28.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 141/1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/833

ze dne 20. května 2019,

kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku, mění nařízení (EU) 2016/1627 a zrušují nařízení Rady (ES) č. 2115/2005 a (ES) č. 1386/2007

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Jedním z cílům společné rybářské politiky, jak je stanoven v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 (3), je zajistit takové využívání mořských biologických. zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.

(2)

Rozhodnutím Rady 98/392/ES (4) Unie schválila Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu a dohodu o provedení ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 o zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací, které obsahují zásady a pravidla týkající se zachování a řízení živých mořských zdrojů. V rámci svých širších mezinárodních závazků se Unie zapojuje do úsilí o zachování populací ryb v mezinárodních vodách.

(3)	Unie je smluvní stranou Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku (dále jen „úmluva“ ), schválené nařízením Rady (EHS) č. 3179/78 (5). Změna úmluvy. byla přijata dne 28. září 2007 a schválena rozhodnutím Rady 2010/717/EU (6).

(4)

Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (NAFO) má v rámci své působnosti pravomoc přijímat právně závazná rozhodnutí týkající se zachování rybolovných zdrojů. Tato rozhodnutí jsou primárně určena smluvním stranám NAFO, nicméně obsahují rovněž povinnosti určené provozovatelům (například velitelům plavidel). Po vstupu v platnost jsou ochranná a donucovací opatření NAFO závazná pro všechny smluvní strany NAFO a v případě Unie musí být začleněna do právních předpisů Unie v rozsahu, v jakém se na ně právní předpisy Unie dosud nevztahují.

(5)	Nařízením Rady (ES) č. 1386/2007 (7) byla ochranná a donucovací opatření NAFO provedena v právu Unie.

(6)	Nařízením Rady (ES) č. 2115/2005 (8) byl stanoven plán obnovy populace platýse černého v podoblasti NAFO 2 a divizích 3 klmno.

(7)

Ochranná a donucovací opatření NAFO byla od roku 2008 pozměněna každým výročním zasedáním smluvních stran NAFO. Tato nová ustanovení je třeba začlenit do právních předpisů Unie; včetně opatření pro zachování určitých druhů, ochrany citlivých mořských ekosystémů, postupů při inspekci prováděné na moři a v přístavu, požadavků na plavidla, sledování rybolovných činností a dalších opatření států přístavu.

(8)

Vzhledem k tomu, že některá ustanovení ochranných a donucovacích opatření NAFO jsou smluvními stranami NAFO častěji pozměňována a že budou pravděpodobně dále pozměňována i v budoucnu, by se v zájmu rychlého začlenění budoucích změn ochranných a donucovacích opatření NAFO do právních předpisů Unie měla na Komisi přenést pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o tyto aspekty: seznam činností výzkumných plavidel; opatření týkající se rybolovu krevety severní; změna hloubek rybolovu a odkazy na oblasti s omezením rybolovu nebo uzavřené oblasti; postupy týkající se plavidel s oprávněním k rybolovu, která mají na palubě více než 50 tun živé hmotnosti celkového úlovku odloveného mimo oblast upravenou předpisy, vstupujících do oblasti s cílem lovit platýse černého, které je třeba dodržet před zahájením rybolovu platýse černého; obsah elektronického předávání údajů, seznam platných dokladů, které musí být k dispozici na palubě plavidel, obsah rozpisů kapacity; dokumentace o nájemních dohodách, která musí být k dispozici na palubě plavidel; údaje ze systému sledování plavidel (VMS); ustanovení o elektronickém nahlašování a o obsahu oznámení; povinnosti velitele rybářského plavidla během inspekce. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(9)

Komise, která zastupuje Unii na zasedáních NAFO, každoročně schvaluje řadu čistě technických ustanovení v rámci ochranných a donucovacích opatření NAFO, zejména pokud jde o formát a obsah výměny informací, vědeckou terminologii nebo uzavírání ohrožených oblastí. Komise by rovněž měla přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se toto nařízení doplní o uvedená ustanovení a přílohy ochranných a donucovacích opatření, a měla by jí být svěřena pravomoc tento akt měnit.

(10)	Nařízení (ES) č. 2115/2005 a (ES) č. 1386/2007 by tedy měla být zrušena.

(11)

V listopadu 2018 přijala Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT) doporučení 18-02, kterým se stanoví plán řízení pro tuňáka obecného, který vstoupí v platnost dne 21. června 2019. Doporučením 18-02 se zruší doporučení 17-07, kterým se mění doporučení 14-04, kterým se stanoví plán obnovy tuňáka obecného, který byl proveden v právu Unie nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 (10). Doporučení 18-02 obsahuje flexibilnější ustanovení ve srovnání s ustanoveními provedenými v nařízení (EU) 2016/1627.

(12)	Komise má v úmyslu přijmout návrh nařízení za účelem provedení doporučení 18-02 během prvního čtvrtletí roku 2019. Je nepravděpodobné, že by normotvůrci toto nařízení přijali před vstupem doporučení 18-02 v platnost.

(13)

Během odborného zasedání o otázkách týkajících se ICCAT dne 11. prosince 2018 vyjádřily členské státy přání provádět od 21. června 2019 alespoň některá ustanovení doporučení 18-02 týkající se vedlejších úlovků, chovu a rybolovné kapacity a období povoleného rybolovu, aby se zajistily rovné podmínky s jinými loďstvy lovícími tuňáka obecného. Navíc existují nová posílená kontrolní ustanovení, včetně. ustanovení týkajících se namátkových kontrol přesunů v rámci jedné farmy nebo obchodu s živými jedinci a chovné postupy, která mají členské státy provádět rovněž od 21. června 2019 na základě sdílené pravomoci v oblasti této politiky.

(14)	Za účelem zajištění rovných podmínek mezi rybářskými plavidly Unie a jinými loďstvy lovícími tuňáka obecného by se opatření ICCAT uvedená v doporučení 18-02, která se týkají vedlejších úlovků, chovu a rybolovné kapacity a období povoleného rybolovu, měla zahrnout do nařízení (EU) 2016/1627.

(15)	Nařízení (EU) 2016/1627 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1. Není-li stanoveno jinak, vztahuje se toto nařízení na rybářská plavidla Unie používaná nebo určená k použití pro účely obchodních rybolovných činností prováděných v souvislosti s rybolovnými zdroji v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (dále jen „NAFO“), jak je vymezena v příloze I úmluvy, jakož i na činnosti plavidel třetích zemí v rámci úmluvy ve vodách nebo na území Unie.

2. Použitím tohoto nařízení nejsou dotčeny povinnosti vyplývající ze stávajících nařízení v odvětví rybolovu, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 (11), a nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 (12) a (ES) č. 1224/2009 (13).

3. Není-li v nařízení stanoveno jinak, činnost výzkumných plavidel Unie není omezena opatřeními pro zachování a řízení, která se týkají lovu ryb, zejména pokud jde o velikost ok, omezení velikosti, uzavřené oblasti a období zákazu rybolovu.

Článek 2

Předmět

1. Toto nařízení stanoví pravidla pro uplatňování ochranných a donucovacích opatření NAFO ze strany Unie za účelem jejich jednotného a účinného provádění v rámci Unie.

2. Tímto nařízením se mimoto mění některá ustanovení nařízení (EU) 2016/1627.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)	„úmluvou“ Úmluva o spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku z roku 1979, ve znění pozdějších předpisů;

2)	„oblastí úmluvy“ oblast, na kterou se úmluva vztahuje podle článku IV odst. 1 úmluvy. Oblast úmluvy je rozdělena na vědecké a statistické podoblasti, divize a subdivize uvedené v příloze I úmluvy;

3)	„oblastí upravenou přepisy“ ta část oblasti úmluvy, která je mimo vnitrostátní jurisdikci;

„rybolovnými zdroji“ veškeré ryby, měkkýši a korýši v oblasti úmluvy s výjimkou:

a)	přisedlých druhů, nad nimiž mohou vykonávat svrchovaná práva pobřežní státy v souladu s článkem 77 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, a

b)	jsou-li řízeny v rámci jiných mezinárodních smluv, anadromních a katadromních populací a vysoce stěhovavých druhů uvedených v příloze I Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu;

„rybolovnými činnostmi“ rybolov nebo zpracování rybolovných zdrojů, vykládka nebo překládka rybolovných zdrojů nebo produktů pocházejících z rybolovných zdrojů nebo jiná přípravná či podpůrná činnost nebo činnost související s odlovem rybolovných zdrojů v oblasti upravené předpisy, včetně:

a)	skutečného vyhledávání nebo odlovu rybolovných zdrojů či pokusu o ně;

b)	veškerých činností, u nichž lze důvodně předpokládat, že budou mít za následek lokalizaci, odlov, nebo výlov rybolovných zdrojů za jakýmkoli účelem, a

c)	všech operací na moři s cílem podpořit nebo připravit jakoukoli činnost popsanou v této definici; nepatří sem však operace v naléhavých případech, kdy se jedná o zdraví nebo bezpečnost posádky nebo o bezpečnost plavidla;

„rybářským plavidlem“ každé plavidlo Unie, které provozuje nebo provozovalo rybolovné činnosti, včetně plavidel na zpracování ryb a plavidel, která se podílejí na překládce nebo jiné činnosti při přípravě na rybolovné činnosti nebo v souvislosti s nimi nebo na experimentálním nebo průzkumném rybolovu;

7)	„výzkumným plavidlem“ každé plavidlo trvale využívané k výzkumným účelům nebo plavidlo, které se běžně používá k rybolovným činnostem nebo podpůrným rybolovným činnostem, využívané dočasně pro výzkumné účely v oblasti rybolovu;

8)	„ochrannými a donucovacími opatřeními“ platná ochranná a donucovací opatření přijatá komisí NAFO;

9)	„rybolovnými právy“ rybolovné kvóty přidělené členskému státu aktem Unie platným pro oblast upravenou předpisy;

10)	„EFCA“ Evropská agentura pro kontrolu rybolovu zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 (14);

11)	„dnem rybolovu“ kalendářní den nebo část kalendářního dne, ve kterém je rybářské plavidlo přítomno v některé divizi oblasti upravené předpisy;

12)	„přístavem“ mimo jiné pobřežní terminály a další zařízení pro vykládku, překládku, balení, zpracování, doplňování paliva nebo dodávek;

13)	„plavidlem nesmluvní strany“ plavidlo plující. pod vlajkou státu, který není smluvní stranou NAFO ani členským státem, nebo plavidlo, u něhož existuje podezření, že nemá žádnou státní příslušnost;

14)	„překládkou“ přemístění rybolovných zdrojů nebo produktů rybolovu z jednoho rybářského plavidla na druhé;

15)

„pelagickou vlečnou sítí“ vlečné zařízení, které je určeno k rybolovu pelagických druhů, přičemž žádná z jeho části není určena pro kontakt se dnem, ani se nikdy za tímto účelem nepoužívá. Zařízení nesmí obsahovat kotouče, cívky ani válečky na své šlapnici a ani žádná jiná přídavná zařízení určená pro kontakt se dnem, ale může být k němu připojeno zařízení zabraňující prodření sítě;

16)	„citlivými mořskými ekosystémy“ citlivé mořské ekosystémy uvedené v bodech 42 a 43 mezinárodních pokynů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (dále jen „FAO“) pro řízení lovu hlubinných druhů na volném moři;

17)

„stopou“, též známou pod označením „stávající oblasti rybolovu při dně“, část oblasti upravené předpisy, kde se historicky provádí rybolov při dně a která je vymezena souřadnicemi uvedenými v tabulce 4 a znázorněna na obrázku 2 ochranných a donucovacích opatření podle bodů 1 a 2 přílohy tohoto nařízení;

18)	„rybolovnými činnostmi při dně“ každá činnost, při níž se rybolovné zařízení při běžném průběhu rybolovu dotýká nebo pravděpodobně dotkne mořského dna;

19)	„zpracovanými rybami“ každý mořský organismus, který byl po odlovu fyzicky změněn, včetně ryb, které byly filetovány, vykuchány, zabaleny, konzervovány, zmrazeny, uzeny, soleny, vařeny, naloženy, sušeny nebo jiným způsobem upraveny pro účely trhu;

20)	„průzkumnými rybolovnými činnostmi při dně“ rybolovné činnosti při dně prováděné mimo stopu nebo v rámci stopy s významnými změnami způsobu rybolovu nebo technologií používaných při rybolovu;

21)	„druhy indikujícími citlivý mořský ekosystém“ druhy, které signalizují výskyt citlivých mořských ekosystémů, jak je uvedeno v části VI přílohy I.E ochranných a donucovacích opatření podle bodu 3 přílohy tohoto nařízení;

22)	„číslem IMO“ sedmiciferné číslo, které je přiděleno plavidlu na základě pravomoci Mezinárodní námořní organizace;

23)	„inspektorem“, pokud není uvedeno jinak, inspektor z útvarů pro kontrolu rybolovu smluvních stran NAFO přidělený do společného inspekčního a dohledového programu podle kapitoly VII;

24)	„nezákonným, nehlášeným a neregulovaným rybolovem“ činnosti popsané v Mezinárodním akčním plánu pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu přijatém FAO;

25)	„rybářským výjezdem“ v případě rybářského plavidla doba strávená uvnitř oblasti upravené předpisy od vplutí plavidla do oblasti až do jeho vyplutí z dané oblasti, která trvá tak dlouho, dokud nejsou všechny úlovky na palubě z oblasti upravené předpisy vyloženy nebo přeloženy;

26)	„střediskem pro sledování rybolovu“ pozemní středisko členského státu vlajky pro sledování rybolovu;

27)	„seznamem plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov“ seznam vypracovaný v souladu s články 52 a 53 ochranných a donucovacích opatření;

28)	„významnými nepříznivými dopady“ významné nepříznivé dopady uvedené v bodech 17 až 20 Mezinárodních předpisů FAO pro řízení hlubinného rybolovu na volném moři;

29)

„prvkem indikujícím citlivý mořský ekosystém“ ukazatel citlivosti mořského ekosystému uvedený v podobě topografických, hydrofyzikálních nebo geologických vlastností, které mohou podporovat citlivé mořské ekosystémy, jak je uvedeno v části VII přílohy I.E ochranných a donucovacích opatření podle bodu 4 přílohy tohoto nařízení;

30)	„pozorovatelem“ osoba oprávněná a certifikovaná členským státem nebo smluvní stranou k provádění pozorování, sledování a shromažďování informací na palubě rybářských plavidel.

KAPITOLA II

OPATŘENÍ PRO ZACHOVÁNÍ A ŘÍZENÍ

Článek 4

Výzkumná plavidla

1. Výzkumné plavidlo nesmí:

a)	provádět rybolovné činnosti v rozporu se svým výzkumným plánem nebo

b)	lovit krevetu severní v divizi 3L nad rámec kvót přidělených členskému státu vlajky plavidla.

2. Nejméně deset dní před zahájením období výzkumu v oblasti rybolovu musí členský stát vlajky:

a)	elektronickým přenosem ve formátu předepsaném v příloze II.C ochranných a donucovacích opatření podle bodu 5 přílohy tohoto nařízení oznámit Komisi všechna výzkumná plavidla plující pod jeho vlajkou, kterým povolil provádět výzkumné činnosti v oblasti upravené předpisy, a

b)	poskytnout Komisi výzkumný plán všech plavidel plujících pod jeho vlajkou, kterým povolil provádět výzkum, včetně účelu, umístění a v případě plavidel dočasně provádějících výzkum dobu, po kterou bude plavidlo využíváno jako výzkumné plavidlo.

3. Členský stát vlajky neprodleně oznámí Komisi ukončení výzkumných činností jakýmkoli. plavidlem dočasně využívaným k provádění výzkumu.

4. Členský stát vlajky oznámí Komisi veškeré změny výzkumného plánu nejpozději deset dnů před datem nabytí účinnosti těchto změn. Výzkumné plavidlo vede záznamy o všech změnách na palubě.

5. Plavidla provádějící výzkum mají vždy na palubě k dispozici kopii výzkumného plánu v anglickém jazyce.

6. Komise předá informace oznámené členskými státy vlajky v souladu s odstavci 3, 4 a 5 výkonnému tajemníkovi NAFO nejpozději sedm dnů před zahájením období rybolovu nebo v případě změn výzkumného plánu sedm dní před datem nabytí účinnosti těchto změn.

Článek 5

Omezení odlovů a intenzity rybolovu

1. Každý členský stát zajistí, aby se všechna omezení odlovů nebo intenzity rybolovu uplatňovala na populace uvedené v platných rybolovných právech, a pokud není uvedeno jinak, všechny kvóty musí být vyjádřeny jako živá hmotnost v metrických tunách.

2. Členské státy mohou umožnit rybářským plavidlům plujícím pod jejich vlajkou lovit populace, pro které jim nebyla přidělena kvóta v souladu s platnými rybolovnými právy, dále jen kvóta pro „ostatní“, pokud taková kvóta existuje a výkonný tajemník NAFO nevydal oznámení o ukončení rybolovu.

3. Každý členský stát vlajky v případě populací uvedených v platných rybolovných právech, které byly uloveny v oblasti upravené předpisy plavidly plujícími pod jeho vlajkou:

zajistí, aby všechny druhy populací uvedených v platných rybolovných právech, které byly odloveny plavidly plujícími pod jeho vlajkou, byly započteny do kvóty přidělené tomuto členskému státu, včetně vedlejších úlovků okouníka rodu Sebastes v divizi 3M ulovených mezi odhadovaným datem, kdy bylo odloveno 50 % celkového přípustného odlovu (TAC) okouníka rodu Sebastes v divizi 3M, a 1. červencem;

zajistí, aby se na palubě plavidel plujících pod jeho vlajkou po datu, kdy se předpokládaná, že bude odloveno 100 % TAC okouníka rodu Sebastes v divizi 3M, neuchovávali žádní další okouníci rodu Sebastes ulovení v divizi 3M, s výjimkou okouníků rodu Sebastes ulovených v divizi 3M před ukončením rybolovu;

informuje Komisi a EFCA o názvech plavidel Unie, která hodlají provádět rybolovnou činnost v rámci kvóty pro „ostatní“, nejméně 48 hodin před každým vplutím a poté nejméně 48 hodin po odplutí z oblasti upravené předpisy. K tomuto oznámení se případně přiloží odhad předpokládaného úlovku. Toto oznámení bude zveřejněno na internetových stránkách NAFO věnovaných sledování, kontrolám a dohledu.

4. V případě každého vytažení sítě se druhy, které tvoří největší procento hmotnosti celkového úlovku při vytažení sítě, považují za odlovené v rámci cíleného rybolovu dotčené populace.

Článek 6

Ukončení rybolovu

1. Každý členský stát:

ukončí rybolov populací uvedených v platných rybolovných právech v oblasti upravené předpisy ke dni, kdy dostupné údaje uvádějí, že celková kvóta přidělená danému členskému státu pro dotčené populace bude odlovena, včetně odhadovaného množství, které má být odloveno před ukončením rybolovu, výmětů a odhadovaného nehlášeného odlovu všemi plavidly plujícími. pod vlajkou tohoto členského státu;

zajistí, aby. plavidla plující pod jeho vlajkou okamžitě zastavila rybolovné činnosti, které mohou vést k odlovu, pokud mu Komise oznámí v souladu s odstavcem 3, že kvóta přidělená tomuto členskému státu byla zcela odlovena. Může-li členský stát prokázat, že má stále k dispozici kvótu pro tuto populaci v souladu s odstavcem 2, mohou plavidla tohoto členského státu opět zahájit rybolov této populace;

c)	ukončí lov krevety severní v divizi 3M, je-li dosaženo počtu dnů rybolovu přidělených tomuto členskému státu. Počet dnů rybolovu se pro každé plavidlo stanoví pomocí údajů o pozici ze systému sledování plavidel v rámci divize 3M, přičemž každá část dne se považuje za celý den;

d)	ukončí svůj cílený rybolov okouníků v divizi 3M mezi dnem, kdy souhrnný hlášený odlov dosáhne odhadované hodnoty 50 % TAC okouníka rodu Sebastes v divizi 3M, jak bylo oznámeno v souladu s odstavcem 3, a 1. červencem;

e)	ukončí svůj cílený rybolov okouníka rodu Sebastes v divizi 3M ke dni, kdy souhrnný hlášený odlov dosáhne odhadované hodnoty 100 % TAC okouníků rodu Sebastes v divizi 3M, jak bylo oznámeno v souladu s odstavcem 3;

f)	neprodleně oznámí Komisi datum ukončení rybolovu stanovené v písmenech a) až e);

zakáže plavidlům plujícím pod jeho vlajkou pokračovat v cíleném rybolovu určité populace v oblasti upravené předpisy v rámci kvóty pro „ostatní“ po uplynutí pěti dnů od oznámení výkonného tajemníka NAFO předaného Komisí o tom, že se odhaduje, že tato kvóta pro „ostatní“ je již pravděpodobně odlovena, v souladu s odstavcem 3;

h)	zajistí, aby žádné z plavidel plujících pod jeho vlajkou nezahájilo cílený rybolov určité populace v oblasti upravené předpisy v rámci kvóty pro „ostatní“ po oznámení výkonného tajemníka NAFO o tom, že se odhaduje, že tato příslušná kvóta je již pravděpodobně odlovena, v souladu s odstavcem 3;

i)	po ukončení svého rybolovu v souladu s tímto odstavcem zajistí, aby nebyly na palubě plavidel plujících pod jeho vlajkou uchovávány žádné ryby dotčené populace, nestanoví-li toto nařízení jinak.

2. Rybolov, který byl ukončen v souladu s odstavcem 1, může být znovu zahájen do 15 dnů od oznámení ze strany Komise na základě sdělení výkonného tajemníka NAFO:

a)	pokud výkonný tajemník NAFO potvrdí, že Komise prokázala, že původně přidělená kvóta ještě nebyla zcela vyčerpána, nebo

b)	pokud převodem kvóty od jiné smluvní strany NAFO v souladu s. rybolovnými právy vznikne dodatečná kvóta pro odlov dané populace, která je předmětem ukončení rybolovu.

3. Komise neprodleně oznámí členským státům datum ukončení rybolovu podle odstavce 1.

Článek 7

Vedlejší úlovky uchovávané na palubě

1. Velitel plavidla, včetně plavidla pronajatého v souladu s článkem 23, zajistí, aby plavidlo při provádění rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy minimalizovalo vedlejší úlovky druhů z populací vymezených v jeho příslušných platných rybolovných právech.

2. Druhy vymezené v platných rybolovných právech se označují jako vedlejší úlovky, pokud jsou odloveny v dané divizi a zároveň:

a)	danému členskému státu nebyla pro tuto populaci v této divizi přidělena žádná kvóta v souladu s platnými rybolovnými právy;

b)	platí zákaz rybolovu této konkrétní populace (moratorium) nebo

c)	po oznámení Komise v souladu s článkem 6 byla kvóta pro „ostatní“ pro konkrétní populaci zcela vyčerpána.

3. Velitel plavidla, včetně plavidla pronajatého v souladu s článkem 23, zajistí, aby plavidlo v případě druhů označených jako vedlejší úlovky omezilo uchovávání na palubě na tato maximální množství:

a)	v případě tresky obecné v divizi 3M, okouníka rodu Sebastes v divizi 3LN a platýse protaženého v divizi 3NO: na 1 250 kg nebo 5 %, podle toho, která hodnota je vyšší;

b)	v případě tresky obecné v divizi 3NO: na 1 000 kg nebo 4 %, podle toho, která hodnota je vyšší;

c)	v případě všech ostatních populací uvedených v rybolovných právech, pro něž nebyla členskému státu přidělena žádná konkrétní kvóta: na 2 500 kg nebo 10 %, podle toho, která hodnota je vyšší;

d)	platí-li zákaz rybolovu (moratorium), nebo byla-li plně vyčerpána kvóta pro „ostatní“ přidělená pro tuto populaci: na 1 250 kg nebo 5 %, podle toho, která hodnota je vyšší; a

e)	po ukončení cíleného rybolovu okouníka rodu Sebastes v divizi 3M v souladu s čl. 6 odst. 1 písm. d): na 1 250 kg nebo 5 %, podle toho, která hodnota je vyšší.

f)	při cíleném rybolovu limandy žlutoocasé v divizích 3LNO: 15 % platýse atlantského; jinak se použije ustanovení o vedlejších úlovcích uvedená v bodě d).

4. Limity a procentní podíly uvedené v odstavci 3 se vypočítají podle divize jako procentní podíl hmotnosti pro každou populaci celkového úlovku populací uvedených v platných rybolovných právech a uchovávaných na palubě pro tuto divizi v době inspekce podle údajů v lodním deníku rybolovu.

5. Výpočet úrovní vedlejších úlovků hlubinných druhů ryb uvedený v odstavci 3 nezahrnuje v celkovém úlovku uchovávaném na palubě úlovky krevety severní.

Článek 8

Překročení limitů vedlejších úlovků při každém vytažení sítě

1. Velitel plavidla zajistí, aby plavidlo:

a)	neprovádělo cílený rybolov druhů uvedených v čl. 7 odst. 2;

splňovalo následující požadavky, pokud, s výjimkou cíleného rybolovu krevety severní, hmotnost druhu, na který se vztahují limity vedlejších úlovků, překračuje při každém vytažení sítě větší z limitů uvedených v čl. 7 odst. 3:

i)	neprodleně se přesunout minimálně 10 námořních mil od místa předchozího vlečení/ponoření sítě během následujícího vlečení/ponoření sítě;

ii)	opustit divizi a nevracet se do ní po dobu nejméně 60 hodin, pokud jsou po prvním vlečení/ponoření sítě následujícím po přesunu v souladu s bodem i) opětovně překročeny limity vedlejších úlovků uvedené v čl. 7 odst. 3;

iii)

provádět zkušební vlečení sítě po dobu nejvýše 3 hodin před zahájením nového rybolovu po opuštění divize na dobu nejméně 60 hodin. Pokud populace, na které se vztahují limity vedlejších úlovků, představují největší procentní podíl na hmotnosti celkového výsledného úlovku v daném vytažení sítě, není to považováno za cílený rybolov těchto populací a plavidlo musí neprodleně změnit polohu v souladu s body i) a ii), a

iv)	identifikovat zkušební vlečení sítě prováděné v souladu s písmenem b) a zaznamenat do lodního deníku pro rybolov souřadnice počátečního a koncového místa provedení zkušebního vlečení sítě.

2. Při cíleném rybolovu krevety severní se přemístění uvedené v odst. 1 písm. b) bodech i) a ii) použije v případě, že je celkové množství populací hlubinných druhů ryb uvedených v platných rybolovných právech při každém vytažení sítě vyšší než 5 % v divizi 3M nebo 2,5 % v divizi 3L.

3. Provádí-li však plavidlo cílený rybolov rejnokovitých s povolenou velikostí ok sítě pro tento druh rybolovu, považují. se úlovky druhů, na něž se vztahují limity vedlejších úlovků v souladu s čl. 7 odst. 2, za náhodné v tom případě, představují-li při prvním vytažení sítě poprvé nejvyšší procentní podíl na hmotnosti celkového úlovku. V tomto případě plavidlo okamžitě změní polohu v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

4. Procentní podíl vedlejších úlovků při každém vytažení sítě se vypočítá jako procentní podíl na hmotnosti celkového úlovku v rámci daného vytažení sítě pro každou populaci uvedenou v platných rybolovných právech.

Článek 9

Kreveta severní

1. Pro účely tohoto článku zahrnuje divize 3M část divize 3L ohraničenou liniemi spojujícími body popsané v tabulce 1 a znázorněné na obrázku 1(1) ochranných a donucovacích opatření podle bodu 6 přílohy tohoto nařízení.

