1.   Každý členský stát určí co nejdříve, nejpozději však 5. ledna 2020, národní vládní nebo regulační orgán jako svůj příslušný orgán. Příslušné orgány odpovídají za plnění úkolů stanovených tímto nařízením a za tím účelem vyvíjejí vzájemnou spolupráci. Dokud není příslušný orgán určen, plní úkoly příslušného orgánu v souladu s tímto nařízením vnitrostátní subjekty odpovědné za bezpečnost dodávek elektřiny.

2.   Členské státy neprodleně oznámí Komisi a ECG název a kontaktní údaje svých příslušných orgánů určených podle odstavce 1 a jejich případné změny a tyto údaje zveřejní.

3.   Členské státy mohou příslušnému orgánu umožnit, aby provozní úkoly týkající se plánování rizikové připravenosti a řízení rizik, stanovené v tomto nařízení, přenesl na jiné subjekty. Přenesené úkoly se provádějí za dohledu příslušného orgánu a jsou podrobně stanoveny v plánu rizikové připravenosti v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. b).

1.   Do 5. ledna 2020 ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh metodiky pro zjišťování nejrelevantnějších scénářů elektroenergetických krizí na regionální úrovni.

2.   Navržená metodika stanoví scénáře elektroenergetických krizí, pokud jde o systémovou přiměřenost, bezpečnost soustavy a palivovou bezpečnost, a to na základě alespoň těchto rizik:

3.   Navržená metodika bude zahrnovat přinejmenším tyto prvky:

4.   Při zvažování rizik narušení dodávek plynu v kontextu určování rizik podle odst. 2 písm. c) tohoto článku použije ENTSO pro elektřinu scénáře narušení dodávek zemního plynu a plynárenské infrastruktury vypracované ENTSO pro zemní plyn podle článku 7 nařízení (EU) 2017/1938.

5.   Dříve než ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh metodiky, uspořádá konzultaci přinejmenším za účasti regionálních koordinačních center, zástupců průmyslu a spotřebitelů, výrobců nebo jejich obchodních organizací, provozovatelů přenosových soustav a příslušných provozovatelů distribučních soustav, příslušných orgánů, regulačních orgánů a dalších vnitrostátních orgánů. ENTSO pro elektřinu výsledky konzultací náležitě zohlední a předloží je spolu s navrhovanou metodikou na schůzi ECG.

6.   ACER do dvou měsíců po obdržení návrhu metodiky a po konzultaci s ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států tento návrh schválí nebo pozmění. Konečné znění metodiky zveřejní ENTSO pro elektřinu a ACER na svých webových stránkách.

7.   Pokud se objeví důležité nové informace, ENTSO pro elektřinu metodiku aktualizuje a vylepší v souladu s odstavci 1 až 6. ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států může poskytnout doporučení a ACER nebo Komise mohou tyto aktualizace a vylepšení požadovat na základě náležitého odůvodnění. ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh změn do šesti měsíců od obdržení takového požadavku. ACER do dvou měsíců od obdržení tohoto návrhu a po konzultaci s ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států navrhované změny schválí nebo pozmění. Konečné znění aktualizované metodiky zveřejní ENTSO pro elektřinu a ACER na svých webových stránkách.

1.   Do šesti měsíců od schválení metodiky podle čl. 5 odst. 6 zjistí ENTSO pro elektřinu na základě této metodiky a v úzké spolupráci s ECG, regionálními koordinačními centry, příslušnými orgány a regulačními orgány nejrelevantnější scénáře elektroenergetických krizí pro jednotlivé regiony. ENTSO pro elektřinu může svěřit úkoly spojené se zjišťováním regionálních scénářů elektroenergetických krizí regionálním koordinačním centrům.

2.   ENTSO pro elektřinu předloží regionální scénáře elektroenergetických krizí příslušným provozovatelům přenosových soustav, regionálním koordinačním centrům, regulačním orgánům a ECG. ECG může doporučit změny.

3.   Tyto regionální scénáře elektroenergetických krizí ENTSO pro elektřinu aktualizuje každé čtyři roky, pokud si okolnosti nevyžádají aktualizace častější.

1.   Do čtyř měsíců po zjištění regionálních scénářů elektroenergetických krizí v souladu s čl. 6 odst. 1 zjistí příslušný orgán nejrelevantnější scénáře elektroenergetických krizí na vnitrostátní úrovni.

2.   Při zjišťování vnitrostátních scénářů elektroenergetických krizí konzultuje příslušný orgán provozovatele přenosových soustav, provozovatele distribučních soustav, které příslušný orgán považuje za relevantní, příslušné výrobce nebo jejich obchodní organizace a národní regulační orgán, pokud tento orgán není zároveň příslušným orgánem.

3.   Vnitrostátní scénáře elektroenergetických krizí se zjišťují přinejmenším na základě rizik stanovených v čl. 5 odst. 2 a jsou v souladu s regionálními scénáři elektroenergetických krizí zjištěnými v souladu s čl. 6 odst. 1. Tyto vnitrostátní scénáře elektroenergetických krizí členské státy aktualizují každé čtyři roky, pokud si okolnosti nevyžádají aktualizace častější.

4.   Do čtyř měsíců od zjištění regionálních scénářů elektroenergetických krizí v souladu s čl. 6 odst. 1 informují členské státy ECG a Komisi o svém posouzení rizik v souvislosti s vlastnictvím infrastruktury, která jsou relevantní pro bezpečnost dodávek elektřiny, jakož i o opatřeních přijatých k předcházení těmto rizikům nebo jejich zmírnění, a uvedou důvod, proč tato opatření považují za nutná a přiměřená.

1.   Do 5. ledna 2020 ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh metodiky pro posouzení sezónní a krátkodobé přiměřenosti, a to měsíční, týdenní až jednodenní přiměřenosti, který se zaměří přinejmenším na:

2.   Metodika uvedená v odstavci 1 vychází z pravděpodobnostního přístupu a obsahuje více scénářů, přičemž bere v úvahu vnitrostátní, regionální i unijní souvislosti, včetně míry propojení mezi členskými státy a pokud možno mezi zeměmi v synchronně propojených oblastech Unie. Tato metodika zohlední specifické rysy odvětví energetiky jednotlivých členských států, včetně specifických povětrnostních podmínek a vnějších vlivů.

3.   Dříve než ENTSO pro elektřinu návrh metodiky předloží, uspořádá konzultaci přinejmenším za účasti regionálních koordinačních center, zástupců průmyslu a spotřebitelů, výrobců nebo jejich obchodních organizací, provozovatelů přenosových soustav a příslušných provozovatelů distribučních soustav, příslušných orgánů, regulačních orgánů a dalších příslušných vnitrostátních orgánů. ENTSO pro elektřinu výsledky konzultací náležitě zohlední a předloží je spolu s navrženou metodikou na schůzi ECG.

4.   ACER do dvou měsíců po obdržení návrhu metodiky a po konzultaci s ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států tento návrh schválí nebo pozmění. Konečné znění metodiky zveřejní ENTSO pro elektřinu a ACER na svých webových stránkách.

5.   Objeví-li se důležité nové informace, ENTSO pro elektřinu metodiku aktualizuje a vylepší v souladu s odstavci 1 až 4. ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států může poskytnout doporučení a ACER nebo Komise mohou tyto aktualizace a vylepšení požadovat na základě náležitého odůvodnění. ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh změn do šesti měsíců od obdržení takového požadavku. ACER do dvou měsíců od obdržení tohoto návrhu a po konzultaci s ECG ve složení tvořeném pouze zástupci členských států navrhované změny schválí nebo pozmění. Konečné znění aktualizované metodiky zveřejní ENTSO pro elektřinu a ACER na svých webových stránkách.

1.   Veškerá posouzení krátkodobé přiměřenosti na vnitrostátní, regionální nebo unijní úrovni se provádějí podle metodiky vypracované v souladu s článkem 8.

2.   ENTSO pro elektřinu provádí posouzení sezónní přiměřenosti podle metodiky vypracované v souladu s článkem 8. Výsledky zimního posouzení přiměřenosti zveřejňuje do 1. prosince každého roku a výsledky letního posouzení přiměřenosti do 1. června každého roku. Úkoly spojené s posouzeními přiměřenosti může svěřit regionálním koordinačním centrům. Posouzení přiměřenosti předloží na schůzi ECG, která může případně vydat doporučení.

3.   Regionální koordinační centra provádějí posouzení týdenní až denní přiměřenosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1485 na základě metodiky přijaté v souladu s článkem 8 tohoto nařízení.

1.   Na základě regionálních a vnitrostátních scénářů elektroenergetických krizí zjištěných podle článků 6 a 7 vypracuje příslušný orgán každého členského státu plán rizikové připravenosti po konzultaci s provozovateli distribučních soustav, které příslušný orgán považuje za relevantní, provozovateli přenosových soustav, příslušnými výrobci nebo jejich obchodními organizacemi, elektroenergetickými a plynárenskými podniky, příslušnými organizacemi zastupujícími zájmy průmyslových a neprůmyslových odběratelů elektřiny a národním regulačním orgánem, pokud tento orgán není zároveň příslušným orgánem.

2.   Plán rizikové připravenosti sestává z vnitrostátních, regionálních a případně bilaterálních opatření stanovených v článcích 11 a 12. V souladu s článkem 16, musí být veškerá opatření plánovaná nebo přijatá k předcházení elektroenergetickým krizím, k přípravě na ně a k jejich zmírnění plně v souladu s pravidly upravujícími vnitřní trh s elektřinou a provozování soustavy. Tato opatření musí být jasně vymezená, transparentní, přiměřená a nediskriminační.

3.   Plán rizikové připravenosti je vypracován v souladu s články 11 a 12 a se šablonou stanovenou v příloze. Pokud je to nezbytné, mohou členské státy do plánu rizikové připravenosti zahrnout další informace.

4.   V zájmu zajištění souladu plánů rizikové připravenosti předloží příslušné orgány před přijetím svých plánů rizikové připravenosti jejich návrhy ke konzultaci příslušným orgánům relevantních členských států v regionu, a pokud neleží v témže regionu, příslušným orgánům přímo propojených členských států a ECG.

5.   Do šesti měsíců od obdržení návrhu plánů rizikové připravenosti mohou příslušné orgány uvedené v odstavci 4 a ECG vydat doporučení týkající se návrhů plánů předložených podle odstavce 4.

6.   Dotčené příslušné orgány přijmou plány rizikové připravenosti do devíti měsíců od předložení návrhu plánů, přičemž vezmou v úvahu výsledky konzultace podle odstavce 4 a případná vydaná doporučení podle odstavce 5. Přijaté plány rizikové připravenosti bezodkladně oznámí Komisi.

7.   Příslušné orgány a Komise plány rizikové připravenosti zveřejní na svých webových stránkách a současně zajistí, aby byla zachována důvěrná povaha citlivých informací, zejména informací o opatřeních souvisejících s předcházením dopadům úmyslných útoků a zmírňováním jejich důsledků. Ochrana důvěrnosti citlivých informací je založena na zásadách stanovených podle článku 19.

8.   Příslušné orgány přijmou a zveřejní první plán rizikové připravenosti do 5. ledna 2022. Tyto plány členské státy poté aktualizují každé čtyři roky, pokud si okolnosti nevyžádají častější aktualizace.

1.   Plán rizikové připravenosti každého členského státu musí obsahovat veškerá vnitrostátní opatření plánovaná nebo přijatá k předcházení elektroenergetickým krizím zjištěným podle článků 6 a 7, k přípravě na ně a k jejich zmírnění. Přinejmenším musí:

2.   Vnitrostátní opatření musí plně zohledňovat regionální a případně bilaterální opatření dohodnutá v souladu s článkem 12 a nesmí ohrozit provozní bezpečnost nebo bezpečnost přenosové soustavy ani bezpečnost dodávek elektřiny jiných členských států.

1.   Kromě vnitrostátních opatření uvedených v článku 11 musí plány rizikové připravenosti jednotlivých členských států obsahovat regionální a případně bilaterální opatření, která zajistí, aby se elektroenergetickým krizím s přeshraničním dopadem řádně předcházelo nebo aby byly řádně řízeny. Regionální opatření se stanoví dohodou mezi členskými státy dotčeného regionu, které jsou technicky schopny si vzájemně poskytnout pomoc v souladu s článkem 15. Za tímto účelem mohou členské státy v rámci regionu také vytvářet podskupiny. Bilaterální opatření se dohodnou mezi členskými státy, které jsou přímo propojeny, neleží však v tomtéž regionu. Členské státy zajistí soulad mezi regionálními a bilaterálními opatřeními. Regionální a bilaterální opatření zahrnují přinejmenším:

2.   Na regionálních a bilaterálních opatřeních, která mají být obsažena v plánu rizikové připravenosti, se dotčené členské státy dohodnou po konzultaci s příslušnými regionálními koordinačními centry. Komise může hrát při přípravě dohody o regionálních a bilaterálních opatřeních podpůrnou úlohu. Komise může požadovat, aby ACER a ENTSO pro elektřinu poskytly členským státům technickou pomoc s cílem podpořit takovouto dohodu. Příslušné orgány o dosažených dohodách informují ECG nejméně osm měsíců před lhůtou pro přijetí nebo aktualizaci plánu rizikové připravenosti. Pokud členské státy nedokázaly dosáhnout dohody, sdělí dotčené příslušné orgány Komisi důvody, proč k dohodě nedošlo. V takovém případě navrhne Komise opatření včetně mechanismu spolupráce pro uzavření dohody o regionálních a bilaterálních opatřeních.

3.   Příslušné orgány jednotlivých regionů členských států se zapojením příslušných zúčastněných stran pravidelně prověřují účinnost postupů vyvinutých v plánech rizikové připravenosti pro předcházení elektroenergetickým krizím, včetně mechanismů uvedených v odst. 1 písm. b), a každé dva roky provádějí simulace elektroenergetických krizí, při nichž jsou prověřovány zejména tyto mechanismy.

1.   Komise přijatý plán rizikové připravenosti posoudí do čtyř měsíců poté, co jí příslušný orgán tento plán oznámil, a řádně přitom zohlední stanovisko ECG.

2.   Komise po konzultaci s ECG vydá nezávazné stanovisko, jež podrobně zdůvodní a předloží příslušnému orgánu s doporučením, aby byl plán rizikové připravenosti přezkoumán, pokud tento plán:

3.   Do tří měsíců od obdržení stanoviska Komise podle odstavce 2 dotčený příslušný orgán buď plně zohlední doporučení Komise a oznámí Komisi pozměněný plán rizikové připravenosti, nebo jí oznámí důvody, proč s doporučením nesouhlasí.

4.   V případě, že příslušný orgán s doporučením Komise nesouhlasí, může Komise do čtyř měsíců od obdržení oznámení příslušného orgánu, že s doporučením nesouhlasí, své doporučení stáhnout nebo za účelem posouzení této otázky svolat schůzku s příslušným orgánem, a pokud to Komise považuje za nutné, s ECG. Komise svou žádost o jakoukoli změnu plánu rizikové připravenosti podrobně zdůvodní. V případě, že se konečný postoj dotčeného příslušného orgánu liší od podrobného zdůvodnění Komise, zdůvodní příslušný orgán svůj postoj do dvou měsíců poté, co obdržel podrobné zdůvodnění Komise.

1.   Pokud posouzení sezónní přiměřenosti nebo jiný kvalifikovaný zdroj poskytne konkrétní, závažné a spolehlivé informace, že v některém členském státě může dojít k elektroenergetické krizi, musí příslušný orgán daného členského státu bezodkladně vydat včasné varování Komisi, příslušným orgánům členských států v témže regionu, a pokud neleží v témže regionu, příslušným orgánům přímo propojených členských států. Dotčený příslušný orgán také poskytne informace o příčinách možné elektroenergetické krize, o opatřeních přijatých nebo plánovaných k zamezení elektroenergetické krizi a o případné potřebě pomoci od jiných členských států. Tyto informace zahrnují možné dopady opatření na vnitřní trh s elektřinou. Komise předá tyto informace ECG.

2.   Dojde-li k elektroenergetické krizi, vyhlásí příslušný orgán po konzultaci s dotčeným provozovatelem přenosové soustavy elektroenergetickou krizi a bezodkladně o tom informuje příslušné orgány členských států v témže regionu, a pokud neleží v témže regionu, příslušné orgány přímo propojených členských států, a také Komisi. Tyto informace obsahují příčiny zhoršení dodávek elektřiny, důvody pro vyhlášení elektroenergetické krize, opatření přijatá nebo plánovaná k jejímu zmírnění a případnou potřebu pomoci od jiných členských států.

3.   V případech, kdy jsou informace poskytnuté podle odstavce 1 a 2 považovány za nedostatečné, mohou Komise, ECG nebo příslušné orgány členských států v témže regionu, a pokud neleží v témže regionu, příslušné orgány přímo propojených členských států, požádat členský stát, který elektroenergetickou krizi vyhlásil, o poskytnutí doplňujících informací.

4.   Vydá-li příslušný orgán včasné varování nebo vyhlásí-li elektroenergetickou krizi, postupuje se v nejvyšší možné míře podle opatření stanovených v plánu rizikové připravenosti.

1.   Členské státy jednají a spolupracují v duchu solidarity s cílem předcházet elektroenergetickým krizím nebo je řídit.

