(1)

Ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. f) a čl. 21 odst. 2a nařízení (EU) č. 904/2010 vyžadují, aby členské státy uchovávaly informace o dovozech osvobozených od DPH, které shromáždily podle čl. 143 odst. 2 směrnice Rady 2006/112/ES (2), a aby k těmto informacím poskytly automatizovaný přístup ostatním členským státům, a pomohly jim tak zjistit nesrovnalosti ve vykazování DPH a možné podvody v oblasti DPH.

(2)

Informace o uvedených dovozech osvobozených od DPH již shromažďují vnitrostátní celní orgány podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (3) a přeposílají je Komisi prostřednictvím elektronického systému uvedeného v čl. 56 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (4). Uchovávání informací o dovozech osvobozených od DPH, jakož i automatizovaný přístup k těmto informacím podle čl. 17 odst. 1 písm. f) a čl. 21 odst. 2a nařízení (EU) č. 904/2010 by měly v zájmu větší účinnosti probíhat prostřednictvím uvedeného elektronického systému. Aby bylo zaručeno jednotné provádění uvedených článků nařízení (EU) č. 904/2010, je nezbytné upřesnit datové prvky celních informací shromažďovaných podle nařízení (EU) č. 952/2013, které odpovídají informacím uvedeným v čl. 17 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 904/2010.

(3)

Technické podrobnosti týkající se automatizované žádosti o informace uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 904/2010 by měly umožnit automatizovaný přístup k elektronickému systému uvedenému v čl. 56 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 vnitrostátním správcům daně a kontaktním úředníkům Eurofiscu.

(4)

Článek 21a nařízení (EU) č. 904/2010 uděluje kontaktním úředníkům Eurofiscu automatizovaný přístup k určitým informacím o registraci vozidel. Automatizovaná žádost o tyto informace by měla být učiněna prostřednictvím Evropského informačního systému vozidel a řidičských oprávnění (EUCARIS), který byl zvlášť navržen pro účely článku 21a uvedeného nařízení. Kontaktní úředníci Eurofiscu by měli mít v souvislosti s DPH možnost požadovat přesné identifikační údaje o vozidlech, jejich majitelích a držitelích. Za tímto účelem je třeba upřesnit údaje a prostředky, které budou použity k získání údajů ze systému. Je rovněž nezbytné definovat dostupnost a spolehlivost systému, jakož i to, jak bude výměna informací zabezpečena a jaká komunikační síť k ní bude využívána.

(5)

Na vnitrostátní úrovni budou příchozí žádosti o přístup k údajům o registraci vozidel pro účely DPH zpravidla zpracovávány vnitrostátními orgány jednotlivých členských států odpovědnými za registraci vozidel. Členské státy by nicméně měly mít možnost svěřit tuto odpovědnost jinému orgánu, pokud si to přejí. Pokud jde o odchozí žádosti, členské státy by rovněž měly mít možnost rozhodnout, zda odpovědnost za zpracování uvedených žádostí svěří svým vnitrostátním orgánům odpovědným za registraci vozidel nebo jiným orgánům, například svým správcům daně.

(6)

Ustanovení čl. 21 odst. 2 písm. e) a odst. 2a písm. d) a čl. 21a odst. 2 nařízení (EU) č. 904/2010 stanoví podmínky, za kterých se poskytne přístup k určitým informacím. Za účelem splnění těchto podmínek by členské státy měly každému svému kontaktnímu úředníkovi Eurofiscu přidělit jedinečnou osobní uživatelskou identifikaci a zpřístupnit seznam těchto osobních uživatelských identifikací ostatním členským státům a Komisi. Měly by rovněž zajistit, aby veškeré automatizované žádosti o informace odeslané jejich kontaktními úředníky Eurofiscu obsahovaly jejich osobní uživatelskou identifikaci.

(7)

Ustanovení čl. 17 odst. 1 písm. f), čl. 21 odst. 2a a článku 21a nařízení (EU) č. 904/2010 se mají použít ode dne 1. ledna 2020 v souladu s článkem 3 nařízení Rady (EU) 2018/1541 (5). Opatření stanovená tímto nařízením by se proto měla rovněž použít ode dne 1. ledna 2020.

(8)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro správní spolupráci,

(1)

Nařízení (ES) č. 1059/2003 představuje právní rámec pro regionální klasifikaci Unie, který umožňuje sběr, sestavování a šíření harmonizovaných regionálních statistik.