2. Plavidlo, které loví krevetu severní a jiné druhy v rámci stejného výjezdu, předá Komisi zprávu oznamující změnu rybolovu. Počet dnů rybolovu se vypočte odpovídajícím způsobem.

3. Dny rybolovu uvedené v tomto článku nesmí být mezi smluvními stranami NAFO převoditelné. Dny rybolovu jedné smluvní strany NAFO mohou být využívány plavidlem plujícím pod vlajkou jiné smluvní strany NAFO pouze v souladu s článkem 23.

4. Žádné plavidlo nesmí lovit krevetu severní v divizi 3M v období od 1. června 00:01 koordinovaného světového času (UTC) do 31. prosince 24:00 UTC v oblasti popsané v tabulce 2 a znázorněné na obrázku 1(2) ochranných a donucovacích opatření podle bodu 7 přílohy tohoto nařízení.

5. Všechny odlovy krevety severní v divizi 3L se provádějí v hloubkách větších než 200 m. Rybolov v oblasti upravené předpisy je omezen na oblast východně od linie určené souřadnicemi popsanými v tabulce 3 a znázorněnými na obrázku 1(3) ochranných a donucovacích opatření podle bodu 8 přílohy tohoto nařízení.

6. Každé plavidlo, které lovilo krevetu severní v divizi 3L, nebo jeho zástupce jeho jménem poskytne příslušnému přístavnímu orgánu nejméně 24 hodin předem oznámení o předpokládané době svého příjezdu a odhadovaném množství krevety severní uchovávaném na palubě podle divizí.

Článek 10

Platýs černý

1. Na plavidla o celkové délce 24 metrů nebo větší, která provozují rybolov platýse černého v podoblasti 2 a divizích 3KLMNO, se vztahují tato opatření:

a)	každý členský stát přidělí svou kvótu pro odlov platýse černého svým povoleným plavidlům;

b)	povolené plavidlo vyloží svůj úlovek platýse černého pouze v určeném přístavu smluvní strany NAFO. Za tímto účelem určí každý členský stát na svém území jeden nebo více přístavů, v nichž mohou povolená plavidla vykládat úlovek platýse černého;

c)	každý členský stát zašle Komisi název každého přístavu, který k tomuto účelu určil. Následné změny v seznamu budou zaslány nejpozději 20 dní před vstupem změny v platnost. Komise tuto informaci zveřejní na internetových stránkách NAFO věnovaných sledování, kontrolám a dohledu;

nejméně 48 hodin před předpokládaným časem příjezdu do přístavu oznámí povolené plavidlo nebo jeho zástupce jeho jménem příslušnému přístavnímu orgánu pro kontrolu rybolovu svůj předpokládaný čas příjezdu, odhadované celkové množství platýse černého uchovávané na palubě a informace o divizi nebo divizích, ve kterých byly úlovky odloveny;

každý členský stát zkontroluje každou vykládku platýse černého ve svých přístavech a vypracuje zprávu o inspekci ve formátu, který stanoví příloha IV.C ochranných a donucovacích opatření podle bodu 9 přílohy tohoto nařízení, a do dvanácti pracovních dnů od data, kdy byla inspekce dokončena, ji zašle Komisi, přičemž do kopie zprávy uvede EFCA. Zpráva o státní přístavní inspekci (PSC-3) určí a podrobně popíše každé porušení tohoto nařízení zjištěné v průběhu inspekce v přístavu. Musí obsahovat veškeré dostupné relevantní informace týkající se porušení zjištěných na moři během probíhajícího výjezdu kontrolovaného rybářského plavidla. Komise tyto informace zveřejní na internetových stránkách NAFO věnovaných sledování, kontrolám a dohledu.

2. Následující postup se vztahuje na povolená plavidla s celkovým úlovkem větším než 50 tun živé hmotnosti na palubě odloveným mimo oblast upravenou předpisy, která vplouvají do oblasti upravené předpisy za účelem rybolovu platýse černého:

velitel plavidla oznámí výkonnému tajemníkovi NAFO e-mailem nebo faxem nejpozději 72 hodin před vplutím plavidla do oblasti upravené předpisy množství úlovku uchovávaného na palubě, polohu plavidla podle zeměpisné šířky a délky, ve které má v úmyslu zahájit rybolov, odhadovaný čas připlutí na místo a kontaktní údaje rybářského plavidla (například rádiový, satelitní telefon nebo e-mail);

inspekční plavidlo, které má v úmyslu zkontrolovat rybářské plavidlo před zahájením rybolovu platýse černého, oznámí rybářskému plavidlu a výkonnému tajemníkovi NAFO souřadnice určeného místa inspekce, které musí být nejvýše 60 námořních mil od místa, kde podle odhadu velitele plavidla zahájí plavidlo rybolov, a informuje o tom další inspekční plavidla, která se mohou v oblasti upravené předpisy současně pohybovat;

rybářské plavidlo, kterému bylo zasláno oznámení v souladu s písmenem b):

i)	se musí přemístit do určeného místa inspekce a

ii)	musí zajistit, aby rozpis uskladnění úlovku na palubě splňoval při vplutí do oblastí upravených předpisy požadavky čl. 25 odst. 5 a byl na požádání k dispozici inspektorům;

rybářské plavidlo nesmí zahájit rybolov před provedením inspekce v souladu s tímto článkem, s výjimkou případu, kdy:

i)	neobdrží žádné oznámení do 72 hodin od oznámení, které odeslalo v souladu s písmenem a), nebo

ii)	inspekční plavidlo nezahájí plánovanou inspekci do 3 hodin po připlutí rybářského plavidla do určeného místa inspekce.

3. Vykládky platýse černého z plavidel nesmluvní strany, která provozovala rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy, jsou zakázány.

Článek 11

Oliheň

Je zakázáno lovit oliheň v období od 1. ledna 00:01 UTC do 30. června 24:00 UTC v podoblastech 3 a 4.

Článek 12

Zachování a řízení populací žraloků

1. Členské státy ohlásí všechny úlovky žraloků, včetně dostupných historických údajů, v souladu s postupy hlášení úlovků a intenzity rybolovu uvedenými v článku 25.

2. U všech pozorovaných vytažení sítě, která obsahují světlouna malohlavého, musí pozorovatelé zaznamenat počet, odhadovanou hmotnost a změřenou délku (odhadovanou délku, pokud ji nelze změřit) pro každé vytažení nebo ponoření sítě, pohlaví a stav (živý, mrtvý nebo neznámý) každého jedince světlouna malohlavého.

3. Je zakázáno:

a)	odstraňovat žraločí ploutve na palubě plavidel;

b)	uchovávat na palubě, překládat či vykládat žraločí ploutve zcela oddělené od těla žraloka.

4. Aniž by byl dotčen odstavec 1, mohou být pro usnadnění skladování na palubě žraločí ploutve částečně odříznuty a přiklopeny k tělu žraloka.

5. Žádné rybářské plavidlo nesmí uchovávat na palubě, překládat ani vykládat ploutve získané v rozporu s tímto článkem.

6. Každý členský stát musí v rámci rybolovu, který není zaměřen na žraloky, podněcovat všechna plavidla plující pod jeho vlajkou k vypouštění živých žraloků, a zejména mladých jedinců, kteří nejsou určeni k použití jako potravina nebo obživa, zpět do moře.

7. Členské státy pokud možno:

a)	provedou výzkum, aby mohly určit způsoby zvýšení selektivity lovných zařízení za účelem ochrany žraloků;

b)	provedou výzkum klíčových biologických a ekologických parametrů, životního cyklu, rysů chování a migračních zvyklostí, jakož i stanovení případného mapování, rozmnožování a odchovu mláďat klíčových druhů žraloků.

8. Členské státy poskytnou výsledky tohoto výzkumu Komisi, aby je zaslala výkonnému tajemníkovi. NAFO.

Článek 13

Velikosti ok

1. Pro účely tohoto článku se velikost ok měří za použití měřidel uvedených v nařízení Komise (ES) č. 517/2008 (15), v souladu s přílohou III.A ochranných a donucovacích opatření podle bodu 10 přílohy tohoto nařízení.

2. Žádné plavidlo nesmí lovit sítí, která má velikost ok menší, než je stanoveno pro každý z těchto druhů:

a)	40 mm v případě krevety severní a krevety (PRA);

b)	60 mm v případě kalmara tryskového (SQI);

c)	280 mm v kapse zatahovací sítě a 220 mm ve všech ostatních částech vlečné sítě v případě rejnokovitých (SKA);

d)	130 mm v případě všech ostatních hlubinných druhů ryb uvedených v příloze I.C ochranných a donucovacích opatření podle bodu 11 přílohy tohoto nařízení;

e)	100 mm v případě pelagického okouníka bradatého (REB) v podoblasti 2 a divizích 1F a 3K; a

f)	90 mm v případě okouníka rodu Sebastes (RED) při rybolovu pomocí vlečných sítí ve středně hlubokých vodách v divizi 3O, 3M a 3LN.

3. Plavidlo provádějící rybolov druhů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, které má na palubě sítě o velikosti ok menší, než je velikost specifikovaná v uvedeném odstavci, zajistí, aby byly tyto sítě bezpečně převázány a uloženy a nebyly k dispozici pro okamžité použití během tohoto rybolovu.

4. Plavidlům provádějícím cílený rybolov jiných druhů, než jsou druhy uvedené v odstavci 2 tohoto článku, je však povoleno lovit regulované druhy pomocí sítí o velikosti ok menší, než je stanoveno v uvedeném odstavci, za předpokladu, že dodrží požadavky týkající se vedlejších úlovků uvedené v čl. 7 odst. 3.

Článek 14

Použití přídavných zařízení a označování zařízení

1. U vlečných sítí lze použít zpevňující lana, zvedací popruhy a plováky kapes sítě, pokud tato přídavná zařízení nijak neomezují povolené rozměry ok nebo nepřekrývají otvory ok.

2. Plavidla nesmí používat žádné prostředky nebo zařízení, které překrývají nebo zmenšují velikost ok. Plavidla však mohou připojit zařízení popsaná v příloze III.B ochranných a donucovacích opatření podle bodu 12 přílohy tohoto nařízení – Povolené přídavné vrchní díly síťoviny/kloubové řetězy na krevety – k horní straně kapsy sítě tak, aby nepřekrývala oka kapsy, včetně prodlužovače (prodlužovačů). Na spodní straně kapsy sítě smí být připevněna plachtovina, síťovina nebo jiný materiál pouze v rozsahu nezbytném pro zabránění nebo minimalizaci poškození kapsy vlečné sítě.

3. Plavidla, která loví krevetu severní v divizi 3L nebo 3M, musí používat třídicí rošty nebo mřížky s maximální roztečí 22 mm. Plavidla, která loví krevetu severní v divizi 3L, musí být rovněž vybavena kloubovými řetězy o minimální délce 72 cm měřené v souladu s přílohou III.B ochranných a donucovacích opatření podle bodu 12 přílohy tohoto nařízení.

4. Při rybolovu v uzavřených oblastech podmořských hor uvedených v čl. 18 odst. 1 je povoleno pouze vlečné zařízení pro středně hluboké vody.

5. Rybářská plavidla nesmí:

a)	používat zařízení, které není označeno v souladu s obecně uznávanými mezinárodními normami, zejména s Úmluvou o provádění rybolovných činností v severním Atlantiku z roku 1967, nebo

b)	používat signální bóji nebo podobný předmět plovoucí na hladině určený k označení umístění pevného rybolovného zařízení bez uvedení registračního čísla plavidla.

Článek 15

Ztracené nebo opuštěné rybolovné zařízení, nalezení rybolovných zařízení

1. Velitel plavidla lovícího v oblasti upravené předpisy.:

a)	musí mít na palubě rybářského plavidla vybavení pro nalezení ztraceného zařízení;

b)	v případě ztráty zařízení nebo jeho části musí učinit veškeré odpovídající kroky, aby bylo nalezeno co nejdříve, a

c)	nesmí rybolovné zařízení záměrně opustit, pokud se nejedná o bezpečnostní důvody.

2. Pokud nelze ztracené rybolovné zařízení nalézt, oznámí velitel plavidla členskému státu vlajky do 24 hodin tyto údaje:

a)	název a volací značku plavidla,

b)	druh ztraceného zařízení,

c)	počet ztracených zařízení,

d)	dobu ztráty zařízení,

e)	polohu, kde bylo lovné zařízení ztraceno, a

f)	opatření přijatá plavidlem k nalezení ztraceného zařízení.

3. Po nalezení ztraceného zařízení oznámí velitel plavidla členskému státu vlajky do 24 hodin tyto údaje:

a)	název a volací značku plavidla, které zařízení nalezlo,

b)	název a volací značku plavidla, které ztratilo zařízení (je-li známo),

c)	typ nalezeného zařízení,

d)	počet nalezených zařízení,

e)	dobu nalezení zařízení a

f)	místo nalezení zařízení.

4. Členský stát neprodleně oznámí Komisi informace uvedené v odstavcích 2 a 3, aby je zaslala výkonnému tajemníkovi NAFO.

Článek 16

Minimální požadavky na velikost ryb

1. Plavidla nesmí uchovávat na palubě žádné ryby menší, než je minimální velikost stanovená v souladu s přílohou I.D ochranných a donucovacích opatření podle bodu 13 přílohy tohoto nařízení, a musí je okamžitě vrátit zpět do moře.

2. Zpracované ryby, které nedosahují minimální délky stanovené pro tyto druhy v příloze I.D ochranných a donucovacích opatření podle bodu 13 přílohy tohoto nařízení, se považují za výrobek pocházející z ryb, které nedosahují minimální velikosti ryb stanovené pro tyto druhy.

3. Překročí-li množství ulovených ryb, které nedosahují předepsané velikosti, 10 % celkového množství ryb při daném vytažení sítě, musí plavidlo pro další vlečení sítě udržovat minimální vzdálenost pěti námořních mil od polohy při předchozím vlečení sítě.

KAPITOLA III

OCHRANA CITLIVÝCH MOŘSKÝCH EKOSYSTÉMŮ V OBLASTI UPRAVENÉ PŘEDPISY PŘED RYBOLOVNÝMI ČINNOSTMI PŘI DNĚ

Článek 17

Mapa stopy (stávajících oblastí rybolovu při dně)

Mapa stávajících oblastí rybolovu při dně v oblasti upravené předpisy znázorněná na obrázku 2 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 2 přílohy tohoto nařízení je na západní straně vymezena hranicí kanadské výlučné ekonomické zóny a na východní straně souřadnicemi uvedenými v tabulce 4 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 1 přílohy tohoto nařízení.

Článek 18

Oblastní omezení rybolovných činností při dně

1. Do 31. prosince 2020 nesmí žádná plavidla provozovat rybolovné činnosti při dně v žádné z oblastí znázorněných na obrázku 3 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 14 přílohy tohoto nařízení a definovaných propojením souřadnic uvedených v tabulce 5 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 15 přílohy tohoto nařízení v jejich číselném pořadí směrem k souřadnici 1.

2. Do 31. prosince 2020 nesmí žádná plavidla provozovat rybolovné činnosti při dně v oblasti divize 3O znázorněné na obrázku 4 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 16 přílohy tohoto nařízení a definované propojením souřadnic uvedených v tabulce 6 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 17 přílohy tohoto nařízení v jejich číselném pořadí směrem k souřadnici 1.

3. Do 31. prosince 2020 nesmí žádná plavidla provozovat rybolovné činnosti při dně v oblastech 1–13 znázorněných na obrázku 5 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 18 přílohy tohoto nařízení a definovaných propojením souřadnic uvedených v tabulce 7 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 19 přílohy tohoto nařízení v číselném pořadí směrem k souřadnici 1.

4. Do 31. prosince 2018 nesmí žádná plavidla provozovat rybolovné činnosti při dně v oblasti 14 znázorněné na obrázku 5 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 18 přílohy tohoto nařízení a definované propojením souřadnic uvedených v tabulce 7 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 19 přílohy tohoto nařízení v jejich číselném pořadí směrem k souřadnici 1.

Článek 19

Průzkumné rybolovné činnosti při dně

1. Průzkumným rybolovným činnostem při dně musí předcházet předchozí průzkum prováděný v souladu s protokolem o průzkumu uvedeným v příloze I.E ochranných a donucovacích opatření podle bodu 20 přílohy tohoto nařízení.

2. Členské státy, jejichž plavidla mají v úmyslu provozovat průzkumné rybolovné činnosti při dně, pro účely posouzení:

a)	předloží Komisi „oznámení o záměru provádět průzkumný rybolov při dně“ v souladu s přílohou I.E ochranných a donucovacích opatření podle bodu 21 přílohy tohoto nařízení spolu s posouzením požadovaným podle článku 20 odst. 1,

b)	poskytnou Komisi „zprávu o rybářském výjezdu za účelem průzkumné činnosti při dně“ v souladu s přílohou I.E ochranných a donucovacích opatření podle bodu 22 přílohy tohoto nařízení do dvou měsíců od ukončení průzkumných rybolovných činností při dně.

3. Velitel plavidla:

a)	zahájí průzkumné rybolovné činnosti při dně až poté, co mu tato činnost bude povolena v souladu s ochrannými a donucovacími opatřeními ze strany komise NAFO, jejichž cílem je zabránit významným nepříznivým dopadům průzkumných rybolovných činností na citlivé mořské ekosystémy;

b)	má po dobu trvání průzkumné rybolovné činnosti při dně na palubě vědeckého pozorovatele.

Článek 20

Předběžné posouzení navrhovaných průzkumných rybolovných činností při dně

1. Členský stát, který navrhne svou účast na průzkumných rybolovných činnostech při dně, předloží na podporu svého návrhu předběžné posouzení známých a očekávaných dopadů rybolovné činnosti při dně, kterou budou provádět plavidla plující pod jeho vlajkou, na citlivé mořské ekosystémy.

2. Předběžné posouzení uvedené v odstavci 1:

a)	se předloží Komisi nejméně jeden týden před zahájením červnového zasedání vědecké rady NAFO;

b)	se zabývá prvky pro posouzení navrhovaných průzkumných rybolovných činností při dně v souladu s přílohou I.E ochranných a donucovacích opatření podle bodu 23 přílohy tohoto nařízení.

Článek 21

Kontakt s druhy indikujícími citlivý mořský ekosystém

1. Kontakt s druhy indikujícími citlivý mořský ekosystém je definován jako úlovek při jednom ponoření rybolovného zařízení (například vlečení vlečné sítě, dlouhé lovné šňůry nebo tenatové sítě) o více než 7 kg pérovníků nebo 60 kg jiných živých korálů nebo 300 kg mořských hub.

2. Každý členský stát od velitelů plavidel plujících pod jeho vlajkou a provádějících rybolovné činnosti při dně v oblasti upravené předpisy požaduje, aby určili množství úlovků druhů citlivých mořských ekosystémů, pokud byl v průběhu rybolovné činnosti zaznamenán kontakt s druhy indikujícími citlivý mořský ekosystém v souladu s částí VI přílohy I.E ochranných a donucovacích opatření podle bodu 3 přílohy tohoto nařízení.

3. Pokud množství druhů indikujících citlivý mořský ekosystém odlovených při rybolovné činnosti uvedené v odstavci 2 (například vlečení vlečné sítě, dlouhé lovné šňůry nebo tenatové sítě) překračuje prahovou hodnotu stanovenou v odstavci 1, velitel plavidla:

neprodleně ohlásí takový kontakt příslušnému orgánu členského státu vlajky, včetně polohy, kterou uvádí plavidlo, a to buď konečnou polohu vlečení nebo ponoření sítě, nebo jinou polohu, která je nejblíže přesnému místu kontaktu, druhy indikující citlivý mořský ekosystém, s nimiž plavidlo přišlo do kontaktu, a jejich množství (kg), a

b)	zastaví rybolov a vzdálí se minimálně 2 námořní míle od konečné polohy vlečení nebo ponoření sítě ve směru, ve kterém bude další kontakt nejméně pravděpodobný. Velitel plavidla se řídí svým nejlepším úsudkem vycházejícím ze všech dostupných zdrojů informací.

4. Každý členský stát musí vyžadovat, aby pro oblasti mimo stopu byl přítomen pozorovatel s dostatečnou vědeckou odborností v souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b), který:

a)	určí korály, mořské houby a další organismy až po nejnižší možnou taxonomickou úroveň za použití „formuláře pro sběr údajů o průzkumném rybolovu“ v souladu s přílohou I.E ochranných a donucovacích opatření podle bodu 24 přílohy tohoto nařízení, a

b)	předloží výsledky tohoto určení veliteli plavidla za účelem usnadnění kvantifikace uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

5. Každý členský stát:

a)	předá Komisi neprodleně informace o kontaktu ohlášeném velitelem plavidla, pokud množství druhů indikujících citlivý mořský ekosystém odlovených při rybolovné činnosti (například vlečení vlečné sítě, dlouhé lovné šňůry nebo tenatové sítě) překračuje prahovou hodnotu stanovenou v odstavci 1;

b)	okamžitě upozorní na kontakt všechna rybářská plavidla plující pod jeho vlajkou a

c)	po oznámení Komisí dočasně uzavře, je-li to možné, oblast v okruhu dvou mil kolem ohlášeného místa kontaktu s citlivým mořským ekosystémem mimo stopu.

Komise může na základě oznámení NAFO dočasně uzavřené oblasti znovu otevřít.

KAPITOLA IV

POŽADAVKY NA PLAVIDLA A PRONÁJEM

Článek 22

Požadavky na plavidla

1. Každý členský stát oznámí Komisi elektronickou cestou tyto informace:

a)	seznam svých plavidel plujících pod jeho vlajkou, kterým může povolit provádět rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy (dále jen „oznámená plavidla“) ve formátu stanoveném v příloze II.C1 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 25 přílohy tohoto nařízení;

b)	každé vyškrtnutí ze seznamu oznámených plavidel zaslané neprodleně ve formátu stanoveném v příloze II.C2 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 26 přílohy tohoto nařízení.

2. Rybářské plavidlo smí provádět rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy pouze, pokud:

a)	je uvedeno jako oznámené plavidlo

b)	bylo. mu vydáno číslo IMO.

c)	bylo mu vydáno povolení jeho státem vlajky k provádění takových rybolovných činností (dále jen „povolené plavidlo“).

3. Žádný členský stát nesmí povolit rybářskému plavidlu plujícímu pod jeho vlajkou provádět rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy, pokud není ve vztahu k tomuto plavidlu schopen účinně vykonávat své povinnosti státu vlajky.

4. Každý členský stát řídí počet povolených plavidel a jejich intenzitu rybolovu způsobem řádně zohledňujícím rybolovná práva, která má tento členský stát k dispozici v dané oblasti upravené předpisy.

5. Každý členský stát zašle Komisi elektronickou cestou:

individuální povolení pro každé plavidlo ze seznamu oznámených plavidel, kterému povolil provádět rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy ve formátu stanoveném v příloze II.C3 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 27 přílohy tohoto nařízení nejpozději 40 dnů před zahájením rybolovných činností v rámci daného kalendářního roku.

Každé povolení stanoví zejména první a poslední den platnosti a druhy, pro které je cílený rybolov povolen, pokud se na ně nevztahují výjimky uvedené v příloze II.C3 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 27 přílohy tohoto nařízení. Pokud má plavidlo v úmyslu provádět rybolov regulovaných druhů uvedených v platných rybolovných právech, vymezení se týká populací odpovídající regulovaným druhům a dotčené oblasti;

b)	pozastavení platnosti povolení ve formátu stanoveném v příloze II.C4 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 28 přílohy tohoto nařízení, a to neprodleně, v případě odebrání dotčeného povolení nebo změny jeho obsahu, pokud k jeho odebrání nebo změně dojde během doby platnosti;

c)	obnovení platnosti pozastaveného povolení zaslané v souladu s postupem stanoveným v písmenu a).

6. Každý členský stát zajistí, aby doba platnosti povolení odpovídala době osvědčení týkajícího se osvědčení rozpisu kapacity uvedeného v odstavcích 10 a 11.

7. Každé rybářské plavidlo musí být opatřeno označením, které je snadno identifikovatelné v souladu s mezinárodně uznávanými normami, jako jsou normy FAO pro označování a identifikaci rybářských plavidel.

8. Žádné rybářské plavidlo nesmí v oblasti upravené předpisy provádět rybolovnou činnost bez platných dokladů na palubě vydaných příslušným orgánem členského státu vlajky, v nichž jsou uvedeny alespoň tyto údaje týkající se plavidla:

a)	název, je-li k dispozici,

b)	písmeno (písmena) přístavu nebo okresu, ve kterém je registrováno, je-li k dispozici,

c)	číslo (čísla), pod kterým je registrováno,

d)	číslo IMO,

e)	jeho mezinárodní rádiová volací značka, je-li k dispozici,

f)	jména a adresy vlastníka (vlastníků) a případných nájemců,

g)	celková délka,

h)	výkon motoru,

i)	rozpis kapacity uvedený v odstavci 10 a

j)	odhadovaná mrazicí kapacita nebo certifikace chladicího systému.

9. Žádné rybářské plavidlo nesmí provádět rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy, aniž by mělo na palubě k dispozici přesný a aktualizovaný rozpis kapacity, potvrzený příslušným orgánem nebo uznaný jeho členským státem vlajky.

10. Rozpis kapacity:

a)	má podobu výkresu nebo popisu místa pro skladování ryb, včetně kapacity každého místa pro skladování ryb v kubických metrech, přičemž výkres se skládá z podélného řezu plavidla, včetně rozpisu pro každou palubu, na níž se nachází místo pro skladování ryb, a umístění mrazniček;

b)	znázorňuje zejména umístění všech dveří, poklopů a dalších přístupů ke každému místu pro skladování ryb s uvedením přepážek;

c)	uvádí hlavní rozměry nádrží pro skladování ryb (chladicích nádrží s mořskou vodou) a u každé z nich uvádí kalibraci v kubických metrech v intervalech 10 cm a

d)	má odpovídající měřítko jasně vyznačené na výkresu.

11. Každý členský stát zajistí, aby každé dva roky byl rozpis kapacity jeho povolených plavidel řádně zkontrolován příslušným orgánem.

Článek 23

Nájemní dohody

1. Pro účely tohoto článku se „smluvní stranou nájmu“ rozumí smluvní strana, které byly přiděleny kvóty podle přílohy I.A a přílohy I.B ochranných a donucovacích opatření, nebo členský stát, kterému byla přidělena rybolovná práva, a „členským státem vlajky“ se rozumí členský stát, v němž je pronajaté plavidlo zaregistrováno.

2. Přidělenou kvótu pronajímající smluvní strany. lze zcela nebo zčásti odlovit za použití pronajatého plavidla s povolením k rybolovu („pronajaté plavidlo“) plujícího pod vlajkou členského státu za těchto podmínek:

a)	členský stát vlajky písemně souhlasil s nájemní dohodou,

b)	nájemní dohoda je v každém kalendářním roce omezena na jedno rybářské plavidlo na každý členský stát vlajky,

c)	doba trvání provádění rybolovných činností v rámci nájemní dohody nepřesahuje souhrnně v každém kalendářním roce šest měsíců a

d)	v případě pronajatého plavidla se nejedná o plavidlo, které bylo dříve označeno za plavidlo provádějící nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov.

3. Veškeré úlovky a vedlejší úlovky odlovené pronajatým plavidlem v souladu s nájemní dohodou přísluší pronajímající smluvní straně.

4. Členský stát vlajky neumožní, aby pronajaté plavidlo při provádění rybolovných činností v rámci nájemní dohody provádělo současně rybolov v rámci jakýchkoli jiných rybolovných práv přidělených tomuto členskému státu vlajky nebo jiného pronájmu.

