ISSN 1977-0626 |
||
Úřední věstník Evropské unie |
L 168 |
|
České vydání |
Právní předpisy |
Ročník 62 |
|
|
Opravy |
|
|
* |
|
|
|
(1) Text s významem pro EHP. |
CS |
Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu. Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička. |
II Nelegislativní akty
NAŘÍZENÍ
25.6.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 168/1 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1036
ze dne 18. června 2019
o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení („Zagorski mlinci“ (CHZO))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 52 odst. 2 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Žádost o zápis názvu „Zagorski mlinci“ předložená Chorvatskem byla v souladu s čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1151/2012 zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie (2). |
(2) |
Protože Komisi nebyla oznámena žádná námitka podle článku 51 nařízení (EU) č. 1151/2012, musí být název „Zagorski mlinci“ zapsán do rejstříku, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Název „Zagorski mlinci“ (CHZO) se zapisuje do rejstříku.
Název uvedený v prvním pododstavci označuje produkt třídy 2.3 Chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží podle přílohy XI prováděcího nařízení Komise (EU) č. 668/2014 (3).
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 18. června 2019.
Za Komisi,
jménem předsedy,
Phil HOGAN
člen Komise
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. C 464, 27.12.2018, s. 7.
(3) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 668/2014 ze dne 13. června 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 179, 19.6.2014, s. 36).
ROZHODNUTÍ
25.6.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 168/3 |
ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/1037
ze dne 23. května 2016
o opatřeních SA.32184 – 2013/C (ex 2013/NN) a SA.32669 – 2013/C (ex 2013/NN) provedených Dánskem ve prospěch kogeneračních zařízení a dodavatele elektřiny, která mají vliv na trh s regulačním výkonem
(oznámeno pod číslem C(2016) 3003)
(Pouze dánské znění je závazné)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,
s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,
poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1), a s ohledem na tyto připomínky,
vzhledem k těmto důvodům:
1. POSTUP
(1) |
Elektronickým podáním ze dne 29. ledna 2011 obdržela Komise stížnost od společnosti Smørum Kraftvarme, v níž byly vysloveny obavy ohledně údajné protiprávní státní podpory poskytnuté společnosti DONG Energy. Tato stížnost byla zaevidována pod č. jedn. SA.32184. |
(2) |
Dopisem ze dne 23. února 2011 obdržela Komise stížnost od dánského sdružení pro regulační výkon (Brancheforeningen for Regulerkraft I Danmark, dále jen „BRD“), v níž byly vysloveny obavy ohledně údajně protiprávní státní podpory poskytované decentralizovaným zařízením kombinované výroby tepla a elektřiny (dále jen „kogenerační zařízení“) a společnosti DONG Energy. Tato stížnost byla zaevidována pod č. jedn. SA.32669. |
(3) |
Na základě další korespondence a po posouzení záležitostí nadnesených stěžovateli Komise dopisem ze dne 5. června 2013 Dánsku sdělila, že se s ohledem na některá tvrzení uvedená v obou stížnostech rozhodla zahájit řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“). |
(4) |
Dánsko podalo připomínky dne 8. července 2013. |
(5) |
Dne 8. srpna 2013 bylo rozhodnutí o zahájení řízení zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek. |
(6) |
Komise obdržela dne 5. září 2013 a 10. března 2014 připomínky od sdružení BRD a dne 9. září 2013 od společnosti DONG Energy. Od společnosti Smørum Kraftvarme neobdržela žádné připomínky. Komise předala připomínky Dánsku, které mělo možnost se k nim vyjádřit. Dánsko zaslalo své vyjádření k připomínkám třetích stran dne 17. března 2014 a 9. prosince 2014. |
(7) |
Dne 5. února 2015, 10. června 2015 a 7. prosince 2015 odpovědělo Dánsko rovněž na další dotazy Komise. |
2. PODROBNÝ POPIS OPATŘENÍ
2.1. Souvislosti
2.1.1. Provozovatel dánské elektroenergetické přenosové soustavy, společnost Energinet.dk
(8) |
Provozovatelem přenosové soustavy v Dánsku je společnost Energinet.dk. Zákon o společnosti Energinet.dk vyžaduje, aby společnost Energinet.dk vykonávala činnosti v oblasti provozování soustavy a činnosti v oblasti přenosu elektrické energie a jednala jako nezávislý provozovatel přenosové soustavy. Společnost Energinet.dk odpovídá za zajištění bezpečnosti dodávek a při plnění tohoto úkolu musí zachovávat technickou kvalitu a udržovat rovnováhu v propojené elektrické rozvodné soustavě a zajistit dostatečnou výrobní kapacitu v soustavě. |
(9) |
Společnost Energinet.dk je zřízena jako nezávislý veřejný podnik podle zákona o společnosti Energinet.dk. Je zřízena jako samostatný právní subjekt, který řídí dozorčí rada. Dánský ministr pro klima, energetiku a stavebnictví jmenuje osm z celkem jedenácti členů dozorčí rady, včetně předsedy. Ministr se s dozorčí radou schází co čtvrt roku a případně může svolat další schůzky ad hoc. Členové dozorčí rady musí pověřit kvalifikované představenstvo, které řídí každodenní činnost společnosti Energinet.dk. Společnost Energinet.dk kontroluje své vlastní investice a provozní kapitál. |
2.1.2. Dánské trhy s elektřinou a doplňkovými službami
(10) |
Na trzích s elektřinou mohou účastníci volně obchodovat s energií před stanoveným termínem, kdy musí být elektřina vyrobena nebo spotřebována („reálný čas“). Pojem „denní“ odkazuje na trh, na němž se s elektřinou obchoduje den předtím, než musí být obchodovaná elektřina dodána nebo spotřebována. Pojem „vnitrodenní“ odkazuje na trh, na němž se s elektřinou obchoduje v rozmezí od jednoho dne do jedné hodiny předtím, než musí být obchodovaná elektřina dodána nebo spotřebována. Na konci obchodování na vnitrodenním trhu, což se nazývá „uzávěrkou“ (v Dánsku jednu hodinu před reálným časem), přebírá provozovatel přenosové soustavy kontrolu nad trhem, aby bylo zajištěno, že nabídka a poptávka na trhu s elektřinou je vyvážená a že je zachována stabilita soustavy. V Dánsku se tento časový úsek po uzávěrce nazývá trhem s regulačním výkonem. |