(2)

Článek 4b nařízení (ES) č. 1059/2003 zmocňuje Komisi k zavedení jednotných podmínek harmonizovaného uplatňování územních typologií, stanovených v uvedeném článku, na unijní úrovni.

(3)

Tyto podmínky by měly popsat metodu pro určování typologií jednotlivých místních správních jednotek (LAU) a regionů úrovně 3 společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS).

(4)

Při uplatňování jednotných podmínek je důležité vzít v úvahu zeměpisné, socioekonomické, historické a environmentální okolnosti.

(5)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Evropský statistický systém,

(1)

Nařízení (EU) 2016/1036 a nařízení (EU) 2016/1037 stanoví možnost uplatňovat a vybírat antidumpingové a/nebo vyrovnávací clo na určité zboží v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (3).

(2)

Jestliže je dotčený výrobek dovážen na umělý ostrov, pevné nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně členského státu Unie z celního území Unie, vyžaduje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (4), aby k prohlášení o uvedeném výrobku před jeho odesláním bylo použito prohlášení o zpětném vývozu, oznámení o zpětném vývozu nebo výstupní souhrnné celní prohlášení. Aby bylo zajištěno, že celním orgánům budou k dispozici informace nezbytné k určení toho, zda je antidumpingové a/nebo vyrovnávací clo splatné, nebo informace nezbytné ke splnění povinností v oblasti celní evidence a podávání zpráv podle čl. 14 odst. 5, 5a a 6 nařízení (EU) 2016/1036 a čl. 24. odst. 5, 5a a 6 nařízení (EU) 2016/1037, měl by být příjemce povinen podat u příslušného celního orgánu členského státu, který přijal prohlášení o zpětném vývozu nebo který zaevidoval oznámení o zpětném vývozu nebo výstupní souhrnné celní prohlášení, do 30 dnů od přijetí dotčeného výrobku na umělém ostrově, pevném nebo plovoucím zařízení nebo jakékoli jiné struktuře v kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně prohlášení o jeho přijetí.

(3)

Jestliže je dotčený výrobek dovážen na umělý ostrov, pevné nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně členského státu Unie přímo z místa mimo celní území Unie, není možné nástrojů stanovených v nařízení (EU) č. 952/2013 využít. Aby bylo zajištěno, že celním orgánům budou k dispozici informace nezbytné k určení toho, zda je antidumpingové a/nebo vyrovnávací clo splatné, nebo informace nezbytné ke splnění povinností v oblasti celní evidence a podávání zpráv podle čl. 14 odst. 5, 5a a 6 nařízení (EU) 2016/1036 a čl. 24. odst. 5, 5a a 6 nařízení (EU) 2016/1037, měl by příjemce o dotčeném výrobku podat prohlášení o přijetí, a to do 30 dnů od přijetí dotčeného výrobku na umělém ostrově, pevném nebo plovoucím zařízení nebo jakékoli jiné struktuře v kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně. Vzhledem k tomu, že nejlepší předpoklady k provádění kontrol má členský stát, kterému kontinentální šelf nebo výlučná ekonomická zóna patří, mělo by být uvedené prohlášení podáno u příslušného celního orgánu tohoto členského státu.

(4)

V zájmu zjednodušení kontrol, které mají provádět celní orgány na základě tohoto nařízení, by pojem „dlužník“ měl být v zásadě omezen na držitele licencí povolujících obchodní činnost v kontinentálním šelfu a výlučné ekonomické zóně členských států, kteří přijímají dotčené výrobky na umělém ostrově, pevném nebo plovoucím zařízení nebo jakékoli jiné struktuře v uvedeném kontinentálním šelfu nebo v uvedené výlučné ekonomické zóně bez ohledu na místo, z něhož je dotčený výrobek dovážen. Ve specifických situacích však mohou být dlužníky i jiné osoby než držitelé licencí.

(5)

S ohledem na případy, kdy je dotčený výrobek před dodáním na umělý ostrov, pevné nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu nebo ve výlučné ekonomické zóně členského státu Unie propuštěn do režimu aktivního zušlechťovacího styku, je nezbytné stanovit zvláštní pravidlo s cílem zabránit možnému obcházení antidumpingového a/nebo antisubvenčního cla.