2.   Pokud mají nezbytné technické schopnosti, poskytují si členské státy vzájemnou pomoc prostřednictvím koordinovaných regionálních nebo bilaterálních opatření dohodnutých podle tohoto článku a článku 12 ještě před nabídkou pomoci. Za tímto účelem a ve snaze chránit veřejnou a osobní bezpečnost se členské státy dohodnou na regionálních nebo bilaterálních opatřeních podle své volby s cílem dodávat elektřinu koordinovaným způsobem.

3.   Členské státy se dohodnou na nezbytných technických, právních a finančních ujednáních pro provádění regionálních nebo bilaterálních opatření před tím, než je pomoc nabídnuta. Taková ujednání stanoví mimo jiné maximální množství elektřiny, které bude na regionální nebo bilaterální úrovni dodáno, důvod pro spuštění nebo pozastavení pomoci, způsob, jakým bude elektřina dodávána, a pravidla pro spravedlivé vyrovnání mezi členskými státy v souladu s odstavci 4, 5 a 6.

4.   Tato pomoc podléhá předchozí dohodě mezi dotčenými členskými státy o spravedlivém vyrovnání a musí se vztahovat přinejmenším na:

5.   Spravedlivé vyrovnání podle odstavce 4 zahrne všechny přiměřené náklady, které členskému státu poskytujícímu pomoc vzniknou v důsledku povinnosti vyplatit kompenzaci vyplývající ze základních práv zaručených právními předpisy Unie a z platných mezinárodních závazků při provádění ustanovení tohoto nařízení o pomoci, a další přiměřené náklady vzniklé v důsledku vyplacení vyrovnávací platby podle vnitrostátních předpisů pro vyrovnávání.

6.   Členský stát žádající o pomoc bezodkladně zaplatí spravedlivou vyrovnávací platbu členskému státu poskytujícímu pomoc, nebo bezodkladné zaplacení takové platby zajistí.

7.   Komise poskytne do 5. ledna 2020 a po konzultaci s ECG a ACER nezávazné pokyny pro klíčové aspekty spravedlivého vyrovnání podle odstavců 3 až 6 a pro ostatní klíčové aspekty technických, právních a finančních ujednání podle odstavce 3 i pro obecné zásady vzájemné pomoci podle odstavce 2.

8.   V případě elektroenergetické krize, pokud se členské státy dosud nedohodly na regionálních nebo bilaterálních opatřeních a technických, právních a finančních ujednáních podle tohoto článku, dohodnou se na ad hoc opatřeních a ujednáních s cílem uplatnit ustanovení tohoto článku, včetně spravedlivého vyrovnání podle odstavců 4, 5 a 6. Pokud členský stát požaduje pomoc před tím, než byla takováto ad hoc opatření a ujednání dohodnuta, zaváže se před obdržením pomoci k zaplacení spravedlivého vyrovnávání v souladu s odstavci 4, 5 a 6.

9.   Členské státy zajistí, aby ustanovení tohoto nařízení o pomoci byla prováděna v souladu se Smlouvami, s Listinou základních práv Evropské unie a s ostatními platnými mezinárodními závazky. Za tímto účelem přijmou nezbytná opatření.

1.   Opatření přijatá k předcházení elektroenergetickým krizím nebo k jejich zmírnění musí být plně v souladu s pravidly upravujícími vnitřní trh s elektřinou a provozování soustavy.

2.   Netržní opatření se v elektroenergetické krizi aktivují pouze jako poslední možnost, pokud byly vyčerpány všechny možnosti, které nabízí trh, nebo pokud je zřejmé, že samotná tržní opatření nestačí k zabránění dalšímu zhoršení dodávek elektřiny. Netržní opatření nesmí nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž a účinné fungování vnitřního trhu s elektřinou. Musí být nutná, přiměřená, nediskriminační a dočasná. Příslušný orgán informuje příslušné zúčastněné strany v dotčeném členském státě o uplatňování jakýchkoli netržních opatření.

3.   K omezování transakcí, včetně omezování již přidělené kapacity mezi zónami, k omezování v poskytování kapacity mezi zónami v rámci přidělování kapacity nebo k omezování v poskytování plánů lze přistoupit pouze v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2019/943 a pravidly přijatými za účelem provádění tohoto ustanovení.

1.   Bezodkladně a v každém případě do tří měsíců po skončení elektroenergetické krize poskytne příslušný orgán členského státu, který elektroenergetickou krizi vyhlásil, ECG a Komisi podrobnou zprávu o hodnocení ex post a v případě, že regulační orgán není příslušným orgánem, takto učiní po konzultaci s regulačním orgánem.

2.   Zpráva o hodnocení ex post musí přinejmenším obsahovat:

3.   V případech, kdy informace uvedené ve zprávě o hodnocení ex post považují za nedostatečné, mohou ECG a Komise dotčený příslušný orgán požádat o poskytnutí doplňujících informací.

4.   Dotčený příslušný orgán předloží výsledky hodnocení ex post na schůzi ECG. Tyto výsledky se promítnou v aktualizovaném plánu rizikové připravenosti.

1.   Kromě provádění jiných úkolů stanovených v tomto nařízení ECG projednává:

2.   K záležitostem uvedeným v odstavci 1 může ECG vydat doporučení členským státům i ENTSO pro elektřinu.

3.   ACER průběžně sleduje opatření pro bezpečnost dodávek elektřiny a podává pravidelné zprávy ECG.

4.   Do 1. září 2025 vypracuje Komise na základě zkušeností získaných při uplatňování tohoto nařízení závěry ohledně možných způsobů, jak zvýšit bezpečnost dodávek elektřiny na úrovni Unie, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení, včetně případných legislativních návrhů na změnu tohoto nařízení.

1.   Členské státy a příslušné orgány uplatňují postupy uvedené v tomto nařízení v souladu s použitelnými předpisy, včetně vnitrostátních předpisů pro nakládání s důvěrnými informacemi a postupy v této oblasti. Pokud má uplatňování těchto předpisů za následek nezveřejnění informací, mimo jiné těch, jež jsou součástí plánů rizikové připravenosti, může členský stát nebo orgán na požádání poskytnout přehled těchto informací, který nebude důvěrný.

2.   Komise, ACER, ECG, ENTSO pro elektřinu, členské státy, příslušné orgány, národní regulační orgány a ostatní relevantní orgány, subjekty nebo osoby, které obdrží důvěrné informace podle tohoto nařízení, zachovají důvěrnost těchto citlivých informací.

1.   Tímto nařízením se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER).

2.   Účelem ACER je pomáhat regulačním orgánům uvedeným v článku 57 směrnice (EU) 2019/944 a článku 39 směrnice 2009/73/ES při plnění regulačních úkolů prováděných v členských státech na úrovni Unie a v případě potřeby jejich činnost koordinovat a působit jako prostředník a urovnávat spory mezi nimi v souladu s čl. 6 odst. 10 tohoto nařízení. ACER také přispěje k zavádění vysoce kvalitních společných regulačních postupů a postupů dohledu, a tím i k zajištění jednotného, efektivního a účinného uplatňování práva Unie ve snaze dosáhnout cílů Unie v oblasti klimatu a energetiky.

3.   Při plnění svých úkolů jedná ACER nezávisle, objektivně a v zájmu Unie. ACER přijímá samostatná rozhodnutí nezávisle na jakýchkoli zájmech soukromých osob a podniků.

1.   Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo z vlastního podnětu může ACER poskytnout Evropskému parlamentu, Radě a Komisi stanovisko nebo doporučení k jakékoli otázce související s účelem, ke kterému byla zřízena.

2.   Regulační orgány, ENTSO pro elektřinu, ENTSO pro zemní plyn, regionální koordinační centra, subjekt EU DSO, provozovatelé přenosových či přepravních soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou poskytnou ACER na její žádost veškeré informace potřebné k plnění jejích úkolů podle tohoto nařízení, pokud o ně již ACER nepožádala a neobdržela je.

Za účelem žádostí o informace uvedených v prvním pododstavci má ACER pravomoc vydávat rozhodnutí. Ve svých rozhodnutích ACER uvede účel žádosti, uvede odkaz na právní základ, podle něhož je informace požadována, a stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty. Uvedená lhůta musí být přiměřená dané žádosti.

ACER používá důvěrné informace získané podle tohoto nařízení pouze pro účely plnění svých úkolů stanovených v tomto nařízení. ACER zajistí náležitou ochranu údajů ve vztahu k informacím podle článku 41.

1.   ACER poskytne Komisi stanovisko k návrhu stanov, seznamu členů a návrhu jednacího řádu ENTSO pro elektřinu v souladu s čl. 29 odst. 2 nařízení (EU) 2019/943, ENTSO pro zemní plyn v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2009 a subjektu EU DSO v souladu s čl. 53 odst. 3 nařízení (EU) 2019/943.

2.   ACER sleduje plnění úkolů ENTSO pro elektřinu v souladu s článkem 32 nařízení (EU) 2019/943, ENTSO pro zemní plyn v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 715/2009 a subjektu EU DSO v souladu s článkem 55 nařízení (EU) 2019/943.

3.   ACER může poskytnout stanovisko:

4.   ACER poté, co případně požádá o aktualizaci návrhů předložených provozovateli přenosových či přepravních soustav, schválí metodiku pro využívání výnosů z příjmu z přetížení podle čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) 2019/943.

5.   ACER poskytne na skutkovém základě ENTSO pro elektřinu a ENTSO pro zemní plyn, Evropskému parlamentu, Radě a Komisi řádně odůvodněné stanovisko, jakož i příslušná doporučení, domnívá-li se, že návrh ročního pracovního programu nebo návrh plánu rozvoje sítě pro celou Unii, které jí byly předloženy v souladu s čl. 32 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2019/943 a čl. 9 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 715/2009, nepřispívají k zákazu diskriminace, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu či dostatečné úrovni přeshraničního propojení umožňujícího přístup třetím osobám nebo nejsou v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2019/943 a směrnice (EU) 2019/944 nebo nařízení (ES) č. 715/2009 a směrnice 2009/73/ES.

6.   Příslušné regulační orgány se koordinují, aby společně zjistily, zda subjekt EU DSO, ENTSO pro elektřinu nebo regionální koordinační centra porušují své povinnosti vyplývající z práva Unie, a činí vhodná opatření podle čl. 59 odst. 1 písm. c) a čl. 62 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2019/944.

ACER na žádost jednoho nebo více regulačních orgánů nebo z vlastního podnětu vydá ENTSO pro elektřinu, subjektu EU DSO nebo regionálním koordinačním centrům odůvodněné stanovisko, jakož i příslušné doporučení, ve věci plnění jejich povinností.

7.   Zjistí-li odůvodněné stanovisko ACER případ možného porušení povinností ENTSO pro elektřinu, subjektem EU DSO nebo regionálním koordinačním centrem, dotčené regulační orgány jednomyslně přijmou koordinovaná rozhodnutí stanovící, zda dochází k porušení příslušných povinností, a pokud ano, jaká opatření má ENTSO pro elektřinu, subjekt EU DSO nebo regionální koordinační centrum k nápravě tohoto porušení učinit. Nedosáhnou-li regulační orgány jednomyslné dohody o těchto koordinovaných rozhodnutích do čtyř měsíců ode dne, kdy obdrží odůvodněné stanovisko ACER, postoupí věc ACER k rozhodnutí podle čl. 6 odst. 10.

8.   Nenapraví-li ENTSO pro elektřinu, subjekt EU DSO nebo regionální koordinační centrum do tří měsíců porušení povinností zjištěné v souladu s odstavcem 6 nebo 7 tohoto článku nebo neučiní-li regulační orgán v členském státě, v němž má daný subjekt sídlo, kroky k zajištění souladu, vydá ACER tomuto regulačnímu orgánu doporučení, aby v souladu s čl. 59 odst. 1 písm. c) a čl. 62 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2019/944 učinil kroky s cílem zajistit, aby ENTSO pro elektřinu, subjekt EU DSO nebo regionální koordinační centrum plnily své povinnosti, a informuje o tom Komisi.

1.   ACER se účastní vytváření kodexů sítě v souladu s článkem 59 nařízení (EU) 2019/943 a článkem 6 nařízení (ES) č. 715/2009 a pokynů v souladu s čl. 61 odst. 6 nařízení (EU) 2019/943. ACER zejména:

2.   V případech, kdy jeden z následujících právních aktů stanoví vypracování návrhů společných podmínek nebo metodik pro provádění kodexů sítě a pokynů, jež vyžadují schválení všemi regulačními orgány, se návrhy těchto společných podmínek nebo metodik předloží ACER k revizi a schválení:

3.   V případech, kdy jeden z následujících právních aktů stanoví vypracování návrhů podmínek nebo metodik pro provádění kodexů sítě a pokynů, jež vyžadují schválení všemi regulačními orgány dotčeného regionu, musí se tyto regulační orgány jednomyslně dohodnout na společných podmínkách nebo metodikách, které schválí každý z nich:

Návrhy uvedené v prvním pododstavci se oznámí ACER do jednoho týdne od jejich předložení těmto regulačním orgánům. Regulační orgány mohou návrhy předložit ACER ke schválení podle čl. 6 odst. 10 druhého pododstavce písm. b) a v případě, že nelze dosáhnout jednomyslné dohody uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, tak učiní podle čl. 6 odst. 10 druhého pododstavce písm. a).

Ředitel nebo rada regulačních orgánů, která jedná z vlastního podnětu nebo na návrh jednoho či více ze svých členů, mohou nařídit regulačním orgánům dotčeného regionu, aby návrh předložily ACER ke schválení. Tuto možnost využijí pouze v případech, kdy by regionálně dohodnutý návrh měl znatelný dopad na vnitřní trh s energií nebo na bezpečnost dodávek i za hranicemi daného regionu.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, je ACER příslušná přijmout rozhodnutí podle čl. 6 odst. 10, pokud se příslušné regulační orgány nedohodnou na podmínkách nebo metodikách pro provádění nových kodexů sítě a pokynů přijatých po 4. červenci 2019 jako akty v přenesené pravomoci, jestliže tyto podmínky nebo metodiky vyžadují schválení všemi regulačními orgány nebo všemi regulačními orgány dotčeného regionu.

5.   Do 31. října 2023 a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda je třeba posílit úlohu ACER při vypracovávání a přijímání podmínek nebo metodik pro provádění kodexů sítě a pokynů přijatých jako akty v přenesené pravomoci po 4. červenci 2019. Tuto zprávu v případě potřeby doplní legislativní návrh na přenesení potřebných pravomocí na ACER nebo změnu jejích pravomocí.

6.   Podmínky nebo metodiky uvedené v odstavcích 2 a 3 regulační orgány nebo ACER, je-li k tomu příslušná, po konzultaci s ENTSO pro elektřinu, s ENTSO pro zemní plyn nebo se subjektem EU DSO před schválením v případě potřeby revidují s cílem zajistit, aby byly v souladu s účelem daného kodexu sítě či pokynů a aby přispívaly k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu. ACER přijme rozhodnutí o schválení ve lhůtě uvedené v příslušných kodexech sítě a pokynech. Tato lhůta začne plynout ode dne následujícího po dni, kdy byl návrh předložen ACER.

7.   ACER plní své úkoly ohledně přezkumu nabídkových zón podle čl. 14 odst. 5 nařízení (EU) 2019/943.

8.   ACER sleduje regionální spolupráci mezi provozovateli přenosových či přepravních soustav uvedenou v článku 34 nařízení (EU) 2019/943 a v článku 12 nařízení (ES) č. 715/2009 a zohledňuje výsledky této spolupráce při vypracovávání svých stanovisek, doporučení a rozhodnutí.

1.   ACER přijme samostatná rozhodnutí o technických otázkách v případech, kdy jsou taková rozhodnutí stanovena v nařízení (EU) 2019/943, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnici (EU) 2019/944 nebo směrnici 2009/73/ES.

2.   ACER může v souladu se svým pracovním programem na žádost Komise nebo z vlastního podnětu vydat doporučení, která regulačním orgánům a účastníkům trhu napomáhají ve sdílení osvědčených postupů.

3.   Do 5. července 2022 a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o nezávislosti regulačních orgánů podle čl. 57 odst. 7 směrnice (EU) 2019/944.

4.   ACER poskytuje rámec, v němž mohou regulační orgány spolupracovat, aby se zajistilo účinné rozhodování o otázkách s přeshraničním významem. Podporuje spolupráci mezi regulačními orgány, jakož i mezi regulačními orgány na regionální úrovni a na úrovni Unie, a výsledky této spolupráce zohledňuje při vypracovávání svých stanovisek, doporučení a rozhodnutí. Domnívá-li se ACER, že jsou k této spolupráci potřebná závazná pravidla, předloží Komisi vhodná doporučení.

5.   ACER poskytne na žádost jednoho či více regulačních orgánů nebo na žádost Komise věcné stanovisko k tomu, zda je rozhodnutí přijaté regulačním orgánem v souladu s kodexy sítě a pokyny uvedenými v nařízení (EU) 2019/943, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnici (EU) 2019/944 nebo směrnici 2009/73/ES nebo s jinými příslušnými ustanoveními těchto směrnic nebo nařízení.

6.   Neřídí-li se regulační orgán stanoviskem ACER podle odstavce 5 ve lhůtě čtyř měsíců ode dne jeho obdržení, uvědomí o tom ACER Komisi a dotčený členský stát.

