ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 175

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 62
28. června 2019


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

MEZINÁRODNÍ DOHODY

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1096 ze dne 25. června 2019 o podpisu Dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Vietnamskou socialistickou republikou na straně druhé jménem Unie

1

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Rady (EU) 2019/1097 ze dne 26. června 2019, kterým se mění nařízení (EU) 2019/124, pokud jde o některá rybolovná práva

3

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1098 ze dne 26. června 2019, kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin

11

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1099 ze dne 27. června 2019, kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky

14

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1100 ze dne 27. června 2019, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neobnovuje schválení účinné látky desmedifam a kterým se mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ( 1 )

17

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1101 ze dne 27. června 2019, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky tolklofos-methyl a kterým se mění příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 ( 1 )

20

 

*

Nařízení Komise (EU) 2019/1102 ze dne 27. června 2019, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 o hnojivech za účelem přizpůsobení příloh I a IV ( 1 )

25

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1103 ze dne 27. června 2019, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 o některých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem

31

 

 

ROZHODNUTÍ

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1104 ze dne 25. června 2019, kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/116 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020

33

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1105 ze dne 25. června 2019 o jmenování jednoho náhradníka Výboru regionů, navrženého Italskou republikou

35

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1106 ze dne 25. června 2019 o jmenování jednoho člena Výboru regionů, navrženého Italskou republikou

36

 

*

Rozhodnutí Rady (EU) 2019/1107 ze dne 25. června 2019 o jmenování jednoho náhradníka Výboru regionů, navrženého Španělským královstvím

37

 

*

Rozhodnutí Rady (SZBP) 2019/1108 ze dne 27. června 2019, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině

38

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1109 ze dne 27. června 2019, o zastavení řízení týkajícího se dovozu svařovaných trub, trubek a dutých profilů se čtvercovým nebo obdélníkovým příčným průřezem, ze železa (kromě litiny) nebo z oceli (kromě nerezavějící oceli) pocházejících z Republiky Severní Makedonie, Ruska a Turecka

39

 

*

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1110 ze dne 27. června 2019, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (oznámeno pod číslem C(2019) 4976)  ( 1 )

52

 


 

(1)   Text s významem pro EHP.

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

MEZINÁRODNÍ DOHODY

28.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/1


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/1096

ze dne 25. června 2019

o podpisu Dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Vietnamskou socialistickou republikou na straně druhé jménem Unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 23. dubna 2007 zmocnila Rada Komisi, aby vedla jednání o dohodách o volném obchodu s členskými státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Toto zmocnění umožnilo dvoustranná jednání.

(2)

Dne 22. prosince 2009 zmocnila Rada Komisi, aby vedla dvoustranná jednání o dohodě o volném obchodu s jednotlivými členskými státy ASEANU. V červnu 2012 zahájila Komise dvoustranná jednání o dohodě o volném obchodu s Vietnamem, přičemž tato jednání měla probíhat v souladu se stávajícími směrnicemi pro jednání.

(3)

Dne 15. října 2013 zmocnila Rada Komisi, aby rozšířila probíhající dvoustranná jednání se zeměmi ASEANU tak, aby zahrnovala i ochranu investic.

(4)

Jednání o Dohodě o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Vietnamskou socialistickou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) byla uzavřena.

(5)

Dohoda by měla být podepsána jménem Unie s výhradou jejího uzavření k pozdějšímu datu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis Dohody o ochraně investic mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Vietnamskou socialistickou republikou na straně druhé (dále jen „dohoda“) jménem Unie se schvaluje s výhradou jejího uzavření. (1)

Článek 2

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 25. června 2019.

Za Radu

předseda

A. ANTON


(1)  Znění dohody bude zveřejněno spolu s rozhodnutím o jejím uzavření.


NAŘÍZENÍ

28.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/3


NAŘÍZENÍ RADY (EU) 2019/1097

ze dne 26. června 2019,

kterým se mění nařízení (EU) 2019/124, pokud jde o některá rybolovná práva

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (EU) 2019/124 (1) stanoví pro rok 2019 rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací.

(2)

Víceletý plán pro západní vody (2), který vstoupil v platnost dne 26. března 2019, zrušil plán obnovy štikozubce novozélandského a humra severského (3). V souladu s tímto plánem obnovy byla stanovena omezení intenzity rybolovu uvedená v příloze II nařízení Rady (EU) 2019/124. Vzhledem k tomu, že v souladu s ustanoveními víceletého plánu pro západní vody budou dotčené populace řízeny stanovením omezení odlovu, aby se dosáhlo cílové hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem v rámci rozmezí maximálního udržitelného výnosu (dále jen „FMSY“), není již nadále nutné stanovovat pro loďstva lovící tyto populace omezení intenzity rybolovu. Příloha IIA nařízení Rady (EU) 2019/124 by tedy měla být zrušena.

(3)

Mezinárodní rada pro průzkum moří (dále jen „rada ICES“) vydala vědecké doporučení týkající se nulového odlovu tresky bezvousé (Merlangius merlangus) v divizi ICES 7a (Irské moře). Byl stanoven celkový přípustný odlov (dále jen „TAC“) vedlejších úlovků těchto populací v roce 2019, aby se dosáhlo náležité rovnováhy mezi pokračováním v rybolovu s ohledem na potenciálně závažné sociálně-ekonomické důsledky a potřebou dosáhnout dobrého biologického stavu těchto populací a aby se zároveň zohlednila obtížnost rybolovu všech populací ve smíšeném rybolovu na úrovni FMSY. Aktualizovaná vědecká analýza rady ICES týkající se stavu populace tresky bezvousé v divizi ICES 7a a jejích nevyhnutelných vedlejších úlovků v jiných druzích rybolovu předpokládá zachování současného stavu a odhaduje odpovídající odlov na 1 385 tun. Na základě této vědecké analýzy by měl být TAC změněn, aby odrážel hodnotu, která bude minimalizovat riziko předčasného ukončení rybolovu a zároveň umožní další obnovu biomasy reprodukující se populace. Úroveň tohoto TAC by měla rovněž zohlednit, že se úmrtnost těchto populací nezvýšila a že TAC podněcuje zlepšení selektivity a zamezení úlovků.

(4)

V prosinci 2018 se dotčené členské státy dohodly, že budou spolupracovat v rámci skupiny členských států pro severozápadní vody a v úzké spolupráci s poradním sborem pro severozápadní vody, aby připravily víceletý plán ke snížení vedlejších úlovků. Tento plán by měl prostřednictvím opatření pro selektivitu a zamezení úlovků zajistit snížení vedlejších úlovků pěti dotčených populací, včetně tresky bezvousé v Irském moři, pro niž rada ICES vydala doporučení nulového odlovu pro rok 2019. Komise uvedla, že má v úmyslu tento plán předložit na plenárním zasedání Vědeckotechnického a hospodářského výboru (VTHVR) konajícím se v červenci 2019, aby se posoudila jeho účinnost. Pro případ, že z posouzení VTHVR vyplyne, že plán na snížení vedlejších úlovků nedosáhne požadovaného účinku na snížení úmrtnosti způsobené rybolovem u těchto vedlejších úlovků, Komise uvedla, že zváží alternativní opatření ke snížení úmrtnosti způsobené rybolovem u dotčených populací.

(5)

Podle doporučení rady ICES ze dne 28. března 2019 by odlov humra severského (Nephrops norvegicus) ve funkční jednotce 31 v divizi ICES 8c neměl za období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 překročit 0,7 tuny. V souladu s tím by měla být stanovena rybolovná práva u humra severského ve funkční jednotce 31 divize ICES 8c.

(6)

Dne 28. března 2019 vydala rada ICES doporučení pro odlov krevety severní (Pandalus borealis) v divizích ICES 3a a 4a východ (Skagerrak a Kattegat a severní část Severního moře v norských hlubokých vodách). Na základě tohoto doporučení a konzultací s Norskem je vhodné stanovit kvótu Unie pro krevety severní v divizi ICES 3a v souladu s FMSY na 2 010 tun.

(7)

Dne 22. února 2019 vydala rada ICES aktualizované doporučení pro odlov tresky tmavé (Pollachius virens) v Severním moři. Na základě tohoto doporučení a po konzultacích s Norskem by měl být TAC tresky tmavé v souladu s FMSY odpovídajícím způsobem změněn.

(8)

Podle doporučení rady ICES ze dne 12. dubna 2019 by odlov šprota obecného (Sprattus sprattus) v divizi 3a (Skagerrak a Kattegat) a v podoblasti 4 (Severní moře) neměl za období od 1. července 2019 do 30. června 2020 překročit 138 726 tun. TAC šprota obecného v divizi 3a byl stanoven na 26 624 tun. Rybolovná práva pro šprota obecného ve vodách Unie divize ICES 2a a podoblasti 4 by měla být stanovena se zohledněním TAC, který byl již stanoven pro divizi ICES 3a, a v souladu s FMSY. S cílem zajistit využívání rybolovných práv v plném rozsahu je vhodné zavést mezioblastní flexibilitu pro šprota obecného z divize ICES 3a do podoblastí ICES 2a a 4.

(9)

TAC pro sardel obecnou (Engraulis encrasicolus) v podoblastech ICES 9 a 10 a ve vodách Unie oblasti Výboru pro rybolov ve středovýchodním Atlantiku (dále jen „CECAF“) 34.1.1 na období od 1. července 2019 do 30. června 2020 byl stanoven na nulu, dokud nebude pro uvedené období k dispozici vědecké doporučení. Rada ICES vydá své doporučení pro tuto populaci až koncem června 2019, přičemž rybolov pokračuje i během letního období. S cílem zajistit, aby rybolovné činnosti mohly pokračovat, dokud nebude na základě nejnovějšího vědeckého doporučení stanoven TAC, by měl být na základě odlovu ve třetím čtvrtletí roku 2018 stanoven prozatímní TAC ve výši 4 902 tun. Uvedený TAC by byl v budoucnosti upraven v souladu s vědeckým doporučením ICES.

(10)

Dne 13. března 2019 Komise na základě společného doporučení skupiny členských států pro Severní moře přijala nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/906 (4). Posledně uvedené nařízení stanoví změny výjimek de minimis z povinnosti vykládky uvedených v čl. 15 odst. 5 písm. c) nařízení (EU) 1380/2013 (5) pro tresku bezvousou a tresku obecnou (Gadus morhua), jelikož větší množství nežádoucích úlovků těchto druhů bude podléhat povinnosti vykládky a již se na ně nebude vztahovat výjimka z této povinnosti. Za účelem zohlednění těchto změn by proto měly být příslušné TAC změněny a nadále by měly být stanoveny v souladu s FMSY. V souladu s článkem 5 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 (6) mají členské státy zajistit účinnou kontrolu plnění povinnosti vykládky, a zabránit tak zvýšení rybolovného tlaku na dotčené populace.

(11)

Na svém 21. mimořádném zasedání v roce 2018 přijala Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) doporučení 18-02, kterým se zavádí víceletý plán řízení populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a ve Středozemním moři. Tento plán řízení se řídí doporučením Stálého výboru pro výzkum a statistiku ohledně zavedení víceletého plánu řízení populací v roce 2018, neboť současný stav populace již nevyžaduje mimořádná opatření zavedená plánem obnovy populace tuňáka obecného (doporučení 17–17, kterým se mění doporučení 14-04). Plán řízení zohledňuje specifika různých typů lovných zařízení a technik rybolovu. Je proto vhodné ustanovení týkající se limitů intenzity rybolovu a maximální míry vysazení v hospodářstvích chovajících tuňáka obecného zrevidovat.

(12)

Omezení odlovu stanovená v nařízení (EU) 2019/124 jsou použitelná od 1. ledna 2019. Ustanovení tohoto nařízení týkající se omezení odlovu by se proto měla použít rovněž od uvedeného data. Touto zpětnou působností není dotčena zásada právní jistoty a ochrany legitimního očekávání, neboť příslušná rybolovná práva nebyla dosud vyčerpána.

(13)

Nařízení (EU) 2019/124 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2019/124 se mění takto:

a)

v článku 9 se zrušuje písmeno a);

b)

příloha IA se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení;

c)

příloha IIA se zrušuje;

d)

příloha IV se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. června 2019.

Za Radu

předsedkyně

G.L. GAVRILESCU


(1)  Nařízení Rady (EU) 2019/124 ze dne 30. ledna 2019, kterým se pro rok 2019 stanoví rybolovná práva ve vodách Unie a rybolovná práva, jimiž disponují rybářská plavidla Unie v některých vodách mimo Unii, pro některé rybí populace a skupiny rybích populací (Úř. věst. L 29, 31.1.2019, s. 1).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 ze dne 19. března 2019, kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 1).

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 2166/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví opatření pro obnovení populace štikozubce novozélandského a humra severského v Kantaberském moři a na západě Iberského poloostrova a kterým se mění nařízení (ES) č. 850/98 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 345, 28.12.2005, s. 5).

(4)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/906 ze dne 13. března 2019, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/2035, kterým se na období 2019–2021 stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky pro určité druhy rybolovu druhů žijících při dně v Severním moři (Úř. věst. L 145, 4.6.2019, s. 4).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(6)  Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).


PŘÍLOHA

1.   

Příloha IA nařízení (EU) 2019/124 se mění takto:

1)

tabulka rybolovných práv pro sardel obecnou v podoblastech ICES 9 a 10 a ve vodách Unie oblasti CECAF 34.1.1 se nahrazuje tímto:

Druh:

Sardel obecná

Engraulis encrasicolus

Oblast:

9 a 10; vody Unie oblasti CECAF 34.1.1

(ANE/9/3411)

Španělsko

2 344  (1)

 

 

Portugalsko

2 558  (1)

 

 

Unie

4 902  (1)

 

 

TAC

4 902  (1)

 

Preventivní TAC

2)

tabulka rybolovných práv pro tresku obecnou v podoblasti ICES 4 a ve vodách Unie divize 2a a části divize 3a, která nepatří do Skagerraku a Kattegatu, se nahrazuje tímto:

Druh:

Treska obecná

Gadus morhua

Oblast:

4; vody Unie oblasti 2a, část oblasti 3a, která nepatří do Skagerraku a Kattegatu

(COD/2A3AX4)

Belgie

870 (2)

 

 

Dánsko

4 998  (2)

 

 

Německo

3 169  (2)

 

 

Francie

1 075  (2)

 

 

Nizozemsko

2 824  (2)

 

 

Švédsko

33 (2)

 

 

Spojené království

11 464  (2)

 

 

Unie

24 433  (2)

 

 

Norsko

5 004  (3)

 

 

TAC

29 437

 

Analytický TAC

Zvláštní podmínka:

v rámci výše uvedených kvót je odlov v následujících oblastech omezen na níže uvedená množství:

 

Vody Norska oblasti 4 (COD/*04N-)

Unie

21 236 “;

3)

tabulka rybolovných práv pro tresku bezvousou v podoblasti ICES 4 a ve vodách Unie divize 2a se nahrazuje tímto:

Druh:

Treska bezvousá

Merlangius merlangus

Oblast:

4; vody Unie oblasti 2a

(WHG/2AC4.)

Belgie

320

 

 

Dánsko

1 385

 

 

Německo

360

 

 

Francie

2 082

 

 

Nizozemsko

801

 

 

Švédsko

3

 

 

Spojené království

10 012

 

 

Unie

14 963

 

 

Norsko

1 219  (4)

 

 

TAC

17 191

 

Analytický TAC

Použije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení

Zvláštní podmínka:

v rámci výše uvedených kvót je odlov v následujících oblastech omezen na níže uvedená množství:

 

Vody Norska oblasti 4 (WHG/*04N-)

Unie

10 881 “;

4)

tabulka rybolovných práv pro tresku bezvousou v divizi ICES 7a se nahrazuje tímto:

Druh:

Treska bezvousá

Merlangius merlangus

Oblast:

7a

(WHG/07 A.)

Belgie

3 (5)

 

 

Francie

43 (5)

 

 

Irsko

717 (5)

 

 

Nizozemsko

1 (5)

 

 

Spojené království

482 (5)

 

 

Unie

1 246  (5)

 

 

TAC

1 246  (5)

 

Analytický TAC

Použije se článek 8 tohoto nařízení

5)

tabulka rybolovných práv pro humra severského v divizi ICES 8c se nahrazuje tímto:

Druh:

Humr severský

Nephrops norvegicus

Oblast:

8c

(NEP/08C.)

Španělsko

2,7 (6)

 

 

Francie

0,0 (6)

 

 

Unie

2,7 (6)

 

 

TAC

2,7 (6)

 

Preventivní TAC

6)

tabulka rybolovných práv pro krevetu severní v divizi ICES 3a se nahrazuje tímto:

Druh:

Kreveta severní

Pandalus borealis

Oblast:

3a

(PRA/03 A.)