(6)

V zájmu účinného fungování rámce stanoveného v tomto nařízení by měly platit příslušné postupy, které jsou již stanoveny v nařízení (EU) č. 952/2013, pokud jde o výpočet, oznámení, vybrání, vrácení, prominutí a zánik celního dluhu a poskytnutí jistoty, pokud jsou relevantní podle tohoto nařízení.

(7)

Vzhledem k tomu, že ustanovení o celní kontrole obsažená v nařízení (EU) č. 952/2013 se nepoužijí mimo celní území Unie, je nezbytné v tomto nařízení stanovit zvláštní pravidla týkající se celních kontrol.

(8)

Aby měly celní orgány dostatek času připravit se na zpracovávání prohlášení o přijetí, mělo by se použití ustanovení tohoto nařízení odložit.

(9)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 a čl. 25 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1037,

(1)

Odvětví hovězího a telecího masa je tradičně v důsledku řady faktorů nejzranitelnějším zemědělsko-potravinářským odvětvím, zejména kvůli omezenému přístupu na trhy třetích zemí a klesající domácí spotřebě. Další nové problémy vyplývají z obav, jak se toto odvětví podílí na emisích skleníkových plynů.

(2)

Kvůli své struktuře je odvětví hovězího a telecího masa náchylné k výkyvům, zejména kvůli dlouhému životnímu cyklu a vysokým nákladům spojeným s extenzivní produkcí. Tyto faktory ještě zhoršuje vyhlídka odchodu Spojeného království z Unie a nejistoty spojené s budoucím celním sazebníkem Spojeného království po jeho odchodu z Unie. Spojené království je pro odvětví hovězího a telecího masa vysoce kvalitní trh, který má zásadní význam pro udržitelnost celého tohoto odvětví v Unii. Zároveň se toto odvětví potýká s požadavky obchodních partnerů na lepší přístup na trh Unie.

(3)

Tyto problémy jsou ještě akutnější v případě irského odvětví hovězího a telecího masa. To se soustředí v malých podnicích v chudších regionech země, kde jsou alternativní typy produkce omezené. Po letech stagnace cen hovězího masa v Irsku se hrubé rozpětí během minulého roku propadlo o 11 až 19 %, přičemž největší ztráty utrpěly chovy krav bez tržní produkce mléka.

(4)

Irské odvětví hovězího a telecího masa je rozsáhlé a silně závislé na vývozu. Pět ze šesti tun vyprodukovaného hovězího masa se vyváží a téměř 50 % tohoto vývozu směřuje do Spojeného království. Nejistota ohledně vystoupení Spojeného království tlačí ceny dolů a dále zhoršuje situaci producentů hovězího masa v Irsku. K tomuto skutečně v měsících předcházejících dříve oznámeným datům pro vystoupení Spojeného království došlo.

(5)

Přizpůsobení trhu je obzvláště pomalé v irském systému extenzivní produkce hovězího, kde jsou zvířata obvykle porážena v pozdějším věku, kdy jim je od 18 do 30 měsíců. Tento zvláštní systém produkce vyhovuje požadavkům trhu s hovězím masem ve Spojeném království. Snahy o otevření nových trhů nadále brzdí omezení třetích zemích, zejména v souvislosti se zastaralými veterinárními předpisy.

(6)

S ohledem na výše uvedené konkrétní problémy irských producentů je v zájmu tržní stability odvětví hovězího a telecího masa v Unii přijmout opatření, která posílí odolnost irského odvětví hovězího masa. Ve spojitosti s potřebou zabránit tomu, aby se tlak na snižování cen u irského hovězího přenesl i do jiných členských států, představují tyto problémy konkrétní problémy ve smyslu článku 221 nařízení (EU) č. 1308/2013. Tyto konkrétní problémy nelze řešit přijetím opatření podle článku 219 nebo 220 uvedeného nařízení. Na jednu stranu nejsou konkrétně spojeny s výrazným narušením trhu nebo jeho hrozbou. Na druhou stranu opatření stanovená tímto nařízením nejsou přijímána v souvislosti s bojem proti šíření nákazy.

(7)

Dostupné nástroje v rámci společné zemědělské politiky, jako je veřejná intervence a podpora soukromého skladování, navíc nejsou vhodnými opatřeními pro řešení potřeb irského odvětví hovězího a telecího masa. Je proto vhodné Irsku poskytnout finanční pomoc na podporu zemědělců v tomto odvětví, kteří se účastní opatření na zvýšení jejich odolnosti a udržitelnosti, včetně přizpůsobení produkce trhům s jinými požadavky než Spojené království.

