí založené na údajích předložených deklaranty do vnitrostátního jednotného námořního portálu. Tato povinnost se netýká se lodí přepravujících citlivý náklad, kde by zveřejnění těchto informací prostřednictvím vnitrostátního jednotného námořního portálu mohlo představovat bezpečnostní hrozbu.

9.   Vnitrostátní jednotné námořní portály mají jednotnou internetovou adresu.

10.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví harmonizovanou strukturu internetové stránky podpory uvedené v odst. 3 písm. d), technické specifikace zpřístupnění doby připlutí a vyplutí podle odstavce 8 a jednotný formát pro internetové adresy podle odstavce 9. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.

První takový prováděcí akt se přijme do 15. srpna 2021.

Článek 6

Harmonizovaná rozhraní pro podávání zpráv

1.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy přijme prováděcí akty, jimiž stanoví funkční a technické specifikace modulu harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv pro vnitrostátní jednotné námořní portály. Cílem funkčních a technických specifikací je usnadnit interoperabilitu s různými technologiemi a ohlašovacími systémy uživatelů.

První takový prováděcí akt se přijme do 15. srpna 2021.

2.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy do 15. srpna 2022 vyvine a poté aktualizuje modul harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv pro vnitrostátní jednotné námořní portály v souladu se specifikacemi uvedenými v odstavcích 1 a 5 tohoto článku.

3.   Komise poskytne členským státům modul harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv a veškeré relevantní informace pro účely začlenění do jejich vnitrostátních jednotných námořních portálů.

4.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví společné funkce grafického uživatelského rozhraní a vzory harmonizovaných digitálních tabulek uvedených v čl. 2 bodu 9.

První takový prováděcí akt se přijme do 15. srpna 2021.

5.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž změní technické specifikace, normy a postupy s cílem zajistit, aby byla harmonizovaná rozhraní pro podávání zpráv otevřená budoucím technologiím.

6.   Prováděcí akty uvedené v tomto článku se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 7

Jiné způsoby podávání zpráv

1.   Členské státy umožní deklarantům dobrovolně vkládat informace do vnitrostátního jednotného námořního portálu prostřednictvím poskytovatelů datových služeb, kteří splňují požadavky modul harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv.

2.   Členské státy mohou deklarantům povolit, aby informace poskytovali prostřednictvím jiných komunikačních kanálů, pokud jsou tyto kanály pro deklaranty dobrovolné. V takovém případě členské státy zajistí, aby tyto jiné kanály zpřístupnily příslušné informace vnitrostátnímu jednotnému námořnímu portálu.

3.   Členské státy mohou používat alternativní prostředky poskytování informací v případě dočasného selhání kteréhokoli z elektronických systémů uvedených v článcích 5 a 6 a v článcích 12 až 17.

Článek 8

Zásada „pouze jednou“

1.   Aniž je dotčen čl. 11 odst. 1 a pokud právo Unie nestanoví jiný požadavek, členské státy zajistí, aby byli deklaranti žádáni o poskytnutí informací podle tohoto nařízení pouze jednou za každou zastávku v přístavu a aby příslušné prvky údajů souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu byly zpřístupněny a opakovaně použity v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

2.   Komise zajistí, aby informace a podrobné údaje o identifikaci lodě, jakož i výjimky týkající se dané lodě, které jsou poskytované prostřednictvím vnitrostátního jednotného námořního portálu, byly zaznamenány v databázi lodě evropského prostředí jednotného námořního portálu uvedené v článku 14 a zpřístupněny při dalších zastávkách v přístavech v rámci Unie.

3.   Členské státy zajistí, aby prvky údajů souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu poskytované při vyplutí z přístavu v Unii byly deklarantům zpřístupněny za účelem splnění ohlašovacích povinností při vplutí do dalšího přístavu v Unii, pokud loď neměla během dané plavby zastávku v přístavu mimo Unii. Tento odstavec se nevztahuje na informace obdržené podle nařízení (EU) č. 952/2013, ledaže uvedené nařízení stanoví možnost zpřístupnění takových informací pro tento účel.

4.   Všechny relevantní prvky údajů souboru údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu obdržené v souladu s tímto nařízením se zpřístupní jiným vnitrostátním jednotným námořním portálům prostřednictvím systému SafeSeaNet.

5.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví seznam relevantních prvků údajů uvedených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.

Článek 9

Odpovědnost za předávané informace

Deklarant odpovídá za zajištění předložení prvků údajů v souladu s platnými právními a technickými požadavky. Deklarant i nadále odpovídá za údaje a za aktualizaci veškerých informací, u nichž po jejich předložení vnitrostátnímu jednotnému námořnímu portálu došlo ke změně.

Článek 10

Ochrana údajů a důvěrnost

1.   Příslušné orgány při zpracovávání osobních údajů v rámci tohoto nařízení dodržují nařízení (EU) 2016/679.

2.   Komise při zpracovávání osobních údajů v rámci tohoto nařízení dodržuje nařízení (EU) 2018/1725.

3.   Členské státy a Komise přijmou v souladu s platnými unijními nebo vnitrostátními právními předpisy nezbytná opatření k zajištění důvěrnosti obchodních a jiných citlivých informací vyměňovaných podle tohoto nařízení.

Článek 11

Dodatečná ustanovení pro celní orgány

1.   Toto nařízení nebrání výměně informací mezi celními orgány členských států nebo mezi celními orgány a hospodářskými subjekty za použití elektronického zpracování dat podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013.

2.   Příslušné informace vstupního souhrnného celního prohlášení uvedeného v článku 127 nařízení (EU) č. 952/2013 se, je-li to slučitelné s celními předpisy Unie, zpřístupní vnitrostátnímu jednotnému námořnímu portálu pro informaci a případně se opakovaně použijí pro jiné ohlašovací povinnosti uvedené v příloze.

3.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví seznam příslušných informací uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.

První takový prováděcí akt se přijme do 15. srpna 2021.

KAPITOLA IV

SPOLEČNÉ SLUŽBY

Článek 12

Systém registrace uživatelů evropského prostředí jednotného námořního portálu a správy přístupu k němu

1.   Pro případy, kdy se vyžaduje autentizace, Komise zavede společný systém registrace uživatelů a správy přístupu k němu pro deklaranty a poskytovatele datových služeb, kteří používají vnitrostátní jednotný námořní portál, a také pro vnitrostátní orgány, které mají přístup k vnitrostátnímu jednotnému námořnímu portálu, a zajistí jeho dostupnost. Tento společný systém registrace uživatelů a správy přístupu k němu zajistí jednotnou registraci uživatelů pomocí některého stávajícího unijního rejstříku, která bude uznána na úrovni Unie, jakož i společnou správu uživatelů a monitorování uživatelů na úrovni Unie.

2.   Každý členský stát určí vnitrostátní orgán, který má být odpovědný za identifikaci a registraci nových uživatelů a za změny a ukončení platnosti existujících účtů prostřednictvím systému uvedeného v odstavci 1.

3.   Pro účely přístupu k vnitrostátnímu jednotnému námořnímu portálu v různých členských státech se deklarant nebo poskytovatel datových služeb registrovaný v systému registrace uživatelů evropského prostředí jednotného námořního portálu a správy přístupu k němu považuje za registrovaného na vnitrostátním jednotném námořním portálu ve všech členských státech a působí v mezích přístupových práv udělených jednotlivými členskými státy v souladu s jejich vnitrostátními pravidly.

4.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace, normy a postupy pro vytvoření společného systému registrace uživatelů uvedeného v odstavci 1, a správy přístupu k němu, včetně funkcí uvedených v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.

První z těchto prováděcích aktů se přijme do 15. srpna 2021.

Článek 13

Společná adresovací služba

1.   Pokud byl v plném rozsahu proveden modul harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv v souladu s článkem 6, vytvoří Komise v úzké spolupráci s členskými státy doplňkovou dobrovolnou společnou adresovací službu.

2.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy přijme prováděcí akty, jimiž stanoví funkční a technické specifikace, mechanismy kontroly kvality a postupy pro zavedení, údržbu a používání společné adresovací služby. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.

První z těchto prováděcích aktů se přijme do 15. srpna 2024.

Článek 14

Databáze lodí evropského prostředí jednotného námořního portálu

1.   V souladu s čl. 8 odst. 2 Komise zřídí databázi lodí evropského prostředí jednotného námořního portálu obsahující seznam informací a podrobných údajů o identifikaci lodí a také záznamy o výjimkách z hlášení, které se dané lodi týkají.

2.   Členské státy zajistí poskytnutí údajů uvedených v odstavci 1 do databáze lodí evropského prostředí jednotného námořního portálu na základě údajů předložených deklaranty do vnitrostátního jednotného námořního portálu.

3.   Komise zajistí, aby v zájmu usnadnění hlášení lodí byly údaje z databáze lodí dostupné pro vnitrostátní jednotné námořní portály.

4.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace, normy a postupy pro vytvoření databáze uvedené v odstavci 1, pokud jde o shromažďování, ukládání, aktualizaci a poskytování informací a podrobných údajů o identifikaci lodí, jakož i záznamů o výjimkách z hlášení, které se dané lodi týkají. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.

První takový prováděcí akt se přijme do 15. srpna 2021.

Článek 15

Společná databáze míst

1.   Komise vytvoří společnou databázi míst obsahující referenční seznam kódů míst (14) a kódů přístavních zařízení registrovaných v databázi GISIS Mezinárodní námořní organizace (IMO).

2.   Komise zajistí, aby v zájmu usnadnění hlášení lodí byly údaje z databáze míst dostupné pro vnitrostátní jednotné námořní portály.

3.   Členské státy zpřístupní informace z databáze míst na vnitrostátní úrovni prostřednictvím vnitrostátních jednotných námořních portálů.

4.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace, normy a postupy pro vytvoření společné databáze míst uvedené v odstavci 1, pokud jde o shromažďování, ukládání, aktualizace a poskytování kódů míst a přístavních zařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.

První takový prováděcí akt se přijme do 15. srpna 2021.

Článek 16

Společná databáze nebezpečného zboží

1.   Komise vytvoří společnou databázi nebezpečného zboží obsahující seznam nebezpečného a znečišťujícího zboží, které se musí oznamovat v souladu se směrnicí 2002/59/ES a dokumentem FAL IMO č. 7 s přihlédnutím k příslušným prvkům údajů z úmluv a předpisů IMO.

2.   Komise zajistí, aby v zájmu usnadnění hlášení lodí byly údaje ze společné databáze nebezpečného zboží dostupné pro vnitrostátní jednotné námořní portály.

3.   Databáze se propojí s příslušnými záznamy v databázi MAR-CIS vytvořené Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost (EMSA), pokud jde o informace o souvisejícím nebezpečí a rizicích nebezpečného a znečišťujícího zboží.

4.   Databáze se použije na vnitrostátní a unijní úrovni jako referenční i ověřovací nástroj během postupu podávání zpráv prostřednictvím vnitrostátních jednotných námořních portálů.

5.   Členské státy zpřístupní informace ze společné databáze nebezpečného zboží na vnitrostátní úrovni prostřednictvím vnitrostátních jednotných námořních portálů.

6.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace, normy a postupy pro vytvoření společné databáze nebezpečného zboží uvedené v odstavci 1, pokud jde o shromažďování, ukládání a poskytování referenčních informací o nebezpečném zboží. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.

První takový prováděcí akt se přijme do 15. srpna 2021.

Článek 17

Společná databáze o hygienických podmínkách na lodích

1.   Komise zpřístupní společnou databázi o hygienických podmínkách na lodích, ve které je možné přijímat a ukládat údaje v souvislosti s námořním zdravotním prohlášením podle článku 37 Mezinárodních zdravotnických předpisů z roku 2005 (MZP). Osobní údaje nemocných osob na palubě lodí nesmějí být v této databázi ukládány.

K databázi mají přístup příslušné zdravotnické orgány členských států za účelem přijímání a výměny údajů.

2.   Členské státy, které databázi o hygienických podmínkách na lodích používají, oznámí Komisi svůj vnitrostátní orgán odpovědný za správu uživatelů této databáze, včetně registrace nových uživatelů, jakož i změn a ukončení platnosti účtů.

3.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace, normy a postupy pro vytvoření databáze uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 24 odst. 2.

KAPITOLA V

KOORDINACE ČINNOSTÍ EVROPSKÉHO PROSTŘEDÍ JEDNOTNÉHO NÁMOŘNÍHO PORTÁLU

Článek 18

Národní koordinátoři

Každý členský stát určí příslušný vnitrostátní orgán s jasným právním mandátem působit jako národní koordinátor pro evropské prostředí jednotného námořního portálu. Národní koordinátor:

a)

jedná jako vnitrostátní kontaktní místo pro uživatele a Komisi pro všechny záležitosti související s prováděním tohoto nařízení;

b)

koordinuje uplatňování tohoto nařízení příslušnými vnitrostátními orgány v rámci členského státu a jejich spolupráci;

c)

koordinuje činnosti, jejichž cílem je zajistit distribuci údajů a spojení s odpovídajícími systémy příslušných orgánů podle ustanovení čl. 5 odst. 3 písm. c).

Článek 19

Víceletý prováděcí plán

Aby se usnadnilo včasné provádění tohoto nařízení a byly stanoveny mechanismy kontroly kvality a postupy pro zavedení, údržbu a aktualizaci modulu harmonizovaného rozhraní a souvisejících harmonizovaných prvků evropského prostředí jednotného námořního portálu, Komise po náležitých konzultacích s odborníky z členských států přijme a každoročně reviduje víceletý prováděcí plán, který stanoví:

a)

plán pro vytvoření a aktualizaci harmonizovaných rozhraní pro podávání zpráv a souvisejících harmonizovaných prvků evropského prostředí jednotného námořního portálu pro následujících 18 měsíců;

b)

plán pro vytvoření společné adresovací služby do 15. srpna 2024;

c)

orientační termíny konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami;

d)

orientační lhůty pro členské státy týkající se následného začlenění harmonizovaných rozhraní pro podávání zpráv do vnitrostátních jednotných námořních portálů;

e)

orientační lhůty, v nichž Komise vytvoří společnou adresovací službu poté, co dojde k provedení modulu harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv;

f)

období, během nichž mají členské státy a deklaranti testovat svá spojení se všemi novými verzemi harmonizovaných rozhraní pro podávání zpráv;

g)

období pro testování společné adresovací služby;

h)

orientační lhůty, během nichž mají členské státy a deklaranti postupně vyřazovat starší verze harmonizovaných rozhraní pro podávání zpráv.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Náklady

Ze souhrnného rozpočtu Evropské unie se kryjí náklady na:

a)

vývoj a údržbu nástrojů IKT podporujících provádění tohoto nařízení na úrovni Unie, které vzniknou Komisi a agentuře EMSA;

b)

propagaci evropského prostředí jednotného námořního portálu na úrovni Unie, mimo jiné mezi příslušnými zúčastněnými stranami, a na úrovni příslušných mezinárodních organizací.

Článek 21

Spolupráce s jinými systémy nebo službami pro usnadňování obchodu a dopravy

Pokud byly jinými právními akty Unie vytvořeny systémy nebo služby pro usnadňování obchodu a dopravy, Komise koordinuje činnosti související s těmito systémy nebo službami s cílem dosáhnout součinnosti a zamezit duplicitě.

Článek 22

Přezkum a zpráva

Členské státy sledují uplatňování evropského prostředí jednotného námořního portálu a o svých zjištěních podají zprávu Komisi. Zpráva obsahuje tyto ukazatele:

a)

používání modulu harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv;

b)

používání grafického uživatelského rozhraní;

c)

používání jiných prostředků pro podávání zpráv podle článku 7.

Členské státy předkládají tuto zprávu každoročně Komisi za použití vzoru, který stanoví Komise.

Do 15. srpna 2027 Komise přezkoumá uplatňování tohoto nařízení a Evropskému parlamentu a Radě předloží hodnotící zprávu o fungování evropského prostředí jednotného námořního portálu, zpracovanou na základě shromážděných údajů a statistik. Hodnotící zpráva v případě potřeby obsahuje hodnocení vznikajících technologií, které by mohly vést k změnám nebo nahrazení modulu harmonizovaného rozhraní pro podávání zpráv.

Článek 23

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 3 je svěřena Komisi na dobu čtyř let od 14. srpna 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto čtyřletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitku proti takovému prodloužení nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 24

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro usnadňování digitální dopravy a obchodu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 25

Zrušení směrnice 2010/65/EU

Směrnice 2010/65/EU se zrušuje ode dne 15. srpna 2025.

Odkazy na směrnici 2010/65/EU se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 26

Vstup v platnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Použije se ode dne 15. srpna 2025.

3.   Funkce uvedené v čl. 11 odst. 2 a funkce týkající se celních ohlašovacích povinností specifikovaných v bodě 7 části A přílohy se použijí, jakmile budou v provozu elektronické systémy podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013, které jsou potřebné k uplatňování těchto ohlašovacích povinností, v souladu s pracovním programem stanoveným Komisí podle článků 280 a 281 nařízení (EU) č. 952/2013. Komise zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropské unie datum, k němuž jsou podmínky tohoto odstavce splněny.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. června 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 265.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2019.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ze dne 20. října 2010 o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich a o zrušení směrnice 2002/6/ES (Úř. věst. L 283, 29.10.2010, s. 1).