Dánsko

1 497

 

 

Švédsko

807

 

 

Unie

2 304

 

 

TAC

4 314

 

Analyticky TAC“

7)

tabulka rybolovných práv pro tresku tmavou v divizi ICES 3a, podoblasti 4 a ve vodách Unie divize 2a se nahrazuje tímto:

Druh:

Treska tmavá

Pollachius virens

Oblast:

3a a 4; vody Unie oblasti 2a

(POK/2CSA4)

Belgie

33

 

 

Dánsko

3 865

 

 

Německo

9 759

 

 

Francie

22 967

 

 

Nizozemsko

98

 

 

Švédsko

531

 

 

Spojené království

7 482

 

 

Unie

44 735

 

 

Norsko

48 879  (7)

 

 

TAC

93 614

 

Analytický TAC

Použije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení

8)

tabulka rybolovných práv pro tresku tmavou v podoblasti ICES 6 a ve vodách Unie a mezinárodních vodách oblastí 5b, 12 a 14 se nahrazuje tímto:

Druh:

Treska tmavá

Pollachius virens

Oblast:

6; Vody Unie a mezinárodní vody oblastí 5b, 12 a 17

(POK/56-14)

Německo

468

 

 

Francie

4 650

 

 

Irsko

418

 

 

Spojené království

3 237

 

 

Unie

8 773

 

 

Norsko

940 (8)

 

 

TAC

9 713

 

Analytický TAC

Použije se čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení

9)

tabulka rybolovných práv pro šprota obecného a související vedlejší úlovky ve vodách Unie oblasti 3a se nahrazuje tímto:

Druh:

Šprot obecný a související vedlejší úlovky

Sprattus sprattus

Oblast:

Vody Unie oblasti 3a

(SPR/03 A)

Dánsko

17 840  (9)  (10)

 

 

Německo

137 (9)  (10)

 

 

Švédsko

6 750  (9)  (10)

 

 

Unie

24 627  (9)

 

 

TAC

26 624

 

Preventivní TAC

10)

tabulka rybolovných práv pro šprota obecného a související vedlejší úlovky ve vodách Unie oblastí 2a a 4 se nahrazuje tímto:

Druh:

Šprot obecný a související vedlejší úlovky

Sprattus sprattus

Oblast:

vody Unie oblastí 2a a 4

(SPR/2AC4-C)

Belgie

1 154  (11)  (12)

 

 

Dánsko

91 347  (11)  (12)

 

 

Německo

1 154  (11)  (12)

 

 

Francie

1 154  (11)  (12)

 

 

Nizozemsko

1 154  (11)  (12)

 

 

Švédsko

1 330  (11)  (12)  (13)

 

 

Spojené království

3 809  (11)  (12)

 

 

Unie

101 102  (11)  (12)

 

 

Norsko

10 000  (11)

 

 

Faerské ostrovy

1 000  (11)  (14)

 

 

TAC

112 102  (11)

 

Analytický TAC

2.   

Příloha IV nařízení (EU) 2019/124 se mění takto:

1)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„Maximální počet rybářských plavidel každého členského státu oprávněných lovit, uchovávat na palubě, překládat, přepravovat nebo vykládat tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři“.

2)

v odstavci 4 se zrušuje tabulka B.

3)

v odstavci 6 se tabulka B nahrazuje tímto:

Tabulka B  (15)

Maximální vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného (v tunách)

Španělsko

6 300

Itálie

3 764

Řecko

785

Kypr

2 195

Chorvatsko

2 947

Malta

8 786

Portugalsko

350


(1)  Tuto kvótu lze odlovit pouze od 1. července 2019 do 30. září 2019.“;

(2)  Zvláštní podmínka: z čehož až 5 % může být uloveno ve: 7d (COD/*07D.).

(3)  Lze odlovit ve vodách Unie. Úlovky v rámci této kvóty se odečtou od norského podílu TAC

(4)  Lze odlovit ve vodách Unie. Úlovky v rámci této kvóty se odečtou od norského podílu TAC.

(5)  Pouze pro vedlejší úlovky tresky bezvousé při rybolovu jiných druhů. V rámci této kvóty není povolen cílený rybolov tresky bezvousé.“;

(6)  Pouze pro úlovky brané jako součást ověřovacího rybolovu prováděného za účelem sběru údajů o úlovku na jednotku (CPUE) plavidly převážejícími pozorovatele na palubě.

 

2 tuny ve funkční jednotce 25, vylovené během pěti měsíčních výjezdů v srpnu a září

 

0,7 tuny ve funkční jednotce 31, vylovené během 7 dnů v červenci.“;

(7)  Mohou být odloveny pouze ve vodách Unie oblasti 4 a v oblasti 3a (POK/*3A4-C). Úlovky v rámci této kvóty se odečtou od norského podílu TAC“

(8)  Lze odlovit severně od 56°30′ s. š. (POK/*5614N).“

(9)  Až 5 % kvóty mohou tvořit vedlejší úlovky tresky bezvousé a tresky jednoskvrnné (OTH/*03 A.). Vedlejší úlovky tresky bezvousé a tresky jednoskvrnné započítané do kvóty podle tohoto ustanovení a vedlejší úlovky druhů započítaných do kvóty podle čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 nesmějí dohromady překročit 9 % kvóty

(10)  Tuto kvótu lze převést do vod Unie oblastí 2a a 4. Tyto převody však musí být předem oznámeny Komisi.“

(11)  Tuto kvótu lze odlovit pouze od 1. července 2019 do 30. června 2020.

(12)  Nejvýše 2 % kvóty mohou tvořit vedlejší úlovky tresky bezvousé (OTH/* 2AC4C). Vedlejší úlovky tresky bezvousé započítané do kvóty podle tohoto ustanovení a vedlejší úlovky druhů započítaných do kvóty podle čl. 15 odst. 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 nesmějí dohromady překročit 9 % kvóty

(13)  Včetně smačků rodu Ammodytes

(14)  Může obsahovat až 4 % vedlejších úlovků sledě obecného“;

(15)  Celková kapacita chovu, která činí v případě Portugalska 500 tun (odpovídající 350 tunám vysazení do chovu),je kryta nevyužitou kapacitou Unie uvedenou v tabulce A.“


28.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/11


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1098

ze dne 26. června 2019,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1484/95, pokud jde o určení reprezentativních cen v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 183 písm. b) uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2014 ze dne 16. dubna 2014 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 a (ES) č. 614/2009 (2), a zejména na čl. 5 odst. 6 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 (3) stanovilo prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určilo reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin.

(2)

Z pravidelné kontroly údajů, na jejichž základě se stanoví reprezentativní ceny produktů v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, vyplývá nutnost změnit reprezentativní ceny pro dovoz některých produktů s přihlédnutím k cenovým rozdílům podle původu.

(3)

Nařízení (ES) č. 1484/95 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(4)

Vzhledem k tomu, že je nutné začít uplatňovat uvedené opatření co nejdříve poté, co budou k dispozici aktualizované údaje, je třeba, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dnem vyhlášení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha I nařízení (ES) č. 1484/95 se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. června 2019.

Za Komisi,

jménem předsedy,

Jerzy PLEWA

generální ředitel

Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova


(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 1.

(3)  Nařízení Komise (ES) č. 1484/95 ze dne 28. června 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu dodatečných dovozních cel a určují reprezentativní ceny v odvětví drůbežího masa a vajec, jakož i pro vaječný albumin, a kterým se zrušuje nařízení č. 163/67/EHS (Úř. věst. L 145, 29.6.1995, s. 47).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA I

Kód KN

Popis zboží

Reprezentativní cena

(EUR/100 kg)

Jistota uvedená v článku 3

(EUR/100 kg)

Původ (1)

0207 12 90

Jatečně upravená těla kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, předkládaná jako tzv. „kuřata 65 %“, zmrazená

126,8

0

AR

0207 14 10

Dělené maso, vykostěné, z kohoutů a slepic druhu Gallus domesticus, zmrazené

240,5

18

AR

206,5

28

BR

215,5

25

TH

1602 32 11

Přípravky z kohoutů nebo slepic druhu Gallus domesticus, tepelně neupravené

296,6

0

BR


(1)  Klasifikace zemí podle nařízení Komise (EU) č. 1106/2012 ze dne 27. listopadu 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 471/2009 o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu se třetími zeměmi, pokud jde o aktualizaci klasifikace zemí a území (Úř. věst. L 328, 28.11.2012, s. 7).


28.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/14


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1099

ze dne 27. června 2019,

kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1),

s ohledem na prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 ze dne 13. května 2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (2), a zejména na článek 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

A.   PŘEDCHOZÍ POSTUP

(1)

Dne 13. května 2013 uložila Rada prováděcím nařízením (EU) č. 412/2013 konečné antidumpingové clo na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní (dále jen „nádobí“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Unie.

(2)

Vzhledem k velkému počtu čínských vyvážejících výrobců vybrala Komise vzorek, který bude předmětem šetření v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2016/1036.

(3)

Rada uložila individuální celní sazby na dovoz nádobí ve výši od 13,1 % do 23,4 % pro společnosti vybrané do vzorku a váženou průměrnou sazbu cla ve výši 17,9 % pro ostatní spolupracující společnosti nezařazené do vzorku. Kromě toho byla uložena sazba cla ve výši 36,1 % na dovoz nádobí pro všechny ostatní čínské společnosti.

(4)

Seznam spolupracujících vyvážejících výrobců v příloze I nařízení (EU) č. 412/2013 byl změněn prováděcím nařízením Komise (EU) č. 803/2014 (3) a prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/2207 (4).

(5)

V souladu s článkem 3 prováděcího nařízení (EU) č. 412/2013 může být ustanovení čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení změněno tak, že novému vyvážejícímu výrobci bude přiznána celní sazba použitelná pro spolupracující společnosti, které nebyly zařazeny do vzorku, tj. vážená průměrná sazba cla ve výši 17,9 %, pokud nový vyvážející výrobce nádobí v ČLR poskytne Komisi dostatečné důkazy.

B.   ŽÁDOST O UDĚLENÍ STATUSU NOVÉHO VYVÁŽEJÍCÍHO VÝROBCE

(6)

V květnu 2018 předložila společnost Fujian Dehua Sanfeng Ceramics Co., Ltd (dále jen „žadatel“) žádost o udělení statusu nového vyvážejícího výrobce (dále jen „status nového vyvážejícího výrobce“), přičemž tvrdila, že splňuje všechna tři kritéria stanovená v článku 3 prováděcího nařízení (EU) č. 412/2013.

(7)

Na podporu svého tvrzení žadatel poskytl odpověď na dotazník Komise. Na základě analýzy odpovědi na dotazník požádala Komise o další informace a důkazy, které žadatel poskytl.

C.   ANALÝZA ŽÁDOSTI

(8)

Pokud jde o podmínku stanovenou v čl. 3 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 412/2013, totiž že žadatel během období šetření nevyvážel dotčený výrobek do Unie, žadatel předložil svou měsíční evidenci odbytu od roku 2011 do roku 2017. Z evidence vyplynulo, že zahájil uvádění dotčeného výrobku na trh až po období šetření v březnu 2012. Tyto důkazy byly potvrzeny mezinárodní evidencí odbytu, která uváděla, že žadatel začal dotčený výrobek vyvážet v březnu 2012 do USA a v červenci 2012 do Unie (Francie).

(9)

Při ověřování faktur a další dokumentace o prodeji nebyly zjištěny žádné důkazy, které by naznačovaly, že dotčený výrobek byl do Unie vyvážen před těmito daty a/nebo během období šetření. Komise proto na základě dostupných informací a dokumentace dospěla k závěru, že žadatel splňuje kritérium podle čl. 3 písm. a) prováděcího nařízení (EU) č. 412/2013.

(10)

Pokud jde o podmínku stanovenou v čl. 3 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 412/2013, Komise zjistila, že do roku 2013 měl vlastník žadatele podíly ve dvou dalších společnostech. Byla vyžádána a prověřena dokumentace týkající se založení a obchodní činnosti těchto dvou společností ve spojení, včetně jejich účtů a evidence odbytu a nákupů. Byla vyžádána a prověřena dokumentace týkající se založení a obchodní činnosti těchto dvou společností ve spojení, včetně prodeje a nákupu dotčeného výrobku. Na základě poskytnuté dokumentace nebyly zjištěny žádné další obchodní nebo provozní vazby s vývozci nebo výrobci z ČLR, na které se vztahují antidumpingová opatření. Naopak jedné ze společností ve spojení byl v roce 2017 udělen status nového vyvážejícího výrobce (5). Komise tudíž dospěla k závěru, že žadatel splňuje podmínku stanovenou v čl. 3 písm. b) prováděcího nařízení (EU) č. 412/2013.

(11)

Pokud jde o podmínku stanovenou v čl. 3 písm. c) prováděcího nařízení (EU) č. 412/2013, Komise na základě předložených dokladů zjistila, že žadatel skutečně vyvážel dotčený výrobek do Unie po období šetření. Žadatel předložil kupní smlouvy uzavřené se zákazníkem v Německu společně s další dokumentací o prodeji pro transakci z října 2017. Komise tedy dospěla k závěru, že žadatel splňuje podmínku stanovenou v čl. 3 písm. c) prováděcího nařízení (EU) č. 412/2013.

(12)

Výrobní odvětví Unie neposkytlo žádné důkazy ani informace, z nichž by vyplývalo, že žadatel nesplnil jedno ze tří kritérií.

D.   ZÁVĚR

(13)

Komise dospěla k závěru, že žadatel splnil všechna tři kritéria, aby mohl být považován za nového vyvážejícího výrobce. Proto rozhodla, že žadateli by měl být udělen status nového vyvážejícího výrobce, a jeho název by tudíž měl být zařazen na seznam spolupracujících společností nezařazených do vzorku uvedený v příloze I nařízení (EU) č. 412/2013.

E.   POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

(14)

Žadatel a výrobní odvětví Unie byli informováni o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo považováno za vhodné udělit sazbu antidumpingového cla použitelnou pro čínské spolupracující vyvážející výrobce nezařazené do vzorku společnosti Fujian Dehua Sanfeng Ceramics Co., Ltd.

(15)

Stranám byla poskytnuta možnost předložit připomínky. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Do seznamu čínských spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, uvedeného v příloze I prováděcího nařízení (EU) č. 412/2013 se doplňuje tato společnost:

Společnost

Doplňkový kód TARIC

Fujian Dehua Sanfeng Ceramics Co., Ltd

C485

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Úř. věst. L 131, 15.5.2013, s. 1.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 803/2014 ze dne 24. července 2014, kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 219, 25.7.2014, s. 33).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/2207 ze dne 29. listopadu 2017, kterým se mění prováděcí nařízení Rady (EU) č. 412/2013 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímně uloženého cla na dovoz keramického stolního a kuchyňského nádobí a náčiní pocházejícího z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 314, 30.11.2017, s. 31).

(5)  Úř. věst. L 314, 30.11.2017, s. 31.


28.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/17


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1100

ze dne 27. června 2019,

kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh neobnovuje schválení účinné látky desmedifam a kterým se mění příloha prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 20 odst. 1 a čl. 78 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnicí Komise 2004/58/ES (2) byl desmedifam zařazen jako účinná látka do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3).

(2)

Účinné látky zařazené do přílohy I směrnice 91/414/EHS se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (4).

(3)

Platnost schválení účinné látky desmedifam, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, skončí dnem 31. července 2020.

(4)

V souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (5) a ve lhůtě stanovené v uvedeném článku byla předložena žádost o obnovení schválení desmedifamu.

(5)

Žadatel předložil doplňující dokumentaci požadovanou podle článku 6 prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012. Zpravodajský členský stát shledal žádost úplnou.

(6)

Zpravodajský členský stát vypracoval po konzultaci s členským státem spoluzpravodajem hodnotící zprávu o obnovení a dne 21. prosince 2016 ji předložil Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi.

(7)

Úřad předal hodnotící zprávu o obnovení žadateli a členským státům, aby se k ní vyjádřili, a obdržené připomínky zaslal Komisi. Úřad rovněž zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti.

(8)

Dne 10. ledna 2018 oznámil úřad Komisi svůj závěr (6) ohledně toho, zda lze očekávat, že desmedifam splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(9)

Úřad upozornil na určité konkrétní problémy. Zejména nebylo možné vyloučit expozici spotřebitelů a/nebo hospodářských zvířat reziduím obsahujícím volný a/nebo konjugovaný anilin (klasifikovaný jako mutagen kategorie 2 a karcinogen kategorie 2) a expozici spotřebitelů reziduím s obsahem 4-aminofenolu (klasifikovaného jako mutagen kategorie 2) prostřednictvím živočišných komodit. Úřad navíc dospěl k závěru, že u všech reprezentativních použití bylo zjištěno vysoké dlouhodobé riziko pro savce, kromě savců živících se hmyzem, když vzorec použití zahrnuje pouze jednu aplikaci. Vysoké dlouhodobé riziko pro ptactvo bylo zjištěno u reprezentativních použití u řepy cukrovky/řepy krmné, když vzorec použití zahrnuje dvě nebo tři aplikace.

(10)

Úřad dále dospěl k závěru, že na základě dostupných informací nelze dokončit posouzení vlastností narušujících činnost endokrinního systému.

(11)

Komise vyzvala žadatele, aby předložil své připomínky ke stanovisku úřadu a v souladu s čl. 14 odst. 1 třetím pododstavcem prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012 i k návrhu zprávy o obnovení. Žadatel předložil své připomínky a ty byly důkladně přezkoumány.

(12)

Navzdory argumentům předloženým žadatelem však nebylo možné obavy týkající se dané účinné látky vyvrátit.

(13)

Proto se v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin nepotvrdilo, že jsou kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 splněna. Je tedy vhodné neobnovit schválení účinné látky desmedifam v souladu s čl. 20 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení.

(14)

Prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15)

Členským státům by měl být poskytnut dostatečný čas na odnětí povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující desmedifam.

(16)

Pokud členské státy udělí v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009 jakoukoli odkladnou lhůtu u přípravků na ochranu rostlin obsahujících desmedifam, měla by tato lhůta uplynout nejpozději dne 1. července 2020.

(17)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/707 (7) byla prodloužena doba platnosti schválení desmedifamu do 31. července 2020, aby bylo možno dokončit postup pro obnovení schválení před uplynutím doby platnosti schválení uvedené látky. Avšak vzhledem k tomu, že rozhodnutí o neobnovení schválení bylo přijato před prodlouženým datem skončení jeho platnosti, mělo by se toto nařízení použít co nejdříve.