(11) |
Aby provozovatelé přenosové soustavy pomohli zachovat rovnováhu soustavy na trhu s regulačním výkonem, nakupují doplňkové služby. V Dánsku nakupuje společnost Energinet.dk tyto služby předem prostřednictvím individuálně sjednaných smluv a na trhu s rezervním výkonem prostřednictvím aukcí. Doplňkové služby nakupuje rovněž na trhu s regulačním výkonem. |
(12) |
Na trhu s rezervním výkonem uzavírá společnost Energinet.dk smlouvy o dodávkách rezervního výkonu, podle nichž dostávají provozovatelé platby za to, že jsou k dispozici pro dodávky energie podle pokynů. Provozovatelé, kteří jsou účastníky těchto smluv, mají rovněž povinnost podávat nabídky na trhu s regulačním výkonem. |
(13) |
Na trhu s regulačním výkonem může společnost Energinet.dk provozovatele, kteří již podepsali smlouvy o dodávkách rezervního výkonu, i ostatní účastníky, kteří podali nabídky dobrovolně, vyzvat, aby výrobu elektřiny zvýšili či snížili. |
(14) |
Elektroenergetická přenosová soustava je v Dánsku rozdělena na dvě oblasti: západní část Dánska (dále jen „DK1“) a východní část Dánska (dále jen „DK2“). Přenosová soustava v oblasti DK1 je napojena na přenosové soustavy v Německu, Norsku a Švédsku. Přenosová soustava v oblasti DK2 je napojena na přenosové soustavy v Německu a Švédsku. Přenosové spojení mezi oblastmi DK1 a DK2 bylo poprvé zřízeno v roce 2010 přenosovým spojením Great Belt o výkonu 600 MW. |
2.1.3. Smlouva o dodávkách rezervního výkonu uzavřená mezi společnostmi Energinet.dk a DONG Energy
(15) |
Dne 21. prosince 2010 podepsala společnost Energinet.dk se společností DONG Energy pětiletou smlouvu týkající se doplňkových služeb, jež má společnost DONG Energy poskytovat v oblasti DK2. Smlouva trvala od ledna 2011 do konce roku 2015 a zahrnovala rychlý rezervní výkon ve výši 300 MW (jenž musí být na žádost společnosti Energinet.dk dodán do 15 minut) a pomalý rezervní výkon ve výši 375 MW (který musí být dodán do dvou hodin), jenž mají poskytovat elektrárny Kyndby a Masnedø patřící společnosti DONG Energy. |
(16) |
Smlouva zahrnovala prvky fixních nákladů, aby bylo zajištěno, že společnosti Energinet.dk jsou k dispozici služby na trhu s regulačním výkonem, a rovněž platby za využití vztahující se na služby, které jsou skutečně vyžádány a poskytnuty. Maximální roční cena hrazená společnosti DONG Energy činila 191 milionů DKK, což za pětiletou dobu trvání smlouvy představovalo 955 milionů DKK (přibližně 128 milionů EUR). |
(17) |
Dne 8. února 2013 byla smlouva pozměněna za účelem poskytnutí náhrady společnosti DONG Energy za změny daní z oxidu dusnatého (Nox) v Dánsku, které zvýšily náklady na poskytování smluvně sjednaných služeb. Na základě daně v době pozměnění smlouvy vzrostl prvek pevně stanovené platby ve smlouvě v období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2015 o 827 000 DKK ročně. To pro společnost Energinet.dk znamenalo dodatečné celkové náklady ve výši přibližně 332 000 EUR. |
2.1.4. Rezervace kapacity přenosového spojení Great Belt pro doplňkové služby
(18) |
Určitá nebo veškerá přenosová kapacita přenosového spojení Great Belt ve výši 600 MW mohla být přidělena pro komerční obchodování s elektřinou mezi oblastmi DK1 a DK2, nebo mohla být rezervována, aby mohla společnost Energinet.dk přepravovat elektřinu dodanou poskytovateli doplňkových služeb mezi oblastmi DK1 a DK2. |
(19) |
Před uzavřením smlouvy se společností DONG Energy vypočítala společnost Energinet.dk svůj celkový požadavek na smluvně sjednaný rezervní výkon na 600 MW v oblasti DK1 a 600 MW v oblasti DK2. Před vybudováním přenosového spojení Great Belt musela společnost Energinet.dk uzavírat smlouvy o dodávkách rezervního výkonu pro rezervní kapacitu ve výši 600 MW místně pro každou z oblastí DK1 a DK2. |
(20) |
Částečným ekonomickým důvodem vybudování přenosového spojení Great Belt bylo to, že jakmile začne fungovat, bude možné smluvně sjednanou kapacitu rezervního výkonu sdílet mezi oblastmi DK1 a DK2, což sníží celkovou výši kapacity rezervního výkonu, kterou musí společnost Energinet.dk nakupovat. V červenci 2010 schválil Energitilsynet (dánský energetický regulační orgán) režim, který společnosti Energinet.dk umožňoval rezervovat kapacitu v přenosovém spojení Great Belt pro přenos smluvně sjednaných služeb dodávek rezervního výkonu z oblasti DK2 (v níž byla se společností DONG Energy uzavřena smlouva o poskytování doplňkových služeb) do oblasti DK1. To společnosti Energinet.dk umožnilo snížit množství smluvně sjednaných služeb dodávek rezervního výkonu, které jsou zapotřebí v oblasti DK1, z 600 MW na 300 MW. |
(21) |
Elektřina obvykle proudí přes přenosové spojení Great Belt z oblasti s nejnižší cenou do oblasti s nejvyšší cenou. Podle režimu schváleného orgánem Energitilsynet platí toto:
|
(22) |
Dne 30. října 2012 se orgán Energitilsynet rozhodl režim pro rezervování kapacity popsaný v 20. a 21. bodě odůvodnění od 1. ledna 2013 zrušit. |
2.1.5. Státní podpora pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v Dánsku (opatření č. N 602/2004)
(23) |
Dne 9. listopadu 2005 Komise schválila a prohlásila za slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy šest opatření státní podpory v Dánsku, která se týkala podpory výroby elektřiny z větrné energie, výroby elektřiny z jiných obnovitelných zdrojů energie než větrná energie a výroby elektřiny v zařízeních kombinované výroby tepla a elektřiny (dále jen „kogenerační zařízení“). Rozhodnutí bylo zaevidováno pod č. N 602/2004 (KOM(2005) 3910, dále jen „rozhodnutí č. N 602/2004“). |
(24) |
Tato opatření lze shrnout takto:
|
(25) |