(4)  Úmluva Mezinárodní námořní organizace (IMO) o usnadnění mezinárodní námořní dopravy (úmluva FAL) přijatá dne 9. dubna 1965 a změněná 8. dubna 2016, norma 1.1.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(9)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/352 ze dne 15. února 2017, kterým se zřizuje rámec pro poskytování přístavních služeb a stanoví společná pravidla pro finanční transparentnost přístavů (Úř. věst. L 57, 3.3.2017, s. 1).

(14)  „Kód OSN pro lokality obchodu a dopravy“.


PŘÍLOHA

OHLAŠOVACÍ POVINNOSTI

A.   Ohlašovací povinnosti vyplývající z právních předpisů Unie

Tato kategorie ohlašovacích povinností zahrnuje informace, které se poskytují v souladu s těmito ustanoveními:

1.

Oznámení pro lodě připlouvající do přístavů členských států a odplouvající z nich

Článek 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).

2.

Hraniční kontroly osob

Článek 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).

3.

Oznámení o nebezpečném nebo znečišťujícím zboží přepravovaném na lodi

Článek 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).

4.

Oznámení o odpadu a zbytcích lodního nákladu

Článek 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81).

5.

Oznámení bezpečnostních informací

Článek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 6).

Pro zjišťování prvků údajů požadovaných podle článku 6 nařízení (ES) č. 725/2004 se používá formulář uvedený v dodatku k této příloze.

6.

Informace o osobách na palubě

Ustanovení čl. 4 odst. 2 a čl. 5 odst. 2 směrnice Rady 98/41/ES ze dne 18. června 1998 o registraci osob na palubách osobních lodí provozujících dopravu do přístavů členských států Společenství nebo z nich (Úř. věst. L 188, 2.7.1998, s. 35).

7.

Celní formality

a)

Formality při připlutí:

oznámení připlutí (článek 133 nařízení (EU) č. 952/2013);

předkládání zboží celnímu úřadu (článek 139 nařízení (EU) č. 952/2013);

prohlášení pro dočasné uskladnění zboží (článek 145 nařízení (EU) č. 952/2013);

celní status zboží (články 153 až 155 nařízení (EU) č. 952/2013);

elektronický přepravní doklad používaný pro tranzit (čl. 233 odst. 4 písm. e) nařízení (EU) č. 952/2013).

b)

Formality při odplutí:

celní status zboží (články 153 až 155 nařízení (EU) č. 952/2013);

elektronický přepravní doklad používaný pro tranzit (čl. 233 odst. 4 písm. e) nařízení (EU) č. 952/2013);

oznámení o výstupu (článek 267 nařízení (EU) č. 952/2013);

výstupní souhrnné celní prohlášení (články 271 a 272 nařízení (EU) č. 952/2013);

oznámení o zpětném vývozu (články 274 a 275 nařízení (EU) č. 952/2013).

8.

Bezpečná nakládka a vykládka lodí přepravujících hromadné náklady

Článek 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/96/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se stanoví harmonizované požadavky a postupy pro bezpečnou nakládku a vykládku lodí přepravujících hromadné náklady (Úř. věst. L 13, 16.1.2002, s. 9).

9.

Státní přístavní inspekce

Článek 9 a čl. 24 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).

10.

Statistické údaje o námořní dopravě

Článek 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/42/ES ze dne 6. května 2009 o statistickém vykazování přepravy zboží a cestujících po moři (Úř. věst. L 141, 6.6.2009, s. 29).

B.   Dokumenty FAL a ohlašovací povinnosti vyplývající z mezinárodních právních nástrojů

Tato kategorie ohlašovacích povinností zahrnuje informace, které se poskytují v souladu s úmluvou FAL a jinými příslušnými mezinárodními právními nástroji.

1.

Dokument FAL č. 1: všeobecná deklarace

2.

Dokument FAL č. 2: deklarace nákladu

3.

Dokument FAL č. 3: deklarace lodních zásob

4.

Dokument FAL č. 4: deklarace osobního majetku posádky

5.

Dokument FAL č. 5: seznam posádky

6.

Dokument FAL č. 6: seznam cestujících

7.

Dokument FAL č. 7: nebezpečné zboží

8.

Námořní zdravotní prohlášení

C.   Ohlašovací povinnosti vyplývající z vnitrostátních právních předpisů a požadavků

DODATEK

INFORMAČNÍ FORMULÁŘ TÝKAJÍCÍ SE BEZPEČNOSTNÍ OCHRANY LODĚ PŘED PŘIPLUTÍM DO PŘÍSTAVU TÝKAJÍCÍ SE VŠECH LODÍ, KTERÉ PŘIPLOUVAJÍ DO PŘÍSTAVU ČLENSKÉHO STÁTU EU

(Pravidlo 9 hlavy XI-2 Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (úmluva SOLAS) z roku 1974 a čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 725/2004)

Image 1 Text obrazu Image 2 Text obrazu Image 3 Text obrazu

25.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 198/88


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1240

ze dne 20. června 2019

o vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví

(přepracované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 74 a čl. 79 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 377/2004 (2) bylo podstatně změněno. Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno.

(2)

Prudký nárůst migračních toků v letech 2015 a 2016 vystavil migrační a azylové systémy i systémy správy hranic tlaku. Unie a členské státy tak stojí před náročným úkolem: posílit politiku Unie v oblasti migrace s cílem dosáhnout koordinované a účinné evropské reakce.

(3)

Cílem politiky Unie v oblasti migrace je nahradit neoprávněné a nekontrolované toky migrace bezpečnými a dobře řízenými cestami prostřednictvím komplexního přístupu, jehož cílem je ve všech etapách zajistit účinné řízení migračních toků v souladu s hlavou V kapitolou 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(4)

Dodržování lidských práv je základní zásadou politiky Unie. Unie je odhodlána chránit lidská práva a základní svobody všech migrantů, bez ohledu na jejich migrační status, a to zcela v souladu s mezinárodním právem. Opatření přijímaná styčnými úředníky pro přistěhovalectví při provádění tohoto nařízení, zejména v případech týkajících se zranitelných osob, by měla dodržovat základní práva v souladu s příslušným mezinárodním právem a právem Unie, včetně článků 2 a 6 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Listiny základních práv Evropské unie.

(5)

K zajištění účinného provádění přistěhovalecké politiky Unie ve všech jejích aspektech je třeba vést soustavný dialog a rozvíjet spolupráci s klíčovými třetími zeměmi původu a tranzitu migrantů a žadatelů o mezinárodní ochranu. V souladu s komplexním přístupem stanoveným v Evropském programu pro migraci by měla tato spolupráce zajistit lepší řízení přistěhovalectví, včetně opuštění území a navrácení, zvyšovat schopnost shromažďovat a sdílet informace, mimo jiné informace o přístupu žadatelů k mezinárodní ochraně a, pokud je to možné a relevantní, o jejich opětovném začlenění v zemi původu, a předcházet a bránit nedovolenému přistěhovalectví, převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.

(6)

Nástroje na ochranu zahrnují opatření uvedená v globálním přístupu k migraci a mobilitě. Strategie a trasy legálního přistěhovalectví mezi Unií a třetími zeměmi by měly rovněž zahrnovat migraci za prací, studentská víza a sloučení rodiny, aniž jsou tím dotčeny pravomoci členských států.

(7)

S ohledem na zvyšující se poptávku po analýzách i jiných informacích, jež mají podpořit tvorbu politik založenou na důkazech a operativní reakce, je zapotřebí, aby styční úředníci pro přistěhovalectví zajistili, že jejich porozumění a znalosti plně přispějí k vytváření komplexního situačního obrazu o třetích zemích.

(8)

Informace o složení migračních toků by měly, je-li to možné a relevantní, obsahovat také informace o udaném věku, pohlaví a rodině migrantů a o nezletilých osobách bez doprovodu.

(9)

Vyslání stávajících evropských styčných úředníků pro přistěhovalectví do klíčových třetích zemí původu a tranzitu, jak k němu vyzvaly závěry zvláštního zasedání hlav států nebo předsedů vlád dne 23. dubna 2015, bylo prvním krokem na cestě k většímu zapojení třetích zemí do otázek souvisejících s migrací a ke zlepšení spolupráce se styčnými úředníky pro přistěhovalectví vyslanými členskými státy. Na základě těchto zkušenosti by se na dlouhodobá vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví Komisí do třetích zemí mělo nahlížet tak, že podporují rozvoj, provádění a maximalizaci dopadu činnosti Unie v oblasti migrace.

(10)

Cílem tohoto nařízení je zajistit lepší koordinaci a optimalizovat využívání sítě styčných úředníků vyslaných do třetích zemí příslušnými orgány členských států, mimo jiné případně i donucovacími orgány těchto států, jakož i Komisí a agenturami Unie s cílem účinněji reagovat na priority Unie, jimiž je předcházení nedovolenému přistěhovalectví a související přeshraniční trestné činnosti, jako je převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, a boj proti nim, usnadňování důstojného a účinného navracení, zpětného přebírání a opětovného začleňování, přispívání k integrované správě vnějších hranic Unie a k podpoře řízení legálního přistěhovalectví, a to rovněž v oblasti mezinárodní ochrany, znovuusídlování a integračních opatření zajišťovaných před odjezdem členskými státy a Unií. Uvedená koordinace by měla být plně v souladu se stávající linií velení a hierarchickými vztahy mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví a orgány, které je vyslaly, a mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví navzájem.

(11)

V návaznosti na nařízení (ES) č. 377/2004 je cílem tohoto nařízení zajistit, aby styční úředníci pro přistěhovalectví lépe přispívali k fungování evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví především tím, že vytváří mechanismus, prostřednictvím kterého členské státy, Komise a agentury Unie mohou systematičtěji koordinovat úkoly a role svých styčných úředníků vyslaných do třetích zemí.

(12)

Vzhledem k tomu, že styční úředníci zabývající se otázkami migrace jsou vysíláni různými příslušnými orgány a že jejich pravomoci a úkoly se mohou překrývat, je třeba vynaložit úsilí ke zlepšení spolupráce mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví působícími ve stejné třetí zemi nebo regionu. Jestliže jsou styční úředníci pro přistěhovalectví vysláni Komisí nebo agenturami Unie do diplomatických misí Unie ve třetích zemích, měli by napomáhat fungování sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví a podporovat jejich činnost. Ve vhodných případech mohou být tyto sítě rozšířeny na styčné úředníky vyslané zeměmi jinými než členskými státy.

(13)

Vytvoření spolehlivého mechanismu, který zajistí lepší koordinaci a spolupráci všech styčných úředníků zabývajících se otázkami přistěhovalectví v rámci svých povinností, je zcela zásadní, má-li být minimalizován problém neúplnosti informací a zdvojování práce a mají-li být maximalizovány operativní schopnosti a účinnost. Měl by být zřízen řídící výbor, který by při zohlednění vnějších vztahů Unie poskytoval vedení v souladu s politickými prioritami Unie a byl vybaven nezbytnými pravomocemi, zejména k přijímání dvouletých pracovních programů pro činnosti sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví, k dosahování shody ohledně ad hoc opatření určených styčným úředníkům pro přistěhovalectví, jež jsou přizpůsobeny řešení priorit a nově vznikajících potřeb, které již nejsou zahrnuty ve dvouletém pracovním programu, a k přidělování zdrojů na schválené činnosti, a který by odpovídal za provádění těchto činností. Úkoly řídícího výboru ani úkoly zprostředkovatelů sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví by neměly mít vliv na pravomoc vysílajících orgánů stanovovat úkoly svých styčných úředníků pro přistěhovalectví. Při plnění svých úkolů by měl řídící výbor přihlížet k rozmanitosti sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví a k názorům nejvíce dotčených členských států, pokud jde o vztahy s příslušnými třetími zeměmi.

(14)

Řídící výbor by proto měl vyhotovit seznam styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných do třetích zemí a pravidelně jej aktualizovat. Seznam by měl obsahovat informace o umístění, složení a činnostech různých sítí a rovněž kontaktní údaje a souhrn povinností vyslaných styčných úředníků pro přistěhovalectví.

(15)

Mělo by být podporováno společné vysílání styčných úředníků s cílem posílit operativní spolupráci a sdílení informací mezi členskými státy, jakož i reagování na potřeby na úrovni Unie, jak budou vymezeny řídícím výborem. Z fondů Unie by mělo být podporováno společné vysílání nejméně dvěma členskými státy, vybízející k zapojení a přinášející přidanou hodnotu pro všechny členské státy.

(16)

Měla by být přijata zvláštní ustanovení pro obecnější opatření Unie v oblasti budování kapacit určená styčným úředníkům pro přistěhovalectví. Takové budování kapacit by mělo zahrnovat rozvoj společných hlavních osnov a kurzy odborné přípravy před vysláním, a to i v oblasti základních práv, ve spolupráci s příslušnými agenturami Unie a posílení operativní kapacity sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví. Tyto osnovy by neměly být povinné a měly by doplňovat vnitrostátní osnovy stanovené vysílajícími orgány.

(17)

Sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví by měly zamezit zdvojování činnosti agentur Unie a jiných nástrojů nebo struktur Unie, včetně činnosti místních skupin pro schengenskou spolupráci, a měly by přinést přidanou hodnotu k již dosaženým výsledkům, pokud jde o shromažďování a výměnu informací v oblasti přistěhovalectví, a to zejména zaměřením se na operativní aspekty. Tyto sítě by měly působit jako zprostředkovatelé a poskytovatelé informací ze třetích zemí s cílem podporovat činnost agentur Unie při výkonu jejich pravomocí a úkolů, a to zejména tam, kde agentury Unie dosud nenavázaly spolupráci s třetími zeměmi. Za tímto účelem by měla být navázána užší spolupráce mezi sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví a příslušnými agenturami Unie. Styční úředníci pro přistěhovalectví by si měli být neustále vědomi toho, že jejich činnost může mít důsledky pro provoz a pověst místních a regionálních sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví, a měli by podle toho jednat při plnění svých úkolů.

(18)

Orgány členských států by měly ve vhodných případech a v souladu s unijním a vnitrostátním právem zajistit, aby se informace získané styčnými úředníky vyslanými do jiných členských států a strategické a operativní analýzy agentur Unie týkající se nedovoleného přistěhovalectví, důstojného a účinného navracení a opětovného začleňování, přeshraniční trestné činnosti nebo mezinárodní ochrany a znovuusídlování účinně dostávaly ke styčným úředníkům pro přistěhovalectví ve třetích zemích a aby byly informace poskytované styčnými úředníky pro přistěhovalectví sdíleny s příslušnými agenturami Unie, zejména s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (dále jen „EASO“) v rámci působnosti jejich příslušných právních rámců.

(19)

Za účelem zajištění nejúčelnějšího využití informací shromážděných sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví by tyto informace měly být k dispozici prostřednictvím zabezpečené internetové platformy pro výměnu informací v souladu s platnými předpisy na ochranu údajů.

(20)

Informace shromážděné styčnými úředníky pro přistěhovalectví by měly napomáhat při provádění technické a operativní evropské integrované správy hranic podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 (3) a přispívat k rozvoji a provozování vnitrostátních systémů ostrahy hranic v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 (4).

(21)

Na podporu činnosti evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví a na společné vysílání styčných úředníků pro přistěhovalectví členskými státy by mělo být možné používat dostupné zdroje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 (5).

(22)

Veškeré zpracování osobních údajů členskými státy v rámci tohoto nařízení včetně jejich předávání by mělo probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (6). Komise a agentury Unie by při zpracování osobních údajů měly uplatňovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (7).

(23)

Ke zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení by mělo docházet pro účely poskytování podpory navracejícím se státním příslušníkům třetích zemí a usnadňování znovuusídlení osob potřebujících mezinárodní ochranu a provádění unijních a vnitrostátních opatření týkajících se přijímání pro účely legální migrace a předcházení nedovolenému přistěhovalectví, převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boji proti nim. Je proto nezbytný právní rámec uznávající roli styčných úředníků pro přistěhovalectví v tomto kontextu.

(24)

Styční úředníci pro přistěhovalectví potřebují zpracovávat osobní údaje, aby zajistili řádný průběh řízení o navrácení, úspěšný výkon rozhodnutí o navrácení, a je-li to možné a relevantní, opětovné začlenění. Na třetí země návratu se často nevztahují rozhodnutí o odpovídající ochraně přijímaná Komisí podle článku 45 nařízení (EU) 2016/679 a tyto země často neuzavřely či nezamýšlejí uzavřít s Unií dohodu o zpětném přebírání osob nebo jinak stanovit vhodné záruky ve smyslu článku 46 nařízení (EU) 2016/679. Navzdory značnému úsilí Unie při spolupráci s hlavními zeměmi původu neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, pro které platí povinnost návratu, není vždy možné zajistit, aby takové třetí země systematicky plnily povinnost stanovenou mezinárodním právem přebírat své státní příslušníky zpět. Dohody o zpětném přebírání osob, které sjednaly nebo právě sjednávají Unie nebo členské státy a které stanoví vhodné záruky pro předávání údajů do třetích zemí podle článku 46 nařízení (EU) 2016/679, se vztahují jen na omezený počet takových třetích zemí. Pokud takové dohody neexistují, měly by být osobní údaje předávány styčnými úředníky pro přistěhovalectví pro účely provádění návratových operací Unie v souladu s podmínkami stanovenými v článku 49 nařízení (EU) 2016/679.