(18)

Tímto nařízením není dotčeno předložení další žádosti o schválení desmedifamu podle článku 7 nařízení (ES) č. 1107/2009.

(19)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Neobnovení schválení účinné látky

Schválení účinné látky desmedifam se neobnovuje.

Článek 2

Změna prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011

V části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se řádek 86, desmedifam, zrušuje.

Článek 3

Přechodná opatření

Členské státy odejmou povolení pro přípravky na ochranu rostlin obsahující účinnou látku desmedifam nejpozději dne 1. ledna 2020.

Článek 4

Odkladná lhůta

Jakákoli odkladná lhůta udělená členskými státy v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 1107/2009 uplyne nejpozději dne 1. července 2020.

Článek 5

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

(2)  Směrnice Komise 2004/58/ES ze dne 23. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek alfacypermethrinu, benalaxylu, bromoxynilu, desmedifamu, ioxynilu a fenmedifamu (Úř. věst. L 120, 24.4.2004, s. 26).

(3)  Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (Úř. věst. L 153, 11.6.2011, s. 1).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 844/2012 ze dne 18. září 2012, kterým se stanoví ustanovení nezbytná k provedení postupu obnovení schválení účinných látek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 252, 19.9.2012, s. 26).

(6)  EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), 2018. Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance desmedipham EFSA Journal 2018;16(1):5150 https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5150.

(7)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/707 ze dne 7. května 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek alfa-cypermethrin, beflubutamid, benalaxyl, benthiavalikarb, bifenazát, boskalid, bromoxynil, kaptan, kyazofamid, desmedifam, dimethoát, dimethomorf, diuron, ethefon, etoxazol, famoxadon, fenamifos, flumioxazin, fluoxastrobin, folpet, foramsulfuron, formetanát, metalaxyl-m, methiokarb, metribuzin, milbemektin, Paecilomyces lilacinus kmen 251, fenmedifam, fosmet, pirimifos-methyl, propamokarb, prothiokonazol, s-metolachlor a tebukonazol (Úř. věst. L 120, 8.5.2019, s. 16).


28.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/20


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1101

ze dne 27. června 2019,

kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky tolklofos-methyl a kterým se mění příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (1), a zejména na čl. 20 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnicí Komise 2006/39/ES (2) byl tolklofos-methyl zařazen jako účinná látka do přílohy I směrnice Rady 91/414/EHS (3).

(2)

Účinné látky zařazené do přílohy I směrnice 91/414/EHS se považují za schválené podle nařízení (ES) č. 1107/2009 a jsou uvedeny v části A přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) č. 540/2011 (4).

(3)

Platnost schválení účinné látky tolklofos-methyl, jak je stanoveno v části A přílohy prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011, skončí dnem 30. dubna 2020.

(4)

V souladu s článkem 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 844/2012 (5) a ve lhůtě stanovené v uvedeném článku byla předložena žádost o obnovení schválení tolklofos-methylu. Žadatel předložil doplňující dokumentaci požadovanou podle článku 6 prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012. Zpravodajský členský stát shledal žádost úplnou.

(5)

Zpravodajský členský stát vypracoval po konzultaci s členským státem spoluzpravodajem hodnotící zprávu o obnovení a dne 11. listopadu 2016 ji předložil Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) a Komisi.

(6)

Úřad předal hodnotící zprávu o obnovení žadateli a členským státům, aby se k ní vyjádřili, a obdržené připomínky zaslal Komisi. Úřad rovněž zpřístupnil souhrn doplňující dokumentace veřejnosti.

(7)

Dne 8. prosince 2017 oznámil úřad Komisi svůj závěr (6) ohledně toho, zda lze očekávat, že tolklofos-methyl splní kritéria pro schválení uvedená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009. Pozměněné znění tohoto stanoviska úřad přijal dne 5. října 2018 a znovu jej zveřejnil dne 15. listopadu 2018 s vysvětlením týkajícím se částečně přijatelného rizika pro vodní organismy (jeden ze tří scénářů FOCUS je považován za přijatelný) u reprezentativních použití u okrasných plodin pro chráněné stavby. Původní znění stanovisek bylo z věstníku EFSA odstraněno. Dne 24. října 2018 předložila Komise Stálému výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva návrh zprávy o obnovení schválení tolklofos-methylu.

(8)

Pokud jde o kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému zavedená nařízením Komise (EU) 2018/605 (7), naznačuje závěr úřadu vzhledem ke skutečnosti, že neexistují žádné důkazy o účinku na endokrinní systém in vivo, že je vysoce nepravděpodobné, že by byl tolklofos-methyl endokrinní disruptor. Komise se proto domnívá, že tolklofos-methyl nelze považovat za látku s vlastnostmi vyvolávajícími narušení činnosti endokrinního systému.

(9)

Komise vyzvala žadatele, aby předložil své připomínky k pozměněnému znění stanoviska úřadu a v souladu s čl. 14 odst. 1 třetím pododstavcem prováděcího nařízení (EU) č. 844/2012 i k návrhu zprávy o obnovení. Žadatel předložil své připomínky a ty byly důkladně přezkoumány.

(10)

Bylo zjištěno, že v případě jednoho či více reprezentativních použití alespoň jednoho přípravku na ochranu rostlin obsahujícího tolklofos-methyl jsou kritéria pro schválení stanovená v článku 4 nařízení (ES) č. 1107/2009 splněna.

(11)

Proto je vhodné schválení látky tolklofos-methyl obnovit.

(12)

V souladu s čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009 ve spojení s článkem 6 uvedeného nařízení a s ohledem na současné vědeckotechnické poznatky je však nezbytné stanovit určité podmínky a omezení. Zejména je vhodné omezit používání přípravků na ochranu rostlin obsahujících tolklofos-methyl, aby se minimalizovala expozice spotřebitelů určitým metabolitům a snížila expozice vodních organismů a volně žijících savců této látce schválením jejího použití pouze pro okrasné rostliny a brambory.

(13)

Posouzení rizik pro obnovení schválení tolklofos-methylu vychází z omezeného počtu reprezentativních použití, což však neomezuje použití, pro něž mohou být přípravky na ochranu rostlin obsahující tolklofos-methyl povoleny. Proto je vhodné zrušit omezení použití pouze jako fungicid.

(14)

Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(15)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/168 (8) byla prodloužena doba platnosti schválení tolklofos-methylu do 30. dubna 2020, aby bylo možno dokončit postup pro obnovení schválení před uplynutím doby platnosti schválení uvedené látky. Avšak vzhledem k tomu, že rozhodnutí o obnovení bylo přijato před datem konce prodloužené doby platnosti schválení, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. září 2019.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Obnovení schválení účinné látky

Schválení účinné látky tolklofos-methyl se obnovuje v souladu s přílohou I.

Článek 2

Změny prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011

Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 3

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. září 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1.

(2)  Směrnice Komise 2006/39/ES ze dne 12. dubna 2006, kterou se mění směrnice Rady 91/414/EHS za účelem zařazení účinných látek klodinafopu, pirimikarbu, rimsulfuronu, tolklofos-methylu a tritikonazolu (Úř. věst. L 104, 13.4.2006, s. 30).

(3)  Směrnice Rady 91/414/EHS ze dne 15. července 1991 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 230, 19.8.1991, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 540/2011 ze dne 25. května 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o seznam schválených účinných látek (Úř. věst. L 153, 11.6.2011, s. 1).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 844/2012 ze dne 18. září 2012, kterým se stanoví ustanovení nezbytná k provedení postupu obnovení schválení účinných látek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009, pokud jde o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh (Úř. věst. L 252, 19.9.2012, s. 26).

(6)  EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), 2018. Conclusion on the peer review of the pesticide risk assessment of the active substance tolclofos-methyl. EFSA Journal 2018;16(1):5130 [25 s.]. doi: 10.2903/j.efsa.2018.5130.

(7)  Nařízení Komise (EU) 2018/605 ze dne 19. dubna 2018, kterým se mění příloha II nařízení (ES) č. 1107/2009 a stanoví se vědecká kritéria pro určení vlastností vyvolávajících narušení činnosti endokrinního systému (Úř. věst. L 101, 20.4.2018, s. 33).

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/168 ze dne 31. ledna 2019, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o prodloužení doby platnosti schválení účinných látek abamektin, Bacillus subtilis (Cohn 1872) kmen QST 713, Bacillus thuringiensis subsp. Aizawai, Bacillus thuringiensis subsp. israeliensis, Bacillus thuringiensis subsp. kurstaki, Beauveria bassiana, benfluralin, klodinafop, klopyralid, Cydia pomonella Granulovirus (CpGV), cyprodinil, dichlorprop-P, epoxykonazol, fenpyroximát, fluazinam, flutolanil, fosetyl, Lecanicillium muscarium, mepanipyrim, mepikvat, Metarhizium anisopliae var. Anisopliae, metconazol, metrafenon, Phlebiopsis gigantea, pirimikarb, Pseudomonas chlororaphis kmen: MA 342, pyrimethanil, Pythium oligandrum, rimsulfuron, spinosad, Streptomyces K61, thiakloprid, tolklofos-methyl, Trichoderma asperellum, Trichoderma atroviride, Trichoderma gamsii, Trichoderma harzianum, triklopyr, trinexapak, tritikonazol, Verticillium albo-atrum a ziram (Úř. věst. L 33, 5.2.2019, s. 1).


PŘÍLOHA I

Obecný název, identifikační čísla

Název podle IUPAC

Čistota (1)

Datum schválení

Konec platnosti schválení

Zvláštní ustanovení

Tolklofos-methyl

CAS 57018-04-9

CIPAC 479

O-(2,6-dichlor-p-tolyl)-O,O-dimethyl-fosforothioát

O-(2,6-dichlor-4-methylfenyl)-O,O-dimethyl-fosforothioát

≥ 960 g/kg

Následující nečistota je považována za významnou z toxikologického hlediska a nesmí v technickém materiálu překročit níže uvedenou hodnotu:

Methanol max. 1 g/kg

1. září 2019

31. srpna 2034

Pouze pro použití na okrasné rostliny a brambory.

Při uplatňování jednotných zásad podle čl. 29 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být zohledněny závěry zprávy o obnovení schválení tolklofos-methylu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy věnovat zvláštní pozornost:

riziku pro vodní organismy a savce,

riziku pro spotřebitele, zejména potenciálnímu riziku vyplývajícího z metabolitu DM-TM-CH2OH v bramborách,

riziku pro obsluhu, pracovníky a okolní osoby.

Podmínky použití musí v případě potřeby zahrnovat opatření ke zmírnění rizika.


(1)  Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o obnovení.


PŘÍLOHA II

Příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011 se mění takto:

1)

v části A se zrušuje položka 126 pro tolklofos-methyl;

2)

v části B se doplňuje nová položka, která zní:

Číslo

Obecný název, identifikační čísla

Název podle IUPAC

Čistota (1)

Datum schválení

Konec platnosti schválení

Zvláštní ustanovení

„138

tolklofos-methyl

CAS 57018-04-9

CIPAC 479

O-(2,6-dichlor-p-tolyl)-O,O-dimethyl-fosforothioát

O-(2,6-dichlor-4-methylfenyl)-O,O-dimethyl-fosforothioát

≥ 960 g/kg

Následující nečistota je považována za významnou z toxikologického hlediska a nesmí v technickém materiálu překročit níže uvedenou hodnotu:

Methanol max. 1 g/kg

1. září 2019

31. srpna 2034

Pouze pro použití na okrasné rostliny a brambory.

Při uplatňování jednotných zásad podle čl. 29 odst. 6 nařízení (ES) č. 1107/2009 musí být zohledněny závěry zprávy o obnovení schválení tolklofos-methylu, a zejména dodatky I a II uvedené zprávy.

Při tomto celkovém hodnocení musí členské státy věnovat zvláštní pozornost:

riziku pro vodní organismy a savce,

riziku pro spotřebitele, zejména potenciálnímu riziku vyplývajícího z metabolitu DM-TM-CH2OH v bramborách,

riziku pro obsluhu, pracovníky a okolní osoby;

Podmínky použití musí v případě potřeby zahrnovat opatření ke zmírnění rizika.“


(1)  Další podrobnosti o identitě a specifikaci účinné látky jsou uvedeny ve zprávě o obnovení.


28.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/25


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1102

ze dne 27. června 2019,

kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 o hnojivech za účelem přizpůsobení příloh I a IV

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (1), a zejména na čl. 29 odst. 4 a čl. 31 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Výrobce izomerní směsi 2-(3,4-dimethylpyrazol-1-yl)-jantarové kyseliny a 2-(4,5-dimethylpyrazol-1-yl)-jantarové kyseliny (dále jen „DMPSA“) předložil prostřednictvím českých orgánů Komisi žádost o zařazení DMPSA jako nové položky do přílohy I nařízení (ES) č. 2003/2003. DMPSA je inhibitor nitrifikace, který při použití společně s minerálními dusíkatými hnojivy snižuje riziko ztrát dusíku ve formě emisí N2O, a tím napomáhá k vyšší účinnosti dusíku u hnojiv obsahujících DMPSA.

(2)

DMPSA splňuje požadavky stanovené v článku 14 nařízení (ES) č. 2003/2003. Proto by měl být zařazen na seznam typů hnojiv v příloze I uvedeného nařízení.

(3)

Nařízení (ES) č. 2003/2003 požaduje kontrolu hnojiva ES metodami odběru vzorků a analýzy popsanými v příloze IV uvedeného nařízení. Zařazení DMPSA do přílohy I nařízení (ES) č. 2003/2003 vyžaduje, aby do přílohy IV uvedeného nařízení byla doplněna analytická metoda, která se použije pro úřední kontroly tohoto typu hnojiv.

(4)

Kromě toho by měla být dále rozvinuta metoda 1 „Příprava vzorků k analýze“ tím, že do ní budou začleněny další evropské normy týkající se odběru vzorků obecně i odběru vzorků ze statických hromad. Stávající metody 9 pro stopové živiny o koncentraci nejvýše 10 % a metody 10 pro stopové živiny o koncentraci větší než 10 % v příloze IV navíc nejsou mezinárodně uznány a měly by být nahrazeny evropskými normami, které nedávno vypracoval Evropský výbor pro normalizaci.

(5)

Nařízení (ES) č. 2003/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(6)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 32 nařízení (ES) č. 2003/2003,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 2003/2003 se mění takto:

1)

příloha I se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení;

2)

příloha IV se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1.


PŘÍLOHA I

V tabulce F.1 v příloze I nařízení (ES) č. 2003/2003 se doplňuje nový řádek 5, který zní:

„5

Izomerní směs 2-(3,4-dimethylpyrazol-1-yl)-jantarové kyseliny a 2-(4,5-dimethylpyrazol-1-yl)-jantarové kyseliny (DMPSA)

Číslo ES 940-877-5

minimum: 0,8

maximum: 1,6“

 

 


PŘÍLOHA II

V příloze IV nařízení (ES) č. 2003/2003 se oddíl B mění takto:

1)

Metoda 1 se nahrazuje tímto:

„Metody 1

Příprava vzorků a odběr vzorků

Metoda 1.1

Odběr vzorků k analýze

EN 1482-1: Hnojiva a materiály k vápnění půd – Vzorkování a příprava vzorku – Část 1: Vzorkování

Metoda 1.2

Příprava vzorků k analýze

EN 1482-2: Hnojiva a materiály k vápnění půd – Vzorkování a příprava vzorku – Část 2: Příprava vzorku

Metoda 1.3

Odběr vzorků ze statických hromad k analýze

EN 1482-3: Hnojiva a materiály k vápnění půd – Vzorkování a příprava vzorku – Část 3: Vzorkování statických hromad

2)

Metody 9 se nahrazují tímto:

„Metody 9

Stopové živiny o koncentraci nejvýše 10 %

Metoda 9.1

Extrakce celkového obsahu stopových živin v hnojivech lučavkou královskou

EN 16964: Hnojiva – Extrakce celkového obsahu stopových živin v hnojivech lučavkou královskou

Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

Metoda 9.2

Extrakce ve vodě rozpustných stopových živin v hnojivech a odstraňování organických látek z extraktů hnojiv

EN 16962: Hnojiva – Extrakce ve vodě rozpustných stopových živin v hnojivech a odstraňování organických látek z extraktů hnojiv

Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

Metoda 9.3

Stanovení kobaltu, mědi, železa, manganu a zinku s využitím plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS)

EN 16965: Hnojiva – Stanovení kobaltu, mědi, železa, manganu a zinku s využitím plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS)

Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

Metoda 9.4

Stanovení boru, kobaltu, mědi, železa, manganu, molybdenu a zinku s využitím ICP-AES

EN 16963: Hnojiva – Stanovení boru, kobaltu, mědi, železa, manganu, molybdenu a zinku s využitím ICP-AES

Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

Metoda 9.5

Stanovení boru s využitím spektrometrie s azomethinem-H

EN 17041: Hnojiva – Stanovení boru v koncentracích ≤ 10 % s využitím spektrometrie s azomethinem-H

Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

Metoda 9.6

Stanovení molybdenu s využitím spektrometrie v komplexu s thiokyanátem amonným

EN 17043: Hnojiva – Stanovení molybdenu v koncentracích ≤ 10 % s využitím spektrometrie v komplexu s thiokyanátem amonným

Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.“

3)

Metody 10 se nahrazují tímto:

Metody 10

Stopové živiny o koncentraci větší než 10 %

Metoda 10.1

Extrakce celkového obsahu stopových živin v hnojivech lučavkou královskou

EN 16964: Hnojiva – Extrakce celkového obsahu stopových živin v hnojivech lučavkou královskou

Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

Metoda 10.2

Extrakce ve vodě rozpustných stopových živin v hnojivech a odstraňování organických látek z extraktů hnojiv

EN 16962: Hnojiva – Extrakce ve vodě rozpustných stopových živin v hnojivech a odstraňování organických látek z extraktů hnojiv

Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

Metoda 10.3

Stanovení kobaltu, mědi, železa, manganu a zinku s využitím plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS)

EN 16965: Hnojiva – Stanovení kobaltu, mědi, železa, manganu a zinku s využitím plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS)

Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

Metoda 10.4

Stanovení boru, kobaltu, mědi, železa, manganu, molybdenu a zinku s využitím ICP-AES

EN 16963: Hnojiva – Stanovení boru, kobaltu, mědi, železa, manganu, molybdenu a zinku s využitím ICP-AES

Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.