5. Překládku na moři nelze provést bez předchozího souhlasu pronajímající smluvní strany, která zajistí, aby byla prováděna pod dohledem pozorovatele přítomného na palubě.

6. Členský stát vlajky písemně oznámí Komisi před začátkem uplatňování nájemní dohody svůj souhlas s touto dohodou.

7. Členský stát vlajky oznámí Komisi tyto události hned po jejich vzniku:

a)	zahájení rybolovných činností podle nájemní dohody;

b)	pozastavení rybolovných činností podle nájemní dohody;

c)	obnovení rybolovných činností podle nájemní dohody, jejíž platnost byla pozastavena;

d)	ukončení rybolovných činností podle nájemní dohody.

8. Členský stát vlajky vede samostatné záznamy o úlovcích a vedlejších úlovcích z rybolovných činností pro každý pronájem plavidla plujícího pod jeho vlajkou a poskytne je pronajímající smluvní straně a Komisi.

9. Pronajaté plavidlo musí mít vždy k dispozici. dokumentaci obsahující:

a)	název, registraci státu vlajky, číslo IMO a stát vlajky plavidla;

b)	případně předchozí název (názvy) a stát(y) vlajky plavidla;

c)	jméno a adresu vlastníka (vlastníků) a provozovatelů plavidla;

d)	kopii nájemní dohody a oprávnění nebo licence k rybolovu, kterou pronajímající smluvní strana vydala pronajatému plavidlu, a

e)	přidělení rybolovných práv danému plavidlu.

KAPITOLA V

MONITOROVÁNÍ RYBOLOVU

Článek 24

Požadavky na označování produktů

1. Při zpracování musí být všechny druhy odlovené v oblasti upravené předpisy označeny takovým způsobem, aby bylo možné každý druh a kategorii produktu identifikovat. Všechny druhy musí být označeny s použitím následujících údajů:

a)	název plavidla odlovu,

b)	třímístný písmenný kód pro každý druh uvedený v příloze I.C ochranných a donucovacích opatření podle bodu 11 přílohy tohoto nařízení,

c)	v případě krevety severní datum odlovu,

d)	oblast upravená předpisy a divize rybolovu a

e)	kód úpravy produktu uvedený v příloze II.K ochranných a donucovacích opatření podle bodu 29 přílohy tohoto nařízení.

2. Označení musí být řádně připevněna, opatřena razítkem nebo nadepsána na obalech v době uskladnění a musí být pro inspektory při běžném plnění jejich povinností dobře čitelná.

3. Označení se nadepisují kontrastní barvou vůči pozadí.

4. Každý obal musí obsahovat pouze:

a)	jednu kategorii produktu;

b)	jednu divizi odlovu;

c)	jedno datum odlovu (v případě krevety severní) a

d)	jeden druh.

Článek 25

Monitorování úlovků

1. Pro účely monitorování úlovků musí každé rybářské plavidlo používat lodní deník rybolovu, lodní deník produkce a rozpis uskladnění pro zaznamenávání rybolovných činností v oblasti upravené předpisy.

2. Každé rybářské plavidlo musí vést lodní deník rybolovu, který musí být uchováván na palubě nejméně po dobu 12 měsíců a v souladu s přílohou II.A ochranných a donucovacích opatření podle bodu 30 přílohy tohoto nařízení, který:

a)	přesně uvádí úlovky každého vlečení/ponoření sítě ve vztahu k nejmenší zeměpisné oblasti, pro kterou byla přidělena kvóta,

b)	udává stav úlovku každého vlečení/ponoření sítě, včetně množství (v kg živé hmotnosti) každé populace, která je uchovávána na palubě, vyhozena do moře, vyložena nebo přeložena během daného rybářského výjezdu.

3. Každé rybářské plavidlo musí vést lodní deník produkce, který musí být uchováván na palubě nejméně po dobu 12 měsíců, který:

a)	uvádí denní souhrnnou produkci v případě každého druhu ryb a druhu produktu v kg za uplynulý den od 00:01 UTC do 24:00 UTC;

b)	spojuje produkci každého druhu ryb a druhu produktu s nejmenší zeměpisnou oblastí, pro kterou byla přidělena kvóta;

c)	uvádí vyrovnávací koeficienty použité k přepočtu produkční hmotnosti každého druhu produktu na živou hmotnost při zaznamenávání do lodního deníku rybolovu;

d)	má všechny záznamy v souladu s článkem 24.

4. Každé rybářské plavidlo, s náležitým ohledem na povinnosti velitele plavidla z hlediska bezpečnosti a navigace, uskladní všechny úlovky odlovené v oblasti upravené předpisy odděleně od všech úlovků odlovených mimo tuto oblast a zajistí, aby bylo toto oddělení jasně vyznačeno pomocí plastového materiálu, překližky nebo síťoviny.

5. Každé rybářské plavidlo vede plán uskladnění, který:

jasně udává.:

i)	umístění a množství každého druhu v rámci každého nákladního prostoru pro ryby vyjádřené jako hmotnost produktu v kg;

ii)	umístění krevety severní odlovené v divizi 3L a v divizi 3M v každém nákladním prostoru, včetně množství krevety severní v kg podle divize;

iii)	pohled shora na produkt v každém nákladním prostoru;

b)	je denně aktualizován za uplynulý den od 00:01 do 24:00 UTC a

c)	je k dispozici na palubě, dokud nejsou veškeré úlovky z plavidla zcela vyloženy.

6. Každé rybářské plavidlo předá elektronicky svému středisku pro sledování rybolovu v souladu s formátem a obsahem stanoveným pro každý typ zprávy v příloze II.D a v příloze II.F ochranných a donucovacích opatření podle bodů 31 a 32 přílohy tohoto nařízení zprávy obsahující tyto údaje:

a)	úlovky při vplutí (COE): množství úlovků na palubě podle druhů při vplutí do oblasti upravené předpisy předávané nejméně šest hodin před vplutím plavidla;

b)	úlovky při vyplutí (COX): množství úlovků na palubě podle druhů při vyplutí z oblasti upravené předpisy předávané nejméně šest hodin před vyplutím plavidla;

zprávu o úlovku (CAT): množství uchovávaných úlovků a množství výmětů podle druhů za uplynulý den podle divize, včetně nulových úlovků, zasílané denně do 12:00 UTC; nulové uchovávané úlovky a nulové výměty všech druhů se vykazují za použití třímístného písmenného kódu MZZ (nespecifikované mořské druhy) a množství jako „0“ jako v následujících příkladech (//CA/MZZ 0//a//RJ/MZZ 0//);

d)	úlovky na palubě (COB): v případě každého plavidla provádějícího odlov krevety severní v divizi 3L před vplutím do divize 3L nebo vyplutím z divize 3L, předávané jednu hodinu před přeplutím hranice divize 3L;

překládku (TRA):

i)	předávajícím plavidlem oznámenou nejméně dvacet čtyři hodin před překládkou a

ii)	přijímajícím plavidlem oznámenou nejpozději jednu hodinu po překládce,

f)	přístav vykládky (POR): plavidlem, které obdrželo překládku nejméně dvacet čtyři hodin před každou vykládkou.

Úlovky druhů uvedených v příloze I.C ochranných a donucovacích opatření, u nichž je celková živá hmotnost na palubě nižší než 100 kg, mohou být hlášeny pomocí třímístného písmenného kódu MZZ (nespecifikované mořské druhy) s výjimkou žraloků. Všechny úlovky žraloků se ohlašují na úrovni druhů pod jejich odpovídajícím třímístným písmenným kódem, který je uveden v příloze I.C ochranných a donucovacích opatření, nebo pokud. není tento kód uveden v příloze I.C ochranných a donucovacích opatření nebo na seznamu druhů ASFIS pro účely statistik o rybolovu, který vypracovala FAO, jak je to nejlépe možné. Není-li možné hlášení podle jednotlivých druhů, ohlásí se druhy žraloků buď jako ostrouni (SHX), nebo ostrounovití (DGX), a to podle třímístných písmenných kódů uvedených v příloze I.C ochranných a donucovacích opatření podle bodu 11 přílohy tohoto nařízení. Musí se zaznamenat i odhadovaná hmotnost všech žraloků ulovených při každém vytažení nebo ponoření sítě.

7. Zprávy uvedené v odstavci 6 mohou být zrušeny podáním zprávy o zrušení stanovené v příloze II.F bodě 8 ochranných a donucovacích opatření podle bodu 32 přílohy tohoto nařízení. Pokud bude některá z těchto zpráv opravena, zašle se nová zpráva neprodleně po odeslání zprávy o zrušení ve lhůtách stanovených v tomto článku.

Středisko pro sledování rybolovu státu vlajky oznámí neprodleně Komisi, že zprávu o zrušení od plavidel plujících pod jeho vlajkou přijal.

8. Každý členský stát zajistí, aby jeho středisko pro sledování rybolovu neprodleně po přijetí elektronicky zaslalo výkonnému tajemníkovi NAFO zprávy uvedené v odstavci 6 ve formátu předepsaném v příloze II.D ochranných a donucovacích opatření podle bodu 31 přílohy tohoto nařízení, přičemž do kopie zprávy uvede Komisi a EFCA.

9. Každý členský stát:

podává zprávy o svých předběžných měsíčních úlovcích podle druhů a oblasti populace a předběžných dnech rybolovu za měsíc pro lov krevety severní v divizi 3M, a to bez ohledu na to, zda má pro příslušné populace přidělené kvóty nebo intenzitu rybolovu. Tyto zprávy předá Komisi do 20 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém byly úlovky odloveny,

zajistí, aby informace obsažené v lodním deníku byly předávány Komisi buď ve formátu XML (Extensible Markup Language), nebo ve formátu souborů Microsoft Excel a aby obsahovaly alespoň informace uvedené v příloze II.N ochranných a donucovacích opatření podle bodu 33 přílohy tohoto nařízení, a to do 60 dnů po ukončení každého rybářského výjezdu.

Článek 26

Systém sledování plavidel (VMS)

1. Každé rybářské plavidlo provádějící rybolovnou činnost v oblasti upravené předpisy musí být vybaveno zařízením pro satelitní sledování schopným nepřetržitého automatického přenosu polohy pozemnímu středisku pro sledování rybolovu alespoň jednou za hodinu s uvedením těchto údajů systému sledování plavidel:

a)	identifikace plavidla;

b)	poslední poloha plavidla podle zeměpisné šířky a délky s tolerancí nejvýše 500 metrů a intervalem spolehlivosti 99 %;

c)	datum a čas určení polohy ve formátu UTC a

d)	kurs/směr plavby a rychlost plavidla.

2. Každý členský stát zajistí, aby jeho středisko pro sledování rybolovu:

obdrželo údaje o poloze uvedené v odstavci 1 a zaznamenalo je pomocí následujících třípísmenných kódů:

i)	„ENT“, první poloha systému sledování plavidel předávaná každým plavidlem při vplutí do oblasti upravené předpisy;

ii)	„POS“, každá následující poloha systému sledování plavidel, kterou každé plavidlo předává z oblasti upravené předpisy, a

iii)	„EXI“, první poloha systému sledování plavidel předávaná každým plavidlem při vyplutí z oblasti upravené předpisy;

b)	bylo vybaveno počítačovým hardwarem a softwarem pro automatizované zpracovávání a elektronický přenos dat, a aby používalo postupy zálohování a obnovy a zaznamenávalo údaje získané z rybářských plavidel v počítačově čitelném formátu uchovávaném po dobu nejméně tří let a

c)	neprodleně oznamovalo Komisi a EFCA název, adresu, telefon, dálnopis, e-mail nebo fax střediska pro sledování rybolovu a veškeré následné změny.

3. Každý členský stát nese veškeré náklady spojené se svým vlastním systémem sledování plavidel.

4. Zaznamená-li inspektor rybářské plavidlo v oblasti upravené předpisy a neobdrží-li údaje podle odstavce 1, 2 nebo 8, uvědomí velitele plavidla a Komisi.

5. Členský stát zajistí, aby velitel plavidla nebo vlastník rybářského plavidla plujícího pod jeho vlajkou nebo jeho zástupce byl informován o tom, že se zařízení pro satelitní sledování plavidla jeví jako vadné nebo nefunkční.

6. Pokud zařízení pro satelitní sledování selže, musí velitel plavidla zajistit jeho opravu nebo výměnu do jednoho měsíce po jeho selhání, nebo trvá-li rybářský výjezd déle než jeden měsíc, zajistit opravu nebo výměnu při následném vplutí plavidla do přístavu.

7. Žádné rybářské plavidlo nesmí zahájit rybářský výjezd s vadným zařízením pro satelitní sledování.

8. Každé rybářské plavidlo provádějící rybolovnou činnost s vadným zařízením pro satelitní sledování předá nejméně jednou za 4 hodiny údaje o poloze systému sledování plavidel středisku pro sledování rybolovu svého členského státu vlajky jinými dostupnými komunikačními prostředky, zejména prostřednictvím satelitu, e-mailu, rádia, faxu nebo dálnopisu.

9. Členský stát vlajky zajistí, aby:

jeho středisko pro sledování rybolovu předalo údaje o poloze systému sledování plavidel výkonnému tajemníkovi NAFO, přičemž do kopie zprávy se uvede Komise a EFCA, co nejdříve, nejpozději však do 24 hodin po jejich obdržení, a může povolit rybářským plavidlům plujícím pod jeho vlajkou, aby předávala údaje o poloze systému sledování plavidel prostřednictvím satelitu, e-mailu, rádia, faxu nebo dálnopisu přímo výkonnému tajemníkovi NAFO, a

údaje o poloze systému sledování plavidel předávané výkonnému tajemníkovi NAFO byly v souladu s formátem pro výměnu údajů stanoveným v příloze II.E ochranných a donucovacích opatření podle bodu 34 přílohy tohoto nařízení a dále popsaných v příloze II.D ochranných a donucovacích opatření podle bodu 31 přílohy tohoto nařízení.

10. Každý členský stát může používat údaje systému sledování plavidel NAFO pro účely vyhledávání a záchrany nebo pro účely námořní bezpečnosti.

KAPITOLA VI

POZOROVATELSKÝ PROGRAM

Článek 27

Pozorovatelský program

1. Pozorovatelé musí být nezávislí a nestranní a mít odbornou přípravu, znalosti a schopnosti pro výkon všech úkolů, funkcí a požadavků uvedených v tomto článku. Pozorovatelé plní své povinnosti a funkce nestranným způsobem bez ohledu na svou státní příslušnost a stát vlajky plavidla a nesmí být vystaveni nepatřičnému vlivu či požívat výhod v souvislosti s rybolovnými činnostmi jakéhokoli plavidla lovícího v oblasti upravené předpisy.

2. Aniž jsou dotčeny výjimky uvedené v odstavci 3, má každé rybářské plavidlo při provádění rybolovných činností v oblasti upravené předpisy na palubě vždy alespoň jednoho pozorovatele v souladu s ustanoveními pozorovatelského programu. Rybářské plavidlo nezahájí rybolov dříve, než bude na jeho palubě přítomen pozorovatel. Nepřítomnost pozorovatele, je-li povinná, se považuje za závažné porušení.

3. Odchylně od odstavce 2 a za předpokladu, že NAFO nepožádala o vyšší úroveň přítomnosti pozorovatelů, může členský stát povolit, aby rybářská plavidla plující pod jeho vlajkou měla na palubě pozorovatele během méně než 100 %, ale alespoň 25 % rybářských výjezdů prováděných jeho loďstvem nebo dní v roce, kdy jsou rybářská plavidla přítomna v oblasti upravené předpisy, za podmínky, že členský stát vlajky pro plavidla bez pozorovatele:

a)	zajistí, aby dotčená plavidla lovila cílové druhy v oblastech, kde se předpokládá zanedbatelný vedlejší úlovek jiných druhů;

b)	zajistí, aby dotčená plavidla dodržovala všechny požadavky na podávání zpráv v reálném čase;

v návaznosti na posouzení rizika provádí fyzickou kontrolu nebo případně jiné hodnocení každé vykládky z dotčených plavidel ve svých přístavech v souladu s vnitrostátními postupy v oblasti sledování, kontroly a dohledu. V případě zjištění a potvrzení jakéhokoli porušení tohoto nařízení vypracuje inspekční zprávu ve formátu stanoveném v příloze IV.C ochranných a kontrolních opatření (podle bodu 9 přílohy tohoto nařízení) a předá ji Komisi co nejdříve poté, co bylo porušení potvrzeno;

co nejdříve před začátkem rybářského výjezdu předá Komisi tyto informace:

i)	název, číslo IMO a mezinárodní rádiovou volací značku plavidla,

ii)	skutečnosti, které odůvodňují rozhodnutí udělit odchylku od 100 % přítomnosti pozorovatele;

každoročně do 15. února předloží Komisi zprávu za předchozí kalendářní rok obsahující srovnání všech relevantních činností rybolovu, z níž bude zřejmý rozdíl mezi výjezdy za přítomnosti pozorovatele na palubě plavidla a výjezdy bez pozorovatele. Komise předá tyto informace výkonnému tajemníkovi do 1. března každého roku.

4. Vydá-li inspektor oznámení o porušení právních předpisů rybářskému plavidlu, na kterém v době vydání oznámení není přítomen pozorovatel, s výjimkou případů nepřítomnosti pozorovatele v souladu s odstavcem 3, považuje se toto porušení pro účely čl. 35 odst. 1 za závažné a pokud členský stát vlajky nepožádá rybářské plavidlo, aby neprodleně připlulo do přístavu v souladu s čl. 35 odst. 3, přidělí rybářskému plavidlu neprodleně pozorovatele.

5. Každý členský stát:

a)	každý rok před tím, než plavidla plující pod jeho vlajkou zahájí rybolov v oblasti upravené předpisy, zašle Komisi aktuální seznam pozorovatelů (jméno a případně číslo identifikačního průkazu), které má v úmyslu vyslat na plavidla plující pod jeho vlajkou, jež operují v oblasti upravené předpisy;

b)	vyžaduje, aby byl na plavidlech plujících pod jeho vlajkou přítomen pozorovatel ze seznamu, uvedeného v písmenu a) v souladu s pozorovatelským programem,

c)	v maximálním proveditelném rozsahu zajistí, aby jednotliví pozorovatelé nebyli během po sobě následujících výjezdů vysláni na stejné plavidlo,

d)	zajistí, aby pozorovatelé byli na moři vybaveni zařízením umožňujícím nezávislou obousměrnou komunikaci,

e)	přijme vhodná opatření týkající se plavidel plujících pod jeho vlajkou s cílem zajistit v souladu s mezinárodními standardy či pokyny bezpečné pracovní podmínky, ochranu, bezpečnost a pohodlí pozorovatelů pro plnění jejich povinností,

f)	zajistí, aby pozorovatelé se všemi údaji a informacemi ohledně rybolovných činností nashromážděnými během svého umístění na plavidlech, včetně pořízených snímků a videozáznamů, nakládali v souladu s příslušnými požadavky na zachování důvěrnosti.

6. Po obdržení zprávy pozorovatele, v níž pozorovatel ohlásí případy nesouladu s ochrannými a donucovacími opatřeními nebo událost, včetně jakýchkoli případů, kdy jsou pozorovateli kladeny překážky, je zastrašován, je zasahováno do jeho činnosti či je mu jinak bráněno v plnění povinností v souvislosti s plavidlem plujícím pod jeho vlajkou, členský stát:

a)	nakládá se zprávou s mimořádnou citlivostí a diskrétností v souladu s příslušnými požadavky na zachování důvěrnosti,

b)	posoudí případy nesouladu zjištěné ve zprávě pozorovatele a provede veškerá následná opatření, jež považuje za vhodná,

c)	vypracuje zprávu o následných opatřeních a předá ji Komisi.

7. Každý členský stát poskytne Komisi:

a)	nejpozději 24 hodin před nasazením pozorovatele na palubu rybářského plavidla název rybářského plavidla a mezinárodní rádiovou volací značku, spolu se jménem a (případně) číslem identifikačního průkazu dotčeného pozorovatele,

b)	elektronicky a neprodleně po obdržení každodenní zprávu pozorovatele podle odst. 11 písm. e),

c)	do dvaceti dnů po příjezdu plavidla do přístavu zprávu pozorovatele o výjezdu podle odstavce 11,

d)	do 15. února každého roku zprávu za předcházející kalendářní rok o tom, jak plní povinnosti stanovené v tomto článku.

8. Pokud je na rybářském plavidle přítomen pozorovatel z jiného členského státu nebo smluvní strany NAFO, uvedený pozorovatel podá zprávu členskému státu vlajky daného plavidla.

9. Pokud na rybářském plavidle, na němž musí být přítomen pozorovatel, není pozorovatel přítomen, členský stát vlajky smí umožnit kterékoli jiné smluvní straně, aby ho na dané plavidlo nasadila.

10. Jestliže se během nasazení zjistí, že je pozorovatel vystaven závažnému riziku, členský stát vlajky učiní kroky s cílem zajistit, aby pozorovatel plavidlo opustil, pokud a dokud není dané riziko vyřešeno.

11. Pozorovatelé vyslaní na plavidlo plní alespoň tyto povinnosti:

u každého vytažení/ponoření sítě zaznamenat ve formátu uvedeném v příloze II.M ochranných a donucovacích opatření podle bodu 35 přílohy tohoto nařízení (dále jen „zpráva pozorovatele o výjezdu“):

množství veškerých úlovků podle druhů, a to i v případě výmětů a indikátorů druhů citlivého mořského ekosystému podle části VI přílohy I.E. ochranných a donucovacích opatření podle bodu 3 přílohy tohoto nařízení:

—	jak je zaznamenáno v lodním deníku rybolovu a lodním deníku produkce daného plavidla,

—	podle nezávislého odhadu pozorovatele. V případě vytažení sítí, u nichž nejsou nezávislé odhady pozorovatelů možné, by příslušné datové buňky měly být ponechány nevyplněné a v oddíle „poznámky“ by měly být uvedeny tyto údaje;

ii)	záznam ohledně jakýchkoli nesrovnalostí mezi jednotlivými zdroji údajů o úlovcích,

iii)	typ rybolovného zařízení, velikost ok, přídavná zařízení,

iv)	údaje o intenzitě rybolovu,

v)	zeměpisnou šířku a délku, souřadnice, hloubku rybolovu,

vi)	v případě rybolovu pomocí vlečných sítí dobu od ukončení ponořování rybolovných zařízení až po zahájení jejich vytahování. Ve všech ostatních případech čas zahájení ponořování příslušných zařízení a ukončení jejich vytahování,

b)	monitorovat rozpis uskladnění podle článku 25 uplatňovaný daným plavidlem a ve zprávě pozorovatele zaznamenat veškeré zjištěné nesrovnalosti,

c)	zaznamenat veškeré pozorované případy přerušení fungování systému sledování plavidel (VMS) nebo zásahy do tohoto systému,

d)	nastavit přístroje plavidla pouze se souhlasem velitele plavidla,

e)	bez ohledu na to, zda plavidlo provádí rybolov, či nikoli, denně do 12:00 UTC zaslat středisku pro sledování rybolovu členského státu vlajky v souladu s přílohou II.G ochranných a donucovacích opatření podle bodu 36 přílohy tohoto nařízení zprávu pozorovatele podle jednotlivých divizí,

f)	vykonávat práce, o něž NAFO požádá, mimo jiné pro vědecké účely,

předložit zprávu pozorovatele v počítačově čitelné podobě, pokud možno s přílohou obsahující související snímky, které pozorovatel pořídil:

i)	co nejdříve po opuštění oblasti upravené předpisy a nejpozději při příjezdu plavidla do přístavu členskému státu vlajky,

ii)	okamžitě po příjezdu do přístavu místnímu inspekčnímu přístavnímu orgánu, pokud v přístavu probíhá inspekce,

h)	být po příjezdu plavidla k dispozici inspektorům na moři nebo v přístavu za účelem šetření rybolovných činností plavidla,

pokud jde o jakékoli případy nesouladu s nařízením:

za použití zařízení umožňujícího nezávislou obousměrnou komunikaci neprodleně ohlásit příslušnému orgánu členského státu vlajky plavidla jakýkoli nesoulad s nařízením, včetně veškerých případů, kdy jsou pozorovateli kladeny překážky v plnění jeho povinností, je zastrašován, je zasahováno do jeho činnosti či je mu jinak bráněno v plnění jeho povinností, a

ii)

vést podrobné záznamy, včetně relevantních snímků a videozáznamů, ohledně veškerých okolností a informací týkajících se jakýchkoli případů nesouladu s nařízením s cílem předat je při nejbližší příležitosti a nejpozději při příjezdu plavidla do přístavu středisku pro sledování rybolovu členského státu vlajky.

12. Velitelé plavidel plujících pod vlajkou členského státu:

a)	zajistí spolupráci a pomoc nezbytnou k tomu, aby pozorovatel mohl vykonávat své povinnosti. Tato spolupráce zahrnuje zajištění nezbytného přístupu pozorovatele k úlovkům, včetně úlovků, které plavidlo hodlá vyhodit do moře jako výměty,

poskytnou pozorovateli stravu a ubytování na minimálně stejné úrovni jako v případě důstojníků na plavidle. Není-li ubytování na úrovni poskytované důstojníkům k dispozici, poskytne se pozorovateli ubytování na úrovni, která se úrovni ubytování poskytované důstojníkům co nejvíce blíží, ale není nižší než úroveň ubytování poskytovaná posádce,

c)	zajistí pozorovateli přístup ke všem provozním prostorům plavidla nezbytný k plnění jejich povinností, včetně nákladního prostoru (prostor), produkčního prostoru (prostor), můstku, zařízení pro zpracování odpadu a navigačních a komunikačních zařízení,

d)	nebrání pozorovateli v plnění jeho povinností, nezastrašuje jej, nezasahuje do jeho činnosti, neovlivňuje jej, neuplácí jej ani se o uplácení nepokouší,

e)	zahrnou pozorovatele do všech nácviků reakce na mimořádné události prováděných na palubě a

f)	upozorní pozorovatele v případě, že úmysl nalodit se na palubu plavidla oznámí inspekční skupina.

13. Není-li s jinou smluvní stranou NAFO nebo jiným členským státem vlajky ujednáno jinak, hradí každý členský stát náklady na odměňování každého pozorovatele, kterého nasadil. Členský stát vlajky může hospodářským subjektům v odvětví rybolovu umožnit, aby přispěly na náklady související s odměňováním pozorovatelů, aniž je dotčen odstavec 14.

14. Pozorovatelé nesmí mít žádný finanční zájem na plavidle lovícím v oblasti upravené předpisy ani jiný prospěch z nich a jsou odměňováni způsobem, který dokládá finanční nezávislost na těchto plavidlech.

15. Informace, které členské státy musejí poskytovat podle odst. 3 písm. c) a d), odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. c) a odstavce 7, se předají Komisi nebo subjektu, který Komise určí, a ty neprodleně předají tyto informace výkonnému tajemníkovi NAFO pro účely zveřejnění na internetových stránkách NAFO.

KAPITOLA VII

SPOLEČNÉ INSPEKČNÍ A DOHLEDOVÉ PROGRAMY

Článek 28

Obecná ustanovení

1. Činnosti inspekce a dohledu v rámci Unie koordinuje EFCA. Za tímto účelem může vypracovat společně s dotčenými členskými státy společné provozní dohledové a inspekční programy dále jen „program“). Členské státy, jejichž plavidla provozují rybolovnou činnost v oblasti upravené předpisy, přijmou nezbytná opatření k usnadnění provádění programu, zejména pokud jde o požadované lidské a materiální zdroje a období a oblasti, v nichž mají být tyto zdroje nasazeny.