(25)

Odchylně od požadavku na rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo na stanovení vhodných záruk by předávání osobních údajů orgánům třetích zemí podle tohoto nařízení mělo být povoleno pouze k provádění politiky navracení Unie. Proto by mělo být možné, aby styční úředníci pro přistěhovalectví uplatňovali výjimku podle čl. 49 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2016/679 pro účely tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v uvedeném článku, totiž důstojné a účinné navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo nadále nesplňují podmínky vstupu, pobytu nebo bydliště v členském státě v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (8).

(26)

V zájmu dotčených osob by styční úředníci pro přistěhovalectví měli být schopni zpracovávat osobní údaje osob potřebujících mezinárodní ochranu, kterých se týká znovuusídlení, nebo osob přejících si legálně migrovat do Unie za účelem potvrzení jejich totožnosti a státní příslušnosti. Styční úředníci pro přistěhovalectví působí v prostředí, v němž je pravděpodobné, že získají vhled do činnosti zločineckých organizací zapojených do převaděčství migrantů a obchodování s lidmi. Mělo by jim proto být umožněno sdílet osobní údaje, které zpracovávají při výkonu svých povinností, s donucovacími orgány a v rámci sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví, jestliže je daných osobních údajů zapotřebí k předcházení a potírání neoprávněné migrace nebo k předcházení, šetření, odhalování a stíhání převaděčství migrantů nebo obchodování s lidmi.

(27)

Cílem tohoto nařízení je optimalizace využívaní sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných členskými státy, Komisí a agenturami Unie do třetích zemí za účelem účinnějšího provádění priorit Unie, přičemž je zapotřebí respektovat pravomoci členských států. Mezi tyto priority Unie patří zajištění účinnějšího řízení migrace za účelem nahrazení neoprávněných toků migrace bezpečnými a dobře řízenými cestami prostřednictvím komplexního přístupu, který bude řešit všechny aspekty přistěhovalectví, včetně předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, a nedovolenému přistěhovalectví a boje proti nim. Dalšími prioritami Unie je usnadnit důstojné a účinné navracení, zpětné přebírání a opětovné začleňování a přispívat rovněž k integrované správě vnějších hranic Unie, jakož i k podpoře řízení legálního přistěhovalství nebo režimů mezinárodní ochrany. Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(28)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a E rozhodnutí Rady 1999/437/ES (10).

(29)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (11), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a E rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/149/SVV (12).

(30)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (13), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a E rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (14).

(31)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(32)

Dne 1. října 2018 v souladu s čl. 5 odst. 2 Protokolu č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, Spojené království oznámilo Radě své přání neúčastnit se přijímání tohoto nařízení. V souladu s čl. 5 odst. 3 uvedeného protokolu Komise dne 31. ledna 2019 předložila návrh rozhodnutí Rady týkajícího se oznámení Spojeného království, že si již nepřeje účastnit se některých ustanovení schengenského acquis obsažených v nařízení (ES) č. 377/2004. Na tomto základě Rada dne 18. února 2019 (15) rozhodla, že počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost se rozhodnutí Rady 2000/365/ES (16) a bod 6 přílohy I rozhodnutí Rady 2004/926/ES (17) přestává vztahovat na Spojené království ve vztahu k nařízení (ES) č. 377/2004 a jeho veškerým pozdějším změnám.

(33)

Irsko se účastní tohoto nařízení v souladu s čl. 5 odst. 1 Protokolu č. 19 a v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí Rady 2002/192/ES (18).

(34)

Účast Irska na tomto nařízení v souladu s čl. 6 odst. 2 rozhodnutí 2002/192/ES se týká pravomoci Unie k přijímání opatření k rozvoji schengenského acquis proti organizování nedovoleného přistěhovalectví, jichž se Irsko účastní.

(35)

Toto nařízení představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Působnost

1.   Toto nařízení stanoví pravidla pro zlepšení spolupráce a koordinace mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví vyslanými do třetích zemí členskými státy, Komisí a agenturami Unie prostřednictvím vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví.

2.   Tímto nařízením není dotčena pravomoc orgánů členských států, Komise ani agentur Unie vymezit působnost a přidělení úkolů a hierarchické vztahy mezi jejich příslušnými styčnými úředníky pro přistěhovalectví, jakož i úkoly styčných úředníků pro přistěhovalectví v rámci jejich povinností podle unijního a vnitrostátního práva, politik nebo postupů nebo podle zvláštních dohod sjednaných s hostitelskou zemí nebo mezinárodními organizacemi.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„styčným úředníkem pro přistěhovalectví“ styčný úředník určený a vyslaný do zahraničí příslušnými orgány členského státu, Komisí nebo agenturou Unie v souladu s příslušným právním základem, aby se zabýval otázkami souvisejícími s přistěhovalectvím, bez ohledu na to, zda se jedná jen o část jeho povinností.

2)

„vysláním do zahraničí“ vyslání do třetí země na přiměřenou dobu, kterou určí příslušný orgán, do:

a)

diplomatických misí členského státu;

b)

příslušných orgánů třetí země;

c)

mezinárodních organizací;

d)

diplomatických misí Unie;

3)

„osobními údaji“ osobní údaje ve smyslu čl. 4 bodu 1 nařízení (EU) 2016/679;

4)

„navrácením“ navrácení ve smyslu čl. 3 bodu 3 směrnice 2008/115/ES;

Článek 3

Úkoly styčných úředníků pro přistěhovalectví

1.   Styční úředníci pro přistěhovalectví plní své úkoly v rámci svých povinností stanovených vysílajícími orgány a v souladu s ustanoveními obsaženými v unijních a vnitrostátních právních předpisech a dohodách či ujednáních sjednaných se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, včetně ustanovení o ochraně osobních údajů.

2.   Styční úředníci pro přistěhovalectví plní své úkoly v souladu se základními právy a obecnými zásadami unijního práva, jakož i mezinárodního práva, včetně závazků v oblasti dodržování lidských práv. Berou zvláštní ohled na zranitelné osoby a zohledňují genderový rozměr migračních toků.

3.   Každý vysílající orgán zajistí, aby styční úředníci pro přistěhovalectví navazovali a udržovali přímé styky s příslušnými orgány třetích zemí, a je-li to vhodné, i s místními orgány, a příslušnými organizacemi působícími v třetí zemi, včetně mezinárodních organizací, zejména s cílem provádět toto nařízení.

4.   Styční úředníci pro přistěhovalectví shromažďují informace pro použití na operativní úrovni, na strategické úrovni nebo na obou úrovních. Aniž je dotčen čl. 10 odst. 2, musí být informace podle tohoto odstavce shromažďovány v souladu s čl. 1 odst. 2 a nesmí obsahovat osobní údaje. Tyto informace se týkají zejména:

a)

evropské integrované správy vnějších hranic v zájmu účinného řízení migrace;

b)

migračních toků pocházejících z určité třetí země nebo touto třetí zemí procházejících, a je-li to možné a relevantní, i složení těchto migračních toků a zamýšlené cílové destinace migrantů;

c)

tras využívaných migračními toky pocházejícími z určité třetí země nebo touto třetí zemí procházejícími za účelem dosažení území členských států;

d)

existence, činnosti a způsobů práce zločineckých organizací zabývajících se převaděčstvím migrantů a obchodováním s lidmi na migračních trasách;

e)

případů a událostí, které jsou nebo mohou být příčinou nového vývoje, pokud jde o migrační toky;

f)

metod používaných pro padělání nebo pozměňování dokladů totožnosti a cestovních dokladů;

g)

způsobů a prostředků pomoci orgánům v třetích zemích při předcházení tomu, aby toky nedovoleného přistěhovalectví vznikaly na jejich území nebo těmito územími procházely;

h)

opatření před odjezdem dostupných přistěhovalcům v zemi původu nebo v hostitelských třetích zemích, jež podporují úspěšnou integraci po legálním příjezdu do členských států;

i)

způsobů a navracení, zpětného přebírání a opětovného začleňování;

j)

účinného přístupu k ochraně zavedené třetí zemí, a to i ve prospěch zranitelných osob;

k)

stávajících a možných budoucích strategií legálního přistěhovalectví a tras mezi Unií a třetími zeměmi s přihlédnutím k poptávaným dovednostem a potřebám trhu práce v členských státech, jakož i k znovuusídlování a dalším nástrojům ochrany;

l)

kapacit, schopností, politických strategií, právních předpisů a právní praxe třetích zemí a zúčastněných stran, včetně, pokud je to možné a relevantní, informací o přijímacích a zajišťovacích zařízeních a podmínkách v nich panujících, nakolik jsou relevantní z hlediska otázek uvedených v písm. a) až k).

5.   Styční úředníci pro přistěhovalectví koordinují navzájem a s příslušnými zúčastněnými stranami poskytování svých činností v oblasti budování kapacit pro orgány a jiné zúčastněné strany v třetích zemích.

6.   Styční úředníci pro přistěhovalectví mohou poskytovat pomoc s ohledem na své odborné znalosti a odbornou přípravu při:

a)

určování totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí, usnadňování jejich navrácení v souladu se směrnicí 2008/115/ES a poskytování součinnosti při jejich opětovném začleňování, je-li to možné a relevantní.

b)

potvrzování totožnosti osob, které potřebují mezinárodní ochranu pro účely usnadnění znovuusídlení v Unii, mimo jiné i tím, že jim budou případně poskytnuty vhodné informace a podpora před odjezdem;

c)

potvrzování totožnosti a usnadňování provádění unijních a vnitrostátních opatření v souvislosti s přijímáním legálních přistěhovalců.

d)

sdílení informací získaných při plnění jejich úkolů v rámci sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví a při spolupráci s příslušnými orgány členských států, včetně donucovacích orgánů, s cílem předcházet nedovolenému přistěhovalectví a odhalovat je a bojovat proti převaděčství migrantů a obchodování s lidmi.

Článek 4

Oznámení o vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví

1.   Členské státy, Komise a agentury Unie informují řídící výbor zřízený článkem 7 o svých plánech na vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví a o jejich skutečném vyslání, včetně popisu jejich povinností a době trvání jejich vyslání.

Zprávy o činnosti uvedené v čl. 8 odst. 2 písm. c) obsahují přehled vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 se zveřejní na zabezpečené internetové platformě pro výměnu informací stanovené v článku 9.

Článek 5

Vytvoření místních nebo regionálních sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví

1.   Styční úředníci pro přistěhovalectví vyslaní do stejných zemí nebo regionů vytvářejí místní nebo regionální sítě pro spolupráci a spolupracují podle potřeby, se styčnými úředníky, kteří jsou vysláni jinými zeměmi než členskými státy. V rámci těchto sítí vykonávají styční úředníci pro přistěhovalectví v souladu s čl. 1 odst. 2 zejména tyto činnosti:

a)

setkávají se pravidelně a kdykoli je to potřebné;

b)

vyměňují si informace a praktické zkušenosti, zejména na zasedáních a prostřednictvím zabezpečené internetové platformy pro výměnu informací stanovené v článku 9;

c)

vyměňují si podle potřeby informace o zkušenostech ohledně přístupu k mezinárodní ochraně;

d)

podle potřeby koordinují postoje, které je třeba zaujmout při stycích s komerčními dopravci;

e)

podle potřeby absolvují společná specializovaná školení, mimo jiné v oblasti základních práv, obchodování s lidmi, převaděčství migrantů, podvodů s doklady nebo přístupu k mezinárodní ochraně ve třetích zemích;

f)

v případě potřeby organizují informační setkání a školení pro pracovníky diplomatického a konzulárního sboru misí členských států ve třetí zemi;

g)

přijímají společné postupy týkající se metod shromažďování a hlášení strategicky důležitých informací, včetně analýz rizik;

h)

podle potřeby navazují pravidelné styky s obdobnými sítěmi ve třetí zemi a v sousedních třetích zemích.

2.   Styční úředníci pro přistěhovalectví vyslaní Komisí napomáhají vytváření sítí stanovených v odstavci 1 a podporují jejich činnost. V místech, kam Komise nevysílá styčné úředníky pro přistěhovalectví, napomáhají vytváření sítí stanovených v odstavci 1 a podporují jejich činnost styční úředníci pro přistěhovalectví vyslaní agenturami Unie. V místech, kam ani Komise ani agentury Unie nevysílají styčné úředníky pro přistěhovalectví, pomáhá při vytváření sítě styčný úředník pro přistěhovalectví, na němž se dohodnou členové sítě.

3.   Řídící výbor je informován bez zbytečného odkladu o jmenování určeného zprostředkovatele sítě nebo o tom, že zprostředkovatel nebyl určen.

Článek 6

Společné vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví

1.   Členské státy mohou uzavřít dvoustrannou nebo vícestrannou dohodu o tom, že styční úředníci pro přistěhovalectví, kteří jsou členským státem vysláni do třetí země nebo mezinárodní organizace, budou též zastupovat zájmy jednoho nebo více dalších členských států.

2.   Členské státy se mohou též dohodnout, že si styční úředníci pro přistěhovalectví mezi sebou některé úkoly rozdělí na základě jejich odbornosti a odborné přípravy.

3.   Jestliže vyšlou společně styčného úředníka pro přistěhovalectví dva nebo více členských států, mohou tyto členské státy obdržet finanční podporu Unie podle nařízení (EU) č. 515/2014.

Článek 7

Řídící výbor

1.   Zřizuje se řídící výbor pro evropskou síť styčných úředníků pro přistěhovalectví.

2.   Řídící výbor tvoří jeden zástupce z každého členského státu, dva zástupci Komise, jeden zástupce Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, jeden zástupce Europolu a jeden zástupce EASO. Každý členský stát za tímto účelem jmenuje člena řídícího výboru a náhradníka, který člena zastupuje v jeho nepřítomnosti. Členové řídícího výboru jsou jmenováni zejména na základě svých příslušných zkušeností a odborných znalostí s řízením sítě styčných úředníků.

3.   Země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis se účastní v řídícím výboru, přičemž každá taková země jmenuje jednoho svého zástupce jakožto člena bez hlasovacího práva. Těmto členům je dovoleno vyjádřit svůj názor na všechny projednávané otázky a na rozhodnutí přijatá řídícím výborem.

Při rozhodování ve věcech, které se týkají styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných zeměmi, jež jsou přidruženy k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, vezme řídící výbor náležitě v úvahu názory vyjádřené zástupci těchto zemí.

4.   Odborníci, zástupci vnitrostátních orgánů, mezinárodních organizací a příslušných orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, kteří nejsou členy řídícího výboru, může řídící výbor přizvat k účasti na jeho zasedání jako pozorovatele.

5.   Řídící výbor může organizovat společná zasedání s jinými sítěmi nebo organizacemi.

6.   Řídícímu výboru předsedá zástupce Komise. Předseda:

a)

zajišťuje kontinuitu a organizuje práci řídícího výboru, mimo jiné podporováním přípravy dvouletého pracovního programu a dvouletých zpráv o činnosti;

b)

poskytuje poradenství řídícímu výboru tím, že zajišťuje, aby schválené kolektivní činnosti byly soudržné a koordinované s příslušnými nástroji a strukturami Unie a odrážely priority Unie v oblasti migrace;

c)

svolává zasedání řídícího výboru.

K dosahování cílů řídícího výboru je předsedovi nápomocen sekretariát.

7.   Řídící výbor zasedá nejméně dvakrát ročně.

8.   Řídící výbor přijímá svá rozhodnutí absolutní většinou svých členů s hlasovacím právem.

9.   Rozhodnutí přijatá řídícím výborem oznámí příslušným styčným úředníkům pro přistěhovalectví orgány, které je vyslaly.

Článek 8

Úkoly řídícího výboru

1.   Řídící výbor přijme do tří měsíců od svého prvního zasedání na návrh předsedy vlastní jednací řád. Jednací řád stanoví podrobná pravidla hlasování. Jednací řád stanoví zejména podmínky pro jednání jednoho člena jménem člena jiného a případné požadavky na usnášeníschopnost.

2.   Při zohlednění priorit Unie v oblasti přistěhovalectví a v rámci působnosti úkolů styčných úředníků pro přistěhovalectví, jak jsou vymezeny v tomto nařízení a v souladu s čl. 1 odst. 2, řídící výbor provádí tyto činnosti na základě komplexního posouzení situace a analýz poskytnutých příslušnými agenturami Unie:

a)

stanovuje priority a plánuje činnosti přijetím dvouletého pracovního programu uvádějícího zdroje potřebné na podporu této práce;

b)

pravidelně přezkoumává provádění svých činností s cílem navrhnout ve vhodných případech změny dvouletého pracovního programu, a pokud jde o jmenování zprostředkovatelů sítě a pokrok dosažený sítěmi styčných úředníků pro přistěhovalectví ve spolupráci s příslušnými orgány v třetích zemích;

c)

přijímá dvouletou zprávu o činnosti zahrnující přehled uvedený v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci, kterou vypracuje předseda řídícího výboru;

d)

aktualizuje seznam vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví před každým zasedáním řídícího výboru;

e)

identifikuje nedostatky týkající se vyslání a nastíní možnosti pro vyslání styčných úředníků pro přistěhovalectví.

Řídící výbor předloží dokumenty uvedené v prvním pododstavci písm. a) a c) tohoto odstavce Evropskému parlamentu.