Metoda 10.5

Stanovení boru s využitím acidimetrické titrace

EN 17042: Hnojiva – Stanovení boru v koncentracích > 10 % s využitím acidimetrické titrace

Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.

Metoda 10.6

Stanovení molybdenu gravimetricky s 8-hydroxychinolinem

CEN/TS 17060: Hnojiva – Stanovení molybdenu v koncentracích > 10 % gravimetricky s 8-hydroxychinolinem

Tato metoda analýzy neprošla kruhovým testem.“

4)

V metodách 12 se doplňuje nová metoda 12.8, která zní:

„Metoda 12.8

Stanovení DMPSA

EN 17090: Hnojiva – Stanovení inhibitoru nitrifikace DMPSA v hnojivech – Metoda s využitím vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC)

Tato metoda analýzy prošla kruhovým testem.“


28.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/31


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1103

ze dne 27. června 2019,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 o některých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1210/2003 ze dne 7. července 2003 o některých zvláštních omezeních hospodářských a finančních vztahů s Irákem a o zrušení nařízení (ES) č. 2465/96 (1), a zejména na čl. 11 písm. b) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Příloha III nařízení (ES) č. 1210/2003 uvádí seznam státních orgánů, podniků a institucí, jakož i fyzických a právnických osob, orgánů a subjektů předchozí irácké vlády, na které se vztahuje zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, které se ke dni 22. května 2003 nacházely mimo území Iráku, podle uvedeného nařízení.

(2)

Výbor pro sankce Rady bezpečnosti OSN dne 24. června 2019 rozhodl, že ze seznamu osob nebo subjektů, jichž se má týkat zmrazení prostředků a hospodářských zdrojů, se odstraní sedmnáct položek.

(3)

Příloha III nařízení (ES) č. 1210/2003 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha III nařízení (ES) č. 1210/2003 se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. června 2019

Za Komisi,

jménem předsedy,

vedoucí Služby nástrojů zahraniční politiky


(1)  Úř. věst. L 169, 8.7.2003, s. 6.


PŘÍLOHA

V příloze III nařízení (ES) č. 1210/2003 se zrušují tyto položky:

„18.

AUTOMOBILE STATE ENTERPRISE. Adresa: Near Andulus Square, off Nidal Street, P.O. Box 3270, Baghdad, Iraq.“

„30.

DIRECTORATE GENERAL OF MEDICAL SUPPLIES (alias DIRECTORATE GENERAL OF MEDICAL APPLIANCES). Adresy: a) P.O. Box 17041, Baghdad, Iraq; b) P.O. Box 17014, Al-Hurriya, Baghdad, Iraq.“

„33

DIRECTORATE OF TRANSFORMERS PROJECT. Adresa: P.O. Box 21, Baquba, Diala, Iraq.“

„60.

IRAQI COMPANY FOR CARTON MANUFACTURIES. Adresa: P.O. Box 29029, Za'Faraniya, Baghdad, Iraq.“

„66.

IRAQI REFRESHMENT COMPANY. Adresa: P.O. Box 2339, Alwiyah, Za'Faraniya, Industrial Area, Baghdad, Iraq.“

„82.

MISHRAQ SULPHUR STATE ENTERPRISE. Adresa: P.O. Box 54, Al Ishraq-Ninawa, Mosul, Iraq.“

„103.

NORTHERN CEMENT STATE ENTERPRISE. Adresa: P.O. Box 1, Sulaimaniyah, Iraq.“

„114.

STATE BATTERY MANUFACTURING ESTABLISHMENT (alias STATE BATTERY MANUFACTURING ENTERPRISE). Adresa: P.O. Box 190, Al-Waziriyah, Safi El-Din, Al-Hilli St., Baghdad, Iraq.“

„120.

STATE COMPANY FOR PLASTIC BAGS INDUSTRIES IN TIKRIT. Adresa: P.O. Box 12, Muhafadha Salah Aldin, Tikrit, Iraq.“

„136.

STATE ENTERPRISE FOR GLASS AND CERAMIC INDUSTRIES. Adresa: Ramadi, Al Anbar, Iraq.“

„148.

STATE ENTERPRISE FOR RAW BUILDING MATERIALS. Adresa: P.O. Box 5890, Alwiya, near Unknown Soldier, Saadoun Street, Baghdad, Iraq.“

„154.

STATE ENTERPRISE FOR WOOD INDUSTRIES. Adresy: a) Abu Sukhair, P.O. Box 20, Najaf, Iraq; b) Manadhira, Al-Najaf, Iraq.“

„182.

STATE ORGANIZATION FOR INDUSTRIAL DEVELOPMENT. Adresa: Khullani Square, Khulafa St., Baghdad, Iraq.“

„187.

STATE ORGANIZATION FOR ROADS AND BRIDGES (alias a) STATE ESTABLISHMENT OF BRIDGES CONSTRUCTION, b) STATE ESTABLISHMENT FOR MIDDLE AREA (ROADS), c) STATE ESTABLISHMENT OF CONSTRUCTION OF ROADS (SOUTHERN AREA), d) STATE ESTABLISHMENT OF CONSTRUCTION OF ROADS (NORTHERN AREA), e) STATE ESTABLISHMENT OF CONSTRUCTION OF ROADS (MIDDLE AREA AROUND ELPHURATE), f) STATE ESTABLISHMENT OF EXPRESSWAY ROADS). Adresy: a) Karradat Mariam, Karkh, P.O. Box 917, Baghdad, Iraq; b) Nassiryah, Iraq; c) Kirkuk, Iraq; d) Hilla, Iraq; e) Yousufia, Iraq.“

„185.

STATE ORGANIZATION FOR MINERALS. Adresa: P.O. Box 2330, Sa'doon Street, Baghdad, Iraq.“

„27.

DIRECTORATE GENERAL OF GENERATION AND TRANSMISSION OF ELECTRICITY. Adresa: P.O. Box 1058, Al-Masbah, Building 4/356, Baghdad, Iraq.“

„89.

NASSIRITYAH THERMAL POWER STATION. Adresa: P.O. Box 31, Nassiriyah, Iraq.“

ROZHODNUTÍ

28.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/33


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/1104

ze dne 25. června 2019,

kterým se mění rozhodnutí (EU) 2015/116 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,

s ohledem na návrh estonské vlády,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Rada přijala dne 26. ledna 2015 rozhodnutí (EU) 2015/116 (1), kterým jsou konkrétně jmenováni estonští členové a náhradníci Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020.

(2)

Pan Mihkel JUHKAMI (Mayor of Rakvere City) a pan Kurmet MÜÜRSEPP (Member of Antsla Rural Municipality Council) jsou členy Výboru regionů od 26. ledna 2015.

(3)

Pan Rait PIHELGAS (Mayor of Ambla Rural Municipality) a pan Jan TREI (Mayor of Viimsi Rural Municipality) jsou náhradníky Výboru regionů od 26. ledna 2015.

(4)

Estonská vláda informovala Radu dopisem ze 4. června 2019 o změnách funkcí, které v rámci stávajících volebních mandátů zastávají pan Mihkel JUHKAMI, pan Kurmet MÜÜRSEPP, pan Rait PIHELGAS a pan Jan TREI.

(5)

Rozhodnutí (EU) 2015/116 by mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V příloze I rozhodnutí (EU) 2015/116 se údaje týkající se pana Mihkela JUHKAMIHO a pana Kurmeta MÜÜRSEPPA nahrazují tímto:

„Mr Mihkel JUHKAMI

Chairman of Rakvere Town Council

Mr Kurmet MÜÜRSEPP

Deputy Mayor of Antsla Rural Municipality“.

Článek 2

V příloze II rozhodnutí (EU) 2015/116 se údaje týkající se pana Raita PIHELGASE a pana Jana TREIE nahrazují tímto:

„Mr Rait PIHELGAS

Mayor of Järva Rural Municipality

Mr Jan TREI

Member of Viimsi Rural Municipality Council“.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 25. června 2019.

Za Radu

předseda

A. ANTON


(1)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/116 ze dne 26. ledna 2015 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020 (Úř. věst. L 20, 27.1.2015, s. 42).


28.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/35


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/1105

ze dne 25. června 2019

o jmenování jednoho náhradníka Výboru regionů, navrženého Italskou republikou

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,

s ohledem na návrh italské vlády,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 26. ledna 2015, dne 5. února 2015 a dne 23. června 2015 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2015/116 (1), (EU) 2015/190 (2) a (EU) 2015/994 (3) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020.

(2)

Po skončení funkčního období pana Giuseppeho DI PANGRAZIA se uvolnilo jedno místo náhradníka Výboru regionů,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Do Výboru regionů je na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2020, jmenován jako náhradník:

pan Roberto SANTANGELO, Vice Presidente del Consiglio e Consigliere della Regione Abruzzo.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 25. června 2019.

Za Radu

předseda

A. ANTON


(1)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/116 ze dne 26. ledna 2015 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020 (Úř. věst. L 20, 27.1.2015, s. 42).

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/190 ze dne 5. února 2015 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020 (Úř. věst. L 31, 7.2.2015, s. 25).

(3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/994 ze dne 23. června 2015 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020 (Úř. věst. L 159, 25.6.2015, s. 70).


28.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/36


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/1106

ze dne 25. června 2019

o jmenování jednoho člena Výboru regionů, navrženého Italskou republikou

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,

s ohledem na návrh italské vlády,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 26. ledna 2015, dne 5. února 2015 a dne 23. června 2015 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2015/116 (1), (EU) 2015/190 (2) a (EU) 2015/994 (3) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020.

(2)

Po skončení funkčního období pana Francesca PIGLIARU se uvolnilo jedno místo člena Výboru regionů.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Do Výboru regionů je na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2020, jmenován jako člen:

pan Christian SOLINAS, Presidente della Regione Sardegna.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 25. června 2019.

Za Radu

předseda

A. ANTON


(1)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/116 ze dne 26. ledna 2015 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020 (Úř. věst. L 20, 27.1.2015, s. 42).

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/190 ze dne 5. února 2015 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020 (Úř. věst. L 31, 7.2.2015, s. 25).

(3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/994 ze dne 23. června 2015 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020 (Úř. věst. L 159, 25.6.2015, s. 70).


28.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/37


ROZHODNUTÍ RADY (EU) 2019/1107

ze dne 25. června 2019

o jmenování jednoho náhradníka Výboru regionů, navrženého Španělským královstvím

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 305 této smlouvy,

s ohledem na návrh španělské vlády,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 26. ledna 2015, dne 5. února 2015 a dne 23. června 2015 přijala Rada rozhodnutí (EU) 2015/116 (1), (EU) 2015/190 (2) a (EU) 2015/994 (3) o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020. Na základě rozhodnutí Rady (EU) 2015/2397 (4) nahradila dne 16. prosince 2015 paní Maria Luisa de MIGUEL ANASAGASTIOVÁ pana Javiera GONZALEZE ORTIZE ve funkci náhradníka Výboru regionů.

(2)

Po skončení funkčního období paní Marie Luisy de MIGUEL ANASAGASTIOVÉ se uvolnilo místo náhradníka Výboru regionů.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Do Výboru regionů je na zbývající část funkčního období, tedy do 25. ledna 2020, jmenován jako náhradník:

pan Julián ZAFRA DÍAZ, Director General de Asuntos Económicos con la Unión Europea del Gobierno de Canarias.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Lucemburku dne 25. června 2019.

Za Radu

předseda

A. ANTON


(1)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/116 ze dne 26. ledna 2015 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020 (Úř. věst. L 20, 27.1.2015, s. 42).

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/190 ze dne 5. února 2015 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020 (Úř. věst. L 31, 7.2.2015, s. 25).

(3)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/994 ze dne 23. června 2015 o jmenování členů a náhradníků Výboru regionů na období od 26. ledna 2015 do 25. ledna 2020 (Úř. věst. L 159, 25.6.2015, s. 70).

(4)  Rozhodnutí Rady (EU) 2015/2397 ze dne 16. prosince 2015 o jmenování jednoho španělského člena a jedné španělské náhradnice Výboru regionů (Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 144).


28.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/38


ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2019/1108

ze dne 27. června 2019,

kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,

s ohledem na návrh vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 31. července 2014 přijala Rada rozhodnutí 2014/512/SZBP (1).

(2)

Evropská rada se dne 19. března 2015 usnesla, že budou přijata nezbytná opatření, která zajistí, aby doba trvání omezujících opatření byla jasně vázána na úplné splnění minských dohod, přičemž toto úplné splnění bylo plánováno k 31. prosinci 2015.

(3)

Dne 21. prosince 2018 Rada přijala rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/2078 (2) a prodloužila platnost rozhodnutí 2014/512/SZBP do 31. července 2019, aby mohla dále posoudit plnění minských dohod.

(4)

Poté, co bylo plnění minských dohod posouzeno, má Rada za to, že by platnost rozhodnutí 2014/512/SZBP měla být prodloužena o dalších šest měsíců, aby Rada mohla dále posuzovat jejich plnění.

(5)

Rozhodnutí 2014/512/SZBP by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V čl. 9 odst. 1 rozhodnutí 2014/512/SZBP se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   Toto rozhodnutí se použije do 31. ledna 2020.“

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 27. června 2019.

Za Radu

předseda

G. ANTON


(1)  Rozhodnutí Rady 2014/512/SZBP ze dne 31. července 2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 229, 31.7.2014, s. 13).

(2)  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/2078 ze dne 21. prosince 2018, kterým se mění rozhodnutí 2014/512/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině (Úř. věst. L 331, 28.12.2018, s. 224).


28.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/39


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1109

ze dne 27. června 2019,

o zastavení řízení týkajícího se dovozu svařovaných trub, trubek a dutých profilů se čtvercovým nebo obdélníkovým příčným průřezem, ze železa (kromě litiny) nebo z oceli (kromě nerezavějící oceli) pocházejících z Republiky Severní Makedonie, Ruska a Turecka

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na článek 9 tohoto nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení šetření

(1)

Dne 28. září 2018 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu svařovaných trub, trubek a dutých profilů se čtvercovým nebo obdélníkovým příčným průřezem, ze železa (kromě litiny) nebo z oceli (kromě nerezavějící oceli), přičemž jsou vyloučeny trouby a trubky používané pro ropovody nebo plynovody a pažnice a čerpací trubky používané při vrtné těžbě ropy nebo plynu (dále jen „duté profily“), pocházejících z Republiky Severní Makedonie, Ruska a Turecka (dále jen „dotčené země“), do Unie, na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podal dne 14. srpna 2018 Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího svařované ocelové trubky (dále jen „žadatel“) jménem výrobců v Unii. Společnosti, které žadatel zastupuje, představují více než 40 % celkové výroby dutých profilů v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostačující pro zahájení šetření.

1.2.   Žádost o celní evidenci

(3)

Dne 20. prosince 2018 podal žadatel žádost o celní evidenci dovozu z dotčených zemí podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Žadatel tvrdil, že došlo k významnému nárůstu dovozu z dotčených zemí, na základě srovnání:

a)

objemu za období po konci období šetření („OŠ“) (červenec – říjen 2018) s obdobím červenec–říjen 2017 a

b)

průměrného měsíčního dovozu z dotčených zemí v období po zahájení šetření (říjen a listopad 2018) s odpovídajícím obdobím předchozího roku.

1.3.   Zúčastněné strany

(4)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise o zahájení šetření navíc výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány Severní Makedonie, Ruska a Turecka, známé dovozce, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(5)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

1.4.   Výběr vzorku

(6)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení možná vybere vzorek zúčastněných stran.

1.4.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(7)

Ve svém oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby obdobného výrobku v Unii v období od července 2017 do června 2018 a zeměpisného rozložení. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k prozatímnímu vzorku vyjádřily. Jeden z výrobců předběžně zařazených do vzorku informoval Komisi o tom, že nemůže celý dotazník vyplnit, a proto se nechce stát součástí vzorku výrobců v Unii. Komise proto rozhodla vzorek výrobců v Unii revidovat a nahradit tohoto výrobce dalším největším výrobcem v Unii z hlediska objemu výroby. Konečný vzorek představoval více než 30 % odhadované výroby obdobného výrobku v Unii a byl považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

1.4.2.   Výběr vzorku dovozců

(8)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(9)

Komisi se přihlásilo dvanáct dovozců, kteří nejsou ve spojení, a čtyři z nich deklarovali dovoz z dotčených zemí během období šetření, předložili požadované informace a souhlasili se svým zařazením do vzorku. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala jako vzorek tři dovozce na základě největšího objemu dovozu do Unie a jejich zeměpisné polohy v rámci Unie. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl se všemi známými dotčenými dovozci výběr vzorku konzultován. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

1.4.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Severní Makedonii, Rusku a Turecku

(10)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Severní Makedonii, Rusku a Turecku, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala mise Severní Makedonie, Ruska a Turecka při Evropské unii, aby určily a/nebo oslovily případné další vyvážející výrobce v příslušných zemích, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(11)

Deset vyvážejících výrobců v Turecku, tři v Severní Makedonii a dva v Rusku poskytli požadované informace a souhlasili se zařazením do vzorku.