2. Inspekci a dohled provádějí inspektoři určení členskými státy, kteří byli oznámeni EFCA prostřednictvím programu.

3. Členské státy mohou ve spolupráci s Komisí a EFCA po vzájemné dohodě nasadit inspektory a koordinátory EFCA, které EFCA přidělila v rámci programu k inspekční platformě jiné smluvní strany NAFO.

4. Je-li kdykoli v oblasti upravené předpisy přítomno více než 15 rybářských plavidel členských států, EFCA a členské státy zajistí, aby během této doby:

a)	byl v oblasti upravené předpisy přítomen inspektor či jiný příslušný orgán nebo

b)	byl příslušný orgán přítomen na území smluvní strany NAFO sousedícím s oblastí působnosti úmluvy,

c)	členské státy neprodleně odpovědí na každé oznámení o porušení předpisů v oblasti upravené předpisy, jehož se dopustilo rybářské plavidlo plující pod jejich vlajkou.

5. Členské státy zapojené do programu poskytnou každé inspekční platformě po vstupu do oblasti upravené předpisy seznam pozorování a nalodění, která uskutečnila během uplynulých deseti dní, včetně data, souřadnic a všech dalších relevantních informací.

6. Každý členský stát zapojený do programu ve spolupráci s Komisí nebo EFCA zajistí, aby každá inspekční platforma plující pod jeho vlajkou, která vykonává činnost v oblasti upravené předpisy, udržovala bezpečný kontakt, pokud možno denně, se všemi dalšími inspekčními platformami vykonávajícími činnost v oblasti upravené předpisy za účelem výměny informací potřebných pro koordinaci jejich činností.

7. Inspektoři kontrolující výzkumné plavidlo zaznamenají status tohoto plavidla a omezí kontrolní postupy na postupy nezbytné k ověření, zda plavidlo provádí činnosti v souladu se svým výzkumným plánem. Mají-li inspektoři důvodné podezření, že plavidlo provádí činnosti, které nejsou v souladu s jeho výzkumným plánem, musí být o tom okamžitě informována Komise a EFCA.

8. Členské státy zajistí, aby jejich inspektoři zacházeli s plavidly provádějícími rybolovnou činnost v oblasti upravené předpisy rovnoměrně a spravedlivě, a to tím že zamezí nepřiměřenému počtu inspekcí na plavidlech plujících pod vlajkou kterékoli smluvní strany NAFO. V průběhu čtvrtletí musí počet inspekcí prováděných inspektory na plavidlech plujících pod vlajkou jiné smluvní strany NAFO, pokud je to možné, odrážet poměr celkové rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy a zohledňovat, mimo jiné, i úroveň úlovků a dny rybolovu. Při stanovování četnosti inspekcí mohou inspektoři vzít v úvahu obvyklé způsoby rybolovu a záznamy o dodržování předpisů všech rybářských plavidel.

9. V rámci účasti v programu členský stát zajistí, aby kromě inspekcí rybářského plavidla plujícího pod jeho vlastní vlajkou a v souladu s vnitrostátními právními předpisy inspektoři a praktikanti přidělení do tohoto programu:

a)	podléhali jeho provozní kontrole,

b)	uplatňovali ustanovení tohoto programu,

c)	nebyli při vstupu na palubu plavidla ozbrojeni,

d)	zdrželi se prosazování právních předpisů týkajících se vod Unie,

e)	dodržovali obecně uznávané mezinárodní předpisy, postupy a praxi týkající se bezpečnosti kontrolovaného plavidla a jeho posádky,

f)	nezasahovali do rybolovných činností nebo uskladňování produktů rybolovu a pokud možno se vyhnuli uplatňování opatření, která by mohla mít negativní dopad na kvalitu úlovků na palubě, a

g)	otevírali kontejnery tak, aby mohly být rychle opětovně uzavřeny, zabaleny a případně přeskladněny.

10. Veškeré inspekční zprávy, zprávy o dohledu a šetření uvedené v této kapitole a související snímky nebo důkazy se podle přílohy II.B ochranných a donucovacích opatření podle bodu 37 přílohy tohoto nařízení považují za důvěrné.

Článek 29

Oznamovací povinnost

1. Každý členský stát nejpozději do 1. listopadu každého roku předloží EFCA (a Komisi v kopii) následující informace, která je uveřejní na internetových stránkách NAFO věnovaných sledování, kontrolám a dohledu:

a)	kontaktní údaje příslušného orgánu, který slouží jako kontaktní místo pro účely okamžitého oznamování porušení právních předpisů v oblasti upravené předpisy, a veškeré následné změny těchto informací nejméně 15 dnů před vstupem těchto změn v platnost,

b)	jména inspektorů a praktikantů a název, rádiovou volací značku a kontaktní informace pro komunikaci jednotlivých inspekčních platforem, které zařadil do tohoto programu. Členský stát oznámí změny těchto oznámených údajů, a to nejméně 60 dnů předem, je-li to možné.

2. V rámci účasti v programu členský stát zajistí, aby bylo EFCA předem oznámeno datum, čas zahájení a skončení každé hlídky prováděné inspekční platformou, kterou do programu přidělil.

Článek 30

Postup při dohledu

1. Vykonává-li inspektor v oblasti upravené předpisy dohled nad rybářským plavidlem plujícím pod vlajkou smluvní strany NAFO, u něhož existuje důvodné podezření na zjevné porušení tohoto nařízení, a není-li možná okamžitá inspekce, inspektor:

vyplní formulář zprávy o dohledu v souladu s přílohou IV.A ochranných a donucovacích opatření podle bodu 38 přílohy tohoto nařízení. Vyhodnotí-li inspektor objem nebo složení úlovku při vytažení sítě, musí zpráva o dohledu obsahovat veškeré příslušné informace týkající se složení vlečené sítě a odkazovat na metodu použitou pro vyhodnocení objemu,

b)	pořídit snímky plavidla a zaznamenat polohu, datum a čas pořízení snímků a

c)	bezodkladně elektronicky zaslat zprávu o dohledu a pořízené snímky příslušnému orgánu.

2. Příslušný orgán členského státu, který obdrží tuto zprávu o dohledu, neprodleně:

a)	předá zprávu o dohledu EFCA, která ji uveřejní na internetových stránkách NAFO věnovaných sledování, kontrolám a dohledu, aby mohla být zaslána státu vlajky, který je smluvní stranou, a pod jehož vlajkou plavidlo pluje,

b)	zašle kopii pořízených snímků EFCA, která je následně předloží státu vlajky, který je smluvní stranou, a pod jehož vlajkou plavidlo pluje, nebo členskému státu vlajky, pokud inspekci provádí jiný členský stát,

c)	zabezpečí a zajistí důkazy pro účely následných inspekcí.

3. Příslušný orgán každého členského státu po obdržení zprávy o dohledu týkající se plavidla plujícího pod jeho vlajkou provede šetření nezbytné k přijetí příslušných následných opatření.

4. Každý členský stát zašle zprávu o šetření EFCA, která ji uveřejní na internetových stránkách NAFO věnovaných sledování, kontrolám a dohledu a zašle ji Komisi.

Článek 31

Postupy pro vstup na palubu a inspekci pro smluvní strany

Každý členský stát zajistí, aby jeho inspektoři za účelem provedení inspekce v rámci programu:

a)	před vstupem na palubu oznámili rybářskému plavidlu rádiem za použití mezinárodního signálního kódu název inspekční platformy,

b)	vztyčili na inspekčním plavidle a na naloďovacím plavidle praporek vyobrazený v příloze IV.E ochranných a donucovacích opatření podle bodu 39 přílohy tohoto nařízení,

c)	zajistili, aby inspekční plavidlo během naloďování zůstalo v bezpečné vzdálenosti od rybářských plavidel,

d)	nevyžadovali, aby rybářské plavidlo zastavilo nebo manévrovalo při vlečení sítě, ponořování lovného zařízení do vody nebo jeho vytahování,

omezili velikost každého inspekčního týmu na nejvýše čtyři inspektory včetně praktikantů doprovázejících inspekční tým pouze za účelem výcviku. Doprovázejí-li inspektory praktikanti, oznámí jejich funkci inspektoři při vstupu na palubu veliteli plavidla. Praktikanti pouze sledují inspekční činnost prováděnou zmocněnými inspektory a nesmí v žádném případě zasahovat do činnosti rybářského plavidla,

f)	při vstupu na palubu předložili veliteli plavidla své identifikační dokumenty NAFO vydané výkonným tajemníkem NAFO v souladu s čl. 32 odst. 3 písm. b) ochranných a donucovacích opatření,

omezili délku trvání inspekcí na čtyři hodiny nebo dobu potřebnou k vytažení sítě a kontrole jak sítě, tak úlovku, podle toho, co trvá déle, což neplatí:

i)	v případě porušení právních předpisů nebo

ii)

v případě, že se inspektor domnívá, že množství úlovku na palubě se liší od množství úlovku zaznamenaného v lodním deníku rybolovu; v takovém případě inspektor prodlouží inspekci o další hodinu za účelem ověření výpočtů a postupů a opětovného prověření příslušné dokumentace použité k výpočtu úlovku odloveného v oblasti upravené předpisy a úlovku na palubě plavidla,

h)	shromáždili veškeré příslušné informace poskytnuté pozorovatelem, které se používají k určení dodržování tohoto nařízení.

Článek 32

Povinnosti velitele plavidla během inspekce

Každý velitel plavidla přijme opatření nezbytná k usnadnění inspekce, a sice že:

a)	pokud inspekční plavidlo oznámilo, že zahájí inspekci, zajistí, aby každá síť, která má být vytažena, nebyla na palubu vytažena po dobu nejméně 30 minut po oznámení ze strany inspekčního plavidla,

b)	usnadní na žádost inspekční platformy a v souladu s námořními pravidly vstup inspektorů na palubu plavidla,

c)	poskytne naloďovací žebřík v souladu s přílohou IV.G ochranných a donucovacích opatření podle bodu 40 přílohy tohoto nařízení,

d)	zajistí, aby bylo možné bezpečně používat mechanický výtah, včetně bezpečného přístupu na palubu z tohoto výtahu,

e)	poskytne inspektorům přístup ke všem příslušným prostorám, palubám a místnostem, zpracovaným a nezpracovaným úlovkům, sítím nebo jinému zařízení, vybavení a veškerým relevantním dokumentům nezbytným k ověření dodržování tohoto nařízení,

f)	zaznamená a na požádání poskytne inspektorům souřadnice polohy při zahájení a ukončení zkušebního vlečení sítě provedeného podle čl. 8 odst. 1 písm. b) bodu iii),

g)	na požádání inspektora předloží doklady o registraci, nákresy nebo popisy prostor pro ryby, lodní deníky produkce a rozpisy uskladnění a poskytne pomoc, kterou inspektor v rozumné míře vyžaduje, aby se ujistil, zda uskladnění úlovků odpovídá rozpisům uskladnění,

h)	nezasahuje do kontaktů mezi inspektory a pozorovatelem, mimo jiné respektuje soukromí nezbytné pro plnění povinností inspektorů a pozorovatele;

i)	usnadňuje odběr vzorků zpracovaných ryb inspektory pro účely identifikace druhů prostřednictvím analýzy DNA;

j)	přijme kroky nezbytné k zabránění porušení pečeti připevněné inspektory a narušení důkazů zanechaných na palubě, nestanoví-li stát vlajky jinak,

k)	byly-li připevněny pečeti nebo zajištěny důkazy, podepíše za účelem zajištění důkazů příslušnou část inspekční zprávy potvrzující připevnění pečetí,

l)	zastaví rybolov, pokud je o to inspektory požádán v souladu s čl. 35 odst. 2 písm. b),

m)	na požádání umožní používání komunikačního zařízení plavidla s obsluhou, aby inspektoři mohli přijímat a odesílat zprávy,

n)	na žádost inspektorů odstraní každou část rybolovného zařízení, která zjevně není tímto nařízením povolena,

o)	v případě, že inspektoři učinili záznamy do lodních deníků, poskytne inspektorovi kopii každé stránky s takovým záznamem, a na žádost inspektorů podepíše každou takovou stránku pro stvrzení, že se jedná o skutečnou kopii, a

nebude pokračovat v rybolovu, je-li požádán o zastavení rybolovu, dokud:

i)	inspektoři nedokončí inspekci a nezajistí všechny důkazy a

ii)	velitel plavidla nepodepíše příslušnou část inspekční zprávy podle písmene k).

Článek 33

Inspekční zpráva a následná opatření

1. Každý členský stát zajistí, aby pro každou inspekci jeho inspektoři vypracovali inspekční zprávu v podobě uvedené v příloze IV.B ochranných a donucovacích opatření podle bodu 41 přílohy tohoto nařízení (dále jen „inspekční zpráva“).

2. Pro účely inspekční zprávy:

a)	se rybářský výjezd považuje za probíhající, má-li kontrolované plavidlo na palubě úlovky odlovené během plavby v oblasti upravené předpisy,

při porovnávání záznamů v lodním deníku produkce s údaji v lodním deníku rybolovu inspektoři přepočítají hmotnost produkce na živou hmotnost za použití přepočítacích koeficientů uvedených v přílohách XIII, XIV a XV prováděcího nařízení Komise (EU) č. 404/2011 (16) na rybářská plavidla Unie u druhů a obchodních úprav, na které se vztahují tyto přílohy, se použijí přepočítací koeficienty, které používá velitel;

inspektoři:

i)	shrnou podle záznamů v lodním deníku úlovek plavidla v oblasti upravené předpisy za probíhající rybářský výjezd podle druhů a podle divize,

ii)	zaznamenají úhrny do oddílu 12 inspekční zprávy a rovněž rozdíly mezi zaznamenaným úlovkem a jimi odhadovaným úlovkem uchovávaným na palubě do oddílu 14.1 inspekční zprávy,

iii)	po skončení inspekce podepíší inspekční zprávu a předloží inspekční zprávu k podpisu a připomínkám veliteli plavidla a všem svědkům, kteří chtějí učinit prohlášení,

iv)	neprodleně informují příslušný orgán a do 24 hodin nebo při nejbližší příležitosti mu předají informace a snímky a

v)	poskytnou kopii zprávy veliteli plavidla, přičemž v příslušné části inspekční zprávy náležitě vyznačí případné odmítnutí velitele plavidla stvrdit její přijetí.

3. Stát provádějící inspekci:

a)	zašle EFCA zprávu o inspekci provedené na moři pokud možno do 20 dnů od provedení inspekce za účelem jejího zveřejnění na internetových stránkách NAFO věnovaných sledování, kontrolám a dohledu,

b)	postupuje podle čl. 34 odst. 2 poté, co inspektoři vydají oznámení o porušení právních předpisů.

4. Každý členský stát zajistí, aby měly inspekční zprávy a zprávy o dohledu připravené inspektory NAFO rovnocenný důkazní status pro zjišťování skutečností jako inspekční zprávy a zprávy o dohledu jeho vlastních inspektorů.

5. Členské státy spolupracují za účelem usnadnění soudních nebo jiných řízení zahájených na základě zprávy předložené inspektorem NAFO v souladu s programem.

Článek 34

Postupy týkající se porušení předpisů

1. Každý členský stát provádějící inspekci zajistí, aby jeho inspektoři při zjištění porušení tohoto nařízení:

a)	zaznamenali toto porušení do inspekční zprávy,

učinili a podepsali zápis v lodním deníku rybolovu nebo jiném příslušném dokumentu kontrolovaného plavidla s uvedením data, zeměpisných souřadnic a povahy porušení, vytvořili kopii každého relevantního záznamu a požádali velitele plavidla, aby každou stránku podepsal a tím stvrdil, že se jedná o skutečné kopie originálu,

c)	pořídili snímky zařízení, úlovku nebo jiných důkazů, které inspektoři považují za důležité v souvislosti s porušením,

d)	bezpečně připevnili inspekční pečeť v podobě inspekční pečeti NAFO, která je vyobrazena v příloze IV.F ochranných a donucovacích opatření podle bodu 42 přílohy tohoto nařízení, a aby řádně zaznamenali přijaté opatření a pořadové číslo každé pečeti do inspekční zprávy,

požádali velitele plavidla, aby:

i)	za účelem zajištění a zabezpečení důkazů podepsal příslušnou část inspekční zprávy potvrzující připevnění pečetí, a

ii)	učinil písemné prohlášení v příslušné části inspekční zprávy,

f)	požádali velitele plavidla, aby odstranil část rybolovného zařízení, která zjevně není v souladu s tímto nařízením, a

g)	je-li to proveditelné, informovali pozorovatele o porušení předpisů.

2. Stát provádějící inspekci:

do 24 hodin od zjištění porušení předpisů předá písemné oznámení o porušení oznámené jeho inspektory Komisi a EFCA, které je následně zašlou příslušnému orgánu státu vlajky, který je smluvní stranou, nebo členskému státu, jedná-li se o jiný členský stát, než je stát provádějící inspekci, a výkonnému tajemníkovi NAFO. Písemné oznámení obsahuje informace uvedené v bodě 15 inspekční zprávy uvedené v příloze IV.B ochranných a donucovacích opatření podle bodu 41 přílohy tohoto nařízení, uvádí příslušná opatření a podrobně popisuje předpoklady pro vydání oznámení o porušení předpisů a důkazy na podporu tohoto oznámení, a pokud je to možné, jsou k němu přiloženy snímky všech lovných zařízení, úlovků nebo jiných důkazů souvisejících s porušením podle odstavce 1 tohoto článku,

b)	do pěti dnů po připlutí inspekčního plavidla do přístavu předá inspekční zprávu Komisi a EFCA,

EFCA ji následně uveřejní na internetových stránkách NAFO věnovaných sledování, kontrolám a dohledu ve formátu PDF.

3. Následná opatření v návaznosti na porušení předpisů přijme členský stát v souladu s ustanoveními článku 36.

Článek 35

Další postupy v případě závažného porušení předpisů

1. Závažné porušení předpisů ve smyslu článku 90 nařízení (ES) č. 1224/2009 představuje:

a)	provádění rybolovu v rámci kvóty pro „ostatní“ bez předchozího oznámení Komisi v rozporu s článkem 5,

b)	provádění rybolovu v rámci kvóty pro „ostatní“ po dobu delší než pět pracovních dnů po ukončení rybolovu v rozporu s článkem 5,

c)	provádění cíleného rybolovu v případě populací, na něž se vztahuje moratorium nebo pro něž je rybolov jinak zakázán, v rozporu s článkem 6,

d)	provádění cíleného rybolovu v případě populací nebo druhů po dni ukončení rybolovu členským státem vlajky oznámeném Komisi v rozporu s článkem 6,

e)	provádění rybolovu v uzavřené oblasti v rozporu s čl. 9 odst. 5 a článkem 11,

f)	provádění rybolovu s rybolovným zařízením pro rybolov při dně v oblasti uzavřené pro rybolovné činnosti při dně v rozporu s kapitolou III,

g)	používání nepovolené velikosti ok v rozporu s článkem 13,

h)	provádění rybolovu bez platného povolení,

i)	chybné zaznamenávání úlovku v rozporu s článkem 25,

j)	skutečnost, že není k dispozici satelitní sledovací systém nebo je zasahováno do jeho funkčnosti v rozporu s článkem 26,

k)	nezaslání sdělení týkajících se úlovků v rozporu s čl. 10 odst. 3 nebo článkem 25,

l)	skutečnost, že jsou inspektorům nebo pozorovatelům kladeny překážky při plnění jejich povinností, jsou zastrašováni, je zasahováno do jejich činnosti či je jim jinak bráněno v plnění jejich povinností nebo je na ně vyvíjena jakákoli jiná forma nepřímého nátlaku,

m)	dopuštění se porušení předpisů v situaci, kdy se na palubě nenachází žádný pozorovatel,

n)	zatajování nebo odstraňování důkazů souvisejících s šetřením či manipulace s těmito důkazy, včetně porušování pečetí nebo manipulace s nimi či vstupování do zapečetěných prostor,

o)	předkládání padělaných dokumentů nebo poskytování nepravdivých informací inspektorovi, které mají zabránit zjištění závažného porušení,

provádění vykládky, překládky nebo využívání jiných přístavních služeb:

i)	v přístavu, který k tomu není podle ustanovení čl. 39 odst. 1 určen, nebo

ii)	bez povolení vydaného státem přístavu uvedeného v čl. 39 odst. 6,

q)	nedodržení ustanovení čl. 41 odst. 1.

r)	nepřítomnost pozorovatele, je-li vyžadována.

2. Při uvádění, že se plavidlo dopustilo závažného porušení předpisů, inspektor:

a)	přijme veškerá opatření nezbytná k zajištění a zabezpečení důkazů, včetně případného zapečetění nákladního prostoru plavidla nebo rybolovného zařízení pro účely další inspekce,

b)	požádá velitele plavidla, aby zastavil veškerou rybolovnou činnost, která zjevně představuje závažné porušení předpisů; a

c)	neprodleně informuje svůj příslušný orgán a do 24 hodin mu předá informace a případné snímky. Příslušný orgán po obdržení těchto informací informuje stát vlajky, který je smluvní stranou, nebo členský stát, jedná-li se o jiný členský stát než stát provádějící inspekci, v souladu s článkem 34.

3. V případě závažného porušení týkajícího se plavidla plujícího pod vlajkou členského státu členský stát vlajky:

a)	neprodleně potvrdí přijetí souvisejících informací a snímků,

b)	zajistí, aby kontrolované plavidlo znovu nezahájilo rybolov až do vydání dalšího oznámení,

pomocí všech dostupných informací a materiálů přezkoumá případ a do 72 hodin vyzve plavidlo, aby neprodleně připlulo do přístavu za účelem úplné inspekce v jeho pravomoci, dopustilo-li se zjevně některého z níže uvedených závažných porušení:

i)	provádění cíleného rybolovu populací, na které se vztahuje moratorium,

ii)	provádění cíleného rybolovu populací, na něž se vztahuje zákaz rybolovu podle článku 6,

iii)	chybné zaznamenávání úlovků v rozporu s článkem 25, nebo

iv)	dopuštění se stejného závažného porušení předpisů v průběhu 6 měsíců.

4. Představuje-li závažné porušení chybné zaznamenávání úlovků, zajistí úplná inspekce fyzickou kontrolu a výpočet celkového úlovku uchovávaného na palubě podle druhů a divizí.

5. Pro účely tohoto článku se „chybným zaznamenáním úlovků“ rozumí rozdíl nejméně 10 tun nebo 20 %, podle toho, která hodnota je větší, mezi odhadem zpracovaného úlovku uchovávaného na palubě podle druhů nebo celkem stanoveným inspektory a údaji zaznamenanými v lodním deníku produkce, vypočítaný jako procentní podíl údajů zaznamenaných v lodním deníku produkce.

6. S výhradou souhlasu členského státu vlajky a pokud stát přístavu, který je smluvní stranou NAFO, není stejný jako členský stát inspektora, se mohou na úplné inspekci a výpočtu úlovku podílet inspektoři uvedené smluvní strany NAFO přístavu nebo členského stát přístavu.

7. Nepoužije-li se odst. 3 písm. c), členský stát vlajky buď:

a)	povolí plavidlu znovu zahájit rybolov. V takovém případě poskytne členský stát vlajky Komisi nejpozději do 2 dnů po obdržení oznámení o porušení předpisů písemné odůvodnění,, proč nebylo plavidlu nařízeno připlout do přístav. Komise toto odůvodnění předá výkonnému tajemníkovi NAFO; nebo

b)	vyzve plavidlo, aby neprodleně připlulo do přístavu za účelem úplné fyzické inspekce v jeho pravomoci.

8. Vyzve-li členský stát vlajky, aby kontrolované plavidlo připlulo do přístavu, mohou inspektoři vstoupit na palubu plavidla nebo zůstat na palubě plavidla během jeho připlutí do přístavu, pokud příslušný členský stát vlajky nepožaduje, aby inspektoři plavidlo opustili.

Článek 36

Následná opatření v návaznosti na porušení předpisů

1. V případě porušení předpisů, kterého se dopustilo plavidlo plující pod jeho vlajkou, členský stát vlajky:

a)	provede při nejbližší příležitosti důkladné šetření, včetně případné fyzické kontroly rybářského plavidla,

b)	spolupracuje se smluvní stranou NAFO provádějící inspekci nebo členským státem provádějícím inspekci, pokud není členským státem vlajky, za účelem zajištění důkazů a související dokumentace způsobem, který usnadní průběh řízení v souladu s jeho právními předpisy,

c)	přijme neprodleně soudní nebo správní opatření proti osobám odpovědným za plavidlo v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a

d)	zajistí, aby sankce použitelné v případě porušení byly dostatečně přísné, aby byly účinné při zajišťování dodržování právních předpisů, odrazovaly od dalšího nebo opakovaného porušování a připravovaly pachatele o výhody, které z porušení plynou.

2. Soudní nebo správní opatření a sankce uvedené v odst. 1 písm. c) a d) mohou v závislosti na závažnosti trestné činnosti a v souladu s vnitrostátními právními předpisy zahrnovat, mimo jiné, následující:

pokuty,

b)	zabavení plavidla, nepovoleného rybolovného zařízení a úlovků,

c)	pozastavení nebo odnětí povolení k provádění rybolovných činností a

d)	snížení nebo zrušení přidělení kvót pro provádění rybolovných činností.

3. Každý členský stát vlajky zajistí, aby bylo se všemi oznámeními o porušení zacházeno tak, jako kdyby porušení oznámili jeho vlastní inspektoři.

4. Členský stát vlajky a členský stát přístavu neprodleně předloží Komisi:

a)	soudní nebo správní opatření a sankce uvedené v odst. 1 písm. c) a d),

b)	neprodleně, avšak nejpozději čtyři měsíce po výskytu závažného porušení, zprávu o průběhu šetření, včetně podrobností o všech opatřeních, která v souvislosti s porušením přijaly nebo zahájily, a

c)	po skončení šetření zprávu o výsledku šetření.

Článek 37

Zprávy členských států o inspekci, dohledu a porušení předpisů

1. Každý členský stát každoročně do 1. února podá zprávu Komisi a EFCA a v souladu s programem jim předá tyto informace::

a)	počet inspekcí rybářských plavidel plujících pod vlajkou tohoto členského státu a počet rybářských plavidel plujících pod vlajkou jiných smluvních stran NAFO, které byly provedeny v uplynulém kalendářním roce,

b)	název každého rybářského plavidla, kterého se týkalo oznámení o porušení předpisů vydané inspektory, včetně data a místa inspekce a povahy porušení,

c)	počet hodin nalétaných letadlem z důvodu dohledu při hlídkách, počet pozorování provedených tímto letadlem, počet zpráv o dohledu, které předalo, a v případě každé zprávy s uvedením data, času a polohy pozorování,

opatření, která přijal v průběhu uplynulého roku, včetně popisu konkrétních podmínek všech soudních nebo správních opatření či uložených sankcí (například výše pokut, hodnoty zabavených ryb nebo zařízení, písemných upozornění), týkající se:

i)	každého porušení uvedeného inspektorem v souvislosti s plavidly plujícími pod vlajkou členského státu, a

ii)	každé zprávy o dohledu, kterou obdržel.

Každoročně do 1. března Komise předá informace uvedené v prvním pododstavcí výkonnému tajemníkovi NAFO.

2. Zprávy uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. d) uvádějí aktuální stav případu. Členský stát toto porušení uvede v každé následující zprávě, dokud nesdělí konečný výsledek tohoto porušení.

3. Členský stát poskytne dostatečně podrobné objasnění týkající se každého porušení, u něhož nepodnikl žádné kroky ani neuložil sankce.