3.   Při zohlednění operativních potřeb Unie v oblasti přistěhovalectví a v rámci působnosti úkolů styčných úředníků pro přistěhovalectví, jak jsou vymezeny v tomto nařízení a v souladu s čl. 1 odst. 2, řídící výbor provádí tyto činnosti:

a)

dosahuje shody ohledně ad hoc opatření pro sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví;

b)

monitoruje dostupnost informací mezi styčnými úředníky pro přistěhovalectví a agenturami Unie a činí doporučení pro nezbytná opatření, jsou-li potřeba;

c)

podporuje rozvoj schopností styčných úředníků pro přistěhovalectví, mimo jiné vypracováním doplňujících a nepovinných společných hlavních osnov, pomocí odborné přípravy před vysláním, pokynů k dodržování základních práv při jejich činnostech se zvláštním zřetelem ke zranitelným osobám a organizováním společných seminářů týkajících se témat uvedených v čl. 3 odst. 4 s přihlédnutím ke vzdělávacím nástrojům vytvořeným příslušnými agenturami Unie nebo jinými mezinárodními organizacemi;

d)

zajišťuje, aby se informace vyměňovaly prostřednictvím zabezpečené internetové platformy pro výměnu informací, jak je stanoveno v článku 9.

4.   Na provádění činností uvedených v odstavcích 2 a 3 mohou členské státy obdržet finanční podporu Unie v souladu s nařízením (EU) č. 515/2014.

Článek 9

Platforma pro výměnu informací

1.   Styční úředníci pro přistěhovalectví, členové řídícího výboru a zprostředkovatelé sítě podle čl. 5 odst. 2 pro účely plnění svých příslušných úkolů zajistí, aby byly veškeré relevantní informace a statistika umísťovány na zabezpečenou internetovou platformu pro výměnu informací a jejím prostřednictvím vyměňovány. Tuto platformu vytvoří Komise po dohodě s řídícím výborem a zajišťuje její správu.

Prostřednictvím této zabezpečené internetové platformy pro výměnu informací nesmí být vyměňovány žádné operativní informace týkající se vymáhání práva, které jsou přísně důvěrné povahy.

2.   Mezi informace, které mají být vyměňovány prostřednictvím zabezpečené internetové platformy pro výměnu informací, náležejí alespoň tyto prvky:

a)

příslušné dokumenty, zprávy a analytické produkty podle dohody řídícího výboru v souladu s čl. 8 odst. 2 a 3;

b)

dvouleté pracovní programy, dvouleté zprávy o činnosti a výsledky činností a ad hoc úkolů sítí styčných úředníků pro přistěhovalectví podle čl. 8 odst. 2 a 3;

c)

aktualizace seznamu členů řídícího výboru;

d)

aktualizace seznamu, který obsahuje kontaktní údaje styčných úředníků pro přistěhovalectví vyslaných do třetích zemí, včetně jejich jmen, míst vyslání a regionu příslušnosti, telefonních čísel a emailových adres;

e)

jiné relevantní dokumenty týkající se činností a rozhodnutí řídícího výboru.

3.   S výjimkou údajů uvedených v odst. 2 písm. c) a d) neobsahují informace vyměňované prostřednictvím zabezpečené internetové platformy pro výměnu informací osobní údaje nebo žádné odkazy, jejichž prostřednictvím lze tyto osobní údaje přímo či nepřímo získat. Přístup k údajům uvedeným v odst. 2 písm. c) a d) je pro účely provádění tohoto nařízení omezen na styčné úředníky pro přistěhovalectví, členy řídícího výboru a řádně pověřené pracovníky.

4.   Evropský parlament má přístup do některých částí zabezpečené internetové platformy pro výměnu informací, jak určí řídící výbor ve svém jednacím řádu a v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními pravidly a právními předpisy.

Článek 10

Zpracování osobních údajů

1.   Styční úředníci pro přistěhovalectví plní své úkoly v souladu s unijními a vnitrostátními pravidly pro ochranu osobních údajů, jakož i pravidly obsaženými v mezinárodních dohodách sjednaných se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi.

2.   Styční úředníci pro přistěhovalectví mohou zpracovávat osobní údaje pro účely úkolů uvedených v čl. 3 odst. 6. Tyto osobní údaje se vymažou, nejsou-li již nadále nezbytné k účelům, pro něž byly shromážděny nebo jinak zpracovány v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

3.   Osobní údaje zpracované podle odstavce 2 mohou zahrnovat:

a)

biometrické nebo biografické údaje, jestliže jsou nezbytné k potvrzení totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí pro účely navrácení, včetně všech druhů dokumentů, které lze považovat za důkaz prima facie státní příslušnosti;

b)

seznamy cestujících pro zpáteční lety nebo navracení jinými dopravními prostředky do třetích zemí;

c)

biometrické nebo biografické údaje k potvrzení totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí pro účely přijetí v rámci legální migrace;

d)

biometrické nebo biografické údaje k potvrzení totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí pro účely znovuusídlování státních příslušníků třetích zemí, kteří potřebují mezinárodní ochranu;

e)

biometrické nebo biografické údaje, a další osobní údaje potřebné k určení totožnosti jednotlivce a nezbytné pro předcházení převaděčství migrantů a obchodování s lidmi a boj proti nim, jakož i osobní údaje související se způsobem fungování zločineckých sítí, používanými dopravními prostředky, zapojením prostředníků a finančními toky.

Údaje podle prvního pododstavce písm. e) tohoto odstavce se zpracovávají výlučně za účelem plnění úkolů uvedených v čl. 3 odst. 6 písm. d).

4.   Veškeré výměny osobních údajů jsou striktně omezeny na údaje nezbytné pro účely tohoto nařízení.

5.   Předávání osobních údajů styčnými úředníky pro přistěhovalectví do třetích zemí a mezinárodním organizacím podle tohoto článku se provádí v souladu s kapitolou V nařízení (EU) 2016/679.

Článek 11

Konzulární spolupráce

Tímto nařízením nejsou dotčena ustanovení o konzulární spolupráci na místní úrovni obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (19).

Článek 12

Zpráva

1.   Do pěti let ode dne přijetí tohoto nařízení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

2.   Členské státy a příslušné agentury Unie poskytnou Komisi informace nezbytné pro vypracování zprávy o uplatňování tohoto nařízení.

Článek 13

Zrušení

Nařízení (ES) č. 377/2004 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne 20. června 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. června 2019.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 377/2004 ze dne 19. února 2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 1).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (Eurosur) (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 11).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).

(9)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(10)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(11)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(12)  Rozhodnutí Rady 2008/149/SVV ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 50).

(13)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(14)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, zejména pokud jde o justiční spolupráci v trestních věcech a policejní spolupráci (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).

(15)  Rozhodnutí Rady (EU) 2019/304 ze dne 18. února 2019 o oznámení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, že si již nepřeje účastnit se některých ustanovení schengenského acquis obsažených v nařízení Rady (ES) č. 377/2004 o vytvoření sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (Úř. věst. L 51, 22.2.2019, s. 7).

(16)  Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).

(17)  Rozhodnutí Rady 2004/926/ES ze dne 22. prosince 2004 o uvedení v platnost částí schengenského acquis pro Spojené království Velké Británie a Severního Irska (Úř. věst. L 395, 31.12.2004, s. 70).

(18)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).


PŘÍLOHA I

Zrušené nařízení a jeho následná změna

nařízení Rady (ES) č. 377/2004

(Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 1)

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 493/2011

(Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 13)


PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 377/2004

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Článek 2 návětí

Čl. 1 odst. 1

Čl. 2 bod 1

Čl. 1 odst. 2

Čl. 2 bod 1 závěrečná část

Čl. 1 odst. 3

Čl. 2 bod 2

Čl. 1 odst. 4

Čl. 1 odst. 2

Čl. 2 odst. 1

Čl. 3 odst. 3

Čl. 2 odst. 2 návětí

Čl. 3 odst. 4 návětí

Čl. 2 odst. 2 první odrážka

Čl. 3 odst. 4 písm. b)

Čl. 2 odst. 2 druhá odrážka

Čl. 3 odst. 4 písm. c)

Čl. 3 odst. 1

Čl. 4 odst. 1 první pododstavec

Čl. 4 odst. 1

Čl. 5 odst. 1

Čl. 5 odst. 1 a 2

Čl. 6 odst. 1 a 2

Článek 7

Článek 11

Příloha I

Příloha II


25.7.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 198/105


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/1241

ze dne 20. června 2019

o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (4) stanoví společnou rybářskou politiku pro zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů.

(2)

Technická opatření jsou nástroji na podporu provádění společné rybářské politiky. Z hodnocení jejich současné regulační struktury však vyplynulo, že je nepravděpodobné dosažení cílů společné rybářské politiky a pro zvýšení jejich účinnosti je třeba přijmout nový přístup, který se zaměří na přizpůsobení struktury řízení.

(3)

Je třeba vytvořit rámec pro regulaci technických opatření. Tento rámec by měl stanovit jednak obecná pravidla, která budou platit ve všech vodách Unie, jednak umožnit přijetí technických opatření, která zohlední regionální zvláštnosti rybolovu prostřednictvím procesu regionalizace zavedené nařízením (EU) č. 1380/2013.

(4)

Tento rámec by měl zahrnovat lov a vykládku rybolovných zdrojů, jakož i provoz lovných zařízení a interakci rybolovných činností s mořskými ekosystémy.

(5)

Toto nařízení by se mělo vztahovat na rybolovné činnosti, které ve vodách Unie provádějí plavidla Unie i plavidla ze třetích zemí a státní příslušníci členských států, aniž by tím byla dotčena primární odpovědnost státu vlajky, a rovněž na rybářská plavidla Unie působící v unijních vodách v nejvzdálenějších regionech uvedených v čl. 349 prvním pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Mělo by se rovněž vztahovat na plavidla Unie a státní příslušníky členských států ve vodách mimo Unii, pokud jde o technická opatření přijatá pro oblast upravenou předpisy Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) a v oblasti dohody Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM).

(6)

Technická opatření by se v relevantních případech měla vztahovat na rekreační rybolov, které mohou mít významný dopad na populace ryb a druhy měkkýšů.

(7)

Technická opatření by měla přispívat k dosahování cílů společné rybářské politiky, kterými je provozování rybolovu na úrovni maximálního udržitelného výnosu, snižování nežádoucích úlovků a odstraňování výmětů, a rovněž přispívat k dosažení dobrého stavu prostředí, jak je uvedeno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (5).

(8)

Technická opatření by měla konkrétně přispívat k ochraně nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru, mořských druhů pomocí používání selektivních lovných zařízení a opatření k zamezení nežádoucích úlovků. Technická opatření by rovněž měla minimalizovat dopady lovných zařízení na mořské ekosystémy, zejména na citlivé druhy a stanoviště, a to případně i za využití pobídek. Měla by také přispět k zavedení opatření týkajících se řízení pro účely splnění povinností vyplývajících ze směrnice Rady 92/43/EHS (6), ze směrnice 2008/56/ES a ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (7).

(9)

Pro vyhodnocení účinnosti technických opatření by měly být stanoveny cíle týkající se úrovně nežádoucích úlovků, zejména úlovků mořských druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, úrovně náhodných úlovků citlivých druhů a rozlohy stanovišť na mořském dně nepříznivě ovlivněných rybolovem. Tyto cíle by měly odrážet cíle společné rybářské politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, zejména směrnice 92/43/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (8), a osvědčené mezinárodní postupy.

(10)

Za účelem zajištění jednotného výkladu a provádění technických pravidel by měly být aktualizovány a konsolidovány definice lovných zařízení a lovných operací obsažené ve stávajících nařízeních o technických opatřeních.

(11)

Některá destruktivní lovná zařízení nebo metody, které využívají výbušnin, jedů, omamných látek, elektrického proudu, pneumatických kladiv nebo jiných perkusních nástrojů, vlečných zařízení a drapáků ke sběru rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých druhů a některých harpun by měly být zakázány. Nemělo by být povoleno prodávat, vystavovat ani nabízet k prodeji jedince jakýchkoli mořských druhů ulovené pomocí těchto zařízení nebo metod, pokud jsou podle tohoto zařízení zakázány.

(12)

Používání pulzní elektrické vlečné sítě by mělo být za určitých, přesně stanovených podmínek nadále možné během přechodného období do dne 30. června 2021.

(13)

S ohledem na doporučení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) by měla být zavedena určitá společná pravidla, která stanoví omezení týkající se používání vlečných zařízení a konstrukce kapes vlečné sítě s cílem zabránit nepřípustným praktikám, které vedou k neselektivním rybolovným postupům.

(14)

Měla by být konsolidována stávající omezení týkající se používání unášených tenatových sítí s cílem omezit používání těchto lovných zařízení, která mohou být využívána k rybolovu na velkých plochách a mít za následek významné úlovky citlivých druhů.

(15)

S ohledem na doporučení VTHVR by s výhradou určitých odchylek měl být i nadále zakázán rybolov s pevnými sítěmi v divizích ICES 3a, 6a, 6b, 7b, 7c, 7j a 7k a v podoblastech ICES 8, 9, 10 a 12 východně od 27° západní délky ve vodách, jejichž zaznamenaná hloubka je větší než 200 m, s cílem zajistit ochranu citlivých hlubinných druhů.

(16)

U některých vzácných druhů ryb, jako jsou některé druhy žraloků a rejnoků, by i omezená rybolovná činnost mohla mít za následek závažné riziko pro jejich zachování. Na ochranu těchto druhů by proto měl být zaveden všeobecný zákaz jejich lovu.

(17)

Aby byla možná přísná ochrana citlivých mořských druhů, jako jsou mořští savci, mořští ptáci a mořští plazi, jak je stanoveno ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES, měly by členské státy zavést zmírňující opatření s cílem minimalizovat a pokud možno odstranit úlovky těchto druhů z lovných zařízení.

(18)

Pro zachování pokračující ochrany citlivých mořských stanovišť nacházejících se při pobřeží Irska, Spojeného království a kolem Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů, jakož i v oblasti upravené předpisy NEAFC, by měla být zachována stávající omezení týkající se používání lovných zařízení pro lov při dně.

(19)

Pokud vědecké poradenství a technické informace identifikují nějaká jiná taková stanoviště, mělo by být možné zavést podobná omezení na ochranu těchto stanovišť.

(20)

V souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 by měly být stanoveny minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů s cílem zajistit ochranu nedospělých jedinců mořských druhů a zřizovat oblasti na obnovu rybích populací, jakož i pro účely stanovení minimálních velikostí pro uvedení na trh.

(21)

Měl by být vymezen způsob, kterým bude prováděno měření velikosti mořských druhů.

(22)

Členské státy by měly mít možnost provádět pilotní projekty s cílem prozkoumat způsoby, jak zamezit nežádoucím úlovkům, minimalizovat je a odstranit je. Pokud výsledky těchto projektů nebo vědecké poradenství dokládají, že dochází ke značnému množství nežádoucích úlovků, měly by členské státy usilovat o zavedení technických opatření s cílem takové úlovky omezit.

(23)

Toto nařízení by mělo stanovit základní normy pro jednotlivé mořské oblasti. Tyto základní normy jsou odvozeny od stávajících technických opatření s přihlédnutím k poradenství výboru VTHVR a ke stanoviskům zúčastněných stran. Tyto normy by měly upravovat základní velikosti ok pro vlečná zařízení a pevné sítě, minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu a opatření k ochraně přírody s cílem omezit úlovky citlivých druhů v určitých oblastech a zahrnovat veškerá další aktuálně existující regionálně specifická opatření.

(24)

Členské státy by v souladu s procesem regionalizace uvedeným v nařízení (EU) č. 1380/2013 měly mít možnost vypracovat na základě vědeckých důkazů společná doporučení pro vhodná technická opatření, která se od těchto základních norem odlišují.

(25)

Tato regionální technická opatření by měla vést minimálně k zajištění takových přínosů pro zachování mořských biologických zdrojů, které jsou přinejmenším rovnocenné základním normám, a to zejména z hlediska vzorců využívání zdrojů a úrovně ochrany poskytované v případě citlivých druhů a stanovišť.

(26)

Při vypracovávání společných doporučení pro zavádění alternativních rozměrově a druhově selektivních charakteristik lovných zařízení oproti základním velikostem ok sítí by regionální skupiny členských států měly zajistit, že taková opatření umožní minimálně obdobné nebo lepší vzorce selektivity v porovnání se základními zařízeními.

(27)

Při vypracovávání společných doporučení týkajících se uzavřených oblastí na ochranu nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru, by regionální skupiny členských států měly ve svých společných doporučeních definovat cíle, rozsah a trvání uzavírek, jakož i omezení týkající se lovných zařízení a kontrolní a monitorovací opatření.

(28)

Při vypracovávání společných doporučení týkajících se minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů by regionální skupiny členských států měly zajistit, aby cíle společné rybářské politiky nebyly ohroženy, a to tak, že zajistí, aby byla dodržována ochrana nedospělých jedinců mořských druhů a aby zároveň nedocházelo k narušování trhu ani k vytváření trhu s rybami, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.

(29)

V rámci regionální spolupráce by měla být povolena možnost ukončení rybolovu v reálném čase ve spojení s ustanoveními týkajícími se opuštění oblasti jako doplňkového opatření k ochraně citlivých druhů, nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru. Podmínky pro zřizování a rušení takových oblastí, jakož i kontrolní a monitorovací opatření by měly být definovány v příslušných společných doporučeních.

(30)

Na základě posouzení dopadů inovativních zařízení by používání těchto zařízení nebo jejich rozšířené používání mohlo být zahrnuto jako jedna z možností do společných doporučení regionálních skupin členských států. Využívání inovativních lovných zařízení by nemělo být povoleno v případě, že z vědeckého posouzení vyplyne, že jejich používání povede ke značným negativním dopadům na citlivá přírodní stanoviště a necílové druhy.