(12)

S ohledem na omezený počet vyvážejících výrobků v Severní Makedonii a Rusku Komise rozhodla, že výběr vzorku není v uvedených dvou zemích nutný.

(13)

Pokud jde o vyvážející výrobce v Turecku, Komise v souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen, vzorek tří vyvážejících výrobců. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčených zemích. Nebyly vzneseny žádné připomínky.

1.5.   Individuální zjišťování

(14)

O individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení požádal jeden vyvážející výrobce v Turecku. Vzhledem k závěrům uvedeným v 97. bodě odůvodnění nebylo nutné tuto žádost dále zpracovávat.

1.5.1.   Odpovědi na dotazník

(15)

Komise v den zahájení řízení zpřístupnila on-line dotazníky a vyzvala tři spolupracující vyvážející výrobce v Severní Makedonii, dva spolupracující vyvážející výrobce v Rusku, tři vyvážející výrobce zařazené do vzorku v Turecku, čtyři výrobce zařazené do vzorku v Unii a tři dovozce, kteří nejsou ve spojení a byli zařazeni do vzorku, o jejich vyplnění.

(16)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří spolupracujících vyvážejících výrobců v Severní Makedonii, jednoho spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Rusku, tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a jednoho vyvážejícího výrobce požadujícího individuální zjišťování v Turecku, čtyř výrobců v Unii zařazených do vzorku a tří dovozců, kteří nejsou ve spojení a byli zařazeni do vzorku. Jeden vyvážející výrobce v Rusku odpověď neposkytl a oznámil, že nechce spolupracovat.

1.6.   Inspekce na místě

(17)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala pro zjištění dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie za nezbytné. Inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení se uskutečnily v prostorách těchto společností:

 

European Steel Tube Association, Paříž, Francie

 

Výrobci v Unii zařazení do vzorku

Tata Steel UK Limited, Corby, Spojené království

Tata Steel Tubes BV, Oosterhout and Zwijndrecht, Nizozemsko

Marcegaglia Carbon Steel S.P.A, Gazoldo degli Ippoliti, Itálie

 

Vyvážející výrobci v Severní Makedonii

FZC 11 Oktomvri AD, Kumanovo

IGM-Trade Ilija I dr. d.o.o. Kavadarci

Metalopromet Dooel, Strumica

 

PAO Severstal Group

PAO Severstal, Čerepovec, Rusko

JSC Severstal Distribution, Čerepovec, Rusko

SIA Severstal Distribution, Riga, Lotyšsko

Severstal Export GmbH, Manno, Švýcarsko

 

Vyvážející výrobci v Turecku:

Noksel Celik Boru Sanayi, Ankara

Özdemir Boru Profil San. ve Tic. Ltd. Ști., Zonguldak

Tosçelik Profil ve Sac Endüstrisi, Iskenderun

Yücel Boru ve Profil Endüstrisi, Istanbul

 

Dovozci v Unii zařazení do vzorku, kteří nejsou ve spojení

Kromat Trading Ltd, Londýn, Spojené království

Carl Spaeter GmbH, Duisburg, Německo

1.7.   Období šetření a posuzované období

(18)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2017 do 30. června 2018 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy zahrnovalo období od 1. ledna 2015 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(19)

Dotčeným výrobkem jsou svařované trouby, trubky a duté profily se čtvercovým nebo obdélníkovým příčným průřezem, ze železa (kromě litiny) nebo z oceli (kromě nerezavějící oceli), přičemž jsou vyloučeny trouby a trubky používané pro ropovody nebo plynovody a pažnice a čerpací trubky používané při vrtné těžbě ropy nebo plynu, pocházející ze Severní Makedonie, Ruska a Turecka, v současnosti kódů KN 7306 61 92 a 7306 61 99 (dále jen „dotčený výrobek“).

(20)

Duté profily se používají v širokém spektru aplikací, např. u nosných dílů konstrukcí a za účelem nesení zátěže v odvětví stavebnictví, u manipulačního zařízení, obráběcích strojů, v automobilovém odvětví, u zemědělských strojů, zemědělského vybavení a pro jiné podobné účely.

2.2.   Obdobný výrobek

(21)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

dotčený výrobek,

výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu dotčených zemí,

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(22)

Komise rozhodla, že tyto výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

3.   DUMPING

3.1.   Severní Makedonie

(23)

V Severní Makedonii se nacházejí tři vyvážející výrobci, kteří spolupracovali v rámci šetření, konkrétně společnosti FZC 11 Oktomvri AD (dále také „FZC“), IGM-Trade Ilija I dr. d.o.o. (dále také „IGM“) a Metalopromet Dooel (dále také „Metalopromet“).

3.1.1.   Běžná hodnota

(24)

Pro výpočet běžné hodnoty Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Objem domácího prodeje se považuje za reprezentativní tehdy, pokud celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje u každého vyvážejícího výrobce alespoň 5 % jeho celkového objemu prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie.

(25)

V případě jednoho z vyvážejících výrobců, konkrétně společnosti FZC, nebyl celkový prodej na domácím trhu reprezentativní ve smyslu čl. 2 odst. 2 základního nařízení.

(26)

Jelikož obdobný výrobek nebyl prodáván na domácím trhu v reprezentativním množství, v případě tohoto spolupracujícího vyvážejícího výrobce vypočítala Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(27)

Pokud v případě typu výrobku nedošlo k žádnému ziskovému prodeji, byla běžná hodnota pro daný typ výrobku vypočítána tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci během období šetření, byly připočteny tyto položky:

a)

vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady vynaložené během období šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcem zařazeným do vzorku při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku a

b)

vážený průměrný zisk dosažený během období šetření spolupracujícím vyvážejícím výrobcem při domácím prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

Pokud v případě typu výrobku došlo k ziskovému prodeji, byla běžná hodnota pro daný typ vypočítána použitím prodejních, režijních a správních nákladů tohoto typu a zisku namísto vážených průměrných prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(28)

V případě společností IGM a Metalopromet Komise na základě zkoušky reprezentativnosti popsané ve 24. bodě odůvodnění zjistila, že obdobný výrobek byl na domácím trhu prodáván v celkovém reprezentativním množství.

(29)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(30)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jeho prodej je, či není ziskový, pokud:

a)

objem prodeje typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představuje více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a

b)

vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(31)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(32)

V případě, kdy bylo méně než 80 % veškerého domácího prodeje ziskových nebo byl vážený průměr prodejních cen nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr pouze u ziskového prodeje.

(33)

Jestliže byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nulový nebo nedostatečný, nebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodáván v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení, jak se popisuje výše ve 27. bodě odůvodnění.

(34)

Šetřením bylo zjištěno, že v případě společností IGM a Metalopromet byl prodej některých typů obdobného výrobku v běžném obchodním styku nulový nebo nedostatečný, nebo se určitý typ výrobku na domácím trhu neprodával v reprezentativním množství. V případě takových typů výrobků byla běžná hodnota vypočtena v souladu s čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 6 základního nařízení. U zbývajících typů vycházela běžná hodnota z domácích cen v rámci běžného obchodního styku.

(35)

Ve svých připomínkách ke konečnému poskytnutí informací žadatel tvrdil, že přístup k výpočtu běžné hodnoty, jak je popsán výše, byl nekonzistentní. Žadatel tvrdil, že Komise měla u všech vývozců v Severní Makedonii použít početně zjištěnou běžnou hodnotu (na rozdíl od domácího prodeje), a to zejména proto, že domácí trh v Severní Makedonii není reprezentativní referenční hodnotou pro porovnání s prodejem na trhu Unie z důvodu jeho velikosti, finančních kapacit a podmínek hospodářské soutěže.

(36)

Komise poznamenává, že její přístup k výpočtu běžné hodnoty důsledně vycházel z metodiky stanovené v článku 2 základního nařízení. Nezohlednění cen, při kterých existuje dostatečný objem prodeje v rámci běžného obchodního styku, jak to navrhuje žadatel, by bylo v rozporu s tímto ustanovením. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

3.1.2.   Vývozní cena

(37)

Všichni tři vyvážející výrobci v Severní Makedonii vyváželi dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům v Unii. Proto byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Unie.

3.1.3.   Srovnání

(38)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu na základě ceny ze závodu.

(39)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na srovnatelnost ceny. Provedly se úpravy s ohledem na slevy, náklady na manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, dopravu, úvěrové náklady, bankovní poplatky, balení a provize.

3.1.4.   Dumpingové rozpětí

(40)

Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(41)

Úroveň spolupráce ze Severní Makedonie byla vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval téměř 100 % celkového vývozu do Unie v období šetření. Na tomto základě jsou dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF následující:

Společnost

Dumpingové rozpětí (%)

FZC 11 Oktomvri AD

8,5

IGM-Trade Ilija I dr. d.o.o.

1,5

Metalopromet Dooel

1,9

Celostátní rozpětí

2,9

(42)

Vzhledem k tomu, že dumpingová rozpětí u dvou ze tří severomakedonských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku jsou pod hranicí de minimis stanovenou v čl. 9 odst. 3 základního nařízení, ověřila Komise, zda bylo vážené průměrné celostátní dumpingové rozpětí vyšší než uvedená hranice.

(43)

Celostátní dumpingové rozpětí bylo vypočteno jako vážený průměr dumpingových rozpětí stanovených pro všechny spolupracující vyvážející výrobce v Severní Makedonii. Výše dumpingu vyjádřená jako procento hodnoty CIF vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců byla 2,9 %, to znamená, že se nacházela nad hranicí de minimis stanovenou ve výši 2 %.

3.2.   Rusko

(44)

V Rusku byl jeden vyvážející výrobce, který spolupracoval při šetření, konkrétně společnost PAO Severstal (dále jen „Severstal“).

3.2.1.   Běžná hodnota

(45)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje společnosti Severstal reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. V tomto ohledu byl proto celkový objem prodeje obdobného výrobku společnosti Severstal na domácím trhu reprezentativní.

(46)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(47)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jeho prodej je, či není ziskový, pokud:

a)

objem prodeje typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představuje více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a

b)

vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(48)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(49)

V případě, kdy bylo méně než 80 % veškerého domácího prodeje ziskových nebo byl vážený průměr prodejních cen nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr pouze u ziskového prodeje.

(50)

Jestliže byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nulový nebo nedostatečný, nebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodáván v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení, jak se popisuje výše ve 27. bodě odůvodnění.

(51)

Šetřením se zjistilo, že běžná hodnota pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce vycházela v případě některých typů výrobku z váženého průměru cen celkového domácího prodeje příslušného typu výrobku během období šetření, v případě některých typů výrobku vycházela z domácích cen v rámci běžného obchodního styku a v případě některých typů výrobku byla vypočítána v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

3.2.2.   Vývozní cena

(52)

Společnost Severstal používala při prodeji do Unie během období šetření tři prodejní kanály. Dotčený výrobek tedy prodávala přímo prvnímu nezávislému zákazníkovi v Unii, a to prostřednictvím dovozců ve spojení v Unii a prostřednictvím obchodníka ve spojení ve Švýcarsku.

(53)

Jestliže vyvážející výrobce vyvezl dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům v Unii, a v případech, kdy byl prodej uskutečněn prostřednictvím obchodníka ve spojení ve Švýcarsku, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek při jeho prodeji na vývoz do Unie.

(54)

U prodeje prostřednictvím dovozců ve spojení byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení vypočítána na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. Byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, a o zisk.

(55)

Komise s cílem stanovit přiměřenou úroveň zisků posoudila informace získané od tří dovozců zařazených do vzorku. Šetření však odhalilo, že dva z dovozců zařazených do vzorku působili jako distributoři široké škály výrobků pořizovaných primárně v Unii, přičemž dovoz dotčeného výrobku představoval velmi malou část jejich obchodní činnosti. Ani jedna z těchto společností nemohla oddělit ziskové rozpětí související s dovozní činností od ziskového rozpětí své celkové činnosti. Ziskové rozpětí uvedených společností proto neodráželo jejich činnost související s dovozem a opětovných prodejem dotčeného výrobku. Hlavní činností třetího dovozce, který není ve spojení, byl dovoz a opětovný prodej dotčeného výrobku, a proto vykazované ziskové rozpětí tuto činnost odráželo řádně. Následně se ziskové rozpětí tohoto dovozce použilo při výpočtu vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Ziskové rozpětí činilo [2 % až 6 %].

3.2.3.   Srovnání

(56)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu jediného vyvážejícího výrobce na základě ceny ze závodu.

(57)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na srovnatelnost ceny. Provedly se úpravy s ohledem na dopravu, náklady na manipulaci, nakládku a vedlejší náklady, pojištění, balení, úvěrové náklady, dovozní poplatky, bankovní poplatky, slevy a provize.

(58)

Spolupracující vyvážející výrobce rovněž požadoval úpravu kvůli záporným úvěrovým nákladům na prodej na vývoz v eurech na základě čl. 2 odst. 10 písm. g) základního nařízení. Vyvážející výrobce tvrdil, že veškerý prodej do Unie byl v eurech a že průměrná sazba LIBOR v eurech byla v období šetření záporná. Komise konstatuje, že účelem úpravy úvěrových nákladů podle čl. 2 odst. 10 písm. g) je zohlednit podmínky úvěru dohodnuté mezi prodejcem a kupujícím v době uzavření smlouvy nebo prodeje. Ve skutečnosti jde o faktor, který byl zohledněn při určování účtované ceny, a to bez ohledu na skutečné náklady nebo zisky, k nimž nakonec došlo při tomto prodeji, neboť tyto náklady nebo zisky nebylo možné zohlednit při smluvním stanovení ceny. V každém případě, a aniž by byly dotčeny výše uvedené skutečnosti, společnost neprokázala, že by to mělo vliv na cenu a cenovou porovnatelnost, a proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(59)

Pokud jde o prodej na vývoz uskutečněný prostřednictvím obchodníka ve spojení se sídlem ve Švýcarsku, vyvážející výrobce tvrdil, že švýcarský obchodník jednal jako jeho interní oddělení prodeje, se kterým tvořil jeden hospodářský subjekt. Vyvážející výrobce poukázal na to, že švýcarský obchodník je jeho 100 % dceřinou společností, která odpovídá za prodej dotčeného výrobku do Unie. Proto by podle spolupracujícího vyvážejícího výrobce neměla Komise upravovat svoji vývozní cenu o provizi.

(60)

Šetřením však bylo zjištěno, že neexistuje výhradní vztah mezi mateřskou společností a obchodníkem ve Švýcarsku, pokud jde o prodej do Unie, a že v rámci skupiny existovaly další subjekty včetně vyvážejícího výrobce prodávajícího i přímo, které se zabývaly vývozem do Unie. Jak se uvádí v 52. bodě odůvodnění, mateřská společnost v Rusku udržovala pro dotčený výrobek tři různé vývozní kanály do Unie. Z těchto důvodů Komise dospěla k závěru, že vztah mezi vyvážejícím výrobcem a jeho společností ve spojení ve Švýcarsku nebyl vztahem integrovaného a vnitřního oddělení prodeje, na základě čehož by tyto dva právní subjekty bylo možné považovat za jeden hospodářský subjekt. Namísto toho Komise usoudila, že společnost ve spojení ve Švýcarsku působila spíše jako agent pracující na bázi provizí ve smyslu čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení. Proto bylo zamítnuto tvrzení, že vyvážející výrobce a jeho obchodník ve spojení ve Švýcarsku tvoří jeden hospodářský subjekt. V důsledku toho byla vývozní cena upravena v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení odečtením provizí. Výpočet provizí vycházel z prodejních, správních a režijních nákladů obchodníka a přiměřeného ziskového rozpětí, jak je stanoveno v 55. bodě odůvodnění, na základě informací poskytnutých dovozci, kteří nejsou ve spojení, v Unii.

3.2.4.   Dumpingové rozpětí

(61)

Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(62)

Úroveň spolupráce z Ruska byla vysoká, protože vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce představoval přibližně 85 % celkového vývozu do Unie v období šetření. Na tomto základě jsou dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF následující:

Společnost

Dumpingové rozpětí (%)

PAO Severstal

– 1,4

Celostátní rozpětí

– 1,4

(63)

Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce v Rusku bylo celostátní dumpingové rozpětí stanoveno na stejné úrovni jako dumpingové rozpětí stanovené pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(64)

Ve svých připomínkách ke konečnému poskytnutí informací žadatel tvrdil, že Komise neměla stanovovat celostátní dumpingové rozpětí na stejné úrovni jako dumpingové rozpětí stanovené pro jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce, ale měla místo toho vypočítat celostátní rozpětí v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(65)

Tvrzení žadatele, že by bylo nespravedlivé zakládat celostátní rozpětí na zjištění, která se týkala spolupracujícího vyvážejícího výrobce, nebylo dále vysvětleno a žadatel ani nepředložil žádné další informace ani důkazy, jimiž by toto své tvrzení podložil. Jak se uvádí v 62. bodě odůvodnění, úroveň spolupráce ze strany Ruska byla vysoká a poskytnuté údaje se považovaly za reprezentativní bez ohledu na to, zda tento vývoz uskutečnil jeden nebo více výrobců v Rusku. Kromě toho, i kdyby Komise použila pro výpočet zbytkového cla většinu vyvážených druhů výrobku spolupracujícího vyvážejícího výrobce, celostátní rozpětí by zůstalo pod úrovní de minimis. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(66)

Pokud jde o dovoz dutých profilů z Ruska, šetření by se vzhledem k negativnímu celostátnímu dumpingovému rozpětí mělo ukončit bez přijetí opatření v souladu s čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

3.3.   Turecko

(67)

Při šetření spolupracovalo deset vyvážejících výrobců v Turecku. Jak se uvádí ve 13. bodě odůvodnění, Komise vybrala vzorek tří společností, konkrétně Noksel Celik Boru Sanayi, Tosçelik Profil ve Sac Endüstrisi a Yücel Boru ve Profil Endüstrisi.