KAPITOLA VIII

STÁTNÍ PŘÍSTAVNÍ INSPEKCE PLAVIDEL, KTERÁ PLUJÍ POD VLAJKOU JINÉ SMLUVNÍ STRANY

Článek 38

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na vykládku, překládku nebo použití přístavů členských států rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou jiné smluvní strany NAFO provádějícími rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy. Tato kapitola se vztahuje na plavidla přepravující úlovky v oblasti upravené předpisy nebo na rybí produkty pocházející z těchto úlovků, které dosud nebyly v přístavu vyloženy ani přeloženy.

Článek 39

Povinnosti členského státu přístavu

1. Členský stát přístavu poskytne Komisi a EFCA seznam určených přístavů, do kterých může být rybářským plavidlům povoleno vplout za účelem vykládky, překládky nebo poskytnutí přístavních služeb, a v co největší míře zajistí, aby každý určený přístav měl dostatečnou kapacitu k provádění inspekcí podle této kapitoly. Komise zveřejní seznam určených přístavů na internetových stránkách NAFO věnovaných sledování, kontrolám a dohledu ve formátu PDF. Následné změny seznamu budou zaslány nejméně patnáct dní před vstupem změny v platnost.

2. Členský stát přístavu stanoví minimální lhůtu pro podání předběžné žádosti o vplutí do přístavu. Tato lhůta pro podání předběžné žádosti o vplutí do přístavu musí být tři pracovní dny před předpokládanou dobou vplutí. Po dohodě s Komisí však může členský stát přístavu stanovit odlišnou lhůtu pro podání předběžné žádosti o vplutí do přístavu zohledňující mimo jiné druh odloveného produktu nebo vzdálenost mezi lovišti a přístavem. Členský stát přístavu informuje Komisi o uvedené lhůtě pro podání předběžné žádosti o vplutí do přístavu, která ji zveřejní na internetových stránkách NAFO věnovaných sledování, kontrolám a dohledu ve formátu PDF.

3. Členský stát přístavu určí příslušný orgán, který slouží jako kontaktní místo pro účely přijímání žádostí v souladu s článkem 41, přijímání potvrzení v souladu s čl. 40 odst. 2 a vydávání povolení v souladu s odstavcem 6 tohoto článku. Členský stát přístavu poskytne název a kontaktní údaje příslušného orgánu Komisi, která tyto informace zveřejní na internetových stránkách NAFO věnovaných sledování, kontrolám a dohledu ve formátu PDF.

4. Požadavky uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se nepoužijí v případě, kdy Unie nepovoluje vykládky, překládky nebo používání přístavů plavidly plujícími pod vlajkou jiné smluvní strany NAFO.

5. Členský stát přístavu neprodleně předá kopii formuláře podle čl. 41 odst. 1 a 2 smluvní straně NAFO vlajky příslušného plavidla a smluvní straně NAFO vlajky předávajících plavidel, pokud plavidlo provádělo překládku.

6. Rybářská plavidla nesmí vplout do přístavu bez předchozího povolení vydaného příslušnými orgány členského státu přístavu. Povolení k vykládce nebo překládce nebo k využívání jiných přístavních služeb se uděluje až po obdržení potvrzení od smluvní strany NAFO vlajky, jak je uvedeno v čl. 40 odst. 2.

7. Odchylně od odstavce 6 může členský stát přístavu povolit celou vykládku nebo její část bez potvrzení uvedeného v daném odstavci za splnění následující podmínky:

a)	dotčené ryby musí být uskladněny pod dohledem příslušných orgánů,

b)	ryby mohou být uvolněny za účelem prodeje, převzetí, produkce nebo dopravy pouze tehdy, bylo-li obdrženo potvrzení uvedené v odstavci 6,

c)	pokud není potvrzení obdrženo do čtrnácti dnů od dokončení vykládky, může členský stát přístavu ryby zabavit a naložit s nimi v souladu s vnitrostátními pravidly.

8. Členský stát přístavu neprodleně oznámí veliteli plavidla své rozhodnutí, zda vplutí do přístavu povolí nebo zamítne, nebo, nachází-li se plavidlo v přístavu, zda povolí nebo zamítne vykládku, překládku a jiné využití přístavu. Je-li vplutí plavidla povoleno, členský stát přístavu vrátí veliteli plavidla kopii formuláře předběžné žádosti o státní přístavní inspekci uvedeného v příloze II.L ochranných a donucovacích opatření podle bodu 43 přílohy tohoto nařízení s náležitě vyplněnou částí C. Tato kopie se rovněž zašle Komisi, která ji bezodkladně zveřejní na internetových stránkách NAFO věnovaných sledování, kontrolám a dohledu. Je-li vplutí zamítnuto, členský stát přístavu o tom informuje též smluvní stranu NAFO vlajky.

9. V případě zrušení předběžné žádosti uvedené v čl. 41 odst. 2 zašle členský stát přístavu kopii zrušeného formuláře předběžné žádosti o státní přístavní inspekci Komisi, která ji zveřejní na internetových stránkách NAFO věnovaných sledování, kontrolám a dohledu za účelem automatického zaslání smluvní straně NAFO vlajky.

10. Neobsahuje-li plán obnovy jiný požadavek, podrobí členský stát přístavu každý vykazovaný rok inspekci alespoň 15 % všech takovýchto vykládek či překládek. Při určování, které plavidlo má být podrobeno inspekci, členský stát přístavu upřednostní:

a)	plavidla, kterým bylo dříve odepřeno vplutí do přístavu nebo jeho využití v souladu s touto kapitolou nebo jiným ustanovením tohoto nařízení, a

b)	žádosti jiných smluvních stran NAFO, států nebo regionálních organizací pro řízení rybolovu (dále jen „RFMO“) o inspekci určitého plavidla.

11. Inspekce jsou prováděny v souladu s přílohou IV.H ochranných a donucovacích opatření podle bodu 44 přílohy tohoto nařízení oprávněnými inspektory členského státu přístavu, kteří před zahájením inspekce předloží veliteli plavidla identifikační dokumenty.

12. Se souhlasem členského státu přístavu může Komise přizvat inspektory jiných smluvních stran NAFO, aby doprovázeli jejich vlastní inspektory a pozorovali inspekce.

13. Inspekce v přístavu spočívají ve sledování celé vykládky nebo překládky rybolovných zdrojů v daném přístavu. Během každé takové inspekce inspektor členského státu přístavu přinejmenším:

provede ve srovnání s množstvím všech vyložených či přeložených druhů křížovou kontrolu:

i)	množství jednotlivých druhů zaznamenaných v lodním deníku,

ii)	zpráv o úlovku a o činnosti a

iii)	všech informací o úlovcích uvedených v předběžném oznámení v rámci formulářů předběžné žádosti o státní přístavní inspekci podle přílohy II.L ochranných a donucovacích opatření podle bodu 43 přílohy tohoto nařízení,

b)	ověří a zaznamená množství úlovku podle jednotlivých druhů, která zůstala na palubě po dokončení vykládky či překládky,

c)	ověří veškeré informace získané při inspekcích provedených v souladu s kapitolou VII,

d)	zkontroluje všechny sítě na palubě a zaznamená údaje o měření velikostí ok,

e)	zkontroluje, zda velikost ryb vyhovuje požadavkům na minimální velikost,

f)	v relevantních případech ověří druhy v zájmu zajištění souladu s prohlášením o úlovcích z hlediska přesnosti.

14. Členský stát přístavu pokud možno komunikuje s velitelem plavidla nebo s vedoucími členy posádky plavidla a s pozorovatelem, a je-li to možné a nezbytné, zajistí, aby inspektora doprovázel tlumočník.

15. Přístavní členský stát pokud možno zajistí, aby rybářské plavidlo nebylo zbytečně zdržováno, bylo vystaveno minimálním zásahům a komplikacím a aby nedošlo ke zbytečnému snížení jakosti ryb.

16. Každá inspekce se zdokumentuje vyplněním formuláře PSC 3 (formulář státní přístavní inspekce), jak je stanoveno v příloze IV.C ochranných a donucovacích opatření podle bodu 9 přílohy tohoto nařízení. Proces vypracování zprávy o státní přístavní inspekci a nakládání s touto zprávou zahrnuje tyto kroky:

a)	inspektoři určí a poskytnou podrobné údaje o každém porušení tohoto nařízení zjištěném v průběhu inspekce v přístavu. Tyto podrobné údaje musí obsahovat veškeré relevantní dostupné informace týkající se porušení zjištěných na moři během probíhajícího výjezdu kontrolovaného rybářského plavidla,

b)	inspektoři mohou uvést připomínky, které považují za důležité,

c)	veliteli plavidla je umožněno přidat ke zprávě případné připomínky nebo námitky a případně kontaktovat příslušné orgány státu vlajky, zejména má-li velitel plavidla vážné potíže s porozuměním obsahu zprávy,

d)	inspektoři podepíší zprávu a vyzvou velitele plavidla, aby ji taktéž podepsal. Podpis velitele plavidla ve zprávě slouží pouze jako potvrzení o přijetí kopie této zprávy,

e)	velitel plavidla obdrží kopii zprávy obsahující výsledek inspekce, včetně možných opatření, která by mohla být přijata.

17. Členský stát přístavu neprodleně zašle kopii každé inspekční zprávy o státní přístavní inspekci Komisi a EFCA. Komise zveřejní zprávu o státní přístavní inspekci na internetových stránkách NAFO věnovaných sledování, kontrolám a dohledu ve formátu PDF za účelem automatického zaslání státu vlajky, který je smluvní stranou NAFO, a státu vlajky každého plavidla, které přeložilo úlovky na kontrolované rybářské plavidlo.

Článek 40

Povinnosti členského státu vlajky

1. Členský stát zajistí, aby velitel plavidla plujícího pod jeho vlajkou plnil povinnosti týkající se velitelů plavidel stanovené v článku 41.

2. Členský stát rybářského plavidla, které zamýšlí provést vykládku nebo překládku nebo využít jiné přístavní služby, nebo plavidla, které se zapojilo do překládky mimo přístav, potvrdí vrácením kopie formuláře předběžné žádosti o státní přístavní inspekci stanoveného v příloze II.L ochranných a donucovacích opatření podle bodu 43 přílohy tohoto nařízení, která mu byla zaslána v souladu s čl. 39 odst. 5 s náležitě vyplněnou částí B, a uvede, že:

a)	rybářské plavidlo vykazující úlovek ryb mělo pro vykázané druhy dostatečnou kvótu,

b)	vykázané množství ryb na palubě bylo řádně ohlášeno podle jednotlivých druhů a zohledněno při výpočtu použitelného omezení odlovu nebo intenzity rybolovu,

c)	rybářské plavidlo vykazující úlovek ryb mělo povolení k rybolovu ve vykázaných oblastech a

d)	přítomnost plavidla v oblasti, v níž podle hlášení ulovilo daný úlovek, byla ověřena pomocí údajů ze systému sledování plavidel.

3. Členský stát zašle Komisi kontaktní údaje příslušného orgánu, který slouží jako kontaktní místo k přijímání žádostí v souladu s čl. 39 odst. 5 a k vydávání potvrzení podle čl. 39 odst. 6. Komise tyto údaje zveřejní na internetových stránkách NAFO věnovaných sledování, kontrolám a dohledu ve formátu PDF.

Článek 41

Povinnosti velitele plavidla

1. Velitel rybářského plavidla, které má v úmyslu vplout do přístavu, nebo jeho zástupce předá žádost o vplutí příslušným orgánům členského státu přístavu ve lhůtě pro podání žádosti podle čl. 39 odst. 2. K této žádosti se přiloží formulář předběžné žádosti o státní přístavní inspekci stanovený v příloze II.L ochranných a donucovacích opatření podle bodu 43 přílohy tohoto nařízení náležitě vyplněný takto:

a)	formulář předběžné žádosti o státní přístavní inspekci PSC 1, uvedený v příloze II.L.A ochranných a donucovacích opatření, se použije, pokud plavidlo veze vlastní úlovky nebo provádí jejich vykládku či překládku, a

b)	formulář předběžné žádosti o státní přístavní inspekci PSC 2, uvedený v příloze II.L.B ochranných a donucovacích opatření, se použije, pokud již plavidlo provedlo překládku. Pro každé předávající plavidlo se použije samostatný formulář,

c)	oba formuláře předběžné žádosti o státní přístavní inspekci PSC 1 a PSC 2 se vyplní v případě, že plavidlo veze, hodlá vyložit či přeložit jak vlastní úlovek, tak úlovek, který převzalo při překládce.

2. Velitel plavidla nebo jeho zástupce může předběžnou žádost zrušit tím, že uvědomí příslušné orgány přístavu, který chtěli použít. K žádosti se přiloží kopie původního formuláře předběžné žádosti o státní přístavní inspekci stanoveného v příloze II.L ochranných a donucovacích opatření podle bodu 43 přílohy tohoto nařízení, přes niž je uvedeno slovo „zrušeno“.

3. Velitel plavidla nezahájí vykládku nebo překládku ani nevyužije jiné přístavní služby dříve, než příslušný orgán členského státu vydá povolení, nebo před předpokládaným časem připlutí (ETA) uvedeným v PSC1 nebo PSC2. Vykládka nebo překládka a využívání jiných přístavních služeb však mohou být zahájeny před ETA se souhlasem příslušných orgánů členského státu přístavu.

4. Velitel plavidla:

a)	spolupracuje a pomáhá při inspekci rybářského plavidla prováděné v souladu s těmito postupy a neklade inspektorům státu přístavu překážky při plnění jejich úkolů, nesnaží se je zastrašovat ani jim nezasahuje do výkonu jejich povinností,

b)	umožní přístup k prostorám, palubám, místnostem, úlovkům, sítím nebo ostatnímu lovnému zařízení či vybavení a poskytne veškeré relevantní informace, o které inspektoři státu přístavu požádají, včetně kopií všech relevantních dokladů.

Článek 42

Porušení předpisů zjištěná během inspekcí v přístavu

Pokud je v průběhu inspekce plavidla v přístavu zjištěno porušení předpisů, použijí se příslušná ustanovení článků 34 až 37.

Článek 43

Důvěrnost

Veškeré inspekční zprávy a zprávy o šetření a související snímky nebo důkazy a formuláře uvedené v této kapitole jsou členskými státy, příslušnými orgány, provozovateli, veliteli plavidel a posádkou považovány za důvěrné v souladu s pravidly pro zachování důvěrností stanovenými v příloze II.B ochranných a donucovacích opatření podle bodu 37 přílohy tohoto nařízení.

KAPITOLA IX

ZEMĚ, KTERÉ NEJSOU SMLUVNÍMI STRANAMI

Článek 44

Předpoklad nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu

Předpokládá se, že plavidlo zemí, které nejsou smluvními stranami, ohrozilo účinnost tohoto nařízení a provozovalo nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, pokud bylo:

a)	zpozorováno nebo jinými způsoby identifikováno, že provádí rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy,

b)	zapojeno do překládky s jiným plavidlem zemí, které nejsou smluvními stranami, které bylo zpozorováno nebo identifikováno, že provádí rybolovné činnosti uvnitř oblasti upravené předpisy nebo mimo ni, nebo

c)	je uvedeno na seznamu nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolov Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (dále jen „NEAFC“) (17).

Článek 45

Pozorování a inspekce plavidel zemí, které nejsou smluvními stranami, v oblasti upravené předpisy

Každý členský stát, který má v oblasti upravené předpisy k dispozici inspekci nebo dohled povolený podle společného inspekčního a dohledového programu a který zpozoruje nebo identifikuje plavidlo zemí, jež nejsou smluvními stranami, provádějící rybolovné činnosti v oblasti upravené předpisy:

a)	neprodleně sdělí Komisi tuto informaci ve formě zprávy o dohledu uvedené v příloze IV.A ochranných a donucovacích opatření podle bodu 38 přílohy tohoto nařízení,

b)	pokusí se informovat velitele plavidla o tom, že existuje předpoklad, že dané plavidlo provozuje nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, a že tato informace bude rozeslána všem smluvním stranám, příslušným regionálním organizacím pro řízení rybolovu a státu vlajky plavidla,

c)	případně požádá velitele plavidla o souhlas, aby mohl vstoupit na palubu tohoto plavidla za účelem inspekce, a

souhlasí-li velitel plavidla s inspekcí:

i)	neprodleně předá zjištění inspektorů Komisi ve formě formuláře inspekční zprávy, který je obsažen v příloze IV.B ochranných a donucovacích opatření podle bodu 41 přílohy tohoto nařízení, a

ii)	poskytne kopii inspekční zprávy veliteli plavidla.

Článek 46

Vplutí do přístavu a inspekce plavidel zemí, které nejsou smluvními stranami

1. Každý velitel plavidla zemí, které nejsou smluvními stranami, požádá příslušný orgán členského státu přístavu o povolení k vplutí do přístavu v souladu s ustanoveními článku 41.

2. Každý členský stát přístavu:

a)	neprodleně předá informace, které obdržel podle článku 41, státu vlajky plavidla a Komisi,

zamítne vplutí do přístavu každému plavidlu zemí, které nejsou smluvními stranami, pokud:

i)	velitel plavidla nesplnil požadavky stanovené v čl. 41 odst. 1, nebo

ii)	stát vlajky nepotvrdil rybolovné činnosti plavidla v souladu s čl. 40 odst. 2,

c)	uvědomí velitele plavidla nebo jeho zástupce, stát vlajky tohoto plavidla a Komisi o svém rozhodnutí zamítnout vplutí do přístavu, provést překládku, vykládku nebo jinak přístav využít plavidlu zemí, které nejsou smluvními stranami,

d)	zruší odepření vplutí do přístavu pouze v případě, že stát přístavu zjistí, že existují dostatečné důkazy o tom, že důvody, pro které byl vstup odepřen, byly nedostatečné či nesprávné nebo že tyto důvody již pominuly,

e)	uvědomí velitele plavidla nebo jeho zástupce, stát vlajky tohoto plavidla a Komisi o svém rozhodnutí zrušit odepření vplutí do přístavu, provedení překládky, vykládky nebo jiného využití přístavu plavidlu zemí, které nejsou smluvními stranami,

f)	povolí-li vplutí, zajistí, aby bylo plavidlo zkontrolováno řádně pověřenými úředníky, kteří jsou obeznámeni s tímto nařízením, a aby inspekce proběhla v souladu s čl. 39 odst. 11 až 17, a

g)	zašle neprodleně kopii inspekční zprávy a podrobné informace o všech dalších přijatých opatřeních Komisi.

3. Každý členský stát zajistí, aby žádné plavidlo zemí, které nejsou smluvními stranami, neprovádělo vykládku nebo překládku ani jinak nevyužívalo jeho přístavů, dokud není podrobeno inspekci jeho řádně pověřenými úředníky obeznámenými s tímto nařízením a dokud velitel plavidla neprokáže, že druhy ryb uchovávané na palubě, na něž se vztahuje úmluva, byly odloveny mimo oblast upravenou předpisy nebo v souladu s tímto nařízením.

Článek 47

Předběžný seznam plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov

1. Kromě informací předaných členskými státy v souladu s články 42 a 44 může každý členský stát neprodleně předat Komisi veškeré informace, které mohou napomoci při identifikaci plavidel zemí, které nejsou smluvními stranami, které by mohly provozovat nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov v oblasti upravené předpisy.

2. Pokud některá smluvní strana vznese námitky vůči zápisu nebo výmazu plavidla uvedeného na seznamu NEAFC obsahujícím plavidla provozující nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov ze seznamu NAFO obsahujícím plavidla provozující nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, zapíše toto plavidlo výkonný tajemník NAFO na předběžný seznam plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov.

Článek 48

Opatření přijímaná proti plavidlům uvedeným na seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov

Každý členský stát přijme veškerá opatření nezbytná k odrazení od nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu a k zabránění a zamezení tomuto rybolovu v případě každého plavidla uvedeného na seznamu plavidel provozujících nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, včetně:

a)	zákazu, aby plavidlo plulo pod jeho vlajkou, s výjimkou případů vyšší moci, provádělo rybolovné činnosti s tímto plavidlem, mimo jiné společné rybolovné činnosti,

b)	zákazu, aby takovému plavidlu byly dodávány zásoby, pohonné hmoty či poskytovány jiné služby,

c)	zákazu vplutí takového plavidla do jeho přístavů a je-li takové plavidlo v přístavu, zákazu používání přístavu, s výjimkou případů vyšší moci, nouze, za účelem inspekce nebo přijetí příslušných donucovacích opatření,

d)	zákazu výměny posádky, s výjimkou případů vyšší moci,

e)	odmítnutí povolit takovému plavidlu lovit ve vodách, na něž se vztahuje vnitrostátní jurisdikce,

f)	zákazu pronajmutí takového plavidla,

g)	odmítnutí poskytnout takovým plavidlům povolení plout pod jeho vlajkou,

h)	zákazu vykládky a dovozu ryb nacházejících se na palubě nebo pocházejících z takového plavidla,

i)	odrazování dovozců, dopravců a dalších dotčených odvětví od jednání o překládce ryb s těmito plavidly a

shromažďování a výměny všech vhodných informací týkajících se tohoto plavidla s ostatními smluvními stranami, zeměmi, které nejsou smluvními stranami, a regionálními organizacemi pro řízení rybolovu s cílem odhalit používání falešných dovozních nebo vývozních osvědčení v případě ryb nebo produktů z těchto plavidel a zabránit a předejít používání těchto osvědčení.

KAPITOLA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 49

Ochrana důvěrných informací

Kromě povinností stanovených v článcích 112 a 113 nařízení (ES) č. 1224/2009 zajistí členské státy zachování důvěrnosti v případě elektronických zpráv a oznámení zasílaných organizaci NAFO a obdržených od organizace NAFO podle čl. 4 odst. 2 písm. a), čl. 4 odst. 6, čl. 5 odst. 3 písm. c), čl. 10 odst. 2, čl. 15 odst. 4, čl. 22 odst. 1 5 a 6, čl. 23 odst. 6, čl. 25 odst. 8, čl. 26 odst. 9, čl. 27 odst. 3, 5, 6, 7 a 15, čl. 29 odst. 1 a 2, čl. 34 odst. 2, čl. 36 odst. 4, čl. 37 odst. 1 a čl. 39 odst. 8.

Článek 50

Postup provádění změn

1. Do 18. prosince 2019 přijme Komise akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51, kterým se toto nařízení doplní o ustanovení a přílohy ochranných a donucovacích opatření podle přílohy tohoto nařízení. Kromě toho je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51 s cílem uvedený akt v přenesené pravomoci následně pozměnit.

2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 51, kterými se toto nařízení pozměňuje s cílem přizpůsobit je opatřením přijatým organizací NAFO, jež jsou pro Unii a její členské státy závazná a týkají se:

a)	seznamu činností výzkumných plavidel podle čl. 4 odst. 1,

b)	opatření stanovených v článku 9 týkajících se oblastí rybolovu krevety severní; nahlašování relevantních informací, změny druhu rybolovu, hloubek rybolovu a odkazů na oblasti s omezením rybolovu nebo uzavřené oblasti,

postupů týkajících se plavidel s více než 50 tunami živé hmotnosti celkového úlovku na palubě, která vplouvají do oblasti upravené předpisy za účelem rybolovu platýse černého, v souvislosti s obsahem oznámení stanovených v čl. 10 odst. 2 písm. a) a b) a podmínek pro zahájení rybolovu stanovených v čl. 10 odst. 2 písm. d),

d)	obsahu elektronického přenosu stanovený v čl. 22 odst. 5, seznamu platných dokladů, které mají být k dispozici na palubě plavidel v souladu s čl. 22 odst. 8 a obsahu rozpisu kapacity podle čl. 22 odst. 10,

e)	dokumentace, která musí být k dispozici na palubě plavidla, týkající se nájemních dohod, v souladu s čl. 23 odst. 9,

f)	údajů systému sledování plavidel za účelem automatického nepřetržitého přenosu stanoveného v čl. 26 odst. 1, povinností týkajících se střediska sledování lovišť stanovených v čl. 26 odst. 2 a 9,

g)	procentního vyjádření úrovně přítomnosti pozorovatelů podle čl. 27 odst. 3, hlášení a zpráv podávaných členskými státy podle čl. 27 odst. 7, povinností pozorovatele podle čl. 27 odst. 11 a povinností velitele plavidla podle čl. 27 odst. 12,

h)	povinností velitele plavidla během inspekce podle článku 32,

3. Změny podle odstavce 1 se výhradně omezují na provádění změn ochranných a donucovacích opatření do práva Unie.

Článek 51

Výkon přenesené působnosti

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena v souladu s podmínkami stanovenými v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 50 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 17. června 2019. Komise vyhotoví zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 50 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 50 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevznesou. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 52

Zrušení

Nařízení (ES) č. 2115/2005 a nařízení (ES) č. 1386/2007 se zrušují.

Článek 53

Změny nařízení (EU) 2016/1627

Nařízení (EU) 2016/1627 se mění takto:

V článku 3 se doplňují nové body, které znějí:

„27)	„velkým plavidlem provádějícím odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru“ plavidlo provádějící odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru, jehož celková délka přesahuje 24 m;

28)	„košelkovými nevody“ jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady kapsovou šňůrou na dně sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél základního provazu, což umožňuje, aby síť byla stažena a uzavřena;“.

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

Roční plány řízení rybolovné kapacity

1. Každý členský stát vypracuje roční plán řízení rybolovné kapacity za účelem přizpůsobení počtu rybářských plavidel, aby prokázal, že rybolovná kapacita odpovídá rybolovným právům, která jsou daným plavidlům v příslušném časovém období přidělena.

2. Členské státy přizpůsobí rybolovnou kapacitu za použití ukazatelů navržených Stálým výborem ICCAT pro výzkum a statistiku (SCRS) a přijatých komisí ICCAT v roce 2009.

Členské státy mohou přidělit sektorové kvóty malým pobřežním plavidlům, která jsou oprávněna k lovu tuňáka obecného, a uvedou to ve svých plánech rybolovu. Do svých plánů sledování, kontroly a inspekce zahrnou rovněž doplňková opatření, jež jim umožní pozorně sledovat čerpání kvót daného loďstva. Aby mohly plně využít svých rybolovných práv, mohou členské státy povolit jiný počet plavidel, přičemž použijí ukazatele uvedené v odstavci 1.

3. Portugalsko a Španělsko mohou přidělit sektorové kvóty návnadovým člunům, které působí ve vodách v oblasti Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů. Sektorové kvóty a doplňková opatření ke sledování čerpání těchto kvót jsou jasně vymezeny v jejich příslušných ročních plánech.

4. Pokud členské státy přidělí sektorové kvóty v souladu s odstavcem 2 nebo 3, neuplatní se požadavek na minimální kvótu ve výši 5 tun, který stálý výbor SCRS stanovil v roce 2009.

5. Úprava rybolovné kapacity plavidel lovících košelkovými nevody může být navýšena maximálně o 20 % oproti základní rybolovné kapacitě pro rok 2018.

6. Pro roky 2019 a 2020 mohou členské státy povolit takový počet lapadel k lovu tuňáka obecného, jaký jim umožní plně využít rybolovných práv.“

Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Roční plány řízení chovu

1. Každoročně do 31. ledna předloží každý členský stát, který má kvótu na tuňáka obecného, Komisi roční plány řízení chovu v souladu s tímto článkem.

2. Komise plány shromáždí a začlení je do plánu Unie. Každoročně do 15. února předloží Komise tento plán sekretariátu ICCAT k projednání a schválení komisí ICCAT.

3. Každý členský stát v ročním plánu řízení chovu doloží, že celková kapacita vysazení a celková kapacita chovu odpovídají odhadovanému množství tuňáka obecného, které je pro chov k dispozici.

4. Členské státy omezí svou kapacitu chovu tuňáka obecného na celkovou kapacitu chovu, která byla zaregistrována v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka obecného či povolena a oznámena komisi ICCAT v roce 2018.