(31)

Při vypracovávání společných doporučení týkajících se ochrany citlivých druhů a stanovišť by regionální skupiny členských států měly mít možnost vypracovat dodatečná zmírňující opatření ke snížení dopadů rybolovu na tyto druhy a stanoviště. Pokud z vědeckých důkazů vyplývá, že dochází k vážnému ohrožení stavu citlivých druhů a stanovišť z hlediska ochrany, měly by členské státy zavést další omezení týkající se konstrukce a provozu určitých lovných zařízení, nebo dokonce zavést úplný zákaz jejich používání v dané oblasti. Tato omezení by mohla být uplatněna zejména na využívání unášených tenatových sítí, které v některých oblastech vede k značnému množství úlovků citlivých druhů.

(32)

Pokud není přijat žádný víceletý plán, umožňuje nařízení (EU) č. 1380/2013 stanovit dočasné plány výmětů za účelem provádění povinnosti vykládky. Mělo by být povoleno, aby jako součást takových plánů byla stanovena technická opatření, která jsou spojena výhradně s prováděním povinnosti vykládky a jejichž cílem je zvýšit selektivitu a pokud možno omezit neúmyslné úlovky.

(33)

Mělo by být možné provádět pilotní projekty zaměřené na úplnou dokumentaci úlovků a výmětů. V rámci těchto projektů by mohly být uplatňovány odchylky od pravidel týkajících se velikosti ok sítí stanovených tímto nařízením, pokud tyto odchylky přispívají k plnění hlavních a vedlejších cílů tohoto nařízení.

(34)

Do tohoto nařízení by měla být zahrnuta některá ustanovení o technických opatřeních přijatých komisí NEAFC.

(35)

S cílem nebránit vědeckému výzkumu ani přímému obnovování populací a přesídlování ryb by se technická opatření stanovená tímto nařízením neměla vztahovat na úkony, které mohou být nezbytné k výkonu takových činností. Zejména v případech, kdy takovou odchylku od technických opatření podle tohoto nařízení vyžadují rybolovné činnosti pro účely vědeckého výzkumu, by se na tyto činnosti měly vztahovat odpovídající podmínky.

(36)

Pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU by měla být přenesena na Komisi, pokud jde o přijímání některých opatření týkajících se rekreačního rybolovu, omezení vztahujících se na vlečná zařízení, citlivých druhů a stanovišť, seznamu ryb a měkkýšů, u nichž je zakázán cílený rybolov, a definici cíleného rybolovu, pilotních projektů zaměřených na úplnou dokumentaci úlovků a výmětů a technických opatření jako součásti dočasných plánů výmětů, jakož i technických opatření týkajících se minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů, velikostí ok sítí, uzavřených oblastí a dalších technických opatření v některých mořských oblastech, zmírňujících opatření pro citlivé druhy a seznamy druhů tvořící hlavní indikátorové populace. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(37)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o vypracování specifikací zařízení, jejichž cílem je snížit opotřebení, posílit nebo omezit únik úlovků v přední části vlečných zařízení, stanovit specifikace výběrových zařízení připojených k definovanému základnímu zařízení, stanovit specifikace pulzní elektrické vlečné sítě, stanovit omezení týkající se konstrukce zařízení a kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky, stanovit pravidla týkající se kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky při používání upevněných zařízení v hloubkách 200 až 600 m. kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata pro některé uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu, a stanovit podrobná pravidla signálních a prováděcích charakteristik zařízení používaných pro odhánění kytovců od pevných sítí a metod používaných k minimalizaci náhodných úlovků mořských ptáků, mořských plazů a želv. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).

(38)

Do 31. prosince 2020 a poté každý třetí rok by měla Komise podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení na základě informací poskytnutých členskými státy a příslušnými poradními sbory a po hodnocení provedeném VTHVR. Tato zpráva by měla posoudit, do jaké míry technická opatření na regionální úrovni i na úrovni Unie přispěla k dosahování cílů a záměrů tohoto nařízení.

(39)

Pro účely uvedené zprávy by jako referenční nástroj k průběžnému monitorování pokroku při plnění stávajících cílů společné rybářské politiky týkajících se minimalizace nežádoucích úlovků mohly být využívány odpovídající ukazatele selektivity jako například vědecký koncept délky optimální selektivity (Lopt). V tomto smyslu nejsou tyto ukazatele závaznými cíli, nýbrž monitorovacími nástroji, které mohou sloužit jako podklad pro jednání nebo rozhodnutí na regionální úrovni. Od příslušných vědeckých subjektů by měly být pro řadu hlavních indikátorových populací vyžádány ukazatele a hodnoty používané pro jejich uplatňování, které by zohledňovaly rovněž smíšený rybolov a dobu maximálního nárůstu rybích populací. Komise by mohla tyto ukazatele zahrnout do zprávy o provádění tohoto nařízení. Seznam hlavních indikátorových populací by měl zahrnovat druhy žijící při dně, jejichž populace jsou řízeny prostřednictvím omezení odlovu s přihlédnutím k relativnímu významu vykládky, výmětů a relevantnosti rybolovu pro jednotlivé mořské oblasti.

(40)

Ve zprávě Komise by měly být uvedeny rovněž odkazy na doporučení ze strany ICES týkající se dosaženého pokroku nebo dopadu inovativních lovných zařízení. Tato zpráva by měla obsahovat závěry ohledně přínosů nebo negativních účinků tohoto druhu lovných zařízení na mořské ekosystémy, citlivá stanoviště a selektivitu.

(41)

Na základě této zprávy Komise by členské státy v rámci tohoto regionu měly tam, kde na regionální úrovni existují důkazy, že nebyly splněny cíle a záměry, předložit plán stanovující nápravná opatření, která mají být přijata s cílem zajistit splnění těchto cílů a záměrů. Komise by na základě této zprávy také měla Evropskému parlamentu a Radě navrhnout veškeré nezbytné změny tohoto nařízení.

(42)

Vzhledem k množství a důležitosti změn, které je třeba učinit, by měla být zrušena nařízení Rady (ES) č. 894/97 (11), (ES) č. 850/98 (12), (ES) č. 2549/2000 (13), (ES) č. 254/2002 (14), (ES) č. 812/2004 (15) a (ES) č. 2187/2005 (16).

(43)

Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 (17) a (ES) č. 1224/2009 (18) a nařízení (EU) č. 1380/2013 by měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(44)

Komisi je v současnosti svěřena pravomoc přijímat a měnit technická opatření na regionální úrovni podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 (19), (EU) 2018/973 (20), (EU) 2019/472 (21) a (EU) 2019/1022 (22), kterými se zavádějí víceleté plány pro Baltské moře, Severní moře, západní vody a západní Středomoří. Je třeba upřesnit rozsah jednotlivých zmocnění a stanovit, že akty v přenesené pravomoci přijaté na základě zmocnění stanovených v uvedených nařízeních mají splňovat určité požadavky stanovené v tomto nařízení; uvedená nařízení je třeba změnit v zájmu právní jistoty,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví technická opatření týkající se:

a)

odlovu a vykládky mořských biologických zdrojů,

b)

provozu lovných zařízení a

c)

interakce rybolovných činností s mořskými ekosystémy.

Článek 2

Oblast působnosti

1.   Toto nařízení se použije pro činnosti prováděné rybářskými plavidly Unie a státními příslušníky členských států, aniž je dotčena hlavní odpovědnost státu vlajky, v rybolovných oblastech uvedených v článku 5, jakož i rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou třetích zemí, která jsou v těchto zemích registrována, při rybolovu ve vodách Unie.

2.   Články 7, 10, 11 a 12 se vztahují také na rekreační rybolov. Má-li rekreační rybolov zásadní dopad v konkrétní oblasti, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29, kterými se stanoví, že se příslušné části článku 13 nebo části A či C příloh V až X týkají též rekreačního rybolovu.

3.   Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v článcích 25 a 26, se technická opatření uvedená v tomto nařízení nevztahují na rybolovné činnosti prováděné výhradně za účelem:

a)

vědeckého výzkumu a

b)

přímého obnovování populací nebo přesídlování mořských druhů.

Článek 3

Cíle

1.   Jako nástroje na podporu provádění společné rybářské politiky musí technická opatření přispívat k dosahování cílů společné rybářské politiky stanovených v příslušných ustanoveních článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2.   Technická opatření musí zejména přispívat k dosažení těchto cílů:

a)

optimalizace vzorců využívání zdrojů za účelem ochrany nedospělých živočichů a biologických mořských zdrojů v oblastech tření;

b)

zajištění minimalizace, a pokud možno odstranění náhodných úlovků citlivých mořských druhů, včetně druhů uvedených ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES, v důsledku rybolovu tak, aby nepředstavovaly ohrožení stavu těchto druhů z hlediska ochrany;

c)

zajištění minimalizace negativních ekologických dopadů rybolovu na mořská stanoviště, a to i prostřednictvím vhodných pobídek;

d)

zavedení opatření pro řízení rybolovu pro zajištění souladu se směrnicemi 92/43/EHS, 2000/60/ES a 2008/56/ES, zejména za účelem dosažení dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/56/ES, a se směrnicí 2009/147/ES.

Článek 4

Cíle

1.   Technická opatření se zaměří na zajištění toho, aby:

a)

úlovky mořských druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů byly co nejvíce sníženy v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

náhodné úlovky mořských savců, mořských plazů, mořských ptáků a jiných nekomerčně využívaných druhů nepřekračovaly úrovně stanovené v právních předpisech Unie a v mezinárodních dohodách, jež jsou pro Unii závazné;

c)

environmentální dopady rybolovných činností na stanoviště na mořském dně byly v souladu s čl. 2 odst. 5 písm. j) nařízení (EU) č. 1380/2013.

2.   Rozsah, v jakém bylo pokročeno v naplňování těchto cílů, se přezkoumá v rámci procesu podávání zpráv stanoveného v článku 31.

Článek 5

Definice rybolovných oblastí

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto zeměpisné definice rybolovných oblastí:

a)

„Severním mořem“ se rozumí vody Unie v divizích ICES (23) 2a a 3a a v podoblasti ICES 4;

b)

„Baltským mořem“ se rozumí vody Unie v divizích ICES 3b, 3c a 3d;

c)

„severozápadními vodami“ se rozumí vody Unie v podoblastech ICES 5, 6 a 7;

d)

„jihozápadními vodami“ se rozumí podoblasti ICES 8, 9 a 10 (vody Unie) a oblasti CECAF (24) 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody Unie);

e)

„Středozemním mořem“ se rozumí mořské vody Středozemního moře na východ od 5°36′ západní délky;

f)

„Černým mořem“ se rozumí vody v zeměpisné podoblasti GFCM 29, která je definována v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 (25);

g)

„vodami Unie v Indickém oceánu a v západním Atlantiku“ se rozumí vody okolo Guadeloupe, Francouzské Guyany, Martiniku, Mayotte, Réunionu a Svatého Martina pod svrchovaností nebo v jurisdikci některého z členských států;

h)

„oblastí upravenou předpisy NEAFC“ se rozumí vody oblasti úmluvy NEAFC, které leží mimo vody podléhající rybolovné jurisdikci smluvních stran NEAFC stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1236/2010 (26);

i)

„oblastí dohody GFCM“ se rozumí Středozemní moře, Černé moře a vody, které je spojují podle definice v nařízení (EU) č. 1343/2011.

Článek 6

Definice

Pro účely tohoto nařízení se kromě definic stanovených v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 použijí tyto definice:

1)

„vzorcem využívání zdrojů“ se rozumí způsob rozložení úmrtnosti způsobené rybolovem ve věkovém a velikostním profilu populace;

2)

„selektivitou“ se rozumí kvantitativní vyjádření uvedené jako pravděpodobnost úlovku biologických mořských zdrojů určité velikosti nebo živočišného druhu;

3)

„cíleným rybolovem“ se rozumí rybolovná činnost zaměřená na určité druhy nebo skupiny druhů, která může být dále specifikována na regionální úrovni prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 27 odst. 7 tohoto nařízení;

4)

„dobrým stavem prostředí“ se rozumí stav prostředí mořských vod, jak je definován v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES;

5)

„stavem druhu z hlediska ochrany“ se rozumí souhrn vlivů působících na dotčený druh, které mohou ovlivnit jeho dlouhodobé rozšíření a početnost jeho populací;

6)

„stavem stanoviště z hlediska ochrany“ se rozumí souhrn vlivů, které působí na přírodní stanoviště a na jeho typické druhy, jež mohou ovlivnit jeho dlouhodobé přirozené rozšíření, strukturu a funkce, jakož i dlouhodobé přežití jeho typických druhů;

7)

„citlivým stanovištěm“ se rozumí stanoviště, jehož stav z hlediska ochrany, včetně jeho rozsahu, a stav z hlediska struktury a funkce jeho biotických a abiotických složek je nepříznivě ovlivněn tlaky vyplývajícími z lidské činnosti včetně rybolovných činností. Citlivá stanoviště zahrnují zejména typy stanovišť uvedené v příloze I a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS, stanoviště druhů uvedených v příloze I směrnice 2009/147/ES, stanoviště, jejichž ochrana je nezbytná pro dosažení dobrého stavu prostředí podle směrnice 2008/56/ES, a citlivé mořské ekosystémy definované v čl. 2 písm. b) nařízení Rady č. 734/2008 (27);

8)

„citlivým druhem“ se rozumí druh, jehož stav z hlediska ochrany včetně jeho stanoviště, rozšíření, velikosti populace nebo stavu populace je nepříznivě ovlivněn tlaky vyplývajícími z lidské činnosti včetně rybolovných činností. Citlivé druhy zahrnují zejména druhy uvedené v přílohách II a IV směrnice 92/43/EHS, druhy, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES, a druhy, jejichž ochrana je nezbytná k dosažení dobrého stavu prostředí podle směrnice 2008/56/ES;

9)

„malými pelagickými druhy“ se rozumí druhy jako například makrela obecná, sleď obecný, kranas, sardel obecná, sardinka obecná, treska modravá, stříbrnice evropská, šprot obecný a drsnatec obecný;

10)

„poradními sbory“ se rozumí skupiny zúčastněných stran zřízené v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 1380/2013;

11)

„vlečnou sítí“ se rozumí rybolovné zařízení, které je aktivně taženo jedním nebo několika rybářskými plavidly a sestává ze sítě uzavřené vzadu pytlem nebo kapsou;

12)

„vlečným zařízením“ se rozumí jakékoli vlečné sítě, dánské nevody, drapáky a obdobná zařízení, s nimiž je prostřednictvím jednoho nebo několika rybářských plavidel, případně jakéhokoli jiného mechanizovaného systému, aktivně pohybováno ve vodě;

13)

„vlečnou sítí pro lov při dně“ se rozumí vlečné sítě navržené a sestavené pro práci na mořském dně nebo při něm;

14)

„párovou vlečnou sítí pro lov při dně“ se rozumí vlečná síť pro lov při dně vlečená současně dvěma čluny, z nichž každý vleče jednu stranu vlečné sítě. Horizontální rozevření vlečné sítě je udržováno vzdáleností mezi oběma čluny vlekoucími toto zařízení;

15)

„pelagickou vlečnou sítí“ se rozumí vlečná síť navržená a sestavená pro práci ve vodách střední hloubky;

16)

„vlečnou sítí vlečenou za pomoci výložníků po bocích lodi“ se rozumí lovné zařízení s vlečnou sítí vodorovně otevřenou pomocí výložníku, křídla nebo obdobného zařízení;

17)

„pulzní elektrickou vlečnou sítí“ se rozumí vlečná síť, která pro lov biologických mořských zdrojů využívá elektrického proudu;

18)

„dánským nevodem“ nebo „skotským nevodem“ se rozumí kruhové zatahovací a tažené vlečné zařízení řízené z plavidla dvěma dlouhými lany (nevodová lana), určené k nahánění ryb směrem k otvoru nevodu. Zařízení je vyrobené ze sítě, která je konstrukcí podobná vlečné síti pro lov při dně;

19)

„pobřežními nevody“ se rozumí kruhové zatahovací sítě a vlečné nevody vrhané z plavidla a tažené k pobřeží, které jsou ovládány z pobřeží nebo z plavidla uvázaného nebo kotvícího u pobřeží;

20)

„kruhovou zatahovací sítí“ se rozumí sítě, do nichž se loví ryby tím, že se obklopí sítí ze stran a zespodu. Mohou nebo nemusí být vybaveny uzavírací šňůrou;

21)

„košelkovým nevodem“ nebo „kruhovými zatahovacími sítěmi“ se rozumí jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady uzavírací šňůrou nacházející se u dna sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél spodního lana, což umožňuje, aby síť byla stažena a uzavřena;

22)

„drapáky“ se rozumí lovná zařízení buď aktivně vlečená hlavním motorem plavidla (lodní drapáky), nebo vlečená motorovým navijákem z ukotveného plavidla (mechanický drapák) pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub a skládající se ze síťového pytle nebo kovového koše upevněných na pevném rámu nebo tyči různých velikostí a tvarů, jejichž spodní část může nést zakulacenou, zaostřenou nebo zubatou kovovou lištu a může nebo nemusí být vybavena rošty a pohyblivými deskami. Některé drapáky jsou vybavené hydraulickým zařízením (hydraulické drapáky). Drapáky tažené ručně nebo ručními navijáky v mělkých vodách, též z lodě, pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub (ruční drapáky), se pro účely tohoto nařízení nepovažují za vlečná zařízení;

23)