3.3.1.   Běžná hodnota

(68)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je celkový objem domácího prodeje pro každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření. Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje obdobného výrobku na domácím trhu pro každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce reprezentativní.

(69)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(70)

Běžná hodnota je založena na skutečné ceně výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jeho prodej je, či není ziskový, pokud:

a)

objem prodeje typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo tyto náklady přesahující představuje více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a

b)

vážená průměrná prodejní cena uvedeného typu výrobku se rovná jednotkovým výrobním nákladům nebo je vyšší.

(71)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(72)

V případě, kdy bylo méně než 80 % veškerého domácího prodeje ziskových nebo byl vážený průměr prodejních cen nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr pouze u ziskového prodeje.

(73)

Jestliže byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nulový nebo nedostatečný, nebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodáván v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení, jak se popisuje výše ve 27. bodě odůvodnění.

(74)

Šetřením se zjistilo, že běžná hodnota pro tři spolupracující vyvážející výrobce u některých typů výrobku vycházela z váženého průměru cen celkového domácího prodeje příslušného typu výrobku během období šetření, u některých typů výrobku vycházela z domácích cen v rámci běžného obchodního styku a v případě některých typů výrobku byla vypočítána v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

3.3.2.   Vývozní cena

(75)

Všichni tři vyvážející výrobci v Turecku vyváželi dotčený výrobek přímo nezávislým odběratelům v Unii. Proto byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě cen skutečně zaplacených nebo splatných za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Unie.

3.3.3.   Srovnání

(76)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu tří vyvážejících výrobců na základě ceny ze závodu.

(77)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na srovnatelnost ceny. Provedly se úpravy o rozdíly v nákladech na dopravu a manipulaci, úvěrové náklady, provize, balení, bankovní poplatky a slevy na konci roku.

(78)

Jeden vyvážející výrobce tvrdil, že běžná hodnota by měla být upravena na základě čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení, a to z důvodu režimu aktivního zušlechťovacího styku, při kterém se clo na dovážené vstupy neplatí, pokud se vyváží ekvivalentní množství hotového výrobku. Vyvážející výrobce sice prokázal, že neplatil clo za některé ze vstupů, které mohly být začleněny do vyváženého výrobku, neprokázal ale, že rovnocenné clo bylo zaplaceno za vstupy, které byly začleněny do hotového výrobku určeného pro domácí trh. V důsledku toho vyvážející výrobce neprokázal, že použití režimu aktivního zušlechťovacího styku ovlivňuje srovnatelnost cen, a proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(79)

Ve svých připomínkách ke konečnému poskytnutí informací žadatel tvrdil, že Komise neposkytla dostatečné vysvětlení týkající se použití režimu aktivního zušlechťovacího styku ze strany vývozce a jeho vlivu na dumpingové rozpětí. Žadatel uvedl, že existují i další otevřené otázky, ale nevyjádřil je.

(80)

Komise poznamenává, že cílem 78. bodu odůvodnění bylo vysvětlit žádost o úpravu a důvody jejího zamítnutí, nikoli vysvětlit použití režimu aktivního zušlechťovacího styku ze strany vyvážejících vývozců. Použití režimu aktivního zušlechťovacího styku jako takové nemá na výpočet dumpingu vliv. Důležité je pouze tehdy, když ovlivňuje porovnatelnost cen mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou. O tento případ se však nejednalo, jak se vysvětluje výše v 78. bodě odůvodnění. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(81)

Žadatel ve svém podání z 26. března 2019 tvrdil, že existují fyzické rozdíly mezi údajně stejnými typy výrobků prodávaných v Unii a prodávaných na domácím trhu, neboť turečtí vyvážející výrobci použili odlišné normy při prodeji do Unie (EN 10219) a při prodeji na domácím trhu (TS 5314). Turecká norma podle žadatele stanoví podstatně jinou toleranci množství než norma Unie. To znamená, že by nominální množství nahlášená tureckými vyvážejícími výrobci podstatně zkreslila skutečná přepravená množství, a tím i uvedené jednotkové ceny. V důsledku toho by byla dumpingová rozpětí uměle nízká. Pro odstranění zkreslení by tudíž byla zapotřebí úprava běžné hodnoty směrem nahoru.

(82)

Tvrzení žadatele vychází ze dvou předpokladů: i) že vyvážející výrobci používají na domácím trhu normu TS 5314 a ii) že výpočet dumpingu vycházel z nominální namísto skutečné hmotnosti. Vyvážející výrobci ve svých podáních z 26. března a 1. a 2. dubna 2019 oba předpoklady zpochybnili tvrzením, že i) během období šetření nepoužívali normu TS 5314 a ii) že údaje v dotazníku vycházely ze skutečné a nikoli nominální hmotnosti. Komise oba aspekty ověřila a potvrdila.

(83)

Žadatel ve svém podání z 5. dubna 2019 toto tvrzení zopakoval, přičemž poukázal na to, že vyvážející výrobci mohli používat normu TS 5314 mimo období šetření. Žadatel zpochybnil zjištění, že turecké společnosti při prodeji na domácím trhu nedodržují turecké normy. Žadatel rovněž zpochybnil způsob, jakým byla skutečná hmotnost stanovena nebo vypočtena.

(84)

Komise potvrdila, že o používání norem i o hmotnosti výrobku se diskutovalo s vyvážejícími výrobci a že byly obě otázky ověřeny během inspekcí na místě. Uvedené otázky byly identifikovány již během předchozích šetření týkajících se tohoto výrobku a během tohoto šetření se jim věnovala zvláštní pozornost. Tvrzení žadatele bylo proto zamítnuto.

(85)

Ve svých připomínkách ke konečnému poskytnutí informací žadatel zopakoval svoje tvrzení, že vyvážející výrobci v Turecku používají standardní přepočet hmotnosti, což vede k odlišné konečné ceně na tunu v závislosti na normě. Žadatel tvrdil, že Komise neposkytla dostatečné vysvětlení, pokud jde o ověření použití skutečném a nikoli teoretické hmotnosti vyvážejícími výrobci při fakturaci.

(86)

Jak se vysvětluje v 84. bodě odůvodnění, Komise ověřila, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku ve své odpovědi na antidumpingový dotazník uvedli skutečnou hmotnost dotčeného výrobku a obdobného výrobku prodávaného do Unie a na domácím trhu. Komise vybrala vzorek faktur pro zákazníky na domácím trhu a zákazníky v Unii a posoudila hmotnost na základě přepravních dokumentů a přepravních faktur, jakož i celních prohlášení týkajících se prodeje zákazníkům v Unii. Ověřením se potvrdilo, že vyvážející výrobci nahlásili skutečnou hmotnost prodávaného výrobku, a nikoli teoretickou hmotnost na základě normy.

(87)

Ve svém podání z 15. dubna 2019 žadatel rovněž tvrdil, že podle průzkumu trhu turečtí vývozci vystavují faktury do Spojeného království na základě normy EN 10219, přičemž ve skutečnosti vyrábějí a přepravují do Spojeného království duté profily, které se vyrábějí podle normy BS 4848. Žadatel dále tvrdil, že v takovém případě by teoretická hmotnost fakturovaného výrobku byla zkreslená. Žadatel tvrdil, že ke zkreslení dochází, neboť i) nominální hmotnost vychází z délky násobené nominální hmotností na jednotku délky; a ii) vystavení faktury podle normy EN umožňuje méně kilogramů na metr (3,30 kg/m), než je skutečná hmotnost na metr podle normy BS (3,45 kg/m). Žadatel tvrdil, že kvůli přizpůsobení se tomuto zkreslení se musí cena prodeje ve Spojeném království snížit v průměru o 3,5 %.

(88)

Komise poznamenává, že žadatel neposkytl žádné důkazy o této praxi. Komise během svého šetření nezískala žádné důkazy, které by tuto praxi potvrzovaly. Kromě toho, jak se uvádí v 82. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že vyvážející výrobci zařazení do vzorku ve své odpovědi na antidumpingový dotazník uvedli skutečnou hmotnost dotčeného výrobku a obdobného výrobku prodávaného do Unie a na domácím trhu. Při výpočtu dumpingu se použila uvedená skutečná, a nikoli teoretická hmotnost. Toto tvrzení žadatele bylo proto rovněž zamítnuto.

(89)

Ve svých připomínkách ke konečnému poskytnutí informací žadatel zopakoval svoje tvrzení, které je shrnuté v 87. bodě odůvodnění, ohledně fakturace podle normy EN 10219, ale prodeje podle normy BS 4848, což vedlo k údajnému rozdílu v nominální hmotnosti. Žadatel rovněž tvrdil, že poskytl důkazy, které tento postup prokazují.

(90)

Důkazy, které uvádí žadatel, poukazují na to, že dovozci výrobek nabízejí podle normy BS 4848, nikoli však na to, že by prováděli fakturaci podle normy EN 10219. Jak se ale vysvětluje výše, i kdyby tomu tak bylo, výpočet dumpingu vycházel ze skutečné, a nikoli nominální hmotnosti. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(91)

Jedna zúčastněná strana ve svých připomínkách ke konečnému poskytnutí informací tvrdila, že struktura nákladů tureckých výrobců by byla odlišná o struktury nákladů výrobců v Unii a že tento rozdíl by měl být při výpočtu dumpingového rozpětí zohledněn.

(92)

Dlužno připomenout, že při určování dumpingových rozpětí neexistuje právní základ pro zohledňování rozdílů ve struktuře nákladů dotčených vyvážejících výrobců a výrobního odvětví Unie. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(93)

Jedna zúčastněná strana ve svých připomínkách ke konečnému poskytnutí informací tvrdila, že na tureckou běžnou hodnotu má vliv rozdíl mezi cenou surovin pro obdobný výrobek vyráběný pro turecký domácí trh a cenou surovin pro dotčený výrobek vyráběný pro vývozní trh. Tato strana konkrétně tvrdila, že turečtí výrobci využívají pro domácí trh dražší suroviny než pro vývozní trhy.

(94)

Komise v reakci na uvedené připomínky poznamenala následující. Připomněla, že úpravy provedené podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení lze provést pouze u rozdílů, které mají vliv na porovnatelnost cen, a nikoli na porovnatelnost nákladů. V této souvislosti Komise poznamenala, že zúčastněná strana, která uvedla toto tvrzení, nepředložila důkaz, že by existoval rozdíl mezi náklady domácího a vyváženého výrobku. Komise v každém případě poznamenala, že ze šetření nevyplynul žádný důkaz, který by potvrdil toto tvrzení, takže připomínky zúčastněné strany zůstaly nepodložené. Zúčastněná strana rovněž neposkytla důkaz, že by se jakýkoli cenový rozdíl, quod non, odrazil v ceně účtovaného výrobku, čímž by se ovlivnila porovnatelnost cen mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

3.3.4.   Dumpingové rozpětí

(95)

Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(96)

Úroveň spolupráce z Turecka byla vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval téměř 100 % celkového vývozu do Unie v období šetření. Na tomto základě jsou dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z dovozní ceny CIF následující:

Společnost

Dumpingové rozpětí (%)

Noksel Celik Boru Sanayi

0,5

Tosçelik Profil ve Sac Endüstrisi

– 3,6

Yücel Boru ve Profil Endüstrisi

2,5

Celostátní rozpětí

– 0,03

(97)

Vzhledem k tomu, že dumpingové rozpětí jednoho vyvážejícího výrobce je negativní a dumpingové rozpětí dalšího vyvážejícího výrobce je pod hranicí de minimis stanovenou v čl. 9 odst. 3 základního nařízení, ověřila Komise, zda bylo vážené průměrné celostátní dumpingové rozpětí vyšší než uvedená hranice.

(98)

Celostátní dumpingové rozpětí bylo vypočteno jako vážený průměr dumpingových rozpětí stanovených pro společnosti zařazené do vzorku. Takto vypočítané dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento hodnoty CIF vývozu ve vzorku činilo – 0,03 %.

(99)

Pokud jde o dovoz dutých profilů z Turecka, šetření by se vzhledem k negativnímu celostátnímu dumpingovému rozpětí mělo ukončit bez přijetí opatření.

(100)

Vzhledem k tomuto závěru je žádost o individuální zjišťování uvedená ve 14. bodě odůvodnění bezpředmětná.

(101)

Jedna zúčastněná strana ve svých připomínkách ke konečnému poskytnutí informací tvrdila, že Rumunsko je vzhledem ke své relativní blízkosti k Turecku obzvlášť zranitelné vůči dovozu z této země. Zúčastněná strana tvrdila, že tato zvláštní situace rumunského trhu by se měla zohlednit při výpočtu dumpingového rozpětí.

(102)

Zúčastněná strana ale nevysvětlila, jak by bylo možné takové zvláštní posouzení jednotlivých zemí při výpočtu dumpingového rozpětí uskutečnit v souladu se základním nařízením. Argumenty, které zúčastněná strana předložila na podporu svého tvrzení, se týkaly újmy a zájmu Unie, a nikoli dumpingu. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(103)

Jeden turecký vyvážející výrobce ve svých připomínkách ke konečnému poskytnutí informací tvrdil, že jeho skutečné dumpingové rozpětí by bylo pod hranicí de minimis, pokud by Komise při porovnávání druhů výrobku používala podrobnější strukturu, tedy konkrétně kdyby zjišťovala skutečný rozměr a tloušťku profilů místo toho, aby se seskupovala. Tento argument byl vznesen již během šetření. Ve svém původním tvrzení vyvážející výrobce uvedl, že cena dutých profilů se proměňuje v závislosti na jejich rozměru a tloušťce.

(104)

Komise poznamenala, že cena dutých profilů se v závislosti na jejich rozměrech a tloušťce skutečně proměňuje, pokud uvedená cena vychází z délky (tj. na 1 metr). Tato varianta není tak významná, neboť duté profily se prodávají na hmotnost (tj. na 1 kilogram). Výpočet dumpingu vycházel z cen na kilogram, a tedy seskupení rozměrů a tloušťky bylo neopodstatněné. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroba v Unii

(105)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo více než 40 výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(106)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na základě dostupných informací o výrobními odvětví Unie, jako jsou informace uvedené v podnětu a ověřené údaje shromážděné od Evropského svazu pro ocelové trubky. Celková výroba v Unii během období šetření tedy činila 3,4 milionu tun.

(107)

Jak je uvedeno v 7. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni čtyři výrobci v Unii, kteří představují více než 30 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

4.2.   Spotřeba Unie

(108)

Komise stanovila spotřebu Unie na základě celkového prodeje výrobců v Unii na trhu Unie a celkového dovozu ze třetích zemí, přičemž vycházela z údajů Eurostatu. Spotřeba Unie během období šetření byla stanovena na 4 251 597 tun.

4.3.   Dovoz z dotčených zemí

4.3.1.   Objem dovozu z dotčených zemí a jeho podíl na trhu

(109)

Šetřením se stanovilo, jak je vysvětleno v 63. a 96. bodě odůvodnění, celostátní dumpingové rozpětí de minimis v Rusku a Turecku, a v důsledku toho se šetření v případě těchto zemí musí ukončit.

(110)

Zjistilo se, že celostátní dumpingové rozpětí v případě Severní Makedonie činí 2,9 %. Jen dovoz společnosti FZC lze ale považovat za dumpingový, neboť, jak se uvádí ve 41. a 42. bodě odůvodnění, dumpingová rozpětí v případě ostatních dvou společností byla pod hranicí de minimis na úrovni 2 %, jak je stanovena v čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

(111)

Objem dumpingového dovozu ze Severní Makedonie dosáhl během období šetření úrovně [15 000 až 25 000] tun. Během období šetření představoval [0,35 % až 0,59 %] spotřeby Unie a [1,60 % až 2,66 %] celkového dovozu dotčeného výrobku do Unie.

(112)

Podle čl. 9 odst. 3 základního nařízení se újma obvykle považuje za zanedbatelnou, pokud dotčený dovoz představuje méně než objemy stanovené v čl. 5 odst. 7 základního nařízení. Na druhé straně a v případě neexistence kumulace se v čl. 5 odst. 7 uvádí, že tento objem musí představovat podíl na trhu ve výši alespoň 1 % spotřeby dotčeného výrobku v Unii.

(113)

Jak se uvádí v 109. bodě odůvodnění, v současném šetření představoval podíl daného dovozu na trhu [0,35 % až 0,59 %] spotřeby Unie, což je méně než požadavek podílu na trhu stanovený v čl. 9 odst. 3.

(114)

Proto a vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o opaku, dospěla Komise k závěru, že by se újma měla považovat za zanedbatelnou, protože objem dumpingového dovozu ze Severní Makedonie představuje méně než objemy stanovené v čl. 5 odst. 7 základního nařízení.

(115)

Vzhledem k zanedbatelné, ne-li nulové újmě, by se šetření, pokud jde o dovoz dutých profilů ze Severní Makedonie, mělo ukončit bez přijetí opatření v souladu s čl. 9 odst. 3 základního nařízení.

5.   ZÁVĚRY A POSKYTNUTÍ INFORMACÍ

(116)

Vzhledem k uvedeným skutečnostem by antidumpingové řízení týkající se dovozu dutých profilů pocházejících z Republiky Severní Makedonie, Ruska a Turecka mělo být zastaveno.