5. Maximální míra vysazení uloveného volně žijícího tuňáka obecného v hospodářstvích členského státu se omezí na míru vysazení, kterou v evidenci ICCAT pro chovná zařízení tuňáka zaregistrovala hospodářství daného členského státu v letech 2005, 2006, 2007 či 2008.

6. Potřebuje-li členský stát zvýšit maximální míru vysazení uloveného volně žijícího tuňáka v jednom nebo několika svých hospodářstvích chovajících tuňáka, musí toto navýšení odpovídat rybolovným právům přiděleným danému členskému státu, včetně dovozu živého tuňáka obecného.

7. Členské státy, v nichž hospodářství působí, zajistí, aby vědci, jež stálý výbor SCRS pověřil prováděním zkoušek s cílem určit míry růstu v období výkrmu, měli přístup ke zkouškám a, jak vyžaduje protokol, aby pomoc při jejich provádění byla v souladu se standardizovaným protokolem, který stálý výbor SCRS vypracoval pro účely sledování rozpoznatelných jednotlivých ryb.“

Článek 11 se nahrazuje tímto:

„Článek 11

Rybolovná období

1. Lov tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantickém oceánu a Středozemním moři se povoluje od 26. května do 1. července.

2. Odchylně od odstavce 1 může lov tuňáka obecného košelkovými nevody v Jaderském moři probíhat do 15. července, pokud jde o ryby z hospodářství v Jaderském moři (rybolovná oblast FAO 37.2.1).

3. Odchylně od odstavce 1, pokud může členský stát prokázat, že v důsledku větru dosahujícího síly 5 a více stupňů Beaufortovy stupnice nemohla některá z jeho plavidel lovících tuňáka obecného košelkovými nevody ve východním Atlantiku a Středozemním moři vyčerpat během roku běžné dny rybolovu, může takový členský stát v daném roce pro dotčená plavidla převést nejvýše 10 nevyužitých dnů do 11. července.

4. Lov tuňáka obecného velkými plavidly provádějícími odlov na dlouhou lovnou šňůru ve východním Atlantiku a Středozemním moři se povoluje v období od 1. ledna do 31. května.

5. Členské státy ve svých ročních plánech rybolovu stanoví období povoleného rybolovu pro své loďstvo, s výjimkou plavidel lovících košelkovými nevody a velkých plavidel provádějících odlov na unášenou dlouhou lovnou šňůru.“

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Vedlejší úlovky

1. Každý členský stát přijme opatření pro vedlejší úlovky tuňáka obecného v rámci své kvóty a při předložení svého plánu rybolovu o nich informuje Komisi.

2. Množství vedlejších úlovků tuňáka obecného na konci každého rybářského výjezdu nepřekročí 20 % celkového úlovku na palubě. V ročním plánu rybolovu je jasně vymezena metodika použitá pro výpočet těchto vedlejších úlovků ve vztahu k celkovému úlovku na palubě. Vedlejší úlovky lze počítat v hmotnosti nebo jako počet ryb. Výpočet vyjádřený jako počet ryb se použije pouze pro populace tuňáka a tuňákovité řízené komisí ICCAT. Množství povolených vedlejších úlovků pro plavidla provozující drobný pobřežní rybolov lze vypočítat na ročním základě.

3. Veškeré vedlejší úlovky mrtvého tuňáka obecného, uchovávané na palubě či vyhozené zpět do moře jako výměty, se odečítají z kvóty členského státu vlajky, zaznamenávají a hlásí Komisi.

4. Pro členské státy bez kvóty pro tuňáka obecného se příslušné vedlejší úlovky odečtou ze zvláštní kvóty Unie pro vedlejší úlovky tuňáka obecného stanovené v souladu se Smlouvou o fungování EU a článkem 16 nařízení (EU) č. 1380/2013.

5. Byla-li kvóta přidělená dotčenému členskému státu rybářského plavidla nebo lapadla již vyčerpána, odlov tuňáka obecného se nepovolí a členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily jejich vypuštění. Zpracování a uvádění mrtvého tuňáka obecného na trh se zakáže a veškeré úlovky se zaznamenají. Členské státy hlásí údaje o těchto úlovcích každoročně Komisi, která uvedené údaje předá sekretariátu ICCAT.

6. Plavidla, která aktivně neloví tuňáka obecného, jasně oddělí veškeré množství tuňáka obecného na palubě od jiných druhů, aby kontrolním orgánům umožnila sledovat dodržování tohoto článku. Takové vedlejší úlovky mohou být uváděny na trh, pokud je k nim připojen odkaz na elektronickou dokumentaci úlovků tuňáka obecného.“.

Článek 54

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 53 se použije ode dne 21. června 2019.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. května 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA

(1) Stanovisko ze dne 23. ledna 2019.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne …14. května 2019.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(4) Rozhodnutí Rady 98/392/ES ze dne 23. března 1998 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982 a dohody ze dne 28. července 1994 o provedení části XI této úmluvy Evropským společenstvím (Úř. věst. L 179, 23.6.1998, s. 1).

(5) Nařízení Rady (EHS) č. 3179/78 ze dne 28. prosince 1978 o uzavření úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku Evropským hospodářským společenstvím (Úř. věst. L 378, 30.12.1978, s. 1).

(6) Rozhodnutí Rady 2010/717/EU ze dne 8. listopadu 2010 o schválení změny Úmluvy o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severozápadním Atlantiku jménem Evropské unie (Úř. věst. L 321, 7.12.2010, s. 1).

(7) Nařízení Rady (ES) č. 1386/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 318, 5.12.2007, s. 1).

(8) Nařízení Rady (ES) č. 2115/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví plán obnovy platýse černého v rámci Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku (Úř. věst. L 340, 23.12.2005, s. 3).

(9) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1627 ze dne 14. září 2016 o víceletém plánu obnovy populace tuňáka obecného ve východním Atlantiku a Středozemním moři a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 1).

(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2403 ze dne 12. prosince 2017 o udržitelném řízení vnějšího rybářského loďstva a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1006/2008 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 81).

(12) Nařízení Rady (ES) č. 1005/2008 ze dne 29. září 2008, kterým se zavádí systém Společenství pro předcházení, potírání a odstranění nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, mění nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1936/2001 a (ES) č. 601/2004 a zrušují nařízení (ES) č. 1093/94 a (ES) č. 1447/1999 (Úř. věst. L 286, 29.10.2008, s. 1).

(13) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 ze dne 19. března 2019 o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 18).

(15) Nařízení Komise (ES) č. 517/2008 ze dne 10. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 850/98, pokud jde o určování velikosti ok a posuzování síly vlákna rybářských sítí (Úř. věst. L 151, 11.6.2008, s. 5).

(16) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1).

(17) Úmluva o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku podepsaná v Londýně dne 18. listopadu 1980, která vstoupila v platnost dne 17. března 1982, k níž přistoupilo Evropské společenství dne 13. července 1981 (Úř. věst. L 227, 12.8.1981, s. 22).

PŘÍLOHA

1)	Tabulka 4 ochranných a donucovacích opatření podle čl. 3 bodu 17 a článku 17;

2)	obrázek 2 ochranných a donucovacích opatření podle čl. 3 bodu 17 článku 17;

3)	část VI přílohy I.E ochranných a donucovacích opatření podle čl. 3 bodu 21, čl. 21 odst. 2 a čl. 27 odst. 11 písm. a) bodu i);

4)	část VII přílohy I.E ochranných a donucovacích opatření podle čl. 3 bodu 29;

5)	formát předepsaný v příloze II.C ochranných a donucovacích opatření podle čl. 4 odst. 2 písm. a);

6)	tabulka 1 a obrázek 1(1) ochranných a donucovacích opatření podle čl. 9 odst. 1;

7)	tabulka 2 a obrázek 1(2) ochranných a donucovacích opatření podle čl. 9 odst. 4;

8)	tabulka 3 a obrázek 1(3) ochranných a donucovacích opatření podle čl. 9 odst. 5;

9)	formát předepsaný v příloze IV.C ochranných a donucovacích opatření podle čl. 10 odst. 1 písm. e), čl. 27 odst. 3 písm. c) a čl. 39 odst. 16;

10)	příloha III.A ochranných a donucovacích opatření podle čl. 13 odst. 1;

11)	příloha I.C ochranných a donucovacích opatření podle čl. 13 odst. 2 písm. d), čl. 24 odst. 1 písm. b) a čl. 25 odst. 6druhého pododstavce;

12)	příloha III.B ochranných a donucovacích opatření podle čl. 14 odst. 2 a 3;

13)	příloha I.D ochranných a donucovacích opatření podle čl. 16 odst. 1 a 2;

14)	obrázek 3 ochranných a donucovacích opatření podle čl. 18 odst. 1;

15)	tabulka 5 ochranných a donucovacích opatření podle čl. 18 odst. 1;

16)	obrázek 4 ochranných a donucovacích opatření podle čl. 18 odst. 2;

17)	tabulka 6 ochranných a donucovacích opatření podle čl. 18 odst. 2;

18)	obrázek 5 ochranných a donucovacích opatření podle čl. 18 odst. 3 a 4;

19)	tabulka 7 ochranných a donucovacích opatření podle čl. 18 odst. 3 a 4;

20)	protokol o průzkumu v příloze I.E ochranných a donucovacích opatření podle čl. 19 odst. 1;

21)	„oznámení o záměru provádět průzkumný rybolov při dně“ v příloze I.E ochranných a donucovacích opatření podle čl. 19 odst. 2 písm. a);

22)	zpráva o rybářském výjezdu za účelem průzkumné činnosti při dně v příloze I.E ochranných a donucovacích opatření podle čl. 19 odst. 2 písm. b);

23)	prvky pro posouzení zamýšlených průzkumných rybolovných činností při dně v příloze I.E ochranných a donucovacích opatření podle čl. 20 odst. 2 písm. b);

24)	formulář pro sběr údajů o průzkumném rybolovu v příloze I.E ochranných a donucovacích opatření podle čl. 21 odst. 4 písm. a);

25)	stanovený formát pro seznam plavidel v příloze II.C1 ochranných a donucovacích opatření podle čl. 22 odst. 1 písm. a);

26)	stanovený formát pro vyškrtnutí ze seznamu plavidel v příloze II.C2 ochranných a donucovacích opatření podle čl. 22 odst. 1 písm. b);

27)	stanovený formát pro individuální povolení pro každé plavidlo v příloze II.C3 ochranných a donucovacích opatření podle ve čl. 22 odst. 5 písm. a);

28)	stanovený formát pro pozastavení platnosti povolení v příloze II.C4 ochranných a donucovacích opatření podle čl. 22 odst. 5 písm. b);

29)	seznam kódů úprav produktů v příloze II.K ochranných a donucovacích opatření podle čl. 24 odst. 1 písm. e);

30)	vzor lodního deníku rybolovu v příloze II.A ochranných a donucovacích opatření podle čl. 25 odst. 2;

31)	formát pro zprávu o úlovku v příloze II.D ochranných a donucovacích opatření podle čl. 25 odst. 6 a 8 a čl. 26 odst. 9 písm. b);

32)	formát pro zrušení zprávy o úlovku v příloze II.F ochranných a donucovacích opatření podle čl. 25 odst. 6 a 7;

33)	příloha II.N ochranných a donucovacích opatření podle čl. 25 odst. 9 písm. b);

34)	formát pro výměnu údajů v příloze II.E ochranných a donucovacích opatření podle čl. 26 odst. 9 písm. b);

35)	zpráva pozorovatele v příloze II.M ochranných a donucovacích opatření podle čl. 27 odst. 11 písm. a);

36)	zpráva pozorovatele předávaná denně, v příloze II.G ochranných a donucovacích opatření podle čl. 27 odst. 11 písm. e);

37)	pravidla o zachování důvěrnosti v příloze II.B ochranných a donucovacích opatření podle čl. 28 odst. 10 a článku 43;

38)	formulář zprávy o dohledu v příloze IV.A ochranných a donucovacích opatření podle čl. 30 odst. 1 písm. a) a čl. 45 písm. a);

39)	obrázek praporku v příloze IV.E ochranných a donucovacích opatření podle čl. 31 písm. b);

40)	pravidla o poskytování naloďovacího žebříku v příloze IV.G ochranných a donucovacích opatření podle čl. 32 písm. c);

41)	inspekční zpráva v příloze IV.B ochranných a donucovacích opatření podle čl. 33 odst. 1 písm. a), čl. 34 odst. 2 písm. a) a čl. 45 písm. d);

42)	inspekční pečeť NAFO v příloze IV.F ochranných a donucovacích opatření podle čl. 34 odst. 1 písm. d);

43)	formulář předběžné žádosti o státní přístavní inspekci stanovený v příloze II.L ochranných a donucovacích opatření podle čl. 39 odst. 8, čl. 39 odst. 13 písm. a) bodu iii), čl. 40 odst. 2 a čl. 41 odst. 1 a 2;

44)	příloha IV.H ochranných a donucovacích opatření podle čl. 39 odst. 11.

28.5.2019

Úřední věstník Evropské unie

L 141/42

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/834

ze dne 20. května 2019,

kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (4) vstoupilo v platnost dne 16. srpna 2012. Požadavky, jež obsahuje, a sice centrální clearing standardizovaných mimoburzovních (OTC) derivátových smluv, maržové požadavky a požadavky na zmírňování operačního rizika u OTC derivátových smluv, u nichž se neprovádí centrální clearing, povinnost oznamovat derivátové smlouvy, požadavky na ústřední protistrany a požadavky na registry obchodních údajů, přispívají ke snižování systémového rizika tím, že zvyšují transparentnost trhu s OTC deriváty a snižují úvěrové riziko protistrany a operační riziko spojené s OTC deriváty.

(2)

Zjednodušení určitých oblastí, jež nařízení (EU) č. 648/2012 upravuje, a přiměřenější přístup k těmto oblastem jsou v souladu s Programem pro účelnost a účinnost právních předpisů vypracovaným Komisí, který klade důraz na nutnost snižování nákladů a zjednodušení, aby politiky Unie dosahovaly svých cílů co nejefektivnějším způsobem, a jehož účelem je zejména snižování regulační a administrativní zátěže. Tímto zjednodušením a přiměřenějším přístupem by však neměly být dotčeny obecné cíle podpory finanční stability a snižování systémových rizik v souladu s prohlášením vedoucích představitelů skupiny G20, které učinili dne 26. září 2009 na summitu v Pittsburghu.

(3)	Efektivní a odolné poobchodní systémy a trhy s kolaterálem jsou nezbytnými prvky dobře fungující unie kapitálových trhů a jsou základem úsilí na podporu investic, růstu a zaměstnanosti v souladu s politickými prioritami Komise.

(4)

Komise v letech 2015 a 2016 provedla dvě veřejné konzultace k uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012. Rovněž obdržela podklady ohledně uplatňování uvedeného nařízení od Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) ( dále jen „ESMA“) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (5), Evropské rady pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 (6) a Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“). Z těchto veřejných konzultací vyplynulo, že zúčastněné strany cíle nařízení (EU) č. 648/2012 podporují a že významná změna uvedeného nařízení není nutná. Dne 23. listopadu 2016 přijala Komise souhrnnou zprávu v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012. Ačkoli ne všechna ustanovení nařízení (EU) č. 648/2012 se stala použitelnými v plném rozsahu, a jeho komplexní hodnocení tak nebylo ještě možné, uvedená zpráva poukázala na oblasti, ve kterých bylo nutné přijmout cílená opatření, jež by zajistila dosažení cílů nařízení (EU) č. 648/2012 přiměřenějším, účinnějším a efektivnějším způsobem.

(5)	Nařízení (EU) č. 648/2012 by mělo zahrnovat všechny finanční smluvní strany, jež by mohly představovat významné systémové riziko pro finanční systém. Definice finanční smluvní strany by proto měla být změněna.

(6)

Zaměstnanecké plány na koupi akcií jsou obvykle podnikem vytvořené systémy, jejichž prostřednictvím osoby mohou přímo nebo nepřímo upisovat, kupovat, přijímat nebo vlastnit akcie podniku nebo jiného podniku v rámci téže skupiny, za předpokladu, že příjemci plnění z tohoto plánu jsou alespoň zaměstnanci nebo bývalí zaměstnanci daného podniku nebo jiného podniku v rámci téže skupiny nebo členové či bývalí členové rady daného podniku nebo jiného podniku v rámci téže skupiny. Ve sdělení Komise ze dne 8. června 2017 o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období jsou stanovena opatření týkající se zaměstnaneckých plánů na koupi akcií coby jednoho z možných opatření k posílení unie kapitálových trhů za účelem posílení retailových investic. V souladu se zásadou proporcionality by proto subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) nebo alternativní investiční fondy zřízené výhradně za účelem obsluhy jednoho nebo více zaměstnaneckých plánů na koupi akcií neměly být považovány za finanční smluvní strany.

(7)

Určité finanční smluvní strany mají objem činnosti na trzích s OTC deriváty příliš nízký na to, aby představoval významné systémové riziko pro finanční systém, a rovněž příliš nízký na to, aby byl centrální clearing ekonomicky schůdný. Tyto finanční smluvní strany, často označované jako malé finanční smluvní strany, by měly být od povinnosti clearingu osvobozeny, avšak i nadále by měly podléhat požadavku na výměnu kolaterálu, aby se zmírnilo jakékoli systémové riziko. Překročí-li však pozice finanční smluvní strany clearingový práh, vypočítaný na úrovni skupiny, nejméně v jedné kategorii OTC derivátů, měla by se povinnost clearingu uplatnit na všechny kategorie OTC derivátů, a to vzhledem ke vzájemné propojenosti finančních smluvních stran a k možnému systémovému riziku pro finanční systém, jež by mohlo vzniknout, pokud by nebyl prováděn centrální clearing těchto OTC derivátových smluv. Finanční smluvní strana by měla mít možnost kdykoli prokázat, že její pozice již clearingový práh v některé kategorii OTC derivátů nepřekračují, a v takovém případě by se měla povinnost clearingu přestat uplatňovat.

(8)

Nefinanční smluvní strany jsou navzájem méně propojeny než finanční smluvní strany. Jsou také často převážně aktivní pouze v jedné kategorii OTC derivátů. Jejich činnost proto představuje pro finanční systém menší systémové riziko než činnost finančních smluvních stran. Rozsah povinnosti clearingu pro nefinanční smluvní strany, které se rozhodnou vypočítávat každých dvanáct měsíců své pozice oproti clearingovým prahům, by proto měl být zúžen. Tyto nefinanční smluvní strany by měly povinnosti clearingu podléhat pouze ve vztahu ke kategoriím OTC derivátů, které překračují clearingový práh. Na nefinanční smluvní strany se však i nadále vztahuje požadavek na výměnu kolaterálu v případě, že dojde k překročení kteréhokoli clearingového prahu. Nefinanční smluvní strany, které se rozhodnou nevypočítávat svoji pozici oproti clearingovým prahům, by měly povinnosti clearingu podléhat ve všech kategoriích OTC derivátů. Nefinanční smluvní strana by měla mít možnost kdykoli prokázat, že její pozice již clearingový práh v některé kategorii OTC derivátů nepřekračují, a v takovém případě by se měla povinnost clearingu pro danou kategorii OTC derivátů přestat uplatňovat.

(9)	Za účelem zohlednění vývoje na finančních trzích by měl ESMA pravidelně přezkoumávat clearingové prahy a v případě potřeby je aktualizovat. K tomuto pravidelnému přezkumu by měla být přiložena zpráva.

(10)

Požadavek na provádění clearingu u určitých OTC derivátových smluv uzavřených před datem nabytí účinnosti povinnosti clearingu vytváří právní nejistotu a vyvolává provozní komplikace, přičemž jeho výhody jsou omezené. Tento požadavek zejména vyvolává u smluvních stran těchto smluv dodatečné náklady a zátěž a může mít také dopad na bezproblémové fungování trhu, aniž by to vedlo k významnému zlepšení v jednotném a koherentním uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012 nebo nastolení rovných podmínek pro účastníky trhu. Tento požadavek by proto měl být zrušen.

(11)

Smluvní strany, jejichž činnost na trhu s OTC deriváty dosahuje jen omezeného objemu, narážejí na obtíže v přístupu k centrálnímu clearingu, ať už jako klienti členů clearingového systému nebo prostřednictvím ujednání o nepřímém clearingu. Od členů clearingového systému a klientů těchto členů, kteří poskytují clearingové služby jiným smluvním stranám přímo, nebo nepřímo tím, že umožňují svým vlastním klientům poskytovat tyto služby jiným smluvním stranám, by se proto mělo vyžadovat, aby tak činili za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek. Ačkoliv by tento požadavek neměl vést k cenové regulaci nebo zakládat povinnost uzavření smlouvy, členové clearingového systému a klienti by měli mít možnost kontrolovat rizika související s nabízenými clearingovými službami, například rizika protistrany.

(12)

Informace o finančních nástrojích, na něž se vztahují povolení ústředních protistran, nemusejí specifikovat všechny kategorie OTC derivátů, jejichž clearing je ústřední protistrana oprávněna provádět. K zajištění toho, aby ESMA mohl plnit své úkoly a povinnosti v souvislosti s povinností clearingu, by příslušné orgány měly ESMA neprodleně oznámit veškeré informace, které od ústřední protistrany obdrží ohledně jejího úmyslu zahájit clearing kategorie OTC derivátů, na kterou se vztahují její stávající povolení.

(13)

Mělo by být možné v určitých výjimečných situacích povinnost clearingu dočasně pozastavit. Takové pozastavení by mělo být možné, pokud kritéria, na základě kterých určité kategorie OTC derivátů podléhají povinnosti clearingu, již nejsou splňována. Mohlo by se tak stát v případě, kdy se konkrétní kategorie OTC derivátů stanou nevhodnými pro povinný centrální clearing nebo kdy došlo k podstatné změně jednoho z těchto kritérií u konkrétních kategorií OTC derivátů. Pozastavit povinnost clearingu by mělo být možné i v případě, kdy ústřední protistrana přestane nabízet clearingovou službu pro určité kategorie OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvní strany a kdy jiné ústřední protistrany ji nemohou dostatečně rychle nahradit a tyto clearingové služby převzít. Pozastavit povinnost clearingu by rovněž mělo být možné v případě, kdy je to považováno za nezbytné za účelem zamezení vážné hrozbě pro finanční stabilitu v Unii. S cílem zajistit finanční stabilitu a zabránit narušení trhu by ESMA měl při současném zohlednění cílů skupiny G20 zajistit, aby v případech, kdy je zrušení povinnosti clearingu vhodné, bylo toto zrušení iniciováno v průběhu pozastavení clearingové povinnosti a v dostatečném předstihu, aby bylo možné změnit příslušné regulační technické normy.

(14)

Povinnost smluvních stran obchodovat s deriváty podléhajícími povinnosti clearingu v obchodních systémech, která je stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (7), je v souladu s postupem uložení obchodní povinnosti podrobně vymezeným v uvedeném nařízení aktivována v okamžiku, kdy byla u určité kategorie derivátů stanovena povinnost clearingu. Pozastavení povinnosti clearingu by mohlo smluvním stranám v dodržení obchodní povinnosti bránit. Proto by v případě, že bylo požádáno o pozastavení povinnosti clearingu a má se za to, že došlo k podstatné změně kritérií pro nabytí účinnosti obchodní povinnosti, měl mít ESMA možnost navrhnout souběžné pozastavení obchodní povinnosti podle nařízení (EU) č. 648/2012 namísto nařízení (EU) č. 600/2014.

(15)

Oznamování minulých smluv se ukázalo být obtížným, jelikož se jednalo o údaje, jejichž oznamování je nyní vyžadováno, ale před vstupem nařízení (EU) č. 648/2012 v platnost se nevyžadovalo. To vedlo k tomu, že tyto smlouvy často nebyly oznamovány a že oznamované údaje měly nízkou kvalitu, přičemž zátěž spojená s oznamováním těchto smluv je značná. Existuje proto vysoká pravděpodobnost, že tyto údaje z minulosti zůstanou nevyužity. Navíc ke dni, kdy lhůta pro oznámení minulých smluv nabývá účinnosti, je řada těchto smluv již neplatná a spolu s nimi i odpovídající expozice a rizika. Z těchto důvodů by požadavek oznamování minulých smluv měl být zrušen.

(16)

Obchody uvnitř skupiny zahrnující nefinanční smluvní strany představují poměrně malý zlomek všech OTC derivátových smluv a používají se především pro vnitřní zajištění v rámci skupiny. Tyto obchody proto významně nepřispívají k systémovému riziku a ke vzájemné propojenosti, avšak povinnost tyto obchody oznamovat představuje pro nefinanční smluvní strany značné náklady a zátěž. Obchody mezi smluvními stranami v rámci skupiny, kde alespoň jednou smluvní stranou je nefinanční smluvní strana, by proto měly být od oznamovací povinnosti osvobozeny, bez ohledu na místo usazení nefinanční smluvní strany.

(17)

V roce 2017 zahájila Komise kontrolu účelnosti právního rámce pro zveřejňování informací ze strany podniků. Účelem této kontroly je shromáždit informace o konzistentnosti, soudržnosti, účinnosti a účelnosti unijního právního rámce pro oznamování. S ohledem na tyto skutečnosti je třeba dále analyzovat možnost vyhnout se zbytečnému zdvojování při oznamování a snížit nebo zjednodušit oznamování pro derivátové smlouvy, které nejsou deriváty OTC, a to s přihlédnutím k potřebě včasného oznamování a k opatřením přijatým podle nařízení (EU) č. 648/2012 a (EU) č. 600/2014. Tato analýza by měla zejména posoudit oznamované údaje, dostupnost údajů pro příslušné orgány, jakož i opatření k dalšímu zjednodušení oznamovacích řetězců, pokud jde o derivátové smlouvy, které nejsou deriváty OTC, zejména pro nefinanční smluvní strany nepodléhající povinnosti clearingu, aniž by došlo k nepřiměřené ztrátě informací. Obecnější posouzení účelnosti a účinnosti opatření, která byla v nařízení (EU) č. 648/2012 zavedena za účelem lepšího fungování oznamování OTC derivátových smluv a snížení zátěže z něho plynoucí, by mělo být zváženo v případech, kdy jsou k dispozici dostatečné zkušenosti a údaje o uplatňování uvedeného nařízení, zejména pokud jde o kvalitu a dostupnost údajů oznamovaných do registrů obchodních údajů a o využívání a provádění přeneseného oznamování.

(18)

Za účelem snížení zátěže spojené s oznamováním OTC derivátových smluv v případě nefinančních smluvních stran, které nepodléhají povinnosti clearingu, by měla za oznamování jménem svým i jménem nefinančních smluvních stran, které nepodléhají povinnosti clearingu OTC derivátových smluv uzavřených těmito smluvními stranami, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů ze zásady odpovídat výhradně finanční smluvní strana a měla by za to nést právní odpovědnost. Aby bylo zajištěno, že finanční smluvní strana má údaje potřebné ke splnění oznamovací povinnosti, nefinanční smluvní strana by měla poskytnout údaje týkající se OTC derivátových smluv, u nichž nelze rozumně předpokládat, že je má finanční smluvní strana k dispozici. Nefinanční smluvní strany by však měly mít možnost své OTC derivátové smlouvy oznamovat samy. V takovém případě by měla nefinanční smluvní strana patřičně informovat finanční smluvní stranu a měla by odpovídat za oznamování těchto údajů a za zajištění jejich správnosti a nést za to právní odpovědnost.