7.   Setká-li se v konkrétním případě regulační orgán s obtížemi při uplatňování kodexů sítě a pokynů uvedených v nařízení (EU) 2019/943, nařízení (ES) č. 715/2009, směrnici (EU) 2019/944 nebo směrnici 2009/73/ES, může požádat ACER o stanovisko. ACER vydá stanovisko po konzultaci s Komisí do tří měsíců od obdržení žádosti.

8.   ACER může regulačnímu orgánu na jeho žádost poskytnout operativní pomoc v souvislosti s šetřeními podle nařízení (EU) č. 1227/2011.

9.   ACER předkládá příslušnému regulačnímu orgánu a Komisi stanoviska v souladu s čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) 2019/943.

10.   ACER má pravomoc přijímat samostatná rozhodnutí o regulačních otázkách, které mají dopad na přeshraniční obchod nebo bezpečnost přeshraniční soustavy a které vyžadují společné rozhodnutí alespoň dvou regulačních orgánů, pokud jim byla tato pravomoc svěřena na základě jednoho z těchto právních aktů:

ACER má pravomoc přijímat samostatná rozhodnutí uvedená v prvním pododstavci v těchto situacích:

Příslušné regulační orgány mohou společně požádat, aby doba uvedená v druhém pododstavci písm. a) tohoto odstavce byla prodloužena o dobu nejvýše šesti měsíců, vyjma případů podle čl. 4 odst. 7 tohoto nařízení, anebo podle čl. 59 odst. 1 písm. c) nebo čl. 62 odst. 1 písm. f) směrnice (EU) 2019/944.

V případě, že pravomoci k rozhodování v přeshraničních otázkách ve smyslu prvního pododstavce byly svěřeny regulačním orgánům v nových kodexech sítě a pokynech, jež byly přijaty jako akty v přenesené pravomoci po 4. červenci 2019, má ACER pravomoc podle druhého pododstavce písm. b) pouze na základě dobrovolnosti na žádost podanou nejméně 60 % příslušných regulačních orgánů. Pokud se věc týká jen dvou regulačních orgánů, může se v dané záležitosti obrátit na ACER kterýkoli z nich.

Do 31. října 2023 a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda je třeba posílit úlohu ACER při řešení sporů mezi regulačními orgány týkajících se společných rozhodnutí v otázkách, k jejichž řešení byly regulačním orgánům svěřeny pravomoci prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci po 4. červenci 2019. K této zprávě popřípadě připojí legislativní návrh na úpravu uvedených pravomocí nebo přenesení nezbytných pravomocí na ACER.

11.   Při přípravě svého rozhodnutí podle odstavce 10 ACER konzultuje regulační orgány a dotčené provozovatele přenosových či přepravních soustav a je informována o návrzích a připomínkách všech dotčených provozovatelů přenosových či přepravních soustav.

12.   Byl-li jí postoupen případ podle odstavce 10, ACER:

13.   V případě, kdy regulační otázky uvedené v odstavci 10 zahrnují výjimky ve smyslu článku 63 nařízení (EU) 2019/943 nebo článku 36 směrnice 2009/73/ES, nekumulují se lhůty stanovené v tomto nařízení se lhůtami stanovenými v uvedených předpisech.

1.   ACER v úzké spolupráci s regulačními orgány a s ENTSO pro elektřinu monitoruje výkon činnosti regionálních koordinačních center a provádí související analýzu s přihlédnutím ke zprávám vypracovaným podle čl. 46 odst. 3 nařízení (EU) 2019/943.

2.   Za účelem rychlého a efektivního provádění úkolů uvedených v odstavci 1 ACER zejména:

1.   ACER schvaluje a v případě potřeby mění:

2.   ACER vydá stanovisko podle čl. 24 odst. 3 nařízení (EU) 2019/941 k tomu, zda jsou rozdílnosti mezi vnitrostátním a evropským posouzením přiměřenosti zdrojů odůvodněné.

3.   ACER schvaluje a v případě potřeby mění metodiky pro:

4.   Pokud jde o bezpečnost dodávek plynu, je ACER zastoupena v Koordinační skupině pro otázky plynu v souladu s článkem 4 nařízení (EU) 2017/1938 a plní úkoly týkající se permanentní obousměrné kapacity propojení pro přepravu plynu uvedené v příloze III uvedeného nařízení.

1.   Při plnění svých úkolů, zejména při vytváření rámcových pokynů v souladu s článkem 59 nařízení (EU) 2019/943 nebo článkem 6 nařízení (ES) č. 715/2009 a v procesu navrhování změn kodexů sítě podle článku 60 nařízení (EU) 2019/943 nebo článku 7 nařízení (ES) č. 715/2009, ACER v široké míře v rané fázi konzultuje otevřeným a transparentním způsobem s účastníky trhu, provozovateli přenosových či přepravních soustav, spotřebiteli, konečnými uživateli a případně orgány pro hospodářskou soutěž, aniž jsou dotčeny jejich pravomoci, zejména pokud se její úkoly týkají provozovatelů přenosových či přepravních soustav.

2.   ACER zajistí, aby tam, kde je to vhodné, měly veřejnost a všechny zúčastněné strany k dispozici objektivní, spolehlivé a snadno dostupné informace, zejména o výsledcích její činnosti.

Všechny dokumenty a zápisy z konzultačních schůzek uskutečněných během vytváření rámcových pokynů v souladu s článkem 59 nařízení (EU) 2019/943 nebo článkem 6 nařízení (ES) č. 715/2009 nebo během provádění změn kodexů sítě uvedených v odstavci 1 tohoto článku se zveřejňují.

3.   Před přijetím rámcových pokynů nebo před navržením změn kodexů sítě podle odstavce 1 ACER uvede, jak byly zohledněny připomínky obdržené během konzultace, a nebyly-li tyto připomínky vzaty v úvahu, uvede důvody.

4.   Na svých internetových stránkách zveřejní ACER alespoň pořady jednání, podkladové dokumenty a případně zápisy ze zasedání správní rady, rady regulačních orgánů a odvolacího senátu.

5.   ACER přijme a zveřejní vhodný a přiměřený jednací řád postupem stanoveným v čl. 19 odst. 1 písm. t). Jednací řád obsahuje ustanovení, která zajistí transparentní a přiměřený rozhodovací postup zaručující základní procesní práva založená na zásadách právního státu, včetně práva být vyslechnut, práva na přístup k dokumentům a zásad vymezených v odstavcích 6, 7 a 8.

6.   Před přijetím samostatných rozhodnutí podle tohoto nařízení oznámí ACER každé dotčené straně svůj úmysl přijmout rozhodnutí a stanoví lhůtu, ve které může dotčená strana vyjádřit své stanovisko k dané věci, přičemž vezme plně v úvahu naléhavost, složitost a možné důsledky dané věci.

7.   Samostatná rozhodnutí ACER musí uvádět důvody, na nichž se zakládají, aby bylo možné odvolat se ve věci samé.

8.   Strany dotčené samostatnými rozhodnutími musí být informovány o prostředcích právní ochrany, které mají podle tohoto nařízení k dispozici.

1.   ACER v úzké spolupráci s Komisí, členskými státy a příslušnými vnitrostátními orgány, včetně regulačních orgánů, a aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů pro hospodářskou soutěž, monitoruje velkoobchodní a maloobchodní trhy s elektřinou a zemním plynem, zejména maloobchodní ceny elektřiny a zemního plynu, dodržování práv spotřebitelů stanovených ve směrnici (EU) 2019/944 a směrnici 2009/73/ES, dopad vývoje na trhu na zákazníky kategorie domácnost, přístup k sítím, včetně přístupu pro elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie, pokrok dosažený ve vztahu k propojovacím vedením, potenciální překážky bránící přeshraničnímu obchodu, regulační omezení pro nové subjekty vstupující na trh a menší subjekty, včetně občanských společenství pro energii, státní zásahy zkreslující ceny tak, že neodrážejí faktický nedostatek nabídky, například zásahy uvedené v čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) 2019/943, a výkon činnosti členských států v oblasti bezpečnosti dodávek elektřiny na základě výsledků evropského posouzení přiměřenosti zdrojů podle článku 23 uvedeného nařízení, zejména s přihlédnutím k hodnocení ex post podle článku 17 nařízení (EU) 2019/941.

2.   ACER každoročně zveřejňuje zprávu o výsledcích monitorování podle odstavce 1. V této zprávě uvede veškeré překážky dokončení vnitřních trhů s elektřinou a zemním plynem.

3.   Souběžně se zveřejněním výroční zprávy může ACER předložit Evropskému parlamentu a Komisi stanovisko k případným opatřením za účelem odstranění překážek uvedených v odstavci 2.

4.   ACER vydá zprávu o osvědčených postupech v metodice stanovení tarifů pro přenos a distribuci v souladu s čl. 18 odst. 9 nařízení (EU) 2019/943.

1.   ACER je subjektem Unie a má právní subjektivitu.

2.   ACER má v každém členském státě co nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.   ACER zastupuje její ředitel.

4.   Sídlem ACER je Lublaň ve Slovinsku.

1.   Správní rada se skládá z devíti členů. Každý člen má jednoho náhradníka. Dva členy a jejich náhradníky jmenuje Komise, dva členy a jejich náhradníky jmenuje Evropský parlament a pět členů a jejich náhradníky jmenuje Rada. Žádný poslanec Evropského parlamentu nesmí být členem správní rady. Člen správní rady nesmí být členem rady regulačních orgánů.

2.   Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků činí čtyři roky a mohou být jmenováni jednou opětovně. U prvního mandátu je toto období pro polovinu členů správní rady a jejich náhradníků šest let.

3.   Správní rada ze svých členů volí dvoutřetinovou většinou svého předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zastoupí ho automaticky místopředseda. Funkční období předsedy a místopředsedy je dva roky a mohou být jmenováni jednou opětovně. Funkční období předsedy a místopředsedy končí zároveň s členstvím ve správní radě.

4.   Zasedání správní rady svolává její předseda. Předseda rady regulačních orgánů nebo zástupce rady regulačních orgánů a ředitel se účastní jednání správní rady bez práva hlasovat, pokud správní rada nerozhodne v případě ředitele jinak. Správní rada se schází nejméně dvakrát za rok na řádném zasedání. Schází se rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů. Správní rada může k účasti na jednání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž stanoviska mohou být pro danou otázku významná. Členům správní rady mohou být v souladu s jednacím řádem nápomocni poradci nebo odborníci. Sekretariát správní radě poskytuje ACER.

5.   Rozhodnutí správní rady jsou přijímána dvoutřetinovou většinou přítomných členů, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak. Každý člen správní rady nebo náhradník má jeden hlas.

6.   V jednacím řádu se stanoví podrobněji:

7.   Aniž je dotčeno postavení členů jmenovaných Komisí, musí se členové správní rady zavázat, že budou jednat nezávisle a objektivně v zájmu Unie jako celku a že nebudou vyžadovat ani přijímat pokyny od orgánů, institucí ani jiných subjektů Unie, od vlád členských států ani od jiných veřejných či soukromých subjektů. Za tím účelem učiní každý člen písemné prohlášení o závazcích a písemné prohlášení o zájmech, v němž uvede, že neexistují žádné zájmy, které by mohly být na újmu jeho nezávislosti, nebo uvede veškeré přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jeho nezávislosti. ACER tato prohlášení každý rok zveřejní.

1.   Správní rada:

2.   Správní rada přijme v souladu s článkem 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na ředitele a stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.

3.   Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance, než je ředitel. Zvláštní okolnosti jsou přísně omezeny na záležitosti týkající se správy, rozpočtu nebo řízení, aniž je dotčena plná nezávislost ředitele, pokud jde o jeho úkoly podle čl. 24 odst. 1 písm. c).

1.   Ředitel vypracuje každý rok návrh programového dokumentu obsahující víceletý a roční program a předloží jej správní radě a radě regulačních orgánů.

Správní rada přijme návrh programového dokumentu poté, co obdrží kladné stanovisko od rady regulačních orgánů, a nejpozději 31. ledna jej předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Návrh programového dokumentu musí být v souladu s předběžným návrhem odhadu příjmů a výdajů sestaveným podle čl. 33 odst. 1, 2 a 3.

Správní rada přijme programový dokument s přihlédnutím ke stanovisku Komise poté, co obdrží kladné stanovisko rady regulačních orgánů, a poté, co ředitel toto stanovisko předloží Evropskému parlamentu. Správní rada předloží programový dokument Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 31. prosince.

Programový dokument se přijme, aniž je tím dotčen roční rozpočtový proces, a zveřejní se.

Programový dokument se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

2.   Roční program obsažený v programovém dokumentu obsahuje podrobné cíle a očekávané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Rovněž obsahuje popis činností, které mají být financovány, a vymezuje finanční a lidské zdroje přidělené na jednotlivé činnosti, včetně odkazu na pracovní skupiny ACER, které mají za úkol přispívat k vypracovávání návrhů příslušných dokumentů, a to v souladu se zásadami sestavování rozpočtu a řízení na základě činnosti. Roční program musí být v souladu s víceletým programem uvedeným v odstavci 4. Musí v něm být jasně uvedeno, které úkoly byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny.

3.   Je-li ACER pověřena novým úkolem, správní rada přijatý programový dokument změní.

Jakákoli podstatná změna programového dokumentu se přijme stejným postupem jako původní programový dokument. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn programového dokumentu na ředitele.

4.   Víceletý program obsažený v programovém dokumentu stanoví celkové strategické programování včetně cílů, očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plánování zdrojů včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců.

Plánování zdrojů se aktualizuje jednou ročně. Strategické programování se aktualizuje podle potřeby, zejména v reakci na výsledek hodnocení podle článku 45.

1.   Rada regulačních orgánů se skládá z:

Za každý členský stát může být do rady regulačních orgánů přijat pouze jeden zástupce regulačního orgánu.

2.   Rada regulačních orgánů volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zastoupí ho místopředseda. Funkční období předsedy a místopředsedy činí dva a půl roku a mohou být jmenováni opakovaně. V každém případě však funkční období předsedy a místopředsedy končí zároveň s členstvím v radě regulačních orgánů.

1.   Rada regulačních orgánů se usnáší dvoutřetinovou většinou přítomných členů, přičemž každý z členů má jeden hlas.

2.   Rada regulačních orgánů přijme a zveřejní svůj jednací řád, který stanoví podrobněji pravidla hlasování, zejména podmínky, za jakých smí jeden člen jednat jménem jiného člena, a případně rovněž pravidla upravující usnášeníschopnost. Jednací řád může stanovit konkrétní pracovní metody pro řešení otázek vznesených v rámci iniciativ pro regionální spolupráci.

3.   Rada regulačních orgánů postupuje při plnění úkolů, které jí ukládá toto nařízení, nezávisle a nevyžaduje pokyny od žádné vlády členského státu, Komise ani jiného veřejného nebo soukromého subjektu, ani se jimi neřídí, aniž je dotčeno jednání jejích členů jménem jejich regulačních orgánů.

4.   Sekretariát radě regulačních orgánů poskytuje ACER.

5.   Rada regulačních orgánů:

6.   Evropský parlament je informován o návrhu pořadu jednání nadcházející schůze rady regulačních orgánů nejméně dva týdny předem. Do dvou týdnů od konání této schůze mu je zaslán návrh zápisu ze schůze. Evropský parlament může vyzvat předsedu nebo místopředsedu rady regulačních orgánů, aby za plného zachování své nezávislosti učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl dotazy členů tohoto výboru.

1.   ACER řídí její ředitel, jenž postupuje v souladu s pokyny uvedenými v čl. 22 odst. 5 písm. b) a v případech stanovených tímto nařízením podle stanovisek rady regulačních orgánů. Aniž jsou dotčeny úlohy správní rady a rady regulačních orgánů ve vztahu k úkolům ředitele, ředitel nevyžaduje pokyny od žádné vlády, orgánů Unie ani jiného veřejného či soukromého subjektu nebo veřejné či soukromé osoby, ani se jimi neřídí. Ředitel je odpovědný správní radě v otázkách správy, rozpočtu a řízení, avšak zůstává plně nezávislý, pokud jde o úkoly uvedené v čl. 24 odst. 1 písm. c). Ředitel se může účastnit zasedání rady regulačních orgánů jako pozorovatel.

2.   Ředitele jmenuje správní rada poté, co rada regulačních orgánů vydá kladné stanovisko, na základě zásluh, dovedností a zkušeností významných pro odvětví energetiky po otevřeném a transparentním výběrovém řízení z nejméně tří kandidátů navržených Komisí. Před jmenováním kandidát vybraný správní radou učiní prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpoví dotazy jeho členů. Pro účely uzavření smlouvy s ředitelem jedná jménem ACER předseda správní rady.

3.   Funkční období ředitele je pět let. V průběhu devíti měsíců předcházejících konci tohoto období provede Komise hodnocení. Při něm Komise posuzuje zejména:

4.   Správní rada může na návrh Komise po konzultaci s radou regulačních orgánů a náležitém zohlednění jejího hodnocení a stanoviska, a pouze v případech odůvodněných úkoly a potřebami ACER, jednou prodloužit funkční období ředitele o nejvýše pět let. Ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci prodlouženého funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

5.   Správní rada informuje Evropský parlament o svém záměru prodloužit funkční období ředitele. Do jednoho měsíce před prodloužením svého funkčního období může být ředitel vyzván, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl dotazy členů tohoto výboru.