(117)

Ve světle uvedených zjištění se žádost o celní evidenci, kterou předložil žadatel, stala bezpředmětnou.

(118)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o zjištěních Komise a byla jim poskytnuta lhůta, během níž mohly předložit připomínky.

(119)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení nevydal stanovisko.

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Antidumpingové řízení týkající se dovozu svařovaných trub, trubek a dutých profilů se čtvercovým nebo obdélníkovým příčným průřezem, ze železa (kromě litiny) nebo z oceli (kromě nerezavějící oceli), přičemž jsou vyloučeny trouby a trubky používané pro ropovody nebo plynovody a pažnice a čerpací trubky používané při vrtné těžbě ropy nebo plynu, pocházející ze Severní Makedonie, Ruska a Turecka, v současnosti kódů KN 7306 61 92 a 7306 61 99, se zastavuje.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 27. června 2019.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu svařovaných trub, trubek a dutých profilů se čtvercovým nebo obdélníkovým příčným průřezem, ze železa (kromě litiny) nebo z oceli (kromě nerezavějící oceli) pocházejících z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, Ruska a Turecka, Úř. věst. C 347, 28.9.2018, s. 6.


28.6.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/52


PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1110

ze dne 27. června 2019,

kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech

(oznámeno pod číslem C(2019) 4976)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Unie s cílem dotvoření vnitřního trhu (2), a zejména na čl. 10 odst. 4 uvedené směrnice,

s ohledem na směrnici Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (3), a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU (4) stanoví veterinární opatření pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech, kde byly potvrzeny případy této nákazy u domácích nebo volně žijících prasat (dále jen „dotčené členské státy“). Příloha zmíněného prováděcího rozhodnutí obsahuje v částech I až IV vymezení a výčet některých oblastí dotčených členských států, které jsou rozlišeny podle úrovně rizika na základě epizootologické situace, pokud jde o uvedenou nákazu. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla několikrát změněna, aby náležitým způsobem odrážela změny epizootologické situace v Unii v souvislosti s africkým morem prasat, které je třeba v uvedené příloze zohlednit. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU byla naposledy změněna prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2019/1031 (5), a sice v návaznosti na případy afrického moru prasat v Litvě, Polsku a Rumunsku.

(2)

Od data přijetí prováděcího rozhodnutí (EU) 2019/1031 se vyskytl další případ afrického moru prasat u volně žijících prasat v Polsku, který je rovněž třeba zohlednit v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(3)

V červnu 2019 byl zaznamenán případ afrického moru prasat u volně žijících prasat v okrese tomaszowski v Polsku v oblasti, která v současnosti není uvedena v příloze prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Tento případ afrického moru prasat u volně žijících prasat představuje zvýšení úrovně rizika, jež by se mělo odrazit v uvedené příloze. V důsledku toho by tato oblast Polska zasažená africkým morem prasat měla být uvedena v částech I a II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU.

(4)

Má-li se zohlednit nedávný epizootologický vývoj afrického moru prasat v Unii a proaktivně bojovat s riziky spojenými se šířením uvedené nákazy, měly by být v případě Polska vymezeny nové oblasti s vysokým rizikem o dostatečné rozloze a tyto oblasti by měly být náležitě uvedeny na seznamu v částech I a II přílohy prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU. Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(5)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje zněním uvedeným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 27. června 2019.

Za Komisi

Vytenis ANDRIUKAITIS

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13.

(2)  Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

(3)  Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.

(4)  Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/709/EU ze dne 9. října 2014 o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU (Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 63).

(5)  Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/1031 ze dne 21. června 2019, kterým se mění příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech (Úř. věst. L 167, 24.6.2019, s. 34).


PŘÍLOHA

Příloha prováděcího rozhodnutí 2014/709/EU se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA

ČÁST I

1.   Belgie

Tyto oblasti v Belgii:

in Luxembourg province:

the area is delimited clockwise by:

Frontière avec la France,

Rue Mersinhat,

La N818jusque son intersection avec la N83,

La N83 jusque son intersection avec la N884,

La N884 jusque son intersection avec la N824,

La N824 jusque son intersection avec Le Routeux,

Le Routeux,

Rue d'Orgéo,

Rue de la Vierre,

Rue du Bout-d'en-Bas,

Rue Sous l'Eglise,

Rue Notre-Dame,

Rue du Centre,

La N845 jusque son intersection avec la N85,

La N85 jusque son intersection avec la N40,

La N40 jusque son intersection avec la N802,

La N802 jusque son intersection avec la N825,

La N825 jusque son intersection avec la E25-E411,

La E25-E411jusque son intersection avec la N40,

N40: Burnaimont, Rue de Luxembourg, Rue Ranci, Rue de la Chapelle,

Rue du Tombois,

Rue Du Pierroy,

Rue Saint-Orban,

Rue Saint-Aubain,

Rue des Cottages,

Rue de Relune,

Rue de Rulune,

Route de l'Ermitage,

N87: Route de Habay,

Chemin des Ecoliers,

Le Routy,

Rue Burgknapp,

Rue de la Halte,

Rue du Centre,

Rue de l'Eglise,

Rue du Marquisat,

Rue de la Carrière,

Rue de la Lorraine,

Rue du Beynert,

Millewée,

Rue du Tram,

Millewée,

N4: Route de Bastogne, Avenue de Longwy, Route de Luxembourg,

Frontière avec le Grand-Duché de Luxembourg,

Frontière avec la France,

La N87 jusque son intersection avec la N871 au niveau de Rouvroy,

La N871 jusque son intersection avec la N88,

La N88 jusque son intersection avec la rue Baillet Latour,

La rue Baillet Latour jusque son intersection avec la N811,

La N811 jusque son intersection avec la N88,

La N88 jusque son intersection avecla N883 au niveau d'Aubange,

La N883 jusque son intersection avec la N81 au niveau d'Aubange,

La N81 jusque son intersection avec la E25-E411,

La E25-E411 jusque son intersection avec la N40,

La N40 jusque son intersection avec la rue du Fet,

Rue du Fet,

Rue de l'Accord jusque son intersection avec la rue de la Gaume,

Rue de la Gaume jusque son intersection avec la rue des Bruyères,

Rue des Bruyères,

Rue de Neufchâteau,

Rue de la Motte,

La N894 jusque son intersection avec laN85,

La N85 jusque son intersection avec la frontière avec la France.

2.   Bulharsko

Tyto oblasti v Bulharsku:

in Varna the whole region excluding the villages covered in Part II;

in Silistra region:

whole municipality of Glavinitza,

whole municipality of Tutrakan,

whithinmunicipality of Dulovo:

Boil,

Vokil,

Grancharovo,

Doletz,

Oven,

Okorsh,

Oreshene,

Paisievo,

Pravda,

Prohlada,

Ruyno,

Sekulovo,

Skala,

Yarebitsa,

within municipality of Sitovo:

Bosna,

Garvan,

Irnik,

Iskra,

Nova Popina,

Polyana,

Popina,

Sitovo,

Yastrebna,

within municipality of Silistra:

Vetren,

in Dobrich region:

whole municipality of Baltchik,

wholemunicipality of General Toshevo,

whole municipality of Dobrich,

whole municipality of Dobrich-selska (Dobrichka),

within municipality of Krushari:

Severnyak,

Abrit,

Dobrin,

Alexandria,

Polkovnik Dyakovo,

Poruchik Kardzhievo,

Zagortzi,

Zementsi,

Koriten,

Krushari,

Bistretz,

Efreytor Bakalovo,

Telerig,

Lozenetz,

Krushari,

Severnyak,

Severtsi,

within municipality of Kavarna:

Krupen,

Belgun,

Bilo,

Septemvriytsi,

Travnik,

whole municipality of Tervel, except Brestnitsa and Kolartzi,

in Ruse region:

within municipality of Slivo pole:

Babovo,

Brashlen,

Golyamo vranovo,

Malko vranovo,

Ryahovo,

Slivo pole,

Borisovo,

within municipality of Ruse:

Sandrovo,

Prosena,

Nikolovo,

Marten,

Dolno Ablanovo,

Ruse,

Chervena voda,

Basarbovo,

within municipality of Ivanovo:

Krasen,

Bozhichen,

Pirgovo,

Mechka,

Trastenik,

within municipality of Borovo:

Batin,

Gorno Ablanovo,

Ekzarh Yosif,

Obretenik,

Batin,

within municipality of Tsenovo:

Krivina,

Belyanovo,

Novgrad,

Dzhulyunitza,

Beltzov,

Tsenovo,

Piperkovo,

Karamanovo,

in Veliko Tarnovo region:

within municipality of Svishtov:

Sovata,

Vardim,

Svishtov,

Tzarevets,

Bulgarsko Slivovo,

Oresh,

in Pleven region:

within municipality of Belene:

Dekov,

Belene,

Kulina voda,

Byala voda,

within municipality of Nikopol:

Lozitza,

Dragash voyvoda,

Lyubenovo,

Nikopol,

Debovo,

Evlogievo,

Muselievo,

Zhernov,

Cherkovitza,

within municipality of Gulyantzi:

Somovit,

Dolni vit,

Milkovitsa,

Shiyakovo,

Lenkovo,

Kreta,

Gulyantzi,

Brest,

Dabovan,

Zagrazhdan,

Gigen,

Iskar,

within municipality of Dolna Mitropoliya:

Komarevo,

Baykal,

Slavovitsa,

Bregare,

Orehovitsa,

Krushovene,

Stavertzi,

Gostilya,

in Vratza region:

within municipality of Oryahovo:

Dolni vadin,

Gorni vadin,

Ostrov,

Galovo,

Leskovets,

Selanovtsi,

Oryahovo,

within municipality of Miziya:

Saraevo,

Miziya,

Voyvodovo,

Sofronievo,

within municipality of Kozloduy:

Harlets,

Glozhene,

Butan,

Kozloduy,

in Montana region:

within municipality of Valtchedram:

Dolni Tzibar,

Gorni Tzibar,

Ignatovo,

Zlatiya,

Razgrad,

Botevo,

Valtchedram,

Mokresh,

within municipality Lom:

Kovatchitza,

Stanevo,

Lom,

Zemphyr,

Dolno Linevo,

Traykovo,

Staliyska mahala,

Orsoya,

Slivata,

Dobri dol,

within municipality of Brusartsi:

Vasilyiovtzi,

Dondukovo,

in Vidin region:

within municipality of Ruzhintsi:

Dinkovo,

Topolovets,

Drenovets,

within municipality of Dimovo:

Artchar,

Septemvriytzi,

Yarlovitza,

Vodnyantzi,

Shipot,

Izvor,

Mali Drenovetz,

Lagoshevtzi,

Darzhanitza,

within municipality of Vidin:

Vartop,

Botevo,

Gaytantsi,

Tzar Simeonovo,

Ivanovtsi,

Zheglitza,

Sinagovtsi,

Dunavtsi,

Bukovets,

Bela Rada,

Slana bara,

Novoseltsi,

Ruptzi,

Akatsievo,

Vidin,

Inovo,

Kapitanovtsi,

Pokrayna,

Antimovo,

Kutovo,

Slanotran,

Koshava,

Gomotartsi.

3.   Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

Hiiu maakond.

4.   Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

Borsod-Abaúj-Zemplén megye 651100, 651300, 651400, 651500, 651610, 651700, 651801, 651802, 651803, 651900, 652000, 652200, 652300, 652601, 652602, 652603, 652700, 652900, 653000, 653100, 653200, 653300, 653401, 653403, 653500, 653600, 653700, 653800, 653900, 654000, 654201, 654202, 654301, 654302, 654400, 654501, 654502, 654600, 654700, 654800, 654900, 655000, 655100, 655200, 655300, 655500, 655600, 655700, 655800, 655901, 655902, 656000, 656100, 656200, 656300, 656400, 656600, 657300, 657400, 657500, 657600, 657700, 657800, 657900, 658000, 658201, 658202 és 658403 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Hajdú-Bihar megye 900750, 901250, 901260, 901270, 901350, 901551, 901560, 901570, 901580, 901590, 901650, 901660, 901750, 901950, 902050, 902150, 902250, 902350, 902450, 902550, 902650, 902660, 902670, 902750, 903250, 903650, 903750, 903850, 904350, 904750, 904760, 904850, 904860, 905360, 905450 és 905550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Heves megye 702550, 703350, 703360, 703450, 703550, 703610, 703750, 703850, 703950, 704050, 704150, 704250, 704350, 704450, 704550, 704650, 704750, 704850, 704950, 705050, és 705350 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Jász-Nagykun-Szolnok megye 750150, 750160, 750250, 750260, 750350, 750450, 750460, 750550, 750650, 750750, 750850, 750950, 751150, 752150 és755550 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Nógrád megye 552010, 552150, 552250, 552350, 552450, 552460, 552520, 552550, 552610, 552620, 552710, 552850, 552860, 552950, 552970, 553050, 553110, 553250, 553260, 553350, 553650, 553750, 553850, 553910 és 554050 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Pest megye 571250, 571350, 571550, 571610, 571750, 571760, 572250, 572350, 572550, 572850, 572950, 573360, 573450, 580050 és 580450 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye 851950, 852350, 852450, 852550, 852750, 853560, 853650, 853751, 853850, 853950, 853960, 854050, 854150, 854250, 854350, 855350, 855450, 855550, 855650, 855660 és 855850 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

5.   Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

Aizputes novada Aizputes, Cīravas, Lažas, Kazdangas pagasts un Aizputes pilsēta,

Alsungas novads,

Durbes novada Dunalkas un Tadaiķu pagasts,

Kuldīgas novada Gudenieku pagasts,

Pāvilostas novada Sakas pagasts un Pāvilostas pilsēta,

Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz rietumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

Ventspils novada Jūrkalnes pagasts,

Grobiņas novada Bārtas un Gaviezes pagasts,

Rucavas novada Dunikas pagasts.

6.   Litva

Tyto oblasti v Litvě:

Jurbarko rajono savivaldybė: Smalininkų ir Viešvilės seniūnijos,

Kelmės rajono savivaldybė: Kelmės, Kelmės apylinkių, Kražių, Kukečių seniūnijos dalis į pietus nuo kelio Nr. 2128 ir į vakarus nuo kelio Nr. 2106, Liolių, Pakražančio seniūnijos, Tytuvėnų seniūnijos dalis į vakarus ir šiaurę nuo kelio Nr. 157 ir į vakarus nuo kelio Nr. 2105 ir Tytuvėnų apylinkių seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr. 157 ir į vakarus nuo kelio Nr. 2105, ir Vaiguvos seniūnijos,

Pagėgių savivaldybė,

Plungės rajono savivaldybė,

Raseinių rajono savivaldybė: Girkalnio ir Kalnujų seniūnijos dalis į šiaurę nuo kelio Nr A1, Nemakščių, Paliepių, Raseinių, Raseinių miesto ir Viduklės seniūnijos,

Rietavo savivaldybė,

Skuodo rajono savivaldybė,

Šilalės rajono savivaldybė,

Šilutės rajono savivaldybė: Juknaičių, Kintų, Šilutės ir Usėnų seniūnijos,

Tauragės rajono savivaldybė: Lauksargių, Skaudvilės, Tauragės, Mažonų, Tauragės miesto ir Žygaičių seniūnijos.