(19)

Měla by se také určit odpovědnost za oznamování OTC derivátových smluv, u nichž jsou jedna nebo obě smluvní strany SKIPCP nebo alternativním investičním fondem. Mělo by být proto stanoveno, že za oznamování OTC derivátových smluv jménem SKIPCP, které tento SKIPCP uzavřel, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídá jeho správcovská společnost a že za to nese právní odpovědnost. Obdobně by měl za oznamování OTC derivátových smluv jménem alternativního investičního fondu, které tento fond uzavřel, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídat jeho správce a měl by za to nést právní odpovědnost.

(20)

Aby se zamezilo tomu, že z důvodu složitosti postupů řízení rizik vyžadujících včasnou, přesnou a vhodně oddělenou výměnu kolaterálu mezi smluvními stranami, jež zahrnují použití interních modelů, nebudou techniky zmírňování rizika používány v celé Unii konzistentně, měly by příslušné orgány tyto postupy řízení rizik nebo jakékoli významné změny těchto postupů validovat dříve, než jsou použity.

(21)

Z důvodu nutnosti mezinárodního sbližování regulačního rámce a potřeby zajistit, aby nefinanční smluvní strany a malé finanční smluvní strany snížily rizika spojená s jejich expozicemi vůči měnovému riziku, je nezbytné stanovit zvláštní postupy řízení rizik pro fyzicky vypořádávané měnové forwardy a fyzicky vypořádávané měnové swapy. S ohledem na jejich zvláštní rizikový profil je vhodné omezit povinnou výměnu variačních marží u fyzicky vypořádávaných měnových forwardů a fyzicky vypořádávaných měnových swapů na obchody mezi nejsystémovějšími smluvními stranami s cílem omezit kumulaci systémového rizika a zamezit mezinárodním rozdílům v regulačních předpisech. Mezinárodní sbližování regulačního rámce by mělo být zajištěno i v souvislosti s postupy řízení rizik pro jiné kategorie derivátů.

(22)

Mezi poobchodní služby ke snížení rizik patří služby, jako je například komprese portfolia. Na kompresi portfolia se nevztahují obchodní povinnosti stanovené v nařízení (EU) č. 600/2014. S cílem zajistit v nezbytných a vhodných případech soulad nařízení (EU) č. 648/2012 s nařízením (EU) č. 600/2014 při současném zohlednění rozdílů mezi oběma nařízeními, možnosti obcházet povinnost clearingu a rozsahu, v jakém poobchodní služby ke snížení rizik zmírňují nebo snižují rizika, by měla Komise ve spolupráci s ESMA a ESRB posoudit, jakým případným obchodům vyplývajícím z poobchodních služeb ke snížení rizik by mělo být přiznáno osvobození od povinnosti clearingu.

(23)

S cílem zvýšit transparentnost a předvídatelnost počátečních marží a odradit ústřední protistrany od toho, aby své modely počátečních marží měnily způsobem, který by se mohl jevit jako procyklický, měly by ústřední protistrany poskytnout členům svých clearingových systémů nástroje k simulaci svých požadavků na počáteční marže a podrobný přehled modelů počátečních marží, jež používají. Tento požadavek je v souladu s mezinárodními standardy zveřejněnými Výborem pro platební a tržní infrastrukturu a radou Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, a zejména s rámcem pro zpřístupňování informací uveřejněným v prosinci 2012 a se standardy pro zpřístupňování kvantitativních údajů pro ústřední protistrany uveřejněnými v roce 2015, které jsou důležitou pomůckou pro přesné pochopení rizik a nákladů spojených s účastí členů clearingového systému na ústřední protistraně a pro posílení transparentnosti ústředních protistran pro účastníky trhu.

(24)

Vnitrostátní insolvenční právo členských států by nemělo ústředním protistranám bránit v možnosti provádět s dostatečnou právní jistotou převod pozic klientů nebo vyplácet výnosy z likvidace přímo klientům v případě platební neschopnosti člena clearingového systému, pokud jde o aktiva držená na souhrnných nebo individuálních oddělených klientských účtech. Za účelem motivace ke clearingu a zlepšení přístupu k němu by vnitrostátní insolvenční právo členských států nemělo ústředním protistranám bránit v tom, aby postupovaly v souladu s postupy v případě selhání podle nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o aktiva a pozice držené na souhrnných a individuálních oddělených klientských účtech držených u člena clearingového systému a u ústřední protistrany. Pokud jsou uzavřena ujednání o nepřímém clearingu, nepřímí klienti by nicméně měli nadále požívat ochrany, která je rovnocenná ochraně stanovené na základě pravidel oddělení a přenositelnosti a postupů v případě selhání stanovených v nařízení (EU) č. 648/2012.

(25)

Pokuty, které může ESMA v rámci svého přímého dohledu uložit registrům obchodních údajů, by měly být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující, aby se zajistila účinnost dohledových pravomocí ESMA a zvýšila se transparentnost derivátových pozic a expozic. Výměry pokut, jež nařízení (EU) č. 648/2012 původně stanovilo, se s ohledem na běžný obrat registrů obchodních údajů ukázaly jako nedostatečně odrazující, což by mohlo potenciálně omezovat účinnost dohledových pravomocí, jež ESMA podle uvedeného nařízení vůči těmto registrům vykonává. Horní hranice základní výměry pokut by proto měla být zvýšena.

(26)

Orgány třetích zemí by měly mít přístup k údajům oznamovaným do registrů obchodních údajů v Unii, pokud dotčená třetí země splňuje určité podmínky zaručující zacházení s těmito údaji a pokud tato třetí země stanoví právně závaznou a vymahatelnou povinnost poskytnout orgánům Unie přímý přístup k údajům oznamovaným do registrů obchodních údajů v této třetí zemi.

(27)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (8) umožňuje zjednodušený postup registrace registrů obchodních údajů, které jsou již registrovány v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 a chtějí tuto registraci rozšířit, aby mohly poskytovat své služby v souvislosti s obchody zajišťujícími financování. Podobný zjednodušený postup registrace by měl být zaveden pro registraci registrů obchodních údajů, které jsou již registrovány v souladu s nařízením (EU) 2015/2365 a chtějí tuto registraci rozšířit, aby mohly poskytovat své služby v souvislosti s derivátovými smlouvami.

(28)

Nedostatečná kvalita a transparentnost údajů zpřístupňovaných registry obchodních údajů ztěžuje subjektům, kterým byl udělen přístup k těmto údajům, používat je při sledování trhů s deriváty a brání regulačním orgánům a orgánům dohledu včas zjistit rizika pro finanční stabilitu. K tomu, aby se zlepšila kvalita a transparentnost údajů a sladily se požadavky na oznamování podle nařízení (EU) č. 648/2012 s požadavky nařízení (EU) 2015/2365 a (EU) č. 600/2014, je nezbytná další harmonizace pravidel oznamování a požadavků na oznamování, a zejména další harmonizace standardů, formátů, metod a mechanismů oznamování údajů, jakož i postupů, jež mají registry obchodních údajů používat při ověření oznámených údajů z hlediska jejich úplnosti a správnosti, a postupů sesouhlasování údajů s jinými registry obchodních údajů. Registry obchodních údajů by navíc měly na požádání a za přiměřených obchodních podmínek udělit neoznamujícím smluvním stranám přístup ke všem údajům oznámeným jejich jménem.

(29)

Pokud jde o služby poskytované registry obchodních údajů, nařízení (EU) č. 648/2012 zavedlo konkurenční prostředí. Smluvní strany by proto měly být schopny zvolit si registr obchodních údajů, kterému chtějí údaje oznamovat, a měly by být, pokud si to přejí, schopny přejít od jednoho registru obchodních údajů ke druhému. Aby se takový přechod usnadnil a zajistila se trvalá dostupnost údajů bez jejich zdvojování, měly by registry obchodních údajů stanovit vhodné zásady, jež zajistí řádný přenos oznámených údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to smluvní strana podléhající oznamovací povinnosti požádá.

(30)

Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví, že povinnost clearingu by se neměla vztahovat na složky penzijního systému, dokud ústřední protistrany nevyvinou vhodné technické řešení pro převod nehotovostního kolaterálu jakožto variačních marží. Jelikož dosud nebylo vyvinuto žádné schůdné řešení, které by složkám penzijního systému umožňovalo provádět centrální clearing, mělo by být toto přechodné období prodlouženo alespoň o další dva roky. Centrální clearing by však měl zůstat konečným cílem vzhledem k tomu, že současný vývoj v oblasti regulace a trhu umožňuje účastníkům trhu vyvinout v této lhůtě vhodná technická řešení. S pomocí ESMA a Evropského orgánu dozoru (Evropského orgánu pro bankovnictví) (dále jen „EBA“), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (9), Evropského orgánu dozoru (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „EIOPA“), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (10), a ESRB by Komise měla sledovat pokrok dosažený ústředními protistranami, členy clearingového systému a složkami penzijního systému při vývoji schůdných řešení, jež usnadní účast složek penzijního systému na centrálním clearingu, a vypracovat zprávu o tomto pokroku. Tato zpráva by rovněž měla zahrnovat řešení a související náklady pro složky penzijního systému, přičemž by měla zohlednit vývoj v oblasti regulace a trhu, například změny typu finanční smluvní strany, jež podléhá povinnosti clearingu. Aby bylo možné zohlednit vývoj, který v době přijetí tohoto nařízení nebylo možné předvídat, měla by být Komisi svěřena pravomoc prodloužit toto přechodné období dvakrát vždy o jeden rok poté, co pečlivě posoudí nutnost takového prodloužení.

(31)

Přechodné období, po které byly od povinnosti clearingu osvobozeny složky penzijního systému, uplynulo dne 16. srpna 2018. Z důvodu právní jistoty a s cílem zamezit možné diskontinuitě je nezbytné prodloužení uvedeného přechodného období uplatňovat se zpětným účinkem na OTC derivátové smlouvy, které složky penzijního systému uzavřely ode dne 17. srpna 2018 do 16. června 2019.

(32)

V zájmu zjednodušení regulačního rámce je třeba uvážit rozsah, v jakém by mohlo být nezbytné a vhodné sladit obchodní povinnost podle nařízení (EU) č. 600/2014 se změnami podle tohoto nařízení týkajícími se povinnosti clearingu pro deriváty, zejména pokud jde o okruh subjektů, jež povinnosti clearingu podléhají. Až bude k dispozici dostatek zkušeností a údajů ohledně uplatňování tohoto nařízení, mělo by být provedeno obecnější posouzení účinků tohoto nařízení na míru clearingu u různých druhů smluvních stran a rozdělení clearingu v rámci každé kategorie smluvních stran, stejně jako na dostupnost clearingových služeb, včetně efektivnosti změn provedených tímto nařízením ve vztahu k poskytování clearingových služeb za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek při usnadňování přístupu ke clearingu.

(33)

Za účelem zajištění důsledné harmonizace pravidel, kdy jsou obchodní podmínky poskytování clearingových služeb považovány za spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a transparentní, a s cílem poskytnout za určitých podmínek účastníkům trhu dodatečný čas na vývoj clearingových řešení pro složky penzijního systému by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o bližší určení podmínek, za kterých jsou obchodní podmínky poskytování clearingových služeb považovány za spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a transparentní, a pokud jde o prodloužení přechodného období, po které by se povinnost clearingu neměla vztahovat na OTC derivátové smlouvy, které uzavřely složky penzijního systému. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(34)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o pozastavení povinnosti clearingu a obchodní povinnosti a o přímý přístup relevantních orgánů třetích zemí k informacím obsaženým v registrech obchodních údajů usazených v Unii, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (12). Komise by měla okamžitě přijmout použitelné prováděcí akty, kterými pozastaví povinnost clearingu a obchodní povinnost pro určité kategorie OTC derivátů, neboť je nezbytné přijmout rychlé rozhodnutí zajišťující právní jistotu, pokud jde o výsledek postupu pozastavení, a proto existují závažné, naléhavé a řádně odůvodněné důvody.

(35)

S cílem zajistit důslednou harmonizaci pravidel týkajících se technik zmírňování rizik, registrace registrů obchodních údajů a požadavků na oznamování, by Komisi měla být svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy vypracované EBA nebo ESMA, pokud jde o tyto aspekty: postupy dohledu k zajištění počátečního a průběžného ověření postupů řízení rizik, které vyžadují včasnou, přesnou a vhodně oddělenou výměnu kolaterálu; údaje o zjednodušené žádosti o rozšíření registrace registru obchodních údajů, který je již registrován podle nařízení (EU) 2015/2365; údaje o postupech sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů, údaje o postupech, jež má registr obchodních údajů použít při ověřování, zda oznamující smluvní strana nebo předkládající subjekt dodržely požadavky na oznamování údajů, a při ověřování úplnosti a správnosti oznámených údajů; podmínky, postupy a požadovanou dokumentaci, na jejichž základě je určitým subjektům poskytován přístup k registrům obchodních údajů. Komise by měla tyto regulační technické normy přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a postupem podle článků 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010.

(36)

Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy, jež vypracuje ESMA, pokud jde o standardy údajů pro informace, jež mají být oznamovány u jednotlivých kategorií derivátů, o metody a mechanismy oznamování a o formát žádosti o rozšíření registrace registru obchodních údajů, který je již registrován podle nařízení (EU) 2015/2365. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(37)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zajistit, aby pravidla byla přiměřená, nevedla ke zbytečné administrativní zátěži nebo nákladům na dodržování předpisů, neohrožovala finanční stabilitu a zvýšila transparentnost pozic v OTC derivátech a souvisejících expozic, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(38)	Použití určitých ustanovení tohoto nařízení by mělo být odloženo s cílem zavést všechna zásadní prováděcí opatření a umožnit účastníkům trhu přijmout nezbytné kroky za účelem dodržení povinností.

(39)	Nařízení (EU) č. 648/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

V článku 2 se bod 8 nahrazuje tímto:

„8)

„finanční smluvní stranou“:

a)	investiční podnik povolený v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (*1);

b)	úvěrová instituce povolená v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (*2);

c)	pojišťovna nebo zajišťovna povolená v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (*3);

d)	SKIPCP a tam, kde je to vhodné, jeho správcovská společnost, povolené v souladu se směrnicí 2009/65/ES s výjimkou případů, kdy je tento SKIPCP zřízen výhradně za účelem obsluhy jednoho nebo více zaměstnaneckých plánů na koupi akcií;

e)	instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) ve smyslu čl. 6 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 (*4);

alternativní investiční fond ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU, který je usazen v Unii nebo spravován správcem alternativních investičních fondů povoleným nebo registrovaným v souladu s uvedenou směrnicí, s výjimkou případů, kdy je tento alternativní investiční fond zřízen výhradně za účelem obsluhy jednoho nebo více zaměstnaneckých plánů na koupi akcií nebo pokud je alternativní investiční fond sekuritizačním účelovým subjektem uvedeným v čl. 2 odst. 3 písm. g) směrnice 2011/61/EU, a v příslušných případech jeho správce usazený v Unii;

g)	centrální depozitář cenných papírů povolený v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 (*5);

(*1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349)."

(*2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338)."

(*3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1)."

(*4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37)."

(*5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).“;"

Článek 4 se mění takto:

odstavec 1 se mění takto:

v písmeni a) se body i) až iv) nahrazují tímto:

„i)	mezi dvěma finančními smluvními stranami, které splňují podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci,

ii)	mezi finanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci, a nefinanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci,

iii)	mezi dvěma nefinančními smluvními stranami, které splňují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci,

iv)

mezi finanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci, nebo nefinanční smluvní stranou, která splňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, na jedné straně a subjektem usazeným ve třetí zemi, který by podléhal povinnosti clearingu, pokud by byl usazen v Unii, na straně druhé;“

ii)

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)	jsou uzavřeny nebo obnoveny v den, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, nebo později, přičemž k uvedenému dni splňují obě smluvní strany podmínky uvedené v písmenu a).“;

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a. Členové clearingového systému a klienti, kteří přímo či nepřímo poskytují clearingové služby, poskytují tyto služby za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek, aniž by měli povinnost uzavřít smlouvu. Tito členové clearingového systému a klienti učiní veškerá přiměřená opatření nezbytná k rozpoznání, prevenci, řízení a sledování střetů zájmů, zejména mezi obchodní jednotkou a clearingovou jednotkou, které mohou nepříznivě ovlivnit spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a transparentní poskytování clearingových služeb. Tato opatření musí být učiněna i v případech, kdy obchodní a clearingové služby poskytují odlišné právní subjekty patřící do stejné skupiny.

Členům clearingového systému a klientům je povoleno kontrolovat rizika související s nabízenými clearingovými službami.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, kterými bude doplněno toto nařízení tím, že se upřesní podmínky, za nichž se obchodní podmínky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce považují za spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a transparentní, na základě těchto kritérií:

a)	požadavků na spravedlnost a transparentnost, pokud jde o poplatky, ceny, slevy a další obecné smluvní podmínky týkající se ceníku, aniž je dotčena důvěrnost smluvních ujednání s jednotlivými smluvními stranami;

b)	faktorů, které představují přiměřené obchodní podmínky k zajištění objektivních a racionálních smluvních ujednání;

c)	požadavků, které usnadňují clearingové služby spravedlivým a nediskriminačním způsobem s ohledem na související náklady a rizika tak, aby případné rozdíly v účtovaných cenách byly přiměřené nákladům, rizikům a přínosům, a

d)	kritérií pro kontrolu rizik platných pro člena clearingového systému nebo klienta, jež s nabízenými clearingovými službami souvisí.“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 4a

Finanční smluvní strany podléhající povinnosti clearingu

1. Každých dvanáct měsíců může finanční smluvní strana zaujímající pozice v OTC derivátových smlouvách vypočítat v souladu s odstavcem 3 souhrn svých průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců.

Pokud své pozice nevypočítává nebo pokud výsledek tohoto výpočtu překročí kterýkoli z clearingových prahů stanovených podle čl. 10 odst. 4 písm. b), finanční smluvní strana:

a)	tuto skutečnost okamžitě oznámí ESMA a relevantnímu příslušnému orgánu a v příslušných případech uvede rovněž období použité pro výpočet;

b)	do čtyř měsíců od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce uzavře ujednání o clearingu; a

c)	začne podléhat povinnosti clearingu podle článku 4 v případě všech OTC derivátových smluv týkajících se jakékoli kategorie OTC derivátů podléhající povinnosti clearingu, které byly uzavřeny nebo obnoveny po více než čtyřech měsících od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce.

2. Finanční smluvní strana, která podléhá povinnosti clearingu uvedené v článku 4 ke dni 17. června 2019 nebo která povinnosti clearingu začne podléhat v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem, této povinnosti podléhá a v clearingu pokračuje, dokud relevantnímu příslušnému orgánu neprokáže, že souhrn jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců již nepřekračuje clearingový práh stanovený podle čl. 10 odst. 4 písm. b).

Finanční smluvní strana musí být schopna relevantnímu příslušnému orgánu prokázat, že výpočet souhrnu jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců nevede k systematickému podhodnocování těchto pozic.

3. Do výpočtu pozic uvedených v odstavci 1 finanční smluvní strana zahrne všechny OTC derivátové smlouvy, které uzavřela ona sama nebo které uzavřely jiné subjekty v rámci skupiny, do níž sama patří.

Bez ohledu na první pododstavec se pozice uvedené v odstavci 1 v případě SKIPCP a alternativních investičních fondů vypočtou na úrovni fondu.

Správcovské společnosti SKIPCP, které spravují více než jeden SKIPCP, a správci alternativních investičních fondů, kteří spravují více než jeden alternativní investiční fond, musí být schopni relevantnímu příslušnému orgánu prokázat, že výpočet pozic na úrovni fondu nevede k:

a)	systematickému podhodnocování pozic žádného ze spravovaných fondů ani pozic správce ani

b)	obcházení povinnosti clearingu.

Relevantní příslušné orgány finanční smluvní strany a jiných subjektů v rámci skupiny zavedou postupy spolupráce s cílem zajistit účinný výpočet pozic na úrovni skupiny.“

Článek 5 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Pokud příslušný orgán povolí ústřední protistraně provádět clearing určité kategorie OTC derivátů podle článku 14 nebo 15 nebo pokud se na určitou kategorii OTC derivátů, jejíž clearing má ústřední protistrana v úmyslu začít provádět, vztahuje stávající povolení udělené podle článku 14 nebo 15, okamžitě uvedené povolení nebo kategorii OTC derivátů, jejíž clearing má ústřední protistrana v úmyslu začít provádět, oznámí ESMA.“

b)	v odstavci 2 se písmeno c) zrušuje.

Článek 6 se mění takto:

a)	v odstavci 2 se písmeno e) zrušuje;

b)	odstavec 3 se nahrazuje tímto: „3. Pokud ústřední protistrana pozbude povolení nebo uznání podle tohoto nařízení provádět clearing určité kategorie OTC derivátů, vyškrtne ESMA tuto ústřední protistranu okamžitě z veřejného rejstříku ve vztahu k dané kategorii OTC derivátů.“

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 6a

Pozastavení povinnosti clearingu

1. ESMA může požádat, aby Komise pozastavila povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1 pro určité kategorie OTC derivátů nebo pro určitý druh smluvní strany, je-li splněna jedna z následujících podmínek:

a)	určité kategorie OTC derivátů již nejsou vhodné pro centrální clearing v souladu s kritérii uvedenými v čl. 5 odst. 4 prvním pododstavci a v čl. 5 odst. 5;

b)	je pravděpodobné, že ústřední protistrana přestane provádět clearing těchto určitých kategorií OTC derivátů a žádná jiná ústřední protistrana není schopna provádět clearing těchto určitých kategorií OTC derivátů, aniž by došlo k přerušení v této činnosti;

c)	pozastavení povinnosti clearingu u těchto určitých kategorií OTC derivátů nebo určitého druhu smluvní strany je nezbytné k zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo jeho řešení nebo k zajištění řádného fungování finančních trhů v Unii a toto pozastavení je přiměřené k dosažení těchto cílů.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) a před podáním žádosti uvedené v prvním pododstavci ESMA konzultuje ESRB a příslušné orgány určené v souladu s článkem 22.

K žádosti uvedené v prvním pododstavci musí být připojen důkaz, že je splněna alespoň jedna z podmínek v něm uvedených.

Považuje-li ESMA pozastavení povinnosti clearingu za podstatnou změnu kritérií pro nabytí účinnosti obchodní povinnosti podle čl. 32 odst. 5 nařízení (EU) č. 600/2014, může být součástí žádosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce také žádost o pozastavení obchodní povinnosti stanovené v čl. 28 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení ve vztahu k týmž určitým kategoriím OTC derivátů, které jsou předmětem žádosti o pozastavení povinnosti clearingu.

2. Za podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku mohou příslušné orgány odpovědné za dohled nad členy clearingového systému a příslušné orgány určené v souladu s článkem 22 požádat, aby ESMA předložil Komisi žádost o pozastavení povinnosti clearingu. Žádost příslušného orgánu musí obsahovat zdůvodnění a důkazy dokládající, že je splněna alespoň jedna z podmínek uvedených v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku.

ESMA do 48 hodin od obdržení žádosti příslušného orgánu uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a na základě zdůvodnění a důkazů, které mu příslušný orgán předložil, buď požádá Komisi, aby pozastavila povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1, nebo žádost uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce zamítne. O svém rozhodnutí informuje ESMA dotčený příslušný orgán. Pokud ESMA žádost podanou příslušným orgánem zamítne, své rozhodnutí písemně zdůvodní.

3. Žádosti podle odstavců 1 a 2 se nezveřejňují.

4. Komise bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti uvedené v odstavci 1 a na základě zdůvodnění a důkazů, které jí ESMA předložil, buď prostřednictvím prováděcího aktu pozastaví povinnost clearingu u určité kategorie OTC derivátů či u určitého druhu smluvní strany podle odstavce 1, nebo požadované pozastavení zamítne. Pokud Komise požadované pozastavení zamítne, zdůvodní pro ESMA své rozhodnutí písemně. Komise o tom informuje neprodleně Evropský parlament a Radu, kterým rovněž postoupí zdůvodnění pro ESMA. Tato informace se nezveřejňuje.

Prováděcí akt podle prvního pododstavce tohoto odstavce se přijímá postupem podle čl. 86 odst. 3.

5. Pokud o to žádá ESMA v souladu s odst. 1 čtvrtým pododstavcem tohoto článku, prováděcí akt pozastavující povinnost clearingu pro určité kategorie OTC derivátů může pozastavit také obchodní povinnost stanovenou v čl. 28 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 600/2014 pro tytéž určité kategorie OTC derivátů, na něž se toto pozastavení povinnosti clearingu vztahuje.

6. Pozastavení povinnosti clearingu, a případně obchodní povinnosti, se sdělí ESMA a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, na internetových stránkách Komise a ve veřejném rejstříku uvedeném v článku 6.

7. Pozastavení povinnosti clearingu podle odstavce 4 je platné po počáteční dobu nepřesahující tři měsíce ode dne použitelnosti tohoto pozastavení.

Pozastavení obchodní povinnosti podle odstavce 5 je platné po stejnou počáteční dobu.

8. Pokud důvody pro pozastavení přetrvávají, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu platnost pozastavení podle odstavce 4 prodloužit o další období nepřesahující tři měsíce, přičemž celková doba pozastavení nesmí přesáhnout dvanáct měsíců. Prodloužení platnosti pozastavení se zveřejní v souladu s odstavcem 6.

Prováděcí akt podle prvního pododstavce tohoto odstavce se přijímá postupem podle čl. 86 odst. 3.

V dostatečném předstihu před koncem doby pozastavení podle odstavce 7 tohoto článku nebo doby prodloužení podle prvního pododstavce tohoto odstavce vydá ESMA Komisi stanovisko k otázce, zda důvody pro pozastavení přetrvávají. Pro účely odst. 1 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku ESMA konzultuje ESRB a příslušné orgány určené v souladu s článkem 22. Kopii tohoto stanoviska zašle ESMA Evropskému parlamentu a Radě. Toto stanovisko se nezveřejňuje.

Prováděcí akt prodlužující platnost pozastavení povinnosti clearingu může rovněž prodloužit dobu pozastavení obchodní povinnosti podle odstavce 7.

Prodloužení doby pozastavení obchodní povinnosti je platné po stejnou dobu jako prodloužení doby pozastavení povinnosti clearingu.“

Článek 9 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Smluvní strany a ústřední protistrany zajistí, aby údaje o každé derivátové smlouvě, kterou uzavřely, a o veškerých změnách nebo ukončení smluv byly oznamovány v souladu s odstavcem 1 až 1f tohoto článku a registru obchodních údajů registrovanému v souladu s článkem 55 nebo uznanému v souladu s článkem 77. Údaje se oznamují nejpozději v pracovní den následující po uzavření, změně nebo ukončení smlouvy.

Oznamovací povinnost se vztahuje na derivátové smlouvy, které:

a)	byly uzavřeny před 12. únorem 2014 a k tomuto datu zůstaly nevypořádány;

b)	byly uzavřeny k 12. únoru 2014 nebo po tomto datu.

Bez ohledu na článek 3 se oznamovací povinnost nevztahuje na derivátové smlouvy v rámci téže skupiny, pokud je alespoň jedna smluvní strana nefinanční smluvní stranou nebo by byla za nefinanční smluvní stranu považována, kdyby byla usazena v Unii, jestliže:

a)	obě smluvní strany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace;

b)	obě smluvní strany podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik a

c)	mateřský podnik není finanční smluvní stranou.

Svůj záměr uplatnit osvobození uvedené ve třetím pododstavci oznámí smluvní strany svým příslušným orgánům. Osvobození je platné, pokud oznámené příslušné orgány do tří měsíců ode dne oznámení nerozhodnou, že podmínky uvedené ve třetím pododstavci nejsou splněny.“;

vkládají se nové odstavce, které znějí:

„1a. Za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách uzavřených s nefinanční smluvní stranou, která nesplňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, jménem obou smluvních stran, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídají výhradně finanční smluvní strany a nesou za to právní odpovědnost.