6.   Není-li jeho funkční období prodlouženo, setrvá ředitel ve funkci až do jmenování svého nástupce.

7.   Ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodnutím správní rady po obdržení kladného stanoviska rady regulačních orgánů. Správní rada přijímá toto rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů.

8.   Evropský parlament a Rada může ředitele vyzvat k předložení zprávy o plnění jeho úkolů. Evropský parlament může rovněž ředitele vyzvat, aby učinil prohlášení před příslušným výborem Evropského parlamentu a zodpověděl dotazy členů tohoto výboru.

1.   Ředitel:

Pro účely prvního pododstavce písm. k) si ředitel před přijetím rozhodnutí o zřízení místní kanceláře vyžádá stanovisko dotčených členských států včetně členského státu, v němž se nachází sídlo ACER, a získá předem souhlas Komise a správní rady. Toto rozhodnutí musí být založeno na náležité analýze nákladů a přínosů a musí určit rozsah činností, jež mají být v dané místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojení správních funkcí ACER.

2.   Přijetí stanovisek, doporučení a rozhodnutí uvedených v čl. 3 odst. 1, článcích 4 až 8, čl. 9 odst. 1 a 3, článku 10, čl. 11 písm. c), článku 13, čl. 15 odst. 4 a článcích 30 a 43 vyžaduje pro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku kladné stanovisko rady regulačních orgánů.

Před předložením návrhů stanovisek, doporučení nebo rozhodnutí ke hlasování v radě regulačních orgánů předloží ředitel návrhy stanovisek, doporučení nebo rozhodnutí příslušné pracovní skupině v dostatečném předstihu ke konzultaci.

Ředitel:

V případě stažení návrhu stanoviska, doporučení nebo rozhodnutí může ředitel vydat nový návrh stanoviska, doporučení nebo rozhodnutí postupem stanoveným v čl. 22 odst. 5 písm. a) a ve druhém pododstavci tohoto odstavce. Pro účely třetího pododstavce písm. a) tohoto odstavce podá ředitel v případě, že se odchýlí od připomínek a pozměňovacích návrhů předložených radou regulačních orgánů nebo je odmítne zapracovat, také řádně odůvodněné písemné vysvětlení.

Nevydá-li rada regulačních orgánů k opětovně předloženému znění návrhu stanoviska, doporučení nebo rozhodnutí kladné stanovisko, protože v něm její připomínky a pozměňovací návrhy nebyly dostatečně zohledněny, může ředitel toto znění dále přepracovat v souladu s připomínkami a pozměňovacími návrhy předloženými radou regulačních orgánů, aby získal její kladné stanovisko, aniž by musel opět konzultovat s pracovní skupinou nebo podat další písemné vysvětlení.

1.   ACER zřídí odvolací senát.

2.   Odvolací senát se skládá ze šesti členů a šesti náhradníků vybraných ze současných nebo bývalých vedoucích pracovníků regulačních orgánů, orgánů pro hospodářskou soutěž nebo jiných orgánů Unie či vnitrostátních orgánů, kteří mají odpovídající zkušenosti v odvětví energetiky. Odvolací senát jmenuje svého předsedu.

Členy odvolacího senátu jmenuje po zveřejněné výzvě k vyjádření zájmu formálně správní rada na návrh Komise a po konzultaci s radou regulačních orgánů.

3.   Odvolací senát přijme a zveřejní svůj jednací řád. Tento jednací řád podrobně stanoví pravidla, jimiž se řídí uspořádání a fungování odvolacího senátu a pravidla pro podávání odvolání k odvolacímu senátu podle článku 28. Odvolací senát oznámí návrh svého jednacího řádu a jakékoli jeho podstatné změny Komisi. Komise může sdělit své stanovisko k návrhu tohoto řádu do tří měsíců ode dne, kdy toto oznámení obdrží.

Rozpočet ACER obsahuje samostatnou rozpočtovou položku pro financování kanceláře odvolacího senátu.

4.   Rozhodnutí odvolacího senátu jsou přijímána většinou nejméně čtyř ze šesti jeho členů. Odvolací senát se svolává podle potřeby.

1.   Funkční období členů odvolacího senátu je pět let. Mohou být jmenováni jednou opětovně.

2.   Členové odvolacího senátu jsou ve svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny. Členové odvolacího senátu nesmějí v ACER, v její správní radě ani v její radě regulačních orgánů ani v žádné z jejích pracovních skupin vykonávat žádné jiné funkce. Člen odvolacího senátu nesmí být během svého funkčního období odvolán, s výjimkou případu, kdy se dopustil vážného porušení úředních povinností a správní rada po konzultaci s radou regulačních orgánů v tomto smyslu vydala rozhodnutí.

1.   Členové odvolacího senátu se nesmí účastnit žádného odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem, pokud dříve působili jako zástupci některého z účastníků řízení nebo pokud se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.

2.   Člen odvolacího senátu informuje odvolací senát, domnívá-li se, že by se některý člen z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z jakéhokoli jiného důvodu neměl účastnit odvolacího řízení. Proti členu odvolacího senátu může kterýkoli účastník odvolacího řízení vznést námitku z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo v případě podezření z podjatosti. Tato námitka se považuje za nepřípustnou, zakládá-li se na státní příslušnosti člena nebo učinil-li namítající účastník odvolacího řízení, vědom si důvodu pro námitku, v odvolacím řízení jiný procesní úkon než vznesení námitky na složení odvolacího senátu.

3.   Odvolací senát rozhodne o dalším postupu v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 bez účasti dotčeného člena. Pro přijetí takového rozhodnutí zastoupí dotčeného člena v odvolacím senátu jeho náhradník. Pokud se náhradník nachází v obdobné situaci jako člen, vybere předseda náhradu z dostupných náhradníků.

4.   Členové odvolacího senátu se zavazují jednat nezávisle a ve veřejném zájmu. K tomuto účelu učiní písemné prohlášení o závazcích a písemné prohlášení o zájmech, v němž buď uvedou, že neexistují žádné zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti, nebo uvedou jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na újmu jejich nezávislosti. Tato prohlášení se každý rok zveřejní.

1.   Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně regulačních orgánů, se může odvolat proti rozhodnutí uvedenému v čl. 2 písm. d), které jí je určeno, nebo které se jí bezprostředně a přímo dotýká, i když je určeno jiné osobě.

2.   Odvolání musí obsahovat odůvodnění a podává se písemně ACER do dvou měsíců od oznámení rozhodnutí dotčené osobě, nebo pokud k němu nedošlo, do dvou měsíců ode dne, kdy ACER zveřejnila své rozhodnutí. Odvolací senát o odvolání rozhodne do čtyř měsíců ode dne jeho podání.

3.   Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek. Odvolací senát však může, pokud to podle jeho názoru okolnosti vyžadují, pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje.

4.   Je-li odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá, zda je opodstatněné. Tak často, jak je to nutné, vyzve účastníky odvolacího řízení, aby se v určených lhůtách vyjádřili k oznámením vydaným odvolacím senátem nebo ke sdělení jiných účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení mají právo se vyjádřit ústně.

5.   Odvolací senát může rozhodnutí potvrdit, nebo může věc postoupit příslušnému orgánu ACER. Ten je vázán rozhodnutím odvolacího senátu.

6.   Rozhodnutí přijatá odvolacím senátem ACER zveřejňuje.

1.   V odůvodněných případech, zejména na podporu činnosti ředitele a rady regulačních orgánů v regulačních otázkách a k přípravě stanovisek, doporučení a rozhodnutí podle čl. 3 odst. 1, článků 4 až 8, čl. 9 odst. 1 a 3, článku 10, čl. 11 písm. c), článku 13, čl. 15 odst. 4 a článků 30 a 43 správní rada na společný návrh ředitele a rady regulačních orgánů zřídí nebo zruší pracovní skupiny.

Zřízení a zrušení pracovní skupiny vyžaduje kladné stanovisko rady regulačních orgánů.

2.   Pracovní skupiny tvoří odborníci z řad zaměstnanců ACER a regulačních orgánů. Do pracovních skupin se mohou zapojit odborníci z Komise. ACER nenese náklady na účast odborníků z řad zaměstnanců regulačních orgánů na činnosti pracovních skupin ACER. Pracovní skupiny vezmou v úvahu názory odborníků z jiných relevantních vnitrostátních orgánů, pokud jsou tyto orgány příslušné.

3.   Správní rada přijme a zveřejní interní jednací řád pro fungování pracovních skupin na návrh ředitele a po konzultaci s radou regulačních orgánů a obdržení jejího kladného stanoviska.

4.   Pracovní skupiny ACER provádějí činnosti, které jim byly svěřeny v programovém dokumentu přijatém podle článku 20, a veškeré činnosti, které jim v souladu s tímto nařízením svěří rada regulačních orgánů a ředitel.

1.   Aniž jsou dotčeny další zdroje, příjmy ACER tvoří:

2.   Výdaje ACER zahrnují náklady na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz.

3.   Příjmy a výdaje ACER musí být vyrovnané.

4.   Veškeré příjmy a výdaje ACER jsou předmětem prognózy na každý rozpočtový rok, který se shoduje s kalendářním rokem, a zanášejí se do jejího rozpočtu.

5.   Příjem, který ACER obdrží, nesmí ohrozit její neutralitu, nezávislost ani objektivnost.

1.   ACER vybírá poplatky za:

2.   Poplatky uvedené v odstavci 1 a způsob jejich hrazení stanoví Komise po veřejné konzultaci a po konzultaci se správní radou a radou regulačních orgánů. Poplatky musí být přiměřené nákladům na příslušné služby poskytované nákladově efektivním způsobem a musí stačit k pokrytí těchto nákladů. Stanoví se v takové výši, aby bylo zajištěno, že nejsou diskriminační a že nepředstavují nepřiměřenou finanční nebo administrativní zátěž pro účastníky trhu nebo subjekty jednající jejich jménem.

Komise výši poplatků pravidelně posuzuje na základě hodnocení a v případě nutnosti výši těchto poplatků a způsob jejich hrazení upraví.

1.   Ředitel každý rok vypracuje předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů pokrývající provozní výdaje a program práce předpokládané pro nadcházející rozpočtový rok a tento předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů předloží správní radě spolu se seznamem předběžných pracovních míst.

2.   Předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů se zakládá na cílech a očekávaných výsledcích obsažených v programovém dokumentu uvedeném v čl. 20 odst. 1 a bere v úvahu finanční prostředky nutné pro dosažení těchto cílů a očekávaných výsledků.

3.   Správní rada přijme každý rok na základě předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů vypracovaného ředitelem předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů ACER na následující rozpočtový rok.

4.   Předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů, který zahrnuje návrh plánu pracovních míst, předkládá správní rada Komisi každoročně do 31. ledna. Před přijetím odhadu je návrh vypracovaný ředitelem předložen radě regulačních orgánů, která k němu může vydat odůvodněné stanovisko.

5.   Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě odhad uvedený v odstavci 3 společně s návrhem souhrnného rozpočtu Unie.

6.   Komise na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši příspěvku ze souhrnného rozpočtu Unie v souladu s články 313 až 316 Smlouvy o fungování Evropské unie.

7.   Rada jakožto rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst ACER.

8.   Správní rada přijme rozpočet ACER. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

9.   Pro každou změnu rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, se použije stejný postup.

10.   Do 5. července 2020 Komise zhodnotí, zda finanční a lidské zdroje, jež má ACER k dispozici, jí umožňují plnit její úlohu podle tohoto nařízení spočívající v úsilí o vnitřní trh s energií a v příspěvku k energetické bezpečnosti ve prospěch spotřebitelů v Unii.

11.   Správní rada neprodleně oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný finanční dopad na financování rozpočtu ACER, zejména jedná-li se o projekty, které se vztahují k nemovitostem. Správní rada o svém záměru rovněž uvědomí Komisi. Má-li některá složka rozpočtového orgánu záměr vydat stanovisko, oznámí tento záměr ACER do dvou týdnů po obdržení informace o projektu. Neobdrží-li ACER odpověď, může plánovaný projekt zahájit.

1.   Ředitel vykonává povinnosti schvalující osoby a plní rozpočet ACER.

2.   Do 1. března po skončení každého rozpočtového roku předloží účetní ACER účetnímu Komise a Účetnímu dvoru prozatímní účetní závěrku společně se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Do 31. března následujícího roku předloží účetní ACER zprávu o rozpočtovém a finančním řízení rovněž Evropskému parlamentu a Radě. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 245 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (22) (dále jen „finanční nařízení“).

1.   Účetní ACER předloží prozatímní účetní závěrku za rozpočtový rok (rok N) účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího rozpočtového roku (rok N+1).

2.   ACER předloží Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N do 31. března roku N+1.

Do 31. března roku N+1 předloží účetní Komise předběžnou účetní závěrku ACER Účetnímu dvoru. Komise zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok rovněž předloží Evropskému parlamentu a Radě.

3.   Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce ACER za rok N podle článku 246 finančního nařízení vypracuje účetní na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku ACER za uvedený rok. Ředitel ji předloží správní radě k vyjádření.

4.   Správní rada vydá ke konečné účetní závěrce ACER za rok N stanovisko.

5.   Do 1. července roku N+1 předloží účetní ACER konečnou účetní závěrku za rok N spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

6.   Konečná účetní závěrka se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do 15. listopadu roku N+1.

7.   Ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho připomínky do 30. září roku N+1. Zároveň předloží kopii této odpovědi správní radě a Komisi.

8.   Ředitel v souladu s čl. 109 odst. 3 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace potřebné pro řádný průběh udělení absolutoria pro rok N.

9.   Evropský parlament na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou rozhodne do 15. května roku N + 2 o udělení absolutoria řediteli za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

1.   Za účelem usnadnění boje proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (23) přistoupí ACER k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (24) a přijme vhodná ustanovení vztahující se na zaměstnance ACER, přičemž použije vzor obsažený v příloze uvedené dohody.

2.   Účetní dvůr má pravomoc provádět u všech příjemců dotací a dodavatelů a subdodavatelů, kteří prostřednictvím ACER obdrželi finanční prostředky Unie, audit na místě i audit na základě dokumentů.

3.   OLAF může v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (25) provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantem či smlouvou financovanými ACER nedošlo k podvodu, korupci či jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu, které ACER uzavře nebo přijme, obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Účetní dvůr a OLAF k provádění auditů a vyšetřování uvedených v tomto článku v souladu s jejich pravomocemi.

1.   Na ACER a její zaměstnance se vztahuje Protokol č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.

2.   Nezbytná ujednání týkající se prostor ACER v hostitelském členském státě a vybavení, jež tento členský stát zajistí, jakož i zvláštní pravidla vztahující se v hostitelském členském státě na ředitele, členy správní rady, zaměstnance ACER a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle mezi ACER a členským státem, v němž se sídlo ACER nachází. Tato dohoda se uzavře poté, co ji schválí správní rada.

1.   Na zaměstnance ACER, včetně jejího ředitele, se vztahuje služební řád, pracovní řád a pravidla přijatá společně orgány Evropské unie k provedení služebního řádu a pracovního řádu.

2.   Správní rada po dohodě s Komisí přijme vhodná prováděcí pravidla v souladu s článkem 110 služebního řádu.

3.   Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává ACER pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovní řád orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy.

4.   Správní rada může přijmout předpisy umožňující zaměstnávat v ACER dočasně přidělené odborníky z členských států.

1.   Smluvní odpovědnost ACER se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.

Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené ACER.

2.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí ACER v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou újmu, kterou způsobila nebo kterou způsobili její zaměstnanci při výkonu svých funkcí.

3.   Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat ve sporech o náhradě újmy uvedené v odstavci 2.

4.   Osobní finanční a disciplinární odpovědnost zaměstnanců ACER vůči ACER se řídí příslušnými předpisy, které se na zaměstnance ACER vztahují.

1.   Na dokumenty v držení ACER se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (26).

2.   Správní rada přijme praktická opatření pro používání nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.   Proti rozhodnutím přijatým ACER podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování Evropské unie.

4.   Na zpracovávání osobních údajů ACER se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (27). Správní rada stanoví opatření pro uplatňování nařízení (ES) 2018/1725 ze strany ACER, včetně opatření pro jmenování pověřence ACER pro ochranu osobních údajů. Tato opatření se stanoví po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.

5.   ACER může z vlastního podnětu vyvíjet komunikační činnost v oblasti své působnosti. Přidělení zdrojů na komunikační činnost nesmí být na úkor účinného vykonávání úkolů uvedených v článcích 3 až 13. Komunikační činnost se vykonává v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou.

1.   ACER přijme vlastní bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, včetně opatření pro výměnu, zpracovávání a uchovávání takových informací, jak je uvedeno v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (28) a (EU, Euratom) 2015/444 (29).

2.   ACER se také může rozhodnout přiměřeně uplatňovat rozhodnutí Komise uvedená v odstavci 1. Bezpečnostní pravidla ACER musí mimo jiné zahrnovat ustanovení o výměně, zpracovávání a uchovávání utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací.