Dánsko potvrdilo, že všechna kogenerační zařízení využívající oznámené režimy byla vysoce efektivní, a předložilo výpočet dodatečných nákladů na podporovanou formu energie, které se považovaly za přiměřené. Podle těchto výpočtů by podpora pokrývala nejvýše 87 % dodatečných nákladů (decentralizovaných kogeneračních zařízení). Byly předloženy rovněž výpočty, které prokazovaly, že podpora nepřekročí odpisy s připočtením přiměřené návratnosti kapitálu. |
(26) |
Podpora byla následně schválena podle pokynů ke státní podpoře na ochranu životního prostředí z roku 2001 (3) – konkrétně oddílu E.3.3.1. Komise se zejména domnívala, že náhradu lze poskytnout pouze za rozdíl mezi náklady na výrobu dotyčné ekologicky šetrné energie a tržní cenou konvenční formy energie. Na základě poskytnutých informací dospěla Komise v rozhodnutí č. N 602/2004 k závěru, že příjemcům nebude poskytnuta nadměrná náhrada. |
2.2. Údajná podpora
(27) |
Stěžovatelé předložili dvě hlavní tvrzení:
|
2.3. Rozhodnutí Komise o zahájení formálního vyšetřovacího řízení
(28) |
Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení dospěla Komise k závěru, že na základě informací a výpočtů předložených Dánskem, které zahrnovaly příjmy decentralizovaných kogeneračních zařízení plynoucí z prodeje doplňkových služeb, neobdržela tato zařízení za své investice do kapacity pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny nadměrnou náhradu a že podpora pro decentralizovaná kogenerační zařízení schválená v rozhodnutí č. N 602/2004 je i nadále slučitelná. Tento aspekt stížností proto nebyl součástí formálního vyšetřovacího řízení. |
(29) |
V rozhodnutí o zahájení řízení však Komise vyslovila pochybnosti týkající se možného poskytnutí podpory společnosti DONG Energy, včetně pochybností ohledně možné slučitelnosti této podpory s vnitřním trhem. Co se týká existence státní podpory a její slučitelnosti, šetření Komise bylo omezeno na tyto záležitosti:
|
3. PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN
3.1. Připomínky sdružení BRD
(30) |
Sdružení BRD podotklo, že dánské právní předpisy neposkytují společnosti Energinet.dk v souvislosti s pořizováním rezervního výkonu žádné pokyny. Sdružení BRD však tvrdilo, že jelikož právní předpisy vyžadují sledování a schválení celkových provozních plánů společnosti Energinet.dk ze strany Dánské energetické agentury (DEA), lze mít za to, že agentura DEA schválila smlouvu se společností DONG Energy. |
(31) |
Sdružení BRD rovněž tvrdilo, že níže uvedené skutečnosti naznačují zasahování jiných orgánů do rozhodování společnosti Energinet.dk:
|
(32) |
Sdružení BRD tvrdilo, že na základě smlouvy platila společnost Energinet.dk společnosti DONG Energy cenu vyšší, než byla tržní cena:
|
(33) |
Sdružení BRD také uvedlo, že nesouhlasí se závěrem Komise uvedeným v rozhodnutí o zahájení řízení, že podpora pro decentralizovaná kogenerační zařízení je slučitelná s vnitřním trhem, a znovu zopakovalo svůj názor, že decentralizovaná kogenerační zařízení obdržela nadměrnou náhradu. |
3.2. Připomínky společnosti DONG Energy
(34) |
Společnost DONG Energy tvrdila, že odměna, kterou dostává na základě pětileté smlouvy o poskytování doplňkových služeb v oblasti DK2, odpovídá běžné tržní ceně, jež odráží její náklady na poskytování smluvně sjednaných služeb včetně přiměřené návratnosti kapitálu. |
(35) |
Společnost DONG Energy poskytla informace o cenách hrazených za doplňkové služby ve Spojeném království a Irsku a tvrdila, že jsou podstatně vyšší než částka ve výši 313 000 DKK/MW, což byla podle společnosti DONG Energy roční cena v roce 2013, kterou měla obdržet na základě pětileté smlouvy. |
(36) |
Společnost DONG Energy také tvrdila, že cena ve výši 313 000 DKK/MW, která byla podle stávající smlouvy uhrazena v roce 2013, byla nižší než ceny, jež společnost Energinet.dk platila za doplňkové služby v oblasti DK1 v minulosti. K doložení tohoto tvrzení poskytla společnost DONG Energy informace o cenách za rezervní výkon v oblasti DK1 v roce 2007. Společnost DONG Energy tvrdila, že cena za rezervní výkon v oblasti DK1 v roce 2007 činila 324 000 DKK/MW ročně (v roce 2013 se ceny zvýšily o 2 % ročně – podle dánského statistického úřadu činila čistá inflace v Dánsku mezi roky 2007 a 2013 v průměru 2,2 %). |
4. PŘIPOMÍNKY DÁNSKA
(37) |
Dánsko tvrdilo, že opatření společnosti Energinet.dk nelze přičíst státu, a to z těchto důvodů:
|
(38) |
Dánsko tvrdilo, že smlouva společnosti Energinet.dk uzavřená se společností DONG Energy neposkytla společnosti DONG Energy žádnou výhodu, kterou by bylo možno pokládat za podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a předložilo připomínky společnosti Energinet.dk k tomuto aspektu šetření, v nichž se uvádělo toto:
|
(39) |
Dánsko předložilo rovněž připomínky společnosti Energinet.dk k rozhodnutí o rezervaci kapacity v přenosovém spojení Great Belt z oblasti DK2 do oblasti DK1. Společnost Energinet.dk objasnila, že bez rezervace kapacity v přenosovém spojení Great Belt by bylo nutné sjednat rezervní kapacitu ve výši 600 MW v každé z oblastí DK1 a DK2, celkem tedy 1200 MW. S rezervací kapacity bylo možno celkový požadavek snížit na 900 MW. |
(40) |
V reakci na návrh sdružení BRD, že by bylo možno rezervaci kapacity zajistit tak, aby elektřina proudila z oblasti DK1 do oblasti DK2 místo z oblasti DK2 do oblasti DK1, společnost Energinet.dk objasnila, že rezervace kapacity z oblasti DK2 do oblasti DK1 vedla k mnohem menšímu narušení trhu než v případě rezervace kapacity pro tok elektřiny opačným směrem. |
(41) |
Společnost Energinet.dk předložila analýzu, která prokazovala, že vzhledem k celkové nadbytečné kapacitě, která je dostupná v oblasti DK1 v porovnání s oblastí DK2, nižší ceny v oblasti DK1 znamenají, že 72,7 % času proudí elektřina přes přenosové spojení Great Belt z oblasti DK1 do oblasti DK2 a 16,7 % času z oblasti DK2 do oblasti DK1. Společnost Energinet.dk zajišťovala rezervaci kapacity až po uzavření denního trhu a pouze tehdy, pokud obchodování na denním trhu naznačovalo toky z oblasti DK2 do oblasti DK1. Rezervace byla proto uplatňována pouze 16,7 % času. Pokud by byl uplatňován alternativní model rezervace kapacity, zvýšilo by to podle společnosti Energinet.dk nevyhnutelně počet hodin, kdy by bylo nutno uplatnit rezervaci, což by zvýšilo narušení na vnitrodenním trhu, jelikož by pro účastníky trhu byla k dispozici pro obchodování menší přenosová kapacita. |