„pevnými sítěmi“ se rozumí jakýkoli typ svislé nebo volně zavěšené či třístěnné tenatové sítě, která je ukotvena k mořskému dnu, aby do ní ryby mohly vplout a zamotat se nebo uváznout v síťoví;

24)

„unášenou sítí“ se rozumí síť, která je udržována na vodní hladině nebo v určité vzdálenosti pod ní pomocí plovoucích zařízení a která je unášena proudem buď samostatně, nebo s lodí, ke které může být připevněna. Může být vybavena zařízeními na stabilizaci sítě nebo na omezení jejího unášení;

25)

„tenatovou sítí“ se rozumí pevná síť tvořená jedním kusem síťoviny, udržovaná ve svislé poloze ve vodě plováky a závažími;

26)

„volně zavěšenou tenatovou sítí“ se rozumí pevná síť tvořená stěnou síťoviny, která je zavěšena na lanech a vytváří větší průvěs sítě než svislá tenatová síť;

27)

„třístěnnou tenatovou sítí“se rozumí pevná síť tvořená několika vrstvami síťoviny, přičemž dvě vnější vrstvy mají velkou velikost ok a mezi ně je vložena síť s drobnými oky;

28)

„kombinovanou svislou a třístěnnou tenatovou sítí“ se rozumí jakákoli svislá tenatová síť pro lov při dně kombinovaná s třístěnnou tenatovou sítí, která představuje spodní část;

29)

„dlouhou lovnou šňůrou“ se rozumí lovné zařízení skládající se z hlavní udice proměnlivé délky, na kterou jsou připevněny vedlejší udice (návazce) s háčky ve vzdálenostech podle cílového druhu. Hlavní udice je ukotvena buď vodorovně na dně, nebo v jeho blízkosti, svisle nebo může být unášena u hladiny;

30)

„krytými vršemi a koši“ se rozumí pasti ve formě klecí nebo košíčků opatřené jedním nebo více otvory nebo vstupy, určené pro lov korýšů, měkkýšů nebo ryb, které jsou umístěny na mořské dno nebo jsou nad ním zavěšeny;

31)

„ruční šňůrou“ se rozumí jediná lovná šňůra s jednou či více nástrahami nebo háčky s návnadou;

32)

„svatoondřejským křížem“ se rozumí zařízení provádějící nůžkovité pohyby za účelem sběru například mlžů nebo červených korálů z mořského dna;

33)

„kapsou vlečné sítě“ se rozumí nejzazší část vlečné sítě mající buď válcovitý tvar se stejným celkovým obvodem, nebo zužující se tvar. Může se skládat z jedné nebo více stěn (dílů síťoviny) připojených k sobě navzájem po stranách a může obsahovat nástavec sestávající z jedné nebo více stěn umístěných těsně před kapsou v užším slova smyslu;

34)

„velikostí ok sítě“ se rozumí:

i)

u síťoviny s uzly: nejdelší vzdálenost mezi dvěma protilehlými uzly stejného oka při úplném natažení;

ii)

u síťoviny bez uzlů: vnitřní vzdálenost mezi protilehlými spoji stejného oka při úplném natažení podél jeho nejdelší možné osy;

35)

„čtvercovým okem“ se rozumí čtyřstranné oko tvořené dvěma sadami rovnoběžných vláken stejné jmenovité délky, kde jedna sada je rovnoběžná s podélnou osou sítě a druhá k této ose kolmá;

36)

„kosočtvercovými oky“ se rozumí oka tvořená čtyřmi vlákny stejné délky, kde dvě úhlopříčky oka jsou kolmé a jedna úhlopříčka je rovnoběžná s podélnou osou sítě;

37)

„T90“ se rozumí vlečné sítě, dánské nevody nebo podobná vlečná zařízení, jež jsou opatřena kapsou a nástavcem ze síťoviny s vázanými kosočtvercovými oky s uzly, přičemž úhel natočení je 90°, takže hlavní směr průběhu lanka síťoviny je rovnoběžný se směrem vlečení;

38)

„únikovým oknem typu Bacoma“ se rozumí únikový dílec vytvořený ze čtvercových ok bez uzlů, nainstalovaný do horního dílce kapsy vlečné sítě, přičemž jeho spodní okraj se nachází maximálně čtyři oka od zatahovací šňůry;

39)

„sítovou sítí“ se rozumí díl síťoviny připevněný po celém obvodu vlečné sítě pro odlov krevet před kapsou či nástavcem a zužující se k vrcholu, kde je připevněn ke spodnímu dílci vlečné sítě pro lov krevet. V místě spojení sítové sítě a kapsy vlečné sítě je vyříznut výstupní otvor, který umožňuje druhům nebo jedincům, kteří jsou příliš velcí na to, aby prošli sítem, uniknout, zatímco krevety sítem procházejí do kapsy vlečné sítě;

40)

„hloubkou“ se rozumí součet výšek namočených ok sítě (včetně uzlů) napnutých kolmo na linii plováků;

41)

„dobou ponoření“ nebo „dobou namočení“ se rozumí období od okamžiku prvního položení zařízení do vody do okamžiku úplného vytažení zařízení na palubu rybářského plavidla;

42)

„senzory na sledování zařízení“ se rozumí dálkové elektronické senzory, které jsou umístěny na lovném zařízení s cílem sledovat klíčové parametry výkonnosti, jako je například vzdálenost mezi vlečnými chlopněmi nebo objem úlovku;

43)

„zatíženou šňůrou“ se rozumí řada háčků s návnadou a přidaným závažím, aby se zvýšila její rychlost klesání, a tím se snížila doba expozice mořským ptákům;

44)

„akustickým odpuzujícím zařízením“ se rozumí zařízení používaná k odstrašení druhů, jako jsou například mořští savci, od lovných zařízení vysíláním akustických signálů;

45)

„šňůrami plašícími ptáky“ (nazývanými rovněž šňůry tori) se rozumí šňůry se stuhami, které jsou při kladení háčků s návnadou vlečeny z bodu nacházejícího se vysoko poblíž zádi rybářského plavidla s cílem plašit mořské ptáky od háčků;

46)

„přímým obnovováním populací“ se rozumí operace vypouštění živých divokých živočichů vybraných druhů do vod, ve kterých se přirozeně vyskytují, aby se využila přírodní produkce vodního prostředí pro zvýšení počtu jedinců, kteří jsou k dispozici pro rybolov, nebo pro zvýšení přirozeného přírůstku ryb;

47)

„přesazováním populací“ se rozumí postup, při kterém jsou živočišné druhy úmyslně dopravovány a vypouštěny lidmi v určitých oblastech zavedených populací těchto druhů;

48)

„ukazateli účinnosti selektivity“ se rozumí referenční nástroj pro průběžné sledování pokroku při dosahování cíle společné rybářské politiky minimalizovat nežádoucí úlovky;

49)

„harpunou“ se rozumí pneumatická nebo mechanická ruční zbraň, která vystřelí harpunu za účelem rybolovu pod vodou;

50)

„délkou optimální selektivity (Lopt)“ se rozumí průměrná délka úlovku, která podle nejlepšího dostupného vědeckého poradenství optimalizuje růst jedinců v populaci.

KAPITOLA II

SPOLEČNÁ TECHNICKÁ OPATŘENÍ

ODDÍL 1

Zakázaná lovná zařízení a použití

Článek 7

Zakázaná lovná zařízení a nedovolené metody rybolovu

1.   Je zakázáno používat k lovu nebo sběru mořských druhů následující metody:

a)

toxické, omamné nebo žíravé látky;

b)

elektrický proud s výjimkou využití pulzní elektrické vlečné sítě, jež bude umožněno pouze na základě zvláštních ustanovení přílohy V části D;

c)

výbušniny;

d)

pneumatická kladiva nebo jiné perkusní nástroje;

e)

vlečná zařízení ke sběru rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých organismů;

f)

svatoondřejský kříž a podobná zařízení ke sběru zejména rudých korálů nebo jiných druhů korálů a korálovitých druhů;

g)

jakýkoli typ střeliva s výjimkou střeliva používaného k usmrcení tuňáků v síťových klecích nebo ulovených za pomoci pastí a s výjimkou ručních a pneumatických harpun používaných při rekreačním rybolovu bez akvalungu, a to od úsvitu do soumraku.

2.   Aniž je dotčen článek 2, použije se tento článek na plavidla Unie v mezinárodních vodách a ve vodách třetích zemí, s výjimkou případů, kdy pravidla přijatá mnohostrannými organizacemi pro rybolov, na základě dvoustranných či mnohostranných dohod nebo třetí zemí výslovně stanoví jinak.

ODDÍL 2

Obecná omezení zařízení a podmínky jejich používání

Článek 8

Obecná omezení týkající se používání vlečných zařízení

1.   Pro účely příloh V až XI se velikostí ok taženého zařízení, jak je stanoveno v uvedených přílohách, rozumí minimální velikost ok jakékoli kapsy vlečné sítě a jakéhokoli nástavce, které se nacházejí na palubě rybářského plavidla a jsou nebo mohou být připojeny k jakékoli vlečené síti. Tento odstavec se nevztahuje na síťová zařízení používaná k upevnění čidel určených k monitorování zařízení nebo ve spojení se zařízeními na zpětné vypouštění náhodně ulovených želv a ryb. Další odchylky v zájmu zvýšení velikostní nebo druhové selektivity v případě mořských druhů mohou být stanoveny v aktu v přenesené pravomoci přijatém v souladu s článkem 15.

2.   Odstavec 1 se nepoužije na drapáky. Během celého rybářského výjezdu, při kterém se drapáky nacházejí na plavidle, je však zakázáno:

a)

překládat mořské živočichy na jiné plavidlo;

b)

v Baltském moři uchovávat na plavidle nebo vykládat jakékoli množství mořských živočichů, ledaže by alespoň 85 % jejich živé hmotnosti tvořili mlži nebo ruduchy Furcellaria lumbricalis;

c)

jinde, s výjimkou Středozemního moře, kde se použije článek 13 nařízení (ES) č. 1967/2006, uchovávat na plavidle nebo vykládat jakékoli množství mořských živočichů, ledaže by alespoň 95 % jejich hmotnosti tvořili mlži, plži a mořské houby.

Písmena b) a c) tohoto odstavce se nepoužijí na neúmyslné úlovky druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tyto neúmyslné úlovky musí být vyloženy a započteny do kvót.

3.   Táhne-li jedno nebo více plavidel několik sítí najednou, musí mít každá síť stejnou jmenovitou velikost ok. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29, kterými se schvaluje výjimka z tohoto odstavce, pokud použití několika sítí s různou velikostí ok přináší z hlediska zachování biologických mořských zdrojů výhody, jež jsou alespoň rovnocenné výhodám stávajících metod rybolovu.

4.   Je zakázáno používat jakékoli zařízení tak, aby ucpávalo nebo jinak účinně zmenšovalo velikost ok kapsy vlečné sítě nebo jakékoli části vlečného zařízení, jakož i mít na palubě jakékoli takové zařízení, které je specificky navrženo pro tento účel. Tento odstavec však nevylučuje využívání určitých zařízení používaných ke snížení opotřebení a ke zpevnění vlečného zařízení nebo k omezení úniku úlovků v přední části vlečných zařízení.

5.   Komise může přijmout prováděcí akty stanovující podrobná pravidla pro specifikaci kapes vlečné sítě a zařízení uvedených v odstavci 4. Tyto prováděcí akty musí být založeny na nejlepším dostupném vědeckém a technickém poradenství a mohou definovat:

a)

omezení síly vlákna,

b)

omezení obvodu kapes vlečné sítě,

c)

omezení používání síťovinových materiálů,

d)

strukturu a upevnění kapes vlečné sítě,

e)

povolená zařízení ke snížení opotřebení a

f)

povolené zařízení k omezení úniku úlovků.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

Článek 9

Obecná omezení používání pevných sítí a unášených tenatových sítí

1.   Je zakázáno mít na palubě nebo používat jednu nebo více unášených tenatových sítí, jejichž jednotlivá nebo celková délka je větší než 2,5 km.

2.   Je zakázáno používat unášené tenatové sítě k lovu druhů uvedených v příloze III.

3.   Bez ohledu na odstavec 1 je zakázáno uchovávat na palubě nebo používat jakékoli unášené tenatové sítě v Baltském moři.

4.   Svislé tenatové sítě pro lov při dně, volně zavěšené tenatové sítě pro lov při dně a třístěnné tenatové sítě je zakázáno používat k odlovu těchto druhů:

a)

tuňák křídlatý (Thunnus alalunga),

b)

tuňák obecný (Thunnus thynnus),

c)

pražma obecná (Brama brama),

d)

mečoun obecný (Xiphias gladius),

e)

žraloci, kteří patří do těchto živočišných druhů nebo čeledí: Hexanchus griseus, Cetorhinus maximus, všechny druhy Alopiidae, Carcharhinidae, Sphyrnidae; Isuridae; Lamnidae.

5.   Odchylně od odstavce 4 je možné uchovávat na plavidle nebo vykládat nejvýše tři druhy žraloků náhodně ulovených ve Středozemním moři a uvedených ve zmíněném odstavci za předpokladu, že nejde o chráněné druhy podle práva Unie.

6.   Svislé tenatové sítě pro lov při dně, volně unášené tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě je zakázáno používat na jakémkoli místě, kde zaznamenaná hloubka přesahuje 200 m.

7.   Bez ohledu na odstavec 6 tohoto článku:

a)

zvláštní odchylky stanovené v příloze V části C bodě 6.1, v příloze VI části C bodě 9.1 a v příloze VII části C bodě 4.1 se použijí v případech, kde je zaznamenaná hloubka mezi 200 a 600 m;

b)

použití svislých tenatových sítí pro lov při dně, volně unášených tenatových sítí a třístěnných tenatových sítí na jakémkoli místě, kde zaznamenaná hloubka přesahuje 200 m, se povoluje ve Středozemním moři.

ODDÍL 3

Ochrana citlivých druhů a stanovišť

Článek 10

Zakázané druhy ryb a měkkýšů

1.   S výjimkou případů, kdy se udělují výjimky podle článku 16 směrnice 92/43/EHS, se zakazuje odlov, uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka druhů ryb nebo měkkýšů uvedených v příloze IV uvedené směrnice.

2.   Vedle druhů uvedených v odstavci 1 mají plavidla Unie zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji druhy, jež jsou uvedeny v příloze I nebo jejichž lov zakazují jiné právní akty Unie.

3.   Jsou-li druhy uvedené v odstavcích 1 a 2 uloveny náhodně, nesmějí být poraněny a jedinci se neprodleně vypouštějí zpět do moře, s výjimkou případů sloužících k umožnění vědeckého výzkumu náhodně usmrcených jedinců v souladu s platným právem Unie.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterými se mění seznam uvedený v příloze I, pokud z nejlepšího dostupného vědeckého poradenství vyplývá, že je nutné provést změnu tohoto seznamu.

5.   Opatření přijatá podle odstavce 4 tohoto článku jsou zaměřena na dosažení záměru uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. b) a mohou zohlednit mezinárodní dohody týkající se ochrany citlivých druhů.

Článek 11

Úlovky mořských savců, mořských ptáků a mořských plazů

1.   Zakazuje se odlov, uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka mořských savců nebo mořských plazů uvedených v přílohách II a IV směrnice 92/43/EHS a druhů mořských ptáků, na které se vztahuje směrnice 2009/147/ES.

2.   Jsou-li uloveny druhy uvedené v odstavci 1, nesmějí být poraněny a jedinci se neprodleně vypouštějí zpět.

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 se povoluje uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka jedinců mořských druhů uvedených v odstavci 1, kteří byli uloveni náhodně, pokud je taková činnost nezbytná pro zabezpečení pomoci při obnově jednotlivých živočichů a pro umožnění vědeckého výzkumu náhodně usmrcených jedinců, pokud byly dané příslušné vnitrostátní orgány co nejdříve po ulovení a v souladu s platným právem Unie informovány předem.

4.   Členský stát může na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství zavést pro plavidla plující pod jeho vlajkou zmírňující opatření nebo omezení používání některých zařízení. Tato opatření musí minimalizovat, a pokud možno odstranit úlovky druhů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, musí být v souladu s cíli uvedenými v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a nesmí být méně přísná než technická opatření stanovená v právních předpisech Unie.

5.   Cílem opatření přijatých podle odstavce 4 tohoto článku je dosažení záměru uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. b). Členské státy informují za účelem kontroly další dotčené členské státy o ustanoveních přijatých podle odstavce 4 tohoto článku. Rovněž veřejnosti zpřístupní příslušné informace týkající se těchto opatření.

Článek 12

Ochrana citlivých stanovišť včetně citlivých mořských ekosystémů

1.   Je zakázáno používat lovná zařízení uvedená v příloze II v příslušných oblastech uvedených v této příloze.

2.   Pokud nejlepší dostupné vědecké poradenství doporučuje změnu seznamu oblastí uvedených v příloze II, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení a postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1380/2013, kterými se mění příloha II. Při přijímání těchto změn musí Komise věnovat zvláštní pozornost zmírňování negativních dopadů přemístění rybolovné činnosti do jiných citlivých oblastí.

3.   Pokud se stanoviště uvedená v odstavci 1 nebo jiná citlivá stanoviště, včetně zranitelných mořských ekosystémů, vyskytují ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo do jurisdikce členského státu, může tento členský stát v souladu s postupem uvedeným v článku 11 nařízení (EU) č. 1380/2013 zřídit uzavřené oblasti nebo zavést jiná opatření pro zachování zdrojů k ochraně těchto stanovišť. Tato opatření musí být v souladu s cíli článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a nesmí být méně přísná než opatření stanovená v právních předpisech Unie.