1.   ACER je otevřená účasti třetích zemí, které uzavřely s Unií dohody a které přijaly a uplatňují příslušná pravidla práva Unie v oblasti energetiky, zejména včetně pravidel týkajících se nezávislých regulačních orgánů, přístupu třetích stran k infrastruktuře a oddělení, obchodování s energiemi a provozování soustavy a účasti a ochrany odběratelů, jakož i příslušná pravidla v oblasti ochrany životního prostředí a hospodářské soutěže.

2.   Pod podmínkou uzavření dohody za tímto účelem mezi Unií a třetími zeměmi uvedenými v odstavci 1 může ACER plnit své úkoly podle článků 3 až 13 rovněž ve vztahu ke třetím zemím, pokud tyto země přijaly a uplatňují příslušná pravidla v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a pokud ACER pověřily, aby činnost jejich regulačních orgánů koordinovala s činností regulačních orgánů členských států. Pouze v těchto případech se odkazy na otázky přeshraniční povahy týkají hranic Unie se třetími zeměmi, a nikoli hranic mezi dvěma členskými státy.

3.   Dohody uvedené v odstavci 1 obsahují ustanovení uvádějící zejména povahu, rozsah a procedurální aspekty zapojení třetích zemí do práce ACER, včetně ustanovení týkajících se finančních příspěvků a zaměstnanců.

4.   Správní rada přijme po obdržení kladného stanoviska rady regulačních orgánů jednací řád pro vztahy se třetími zeměmi uvedenými v odstavci 1. Komise zajistí, aby ACER působila v rámci svého mandátu a stávajícího institucionálního rámce tím, že uzavře vhodné pracovní ujednání s ředitelem ACER.

1.   Na ACER se vztahuje nařízení Rady č. 1 (30).

2.   O vnitřním jazykovém režimu ACER rozhoduje správní rada.

3.   Překladatelské služby potřebné pro fungování ACER zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

1.   Do 5. července 2024 a poté každých pět let provede Komise za pomoci nezávislého externího odborníka hodnocení výkonu činnosti ACER ve vztahu k jejím cílům, mandátu a úkolům. Toto hodnocení se bude týkat zejména případné potřeby změnit mandát ACER a finančních dopadů takové změny.

2.   Bude-li mít Komise za to, že další existence ACER již není s ohledem na její cíle, mandát a úkoly odůvodněná, může po náležité konzultaci se zainteresovanými subjekty a radou regulačních orgánů navrhnout, aby toto nařízení bylo odpovídajícím způsobem změněno či zrušeno.

3.   Komise předloží zjištění z hodnocení uvedeného v odstavci 1 společně se svými závěry Evropskému parlamentu, Radě a radě regulačních orgánů ACER. Zjištění z hodnocení se zveřejní.

4.   Komise do 31. října 2025 a poté alespoň každých pět let předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu hodnotící toto nařízení, a zejména úkoly ACER, které zahrnují přijímání samostatných rozhodnutí. Tyto zprávy případně zohlední výsledky posouzení podle čl. 69 odst. 1 nařízení (EU) 2019/943.

Bude-li to vhodné, předloží Komise spolu se zprávou legislativní návrh.

1.   Všichni účastníci trhu odpovídají za odchylky, které v soustavě způsobí (dále jen „odpovědnost za odchylku“). Za tímto účelem jsou účastníci trhu buď subjekty zúčtování, nebo smluvně přenesou svou odpovědnost na některý subjekt zúčtování podle své volby. Každý subjekt zúčtování nese finanční odpovědnost za své odchylky a usiluje o výkonovou rovnováhu nebo napomáhá tomu, aby elektrizační soustava byla ve výkonové rovnováze.

2.   Členské státy mohou udělit výjimky z odpovědnosti za odchylku pouze pro tyto případy:

Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy vytvářet pobídky pro účastníky trhu, kteří získali úplnou nebo částečnou výjimku z odpovědnosti za odchylku, aby přijali úplnou odpovědnost za odchylku.

3.   Pokud se členský stát rozhodne udělit výjimku podle odstavce 2, zajistí, aby finanční odpovědnost za odchylky převzal jiný účastník trhu.

4.   Pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2026 se odst. 2 písm. b) použije pouze u výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 200 kW.

1.   Trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy, včetně postupů předběžné kvalifikace, musí být uspořádány tak, aby:

2.   Cena regulační energie nesmí být stanovena předem ve smlouvách o poskytování regulační zálohy. Postupy obstarávání energie musí být transparentní a v souladu s čl. 40 odst. 4 směrnice (EU) 2019/944 a zároveň chránit důvěrnost obchodně citlivých informací.

3.   Trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy musí zajišťovat provozní bezpečnost a přitom umožňovat co největší využití a účinné přidělování kapacity mezi zónami pro různé časové rámce v souladu s článkem 17.

4.   Zúčtování regulační energie musí být v případě standardních a specifických produktů výkonové rovnováhy založeno na marginálním ocenění („pay-as-cleared“), pokud všechny regulační orgány neschválí alternativní metodu tvorby cen na společný návrh všech provozovatelů přenosových soustav podložený analýzou prokazující, že tato alternativní metoda tvorby cen je účinnější.

Účastníkům trhu musí být umožněno podávat nabídky co nejblíže reálnému času a uzávěrky pro podávání nabídek regulační energie nesmějí předcházet uzávěrce obchodování mezi zónami na vnitrodenních trzích.

Provozovatelé přenosové soustavy uplatňující model centrálního řízení mohou stanovit další pravidla v souladu s rámcovým pokynem o zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice přijatým na základě čl. 6 odst. 11 nařízení (ES) č. 714/2009.

5.   Odchylky se zúčtovávají za cenu, která odráží hodnotu energie v reálném čase.

6.   Každá oblast zúčtovací ceny odchylky odpovídá nabídkové zóně, s výjimkou případů modelu centrálního řízení, kdy může oblast zúčtovací ceny odchylky představovat část nabídkové zóny.

7.   Stanovování objemu rezervovaných záloh provádějí provozovatelé přenosových soustav a je usnadňováno na regionální úrovni.

8.   Obstarávání regulační zálohy provádí provozovatel přenosové soustavy a může být usnadňováno na regionální úrovni. Rezervace přeshraniční kapacity za tímto účelem může být omezená. Obstarávání regulační zálohy je prováděno tržně a organizováno tak, aby postup předběžné kvalifikace nediskriminoval účastníky trhu v souladu s čl. 40 odst. 4 směrnice (EU) 2019/944, ať už se zapojují jednotlivě, nebo prostřednictvím agregace.

Obstarávání regulační zálohy je založeno na primárním trhu, ledaže regulační orgán v určitém rozsahu udělil výjimku a povolil používání jiných forem tržního obstarávání z důvodu nedostatečné hospodářské soutěže na trhu se službami výkonové rovnováhy. Výjimky z povinnosti založit obstarávání regulační zálohy na používání primárních trhů jsou přezkoumávány každé tři roky.

9.   Obstarávání kladné regulační zálohy a záporné regulační zálohy se provádí odděleně, s výjimkou případů, kdy regulační orgán schválí výjimku z této zásady na základě toho, že hodnocení provedené provozovatelem přenosové soustavy prokáže, že by to vedlo k většímu hospodářskému užitku. Smlouvy na regulační zálohu se nezavírají dříve než jeden den před poskytnutím regulační zálohy a délka smluvního období nepřesáhne jeden den, ledaže regulační orgán v určitém rozsahu schválil dřívější uzavírání smluv nebo delší smluvní období, aby se zajistila bezpečnost dodávek nebo zvýšil hospodářský užitek.

Je-li výjimka udělena, neuzavírají se smlouvy o regulační záloze u alespoň 40 % standardních produktů výkonové rovnováhy a alespoň 30 % všech produktů používaných pro regulační zálohu na více než jeden den před poskytnutím regulační zálohy a délka smluvního období nepřesáhne jeden den. Smlouvy týkající se zbývající části regulační zálohy se uzavírají na nejvíce jeden měsíc před poskytnutím regulační zálohy a délka smluvního období nepřesáhne jeden měsíc.

10.   Na žádost provozovatele přenosové soustavy může regulační orgán rozhodnout o prodloužení smluvního období zbývající části regulační zálohy podle odstavce 9 na nejvýše dvanáct měsíců, pokud je takové rozhodnutí časově omezené a pozitivní účinky z hlediska snižování nákladů pro konečné zákazníky převáží negativní dopady na trh. Žádost musí obsahovat:

11.   Bez ohledu na odstavec 10 nesmí od 1. ledna 2026 délka smluvního období přesahovat šest měsíců.

12.   Do 1. ledna 2028 podají regulační orgány Komisi a ACER zprávu o podílu celkové kapacity, na kterou se vztahují smlouvy na dobu delší než jeden den nebo zakázky zadávané na dobu delší než jeden den.

13.   Provozovatelé přenosové soustavy nebo jimi pověření provozovatelé zveřejní co nejblíže reálnému času, ale nejpozději 30 minut po dodávce, informace o současné rovnováze soustavy ve svých oblastech plánování, odhadovaných zúčtovacích cenách odchylky a odhadovaných cenách regulační energie.

14.   V případě, že standardní produkty výkonové rovnováhy nestačí k zajištění provozní bezpečnosti nebo že se některé zdroje zajišťující výkonovou rovnováhu nemohou zapojit do trhu pro zajišťování výkonové rovnováhy prostřednictvím standardních produktů výkonové rovnováhy, mohou provozovatelé přenosové soustavy navrhnout výjimky z odstavců 2 a 5 pro specifické produkty výkonové rovnováhy, které se aktivují na místní úrovni, aniž by se vyměňovaly s ostatními provozovateli přenosové soustavy, a regulační orgány mohou takové výjimky schválit.

Návrhy výjimek musí obsahovat popis opatření navrhovaných k minimalizaci používání specifických produktů pod podmínkou hospodářského užitku, přičemž se musí prokázat, že specifické produkty nezpůsobují významnou neefektivitu a nenarušují trh pro zajišťování výkonové rovnováhy v oblasti plánování ani mimo ni, a v případě potřeby i pravidla a informace týkající se procesu přeměny nabídek regulační energie ze specifických produktů výkonové rovnováhy na nabídky regulační energie ze standardních produktů výkonové rovnováhy.

1.   Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou společně organizují řízení integrovaných denních a vnitrodenních trhů v souladu s nařízením (EU) 2015/1222. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou spolupracují na úrovni Unie, nebo pokud je to vhodnější, na regionální úrovni s cílem maximalizovat účinnost a efektivitu denního a vnitrodenního obchodování s elektřinou v Unii. Povinností spolupracovat není dotčeno uplatňování práva Unie v oblasti hospodářské soutěže. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou podléhají ve svých funkcích souvisejících s obchodováním s elektřinou dohledu regulačních orgánů podle článku 59 směrnice (EU) 2019/944 a dohledu ACER podle článků 4 a 8 nařízení (EU) 2019/942.

2.   Denní a vnitrodenní trhy musí:

1.   Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou umožňují účastníkům trhu obchodovat s energií co nejblíže reálnému času a alespoň do uzávěrky přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami.

2.   Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou poskytují účastníků trhu příležitost obchodovat s energií v časových intervalech alespoň tak krátkých, jako je interval zúčtování odchylek na denních i na vnitrodenních trzích.

3.   Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou poskytují produkty pro obchodování na denních a vnitrodenních trzích, jejichž velikost je dostatečně malá, přičemž minimální velikost nabídky činí 500 kW nebo méně, aby byla umožněna efektivní účast odezvy strany poptávky, ukládání energie a energie z obnovitelných zdrojů v malém rozsahu, včetně přímé účasti zákazníků.

4.   Od 1. ledna 2021 činí interval zúčtování odchylek 15 minut ve všech oblastech plánování, ledaže regulační orgány udělí obecnou nebo individuální výjimku. Obecné výjimky lze udělit pouze do 31. prosince 2024.

Od 1. ledna 2025 nesmí interval zúčtování odchylek v případě individuální výjimky udělené všemi vnitrostátními regulačními orgány v synchronně propojené oblasti přesáhnout 30 minut.

1.   V souladu s nařízením (EU) 2016/1719 provozovatelé přenosových soustav udělují dlouhodobá přenosová práva nebo zavedou rovnocenná opatření, aby se účastníci trhu, včetně vlastníků výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, mohli zajistit proti cenovým rizikům přes hranice nabídkových zón, kromě případů, kdy vyhodnocení dlouhodobého trhu na hranicích nabídkových zón prováděné příslušnými regulačními orgány prokazuje dostatečné možnosti obchodního zajištění v dotčených nabídkových zónách.

2.   Dlouhodobá přenosová práva jsou přidělována transparentně, tržně a nediskriminačně prostřednictvím jednotné platformy pro přidělování.

3.   S výhradou dodržení práva Unie v oblasti hospodářské soutěže mohou organizátoři trhu vyvíjet progresivní termínované zajišťovací produkty, včetně dlouhodobých zajišťovacích produktů, aby se účastníci trhu, včetně vlastníků výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, mohli vhodně zajistit proti finančním rizikům vyplývajícím z výkyvů cen. Členské státy nevyžadují, aby se tyto činnosti v oblasti dlouhodobého zajištění omezovaly na obchody uzavírané uvnitř jednoho členského státu nebo nabídkové zóny.

1.   Maximální a minimální velkoobchodní cena elektřiny není omezena. Toto ustanovení se vztahuje mimo jiné na nabídky a zúčtování ve všech časových rámcích a zahrnuje regulační energii a zúčtovací ceny odchylky, aniž jsou dotčeny technické cenové stropy, které mohou být uplatňovány v souladu s časovým rámcem pro vyrovnávání a denními a vnitrodenními časovými rámci v souladu s odstavcem 2.

2.   Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou mohou uplatňovat harmonizované mezní hodnoty maximální a minimální zúčtovací ceny pro denní a vnitrodenní časové rámce. Tyto stropy musí být dostatečně vysoké, aby zbytečně neomezovaly obchodování, být harmonizované pro vnitřní trh a zohledňovat maximální hodnotu nepokrytého zatížení. Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou zavedou transparentní mechanismus, jímž se automaticky a včas upravují technické cenové stropy, lze-li očekávat, že bude stanovených stropů dosaženo. Upravené vyšší stropy zůstanou v platnosti, dokud nejsou v rámci tohoto mechanismu nutná další zvýšení.

3.   Provozovatelé přenosových soustav nepřijímají žádná opatření, jejichž účelem je změnit velkoobchodní ceny.

4.   Regulační orgány, nebo pokud je členský stát pro tyto účely určil, jiné příslušné orgány určí politiky a opatření uplatňované v jejich územní působnosti, které by mohly nepřímo přispívat k omezení tvorby velkoobchodních cen, včetně omezování nabídek v souvislosti s aktivováním regulační energie, kapacitních mechanismů, opatření provozovatelů přenosových soustav, opatření zaměřených na zpochybnění výsledků trhu, nebo na předcházení zneužívání dominantního postavení nebo neefektivně vymezených nabídkových zón.

5.   Pokud regulační orgán nebo určený příslušný orgán zjistil, že určitá politika nebo opatření by mohly sloužit k omezení tvorby velkoobchodních cen, přijme veškerá vhodná opatření k jejich odstranění, nebo pokud to není možné, k omezení jejich dopadu na nabídky. Členské státy předloží do 5. ledna 2020 zprávu Komisi, v níž podrobně uvedou opatření a kroky, které přijaly nebo hodlají přijmout.

1.   Do 5. července 2020, pokud je to nezbytné pro zavedení standardu spolehlivosti v souladu s článkem 25, stanoví regulační orgány, nebo pokud je členský stát pro tyto účely určil, jiné příslušné orgány jediný odhad hodnoty nepokrytého zatížení na svém území. Tento odhad se zveřejní. Pokud mají regulační orgány nebo jiné určené příslušné orgány na svém území několik nabídkových zón, mohou za ně stanovit různé odhady. V případě, že nabídková zóna sestává z území více než jednoho členského státu, stanoví pro ni dotčené regulační orgány nebo jiné určené příslušné orgány jediný odhad hodnoty nepokrytého zatížení. Při stanovení jediného odhadu hodnoty nepokrytého zatížení uplatňují vnitrostátní regulační orgány nebo jiné určené příslušné orgány členskými státy metodiku uvedenou v čl. 23 odst. 6.

2.   Regulační orgány a určené příslušné orgány aktualizují svůj odhad hodnoty nepokrytého zatížení alespoň jednou za pět let nebo častěji, je-li zjištěna významná změna.

1.   Nasazení výroben elektřiny a odezvy strany poptávky musí být nediskriminační, transparentní a, nestanoví-li čl. 12 odst. 2 až 6 jinak, musí být založeno na tržních zásadách.

2.   Aniž jsou dotčeny články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU, členské státy zajistí, aby provozovatelé soustav při nasazování výrobních zařízení uplatňovali přednostní nasazování výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie v rozsahu, jež umožňuje bezpečné provozování vnitrostátní elektrizační soustavy, na základě transparentních a nediskriminačních kritérií, pokud jsou tyto výrobny:

3.   Členský stát se může rozhodnout, že nebude uplatňovat přednostní nasazení podle odst. 2 písm. a) pro výrobny elektřiny, jež zahájí provoz alespoň šest měsíců po vydání tohoto rozhodnutí, nebo že uplatní nižší minimální kapacitu, než jaká je stanovena v odst. 2 písm. a), za předpokladu, že:

Při udělení jakékoli výjimky nesmí dojít k retroaktivním změnám, které by mohly mít dopad na výrobní zařízení, která již jsou přednostně nasazována, bez ohledu na jakoukoli dohodu mezi členským státem a daným výrobním zařízením na základě dobrovolnosti.