5. POSOUZENÍ OPATŘENÍ
(42) |
V čl. 107 odst. 1 Smlouvy je stanoveno, že podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem. Aby se jednalo o státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, musí být splněny všechny podmínky stanovené ve zmíněném článku. |
(43) |
Jak je uvedeno v 29. bodě odůvodnění, co se týká existence státní podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, formální vyšetřovací řízení se zaměřilo a) na to, zda lze opatření společnosti Energinet.dk při podpisu smlouvy se společností DONG Energy přičíst Dánsku, a b) na to, zda smlouva o dodávkách rezervního výkonu uzavřená mezi společnostmi Energinet.dk a DONG Energy poskytla společnosti DONG Energy výhodu, nebo zda byla uzavřena za běžných tržních podmínek. |
5.1. Existence státní podpory – státní prostředky
(44) |
Aby se opatření považovalo za podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy, musí být provedeno přímo či nepřímo ze státních prostředků. |
(45) |
V souladu s judikaturou se prostředky podniku považují za státní prostředky, může-li stát prostřednictvím rozhodujícího vlivu na podnik směrovat použití jeho prostředků (4). |
(46) |
Společnost Energinet.dk je veřejným podnikem, který zcela vlastní dánský stát. Vzhledem k postavení dánského státu jakožto jediného akcionáře a rovněž možnosti dánského státu ovlivňovat použití finančních prostředků společnosti Energinet.dk je třeba mít za to, že finanční prostředky společnosti Energinet.dk představují státní prostředky (5). |
5.2. Existence státní podpory – přičitatelnost
(47) |
V rozhodnutí o zahájení řízení vyslovila Komise pochybnosti ohledně toho, zda lze smlouvu, kterou společnost Energinet.dk podepsala se společností DONG Energy, přičíst státu. |
(48) |
V rozsudku ve věci Stardust Marine (6) Soudní dvůr uvedl, že i v případě, že stát může kontrolovat veřejný podnik a s ohledem na jeho činnosti uplatňovat rozhodující vliv, není možné v konkrétním případě automaticky předpokládat, že tuto kontrolu skutečně vykonává. Je třeba rovněž přezkoumat, zda musí být na orgány veřejné moci nahlíženo tak, že se tak či onak podílely na přijetí daného opatření. Soudní dvůr rovněž uznal, že v konkrétním případě nemusí být vždy možné prokázat, že opatření přijatá takovým podnikem byla ve skutečnosti přijata na příkaz orgánů veřejné moci. Proto stanovil určité ukazatele, které lze použít k posouzení přičitatelnosti (aniž by byly úplné či normativní):
|
(49) |
Komisi nebyly předloženy žádné důkazy, které by naznačovaly, že se dánský stát podílel na plánování, sjednávání či schválení smlouvy, kterou společnost Energinet.dk podepsala se společností DONG Energy. Jak bylo tudíž stanoveno v rozsudku ve věci Stardust Marine, přičitatelnost je nutno posoudit na základě konkrétních ukazatelů účasti státu na uzavření smlouvy. To bylo blíže upřesněno v rozsudku ve věci „SACE“, v němž Tribunál uvedl, že důkaz takové účasti může být předložen na základě „dostatečně přesných a shodujících se nepřímých důkazů výkonu skutečného vlivu nebo skutečné kontroly státem“ (7). |
(50) |
Společnost Energinet.dk je zřízena jako nezávislý veřejný podnik a není začleněna do struktur veřejné správy. Na společnost Energinet.dk se nevztahuje obecné obchodní právo, nýbrž je upravena zákonem o společnosti Energinet.dk a je řízena na základě stanov společnosti. Nezávislost společnosti Energinet.dk se odráží v jejích stanovách, podle nichž je společnost Energinet.dk nezávislým právním subjektem, který vykonává činnosti bez jakékoli odpovědnosti na straně dánského státu. Majetek společnosti Energinet.dk je mimoto oddělen od majetku dánského státu a společnost Energinet.dk kontroluje své investice a provozní kapitál ve stanoveném rámci. |
(51) |
Řídicí struktura společnosti Energinet.dk zahrnuje dozorčí radu a představenstvo. Dánský ministr pro klima, energetiku a stavebnictví jmenuje osm z celkem jedenácti členů dozorčí rady, včetně předsedy. Dva z osmi členů jmenovaných ministrem musí být jmenováni na doporučení odvětví energetiky. Členové dozorčí rady musí pověřit kvalifikované představenstvo, které působí pod dohledem dozorčí rady. Právo jmenovat členy dozorčí rady umožňuje ministrovi ovlivňovat celkovou činnost společnosti Energinet.dk. Skutečnost, že stát ovlivňuje její celkovou činnost, je však odrazem jeho vlastnictví a sama o sobě nenaznačuje účast státu na konkrétních opatřeních přijatých společností Energinet.dk. To potvrdil Tribunál v rozsudku ve věci SACE, v němž poté, co konstatoval, že výběr členů správní rady italským státem dokládá specifické vztahy s veřejnými orgány, uvedl, že „tyto organické vazby […] samy o sobě nestačí k prokázání konkrétní účasti státu na přijetí sporných opatření“ (8). |
(52) |
Dánsko tvrdí, že se právo ministra jmenovat členy dozorčí rady nezakládá na záměru řídit vlastní smlouvy podepsané společností Energinet.dk. Dánsko rovněž objasnilo, že ustanovení § 9 stanov společnosti Energinet.dk, jež uvádí úkoly dozorčí rady, plně začleňuje § 115 dánského zákona o akciových společnostech, který vymezuje úkoly dozorčí rady v těchto společnostech. Spojitost s obecným obchodním právem je výslovně uznána v přípravné práci na zákonu o společnosti Energinet.dk, v němž se uvádí, že „úkoly dozorčí rady společnosti Energinet Danmark v zásadě odpovídají obecným pokynům týkajícím se rozdělení povinností a úkolů mezi dozorčí radu a představenstvo podle zákona o akciových společnostech“. Dánsko rovněž uvedlo, že v praxi o smlouvě se společností DONG Energy jednalo představenstvo, a nikoli dozorčí rada. |