4.   Opatření přijatá podle odstavců 2 a 3 tohoto článku jsou zaměřena na dosažení záměru uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. c).

ODDÍL 4

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

Článek 13

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

1.   Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů mořských druhů uvedené v části A příloh V až X tohoto nařízení se uplatní pro účely:

a)

zajištění ochrany nedospělých jedinců mořských druhů podle čl. 15 odst. 11 a 12 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b)

zřizování oblastí na obnovu rybích populací podle článku 8 nařízení č. (EU) č. 1380/2013;

c)

stanovení minimálních velikostí pro uvedení na trh podle čl. 47 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (28).

2.   Velikost mořských druhů je měřena v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze IV.

3.   Je-li ke stanovení velikosti mořských druhů možno použít více metod, má se za to, že jedinec dosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, pokud je velikost naměřená pomocí kterékoli z těchto metod stejná nebo vyšší, než je minimální referenční velikost pro zachování zdrojů.

4.   Humři, langusty, mlži a plži patřící do jednoho z druhů, který má podle příloh V, VI nebo VII stanovenou minimální referenční velikost pro zachování zdrojů, mohou být uloženi na plavidle a vyloženi pouze v neporušeném stavu.

ODDÍL 5

Opatření ke snížení výmětů

Článek 14

Pilotní projekty k zamezení nežádoucím úlovkům

1.   Aniž je dotčen článek 14 nařízení (EU) č. 1380/2013, mohou členské státy provádět pilotní projekty s cílem zkoumat metody umožňující zamezit nežádoucím úlovkům, snížit je a odstranit. Tyto pilotní projekty musí zohlednit stanoviska příslušných poradních sborů a musí být založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství.

2.   V případě, že z výsledků těchto pilotních studií nebo z jiného vědeckého poradenství vyplývá, že nežádoucí úlovky jsou významné, usilují dotčené členské státy o zavedení technických opatření ke snížení těchto nežádoucích úlovků v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1380/2013.

KAPITOLA III

REGIONALIZACE

Článek 15

Regionální technická opatření

1.   Technická opatření stanovená na regionální úrovni jsou uvedena v těchto přílohách:

a)

v příloze V pro Severní moře;

b)

v příloze VI pro severozápadní vody;

c)

v příloze VII pro jihozápadní vody;

d)

v příloze VIII pro Baltské moře;

e)

v příloze IX pro Středozemní moře;

f)

v příloze X pro Černé moře;

g)

v příloze XI pro vody Unie v Indickém oceánu a v západním Atlantiku;

h)

v příloze XIII pro citlivé druhy.

2.   V zájmu zohlednění regionálních zvláštností daného rybolovu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem změny, doplnění nebo zrušení technických opatření uvedených v přílohách podle odstavce 1 tohoto článku či udělení výjimky z nich, a to i při provádění povinnosti vykládky v souvislosti s čl. 15 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1380/2013. Komise tyto akty v přenesené pravomoci přijme na základě společného doporučení předloženého podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 a v souladu s příslušnými články kapitoly III tohoto nařízení.

3.   Pro účely přijetí takových aktů v přenesené pravomoci mohou členské státy s přímým zájmem na řízení předkládat společná doporučení v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 poprvé nejpozději do 24 měsíců a poté 18 měsíců po každém předložení zprávy podle čl. 31 odst. 1 tohoto nařízení. Mohou taková doporučení rovněž předkládat, kdykoli to považují za nezbytné.

4.   Technická opatření přijatá podle odstavce 2 tohoto článku:

a)

jsou zaměřena na dosažení cílů a záměrů stanovených v článku 3 a 4 tohoto nařízení;

b)

jsou zaměřena na dosažení cílů uvedených v jiných relevantních aktech Unie přijatých v oblasti společné rybářské politiky, zejména ve víceletých plánech uvedených v článcích 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013, a splňují podmínky stanovené v uvedených aktech;

c)

řídí se zásadami řádné správy uvedenými v článku 3 nařízení (EU) č. 1380/2013;

d)

vedou minimálně k zajištění takových přínosů pro zachování mořských biologických zdrojů, které jsou přinejmenším rovnocenné opatřením uvedeným v odstavci 1, a to zejména z hlediska vzorců využívání zdrojů a úrovně ochrany poskytované v případě citlivých druhů a stanovišť. Zohlední se i možný dopad rybolovných činností na mořský ekosystém.

5.   Uplatňování podmínek týkajících se upřesnění velikosti ok, jak je stanoveno v článku 27 a v části B příloh V až XI, nesmí vést ke zhoršení norem v oblasti selektivity, zejména ke zvýšení úlovků nedospělých jedinců, platných ke dni 14. srpna 2019, a jeho smyslem musí být dosažení cílů a záměrů stanovených v článcích 3 a 4.

6.   Ve společných doporučeních předložených za účelem přijetí opatření uvedených v odstavci 2 poskytnou členské státy vědecké důkazy na podporu přijetí těchto opatření.

7.   Komise může požadovat, aby VTHVR posoudil společná doporučení uvedená v odstavci 2.

Článek 16

Druhová a velikostní selektivita lovných zařízení

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s velikostně a druhově selektivními vlastnostmi lovných zařízení obsahuje vědecké důkazy dokládající, že tato opatření zajišťují přinejmenším rovnocenné selektivní vlastnosti pro určité druhy nebo kombinaci druhů, jako mají lovná zařízení uvedená v části B příloh V až X a v části A přílohy XI.

Článek 17

Uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu na ochranu nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s částí C příloh V až VIII a X a částí B přílohy XI či za účelem zřízení nové uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu musí zahrnout tyto prvky týkající se daných uzavřených oblastí nebo oblastí s omezením rybolovu:

a)

cíl uzavření,

b)

zeměpisný rozsah a trvání uzavření,

c)

omezení týkající se konkrétních zařízení a

d)

kontrolní a monitorovací opatření.

Článek 18

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s částí A příloh V až X musí dodržovat cíl zajištění ochrany nedospělých jedinců mořských druhů.

Článek 19

Ustanovení týkající se uzavření v reálném čase a opuštění oblasti

1.   Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s vytvořením uzavření v reálném čase s cílem zajistit ochranu citlivých druhů nebo oblastí, kde se nacházejí nedospělí živočichové nebo oblastí, kde dochází k výtěru druhů ryb či měkkýšů, obsahuje tyto prvky:

a)

zeměpisný rozsah a trvání uzavření,

b)

druhy a prahové úrovně, které jsou důvodem pro vytvoření uzavření,

c)

používání vysoce selektivních zařízení s cílem umožnit přístup do jinak uzavřených oblastí a

d)

kontrolní a monitorovací opatření.

2.   Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s ustanoveními týkajícími se opuštění oblasti obsahuje tyto prvky:

a)

druhy a prahové úrovně, které jsou důvodem pro opuštění oblasti;

b)

vzdálenost, o níž se plavidlo má přemístit od své předchozí pozice pro rybolov.

Článek 20

Inovativní lovná zařízení

1.   Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s používáním inovativních lovných zařízení v rámci konkrétní mořské oblasti obsahuje posouzení pravděpodobných dopadů používání takových zařízení na cílové druhy a na citlivé druhy a stanoviště. Dotčené členské státy shromažďují příslušné údaje nezbytné pro takové posouzení.

2.   Využívání inovativních lovných zařízení se nepovolí v případě, že z posouzení uvedeného v odstavci 1 vyplyne, že jejich používání povede k významným negativním dopadům na citlivá stanoviště a necílové druhy.

Článek 21

Opatření k ochraně přírody

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s ochranou citlivých druhů a stanovišť může zejména:

a)

na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství rozpracovat seznamy citlivých druhů a stanovišť, které jsou nejvíce ohroženy rybolovnými činnostmi v rámci příslušného regionu,

b)

upřesnit využití dodatečných nebo alternativních opatření vedle opatření uvedených v příloze XIII s cílem minimalizovat náhodné úlovky druhů uvedených v článku 11;

c)

poskytovat informace o účinnosti stávajících zmírňujících opatření a monitorovacích opatření;

d)

upřesnit opatření vedoucí k minimalizaci dopadů lovných zařízení na citlivá stanoviště;

e)

upřesnit omezení provozu konkrétních lovných zařízení nebo zavést úplný zákaz používání určitých lovných zařízení v rámci oblasti, kde tato zařízení představují hrozbu pro stav druhů z hlediska ochrany v této oblasti, jak uvádějí články 10 a 11, nebo v rámci jiných citlivých stanovišť.

Článek 22

Regionální opatření v rámci dočasných plánů výmětů

1.   Předkládají-li členské státy společná doporučení pro stanovení technických opatření v dočasných plánech výmětů uvedených v čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013, tato doporučení mohou obsahovat mimo jiné tyto prvky:

a)

specifikace lovných zařízení a pravidla upravující jejich využívání;

b)

specifikace úprav lovných zařízení nebo používání selektivních zařízení za účelem zvýšení velikostní nebo druhové selektivity;

c)

omezení nebo zákaz používání některých lovných zařízení a provádění rybolovných činností v určitých oblastech nebo obdobích;

d)

minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů;

e)

odchylky schválené podle čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2.   Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku jsou zaměřena na dosahování cílů stanovených v článku 3, zejména na ochranu oblastí, kde se nacházejí nedospělí živočichové, a oblastí, kde dochází k výtěru druhů ryb nebo měkkýšů.

Článek 23

Pilotní projekty týkající se úplné dokumentace úlovků a výmětů

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení vymezením pilotních projektů zaměřených na vývoj systému pro úplnou dokumentaci úlovků a výmětů na základě měřitelných cílů a záměrů pro účely řízení rybolovu založeného na výsledcích.

2.   Pilotní projekty uvedené v odstavci 1 se mohou odchylovat od opatření stanovených v části B příloh V až XI pro určitou oblast a po dobu nejvýše jednoho roku za předpokladu, že lze prokázat, že tyto projekty přispívají k dosahování cílů a záměrů stanovených v článcích 3 a 4 a že se zejména zaměřují na zlepšení selektivity dotčeného lovného zařízení nebo postupu nebo jinak snižují jeho dopad na životní prostředí. Toto jednoroční období může být za stejných podmínek prodlouženo o další jeden rok. Je omezeno na nejvýše 5 % plavidel působících v této oblasti činnosti na členský stát.

3.   Předkládají-li členské státy společná doporučení pro vytvoření pilotních projektů, jak je uvedeno v odstavci 1, poskytnou vědecké důkazy na podporu přijetí těchto projektů. VTHVR tato společná doporučení posoudí a posouzení zveřejní. Do šesti měsíců od ukončení projektu předloží členské státy Komisi zprávu s uvedením výsledků, včetně podrobného posouzení změn selektivity a dalších dopadů na životní prostředí.

4.   VTHVR posoudí zprávu uvedenou v odstavci 3. V případě kladného hodnocení přínosu nového zařízení nebo postupu k dosažení cíle uvedeného v odstavci 2 může Komise předložit návrh v souladu se Smlouvou o fungování EU, aby se umožnilo obecné používání tohoto zařízení nebo postupu. Posouzení VTHVR se zveřejní.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem doplnění tohoto nařízení vymezením technických specifikací systému pro úplnou dokumentaci úlovků a výmětů uvedeného v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 24

Prováděcí akty

1.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví:

a)

specifikace výběrových zařízení připevněných k zařízením uvedeným v části B příloh V až IX;

b)

podrobná pravidla specifikací lovných zařízení popsaných v příloze V části D týkající se omezení konstrukce zařízení a kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky;

c)

podrobná pravidla týkající se kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky, pokud se používají zařízení uvedená v příloze V části C bodě 6, v příloze VI části C bodě 9 a v příloze VII části C bodě 4;

d)

podrobná pravidla týkající se kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata pro uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu popsané v příloze V části C bodě 2 a příloze VI části C bodech 6 a 7;

e)

podrobná pravidla týkající se signálních a prováděcích vlastností akustických odpuzujících zařízení uvedených v příloze XIII části A;

f)

podrobná pravidla pro konstrukci a nasazení šňůr plašících ptáky a zatížených šňůr uvedených v příloze XIII části B;

g)

podrobná pravidla specifikací zařízení umožňujících želvám vyplout ze sítě uvedených v příloze XIII části C.

2.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají v souladu s čl. 30 odst. 2.

KAPITOLA IV

VĚDECKÝ VÝZKUM, PŘÍMÉ OBNOVOVÁNÍ POPULACÍ A PŘESAZOVÁNÍ

Článek 25

Vědecký výzkum

1.   Technická opatření stanovená v tomto nařízení se nevztahují na rybolovné činnosti prováděné za účelem vědeckého výzkumu za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)

rybolovné činnosti jsou prováděny na základě povolení a pod dohledem členského státu vlajky;

b)

Komise a členský stát, do jehož svrchovanosti nebo jurisdikce spadají vody, v nichž rybolovné činnosti probíhají (dále jen „pobřežní členský stát“), jsou nejméně dva týdny předem zpraveny o záměru provádět takové rybolovné činnosti včetně podrobných informací o dotčených plavidlech a o vědeckých výzkumech, které mají být provedeny;

c)

plavidlo nebo plavidla provádějící rybolovné činnosti mají platné oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009;

d)

na žádost pobřežního členského státu určenou členskému státu vlajky je velitel plavidla povinen přijmout na dobu trvání rybolovných činností na palubu pozorovatele z pobřežního členského státu, ledaže by to z bezpečnostních důvodů nebylo možné;

e)

rybolovné operace prováděné obchodními plavidly za účelem vědeckého výzkumu jsou časově omezené. Pokud rybářské operace prováděné obchodními plavidly v zájmu určitého výzkumu zahrnují více než šest obchodních plavidel, členský stát vlajky informuje Komisi nejméně tři měsíce předem a Komise si v případě potřeby vyžádá poradenství VTHVR s cílem potvrdit odůvodněnost takové míry účasti z vědeckého hlediska; pokud míra účasti není podle poradenství VTHR považována za odůvodněnou, dotčený členský stát odpovídajícím způsobem změní podmínky vědeckého výzkumu;

f)

v případě pulzní elektrické vlečné sítě, plavidla provádějící vědecký výzkum musí dodržovat konkrétní vědecký protokol jako součást plánu vědeckého výzkumu, který byl přezkoumán nebo potvrzen radou ICES nebo VTHVR, jakož i systém monitorování, kontroly a hodnocení.

2.   Mořské druhy ulovené pro účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou být prodávány, skladovány, vystavovány nebo nabízeny k prodeji za předpokladu, že jsou v příslušných případech započteny do kvót v souladu s čl. 33 odst. 6 nařízení (ES) č. 1224/2009 a:

a)

splňují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovené v přílohách IV až X tohoto nařízení nebo

b)

jsou prodávány pro jiné účely než k přímé lidské spotřebě.

Článek 26

Přímé obnovování populací a jejich přesazování

1.   Technická opatření stanovená v tomto nařízení se nevztahují na rybolovné činnosti, které jsou výlučně vedeny za účelem přímého obnovování populací nebo přesazování mořských druhů za předpokladu, že jsou tyto činnosti prováděny s povolením a pod dohledem členského státu nebo členských států s přímým zájmem na řízení.

2.   Je-li přímé obnovování populací nebo přesazování uskutečňováno ve vodách jiného členského státu nebo členských států, musí být Komise a všechny tyto členské státy o úmyslu provádět takové rybolovné činnosti informovány nejméně 20 kalendářních dnů předem.

KAPITOLOA V

PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE UPŘESNĚNÍ VELIKOSTI OK

Článek 27

Podmínky týkající se upřesnění velikosti ok

1.   Procentními podíly úlovků uvedenými v přílohách V až VIII se rozumí maximální procento druhů povolené k tomu, aby bylo možné použít specifické velikosti ok stanovené v uvedených přílohách. Těmito procentními podíly není dotčena povinnost vykládky úlovků podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2.   Procentní podíly úlovků se vypočítají jako poměr živé hmotnosti všech biologických mořských zdrojů vyložených po každém rybářském výjezdu.

3.   Procentní podíly úlovků podle odstavce 2 mohou být vypočteny na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků.

4.   Pro účely tohoto článku se ekvivalentní hmotnost mezi celým tělem humra severského a jeho zadečkem získá znásobením hmotnosti zadečku třemi.

5.   Členské státy mohou vydat oprávnění k rybolovu podle článku 7 nařízení (ES) č. 1224/2009 plavidlům plujícím pod jejich vlajkou, pokud provozují rybolovné činnosti za použití sítí o specifické velikosti ok stanovené v přílohách V až XI. Tato oprávnění lze pozastavit nebo zrušit, zjistí-li se, že plavidlo nedodrželo určené procentní podíly úlovků stanovené v přílohách V až VIII.

6.   Tímto článkem není dotčeno nařízení (ES) č. 1224/2009.

7.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29 za účelem dalšího vymezení pojmu „cílený rybolov“ pro příslušné druhy uvedené v části B příloh V až X a v příloze XI části A. Za tímto účelem předloží členské státy s přímým zájmem na řízení dotčeného rybolovu jakákoli společná doporučení poprvé nejpozději do dne 15. srpna 2020.

KAPITOLA VI

TECHNICKÁ OPATŘENÍ V OBLASTI UPRAVENÉ PŘEDPISY NEAFC

Článek 28

Technická opatření v oblasti upravené předpisy NEAFC

Technická opatření použitelná v oblasti upravené předpisy NEAFC jsou stanovena v příloze XII.