(8)

Podpora, kterou Unie Irsku poskytne, by měla zohlednit hlavní rysy jeho odvětví hovězího a telecího masa, včetně jeho podílu specializovaných chovatelů skotu a jeho zranitelnosti vůči narušení vývozu.

(9)

Irsko by mělo navrhnout opatření zaměřená na snížení produkce a restrukturalizaci svého odvětví hovězího a telecího masa s cílem ochránit jeho dlouhodobou životaschopnost, na základě jedné nebo více z těchto činností: podpora environmentální a ekonomické udržitelnosti, rozvoj nových trhů a zkvalitnění hovězího a telecího masa.

(10)

Irsko by mělo distribuovat podporu prostřednictvím opatření na základě objektivních a nediskriminačních kritérií a zároveň zajistit, aby zemědělci v odvětví hovězího a telecího masa byli konečnými příjemci podpory, a zabránit jakémukoliv narušení trhu a hospodářské soutěže.

(11)

Vzhledem k tomu, že částka přidělená Irsku by kompenzovala jen část skutečných ztrát zemědělců v odvětví hovězího a telecího masa, mělo by být Irsku povoleno, aby mohlo zemědělcům za stejných podmínek objektivity, nediskriminace a nenarušení hospodářské soutěže poskytnout dodatečnou podporu.

(12)

S cílem poskytnout Irsku flexibilitu při rozdělování podpory tak, jak je za daných podmínek třeba, by mělo být Irsku povoleno kumulovat ji s dalšími podporami financovanými z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

(13)

V souladu s článkem 221 nařízení (EU) č. 1308/2013 by mělo být toto nařízení omezeno na dobu nejvýše dvanácti měsíců ode dne jeho vstupu v platnost. Platby, které Irsko provede ve prospěch příjemců po uplynutí této doby, by neměly být způsobilé pro financování z prostředků Unie.

(14)

S cílem zajistit transparentnost, sledování a řádnou správu částek, které jsou k dispozici, by Irsko mělo poskytnout Komisi určité informace, zejména včetně informací o konkrétních opatřeních, která mají být přijata, kritériích používaných k rozdělení podpory a opatřeních přijatých s cílem zabránit narušení hospodářské soutěže na dotčeném trhu.

(15)

Aby zemědělci obdrželi podporu co nejdříve, mělo by být Irsku umožněno provést toto nařízení neprodleně. Toto nařízení by se proto mělo použít od prvního dne po vyhlášení.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

(1)

Mandát Mezinárodního partnerství pro spolupráci v oblasti energetické účinnosti (IPEEC) (dále jen „dohoda“) podepsalo dne 24. května 2009 v Římě dvanáct států, včetně čtyř členských států Evropského společenstí, a ze strany Evropského společenství byl uzavřen rozhodnutím Rady 2009/954/ES (1).

(2)

Podle bodu 7.1 dohody mohou členové IPEEC rozhodnout o prodloužení platnosti dohody. Vhodným orgánem, v němž mohou členové IPEEC rozhodovat o prodloužení platnosti dohody, je výbor pro politiku, který je plenárním orgánem IPEEC složeným ze zástupců na vysoké úrovni všech jeho členů a je pověřen řízením celkového rámce a politik IPEEC.

(3)

Členové IPEEC s výjimkou Unie schválili na zasedání výboru pro politiku dne 21. února 2019 prodloužení mandátu IPEEC na období od 24. května do 31. prosince 2019.

(4)

Je vhodné stanovit postoj k prodloužení mandátu IPEEC, který má být zaujat jménem Unie, neboť prodloužení mandátu bude pro Unii závazné.

(5)

Členové IPEEC zvažují možnost sloučit současné činnosti IPEEC a činnosti v oblasti energetické účinnosti Mezinárodní energetické agentury (IEA) do Centra pro energetickou účinnost, aby se v této oblasti dosáhlo součinnosti. Krátkodobé prodloužení mandátu IPEEC je dočasné opatření na dobu nutnou pro vytvoření Centra pro energetickou účinnost a současně má zajistit, aby činnosti IPEEC pokračovaly a byly kontinuálně převedeny na nové Centrum pro energetickou účinnost.