(53) |
Dánsko dále uvedlo, že se ministr pro klima, energetiku a stavebnictví nijak nepodílel na schvalování či sjednávání smlouvy mezi společnostmi Energinet.dk a DONG Energy a nebyl informován o vývoji jednání. Ačkoliv ministr je oprávněn rozhodovat o veškerých aspektech činnosti společnosti Energinet.dk, Dánsko zdůraznilo, že v souvislosti s uzavřením konkrétních smluv o dodávkách rezervního výkonu společností Energinet.dk ministr tuto pravomoc nikdy nevyužil. Podle Dánska má tato pravomoc umožnit, aby ministr mohl v případě potřeby zasáhnout s cílem zajistit, aby společnost Energinet.dk jednala v mezích zákona a byla z finančního hlediska řádně řízena. Ministr zasahuje do rozhodnutí týkajících se nové síťové infrastruktury či podstatných změn stávající síťové infrastruktury, jeho pravomoc však není využívána k zasahování do konkrétních úkolů, které společnost Energinet.dk plní (nebo smluv, které podepíše), aby mohla dostát svým právním povinnostem. |
(54) |
Na rozdíl od některých jiných opatření, která provádí společnost Energinet.dk a která jsou stanovena v dánském právu (9), dánské právní předpisy nestanoví ani neposkytují společnosti Energinet.dk pokyny v souvislosti s pořizováním rezervního výkonu. Neexistuje veřejná regulace či výslovné schválení rozhodnutí nebo opatření, za něž s ohledem na rezervní výkon nese právní odpovědnost společnost Energinet.dk. Právní předpisy rovněž nestanoví pevné požadavky týkající se obsahu smluv, které může společnost Energinet.dk uzavřít za účelem plnění svých povinností podle práva. |
(55) |
Sdružení BRD však tvrdilo, že jelikož dánské právní předpisy vyžadují sledování a schválení celkových provozních „strategických plánů“ společnosti Energinet.dk Dánskou energetickou agenturou, schválil stát smlouvu se společností DONG Energy v rámci schvalování těchto plánů. V rozsudku ve věci SACE Tribunál uvedl, že schvalování předběžných plánů veřejných podniků veřejným orgánem může ukazovat, že podnik nevykonává činnost za podmínek úplné řídicí autonomie a lze mít za to, že jedná pod kontrolou veřejných orgánů alespoň při přijímání důležitých rozhodnutí (10). Na rozdíl od situace ve věci SACE však smlouva se společností DONG Energy nebyla ve strategických plánech společnosti Energinet.dk zahrnuta (stejně tak ani jiné smlouvy o dodávkách rezervního výkonu). |
(56) |
Dánsko objasnilo, že smlouva se společností DONG Energy byla uvedena ve výroční zprávě společnosti Energinet.dk za rok 2010, nevyžadovalo se však schválení státem ex ante a výroční zpráva za rok 2010 byla předložena ministerstvu pro klima, energetiku a stavebnictví až v březnu 2011 po uzavření smlouvy. První čtvrtletní schůzka ministerstva a dozorčí rady společnosti Energinet.dk, na níž byla smlouva zmíněna, se konala v březnu 2011. Ve věci T-305/13 Tribunál potvrdil, že vzhledem k tomu, že k finanční a politické kontrole dochází za prvé a posteriori a za druhé týká se v zásadě veškerých účtů a celé činnosti veřejného podniku, neumožňuje tato kontrola sama o sobě domnívat se, že veřejné orgány konkrétně ovlivnily přijímání takových rozhodnutí (11). |
(57) |
Ačkoliv čtvrtletní schůzky dozorčí rady společnosti Energinet a ministerstva a výroční zprávy společnosti Energinet.dk předkládané akcionáři poskytují státu určitou kontrolu nad celkovou činností společnosti Energinet.dk, Dánsko objasnilo, že účast státu je omezena na zajištění toho, aby společnost Energinet.dk plnila obecně své povinnosti podle právních předpisů. Podle ustálené judikatury tato obecná kontrola nepostačuje ke stanovení přičitatelnosti uzavření konkrétní smlouvy státu (12). |
(58) |
Co se týká povahy činnosti společnosti Energinet.dk, zákon o společnosti Energinet.dk vyžaduje, aby společnost Energinet.dk vykonávala činnosti v oblasti provozování soustavy a činnosti v oblasti přenosu elektrické energie a jednala jako nezávislý provozovatel soustavy. Společnost Energinet.dk odpovídá za bezpečnost dodávek a při plnění tohoto úkolu musí zachovávat technickou kvalitu a udržovat rovnováhu v propojené elektrické rozvodné soustavě a zajistit dostatečnou výrobní kapacitu v soustavě. Jedná se o typické činnosti provozovatele přenosové soustavy, které jsou vzhledem ke své povaze často spojeny s povinnostmi státu bez ohledu na to, jak jsou organizovány. |
(59) |
Předmětným aspektem činnosti společnosti Energinet.dk je uzavírání smluv o doplňkových službách. Při pořizování doplňkových služeb je společnost Energinet.dk účastníkem trhu a vybírá doplňkové služby od poskytovatelů, kteří na trhu existují. Je proto možné, že provozovatel přenosové soustavy může při pořizování doplňkových služeb jednat jako účastník trhu bez účasti státu. |
(60) |
Stěžovatel tvrdil, že společnost Energinet.dk v roce 2006 veřejně prohlásila, že má v úmyslu vytvořit v oblasti DK2 konkurenční trh, tento záměr však realizován nebyl. Podle stěžovatele to dokládá zásah státu do rozhodování společnosti Energinet.dk. Skutečnost, že společnost Energinet.dk případně nerealizovala plány oznámené v roce 2006, však sama o sobě nenaznačuje účast státu na rozhodnutích společnosti Energinet.dk. |
(61) |
Stěžovatel rovněž tvrdil, že ustanovení smlouvy mezi společnostmi Energinet.dk a DONG Energy, která společnost DONG Energy chrání před případnými ztrátami v případě, že agentura DEA smlouvu změní, naznačuje účast agentury DEA na rozhodování společnosti Energinet.dk. Ve smlouvě však není agentura DEA vůbec zmíněna a pouze se v ní uvádí: „Pokud dánský energetický regulační orgán požádá jednu či obě strany o změny podmínek smlouvy … bude smlouva upravena …“. Smlouva neposkytuje žádný důkaz o tom, že stát smlouvu se společností DONG Energy přezkoumal nebo schválil, a Dánsko potvrdilo, že smlouva nebyla přezkoumána ani schválena dánským státem. Jak je objasněno v 56. bodě odůvodnění, smlouva nepodléhala přezkumu ex ante, sledování ani schválení státem a Dánsko bylo o smlouvě informováno prostřednictvím výroční zprávy, která byla ministerstvu pro klima, energetiku a stavebnictví poprvé předložena teprve v březnu 2011 poté, co byla smlouva podepsána. |