Aniž jsou dotčeny články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy poskytnout zařízením způsobilým k přednostnímu nasazení pobídky, aby se přednostního nasazení vzdaly.

4.   Aniž jsou dotčeny články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy stanovit přednostní nasazení elektřiny vyrobené ve výrobnách elektřiny využívajících vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 400 kW.

5.   Pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2026 se odst. 2 písm. a) použije pouze pro výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 200 kW.

6.   Aniž jsou dotčeny smlouvy uzavřené před 4. červencem 2019, jsou výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, které byly uvedeny do provozu před 4. červencem 2019 a na něž se v době uvedení do provozu vztahovalo přednostní nasazení podle čl. 15 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU nebo podle čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (20), přednostně nasazovány i nadále. Přednostní nasazení se přestane na takové výrobny elektřiny uplatňovat dnem, kdy podstoupí významné změny, za které se považují přinejmenším případy, kdy je požadována nová dohoda o připojení nebo kdy se zvýší výrobní kapacita výrobny elektřiny.

7.   Přednostní nasazení nesmí ohrozit bezpečnost provozu elektrizační soustavy, nesmí být využito jakožto odůvodnění pro omezování kapacit mezi zónami ve větším rozsahu, než je stanoveno v článku 16, a musí být založeno na transparentních a nediskriminačních kritériích.

1.   Redispečink výroby a redispečink odezvy strany poptávky musí být založen na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích. Musí být otevřen veškerým technologiím výroby, veškerému ukládání energie a veškeré odezvě strany poptávky, včetně těch, které se nacházejí v jiných členských státech, pokud je to technicky proveditelné.

2.   Zdroje, které jsou předmětem redispečinku, se vybírají z výrobních zařízení, ukládání energie nebo odezvy strany poptávky s využitím tržních mechanismů a dostávají finanční náhradu. Nabídky regulační energie používané pro redispečink neurčují cenu regulační energie.

3.   Netržní redispečink výroby, ukládání energie a odezvy strany poptávky lze použít pouze tehdy, když:

4.   Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav podávají příslušnému regulačnímu orgánu alespoň jednou ročně zprávu, uvádějící:

Příslušný regulační orgán předá zprávu ACER a zveřejní shrnutí informací uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c), v případě potřeby spolu s doporučeními ke zlepšení.

5.   S výhradou požadavků týkajících se zachování spolehlivosti a bezpečnosti sítě, které stanoví regulační orgány na základě transparentních a nediskriminačních kritérií, provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav:

6.   V případě využití redispečinku ke snížení výkonu na jiných než tržních zásadách se uplatňují tyto zásady:

7.   Pokud se využije redispečink, který nevychází z tržních zásad, vyplatí provozovatel soustavy, který požaduje redispečink, finanční náhradu provozovateli výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání energie nebo zařízení pro odezvu strany poptávky, které bylo předmětem redispečinku, kromě případu, kdy výrobci přijali dohodu o připojení, podle které není přístup do sítě pro daný objem elektřiny pevně zaručen. Výše finanční náhrady dosahuje alespoň vyšší z následujících částek nebo jejich kombinace v případě, že by použití pouze vyšší z nich vedlo k bezdůvodně nízké nebo k bezdůvodně vysoké náhradě:

1.   Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k řešení přetížení. Hranice nabídkových zón se stanoví na základě dlouhodobých strukturálních přetížení v přenosové síti. Nabídkové zóny taková strukturální přetížení neobsahují, ledaže nemají žádný dopad na sousední nabídkové zóny nebo je, jako dočasná výjimka, jejich dopad na sousední nabídkové zóny zmírněn použitím nápravných opatření a pokud taková strukturální přetížení nevedou ke snížení obchodní kapacity mezi zónami v souladu s požadavky článku 16. Konfigurace nabídkových zón v Unii je nastavena tak, aby se maximalizovaly hospodářský užitek a příležitosti pro obchod mezi zónami v souladu s článkem 16 při zachování bezpečnosti dodávek.

2.   Každé tři roky podává ENTSO pro elektřinu zprávu o strukturálních přetíženích a dalších významných fyzických přetíženích uvnitř nabídkových zón a mezi nimi, včetně polohy a četnosti těchto přetížení, v souladu s rámcovým pokynem pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009. Zpráva obsahuje posouzení toho, zda kapacita pro obchod mezi zónami dosáhla lineární trajektorie podle článku 15 nebo minimální kapacity podle článku 16 tohoto nařízení.

3.   Aby byla zajištěna optimální konfigurace nabídkových zón, provede se jejich přezkum. Ten identifikuje všechna strukturální přetížení a zahrnuje analýzu různých konfigurací nabídkových zón se zapojením dotčených zainteresovaných subjektů ze všech příslušných členských států v souladu s rámcovým pokynem pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009. Stávající nabídkové zóny se posuzují podle své schopnosti vytvořit spolehlivé tržní prostředí, a to i pro dostupnou flexibilní výrobu a zatížení, které jsou klíčové pro prevenci úzkých míst sítě, pro vyrovnání poptávky po elektřině a nabídky elektřiny a pro dlouhodobé zabezpečení investic do síťové infrastruktury.

4.   Pro účely tohoto článku a článku 15 tohoto nařízení se příslušnými členskými státy, provozovateli přenosových soustav nebo regulačními orgány rozumějí ty členské státy, provozovatelé přenosových soustav nebo regulační orgány, kteří se účastní přezkumu konfigurace nabídkových zón, a rovněž ti, kteří se nacházejí ve stejném regionu pro výpočet kapacity podle rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

5.   Do 5. října 2019 předloží všichni příslušní provozovatelé přenosových soustav příslušným regulačním orgánům ke schválení návrh metodiky a předpokladů, z nichž se má při přezkumu nabídkových zón vycházet, a ke zvážení alternativní konfigurace nabídkových zón. Příslušné regulační orgány o návrhu jednomyslně rozhodnou ve lhůtě tří měsíců od jeho podání. Pokud regulační orgány v této lhůtě jednomyslného rozhodnutí o návrhu nedosáhnou, rozhodne o metodice a předpokladech, jakož i o alternativních konfiguracích nabídkových zón ke zvážení, ACER ve lhůtě dalších tří měsíců. Metodika musí být založena na strukturálních přetíženích, u nichž se neočekává, že budou překonána v příštích třech letech, při zohlednění dosažení hmatatelného pokroku v projektech rozvoje infrastruktury, jejichž uskutečnění se očekává v příštích třech letech.

6.   Na základě metodiky a předpokladů schválených podle odstavce 5 a do dvanácti měsíců po schválení metodiky a předpokladů podle uvedeného odstavce předloží provozovatelé přenosových soustav účastnící se přezkumu nabídkových zón příslušným členským státům nebo jejich pověřeným orgánům společný návrh na změnu či ponechání konfigurace nabídkových zón. Ostatní členské státy, smluvní strany Energetického společenství a jiné třetí země, které sdílejí tutéž synchronní oblast s jakýmkoli příslušným členským státem, mohou předložit připomínky.

7.   Pokud bylo ve zprávě podle odstavce 2 tohoto článku nebo v přezkumu nabídkových zón podle tohoto článku zjištěno strukturální přetížení nebo pokud strukturální přetížení ve svých regulačních oblastech zjistili jeden nebo více provozovatelů přenosové soustavy ve zprávě schválené příslušným regulačním orgánem, rozhodne příslušný členský stát se zjištěným strukturálním přetížením ve spolupráci se svými provozovateli přenosových soustav do šesti měsíců po obdržení zprávy buď o vypracování vnitrostátních nebo nadnárodních akčních plánů podle článku 15, nebo o přezkumu a změně konfigurace svých nabídkových zón. Tato rozhodnutí neprodleně oznámí Komisi a ACER.

8.   Ty členské státy, které se rozhodly upravit konfiguraci nabídkových zón podle odstavce 7, o ní jednomyslně rozhodnou do šesti měsíců od oznámení podle odstavce 7. Ostatní členské státy mohou příslušným členským státům předložit připomínky, které příslušné členské státy při svém rozhodování zohlední. Rozhodnutí musí být odůvodněno a oznámeno Komisi a ACER. Pokud příslušné členské státy nedosáhnou jednomyslného rozhodnutí ve lhůtě šesti měsíců, neprodleně to oznámí Komisi a ACER. Komise do šesti měsíců po obdržení takového oznámení a po konzultaci s ACER přijme, jako krajní opatření, rozhodnutí o změně či zachování konfigurace nabídkových zón v těchto členských státech a mezi nimi.

9.   Členské státy a Komise před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle tohoto článku vedou konzultace s příslušnými zainteresovanými subjekty.

10.   V každém rozhodnutí přijatém podle tohoto článku se uvede datum uskutečnění každé změny. Toto datum vyváží potřebu nalézt rychlé řešení s praktickými hledisky, včetně termínovaného obchodu s elektřinou. Rozhodnutí mohou stanovit vhodná přechodná opatření.

11.   Pokud jsou zahájeny další přezkumy nabídkových zón podle rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009, použije se tento článek.

1.   Po přijetí rozhodnutí podle čl. 14 odst. 7 vypracují členský stát se zjištěným strukturálním přetížením ve spolupráci se svým regulačním orgánem akční plán. Tento akční plán obsahuje konkrétní harmonogram pro přijetí opatření ke snížení zjištěných strukturálních přetížení do čtyř let od přijetí rozhodnutí podle čl. 14 odst. 7.

2.   Bez ohledu na konkrétní pokrok akčního plánu členské státy zajistí, aby se kapacita pro obchod mezi zónami každoročně zvyšovala až do dosažení minimální kapacity stanovené v čl. 16 odst. 8, aniž jsou dotčeny výjimky udělené podle čl. 16 odst. 9 nebo odchylky podle čl. 16 odst. 3. Této minimální kapacity musí být dosaženo do 31. prosince 2025.

Ročního zvýšení se dosahuje po lineární trajektorii. Jejím výchozím bodem je buď kapacita přidělená na této hranici nebo na kritickém prvku sítě v roce před přijetím akčního plánu, nebo průměr za tři poslední roky před přijetím plánu, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší. Členské státy zajistí, a to i použitím nápravných opatření v daném regionu pro výpočet kapacity, aby kapacita zpřístupněná pro obchod mezi zónami v souladu s čl. 16 odst. 8 v době provádění jejich akčních plánů byla rovna nejméně hodnotám lineární trajektorie.

3.   Náklady na nápravná opatření nezbytná ke sledování lineární trajektorie uvedené odstavci 2 či ke zpřístupnění kapacity mezi zónami na hranicích nebo kritických prvcích sítě dotčených akčním plánem nesou členský stát či členské státy, které akční plán provádějí.

4.   Každoročně v průběhu provádění akčního plánu a do šesti měsíců po jeho skončení příslušní provozovatelé přenosových soustav vyhodnotí, zda dostupná kapacita mezi zónami za posledních dvanáct měsíců dosáhla lineární trajektorie, nebo, počínaje 1. lednem 2026, minimálních kapacit stanovených v čl. 16 odst. 8. Tato hodnocení předloží ACER a příslušným regulačním orgánům. Před předložením této zprávy předloží každý provozovatel přenosové soustavy svůj příspěvek k ní, včetně všech relevantních údajů, svému regulačnímu orgánu ke schválení.

5.   Pokud posouzení podle odstavce 4 prokazuje, že některý provozovatel přenosové soustavy nedosáhl lineární trajektorie, příslušné členské státy do šesti měsíců od obdržení uvedeného posouzení jednomyslně rozhodnou o změně či zachování konfigurace nabídkových zón v těchto členských státech a mezi nimi. V tomto rozhodnutí by měly přihlédnout k případným připomínkám předloženým ostatními členskými státy. Rozhodnutí příslušných členských států musí být odůvodněno a oznámeno Komisi a ACER.

Členské státy neprodleně oznámí Komisi, nedosáhnou-li jednomyslného rozhodnutí ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci. Komise do šesti měsíců po obdržení takového oznámení a po konzultaci s ACER a příslušnými zainteresovanými subjekty přijme, jako krajní opatření, rozhodnutí o změně či zachování konfigurace nabídkových zón v těchto členských státech a mezi nimi.

6.   Šest měsíců před koncem akčního plánu členský stát se zjištěným strukturálním přetížením rozhodne, zda vyřeší zbývající přetížení úpravou své nabídkové zóny, nebo nápravnými opatřeními, jejichž náklady uhradí.

7.   Pokud nebyl ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo zjištěno strukturální přetížení podle čl. 14 odst. 7, vypracován žádný akční plán, posoudí příslušní provozovatelé přenosových soustav ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne, kdy bylo strukturální přetížení zjištěno, zda dostupná kapacita mezi zónami během posledních dvanácti měsíců dosáhla minimálních kapacit stanovených v čl. 16 odst. 8, a podají o tom zprávu příslušným regulačním orgánům a ACER.

Před vypracováním zprávy zašle každý provozovatel přenosové soustavy svůj příspěvek k ní, včetně všech relevantních údajů, svému regulačnímu orgánu ke schválení. Pokud posouzení prokáže, že některý provozovatel přenosové soustavy minimální kapacity nedosáhl, použije se rozhodovací postup stanovený v odstavci 5 tohoto článku.

1.   Na přetížení sítě se reaguje nediskriminujícími tržně orientovanými řešeními, která dotčeným účastníkům trhu a provozovatelům přenosových soustav poskytnou účinné hospodářské signály. Problémy přetížení sítě se řeší metodami nezaloženými na transakcích, tedy metodami, které nezahrnují výběr mezi smlouvami jednotlivých účastníků trhu. Pokud provozovatel přenosové soustavy činí provozní opatření k zajištění toho, aby jeho přenosová soustava setrvala v normálním stavu, bere v úvahu účinek těchto opatření na sousední regulační oblasti a koordinuje je s dalšími dotčenými provozovateli přenosových soustav, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2015/1222.

2.   Transakce je možné omezovat jen v nouzových situacích, v nichž musí provozovatel přenosové soustavy rychle jednat a redispečink ani protiobchody nejsou možné. Všechny tyto postupy se uplatňují nediskriminačním způsobem. Kromě případů vyšší moci dostávají účastníci trhu, jimž byla přidělena kapacita, za jakékoli takové omezení náhradu.

3.   Regionální koordinační centra provádějí koordinovaný výpočet kapacity v souladu s odstavci 4 a 8 tohoto článku, jak je uvedeno v čl. 37 odst. 1 písm. a) a v čl. 42 odst. 1.

Regionální koordinační centra při výpočtu kapacit mezi zónami dodržují limity provozní bezpečnosti a využívají údaje získané od provozovatelů přenosových soustav, včetně údajů o technické dostupnosti nápravných opatření, s výjimkou vypínání části spotřeby. Pokud regionální koordinační centra dospějí k závěru, že tato dostupná nápravná opatření v regionu pro výpočet kapacity nebo mezi nimi nestačí k dosažení lineární trajektorie podle čl. 15 odst. 2 nebo minimálních kapacit stanovených v odstavci 8 tohoto článku při dodržení limitů provozní bezpečnosti, mohou jako krajní opatření stanovit koordinovaná opatření ke snížení kapacity mezi zónami odpovídajícím způsobem. Provozovatelé přenosových soustav se mohou od koordinovaných opatření odchýlit pouze v případě koordinovaného výpočtu kapacity a koordinované analýzy bezpečnosti v souladu s čl. 42 odst. 2.

Regionální koordinační centra předloží do tří měsíců poté, co začnou provoz podle čl. 35 odst. 2 tohoto nařízení, a poté každé tři měsíce příslušným regulačním orgánům a ACER zprávu o jakémkoli omezení kapacity nebo odchylky od koordinovaných opatření podle druhého pododstavce a posoudí jednotlivé případy a v případě potřeby vydají doporučení, jak těmto odchylkám v budoucnu předejít. Dojde-li ACER k závěru, že podmínky pro odchylku podle tohoto odstavce nebyly splněny nebo že jsou strukturální povahy, předloží své stanovisko příslušným regulačním orgánům a Komisi. Nejsou-li předpoklady pro uplatnění odchylky podle tohoto odstavce, přijmou příslušné regulační orgány vhodná opatření vůči provozovatelům přenosových soustav nebo regionálním koordinačním centrům podle článku 59 nebo 62 směrnice (EU) 2019/944.

Odchylky strukturální povahy musí být řešeny v akčním plánu uvedeném v čl. 14 odst. 7 nebo při aktualizaci existujícího akčního plánu.

4.   Účastníkům trhu, kteří dodržují bezpečnostní normy pro bezpečný síťový provoz, se zpřístupňuje maximální úroveň kapacity propojovacího vedení nebo přenosových sítí ovlivněná přeshraniční kapacitou, nebo obojí. K maximalizaci dostupných kapacit za účelem dosažení minimální kapacity podle odstavce 8 se využívají protiobchody a redispečink, včetně přeshraničního redispečinku. Za účelem umožnění uvedené maximalizace se uplatní koordinovaný, nediskriminační postup pro přeshraniční nápravná opatření vycházející z uplatňování metodiky pro sdílení nákladů na redispečink a protiobchody.