KAPITOLA VII

PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 29

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 15 odst. 2, čl. 23 odst. 1 a 5, čl. 27 odst. 7 a čl. 31 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 14. srpna 2019. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 15 odst. 2, čl. 23 odst. 1 a 5, čl. 27 odst. 7 a čl. 31 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 15 odst. 2, čl. 23 odst. 1 a 5, čl. 27 odst. 7 a čl. 31 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 30

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Rady (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 31

Přezkum a podávání zpráv

1.   Do 31. prosince 2020 a poté každý třetí rok Komise na základě informací poskytnutých členskými státy a příslušnými poradními sbory a po hodnocení provedeném VTHVR podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva posoudí, do jaké míry technická opatření na regionální úrovni i na úrovni Unie přispěla k dosažení cílů uvedených v článku 3 a záměrů uvedených v článku 4. Ve zprávě se rovněž uvedou odkazy na poradenství ze strany ICES týkající se dosaženého pokroku nebo dopadu inovativních lovných zařízení. Vyvodí se v ní rovněž závěry ohledně přínosů nebo negativních účinků na mořské ekosystémy, citlivá stanoviště a selektivitu.

2.   Zpráva uvedená v odstavci 1 tohoto článku obsahuje mimo jiné i posouzení příspěvku technických opatření k optimalizaci vzorců využívání zdrojů, jak stanoví čl. 3 odst. 2 písm. a). Za tímto účelem může zpráva mimo jiné zahrnovat jakožto ukazatel účinnosti selektivity u hlavních indikátorových populací pro druhy uvedené v příloze XIV i délku optimální selektivity (Lopt) ve srovnání s průměrnou délkou ulovených ryb pro každý hodnocený rok.

3.   Existují-li na základě této zprávy na regionální úrovni důkazy, že tyto cíle a záměry splněny nebyly, členské státy v rámci tohoto regionu předloží do dvanácti měsíců ode dne předložení zprávy uvedené v odstavci 1 plán stanovující opatření, která mají být přijata s cílem přispět ke splnění těchto cílů a záměrů.

4.   Komise také může na základě této zprávy navrhnout Evropskému parlamentu a Radě veškeré nezbytné změny tohoto nařízení. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29 za účelem změn seznamu druhů uvedeného v příloze XIV.

Článek 32

Změna nařízení (ES) č. 1967/2006

Nařízení (ES) č. 1967/2006 se mění takto:

a)

články 3, 8 až 12, 14, 15, 16 a 25 se zrušují;

b)

přílohy II, III a IV se zrušují.

Odkazy na zrušené články a přílohy se považují za odkazy na příslušná ustanovení tohoto nařízení.

Článek 33

Změna nařízení (ES) č. 1224/2009

V hlavě IV nařízení (ES) č. 1224/2009 se kapitola IV mění takto:

a)

zrušuje se oddíl 3;

b)

doplňuje se nový oddíl, který zní:

Oddíl 4

Zpracování na palubě a pelagický rybolov

Článek 54a

Zpracování na palubě

1.   Zakazuje se na palubě rybářského plavidla jakkoli fyzicky nebo chemicky zpracovávat ryby k výrobě rybí moučky, rybího oleje nebo podobných produktů nebo překládat úlovky ryb za tímto účelem.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na:

a)

zpracování nebo překládku vnitřností; nebo

b)

výrobu surimi na palubě rybářského plavidla.

Článek 54b

Omezení při zpracování a vykládce úlovků na plavidlech pro pelagický rybolov

1.   Maximální prostor mezi tyčemi separátoru vody na palubě plavidel pro pelagický rybolov zaměřených na lov makrel, sleďů a kranasů, která působí v oblasti úmluvy NEAFC podle definice uvedené v čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) č. 1236/2010, činí 10 mm.

Tyče se přivaří. Pokud jsou v separátoru vody použity místo tyčí otvory, nesmí maximální průměr otvorů překročit 10 mm. Průměr otvorů ve výpustech umístěných před separátorem vody nesmí překročit 15 mm.

2.   Plavidlům pro pelagický rybolov, která provádějí rybolovné činnosti v oblasti úmluvy NEAFC, se zakazuje vypouštět ryby pod hladinou ponoru plavidla z vyrovnávacích nádrží nebo chladírenských nádrží s mořskou vodou.

3.   Plány zařízení na zpracování a vykládku úlovků plavidel pro pelagický rybolov zaměřených na lov makrel, sleďů a kranasů v oblasti úmluvy NEAFC, které jsou potvrzeny příslušnými orgány členských států vlajky, jakož i změny těchto plánů, zasílá velitel plavidla orgánům členského státu vlajky příslušným pro oblast rybolovu. Příslušné orgány členského státu vlajky plavidel provádějí pravidelná ověřování přesnosti předložených plánů. Jejich kopie musí být neustále na palubě plavidla.

Článek 54c

Omezení použití automatických třídících zařízení

1.   Je zakázáno mít nebo používat na palubě rybářského plavidla zařízení, která umožňují automatické třídění úlovku sleďů, makrel nebo kranasů podle velikosti nebo pohlaví.

2.   Držení nebo používání těchto zařízení je však povoleno, pokud:

a)

nejsou současně na palubě jednoho plavidla držena nebo používána vlečná zařízení o velikosti ok menší než 70 mm nebo jeden či více košelkových nevodů nebo podobná lovná zařízení; nebo

b)

celkový úlovek, který lze mít v souladu s právními předpisy na palubě:

i)

je skladován ve zmrazeném stavu;

ii)

vytříděné ryby jsou ihned po vytřídění zamrazeny a žádné vytříděné ryby nejsou vhazovány zpět do moře; a

iii)

zařízení jsou instalována a umístěna na plavidle tak, že zajišťují okamžité zamrazení a nedovolují vhazování mořských živočichů zpět do moře.

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku mohou všechna plavidla, která jsou oprávněna lovit v Baltském moři, oblasti Velkého a Malého Beltu a Øresundu, přivézt automatická třídící zařízení do Kattegatu, bylo-li za tímto účelem vydáno zvláštní povolení k rybolovu v souladu s článkem 7. Zvláštní povolení k rybolovu upřesňuje druhy ryb, oblasti, období a ostatní podmínky k používání a držení automatických třídících zařízení na plavidle.

4.   Tento článek se nevztahuje na Baltské moře.“

Článek 34

Změna nařízení (EU) č. 1380/2013

V článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 se odstavec 12 nahrazuje tímto:

„12.   U druhů nepodléhajících povinnosti vykládky podle odstavce 1 platí, že úlovky druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nejsou uchovávány na palubě, ale okamžitě se vracejí do moře s výjimkou případů, kdy se používají jako živá návnada.“

Článek 35

Změna nařízení (EU) 2016/1139

V nařízení (EU) 2016/1139 se článek 8 mění takto:

a)

v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, pokud jde o tato technická opatření, jestliže se na ně nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 (*1):

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).“;"

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241“.

Článek 36

Změna nařízení (EU) 2018/973

Článek 9 nařízení (EU) 2018/973 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o tato technická opatření, jestliže se na ně nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 (*2).:

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 20. června 2019 ze dne o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).“"

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241.“

Článek 37

Změna nařízení (EU) 2019/472

Článek 9 nařízení (EU) 2019/472 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o tato technická opatření, jestliže se na ně se nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241. (*3).

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).“;"

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241.“

Článek 38

Změna nařízení (EU) 2019/1022

Článek 13 nařízení (EU) 2019/1022 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení zavedením těchto technických opatření pro zachování zdrojů, jestliže se na ně nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241. (*4).

(*4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105).“;"

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241.“

Článek 39

Zrušení

Nařízení (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 se zrušují.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 40

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. června 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA


(1)  Úř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 67.

(2)  Úř. věst. C 185, 9.6.2017, s. 82.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2019.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(6)  Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).

(9)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(11)  Nařízení Rady (ES) č. 894/97 ze dne 29. dubna 1997 o některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů (Úř. věst. L 132, 23.5.1997, s. 1).

(12)  Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1).

(13)  Nařízení Rady (ES) č. 2549/2000 ze dne 17. listopadu 2000, kterým se stanoví doplňková technická opatření pro obnovu populací tresky obecné v Irském moři (divize ICES VIIa) (Úř. věst. L 292, 21.11.2000, s. 5).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 254/2002 ze dne 12. února 2002, kterým se pro rok 2002 stanoví opatření pro obnovu populací tresky obecné v Irském moři (divize ICES VIIa) (Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 1).

(15)  Nařízení Rady (ES) č. 812/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se stanoví opatření týkající se náhodných úlovků kytovců při rybolovu a kterým se mění nařízení (ES) č. 88/98 (Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 12).

(16)  Nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005, kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, mění nařízení (ES) č. 1434/98 a zrušuje nařízení (ES) č. 88/98 (Úř. věst. L 349, 31.12.2005, s. 1).

(17)  Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).

(18)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006, (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 ze dne 4. července 2018, kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 ze dne 19. března 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 1).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1022 ze dne 20. června 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři a mění nařízení (EU) č. 508/2014 (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 1).

(23)  Divize ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70).

(24)  Oblasti CECAF (středovýchodní Atlantik nebo hlavní rybolovná oblast FAO 34) jsou oblasti vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44).

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1236/2010 ze dne 15. prosince 2010, kterým se stanoví systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2791/1999 (Úř. věst. L 348, 31.12.2010, s. 17).

(27)  Nařízení Rady (ES) č. 734/2008 ze dne 15. července 2008 o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně (Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 8).

(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).


PŘÍLOHA I

ZAKÁZANÉ DRUHY

Druhy, které je zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 2:

a)

tyto druhy pilounů ve všech vodách Unie:

i)

piloun indický (Anoxypristis cuspidata),

ii)

piloun queenslandský (Pristis clavata),

iii)

piloun mnohozubý (Pristis pectinata),

iv)

piloun obecný (Pristis pristis),

v)

piloun zelenavý (Pristis zijsron);

b)

žralok veliký (Cetorhinus maximus) a žralok bílý (Carcharodon carcharias) ve všech vodách;

c)

světloun malý (Etmopterus pusillus) ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti IV a ve vodách Unie podoblastí ICES 1, 5, 6, 7, 8, 12 a 14;

d)

manta Alfredova (Manta alfredi) ve všech vodách Unie;

e)

manta obrovská (Manta birostris) ve všech vodách Unie;

f)

tyto druhy mant ve všech vodách Unie:

i)

manta velká (Mobula mobular),

ii)

manta senegalská (Mobula rochebrunei),

iii)

manta japonská (Mobula japanica),

iv)

manta Thurstonova (Mobula thurstoni),

v)

manta kambodžská (Mobula eregoodootenkee),

vi)

manta mexická (Mobula munkiana),

vii)

manta chilská (Mobula tarapacana),

viii)

manta Kuhlova (Mobula kuhlii),

ix)

manta malá (Mobula hypostoma);

g)

rejnok norský (Raja (Dipturus) nidarosiensis) ve vodách Unie divizí ICES 6a, 6b, 7a, 7b, 7c, 7e, 7f, 7 g, 7h a 7k;

h)

rejnok bílý (Raja alba) ve vodách Unie podoblastí ICES 6-10;

i)

pilohřbetovití (Rhinobatidae) ve vodách Unie podoblastí ICES 1-10 a 12;

j)

polorejnok křídlatý (Squatina squatina) ve všech vodách Unie;

k)

losos obecný (Salmo salar) a pstruh obecný, formy mořské (Salmo trutta) při lovu jakoukoliv vlečnou sítí ve vodách mimo šestimílové pásmo měřené od základních linií členských států, v podoblastech ICES 1, 2 a 4-10 (ve vodách Unie);

l)

síh špičatorypý (Coregonus oxyrinchus) v divizi ICES 4b (ve vodách Unie);

m)

jeseter jadranský (Acipenser naccarii) a jeseter velký (Acipenser sturio) ve vodách Unie;

n)

samice langusty (Palinurus spp.) a humra evropského (Homarus gammarus) kladoucí vajíčka ve Středozemním moři s výjimkou případů, kdy se používají pro účely přímého doplňování populací nebo přesazování;

o)

datlovka vrtavá (Lithophaga lithophaga), kyjovka šupinatá (Pinna nobilis) a skulař vrtavý (Pholas dactylus) ve vodách Unie ve Středozemním moři;

p)

ježovka (Centrostephanus longispinus).


PŘÍLOHA II

UZAVŘENÉ OBLASTI PRO OCHRANU CITLIVÝCH PŘÍRODNÍCH STANOVIŠŤ

Pro účely článku 12 se v oblastech ohraničených loxodromami postupně spojujícími níže uvedené souřadnice, které se měří podle souřadnicového systému WGS84, použijí tato omezení rybolovu:

ČÁST A

Severozápadní vody

1.

Je zakázáno provádět rybolovné činnosti pomocí vlečných sítí pro lov při dně nebo podobných vlečných sítí, svislých tenatových sítí pro lov při dně, volně zavěšených tenatových sítí nebo třístěnných tenatových sítí a dlouhých lovných šňůr pro lov při dně v těchto oblastech:

 

Vyvýšeniny Belgica:

51°29,4′ s. š. 11°51,6′ z. d.

51°32,4′ s. š. 11°41,4′ z. d.

51°15,6′ s. š. 11°33,0′ z. d.

51°13,8′ s. š. 11°44,4′ z. d.

51°29,4′ s. š. 11°51,6′ z. d.

 

Hovlandovy vyvýšeniny:

52°16,2′ s. š. 13°12,6′ z. d.

52°24,0′ s. š. 12°58,2′ z. d.

52°16,8′ s. š. 12°54,0′ z. d.

52°16,8′ s. š. 12°29,4′ z. d.

52°04,2′ s. š. 12°29,4′ z. d.

52°04,2′ s. š. 12°52,8′ z. d.

52°09,0′ s. š. 12°56,4′ z. d.

52°09,0′ s. š. 13°10,8′ z. d.

52°16,2′ s. š. 13°12,6′ z. d.

 

Severozápadní lavice Porcupine Bank oblast I:

53°30,6′ s. š. 14°32,4′ z. d.

53°35,4′ s. š. 14°27,6′ z. d.

53°40,8′ s. š. 14°15,6′ z. d.

53°34,2′ s. š. 14°11,4′ z. d.

53°31,8′ s. š. 14°14,4′ z. d.

53°24,0′ s. š. 14°28,8′ z. d.

53°30,6′ s. š. 14°32,4′ z. d.

 

Severozápadní lavice Porcupine Bank oblast II:

53°43,2′ s. š. 14°10,8′ z. d.

53°51,6′ s. š. 13°53,4′ z. d.

53°45,6′ s. š. 13°49,8′ z. d.

53°36,6′ s. š. 14°07,2′ z. d.

53°43,2′ s. š. 14°10,8′ z. d.

 

Jihozápadní lavice Porcupine Bank:

51°54,6′ s. š. 15°07,2′ z. d.

51°54,6′ s. š. 14°55,2′ z. d.

51°42,0′ s. š. 14°55,2′ z. d.

51°42,0′ s. š. 15°10,2′ z. d.

51°49,2′ s. š. 15°06,0′ z. d.

51°54,6′ s. š. 15°07,2′ z. d.

2.

Všechna plavidla pro pelagický rybolov v oblastech popsaných v bodě 1:

musí být uvedena na schváleném seznamu plavidel a musí jim být vydáno oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009,

musí mít na palubě lovné zařízení výhradně pro pelagický rybolov,

musí svůj záměr vplout do oblasti pro ochranu zranitelných hlubinných přírodních stanovišť oznámit čtyři hodiny předem irskému středisku pro sledování rybolovu ve smyslu definice v čl. 4 bodu 15 nařízení (ES) č. 1224/2009 a zároveň musí ohlásit množství ryb uchovávaných na palubě,

musí mít fungující, plně zprovozněný bezpečný systém sledování plavidel (VMS), který je plně v souladu s příslušnými pravidly, kdykoli se nacházejí v kterékoli z oblastí popsaných v bodě 1,

podávají každou hodinu zprávu prostřednictvím VMS,

informují irské středisko pro sledování rybolovu o odplutí z dané oblasti a zároveň musí ohlásit množství ryb uchovávaných na palubě a

mají na palubě vlečné sítě s kapsou, které mají velikost ok kapsy v rozmezí od 16 do 79 mm.

3.

Je zakázáno používat jakékoli vlečné sítě pro lov při dně nebo podobné vlečné sítě v této oblasti:

Vyvýšeniny Darwin

59°54′ s. š. 6°55′ z. d.

59°47′ s. š. 6°47′ z. d.

59°37′ s. š. 6°47′ z. d.

59°37′ s. š. 7°39′ z. d.

59°45′ s. š. 7°39′ z. d.

59°54′ s. š. 7°25′ z. d.

ČÁST B

Jihozápadní vody

1.   El Cachucho

1.1.

Je zakázáno provádět rybolovné činnosti pomocí vlečných sítí pro lov při dně, svislých tenatových sítí pro lov při dně, volně zavěšených tenatových sítí nebo třístěnných tenatových sítí a dlouhých lovných šňůr pro lov při dně v těchto oblastech:

44°12′ s. š. 5°16′ z. d.

44°12′ s. š. 4°26′ z. d.

43°53′ s. š. 4°26′ z. d.

43°53′ s. š. 5°16′ z. d.

44°12′ s. š. 5°16′ z. d.