(62) |
Co se týká obecnějších ukazatelů účasti státu, Komise podotýká, že existují ukazatele v obou směrech. Ačkoliv společnost Energinet.dk požívá vysoké míry nezávislosti, dánský stát může určitým způsobem ovlivňovat celkovou činnost společnosti. |
(63) |
Vzhledem k závěrům vyvozeným v 85. a 86. bodě odůvodnění s ohledem na otázku, zda dotčená opatření poskytla společnosti DONG Energy výhodu a zda představují státní podporu, však není nutné zaujmout k otázce přičitatelnosti konečné stanovisko. |
5.3. Existence podpory – výhoda
(64) |
V rozhodnutí o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že není jisté, zda smlouva, kterou společnost Energinet.dk podepsala se společností DONG Energy, odrážela běžnou tržní cenu za poskytované služby, a zda tudíž neposkytla společnosti DONG Energy výhodu. Vzhledem k záležitostem, které předložilo sdružení BRD v souvislosti s rezervací kapacity v přenosovém spojení Great Belt, a celkovému množství kapacity, kterou společnost Energinet.dk zakoupila u společnosti DONG Energy v oblasti DK2, prověřila Komise potřebu množství doplňkových služeb, které společnost Energinet.dk zakoupila v oblasti DK2, rozhodnutí společnosti Energinet.dk sjednat poskytování požadovaných služeb se společností DONG Energy a cenu, která byla nakonec společnosti DONG Energy za tyto služby zaplacena. |
5.3.1. Potřeba množství doplňkových služeb, které společnost Energinet.dk zakoupila v oblasti DK2
(65) |
Jak je objasněno v 19., 20., 21. a 41. bodě odůvodnění, doplňkové služby dodávek výkonu ve výši 600 MW potřebovala společnost Energinet.dk v oblasti DK2 na základě rezervace kapacity v přenosovém spojení Great Belt pro převod doplňkových služeb mezi oblastmi DK1 a DK2, což mělo podle očekávání snížit celkovou potřebu doplňkových služeb v Dánsku a současně omezit zasahování do komerčního obchodování mezi oblastmi DK1 a DK2. Sdružení BRD tvrdilo, že rozsah smlouvy, která byla podepsána se společností DONG Energy, je důsledkem rozhodnutí společnosti Energinet.dk rezervovat kapacitu v přenosovém spojení Great Belt pro tok elektřiny z oblasti DK2 do oblasti DK1, což dánský stát schválil v rámci žádosti o vybudování přenosového spojení. Sdružení BRD také tvrdilo, že by rezervaci bylo možno provést v opačném směru (pro tok elektřiny z oblasti DK1 do oblasti DK2) nebo oběma směry a že to by snížilo náklady na doplňkové služby v důsledku větší hospodářské soutěže. |
(66) |
Celkovým účelem investice do přenosového spojení však bylo lepší fungování trhu a omezení možností účastníků trhu uplatňovat tržní sílu kvůli omezením při přenosu (13). Možnost optimalizace využívání doplňkových služeb byla jen jednou z mnoha přínosů investice do přenosového spojení Great Belt, jež Dánsko předpokládalo. Jak Dánsko potvrdilo, možnost sdílení služeb v oblasti rezervního výkonu mezi oblastmi DK1 a DK2 nebyla rozhodujícím faktorem rozhodnutí vlády o schválení výstavby přenosového spojení Great Belt a možnost sdílení služeb v oblasti rezervního výkonu nebyla ve schválení projektu vládou přímo zmíněna. |
(67) |
Z důkazů, které Dánsko předložilo, vyplývá, že pokud by byla rezervace uplatňována v opačném směru, vedlo by to k mnohem častějšímu narušení vnitrodenního trhu kvůli rovnováze nabídky a poptávky v oblastech DK1 a DK2 a skutečnosti, že elektřina proudí z oblasti DK1 do oblasti DK2 72,7 % času. Jelikož Dánsko prokázalo, že by rezervace v opačném směru či v obou směrech mohla podle očekávání zvýšit narušení trhu vyplývající z rezervace kapacity přenosového spojení Great Belt, zamítá Komise tvrzení stěžovatele, že společnost Energinet.dk měla uplatňovat rezervaci kapacity v přenosovém spojení Great Belt v opačném směru či v obou směrech. |
(68) |
Jakmile byla potvrzena rezervace kapacity, bylo možno určit požadavky na doplňkové služby v oblasti DK1 a DK2. Při rezervaci uplatňované mezi roky 2010 a 2012 potřebovala společnost Energinet.dk v oblasti DK2 doplňkové služby dodávek výkonu ve výši 600 MW. Požadavek na kapacitu v oblasti DK2 se po zrušení režimu rezervace kapacity v přenosovém spojení Great Belt nezměnil. |
5.3.2. Rozhodnutí společnosti Energinet.dk jednat se společností DONG Energy o poskytování požadovaných služeb
(69) |
V roce 2009, před zahájením jednání se společností DONG Energy, zadala společnost Energinet.dk studii trhu, aby určila potenciální možnosti, které jsou dostupné k uspokojení zjištěné potřeby rezervního výkonu v oblasti DK2. Výsledky studie trhu z roku 2009 zadané společností Energinet.dk naznačují, že doplňkové služby dodávek výkonu ve výši 600 MW požadované v oblasti DK2 nebylo možno pořídit bez nákupu přinejmenším určité kapacity od společnosti DONG Energy. Studie obsahuje závěr, že „je víc než jasné, že elektrárny Kyndby hrají naprosto zásadní úlohu, pokud jde o situaci s ohledem na rezervaci kapacity ve východním Dánsku, a to jen vzhledem k jejich velikosti“. |
(70) |
Doplňkové služby, které by bylo možné pořídit od jiných dodavatelů než společnosti DONG Energy, by byly podle očekávání dostupné pouze za poměrně vysokou cenu. Zpráva například zmiňuje jednání s developery, z nichž jeden nabídl výstavbu nového zařízení o výkonu 150 MW za částku ve výši 65 000 DKK/MW měsíčně na základě tříleté smlouvy a druhý nabídl výstavbu zařízení o výkonu 50 MW za částku ve výši 50 000 DKK/MW měsíčně na základě tříleté smlouvy. |
(71) |
Sdružení BRD tvrdilo, že výkon ve výši 300 MW mohli v oblasti DK2 dodat jiní poskytovatelé než společnost DONG Energy, nepředložilo však žádné důkazy o tom, že by další kapacita ve výši 300 MW, která by byla zapotřebí navíc k této kapacitě ve výši 300 MW, mohla být zajištěna jinak než pořízením kapacity společnosti od DONG Energy, nebo zavedením jiné rezervace kapacity v přenosovém spojení Great Belt. |