K zajištění toho, aby finanční smluvní strana měla všechny údaje potřebné ke splnění této oznamovací povinnosti, poskytne nefinanční smluvní strana finanční smluvní straně údaje týkající se OTC derivátových smluv uzavřených mezi nimi, u nichž nelze rozumně předpokládat, že je má finanční smluvní strana k dispozici. Nefinanční smluvní strana odpovídá za zajištění toho, aby tyto údaje byly správné.

Bez ohledu na první pododstavec se mohou nefinanční smluvní strany, které již do systému oznamování investovaly, rozhodnout oznamovat údaje o svých OTC derivátových smlouvách s finančními smluvními stranami registru obchodních údajů. V tomto případě nefinanční smluvní strany informují finanční smluvní strany, se kterými uzavřely OTC derivátové smlouvy, o svém rozhodnutí před oznámením těchto údajů. Za oznamování údajů a za zajištění jejich správnosti v tomto případě odpovídají a související právní odpovědnost nesou nefinanční smluvní strany.

Nefinanční smluvní strana, která nesplňuje podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci a která uzavřela OTC derivátovou smlouvu se subjektem usazeným ve třetí zemi, nemá oznamovací povinnost podle tohoto článku a nenese právní odpovědnost za oznamování údajů o těchto OTC derivátových smlouvách ani za zajištění jejich správnosti, pokud:

a)	by byl tento subjekt ze třetí země považován za finanční smluvní stranu, kdyby byl usazen v Unii;

b)	je právní režim pro oznamování údajů použitelný na tento subjekt ze třetí země prohlášen za rovnocenný podle článku 13 a

c)	finanční smluvní strana ze třetí země tyto informace podle právního režimu této třetí země pro oznamování údajů oznámila registru obchodních údajů, který podléhá právně závazné a vymahatelné povinnosti poskytnout subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3 přímý a bezprostřední přístup k údajům;

1b. Za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách, jejichž smluvní stranou je SKIPCP, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídá jeho správcovská společnost a nese za to právní odpovědnost.

1c. Za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách, jejichž smluvní stranou je příslušný alternativní investiční fond, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídá správce tohoto fondu a nese za to právní odpovědnost.

1d. Za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách, jejichž smluvní stranou je IZPP, která v souladu s vnitrostátním právem nemá právní subjektivitu, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů odpovídá povolený subjekt, který IZPP spravuje a jedná jejím jménem, a nese za to právní odpovědnost.

1e. Smluvní strany a ústřední protistrany, které mají povinnost oznamovat údaje o derivátových smlouvách, zajistí, aby tyto údaje byly oznamovány správně a při oznamování nedocházelo ke zdvojování.

1f. Smluvní strany a ústřední protistrany podléhající oznamovací povinnosti podle odstavce 1 mohou tuto povinnost přenést na jiný subjekt.“;

odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavců 1 a 3 vypracuje ESMA v úzké spolupráci s ESCB návrhy prováděcích technických norem, které blíže určí:

standardy a formáty údajů pro informace, jež mají být oznamovány, které zahrnují alespoň tyto prvky:

i)	celosvětové identifikační kódy právnických osob (LEI),

ii)	mezinárodní identifikační čísla cenných papírů (ISIN),

iii)	specifické identifikační kódy obchodů (UTI),

b)	metody a postupy oznamování;

c)	četnost oznamování;

d)	lhůtu, do níž musí být derivátové smlouvy oznámeny.

Při vypracovávání těchto návrhů prováděcích technických norem ESMA zohlední mezinárodní vývoj a normy dohodnuté na úrovni Unie nebo celosvětové úrovni a soulad těchto návrhů s požadavky na oznamování stanovenými v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (*6) a v článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2020.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(*6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).“;"

Článek 10 se mění takto:

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. Každých dvanáct měsíců může nefinanční smluvní strana zaujímající pozice v OTC derivátových smlouvách vypočítat v souladu s odstavcem 3 souhrn svých průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců.

Pokud nefinanční smluvní strana své pozice nevypočítává nebo pokud výsledek tohoto výpočtu překročí u jedné nebo více kategorií OTC derivátů clearingové prahy stanovené podle odst. 4 prvního pododstavce písm. b), tato nefinanční smluvní strana:

a)	tuto skutečnost okamžitě oznámí ESMA a relevantnímu příslušnému orgánu a v příslušných případech rovněž uvede období použité pro výpočet;

b)	do čtyř měsíců od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce uzavře ujednání o clearingu;

začne podléhat povinnosti clearingu podle článku 4 v případě OTC derivátových smluv, které byly uzavřeny nebo obnoveny po více než čtyřech měsících od oznámení uvedeného v písmenu a) tohoto pododstavce, a to ve vztahu k těm kategoriím aktiv, u nichž výsledek výpočtu překračuje clearingové prahy, nebo v případech, kdy nefinanční smluvní strana své pozice nevypočítává, ve vztahu k jakékoli kategorii OTC derivátů podléhající povinnosti clearingu.

2. Nefinanční smluvní strana, která podléhá povinnosti clearingu uvedené v článku 4 ke dni 17. června 2019 nebo která povinnosti clearingu začne podléhat v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem tohoto článku, této povinnosti podléhá a v clearingu pokračuje, dokud relevantnímu příslušnému orgánu neprokáže, že souhrn jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců již nepřekračuje clearingový práh stanovený podle odst. 4 písm. b) tohoto článku.

Nefinanční smluvní strana musí být schopna relevantnímu příslušnému orgánu prokázat, že výpočet souhrnu jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích dvanáct měsíců nevede k systematickému podhodnocování této pozice.“;

b)	vkládá se nový odstavec, který zní: „2a. Relevantní příslušné orgány nefinanční smluvní strany a jiných subjektů v rámci skupiny zavedou postupy spolupráce s cílem zajistit účinný výpočet pozic na úrovni skupiny.“;

v odstavci 4 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„ESMA po konzultaci s ESRB a dalšími relevantními orgány pravidelně přezkoumává clearingové prahy uvedené v prvním pododstavci písm. b) a v případě potřeby, s ohledem zejména na vzájemnou propojenost finančních smluvních stran, navrhuje změny regulačních technických norem v souladu s tímto odstavcem.

Součástí pravidelného přezkumu je zpráva ESMA o této otázce.“

V článku 11 se odstavec 15 mění takto:

první pododstavec se mění takto:

písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)	postupy řízení rizik včetně úrovní a typu kolaterálu a způsobů jeho oddělení uvedené v odstavci 3;“

ii)

vkládá se nové písmeno, které zní:

„aa)	postupy dohledu k zajištění počátečního a průběžného ověření těchto postupů řízení rizik;“

třetí pododstavec se nahrazuje tímto:

„S výjimkou návrhů podle prvního pododstavce písm. aa) předloží evropské orgány dohledu tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

EBA ve spolupráci s ESMA a EIOPA předloží návrhy regulačních technických norem podle prvního pododstavce písm. aa) Komisi do 18. června 2020.“

10)

V článku 38 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„6. Ústřední protistrana poskytne členům svého clearingového systému simulační nástroj, který jim umožňuje určit přibližnou výši dodatečné počáteční marže, kterou může tato ústřední protistrana požadovat při clearingu nového obchodu. Přístup k tomuto nástroji musí být řádně zabezpečen a výsledky simulace nejsou závazné.

7. Ústřední protistrana poskytne členům svého clearingového systému informace o modelech počátečních marží, který používá. Tyto informace musí:

a)	jasně vysvětlovat koncepci modelu počátečních marží a způsob, jak tento model funguje;

b)	jasně popisovat klíčové předpoklady a omezení modelu počátečních marží, jakož i okolnosti, za nichž tyto předpoklady již neplatí;

c)	být zdokumentovány.“

11)	V článku 39 se doplňuje nový odstavec, který zní: „11. Vnitrostátní insolvenční právo členských států nebrání ústředním protistranám v tom, aby jednaly v souladu s čl. 48 odst. 5, 6 a 7, pokud jde o aktiva a pozice zaznamenané na účtech podle odstavců 2 až 5 tohoto článku.“

12)

Článek 56 se mění takto:

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Pro účely čl. 55 odst. 1 registr obchodních údajů předloží ESMA jeden z následujících dokumentů:

a)	žádost o registraci;

b)	žádost o rozšíření registrace, pokud registr obchodních údajů je již registrován podle kapitoly III nařízení (EU) 2015/2365.“;

odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a)	náležitosti žádosti o registraci uvedené v odst. 1 písm. a);

b)	náležitosti zjednodušené žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 1 písm. b).

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 1 vypracuje ESMA návrhy prováděcích technických norem, které blíže určují:

a)	formát žádosti o registraci uvedené v odst. 1 písm. a);

b)	formát žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 1 písm. b).

V souvislosti s ustanovením prvního pododstavce písm. b) vypracuje ESMA zjednodušený formát.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. června 2020.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

13)

V článku 62 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Jestliže požadavek poskytnout výpisy telefonních hovorů a datových přenosů podle odst. 1 písm. e) vyžaduje podle vnitrostátních pravidel, aby justiční orgán udělil vnitrostátnímu příslušnému orgánu povolení, musí o toto povolení požádat rovněž ESMA. O toto povolení může ESMA žádat jako o předběžné opatření.“

14)

Článek 63 se mění takto:

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1. ESMA může za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách, na pozemcích či v nemovitostech právnických osob uvedených v čl. 61 odst. 1. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může ESMA provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení.

2. Úředníci ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor, na pozemky či do nemovitostí právnických osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté ESMA týká, a mají veškeré pravomoci stanovené v čl. 62 odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.“;

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Pokud kontrola na místě stanovená v odstavci 1 nebo pomoc stanovená v odstavci 7 vyžaduje podle vnitrostátních pravidel, aby justiční orgán udělil vnitrostátnímu příslušnému orgánu povolení, musí o toto povolení požádat rovněž orgán ESMA. O toto povolení může ESMA žádat jako o předběžné opatření.“

15)

Článek 64 se mění takto:

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Předává-li vyšetřující úředník spis s nálezem podle odstavce 3 ESMA, uvědomí vyšetřované osoby. Tyto osoby mají právo nahlížet do spisu, s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně jejich obchodního tajemství. Právo nahlížet do spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty ESMA.“

odstavec 8 se nahrazuje tímto:

„8. Zjistí-li ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly existovat skutečnosti, jež mohou podle jeho vědomí představovat trestný čin, postoupí věc relevantním orgánům k vyšetření a případnému trestnímu řízení podle použitelného práva. ESMA dále neuloží pokutu ani penále v případech, kdy si je vědom toho, že stejné skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v minulosti v rámci trestního řízení podle vnitrostátního práva k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.“

16)

V článku 65 se odstavec 2 mění takto:

a)	v písmenu a) se částka „20 000 EUR“ nahrazuje částkou „200 000 EUR“;

písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b)	v případech porušení povinností uvedených v oddíle I písm. a), b) a d) až k) přílohy I a oddíle II písm. a), b) a h) přílohy I dosahuje výše pokuty nejméně 5 000 EUR, přičemž nepřesáhne 100 000 EUR;“

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„c)	v případech porušení povinností uvedených v oddíle IV přílohy I dosahuje výše pokuty nejméně 5 000 EUR, přičemž nepřesáhne 10 000 EUR.“

17)

V článku 67 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle čl. 73 odst. 1 a o uložení penále podle článku 66 poskytne ESMA účastníkům řízení příležitost vyjádřit se k jeho zjištěním. ESMA založí svá rozhodnutí pouze na zjištěních, ke kterým měli účastníci řízení příležitost se vyjádřit.

První pododstavec tohoto odstavce se nepoužije na rozhodnutí podle čl. 73 odst. 1 písm. a), c) a d), pokud je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému nebo významnému a bezprostřednímu poškození integrity, transparentnosti, efektivnosti a řádného fungování finančních trhů, včetně stability nebo správnosti údajů oznamovaných registru obchodních údajů. V takovém případě může ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí dá dotyčným osobám příležitost vyjádřit se.“

18)

V článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Výše poplatku účtovaného registru obchodních údajů pokrývá veškeré přiměřené správní náklady vzniklé ESMA na registraci tohoto registru a na činnost dohledu vykonávanou ESMA a musí být přiměřená obratu dotyčného registru obchodních údajů a druhu registrace a dohledu vykonávaného ESMA.“

19)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 76a

Vzájemný přímý přístup k údajům

1. Je-li to nezbytné pro výkon jejich povinností, mají relevantní orgány třetích zemí, ve kterých je usazen jeden nebo více registrů obchodních údajů, přímý přístup k informacím v registrech obchodních údajů usazených v Unii, pod podmínkou, že Komise za tím účelem přijala prováděcí akt podle odstavce 2.

2. Po předložení žádosti orgány uvedenými v odstavci 1 tohoto článku může Komise přijímat prováděcí akty přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2, které určí, zda právní rámec třetí země žádajícího orgánu splňuje všechny tyto podmínky:

a)	registry obchodních údajů usazené v uvedené třetí zemi mají řádné povolení;

b)	registry obchodních údajů podléhají v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a jejich povinnosti jsou účinně vymáhány;

c)	je zaručeno služební tajemství a tyto záruky jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v tomto nařízení, včetně ochrany obchodních tajemství, jež orgány sdělují třetím osobám;

d)	registry obchodních údajů povolené v dotyčné třetí zemi podléhají právně závazné a vymahatelné povinnosti poskytnout subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3 přímý a bezprostřední přístup k údajům.“

20)

V článku 78 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„9. Registr obchodních údajů musí stanovit tyto postupy a zásady:

a)	postupy účinného sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;

b)	postupy k ověření úplnosti a správnosti oznamovaných údajů;

c)	zásady pro řádný přenos údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to smluvní strany nebo ústřední protistrany uvedené v článku 9 požádají nebo pokud je to nutné z jiných důvodů.

10. K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a)	postupy sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;

b)	postupy, které má registr obchodních údajů použít k ověření toho, že oznamující smluvní strana nebo předkládající subjekt dodržuje požadavky na oznamování, a k ověření úplnosti a správnosti údajů oznamovaných podle článku 9.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2020.

21)

V článku 80 se vkládá nový odstavec, který zní:

„5a. Registr obchodních údajů poskytne na žádost smluvním stranám, které nemají povinnost oznamovat údaje o svých OTC derivátových smlouvách podle čl. 9 odst. 1a až 1d, a smluvním stranám a ústředním protistranám, které svoji oznamovací povinnost přenesly na jiný subjekt podle čl. 9 odst. 1f, přístup k informacím, jež byly oznámeny jejich jménem.“

22)

Článek 81 se mění takto:

v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„q)	relevantním orgánům třetí země, ve vztahu k níž byl přijat prováděcí akt podle článku 76a.“;

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a)	informace, které mají být zveřejněny nebo zpřístupněny v souladu s odstavci 1 a 3;

b)	četnost zveřejňování informací uvedených v odstavci 1;

c)	provozní normy, které umožní seskupovat a porovnávat údaje mezi registry obchodních údajů a které zajistí subjektům uvedeným v odstavci 3 přístup k těmto informacím;

d)	podmínky, postupy a požadovanou dokumentaci, podle kterých registry obchodních údajů poskytnou přístup subjektům uvedeným v odstavci 3.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. června 2020.

Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem ESMA zajistí, že zveřejněním informací uvedených v odstavci 1 nedojde k odhalení totožnosti žádné smluvní strany žádné smlouvy.

23)

V článku 82 se odstavce 2 až 6 nahrazují tímto:

„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 1 odst. 6, čl. 4 odst. 3a, čl. 64 odst. 7, článku 70, čl. 72 odst. 3 a čl. 85 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci podle čl. 1 odst. 6, čl. 4 odst. 3a, čl. 64 odst. 7, článku 70, čl. 72 odst. 3 a čl. 85 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise konzultuje s ESMA, je-li to možné, a vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 1 odst. 6, čl. 4 odst. 3a, čl. 64 odst. 7, článku 70, čl. 72 odst. 3 nebo čl. 85 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“

24)

Článek 85 se mění takto:

a)	odstavec 1 se nahrazuje tímto: „1. Do 18. června 2024 Komise posoudí uplatňování tohoto nařízení a podá o něm souhrnnou zprávu. Komise tuto zprávu spolu s případnými návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.“;

vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a. Do 17. června 2023 podá ESMA Komisi zprávu, ve které uvede:

dopad nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 (*7) na míru clearingu prováděného finančními a nefinančními smluvními stranami a na rozdělení clearingu v rámci každé této kategorie smluvních stran, zejména s ohledem na finanční smluvní strany s omezeným objemem činností v OTC derivátech a na vhodnost clearingových prahů uvedených v čl. 10 odst. 4;

b)	dopad nařízení (EU) 2019/834 na kvalitu a dostupnost údajů oznamovaných do registrů obchodních údajů, jakož i na kvalitu informací, které registry obchodních údajů zpřístupňují;

c)	změny rámce pro oznamování, včetně využívání a provádění přeneseného oznamování podle čl. 9 odst. 1a a zejména jeho dopad na zátěž spojenou s oznamováním u nefinančních smluvních stran, které nepodléhají povinnosti clearingu;

d)	dostupnost clearingových služeb, zejména zda požadavek na přímé či nepřímé poskytování clearingových služeb za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek podle čl. 4 odst. 3a účinně usnadňuje přístup ke clearingu.

(*7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 42)“;"

odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2. Do 18. června 2020 a poté každých dvanáct měsíců až do posledního prodloužení uvedeného ve třetím pododstavci Komise vypracuje zprávu, v níž posoudí, zda byla vyvinuta schůdná technická řešení umožňující složkám penzijního systému převádět hotovostní a nehotovostní kolaterál jako variační marži, a zda je nutné přijmout jakákoli opatření k usnadnění těchto schůdných technických řešení.

Do 18. prosince 2019 a poté každých dvanáct měsíců až do posledního prodloužení uvedeného ve třetím pododstavci ESMA ve spolupráci s EIOPA, EBA a ESRB předloží Komisi zprávu, která posoudí:

zda ústřední protistrany, členové clearingového systému a složky penzijního systému vynaložili náležité úsilí a vyvinuli schůdná technická řešení usnadňující účast složek penzijního systému na centrálním clearingu prostřednictvím poskytování hotovostního a nehotovostního kolaterálu jako variačních marží, včetně důsledků těchto řešení pro likviditu trhu a procykličnost a jejich potenciálních právních či jiných důsledků;

b)	objem a povahu činnosti složek penzijního systému na trzích s OTC deriváty, u nichž se provádí clearing, jakož i s těmi, a u nichž se neprovádí clearing, v členění podle kategorií aktiv, a dále jakékoli související systémové riziko pro finanční systém;

c)	důsledky toho, že složky penzijního systému budou plnit požadavky na clearing, pro jejich investiční strategie, včetně případných změn v rozdělení jejich hotovostních a nehotovostních aktiv;

d)	důsledky clearingových prahů vymezených v čl. 10 odst. 4 písm. b) pro složky penzijního systému;

e)	dopad jiných právních požadavků na rozdíl v nákladech mezi obchody s OTC deriváty, u nichž se provádí clearing, a s těmi, u nichž se neprovádí clearing, včetně maržových požadavků na deriváty, u nichž se clearing neprovádí, a výpočtu pákového poměru v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013;

f)	zda jsou nutná další opatření, která by usnadnila řešení clearingu pro složky penzijního systému.

Komise může v souladu s článkem 82 přijmout akt v přenesené pravomoci s cílem prodloužit dobu dvou let uvedenou v čl. 89 odst. 1 dvakrát, pokaždé o jeden rok, pokud dospěje k závěru, že nebylo vyvinuto žádné schůdné technické řešení a že se nemění negativní dopad derivátových smluv, u nichž se provádí centrální clearing, na důchodové dávky budoucích důchodců.

Ústřední protistrany, členové clearingového systému a složky penzijního systému vynaloží veškeré úsilí, aby přispěli k vývoji schůdných technických řešení usnadňujících clearing těchto OTC derivátových smluv složkami penzijního systému.

Komise zřídí skupinu odborníků složenou ze zástupců ústředních protistran, členů clearingového systému, složek penzijního systému a dalších stran, kterých se tato schůdná technická řešení týkají, s cílem sledovat jejich úsilí a posuzovat pokrok ve vývoji schůdných technických řešení usnadňujících clearing těchto OTC derivátových smluv složkami penzijního systému, včetně převádění hotovostního a nehotovostního kolaterálu takovými složkami jako variační marže. Tato skupina odborníků se schází nejméně jednou za šest měsíců. Úsilí vynaložené ústředními protistranami, členy clearingového systému a složkami penzijního systému zohlední Komise při vypracovávání zprávy podle prvního pododstavce.

3. Do 18. prosince 2020 Komise vypracuje zprávu posuzující:

zda povinnosti předkládat hlášení o obchodech podle článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014 a podle tohoto nařízení představují v případě derivátů, které nejsou deriváty OTC, zdvojenou oznamovací povinnost a zda by bylo možné pro všechny smluvní strany předkládání hlášení o obchodech jiných než OTC omezit nebo zjednodušit, aniž by došlo k nepřiměřené ztrátě informací;

b)	nezbytnost a vhodnost sladění obchodní povinnosti pro deriváty podle nařízení (EU) č. 600/2014 se změnami provedenými v rámci nařízení (EU) 2019/834 u povinnosti clearingu pro deriváty, zejména pokud jde o okruh subjektů, jež povinnosti clearingu podléhají;

zda by kterékoli obchody, jež přímo vyplývají z poobchodních služeb ke snižování rizik, včetně komprese portfolií, měly být od povinnosti clearingu uvedené v čl. 4 odst. 1 osvobozeny, s přihlédnutím k míře, v jaké tyto služby zmírňují rizika, především úvěrové riziko protistrany a operační riziko, jakož i k možnosti obcházení povinnosti clearingu a k potenciálnímu odrazujícímu účinku ve vztahu k centrálnímu clearingu.

Komise zprávu uvedenou v prvním pododstavci spolu s případnými návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.“;

vkládá se nový odstavec, který zní:

„3a. Do 18. května 2020 ESMA předloží zprávu Komisi. Tato zpráva posoudí:

soulad požadavků na oznamování u derivátů, které nejsou deriváty OTC, podle nařízení (EU) č. 600/2014 a podle článku 9 tohoto nařízení, jak pokud jde o údaje o derivátových smlouvách, které mají být oznamovány, tak pokud jde o přístup k údajům ze strany příslušných subjektů, jakož i skutečnost, zda by měly být tyto požadavky sladěny;

b)	proveditelnost dalšího zjednodušení oznamovacích řetězců pro všechny smluvní strany včetně všech nepřímých klientů, s přihlédnutím k potřebě včasného oznamování a k opatřením přijatým podle čl. 4 odst. 4 tohoto nařízení a čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) č. 600/2014;

c)	sladění obchodní povinnosti pro deriváty podle nařízení (EU) č. 600/2014 se změnami provedenými v rámci nařízení (EU) 2019/834 u povinnosti clearingu pro deriváty, zejména pokud jde o okruh subjektů, jež povinnosti clearingu podléhají;

ve spolupráci s ESRB, zda by kterékoli obchody, jež přímo vyplývají z poobchodních služeb ke snížení rizik, včetně komprese portfolií, měly být od povinnosti clearingu uvedené v čl. 4 odst. 1 osvobozeny; uvedená zpráva:

i)	prozkoumá kompresi portfolií a jiné dostupné poobchodní služby ke snížení rizik, které netvoří cenu a které snižují netržní rizika u derivátových portfolií, aniž by došlo ke změně tržního rizika těchto portfolií, například vyrovnávací obchody;

ii)	vysvětlí účely a fungování takových poobchodních služeb ke snížení rizik, míru, v jaké tyto služby zmírňují rizika, zejména úvěrové riziko protistrany a operační riziko, a vyhodnotí potřebu provádět clearing takových obchodů, nebo od povinnosti clearingu osvobodit, s cílem řídit systémové riziko; a

iii)	posoudí, do jaké míry u těchto služeb jakékoli osvobození od povinnosti clearingu odrazuje od centrálního clearingu a může mít za následek, že budou smluvní strany povinnost clearingu obcházet;

zda by seznam finančních nástrojů, které jsou v souladu s článkem 47 považovány za vysoce likvidní s minimálním tržním a úvěrovým rizikem, bylo možné rozšířit a zda by tento seznam mohl zahrnovat jeden či více fondů peněžního trhu povolených v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 (*8).

(*8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8).“"

25)	V článku 86 se doplňuje nový odstavec, který zní: „3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.“

26)

V čl. 89 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1. Do 18. června 2021 se povinnost clearingu uvedená v článku 4 nevztahuje na OTC derivátové smlouvy, které jsou objektivně měřitelné jako snižující investiční rizika přímo související s finanční solventností složek penzijního systému, a na subjekty zřízené pro účely poskytování náhrady členům složek penzijního systému v případě jejich selhání.

Povinnost clearingu uvedená v článku 4 se nevztahuje na OTC derivátové smlouvy podle prvního pododstavce tohoto odstavce, které uzavřely složky penzijního systému v období od 17. srpna 2018 do 16. června 2019.“

27)	Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne vstupu v platnost s těmito výjimkami:

a)	ustanovení uvedená v čl. 1 bodech 10 a 11 tohoto nařízení týkající se čl. 38 odst. 6 a 7 a čl. 39 odst. 11 nařízení (EU) č. 648/2012 se použijí od 18. prosince 2019;

b)	ustanovení uvedená v čl. 1 bodu 7 písm. b) tohoto nařízení týkající se čl. 9 odst. 1a až 1d nařízení (EU) č. 648/2012 se použijí od 18. června 2020;

c)	ustanovení uvedená v čl. 1 bodu 2 písm. b) a bodu 20 tohoto nařízení týkající se čl. 4 odst. 3a a čl. 78 odst. 9 a 10 nařízení (EU) č. 648/2012 se použijí od 18. června 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. května 2019.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

G. CIAMBA

(1) Úř. věst. C 385, 15.11.2017, s. 10.

(2) Úř. věst. C 434, 15.12.2017, s. 63.

(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. května 2019.

(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1).

(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES ( (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(11) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

PŘÍLOHA

Příloha I se mění takto:

V oddíle I se doplňují nová písmena, která znějí:

„i)	registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. a) tím, že nestanovil náležité postupy účinného sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;

j)	registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. b) tím, že nestanovil náležité postupy k ověření úplnosti a správnosti oznamovaných údajů;

k)	registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. c) tím, že nestanovil náležité zásady pro řádný přenos údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to smluvní strany nebo ústřední protistrany uvedené v článku 9 požádají nebo pokud je to nutné z jiných důvodů.“

V oddíle IV se doplňuje nové písmeno, které zní:

„d)	registr obchodních údajů porušuje čl. 55 odst. 4 tím, že neinformuje v řádné lhůtě ESMA o veškerých zásadních změnách podmínek pro svou registraci.“

		ISSN 1977-0626
Úřední věstník Evropské unie		L 141

České vydání	Právní předpisy	Ročník 62 28. května 2019

Obsah		I Legislativní akty	Strana
		NAŘÍZENÍ
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/833 ze dne 20. května 2019, kterým se stanoví ochranná a donucovací opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku, mění nařízení (EU) 2016/1627 a zrušují nařízení Rady (ES) č. 2115/2005 a (ES) č. 1386/2007	1
	*	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně ( 1 )	42