7.   Polsko

Tyto oblasti v Polsku:

w województwie warmińsko-mazurskim:

gmina Ruciane – Nida w powiecie piskim,

część gminy Miłki położona na zachód od linii wyznaczonej przez drogę nr 63, część gminy Ryn położona na południe od linii kolejowej łączącej miejscowości Giżycko i Kętrzyn, część gminy Giżycko położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 59 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Giżycko, na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 63 biegnącą od południowej granicy gminy do granicy miasta Giżycko i na południe od granicy miasta Giżycko w powiecie giżyckim,

gminy Mikołajki, Piecki, część gminy Sorkwity położona na południe od drogi nr 16 i część gminy wiejskiej Mrągowo położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 16 biegnącą od zachodniej granicy gminy do granicy miasta Mrągowo oraz na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 59 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Mrągowo w powiecie mrągowskim,

gminy Dźwierzuty, Rozogi i Świętajno w powiecie szczycieńskim,

gminy Gronowo Elbląskie, Markusy, Rychliki, część gminy Elbląg położona na zachód od zachodniej granicy powiatu miejskiego Elbląg i na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 22 i część gminy Tolkmicko niewymieniona w części II załącznika w powiecie elbląskim oraz strefa wód przybrzeżnych Zalewu Wiślanego i Zatoki Elbląskiej,

gminy Barczewo, Biskupiec, Dobre Miasto, Dywity, Jonkowo, Świątki i część gminy Jeziorany położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 593 w powiecie olsztyńskim,

gminy Łukta, Miłakowo, Małdyty, Miłomłyn i Morąg w powiecie ostródzkim,

gmina Zalewo w powiecie iławskim,

w województwie podlaskim:

gminy Rudka, Wyszki, część gminy Brańsk położona na północ od linii od linii wyznaczonej przez drogę nr 66 biegnącą od wschodniej granicy gminy do granicy miasta Brańsk i miasto Brańsk w powiecie bielskim,

gmina Perlejewo w powiecie siemiatyckim,

gminy Kolno z miastem Kolno, Mały Płock i Turośl w powiecie kolneńskim,

gmina Poświętne w powiecie białostockim,

gminy Kulesze Kościelne, Nowe Piekuty, Szepietowo, Klukowo, Ciechanowiec, Wysokie Mazowieckie z miastem Wysokie Mazowieckie, Czyżew w powiecie wysokomazowieckim,

gminy Miastkowo, Nowogród, Śniadowo i Zbójna w powiecie łomżyńskim,

powiat zambrowski;

w województwie mazowieckim:

gminy Rzekuń, Troszyn, Lelis, Czerwin, Łyse i Goworowo w powiecie ostrołęckim,

powiat miejski Ostrołęka,

powiat ostrowski,

gminy Karniewo, Maków Mazowiecki, Rzewnie i Szelków w powiecie makowskim,

gmina Krasne w powiecie przasnyskim,

gminy Bodzanów, Bulkowo, Mała Wieś, Staroźreby i Wyszogród w powiecie płockim,

gminy Ciechanów z miastem Ciechanów, Glinojeck, Gołymin – Ośrodek, Ojrzeń, Opinogóra Górna i Sońsk w powiecie ciechanowskim,

gminy Baboszewo, Dzierzążnia, Płońsk z miastem Płońsk i Sochocin w powiecie płońskim,

gminy Gzy, Obryte, Zatory, Pułtusk i część gminy Winnica położona na wschód od linii wyznaczonej przez drogę łączącą miejscowości Bielany, Winnica i Pokrzywnica w powiecie pułtuskim,

gminy Brańszczyk, Długosiodło, Rząśnik, Wyszków, Zabrodzie i część gminy Somianka położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr 62 w powiecie wyszkowskim,

gminy Jadów, Klembów, Poświętne, Strachówka i Tłuszcz w powiecie wołomińskim,

gminy Dobre, Stanisławów, część gminy Jakubów położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A2, część gminy Kałuszyn położona na północ od linii wyznaczonej przez drogi nr 2 i 92 i część gminy Mińsk Mazowiecki położona na północ od linii wyznaczonej przez drogę nr A2 w powiecie mińskim,

gminy Garbatka Letnisko, Gniewoszów i Sieciechów w powiecie kozienickim,

gminy Baranów i Jaktorów w powiecie grodziskim,

powiat żyrardowski,

gminy Belsk Duży, Błędów, Goszczyn i Mogielnica w powiecie grójeckim,

gminy Białobrzegi, Promna, Stara Błotnica, Wyśmierzyce i część gminy Stromiec położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 48 w powiecie białobrzeskim,

gminy Jedlińsk, Jastrzębia i Pionki z miastem Pionki w powiecie radomskim,

gminy Iłów, Nowa Sucha, Rybno, część gminy Teresin położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 92, część gminy wiejskiej Sochaczew położona na południe od linii wyznaczonej przez drogę nr 92 i część miasta Sochaczew położona na południowy zachód od linii wyznaczonej przez drogi nr 50 i 92 w powiecie sochaczewskim,

gmina Policzna w powiecie zwoleńskim,

gmina Solec nad Wisłą w powiecie lipskim;

w województwie lubelskim:

gminy Bełżyce, Borzechów, Bychawa, Niedrzwica Duża, Jastków, Konopnica, Strzyżewice, Wysokie, Wojciechów i Zakrzew w powiecie lubelskim,

gminy Adamów, Miączyn, Nielisz, Sitno, Komarów-Osada, Krasnobród, Łabunie, Sułów, Szczebrzeszyn, Zamość i Zwierzyniec w powiecie zamojskim,

powiat miejski Zamość,

gmina Jeziorzany i część gminy Kock położona na zachód od linii wyznaczonej przez rzekę Czarną w powiecie lubartowskim,

gminy Adamów i Serokomla w powiecie łukowskim,

gminy Nowodwór, Ryki, Ułęż i miasto Dęblin w powiecie ryckim,

gminy Janowiec, i część gminy wiejskiej Puławy położona na zachód od rzeki Wisły w powiecie puławskim,

gminy Chodel, Karczmiska, Łaziska, Opole Lubelskie, Poniatowa i Wilków w powiecie opolskim,

gminy Rudnik i Żółkiewkaw powiecie krasnostawskim,

gminy Krynice, Rachanie i Tarnawatka w powiecie tomaszowskim,

gminy Aleksandrów, Józefów, Łukowa, Obsza i Tereszpol w powiecie biłgorajskim,

gminy Kraśnik z miastem Kraśnik, Szastarka, Trzydnik Duży, Urzędów, Wilkołaz i Zakrzówek w powiecie kraśnickim,

gminy Modliborzyce i Potok Wielki w powiecie janowskim;

w województwie podkarpackim:

gminy Cieszanów, Oleszyce, Stary Dzików, Wielki Oczy i Lubaczów z miastem Lubaczów w powiecie lubaczowskim,

gminy Laszki i Wiązownica w powiecie jarosławskim,

gminy Pysznica, Zaleszany i miasto Stalowa Wola w powiecie stalowowolskim,

gmina Gorzyce w powiecie tarnobrzeskim;

w województwie świętokrzyskim:

gminy Tarłów i Ożarów w powiecie opatowskim,

gminy Dwikozy, Zawichost i miasto Sandomierz w powiecie sandomierskim.

8.   Rumusnko

Tyto oblasti v Rumunsku:

Județul Alba,

Județul Cluj,

Județul Harghita,

Județul Hunedoara,

Județul Iași,

Județul Neamț,

Restul județului Mehedinți care nu a fost inclus în Partea III cu următoarele comune:

Comuna Garla Mare,

Hinova,

Burila Mare,

Gruia,

Pristol,

Dubova,

Municipiul Drobeta Turnu Severin,

Eselnița,

Salcia,

Devesel,

Svinița,

Gogoșu,

Simian,

Orșova,

Obârșia Closani,

Baia de Aramă,

Bala,

Florești,

Broșteni,

Corcova,

Isverna,

Balta,

Podeni,

Cireșu,

Ilovița,

Ponoarele,

Ilovăț,

Patulele,

Jiana,

Iyvoru Bârzii,

Malovat,

Bălvănești,

Breznița Ocol,

Godeanu,

Padina Mare,

Corlățel,

Vânju Mare,

Vânjuleț,

Obârșia de Câmp,

Vânători,

Vladaia,

Punghina,

Cujmir,

Oprișor,

Dârvari,

Căzănești,

Husnicioara,

Poroina Mare,

Prunișor,

Tămna,

Livezile,

Rogova,

Voloiac,

Sisești,

Sovarna,

Bălăcița,

Județul Gorj,

Județul Suceava,

Județul Mureș,

Județul Sibiu,

Județul Caraș-Severin.

ČÁST II

1.   Belgie

Tyto oblasti v Belgii:

in Luxembourg province:

the area is delimited clockwise by:

La frontière avec la France au niveau de Florenville,

La N85 jusque son intersection avec la N894au niveau de Florenville,

La N894 jusque son intersection avec larue de la Motte,

La rue de la Motte jusque son intersection avec la rue de Neufchâteau,

La rue de Neufchâteau,

La rue des Bruyères jusque son intersection avec la rue de la Gaume,

La rue de la Gaume jusque son intersection avec la rue de l'Accord,

La rue de l'Accord,

La rue du Fet,

La N40 jusque son intersection avec la E25-E411,

La E25-E411 jusque son intersection avec la N81 au niveau de Weyler,

La N81 jusque son intersection avec la N883 au niveau d'Aubange,

La N883 jusque son intersection avec la N88 au niveau d'Aubange,

La N88 jusque son intersection avec la N811,

La N811 jusque son intersection avec la rue Baillet Latour,

La rue Baillet Latour jusque son intersection avec la N88,

La N88 jusque son intersection avec la N871,

La N871 jusque son intersection avec la N87 au niveau de Rouvroy,

La N87 jusque son intersection avec la frontière avec la France.

2.   Bulharsko

Tyto oblasti v Bulharsku:

in Varna region:

within municipality of Beloslav:

Razdelna,

within municipalty of Devnya:

Devnya,

Povelyanovo,

Padina,

within municipality of Vetrino:

Gabarnitsa,

within municipality of Provadiya:

Staroselets,

Petrov dol,

Provadiya,

Dobrina,

Manastir,

Zhitnitsa,

Tutrakantsi,

Bozveliysko,

Barzitsa,

Tchayka,

within municipality of Avren:

Trastikovo,

Sindel,

Avren,

Kazashka reka,

Yunak,

Tsarevtsi,

Dabravino,

within municipality of Dalgopol:

Tsonevo,

Velichkovo,

within municipality of Dolni chiflik:

Nova shipka,

Goren chiflik,

Pchelnik,

Venelin,

in Silistra region:

within municipality of Kaynardzha:

Voynovo,

Kaynardzha,

Kranovo,

Zarnik,

Dobrudzhanka,

Golesh,

Svetoslav,

Polkovnik Cholakovo,

Kamentzi,

Gospodinovo,

Davidovo,

Sredishte,

Strelkovo,

Poprusanovo,

Posev,

within municipality of Alfatar:

Alfatar,

Alekovo,

Bistra,

Kutlovitza,

Tzar Asen,

Chukovetz,

Vasil Levski,

within municipality of Silistra:

Glavan,

Silistra,

Aydemir,

Babuk,

Popkralevo,

Bogorovo,

Bradvari,

Sratzimir,

Bulgarka,

Tsenovich,

Sarpovo,

Srebarna,

Smiletz,

Profesor Ishirkovo,

Polkovnik Lambrinovo,

Kalipetrovo,

Kazimir,

Yordanovo,

within municipality of Sitovo:

Dobrotitza,

Lyuben,

Slatina,

within municipality of Dulovo:

Varbino,

Polkovnik Taslakovo,

Kolobar,

Kozyak,

Mezhden,

Tcherkovna,

Dulovo,

Razdel,

Tchernik,

Poroyno,

Vodno,

Zlatoklas,

Tchernolik,

in Dobrich region:

within municipality of Krushari:

Kapitan Dimitrovo,

Ognyanovo,

Zimnitza,

Gaber,

within municipality of Dobrich-selska:

Altsek,

Vodnyantsi,

Feldfebel Denkovo,

Hitovo,

within municipality of Tervel:

Brestnitza,

Kolartzi,

Angelariy,

Balik,

Bezmer,

Bozhan,

Bonevo,

Voynikovo,

Glavantsi,

Gradnitsa,

Guslar,

Kableshkovo,

Kladentsi,

Kochmar,

Mali izvor,

Nova Kamena,

Onogur,

Polkovnik Savovo,

Popgruevo,

Profesor Zlatarski,

Sartents,

Tervel,

Chestimenstko,

within municipality Shabla:

Shabla,

Tyulenovo,

Bozhanovo,

Gorun,

Gorichane,

Prolez,

Ezeretz,

Zahari Stoyanovo,

Vaklino,

Granichar,

Durankulak,

Krapetz,

Smin,

Staevtsi,

Tvarditsa,

Chernomortzi,

within municipality of Kavarna:

Balgarevo,

Bozhurets,

Vranino,

Vidno,

Irechek,

Kavarna,

Kamen briag,

Mogilishte,

Neykovo,

Poruchik Chunchevo,

Rakovski,

Sveti Nikola,

Seltse,

Topola,

Travnik,

Hadzhi Dimitar,

Chelopechene.

3.   Estonsko

Tyto oblasti v Estonsku:

Eesti Vabariik (välja arvatud Hiiu maakond).

4.   Maďarsko

Tyto oblasti v Maďarsku:

Heves megye 700150, 700250, 700260, 700350, 700450, 700460, 700550, 700650, 700750, 700850, 700860, 700950, 701050, 701111, 701150, 701250, 701350, 701550, 701560, 701650, 701750, 701850, 701950, 702050, 702150, 702250, 702260, 702350, 702450, 702750, 702850, 702950, 703050, 703150, 703250, 703370, 705150,705250, 705450,705510 és 705610 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Szabolcs-Szatmár-Bereg megye 850950, 851050, 851150, 851250, 851350, 851450, 851550, 851560, 851650, 851660, 851751, 851752, 852850, 852860, 852950, 852960, 853050, 853150, 853160, 853250, 853260, 853350, 853360, 853450, 853550, 854450, 854550, 854560, 854650, 854660, 854750, 854850, 854860, 854870, 854950, 855050, 855150, 855250, 855460, 855750, 855950, 855960, 856051, 856150, 856250, 856260, 856350, 856360, 856450, 856550, 856650, 856750, 856760, 856850, 856950, 857050, 857150, 857350, 857450, 857650, valamint 850150, 850250, 850260, 850350, 850450, 850550, 852050, 852150, 852250 és 857550, továbbá 850650, 850850, 851851 és 851852 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Nógrád megye 550110, 550120, 550130, 550210, 550310, 550320, 550450, 550460, 550510, 550610, 550710, 550810, 550950, 551010, 551150, 551160, 551250, 551350, 551360, 551450, 551460, 551550, 551650, 551710, 551810, 551821, 552360 és 552960 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Borsod-Abaúj-Zemplén megye 650100, 650200, 650300, 650400, 650500, 650600, 650700, 650800, 650900, 651000, 651200, 652100, 655400, 656701, 656702, 656800, 656900, 657010, 657100, 658100, 658310, 658401, 658402, 658404, 658500, 658600, 658700, 658801, 658802, 658901, 658902, 659000, 659100, 659210, 659220, 659300, 659400, 659500, 659601, 659602, 659701, 659800, 659901, 660000, 660100, 660200, 660400, 660501, 660502, 660600 és 660800, valamint 652400, 652500 és 652800 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe,

Hajdú-Bihar megye 900150, 900250, 900350, 900450, 900550, 900650, 900660, 900670, 901850, 900850, 900860, 900930, 900950, 901050, 901150, 901450, 902850, 902860, 902950, 902960, 903050, 903150, 903350, 903360, 903370, 903450, 903550, 904450, 904460, 904550, 904650 kódszámú vadgazdálkodási egységeinek teljes területe.

5.   Lotyšsko

Tyto oblasti v Lotyšsku:

Ādažu novads,

Aizputes novada Kalvenes pagasts,

Aglonas novads,

Aizkraukles novads,

Aknīstes novads,

Alojas novads,

Alūksnes novads,

Amatas novads,

Apes novads,

Auces novads,

Babītes novads,

Baldones novads,

Baltinavas novads,

Balvu novads,

Bauskas novads,

Beverīnas novads,

Brocēnu novada Blīdenes pagasts, Remtes pagasta daļa uz austrumiem no autoceļa 1154 un P109,

Burtnieku novads,

Carnikavas novads,

Cēsu novads,

Cesvaines novads,

Ciblas novads,

Dagdas novads,

Daugavpils novads,

Dobeles novads,

Dundagas novads,

Durbes novada Durbes un Vecpils pagasts,

Engures novads,

Ērgļu novads,

Garkalnes novads,

Gulbenes novads,

Iecavas novads,

Ikšķiles novads,

Ilūkstes novads,

Inčukalna novads,

Jaunjelgavas novads,

Jaunpiebalgas novads,

Jaunpils novads,

Jēkabpils novads,

Jelgavas novads,

Kandavas novads,

Kārsavas novads,

Ķeguma novads,

Ķekavas novads,

Kocēnu novads,

Kokneses novads,

Krāslavas novads,

Krimuldas novads,

Krustpils novads,

Kuldīgas novada Ēdoles, Īvandes, Padures, Rendas, Kabiles, Rumbas, Kurmāles, Pelču, Snēpeles, Turlavas, Laidu un Vārmes pagasts, Kuldīgas pilsēta,

Lielvārdes novads,

Līgatnes novads,

Limbažu novads,

Līvānu novads,

Lubānas novads,

Ludzas novads,

Madonas novads,

Mālpils novads,

Mārupes novads,

Mazsalacas novads,

Mērsraga novads,

Naukšēnu novads,

Neretas novads,

Ogres novads,

Olaines novads,

Ozolnieku novads,

Pārgaujas novads,

Pļaviņu novads,

Preiļu novads,

Priekules novads,

Priekuļu novads,

Raunas novads,

republikas pilsēta Daugavpils,

republikas pilsēta Jelgava,

republikas pilsēta Jēkabpils,

republikas pilsēta Jūrmala,

republikas pilsēta Rēzekne,

republikas pilsēta Valmiera,

Rēzeknes novads,

Riebiņu novads,

Rojas novads,

Ropažu novads,

Rugāju novads,

Rundāles novads,

Rūjienas novads,

Salacgrīvas novads,

Salas novads,

Salaspils novads,

Saldus novada Novadnieku, Kursīšu, Zvārdes, Pampāļu, Šķēdes, Nīgrandes, Zaņas, Ezeres, Rubas, Jaunauces un Vadakstes pagasts,

Saulkrastu novads,

Sējas novads,

Siguldas novads,

Skrīveru novads,

Skrundas novads,

Smiltenes novads,

Stopiņu novada daļa, kas atrodas uz austrumiem no autoceļa V36, P4 un P5, Acones ielas, Dauguļupes ielas un Dauguļupītes,

Strenču novads,

Talsu novads,

Tērvetes novads,

Tukuma novads,

Vaiņodes novads,

Valkas novads,

Varakļānu novads,

Vārkavas novads,

Vecpiebalgas novads,

Vecumnieku novads,

Ventspils novada Ances, Tārgales, Popes, Vārves, Užavas, Piltenes, Puzes, Ziru, Ugāles, Usmas un Zlēku pagasts, Piltenes pilsēta,

Viesītes novads,

Viļakas novads,

Viļānu novads,

Zilupes novads.

6.   Litva

Tyto oblasti v Litvě:

Alytaus miesto savivaldybė,

Alytaus rajono savivaldybė,

Anykščių rajono savivaldybė,

Akmenės rajono savivaldybė: Ventos ir Papilės seniūnijos,

Biržų miesto savivaldybė,

Biržų rajono savivaldybė,

Druskininkų savivaldybė,

Elektrėnų savivaldybė,

Ignalinos rajono savivaldybė,

Jonavos rajono savivaldybė,