(72) |
Kromě předložení studie společnosti Energinet.dk z roku 2009 Dánsko objasnilo, že ačkoli bylo v oblasti DK2 možno poskytnout novou kapacitu ve výši přibližně 300 MW, v době podpisu smlouvy se společností DONG Energy nebyla tato kapacita na trhu k dispozici a její instalace by trvala až pět let. I pokud by byla tato kapacita ve výši 300 MW v době podpisu smlouvy se společností DONG Energy na trhu k dispozici, nebylo by možné zajistit celou kapacitu ve výši 600 MW, která byla v oblasti DK2 zapotřebí, bez pořízení kapacity u společnosti Dong Energy. |
(73) |
Na základě předložených důkazů proto Komise vyvozuje závěr, že k zajištění celkového potřebného množství doplňkových služeb v oblasti DK2 bylo nutné zakoupit doplňkové služby od společnosti DONG Energy. Je však třeba přezkoumat, zda měla společnost Energinet.dk k dispozici alternativní zdroje doplňkových služeb s lepší hodnotou, než byla cena hrazená za veškeré doplňkové služby společnosti DONG Energy. |
5.3.3. Cena, která byla nakonec společnosti DONG Energy uhrazena za doplňkové služby v oblasti DK2
(74) |
Společnost Energinet.dk zakoupila od společnosti DONG Energy v oblasti DK2 doplňkové služby dodávek výkonu ve výši 675 MW. Pokud se vezme v úvahu osvobození od povinnosti týkající se dodávek s ohledem na údržbu, musely být po pětiletou dobu trvání smlouvy k dispozici doplňkové služby dodávek výkonu ve výši 600 MW. Dánsko předložilo dokumenty společnosti Energinet.dk, které objasňují, že kapacita, kterou poskytla zařízení Kyndby a Masnedø patřící společnosti DONG Energy, byla dostupná za stanovenou cenu bez ohledu na množství pořízené kapacity. |
(75) |
Dokumenty předložené Dánskem prokazují, že společnost Energinet.dk v jednáních se společností DONG Energy tvrdila, že by se náklady měly úměrně snížit, pokud společnost Energinet.dk ve skutečnosti pořídí kapacitu ve výši 600 MW namísto smluvně sjednané kapacity ve výši 675 MW. Společnost DONG Energy se však těmto snahám bránila kvůli vysokým fixním nákladům spojeným s poskytováním kapacity v rámci doplňkových služeb, jež by se v případě sjednání nižší kapacity nezměnily. |
(76) |
Společnost DONG Energy obdržela na základě smlouvy maximální částku ve výši 957 481 000 DKK, včetně dodatečné náhrady za vyšší daně z NOx. To odpovídá částce za doplňkové služby dodávek výkonu ve výši 660 MW (kapacita dostupná poté, co bylo povoleno osvobození od povinnosti týkající se dodávek s ohledem na údržbu) ve výši 24 178 DKK/MW měsíčně. Při výpočtu na základě požadavku společnosti Energinet.dk ve výši 600 MW to odpovídá částce 26 597 DKK/MW měsíčně. |
(77) |
Z informací, které poskytla společnost DONG Energy, vyplývá, že cena hrazená za doplňkové služby v oblasti DK2 byla nižší než ceny placené za podobné služby provozovateli přenosových soustav v Irsku a Velké Británii. Komise konstatuje, že britské a irské ceny nelze považovat za vhodnou referenční hodnotu pro posouzení ceny hrazené společnosti DONG Energy, jelikož mohla existovat řada důvodů, proč se ceny za doplňkové služby na různých trzích významně liší, například v závislosti na úrovni místní nabídky a poptávky a konkrétních místních ujednáních o poskytování doplňkových služeb, a společnost DONG Energy nedoložila, proč jsou ceny v Británii a Irsku relevantní a poskytují vhodnou referenční hodnotu pro posouzení tržní úrovně smluvní ceny. |
(78) |
Společnost DONG Energy rovněž prokázala, že cena, kterou získala, byla nižší než ceny hrazené za doplňkové služby v oblasti DK1 v roce 2007. Jak však uvedlo sdružení BRD, cena, kterou získala společnost DONG Energy, byla podstatně vyšší než ceny hrazené za doplňkové služby v oblasti DK1 v roce 2011. Ceny v oblasti DK1 v roce 2011 se mohly snížit po přechodu z aukce na trhu s rezervním výkonem pořádané měsíčně na každodenní aukce, k němuž došlo v roce 2007, což zvýšilo hospodářskou soutěž při pořizování doplňkových služeb. V oblasti DK1 se mohla v porovnání s oblastí DK2 lišit i situace s ohledem na nabídku a poptávku. Komise proto konstatuje, že by se cena v roce 2007 v oblasti DK1, ani cena v roce 2011 v oblasti DK1 neměla považovat za vhodnou referenční hodnotu pro posouzení ceny hrazené společnosti DONG Energy za doplňkové služby v oblasti DK2 mezi roky 2011 a 2015. |
(79) |
Sdružení BRD tvrdilo, že doplňkové služby dodávek výkonu ve výši 300 MW, které podle sdružení BRD mohli v oblasti DK2 poskytnout jiní dodavatelé než společnost DONG Energy, mohly být poskytnuty za částku v rozmezí od 450 do 750 milionů DKK. To odpovídá částce v rozmezí od 25 000 DKK do 41 667 DKK/MW měsíčně, což naznačuje, že by celkové náklady na tento výkon ve výši 300 MW byly vyšší než náklady na výkon ve výši 300 MW, který společnost Energinet.dk zajistila smluvně u společnosti DONG Energy, jež činily 26 597 DKK/MW měsíčně (pro výkon ve výši 600 MW). |
(80) |
Ačkoliv Dánsko uvedlo, že v době od ledna 2011 nemusela být kapacita ve skutečnosti dostupná, Komise podotýká, že ve studii společnosti Energinet.dk z roku 2009 byly určeny dva potenciální nové projekty s celkovou kapacitou ve výši 200 MW, které by mohly být vybudovány, pokud by byly nabídnuty tříleté smlouvy se společností Energinet.dk. Vypočítají-li se náklady za pětileté období místo tříletého období, za předpokladu, že se plná cena uvedená pro tříleté smlouvy rozloží na pět let (ačkoliv náklady mohly vzrůst v důsledku delšího období, během něhož vznikají fixní náklady, jež by bylo nutno získat zpět), pak byla kapacita ve výši 150 MW potenciálně dostupná za částku 39 000 DKK/MW měsíčně a další kapacita ve výši 50 MW za částku ve výši 30 000 DKK/MW měsíčně. Tyto orientační náklady byly vyšší než cena, kterou společnost Energinet.dk platila společnosti DONG Energy. |
(81) |