(6)

Z operačního hlediska zohledňuje prodloužení mandátu do 31. prosince 2019 pokračování provádění pracovního programu IPEEC a poskytování hlavních služeb pro členy IPEEC. To zahrnuje práci na zvýšení energetické účinnosti v rámci skupiny G20, která bude v tomto roce zahrnovat akce naplánované na dobu po skončení stávajícího mandátu IPEEC dne 24. května 2019. Rovněž se bere v úvahu dostupnost finančních prostředků na pokrytí činností v období prodloužení, jelikož sekretariát IPEEC v současné době přijímá příspěvky na celý kalendářní rok 2019; činnosti, zbývající zaměstnanci a případné zdroje by mohly být převedeny do nového Centra pro energetickou účinnost.

(7)

Krátkodobé prodloužení mandátu IPEEC je proto důležité, aby se zabránilo náhlému ukončení činností IPEEC dne 24. května 2019. V souladu s bodem 3.4 mandátu IPEEC musí být konečné rozhodnutí o prodloužení schváleno na základě konsensu členů IPEEC a po zasedání výboru pro politiku dne 21. února 2019 je třeba, aby Rada přijala rozhodnutí o postoji Unie,

(1)

Platnost ekologických kritérií pro udělování ekoznačky EU televizním přijímačům a souvisejících požadavků na posuzování a ověřování stanovených v rozhodnutí Komise 2009/300/ES (2) skončí dne 31. prosince 2019.

(2)

Platnost ekologických kritérií pro udělování ekoznačky EU substrátům, pomocným půdním látkám a mulči a souvisejících požadavků na posuzování a ověřování stanovených v rozhodnutí Komise (EU) 2015/2099 (3) skončí dne 18. listopadu 2019.

(3)

Kritéria ekoznačky EU pro televizní přijímače stanovená v rozhodnutí 2009/300/ES se vztahují, pokud jde o úspory energie, na požadavky na uvádění spotřeby energie na energetických štítcích a ekodesign pro televizní přijímače stanovené v nařízení Komise (ES) č. 642/2009 (4) a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1062/2010 (5), které jsou v současné době s ohledem na technický pokrok přezkoumávány.

(4)

V souladu se závěry kontroly účelnosti ekoznačky EU (REFIT) ze dne 30. června 2017 (6) Komise společně s Výborem pro ekoznačku EU posoudila význam každé skupiny výrobků před tím, než navrhla její prodloužení, doporučila řešení pro zlepšení součinnosti mezi skupinami výrobků a pro zvýšení využívání ekoznačky EU a zajistila, aby byla během procesu revize věnována patřičná pozornost soudržnosti mezi příslušnými politikami EU, právními předpisy a vědeckými důkazy. Rovněž byly provedeny další veřejné konzultace se zúčastněnými stranami.

(5)

V případě rozhodnutí (EU) 2015/2099 toto posouzení potvrdilo význam a vhodnost stávajících ekologických kritérií a souvisejících požadavků na posuzování a ověřování.

(6)

Pokud jde o rozhodnutí 2009/300/ES, měla by se v tomto posouzení dále zvážit relevantnost a vhodnosti kritérií, dokud se nepřijmou navrhované nové požadavky na energetické štítky a požadavky na ekodesign televizních přijímačů, včetně návrhů dodatečných požadavků na podporu směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních a širších cílů oběhového hospodářství.

(7)

Za těchto okolností by měla být doba platnosti stávajících kritérií pro televizní přijímače a souvisejících požadavků na posuzování a ověřování prodloužena do 31. prosince 2020, aby byl poskytnut dostatek času na dokončení posouzení a případného přezkumu nebo ukončení stávajících ekologických kritérií pro televizní přijímače.

(8)

S cílem zajistit stabilitu trhu, zvýšit využívání ekoznačky EU a umožnit stávajícím držitelům licencí zachovat výhody ekoznačky EU pro jejich produkty, jimž byly licence uděleny, by doba platnosti stávajících kritérií pro substráty, pomocné půdní látky a mulč a souvisejících požadavků na posuzování a ověřování měla být prodloužena do 30. června 2022.

(9)

Je proto vhodné prodloužit dobu platnosti ekologických kritérií pro skupiny výrobků „televizní přijímače“ a „substráty, pomocné půdní látky a mulč“ a souvisejících požadavků na posuzování a ověřování.

(10)

Rozhodnutí 2009/300/ES a rozhodnutí (EU) 2015/2099 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného na základě článku 16 nařízení (ES) č. 66/2010,