5.   Kapacita se přiděluje pouze pomocí explicitních aukcí kapacity či implicitních aukcí, které zahrnují kapacitu i energii. Obě metody mohou existovat souběžně na stejném propojení. Pro vnitrodenní obchodování se použije kontinuální obchodování, které může být doplněno aukcemi.

6.   V případě přetížení uspějí platné nejvyšší nabídky za kapacitu sítě, ať již implicitní, nebo explicitní, nabízející nejvyšší hodnotu za nedostatkovou přenosovou kapacitu ve stanoveném časovém rámci. Stanovení cen záloh v postupech pro přidělování kapacity je povoleno výlučně u nových propojovacích vedení, které využívají výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003, článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo článku 63 tohoto nařízení.

7.   Kapacita je volně obchodovatelná na sekundárním základě pod podmínkou, že je provozovatel přenosové soustavy informován v dostatečném předstihu. Odmítne-li provozovatel přenosové soustavy určitý sekundární obchod (transakci), jasně a transparentním způsobem to sdělí a objasní všem účastníkům trhu a oznámí regulačnímu orgánu.

8.   Provozovatelé přenosových soustav neomezují objem propojovací kapacity, která má být zpřístupněna účastníkům trhu, jako prostředek k vyřešení přetížení uvnitř jejich vlastní nabídkové zóny, nebo jako prostředek k řízení toků plynoucích z transakcí uvnitř nabídkových zón. Aniž je dotčeno uplatňování odchylek podle odstavce 3 a výjimek podle odstavce 9 tohoto článku a uplatňování čl. 15 odst. 2, má se za to, že souladu s tímto odstavcem bylo dosaženo, je-li dosaženo těchto minimálních úrovní dostupné kapacity pro obchod mezi zónami:

Celkový objem 30 % je možné použít na spolehlivostní rezervy, kruhové toky a vnitřní toky na každém kritickém prvku sítě.

9.   Na žádost provozovatelů přenosové soustavy v regionu pro výpočet kapacity mohou příslušné regulační orgány udělit výjimku z odstavce 8 z předvídatelných důvodů, je-li to nezbytné pro udržení provozní bezpečnosti. Tato výjimka, která se nesmí týkat omezování již přidělené kapacity podle odstavce 2, se uděluje na dobu vždy jednoho roku, nebo v případě, že se rozsah výjimky po prvním roce významně snižuje, na dobu až dvou let. Rozsah těchto výjimek je přísně omezen na to, co je nezbytné pro zachování provozní bezpečnosti, a nesmí vést k diskriminaci výměn uvnitř zón a mezi nimi.

Před udělením výjimky vede příslušný regulační orgán konzultace s regulačními orgány jiných členských států, které jsou součástí dotčeného regionu pro výpočet kapacity. V případě, že regulační orgán s navrhovanou výjimkou nesouhlasí, rozhodne o jejím udělení ACER podle čl. 6 odst. 10 druhého pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2019/942. Odůvodnění udělení výjimky se zveřejňují.

Pokud je výjimka udělena, příslušní provozovatelé přenosových soustav vypracují a zveřejní metodiku a projekty, které poskytnou dlouhodobé řešení dané záležitosti, jíž se výjimka týká. Výjimka pozbývá platnosti, jakmile uplyne doba, na niž byla udělena, nebo jakmile je toto řešení uplatněno, podle toho, co nastane dříve.

10.   Účastníci trhu informují v rozumném předstihu dotčené provozovatele přenosových soustav před daným provozním obdobím, zda mají v úmyslu využít přidělenou kapacitu. Přidělené kapacity, které nebudou využity, se znovu uvedou na trh otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem.

11.   Nakolik je to technicky možné, uspokojují provozovatelé přenosových soustav v přetíženém vedení kapacitní požadavky jakýchkoli toků elektřiny v opačných směrech, aby toto vedení co nejvíce využili. Při plném zohlednění bezpečnosti sítě nelze transakce uvolňující přetížení odmítnout.

12.   Finanční důsledky nesplnění závazků spojených s přidělením kapacity nesou provozovatelé přenosových soustav nebo nominovaní organizátoři trhu s elektřinou odpovědní za toto nesplnění. Pokud účastníci trhu nevyužijí kapacitu, kterou se zavázali využít, nebo pokud v případě explicitně dražené kapacity nezobchodují tuto kapacitu na sekundární bázi nebo ji nevrátí včas, ztrácí na tuto kapacitu právo a uhradí poplatek, který odráží výši nákladů. Všechny poplatky za nevyužití kapacity, které odrážejí výši nákladů, musí být opodstatněné a přiměřené. Pokud provozovatel přenosové soustavy nesplní svůj závazek poskytnout závaznou přenosovou kapacitu, je povinen účastníkovi trhu nahradit ztrátu práv na kapacitu. Pro tyto účely se nezohledňují následné ztráty. Pojmy a metody klíčové pro stanovení povinností vyplývajících z nesplnění závazků se stanoví předem s ohledem na finanční důsledky a přezkoumává je příslušný regulační orgán.

13.   Při rozdělování nákladů nápravných opatření mezi provozovatele přenosových soustav regulační orgány zkoumají, do jaké míry přispívají k přetížení pozorovanému mezi dvěma sledovanými nabídkovými zónami toky plynoucí z transakcí uvnitř nabídkových zón, a přidělí náklady na základě podílu na takovém přetížení provozovatelům přenosových soustav v těch nabídkových zónách, které takové toky vytvářejí, s výjimkou nákladů vzniklých v souvislosti s toky plynoucími z transakcí uvnitř nabídkových zón, jež jsou pod úrovní, kterou by bylo možné očekávat bez strukturálního přetížení v nabídkové zóně.

Tuto úroveň společně analyzují a definují všichni provozovatelé přenosových soustav v regionu pro výpočet kapacity pro každou jednotlivou hranici nabídkové zóny a následně ji schválí všechny regulační orgány v regionu pro výpočet kapacity.

1.   Provozovatelé přenosových soustav přepočítají dostupnou kapacitu mezi zónami alespoň po uzávěrce přidělování denní a vnitrodenní kapacity mezi zónami. Provozovatelé přenosových soustav přidělí dostupnou kapacitu mezi zónami plus veškerou zbývající dosud nepřidělenou kapacitu mezi zónami a veškerou kapacitu mezi zónami, která již byla přidělena a kterou držitelé fyzických přenosových práv uvolnili pro následující postup přidělování kapacity mezi zónami.

2.   Provozovatelé přenosových soustav navrhnou vhodnou strukturu pro přidělování kapacity mezi zónami pro různé časové rámce, včetně denních a vnitrodenních trhů a trhů pro zajišťování výkonové rovnováhy. Tuto přidělovací strukturu přezkoumají příslušné regulační orgány. Ve svých návrzích provozovatelé přenosových soustav berou v úvahu:

3.   Pokud je kapacita mezi zónami dostupná po uzávěrce přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami, provozovatelé přenosových soustav ji využijí pro výměnu regulační energie nebo v procesu vzájemné výměny systémových odchylek.

4.   Pokud je kapacita mezi zónami přidělena na výměnu regulační zálohy nebo sdílení záloh podle čl. 6 odst. 8 tohoto nařízení, provozovatelé přenosových soustav používají metodiku vyvinutou v rámcovém pokynu o zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice přijatém na základě čl. 6 odst. 11 nařízení (ES) č. 714/2009.

5.   Provozovatelé přenosových soustav nesmějí zvyšovat spolehlivostní rezervu vypočítanou podle nařízení (EU) 2015/1222 kvůli výměně regulační zálohy nebo sdílení záloh.

1.   Poplatky účtované provozovateli sítí za přístup k sítím, včetně poplatků za připojení k sítím, využití sítí a případně poplatků za posílení sítí s tím související, musí být přiměřené nákladům, být transparentní, brát v úvahu potřebu bezpečnosti a flexibility sítě a odrážet skutečné náklady, pokud odpovídají nákladům efektivního a strukturálně porovnatelného provozovatele sítě, a musí se uplatňovat nediskriminačním způsobem. Tyto poplatky nesmějí zahrnovat nesouvisející náklady podporující nesouvisející politické cíle.

Aniž jsou dotčeny čl. 15 odst. 1 a 6 směrnice 2012/27/EU a kritéria stanovená v příloze XI uvedené směrnice, musí metoda použitá ke stanovení poplatků za využívání sítě neutrálně podporovat dlouhodobou celkovou efektivitu soustavy prostřednictvím cenových signálů zákazníkům a výrobcům, a zejména musí být uplatňována způsobem, který pozitivně ani negativně nediskriminuje výrobu připojenou na úrovni distribuce oproti výrobě připojené na úrovni přenosu. Síťové poplatky nesmějí vést k pozitivní ani negativní diskriminaci ukládání energie nebo agregace energie ani nesmí být demotivačním faktorem pro vlastní výrobu či vlastní spotřebu energie nebo pro účast v odezvě strany poptávky. Aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, nesmějí být tyto poplatky závislé na vzdálenosti.

2.   Metodiky pro stanovení tarifů musí odrážet stálé náklady provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav a poskytovat jim vhodné krátkodobé i dlouhodobé pobídky ke zvyšování účinnosti, včetně energetické účinnosti, na podporu integrace trhu a bezpečnosti dodávek, na podporu účinných investic a souvisejících výzkumných činností a k usnadnění inovací v zájmu spotřebitelů v oblastech, jako jsou digitalizace, služby flexibility a propojení.

3.   Tam, kde je to vhodné, musí úrovně tarifů stanovené pro výrobce, konečné zákazníky nebo obě skupiny poskytovat lokalizační cenové signály na úrovni Unie a brát v úvahu velikost síťových ztrát, způsobené přetížení a investiční náklady na infrastrukturu.

4.   Při stanovování poplatků za přístup do sítě se berou v úvahu:

5.   Stanovením poplatků za přístup do sítě nejsou dotčeny poplatky na základě řízení přetížení uvedeného v článku 16.

6.   Žádné zvláštní síťové poplatky nesmějí být ukládány za jednotlivé transakce v obchodu s elektřinou mezi zónami.

7.   Distribuční tarify musí odrážet náklady a zohledňovat využívání distribuční sítě uživateli soustavy, a to i aktivními zákazníky. Mohou obsahovat prvky zohledňující kapacitu připojení k síti a mohou být rozlišeny podle spotřeby nebo profilů výroby uživatelů soustavy. Pokud členské státy zavedly inteligentní měřicí systémy, regulační orgány při stanovování nebo schvalování přenosových a distribučních tarifů nebo svých metodik v souladu s článkem 59 směrnice (EU) 2019/944 zváží a popřípadě transparentním, nákladově efektivním a pro konečného zákazníka předvídatelným způsobem zavedou časově rozlišené síťové tarify odrážející využívání sítě.

8.   Metodiky pro stanovení distribučních tarifů musí provozovatelům distribučních soustav poskytovat pobídky k co nejefektivnějšímu provozu a rozvoji svých sítí, mimo jiné prostřednictvím zadávání zakázek na služby. Za tímto účelem regulační orgány uznávají příslušné náklady za způsobilé a zohledňují je v distribučních tarifech a mohou zavést výkonnostní cíle, aby byly vytvořeny pobídky pro provozovatele distribučních soustav ke zvýšení efektivity jejich sítí, mimo jiné prostřednictvím energetické účinnosti, flexibility a zavádění inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů.

9.   Do 5. října 2019 předloží ACER s cílem snížit riziko tříštění trhu zprávu o osvědčených postupech v metodikách pro stanovení přenosových a distribučních tarifů, přičemž zohlední vnitrostátní specifika. Tato zpráva o osvědčených postupech se týká alespoň následujících otázek:

Svou zprávu o osvědčených postupech ACER aktualizuje alespoň jednou za dva roky.

10.   Regulační orgány při stanovování nebo schvalování přenosových a distribučních tarifů nebo svých metodik v souladu s článkem 59 směrnice (EU) 2019/944 zprávu o osvědčených postupech řádně zohlední.

1.   Postupy řízení přetížení spojené s předem určeným časovým rámcem mohou vytvářet výnosy, pouze pokud v daném časovém rámci dojde k přetížení, nebo v případě nových propojovacích vedení, na něž se vztahuje výjimka podle článku 63 tohoto nařízení, článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003. Postup pro rozdělení těchto výnosů přezkoumávají regulační orgány a tento postup nesmí narušovat postup přidělování ve prospěch žádné ze stran požadujících kapacitu nebo energii ani odrazovat od snižování přetížení.

2.   Následující cíle jsou vzhledem k přidělení jakýchkoli výnosů vyplývajících z přidělení kapacity mezi zónami prioritní:

3.   Pokud jsou dostatečně naplněny prioritní cíle stanovené v odstavci 2, mohou být výnosy použity jako příjem, který regulační orgány zohlední při schvalování metodiky pro výpočet síťových tarifů, stanovování síťových tarifů, nebo obojí. Zbývající výnosy jsou do doby, než je bude možno použít k účelům uvedeným v odstavci 2, uloženy na samostatném vnitřním účtu.

4.   Výnosy jsou využívány v souladu s odst. 2 písm. a) nebo b) podle metodiky navržené provozovateli přenosových soustav po konzultaci s regulačními orgány a příslušnými zainteresovanými subjekty a schválené ACER. Provozovatelé přenosových soustav předloží ACER návrh metodiky do 5. července 2020 a ACER o něm rozhodne ve lhůtě šesti měsíců od jeho obdržení.

ACER může požadovat, aby provozovatelé přenosových soustav metodiku uvedenou v prvním pododstavci změnili nebo aktualizovali. ACER změněnou nebo aktualizovanou metodiku schválí ve lhůtě šesti měsíců od jejího předložení.

Metodika stanoví alespoň podmínky, za nichž mohou být výnosy využity pro účely stanovené v odstavci 2, podmínky, za nichž mohou být uloženy na samostatný vnitřní účet pro budoucí využití pro tyto účely, a maximální dobu tohoto uložení.

5.   Provozovatelé přenosových soustav předem jasně stanoví, jak budou využity veškeré příjmy z přetížení, a podají regulačním orgánům zprávu o stávajícím využití těchto příjmů. Vnitrostátní regulační orgány každoročně do 1. března informují ACER a zveřejní zprávu, v níž uvedou:

Pokud se některé z výnosů z přetížení použijí při výpočtu síťových tarifů, ve zprávě se uvede, jak provozovatelé přenosových soustav případně splnili prioritní cíle stanovené v odstavci 2.

1.   Členské státy sledují zdrojovou přiměřenost na svém území na základě evropského posouzení zdrojové přiměřenosti uvedeného v článku 23. Za účelem doplnění evropského posouzení zdrojové přiměřenosti mohou členské státy provést i vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti podle článku 24.

2.   Pokud evropské posouzení zdrojové přiměřenosti uvedené v článku 23 nebo vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti uvedené v článku 24 zjistí potíže se zdrojovou přiměřeností, dotčený členský stát zjistí veškerá narušení regulačního rámce nebo selhání trhu, která tyto potíže způsobila nebo přispěla k jejich vzniku.

3.   Členské státy, u nichž byly zjištěny potíže se zdrojovou přiměřeností, v rámci procesu státní podpory vypracují a zveřejní prováděcí plán obsahující harmonogram pro přijetí opatření k odstranění veškerých zjištěných narušení regulačního rámce a selhání trhu. Při řešení potíží se zdrojovou přiměřeností členské státy zohledňují především zásady uvedené v článku 3 a zváží:

4.   Dotčené členské státy předloží prováděcí plán Komisi k přezkumu.

5.   Komise do čtyř měsíců od obdržení prováděcího plánu vydá stanovisko, zda opatření stačí k odstranění narušení regulačního rámce nebo selhání trhu, jež byly zjištěny podle odstavce 2, a může členské státy vyzvat, aby své prováděcí plány odpovídajícím způsobem upravily.

6.   Dotčené členské státy sledují uplatňování prováděcího plánu a výsledky toho sledování zveřejní ve výroční zprávě, již předloží Komisi.

7.   Komise vydá stanovisko k tomu, zda byly prováděcí plány dostatečně provedeny a zda byly potíže se zdrojovou přiměřeností odstraněny.

8.   Po vyřešení zjištěných potíží se zdrojovou přiměřenosti členské státy pokračují v uplatňování prováděcího plánu.

1.   Pro odstranění zbývajících potíží se zdrojovou přiměřeností mohou členské státy jako krajní řešení, při uplatnění opatření podle čl. 20 odst. 3 tohoto nařízení a v souladu s články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU zavést kapacitní mechanismy.

2.   Před zavedením kapacitních mechanismů provedou dotčené členské státy komplexní studii možných dopadů těchto mechanismů na sousední členské státy alespoň prostřednictvím konzultace se sousedními členskými státy, s nimiž mají přímé síťové propojení, a se zainteresovanými subjekty těchto členských států.

3.   Členské státy posoudí, zda potíže se zdrojovou přiměřeností může řešit kapacitní mechanismus v podobě strategické rezervy. Pokud tomu tak není, mohou členské státy zavést jiný typ kapacitního mechanismu.

4.   Členské státy nezavedou kapacitní mechanismy v případě, že v rámci evropského a vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti, popřípadě jen v rámci evropského posouzení zdrojové přiměřenosti, nebylo-li vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti provedeno, nebyly v oblasti zdrojové přiměřenosti zjištěny žádné potíže.