Sdružení BRD rovněž uvedlo, že sankce za nedodání stanovené ve smlouvě se společností DONG Energy nemusely být dostatečné k pokrytí dodatečných nákladů společnosti Energinet.dk v případě, že musela získat alternativní kapacitu. Dánsko objasnilo, že sankce byly dostatečné: v roce 2014 byla společnosti DONG Energy uložena sankce ve výši [50–70] DKK/MW a alternativní kapacita byla zajištěna smluvně s průměrnými náklady ve výši 58 DKK/MW. |
(82) |
Komise uvádí, že pokud se jako referenční hodnota použijí ceny požadované potenciálními alternativními poskytovateli doplňkových služeb, které určily sdružení BRD a společnost Energinet.dk, byly tyto ceny vyšší než cena placená společnosti DONG Energy. Komise proto vyvozuje závěr, že společnost Energinet.dk zajistila za doplňkové služby potřebné v oblasti DK2 konkurenceschopnou cenu, která byla lepší než dostupné alternativy. |
5.3.4. Ziskovost smlouvy pro společnost DONG Energy
(83) |
Komise mimoto posoudila dopad zajištěné konkurenceschopné ceny na návratnost podle smlouvy. Vzhledem k postavení společnosti DONG Energy jako „rozhodujícího“ poskytovatele doplňkových služeb v oblasti DK2 mohl v jednáních se společností Energinet.dk existovat potenciál pro uplatnění tržní síly. Komise proto prověřila rovněž možnost, že společnost DONG Energy získala ze svého postavení na trhu neoprávněný prospěch. |
(84) |
Z dokumentů předložených Dánskem vyplývá, že na základě konečných sjednaných cen dosáhla společnost DONG Energy u smlouvy týkající se doplňkových služeb zisk ve výši [1–7] %. Tato míra návratnosti byla porovnána s návratností dosaženou u státního dluhopisu, který mohl být dostupný jako alternativní investice. Výnos u pětiletých dluhopisů dánské vlády v prosinci 2010 činil v průměru 2,13 %. Vzhledem k rizikům, které společnost DONG Energy nesla v souvislosti se zajištěním spolehlivého provozu zařízení poskytujících doplňkové služby, vyvozuje Komise závěr, že zisk ve výši [1–7] % nebyl vzhledem k návratnosti u pětiletého státního dluhopisu ve výši 2,13 % nepřiměřený. |
5.3.5. Závěr
(85) |
Společnost Energinet.dk přezkoumala situaci na trhu v oblasti nabídky v roce 2009 a snažila se určit všechny dostupné možnosti nákupu potřebných doplňkových služeb. Kromě určení možných nákladů na smlouvy s alternativními poskytovateli vyjma společnosti DONG Energy tato studie potvrdila, že mimo kapacitu společnosti DONG Energy nebyla k dispozici jiná dostatečná kapacita k uspokojení požadavků společnosti Energinet.dk. Tuto skutečnost potvrdil i stěžovatel, jelikož sdružení BRD tvrdí, že jiní dodavatelé než společnost DONG Energy mohli poskytnout pouze polovinu potřebné kapacity. Prostřednictvím jednání se společností DONG Energy zajistila společnost Energinet.dk cenu nižší, než jsou referenční ceny zjištěné ve studii trhu zadané společností Energinet.dk, a nižší než ceny, které stěžovatel uvedl s ohledem na potenciální nové investice do kapacity ve výši 300 MW uskutečněné v oblasti DK2. Společnosti Energinet.dk se rovněž podařilo zajistit cenu, která omezila zisk společnosti DONG Energy na [1–7] %, což není nepřiměřené. |
(86) |
Komise proto vyvozuje závěr, že společnost Energinet.dk jednala jako obezřetný investor v tržním hospodářství a že smlouva neposkytla společnosti DONG Energy výhodu, kterou by bylo možno považovat za podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. |
6. ZÁVĚR
(87) |
Komise konstatuje, že jelikož smlouva mezi společnostmi Energinet.dk a DONG Energy nesplňuje všechny kumulativní podmínky stanovené v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, nepředstavuje státní podporu, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Smlouva ze dne 21. prosince 2010 uzavřená mezi společnostmi Energinet.dk a DONG Energy nepředstavuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Dánskému království.
V Bruselu dne 23. května 2016.
Za Komisi
Margrethe VESTAGER
členka Komise
(1) Úř. věst. C 230, 8.8.2013, s. 23.
(2) Viz pozn. pod čarou č. 1.
(3) Úř. věst. C 37, 3.2.2001, s. 3.
(4) Rozsudek ve věci Francouzská republika v. Komise (Stardust Marine), C-482/99, Recueil 2002, s. I-4397, bod 38.
(5) Rozsudek ve věci Řecká republika v. Komise, C-278/00, Sb. rozh. 2004, s. I-3997, bod 54.
(6) Rozsudek ve věci Francouzská republika v. Komise (Stardust Marine), C-482/99, Recueil 2002, s. I-4397, bod 52.
(7) Rozsudek ve věci SACE a Sace BT v. Komise, T-305/13, EU:T:2015:435, bod 51.
(8) Rozsudek ve věci SACE a Sace BT v. Komise, T-305/13, EU:T:2015:435, bod 63.
(9) Viz např. rozhodnutí ve věcech státní podpory 354/2008 – Změna režimu „podpory ekologické výroby elektrické energie“ (N 602/2004), příplatek za elektřinu z nových větrných turbín (Úř. věst. C 143, 24.6.2009, s. 6) a N 356/2008 – Změna režimu „podpory ekologické výroby elektrické energie“ (N 602/2004), příplatek za elektřinu vyráběnou spalováním bioplynu (Úř. věst. C 151, 3.7.2009, s. 16).
(10) Rozsudek ve věci SACE a Sace BT v. Komise, T-305/13, EU:T:2015:435, bod 76.
(11) Rozsudek ve věci SACE a Sace BT v. Komise, T-305/13, EU:T:2015:435, bod 73.
(12) Viz pozn. pod čarou č. 6.
(13) Červen 2005, „Energetická strategie do roku 2025“, dánské ministerstvo dopravy a energetiky.
Opravy
25.6.2019 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 168/16 |
Oprava nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/981 ze dne 8. března 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II)
( Úřední věstník Evropské unie L 161 ze dne 18. června 2019 )
Strana 33, čl. 1 bod 48:
místo:
„48) |
v článku 199 se doplňují nové odstavce 12 a 13, které znějí:
„12. Bez ohledu na odstavce 2 až 11 se expozicím podle čl. 192 odst. 3 přidělí pravděpodobnost selhání ve výši 0,002 %. 13. Bez ohledu na odstavce 2 až 12 se expozicím podle čl. 192 odst. 3a přidělí pravděpodobnost selhání ve výši 0,001 %.“;“, |
má být:
„48) |
v článku 199 se doplňují nové odstavce 12 a 13, které znějí:
„12. Bez ohledu na odstavce 2 až 11 se expozicím podle čl. 192 odst. 3 přidělí pravděpodobnost selhání ve výši 0,002 %. 13. Bez ohledu na odstavce 2 až 12 se expozicím podle čl. 192 odst. 3a přidělí pravděpodobnost selhání ve výši 0,01 %.“;“. |