5.   Členské státy nezavedou kapacitní mechanismy dříve, než Komise vydá stanovisko podle čl. 20 odst. 5 k prováděcímu plánu uvedenému v čl. 20 odst. 3.

6.   Pokud členský stát uplatňuje kapacitní mechanismus, provede jeho přezkum a zajistí, aby v rámci tohoto mechanismu nebyly uzavřeny žádné nové smlouvy, pokud v rámci evropského ani vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti, popřípadě jen v rámci evropského posouzení zdrojové přiměřenosti, nebylo-li vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti provedeno, nebyly v oblasti zdrojové přiměřenosti zjištěny žádné potíže, nebo pokud Komise nevydala k prováděcímu plánu uvedenému v čl. 20 odst. 3 stanovisko podle čl. 20 odst. 5.

7.   Při navrhování kapacitních mechanismů členské státy zahrnou ustanovení, které umožní účinné postupné administrativní ukončení kapacitního mechanismu v případě, že během tří po sobě následujících let nejsou uzavřeny žádné nové smlouvy podle odstavce 6.

8.   Kapacitní mechanismy jsou dočasné. Schvaluje je Komise nejvýše na deset let. Jsou postupně ukončovány nebo je snižován objem podporované kapacity na základě prováděcích plánů podle článku 20. Členské státy po zavedení kapacitního mechanismu pokračují v uplatňování prováděcího plánu.

1.   Kapacitní mechanismus:

2.   Koncepce strategických rezerv musí splňovat tyto požadavky:

Požadavkem uvedeným v prvním pododstavci písm. a) není dotčena aktivace zdrojů před jejich skutečným nasazením, aby bylo možno zohlednit omezení jejich schopnosti zvyšovat a snižovat výrobu nebo odběr a jejich provozní požadavky. Výkon strategické rezervy během aktivace není přidělován subjektům zúčtování prostřednictvím velkoobchodních trhů ani nemění jejich odchylky.

3.   Vedle splnění požadavků stanovených v odstavci 1 musí kapacitní mechanismy, jež nemají podobu strategických rezerv,

4.   Kapacitní mechanismy začlení tyto požadavky ohledně mezních hodnot emisí CO2:

Mezní hodnota emisí CO2 z fosilních paliv 550 g na kWh elektřiny a mezní hodnota emisí CO2 z fosilních paliv 350 kg na instalovaný kW elektrického výkonu v ročním průměru uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) se vypočítá na základě projektované účinnosti výrobní jednotky, kterou se rozumí čistá účinnost při jmenovité kapacitě podle příslušných norem Mezinárodní organizace pro normalizaci.

Do 5. ledna 2020 zveřejní ACER stanovisko obsahující technické pokyny pro výpočet mezních hodnot uvedených v prvním pododstavci.

5.   Členské státy uplatňující kapacitní mechanismy ke dni 4. července 2019 upraví své mechanismy tak, aby byly v souladu s kapitolou 4, aniž jsou dotčeny závazky či smlouvy uzavřené do 31. prosince 2019.

1.   Evropské posouzení zdrojové přiměřenosti zjistí potíže se zdrojovou přiměřeností tak, že posoudí celkovou přiměřenost elektrizační soustavy z hlediska stávajících dodávek elektřiny a předpokládané poptávky po ní na úrovni Unie, na úrovni členských států a tam, kde je to relevantní, na úrovni nabídkových zón. Evropské posouzení zdrojové přiměřenosti pokrývá každý rok po dobu deseti let ode dne posouzení.

2.   Evropské posouzení zdrojové přiměřenosti provádí ENTSO pro elektřinu.

3.   Do 5. ledna 2020 ENTSO pro elektřinu předloží Koordinační skupině pro otázky elektrické energie, zřízené článkem 1 rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012 (21), a ACER návrh metodiky pro evropské posouzení zdrojové přiměřenosti vycházející ze zásad stanovených v odstavci 5 tohoto článku.

4.   Provozovatelé přenosových soustav poskytnou ENTSO pro elektřinu údaje, které potřebuje pro provedení evropského posouzení zdrojové přiměřenosti.

ENTSO pro elektřinu provede evropské posouzení zdrojové přiměřenosti každoročně. Výrobci a další účastníci trhu poskytnou provozovatelům přenosových soustav údaje o očekávaném využívání výrobních zdrojů s přihlédnutím k dostupnosti primárních zdrojů a vhodným scénářům předpokládané poptávky a nabídky.

5.   Evropské posouzení zdrojové přiměřenosti vychází z transparentní metodiky, která zajistí, aby posouzení:

6.   Do 5. ledna 2020 ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh metodiky pro výpočet:

Metodika musí vycházet z transparentních, objektivních a ověřitelných kritérií.

7.   Návrhy uvedené v odstavcích 3 a 6 týkající se návrhu metodiky, scénářů, citlivostních aspektů a předpokladů, na kterých jsou posouzení založena, a výsledky evropského posouzení zdrojové přiměřenosti uvedené v odstavci 4 jsou předem konzultovány s členskými státy, Koordinační skupinou pro otázky elektrické energie a příslušnými zainteresovanými subjekty a schvaluje je ACER postupem stanoveným v článku 27.

1.   Vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti mají regionální dosah a vycházejí z metodiky uvedené v čl. 23 odst. 3, zejména z čl. 23 odst. 5 písm. b) až m).

Vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti obsahují centrální referenční scénáře uvedené v čl. 23 odst. 5 písm. b).

Vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti mohou zohlednit další citlivostní aspekty vedle těch uvedených v čl. 23 odst. 5 písm. b). V těchto případech mohou:

Mimoto se ve vnitrostátním posouzení zdrojové přiměřenosti při posuzování příspěvku poskytovatelů kapacity nacházejících se v jiném členském státě k bezpečnosti dodávek nabídkových zón, ve kterých působí, použije metodika uvedená v čl. 26 odst. 11 písm. a).

2.   Vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti a případné evropské posouzení zdrojové přiměřenosti a stanovisko ACER podle odstavce 3 se zpřístupní veřejnosti.

3.   Pokud se při vnitrostátním posouzení zdrojové přiměřenosti zjistí potíž se zdrojovou přiměřeností v určité nabídkové zóně, která nebyla zjištěna při evropském posouzení zdrojové přiměřenosti, zahrne vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti odůvodnění rozdílů mezi oběma posouzeními zdrojové přiměřenosti, včetně podrobností o použitých citlivostních aspektech a o předpokladech, z nichž se vycházelo. Členské státy toto posouzení zveřejní a předloží je ACER.

Do dvou měsíců ode dne obdržení zprávy vydá ACER stanovisko k tomu, zda jsou rozdílnosti mezi vnitrostátním a evropským posouzením zdrojové přiměřenosti odůvodněné.

Orgán odpovědný za vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti patřičně přihlédne ke stanovisku ACER a v případě nutnosti změní své konečné posouzení. Pokud se orgán odpovědný za vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti rozhodne nepřijmout v plném rozsahu závěry stanoviska ACER, vydá zprávu s podrobným odůvodněním.

1.   Při uplatňování kapacitních mechanismů se členské státy řídí normou spolehlivosti. Norma spolehlivosti transparentním způsobem stanoví nezbytnou úroveň bezpečnosti dodávek členského státu. V případě přeshraničních nabídkových zón stanoví tyto normy spolehlivosti společně příslušné orgány.

2.   Normu spolehlivosti stanoví členský stát nebo příslušný orgán určený členským státem na návrh regulačního orgánu. Norma spolehlivosti musí být založena na metodice uvedené v čl. 23 odst. 6.

3.   Norma spolehlivosti se vypočítá za použití alespoň hodnoty nepokrytého zatížení a nákladů na nové zařízení ve stanoveném časovém rámci a vyjádří se jako „odhad nedodané elektřiny“ a „předpokládaná ztráta zatížení“.

4.   Při uplatňování kapacitních mechanismů schvaluje parametry určující objem kapacity zajištěné v rámci kapacitního mechanismu členský stát nebo příslušný orgán určený členským státem na návrh regulačního orgánu.

1.   Kapacitní mechanismy jiné než strategické rezervy, a je-li to technicky proveditelné, strategické rezervy jsou otevřeny přímé přeshraniční účasti poskytovatelů kapacity nacházejících se v jiném členském státě za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Členské státy zajistí, aby se zahraniční výrobní kapacita, která je schopna poskytnout odpovídající technický výkon pro domácí kapacity, měla možnost účastnit stejného soutěžního procesu jako domácí kapacita. V případě kapacitních mechanismů, které jsou v provozu k 4. červenci 2019, mohou členské státy povolit přímou účast v témže soutěžním procesu propojovacím vedením jakožto zahraniční výrobní kapacitě na dobu nejvýše čtyř let od 4. července 2019, nebo dvou let po dni schválení metodik uvedených v odstavci 11, podle toho, co nastane dříve.

Členské státy mohou požadovat, aby se zahraniční výrobní kapacita nacházela v členském státě, který má přímé síťové propojení s členským státem uplatňujícím daný mechanismus.

3.   Členské státy nebrání kapacitě, která se nachází na jejich území, v účasti na kapacitních mechanismech jiných členských států.

4.   Přeshraniční účast v kapacitních mechanismech nemění, neupravuje ani jiným způsobem neovlivňuje plánované přenosy mezi zónami ani fyzikální toky mezi členskými státy. Tyto přenosy a toky se stanoví výhradně na základě přidělování kapacity podle článku 16.

5.   Poskytovatelé kapacity se mohou účastnit více než jednoho kapacitního mechanismu.

Účastní-li se poskytovatelé kapacity více než jednoho kapacitního mechanismu ve stejném období dodávky, účastní se až do očekávané dostupnosti propojení a do pravděpodobného výskytu kritické situace v soustavě mezi soustavou, kde je mechanismus uplatňován, a soustavou, v níž se nachází zahraniční výrobní kapacita, podle metodiky uvedené v odst. 11 písm. a).

6.   Poskytovatelé kapacity jsou povinni uhradit platby za nedostupnost, pokud jejich kapacita není dostupná.

Účastní-li se poskytovatelé kapacity více než jednoho kapacitního mechanismu ve stejném období dodávky a nejsou-li schopni splnit více závazků, jsou povinni uhradit více plateb za nedostupnost.

7.   Pro účely poskytnutí doporučení provozovatelům přenosové soustavy vypočítají regionální koordinační centra zřízená podle článku 35 každoročně maximální vstupní kapacitu, která je k dispozici pro účast zahraničních výrobních kapacit v kapacitním mechanismu. Tento výpočet zohlední očekávanou dostupnost propojení a pravděpodobný výskyt kritické situace v soustavě mezi soustavou, kde je mechanismus uplatňován, a soustavou, v níž se nachází zahraniční výrobní kapacita. Tento výpočet se požaduje pro každou hranici nabídkové zóny.

Provozovatelé přenosové soustavy každoročně stanoví na základě doporučení regionálního koordinačního centra maximální vstupní kapacitu, která je k dispozici pro účast zahraničních výrobních kapacit v kapacitním mechanismu.

8.   Členské státy zajistí, aby vstupní kapacita uvedená v odstavci 7 byla přidělována způsobilým poskytovatelům kapacity transparentním a nediskriminačním způsobem na základě tržních zásad.

9.   Umožňují-li kapacitní mechanismy přeshraniční účast ve dvou sousedících členských státech, náleží jakékoli výnosy vyplývající z přidělování podle odstavce 8 dotčeným provozovatelům přenosových soustav a rozdělují se mezi ně podle metodiky uvedené v odst. 11 písm. b) tohoto článku nebo společné metodiky schválené oběma příslušnými regulačními orgány. Pokud sousední členský stát kapacitní mechanismus neuplatňuje nebo uplatňuje kapacitní mechanismus, který neumožňuje přeshraniční účast, schválí podíl výnosů příslušný vnitrostátní orgán členského státu, v němž je kapacitní mechanismus uplatňován, po vyžádání stanoviska regulačních orgánů sousedních členských států. Provozovatelé přenosových soustav tyto výnosy využívají pro účely stanovené v čl. 19 odst. 2.

10.   Provozovatel přenosové soustavy, v níž se zahraniční kapacita nachází:

Příslušný poskytovatel kapacity neprodleně informuje provozovatele přenosové soustavy o své účasti v zahraničním kapacitním mechanismu.

11.   Do 5. července 2020 ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh metodiky pro výpočet:

Návrh je předmětem předchozích konzultací a schválení ze strany ACER v souladu s článkem 27.

12.   Dotčené regulační orgány ověří, zda byly kapacity vypočítány v souladu s metodikou uvedenou v odst. 11 písm. a).

13.   Regulační orgány zajistí, aby přeshraniční účast v kapacitních mechanismech byla organizována efektivně a nediskriminačně. Zejména zajistí přiměřená správní opatření pro přeshraniční vymáhání plateb za nedostupnost.

14.   Kapacity přidělené v souladu s odstavcem 8 lze přenášet mezi způsobilými poskytovateli kapacity. Způsobilí poskytovatelé kapacity oznámí každý takový přenos registru uvedenému v odst. 10 písm. a).

15.   Do 5. července 2021 ENTSO pro elektřinu zřídí a zprovozní registr uvedený v odst. 10 písm. a). Registr je otevřen pro všechny způsobilé poskytovatele kapacity, soustavy provádějící kapacitní mechanismy a jejich provozovatele přenosových soustav.

1.   Pokud se odkazuje na tento článek, použije se pro schvalování návrhů, které předložila ENTSO pro elektřinu, postup stanovený v odstavcích 2, 3 a 4.

2.   Před předložením návrhu vede ENTSO pro elektřinu konzultace, do nichž jsou zapojeny všechny příslušné zainteresované subjekty, včetně regulačních orgánů a dalších vnitrostátních orgánů. Výsledky těchto konzultací ENTSO pro elektřinu ve svém návrhu řádně zohlední.

3.   ACER návrh uvedený v odstavci 1 do tří měsíců od obdržení buď schválí, nebo pozmění. Pokud návrh pozmění, konzultuje pozměněný návrh před jeho schválením s ENTSO pro elektřinu. Schválený návrh ACER zveřejní na svých internetových stránkách do tří měsíců od obdržení navrhovaných dokumentů.

4.   ACER může kdykoli požádat o změnu schváleného návrhu. ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh změn do šesti měsíců od obdržení takové žádosti. ACER do tří měsíců od obdržení návrhu tyto změny pozmění nebo schválí je a zveřejní na svých internetových stránkách.

1.   Provozovatelé přenosových soustav spolupracují na úrovni Unie prostřednictvím ENTSO pro elektřinu s cílem podpořit dotvoření a fungování vnitřního trhu s elektřinou a obchod mezi zónami a zajistit, aby byla evropská elektroenergetická přenosová soustava optimálně řízena, provozována koordinovaně a dobře technicky rozvíjena.

2.   Při výkonu svých funkcí podle práva Unie jedná ENTSO pro elektřinu v zájmu vytvoření dobře fungujícího a integrovaného vnitřního trhu s elektřinou a přispívá k účinnému a udržitelnému dosažení cílů stanovených v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky na období 2020–2030, zejména přispěním k účinné integraci elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti při zachování bezpečnosti systému. ENTSO pro elektřinu musí být vybavena náležitými lidskými a finančními zdroji k plnění svých úkolů.

1.   Provozovatelé elektroenergetických přenosových soustav předloží Komisi a ACER veškeré návrhy změn stanov, seznamu členů nebo jednacího řádu ENTSO pro elektřinu.

2.   Do dvou měsíců od obdržení návrhů změn stanov, seznamu členů nebo jednacího řádu k nim poskytne ACER stanovisko Komisi po konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny zainteresované subjekty, zejména uživatele soustavy včetně zákazníků.

3.   Do tří měsíců od obdržení stanoviska ACER podle odstavce 2 vydá Komise vlastní stanovisko k návrhu změn stanov, seznamu členů a jednacího řádu, v němž stanovisko poskytnuté ACER zohlední.

4.   Do tří měsíců od obdržení kladného stanoviska Komise přijmou provozovatelé přenosových soustav pozměněné stanovy nebo jednací řád a zveřejní je.

5.   Dokumenty uvedené v odstavci 1 se předkládají Komisi a ACER v případě, že jsou k nim navrhovány změny, nebo na odůvodněnou žádost jedné z nich. Komise a ACER vydají stanovisko v souladu s odstavci 2, 3 a 4.

1.   ENTSO pro elektřinu:

2.   ENTSO pro elektřinu podává ACER zprávy o nedostatcích zjištěných ve zřizování a fungování regionálních koordinačních center.

3.   ENTSO pro elektřinu zveřejňuje zápisy ze svých schůzí svého shromáždění, rady a výborů a pravidelně informuje veřejnost o svých rozhodnutích a činnostech.

4.   Roční pracovní program uvedený v odst. 1 písm. j) obsahuje seznam a popis kodexů sítě, jež mají být vypracovány, plán koordinace provozu sítě a činností v oblasti výzkumu a vývoje, které mají být v daném roce uskutečněny, a orientační harmonogram.

5.   ENTSO pro elektřinu poskytuje ACER veškeré informace, které si vyžádá za účelem plnění svých úkolů podle čl. 32 odst. 1. Aby mohla ENTSO pro elektřinu splnit tento požadavek, poskytnou jí provozovatelé přenosových soustav veškeré potřebné informace.